Usnesení a dokumenty Ústředního výboru Komunistické strany Československa ÚV KSČ. Od XI. sjezdu do celostátní konference KSČ 1960 [PDF]

Zitiervorschau

USNESENI A DOKUMENTY

ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA A OD

SJEZDU

DO CELOSTÁTNE KONFERENCE

KSC 1960

S ENSI

MOCCCK !

INDIANA UNIVERSITY

LIBRARY

1

USNESENI A DOKUMENTY ÚV KSC OD XI. SJEZDU

DO CELOSTÁTNÍ KONFERENCE 1960

1

1

{

omuristický strx na Ceskoslovenska 2 Lstré dnivýbor

USNESENÍ A DOKUMENTY

ÚV KSČ OD XI. SJEZDU

DO CELOSTATNI KONFERENCE 1960

1960

STÁTNÍ NAKLADATELSTVÍ

POLITICKÉ LITERATURY NK

JN

22 29

A5 A 27 1958-1960

INDIANA UNIVERSITY LIBRARY

99-51-1/

ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ

XI. SJEZDU A SOUČASNÉ HLAVNÍ ÚKOLY REFERÁT PŘEDNESENÝ NA XI . SJEZDU KSČ

PRVNÍM TAJEMNÍKEM ÚV KSČ SOUDRUHEM ANTONÍNEM NOVOTNÝM DNE 18. ČERVNA 1958

Soudružky a soudruzi!

Čtyři roky, které uplynuly od X. sjezdu KSČ, jsou bohaté na závažné události v životě naší země a v celém mezinárodním revolučním hnutí.

XI. sjezd se schází ve znamení úspěchů dosažených při budování socia lismu a ve znamení velkého úkolu, který si dáváme — dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti! Náš postup vpřed je nejtěsněji spojen s úspěchy celé mezinárodní revoluční fronty . V dosažených úspěších se obráží rostoucí síla a moc, prohlubující se všestranná spolupráce zemí světového socialistického tábora vedeného Sovětským svazem . Existenci socialistic kého tábora a celému mohutnému hnutí národů za mír vděčíme za to, že

svět byl uchráněn od nového válečného požáru a že jsme mohli v míru žít a budovat svou zem .

XI. sjezdu předcházela široká kampaň v celé zemi, při níž jsme hodnotili výsledky generální linie výstavby socialismu. Dnes stojíme před úkoly, jejichž splněním uzavřeme významnou etapu v životě Československa etapu výstavby socialismu. Ve všenárodní diskusi k dopisu ÚV KSČ o plnění usnesení celostátní konference a dalších úkolech budování socia lismu byl úkol dovršit výstavbu socialismu přijat pracujícími s živou

odezvou a souhlasem . Se souhlasem celé strany byly přijaty také teze

ke zprávě o činnosti ÚV KSČ XI. sjezdu. Celá příprava našeho sjezdu se stala záležitostí nejen komunistů , ale širokých vrstev lidu, jak o tom

svědčí růst politické aktivity a bohaté výsledky, které přináší socialistické soutěžení na počest sjezdu.

Úkol dovršit socialistickou výstavbu vyjadřuje vůli pracujících učinit Československou republiku bohatší a silnější a zvětšit náš podíl v boji za mír a socialismus ve světě. Právě skutečnost, že dílo socialismu se stalo věcí živé, tvůrčí práce dělníků, rolníků a inteligence, vedených komu 5

nistickou stranou , tvoří základ našich dosavadních úspěchů a je zárukou dalšího vítězného postupu . Pohledme, jaké jsou u nás vytvořeny předpo

klady pro dovršení výstavby socialismu. Jejich základy leží v květnu 1945, kdy se po vítězství sovětského lidu nad hitlerovským fašismem a osvobození Československa Sovětskou armádou, v důsledku národně osvobozeneckého boje, který řídila naše strana, vy

tvořily příznivé podmínky pro socialistický rozvoj naší země. Základní mocenské a sociálně ekonomické přeměny, uskutečněné v prů běhu národní a demokratické revoluce, měly stále více socialistický charakter, byly výrazem přerůstání revoluce demokratické v revoluci socialistickou .

Po porážce únorového kontrarevolučního puče buržoazie a jejích při sluhovačů mohl IX. sjezd KSČ konstatovat , že jsme dosáhli základního strategického cíle revoluce; moc definitivně přešla do rukou dělnické třídy a sjezd vytyčil generální linii budování socialismu. V procesu socialistické výstavby se moc dělnické třídy neustále upevňo

vala . Dnes všechny orgány státní moci --- Národní shromáždění, president republiky, vláda, národní výbory – uskutečňují politiku dělnické třídy. Dělnická třída vybudovala socialistický stát, který na rozdíl od buržoazního státu nejen občanská práva a svobody vyhlašuje, ale především vytváří materiální i kulturní podmínky pro jejich uskutečňování. Mírový život a vymoženosti lidu jsou chráněny proti útokům nepřátel vnějších i vnitř ních . Byla vybudována lidová armáda, bezpečnost a justice, jejichž sílu a oddanost věci dělnické třídy poznali již mnozí nepřátelé a škůdci.

Výrazem dělnické vůle chránit revoluční vymoženosti a mírovou práci jsou naše Lidové milice . Dělnická třída uskutečňuje svou moc v pevném svazku s rolníky a ostat

ními pracujícími. Proto je také pevná naše Národní fronta, která ztělesňuje třídní spojenectví pracujících naší republiky. Oprávnění její existence se plně potvrdilo a její činnost se osvědčila.

Dělnická třída zabezpečila i řešení národnostní otázky v Českosloven sku. Na Slovensku došlo k podstatným ekonomickým změnám , byl vybu dován průmysl, zvelebuje se zemědělství a nastal velký rozmach kultury. Tím se už do velké míry vyrovnal rozdíl mezi českými kraji a Slovenskem .

Při dovršování socialistické výstavby se budou naše bratrské národy dále sbližovat jako národy socialistické.

Zásadní opatření, která jsme v posledním období učinili ke zvyšování

účasti pracujících na řízení hospodářství a správě státu , dále prohlubují moc dělnické třídy. V úsilí o dovršení socialistické výstavby budeme tato 6

opatření důsledně uvádět v život, rozvíjet a rozšiřovat. Nadále přitom musíme mít na zřeteli, že náš stát je výrazem moci a organizovanosti pracujícího lidu, že je silný uvědomělostí pracujících. Pro současný stav naší společnosti je příznačná naprostá převaha socia listických výrobních vztahů v celém hospodářství a jejich prudký růst

v posledních třech letech v zemědělství. Pokud jde o malovýrobce, přistu pujeme k nim jako ke spojencům dělnické třídy, přesvědčováním je získá váme pro družstevní a jiné socialistické formy hospodaření. V naší spo lečnosti jsme odstranili základní rozpor kapitalismu, kdy úzká vrstva vy kořisťovatelů si přivlastňovala výsledky práce lidu. Jako třídu jsme zlikvi dovali kapitalisty v průmyslu , velkostatkáře a statkáře, zbavili jsme je

politické i hospodářské moci. Vůči kulakům , poslednímu zbytku kapita

listických tříd u nás, s úspěchem provádíme důslednou politiku omezování a zatlačování.

Na pevném základě socialistických výrobních vztahů zaznamenal mocný rozvoj zejména náš průmysl i ostatní úseky národního hospodářství a na tomto základě podstatně vzrostla materiální a kulturní úroveň obyvatel stva. K tomu významně přispívá naše vzájemná spolupráce se Sovětským

svazem a ostatními socialistickými zeměmí. Objemem průmyslové výroby patříme dnes mezi nejvyspělejší země světa. Současně důsledně zabezpe čujeme rozvoj výrobních sil i v zemědělství. Více než 71 procent země dělské půdy v socialistickém sektoru, hustá síť STS a další pomoc, kterou zemědělství dostává od našeho státu - to jsou spolu s pracovitostí a s odbornými znalostmi našich rolníků hlavní předpoklady pro rychlý růst výroby v zemědělství.

Cílem všeho našeho snažení je člověk , jeho dobro a blaho. V tom , jak dnes žije náš pracující lid , se zračí zásadní rozdíl našeho společenského řádu proti vykořisťovatelskému panství buržoazie s jeho bidou a nezaměst nanosti. Také v tomto směru prokázal u nás socialismus svou naprostou

převahu. Reálné mzdy a platy dělníků a zaměstnanců vzrostly o 35,5 pro centa proti roku 1937. Naši pracující kromě toho užívají takových sociál ních výhod, jaké dříve u nás neexistovaly a jaké neexistují a nemohou existovat v žádné kapitalistické zemi.

Neoddělitelnou součástí probíhající socialistické revoluce bylo uskuteč nění revolučních přeměn v ideologii a kultuře.

Uplynulých třináct let lidové demokracie v Československu potvrdilo platnost hlavních zákonitostí socialistické revoluce, formulovaných mar xisticko- leninským učením . Potvrdilo také možnost pokojného vývoje socialistické revoluce v daných podmínkách . Tento vývoj nebyl hladký 7

a bez obtíží, byl naplněn neustálým bojem. Bylo třeba překonávat různé překážky a útoky zbytků staré, kapitalistické společnosti. Bylo třeba překo 2

návat i naše vlastní chyby a nedostatky a také získávat zkušenosti. Rozho

dující pro posuzování naší činnosti a správnosti generální linie jsou velké výsledky, kterých jsme dosáhli. Dosáhli jsme jich proto, že v čele veške rého našeho úsili stála komunistická strana, pevně spojená s pracujícím

lidem . Naše strana směle bojovala proti všem nedostatkům a vždy měla na zřeteli potřeby lidu a republiky. Vždy byla věrna učení marxismu leninismu a čestně plnila své internacionální závazky.

Současný stav naší společnosti nás opravňuje k závěru : v Československu bylo prakticky odstraněno vykořisťování člověka člo věkem a v podstatě vybudovány základy socialismu. Naše příslušnost k mohutnému socialistickému táboru, pevné spojenectví se Sovětským

svazem a výsledky, kterých jsme dosáhli, nám umožňují vytyčit jako další cíl - dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. 1

I. Mezinárodní postavení naší země a situace ve světě Soudruzi, dříve než přejdeme k rozboru konkrétních úkolů, jejichž splnění je nezbytné pro dovršení socialistické výstavby v Československu, je třeba se zabývat hlavními rysy současné situace ve světě, problémy zápasu mezi silami socialismu a kapitalismu, vývojem komunistického hnutí i základními otázkami mezinárodní politiky. Náš lid se přesvědčil na nesčetných zkušenostech z vlastních dějin, že jeho úsilí a tužby nikterak nelze oddělovat od světového dění, že budouc

nost naší země je nerozlučně spjata se zápasem pracujících celého světa za mír a pokrok, za lepší život, za socialismus a komunismus.

Tak tomu bylo před čtyřiceti lety, kdy pod bezprostředním vlivem Říj nové revoluce vznikla z boje našeho lidu Československá republika. Tak tomu bylo i před dvaceti lety, kdy jedinou silou, která v mnichovských dnech stála po boku československého lidu, byl Sovětský svaz , zatímco tzv . „ spojenci na západě“ a naše i zahraniční buržoazie zaprodali republiku nacistům . Tak tomu bylo v roce 1945, kdy Sovětský svaz zvítězil nad fašis

mem , osvobodil naši zemi a vytvořil tak základní předpoklady, aby náš lid svobodně uspořádal společenské poměry ve své vlasti. Zvláště letos si to připomínáme, v roce 15. výročí podepsání československo -sovětské spojenecké smlouvy, která ztvrdila věčné přátelství našich států a našich národů. 8

Jestliže jsme se za posledních deset let přiblížili na dosah k dovršení cílů , o nichž snily celé dělnické generace, pak za to vděčíme nejen obětavé

budovatelské práci miliónů našich pracujících. Vděčíme za to zároveň

tomu, že se náš lid ve velikém světovém zápase sil minulosti a reakce se silami pokroku a šťastné budoucnosti lidstva postavil nesmlouvavě na správnou stranu na stranu Sovětského svazu , na stranu socialistických zemí, na stranu komunismu.

V nerozlučném spojení s bojem socialistických sil ve světě chápeme i své nynější úsilí o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Jsme si hlu

boce vědomi toho, že jedině existence Sovětského svazu , vznik světové socialistické soustavy a solidarita revolučních sil všech zemí nám umožnily vytyčit toto heslo, a budeme tuto pravdu vždy vštěpovat nejširším vrstvám našeho lidu. Svého cíle dosáhneme jedině tehdy, budeme- li v každém

okamžiku mít na zřeteli nejen prospěch naší republiky, ale i prospěch všech bratrských zemí a socialismu ve světě, budeme- li v rostoucí síle celého socialistického tábora vidět vždy i svou sílu a poskytovat si na vzájem všemožnou a nezištnou podporu. Jedině takto, v těsné inter nacionální součinnosti, bylo dosaženo všech historických vítězství so cialismu a jedině takto jich dosáhneme i v budoucnu. Jsme přesvědčeni, že v této soudružské součinnosti dojde náš lid svého cíle ve velmi blízké době, že dovršením socialistické výstavby v Českoslo vensku bude významně posílen náš celý socialistický tábor. Toto vítězství našeho společného revolučního zápasu bude i další posilou pracujícím kapitalistických zemí v boji proti vykořisťování a útlaku, proti panství monopolů a imperialistickým válečným choutkám . Celý vývoj naší země v uplynulých letech i jeho perspektiva do budouc na je nedílnou součástí obrovského revolučního procesu ve světě, který byl před čtyřiceti lety zahájen Ríjnovou revolucí a který učinil hlavním obsahem naší epochy přechod od kapitalismu k socialismu. Každého člověka, jemuž leží na srdci budoucnost lidstva, musí znovu

a znovu naplňovat hrdostí fakta svědčící o nezadržitelném postupu sil socialismu ve světě. Socialistický svět, který před válkou představoval necelou desetinu lidstva, zahrnuje dnes už více než celou jeho třetinu.

Podíl průmyslové výroby Sovětského svazu na světové produkci se zvýšil v posledních čtyřiceti letech téměř desetinásobně. A nemůže být nádher nějšího symbolu definitivní převahy socialismu nad kapitalismem než

sovětské družice, které navždy pohřbily báchorky o technické a průmys lové nadřazenosti USA. Tak jako zde, tak bude zůstávat kapitalistický svět postupně pozadu ve všech oborech lidské činnosti. 9

Od roku 1937 zvýšil průmysl kapitalistických zemí svou produkci stěží na dvojnásobek, avšak socialistické země za tutéž dobu dokázaly zvýšit průmyslovou výrobu čtyřiapůlkrát! Nemůže být pochyb o tom , že Sovět ský svaz předežene Spojené státy v objemu průmyslové výroby za 12-15 let a v zemědělství ještě mnohem dříve, již v příštích 2-3 letech. Velika

Čína, jejíž bouřlivý rozmach vzbuzuje obdiv všech pokrokových lidí, pře dežene ve stejném období v objemu průmyslové výroby Anglii, která byla kolébkou moderního průmyslu.

Doba, kdy socialistické země dosáhnou vyšší společenské produktivity práce než nejvyspělejší kapitalistické státy, je již ve zcela dohledné bu doucnosti. A toto zrající rozhodné vítězství socialismu zasadí smrtelnou

ránu silám vykořisťování, útlaku a války. Jednotný šik pracujících všech zemí odstraní kapitalismus a nastolí společenství svobodné práce, v němž všichni lidé budou bratry a celé lidstvo bude nevídanými tempy rozvíjet

své tvořivé síly, rozmnožovat společenské bohatství ku prospěchu a štěstí všech .

I my chceme co nejvíce přispět k vybojování těchto vítězství. Máme k tomu všechny předpoklady. Záleží jen na nás, na naší vůli a houževna tosti, na tom, jak důsledně vezmeme za své uskutečnění cílů, které vytyčí naší práci XI. sjezd.

Vývoj ve všech částech světa nezvratně dokazuje, jak se hroutí pozice imperialismu. Ještě před druhou světovou válkou žila převážná většina lidstva pod železnou patou kolonizátorů. Avšak po válce svrhla imperia listické jho miliarda tři sta miliónů lidí, to je téměř celá polovina lidstva. Z bývalých kolonií se vytvořilo jen v posledních třinácti letech dvacet svrchovaných států. Vzniklo obrovské pásmo míru “ asijských a afrických zemí, kde stamilióny jsou odhodlány svobodně rozvíjet svůj nezávislý život, nepřipustit vliv imperialistických států na své osudy. V přátelské a rovnoprávné spolupráci se socialistickými země.ni mají významnou oporu své nezávislosti. Ve starých kapitalistických zemích, které dříve ovládaly celý svět, žije dnes již jen pouhá pětina lidstva a v té je ovšem obrovská většina pracujících, mírumilovných lidí. Celý poválečný vývoj, který dále podstatně prohloubil všeobecnou krizi kapitalismu, ukazuje, že imperialisté nejsou s to zastavit tento obrovitý osvobozenecký zápas lidstva. Pohledme jen na některá fakta z posledních čtyř let, jež uplynula od našeho X , sjezdu.

Dlouholetá expediční válka francouzských kolonizátorů ve Vietnamu skončila jejich hanebnou porážkou ; i v severní Africe byli nuceni vyklidit velkou část svých pozic a smířit se s nastolením státní nezávislosti Maroka 10

a Tuniska. Statečný boj alžírského lidu za svobodu nemohou zlomit ani stamiliardové válečné výdaje, které ničí francouzské hospodářství, ani krvavý teror, a tím méně fašistické rejdy pučistických generálů. I angličtí imperialisté, aby zachovali alespoň zbytky svých pozic, museli dát souhlas ke zřízení suverénních států ve svých bývalých koloniích Ghaně, Súdánu, Malajsku. Svobodný Egypt je před dvěma lety donutil, aby vyklidili svá vojska z posledních základen na egyptském území. Když se pak za několik měsíců pokusili znovu vrátit k Suezskému kanálu a se

svými francouzskými a izraelskými spojenci zločinně přepadli egyptský

lid, dostalo se jim zdrcující odpovědi. Ktomuto vítězství přispěl v rozho dující míře svým energickým postojem a výstrahou agresorům Sovět ský svaz .

Tak se tedy vedlo dvěma kdysi nejmocnějším koloniálním zemím , když

se pokoušely zachraňovat zbytky svého panství. Sotva může být lepšího dokladu o tom , že dny koloniální soustavy imperialismu jsou sečteny. Nebylo by ovšem většího omylu než dělat z uvedených faktů závěr, že dojde k nějakému automatickému zhroucení pozic imperialismu, že impe rialismus vydá kteroukoli ze svých pozic bez boje. To vyplývá především ze sociálně ekonomické podstaty soudobého monopolistického kapitalismu, jehož třídní, protilidový a kořistnický charakter se nijak nezměnil. Ústřední výbor naší strany na svých zasedáních i ve svých dokumen tech se v poslední době zevrubně zabýval otázkou, jak se v nynějších podmínkách projevuje ve světě základní antagonistický rozpor mezi prací a kapitálem , jak široce dochází uplatnění relativní i absolutní zbídačování

pracujících , jak se zesiluje podřízení kapitalistického státu monopolům a jak i různé státně kapitalistické tendence v imperialistických zemích jsou nástrojem , jímž se upevňuje třídní panství vykořisťovatelů. Jestliže jsme již dříve otevřeně kritizovali různé revizionistické teorie,

likvidátorsky popírající leninské učení o imperialismu, je nutno tuto kri tiku dnes znovu jasně opakovat. Celá řada tvrzení obsažených v nedávno

schváleném programu Svazu komunistů Jugoslávie není ničím jiným než

pokusem o formulování jakéhosi systému oportunistických názorů na charakter soudobého kapitalismu. Tak se pod rouškou marxistické termi nologie mají do dělnického hnutí zanášet protileninské teorie o nadtřídní povaze kapitalistického státu , o živelném vznikání socialistické společ nosti v kapitalismu a podobně. Je zřejmé, že šíření takových názorů může

jen zanést zmatek do řad dělnické třídy, oslabit její revoluční boj, poškodit věc socialismu ve světě.

Zkušenosti posledního období ještě výrazněji potvrzují správnost lenin 11

!

ského stanoviska vůči současnému imperialismu, které důsledně zastává naše strana a všechny bratrské komunistické strany. Což se mohla nějak v základu změnit ekonomická podstata kapitalistického systému, jestliže ani ve své nejbohatší zemi - ve Spojených státech nemohl zabránit vzniku více než pětimiliónové armády nezaměstnaných ? Což se mohla jakkoli změnit jeho politická podstata, jestliže hlavní cestou z vlastních třídních rozporů jsou mu snahy o fašizaci ? Že jde opravdu o takové pokusy, vidíme jasně na četných činech západoněmec kých revanšistů . Podobnými snahami byla vedena také italská Křesťansko demokratická strana, která v květnových volbách usilovala o nastolení svého politického monopolu. Viděli jsme, že se jí to nepodařilo a že ve volbách byly navíc značně oslabeny pozice krajně pravicových živlů. Italští komunisté, kteří získali 600 000 nových hlasů, upevnili své posta

vení v zemi. Avšak současně jsme svědky nebezpečného fašistického nástupu ve Francii, který se projevil v pučistických rejdech generálské

kliky v Alžíru i v četných zjevech při řešení poslední francouzské poli tické krize.

Naše sympatie jsou plně na straně francouzské dělnické třídy a širokých vrstev pracujících, které vedou boj za obranu republiky, za svá demokra tická práva. Znovu vyjadřujeme své sympatie se statečným zápasem alžír ského lidu za národní nezávislost. Naše soudružská solidarita patří Fran

couzské komunistické straně, která pevně stojí v čele demokratických a pokrokových sil své země. Nezměnilo se nikterak celé „ poslání“ kapitalismu ve světě. Vždyť hlav ním exportním zbožím USA jsou dnes atomové a raketové zbraně a před ním cílem vytrvalého úsilí amerických militaristů je přeměna i donedávna neutrálních a mírumilovných států ve válečné základny proti socialistic kým zemím.

Úloha amerického imperialismu jakožto centra světové reakce, úhlay ního nepřítele národů a všech pokrokových a mírumilovných sil projevila

se zcela názorně i v posledním období. Zúžení sféry imperialismu vede americké monopoly k ještě urputnějšímu úsilí o upevnění hegemonických

pozic v kapitalistickém světě,o stloukání nejrůznějších agresívních bloků pod jejich komandem, o přebírání úlohy hlavního nositele soudobého

kolonialismu na úkor ostatních imperialistických partnerů.

Špinavé ruce amerických monopolů vidíme všude tam , kde se strojí úklady proti svobodě a nezávislosti národů . Bylo tomu tak v Guatemale a Jordánsku, v provokacích proti Sýrii a v současné době v Libanonu a Indonésü . 12 >

Američtí imperialisté však soustředují své podvratné úsilí především proti socialistickým zemím . Organizují zde vytrvale, ale se stále menším úspěchem své protistátní a špionážní agentury. Použili dokonce svého ná stroje - spojených kontrarevolučních sil - aby vztáhli ruku na lidové

zřízení v Maďarsku a rozpoutali proti němu krvavý puč. Víme, jak to dopadlo: opřen o solidaritu a podporu svých spojenců maďarský lid kontrarevoluci rozbil a národy všech socialistických zemí zvýšily bdělost vůči imperialistickým intrikám .

Svoupodvratnou politikou , kterou se snaží maskovat pokřikem o ,,ko

munistickém “ nebezpečí, ale jejímž cílem je válka, porobení a zotročení národů, vyvolali američtí imperialisté proti sobě jen hněv a nenávist národů, jak to znovu názorně ukázalo „ přijetí“ vicepresidenta USA Ni xona v jihoamerických státech . Proti imperialistickým přípravám války provádějí socialistické země v čele se Sovětským svazem důslednou mírovou politiku, prosazují zásady mírového soužití ve všech oblastech mezinárodního života, mobilizují nej

širší lidové vrstvy do boje za mír. Vycházejí přitom z hlubokého přesvěd čení, že mohutná síla socialistického tábora spolu s aktivitou všech míru milovných sil světa je nyní schopna zmařit imperialistické plány na roz poutání nové války. Růst hospodářské síly i politické a morální autority SSSR a celého socia listického tábora a jeho aktivní mírová politika stále účinněji působí neje nom na země Asie, Afriky a Jižní Ameriky, ale i na lidové masy v kapitalis tických státech všech světadílů . Ve stále větší míře pociťují a poznávají

nepříznivý vliv politiky válečných příprav imperialistů na své životní pod mínky a vidí i nebezpečné důsledky, které tato politika má pro jejich bu doucnost. Tyto tendence prohlubují rozpory uvnitř kapitalistického světa a ztěžují uskutečnění světovládných choutek útočného imperialistického centra

Spojených států amerických . Ve snaze zachovat si možnost

agrese prosazují útočné imperialistické kruhy USA se zesíleným důrazem

budování nových útočných základen a přijetí technickovojenských opa tření. Tomu má napomáhat také urychlené vyzbrojení západoněmeckých militaristů zbraněmi hromadného ničení i provokativní lety amerických letadel s jadernými zbraněmi nad západní Evropou a nad Arktidou k so větským hranicím . Sovětská stížnost k Radě bezpečnosti proti těmto americkým letům odhalila před světovou veřejností vážné nebezpečí: zcela náhodné momenty , ba dokonce omyl mohou rozhodnout o roz poutání válečné katastrofy. Tuto dobrodružnou a nebezpečnou politiku útočných kruhů USA odsuzují nejen země socialistického tábora, nýbrž 13

i široké masy a řada politických, kulturních a vědeckých činitelů kapita listického světa.

Socialistický tábor na tyto provokativní a nebezpečné akce imperialis tických kruhů odpovídá klidně a neochvějně dalšími opatřeními ke zmír nění napětí ve světě. Neomezuje se jen na výzvy a konstruktivní návrhy k dohodě o odzbrojovacích a jiných mírových opatřeních , nýbrž jedno

stranně přikročuje k jejich uskutečňování a dává tak další přesvědčivé důkazy své mírové politiky. Tato opatření nacházejí širokou podporu lidových mas a mají vliv i na realistické politické činitele v kapitalistickém světě. Zastavení pokusů s jadernými zbraněmi, stažení čínských dobro volníků ze severní Koreje, několikeré snížení branných sil států Varšavské smlouvy

- to jsou příkladné akce mírové politiky Sovětského svazu

a socialistických zemí. Socialistický svět si může dovolit takové kroky bez ohrožení vlastní bezpečnosti, ba ještě dále tím zvětšuje svou sílu ,

protože pro tuto velkorysou a vpravdě humánní politiku získává celé národy. Všechna tato opatření může činit proto, že si je vědom pevnosti a síly socialistického zřízení, že je schopen odrazit a rozdrtit jakýkoli útok imperialistických útočníků. Naše republika tak jako všechny socialistické země aktivně podporuje vytrvalou mírovou iniciativu Sovětského svazu . Jeho konkrétní a reálné

návrhy, plně vycházející ze současné mezinárodní skutečnosti, ukazují cestu, jak řešením jednotlivých sporných otázek mírovým jednáním zmír

nit napětí a dospět i k vyřešení klíčových problémů světové situace v zájmu míru .

Proto všechen náš lid spontánně přivítal prohlášení sovětské vlády o za stavení zkoušek s atomovými a vodíkovými zbraněmi v SSSR , které uka zuje účinnou a schůdnou cestu k dohodě o zákazu atomových zbraní a otázkách odzbrojení vůbec. Proto také považujeme za svůj zvláště naléhavý úkol vést po boku svých spojenců a všech mírumilovných lidí houževnatý boj proti další militari zaci západního Německa, zejména proti vyzbrojování bonnské armády

atomovými a raketovými zbraněmi. Nezapomínáme, že tuto militarizaci organizují pod americkou patronací tytéž třídní síly, které kdysi přivedly k vládě Hitlera. Jejich revanšistické výhrůžky nás ovšem nemohou nijak zastrašit. Jsme připraveni jim čelit, avšak zároveň prohlašujeme, že jsme ochotni stát se součástí bezatomového pásma ve střední Evropě, zanechá- li bonnská spolková vláda dosavadního militaristického kursu a prokáže -li svou ochotu začlenit za stejných podmínek západní Německo do tohoto

pásma. Všechnu podporu a všechnu soudružskou solidaritu budeme i na 14

dále poskytovat Německé demokratické republice, která úspěšně buduje socialismus a ztělesňuje základní zájmy německého pracujícího lidu.

· Porady představitelů socialistických a kapitalistických zemí na nejvyšší úrovni, jejichž myšlenka byla se spontánním souhlasem přijata veřejným

míněním v celém světě, by mohly znamenat významný pokrok v úsilí o zmírnění mezinárodního napětí a zabezpečení mírové spolupráce mezi národy. Jsme ochotni se těchto porad zúčastnit nebo jinak účinně přispět k jejich úspěchu. Pokusy západních velmocí ustavičně oddalovat svolání konference na nejvyšší úrovni zařazováním nepřijatelných otázek na její pořad a různé jiné zdržovací manévry západních vládních činitelů mohou jen ještě více zdiskreditovat jejich politiku v očích světové veřejnosti. Jak jsme již prohlásili, nepřipustíme v žádném případě, aby se imperia listé vměšovali do záležitostí, o nichž může a bude rozhodovat jedině náš lid . Tzv . otázka východoevropských zemí neexistuje. Ke všem základním problémům současného úsilí všech socialistických zemí o zabezpečení míru zaujala stanovisko ve své Deklaraci květnová porada členských států Varšavské smlouvy, která se konala v Moskvě. Vítáme významné výsledky této porady a její závěry budeme důsledně provádět ve své politice. Tak závažná rozhodnutí v zájmu míru jako snížení stavu armád našich zemí o dalších 419 000 mužů - naše armáda snižuje stav o dalších 20 000 mužů – a návrh na uzavření společného

paktu o neútočení s členskými státy NATO nemohou zůstat bez vlivu na veřejné mínění západních zemí i na postup jejich vlád . Jsme přesvědčeni, a zkušenosti minulých let to plně potvrzují, že úspěch všech mírových návrhů závisí především na tom , jak odhodlaně a účinně se za ně postaví lidové masy všech zemí, význační veřejní, vědečtí, kulturní činitelé, které spojuje touha po uchování míru , jak energicky budou prosazovat jejich uskutečnění proti sabotáži reakčních sil. V této souvislosti bych se chtěl zmínit o otázce, kterou stále naléhavěji klade veškerý vývoj naší doby, a zejména nutnost stále účinnějšího míro vého úsilí národů. Je to otázka nejširší mezinárodní jednoty dělnické třídy v boji za mír a práva pracujících. K dosažení této jednoty je třeba především spolupráce komunistů a so cialistů. Návrh na rozvíjení této spolupráce je obsažen v usneseních XX .

sjezdu KSSS a v dokumentech mnoha komunistických stran , , naší strany,

a byl znovu potvrzen na loňských poradách komunistických a dělnických stran . V posledních letech došlo již i k některým počátečním kontaktům ,

které potvrzují možnost rozvoje vzájemné součinnosti v budoucnu. Zku šenosti právě uplynulého období také jasně ukázaly, jak krátkozraké byly 15

i ty úvahy některých pravicových vůdců socialistických stran, kteří spe kulovali s možností oslabení komunistického hnutí a na tomto podkladě

odmítali spolupráci. Bude jedině ku prospěchu samým socialistickým stranám , když prohlédnou zrádnou úlohu lidí typu Guy Molleta, kteří

vedeni zběsilým antikomunismem dávajípřed zájmy dělnické třídy před nost spolkům s nejhorší monopolistickou reakcí a pracují ve službách imperialistů.

Je třeba připomenout zkušenosti z historie, kdy odmítání akční jednoty, například v Německu, jež napomohlo k vítězství Hitlerovi, vedlo nejen k perzekuci komunistů , ale vzápětí i k rozdrcení sociální demokracie . Což dnešní fašizační tendence v mnoha zemích nestavějí otázku akční jednoty socialistů a komunistů znovu naléhavě na pořad dne ? Což ne bezpečí atomové války - a nutnosti boje proti tomuto nebezpečí jsou si vědomy i socialistické strany – nestaví před dělníky všech zemí, ko munisty i socialisty, takovou odpovědnost, jakou ještě nikdy v minulosti neměli ?

Proto se plně solidarizujeme s dopisy ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu , jimiž vyzývá socialistické strany Evropy k jed nání o společných akcích na obranu míru. Považujeme však za velmi

lehkovážné odpovědi některých socialistických stran , které společný po stup odmítají. Naše strana bude usilovat o intenzívnější rozvoj styků se socialistickými stranami, jejich jednotlivými představiteli i dělnickými příslušníky. Dělnické i odborářské delegace z kapitalistického světa budou u nás v Československu vždy upřímně vítány a velmi rádi vyslechneme i všechny dobře míněné rady našich hostů. Současně i budoucí úspěchy pracujících v boji za mír a socialismus zaručuje především naše mezinárodní komunistické hnutí, pevná jednota

komunistických a dělnických stran , spočívající na věrnosti učení marxis mu -leninismu, jejich bojová součinnost, neotřesná solidarita a vzájemná podpora. Každého komunistu naplňuje hrdostí nezadržitelný rozmach našeho

hnutí v posledních desetiletích. Ve srovnání s třemi sty tisíci leninských revolucionářů, kteří před čtyřiceti lety přivedli k vítězství první proletář skou diktaturu v Sovětském svazu, ve srovnání se čtyřmi milióny komu nistů v předvečer druhé světové války sdružuje dnes naše hnutí více než 70 bratrských stran s 33 milióny revolučních bojovníků.

Světová reakce, která právem vidí v komunistech nejúhlavnějšího ne přítele každého vykořisťování a poroby, se snaží vyvolávat protikomunis tickou hysterii, organizuje křižácké tažení proti komunismu ve snaze za 16

držet postup našeho hnutí. Avšak vliv komunistů je stále silnější. V uply nulém období dal nový mocný impuls všem komunistickým stranám XX . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, která je vůdčím oddílem na šeho mezinárodního hnutí. Smělé leninské rozpracování základních otázek strategie a taktiky revolučního boje v současné době, opírající se o zkuše nosti všech bratrských stran , otevřená kritika chyb a nedostatků minulosti, provedená na sjezdu, i konkrétní rozpracování a tvořivé uplatnění závěrů XX . sjezdu ostatními stranami - to vše bylo neocenitelnou pomocí komu nistům na celém světě.

V tomto ovzduší se široce rozvinuly styky mezi komunistickými stra nami, vzájemná výměna bojových zkušeností a všestranně těsná součin

nost, jejímž vyvrcholením byly památné loňské porady v Moskvě. Doku menty přijaté na těchto poradách - Deklarace a Manifest míru - vy

jadřují společnou zkušenost celého našeho hnutí a jeho společnou vůli. O ně se pevně opírají komunisté celého světa, s jednomyslným souhlasem byly přijaty také celou naší stranou . Z nich důsledně vychází i rozbor

dosažených výsledků a dalších našich cílů, který provádíme na našem sjezdu.

Ústřední výbor naší strany se v období, jež uplynulo od X. sjezdu , sou stavně zabýval otázkami rozvoje mezinárodního komunistického hnutí,

iniciativně rozvinul široké styky s mnoha bratrskými stranami, a zejména prohloubil svou spolupráci s Komunistickou stranou Sovětského svazu . Snad v žádném období dějin naší strany nebyly tyto otázky tak intenzívně a hluboce celou stranou projednávány – a poučení z nich uplatňována ve veškeré činnosti strany — jako v uplynulých letech. A ústřední výbor, podávaje dnes zprávu XI. sjezdu, může s plnou odpovědností prohlásit : Závěry, které naše strana dělala z mezinárodní situace i vývoje světo vého komunistického hnutí, závěry, které strana učinila z XX. sjezdu KSSS, byly naprosto správné. Naše strana potvrdila, že je pevným a spo lehlivým oddílem mezinárodního revolučního hnutí, že je věrna marxismu leninismu.

Domnívám se, že předchozí usnesení našeho ústředního výboru, která

zůstávají i nadále v platnosti, mne zbavují povinnosti zabývat se podrobně rozborem všech problémů našeho mezinárodního komunistického hnutí. Chci se soustředit na jeden z nich, který zvlášť v poslední době nabyl na naléhavosti a aktuálnosti. Je to boj proti revizionismu.

Je v dobré paměti, jak mezinárodní buržoazie, snažíc se oslabit ofenzívní nástup, s nímž po XX . sjezdu KSSS nastupovalo komunistické hnutí do nových bojů, organizovala širokou kampaň protikomunistických štvanic, 2 Usnesení a dokumenty

17

teroru a pomluv. Domnívala se, že se jí podaří postavit na hlavu smysł

kritiky chyb spojených s kultem osobnosti, vyvolatpsychózu jakési „ krize“ komunismu a rozvrátit řady komunistických stran . Znovu se potvrdila platnost mnohonásobné historické zkušenosti, že

ve významných obdobích , kdy revoluční hnutí rozvíjí svůj nástup proti kapitalistickému systému, zeslabovanému ostrými příznaky své všeobecné krize, v obdobích, kdy se imperialisté snaží všemi prostředky zabrzdit tento nástup, poskytují nepříteli nemalou pomoc různé oportunistické proudy v samém dělnickém hnutí, které se právě v této době aktivizují. Jsou výrazem přežitků a vlivů buržoazního a maloburžoazního myšlení v našich vlastních řadách , výrazem kapitulace jejich nositelů před reakč ním tlakem a nástrojem imperialistů k zviklání našich řad. I v uplynulém období se úměrně s protikomunistickou štvanicí buržoazie vzdouvala mezinárodní vlna protileninských, revizionistických názorů . Revizionisté, hodlajíce svést na falešnou cestu úsilí komunistických stran o vymýcení vlivů dogmatismu a sektářství, podnikli generální útok

proti všem principům marxisticko -leninského učení. Obnovují a obměňují všechny staré zkrachované argumenty bernsteinovců, austromarxistů, trockistů a jiných likvidátorů a zrádců. Je zřejmé, že kdyby podobné úsilí mělo úspěch, znamenalo by to , že dělnická třída by byla zbavena svého

vědeckého učení, své revoluční strany, že by značně byly posíleny pozice imperialistické reakce. Třídní podstata revizionistických snah se názorně ukázala za madarské kontrarevoluce, kdy se revizionističtí odpadlíci spo

jili s horthyovskými fašisty a americkými agenty ke krvavému útoku proti lidové moci.

Komunistické strany, které většinou již dříve rozvinuly boj proti revi zionistickým tendencím , rozpoznaly v nich hlavní nebezpečí hrozící na šemu hnutí a zasadily mu tvrdé rány. Byla odvrácena nebezpečná vlna revizionismu, byla odvrácena k velkému zklamání světové reakce, která pod firmou „ národního komunismu " dělala revizionismu horlivou reklamu.

Naše strana odrazila v samém zárodku různé revizionistické a buržoazně

liberalistické tendence, které se u nás ojediněle začaly projevovat. V období madarských událostí působila svou jednotou a svým pevným marxistic kým stanoviskem jako významný stabilizující činitel, což bylo oceněno bratrskými stranami. Na straně nepřátel vyvolal náš postoj nepříčetnou

zlobu a nenávist, a to znovu potvrzuje jeho správnost. Náš neúprosný boj proti všem projevům revizionismu ukazují dokumenty ze zasedání ÚV

KSČ v prosinci 1956, v červnu a prosinci 1957. 18

Nikdy jsme se ovšem nedomnívali, že odražením první vlny bylo ne bezpečí revizionismu likvidováno. Mnoho oportunistických živlů se jen dočasně skrylo za přetvářku mlčení a obojetnictví. Zvláštní úlohu při aktivizaci revizionistických názorů v mezinárodním měřítku hrála ta skutečnost, že po XX . sjezdu KSSS, a zejména v souvis

lostis událostmi v Madarsku stupňovali propagandu svých revizionistic kých teorií představitelé Svazu komunistů Jugoslávie. Vedení SKJ se

rovněž nezúčastnilo moskevských porad komunistických stran socialistic kých zemí a nepřipojilo se ke společné Deklaraci těchto stran . Jugoslávská delegace se zúčastnila pouze jednání o Manifestu míru, který podepsala. Návrh programu Svazu komunistů Jugoslávie i zaměření jeho VII. sjezdu potvrdilo , že představitelé SKJ na svých revizionistických názorech

trvají, že se v celé řadě nejzákladnějších otázek vědomě distancují od marxisticko -leninského stanoviska komunistických stran i od stanoviska, které sami potvrdili svým podpisem Manifestu míru. Tisk naší strany i bratrských stran zevrubně rozebral nemarxistické názory jugoslávských vedoucích na současný kapitalismus, na mezinárodní situaci a spolupráci mezi komunistickými stranami i socialistickými zeměmi, jejich oportu nistickou revizi leninského učení o státu , straně, proletářském internacio

nalismu. VII. sjezd Svazu komunistů Jugoslávie odmítl soudružskou kritiku, aniž se jí věcně zabýval, a zaměřil svou palbu ne proti imperia

listům , ale proti komunistickým stranám , proti Sovětskému svazu a všem

socialistickým zemím . V tomto svém postupu SKJ pokračuje i po sjezdu.

Za to si vysloužil pochvalu amerických imperialistů. Není mezi námi nejmenších pochyb a tom , žepolitická podpora monopolistů Jugoslávie a jejich dolary nemohou přispívat k budování socialismu, ale že sledují právě opačné cíle. Naše strana zastávala a zastává i nyní stanovisko, že rezoluce Informač

ního byra o Jugoslávii z června 1948 byla v zásadě správná, že však došlo k chybám , pokud jde o metody jejího uplatňování, a že nebyla správná

druhá rezoluce z listopadu 1949. Vycházejíc z tohoto stanoviska, projevila naše strana od roku 1954 dostatek dobré vůle ke sblížení se Svazem

komunistů Jugoslávie na základě marxismu -leninismu. Z tohoto stano

viska přirozeně nikdy neustoupíme. Avšak představitelé SKJ nepřijali nabídnutou ruku a ještě tvrdošíjněji trvají na svých revizionistických pozicích . Po státní linii budeme pokračovat v takových vzájemných vzta

zích s Jugoslávií, jaké budou prospěšné oběma zemím . Ovšem budoucí vývoj vztahů mezi našimi stranami záleží jedině na dalším postupu Svazu komunistů Jugoslávie. Naše strana bude dále důsledně pokračovat ve vše 19

stranném marxistickém rozboru revizionistických názorů, které se nej výrazněji projevují v Jugoslávii, a bude otevřeně odhalovat jejich škodli vost.

Považujeme rozvinutí tohoto ideologického úsilí za svou komunistickou , internacionální povinnost. Jde přece především o čistotu našeho učení, které je mezinárodně platným učením dělnické třídy. Dopustit, aby bylo překrucováno a falšováno z oportunistických, nacionalistických a subjek

tivistických pozic, to by znamenalo prohřešit se proti internacionálním zájmům celého dělnického hnutí. Naše strana vynaloží i v budoucnu všechno úsilí, aby ideová jednota i bojová součinnost komunistického hnutí byla stále pevnější.

V rámci našeho hnutí budeme především posilovat svazky, které nás spojují s mohutným společenstvím socialistických zemí. V tomto spole čenství, v jehož čele stojí Sovětský svaz a jež je navěky spjato nejhlubší

jednotou idejí, zájmů a cílů všech jeho příslušníků, je i největší záruka bezpečnosti a mírového rozvoje naší země. Odmítáme urážlivá tvrzení revizionistů stavějící náš socialistický tábor jakkoli na roveň agresívním militaristickým blokům imperialistů a učiníme vše pro jeho další posílení. Jsme pro likvidaci všech vojenských seskupení, jež vyvolala agresivní politika imperialistů. Neochabneme však ve své bdělosti - jak potvrdila poslední porada zemí Varšavské smlouvy - pokud imperialisté neprokáží činy skutečnou ochotu zanechat svých úkladů proti socialistickým státům a převzít konkrétní závazky zabezpečující mírové soužití zemí s rozdílným státním a společenským zřízením . Své styky se socialistickými zeměmi budeme opírat stále důsledněji o zásadu bratrské vzájemné pomoci, která je nejvyšším výrazem proletář ského internacionalismu. Odmítáme revizionistické pokusy zúžit tuto ideu do pojmu pouhé rovnoprávnosti, dívat se na naše vzájemné styky jako na úzce komerční záležitost. Při socialistické spolupráci jde přirozeně o mnohem více. Jde o společné využití všech zdrojů a možností našich zemí k nejrychlejšímu rozvoji celé naší soustavy, k odhalení a využití všech rezerv pro takový vzestup produktivity práce, jímž společně vybojujeme rozhodující vítězství socialismu nad kapitalismem . Toho dosáhneme pro hlubováním hospodářské spolupráce a stále dokonalejší mezinárodní so cialistickou dělbou práce.

Příklad našich loňských i letošních hospodářských jednání se Sovětským svazem názorně ukazuje, jak veliký význam má pomoc SSSR pro budování socialismu v naší zemi a jak veliký prospěch může přinést důsledné internacionalistické chápání našich vztahů. Proto vítáme i výsledky květ 20

nových moskevských porad komunistických stran bratrských zemí sdru žených v Radě vzájemné hospodářské pomoci. Tyto porady probíhaly v duchu naprosté jednoty a hlubokého soudružského porozumění a po tvrdily, jak významná a nezbytná je mnohostranná hospodářská spolupráce všechsocialistických zemí, jak může urychlit tempo rozšířené socialistické reprodukce v celém našem táboře a zabezpečit maximální společné využití všech sil a zdrojů, jež má socialismus k dispozici, v zájmu a k prospěchu všech .

Provedený rozbor mezinárodní situace dává jasné směrnice i pro prová dění zahraniční politiky naší republiky. V posledním obdobíse příznivě projevila větší iniciativa a pružnost v práci naší diplomacie. Řada zahra ničně politických akcí naší vlády zvýšila aktivní podíl naší republiky na společné mírové politice socialistických zemí. Na druhé straně ani zde nejsou ještě zdaleka vyčerpány všechny možnosti a není využito všech

příležitostí, které, vyplývajíce z konkrétního postavení naší země, umož šují rozvíjení akcí, jež by mohly účinněji ovlivňovat mezinárodní vývoj. To platí především o německé otázce a o politice vůči zemím , jež jsou našimi sousedy nebo jsou nám tradičními styky v minulosti blízké. Totéž platí do značné míry i pro vztahy k zemím „ mírového pásma", kde spolu s dalším rozvíjením hospodářských styků je třeba věnovat ještě větší po

zornost prohloubení přátelské spolupráce v politické a kulturní oblasti. Jsme však přesvědčeni, že pod vedením ústředního výboru strany dosáhne v příštím období zahranııně politická činnost našeho státu ještě výrazněj ších úspěchů. Soudruzi, naše stanovisko v mezinárodních otázkách , jak ukazuje náš

rozbor, je jasné. Jím se budeme důsledně řídit při dalším rozvíjení soudruž ských styků s bratrskými stranami, při rozvíjení mezistátních vztahů, v mezinárodní činnosti všech organizací našich pracujících . Jeho pevným základem je moskevská Deklarace, historický dokument, který všestranně

vyjadřuje stanovisko a společné bojové úkoly mezinárodního revolučního hnutí v nové etapě jeho mohutného nástupu.

Mezinárodní podmínky pro dovršení socialistické výstavby v naší vlasti jsou příznivé. Pevně zapojeni do mezinárodní revoluční fronty, v neroz borném spojenectví se Sovětským svazem a bratrskou rodinou socialistic kých zemí, ve spolupráci se všemi mírovými a demokratickými silami budeme dále důsledně bojovat za socialismus, za mir ve světě, za pokojný rozkvět naší země.

21

1

II. Úkoly na cestě k dovršení socialistické výstavby Soudruzi, soudružky! Úkol dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti dává jasný směr pro práci strany ve všech oblastech našeho života . Jeho základní obsah lze stručně vyjádřit pěti hlavními úkoly:

1. V oblasti výrobních vztahů - jelikož kapitalistický sektor byl již

dříve, až na nepatrné zbytky, likvidován - dosáhnout nyní rozhodujícího vítězství socialistických výrobních vztahů tam , kde má dosud určitou váhu

malovýrobní způsob hospodaření. Jde tedy u nás o dosažení vítězství socialistické družstevní zemědělské velkovýroby na vesnici. 2. Odstranit zbytky antagonistických tříd, tj. postupně dospět k likvi daci kulactva jako třídy i zbytků soukromopodnikatelských živlů ve měs tech důsledným omezováním a zatlačováním .

3. Dále rozvíjet výrobní síly na podkladě nejvyšší techniky, zejména automatizace, mechanizace a chemizace, podstatným zvýšením společen

ské produktivity práce v průmyslu i rozhodným vzestupem intenzity zemědělské výroby zajistit další nepřetržitý růst životní úrovně lidu. 4. Ruku v ruce s tímto rozvojem společensko -ekonomické základny neustále všestranně prohlubovat a zdokonalovat naši socialistickou demo kracii, zvyšovat aktivní účast pracujících na správě státu a řízení hos podářství. 5. Dále prohloubit morálně politickou jednotu lidu v duchu marxisticko leninského učení a dovršit kulturní revoluci.

Dovršit socialistickou výstavbu znamená tedy nejen dobudovat socialis mus, ale tento cíl zahrnuje zároveň širší úkoly rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Dovršení socialistické výstavby nechápeme jako předem ča sově vymezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje, v níž naše společ

nost na základě vybudovaného socialismu bude sbírat další síly, shromaž dovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu.

Dobudovat socialistické výrobní vztahy a dokončit třídní přeměny v naší společnosti Pro konečné vítězství socialismu je rozhodující, abychom v celém našem

hospodářství nastolili a upevnili socialistické výrobní vztahy, jejichž zá kladem je socialistické vlastnictví výrobních prostředků. Již dnes mají u nás socialistické výrobní vztahy naprostou převahu. Po

zice kapitalismu jsme zcela zlikvidovali v průmyslu , ve stavebnictví, v do 22

pravě, v obchodu a peněžnictví. Rovněž v zemědělství mají už socialistické výrobní vztahy rozhodující převahu. Socialistický sektor přitom má ve doucí postavení v našem zemědělství nejen rozsahem obhospodařované půdy, ale též celkovým objemem tržní výroby. V dalším období budeme usilovat o to , abychom vítězně dovršili proces

socialistické přestavby našeho zemědělství a v příštích dvou letech v pod statě zakončili přechod k družstevní velkovýrobě. Přitom budeme považo vat tento úkol za splněný, i když určitá část půdy, zejména v horských a jiných málo produkčních oblastech, na níž zatím nejsou podmínky pro rozvoj rentabilní velkovýroby, zůstane v malovýrobním sektoru. Socialistické výrobní vztahy je třeba neustále prohlubovat i tam , kde jsme je už pevně nastolili. Všelidové a družstevní vlastnictví, které se v průběhu socialistické výstavby neustále rozmnožuje, představuje ne smírné hodnoty , jež tvoří bohatství celé naší společnosti, a proto ochrana tohoto vlastnictví je v zájmu všech pracujících . Důležitou formou třídního boje je potírání spekulace a rozkrádání společenského majetku, v němž

zpravidla mají prsty příslušníci bývalých vykořisťovatelských tříd . V ochra ně socialistického majetku bude třeba dosáhnout rozhodného obratu a učinit ji záležitostí nejširších vrstev pracujících .

Stejně rozhodně je třeba postupovat proti některým pokusům bývalých

podnikatelů o obnovování soukromého podnikání a nepřipouštět najímání námezdních pracovních sil. Příslušné státní orgány jsou povinny učinit rázná opatření, která natrvalo znemožní, aby se takové případy opakovaly. Budování a upevňování socialistických výrobních vztahů vedlo k zásad

ním hlubokým změnám v třídní struktuře naší společnosti. Základním rysem současného třídního stavu v naší zemi je pevný svazek dělníků a rolníků, jehož vedoucí silou je dělnická třída.

V procesu socialistické revoluce a výstavby naše dělnická třída početně značně vzrostla. Se svými rodinami tvoří dělníci dnes přes 62 % všeho obyvatelstva. Přitom je rozhodující, že dnes má dělnická třída zcela jiné

postavení než za kapitalismu. Z třídy politicky potlačované, vykořisťované, s omezeným přístupem ke vzdělání a kultuře se stala třídou vládnoucí, která je strůjcem základních společenských , ekonomických i kulturních přeměn. Vychovala vedoucí jádro naší strany a státu , neustále zvyšuje svou politickou, technickou i kulturní úroveň . Na cestě ke konečnému vítězství socialismu je nutno vliv dělnické třídy

ve všech oblastech našeho života dále posilovat. Její vedoucí úloha v socia listické společnosti se musí projevit v rostoucí odpovědnosti za řízení státu a národního hospodářství, při řešení všech nových problémů. Jde přede 23

vším o to , aby dělnická třída jako rozhodující činitel zápasu za socialismus a komunismus správně prosazovala jednotu osobních a společenských

zájmů, rozvíjela kolektivní formy života a práce a vedla v tomto duchu také ostatní pracující. Jako nositelka nejprogresívnějšího způsobu výroby si musí neustále osvojovat novou techniku , založenou na převratných

vědeckých objevech poslední doby, a obohacovat své praktické zkušenosti z řízení výroby a správy státu .

Neméně závažným úkolem dělnické třídy je, aby pečovala o růst mladé generace pracujících, předávala jí své revoluční zkušenosti, vychovala z ní svého pokračovatele, který bude s to hájit vybojované vymoženosti a bu dovat komunismus.

Dělnická třída ve svém boji za socialismus osvobozuje a přetváří nejen sama sebe, ale také ostatní pracující. Na našem venkově se utváří a roste nová třída – třída družstevních rolníků. Upevňuje své postavení na vesnici, kterou dříve ovládali statkáři a kulaci. Dělnická třída a družstevní rolnictvo v socialistické společnosti před

stavují dvě základní neantagonistické spřátelené třídy, které si budou stále více vzájemně pomáhat.

Život na našívesnici a třídní změny, které tu probíhají, si nesmíme zjed nodušovat. Formování nové třídy je vždy dlouhý a obtížný proces. Vstu

pem do družstva není převýchova rolníků v socialistickém duchu zdaleka dokončena, ale mnohdy teprve začíná. Teprve v družstevním kolektivu překonávají rolníci různé soukromovlastnické, malovýrobní tendence a vlivy a utváří se jejich socialistický poměr k výrobním prostředkům . Různé přehrady mezi rolníky, přežitky z minulosti mají hluboké a houžev naté kořeny. Proto je nutno přeměně myšlení rolníků účinně napomáhat všestrannou politickou a kulturní prací. Při formování rolnictva v socialistickou třídu musí sehrát významnou

úlohu dělnická třída, která dává pracujícím rolníkům příklad jak kolek tivně pracovat a žít. Je povolána předávat družstevním rolníkům své revo luční zkušenosti, pomáhat jim při překonávání sklonů k individualismu,

pěstovat v nich socialistické uvědomění. V tomto procesu bude mít stále větší úlohu také politický a hospodářský vliv i příklad těch mnoha rol níků, kteří již dnes pevně srostli s životem veliké družstevní rodiny, cestu k vlastnímu lepšímu životu vidí v posilování společného družstev ního hospodaření a vědomě pracují ku prospěchu celé společnosti. Je jedním z největších vítězství naší strany, že socialistický přerod naší vesnice hluboce ovlivnil myšlení velké části našeho rolnictva. Nedávno jsem hovořil s vesnickou ženou, která ještě před několika lety chodila po 24

chalupách agitovat proti JZD. Dnes je přední družstevnicí a družstvo, ve kterém pracuje, bylo letos vyznamenáno Řádem práce. Řekla mi, že družstvo jí přirostlo k srdci a že za nic na světě by práci v družstvu nevyměnila. Je to družstvo v Pražském kraji, okres Sedlčany, Takových

příkladů, soudruzi, by jistě mohl uvést každý z vás celou řadu. Dosavadní veliké úspěchy politiky omezování a zatlačování kulaků nás opravňují k závěru , že důsledné pokračování v této politice povede v do hledné době k likvidaci kulactva jako třídy. Za posledních šest let výměra orné půdy kulackých hospodářství klesla ze 14,1 % na 1,6 % . Politicky nejagresívnější část vesnických vykořisťovatelů pracuje dnes zpravidla mimo zemědělství. Zkušenosti našich družstev, která se značně konsoli

dovala, svědčí o tom , že určitá část kulaků, která byla přijata do družstev, těžko zde může rozvíjet škodlivou činnost a postupně se v pracovním pro cesu převychovává. Je však třeba stále mít na paměti, že u mnohých z nich může dojít k oživení jejich nepřátelských sklonů, a proto musíme zachovávat třídní bdělost vůči jejich činnosti na vesnici.

V období kdy budeme usilovat o dovršení socialistické výstavby dále poroste socialistická inteligence, která má po boku dělnické třídy a druž stevního rolnictva stále odpovědnější poslání.

· Pracující inteligence nabývá postupně nového, lidového, socialistického charakteru . Příliv nových příslušníků z řad dělnické třídy a ostatních pra cujících neustále mění její složení. Na naši stranu, do služeb lidu se poda

řilo získat převážnou většinu staré inteligence, zejména přední kulturní, vědecké a technické pracovníky. Postoj veškeré naší inteligence bude tím

pevnější a její podíl na socialistické výstavbě tím větší, čím více bude spo

jena se životem dělnické třídy, s materiální výrobou, čím bezprostředněji na ni bude působit pevný politický postoj uvědomělých dělníků. Vys c:

oceňujeme úsilí našich vědců a techniků, kteří svou prací významně při: pi vají výstavbě naší země a pomáhají našemu lidu. Aktivně pracovat pro dovršení socialistické výstavby znamená, aby naše vědecká a technická inteligence dávala všechny síly pro zabezpečení prud

kého rozvoje naší výroby a techniky ; aby tvůrčí inteligence pomáhala rozmachu socialistické kultury určené lidu ; aby naše učitelstvo vycho vávalo mladé pokolení pro komunismus. Tím si inteligence získá úctu a lásku všech pracujících . K tomu je ovšem potřeba, aby se aktivněji

účastnila veřejného života země a stále důsledněji opírala svou činnost o marxisticko- leninské vědecké učení.

Revoluční změny, které nastaly ve složení naší společnosti, nemohou nám zastřít, že zde kromě kulaků zůstávají ještě další zbytky vykořisťo 25

vatelských tříd . Mají dosud určitý vliv, mají své zkušenosti, styky, zná mosti apod. Připočteme- li k tomu podporu, které se jim dostává z kapita listického zahraničí, nemůžeme jejich existenci nikterak podceňovat, jak

o tom svědčí četná odhalení jejich nepřátelské činnosti. Pokud neprovádějí nepřátelskou činnost proti našemu zřízení, mají příslušníci těchto kruhů možnost obživy poctivou prací. Strana a celá dělnická třída budou však bdít a tvrdě potírat všechny jejich pokusy obohacovat se na úkor společnosti, mařit naše dílo.

Upevňování socialistických výrobních vztahů a třídních přeměn nebude

probíhat živelně, nýbrž cílevědomě, organizovaně, pod vedením komunis tické strany. Povede k dalšímu posilování morálně politické jednoty lidu, která má svůj základ v revolučních změnách společnosti a je jednou z hlavních hybných sil socialistického rozvoje. Názorně to ukázal v uplynulém období postoj pracujících k zásadním otázkám socialistické výstavby, ve volbách do Národního shromáždění i do národních výborů, ke všem důležitým událostem ve světě.

Na naši společnost, na její vývoj se nedíváme jako na něco , co je prosté

jakýchkoli rozporů. Strana naopak důsledně vychází z marxistické dialek tiky, z poznání, že hybnou silou každého vývoje je střetávání protikladů, překonávání rozporů. Bez toho by nebylo života, nebylo by pokroku ani dalšího postupu lidstva k socialismu a ke komunismu. Proto strana zkoumá podstatu rozporů v naší společnosti, citlivě rozlišuje, zda jde o rozpory antagonistické nebo neantagonistické, nutné nebo náhodné, a na tomto podkladě řeší složité problémy při uskutečňování revolučních přeměn. Strana v podstatě vyřešila v krátké době hlavní rozpor v naší zemi, anta gonistický rozpor mezi prací a kapitálem , mezi proletariátem a buržoazií. S dalším vítězným postupem socialistické výstavby budou antagonistické rozpory u nás stále ztrácet na váze a významu. Budou se ovšem dostávat do popředí rozpory neantagonistické povahy, které jsou spojeny se samým rozvojem socialistické společnosti, jako je rozpor mezi výrobou a spotře bou, mezi základnou a nadstavbou apod. Přitom je třeba mít neustále na zřeteli, že stále trvá a působí základní rozpor ve světě, rozpor mezi socialismem a kapitalismem . Výrazem toho jsou pokusy imperialistů o zvrat vývoje v socialistických zemích a příprava války. Zápas mezi socialismem a kapitalismem vtiskuje ve větší či menší míře antagonistické rysy některým našim vnitřním rozporům . Proto je v činnosti strany stále důležitější, aby uměla včas rozpoznávat nově vznikající rozpory v naší společnosti a jejich podstatu, aby se sou 26

středila na ty , které jsou hlavní a jejichž řešení je zvlášť významné pro další úspěšný vývoj. Základní metodou nám při tom vždy musí být široké ro :vijeni kritiky a sebekritiky, uplatňování socialistického demokratismu. Opravdu vědecký, leninský přístup k řešení úkolů, které souvisí s do

vršením výstavby socialismu, musí prodchnout celou teoretickou a prak tickou činnost strany . Za další rozmach socialistické výroby

Soudružky a soudruzi, hlavním bitevním polem , na němž se bude roz hodovat o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, je národní hospo dářství, náš průmysl, stavebnictví, doprava a zemědělství. Dosáhnout tohoto cíle znamená dále rozvíjet výrobní síly v naší zemi a na tomto základě zvyšovat hmotnou a kulturní úroveň lidu.

Při stanovení úkolů v národním hospodářství vycházíme z jeho bouřli vého vzestupu v posledních deseti letech . Československý průmysl dosáhl v této době takového tempa rozvoje jako v žádném průmyslově vyspělém kapitalistickém státě. Základem celého hárodního hospodářství se stal těžký průmysl, především strojírenství, jehož výroba vzrostla 4,6krát, Průmyslová výroba rostla ročně v průměru o 11,7 procenta, zatímco

v hlavních kapitalistických zemích se tento přírůstek pohybuje kolem 46 procent. Jsme na třetím až čtvrtém místě ve světě v těžbě uhlí na

hlavu, ve výrobě oceli na sedmém místě. Ve výrobě obráběcích a tvářecích strojů jsme na úrovni nejvyspělejších západních zemí a ve výrobě parních a vodních turbín jsme je předstihli. V produkci elektrické energie na hlavu jsme již předstihli Itálii a Francii.

Na rozvoj národního hospodářství jsme za uplynulých deset let věnovali značné prostředky, při čemž celková výše investic dosáhla 214 miliard Kčs. Z toho investice do průmyslu činily 92 miliard Kčs, do zemědělství 24 mi

liard Kčs, do bytové výstavby, zdravotnictví, kultury a sociální péče 47 mi liard Kčs. Vybudovali jsme nové tepelné a vodní elektrárny, uhelné doly a lomy, vysoké a martinské pece, strojírenské, chemické a jiné závody, obytné domy, školy, nemocnice a jiná zařízení sloužící obyvatelstvu. Strana přitom dbala o takový poměr mezi akumulací a spotřebou, aby

byly uspokojeny potřeby obyvatelstva a zároveň zajištěn plánovaný růst výroby.

Dovršení výstavby socialismu vyžaduje, aby byl dostatek materiálních statků a aby se plně uplatňovala socialistická zásada jejich rozdělování podle zásluhy. Už dnes je v naší zemi poměrně vysoká životní úroveň, 27

1

nepoměrně vyšší než za dřívějších kapitalistických poměrů, vyšší než v řadě vyspělých kapitalistických států. Již dnes se ukazují nedostižné

přednosti socialismu před kapitalismem . Vytvořit šťastný, spokojený život lidí – to je základ politiky strany, tomu slouží veškerá její práce, rozvoj výroby a další vzestup celého národního hospodářství. Proto žádné sebe uspokojení, žádná pohodlnost u nás nesmí najít místa, velký a opravdový budovatelský zápal má ovládat veškeré naše myšlení a práci. Proto také plány rozvoje našeho národního hospodářství musí být rok od roku vyšší a maximálně mobilizační..

Všestranné úsilí, které strana věnovala řešení základních hospodářských problémů, přineslo již kladné výsledky. Plány průmyslové výroby se pře kračují nejen co do objemu, ale výrazněji se projevuje i plnění kvalitativ

ních ukazatelů. V posledním období se zvyšuje tempo růstu produktivity práce, přičemž poměr mezi růstem produktivity a růstem mezd je značně příznivější než v předchozích letech . Dobré výsledky přináší široké hnutí za snížení vlastních nákladů , které se rozvinulo na závodech . Naše národní

hospodářství se tak postupně dostává na kvalitativně vyšší úroveň a lépe se uplatňují přednosti socialistického způsobu hospodaření. To samozřejmě dále zvyšuje nároky na veškerou naši hospodářskou činnost. Všechny ne dostatky, které se v uplynulých letech projevovaly, nejsou ještě překonány,

avšak praxe již potvrdila, že cesta, kterou jsme k jejich řešení nastoupili, je správná.

Velká perspektiva revolučních přeměn naší společnosti i naší ekonomiky stojí dnes před námi zcela jasně. Budeme ji cílevědomě uskutečňovat při úspěšném mírovém soutěžení s kapitalismem , v nejužší součinnosti se So větským svazem a všemi bratrskými socialistickými zeměmi.

Mezinárodní dělbou práce a hospodářskou spoluprací, která znásobuje možnosti našeho hospodářství i hospodářství celého socialistického tábora ,

budeme moci ještě výrazněji prokázat přednosti socialistické výstavby v našem průmyslově vyspělém státě.

Na základě této perspektivy můžeme vytyčit již dnes politickohospo dářské směrnice XI. sjezdu strany, základní směry a cíle rozvoje našeho hospodářství do roku 1965 :

1. Rychlým rozvojem chceme dále zvýšit význam průmyslu v ekono mice naší země a dosáhnout do roku 1965 ve srovnání s rokem 1957 růstu

průmyslové výroby o 90–95 % . K tomu bude nutno provést v průmyslu takové strukturální změny, které umožní lépe využít naše přírodní bo hatství, posili socialistickou mezinárodní dělbu práce, povedou k co nejplnějšímu využití surovin a materiálů domácích i dovážených, a zvláště 28

1

umožní dosáhnout vysoké úrovně společenské produktivity práce a celko vého zvýšení efektivnosti výroby. V souladu s tím budeme rozvíjet pře devším surovinová a materiálová odvětví průmyslu, zvláště paliva a me talurgii. Mimořádně důležité bude rychle rozvinout chemický průmysl, a tím zvýšit jeho úlohu v rozvoji výrobních sil země. Zároveň bude nutné změnit strukturu a zvýšit technickou úroveň strojírenství, které bude i nadále hlavním článkem hospodářského rozvoje.

2. Dokončením socialistické přestavby vesnice, posílením ekonomiky jednotných zemědělských družstev a státních statků vybudujeme moderní, intenzivně hospodařící socialistické zemědělství, vybavené výkonnou me chanizací a používající v, širokém rozsahu chemických prostředků . Na

tomto podkladě chceme dosáhnout, aby do roku 1965 zemědělská výroba vzrostla zhruba o 40 % proti roku 1957. 3. Ve stejném období bude nutno zvýšit objem stavebních prací o 70 až 80 procent. K tomu je třeba dosáhnout obratu v industrializaci staveb

nictví a podstatně rozvinout výrobu stavebních hmot. 4. V rozvoji dopravy počítáme do roku 1965 se zvýšeným objemem přepravy proti roku 1957 o 90–95 %. Hlavní cestou ke splnění tohoto úkolu bude podstatné rozšíření elektrické a motorové trakce.

5. Zároveň budeme zajišťovat v jednotlivých oblastech účinné využití přírodních a ekonomických podmínek. Půjde o to , aby se na Slovensku zvýšila průmyslová výroba v roce 1965 více než dvojnásobně ve srovnání

s rokem 1957 a aby zemědělská výroba dosáhla v co nejkratší době inten zity výroby v českých krajích.

6. Budeme počítat s hlubokou specializací a kooperací výroby v rámci socialistického tábora a racionálně využívat přírodních zdrojů a možností

československého hospodářství též pro potřeby ostatních zemí socialistic kého tábora. Za základ dalšího rozvoje hospodářské spolupráce považu jeme vzestup vývozu a dovozu strojů, vývoz surovin , pro něž má naše

republika výhodné přírodní a ekonomické podmínky, a dovoz těch surovin a materiálů, pro jejichž výrobu mají výhodnější podmínky jiné socialis tické země. V souladu s našimi ekonomickými možnostmi budeme pomáhat

rozvoji socialistických zemí s méně vyvinutým průmyslem . I nadále chceme rozšiřovat hospodářské styky s ostatními zeměmi, ze jména s hospodářsky málo vyvinutými státy , jako součást aktivního česko slovenského příspěvku k mírovému soužití. 7. Cestou k dalšímu výraznému růstu efektivnosti československého

hospodářství je podstatné zvýšení společenské produktivity práce, snížení vlastních nákladů, zejména materiálových , plné využívání nejnovějších 29

poznatků vědy a výzkumu a rychlé zavádění pokrokové techniky do všech

odvětví národního hospodářství. Do roku 1965 chceme zvýšit proti roku 1957 produktivitu práce v průmyslu zhruba o tři čtvrtiny, ve stavebnictví krýt předpokládaný přírůstek výroby prakticky zvýšením produktivity práce a v zemědělství zvýšit produktivitu nejméně o dvě třetiny. Snížení

vlastních nákladů má v průmyslové výrobě činit v průměru 2,5—3 % ročně a ve stavební výrobě 3 % . 8. Další všestranný růst životní úrovně obyvatelstva bude zajištěn

zejména snižováním cen základních životních potřeb obyvatelstva a zvy šováním reálných důchodů. Zvláštní pozornost soustředíme na zvýšení životní úrovně rodin s více dětmi. Do roku 1965 se počítá se zvýšením osobní spotřeby obyvatelstva zhruba o 45 % ve srovnání s rokem 1957. Počítáme s tím , že můžeme do roku 1970 v podstatě vyřešit bytový

problém v republice. Nadále budou vytvářeny podmínky pro další zkra cování pracovní doby.

Průmysl, stavebnictví a doprava Pro rozvoj průmyslu a celého národního hospodářství, pro další rychlý vzestup výrobních sil je nanejvýš nutné dále intenzívně zabezpečovat naši surovinovou a energetickou základnu. To je základní úkol našich národo hospodářských plánů. Hlavním energetickým zdrojem a současně hlavní průmyslovou surovi nou v našem státě je uhlí. Na něm je založena převážná část výroby

elektrické energie, opírá se o ně metalurgie. Uhlí představuje též důležitou chemickou surovinu, jejíž význam dále vzroste. Těžba uhlí dosáhla v roce 1957 úrovně o 81 % vyšší než v roce 1948 as ní vzrostla i výroba elektrické energie o 136 % . Přesto rozvoj palivové a energetické základny neodpovídá požadavkům rychlého tempa rozvoje národního hospodářství. K plnému uspokojení našich potřeb chceme a musíme dosáhnout v roce 1

1965 těžby kamenného uhlí 35 až 36 miliónů tun , to je o 40 % více proti úrovni roku 1957. To bude přeyážně úkol Ostravsko -karvínského revíru. Přitom musíme získat maximální množství uhlí vhodného pro koksování. To bude vyžadovat dokončení prováděných rekonstrukcí, jakož i výstavbu

nových dolů a zvýšenou mechanizaci a automatizaci těžby. Zdůrazňujeme velikou závažnost těchto úkolů tím spíše, že dosavadní průběh investiční výstavby je zde velmi neuspokojivý. V těžbě hnědého uhlí předpokládáme zvýšení do roku 1965 z dnešních 30

zhruba 49 miliónů tun asi na 77 miliónů tun . Vzhledem k obtížnějším

těžebním podmínkám bude to úkol nemalý, avšak je plně v našich mož nostech jej splnit. Budeme věnovat zvláštní pozornost maximálnímu vy užití dosavadních těžebních kapacit a současně i nákladům na těžbu, na výstavbu nových lomů i na postup porubních front s ohledem na vynalo žené investice. Současně budeme vytvářet předpoklady pro průmyslové využití nerubatelných zásob hnědého uhlí podzemním zplynováním jako významného energetického zdroje pro výrobu clektřiny.

Soudružky a soudruzi! Chtěl bych z tribuny sjezdu pozdravit a po děkovat našim havířům , kteří s velkým nadšením a odhodláním plní své závazky a dali na počest našeho sjezdu již téměř 1 900 000 tun uhlí navíc. Značné úkoly nás očekávají ve výrobě elektrické energie. Potřeba elek trické energie vzhledem k rozvoji našeho průmyslu , úkolům v dopravě, v zemědělství i nárokům v domácnostech rychle poroste. Výstavbou vel-/

kých elektráren s nízkou spotřebou uhlí, uvedením rozestavěných vodních del do provozu i vybudováním nových vodních děl chceme dosáhnout v roce 1965 38 miliard kilowatthodin . Vzhledem k omezenému rozsahu

zásob energetického uhlí musíme považovat za prvořadý úkol rychleji uskutečnit ve spolupráci s SSSR výstavbu první jaderné elektrárny a získat zkušenosti pro výstavbu dalších jaderných elektráren po roce 1965. Při rozvíjení našich energetických zdrojů bude velmi významné zvýšit do roku 1965 nejméně 2,7krát výrobu svítiplynu proti úrovni roku 1957 a snížit podíl přímého spalování uhlí v průmyslu i domácnostech . Podstatné zvýšení dovozu ropy z SSSR nám umožní, abychom v roce 1965 dosáhli

výroby asi 3 miliónů tun pohonných látek, což má základní význam pro rozvoj dopravy i mechanizace zemědělství a stavebnictví. V dalším rozvoji našeho hospodářství dále poroste váha hutního prů

myslu . Na základě předpokládaného rozvoje těžby kamenného uhlí, výroby koksu , těžby a dovozu rud je možno zvýšit výrobu oceli do roku 1965 na

9,2 až 9,7 miliónu tun . Výroba koksu v téže době má dosáhnout 10,7 mi liónu tun . Tento úkol zabezpečíme dostavbou a rekonstrukcí některých hutních kapacit, a zejména výstavbou nového velkého kombinátu na Slovensku, vybaveného válcovnou širokých pásů. Dále je třeba zvětšit podíl ušlechtilých a nízkolegovaných ocelí v celkové výrobě oceli a podíl plechů ve výrobě válcovaného materiálu . Zaměříme se na intenzívnější využití dosavadního zařízení, na zavádění nového způsobu výroby oceli v kyslíkových konvertorech . To nám umožní, abychom do

sáhli výraznějších úspěchů při výrobě základních materiálů . Krytí potřeby základních barevných kovů je třeba zabezpečovat hlavně 31

spoluprací se socialistickými zeměmi. S veškerým důrazem je nutno řešit záměnu barevných kovů jinými materiály. Bude nutné vypracovat

ucelenou koncepci pro řešení potřeby barevných kovů.

V celém komplexu našich hospodářských úkolů má mimořádný význam chemický průmysl, který se musí stát jedním z vedoucích odvětví. Dnešní úroveň chemické výroby zdaleka neuspokojuje naše potřeby. Zatímco například v těžbě uhlí a výrobě surové oceli patříme mezi nejvyspělejší

průmyslové státy, opožduje se náš chemický průmysl za světovým roz vojem o 5-10 let. Dosavadní směrnice strany byly ministerstvem chemic

kého průmyslu, Státním úřadem plánovacím , ministerstvem těžkého stro jírenství a ministerstvem stavebnictví nedostatečně plněny. Další opoždo vání chemického průmyslu by vedlo k prohloubení vzniklé disproporce a k zpomalení rozvoje ostatních odvětví.

K dovršení výstavby socialismu je objektivně nutno podstatně zvýšit chemizaci všech odvětví, což urychlí rozvoj výrobních sil a růst produkti

vity práce na základě nejvyšší techniky. Půjde o to, abychom pro rozvoj chemického průmyslu co nejlépe a nejrychleji využili příznivých podmínek , které nám skýtá domácí surovinová základna, technicky vyspělé strojíren

ství a spolupráce s SSSR a socialistickými zeměmi. Zkušenosti Sovětského svazu , kde velmi rychle vyrůstají nové velké chemické kapacity, potvrzují, že vynaložené investice přinášejí již vněkolika letech mnohonásobný užitek .

Do roku 1965 se počítá s růstem chemické výroby proti roku 1957 2,5krát. Zejména bude nutno soustředit úsilí na rozvinutí výroby syntetic kého kaučuku a nových syntetických hmot. Výroba dusíkatých hnojiv se zvýší asi čtyřnásobně, především na bázi zemního a později koksárenského

plynu. V roce 1965 chceme dosáhnout čtyřnásobku výroby plastických hmot a vyrábět 90 000—95 000 tun umělých vláken , z toho asi 15 000 tun

syntetických, a současně zvýšit jejich jakost. Toto zvýšení je třeba pova žovat za minimální. S urychlením musí naše chemie odstranit zaostávání

ve výrobě syntetických pracích prostředků, což bude znamenat velkou úsporu tuků.

Bude správné, když problémy souvisící s rychlým rozvojem chemického prů slu projedná plénum ústředního výboru naší strany. V souladu s potřebami rychlého technického rozvoje a růstu produkti vity práce ve všech odvětvích je třeba zvýšit do roku 1965 strojírenskou

výrobu, spadající pod strojírenská ministerstva, zhruba o 130 % proti roku 1957. Půjde o to, zlepšovat strukturu strojírenství, zvyšovat sériovost

výroby, zdokonalovat technologii tak, aby strojírenství lépe zabezpečovalo potřeby našeho národního hospodářství a přispívalo k rozšiřování spolu 32

práce se zeměmi socialistického tábora, zejména se Sovětským svazem . Dosáhnout, aby naše strojírenská výroba daleko lépe odpovídala potřebám

mezinárodní socialistické spolupráce, je základní, přímo životní otázkou jejího dalšího rozvoje. V tom je rovněž základ dlouhodobé stabilizace vý robních programů.

Soustředíme se především na výrobu chemických zařízení, zařízení pro energetiku a hutnictví, elektrických a motorových lokomotiv, na rozšíření

výroby obráběcích a tvářecích strojů , nářadí a odlitků, strojů pro zeměděl ství a stavebnictví a spotřebního zboží. Postup automatizace musíme zabezpečit podstatným vzestupem výroby elektronických zařízení, měři cích a regulačních přístrojů a počítacích strojů. Při konstrukci strojů a zařízení je nutno zabezpečovat především zvy šování jejich výkonů, jakost a hospodárnost a maximální využití materiálů.

V nejširší možné míře budeme používat normalizovaných a typizovaných sériově vyráběných součástí a uzlů , nových materiálů, úsporných profilů, a tak dosáhneme, aby váha našich strojů nebyla větší než u strojů vyrábě

ných v nejvyspělejších průmyslových zemích. Je rovněž nutné, aby také hutě a chemie daleko lépe než dosud zajišťo valy potřeby strojírenství v množství, sortimentu a kvalitě materiálu . Před

stihnout kapitalistické státy ve strojírenství znamená předstihnout je

nejen výkonem a technickou dokonalostí produkce, ale i kratší dobou potřebnou pro zavedení strojů a zařízení do výroby, jakož i větší pohoto vostí při dodávkách. Nadále budeme dbát o to, aby byl při rozvoji těžkého průmyslu v po třebném rozsahu zabezpečován i rozvoj spotřebního a potravinářského průmyslu. V těchto odvětvích se soustředíme na provádění jejich technické rekonstrukce, kterou zabezpečíme potřebnými prostředky. Při stále ros toucí vnitřní spotřebě obyvatelstva a s ohledem na požadavky zahraničního obchodu budou se i v příštích letech úkoly spotřebního a potravinářského průmyslu zvyšovat. Výrobu potravinářského průmyslu zvýšíme v roce 1965 proti roku 1957 0 40% . Budeme klást větší nároky na výrobu nových druhů

zboží, zlepšování kvality , vzhledu a trvanlivosti. Ve výrobě papíru chceme dosáhnout v roce 1965 úrovně zhruba o jednu třetinu vyšší proti roku 1957. Třeba zdůraznit nutnost většího využití bohatých zásob surovin, ze jména magnezitu na Slovensku pro výrobu žáruvzdorných materiálů, skla a keramiky, zvýšeného použití umělých vláken a hmot v textilním , kože dělném a spotřebním průmyslu a konečně i podstatných úspor dřeva a jeho náhrady železobetonem a novými hmotami. Spotřebu řeziva je třeba snížit do roku 1965 asi o 30 %. 3 Usnesení a dokumenty

33

Ve stavebnictví se objem stavebních prací za posledních 10 let zvýšil

o 207% . Ústřední výbor se v roce 1955 zabýval rozvojem stavebnictví a přijal usnesení o opatřeních k jeho zprůmyslnění a dalšímu rozvoji. Musíme otevřeně říci, že se toto usnesení vinou ministerstva staveb

nictví dostatečně neplní! Je třeba podstatně zkrátit průměrnou dobu

výstavby, zamezit plýtvání cementem , betonářskou oceli a dalšími staveb ními materiály, rozhodně snížit náklady na výstavbu. K tomu musí přispět

úsporná konstrukční řešení staveb, umožňující využití nových lehkých stavebních hmot a typizace v co největším rozsahu. Na všech těchto úkolech se musí podílet i ostatní průmyslová odvětví, a mnohdy ještě více než samo stavebnictví, protože jde o společnou otázku

investorů, projektantů, strojírenského i stavebního průmyslu. Zároveň je třeba vidět ve zprůmyslnění stavebnictví nejen problém technický a organizační, ale také investični. Základní úkoly stavebnictví, dané naší stranou, zůstávají v platnosti. Naléhavost jejich plnění vyplývá z rozsáhlých investičních úkolůa z toho, že v příštím období chceme postupně řešit bytový problém širokou vý

stavbou nových obytných domů. Tento veliký úkol nemůžeme splnit, aniž dosáhneme rozhodného obratu ve stavebnictví.

V zabezpečování dalšího rozvoje národního hospodářství je nutno klást hlavní důraz nikoli na kvantitativní, ale na kvalitativní stránku investiční výstavby. Kvalitativní stránka investiční výstavby, konkrétně zvýšení její technické úrovně a ekonomické účinnosti, musí sehrát mnohem význam nější úlohu než dosud. Jak velké rezervy zde jsou, ukazují i výsledky prověrky investic, která byla provedena z podnětu ústředního výboru strany .

Svelikými úkoly investiční a bytové výstavby je spjata naléhavá potřeba

zabezpečit stavebnictví dostatečným počtem stálýchpracovních sil, zvláště pro výstavbu v krajích Ostrava, Ústí, Karlovy Vary a v městě Praze. Bude správné, když na pomoc stavebnictví pracovními silami budeme orientovat síly naší mládeže.

Velkému objemu stavebních prací v příštích letech musí odpovídat rostoucí výroba stavebních hmot, pro kterou máme bohaté surovinové zdroje. Do roku 1965 předpokládáme zvýšit výrobu cementu na 7 miliónů tun . Přitom je nutné směle a velkoryse přistoupit k vybudování zcela nové, vysoce vyspělé průmyslové základny pro prefabrikaci dokončovacích

prací také ve strojírenství, chemickém a spotřebním průmyslu i v ostatních průmyslových odvětvích. Bez toho nelze dosáhnout zprůmyslnění staveb nictví. 34

Pevný krok s rozvojem našeho národního hospodářství musí držet do prava. Opatření ústředního výboru strany, uskutečněná v posledních mě sících nanašich železnicích , dokazují, že lepší využití prostředků a sil, které

v dopravě máme, přispívá ke zlepšení práce na drahách . V tom je třeba dále pokračovat, důsledně se zaměřit na zlepšení organizátorské a řídící práce na železnicích a na rozšíření socialistického soutěžení. Na druhé straně bude však nutno zabezpečit rozšíření přepravní kapacity především zvýšením technické úrovně, dodávkami velkoprostorových vozů, mecha nizací nakládky a vykládky. Chceme především , aby v příštím období mnohem rychleji postupovala elektrifikace železnic.

Z hlediska dalších úkolů dopravy bude důležité stanovit co nejúčelnější dělbu mezi dopravou železniční, automobilovou, říční a ostatní přepravou. Zvláště naléhavé je zrychlit do roku 1965 oběh železničních vozů na 3,8

dne, zvýšit průměrnou váhu vlaku , využít elektroniky k automatizaci a mechanizaci dopravy, přesunout dopravu na krátké vzdálenosti ze železnic na silnice, urychlit rekonstrukci silniční sítě a započít se stavbou dálnice napříč republikou. Pracující se právem dožadují zvýšení kultury cestování a zlepšení městské a předměstské dopravy ve velkých průmyslových místech .

V souladu s rozvojem národního hospodářství musíme věnovat zvýšenou

pozornost spojům , jejich rozšíření a zvýšení jejich výkonnosti na základě nejnovější techniky, zejména vybudovat do roku 1965 síť ultrakrátkovln

ných vysílačů, dobudovat v celé republice síť televize s možností uvádění dvou programů a uskutečnit výstavbu nových automatických telefonních ústředen .

Nová technika, produktivita práce a řízení průmyslu K dovršení výstavby socialismu přistupujeme v době, kdy započala nová technická revoluce, spjatá s ovládnutím jaderné energie k mírovým účelům ,

s použitím polovodičů, rozvojem elektroniky a dálkovým řízením výrob ních procesů, s rozvojemvýroby nových hmot. Plně využít těchto nových objevů může lidstvo jen v socialismu a komunismu, kde je odstraněno vy

kořisťování člověka člověkem a kde panuje společenské vlastnictví výrob ních prostředků. Prvenství Sovětského svazu v mnoha oblastech rozvíjející se technické revoluce znovu vydává svědectví o převaze socialismu nad kapitalismem . Naše těsná bratrská spolupráce se Sovětským svazem a

s ostatními socialistickými zeměmi umožní, abychom i my plně využili velikých pokroků, které technická revoluce přináší. 35

Hlavní cestou technického rozvoje v našich podmínkách bylo dosud zvyšování mechanizace výrobních procesů. I když ještě v mnoha oblas tech, jako například ve stavebnictví, v zemědělství, v těžbě uhlí a rud, jsme zdaleka nevyčerpali všechny možnosti, je nutné se v dalším období orientovat na dosažení kvalitativně vyššího stupně techniky. Komplexní mechanizace, a zejména automatizace výrobních procesů představuje klíč k takovému zvýšení produktivity práce, jakého je třeba

pro všestranný rozvoj socialistické společnosti. V našich podmínkách nepovede ovšem k nezaměstnanosti a zbídačování dělnické třídy jako na

Západě, nýbrž bude pracujícím sloužit k zvýšení blahobytu a zkrácení pracovní doby. Na automatizaci je třeba se orientovat především v energetice, chemic kém a metalurgickém průmyslu. Zvláštní význam má automatizace ve zpracovatelských odvětvích ve strojírenství, v potravinářském prů myslu, v řadě oborů spotřebního průmyslu - kde se uplatňují metody velkosériové a hromadné výroby.

To vše vyžaduje orientovat pozornost hospodářských a vědeckých pra covníků, výzkumných a vývojových pracovišť a výroby na rychlý rozvoj automatizačního zařízení, přístrojové techniky a celého elektrotechnického průmyslu. Bude třeba důsledněji dbát, aby podíl strojů a zařízení na celko vých investicích se pronikavě zvýšil.

Ústřední výbor strany a vláda přijaly před třemi lety teze o dalším technickém rozvoji průmyslu. Jejich uvádění do života je však až dosud nedostatečné. Jednotlivé resorty sice vypracovaly plány technického roz

voje, avšak vedoucí hospodářští pracovníci přistoupili k jejich uskutečňo vání s malou odpovědností. Technický rozvoj se dosud nestal v praxi rozhodujícím činitelem pro zvyšování výroby a produktivity práce. Nová technika se zavádí pomalu a nerozhodně a nadále se nedostatečně využívá

dosavadní techniky. Zaostává i zavádění pokrokovétechnologie, racionální organizace výroby a zvyšování kvalifikace kádrů . Řízení technického roz voje podléhá živelnosti v důsledku nedostatečné jednotící koncepce a nedostatečného svázání plánu technického rozvoje s ostatními částmi národohospodářského plánu . Považujeme za účelné, aby byl zřízen vrcholný státní orgán pro tech nický rozvoj, který by rozpracovával potřeby národního hospodářství v oblasti techniky a pomáhal při koordinaci a kontrole činnosti jednotli vých resortů v otázkách technického rozvoje. Jeho úkolem rovněž bude soustředit dosud roztříštěnou technickou dokumentaci.

V nové organizaci našeho průmyslu je obsažena zásada podpory tech 36

nického rozvoje hmotnou zainteresovaností. Tuto zásadu je nutno urych leně konkrétně rozpracovat, aby se brzy účinně projevila v praxi.

Úsilí o technický rozvoj se musí stát záležitostí všech hospodářských pracovníků od ministerstev až po závody. Konkrétní technická politika musí tvořit významnou součást práce závodních stranických organizací.

Je třeba dosáhnout toho, aby výsledky našich vědeckých a výzkumných ústavů a vývojových pracovišť, zlepšovací návrhy a vynálezy byly co nejrychleji realizovány. Důsledné zavádění a maximální využívání nové techniky je hlavním zdrojem růstu společenské produktivity práce, jejíž podstatné zvýšení je nezbytnou podmínkou dovršení socialistické výstavby. Závažnost tohoto úkolu je tím větší, že s ohledem na dnes již vysokou zaměstnanost můžeme růstem počtu pracovníků zabezpečit jen nepatrnou část přírůstku výroby. Proto bude třeba dosáhnout přírůstku výroby především růstem produkti vity práce, lepší technikou a organizací výroby. Příznivé podmínky pro

podstatnější zvyšování produktivity práce vytváří nová organizace našeho hospodářství. V nastávajícím období musíme maximálně hospodařit s pracovními silami. Přitom je třeba brát v úvahu , že vzrůstající úkoly v oblasti kulturní

výstavby a nutnost zvyšovat úroveň služeb pro obyvatelstvo kladou další požadavky na pracovní síly. V našich plánech je položen hlavní důraz na klíčová odvětví národního

hospodářství. Proto také zejména zde musí být sveden boj o vysokou produktivitu práce. Vedle základních opatření, o nichž jsem již hovořil, je třeba v těchto odvětvích přednostní bytovou výstavbou , plánovitým zvyšováním kvalifikace a zlepšováním pracovních podmínek - zejména mechanizací těžkých a namáhavých prací - stabilizovat kádry pracovníků. Vyšší životní úroveň pracujících musí být vždy podložena odpovídají cím růstem produktivity práce. Z toho je třeba vycházet při provádění

mzdové politiky, k tomuto cíli směřuje i důsledné uplatňování socialistické zásady odměňování podle množství a jakosti vykonané práce.

To sleduje i připravovaná přestavba soustavy dělnických mezd. Předpo kládá nejširší uplatnění technicky zdůvodněných norem, které musí být v souladu s dosaženým stupněm organizace výroby a techniky. Zavedení nových mzdových tarifů na podkladě tarifních kvalifikačních katalogů zajistí zvýšení jejich podílů na dosahovaných výdělcích a umožní správně

ohodnotit a určit výši mzdy podle vykonané práce. Rozmach socialistické ekonomiky, provázený bouřlivým rozmachem

techniky, vede postupně k odstraňování rozdílu mezi duševní a fyzickou 37

prací, ke zvyšování podílu kvalifikované práce na celkovém objemu společenské práce. Tím se bude také zvětšovat podíl kvalifikovaných pracovníků ve vyšších příjmových skupinách a snižovat podil nekvalifiko vaných pracovníků v nižších příjmových skupinách. V souladu s tím zabezpečuje přestavba dělnických mezd výraznější odstupňování výdělků podle kvalifikace, společenského významu práce i pracovních podmínek. Celkový růst produktivity práce v našem hospodářství bude vytvářet před

poklady pro trvalý růst nominálních i reálných mezd všech pracujících. Všechna tato opatření, vycházející z našich dosavadních zkušeností a prováděná za nejaktivnější účasti odborů , značně zvýší ekonomickou úlohu mzdy, zabezpečí spravedlivější odměňování a budou podněcovat k dalšímu zvyšování kvalifikace a růstu produktivity práce. Další rozvoj průmyslu, stavebnictví, dopravy a ostatních odvětví národ niho hospodářství vyžaduje soustavné odhalování a stále lepší využívání vnitřních rezerv našeho hospodářství. Mimořádné důležitosti nabývá proto plnění kvalitativních ukazatelů a jejich rychlý růst. Jde zejména o další vzestup produktivity práce a o podstatné zvýšení jejího podílu na přírůstku výroby, o další snižování vlastních nákladů, zejména materiálo vých, o zabezpečení růstu výroby na základě lepšího využití výrobních ploch, strojů a zařízení, a o co největší hospodárnost investiční výstavby. Naše úspěchy by mohly být daleko větší, kdyby bouřlivý růst objemu

výroby byl vždy provázen nejpřísnější hospodárnosti. Významným úkolem proto zůstává i nadále každodenní úsilí o neustálé zvyšování efektivnosti národního hospodářství na základě všestranné mo bilizace rezerv a stále plnějšího využívání předností socialistické ekono

miky. K tomu cíli musí směřovat práce strany, hospodářských orgánů, odborů , mládeže a ostatních organizací; k tomuto cíli je třeba mobilizovat iniciativu a aktivitu pracujících . Jen tak lze prakticky řešit rozpor mezi

výrobou a spotřebou, který se projevuje jako napětí mezi našimi zdroji

apotřebami. Vysoké úkoly, které si ve svých usneseních a plánech klademe, vyplývají z cíle - dovršení výstavby socialismu. K jejich dosažení máme všechny předpoklady. Boj o jejich splnění stupňuje požadavky na hospo dářství, na úroveň organizátorské a řídící práce a odhaluje její slabiny. Současně však s postupem výstavby neustále rostou v našem lidu nové síly a vytvářejí se nové příznivé předpoklady, jak překonávat obtíže a plnit rostoucí úkoly. Proto také strana otevřeně odhaluje obtíže a rozhodně odstraňuje všechno , co brzdí tento postup vpřed, co překáží plnému uplat nění rostoucí síly a iniciativy pracujících a využití neustále se rozšiřujících možností našeho hospodářství. 38

Významným předpokladem k splnění našich národohospodářských úkolů je důsledné uplatnění schválených zásad ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení.

K 1. dubnu 1958 jsme uskutečnili prvou, možno říci snadnější část zásad . Na ministerstvech byly zrušeny hlavní správy , byly zřízeny nové podniky a sdružení. V druhé polovině letošního roku začneme s konkrétní přípravou pro uplatňování všech přijatých změn v plánování, zásobování, odbytu , v soustavě ekonomických podnětů a v odměňování. V současné době stojíme tedy právě uprostřed významných změn v řízení národního hospodářství.

K definitivnímu zhodnocení výsledků těchto opatření ústředního výboru a vlády bude možno přirozeně přistoupit teprve s odstupem delší doby. Zatím je možno zmínit se jen o prvních zkušenostech . Reorganizace nebyla

provázena žádným rušivým jevem v chodu našich závodů. Výrobní plány jsou překračovány, skutečné výsledky ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou znatelně lepší. Aparát hospodářských ministerstev a ústředáích úřadů, kde byla provedena reorganizace, byl zmenšen o 9500 pracovníků, tj. zhruba o třetinu . Snížení v počtech pracov níků řídících útvarů podniků a závodů má představovat dalších asi 30 000 lidí.

Je třeba důsledně dbát o to , aby nové útvary, především sdružení,

nevytvářely nový přebujelý aparát a aby byla všude prosazována zásada největší úspornosti v administrativě. Zatím je počet pracovníků, kteří

přešli z administrativy do výroby, nepatrný. Vytváření nových vztahů mezi ministerstvy a výrobně hospodářskými jednotkami, mezi výrobně hospodářskými jednotkami navzájem i mezi závody, pokud jde o řízení, kooperaci, dodávky apod ., je teprve v počát cích . Především ministerstva musí hledat nové způsoby práce, aby se zcela oprostila od starých, vžitých metod administrování a snah řídit pomocí oběžníků a fermanů. Hned od počátku je nutné, aby v nově zřízených podnicích a ve sdruženích nebyly připuštěny tyto staré metody a aby se proti nim ostře bojovalo. Některé zkušenosti ukazují, že i v nových pod nicích a sdruženích se řízení od zeleného stolu pomocí stovek oběžníků stále ještě považuje za nejvyšší vrchol dokonalosti v řízení práce. Ve vedení podniků nepotřebujeme byrokraty, ale lidi iniciativní, těsně spjaté s pracu

jícími. To je třeba mít na paměti při praktickém uplatnění nových metod řízení.

Novou formou pro zapojení výrobního aktivu z řad dělníků, techniků,

hospodářských pracovníků, stranických a odborových funkcionářů do ří 39

3

zení výrobně hospodářských jednotek bude ustavení technickoekonomic kých rad . Jejich činnost jakožto poradních orgánů ředitelů bude zaměřena na základní otázky rozvoje podniků, posouzení investičních záměrů, roz

pracování dlouhodobých normativů apod. Musíme si být všichni neustále vědomi toho , že ne několik vedoucích pracovníků , nýbrž porozumění,

účast a tvůrčí činnost celé masy pracujících rozhodne o tom , jaký bude přínos našich podniků k dovršení výstavby socialismu. Zemědělství

Soudruzi! Velký cíl, který si klademe, vyžaduje, aby byla spolu s po stupným dokončením socialistické přestavby zemědělství především pod statně zvýšena zemědělská výroba. Převratné změny, k nimž dochází na vesnici, plně potvrzují, že také zde socialismus v nejbližší době dosáhne rozhodujícího vítězství. K 1. červnu 1958 hospodaří družstevní rolníci v 11 740 JZD na 3 898 000 ha země

dělské půdy a spolu se státními statky se podílejí na 71,5 % celkové výměry zemědělské půdy. Naprostá většina JZD přesvědčivě dokazuje dobrými výrobními a hospodářskými výsledky přednosti socialistické velkovýroby. To nezůstává bez vlivu na dosud jednotlivě hospodařící drobné a střední rolníky. Za poslední tři roky, od července 1955 do června letošního roku , vzrostl počet JZD se společným hospodařením v rostlinné

a živočišné výrobě o více než 5000 a výměra družstevní půdy se více než zdvojnásobila.

Vydatná pomoc dělnické třídy a socialistického státu významně podpo řila výrobní úsilí družstevníků a ostatních rolníků. Zvýšila se výroba masa a technických plodin, vzrostly hektarové výnosy obilovin a vzrostly také dodávky do centrálních fondů.

Dosavadní tempo růstu zemědělské výroby, která je dnes zhruba na předválečné úrovni, však zdaleka neodpovídá možnostem a rezervám ,

které v zemědělství máme, ani potřebám naší společnosti. To způsobuje , že zemědělství stále zaostává za potřebami národního hospodářství a stává

se brzdou jeho pronikavějšího rozmachu. Naše národní hospodářství značně zatěžuje nutnost dovážet velké množství zemědělských produktů . Tento stav nás nutí, abychom přistoupili k mnohem rozhodnějšímu zabezpečení maximálních výnosů a užitkovosti. Vzestupem zemědělské výroby musíme plně krýt přírůstek potřeby základních potravin pro obyvatelstvo a ve větší míře krýt potřebu zeměděl ských surovin pro náš lehký a potravinářský průmysl. Dále je třeba, aby 40

se zemědělství výrazněji podílelo na vývozu svými tradičními produkty, jako je chmel, slad, cukr, osiva a sádě.

V současné době je podstatný a rychlý vzestup zemědělské výroby jedním z nejzávažnějších úkolů strany a všeho našeho lidu . Jeho vyřešení mají v rukou naši družstevníci a rolníci, pracovníci státních statků i stroj ních a traktorových stanic za účinné pomoci ostatních odvětví národního hospodářství, zejména strojírenského a chemického průmyslu. Úkoly ve zvýšení zemědělské výroby do roku 1960 jsou velké, ale je y našich silách je splnit. Jsou stavěny na přednostech socialistické země dělské výroby, na široké aktivitě pracujících, na pomoci státu a dělnické třídy. Cestu k jejich splnění ukazují zejména ta JZD, která se zavazují dosáhnout úrovně zemědělské výroby plánované pro rok 1960 již ke konci roku 1959. Je to cesta využití všech velkých rezerv a prostředků, které v zemědělství jsou.

Máme reálné předpoklady vytyčit si jako cíl krýt do roku 1965 spotřebu některých hlavních rostlinných a živočišných produktů převážně z vlastní

výroby a postupně snižovat až na nezbytné množství dovoz zemědělských produktů. To vyžaduje dosáhnout v průměru let 1961-1965 těchto hektarových výnosů : u pšenice 26 q, u ječmene 25 q, u řepky 16 q, u cukrovky 312 q, u vice

letých pícnin 63 q, u sena z luk 46 q. Produkci chmele musíme do roku 1965 zdyojnásobit zvýšením hektarových výnosů a výsadbou nových

chmelnic. Jak u chmele, tak u cukrovky chceme i nadále upevňovat své tradiční přední místo ve světě .

V živočišné výrobě je před naším zemědělstvím pro rok 1965 úkol vyrobit na 1 ha zemědělské půdy 175 kg masa živé váhy včetně drůbeže, mléka 730 litrů, vajec 407 kusů.

Je přirozené, že v úrodných oblastech musíme dosahovat výnosů a užit kovosti podstatně vyšší, například v Polabí, na Hané, na Žitném ostrově musíme sklízet aspoň 40 q pšenice z hektaru , 380—400 q cukrovky a

podobně. Tím má naše zemědělství zabezpečit zvýšení dodávek pro obyvatele v roce 1965 proti roku 1957 u hovězího a vepřového masa asi o 40 % , drůbeže asi o 190 % , mléka o 58 % a vajec o 43 % .

Máme možnost v krátké době dostihnout úrovně předních kapitalistic

kých zemí nejen v intenzitě zemědělské výroby, ale také v produktivitě práce.

Pro rychlejší růst výroby je třeba vytvářet náležité předpoklady i jejím účelným rajónováním , které bude v souladu s produkčními podmínkami jednotlivých oblastí. Na tomto úkolu se zatím pracuje velmi liknavě. 41

Mnohem větší pozornost je nutno také věnovat boji za snížení ztrát při sklizni a poučit se pro letošní žně z velikých ztrát, které byly v loňském roce ,

Při dalším rozvoji živočišné výroby půjde především o zkvalitnění chovu skotu, zejména krav, a zvýšení jeho užitkovosti. Do roku 1965 považujeme

za potřebné rozšířit stavy skotu asi o 700 000 až 800 000 kusů . Využijeme k tomu i horských oblastí, které je možno přeměnit v rozsáhlou základnu chovného hovězího dobytka. Přestože jsme proti předválečným letům stavy prasat téměř zdvojnásobili, budeme i nadále výrobu vepřového masa zvyšovat,

Pro rozvoj živočišné výroby musíme vytvořit předpoklady dostatečnou výrobou kvalitních a levných krmiv. Jednu z největších rezerv máme v pěs tování kukuřice. Výrobou kukuřice, především ve voskově mléčné zralosti, můžeme ve většině krajů výrazně přispět k řešení problému krmiv, a tím

k rozvoji živočišné výroby. Je zapotřebí vyrobit dostatek vlastního vhod ného osiva, zejména hybridního, a zabezpečit komplexní mechanizaci pěstování kukuřice. Každý socialistický zemědělský závod, a to je povin ností každého dobrého hospodáře, by měl mít zabezpečenu z vlastních zdrojů nejen plnou provozní potřebu hodnotných krmiv, ale i krmnou

rezervu minimálně ve výši 15 % roční spotřeby při splnění dodávkových úkolů .

Smělé cíle, které si v zemědělství klademe, musíme zabezpečit širokým rozvojem a využitím techniky, řízením výroby na vědeckém podkladě a stále aktivnější účastí pracujících při řešení všech problémů v zeměděl ství. To bude vyžadovat dostatek odborných technických kádrů bezpro středně spojených s výrobním procesem . Do budoucna nevystačíme s tím , že zemědělští odborníci budou jen na STS a národních výborech, ale budeme vyžadovat, aby zemědělští inženýři a technici pracovali především přímo v JZD.

Velkou pomocí zemědělství byly a jsou sovětské zkušenosti. Zejména

nyní, kdy usilujeme o podstatné zvýšení zemědělské výroby, má správné uplatňování zkušeností sovětských kolchozníků a pracovníků sovchozů zvláště veliký význam .

Vzestup intenzity rostlinné a živočišné výroby a produktivity zeměděl ské práce je podmíněn vytvořením nezbytných předpokladů, zvláště v materiálně technické základně socialistického zemědělství. Při zvyšování technické úrovně zemědělství má vedle mechanizace prvořadý význam chemizace výrobních procesů. Komplexní mechanizace a význam chemi zace pro další rozvoj zemědělství nejsou dosud plně doceněny, zejména 42

těmi ministerstvy, která je mají zajištovat, včetně ministerstva země dělství.

Podceňování významu mechanizace se projevuje jak ve vývoji, tak i ve výrobě a kvalitě zemědělských strojů. Není dosud úspěšně vyřešena me chanizace zvlášť obtížných prací, ačkoliv se na tomto úkolu pracuje již mnoho let. Proto rozvoj výrobních sil v zemědělství relativně zaostává za velikým rozvojem socialistických výrobních vztahů. Abychom tento stav změnili, musíme mimo jiné dodat zemědělství do roku 1965 100 000 traktorů – z tohoto množství již v letech 1959 a 1960 21 500 traktorů

dodat do roku 1965 i další stroje a zařízení a zvýšit dodávky strojených hnojiv 2,5krát proti roku 1957. V zemi s moderním rozvinutým průmys lem , jako je naše, nesmí být problémem vyrobit stroje a chemické pro středky, které zemědělství nezbytně potřebuje. Velké nároky budou kladeny na zemědělskou výstavbu, kde ještě nejsou překonány vážné nedostatky. Směr i způsob výstavby zemědělských budov musí odpovídat všem požadavkům pokrokové technologie a tempu růstu socialistické velkovýroby. I v zemědělské výstavbě musíme jít cestou snižování stavebních nákladů a zvyšování podílu investic na vnitřní tech nické a mechanizační vybavení, mnohem více využívat místních zdrojů stavebního materiálu, rozšířit družstevní svépomocnou výstavbu. Přitom plně uplatnit zásadu - postavit co nejvíce s nejmenšími finančními ná klady. Očekáváme, že nedávná opatření strany k podstatnému zlevnění výstavby v zemědělství budou do všech důsledků splněna.

Vzhledem k omezenému půdnímu fondu v naší zemi musíme mnohem důsledněji využívat a zúrodňovat zemědělskou půdu, základní výrobní

prostředek v zemědělství. Bude zapotřebí, aby naše JZD a příslušné hospodářské orgány prováděly v podstatně širším měřítku odvodňování

zamokřených pozemků a budování závlah a využily k tomu vlastních zdrojů i mezidružstevní svépomoci. V některých oblastech , zejména na jižním Slovensku a ve východoslovenské nížině, znamená úprava vodního režimu značné rozšíření fondu orné půdy a zejména podstatné zvýšení úrodnosti půdy. Rozhodněji musíme také řešit ochranu půdy, zvláště také odstra

ňovat škodlivé účinky odpadních zplodin z průmyslové výroby na země dělskou a lesní výrobu.

Jednotná zemědělská družstva vytvářejí dnes na vesnici pevnou výrobní, společenskou a kulturní základnu. A právě to jsou ty skutečnosti, se kterými dnes počítáme a které umožňují, abychom dokončili vybudování

materiálně výrobní základny socialismu na vesnici a podstatně zvýšili zemědělskou výrobu. 43

4

Můžeme na našem sjezdu znovu zdůraznit, že i u nás se potvrdila v celém rozsahu životnost Leninova družstevního plánu jako jedině správ

né cesty k vybudování socialistického zemědělství. Je pochopitelné, že proces socialistické přestavby vesnice neprobíhá bez těžkostí a chyb.

Důsledným a cílevědomým prováděním politické linie strany je však

překonáváme. Budete jistě, soudruzi, všichni souhlasit s tím , aby XI. sjezd naší strany vysoko ocenil práci a uvědomělost statisíců drobných a střed ních rolníků, kteří budují svá JZD v souladu se svými zájmy a zájmy celé společnosti, a současně vyzdvihl obětavou práci desetitisíců členů a

funkcionářů strany, kteří se neúnavně přesvědčovací a organizátorskou činností přičiňují o vítězný postup socialismu na naší vesnici. V průběhu budování družstev na vesnici se rolníci názorně přesvědčili

o výhodách společné a organizované práce za pomoci STS. Velká mate riální pomoc dělnické třídy a socialistického státu i vlastní poznání rolníků o přednostech družstevního hospodaření umožnily v posledních letech budovat JZD bez přechodných nižších forem . Jako základní forma se plně osvědčil III. typ JZD, který nejlépe vyhovuje, neboť v něm se dobře spojují zájmy jednotlivých rolníků se zájmy celého družstva . Při té příležitosti je třeba odmítnout nedomyšlené názory některých soudruhů na slučování družstev a vytváření nových velkých vesnic. Při budování družstevního zemědělství jsme vždy vycházeli z toho, že velikost

katastru obcí a uspořádání naší vesnice odpovídá ve své většině intenzív nímu hospodaření na půdě i společnému životu jejích obyvatel. Proto

i v příštím období, kdy půjde o další upevnění, hospodářský a kulturní rozvoj JZD, počítáme s tím , že velikost družstev bude v podstatě odpovídat katastru našich vesnic . Přitom je ovšem možno slučovat malá družstva v osadách, jsou -li pro to podmínky. Máme a nadále budeme mít velká družstva, zejména na jižním Slovensku, která budou hospodařit na více než 1000 hektarů půdy. Musíme však všude stát na půdě reálné skuteč

nosti. U nás jsou povětšině výstavné vesnice s kulturním prostředím , kam postupný rozvoj socialistické velkovýroby přináší novou techniku a kulturu práce i celého života . Stále více se tak stírá rozdíl mezi městem a

venkovem . To je cesta, po které dále půjdeme při budování JZD a rozvoji naší družstevní velkovýroby.

Rychlý rozvoj zemědělského družstevnictví vytváří novou příznivou

situaci na vesnici a je předpokladem trvalého růstu výroby a produktivity práce.

Dnes už značná část družstevníků si uvědomuje, že smysl politiky

strany spočívá v tom, aby družstevní zemědělská velkovýroba se stala 44

významným činitelem v národním hospodářství a stále více se podílela na zabezpečování potřeb celé naší společnosti. Pro dosažení stále lepších výrobních výsledků JZD je rozhodující stálé posilování hospodářské základny družstva. To je možné za předpokladu dostatečného dotování družstevních fondů, především nedělitelného. Chceme- li dát družstvům větší množství strojů a lépe je vybavit pro

rychlejší zvyšování výroby, budou k tomu potřebovat více vlastních finančních prostředků. Dosavadní zkušenosti ukazují, že 7 % z celkových peněžních příjmů, vkládaných do nedělitelného fondu, nepostačuje pro další rozvoj družstva. Bude správné, aby podle příkladu mnohých JZD družstevníci dotaci pro nedělitelný fond tak zvyšovali, aby zabezpečili nejen obnovu základních výrobních prostředků, ale současně i nové zdroje pro rozšíření výroby. Úroveň hospodaření JZD nemůžeme posuzo

vat jen podle výšeodměny za pracovní jednotku, ale především podle toho, jak družstva naplňují a rozšiřují své fondy a zvyšují investice z vlastních

zdrojů především do půdy a základního stáda. Nesmějí zapomínat ani na dostatečné dotování sociálního a kulturního fondu. Zkušenosti družstev

potvrzují, že základem příjmů družstevníků má být peněžní odměna. Naturálie a záhumenková hospodářství mají sloužit jako doplněk výživy

rodiny družstevníka. To vše jsou cesty , jak upevňovat a rozmnožovat bohatství celého družstva a na tomto základě zvyšovat životní úroveň družstevníků .

Zatímco naprostá většina družstev rok od roku zvyšuje výrobu, politicky a organizačně se upevňuje a rostou důchody jejich členů, jsou stále ještě družstva, kde výroba zaostává. Zde musí družstevníci hledat hlavní cestu

k překonání potíží a nedostatků především uvnitř družstva jak v trvalém růstu společné výroby, tak i v lepší organizaci práce. Zároveň ovšem bude nutné poskytnout těmto družstvům pomoc osvědčenými organizátory z výroby a odborníky, aby nejdéle do dvou let dosáhla rozhodného obratu v hospodaření. Stát bude družstvům i dále poskytovat účinnou pomoc, bude však pomáhat především začínajícím a hospodářsky slabým družstvům . Zabezpečit vzestup zemědělské výroby a hospodářský rozmach JZD vyžaduje daleko důsledněji uplatňovat pokrokové výrobní zkušenosti. Družstva sama musí projevovat zvýšený zájem o získání odborníků a vysíláním svých členů a mládeže do škol si vychovávat odborníky z vlast ních řad. Vysoký a v mnohých místech rozhodující podíl práce žen v ze mědělské výrobě vyžaduje, aby JZD a národní výbory v daleko větší míře než dosud pověřovaly ženy odpovědnými funkcemi v družstvech a staraly 45

se také o jejich odborné vzdělání. Zároveň musí pečovat o výchovu mladé družstevní generace , vytvořit pro ni vhodné pracovní podmínky i kulturní prostředí. Je již řada JZD, která ukazují mládeži perspektivy v zemědělství, pečují o zavádění techniky a průmyslové kultury práce v rostlinné a živo čišné výrobě, starají se o kulturní život vesnice, budují sociální a tělo výchovná zařízení, poskytují pomoc v bytové výstavbě, a tím získávají

mládež pro práci v družstvu. Vzhledem k tomu, že v družstvech pracují převážně starší lidé, mělo by každoročně aspoň 40 000 45 000 mladých lidí najít své životní uplatnění v zemědělství. Základní význam má zavedení učebního poměru pro zemědělskou mládež, aby dostala kvalifikaci po dobně jako v průmyslu. Jsme přesvědčeni, že JZD se dobře postarají

o svěřenou mládež a získají ji pro trvalou práci v zemědělství. Je ovšem třeba, aby příslušné zemědělské orgány s největším urychlením tento vážný úkol zabezpečily. K upevnění svazku dělníků a rolníků a k rozmachu družstevního hnutí významně přispěly závody svou patronátní činností a strojní a traktorové

stanice. Hlavní činnost strojních a traktorových stanic musí směřovat ke zvýšení rostlinné a živočišné výroby v družstvech . I když družstva budou postupně více vybavovat svá hospodářství stroji, zůstanou strojní a traktorové stanice důležitým činitelem V. rozvoji JZD a základnou, kde

budou soustředěny hlavní mechanizační prostředky. Činnost STS se bude rozšiřovat o další speciální úkoly, jako jsou meliorace, práce v lukat ství a chmelařství, opravárenská i menší investiční činnost a jiné odborné technické služby družstvům . Budou vychovávat učně, kteří po vyučení

budou moci přejít jako udržbáři do JZD. STS musí ještě více prohlubovat spolupráci s JZD, rozšiřovat a přiblížit odbornou pomoc družstevní výrobě.

Značným podílem k naplnění centrálních fondů zemědělskými produkty

přispívají státní statky. Přes některá opatření nepodařilo se podstatně zlepšit jejich hospodaření a vytvořit z nich vzorné socialistické zemědělské velkozávody. Situace na státních statcích a nové úkoly , které před země dělstvím vytyčujeme, vyžadují, aby se stranické orgány důkladně zabývaly hospodářským upevněním a rozvojem státních statků. Na základě stabilizace půdního fondu bude možno do roku 1965 uplatnit

na všech státních statcích řádné výrobní zaměření a účelnou specializaci výroby a podstatně zvýšit výrobu mléka, masa, technických plodin a krmiv .

Dnešní způsob financování na státních statcích je nutno považovat za

dočasný. Bude třeba vytvořit podmínky pro zrušení systému dotací a pro 46

niechod k dosažení plné rentability. Kádrově bude třeba posílit zejména nižší výrobní jednotky na státních statcích . V lesním hospodářství zůstává naléhavým úkolem zvýšit produkci dřeva

na hektar lesní půdy, a tím - spolu s postupným snižováním spotřeby dřeva a lepším využíváním dřevní hmoty -- dosáhnout, aby byla nej později v roce 1970 odstraněna dosavadní vážná disproporce mezi pří růstkem a těžbou dřeva . Na zalesňování by se měla podílet zejména mládež a pionýti.

Velké úkoly v zemědělské výrobě kladou zvýšené nároky na řídící práci zemědělských orgánů. Od ministerstva zemědělství požadujeme, aby

důsledně přešlo od množství podružných úkolů, jejichž centrální zabez pečování může být jen formální, k vyjasňování a řešení hlavních problémů našeho zemědělství. Bude třeba, aby se soustředilo na rozhodující úkoly

se zvýšenou organizátorskou prací. Operativní řízení zemědělské výroby patří plně národním výborům , přičemž těžiště musí být v okresních a místních národních výborech.

Dosavadní vývoj v našem zemědělství, charakterizovaný velkým roz machem a upevňováním socialistických výrobních vztahů, vytvořil před poklady pro další rychlý růst zemědělské výroby. Klademe si v tomto směru velké úkoly, jejichž uskutečnění je naprosto nezbytné v zájmu správného rozvoje celého národního hospodářství a dalšího zvyšování životní úrovně lidu. Fakta ze všech krajů republiky i ze všech úseků země dělství ukazují, jaké velké možnosti a rezervy máme. Využít všech těchto možnosti a rezerv a zaměřit se na podstatné zvýšení rostlinné a živočišné výroby, jak je vytyčujeme v našich plánech , je čestným úkolem všech družstevníků, pracovníků STS a státních statků, všech našich pra cujících rolníků. V tomto svém úsilí budou mít trvalou pomoc dělnické třídy, neboť podstatné zvýšení zemědělské výroby je velkým úkolem všenárodním .

Hospodářský rozvoj Slovenska aa oblasti

Velký program dalšího rozmachu národního hospodářství klade zvýšené nároky na správné rozmistování výrobních sil a na hospodářský rozvoj oblasti. Naše dosavadní politika a její výsledky vytvořily pro to potřebné podmínky.

Jde především o podstatné zvýšení průmyslové a zemědělské výroby na Slovensku , aby tak byl i nadále zabezpečen rychlejší rozvoj národního hospodářství na Slovensku a aby se v dohledné době dokončilo vyrovnání 47

rozdílu v ekonomické úrovni Slovenska a českých krajů. Aby bylo odstra něno zaostávání v industrializaci východního Slovenska, bylo zde y po

sledních letech započato s výstavbou některých podniků zpracovatelského

průmyslu, například závodu na kapronová vlákna v Humenném a závodu na dopravní zařízení v Medzilaborcích . Jak vyplývá z vytyčených plánů, počítá se na východním Slovensku s vybudováním ucelené průmyslové oblasti s mohutným metalurgickým průmyslem a navazujícími výrobami. Průmyslová výroba na Slovensku má být v roce 1965 více než dvojnásobně vyšší ve srovnání s rokem 1957. V zemědělství se má zvýšit výroba tak , aby v obdobných přírodních podmínkách dosáhla v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích . Pokud jde o průmysl, budeme přihlížet k bohatým surovinovým zdro jům na Slovensku i k tomu, aby se zde ve zvýšené míře využívalo surovin dopravovaných z bratrských socialistických zemí přes Slovensko. Rozvoj energetické základny na Slovensku bude zabezpečován další výstavbou nových vodních děl na Váhu a Dunaji a výstavbou jaderné elektrárny. Na jižním Slovensku bude ještě v této pětiletce zahájena výstavba kombinátu na dusíkatá hnojiva.

Skladbu zemědělské výroby na Slovensku chceme zlepšit zvýšením podílu živočišné produkce, především chovem hovězího dobytka. Rozvoj chovu skotu je třeba považovat za klíčový problém při zvyšování úrovně zemědělské výroby na Slovensku. V souladu s růstem zemědělské pro dukce vzroste i váha slovenského potravinářského průmyslu. Již celostátní konference strany zdůraznila nutnost věnovat větší pozor nost problémům jednotlivých oblastí. Budeme nyní sledovat, aby lepším využíváním přírodních a ekonomických podmínek jednotlivých oblastí byl

zabezpečován rozvoj specializovaných průmyslových odvětví a podniků a dosahováno účelné kooperace mezi nimi. Musíme dbát, aby nehospo dárná kooperace mezi oblastmi a stejně tak nehospodárná přeprava zboží

a materiálů zbytečně nepoškozovaly naše hospodářství. Výstavbu pohraničí bude řešit každý kraj postupně, okres za okresem , přičemž bude třeba začít tam , kde jsou nejvýhodnější podmínky pro do sažení rychlého růstu zemědělské výroby a rozvoje průmyslu . To je cesta k vyřešení problémů v pohraničí, ke zvýšení jeho přínosu celému národ nímu hospodářství. Ve výstavbě jednotlivých oblastí důležité místo zaujímá úsilí o hospo dárné zabezpečení dostatečných vodních zdrojů pro zásobování obyvatel stva, průmyslu i zemědělství. Zároveň je nutno zlepšit čistotu vodních toků. 48

Naše dosavadní praxe potvrzuje, že budování socialismu vede spolu s rozvojem celé republiky i k všestrannému vzestupu jednotlivých oblastí. To se ještě výrazněji projeví v příštích letech. Životní úroveň

Plnění základních hospodářských úkolů nám umožnilo soustavně zvy šovat životní úroveň lidu. Zejména vývoj po peněžní reformě je možno označit za kvalitativní obrat, který položil základ pro neustálý růst reál ných důchodů obyvatelstva. Několikerým snížením cen v letech 1953 až 1957 vzrostla spotřeba potravin a průmyslových výrobků na dosud nebývalou výši. Také společenská spotřeba zaznamenala rychlý růst.

Náklady na služby poskytované obyvatelstvu bezplatně jsou ve srovnání s rokem 1948 téměř čtyřikrát vyšší.

Budeme nadále pokračovat ve zvyšování životní úrovně, abychom našemu lidu zabezpečili stále bohatší a šťastnější život. Naše úsilí v příštích letech zaměříme především na tyto úkoly :

1. aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby všeho obyvatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu, především rodin s více dětmi;

2. aby byl do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém ;

3. aby byly v nejkratší době všestranně rozšířeny a zkvalitněny služby placené obyvatelstvem . Pro zvyšování osobní spotřeby obyvatel bude i nadále rozhodujícím činitelem zvyšování reálných důchodů na základě růstu nominálních

příjmů a snižování maloobchodních cen . Tak jako nominální mzdy dělníků a zaměstnanců bude možno zvyšovat jen v souladu s odpovídajícím růstem produktivity práce, rovněž příjmy zemědělského obyvatelstva bude možno zvyšovat jen úměrně k růstu tržní produkce.

Při snižování cen bude třeba se zaměřit na ceny nejběžnějších druhů potravin a těch dalších druhů zboží široké spotřeby, které tvoří největší položky v rozpočtu dělnických rodin s nižšími příjmy na lavu Bude také nutné rozšířit ještě více možnosti dalšího výdělku početněj

ších rodin tím , že vytvoříme podmínky pro vyšší zaměstnanost žen . To ovšem vyžaduje podstatně zlepšit všestrannou péči o děti zaměstnaných matek rozšířením sítě jeslí a mateřských škol přizávodech a JZD a zlepše ním práce družin pro školní mládež. Bude záležet na odborových organi

zacích a národních výborech, aby spolu s vedoucími pracovníky podniků 4 Usnesenl a dokumenty

49

a závodů rozvinuli iniciativu k plnému využití možností, které k tomu v místě jsou .

V souladu s růstem reálných mezd pracujících porostou nároky na

výběr potravin , průmyslového spotřebního zboží a na veškeré služby. Průměrnou výživnou hodnotou potravin u nás spotřebovaných se vyrov

náme již dnes nejvyspělejším zemím . Musíme však podstatně zlepšit jejich skladbu, aby odpovídala rostoucí poptávce a nárokům spotřebitelů a zásadám správné výživy, a počítat proto se zvýšenou spotřebou živočiš ných produktů, zeleniny a ovoce .

V této souvislosti je na místě zdůraznit, že jsme dosud málo učinili pro rozvoj našeho ovocnářství. Bude třeba, aby národní výbory a JZD roz vinuly iniciativu ke zvýšení produkce všech našich tradičních druhů ovoce

a zabezpečily osázení vhodných míst ovocnými stromy, aniž se bude zmenšovat orná půda a louky.

Zvýšenou pozornost vyžaduje skladba průmyslového spotřebního zboží, zejména výrobků dlouhodobé spotřeby, které zvyšují kulturu bydlení a obohacují život pracujících. Půjde o to, aby jak výrobní podniky, tak i obchodní organizace zajistily podstatné rozšíření sortimentu průmyslo vého zboží a dodávaly v potřebném množství technicky dokonalé výrobky, dosahující svým provedením světové úrovně. Přitom je třeba odsoudit

tendence výroby i obchodu orientovat se jednostranně na dražší druhy zboží na úkor běžných a levnějších. Ve státním a družstevním obchodě jsou kladeny stále vyšší požadavky

na zrychlení a zkvalitnění obsluhy pracujících , na kulturu , hygienu a poctivost při prodeji zboží. To předpokládá zavádět a rozšiřovat nové formy prodeje. Zvláštní pozornost je nutno věnovat výstavbě a doplnění obchodní sítě v sídlištích a zlepšení zásobování odlehlých míst. Zamezit spekulantství a nepoctivost v obchodě, zejména při prodeji masa, bude možné jen za účinné pomoci široké občanské kontroly organizované ná rodními výbory a za spolupráce odborové organizace. Bude třeba vy tvořit důkladný systém kontroly navazující na všechny složky výroby a prodejní organizace včetně družstevních . Vážným problémem v růstu životní úrovně obyvatelstva je zaostávání

bytové výstavby. Dosavadní tempo výstavby nestačí k odstranění ne dostatku bytů z minulých let a zajištění další potřeby, která vyplývá z přirozeného přírůstku obyvatelstva a jeho nároků na vyšší bytovou kulturu .

Vycházejíce z našich dosavadních zkušeností a možností, které posky tuje rostoucí rozmach výrobních sil, klademe si za úkol v podstatě vyřešit 50

i

do roku 1970 bytový problém . V příští pětiletce bude třeba počítat s vý stavbou asi půl miliónu bytů .

Splnit tento velký úkol nebude lehké. Bude to vyžadovat využití všech rezerv , které spočívají ve zjednodušení a zrychlení stavebních prací a v možnostech, které poskytuje státní, družstevní, podniková a soukromá výstavba. Pokládáme za správné, aby bytová výstavba nebyla financována převážně jen ze státního rozpočtu jako dosud, ale aby potřebné prostředky byly čerpány ve větší míře z finančních zdrojů obyvatelstva, podniků a družstev. Organizátory využití těchto možností se musí stát především národní výbory. Ty mohou nejlépe a se znalostí místních podmínekmobili zovat pracovníky i materiálové zdroje, hledat nejúčinnější způsoby, jak zapojit obyvatelstvo do bytové výstavby, rozvíjet jeho iniciativu a organi zovat svépomoc.

Trvalý růst hmotné a kulturní úrovně je doprovázen i stoupajícími po žadavky na služby placené obyvatelstvem . Neustálá kritika a stížnosti

z tad pracujících ukazují, že v poskytování služeb nedošlo k podstatněj šímu zlepšení a že ani svým rozsahem , ani kvalitou nestačí uspokojit rostoucí nároky obyvatel. Nelze se nadále smiřovat s tím , že nejrůznější opravy instalací, bytových zařízení a podobně jsou prováděny nekvalitně, po dlouhém čekání a většinou velmi draho. Bude úkolem národních výborů v rámci zvýšené pravomoci, kterou po zrušení ministerstva místního hos

podářství mají, postarat se o podstatné zkvalitnění a rozšíření všech place ných služeb, zabezpečovat je pracovními silami, novým dorostem i mate riálem , zejména pak zajistit důslednou kontrolu jejich činnosti. V tomto směru bude nutné orientovat i výrobní družstva. Prohlubovat a zdokonalovat naši socialistickou demokracii

Soudruzi a soudružky, náš program dovršit socialistickou výstavbu vy

žaduje, aby s rozvojem společensko -ekonomické základny byla neustále všestranně prohlubována a zdokonalována naše socialistická demokracie. Jsme si vědomi, že bez pevného a dobře organizovaného socialistického státu bychom nedosáhli velkých výsledků, které dnes hodnotíme, a ne

mohli bychom uskutečňovat další velké úkoly , které si dáváme. Na rozdíl od buržoazně demokratických států, které chtějí nesmiřitelnost třídních

rozporů falešně zakrývat a neslouží ničemu jinému než upevňování a „zvěčnění“ panství buržoazie , náš socialistický stát cílevědomě připravuje úplné odstranění třídních rozporů. Již tím je náš stát tisíckrát demokratič tější než kterákoliv buržoazni demokracie. 51

Řídíme se marxisticko -leninským učením , a proto rozhodně odmítáme revizionistické názory na stát jako na nadtřídní organizaci. Takové názory

zastírají rozpor mezi proletariátem a buržoazií, vedou k přikrášlování imperialismu a zamlčují jeho agresívní úmysly a cíle. V tomto revizionis tickém výkladu se při hodnocení situace v socialistických zemích nesprávně staví do protikladu socialistická demokracie a diktatura proletariátu, jak

jsme se s tím setkali v programu SKJ. Stejně tak odmítáme revizionis tické názory, jako by odumírání státu bylo dnes hlavním , aktuálním úkolem v socialistických zemích . To je v přímém protikladu s názory klasiků marxismu -leninismu o úloze státu, o socialistické demokracii a odporuje zkušenostem mezinárodního revolučního hnutí.

Budeme si nadále vědomi Leninových slov, že „teprve v komunistické společnosti, až odpor kapitalistů bude nadobro zlomen , až kapitalisté zmizí, až nebude tříd (tj. až nebude rozdílu mezi členy společnosti v jejich vztahu ke společenským výrobním prostředkům ), teprve pak zmizí stát ‫כל‬

a bude možno hovořit o svobodě . Teprve pak bude možná a bude usku

tečněna demokracie opravdu úplná, opravdu bez jakýchkoli výjimek .“ Náš rozhodný postoj proti revizionistickým názorům nikterak nezname ná, že bychom pohlíželi na stát jako na něco neměnného. Jsme důslednými

stoupenci leninské teorie o státu, o jeho odumření, které však je v napros tém rozporu s revizionistickými smyšlenkami. V celém období budování socialismu v naší vlasti vzhledem k příznivým podmínkám , které jsme měli především dík existenci Sovětského svazu

a růstu socialismu ve světě, kladla strana důraz na rozvíjení hospodářsko organizátorské a kulturně výchovné funkce státu . Činíme celou řadu prak tických opatření, zejména v průmyslu a na úseku národních výborů, aby se zvyšovala účast pracujících na rozhodování o všech otázkách hospodár ského a veřejného života. Jasně o tom hovoří zvýšení pravomoci podniků

a závodů, skutečnost, že národní výbory dnes přímo spravují celou třetinu národního hospodářství. Celé období mezi X. a XI. sjezdem strany je výrazně charakterizováno tím , že se naše strana radila s pracujícími ve všech základních otázkách týkajících se státních a hospodářských, vnitřních a mezinárodních pro

blémů. Houževnatě vedla soustavnou politickou a organizátorskou práci, aby se účast pracujících na řešení zásadních otázek co nejaktivněji proje vila. Tento způsob práce strany se výrazně projevuje ve velikém růstu politické a pracovní aktivity našeho lidu v posledních letech. Jestliže právem zdůrazňujeme veliký význam těchto kroků, jsme si záro veň plně vědomi, že naše úsilí při prohlubování dosavadních a hledání no 52

vých forem účasti lidu na řízení a správě všech věcí v naší zemi musí být ještě účinnější. Avšak ne všude byl tento základní úkol našeho úsili za dovršení socialistické výstavby plně pochopen. Je povinností všech komu nistů na hospodářském úseku, v národních výborech i na jiných úsecích

důsledně prosazovat, aby všechna důležitá připravovaná opatření se pro jednávala s lidmi na pracovištích, v obvodech národních výborů apod ., aby byly slyšeny jejich spravedlivé a správné připomínky. Naše komunistická strana bude dbát, aby tyto zásady přešly do krve našeho státního a hospodářského aparátu , zaměří k těmto otázkám více než dosud svou výchovnou práci a bude také ostře vystupovat proti těm , kteří by chtěli živé, tvůrčí zabezpečování našich úkolů nahrazovat byrokratis mem a administrováním .

To, že hovoříme o nutnosti dalšího prohlubování socialistického demo kratismu, naprosto neznamená, že bychom dávali za pravdu nepřátelské propagandě, která nás napadá za to, že prý jsme zničili v Československu

demokracii. Dnes říkají: Přiznáváme, že v Československu lidé žijí lépe než před válkou, ale není tu demokracie a svoboda. Jde jim o takovou demokracii a svobodu, kterou náš lid za éry Masaryků a Petschků, Benešů a Batů poznal na svém těle. Nestáli by za povšimnutí různí ti „ apoštolové demokracie" z řad naší zrádcovské emigrace, kdyby s provokativními

a urážlivými výroky o našem zřízení nevystupovali také různí kapita lističtí státníci. O demokracii si nás dovolují poučovat ti, kteří jsou sami

známi jako nejzuřivější potlačovatelé demokratických svobod všude na světě.

Nezakrýváme, naopak hrdě se hlásíme k tomu, že jsme s rozbitím bur žoazní státní mašinérie skoncovali i s lživou buržoazní demokracií a svo

bodou . Nastolili jsme proletářskou demokracii, která se bude rozvíjet až k plné svobodě v komunistické společnosti, o jejímž vítězství ve světovém měřítku jsme nezlomně přesvědčeni.

Při rozvíjení socialistické demokracie vycházíme z leninské teze, že dik tatura proletariátu je přímo ve stát organizovaný pracující lid v čele s děl nickou třídou, že je lidovou organizací v nejvlastnějším -slova smyslu. Pro hlubování socialistické demokracie nelze chápat a také nechápeme jako

samovolný živelný proces, ale je to uvědomělá činnost lidí, která musí obrážet změny v oblasti výrobních, třídních a společenských vztahů. V čele tohoto procesu musí stát komunistická strana.

Ve výstavbě našeho státu se řídíme leninským principem demokratic kého centralismu. Tento princip vyjadřuje potřebu demokratismu a cen

tralismu v jejich nerozlučné jednotě. Pro komunistickou stranu zásadně 53

nemůže při uplatňování tohoto principu být otázkou, že jednou jde o uplatnění demokratismu a decentralizace a podruhé zase o uplatnění centralismu.

Tím jsme se řídili také při zavedení nové organizace a řízení našeho průmyslu. Vycházeli jsme z toho, že výrobní prostředky v průmyslu patří celé socialistické společnosti, a proto jsme zesílili jejich centrální řízení v hlavních otázkách prostřednictvím našeho státu a jeho orgánů . I na této činnosti se podílejí široké masy, jak o tom svědčí projednávání směrnic rozvoje našeho hospodářství ve všenárodních diskusích .

Současně jsme zvýšili pravomoc podniků a závodů, tj . našli jsme v daný moment správný stupeň jejich ekonomické samostatnosti. Vycházíme

z toho, že prostředky jednotlivých podniků a závodů nejsou vlastnictvím skupiny lidí, ale celé společnosti. Proto také musí být spravovány tak , aby

to co nejvíce prospívalo celé společnosti i kolektivu pracujících podniku nebo závodu .

Skutečnost, že komunistická strana prosazuje uplatňování demokratic

kého centralismu v jeho nedílné jednotě, neznamená, že by v praxi ne docházelo k porušování a zkreslování tohoto principu. Mnohdy se ne chápe, že demokratický centralismus dává nejširší pole pro uplatnění lidové iniciativy a aktivity.

V této souvislosti je třeba říci slovo k našim národním výborům . Oceňu jeme velkou práci národních výborů, ktetou vykonaly v minulosti při budování lidově demokratického státu , i jejich rostoucí úlohu při plnění

budovatelských úkolů , zejména v zemědělství. Vidíme v těchto jejich úspěších především houževnatou každodenní práci tisíců a desetitisíců

funkcionářů a pracovníků a členů různých komisí národních výborů . V současné době se však v činnosti národních výborů stále nedostatečně promítá skutečnost, že stojíme před úkolem dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti.

Strana projednává zásadní otázky našeho státu a hospodářství s nej širšími masami pracujících, avšak národní výbory se stále málo radí s lidem , stále nedostatečně předkládají svým voličům k posouzení a řešení různé problémy své činnosti. Mělo by se stát pravidlem , aby se voličům

předkládaly k posouzení například rozpočty národních výborů, problémy výstavby obce, plány zemědělské výroby, řešení bytové otázky apod. To, že se tímto způsobem nepracuje, vede k tomu, že se mnohé problémy neřeší a odkládají. Jednotná vůle dovršit v co nejkratší době socialistickou výstavbu nesmí

být oslabována nezdravými projevy lokálního patriotismu. Jejich nebez 54

pečí nesporně vzrostlo rozšířením pravomoci na závodech a v místech. Boji za prosazování a respektování celostátních zájmů musí věnovat po zornost celá strana, všechny státní a hospodářské orgány. Ukazuje se, že

lokální tendence nevznikají tehdy, když věci jsou veřejně projednávány s masami občanů, ale mají nejčastěji původ v kancelářských a byrokratic kých machinacích.

My, komunisté, ve veškeré své činnosti vycházíme z důvěry, kterou máme v náš lid , v jeho pracovitost, tvořivou dovednost a schopnost

posoudit, co nejlépe prospívá společnosti a co ne. Jsme přesvědčeni, že když vždy otevřeně řekneme lidem pravdu, co můžeme udělata co nikoliv, pochopí nás a sami budou účinně vystupovat proti nezdravým místním tendencím .

Nesprávně se někdy chápou otázky přenášení pravomoci. Jestliže jsme přenesli řadu pravomocí z ministerstev na národní výbory a bylo třeba tyto věci zvláště na některých úsecích tvrdě prosazovat – pak nesmíme -

dopustit , aby se jejich přenášení zastavilo u krajských národních výborů a aby okresy a obce měly při řešení vlastních otázek svázané ruce . Krajské i okresní národní výbory se musí více radit s předsedy místních národních

výborů. To by mělo být ve všech důležitých otázkách pravidlem . Rostoucí úkoly, které dnes mají národní výbory, vyžadují, aby strana

lépe řídila jejich práci. Proto ústřední výbor projednal a schválil opatření, aby na úrovni krajů, okresů a míst byly zásadní otázky, které připravuje národní výbor k řešení, projednány nejprve v příslušných stranických orgánech, podobně jako je tomu ve vztahu ústředního výboru strany k nejvyšším státním a hospodářským orgánům .

Opatřeními na úseku nejvyšších státních a hospodářských orgánů, v ří zení průmyslu i na úseku národních výborů i řadou dalších kroků jsme významně zasáhli proti kořenům byrokratismu. V tomto svém boji budeme vždy důslední, neboť byrokratismus je cizí proletářskému státu. Nejsme však utopisté, abychom se domnívali, že byrokratismus zničíme přes noc nějakým dekretem nebo nařízením . Ze jména budeme dbát, aby všechna naše nová opatření byla důsledně uvá děna do života, a budeme vystupovat proti těm , kteří by je chtěli utopit v byrokratickém žvanění a papírování. Bude také správné, jestliže sjezd uloží novému ústřednímu výboru, aby prověřil, jak jsou v činnosti státních

a hospodářských orgánů všech stupňů vyřizovány různé podněty, kritické hlasy a stížnosti pracujících, a přijal k tomu na základě zjištěného stavu příslušná opatření. Na ministerstvech a centrálních úřadech byla provedena prověrka poli 55

tické a třídní spolehlivosti a odborné schopnosti všech jejich pracovníků. Tato prověrka nám ukázala, jak daleko jsme pokročili ve výstavbě našeho

socialistického státního a hospodářského aparátu. Na základě výsledků můžeme říci, že náš státní a hospodářský aparát odpovídá socialistické mu charakteru našeho státu . Zjistili jsme také, že falešnými odbornický mi a systemizačními tendencemi byla oslabena pozornost ke kádrové práci, a proto se podařilo v některých případech bývalým vykořisťova

telským a jiným nepřátelským živlům dostat se na místa, na která roz hodně nepatří. Naše strana bude nadále usilovat, aby státní a hospodář ský aparát měl takový politický a třídní profil, který bude zárukou důsledného provádění vůle strany a lidu .

Obracíme- li pozornost na zvyšování hospodářskoorganizátorské a kul

turně výchovné funkce našeho státu, pak to současně vyžaduje, abychom náležitě uplatňovali i jeho potlačovací a obrannou funkci. Pokusy o naru šování našeho budovatelského úsilí nepřátelskými živly z řad poražené buržoazie a úklady imperialistů o světový mír nutí nás k nejvyšší bdělosti.

Naše veliké úsilí o dovršení socialistické výstavby musí být proti těmto pokusům všemožně chráněno.

Pro výkon těchto funkcí máme armádu, bezpečnost a justici. Jestliže kladně oceňujeme jejich činnost, neznamená to, že nároky na ně neporos

tou. Naše bezpečnost pod vedením strany rychle překonala nesprávné me tody, které do ní vnášeli záškodníci, a je plně zaměřena na boj proti impe rialistickým agenturám a jejich domácím pomáhačům . Svými včasnými a účinnými zásahy si zasloužila velkou důvěru a uznání našich pracujících . Důležité je, že ve své mnohostranné činnosti se stále více opírá o podporu a pomoc lidu, a tak názorně potvrzuje, že je jeho orgánem . Úsilí strany směřovalo vždy k tomu, aby naše armáda byla dobře mate riálně zabezpečena, politicky a morálně připravena chránit svou vlast. Do sáhli jsme vtomto směru značných úspěchů. Naše armáda je nejen dobře materiálně vyzbrojena, ale její příslušníci stále lépe ovládají novou tech niku . Zlepšuje se politická práce v armádě. Důležitým úkolem politické práce je plně překonat všechny nesprávné tendence, které dříve byly do armády zanášeny. V minulém období bylo vyzdvihováno heslo „ armáda s lidem “ , ale přitom iz nejvyšších míst v armádě byly dělány věci, které by armádu od života lidu oddálily. Ne „ armáda s lidem “, ale naše armáda je

armádou lidu – to je zásada, která musí plně proniknout veškerou její činností a projevit se jak v uvědomělé přípravě k obraně vlasti, tak i v tom , že mladí lidé budou přicházet z armády dobře připraveni pro život. Základním požadavkem na činnost našich ozbrojených sil zůstává, aby 56

byly těsně přímknuty ke straně a plně žily životem svého lidu. V duchu proletářského internacionalismu musí upevňovat a prohlubovat přátelství a bojovou družbu se Sovětskou armádou i armádami ostatních socialistic

kých zemí a společně s nimi stát vždy bděle na stráži socialistického budování,

V období dovršování socialistické výstavby výrazně vzrůstá význam a úloha Národní fronty a dobrovolných masových organizací.

Národní fronta se osvědčila při plnění všech velkých budovatelských úkolů a v boji našeho lidu za mír. Je a zůstane nejširším svazkem pracují

cích v čele s dělnickou třídou. Činnost Národní fronty řídí a usměrňuje Komunistická strana Československa, jejíž vedoucí úlohu celá Národní fronta plně uznává. V příštím období jde o to , aby všechny masové orga nizace a druhé politické strany Národní fronty ještě lépe vyjadřovaly společné zájmy všech pracujících tříd a vrstev našeho lidu a přispívaly k upevňovánímorálně politické jednoty lidu v boji za dovršení socialistické výstavby.

Masový charakter a způsob práce našich dobrovolných organizací umož ňuje, aby byly účinnými nástroji socialistické demokracie, aby se také přes

ně mnohostranně uplatňovala vůle a iniciativa lidu . Proto se strana při všech velkých akcích a důležitých opatřeních obrací k odborům , mládeži,

ženám , Svazu československo- sovětského přátelství, Československému svazu tělesné výchovy i dalším organizacím a zaměřuje jejich činnost na nejdůležitější úkoly. Také v boji za dovršení socialistické výstavby povede strana tyto organizace a zejména bude dbát, aby v souladu se svým posla ním rozvíjely politickovýchovnou a organizátorskou práci, jejíž výsledky se projeví v budovatelském úsilí našeho lidu.

Zvlášť velké úkoly a poslání mají v příštím období odbory a Českoslo venský svaz mládeže.

Revoluční odborové hnutí sehrálo významnou úlohu ve všech bojích naší dělnické třídy. Při hodnocení práce odborů v socialistické revoluci

můžeme říci, že se v jejich činnosti stále výrazněji projevuje leninská poučka, že „ hlavním a základním zájmem proletariátu po dobytí státní

moci je zvětšit množství výrobků, dalekosáhle pozvednout výrobní síly společnosti" .

V souvislosti s cílem , který je před námi, mají naše odbory hlavní úkol zajistit co nejširší bezprostřední účast pracujících na správě hospodářství, na řízení a kontrole výroby, a tak v praxi posilovat politickou a ekonomic kou moc dělníků a ostatních pracujících. Poměr mezi odbory a hospodář skými orgány musí být i nadále poměrem vzájemné spolupráce a součin 57

nosti, jak to vyplývá z charakteru našeho státu . Odborová organizace ani nenahrazuje hospodářské vedení, ani není jeho přívěskem . Tato zásada musí najít jasný výraz v nových opatřeních , která se na úseku odborů připravují, a také v příslušných zákonech . Odborové organizace mají používat bohatých forem činnosti, které od povídají situaci na závodech a umožňují nejširším vrstvám pracujících účast na řízení výroby a hospodářství. Jen tak je možno dosáhnout toho, že se závodní výbory nebudou uzavírat do sebe, ale že se v jejich činnosti bude bezprostředně projevovat mínění a zájem celého kolektivu , jeho přímá účast na řízení a správě. To je cesta k tomu, aby se odborová práce stala rozhodující formou mobilizace pracujících.

Nové úkoly vyžadují, aby socialistické soutěžení bylo pozvednuto na vyš ší stupeň a zbaveno všech projevů formalismu a byrokratismu, které se přes nesporné úspěchy stále projevují. Prvořadým úkolem odborů při řízení socialistického soutěžení je dbát mnohem důsledněji na zveřejňování a

srovnatelnost výsledků a jejich širokou popularizaci, dávat možnost prak tického uplatnění zkušeností a podněcovat v něm soudružskou vzájemnou

pomoc. Socialistické soutěžení bude třeba přizpůsobit nové organizaci národního hospodářství.

Chtěl bych při této příležitosti vyzvednout mocný rozvoj socialistického soutěžení, které v posledním období dosáhlo takového rozmachu, jakého

jsme doposud nebyli svědky. Vyslovujeme vřelé uznání našim dělníkům , družstevníkům , inženýrům a technikům za jejich snahu lépe a rychleji

plnit vytyčené úkoly pro stále bohatší rozvoj naší společnosti. Velký význam pro prohlubování účasti pracujících na řízení hospodář ství mají výrobní porady jako důležitý projev iniciativy a kontroly zdola. Na výrobních poradách se nemůže ovšem rozhodovat o náplni, organizaci a technologii výroby, ale pracující zde mají mít plnou možnost navrhovat

cesty k jejich zlepšení a zdokonalení. K organizování výrobních porad a zejména k tomu, aby plnily svou funkci trvalé účasti pracujících na řízení výroby, je třeba plně využít existujících orgánů. Organizátorem výrobních

porad se musí stát odborové organizace. Odbory mají důsledně požadovat od hospodářských pracovníků realizaci přijatých návrhů a provádět kon trolu, jaké závěry ze správné kritiky pracujících dělají hospodářské orgány. Vedení závodu, cechu, dílny je vždy povinno každý návrh přijatý výrobní poradou posoudit, a nemůže- li být návrh uskutečněn, odůvodnit jeho zamítnutí.

Vyzdvihujeme dále důležitou zásadu, že všechny otázky hmotné zainte

resovanosti, to je otázky mezd, prémií a podnikových fondů, je nutno 58

uskutečňovat a řešit za přímé účasti odborových organizací. Při řešení mzdových otázek musí Revoluční odborové hnutí vycházet ze zájmů celé dělnické třídy, trpělivě a soustavně vysvětlovat význam pořádku ve mzdách a důležitost technického normování práce. Zakročovat všude tam , kde nejsou uspokojovány oprávněné nároky našich pracujících , nebo naopak tam , kde převažují úzké, sobecké zájmy jednotlivců a skupin nad zájmy celku. Ke kolektivnímu zainteresování pracujících na závodech je třeba účinněji využívat podnikových fondů pracujících . O použití pro středků z tohoto fondu, který je určen pro kulturní, sociální, zdravotní a tělovýchovné účely, pro bytovou výstavbu a rekreaci a studijní stipendia, bude rozhodovat odborová organizace.

Naši pracující a zejména jejich odborová organizace musí projevit více

iniciativy při zavádění a zvládnutí nové techniky. K zlepšení práce na tomto úseku bude správné, jak se na to poukazovalo v diskusi k dopisu

ÚV KSČ, sjednotit činnost všech pracovníků podniku a přidružit vě deckotechnické společnosti, které dosud řídila Akademie věd, k odboro

vému hnutí. Společná práce dělníků a techniků v nové organizaci zlepšo vatelů a vynálezců prospěje jak rozvoji technického pokroku, tak i organi zování účinnější výrobně technické propagandy mezi všemi pracujícími. Spolu s plnou odpovědností odborů za správu nemocenského pojištění jim bude třeba svěřit i přímý vliv na rozhodování o sociálním zabezpečení

pracujících ve stáří a invaliditě. Aby se zabránilo četným nedostatkům při poskytování těchto důchodů a byla zabezpečena kontrola zdola, bude správné, aby první instanci, která bude posuzovat nároky na sociální zabezpečení a doporučovat přechod do důchodu, byla odborová organi zace. Využijí-li odborové organizace všech příznivých podmínek, budou -li nalézat nové formy stále širší účasti pracujících v našem hospodářském , veřejném a kulturním životě pak budou vskutku školou hospodaření a správy, školou komunismu.

Na plnění úkolů spojených s dovršením socialistické výstavby bude se aktivně podílet veliká část dnešní mladé generace. Dnešní mládež bude také hlavním nositelem dalšího postupu naší země ke komunismu. Na toto historicky významné poslání musí být mládež všestranně připravena a k tomu zaměříme její výchovu .

Československý svaz mládeže vykonal při budování našeho zřízení, zejména svým bojem za jednotu mladé generace, záslužnou práci. Naši 59

1

hoši a děvčata pod vlivem Svazu významně pomohli na důležitých stav bách socialismu, z jejich řad vyrostly tisíce traktoristů, pomohli zlepšit stav

zemědělské výroby v pohraničí. Svaz vychovává mladé pokolení k prole tářskému internacionalismu, mobilizuje je do aktivního boje za mir a přátelství mezi národy. Náročné úkoly, ke kterým nyní přistupujeme, si však žádají, aby Svaz svůj vliv na mladé lidi dále zvyšoval a prohluboval. A tu nelze přehlížet, že se uplatňuje v jeho práci málo nových účinných forem a že zejména jeho

ideově výchovná práce má vážné nedostatky, málo ovlivňuje a utváří celkový vztah mladých lidí k životu .

Především bude správné vycházet ze zkušeností, že nejmocnější výcho vou lidí je jejich aktivní účast v práci. Svaz mládeže by proto měl tuto stránku výchovy zdůraznit, vést mladé lidi ke každodennímu odpověd nému plnění úkolů, jež vytyčuje strana.

Bude správné dát také mládeži nové konkrétní úkoly, aby postavila naší době a své činorodé práci další slavné památníky, jakými byla v minulosti například Trat družby na Slovensku, Nová hut Klementa Gottwalda nebo hornické sídliště v severočeském revíru. Doporučujeme sjezdu , aby po

věřil Československý svaz mládeže úkolem podílet se v největší míře na výstavbě nové kaučukárny, elektrárny v Žatci, vodního díla Jesenice, hor nického sídliště v Jirkově a na rekonstrukci závodu hutního průmyslu v Podbrezové. Chceme dále, aby si mládež vzala za svůj úkol provést v příštích letech vodohospodářské práce ve Východoslovenské nížině a přispět tak k využití a zúrodnění další půdy. Svaz mládeže by měl v současné době vést naše mladé lidi k tomu, aby

se ve velkém počtu rozhodli pro práci ve stavebnictví, zemědělství a hor nictví. Zde zejména je potřebí mladé krve, která by se po boku dospělých chopila nové techniky, nových pracovních metod a pomohla tyto úseky pozvednout na úroveň , jaká odpovídá úkolu dovršit socialistickou vý stavbu .

Splnění těchto úkolů bude nejen významnou pomocí naší výstavbě, ale bude především znamenat morální a politické zakaleni desetitisíců zdat ných mladých lidí a pomůže také pozdvihnout práci Svazu na vyšší

úroveň. V této souvislosti je také třeba vidět velké poslání Revolučního

odborového hnutí, které má spoluodpovědnost za výchovu mladé gene race , zejména mladých dělníků na závodech.

Všem musí být také jasno, jaké mají být ideové základy výchovy mlá deže. Kladný vztah většiny mladých lidí k myšlenkám socialismu upev níme tím , že je důsledně budeme opírat o vědecký světový názor, že 60

1

postavíme výchovu mládeže plně na základy marxismu- leninismu a pove deme ji vyhraněně v komunistickém duchu. Jen tak bude moci Svaz

mládeže připravit mladou generaci pro úkoly, jež ji čekají, jen tak jí pomůže zbavit se některých nezdravých vlivů, posílí morální výcho vu mládeže a rozvine mezi mladými lidmi sklony ke kolektivnímu životu .

Vycházíme ze zásady, že Svaz mládeže má odpovědnost za všechny mladé lidi. To znamená prohloubit práci uvnitř Svazu , zejména s dělnic kou mládeží, která je jeho jádrem , rozšířit působnost a vliv Svazu na vesnici, účinněji pracovat mezi studentskou mládeží.

Má -li Svaz vychovávat mladé lidi k odpovědnému postoji vůči společ nosti, musí docílit toho, aby všichni jeho členové daleko více cítili odpo vědnost ke Svazu , plnili závazky a povinnosti, které pro ně vyplývají

z příslušnosti k socialistické organizaci naší mládeže. Mnoho příkladů z práce Svazu nám ukazuje, že početnost sama o sobě není ještě zárukou úspěchů, že formální členství organizaci oslabuje. Je tomu tak především na školách , kde je vliv Svazu nedostatečný. Členství v ČSM by mělo zavazovat všechny aktivní svazáky, aby praco vali také v těch organizacích Národní fronty, které sdružují značnou část

mládeže, především v odborech, v tělovýchově a ve Svazarmu. Jejich povinností je, aby zde spolu s komunisty vykonávali vliv na ostatní mladé lidi v duchu komunistických idejí.

Odpovědnost Svazu mládežeza komunistickou výchovu mladé generace nutně zvyšuje nároky na stranické vedení a řízení Svazu. Ačkoliv bylo

usnesení celostátní konference o zřízení komisí pro mládež přijato se sou hlasem , výsledky jejich práce jsou neuspokojivé. Velmi slabá je péče základních organizací strany o práci Svazu a mládež vůbec. Doporuču jeme sjezdu, aby schválil zásadu, že Svaz mládeže a jeho organizace na všech stupních budou postaveny pod přímé vedení stranických organizací a orgánů. Tím chceme dosáhnout, aby se Svaz ještě těsněji přimkl ke straně a naopak aby stranické organizace daleko závazněji pociťovaly

svou odpovědnost vůči ČSM. Jasným závěrem , který z toho vyplývá, je povinnost všech mladých komunistů pracovat ve Svazu. Svaz a všechny jeho orgány by si měly být vědomy, že jsou zálohou

strany, soustavně působit k tomu, aby se nejlepší svazáci stali kandidáty strany, a dávat doporučení k jejich přijetí do strany. Tyto nové vztahy mezi stranou a organizací mládeže jistě dále zvýší aktivitu veškeré mládeže při výstavbě socialismu a bezprostředně ovlivní ideovou výchovu mladých lidí v duchu komunismu. Považujeme za 61

správné, aby ústřední výbor naší strany projednal na jednom ze svých nejbližších zasedání celý souhrn otázek mládeže.

V souvislosti s problémy mládeže chceme říci několik slov k naší tělo

výchově a sportu. Vidíme v ní součást výchovy, která vede ke smyslu pro kolektiv, poskytuje našemu lidu radost a osvěžení, upevňuje jeho

zdraví i brannou připravenost. Činnost na tomto úseku musí být daleko těsněji spjata se všemi velikými socialistickými přeměnami naší společ nosti. Aby naše tělovýchova byla zbavena všech buržoazních přežitků a nešvarů, musí být posílen její masový charakter. Zvláště půjde o získání naší mládež- pro masovou účast v tělovýchově. Přestože naše tělovýchovná organizace má více než milión členů, z mládeže do osmnácti let je v ní

jen necelá pětina. Je nepřípustné, aby četná naše sportovní zařízení byla uzavřena našim dětem a mládeži. Jen ze široké masové základny mohou růst vrcholné výkony, jen ona určuje celkovou úroveň naší tělesné výchovy a sportu. To je třeba mít na zřeteli v přípravách Druhé celostátní sparta kiády v roce 1960. Hlavní úkoly kulturní revoluce

Strana se při provádění své politiky opírala a opírá o leninskou zásadu , že socialismus je možno budovat jedině aktivní a uvědomělou činností

nejširších mas pracujících. Tomu odpovídá její úsilí o stálé upevňování morálně politické jednoty našeho lidu v duchu marxisticko -leninského učení.

Rozhodující vliv na myšlení a vědomí lidí má nepochybně důsledné uskutečňování našich úkolů v oblasti třídních vztahů, v rozvoji výrobních

sil, v prohlubování socialistické demokracie. Velmi významné poslání

připadá přitom ideologické práci, která spolu s celou organizátorskou prací strany, společenských organizací a lidově demokratického státu

aktivně působí k dovršení socialistické revoluce v oblasti ideologie a kul tury. Bez toho je vybudování socialistické společnosti nemyslitelné. Proto také ústřední výbor strany již na loňském červnovém zasedání vyzvedl otázky kulturní revoluce jako neodlučné součásti dovršení vý stavby socialismu.

Při upevňování socialistického uvědomění pracujících jsme v uplynu lých letech dosáhli významných úspěchů. V zápase s neustále pronikající ideologií kapitalismu, s vlivy ideologického působení zbytků buržoazie a

s maloburžoazními tendencemi se podařilo straně učinit ideje socialismu majetkem velké většiny pracujících a prohloubit v našem lidu city prole 62

tářského internacionalismu a socialistického vlastenectvi. To ovšem zda

leka neznamená, že by u nás již vlivy buržoazní ideologie nepůsobily a že nemohou dokonce zesílit, když proti nim nepovedeme důsledný boj. Kulturní revoluce má u nás svoje zvláštnosti dané historickým vývojem a podmínkami naší země. Silně rozvinutý kapitalismus měl vliv na po měrně vysokou kulturní úroveň obyvatelstva a na předním místě dělnické třídy; to nám práci usnadňuje. Buržoazní demokracie předválečného Čes koslovenska umožnila však buržoazní ideologii zapustit ve vědomí lidí, zejména středních vrstev, hluboké kořeny ; to naši práci ztěžuje.

Přerod od maloburžoazního demokratismu k socialistickým zásadám , který dnes u nás ve syém každodenním životě prodělávají dosti početné vrstvy obyvatelstva - hlavně maloburžoazie i značná část inteligence -- je nesmírně složitý. Čeká nás ještě mnoho trpělivé práce, než mnohé lidi z těchto vrstev přivedeme k poznání, jak klamné jsou jejich iluze o bur žoazní demokracii, jak krátkozraké je spojovat ideu naší národní svobody

s buržoazním řádem , jak hluboce nepravdivé, a proto nesprávné je nedo ceňovat úlohu dělnické třídy, která pod vlivem Velkého října byla hlavní

silou v boji za národní a státní samostatnost Čechů a Slováků. Kromě těchto falešných představ a názorů máme co činit s pozůstatky individua

listických, egoistických a jiných návyků, které brzdí kolektivní práci na výstavbě socialismu. Prvním základním úkolem kulturní revoluce, jak jej formuloval Lenin ,

bylo přiblížit kulturu lidu. Využili jsme tu našich velmi příznivých podmi nek. Provedli jsme důslednou demokratizaci školství, zajistili lidu právo na vzdělání, dali škole nový, socialistický obsah. Rozšířili jsme podstatně

možnosti dalšího vzdělání pracujících a dokořán jim otevřeli přístup ke kultuře. Máme například 75 stálých divadelních scén, každý občan byl loni v průměru čtrnáctkrát v kině, za posledních deset let vzrostl počet rozhlasových koncesí o 860 000, vydáváme knihy a časopisy v dříve

nevídaných nákladech. Máme 10 500 osvětových zařízení, z toho 282 domů osvěty, 14 500 lidových knihoven s 18 milióny svazků a máme více než 16 000 souborů lidové tvořivosti.

Zvláštní zmínky zasluhuje bouřlivý rozvoj naší televize. Máme již přes

čtvrt miliónu majitelů televizních přijímačů a jen za první čtvrtletí letoš

ního roku jich přibylo 52 604. V množství televizorů na počet obyvatelstva patříme mezi přední země světa. Možnosti širokého přístupu pracujících ke vzdělání a kultuře budeme rozšiřovat i nadále. Přitom je však nutno dbát, aby vzrůstala současně úroveň práce všech kulturních, uměleckých a vůbec výchovných institucí, 63

aby se zvyšovala stranickost a ideovost našeho umění, tisku, rozhlasu, televize a filmu. Musíme tu zlepšit také některé technické předpoklady, zejména pro zvýšení výroby papíru, lepší a pružnější práci tiskáren a držet krok s rozvojem techniky v televizi, rozhlase a filmu.

Rozbor ukazuje, že máme dostatek prostředků, jak působit na myšlení lidí. Přitom jich však nevyužíváme vždy ve správném směru. Ke zvýšení jejich účinnosti je třeba, aby tyto instituce pracovaly vyhraněně v komu nistickém duchu.

V nynějším období vystupuje do popředí zejména druhý základní úkol kulturní revoluce, totiž překonat vliv buržoazní ideologie a všude rozšířit

působení našich komunistických idejí. Při řešení tohoto úkolu staví strana na první místo školní výchovu. Naše komunistická budoucnost vyžaduje nové pojetí školního vzdělání.

Nelze se nadále smiřovat s tím , že naše střední škola nedostatečně při

pravuje žáky pro praktická povolání, že v nich dostatečně nevychovává lásku k fyzické práci.

Hlavním úkolem a posláním naší školy se proto musí stát příprava vše stranně vzdělaných lidí, kteří ovládají základní poznatky vědy a techniky a současně jsou způsobilí ke kvalifikované fyzické práci a připraveni uvě doměle se účastnit budování komunistické společnosti. Vytvořit takovou vpravdě socialistickou školu znamená stále těsněji různými formami spojovat vyučování s výrobní praxí žáků tak, aby získali nejen pracovní návyky, ale ve vyšších třídách střední školy i základní kvalifikaci pro dělnická povolání. Podstatné přiblížení školy k výrobě povede ke zkvalitnění všeobecného

vzdělání a vytvoří předpoklady i pro další zlepšení jejího politickovýchov ného působení v duchu socialismu. Máme-li tyto změny úspěšně provést,

musí jejich smysl pochopit především pedagogové a učitelé a aktivně nám pomáhat v tomto významném díle.

Považujeme za správné sledovat cíl, aby do roku 1970 bylo poskytováno převižné většině mládeže plné středoškolské vzdělání. V nejbližších dvou až třech letech bude základní povinné vzdělání prodlouženo na devět let, jak po tom volala naše veřejnost. Na ně budou navazovat tři další třídy

dvanáctiletky, odborné školy nebo odborná učiliště při závodech . K po stupnému vytváření takové soustavy škol přistoupíme co nejdříve v sou ladu s našimi potřebami i možnostmi.

Tyto změny ve střední škole nám umožní zlepšit dnešní soustavu vyso koškolského vzdělání, přiblížit ji daleko více k výrobě než dosud. Bude

správné promyslet zejména nový způsob přijímání posluchačů na vysoké 64

školy : vybírat je přednostně z řad mládeže, která má za sebou výrobní praxi, a tím i bohatší životní zkušenosti.

Dovršení výstavby socialismu, k němuž nastupujeme v začátcích nové technické revoluce, vyžaduje maximálního rozvoje vědy. Z hlediska úkolů , které vytyčujeme, to znamená přednostní a cílevědomý rozvoj přírodních věd , především matematiky, fyziky a chemie a celého úseku věd technic kých, aniž bychom podceňovali důležitost všech ostatních vědních oborů. Pri stanovení úkolů ve vědecké práci je třeba mít stále na zřeteli dosažení

maximálního předstihu vědy před potřebami společnosti, aby tak věda mohla rozhodným způsobem působit na myšlení lidí, rozšiřovala a prohlu

bovala poznatky a ovlivňovala více než dosud výrobu na našich závodech a v zemědělství. Očekáváme od našich vědeckých pracovníků, že s největ ším úsilím pomohou při řešení nejdůležitějších klíčových otázek, které nám

umožní podstatně pozvednout produktivitu práce, zvýšit technickou úro veň výroby a jejího řízení. Z těchto hledisek je třeba účelněji koordinovat činnost našich vědeckých a výzkumných pracovišť.

Zásadní význam bude mít plné využití bratrské pomoci a vzájemné spo lupráce se sovětskou vědou , tou vědou, která vytvořila první umělé družice

Země a jejíž zkušenosti a poznatky zmnožují naše síly. Podle našeho ná zoru by bylo výhodné přistoupit také k těsnější koordinaci v řešení někte

rých důležitých konkrétních vědeckých úkolů mezi vědci všech socialis

tických zemí. V žádném případě nemůžeme podléhat sebeuspokojení, a proto budeme z hlediska našich potřeb pozorněji sledovat a využívat pokroku vědy v celém světě.

V boji za socialistického člověka patří významné místo naší literární a umělecké tvorbě. Převážná část umělců je dnes spjata s politikou naší strany, pracuje k uskutečnění socialistických kulturně politických cílů. Potvrdilo se, že aktivní společenskou úlohu mohou sehrát jen taková umělecká díla, jejichž tvůrci jsou těsně spjati se životem našeho lidu, díla, která pravdivě a s uměleckou přesvědčivostí zobrazují jeho revoluční zápas i perspektivy. Strana povede umělce k tomu, aby rozvíjeli socialis tické a realistické umění, které k širokým vrstvám lidu hovoří nejpřesvěd čivěji. Přitom bude nutno překonat zbytky ideologické neujasněnosti, pod porované slabosti teoretické a kritické činnosti. Žádáme, aby naše marxis tická kritika viděla svůj první úkol v boji za socialistický charakter umění. Je to nutné proto , že nezřídka se zde setkáváme s různými straně cizími

nebo přímo protimarxistickými názory. Jsou to mnohdy nálady a tendence nahrávající revizionismu; proto je musíme odhalovat a energicky potírat. Naše umění, zejména literatura utrpěla v poslední době těžké ztráty. Usnesení

dokumenty

65

Proto ještě více péče musíme věnovat růstu mladých, nadějných lidí, kteří budou spatřovat svůj hlavní občanský a umělecký úkol v aktivní podpoře dalšího revolučního postupu naší země ke komunismu. Je na zkušených umělcích a spisovatelích, aby jim soudružsky pomáhali na cestě k mistrov ství a v překonání sklonů k módní výlučnosti, nesrozumitelnosti a origina litě za každou cenu .

Chceme, aby celá kulturní fronta se ještě těsněji semkla kolem strany, aby tvůrčí práce našich umělců se ještě pevněji opírala o komunistické ideje, aby dále vzrostla výchovná sila našeho umění v duchu komunismu.

III. Ștrana - záruka dovršeni socialistické výstavby Soudruzi a soudružky, vytyčujeme dějinný úkol dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti a máme jasný program na cestě k tomuto velkému cili. Zárukou , že náš lid dosáhne tohoto cíle v historicky krátké době, je naše Komunistická strana Československa.

Strana nastupuje ke splnění tohoto velkého úkolu pevně přesvědčena o nezměrných tvůrčích silách pracujících. Náš lid si může být jist, že komunistická strana ho povede správně vpřed , že nebude ustupovat před

překážkami a nebude litovat sil v boji za socialismus a komunismus. Oč, soudruzi, opíráme tuto svou jistotu , co nás naplňuje revolučním elánem a dává nám důvěru v naše síly ? Je to především skutečnost, že naše strana je neochvějně věrna revolučnímu marxisticko - leninskému učení. Je to naše jednota, která dnes stmeluje celou stranu od ústředního výboru

po základní organizace, která z nás činí akceschopný předvoj dělnické třídy a všeho lidu a která každého komunistu naplňuje hrdostí nad přísluš ností ke straně.

Silu této naší jednoty ukázala podzimní diskuse k dopisu ústředního vý boru strany, které se zúčastnily milióny pracujících. Projevili v ní plný souhlas se směrem dalšího postupu, jak jej vytyčila naše strana. V diskusi byly vzneseny statisíce cenných podnětů a připomínek, které aktivně při spěly k vytváření naší generální linie v období dovršení socialistické vý

stavby. Sila této jednoty se projevila i v samé přípravě našeho sjezdu, kteráse znovu stala věcí všech komunistů i miliónů dělníků, rolníků a

příslušníků inteligence. Velká většina základních stranických organizací zaslala ústřednímu výboru rezoluce, v nichž vyjadřuje nejen plný souhlas s tezemi, které jsme k našemu sjezdu vypracovali, ale zároveň i vůli bez odkladně přikročit k uskutečňování jejich zásad. To se projevilo četnými 66

závazky i konkrétními činy na pracovištích, v závodech i na vesnicích, které jsou nejkrásnějšími důkazy semknutosti lidu kolem strany. Naše strana nashromáždila bohaté zkušenosti jak z období bojů proti buržoazii, tak při výstavbě nového života. V těchto zkušenostech ježivá tvůrčí síla našeho učení, je v nich moudrost naší dělnické třídy a lidu . Komunistická strana Československa vyrostla z dělnické třídy, vyrostla z lidu , je jeho součástí a jemu slouží.

V období mezi X. a XI. sjezdem posuzoval a řešil ústřednívýbor strany všechny základní otázky socialistické výstavby, sehrál svou úlohu rozho dujícího činitele v zemi. Každé zasedání ústředního výboru bylo význam nou událostí v životě naší republiky. V jeho usneseních se spojovala kolektivní moudrost naší strany s kolektivní moudrostí lidu, dával se správný směr boji za splnění generální linie výstavby socialismu. Proto jeho směrnice nacházely kladnou odezvu a podporu lidu, vedly jeho budovatelské úsilí k novým úspěchům .

Ústřední výbor neváhal podrobit otevřené kritice mnohé naše vlastní chyby a nedostatky, kterými jsme se již dříve zabývali, ale které zvlášť ostře vynikly ve světle XX . sjezdu KSSS, jeho smělých perspektiv boje za

mír a socialismus. Ústřední výbor KSČ pochopil výsledky XX . sjezdu KSSS v ofenzívním smyslu, směle z nich vyvodil závěry pro práci celé

strany a postavil se do čela boje za jejich splnění, stejně jako do boje proti všem chybám a nedostatkům . V důsledku tohoto postoje, s nímž se ztotožnila celá strana, získal si ústřední výbor ještě větší důvěru a autoritu v masách .

V našem jasném postoji byl základ toho, proč se u nás nemohly rozšířit kapitulantské a oportunistické hlasy a proč se v době zběsilého náporu mezinárodní reakce proti komunistickému hnutí upevnila jednota strany a lidu .

Je správné si uvědomit, v čem byla hlavní síla stranické práce v uply nulém období. Byla nesporně v tom , že řešení všech hlavních politických a hospodářských problémů jsme posuzovali společně s naším lidem . Uply nulé období se zvláště vyznačuje rostoucí aktivitou statisíců komunistů, mocným rozvojem politického života v celé straně, činorodým a kritickým posuzováním základních otázek socialistické výstavby a všech problémů stranického, státního a veřejného života .

Pod vedením ústředního výboru byla věnována velká pozornost stálému zlepšování práce všech stranických orgánů a organizací, uplatňování lenin ských zásad a norem stranického života. Dosáhli jsme pokroku v budování aktivu a můžeme říci, že dnes má strana široký zkušený aktiv , který při 67

správném vedení nesmírně zvyšuje její bojeschopnost. V celé straně se zvýšila aktivita, čemuž pomohla i včasná informovanost celé strany o všech

důležitých událostech a nových problémech. Ústřední výbor dbal, aby stranické orgány a organizace pohotověji reagovaly na palčivé otázky

a soustavně rozvíjely masovou politickou práci. Pozornost, kterou ústřední výbor věnoval ideologickým a mezinárodním otázkám , se projevila v celé

straně. Právě období příprav ke sjezdu se vyznačuje dalším vzestupem ideologické práce.

Strana se politicky, ideologicky i organizačně dále upevnila. K prvnímu lednu letošního roku měla 1 422 199 členů a kandidátů organizovaných v 47 478 základních organizacích. Významnou skutečností je, že se zhruba

07 % zvýšil počet základních organizací a tak se rozšířil okruh přímého vlivu strany na další pracoviště a místa.

Připomínáme si všechny tyto skutečnosti, ne abychom upadli do sebe uspokojení, ale abychom si ještě více uvědomili svou odpovědnost, aby chom kriticky pohlédli na vše, co musíme v naší práci zlepšit. Chceme-li dosáhnout svých cílů , musí být náš přístup k řešení všech nových úkolů prodchnut duchem stranickosti. Stále se ještě setkáváme s nedostatkem

odpovědnosti vůči straně, se zjevy, které odporují stranickým usnesením a směrnicím , s nepřípustným prosazováním osobních cílů a zájmů. Před celou stranou stojí jako základní úkol v nastávajícím období posílení její vedoucí úlohy v našem životě. Revizionisté útočí na tento základní

princip marxismu- leninismu, my však ještě více pozvedneme význam a úlohu strany v životě naší země. To, že strana vyrostla ve vůdčí a řídící

sílu naší společnosti, je výsledkem její práce a jejího boje. Stalo se tak z vůle našich pracujících . Posílení a prohloubení vedoucí úlohy strany dá našemu lidu ještě větší jistotu , že v historicky krátké době dostihneme

cílů, které si vytyčujeme. Uplatňovat vedoucí úlohu strany, to také zna mená na všech úsecích se důkladněji zamýšlet nad perspektivami, které se nám otevírají bojem za dovršení socialistické výstavby. Vedoucí úloha strany se musí pidjevit jak zvýšeným ideovým působením , tak zlepšenou organizátorskou prací, která teprve zabezpečuje úspěch díla . Ne vždy se ještě chápe, že jde o vedoucí úlohu strany, o prosazení jejího stanoviska, a ne o vedoucí postavení některého jednotlivce či skupiny a prosazení jejich názorů. Komunista jen tehdy uskutečňuje vedoucí úlohu

strany, když všude a ve všem jedná v souladu s jejími zásadami a usne seními.

S posilováním vedoucí úlohy strany nerozlučně souvisí nutnost dále prohlubovat leninské principy v práci strany, posilovat kolektivnost ve 68

dení, rozvíjet vnitrostranickou demokracii, kritiku a sebekritiku. Strana vychovává své členy, aby všude a za všech okolností dovedli obhájit a usku

tečňovat jeji dilo , aby dovedli samostatně řešit problémy ;, o to v ještě

větší míře půjde v nastávajícím období.Příští období bude klásť zvýšené nároky na práci ústředního výboru, krajských a okresních výborů i všech základních organizací strany.

Ústřední výbor strany je centrem veškeré politické, hospodářské a kul turní činnosti v zemi. Tomu musí odpovídat celá jeho další činnost i jeho složení. Jestliže v uplynulém období spolu s důsledným zabezpečováním

hlavních úkolů obrátil pozornost k zásadním otázkám našich perspektiv, pak nyní půjde o to, aby v duchu sjezdových usnesení byly tyto perspek tivní úkoly postupně dále rozpracovávány a řešeny.

Se zvýšením pravomoci v krajích a okresech vzrostla úloha a odpověd nost krajských i okresních výborů strany. Tak jako je ÚV centrem poli tické, hospodářské a kulturní činnosti v celém státě, tak jsou jím v obvodu

ůsobnosti krajské a okresní výbory. To ovšem znamená, že musí být také nejdůslednějšími strážci celostátních zájmů, bojovníky za využití všech místních rezerv a možností v zájmu rozvoje celého národního hospodář ství. Na krajských i okresních výborech bude ve velké míře záviset, jak se podaří straně zmobilizovat všechny síly, celou Národní frontu do nejak tivnějšího boje za dovršení socialistické výstavby. Proto také mají neustále

své

rozšiřovat svůj aktiv o osvědčené pracovníky jak z řad komunistů, tak i bezpartijních. Naše krajské i okresní výbory pozvedly svou práci na dobrou úroveň . Vyslovujeme pevné přesvědčení, že úspěšně zvládnou nové velké úkoly. Přední fronta našeho boje za dovršeni socialistické výstavby je v zá

vodech a na vesnicích . Tam se rodi iniciativa, která dokáže překonat ne dostatky a obtíže a předstihnout i ty nejsmělejší plány. Na našich závodech vzniklo mohutné socialistické soutěžení za překročení plánů, v našich

JZD vyrostlo široké hnutí za splnění plánovaných úkolů druhé pětiletky o rok dříve. V tom tkví velká zásluha obětavé práce našich základních

organizací. Ústřední výbor povede krajské a okresní výbory k tomu, aby měly stále těsnější styk se základními organizacemi. V poslední době byla přijata celá řada opatření, která pozvedají úlohu základních stranických organizací na závodech i vesnicích . K nejdůležitěj ším z nich patří rozšíření práva kontroly stranických organizací v prů

myslových závodech . Jde o to , aby toto právo kontroly bylo důsledně a správně využíváno, aby se zlepšila výchovná a organizátorská práce stranických organizací v boji za důslednější plnění úkolů. Rozšíření pravo 69

moci podniků a závodů dává ještě širší pole působnosti stranickým orga

nizacím , umožňuje jim hlouběji pronikat do hospodaření závodů, dbát více o potřeby lidí. Je třeba říci, že máme ještě některé organizace, které více žijí z důvěry

a autority celé strany, ale málo ji rozmnožují svou vlastní činností v okruhu své působnosti. Nyní půjde zejména o další zlepšeni stranické práce v roz

hodujících průmyslových odvětvích, na která jsou kladeny zvláště velké

požadavky v boji za dovršení socialistické výstavby, a o podstatné zlepšení stranické práce na vesnici. Slabinou naši práce je stále nedostatečná kontrola plnění přijatých usne seni. Máme celou řadu dobrých , a možno říci velmi dobrých usnesení, ale

jejich nedůsledná kontrola vede často k tomu, že ani odpovědní pracovníci se jimi stále necíti dost vázáni. Je to oportunismus v praxi, který se projevuje na různých stupnich řízení a proti kterému musíme rozhodně vystupovat. Důsledné prosazování a plněni kolektivně přijatých usnesení, jednota slov a činů musí být pro všechny zákonem .

Nové úkoly vyžadují také větší pozornosti ke kádrové práci, která je nedílnou součástí veškeré naší činnosti, na což se na mnoha místech za pomínalo. Výběr a správné rozmístování kádrů, jejich ideová výchova a zvyšování odborné kvalifikace bude v mnohém rozhodovat o dosažení

našich cílů. Nebylo by možné hovořit o vedoucí úloze strany, kdyby naše organizace náležitě neuplatňovaly svůj vliv na řešeni kádrových otázek v okruhu své působnosti. Také vedoucí státnt a hospodářští pracovníci si musí být daleko více vědomi toho, že odpovídají před stranou nejen za splnění uložených úkolů , ale i za správnou práci s kádry. Kádrovou práci musíme oprostit od byrokratických forem , které nebyly dosud překonány, a zaměřit se na individuální práci s lidmi a jejich vý chovu v duchu marxismu- leninismu.

S rozšiřováním stranického vlivu, s důsledným zabezpečováním i kon trolou plnění úkolů těsně souvisí péče o růst a zlepšování sociálního i věkového složení strany. I když zejména v předsjezdovém období jsme dosáhli dobrých výsledků, nemůžeme se jimi spokojit. Při všech akcích a událostech se přesvědčujeme, kolik schopných a obětavých pracovníků nám na všech úsecích vyrůstá. Mnozí z nich nesporně patří do strany,

avšak stranické organizace si jich málo všímají a krajské a okresní výbory je k tomu nedostatečně vedou.

Odpovědným úkolem základních organizaci stále zůstává péče o přijí mání kandidátů a členů z řad dělníků, družstevníků a inteligence, zvláště

technické a vědecké. Rozbor věkového složení strany a její závažné úkoly 70

mezi mládeží s veškerou naléhavostí vyzdvihují potřebu přijímat do strany daleko větší počet aktivních mladých lidí.

Nedílnou součástí každého stranického orgánu a důležitým článkem stranického vedení je aparát strany. V uplynulém období dokázal, že má nemalý podíl na vzestupu úrovně stranické práce. Snížení stranického aparátu, k němuž jsme v uplynulé době přistoupili, vedlo k jeho zkvalit

nění, ke zlepšení metod a stylu jeho práce. Budeme klást stále větší požadavky na funkcionáře stranického aparátu , na jejich politickou zku

šenost a zakalenost i potřebnou kvalifikaci. Straničtí pracovníci musí být opravdovými důvěrníky lidu, musí být ještě těsněji spjati se základními

organizacemi, s komunisty i bezpartijními. Základní metodou jejich práce je stálý styk s pracujícími. Jednou z hlavních podmínek uplatňování vedoucí úlohy strany je ros

toucí ideově politická vyspělost komunistů, jejich schopnost tvořivě po užívat marxisticko - leninského učení v každodenní práci. Úsilí o důslednou zásadovost ideologické práce, o překonání revizio nistických vlivů a zbytků dogmatismu, o její těsnější sepětí s životem

a praxí přineslo dobré výsledky. Zejména po celostátní konferenci byly vytvořeny předpoklady, aby vzestup ideologické práce byl trvalý. V masových nákladech u nás vycházejí díla klasiků marxismu-leninismu. Bylo dokončeno vydání Marxova Kapitálu a třiceti pěti svazků Spisů V. I. Lenina. Vyšly první svazky Spisů Marxe a Engelse a pokračuje se ve vydávání Spisů Klementa Gottwalda. Svou práci zahájil Institut spo

lečenských věd při ÚV KSČ. Značně postoupila práce na učebnici dějin KSČ, která se stane důležitým přínosem k dalšímu rozvoji ideologické práce a zdrojem poučení pro členy strany i bezpartijní. V ideologické práci strany si musíme být vědomi, že dovršení výstavby socialismu přináší a přinese celou řadu nových otázek a problémů, které bude třeba teoreticky zpracovávat. Marxismus-leninismus jako věda a zá klad revoluční praxe musí být rozvíjen a obohacován o nové zkušenosti mezinárodního dělnického hnutí i o naše vlastní zkušenosti, o zobecnění

převratných vědeckých a technických objevů naší doby. Aniž oslabujeme pozornost k ostatním oborům teoretické činnosti, zdů razňujeme, že především ekonomické vědy a naše marxisticko -leninská filosofie budou muset rozpracovávat mnoho problémů, které bezpro

středně souvisí s dovršením výstavby socialismu. V marxisticko-leninské filosofii jde o to , studovat zároveň při rozpracovávání těchto problémů dialektické rysy v našem životě i v revoluční praxi strany a pomáhat tak

stranickým kádrům k ovládnutí marxistické vědecké metody. Současně se 71

domníváme, že naši historikové společně s filosofy a ekonomy mohou již v nejbližších letech odstranit zaostávání, které se u nás projevuje v roz

pracování otázek vědeckého komunismu, zaměří - li se na problematiku souvisící s třídními přeměnami a upevňováním socialistických společen ských vztahů v naší společnosti. S rostoucími požadavky na ideologickou práci zvyšují se nároky na stra

nickou výchovu komunistů i bezpartijních, na stranickou propagandu a politickou agitaci. Stranická výchova musí být chápána jako mnohostranný proces získávání politických , teoretických i odborných znalostí na základě studia marxismu - leninismu a vědeckých poznatků i zkušeností z denní praktické práce strany. Nelze ji tedy zužovat jen na jednotlivé formy stra nického školení, ale o zásadních ideologických a politických problémech je

zapotřebí hovořit na členských schůzích i ve stranických skupinách. Rov něž je správné ukládat jednotlivým komunistům jako stranický úkol, aby prohlubovali své odborné znalosti a zlepšovali svou pracovní kvalifikaci. Zvyšování účinnosti a výsledků propagandy a agitace vyžaduje, aby byla spojována s každodenní organizátorskou prací stranických organizací, vy cházela z praxe a k praxi směřovala. To je možné jen tehdy, bude-li pro paganda a politická agitace zaměřena na hlavní politické a hospodářské úkoly strany.

Účinnost politické agitace se musí projevit v mobilizaci pracujících k plnění zvýšených úkolů, v zobecňování a rozšiřování nejlepších pracov ních zkušeností, v dalším mohutném rozvoji socialistického soutěžení.

Bylo vždy tradicí v naší straně, že ve výchovné práci po boku vyspělých dělníků hrála významnou úlohu komunistická inteligence. Budou -li pra covníci našich vysokých škol a vědeckých ústavů spojeni jako straničtí

propagandisté s pracujícími závodů a vesnic, přinese to oboustranný prospěch : jak ideologické výchově pracujících, tak vědecké práci, přibli žení teoretických pracovišť životu. Zkušenosti posledních let ukazují, že zdůraznění ekonomické stránky

marxismu- leninismu ve stranické výchově bylo správné a vzhledem k na šim úkolům zůstává v platnosti i nadále. Současně je nutno zesílit vý chovnou činnost týkající se otázek komunistického světového názoru, mezinárodních vztahů a mezinárodního dělnického hnutí.

Celá činnost naší strany, její politická, ideologická a organizátorská práce musí být prodchnuta novými velkými úkoly , které si dáváme. Dnes, kdy nastupujeme do boje za dovršení socialistické výstavby, ještě více vzrostl význam tvůrčího uplatňování zkušeností KSSS v celém našem

životě. Komunistická strana Sovětského svazu je osvědčeným centrem 72

mezinárodního revolučního dělnického hnutí, je nám příkladem , jak s le

ninským elánem a věcnosti úspěšně pracovat k uskutečnění komunistic kých cílů.

Soudružky a soudruzi! XI. sjezd Komunistické strany Československa vytyčí další smělé úkoly v budování socialismu v naší vlasti. Jsou to úkoly, jejichž splněním upevníme náš stát dělníků a rolníků, stát pracujících . Jsou to úkoly nového prudkého rozvoje výrobních sil v celém našem so

cialistickém hospodářství, které ještě názorněji prokáže svou převahu nad kapitalismem . Smyslem všech našich plánů je bohatý a šťastný život pracujícího člo věka. Pro dosažení tohoto cíle je Komunistická strana Československa při

pravena rozvinout všechny své tvůrčí síly, semknout v nezlomné jednotě a soudružské spolupráci všechen náš lid.

Jsme si vědomi, že socialismus roste z živé práce miliónů. Každý úspěch v naší politické činnosti, v rozvoji naší výroby činí socialismus silnějším .

Známe sílu našeho učení marxismu -leninismu, které je nepřemožitelné. Známe sílu, která pramení z naší příslušnosti k mohutnému táboru socialismu, z našeho spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem .

Známe sílu, pevnost a jednotu naší strany, spolehlivého oddílu meznárodního komunistického hnutí.

Před naší stranou a naším lidem se tyčí smělý revoluční cíl: dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti!

Máme všechny předpoklady dosáhnout ho v blízké době. Do práce, do boje za uskutečnění naší generální linie !

Kupředu k vítězství socialismu!

73

KE ZPRÁVĚ O ČINNOSTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ

XI. SJEZDU STRANY A SOUČASNÝCH HLAVNÍCH ÚKOLECH USNESENÍ XI. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 18. - 22 . ČERVNA 1958

XI. sjezd Komunistické strany Československa vyslechl a projednal zprávu o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska XI. sjezdu strany a současných hlavních úkolech , přednesenou prvním tajemníkem ústředního výboru soudruhem Antonínem Novotným , a usná ší se :

1. Schválit v plném rozsahu postup ústředního výboru strany při usku tečňování generální linie výstavby socialismu.

2. Schválit zprávu o činnosti ústředního výboru KSČ XI. sjezdu strany a dalších hlavních úkolech jako směrnici k dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.

74

KE ZPRÁVĚ ÚSTŘEDNÍ REVIZNÍ KOMISE KOMUNISTICKÉ STRANY CESKOSLOVENSKA USNESENÍ XI. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 18. - 22 . ČERVNA 1958

XI. sjezd Komunistické strany Ceskoslovenska se usnáší: schválit zprávu o činnosti ústřední revizní komise Komunistické strany Ceskoslovenska.

75

USNESENÍ XI . SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 18.-22. ČERVNA 1958

XI. sjezd Komunistické strany Československa konaný ve dnech 18. až 22. června 1958 probíhal ve znamení pevné jednoty strany a mocného vzestupu politické a pracovní aktivity nejširších vrstev pracujících Česko slovenska ,

Na základě zprávy o činnosti ústředního výboru přednesené prvním

tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Antonínem Novotným projednal XI. sjezd úspěchy dosažené při budování socialismu a současné hlavní úkoly dovršeni socialistické výstavby v naší vlasti.

Sjezd konstatuje, že v procesu socialistické výstavby se pod vedením komunistické strany dále upevnila moc dělnické třídy ve svazku s rol nictvem a ostatnimi pracujícími. Celé národní hospodářství charakterizuje

naprostá převaha socialistických výrobních vztahů. Na jejich pevném zá kladě dosáhla mocného rozvoje průmyslová výroba, jejímž objemem patří naše republika mezi nejvyspělejší země světa. Růstem a upevňováním

socialistického sektoru v zemědělství vytváříme předpoklady pro rychlý vzestup zemědělské výroby. V souvislosti s rozvojem národního hospodář ství podstatně vzrostla materiální a kulturní úroveň našeho lidu, která výrazně dokazuje přednosti socialistického společenského řádu před kapi talismem.

Dělnická třída zabezpečila úspěšné řešení národnostní otázky v Česko slovensku. Na Slovensku byl vybudován průmysl, zvelebuje se zeměděl ství a nastal velký rozmach kultury. Tím se do velké míry vyrovnal rozdíl mezi českými kraji a Slovenskem . Výsledky našeho budování svědčí o naprosté správnosti generální linie

výstavby socialismu, vytyčené na IX. sjezdu KSČ a dále rozpracované X. sjezdem a celostátni konferencí strany. Úspěchů jsme dosáhli proto, že KSČ byla vždy neochvějně věrna učení marxismu-leninismu, tvořivě 76

uplatňovala obecně platné zákonitosti socialistické revoluce a výstavby socialismu v našich konkrétních podmínkách . Dílo socialismu se stalo věcí živé, tvůrčí práce dělníků, rolníků a inteligence, vedených komunis tickou stranou. Při postupu vpřed jsme se opírali o velkou bratrskou po moc Sovětského svazu a rostoucí spolupráci socialistických zemí. Rozbor současného stavu naší společnosti opravňuje XI. sjezd strany

učinit závěr, že v Československu bylo prakticky odstraněno vykořisťování člověka člověkem a v podstatě vybudovány základy socialismu. Příslušnost Československé lidově demokratické republiky k mohutnému socialis tickému táboru v čele se Sovětským svazem , naše příslušnost k mezinárod nímu komunistickému hnutí a naše výsledky v budování socialismu umož

ňují vytyčit jako bezprostřední cíl dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Tento cíl je v plném souladu s objektivní zákonitostí dalšího rozvoje naší společnosti. I

Sjezd konstatuje, že vývoj naší země v uplynulých letech , všechna histo rická vítězství a další perspektivy do budoucna jsou nedílnou součástí obrovského revolučního procesu ve světě, který byl před 40 lety zahájen Velkou říjnovou socialistickou revoluci a jehož hlavním obsahem je pře

chod od kapitalismu k socialismu. Proto chápeme své úsilí za splnění toho to cíle v nerozlučném spojení s růstem a dalším upevněním celého socialis tického tábora a všech světových socialistických sil.

Úspěchy socialistických zemí, zejména Sovětského svazu, v mohutném rozvoji národního hospodářství, vědy a techniky dokazují rostoucí převahu socialismu nad kapitalismem . Mocný rozvoj socialistických zemí a rozpad

koloniálního systému imperialismu v poválečném období podstatně pro hloubily všeobecnou krizi kapitalismu. Proti politice války, prováděné imperialistickými kruhy v čele s USA , uskutečňují socialistické země v čele se Sovětským svazem důslednou

mírovou politiku, prosazují zásady mírového soužití a soutěžení, mobilizu jí nejširší lidové vrstvy do boje za mír. Jsme přesvědčeni, že mohutná síla socialistického tábora spolu s aktivitou všech mírumilovných lidí světa je schopna zmařit imperialistické válečné plány. Aktivně podporujeme míro vou politiku Sovětského svazu a všechny jeho návrhy na zmírnění mezi národního napětí.

Jsme ochotni zúčastnit se porady představitelů socialistických a kapi talistických zemí na nejvyšší úrovni, která by nesporně znamenala vým znamný krok ke zmírnění mezinárodního napětí. V žádném případě však 77

nepřipustíme, aby se imperialisté vměšovali do našich vnitřních zále žitostí.

Sjezd považuje za naléhavý úkol československé zahraniční politiky vést po boku socialistických zemí a všech mírumilovných sil světa houžev natý boj proti militarizaci západního Německa, proti jeho vyzbrojování nukleárními a raketovými zbraněmi. Jménem našeho lidu prohlašujeme, že jsme ochotni stát se součástí bezatomového pásma ve střední Evropě, bude -li do tohoto pásma začleněno také západní Německo.

Všechnu svou podporu a solidaritu budeme nadále poskytovat Německé demokratické republice, která úspěšně buduje socialismus a ztělesňuje základní zájmy německého pracujícího lidu. Základním předpokladem všech úspěchů v boji za socialismus je pevná jednota komunistických a dělnických stran , založená na věrnosti učení marxismu-leninismu, jejich vzájemná solidarita a podpora. Mocným podnětem k novému nástupu mezinárodních sil komunismu se staly závěry a usnesení XX . sjezdu KSSS. Výrazem jejich rostoucí jednoty se

staly moskevské porady komunistických a dělnických stran . Dokumenty

přijaté na těchto poradách - Deklarace a Manifest míru - jsou rozvinu tím marxismu -leninismu v nové etapě boje za socialismus a mír.

XI. sjezd plně potvrzuje závěry, které vyvodil ústřední výbor KSČ z výsledků moskevských porad pro práci strany. Je nutno dále pokračovat v rozvíjení širokých styků s bratrskými stranami, zejména prohlubovat

spolupráci s Komunistickou stranou Sovětského svazu, která je osvědče ným centrem mezinárodního revolučního hnutí, aktivně přispívat k upev ňování jednoty a semknutosti všech komunistických stran .

Za svou internacionální povinnost považujeme boj proti revizionismu, který útočí na základní principy marxismu- leninismu a snaží se narušit

jednotu a semknutost komunistického revolučního hnutí. Rozhodně odmí táme nemarxistické revizionistické názory, hlásané představiteli Svazu

komunistů Jugoslávie, které našly plný výraz v programu schváleném na VII. sjezdu SKJ. Tímto revizionistickým programem se Svaz komu nistů Jugoslávie sám izoluje od mezinárodního komunistického hnutí. Naše strana projevila dostatek úsilí o sblížení se Svazem komunistů Jugo slávie na základě marxismu -leninismu. Jsme jednotni s ostatními bratrs

kými stranami v názoru, že budoucí vývoj vztahů mezi našimi stranami nyní záleží na dalším postupu Svazu komunistů Jugoslávie. Po státní linii budeme pokračovat v takových vzájemných stycích s Jugoslávií, jež budou prospěšné oběma zemím . V boji za mír a práva pracujících, proti imperialistickým plánům , za 78

rozvoj spolupráce mezi národy má prvořadý význam nejširší mezinárodní jednota dělnické třídy. Tato jednota může růst jen v boji proti těm , kdož zrazují nejvlastnějšt zájmy dělnické třídy. Vyslovujeme svou vřelou soli daritu všem socialistickým a pokrokovým silám v kapitalistických zemích , které bojují za demokracii a práva pracujících , proti fašizačním pokusům monopolistické buržoazie. Naše strana bude usilovat o intenzívnější rozvoj

styků se socialistickými stranami v kapitalistických zemích, s jejich před

staviteli a dělnickými příslušníky a s ostatními dělnickými a odborářskými organizacemi. Naše styky se zeměmi socialistického tábora budeme stále důsledněji

opírat o zásadu bratrské vzájemné pomoci, která je nejvyšším výrazem proletářského internacionalismu. Budeme nadále posilovat obranyschop nost a bdělost naší země a celého společenství států Varšavské smlouvy vzhledem k úkladům imperialistů vůči socialistickým zemím . V rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci budeme aktivně přispívat k rozvoji mezinárodní socialistické dělby práce, která vede k dalšímu rozvoji národ ního hospodářství ve všech socialistických zemích , k maximálnímu společ nému využití všech sil a zdrojů socialismu ve prospěch celého socialistic kého tábora.

Nadále budeme upevňovat a rozvíjet přátelství a spojenectví se Sovět

ským svazem . V letošním roce , v němž vzpomínáme 15. výročí podepsání československo - sovětské spojenecké smlouvy , která stvrdila věčné přátelství našich národů, si znovu připomínáme, že to byl Sovětský svaz, který svým vítězstvím nad hitlerovským fašismem nám přinesl skutečnou svobodu a vždy poskytoval pomoc v našem socialistickém budování

Rozvíjejíce a prohlubujíce iniciativu a aktivitu zahraniční politiky bude me ještě lépe využívat všech existujících možností k účinnějšímu ovlivňo vání mezinárodního vývoje. Jde především o německou otázku, o vztahy vůči našim sousedům a zemím , jež jsou nám tradičními styky v minulosti

blízké. Významným úkolem naší zahraniční politiky bude dále rozjet přátelskou spolupráci v hospodářské, politické i kulturni oblasti s proti imperialistickými a protikolonialistickými zeměmi, které se socialistickými státy tvoří „ pásmo míru “ . Pevně zapojeni do mezinárodní revoluční fronty, v nezborném . opoje nectví se Sovětským svazem a všemi zeměmi tábora socialismu, ve spolu práci se všemi socialistickými a demokratickými silami budeme usilovně bojovat za socialismus a mír ve světě.

79

II

XI. sjezd KSČ vytyčuje program dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, což předpokládá splnit tyto hlavní úkoly : 1. V oblasti výrobních vztahů dosáhnout rozhodujícího vítězství so

cialistických výrobních vztahů tam , kde má dosud určitou váhu malový

robní způsob hospodaření. Jde tedy u nás o dosažení vítězství socialistické družstevní velkovýroby v zemědělství. 2. Odstranit zbytky antagonistických tříd, tj. postupně dospět k likvi daci kulactva jako třídy i zbytků soukromopodnikatelských živlů ve měs tech důsledným omezováním a zatlačováním . 3. Dále rozvíjet výrobní síly na podkladě nejvyšší techniky, zejména automatizace, mechanizace a chemizace, podstatným zvýšením společen ské produktivity práce v průmyslu, stavebnictví a dopravě a rozhodným vzestupem intenzity zemědělské výroby zajistit další nepřetržitý růst životní úrovně lidu.

4. Ruku v ruce s tímto rozvojem společensko -ekonomické základny ne ustále všestranně prohlubovat a zdokonalovat naši socialistickou demokra cii, zvyšovat aktivní účast pracujících na správě státu a řízení hospodářství. 5. Dále prohloubit morálně politickou jednotu lidu v duchu marxis ticko -leninského učení a dovršit kulturní revoluci.

Dovršení socialistické výstavby není časově předem omezeným obdo bím. Představuje celou etapu vývoje, v níž dobudujeme socialismus a bu deme rozvíjet vyspělou socialistickou společnost, shromažďovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro další postupný přechod ke komunis mu.

Rozhodující pro konečné vítězství socialismu je dobudovat a upevnit v celém našem hospodářství socialistické výrobní vztahy, jejichž základem je socialistické vlastnictví výrobních prostředků. Máme všechny předpo

klady v příštích dvou letech v podstatě dokončit přechod zemědělské malovýroby k socialistické družstevní velkovýrobě.

Budování a upevňování socialistických výrobních vztahů povede k dal ším změnám v třídní struktuře naší společnosti. Vedoucí úloha dělnické třídy jako rozhodujícího činitele v boji za socialismus a komunismus se musí ve všech oblastech našeho života dále prohlubovat. Musí pomáhat

pracujícím rolníkům , kteří se v procesu budování socialismu na vesnici 80

mění v novou třídu družstevních rolníků, při zvyšování jejich socialistic kého uvědomění. Dělnická třída a družstevní rolnictvo tvoří v socialistic

ké společnosti dvě základní spřátelené třídy, jejichž pevný svazek pod. vedením dělnické třídy je základním rysem současného třídního stavu V naší zemi,

V období dovršení socialistické výstavby se bude zvyšovat význam a poslání naší lidové inteligence. Strana má pevnou důvěru, že naše inte ligence dá všechny síly pro zabezpečení prudkého rozvoje naší výroby

a techniky, pomůže rozmachu socialistické kultury. K tomu je potřeba, aby se inteligence více spojila s životem dělnické třídy, aktivněji se účast nila veřejného života země a stále důsledněji opírala svou činnost o mar xisticko -leninské učení. Důsledným pokračováním v politice omezování a zatlačování dosáhne

me v dohledné době likvidace kulactva jako třídy. V průběhu pracovního procesu je nutno převychovávat část kulaků, kteří byli přijati do družstev, a nadále zachovávat třídní bdělost vůči činnosti kulaků na vesnici. Součas

ně nesmíme podceňovat existenci zbytků dalších bývalých vykořisťo vatelských tříd, vést je k poctivé práci a potírat všechny jejich pokusy

obohacovat se na úkor společnosti, najímat námezdní pracovní síly a na rušovat socialistickou výstavbu. Upevňování socialistických výrobních vztahů a třídní přeměny uskuteč ňované pod vedením komunistické strany povedou k dalšímu posilování morálně politické jednoty lidu a soudružské spolupráci všech pracujících vrstev .

Hlavním bitevním polem , na němž se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, je národní hospodářství, náš průmysl, stavebnictví, doprava a zemědělství. V mírovém soutěžení s kapitalismem musíme ještě výrazněji prokázat přednosti socialistické výstavby v prů myslově vyspělém státě. K zabezpečení dalšího rychlého rozvoje národního hospodářství v příš tím období stanovi XI. sjezd tyto základní politicko -hospodářské směr nice :

1. Dalším rychlým rozvojem dále zvýšit význam průmyslu v ekonomice CSR a dosáhnout do roku 1965 ve srovnání s rokem 1957 růstu průmyslo vé výroby o 90–95 %, což je zhruba šestinásobek výroby v roce 1937. To znamená rozvíjet především surovinová a materiálová odvětví prů myslu, zvláště paliva a metalurgii. Mimořádně důležité bude rychle rozvi & Usnesení a dokumenty

81

nout chemický průmysl, a tím zvýšit jeho úlohu v rozvoji výrobních sil

země. Považovat nadále strojírenství za hlavní článek hospodářského rozvoje.

2. Dokončením socialistické přestavby vesnice, posílením a rozvinutím ekonomiky jednotných zemědělských družstev a státních statků vybudovat moderní intenzívně hospodařící socialistické zemědělství vybavené výkon nou mechanizací a používající ve velkém rozsahu chemických prostředků. Na tomto základě dosáhnout dalšího růstu zemědělské výroby do roku 1965 proti roku 1957 zhruba o 40 % .

3. Ve stejném období bude nutno zvýšit objem stavebních prací o 70 až 80 %. Za hlavní cestu k dosažení rychlé, levné a kvalitní výstavby pova žovat industrializaci stavebnictví a rozvinutí výroby stavebních hmot. 4. V rozvoji dopravy počítáme do roku 1965 se zvýšeným objemem přepravy proti roku 1957 o 90–95 %. Splnění tohoto úkolu předpokládá

přebudovat technickou základnu dopravy na účinnější a hospodárnější ření elektrické a motorové trakce. formy přepravy, rozšíření

5. Musíme zajistit účinné využití přírodních a ekonomických podmínek v jednotlivých oblastech a správným rozmisťováním výrobních sil dosáhnout postupného vyrovnávání ekonomické a kulturní úrovně jed notlivých oblastí. Na Slovensku je nutno dosáhnout zvýšení průmyslové výroby v roce 1965 více než dvojnásobně ve srovnání s rokem 1957 ;

v zemědělství zvýšit výrobu tak, aby v obdobných přírodních podmínkách

dosáhla v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích. V pohraničí rozvíjet průmysl zejména na základě místních zdrojů surovin a materiálů a zemědělskou výrobu zintenzívnit plným využíváním přírodních podmi nek .

6. Budeme rozvíjet československé národní hospodářství jako součást světové socialistické hospodářské soustavy, provádět rozsáhlou speciali zaci a kooperaci výroby v rámci socialistického tábora a racionálně využí

vat přírodních zdrojů a možností našeho hospodářství též pro potřeby ostatních zemí socialistického tábora. V souladu s ekonomickými možnost mi ČSR budeme pomáhat rozvoji socialistických zemí s méně vyvinutým průmyslem .

Nadále budeme rozšiřovat hospodářské styky s ostatními zeměmi, zejména s hospodářsky málo vyvinutými státy, jako součást aktivního československého příspěvku k mírovému soužití. 7. Dosáhnout dalšího výrazného růstu efektivnosti československého hospodářství na podkladě podstatného zvýšení společenské produktivity práce, snížení vlastních nákladů, zejména materiálových, cestou plného 82

f

využívání nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, využití dosavadní tech niky, rychlého zavádění nové pokrokové techniky a technologie do všech

odvětví národního hospodářství. Do roku 1965 je nutno zvýšit proti roku 1957 produktivitu práce v průmyslu zhruba o tři čtvrtiny, ve stavebnictví krýt předpokládaný přírůstek výroby zvýšením produktivity práce a v ze mědělství zvýšit produktivitu práce nejméně o dvě třetiny. V průmyslové výrobě zajistit v průměru snížení vlastních nákladů o 2,5—3 % ročně, ve stavební výrobě o 3 % ročně.

8. Další rychlý a všestranný růst životní úrovně obyvatelstva budeme nadále zajištovat zejména snižováním cen základních životních potřeb obyvatelstva a zvyšováním reálných důchodů. Do roku 1965 počítat se zvýšením osobní spotřeby obyvatelstva zhruba o 45 % ve srovnání s ro

kem 1957. Do roku 1970 v podstatě vyřešit bytový problém v Českoslo vensku. Vytvořit podmínky pro další zkracování pracovní doby.

Uskutečnění vytyčených základních směrnic předpokládá splnění těchto úkolů v jednotlivých odvětvích : Hlavním energetickým zdrojem a průmyslovou surovinou je uhlí;

zejména vzrůstá jeho význam jako chemické suroviny. K plnému uspoko jení našich potřeb je nutno dosáhnout v roce 1965 těžby 35 až 36 miliónů tun kamenného uhlí, což představuje zvýšení těžby o 40 % proti roku 1957. Bude to převážně úkol ostravsko -karvínského revíru. Současně musíme získat maximální množství uhlí pro koksování. To vyžaduje do končit provádění rekonstrukcí, provést výstavbu nových dolů a zvýšit mechanizaci a automatizaci těžby.

V těžbě hnědého uhlí je nutno do roku 1965 dosáhnout zhruba 77 milió nů tun při maximálním využití dosavadních těžebních kapacit a výstay bou nových lomů. Současně vytvářet předpoklady pro průmyslové vy

užití nerubatelných zásob hnědého uhlí podzemním zplynováním . Výstavbou nových elektráren s nízkou spotřebou uhlí, uvedením do provozu rozestavěných a vybudováním nových vodních děl je třeba do sáhnout v roce 1965 výroby 38 miliard kilowatthodin . Vzhledem k omeze nému rozsahu zásob energetického uhlí je nutno považovat za prvořadý

úkol výstavbu první jaderné elektrárny ve spolupráci s SSSR a vytvořit

podmínky pro výstavbu dalších jaderných elektráren po roce 1965. Při rozvíjení našich energetických zdrojů bude významné zvýšit do roku 1965 nejméně 2,7krát výrobu svítiplynu proti úrovni roku 1957 83

a snížit podíl přímého spalování uhlí v průmyslu i domácnostech . Pod statným zvýšením dovozu ropy z SSSR dosáhnout v roce 1965 výroby 3 miliónů tun pohonných látek.

Na základě rozvoje těžby kamenného uhlí, výroby koksu , těžby a dovozu rud je nutno zvýšit výrobu oceli do roku 1965 na 9,2 – 9,7 miliónu tun . V téže době dosáhnout 10,7 miliónu tun výroby koksu . Tento úkol za bezpečit dostavbou a rekonstrukcí některých hutních kapacit a zejména

výstavbou nového velkého kombinátu na Slovensku, vybaveného válcov nou širokých pásů. Zvýšit podíl ušlechtilých a nízkolegovaných ocelí a podíl plechů ve výrobě válcovaného materiálu. Krytí spotřeby základních barevných kovů je třeba zabezpečovat hlavně spoluprací se socialistickými zeměmi a se vším důrazem řešit záměnu barevných kovů jinými ma teriály.

V celém národním hospodářství má mimořádný a stále rostoucí význam chemický průmysl, který se musí stát jedním z vedoucích odvětví a jeho výroba do roku 1965 vzrůst nejméně 2,5krát. Sjezd zdůrazňuje nutnost

odstranit zaostávání našeho chemického průmyslu a zvýšit chemizaci všech odvětví národního hospodářství jako objektivní nutnost pro rychlejší rozvoj výrobních sil a rychlejší růst produktivity práce na základě nejvyšší techniky. K tomu využívat příhodných podmínek v domácí surovinové základně, technicky vyspělého strojírenství a spolupráce se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi. Zejména nutno soustředit úsilí na roz vinutí výroby syntetického kaučuku a nových syntetických hmot. Výrobu dusíkatých hnojiv zvýšit přibližně čtyřikrát, především na bázi zemního plynu a později koksárenského plynu, výrobu plastických hmot zvýšit čtyřikrát a v roce 1965 vyrábět 90—95 tisíc tun umělých vláken . V souladu s potřebami rychlého technického rozvoje a růstu produkti vity práce je nutno do roku 1965 zvýšit výrobu v strojírenských minis terstvech zhruba o 130 % proti roku 1957. Zlepšovat strukturu strojíren ství, zvyšovat sériovost výroby a zdokonalovat technologii. Dosáhnout, aby struktura strojírenské výroby lépe odpovídala potřebám mezinárodní socialistické spolupráce a dlouhodobé stabilizace výrobních programů. Soustředit se především na výrobu chemických zařízení, zařízení pro energetiku a hutnictví, elektrických a motorových lokomotiv, na rozšíření

výroby obráběcích a tvářecích strojů, nářadí a odlitků, strojů pro zeměděl ství a stavebnictví a spotřebního zboží. Postup automatizace zabezpečit podstatným vzestupem výroby elektronických zařízení, měřicích a regu lačních přístrojů a počítacích strojů. Při konstrukci strojů a zařízení zabezpečovat především zvyšování jejich výkonů, jakost a maximální 84

využití materiálů. Zkrátit dobu potřebnou pro zavedení strojů a zařízení do výroby . Při rozvoji těžkého průmyslu je nutno zabezpečit, aby v potřebném rozsahu se rozvíjel spotřební a potravinářský průmysl. Do roku 1965 je nutno zvýšit výrobu potravinářského průmyslu o 40 % proti roku 1957. Klást větší nároky na výrobu nových druhů zboží, zlepšování kvality,

vzhledu a trvanlivosti. Výrobu papíru zvýšit do roku 1965 zhruba o jednu třetinu proti roku 1957. Lépe využívat bohatých zásob surovin pro výrobu žáruvzdorných materiálů , skla a keramiky. Spotřebu řeziva do roku 1965 snížit asi o 30 %.

Ve stavebnictví je třeba dosáhnout rozhodného obratu . Za to je odpo vědno především ministerstvo stavebnictví a spolu s ním i ostatní odvětví, jež jsou na stavební výrobě zúčastněna. Je nezbytné podstatně zkrátit průměrnou dobu výstavby, zamezit plýtvání materiálem a rozhodně snížit náklady na výstavbu , úsporným řešením staveb umožňovat využívání lehkých stavebních hmot a typizace. Zabezpečit dostatek stálých pracov

ních sil, zejména pro kraje Ostrava, Ústí nad Labem , Karlovy Vary a v městě Praze. Zajistit rostoucí výrobu stavebních hmot, do roku 1965 zvýšit výrobu cementu na 7 miliónů tun .

V dopravě dále zvyšovat úroveň organizátorské a řídící práce, zejména na železnicích. Rozšířit přepravní kapacitu především zvýšením technické úrovně, dodávkami velkoprostorových vozů, mechanizací nakládky a vy kládky. Zaměřit se na rychlejší elektrifikaci železnic. Zrychlit oběh vagónů, zvýšit průměrnou váhu vlaků, využívat elektroniky k automatizaci a me chanizaci dopravy. Přesunout dopravu na krátké vzdálenosti na silnice, urychlit rekonstrukci silniční sítě a započít s výstavbou dálnice napříč

republikou. Rešit problémy městské a předměstské dopravy především ve velkých městech a průmyslových střediscích . Na úseku spojů při rozšíření a zvýšení jejich výkonnosti jde zejména o automatizaci telefonního provozu , dobudování celostátní televizní sítě

s možností dvou programů a budování sítě ultrakrátkovlnných vysílačů rozhlasu .

Komplexní mechanizace a zejména automatizace výrobních procesů je klíčem ke zvýšení produktivity práce. Je třeba se především orientovat na automatizaci v energetice, chemickém a metalurgickém průmyslu . Auto matizovat ve zpracovatelských odvětvích zejména procesy, kde se usku tečňuje velkosériová a hromadná výroba. Důsledně dbát především na kvalitativní stránku investiční výstavby a zabezpečit, aby podíl strojů na

celkových investicích se pronikavě zvýšil. Výsledky našich vědeckých 85

a výzkumných ústavů, vývojových pracovišť, zlepšovací návrhy a vynálezy

je nutno co nejrychleji uvádět do praxe. Úsilí o technický rozvoj se musí stát záležitostí všech hospodářských pracovníků, všech závodních stra nických organizací; s ním neodlučně spojovat důslednou péči o zvýšení hygieny a bezpečnosti práce. Sjezd považuje za účelné zřízení vrcholného státního orgánu pro tech nický rozvoj, který bude rozpracovávat potřeby národního hospodářství v oblasti techniky, pomáhat v koordinaci a kontrole technického rozvoje a organizovat soustředění dosud roztříštěné technické dokumentace.

Růstu výroby je nutno dosáhnout především růstem produktivity práce, lepší technikou a organizací výroby. O vysokou produktivitu práce musí být sveden boj zejména v klíčových odvětvích národního hospodář ství. V souladu s tím v těchto odvětvích je třeba přednostní bytovou vý

stavbou, plánovitým zvyšováním kvalifikace a zlepšováním pracovních podmínek dosáhnout stabilizace kádrů pracovníků.

Jedině odpovídající růst produktivity práce může být základem vyšší životní úrovně pracujících . Z toho je nutno vycházet při provádění mzdové

politiky, při uskutečňování přestavby dělnických mezd, jejímž cílem je důsledné uplatňování zásady odměny podle množství a jakosti vykonané práce. Významným úkolem zůstává i nadále každodenní úsilí o neustálé

zvyšování efektivnosti národního hospodářství na základě využívání předností socialistické ekonomiky, nejvyšší hospodárnosti a mobilizace vnitřních rezerv . K tomu musí směřovat práce strany, hospodářských

orgánů, odborů , mládeže a všech ostatních organizací, rozvíjet iniciativu a aktivitu našich pracujících. Předpokladem ke splnění našich úkolů v rozvoji výrobních sil je důsled né uplatnění zásad ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení. Zabezpečit vše chna přijatá opatření a změny v plánování, zásobování a odbytu, v soustavě ekonomických podnětů a v odměňování a v neustálém rozšiřování účasti

pracujících na řízení hospodářství. Zvyšovat úroveň práce hospodářských orgánů a dále prosazovat zásadu nejpřísnější úspornosti v administrativě.

Na úseku zemědělství považuje XI. sjezd za nejvážnější úkol strany a všeho našeho idu podstatné zvýšení zemědělské výroby. Vzestupem zemědělské výroby musíme plně krýt přírůstek spotřeby základních po travin pro obyvatelstvo a ve větší míře potřebu surovin pro lehký a potra 86

vinářský průmysl. Zemědělství se musí výrazněji podílet na vývozu svými tradičními produkty, jako chmel, slad, cukr, osiva a sádě. Je nutno do sáhnout, abychom v roce 1965 kryli z vlastní výroby spotřebu některých hlavních rostlinných a živočišných produktů a postupně snižovali jejich dovoz .

To vyžaduje dosáhnout v letech 1961–1965 v průměru těchto hekta rových výnosů : u pšenice 26 q, ječmene 25 q, řepky 16 q , cukrovky

312 q. Produkci chmele do roku 1965 zdvojnásobit zvýšením hektarových výnosů, obnovou a výsadbou nových chmelnic.

i

V živočišné výrobě dosáhnout v roce 1965 z jednoho hektaru zemědělské

půdy 175 kg masa živé váhy včetně drůbeže, mléka 730 litrů a vajec 407 kusů . Přitom v úrodných oblastech dosáhnout výnosů a užitkovosti pod statně vyšší. Do roku 1965 zvýšit stav skotu o 700 - 800 tisíc kusů zkvalit

něním jeho chovu, zejména krav. Rozvoj živočišné výroby zabezpečit zvýšenou výrobou kvalitních a lev ných krmiv, zejména pěstováním kukuřice. Výrobou kukuřice ve voskově mléčné zralosti ve většině krajů výrazně přispět k řešení problémů krmiv. Vyrábět dostatek vlastního, zejména hybridního osiva a zabezpečit kom

plexní mechanizaci pěstování kukuřice. Přeměnit horské oblasti v rozsáhlou základnu pěstování chovného hovězího dobytka. V celé zemědělské výrobě využít všech možností dostihnout v krátké

době úrovně předních kapitalistických zemí v intenzitě zemědělské výroby i v produktivitě práce. Pro rychlejší růst výroby v zemědělství vytvářet náležité předpoklady i účelnou rajónizaci, která bude v souladu s produkčními podmínkami jednotlivých oblastí. Rostoucí úkoly v zemědělské výrobě je nutno zabezpečit širokým rozvojem a využitím techniky, zaváděním komplexní mechanizace a che mizace výrobních procesů a zvyšováním aktivní účasti pracujících při řešení problémů v zemědělství. Do roku 1965 je nutno dodat zemědělství 100 tisíc nových traktorů i další stroje a zařízení, zejména pro mechanizaci živočišné výroby, a zvýšit dodávkystrojených hnojiv 2,5krátprotiroku 1957. Rostoucí požadavky na zemědělskou výstavbu vyžadují energické snižování stavebních nákladů, zvyšování podílu investic na vnitřní tech nické a mechanizační vybavení a stále širší využití místních zdrojů a sta vebních materiálů a všech forem svépomoci.

Důsledněji musíme využívat a zúrodňovat zemědělskou půdu, pod statně v širším měřítku odvodňovat zamokřené pozemky a budovat systém závlah . 87

Předpokladem trvalého růstu výroby a produktivity práce v zemědělství je další rozvoj a upevňování našich jednotných zemědělských družstev, neustálé posilování jejich hospodářské základny. K tomu je nutno zvyšovat

nedělitelné fondy družstev, které zabezpečí obnovu základních výrobních prostředků a zdroje pro rozšíření výroby. Soustavně rozvíjet socialistickou soutěž uvnitř družstev i mezi družstvy, důsledněji uplatňovat pokrokové výrobní zkušenosti. Do dvou let dosáhnout rozhodného obratu v hospo daření zaostávajících družstev. JZD musí pečovat o růst a výchovu mladé družstevní generace, dosáhnout, aby každoročně 40 000 až 45 000 mladých

lidí nacházelo své životní uplatnění v zemědělství. Je nutno podstatně zlepšit hospodaření státních statků, vytvořit z nich vzorné socialistické zemědělské velkozávody. Na základě stabilizace půd ního fondu uplatnit do roku 1965 na všech státních statcích řádné výrobní zaměření, podstatně zvýšit výrobu mléka, masa, technických plodin a krmiv. Vytvořit podmínky pro zrušení systému dotací a pro přechod k dosažení plné rentability státních statků.

V lesním hospodářství zvýšit produkci dřeva na hektaru lesní půdy a do roku 1970 odstranit disproporci mezi přírůstkem a těžbou dřeva . Strojní a traktorové stanice zůstanou i nadále důležitým činitelem v roz

voji JZD a základnou, v níž budou soustředěny hlavní mechanizační

prostředky. Činnost STS se bude rozšiřovat o další speciální úkoly, jako jsou meliorace, práce v chmelařství a lukařství, opravárenská činnost a jiné technické služby družstvům . Musí stále prohlubovat spolupráci S JZD, rozšiřovat a přiblížit odbornou pomoc družstevní výrobě. Sjezd zdůrazňuje, že veliké úkoly v zemědělské výrobě kladou zvýšené nároky na řídící práci zemědělských orgánů, počínaje ministerstvem země dělství až po operativní řízení zemědělství národními výbory. *

XI. sjezd KSČ pokládá za jeden z hlavních cílů ve veškeré činnosti strany další zvyšování životní úrovně našich pracujících. Zaměřit se na tyto úkoly :

1. aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby našeho obyvatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu, především rodin s více dětmi;

2. aby byl do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém ; 3. aby byly v nejkratší době všestranně rozšířeny a zkvalitněny služby placené obyvatelstvem . 88

Pro zvyšování osobní spotřeby obyvatel bude i nadále rozhodujícím činitelem zvyšování reálných důchodů na základě růstu nominálních pří jmů a snižování maloobchodních cen . Při snižování cen je nutno se zamě řit na ceny potravin a zboží široké spotřeby, které tvoří největší položky v rozpočtu dělnických rodin . Vytvářet další podmínky pro vyšší zaměst nanost žen , podstatně zlepšit všestrannou péči o děti zaměstnaných matek rozšířením sítě mateřských škol a jeslí při závodech a družstvech , zlepšit práci školních družin .

Je nutno dále rozšiřovat sortiment i skladbu potravin a průmyslového zboží, aby více odpovídaly poptávce a nárokům spotřebitelů, počítat ze jména se zvýšenou spotřebou živočišných produktů, zeleniny a ovoce a výrobků dlouhodobé spotřeby, které zvyšují kulturu bydlení a obohacují

život pracujících. Předpokládaný růst zemědělské výroby do roku 1965 znamená zvýšení dodávek pro obyvatelstvo proti roku 1957 u hovězího a vepřového masa asi o 40 % , drůbeže o 190 % , mléka o 58 % a vajec o 43 procenta . Národní výbory a JZD musí zabezpečit zvýšení produkce všech našich tradičních druhů ovoce .

Zvláštní pozornost věnovat rozšíření obchodní sítě v sídlištích a zlepšení zásobování odlehlých míst.

Má- li být do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém , je nutno počítat v příští pětiletce s výstavbou zhruba půl miliónu bytů. Bytovou vý stavbu je nutno více zabezpečovat z finančních zdrojů obyvatelstva, pod niků a družstev. Organizátorem využití těchto možností musí být národní výbory.

Národní výbory musí věnovat zvýšené úsilí o podstatné zkvalitnění a a rozšíření všech placených služeb obyvatelstvu, zabezpečovat je pracov ními silami, novým dorostem i materiálem . Placené služby musí dosáhnout takové úrovně a rozsahu , aby plně uspokojovaly rostoucí nároky obyvatel stva .

XI. sjezd KSČ vytyčuje tyto základní politicko-hospodářské směrnice a vyslovuje plný souhlas s jejich rozborem podle jednotlivých odvětví národního hospodářství ve zprávě ÚV KSČ. Tyto směrnice a jejich zá

sadní rozpracování jsou direktivou pro státní a hospodářské orgány k vy pracování příslušných plánů.

XI. sjezd KSČ je přesvědčen, že tato smělá perspektiva dalšího rozvoje národního hospodářství nadchne všechny pracující v průmyslu, zeměděl ství, dopravě i stavebnictví, na všech úsecích socialistické výstavby k no 89

vému tvůrčímu rozmachu pracovní iniciativy a aktivity, k dalšímu rozvoji socialistického soutěžení. V tom je bezpečná záruka, že tyto perspektivy se pod vedením komunistické strany stanou skutečností. 1

III

Spolu s rozvojem společensko- ekonomické základny je nutno neustále všestranně prohlubovat a zdokonalovat naši socialistickou demokracii. Klademe důraz na rozvíjení hospodářskoorganizátorské a kulturně vý chovné funkce socialistického státu a činíme řadu opatření ke zvýšení účasti pracujících na rozhodování o všech otázkách hospodářského a ve řejného života. Sjezd vyslovuje plný souhlas s opatřeními, která byla v tomto směru provedena v národním hospodářství a na úseku národních výborů. Současně považuje za nutné vyzdvihnout nutnost dalšího úsilí při

prohlubování a hledání nových účinných forem účasti lidu na řízení ná rodního hospodářství a správě státu . Je nutné zajistit na všech hospodář ských úsecích a v národních výborech, aby všechna důležitá opatření byla projednávána s pracujícími a slyšeny jejich připomínky. Budeme dále ostře bojovat proti všem snahám nahrazovat tvůrčí zabezpečování úkolů byrokratismem a administrováním , což je cizí našemu zřízení.

Ve výstavbě našeho státu se řídíme leninským principem demokratic kého centralismu, který vyjadřuje spojení centrálního řízení v hlavních otázkách s širokým uplatněním lidové iniciativy a aktivity. Rostoucí úkoly národních výborů vyžadují zesílení jejich stranického řízení. Sjezd plně souhlasí s opatřeními ústředního výboru strany, aby na

úrovni krajů, okresů a míst byly zásadní otázky, které připravuje národní výbor k řešení, projednány nejprve v příslušných stranických orgánech,

podobně jako je tomu ve vztahu ústředního výboru strany k nejvyšším státním a hospodářským orgánům . Je nutné, aby ústřední výbor i ostatní

orgány strany prověřovaly, jak jsou v činnosti státních a hospodářských institucí vyřizovány různé podněty, kritické hlasy a stížnosti pracujících, a na základě zjištěného stavu činily příslušná opatření. Současně sjezd ukládá zvýšit pozornost ke kádrové práci a nadále rozhodně usilovat, aby státní a hospodářský aparát měl takový politický a třídní profil, který bude zárukou důsledného provádění vůle strany a lidu. Rozvíjení hospodářskoorganizátorské a kulturně výchovné funkce na šeho státu vyžaduje, abychom náležitě uplatňovali také jeho potlačovací a obrannou funkci. Je nutno dbát o nejvyšší obranyschopnost republiky,

dále budovat naši lidovou armádu, zvyšovat její bojovou a politickou při 90

pravenost v souladu s požadavky soudobého vojenství. Likvidovat všechny pokusy o narušování našeho budovatelského úsilí nepřátelskými živly z řad

poražené buržoazie a imperialistickými agenty . K tomu je nutno dále upevňovat naši armádu, bezpečnost, orgány prokuratury a justici. Základ ním požadavkem na činnost těchto nástrojů socialistického státu je, aby v nich byla důsledně uplatňována vedoucí úlohastrany a aby plně žily životem lidu. *

V období dovršení socialistické výstavby výrazně vzrůstá význam a úloha Národní fronty a dobrovolných masových organizací. Národní fronta je a zůstane nejširším svazkem pracujících v čele s dělnickou třídou . Komunistická strana povede všechny společenské organizace k tomu, aby v souladu se svým posláním rozvíjely politicko -výchovnou a organizátor skou práci, jejíž výsledky se projeví v budovatelském úsilí našeho lidu a v boji za mír.

Zvlášť velké úkoly a poslání mají v příštím období odbory a Českoslo venský svaz mládeže.

Hlavním úkolem odborů je zajistit co nejširší bezprostřední účast pra cujících na rozvoji a správě hospodářství. Poměr mezi odbory a hospo dářskými orgány musí být i nadále poměrem vzájemné spolupráce a sou činnosti, jak to vyplývá z charakteru našeho státu. Tato zásada musí plně najít výraz v činnosti odborů i v příslušných zákonech. Odborové orgány se nesmějí uzavírat do sebe, ale pracovat tak, aby se v jejich činnosti bezprostředně projevovalo mínění a zájem celého pracov ního kolektivu. Výsledky aktivnější odborové práce se musí projevit pře devším v soustavném růstu socialistického vědomí všech pracujících . Sjezd očekává, že odbory budou uplatňovat nové formy účasti pracuji

cích na řízení, prohloubí systém výrobních porad a dále rozvinou socia listické soutěžení. Odbory musí projevit více iniciativy v boji za zavádění a zvládnutí nové techniky, jehož důležitým nástrojem budou technicko ekonomické rady a technicko -ekonomické konference, a organizovat účinnou výrobně technickou propagandu.

K tomu, aby odbory mohlyještě více spolu se zabezpečováním budova telských úkolů dbát zájmů pracujících, budou rozhodovat o použití pro středků z podnikových fondů pracujících a bude jimsvěřen přímý vliv na rozhodování o sociálním zabezpečení pracujících ve stáří a invaliditě. Na plnění úkolů spojených s dovršením socialistické výstavby bude se aktivně podílet veliká část dnešní mladé generace. Náročné úkoly, ke kte 91

.

rým přistupujeme, vyžadují, aby Československý svaz mládeže zvýšil a prohloubil svůj vliv na všechny mladé lidi. Nejmocnější výchovou mla dých lidí je jejich aktivní účast v práci. XI. sjezd KSČ vyzývá mládež k tomu, aby postavila naší době a své činorodé práci památníky nových velkých děl. Svěřujeme Českosloven skému svazu mládeže podílet se v největší míře na výstavbě těchto děl:

nové kaučukárny, elektrárny v Žatci, vodní dílo Jesenice, hornického sí dliště v Jirkově, na rekonstrukci závodu hutního průmyslu v Podbrezové. Velkým a nesmírně záslužným dílem mládeže bude provést v příštích

letech vodohospodářské práce ve Východoslovenské nížině a přispět tak k využití a zúrodnění další půdy. Svaz mládeže má vést naše mladé lidi k tomu , aby se ve velkém počtu rozhodli pro práci v hornictví, ve staveb nictví a v zemědělství.

Kladný vztah většiny mladých lidí k myšlenkám socialismu je nutno upevnit tím , že jej důsledně budeme opírat o vědecký světový názor, že výchovu mládeže postavíme plně na základy marxismu-leninismu po vedeme ji vyhraněně v komunistickém duchu. Svaz mládeže musí mít odpovědnost za všechny mladé lidi. To vyža

duje prohloubit práci uvnitř Svazu, zejména s dělnickou mládeží, která je jeho jádrem , rozšířit působnost a vliv Svazu na vesnici, účinněji pracovat mezi studentskou mládeži.

Odpovědnost Svazu mládeže za komunistickou výchovu mladé generace

zvyšuje nároky na stranické vedení a řízení Svazu. Proto je nutné uplatnit zásadu, že Svaz mládeže a jeho organizace na všech stupních budou po staveny pod přímé vedení stranických organizací a orgánů.

Tyto nové vztahy mezi stranou a organizací mládeže pozvednou aktivitu veškeré mládeže při výstavbě socialismu a výrazně ovlivní ideovou výcho vu mladých lidí v duchu komunismu.

XI. sjezd strany pokládá za správné, že ústřední výbor strany na červ novém zasedání v minulém roce vyzvedl otázky kulturní revoluce jako

neodlučnou součást vítězství socialismu a zdůraznil přední místo ideolo gické práce v činnosti všech stranických organizací.

V zápase s ještě pronikající ideologií kapitalismu, s vlivy ideologického působení zbytků buržoazie a s maloburžoazními tendencemi podařilo se straně učitrit ideje socialismu majetkem velké většiny pracujících, prohlou bit v našem lidu city proletářského internacionalismu a socialistického 92

vlastenectví. Využili jsme našich velmi příznivých podmínek pro přibli žení kultury lidu. Možnosti širokého přístupu pracujících k vzdělání a kultuře je nutno rozšiřovat i nadále . Současně dbát, aby vzrůstala úroveň

práce všech kulturních , uměleckých a výchovných institucí, aby se zvyšo vala stranickost a ideovost našeho umění, tisku, filmu, rozhlasu a televize,

aby pracovaly vyhraněně v komunistickém duchu. Zlepšit také technické

předpoklady, zejména pro vyšší výrobu papíru, lepší a pružnější práci tiskáren, držet krok s rozvojem techniky v televizi, rozhlase a filmu.

V nynějším období vystupuje do popředí otázka překonání všech vlivů buržoazní ideologie a úkol do nejširších vrstev lidu rozšířit působení na šich komunistických idejí.

Při řešení tohoto úkolu má významné místo naše škola. Hlavním úkolem a posláním naší školy se musí stát příprava všestranně vzdělaných lidí, ovládajících základní poznatky vědy a techniky, kteří budou způsobilí pro kvalifikovanou fyzickou práci a připraveni uvědoměle se účastnit budování komunistické společnosti. Do roku 1970 je nutno dosáhnout, aby bylo poskytováno převážné většině mládeže plné středoškolské vzdělání. Bě

hem dvou až tří let prodloužit základní povinné vzdělání na 9 let, na které budou navazovat tři další třídy dvanáctiletky nebo odborná či učňovská škola. Přiblížit soustavu vysokoškolského vzdělání k výrobě a zlepšit způ

sob přijímání posluchačů na vysoké školy přednostním výběrem z řad mládeže, která již získala výrobní praxi, a tím i bohatší životní zkušenosti. Dovršení výstavby socialismu, k němuž nastupujeme v začátcích nové technické revoluce, vyžaduje maximální rozvoj vědy. Z těchto hledisek

je třeba účelněji sladit činnost našich vědeckých a výzkumných pracovišť, vést vědecké pracovníky k řešení nejdůležitějších klíčových otázek obsaže

ných v politickohospodářských směrnicích XI. sjezdu KSČ. Považujeme za účelné přistoupit ke koordinaci v řešení některých důležitých konkrét ních vědeckých úkolů mezi vědci všech socialistických zemí. V boji za socialistického člověka patří významné místo naší literární a umělecké tvorbě. Strana očekává, že se naši umělci a celá kulturní fronta

ještě těsněji semknou kolem strany v boji za uskutečnění velkých úkolů vytyčených XI. sjezdem . Povede je k tomu, aby rozvíjeli socialistické a realistické umění, které k širokým vrstvám lidu hovoří nejpřesvědčivěji.

To předpokládá rozhodně bojovat proti straně cizím , revizionismu nahrá vajícím tendencím a náladám , aby dále vzrostla výchovná síla našeho umění v duchu komunismu.

93

IV

Zárukou dovršení socialistické výstavby je Komunistická strana Česko slovenska.

V období po X. sjezdu ústřední výbor strany posuzoval a řešil všechny základní otázky socialistické výstavby, sehrál vedoucí úlohu v zemi a dával

správný směr boji za splnění generální linie výstavby socialismu. Ústřední výbor podrobil otevřené kritice mnohé chyby a nedostatky, vyvodil správ né závěry z výsledků XX . sjezdu KSSS a postavil se do čela boje za jejich splnění.

Jasný postoj celé strany byl základem toho, že se u nás nemohly rozšířit náporu mezinárodní proti komunistickému se ješax silého náporu kapitulantské reakce a revizionistické hlasy a názory,hnutí že v době zběsilého jednota strany a lidu.

Sila strany v uplynulém období byla nesporně v tom, že řešení všech hlavních politických a hospodářských problémů posuzovala společně s naším lidem .

Komunistická strana Československa je osvědčenou a uznávanou ve doucí silou našeho lidu. Komunistické zásady musí ještě hlouběji prostou

pit veškerý náš život. Z toho vyplývá nutnost dalšího posílení její vedoucí

úlohy na všech úsecích. Vedoucí a řídící úloha strany se musí projevit zvýšeným politickým působením a účinnou organizátorskou prací všech stranických organizací. Strana bude dále prohlubovat leninské principy ve

své práci, posilovat kolektivnost vedení, rozvíjet vnitrostranickou demo kracii, kritiku a sebekritiku.

Ústřední výbor KSČ je centrem veškeré politické, hospodářské a ideové činno ti v zemi. Tomu musí odpovídat celá jeho další činnost. Jestliže

v uplynulém období spolu se zabezpečováním hlavních úkolů obrátil po zornost k zásadním otázkám našich perspektiv, pak nyní půjde o to, aby

v duchu sjezdové zprávy a usnesení zabezpečil postupné rozpracování a řešení těchto perspektivních úkolů . Se zvýšením pravomoci v krajích a okresech roste úloha a odpovědnost krajských i okresních výborů strany, které musí dbát v obvodu své působ nosti na důsledné hájení celostátních zájmů a vést k plnějšímu využívání všech místních sil a možností.

Sjezd zdůrazňuje nutnost uplatňování všech opatření, která pozvedají úlohu základních stranických organizací na závodech i vesnicích. Zvý šení pravomoci podniků a závodů dává ještě větší pole působnosti stra nickým organizacím , umožňuje jim hlouběji pronikat do hospoda 94

ření závodů, dbát více o potřeby lidí. Všechny základní organizace musí svou vlastní činností více přispívat ke zvyšování důvěry a autority celé strany.

Odshora dolů je nutno skoncovat s nedostatky při kontrole plnění přija

tých usnesení, které vedou k tomu, že řada dobrých usnesení není plněna a mnozí odpovědní pracovníci se necítí jimi vázáni. Tento oportunismus v praxi je třeba rozhodně odstraňovat. Důsledné prosazování a plnění při

jatých usnesení, jednota slov a činů musí být pro všechny funkcionáře a pracovníky strany zákonem . Výběr a správné rozmisťování kádrů, jejich ideová výchova a zvyšování odborné kvalifikace budou v mnohém rozhodovat o splnění našich cílů .

V uplatňování vlivu stranických organizací na řešení kádrových otázek v okruhu jejich působnosti se bude výrazněji projevovat vedoucí úloha strany. Vedoucí státní a hospodářští pracovníci odpovídají před stranou nejen za splnění uložených úkolů, ale i za správnou práci s kádry.

Odpovědným úkolem základních organizací v příštím období zůstává péče o přijímání kandidátů a členů z řad dělníků, družstevníků a inteligen ce, zvláště technické a vědecké. Rozbor věkového složení strany i závažné

úkoly mezi mládeží s veškerou naléhavostí vyzdvihují potřebu přijímat do strany daleko větší počet aktivních mladých lidí.

Dovršení výstavby socialismu přináší a přinese celou řadu nových otázek a problémů, které bude třeba zpracovávat a řešit. K tomu se má

zaměřit veškerá ideologická práce strany. Marxismus -leninismus jako věda a základ revoluční praxe musí být rozvíjen a obohacován o nové zkušenosti mezinárodního dělnického hnutí i o naše vlastní zkušenosti,

o zobecnění převratných vědeckých a technických objevů naší doby. Zejména ekonomická věda a marxisticko -leninská filosofie budou muset rozpracovat mnoho problémů, které bezprostředně souvisí s dalším roz

vojem socialistické společnosti. S rostoucími požadavky na ideologickou práci zvyšují se nároky na stra nickou výchovu komunistů i bezpartijních , na stranickou propagandu a agitaci. Stranická výchova musí být chápána jako mnohostranný proces

získávání politických, teoretických i odborných znalostí na základě studia marxismu-leninismu, vědeckých poznatků a zkušeností z denní praktické práce strany, musí z praxe vycházet a k praxi směřovat. Zvyšovat účinnost propagandy a agitace vyžaduje, aby šla ruku v ruce s každodenní organi zátorskou prací stranických organizací a byla zaměřena na hlavní politické a hospodářské úkoly strany.

Vzhledem k rostoucímu významu ideologické výchovy v souvislosti 95

s úkoly dovršeni socialistické výstavby ukládá sjezd ústřednímu výboru vypracovat perspektivní plány pro jednotlivé úseky ideově výchovné práce strany.

XI. sjezd KSČ vytyčuje program dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Uskutečnění tohoto programu upevní moc pracujících, povede k velkému rozvoji výrobních sil na základě socialistických výrobních vzta

hů a zabezpečí další růst materiální a kulturní úrovně v naší zemi. Proto tento program plně vyjadřuje zájmy našeho lidu. Přistupujeme k jeho plnění s vědomím odpovědnosti, kterou máme vůči svému lidu a vůči celému mezinárodnímu revolučnímu hnutí.

Nesmírnou posilou v boji za splnění tohoto velkého programu bude nám příklad Sovětského svazu , první země vítězného socialismu, která pod vedením své komunistické strany' úspěšně uskutečňuje přechod ke komu nismu. Budeme se nadále učit z bohatých zkušeností KSSS, které nám vždy byly neocenitelnou oporou a pomocí. XI. sjezd KSČ se obrací ke všem stranickým organizacím , ke všem

komunistům a vyslovuje pevné přesvědčení, že učiní vše pro splnění našich úkolů na cestě k dovršení socialistické výstavby.

XI. sjezd KSČ se obrací ke všem pracujícím Československé republiky a vyzývá je, aby rozmnožovali a upevňovali bohatství a síly své země, jak to ukazuje náš jasný program i náš velký cíl.

Pod vedením Komunistické strany Československa do práce a do boje za vítězství socialismu!

96

O NĚKTERÝCH ZMĚNÁCH VE STANOVÁCH KSČ USNESENÍ XI. SJEZDU KSČ 18. - 22 . ČERVNA 1958

XI. sjezd Komunistické strany Československa projednal návrhy na provedení některých změn ve stanovách strany a usnáší se : 1. Vyjádřit ve stanovách strany v kapitole I skutečnost, že Komunis

tická strana Československa je vedoucí silou naší společnosti. Kapitola I stanov strany bude znít takto : Komunistická strana Československa je dobrovolný bojový svazek stejně smýšlejících lidí-komunistů , organizovaný z příslušníků dělnické třídy, pracujících rolníků a pracující inteligence.

Strana se řídí ve své práci teorií marxismu -leninismu a je vedouct silou naší společnosti.

Komunistická strana Československa, která organizovala ... (dále do savadní znění stanov ).

2. V důsledku hlubokých společenskoekonomických přeměn v zemi na základě rozvoje JZD snížit kandidátskou lhůtu u členů JZD , kteří více než dva roky pracují v družstvu a plně prokazují oddanost socialismu, na jeden rok .

Článek 17 stanov strany bude znít takto :

Kandidátská lhůta je u dělníků, kteří více než dva roky pracují ve výro bě, a u členů JZD, kteří déle než dva roky pracuji v družstvu, jeden rok, u ostatních dva roky.

3. Upravit článek 65 stanov strany o zřizování celozávodních výborů tak, aby se k jejich vytváření mohlo přistoupit se souhlasem krajského výboru strany i v těch případech, kdy je na závodě méně než 300 členů

strany, a také tam , kde to odpovídá potřebám stranickocrganizační práce a provedené reorganizaci národního hospodářství. 7 Usnesení a dokumenty

97

1

Článek 65 stanov strany bude znít takto : V závodech a úřadech, kde je většt počet členů a kandidátů strany, tvoří

se základní organizace v dílnách, provozech nebo odděleních úřadů se souhlasem krajského výboru strany. Tyto základní organizace ...

$

1

98

STANOVISKO ÚV KSČ K SITUACI VE STAVEBNICTVÍ USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 22. ČERVENCE 1958

Významné úspěchy, kterých náš lid dosáhl v budování socialismu,

umožnily, aby XI. sjezd vytyčil smělé perspektivy dovršení výstavby socialismu. V průmyslu, dopravě, zemědělství a stavebnictví je hlavní

bitevní pole, kde se rozhoduje, jak brzy dosáhneme vytčeného cíle. Provedená opatření ke zlepšení řízení průmyslu a stavebnictví a masový

rozvoj socialistického soutěžení ve všech odvětvích přinášejí své výsledky. Průmyslová odvětví plní pololetní plán výroby na 104 % a výroby zboží na 103 % . Značně se zlepšilo plnění kvalitativních ukazatelů plánu. Nová iniciativa se rodí nyní po XI. sjezdu . Pracující se zavazují, že letošní úkoly splní před stanoveným termínem a vyrobí pro národní hospodářství

nové hodnoty nad plán. Osazenstva některých dolů, chemických a jiných závodů žádají o zpevnění letošních úkolů . Takové příklady masového pracovního hrdinství mohou být jenom pro to , že naši lidé vědí, že pracují pro sebe, vědí, že uskutečňování linie strany

vytváří stále bohatší a spokojenější život pro všechny pracující. Stavebnictví je jedním z mála odvětví, které neplní své úkoly a způ sobuje národnímu hospodářství značné ztráty. Každoroční veliké skluzy v investiční výstavbě, neplnění plánu stavebně montážních prací v rozhodujících krajích a na nejdůležitějších stavbách , má za následek, že národní hospodářství nedostává včas životně důležité

výrobní kapacity do provozu . Neplnění plánu v bytové výstavbě ztěžuje

nám cílevědomě provádět politiku stabilizace pracovních sil a zlepšovat tíživý bytový problém .

Například v I. pololetí letošního roku organizace ministerstva staveb nictví neprovedly za 400 mil. Kčs prací, na státní investiční výstavbě neodevzdaly 629 bytů do užívání. Každé opoždění ve výstavbě znamená pro národní hospodářství veliké 99

ztráty. Například denní opoždění ve výstavbě koksové baterie na NHKG by znamenalo ztrátu 1000 tun vysoko hodnotného koksu denně. Každý den zpoždění ve výstavbě elektrárny Tisová znamená ztrátu přes jeden a půl miliónu kWh. Jednoměsíční zpoždění výstavby Velkodolu

· Medard by znamenalo ztrátu 40 000 tun uhlí. Půlroční zpoždění výstavby závodu na kyselinu sírovou v Lovosicích by znamenalo ztrátu 30 000 tun

kyseliny sírové, což představuje 2000 tun umělých vláken nebo 75 000 tun umělých hnojiv, přepočteno na zemědělskou výrobu pak ztrátu asi 20 000 vagónů obilí.

Pracující naší republiky pozorně sledují práci stavbařů . Ústřednímu

výboru KSČ dochází mnoho připomínek a stížností na neplnění stano vených termínů, na nehospodárné převážení a zacházení se stavebním materiálem , na špatnou organizaci práce, na nedodržování pracovní doby ve stavebnictví, na pomalý přechod stavebnictví k průmyslovému způsobu stavění, na nekvalitní provádění práce apod.

Úkoly ve stavebnictví tak jako v jiných odvětvích národního hospodář ství jsou vysoké, ale jsou reálné. To dokazují příklady mnoha stavebních podniků, které své úkoly rovnoměrně plní. Pro rovnoměrné plnění úkolů má naše stavebnictví vytvořeny hlavní podmínky. Péčí KSČ a československé vlády se neustále rozvíjí stavebnictví, vybavované novou technikou a kvalifikovanými kádry. Strana a vláda provedly v posledních letech mnoho opatření ke zlepšení stavebnictví, k upevnění jeho základny.

V roce 1955 orientoval ÚV KSČ stavebnictví na další rozvoj cestou zprůmyslnění. Strana schválila novou mzdovou úpravu, jejíž zavedení zabezpečilo lepší odměňování kvalifikovaných dělníků, zejména zedníků . V letošním roce byly schváleny další investiční prostředky a byty pro stavbaře, vyšší mzdy na vybraných stavbách k zajištění vybudování míst ních kapacit stavebních podniků v Karlových Varech , Ústí nad Labem a v Ostravě. Byl vydán významný dokument k urychlení rozvoje výroby stavebních hmot a dílců . Nové formy řízení, plánování a financování

dávají stavebním podnikům větší samostatnost v rozhodování. Pomoc strany a vlády je však oslabována, protože nejsou samým stavebnictvím vytvářeny základní předpoklady k jejímu plnému využití. Stavbaři stavějí stále draho, příliš dlouho a někdy i nekvalitně. Jaké rezervy v nákladech na výstavbu jsou, ukázala všestranná prověrka hospodárnosti investiční výstavby, která přinesla v projekci i v provádění staveb úsporu 12 miliard korun .

Bytová jednotka v roce 1957 se stavěla v průměru 14 a půl měsíce. 100

Nejsou ojedinělé případy, kdy postavení bytové jednotky trvá více než 20 měsíců. Prodlužování doby výstavby a neplnění bytové výstavby zna menalo v roce 1957 ztrátu 7500 bytů . Některé závady nejsou jenom u stavebnictví, ale i u investorů a pro

jektantů, kteří dodávají svoji práci často pozdě a někdy nekvalitně. Také dodavatelé hmot, výrobků a strojního zařízení neplní svoje závazky ke

stavebnictví. Investoři často nutí stavební podniky do nehospodárného rozestavování. Tyto nedostatky jsou a budou postupně řešeny. Avšak hlavní příčinu špatného plnění úkolů stavebních podniků vidi ústřední výbor strany v nízké úrovni řízení a slabé organizaci práce na všech stupních od ministerstva stavebnictví, stavebních podniků, závodů a samých staveništ – tříštění sil a prostředků a jejich nedostatečném využívání,

o neplynulém zásobování staveb a špatném využívání pracovní doby, v ne včasném rozpisu úkolů do fyzických objemů. Pracující nedostávají rozepsané úkoly předem , v důsledku toho nevědí, co se od nich žádá, do kdy mají úkoly splnit a jaká bude za práci odměna. Práce není často zabezpečenama teriálem a mechanizačními prostředky. Je vyvíjeno malé úsilí k nápravě, které je způsobeno nedostatkem kázně a disciplíny. Je nesprávné tvrzení, že hlavní těžkosti vznikají z neplnění povinností dodavatelů , z nedostatku některých materiálů, strojů a zařízení. Takové názory je třeba odmítnout, protože prostředky a síly, které stavebnictví má k dispozici, při správném hospodaření dávají možnost úkoly úspěšně splnit.

Ústřední výbor je přesvědčen, že tak jako v jiných odvětvích má i sta vebnictví ve velké většině poctivé a vyspělé dělníky, mistry, techniky a inženýry, kteří jsou schopni při řádném výběru a rozmístění splnit veliké úkoly, které strana a vláda stavebnictví dávají.

Stavbaři splní svoje úkoly, jestliže ministerstvo stavebnictví, sdružení, ředitelé a stavbyvedoucí a mistři budou daleko lépe řídit stavební výrobu a vytvářet dobré předpoklady pro plnění úkolů.

Čeho je třeba dosáhnout, jak skoncovat s dosavadními nedostatky a za bezpečit trvalý obrat ve stavebnictví. Nejbližším cílem stavebnictví musí být splnění plánu výstavby v roce

1958, zejména v Karlovarském , Ústeckém a Ostravském kraji, provedení úkolů na vybraných stavbách a odevzdání plánovaného počtu bytů do užívání a zajištění plynulé rozestavěnosti pro zimní měsíce. 101

K tomu je třeba :

1. Zlepšit organizaci a řízení výroby ministerstvem stavebnictví a kraj

skými národními výbory, sdruženími, podniky, stavebními správami, závody a stavbyvedoucími. Soustavně odstraňovat překážky a vytvářet podmínky pro plné využití všech sil a prostředků. K tomu je nutno na podnicích postavit provozní složky a zejména přípravu práce do popředí, z výrobní kalkulace a provozních plánů učinit skutečné nástroje řízení staveb.

Ministerstvo stavebnictví a ostatní organizace jiných resortů, sdružení a podniky, závody i stavební správy a stavby musí vypracovat konkrétní program , jak dohnat zdržení z prvního pololetí,jak zabezpečit úkoly druhého pololetí při dodržení norem spotřeby stavebních hmot a materiálu a jak za

bezpečit produktivní zaměstnání všech kategorii pracovníků v zimě. V sezón nich výrobnách stavebních hmotje třeba učinit opatření k nejdelšímu provozu a pokud možno odstranit sezónni výroby. Vyšší hospodářské orgány se soustředí na pomoc těm podnikům , závodům a stavbám , kde je nejvíce

ohrožena výroba stavebních hmot, provedení etap objektů bytů a staveb , zejména těch, které mají být uvedeny do provozu. Krajské národní výbory, jejichž krajské podniky se podílejí na bytové a občanské výstavbě Karlovarska, Ústecka, Ostravska, musí přednostně zabezpečovat tyto úkoly. Všechny krajské národní výbory musí vytvářet konkrétní podmínky u generálního investora, projektového ústavu a kraj ského stavebního podniku za úplné zabezpečení bytové výstavby, pro které strana dala všechny základní předpoklady. 2. Zajistit zrychlení tempa zprůmyslnění stavebnictví na podkladě nejvyšší techniky musí se stát ctí všech pracujících ve stavebnictví. Přechod k průmyslovým stavebním metodám rozvíjet cestou prefa

brikace, výrobou montovaných železobetonových konstrukcí a dilů, škvárobetonových, pěnobetonových , vápenosilikatých a jiných kvádrů ,

jakož i prefabrikací instalačních a dokončovacích prací. Plynulý průmyslový provoz zajistit další mechanizací stavebních prací, využitím dosavadních zařízení dvousměnným a třísměnným provozem na stavbách , zaváděním komplexní a malé mechanizace.

Nová technika, plné využití prefabrikace a mechanizačních prostředků vyžaduje novou organizaci práce, zavádění průmyslové proudové metody výstavby podle vzorových a typových pravidel a dosáhnout tak plynulosti a rytmičnosti stavebních procesů.

3. Rozvinout a prohloubit socialistické soutěžení na všech stavbách a zá vodech. Soutěžení organizovat na dokončení etap, objektů a staveb 102

v plánovaných termínech schválených režimů staveb, za odevzdání bytů podle harmonogramu při úspoře materiálu a stavebních hmot. Na pra videlných výrobních poradách projednávat úkoly pracovních četa staveb ních správ, kontrolovat plnění stanovených úkolů . Ve výrobnách stavebních

hmot soutěžit za dosažení vysoké kvality, za splnění dodávek pro vývoz a tržní fond v dojednaných termínech, za vyrobení materiálů, které zůstaly , závody dlužny v prvním pololetí. Každodenní houževnatou masovou politickou prací stranických , odbo

rových a mládežnických organizací bojovat za upevnění a tvoření stálých čet na stavbách, za vytvoření stálých stavbařských kolektivů, za plné využití pracovní doby, za snížení absence a fluktuace, za upevnění kázně a disciplíny, za zvýšení péče a zabezpečení kulturních potřeb pro pracují cího člověka.

4. Aby stavbaři mohli úspěšně splnit svoje úkoly, je třeba, aby investoři, projektanti, dodavatelé hmot a výrobků plnili svoje povinnosti vůči staveb nictví očas v dojednaném množství a kvalitě. Přitom podniky, závody, stav by i ministerstvo samo musí důrazně vymáhat plnění povinností všech investorů, projektantů i dodavatelů. Zárukou splnění vytyčených úkolů je důsledné uplatňování vedoucí úlohy strany rozšiřováním jejího vlivu na všechna pracoviště, přijímáním dalších členů do strany a rozmisťováním politicky vyspělých a odborně kvalifikovaných kádrů přednostně do krajů soustředěné výstavby a na nejdůležitější stavby.

K dosažení podstatného zlepšení ve stavebnictví je nezbytné soustře it úsilí všech hospodářských orgánů, národních výborů a odborů pod vede ním stranických orgánů a organizací.

Pracující naší republiky a ÚV KSČ si cení práce stavbatů. Za posledních 10 let byly vybudovány a uvedeny do provozu stovky nových závodů v hodnotě více než 100 miliard korun. Nové kapacity sehrály významnou úlohu v rychlém zvýšení průmyslové výroby, která vzrostla proti roku 1948 trojnásobně. Stavbaři předali obyvatelstvu k užívání v letech 1948—1957 přes 414

tisíc bytů o celkové obytné ploše 18 miliónů čtverečních metrů. Stavbaři svou prací stavějí po celé vlasti veliká díla svědčící o veliké obětavosti a umění našeho lidu .

Ústřední výbor strany se obrací s tímto stanoviskem a výzvou ke všem 103

dělníkům , inženýrům a technikům , ke všem zaměstnancům na stavbách a ve výrobě stavebních hmot, k pracovníkům vědeckých a projektových organizací i k pracovníkům závodů a podniků, které dodávají výrobky stavebnictví, aby je projednali a učinili konkrétní opatření na všech pra covištích .

Ústřední výbor KSČ je přesvědčen, že lze v krátké době dosáhnout podstatného zlepšení v investiční výstavbě, neboť stavebnictví má dnes všechny potřebné podmínky k tomu, aby patřilo k nejúspěšnějším odvět vím v plnění úkolů vytyčených XI. sjezdem KSČ.

ÚV KSČ je přesvědčen, že pracující ve stavebnictví se s úkoly čestně vyrovnají. Ústřední výbor Komunistické strany Československa 1

104

OPATŘENÍ K POSÍLENÍ VLIVU STRANY NA POLITICKOU VÝCHOVU MLÁDEŽE V SYSTÉMU STRANICKÉHO ŠKOLENÍ USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 6. SRPNA 1958

Usnesení XI. sjezdu KSČ ukládá „ uplatnit zásadu, že Svaz mládeže a jeho organizace na všech stupních budou postaveny pod přímé vedení stranických organizací a orgánů “. Z toho plyne nutnost podstatně posílit přímý vliv strany na ideovou výchovu mládeže. Soustavně ji vychovávat v duchu idejí marxismu-leninismu, seznamovat ji se životem a bojem dělnické třídy a komunistické strany, s problémy a úkoly dovršení výstavby socialismu v naší vlasti, s výsledky budování komunismu v SSSR , s bojem národů za národní osvobození, demokracii a mír . V nejbližším období

bude obsahem politickovýchovné práce mezi mládeží zejména objasňo vání výsledků XI, sjezdu strany.

Stranické orgány a organizace musí věnovat soustavnou pozornost

ideové výchově funkcionářů a aktivu CSM, neboť na jejich politické a ideo vé připravenosti bude do velké míry záviset úroveň jejich práce. Zde zejmé na je nutné v mnohem větší míře využít všech útvarů stranického školení i stranické školy.

K posílení přímého vlivu strany na politickou výchovu mládeže zařadí stranické organizace do stranického školení co největší počet mladých lidí. Účast mladých lidí ve stranickém školení se stane pro ně velkou politickou školou, protože budou získávat od členů strany jejich politické a životní zkušenosti, což přispěje k prohloubení jejich třídního uvědomění a k socialistickému zakalení.

Svazácké organizace spolu s výbory strany budou provádět výběr poslu chačů a hodnotit jejich práci v průběhu celého roku. Rozmístění do jed

notlivých útvarů školeníje nutno provádět zásadně na základě individuál

ních pohovorů s přihlédnutím k zájmům posluchačů a možnostem orga nizace. Stranické organizace budou přistupovat k zajišťování účasti mláde že ve stranickém školení s vědomím , že jde současně o důležitou součást

přípravy nových kandidátů strany z řad členů Svazu mládeže . 105

Konkrétní opatření ke zvýšení účasti mládeže ve stranickém školení

1. Prvořadou pozornost všech stranických orgánů a organizací věnovat přímé politické výchově funkcionářů krajských a okresních výborů ČSM, kteří mohou být zařazováni do okresních večerních škol marxismu-leni nismu a nejvyspělejší z nich do večerních universit marxismu -leninismu.

Studium v těchto útvarech umožní, aby funkcionáři ČSM svým studiem získali základní znalosti marxisticko - leninského učení během 2-3 let.

2. Ve větší míře než dosud zařazovat mládež, především funkcionáře

ČSM, do různých forem stranického školení. Zaměřit je především na studium v kroužcích dějin Komunistické strany Sovětského svazu , Ko munistické strany Československa, základů marxismu-leninismu, mezi národní politiky a otázek národního hospodářství. Přitom základní orga nizace strany musí vycházet ze skutečnosti, že mládež v socialistické škole získává již určité politické a ideologické znalosti, ke kterým je nutno při

hlížet při zařazování mládeže do jednotlivých forem stranického školení.

To také klade zvýšené nároky na lektory a propagandisty a vyžaduje individuální přístup a respektování znalostí, potřeb a zálib mladých lidí. Organizace strany nesmí dopustit, aby nedostatečnou přípravou lektorů

a propagandistů a formálnímpřístupem byla mládež odrazována od účasti na stranickém školení.

Neustále pečovat o účast mládeže na přednáškách, které v závodech a na vesnicích organizují stranické organizace ve spolupráci s poradnami a studovnami marxismu - leninismu.

3. V úzké spolupráci s orgány ČSM organizovat cykly a jednotlivé přednášky s využitím vědecko -populárních filmů k novým poznatkům vědy a techniky, k problémům výchovy mládeže pro funkcionářský aktiv a vedoucí pionýrských skupin a dalším otázkám , které zajímají naši mla dež. Plně využívat možností Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí a vědeckotechnických společností aj.

4. Základní stranické organizace zajistí potřebný výběr propagandistů pro útvary Učebního roku mládeže, provedou s nimi pohovor, a tak pomo hou zajistit zvýšení ideové a politické úrovně výchovy mládeže . Půjde zejména o zajištění propagandistů pro kroužky „ Učíme se o straně“ . Po zornost komunistů je třeba rovněž věnovat i kroužkům „ Nad mapou

světa“ a ,, Čtenářským kroužkům “ . Pravidelně s hodnocením průběhu stranického školení musí stranické

orgány a základní organizace současně hodnotit i průběh Učebního roku 106

ČSM . Přitom nezužovat péči o výchovu mládeže jen na členy Českoslo venského svazu mládeže a na účast ve stranickém školení nebo v Učebním roce ČSM. Výbory základních organizací povedou členy strany k tomu, aby všichni komunisté si byli vědomi své odpovědnosti za výchovu mlá deže, svým příkladem v práci, chováním i bezprostředními pohovory

přímo na pracovištích působili na všechnu i neorganizovanou mládež v duchu komunistických idejí. 5. Krajské a okresní výbory strany poskytnou organizacím mládeže účinnou pomoc při obsazování přednášek k aktuálním otázkám vnitřní i zahraniční politiky, které organizuje Svaz mládeže. 6. Okresní poradny a studovny marxismu- leninismu budou pořádat

pro vedoucí seminářů propagandistů ČSM přednášky, besedy a semináře k objasnění místních problémů, a tak zajistí, aby činnost mládeže byla úzce spjata s problémy, ke kterým je zaměřena pozornost naší strany. 7. Nadále využívat a ještě šířeji organizovat osvědčené formy besed členů strany s mládeží, hovory členů národních výborů s mládeží, setkání zlepšovatelů, techniků, vědců, čelných kulturních a osvětových pracov níků s mládeží, večery otázek a odpovědí a neustále vyhledávat nové účinné formy výchovy mládeže. 8. Ke sjednocejí a prohloubení propagandistické činnosti společen ských organizací a institucí, které pracují s mládeží, koordinovat jejich

práci a vypracovat společný tematický plán v souladu s hlavními úkoly, ke kterým je zaměřována pozornost strany a Svazu mládeže. *

Otázky výchovy mládeže se musístát důležitou součástí práce krajských a okresních výborů a zejména základních organizací strany. Nelze se spo kojit s nízkou účastí mládeže ve stranickém školení, kde je zařazeno pouze 38 000 členů Svazu mládeže.

Zesílení vlivu strany na ideovou výchovu mládeže si vyžaduje soustavnou pomoc stranických organizací Učebnímu roku ČSM. Stranické a svazácké organizace musí vycházet z toho, že Učební rok mládeže v minulosti ovliv

ňoval jen část členů ČSM, a proto je třeba usilovat o to , aby útvary Učeb ního roku byly zakládány ve všech organizacích ČSM a aby se svazáckého školení zúčastňovali všichni jeho členové a byla do něho získávána i neor ganizovaná mládež.

Odpovědnost stranických orgánů a organizací za řízení a vysokou ideo you úroveň školení mládeže v systému stranického školení si vyžaduje, aby 107

zařazování mládeže do útvarů stranického školení věnovaly všestrannou péči a celkovou přípravu projednaly v měsíci září na členských schůzích

strany. Zaměřit pozornost orgánů a organizací strany na zvýšení ideově politické úrovně útvarů Učebního roku ČSM a učinit opatření, aby v jeho útvarech byly projednány výsledky a úkoly XI. sjezdu strany.

3

108

POKYNY ÚV KSČK POLITICKÉMU , ORGANIZAČNÍMU A HOSPODÁŘSKÉMU

UPEVNĚNÍ ZAOSTÁVAJÍCÍCH JZD USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 9. ZÁŘÍ 1958

XI. sjezd strany vysoce ocenil výsledky, jichž bylo dosaženo v práci strany na vesnici při socialistické přestavbě zemědělství. Zdůraznil však současně, že dosažení velkého cíle, který si strana klade v úkolu dovršit výstavbu socialismu v naší vlasti, vyžaduje dosáhnout naprosté převahy

socialistického sektoru v zemědělství, aby byla spolu s postupným dokon čením združstevňování zemědělství především podstatně zvýšena země dělská výroba

Ústřední výbor strany konstatuje, že úspěšně pokračuje združstevňo vání zemědělství a také zemědělská výroba postupně roste v souladu s po

litickým , organizačním a hospodářským upevňováním jednotných země dělských družstev. Důrazněvšak připomíná, že vedle úspěšných výsledků v provádění politiky strany na vesnici se vyskytují i některé vážné nega tivní zjevy, projevující se v tom , že zůstává stále značný počet JZD, která ve svém vývoji zaostávají. Hospodaření zaostávajících družstev nepříznivě ovlivňuje celkové hospodářské výsledky socialistického sektoru v ze mědělství a ohrožuje splnění výrobních úkolů stanovených II. pětiletým plánem . Zaostávající JZD se projevují velmi nízkou výrobou a tržní produkcí na jednotku půdy. Výroba v těchto družstvech je zhruba o plnou polovinu nižší než v průměru ostatních JZD. Výrobní rezervy, které v zaostávají cích družstvech jsou, hrají nemalou úlohu v našem úsilí o celkové pozved nutí úrovně zemědělské výroby. Rovnají se zhruba plné zemědělské pro dukci z více než 100 000 ha zemědělské půdy. Nízká úroveň výroby a tržní produkce ovlivňuje i důchody družstevníků. Nedobrá hospodářská situace

v zaostávajících JZD má také nepříznivé politické důsledky, projevující se v politické pasivitě a celkové nespokojenosti členů těchto družstev. Nepří znivě působí na myšlení rolníků, kteří se ještě pro družstevní výrobu ne 109

rozhodli, a ze situace v těchto družstvech těží pro svou podvratnou práci zbytky reakce v boji proti výstavbě socialismu. Společným znakem naprosté většiny zaostávajících družstev jsou nedo statky subjektivního charakteru , které ústřední výbor považuje za hlavní příčinu nedobré hospodářské situace v těchto družstvech . Je to zejména nízká politická, organizátorská a odborová úroveň družstevních kádrů a z toho vyplývající špatná organizace práce, nedostatky v účetní a skla dové evidenci, nesprávný způsob odměňování za práci, porušování základ ních zásad družstevních stanov a pracovního řádu. Základní zásady druž stevních stanov a pracovního řádu jsou porušovány zvláště v uplatňování vnitrodružstevní demokracie, zejména v samovolném rozhodování předsedy nebo jiných funkcionářů JZD, nesvolávání členských schůzí družstev, nesprávném poměru k společnému družstevnímu majetku, po rušování pracovní kázně vedoucí ke špatné pracovní morálce apod. Tyto nedostatky se projevují zejména tam , kde byla družstvům poskytována

nedostatečná politická a organizátorská pomoc ze strany okresních a kraj ských orgánů strany, národních výborů a celé zemědělské správy odshora až dolů.

Skutečnost, že družstva dosahují za stejných výrobních podmínek, ve stejných oblastech různých hospodářských výsledků a že zaostávající

družstva jsou nejen v horských a podhorských oblastech, ale i v produkč ních zemědělských oblastech, dokazuje rozhodující působení subjektiv ních příčin . Ústřední výbor strany, vycházeje z úkolů stanovených XI. sjezdem , projednal situaci v zaostávajících družstvech a konstatuje, že situace ve značné části jednotných zemědělských družstev z hlediska hospodářské činnosti je velmi vážná. Ústřední výbor pokládá proto úkol daný XI . sjez dem strany — dosáhnout do dvou let rozhodného obratu v hospodaření

zaostávajících družstev — za jeden z prvořadých politicko- hospodářských úkolů v práci strany na vesnici. Na splnění tohoto úkolu do značné míry závisí i další úspěšný postup v socialistické převýstavbě vesnice, rozvoji ekonomiky JZD a vzestupu zemědělské výroby. V uplynulých letech byla na základě usnesení ÚV strany a vlády k řešení zaostávajících JZD prováděna řada opatření. Tato opatření byla naprosto správná a pomohla vyřešit situaci ve značném počtu zaostávajících druž stev. Kladné výsledky přinesla tato opatření v těch družstvech, kde pomoc státu byla správně družstvy i okresními orgány pochopena. Zejména kladně se projevila kádrová pomoc strany a státu.

V prvním období, kdy byla věnována výběru kádrů pro JZD velká 110

pozornost a byly schvalovány ve stranických orgánech, podařilo se touto cestou povznést úroveň hospodaření v mnohých zaostávajících družstvech již během jednoho roku . Později však péče stranických a státních orgánů o výběr kvalitních kádrů ochabla a výsledky byly méně uspokojivé. Přes veškerá opatření však trvá vážná situace v hospodaření družstev a také celkový počet zaostávajících JZD se podstatněji nesnížil. Stále ještě zůstává značný počet družstev, která ve svém vývoji zaostávají již po několik let. Vzhledem k tomu, že okresní orgány si nevzaly poučení ze

situace v zaostávajících družstvech, nevytvářely všechny předpoklady k politickému a ekonomickému upevnění ostatních , zejména nově zalo žených družstev. V důsledku toho se dostala některá JZD, která patřila

v dřívějších letech mezi průměrná a někdy i dobrá, a také některá z druž stev založených v posledních letech mezi družstva zaostávající. Hlavní příčinu trvajícího vážného zaostávání některých JZD vidí

ústřední výbor strany v tom , že ne všechny krajské a okresní orgány strany a národních výborů si plně uvědomovaly politickou a hospodářskou závaž nost této situace. Jestliže dosud stranou a vládou prováděná opatření

nevyřešila situaci ve všech zaostávajících JZD, je tomu především proto, že orgány strany a národních výborů nesprávně přeceňovaly otázku hmot né zainteresovanosti. Ve finančních úlevách a prostředcích, které stár zaostávajícím družstvům poskytoval v zájmu hmotné zainteresovanosti družstevníků na výrobě v družstvu, viděly všelék, místo toho, aby sou časně s pomocí státu byla i ze strany okresních orgánů a družstev samých prováděna konkrétní opatření k rozvoji společné družstevní zemědělské výroby. Novým i starším družstvům nebyla zajištěna soustavná politická a organizační pomoc strany, národních výborů a odborné zemědělské služby. Rešení situace v mnohých okresechbylo nedůsledné, zdlouhavé a ne komplexní. V řadě případů si dokonce funkcionáři práci s vyřešením situace v zaostávajících JZD zlehčovali tím , že tato družstva předali stát

ním statkům , ač linie naší strany, že základní cestou přechodu rolníků k socialismu jsou a zůstanou jednotná zemědělská družstva, je velmi jasná. Jen v období posledních 3 let byla takovouto cestou provedena likvidace 175 zaostávajících družstev. V některých případech se družstva stala zaostá

vajícími v důsledku rozvratné činnosti kulaků, kteří se dostali do družstev i jejich vedení.

Rychlé a důsledné vyřešení zaostávajících JZD proto vyžaduje zásadní obrat v přístupu orgánů strany a národních výborů v krajích a okresech k řešení tohoto vysoce politického úkolu . Na nich leží plná odpovědnost za splnění úkolu vytyčeného XI. sjezdem strany. 111

Rozhodující formou pomoci jednotným zemědělským družstvům při odstraňování jejich zaostávání musí být pomoc politická a organizační. Ústřední výbor strany považuje v politické a organizační pomoci zaostá vajícím družstvům za hlavní pomoc pomoc kádrovou. Krajské a okresní výbory strany se proto ve svépráci zaměří především na řešení kádrové situace v zaostávajících JZD, na jejich posílení politicky vyspělými, od bornými a organizátorskými kádry. Kádrovým posílením zaostávajících družstev vytvoříme základní předpoklady pro odstranění hlavních příčin jejich zaostávání, pro odstranění nedostatků subjektivního charakteru.

Bude však třeba, aby krajské a okresní výbory strany řešily kádrovou situaci v zaostávajích JZD daleko rozhodněji a směleji.

Co do počtu bylo do zaostávajících JZD vysláno dostatek kádrů , o čemž svědčí skutečnost, že na každé zaostávající družstvo připadají v současné době víc než 3 státem placení organizátoři a odborníci, kteří pracují přímo

na pracovišti v družstvech. Trvající vážná situace v zaostávajících druž stvech však tomuto vysokému stavu státem placených kádrů neodpovídá a nutně vede k závěru , že při výběru těchto kádrů nebylo vždy postupo

váno dosti odpovědně. Hlavní příčinu, že tak početně široká kádrová pomoc, jíž se družstvům dostalo, se výrazněji nepromítla ve zlepšení situace zaostávajících JZD , vidí ústřední výbor především v tom, že až dosud vysílání kádrů do druž stev bylo ve většině případů čistě jen záležitostí zemědělských odborů ONV. Skutečnost, že stranické orgány ponechaly péči o kádry mimo stra nu , svědčí o tom, že se do jisté míry oddaly politické bezstarostnosti. Proto také bylo do družstev vysláno tak málo vedoucích okresních i kraj

şkých funkcionářů. Mimo nedůsledný přístup KV a OV ke kádrové práci vidí ÚV KSČ chybu v tom , že výběr kádrů není prováděn z hlediska po třeby zaostávajících JZD, že tyto kádry nejsou do družstev vysílány stra nickými orgány, ale jsou získávány náborovou formou , koho se podaří přesvědčit. Důsledek toho se projevil v tom, že do mnohých JZD byli vysláni takoví pracovníci, kde již předem nebyla záruka, že přispějí ke zlepšení situace. Bylo to zejména do těch nejhorších družstev, kam se těžko dařilo někoho získat. Na druhé straně se najdou i taková družstva, kde

kádrová pomoc není příliš naléhavá, kde však je soustředěno najednou hned několik státem placených pracovníků.

Jedním z prvých úkolů krajských a okresních výborů v nástupu na roz hodné vyřešení zaostávajících družstev proto bude, že přehodnotí celou dosavadní kádrovou pomoc družstvům , zejména z hledisek , jaké kádry byly vybírány a v kterýchdružstvech jsou umístěny, a provedou nové rozmístě 112

oí a zejména zkvalitnění stavu organizátorských a odborných kádrů vysla ných do zaostávajících JZD. Ústřední výbor strany má za to , že odpovědný přístup a smělost ve

výběru kádrů, vyslání odpovědných komunistů, dobrých organizátorů a zemědělských odborníků, samostatných iniciativních pracovníků do

zaostávajících družstev a zabezpečení každodenní účinné politické, orga nizační a odborné pomoci těmto kádrům ze strany okresních a krajských orgánů bude rozhodujícím krokem v péči strany o trvalé vyřešení zaostá vajících JZD .

Při projednávání situace v zaostávajících družstvech schválil ÚV strany

také koncepci opatření zaměřených k zabezpečení zvýšení společné druž stevní výroby v zaostávajících JZD. V těchto opatřeních je počítáno s tím , že k zabezpečení vzestupu výroby budou ve všech zaostávajících JZD

za pomoci odborných a politických pracovníků vypracovány plány konso lidace družstva. Součástí plánů konsolidace v horských a podhorských JZD budou plány úpravy výrobního zaměření podle zásad schválených ÚV KSČ v květnu roku 1957.

Plány konsolidace zaostávajících JZD budou do 30. listopadu 1958 za účasti vedení příslušného družstva individuálně projednány v radách ONV, které současně zajistí, aby za účasti vedoucích pracovníků okresu byly plány konsolidace projednány na členských schůzích JZD. Národním výborům je uloženo započít s realizací změny výrobního zaměření v horských a podhorských družstvech již v letošních podzimních

pracích. Zejména mají být prováděna praktická opatření ke zvýšení úrod Dosti půdy, jako povrchové vodohospodářské úpravy půdy, příprava zele ného hnojení apod:

Všechna opatření ke změně výrobního zaměření zaostávajících JZD v horských a podhorských oblastech, jakož i ke zvýšení výroby ve všech ostatních zaostávajících družstvech budou zabezpečena národními výbory a ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství po organizační i mate riálové stránce .

Pro uskutečnění nezbytných opatření ke zvýšení výroby v zaostávajících JZD bude jim na náklady spojené s těmito opatřeními poskytnut zvláštní dlouhodobý úvěr. Družstvům , kde uskutečnění nutných opatření ke zvý šení výroby si vyžádá zvlášť značné finanční náklady, bude v individuál ních případech na prováděná opatření poskytnuta státem přímá finanční podpora. K ulehčeni tíživé finanční situace a platební schopnosti zaostávajících

JZD , způsobené jejich velkou zadlužeností, bude jim umožněno místo & Usneseni

dokumenty

113

každoročního odpisu z úvěru poskytnout jednorázový odpis z investičních a některých dlouhodobých neinvestičních úvěrů ve výši 50 % zůstatku těchto úvěrů.

V těch zaostávajících JZD, která se do nedobré finanční situace dostala

v důsledku chyb při investiční výstavbě, při plánování zemědělské výroby, při provádění výkupní politiky apod ., bude provedeno finanční vyrovnání státu s těmito družstvy. Finanční vyrovnání bude provedeno formou od pisu některých materiálově nekrytých úvěrů. Odpisy budou prováděny individuálně, s přihlédnutím k hospodářské situaci družstva a k tomu, do jaké míry byla tato situace způsobena objektivními příčinami.

Podmínkou pro poskytnutí odpisu z investičnícha z ostatních dlouho dobých úvěrů je záruka rady okresního národního výboru a okresního výboru strany, že v zaostávajících jednotných zemědělských družstvech budou po odpisu provedena taková politická, kádrová a organizační opatře ní, která budou zabezpečovat vzestup výroby a upevnění JZD. V každém z těchto jednotných zemědělských družstev bude vypracován plán konso

lidace a organizačně technická opatření k jeho splnění.

Uvedená opatření ke zvýšení výroby a hospodářskému upevnění za ostávajících JZD, obsažená v koncepci dalších opatření, schválené ústředním výborem strany, jsou konkretizována v usnesení vlády ze dne 1. října 1958.

Zmíněným vládním usnesením je krajským a okresním národním výbo rům ukládána řada závažných úkolů, na jejichž včasném a důsledném splnění do značné míry závisí, zda bude dosaženo rychlého obratu v hospo daření zaostávajících JZD. Splnění těchto úkolů předpokládá také odpo vědnější přístup národních výborů k řešení těchto otázek , nežli tomu bylo dosud . Především je nutné, aby se zabezpečením těchto úkolů zabývaly národní výbory jako celek, zejména rady a pléna KNV a ONV, a aby do plnění úkolů zapojily nejen zemědělské odbory, ale i pracovníky ostatních odborů, odborníky ze zemědělských škol a výzkumných ústavů atd. Aby se volené orgány KNV a ONV cítily plně odpovědné za hospodářskou situaci v JZD a ke zlepšení této situace mobilizovaly všechny prostředky a síly, bude především nutné, aby krajské a okresní výbory strany odpo vědnost na nich vyžadovaly.

Krajské a okresní výbory strany proto vedle péče o kádrové posílení zaostávajících JZD a zvýšené politické pomoci vesnici v upevňování družstev musí pravidelnou a důslednou kontrolou zabezpečit, abyi ze strany národních výborů a STS byla řádně plněna všechna opatření k vzestupu zemědělské výroby, obsažená ve vládním usnesení z 1. října 1958. Sou 114

časně bude úkolem stranických orgánů a organizací zabezpečit vysvětlo vání vládního usnesení, aby bylo správně v družstvech pochopeno.

V plánu politickoorganizačních opatření krajských a okresních výborů strany se doporučuje zaměřit pozornost zejména na řešení těchto otázek : a) Kádrové posílení družstev. Za tím účelem přehodnotit celou dosa vadní kádrovou pomoc družstvům zejména z hlediska, jakým způsobem a jaké kádry byly vybírány, jak byly umístěny a jak se osvědčily. Při kádro vém posílení zaostávajících družstev se zaměřit zejména na odpovědný výběr kádrů. Výběr kádrů provádět z hlediska potřeb zaostávajících JZD z řad vedoucích okresních funkcionářů i krajských funkcionářů nejschop nějších komunistů a zemědělských odborníků. Tyto pracovníky do druž stev vysílat - delegovat stranickými orgány. Kádrům vyslaným stranickými orgány do zaostávajících JZD zajistit

účinnou každodenní politickou a organizační pomoc a podporu. Umožnit nejzkušenějším zemědělským pracovníkům z STS, státníchstatků a země

dělských zařízení individuálně pomáhat vyslaným organizátorům po odborné stránce.

Měsíčně uspořádat pro kádry vyslané do zaostávajících JZD celodenní seminář ke vzájemné výměně zkušeností z postupu při politickém , orga nizačním a hospodářském upevňování družstev . b ) Posilení vlivu strany v JZD . Zajistit cílevědomé posilování členské

základny vesnické organizace z řad nejlepších družstevníků. Zabezpečit ustavení stranických skupin v JZD a jejich každodenní řízení výborem vesnické organizace.

Zajistit uvolnění komunistů bydlících v obcích se zaostávajícími JZD ze stranických funkcí na závodech a úřadech pro jejich plné pracovní zapojení ve vesnické organizaci.

Po výročních členských schůzích vesnických organizací zorganizovat 14denní internátní kurs pro předsedy vesnických organizací z obcí se zaostávajícími JZD . Pravidelně hodnotit postup v upevňování JZD na člen ských schůzích vesnické organizace.

Ustavit a zaktivizovat v obcích se zaostávajícími JZD vesnické organi zace Československého svazu mládeže. Zapojit zemědělskou mládež do politického života na vesnici a získávat ji pro trvalou práci v JZD. Touto cestou také řešit především nedostatek pracovníků v zaostávajících JZD. c ) Patronátní pomoc družstvům . Pro patronátní činnost nad zaostávají 115

cími družstvy vybrat závody mající nejlepší předpoklady poskytnout JZD účinnou patronátní pomoc. V okrese s nedostatkem průmyslových závodůurčit patronátní závod pro družstvo z vhodných závodů v rámci kraje. Činnost patronátních závodů zaměřit především k politické, orga nizační a odborné pomoci družstvům .

Pomoc patronátních závodů by měla spočívat v zavádění dobré organi zace práce, v uplatňování dobrých zkušeností z organizace práce v závo dech , v zavádění pořádku do evidence a účetnictví, sledování nákladů v provádění investiční výstavby svépomocí, melioračních pracích, ve špič kových pracích , pomoc při provádění ekonomických rozborů apod. Při výběru patronátů vycházet ze zásady - nejlepší patronát zaostáva jícím JZD. Přesunout patronáty, které se osvědčily, z konsolidovaných JZD na zaostávající družstva. Dosáhnout, aby závody vybrané pro patro

nátní činnost si to pokládaly za čest, jako projev důvěry strany a dělnické třídy a urychlené zlepšení politické a hospodářské situace ve svěřeném . družstvu se stalo ctí celého závodu. Závazky vyplývající z patronátní čin nosti zakotvit do patronátních smluv.

Zajistit, aby mimo patronát průmyslových závodů převzali patronaci nad zaostávajícím JZD funkcionáři z konsolidovaných předních družstev v okrese. Jejich úkolem bude pomáhat představenstvu zaostávajícího druž stva na základě vlastní zkušenosti při zavádění správné organizace práce a odměňování za práci, ve vedení evidence, tvorbě výkonových norem , nových výrobních zkušeností atd.

Určit z řad vedoucích pracovníků okresní stranické organizace funkcio náře, kteří budou soustavně politicky pomáhat vesnické organizaci a druž stvu a budou okresnímu výboru strany odpovědni za urychlené politické a organizační upevnění družstva.

d) Politická a kulturní výchova družstevníků. Součástí plánu politicko organizačních opatření by měl být plán osvětové činnosti pro obce se za ostávajícími JZD. Do plánu osvětové činnosti zapracovat přehled o akcích, jako promítání vhodných výchovných filmů, politickovýchovné a odborné přednášky, besedy a další, které budou v těchto obcích konány. Do akcí plně zapojit osvětová zařízení národních výborů, organizace Národní

fronty, zejména SČSP a výbory žen , zemědělské odborníky a ostatní pra cující inteligenci. e) Rozvinutí pracovní iniciativy družstevníků. Rozvoj pracovní inicia tivy družstevníků je základní předpoklad pro zvýšení výroby v zaostá vajících JZD. Za tím účelem zajistit na podkladě vypracovaných reálných plánů konsolidace družstva a celoročního výrobního plánu mezi členy 116

1

1

a pracovními kolektivy družstva uzavření socialistického závazku ke spl nění a překročení úkolů stanovených plánem . Zajistit pravidelné a co nej častější vyhodnocování přijatých závazků a vhodnou formou, popularizací nejúspěšnějších pracovníků a kolektivů vzbudit u všech družstevníků ctižádostivost a rozvinout mezi nimi socialistické soutěžení.

Na pravidelných měsíčních členských schůzích JZD hodnotit a infor movatdružstevníky za účasti pracovníka odpovědného okresnímu výboru za pomoc družstvu o postupu realizace plánu konsolidace a upevňování družstva.

f ) Zvýšení účasti národních výborů na řešení zaostávajících JZD. Zajistit

plné zapojení a odpovědnost národních výborů za rychlé upevnění druž stev. Vyžadovat, aby situací v zaostávajících JZD se pravidelně zabývaly volené orgány národních výborů, zejména KNV a ONV. Zajistit důsled nou kontrolu plnění všech úkolů a opatření, které si KNV a ONV zapra cují do podrobného plánu opatření k urychlenému vyřešení zaostávajících JZD a které předseda příslušného orgánu národních výborů předloží

orgánům strany k projednání. Také práce místních národních výborů při zajišťování hospodářskoorganizačních úkolů v družstvu by se měla řídit plánem , který si MNV za tím účelem vypracuje. Plán by měl obsa

hovat opatření výrobního a organizačního charakteru, jež budou MNV k upevnění zaostávajícího družstva provádět. Za plnění úkolů obsažených v plánu MNV určit odpovědným okresni mu národnímu výboru člena ONV, který bude vybrán místnímu národ

nímu výboru na pomoc při upevňování zaostávajícího družstva . Hodnotit pomoc národního výboru při řešení situace v JZD pravidelně na schůzi MNV .

Zajistit pravidelné projednávání čtvrtletního hodnocení výsledků hospo daření jednotných zemědělských družstev v byrech okresních a krajských výborů. Současně se čtvrtletním hodnocením hospodaření družstev pro jednají byra KV a OV kontrolní zprávu o postupu realizace všech opatření

k politickému, organizačnímu a hospodářskému upevňování zaostávajících jednotných zemědělských družstev. Hodnocení plnění úkolů provádět na základě zprávy, kterou krajskému a okresnímu výboru strany předloži i s příslušnými návrhy připadných dalších opatření předseda KNV (ONV ).

117

Všechna opatření, která budou v krajích, okresech a na vesnicích pro váděna v nástupu celé strany za rozhodné, rychlé a trvalé vyřešení zaostá vajících družstev, je nutno náležitě skloubit s předsjezdovou kampaní ke IV. celostátnímu sjezdu JZD, která bude v příštích měsících na vesnici probíhat.

Všechny akce, které budou v nejbližší době pro politické, organizační a hospodářské upevnění zaostávajících JZD dělány, je nutno považovat jako nedílnou součást předsjezdové kampaně a v obcích se zaostávajícími družstvy se stanou její hlavní náplní. Ústřední výbor strany očekává, že krajské a okresní výbory a stranické organizace v plném rozsahu pochopí politickou závažnost zaostávání části JZD a udělají vše pro to, aby úkol daný XI. sjezdem strany — do dvou let dosáhnout rozhodného obratu v hospodaření zaostávajících jednotných zemědělských družstev - byl se ctí splněn a že v krátké době se ve všech zaostávajících družstvech projeví potřebné zlepšení.

118

ZÁSADY ZÁKONA O OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PODNÍHO FONDU

USNESENÍ ÚV KSC ZE DNE 16. ZÁŘÍ 1958

Zemědělská půda je základním výrobním prostředkem zemědělské vý roby, který vzhledem k své povaze vyžaduje ochranu jak proti jeho uby

vání, tak proti jeho znehodnocování. Úbytky zemědělské půdy jsou nenahraditelné, neboť zemědělskou půdu nelze rozšiřovat nad hranice dané přirozenými podmínkami, a znehodnocení zemědělské půdy je zpra vidla těžko napravitelné.

Na rozsah a kvalitu našeho zemědělského půdního fondupůsobí jednak nepříznivé vlivy tkvící přímo v zemědělské výrobě, jednak ne vždy řád ně ekonomicky uvážené požadavky investičnú výstavby vyžadující další a další plochy zemědělské půdy, jednak nepříznivé důsledky rostou cího provozu průmyslových, zejména báňských podniků. Je proto třeba nejen zemědělský půdní fond chránit, nýbrž i vytvořit předpoklady k jeho rozšiřování, nejúčelnějšímu využití a zlepšování. Uživatelé zemědělské půdy jsou povinni hospodařit na půdě tak, aby zemědělský půdní fond nebyl zmenšován ani zhoršován a naopak aby úrodnost půdy byla zvyšována. Hospodařit tak, aby zemědělského půdního fondu bylo v zájmu celé společnosti co nejúčelněji využito. Zvyšování úrod nosti půdy - zlepšování zemědělského půdního fondu – lze zajistit jen souborem různých a dobře volených opatření, jako jsou správné osevní

postupy, správné obdělávání půdy, obohacování půdy humusem , správná soustava hospodaření odpovídající klimatickým podmínkám a místním

půdním podmínkám , odvodňování, popřípadě zavodňování, řádné udržo vání melioračních zařízení apod. S rozvojem socialistické velkovýroby je nutno provádět řadu opatření k zabránění eroze nebo k omezení jejích

nepříznivých následků, zejména bude nutno změnit i agrotechniku země dělsky využívaných svahových pozemků.

Význam a povaha zemědělské půdy vyžadují, aby tato jako nenahradi 119

telný základní výrobní prostředek zemědělské výroby tvořila zemědělský půdní fond, který by byl chráněn a s nímž by bylo možno nakládat jen podle dále uvedených zásad :

1. Vymezení zemědělského půdního fondu Všechny pozemky zemědělsky obhospodařované a pozemky vhodné k zemědělskému obhospodařování, ale dočasně neobhospodařované budou

podle zákona tvořit zemědělský půdní fond. Za součást fondu bude možno prohlásit též pozemky, které byly zemědělské výrobě svémocně (bez sou hlasu příslušných orgánů) odňaty, pozemky, u nichž je národohospo dářsky odůvodněno, aby byly zemědělsky obhospodařovány ( sleduje se rozšiřování fondu ), jakož i pozemky nesloužící sice bezprostředně země

dělské výrobě, které však jsou pro ni nepostradatelné (např. polní cesty, pomocné pozemky, vodohospodářská zařízení, hráze sloužící k ochraně půdy, retenční vodní nádrže apod.). Do zemědělského půdního fondu se nezahrnuje lesní půda, která je již podle dosavadních předpisů dostatečně

chráněna a která podle již připraveného nového lesního zákona bude tvořit tzv . lesní fond, který bude obdobně chráněn . Slučování ochrany obou těch to fondů v jednom zákoně by pro jejich odlišnou povahu bylo neúčelné. Prohlášení pozemku za součást zemědělského půdního fondu neznamená zásah do správy nebo vlastnictví.

Zemědělský půdní fond samozřejmě nebude nějakým právním subjek tem . Jde tu o vyznačení a vymezení podstatné části materiální základny zemědělské výroby, vyžadující nutně ochrany. 2. Ochrana zemědělského půdního fondu

při obhospodařování pozemků a jejich úpravách Uživatelé zemědělských pozemků budou povinni obhospodařovat je takovým způsobem , který by zajišťoval, nejen aby zemědělský půdní fond nebyl zmenšován a znehodnocován , nýbrž naopak , aby úrodnost půdy se zvyšovala. Zejména budou povinni na svahových pozemcích orat a pro

vádět veškeré kultivační prácea seti po vrstevnicích, používat na pozemcích ohrožených vodní a větrnou erozí protierozních osevních postupů, zřizo vat ochranná zasakovací a protideflační pásma, dodržovat správné polo hové umístění kultur vrstevnicovými plodinovými pásy, omezit volnou pastvu a zakládat na pastvinách oplůtky atd . 120

3. Rozšiřování zemědělského půdního fondu,

zejména orné půdy, a jeho využití pro zemědělskou výrobu a vedení přehledu zemědělského půdního fondu Výkonné orgány místních národních výborů v obcích zjistí pozemky, které mohou být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu, a oznámí je výkonnému orgánu okresního národního výboru. Současně oznámí, kterou zemědělskou půdu lze přeměnit na půdu ornou . Pozemků , které jsou součástí zemědělského půdního fondu (nebo budou za jeho součást prohlášeny ), musí být využito co nejúčelněji pro zemědělskou vý.

robu. Opatření k jejich obděláníbudou učiněna podle předpisů o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, přičemž bude zejména sledo váno řádné zajištění obhospodařování orné půdy. Výkonné orgány okresních národních výborů projednají s místními národními výbory a uživateli zemědělské půdy její přeměnu na půdu ornou , popřípadě v odůvodněných případech jim tuto přeměnu uloží.

K uložení přeměny zemědělské půdy na ornou dojde zejména v přípa dech , kdy bude zjištěno, že uživatel orné půdy odňal ji neodůvodněně nebo ze spekulačních důvodů bez souhlasu příslušných orgánů jejímu účelu (zatrávněním , zřízením sadu, hřišť apod .). Výkonné orgány místních národních výborů budou povinny vést řádný přehled o zemědělském půdním fondu v obci, a to podle jednotli

vých sektorů, vlastníků (uživatelů) ploch a kultur, vyznačovat v něm všech ny změny a udržovat jej v souladu se skutečným stavem . Vlastníci a uživatelé pozemků tvořících zemědělský půdní fond budou

povinni hlásit neprodleně každou změnu ve vlastnictví a způsobu užívání pozemku výkonnému orgánu místního národního výboru, který před

vyznačením změny v přehledu zemědělského půdního fondu přezkouší správnost a odůvodněnost hlášených změn, zejména přezkoumá, zda změny vyžadující schválení byly příslušnými orgány povoleny (schvalování převodů zemědělských pozemků, přeměn kultur atd.). Ustanoveními o vedení přehledu zemědělského půdního fondu nebu dou dotčeny předpisy o vedení jednotné evidence půdy (JEP ). Výkonné orgány okresních a krajských národních výborů budou sou

stavně dozirat na správné vedení přehledu o zemědělském půdním fondu a o jeho udržovánív souladu se skutečným stavem .

121

4. Ochrana zemědělského půdního fondu před jeho odnímáním zemědělské výrobě Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí být zemědělské výrobě odňata, pokud nebyla podle ustano

vení zákona z fondu vyňata. Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla včas zajištěna, musí být již perspektivní plány výstavby, územní plá nování i zřizování vojenských výcvikových ploch uvedeny v soulad s per spektivními plány zemědělské výroby a s ochranou zemědělského půdního fondu. Nejde o nějaké znemožňování výstavby nebo neúčelné omezování průmyslové, báňské nebo jiné činnosti, nýbrž o záruku, aby odnětí půdy zemědělské výrobě bylo vždy předem politicky a ekonomicky náležitě uváženo a byl vzat náležitý zřetel ke škodám vzniklým odnětím půdy zemědělské výrobě.

5. Hlavní předpoklady ochrany

V případech, kdy musí dojít k odnětí půdy zemědělské výrobě, neboť politické i hospodářské důvody to vyžadují, bude nutno zásadně sledovat, aby

a) bylo použito co nejmenší plochy zemědělského půdního fondu, b) umístění výstavby bylo pokud možno v souladu se zájmy zemědělské výroby,

de c) bylo provedeno vhodné a účelné soustředění staveb , využito dosa vadních stavebních míst a proluk a zabráněno roztříštěné výstavbě zejména

při individuální bytové výstavbě a výstavbě společných zařízení JZD a za řízení státních statků,

d) nelze-li při výstavbě použít nczemědělské půdy, bylo použito v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti (především nutno chránit půdu ornou ),

e) po skončení výstavby byla provedena taková terénní úprava, aby půda výstavbou dotčená byla znovu způsobilá k dalšímu obdělávání.

Při projednávání investičního úkolu, nejpozději však při vydání rozhod nutí o umístění stavby musí být rozhodnuto o vynětí půdy ze zemědělské ho půdního fondu. Rozhodnutí o umístění stavby a o vynětí půdy z fondu se vydají společně, pokud o vynětí nebylo rozhodnuto předem .

122

5. Ochrana zemědělského půdního fondu

při provozu podniků zejména báňských Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu provozem zmíněných podniků, budou tyto podniky povinny:

a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvy půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé provozem dotčené ploše, po starat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekul

tivace anebo zajistit jejich odvoz na plochy určené výkonným orgánem okresního národního výboru ,

b) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených prostorech vlastních nebo sousedních závodů, a není- li to technicky možné nebo hospodářsky odů vodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo půdách horší jakostní třídy, které byly za tím účelem vyřaty ze zemědělského půdního fondu,

c ) provádět již v průběhu provozu vhodné terénní úpravy pozemků

provozem postižených tak, aby tvarem , uložením zemin a vodními pomě ry byly připraveny pro rekultivaci a vyhovovaly potřebám zemědělského,

popřípadě jiného hospodářského využití, d ) provádět soustavnou rekultivaci narušených pozemků určených pro opětné zemědělské využití tak , aby zúrodňovacím procesem bylo vytvo řeno takové půdní prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu (tj. vytvořit půdu s průměrnou úrodnosti),

e ) po zastavení provozu provést dokončení půdních úprav pozemků

za účelem jejich rekultivace a plán těchto úprav předložit ke schválení výkonnému orgánu okresního národního výboru.

7. Ochrana zemědělského půdního fondu

při geologickém a hydrologickém průzkumu a při budování telekomunikačních a elektrických linek a pozemních a podzemních vedení

Provozovatelé shora uvedených prací budou povinni: a) oznámit zamýšlené provádění prací předem výkonnému orgánu okresního národního výboru a MNV , b) omezit práce na zemědělských pozemcích, pokud možno na dobu vegetačního klidu , $

123

i

c ) provádět práce tak, aby na kulturách a půdě došlo k co nejmenším škodám ,

d) skrýt odděleně ornici před zahájením prací a uvést po jejich skončení pozemek do původního stavu . 8. Vynětí součástí zemědělského půdního fondu a provádění změn kultur uvnitř fondu

O povolení, aby zemědělské půdy bylo použito k jiným než zeměděl ským účelům , budou rozhodovat podle významu případu a rozsahu odní mané půdy výkonné orgány krajských popřípadě okresních národních výborů po slyšení výkonného orgánu MNV. Podrobnosti upraví prová děcí předpisy. Před rozhodnutím musí být případ řádně posouzen po

stránce politické i ekonomické. Podle potřeby může orgán rozhodující o povolení stanovit podmínky pro vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména bude požadovat, aby pozemek až do skutečného odnětí zemědělské výrobě byl obhospodařován ( často leží pozemek zbytečně dlou

ho ladem , protože byl určen k jinému účelu ), aby byla provedena skrývka kulturní vrstvy půdy a hospodářsky využita atd . Měnit ornou půdu na půdu jinak obdělávanou bez souhlasu výkonné

ho orgánu okresního národního výboru bude zakázáno. Souhlasu výkon ného orgánu okresního národního výboru bude rovněž třeba k zalesně

ní zemědělské půdy a k jejímu použití pro založení rybníků, zahrádek, sadů apod.

124

O PRÁCI ORGANIZACÍ STRANY V PRŮMYSLOVÝCH ZÁVODECH USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VYBORU KSČ ZE DNE 3. ŘÍJNA 1958

XI. sjezd KSČ schválil generální linii dovršení výstavby socialismu v naší zemi.

Vytyčení tohoto cíle je umožněno tím , že v procesu socialistické výstav by se pod vedením KSČ dále upevnila moc dělnické třídy ve svazku s rol nictvem a ostatními pracujícími. Národní hospodářství charakterizuje

naprostá převaha socialistických výrobních vztahů, na jejichž základě bylo dosaženo mocného rozvoje průmyslové výroby, podstatně vzrostla hmotná i kulturní úroveň našeho lidu. Růst a upevňování socialistického

sektoru v zemědělství vytvářídobré předpoklady pro rychlý vzestup země dělské výroby. Prakticky bylo odstraněno vykořisťování člověka člověkem a v podstatě vybudovány základy socialismu.

Dosažené výsledky v socialistické výstavbě a zvláště pak pevné meziná rodní postavení Československa ve světové socialistické soustavě, nejtěs nější bratrská jednota a spolupráce se Sovětským svazem vytvářejí příznivé vnitřní i vnější podmínky pro dovršení výstavby socialismu v naší vlasti v historicky krátkém období.

Máme všechny předpoklady zvládnout nové a složité úkoly dané XI. sjezdem strany. Strana je vyzbrojena svou bohatou revoluční historii

a zkušenostmi při budování nového společenského řádu. Je neochvějně věrna učení marxismu -leninismu a tvořivě je v našich podmínkách uplat ňuje. Svou politikou získala nesmírnou důvěru a autoritu u všech pracu jících, upevnilo se její spojení s lidem . Politika strany je uznávána a přijí mána lidem jako jeho vlastní, neboť vyjadřuje nejvlastnější zájmy, přání a tužby našich pracujících.

125

Zesílit a důsledně uplatňovat vedoucí úlohu strany Odpovědnost stranických orgánů a organizací za plnění úkolů XI. sjezdu KSČ zvětšuje náročnost na jejich řídící práci. Úspěšně splnit sjezdová usnesení předpokládá, aby orgány a organizace strany důsledně uplatňo valy vedoucí úlohu strany a pozvedly masovou politickou a organizátor skou práci na vyšší stupeň , soustavně rozvíjely široký proud iniciativy pracujících a trvale působily ke zvyšování jejich účasti na rozhodování o všech otázkách hospodářského a veřejného života. Vedoucí politickou silou v místě svého působiště mají být stranické organizace. V závodech a podnicích představují stranu závodní organizace

strany. Jsou centrem , které řídí veškerou politickou, hospodářskou i kul turní činnost na závodech . V bezprostředním spojení s dělníky, techniky a ostatními pracovníky závodů vykonávají přímý vliv na život závodu a jeho

osazenstva a svou politickou a výchovnou prací působí i na postoj a jed nání pracujících v místě bydliště. Za všech okolností mají být vedoucí poli tickou silou a ručitelem důsledného uplatňování linie strany. Většina závodních organizací strany toto své poslání plní. Dosud jsou však organizace, v nichž se nejširší politická práce mezi osazenstvem zatím nestala trvalým systémem a její význam není plně doceněn . Odstra nit tyto nedostatky předpokládá, aby každá závodní organizace strany plně žila životem celé strany a všeho lidu, byla v denním nejtěsnějším spojení s pracujícími, znala jejich smýšlení, názory i postřehy a dbala jejich hlasů vyvěrajících z aktivní účasti na politickém , hospodářském a kulturním životě, ze zájmu o důsledné zabezpečování řádného chodu a hospodaření závodů .

Skutečným politickým vůdcem se závodní organizace stávají tehdy,

když pravidelně seznamují pracující se všemi důležitými rozhodnutími strany a vlády, se všemi významnými zahraničně politickými událostmi tak, aby pracující v plné šíři pochopili souvislost mezinárodních problémů a boje za mir s úkoly naší socialistické výstavby. Pravidelnou pozornost mají stranické organizace věnovat všem významným celostátním politickým kampaním a akcím , jako jsou například významná výročí, celostátní osla vy, volby apod. Spolu s tím jsou závodní organizace strany povinny hovo řit s pracujícími o životě vlastních závodů , s jejich účastí řešit nejrůznější otázky výrobního charakteru, aby si uvědomili, že splnění úkolů státního plánu při nejvyšší efektivnosti je jedním z hlavních předpokladů pro dosa žení našeho cíle - dovršení výstavby socialismu. Stranické organizace mají rovněž věnovat trvalou pozornost řízení a rozvoji kulturně politické 126

výchovy a kulturnino zivota pracujících, mají například věnovat pozornost otázkám přestavby našeho školství, působit k utužování spojení školy se

závody a působit k rozšiřování pomoci závodů školám při polytechnickém vyučování a výrobní praxi žáků na závodech, při vytváření kroužků pra covního dorostu podle jednotlivých profesí. Všechny tyto otázky a problémy mají stranické organizace dávat na po řad jednání stranických schůzí, ke každé závažné politické nebo hospodář ské otázce svolávat i veřejné schůze strany a srozumitelně zde hovořit ke všem komunistům i bezpartijním . Jak zdůraznil XI. sjezd strany, hlavním bitevním polem , na němž se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby, je národní hospodář ství - náš průmysl, stavebnictví, doprava, zemědělství. Stranické organi zace mají soustavně vštěpovat pracujícím vědomí, že zdrojem veškerého

blahobytu a bohatství lidu je materiální výroba, a soustředovat úsilí pra cujících na každodenní uskutečňování výrobních plánů na pracovištích . Co má být v neustálém středu pozornosti každé závodní organizace strany ? Jde především o to , rovnoměrně plnit úkoly státního plánu v množství

iv potřebném sortimentu a kvalitě. Zabezpečit úspěšné plnění exportních zakázek při vysoké kvalitě výrobků. Zlepšit plnění dodávek materiálu, strojů a zařízení pro plánovanou investiční výstavbu v krajích Ostrava,

Ústí nad Labem , Karlovy Vary a Praha a zabezpečit jejich komplexní vybavení a plynulé zásobování. Starat se o plnění plánu investiční výstav by na dalších důležitých stavbách , jež mají největší význam pro rozvoj těžby paliv, energetiky, hutnictví, chemie, dopravy, výroby stavebních hmot a zemědělství.

Základním požadavkem zůstává úsilí o dosažení nejvyšší efektivnosti ve výrobě. V souvislosti s bojem za splnění státního plánu má mít každá stranická organizace uskutečňování tohoto úkolu pod stálou, pevnou a kaž dodenní kontrolou. Není žádné stranické organizace, ať na kterémkoliv úseku , která by mohla říci: nás se to netýká. I tam , kde se dobře plní plán , mají se komunisté především prát: Jsou u nás vyčerpány všechny možnosti,

čím přispět k vyřešení společných hlavních problémů hospodářství ? A nikde tomu není tak, že by všechny možnosti byly vyčerpány. Vždyť s postupujícím rozvojem naší výroby, zaváděním nové techniky se vytvá řejí stále nové možnosti a rezervy , které je třeba neustále odhalovat a v zá jmu dalšího rozmachu výroby jich maximálně využívat. Pracující se ve

výrobním procesu neustále obohacují o nové výrobní, technické a ekono mické zkušenosti. V těchto zkušenostech jsou rovněž skryty nesmírné 127

rezervy , jejichž soustavné využívání má trvale ovlivňovat rozvoj výroby, Nikde pak není vyčerpána sila našich základních organizací spočívající

v tom , že jsou nejblíže lidem , výrobě. Vždy dosahují úspěchu, využívají-li této skutečnosti, když podporují rozvoj iniciativy všech – vedoucích kádrů i řadových dělníků - a pomáhají každému ujasnit úkoly. Soustavnou vysokou pozornost vyžaduje péče o maximální růst produk

tivity práce a správnou relaci mezi růstem produktivity práce a průměr nými výdělky. Cestou k tomu je dokonalejší využívání a zavádění nové techniky, automatizace a mechanizace, pružné uskutečňování zlepšova cích námětů a rozšiřování a zavádění pokrokových zkušeností ke zvýšení úrovně technologie a organizace výroby, účelné rozmisťování lidí ve vý robním procesu a správné uplatňování socialistické mzdové politiky. Úsilí je třeba zaměřovat na zajišťování plánovaných a nadplánových úspor v materiálových nákladech. Prosazovat přísný režim hospodárnosti při všech výdajích na základě zdokonalení podnikového chozrascotu v nové soustavě řízení, prohlubovat vnitropodnikový chozrascot závodů,

cechů a dilen. Propracovávat metody nejširšího uplatnění hmotné zainte resovanosti uvnitř podniků a závodů. Vysokou pozornost mají stranické organizace věnovat vypracování

technickoprůmyslových a finančních plánů, které budou vycházet z plánů rozvoje národního hospodářství. Stranické organizace mají dbát, aby plány

byly vysoce progresívní, nanejvýš mobilizační, zajišťovaly potřeby národ ního hospodářství i zakázky pro zahraniční obchod. Jejich pozornost se má soustředit na vypracování technickoorganizačních opatření a kontrolu

jejich uskutečňování s cílem zabezpečit plnění a překračování výrobních úkolů .

Na úspěšném zvládnutí těchto úkolů závisí tempo našeho postupu k do vršení výstavby, socialismu. S tím větším úspěchem je zvládneme, když bude v maximální míře využíváno všech předností a výhod plynoucích z nové organizace a změn v metodách řízení, zejména pokud jde o největší

účast pracujících na řízení, o využití kapacit závodů, specializaci výrobních programů a zjednodušení kooperace, navázání a ustálení dodavatelských a odběratelských vztahů, dokonalejší využití projekčních , výzkumných

a vývojových organizací, lepší využití typizace a normalizace ke zvýšení výrobních sérií, zhospodárnění výroby nářadí a pomůcek a zkvalitňování stylu práce hospodářského vedení.

Stranické organizace mají rozvíjet u pracujících vysoký pocit odpověd nosti za plnění plánu i jejich hrdost nad dosaženými úspěchy, které přispi vají ke konečnému splnění vysokých cílů vytyčovaných naší stranou . 128

Při řešení a zabezpečování hospodářských problémů nesmějí stranické, organizace nikdy ztrácet ze zřetele svou úlohu vedouciho politického činitele. Vždy mají hospodářské úkoly vidět v souvislosti s celkovou poli tikou strany a z tohoto hlediska působit mezi pracujícími. Pro svou práci si mají stanovit jasné a konkrétní cíle, předkládat k řešení opravdu základní problémy závodu a pracujících, otázky, které jsou nejvýše živé a palčivé a stojí v popředí zájmu pracujících. Základním posláním závodních orga nizací strany je nejen zabývat se hlavními otázkami závodu, ale zejména

sjednocovat názory na řešení těchto otázek a sladit práci všech orgánů a organizaci ROH, ČSM i hospodářského vedení a dosáhnout tak jednot ného, organizovaného postupu všech komunistů i bezpartijních ke splnění stanovených úkolů . V tom je také podstata správného a důsledného uplatňování vedoucí úlohy strany.

Rozšiřovat účast pracujících na správě hospodářství, na řízení a kontrole výroby

Závodní organizace strany mají v místech svého působení učinit vše k rozvíjení nejrozmanitějších forem účasti pracujících na správě hospo dářství, řízení a kontrole výroby. To nemohou dělat samy, ale za plné součinnosti odborové organizace. Postavení odborů v naší společnosti, vy soká práva a tradice jednotné revoluční odborové organizace, která je nejmasovější organizací dělnické třídy, vytvářejí dostatečné předpoklady, aby odbory pod vedením strany byly i nadále organizátory účasti pracu jících na řešení otázek dalšího rozmachu hospodářství, na řízení a kontrole výroby. K tomu má odborová organizace bohaté možnosti i množství nej různějších již osvědčených forem .

Stranické i odborové organizace jsou povolány neustále rozněcovat tvůrčí elán a odhodlání pracujících, jehož konkrétním výrazem je rozmach

socialistického soutěžení zaměřeného k dosažení perspektiv stanovených XI. sjezdem strany. V uplynulém období nabylo socialistické soutěžení sku

tečně masového charakteru. Na našich závodech jsou však další možnosti, aby se socialistické soutěženi ještě více rozšířilo a přineslo nové úspěchy, zejména ve větší efektivnosti výroby. Usili o maximální efektivnost v prů myslu i v celém hospodářství musí vycházet jednak z hlavních směrů stát ního plánu, jednak ze specifických problémů a úzkých míst ve výrobě Usnesení & dokumenty

129

1

v jednotlivých oborech , závodech a dílnách. Stranická organizace jako iniciátor socialistického soutěžení má správně určovat jeho zaměření a cíle, vést komunisty, aby stáli v čele uzavírání socialistických závazků, á soustavně sledovat, jak odborová organizace spolu s hospodářskými ve doucími organizuje a stará se o soustavný rozvoj socialistické soutěže, o pravidelnou kontrolu plnění závazků, o výměnu získaných zkušeností ze soutěžení kolektivů i jednotlivců. Velikost úkolů vyžaduje, aby socialistické soutěžení našich pracujících ve všech odvětvích nabylo ještě masovějšího charakteru, bylo zaměřeno na rozhodující ukazatele, na úsporu materiálu , zabezpečovalo komplexní plnění plánu a obsahovalo nové prvky vyššího stupně, jako je hnutí za úsporu normohodin , snížení pracnosti výrobků a zpevňování plánu bez po žadavků na státní rozpočet. Jde o to , soustavně pozvedávat úroveň socia listického soutěžení na vyšší stupeň

aby bylo nástrojem ke zvýšení

efektivnosti výroby a hospodaření - komunistickou metodou výstavby socialismu. Vytvářet předpoklady pro plnění socialistických závazků, sou stavně je kontrolovat a hodnotit, popularizovat, rozšiřovat a zavádět osvěd čené zkušenosti a pokrokové pracovní metody jednotlivců, soutěžních dvojic, part, závodů. Základem je vnitropodniková soutěž, kde v soudruž ském prostředí dělník s dělníkem , kolektiv s kolektivem , dílna s dílnou měří své výkony, soutěží mezi sebou, přičemž si vzájemně předávají zku šenosti. Soutěž má být organizována tak , aby byla zajištěna porovnatelnost dosahovaných výsledků vzájemně soutěžících jednotlivců i kolektivů a umožněno hodnocení výsledků.

V tomto smyslu dále vzrůstá úloha odborové organizace v organizování a řízení socialistické soutěže, aby spolu s vedením závodu a organizací

ČSM vytvářela podmínky pro další rozvoj soutěžení. Hospodářské vedení má vytvářet technickoekonomické předpoklady, seznamovat pracující s jejich úkoly na pracovišti, lépe organizovat výrobu, seznamovat pracu jící s technologickým postupem výroby jednotlivých výrobků, plnit při

pomínky z výrobních porad, odstraňovat nedostatky z vnitropodnikového plánování, poskytovat konkrétní pomoc novátorům , zlepšovatelům a za bezpečovat urychlenou realizaci podaných zlepšovacích návrhů . Zde mají sehrát důležitou úlohu mistři, technici, konstruktéři, inženýři, mají vysvět

lovat pracujícím různé technické otázky výroby, pomáhat při zpřesňování 130

výkonových a technickohospodářských norem , při zdokonalování techno logických postupů, při rozšiřování směnnosti v závodech . Rozvoj, pravi delná kontrola a hodnocení soutěže má působit k dosahování vyšší efektiv

nosti, ke vzestupu produktivity práce, k vytváření socialistického poměru k práci a upevňování nových, socialistických vztahů mezi pracujícími. Závodní organizace strany mají vést odborové organizace k tomu, aby rozšířily svůj podíl na tvorbě podnikového plánu, zabezpečovaly účast pracujících při jeho sestavování a působily k souladu celostátních zájmů

se zájmy podniků a jednotlivců. Odborové organizace zatím ne všude plně uplatňují svá práva, zejména pokud jde o sestavování kolektivních smluv,

o účast na tvorbě takových částí plánu, jako je plán technického rozvoje a zavádění nových výrobních metod, obsahujících mechanizaci těžkých a namáhavých prací, plán investiční výstavby bytové, sociální, zdravotní

a kulturní (z investičních prostředků ponechávaných k dispozici podnikům a závodům ), plán využití prémiového fondu, plán opatření ke zvýšení

hygieny a bezpečnosti práce. Důležitou úlohu při rozvíjení účasti pracu jicich na řízení má důsledné uplatňování a prohlubování vnitropodniko vého chozrasčotu . Odborová organizace se má přičinit, aby jeho zásady se staly věcí každého pracujícího, celých pracovních kolektivů, závodů, cechů a dílen .

Účinným prostředkem kontroly života a práce podniku je kolektivní smlouva. Jde o to , aby sestavování a kontrola plnění kolektivních smluv byly v popředí odborářské činnosti a prostředkem k rozvoji iniciativy

pracujících. Stranické organizace při řízení odborů mají dbát, aby kolek tivní smlouvy co nejlépe zabezpečovaly úspěšné plnění plánovaných úkolů . Kolektivní smlouva má pamatovat na zavádění pořádku ve mzdách , na odstraňování nedostatků v organizaci a normování práce, odstraňování nadměrné fluktuace a absence, stanovit opatření k zamezení zneužívání vymožeností nemocenského pojištění. Plně má pamatovat na soustavné zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců a učňů,pomáhatpři mimoškolní

výchově děti, zajišťovat opatření a vychovávat k péči o bezpečnost v práci, obsahovat plány zdravotních, bytových a sociálních opatření. Nedílnou

součástí kolektivní smlouvy je rozpočet podnikového fondu pracujících a jeho použití k účelům kulturním , sociálním , zdravotním a tělovýchovným , pro bytovou výstavbu, rekreaci a studijní stipendia. Pravidelné hodnocení 131

a kontrola plnění závazků kolektivních smluv na nejširší základně umožňují

kontrolu činnosti hospodářského vedení i kontrolu plnění závazků pracu jících.

Kolektivní smlouva je vlastně programem práce odborové organizace na závodě. Proto pomoc stranické organizace při sestavování kolektivní smlouvy a soustavná kontrola jejího plnění jsou tedy jedny z významných

forem stranického řízení odborové organizace. Málo by však pomohlo, kdyby se všemi těmito otázkami zabýval jen úzký okruh funkcionářů . Široká problematika a závažnost úkolů vyžadují, aby hlavní části podni kových plánů, otázky dalšího rozvoje výroby a socialistické soutěže byly

projednávány v duchu široké odborářské demokracie na členských schů zích a konferencích jednotné revoluční odborové organizace, na výrobních poradách a besedách se všemi pracujícími, aby aktivně pracovaly tech nickoekonomické rady, komise závodních a dílenských výborů ROH. Základní a trvalou formou účasti pracujících na řízení výroby a hospo daření jsou výrobní porady organizované odborovými orgány a organiza cemi v dílnách , ceších a závodech . Umožňují sloučit zásadu řízení jednou

osobou s kontrolou zdola a s aktivní účastí pracujících při řešení výrobních úkolů. Na mnoha závodech byly získány dobré zkušenosti. Tam , kde

výrobním poradám je věnována pozornost jak stranickými, tak odboro vými i hospodářskými orgány, je dosahováno dobrých výsledků ve výrobě

i ve výchově pracujících. Avšak ne všude si straničtí a odboroví funkcionáři i vedoucí pracovníci hospodářského aparátu plně uvědomují velký význam výrobních porad pro další rozvoj výroby, nepřipravují je dobře a odpověd ně. Mnohde se nedostavují na výrobní porady odborovi funkcionáři, vedoucí hospodářští pracovníci, většinou se opomíjí účast funkcionářů ČSM. Někteří vedoucí hospodářští pracovníci závodů považují výrobní

porady jen za věc odborových organizací, s nimiž nemají mnoho společ ného, není- li právě na výrobní poradě kritizována jejich práce. To je třeba

odstranit a s lhostejným poměrem k organizování výrobních porad skon covat, zlepšit jejich metody, působnost a dosah, aby se zvýšila jejich úro veň. Odborové organizace mají požadovat od hospodářských pracovníků

uskutečňování návrhů vzešlých z výrobních porad. V tomto úsilí musí stranické organizace odborovým orgánům pomáhat využíváním svého práva kontroly činnosti správy podniku. 132

Ke zvýšení úrovně, významu a autority výrobních porad v dílnách, ceších, závodech napomůže, když stranické organizace povedou závodní

výbory ROH, aby daleko více než dosud zařazovaly přední dělníky, tech niky, mistry, inženýry a organizátory výroby do komisí výrobně masové práce při závodních výborech ROH.

Hlavní náplní činnosti komisí výrobně masové práce má být především starost o soustavné organizování výrobních porad na jednotlivých praco

vištích s pracovníky téže profese a z různých dílen, mezi dílnami a provo zy, kontrolovat a zabezpečovat plnění usnesení přijatých na výrobních poradách . Rozhodnutí komise opírající se o usnesení výrobních porad jsou závazná pro hospodářské pracovníky v tom, že je musí realizovat nebo

vysvětlit pracujícím způsob jejich postupného řešení. Návrhy, které přesa hují rámec pravomoci komise výrobně masové práce, nerespektování roze hodnutí komise, jakož i případné spory, které mohou vzniknout při reali

zaci opatření výrobních porad, jsou předkládány k rozhodnutí závodnímu výboru ROH , případně dílenskému výboru a technickoekonomické radě. Na mnoha závodech k dobrým hospodářským výsledkům přispěla stále se prohlubující činnost komplexních brigád ( skupin ) nejlepších pracovníků, dělníků, mistrů, novátorů, vynálezců, inženýrů, konstruktérů a organizá torů výroby, které na základě rozborů výsledků splnění plánovaných úko lů, stavu techniky a organizace práce iniciativně ukazovaly další možnosti

a cesty k zajištění lepších výsledků. Dobře se osvědčuje, když vedoucí

závodu a odborová organizace pověřují některého pracovníka řízením čin nosti komplexní brigády, neustále sledují a zaměřujt její činnost podle potřeb dalšího rozmachu výroby. Je správné, aby odborové organizace, technickoekonomické rady a vedoucí hospodářští pracovníci usilovali o dal ší ustavování komplexních brigád na úrovni dilen , provozoven , závodů i podniků, o další rozšíření a prohloubení jejich činnosti zejména směrem ke zlepšování technologie výroby a jakosti výrobků, zvyšování produkti

vity práce, snižování počtu normohodin , zlepšování technických parametrů výrobků. V komplexních brigádách je třeba spatřovat trvalou vyšší formu zlepšovatelského, novátorského a vynálezeckého hnutí, spojující kolektivní

výrobní zkušenosti dělníků a inženýrsko-technických pracovníků, a vše možně napomáhat jeho dalšímu rozvoji.

V souvislosti s vytvořením velkých výrobně hospodářských jednotek 133

je správné učinit opatření, aby ředitelé a ostatní vedoucí hospodářští pra covníci se mohli při zvyšování úrovně řídící práce a při svém rozhodování

opírat o bohaté zkušenosti dělnické třídy a pracující inteligence a pracu jícím se umožnila nejširší účast i na řízení a hospodaření velkých hospo dářských celků. Významnou formou pro zařazování výrobního aktivu z řad dělníků, techniků, hospodářských pracovníků, stranických a odbo

rových funkcionářů do řízení výrobně hospodářských jednotek je vytvá ření technickoekonomických rad jako poradních orgánů ředitelů. Základní obsah jejich práce spočívá v tom, aby posuzovaly nejefektivnější řešení

technických a ekonomických problémů, jednaly o perspektivních otázkách rozvoje podniků a závodů, zejména rozvoje technického, projednávaly

účinnost různých forem hmotné zainteresovanosti na výsledcích hospo daření, zabezpečovaly uskutečňování výsledků výrobních porad a kom

plexních brigád. Mají účinně pomáhat v technickoekonomické propagandě v podnicích a závodech a iniciativně podávat náměty stranickým a odbo rovým organizacím a vedení, jak zabezpečovat růst technického vzdělání

pracujících. Svá doporučení a usnesení předkládá technickoekonomická rada řediteli výrobně hospodářské jednotky. Technickoekonomická rada dbá, aby bylo co nejlépe využito bohatých zkušeností a tvůrčí iniciativy pracujících , aby v organizační jednotce byly

vytvářeny podmínky k soudružské spolupráci a vzájemné pomoci techniků, ekonomů, mistrů a dělníků, od ředitele až k dílnám . Přitom vychází z úkolů vyplývajících z výrobních porad a výsledků práce komplexních

brigád. O svých iniciativních opatřeních se radi se stranickou a odborovou organizací. Stranické i odborové organizace mají včas a s předstihem pro

jednávat plány činnosti technickoekonomických rad , vyjadřovat se k jejich správnému kádrovému složení a k jejich práci.

Dobře organizovaný systém výrobních porad, soustavná práce komise výrobně masové práce, další rozšíření hnutí komplexních brigád a činnost

technickoekonomických rad jsou předpokladem ' k dosahování dalších úspěchů ve výrobě, ke zvyšování účasti pracujících na jejím řízení a na hospodaření. Proto stranické organizace, komunisté v odborech, hospodář ští vedoucí mají bez otálení celý tento systém uvádět do života. Stranické a odborové organizace maji chápat jeho politický smysl a obsah a nevidět

v něm pouze organizační záležitost. 134

Pracovní náplň výrobních porad, komisí výrobně masové práce, kom plexních brigád, jakož i technickoekonomických rad vychází z plánu závo - 1 du a odborové organizace. Celý tento systém usměrňuje, sjednocuje a řídí

stranická organizace jako vůdčí politická síla v závodě, která vytyčuje hlavní problémy k řešení a kontroluje jejich plnění. Stranická organizace stanoví úkoly komunistům -hospodářským vedoucím , komunistům ve funkcích ROH , v technickoekonomické radě, vedoucím stranických sku pin i dalším členům strany a vede je k jejich důslednému splnění. Stra nická organizace a stranické skupiny současně objasňují smysl a význam

přijatých opatření, soustavně získávají a mobilizují pracující k jejich plně ní, dbají, aby komunisté šli příkladem . Mají prosazovat osobní odpověd nost vedoucích hospodářských pracovníků za splnění každého opatření a starat se, aby jejich plnění bylo pravidelně projednáváno na stranických i odborových schůzích .

Stranické organizace tak sjednocují společné úsilí všech komunistů i bezpartijních u strojů, v projekci, konstrukci, vývoji i výzkumu a v admi nistrativě, členů ROH a ČSM ke splnění stanovených úkolů. Je správné, když výbory základních organizací se budou pravidelně za bývat všemi zkušenostmi z uskutečňování nových forem odborové práce, radit funkcionářům odborů, jak odstraňovat obtíže a nedostatky. Probojo vávat cestu těm metodám odborové činnosti, které umožňují nejširší účast

pracujících na řízení výroby a hospodaření, zvýšit úroveňčlenských schůzí ROH , zlepšit práci s odborovým aktivem , především práci komisí závod ních výborů apod. V té souvislosti si stranické organizace musí uvědomit,

že posílení autority a úlohy odborové organizace jako přímého organizátora účasti pracujících na správě hospodářství, řízení a kontrole výroby je cesta k dalšímu prohloubení socialistického demokratismu, k posílení vě domí pracujících , že jsou skutečnými hospodáři v našem státě, že v jejich rukou je další rozmach národního hospodářství, vědy a kultury, trvalý vzestup hmotného blahobytu . V politickém řízení práce odborů se stranické organizace musí vy varovat jakéhokoliv poručníkování a dbát o maximální samostatnost a iniciativu v práci odborů. Významným posláním komunistů v odbo rech je pracovat tak, aby celá odborová organizace brala úkoly ukláda né stranou za vlastní a zabezpečovala jejich plnění všemi pracujícími. 135

Stranické skupiny ve volených odborových orgánech a všichni komu nisté svou aktivní činností v odborech mají usilovat o všestranné zlepše ní práce jednotné revoluční odborové organizace, o ještě aktivnější účast odborů na hospodářské a kulturní výstavbě, v komunistické výchově pracujících .

Soustavně prohlubovat a rozvíjet masovou politickou a výchovnou práci strany Veškerou činnost závodních organizací strany je nutno posuzovat podle toho, jak působí ke zvyšování politické vyspělosti a uvědomě losti pracujících, k posilování jejich důvěry ve stranu, k tomu, aby pracující chápali politiku strany, považovali ji za svou vlastní a obětavě dávali všechny své síly k jejímu uskutečňování. Prvořadý úkol - řešit všechny vážné problémy ve spojení s lidmi a za jejich nejvyšší účasti - vyžaduje , aby stranické organizace

ve všech závodech a podnicích soustavně zlepšovaly a zesilovaly ma sovou politickou práci. Politická agitace mnohde dosud není na výši současných úkolů. Její význam některé stranické organizace podceňují . Projevuje se to v obsahu jednání stranických schůzí, besed, aktivů, kde jsou leckde jednostranně zdůrazňována jen hospodářská hlediska , ale ztrácí se se zřetele politický smysl, význam a dosah stranických usnesení a úkolů. Málo jsou komunisté vyzbrojováni k agitační práci přímo na členských schůzích , nedostatečně je řízena činnost stra nických agitátorů mezi pracujícími. Jsou dosud stranické organizace ,

které málo pohotově a přesvědčivě reagují na živé a aktuální politické otázky, na problémy, které zajímají pracující , a mnohde dokonce účinně nebojují ani proti nesprávným názorům . Život denně přináší četné otázky z vnitřního i mezinárodního dění, ke kterým je třeba pohotově a zásadně říci pevné stranické slovo. Naši lidé čekají na takové slovo strany, chtějí s námi hovořit. Je povinností

závodních organizací strany věnovat plnou pozornost širokému rozvoji všech bohatých forem politické agitace, veřejným schůzím a besedám

a dbát, aby především funkcionáři strany, odborů a ČSM i komunisté 136

na vedoucích odpovědných místech pravidelně hovořili k lidem , byli v nejživějším styku s dělníky a dalšími pracujícími. Má být pravidlem , že při přijetí stranického usnesení se zároveň vždy stanoví, jakých forem politické agitace bude použito při za bezpečování jeho plnění. Více než dosud mají být po členských a vý borových schůzích svoláváni straničti agitátoři. Na poradě agitačního

kolektivu, který si má vytvořit každá závodní organizace, je správné spolu s výměnou zkušeností jednat o tom , jaka na kterých místech budou agitátoři objasňovat pracujícím stranická usnesení, jejich smysl a význam a získávat je k účasti na jejich uskutečňování. Rovněž by se mělo stát zásadou, aby v každém závodě byly vydávány nástěnné

noviny, bleskovky, pravidelně a široce popularizovány výsledky práce předních kolektivů i jednotlivců, prostřednictvím závodního tisku, rozhlasu, rozšiřovány nové, osvědčené pracovní metody. Řídit veškerou agitační práci na závodě přísluší stranické organizaci, která také plně odpovídá za její obsah. Při rozvoji agitační práce je třeba využívat bohatých zkušeností naší strany z minulosti, být si vědomi, že naše strana vždy politické agitaci přikládala nesmírný význam , a dosáhnout, aby naše současná agitace byla bojovná, ne kompromisní, rozněcovala nadšení a elán pracujících na splnění sou časných úkolů. Na důležitosti nabývá výchoyná práce strany, starost základních organizací o neustálý vzestup politické a odborně technické úrovně dělníků a zaměstnanců.

Velikou péči mají stranické organizace věnovat organizování jed notlivých forem stranického školení, sledovat náplň a úroveň studia, dbát, aby základní znalosti marxismu -leninismu si osvojovali nejen

komunisté, ale stále širší okruh bezpartijních . K politické výchově

je správné plně využívat všech prostředků propagandistické a agitační práce na závodech, závodních lektorátů a dbát, aby se na této stranické práci, kterou řídí stranické organizace, podíleli vedoucí funkcionáři

v závodě, výbory organizací, funkcionáři masových organizací i ve douci hospodářští pracovníci. Stranické organizace spolu s odbory mají věnovat zvýšenou pozor

nost organizování ekonomické výchovy členů strany i pracujících , 137

}

neustále prohlubovat jejich ekonomické znalosti tak, aby v základě ovládli složité problémy ekonomiky a řízení průmyslové výroby. Vždyť jde o to, aby dělnická třída lépe a dokonaleji ovládla a využívala vý robních prostředků, neustále zvyšovala svou kvalifikaci. Vyžaduje to skutečnost, že stojíme na prahu technické revoluce, že musíme vytvářet

předpoklady pro využití atomové energie, polovodičů, zařízení pro automatizaci výrobních procesů apod. Při zvyšování ekonomických znalostí vystupuje před stranické orga

nizace úkol trvale dbát o zařazování politickoekonomických otázek na stranické schůze, do stranických skupin, podle potřeby organizovat stranicko -ekonomické konference za účasti hospodářských vedoucích , techniků, mistrů i předních dělníků a novátorů výroby - komunistů i bezpartijních. Rovněž vést odbory ke konání „ Dnů techniky “ , výstav zlepšovacích návrhů a vynálezů, zvyšování úrovně výuky a praktického výcviku v závodních školách práce a odborných kursech pro jednotlivé

profese, prostě neustále se starat o maximální využití všech osvědče ných způsobů i dalších možností a prostředků k posilování odborné technické zdatnosti pracujících.

Stranické a odborové organizace mají dále soustavně pomáhat v prak tickém a odborném růstu novátorům výroby, zlepšovatelům a vyná lezcům a starat se, aby výsledky jejich práce byly popularizovány a uváděny do výrobní praxe všech dělníků a techniků. Zároveň stra

nické a odborové organizace mají pečovat o široký rozvoj kulturně politické výchovy pracujících a plně využívat klubů a všech kulturních zařízení na závodech. Je třeba touto činností dosáhnout, aby na zá vodech vyrůstal a rozvíjel se nový společenský život prodchnutý vzájemnou soudružskou spolupraci a kolektivní soudržností. Je významným úkolem stranických i odborových organizací vést stálý aktivní boj s přežitky starého myšlení a morálky i vlivy buržoazní ideologie, s projevy revizionismu, individualismu, nekázně a nespráv ného poměru k práci a socialistickému vlastnictví. Zejména v mnohých odborových organizacích je však výchovná a kulturní činnost mnohdy ještě samoúčelná a málo pomáhá k socialistické převýchově dělníků a zaměstnanců, zejména mladých lidí. Odborové organizace mají roz hodněji vystupovat proti porušování pracovní a státní kázně, zneuží 138

vání socialistických vymožeností, nesmějí dovolit rozkrádání a poško zování národního majetku. Masová kulturní práce odborů má napo máhat dalšímu rozvoji iniciativy a při výchově pracujících v komu nistickém duchu.

Mimořádnou pozornost stranických orgánů a základních organizací v průmyslových závodech vyžadují učňovská učiliště, výchova mla dých dělníků a pracovníků, jejich stále širší zařazování k aktivní účasti na rozvoji hospodářství. V mnohých závodech dosahuje mládež pří kladných výsledků ve své práci. Přitom však některé stranické orgány a organizace, funkcionáři odborů a komunisté- vedoucí hospodářští činitelé se chovají k úsilí mládeže, jejímu nadšení a tvůrčímu zápalu při nejmenším netečně. Takový stav je třeba ve smyslu usnesení XI. sjezdu urychleně napravit. Postarat se , aby stranické orgány a organizace, odborové organizace i vedoucí hospodářští pracovníci vytvářeli nejpříznivější podmínky pro práci chlapců a děvčat na všech úsecích výroby. Mají jim poskytovat všemožnou politickou a odbornou pomoc starších kádrových dělníků, spravedlivě hodnotit a povzbuzovat

iniciativu a smělé počiny mládeže v socialistickém soutěžení. Zvláště podporovat a rozvíjet hnutí Za svazácké milióny, soutěž jednotlivců a mládežnických kolektivů, kontrolních hlídek hospodárnosti, čet

vzorné jakosti, zlepšovatelské hnutí a další. Účinná podpora této čin nosti je nejlepším prostředkem socialistické výchovy pracující mládeže.

Jde o to, aby stranické organizace, odbory, hospodářské vedení a zejména organizace mládeže neustále ovlivňovaly všechny mladé lidi, působily na ně a nadchly je pro věc socialismu, která pro ně byla vybojována. Rozvíjení účasti mladých v mnohostranném životě závodů

a celé země má stranická organizace spolu s odborovou organizací

svěřovat více než dosud starším zkušeným dělníkům . Učit mladé ovládat jejich obor, probouzet v nich zájem o ovládnutí pokrokových forem výroby a pokrokové techniky , učit je skromnosti i hrdosti, vychovávat v uvědomělé, politicky vyspělé i odborně zdatné budo vatele socialismu.

XI. sjezd KSČ stanovil, aby ČSM byl postaven pod přímé vedení stranických organizací a orgánů, a vytyčil mládeži smělé budovatelské úkoly. To klade novou velkou povinnost a odpovědnost na práci všech 139

stranických organizací, aby se soustavně zabývaly vedením a výchovou mládeže, ukládaly jí konkrétní úkoly, zvyšovaly svou náročnost vůči

členům a organizacím ČSM a dovedně usměrňovaly jejich iniciativu k plnění výrobních i politických úkolů na všech pracovištích. Stra

nické organizace v závodech mají pravidelně jednat o činnosti mládeže na svých schůzích, zvát na ně funkcionáře organizací mládeže, a na opak pověřovat zkušené funkcionáře strany, aby navštěvovali schůze

ČSM a tam aktivně vystupovali a objasňovali politiku strany. Daleko více než dosud je třeba mladé lidi zařazovat do stranického školeni

a tak zabezpečovat jejich komunistickou výchovu. Zejména přijímá ním nových mladých lidí do strany mají také stranické organizace

dosáhnout, aby ve vedení organizací ČSM pracovalo stranické jádro a funkcionáři mládežnických organizací byli členy či kandidáty KSČ. Nejdůležitějším úkolem stranických organizací vůči ČSM je roz něcovat a podporovat pracovní iniciativu a elán mládeže, zařazovat mladé lidi k odpovědné práci při plnění úkolů hospodářské a kulturní

výstavby. Stranické organizace mají v práci s organizacemi CSM vy cházet z vědomí, že mládež je pomocníkem a zálohou strany. Je zapotřebí pracovat s mládeží trpělivě, soustavně ji vést, zvyšovat úlohu

organizací ČSM a jejich vliv na veškerou mládež.

Zvyšovat účinnost stranickopolitické a organizátorské práce

Komunistická strana jako přední bojový organizovaný oddíl děl-. nické třídy soustřeďuje veškeré své úsilí k uskutečnění nejvyšších zájmů své třídy a všeho pracujícího lidu. Vyžaduje od svých členů obětavé plnění směrnic strany, vysokou obětavost a uvědomělou kázeň .

Jednotlivé stranické organizace, které představují stranu v místě svého působiště, mají přitom podle podmínek závodů a pracovišť při usku tečňováni politiky strany maximálně rozvíjet svou vlastní iniciativu a samostatnost v konkrétní organizátorské činnosti. Nelze se spokojo vat s tím , že některé organizace ještě více žijí jen z důvěry a autority strany, místo aby ji soustavně rozmnožovaly syou vlastní dobrou a cílevědomou prací. 140

K tomu, aby stranické organizace mohly prakticky a účinně uplat řovat svou vedoucí úlohu, je nezbytné, aby, se zabývaly všemi základ ními problémy socialistického budování, otázkami hospodářské vý

stavby, problémy výroby, hospodařením podniků a závodů. Z tohoto hlediska vystupuje zvlášť do popředí organizátorské čin nosti stranických organizací na závodech konkrétní využívání práva kontroly činnosti správy podniku se znalostmi všech složitých pro blémů výroby a hospodaření a za účasti širokého aktivu komunistů

i bezpartijních. Organizace strany získaly v tomto směru mnoho zku šeností. Ve většině se již nespokojují, jako tomu bývalo někdy dříve jen projednáváním či pouhým „ převzetím “ zpráv a návrhů hospo dářských vedoucích . Správně si samy ověřují skutečný stav věcí na jednotlivých úsecích výroby, za pomoci širokého aktivu odhalují ne

dostatky, zkoumají příčiny a především usilují o řešení problémů a vedou k tomu hospodářské pracovníky. Tato činnost, i když dosud není bez nedostatků, se již stala trvalou formou kladně ovlivňující

hospodaření podniků a závodů. Je správné, když stranické organizace

při uplatňování práva kontroly bedlivě zkoumají signály a kritické připomínky pracujících, podněcují jejich zájem o vynalézavost při

rozvoji výroby, stanoví konkrétní opatření, navrhují hospodářským vedoucím a technickoekonomickým radám postup při uskutečňování všech dobrých podnětných návrhů a probojovávají jejich zavádění do výroby. Takový způsob současně podporuje důvěru pracujících ke stranické organizaci a posiluje spojení organizace strany s nejširším okruhem pracujících. V činnosti stranických organizací je třeba do sáhnout takového stavu, aby se pracující soustavně obraceli ke stra nickým výborům , stranickým skupinám i k jednotlivým komunistům v přesvědčení, že stranická organizace je s to se přičinit o prosazení

námětů ke zlepšení stavu ve výrobě, že v hospodářském vedení a pro

střednictvím odborů zabezpečí realizování dobrých námětů a při pomínek.

Rovněž do vědomí všech hospodářských vedoucích musí pronik

nout, že úspěch a všestranný rozmach závodů a podniků, které jim byly svěřeny k řízení, vyžaduje jejich soustavný styk s dělníky, inže

nýry, techniky a mistry a využívání jejich nashromážděných zkuše 141

ností jako trvalou metodu řízení, Musí si být vědomi, že vykonávají své funkce z pověření strany a lidu, že jejich povinností je všemožně

prosazovat a uskutečňovat politiku strany, důsledně dbát jejích vůd čích pokynů a směrnic. Stranické organizace v podnicích a závodech mají ostře vystupovat proti všem byrokratickým metodám v činnosti hospodářských pracovníků a hospodářského aparátu, mají náležitě ovlivňovat jeho styl práce a spojení s pracujícími. Hospodářští vedoucí

jsou povinni stranické organizaci předkládat problémy závodů, na vrhovat opatření k odstraňování nedostatků a zabezpečování výroby,

i sami se mají podílet na práci stranické organizace při výchově a mobilizaci pracujících. Nikdy nemá docházet k případům pře hlíživého poměru hospodářských vedoucích ke stranické organizaci a snahám vymykat se její kontrole, které ve svých důsledcích narušují vztahy soudružské spolupráce, oslabují vedoucí úlohu strany, vedou k nesprávným názorům na politiku strany a chybám v řízení.

Pro důsledné uplatňování vedoucí úlohy strany a tím i pro úspěšné zabezpečování úkolů má stále větší význam kontrola plnění usnesení. Kontrola je však stále ještě slabinou naší stranické práce. Při plnění přijatých usnesení se v některých organizacích a u jednotlivých členů strany dosud setkáváme s nedůsledností a nezřídka dokonce s lehko vážností k osudu přijatých 'usnesení. Není myslitelné, aby docházelo i k takovým případům, kdy komunisté ve stranické organizaci schvalují nejen prospěšnost, ale i naléhavost různých opatření, souhlasí s na vrhovaným usnesením , avšak mnozí z nich již méně dbají o jeho důsledné a nejrychlejší splnění. Takové případy nelze charakterizovat jinak než jako hrubou nezásadovost a přímo oportunismus v praktické práci, které je třeba co nejrozhodněji odsoudit a krok za krokem důsledně vymycovat. Stranické organizace a všichni komunisté jsou povinni houževnatě na svěřeném úseku bojovat a aktivně uskutečňovat usnesení strany. K tomu je zavazují stanovy strany, vysoká a uvědo mělá kázeň , k tomu je zavazuje příslušnost ke komunistické straně jako bojovému oddílu stejně smýšlejících a jednajících lidí. Důsledné uskutečňování přijatých usnesení, jednota slova s činy posilují akce schopnost stranických organizací a přispívají k soustavnému upev 142

ňování důvěry pracujících ve stranu, ke stále těsnějšímu semknutí strany a lidu .

Prohlubování vedoucí úlohy strany v mnohém závisí na jednotli vých lidech, na rozmístění komunistů, na jejich činnosti mezi pracu

jícími, i obětavosti a příkladu v konkrétní práci. Z tohoto hlediska má značnou důležitost kádrová práce stranických orgánů a organizaci.

Je nejen právem, ale i povinností závodních organizací strany dobře znát lidi na závodě, dělníky na pracovištích, techniky, mistry i hospo dářské vedoucí. Spolu s rozmistováním komunistů stojí v popředí i otázka neustálého růstu a zpevňování stranických řad na základě přijímání dělníků a dobrých pracovníků i zkušených organizátorů výroby, dobrých mistrů a techniků, lidí majících smysl pro vše nové a pokrokové, oddaných věci socialismu.

Při obsazování důležitých funkcí ve výrobě, jako jsou hospodářští vedoucí, vedoucí jednotlivých cechů a provozů, mistři a technici, plánovači, odpovědní pracovníci v administrativě, má stranická orga nizace aktivně ovlivňovat jejich rozmistování a dosazování do funkcí. I když přijímat pracovníky je právem ředitele, má organizace strany pečovat o výběr lidí přicházejících na důležitá místa, zaujmout k nim své stanovisko, a ředitel je má respektovat. Přitom vždy dbát o prosa

zování správných zásad v kádrové politice na základě třídní a politické spolehlivosti lidí, doplněné pracovní i odbornou zdatností. Důsledně bojovat proti všem projevům „ rodinkaření “ a „ přítelíčkování“, které vedou k zakrývání nedostatků, přehlížení chyb a k pohodlnosti. Stra

nická organizace je naopak povinna vytvářet zdravé soudružské vztahy spolupráce na základě otevřené kritiky a sebekritiky a vzájemné po moci.

Má- li stranická organizace při řešení politických, hospodářských a kulturních úkolů sehrát vůdčí úlohu, pak nemůže pracovat ze dne

na den, bez perspektivy. Naopak, má mít pracovní plán, v němž si stanoví na základě úkolů závodu a důkladného rozboru situace kon

krétní cíle, kterých chce v daném období dosáhnout. Podle takto vypracovaného plánu má pak stranická organizace nastolovat hlavní,

palčivé problémy, které vyžadují řešení, aby stanovených cílů bylo dosaženo. Jsou to problémy týkající se jak bezprostředně života závodu 143

a jeho osazenstva (politická a odborná výchova pracujících , otázky hospodářské, sociální a kulturní život na závodě apod.), tak i problémy celostátního charakteru a otázky vnitrostranické práce. Nelze říci, že by naše stranické organizace pracovaly bez plánu. Avšak namnoze chybí v pracovním plánu jasné vytyčení cíle a zaměření právě na hlavní a rozhodující otázky. Súly organizace se tak tříští a oslabuje se účinnost stranické práce. Jde rovněž o to , spojit v práci výborů stranických organizací zásadu

kolektivního posuzování a rozhodování se zásadou osobní odpovědnosti za plnění usnesení na jednotlivých úsecích činnosti organizace strany. Je správné, aby každý člen výboru měl přidělen určitý úsek , za který odpo

vídá (stranická výchova, agitace, tisk, rozhlas, práce ROH, ČSM, hospo dářství organizace, evidence členů a administrativa atp .). Tento způsob práce výboru nesmí ovšem znamenat pěstování resortismu. Výbory stra

nických organizaci se mají obklopovat širokým aktivem komunistů i bez partijních, jehož prostřednictvím prosazují plnění politických i hospodář ských cílů v hospodářském vedení, v odborech, na pracovištích , ve výrobě. Závodní organizace jsou povinny pravidelně konat stranické plenární

a výborové schůze, seznamovat komunisty i další pracující se všemi důle žitými usneseními a vést je k jejich plnění. Na členských schůzích jednají členové strany o úkolech, které přísluší stranické organizaci, a určují způ sob jejich provádění. Vážně proto porušují vnitrostranickou demokracii a omezují práva členů ty stranické organizace, které pravidelně nesvolávají členské schůze nebo nedostatečnou přípravou připouštějí jejich bezobsaž ný, formální průběh , bez konkrétních závěrů a úkolů pro jednotlivé komu nisty.

Má být také pravidlem , aby se bezprostředně po členské i výborové schůzi konala porada s vedoucími stranických skupin, kde se konkrétně rozpracuje postup stranických skupin a komunistů k zabezpečování přija tých usnesení. Stranické skupiny jsou důležitým článkem ve výstavbě strany. V jejich činnosti je nutno v plné míře využít možností operativ

ního svolávání členů skupin, řešit problémy na pracovištích , pohotově reagovat na různé mezinárodní i vnitřní události.

Důležitým prostředkem ke zvyšování aktivity komunistů a účinnosti Stranické práce je ukládání konkrétních stranických úkolů nejrůznějšího 144

charakteru, spojené s kontrolou jejich plnění. Stranické úkoly jsou mno hotvárné. Jako stranický úkol může být členu i kandidátu strany například uloženo vyřešit určité ekonomické a technické problémy ve výrobě, v orga nizaci práce a zlepšování technologie výroby, zorganizovat v určitém úseku dilny socialistické soutěžení, převzít odborný dohled nad zvyšováním kva lifikace některého chlapce nebo děvčete v dílně, uplatnit určitý pokrokový způsob ve výrobě, pracovat v některé komisi ROH, starat se o názornou agitaci, splnit ten či onen úkol krátkodobého nebo dlouhodobého charak teru . Pečlivý výběr stranických úkolů podle zájmů a schopností komunistů vede stále větší počet členů strany k aktivní práci, znásobuje síly stranické organizace, přispívá k semknutosti stranických řad, upevňování jednoty a akceschopnosti stranické organizace. Podstatně je třeba zvýšit účinnost stranické práce ve velkých podnicích, dosáhnout dalšího zvýšení aktivity komunistů v závodech s vícesměnným provozem . Stále shledáváme, že o činnost komunistů v nočních směnách projevují stranické organizace menší zájem , neuvědomují si plně, že

výroba a její zabezpečování jsou pro všechny směny stejně důležité a často že dobrá příprava práce i materiálu má velký vliv na rytmický chod celé výroby. Když stranické organizace málo usilují, aby se podle směn pořá daly například stranické schůze, plně byla rozvíjena činnost stranických skupin v nočních směnách , věnována starost rozmístění komunistů do těchto směn , dochází nezbytně k tomu, že část komunistů je vyřazována z plné stranické práce a oslabuje se vliv i význam celé organizace strany. Závodní stranické organizace rovněž nemohou opomíjet pomoc vesnici

v úsilí o dosažení rozhodujícího vítězství socialistických výrobních vztahů. K účinné pomoci při plnění tohoto převratného úkolu mají závodní orga nizace příznivou podmínku v tom , že není většího závodu , v němž by

nepracovali členové strany, dělníci a zaměstnanci, kteří bydlí na vesnici. Mnozí z těchto komunistů účinně pomáhají vesnickým organizacím , pra cují ve stranických výborech, v národních výborech apod. Je však účelné, aby závodní organizace čas od času individuálně jednaly s každým členem bydlícím na vesnici o jeho zařazení do činnosti v obci a ve spolupráci s vesnickou organizací kontrolovaly plnění úkolů svěřených těmto sou

druhům . Závodní organizace mají také pravidelně sledovat činnost patro nátů závodů nad JZD, dbát, aby těžiště této významné podpory dělnické 10 Usnesení a dokumenty

145

třídy vesnici bylo v soustavné politické a organizátorské práci i v poskyto vání odborné a materiální pomoci.

XI. sjezd naší strany vytyčil jasné perspektivy dalšího rozmachu naší země, rozvoje národního hospodářství a vzestupu životní úrovně lidu. Sjezdová usnesení byla v celé straně i mezi pracujícími přijata s nadšeným souhlasem . Náš pracující lid vyjádřil své odhodlání dosáhnout pod vede ním strany nových vítězství. Je vysokým závazkem stranických organizací v průmyslových závodech jít v čele houževnatého úsilí všeho lidu, rozně covat iniciativu a elán pracujících , abychom našeho cíle - dovršení socia listické výstavby - dosáhli v době co nejkratší.

Ústřední výbor KSČ uložil ústřednímu výboru KSS a všem krajským výborům , aby usnesení „ O práci organizací strany v průmyslových závo

dech “ bylo projednáno v krajských výborech KSČ a KSS, okresních

výborech KSČ a KSS, základních organizacích strany v průmyslových vodech , stranických skupinách oblastních a okresních výborů odboro

vých svazů a stranických skupinách krajských a okresních výborů ČSM. Ústřední výbor KSČ uložil projednat usnesení na stranických aktivech a seminářích výborů organizací v říjnu a listopadu 1958 a dbát, aby se plně promítlo v přípravě a jednání výročních členských schůzí stranických organizací.

146

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 13.-14. LISTOPADU 1958

Ve dnech 13. a 14. listopadu 1958 se konalo zasedání ústředního výboru

Komunistické strany Československa. Na programu zasedáni byly otázky rozvoje životní úrovně, problémy přestavby soustav dělnických mezd a řešení bytové výstavby. Referát přednesl soudruh Antonín Novotný. Ústřední výbor konstatoval, že na základě rostoucí politické a pracovní aktivity a iniciativy našeho lidu dochází k dalšímu úspěšnému rozvoji národního hospodářství. Plán průmyslové výroby je překračován, vzrostla produktivita práce a zvyšuje se efektivnost výroby. Roste počet jednotných

zemědělských družstev, která se ekonomicky upevňují. Příznivě se rozši • řují naše hospodářské styky se socialistickými zeměmi, především se So větským svazem .

Na základě těchto skutečností zkoumal ústřední výbor KSČ možnosti, jak za předpokladu další mobilizace všech rezerv národního hospodářství,

důsledného odstraňování nedostatků, zejména v růstu zemědělské výroby, a dalšího rozvoje budovatelské aktivity pracujících zabezpečit postupné splnění směrnic XI. sjezdu strany o stálém zvyšování životní úrovně naše ho lidu .

Dosavadní vývoj vytváří předpoklady, abychom přestavbu dělnických mezd , která má být uskutečněna v příštích dvou letech, provedli při cel kovém zvýšení průměrných nominálních mezd dělníků. Zásadní směrnicí

pro provedení přestavby je maximální mobilizace vnitřních rezerv pod

niků a nejvyšší hospodárnost. Ústřední výbor je přesvědčen, že dělnická třída uvědoměle vyzdvihne přestavbu mezd jako bojový úkol při výstavbě 147 1

socialistické ekonomiky, jehož úspěšná realizace je podmínkou plánovitého zabezpečení dalšího růstu životní úrovně.

Vyřešení bytového problému podle směrnic XI. sjezdu předpokládá, že bude do r . 1970 vystavěno 1 200 000 bytů tak, aby každá domácnost měla

přiměřený byt. Ústřední výbor zdůraznil nutnost kvalitativního obratu v rozvoji surovinové základny stavebnictví, v přípravě, projekci, pláno vání a zprůmyslnění bytové výstavby. K zabezpečení úkolů tak velikého rozsahu je nutno vedle dosavadních forem státní a soukromé výstavby

široce rozvinout bytovou výstavbu, organizovanou průmyslovými pod niky, jednotnými zemědělskými družstvy a lidovými bytovými družstvy,

a tím uvolnit další zdroje finanční, materiální i pracovních sil. Jednání ústředního výboru znovu zdůraznilo, že při dalším celkovém růstu osobní spotřeby obyvatelstva bude nutné zabezpečit rychlejší růst osobní spotřeby rodin s nižšími příjmy, především rodin s více dětmi. Pro řešení těchto úkolů má velký význam snižování maloobchodních cen kladních potřeb, zejména potravin. Ústřední výbor se zabýval také otáz kami úprav rodinných přídavků na děti, které by zvýhodňovaly rodiny s větším počtem dětí, řešením problémů nízkých příjmů takzvaných sta rodůchodců, vytvářením podmínek pro rozvoj zaměstnanosti žen a zlep šení služeb obyvatelstvu . Ústřední výbor KSČ ukázal, jak důležité je vytváření předpokladů pro další postupné zkracování pracovní doby. Při řešení tohoto úkolu bude nutno postupovat podle jednotlivých oborů, na základě dalšího růstu pro duktivity práce a širšího uplatňování nové techniky. Diskuse, ve které promluvilo 27 soudruhů, potvrdila, že předložené návrhy plně odpovídají současným potřebám socialistické výstavby a zvy šování životní úrovně. Přinesla celou řadu podnětů pro řešení jednotlivých

otázek a ve shodě s předneseným referátem zdůraznila nutnost zvýšení mobilizace všech rezerv národního hospodářství pro úspěšné splnění vy

tyčených úkolů ve zvyšování životní úrovně.

Ústřední výbor jednomyslně schválil toto usnesení: 1. Schválit zprávu soudruha A. Novotného a návrhy politického byra ÚV KSČ k uvedeným otázkám .

2. Uložit politickému byru ÚV KSČ vypracovat na základě jednání

pléna ÚV KSČ dopis ústředního výboru o těchto otázkách. Dopis ÚV 148

KSČ uveřejnit v nejbližších dnech a předložit k diskusi orgánům , organi zacím a všem členům strany a současně i organizacím Národní fronty a všemu pracujícímu lidu. Diskuse bude uzavřena 15. ledna 1959.

3. Uložit politickému byru ÚV KSČ, aby zhodnotilo průběh a zpraco valo závěry diskuse a předložilo příštímu zasedání ústředního výboru kon krétní návrhy na opatření v oblasti životní úrovně, přestavby soustav děl nických mezd a řešení bytové výstavby.

Zasedání ústředního výboru KSČ bylo zakončeno Internacionálou .

A

149

DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA VŠEM ORGANIZACIM STRANY

A VŠEM PRACUJÍCÍM ZE DNE 18. LISTOPADU 1958

Soudruzi a soudružky, pracující Československé republiky ! Ústřední výbor KSČ předkládá všem komunistům a všem pracujícím

naší republiky k posouzení jednu z nejzávažnějších otázek dovršení socia listické výstavby - otázku dalších cest zvyšování životní úrovně lidu. Jde tu o konkrétní rozpracování směrnic XI. sjezdu KSČ , které ukládají za bezpečovat další rychlý a všestranný růst životní úrovně obyvatelstva. Jako vždy, když jde o řešení závažných otázek rozvoje naší země, obrací se strana na vás všechny, abyste se svými zkušenostmi, svou radou a svými

návrhy zúčastnili rozhodování o tom , jakými konkrétními cestami a opa třeními co nejúčinněji zabezpečit linii XI. sjezdu k dovršení socialistické výstavby v oblasti životní úrovně, při zabezpečení dalšího rozkvětu naší vlasti a šťastného života všeho lidu.

Předstupujeme s těmito otázkami před vás v době, kdy v kapitalistic kých zemích dělnická třída, rolnictvo i ostatní vrstvy obyvatelstva stále tíživěji pociťují důsledky nastupující hospodářské krize. Tento neradostný výhled, který náš lid z vlastní zkušenosti dobře poznal v kapitalistickém Československu, byl vítězstvím socialistického zřízení v naší zemi navždy odstraněn .

Dnes máme před sebou jasnou perspektivu neustálého vzestupu životní úrovně všech pracujících. Již uplynulá léta znamenala v tomto směru obrovské změny. Rozvoj socialistického hospodářství se stal zdrojem rychlého růstu národního důchodu, který se proti roku 1937 zvýšil o 108 % .

Rozhodující význam pro růst národního důchodu měl náš průmysl, který v poválečných letech dosáhl takového tempa rozvoje jako v žádném prů

myslově vyspělém kapitalistickém státě. Dnes již dosáhla celková prů 150

myslová výroba v Ceskoslovensku více než trojnásobku úrovně z roku 1937. V roce 1957 se výroba elektrické energie zvýšila proti roku 1937 ze 4,1 mld kWh na 17,7 mld , uhlí (kamenného i hnědého a lignitu ) z 34,7 mil.

tun na 75,2 mil. tun, oceli z 2,3 mil. tun na 5,2 mil. tun . Strojírenská vý roba za posledních 10 let vzrostla 4,6krát. V mnohých výrobcích jsme ve výrobě na jednoho obyvatele na nejpřednějších místech ve světě. Proto mohla vzrůst osobní spotřeba proti roku 1948 o 74 % a spole čenská spotřeba o 135 %. Zejména vývoj po peněžní reformě je možno označit za kvalitativní obrat, který položil základ pro neustálý růst reál ných důchodů obyvatelstva. Od roku 1953 byly šestkrát sníženy malo obchodní ceny, čímž obyvatelstvo ušetřilo úhrnem 15 miliard Kčs y roč ním vyjádření, to jest 1140 Kčs v průměru na jednoho občana. Kupní síla koruny vzrostla o více než 20 %. Výsledkem příznivého vývoje růstu reál

ných mezd i zaměstnanosti je neustále stoupající spotřeba, jak ukazuje průměrná roční spotřeba nejdůležitějších potravin na jednoho obyvatele ; například spotřeba masa v roce 1957 se zvýšila proti roku 1936 z 32,9 kg na 51 kg, vajec ze 137 kusů na 174 kusů, pšeničné mouky ze 65,2 kg na 82,9 kg, cukru z 23,8 kg na 33,5 kg, másla ze 4,8 kg na 5,6 kg. Tím vzrostla i denní spotřeba kalorií na jednoho obyvatele z 2545 na 3068. Díky úspěchům mírové politiky Sovětského svazu , díky neochvějné

jednotě socialistického tábora, sjednocujícího pod vedením Sovětského svazu velikou Čínskou lidovou republiku a ostatní socialistické země Evro py a Asie, podařilo se zachovat mír a mírový rozvoj socialistických zemí přináší již dnes své bohaté plody. Výmluvný příklad, jak nesmírné jsou možnosti socialistického řádu,

ukazuje znovu Sovětský svaz, který v předvečer XXI. sjezdu KSSS při chází s velikou mírovou výzvou celému kapitalistickému světu. KSSS vy tyčuje nový smělý plán - v nejbližších letech po roce 1965 předstihnout

USA v celkové výrobě i ve výrobě na jednoho obyvatele, zabezpečit nej

vyšší životní úroveň na světě a vytvořit v příštích 15 letech předpoklady pro dovršení přechodu ke komunismu.

Žádný společenský řád nevstoupil do dějin s takovou nezadržitelnou silou jako socialismus, který zbavuje člověka vykořisťování a dává mu možnost plného a všestranného rozvoje. Nyní po pouhých 41 letech od

Říjnové revoluce vstupujeme již do etapy, kdy socialismus dokáže v krátké době svou drtivou převahu nad kapitalismem ve všech směrech .

Jasná perspektiva, že za pouhých 7 let již socialistická soustava před stihne v objemu průmyslové výroby soustavu kapitalistickou a uskuteční

tak další hlubokou revoluční přeměnu celé situace ve světě, bude nepo 151

chybně inspirovat stamilióny pracujících k ještě mocnějšímu nástupu za uskutečnění socialistických cílů.

I v naší zemi máme všechny předpoklady k tomu, abychom v mírovém soutěžení účinně přispěli k dosažení naprosté převahy socialismu nad kapitalismem , abychom také u nás v historicky krátké době předstihli nej vyspělejší kapitalistické země světa jak ve výrobě, tak i ve spotřebě na jednoho obyvatele. Zárukou toho je naše nejtěsnější spolupráce se Sovět

ským svazem a všemi bratrskými socialistickými zeměmi. Zárukou toho je vysoká politická a pracovní aktivita dělnické třídy, rolníků i pracující inteligence, která přináší významné úspěchy v rozvoji našeho hospodářství. Tyto skutečnosti vytvářejí příznivé podmínky pro to, abychom mohli

uvažovat o praktických opatřeních a cestách, jimiž budeme uskutečňovat tak závažný úkol, jako je zvyšování životní úrovně všech pracujících. Volba cest zvyšování životní úrovně pochopitelně závisí na plnění cílů , které jsme si vytkli, i na prostředcích, které jsme si vytvořili a které vy tvoříme v budoucnu. Proto otázky životní úrovně nelze posuzovat izolo

vaně, bez jejich souvislosti s celkovou hospodářskou situací vytvořenou

vývojem v posledním období a bez přihlédnutí k hlavním úkolům , jež musíme v nejbližším období řešit.

Jaké jsou hlavní rysy současného vývoje našeho hospodářství?

Vcelku úspěšně jeplněn plán v průmyslu – od počátku roku do konce října v hrubé výrobě na 103 procenta. Plánované tempo růstu výroby je

překračováno. Úspěšněji jsouplněny plány v těžbě uhlí, dopravě a strojí renství, i když se zde ještě setkáváme s nedostatky, zejména v kvalitě a technické úrovni výrobků. Letos lze též očekávat lepší splnění úkolů

investiční výstavby než v posledních letech především dík rychlejšímu růstu strojních dodávek, přičemž však stále ještě zaostávají stavební práce. Vzestupu výroby je ve větší míře než v minulých letech dosahováno zvy šováním produktivity práce, která letos vzroste zhruba o 7,5 procenta , kdežto plánováno bylo jen zvýšení o 4,2 procenta. Příznivě se též vyvíjel vztah mezi růstem produktivity práce a průměrných výdělků. Hlavní zásluhu na těchto výsledcích má dělnická třída, její činorodá aktivita a vysoká uvědomělost. Pokud jde o zemědělství, významných výsledků je dosahováno hlavně

ve združstevňování zemědělství; socialistický sektor k 1. říjnu 1958 hos podařil již na více než 75 procentech orné půdy. Výsledky zemědělské výroby v letošním roce však neodpovídají před pokladům, které vytváří růst JZD, ani potřebám národního hospodářství. To svědčí - i když bereme v úvahu částečný vliv nepříznivých klimatic 152

kých podmínek

o trvajících vážných nedostatcích v hospodářsko-orga-,

nizátorské práci. Plánovaných úkolů nebude dosaženo a zemědělská výro ba zůstane zhruba na úrovni loňského roku. Stále zaostává tempo růstu zemědělské výroby za celkovým rozvojem národního hospodářství. Důsledkem toho jsou rostoucí požadavky na náš zahraniční obchod , který musí dovážet stále velké množství obilí a dalších zemědělských pro duktů. Vítězství socialistických výrobních vztahů na vesnici a odstraňo vání zaostalé malovýroby dává trvalé předpoklady pro neustálý vzestup zemědělské výroby. Je však nutné, aby již nyní naše družstva provedla účinná organizačně technická opatření a dávala ve prospěch národního hospodářství a pracujících mnohem více než dosud. Překračováním plánu průmyslové výroby vytvářejí se však v současné době další možnosti pro zvýšení osobní spotřeby. Na základě převažujících kladných jevů v našem národním hospodářství můžeme v současné době přistoupit k řešení otázek zvýšení životní úrovně lidu. Současně však zdůrazňujeme, že rozsah, v jakém budeme moci životní úroveň dále zvyšovat, bude záležet především na tom , jak úspěšně

budeme plnit a překračovat úkoly druhého pětiletého plánu a jak účinně budeme v našem hospodářství odstraňovat ty nedostatky, které dosud máme.

Proto se naše strana obrací na vás, na komunisty a všechny pracující, abyste se vyslovili k tomu, jak využít všechny rezervy pro úspěšný rozvoj výroby, a zároveň posoudili, jaké cesty zvyšování životní úrovně podle dosažených výsledků volit. XI. sjezd určil, vycházeje z celkového a důkladného rozboru , hlavní cesty zajišťování růstu životní úrovně. Nyní jde o to, posoudit, jak v nej bližší době a v jaké míře je vhodné volit jednotlivé cesty, aby linie sjezdu byla plněna co nejúčelněji, a zároveň se zaměřit na zabezpečení těchto cest.

K problému zvyšování životní úrovně můžeme přikročit z různých stran .Uvážit, jaké prostředky věnovat na úpravu nominálních mezd ; nebo jít cestou snižování cen potravin či průmyslového zboží ; nebo dále pro vádět některá sociální opatření apod.Ústřední výbor se domnívá, že v sou časných podmínkách je účelné kombinovat ve správném poměru různé formy zvyšování životní úrovně. Postupovat tak, aby bylo plněno usnesení XI. sjezdu o zvyšování životní úrovně obyvatelstva, a v té souvislosti zvláště dbát o zvýšení životní úrovně rodin s nízkými příjmy na hlavu,

zejména rodin s větším počtem dětí, a to při celkovém růstu osobní spo třeby. Tím zároveň říkáme, že chceme nadále zvyšovat reálné důchody 153

1

obyvatelstva jak cestou zvyšování nominálních příjmů, tak i snižováním maloobchodních cen .

V současném období proto považuje ústřední výbor na základě usnesení XI. sjezdu za prvořadé řešit v zájmu dalšího zvyšování životní úrovně tyto otázky:

1. přestavbu dělnických mzdových soustav ; 2. jako všenárodní úkol do roku 1970 v podstatě vyřešit bytový pro blém ;

3. další opatření ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva.

1. Přestavba dělnických mzdových soustav Zvlášť náročným úkolem velkého politického i ekonomického dosahu je provedení přestavby dělnických mzdových soustav . Přitom je to úkol zá kladní, jehož splnění umožní důsledně uplatňovat socialistickou zásadu odměňování podle množství a jakosti a společenského významu vykonané práce. Je cestou k tomu, jak zvýšit a upevnit hmotnou zainteresovanost pracujících na trvalém vzestupu výroby a produktivity práce. A zvyšování výroby, produktivity práce i snižování výrobních nákladů je klíčem k růstu bohatství naší společnosti i růstu životní úrovně pracujícího lidu.

Přestavba mzdových soustav dělníků v průmyslu spolu se zavedením technicky zdůvodněných norem a dlouhodobých normativů hmotné za interesovanosti je nedílnou součástí našich opatření ke zvýšení ekonomické úrovně řízení a efektivnosti rozvoje národního hospodářství.

Již v celostátní diskusi před XI. sjezdem strany pracující právem kriti zovali, že dosavadní mzdové soustavy i mzdová praxe těmto požadavkům

plně neodpovídají. Je proto nyní naším úkolem , vyplývajícím z unesení XI. sjezdu, dát v letech 1959 a 1960 skutečně do pořádku celou soustavu dělnických mezd. Jejich přestavbou vytvoříme podmínky pro uplatnění technicky zdůvod něných norem, které jsou základem rychlého rozvoje výroby a spravedli vého odměňování, umožníme odstranit neodůvodněné rozdíly ve výděl cích a lépe ocenit kvalifikovanou práci. Bez vyřešení tohoto úkolu by bylo v budoucnu obtížné plánovitě zabez

pečovat další růst životní úrovně. A nejen to , při zachování dosavadních nedostatků mzdové soustavy a nepořádků ve mzdové politice by úsilí pra

cujících, jejich pracovní úspěchy a aktivita byly do určité míry i znehod nocovány.

Pro přestavbu soustav dělnických mezd byly již v oblasti mzdové poli 154

tiky vytvořeny některé důležité předpoklady. Dosáhli jsme obratu v ne příznivém vývoji nominálních mezd. Byla upevněna mzdová disciplina a podařilo se zamezit prohlubování nedostatků ve mzdové praxi. Určitých

dílčích výsledků bylo dosaženo i v oblasti technického normování práce. Při růstu produktivity práce se překračování výkonových norem vcelku stabilizovalo . To svědčí o tom , že vliy technického rozvoje a zlepšování

organizace práce se důsledněji promítá do výkonových norem a vytváří se stále lepší základna pro stanovení technicky zdůvodněných norem . Byla provedena přestavba platové a prémiové soustavy technickohos podářských a administrativních pracovníků ve výrobě, zaměřená na to , aby

účelnými vnitřními opatřeními,organizací podniků a závodů byla zkvalit něna jejich práce a snížen jejich počet. Přesto přestavba dělnických mzdových soustav zůstává úkolem velmi složitým .

Nezbytné je zejména zdokonalení norem takovým způsobem , aby v nej širší míře byly uplatňovány technicky zdůvodněné výkonové normy, které

mají rozhodující význam pro růst produktivity práce, odhalování rezerv a zdokonalování výroby. Dnes je však v našich závodech značná část norem

technicky neodůvodněných. Pro nestejný vývoj technologie výroby, orga nizace práce a technického normování došlo k nesrovnalostem na různých závodech stejného odvětví i k porušení nezbytných relací mezi odvětvími. Zvláště výrazně se to projevuje ve strojírenství. Je to stav neúnosný, neboť

je brzdou technického pokroku výroby, a tím i růstu produktivity práce. Tato skutečnost byla také v poslední době stále více předmětem oprávněné kritiky dělníků.

Nechceme, aby dělníci pracovali s větší námahou, aby se dřeli. Chceme naopak , aby nová technika na závodech člověku práci usnadňovala. Sou časně však jde o to, vytvořit na základě nové techniky, nové organizace práce a nových vztahů ve výrobě skutečně technicky zdůvodněné normy, z kterých můžeme do budoucna vycházet. Tak budeme mít také pevnou základnu, která bude východiskem pro další růst nominálních mezd. Musíme také vytvořit pevnou a stálou praxi uplatňování a prověrky no

rem . Zásadně nesmějí být nové technicky zdůvodněné normy měněny. Tím se také upevní důvěra dělníků i trvale zaručí jejich rostoucí výdělky. Pouze při změně technických a organizačních podmínek vedením závodu nebo podniku může být norma změněna, ovšem jen tehdy, má- li změna prokazatelný vliv na spotřebu času . Při přestavbě dělnických mzdových soustav rozhodně nejde o snižování mezd, o snižování mzdové hladiny. Je však pochopitelné, že hlavní pro 155

uskutečnění tohoto úkolu je plné využití zdrojů a rezerv na závodech. Teprve potom půjde o poskytnutí finančních prostředků ze státní pokladny pro řešení zdůvodněných rozdílů.

Dosavadní vývoj hospodářství vytváří předpoklady pro to, abychom mohli přestavbu provést při celkovém zvýšení průměrných nominálních mezd dělníků. Počítáme, že v příštích dvou letech bude možno průměrné mzdy dělníků v průmyslu zvýšit proti očekávané úrovni v letošním roce o více než 7 procent, v průměru o 100 korun měsíčně na jednoho dělníka. To bude více, než činilo celkové zvýšení průměrných nominálních děl nických mezd za poslední čtyři roky. Základní směrnicí pro provedení přestavby je nejvyšší mobilizace vnitřních rezerv v průmyslu. Zmíněný růst mezd závisí na vzestupu produktivity práce. Zároveň půjde o to, posílit mzdovou preferencí důležitá odvětví národ ního hospodářství, jako jsou paliva a hutě, přičemž růst bude soustředěn zejména na ty skupiny pracovníků, kde zvýšení je z hlediska potřeby sta bilizace pracovních sil nejnaléhavější. Tato opatření současně umožní jednotlivým odvětvím odstraňovat ne odůvodněné rozdíly ve výdělkové úrovni jednotlivých podniků a současně pomohou i podnikům odstraňovat vnitřní mzdové nesrovnalosti.

Skutečnost, že v době provádění přestavby dělnických mzdových sou stay v letech 1959–1960 chceme dosáhnout tak výrız iého růstu dělnic

kých mezd a tak zvýšit podil růstu mezd na přírůstku produktivity práce, plně odhaluje lživost a bezpodstatnost reakční šeptandy, jako by přestavba byla ,,útokem na mzdy“. Předpokládaný růst výdělků spolu s celým sou hrnem opatření, do jehož rámce zapadá, je novým důkazem , že všechny plody úsilí o zvýšení výroby se plně vracejí pracujícím , především dělní kům, kteří na nich mají rozhodující podíl. U většiny dělníků, jichž se bude úprava týkat, dojde do konce roku 1960 ke zvýšení nominálních mezd. Zároveň jsou však případy, kdy normy a mzdy nejsou ekonomicky zdůvodněné. Je to tam , kde normování zanedbali nebo kde neodpovědně dělali líbivou mzdovou politiku. Jak postupovat v takových případech ? Dáte nám jistě za pravdu, že zde je jen jediná cesta : přizpůsobit se stavu a úrovni na jiných závodech. Ovšem ani v těchto případech nepůjde o to , hromadně snižovat výdělky.

Jde o to, vyvinout nejvyšší úsilí a dosavadní mzdovou úroveň podložit zvýšenou produktivitou práce. Jde o to, zvyšovat kvalifikaci pracovníků , zlepšit organizaci práce, směle odhalovat a využívat vnitřní zdroje a re zervy . To je konec konců nejsprávnější cesta v každém závodě. Podle toho,

jak se nám podaří zmobilizovat tyto zdroje a rezervy a jak ušetříme finanční 156

prostředky, podle toho jich bude možno využít k dalšímu zvyšování životní úrovně. To bude při přestavbě dělnických mzdových soustav velkou po bídkou.

Určité zkušenosti z úprav mezd a platů některých kategorií pracujících byly získány v roce 1956 a 1957. Nebyly to vždy zkušenosti dobré, některé úpravy se v podstatě minuly účinkem . Toho se nyní musíme vyvarovat

a dosáhnout, aby mzdová přestavba byla všude provedena dobře. Proto také otevřeně přicházíme k vám s touto otázkou . Politika, kterou

strana provádí, vychází vždy ze zájmů lidu. Těmto zájmům slouží i pře stavba soustay dělnických mezd .

- Ústřední výbor je přesvědčen, že se vy všichni, dělníci, kolektivy v zá vodech a dílnách a celá dělnická třída, uvědoměle postavíte za přestavbu

dělnických mezd jako za svou vlastní věc, za svůj vážný úkol při výstavbě

socialistického hospodářství. Již přípravné práce, které byly v jednotli vých odvětvích vykonány, plně potvrzují, že drtivá většina dělníků přijímá

přestavbu se souhlasem a plně se za ni staví. Vysoká aktivita a iniciativa dělníků, jejich uvědomělý politický přístup k úkolu dovršit socialistickou výstavbu se projevil v překračování plánů průmyslové výroby, v lepším plnění kvalitativních ukazatelů, v růstu pro duktivity práce i snižování vlastních nákladů . To vše vytváří příznivé pod mínky i pro přestavbu dělnických mzdových soustav, která povede k další mu rozvoji národního hospodářství, a tím i k rychlejšímu růstu životní

úrovně pracujících.

2. Vyřešit bytový problém do roku 1970 - velký všenárodní I

úkol

V souvislosti s dalším zvyšováním životní úrovně lidu stanovil XI. sjezd strany úkol v podstatě vyřešit do roku 1970 bytový problém. To je další závažná otázka, kterou vám všem předkládá ústřední výbor k posou

zení s výzvou, abyste svými návrhy a iniciativou přispěli k jejímu co nej úspěšnějšímu řešení. Jako neradostné dědictví kapitalismu nám zůstal velmi zastaralý bytový

fond. Z 3 600 000 bytů v roce 1945 byly 2 milióny starší 70 let. Byty po stavené do roku 1920 jsou nekvalitní, malé a nevybavené. Byty budované

v letech 1920 až 1938 sice vykazují zvýšenou úroveň bydlení, ale jen pro okruh asi 15 % obyvatel. V době okupace se téměř nestavělo a válkou bylo

zničeno mnoho tisíc bytů. Dodnes například v Praze stále ještě máme více než 70 % bytů o jedné nebo dvou místnostech. 157

1

Takový stav byl výrazem bytové politiky buržoazie v Československu;

podobně se vyskytuje dnes v kapitalistických státech , a to jak z hlediska výstavby, tak nájemného, kdy jsou poškozovány zájmy širokých vrstev pracujících. Nájemné v kapitalistických státech dosahuje v průměru čtvrtiny až třetiny příjmů dělníků, zatímco v naší republice činí v průměru jen 2–4 procenta z průměrných příjmů pracujících. Je ovšem skutečnost,

že velmi nízké nájemné způsobuje vysokou ztrátovost bytového hospodář ství. V současné době hradí stát téměř 70 % všech nákladů na správu, údržbu a amortizaci bytového majetku v socialistickém sektoru.

U nás při socialistické výstavbě jsme soustavně dbali na bytovou vý stavbu. V letech 1947 až 1957 bylo postaveno téměř 444 000 bytů. Přesto však dnešni stav bytového fondu neodpovídá potřebám rychle rostoucí životní úrovně obyvatelstva a požadavkům v období dovršeni

výstavby socialismu. Vzestup životní úrovně, neustálé zlepšování léčebné péče, prudké snížení kojenecké úmrtnosti a značné zvýšení průměrné délky života - to vše vede k vysokému přírůstku obyvatelstva i jeho náro ků na bydleni. Současně je nutno nahrazovat úbytek z demolic a zastara

lého bytového fondu. Stav našich potřeb v současné době vyjadřuje asi 360 000 žádostí o nové byty. Jak naléhavý je bytový problém v nejrozvinu tějších kapitalistických zemích, ukazuje statistika hospodářské komise

OSN, podle níž v roce 1955 chybělo ve Francii 2/2 miliónu bytů a v zá padním Německu více než 34/2 miliónu bytů. Úkol odstranění bytové tísně vyvstal u nás zákonitě na takovém stupni socialistického vývoje, kdy už je v průměru zajištěna vysoká osobní spo třeba hlavních druhů spotřebního zboží. Jde o to , zabezpečit, aby do roku 1970 měla každá domácnost přiměřený byt. Přitom v krajích Karlovy Vary, Ústí n. Lab ., Ostrava a na území hlavního města Prahy chceme tohoto cíle dosáhnout již do roku 1965. Znamená to postavit v letech 1959

až 1970 zhruba 1 200 000 bytů ; z toho ve třetí pětiletce 470 tisíc a ve čtvrté pětiletce 540 tisíc bytů .

Takovou výstavbou bytů , vybavených moderním technicko -hygienic kým zařízením , se zařadí naše republika v bytové úrovni mezi přední země na světě.

Uskutečnit tak veliký úkol, jakým je výstavba více než jednoho milónu bytů během 10 let, vyžaduje splnění především dvou předpokladů : pod statné zvýšení stavební výroby za účinné pomoci ostatních výrobních od větví a rozvinuti účasti pracujících na této výstavbě. Jak náročné požadavky klade tento úkol ode dneška do roku 1970 na všechna odvětví národního hospodářství, ukazuje například zhruba tato 158

potřeba: 4 miliardy kusů lehčených cihel, 12 miliónů tun cementu , 1,5 miliónu tun betonářské oceli, 18 miliónů kubíků lehkých hmot, 69 miliónů čtverečních metrů krytiny a obdobně veliké nároky na vnitřní zařízení. Rozmach bytové výstavby bude klást vysoké nároky na uspokojování potřeb pracujících při vybavování bytů nábytkem a dalším zařízením . Obyvatelé nových bytů budou mít zájem o vkusné a účelné bytové zaří zení, poroste jejich poptávka po nejrůznějším zboží, zejména dlouhodobé

spotřeby. To nepochybně bude i pobídkou k dalšímu rozmachu výroby. Vždyť je nutné, aby potřeby pracujících , které se zvyšováním příjmu oby vatelstva budou stále růst, byly všestranně a plně uspokojovány. Budou se zvyšovat i nároky na kvalitnější poskytování placených služeb . Úsek plaçených služeb je předmětem veliké kritiky, protože nestačí krýt současné požadavky pracujících, ať již jde o služby místního hospodářství, výrobních družstev, dopravy a další. Přitom je nutno počítat, že s novou výstavbou bytů porostou nároky na služby na úseku bydlení a na údržbu. Proto rozvoj služeb a jejich rozšiřování je nedílnou součástí celé bytové výstavby.

Ústřední výbor je si vědom , že plánovanou výstavbu bytů v tak velkém rozsahu nelze splnit pouze dosavadními formami státní a soukromé vý

stavby. Proto sezabýval i dalšími formamibytové výstavby, organizované průmyslovými podniky, jednotnými zemědělskými družstvy a lidovými

bytovými družstvy, které umožní podstatné zvýšení aktivní účasti pracu jících na výstavbě bytů a uvolní další zdroje finanční, materiálovéi pra covních sil.

Široce je třeba rozvinout novou formu podnikové výstavby bytů. Pod niky mohou ze svých velkých zdrojů a za ceny platné pro státní bytovou výstavbu zlepšovat bydlení svých zaměstnanců. K financování této vý stavby mohou použít vlastních volných prostředků , části nadplánovaného

zisku, příspěvků z podnikového fondu pracujících a případně částečného úvěru Státní banky. V kolektivních smlouvách bude účelné spojit iniciativu pracujících s materiálovými, technickými a finančními možnostmi podniků tak, aby

výstavbu podnikových bytů bylo možno provádět rychle a úsporně, při největším využití svépomoci. Pro realizaci podnikové výstavby bytů je třeba iniciativně využívat všech rezerv . Organizovat pomoc stavebních

odborníků, kteří pracují v podnicích, využívat pomocných výroben , do pravních prostředků, organizovat výrobu stavebních materiálů apod. Vytvářet podmínky pro účast závodních a podnikových kolektivů při technické a odborné pomoci a při dokončovacích pracích . V závodech 159

rozvinout soutěž k zajištění výrobních úkolů i za tu část pracovníků, kteří budou vysláni na pomoc bytové výstavbě. Dále bude plně umožněna účast občanstva na družstevní bytové vý stavbě, která sleduje výhodné sladění společenských i individuálních zájmů. Stát poskytne lidovým bytovým družstvům zvláštní příspěvek a přiměřenou půjčku. Předpokládá se , že výstavba bude financována především z vkladů členů družstev ve výši 40 procent celkových nákladů na stavbu bytů. Dále z úvěru poskytovaného družstvu Státní bankou do výše 30 procent celko vých nákladů při 3procentním úroku na dobu třiceti let. Státní subvence bude činit rovněž až 30 procent celkového nákladu na stavbu bytů včetně ceny projektu a pozemku . Je samozřejmé, že výše vkladů členů družstev se bude snižovat úměrně s tím , jak budou klesat náklady na výstavbu bytů. Čím nižší bude cena bytové výstavby, tím nižší bude i výše vkladů. To znovu potvrzuje, jak rozhodujíci význam pro splnění stanovených úkolů v bytové výstavbě bude mít houževnaté úsilí všech pracovníků ve stavebnictví o snížení sta vebních nákladů, spotřeby materiálů, zkrácení doby výstavby atd. V družstevní výstavbě bude platit zásada, že vklad člena družstva se sníží o hodnotu svépomocných prací, které na stavbě odpracuje a jež bu dou ohodnoceny podle odbytových cen a výkonových norem platných ve stavebnictví. Družstevníkům budou poskytnuty výhody také v tom, že

družstevní byty budou vyňaty z přídělového práva národních výborů, že stavební pozemky mohou být získány i vyvlastněním a že i materiál pro výstavbu prováděnou svépomocí bude dodáván družstvům za velko obchodní ceny.

Lidová bytová družstva, organizovaná podle stanov Ústřední rady družstev, budou zřizována podle zájmu pracujících buď při podnicích, úřadech , nebo v jednotlivých obcích a místech tak, aby zajišťovala co nej hospodárnější a nejúčelnější provádění výstavby, správy i údržby do movního majetku.

Na venkově se počítá s další bytovou výstavbou členů JZD. Výstavbou malých nájemných domků , případně řadových domků, řešených tak, aby vyhovovaly novým výrobním vztahům na vesnici, budou JZD pečovat o růst životní úrovně svých členů. Národní výbory a zemědělská družstva mají přitom dbát o kulturní vzhled nové vesnice a o ekonomickou účelnost staveb, hospodařit s půdním fondem , nezapomínat na výstavbu společ ných kulturních i sociálních zařízení. Veškerou výstavbu budou JZD fi nancovat ze svých zdrojů s výjimkou nedělitelného fondu . 160

Soukromou výstavbou rodinných domků budeme i nadále uspokojovat zájmy a požadavky pracujících. Proti současnému stavu však chceme postupně rozšiřovat dodavatelský způsob výstavby rodinných domků, aby było umožněno podstatné zkrácení doby výstavby a její zlevnění. Vyřešení bytové otázky je úkol závažný a náročný. Jeho závažnost spo čívá především v tom , že se bezprostředně dotýká rodinných otázek našich občanů, týká se podmínek a prostředí jejich života, v němž z velké části

soustředují výsledky své práce a vytvářejí podmínky pro kulturnější život rodiny, osobní spokojenosti. Jeho náročnost je dána napjatostí úkolů naší výroby a výstavby a nutností značného urychlení bytové výstavby v krát kém časovém období. Proto je tak důležité, aby se v diskusi k tomuto do pisu vyslovily o bytové výstavbě nejširší vrstvy pracujících . Ústřední výbor je si zároveň vědom , že zásadní obrat v bytové výstavbě

vyžaduje, aby nadšení pracujících, vyvolané XI. sjezdem strany, bylo spo jeno s rázným obratem' ve zprůmyslnění stavebnictví i s širokou pomocí shora , od ministerstva stavebnictví i ostatních resortů, především strojí renství, hutí, chemie, spotřebního průmyslu a výrobních družstev.

Každý kraj bude znát své potřeby pro řešení bytové otázky do roku 1965 a do roku 1970. Bude znát, jaké prostředky na která léta dostane. Z toho budou kraje a okresy vycházet, vyčíslí si rozdíly mezi potřebou a prostřed

ky a zahrnou do plánů, co je možno zajistit na základě iniciativy národních výborů , závodů a družstev v rámci místních zdrojů. Za léta výstavby socialismu strana učila náš lid vidět za čísly veliké per spektivy naší společnosti. Proto za úkolem výstavby nových bytů budou naši pracující jistě vidět soustavnou péči naší strany o neustálý růst životní úrovně a blahobytu lidu .

Vyřešení bytového problému není zdaleka jenom problémem technic kým a výrobním . V prvé řadě je to veliký úkol politický, který vyžaduje soustředit všechny síly našeho lidu, stranických orgánů a organizací, ná rodních výborů, hospodářských orgánů i všech organizací Národní fronty.

Ústřední výbor jepřesvědčen, že tento úkol bude úspěšně zvládnut, že vyřešení bytové otázky se stane záležitostí celé naší strany, že všenárodním hnutím dostatek bytů v krátkém období zajistíme!

3. Další opatření ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva Vzestup životní úrovně lidu je v současném období podmíněn i řešením některých dalších důležitých problémů, s nimiž se ústřední výbor rovněž obrací ke všem komunistům a ke všem pracujícím naší země. 11 Usnesení a dokumenty

161

i

V socialismu nelze ještě zcela odstranit rozdíly při uspokojování potřeb jednotlivců i rodin . V socialistické společnosti vyplývají rozdíly v životní úrovni z toho, že odměna jednotlivých členů společnosti musí být určová na podle množství, kvality a společenského významu jejich práce. Přitom

mezi jednotlivými rodinami jsou rozdíly v počtu nezletilých dětí a v počtu výdělečně činných osob. To ovlivňuje i rozdíly v životní úrovni, která je

konec konců určována výší celkových rodinných příjmů připadajících na osobu .

V souladu s programem dovršení výstavby socialismu stanovil XI. sjezd

KSČ úkol, aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby obyvatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu, především rodin s více dětmi. Je to úkol velkého politického a sociálního významu, který vychází z důkladného rozboru nejvážnějších problémů naší životní úrovně. Při průměrně vysoké životní úrovni jsou v naší společnosti ně které dělnicko -zaměstnanecké rodiny se třemi a více dětmi (částečně i se

dvěma dětmi) a dále i část důchodců, kteří mají nižší příjmy na osobu. Problém nižších příjmů na osobu v rodinách však nelze v našich pod mínkách řešit jednorázovým zvýšením takzvaných nízkých mezd , jak si to ještě někteří lidé zjednodušeně představují.

Prvořadé přirozeně je pozvedat ekonomickou úlohu mzdy tak, aby se plně uplatnila zásada socialistického odměňování za práci. Již dosavadní zkušenosti svědčí o tom, že živitelé rodin převážně pracují na kvalifikova nějších a namáhavějších pracích. Proto také průměrná mzda živitelů rodin , a to bez rodinných přídavků a beze slev na dani ze mzdy, je u nás téměř o 30 % vyšší než celková průměrná mzda v národním hospodářství.

Zvýhodnění kvalifikovaných a namáhavých prací v nové mzdové soustavě se tak stane i důležitým činitelem zvýšení životní úrovně rodin s dětmi. Velký význam pro zvyšování životní úrovně rodin s nižšími příjmy na hlavu a rodin s větším počtem dětí má dále růst reálných mezd soustav ným snižováním maloobchodních cen základních potřeb , zejména potra vin .

Dalším důležitým činitelem je vytváření podmínek pro rozvoj zaměstna

nosti žen. Ve výhledové bilanci pracovních sil do roku 1975 se počítá s velkým vzrůstem zaměstnanosti žen , z toho jen žen z domácnosti o 200 tisíc . Je však třeba jak urychlenou výstavbou sociálních zařízení pro děti zaměstnaných matek, tak rozvojem služeb ulehčit ženám práci v domác nosti.

Ústřední výbor strany jednal i o možnostech , které pro zvyšování život

ní úrovně rodin s více dětmi při daných prostředcích skýtá zvýšení rodin 162

ných přídavků. Tak je možno zvýšit životní úroveň těchto rodin nejrych leji. Tím ovšem také roste sociální složka rodinných příjmů, což má po chopitelně svou hranici, při jejímž překročení by se do jisté míry snížil význam odměny za práci. Hranice je dána v podstatě náklady na výchovu dětí, které rodina musí nést.

Při volbě této cesty nutno především uvážit, zda zvýšit rodinné přídavky na děti již od druhého, nebo až od třetího dítěte. Při přestavbě nemocen ského pojištění byly již od 1. ledna 1957 zvýšeny rodinné přídavky na čtvrté dítě o 20 Kčs, na páté a každé další dítě 0 60 Kčs. Normální rodinné přídavky činí na první dítě 70 Kčs, na druhé 100 Kčs, na třetí 140 Kčs, na čtvrté 180 Kčs a na páté a každé další dítě 220 Kčs měsíčně. Ústřední výbor strany se domnívá, že by bylo správné soustředit nej větší zvýšení rodinného přídavku na třetí dítě a u každého dalšího dítěte

přitom již ponechat stanovenou částku bez další progresivity. Rodinné přídavky na prvé a druhé dítě by zůstaly na dosavadní úrovni. Na tento účel by bylo možno uvolnit částku asi 500 milionů korun ročně. Při zmí

něné koncepci by to umožnilo zvýšit rodinné přídavky na třetí a každé další dítě na 240 Kčs měsíčně. Takové zvýšení by přineslo rodině s třemi dětmi ročně navíc 1200 Kčs, rodině se čtyřmi dětmi 1920 Kčs a rodině s pěti dětmi 2160 Kčs. Tak by významně vzrostla životní úroveň 21 % dělnic kých a zaměstnaneckých rodin s dětmi. Kdybychom v rámci uvedené

částky zvýšili přídavky již na druhé dítě, týkalo by se to sice širšího okruhu rodin , avšak zvýšení by činilo jen 20—30 Kčs na druhé, třetí a další dítě.

Dále je nutno uvážit možnost poskytování rodinných přídavků diferen covaně podle výše příjmu na osobu v jednotlivých rodinách. Rodinné pří davky jsou dnes vypláceny bez ohledu na příjmy a sociální postavení všem pracujícím podle stejných sazeb a počtu dětí. Vývoj životní úrovně rodin s nízkými příjmy na hlavu, zejména rodin s více dětmi, bude určován také tím , jakým směrem budeme dále snižovat

ceny. Největší položku ve výdajích těchto rodin tvoří výdaje na potraviny a odívání. Proto snižování maloobchodních cen musí být v příštích letech zaměřeno hlavně na základní druhy potravin a dále na některé druhy prů myslového zboží nejširší spotřeby. Tak umožníme rodinám s nižšími a středními příjmy na osobu, aby větší část svých příjmů mohly věnovat na

zakoupení průmyslových výrobků, zejména zboží dlouhodobé spotřeby. Klíčem k neustálému snižování cen , hlavně u potravin , je ovšem zvyšo vání zemědělské výroby a její intenzity.

Neméně důležité pro snižování cen je snižování nákladů ve výrobě Již 163

dnes je řada výrobků, kde maloobchodní ceny jsou stanoveny pod výrobní mi náklady, jako je tomu například u mnohých druhů dětské konfekce .

Vysoké jsou i náklady v zemědělské výrobě u vajec, mléka, drůbeže apod .

V souvislosti s rodinami, kde jsou nižší příjmy na hlavu , se často hovoří

o důchodcích s nízkými starobními důchody. Jde o tzv. staropenzisty. Dosavadní zkušenosti ukazují, že přestavba sociálního zabezpečení a ne mocenského pojištění znamenala pro pracující značné zvýhodnění a v zá sadě se osvědčila. Nemohli jsme však zatím vzhledem k omezeným pro středkům zvýšit všechny staré důchody na úroveň důchodů podle nových předpisů. Dnes chceme dále podle našich možností řešit z třídních i sociál ních hledisek nejnaléhavější případy. Pro tento účel se počítá se 150 až 160 milióny Kčs ročně.

Z prostředků doplňkové péče budou i nadále poskytovány peněžité jednorázové nebo opakující se podpory, příspěvky na společné stravování, na nákup uhlí, oděvů apod. těm důchodcům , kteří jsou v nepříznivé so ciální situaci.

Navíc chceme zavést trvalé příspěvky k těm nízkým zaměstnaneckým důchodům , kdy důchodce dostává nízký důchod jako následek kapitalis tického vykořisťování. O poskytování takového trvalého příspěvku mají rozhodovat komise sociálního zabezpečení rad ONV. Tyto komise budou

zároveň rozhodovat o úpravě důchodů bývalých podnikatelů, představi telů bývalého zřízení a trestaných osob. Těmto lidem nebudeme poskyto vat z výsledků práce našeho lidu žádné výhody.

Stále se ještě vyskytují nejasnosti, pokud jde o vyplácení třetinových starobních důchodů pracujícím důchodcům . Systém třetinových důchodů odstranil dřívější stav, který byl brzdou v zaměstnání důchodců . Ale neby lo zcela pochopeno, co se zavedením třetinového důchodu sledovalo. Dnes pobírá každý důchodce, kterému je 60 let a setrvává v zaměstnání, bez

ohledu na to, jakou práci dělá, třetinový důchod a o čtyři procenta ročně se

mu zvyšují penzijní nároky. Třetinový důchod však měl čelit tomu, aby neodcházeli do důchodu ti, kteří pracovali ve výrobě a měli určitou kvali fikaci, ale nestačili již fyzicky na práci, kterou vykonávali do svých 60 let, a proto se jim snížil výdělek. Chtěli jsme je udržet ještě po určitou dobu na takových pracích ve výrobě, které vyžadují vyšší kvalifikace a kde ne

máme dostatek lidí, a přitom zabránit, aby se jim při další nráci snižovala životní úroveň . 164

Chceme se s vámi poradit, jak přezkoumat problém těchto důchodů. Pritom je třeba vidět v celé šíři jak otázku bilance pracovních sil, tak náro dohospodářskou únosnost, zabraňovat zneužívání našich vymožeností, a zároveň řešit naléhavé případy. *

S řešením otázky životní úrovně je spjato i vytváření předpokladů pro

další zkracování pracovní doby. Tento úkol vystupuje do popředí v sou vislosti s naším cílem dovršit výstavbu socialismu a bude nutno jej řešit postupně v souladu s rozvojem národního hospodářství i s dodržováním růstu životní úrovně. Budeme muset postupovat velmi uváženě podle

jednotlivých oborů, vytvářet podmínky pro zkrácení pracovní doby přede vším u pracovníků v podzemí, v horkých provozech a u jiných namáha

vých a zdraví škodlivých prací. Celý problém bude třeba řešit na základě mobilizace rezerv v národním hospodářství, růstu produktivity práce i rozvoje iniciativy pracujících při širokém uplatnění nové techniky.

· Všechna tato opatření, která vám předkládáme k posouzení, mají přispět nejen ke zvýšení životní úrovně v nejbližší době, ale do značné míry předurčují proporce a podmínky zajištění růstu životní úrovně v budouc nosti. Setkají se s plným úspěchem tehdy, budou - li pro jejich další vývoj v následujících letech vytvářeny odpovídající podmínky především v růstu průmyslové a zemědělské výroby.

O předpokladech dalšího růstu životní úrovně se rozhoduje již dnes na každém pracovišti. Jde především o to, aby každý pracovník zaměřil své úsilí k tomu, aby hrubá výroba celého průmyslu vzrostla v nejbližších

dvou letech nejméně o dalších 15 %, abychom i v růstu produktivity práce dosáhli do konce pětiletky dalšího jejího zvýšení o více než 15 % . Stále více je nutné v každém závodě usilovat o nejvyšší hospodárnost, snižovat vlastní, zejména materiálové náklady a přispívat tak ke zvyšování efektiv nosti v celém národním hospodářství. Vytvářet předpoklady pro růst životní úrovně znamená dbát i o neustálé zlepšování kvality výrobků, plnění sortimentu výroby; růstu technické úrovně výrobků, zkracování dodacích lhůt i rychlé rozvíjení služeb.

Také v investiční výstavbě jsou velké rezervy , které je nutno mobilizo vat, abychom investiční prostředky, které máme k dispozici, využili s nej vyšší možnou účinností. K tomu je nutné zkracovat dobu výstavby, snižo

vat rozestavěnost a zlepšovat ekonomické řešení nových staveb . Těmito cestami snížíme i náklady na výstavbu nových bytů. 165

V zemědělské výrobě budeme vytvářet nutné předpoklady hlayně tím , když současně s upevňováním a rozšiřováním družstev budeme dbát o daleko rychlejší růst zemědělské výroby. K tomu je třeba plánovitě zvyšovat intenzitu zemědělské výroby, hektarové výnosy i užitkovost dobytka.

Na všech pracovištích našeho národního hospodářství je tedy nutno v zájmu dovršení socialistické výstavby, v zájmu soustavného růstu životní

úrovně soustředit pozornost na to, abychom vyráběli více, lépe a levněji. *

Soudružky a soudruzi,

obracíme se k vám se všemi těmito otázkami, abyste se k nim vyslovili a aktivně přispěli k jejich úspěšnému vyřešení. Jde o rozhodnutí neoby čejně odpovědná, která musí být opřena o jednotné stanovisko a úsilí celé strany a všeho pracujícího lidu .

Není to poprvé, kdy se strana touto formou obrací k našim dělníkům ,

rolníkům a pracující inteligenci. Činila tak v minulosti vždy, když šlo o řešení závažných úkolů rozvoje našeho státu . V poslední době to byla zvláště všenárodní diskuse před XI. sjezdem strany, která pomohla ujasnit hlavní politické a hospodářské problémy současného vývoje a podstatně přispěla k tomu, abychom vypracovali a XI . sjezdem strany vytyčili linii dovršení výstavby socialismu. Také nyní probíhá již na vesnicích diskuse k přípravě IV. sjezdu jednotných zemědělských druž

stev, jejímž obsahem je zabezpečení dalšího zvýšení zemědělské velkový roby, upevnění a posílení družstev, zdokonalení družstevní ekonomiky i další důležité otázky. Dosavadní diskuse ukázaly, jak se strana v celé své politice opírá

o zkušenosti a mínění našeho lidu. V těchto diskusích se projevuje zá kladní rys našeho zřízení, že lid je jediným vládcem v lidově demokratické

republice, jsou výrazem soustavného prohlubování socialistické demokra cie. To není myslitelné v žádné kapitalistické zemi. Je vůbec možno si představit, že by se kapitalisté odvážili zeptat se pracujících , jak si před stavují zvyšování své životní úrovně ? Lživost a falešnost všech jejich frází o ,,demokracii“ je tak ještě zřejmějši.

Naše strana předkládá dnes otevřeně celý souhrn otázek zvyšování životní úrovně lidu k projednání stranickým organizacím , Revolučnímu odborovému hnutí, národním výborům a všem ostatním organizacím Národní fronty. Vychází přitom z toho, že čím více budou lidé o těchto 166

problémech vědět, tím více pomohou k jejich řešení, tím větší bude jejich zájem o to , aby návrhy strany mohly být co nejdříve uskutečněny. Jsme přesvědčeni, že diskuse o cestách dalšího zvyšování životní úrovně povede k ještě většímu vzestupu aktivity všech pracujících, k odhalování rezerv v průmyslové a zemědělské výrobě i na ostatních úsecích našeho hospo dářství, ve stavebnictví, dopravě, obchodu a jinde. Výsledky této zvýšené aktivity se jistě projeví v plnění a překračování plánovaných úkolů letoš ního i příštího roku. Na tom plně závisí uskutečnění našich smělých cílů při zvyšování životní úrovně lidu. Kupředu za další rozmach naší socialistické výroby, za další růst životní

úrovně lidu, za dovršení výstavby socialismu v naší zemi! Ústřední výbor

Komunistické strany Československa

167

ZÁSADY PŘÍMÉHỌ VEDENÍ ČSM STRANICKÝMI ORGANIZACEMI A ORGÁNY USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ ZE DNE 20. LISTOPADU 1958

1. Naše lidově demokratické zřízení vytváří stále příznivější podmínky pro materiální i duchovní život mládeže. Mladí chlapci i děvčata mají zabezpečenou práci i oddech, jsou jim plně otevřeny brány ke vzdělání, v nejširší míře mohou po boku dospělých rozvíjet svůj elán a tvůrčí inicia tivu při řešení všech otázek politického, hospodářského, státního a kultur ního života .

2. Mládež se v širokém měřítku chápe možností daných jí lidově demo

kratickým zřízením . Aktivně se podílí na uskutečňování úkolů socialistické

výstavby. Účastní se socialistického soutěžení v průmyslu, dopravě, zemědělství, pomáhá na důležitých stavbách, široce rozvíjí hnutí za úspory v závodech. Mladí lidé odpracovali milióny brigádnických hodin při zemědělských pracích i na výstavbě měst a obcí. Mládež si osvojuje poznatky vědy a techniky, vzdělává se a připravuje pro další život a práci. Bohatě se rozvíjí kulturní a osvětová činnost mladých lidí.

Naprostá většina mládeže prokazuje svými činy svůj kladný vztah

k myšlenkám socialismu a proletářského internacionalismu, svou oddanost Komunistické straně Československa. Mladí lidé chápou souvislost své práce s bojem za mír a přátelství mezi národy. 3. Činnost Československého svazu mládeže jako jednotné politické organizace mládeže v naší zemi ovlivňuje rozvoj činorodé práce mladých lidí. ČSM dosáhl v uplynulém období v práci mezi mládeží významných úspěchů. Současně nelze však nevidět, že v ČSM se uplatňuje málo no vých, účinných forem práce a že zejména jeho ideově výchovná práce má vážné nedostatky, málo ovlivňuje a utváří celkový vztah mladých lidí k životu .

4. Náročné úkoly dovršení výstavby socialismu vyžadují, aby Svaz mládeže dále podstatně zvýšil a prohluboval svůj vliv na veškerou mládež. 168

1

Zejména je třeba zlepšovat ideově výchovnou práci napomáhající formo vat vzdělané a nebojácné mladé lidi pevného charakteru , nadšené budo

vatele socialismu a komunismu, kteří budou směle překonávat obtíže a odhodlaně uskutečňovat vysoké cíle stanovené stranou . Kladné rysy, které vtiskuje převážné části mládeže její aktivní účast při

plnění budovatelských úkolů , je nutno dále rozšiřovat a upevňovat vý

chovu mládeže v duchu marxismu -leninismu. Svaz mládeže je povolán v tomto směru pomáhat straně připravit mladou generaci pro její úkoly, zbavovat ji nezdravých vlivů, soustavně zakalovat morálně politický profil mladých lidí – příštích budovatelů komunismu.

Je nezbytné, aby Svaz mládeže se při své práci více opíral o dělnickou mládež, která je jeho jádrem , rozšířil svou působnost a vliv na vesnici, účinněji pracoval mezi mládeží na školách a práce celého Svazu se po zvedala na vyšší úroveň .

5. XI. sjezd strany rozhodl uplatnit zásadu , že Československý svaz mládeže a jeho organizace na všech stupních budou postaveny pod přímé vedení stranických organizací a orgánů. Výchova mladé generace patří mezi nejdůležitější oblasti politické práce strany a za její výsledky nesou strana, její orgány a organizace a všichni komunisté plnou odpovědnost.

I

6. Základní a nejpůsobivější výchovou mladých lidí je jejich aktivní účast v práci. Tuto skutečnost si musí plně uvědomit všechny orgány

a organizace ČSM při zvyšování a prohlubování svého vlivu na veškerou

mládež, i všechny stranické organizace a orgány. Vždyť na plnění úkolů spojených s dovršením socialistické výstavby se bude aktivně podílet veliká část celé dnešní mladé generace.

Stranické organizace a orgány mají zaměřovat pozornost celého Svazu i každé jednotlivé svazácké organizace k tomu, aby největší počet mladých lidí se iniciativně a obětavě podílel na plnění smělých budovatelských úkolů . Ukazovat mládeži perspektivy dovršení výstavby socialismu a vést mladé lidi k jejich uskutečňování. Organizovat jejich účast na stavbách nových velkých děl, dosáhnout, aby se ve velkém počtu rozhodovali pro práci v hornictvi, ve stavebnictví a v zemědělství, zvyšovat účast mladých lidí na budovatelské práci v pohraničních oblastech. Podle podmínek v místech mají stranické orgány a organizace mládeži ukazovat, na které pracovní úseky má především zaměřit své úsilí, stanovit jí smělé konkrétní 189

úkoly a všemožně mládeži pomáhat, aby její podíl na socialistické výstavbě soustavně vzrůstal a mládež se čestně zhostila svého poslání.

Plnění budovatelských úkolů bude významnou pomocí naší výstavbě a podstatně přispěje k morálnímu a politickému zocelení desetitisíců mladých lidí.

7. Stranické organizace v závodech mají věnovat zvláštní pozornost odborné výchově mládeže a soustavnému zvyšování její kvalifikace. Jsou

povinny prostřednictvím komunistů vést odbory i hospodářské vedení k tomu, aby pomáhaly všem mladým zaměstnancům stát se mistry svého oboru , osvojovat si pokrokové výrobní zkušenosti, nejnovější poznatky vědy a techniky. Mládeži je třeba soustavně osvětlovat nesmírný význam velké technické revoluce, kterou prožíváme na prahu atomového věku

a jejíž úspěšné vyřešení bude vyžadovat stále vyšších odborných znalostí dělnické třídy a všech pracovníků k ovládnutí mechanizace a automatizace výrobních procesů. Stranické organizace mají působit, aby odbory a hos podářské vedení aktivně pomáhaly Svazu mládeže organizovat „Rok odborného růstu mládeže" a účinně podporovaly mladé vynálezce, tech niky a zlepšovatele. Je třeba v mládeži pěstovat smysl pro nové, vychovávat mladé lidi lásce k práci i hrdosti na svůj závod. Vesnické organizace strany jsou povinny obracet plnou pozornost syazáckých organizací k tomu, aby mládež byla jednou z hlavních sil v boji za podstatný vzestup zemědělské výroby, šla v čele při zavádění a rozšiřo vání pokrokových zkušeností, zvyšovala svůj podíl v zemědělské investiční výstavbě i při výstavbě kulturních zařízení na vesnici. Stranické organizace mají dbát, aby se mládež široce účastnila odborného zemědělského školení,

družstevních škol práce, osvojovala si poznatky pokrokové zemědělské vědy i praxe. Vést komunisty v národních výborech a ve vedení zeměděl

ských družstev k tomu, aby věnovali stálou pozornost zvyšování odbor ných znalostí mladých lidí a směle mládež také pověřovali důležitými úkoly v zemědělstvi. Vždyť mládež je povolána jít v čele rozvoje zemědělské socialistické velkovýroby a vytváření nových, socialistických vztahů na vesnici. Vesnické organizace mají působit k tomu, aby vesnická mládež

byla vychovávána k lásce k zemědělské práci, a vyvíjet všestranné úsilí při získávání mladých lidí pro zemědělství.

Velká úloha připadá Svazu mládeže ve výchově mládeže na školách a učilištích . Stranické organizace jsou povinny působit k tomu, aby studující mládež byla dobře připravena ke svému budoucímu povolání

a vychovávána k lásce k fyzické práci. Vést ČSM, aby utužoval spojení a spolupráci studentů s dělnickou a vesnickou mládeží, využívat k tomu 170

různých společenských, politických i kulturních akcí, a tak ovlivňovat vytváření politického i společenského profilu studentů. Rychle odstranit ten dosavadní nedostatek, kdy studující mládež je stále ještě málo spojena

s praktickými problémy společnosti a životem lidu. CSM má iniciativně působit při přebudování a výstavbě našeho školství. Stranické organizace

mají dbát o soustavné zkvalitňování polytechnické výuky na školách , věnovat soustavnou pozornost sepětí výuky s výrobní praxi v nejvyšších třídách středních škol a veřejné prospěšné práci na devítiletých středních

školách. Na vysokých školách dbát, aby se podstatně zvýšila účast studentů na životě a správě školy, zejména při rozhodování o stipendiích, ve správě kolejí, v práci vědeckých rad školy apod. Zvláštní pozornost věnovat tomu, aby mládež z odborných a vysokých škol byla více spjata s našimi závody a vesnicemi, poznávala zde život pracujících a účastnila se budovatelské práce.

8. Důležitým úkolem Československého svazu mládeže i všech stranic kých organizací a orgánů je upevnit a soustavně rozvíjet kladné vztahy

většiny mladých lidík myšlenkám socialismu tím , že výchova mládeže bude plně postavena na základy marxismu -leninismu, že mládež bude

vedena vyhraněně v komunistickém duchu. Výchovnou práci mezi mlá deží vést působivými formami a ve srozumitelném podání tak , aby byl u mladých lidí vzbuzován živý zájem , vysvětlování zásadních otázek

dovedně vždy spojovat se životem , který je mládeži blízký. Stranické organizace mají vést ČSM k dovednému využívání všech účinných forem ideologického působení na mládež . Mají dbát o soustavné

zkvalitňování „ Učebního roku ČSM “ tím , že pomáhají svazáckým organi zacím při výběru a školení propagandistů, že pověřují zkušené komunisty

úkoly přednášet a besedovat smládeží, poskytují ČSM pomoc referenty na diskusní večery: na svazácké schůze k různým problémům vnitropoli tického i mezinárodního charakteru i k dalším otázkám , které mládež zajímají. K tomu využívat mnohotvárnosti forem , např. organizovat

besedy se zasloužilými členy strany, hovory národních výborů s mládeží apod.

Stranické organizace mají více než dosud zařazovat členy i kandidáty strany z ČSM a další bezpartijní funkcionáře Svazu do stranického školení. Při projednávání otázek ideologické práce ve stranických organiza cích a orgánech vždy věnovat plnou pozornost výchově mládeže a činit potřebná opatřeni, Při výchově mládeže je třeba klást důraz na výchovu k oddanosti věci

socialismu, který byl pro mládež vybojován. Seznamovat mládež se slav 171

nou historií Komunistické strany Československa a komunistické mládeže, která šla v předních řadách boje dělnické třídy proti panství vykořisťo

vatelů za vytvoření socialistické společnosti. Soustavně mládeži objasňovat politiku strany a skvělé perspektivy, které se před ní otevírají při dovršení výstavby socialismu, zocelovat mladé lidi, vychovávat je videáchmarxismu leninismu. Prohlubovat mezi mládeží vztahy internacionální solidarity s pokrokovou mládeží různých zemí, a zejména vztahy proletářské solida rity mezi pracujícími, a zvláště dělnickou mládeží celého světa. Věnovat plnou pozornost vymycování všech nepřátelských ideologi , které mohou otravovat duši mladého člověka, vést rozhodný boj zejména proti všem pozůstatkům maloburžoazních a maloměšťáckých tendencí, které mezi mládež pronikají, bojovat proti falešnému poklonkování a

obdivování „ západního způsobu života“, bojovat proti vlivu nábožen ského tmářství na mládež atd .

9. S celkovou výchovou mládeže souvisí i soustavné zvyšování její účasti v kulturní a osvětové práci. Stranické organizace a orgány mají dbát, aby těmto otázkám byla věnována každou svazáckou organizaci plná pozornost tak, aby mládež soustavně zvyšovala svůj politický i kulturní rozhled a rozšiřovala své znalosti. Pečovat o účelné využití volného času , organizování mládežnických ochotnických divadelních , hudebních , pěvec kých i jiných kroužků a dbát o správné zaměření jejich činnosti, zejména v Soutěži tvořivosti mládeže.

Nedílnou součástí kulturního života mládeže je tělovýchova a sport. Stranické organizace mají pečovat o to , aby Svaz mládeže získával, soustavně ovlivňoval mladé lidi v tělovýchovné organizaci a Svazarmu,

aby členové Svazu byli mezi nejaktivnějšími cvičenci, sportovci a funkcio náři v těchto organizacích. Má se podílet na tvoření tělovýchovných jednot, sportovních i branných kroužků tam , kde jednoty dosud nejsou. Zvláště v nynějším období mají organizace Svazu získávat největší počet

mládeže pro nácvik na II. celostátní spartakiádu, pomáhat při výběru cvičitelů pro žactvo a dorost, při přípravě spartakiády stát v čele masového rozvoje tělovýchovy na školách, v učňovských střediscích, v závodech i na vesnicích . II

Účinně uplatňovat zásadu přímého vedení Svazu mládeže vyžaduje, aby stranické organizace a orgány při své práci vycházely z těchto zásad : 10. Svaz mládeže se ve své činnosti řídí směrnicemi strany. Usnesení 172

stranických organizací a orgánů, která se týkají Svazu mládeže, jsou zá

vazná nejen pro komunisty v ČSM, ale pro celéorgány a organizace Svazu. Stranické organizace a orgány ukládají orgánům a organizacím ČSM konkrétní úkoly v souladu s usneseními vyšších orgánů Svazu , kontrolují jejich plnění a poskytují mládeži všemožnou pomoc při jejich uskuteč ňování.

11. Svaz mládeže a jeho organizace jsou plně samostatné. Stranické organizace a orgány nesmějí tuto zásadu opomíjet, ale naopak působit, aby organizace CSM samostatně řešily a plnily úkoly .

Při uskutečňování přímého vedení ČSM všestranně podporovat inicia tivu v práci Svazu mládeže a jeho organizací. Dbát, aby činnost Svazu byla cílevědomá, zaměřená k živým problémům v místech , aby vzbuzo vala zájem mladých lidí, aby mládež měla plnou možnost vyjadřovat se

a účastnit se řešení nejrůznějších problémů života v závodě, na vesnici, ve škole.

12. Stranické organizace a orgány mají pravidelně seznamovat funkcio náře Svazu s důležitými stranickými usneseními a závažnými úkoly, které se dotýkají práce mládeže. Je třeba postupně dosáhnout, aby ČSM infor moval stranické organizace a orgány o všech závažných otázkách, s nimiž se ve své činnosti setká, a iniciativně předkládal návrhy na jejich řešení.

K návrhům mládeže je třeba pozorně přihlížet a s mládeží je projednávat.' 13. Při vedení ČSM se stranické organizace a orgány opírají o členy a kandidáty strany v ČSM, kteří mají být ve Svazu mládeže zárukou správného uskutečňování politiky strany. Stranické organizace nemají

připouštět, aby mladí lidé, kteří vstoupí do strany, přestávali být členy ČSM, ale naopak dbát, aby aktivně ve Svazu pracovali. Mají prosazovat zásadu , aby děti komunistů byly nejaktivnějšími členy a funkcionáři

svazáckých organizací a pionýrských skupin . Stranické organizace mají dbát,aby komunisté zastávali funkce v ČSM, pomáhat organizacím a orgánům Svazu při výběru, výchově a rozmísto vání mládežnických funkcionářů. Mají mladým komunistům přímo uklá dat jako stranický úkol, aby aktivně pracovali ve funkcích v ČSM, a dosáhnout, aby funkce ve Svazu mládeže zastávali i další osvědčení sou

druzi, i když již přesáhli věkovou hranici stanovenou pro členství v ČSM. Zároveň je správné volit vedoucí funkcionáře Svazu - komunisty do výborů stranických organizací, do okresních i krajských výborů strany. V činnosti základních organizací má být pravidlem , že k projednávání

důležitých usnesení, politických otázek a společných úkolů i všech závaž ných problémů týkajících se mládeže je do výboru nebo na stranickou 173

schůzi přizván předseda organizace Svazu, a to i tehdy, když není členem či kandidátem strany. O některých důležitých otázkách je správné jednat is dalšími funkcionáři ČSM nebo s celým výborem svazácké organizace. 14. Stranické organizace mají rovněž podle potřeby a situace k důleži

tým politickým otázkám , k projednání závažnýchusnesení strany i k zásad ním problémům vysílat dovýborů a na schůze ČSM zkušené aosvědčené funkcionáře. Pověřovat komunisty, kteří znají problémy mládeže anebo

s mládeží bezprostředně pracují, soustavnou péčí o organizaci ČSM. Odpovědnost za práci organizace ČSM však vždy příslušícelému výboru a celé stranické organizaci.

15. Základní organizace strany jsou povinny dbát o stálé posilování stranického vlivu y ČSM tím , že soustavně budou připravovat nejlepší

členy ČSM k přijetí za kandidáty strany. I když v posledním období byl proti dřívějšku do strany přijat velký počet mladých lidí, nesmějí se stra nické organizace s dosavadním stavem spokojovat. Pro zlepšení činnosti organizací ČSM je nezbytné dále rozšiřovat počet členů strany v ČSM ,

přijímat za kandidáty strany daleko více osvědčených funkcionářů Svazu než dosud. Novým mladým kandidátům na členství ve straně ukládat jako

konkrétní stranický úkol plnou, aktivní práci v ČSM a mezi mládeží. Organizace ČSM mají doporučovat nejlepší své členy k přijetí do KSČ a projednávat tyto návrhy na svazáckých schůzích.

16. Věnovat plnou pozornost i práci pionýrské organizace. Stranické

organizace a orgány mají vést organizace Svazu ke stálému zlepšování forem a přitažlivosti práce Pionýra. Dbát, aby zvláště v radách pionýrské organizace při KV aOV ČSM a jako pionýrští vedoucí pracovali mladí členové a kandidáti strany.

17. Stranické organizace mají dbát o stálé uplatňování jednotného vlivu na mládež v různých společenských organizacích, na mladé lidi v odborech, národních výborech, Svazarmu, tělovýchově a podobně. Prostřednictvím komunistů a členů ČSM v těchto organizacích je třeba uplatňovat jednotný vliv na výchovu a práci mladých lidí. Vést organizace ČSM k projednávání činnosti mládeže ve společenských organizacích a vést je, aby informovaly stranické organizace a předkládaly jim návrhy na řešení různých otázek. Při projednávání problémů společenských orga nizací, v nichž je značný počet mladých lidí, je zároveň správné, aby stranické orgány a organizace si vyžadovaly stanovisko i názory ČSM. Ideová výchova mládeže nebyla zatím vedena jednotně. Nebyly dobře

rozděleny úlohy mezi odbory, tělovýchovnou organizací, Svazarmem , v nichž je organizována značná část mládeže. Při přímém stranickém vedení 174

ČSM je třeba tyto nedostatky odstranit a sjednocovat úsilí při politické a ideové výchově i při rozvíjení pracovní aktivity mládeže tak, aby bylo dosahováno daleko pronikavějších výsledků . Daleko směleji než dosud je také třeba svěřovat mladým lidem různé veřejné funkce v národních výborech a ve společenských organizacích. Stranické organizace jim mají pomáhat získávat zkušenosti, odstraňovat počáteční nesmělost a ostych , pečovat, aby mladí lidé ve svěřených funkcích si počínali co nejlépe. Podle charakteru problémů je účelné zvát členy Svazu mládeže, kteří pracují v různých masových a společenských organizacích, k projednávání úkolů do stranických skupin v těchto organizacích . 18. Okresní a krajské výbory strany jsou povinny pravidelně se zabývat otázkami práce Československého svazu mládeže a dbát o soustavné roz vijení politické i pracovní aktivity a iniciativy mladých lidí. Je správné konkrétně a pravidelně řešit problémy mládeže na schůzích byr i plén za účasti funkcionářů Svazu, zařazovat stále větší počet svazáků

komunistů i bezpartijních do aktivu a využívat jejich sil při zabezpečování a uskutečňování úkolů . Na schůze stranického aktivu k nejrůznějším

závažným otázkám má být stále více přibírán i svazácký aktiv, funkcionáři CSM, svazáci z různých úseků, předsednictva nebo i celéokresní a krajské výbory ČSM. Dále pracovat se stranickými skupinami ve volených orgánech ČSM.

Vést orgány ČSM k soustavnému zlepšování metod práce a dbát o roz šiřování a uplatňování nových , přitažlivých forem mezi mládeží v rámci okresů a krajů. Soustavně pomáhat při zlepšování práce i kádrového složení aparátu ČSM. Zrušit dosavadní stálé komise pro práci mezi mládeží, které byly vy

tvořeny při okresních výborech strany. Vycházet z toho, že stálým aktivem strany pro práci mezi mládeží jsou především komunisté- funkcionáři CSM . Současně využívat osvědčených soudruhů z dosavadních komisí i dalších zkušených funkcionářů , kteří mají k mládeži dobrý vztah, a uklá dat jim úkoly k různým konkrétním otázkám práce mezi mládeží .

19. Československý svaz mládeže a všechny jeho orgány jsou zálohou

strany. Náročný požadavek, aby CSM podstatně zvýšil a prohloubil svůj vliv na všechny mladé lidi , klade velké úkoly na všechny stranické orga nizace a orgány při přímém stranickém vedení Svazu. Má podstatně při

spět k tomu, aby ČSM se ještě těsněji přimkl ke straně a naopak, aby stranické organizace daleko závazněji pociťovaly svou odpovědnost za čin nost ČSM. Musí se projevit v celkovém zpevnění ČSM a přispět k pro 175

7

nikavému zlepšení jeho politické, ideové i organizační práce. Tak sehraje

CSM své důležité poslání při výchově veškeré mládeže k pracovnímu hrdinství v plnění budovatelských úkolů, při výchově mladé generace v komunistickém duchu .

20. Ústřední výbor KSČ ukládá všem stranickým organizacím a orgá

nům projednat tyto zásady o přímém vedení ČSM na svých schůzích za účasti vedoucíchfunkcionářů ČSM a bezodkladně je uvádět do života.

178

ZPRÁVA O STAVU PORADEN A STUDOVEN MARXISMU - LENINISMU A ZÁVĚRY PRO JEJICH ČINNOST USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 20. LISTOPADU 1958

Usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Československa zůdraznilo, že v boji za dovršení socialistické výstavby nabývá rostoucího významu ideologická práce strany, další rozvíjení propagandy marxismu - leninismu. Neustálé zvyšování ideologické a politické úrovně komunistů i bezpartij ních je předpokladem dalšího posilování vedoucí úlohy strany ve všech oblastech našeho života, pro nepřetržitý rozmach politické a pracovní akti vity pracujících .

V průběhu posledních let bylo dosaženo ve stranické propagandě a agitaci řady úspěchů. Zejména ekonomická výchova pracujících přináší kladné výsledky. Ve stále větší míře jsou pořádány na závodech , v JZD, státních statcích a STS technicko - ekonomické konference, jež se ukazují být účinnou formou spojování teorie s praxí, velkou pomocí v řešení po

litických a hospodářských problémů v místě. Dobré výsledky jsou také v propagandě mezinárodních vztahů, která vysvětluje pracujícím základní aktuální mezinárodně politické problémy. Zvýšená pozornost je věnována objasňování boje a činnosti bratrských komunistických a dělnických stran , zejména v úsilí o neustálé upevňování jednoty a semknutosti mezinárodní ho revolučního hnutí, a otázkám boje proti soudobému revizionismu. Poslední období se vyznačuje takézesílenou propagandou vědeckého světo vého názoru , dějin naší strany a otázek výstavby strany a stranické práce. Pozornost, kterou ústřední výbor KSČ věnuje ideologickým otázkám a rozvoji stranické výchovy, se projevuje v celé straně. Krajské a okresní výbory stále více prohlubují výchovu stranického aktivu a věnují pozornost rozvoji ideologické práce v základních organizacích ve spojení s denním životem a úkoly strany .

Úkoly vyplývající z usnesení XI. sjezdu KSČ, zejména úkoly při dovr šování socialistické revoluce v oblasti ideologie a kultury, však vyžadují, 12 Usnesení a dokumenty

177

aby pomoc okresních výborů strany základním organizacím při provádění stranické propagandy a masové politické práce byla stále větší, účinnější a cílevědomější. Krajské a okresní výbory, a základní organizace strany mohou správně rozvíjet svou iniciativu při provádění ideologické práce za toho předpokladu, budou-li sledovat a rozpracovávat ideové otázky v souladu s aktuálními politickými a hospodářskými úkoly. Na základě usnesení ústředního výboru KSČ k zahájení stranického školení v roce 1958–1959 je úkolem stranických organizací soustavně

zabezpečovat vysokou úroveň stranické výchovy a její sepětí se životem a úkoly strany. Nástup do letošního učebního roku stranického školení ukázal, že stranické orgány a organizace věnovaly přípravě a zabezpečení jeho úspěšného průběhu zvýšenou pozornost. Projevilo se to především v odpovědnějším zařazování komunistů a bezpartijních, zejména mládeže, do jednotlivých studijních útvarů, při výběru a přípravě propagandistů a lektorů. Jde nyní o to, plně využít stranického školení k cílevědomému zvyšování ideologické vyspělosti komunistů a upevňování socialistického uvědomění pracujících .

Ve stranickovýchovné práci vystupuje v současné době do popředí péče o politickou výchovu kandidátů strany a mládeže. Veliké úkoly jsou před stranickými organizacemi v souvislosti s dalším rozvojem politické agitace, při účinné pomoci agitátorům a referentům v jejich práci. Nemalé úkoly mají krajské a okresní výbory při dalším rozvoji našeho školství a při upevňování stranického vlivu na školách. Je nutno důsledně zabezpečit usnesení XI. sjezdu, vytvářet podmínky pro uskutečnění perspektivních úkolů , aby naše socialistické školství na všech stupních všestranně zabezpe

čovalo připravenost mládeže pro život, aby učební proces byl těsně spojen s výrobní praxí. Více pozornosti musí být věnováno vědeckoosvětové práci, zvyšování její ideovosti a účinnosti. V tomto směru má velký vý znam stranické řízení činnosti Čs. společnosti pro šíření politických a vě deckých znalostí, osvětových zařízení národních výborů, kabinetů odbo

rářské výchovy a ostatních společenských organizací.

Významným prostředkem krajských a okresních výborů strany k dal

šímu rozvoji ideologické práce se musí stát poradny a studovny marxismu leninismu.

Poradny a studovny v prvních letech své existence významně pomáhaly rozvíjet a zvyšovat úroveň stranické propagandy. Kolem nich byl vybudo 178

* ván aktiv propagandistů a lektorů. Na základě usnesení sekretariátu

ÚV KSČ v roce 1954 došlo k předání krajských poraden a studoven městským výborům strany a k vybudování lektorských sborů přímo u krajských výborů. V důsledku tohoto opatření došlo k dalšímu rozvoji přednáškové propagandy krajských výborů. Také městské výbory vcelku úspěšně využívají poraden a studoven k rozvoji a ke zvyšování úrovně ideologické práce, zejména stranického školení. V současné době dobrých

výsledků v práci poradny a studovny dosahuje městský výbor v Praze. Na základě usnesení městského výboru provádí poradna a studovna cíle vědomou výchovu stranického aktivu . V letošním roce pracuje 23 večerních škol pro pracovníky národních výborů , dopravy, stavebnictví, obchodu a dalších úseků. V těchto kursech studuje kolem 800 posluchačů. Pro další členy aktivu jsou pořádány semináře a cykly přednášek, jejichž program odpovídá potřebám strany na jednotlivých úsecích politického, hospodářského a kulturního života. Na pomoc agitátorům a referentům byl vybudován v městské poradně a studovně kabinet, jehož posláním je názorně seznamovat agitátory s úkoly a fakty ze života městské organizace,

vyzbrojovat je argumentačním materiálem , provádět výměnu zkušeností a zobecnění z agitační práce. Toto zaměření činnosti poradny a studovny je správné. Zkušenosti pražské poradny a studovny mohou být plně uplat

něny i v jiných městech, především v Ostravě, Brně a Bratislavě. Jiná situace se však vytvořila v posledním období v mnohých okresech, kde postupně poradny a studovny omezovaly svou činnost. Jsou případy, kdy některé okresní výbory, místo aby se tímto stavem zabývaly, začaly

považovat existenci poraden a studoven za téměř zbytečnou. Místo zvýšení pozornosti obsahu a zaměření jejich činnosti přestaly se o ně starat. V mnohých okresech v současné době poradny a studovny ve sku tečnosti neexistují. V řadě případů představuje poradnu a studovnu kancelář instruktora propagandy. Z knihoven se staly sklady knih , se kte rými nikdo nepracuje. I tam , kde poradny a studovny zůstaly , často ome zují svou činnost převážně jen na některé úkoly souvisící se stranickým školením , případně s přednáškovou propagandou. Okresní výbory strany nevyužívají poraden a studoven jako účinného nástroje pro bezprostřední řízení a rozvíjení politickovýchovné práce, v nichž bude poskytována soustavná pomoc stranickému aktivu a samo statně studujícím , zejména propagandistům , agitátorům a referentům , a kde dostane každý pracující pomoc a odpověď na různé otázky meziná rodní a vnitropolitické situace .

Při výchově propagandistů a lektorů jde především o to, aby poradny 179

a studovny účinně zabezpečovaly vysokou úroveň stálých seminářů

propagandistů, připravovaly a uskutečňovaly konzultace, ideologické konference a besedy k aktuálním politickým a ideologickým otázkám . V tomto směru je nutné věnovat zvláštní pozornost propagandistům vesnických organizací a propagandistům v útvarech Učebního roku ČSM.

V případech, kdy dojíždění propagandistů z některých vesnických orga nizací na semináře a konzultace do okresu nebo obvodu je obtížné, bude

správné vysílat do těchto organizací lektory okresních výborů, kteří budou

individuálně s propagandisty konzultovat a pomáhat jim v přípravě lekcí a besed k jednotlivým tématům . Poradny a studovny mají organizovat

výměnu zkušeností z práce propagandistů a lektorů, pořádat pro ně exkur ze do závodů a družstev, zaměřené na studium určitých problémů. Zpra

covávat a vydávat studijní materiály a metodické rady k různým tématům , ke studiu stranických usnesení a děl klasiků marxismu -leninismu. Zvýšit

soustavnou teoretickou a metodickou pomoc závodním lektorátům při rozvíjení jejich činnosti.

Na pomoc samostatně studujícím marxismus-leninismus a při výchově stranického aktivu je třeba, aby městské a okresní výbory strany více organizovaly v poradnách a studovnách cykly přednášek, semináře, pří

padně různé večerní školy k základním problémům naší teorie a praxe podle jejich potřeb a pracovního zařazení. Bude správné, aby se okresní výbory při výchově aktivu v současné době zaměřily zejména na odpovědné pracovníky a funkcionáře ze zemědělství, dopravy, stavebnictví, na učitele

všeobecně vzdělávacích a odborných škol, funkcionáře ČSM apod. Pra covníci a spolupracovníci poraden a studoven musí dbát o vysokou úroveň přednášek, seminářů a konzultací, vést lektory, aby v přednáškách zpra covávali nejdůležitější problémy ze současného dění a na základě rozboru správně reagovali na živé místní otázky. Významným úkolem poraden a studoven je poskytování účinné pomoci organizacím strany v přípravě ideologických a stranickoekonomických

konferencí v závodech, JZD, STS, státních statcích apod. Pomáhat dále technickoekonomickým radám , vědeckotechnickým společnostem a zá vodním oddělením Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých zna

lostí v rozvíjení technické a ekonomické propagandy. Při zabezpečování těchto náročných úkolů bude správné v daleko větší míře využívat odbor níků z vysokých škol, vědeckých ústavů i z praxe, kteří v této činnosti budou sami získávat politické zkušenosti pro svou práci. Jedním z důležitých a dosud málo rozvinutých úseků činnosti poraden a studoven je soustavná péče o agitátory a referenty, jejich včasné vyzbro 180

jování kvalitním argumentačním materiálem . V daleko větší míře je nutno konat přednášky a vypracovávat místní materiály a fakta pro stranické referenty, vedoucí agitačních středisek a pro agitátory k různým meziná rodním , vnitrostranickým , jakož i odborným otázkám . Velký význam má výměna zkušeností z provádění všech forem agitace, organizování vý.

stavek k názorné agitaci, které ukazují agitátorům , jak mají pracovat. Podle možnosti okresních výborů bude správné zřizovat v poradnách a studov nách stálé kabinety politické agitace. Při rozvíjení politickovýchovné práce v širokých vrstvách pracujících půjde o to, uplatňovat všechny formy propagandy, jako jsou přednášky na aktuální témata, večery otázek a odpovědí, přednášky spojené s pro

mítáním vhodných hraných i populárněvědeckých filmů,besedy, zejména besedy zasloužilých členů a předních funkcionářů strany s mládeží, apod.

Bude správné obnovit v poradnách a studovnách pořádání pravidelných přehledů mezinárodní a vnitřní situace, popřípadě pořádat přednášky a besedy také k aktuálním technickým a ekonomickým problémům , jako například k otázkám automatizace, chemizace, významu pěstování kukuřice aj. Důležitým úkolem bude rozvinout širokou vědecko -ateistickou před náškovou činnost.

Pro rozvíjení ideologické práce je nutné, aby okresní výbory strany měly v poradnách a studovnách vlastní knihovnu, soustavně doplňovanou

základní politickou literaturou. Zvlášť velký význam pro pomoc studujícím marxismus - leninismus má zpracovávání přehledů politické literatury, studijních materiálů a článků. Dále je zapotřebí, aby poradny a studovny byly dobře vybaveny názornými pomůckami, jako jsou mapy, grafy, diafilmy apod . V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost pořádání výstav, které by názorně a přitažlivou formou seznamovaly členy strany i širokou veřejnost s důležitými celostátními nebo místními fakty a ak tuálními problémy, s politickou i odbornou literaturou k určitým otázkám apod.

Bude správné vytvořit při městské poradně a studovně v Praze kolektiv z řad pracovníků knihoven Vysoké stranické školy, Ústavu dějin KSČ státních vysokých škol pro zpracovávání bibliografických přehledů

k aktuálním politickým a teoretickým otázkám , významným usnesením ústředního výboru strany, k současným mezinárodně politickým událos

tem apod ., které budou vydávány pro potřeby krajských a okresních výbo rů strany .

181

Aby se poradny a studovny marxismu -leninismu skutečně staly účin ným nástrojem strany v rozvíjení a provádění ideologické práce, k tomu je třeba zvýšené péče volených orgánů strany o obsah jejich práce. Poradny a studovny jsou řízeny orgány strany přímo, na základě dlouhodobých a operativních plánů, které vycházejí z úkolů okresních či krajských orga nizací a z potřeb základních organizací strany. V krajských městech, kde nejsou městské výbory strany a je několik obvodních výborů (Ostrava a Brno ), jsou poradny a studovny přímo řízeny krajským výborem KSČ. K dobré práci poraden a studoven je nezbytné, aby v jejich čele stál

ideově vyspělý pracovník, mající zkušenosti ze stranické práce. Rozvinout bohatou činnost poraden a studoven není možné bez každodenní práce s aktivem . Je nezbytné, aby vedoucí poradny a studovny pracoval s vy braným aktivem nejosvědčenějších spolupracovníků a předních lektorů , kteří budou soustavně pomáhat při operativním řízení práce poradny a studovny a při zabezpečování úkolů na jednotlivých úsecích stranicko výchovné práce. Vedle lektorů jsou dalšími spolupracovníky poraden a studoven vedoucí seminářů propagandistů, večerních škol a seminářů samostatně studujících, zkušení vedoucí agitačních středisek a kolektivů , redakčních skupin nástěnných novin , redaktoři závodních časopisů a ves nických novin . Velký význam bude mít aktiv spolupracovníků kolem

knihoven z řad komunistů pracovníků lidových a závodních knihoven , archivářů, výtvarníků aj . K zabezpečení činnosti poraden a studoven musí okresní a krajské výbory zabezpečit materiální podmínky pro jejich práci, zajistit potřebné místnosti, vybavit je zařízením a poskytovat nutné finanční prostředky

pro nákup knih , časopisů , názorných pomůcek apod.

182

O POSTUPNÉ ÚPRAVĚ OBHOSPODAŘOVÁNÍ A SPRÁVĚ LESŮ V ČSR USNESENÍ ZE DNE 25. LISTOPADU 1958

Politické byro ÚV KSČ projednalo materiál o postupné úpravě ob hospodařování a správě lesů v ČSR, předložený ministrem zemědělství a lesního hospodářství, a schválilo návrh zásad řešenítěchto otázek . Přijaté zásady vycházejí ze závěrů XI. sjezdu KSČ a připomínek pra cujících z diskuse k dopisu ústředního výboru strany v minulém roce. V předsjezdové diskusi pracující i mnohé stranické organizace upozorňo valy na nutnost řešit některé otázky řízení a hospodaření v našem lesním hospodářství, zavést v lesích socialistické formy hospodaření a sjednotit operativní správu státních lesů . Dovršeni socialistické výstavby v naší republice předpokládá, aby nejen v zemědělství, ale i v lesním hospodářství byly odstraněny malovýrobní formy hospodaření a nastoleny socialistické výrobní vztahy jako rozhodují ci. Dosavadní vývoj združstevňování soukromých lesů je neuspokojivý. Zatímco v JZD rolníci sdružili více než 70 % své půdy, předali do společ ného obhospodařování dosud jen asi 13 % svých lesů. Tento stav nikterak

nepřispívá k politickému i hospodářskému upevnění družstva. Vlastníci lesa, kteří se podílejí na výsledcích hospodaření JZD, jsou proti ostatním družstevníkům zvýhodněni pobíráním dalšího příjmu plynoucího z vlast nictví lesa. To na jedné straně budi pohoršení družstevníků nemajících

lesy a na druhé straně odvádí vlastníky lesa od společné práce v JZD. Získávání lesní půdy v době intenzívního zakládání JZD působilo těžkosti

při přesvědčování rolníků o vstupu do družstva. Rešit tento úkol v tehdejší době znamenalo by tříštění sil a mělo by za následek zpomalení tempa kolektivizace . Mimo to nebylo v tehdejší době možno stanovit zásadu, že lesy budou předávány bez náhrady. V současné době, kdy družstevní hnutí na vesnici dosáhlo značného

rozvoje, kdy je stranou vytyčen cíl dokončit v podstatě združstevnění, 183

stojí řešení dosavadní držby lesů jako reálný, nezbytný úkol. Postupné převedení lesů zemědělců do JZD umožní uplatňovat v těchto lesích

správné formy hospodaření. Očekává se, že JZD budou sdružené lesy lépe obhospodařovat než většina dosavadních soukromých vlastníků,

aby sloužily rozvoji družstevní výroby i národního hospodářství. Současně s postupným združstevňováním lesů drobných a středních rolníků je nezbytné řešit obhospodařování lesů kulaků a ostatních pří

slušníků bývalých vykořisťovatelských tříd. Tito vlastníci obhospodařují značnou výměru lesů, těží z nich a obohacují se, aniž věnují nejzákladnější péči jejich obnově. Neplní uložené úkoly, které pro ně nejsou výhodné, nerespektují pokyny dohlížecích a kontrolních orgánů a dluží státu velké částky za odbornou správu. V souladu s linií omezování a postupné likvi dace těchto vykořisťovatelských elementů je třeba zhodnotit jejich činnost, důsledně trvat na plnění povinností a v případě porušování stanovených zásad hospodaření lesy odebírat na základě zákonných opatření. Část lesů je v obhospodařování různých drobných majitelů nezeměděl ců. Naprostá většina se o les řádně nestará. Pokud mají tito vlastníci v lese postaveny rekreační chaty, nevyužívají ke své rekreaci pouze svoji výměru lesa, nýbrž celý komplex lesů . Proto je správné, aby byli tito majitelé

získáváni za ponechání si pouze nezbytné výměry ( 10 a) lesní půdy kolem chaty. Ostatní les může být bez újmy většiny vlastníků předán k řádnému hospodaření a využití. Konečně je v zásadách řešena otázka sjednocení správy lesů státních, které jsou z neodůvodněných příčin obhospodařovány různými organi zacemi majícími jiné poslání. Je namístě tuto nejednotnost v souladu se

směrnicí o zjednodušování a zhospodárňování řízení odstranit. Pracovníky z těchto přebíraných lesů využít ke zkvalitnění kádrového obsazení lesních závodů a krajských správ.

Uskutečnění všech těchto opatření vytvoří podmínky, aby se neustále zlepšoval stav našich lesů, aby byla zajištěna a posílena nejen jejich vý

znamná úloha jako producenta dřevní suroviny, ale i ostatní funkce, jako např. vodohospodářská, klimatická, zdravotní apod. Cílem uskutečnění zásad je :

a) Sjednotit všechny státní lesy, které dosud obhospodařují některá ministerstva, ústřední orgány nebo NV a lesní družstva obcí, v jedné podnikové organizaci. Výjimku tvoří lesy mající speciální účel ( vojenské, lázeňské, výzkumné, školní apod .). 184

- S??? :?! 7 b ) S postupným dokončováním združstevňování vesnice získávat rol

níky, aby spolu se zemědělskou půdou předávali i své lesy ke společnémų obhospodařování. c) Spolu s těmito úkoly je nutné řešit i neuspokojivý stav hospodaření: 1. v lesích drobných držitelů nezemědělců ,

2. v lesích kulaků a jiných příslušníků bývalých vykořisťovatelských tříd .

Ad a) Sjednocení správy státních lesů, které dosud spravují státní organizace a lesní družstva obci Pro řízení státních lesů , vyjma lesů účelových, jsou vytvořeny podni

ky — krajské správy lesů. Přesto však zůstává značná část lesů, nemající speciální účel, v řízení jiných organizací, které je k plnění svého poslání naprosto nepotřebují. Sjednocením správy těchto lesů bude zjednodušeno řízení a sníženy správní náklady a doznačné míry se přispěje k lepšímu hospodaření a zlepšení stavu lesů .

1. Lesy obhospodařované národními podniky a jinými organizacemi státního socialistického sektoru .

U této skupiny jde o lesy, které nejsou buďto celé nebo zčásti potřebné pro speciální účely příslušných organizací ( lesy vojenské, národních podniků, výzkumných ústavů, škol apod .). Po prověření účelu a rozsahu spravovaných lesů budou nepotřebné nebo přebytečné lesy předány pod

jednotné řízení krajských správ lesů. Současně prověřit účelnost a rozsah schválených lesních rezervací a jiných lesů vyloučených z normálního způsobu hospodaření. 2. Lesy v obhospodařování národních výborů a lesních družstev obcí. Převážná část lesů národních výborů byla již předána krajským správám

lesů . Předání tohoto lesního majetku dosud obhospodařovaného MNV a lesními družstvy obcí je nutno dokončit.

Předání je třeba provádět na základě důkladného projednání ve stra nických organizacích a v orgánech národních výborů tak, aby bylo zajiště no dobrovolné předání tohoto lesního majetku pod jednotné řízení podni ků krajských správ lesů.

Předání všech těchto lesů skončit nejpozději do 30. 6. 1959. Ad b) Združstevňování lesů drobných a středních zemědělců 1. V této skupině téměř výhradně jde o lesní majetek drobných drži telů, z nichž je značná část již členy JZD. Zatímco při vstupu do JZD 185

sdružovali zemědělskou půdu, ponechávali si převážně lesy v soukromé držbě.

Převedení těchto lesů do soukromého obhospodařování JZD odstrani nežádoucí zvýhodnění některých členů -družstevníků plynoucí z vlast nictví lesa a přispěje k ekonomickému posílení družstva. Proto je třeba přesvědčovat zemědělce - vlastníky lesa, aby současně s půdou země dělskou sdružovali ke společnému obhospodařování i lesy. Podobně je třeba získat k předání lesního majetku do obhospodařování JZD ty země dělce, kteří mají lesy v lesním družstvu nebo jiném společenstvu. Při združstevňování soukromých lesů zemědělců stanovit zásadu, že lesy budou předávány zpravidla bez náhrady. Nepřipustit však, aby lesy byly předávány bez řádného ohodnocení.

Tam , kde JZD bude obhospodařovat větší výměru lesů, doporučit pro

odpovědné řízení lesů, aby byl ustanoven hospodář z řad družstevníků . Připravit pro jejich postupné proškolení kursy v závodních školách práce při krajských správách lesů.

Ad c) Řešení neuspokojivého stavu v hospodaření: a) v lesích drobných majitelů nezemědělců,

b) v lesích kulaků a ostatních příslušníků bývalých vykořistovatelských tříd .

1. Lesy drobných majitelů nezemědělců : Ve vlastnictví různých vrstev obyvatelstva (důchodců a občanů žijících

a pracujících ve městech, majitelů rekreačních chat apod .) je v mnoha

případech nadměrná, nepotřebná výměra lesů. Jejich stav je zvláště špatný, zajišťování odborné správy působí značné potíže. Podle charakteru vlastníků a místních podmínek jednat s nimi o mož nosti začlenění lesa do JZD nebo souvislých ploch státních lesů . Získávat a umožnit jim případně i vstup do JZD. Vlastníkům , kteří na lesní půdě mají postaveny rekreační chaty, je možno ponechat část lesní půdy do výměry 0,10 ha s tím , že lesní porost na této půdě bude obhospodařován socialistickým sektorem . V ojedinělých a sociálně odůvodněných přípa dech určit za předanou výměru časově omezenou náhradu v palivovém dřevu . U drobných držitelů (kde nejde o nepřátelské živly) dodržovat

zásadu dobrovolnosti a řešení provádět po důkladném projednání v ná rodních výborech .

V odůvodněných případech, kde přes upozornění jsou vážně porušová ny zásady řádného hospodaření v lese, využívat po projednání v přísluš 186

ných orgánech NV zákonných opatření. Do budoucna řešit výstavbu. rekreačních chat jejich soustředěním do rekreačních středisek na nezbytně omezenou výměru .

2. Lesy kulaků a ostatních příslušníků bývalých vykořisťovatelských třid :

Současně se združstevňováním lesů drobných držitelů je třeba řešit lesy kulaků a ostatních příslušníků bývalých vykořisťovatelských tříd, kteří převážně využívají lesa pro své obohacování, aniž věnují minimální péči jeho obnově. U těchto držitelů je nutno zpřísnit kontrolu a důsledně trvat na plnění základních povinnosti. Tam , kde se zjišťují nedostatky, rozhodovat se vší důsledností v rámci zákonných opatření (především vl. nař. č. 50/55). Tyto lesy předávat do obhospodařování státních lesů , ve zcela výjimečných případech do JZD. U předání lesů vycházet ze stavu obhospodařování k 1. 1. 1958.

Nová úprava obhospodařování a správy lesního majetku umožní pod statné zlepšení hospodaření na značné výměře lesů. To přispěje k plnění základního úkolu vytyčeného XI. sjezdem KSČ na úseku lesního hospo dářství — zvyšovat produkci dřeva na každém hektaru lesní půdy. Postupné zavedení navrhovaných opatření bude mít nemalý politický význam , neboť se bude dotýkat značného počtu vlastníků. Bude nutné, aby krajské a okresní výbory strany vedly funkcionáře ke zvýšené odpo vědnosti a k zlepšení politické práce stranických organizací na těchto úsecích tak , jak je tomu při získávání rolníků do JZD. Zejména bude nutné

vyvarovat se při jednání o předávání lesů všech nesprávných forem vůči drobným a středním vlastníkům a přísně zachovávat metodu přesvědčo vání.

Naproti tomu bude zapotřebí vést funkcionáře národních výborů , aby

v souladu s linií strany důsledně postupovali podle zákonných opatření proti kulakům a ostatním příslušníkům bývalých vykořisťovatelských tříd, kteří své povinnosti nepini.

Neméně důležitým úkolem krajských a okresních výborů strany při uskutečňování zásad na úseku lesů spravovaných národními výbory, národními podniky aj . socialistickými organizacemi bude zajistit, aby nedocházelo k prosazování zájmů osobních nebo skupin, které by byly v rozporu s cílem schválených opatření.

Pro praktické provádění zásad budou vládou a ministerstvem země dělství a lesního hospodářství vydány příslušné pokyny.

187

DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ III. SJEZDU ČESKOSLOVENSKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

Soudružky a soudruzi!

Ústřední výbor Komunistické strany Československa zasílá III. sjezdu Československého svazu mládeže a veškeré naší mládeži bojové sou družské pozdravy. Přeje plný zdar vašemu sjezdu a celé další práci česko slovenské mládeže pro blaho a rozkvět naší soc'alistické vlasti.

Naše strana vždy oceňovala a na svém XI. sjezdu znovu vyzvedla záslužnou a obětavou práci Československého svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace. Mládež účinně přispěla k úspěchům , jichž jsme do sáhli při budování základů socialismu. Pomáhala na důležitých stavbách , rozvíjela socialistické soutěžení, podílela se na zvyšování zemědělské

výroby na výstavbě měst a obcí, uvědoměle se připravovala k obraně vlasti. Tisíce mladých lidí přispěly k všestrannému rozvoji naší společnosti v odpovědných funkcích v národních výborech, v hospodářství, v armádě a bezpečnosti, v kulturních a osvětových zařízeních . Mnozí z nich jsou nositeli vysokých státních vyznamenání a řádů. Československý svaz mládeže prohlubuje v naší mládeži kladný vztah . k myšlenkám socialismu, vychovává ji v duchu proletářského internacio nalismu a k oddanosti Komunistické straně Československa. Tisíce

mladých chlapců a děvčat připravil Svaz mládeže pro vstup do řad ko munistické strany.

XI. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil před pracujícími naší vlasti jako bezprostřední úkol program dovršení socialistické výstav by, který je současně programem vytváření předpokladů pro postupný přechodke komunismu. Stále závažnější účast na řešení tohotohistoric kého úkolu budete mít Vy, naše dnešní mládež. To vyžaduje, abyste se na toto své poslání již dnes všestranně připravovali. 188

Vyzýváme vás všechny, chlapci a děvčata, abyste se učili komunisticky žít a pracovat, abyste v sobě pěstovali morální politické rysy lidí komunis tické budoucnosti, usilovali o zvládnutí vědy a techniky, v praktické práci probojovávali cestu všemu novému. Zítřek bude potřebovat smělé, doved né, vysoce vzdělané lidi, schopné orientovat se ve všech oblastech politiky, vědy, techniky a kultury. Učte se proto, soudruzi, učte se v práci, ve škole, v celém životě ! Važte si práce svých starších spolupracovníků, svých učitelů , předních dělníkůa družstevníků ! Osvojujte si jejich zkuše nosti a mistrovství! Staňte se oporou strany zejména na těch úsecích so

cialistické výstavby, které jsou dnes pro další postup vpřed rozhodující — v hornictví, stavebnictví a v zemědělství.

Strana očekává, že Svaz mládeže v budoucnosti ještě důsledněji po vede všechnu naši mládež včetně nejmladší pionýrské směny k chápání osobní odpovědnosti za společnou věc našeho lidu, ke skromnosti a k aktivní účasti na výstavbě socialismu. K tomu je třeba používat

daleko více nových forem práce, vést členy Svazu mládeže, aby pracovali také v ostatních organizacích Národní fronty, které sdru žují mládež, a tak zajišťovali jednotný ideový vliv na všechny mladé lidi. Svaz mládeže má rozvíjet a podporovat iniciativu mládeže, zesílit ideologickou výchovu tak, aby daleko více ovlivňovala vztah mladých lidí k práci a životu , aby prohlubovala jejich lásku k vlasti, upevňovala jed notu české a slovenské mládeže, jednotu mladých dělníků, rolníků a studujících .

Velkým vzorem naší mládeže při výstavbě nové společnosti je mládež Sovětského svazu , slavný sovětský Komsomol, budující dnes spolu se všemi pracujícími sovětské země základy pro přechod ke komunismu. Pro socialistickou výstavbu ve svých zemích mnoho vykonává také mládež

lidové Číny a ostatních socialistických států. Společné zájmy a cíle zná sobují síly mládeže socialistického tábora. · Prohlubujte proto ještě více vzájemné přátelství! Rozvíjejte dále družbu a solidaritu s pokrokovou mlá deží ostatních zemí světa ve společném boji za upevnění míru, proti plá núm imperialismu!

Uskutečnění smělých perspektiv, vytyčených XI. sjezdem strany, bude klást na nás všechny náročné úkoly. Mnoho houževnaté práce čeká i naši mládež, hodně úsilí bude muset vynaložit každá organizace Svazu . Česko slovenský svaz mládeže může i v budoucnu počítat s plnou podporou ko munistické strany. Očekáváme, že zásada přijatá XI. sjezdem strany postavit Svaz mládeže a jeho organizace na všech stupních pod přímé vedení stranických organizací a orgánů - dále zvýší aktivitu mládeže při 189

plnění všech úkolů a bezprostředně ovlivní ideovou výchovu mladých lidí v duchu komunismu.

Chlapci a děvčata , Komunistická strana Československa, naše dělnická třída a všechen lid skládají ve vás všechnu svou důvěru, věří, že dáte všechny své mladé síly, revoluční nadšení do služeb vlasti, do služeb věci socialismu!

Ústřední výbor vyslovuje přesvědčení, že Československý svaz mládeže učiní všecko, aby mladá generace vyrůstala v generaci smělou, silnou , tvořivou, ideově zocelenou a přesvědčenou o vítězství naší věci, aby všech

na naše mládež kráčela v předních řadách bojovníků za socialismus a ko munismus.

Ať žije naše mládež a její Československý svaz mládeže! Zdar naší Pionýrské organizaci ! Ať žije zářný příklad naší mládeže

slavný Všesvazový leninský ko

munistický svaz mládeže!

Ať žije Komunistická strana Československa, vedoucí všechen náš lid k dobudování socialismu v naší vlasti!

Praha dne 13. prosince 1958. 1

Ústřední výbor

Komunistické strany Československa

190

ZÁSADY ROZVOJE VNITŘNÍHO OBCHODU

V NEJBLIŽŠÍCH LETECH USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 18. PROSINCE 1958

)

Vnitřní obchod v socialistickém hospodářství má za úkol uspokojovat

rostoucí osobní potřeby obyvatelstva, plánovitě spojovat výrobu se spotřebou a svou činností aktivně ovlivňovat obě tyto složky, rozvíjet a upevňovat svazek města a vesnice. Obchod jako forma směny v socialis tickém hospodářství má důležitou úlohu, neboť tři čtvrtiny příjmů oby

vatelstva se realizují v obchodě při nákupu zboží. Úkol dovršit výstavbu socialismu vyžaduje, aby v práci celého obchodu došlo k základním kvalitativním přeměnám , aby se rozvinuly služby poskytované obyvatel stvu a aby zboží vyrobené socialistickým průmyslem a zemědělstvím bylo lépe, rychleji a levněji realizováno prostřednictvím obchodu.

Vnitřní obchod má v ČSR dvě základní formy - státní obchod a druž stevní obchod. Státní obchod zásobuje spotřebitele ve městech a průmys

lových střediscích, zatímco spotřební družstva se starají o zásobování venkovských míst. Spotřební družstva jako masová organizace s hospodář skými úkoly mají pomáhat při přechodu k zemědělské velkovýrobě a svou hospodářskou i výchovnou činnosti napomáhat k výstavbě a upevňování

jednotných zemědělských družstev. Zvlášť významné místo v činnosti spotřebního družstevnictví zaujímá péče o dobré zásobování obyvatelstva

v pohraničních a odlehlých místech . Za deset let existence socialistického obchodu došlo k významným

změnám ve všech oborech jeho činnosti. Maloobchodní obrat stoupl za deset let na dvaačtvrtnásobek, proti roku 1949 s obratem ve výši 40 mi liard Kčs v běžných cenách stoupl v roce 1958 téměř na 90 miliard Kčs v běžných cenách. Socialistický obchod již značně změnil a zredukoval

nevyhovující a rozdrobenou obchodní síť, kterou převzal po kapitalistic kém obchodě. Nová organizace vnitřního obchodu umožnila zrušit zbytečné mezičlánky, a tím podstatně snížit počet osob činných v obchodě 191

(dnes pracuje ve vnitřním obchodě v Československu 3,2 % obyvatelstva, zatímco v NSR 9 % , v USA 7,7 % , v Anglii a Francii 6 % ). Odstranění

nabubřelého aparátu dřívějších velkoobchodníků a komisionářů a prudký růst koupěschopnosti obyvatelstva vedly k tomu, že proti roku 1930 mohl stoupnout obrat na jednu osobu činnou v obchodě na čtyřnásobek. Náklady na oběh zboží činí dnes 8,6 % , což je zhruba jedna třetinanákladů kapitalistického obchodu.

Přes tyto úspěchy, které dokazují i v obchodě obrovskou převahu so cialistického hospodářstvad kapitalistickým , má náš vnitřní obchod ještě mnohé nedostatky. Další rychlý rozvoj průmyslové a zemědělské výroby a s ní rostoucí potřeby obyvatelstva vyžadují: odstranit chyby obchodu i výroby při obstarávání zboží pro vnitřní trh, pružněji a rychleji reagovat na stále se měnící a rostoucí koupěschopnou poptávku obyvatelstva; pokračovat rychleji v účelném rozšiřování sortimentu a zavádění nových výrobků a při tom zabezpečovat zboží ve všech cenových skupinách , zejména nejnižších ; účelně rozmístit síť prodejen a skladů a správně v nich

určit prodávaný sortiment zboží; zvýšit průměrnou velikost prodejen a zavést v nich nové formy prodeje; zaváděním nové techniky a způsobů prodeje, racionální organizací a lepším využíváním zařízení zvyšovat

produktivitu práce, dále snižovat čisté náklady na oběh zboží; dokončit očistu obchodního aparátu od spekulantských živlů , prohlubovat politic kou a odbornou vyspělost obchodních pracovníků, mimořádnou pozornost věnovat ženám a mládeži; zvýšenou účastí pracujících na řízení a účinnější kontrolou zabezpečovat nedotknutelnost socialistického vlastnictví a po ctivější obsluhu spotřebitelů. Hlavním cílem těchto opatření musí být především všestranné zlepšení služeb obchodu pracujícím , zejména co do kulturnosti, hygieny, rychlosti a poctivosti obsluhy, co nejúplnější uspo

kojování koupěschopné poptávkyv množství, sortimentu a jakosti. I

Rozvoj obratu zboží 1. Další cíle a růst obratu zboží

V usnesení XI . sjezdu KSČ je stanoven úkol zvýšit do roku 1965 ve srovnání s rokem 1957 osobní spotřebu obyvatelstva o 45 % . Na plnění tohoto úkolu se bude podstatnou měrou podílet obchod. Podle návrhu 192

třetího pětiletého plánu má růst maloobchodní obrat v nejbližšíchletech takto : v mld . Kčs

ve srovnatelných cenách index

1957

89,4 100

1958

1960

1965

89,8 100,4

98,5 110,2

133, 148,8

Usnesení XI. sjezdu rozvedená dále v dopisu ÚV KSČ ukládají sou středit se při snižování cen především na potraviny a na základní druhy průmyslového zboží, zejména s ohledem na další zvýšení osobní spotřeby rodin s nižšími příjmy na hlavu a rodin s více dětmi. Plnění tohoto úkolu povede k dalšímu růstu prodeje průmyslového zboží, takže podil prů

myslového zboží na celkovém obratu i nadále musí růst rychlým tempem tak, aby v roce 1965 činil zhruba polovinu celkového maloobchodního obratu .

2. Dosavadní změny ve struktuře poptávky a tendence vývoje prodeje u hlavních skupin zboží Potravinářské zboží

Spotřeba potravin v roce 1957 ve srovnání s posledním rokem vázaného

hospodářství stoupla u masa a masných výrobků o 36,2 %, ryb a rybího masa o 73 % , másla o 15,3 % , sýrů o 97,7 % , zeleniny a ovoce o 14,5 %, cukru a cukrovinek o 19,1 % . Zatímco denní kalorická hodnota prodaných

potravin na jednoho obyvatele činila v roce 1936 2545 kalorií a v roce 1952 asi 2700 kalorií, vzrostla v roce 1957 již na 3183 kalorií. Úroveň spotřeby vyjádřená kalorickou hodnotou je o 25 % vyšší než před válkou .

Ačkoliv je tedy potřeba potravin vcelku uspokojována, není tomu tak dosud v jednotlivých skupinách ; obyvatelstvo nespotřebovává potraviny ve správné skladbě podle lékařsky doporučených norem .

Závažným nedostatkem současné struktury naší stravy je veliký podíl spotřeby uhlovodanů, zejména moučných výrobků a cukru . Je třeba zvy šovat obsah živočišných bílkovin ve. stravě, aby se dosáhlo doporučené

denní dávky 47 g na osobu. Dále je nutné zvyšovat spotřebu zeleniny a ovo ce ; především v čerstvém stavu, i prodej mražených i konzervovaných výrobků. U čerstvé zeleniny je dosud nesprávný poměr dodávek v jednotli vých čtvrtletích. Našemu obyvatelstvu se dostává cenného vitamínu C ne pravidelně a požadované denní dávky 77 miligramů se dosud nedosáhlo . Ve spotřebě tuků je nízký podíl másla a rostlinných tuků. 13 Usnesení a dokumenty

193

Tyto nedostatky ve skladbě spotřeby potravin našeho obyvatelstva je nutno v nejbližších letech odstranit. Pro pracovníky obchodu z toho vyplý vá, že musí spolu s výrobou vyřešit zejména tyto úkoly:

a) plánovitě zajišťovat zvýšení podílu spotřeby živočišných výrobků tak, aby se dosáhlo lékařsky doporučené denní dávky bílkovin ;

b) ve skupině maso , ryby a drůbež dosáhnout v roce 1965 zvýšení spo třeby proti roku 1957 : u masa a masných výrobků a masných konzerv

o více než třetinu, drůbeže a drůbežích konzerv, ryb a rybího masa zhruba na trojnásobek ; c ) ve skupině mléka a mléčných výrobků zajišťovat proti roku 1957

zvýšení spotřeby v roce 1965 u mléčných konzerv více než dvojnásobně, u sýrů o více než polovinu, u mražených mléčných výrobků téměř tři

krát; rozšiřovat prodej plnotučného pasteurovaného mléka s obsahem tuku 3,5 % tak, aby v roce 1965 bylo v prodeji převážně plnotučné mléko; celkovou spotřebu mléka zvýšit v roce 1965 proti roku 1957 o pětinu ; d ) usměrňovat strukturu prodeje obilních výrobků tak , aby klesala

spotřeba bílé mouky a rostla spotřeba výrobků z tmavých mouk, zejména chleba;

e) při prodeji tuků zvyšovat neustále podíl másla tak, aby se v roce

1965 dosáhlo aspoň 40 % z celkového prodeje tuků, a dále zvyšovat spotřebu rostlinných tuků; f) zvyšovat prodej čerstvé zeleniny a ovoce, zejména v I. a IV. čtvrtletí roku , a postupně tak vyrovnávat spotřebu v průběhu roku; zajišťovat stálý vzestup dodávek mražených a konzervovaných ovocných a zeleninových výrobků ;

g) podstatně rozšířit sortiment a celkové dodávky ovocných a jiných nealkoholických nápojů, zejména pro letní období; snižovat prodej alko holických nápojů , zvláště lihovin ;

h ) usilovat o podstatný vzestup prodeje hotových jídel a polotovarů. Průmyslové zboží

Charakteristickým rysem zvyšování životní úrovně obyvatelstva je soustavný a rychlejší růst spotřeby průmyslového zboží. Obrat při prodeji

průmyslového zboží se zvýšil do konce roku 1957 ve srovnání s rokem 1953 o 40,9 % . Přitom údaje o vývoji prodeje nevyjadřují dostatečně ten dence ve vývoji koupěschopné poptávky, protože poptávka po řadě prů

myslových výrobků, a to zejména v sortimentu strojírenských výrobků a stavebnin, nebyla plně uspokojována. V příštích létech vzroste nejvíce 194

prodej potřeb pro domácnost, sportovních potřeb, kulturních potřeb a stavebnin .

a) Vprodeji oděvního zboží, obuvi a módních doplňků vytvořit podmínky ke zvýšení obratu v roce 1965 téměř o polovinu ve srovnání s rokem 1957. Zabezpečovat ve větším rozsahu zboží s obsahem syntetických vláken, a tím snížit potřebu klasických textilních surovin ; pečovat o plný sorti ment, zejména u zboží pro děti a mládež, a dbát o včasnost sezónních dodá vek .

b) V prodeji potřeb pro domácnost zvýšit obrat v roce 1965 zhruba o tři čtvrtiny ve srovnání s rokem 1957. V rámci této třídy zejména zvýšit

obrat nábytku, domácích chladniček a elektrických a plynových spotře bičů , jejichž sortiment je nutno dále značně rozšířit. c ) V prodeji kulturních potřeb zvýšit obrat v roce 1965 až na dvojnáso

bek ve srovnání s rokem 1957 ; zabezpečit, že jeden přijímač připadne v ČSR na 1,1 rodiny, televizor na 2 rodiny. d) V prodeji sportovních potřeb a dopravních prostředků vytvořit pod mínky pro vzestup obratu v roce 1965 ve srovnání s rokem 1957 nejméně na dvaapůlnásobek. Zvýšit dodávky automobilů tak , aby jeden osobní

automobil v provozu připadl na každou 11. rodinu a motokolo na každou 4. rodinu .

3. Úkoly obchodu při zajištování zboží

Zajišťovat zboží z výroby patří mezi základní činnosti obchodu, neboť úroveň této činnosti rozhodujícím způsobem ovlivňuje práci všech složek obchodu a má rozhodující vliv na stupeň uspokojování koupěschopné poptávky obyvatelstva. Hlavní úloha tu připadá velkoobchodu, jehož pro střednictvím se dodávají tři čtvrtiny zboží prodávaného obyvatelstvu.

Pro další zlepšení zásobování obyvatelstva a nejúplnější uspokojování koupěschopné poptávky je třeba, aby se především zlepšila práce velko obchodu.

Základem zlepšení práce obchodu při zajišťování zboží musí být vědec

ké zkoumání vývoje koupěschopné poptávky obyvatelstva. Za výchozí bod pro předkládání požadavků obchodu výrobě spotřebního zboží je nutno považovat reálné propočty, jak se bude vyvíjet skladba obratu zboží.

Tyto odhady se musí sestavovat na základě podrobného studia příjmů a výdajů obyvatelstva v jednotlivých příjmových a sociálních skupinách,

na základě časových řad o prodeji zboží, údajů o neuspokojené poptávce, technickoekonomických propočtů o pravděpodobné spotřebě zboží na 195

obyvatele, rodinu nebo jinou skupinu spotřebitelů. Dále se musí opírat o konkrétní znalost stavu a vývoje zásob , nákupu a prodeje zboží v obchod

ních organizacích. Takové zkoumání ekonomického vývoje i mimoekono mických vlivů působících na prodej zboží je skutečným základem výzku mu obchodní konjunktury, a spotřebitelské poptávky. Důležitým úkolem velkoobchodu je dobudovat v krátké době pevný, navzájem skloubený systém evidence o vývoji zásob, nákupu a prodeji zboží. Tento systém musí být vybudován na všech stupních obchodu a musí zahrnovat údaje z prvotních dokladů zpracované až k celostátním sestavám o pohybu zboží. Současně se musí zavést pružně fungující systém signálů, který bude včas upozorňovat podnikové orgány na nedo statky v zajišťování zboží a v uspokojování potřeb obyvatelstva. Taková pevná a skloubená soustava je základním předpokladem pro lepší zajišťo vání zboží v souladu s vyvíjející se poptávkou obyvatelstva.

Vybudování pevně organizovaného a vysoce mechanizovaného systému evidence o pohybu zboží a systémů signálů nelze považovat jen za úkol specialistů v závodech Početnické služby anebo některých účetních pra covníků v obchodních podnicích. Naopak je to jeden ze základních úkolů obchodních pracovníků na všech stupních , neboť právě jim budou sloužit

takto získávané údaje pro plánování dodávek zboží a pro konkrétní ope rativní činnost při jeho nákupu i prodeji.

Předpokladem pro vybudování takového systému je zavedení pořádku do sortimentu zboží. Proto je třeba soustavně prověřovat současně pro

dávaný sortiment zboží, očisťovat jej od roztříštěných malých položek nepotřebných pro zásobování obyvatelstva, co nejvíce sjednocovat ce

nové skupiny zboží, a tak vytvořit v jednotlivých oborech standardní sortiment, který bude po léta základem generálních a sektorových kolekcí zboží. Tento standardní sortiment se bude v jednotlivých obdobích plá

novitě doplňovat a obměňovat, aby zaručoval potřebnou pestrost výběru zboží v souladu s vývojem poptávky obyvatelstva. Další podmínkou vy budování pevného systému evidence zboží je pořádek a dobrá organizace v práci velkoobchodních podniků a závodů, v jednotnosti dokladů a ve

správně organizovaném oběhu dokladů. Ke splnění tohoto úkolu se musí použít v plném rozsahu velké mechanizace uskutečňované v současné

době stroji na děrné štítky, přičemž v pozdější době bude možno přejít na vysoce výkonné elektronické stroje. V nových podmínkách organizace národního hospodářství se musí podrobně propracovat metody kontraktace zboží diferencované podle charakteru té které skupiny zboží, podle výrobního cyklu , sezónnosti 196

T

dodávek a podobně. Pevný řád se musí současně určit při zavádění nových druhů spotřebního zboží do výroby i prodeje tím , že se stanoví přesný postup při technickém , odbytovém i cenovém řízení.

V obchodě nepříznivě působí konzervativní tendence výroby vyrábět bez ohledu na potřeby trhu ,,zaběhané “ a zpravidla také vysoce rentabilní druhy zboží. Tyto tendence jsou však nežádoucí z hlediska celkových potřeb společnosti, jestliže vedou k vytváření vysokých zásob zboží s po malou obrátkou. Je proto nutné bedlivě rozlišovat, kde je účelné vyrábět zboží ve velké nebo v menší sérii. Krátké výrobní série je možno pova

žovat za účelné při zkušební výrobě a při výrobě vývojového, módního a exkluzívního zboží. Ve velkých sériích je možno vyrábět a prodávat standardní zboží, jehož účel, určení a jakost se v základě nemění po dobu několika let. K rozšíření sortimentu zboží může také podstatně přispět

účelná dělba výrobních programů spotřebního zboží mezi zeměmi socialis tického tábora .

Velkoobchod musí zvyšovat svou náročnost vůči průmyslu vyrábějícímu spotřební zboží také pokud jde o výtvarnou stránku spotřebního zboží. Je nutno odstranit nevkus právě u spotřebního zboží, které obklopuje člověka a spoluvytváří jeho kulturu a životní sloh. Obchod i výroba musí přizvat ke spolupráci v široké míře kvalifikované průmyslové výtvarníky a za bezpečit, aby pracující člověk naší společnosti dostal zboží odpovídající novému pojetí vkusu .

Zvláštní pozornost je nutno věnovat zvyšování jakosti spotřebního zboží. Obchod dosud nedostatečně využívá jakostní přejímky zboží jako nástroje

tlaku na zvyšování kvality vyráběného zboží. V současné době pracuje v obchodě na 700 kvalitářů, kteří se mají starat, aby zboží přejímané z vý

roby odpovídalo schváleným kvalitativním ukazatelům . Kromě nich mají stejný úkol stovky dalších odpovědných pracovníků - zbožíznalci,, skladníci, obchodní zástupci. Přesto pronikádo obchodní sítě nekvalitní nebo normám neodpovídající zboží. Velkoobchodní podniky musí na všech pracovištích vytvářet podmínky pro kvalitativní přejímku, vybavit

přejímající pracovníky potřebnými technickými pomůckami a zabezpečit jejich praktické i metodické řízení. Pro prohloubení kontroly jakosti bude nutno rozšířit síť zkušeben a laboratoří a zavádět nové objektivní metody hodnocení jakosti zboží. Pracovníci zabývající se kvalitativní přejímkou musí být hmotně zainteresováni na výsledcích své činnosti. Ke zvýšení kontroly jakosti musí přispět také kontrolní orgány pracující nezávisle mimo rámec obchodních organizací, jako je Kontrolně zkušební a zboží znalecký ústav a orgány jakostní inspekce. 197

Náročnost vůči výrobě spotřebního zboží se musí projevovat i v dalších úsecích. Bude nutno, aby se velká většina spotřebního zboží jižve výrobě označovala maloobchodními cenami i dalšími údaji. Výrazně se musí

zlepšit v nejbližších létech balení spotřebního zboží, zejména pokud jde o techniku balení, používání nových balicích hmot a pestrost a účinnost reklamních obalů . Rozšiřování sortimentu zboží, zlepšování jeho jakosti

i spotřebitelského balení je nutno považovat za trvalou linii, kterou strana i vláda prosazují jako jednu z cest ke zvyšování životní úrovně obyvatel stva . *

Velkoobchod musí zlepšit nejenom činnost při zajišťování zboží u vý roby, ale i svou prodejní činnost při zásobování maloobchodu . Prvním

předpokladem pro to je účelná dělba práce a rozmístění jednotlivých skladů velkoobchodu. V zásobování potravinářských prodejen se ukazuje

nejúčelnější organizovat dodávky z plnosortimentních závodů okresních nebo meziokresních, které mohou zásobovat celou maloobchodní sít. Pokud jde o zásobování vesnických prodejen doplňkovým sortimentem průmyslového zboží denní potřeby, bude nutno pro budoucnost počítat s tím, že se i tento sortiment bude dodávat z plnosortimentních potravi nářských skladů, což je nejkratší cesta zboží. V zásobování průmyslovým zbožím bude účelné, aby specializované i kombinované prodejny průmys lového zboží v městech i na vesnici zásoboval ze smíšených závodů

a vybraným sortimentem ze specializovaných závodů velkoobchodu. Ve vzájemném styku s maloobchodem je nutno prohloubit především činnost obchodních zástupců . Obchodní zástupci, jejichž základním

pracovištěm je zpravidla sklad nebo vzorkovna velkoobchodu , musí být účinněji zainteresováni na plnění plánu maloobchodního obratu prodejen , o jejichž zásobování se starají. Je nutno vybavit je řádnými katalogy a ko lekcemi vzorků a zabezpečit jejich stálý styk a koordinaci práce se zboží znalci nakupujícími zboží. U potravinářského zboží organizovat činnost obchodních zástupců podle rajónů, v průmyslovém zboží organizovat jejich činnost specializovaně podle hlavních sortimentů zboží v souladu

se specializací prodejen . Současně je třeba zavádět a rozšiřovat zásobování

prodejen do standardů, a to především u jednoduchých sortimentů zboží. Především je třeba zavést tento systém zásobování u prodejen se samoob sluhou .

Vlivem sezónnosti a změnami v poptávce spotřebitelů dochází v obcho dě k vytváření zásob zboží s pomalejší obrátkou. Takové zboží se rychle 198

opotřebovává, zbytečně váže finanční prostředky podniků a brzdí další rozvoj obratu i výroby spotřebního zboží. Proto je nutno předcházet

vytváření takových zásob zboží pravidelnými posezónními výprodeji zboží. Při zajišťování zboží hrají významnou roli maloobchodní ceny. V roce 1953 byl zaveden pevný systém státních maloobchodních cen , při němž je cenová tvorba centralizována v rukou státu. Tak jsou všechny nominální ceny zboží pevné, neměnné a jednotné na celém území státu. Nominální

ceny se mohou změnit jen při snižování cen, uskutečňovaném podle di rektiv strany a vlády. Systém státních maloobchodních cen se plně osvěd

čil. Centralizovaný způsob tvorby cen bude nutno zachovat nadále, a to i při tvorbě cen zeleniny a ovoce, s výjimkou nestandardních druhů, kde ceny stanoví KNV.

Ceníky státních maloobchodních cen a centrální systém tvorby cen nemohou však zajistit, aby nedocházelo k nedostatkům při zajištování

sortimentu zboží v některých cenových skupinách. Zabezpečování úpl nosti sortimentu z hlediska zastoupení zboží ve všech cenových skupinách

je jedním z hlavních úkolů obchodních organizací. Proto je nutné, aby obchodní organizace sledovaly cenové hledisko již při zavádění nových výrobků na trh a zejména pak při nárokování zboží. Bude třeba, aby se na všech stupních soustavně rozebírala skladba sortimentu z hlediska

zastoupení jednotlivých cenových skupin (nižší, střední i vyšší ), a to při sestavování generálních kolekcí, při plánování průměrných cen zboží i při nárokování zboží a jeho kontraktaci. Zvláštní pozornost se musí při

tom věnovat levnému zboží, což pomůže plně uspokojovat požadavky rodin s nižšími příjmy na osobu. K zajištění širokého výběru levného zboží

standardní kvality a k ověřování poptávky po něm bude účelné zřizovat zvláštní prodejny takového zboží, zejména pokud jde o textil a obuv. V samé tvorbě cen je třeba některých opatření ke zlepšení. Musí se zejména značně snížit počet jednotlivých cen, zjednodušit a zmenšit rozsah maloobchodních ceníků zboží. Bude třeba přejít v širším měřítku na skupinování cen a na jejich účelné zaokrouhlování, což obojí povede ke značnému zjednodušení administrativy ve výrobě i v obchodě. Pro

zjednodušení soustavy cen bude nutno zpřísnit i požadavky na sortiment zboží a vyloučit z něho takové druhy, které se z hlediska spotřebitele od sebe výrazně neliší. Rozhodně nesmějí na trh takové výrobky, které by

měly vyšší ceny a přitom vyřazovaly obdobné levnější druhy zboží. 199

Musí být rovněž připravena žměna systému tvorby cen hotových jídel

a pokrmů v závodech veřejného stravování, která vytvoří podmínky účin nější kontroly provozu a zjednoduší administrativu. Stejná hlediska je třeba uplatňovat i pro krajskou tvorbu cen , která se v malém rozsahu uskutečňuje u výrobků místního průmyslu a výrobních družstev .

4. Obchodní reklama

Úkolem socialistické obchodní reklamy je vychovávat vkus lidí, pod něcovat jejich potřeby, tím vyvolávat poptávku po zboží a pomáhat další mų rozvoji výroby, informovat spotřebitele o vlastnostech a nejlepších způsobech upotřebení zboží.

V obchodě jsou hlavním masovým reklamním prostředkem výkladní skříně prodejen a samotné prodejny. Aranžování výkladních skříní se dosta lo na dobrou úroveň, namnoze však jen v centrech měst a na hlavních obchodních ulicích. Neuspokojivé je však osvětlování výkladních skříní ve večerních hodinách , a to i v centrech velkých měst. Úkolem obchodu je

v krátké době zlepšit obecně úroveň vystavování zboží a zejména osvětlení výkladních skříní a podstatně rozšířit neonovou reklamu na prodejnách. Dosti je rozšířeno vystavování zboží na rozmanitých výstavkách. V bu

doucnosti je třeba výstavky ještě šíře organizovat, avšak vždy ve spojení s prodejem předváděného zboží. Předvádění unikátních kusů nebo vývo jových prototypů , s jejichž výrobou a dodávkami obchodu se ještě neza čalo, nepřináší žádný užitek, právě jako předčasné zprávy v tisku a roz hlase o takovém zboží. To naopak nejen ochromuje odbyt dosud vyrábě ného i kvalitního zboží, ale působí i politické škody. Je nutno více předvádět zboží ve funkci, nikoli jen na výstavkách, ale běžně při prodeji. To se týká zejména elektrických spotřebičů, domácího zařízení a nářadí.

Reklamu svému zboží, jeho vlastnostem i výrobní značce musí v mno hem širším rozsahu dělat také výrobní podniky a závody. Spolu se zbožím musí dodávat kvalitní a vkusné prospekty, návody k použití, katalogy ,

vzorkovnice a více využívat obalů na zboží pro informování spotřebitelů. Obchod a výroba musí využívat účinněji komplexních reklamních akcí,

organizovaných s použitím všech prostředků reklamy, jako jsou: úprava

výkladníchskříní, vydávání plakátů a letáků, výstavy spojené s prodejem , reklamní filmy, světelné reklamy, reklamy v televizi a rozhlase, obchodní inzerce. Reklama bude pak různorodá a zajímavá, ovšem je nutno zdůraz nit, že výtvarné a textové vyjádření musí být srozumitelné a účinné. 200

II

Úkoly v rozvoji obchodní sítě a skladů Dnešní struktura a úroveň maloobchodní sítě neodpovídají požadavkům vyspělé obsluhy obyvatelstva, ani ekonomickým požadavkům na provoz a hospodaření. V síti převládají malé jednotky. V roce 1957 bylo v malo obchodní síti státního obchodu v průměru 2,3 pracovníka na prodejní

jednotku při průměrném ročním obratu 1,4 mil. Kčs s prodejní plochou 30–40 m²; ve spotřebních družstvech připadá na jednu prodejnu v prů měru 1,4 pracovníka při ročním obratu 0,7 mil. Kčs. Rostoucí obrat ve státním obchodě bude potřebovat podstatně vyšší

kapacitu prodejen, což umožní spotřebitelům rychlejší, pohodlnější a komplexní nákup širokého sortimentu zboží a zvýší služby pracujícím . To je hlavní cíl rekonstrukce obchodní sítě. Má- li dojít k těmto základním kvalitativním změnám v obchodní síti, je třeba postupně dosáhnout zvý šení obratu na jednu jednotku zhruba na trojnásobek, tj. na 3 mil. Kčs. Skladba sítě prodejen musí v budoucnosti vyjadřovat vhodný vzájemný poměr dvou základních tendencí, které se projeví ve formách nabídky spotřebního zboží - jednak tendence univerzálnosti nabídky na jednom místě, jednak tendence k nabídce úzce specializovaných druhů zboží s poskytováním zvláštních služeb .

Při nové výstavbě obchodní sítě státního obchodu i při její přestavbě je nutno počítat tam , kde to bude možné a pro spotřebitele výhodné, se sdru žováním jednotlivých prodejen v nákupní střediska okrsková, obvo doyá a centrální. Nákupním střediskem je míněn soubor prodejen potra

vinářského a průmyslového zboží na určitém stupni specializace, slouče ných buď v jedné budově, anebo na vymezeném prostoru sídliště. Přitom stupeň specializace jednotky v nákupním středisku bude závislý na hustotě osídlení, spádu obyvatelstva a dalších sociálně ekonomických faktorech .

Zboží se bude prodávat samoobsluhou , volným výběrem , v automatech, roznáškou a rozvážkou, popřípadě také přes pult. V základním okrskovém nákupním středisku bude velká potravinářská prodejna se samoobsluhou a s nejběžnějším sortimentem průmyslového zboží. U vyšších stupňů nákupních středisek (obvodových a centrálních ) se bude kromě základního potravinářského zboží v prodejnách se samoob

sluhou nakupovat zboží ve specializované a úzce specializované síti pro dejen převážně volným výběrem .

V centrálních nákupních střediscích ( v místech minimálně se 40 tisíci 201

obyvatel) budou základní prodejní jednotkou postupně velké obchodní do my. Proto budou ponechány jako samostatné obchodní domy jenom nej větší jednotky zaručující svou velikostí i technickým vybavením dokonalé služby a široký sortiment průmyslového zboží na velké prodejní ploše.

Je nutno počítat i s výstavbou nových obchodních domů, avšak jen ve velkých městech se silně soustředěnou poptávkou spotřebitelů, aby bylo

žaručeno jejich plné využití a obchodní rentabilita. Dnešní malé, nevyho vující obchodní domy je nutno přebudovat zčásti na smíšené prodejny průmyslového zboží s jednoduchým sortimentem a cenami v nižších

skupinách a zčásti na specializované prodejny. 1. Sit státního obchodu

a) Potravinářská síť

Základním úkolem v rozvoji potravinářské maloobchodní sítě je její

přebudování na prodej se samoobsluhou. Je třeba dosáhnout, aby se nej méně tři čtvrtiny obratu potravinářského zboží realizovaly v prodejnách se samoobsluhou . Počítá se s tím , že tento obrat bude možno realizovat

v podstatně menším počtu velkých prodejen. Zbývající čtvrtina obratu za

potraviny bude realizována v úzce specializovaných prodejnách chleba a pečiva, mléčných lahůdek, ryb, drůbeže, zeleniny a ovoce, cukrářských výrobků apod ., které budou představovat co do počtu polovinu potravi

nářské maloobchodní sítě. Samoobsluhy přinášejí velké výhody přede vším spotřebitelům , kterým umožňují rychlý nákup, zaručují kvalitní zboží ve správné váze a míře a hygienický způsob prodeje. Přitom musí uspokojovat poptávku co nejšíře, což mohou zajistit jen velké jednotky

s kompletním prodejem základního potravinářského zboží včetně mléka, masa , ovoce a zeleniny. V budoucnosti se předpokládá především přestavba a nová výstavba tohoto typu potravinářských prodejen se samoobsluhou . Je nutno počítat, že se nynější průměrný roční obrat v prodejně se samo obsluhou ve výši 3,3 mil. Kčs zvýší výstavbou a přestavbou zhruba na dvojnásobek .

Prodejny se samoobsluhou se tedy musí stát základními jednotkami v si ti, přičemž v nákupních střediscích budou zabezpečovat většinu tam usku tečňovaného obratu za potraviny.

202

b) Sit průmyslového zboží Hlavním cílem příští výstavby a přestavby sítě prodejen průmyslového

zboží je specializace prodejen a přechod na prodej volným výběrem . Prodejny průmyslového zboží s volným výběrem mají dosáhnout asi dvou třetin celkového obratu průmyslového zboží. Vzhledem k rychle rostoucímu obratu průmyslového zboží bude nutné tuto maloobchodní síť dále rozšiřovat, zejména zvětšováním prodejen. Toho bude dosaženo jednak přechodem na volný výběr, který umožní lepší využití prodejní plochy, jednak zvětšením dosavadní plochy prodejen. Průměrný roční obrat na jednu prodejnu průmyslového zboží musí vzrůst nejméně o po lovinu,

I při prodeji průmyslového zboží je nutno zavádět prodej se samo

obsluhou v drogeriích tak, aby tyto prodejny uskutečňovaly nejméně polovinu obratu drogistického sortimentu . Prodejny s volným výběrem se musí stát rozhodujícími jednotkami sítě průmyslového zboží. Budou se mezi ně počítat všechny jednotky, které

zabezpečují bezprostřední styk spotřebitelů se zbožím , kde však odstra něním pultu nebyla odstraněna odborná porada prodavačů. Do této formy

patří i prodej podle vzorků, například u nábytku nebo těžkých spotřebičů, a prodej na objednávku podle katalogů. c) Prodejní automaty

Prodej pomocí automatů musí plnit zejména tyto základní úkoly: zabezpečovat stálý prodej některých základních druhů spotřebního zboží

po skončení normální prodejní doby (např. tabák ); rozšířit doplňkový prodej některých hlavních druhů spotřebního zboží ( cukrovinky, cigarety, film ) v místech , kde by nebyla rentabilní stálá obchodní síť ( továrny,

nádraží, kina, divadla apod.); doplnit síť základních prodejen při prodeji některých druhů zboží, jako je mléko, pečivo a tabákové výrobky. Ekono mické využití vyžaduje, aby byly soustřeďovány ve větším počtu na místech frekvence tak, aby poskytovaly širší výběr zboží. Automaty se uplatní také ve veřejném stravování při prodeji různých druhů nápojů a potravin připravených k bezprostřednímu použití. Předpokládá se, že prodejní automaty budou realizovat zhruba dvě procenta maloobchodního obratu a jejich počet vzroste na 20 000. S výjimkou automatů na mléko, popřípadě pečivo, bude nutno, aby dosahovaly roční tržby minimálně 65 000Kčs na jednu jednotku. 203

d ) Síť v sídlištích a v nové bytové výstavbě Při přestavbě maloobchodní sítě je nutno věnovat mimořádnou pozornost prodejnám budovaným současně s bytovou výstavbou , zvláště v nových sídlištích . Podle návrhu dlouhodobého plánu má dosáhnout bytová vý

stavba 1,2 mil. bytů do roku 1970. Bude tak poskytnuta možnost nového, modernějšího bydlení zhruba 3,5 až 4 mil. obyvatel. Jim je třeba poskyt nout též moderní služby obchodu. Jde tedy o vážný problém, který si vyžaduje rychlého řešení.

Nynější síť v sídlištích má značné závady. Síť prodejen má buď nedo statečnou , anebo naopak zbytečně velkou a nevyužitou kapacitu. Většinou se budují prodejny a závody veřejného stravování v přízemí obytných domů. Přízemní prostory obytných domů jsou však nevyhovující velikostí i dispozičním řešením . Rozmístění prodejen není důsledně řešeno podle zásady rovnoměrného rozmístění a koncentrické výstavby. V nepatrné míře se dosud zřizují prodejny s novými formami prodeje. Při nové výstavbě obchodní sítě, při doplňování a zlepšování již existu jících prodejen je třeba pečovat o to, aby kapacita nových prodejen a zá vodů veřejného stravování zabezpečovala rychlou kulturní obsluhu zákaz níků při nejlevnějším provozu a vysoké produktivitě práce. Musí být dbáno požadavků koncentrické výstavby , která se opírá o vytvoření okrsko

vých, obvodových a centrálních nákupních středisek. Jejich základem musí být velké prodejní plochy, na nichž je možno rozvinout prodej samo obsluhou a volným výběrem . Musíme upustit od dosavadní praxe, že se v sídlištích stavěly prodejny v převážné většině v přízemí obytných domů. Napříště by tomu tak mělo být pouze výjimečně při výstavbě netypových objektů, v prolukách nebo při řešení historických center měst. Jinak bude třeba zřizovat prodejny a pohostinské závody v sídlištích především

v samostatných jednoúčelových objektech , kde sloučením několika prode jen bude ekonomicky využito společného zařízení a kde především spotře bitelé budou mít možnost rychle, pohodlně a komplexně nakoupit. Vedle jednoúčelových staveb bude účelné umísťovat obchodní jednotky v objek tech , kde bude vedle nich podobný nebo méně náročný provoz, jako na

příklad spolu s komunálními službami, kancelářemi a podobně. 2. Sit prodejen spotřebních družstev

K zajištění růstu maloobchodního obratu a zvýšení kulturnosti prodeje bude třeba podstatně zlepšit strukturu sítě prodejen spotřebních družstev. 204

Příslušná opatření v tomto směru budou v souladu se specifickým charak terem a posláním spotřebního družstevnictví. V družstevním obchodu

zůstanou základním článkem sítě potravinářské prodejny s doplňkovým sortimentem průmyslového zboží denní potřeby, které zajišťují nejúčel nější způsob zásobování běžným zbožím . Budou v nich provedena účelná

typizační opatření. U sítě speciálních prodejen spotřebních družstev bude nutno prověřit účelnost jejich dosavadního rozmístění. Budou se nadále

zřizovat v místech s přirozeným spádem poptávky venkovského obyva telstva, přičemž podle charakteru zásobovaného okruhu budou podle potřeby vytvářeny kombinované prodejny s průmyslovým zbožím . Vysoké nároky na maloobchodní činnost spotřebních družstev bude nadále klást zásobování odlehlých a málo osídlených oblastí republiky, zejména v pohraničních okresech. Vedle zlepšení práce stálých prodejen bude nutno rozšířit počet pojízdných prodejen, objednávkový a zásilkový ob chod . Pojízdné prodejny budou zabezpečovat pravidelné zásobování obcí a osad bez stálých prodejen běžným sortimentem zboží, míst, kde není možno vést široký sortiment zboží, dále příležitostný prodej při různých akcích. Přitom se musí postupovat velmi uváženě, tak aby hledis ko dobrého zásobování odlehlých míst nebylo podřizováno hledisku renta bility. Do provozu budou postupně uváděny vhodné typy pojízdných prodejen se samoobsluhou , včetně pojízdných prodejen masa . Současně bude třeba řešit zavádění pokrokových forem obchodu. Do roku 1965 bude v síti prodejen spotřebních družstev vybudováno nejméně 3000 prodejen se samoobsluhou, z toho 2000 na Slovensku. Vedle úplné samoobsluhy bude v části prodejen uplatněna kombinace samoobsluhy, s volným výběrem zboží. 3. Velkoobchodní sklady a doprava zboží Dosavadní investiční výstavba v obchodě byla v rozhodující míře sou středěna na výstavbu velkoobchodních skladů. To umožnilo částečně odstranit nejvážnější nedostatky v kapacitě skladové sítě obchodu. Nebyl však dosud vyřešen hlavní problém : odstranit nevyhovující skladové ka

pacity, které se ještě v roce 1958 podílely 60 % na celkovém počtu skladů a 35 % na celkové skladovací kapacitě. Kromě toho změnami v rozmístění výrobních sil vznikly disproporce v rozmístění skladů, které dnes neod povídá ani rozmístění výroby, ani rozmístění spotřeby. To vede k pro dlužování průměrné přepravní vzdálenosti při rozvozu zboží do prodejen a ke zvyšování nákladů na dopravu. 205

Ve Spojeném velkoobchodu jsou vytvořeny základní organizační pod mínky pro lepší využití a postupné doplňování materiálně technické zá kladny velkoobchodu, která by dokonale a pravidelně zásobovala prodejny nejkratší cestou a s minimálními náklady. Zlepšování sítě velkoobchodních skladů je třeba řešit dvěma základními

cestami. Především musí být důkladně dokončena prověrka a celkový ekonomickotechnický rozbor dosavadní skladištní sítě Spojeného velko obchodu. Na základě rozboru kapacity a technické úrovně skladů a jejich rozmístění v krajích musí být započato s pracemi na uspořádání skladištní sítě a využití ploch skladů tak , aby byly maximálně omezeny požadavky na novou investiční výstavbu.

Nová výstavba může činit v maximálním rozsahu 150 000 m² do roku 1965. V téže době se však ukazuje potřeba vybudovat až 400 000 mº další skladové plochy, a to zejména rekonstrukcemi, adaptacemi a generálními opravami. Přitom se musí přihlížet k vytvoření podmínek pro střední ivelkou mechanizaci skladištních prací; rekonstrukcí a racionální organizací

práce bude dosaženo maximálního zvýšení obratu na čtvereční metr skla dovací plochy. Novou výstavbu skladů je třeba soustřeďovat především

na typizované stavby z montovaných prefabrikátů, v nichž budou získány velké souvislé plochy s co nejnižšími náklady na jeden metr čtvereční (maximálně 1200 Kčs ). Současně je třeba rozšiřovat mechanizaci skladištních operací. V dosa vadní síti má pouze 15 % skladů rampy a rovněž pouze 15 % skladů

výtahy. Do roku 1965 je nutno vybavovat všechny vhodné sklady rampa mi a etážové sklady výtahy o dostatečné velikosti a nosnosti. Postupně se bude zavádět paletizace ve skladech , a to tak, aby do roku 1960 bylo vyba veno až 120 skladů paletizačním zařízením , z toho zhruba dvě třetiny skladů potravinářských. Nároky na výstavbu skladů a vůbec obtíže s celkovou skladovací kapa citou velkoobchodu lze účelně zmenšit, jestliže budou plánovitě a v širším měřítku organizovány tratové a přímé dodávky zboží z výroby do malo obchodu . Vyžaduje to i zájem zrychlení oběhu zboží a zkrácení jeho cest, což je jeden z hlavních prostředků dalšího snižování nákladů na oběh .

Specifické podmínky obchodu vyžadují, aby jako nezbytný článek pohybu zboží byla upevňována a rozvíjena závodová doprava. Se stoupa

jícím obratem porostou nároky na objem přepravy zboží. K jejich uspo kojení a ke snížení nákladů v dopravě bude třeba daleko lépe využívat

vozového parku. Využití závodové dopravy je nutno zvýšit zhruba o jednu čtvrtinu. Lze toho dosáhnout zejména tím , že se zvýší denní obrátka vozů . 206

K tomu cíli bude nutno zpřesnit rozvozní plány, které musí určovat úkoly pro vůz, prodejnu, den a hodinu tak , aby rozvoz zboží byl naprosto

pravidelný a rytmický. Musí se zkrátit prostoje vozů před sklady tím , že se bude zavádět postupný nástup vozidel do práce. Poruchovost vozů bude možno snížit zavedením údržbářských čet pro preventivní údržbu , což přispěje k většímu soustředění řidičů na rozvoz zboží. Je nutno při

stoupit k využívání vozidel na dvě nebo jeden a půl směny všude, kde jsou pro to podmínky, zejména v obchodu palivem . V maximální míře je nutno rozšiřovat využívání přívěsných vozů a účelněji využívat ložné

plochy vozidel, zavádět standardní přepravní obaly u drobného zboží a textilu a organizovat mechanizovanou nakládku a skládku zboží. 4. Služby obchodu

Rozšiřování služeb obchodu nelze chápat pouze z úzkého hlediska zavádění a rozšiřování placených služeb, které obchod poskytuje obyva telstvu . Pracovníci obchodu si musí uvědomovat, že služby obyvatelstvu jsou spojeny s každým prodejem zboží. S růstem hmotné úrovně obyva telstva a maloobchodního obratu zboží musí jít ruku v ruce růst úrovně služeb . Poskytování lepších služeb bude nutno zabezpečit zejména zavá

děním nových forem prodeje, které samy umožňují spotřebiteli rychlejší a pohodlnější nákup zboží. Vedle toho se musí podstatně zlepšit úroveň

služeb pracovníků prodejen při předvádění a nabídce zboží. Prodavači musí zboží co nejlépe znát, aby mohli spotřebitele přesně a věcně infor movat i vyhovět jeho individuálním přáním a požadavkům . Soustavně je třeba vychovávat prodavače k ochotě a vlídnosti ke kupujícím , zejména

k dodržování všech zásad poctivého obchodování a pravidel hygieny a čistoty.

V rozvíjení placených služeb musí být sledovány dva cíle. Jednak je nutno zlepšit a zrychlit již poskytované služby a dále zavádět nové služby. Nejrychlejším tempem je nutno rozvíjet roznáškový prodej, který se musí uplatnit v širokém měřítku především u mléka a pečiva. Dále je třeba rozšiřovat dodávky zboží do domu, prodej na objednávku a jiné formy roznáškového prodeje. V souvislosti s tím je nutno u vhodných sortimentů zboží, zejména které nemůže být v plném sortimentu v širší síti v prodeji, započít v širším rozsahu se zásilkovým prodejem . Takový způsob je možno například zavést u prodeje výbav pro nevěsty a kojence,smutkového oble čení, rybářských potřeb , semen a u některých technických sortimentů, jako jsou náhradní díly a potřeby pro amatéry a modeláře. 207

Dále je nutno rozvíjet služby souvisící s úpravou a instalací zboží, jako je doprava nábytku do bytu, jeho instalace a přeleštění včetně čalounění

nového nábytku podle individuálního přání zákazníka, pokládání linolea v bytech, zapojení elektrických a jiných spotřebičů. K tomu patří jiné dodatečné úpravy zboží, jako je dárkové balení podle individuálního přá ní. Je třeba rozšiřovat v prodejnách zavádění drobných rychlých oprav a úprav zboží zpravidla na počkání, jako je oprava hodinek, obleků, klo bouků, obuvi, punčoch , sportovních potřeb a podobně.

Bude účelné dále rozšiřovat půjčování předmětů dlouhodobé osobní spotřeby, jako jsou vysavače, pračky, filmové a fotografické aparáty, mag netofony ; na vesnicích pak také různé nářadí, jako formy na výrobu tvár

nic, malé míchačky, trubková lešení, žebříky, cirkulární pily, přístroje na postřik stromů, potřeby pro domácí zpracování ovoce, pro sušení plodů a podobně. V prodejnách spotřebních družstev je nutno zavádět opracování řeziva podle přání spotřebitelů, poskytovat služby při stavbě montovaných dom ků a rekreačních chat a rozšiřovat služby v rekreačních oblastech , jako je sběrná služba fotoamatérům , půjčování sportovních potřeb, potřeb pro rybaření, člunů a lehátek.

V celém obchodě je nutno rozšiřovat prodej materiálů a nářadí, které umožní spotřebitelům , aby si doma sami prováděli různé řemeslné práce, jako je například malování bytu , úprava nebo oprava nábytku a různého

zařízení pro domácnost. K tomu účelu bude nutno kompletovat zboží tak, aby si spotřebitel mohl v jednom kompletu nakoupit všechny potřeby pro určitý druh řemeslné práce.

Všechny tyto služby je třeba zavádět především z hlediska dalšího zlep šení služeb obchodu spotřebitelům , i když bude nutno zabezpečit, aby i tyto služby byly pro obchod rentabilní.

III

Rozvoj veřejného stravování a ubytovacích služeb

Pro lepší uspokojování potřeb obyvatelstva je nutno rozšířit výrobu a prodej jakostních levných jídel a polotovarů, což umožní větší přesun ze stravování v domácnosti na stravování veřejné. I když již dosavadní vývoj závodního a školního stravování značně ovlivnil způsob poledního 208

stravování velké části našeho obyvatelstva, zůstává stále v domácnosti mnoho práce s vařením . Význačnou úlohu bude mít veřejné stravování proto v současné etapě, kdy musí usnadnit 200 000 žen z domácnosti vstup do zaměstnání.

Dobře organizované veřejné stravování pomáhá zvyšovat výkonnost pracujících v závodech a úspory na energii, zařízení a společenské práci proti individuálnímu způsobu stravování v domácnostech. Je proto nutné značně zvýšit dosavadní podíl veřejného stravování na spotřebě potravin. 1. Rozvoj obratu veřejného stravování

Veřejné stravování se již dnes významně podílí na stravování obyva telstva, neboť téměř jedna čtvrtina jeho výdajů za potraviny je realizována v závodech veřejného stravování. S růstem reálných příjmů poroste po ptávka po službách veřejného stravování. Pole návrhu třetího pětiletého plánu bude se obrat veřejného stravování vyvíjet takto : rok 1958

maloobchodní obrat v mld . Kčs ( v běžných cenách) podíl na obratu potrav . zboží

rok 1960

rok 1965

12,6

13,8

16,7

25,2 %

26,5 %

31,3 %

Přitom se předpokládá rychlejší růst vlastní výroby, která má dosáhnout na konci pětiletky podílu nejméně 37,4 % na celkovém obratu proti 34 % v roce 1958. To předpokládá zvýšení výroby jídel v roce 1965 proti roku 1957 o cca 220 mil. porcí, to je o 46 % . K uskutečnění plánovaného vzrůstu obratu bude nutno zvýšit prodej jídel, v restauračních závodech o 50 % a počet strávníků v závodních jídelnách asi o 400 000 osob. Zvláštní pozornost si vyžádá veřejné stravování na venkově. Zde rozvoj

stravovacích služeb neodpovídá potřebám vzniklým socialistickou přemě nou vesnice. V roce 1957 vynakládaly dělnické domácnosti na stravování mimo domácnost čtyřnásobně více proti domácnostem členů JZD . Úkolem družstevních závodů veřejného stravování je zaměřit se hlavně na zvyšování prodeje výrobků vlastní výroby, tak aby do roku 1965 dosáhly podílu 17 % z celkového obratu. Výroba jídel tím dosáhne v družstevním pohostinství dvojnásobku dnešního stavu . Školní stravování představuje dnes značnou část stravovacích služeb .

V roce 1956 bylo podáno ve školních jídelnách 160 mil. jídel, takže stravo valy třetinu školní mládeže. Bude třeba, aby pracovníci veřejného stravo vání začali v širším rozsahu organizovat stravování dětí a mládeže. 14 Usnesení a dokumenty

209

2. Sit závodů veřejného stravování Základním předpokladem k zajištění plánovaného rozvoje veřejného stravování je úprava sítě.

Usnesení vlády o opatřeních k rozvoji veřejného stravování z 27. dubna 1956 vedlo mimo jiné ke změnám ve struktuře sítě závodů. Rozšířil se

počet závodů vyvařujících, které činí třetinu v celkové síti veřejného stra vování. Výčepy jsou přebudovávány na bufety s prodejem občerstvení. Stále však není v současné síti dostatek příležitosti pro levné stravování

v kulturním prostředí, které je nezbytným předpokladem pro přesun ze stravování v domácnosti na stravování veřejné. Přitom se však v mnoha místech výrobní a zejména odbytové kapacity závodů veřejného stravování dostatečně nevyužívá. Příčina tohoto stavu tkví v současných typech zá vodů veřejného stravování. Do roku 1965 bude nezbytné provést tyto úpravy sítě restauračních závodů :

Zavést a rozšířit nový typ závodu veřejného stravování: „ jídelnu“ .

Ve veřejně přístupné síti chybí typ závodu, který v době oběda a večeře umožňuje obyvatelstvu nejen v centru města, ale přímo v obytných čtvr tích rychle a levně se najíst při podstatném zjednodušení obsluhy. Funkci jídelen vedle jídelen závodních do značné míry plní v naší síti restaurace III. a IV. cenové skupiny. Úroveň jejich vybavení a obsluhy však ve

velkém počtu případů neodpovídá požadavkům kulturních služeb. Na proti tomu zkušenosti závodů veřejného stravování se samoobsluhou do kazují, že samoobsluha při prodeji jídel a občerstvení je nejvhodnější cestou, která umožňuje levné, rychlé a přitom kulturní stravování, a je tak předpokladem k masovému rozšíření veřejného stravování. Proto bude do

roku 1965 nutno přebudovat sít komerčních závodů, jejichž úkolem je poskytovat levná jídla širokému okruhu spotřebitelů, na jídelny se samo obsluhou .

Zřizovat malé doplňkové závody s rychlou obsluhou . Vedle jídelen se samoobsluhou, které mají značnou prodejní kapacitu a jsou náročné na technické vybavení, bude síť závodů veřejného stravování doplněna men

šími závody s částečnou samoobsluhou a dále závody s rychlou obsluhou , jako je například servírování jednoduchých teplých jídel a občerstvení přímo u pultu, za nímž se tato jídla připravují nebo uchovávají. V jídel nách se samoobsluhou a v závodech s různými formami rychlé obsluhy by měla být v budoucnosti realizována nejméně čtvrtina obratu komerční sítě. V obytných čtvrtích měst nebo v nových sídlištích , zejména před do končením výstavby, kde nejsou předpoklady pro plné využití odbytových 210

prostor závodů veřejného stravování, nutno vybudovat síť kuchyní, které prodávají ve vhodných nádobách čerstvá teplá jídla do domu. Tato forma

se uplatní také v rekreačních místech, jako jsou typické chatové oblasti nebo vesnice vyhledávané městským obyvatelstvem v době dovolených. Prodej čerstvých teplých jídel do domu umožní užívat služeb veřejného stravování i okruhu spotřebitelů, kteří z různých důvodů dávají přednost stravování doma ( rodiny s dětmi, pohodlí domácího prostředí, zdravotní stav apod .). Okruh spotřebitelů veřejného stravování rozšířuje též prodej polotova rů. Výroba čerstvých polotovarů vyžaduje rychlý odbyt. Proto je nutno

urychleně vybudovat speciální prodejny polotovarů v místech velké poptávky, stejně jako jiné specializované typyzávodů veřejného stravování. Užší sortiment polotovarů, které se stanou předmětem masové spotřeby, bude možno též vyrábět průmyslově a v různé formě konzervované pak prodávat v široké síti maloobchodních potravinářských prodejen. V místech, kde se shromažďuje větší počet obyvatelstva, zejména ve výletních a rekreačních střediscích, v městských parcích , u velkých spor tovních hřišť apod ., nutno vybudovat širokou síť doplňkového prodejního zařízení pro prodej vlastních výrobků závodů veřejného stravování. Pokud

nebude možno použít prodeje pomocí automatů, budou vybudovány v těchto místech moderní kiosky s občerstvením , mléčné stánky, zavedeny saturátory pro výrobu a prodej nápojů a vozíky pro prodej zmrzliny a mražených krémů.

Podstatně rychleji bude třeba zavádět automaty pro prodej cukrářských výrobků, nápojů a ostatního nakupovaného zboží. Do roku 1965 musí být 10—15 % obratu nakupovaného zboží realizováno pomocí prodejních automatů. Je třeba umisťovat je uvnitř závodů, v kinech, divadlech a na místech s velkou frekvencí.

Neuspokojivá je síť veřejného stravování na vesnici. Do roku 1965 je nutno vybudovat síť vyvařoven, které ve všech místech umožní stravování

členů JZD alespoň v době polních prací. Zároveň je zapotřebí vytvářet podmínky pro společenský život na vesnici a těmto novým potřebám

přizpůsobit činnost a vybavení dosavadních zařízení veřejného stravování. 3. Závodní stravováni

V závodním stravování je třeba zabezpečit během pracovní směny

stravu pro pracující, která by odpovídala zásadám správné výživy. Stravu je nutno uzpůsobovat podle kategorií pracujících a způsobu jejich práce 211

-

tak, aby svým složením a množstvím pomáhala co nejvíce obnově pracovní síly a odstraňovala některé nepříznivé účinky pracovního prostředí. To předpokládá postupně odstraňovat živelnost ve výběru jídel jen podle chuťových návyků a pečovat dále o vysokou kvalitu stravy . Závodní stravování musí mít charakter základního stravování. Musí tedy

podávat jídla, která budou obsahovat takový podíl biologicky nezbytných látek, aby jím byla kryta alespoň jedna třetina denní potřeby pracujících. Uvedená opatření budou uskutečněna postupně, a to nejdříve v nejdůle

žitějších pracovních odvětvích : hornictví, hutnictví, chemii, těžkém stro jírenství a potom též ve všech ostatních odvětvích. Aby závodní stravování splnilo tyto požadavky, jsou nutná tato opatření:

Zavést odlišné stravování pro pracující s různým charakterem práce, aby svou skladbou a množstvím odpovídalo průměru vynakládané pracovní

energie a aby obsahovalo protilátky proti účinkům zdraví škodlivého prostředí. V souvislosti s tím odstranit jednotvárnost jídelníčku, kterou pracující

nejvíce kritizují. Poskytovat závodním jídelnám i nadále bezplatné pro středky v dosavadním rozsahu a zajistit, aby běžné opravy a údržbu

prováděli údržbáři výrobního závodu. Zlepšit kontrolu práce závodních jídelen , zvláště zavést soustavnou kontrolu dodržování materiálových spotřebních norem . Prohloubit spolupráci se stravovacími komisemi a s ve dením závodu. Školit soustavně zaměstnance o správné výživě a o techno

logii přípravy jídel ve velkém . Soustředovat výrobní činnost do větších jídelen, kde je možno využít mechanizace, a odtud zásobovat malé jídel ny. Rozšířit dietní stravování zřizováním dietních oddělení, koutů nebo

stolů v závodních jídelnách a zajistit odborné zaměstnance pro přípravu dietní stravy .

4. Výrobní úkoly veřejného stravování Je třeba převést dosavadní řemeslný způsob výroby v závodech veřejné ho stravování na mechanizovanou průmyslovou výrobu jídel. K tomu bude nutno maximálně využít potravinářského průmyslu , přičemž bude nutno určit vzájemné vztahy a správnou orientaci obou složek. S přihlédnutím k hledisku správné výživy, které požaduje, aby se obyvatelstvu poskytovala čerstvě upravená strava, a hlediskům ekonomic

kým bude nutno, aby potravinářský průmysl opracovával suroviny a prů myslové polotovary, zatímco závody veřejného stravování se budou za bývat zpracováním opracovaných surovin a průmyslových polotovarů na hotová jídla, což je činnost vyžadující kuchařskou technologii. 212

Od potravinářského průmyslu je nutno vyžadovat, aby dodával očištěné výsekové maso dělené a kuchařsky opracované, kuchanou drůbež a ryby,

rozrušenou zvěřinu. Dále hotové polévky a polévkové vývary, předpřipra venou tvarovanou zeleninu, porcované mrazené maso , majonézy, aspiky a cukrářská těsta . 5. Rozvoj cestovního ruchu

Nároky obyvatel na služby cestovního ruchu rostou rychleji než nákup zboží v obchodě, takže v příštích sedmi létech lze očekávat zvýšení cestov ního ruchu o 50 až 60 % .

V této době bude třeba zvýšit lůžkovou kapacitu ubytovacích závodů o 26 000 lůžek a současně výstavbou nahradit i lůžka těch závodů, jejichž

životnost už končí. V místech s cizineckým ruchem a ve významných rekreačních místech budou vybudovány hotely a v ostatních místech srubové a stanové tábory. Pro rozšíření lůžkové kapacity se využije titul ních zařízení při stavbách přehrad a velkých vodních děl. Do roku 1965

bude nutno stavebně obnovit a provozně nově vybavit ubytovací závody přibližně s 30 % lůžkové kapacity, přednostně horské a jiné turistické

objekty. Při hlavních dopravních cestách budou adaptovány zájezdní hostince jako stanice motoristů se stravovacími i ubytovacími službami, s možností garážování a odborného ošetření motorových vozidel. Moto ristům bude poskytnuta možnost stanování a garážování ve stanových táborech s vyhovujícím hygienickým vybavením .

Podíl cestovního ruchu v užším slova smyslu , to je cestovního ruchu rekreačního, lázeňského, turistického, rodinného apod ., na maloobchod ním obratu restauračního stravování, který nyní činí 29 % , vzroste do roku 1965 na 39 % .

S růstem lůžkové a stravovací kapacity v rekreačních oblastech vzroste

zájem provozovatelů o předprodej rekreačních pobytů. Odměna cestovní kanceláře za předprodej rekreačních pobytů nepůjde zcela k tíži hosta, nýbrž na vrub pohostinského závodu, v jehož prospěch se služby zprostřed kuji.

Pro nepravidelnou zájezdovou dopravu je třeba cestovním kancelářím

zabezpečit dostatečný počet autokarů a takový hrubý objem přepravy u ČSAD , aby mohla být kryta vysoká poptávka ve vrcholné letní sezóně. Počet přepravených osob a ujetých kilometrů na rekreační a jiné zájezdy bude každoročně stoupat o 15—20 % . Pro dlouhodobé zájezdy nutno za

bzzpečit a přistavovat vyhlídková vozidla s novodobou výbavou, jimiž se pohodlně překonávají i velké vzdálenosti. . 213

Zabezpečením podmínek pro rozvoj domácího cestovního ruchu vzni kají i předpoklady pro růst aktivního cizineckého ruchu. Do roku 1965 lze počítat s devizovým výnosem z cizineckého ruchu o 100 % vyšším než V roce 1957. IV

Úkoly obchodu ovocem a zeleninou

Direktivy XI. sjezdu KSČ ukládají podstatně zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny. Pro splnění tohoto úkolu jsou reálné předpoklady v zemědělské výrobě. Činnost obchodu ovocem a zeleninou, zejména jeho výkupní a velkoobchodní složky, je těsně spjata se zemědělskou výrobou. K pod statnému zvýšení množství a zlepšení jakosti ovoce a zeleniny je nutné plnit zejména tyto úkoly :

Podstatně zlepšit styk s pěstiteli. Obchodní vztahy založené na vzá jemné spolupráci, pomoci a oboustranné výhodnosti vytvoří podmínky pro splnění všech úkolů. Je nutné podporovat nastoupenou cestu rozvoje

velkovýroby zeleniny u pěstitelů socialistického sektoru . Cílem , který může být v souvislosti s celkovým vývojem našeho zemědělství dosažen

v poměrně krátké době, je soustředění tržní výroby zeleniny u JZD, stát ních statků a v komunálních zahradnictvích . Přitom je současně nezbytné rajónizovat a specializovat výrobu podle geonomicky nejvýhodnějších podmínek. Nutnost dosáhnout rovnoměrnějšího zásobování zeleninou v jednotli vých obdobích roku vyžaduje podstatné zvýšení výroby rychlené zeleniny

a zeleniny určené pro zimní zásobování ze skladů. Aby se zvýšila jakost a čerstvost zeleniny, musí se produkce přibližovat velkým městům a vy tvářet souvislá zásobovací pásma pro dokonalé zásobování Prahy, Ostravy, Plzně, lázeňských míst a podobně. Podmínkou zlepšování výroby jsou

jakostní osiva a sádě v potřebném sortimentu . Jako dodavatel osiv a sádi musí obchod ovocem a zeleninou odstranit všechny nedostatky v zásobo vání pěstitelů .

Při pomoci zemědělské výrobě ovoce musí se hlavní pozornost soustře dit na držitele intenzívních sadů, především také na státní statky a silnice. Je nutno rozšířit sjednávání dlouhodobých smluv s pěstiteli, jimiž má být

zajištěn velký rozvoj pěstování bobulového ovoce, jahod a podobně. Je, rovněž nutné, aby obchod ovocem a zeleninou spolupůsobil při obno 214

vování ovocných sadů na vhodných půdách a pomohl při nových výsad bách při všestranném zvýšení péče o ovocné stromoví. Spotřebitelé musí dostávat zeleninu čerstvou a kvalitní. To naléhavě vy žaduje, aby se urychloval oběh zboží od pěstitelů ke spotřebitelům nej

širším rozsahem přímých dodávek z polí do prodejen . Vlastní výkup je třeba decentralizovat až na produkční obce ; přitom se musí odstranit živelnost ve výkupu a zlepšit rozmístování zeleniny a ovoce do městské i vesnické obchodní sítě. Současně je nutné zlepšit i zpřesnit rozvoz a vy

řešit svoz prázdných obalů, které hyzdí vzhled okolí prodejen a brzdí namnoze i výkup. Úkolem velkoobchodního článku je dále zabezpečovat

třídění veškerého zboží. Úpravy zboží, zejména jeho praní, leštění, balení a výroba polotovarů, jsou výhodné pro spotřebitele, a proto se musí podstatněji rozšiřovat. Pro rovnoměrnější zásobování během roku a zvýšení prodeje v zimních obdobích je nutno postupně zvyšovat kapacitu zimních skladů. Ve skla

dech musí být zavedena pokroková technika umožňující produktivně upravovat zboží, mechanizovat namáhavé práce , skladovat zboží s mini málními ztrátami a uchovat jeho jakost.

V krátké době musí být dosaženo obratu v hospodaření s obaly, kde dosud dochází ke značným ztrátám ke škodě celého našeho hospodářství. Podmínkouk tomu je zavedení naprostého pořádku do evidence a oběhu obalů a vytváření materiálních podmínek pro správnou ochranu sklado vaných obalů .

Podstatně se musí zlepšit stav specializovaných prodejen ovoce a zele niny. Jde nejen o rozšíření počtu prodejen, o přestavbu prodejen ve větší účelně uspořádané a vzhledné jednotky, ale především i o jejich vybavení, čistotu , zvýšení péče o zboží a jeho vystavování a v neposlední řadě i pocti vost při prodeji. I v těchto prodejnách je nejpokrokovější formou prodej bezpultový, volný výběr nebalené zeleniny a ovoce a samoobsluha u bale

ného zboží. Program přestavby prodejen a program zavádění pokrokových forem prodeje nelze od sebe oddělovat a musí tvořit nedílný celek s roz

vojem potravinářské samoobsluhy. Současně se zlepšováním kvality zboží musí být zejména ve velkých městech a na vhodných místech zřizovány prodejny výběrového zboží s nejširším sortimentem . Kulturní

prodej pak nelze vyřešit bez rozšíření stálých prodejen ovoce a zeleniny, bez dostatečného využití sítě běžných potravinářských prodejen a bez rozšíření stánkového prodeje během sezóny. Významnou roli musí v bu doucnosti mít tržnice, v nichž kromě zeleniny a ovoce lze účelně soustředit

prodej drůbeže, ryb, zvěřiny a masa . 215

V

Úkoly spotřebního družstevnictví V současné době je spotřební družstevnictví masovou organizací s více než 1,5 miliónu členů, která plní důležité úkoly při rozvoji našeho národ ního hospodářství. Cílem hospodářské činnosti lidových spotřebních družstev je kvalitní zásobování pracujících na vesnici a zvyšování kultur nosti obchodu.

Při rozvíjení své činnosti vycházejí lidová spotřební družstva z podmí

nek, které jsou dány místem jejich působení aformou družstevního vlast nictví. Lidová spotřební družstva zásobují s výjimkou míst s větším počtem obyvatel a průmyslových středisek pracující ostatního území republiky, především venkova. Oblasti zásobované lidovými spotřebními družstvy jsou proti oblastem působení státního obchodu poměrně řidčeji osídleny. Tomuto charak

osídlení odpovídá i nižší soustředění koupěschopné poptávky než v pod mínkách státního obchodu . Proto je účelné, aby spotřební družstva obstarávala vedle maloobchodní činnosti i pohostinství, aby vyráběla

některé druhy potravinářskéhozboží a podílela se i na výkupu zemědělských produktů .

Spotřební družstva vykupují zemědělské produkty a účastní se z pově ření státu výkupní činnosti pro vytváření celostátních fondů potravin a technických surovin . Je třeba, aby se lidová spotřební družstva opírala

při výkupní činnosti o širokou členskou základnu a o své funkcionářské sbory, aby užívala plně své široké sítě maloobchodních provozoven i v po měrně odlehlých místech . Výkupní činnost spotřebních družstev je třeba rozvíjet zejména při výkupu a nákupu vajec, při nákupu medu a vosku ,

výkupu lesních plodů a při výkupu živočišné i rostlinné produkce z míst ních zdrojů. Kromě těchto základních úkolů mohou spotřební družstva

na základě pověření vykupovat ty druhy zemědělských výrobků a technic kých surovin , kde účast spotřebních družstev usnadní, zleyní a zrychlí výkup i zásobování.

Potravinářská výroba spotřebních družstev se významně podílí na celo státní výrobě pekařské, dále pak na výrobě cukrářské a v menší míře také na výrobě sodovek a limonád . Svými výrobky zásobují spotřební družstva především vlastní maloobchodní síť. Předním úkolem v tomto směru je

podstatně rozšířit sortiment výrobků za současného dalšího zvyšování

kvality, a zabezpečení včasného rozvozu. Ke splnění těchto úkolů na 216

nejdůležitějším úseku výrobní činnosti spotřebních družstev, v pekařské výrobě, bude třeba pečovat o tyto hlavní úkoly:

v koordinaci s podniky státního potravinářského průmyslu přihlížet při rozšiřování kapacity a výstavbě pekařských výroben k účelné rajónizaci,

a tak dosáhnout optimálních zásobovacích obvodů provozoven i stanovení jejich nejúčelnějších typů ; zavádět nejpokrokovější výrobní techniku a technologii;

vytvářet podmínky pro zvyšování produktivity práce; soustavně dbát na vytváření optimálních hygienických a sociálních podmínek pro pracovníky výroben . Plnění hospodářských úkolů lidových spotřebních družstev je nerozluč

ně spjato s jejich společenským charakterem založeným na družstevním vlastnictví, které odpovídá zejména potřebám a zájmům rolníků sdružu

jících se v JZD. Lidová spotřební družstva mají předpoklady k tomu , aby svou hospodářskou a výchovnou činností působila na upevňování socialis tického charakteru vesnice .

Současně mohou přitom lidová spotřební družstva uplatnit výhodu, že se při své činnosti opírají nejen o aktiv zaměstnanců, ale především o širo kou členskou základnu a funkcionářské sbory. Největší význam má v tomto

směru aktivita dohlížecích výborů, které jsou základními a nejpočetněj

šími funkcionářskými sbory spotřebních družstev a jsou vybaveny širo kou pravomocí. Přes dosažené úspěchy není dosud aktivity členů a funk

cionářů spotřebních družstev plně využito . Bude proto třeba získávat členy a funkcionáře ještě více do řízení činnosti lidových spotřebních družstev a jejich kontroly.

V souvislosti s tím je nutné, aby otázky výstavby a rozmístění maloob chodní sítě, rozšiřování služeb družstevního obchodu a další základní

otázky činnosti spotřebních družstev byly nejen záležitostí orgánů lidových spotřebních družstev a národních výborů, ale i věcí celé Členské základny, kterou je třeba stále rozšiřovat. Tak bude možno významně zvýšit účast členů při výstavbě a zlepšování maloobchodní sítě spotřebních družstev

a šíře rozvinout svépomocné akce. Nedílnou součástí zvýšení účasti členů a zaměstnanců při řízení a kontrole je výchova k bdělosti v hospoda ření lidových spotřebních družstev. To znamená odhalovat za jejich * spoluúčasti jakékoli nečestné jednání a tvrdě postihovat ty , kteří se do pustili poškození a rozkrádání socialistického družstevního majetku . Všechny aktivy, schůze i ostatní akce v lidových spotřebních družstvech je třeba zaměřit tak, aby byla co nejzřetelněji ukázána souvislost mezi místními otázkami práce spotřebních družstev a základními úkoly socia 217

listické výstavby, které uskutečňují pracující celé republiky pod vedením

naší strany. Je třeba, aby spotřební družstevnictví přispělo jako součást Národní fronty svým podílem k uskutečňování kulturní revoluce na ves nici.

Účast lidových spotřebních družstev při uskutečňování kulturní revolu

ce na vesnici není vyčerpána jen tím , že prostřednictvím svých prodejen a provozoven družstevního pohostinství ulehčují práci venkovským oby vatelům a činí jejich život kulturnějším . Lidová spotřební družstva budou současně pečovat v rámci svého poslání a svých možností o široký rozmach kulturní a osvětové práce, a tak se zúčastní socialistické výchovy pracujících .

To znamená pro spotřební družstva zaměřit svou činnost k uskutečno vání linie XI. sjezdu strany na dovršení socialistické výstavby a získat pro tento cíl nejširší masy členů, funkcionářů a zaměstnanců.

VI

Kádrové otázky a pracovní podmínky v obchodě V uplynulých deseti létech došlo k zásadním kvalitativním změnám v třídním složení pracovníků socialistického obchodu. Od samého počátku byl veden boj proti třídně nepřátelským elementům a rozkrádačům socia

listického vlastnictví. V boji proti kapitalistům a spekulantům vyrostly v obchodě nové kádry.

I nadále je třeba pokračovat v důsledné očistě obchodu od třídně nepřá telských elementů a rozkrádačů socialistického vlastnictví. Zvláště je

třeba postupně zkvalitnit kádrové obsazení řídících útvarů obchodu i všech hmotně odpovědných funkcí v provozních jednotkách, mnohem více vyzdvihovat na vedoucí funkce ženy. Při obsazování těchto míst je třeba důsledně uplatňovat třídní hledisko, zkoumat u každého pracovníka jeho politickou uvědomělost, poměr k socialistickému vlastnictví, úroveň odborných znalostí a praktických zkušeností. Zvlášť velká pozornost se musí trvale věnovat kádrovému zkvalitnění všech kontrolních , revizních a inspekčních funkcí. K plnému zabezpečení nedoknutelnosti socialistického vlastnictví v ob chodě je třeba důsledně zavádět kolektivní hmotnou odpovědnost pra

covníků za svěřené hospodářské prostředky a přitom plně využívat morál ní síly kolektivu k ochraně socialistického vlastnictví. Nový zákon o zá

vazcích k náhradě škody vytváří pro to plné podmínky. 218

Je nutno dále rozvíjet hmotnou zainteresovanost pracovníků na zvyšo vání odborné kvalifikace a dosažení vyššího stupně vzdělání. Osvědčilo se zavedení kvalifikačních zkoušek, a proto se bude tento systém dále rozši řovat. Bude nutno zabezpečit, aby v provozních jednotkách zařazených do vyšších tříd pracovali výlučně zaměstnanci, kteří úspěšně složili kvali fikační zkoušky.

Odborné kursy organizované pro obchodně provozní zaměstnance musí být účinným nástrojem při zkvalitňování obchodních služeb , při zavádění nových forem prodeje a zhospodárňování obchodního provozu .

Je třeba vyškolit dostatečný počet pracovníků pro samoobsluhu. Zvlášť velké úkoly ve výchově pracovníků jsou v obchodě ovocem a zeleninou , masem , drogistickým zbožím a ve veřejném stravování. V řídících a administrativních útvarech je třeba dbát na soustavné zvyšování komplexních ekonomických znalostí pracovníků. Je třeba vy užívat zavedených mimořádných způsobů studia na vysokých a výběro vých školách obchodního směru . Hlavním zdrojem nových pracovníků v obchodě jsou učni. Vzhledem

ke značné náročnosti učebních povolání v obchodě bude délka učební doby prodloužena na tři roky. Hlavní pozornost musí být věnována pod statnému zkvalitnění provozního výcviku učňů na pracovišti. Za instruk tory učňů musí být napříště vybíráni zkušení, politicky a odborně zdatní

pracovníci, pro které se budou organizovat zvláštní kursy. Větší péči je třeba v podnicích věnovat absolventům vysokých a odbor

ných škol. Přidělené absolventy je třeba zapracovat v obchodním provozu a odpovědně řídit jejich zácvik , aby mohli prokázat své schopnosti a přejít do samostatných a odpovědných funkcí.

Mzdová soustava v obchodě se v podstatě osvědčila, neboť zvyšuje zájem pracovníků o trvalý vzestup výkonu, o zvyšování kvalifikace a pod něcuje k plnění plánu obratu . V budoucnosti bude třeba plně uplatňovat

odstupňování prémií podle tempa zvyšování plánovaných úkolů jednotli vých pracovišť, aby tak pracovníci prodejen i pohostinských závodů byli zainteresováni na odhalování rezerv a přijímání vyšších úkolů . Bude třeba, aby se principy odměňování pracovníků prodejen a pohostinských závodů zaváděly i do ostatních odvětví obchodní činnosti, zejména do velkoob chodu. I ve velkoobchodních skladech bude nutno , aby pracovníci měli hmotný zájem na plnění maloobchodního obratu prodejen a provozoven , 219

které zásobují. V dopravě bude třeba zavést prověřené výkonové normy a jim odpovídající vyšší mzdové tarify. Bude nutno vytvořit podmínky pro přestavbu mezd u dělníků pracujících v obchodě. Nové mzdové tarify budou stanoveny s ohledem na kvalifikaci a obtížnost práce. Předpokladem jejich zavedení bude však pořádek v normování práce a technicky zdůvod něné výkonové normy.

V nejbližších letech musí ještě rychlejším tempem růst produktivita práce v prodejnách a pohostinských závodech při soustavném růstu kul turnosti obsluhy a prodeje. Toho se musí dosáhnout především zaváděním nových forem prodeje, které umožní růst produktivity práce bez zvýšení námahy pracovníků. Tím se dosáhne i plánovaného růstu průměrných výdělků pracovníků prodejen a pohostinských závodů. Dále bude třeba snížit počet hospodářskosprávních zaměstnanců lepší organizací řídící

práce. To umožní, aby také v této kategorii došlo ke zvýšení průměrných výdělků, přičemž prémiování bude upraveno tak, aby byli zvýhodněni pracovníci podniků, kteří budou přijímat vyšší úkoly plánu. Ke zvýšení hmotného zájmu pracovníků na plnění nejdůležitějších úko lů obchodu přispěje i správné používání prostředků z prémiových fondů, které se na zkoušku zavádějí v některých obchodních podnicích již od roku 1959.

Se zvyšováním nároků na pracovníky obchodu a s růstem produktivity práce je třeba soustavně zlepšovat pracovní podmínky, zejména zvýšit péči o sociální a hygienická zařízení. Při výstavbě i rekonstrukci jednotek

nelze napříště opomenout zabudování jednoduchého sociálního a hygienic kého jádra. Na tyto účely jsou především dotace z podnikových fondů pracujících .

V obchodě pracuje 60 % žen, to je téměř 260 000 osob , a také nadále

budou ženy přijímány do práce v obchodě. Přesto se nevěnuje dostatečná pozornost možnostem ulehčení fyzické námahy při manipulaci se zbožím . Zmenšit transportní balení, v němž se zboží dodává z výroby , lze jen

postupně a v souladu s možnostmi národního hospodářství. Ulehčit ženám práci je možno rychlejším zaváděním střední mechanizace, různých

vozíků, palet, vah, kladek a podobně. Musíme více uplatňovat různé zlep šovací návrhy, které pomohou řešit tento úkol. Bude účelné, aby se ve velkých centrech obchodu a u velkých obchodních podniků zřizovaly dětské jesle a mateřské školy s provozní dobou odpovídající prodejní do bě. Počet míst v těchto zařízeních by měl dosáhnout v nejbližších le tech zhruba dvou tisíc .

Ke zvýšení kulturnosti, hygieny i pracovních podmínek v obchodě je 220

nutno obstarat postupně pro pracovníky jednotné pracovní oděvy. V jed

notlivých obdobích musí poskytnout podnik zaměstnancům úvěr, který mohou splácet v měsíčních částkách až po dobu jednoho roku. Současně

s tím je třeba organizovat hromadně bezplatné čištění a praní pracovních oděvů, popřípadě při střediscích údržby státního obchodu . Náklady s tím

spojené je nutno považovat za část podnikových nákladů na údržbu. VII

Zvýšená účast pracujících na řízení a kontrole Změny v organizaci a řízení obchodu vytvořily podmínky pro podstatné zvýšení účasti pracujících na řízení a kontrole obchodu . Aktivní účast

pracujících na správě a řízení hospodářství a státu je projevem správného

pochopení a uplatňování základní marxistické teze o rozhodující dějinné úloze lidových mas .

V nových podmínkách řízení obchodu jde především o to zvyšovať a důsledně uplatňovat vedoucí úlohu strany, která se musí projevovat v tom, že stranické organizace na všech stupních obchodu budou ještě více sjednocovat a organizovat soustředěné úsilí všech pracujících. Masovou účast pracujících na řízení mají zabezpečovat především

odborové organizace. Konkrétním výrazem účasti pracujících na řízení obchodu je jejich účast na sestavování, plnění a kontrole obchodně finanč ního plánu . Iniciativu pracovníků obchodu je zapotřebí zaměřovat nyní

mnohem více již k samému sestavování plánu. Při uplatňování nových zá sad hmotné zainteresovanosti je v zájmu samotných pracovníků obcho du , aby již při sestavování obchodně finačního plánu pomáhali odkrývat všechny rezervy .

Aktivním projevem účasti na sestavování a plnění plánu je rozvoj socia listického soutěžení a zlepšovatelského hnutí, které má v našem obchodě již širokou základnu a napomáhá ke splnění úkolů obchodu. Těžiště řízení, organizování a hodnocení socialistické soutěže je třeba v nejširší míře přenést do závodů, provozoven, mezi všechny pracovníky obchodu. Socialistická soutěž se musí proto organizovat a hodnotit především v odborových úsecích, v závodních výborech a na členských schůzích. Důležitým prostředkem k rozšíření účasti pracujících na řízení obchodu a k plnění plánovaných úkolů jsou kolektivní smlouvy, které sbližují zájmy jednotlivce se zájmy podniků a celé společnosti. V nové organizaci 221

obchodu vzrostl okruh otázek, o kterých se rozhoduje přímo v podnicích, a to se musí plně promítnout i v obsahu kolektivních smluv tak, aby uka zovaly hlavní směry rozvoje iniciativy pracujících a cesty ke splnění úkolů .

Formou masové účasti pracovníků na spolurozhodování o všech otáz kách obchodního provozu se musí stát provozní porady, organizované odborovými orgány. Provozní porady sledují zásadu řízení jedním vedou cím s účastí pracujících na řízení a s kontrolou zdola. Jejich hlavním úko lem je posuzovat plnění plánovaných úkolů a rozvíjení iniciativy a kontroly zdola, odhalovat rezervy. Dále je třeba v obchodě mnohem více využívat

takových forem účasti pracujících na řízení, jako jsou technickoekonomic ké konference i tematicky zaměřené aktivy a porady. Pro plné uplatňování vlivu odborů na řízení a činnost obchodu je třeba podstatně zvýšit úlohu základních odborových organizací a vést je k sa

mostatné iniciativni práci na jednotlivých pracovištích obchodu. Úkolem odborových organizací v obchodě je seznamovat pracovníky obchodu s linií politiky strany, ukazovat jim , jak je třeba spojovat ji s konkrétními podmínkami a úkoly pracovišt, seznamovat je s perspektivami rozvoje obchodu v měřítku celého státu i v každém podniku.

Vnitřní obchod svým postavením a úlohou v národním hospodářství není však jen věcí pracovníků obchodu . Mimořádný význam má široká účast všech občanů na kontrole obchodu . Účast občanů na řízení a činnosti

obchodu musí být organizována především prostřednictvím národních výborů. Národní výbory vystupují vůči obchodu ve dvojí úloze: jednak jako orgány státní moci a správy se bezprostředně zúčastňují řízení obchodu prostřednictvím volených orgánů a současně vystupují jako organizátoři aktivní účasti spotřebitelů na kontrole obchodu. Rozsáhlý přesun pravomoci při řízení obchodu do krajů i rozšíření

okruhu otázek , o kterých rozhodují národní výbory, kladou zvýšené

nároky na práci volených orgánů. Při zabezpečování účasti pracujících na kontrole obchodu musí proto sehrát významnou roli plenární zasedání, na kterých zástupci lidu rozhodují v místních podmínkách o všech závaž ných otázkách vnitřního obchodu. Dalším prostředkem pro organizování účasti pracujících je aktivní činnost stálých komisí pro obchod, které při znalosti úkolů a problémů mohou účinně pomáhat. Současně je třeba rozvíjet i činnost výborů žen a další formy aktivů, jejichž prostřednictvím

se občané účastní činnosti národních výborů ke zlepšení práce obchodu . I když v současné době mají národní výbory jiné velké úkoly, neměly

by ponechávat stranou otázky obchodu a zásobování obyvatelstva 222

právě proto, že se denně bezprostředně dotýkají všech občanů naší re publiky.

Rozšířená pravomoc národních výborů vyžaduje, aby vedle kontroly shora byla šíře rozvinuta účelná a účinná kontrola obchodu zdola, prostřed nictvím občanské kontroly obchodu. Decentralizace řízení občanské kon

troly na místní národní výbory, rozšíření možnosti výběru a zvýšení pravomoci občanských kontrolorů vytvářejí předpoklady pro širokou účast občanů na kontrole obchodu. To zároveň umožňuje lépe informovat občany o celé činnosti obchodu.

Zvýšení účasti pracujících na řízení je také věcí všech pracovníků hospo dářského vedení. V souladu s leninskými zásadami se bude v socialistic kém obchodě i nadále uplatňovat princip vedení jednou osobou. Zásada jediného odpovědného vedoucího a účast pracujících na řízení nejsou v rozporu , nýbrž tvoří jednotu a jsou výrazem správného uplatňování leninské zásady demokratického centralismu.

Pro úspěšnou řídící práci nestačí však sebeširší zvýšení pravomoci ve doucích , nebude- li současně doprovázeno součinností, zkušenostmi a po

rozuměním celých pracovních kolektivů a jejich aktivní podporou. Proto se musí maximální účast pracujících na řízení stát trvalou metodou řízení. Každý vedoucí hospodářský pracovník si musí stále uvědomovat tento úkol a sám napomáhat k plnému uplatňování vedoucí úlohy strany a poslá ní organizací ROH a národních výborů. V souvislosti s novými zásadami řízení vytvářejí se v obchodních organizacích technickoekonomické rady, které ve funkci poradního orgánu ředitele jsou současně kolektivním orgánem vyjadřujícím účast pracujících na řízení. Všechny kladné stránky nového způsobu řízení národního hospodářství i obchodu bude možno plně rozvinout jen za podmínky, že se podstatně

rozšíří účast pracujících na řízení. Tyto zásady jsou hlavní cestou k zajiš tění této široké účasti pracujích, která umožní podstatně zvýšit ekonomic kou účinnost řízení obchodu, zlepšit všestranně jeho činnost a dosáhnout vysoké úrovně služeb poskytovaných obchodem našim pracujícím .

223

OPRÁCI STRANICKÝCH ORGANIZACÍ NA MINISTERSTVECH

A ÚSTŘEDNÍCH ÚŘADECH USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KE ZPRÁVĚ MĚSTSKÉHO VÝBORU KSČ V PRAZE O PRÁCI STRANICKÝCH ORGANIZACÍ NA MINISTERSTVECH A ÚSTŘEDNÍCH ÚŘADECH ZE 6. LEDNA 1959

Ústřední výbor KSČ projednal usnesení městského výboru strany v Praze o práci stranických organizací na ministerstvech a ústředních úřadech . Vyslovil souhlas se závěry městského výboru a kladně hodnotil jeho úsilí o zlepšení úrovně práce stranických organizací a zvyšování jejich vlivu na práci aparátu ministerstev a ústředních orgánů, aby odpo vídala dosaženému stupni vývoje, současným podmínkám a úkolům .

Usnesení městského výboru KSČ v Praze o práci stranických organizací na ministerstvech a ústředních úřadech je nutno tvůrčím způsobem

použít a aplikovat i na práci stranických organizací v nižších stupních státní a hospodářské správy v krajích a okresech , a tak podstatně zlepšit její činnost ve všech článcích odshora až dolů.

Ústřední výbor strany zdůrazňuje, aby krajské a okresní výbory věno valy práci stranických organizací ve státním a hospodářském aparátě větší pozornost. Ukládá jim projednat usnesení městského výboru KSČ v Praze o práci stranických organizací na ministerstvech a ústředních úřadech a v duchu usnesení se zabývat činností stranických organizací v úřadech , soustavně usilovat o zlepšování práce státního a hospodářského aparátu v rámci kraje a okresu. Krajskému výboru KSS v Bratislavě

ukládá důkladně projednat činnost stranických organizací na pověřenec tvech a ústředních úřadech na Slovensku a usilovat o stálé zlepšování jejich práce.

Usnesení městského výboru KSČ v Praze XI . sjezd naší strany v souvislosti s úkolem dovršit výstavbu socialismu věnoval značnou pozornost tomu, jak dále upevnit náš lidově demokratický stát a jeho aparát, jak dále zlepšovat a zdokonalovat práci státních a hospo 224

dářských orgánů a jak zaměřovat jejich činnost na úkoly, které při dovršeni výstavby socialismu nabývají rozhodujícího významu. Náš státní aparát, který je spjat s lidem a je schopen s perspektivou, vzhledem k práci a na základě hlubokého poznání situace řešit náročné úkoly, má důležitý význam při organizaci plnění usnesení strany a vlády na všech úsecích hospodářské a kulturní výstavby. Úkolem 'ministerstev a ústředních úřadů, všech pracovníků státního aparátu je řídit svěřená hospodářská odvětví a úseky i kulturní a sociální rozvoj tak, aby soustředovaly veškerou energii na důkladné, včasné a vše stranně zdůvodněné řešení rozhodujících a klíčových otázek a dávaly

nižším orgánům jasné směrnice zaměřené k rozvíjení všech možností a odhalování a plnému využívání rezerv. Jejich úkolem je zabezpečovat rozvoj výroby ve svěřených odvětvích a dbát o nejvyšší uspokojování společenských potřeb v souladu s plánovaným rozvojem celého národního

hospodářství. Jsou povolány zabezpečovat proporcionální rozvoj svěře ných odvětví, rozšiřovat a zdokonalovat výrobní základny a vytvářet pod mínky pro vysokou efektivnost výroby určováním a zajištováním hlavních

směrů technického a ekonomického rozvoje. Současně mají nižším orgá nům soustavně, organizovaně a kvalifikovaně pomáhat při řešení jejich výrobních , technických, ekonomických, organizačních a všech ostatních problémů. Nová organizace řízení, financování a plánování národního hospodářství klade na ministerstva nové náročné úkoly. Po zrušení hlavních správ je v nových podmínkách důležitým úkolem ministerstev soustředit se na

důsledné zabezpečování současných úkolů směřujících k dovršení vý. stavby socialismu v tom smyslu, že budou zejména vypracovávat dlouho

dobé perspektivní plány a organizovat sestavování ročních plánů. Jejich úkolem dále je stanovovat ukazatele a normativy pro výrobně hospodářské jednotky a ostatní podřízené organizace, určovat hlavní směry technického rozvoje svých odvětví a také určovat dlouhodobé podily na zisku a odpi sech . Mají poskytovat na doplnění vlastních zdrojů podniků příděly na

investice, oběžné prostředky a jiné účely, rozpracovávat a uplatňovatzásadní mzdově politická opatření, zajišťovat neustálé zlepšování úrovně technické ho normování práce, jakož i zlepšování mzdové praxes celkovým zaměřením

dosáhnout souladu mezi vývojem průměrných výdělků a produktivity práce. Důležitým posláním ministerstev je soustředovat finanční zdroje a provádět jejich redistribuci a plnit další úkoly spojené s řídící, koordi nační, kontrolní, revizní a kádrovou činností.

15 Usnesení a dokumenty

225

Postavení stranických organizací na ministerstvech a ústředních úřadech

Hlavní záruka správného chodu státního aparátu spočívá v činnosti naší strany. Jedině pod jejím vedením lze zabezpečit, aby státní a hospodářský aparát pracoval v duchu usnesení XI. sjezdu a v plném souladu s prove denými změnami v řízení našeho hospodářství. Při dalším zkvalitňování úrovně a činnosti práce státního aparátu se zvyšuje i význam a odpovědnost stranických organizací na ministerstvech a ústředních úřadech. Stranické organizace musí dbát, aby směrnice strany byly plně respektovány a uváděny v život. Povinností komunistů na ústředních úřadech je uplatňovat vliv strany na práci státního aparátu , bojovat za leninský styl jeho práce, být příkladem tvůrčího poměru k práci, být výrazem poctivosti, svědomitosti a kázně. Každá stranická organizace na ministerstvu nebo ústředním úřadě je

vedoucí silou v obvodu své působnosti, stejně jako všechny stranické organizace na závodech či vesnicích . Vedoucí úlohu strany v aparátě uskutečňují komunisté, kteří v něm pracují a kteří se musí řídit v celé své práci zájmy strany. Činnost ministerstev a ústředních úřadů je řízena ústředním výborem

nebo příslušnými vyššími orgány strany. Ministři a odpovědní vedoucí úřadů jsou straně odpovědni za celkovou práci úřadu a za důsledné usku

tečňování politiky strany. Z toho také vyplývá, že vedoucí úloha strany v aparátech těchto úřadů se neuplatňuje pouze prostřednictvím organizaci strany, které zde působí, ale také prostřednictvím vedoucích těchto úřadů ,

kteří zde vykonávají své funkce z pověření strany. To také určuje práva a povinnosti jak vedoucích ústředních úřadů, tak i stranických organizací na těchto úřadech .

Přestože v ústředních úřadech je silné stranické jádro a pracují v nich zkušení a vyspělí komunisté, není vliv strany v celé činnosti těchto úřadů dostatečný. Hlavní příčinou tohoto stavu je, že stranické organizace dosud plně nepochopily a plně neuplatňují svou úlohu na těchto úřadech . Posláním stranických organizací je sjednocovat názory na řešení všech základních problémů v úřadu a dosahovat jednotného, organizované ho postupu všech komunistů i bezpartijních ke splnění stanovených úkolů .

Stranická organizace má důsledně dbát o stranický přístup komunistů

k plnění pracovních úkolů . Má iniciativně a aktivně ovlivňovatpráci úřadu, vést komunisty k zásadovému posuzování všech jevů, pěstovat v nich pocit 226

stranické odpovědnosti, komunistickou morálku a vysokou stranickou a pracovní obětavost.

V řadě organizací na ústředních úřadech se projevuje ještě jednostranné chápání ustanovení stanov strany, že stranickéorganizace v ministerstvech

a jiných ústředních úřadech a institucích pro zvláštní podmínky a práci těchto úřadů nemohou využívat práva kontroly činnosti správy podniku. Jsou však povinny upozorňovat na nedostatky v práci ministerstva nebo ústředního úřadu, jejich jednotlivých pracovníků a posílat připomínky

a materiál ústřednímu výboru i vedoucímu úřadu a připomínky s vedou cím úřadu projednávat. Zkušenosti, které městský výbor získa), ukazují, že na některých ministerstvech funkcionáři strany kladou důraz pouze na to , co stranická organizace nemůže dělat, a méně již se starají o to , co může, má a musí dělat. Takový postup odsuzuje stranické organizace k pasivitě, jejich práce se stává samoúčelnou a málo účinnou.

Právo kontroly činnosti správy podniku nemají tyto organizace proto, že působnost ministerstev a ústředních úřadů přesahuje působnost stranic

kých organizací na těchto úřadech . To především znamená, že nemají právo kontroly v záležitostech celostátních, o kterých je rozhodováno ústředním výborem strany. Mají však povinnost sledovat, jak jsou stra

nická a vládní usnesení plněna, podněcovat pracovní píli a houžeynatost pracovníků úřadu a kontrolovat, jak bojují za uskutečňování politiky strany.

Stranická organizace je povinna v těsné součinnosti se stranickými

orgány odpovědnými za práci úřadu organizovat a kontrolovat plnění usnesení strany a vlády, zabezpečovat správný politický přístup k rozpra cování a plnění všech úkolů ministerstva a ústředního úřadu a usilovat o odstraňování nedostatků. Shovívavost k nedostatkům vede k tomu, že

se málo kritizuje, a tím se ochromuje stranická aktivita. Potom i do stra nického života pronikají služební vztahy, ztrácí se stranický pohled na věc.

Stranická organizace je povinna upozorňovat na nedostatky a neplnění stranických usnesení ministra nebo odpovědného vedoucího úřadu. Když se v boji za odstranění nedostatků setká s nepochopením , netečností nebo dokonce s odporem ve vlastním úřadě, je nezbytné, aby plnila svou povin nost danou stanovami strany a upozornila na nedostatky v práci úřadu

a jednotlivých pracovníků vyšší stranický orgán - obvodní, městský nebo ústřední výbor strany .

Zvýšení vedoucí úlohy strany vyžaduje od stranických organizací, aby žily plně životem celé strany a aktivně bojovaly za splnění všech stranic 227

1

kých usnesení. Plně se účastnily všech celostátních politických kampani

a akcí a vedly komunisty i bezpartijní pracovníky k tomu, aby v plné šíři chápali souvislost mezinárodních problémů a boje za mír s úkoly naší socialistické výstavby. Komunisté na ministerstvech a ústředních úřadech

mají vidět v usneseních strany a vlády závazné pokyny pro svou práci. Jsou povinni tato usnesení rozpracovávat, organizovat a kontrolovat jejich plnění a neustále sledovat nové problémy, které život přináší. Prosadit úlohu stranické organizace má být v popředí zájmu a činnosti všech stranických výborů, celého stranického kolektivu a všech vedoucích

pracovníků ministerstev a ústředních úřadů. To vyžaduje, aby jejich činnost byla proniknuta stranickostí, aby vedoucí pracovníci se nepovyšo vali nad stranickou organizaci, nepřehlíželi její rady, názory a síly. Jakmile vedoucí pracovník začne dávat najevo, že je „ neomylný“ , že všechno zná, že on a ne celý pracovní kolektiv je strůjcem dosažených výsledků, je třeba, aby stranická organizace důsledně a zásadově takové projevy pový šenectví a nedostatku stranickosti včas řešila a uváděla na správnou míru . Zkušenosti potvrzují, že stranickost vedoucího pracovníka – od vedou cího oddělení, odboru až po náměstka ministra — těsně souvisí s úrovní práce celé stranické organizace. Dobrá práce stranické organizace posiluje jeho vztah ke straně a znásobuje jeho stranické vlastnosti. Slabá a málo účinná práce stranické organizace oslabuje spojení pracovníků se stranou ,

může dokonce vést k ponechávání živné půdy pro nestranické projevy v práci.

Posílit vliv stranických organizací na práci aparátu Další prohlubování účasti pracujících na řízení hospodářství, rozvoji kultury a správě státu předpokládá důsledně uplatňovat zásady stanovené XI. sjezdem a stále omezovat možnost byrokratismu a bezduchých kancelářskoadministrativních metod řízení. Nová organizace, její uplat nění a prohloubení, staví ministerstva a ústřední úřady před nové úkoly, klade a bude na ně klást nové, kvalitativně vyšší nároky.

Stranické organizace mají dbát na důsledné plnění usnesení ústředního výboru strany, o přísné a správné dodržování jejich politického obsahu . Střežit, aby při jejich rozpracovávání a zajišťování nedocházelo k překruco vání linie strany, aby jednotliví pracovníci a celé pracovní kolektivy usku tečňovali tato usnesení na svých úsecích v celé šíři a nesnižovali jejich

účinnost. Stranické organizace se mají zvláště soustředit na to, aby vý

sledky práce našich závodů nebyly promarněny neuváženými a nespráv 228

nými zásahy nebo rozhodnutími pracovníků ministerstev a ústředních úřadů, aby nebyla oslabována iniciativa a důvěra pracujících .

K zabezpečení nových úkolů ministerstev a ústředních úřadů povedou stranické organizace soustavný boj za zvyšování kvalifikace pracovníků

aparátu, za odhalování a odstraňování duplicitních funkcí, za zjednodušo vání a mechanizaci administrativních prací, za hospodárnost celého chodu aparátu .

Nové úkoly vyžadují i nové metody v práci státního aparátu, oproštěné od kancelářštiny a formálního papírového vyřizování. Pracovníci státního aparátu mají mít pochopení a napomáhat tomu, aby byl řešen vždy v prvé

řadě hlavní článek daného úkolu. Dovést podpořit svou praktickou čin ností úsilí strany, aby na řešení základních problémů se soustředily všechny síly. Jsou povinni pomáhat rozvíjet iniciativu lidí, zabezpečovat

živý, konkrétní a reálný obsah usnesení strany a vlády, zajišťovat prove dení usnesení a rozvíjet nejúčinnější formy kontroly, zejména kontroly zdola. Nestačí nashromáždit potřebné znalosti a údaje, ale provést správ nou analýzu a zevšeobecnění, vyvodit správné závěry. Boj za nové metody práce nelze vést všeobecnými výzvami. Brzdou nových metod práce jsou leckde staré, vžité metody pracovníků. Proto

stranické organizace mají rozvíjet úsilí za zlepšení stylu práce mezi všemi

pracovníky ministerstva, vést je ke zkoumání úrovně vlastní práce, dbát, aby vedoucí pracovníci i odborové organizace organizovali výměnu zku šeností o metodách práce celého ministerstva. To nesporně přinese množ ství hodnotných námětů.

Hlavním výsledkem má být překonání tendencí hledat chyby za každou

cenu mimo vlastní pracoviště. Zásadou se musí stát — napravit styl a metody práce každý u sebe - to přinese nápravu stylu a metod práce celého aparátu .

Prosazení nového stylu práce vyžaduje od stranických organizací důsledně odhalovat všechny byrokratické manýry a jejich nositele, bojovat proti buržoaznímu pojetí státního aparátu .

Mnozí pracovníci se stále dívají na svou práci jen jako na vyřizování spisů a vydávání směrnic. Nechápou a nestarají se o to, jaké názory a

potřeby mají pracující. Zvykli si přeceňovat silu příkazů a administrativ ních opatření a nedocenili, že zanedbávání organizátorské a výchovné práce oslabuje demokratismus našeho zřízení a plodí byrokratismus. Proto

stranické organizace mají zesilovat boj proti byrokratickým zlozvykům , věnovat stálou pozornost tomu, jak jsou zkoumány dopisy a stížnosti pracujících, jak jsou využívány a uskutečňovány jejich cenné návrhy, jak 229

jsou omezovány zbytečné výkazy, jak je zlevňována a zjednodušována struktura aparátu a organizace práce v úřadě, jak je zvyšována efektivnost

na všech úsecích jeho činnosti. V boji proti byrokratismu mají stranické organizace věnovat hlavní úsilítomu, aby pracovníci úřadů byli soustavně spojeni s lidem , čerpali ze zkušeností pracujících, velkou pozornost věno

vali přijímání návštěv na ústředních úřadech, vyřizování jejich připo mínek apod. Ani odborová organizace v tomto úsilí nemůže zůstat stranou . Jsou nejasnosti, jakými otázkami se má zabývat odborová organizace na ústřed

ních úřadech v podmínkách značné organizovanosti ve straně. Je správné, aby odborářská činnost byla zaměřena na organizování a prohlubování pracovních porad na základě znalosti situace aparátu, které jsou svolávány z iniciativy komunistů odborovým úsekem . Hlavní náplní pracovních porad je zabývát se způsobem řešení konkrétních úkolů pracovišť, politic kým zdůvodňováním úkolů dávaných vedoucími, disciplínou a pracovní úrovní jednotlivých pracovníků. Pracovní porady jsou na ministerstvech a ústředních úřadech plně opodstatněné. Je dalším úkolem odborové orga nizace podílet se na výchově kádrů organizováním krátkodokých kursů ,

střežit pracovní kázeň a hospodárnost aparátu, starat se o kulturní život pracovníků, sociální činnost a ostatní zaměstnanecké záležitosti. Mnoho pracovníků chápe úsilí za zlepšení systému práce více organi

začně a administrativně. Zlepšit styl práce však především vyžaduje upevnit živý styk pracovníků ministerstev s pracujícími na závodech , využívat jejich zkušeností, radit se s nimi při přípravě nových opatření, znát život a problémy závodů, vesnic, škol a podobně. Důsledně uskuteč ňovat rozšiřování pravomoci podřízených orgánů a přitom střežit společné zájmy v boji proti povyšování místních a resortních zájmů nad zájmy celé společnosti. Pro zvýšení spojení pracovníků s praxí je nezbytné, aby stranické orga nizace aktivně působily na to , že pracovníci ústředního úřadu budou řešit

své úkoly v pracovním styku s lidmi, že si budou své závěry ověřovat podle konkrétních potřeb hospodářského a kulturního Sivota našich pra cujících. Tento styl práce, jak ukázaly například zkušenosti z přímé po moci pracovníků ministerstev při prověrce efektivnosti na závodech , upevňuje důvěru pracujících ke státnímu aparátu a pomáhá každému pracovníkovi poznat problémy pracovišť a řídit se znalostí věci. V prosazování nových metod práce mají velikou úlohu aktivy a konfe

rence s novátory, zlepšovateli, s předními dělníky a techniky, na nichž dochází k výměně zkušeností. Výměnu zkušeností a jejich rozšiřování mají 230

stranické organizace prosazovat jako jednu z důležitých forem účasti pra cujících na řízení, jako prostředek pro zvýšení efektivnosti národního

hospodářství. Stranické organizace mají iniciativně podávat náměty odpo vědným vedoucím k různým způsobům výměny a rozšiřování pokroko vých zkušeností.

Hlavní podmínkou zvýšení vlivu stranické organizace na práci aparátu je znalost usnesení strany a vlády a znalost rozhodujících úkolů aparátu. Stranická organizace má znát, kteří pracovníci mají odpovědnost za řešení hlavních úkolů, zda je potřeba její pomoci, zda je třeba pomoci ostatních pracovníků. To předpokládá, aby stranická organizace sama znala hlavní úkoly, které si osvojí jednak vlastním studiem usnesení strany a vlády,

dále na schůzkách celozávodního výboru strany s ministrem a dalšími odpovědnými pracovníky, ze schůzí kolegia. Stranická organizace má využít všech možností k hlubšímu poznání úkolů a práce aparátu. Zá stupce celozávodního výboru má podle potřeby využívat možnosti ná vštěvy kolegia ministra. Současně je přitom správné, aby ministr nebo

vedoucí úřadu pomáhal předsedovi CZV co nejvíce pronikat do problémů práce úřadu. Vedoucí úřadu má iniciativně vyhledávat pomoc stranické organizace, opírat se o ni a pomáhat jí v jejím úsilí o zlepšení práce. Taková součinnost stranické organizace s vedoucími pracovníky odshora dolů v celé struktuře aparátu přináší dobré výsledky. Na řadě ministerstev však někteří vedoucí pracovníci stále ještě více čekají na iniciativu stranické organizace a sami ji málo žádají o pomoc. Ve své práci při řízení se nedo statečně o ni opirají. Je velmi škodlivé, stavějí-li se vedoucí pracovníci do nějakého výsadního postavení, nezúčastňují -li se života vlastní základní organizace. Tak se zbavují možnosti znát názory členů strany na řízení ministerstva, nemohou dobře působit na práci řadových pracovníků a nenapomáhají zpevňovat stranický kolektiv na celém úřadě. Práce je úspěšná tam , kde je správný poměr stranické organizace k ve

doucím pracovníkům a obráceně. Není rozporu tam , kde stranická orga nizace dobře pracuje, kde pomáhá vedoucím pracovníkům a upevňuje zásadu jediného vedoucího, a na druhé straně, kde vedoucí pracovník má skutečně opravdový stranický přístup k věcem . Vždyť je oba spojuje jedno úsilí – úspěšně splnit úkoly ministerstva . Každý komunista, nehledě na

své služební postavení, je stranické organizaci odpověden a organizace nese plnou odpovědnost za každého komunistu.

231

Podstatně zesílit ideologickou práci strany Státní aparát v nových podmínkách řízení splní svou úlohu tehdy, když veškerá jeho činnost a všech jeho pracovníků bude vycházet z vědeckého světového názoru marxismu -leninismu.

Ideologická a výchovná práce směřující k zásadové politice pevnosti celého aparátu je důležitým úkolem stranických organizací na ústředních

úřadech. Svou ideologickou prací stranické organizace ujasňují teoretické a ideologické otázky ve spojení s praktickými pracovními úkoly a vytvářejí jednotu názorů všech pracovníků na politické, hospodářské a kulturní problémy. V ideologické práci je třeba věnovat soustavnou pozornost takovým otázkám , jako je objasňování úlohy dělnické třídy, úlohy státu

při dovršení socialistické výstavby, odhalovat nepřátelskou podstatu všech revizionistických názorů atd. Takové pojetí ideologické práce nebylo stranickými organizacemi dosud plně pochopeno. Stranické organizace dosáhly celkem dobrých výsledků v ekonomické výchově pracovníků. Je proto správné, že stranické organizace orientují dnes studium komunistů více na otázky dialektického a historického mate rialismu, dějin dělnického hnutí, výstavbu strany a mezinárodních vztahů . Studium těchto otázek dává komunistům všestranný ideový rozhled a

prohlubuje jejich politický přístup k plnění pracovních úkolů . Přitom studium ekonomických otázek na hospodářských ministerstvech zůstává

jako hlavní a je třeba je nadále prohlubovat a zlepšovat. Hlavním nedostatkem ideologické práce stranických organizací na ústředních úřadech je její časté zužování v obsahu i formách. Ideologická

práce je stále ochuzována o tvůrčí přístup k výchově pracovníků. Především není dosud účinně vedena a cílevědomě zaměřena na boj proti starému

buržoaznímu pojetí pracovníka státního aparátu, za vlastnosti a styl práce pracovníka socialistického státního aparátu. Jde zejména o to, aby ideolo gická práce byla více zaměřena proti resortnosti, za hluboké a všestranné

pochopení zájmů celé společnosti v každodenní práci. Tyto problémy je třeba podle podmínek každého ústředního úřadu konkretizovat a propra covat tak, aby prolnuly veškerou ideologickou činnost na ústředním úřadě. V ideologické práci je třeba vést účinnější boj proti byrokratismu, jehož rozšíření vede ve svých důsledcích k odtržení státního aparátu od pracují cího lidu. To vyžaduje, aby obsahem ideologické práce byla také konkrétní kritika byrokratických jevů a odhalování jejich příčin i nositelů. Obsahem stranické výchovy se tedy musí stát i otázky, které v této souvislosti řeší stranické organizace ve svých schůzích . 232

Ideologická práce má rovněž vytvářet podmínky k odhalování a k od straňování takových jevů, jako je patolízalství, nadřazené chování k lidu a k služebně níže postaveným pracovníkům , odpor ke kolektivní práci, alibismus a nedisciplinovanost, což se ještě poměrně často u pracovníků státního aparátu projevuje. Aby se boj proti takovým projevům stal

účinnou součástí ideologické práce, má se ideologická a výchovná činnost stát záležitostí celé stranické organizace na ústředním úřadě. To komunisty povede k zásadnímu přístupu při řešení pracovních úkolů, ke konkrétnímu,

adresnému projednání a odhalování chyb a nedostatků při plnění pracov ních úkolů .

Obsahem ideologické práce na ústředních úřadech mají být zároveň

ty speciální otázky, které vyplývají z náplně práce daného úřadu. I když v této oblasti jsou výsledky práce stranických organizací celkem dobré, není dostatečně využívána tvůrčí iniciativa a aktivita všech pracovníků ústřed ního úřadu , aby se podíleli na jejich teoretickém a ideologickém rozpraco vání. To by zároveň umožnilo vést účinný názorový boj za nejsprávnější

pojetí politiky strany na každém jednotlivém úseku. Stranické organizace na ústředních úřadech mají iniciativně pomáhat rozvoji teoretické a ideo logické práce v těch otázkách , které spadají do jejich pracovní působnosti a jejichž řešení vyplývá z usnesení XI. sjezdu strany. Jde o rozpracování a řešení problémů nového způsobu plánování a financování, boje za vy sokou efektivnost ve vlastním odvětví, perspektiv technického rozvoje, rozvíjení socialistické demokracie, úkolů kulturní revoluce apod. Důležité je, aby stranické organizace ukládaly vedoucím pracovníkům a samostatně studujícím konkrétní studijní úkoly zaměřené k řešení dílčích ideologic kých problémů, pro tisk, pro pomoc lektorským skupinám ústředního, městského, krajského a obvodního výboru strany. Tím účinně pomohou celé straně v rozvíjení ideologické práce.

Z forem ideologické práce je dosud nejlépe využíváno stranického školení, přednáškové propagandy a politické agitace k daným úkolům strany. Méně se již využívají besedy o konkrétních ideologických pro blémech v určité oblasti práce ústředního úřadu, besedy o tisku a litera tuře ve spojení s vlastními pracovními úkoly. Stranické organizace mají v daleko větší míře rozvíjet ideologickou práci na pomoc ke zvládnutí konkrétních problémů a úkolů pracovišť, organizovat diskuse, konference

a semináře k aktuálním pracovním problémům , k mezinárodním i vnitro politickým otázkám , ve vztahu k vlastním úkolům aparátu.

K tomu, aby se ideologická práce stala hlavní náplní činnosti celé stra nické organizace, nestačí působení jen určitého okruhu funkcionářů a 233

propagandistů. Je nezbytné, aby stranická organizace dbala o rozvoj ideo logické práce ve stranických skupinách. Stranické skupiny jsou význam ným činitelem k tomu, aby vedly komunisty k ideologickému přístupu při řešení pracovních otázek , aby jejich schůze se staly místem , kde jsou konkrétně a adresně projednávány i odhalovány kořeny chyb a nedostatků

při plnění pracovních úkolů. Stranické organizace mají také dbát o stále větší zařazování vedoucích pracovníků do ideologické a výchovné práce.

Na mnohých ústředních úřadech již dobře pracují poradny a studovny marxismu - leninismu. Jejich úloha v rozvoji a organizování ideologické práce soustavně vzrůstá. Ukazuje se však , že některé stranické organizace

po vytvoření poraden a studoven oslabily svou pozornost k řízení ideo logické činnosti a tento úkol leckde přenášejí na poradnu. Taková praxe

je nesprávná, neboť řízení celé ideologické a výchovné práce plně přísluší výborům organizací. Z tohoto hlediska mají také povinnost soustavně dbát i o zvyšování úrovně a zkvalitňování řízení práce poraden a studoven. I ve výchově bezpartijních a syazáků dosahují stranické organizace dobrých výsledků. Zejména v tom , že je zařadily do různých forem stra

nického školení. Přesto masová politická práce, zejména práce odborové

organizace a ČSM, je zužována na řešení organizačních otázek a málo je využíváno masové politické práce strany k ideovému působení na bezpar tijní a mládež, k jejich zainteresování na řešení konkrétních ideových úkolů . Zvláštní pozornost je třeba věnovat výchově mladých lidí. Zejména je důležité, aby vedoucí pracovníci v každodenním pracovním styku věno vali mladým lidem plnou výchovnou péči.

Spolu s rozvojem ideologické práce zaměřené na řešení pracovních úkolů je třeba zvyšovat odborné znalosti a zkušenosti pracovníků. Vý . chova k odbornému zvládnutí úkolů je zároveň prostředkem pro zvýšení úrovně řídící činnosti ústředního úřadu. Stranické organizace mají věno

vat plnou pozornost i aktivní podporu dalšímu zvyšování kvalifikace, zejména u odpovědných pracovníků, spolu s vedoucími vytvářet pod

mínky pro zařazování pracovníků do různých forem dálkového studia, dbát o organizování a účast v různých speciálních krátkodobých kursech k různým problémům atd. Stranické organizace mají také dbát o využití pracovníků v konkrétní politické práci územních orgánů a organizací strany, národních výborů , JZD a společenských organizací Národní fronty. Tato praxe bude účinnou pomocí k vytváření socialistického charakteru pracovníka státního aparátu. Důležitým úkolem stranických organizací v ideologické a výchovné 234

činnosti je zabezpečit, aby každý pracovník v souladu se svým pracovním zařazením měl také perspektivní plán studia marxismu-leninismu, zvyšo vání odbomých znalostí a získávání praktických zkušeností.

Důsledně dodržovat leninské zásady kádrové politiky Ústřední výbor strany vyvíjí všestrannou péči o to, aby stát byl účinným a spolehlivým nástrojem dělnické třídy, aby státní aparát byl složen z lidí plně oddaných zájmům dělnické třídy a socialismu. Strana poslala tisíce

svých členů a funkcionářů do státních orgánů. Byla vychována početná nová inteligence, která vyšla z lidu a je s lidem spjata. Ke zkvalitnění stát ního aparátu významně přispěla prověrka třídní a politické spolehlivosti pracovníků ministerstev a ústředních úřadů. Změny stylu a metod práce ministerstev a ústředních úřadů vyžadují od každého pracovníka těchto orgánů nejen bezvýhradnou oddanost zájmům dělnické třídy, ale soustavné zvyšování politické vyspělosti i od borné dovednosti, schopnosti plně pochopit linii a směrnice strany a za jištovat jejich uvedení do života.

Strana od státního aparátu žádá, aby poctivě sloužil výstavbě socialismu. Proto každý pracovník má politicky, odborně, svými organizačními schop nostmi a zkušenostmi i morálními vlastnostmi odpovídat představám pra

cujících a charakteru pracovníka socialistického státního aparátu. Zkuše nosti potvrzují, že všichni vedoucí i ostatní pracovníci státního aparátu ,

aby mohli úspěšně plnit své úkoly, musí být politicky vyspělí, neustále se ideologicky vzdělávat. Komunistická strana dává kádrové práci v činnosti orgánů a organizací

přední místo, protože na ní v mnohém závisí provádění politické linie a úspěšná organizátorská činnost stranických organizací i všech státních a společenských organizací. Stranická organizace v kádrové práci má vycházet z usnesení XI. sjezdu, kde se říká : „ Nadále rozhodně usilovat, aby státní a hospodářský aparát měl takový politický a třídní profil, který bude zárukou důsledného pro vádění vůle strany a lidu."

Stranická organizace ani na okamžik nemůže ztrácet ze zřetele nezbyt nost vzájemného spojení odbornosti s politickou vyspělostí. Každá odbor

nost je bez duše, je- li odtržena od politiky. Nechceme ovšem žádné prázdné politiky, je třeba vést boj proti praktikům , kteří ztratili směr. Proto hlavním úkolem stranických organizací je působit maximálně na růst politické úrovně každého pracovníka aparátu, pomáhat formovat so 235

cialistického pracovníka, který by byl nesmiřitelný vůči jakýmkoliv pro jevům byrokracie, nečestnosti, porušování státní disciplíny a morálním pokleskům . Stranická organizace má vychovávat pracovníky k vysoké pokrokovosti, vést je k boji za nové a učit je správně chápat současnou úlohu státního aparátu . Tato zásada v kádrové práci byla dříve často přehlížena. Stranické organizace neměly ani dobrý přehled o růstu kádrů, měly malý vliv na přijímání, propouštění a přeřazování pracovníků. Situace se podstatně zlepšila po prověrkách politické a třídní spolehlivosti, kdy si vedoucí pracovníci i straničtí funkcionáři uvědomili vážné nedostatky na úseku

kádrové práce a začalo se pracovat podle norem správné kádrové politiky. Prověrka byla školou širokému stranickému aktivu a měla výchovný vliv na pracovníky ústředních úřadů. Přispěla k upevnění autority strany

a stranických organizací. Prověrka však byla pouze jednorázovou akcí. Odhalila některé nedostatky v kádrové práci, z nichž je nutno se poučit,

Ve státním aparátě je třeba dále a cílevědomě zlepšovat výchovu jeho pracovníků. Soustavně jej také doplňovat novými schopnými pracovníky, zejména z řad dělníků, rolníků a pracující inteligence, která prošla vý robou, získala potřebné zkušenosti a je těsně spjata s pracujícími. Na mnohých ministerstvech někteří pracovníci místo energického zvy šování svých znalostí, aby odpovídaly svěřeným funkcím , přizpůsobují úroveň řídící práce svým schopnostem , a snižují tím možnost rychlejšího zlepšování řídící úlohy ministerstva. Řízení se znalostí věci nahrazují improvizováním . Tento stav vede k tomu, že ministerstvo nedostatečně plní řídící úlohu, nevytváří svými rozhodnutími dobré podmínky pro práci podřízených složek a na ministerstvo se dostává celá řada drobných, operativních úkolů , které tam nepatří. Takové nedostatky je třeba při cílevědomé kádrové práci důsledně odstraňovat. Dosavadní stav ukazuje, že je věnována péče tomu, aby dělnické kádry, které tvoří jádro všech ústředních úřadů , nabývaly odborných znalostí. Dosud však nejsou na některých ministerstvech vytvářeny pracovní pod mínky, aby tito soudruzi mohli nabývat odborných znalostí bez přerušení zaměstnání, aby nedocházelo k jejich přetěžování. Tito soudruzi nejen

svým pevným , třídně politickým postojem , ale zároveň praktickými zku šenostmi jsou hlavní zárukou spojení státního aparátu s lidmi, zárukou

správného řešení úkolů ústředního úřadu ve spojení s potřebami praxe. Uplatňovat vedoucí úlohu strany v kádrové práci znamená, že celo

závodní výbor strany při řízení základních organizací pečuje o soustavný politický a odborný růst pracovníků. Vznáší své námitky proti přijímání 236

takových lidí na ministerstva a ústřední úřady, kteří neodpovídají poža davkům kladeným na pracovníka ústředního úřadu, zajímá se o rozmís tění komunistů na jednotlivých pracovištích a nepodléhá tlaku vedoucích pracovníků při okamžité potřebě.

Při přijímání nových pracovníků, při přemisťování a propouštění je správné, když vedoucí pracovníci ústředního úřadu vyžadují předem stanovisko a připomínky od stranické organizace. Přitom stranická orga nizace v žádném případě nepřebírá odpovědnost za vedoucího, kterou má

za přijetí nových pracovníků, za rozmisťování a propouštění. Povinností všech vedoucích je brát zřetel na stanovisko a připomínky stranické orga nizace, zvážit je a pak rozhodovat. Nedokáže- li vedoucí rozhodnout, ne

plní- li zásadu správného výběru a rozmisťování kádrů, ani tehdy nebude stranická organizace mlčet. Pak je potřebné, aby se stranická organizace

zabývala jím samým a na tuto situaci upozornila vedoucího ústředního úřadu nebo vyšší stranický orgán .

Stranické organizace nesmějí však zapomínat na to, že o schvalování jednotlivých vedoucích pracovníků na ústředních úřadech, o ministrech ,

náměstcích ministrů a dalších rozhodují ústřední výbor, případně 'měst ský výbor nebo obvodní výbory strany. Od každého vedoucího pracovníka je nutné vyžadovat, aby vytvářel ty nejpříznivější podmínky pro výchovu kádrů, to znamená být jim vzorem

v práci, rozvíjet kritiku a sebekritiku, mít vysokou náročnost na práci podřízeného úseku a správně při výchově používat morální a materiální pobídky. Práce výborů základních organizací má být řízena tak, aby stranické skupiny se po kádrové stránce zabývaly prací každého jednotlivého pra covníka, oceňovaly výsledky jeho práce a kriticky poukazovaly na jeho nedostatky.

Vedoucí úřadu spolu se stranickou organizací by měl promyslet nej různější formy periodického vysílání pracovníků ministerstev a ústředních

úřadů do práce na podřízené složky k rozšíření znalostí a zkušeností a k získání dalších podnětů pro práci. Spolu se stranickými organizacemi mají vedoucí pracovníci vypracovávat perspektivy soustavné a cílevědomé

kádrové politiky pro období dvou až tří let, vypracovat výhledové plány politického a odborného růstu se zaměřením na vytváření kádrových rezery,

237

1

Plně uplatňovat stanovy strany v životě stranických organizací

Stranické organizace získaly značné zkušenosti v úsilí za zlepšování práce státního aparátu . Do jejich života stále více proniká vědomí, že

dobrá a cílevědomá stranická práce se nezbytně musí projevit v úspěšném plnění úkolů . Aby stranické organizace ještě účinněji uplatňovaly svůj vliv na práci aparátu , k tomu je nezbytné, aby ve veškeré jejich činnosti byly plně uplatňovány stanovy strany. Povaha práce na ústředních úřadech vyžaduje od stranické organizace a všech komunistů pracovat houževnatě a se stranickou zásadovostí.

Stranické organizace na ústředních úřadech nesmějí připustit, aby to , že nemají právo kontroly činnosti správy podniku, bylo záminkou pro nezásadovost v práci a opatrnost v kritice. Kritika je důležitou hnací silou a zbraní v ruce strany, v úsilí o trvalý vzestup úrovně práce ministerstva.

Zatím řada slabin v práci aparátu vyplývá z nesprávného poměru ke kri tice. Kritika má často ráz všeobecnosti a v důsledku neadresnosti nikoho

nezavazuje. Všeobecnost kritiky je zlem ve státním aparátě, znechucuje pracovníky a kritiku profanuje. Nemá být nikdy problémem , zda kritizo vat před členstvem nedostatky kteréhokoliv komunisty, ať zaujímá jaké koliv postavení. Stanovy strany nedělají výjimky. Při rozvojikritiky je současně třeba bojovat proti klepaření a pomluvám .

Kritizovat kohokoliv za chyby v základní organizaci není v žádném případě podlamování autority. Autoritu si podlamuje každý tím , že nevyvozuje závěry z chyb, které byly kritizovány. Výrazem správného poměru ke kri tice je vlastní sebekritika, která povede k důslednému odstranění nedo statků a k nápravě kritikou odhalených chyb. Ve stranickém životě nelze trpět jakékoliv formy služební nadřazenosti a patolízalství. Tam , kde jsou vztahy pracovní podřízenosti povyšovány nad stranickou povinnost, ztrácí se zásadovost a šíří se takové nepřípustné jevy, jako podlézavost, přehnaná úcta vůči nadřízeným , snášenlivost vůči jejich nedostatkům , resortnický a nestranický přístup k věci. Rozhodující úlohu v rozvoji kritiky a sebekritiky mají stranické výbory. Jim přísluší dbát, aby z kritických připomínek byly vyvozovány správné závěry, a rázně čelit všem pokusům umlčování a potlačování kritiky. Proti

těm, kteří soustavně porušují stanovy strany, je třeba ve stranických schůzích obrátit mínění členů strany. To nejen povzbudí členy strany, kteří se současně na kritizovaných chybách poučí, ale zvláště to vede k celkovému zvýšení autority strany. 238

Stranické organizace musí vést všechny pracovníky k zachovávání stra nického a státního tajemství a bojovat proti nedostatkům v politické bdělosti a ostražitosti. Často se vyskytuje podceňování předpisů o utajo vání státně důležitých materiálů a liberálně se přecházejí projevy žvanivosti

a vynášení obsahu tajných materiálů, plynoucí často ze snahy některých pracovníků ukazovat osobní důležitost. S tím souvisí i chování pracovníků, kteří jsou vysíláni do zahraničí, zejména do kapitalistické ciziny. Stranické organizace mají velmi pozorně sledovat, aby do zahraničí byli vysíláni pracovníci plně oddaní našemu lidově demokratickému zřízení, zkušení

a schopní plnit svěřené jim úkoly , plně využívat získaných poznatků pro práci celého kolektivu .

Úspěšná činnost stranických organizací nezbytně vyžaduje, aby jejich práce byla plánovitá, aby byl prohlouben a upevněn jejich pracovní pořá dek a prováděna důsledná kontrola vlastních usnesení. Rozhodně nejde

o to, svazovat mnohotvárnou činnost organizace do nějakých strohých a neměnných šablon, jde však o dosažení takového stavu , který povede k důslednému a včasnému uskutečňování úkolů . Při sestavování plánu stranické organizace je důležité, aby se vycházelo z usnesení strany, z plánu ministerstva a jeho jednotlivých úseků. Při sestavování plánů práce mají se celozávodní výbory a výbory základních organizací radit s vedoucími pracovníky. Je správné, že stranické organizace na ministerstvech konají pravidelně členské schůze za vysoké účasti členů strany. Důležité však je zkvalitnit jejich obsah a odstranit samoúčelnost. Členská schůze má projednávat za nejširší účasti komunistů, všech funkcionářů a vedoucích pracovníků rozhodující úkoly stranické organizace a aparátu, má být tribunou otevřené kritiky všech nedostatků v aparátě, vysvětlovat úkoly stranické organizace při zabezpečování a zlepšování činnosti úřadu, podstatu nových metod

stranické práce, sjednocovat názor komunistů. Na ústředních úřadech mají zvlášť důležitou úlohu celozávodní členské schůze, které se pohříchu na mnoha úřadech konají zřídka. Nekonání celozávodních schůzí je vážné porušení stanov strany, protože zbavuje komunisty možnosti vyjádřit se k práci celého úřadu a celé stranické organizace. Mělo by se stát pravidlem , aby se bezprostředně po členské schůzi i výborové schůzi konala porada s vedoucími stranických skupin , kde se konkrétně rozpracuje postup stranických skupin a komunistů k zabezpečo vání přijatých usnesení. Stranická organizace a její skupina je hlavním místem , kde je nutno konkrétně projednávat práci každého komunisty, ukládat mu stranické úkoly a hodnotit, jak plní stranické povinnosti. 239

Stranická skupina má dbát, aby každý komunista měl konkrétní úkol a skládal stranické skupině účty z jeho plnění.

Při ukládání konkrétních stranických úkolů jednotlivým soudruhům má mít stranická skupina jasnou představu o schopnostech a zájmech každého soudruha, aby mu mohla určit takový stranický úkol, jehož

plnění mu bude pomáhat v jeho růstu , umožní mu zbavovat se vlastních nedostatků . Nejde ovšem jen o úkoly vnitrostranického charakteru, ale stranickým úkolem má být i vedení pracovníka k rychlému a úspěšnému splnění úkolů na pracovišti. Na většině našich ústředních úřadů jsou celozávodní výbory, které řídí řadu základních organizací. Vzhledem k problematice práce ústředních úřadů je nutné, aby celozávodní výbory považovaly řízení základních organizací za svůj hlavní úkol, řídily je s hlubokou znalostí, aby je nena hrazovaly, ale vedly k rozvíjení samostatnosti v práci. To předpokládá, aby celozávodní výbor také svým složením plně odpovídal charakteru minis terstva, aby v celozávodním výboru pracovali především stranicky zku šení komunisté, znali pracovní problematiky úřadu, kteří mohou k pro jednávaným otázkám zaujímat zásadní stranické stanovisko a svou

stranickou prací posilovat vliv celé stranické organizace na práci aparátu . Totéž platí o složení výboru základních organizací, ovšem z hlediska

charakteru pracovišť, které tyto základní organizace zahrnují. Nejosvědče nější metodou řízení je přímá práce celozávodního výboru s předsedy a výbory základních organizací. Ustavování aktivistů celozávodních vý borů pro základní organizace se ukazuje v podmínkách úřadů zbytečné. Stranické organizace na ústředních úřadech mají více využívat ve své práci schůzí aktivů funkcionářů strany a vedoucích pracovníků. Podmín kou pro úspěšné využívání aktivů je výběr aktivu, který má vycházet ze znalosti potřeb úřadu. Stranický výbor musí vědět, co chce řešit

a kdo k tomu může přispět. Je možné svolávat aktivy funkcionářů strany a vedoucích pracovníků k projednávání společných úkolů stranické orga nizace a aparátu, a tak obohatit informovanost výboru organizace o názor a připomínky aktivu . Společné aktivy funkcionářů strany a vedoucích pracovníků odstraňují kompetenční spory mezi nimi, informují vedoucí pracovníky o úkolech stranické organizace, seznamují s metodami práce, a naopak funkcionáři strany jsou informováni od vedoucích pracovníků o problematice aparátu , dělají si úplnější přehled o úkolech vedení.

Osvědčují se aktivy funkcionářů s ministrem , které spojují funkcionářský aktiv s vedením ministerstev a jsou prostředkem k informování ministra o mínění členů strany a připomínkách zdola. 240

Politická; ideologická a organizátorská práce stranických organizací na ministerstvech a ústředních úřadech, výchova a organizování pracov

níků aparátu k důslednému plnění závažných úkolů směřujících k do vršení socialistické výstavby v naší vlasti, to jsou úkoly, na které musí organizace zaměřit své úsilí. Posílení vlivu stranických organizací na práci aparátu ústředních úřadů, na kádrovou práci a na idelogický i od borný růst pracovníků přispěje k ještě úspěšnějšímu a důslednějšímu

uskutečňování všech stranických i vládníchusnesení všemi ministerstvy a ústředními úřady.

16 Usnesení a dokumenty

241

ZA VĚTŠÍ POZORNOST A VYŠŠÍ ÚROVEŇ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU ŽIVOTA STRANY

V KRAJSKÉM STRANICKÉM TISKU USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 21. LEDNA 1959

I

XI. sjezd strany, vycházeje z dosažených výsledků při budování socia lismu, vytyčil jako bezprostřední cíl dovršit výstavbu socialismu v naší zemi. Silou, která řídí veškerou činnost směřující k uskutečnění tohoto úkolu a zárukou jeho splnění je strana, její orgány a organizace. Odpověd

nost stranických orgánů a organizací i všech členů strany za dovršení vý stavby socialismu nejen před lidem naší země, ale i před celým meziná rodním revolučním dělnickým hnutím zvyšuje náročnost na jejich práci. Významným pomocníkem při zvyšování úrovně stranické práce je stra

nický tisk. Osvětlování otázek života a činnosti strany, předního oddílu dělnické třídy, inspirátorky a organizátorky našeho lidu, je nejvlastnějším posláním stranického tisku.

Úkoly krajských stranických časopisů v problematice života strany byly vytyčeny usnesením ÚV KSČ v roce 1952. Ústřední výbor KSČ tehdy odsoudil stav, kdy otázky života strany byly v krajských stranických časo pisech osvětlovány naprosto nedostatečně. Poukázal na to, že tisk se neza bývá základními problémy stranických organizací v kraji, nezobecňuje dobré zkušenosti, nerozvijí smělou kritiku nedostatků, slabě bojuje za upevnění stranické a státní disciplíny. Usnesením bylo uloženo zřídit v redakcích krajských časopisů oddělení života strany a orientovat se na vysvětlování všech otázek vnitrostranického života, zejména v základních organizacích, na vyhledávání a propagování správných metod stranické práce, na objasňování a kontrolu usnesení stranických orgánů, objasňování otázek stranického řízení hospodářství a řízení komunistů ve společenských organizacích. Během uplynulých let zabýval se krajský stranický tisk všemi význam

nými událostmi v životě naší strany, dosáhl určitých úspěchů v osvětlo 242

vání stranické problematiky a sehrál niemalou úlohu při zvyšování úrovně stranické práce a vyspělosti stranických kádrů. Listy jsou daleko více proniknuty stranickým duchem a přinášejí podstatně větší množství materiálů k problémům života strany. Některé

znich, například pardubická Zář, hradecká Pochodeň, Jihočeská pravda, olomoucká Stráž lidu, mají téměř v každém čísle články o životě a práci

strany . Množství materiálů k otázkám života strany dokazuje, že tyto redakce jsou si vědomy úlohy a významu stranické problematiky a věnují jí patřičnou pozornost. Většina dalších krajských časopisů, i když jsou mezi nimi nevelké rozdíly, přináší minimálně v každém druhém čísle statě o stranické práci. Počet materiálů k otázkám života strany a pravidel nost jejich publikování lze tedy ve většině krajských listů hodnotit kladně.

Ke kladům práce oddělení života strany patří to, že středem jejich pozornosti se staly základní organizace strany. Některé časopisy, zejména brněnská Rovnost, přinášejí kritické rozbory jejich činnosti při zabezpečo vání hlavních úkolů, založené na solidním průzkumu práce těchto orga

nizací. Takové rozbory mají velký účinek, vedou ke zlepšení práce a při nášejí poučení pro ostatní organizace.

Pokroku bylo dosaženo rovněž v tom, že listy přinášejí praktické rady k uskutečňování směrnic strany pro základní organizace, píší o práci stranických výborů a rozšiřují dobré zkušenosti z jejich práce, zejména popularizováním správných metod stranické práce. Píše se o přijímání nových kandidátů a jsou přinášeny jejich profily, které ukazují, že do

strany jsou přijímáni nejlepší pracovníci. Pozornost je věnována RSŠ, je ukazován jeho význam , přinášeny dobré zkušenosti z organizace příprav školení a správně zdůrazňována úloha propagandistů. Dosažené úspěchy nesmějí však zakrýt některé vážné nedostatky v osvět lování otázek života strany v krajských stranických časopisech, které tkví především v zaměření a kvalitě otiskovaných materiálů. Značným nedostatkem při objasňování života strany je skutečnost, že listy často proklamují vedoucí úlohu strany, málo však ukazují politickou,

ideovou a organizační činnost stranických organizací při prosazování a plnění jednotlivých rozhodnutí a opatření strany. Pomoc krajských časopisů při plnění stranických usnesení a směrnic není uspokojivá. Mnohé z nich uveřejňují sice usnesení krajských výborů, přinášejí referáty vedoucích představitelů kraje k významným úkolům a popisují jejich plnění, zřídka však přesvědčivě objasňují správnost, význam a dosah jednotlivých opatření strany a málo ukazují, jak stranické organizace získávají pracující pro jejich plnění. 243

Poměrně často se objevují materiály s tematikou stranického řízení hospodářství. Většinou však nemluví o tom, jak stranická organizace uplatňuje právo kontroly nad hospodářskou činnosti, jak politickou prací a rozvíjením účasti pracujících na řízení hospodářství pomáhá zajišťovat výrobu.

Značná pozornost je věnována činnosti stranických organizací v politic "ké výchově komunistů . Listy však omezují stranickou výchovu téměř vý lučně na stranické školení a zajímají se převážně o jeho organizační zajiš tění a metodickou přípravu. Uvádějí, jak je stranické školení zorganizo váno, kolik lidí je podchyceno různými formami školení, kolik bylo připra veno propagandistů apod., málo však ukazují zkušenosti studujících a před nášejících a málo pomáhají propagandistickými materiály. V otázkách vnitrostranického života organizací nezachycují rubriky jeho mnohotvárnou a bohatou problematiku a omezují okruh zpracová vaných otázek především na přijímání kandidátů, občas píší o zapojování

komunistů a kandidátů do stranického života a organizační výstavbě strany.

Redakce se snaží pomoci stranickým organizacím rozšiřováním dobrých zkušeností ze stranické práce. Jejich články si však málo všímají toho, co je skutečně nové, co si zaslouží rozšíření, takže nové a dobré zkušenosti zanikají v řadě zkušeností známých. Ve většině listů se zřídka objevují hluboké kritické materiály o životě

strany. Často píší tak, jako by řešení úkolů , které před stranickými organi zacemi stojí, bylo hladkou záležitostí, a nevedou komunisty do aktivního

boje proti nedostatkům , nezískávají široké masy pracujících k rozvíjení zdravé kritiky. Mnohdy je kritika chápána jen jako prosté vyjmenování nedostatků a stává se tak pouhým výstražným signálem , místo aby kriti zovaným pomáhala rozborem chyb a jejich příčin . Všeobecně lze říci, že značná část materiálů o životě strany proklamuje obecně platné zásady, vytyčuje okamžité úkoly a popisuje jejich organi zační zajištění nebo přináší informace o činnosti organizací. Tak například pardubická Zář píše v několika článcích o práci vesnických organizací a vždy se touto formou dotýká otázek odpovědnosti komunistů za splně

povinností ke státu, za kolektivizaci, nutnosti přijímání kandidátů z řad družstevníků apod. Takové materiály neformulují žádné otázky, a proto nevyvolávají ohlas, málo pomáhají řešit stranickým organizacím jejich úkoly a málo přispívají k informování vyšších stranických orgánů o úrovni stranické práce. S tímto zaměřením souvisí značná chudost forem mate

riálů i málo živý jazyk. 244

K existenci některých těchto nedostatků přispěly i nejasnosti v chápání charakteru materiálů o otázkách života strany. V redakcích některých

krajských listů na základě správného názoru, že v časopisech, které jsou orgány stranických výborů , musí být všechen materiál stranický, že každá zpráva, článek o průmyslu, zemědělství, vědě či kultuře musí vycházet z rozhodnutí stranických orgánů , propagovat je, ukazovat úlohu stranic

kých organizací při plnění těchto rozhodnutí, došli k naprosto nesprávným závěrům , že prý není třeba mít v redakci zvláštní oddělení života strany, které by přinášelo specifické materiály o životě a práci strany. Zrušením oddělení života strany by prý byl odstraněn nedostatek četných listů, kde osvětlování otázek života strany se stalo monopolem pracovníka tohoto

oddělení, zatímco materiály s tématy hospodářskými a kulturními jsou po dávány odtrženě od politické a organizační činnosti stranické organizace.

Názor, že stranickost listu musí být vyjádřena zaměřením celého čísla, je správný. Stranický časopis musí i mimo rubriku života strany ukazovat úlohu strany v naší společnosti a její činnost na všech úsecích života. Proto musí být celý obsah listu proniknut stranickým duchem . V tom je kraj ským stranickým listům velkým příkladem ústřední orgán strany Rudé právo. Půjde tedy o to, nelíčit stranickou práci abstraktně, odtrženě od politických , hospodářských a ideologických úkolů. Listy musí spojovat otázky stranického života s každodenní prací stranických organizací při výstavbě socialismu tak, aby se otázky činnosti stranických organizací staly organickou součástí hospodářských i jiných materiálů. To však neznamená, že by již neměly být přinášeny specifické materiály o práci strany a její výstavbě. Strana, která má ve všech oblastech našeho

života vedoucí postavení, denně bojuje za uskutečnění velkých společen ských , ekonomických a ideových přeměn v naší společnosti. V tomto boji

se každodenně vyskytují nové problémy a zkušenosti, které vyžadují, aby se rozšiřovaly a stávaly majetkem všech komunistů. A to je právě úkolem krajských časopisů, rubriky Života strany. Je proto třeba požadovat, aby ve stranickém tisku se objevovaly články objasňující vnitrostranický život, přinášející příklady osvojování si lenin ského stylu práce stranickými organizacemi, zkušenosti z masové politické a výchovné práce stranických organizací. Materiály k otázkám života stra ny představují jedno z důležitých spojení mezi orgánem strany vydávají cim list a členy strany. Proto v nich musí mít vždy místo i směrnicové

a informativní materiály, i když hlavní váhu obsahu je nutno přenést na výměnu zkušenosti a podnětů na podkladě důkladných rozborů obsahu a metod práce organizací a komunistů při plnění usnesení. 245

T

Dobře pracující oddělení života strany má mít v listě svou rubriku. Není rozhodující, zda rubrika Života strany bude mít i záhlaví, ani její formální pravidelnost, rozhodující je, aby měla v listě své stálé místo a byla dobře vedena, aby v ní byly materiály vysoké úrovně. II

Ústřední výbor rozpracoval usnesení XI. sjezdu naší strany a vytyčil před stranické organizace konkrétní úkoly. V roce 1958 byla přijata vý znamná usnesení ústředního výboru o práci stranických organizací v prů

myslových závodech, o práci vesnických organizací strany, o zásadách přímého vedení ČSM stranickými organizacemi, o práci stranických orga nizací v ústředních úřadech, o kádrové práci, o stranickém školení. Význam těchto usnesení spočívá v tom , že vzhledem k novým podmin kám ukazují úkoly stranických organizací a stanoví, jakými správnými metodami zvyšovat vliv strany na rozhodujících úsecích našeho života, aby výsledky stranické práce odpovídaly úkolům dovršení výstavby socia lismu v naší vlasti. Tato usnesení ústředního výboru musí se stát pro krajský stranický tisk směrnicí, na které otázky života strany zaměřit pozornost.

Ústřední výbor považuje za nutné upozornit na tyto úkoly krajského tisku, a zejména rubrik Života strany.

1. Úspěšné plnění generální linie XI. sjezdu - dovršit výstavbu socia vyžaduje denně rozšiřovat stranický vliv ve všech oblastech života, prohlubovat a důsledně uplatňovat vedoucí úlohu strany.

lismu v naší zemi

Krajské časopisy pomohou plnění tohoto úkolu , budou -li objasňovat zásadu, že základem vedoucí úlohy strany je její ideově politické působení na pracující, že politická práce v masách je nezbytnou součástí činnosti stranických organizací. To vyžaduje, aby ukázaly, jak stranické organizace seznamují pracující s politikou strany, s jednotlivými usneseními i se všemi ostatními významnými událostmi, ke kterým je třeba říci stanovisko strany, jak řeší všechny závažné otázky našeho života a rozvíjejí v pracují

cích pocit odpovědnosti za splnění úkolů stanovených stranou. Úkolem listů je ukázat, že toto ideově politické působení musí být pro

vázeno cílevědomou organizátorskou prací stranických organizaci, která umožňuje přeměnit směrnice strany ve skutečnost. Je zapotřebí sledovat, jak stranické organizace vedou pracující k účasti na rozvíjení socialistic ké výroby, na kulturním rozmachu, na řízení lidově demokratického státu, 246

jak je organizují k uskutečnění politiky strany ; přinášet materiály o tom , jak jsou stranická usnesení v jednotlivých místech prováděna, odhalovat překážky a problémy, které vyžadují další pozornost stranických orgánů. Prohloubení vedoucí úlohy strany vyžaduje, aby krajské časopisy napo máhaly rozvíjení správného vztahu mezi stranou a masami, neustálému upevňování důvěry ve stranu . V této souvislosti je třeba sledovat, zda stranické organizace v denní praxi správně uplatňují linii strany v míst ních podmínkách , obohacují ji o zkušenosti komunistů i ostatních pracu jících, a tím sjednocují masy kolem strany a aktivizují je do boje za vybu dování socialismu. V materiálech se musí projevit skutečnost, že masové

organizace, zejména odbory a Svaz mládeže, jsou významnými nástroji, prostřednictvím kterých uplatňuje strana svůj vliv na pracující, sjednocuje jejich názory a zaměřuje jejich činnost na řešení všech otázek v duchu poli tiky strany. Jestliže bylo odborům uloženo zajistit co nejširší účast pracu jících na řízení hospodářství, je třeba ukazovat, jak stranická organizace řídí komunisty v odborech , jak zaměřuje odbory k tomu, aby se staly orga

nizátorem pracujících při řešení otázek dalšího rozmachu hospodářství, řízení a kontroly výroby, jak je vede k neustálému zlepšování odborářské práce tak , aby se zvýšila jejich organizátorská a výchovná činnost mezi pra cujícími. Stejně tak je zapotřebí sledovat, jak stranické organizace řídí

činnost svazáckých organizací, zda je zaměřují k tvořivé práci při budování socialismu, zda komunistickou výchovou mládeže a přijímáním mladých

lidí do strany připravují budoucí směnu strany, tvůrce komunistické společnosti v naší vlasti. V souvislosti s opatřeními strany, kterými se podstatně zvýšila pravo moc místních orgánů, vyrůstá odpovědnost krajských časopisů , které musí osvětlovat, jak stranické orgány a organizace vedou národní výbory

a hospodářské orgány k správnému využití jejich pravomoci v souladu s potřebami socialistické společnosti. 2. Úspěšné plnění našich velkých hospodářských úkolů vyžaduje pro hloubit stranické řízení hospodářství a soustavně rozšiřovat aktivní účast

pracujících na výstavbě a řízení, k čemuž naše strana cílevědomě vytváří předpoklady. Mají- li krajské časopisy účinně pomoci stranickým organizacím při uplatňování vedoucí úlohy v hospodářství, je třeba, aby ukazovaly, jak se

zabývají otázkami hospodářské výstavby, jak využívají práva kontroly činnosti správy podniku. Vést organizace strany, aby rozpracovávaly a zabezpečovaly hospodářské směrnice strany, aby si za pomoci širokého aktivu utvářely vlastní stranický pohled na skutečný stav hospodářství 247

a zajišťovaly jeho plynulý chod, pozorně zkoumaly kritické připomínky pracujících, odhalovaly příčiny nedostatků a pomáhaly k jejich odstranění. K otázce rozšiřování účasti pracujících na řízení by měly krajské časo

pisy v materiálech o stranickém řízení hospodářství přistoupit jako k hlav nímu problému.

Pozornost by měly věnovat především důležité formě účasti pracujících výrobním poradám . Je nutné ukazovat odpovědnost stranických organizací za jejich přípravu a konání, všímat si, zda jsou na na řízení výroby

nich projednávány aktuální otázky pracoviště a předkládány návrhy na zlepšení výroby, i toho , jak komunisté prosazují a sledují uplatnění návrhů na těchto poradách vzešlých. Přitom nelze opomíjet další způsoby zvyšo vání účasti pracujících na řízení výroby, jako např. činnost komisí výrobně masové práce, komplexních brigád a technicko -ekonomických rad. Stejně tak je nutno věnovat pozornost kolektivní smlouvě, sledovat, jak stranické a odborové organizace zajišťují, aby se projednávání kolek tivní smlouvy zúčastnili všichni pracující, zda hodnotí plnění kolektivních smluv a kontrolují tak závazky hospodářského vedení a pracujících.

Vesnické organizace je třeba vést k tomu, aby probojovávaly zvýšení zemědělské výroby mobilizováním všech rezerv v zemědělství a prosazo

váním velkovýrobní formy organizace hospodaření a technologie. Konkrétním projevem rozvoje iniciativy pracujících a nástrojem úspěš ného plnění úkolů je socialistické soutěžení. Důležitým úkolem krajských

časopisů je pomoci stranickým organizacím socialistické soutěžení správně usměrnit, především na zvýšení efektivnosti výroby a překonávání nedo statků ve výrobě. To vyžaduje sledovat, zda stranické organizace jsou

iniciátory socialistického soutěžení, jak vedou komunisty k tomu, aby stáli v čele socialistické soutěže, zda soutěž kontrolují a hodnotí, všímají si v ní nových jevů, jakým je např. soutěž o získání titulu brigáda socialistické

práce, rozšiřují je a pozvedávají tak socialistické soutěžení na vyšší stupeň. K výchově hospodářských pracovníků ve skutečné socialistické vedoucí

značně přispějí, povedou -li je k tomu, aby pozorně naslouchali hlasu pra cujících, vyvozovali závěry z jejich připomínek, soustavně informovali pracovní kolektiv, aby znal nejen úkoly, ale i překážky, které stojí v cestě, a jejich příčiny a mohl je překonávat. Nelze nevidět, že právě nedostatky

v práci hospodářských orgánů často znemožňují pracujícím účinně se podílet na řešení problémů a plnění úkolů . 3. Nezbytnou součástí dovršení výstavby socialismu je uskutečnění kulturní revoluce. XI. sjezd vyzvedl význam ideologické práce a nutnost

zesílení socialistického uvědomění pracujících. Právě otázky ideologické 248

práce a její řízení stranickými orgány a organizacemi musí být daleko více než dosud osvětlovány na stránkách krajského tisku a v rubrikách Života strany. Úkolem tisku je učinit ideje socialismu majetkem všech pracují cích, prohloubit výchovu pracujících v duchu proletářského internaciona lismu a socialistického vlastenectví, rozvíjet vědecko - ateistickou propa

gandu. Vést boj s dosud existujícími vlivy buržoazní ideologie, projevy revizionismu, s přežitky starého myšlení a morálky. Upevňovat v lidech socialistický poměr k práci, socialistickému vlastnictví a ke společnosti a posilovat tak morálně politické rysy socialistického člověka.

Rubriky Života strany musejí i nadále věnovat velkou péči stranickému školení, které je nejdůležitějším prostředkem marxisticko -leninského vzdělání členů strany i nestraníků. Je třeba hodnotit jeho náplň i průběh , všímat si péče organizace o školení, objevovat a přinášet dobré zkušenosti propagandistů a ukazovat, jak stranické školení rozšiřuje znalosti komu

nistů i nestraníků a pomáhá jim při zabezpečování úkolů socialistické vý stavby a ke zvýšení úrovně jejich politické práce. Stranické školení není jedinou formou stranické výchovy. Pozornost

je nutno věnovat neustálému prohlubování ekonomických znalostí komu nistů, aby úspěšně zvládli složité problémy ekonomiky a řízení výroby. Před krajskými listy stojí úkol, aby sledovaly, jak stranické organizace dbají o projednávání politickoekonomických otázek na stranických schů zích , jak organizují stranickoekonomické konference a popularizují nej lepší zkušenosti zlepšovatelů a novátorů výroby. Ve větší míře je třeba ukazovat, jak se stranické organizace zabývají

politickou agitací, zda ji správně zaměřují na plnění hlavních politických a hospodářských úkolů, zda je bojovná a věcná. Ukázat zkušenosti s říze ním agitátorů, činnost nejlepších agitátorů, aby bylo osvětleno, jakými metodami pracují, jaké nové zkušenosti objevují. Přinášet zkušenosti stranických organizací při využití ostatních bohatých forem agitační práce, jako jsou veřejné schůze, besedy apod., i při využití takových nástrojů agi

tační práce, jako jsou domy osvěty, místní a závodní rozhlas apod. Vážným úkolem listů se stává sledování, jak stranické organizace bojují za rozvoj školství, za vytvoření školy těsně spojené s výrobní praxí, která by vychovávala všestranně vzdělané lidi, způsobilé ke kvalifiko

vané práci a připravené uvědoměle se účastnit budování komunistické společnosti. 4. Stranické organizace mohou úspěšně uplatňovat svou vedoucí úlohu a zajistit směrnice strany jen tehdy, dokáží- li plně rozvinout svou vlastní

iniciativu v konkrétních podmínkách. Významným předpokladem toho 249

je zvýšení úrovně vnitrostranického života, neboť na vnitřním stavu každé organizace, na její semknutosti a aktivitě závisí její vliv na masy , na činnost

podniků a organizací. Je proto třeba, aby se krajské stranické časopisy všestranně zabývaly otázkami vnitrostranického života, a především bojovaly za uplatňování

leninských norem vnitrostranického života, prohlubování jednoty strany a upevňování jejího spojení s masami pracujících. Listy musí přinášet statě, které ukazují správné uplatňování zásady kolektivnosti v posuzování a řešení úkolů, materiály o rozvíjení vnitrostranické demokracie a vytvá ření kritického prostředí ve stranické organizaci. Musí sledovat, zda stra nická organizace řeší své úkoly s perspektivou a cílevědomě stanoví kon krétní cíle, kterých chce v určitém období dosáhnout. Všímat si, jak stra

nická organizace i jednotliví komunisté plní stranická usnesení, a kritizovat lehkovážný poměr k plnění usnesení. Přinášet materiály o rozmísťování a pověřování komunistů konkrétními úkoly, vést komunisty a kandidáty strany k vykonávání stranických a veřejných funkcí, učit je tvůrčímu pří stupu a perspektivnosti v práci a probouzet v nich smysl pro nové. Věno vat pozornost péči organizace o zpevňování a neustálé doplňování řad strany novými kandidáty a jejich výchovu.

5. Středem pozornosti krajských stranických časopisů musí i nadále zůstat základní stranické organizace, a zejména vesnické organizace. Listy jim mohou v plnění jejich úkolů nejvíce pomoci, budou -li objevovat a po pularizovat nové a dobré zkušenosti z jejich práce. Půjde o to , aby se redakce zaměřily na ty organizace, kde lze získat dobré zkušenosti a na základě hlubokého rozboru jejich práce zobecnit a rozšířit nejlepší zkuše nosti. Při přenášení zkušeností musí redakce vystupovat aktivněji, zobec ňovat nejen praxi již vzniklou , ale jít vpředu, vést, dělat v dohodě s kraj

skými výbory strany organizátorskou práci tak , že bude napomáhat ke zlep šení stranické práce, a pak nové zkušenosti popíší a zpopularizují, aby se rozšířily.

Vedle rozšiřování dobrých zkušeností z práce stranických organizací je působivou formou pomoci věcná kritika nedostatků. Proto musí redakce odhalovat nedostatky ve stranické práci, pomáhat organizacím , v nichž stranická práce zaostává. Vedle uvážené volby tématu, hlubokého rozboru chyb a objasnění jejich příčin je nutno formulovat správné závěry, které by mobilizovaly komunisty k boji za odstranění nedostatků a stranickým funkcionářům pomohly nalézt ta opatření, která je nutno učinit, aby se úroveň stranické práce zvýšila.

250

III

Mají-li krajské stranické časopisy úspěšně splnit své úkoly v oblasti

života strany, je třeba především prohloubit řízení časopisů a oddělení života strany příslušnými krajskými výbory. Četné redakce krajských listů necítí usměrňující ruku a pozornost příslušného krajského výboru. Rízení a pomoc se většinou omezují pouze na to, že stranický orgán zhodnotí práci oddělení života strany, když si čas od času dá předložit zprávy o práci listu nebo vysvětlit, proč došlo k určité chybě. Krajský výbor musí usilovat o to, aby plán odděleníživota strany byl těsně spjat s plánem stranické práce krajského výboru , aby se články o ži votě strany cílevědomě zabývaly hlavními problémy stranické práce v kraji, a sledovat, zda redakce uveřejňovanými materiály plní úkoly, které ji byly uloženy. Je třeba, aby krajské výbory dbaly, aby v materiálech života strany bylo plně využíváno návrhů a zpráv předkládaných orgánům především jako zdroje informací a signálů. Významnou úlohu v pomoci krajským časopisům může sehrát i Rudé právo, bude - li častěji přinášet hodnocení jejich statí k otázkám života strany.

Úroveň materiálů o životě strany závisí do značné míry na kvalitě redaktora, který odpovídá za oddělení života strany v redakci. Redaktorem

v oddělení života strany by měl být zkušený stranický pracovník, který dobře zná stranickou práci a umí ji též dobře literárně zobrazit. Bude proto třeba, aby krajské výbory prozkoumaly, jak je oddělení života strany obsazeno.

Autorský aktiv oddělení života strany se stále rozšiřuje. Ve většině listů má jeho materiál převahu nad redakčním , což je kladný zjev. Vedle krajských a okresních funkcionářů by však měli daleko více vystupovat funkcionáři základních organizací. Bude třeba za pomoci stranických orgá nů nalézt vhodné dopisovatele na závodech a vesnicích . Potřeby strany v otázkách propagandy vyžadují upevnit spojení oddělení života strany s pracovníky ideologické fronty, s propagandisty a agitátory.

Nízká úroveň zpracování některých materiálů o životě strany ukazuje na slabou práci redakce s autory při přípravě, zpracování a úpravách jejich článků. Zpracování materiálů o životě strany musí redakce kraj

ských časopisů věnovat mimořádnou pozornost. Není možno zapomínat na to , že tyto články musí být zaměřeny nejen na funkcionáře, ale i na široké masy komunistů a na stranický aktiv, který obklopuje základní orga nizace. Je proto třeba nejen umět vybrat zajímavé a poučné téma, ale odstra 251

nit i šablonovitost a standardnost v psaní o stranické práci, vymýtit frázo vitost, vnést do rubrik Života strany více publicistiky a ve větší míře po

užívat i takových forem , jako je informace, poznámka, črta, reportáž apod.

V příštích letech stojí před stranickými organizacemi velké úkoly, k jejichž splnění může významně přispět krajský stranický tisk . Jeho články osvětlující problematiku života a práce strany se musí stát každodenním pomocníkem v práci tisíců funkcionářů a členů strany. Rozmach a ne ustále rostoucí účinnost stranické práce musí najít svůj výraz na stránkách

krajského stranického tisku. Vysoká úroveň materiálů k otázkám života strany vyžaduje, aby přísluš né krajské výbory věnovaly redakcím , oddělením života strany plnou pozor nost a aby jednotlivé redakce podstatně zvýšily svou úlohu při zpracování materiálů o životě strany.

Rozhodujícím úkolem krajských časopisů je, aby otázky stranické práce ukazovaly ve spojení s těmi současnými úkoly, na které jsou zaměřena

母

usnesení ústředního výboru i krajských výborů strany.

252

ZPRÁVA O ZASEDANÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 4.-5 . BŘEZNA 1959

Ve dnech 4.-5. března 1959 se konalo plenární zasedání ústředního

výboru Komunistické strany Československa, které projednalo závěry z všenárodní diskuse k dopisu ÚV KSČo zvyšování životní úrovně pra cujících a další závažné otázky.

Zasedání zahájil soudruh Antonín Novotný, který hovořil o hlavních závěrech vyplývajících z diskuse a zásadních poučení z XXI. sjezdu Ko munistické strany Sovětského svazu pro uskutečňování úkolů dovršeni socialistické výstavby v naší zemi. Na základě zhodnocení diskuse k dopisu ÚV KSČ referovali soudružka Ludmila Jankovcová o dalším zvyšování životní úrovně a soudruh Oldřich Černík o zabezpečení bytové výstavby.

Na programu zasedání bylo dále projednání otázek dalšího rozvoje země dělské výroby, k nimž referoval soudruh Vratislav Krutina. Ústřední výbor KSČ rovněž schválil některé personální návrhy, které zdůvodnil soudruh Antonín Novotný. V diskusi vystoupilo 21 soudruhů. Na závěr přijal ústřední výbor jedno myslně usnesení o dalším zvýšení životní úrovně i ke všem ostatním pro jednávaným otázkám . Zasedání bylo zakončeno Internacionálou.

253

O OPATŘENÍCH KE ZVÝŠENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ ZE DNE 4. - 5 . BŘEZNA 1959

Ústřední výbor Komunistické strany Československa předložil v listo padu minulého roku komunistům a všem pracujícím k posouzení mimo řádně závažnou otázku, jakými konkrétními opatřeními uskutečňovat

a zajišťovat další nepřetržitý růst životní úrovně podle linie vytyčené XI. sjezdem KSČ.

Výsledky listopadového zasedání ústředního výboru a dopis předložený k diskusi byly projednány na schůzích stranických orgánů a organizacív kra jích , okresech , závodech, městech , vesnicích , v národních výborech, útva

rech ozbrojených sil, organizacích národní fronty a na veřejných schůzích. Diskuse se setkala v celé straně i u naprosté většiny obyvatelstva s živým

zájmem a uspokojením . Pracující se shodli v tom , že dopis ústředního výboru KSČ je jasným svědectvím správnosti politiky strany a její péče o růst životní úrovně lidu, a diskusi k dopisu hodnotili jako další důkaz prohlubování socialistické demokracie a zapojení všeho obyvatelstva do rozhodování o státně důležitých otázkách . Vyjádřili svou důvěru straně a spokojenost, že strana - důsledně zabezpečujíc dovršení socialistické

výstavby v naší zemi — neustále upevňuje své spojení s lidem . Ústřední výbor KSČ na svém zasedání ve dnech 4. a 5. března zhod notil průběh a výsledky diskuse, jíž se zúčastnily milióny pracujících naší

zeměa ve které byly předneseny statisíce konkrétních připomínek. ÚV KSČ vysoce oceňuje tuto aktivní účast nejširších lidových mas v diskusi

a jejich stanovisko, které potvrdilo naprostou správnost všech zásadních návrhů, s nimiž se strana na pracující obrátila. Pokládá je za nový výrazný

projev nerozborné jednoty strany a lidu, za projev vysoké politické zralosti našeho lidu , která se projevila i v tom , že diskuse byla zároveň provázena činy na pracovištích, všestranně rostoucí aktivitou při uskutečňování našeho velikého cíle: dovršit socialistickou výstavbu. 254

Možnost konkrétních opatření k dalšímu zvýšení životní úrovně lidu vyplývá z nepopiratelných úspěchů dosažených v našem společenském vývoji, zejména v našem národním hospodářství. Ekonomický rozvoj

ČSR se opírá o všestrannou spolupráci s ostatními zeměmi světové socia listické soustavy, především se Sovětským svazem . Perspektivy dalšího rozmachu, vytyčené na XXI. sjezdu KSSS, jejichž nejbližším cílem je v ča sově nejkratší době získat ekonomické prvenství pro Sovětský svaz i pro celou světovou socialistickou soustavu , plně potvrzují naprostou správnost a reálnost úkolů daných XI. sjezdem naší strany. Splnění státního plánu rozvoje národního hospodářství v roce 1958

오위

na více než 103 %, úspěšná příprava a vypracování plánu pro rok 1959, rozvoj socialistického soutěžení a podnětné návrhy na řešení řady problé mů v závodech i celém národním hospodářství znovu ukázaly růst uvědo

mění pracujících, kteří správně chápou, že předpoklady k uskutečnění at

sé

uvažovaných opatření je nutno vytvářet především ve výrobě. Charakteristickým rysem diskuse k dopisu ÚV KSČ bylo nejen to, že vyslovila souhlas s opatřeními zamýšlenými ke zvýšení životní úrovně a obohatila naši znalost o řadu důležitých problémů, které je nutno ať již v připravovaných opatřeních, nebo při plánování dalšího růstu životní úrovně respektovat, ale i to , že zároveň kriticky ukázala i řadu drobných i větších nedostatků , které rozmach našeho hospodářství brzdí. Tím se diskuse stala velkou školou mas , praktickým uplatněním zásady zvýšení úlohy pracujících při řízení národního hospodářství.

V diskusi byly projednány otázky, které stojí neustále ve středu každo denního zájmu lidí. Diskuse jednoznačně potvrdila, že je nezbytné v etapě budování socialistické společnosti, v nížsenacházíme, neustále dbáto správ né dodržování zásady odměňování podle množství a kvality práce , neboť mzda je základním a určujícím činitelem životní úrovně pracujících .

Správný vývoj a diferenciace mzdy podle významu, množství a kvalifikace práce jednotlivců zvyšuje hmotný zájem pracujících na růstu výroby a pro duktivity práce ; právě tím je zabezpečován rychlý růst materiálních před

pokladů pro zvyšování životní úrovně. Významné podněty, které diskuse v tomto směru přinesla, budou využity při uskutečňovánípřestavby dělnic kých mzdových soustav, k níž letos přikračujeme.

Ústřední výbor KSČ, vycházeje z všeobecného souhlasu pracujících s návrhy vyjádřenými v jeho dopise z listopadu minulého roku a přihlížeje k připomínkám z diskuse, které obohatily praktické řešení jednotlivých

problémů, usnáší se provést k dalšímu zvýšení životní úrovně obyvatelstva v nejbližší době tato opatření: 255

1. Snížení maloobchodních cen

Snížit s platnosti od 8. 3. 1959 státní maloobchodní ceny spotřebního zboží v celkové částce 2,3 mld Kčs v ročním propočtu. Z celkové částky určit na snížení cen potravin 1,4 mld Kčs a průmyslového zboží 0,9 mld korun. Snížení cen provést u základních druhů potravin a oděvního zboží, zejména u cukru o 1,40 až 1,60 Kčs, sádla o 4 Kčs, másla od 2 do 4 Kčs, hrubé mouky o 0,60 Kčs, rýže o 1 Kčs na 1 kg, u pečiva o 5 haléřů za

jeden kus, dále u povlakových tkanin , u některých vlněných tkanin , textil ního zboží určeného pro děti, pracovních oděvů a pracovní obuvi, dětské

obuvi, punčoch, jakož i u mýdla a dalších druhů zboží. Snížení cen přinese prospěch městskému i venkovskému obyvatelstvu a zejména dělnickým rodinám s dětmi.

· Současně se zcela uvolňuje prodej hnědého uhlí při ponechání dosavad ních maloobchodních cen .

II. Zvýšení a úprava přídavků na děti

Zvýšit s platnosti od 1. dubna 1959 přídavky na třetí a další dítě v celko vém rozsahu 502 milióny Kčs ročně. Zvýšení přídavků provést diferenco vaně podle hrubé mzdy živitele rodiny, a to tak, aby byly nejvíce zvýhod něny rodiny s nižšími příjmy.

Rodinám , u nichž hrubá měsíční mzda živitele rodiny nepřesahuje 1400 Kčs, zvýšit přídavky na třetí a každé další dítě na 260 Kčs (tj. u tře tiho dítěte o 120 Kčs proti dosavadnímu stavu atd.) Rodinám s hrubým příjmem do 2200 Kčs zvýšit přídavky na třetí dítě na 230 Kčs a na každé

další dítě na 240 Kčs. U rodin s hrubým příjmem do 3000 Kčs zvýšit přídavky na třetí dítě na 200 Kčs, na čtvrté na 220 Kčs a na páté a každé další dítě na 240 Kčs.

Obdobně bude zvýšeno i výchovné na děti vyplácené k důchodům . U zaměstnanců, kteří jsou zároveň uživateli zemědělské půdy, přídavky na děti nezvyšovat. Rodinám s jedním dítětem , u nichž hrubá mzda živitele přesahuje 3000 Kčs, přídavek na dítě nadále neposkytovat. Rodinám se dvěma dětmi s příjmem nad 3000 Kčs poskytovat přídavek pouze na druhé dítě ve výši 100 Kčs a s příjmem nad 3800 Kčs přídavky na první a druhé dítě nepo skytovat. U rodin s třemi a více dětmi, u nichž hrubá mzda živitele rodiny přesahuje 3800 Kčs, ponechat přídavky na děti beze změny. 256

Zvýšit hranici vlastních příjmů učňů a studentů, při které se poskytuji přídavky na tyto děti, z dosavadních 120 Kčs na 200 Kčs měsíčně.

III. Úpravy v oblasti sociálního zabezpečení 1. S platnosti od 1. dubna 1959

a) zvýšit všechny dělnické a zaměstnanecké důchody starobní a inva lidní přiznané před 1. lednem 1957 na minimum stanovené zákonem

o sociálním zabezpečení, to jest na 400 Kčs měsíčně; Toto zvýšení důchodů se nevztahuje na bývalé podnikatele a předsta vitele kapitalistického zřízení, dále na důchodce, kteří získali jen krátkou

dobu pojištění a mají charakter převážně samostatně hospodařících osob. b ) dále zvýšit individuálním výběrem , který provedou komise sociál ního zabezpečení rad ONV , některé staré invalidní, starobní a vdovské

důchody dělníků, horníků a ostatních zaměstnanců, přiznané před 1. 1. 1957, nejvýše na 600 Kčs měsíčně a vdovské 420 Kčs měsíčně ( u horníků důchody nejvýše na 800 Kčs měsíčně a hornické vdovské důchody 560 Kčs měsíčně ).

Takto zvyšovat především nejnižší důchody starodůchodců -dělníků, jejichž důchody jsou jediným zdrojem příjmů, zvláště jsou -li na ně odká záni další rodinní příslušníci. Přitom přihlížet k jejich činnosti v minulosti, účasti na boji proti fašismu i k současné účasti na plnění veřejných úkolů. Takto upravené důchody považují se za důchody ze zákona, z nichž se odvozují i důchody vdovské a sirotčí.

V dalších letech v souladu s hospodářskými výsledky dosaženými při dovršování socialistické výstavby pokračovat ve zvyšování starých inva lidních a starobních důchodů a vdovských důchodů tak, aby se odstranily rozdíly mezi důchody dělníků a ostatních pracujících a aby byl postupně odstraněn i podstatný rozdíl v průměrné výši důchodů starodůchodců a důchodů přiznávaných podle nového zákona. 2. V souvislosti s řešením nízkých důchodů starodůchodců stanovit

nejvyšší výměru starobních a invalidních důchodů včetně důchodů pen zijního nadlepšení: 2200 Kčs v I. pracovní kategorii (horníci v podzemí a letci) v II. pracovní kategorii (horníci na povrchu a hutní a zdraví 1800 Kč škodlivé provozy atd .)) 1600 Kčs 'v III. pracovní kategori (ostatní pracující) 17 Usnesení a dokumenty

257

To se vztahuje i na všechny již přiznané důchody. 3. U pracujících důchodců , kteří mají nárok na starobní důchod, upra vit výplatu jejich důchodů takto :

vl. pracovní kategorii

mezi 55. a 60. rokem věku vyplácet vedlevýdělku plný důchod, nejvýše však 1200 Kčs měsíčně;

v II. pracovní kategorii

mezi 60. až 65. rokem věku vyplácet vedle výdělku třetinový starobní důchod , nejvýše však 600 Kčs měsíčně, a poskytovat čtyřprocentní zvýšení důchodu ;

v III. pracovní kategorii mezi 60. až 65. rokem věku ( ženy 55. až 60. rokem věku ): a) budto přiznat čtyřprocentní zvýšení důchodu za každý rok práce po nabytí nároku na důchod ;

b) nebo, požádají -li o to , vyplácet třetinový starobní důchod, nejvýše však 400 Kčs měsíčně, bez 4 % zvyšovací částky.

U zaměstnanců , kteří se souhlasem ZV ROH a vedení podniku i po 65. roce věku (horníci, ženy po 60. roce věku) dále pracují, vyplácet plný sta robní důchod, nejvýše však :

I. pracovní kategorii v II. pracovní kategorii V

v III. pracovní kategorii

1400 Kčs měsíčně 1200 Kčs měsíčně 1000 Kčs měsíčně

Přitom je třeba dodržovat zásady pro zaměstnávání osob , které získaly nárok na starobní důchod, podle nichž je třeba důsledně přihlížet k tomu,

aby další zaměstnávání těchto občanů odpovídalo potřebám našeho hos

podářství, současné místní situaci v pracovních silách a jejich schopnostem , kvalifikaci a výkonnosti. V souladu s těmito zásadami je třeba zaměstnávat

osoby, které získaly nárok na starobní důchod, zejména v oblasti materiální výroby, a osoby starší 65 let (ženy starší 60 let) ponechávat v zaměstnání jen tehdy, jde-li o výkonné manuální pracovníky nebo o inženýrsko -tech nické pracovníky ve výrobě anebo o těžko postradatelné odborníky v jiných úsecích .

4. V sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil obdobně jako v sociálním zabezpečení zaměstnanců stanovit nejvyšší výměru důchodů a upravit výplatu důchodů pracujícím důchodcům . Všechny tyto úpravy v oblasti sociálního zabezpečení si vyžádají jen v roce 1959 dalších finančních nákladů v celkové částce zhruba 200 miliónů Kčs a v dalších letech vždy o 100 miliónů Kčs více . 258

IV. Příprava dalšího zkrácení pracovní doby . Diskuse potvrdila, že s tím , jak se všeobecně zvyšuje životní úroveň, stoupá i zájem o zkrácení pracovní doby, v němž pracující spatřují jednu z významných cest zvyšování životní úrovně.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa po zvážení při pomínek pracujících a možností našeho národního hospodářství zjišťuje, že je možné ve třetí pětiletce přikročit k dalšímu zkrácení pracovní doby.

Zkrácení pracovní doby se bude uskutečňovat postupně, jak pro ně bu dou vytvářeny ekonomické předpoklady, přičemž přednostně je třeba zkra covat pracovní dobu v dolech a závodech klíčových odvětví. Zkrácení pracovní doby je nutné zabezpečit především mobilizací vnitřních zdrojů. ÚV KSČ ukládá politickému byru ÚV KSČ rozpracovat a předložit ústřednímu výboru návrh na postupné provedení opatření k dalšímu zkrá cení pracovní doby. Opatření k dalšímu zvýšení životní úrovně obyvatelstva jsou dokladem , že úsilí o úspěšný rozvoj národního hospodářství přináší prospěch všem pracujícím ; jejich iniciativa a aktivita, která se projevila v řadě námětů,

připomínek, závazků, ve zpevňování i přeplňování plánu, rozvoji socia listického soutěžení a růstubrigád socialistické práce, je zárukou pro ještě

rychlejší rozvoj národního hospodářství, a tím pro další trvalý vzestup bla hobytu našeho lidu.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa schvaluje zároveň dokumenty, které mu byly předloženy politickým byrem ÚV KSČavnichž jsou podrobně rozpracována opatření ke snížení maloobchodních cen , úpravy přídavků na děti a sociálního zabezpečení, a ukládá vládě jejich provedení.

259

K ŘEŠENÍ BYTOVÉHO PROBLÉMU.V ČSR DO ROKU 1970

USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ ZE DNE 4. - 5 . BŘEZNA 1959

I

Československý lid dosáhl pod vedením komunistické strany význam ných politických a hospodářských úspěchů. Na základě naprosté převahy socialistických výrobních vztahů došlo k mohutnému rozvoji výrobních sil, vědy a kultury. V souladu s tím se rok od roku zvyšuje hmotný blaho byt našeho lidu. Výsledky, kterých jsme dosáhli v našem hospodářství,

vybudování základů socialismu, naše příslušnost ke světové socialistické soustavě, pevné spojenectví se Sovětským svazem , to vše umožnilo XI.

sjezdu Komunistické strany Československa vytyčit historický úkol do vršení socialistické výstavby naší vlasti.

Úspěšné splnění programu XI. sjezdu KSČ předpokládá, že v letech 1957 až 1965 se budou výrobní síly dále rychle rozvíjet, že průmyslová výroba se zvětší o 90 až 95 procent, že zemědělská výroba rozvíjením so cialistické velkovýroby vzroste asi o 40 procent, že rozsah stavebních prací vzroste o 70–80 procent a že bude dosaženo největší efektivnosti

národního hospodářství. To jsou základní předpoklady dalšího nepřetr žitého růstu životní úrovně obyvatelstva, zejména zvýšení osobní spotřeby zhruba o 45 procent.

Vzestup životní úrovně vede i k růstu nároků na bydlení. Proto úkol řešit bytový problém vyvstal zákonitě na dnešním stupni vývoje naší spo lečnosti, kdy osobní spotřeba hlavních druhů spotřebního zboží je už v průměru vysoká a kdy jsou uspokojovány další potřeby obyvatelstva.

Proto XI. sjezd KSČ uložil jako jeden ze základních úkolů ve zvyšování hmotné a kulturní úrovně lidu vyřešit v podstatě do roku 1970 bytový problém . Ke splnění tohoto úkolu je třeba v letech 1959 až 1970 vystavět 1 200 000 bytů a tak zajistit byt každé domácnosti, zkvalitnit bytový fond a tím odstranit i na tomto úseku neblahé dědictví kapitalismu. Téměř jedné třetině obyvatelstva bude tak umožněno získat nový byt. Velikost 260

.

a složitost tohoto problému vyžaduje řešit celý komplex úkolů , jejichž splnění ukládá ústřední výbor KSČ tímto usnesením .

Naše socialistické zřízení nám dává všechny předpoklady, abychom bytový problém v tak krátké době vyřešili. K splnění velikého úkolu je nutno zabezpečit pod vedením strany širokou účast pracujících, národ

ních výborů, hospodářských orgánů, Revolučního odborového hnutí, organizací mládeže i ostatních masových organizací. Náš lid, který prokázal veliké hrdinství na úseku výstavby socialistické vlasti, je zárukou, že veliké úkoly v bytové výstavbě budou splněny. II. Stav bytového fondu a dosavadní vývoj bytové výstavby

Bytový fond, který náš lidově demokratický stát převzal po válce, byl výrazem třídních protikladů kapitalismu. Obsahoval na jedné straně malou část komfortně vybavených bytů pro buržoazii, na druhé straně naprostou většinu malých , zastaralých a nevybavených bytů, v nichž bydlela děl nická třída.

Po převzetí moci dělnickou třídou bylo přikročeno k výstavbě nových a dobře vybavených bytů pro pracující. V posledních 12 letech bylo posta veno zhruba půl miliónu takových bytů . Jejich výstavba se postupně zvět

šovala a dosáhla již zhruba 60 tisíc bytů ročně. Neúnavnou péčí strany

a vlády o potřeby bydlení obyvatelstva vznikla nová moderní města a sídlištní celky. Přestože se bytová výstavba rozvíjela rychle, nemohlo být na ni věno

váno tolik prostředků, aby již v této době byly odstraněny důsledky dě dictví kapitalismu v úrovni bydlení. V poválečném období bylo nutno přednostně soustředit síly na vytvoření předpokladů pro trvalý rozvoj vý robních sil, na zabezpečení odpovídající výživy a ošacení pracujících, na

rozšíření zdravotní, školské a kulturní péče, na zlepšení důchodového a sociálního zabezpečení a 'na celkové zvýšení reálných mezd . Proto ani současný stav bytového fondu , i když se výstavbou nových moderních bytů od konce války značně změnil, neuspokojuje naše potřeby ani co do množství, ani co do kvality. Neuspokojivá je péče o údržbu,

opravy a modernizaci bytů. Důsledky nedostatečné péče o bytový fond jsme nepřekonali a stav a vzhled starších domů není příznivý. Také v nové bytové výstavbě jsou nedostatky. Zejména nedostatečně byla některá sídliště vybavována technickým a občanským zařízením .

Rovněž vzhled některých nových sídlišt'nevyhovuje, protože v nich nebyly

provedeny dokončovací práce, výsadba zeleně apod. 261

V bytové výstavbě se neúplně využívalo všech možností a prostředků, které poskytoval plán. Nedostatečné plnění plánu bytové výstavby způso bilo, že v minulých letech nebylo postaveno zhruba 60 000 bytů, z toho téměř 30 000 bytů v krajích Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Ostrava . Pomalé zprůmyslňování stavebnictví, pomalé uplatňování pokrokových způsobů stavění nových progresívních typů bytů, dlouhá doba výstavby, nedostatky v zásobování staveb a další nedostatky stavební výroby vedly k vysokým nákladům na výstavbu bytů . Odstranění těchto nedostatků by bylo umožnilo za stejné prostředky získat více bytového prostoru. Hlavní podíl na tom stavu bytové výstavby mají nedostatky organizace a řízení investiční výstavby a nedostatky práce stavebnictví. Byly již vy tvořeny základní podmínky pro jejich odstranění. Byla odstraněna inves torská roztříštěnost zřízením útvarů generálních investorů rad krajských národních výborů a byla odstraněna tuhá centralizace v bytové výstavbě převedením pravomoci ústředních investorů na rady krajských národních

výborů. Zlepšilo se projektování; práce projektových organizací se zamě řuje na projektování hospodárnějších typů bytů. Podstatně se zvýšila vý roba typizovanýchprefabrikátů pro bytovou výstavbu. S výstavbou bytů rostou i nároky na služby spojené s péčí o bydlení.

Jejich dosavadní úroveň neuspokojuje plně potřeby obyvatelstva, a proto jsou předmětem kritiky. Jde o opravy , údržbu a služby prováděné organi zacemi místního hospodářství.

III . Úkoly ve výstavbě bytů a v standardu bydlení K splnění úkolu stanoveného XI. sjezdem KSČ, podle něhož bude bytový problém v podstatě vyřešen do roku 1970, je nutno v letech 1959 až 1970 postavit 1,2 miliónu bytů. Takový rozsah výstavby umožní plně krýt potřebu bytů pro přírůstek obyvatelstva a pro každou domácnost. Současně umožní nahradit zhruba 360 000 bytů, zejména bytů nehygie nických a část bytů přestárlých . Významný díl úkolu yytyčeného XI . sjezdem KSČ musí být splněn již v období třetího pětiletého plánu, kdy bude postaveno 480 000 bytů. V tomto období musí být řešeny nejnaléhavější bytové problémy a zejména musí být v podstatě vyřešen bytový problém v krajích Karlovy Vary , Ústí nad Labem a Ostrava a v hlavním městě Praze .. Urychlené řešení bytového problému ve jmenovaných krajích je nezbyt ným předpokladem úspěšného plnění základních úkolů celého našeho 262

národního hospodářství, protože se v nich soustřeďují základní úkoly rozvoje výrobních sil. 1. Spolu se zajištěním potřebného počtu bytů bude zvyšována též úroveň bydlení. Velikost bytů v jednotlivých místech výstavby musí být v souladu s různou velikostí domácnosti, tj. s počtem jejich členů. Skladbu bytového fondu je třeba orientovat postupně tak , aby v zásadě v bytech o 1 pokoji a kuchyni bydlely dvě osoby, v bytech o 2 pokojích a kuchyni tříčlenná až čtyřčlenná domácnost, v bytech o 3 pokojích a kuchyni čtyř členná až pětičlenná domácnost apod. Průměrná obytná plocha bytu bude pro nejbližší období činit 37 m² ve vícepatrových domech a 45 m2 v rodin ných domcích.

Zvláštní péči je nutno věnovat bytům pro rodiny s větším počtem dětí a pro domácnosti malé a bez dětí. Proto bude správné stavět nejen více druhů bytů, ale i více druhů obytných domů. Bude třeba počítat i s vý

stavbou domů hotelového typu, poskytujících obyvatelům kromě bydlení i ostatní služby.

Pro výstavbu na venkově je nutno zajistit vhodné typy rodinných domků s obytnou plochou asi 45 m2 uspořádaných se zřetelem na zvláštnosti bydlení na vesnici.

2. Významnou součástí bytového standardu je vybavení bytu. Vybavení bytů, které stavěl stát, má poměrně vysokou úroveň ; 60 procent bytů má ústřední vytápění, kuchyně jsou vybaveny dřezem a sporákem a ze značné ásti, stejně jako předsíně, i vestavěnými skříněmi, koupelny jsou zařízeny

na ohřívání vody. Tak bude třeba byty ve zvýšené míře vybavovat; ze jména bude nutno plně využívat výhod vestavěného nábytku, který přispí vá i k lepšímu využití celkové užitné plochy bytu. Velkou pozornost je třeba věnovat zajištění dokonalejších materiálů na povrchy stěn i nábytku a na podlahy, zlepšení prostorů pro uskladnění,

zdokonalení způsobu vytápění, odstraňování odpadků z bytů apod. Vybavenost bytů je třeba zdokonalovat v souvislosti se zlepšováním vybavení celých domů a ve všech případech, v nichž je to vhodné, sou středovat vybavení společně pro celý dům nebo pro celý blok domů. 3. Vývoj a výrobu bytového zařízení, zejména nábytku, musíme co nejdříve přizpůsobit úrovni bytové výstavby. Zejména tradiční kompletové soustavy nábytku, které se ještě dnes převážně prodávají, nevyhovují; jsou nehospodárné, prostorově náročné a vyvolávají oprávněnou nespo kojenost obyvatel, neboť je nelze v nových bytech vhodně uspořádat.

4. Nedílnou součástí standardu bydlení je vybavení okolí obytných

domů službami, které ulehčují a zpříjemňují život obyvatel. Jde zejména 263

o obchody, závody společného stravování, školy, mateřské školy, jesle, dět ská hřiště, sběrny a provozovny komunálních služeb, zdravotní a kulturní zařízení v obytných čtvrtích atd . Velký význam pro úroveň bydlení a spo

kojenost obyvatel mají i komunikace, veřejné osvětlení, zeleň kolem obyt ných domů a čistota ovzduší. Na to vše musíme při nové bytové výstavbě pamatovat, a to tím spíše, že v mnohých směrech mohou přispět sami obyvatelé, například pomocí při úpravě cest a trávníků, při výsadbě stro mů a květin , při budování dětských hřišť atp . Úroveň bydlení v životě a ve výchově socialistického člověka má velký

význam . Při dlouhodobém plánování je třeba pamatovat na to, že novou bytovou výstavbou vytváříme podmínky pro socialistický způsob života lidí a klademe základ pro podmínky života v komunistické společnosti. IV. Způsoby bytové výstavby Úkol vystavět do roku 1970 1,2 miliónu bytů bude třeba splnit jak státní bytovou výstavbou, tak i výstavbou za účasti obyvatelstva. Vysoká životní úroveň, které bylo již dosaženo, vede ke stále většímu zájmu oby vatelstva o bytovou výstavbu. Až dosud se účast obyvatelstva na bytové výstavbě omezovala na indi viduální výstavbu rodinných domků. Je však nutno a možno ji rozšířit. Za tím účelem bude stát poskytovat rozsáhlou podporu obyvatelstvu

organizováním různých forem bytové výstavby, zejména výstavby druž stevní.

Hlavní způsoby bytové výstavby budou tyto : Státní bytová výstavba

Státní bytová výstavba bude napomáhat především rozvoji těch odvětví a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť. Spolu s ubytováním pracovníků těchto odvětví a závodů bude zabezpečovat i ubytování pracovníků nezbytných služeb .

Státní bytovou výstavbou bude také třeba ubytovat rodiny nižších příjmo vých kategorií, zejména rodiny s více dětmi, v místech se zvýšenou potře bou pracovních sil pro základní průmyslová odvětví. Státní bytová výstavba bude financována jako dosud z prostředků urče ných v rozpočtech krajských národních výborů a výjimečně v rozpočtech ústředních úřadů . 264

1

Družstevní bytová výstavba V

Spojení společenských a individuálních zájmů lze nejlépe uplatnit ve formě družstevní bytové výstavby. Ta umožňuje učinit výši nákladů na

bytovou výstavbu, jakost prováděných prací, intenzitu využívání levných místních stavebních materiálů , používání progresívních typů obytných domů a celkovou hospodárnost výstavby i udržování bytového fondu předmětem přímého zájmu a bezprostřední kontroly širokých vrstev pra cujících . Současně umožňuje využít v maximálním rozsahu svépomoci obyvatelstva. Proto bude družstevní bytová výstavba všestranně podporo vána .

Na její financování poskytne stát družstvu subvenci zásadně ve výši 30 procent z průměrného nákladu plánovaného na byt ve státní bytové výstavbě v roce zahájení stavby družstevního domu včetně ceny pozemku a projektu a úvěr ve výši 30 procent stavebního nákladu . Úvěr bude

splatný do 30 let při 3procentním úroku. Vklad družstevníků v penězích a zčásti ve smluvně zajištěném osobním a věcném plnění bude činit

40 procent stavebního nákladu. Na složení členského podílu může Státní spořitelna poskytnout družstevníkovi půjčku. Také podnik může poskyt nout členům družstva půjčku z podnikového fondu pracujících . S výstavbou může družstvo začít, jakmile bude stavba zařazena do

plánu a prokáže -li, že v bance jsou složeny vlastní prostředky družstevníků a že je zajištěno osobní a věcné plnění v takovém rozsahu , že poskytnutím státní subvence a úvěru budou zcela kryty veškeré náklady výstavby.

Tuto formu bytové výstavby nelze použít pro výstavbu rodinných dom ků. Lze ji však použít pro provádění nástaveb a přístaveb obytných domů. Nájemné z družstevních bytů bude stanoveno tak, aby krylo veškeré

náklady hospodaření družstva proto, aby byli družstevníci zainteresováni

na maximální hospodárnosti při přípravě a provádění výstavby i při správě a udržování bytového majetku.

Družstvům budou poskytovány ještě tyto další výhody: Osvobození od daně domovní, osvobození rezerv vytvořených na gene

rální opravy a údržbu od daně důchodové družstev a jiných organizací, osvobození od placení místního poplatku z bytů, osvobození nejbližších příbuzných uživatele bytu, kteří dědí právo na užívání bytu, od placení

notářského dědického poplatku z vypořádací hodnoty vkladu, vynětí bytu z přidělovacího práva výkonných orgánů národních výborů a zrušení výhrady bytů podle § 82 zákona o hospodaření s byty. Kromě toho doda

vatelské organizaci nebude nutno poskytnout 10 % bytů pro dočasné 265

ubytování jejích zaměstnanců a stavební náklad na případná nebytová vestavěná zařízení (obchody, zařízení civilní ochrany atd .) budou v plné výši krýt národní výbory nebo orgány či podniky, v jejichž rozpočtu bude na tyto náklady pamatováno.

Družstevní bytová výstavba se bude provádět za ceny platné pro státní bytovou výstavbu. Materiál pro družstevní výstavbu prováděnou své pomocí bude dodáván za státní velkoobchodní ceny. Za brigádnickou výpomoc členů družstva na výstavbě prováděné doda vatelským způsobem poskytne generální dodavatel družstvu náhradu (dobropis) podle platných mzdových předpisů. Jestliže družstvo poskytne dodavatelské organizaci materiál nebo provede samostatně ucelené kon strukční prvky, poskytne mu dodavatelská organizace za tyto práce nebo dodávky náhradu podle cen platných pro státní investiční výstavbu. Poskytne-li podnik ( organizace), jehož zaměstnanci jsou členy družstva,

pomoc dodávkami materiálu, zapůjčením strojů, provedením dopravy apod ., bude tato pomoc účtována družstvu v odbytových cenách . Družstevní výstavba garáží bude financována z vlastních prostředků

družstevníků a prováděna za ceny platné pro státní investiční výstavbu . Státní banka československá může na tuto výstavbu poskytnout úvěr.

Podniková bytová výstavba

Účelem podnikové výstavby je využít v nejširším rozsahu volných finančních i materiálových zdrojů a zdrojů pracovních sil, jakož i všech rezerv a možností, které mají podniky pro zajištění výstavby bytů pro vlastní zaměstnance.

K financování podnikové bytové výstavby použije se vlastních volných

prostředků podniku a příspěvků z podnikového fondu pracujících. Ná klady na výstavbu se sníží o hodnotu bezplatných svépomocných prací provedených zaměstnanci podniku. Doplňkovým zdrojem financování může být úvěr poskytnutý podniku Státní bankou československou na dobu 10 let při 3% úroku v průměrné výši 20 procent rozpočtovaného stavebního nákladu .

Podniková bytová výstavba bude prováděna za ceny platné pro státní

investiční výstavbu. Materiál pro podnikovou bytovou výstavbu prová děnou svépomocí bude podnikům dodáván za velkoobchodní ceny. Pod nikové byty budou vyňaty z přidělovacího práva výkonných orgánů

národních výborů a nebudou se na ně vztahovat předpisy o výhradě bytů. 266

Bytová výstavba JZD

Na venkově bude organizována bytová výstavba JZD buď ve vice podlažních objektech, nebo v řadových domcích řešených tak, aby vyho vovaly novým výrobním vztahům na vesnici. Bytová výstavba JZD je obdobou podnikové bytové výstavby. Bude financována z vlastních finančních prostředků družstva, z pro

středků členů JZD, jimž byl přislíben byt, a z úvěru poskytnutého JZD Státní bankou nejdéle na dobu 10 let při 3% úroku v průměrné výši 20 % rozpočtovaného stavebního nákladu.

Jako vlastních finančních zdrojů JZD použije se prostředků z fondů družstva s výjimkou nedělitelných fondů.

Byty JZD budou vyňaty z přidělovacího práva výkonných orgánů národních výborů a nebudou se na ně vztahovat předpisy o výbradě bytů.

Tato výstavba bude prováděna za ceny platné pro státní investiční

výstavbu. Materiál pro výstavbu prováděnou svépomocí bude dodáván za státní velkoobchodní ceny.

Tyto zásady vztahují se pouze na výstavbu obytných objektů JZD , které nebude možno převést do osobního vlastnictví družstevníků. Bytová výstavba JZD v pohraničí

Tato výstavba bude organizována pouze v pohraničních okresech , ve kterých bude uskutečňováno komplexní doosídlení pohraničí. Přitom bude hrazeno :

nejméně 10 % stavebního nákladu svépomocí nebo z vlastních pro středků JZD ,

30 % stavebního nákladu ze subvence poskytnuté státem družstvu, 60 % rozpočtové ceny z úvěru poskytnutého JZD Státní bankou česko slovenskou ; úvěr s 12% úrokem bude splatný nejvýše ve 30 ročních

splátkách, přičemž první splátka bude splatna do 5 let od kolaudace stavby.

Výstavba bude prováděna za ceny platné pro státní investiční výstavbu. i Objekt bude vlastnictvím JZD . JZD v pohraničí bude umožněno pře vést objekt do osobního vlastnictví družstevníka, avšak jen za odhadní cenu a teprve po splacení celého úvěru .

267

-

Soukromá bytová výstavba Zájmy a požadavky pracujících budou i nadále uspokojovány též soukromou výstavbou rodinných domků. Bude podporována výstavba rodinných domků prováděná buď svépomocí, nebo dodavatelským způ sobem .

Výstavba rodinných domků prováděná svépomocí nebo dodavatelským

způsobem , popřípadě kombinací těchto dvou způsobů, bude financována především z vlastních prostředků stavebníka. Bude podporována posky továním půjček státní spořitelnou. Kromě toho může být stavebníkovi

poskytnuta půjčka z podnikového fondu pracujících, popřípadě ze sociál ního fondu JZD.

Materiál pro výstavbu rodinných domků prováděnou svépomocí bude stavebník nakupovat za státní maloobchodní ceny.

Národní výbory a podniky budou poskytovat soukromým stavebníkům pomoc při projektování a technickou a jinou pomoc při provádění stavby. Účelové stavební spoření

Aby nedocházelo k dlouhodobé rozestavěnosti, je nutno, aby si budoucí družstevníci a individuální stavebníci opatřili včas potřebné vlastní finanč ní prostředky dlouhodobým pravidelným spořením . K tomuto účelu budou finanční ústavy organizovat prostřednictvím státních spořitelen účelové stavební spoření a budou zmocněny zajišťovat v úvěrovém plánu prostředky na půjčky účastníkům . V. Organizace , plánování a řízení bytové výstavby Krajské národní výbory organizují komplexně bytovou výstavbu. Zá kladem pro provádění krajské bytové výstavby budou dlouhodobé plány, které musí vycházet ze stavu bytového fondu, z jeho využití, z jeho řádné údržby a rozvoje v souladu s plánovaným rozvojem celého kraje a soustav ným zvyšováním životní úrovně. Krajský národní výbor odpovídá za

plnění plánu svého stavebního podniku nebo sdružení pro všeobecnou výstavbu; odpovídá nejen za plnění úkolů výstavby ve vlastním kraji, ale i za plnění úkolů určených domácímu podniku v jiných nedostatkových

krajích, zejména v krajích Ostrava, Ústí nad Labem a Karlovy Vary. Státní bytovou výstavbu plánují a řídí krajské, popřípadě ústřední ná 268

-

--

rodní výbory jako ústřední investoři, a to podle úkolů stanovených státním plánem investiční výstavby. Družstevní bytovou výstavbu organizují a řídí lidová bytová družstva, zřízená podle stanov. Rozmístění této výstavby do krajů stanoví vláda po

projednání s krajskými národními výbory státním plánem . Rozdělení počtu bytů na jednotlivá družstva v krajích stanoví krajské ( ústřední) národní výbory po projednání s krajskou radou odborů tak , aby byla preferována rozhodující odvětví v kraji. Investorskou funkci vykonávají

lidová bytová družstva zpravidla prostřednictvím útvarů generálního investora rad krajských národních výborů ; tak tomu bude zejména v mi stech soustředěné bytové výstavby, vyžadující veřejné investice hrazené z rozpočtů národních výborů, a tam , kde to bude organizačně a ekono micky účelné.

Podnikovou bytovou výstavbu plánují a organizují průmyslové i země dělské podniky státního sektoru ve spolupráci se závodními výbory Revo lučního odborového hnutí. Investory i vlastníky budou organizace socia

listického sektoru , které mají vlastní prostředky. Výstavbu usměrňují krajské ( ústřední) národní výbory tak, aby byla v souladu s celkovou poli tikou bytové výstavby v krajích. Přitom je nutno v každém konkrétním případě pečlivě uvážit, zda je účelné organizovat podnikovou výstavbu i tam , kde je současně prováděna družstevní výstavba, hlavně pokud jde o menší podniky a závody. :

• Bytovou výstavbu JZD organizují, plánují a řídí JZD s pomocí okres

nich národních výborů. Krajské národní výbory ji usměrňují tak, aby byla v souladu s postupující socializací vesnice a s celkovou bytovou výstavbou v krajích. Soukromou výstavbu rodinných domků zásadně usměrňují krajské (ústřední) národní výbory ; plánují a řídí ji okresní národní výbory. Z veřejného zájmu mohou pro ni být vyvlastněny pozemky především uvnitř obvodů obcí a v souvislých plochách , na nichž jsou vybudovány veřejné investice.

Kromě státní bytové výstavby budou všechny ostatní formy výstavby bytů prováděny dodavatelsky, svépomocí nebo kombinací obou způsobů. Zásada místního i časového soustředování různých forem bytové vý stavby předpokládá výstavbu zařízení staveništ. Pro tato zařízení musí být zásadně využíváno předstihově prováděných bytových nebo občanských

staveb, které budou dokončeny a upraveny ke svému účelu v závěrečné etapě soustředěné výstavby. 269

Krajské (ústřední) národní výbory zajistí jednotnost investorské péče, využití všech bilančních zdrojů bytové výstavby a její hospodárné pro vádění, zejména s ohledem na veřejné investice při státní, družstevní, podnikové a bytové výstavbě JZD v krajském harmonogramu bytové výstavby. Zajištění jednotnosti investorské péče je závažným nástrojem celkové hospodárnosti výstavby měst a vesnic. Dosavadní vývoj této výstavby, směřující k zabírání dosud nezastavěných ploch, musí být nahrazen pečli

vým porovnáním s možnostmi i potřebami hospodárného využití ploch uvnitř obvodů obcí. Základní zásadou při umisťování bytové výstavby se musí stát co největší šetrnost s půdou.

To je nutné zejména při uskutečňování mimořádného rozsahu bytové

výstavby a s ní spojené technické i občanské vybavenosti. Národní výbory musí proto účinněji zajišťovat celkovou hospodárnost výstavby tvůrčím a direktivním určováním ekonomické koncepce směrných územních plánů , a to již před zahájením jejich vypracování. Nesmějí se nadále spokojovat jen s dílčím posuzováním nově budovaných částí, ale musí posuzovat hospodárnost plánovaného rozvoje městských celků . Při uspokojování bytových potřeb členů JZD je třeba vycházet z toho ,

že řešení tohoto úkolu na našich vesnicích znamená především moderni zaci existujícího bytového fondu a jen v menší míře novou bytovou vý stavbu jako náhradu opotřebovaných a nevyhovujících bytů. Modernizace venkovského bytového fondu sníží celkové náklady na zvýšení bytové

úrovně naší vesnice a bude vyžadovat jen některé instalační materiály a příslušné odborné řemeslné práce. Tyto práce včetně technické pomoci a projekce bude zpravidla provádět příslušný okresní stavební podnik . Materiál potřebný pro práce prováděné svépomocí bude zajištěn v tržních fondech .

K zabezpečení bytové výstavby budou krajům přiděleny materiály potřebné pro celý rozsah bytové výstavby, jakož i finanční prostředky potřebné na plné krytí státní bytové výstavby, na subvence a úvěry pro bytovou výstavbu družstevní a pro bytovou výstavbu pohraničních JZD a na úvěry pro ostatní formy bytové výstavby. Iniciativy pracujících

a všech místních zdrojů bude využito k tomu, aby při stanovených mate riálových a finančních prostředcích se dosáhlo většího rozsahu bytové výstavby, než se v jednotlivých krajích předpokládá. Při zpřesňování předpokládaného rozdělení bytové výstavby podle jed notlivých krajů a forem není možno počítat se zvýšením rozsahu státní bytové výstavby. Souhrn družstevní a podnikové bytové výstavby bude 270

krajskými (ústředními) národními výbory jmenovitě rozdělen na obě formy podle konkrétních podmínek kraje. V mezích určení výše subvencí a úvěrů a podle stanovených podmínek financování družstevní a podnikové

výstavby budou národní výbory určovat takové jejich vzájemné proporce, aby bylo dosaženo co největšího celkového počtu bytů. Krajské ( ústřední) národní výbory po zpřesněném rozdělení bytové výstavby i podle forem sestaví svůj plán bytové výstavby na léta 1961 až 1965 podle směrnic pro sestavení třetího pětiletého plánu. Při sestavo vání svých plánů musí všechny orgány vycházet z úkolů stanovených tímto dokumentem . Plány krajů budou schváleny současně s celkovými úkoly třetího pětiletého plánu. Zároveň s rozvojem výstavby bytů je nutné podstatně zlepšit a rozšířit provádění generálních oprav a údržby domů a bytů . To vyžaduje, aby provádění generálních oprav a údržby domů a bytů bylo vedle zajišťování prací pro JZD hlavním úkolem stavebních podniků místního hospodářství. Kromě toho je nutno přistoupit k rekonstrukcím a modernizaci zastaralých

bytů, především bytů bez základního vybavení, a tak napomáhat zvyšování úrovně bydlení i jinou formou než novou výstavbou . Za tím účelem musí být zajištěn růst objemu prací na generálních opra vách a údržbě domů a bytů tak, aby v roce 1965 celostátně činil 1900 mil.

až 2000 mil. Kčs. To předpokládá věnovat na tento účel více než polovinu přírůstků kapacity stavebních podniků místního hospodářství. Základním předpokladem je, že kromě zajištění potřebných finančních

prostředků na údržbu a generální opravy domů a bytů v socialistickém vlastnictví budou postupně zajištěny potřebné prostředky i na opravy a údržbu soukromého bytového nájemního fondu tak, aby jejich rozsah v roce 1965 činil 800 až 900 mil. Kčs. Národním výborům bude nutno přidělit prostředky pro opravy , údržbu, rekonstrukcea modernizace bytů , jimiž budou plně disponovat. Přitom musí být uspokojeny zájmy státu a pracujících vůči soukromým vlastníkům domů.

Národní výbory musí ke splnění tohoto úkolu vytvořit předpoklady také tím , že přeškolením pracovníků a jejich výukou opatří potřebné

odborné pracovní síly. Bude správné umožnit národním výborům , ob dobně jako tomu bylo u placených služeb, získávat pro tyto práce potřebné pracovníky z místních zdrojů a v případech odůvodněné potřeby upravovat

plán. Přitom však musí potřebné pracovníky získat kromě počtu určeným plánem především z řad důchodců, žen z domácnosti, přeškolením apod. Pro nejbližší léta je žádoucí podporovat provádění větších oprav domů

a bytů i v rámci akce Z a organizovat i svépomoc občanů. Přitom však jako 371

vůbec u všech oprav a údržby domů a bytů je nutno důsledně trvat na tom , aby opravy a údržba uvnitř bytu, které má hradit nájemník , nebyły placeny ze státních prostředků a z prostředků národních výborů. Nezbyt

ným předpokladem splnění úkolu je zlepšení organizace provádění oprav, využití aktivity a pomoci občanů, projednávání plánu oprav s uličními výbory a občany a zlepšení mechanizace a technologie opravářství. Všechna bilancující místa a výrobci materiálů potřebných pro stavební opravy a údržbu musí ve spolupráci a po projednání s radami krajských národních výborů zajistit jeho výrobu a dodávky v potřebném rozsahu . VI. Zajištění výstavby materiály , výrobky a kapacitami S přípravou zajištění úkolu postavit ve třetí pětiletce 480 tisíc bytů je nutno započít bezodkladně jak ve výrobnách stavebních materiálů, tak i ve stavebních organizacích. To vyžaduje velmi pečlivě prověřit již nyní zejména přípravu pro výstavbu bytů roku 1960 a současně zajišťovat výrobní základnu pro prudký vzestup výstavby v letech třetí pětiletky. Rozšíření materiálně technické základny tak, abychom mohli v letech třetí pětiletky stavět ročně zhruba o 50 tisíc bytů více než bylo dokončeno v roce 1958, vyžaduje zdvojnásobit výrobu hmot, konstrukcí a stavebních

dílců nejen pro hrubou stavbu bytových domů, ale i materiálů a výrobků pro dokončovací práce. Je také třeba se stavebními hmotami co nejlépe hospodařit.

Zvýšený rozsah bytové výstavby vytváří ekonomicky výhodné podmín ky pro zprůmyslnění bytové výstavby na základě plně mechanizované hromadné výroby všech dílů stavby. S průmyslovými metodami v bytové výstavbě byly získány dobré zkušenosti na proudových stavbách. Bude proto možno jich využít v daleko větším rozsahu než dosud. Hlavním směrem řešení je dosáhnout toho, aby většina prací, které se dosud pro vádějí tradičními způsoby na staveništích , byla odstraněna tím , že na stavby budou přiváženy hotové, kompletizované, velkorozměrné, co možno nejlehčí dílce montovatelné.

Tomu musí být podřízen výběr a vývoj nových hmot a konstrukcí. Při tom bude třeba neustále mít na paměti, že vlastním smyslem zprůmyslnění

je zajistit, aby nová řešení byla hospodářsky podstatně výhodnější než

hmoty, výrobky, konstrukce a dílce dosud používané. Zavedení a hromad né uplatnění nové techniky a technologie musí tedy přinést snížení prac nosti a doby výstavby a podstatné snížení váhy staveb . 272

-

-

Zavedení vyspělé techniky, kterou musíme pro splnění úkolů bytové výstavby uplatnit v masovém měřítku, není řešitelné jen úsilím samotného

stavebnictví. Konečný výsledek bude podstatně ovlivněn technickými a ekonomickými ukazateli strojů a zařízení, jež naše strojírenství dodá do

výroben nových stavebních hmot, dílců a konstrukcí pro hrubou stavbu i strojů a zařízení pro vybavení stavebních organizací. Zejména pak bude ovlivněn vyšší hospodářskou účinností nových materiálů, výrobků a kom pletizovaných dílců pro instalace a dokončování staveb , vyráběných v zá vodech strojírenského, chemického, spotřebního a hutního průmyslu. Jen úzká soustavná a účinná spolupráce všech průmyslových odvětví našeho hospodářství se stavebnictvím může zajistit rychlé a ekonomicky

účinné splnění direktivy XI. sjezdu KSČ o vybudování průmyslové zá kladny pro prefabrikaci dokončovacích prací, zejména ve strojírenském , chemickém a spotřebním průmyslu , bez níž nelze dosáhnout zprůmyslnění stavebnictví.

Rozsah bytové výstavby v Ostravě, Praze, Ústí nad Labem a Karlových

Varech i jinde umožňuje a vyžaduje specializaci celých provozů na kom plexní bytovou výstavbu. Tyto specializované provozy bude třeba vnitřně organizovat jako komplexní útvary, vybavené projektanty pro vypracování

prováděcích projektů, vlastními výrobnami, mechanizací, stálými provozy pro provedení inženýrských sítí v sídlištích , pro provedení hrubých staveb i pro provedení instalačních a dokončovacích prací. Bytová výstavba má ze všech oborů stavění nejvýraznější charakter sériové výroby. To musí být v daleko větším měřítku než dosud ekono micky využito v dělbě a specializaci práce. Důsledně dodržovaná speciali zace stálých čet se musí stát základem pro vytváření stálých proudových provozů a stálých kolektivů pracovníků s vyšší dělbou práce, lepší orga nizací výroby a prohlubováním práce v kolektivu podle bohatých zkuše ností z našich továren .

Zahájená a další plánovaná výstavba výroben nových stavebních hmot a dílců sama již umožní v letech 1962 až 1963 postavit z výrobků těchto nových kapacit více než 50 tisíc bytů ročně, tedy téměř stejné množství bytů, jaké bylo dosaženo v minulém roce ve státní i soukromé výstavbě.

Současně bude zajišťována výroba efektivnějších výrobků z dílců pro dokončování staveb, takže ke konci třetí pětiletky budou téměř pro dvě třetiny všech bytů vyráběny kompletizované dílce bytových jader i podla hových panelů a montovaných příček i dalších nových výrobků pro dokon čování staveb, jako okenních a fasádních panelů, izolačních rohoží, plas tických a stříkaných povlaků na povrchy betonových konstrukcí. 18 Usnesení a dokumenty

273

Je nutno vytvořit všechny podmínky pro plné zajištění stavebních materiálů i plynulé zásobení staveb. Přitom je nutno dosahovat maximálně možné úspory řeziva, zejména při stavbě rodinných domků nahrazováním dřevěných stropů prefabrikovanými nespalnými stropy z dílců i panelů . Jejich výroba je plánována v dostatečném množství i pro náhradu dřevě ných stropů.

Je třeba technicky vyřešit náhradu nedostatkových materiálů ( ocele,

litiny, kovů a dřeva) v konstrukcích a dílech bytových staveb, jako zejména:

panelové betonové konstrukce zastřešení s vodotěsnou izolací z plastic kých nebo nátěrových hmot, nahrazující dřevěné krovy i krytinu ; širší používání přepjatých betonových konstrukcí (především vyztužo

vání konstrukcí z lehkých betonů předpjatými latěmi), snižující potřebu betonářské oceli ;

náhrada oplechování střech a fasád ; náhrada oceli a litiny v instalačních a kanalizačních vedeních plastický mi hmotami a barevných kovů v armaturách vodovodních a plynovodních ; náhrada litiny nebo ocelových plechů, van a umyvadel výrobky z plas tických hmot.

Přechod na výstavbu z nových lehkých hmot a montovaných konstrukcí zvyšuje nutnost přistoupit s urychlením k revizi a doplnění norem pro navrhování konstrukcí bytových staveb s cílem dosáhnout vyššího využití fyzikálních a mechanických vlastností i dosud užívaných materiálů, aby mohly být zpevněny normy spotřeby.

Účast pracujících, rozhodující činitel při plnění úkolů v bytové výstavbě, údržbě na hospodaření s bytovým fondem

Vyřešení bytového problému vyžaduje mimořádného, soustředěného a organizovaného úsilí všech pracujících, národních výborů, hospodář

ských orgánů, Revolučního odborového hnutí, mládežnických orgánů a organizací i ostatních masových složek, podniků a družstev pod vedením

KSČ. Výrazem souhlasu pracujících s politikou strany je odezva na dopis ústředního výboru KSČ, která se projevila zvýšenouiniciativou a aktivi tou v plnění úkolů i tisíci podnětných návrhů na opatření, jež přispějí ke zkvalitnění a urychlení výstavby bytů a využití rezerv.

Rozhodující úlohu v rozvoji bytové výstavby mají stranické orgány 274

v krajích a okresech a zvláště všechny základní stranické organizace v mís tech výstavby a ve stavební výrobě. Formy státní, družstevní, podnikové, soukromé bytové výstavby a výstavby bytů v JZD vytvářejí příznivé předpoklady k přímé a široké účasti pracujících na bytové výstavbě.

Úspěšné zvládnutí úkolu však vyžaduje posílení a zvýšení úrovně řízení pod vedením strany a plné využití všech předností nové organizační

formy řízení stavebnictví v krajích. Centrálnízpůsob řízení značně brzdil rozvoj průmyslové výstavby bytů. Po prováděné decentralizaci je možno lépe využívat sdružených stavebních organizací podřízených krajským národním výborům a konkrétněji a operativněji řídit bytovou vý stavbu .

Krajské a okresní výbory strany zajistí s národními výbory vypracování ročních plánů v komplexní bytové výstavbě. Každý kolektiv podniku, úřadu, družstva na základě svých možností stanoví, co může udělat a v jaké lhůtě. Všechny závazky pracujících budou tvořit okresní a krajský program , který projedná plénum okresního a krajského výboru strany i národních výborů. Veškerá organizační, politická a propagandistická práce stranických orgánů a organizací na úseku bytové výstavby musí nadále vycházet z těchto plánů. Okresní výbory strany a stranické orga nizace na stavbách, v závodech a podnicích musí soustavně kontrolovat průběh stavby, operativně řešit problémy a zaměřovat pozornost hospo dářských pracovníků na využívání všech rezery na stavbě, na studium pokrokových metod ve stavebnictví a na využívání kladných zkušeností z výstavby. Pro každou větší stavbu a na sídlištích bude správné určit

odpovědné funkcionáře a členy okresního výboru strany a pracovníky aparátu, kteří na místě pomohou organizovat masovou politickou práci strany. Tímto způsobem budou mít stranické orgány možnost bezpro středně poznávat problémy a potřeby staveb a aktivně ovlivňovat jejich řešení. Nejschopnější soudruhy musí stranické organizace navrhovat na vedoucí místa na stavbách .

Stranické organizace v závodech a na stavbách musí se pravidelně zabývat otázkami výstavby. Z její iniciativy budou rozpracovány na sta vebních objektech grafikony pro plnění jednotlivých postupů prací a dodržování grafikonů bude pravidelně stranickou organizací kontrolováno .

V místech soustředěné výstavby zavést pro koordinaci úsilí stavbařů pra videlné měsíční porady stranických a hospodářských pracovníků a funk cionářů odborů a mládeže, národních výborů a nejlepších stavbařů . Na plenárních zasedáních a v byrech krajských a okresních výborů, na

schůzích stranického aktivu soustavně projednávat otázky spojené s řeše 275

ním bytového problému. Straničtí funkcionáři musí věnovat více času na stavbě k aktivní účasti v životě základních stranických organizací.

Důležitým úsekem zvýšení stranické práce při řízení výstavby je péče o činnost národních výborů. Pro splnění jejich úlohy v bytové výstavbě jsou vytvořeny všechny předpoklady. Nový systém řízení, který byl vytvořen decentralizací všech složek bytové výstavby na národní výbory , umožňuje v širokém měřítku organizovat účast pracujících a mobilizovat jejich iniciativu. Národní výbory musí dbát o to, aby výsledky řízení

bytové výstavby byly za pomoci občanstva stále lepší. Široké zveřejňování záměrů výstavby bytů vytvoří podmínky pro to, aby se řešení bytového problému stalo skutečně záležitostí všech občanů. V závodech, které

budou provádět nebo organizovat pomoc bytové výstavbě, je třeba roz vinout soutěž zaměřenou na to, aby za odešlé pracovníky na pomoc

bytové výstavbě převzaly úkoly jiné pracovní kolektivy, a tak zajistily splnění plánu výroby. Velkou pozornost si vyžádá otázka včasného a plynulého zásobování

staveb stavebními hmotami a výrobky všeho druhu, které bytová výstavba potřebuje . K tomu také využít pomoci pracovníků z nestavebních oborů výroby i brigádnické práce občanů. První a základní pomocí je vysoká

kvalita všech dodávaných výrobků. Široké pomoci občanů -brigádníků využít zejména při těžbě materiálů z místních zdrojů . Výrobny místního hospodářství a zejména výrobní družstva rovněž pomohou zvýšením do dávek výrobků všeho druhu, například truhlářských výrobků, izolačních hmot, pomocí při klempířských a zámečnických pracích, dodávkami pro dělnické ubikace apod.

Národní výbory mají bohaté zkušenosti z provádění prací při zvelebo vání měst. Tyto zkušenosti je nutno plně využít a současně s bytovou výstavbou zajišťovat vše ostatní, co bytová výstavba vyžaduje. Nedo končenost sídlišť je značným nedostatkem naší výstavby. Nedokončené terénní úpravy, neprovedené chodníky, nedostatek zeleně, nedomyšlené detaily hospodářského provozu , jako sušení prádla, odvoz odpadků apod ., to vše snižuje vysokou úroveň nově budovaných sídlišť. Je nezbytné

s tímto stavem skoncovat a docílit řádné dokončování staveb s úpravou jejich okolí. Je třeba, aby národní výbory a široká veřejnost více pečovaly o upravené prostředí zakládáním a řádnou údržbou sadů, vybavením měst všemi zařízeními pro pohodlí obyvatel a udržováním čistoty. Široké možnosti uplatnění jsou při výkopových pracích, těžení materiálů z míst ních zdrojů, úklidu budov při dokončování staveb atp. Současně je nutno

zajistit osvětlení a vytápění nových sídlišť tak, aby byty byly odevzdány 276

v kompletním provedení a vybavení. Bude správné, aby národní výbory

i závody pečovaly o lepší osvětlení našich měst. Společná péče státu, města a obyvatel vytvoří podmínky pro dobrou úroveň bydlení a její stálé zvyšování.

Krajské výbory KSČ musí dbát, aby krajské národní výbory lépe využívaly projektantů, techniků a mistrů, kteří v nové organizaci přešli do pravomoci národních výborů a na nichž mohou požadovat krajské národní výbory, aby se stali aktivisty při provádění bytové politiky, při

organizování brigád, při získávání občanů na pomocné práce v místech stavby, při širokém zainteresování občanstva na výstavbě bytů , při zlepšo vání a zhospodárňování péče o správu a údržbu bytů, při organizování

občanské kontroly hospodárnosti staveb, při zlepšení práce komunálních stavebních podniků, organizování komplexních údržbářských čet apod. Místní národní výbory budou vytvářet komise a rozšiřovat aktivy občanů, které budou pomáhat řešit otázky řízení, kontroly a pomoci bytové výstavbě, jako stavební komise, komise pro prověrku investic, komise pro zvelebování obce apod. Kladné výsledky práce se širokým aktivem při prověrce hospodárnosti investiční výstavby a prohlubování decentralizace ukazují další směry a cesty k zajištění účasti občanů při plnění velkých úkolů bytové a občan ské výstavby. Trvalých úspěchů v růstu i kvalitě bytové výstavby však dosáhneme, budou -li národní výbory umět spojovat 'iniciativu , vynaléza

vost, pohotovost a zvýšené úsilí, které přináší decentralizace, s uvědomě

lým a disciplinovaným respektováním celostátních zájmů v dodržování typizace, hospodářských a technických ukazatelů výstavby, v pomoci nedostatkovým krajům a ve správném provádění bytové politiky.

Národní výbory dosud málo pracují s aktivem občanů při provádění bytové politiky se stálými komisemi a uličními výbory, a tak dochází k chybám i k případům nesprávného třídního přístupu k výkladu nového bytového zákona. Je třeba, aby národní výbory uplatňovaly při rozdělo vání bytů i jejich rozmístování ve státní výstavbě přednostně hlediska potřeb národního hospodářství. Také navrácení bytů, které slouží jiným účelům , jejich původnímu určení je třeba urychlit. Odborové organizace ve stavebnictví musí více využívat odborového aktivu při zlepšování práce v provádění výstavby. S pracujícími hovořit

o opatřeních k maximálnímu využití pracovní doby, projednávat s nimi otázky plného využití stavebních zařízení, zavádění dvojsměnných pro vozů a ukázat, že tato opatření dávají velké možnosti úspor prostředků

a hmot, umožňují zkrácení lhůt výstavby, zvyšují výkon a tím i výdělky 277

na stavbách. Pracovníky na stavbách dokonale seznamovat s časovým plánem výstavby. Projednávat na výrobních poradách postup stavebních prací, využití nové techniky, správné hospodaření s materiálem . Vytvářet na podkladě podrobně projednaných úkolů jednotlivců i pracovních sku pin předpoklady pro socialistické soutěžení, zaměřené na zkracování doby výstavby, zvyšování kvality práce, snižování vlastních nákladů, odevzdá

vání bytů nad plán a docílení úspor základních materiálů . Soutěž orga nizovat a rozvinout jak mezi jednotlivými kolektivy, tak mezi jednotlivými dělníky podle oborů, mezi stavbami, stavebními správami i mezi podniky v kraji. Stranické a odborové organizace musí ve strojírenství, v hutích , chemických podnicích a v závodech spotřebního průmyslu a místního hospodářství, zajišťujících investiční výstavbu , zaměřit iniciativu pracu jících při projednávání plánu výroby i v průběhu jeho plnění k tomu, aby včas, v dojednaném množství a kvalitě byly plněny zakázky pro stavby, aby nedostatek hmot a výrobků nebyl brzdou úsilí pracujících ve stavebnictví.

Důležitým úkolem strany je podchytit aktivitu mladých lidí ve staveb nictví, organizovat je v Československém svazu mládeže a jejich elán usměrnit k plnění úkolů výstavby. Přecházet od dočasných brigád na organizování stálých mládežnických kolektivů. Zajistit, aby mládež pra covala na stavbách pod vedením zkušených odborníků a dobrých orga nizátorů práce. V různých formách bytové výstavby se budou nově rozvíjet různé

způsoby svépomoci, vynalézavost a aktivita pracujících. Zvládnutí nároč ných úkolů v bytové výstavbě je závislé na tom, jak komunisté dovedou

v pracovním kolektivu vytvořit ovzduší vysokého pracovního nadšení a podnítit pracující ke zdolávání obtíží a překážek. *

Ústřední výbor KSČ považuje řešení bytového problému v ČSR za významký politický a ekonomický úkol. Úspěšné zajišťování bytové vý stavby přispěje ke zvýšení životní úrovně našeho lidu. To, jak rychle, kvalitně a hospodárně bude bytový problém řešen , rozhodne rozvoj celého národního hospodářství a široká účast pracujících a občanů. Ústřední výbor KSČ je přesvědčen, že řešení bytového problému v ČSR se stane

úkolem všenárodním a bude denní starosti organizací KSČ, národních výborů, hospodářských orgánů, odborů, mládeže a ostatních masových a společenských organizací. 278

K DALŠÍMU ROZVOJI SOCIALISTICKÉ ZEMĚDĚLSKÉ VELKOVÝROBY USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ ZE DNE 4. - 5 . BŘEZNA 1959

V uplynulých letech jsme na základě správného uplatňování leninských

zásad v zemědělské politice zaznamenaliveliký revoluční přerod při pře vádění roztříštěné zemědělské malovýroby na společnou socialistickou družstevní velkovýrobu. Socialistický sektor dosáhl v celém zemědělství

již naprosto rozhodující převahy a hospodaří na více než 77 procentech veškeré zemědělské půdy. Spolu s růstem a upevňováním JZD se po stupně vytváří nová, socialistická třída družstevního rolnictva, což dále

posiluje dělnicko-rolnický svazek, který je pilířem naší socialistické spo lečnosti.

V období základních revolučních přeměn na vesnici dosáhli jsme vyššího tempa růstu zemědělské výroby a produktivity práce ve srovnání s kapita listickým Československem . V průběhu združstevňování vzrostla země dělská výroba o jednu třetinu a souběžně s tím i tržní produkce; o více než polovinu se zvýšila produktivita práce. Životní úroveň zemědělského obyvatelstva vzrostla o 40 procent. Je to výsledek všestranné politické

a organizátorské práce strany a obětavé pomoci dělnické třídy rozvoji zemědělské výroby. Je to současně svědectví síly a životnosti socialistické formy hospodářství jako předpokladu dalšího rychlého tempa růstu spo lečenské výroby.

Dosažené úspěchy při budování družstev i výsledky ve výrobě musí celou stranu a všechny pracující mobilizovat k dalšímu rozvíjení iniciativy a pracovnímu nadšení, k nepřetržitému rozvoji socialistického zeměděl ství, který je významnou součástí úkolu dovršení výstavby socialismu v naší zemi. Dovršení výstavby socialismu znamená pro zemědělství spolu s dobudováním socialistických výrobních vztahů podstatně zvýšit inten

zitu výroby a produktivitu práce v socialistických závodech na vesnici tak, aby plně využívaly své velkovýrobní základny a v maximální míře se 279

podílely na uspokojování potřeb společnosti, především při zabezpečování potravin.

Po příkladu sovětského lidu a cílů vytyčených nedávným XXI. sjezdem KSSS povede i naše úsilí k zabezpečení soustavného růstu životní úrovně pracujících a k posílení světového socialistického tábora v souladu s do vršením výstavby socialismu v naší zemi.

Za situace převládajících socialistických výrobních vztahů a nových ekonomických podmínek v zemědělství, při vybudování dokonalé tech nické průmyslové základny máme všechny podmínky k tomu, aby byl zajištěn rychlý vzestup všech odvětví socialistické zemědělské výroby a upevnění JZD. Je nám umožněno řešit zásadní otázky socialistického

zemědělství v celé jeho šíři a dosáhnout jeho rychlého rozvoje. Tím závažnější pro naši další práci je skutečnost, že v posledních letech nebyly splněny plánované úkoly v zemědělské výrobě. Úroveň

výroby neuspokojuje plnou měrou rostoucí potřeby obyvatelstva,

pokud jde o potraviny a suroviny pro potravinářský a lehký průmysl. Za tři roky druhé pětiletky se nám podařilo zvýšit celkový objem země dělské výroby zhruba jenom o 6 procent, proti stanovenému úkolu asi 18 procent.

Ve srovnání s výsledky dosaženými v průmyslu velmi výrazně se nám ukazuje, že zemědělství zdaleka nedrží krok s rozvojem celého národního

hospodářství, že mezi růstem výroby v průmyslu a zemědělství jsou značné disproporce. Příčiny nedostatečné celkové úrovně zemědělské výroby a zejména

některých jejích odvětví tkví v nedostatečném rozvoji výrobních sil v so cialistické velkovýrobě, v jejich zaostávání za výrobními vztahy, jakož

i v nízké úrovni řízení zemědělství na úsecích státní správy i zemědělských závodů.

Neuspokojivé je ve značné míře řízení družstev, státních statků, STS vlastními vedoucími kádry, zemědělskými orgány a národními výbory. Práce družstevníků není řádně organizována a zaměřena k úsilí o rozvíjení

společného hospodářství. Nedostatečné využívání výrobních prostředků a pracovních sil je brzdou rychlejšího růstu produktivity práce a země

dělské výroby vůbec. Je nutné lépe působit na přeměnu myšlení rolníků, vychovávat je v uvědomělé socialistické hospodáře, provádět výběr a roz misťování schopných a kvalifikovaných pracovníků především ve výrobě. Práci národních výborů a odborných pracovníků zbavit té činnosti, která je odvádí od konkrétního řízení zemědělské výroby. Některé formy plá nování výroby a výkupu a praxe zajišťování výroby, které odpovídaly 280

potřebám malovýroby, se dnes v podmínkách převládajících socialistic kých výrobních vztahů stávají pro rozvoj výroby brzdou, nevedou k hmot nému zájmu na jejím zvyšování a rozvíjení iniciativy pracujících v země dělství.

Nedostatky práce stranických orgánů a organizací při výběru, výchově a rozmistování kádrů v zemědělství těsně souvisí s některými dalšími

nedostatky ve stranickopolitické práci, jako je nedostatečná mobilizace lidí pro plnění úkolů a uplatňování vlivu strany na rozhodujících úsecích ve výrobě. Usnesení XI. sjezdu strany ukládá, aby při dalším posílení družstevní půdní a členské základny bylo úsilí všech pracujících soustředěno pře devším na podstatné zvýšení zemědělské výroby. Vzestupem zemědělské výroby musíme do roku 1965 plně krýt přírůstek potřeby základních potravin pro obyvatelstvo, ve větší míře krýt potřebu zemědělských suro vin pro náš lehký a potravinářský průmysl a výrazněji se podílet na

vývozu tradičních zemědělských produktů. To předpokládá zvýšit ve srov nání s rokem 1957 rostlinnou výrobu o 47 procent a živočišnou o 32 procent.

Poněvadž rostlinná výroba zůstávala proti plánu pozadu, musíme k vy tvoření souladu v proporcionálním rozvoji jednotlivých odvětví země dělské výroby dosáhnout jejího podstatnějšího a rychlejšího vzestupu.

Klíčovou otázkou je výroba krmiv jako předpoklad stability a vysoké

užitkovosti v živočišné výrobě. V roce 1965 předpokládáme v celostátním průměru vyrobit z jednoho hektaru 27 centů pšenice, 25 centů žita, 26,5 centu ječmene, 325 centů cukrovky, 180 centů brambor, 66 centů sena víceletých pícnin a 48 centů sena z hektaru luk . V živočišné výrobě máme v roce 1965 vyrobit na 100 hektarů zemědělské půdy 175 centů

masa, 730 hektolitrů mléka a 40 700 vajec. Zabezpečením výroby odpo vídajícího množství krmiv máme možnost tyto úkoly překročit a krýt

z vlastní produkce plnou spotřebu másla, mléka a vajec a naprosto rozhodující část potřeby masa .

Splněním předpokládaného vzestupu rostlinné a živočišné produkce zabezpečujeme náš základní úkol – neustálý růst životní úrovně pracu jících. Na jednoho obyvatele vzroste v roce 1965 spotřeba masa zhruba na 61 kg, mléka na 235 litrů, 210 vajec, 123 kilogramů mouky a 115 kg brambor. Vysoká produkce a růst produktivity práce v zemědělství po

vedou ke snížení cen potravin. Řešení současných otázek rozvoje socia listického zemědělství je tedy bezprostředně spjato s dobudováním socia lismu, se zájmy všeho lidu . 281

XI. sjezd označil podstatný a rychlý vzestup zemědělské výroby jako jeden z nejzávažnějších úkolů celé strany a všeho lidu. Jeho vyřešení vyžaduje hledat a určit nové směry a cesty, jak pomocí široké iniciativy, techniky a správné organizace výroby a řízení dosahovat co nejvyššího růstu zemědělské výroby, jak současně provádět socialistickou převýchovu rolníků v zájmu JZD a společnosti. K zabezpečení dalšího rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby v souladu s úkoly XI. sjezdu KSČ – považuje ústřední výbor za nutné řešit tyto úkoly : C

Za prvé: Prvořadou pozornost věnovat rostlinné výrobě, zvyšovat její intenzitu a plně využít půdního fondu, základního výrobního prostředku v zemědělství. Orientovat se zejména na výrobu hodnotných krmiv a do sáhnout v krmivech v zásadě soběstačnosti. To je klíčová otázka k řešení vzestupu výroby v zemědělství. Za druhé: Daleko účelněji využívat investičních prostředků na rozho

dující úseky výroby, především ke zvýšení úrodnosti půdy. Orientovat plnou pozornost k melioračním a zavlažovacím pracím a k celkovému zhospodárnění stavebních investic. Za třeti: S rozhodným úsilím řešit otázky mechanizace a chemizace

zemědělské výroby, odvážněji postupovat při vybavování družstev tech nikou . Maximálně mobilizovat zdroje a rezervy v zemědělství, zvyšovat úroveň agrotechniky a technologie zemědělské výroby, směleji zavádět a rozšiřovat pokrokové zkušenosti do výroby. Za čtvrté: Správně uplatňovat zásadu hmotné zainteresovanosti druž

stev a družstevníků na růstu zemědělské výroby a zvyšování produktivity práce. Zrušit dosavadní systém dvojích cen při výkupu zemědělských produktů a zavést nový systém výkupu na základě ekonomicky zdůvod něných cen , platných pro území celého státu .

Za páté: Zkvalitnit a novým podmínkám přizpůsobit řízení a plánování zemědělství tak, aby rozhodně ovlivňovalo politické i ekonomické upev ňování družstev a bylo účinným nástrojem rozvoje výroby. Spolu s tím posílit zemědělský úsek - a to bezprostředně výrobu - zkušenými kádry, zemědělskými odborníky a organizátory. Za šesté: Zavést do družstev socialistické principy hospodaření a ener

gicky působit k přetváření myšlení družstevního rolnictva, aby každý družstevník správně spojoval své zájmy se zájmy družstva a celé socia listické společnosti. Za sedmé: K otázkám rozvoje zemědělství soustředit pozornost celé

strany, položit důraz na řídící a organizátorskou činnost okresních výborů, 282

podstatně zvýšit úroveň práce vesnických organizací strany. Konkrétně stmelovat, organizovat a stranicky vést společné všenárodní úsilí za vze stup zemědělské výroby.

Zabezpečit rozhodný obrat v rostlinné výrobě Rostlinná výroba je základem zemědělské výroby. Na výsledcích rostlinné výroby závisí rozvoj ostatních odvětví v zemědělství, přede vším živočišné výroby. Zaostávání rostlinné výroby je dokladem jejího podceňování a svědčí o vážných nedostatcích ve zvyšování úrodnosti půdy.

V našich podmínkách má intenzívní využití každého hektaru půdy nesmírný význam . Vyžaduje bezprostřední a současně i zásadní dlouho

dobá komplexní opatření k zabezpečení růstu úrodnosti půdy, jako je správná agrotechnika, provádění meliorací a zavlažování, správné hospo daření s chlévskou mrvou a kompostování, hospodaření s vodou, rekulti

vace půdy, boj proti erozi a využití rašeliny pro zúrodnění písčitých a málo výnosných půd. V zemědělských družstvech a na státních statcích je nutno postupně zavádět účelnou specializaci. Za tím účelem stanovit hlavní odvětví rost linné výroby a odstranit značnou roztříštěnost v pěstování plodin . Postup nou vhodnou úpravou struktury osevních ploch na základě využití pří

rodních a ekonomických podmínek dosáhnout vysoké intenzity výroby z každého hektaru .

Rozvíjení hlavních výrobních odvětví v jednotlivých závodech a jejich

specializace odpovídají požadavkům socialistické velkovýroby. To mimo jiné předpokládá odstranit překážky, které dosavadní plánovací a výkupní praxe staví v cestu . V práci a plánování národních výborů musí být lépe využíváno výsledků zpracované rajonizace zemědělské výroby pro zamě ření výroby produktů, které nejlépe vyhovují místním podmínkám , aniž ve svém celku budou narušeny celostátní bilance. Zvláštní pozornost si

vyžádá postupné rozmístění výroby některých technických plodin z hle diska správného využití výrobních možností některých oblastí, zejména Slovenska.

Předním úkolem v současné době je zaměřit se na velkovýrobu krmiv jako na stěžejní úsek rostlinné výroby. Nelze nadále dovážet vysoká

kvanta krmiv, zatímco půda není plně využita a nejsou využity ostatní rezervy pro výrobu krmiv. Vyřešení dostatku krmiv z vlastní výroby 283

zajistí plynulý rozvoj a stabilitu živočišné výroby i podstatné zvýšení užitkovosti a zdravotního stavu zvířat.

Na vytvoření pevné krmivové základny a její struktuře je závislý rychlý

rozvoj nové technologie v živočišné výrobě, zvýšení produktivity práce a intenzity výroby a snížení vlastních nákladů na jednotku živočišné pro dukce. Úkolem je zvýšit množství a kvalitu krmiv a méně se orientovat na dovoz krmného obilí. Současně v každém JZD a státním statku zajistit

potřebné rezervy krmiv.

Nejrychleji můžeme v našich podmínkách zvýšit výrobu krmiv na orné půdě. Tento způsob vyžaduje

a) postupně rozšířit pěstování pícnin na 30 procentech orné půdy, především zařazením 130 000 až 140 000 hektarů snadno oratelných luk

do pícninářsko - osevních postupů. Plánované plochy technických plodin zůstanou nedotčeny ;

b) zařadit nejprodukčnější plodiny do struktury osevních ploch píc nin . Zvýšit výrobu krmných zrnin na úkor chlebovin především roz šířením ploch měkké pšenice nejméně na 100 000 hektarů, omezit

pěstování méně produkčních plodin, krmné řepy a částečně i krmných brambor a nahradit je postupně cukrovkou ke krmení na ploše asi 100 000 hektarů ;

c) rozšířit pěstování kukuřice na siláž nejméně na 300 000 hektarech a dosáhnout průměrného výnosu nejméně 500 centů hmoty. Na celkové orné půdě rozšířit pěstování vojtěšky a jetelů zhruba na 18 až 20 procen

tech půdy, na 5–6 procentech silážní kukuřice, na 1,5—2 procentech okopanin. Podstatně dále rozšířit pěstování meziplodin ke krmným účelům a podsevy vhodné podle oblastí. Jako rezervu v bilancích krmiv rozšiřovat i strništní pícniny. Značné zdroje ve zvýšení krmiv jsou v nedostatečném využití luk

a pastvin. Je proto nutné správnými a včasnými agrotechnickými opatře ními zvýšit výrobu sena na 630 000 ha luk tak, aby bylo do roku 1965 dosaženo průměrného výnosu lučního sena 48 centů . Na dalších plochách

bude možné postupně zavést pícninářsko -lukařské postupy. K tomu bude zapotřebí značnou část luk odvodnit nebo provést zde závlahy. Tyto úkoly spolu s ošetřením ostatních ploch rozpracovat v ročních a výhledo vých plánech JZD, státních statků, okresů a krajů ; na jejich provádění zaměřit především STS a svépomoc družstevníků.

Krajske a okresní orgány v pohraničních oblastech musí věnovat velkou pozornost zvelebování luk a pastvin a provedení veškeré sklizně sena . To bude vyžadovat urychlené zavádění komplexně mechanizované sklizně 284

s umělým dosušováním nebo konzervováním píce. Tyto oblasti je nutno přednostně zásobovat potřebným mechanizačním zařízením . Od všech socialistických zemědělských závodů musíme v jejich vlastním zájmu vyžadovat postupné vytvoření 15procentní rezervy v seně a siláži tak, aby do roku 1965 dávka včetně rezervy činila podle podmínek prů měrně 10 centů sena a 145 centů siláže na jednu velkou dobytčí jednotku.

Rozšíření pěstování pícnin , zejména kukuřice, ozimých a silážních směsek, obnova luk s pícninářsko -lukařskými osevními postupy arozšíření podsevů a meziplodin si vyžádá zabezpečení dostatku kvalitního osiva kukuřice, travních a jetelových semen a dalších osiv . V zájmu toho je nutné, aby každé JZD a státní statek si vyprodukovaly dostatek osiva na vlastních semenářských dílcích, aby potřebná osiva a sadba byly v kaž dém závodě ponechány přísně svému účelu .

Nedostatek bílkovin, zejména živočišných, v krmných dávkách způ sobuje nevyužití velké části živin, čímž vznikají ztráty, které představují asi 780 000 tun obilí. Ke zlepšení současné situace ve složení krmiv bude zapotřebí zvýšit výrobu mléka, uvolnit mlékárenské odpady pro krmné účely a podstatně rozšířit výrobu kvasničných bílkovin a provádět sušení části cukrovarských řízků.

K zabezpečení nejnutnější potřeby bílkovinných krmiv bude nutné uvážit další možnosti spolupráce mezi socialistickými státy, zajistit zvýše nou pomoc našeho chemického a strojírenského průmyslu při výrobě kvasničných bílkovin z cukrovky a ze sulfitových louhů. K lepšímu využití krmiv a vytváření předpokladů pro zavedení nové krmné techniky musí ministerstvo potravinářského průmyslu a výkupu i JZD a státní statky v rámci svépomoci organizovat průmyslovou výrobu krmiv a společné mísírny krmiv. K tomu využít kapacit nevyužitých objektů mlýnů, lihovarů a podobně. Za další zdroje krmiv je nutno považovat snížení sklizňových ztrát a ztrát při konzervaci a skladování krmných plodin , které činí v průměru 25 procent a dosahují tři čtvrtiny miliardy Kčs ročně. Za účelem snížení ztrát při sklizni a skladování a k zajištění kvality krmiv zajistit potřebné silážní prostory , urychleně dodat zemědělským závodům stroje pro kom

plexní mechanizaci sklizně a konzervaci pícnin a přikročit nejdéle v roce 1960 k sériové výrobě univerzální sušárny.

285

Zvýšením investic do půdy dosáhnout bohatší úrody Investiční činnost zaměřená k zúrodnění půdy představuje souhrn agrotechnických a organizačních opatření, včetně investiční činnosti na úseku meliorací, zavlažování, mechanizace prací a podobně. Aby investice

zabezpečovaly správný rozvoj všech odvětví zemědělské výroby, je nutná jejich správná struktura a účelné využití na rozhodující úseky. Podstatné zvýšení rostlinné výroby vyžaduje především zvýšit podíl investic do půdy. Velmi důležitou investicí pro zvýšení úrodnosti a rozšíření orné půdy · je výstavba melioračních a zavlažovacích zařízení. Do roku 1965 se před pokládá — vedle splnění úkolů do roku 1960 — uvést do provozu dalších nejméně 190 000 ha plošného odvodnění, 72 000 ha závlah, 1300 km regulací vodních toků i značná lesotechnická meliorační opatření. Úkolem plánovacích orgánů a národních výborů je soustředit investiční prostředky na místa, kde dosáhneme nejrychlejšího růstu výroby. Svépomocí JZD a za vydatné technické podpory STS bude možno z daných investic překročit stanovené úkoly v melioraci a zavlažování. Pro rozvinutí své pomoci je zvláště důležité vytváření melioračních družstev. Očekáváme, že naše mládež ještě ve větším měřítku se zúčastní prací na zúrodňování

půdy, především na melioračních a odvodňovacích pracích. Meliorační práce je nutno co nejvíce mechanizovat a snížit spolu s ostatními opatře ními značné náklady na jeden hektar . K tomu účelu je nutné vybavit zejména STS příslušnou mechanizací, zajistit potřebu drenážních trubek ve výrobě v podnicích ministerstva stavebnictví a vmístním hospodářství, zlepšit celkovou dosavadní organizaci provádění melioračních prací. Zúrodnění půdy předpokládá současně hospodařit podle zásad správné agrotechniky: pečlivě sledovat správné obdělávání a přípravu půdy, do držování osevních postupů, používání rajonizovaných odrůd osiv a sadby , správné hnojení, provádění důsledného boje proti škůdcům a plevelům , dodržování termínů setí a sklizně. Bude správné, aby podle podmínek

byl jarní osev proveden v době 7-10 dní, sklizeň obilí provedena nej později během 1418 dní, sklizeň brambor a řepy za 20—25 dní. Těmto termínům podřídit organizaci práce, mechanizaci prací a rozmístění sil. Zvláštní význam v komplexu agrotechnických opatření má používání vhodných odrůd kvalitních osiv, semen a sádí v nejširším měřítku . Šlechtitelská práce musí přinést v krátké době nejlepší vhodné odrůdy pro jednotlivé výrobní oblasti a zajistit vyšší hektarové výnosy zeměděl ských plodin.

Plně je nutno zabezpečovat správné využívání strojených hnojiv a zvy 286

šovat jejich množství v souladu s potřebami agrotechniky. Zároveň je třeba plně využít všech kapacitních rezerv a daleko energičtěji mobilizovat v rámci krajů a okresů místní surovinové zdroje, zejména využití hema

titové strusky a místních vápencových lomů. Neméně důležitým úkolem

chemického průmyslu je výroba ostatních chemických prostředků pro boj proti plevelům a škůdcům v zemědělské výrobě. Zvýšení investic do půdy je nutno řešitpředevším snížením stavebních

investičních nákladů u živočišné výroby, přičemž musí být v plné míře zabezpečeno společné ustájení dobytka a rozvoj živočišné výroby. Základ pro snížení stavebních investičních nákladů v živočišné výrobě tkví pře devším v zavedení velkovýrobní technologie živočišné výroby, kdy ná klady na ustájení se snižují na polovinu i více, a dosahuje se vysoké pro duktivity práce. To předpokládá, aby naše věda, ministerstvo a projek tanti nepřešlapovali na místě, ale jasně a důsledně nastoupili nový směr

a zabránili dalšímu mrhání prostředků v důsledku nejasné perspektivy. Současně je nutné dále využívat adaptovaných budov a zařízení, provádět levnou a rychlou výstavbu při využití místních zdrojů stavebního ma teriálu , například solomitu , škvárových tvárnic, kamene, instalačního materiálu a podobně. Zavádět průmyslové prvky do zemědělské výstavby. Důsledněji podporovat a rozvíjet svépomocnou stavební činnost JZD a jejich sdružování pro provádění investiční výstavby. Tím bude možno získat další prostředky pro zúrodnění půdy. Orientace na rozhodný obrat v růstu rostlinné výroby nesnižuje a ne podceňuje, ale naopak zdůrazňuje nutnost rozvoje celé živočišné výroby, kde základním článkem ve všech výrobních oblastech musí být chov skotu . Dosavadní velmi nízká úroveň v chovu skotu , ve stavech a užitko

vosti pepříznivě ovlivňuje zvyšování úrodnosti půd a je jednou z příčin

nedostatku živočišné bílkoviny (mléko ). Rozhodná opatření je třeba také učinit v každém okrese k rychlé likvidaci nemocí a ozdravění stáda skotu . Do konce třetí pětiletky je nutno zvýšit stavy skotu o 710 000 kusů a dosáhnout průměrné dojivosti nejméně 2350 litrů na krávu ročně. Neustálý růst potřeb zásobování masem vyžaduje zintenzivnit výrobu vepřového masa a zvýšit produkci hrabavé a vodní drůbeže. Ke zvýšení výroby vepřového masa zabezpečit předně dostatek selat a potřebných krmiv a v širokém měřítku zavádět samovýkrm . Na základě toho přistou pit v nejbližší době k rozšíření výkrmu prasat na maso . Družstva a státní statky musí plně využít podmínek socialistické velko

výroby pro zvýšení živočišné produkce. V širokém měřítku rozšiřovat zkušenosti předních družstev a státních statků s velkovýkrmem a rychlo 287

žírem telat, prasat a drůbeže, pastvinového odchovu, volného ustájení, z organizace samokrmení a správné krmné techniky. Progresivně řešit a propagovat cesty k zemědělské velkovýrobě. S větší energií je nutno zvyšovat chov skotu v pohraničních okresech

a horských a podhorských oblastech, kde jsou pro skot vhodné podmínky, dosáhnout obratu v rozvoji skotu a zvýšení užitkovosti na Slovensku . Zavádět specializaci a kooperaci uvnitř i mezi statky, uplatňovat velko výrobní technologii, a tak názorně ukazovat cestu JZD k rozvoji socialis tického hospodaření. Všechna opatření k rozvoji zemědělství konkrétně rozpracovat na podmínky státních statků.

Organizace socialistické velkovýroby , zvyšování produktivity práce, správné zaměření a specializace výrobních odvětví i provádění investič

ní činnosti vyžadují vyjasnění výrobní perspektivy JZD a státních statků v jednotlivých obcích. V zájmu dalšího rozvoje jejich výroby je nutné stabilizovat půdní a budovní fond , zavést pevné osevní postupy. Přitom nesmějí být zabezpečovány pouze místní zájmy, ale musí být sledovány zájmy celé společnosti.

Mimořádnou pozornost věnovat rozvoji mechanizace Mechanizace se musí stát hlavním činitelem zvyšování produktivity

práce a intenzity výroby i zavádění velkovýrobní technologie v zeměděl ství, je důležitým činitelem při zvyšování kultury zemědělské práce. Stro jírenská výroba musí zajistit, aby ve zbývajících dvou letech druhé pěti letky byly plněny dodávky zemědělských strojů v počtu stanoveném

směrnicemi ÚV KSČ k druhému pětiletému plánu. Odstranit současně stav, kdy v posledních letech docházelo k snižování počtu mechanizač

ních prostředků na jednotku družstevní půdy, a dosáhnout přitom vyššího směnového využití mechanizačních prostředků. Pro speciální práce dodat

potřebný počet autobagrů , melioračních bagrů a drenážních rýhovačů . Výchozím ukazatelem pro plánování potřeby mechanizačních pro středků do zemědělství na další léta se musí stát stupeň mechanizace

hlavních zemědělských prací nezbytný pro dosažení plánovaného růstu hektarových výnosů a produktivity práce v jednotlivých letech, přičemž je nutno dbát, aby byly zabezpečeny základní požadavky správné agro techniky a polní práce provedeny v optimálně nejkratší době. Inves tice do zemědělských strojů je třeba posuzovat jako součást investic do půdy. 288

Vzhledem k plánovanému rozvoji zemědělské výroby je nutné přísluš nými ministerstvy provést tato opatření: a) Zajistit předstih ve výrobě a dodávkách zemědělských strojů tak , aby mechanizace podstatně ovlivnila výsledky ve výrobě v období celé třetí pětiletky. Plánované prostředky na mechanizaci zemědělství na jed notlivá léta třetího pětiletého plánu rozdělit tak, aby na léta 1961 až 1963 připadla rozhodující část celkových investic. Z celkové výroby traktorů v Československu zvýšit v letech 1960-1962 podil traktorů dodávaných našemu zemědělství.

b ) Ministerstvo všeobecného strojírenství musí převzít záruku za plné

zajištění plánované úrovně mechanizace zemědělských prací v jednotli vých letech ; to znamená záruku za vývoj a výrobu všech zemědělských

strojů , traktorů a dopravních prostředků vyráběných v Československu a za dodávku všech požadovaných strojů v rámci plánovaného limitu na zemědělské stroje včetně dovozu ze zahraničí. Odpovídá i za rychlé zlepšení kvality vyráběných strojů. c ) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství a všeobecného stro jírenství musí zpřesnit a doplnit soustavu strojů a přijít s pevným pro gramem vývoje a výroby strojů podle skutečných potřeb zemědělské výroby a připomínek pracujících . V současné době soustředit všechno úsilí na rychlé mechanizování sklizně pícnin , cukrovky, brambor, obilí,

zemědělské dopravy včetně nakládky a melioračních prací. d) Přezkoumat a podstatně urychlit vývojové práce všech důležitých zemědělských strojů podle soustavy , zkrátit rovněž přípravné práce pro zahájení sériové výroby nových strojů .

V zájmu dalšího zvýšení výroby v JZD postupně odprodávat stroje STS jednotným zemědělským družstvům a umožnit, aby v dostatečném

množství byly dodávány JZD výkonné stroje přímo z výroby; upravit ceny za stroje i náhradní díly. Správné využití strojů v družstevní výrobě přinese JZD podstatné zvýšení výroby a snížení vlastních nákladů. Je třeba, aby JZD získala

vlastní techniky a mechanizátory z STS, z řad družstevníků nebo i za vodů, zajistila výchovu mechanizátorů u STS. Rádnou dotací nedělitel ného fondu musí JZD zajistit nejen amortizaci strojů, ale zabezpečit další rozšiřování techniky. Vybavování JZD vlastními mechanizačními prostředky je nutno urych lit tím , že nové stroje z výroby budou z převážné části dodány přímo JZD a odprodej strojů do JZD ukončen v podstatě během dvou let. Jednotná zemědělská družstva budou všechny základní polní práce pro 19 Usnesení a dokumenty

289

vádět vlastními stroji; v STS zůstanou jenom stroje, které nelze v JZD plně využít, a stroje potřebné pro novou činnost STS.

Prodejem strojů z STS družstvům se kvalitativně změní náplň činnosti

STS. K novému organizování činnosti STS přistoupit bez odkladu. Nová forma pomoci státu družstvům prostřednictvím STS bude zamě řena na provádění speciálních zemědělských prací, na opravárenskou činnost a provádění dalších odborných prací pro JZD. STS bude svěřena rovněž péče o zdokonalování techniky v JZD a sledování jejího využití. S tím souvisí i materiálně technické zásobování vesnice stroji, náhradními díly a žňovými potřebami. Důležitým úkolem STS bude výchova mecha nizátorských kádrů pro JZD.

Opatření ke zvýšení mechanizace zemědělských prací mají zásadní význam pro další vývoj socialistického zemědělství. Jsou předpokladem pro růst výroby a produktivity práce, důležitou podmínkou pro zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Posílit hmotnou zainteresovanost na růstu výroby, zavést nový výkupní systém

Hmotná zainteresovanost a cenová výkupní politika musí být ještě účinnějším nástrojem rozvoje zemědělské velkovýroby, důležitým činite

lem v upevňování družstev ; důsledněji spojovat zájmy družstevníků se zájmy celé společnosti. Změna výrobních vztahů na vesnici vyžaduje vytvoření nových ekono mických vztahů mezi JZD a státem ; žádá i změnu podmínek pro realizaci zemědělských výrobků. Ústřední výbor proto schvaluje zavedení nového systému výkupu a stanovení nových výkupních cen zemědělských výrobků s účinnosti od 1. ledna 1960 podle těchto zásad : a ) Nový výkupní systém musí vycházet z nových podmínek na vesnici, plně zabezpečovat plánované potřeby zemědělských výrobků, podporovat růst zemědělské výroby a produktivity práce a působit na snižování vlastních nákladů. Musí vést k rozvinutí široké iniciativy pracujících v zemědělství.

b) Zrušit dosavadní systém povinných dodávek a státního nákupu za výkupní a nákupní ceny a zavést výkup zemědělských výrobků za nové ceny platné na celém území státu.

c) V plánování výroby a výkupu provést změny, které povedou ke zvý 290

šení účasti družstevníků na zabezpečování státního plánu výroby a vý . kupu. Při zjednodušení systému plánování zajistit pevné řízení zemědělské

výroby a výkupu. Posílit úlohu ročních a perspektivních plánů v země dělských závodech.

To předpokládá plánovat určené závazné výrobní a výkupní úkoly pro okresní národní výbory a výkupní organizace, které budou sloužit pro jednání a zabezpečení výroby a tržní produkce v JZD. Na základě uzavře ných smluy výkupních organizací s družstvy o dodávce příslušných pro

duktů zakotvit výrobní a dodávkové úkoly ve výrobních plánech JZD a schválit okresním národním výborem . Neukládat úkoly ve výkupu ze záhumenkových hospodářství družstevníkům , ale zahrnout je do celko vých úkolů tržní produkce JZD .

d ) Při stanovení úrovně nových výkupních cen zemědělských výrobků vycházet:

z průměrných výrobních podmínek jednotlivých výrobků a stanovit je tak , aby kryly průměrné výrobní náklady a umožňovaly rozšířenou repro dukci ve všech oblastech , které přicházejí v úvahu pro zajištění centrálních fondů příslušným výrobkem ;

z plánovaného vzestupu výroby a vynaložené společensky odůvodněné práce na výrobu, přičemž družstvům s méně příznivými přírodními pod mínkami a ekonomicky slabým JZD poskytovat diferencovanou pomoc k zabezpečení prostředků pro rozšířenou reprodukci; ze zásady, že stanovení nových výkupních cen spolu s dalšími opatře ními bude zabezpečovat osobní důchody družstevníků v souladu s celko

vou politikou zvyšování životní úrovně pracujících. e) Do nových výkupních cen promítnout snížení cen výrobních

prostředků i zvýšení nákladů, které vznikne JZD zvýšením cen za práci STS a zavedením nových cen krmiv prodávaných z centrálního fondu krmiv. Ceny za práce STS upravit tak, aby kryly vlastní náklady STS a zajišťovaly jejich rentabilitu. Novými cenami krmiv přispět k odstranění

nesouladu mezi nakupovanými krmivy a jejich vlastní výrobou. f) Cenové relace mezi jednotlivými výrobky stanovit tak , aby vycházely ze společensky nutných nákladů na jednotlivé výrobky, přihlédnout ke společenské potřebě jednotlivých druhů a cenově zvýhodnit výrobky, které převažují ve výrobě oblastí s horšími výrobními podmínkami. 3 ) Nové výkupní ceny nesmějí spolu s výrobním a obchodním rozpě tím a obratovou daní zásadně převyšovat státní maloobchodní ceny, ale umožňovat jejich snižování.

h ) Současně s novým systémem výkupu a cen cílevědomě vyrovnávat 291

vodůvodněném rozsahu rozdíly v důchodech družstev vyplývající z hospo daření v málo produktivních oblastech. ch ) Využít zemědělské daně k tomu, aby aktivně působila k růstu zemědělské výroby; zvyšovala iniciativu a zájem národních výborů na hospodaření JZD a zájem družstev na výstavbě obcí.

Zavedení nového výkupního a cenového systému vyžaduje provést změny v hospodaření s centrálním fondem krmiv a v dalším smluvním zajišťování výkrmu prasat a skotu. Rovněž přezkoumat ceny výrobních prostředků do zemědělství, aby zejména ceny strojů podporovaly zavádění techniky do zemědělské výroby. Zjednodušit a maximálně zhospodárnit celou organizaci výkupu. Současně provádět opatření na výrazné snížení celkových vlastních

nákladů hlavních zemědělských výrobků ve třetí pětiletce, aby zabezpečo vala předpokládané snížení maloobchodních cen . Zavedení nového výkupního systému zemědělských výrobků bude jedním z účinných prostředků politiky ve vztazích mezi státem a socialis tickými zemědělskými závody. Je důležitou součástí celkových opatření ke zvýšení výroby a rozvoji iniciativy pracujících v zemědělství.

Všechna prováděná opatření se hluboce promítnou do života našich družstev, budou působit na rozvoj a upevnění jejich ekonomiky. Nejváž nějším úkolem je razit rozhodnou cestu k velkovýrobě, cestu zavádění nové technologie, techniky a organizace práce. Jednotná zemědělská druž

stva musí plně zajistit soustavné zvyšování nedělitelných fondů tak, aby

kryly amortizaciſa zabezpečovaly rozšíření výroby. Musí daleko účin něji pečovat a přispívat na kulturní rozvoj a sociální zabezpečení svých členů ; k tomu zvyšovat dotaci příslušných fondů. Vytvářet provozně zajišťovací fond, který slouží k úhradě sezónních výdajů, nepředvídaných výdajů, k proplácení mimořádných odměn družstevníkům , ke zvýšení záloh na pracovní jednotky nebo k doplnění pracovní jednotky při jejím poklesu zaviněném pohromou nebo neúrodou . Cesta ke zvyšování důchodů JZD a družstevníků vede jedině přes zvyšování zemědělské výroby ve společném hospodářství, přes zvyšování produkce na jednotku půdy a pracovníka ve společné výrobě. Dosáhnout

toho, aby růstem společné výroby se snižoval zájem o rozšiřování hospo daření na záhumenkách , zvyšoval význam peněžní odměny a snižovaly naturální dávky. V každém JZD je třeba dále zesílit a doplnit hmotnou zainteresovanost

družstevníků na zvyšování výroby správným odměňováním podle zásluhy za vykonanou práci. Způsob odměňování zlepšovat tak, aby vedl k rozvoji 292

a upevnění společného hospodářství, ke snižování nákladů a hospodár nosti ve výrobě, k zabezpečení agrotechnických lhůt. Pro zlepšení odmě ňování v JZD je třeba zavést důslednou kontrolu množství a kvality

vykonané práce.

· Socialistickému způsobu hospodaření v zemědělství musí odpovídat plánování i formy řízení zemědělské výroby Základem plánování se musí stát dlouhodobé plány zemědělské výroby.

Zpracování dlouhodobých plánů v zemědělství musípředcházet důkladné rozbory všech úzkých míst v zemědělské výrobě v krajích i okresech .

Tím bude ujasněno celkové výrobní zaměření krajů , okresů , družstev i státních statků na delší období a bude možno účelně plánovat investiční výstavbu a umožnit specializaci výroby. Je v zájmu každého jednotlivého družstva, aby zpracovávalo své perspektivní plány rozvoje, z nichž budou vycházet roční plány, které budou odpovídat konkrétní situaci a poža davkům v jednotlivých letech. Do řízení musí stále více pronikat nové účinné a konkrétní formy. Ministerstvo zemědělství musí se cílevědomě a plánovitě zabývat otáz kami perspektivního rozvoje zemědělství, otázkami metodického řízení, podstatně zesílit svou kontrolní činnost napomáhající účinnému zabezpe čování úkolů a odstraňování nedostatků a propracovat zásadní technicko

ekonomické problémy socialistické velkovýroby a jasnou koncepci jejich řešení. Ministerstvo zemědělství a další orgány na zemědělském úseku jsou povinny ve své práci daleko více uplatňovat vědecké poznatky a zejména daleko důsledněji organizovat praktické zavádění velkovýrobních forem do zemědělské výroby.

Jako hlavní zásada se stanoví, že operativní úkoly s konečnou platností zabezpečují krajské a okresní národní výbory. Těžiště a hlavní důraz je kladen především na okresní národní výbory, které jsou nejblíže, a tím bezprostředně spjaty se zemědělskou výrobou.

Těžiště celé práce v přípravě a zpracování plánu zemědělské výroby bude v JZD a státních statcích. Jednotná zemědělská družstva budou

zpracovávat vlastní plán výroby a dodávek za aktivní pomoci odborníků, především okresní zemědělské správy. Řídící činnost okresních národních výborů je nutno soustředovat zejména k přípravě a vypracování dlouhodobých a celoročních výrobních plánů družstev a na účinnou pomoc družstvům . 293

Celé řízení rozvoje zemědělství.ze strany ONV musí být pak zaměřeno zejména k důslednému zajišťování plánu a k účinné kontrole plnění výrobních i výkupních úkolů . Půjde o to, aby k řešení problémů v země dělství bylo využíváno nejširšího aktivu odborníků a praktiků, aby praco

valy zemědělské komise, aby okresní národní výbory soustavně mobilizo valy a obracely pozornost místních národních výborů a zejména předsta venstev JZD ke konkrétnímu řešení a zabezpečování úkolů. Zabezpečování plánovaných úkolů závisí na práci každého družstva, na řízení hospodaření představenstvem . Je nezbytné obrátit pozornost k soustavnému zkvalitňování práce představenstev JZD, podporovat a rozvíjet účast všech družstevníků na správě družstva, zvyšovat osobní odpovědnost každého člena za splnění úkolů. Nedostatky v řízení druž

stev je nutno považovat za záležitost celé socialistické společnosti. Rozvoj zemědělství, zavádění a využití techniky, řízení výroby na vědeckých základech a stále aktivnější účast pracujících ve výrobě vyža dují mít dostatek odborných technických kádrů bezprostředně ve výrobě.

Nevystačíme nadále s tím , že zemědělští odborníci budou jen na STS, národních výborech a jiných institucích, ale je nutno, aby zemědělští

inženýři a technici pracovali především tam , kde se o plnění úkolů bez prostředně rozhoduje, to je v JZD a státních statcích. Pro rozvoj JZD jsou rozhodující vlastní družstevní kádry. Je třeba, aby každé družstvo — kde je toho zapotřebí – postupně, ale v nejkratší době získalo vlastní zkušené odborníky, agronomy, zootechniky, případně mechanizátory a dobré organizátory pro družstevní hospodaření. V zájmu zvýšení družstevní výroby a upevnění JZD je nutné zvýšit

přechodně kapacitu zejména technických a mistrovských zemědělských škol.

Organizovat systém odborného školení předsedů, funkcionářů JZD i družstevníků v krátkodobých kursech a seminářích .

Provést nábor zkušených a politicky vyspělých organizátorů a vhodných zemědělských odborníků z úseku zemědělské správy, výzkumu, šlechtitel

ských a plemenářských podniků a dále odborníků, kteří pracují na jiných úsecích národního hospodářství, a vyslat je na pomoc zemědělské praxi. Stanovit zásadu , aby odborní a techničtí pracovníci z ústředních , kraj ských a okresních úřadů a podniků, pracující na úseku zemědělství,

byli ve značné části svého pracovního času přímo v družstvech a státních statcích a tam společně s místními pracovníky pomáhali řešit hospodářské a výrobní problémy týkající se JZD a státních statků .

Velké úkoly při dalším rozvoji socialistického zemědělství stojí před 294

_

-

-

našimi vědeckými a výzkumnými pracovníky. Aby účinněji pomáhali zemědělské praxi, musí mít jasnou koncepci v plánu své vědecké a vý zkumné činnosti, řešit základní úkoly podle důležitosti, bezprostředních

potřeb praxe i perspektivy. Ve své činnosti musí být těsně spjati s JZD a státními statky a řešit především naléhavé otázky na úsecích šlechtitel ské a chovatelské činnosti, zúrodnění půd a mechanizace, otázky rozvoje ekonomiky a organizace, nové velkovýrobní technologie apod. Závažným problémem dalšího rozvoje družstev je posílení JZD mladý mi družstevníky a získávání mládeže do zemědělství vůbec.

Získání mládeže pro práci v zemědělství je záležitostí každého JZD i každého družstevníka. Pro získávání mládeže musí každé družstvo vy- ,

tvářet předpoklady především tím , že JZD budou pečovat o rozvoj spo lečné výroby, zavádět novou techniku a technologii výroby, pečovat o kulturní život na vesnici, stavět mládež na odpovědné úseky práce. Tomu musi napomáhat výchovou škola i rodiče a Svaz mládeže. Naší mládeži je třeba zajistit politickou výchovu i odborné vzdělání a dát jí jasné perspek tivy plného uplatnění v socialistickém zemědělství.

Úkoly stranických orgánů a organizací při zabezpečování dalšího rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby Splnění závažných opatření k rychlému růstu zemědělské výroby a upevnění JZD je stěžejním úkolem strany ; staví velké nároky na práci všech komunistů a stranických organizací. Vyžádá si soustředěné úsilí

všech stranických a hospodářských orgánů; značně se zvyšuje úloha okres ních výborů a stranických organizací na vesnici.

Od stranických orgánů v okresech a výborů vesnických a družstevních organizací strany se žádá, aby svou práci plně podřídily splnění úkolů v zemědělství. Těžiště práce okresních výborů strany při řešení rozvoje zemědělství musí být přímo na vesnici, v družstvu, státním statku a trak torové stanici. Je zapotřebí, aby okresní výbory nastoupily cestu konkrét

ního řízení vesnických organizací a komunistů na základě znalostí sku tečných potřeb a problémů družstevní ekonomiky a denní kontroly plnění usnesení ústředního výboru k zemědělství.

Stranické organizace na vesnici musí s vědomím velké odpovědnosti řešit výrobní úkoly JZD, organizovat boj za splnění celoročních výrobních plánů družstva. Zaměří současně své úsilí na přeměnu myšlení rolníků tak, aby každý člen družstva myslel a jednal jako socialistický hospodář 295

a cítil plnou spoluodpovědnost za výsledky práce družstva. Posílení vlivu strany v zemědělství vyžaduje, aby vesnické organizace měly ve svých řadách především družstevníky, čímž bude zajištěn přímý vztah organi zace k řešení otázek družstevní zemědělské výroby, a aby důsledně za bezpečovaly politiku omezování a zatlačování kulaků.

Stupeň združstevňování, kterého jsme dosáhli, vyžaduje prozkoumání struktury našich základních organizací v obcích. Vcelku dobré zkušenosti

z práce stranických organizací v JZD ukazují správnost směleji vytvářet stranické organizace v JZD všude tam , kde jsou pro to podmínky. Všechna opatření k dalšímu prohloubení zemědělské politiky strany

musí strana doprovázet rozvíjením masové politické práce na vesnici i na dalších úsecích, podněcovat a rozvíjet iniciativu a aktivitu družstevníků

a ostatnich pracovníků v zemědělství ke splnění úkolů. Uvědomovaci práce, mobilizace lidí i podnětné příklady nejlepších pracovníků povedou k rozvinutí socialistického soutěžení v zemědělství za dosažení a překročení plánu. Socialistická velkovýroba vyžaduje, aby komunisté stáli v čele za vádění všech pokrokových forem hospodaření v JZD, provádění zeměděl

ské politiky se musí stát záležitostí celé strany. To bude rozhodující pro splnění direktiv , které pro naše zemědělství vytyčil XI. sjezd. S uskutečňováním nových úkolů na zemědělském úseku je třeba za počít ihned a již v letošním roce dosáhnout podstatných úspěchů v rozvoji socialistického zemědělství a růstu zemědělské výroby. Těmito úkoly se musí zabývat IV . sjezd JZD a stanovit konkrétní zaměření činnosti země

dělských družstev. Rozhodným nástupem k uskutečňování úkolů se musí stát pečlivé a včasné zabezpečení jarních prací i řádné plnění všech dodávek živočišných produktů.

Velikou posilou i poučením v boji za dovršení výstavby socialismu v naší zemi jsou pro nás výsledky XXI. sjezdu KSSS.

Rozhodným plněním našich velikých úkolů na zemědělském úseku, dalším podstatným vzestupem zemědělské výroby budou vytvářeny dobré podmínky pro soustavný vzestup životní úrovně lidu a pro dovršeni socialistické výstavby v naší vlasti.

296

ZÁSADY NOVÉ SOUSTAVY VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ A OSTATNICH VÝCHOVNÝCH

PRACOVNÍKŮ A DALŠÍHO ZVYŠOVÁNÍ JEJICH ÚROVNĚ USNESENÍ ÚV KSC ZE DNE 10. BŘEZNA 1959

Politické byro ÚV KSČ schválilo „ Zásady nové soustavy vzdělávání učitelů a ostatních výchovných pracovníků a dalšího zvyšování jejich úrovně" .

Úkolem krajských výborů KSČ je zabezpečit správné uplatnění těchto zásad, soustředit pozornost zejména na vybudování pedagogických škol

pro učitelky mateřských škol a pedagogických institutů pro vzdělávání učitelů I. cyklu . Úkolem mimořádné závažnosti bude zajištění správného výběru dostatečného počtu učitelů I. stupně pro dálkové studium k získání kvalifikace pro vyučování na II. stupni. *

XI. sjezd KSČ dal podnět k pronikavé obsahové a organizační přestavbě našeho školství. Veliký úkol přiblížit naši školu životu, zejména průmyslo vé a zemědělské výrobě, organicky spojit vyučování a výchovu s výrobní prací, prodloužit povinnou školní docházku na devět let a poskytnout do roku 1970 plné středoškolské vzdělání převážné většině naší mládeže vyžaduje, aby všechno naše učitelstvo bylo politicky i odborně co nejlépe vyzbrojeno k jeho plnění.

Má - li naše škola vychovávat všestranně rozvinuté, vysoce vzdělané a uvědomělé mladé pokolení, připravené jak k práci fyzické, tak také

k práci duševní, lidi prosté všech přežitků minulosti, aktivní budovatele komunismu, musí v ní pracovat učitelé zosobňující zvýšenou měrou vše chny tyto vlastnosti nové generace, kteří by byli po všech stránkách vzo rem mládeži, již vychovávají. Výchova takových učitelů je úkol velmi slo žitý, který je možno realizovat jen postupně. Nezbytnou podmínkou dosa 297

žení tohoto cíle je organizační zajištění zásad nové soustavy vzdělávání

učitelů a zajištění prostředků, jimiž se má nová soustava uskutečnit. Navrhovaná opatření bude školská správa uskutečňovat za účinné po

moci stranických a odborových orgánů a organizací, organizací ČSM , výrobních závodů a celé veřejnosti.

I. Zásady přípravy učitelů a ostatních výchovných pracovníků

Nový způsob přípravy učitelů a ostatních výchovných pracovníků vychází z těchto zásad :

1. Příprava učitelů na nové úkoly vyžaduje, aby byly změněny obsah a metody jejich studia a aby studium bylo proti dosavadnímu stavu pro

dlouženo. Vzdělání učitelů bude vycházet z potřeb jednotlivých stupňů a druhů škol a výchovných zařízení a z povahy učitelovy práce, bude se

odlišovat jednak v obsahu, jednak v délce studia. Realizováno bude po stupně podle kádrových a ekonomických možností. Učitelé budou připravováni se speciálním zaměřením : a ) pro školy mateřské,

b) pro školy I. stupně ( 1. - 5. postupný ročník) - I. cyklus, c ) pro školy II. stupně (6. - 9. postupný ročník ) - I. cyklus, d ) pro školy III. stupně - II. cyklus. 2. Obsah vzdělání učitelů všech kategorií tvoří tyto složky : ideově

politická výchova, odborná příprava, pedagogická příprava. Ideově politická výchova bude na všech školách vzdělávajících učitele jednotná a její rozsah bude určován délkou studia. Její součástí bude

i příprava učitelů pro mimoškolní a osvětovou práci. Pedagogická a odborná příprava budou diferencovány podle druhů škol, pro které jsou učitelé připravováni, a to tak, aby jejich poměr byl vzájemně vyvážen .

Obsah pedagogického a odborného vzdělání učitelů I. stupně ( 1. - 5. postupného ročníku) bude vytvářet syntézu základních vědních oborů ; ve vzdělání učitelek mateřských škol bude vedle obdobné syntézy oborů významné místo zaujímat i příprava lékařsko -zdravotnická. Obsah pedagogického a odborného vzdělání učitelů II. stupně (6. - 9. postupného ročníku ) bude tvořit studium 3 oborů. Obsah vzdělání učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů pro školy

III. stupně bude vytvářen 2 specializovanými obory. 298

Obsah vzdělání učitelů výrobní práce v 10.-12. postupném ročníku všeobecně vzdělávacích škol, učitelů odborných předmětů na odborných školách a v budoucnu též na odborných učilištích bude v odborné složce přípravy v podstatě týž jako v přípravě vysokoškolských technických, ekonomických a zemědělských kádrů . Tito učitelé budou si doplňovat pedagogické vzdělání zpravidla studiem při zaměstnání. Spojení výuky s výrobní prací bude organickou součástí vzdělání

učitelů všech stupňů. U učitelů fyziky, chemie, biologie a technických předmětů bude tato praxe se zřetelem k povaze jejich práce prohloubena. I na školy připravující učitele budou přednostně přijímáni uchazeči s praxí ve výrobě.

Všichni studenti škol vzdělávajících učitele budou procházet průběžnou i souvislou pedagogickou praxí. Rozsah této praxe bude určován osnovami studia .

Pokud jde o praxi kulturně osvětovou, bude jednak zahrnuta do praxe

pedagogické, jednak bude součástí kulturního života studentů na škole

( ve společenských organizacích ), jednak se bude konat v přiměřeném rozsahu o prázdninách. Vzhledem k novému obsahu vzdělání na vysokých školách vůbec budou

prověřeny všechny dosavadní učební plány a učební osnovy. 3. Vychovatelé různých výchovných zařízení budou mít v zásadě uči telskou kvalifikaci odpovídající stupni školy, pro který je příslušné vý chovné zařízení určeno.

V družinách mládeže mohou působit učitelé bez zvláštní další přípravy ; pro vychovatele v domovech je třeba počítat se speciální přípravou zkuše ných učitelů s několikaletou školní praxí. Tato příprava, specializovaná podle jednotlivých druhů výchovných zařízení, bude realizována v jedno letém studiu při zaměstnání na těch školách , které připravují učitele pří slušné kategorie.

4. Příprava mistrů odborného výcviku v odborných učilištích a v učňov ských střediscích bude organizována tak , že po vyučení v příslušném oboru a po absolvování praxe budou uchazeči vzděláváni ve 2-4leté

odborné škole ; pedagogické studium budou absolvovat při zaměstnání, a to na školách, které tím budou pověřeny.

299

1

II. Zásady organizace vzdělávání učitelů a ostatních

výchovných pracovníků Nová organizace vzdělávání učitelů a ostatních výchovných pracovníků vychází z těchto zásad :

1. V organizaci přípravy učitelů se bude vycházet ze současného stavu a přihlížet ke kádrovým a ekonomickým podmínkám a možnostem . Zvláštní důraz v nabývání a zvyšování učitelské kvalifikace bude položen na dálkové studium . Tomu bude přizpůsobena i síť škol vzdělávajících učitele.

2. Učitelky pro školy mateřské budou vzdělávány na čtyřletých pedago gických školách, které budou mít charakter školy odborné a budou navazovat na devítiletou základní školu všeobecně vzdělávací. Pedagogické

školy pro učitelky mateřských škol budou organizovány převážně v místech jejich dosavadních sídlišť.

3. Učitelé pro školy prvního cyklu (I. a II. stupně) budou vzděláváni na tříletých až čtyřletých pedagogických institutech. Pedagogické insti tuty, které budou navazovat na úplnou střední školu, budou organizovány jako společný typ školy pro vzdělávání všech učitelů základních devítiletých škol (tj . učitelů 1.-5. postupného ročníku a učitelů 6.-9. postupného ročníku). Po dvouletém společném vzdělání učitelů I. a II. stupně dojde k odborné specializaci: a) v dalším jednoletém interním studiu , jehož absolutorium opravňuje

k vyučování 1. až 5. postupném ročníku základní devítileté školy (popř. v národní škole),

b) v dalším dvouletém interním vysokoškolském studiu podle aprobač ních předmětů, jehož absolutorium opravňuje k vyučování v 6. až 9. po stupném ročníku základní devítileté školy.

Pedagogické instituty budou zřízeny v každém krajském městě (v oblasti KNV Praha v Brandýse n. L., v oblasti KNV Bratislava v Trnavě), aby KNV měly možnost přímo řídit přijímání kandidátů učitelství a rozmísto vat absolventy podle potřeb příslušné krajské oblasti.

Zvýšená potřeba učitelů II. stupně bude zajišťována tříletým dálkovým vysokoškolským studiem rovněž na pedagogických institutech. Do tohoto studia budou přijímáni absolventi učitelského studia pro národní školy,

a to zpravidla po dvouleté učitelské praxi na I. stupni. Přitom bude uplat ňována tendence, aby se počet dálkově studujících zvyšoval tak, aby po

stupně forma interního studia pro II. stupeň zanikla. 4. Studium učitelů I. stupně na pedagogických institutech bude mít 300

charakter odborné přípravy, nikoliv vysokoškolské. V další perspektivě nabude charakteru vysokoškolského studia .

5. K soustavnému doplňování odborných znalostí především učitelů II. stupně bude vybudován systém postgraduálního odborného studia. V první etapě půjde o postgraduální studium učitelů přírodních a technic kých věd a učitelů pro předmět „ základy výroby “. 6. Kádrovou , metodickou a vědeckou pomoc budou pedagogickým institutům poskytovat vysoké školy, především university. 7. V čele pedagogického institutu stojí ředitel se dvěma zástupci; jed nomu z nich bude svěřeno vedení střediska dálkového studia.

8. Učitelé pro školy druhého cyklu (tj. pro 10. až 12. ročníky střední školy , učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů na školách odborných

a odborných učilištích ) budou vzděláváni na universitách ; učitelé výrobní práce v 10. - 12. postupném ročníku střední školy, učitelé odborných předmětů na odborných školách a v budoucnu též na odborných učilištích budou vzděláváni na vysokých školách technických , zemědělských a eko nomických. Pedagogickou průpravu si budou učitelé odborných předmětů doplňo vat zpravidla dálkovým nebo večerním studiem na školách, které tím budou pověřeny.

Vzdělání učitelů pro školy II. cyklu bude zpravidla pětileté. 9. Učitelé kvalifikovaní pro školy II. cyklu nabývají též kvalifikace v příslušném oboru i pro 6. - 9 . postupný ročník základní devítileté školy. 10. Při všech vysokých školách poskytujících vzdělání pro učitelství na III. stupni (druhéhocyklu ) bude rovněž organizováno studium dálkové. 11. Při interním učitelském studiu na pedagogických školách , na peda

gogických institutech a na universitách se počítá s takovým rozložením studia a zkoušek, že kandidáti učitelství budou v posledním roce studia již vyučovat na školách a závěrečné zkoušce (obhajobě diplomu) se podrobí v průběhu učitelské praxe.

III . Opatření k rozšiřování a zvyšování kvalifikace učitelů v činné službě

Učitelé v činné službě si budou rozšiřovat a zvyšovat kvalifikaci studiem při zaměstnání.

1. Nekvalifikovaní učitelé budou studiem při zaměstnání získávat

kvalifikaci především pro ten stupeň školy, na němž působí. 301

Učitelky mateřských škol získávají kvalifikaci doplňovací maturitou na pedagogických školách ; učitelé národních škol a učitelé 1.-9. postupného ročníku základních letých škol získávají kvalifikaci studiem při zaměstná ni na pedagogických institutech . 2. Učitelé, kteří mají kvalifikaci pro školy II. a III. stupně, budou si moci rozšířit dosavadní kvalifikaci o další předmět na příslušných vyso

kých školách studiem při zaměstnání. Zejména je třeba získávat učitele k rozšiřování aprobace o nové předměty – „ práce v dílnách “, „ práce na školním pozemku“ a „ základy výroby “, a to především z učitelů přírod ních věd, matematiky, kreslení a rýsování.

3. Učitelé odborných škol, odborných učilišť a učňovských škol budou si rozšiřovat a zvyšovat kvalifikaci obdobným způsobem .. Stejné požadavky budou uplatňovány též pro zvyšování a rozšiřování kvalifikace mistrů výrobního výcviku.

4. Učitelé kvalifikovaní pro stupeň školy, na které působí, mohou si studiem při zaměstnání zvýšit kvalifikaci i.pro vyšší stupeň škol. Zvyšování kvalifikace bude usměrňováno potřebou učitelů příslušného stupně. O této potřebě budou učitelé každoročně informováni.

IV . Zvyšování politické , ideové , pedagogické a odborné úrovně učitelů a ostatních výchovných a školských pracovníků soustavou dalšího vzdělávání učitelů

a) Na úseku ideově politickém

Ideově politická úroveň učitelů a ostatních výchovných a školských pracovníků bude zvyšována především formou různých kursů a školení, do nichž bude ideově politická složka organicky začleňována. Tyto kursy

budou organizovány především soustavou postgraduálního školení učitelů a školských pracovníků, kterou vzhledem k těmto úkolům bude třeba dále upevňovat. Významné místo v této soustavě budou zaujímat přede vším krajské pedagogické ústavy .

Ve smyslu usnesení ÚV KSČ z roku 1957 o zásadách zkvalitnění ideologické a politické práce mezi učiteli všeobecně vzdělávacích a odbor ných škol bude třeba nadále rozvíjet a prohlubovat studium učitelů

v RSS. Vzhledem k tomu, že RSš je organizován na základě dobrovolnosti, bude pro něj třeba získávat co největší procento učitelů strany i nestraníků. 302

příslušníků

5) Na úseku pedagogicko- odborném A. Stálé formy školení 1. Všeobecné soustavné studium učitelů je organizováno soustavou pro další vzdělávání učitelů a školských pracovníků a ukončuje se po

hovorem . Toto studium bude zpravidla dvouleté a pro učitele starší v zásadě dobrovolné; pro učitele v prvních pěti letech služby bude však povinné.

2. Úroveň řídící práce ředitelů škol a školských pracovníků se bude zvyšovat soustavným studiem marxistické filosofie a politické ekonomie, aktuálních otázek pedagogiky, studiem psychologie a otázek řízení školy. Pro krajské a okresní školní inspektory v prvním roce jejich činnosti bude toto studium povinné.

3. Odborný, pedagogický a kulturní rozhled učitelů a školských pracov níků bude dále zvyšován jejich seznamováním s nejnovějšími poznatky

vědy, kultury a techniky a s nejúspěšnějšími metodami výchovné a vzdě lávací práce především soustavou postgraduálního školení. K tomu cíli budou organizovány kursy, instruktáže, přednášky, semináře apod., aby

nové poznatky byly přenášeny do praxe pohotově a se zřetelem na nové učební osnovy a učebnice. Zároveň bude odborové hnutí spolu se školskou správou orientovat všechno učitelstvo k všeobecně prospěšné práci a k prá ci výrobní.

Pro vedoucí školské pracovníky, metodiky krajských pedagogických ústavů i učitele budou v rámci postgraduálního školení učitelů a školských pracovníků organizovány přednášky předních představitelů vědy, techniky a kultury k aktuálním otázkám našeho současného života a naší školy . 4. Pro učitele, zejména zkušenější, budou organizovány i jiné formy dalšího vzdělávání, zvláště takové, které podněcují a rozvíjejí jejich peda gogickou tvořivost, jako jsou pedagogická čtení, teoreticko -praktické kon ference v dílčích otázkách socialistické pedagogiky apod. 5. Aby práce krajských pedagogických ústavů byla na vysoké vědecké a metodické úrovni, bude Výzkumný ústav pedagogický pořádat pro

metodiky krajských pedagogických ústavů pravidelné instruktáže, v nichž povede metodiky k tvořivé samostatné práci v příslušném oboru.

303

B. Školení učitelů technických předmětů všeobecně vzdělávacích škol

1. Pro učitele 1. - 5 . postupného ročníku budou organizovány kursy ručních prací, jimiž projdou do roku 1960 pokud možno všichni učitelé I. stupně.

2. Učitelé s kvalifikací pro II. stupeň, kteří bez aprobace vyučují před

mětu „práce v dílně“ nebo „práce na školním pozemku“ v 6.-9. třídě, absolvují zpravidla prázdninovou praxi v celkovém rozsahu dvou měsíců. K úspěšné realizaci a k dosažení žádoucích výsledků této praxe učitelů bude třeba dosáhnout plného porozumění a účinné podpory vedení závodů a podniků. Významná úloha zde připadne organizacím ROH na pracovištích i na školách.

Aby učitel získal odbornou kvalifikaci pro vyučování některému z těchto předmětů, složí do dvou let od doby, kdy mu začne vyučovat, teoretickou a praktickou zkoušku. Pro učitele, které určí odbor školství

a kultury rady ONV, bude jako příprava k této zkoušce organizován kurs v celkovém rozsahu čtyř týdnů. 3. Týmž školením projdou i učitelé 1.-5. postupného ročníku, kteří budou vyučovat jednomu z uvedených předmětů v 6.-9. postupném ročníku a nerozhodnou se pro dosažení plné kvalifikace pro II. stupeň dálkovým studiem . 4. Pro absolventy průmyslových škol s praxí ve výrobě a pro kvalifiko vané dělníky, kteří budou přijati jako kvalifikovaní učitelé pro předmět „ práce v dílně“ na II. stupni, bude organizován pedagogický a odborný kurs. Absolventi tohoto kursu budou ještě dále vzděláváni. 5. Předmětu „ základy výroby“ v 10.- 12. ročníku smějí zásadně

vyučovat jen kvalifikovaní odborníci. Pokud nemají pedagogickou kvali fikaci, uspořádá se pro ně pedagogický kurs zakončený pohovorem .

K úspěšnému plnění všech těchto závažných úkolů je třeba účinné po

moci stranických a odborových orgánů a organizací i organizací ČSM. Ze jména je nutno seznamovat průběžně učitele i ostatní výchovné a školské

pracovníky s novým obsahem a posláním naší školy a se všemi opatřeními s tím souvisejícími a získávat je k tomu, aby se stali aktivními bojovníky za uskutečnění přestavby našeho školství ve smyslu usnesení XI. sjezdu KSČ. 304

ZPRÁVA O SOUČASNÉ SITUACI VE FILOSOFII USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 24. BŘEZNA 1959

Po XX . sjezdu KSSS při překonávání důsledku kultu osobnosti se obje

vovaly v některých stranických organizacích, v prostředí inteligence a na

některých , zejména společenskovědních pracovištích názory a hodnocení situace odlišné než v celé straně. Při kritice dogmatismu minulého období

byla vyslovována řada názorů , které byly v rozporu s marxisticko - leninskou teorií i politickou linií strany. Tak tomu bylo i na úseku filosofie. Na základě těchto skutečností byla usnesením sekretariátu ÚV KSČ ze dne 27. 3. 1957 vytvořena komise ÚV KSČ, jejímž úkolem bylo zhodnotit dosavadní vývoj a stav naší filosofie a ukázat na další možnosti a perspektivy jejího rozvoje.

Komise prozkoumala jednorázově filosofická pracoviště v Brně a Brati slavě a soustředila pak svou činnost na zhodnocení činnosti Filosofického ústavu ČSAV a kateder dialektického a historického materialismu na

Karlově universitě, odkud především vycházela řada nesprávných názorů . Komise při rozboru stavu naší filosofie se soustředila na hodnocení těchto otázek :

a) význam filosofické práce a dosavadní vývoj naší filosofie, b ) současný ideový stav naší filosofie, c ) kádrová situace na úseku filosofie,

d ) stranickopolitická situace na některých hlavních filosofických pra covištích .

Význam filosofické práce a dosavadní vývoj naší filosofie Filosofie má v politice komunistické strany významné místo. Dialek tický a historický materialismus je pryní důsledně vědeckou filosofií, je světovým názorem dělnické třídy a komunistické strany. Umožňuje nejen 20 Usnesení a dokumenty

305

poznávat a vysvětlovat skutečnost, ale také ji měnit. Filosofie z tohoto hlediska je účinným nástrojem nejen komunistické teorie, ale také jedním z významných prostředků komunistické praxe stranické politiky. Proto také strana na čistotu naší marxistické filosofie a na kádry, které v oblasti filosofie pracují, musí po všech stránkách klást velmi přísná měřítka. Naše filosofie má stále značné slabiny a zaostává za potřebami rozvoje

naší společnosti. Příčiny jsou objektivního i subjektivního rázu. Zatímco v některých jiných zemích existují bohaté tradice klasické filosofie, naše soudobé teoretické myšlení se nemůže opřít o větší domácí filosofické dědictví. Buržoazní filosofie XX . století v naší zemi byla dokonce v hlubokém

úpadku. Pozitivismus a obdobné buržoazní myšlenkové proudy sehrály v době buržoazní republiky svým opovržlivým postojem k základním filosofickým otázkám úlohu škodlivé brzdy teoretického myšlení a jejich pozůstatky nejsou v naší vědě odstraněny dosud. V českém dělnickém hnutí působily dlouho nepříznivě poměrně silné tradice sociáldemokratismu, které nacházely výraz v podceňování vý znamu teorie a zejména v přehlížení nezbytnosti a užitečnosti dialektic kého a historického materialismu pro revoluční politiku proletariátu. Teprve v souvislosti s bolševizací KSČ vyrůstá pod vedením ÚV KSČ skupina teoretiků marxismu, kteří tvořivě uplatňovali marxismus-leni nismus na nejzákladnější oblasti politického a ideologického života (jako např. Urx, Štoll, Szántó a jiní). Jejich teoretické -i filosofické - dílo je však našim současným teoretikům málo známo, ačkoli by mohlo tvořit jednu z pevných základen rozvoje marxistického myšlení u nás. Kromě toho se politicky ke straně přimykalo i několik filosofů, kteří postupně se blížili k marxismu- leninismu.

Po osvobození v roce 1945, v praktickém revolučním boji za socialismus, vzrůstal nebývale i zájem o marxisticko -leninskou teorii. V tomto období se někteří soudruzi, kteří dnes pracují ve filosofii, dostávali k dialektic kému a historickému materialismu vlastními silami a různými cestami, především přes knižní vzdělání a odborný zájem o filosofii, často však bez důkladného studia Marxe, Engelse a Lenina. Přitom však jejich učiteli na universitách byla ještě řada idealistických buržoazních filosofů. Teprve

po roce 1948 začíná systematičtější výchova marxistických filosofů. Tak na teoretickou úroveň našich dnešních filosofů mělo vliy to , že na

universitách byla do roku 1948 pěstována převážně idealistická filosofie, filosofický subjektivismus, buržoazní sociologie apod. Pozůstatky bur

žoazní filosofie, hlavně pozitivismu, k nám pronikaly a silně působily 306

i v období po roce 1948. V posledních letech pak sílí vliv buržoazního novohegeliánství. Výuka filosofie byla tehdy zároveň silně poznamenána vlivy dogmatismu.

Vážným nedostatkem při výchově a formování našich filosofů bylo též, že soudruzi studovali výhradně „ čistou filosofii “ . Pro marxistického filosofa je však nezbytně nutné - vedle soustavné politické činnosti – ovládnout marxisticko - leninskou teorii vcelku , znát kromě filosofie i politickou ekonomii, vědecký komunismus a základy historie strany i mezinárodního dělnického hnutí. Touto cestou však

naprostá většina našich dnešních filosofů neprošla. Mají vážné neznalosti zejména v otázkách politické ekonomie a otázkách strategie a taktiky

komunistických stran . Tak jednooborové studium filosofie vedlo k před časné příliš úzké specializaci; v tom je třeba spatřovat jeden z pramenů chyb naší filosofie .

Kádrový rozbor na některých filosofických pracovištích ukazuje, že zde pracují věkově mladí a životně nezkušení soudruzi, kteří nadto se stále pohybují jen v intelektuálním prostředí. Velká část jich šla z vysoké

školy přímo na aspiranturu a dále do vědeckých ústavů nebo na katedry vysokých škol. Praktickým politickým stranickým bojem nebyli zakaleni. Tyto skutečnosti mají vliv na délku členství ve straně a na úroveň stra nických zkušeností.

XX . sjezd KSSS byl pro mnohé soudruhy z těchto i jiných teore tických pracovišť zvlášť velkým otřesem . Jejich dřívější jednostranně intelektuální dogmatická jistota, jež je oddělovala od života , byla otřesena a mnozí z nich ztratili pevnou půdu pod nohama. Dřívější jistota se změnila v zásadní pochybnosti a mnohdy i nedůvěru v sílu dělnické třídy a strany i k marxismu. Překonávání revizionistických tendencí je značně obtížné a vyžaduje plnou pozornost strany už také proto, že

nositeli řady nesprávných názorů jsou členové strany. Zároveň jsou však na filosofických pracovištích pozitivní zdravé síly, které mohou za pomoci strany překonat slabiny naší filosofie a umožnit její zdravý rozvoj. Současný ideový stav v naší filosofii

Řada zasedání ÚV KSČ již od roku 1953 až po XI. sjezd KSČ upo zornila na vážné zaostávání naší teorie. Příčiny jsou, jak jsme již ukázali, v tom , že marxistická filosofie, která se začala u nás široce rozvíjet teprve po upevnění diktatury proletariátu, je v našich podmínkách vědou mla dou, s mladými a politicky málo zkušenými kádry. K tomu navice 307

filosofie mnohými soudruhy chápána velmi jednostranně jako čistě od borná abstraktní disciplína.

XX . sjezd KSSS otevřel pro marxistickou filosofii nové perspektivy a vytvořil příznivé podmínky pro tvůrčí rozvoj marxismu při současném

překonávání dogmatických nedostatků. Překonání dogmatismu, jehož rámec práce našich mladých filosofů v minulém období vcelku nepřesa hovala, umožnilo také naší filosofii obrátit se k hlubším filosofickým

problémům , otevřelo jí cestu skutečné tvůrčí vědecké práce pro potřeby strany. Správně využít současných podmínek , které jsou neobyčejně příz

nivé, ovšem zároveň vyžaduje, aby komunisté- filosofové se kriticky vypo řádali se všemi svými chybami a nedostatky.

XX. sjezd KSSS a období po něm následující odhalily totiž také plně slabiny naší filosofie. Pod rouškou tvůrčího rozvoje marxismu a boje proti dogmatismu vyslovovali mnozí filosofové nesprávné, straně cizí názory, projevilo se mezi nimi kolísání a revizionistické tendence.

Toto období však zároveň ukázalo, jakými cestami jít při překonávání chyb.

Ostré kritiky na XX . sjezdu KSSS, jež se týkala také zaostávání teoretické oblasti marxismu, a snahy po nápravě chyb minulého období, využili nepřátelé socialismu k rozvinutí širokého náporu buržoazní ideo

logie. Bezprostřední střetnutí s tímto pokusem nepřátel velmi názorně ukázalo , jak škodlivé je oddělovat marxistickou teorü od marxistické praxe, ukázalo souvislost filosofie a politiky, vědy a ideologie. Ne náhodou právě na jejich nerozborné sepětí byl veden útok , jemuž podlehli i někteří naši filosofové.

Jednou ze základních ideových otázek naší filosofie po XX. sjezdu KSSS bylo překonání nesprávného chápání boje proti revizionismu a dogmatismu. Ostří závěrů XX. sjezdu KSSS v oblasti teorie bylo nami řeno proti dogmatismu; zároveň však uskutečnění závěrů XX . sjezdu v mezinárodním dělnickém hnutí i u nás probíhalo a probíhá v ostrém boji proti vlně revizionismu, který byl již tehdy hlavním nebezpečím v mezinárodním dělnickém hnutí. To včas a plně nepochopila řada našich filosofů a teoretiků, kteří zejména v důsledku zcela nedostatečných stra nickopolitických zkušeností se nedovedli dobře orientovat ve složitých podmínkách boje s dvojím nebezpečím. Poměrně značně dlouhou dobu názory, jež se objevovaly, byly považovány nikoli za revizionistické ten dence, ale za běžné omyly při tvůrčím rozvíjení marxismu. Tak například

i z odhalení protistranické skupiny Molotova, Kaganoviče, Malenkova a dalších vyvozovali někteří závěr, že dogmatismus je hlavním nebezpečím 308

--

a že tudíž usnesení červnového pléna ÚV KSČ v r. 1957 o prvořadosti boje proti revizionismu jsou chybná. Díky úsilí strany, zejména po vydání moskevské Deklarace komu

nistických a dělnických stran i po ostré kritice revizionistického programu SKJ si většina našich teoretiků uvědomuje, že revizionismus je skutečně hlavním nebezpečím . Jsou zde ovšem ještě určité recidivy z minulého období, které bude třeba překonat. Někteří soudruzi přijali stanovisko strany k revizionismu formálně. Uváděli, že pro filosofy jsou z gnoseolo gického hlediska obě nebezpečí prý rovnocenná, pouze politicky je revi zionismus nebezpečím větším . To ukazuje, že tito soudruzi nechápou plně materialistickou teorii poznání, nebot striktně oddělují proces pozná ní od třídně společenských hledisek. Červnové zasedání ÚV KSČv roce 1957 a hlavně pak XI . sjezd strany,

po sjezdu celostátní seminář o revizionismu poskytly řadu podnětů pro práci našich teoretiků - také mezi nimi filosofů

-

při překonávání

revizionistického nebezpečí a boje proti němu. Zde je třeba ještě mnohé zlepšit, neboť účast naší filosofie na boji s revizionismem je stále slabá.

Přitom mnoho revizionistických tendencí se projevilo právě v oblasti filosofie a jen někteří soudruzi vystoupili včas s kritikou hrubě nespráv ných názorů.

Jak naše filosofie podcenila význam boje proti revizionismu, dosvědčuje diskuse o filosofii v Literárních novinách na přelomu let 1956 a 1957, v níž se projevily revizionismu nahrávající tendence, zejména v otázkách poměru vědy a ideologie, filosofie a politiky.

Celá diskuse byla velmi charakteristickým výrazem situace v naší filo sofii. Nelze ani v nejmenším podceňovat tu základní skuiečnost – a to stále někteří filosofičtí pracovníci dělají — že byla vedena právě v období bezuzdného útoku proti socialistickým zemím , kdy reakce se snažila všemožně oslabit socialistické síly - i v období prudké ideologické diskuse. Tak diskuse vedená v Literárních novinách , at autoři chtěli

nebo nechtěli, některými uveřejněnými nesprávnými názory aktivizovala maloburžoazni elementy, a tím se stávala přímo politicky škodlivo!1 . Věc je o to horší, že celý spor nebyl v diskusi doveden ideově až do konce a dodnes není plně vyjasněn.

Nesprávné názory, které se objevily v diskusi, reprezentované hlavně jmény Sviták a Kosík, nebyly názory jenom těch soudruhů, ale byly

dosti rozšířeny na katedrách marxismu -leninismu a jsou dosud živé v řa 309

dách některých vědeckých pracovníků v oblasti přírodních a technických věd. Zde zvláště názor, že věda a ideologie jsou v protikladu , je velmi rozšířen .

Diskuse v Literárních novinách sama o sobě nepřinesla v této otázce nic nového. Spor o poměru vědy a ideologie byl sem vnesen uměle z maloburžoazních pozic. Autoři podcenili i při formulaci dalších svých názorů hlavní třídní nebezpečí, podnikli řadu neodůvodněných a poli ticky škodlivých výpadů proti stranické práci.

Rada nesprávných názorů se vyskytla také v oblasti teorie socialistického státu . Zde někteří soudruzi filosofové podléhají soustavné nepřátelské propagandě, která po dlouhá desetiletí používá v různých variantách proti diktatuře proletariátu hesla boje proti byrokratismu, zveličujíc některé nedostatky proletářského státu, které nemají nic společného s jeho podstatou.

Zkoumání projevů byrokratismu a jejich překonávání zasluhuje beze sporu pozornost nejen praktiků, ale i teoretiků. Strana však nemůže

připustit tendenční a spekulativní zveličování těchto jevů. Ostře se staví proti tomu, aby k jeho zpracování se přistupovalo z pozic maloburžoazní liberalistické „ kritiky “. Někteří naši teoretikové směšují tento malo buržoazni postoj s upřímnou proletářskou kritikou různých projevů byro kratismu, jejichž nositeli jsou velmi často právě živly socialistické společ nosti třídně cizí nebo nepřátelské. Takové smíšení navzájem cizích prvků je politicky nebezpečné, neboť bezděčně vytváří ideovou platformu pro protisocialistické tendence maloburžoazie. Takové pokusy o nemarxis tické hodnocení projevů byrokratismu se vyskytly i u nás . (Především v mnoha nepublikovaných diskusích – většinou kuloárových –, a to např. i v několika článcích zaslaných „ Filosofickému časopisu " , jež však nebyly uveřejněny .) Jak jejich nesprávné ocenění může působit politicky, názorně ukázaly především maďarské události.

Část filosofů, jejichž práce nyní začínají vycházet, pracuje převážně katedrovým spekulantským způsobem odtrženě od skutečnosti. Vytvářejí celé filosofické konstrukce složené z názorů různých filosofů nebo i ze sou

vislosti vytržených názorů klasiků marxismu-leninismu, navzájem je po 310

rovnávají a dělají z výlučně knižního poznání „ nové teoretické závěry " . Filosofie se tak stává čistě kabinetní záležitostí pro malý okruh zasvěce

ných lidí. Velká většina filosofických prací je pro široké vrstvy a dokonce pro lidi vzdělané velmi nesrozumitelná; tím ztrácí možnost významně ovlivňovat myšlení a jednání našeho lidu. Tak dochází ve jménu vědec

kosti k odtrhování filosofie od politiky, filosofie je vzdalována od politické praxe. Ve jménu tvůrčího rozpracování dialektiky pronikají do marxismu cizí názory, které si dávají radikalistický nátěr. Rozdíl proti Leninovu období boje za dialektický materialismus, kdy machismus útočil ,z pozic

vědy“ na materialistickou teorii a byl odhalen jako agnostický, je v tom , že se dnes útočí na marxismus z pozic ,,tvůrčího rozvoje marxis tické dialektiky “. Tyto proudy, které mají mezinárodní ráz, nelze ome zovat jen na filosofii; mají značný yliv na část inteligence, především umělecké a vědecké, která je často nekriticky přijímá a považuje je

dokonce za marxistické. Lze říci, že jedním z kořenů vážných chyb mezi našimi umělci jsou i metodologické a teoretické nedostatky v naší filosofii. Tím spíše je nutno různé projevy této katedrové filosofie podrobovat soustavné kritice a v teoretickém boji ukázat jejich nesprávnost.

Druhá koncepce, kolem níž se soustředuje stále více filosofů, vychází z toho, že revolučnost filosofie je hlavně v tom , že slouží aktivně politice strany. Proto je nutné nejtěsnější spojení filosofie s revoluční praxí strany jako nezbytný předpoklad pro tvůrčí rozvoj filosofie. Zde je zapotřebí cílevědomé stranické organizátorské práce; organizovat další diskuse ko lem sporných otázek a vytvářet a rozšiřovat filosofickou frontu kolem

této koncepce. Všechny abstraktní, knižní a spekulativní konstrukce na hrávají konec konců idealismu a s marxismem jen koketují.

Teoretickým východiskem revizionistických tendencí v naší filosofii je jednak přecenění hegeliánského vlivu na vznik marxismu a marxistické

materialistické dialektiky, přecenění názorů „mladého" Marxe a jeho odtržení od „ starého Marxe“ a od filosofických názorů Lenina. Zde často vznikají chyby ze snahy po plném rozvinutí dialektiky i ze snahy po plném využití dialektiky Hegela a teoretického odkazu klasiků marxismu

leninismu. ( Projevuje se tu i vliv revizionistů Lukácze, Lefebvra atd .) Další nebezpečí revize marxismu vychází z pozitivismu a projevuje se jednak v kultu izolovaných, náhodně posbíraných fakt. Toto nebezpečí často plyne ze správné snahy, že naši společenskou skutečnost můžeme tím lépe posoudit, čím více fakt o ní shromáždíme. Touto snahou ovšem

nelze omluvit přehlížení a podceňování teoretického marxistického dě dictví a živé politické činnosti a zkušenosti strany. Dále pod záminkou 311

„ zvědečtení " filosofie je odtrhávána věda a ideologie a filosofie a politika. Z filosofie je vydělována gnoseologie a je konstituována jako samostatná vědecká disciplína vně součástí marxismu-leninismu. Přitom je pozoru hodné to , že o těchto věcech a zejména v odtrhávání filosofie a politiky

nebylo ani tak hovořeno, jako spíše prakticky prováděno ve vědecké i pedagogické práci.

Bylo již ukázáno, že při bouřlivých filosofických diskusích , jež často byly vedeny kuloárním způsobem i v publikovaných nesprávných názo rech, podcenili autoři často konkrétní třídní situaci, nepřihlíželi k rozlo žení třídních sil a zájmů u nás i ve světě, což i v oblasti teorie při sebelepší

subjektivní dobré snaze osvětlit daný problém co nejlépe je ovšem vážnou protimarxistickou chybou. Příznačné pro dobu po XX . sjezdu KSSS bylo shánění kdejakých „ originálních “ názorů, jež se vyskytly v jiných zemích, jejich nekritické rozšiřování a hledání fantastických souvislostí mezi těmito názory , nej

různější krkolomné politické kombinace apod. Zároveň řada soudruhů měla přezíravý poměr ke stranickým opatřením , podceňovala sílu strany i její vedení. Takový způsob ,,teoretické práce“ nemá nic společného

ani s komunistickou politikou, ani s vědou . Historie tohoto období uká zala, že objektivní vývoj šel jinou cestou , než byly představy některých

„ teoretiků “. Vytvoření jednotné protileninské platformy v mezinárodním dělnickém hnutí bylo překaženo rozhodnou praktickou politikou komu nistických stran ; teoreticky byl jejich společný postoj jasně formulován v moskevské Deklaraci. Rozhodné a cílevědomé vystoupení komunistic kých stran doslova rozdrtilo maloburžoazní a intelektuálské pokusy ynést

cizí prvky do marxismu. Uplynulé dva roky jsou velkým vítězstvím marxisticko -leninské teorie, obdobím , kdy byl rozdrcen rozsáhlý ideolo gický útok na marxismus. Revizionisté byli v podstatě izolováni. Avšak nebezpečí revizionismu je nadále vážné. Je hlavním nebezpečím , proti němuž musí i naše filosofie vést ostrý boj .

Díky správné a rozvážné politice strany nenabyly u nás nesprávné názory velkého rozsahu. Strana je včas ostře kritizovala a ukazovala

jejich politickou škodlivost, jež byla účinně paralyzována. Zároveň v ob dobí, kdy jsme ostře vystoupili proti těmto názorům , jsme se nedopustili sektářských a administrativních chyb. Pozitivní politika strany, cíle vědomě směřující k neustálému posilování materiální základny socia listické společnosti, ke zvyšování životní a kulturní úrovně lidu, k dal šímu prohlubování socialistické demokracie, dala velké bohatství nových podnětů a úkolů pro práci naší teoretické fronty. Na ně bude třeba 312

především soustředit pozornost našich filosofů. Zatím nejsou nesprávné názory mezi nimi překonány. Zároveň však sílí zdravé tendence v naší filosofii a za pomoci strany je možno vyřešit všechny její základní ne dostatky.

Zde musí sehrát hlavní úlohu ideový boj, řada diskusí k teoretickým bude i ve filosofii otázkám . Je přirozené, že v teoretické práci i v budoucnu docházet k chybám a omylům . Jde však o to, aby se na

nich v žádném případě nesetrvávalo , aby nebyly bagatelizovány, ale včas

napraveny kolektivní pomocí ostatních teoretiků a politickou činností stranických orgánů a organizací. *

Ideový boj a teoretické diskuse je třeba daleko soustavněji než dosud

vést kolem každé vážnější statě v teoretických časopisech i kolem každé původní filosofické publikace.

Filosofická produkce až doposud byla značně roztříštěna. Filosofové až do roku 1956 publikovali většinou kratší filosofické statě ve Filosofickém časopise a v Nové mysli. Teprve v poslední době se objevuje větší množ

ství rozsáhlejších původních filosofických prací. V tom je bezesporu veliký klad, protože v krátké době vyšlo více původních filosofických knih než dříve za celá desetiletí. Projevuje se v nich snaha o tvůrčí zpracování nových problémů, ale zároveň se vyskytuje i řada chyb, na něž se včas nereagovalo. Nedostatkem je, že většina závažných vadných

nebo nedokončených filosofických prací se dosud nestala předmětem diskuse filosofických a dalších společenskovědních pracovníků i praktiků, ačkoliv se názory našich filosofů na tyto publikace značně liší. Při jejich zhodnocení, které je nesporně důležité pro další plodný rozvoj naší filosofie, by měl sehrát podstatně širší úlohu Filosofický časopis a Nová mysl.

K rozsáhlejším původním pracím zde patří: „ Filosofie v historii čes kého národa “, sborník prací soudruhů z Filosofického ústavu . „ Otázky teorie poznání“ - sborník filosofických prací soudruhů z filosofické fakulty. Karel Kosík, „ Světový názor radikálních demokratů “ , I. Dubský, „ Počátky marxismu u nás“, I. Dubská, „ K problematice stranickosti a vědeckosti marxistické filosofie “, J. Cvekl, „ O materialistické dialektice" , Klofáč, „ Materialistické pojetí dějin “, Kadlecová, „ Socialistické vlaste nectví“ , Machovec, „ O smyslu života “ , Kalivoda, „ Husitské ideologie“, ‫رو‬

Kára-Houška, „ Charakter lidově demokratické revoluce“, Černý, „ Jiří 313

Procházka a některé problémy německé Naturfilosofie “, Slejška, „ Spole

čenská podstata etiky “, Cvekl, „ Lid a osobnost v dějinách “, Kosek, „ Filosofie a přírodní věda“, Mácha, „ Ke kritice buržoazního individua lismu".

V poslední době v rámci Malé moderní encyklopedie vyšla „Soudobá filosofie na Západě“ (jsou připravovány další práce o buržoazní filosofii). Tato publikace má pouze informující charakter a málo polemizuje s bur žoazními názory. Program Malé moderní encyklopedie není cílevědomě

zaměřen na vydávání takových populárních knížek, jež by pozitivně marxisticky ovlivnily naši veřejnost a jež by osvětlily z vědeckého a filoso fického hlediska otázky budování socialismu u nás.

V poslední době pracuje značné množství filosofů na kandidátských a disertačních pracích. Jejich témata jsou však volena živelně podle zájmů autorů samých. Tím se také stává, že málo disertačních prací má nějaký

význam pro práci strany. Bude proto nutné, aby komise pro filosofii při III. a IV . oddělení ÚV KSČ prověřila dosavadní zaměření disertač ních prací a dala podnět k zpracování takových témat, která mají význam pro aktuální činnost strany i další perspektivní vývoj. Bude proto třeba

vypisovat tematické konkursy a přijímat aspiranty k zpracování předem určených problémů.

Významným činem nejen v naší filosofii, ale vůbec v celé naší kultuře je soustavné vydávání nejvýznačnějších světových filosofických děl, ke kte rému se přistoupilo v minulém roce. Takovým činem se může pochlubit jen málo národů a zemí na světě. Vzhledem k tomu, že jsou vydávána i díla idealistických filosofů, je nutné s velkou péčí a marxistickou odpo vědností provádět zhodnocení jejich děl. Značný význam pro šíření filosofických názorů má Filosofický časopis

ČSAV a teoretický časopis strany Nová mysl. Filosofický časopis ČSAV neplní dosud polemicky bojovnou úlohu ve filosofii. Tematikou je spíše obrácen k dějinám filosofie a ke gnoseologii. Aktuálních filosofických statí přináší málo a přinese - li je, jsou v nich nezřídka věci zcela sporné nebo i zjevné chyby, na něž se však dále nereaguje. Nesprávné je, že soudruzi z vedení Filosofického ústavu se snaží Filosofický časopis přeměnit ve svůj resortní orgán. Filosofický časopis je však orgánem celé filosofické fronty. Je proto třeba, aby celá

dosavadní produkce ve Filosofickém časopisu byla zhodnocena, byla doplněna redakční rada a organizační otázky časopisu upraveny VII . sekcí ČSAV. Bude také třeba zlepšit technické podmínky vydávání časopisu . 314

Kádrová situace na úseku filosofie

V roce 1948 jsme měli nepatrný počet marxistických filosofů. Za pou hých deset let nám vyrostly početné kádry filosofických pracovníků, byla vybudována i řada filosofických pracovišť. v Československu je dnes 22 filosofických pracovišť, z toho 13 státních institucí ( v akademiích věd a na vysokých školách) a 9 stranických pra covišť (z toho však jsou pro filosofii odborně významné jen katedry na VSŠ a na Institutu společenských věd - ostatní stranická filosofická pracoviště jsou v oblastních stranických školách, Nové mysli, kde jsou 1-2 filosofové). Stále významnější úlohu v naší filosofii hrají stranické teoretické insti

tuce, jako Vysoká stranická škola, Nová mysl a zejména Institut společen ských věd při ÚV KSČ.

Většina filosofických institucí je soustředěna v Praze. Kromě toho většími filosofickými středisky jsou Brno a Bratislava.

Ve všech filosofických institucích pracuje 262 filosofických pracovníků z povolání (176 na vysokých školách, 44 v akademiích, 17 na vojenských

vysokých školách a 25 ve stranických institucích ). To je značný počet, který už nemusí být nijak zvlášť zvětšován . Většina našich filosofů jsou členové strany a většina také se snaží

rozvíjet marxistickou filosofii. Nepatrný počet vyhraněně idealistických filosofů, kteří zde zůstali z buržoazní republiky, prakticky nevystupuje a na rozvoj naší filosofie má nepatrný vliv. V těchto skutečnostech je beze sporu dobrý základ pro budoucnost naší filosofie. Jestliže konstatujeme, že většina našich filosofů se snaží vycházet z marxistických pozic, pak to nijak neznamená zastírání skutečných rozporů a chyb v naší filosofii.

Otázka je, zda všichni skutečnými marxistickými filosofy jsou, nebot – jak již bylo ukázáno - i do naší filosofie vnikají revizionistické tendence

i vlivy filosofie buržoazní, jsou rozdilné názory na tvůrčí přístup k další mu rozvoji marxistické filosofie i na některé otázky praktické politiky.

V současné době je rozhodující soustavné zkvalitňování kádrů na filo sofický pracovištích. Většina soudruhů zde pracujících má sice vysoko školské vzdělání, avšak většině chybí větší vědecká kvalifikace. Máme

nepatrný počet profesorů filosofie - 6, docentů -9, kandidátů věd - 18. Valná část mladších pracovníků přišla na filosofická pracoviště přímo z vysokých škol a má nedostatečné praktické, životní a politické zkuše

nosti, což se výrazně projevuje i v jejich ideovém profilu i odborném vývoji a zaměření. 315

Nelze rozhodně považovat za správný dosavadní způsob studia na státních vysokých školách, kdy se 17letí maturanti přihlašovali na jedno oborové studium filosofie a v 21-22 letech po diplomové práci se již považovali za kvalifikované filosofy, kteří pak přicházeli na vědecká a vysokoškolská odborná pracoviště. Připravovaná přestavba celé soustavy našeho školství zde od základu změní všechny dosavadní podmínky studia ;

také reorganizace pedagogického studia a přenesení jeho nejvyššího stupně

na universitu podstatně rozšíří možnosti přirozeného výběru vědeckých kádrů mezi posluchači a jejich další růst v pedagogické či jiné praxi v terénu .

Pokud jde o profesory filosofie, jsou to většinou věkově starší soudruzi, kteří dříve stáli na pozicích buržoazních filosofických proudů, k marxismu se dostali a dostávají v poslední době a jejich myšlení i produkce nese stopy dřívější činnosti. Tito soudruzi, třebaže v řadě úseků vykonávají užitečnou práci, ve stěžejních filosoficko- politických otázkách mnoho

nepomáhají. (Např. Hrušovský, Sirácký, Zich, Popelová, Novák.) Dosavadní výběr filosofických kádrů se děl většinou živelně. Další kádry je třeba vybírat uváženě a za přímé účasti stranických orgánů. Pro filosofická pracoviště by měli být vybíráni soudruzi již zkušení ži votně i politicky, kteří se osvědčili v praktické politické práci a mají předpoklady pro teoretickou činnost. Zde by měla aktivní úlohu sehrát

i Vsš a při výchově stranických kádrů upozorňovat na nadané stranické funkcionáře s nadáním pro filosofické myšlení. Těmto soudruhům dát

pak další možnosti studia filosofie v Institutu společenských věd a jimi posilovat filosofická pracoviště. Značné kádrové rezervy máme též na katedrách marxismu-leninismu na vysokých školách, kde působí většinou

mladší, často nadaní soudruzi, kteří se dostali k filosofii v posledních několika letech. Dosavadní zkušenosti ukazují, že není možno nadále

zařazovat na filosofická pracoviště absolventy filosofických fakult ihned po dokončení studia . Další teoretickou i politickou výchovu filosofických kádrů je nezbytně nutno přimknout ke straně a tuto výchovu i pro potřeby státních filoso

fických pracovišť provádět soustavně v Institutu společenských věd při ÚV KSC ; nejdůležitější však je organizovat všestranné formování filo sofických pracovníků v praktickém boji za komunismus. Právě zkušenosti

z dosavadního rozvoje marxistické filosofie ukazují, že způsoby práce filosofů dřívějších dob nejsou dnes možné. Výchova skutečných marxis

tických filosofů, kteří by pomohli naší straně aktivně měnit naši společ nost, je dlouhý proces ; zde je potřeba trpělivosti. Avšak marxistický 316

-

filosof nemůže natrvalo rozvíjet úspěšnou práci v uzavřeném kabinetu bez přímé zkušenosti ze společenské praxe. Bude proto třeba vypracovat

dlouhodobý plán stranickopolitické výchovy a praxe pracovníků. Vzhledem k politické situaci na našich hlavních filosofických praco vištích je nutno přijmout opatření, aby určitá část soudruhů se postupně vystřídala ve stranickopolitické práci především v aparátě strany, a to

hlavně v OV KSČ v průmyslových i zemědělských oblastech. Toto opa tření se již s úspěchem uskutečňuje u některých pracovníků kateder marxismu - leninismu.

Vedle nedostatků politických zkušeností a odtrženosti filosofie od poli tiky je vážným nedostatkem naší filosofické práce její odtrženost od

konkrétních věd, zejména pak věd přírodních. Jen velmi nepatrná část filosofů se orientuje i v jiném vědním oboru. Tuto situaci je třeba cíle vědomě změnit tak , aby filosofové vedle tří součástí marxismu - leninismu daleko více než dosud se orientovali i na zvládnutí základů některé

z přírodních věd . Bude účelné dosáhnout toho, aby někteří pracovníci z úseku přírodních věd, zejména ti, kteří jsou zaměřeni na jejich; teore tické a metodologické problémy, věnovali se přímo filosofii. Je naprosto

neudržitelné, aby filosofie zaostávala za rychlým rozvojem přírodních věd . Rozmístění filosofických kádrů se dělo rovněž živelně, podle toho, jak

vznikaly jednotlivé filosofické instituce. Proto má rozmístění filosofických kádrů značné nedostatky. Bude nutno daleko cílevědoměji soustředit nejlepší síly filosofické fronty na rozhodující pracoviště. Za taková praco viště je třeba považovat především stranické instituce (VSŠ a Institut) a ze státních institucí filosofické ústavy akademií a filosofické fakulty v Praze a Bratislavě.

Zároveň je nutno při rozmistování filosofických kádrů najít správnou proporci mezi vědeckou a pedagogickou činností těchto pracovníků. Zatímco soudruzi ve filosofických ústavech akademií se zabývají výhradně

vědeckou prací, ostatní (asi 4 pětiny) jsou začleněni hlavně do pedagogické práce. Z toho hlediska je třeba také posuzovat vědeckou produkci. Bude správné, aby pravidelně někteří soudruzi z akademie byli zařazováni do pedagogické praxe a naopak někteří soudruzi ze škol byli vysíláni na čas do filosofických ústavů akademií. Přitom je třeba vlastní práci ve filoso fických ústavech u velké části pracovníků důsledně spojovat s částečným

pedagogickým úvazkem . Umístění na kterémkoliv filosofickém pracovišti Akademie věd nebo vysoké školy by v žádném případě nemělo být považováno za doživotní definitivu. Bude správné přejít v nejkratší době k důslednému obsazování 317

všech těchto míst na základě konkursů , jejichž tematika bude určována

v souladu se stranickou koncepcí rozvoje teoretické práce. Zejména ve filosofických ústavech akademií by se takto při zpracovávání konkrét ních vědeckých úkolů měl postupně vystřídat širší okruh nejkvalifikova nějších filosofických pracovníků. To ovšem nesmí vést k narušení syste matické práce a k neúčelnému přemisťování pracovníků.

Těmito opatřeními bude do velmi značné míry změněn charakter těchto pracovišť, neboť jejich dosavadní povaha umožňovala a vedla ke knižnímu, kabinetnímu a spekulativnímu způsobu práce ve filosofii. Po přehlédnutí kádrové situace na úseku filosofie je možno říci, že

máme dostatečný počet filosofických pracovišť a že nyní je naším hlavním úkolem zvýšení jejich ideově politické úrovně, překonání nedostatků v přípravě a vývoji kádrů a jejich správné rozmístění. To umožní naší filosofii, aby daleko účinněji přispěla k dalšímu rozvoji marxisticko leninské teorie. K dalším úkolům ve filosofii

Naše strana rozhodně potřebuje, aby v marxisticko- leninské teorü bylo překonáváno opožďování za současným vývojem naší společnosti a potřebami revoluční praxe.

Linie XI. sjezdu na dovršení výstavby socialismu a další problémy spojené s přechodem ke komunismu vyžadují, aby si naši teoretikové směle stavěli nové pracovní úkoly, jejichž řešení bude účinně napomáhat řešení prakticko -politických otázek .

„Marxismus-leninismus,“ praví se v usnesení XI. sjezdu KSČ, „ jako věda a revoluční praxe musí být rozvíjen a obohacován o nové zkušenosti mezinárodního dělnického hnutí i o naše vlastní zkušenosti, o zobecnění

převratných vědeckých a technických objevů naší doby. Zejména eko nomická věda a marxisticko -leninská filosofie budou muset rozpracovat

mnoho problémů, které bezprostředně souvisí s dalším rozvojem socia listické společnosti.“ To dává velmi příznivé perspektivy pro další práci v oblasti naší teorie a určuje i perspektivy práce ve filosofii. Z těchto hledisek je jedním z nejvýznamnějších úkolů našich filosofů rozpracování leninského filosofického dědictví, základních zákonitostí a kategorií dialektického a historického materialismu na podkladě hlubo kého studia a na podkladě rozborů naší společenské praxe.

Neméně závažným úkolem je zpracování důležitých problémů vývoje 318

-

naší společnosti v podmínkách dovršení výstavby socialismu a přechodu ke komunismu. Zde zvlášť je třeba velkou pozornost věnovat třídním přeměnám v naší společnosti, stejně jako vzrůstající aktivní úloze naší nadstavby, zpracovat základní otázky kulturní revoluce v našich podmín

kách, konkrétní problémy socialistické etiky atd. Veškerou prací ve filosofii musí prostupovat nesmiřitelný boj k jakékoli buržoazní ideologii a všem projevům revizionismu. Vážným úkolem naší filosofie je rozpracování

otázek vědeckého ateismu a problémů překonávání náboženských přežitků. Zvláštní význam tu má konkrétní uskutečňování usnesení ÚV KSČ o ateistické výchově. K tomu přistupuje i nutnost dokončit zpracování historie čs. filosofie.

Tyto základní směry dalšího obsahového rozvoje naší filosofie bude třeba konkretizovat na jednotlivá filosofická pracoviště. Zde zvlášť bude muset sehrát důležitou úlohu filosofická komise při IV. a III. oddělení ÚV KSČ.

Pro zlepšení situace a vývoje naší filosofie je nezbytné zlepšit její stra nické řízení. K tomu je třebaorganizovat systematické diskusek důležitým teoretickým otázkám , podporovat polemický charakter diskuse v ideologic kém boji, pověřovat filosofy zpracováním některých teoretických otázek pro stranickou potřebu, používat filosofy a další teoretiky k vypracování některých podkladů pro zasedání stranických orgánů apod. Jedním ze základních požadavků pro zdárný růst našich filosofů je znalost dalších součástí marxismu -leninismu, politické ekonomie a vědec kého komunismu; v čem jsou ještě značné slabiny a jedna z příčin slabostí naší filosofie.

Stranické řízení filosofie se musí soustředit na to , aby filosofové praco

vali komplexně a kolektivně na větších úkolech, a to spolu s ekonomy, historiky a právníky. Neméně důležité je, aby filosofie podstatně zvýšila metodickou pozornost a pomoc přírodním vědám . K otázkám dalšího rozvoje práce ve filosofii bude třeba provést širokou diskusi a konkretizovat rámcové úkoly podle potřeb strany a rozvoje naší

společnosti tak , aby bylo dosaženo koordinace činnosti všech filosofických

pracovišť. Spolu s tím je nutno skoncovat i s izolovaností práce ve filosofii i v ostatních hlavních oborech společenských věd.

319

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 22. - 23. DUBNA 1959

Ve dnech 22. a 23. dubna 1959 se konalo zasedání ústředního výboru

Komunistické strany Českoslovenka, které projednalo otázky těsného spojení školy se životem a dalšího rozvoje výchovy a vzdělání v Českoslo vensku . Referát přednesl soudruh Jiří Hendrych. Po diskusi, ve které

vystoupilo 17 soudruhů, ústřední výbor KSČ přijal příslušné usnesení. Zasedání bylo zakončeno Internacionálou.

320

O TĚSNÉM SPOJENÍ ŠKOLY SE ŽIVOTEM A O DALŠÍM ROZVOJI VÝCHOVY A VZDĚLÁNÍ V ČSR USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VYBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ZE DNE 22.- 23 . DUBNA 1959

I. Výchova a vzdělání v etapě dovršení výstavby socialismu v naší vlasti

1. XI. sjezd KSČ schválil velkorysý program dovršení výstavby so cialismu v naší vlasti. Jsou v něm stanoveny úkoly celé etapy vývoje, v níž dobudujeme a rozvineme vyspělou socialistickou společnost a současně vytvoříme nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. Správnost tohoto programu byla ověřena výsledky XXI. sjezdu KSSS, který vytyčil nejen úkoly výstavby komunistické společnosti v Sovětském svazu , ale ukázal všem socialistickým zemím reálné perspek tivy komunismu. 2. Rozhodující úlohu v budování socialismu a komunismu maji masy

pracujících. Jejich účast na správě státu a řízení národního hospodářství a kultury, prohlubování socialistické demokracie klade vysoké nároky na vzdělání a výchovu lidu, na jeho socialistické uvědomění. Komunistická společnost vyžaduje všestranně rozvinuté a vzdělané lidi. Proto hlavním obsahem kulturní revoluce se nyní stává komunistická

výchova, utvářející člověka vysoce vzdělaného, ovládajícího poznatky současné vědy a techniky, připraveného ke kvalifikované produktivní práci, tělesně zdatného, člověka kolektivního, nalézajícího radostné uspo kojení v práci pro celek, prodchnutého ideami socialistického vlastenect a internacionalismu - uvědomělého budovatele a obránce komunistické

společnosti. Vychovat jej znamená překonat vlivy buržoazní ideologie a celou řadu přežitků ( soukromovlastnických, náboženských apod .), které ve vědomí, v jednání a chování lidi zanechala stará společnost, a za

jistit plné působení komunistických idejí. 3. Vychovat takové lidi lze jedině tehdy, je-li výchova spjata s řešením 21 Usnesení a dokumenty

321

úkolů výstavby socialismu a komunismu. Nejlepším učitelem dorůstají

cích generací a všeho lidu je naše nová skutečnost, naše revoluční praxe, jejich aktivní účast na výstavbě nové společnosti. Proto již ve škole musí být vyučování těsně spjato se životem , s prací. Musíme všestranně usilovat o to, aby práce jako tvůrkyně všech hodnot se postupně stala prvořadou životní potřebou všech našich lidí. Přitom nelze pustit ze zřetele, že komunistické názory, komunistická

morálka se utvrzují v boji s přežitky kapitalismu ve vědomí a jednání lidí a že právě v tomto boji je třeba prosazovat plnou platnost našich komunis tických idejí.

4. Vítězství socialistické revoluce znamená rozhodující krok k odstraně

ní protikladu mezi prací tělesnou a duševní, zděděného z kapitalistické

éry. Práce dělníků a rolníků v socialistické výstavbě se stává prací tvůrčí, která se vyznačuje uvědomělým úsilím o rozvoj techniky, hledáním nových cest k zvyšování produktivity práce. Postupně mizi povolání vyžadující

těžkou fyzickou práci a vznikají povolání nová, která předpokládají mno hem vyšší kvalifikaci.

Příprava pracujících a zvláště výchova mládeže musí k těmto vývojovým tendencím přihlížet, včas na ně reagovat, a přispívat tak k překonání roz dílu mezi prací tělesnou a duševní. Tím bude napomáhat nejen všestran nému rozvoji každého jednotlivce, ale současně i k rychlému rozvoji celé společnosti. 5. V budování našeho školství a v rozvíjení socialistické výchovy mlá deže jsme dosáhli po roce 1945 a zejména po únoru 1948 velkých úspěchů.

Odstranili jsme dvoukolejný buržoazní školský systém , preferující děti buržoazie na úkor dětí dělnických a rolnických , a umožnili veškeré naší mládeži dosáhnout vzdělání na úrovni nižší střední školy a na tomto zá kladě postupovat ve vzdělání na školách vyšších. Podstatně jsme rozšířili síť středních a vysokých škol. Zřídili jsme různé kursy a školy pro vzdělání

pracujících při zaměstnání. Na výběrových školách vzrostl počet dětí z dělnických a rolnických rodin . Obsah výchovy a vzdělávání byl postaven na vědecký základ. Proti staré buržoazní škole se podstatně zlepšily výsledky výchovně vzdělávací práce.

Vedle těchto nesporných úspěchů se projevují ve výchovně vzdělávací práci některé vážné nedostatky. Nejzávažnějším z nich je odtržení školy od života, odtržení výchovy a vzdělávání mládeže od práce ve výrobě. Proto je vzdělání, které školy poskytují, do značné míry verbální, slovní

povahy, málo přispívá k všestrannému rozvoji žactva, k jeho přípravě pro život a práci v socialistické společnosti. Kromě toho jsou naše děti 322

a mládež školní prací přetíženy, což se neblaze projevuje na jejich vývoji. To vše vede k značně jednostrannému rozvoji dorůstajících pokolení, což

je v rozporu s požadavky a potřebami naší společnosti. 6. Z úkolů , které máme před sebou, a ze základních tendencí rozvoje naší společnosti vyplývají nové požadavky na pojetí a charakter vzdělání. Především nutno překonat nesprávné názory na vzdělání, vyvěrající z podceňování tělesné práce. Převládá nesprávné mínění, že hlavní význam vyššího vzdělání je v tom, že otvírá cestu jen k práci duševní, v admini strativě apod. Bez vyššího a kvalitnějšího vzdělání lidových mas nelze však urychleně dovršit výstavbu socialismu a přejít k budování komunis mu. Proto je nutné, aby v budoucnosti měl každý náš pracující člověk

vzdělání úměrné potřebám rozvoje naší společnosti. Přitom nesmíme vycházet jen ze současného stavu a potřeb, nýbrž musíme zaměřovat své úsilí do budoucnosti, se zřetelem k bouřlivému rozvoji techniky a kultury. To vše bude mít svůj odraz i v obsahu a charakteru vzdělání. Vzdělaný člověk , erý se má účastnit budování socialismu a komunismu, musí znát nejen základy věd, ale i vědecké základy výroby, její technologii a organi zaci, musí znát základní výrobní odvětví, získat určité pracovní dovednosti a současně musí mít základní odbornou přípravu pro práci v některém odvětví národního hospodářství a kultury. Všeobecné a polytechnické vzdělání bude i nadále tvořit základ , avšak na vyšším stupni bude spojeno s odborným vzděláním různého zaměření a rozsahu . Jen tak se překoná odtrženost školy od života, vyučování a vzdělání od výroby a zároveň se zvýší kvalita všeobecného a polytechnického vzdělání i příprava pro praktická povolání. 7. Vycházejíce z učení marxismu-leninismu a opírajíce se o naše dosa

vadní zkušenosti a zkušenosti sovětské školy, můžeme vstoupit do nové etapy rozvoje našeho školství.

XI. sjezd strany na základě rozboru současného stavu výchovy a vzdělání mládeže se zřetelem k perspektivám dovršeni socialistické výstavby a pře chodu ke komunismu v naší vlasti uložil těsněji různými formami organicky spojovat vyučování s výrobní prací žáků, prodloužit základní povinné školní vzdělání na devět let a do roku 1970 poskytovat většině mládeže

plné středoškolské vzdělání. Ke splnění těchto úkolů je nutno podrobit zásadní přestavbě celý systém výchovy a vzdělání naší mládeže.

323

II . Nový výchovně vzdělávací systém a jeho další rozvoj Předškolní výchova

8. Úkolem jeslí a mateřských škol je pomáhat rodině při všestranné výchovné péči o děti. Jestliže v jeslích zdůrazňujeme vedle zdravotní péče i úsili o rozvíjení řeči svěřených dětí, pak v mateřských školách musi me zajistit, aby se v hravém zaměstnání dětí vedle dosavadních úkolů více osobitým a přiměřeným způsobem posiloval zájem dětí o práci, o zkrášlo vání prostředí, v němž žijí, aby děti byly vedeny k samostatnosti a pořádku. Síť jeslí a mateřských škol musí být uvedena v soulad s nároky našeho

hospodářství a kultury na zaměstnanost žen i s úsilím žen samých stále více se uplatňovat ve společenské činnosti i v práci v národním hospodáře ství. Průmyslové závody, podniky a JZD musí proto postupně ve větší míře za podpory odborových organizací a ve spolupráci s národními výbo ry zřizovat jesle a mateřské školy. Perspektivně bude třeba zajistit, aby byla všem dětem od pěti let umožněna docházka do mateřské školy. Základní a středoškolské vzdělání

9. Základním principem přestavby naší školy je organické spojení vyučování a výchovy s výrobní prací. Tento požadavek je nutno uskuteč ňovat s ohledem na věk žactva. Proto bude správné rozčlenit středoškolské vzdělání na dva cykly. První cyklus tvoří povinná všeobecně vzdělávací pracovní a polytech nická škola pro mládež do 15 let - základní devítiletá škola . Po 15. roce věku bude mládež různými způsoby zapojena do výrobní

práce a současně jí bude umožněno, aby se dále vzdělávala na školách II. cyklu a dosahovala stále vyššího vzdělání. 10. Pevným základem a rozhodujícím článkem našeho školského systé mu je povinná základní devítiletá škola. Jejím úkolem je poskytnout veš keré mládeži od 6 do 15 let ucelené základní všeobecné a polytechnické vzdělání, připravit ji k účasti ve výrobní práci a k dalšímu vzdělávání, orientovat ji k správné volbě povolání a lépe než dosud pečovat o její morálni, estetickou a tělesnou výchovu v souladu s cíli a potřebami komu nistické společnosti. Aby se umožnilo dosáhnout vzdělání na úrovni devítiletky všem dětem , je třeba provést účelný výběr základního učiva, odstranit přetěžování 324

žactva a zdokonalit metody a formy výchovné a vzdělávací práce, vést mládež k samostatné práci atd . Více než dosud je třeba prohlubovat

individuální péči o žáky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat plynulému přechodu z 5. do 6. ročníku a zajistit, aby nepůsobil dětem tak velké po tíže. Bude též zapotřebí více než dosud přihlédnout k specifickým hledis

kům při výchově dívek . Školská správa a pedagogická věda musí mít všechny tyto okolnosti na zřeteli při vypracovávání nových osnov a učeb nic, využívat při tom zkušeností učitelůa podnětů z řad pracujících. 11. Výchova a vzdělávání mládeže po 15. roce věku se uskutečňuje ve školách druhého cyklu na základě spojování vyučování s výrobní prací

v národním hospodářství, a to různými způsoby, které si budou absolventi základních devítiletých škol volit podle svých zájmů a schopností, a v sou

ladu s potřebami rozvoje národního hospodářství. Do škol II. cyklu patří:

a ) odborná učiliště a učňovské školy ; b) střední školy pro pracující; c) střední všeobecně vzdělávací školy ; d) školy odborné.

Přijetí principu odborné orientace v práci a ve studiu mládže po 15. roce věku znamená nové pojetí jednotnosti výchovně vzdělávacího systému. Vyjádření tohoto demokratického principu nevidíme v jednotném typu

školy pro všechnu mládež, ale především v právu všech vrstev obyvatel stva získat v různých typech škol kvalitní vzdělání, rovnocenné svou společenskou hodnotou . 12. V systému dalšího vzdělávání mládeže po 15. roce věku mají

největší význam 2—3letá odborná učiliště a učňovské školy. Zřizují se

při průmyslových a zemědělských závodech nebo národních výborech. Jejich hlavním úkolem je poskytnout odbornou dělnickou kvalifikaci

a prohloubit všeobecné a polytechnické vzdělání. Rozsah praktického výcviku, odborného, teoretického a všeobecného a polytechnického vzdě lání bude na nich určován diferencovaně podle druhů povolání.

Po úspěšném absolvování odborného učiliště nebo učňovské školy může mládež získat studiem při zaměstnání ve středních školách pro pracující

nebo v odborných školách středoškolské vzdělání na úrovni úplné střední školy, a tím i možnost vstupu na vysokou školu.

13. Střední školy pro pracující poskytují úplné středoškolské vzdělání a dále prohlubuji získanou odbornou kvalifikaci, případně umožňují získat kvalifikaci novou . Jsou zpravidla tříleté a mají charakter večerních,

dálkových nebo směnných škol. Organizace a délka studia bude určována 325

pracovními podmínkami posluchačů a jejich předběžným všeobecným a odborným vzděláním .

Těžiště práce střední školy pro pracující je ve vyučování předmětům všeobecně vzdělávacím a polytechnickým . Pojetí a rozsah další odborné přípravy jsou dány zájmem studujících, případně spojením školy se závo dy. Střední školy pro pracující se zřizují při velikých závodech nebo ná rodních výborech. Jejich zásadní řízení v otázkách pedagogických přísluší ministerstvu školství a kultury.

14. Další možnost vzdělávání mládeže poskytují tříleté všeobecně vzdě lávací střední školy s výrobním vyučováním , které většinou tvoří se základní devítiletou školou organizační celek – dvanáctiletku . Mládež

v nich získává úplné středoškolské vzdělání všeobecné a polytechnické a základní odbornou přípravu k práci v některém odvětví národního hos podářství a kultury.

Jedním z hlavních úkolů této školy je příprava mládeže pro studium na vysokých školách různého zaměření. Zároveň však mohou absolventi urychleně získat odbornou kvalifikaci středně technických pracovníků ve

specializovaných kursech odborného studia, mohou být přijímáni do specializovaných kursů odborného výcviku při závodech nebo přímo vstu

povat do práce v některých oborech národního hospodářství a kultury, Vyučování na těchto školách bude organicky spojeno s výrobní prací

žactva v průmyslových a zemědělských podnicích. Poměr mezi teorií a praxí a způsob střídání práce a vyučování, který musí vycházet z poža dayku všestranného rozvoje mládeže, bude určen podle druhu základní

odborné přípravy žactva a s přihlédnutím k místním podmínkám . 15. Významným článkem vzdělávání mládeže po 15. roce věku jsou odborné školy. Hlavním jejich úkolem je příprava středních technických ,

ekonomických , zdravotních a jiných kádrů. Poskytují žactvu v potřebném rozsahu i všeobecné a polytechnické vzdělání. Rovněž na nich se uplatňuje zásada spojení vyučování s výrobní prací, a to i na školách nevýrobního zaměření.

Odborné školyjsou dvouleté až čtyřleté. Při přijímání bude dána přednost uchazečům s výrobní praxí a postupně bude na ně přijímána mládež jen po roční nebo delší praxi ve výrobě. Končí-li maturitou, poskytují rovněž

úplné středoškolské vzdělání. Absolventi odborných škol budou přijímáni na vysoké školy v rozsahu daném potřebami národního hospodářství. Specializace na odborných školách budou širší a bude jich méně než dosud. 16. Rozšiřování péče státu a společnosti o výchovu a vzdělání mládeže umožní v budoucnu vytvářet předpoklady k postupnému zřizování inter 32

3

nátních škol, které poskytují nejpříznivější podmínky ke vzdělání a ko munistické výchově dorůstajícího pokolení.

17. K podchycení a rozvoji hudebního a výtvarného nadání mládeže budou sloužit základní hudební i výtvarné školy a zařízení, která poskytnou bez újmy na školní docházce základy odborného vzdělání hudebního ne bo výtvarného. Zvlášť nadané žáky budou připravovat pro další vzdělávání na vyšších školách hudebních či výtvarných. Bude nutno dále rozšířit sít těchto škol a zkvalitnit pedagogické sbory.

Školy a školská správa musí věnovat větší pozornost rozvíjení schopnos tí a nadání dětí i v cizích jazycích, matematice, fyzice, chemii, biologii, technice a v dalších vědních oborech. Při školách všech stupňů je třeba za

aktivní účasti pionýrských a svazáckých organizací zřizovat zájmové krouž ky, organizovat soutěže tvořivosti mládeže, matematické a jiné olympiády apod. Kolem vědecky a umělecky vynikajících učitelů by se měly sdru žovat skupiny zvláště nadaných chlapců a děvčat, kteří by zde rozvíjeli své osobité zájmy a schopnosti.

Vysoké školy 18. Posláním vysokých škol je připravit pro náš průmysl, zemědělství,

vědu, kulturu a ostatní úseky činnosti dostatečný počet vysoce kvali fikovaných odborníků, aktivních a uvědomělých budovatelů komunistické společnosti.

Dosavadní výsledky výchovy a výuky však neodpovídají plně těmto náročným požadavkům . Hlavním nedostatkem dnešní naší vysoké školy

je její odtržení od života, neuspokojivá příprava studentů pro praktickou činnost, nedostatečné rozvíjení a prohlubování teoretických poznatků a jejich uplatňování v praxi. Vysoká škola nevede vždy studenty ani k důslednému osvojování vědeckého světového názoru a rozvíjení schop nosti samostatného myšlení.

19. Požadavek těsného sepětí vzdělání se společenskou výrobou platí plně i pro vysoké školy. Musí se stát organickou a základní součástí celého procesu výchovy, výuky i vědecké práce vysokých škol.

Konkrétní formy spojování studia s praxí a s prací ve výrobě se určují podle zaměření jednotlivých škol a fakult. Při přijímání na vysoké školy budeme důsledně dávat přednost studen tům s výrobní praxí.

V souladu s potřebami praxe je nutno prověřit celý obsah studia, snížit počet specializací a rozšířit jejich náplň . Výuku je nutno zbavit 327

I

věci pro praxi nepotřebných a naopak zařadit do ní nejnovější poznatky vědy a techniky. 20. Ve výchově uvědomělých odborníků má veliký význam studium společenských věd . Znalost marxismu-leninismu je nezbytná pro odbor níky všech oborů. Výuka marxismu -leninismu se však musí podstatně zlepšit, mít tvůrčí, bojovný charakter a být těsně spjata s odborným

studiem , s praktickou činností strany, s životem a bojem pracujících. Ideově politická výchova na vysokých školách je věcí všech profesorů,

docentů, asistentů, stranických a všech společenských organizací. 21. Vědecké a výzkumné práci vysokých škol je třeba věnovat mnohem větší pozornost než dosud. Jejich vědecká kapacita není v posledních letech plně využívána.

Pod vedením vysokoškolských učitelů je třeba do vědecké práce zapo jovat daleko více studentů , zvláště těch, kteří projevují mimořádné nadání v některých oborech . S tím souvisí i otázka určité diferenciace ve studiu zvláště technickém a přírodovědném ve směru vědeckovýzkumném a pro

vozním . Vědecká práce vysokých škol se musí zaměřit především na roz pracování nejzávažnějších praktických problémů technického a kulturního rozvoje. Mezi vysokými školami, pracovišti Československé adakemie

věd , Slovenské akademie věd a Československé akademie zemědělských věd a resortními vědeckými ústavy je nutno rozvíjet nejužší pracovní vztahy . 22. Velkou pozornost je třeba věnovat přípravě inženýrů pro odvětví nové techniky. V příštích letech musíme připravit potřebné kádry inže

nýrů pro automatizaci a telemechaniku, pro elektroniku, elektrostrojíren ství a výrobu přístrojů, pro mírové využití atomové energie, pro radio mechaniku a spoje, pro chemickou technologii, pro zemědělství, staveb nictví apod.

Noví inženýři musí mít kromě vysoké technické kvalifikace i hluboké znalosti z ekonomiky a organizace výroby a musí být dokonale připraveni pohotově se zapojovat do práce, ovládnout a vytvářet novou techniku , získávat pro ni všechny pracující.

23. Veliký význam pro rozvoj vědy, techniky a kultury mají university.

V přípravě matematiků, fyziků, biologů a jiných odborníků musí se zvýšit zájem o praxi, o řešení otázek spojených se životem. Rozvoj automatizace a nové techniky si vyžádá zlepšení přípravy zejména v oboru aplikované matematiky. Zvláštní pozornosti si vyžádá péče o rozvoj a studium huma nitních věd, jejichž význam stále vzrůstá. Příprava ekonomů, právníků, filosofů a historiků i jiných odborníků v humanitních vědách musí být těsně spjata se životem , s praxí výstavby socialismu a komunismu. 328

24. Vysoké umělecké školy pečují o výchovu vysoce kvalifikovaných umělců a vědeckých pracovníků v oblasti umění, hluboce oddaných naše mu pracujícímu lidu, věci socialismu a komunismu. Vysoké umělecké školy, podobně jako všechny ostatní druhy našich

vysokých škol, musí různými formami a způsoby stále těsněji spojovat studium posluchačů se životem našeho lidu a společnosti a právě zde nacházet nejsilnější inspiraci k umělecké práci. 25. Nové úkoly vysokých škol kladou vysoké nároky na vědecké peda gogické kádry.

Bude třeba podstatně zlepšit přípravu vědeckých pedagogických pra covníků, jejich výběr na základě konkursního řízení i udělování vědeckých

hodností těm, kteří svou tvůrčí vědeckou prací přispívají k rozvoji vědy i praxe. Vedení vysokých škol spolu se všemi společenskými organizacemi na škole musí věnovat maximální pozornost a stálou péči ideové a morálně politické výchově všech pedagogických pracovníků tak, aby v nich byla záruka komunistické výchovy naší vysokoškolské mládeže. Do práce na vysokých školách je třeba ve zvýšené míře zapojovat

vynikající a nejkvalifikovanější odborníky z výroby, z vědeckovýzkumných ústavů, představitele veřejného života apod. Učitelé

26. Učitelé mají ve svých rukou naši budoucí generaci. Proto klademe veliký význam na správný výběr učitelů, jejich marxisticko -leninskou

výchovu a pedagogickou i odbornou přípravu. Úspěšná výchovná práce na školách nezbytně vyžaduje, aby se učitelé zbavovali jakýchkoli a zejmé na náboženských přežitků a ovládli náš vědecký světový názor, prakticky

se jím řídili a v jeho duchu vedli naši mládež. Strana si velmi váží práce pokrokových a obětavých učitelů a oceňuje ji. Přeměny v našem školství se neobejdou bez podstatného zlepšení pří

pravy učitelů všech stupňů a druhů škol. Sepětí školy se životem vyžaduje, aby se především učitelé blíže seznámili s výrobou, aby měli široký roz

hled politický, ekonomický a kulturní, aby jejich odborná a metodická příprava byla kvalitnější než dosud. Studium učitelů bude proto prodlou ženo .

Učitelky mateřských škol se budou vzdělávat na čtyřletých odborných pedagogických školách po devítiletce. Učitelé základní devítileté školy se budou připravovat na tříletých až čtyřletýchpedagogických institutech po absolvování dvanáctiletky ; učitelé škol druhého cyklu na dosavadních 329

školách vysokých. Bude postupně uplatňována zásada, aby aprobaci pro 6. až 9. ročník získávali učitelé s praxi na 1. stupni studiem při zaměstnání.

27. V dalším vzdělávání učitelů připadá veliký úkol krajským pedago gickým ústavům a výzkumným pedagogickým ústavům . Budou poskytovat V rámci postgraduálního studia účinnou pomoc zejména učitelům před mětů polytechnického a odborného obsahu a získávat pro ni i nejzpů sobilejší pracovníky z praxe.

Přestavba naší školy a zlepšení její úrovně vyžaduje zesílenou ideolo gickou práci mezi učiteli. Nedílnou součástí učitelova poslání je i jeho kulturně politická veřejná činnost.

28. Na řešení problémů spojených s přestavbou a dalším rozvojem školství, jeho spojení se životem se musí plně podílet naše věda. Pro svůj velký společenský význam si tyto otázky zasluhují, aby se staly předmě tem koordinované spolupráce pedagogických a jiných vědeckých insti tucí. Přitom se musí věda a vědecká pracoviště opírat o zkušenosti učitelů a pomáhat přímo práci na školách . 29. Pokud jde o tempo základní přestavby našeho školství, je třeba si uvědomit, že jde o velmi složité a náročné úkoly, a proto je třeba postu

povat co nejodpovědněji. Účelně organizovat výzkum problémů, dělat promyšlená opatření a nedopustit, aby došlo k vážnějším chybám a ze

jména aby přeměny v žádném případě nenarušily normální běh školy. Zároveň je však třeba vidět, že jde o úkoly naléhavé, jejichž řešení dozrálo a s nimiž nelze otálet, aby nás život nepředběhl.

III . Studium pracujících při zaměstnání 30. Pro člověka v socialistické a komunistické společnosti nemůže stačit to , co si osvojil ve škole nebo v učení. Proto musíme na všech pra covištích vytvářet podmínky, aby se co nejvíce pracujících dále soustavně vzdělávalo .

Hlavní pozornost věnujeme rozšíření odborně technického vzdělání

pracujících, zdokonalení jejich kvalifikace a osvojení dalších povolání. Zároveň budeme mít na zřeteli všestranný rozvoj člověka. Proto budeme vytvářet předpoklady, aby pracující mohli zvyšovat svou politickou úro veň, ekonomické znalosti a rozšiřovat své vědomosti v nejrůznějších věd ních , kulturních a uměleckých oblastech podle svého zájmu a nadání, 330

využívat ušlechtilým způsohem volného času , který s postupným zkraco váním pracovní doby bude stále narůstat.

31. Stále většího významu nabývají různé formy vzdělávání pracujících při zaměstnání studium dálkové, večerní, směnné, studium doplňkové, studium vybraných předmětů apod. - organizované závody, společen skými organizacemi a školskou správou. Podstatně je třeba zlepšit obsah, metody a organizaci těchto škol a kur sů, přestat je považovat za tzv. mimořádné formy studia a vidět, že se

studium při zaměstnání stane jednou ze základních forem a v některých oborech převládající formou studia. K práci v těchto školách bude třeba získávat nejlepší a nejzkušenější učitele, pro posluchače vydávat speciální učebnice, metodické návody, přednášky a jiné učební pomůcky k usnadnění samostatného studia. V metodice vyučování v největší míře využívat životních zkušeností

a znalosti posluchačů. Sit škol a konzultačních středisek je třeba přiblížit pracovištím posluchačů. Zásadní řízení v otázkách pedagogických a me

todických přísluší ministerstvu školství a kultury. 32. Ve všech formách studia při zaměstnání, kde obsah a rozsah kursu se bude krýt s požadavky studia na denních školách , přiznávat absolven tüm stejnou kvalifikaci jako absolventům státních škol. To platí zejména o technických a mistrovských školách organizovaných při závodech a o některých dlouhodobých kursech závodních škol práce. 33. Vedení závodů a podniků, národní výbory, JZD a 'společenské organizace se musí k rozvoji studia pracujících postavit se vší odpověd ností, podporovat je všemi prostředky, vytvářet takovou atmosféru, která povede pracující k soustavnému sebevzdělání.

Studujícím při zaměstnání bude upravena pracovní doba, poskytnuty přiměřené časové úlevy po dobu studia. V rozvoji studia pracujících , ve vytváření všech podmínek pro jeho úspěšný průběh musí vidět jeden ze

svých hlavních úkolů především organizace ROH a ČSM.

IV. Výchova a vzdělání jsou záležitostí celé naší společnosti 34. Z povahy úkolů, jež před námi stojí na úseku komunistické výchovy a vzdělání naší mládeže, vyplývá, že naše společnost musí postupně zvy šovat svůj podíl na výchově a přípravě dorůstajících pokolení k životu, k práci v socialistické společnosti. 331

Bude nutno rychleji než dosud zakládat a rozšiřovat jesle, mateřské

školy, družiny mládeže. V družinách mládeže, jež v našich podmínkách představují osobitý článek péče státu a společnosti o výchovu mládeže a vydatnou pomoc rodině, je nezbytné na daleko vyšší úrovni organizovat morálně politickou, pracovní, estetickou a tělesnou výchovu. 35. Veliké, náročné a složité dílo přestavby našeho školství nemůže

zvládnout sama školská správa a učitelé. Všechny závody a podniky, JZD , národní výbory všech stupňů, ministerstva a ústřední úřady, všechny společenské organizace a rodiče musejí ke zvládnutí přestavby systematicky a účinně pomáhat. Stranické orgány a organizace budou tuto pomoc sjednocovat a celou přestavbu školství v okruhu své působnosti řídit .

Ministerstvo školství a kultury v těsné spolupráci se Státním úřadem plánovacím , s ostatními ministerstvy a ústředními úřady urychleně vy pracuje komplexní plán obsahové a organizační přestavby školství. Podob

né plány, vycházející z místních potřeb a podmínek, jejichž součástí bude i finanční, materiální a kádrové zajištění, je třeba vypracovat i v národních výborech všech stupňů.

36. Při školách je vybudován obrovský aktiv - Sdružení rodičů a přátel školy, jehož obětavou a nezištnou práci vysoko oceňujeme. Stranické organizace na školách, a zvláště okresní výbory strany měly by se činností

těchto organizací více zabývat a pomáhat jim úspěšně rozvíjet jejich práci. Těžiště úkolů ve Sdruženích rodičů a přátel školy je nyní v pomoci při

přestavbě našeho výchovně vzdělávacího systému. Jde zejména o to, aby rodiče pochopili podstatu a velikost této přestavby a všemožně při spívali k jednotnému působení školy a rodiny při komunistické výchově

dětí a mládeže. K tomu je zapotřebí především zaměřit pedagogickou propagandu, provádět ji plánovitě a soustavně.

Důležité je získávat rodiče, aby ještě více pomáhali škole v řešení ma teriálních otázek, při svépomocné výstavbě, při zajišťování práce v díl nách, na školním pozemku, při vedení různých zájmových kroužků a po dobně.

37. Přestavba našeho školství, zvláště zásada spojení vyučování s vý robní prací žáků a posilování polytechnického vyučování, nezbytně vyžaduje plné pochopení a podporu všech hospodářských pracovníků. Ministerstva, ředitelé podniků a závodů, představenstva JZD a ostatní hospodářští činitelé se musí postarat, aby desetitisíce studujících mladých lidína vysokých, odborných a středních školách mohly na jejich praco vištích s úspěchem absolvovat výrobní praxi, zajistit pro ně dostatek pracov 332

ních příležitostí, dobré odborné vedení, organizaci odborné výuky a vý cviku a naprostou bezpečnost práce, vidět v nich své budoucí spolupra covníky.

Ministerstvå musí přezkoumat a zrušit všechny předpisy, nařízení

a pokyny, které znesnadňují pracovní výchovu studentů . 38. Veliká prospěšná úloha v komunistické výchově pracujících při padá Revolučnímu odborovému hnutí. Odborové orgány a organizace budou účinně pomáhat k uskutečňování zásady spojení vyučování

s výrobní prací studentů, pomohou vytvořit v závodech, STS, státních statcích a jiných pracovištích takové prostředí a podmínky, aby výrobní práce studující mládeže co nejlépe splnila svůj výchovný účel. Revoluční odborové hnutí vcelku i jednotlivé svazy musí probouzet

a podporovat zájem všech pracujících o další vzdělání a zvyšování kvalifi kace, systematicky se zabývat otázkami výchovy a vzdělání, a zejména dů

kladně zajišťovat a kontrolovat plnění svých usnesení k těmto otázkám . Bude třeba dále rozvinout práci dětí v technických kroužcích přímo na závodech , lépe využívat závodních klubů a pionýrských táborů k vý chovné práci, zvýšit úroveň komisí pro práci s dětmi i zájem závodních a dílenských výborů o tuto práci. Se zvláštní pozorností musí přestavbě školství, veškerému vzdělání lidu napomáhat Odborový svaz zaměstnanců školství, vědy, uměníl a tisku. 39. Péče o výchovu, vzdělání a fyzickou zdatnost mladých lidí je před ním úkolem Československého svazu mládeže. ČSM bude rozvíjet v mla dých lidech touhu po vzdělání, vybírat a doporučovat nejlepší mladé děl níky, rolníky a techniky ke studiu na odborných nebo vysokých školách.

Bude účinně přispívat k uskutečňování spojení výuky s obecně prospěšnou prací na školách a k dalšímu rozšiřování prázdninových brigád studentů .

ČSM má nejlepší možnosti sbližovat studující a pracující mládež na společných pracovištích v průmyslu a zemědělství, organizovat společnou

účast v různých formách veřejně prospěšné práce, veřejné činnosti, zábavy a sportu.

40. O úspěchu přestavby školství do značné míry rozhodují kádrové, materiální a organizační podmínky. Na jejich zajištění se soustředí pře devším národní výbory všech stupňů a školská správa. To si vyžádá, aby se národní výbory častěji zabývaly školskou politikou

ve svém obvodu, řídily a zaměřovalypráci školských a výchovných pra covníků na hlavní, rozhodující otázky. Je třeba zajistit, aby se školní inspektoři nyní plně věnovali přestavbě naší školy. Národní výbory i mi

nisterstvo školství a kultury by měly neprodleně organizovat pomoc uči 333

telům , zejména těm , kteří budou vyučovat výrobně odborným a technic kým předmětům , a umožňovat jim , aby získali potřebnou kvalifikaci. Národní výbory musí plánovitě zajišťovat plnění investiční školské

výstavby, zabezpečovat pracovní místa pro výrobní práci studentů, učební prostory, dílny, odborné pracovny, pokusná pole, pomůcky apod.

Ministerstvo školství a kultury, které má hlavní odpovědnost za usku tečnění přestavby obsahu a metod výchovně vzdělávací práce na školách , musí mimořádnou pozornost věnovat práci na nových učebních plánech, osnovách , učebnicích a na tvorbě učebních pomůcek. Při zajišťování

učebních pomůcek a učebnic pro všechny stupně, druhy a typy škol a kursů se musí účastnit i další příslušná ministerstva.

Nakladatelství a náš polygrafický průmysl zajistí, aby učebnice a pomůc ky vycházely včas a v potřebném množství, měly vysokou výtvarnou a gra fickou úroveň .

41. Problémy těsného spojení školy se životem a další rozvoj výchovy a vzdělání jsou věcí celé strany, musí se stát denní starostí všech stranic

kých orgánů a organizací.

Významná úloha připadá zejména stranickým organizacím na školách všech stupňů. Těžiště jejich práce je v politickém a v organizačním zabez pečení přestavby, v politické výchově učitelů i studentů. Učitele všech škol je třeba ještě více přimknout ke straně, pověřovat je konkrétními

politickými úkoly, pracovat s nimi jako s aktivem strany, soustavně je o politice strany informovat. Důležitým úkolem stranických organizací na školách je organizovat pro učitele různé kursy a semináře k důležitým ideologickým problémům . Práce našich učitelů bude tím úspěšnější, čím pevněji budou stát na pozi cích marxismu -leninismu, čím rychleji se oprosti od všech přežitků a vlivů minulosti.

Práce stranických organizací na školách při zabezpečování přestavby musí směřovat také k tomu, aby si všichni učitelé byli vědomi, že přestavba školy je jejich vlastní věcí, věcí jejich cti a povinností vůči našemu lidu. Učitelé musí znát úkoly spojené s velkými perspektivami revolučních přeměn naší společnosti, musí se stát bojovníky za politiku strany. Stra nické organizace na školách musí využívat iniciativy učitelů, studující mládeže a celé naší veřejnosti při budování naší nové školy , vést učitele a celé učitelské sbory k tvořivému rozvíjení komunistické výchovy a vzdě lání ve škole i mimo školu.

Úkolem komunistů na závodech a vesnicích je vzbuzovat u mládeže 334

a dospělých touhu po vzdělání, věnovat více pozornosti výběru pracovníků svých závodů ke studiu na odborných a vysokých školách .

Významná úloha připadá okresním , městským a krajským výborům strany. Budou dbát, aby celá přestavba našeho školství a zabezpečení

výchovy a vzdělávání nebyla prováděna formálně. Hlavní pozornost se musí soustředit na obsahovou stránku výuky a výchovy. Nové rysy, které přestavba našeho školství vnáší do stranické práce, vytvářejí reálnou zá kladnu úzké spolupráce stranických organizací na školách se stranickými organizacemi ve výrobě. Stranické výbory v okresech a krajích budou

organizovat společné porady komunistů ze škol, závodů a JZD ke kon krétním problémům přestavby a dalšího rozvoje vzdělání pracujících . Neobyčejně náročné úkoly spojené s přestavbou naší školy vyžadují, aby při jejich uskutečňování byla důsledně uplatňována vedoucí úloha

strany, která je zárukou dalšího rozvoje komunistické výchovy a vzdělání v naší zemi.

Ústřední výbor komunistické strany jepřesvědčen, že všechen náš lid opatření k těsnému spojení školy se životem a k dalšímu rozvoji výchovy

avzdělání v Československu uvítá jako velký všenárodní úkola dá jeho uskutečnění své nejlepší síly. Ústřední výbor

Komunistické strany Československa

335

O POSLÁNÍ A ÚKOLECH MÍSTNÍHO TISKU USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 29. DUBNA 1959

I

Závodní časopisy a okresní vesnické noviny jsou důležitou součástí

celého systému našeho tisku. Během své několikaleté existence prokázaly svou životaschopnost, což dokazuje i neustálý růst jejich nákladů . V sou

časné době vycházejí závodní časopisy v celkovém nákladu přes 1 000 000 výtisků a okresní vesnické noviny téměř 600 000 výtisků na jedno číslo . Všude tam, kde místní tisk soustavně řídí a usměrňují příslušné krajské, okresní výbory a základní organizace strany, kde pracují redakční rady a funkci redaktora vykonává politicky vyspělý, zkušený stranický funkcio nář, podílejí se závodní časopisy a vesnické noviny účinně na velikých budovatelských úkolech. Vážným problémem místního tisku však zůstává skutečnost, že jednot livé závodní časopisy nebo vesnické noviny mají velmi rozdílnou úroveň při zajišťování důležitých politických, výrobních a kulturních otázek

a úkolů . Vedle dobrých časopisů existují i časopisy s velice nízkou úrovní, kde obsah jednotlivých čísel je vytvářen nahodile, má převážně informa tivní a popisný charakter.

Poměrně dobře zajišťovaly závodní časopisy některé úkoly, například

diskusi k dopisu ÚV KSČ, daného pracujícím před XI. sjezdem KSČ, při prověrce efektivnosti a vesnické noviny diskusi k materiálům ke IV. sjezdu JZD. Veliké rozdíly se projevují u závodních časopisů v psaní o socialistickém soutěžení. Jen menší část časopisů se této důležité otázce

soustavně a všestranně věnuje, orientuje čtenáře na nejdůležitější výrobní úseky, popularizuje a zobecňuje zkušenosti nejlepších kolektivů. Většinou se závodní časopisy omezují jen na výzvy k uzavírání závazků a uveřejňo vání výsledků soutěže.

V místním tisku jsou nedostatečně osvětlovány takové otázky, jako je zvyšování účasti pracujících na řízení závodu , konkrétní cesty a zkušenosti 336

při zvyšování zemědělské výroby, lepší organizace práce v družstvech, uskutečňování kulturní revoluce na vesnici apod. Někdy je ještě účinnost místního tisku snižována nekvalitním zpracováním materiálů, všeobec ností, malou vynalézavostí a rozmanitostí novinářských forem , nepohoto vostí a v neposlední řadě i únikovou tematikou. Místní tisk je často

nebojovný při řešení zásadních problémů. Málo se na stránkách místního tisku účinně spojují úkoly celostátního významu a jejich uskutečňování na příslušných pracovištích. Nedostatečným řízením závodních časopisů a okresních vesnických novin se stává, že na stránky novin pronikají nesprávné lokálně patriotické

a někdy i oportunistické názory. Zároveň s nedostatečným řízením míst ního tisku dochází k tomu, že zejména v závodních časopisech jsou uveřej ňovány údaje, které jsou státním tajemstvím .

Hlavní příčinu existujících nedostatků spatřuje ÚV KSČ v tom , že místnímu tisku jako účinnému prostředku pro mobilizování pracujících v místě jeho působení za plnění usnesení strany nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Nebyl doceňován plně jeho význam , příslušné stranické orgány nevyužívaly vždy závodní časopisy a vesnické noviny k řešení úkolů, které před nimi stály, ale často nevšímavě přecházely neuspokojivou úroveň, jejich nedostatečné masové politické, výchovné a organizátorské působení. Na druhé straně dosahované dobré výsledky ně

kterých časopisů ukazují, jak účinným prostředkem strany v okrese a na závodech je místní tisk .

Veliké úkoly vytyčené XI. sjezdem KSČ a rozpracované v usneseních ústředního výboru KSČ kladou vysoké nároky i namístnítisk, jeho úroveň a celkovou orientaci. V této souvislosti je nutno rozšířit i obsahové zamě

ření dosavadních okresních vesnických novin . Současné politické, hospo dářské, kulturní úkoly a další prudký rozvoj na všech úsecích vyžadují, aby pracující byli seznámeni se životem okresu vcelku, protože úkoly závodů a zemědělských družstev, státních statků, život ve městech a na vesnicích

spolu úzce souvisí. Ústřední výbor KSČ považuje proto za správné a nutné, aby se vesnické noviny postupně změnily v souladu s charakterem každého okresu na okresní noviny. Jejich poslání, zaměření a význam se tím podstatně zvýší.

22 Usnesení a dokumenty

337

Hlavní úkoly místního tisku

a) Závodní časopisy Zavoani casopis aktivně pomáhá propagátorskou a organizátorskju činností rozvíjet úsilí pracujících při plnění všech úkolů, které pro závod vyplývají z usnesení stranických a státních orgánů, pohotově a soustavně informuje zaměstnance o všech zásadních otázkách v životě závodu . V současném období musí se závodní časopisy zaměřit zejména na tyto úkoly :

Rozvíjet v konkrétních podmínkách a perspektivách závodu masovou politickou a organizátorskou činnost ke splnění úkolů, které vytyčil

XI. sjezd Komunistické strany Československa a jsou dále rozpracovávány ústředním výborem a stranickými orgány v krajích . Dbát, aby všem

pracujícím byl jasný politický význam všech výrobních úkolů závodu, jednotlivých pracovišť, a působit k tomu, aby se na jejich plnění v nejširší míře podíleli. Jde o to, plně využít všech možností daných novým systé mem organizování, řízení, plánování a financování našeho průmyslu . Závodní časopisy mají vést pracující ke zvyšování účasti na řízení zá

vodů, které se musí zároveň projevit v lepším zabezpečování úkolů, v dalším růstu produktivity práce, v lepším využívání materiálu, aby se vyrábělo více, lépe a levněji. Nepřetržitě sledovat a účinně pomáhat při rozvíjení socialistického soutěžení pracovních kolektivů i jednotlivců, popularizovat všestrannou činnost brigád socialistické práce. Organizovat výměnu zkušeností nejlepších pracovních skupin a jednotlivců, jejich

metody, osvětlovat příčiny jejich úspěchů a napomáhat rozvoji zlepšova telského a novátorského hnutí. Seznamovat pracující s novýmivýrobními

metodami, technikou a technologií, propagovat podle podmínek závodů význam zavádění mechanizace a automatizace výrobních postupů pro další zvyšování produktivity práce. V současné době je velkým bojovým úkolem závodních časopisů pří prava a provádění přestavby dělnických mzdových soustav . Závodní časo

pisy musí rozhodujícím způsobem přispět, aby přestavba byla s pracující mi řádně projednána a zajištěno její provádění tak, aby všechny závody nejpozději v průběhu příštího roku ji měly zavedenu. V té souvislosti je

nutné zvýšit pozornost zejména k otázkám normování práce. Závodní časopisy mají systematicky sledovat a hodnotit oboustranné plnění kolektivní smlouvy. Prosazovat zásady podnikového a vnitropod nikového chozrascotu . Jako důležitý nástroj stranické organizace na závodě 338

musí soustavně přinášet odpovědi na nejpalčivější a nejožehavější problé my, vést všechny důležité kampaně prováděné na závodě, odhalovat

nedostatky bránící rozvoji iniciativy pracujících a plnění daných úkolů. Musí podporovat vše správné a nové, co se rodí, ukazovat cestu ke splnění úkolů , které na závodě jsou, pomáhat organizovat a mobilizovat pracující

pro včasné a přesné plnění zahraničních zakázek, pro zajištění bytové výstavby, organizovat potřebnou pomoc našemu zemědělství aj.

Závodní časopisy musí věnovat stálou pozornost otázkám politické, ideologické a kulturně osvětové práce, bojovat proti nesprávným , škod livým a zastaralým názorům , které se na závodě vyskytují, aktivně posilo vat komunistické uvědomění pracujících . Zvláštní pozornost vyžaduje neustálé zvyšování kvalifikace a vzdělání zaměstnanců závodu, péče o výchovu učňů i pomoc závodů při upevnění spojení našich škol se

životem a materiální výrobou ; tak mají závodní časopisy prakticky pomá hat při uskutečňování závěrů plenárního zasedání ÚV KSČ z dubna t. r. Prostřednictvím závodních časopisů je možno zvyšovat kulturní úroveň pracujících závodu, zapojovat je do kolektivů lidové tvořivosti a do aktiv ního provádění tělesné výchovy a sportu.

Závodní časopisy jsou důležitým nástrojem závodních organizací při provádění politiky strany. Tomu musí odpovídat veškerý obsah časopisů. Přitom ve všech otázkách má být pracujícím zcela jasné, jaké je stanovisko strany a co stranická organizace na závodě dělá k uskutečnění vytyčených úkolů. Pravidelně má také závodní časopis přinášet zprávy a výměnu zkušeností z činnosti odborové organizace, práce odborářských komisí atd. i z práce ČSM a ostatních masových organizací. Prostřednictvím závodního časopisu se má stranická organizace neustále radit s pracují cími, a tak v praxi prohlubovat socialistickou demokracii. K určitým úsekům činnosti na závodě by měla redakční rada zřídit

pravidelnou rubriku, například: „ Z práce technickoekonomické rady“, rubriku zlepšovatelů, novátorů a nejlepších pracovníků, rubriku nové techniky, závodní školy práce apod. Osvědčenou formou zapojování širo kého okruhu čtenářů na utváření obsahu časopisu jsou ankety k něm kterým důležitým a aktuálním otázkám . Předpokladem úspěchu každé ankety je ovšem její řádná příprava, cílevědomost a organizační zajištění.

Zaměření ankety by měly vždy projednat výbory stranických organizací spolu s ostatními vydavateli závodního časopisu. Závodní časopisy mají informovat pracující na závodě o životě patro Dátního jednotného zemědělského družstva (resp. státního statku ). 339

6) Okresní noviny

Okresní noviny jsou týdeníkem okresního výboru KSČ spolu s okres ním národním výborem . Jejich hlavním posláním je soustavně informovat pracující celého okresu o všech důležitých otázkách a konkrétních úkolech ,

které vyplývají pro okres z usnesení stranických a státních orgánů, a orga nizátorskou a výchovnou činností napomáhat tyto úkoly plnit. Zaměření a obsahová náplň okresních novin musí být v souladu s eko

nomickopolitickou charakteristikou okresu a úkoly , které v daném období řeší okresní výbor strany. Tímto směrem je třeba postupně přeměnit obsah a zaměření dosavadních okresních vesnických novin , přičemž

otázky zemědělství v souladu se stranickými usneseními musí i v budoucím období zůstat v popředí jejich pozornosti.

Základní směrnicí pro obsah okresních novin je program dovršení socialistické výstavby a jeho rozpracování v podmínkách jednotlivých okresů . Tyto úkoly jsou splnitelné při důsledném uplatňování vedoucí úlohy strany v okrese, při dalším upevňování svazku dělníků a rolníků

a zvyšování účasti pracujících na řízení hospodářských a státních záleži tostí okresu a jejich činnosti v orgánech lidové moci. Proto těmto otázkám musí okresní noviny věnovat prvořadou pozornost. Okresní noviny nebudou nahrazovat závodní časopisy, ale soustavně psát k nejdůležitějším úkolům závodů na okrese, aby pracující jednotlivých závodů i ostatní pracující okresu znali společné problémy a úkoly a jak jsou řešeny. Budou popularizovat dobré příklady závodů při plnění vý robních úkolů i zevšeobecňovat jejich zkušenosti pro práci druhých. To se týká také současného důležitého úkolu, jakým jepřestavba dělnickýchmzdo vých soustav. Soustavnou pozornost mají věnovat rozvoji masového socia listického soutěžení, všestranně podporovat hnutí brigád socialistické práce. Okresní noviny musí rozhodným způsobem přispět ke splnění všenárodního úkolu při výstavbě bytů podleusnesení ÚV KSČ. Pomáhat rozvoji podnikové a družstevní výstavby bytů, zabezpečovat státní i vý . stavbu vJZD, mobilizovat k odkrývání všech rezerv, zejména materiálových ,

dbát o rozvoj svépomocných hnutí občanů a zlevnění bytové výstavby, aby usnesení ÚV KSČ bylo do důsledků splněno. Stálou pozornost budou okresní noviny věnovat práci obchodu , dopravy , výrobních druž stev a soustavně pečovat o zlepšení služeb obyvatelstvu . Velké úkoly , které před všechny pracující v zemědělství vytyčil XI. sjezd Komunistické strany Československa a dále konkretizovalo zasedání ÚV KSČ v březnu 1959, vyžadují, aby velkou a soustavnou pozornost 340

věnovaly okresní noviny životu a problémům naší vesnice, upevňování zemědělských družstev a rozvoji socialistické velkovýroby. Společně s roz hodujícím úkolem - dosáhnout podstatného zvýšení zemědělské výroby podle směrnic vytyčených XI. sjezdem KSČ — budou v popředí zájmu okresních novin stát otázky dokončení socialistických přeměn a kulturní revoluce na vesnici. Pozornost musí být přitom věnována zejména těmto otázkám :

Zevšeobecňování zkušeností při zvyšování zemědělské výroby, jejímž základem je rostlinná výroba, popularizovat výsledky nejlepších pracov ních kolektivů a jednotlivců, sledovat a pomáhat při rozvíjení socialistic kého soutěžení v JZD, státních statcích a strojních stanicích. Dbát na

správné využívání investic především do půdy, zajistit vším potřebným plánovaný rozvoj živočišné výroby. Bojovat za to, že společné hospodaření

je rozhodující pro rozvoj družstva, pro splnění jeho povinností vůči společnosti i pro zabezpečení příjmů družstevníků . Propagovat význam správného sestavení a plnění celoročního výrobního plánu, vést cílevědo mou kampaň za prosazování poznatků soudobé zemědělské vědy a techniky v praxi, zavádění nových pokrokových metod v hospodaření družstev a státních statků . Pomáhat upevňovat zemědělská družstva správným dotováním fondů, seznamovat zejména s výsledky nejlepších JZD, orga nizací práce v družstvech a dodržováním stanov JZD. Zvláštní a stálou pozornost musí okresní noviny věnovat takovým důležitým úkolům a otáz

kám , jako je rozšiřování ploch osevu , zvyšování výnosů kukuřice, volné ustájení skotu , provádění melioračních prací svépomocí, zakupování me chanizačních prostředků družstyy atd .

V příštích měsících bude před okresními novinami stát jako jeden z nejvážnějších úkolů objasnění nových zásad výkupu a cen , přičemž okresní noviny budou daleko pozorněji než dosud sledovat úkoly ve výkupu a mobilizovat k jejich splnění. Zabezpečování výrobních úkolů na stránkách okresních novin bude účinné při soustavném rozvíjení výchovné, ideologické a kulturně osvě

tové činnosti. Zvláštní péči vyžadují otázky politickoekonomické a odborné kvalifikace družstevníků a pracovníků státních statků, zvyšování kultury zemědělské práce, potírání individualistických názorů a návyků, které se zejména na vesnici ještě projevují.

Okresní noviny musí pomáhat řešit veliké úkoly ve výchově pracujících, zejména soustavně se zabývat, jak v místních podmínkách je rozpracováno a plněno usnesení ÚV KSČ , O těsném spojení školy se životem a o dalším rozvoji výchovy a vzdělání v Československu“, jak je uskutečňována 341

výstavba školních budov, zřizování školních dílen, pokusných pozemků apod.

Významnou měrou mohou okresní noviny pomáhat při rozvoji kultur ního života okresu. Spolu s otázkami úpravy a pořádku měst a vesnic by měly věnovat stálé místo v novinách například vlastní kulturní činnosti a společenskému životu ve městech a na vesnicích, činnosti kroužků

lidové tvořivosti, lidových knihoven, osvětových besed a jizeb a pomáhat při rozvoji tělesné výchovy a sportu v okrese. V současné době jezejména

nutno věnovat stálou pozornost přípravám a provedení spartakiád. K určitým úsekům činnosti okresních novin mají být v týdeníku zave

deny stálé rubriky, například k životu a rozvoji JZD , činnosti národních výborů, k rozvoji komunálních služeb , kulturní a tělovýchovné činnosti

na okrese apod. Na stránkách okresních novin nesmějí chybět ani propa gandistické materiály k aktuálním problémům , které se na okrese vyskytují, proti nesprávným nebo nepřátelským názorům , materiály mobilizující pracující k politické bdělosti proti záškodnické činnosti našich nepřátel

i materiály k ateistické propagandě, zejména o činnosti sborů pro občanské záležitosti při národních výborech atd.

Stejně jako u ústředního a krajského tisku je hlavní podmínkou pro správné obsahové zaměření místního tisku jeho bezprostřední, stálé řízení a ovlivňování stranickými orgány. Za úroveň místního tisku plně a rozho dujícím způsobem odpovídají krajské a akresní výbory strany, stranické organizace na závodech a vesnicích. Je nutno dosáhnout toho, aby vše, o čem místní tisk píše, neslo se v duchu usnesení ústředního výboru

strany, zejména o práci strany v průmyslových závodech a o práci ves nických organizací strany.

Místní tisk musí věnovat plnou pozornost vedle současných úkolů také řádné přípravě a zabezpečování úkolů třetího pětiletého plánu v závodech

a okresech. V souvislosti s přípravou a projednáním směrnic třetí pětiletky budou závodní časopisy a okresní noviny seznamovat pracující s vytyčo vanými úkoly a mobilizovat je k dalšímu rozvoji iniciativy a aktivity. Ústřední výbor KSČ považuje za nutné zdůraznit, že pro úspěšné a správné plnění úkolů místního tisku je důležitá nejširší účast pracujících na tvoření obsahu závodních časopisů, okresních novin a nástěnných novin a všestranné rozvíjení soudružské kritiky v časopisech. I v tom se projevují významné rysy socialistické demokracie. V podmínkách, kdy 342

nebývale vzrostla pravomoc a odpovědnost národních výborů , podniků a závodů, mají tyto otázky rostoucí důležitost. Skutečnost, že směrnice a příklad, který dává ústřední výbor KSČ při rozvíjení socialistické demo kracie v naší zemi, nejsou všude dostatečně uplatňovány, vyžaduje, aby i místní tisk věnoval otázkám stálého zvyšování účasti pracujících ve všech oblastech státního a společenského života soustavnou pozornost. Místní tisk má v našich zemích bohaté a dlouholeté tradice. Nejvýraz nějším jeho rysem vždy bylo , že obsah časopisů vytvářeli nikoliv pouze placení redaktoři, ale široký okruh dělnických a rolnických dopisovatelů, informátorů a spolupracovníků. Tuto dobrou tradici je nutno dále rozvíjet a při dalším rozšiřování místního tisku se soustředit na to, aby spolu s kva lifikovaným , iniciativním redaktorem měly závodní časopisy a okresní

noviny stálý široký okruh dopisovatelů a spolupracovníků, aby místní tisk se stal opravdovou tribunou našich pracujících. Stejně významnou otázkou je správné a všestranné rozvíjení kritiky

v místním tisku. Závodní časopisy a okresní noviny zachycují problematiku bezprostředně v místě svého působení a opírají se o konkrétní zkušenosti, poznatky a náměty dopisovatelů a všech čtenářů . To vyžaduje, aby vše, za co list bojuje, se neslo v duchu soudružské kritiky, která nesmlouvavě a adresně ukazuje na příčiny obtíží a nedostatků, odhaluje špatné plnění úkolů, nesprávné jednání nebo názory bez ohledu na postavení a funkci kritizovaných.

Pro správné rozvíjení kritiky v místním tisku mají prvořadou úlohu stranické organizace. Musi dbát, aby se kritika nesla správným směrem ,

v soudružském duchu, a zajistit, aby nikdo, kdo správně a věcně kritizuje,

nemohl být za své připomínky a náměty jakýmkoli způsobem postižen , ale poskytnout mu podporu a pomoc kolektivu. Je nutné dbát, aby v podmín kách rozšířené pravomoci byly důsledně uplatňovány zásady socialistické

demokracie a kritické připomínky pracujících a jejich náměty byly včas realizovány.

III. Některá opatření ke zlepšení úrovně a plnění úkolů místního tisku

1. Řízení závodních časopisů

Správné a soustavné řízení závodních časopisů je jednou z důležitých podmínek jejich úspěšné činnosti. Dosavadní řízení jejich vydavateli, tj. stranickou, odborovou, mládežnickou organizací a vedením závodu, je až 343

na výjimky neuspokojivé a neodpovídá významu a úkolům závodního časopisu. Stává se ještě, že o závodní časopis, který má čtyři vydavatele, nepečuje soustavně nikdo a těžiště práce spočívá jen na schopnostech a ini ciativě redaktora. V některých případech docházelo k tomu, že vliv stranických , odborových a mládežnických organizací na časopis byl velmi malý a závodní časopis se stal výhradně orgánem vedení závodu, které ho používalo jen jako informativního věstníku . Objevily se i případy, kdy někteří vedoucí hospodářští pracovníci po tlačovali v závodním časopise kritiku nedostatků na závodě, zvláště pokud se týkala jejich vlastní činnosti, a redaktor a někdy i spolupracovníci zá vodního časopisu byli za uveřejnění kritické připomínky šikanováni. I když se takové případy stávaly jen ojediněle, je nutno je co nejrozhodněji odsoudit .

Závodní časopis vydává stranická organizace spolu s organizací ROH , ČSM a vedením závodu . Rozhodující odpovědnost za jeho vydávání a řízení má stranická organizace. Tuto stěžejní zásadu je nutno všude plně

uplatnit. Proto výbory závodních organizací musí být pravidelně infor movány o zaměření a obsahu nového čísla časopisu a hodnotit obsah zá vodního časopisu , usměrňovat práci redakční rady a dbát, aby úkoly časopisu byly v souladu s otázkami, které jako nejdůležitější na závodě řeší. Stálou pozornost musí dále věnovat výběru soudruhů, kteří pracují

v redakční radě, pomáhat jim v práci a pravidelně činnost redakční rady hodnotit.

V redakční radě a kolektivu dopisovatelů mají pracovat soustavně přední dělníci, novátoři, vedoucí hospodářští a techničtí pracovníci, kteří pomo hou jeho prostřednictvím rozšiřovat znalost nové techniky, technologie, výrobních postupů a všech otázek spojených s úspěšným plněním úkolů

závodu . Ke schvalování plánu závodního časopisu má být vždy přizván ředitel závodu .

Stejně významnou otázkou je vytvoření širokého okruhu dopisovatelů

a spolupracovníků. Velmi zde mohou pomoci soudruzi, kteří budou v jed notlivých dílnách a úsecích pověřeni péčí o závodní noviny. Společenské organizace musí pomoci získat redakční radě další soudruhy jako stálé dopisovatele závodního časopisu .

Ve všech závodech by se mělo stát pravidlem , že při projednávání důle žitých úkolů, které stranické organizace řeší, budou do souhrnu opatření a usnesení pojaty i úkoly pro závodní časopis a způsob, jakým mají být tyto otázky v časopise rozpracovány. Tím se dosáhne větší aktuálnosti a účinnosti časopisů. 344

2. Rizeni okresních novin

Vydavatelem okresních vesnických novin byla dosud rada ONV. V na prosté většině případů bylo vlastní řízení novin přenecháno zemědělskému odboru ONV , do kterého byl také redaktor vesměs zařazen . Tato praxe

nebyla správná, obsah a zaměření vesnických novin neměly potřebnou

úroveň. Čtenářům byly předkládány často jen výrobní úkoly bez politic kého zdůvodnění významu a jednotlivá čísla novin se nezaměřovala na

nejdůležitější současné problémy. Významné úkoly okresních novin v současném období vyžadují, aby se jejich řízení podstatně zlepšilo. Již dřívějšími usneseními ÚV KSČ byla politická odpovědnost za vesnické noviny uložena okresním výborům

strany. V posledních letech se situace v důsledku toho zlepšila. Nové úkoly okresních novin však nezbytně vyžadují, aby stranický vliv a řízení

okresním výborem strany byly podstatně zesíleny tak, aby OV KSČ měl jako vedoucí orgán na okrese rozhodující odpovědnost za řízení a vydávání. To je tím důležitější, neboť místo okresních vesnických novin budou nyní vycházet okresní noviny, zabývající se celkovou problematikou okresu . Pro přeměnu okresních vesnických novin na okresní noviny je nezbytné

vytvořit potřebné předpoklady, nelze jen změnit jejich hlavičku, ale za bezpečit, aby od chvíle, kdy se objeví jako okresní noviny, plnily úkoly dané v tomto dokumentu . To znamená, že přeměna okresních vesnických novin na okresní noviny bude postupná, podle vytvoření potřebných předpokladů.

Ústřední výbor KSČproto stanoví, aby vydavateli okresních novin byly okresní výbory KSČ a spolu s nimi rady ONV. Okresní výbory strany musí věnovat prvořadou pozornost správnému

zaměření novin , jejich orientaci na nejdůležitější úkoly, které v daném období okresní výbory strany a organizace řeší. Sledovat práci redakční rady novin , zajistit, aby v ní pracovali soudruzi z řad funkcionářů strany, závodů, masových organizací, národních výborů, škol a kulturních insti

tucí, jednotných zemědělských družstev, státních statků a strojních stanic, kteří pomohou vytvořit z okresních novin skutečně účinný nástroj masové politické práce strany v okrese. To vyžaduje, aby obsah a úkoly okresních novin byly pravidelně projednávány na okresním výboru strany, aby OV KSČ znal zaměření a obsah každého čísla a dával směrnice pro pří pravu materiálů do dalších čísel.

345

3. Podminky pro vydávání mistního tisku Usnesení ÚV KSČ ze dne 11. 12. 1954, že závodní časopisy mají být vytvořeny v těch závodech, kde je nejméně 1500 zaměstnanců, a za před pokladu, že bude možno vydávat a také prodat nejméně 800 výtisků,

zůstává v zásadě v platnosti. Časopis můžebýt prodáván jen zaměstnan cům uvnitř závodu a je třeba dbát na dodržování dobrovolnosti při jeho odběru .

Většina závodních časopisů vychází s nedostatečnou periodicitou dvakrát nebo dokonce jen jednou měsíčně. Závodní časopis, který vychází jako měsíčník nebo čtrnáctideník , může těžko zaměřovat svou pozornost na aktuální politickovýchovné a výrobní problémy, nemá potřebnou ope rativnost, což ještě zesilují poměrně dlouhé výrobní lhůty. Z celkového počtu 485 závodních časopisů jich vychází dvakrát týdně

7 ( v největších závodech ), týdně 122, třikrát měsíčně 13, čtrnáctidenně 290 a měsíčně 53. Závodní časopisy by neměly vycházet jako měsíčníky. Bude správné, aby závodní časopisy, které jsou vydávány čtrnáctidenně nebo třikrát měsíčně, přecházely podle vytvářených podmínek na týdenní periodicitu. Předpokladem pro to bude především dobrá úroveň časopisu, zájem čtenářů a technické možnosti při jejich vydávání. V souvislosti s periodicitou závodních časopisů je nutno považovat za nesprávnou praxi

vydávání dvojčísel, k čemuž redaktoři některých závodních časopisů z nej různějších důvodů sahají.

Při zavádění nové organizace podniků vznikaly a dosud existují tendence vytvářet slučováním závodních časopisů podnikové časopisy pro několik závodů, někdy i značně od sebe vzdálených. V zásadě je tato tendence nesprávná, protože takto vytvářené časopisy by se nezabývaly denním

životem a problémy závodů a jejich obsah by byl příliš všeobecný. Odlišné podmínky a problémy jsou na úseku dolů, stavebnictví a do pravy. Zde bude někdy naopak správné vytvořit časopisy podnikového charakteru, bude - li vhodně vyřešena otázka jejich vydavatele. Krajské

výbory strany v Ostravě, Ústí n. L. a Plzni prozkoumají v uhelných reví rech možnost vytvořit pro několik - zvláště menších dolů, případně pro celý revír, jeden časopis, který by při dobrém kádrovém obsazení redakce obsáhl problematiku více dolů. V železniční dopravě je nejvhodnější vytvořit uzlové časopisy. Na úseku stavebnictví a montážních prací nutno jednotlivě posoudit, aby na velkých a déletrvajících stavbách pro všechny pracující na stavbě vycházel jeden časopis, i když jsou z různých podniků. 346

1

Uprava nákladů, periodicity, případné zrušení neopodstatněných závod ních časopisů a vytvoření nových závodních časopisů schvalují krajské výbory strany na návrh příslušného okresního výboru strany. Obdobně přísluší rozhodnutí o vytvoření časopisu podnikového charakteru na úseku dolů, stavebnictví a dopravy krajským výborům strany ve spolupráci s příslušnými odděleními ÚV KSČ a odborovými orgány. Pokud jde o finanční zajištění závodních časopisů, zůstává v platnosti

zásada, přijatá ÚV KSČ 23. 7. 1952, aby případné ztráty vzniklé při vy dávání časopisu hradilo ze 70 % vedení závodu z prostředků závodu a z 30 % odborová organizace. Způsob materiálně technického a finanč ního zajištění okresních novin zůstane zachován jako dosud, tj. v rámci

rozpočtu a prostředků ONV. Za příspěvky dopisovatelů v místním tisku zásadně nemají být vyplá

ceny peněžité honoráře. Stálým a úspěšným dopisovatelům může být poskytnuta věcná odměna, např. kniha, souprava psacích potřeb apod. Úloha závodních časopisů a okresních novin spočívá v tom , aby na nej

konkrétnějších příkladech a událostech zobrazovaly mnohotvárny život závodů a vesnic, rozvíjely a usměrňovaly úsilí a zájmy pracujících k řešení nejzávažnějších otázek dovršení socialistické výstavby. Proto i v budoucích letech zároveň s rozšiřováním ústředního a krajského tisku význam míst ního tisku poroste. Je proto nutno podstatným zlepšením úrovně a správ ným zaměřením obsahu závodních časopisů a okresních novin vytvářet

předpoklady pro růst jejich nákladů i rozsahu a zvyšování periodicity ( závodních časopisů ). 4. O postavení a úkolech redaktorů místního tisku Úroveň závodního časopisu je ve značné míře závislá na schopnostech ,

zkušenostech a postavení redaktora. To měl na zřeteli ÚV KSČ, když usnesením z prosince 1954 stanovil, že redaktor závodního časopisu v těch

případech, kdy jsou dodrženy zásady pro vydávání časopisu (potřebný náklad a periodicita ), má být pro tuto činnost plně uvolněn a honorován jako politický pracovník. Ve skutečnosti však, s výjimkou časopisů ve. velkých závodech, vykonává funkci redaktora zpravidla pracovník , jehož pracovní náplní je vedení závodního klubu, rozhlasu , práce propagačního referenta , pracovníka oddělení práce a mezd , bezpečnostního referenta apod ., za kterou je také honorován. Redakční práci se věnuje jen jako vedlejší činnosti, což se projevuje v nízké úrovni závodního časopisu. Příčinou tohoto nesprávného postoje na závodech je podceňování vý / 347

znamu závodního časopisu a s tím spojené činnosti redaktora. Ani v těch případech, kdy redaktor vykonává pouze redakční práci, není jeho po stavení v závodě často uspokojivé. Není zván na porady, kde jsou pro

jednávány důležité výrobní a jiné problémy, a jsou případy, kdy došlo k šikanování redaktora pro uveřejněnou správnou kritiku . Mnohdy nemá pro svou práci ani po stránce věcného vybavení potřebné podmínky. Napříště bude redaktor i nadále zaměstnancem závodu a za svou činnost

bude odpovídat vydavatelům závodního časopisu prostřednictvím celo závodního výboru strany.

Postavení redaktorů vesnických novin je poněkud lepší než u závodních

časopisů. V převážné míře jsouuvolněni pro práci v novinách, jak bylo

ustanoveno usnesením ÚV KSČ z roku 1954. Přesto však jen v českých krajích vykonává 38 redaktorů vedle své funkce ještě činnost tajemníka propagační skupiny nebo jinou služební funkci na ONV. Zde musí příslušné orgány neprodleně zjednat nápravu a uvolnit je plně pro redakční práci.

Redaktor okresních novin bude nyní přímo podřízen okresnímu výboru KSČ. Má být přizván na všechna zasedání stranických orgánů a pléna i rady ONV, kde jsou projednávány otázky důležité pro činnost okresních novin . Rady ONV musí dále zajistit redaktorům potřebné technické

podmínky pro dobrou práci, jako samostatnou redakční místnost apod. V rozpočtu ONV je třeba pamatovat na nutné finanční prostředky pro zajištění činnosti novin . Z nich má být např. prováděna úhrada výdajů na masovou politickou práci časopisů, nákup drobných technických po třeb, např. fotofilmů, příležitostné odměny nejlepším dopisovatelům apod. Rovněž je nutno redaktoru pomáhat dopravními prostředky, aby mohl operativně získávat materiály pro časopis.

Vyřešení uvedených problémů vytváří určité předpoklady pro zlepšení práce redaktorů místního tisku. Základní věcí přitom je podstatně zlepšit kádrový výběr soudruhů pro funkci redaktorů , zajistit jejich důkladnější politickou a odbornou přípravu a další zvyšování kvalifikace, např. vy síláním těchto soudruhů do oblastních stranických škol, seminářů a kursů . Redaktoři místního tisku si musí být vědomi toho, že jejich postavení, autorita a vážnost závisí vedle péče a pomoci, kterou jim vydavatelé v čele

se stranickými orgány poskytují, na vlastní aktivní a iniciativní práci, znalosti problémů a schopnostech . Aby redaktor mohl psát a organizovat 348

účinné články, to vyžaduje jeho přímou účast v práci stranických, maso

vých a veřejných organizací, řídit se tím , že za svou práci.odpovídá komu nistické straně.

5. Výrobní problémy mistního tisku

Mají-li závodní časopisy a okresní noviny plnit úspěšně výchovné a organizátorské poslání, je pro to důležitou podmínkou jejich rychlá vý roba a distribuce. V současné době existují určité výrobní potíže, protože

polygrafická zařízení, kde se časopisy tisknou, nejsou dostatečně na své úkoly vybavena, mají mnohdy zastaralé zařízení, nedostatek typů písma, ve většině tiskáren chybí zařízení na výrobu štočků, které se pak často pro celé oblasti vyrábějí v pražských tiskárnách . To vede k tomu, že prů měrná výrobní lhůta pro závodní časopisy je 5–8 dnů a výroba štočků trvá 14 dnů i déle.

postupnou modernizací polygrafického průmyslu se budou zlepšovat výrobní podmínky i pro místní tisk a tyto potíže budou odstraňovány. V současné době je však nutno, aby ministerstvo spotřebního průmyslu

soustředilo pozornost podřízených polygrafických závodů na dvě aktuální otázky, jejichž vyřešením by se mohla situace zlepšit neprodleně:

a) je nutno zajistit, aby výroba závodních časopisů a okresních novin měla všude přednost před tiskem komerčních tiskovin a dosáhlo se maxi málního zkrácení výrobních lhůt pro místní tisk ; b ) zabezpečit urychleně výrobu štočků alespoň ve všech krajích, aby se převážná část štočků nemusela vyrábět v Praze, čímž se výroba značně

prodražuje a časově prodlužuje.

Bude dále prospěšné, aby ministerstvo spotřebního průmyslu prozkou malo možnosti vydávat některé menší závodní časopisy na moderních rotaprintových zařízeních, dosáhne- li se tím levnější a rychlejší výroby. Při řešení těchto otázek má být plně uplatněno usnesení vlády č. 889 z 1. října 1958 o využití závodních a účelových tiskáren, zejména pokud jde o úkol vybudovat do roku 1960 okresní tiskárny. Při realizaci tohoto usnesení je nutno zajistit přednostní krytí potřeb místního tisku vzhledem k jeho zvýšenému politickému významu.

349

IV . Úkoly nástěnných novin Jedním z důležitých předpokladů užšího spojení závodních časopisů a okresních novin se životem pracujících je získání co nejširšího okruhu dopisovatelů. Zkušenosti ukazují, že nejaktivnější dopisovatelé závodních

časopisů nebo okresních novin vyrůstají na pracovištích kolem nástěnných novin , v dílnách , na stavbách , v STS, v JZD apod.

Nástěnné noviny, které jsou velmi účinnou a přitom nenákladnou formou místního tisku, nejsou však dosud stranickými, odborovými a mlá

dežnickými organizacemi doceňovány a dostatečně využívány. Jejich před nost spočívá v tom , že mohou nejkonkrétněji a na místních příkladech

a faktech vysvětlovat politiku strany a získávat pracující pro její uskuteč ňování. Za pomoci nástěnných novin , které pracující nejen čtou , ale také se aktivně podílejí na jejich vytváření, je možno vyřešit mnohé problémy. Protože jsou vydávány pro dilny, cechy a určeny poměrně malému okruhu čtenářů, mohou mnohem konkrétněji vycházet z jejich každodenního

života, rychle a účinně reagovat na problémy pracovišť, na úspěchy, potíže a chyby jednotlivců. Aby mohly závodní časopisy a okresní noviny čerpat co nejvíce z bo hatého života jednotlivých pracovišť, je účelné vybudovat ve všech větších dílnách, stavbách , STS, JZD apod. nástěnné noviny. Jejich vydavateli v závodech jsou stranické organizace, dílenské organizace ROH a ČSM, v JZD stranické organizace spolu s představenstvem družstva. Organizace ROH a představenstvo JZD hradí ze svých prostředků případné výlohy spojené s vydáváním nástěnných novin . Zejména je nutno , aby stranické orgány, zvláště okresní výbory a vesnické organizace, dbaly na zřizování a soustavnou činnost nástěnných novin v JZD, kde dosud existují jen

v malé míře. Členyredakčních kroužků, pověřených vydáváním nástěnných novin , navrhují stranické, odborové a mládežnické organizace. Výbor základní organizace strany prostřednictvím komunistů v re dakčním kroužku zaměřuje obsah nástěnných novin na hlavní problémy. Komunisté pověření prací v redakčním kroužku musí v této funkci vidět svůj stranický úkol a skládat ze své práce účty stranické organizaci. Ke své práci mají více než dosud využívat materiálů z nástěnných novin vydávaných ÚV KSČ. Závodní časopisy a okresní noviny získají masovým rozšířením nástěn ných novin a těsnou soustavnou prací s jejich tvůrci desítky spolupracov níků a aktivních dopisovatelů. Bude však třeba mnohem více než dosud

pomáhat na všech pracovištích nástěnné noviny zakládat, radit a předávat 350

zkušenosti členům redakčních kroužků , a to i za větší pomoci redaktorů závodních časopisů a vesnických novin.

Na pracovištích, kde vydávají své vlastní nástěnné noviny kromě zo KSC závodní výbor ROH a organizace ČSM , odpovídají komunisté pra cující v masových organizacích výboru stranické organizace za jejich obsah a úroveň .

V. Úkoly krajských a okresních výborů KSČ a KSS Krajské a okresní výbory strany budou při zajišťování úkolů obsaže ných v tomto usnesení hrát rozhodující úlohu. Jen soustavné politické řízení a správné usměrňování závodních časopisů a okresních novin stra nou dává záruku, že se přijatá opatření setkají s plným úspěchem . Do vršení socialistické výstavby klade na místní tisk jako nástroj strany zvýšené úkoly, a proto musí krajské a okresní výbory s plnou odpověd ností přistoupit k řešení všech otázek obsažených v tomto dokumentu .

351

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 5. - 6. ČERVNA 1959

Ve dnech 5. a 6. června konalo se plenární zasedání ústředního výboru KSČ. K návrhu nových cen zemědělských produktů a nového systému výkupu referovala soudružka Ludmila Jankovcová. O otázkách řízení národního hospodářství a národních výborů referoval soudruh Viliam

Široký. Zprávu o organizačním stavu strany přednesl soudruh Miroslav Pastyřík. V diskusi k předneseným referátům vystoupilo 18 soudruhů. Na závěr zasedání přijal ústřední výbor Komunistické strany Československa

jednomyslně usnesení k projednaným otázkám . Zasedání bylo zakončeno Internacionálou.

352

O ZAVEDENÍ NOVÉHO SYSTÉMU VÝKUPU

A NOVÝCH JEDNOTNÝCH VÝKUPNÍCH CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ ZE DNE 5. - 6 . ČERVNA 1959

Úkol dovršení výstavby socialismu vytyčený XI. sjezdem KSČ byl pracujícím lidem naší vlasti vřele přijat a je úspěšně plněn .

Dokončuje se plné vítězství socialistických výrobních vztahů v celém národním hospodářství a jsou odstraňovány poslední zbytky vykořisťo vatelských tříd . Neustále sílí politický základ lidově demokratického zří zení, svazek dělnické třídy s pracujícím rolnictvem . Rychlého rozvoje je dosahováno v průmyslové výrobě. V zemědělské výrobě, která dosud zaostává, jsou vytvářeny příznivé společenské i materiální podmínky pro její rozhodný vzestup. Zvyšuje se účast a aktivita pracujících na správě státu a při řízení národního hospodářství. Roste socialistické uvědomění, zesiluje se cílevědomá komunistická výchova lidu a zvyšuje se péče o vzdě lání a výchovu mladé generace. V souvislosti s rozvojem národního hospo dářství dále roste materiální a kulturní úroveň všeho lidu.

V práci strany se stále výrazněji uplatňuje leninská zásada, že cílem veškeré činnosti v našem státě je péče o člověka, o jeho blaho. V poslední

době bylo to právě jednání březnového zasedání ÚV KSČ, které podrobně projednalo celý souhrn otázek životní úrovně lidu a přijalo významná opatření, zabezpečující její další růst. Dosažené úspěchy v socialistické přestavbě vesnice vytvořily dobré předpoklady, aby pod vedením naší strany byl zahájen ofenzívní nástup na zrychlení tempa rozvoje zemědělské výroby a zvýšení její efektivnosti při stálém prohlubování socialistických výrobních vztahů . Nyní, když drobní a střední rolníci hospodaří společně již na rozhodu

'ící většině půdy, je třeba využít možnostík rozvinutí a plnému uplatnění elkovýrobních forem v zemědělské výrobě a dokázat naprosto jedno

inačně převahu socialistického hospodaření na půdě a využít i v země dělství všech předností socialistické velkovýroby. 23 Usnesení a dokumenty

353

Všestranným zabezpečováním úkolu dosažení rozhodného obratu v roz

voji zemědělské výroby se zabývalo březnové zasedání ÚV KSČ. Jeho usnesení vytyčilo úkol přednostního růstu rostlinné výroby, zejména krmivové základny, jako předpokladu rozvoje celé zemědělské výroby.

Přitom těžiště zabezpečování výroby se musí přenést bezprostředně do JZD a státních statků. To vyžaduje mnohonásobně zvýšit nároky na kvalitu řízení ze strany okresních a místních národních výborů. Okresní národní výbory jsou rozhodujícím článkem v řízení zemědělství. Usnesení zároveň ukládá provést taková opatření, která zvýší hmotnou zainteresova nost pracujících v zemědělství na podstatném zvyšování výroby a snižo vání vlastních nákladů produkce.

Ústřední výbor KSČ konstatuje, že usnesení březnového zasedání ÚV KSČ našlo u družstevníků, pracovníků státních statků a STS, jakož i ostatních pracujících v zemědělství široký ohlas. Včasné a kvalitnější provedení jarních prací vytváří dobré podmínky pro nástup k plnění dal

ších úkolů v zemědělství. Zabezpečování rychlého vzestupu zemědělské výroby se musí stát záležitostí všeho našeho lidu.

Velký význam pro zabezpečení podstatného růstu zemědělské výroby, pro zajištění plánovaného růstu spotřeby základních potravin , surovin pro náš průmysl a pro zvýšení vývozu tradičních zemědělských produktů má výkupní systém a ceny zemědělských výrobků. To jsou důležité ná stroje pro upevňování ekonomických vztahů mezi městem a vesnicí. Dosavadní systém výkupu zemědělských výrobků zavedený v roce 1953 odpovídal existujícím výrobním vztahům a třídní situaci na vesnici, byl účinným nástrojem k rozšiřování socialistických výrobních vztahů v ze mědělství, vedl k určitému vzestupu výroby - - zejména v prvních letech

po svém zavedení - a celkem dobře zabezpečoval potřeby centrálních fondů zemědělskými produkty.

Z převahy malovýroby založené na soukromém vlastnictví, jež vytvář stále půdu pro živelnost a spekulaci, vyplývalo, že stát musel zajišťovat zemědělskou výrobu a výkup nejen prostřednictvím ekonomických, ale i pomocí různých jiných opatření. Konkrétním výrazem toho byl systém povinných dodávek a kontraktací. Dosavadní výkupní systém umožňoval uskutečňovat správnou výkupní

politiku vůči jednotlivým velikostním skupinám zemědělských závodů, zvýhodňoval jednotná zemědělská družstva, podporoval jejich rozvoj a

vedl k jejich politickému a ekonomickému upevňování. Zároveň byl účin ným nástrojem při cílevědomém provádění politiky omezování a zatlačo vání kulaků. 354

Pomáhal dále omezovat vliv diferenciální renty, vytvářel příznivější podmínky pro realizaci zemědělských produktů v oblastech s méně příz nivými výrobními podmínkami.

V současné době se však změnily podmínky, z nichž dosavadní výkupní systém vycházel. Na vesnici bylo dosaženo zásadních politických a ekono mických přeměn. Socialistický sektor v zemědělství obhospodařuje cel kově již 80 % zemědělské půdy a plného vítězství socialistických výrob ních vztahů v celém našem zemědělství bude v krátké době dosaženo .

Tím bude vytvořen jednotný socialistický systém v celém národním

hospodářství a plánovitý proporcionální rozvoj bude lépe zabezpečován. Vytvářejí se tím také dobré předpoklady pro dosažení rychlého růstu ze mědělské výroby a tržni produkce za pomoci plánovitého využívání hod

notových vztahů a pro hlubší uplatňování hmotné zainteresovanosti pra cujících v souladu se socialistickými zásadami odměňování za práci. Ekonomický svazek mezi městem a vesnici dostává nový, kvalitativně vyšší obsah. Jde již v podstatě o svazek socialistického průmyslu se socia

listickými zemědělskými družstvy. Vytvoření vlastní materiálně výrobní základny převodem strojů do družstev má velký význam pro další rozvoj zemědělských družstev. Je to nejen splnění důležité podmínky pro dovršeni socialistické výstavby, ale

je to i předpoklad perspektivního přechodu od socialismu ke komu nismu.

Spojení moderní zemědělské techniky s pracovní silou družstevníků,

mechanizátorů, agronomů a zootechniků v jediném zemědělském závodě znamená, že se práce družstevníků ještě více přibližuje charakteru práce průmyslových dělníků.

Ekonomické přeměny na vesnici umožňují a přímo si vynucuji i změny

ve formách uskutečňování hospodářského svazku, na jejichž základě bude dále prohlubován politický svazek mezi dělnickou třídou a družstevními rolníky, který je pevnou zárukou dovršení výstavby socialismu v naší zemi.

V důsledku nových podmínek na vesnici ztrácejí mnohé funkce dosa vadního systému výkupu na svém významu. Některé jeho dřívější kladné stránky se začínají měnit v nových podmínkách v záporné. Především přestává dosavadní výkupní systém působit jako činitel ovlivňující růst zemědělské výroby. Dosavadní výkupní systém je v rozporu s novými výrobními vztahy vzniklými na vesnici, nepodporuje dostatečně rozvoj výrobních sil v zemědělství a je překážkou pro uplatnění nových metod plánování a tizení zemědělské výroby. 355

Dosavadní výkupní systém podněcoval za existence dvojích cen ke zvy

šování výroby bez ohledu na úroveň vlastních nákladů, jež ve výrobě byly vynaloženy. Při dvojích cenách se dosahovalo růstu čistých peněžních příjmů i při podstatném zvyšování nákladů na jednotku výroby. Zejména v živočišné výrobě se pozornost stále více soustředovala ke kvantitě při zanedbávání kvalitativní stránky výroby. Vysoké ceny státního nákupu

a nízké ceny zpětných dodávek krmiv oslabovaly pozornost k rozvíjení | vlastní rostlinné výroby. Dosavadní výkupní systém se tedy stal vážnou překážkou snižování

vlastních nákladů, odhalování vnitřních rezerv , zvyšování intenzity vý roby a tedy i snižování státních maloobchodních cen , a tím i růstu životní

úrovně všeho lidu. Proto v zemědělství musíme uplatnit zásadu , aby růst tržeb a odměn za práci byl závislý především na růstu výroby a produk tivity práce, a nikoli na růstu příjmů za dodávky za vysoké nákupní ceny.

Dosavadní systém výkupu účinně nepodporoval plné a intenzívní vy užívání původního fondu. Nevytvářel dostatečný ekonomický tlak na efektivní vynakládání prostředků pro zvyšování zemědělské produkce, zejména investic do půdy. To se projevilo ve snahách zatajovat půdu, zejména půdu ornou.

Dosahovaná vysoká úroveň cen v mnohých JZD často podlamovala zá sadu dosahování co největší efektivnosti a hospodárnosti ve společné vý robě. Hmotná zainteresovanost nepůsobila v těchto případech jako činitel k dosahování vysoké úrovně výroby při nejnižších nákladech , ale jako zainteresovanost na dosažení co největšího podílu na státním nákupu. Do savadní výkupní systém nepůsobil jako účinný nástroj k růstu společné výroby uvnitř JZD. Zejména v ekonomicky slabších JZD, která prodá vala tržní produkci převážně jen za výkupní ceny, se nevytvářel dosta

tečný zájem na rozvoji společného hospodaření, a naopak silily snahy soustřeďovat úsilí na rozvíjení záhumenkového hospodářství, ze kterého

se realizovaly produkty převážně jen za nákupní ceny. Dosavadní systém výkupu, který zahrnoval povinné dodávky a státní nákup, dovoloval, aby tržby za produkci dodávanou státu rostly rychleji než tržní produkce. Odpovídalo to politice strany v prvním období združ stevňování vesnice, kdy výkupní systém byl jedním z nástrojů združstev ňování zemědělství, umožňoval výraznou pomoc nově založeným a dosud

neupevněným družstvům a urychlený růst životní úrovně všech pracu jících rolníků. V současných podmínkách, kdy většina družstev je již

hospodářsky upevněna a kdy životní úroveň pracujících rolníků nebývale vzrostla, je však již nezbytné, aby další růst peněžních příjmů zeměděl 356

ského obyvatelstva byl jednoznačně podložen růstem výroby a produkti vity práce.

Systém povinných dodávek a dvojích výkupních cen ztěžoval plánovité využívání objektivních ekonomických zákonů, a zejména zákona hodnoty .

Tržní vztahy mezi městem a venkovem byly nepřehledné a převládaly v nich administrativní prvky. Administrativní složitost výkupu ve svých důsledcích odváděla pozornost zemědělské správy od hospodářskoorgani zátorské a politické práce na vesnici.

Na základě toho, že socialistické výrobní vztahy na vesnici dosáhly rozhodující převahy, uložilo březnové zasedání ÚV KSČ vypracovat návrh na zavedení nového výkupního systému, který by vycházel z iniciativy družstevníků a dále ji rozvíjel a maximálně podněcoval jejich úsilí o roz voj zemědělské výroby a zvyšování její efektivnosti.

Nový výkupní systém a ceny zemědělských výrobků Nový výkupní systém a nové výkupní ceny se stanou jedním z nástrojů pro uskutečňování politiky strany na vesnici. Při jednotné pevné ceně bude zájem družstev obrácen na zvyšování vý. roby, a zároveň i na snižování vlastních nákladů produkce. Hmotná zain teresovanost na výsledcích výroby bude tedy zaměřena správným směrem ,

bude dosaženo lepšího sladění zájmu společnosti se zájmy družstev. Zároveň se zjednodušuje a zlepšuje systém plánování zemědělské vý roby a výkupu a tím se vytvářejí lepší předpoklady pro důslednější využí vání přírodních a ekonomických podmínek v jednotlivých zemědělských závodech, lepší podmínky pro uplatňování velkovýrobních forem hospo daření a rozvíjení účelné specializace. Zavedení nového výkupního systému musí napomáhat k dosažení rychlejšího tempa růstu a zhospodárnění zemědělské výroby, lépe než dosud zabezpečovat státní fondy zemědělskými výrobky a maximálně uspokojovat trvale rostoucí potřeby obyvatelstva. Musí zajišťovat správný vývoj důchodů zemědělského obyvatelstva v souladu s růstem zemědělské

výroby a produktivity práce. Musí umožňovat rozšířenou reprodukci zemědělské výroby, podněco vat zájem družstevníků na růstu důchodů ze společného hospodaření na úkor podílu důchodu ze záhumenku. Musí dále zmírňovat v ekonomicky

odůvodněném rozsahu rozdíly mezi důchody zemědělského obyvatelstva

jednotlivých výrobních oblasti, podporovat účelnou specializaci zeměděl 357

ské výroby na podkladě rajonizace a zavádění velkovýrobních forem hos podaření. Musí také dále zjednodušit administrativu a evidenci souvisící s výkupem zemědělských produktů.

Plněním všech těchto základních úkolů bude dále upevňován svazek mezi dělnickou třídou a družstevními rolníky a dále upevňována socia listická ekonomika v naší zemi.

Vliv nového výkupního systému na růst zemědělské výroby a upevňo vání ekonomiky JZD nelze však přeceňovat. Je třeba mít na zřeteli, že

sebedokonalejší systém výkupu nemůže sám o sobě zabezpečit produkty pro zásobování obyvatelstva a průmyslu. Je to především lepší využití půdního fondu a zvyšování intenzity zemědělské výroby, jež jsou roz hodujícími činiteli dalšího růstu tržní produkce zemědělských výrobků. Hlavním ekonomickým nástrojem zabezpečujícím hmotnou zaintereso vanost družstevního rolnictva a všech ostatních pracujících v zemědělství na trvalém zvyšování zemědělské výroby, dodávek tržní produkce pro státní undy a na soustavném snižování vlastních nákladů zemědělské produkce jsou ekonomicky zdůvodněné ceny. Jsou hlavním nástrojem roz

dělování národního důchodu mezi zemědělstvím a ostatními odvětvími ná

rodního hospodářství. Jejich prostřednictvím bude stát zajišťovat soulad mezi potřebami společnosti a hmotným zájmem jednotných zemědělských družstev a ostatních výrobců zemědělských výrobků.

Tyto nové ceny jsou pro družstva výhodné a jsou stanoveny tak, že uhrazují nejen společensky nutné vlastní náklady na zemědělské výrobky a prostředky na vnitrodružstevní akumulaci, ale umožňují ve stále větším rozsahu dotovat i ostatní družstevní fondy ve výrobních oblastech , které

přicházejí v rozhodující míře v úvahu pro zajištění státních fondů přísluš ným výrobkem .

Nové výkupní ceny musí být v zásadě stabilní na delší období, aby byla zajištěna dlouhodobá hmotná zainteresovanost družstev na zvyšování vý roby a snižování nákladů vynakládaných na zemědělské výrobky. Tyto ceny jsou stanoveny ve vztahu k průměrným výsledkům v zemědělské výrobě. V letech příznivé úrody je třeba, aby si jednotná zemědělská družstva vytvářela finanční i materiální rezervy , z nichž by byly kryty výkyvy v úrodě v jednotlivých letech.

Při zavedení nových výkupních cen dochází jednak k zásadní přeměně v rozdělení důchodu mezi jednotlivými zemědělskými závody, jednak k podstatným změnám v celkových finančních vztazích mezi státem a ze mědělstvím na straně druhé. Část různých dotací a podpor poskytova

ných ze státního rozpočtu se převádí do výkupních cen , jež jsou proto 358

v průměru o 14,7 % vyšší než ceny dosažené v roce 1958. Tím se výrazně posiluje úloha výkupních cen a upevňují se tržní vztahy mezi městem a venkovem . Zároveň se zabezpečuje efektivnější využití prostředků vklá daných do zemědělské výroby.

Nové rozdělení důchodů mezi zemědělskými závody bude znamenat spravedlivé rozdělení peněžních příjmů zemědělského obyvatelstva dů

sledně v souladu s principem odměny podle zásluhy. Výše příjmůpracu jících rolníků nebude již záviset na různém podílu prodejů zemědělské produkce na povinné dodávky a státní nákup, ale jen na celkovém objemu prodávané produkce do centrálních fondů. Stejně tak, jako je uskutečňo vána přestavba dělnických mezd v průmyslu s cílem dosáhnout souladu

mezi růstem mezd a produktivity práce, tak nový výkupní systém zajistí soulad mezi růstem důchodu družstev a růstem objemu jejich tržní produkce. Při celkovém zvýšení výkupních cen proti průměrným cenám roku 1958 se ceny živočišných výrobků zvyšují o 15,6 % a u rostlinných výrobků o 12,7 % . Tím se zvýší rentabilita celé zemědělské výroby a dosáhne se

toho, že bude lépe zabezpečovat potřeby společnosti. U většiny základních druhů potravin se nové ceny přibližují maximálně úrovni maloobchodních cen . Poněvadž jsou náklady na živočišnou výrobu dosud vysoké a nové

výkupní ceny jim vcelku odpovídají, je nutné u některých výrobků živo čišného původu maloobchodní ceny potravin intervenovat (máslo, sýry, tvaroh , hovězí maso, vejce a drůbež). V zemědělské výrobě je proto nutno

v širokém měřítku a všestrannými opatřeními v nejkratší době docílit podstatného snížení vlastních nákladů u všech výrobků, a zvláště u vý robků živočišných.

Dosažení podstatného snížení vlastních nákladů na zemědělské výrobky

má mimořádný význam pro úspěšný a proporcionální rozvoj celého národ ního hospodářství. Snižování vlastních nákladů na zemědělské výrobky nejen představuje zdroj zvyšování čistých důchodů družstev a osobních důchodů družstevníků, ale vytváří předpoklady pro snižování maloob chodních cen potravin , a tím zvyšování životní úrovně pracujících. Nové výkupní ceny výrazně zvýhodňují výrobky pěstované pro potřeby státních fondů převážně v horších výrobních podmínkách ( žito, bram bory, len ), což přispěje ke zvýšení hmotné zainteresovanosti družstev v bramborářské a horské oblasti na trvalém zvyšování výroby a na tomto

základě i k rychlejšímu zvyšování peněžních příjmů družstev. V souladu s potřebami zahraničního obchodu se zvýhodňují tradiční vývozní vý robky ( sladovnický ječmen a chmel ). 359

Nové výkupní ceny hlavních zemědělských výrobků u jakostních tříd , které mají největší podíl na tržní produkci příslušného výrobku, se sta noví takto (v Kčs za 100 kg, za litr, za kus): pšenice II. jakostní třída žito II. jakostní třída

135 , 140,

ječmen sladovnický II. jakostní třída

155 , 85 , 115 , 39, 19 , 220,

oves I. jakostní třída kukuřice velkozrnná

brambory konzumní průměrné jakosti cukrovka

len stonkový, VI. jakostní třída chmel ( průměr) řepka mák

tabák III. jakostní třída

jatečný skot (průměr) jatečná telata jakost B

jatečná prasata (90—110 kg) mléko (za 100 litrů ) vejce (průměr) (za 100 kusů ) ovčí vlna (průměr )

3600, 300 , 1 800 , 1 200 , 900 ,

600 , 1 100 , 180, 86 , 7 434 ,

Ceny v ostatních jakostech se stanoví v odpovídajících relacích k těmto cenám .

Zvláštní zájem státu na pěstování cukrovky je vyjádřen tím , že pěsti telům technické cukrovky budou semena cukrovky vydávána zdarma. Přitom se zachovávají výhody zpětného odprodeje cukru pěstitelům cuk rovky v plném rozsahu 's tím , že jim bude ponecháno na vůli, zda si vy berou zlevněný cukr nebo zda si dají proplatit poskytnutou výhodu v penězích .

U zeleniny a ovoce se ponechává v platnosti zásada stanovení rámco vých cen . Také ceny vinných hroznů budou stanoveny jako ceny rámcové. Výkupní a prodejní ceny osiv a sadby, plemenného a užitkového do bytka budou stanoveny tak, aby uhrazovaly nejen vyšší náklady spojené s jejich výrobou , ale aby zhodnocovaly také vyšší kvalitu těchto výrobků a také kvalifikovanější práci výrobců. V zájmu zvýšené zainteresovanosti JZD a státních statků na výrobě vlastních kvalitních osiv budou jim poskytovány na dodávky osiv a sadby pro semenářské dílce slevy ve výši 30 % prodejní ceny osiv a sadby.

360

Ceny zemědělských potřeb a výrobních služeb V zájmu dalšího zvyšování intenzity zemědělské výroby rozvojem me chanizace prováděné vlastními mechanizačními prostředky družstev se snižují s platnosti od 1. července 1959 ceny zemědělských strojů v prů měru o 30 %, traktorů v průměru o 15 % a náhradních dílů v průměru o 25 % a ceny za odběr elektrické energie o 25 %.

Sazby za práce STS se upravují tak, aby v podstatě kryly vlastní ná klady těchto prací. Družstvům v horské oblasti, družstvům ekonomicky slabým a nově založeným budou i nadále poskytovány slevy z těchto cen . Hospodaření s krmivy Pro zvýšení zájmu zemědělských závodů na maximálním zabezpečení krmivové základny z vlastních zdrojů se stanoví prodejní ceny hlavních druhů krmiv pro zemědělské závody takto (v Kčs za 100 kg ): ječnem krmný

pšenice kukuřice oves

otruby pokrutiny - šroty bavlníkové slunečnicové

odstředěné mléko

115 , 130 , – 130 , 105 , 77, 155 ,

155, 50 ,

Ruší se zpětné odprodeje krmiv. Z centrálního fondu se budou dodávat krmné zrniny jen velkovýkrmnám , dokrmnám a drůbežářským závodům , pokud nemají vlastní krmivovou základnu nebo její rozsah nestačí ke spl

nění plánovaných výrobních'úkolů v mase, a to na základě vybilancované potřeby. Odbyt ostatních krmiv z centrálního fondu krmiv bude nadále řízen

tak, aby zemědělské závody měly úměrně podle potřeb své výroby za bezpečena především speciální krmiva. Budou z něho dále poskytovány příděly okresním míchárnám krmiv a ke krytí vybilancované potřeby volného trhu v maloobchodní síti mi nisterstva vnitřního obchodu.

Zpětné dodávky řízků, melasy, výpalků, odstředěného mléka a syro

vátky za prodej zemědělských výrobků státu zůstanou nadále zachovány. 361

Zemědělská daň

Zemědělská daň se nově upravuje, aby přispěla ke zmírňování rozdílů

důchodů družstev hospodařících v odlišných přírodních a ekonomických podmínkách a současně aby aktivně působila na rozvoj zemědělské vý

roby, na prohlubování socialistických výrobních vztahů , zvyšování ne dělitelných fondů jednotných zemědělských družstev a zvyšování hospo dárnosti.

Zvýšení daně je plně vyrovnáno vyšší úrovní výkupních cen . Takto upravená daň nemá fiskální a administrativní charakter, nýbrž je ekonomickým nástrojem , jehož budou národní výbory využívat jako

jednohoz prostředků k rozvoji zemědělské výroby a upevňování družstev. Za tím účelem se stanoví za základ pro vyměřování daně jednotným zemědělským družstvům skutečně dosažené tržby za zemědělské výrobky,

za výrobky přidružené výroby, za práce a služby a hodnota naturálií roz dělovaných za pracovní jednotky. Od tohoto základu se odečítají pro středky odváděné do nedělitelných fondů družstev.

Daň se vyměřuje podle odstupňované sazby, a to v oblasti kukuřičné 6. % , v řepařské 7 %, bramborářské 3 %, bramborářsko - ovesné 1,5 % a v horské 1 % ze základu pro vyměřování daně. Okresní národní výbory mají právo snížit nebo zvýšit sazbu daně ve všech oblastech o 1 % av mimo řádných podmínkách v oblasti kukuřičné a řepařské výjimečně až o 2 % . Jednotným zemědělským družstvům , která vloží do nedělitelného fondu více než 12 % hrubých peněžních příjmů, sníží okresní národní výbor vyměřenou daň o 10 až 50 % z částky převyšující 12 % dotace nedělitel ného fondu . Sleva může dosáhnout nejvýše jedné poloviny vyměřené daně. Družstvům hospodařícím v horších výrobních podmínkách , družstvům ekonomicky slabým a nově založeným okresní národní výbor může po

skytnout tuto slevu již z částky převyšující 10 % dotace nedělitelného fondu.

Družstvům v pohraničních nedoosídlených okresech může okresní ná rodní výbor snížit daň v úměrném rozsahu, jestliže tato družstva dosa

hují podprůměrných výsledků ve výrobě v důsledku malého počtu pra covníků. Stejný postup může okresní národní výbor zachovat u druž stev, která nejsou hospodářsky a finančně upevněna, zejména u družstev nově založených .

Jednotlivě hospodařícím zemědělcům bude se zemědělská daň vymě řovat ze základu vypočítaného podle průměrných norem výnosnosti na

1 ha zemědělské půdy, odpovídajících úrovni předních družstev v při 362

bližně stejných výrobních podmínkách a podle celkové výměry pozemků zemědělského závodu, způsobilých k zemědělskému obdělávání. K stano venému základu daně se připočtou skutečně docílené příjmy z pěstování

speciálních kultur, popřípadě příjmy z jiné vedlejší činnosti. Drobným zemědělským závodům , zejména v horské a podhorské oblasti, může okresní národní výbor na návrh MNV snížit stanovený základ daně až o jednu polovinu, jestliže to vyžadují místní podmínky a poměry. K vyměření zemědělské daně jednotlivě hospodařícím rolníkům -se použije odstupňovaných sazeb podle velikosti závodu. Za účelem zvýšení hmotného zájmu národních výborů o rozvoj země dělské výroby a plnění výkupních úkolů bude zemědělská daň zařazena

mezi vlastní příjmy místních a okresních národních výborů, kde bude sloužit zejména k zvelebování obcí, k rozvoji kultury na vesnici apod.

Přímá pomoc státu rozvoji zemědělské výroby JZD Soustavný růst výroby, produktivity práce a snižování vlastních ná kladů v našich zemědělských družstvech vede k tomu, že se stále zvyšuje úloha jejich vlastních zdrojů při zabezpečování rozšířené reprodukce.

Těchto podmínek má každé družstvo plně využít k rozvoji výroby, a tím i k vytváření vyšších vlastních zdrojů pro rozšířenou reprodukci. Přímá státní pomoc nemá proto nahrazovat úsilí družstevníků, nýbrž má ve spojení s tímto úsilím přispívat k rychlejšímu rozvoji zemědělské výroby a její efektivnosti. V řadě družstev však jsou zatím vlastní zdroje stále ještě nedostatečné, a proto jim stát poskytuje přímou státní pomoc. Pro nejbližší období je přímá pomoc státu důležitým prostředkem k upevňování nových JZD, družstev dosud ekonomicky neupevněných ,

a zvláště družstev hospodařících v méně příznivých výrobních podmín kách a je tak jedním z účinných prostředků při zmírňování rozdílů

v důchodech družstev podle výrobních oblastí. V nových podmínkách bude přímá pomoc státu jednotným zemědělským družstvům poskyto vána diferencovaně, především podle výrobních oblastí a ekonomických

podmínek jednotlivých družstev v závislosti na dosahovaných výsledcích ve výrobě a na úsporách dosažených při investiční výstavbě.

Nový výkupní systém uvede výsledky hospodaření družstev v soulad se zásadou odměny podle zásluhy. U rozhodující většiny družstev zvýší

se čisté peněžní příjmy tak, že budou dostatečné pro zajištování dotací nedělitelných fondů v rozsahu stanoveném usnesením IV. sjezdu JZD , 383

zvýší se tak podíl vlastních finančních zdrojů na financování přírůstku základních fondů a umožní zvýšení dotací ostatních družstevních fondů . U většiny družstev dojde i k vzestupu odměn za pracovní jednotky proti dosavadnímu stavu. Tento růst odměn za pracovní jednotky bude tím rychlejší, čím účinnější budou provedená opatření ve výrobě.

Ta družstva, jež se neúměrně podílela na výhodách vysokých nákupních cen nebo na vysokých zpětných dodávkách krmiv při poměrně nízkých povinných dodávkách ,' budou sice mít dostatek prostředků pro dotace nedělitelným fondům , ale zajištění dosavadní úrovně odměn za pracovní jednotky a další jejich růst bude předpokládat provedení opatření ke zvýšení výroby, k odhalení vnitřních rezerv růstu produktivity práce, a zejména snižování vlastních nákladů .

Družstvům zaostávajícím a ekonomicky slabým jest již dnes poskytová

na přímá pomoc státu ve větším rozsahu na podkladě konsolidačních plánů. Těmto družstvům bude okresními národními výbory věnována zvýšená pozornost a dosavadní přímá pomoc státu bude přizpůsobována novým podmínkám .

Bude jim napříště poskytována hmotná, kádrová a finanční pomoc v rozsahu, který umožní hospodářské upevnění družstva, a to v závislosti na tom , jak této pomoci budou využívat ke zvýšení výroby. Družstvům v horské oblasti budou poskytnuty podpory na investiční výstavbu , na nákup mechanizačních prostředků, na investice do půdy a ve formě slev za práce STS, hnojiva, osiva apod. Hlavní cestou k řešení přechodných obtíží musí však být u všech druž stev vzestup výroby a snížení nákladů.

Plánování a zabezpečení státního plánu zemědělské výroby a výkupu zemědělských výrobků

Se zavedením nového systému výkupu a nových výkupních cen je třeba odpovídajícím způsobem upravit plánovací a řídící činnost v země dělství tak, aby byla posílena úloha státního plánu a všestranně podpo rován rozvoj iniciativy pracujících při zvyšování výroby a tržní produkce na podkladě maximálního využití místních přírodních a ekonomických podmínek. Základem plánování a řízení zemědělství se stávají dlouhodobé plány

rozvoje zemědělské výroby. Vzájemné vztahy zemědělství a ostatních od

větví národního hospodářství budou stabilizovány vytvořením pětileté 364

-

-

perspektivy dodávek zemědělských výrobků i potřeb hmotného a finanč ního zabezpečení zemědělské výroby.

Pětiletý státní plán výroby a výkupu zemědělských výrobků stanovený vládou bude rozepsán ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství na KNV a jimi na ONV v těchto základních ukazatelích : výroby - stav skotu, z toho krav, stav prasnic, osevní plocha cukrovky,

rozšiřování plochy a obnova chmelnic; - chlebové obilí, sladovnický ječmen, brambory , cukrovka , chmel, řepka - na Slovensku též možnost náhrady slunečnicí maso výkupu

.

celkem , mléko a vejce ; hmotného a finančního zabezpečení

.

investiční výstavba JZD, z toho stroje a zařízení, dodávky hlavních druhů strojů, stavebních hmot pro svépomocnou výstavbu, dodávky strojených hnojiv, úvěr na investiční výstavbu a prostředky dlouhodobé potřeby, rozsah prostředků státní podpory. Ministr zemědělství a lesního hospodářství nebo rada KNV mohou výjimečně podle konkrétních podmínek jednotlivých krajů nebo okresů rozšířit rozsah stanovených výkupních ukazatelů státního plánu o 1 nebo nejvíce 2 zemědělské výrobky plánované po linii výkupních organizací, a to v případě, že jde o výrobky zvlášť důležité pro zabezpečení státních potřeb a pro výrobní zaměření kraje nebo okresu . Hlavním článkem řízení a plánování rozvoje zemědělství jsou okresní národní výbory. Jejich prvořadým úkolem je napomáhat rozvíjení ini ciativy a aktivity pracujících v zemědělství při odhalování velkých rezerv ve výrobě, mnohem důsledněji se opírat o jejich znalosti i výrobní zkuše nosti, konkrétně je vést k zavádění socialistických forem velkovýroby, k neustálému snižování vlastních nákladů a k rozvoji a upevňování eko nomiky JZD. Při zabezpečování těchto úkolů je nutno zvýšit úlohu míst ních národních výborů a jejich zemědělských komisí.

K plánovitému řízení zemědělské výroby je nutné vytvořit na ONV organizační předpoklady k tomu, aby mohly provádět soustavnou pláno vací činnost ve vztahu ke každému družstvu ;

politickoorganizační práci zaměřit na kvalitní vypracování pětiletých

plánů v jednotlivých družstvech a jejich zabezpečování konkrétními opatřeními zaměřenými na zvyšování výroby, růst produktivity práce a snižování vlastních nákladů na jednotku produkce;

stanovit v plánech současně s výrobními a výkupními úkoly i prostředky hmotného a finančního zajištění místo dosavadního časově odděleného projednávání a řešení těchto částí plánů; 365

při řízení a plánování zemědělství využívat nejenom hmotných a finanč. ních ukazatelů státního plánu, ale i ukazatelů charakterizujících efektiv nost prostředků vkládaných do zemědělství, růst osobních důchodů

družstevníků a tvorbu vlastních finančních zdrojů družstev pro dotaci družstevních fondů ;

v plánu vycházet z mobilizačních úkolů výroby zdůvodněných potře bami společnosti a možnostmi maximálního využití přírodních a ekono mických podmínek a vytvářet však přitom také úměrné hmotné a finanční rezervy ;

vztah jednotlivých výkupců k jednotným zemědělským družstvům

podložit smluvním jednáním zabezpečujícím v rámci okresu plánovanou tržní produkci.

Úkoly státního plánu výroby a výkupu se z okresního národního výboru na jednotná zemědělská družstva zásadně dále již direktivně neukládají. Okresní národní výbor podle vlastní koncepce rozvoje zemědělské výroby jak v okrese, tak u jednotlivých družstev projedná a dohodne

s jednotlivými JZD za účasti MNV zajištění úkolů státního plánu výroby a výkupu stanoveného okresu . Při rozmísťování úkolů státního plánu výroby a tržní produkce bude ONV vytvářet předpoklady pro účelnou

specializaci výroby v jednotlivých družstvech v souladu s požadavky státního plánu .

Při jednání o úkolech tržní produkce okresu budou družstva také in

formována o úkolech ve výkupu výrobků plánovaných po linii výkupních organizací (např. len , zelenina, osiva atd .).

ONV s aktivem zemědělských odborníků a pracovníků výkupních organizací za účasti MNV pomůže jednotlivým družstvům vypracovat jejich vlastní návrhy pětiletých plánů v členění podle jednotlivých let. Tyto návrhy projedná rada ONV a schválí je usnesením pro každé druž stvo v případě, že jsou zabezpečovány úkoly výroby a tržní produkce určované státním plánem okresu . Současně se stanoví rozsah materiálové

a finanční pomoci, kterou stát poskytne družstvu v závislosti na plnění úkolů plánu ve výrobě a výkupu zemědělských výrobků. Jednotlivé výkupní organizace uzavřou s družstvy rámcové pětileté smlouvy o dodávkách zemědělských výrobků, a to jak výrobků stanove ných ve státním plánu, tak i výrobků plánovaných po linii výkupních organizaci. V jednotlivých letech musi být úpravy pětiletého plánu v zájmu jeho stability omezeny na minimum . Nutné úpravy budou předkládány vládě ke schválení a změny budou rozepsány až na okresy , kde okresní národní 366

výbory projednají s jednotlivými družstvy za účasti MNV zajištění zpřes něných úkolů státního plánu.

Jednotlivé výkupní organizace dohodnou a ročními smlouvami zajistí dodávky tržní produkce stanovené státním plánem i tržní produkce plá nované po linii výkupních organizací tak , aby do 20. prosince mohly rady okresních národních výborů svým usnesením schválit jednotným zemědělským družstvům roční úkoly výroby a výkupu spolu s potvrzením rozsahu materiálového a finančního zabezpečení výroby ze strany státu pro příští rok .

Družstvům , která ze spekulačních důvodů odmítnou se podílet na

zajištění ročních úkolů státního plánu, budou úkoly uloženy výměrem , který nahradí smlouvu o dodávce.

Při projednávání úkolů státního plánu a při jeho zabezpečování v plá nech JZD se opírají okresní národní výbory o úzkou spolupráci s místními národními výbory a o přímou jejich účast a pomoc při rozvoji zemědělské výroby.

V souladu s požadavkem , aby záhumenkové hospodářství mělo pouze charakter doplňkového hospodářství pro vlastní spotřebu družstevníka a jeho rodiny, nebudou na záhumenková hospodářství ukládány úkoly v tržní produkci. Výkupní plány pro JZD budou vycházet z celkové výměry půdy družstva včetně záhumenků . JZD sama stanoví, jak a kte ří členové se budou podílet ze své výroby na záhumencích na plnění smluv o dodávkách uzavřených družstvem .

Doporučuje se jednotným zemědělským družstvům , aby sama zajiš tovala výkup přebytků zemědělských výrobků ze záhumenků; za tuto čin nost jim budou výkupní organizace poskytovat určitou úhradu . Jednotlivě hospodařícím rolníkům budou i nadále určovány dodávky zemědělských výrobků výměrem . Místní národní výbor rozpracuje a pro jedná úkoly s jednotlivými závody s přihlédnutím k jejich velikosti, výrobním a sociálním podmínkám a uloží jim je výměrem ; skupině drobných rolníků od 0,5 ha do 2 ha zemědělské půdy budou stanoveny dodávky především v mase celkem , v mléku a vejcích, popří padě v cukrovce ;

skupině rolníků s výměrou nad 2 ha zemědělské půdy budou vyměřo vány úkoly výroby a výkupu v ukazatelích státního plánu stanovených okresu .

Drobným držitelům půdy od 0,1 do 0,5 ha zemědělské půdy se dodávky

nevyměřují. Výkupní organizace budou přebytky jejich výroby vykupovat dosavadním způsobem za nové ceny. 367

4

Smlouvy o dodávkách budou uzavírat výkupní organizace s jednotlivě hospodařícími rolníky pouze na ty výrobky, které nebyly závodu uloženy výměrem místního národního výboru. Plnění plánovaných úkolů výroby a výkupu bude pravidelně hodnoceno.

Čtvrtletně budou prováděny rozbory hospodaření JZD se zaměřením na plnění úkolů obsažených v ročním plánu družstva. Po uplynutí roku provede okresní národní výbor komplexní rozbor hospodaření JZD a plnění smluv. Na základě jeho výsledků stanoví opatření k dalšímu rozvoji zemědělství v okrese. Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství bude v zájmu kom

plexního řešení otázek rozvoje zemědělské výroby a tržní produkce od

povídat za řízení zemědělské výroby a tržní produkce prostřednictvím národních výborů. Za tím účelem se převede normativní a cenotvorná činnost v otázkách výkupu z ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků na ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství. V souvislosti s tím se zruší na krajských a okresních národ ních výborech dosavadní odbor zemědělství a lesního hospodářství aodbor

výkupu a vytvoří se jeden výkonný orgán pro komplexní řízení a plánování zemědělské výroby a výkupu .

Opatření vyplývající z tohoto usnesení vstupují v platnost dnem 1.ledna 1960 .

Zavedení nového výkupního systému naléhavě vyžaduje podstatné zesílení organizátorské a řídící práce strany v zemědělství. Z tohoto hlediska

musí stranické organizace spatřovat svou hlavní pracovní náplň v péči o soustavné zvyšování zemědělské výroby, rozvíjení socialistického soutě žení a organizování velkovýrobních forem hospodaření ve všech socialis tických zemědělských závodech. To vyžaduje, aby hluboce pronikaly do řešení všech výrobních a ekonomických otázek v JZD a na státních stat cích a zabezpečovaly jim účinnou pomoc.

Ústřední výbor KSČ má za to , že zavedení nového systému výkupu a nových výkupních cen velkou měrou přispěje k dalšímu rozmachu ini ciativy všech jednotných zemědělských družstev , státních statků a všech

pracujících v zemědělství v boji za podstatné zvýšení zemědělské výroby. V rozvíjení zemědělské výroby a upevňování jednotných zemědělských družstev přísluší zvýšená úloha národním výborům , především místním

národním výborům a jejich stálým komisím a aktivu. Národní výbory všech stupňů mají na zemědělském úseku přejít k politickoekonomickému 368

řízení zemědělství, rozvíjet iniciativu družstevníků a účinně působit na zvyšování výroby a na snižování nákladů.

Ústřední výbor KSČ očekává, že všichni pracující v zemědělství zná sobí své úsilí k dosažení rychlejšího tempa růstu celé zemědělské výroby na základě plného využívání všech výrobních zdrojů, v první řadě půdy,

jakožto základního výrobního prostředku v zemědělství, že budou široce zavádět velkovýrobní formy hospodaření, neustále zvyšovat produktivitu

práce a snižovat vlastní náklady zemědělských výrobků. Tím pomohou stále zlepšovat zásobování našeho lidu a vytvářet předpoklady pro další snižování státních maloobchodních cen základních životních potřeb. To přispěje k dalšímu upevnění nerozborného svazku dělnické třídy s pracujícím rolnictvem - pevného základu úspěšného dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.

24 Usnesení a dokumenty

369

ZÁSADY ROZVOJE SOCIALISTICKÉHO SOUTĚŽENÍ K 15. VÝROČÍ OSVOBOZENI ČSR SOVĚTSKOU ARMÁDOU ZA SPLNĚNÍ A PŘEKROČENÍ ÚKOLŮ PLÁNU ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V ROCE 1960

A VŠENÁRODNÍHO HNUTÍ ZA ZVÝŠENÍ ÚRODNOSTI ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 7. ČERVENCE 1959

Všechen náš lid usiluje o splnění úkolů vytyčených XI. sjezdem KSČ při dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Mocným podnětem k dal

šímu růstu nadšení a inciativy pracujících bude blížící se 15. výročí osvo bození naší republiky Sovětskou armádou. Rozsáhlé soutěžení na počest tohoto významného výročí nám pomůže dosáhnout dalších úspěchů v celém národním hospodářství, především v zemědělské výrobě. Druž

stevníci a ostatní pracující na vesnici pozdraví toto výročí svými závazky pod heslem :

, Splnění a překročeníplánu zemědělské výroby v roce 1960 — vlastenecké hnutí na počest 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.“ K dosažení rozhodného obratu v rozvoji zemědělské výroby při plnění současných úkolů a ke splnění a překročení plánu na rok 1960 nás orientuje březnové a červnové usnesení ústředního výboru KSČ. Základní podmín ky k jeho splnění jsou dány rozhodující převahou socialistických výrobních vztahů a novou organizací výkupního systému i hmotné zainteresovanosti družstev a družstevníků na zvyšování výroby. Dosažení podstatně rychlej šího tempa zvyšování zemědělské výroby je nezbytnou podmínkou k za jištění plánovaného růstu životní úrovně všeho pracujícího lidu. Splnění a překročení plánu zemědělské výroby v příštím roce vyžaduje

její zvýšení nejméně o 6 % proti předpokládané skutečnosti roku 1959. To znamená vyrobit o 230 000 tun více zrnin, brambor o 360 000 tun, pícnin o 650 000 tun , masa o 100 000 tun a mléka o 190 mil. litrů. Splně ním těchto plánovaných výrobních úkolů budou vytvořeny příznivépod mínky pro úspěšný nástup do třetí pětiletky.

Soustavné plnění plánu zemědělské výroby vyžaduje pomocí závazků a socialistického soutěžení dosáhnout plného využívání všech rezerv 370

a výrobních zdrojů, především půdy jako základního výrobního prostřed ku v zemědělství. Hlavní pozornost věnovat vzestupu rostlinné výroby, zejména výroby krmiv. Důsledně rozšiřovat pokrokové zkušenosti, plně využívat dosavadní techniky a zavádět v širokém měřítku novou techniku, zavádět pokrokovou velkovýrobní technologii a poznatky vědy do všech

odvětví zemědělské výroby, neustále zvyšovat produktivitu práce a snižo vat vlastní náklady zemědělské výroby. Rozhodujícím opatřením k zabezpečení podstatného růstu rostlinné

výroby v příštím roce, a zejména v dalších letech je plné využívání a ne ustálé zúrodňování veškerézemědělské půdy. Z podnětu strany a vlády

přikročila již mnohá JZD a státní statky k ustavování melioračních družstev a provádění nejrůznějších agrotechnických a vodohospodářských prací.

Pracující východního Slovenska zahájili nástup kprovedení rozsáhlých melioračních prací k zúrodnění a lepšímu vyžití půdy a vyzvali všechny pracující k účinné pomoci při rozvoji zemědělské výroby. Jejich výzva se setkává s živým ohlasem v mnoha jednotných zemědělských družstvech, v okresech a krajích. Je proto třeba i další pracující v celé republice zapojit do velkého celonárodního úsilí za zúrodnění půdy a za rychlé zvýšení ze

mědělské výroby. Dosáhnout, aby zvýšení zemědělské výroby se stalo středem pozornosti celé strany ve městech i na vesnicích, aby se stalo věcí všeho lidu .

V odpověď na usnesení ÚV KSČ, na výzvu pracujících východního Slovenska, na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou je proto nutno vyvolat hnutí družstevníků, na kterých především záleží, a dosáhnout podpory ostatních pracujících na vesnicích i ve městech , společenských organizací, závodů, úřadů, armády, a tak dosáhnout celo národního nástupu ke zvýšení zemědělské výroby. Iniciativu pracujících rozvíjet :

1. Za splnění a překročení plánu zemědělské výroby na dosavadní půdě v roce 1960.

2. Zároveň rozvinout širokou akci za zvýšení výroby rozšířením a zú rodněním další půdy.

Správným politickým pochopením významu rozvoje socialistické zea

mědělské výroby, společným úsilím pracujících měst a venkova, široce rozvinutým socialistickým soutěžením v zemědělství a svépomocí občan stva je možno podstatně zvýšit rozsah a účinnost opatření strany k rychlé mu rozvoji zemědělské výroby při maximálním využití vynakládaných materiálních a finančních prostředků . 371

1. Splnit a překročit plán zemědělské výroby v roce 1960 Politický a hospodářský význam urychlení rozvoje zemědělské výroby

vyžaduje, aby pod vedením stranických orgánů a organizací byla rozvíjena účinná masová politická a hospodářskoorganizátorská práce národních výborů, zejména okresních a místních , a organizací Národní fronty tak, aby zabezpečení úkolů zemědělské výroby se stalo záležitostí všech pra cujících vzemědělství, občanů na vesnici a celonárodním úkolem .

Důležitým předpokladem splnění a překročení úkolů plánu na rok 1960 je důsledné uplatnění nového způsobu plánování. Již v období příprav na sestavení plánu budou stranické orgány a organizace zaměřovat práci ná rodních výborů tak, aby rozmístění úkolů státního plánu na jednotlivá

JZD bylo vypracováno na základě důkladného rozboru ekonomiky a vý robních možností jednotlivých JZD za účasti širokého aktivu zemědělských pracovníků a nepřipustit šablonovitý, administrativní způsob rozpisu plánu.

Hlavní pozornost v červenci a v srpnu soustředit na projednávání plá novaných úkolů přímo na vesnicích . Správné projednávání výrobních

úkolů a závazků nám zajistí, že o plánu výroby na příští rok bude jednáno s každým družstevníkem a pracovníkem státního statku, což přispěje k rozvíjení jejich iniciativy a aktivity. Pomůže nám dále k urychlení a dobrému provedení žní a podzimních prací, se kterými se vytvářejí dobré předpoklady pro plnění úkolů roku 1960. Přispěje k překlenutí některých případných negativních jevů při přechodu na nový výkupní systém , pro tože bude v zájmu každého družstevníka, aby se staral o zabezpečení všech naturálních fondů pro výrobu v příštím roce. Konečně splnění plánu roku 1960 nám zajistí dobrý nástup do třetí pětiletky. V tomto období půjde o to, aby projednávání výrobních úkolů se stalo záležitostí všech členů JZD i občanů na vesnicích , aby stranické organi zace rozvíjely jejich aktivitu při jednání a vytváření podmínek pro splnění plánu. Půjde dále o to, aby byla odhalována úzká místa v plánu výroby a na jejich řešení orientováno úsilí všech družstevníků. Všechna opatření na

splnění plánu a závazků je třeba projednávat v jednotlivých pracovních skupinách a zvlášť s družstevníky na každém pracovišti, například v živo čišné výrobě v kravíně, vepříně, s ošetřovatelkami prasnic, v drůbežárně apod. Souhrnná opatření se všemi návrhy a závazky jednotlivců i skupin projednat na členské schůzi JZD po předchozím projednání ve stranické organizaci.

Příprava plánu a jeho projednávání v JZD má tvořit nedílnou součást 372

práce místních národních výborů. Místní národní výbor musí v této době

projednat návrh plánu, plně se podílet na jeho vypracování a uzavírání závazků. Plnění plánu i závazků má místní národní výbor soustavně kon

trolovat, projednávat na svých zasedáních a pro jeho splnění mobilizovat všechny pracující v obci. Okresní národní výbory poskytnou místním ná rodním výborům a JZD pomoc odbornými pracovníky a budou pečovat o to , aby místní národní výbory cítily plnou odpovědnost za rozvojvýroby v obci.

Stranickým organizacím připadá odpovědný úkol, jak rozpis plánu a uzavírání závazků bude v JZD a ve státních statcích provedeno. Na nich

záleží, jak budou úkoly plánu i závazky splněny. K tomu musí stranické organizace dále zlepšit stranickou práci, práci mezi lidmi a politickou agitaci. Zvýšit náročnost na komunisty pracující na hospodářském úseku , hluboko proniknout do odborných otázek řízení a hospodaření v země dělství a dbát o to, aby všechna usnesení stranických orgánů byla poctivě a důsledně splněna. Okresní výbory strany věnují stranickým organizacím všestrannou pomoc při přípravě, projednávání a plnění výrobních úkolů a závazků v JZD a státních statcích tak , aby byly zabezpečeny státní zájmy a soustavně vytvářeny podmínky k dalšímu úspěšnému hospodaření družstev .

Cestou socialistického soutěžení je nutno soustavně rozvíjet aktivní síly a tvůrčí iniciativu pracujících v zemědělství. Celá řada JZD, státních statků, skupin i jednotlivců jako ohlas na opatření strany přijala již závazky

k zabezpečení úkolů zemědělské výroby. Nyní půjde o další rozšíření a usměrnění socialistického soutěžení na hlavní problémy a ukazatele, které budou rozhodující pro splnění výroby. Zvýšené úkoly budou vyžadovat

nové metody prácei nové, kvalitativně vyšší formy socialistické soutěže. Uzavírání socialistických závazků a rozvoj socialistického soutěžení organizovat zároveň s rozpisem plánu na rok 1960. Vycházet přitom ze zhodnocení závazků JZD a státních statků, které se zavázaly dosáhnout plánované úrovně zemědělské výroby v druhé pětiletce o rok dříve, dále závazků ke IV . sjezdu JZD apod .

V rostlinné výrobě půjde o uzavírání závazků k dosažení vysokých hektarových výnosů obilovin, technických plodin a krmiv dodržováním agrotechnických zásad, používáním šlechtěných osiv a sádí, snížením

ztrát při sklizni a skladování, důsledným bojem proti plevelům , škůdcům a chorobám apod. Všechna opatření musí směřovat především k zajištění dostatečné vlastní krmivové základny v každém zemědělském závodě, zejména výroby sena a siláže. 373

V živočišné výrobě půjde o závazky ke zvýšení stavů a užitkovosti hos podářských zvířat hospodárným využíváním krmiv, rychlým zaváděním a rozšiřováním velkovýrobní technologie, rychlou a levnou výstavbou společných stájí, zrychlením obratu stáda apod. Ke splnění náročných úkolů státního plánu na rok 1960 bude třeba vy

tvořit podmínky již v letošním roce. Proto je třeba zejména při projedná vání výrobních úkolů na rok 1960 organizovat uzavírání závazků a na tom to podkladě široký rozmach socialistického soutěžení za včasné a bezztrá tové provedení žní, za dodržení agrotechnických lhůt a provedení sklizně okopanin v podzimních pracích, za zabezpečení krmiv a ustájení dobytka v zimních měsících apod. Plánované úkoly a přijaté závazky je nutno podložit konkrétními tech nickoorganizačními opatřeními, jejichž uskutečňování vytvoří předpo

klady pro plynulé a důsledné plnění a překračování plánu družstva nebo státního statku .

V současné době kontrolovat a rozšiřovat opatření u JZD a MNV ze jména na provedení rychlé a bezztrátové sklizně obilovin a krmných plo din, okopanin, osiv jetelovin a na zasetí strniskových směsek , na včasné a kvalitní provedení osevu ozimů a hluboké orby, na intenzívní provádění

meliorací a ostatních opatření k zýrodnění půdy, na rozšíření orné půdy, na zavádění velkovýrobní technologie v živočišné výrobě, na zvýšení stavů skotu , krav, prasat a prasnic ( zejména zvýšení výroby selat pro jaro 1960) apod.

Iniciátorem a řídící silou soutěžení v zemědělství k 15. výročí osvobození CSR Sovětskou armádou budou stranické orgány a organizace. Přímým organizátorem soutěžení v družstvech musí se stát představenstvo JZD spolu s místními národními výbory. Nositelem rozvoje socialistického soutěžení na státních statcích a STSjsou odborové organizace spolu s ve dením závodů. Významnou úlohu při rozvíjení socialistického soutěžení mají organizace ČSM . Hlavní důraz je třeba klást na rozvoj soutěžení uvnitř JZD , státních statků a ST$. Soutěžení mezi jednotlivci a pracovními skupinami za

vzorné a nejlepší plnění úkolů a závazků je nejspolehlivější cestou k za jištění masovosti v soutěžení a ke splnění úkolů . Závazky jednotlivců

a pracovních kolektivů budou podkladem pro závazky celých zeměděl ských závodů. Účinnou formouje soutěžení dvojic JZD , STS a státních statků. Závazky jednotlivých JZD a státních statků budou zaměřovány zejména na rozhodující úseky výroby v podmínkách daného závodu, to je

především na splnění a překročení těch úkolů, jimiž může příslušný závod 374

nejvíce přispět ke splnění a překročení úkolů okresu a kraje. Při soutěžení okresů a krajů klást důraz na vzájemnou výměnu zkušeností. Z osvědčených základů socialistického soutěžení vyrůstají i v zeměděl

ství podobně jako v průmyslu prvé příklady nových kvalitativně vyšších forem socialistického soutěžení, zejména soutěžení pracovních kolektivů o získání titulu „ brigáda socialistické práce “. Hlavním průkopníkem v soutěžení o titul „ brigáda socialistické práce se má stát především mládež, která již v současné době několik podobných kolektivů vytvo

řila. V jednotlivých okresech je třeba vytvářet příklady tohoto hnutí již v období žní a podzimních prací alespoň v nejlepších JZD a státních statcích .

Při organizování socialistického soutěžení i nadále vycházet z usnesení sekretariátu ÚV KSČ „ Zásady socialistické soutěže na zemědělském úseku v roce 1958 a dalších letech " zveřejněného v bulletinu I č. 51, roku

1958. Usilovat o odstranění formálnosti, zajistit důslednou kontrolu a vyhodnocení závazků, zvýšit odpovědnost stranických orgánů a organi zací, národních výborů a odborových organizací za průběh socialistického soutěžení.

Kontrolu plnění závazků a hodnocení soutěžení uvnitř JZD a státních statků provádět zásadně při každém pravidelném hodnocení plnění výrob ního plánu, jehož součástí jsou socialistické závazky. V živočišné výrobě provádět kontrolu a hodnocení zpravidla měsíčně, plnění závazků dojiček a ošetřovatelek nosnic prověřovat dekádně a každodenně. V rostlinné vý robě prověřovat plnění závazků a hodnotit soutěžení v průběhu polních prací dekádně i v kratším rozmezí (podle charakteru práce denně), dále po skončení jednotlivých etap polních prací a po sklizni. Kontrolu a hodno cení provádět na pracovištích a výrobních poradách, na schůzích všech družstevníků neb zaměstnanců .

V rámci obci za pravidelné hodnocení soutěže zodpovídá stranická or ganizace a provádí je představenstvo JZD ve spolupráci s MNV. Na stát ních statcích a STS hodnocení soutěže provádí odborová organizace spolu s vedením závodu . Za hodnocení soutěže v rámci celého okresu

zodpovídá okresní výbor strany a provádí je ONV za účasti zástupců sou těžících závodů.

Zásadní prověrku plnění závazků a rozvoje socialistického soutěžení provádět současně s pravidelnou tříměsíční kontrolou a hodnocením

plnění usnesení ÚV KSČ z března a června 1959, jak bylo ústředním vý borem uloženo.

Důležitým pomocníkem stranických orgánů a organizaci při provádění 375

kontroly plnění úkolů a uzavřených závazků se stane aktiv finančních a účetních pracovníků v okresech . Příslušný návrh bude předložen sekre tariátu ÚV KSČ.

Vedle hlavního hesla — „ Splnění a překročení plánu zemědělské výroby

v roce 1960 — vlastenecké hnutí na počest 15. výročí osvobození Českosloven ska Sovětskou armádou " - budou celostátně i v jednotlivých krajích a okresech z JZD a státních statků vytyčována na podporu hlavního cíle dílčí hesla k jednotlivým úsekům výroby, jako: - „ Na počest 15. výročí osvobození ČSR splníme a překročíme pláno vané úkoly zemědělské výroby v roce 1960."

– „ Více obilí a masa — náš příspěvek k dalšímu rozkvětu republiky.“ „ Obrat v zemědělské výrobě - cesta k dalšímu zvýšení životní úrovně.CC“

Jako inicátor soutěžení vystoupí některá JZD okresu Přerov, kraj

Olomouc. Závazky a výzvu JZD okresu Přerov předá delegace družstev níků prvnímu tajemníku ÚV KSČ soudruhu Antonínu Novotnému. Po přijetí delegace družstevníků budou závazky a výzva zveřejněny v denním tisku, rozhlase a televizi. Bude psáno a hovořeno o významu těchto závazků , ukazováno, jak byly připraveny a jak jednotliví členové JZD se na svých úsecích budou starat o jejich splnění. Na výzvu těchto JZD je při pravován masový ohlas v celém Olomouckém kraji a dále v krajích Hradec

Králové, Praha a Jihlava a ostatních . S ústředním výborem KSS a kraj skými výbory strany bylo zajištění výzvy a ohlasu projednáno. Na zajiš

tění širokého ohlasu a rozvoje socialistického soutěžení byla zaměřena rovněž práce politické brigády ÚV KSČ. 2. Rozvinout všenárodní hnutí za rozšíření a zúrodnění

půdy, zejména prováděním meliorací Pro trvalé a rovnoměrné zvyšování zemědělské výroby má velký význam správné hospodaření s půdní vláhou . Meliorační práce, zejména odvodňo

vání a zavodňování, bude třeba postavit do čela opatření ke zvýšení rost

linné výroby, ke zvýšení hektarových výnosů a tím i užitkovosti dobytka. Na jejich provedení závisí v mnohém splnění plánu roku 1960, a proto všechna opatření k melioracím a zúrodnění půdy musí tvořit s rozpisem plánu nedílný celek. Na tyto úkoly, na jejich provádění, musí celá strana orientovat pra

cující na vesnici a zajistit jim i potřebnou pomoc ostatního občanstva 376

z měst a závodů. Politickou prací dosáhnout, aby každý občan cítil

povinnost zúčastnit se a pomoci při provádění meliorací a zúrodnění půdy. V letošním roce je plán meliorací v celostátním měřítku vcelku úspěšně

plněn a je možno při organizovaném úsilí jeho značné překročení. Vedle toho jsou zde předpoklady provádět svépomocí družstevníků a pracov níků státních statků za účinné pomoci ostatních občanů v masovém měřítku nejrůznější drobné i větší úpravy vodních poměrů, úpravy a obnovení rybníků, nádrží, odvodnění i zavlažování, úpravy pozemků a řadu dalších prací pro zúrodnění půdy i úpravy vzhledu obcí. Zároveň je možno soustředit úsilí pracujících k provedení rozsáhlejších, to je okresních , krajských nebo oblastních akcí. Všenárodní hnutí a uzaví

rání závazků k provedení melioračních prací a zúrodnění půdy vést pod heslem :

„ Melioracemi za zúrodnění půdy, za vyšší výnosy, za zvýšenou životní úroveň ! "

Úsilí pracujících o překročení plánu meliorací orientovat na : 1. Velké zemědělské vodohospodářské stavby krajského nebo oblastního významu Jde o rozsáhlé meliorační akce projekčně připravené nebo již započaté, které přispějí jednak k získání značného množství nové zemědělské půdy, jednak k podstatnému zvýšení zemědělské výroby. Jsou to například tyto akce: v kraji Praha – poděbradská blata, odvodnění ( 3700 ha), využití městských odpadních vod města Neratovic pro závlahu ( 289 ha); v kraji České Budějovice - odvodnění pozemků Státního statku Volary, Černá v Pošumaví, Vyšší Brod a Malonty (1500 ha ); odvodnění Volary II (645 ha); odvodnění pozemků statku Rapšach (614 ha) ; odvodnění zbu dovských blat (611 ha ); úprava Soudného potoka ;

v kraji Plzeň- odvodnění pozemků ČSSS Veselí (540 ha), ČSSS okre su Tachov (650 ha );

v kraji Ústí nad Labem – odvodnění pozemků ČSSS a JZD akce Vrbka - Písty - Budyně (271 ha); v kraji Hradec Králové — Trotina, odvodnění (1500 ha );

v kraji Brno - Znojmo I, odvodnění (1000 ha ), Hrušovany, odvodnění (1400 ha ), Krhovice - Hevlín, závlahy (6880 ha ); 377

v kraji Ostrava - Český Těšín , odvodnění (2543 ha), Bohumín - Hlučín, odvodnění (2000 ha ); v kraji Nitra a Bratislava - Madunice I, závlahy (2000 ha );

v kraji Košice - Mezibodroží, odvodnění a závlahy (3000 ha ). II. Masové meliorační akce místního významu

Zde je třeba vycházet z místních podmínek , pracovních rezerv , využívat období mezi sezónními zemědělskými pracemi apod. Je možno zejména provádět: obnovu nefungujících melioračních zařízení, zejména meliorač ních koster, kde nejsou nároky na stavební materiál;

čištění a vyvážení zanesených rybníků a nádrží za účelem podstatného snížení hladiny vzdutých vod a získání materiálu ke kompostování; budování drobných rybníků, vodních nádrží na stržích a potocích cestou

svépomoci občanstva za strojní pomoci STS a krajských podniků země dělských a lesnickotechnických meliorací. Těchto vodních zdrojů využít k jednoduchým závlahám přeronem nebo výtopou a k rozšíření chovu vod ní drůbeže a chovu ryb ;

úpravy vodních toků a budování odpadů povrchových vod především v podmínkách umožňujících upevnění svahů a koryt drnem , osetím ,vý sadbou keřů a stromů aj.; urychlení melioračního detailu u plánovaných akcí v době vegetačního

klidu, aby nedocházelo k vyřazování pozemků z výroby; rekultivaci pozemků odstraňováním křovisek a kamenů, likvidací zby tečných mezí a příkopů a jednoduchými úpravami cest ; výsadbu ovocného stromoví a rychle rostoucích dřevin v místech, která nelze jinak zemědělsky využít ;

výrobu kompostů v jednotných zemědělských družstvech a na státních statcích. K tomu účelu využít zemin získaných čištěním melioračních

a silničních příkopů, rybníků apod. Zřizovat kompostárny a výrobny humusních hnojiv při městech s využitím městského odpadu. Zabezpečení širokého nástupu za provádění melioračních prací si vy žádá důslednou politickou přípravu a organizační úsilí a bude klást značne nároky na práci krajských a okresních výborů strany, stranických organi zací avšech komunistů i na práci národních výborů všech stupňů. Vyžádá

si také důslednou podporu jednotlivých ministerstev a ústředních orgánů.

378

Politickoorganizační a technické zajištění Těžiště provádění prací bude na vesnicích, v JZD a státních statcích, těžiště řízení v okresech, případně v krajích. Ministerstva a ústřední orgány budou vytvářet příznivé podmínky pro nástup a v průběhu prací a poskytovat při rozvíjení hnutí všestrannou pomoc. Aby bylo dosaženo nejlepších výsledků v zúrodnění půdy a ve zvýšení zemědělské výroby, je nutno k tomu cíli vytvořit jednotné organizované úsilí strany, státních a hospodářských orgánů a všech pracujících. Ministerstva a ústřední orgány

Ministerstvo zemědělství za podpory ostatních ministerstev , hospo dářských orgánů a po dohodě s krajskými národními výbory připravi

technické zabezpečení hnutí (projekční připravenost, materiálové a finanč aí zabezpečení apod .).

Bude prováděno získání kvalifikovaných pracovníků pro meliorace z mi nisterstev, z projektových a výzkumných ústavů, vysokých škol a ostatních institucí pro potřeby jednotlivých krajů a okresů. Na pomoc krajům ministerstvo zemědělství vytvoří aktiv politicky vyspělých a zkušených odborníků, kteří budou vybaveni potřebnou pra vomocí. Budou vysílány komplexní skupiny, které na místě pomohou, zhodnotí dosavadní zkušenosti z provádění a organizování prací a budou

je přenášet v rámci pomoci ostatním krajům a okresům . Ve všech ústředních orgánech a jim podřízených závodech a orga nizacích , úřadech a podobně je nutno získávat pracovníky na pomoc a

podporu hnutí za zúrodnění zemědělské půdy. Uzavírat patronátní smlouvy na provedení některých prací (z řad pracovníků ministerstev, úřadů, obchodů, škol, armády, útvarů ministerstva vnitra a různých instituci).

Zabezpečit potřebnou výrobu melioračních trubek zejména v podnicích ministerstva stavebnictví v letošním roce. To předpokládá, aby tyto závody spolu se závody řízenými národními výbory zvýšily ještě v letošním roce

výrobu trubek o 50 mil. kusů (z toho 30 mil. kusů pro zvýšený úkol), aby plnily a překračovaly svůj plán výroby. Přezkoumat využití mechanizačních prostředků pro zemní práce a dal ších vhodných strojů a uvolnit ( zapůjčit) část z nich pro krajské podniky zemědělských a lesnickotechnických meliorací a STS k provádění zúrod nění půdy. Zajistit patronátní akce závodů, armády a složek ministerstva 379

vnitra uvolněním vhodných mechanizačních i dopravních prostředků těchto organizací za úhradu pohonných hmot. Rozvinutím akce závazků k šetření materiálem , urychlením dovozu

stroje na výrobu tenkostěnných trub zvýšit výrobu a dodávky závlahového potrubí pro zemědělství v roce 1959. Socialistickými závazky v závodech ministerstva stavebnictví, závodech místního hospodářství, ve spotřebním průmyslu a vnitřním obchodu zvýšit v roce 1959 dodávky zejména heraklitu, vlnitého eternitu, hospo dářské kameniny a cementových rour pro potřeby zemědělství.

Projednat socialistický závazek techniků a dělníků k provedení technické úpravy vojenského rýhovače tak , aby v roce 1960 mohlo být zemědělství

dodáno alespoň 50 kusů. Přezkoumat možnost dovozu speciálních strojů pro meliorační práce ještě v letošním roce ; z dovážených rýpadel E 352 ze Sovětského svazu zajistit v roce 1959 přednostní dodávky pro země dělství.

Použít skutečných úspor docílených snížením nákladů na státní melio rační výstavbu bezplatnou pomocí brigád, případně jiným snížením a úspo rami na investičních částkách v JZD, docílených svépomocnou výstavbou , pro zvýšení úkolů v melioracích. Podle toho upravit i úvěrový plán . Ministerstvo zemědělství předloží vládě konkrétní návrh na realizaci zásad rozvoje socialistického soutěžení k 15. výročí osvobození ČSR za splnění a překročení úkolů státního plánu roku 1960 a rozvinutí všenárod ního hnutí za zúrodnění zemědělské půdy, zejména materiálního, technic kého a kádrového zabezpečení. Vláda po projednání zabezpečí provedení všech potřebných opatření

po linii ministerstev a národních výborů. Úkoly vyplývající ze zajištění hnutí po linii odborů a Svazu mládeže projednají orgányÚRO a ÚV ČSM . Kraje a okresy Krajské a okresní výbory strany budou celou kampaň politicky zabezre čovat a řídit. Musí dosáhnout toho, aby nástup na zúrodnění půdy se stal záležitostí všech stranických organizací na vesnicích i na závodech, kaž dého komunisty. Zejména dosáhnout toho, aby každý družstevník chápal tyto práce jako součást zajištění vyšší výroby a aby každý občan považoval

pomoc zemědělství za svou vlasteneckou povinnost. Udělat z akce politic kou a vlasteneckou záležitost občanů , okresů a krajů. Jde o první nástup

širokého provádění meliorací u nás, a proto jej strana musí pevně držet v rukou a řídit. 380

Řídicí činnost, kontrolu a mobilizaci pracujících pro všechny akce budou provádět okresní a krajské národní výbory (podle rozsahu staveb ). Pod vedením strany organizují národní výbory, společenské organizace

a celá Národní fronta masovou účast pracujících při pomoci zúrodnění půdy.

Krajské a okresní národní výbory posoudí možnost dalšího rozšíření zemědělské půdy a jejího rychlého zúrodnění za rozvinutí iniciativy a ši roké svépomoci družstevníků a občanstva v kraji, jednotlivých okresech a obcích . Zúrodnění a získání další půdy je třeba vidět a připravovat v sou

vislosti se zabezpečením plánovaných výrobních úkolů v zemědělství

v roce 1960 i v třetí pětiletce. Na základě toho vypracují vlastní politicko organizační opatření.

Politickoorganizační opatření v krajích a okresech mají zejména obsa hovat, jakými cestami je možno rozšířit a zúrodnit půdu, ve kterých ob

cích, jak bude provedena mobilizace družstevníků a pomoc ostatních pracujících, jak bude práce organizována, řízena, dále kádrové a materiálně technické zabezpečení a podobně. Národní výbory za podpory ministerstev, závodů a institucí budou orga nizovat získání kvalifikovaných pracovníků pro meliorace : Četaře a mistry - pro vedení skupin brigádníků získat ze schopných družstevníků a pracovníků státních statků, proškolením schopných dělni ků krajských podniků zemědělských a lesnickotechnických meliorací, z řad melioračních dělníků ze Slovenska, kde je dostatek kvalifikovaných melio

račních dělníků, z řad posluchačů vyšších ročníků odborných zeměděl ských a melioračních škol, z řad penzistů vodohospodářských odborníků.

Techniky pro řízení akci na pracovištích v melioračních družstvech a krajských podnicích zemědělských a lesnickotechnických meliorací získat převodem z jiných organizací, kde nejsou odborně využiti, z pro jektových a výzkumných ústavů, urychleným doškolením schopných organizátory pracovníků v kursech, posílením schopnými odborníky ze stavebních , případně průmyslových závodů. Kvalifikované dělníky k obsluze strojů a provádění zednických prací

získat z řad schopných družstevníků a pracovníků státních statků, z řad brigádníků ze závodů a z armády, rychlým doškolením schopných nekva lifikovaných dělníků. Rozhodující účast na provádění prací ponesou členové JZD a pracov nici státních statků a ostatní občané na vesnici. Při organizování pomoci pracovníky mimo zemědělství bude dávána přednost formám patronátu. Patronáty budou přijímány na komplexní provedení jednotlivých pracov 381

ních úkolů. O patronátní účasti bude uzavřena pevná smlouva, která přes

ně vymezí vzájemné povinnosti od počátku doskončení celé akce. Patro

náty budou přijímat: Československý svaz mládeže, průmyslové závody a jejich odborové organizace, střední a vysoké školy, úřady a obchody, armáda a útvary ministerstva vnitra. Každému závodu, organizaci, skupině bude přidělen pevný a samo

statný úkol. Na podkladě toho rozvinout široké socialistické soutěžení mezi pracovními úseky. Při hodnocení soutěže velkých staveb celostátního významu bude ministerstvem zemědělství udělován Rudý prapor mini sterstva nejlepšímu pracovnímu úseku (brigádě), v rámci kraje udělí rada KNV putovní vlajku. Zároveň udělovat diplomy, uznání, odměny. Krajské a okresní národní výbory a odborové orgány rozvinou širokou akci závazků v cihelnách za zvýšení výroby drenážních trubek a zvýšené materiální a finanční požadavky krýt společnými úsporami sdružení pod niků a národních výborů. Zajistit, aby bylo důsledně plněno usnesení vlády číslo 1026/58, a do konce července uvést v každém kraji do provozu jednu výrobnu drenážních trubek, pružně přizpůsobovat výrobu potřeb ných kalibrů. Budou kontrolovat a pečovat o plné využití všech dosavadních i zapůj čených mechanizačních prostředků v krajských podnicích zemědělských

a lesnickotechnických meliorací nejméně na dvě směny, příp. turnuso vými směnami, prací v sobotu i o nedělích . Stanovit pro jednotlivé druhy strojů závazné měsíční normy výkonů a rozvinout soutěž o jejich pře kročení.

Krajské a okresní výbory strany projednají celkovou politickou a orga nizační přípravu, posoudí návrhy a vypracovaná politickoorganizační zajištění hnutí za zúrodnční půdy k 15. výročí osvobození ČSR. Stanovi mobilizační hesla a další postup jednotlivých orgánů. Na základě výzvy pracujících východního Slovenska a místních hesel

provádět mobilizaci pracujících schůzemi stranických organizaci na vesni cích, závodech , školách apod ., shromážděními, osobní agitací apod. Vy dávat potřebný agitační materiál, organizovat závazky jednotlivců a ko lektivů na provádění melioračních prací. Okresní orgány využijí všech

příležitosti k jednání s komunisty a družstevníky o dalším zúrodnění půdy v obci, okrese a na závodech pak s pracujícími o pomoci při meliora cích a povedou je k uzavírání závazků.

Významná bude jistě účast naší mládeže. ČSM má velký příklad sovět ské mládeže při obdělání celin, má vlastní zkušenosti z obdělání půdy v po hraničí. ČSM v současné době se aktivně podili na melioračních a zúrod 382

šovacích pracích na Slovensku i v českých krajích. Je proto možno oče kávat, že naše mládež se bude aktivně podílet na celém hnutí a uzavírat závazky na pomoc při dalším zúrodnění půdy.

Stranické orgány rozpracují trvalé propagační a agitační zabezpečení akce, především úkoly tisku (ústředního, krajského, okresních novin ) a rozhlasu, vydají v ústředí a v krajích potřebné množství plakátů a dal šího propagačního materiálu (Fakta a argumenty, letáky, plakáty, nástěn né noviny aj.), zabezpečí přenášení zkušeností, zajistí vyzdvihování nej

lepších pracovníků, brigád, čet, zpracování dokumentárních filmů o po stupu melioračních prací, povedou soustředěnou kampaň na rozvoj inicia tivy a účast pracujících . Významný úkol a odpovědnost při mobilizaci pracujících připadá stra nickým organizacím . Pod vedením okresních výborů a za jejich pomoci musí komunisté přicházet s iniciativními návrhy a závazky na provedení melioračních a dalších prací při zúrodnění půdy; svým příkladem a agitaci získávat pro akci i ostatní pracující v obci (závodě).

• Mají rozvíjet akci závazků v JZD za větší účast vlastními prostředky na výstavbě melioračního detailu a u JZD a u státního socialistického sektoru za úsporu stavebních investic ve prospěch meliorací. Přímými organizátory melioračních a zúrodňovacích prací budou melio rační družstva, JZD, krajské podniky zemědělských a lesnickotechnických meliorací, státní statky a strojní a traktorové stanice. Stranické organizace se musí zabývat a hodnotit, jak jsou práce v JZD a jednotlivými podniky prováděny a jak jsou plněny uzavřené závazky.

383

O STAVU POLITICKÉ AGITACE NA OKRESE MĚLNÍK

A OPATŘENÍCH K JEJÍMU ZLEPŠENÍ USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ

ZE DNE 8. ČERVENCE 1959

V současné době je úsilí celé naší strany a pod jejím vedením všech pracujících zaměřeno ke splnění velkého programu XI. sjezdu KSČ — dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. V uplynulém roce přijal ústřed ní výbor strany řadu závažných usnesení, která ukazují cestu k uskutečňo vání linie XI. sjezdu. Zvláště významná jsou z nich usnesení březnového a červnového pléna ústředního výboru k otázkám zemědělství. Ústřední výbor soustředuje nyní hlavní pozornost stranických orgánů a organizací na jejich důsledné zabezpečování. Přitom na jedno z prvních míst v celko

vé politické organizátorské práci strany klade politickou agitaci a veškerou masovou práci, neboť v soustavné politické a organizátorské práci s lidmi vidí záruku rychlého tempa rozvoje naší společnosti při dovršování výstavby socialismu. K důslednému zabezpečení usnesení březnového a červnového pléna

ÚV KSČ je obrácena veškerá pozornost stranických organizací i v okrese Mělník . To je správné a nutné zejména proto, že úkoly mělnického okresu při plnění plánovaných úkolů v růstu zemědělské výroby jsou značně vysoké. V nejbližších letech musí být skoncováno s nízkou intenzitou zemědělské výroby a dosaženo rozhodujícího obratu především v rostlinné

výrobě. Hektarové výnosy mají do roku 1965 dosáhnout např. u pšenice 35 q , u cukrovky 380 q, seno z luk 50 q atd. Pěstování kukuřice na siláž

má být podstatně rozšířeno. To umožní podstatně zvýšit stavy skotu a výrobu masa na 1 ha zemědělské půdy na 200 kg, mléka na 1000 litrů a vajec na 407 kusů. Významné úkoly má okres i v průmyslové výrobě, stavebnictví, obchodu, dopravě i na úseku školství a kultury. Do roku 1965 má být v okrese například postaveno 818 bytových jednotek, z toho 350 jednotek družstevní a podnikovou výstavbou. Plnění těchto úkolů vyžaduje i odstranění závažných nedostatků, které 384

se v okrese projevují. V průmyslu je to zejména nedostatečný boj za vyso kou kvalitu výrobků, rychlejší a plynulejší zavádění nových pokrokových metod práce. V zemědělství se dosud jen málo bojuje za rovnoměrné ai soustavné plnění výkupních úkolů, za odstranění nedostatků v organizaci

práce JZD i státních statků, proti porušování zásad správného odměňování v JZD a porušování družstevních stanov, proti nedostatkům v práci národ ních výborů apod.

Dosažené výsledky v práci okresní organizace plně potvrzují, že v okrese Mělník jsou všechny nezbytné předpoklady k úspěšnému zvládnutí no vých a náročnějších úkolů . Plánované úkoly v průmyslu, dopravě a obcho

du jsou nejen plněny, ale i překračovány. V zemědělství došlo k dalšímu rozšíření socialistického sektoru, který dnes hospodaří na více než 90 % zemědělské půdy. Jarní práce byly v letošním roce skončeny včas a kva litněji než v předcházejících letech . Svědčí o tom například, že práce na cukrovce, na kterou bylo v minulém roce vynaloženo mnoho úsilí brigád ,

byly letošního roku provedeny téměř bez brigád, a tak jen v JZD bylo

ušetřeno více než 230 000 Kčs. Úspěšně pokračuje i převod strojů do JZD. Stroje, jimiž bylo do 15. července 1959 vybaveno 43 JZD, mají hod notu 3 710 020 Kčs. JZD jich v průběhu žňových prací plně využívají. Těchto dobrých výsledků je v okrese dosahováno diky usilovné politické a organizátorské práci okresního výboru a stranických organizací, díky

neustálému růstu aktivity a iniciativy pracujících. Při zabezpečování základních úkolů stranické organizace mělnického okresu prohloubily a upevnily své spojení s pracujícími, konkrétněji a účinněji než dříve je mobilizovaly do boje za uskutečnění usnesení XI. sjezdu strany. Přesto však úspěchy v práci okresního výboru jsou výsledkem dobré činnosti jen určité části stranických organizaci, a nikoli všech, a to zejména na vesnici. V okresní organizaci jsou i takové základní organizace, které daleko více než ze své vlastní práce a autority žijí z dobrého jména a auto rity celé strany a jejího ústředního výboru, jehož usnesení nacházejí vřelý souhlas a podporu u všech pracujících . V důsledku toho se aktivní poli tické činnosti nezúčastňují všichni komunisté na mělnickém okrese. O tom

svědčí nízká účast na členských schůzích základních organizací i ve stra nickém školení. Proto také zaostává za současnými úkoly i politická

agitace, systematická uvědomovací a přesvědčovací práce komunistů mezi bezpartijními, která by vyvolávala ' stále novou iniciativu pra cujících .

K tomu, aby politická agitace mezi pracujícími mělnického okresu byla

pozvednuta na úroveň nových úkolů , zvláště v zemědělství a v bytové vý 25 Usnesení a dokumenty

385

stavbě, je nutno cílevědoměji odstraňovat vážné nedostatky vpráci stra nických organizací, které brání v jejím rozvoji, v tom, aby byla konkrétní a účinná .

Politická agitace v masách je věcí všech komunistů Zdokonalovat připravenost komunistů pro agitaci mezi pracujícími především znamená, aby při řešení všech výrobních a ekonomických otá

zek byl v prvé řadě objasňován jejich politický význam a smysl. Dosud se často stává, že stranické schůze a aktivy se neliší od výrobní porady nebo schůze představenstva JZD. Komunisté nejsou tak dobře připravováni a důsledně vedeni k tomu, aby jednotlivým dělníkům a družstevníkům

vysvětlovali dalekosáhlý význam jejich práce nejen pro závod nebo druž stvo, ale i pro celé národní hospodářství, pro další zvyšování životní úrovně všech pracujících, pro budování socialismu a komunismu. Zvláštní význam v přípravě a vedení členů strany v práci v masách mají

členské schůze základních organizací. Aktivní účast na přípravě, jednání a plnění usnesení členské schůze, jakož i na celé práci stranické organizace vyzbrojuje komunisty, dává jim argumenty a ukazuje nejdůležitější úkoly a otázky, které je nutno pracujícím vysvětlovat. Mnohé základní organizace mělnického okresu , zejména závodní orga nizace ve Spolaně Neratovice, Mělnických loděnicích , vesnické organizace

v Mělnickém Vtelnu, Liběchově, Cítově a další, stále více chápou a v praxi využívají těch podmínek a možností, které pro další rozvíjení aktivity a iniciativy pracujících vytváří usnesení strany o zvýšení pravomoci národ ních výborů i opatření v řízení, plánování a financování výroby. Stranické organizace se také daleko více zabývají konkrétními politickými a hospo dářskými úkoly. Tím jsou vytvářeny dobré předpoklady k řízení politické agitace v místě. Členské schůze základních organizací však dosud jen ojediněle ukládají členům strany konkrétní úkoly v agitační práci, směřu jící k vysvětlení a probojování usnesení členské schůze mezi družstevníky, na pracovištích v závodech , dopravě apod. Okresní výbor strany musí vést základní organizace k neustálému zvy šování úrovně členských schůzí. Jestliže všichni komunisté budou usne

sení stranické organizace všem pracujícím vysvětlovat a organizovat jejich úsilí, pak vedoucí úloha strany dále vzroste a úspěchy v rozvoji národního hospodářství a kultury budou ještě větší. Rozvoj politické agitace závisí na úrovni práce stranické organizace, je jím složení i celkové připravenosti. Na mělnickém okrese je celkové pro 386

cento organizovanosti výkonných zemědělců ve straně nízké, věkový prů měr vesnických organizací vysoký. Přitom v období let 1958–1959 přijaly vesnické organizace na okrese za kandidáty strany pouze 52 lidí, z toho jen 16 družstevníků .

/

Aby se zvýšila úroveň politické agitace, musí se okresní výbor daleko

více zabývatprací s bezpartijními ave větším počtu nejvyspělejší a nej aktivnější z nich zapojovat i do agitační práce. Zejména tam , kde stranická organizace není dost početná anebo jen těžce uplatňuje svůj vliv , například v JZD, je správné opírat se o bezpartijní aktiv, pověřovat jej prováděním

agitační práce, a tím i připravovat k přijetí za kandidáty strany. Při této práci musí daleko větší úlohu sehrát zejména zemědělští odborníci, jejichž přímá účast v provádění politickoagitační práce je dosud nedostatečná. Stranické organizace nesmějí přitom ani na okamžik zapomínat, že agitační práci je třeba vždy dovést až do konce, do úspěšného splnění usnesení, neboť objasňováním kterékoli otázky politická agitace nekončí, nýbrž začíná a pokračuje v organizování pracujících za uskutečnění usne sení stranické organizace.

V řízení a přípravě komunistů pro masovou politickou práci zaujímá iv okrese Mělník důležité místo práce se stranickým aktivem . Na aktivech , které okresní výbor svolává, jsou funkcionáři seznamováni s usneseními nejvyšších stranických orgánů a hlavními úkoly okresní organizace. Záro

veň jsou seznamováni se způsoby jejich zabezpečování ve stranických orga nizacích. Funkcionáři jsou na aktivech vyzbrojováni základními fakty a argumenty, které sami pro politickou práci mezi lidmi potřebují. Ke zvýšení úrovně aktivů by však prospělo , kdyby se na nich více než dosud zobecňovaly dobré zkušenosti základních organizací z provádění politické agitace. To ovšem předpokládá, aby okresní výbor ještě lépe znal mínění pracujících , každou jejich novou iniciativu, aby pro aktiv soustavně shromažďoval důležitá fakta a argumenty ze života závodů a ves nic. Stává se, jako tomu bylo například před IV . sjezdem JZD, že okresní výbor není vždy dostatečně informován o situaci a v důsledku toho nemů

že operativně řídit politickou agitaci a v širším měřítku uplatnit dobré zkušenosti stranických organizací.

Členové i pracovníci okresního výboru strany navštěvují základní orga nizace a pomáhají jim při zabezpečování stranických usnesení. Okresní výbor strany denně navštěvují komunisté ze závodů a vesnic, aby se po radili, jak uložené úkoly řešit. Pro podstatné zvýšení úrovně práce komu nistů v masách je však nutné, aby se na politické agitaci bezprostředně podíleli všichni vedoucí pracovníci strany, odborů, národních výborů, 387

mládeže, hospodářských i kulturních institucí. Je nezbytné, aby se tito vedoucí pracovníci zúčastňovali nejenom instruktáží a besed s agitátory, ale aby pravidelně vystupovali před pracujícími, informovali je o práci svých podniků a institucí a vyvozovali závěry z jejich návrhů a připomínek . Tuto praxi je nutné plně nastoupit zejména v činnosti vedoucích funkcio nářů národních výborů a jim podřízených podniků.

Plně využít všech forem politické agitace k dalšímu rozvoji iniciativy a upevnění spojení strany s pracujícími

Okresní výbor strany v Mělníku usiluje o to, aby stranické organizace v daleko větší míře využívaly bohatých a osvědčených forem práce s bez partijními, aby častěji a soustavněji mohly hovořit s pracujícími. Příklad takové práce dává vedení naší strany, jehož členové velmi často při nej různějších příležitostech se účastní neformálních besed s pracujícími, vyslechnou jejich názory a informují je zároveň i o otázkách, jejichž řešení se teprve připravuje.

Jednou z nejosvědčenějších forem politické agitace mezi bezpartijními jsou veřejné schůze. K březnovému a červnovému usnesení ÚV KSČ se konalo v závodech a vesnicích mělnického okresu 164 veřejných schůzí s účastí asi 8500 pra

cujících. Mnohé základní organizace, jako například v Mělnickém Vtelně, Cítově, v Mělnických loděnicích a další, dovedou připravit dobré veřejné schůze.

Zkušenosti potvrzují, že nejlepší výsledky přinášejí veřejné schůze tam , kde pracující vidí, že strana je svolává nejen proto, aby jim svou politiku vysvětlila, ale aby se s nimi zároveň poradila, jak ji uskutečňovat. Takové schůze zvyšují autoritu základních organizací a pomáhají upevňovat důvěru pracujících ke straně.

Je správné, že okresní výbor vede základní organizace k širšímu uplat ňování vlastní iniciativy. Zatím se mu to však plně nedaří. Veřejné schůze ve většině případů svolávají organizace jen na pokyn okresního výboru

strany. Tyto organizace plně nepociťují nutnost častěji svolat veřejnou schůzi. Svědčí to o jejich uzavřenosti a slabém spojení s lidmi. V usnesení

ÚV KSČo práci vesnických organizací se říká : „ V práci vesnických orga nizací by mělo být pravidlem konat během roku několik veřejných schůzí, na nichž má stranická organizace hovořit k lidem o nejdůležitějších otáz 388

kách vnitřní a mezinárodní situace, o nejzávažnějších problémech místa. Na veřejných schůzích se má poradit s občany, jak otázky řešit . " Nyní bude správné zobecnit zkušenosti z veřejných schůzí strany a ná

rodních výborů k usnesení červnového pléna ÚV KSČ a využít jich k dal šímu zesílení masové politické práce na vesnici. Na veřejných schůzích vystupují s referáty zástupci okresního výboru , v silnějších organizacích referují členové výboru organizace. Okresní výbor strany vede referenty k větší samostatnosti při zpracovávání referátů a k pomoci základním organizacím strany. Dosavadní praxe však ukazuje , že hlavní pomoc bude nutné poskytovat referentům v přípravě referátů . Vždyť účast na schůzi, její průběh i výsledek ve velké míře závisí na pří. pravě referátu . Velkou pomoc poskytne okresní výbor referentům tím , že bude ve větší míře organizovat instruktáže a besedy, připravovat ma teriály a pro méně zkušené referenty i konzultace, popřípadě výměnu zkušeností atd.

tliže referent na schůzi hovoří se znalostí situace v místě, jsou její

výsledky většinou dobré. Není- li tomu tak, pak lidé často říkají, že si tyto věci mohli přečíst v novinách atd . Proto referenti mají ve svých vystoupe

ních vždy provádět rozbor vycházející z místních podmínek a potřeb , ovšem v těsné souvislosti s celkovými úkoly strany.

Úspěch veřejné schůze může být zaručen tehdy, když její obsah i úkoly

předem důkladně projedná stranická organizace. To jen zdůrazňuje od povědnost komunistů při vystupování na veřejnosti, v žádném případě však nesmí vést k tomu, aby se stranická organizace uzavírala před inicia

tivou a dalšími správnými návrhy pracujících, přednesenýmiv průběhu schůze.

Podstatné zlepšení politické agitace v mělnickém okrese vyžaduje, aby okresní výbor vedl stranické organizace k širšímu uplatňování dalších forem , jako jsou například besedy na pracovištích , především v pracovních

skupinách a četách JZD apod. Větší péče vyžadují zejména schůze členů národních výborů s voliči ve volebních obvodech . Jde dále o to, lépe využívat činnosti Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí k objasňování různých aktuálních otázek, organizovat

tematické večery k jednotlivým oblastem života, k mezinárodní situaci, národnímu hospodářství, kulturni problematice, novým vědeckým ob jevům , vědeckoateistické výchově aj. Ke zlepšení politické práce mezi pracujícími by měla mnohem více na pomáhat i politická agitace, kterou provádí mezi mládeží ČSM. Stranické

organizaceby měly lépe připravovat a vyzbrojovat členy ČSM pro práci 389

mezi veškerou mládeží a na pomoc organizacím ČSM určovat zkušené soudruhy, přední pracovníky a novátory výroby. Důležitým úkolem stranických organizací je podněcovat a organizovat politickou a pracovní aktivitu pracujících a zaměřovat ji k plnění a pře

kračování plánovaných úkolů. Přímá účast pracujících na správě a řízení celého národního hospodářství se projevuje zejména v širokém rozvoji socialistické soutěže.

V mělnickém okrese probíhala socialistická soutěž na vesnici dosud na

nízké úrovni. Přitom však např. v JZD Kly je díky dobře organizované pali tickoagitační práci socialistické soutěžení na poměrně vysoké úrovni.

Výbor stranické organizace operativně řídí agitaci za rozvoj soutěžení a za měřuje síly potřebným směrem . Soutěže se účastní skupiny, čety i jednot livci, soutěž je měsíčně hodnocena, dosažené výsledky ve výnosech a pří-' růstcích jsou dobře popularizovány. OV KSČ by měl v nejkratší době přistoupit ke zhodnocení a rozšíření zkušeností JZD Kly i do ostatních družstev a využít jich zejména při za měřování politickoagitační práce strany na široký rozvoj socialistické soutěže za splnění a překročení plánovaných úkolů v zemědělské výrobě na rok 1960 a zúrodnění půdy na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou na základě výzvy družstevníků přerovského okresu. Významná úloha politické agitace v socialistickém soutěžení spočívá kromě jiného v důsledném uplatňování základní metody vzájemné sou družské pomoci soutěžících , výměny a předávání nejlepších zkušeností, a tím i plnění hlavní myšlenky soutěže - pozvednout zaostávající na úro veň předních . Při rozvíjení socialistické soutěže v zemědělství, zejména celookresní

soutěže JZD, byly získány dobré zkušenosti v kraji České Budějovice i dalších krajích. Pravidelné hodnocení a soustavná kontrola, zejména pak zevšeobecňování nejlepších zkušeností a pracovních metod prostřednictvím

politické agitace, přinášejí dobré výsledky. O tom svědčí i příklady změlnic kého okresu , kde bylo v poslední době dosaženo dobrých výsledků v rozši řování pěstování cukrovky z jednoklíčkového semene i v zavádění hluboké podestýlky v chovu vepřů.

Nyní jde především o to, aby socialistické soutěžení na počest 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou se stalo skutečně širokým vlasteneckým hnutím pracujících měst a venkova, věcí cti celého JZD, vesnice, závodu i okresu a aby kontrola přijatých závazků byla jedním z hlavních úkolů okresních výborů strany.

390

--

agen

Zesílit účinnost názorné agitace

Názorná agitace v okrese je dosud nejslabším článkem v působení na

pracující. Třebaže před časem vycházelo v okrese Mělník 36 vesnických nástěnných novin , v současné době není tato forma téměř vůbec uplatňo vána. Příčiny jsou v tom , že názornou agitaci a především využívání nástěnných novin neřídí okresní výbor strany. Nedostatečná je názorná agitace téměř ve všech závodech . V závodě Spolana Neratovice je napří klad dost prostředků pro rozvíjení názorné agitace, avšak přesto již vstup do závodu svědčí o tom , že organizace strany názorné agitaci nevěnuje náležitou pozornost. Podobně je tomu v samém okresním městě, které by mělo být vzorem pro všechny závody a vesnice.

Daleko větší pozornosti OV KSČ si zasluhují zejména nástěnné noviny, které je nutno zavádět ve všech větších dílnách , na stavbách , JZD , STS apod. K tomu, aby nástěnné noviny byly skutečně účinným nástrojem stranické organizace, je třeba, aby výbor organizace prostřednictvím komunistů v redakčním kroužku, případně v masových organizacích, soustavně zaměřoval jejich obsah na hlavní problémy. Bude nutno , aby instruktoři OV KSČ spolu s aktivem přímo pomáhali nástěnné noviny v závodech i na vesnicích zakládat, radili a předávali zkušenosti stranice kým organizacím i členům redakčních kroužků . Velkou pomoc při organi zování nástěnných novin a celé názorné agitace musí poskytovat redaktoři závodních i okresních novin .

Tyto zkušenosti jsou potvrzovány dobrými výsledky a účinností nástěn ných novin v řadě okresů Gottwaldovského, Olomouckého, Jihlavského a některých slovenských krajů. Při zakládání nástěnných novin a výměně zkušeností z jejich práce se v těchto krajích osvědčily zejména putovní výstavky nástěnných novin i názorného materiálu, semináře prováděné v místech azávodech, pravidelné schůzky vedoucích redakčních kroužků aj.

Větší pozornost a péči OV KSČ vyžaduje i vydávání názorných ma teriálů, jako plakátů, bleskovek, satirických letáků, hesel a transparentů, využívání názorných tabulí atd. Úroveň těchto materiálů je často nízká, a proto jsou málo účinné.

Úkolem okresního výboru a všech stranických organizací je podstatně zvýšit péči o rozvoj názorné agitace, zlepšit řízení a využívání místního tisku , závodního i místního rozhlasu. Pomocí všech vhodných forem

a prostředků názorné agitace je nutno pomáhat v zobecňování a rozšiřo vání nejlepších pracovních zkušeností jednotlivců a kolektivů, účastníků hnutí brigád socialistické práce a ostatních forem socialistického soutěžení, 391

용

provádět otevřenou kritiku nedostatků, podněcovat a vést pracující k usku tečňování našich politických cílů . Při pečlivém stranickém řízení mohou ještě významnější úlohu v masové

politické práci plnit okresní noviny a závodní časopis ve Spolaně Neratovi ce . Závodní časopis „ Kupředu, Spolano“ sice přispívá k mobilizaci pracujících, avšak ne dost pohotově reaguje na hlavní politické a hospo dářské úkoly závodu . Stejně je tomu i při organizování socialistické sou

těže v závodě. Články k socialistické soutěži jsou všeobecné, málo ukazují způsob organizování soutěže, plnění závazků a jejich vliv na zvýšení výroby i výchovu pracujících k socialistickému poměru k práci. Okresní noviny jsou vcelku správně zaměřeny na hlavní úkoly země dělství. Úvodní a zásadní články píší vedoucí funkcionáři okresu. Svými praktickými zkušenostmi přispívají do nich funkcionáři JZD, inženýři agronomové a řada dalších dopisovatelů. Před okresními novinami však

stojí úkol, aby získávaly další dopisovatele z řad dělníků a družstevníků,

aby psaly o výsledcích a dobrých zkušenostech hospodaření závodů a JZD, aby přinášely živé a kritické články k úkolům , jak je vytyčuje ve svých usneseních okresní výbor KSČ. Nyní půjde o to, aby obsah a řízení okres ních novin, závodních časopisů a nástěnných novin plně vycházelo z usne sení ÚV KSČ o úkolech a poslání místního tisku. Tímto usnesením ÚV KSČ se místní tisk stává plně nástrojem v rukou strany, a proto na jeho důsledné zabezpečení musí nyní dbát všechny krajské a okresní výbory strany.

Zvýšit úlohu OV KSČ a základních organizací při výběru, vyzbrojování a řízení agitátorů Okresnímu výboru strany v Mělníce, což v obdobné míře platí i o dal ších našich okresech , se daří s úspěchem organizovat kampaně celostátního významu, v jejichž přípravě i průběhu je prováděna i politická agitace.

V této době se svolávají veřejné schůze a besedy, agitátoři ve dvojicích i jednotlivě navštěvují občany a hovoří s nimi. To zvyšuje aktivitu lidu a přináší cenné pracovní závazky, návrhy a náměty na řešení problémů a vysokou účast na manifestacích, shromážděních a schůzích. Po skončení těchto velkých kampaní však agitační práce téměř ustává a rozvíjí se jen živelně,

Hlavní příčina spočívá v tom, že značná část stranických organizací nevidí v masové politické práci základní metodu práce strany. Mnozí soudruzi také příliš spoléhají na to , že dnes má strana k dispozici tisk, 392

rozhlas, televizi a jiné prostředky, kterými působí na myšlení pracujících, a podceňují denní drobnou práci s lidmi. Takové názory jsou nesprávné a oslabují spojení komunistů s pracujícími.

Stanovy strany ukládají jako první úkol stranickým organizacím sou stavně rozvíjet agitační a organizátorskou práci v masách k uskutečňování

stranických hesel a usnesení. Zkušenosti zejména z všenárodních diskusí,

organizovaných ÚV KSČ, dokazují, že dobrých výsledků v plnění úkolů je dosahováno všude tam , kde se politická agitace stala nedílnou součástí veškeré práce stranických organizací a všech členů strany a kde také jsou zejména k nejdůležitějším úkolům a otázkám vytvořeny schopné kolektivy agitátorů.

Okresní výbor KSČ v Mělníku si nyní správně uvědomuje, že rostoucí

nároky na komunisty v jejich přesvědčovací a uvědomovací práci mezi lidmi vyžadují i nové způsoby práce. Okruh otázek, které dnes kladou pra

cující členům strany, je velmi široký, vyžaduje důkladných znalostí a často i zvláštní přípravy. Je povinností a zároveň ctí každého komunisty, aby okruh otázek, na které může pracujícím dobře odpovědět, byl stále větší. Okresní výbor správně cítí nezbytnost pověřovat agitační prací vyspělé soudruhy, organizovat je do agitačních kolektivů, neustále je vyzbrojovat

a vychovávat. Tuto skutečnost již například pochopili soudruzi v jedné ze základních organizací Spolany Neratovice, kde bylo přijato na výroční schůzi strany usnesení ke zlepšení práce s agitátory a prohloubení styku organizace s ostatními pracujícími. Základním požadavkem soustavně prováděné agitační práce je dobrý výběr agitátorů. Soudruh Antonín Novotný již na zasedání ÚV KSČ

v prosinci 1953 o tom řekl: „Agitátory je třeba vybírat z předních dělníků, mistrů, techniků a inženýrů, z nejlepších pracovníků v zemědělství, z vedoucích pracovních skupin JZD, agronomů, venkovské inteligence a jiných osvědčených pracovníků .“ Je správné, aby do agitační práce byli ve větší míře zapojováni i uvědomělí bezpartijní občané. Správnost těchto závěrů naší strany potvrzuje plně i zkušenost ÚV KSSS, který v nedávném usnesení ,,O stavu a opatřeních ke zlepšení masové politické práce mezi pra cujícími Stalinské oblasti" zdůrazňuje, že je třeba obnovit někdejší praxi, kdy byli agitátoři schvalováni na stranických výborech a členských schůzích .

Zkušenosti z práce agitačních kolektivů v pražské městské organizaci,

v Karlovarském i jiných krajích dosvědčují, že agitační práce prováděná pomocí kolektivů je soustavnější, konkrétnější a cílevědomější. Práce

s agitačními kolektivy však musí být pružná a operativní. To si uvědomují i soudruzi na mělnickém okrese. I když budou sdružovat agitátory do 393

agitačních kolektivů , budou s nimi pracovat diferencovaně, podle povahy úkolů a jejich obtížnosti i podle schopnosti jednotlivých agitátorů. Tito soudruzi pak budou pracovat tam , kde nejlépe znají problematiku a mohou nejasné otázky důkladně pracujícím vysvětlit. Agitátory je však nutno pro jejich práci soustavně vyzbrojovat. Nej rozšířenější formou přípravy agitátorů jsou instruktáže, na kterých jsou seznamováni s usneseními strany, s nejdůležitějšími otázkami vnitřní i zahraniční politiky, s plněním úkolů v závodě nebo na vesnici. V poslední době se v Libereckém , Plzeňském , Ostravském , Banskobystrickém a jiných krajích velmi osvědčily semináře s agitátory, svolávané OV KSČ k úko lům a metodice politické agitace. Osvědčují se i celoročně organizované školy agitátorů řízené výbory základních organizací. Po příkladu pražské městské organizace by bylo správné šířeji budovat kabinety politické agitace a stále zvyšovat přitažlivost jejich práce. OV KSČ by měl též vydávat pro základní organizace více argumentač ního a faktického materiálu ze života okresu a dbát na to, aby ústřední

i krajské argumentační materiály se dostávaly pravidelně a včas do rukou agitátorů a mohly být dobře využity. V tom spočívá významná úloha okresní poradny a studovny, od níž očekávají agitátoři a všichni komunisté daleko větší pomoc než dosud, zejména v organizování přednášek, semi nářů, výměně zkušeností, zpracovávání odpovědí na nejasné otázky, shro mažďování celostátních i místních argumentů.

Okresní výbor KSČ v Mělníku stojí nyní před úkolem vyvodit závěry ze současného stavu politické agitace v okrese a přijmout taková opatření, která více rozšíří některé kladné zkušenosti, jež zejména povedou k od stranění uvedených nedostatků, učiní z politické agitace trvalou součást stranickopolitické a organizátorské práce strany a stále účinnější nástroj

mobilizace pracujících při uskutečňování usnesení XI. sjezdu KSČ. Usne sení ústředního výboru o kádrovém posílení ideologického úseku v okre sech je i pro OV KSČ v Mělníku významnou pomocí při uskutečňování úkolů vyplývajících z tohoto rozboru .

Komunistické ideje vnášíme do mas v podobě konkrétních budovatelských úkolů

Hlavní podmínkou úspěšného splnění usnesení XI. sjezdu KSČ je další posílení vedoucí úlohy strany, směřující k zabezpečení aktivní účasti pracujících na všech úsecích naší socialistické výstavby. Další posílení 394

autority každé stranické organizace v masách , neustálý růst pracovní iniciativy a aktivity našeho lidu je umožňován tím , že komunisté každo denně politiku strany pracujícím vysvětlují, přesvědčují o její správnosti a mobilizují za její splnění.

XI. sjezd strany postavil do středu pozornosti v politické agitaci zá kladní otázky našeho hospodářství, soustavného zvyšování a zdokonalo vání výroby, rozvoje socialistické demokracie a kulturní revoluce, jejichž splnění znamená nejen dobudovat socialismus, ale na základě rozvinuté

socialistické společnosti vytvářet předpoklady a shromažďovat sily pro postupný přechod ke komunismu.

• V současné době je úsilí celé strany zaměřeno zejména k úspěš nému splnění usnesení březnového a červnového zasedání ÚV KSČ k dosažení rozhodného obratu v zemědělské výrobě a rozvoji staveb nictví.

Agitační práce strany musí zabezpečovat konkrétní politický přístup k řešení těchto otázek, živě vysvětlovat jejich smysl, příčiny a důsledky

a získávat pro jejich uskutečnění všechny pracující. Současně musí odpo vídat na otázky mezinárodní situace, neboť růst sil socialistického tábora v čele se Sovětským svazem je rozhodující podmínkou, aby všechny zá kladní otázky naší doby byly řešeny ve prospěch socialismu a komunismu, ve prospěch trvalého míru mezi národy. Obsah politické agitace musí vycházet z těchto hlavních politických úkolů strany. Její účinnost se musí projevit zejména v rozšiřování nej lepších pracovních zkušeností a v širokém rozvoji socialistického soutěžení. Jedním z hlavních úkolů politickoagitační práce strany je dosáhnout širo kého všenárodního rozvoje socialistického soutěžení za zvýšení zemědělské výroby a zúrodnění půdy i za splnění a překročení našich úkolů v průmys lu, dopravě, stavebnictví a obchodu na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou . Mohutný rozvoj tohoto vlasteneckého hnutí vyžaduje od všech členů strany, aby vystupovali jako organizátoři socialistického soutěžení, všestranně podporovali a rozšiřovali pokrokové metody a nej lepší zkušenosti jednotlivců a kolektivů ve výrobě. Přitom úkolem agitá

torů je nejen působit svým slovem , ale především praktickým příkladem . Proto také musí sami důkladně znát pokrokové metody práce a umět je dobře a názorně vysvětlovat, případně i předvést. Takový agitátor bude mít zajištěnu důvěru a pozornost pracujících, kteří v něm budou vidět skutečného rádce.

Velká pozornost musí být přitom věnována rozvoji soutěže o titul „ brigáda socialistické práce“ . Právě v tomto směru má politická agitace 395

velké úkoly, neboť konkrétní zkušenosti brigád socialistické práce jsou dosud málo rozšiřovány. Stranické organizace se mají ve větší míře radit

s pracujícími i formou besed s brigádami socialistické práce, s nejlepšími pracovními kolektivy i jednotlivci na závodech a na vesnicích ,

V přípravě komunistů pro jejich práci v masách musí stranické orga nizace věnovat prvořadou pozornost neustálému zvyšování úrovně a účin nosti členských schůzí strany a rozvíjení práce s aktivem . Krajské a okresní výbory KSČ mají vést stranické organizace k tomu, aby se ještě více radily s pracujícími a k jejich mobilizaci využívaly všech rozmanitých forem masové politické práce. Důležitým prostředkem upevňování spojení strany s masami pracujících jsou veřejné schůze strany, besedy a porady na pracovištích, výrobní porady, technickoekonomické konference atd. K takovému provádění masové politické práce budou stranické orgány

a organizace soustavněji vést organizace pracujících, vedoucí funkcionáře státních a hospodářských orgánů.

Krajské a okresní výbory KSČ mají učit stranické organizace účinněji využívat a rozvíjet všechny formy názorné agitace, zejména na vesnici, a rozšiřovat jejich dobré zkušenosti. Přitom bude nanejvýš správné obno vit v širokém měřítku praxi, aby na vybraných místech v okrese byly umís

těny různé tabule, přehledné grafy, které by seznamovaly pracující s plněním úkolů celého okresu i jeho socialistickými přeměnami, s úspěchy závodů a vesnic, s výsledky a zkušenostmi nejlepších pracovních kolektivů a jednotlivců.

Základní otázkou zvýšení úrovně politické agitace je zlepšit její řízení okresními výbory KSČ a pod jejich vedením všemi základnímiorgani zacemi.

To předpokládá provádět správný výběr, výchovu a řízení agitátorů. Okruh otázek, které mají stranické organizace vysvětlovat pracujícím , je v současné době velmi široký a klade vysoké požadavky na dobrou politic kou přípravu i odborné znalosti komunistů . Proto je třeba agitátory vy bírat mezi nejvyspělejšími členy strany i bezpartijními, nejlepšími pra covníky ze závodů a JZD i z řad inteligence. Agitátory ve větších orga nizacích sdružovat do agitačních kolektivů a jejich vedením pověřovat vyspělého člena výboru organizace. Vytvoření agitačních kolektivů umožňuje vnést do agitační práce větší soustavnost, cílevědomost i konkrétnost, a tak se dostat s živým slovem

strany ke každému pracujícímu. Přitom je nutno dbát na to, aby i všichni ostatní členové strany aktivně pracovali v masách. Agitátory i vedoucí agitačních kolektivů je třeba pravidelně svolávat na instruktáže, organi 396

zovat pro ně semináře, školy agitátorů a provádět výměnu zkušeností z jejich práce.

Velké úkoly dovršení výstavby socialismu vyžadují, aby stranické orga nizace neustále zdokonalovaly politickou, ideologickou a organizační činnost

aby politická práce strany v masách byla na úrovni úkolů,

které všem komunistům uložil XI. sjezd KSČ.

397

K DALŠÍMU ROZVOJI VYDAVATELSKÉ A NAKLADATELSKÉ ČINNOSTI , POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU ,

VÝROBY PAPÍRU A JEJICH VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ ZE DNE 14. ČERVENCE 1959

I. Otázky vzájemných vztahů mezi nakladatelstvími , vydavatelstvími a polygrafickými závody S postupující socialistickou výstavbou v naší zemi, s rozvojem národ ního hospodářství a zvyšováním materiální a kulturní úrovně lidu stále více stoupá význam tisku v naší společnosti. Na nutnost řešení nových problémů vznikajících v socialistickém tisku ukazovaly ve svých usnese ních a směrnicích stranické i vládní orgány. Svědčí o tom pravidelné projednávání systému periodického tisku v politickém byru ÚV KSČ a řada usnesení k rozvoji a rozšíření periodik , vládní usnesení z roku

1957 o technickém rozvoji polygrafického průmyslu , o rozvoji výroby papíru z roku 1956 aj. Přes tato usnesení a jejich dílčí plnění nedostatky ve značném rozsahu zůstávají.

Na základě diskuse před XI. sjezdem KSČ a úkolů, které vytyčil, byly předloženy samostatné návrhy ministerstva školství a kultury, ministerstva spotřebního průmyslu a ÚV Svazu zaměstnanců v tisku .

* Pro jednostranný přístup politické byro ÚV KSČ návrhy nepřijalo. Schválilo ustavení komise, která měla za úkol především prozkoumat vztahy mezi vydavatelstvími, nakladatelstvími a polygrafickým průmys lem, určit místo a poslání polygrafického průmyslu a podat návrhy na rozvoj ve vydávání novin , časopisů a publikací a na vybudování těmto úkolům odpovídající výrobní základny v polygrafickém a papírenském průmyslu.

Usnesení XI. sjezdu KSČ vyzvedlo význam práce vydavatelství a nakla datelství při uskutečňování kulturní revoluce a zdůraznilo nutnost zlepšení

některých technických předpokladů, jako je zvýšení výroby papíru a lepší a pružnější práce tiskáren . Tato usnesení našla kladný ohlas na uvedených 398

1

i

úsecích. Odpovědí na ně je zvyšování účinnosti periodického tisku, ze jména denního, úsilí o zkracování výrobních lhůt v polygrafii, v hledání nových cest ke zvýšení výroby papíru . Pokud jde o vydávání knih , při

celkovém kladném vývoji nebyly ještě překonány nejasnosti a nesprávné názory na literární frontě a ve společenských vědách , přičemž třeba brát v úvahu, že problémy tvorby z let 1956–1957 se nejvíce projevily na edič ních plánech posledního období. Vcelku však základní problémy, na které ukázaly závěry XI. sjezdu

KSČ, trvají. Vyplývají zejména z toho, že nebyly vyjasněny otázky vzá jemných vztahů uvedených úseků, které po státní linii jsou rozděleny ministerstvo školství do čtyř resortů (vydavatelství a nakladatelství a kultury, polygrafická výroba - ministerstvo spotřebního průmyslu,

výroba papíru - ministerstvo chemického průmyslu, rozšiřování tisku - ministerstvo spojů ), přičemž jde zejména o úpravu vztahů mezi po lygrafickou výrobou a vydavatelsko -nakladatelskou činností. Na všech uvedených úsecích není zásadně rozpracována dlouhodobější perspektiva,

která by byla vzájemně sladěna a promítla se do konkrétních a včas vypra covaných ročních plánů, které by zároveň dávaly možnost pružně reago

vat na nově vznikající politickokulturní potřeby. Poměrně prudký rozvoj tisku, který v posledním období zaznamenává me, a nutnost dalšího zlepšování jeho pohotovosti a kvality vyžadují věnovat větší pozornost nové výrobní technice, lepšímu vybavení poly grafické základny a podstatnému zlepšení zásobování papírem . Plynulost a vysoká kvalita ve vydávání časopisů a publikací je podmíně na nejužší spoluprací zúčastněných složek, zejména mezi polygrafií

a vydavatelstvími a nakladatelstvími. Vzájemné vztahy mezi nakladatel stvími, vydavatelstvími a polygrafickými podniky jsou dány zásadami

vyjádřenými v „ Základních podmínkách pro dodávky a odběr neperio dických publikací a časopisů “ z roku 1955. V zásadách je upraven systém hospodářských smluv spočívající na odběrných podmínkách mezi nakla datelstvími a polygrafickými závody, mezi polygrafií a výrobou papíru a mezi oakladatelstvími a knižním obchodem nebo Poštovní novinovou

službou. Přestože tyto zásady jsou každým rokem doplňovány a upravová ny podle konkrétní situace, dochází k jejich častému oboustrannému na rušování.

Nedostatky ze strany nakladatelství i vydavatelství jsou zejména v častých, ne vždy odůvodněných změnách edičních programů, pozdním a neúplném dodávání podkladů pro výrobu, v nedostatečně přesném sta novení požadovaného základního množství sazby, štočků, množství pa 399

píru v plánovaných arších apod. Tyto zjevy nelze úplně odstranit. Je nutno vidět, že poslání tisku — pohotově reagovat na aktuální politicko kulturní potřeby, povede vždy a musí vést ke změnám v edičních plánech, ale polygrafická výroba musí s těmito změnami jak při vydávání novin a časopisů, tak i publikací počítat a přizpůsobovat podle nich své plány. Avšak také plánování ze strany nakladatelství i vydavatelství je možné a nutné prohloubit na základě skutečných znalostí potřeb, dobré práce s autory , zavádění pokrokových metod do přípravy rukopisů, a tak zároveň umožňovat i další zlepšení práce polygrafie. Proto se také jeví naléhavou

potřeba vypracování dlouhodobých perspektivních edičních plánů a jejich 1

konkretizace do jednotlivých let, které by byly svázány s plány polygra fické výroby a dávaly podnikům vzájemnou výhledovou perspektivu . V polygrafických podnicích dochází stále k dlouhýmvýrobním lhů tám publikací i časopisů, není dosud vždy a všude probojován správný postoj k naléhavým politicko -kulturním potřebám , jsou zejména těžkosti v zajišťování vědecké a technické literatury a vícebarevných publikací, v hlubotiskové technice i v barevném knihtisku. Podobné problémy jsou i mezi druhými úseky, z nichž je třeba zejména poukázat na nedostatky v knižním obchodě a Poštovní novinové službě. Ukázalo se , že vzájemné

vztahy založené na „ základních podmínkách “ je nutné podložit dalšími

politickými a ekonomickými opatřeními, neboť jen tak je možné bojovat proti formálnosti a zvýšit účinnost „ základních podmínek “. Uvedené nedostatky ve vzájemných vztazích jsou také v současné době jednou ze základních příčin , která vyvolává snahu po vytváření naklada telsko - polygrafických kombinátů a organizačním sjednocení uvedených úseků .

Především je však nutné poukázat, že nebylo ještě plně využito nové or ganizace polygrafického průmyslu zavedené od 1. 4. 1958, která umožňuje postupné zlepšování vzájemných vztahů. Zejména je důležité, že zrušení hlavních správ určilo podniky jako místa pro konečné řešení převážné většiny otázek vzájemných vztahů. To se musí projevit i v činnosti nové organizace ministerstva školství a kultury. Sloučením dosavadních 29 polygrafických podniků v českých krajích do 13 podniků a na Slovensku ze 6 do 1 podniku se vytvořily větší technologickovýrobní celky, jež umožňují s větší pohotovostí než dosud reagovat na potřeby tisku . Je nutné lépe využít ekonomických možností, které mají tyto větší celky,

pro operativní řešení úkolů v rámci podnikového plánu . Dále je nutné prosazovat zásadu, aby počet výrobních základen pro jednotlivá naklada telství byl minimální a aby v nich v maximální míře byla zajištována 400

produkce jednotlivých nakladatelských podniků. Při rozpisu plánu na rok 1959 byla tato zásada například výrazněji uplatněna u produkce

Státního pedagogického nakladatelství, která je nyní rozmístěna do 16 závodů místo dřívějších 32. Je však třeba konstatovat, že všech možností

nové organizace nebylo při rozpisu plánu roku 1959 využito . Jeví se proto nutné účelně zlepšovat tento systém při dalším prohlubování dosavadní organizace.

Jestliže v době počátku práce komise politického byra ÚV KSČ nepů sobila nová metodika plánování a financování a byly zde určité dohady o jejím zavedení, je nyní od 1. 1. 1959 zavedena v celém polygrafickém průmyslu . Zatím ještě nemohla plně prokázat své působení na vzájemné vztahy, i když je nesporné, že podobně jako v jiných odvětvích národního hospodářství se převážně kladně projeví i v polygrafickém průmyslu. Tak jako ve všech odvětvích národního hospodářství bude třeba zvláště

v polygrafii, v tomto důležitém úseku průmyslu, jehož činnost je podřízena kulturně politickým úkolům , zkoumat působení nové metodiky a uzpů sobit ji plně zvláštnostem tohoto odvětví. Komise po projednání s polygrafickými pracovníky dochází k závěru , že není nutno měnit novou metodiku státního plánu ve vztahu k poly grafickému průmyslu , že však je nutno přezkoumat možnosti pravomoci ministerstva spotřebního průmyslu zvláště na úseku dlouhodobých nor mativů . }

U dlouhodobých normativů v plánu práce: 1. bud očištěním dosažených výsledků od mimořádných neplánovaných

úkolů, nebo sledováním plnění ukazatelů podle kumulovaných hodnot od počátku roku, případně jiným způsobem ,

2. zvýšením hmotné zainteresovanosti pracovníků na zvyšování poho tovosti a kvality tisku a zkracování výrobních lhůt podle důležitosti kul turně politických úkolů .

U dlouhodobých normativů finančních pak takovým stanovením výše, případně směrů použití, které zabezpečí pohotovost, plynulost a vyšší kvalitu výroby.

Jednou ze základních otázek , která má velkou důležitost pro řešení vzájemných vztahů, je vymezení charakteru polygrafické výroby. Komise na základě rozboru současného stavu a zejména z hlediska dalších perspek tiv rozvoje tisku vycházela od samého počátku z toho, že polygrafie je průmyslové odvětví, které je nutné rozvíjet na zásadách socialistické stro jové velkovýroby a plánovaného hospodářství. Jen tak je možné zabezpečit prudce rostoucí kulturní a politické potřeby socialistické společnosti, 28 Usnesení a dokumenty

401

jejichž plnění je při posuzování výsledků činnosti polygrafie rozhodující. Tyto názory komise byly potvrzeny konzultacemi v Sovětském svazu a jsou potvrzovány i vývojem polygrafické výroby ve světě.

Rozvoj periodického i neperiodického tisku a zvyšování jeho kvality čím dále tím více vyžaduje další specializaci polygrafické výroby z hlediska techniky a nikoliv podle náplně jednotlivých nakladatelství i ostatních spo třebitelů. To je zároveň odpověď na požadavek vytváření v současné době nakladatelsko- tiskárenských kombinátů na všech úsecích této činnosti. Stav v našem polygrafickém průmyslu i v nakladatelství ukazuje v současné době na nesprávnost tohoto organizačního spojení obou oblasti činnosti proto , že nakladatelské podniky v našich podmínkách jsou různé ho zaměření co do využití jednotlivých technik tisku a různé velikosti co do

množství potiskovaného papíru. To znamená, že vytváření kombinátů by si za současné situace vyžádalo neúčelné tříštění polygrafické základny, která je stále nedostatečně rozvinuta, a mělo by za následek snižování využití polygrafické kapacity místo trvalého zvyšování. Při posuzování otázek vzájemných vztahů uvážila komise i jednotné

organizační začlenění uvedených úseků, na které bylo předloženo několik návrhů. Dospěla k názoru, že potíže ve vzájemných vztazích mezi nakla datelsko -vydavatelskými podniky a polygrafickým průmyslem kromě již uvedených skutečnosti jsou v nevyjasněných plánech rozvoje na jednotli vých úsecích včetně výroby papíru. Resortní řízení bez perspektivních plánů rozvoje podstatně ztěžuje koordinaci, nedává možnost hlouběji

propracovat vzájemné vztahy a vyvolává nejrůznější rozporová hlediska. Proto řešení tohoto problému není v současné době závislé na vytvoření jednotné organizace, ale na propracování a vytyčení perspektivní směrnice

uvedených úseků, nehledě na to, že časté organizační změny neprospívají rozvoji jednotlivých úseků. Nová organizace národního hospodářství, nová metodika plánování

a financování při jejich správném a důsledném uplatnění na uvedených úsecích spolu s rozpracovanou perspektivou rozvoje daných úseků tvoří základ pro zlepšení vzájemných vztahů . Proto také komise nenavrhuje změny v celkovém organizačním uspořádání v současné době, ale dopo

ručuje ponechání dosavadního stavu . Přitom se považuje za účelné, aby

po přijetí politickým byrem ÚV KSČ příslušných usnesení ještěpo urči tou dobu pracovala dosavadní komise politického byra ÚV KSČ, která by nepřebírala odpovědnost jednotlivých ministrů za splnění úkolů, ale po projednání napomáhala při uvádění některých společných úkolů do života. 402

Přitom zdůrazňuje zvýšenou odpovědnost jednotlivých ministerstev při uplatňování uvedených zásad a zabezpečování jednotlivých úkolů, které nabývají prvořadého významu při dovršování socialistické výstavby. Vzrůstá odpovědnost ministrů spotřebního průmyslu a školství a kultury za vedení všech jim podřízených složek k ráznému a rychlémuodstraňo

vání všech nedostatků dosud se ve vzájemných vztazích vyskytujících a za nastolení soudružské vzájemné spolupráce, jak k tomu dávají příklad již dnes některé závody a pracoviště na uvedených úsecích. Spolu s ostatními úkoly musí vzít tuto otázku za svou stranické orga

nizace v polygrafickém průmyslu, ve vydavatelstvích a nakladatelstvích a výrazně přispět ke zlepšení vzájemných vztahů. II . Dosavadní vývoj , současný stav a problémy vydávání

periodického tisku V rozšíření denního tisku a časopisů jsme dosáhli nesporných úspěchů. Rozpor mezi rostoucími potřebami a přidělovaným množstvím papíru se však přesto prohlubuje. V roce 1959 představuje tento rozdíl několik tisíc tun, při maximálním stanovení pro současnou dobu jen z hlediska potřeb tisku přibližně 7000 tun . Přestože za poslední čtyři roky (1956 až 1959) je zaznamenáván vzrůst periodického tisku o 30 % , z čehož jen V roce 1959 o 10 %, nedosáhli jsme v nákladech a rozsazích úrovně roku 1948 ani úrovně předválečné. V roce 1934 bylo pro denní tisk spotřebová no 34 500 tun novinového papíru ; zatímco v roce 1948 26 820 tun , v roce 1955 19 887 tun a v roce 1959 se spotřebuje asi 24 297 tun novinového

papíru. Úrovně z roku 1934 má být dosaženo podle údajů obsažených v této zprávě až v roce 1964.

Ve slovenských krajích je situace ještě nepříznivější než v českých , i když rozdíl vyplývá i z historického vývoje. Jestliže v roce 1959 připadne na 1000 obyvatel v českých krajích 1250 výtisků jednorázového nákladu všeho periodického tisku, pak na Slovensku připadá na týž počet obyvatel jen 861 výtisků.

I když určující pro další rozšíření počtu nákladů a rozsahu periodického tisku jsou naše podmínky, požadavky a potřeby dovršování socialistické výstavby, nelze přehlížet vývoj v ostatních socialistických zemích a také stav a vývoj v kapitalistických zemích.

Rozhodující převaha socialistického tisku nad buržoazním je dána jeho obsahem . Zvyšováním počtu výtisků denního tisku na 1000 obyvatel, 403

rozšiřováním rozsahu a lepší grafickou úpravou se tato převaha může pro jevit ještě účinněji. Jeden z největších rozdílů mezi naším a tiskem ve

světě je v počtu periodik a především v počtu a nákladech nejdůležitějších periodik - deníků. Také při srovnání rozsahu denního tisku jeví se naše situace nepříznivě.

Nedostatečné rozsahy našeho denního tisku se zvlášť ostře projevují při mimořádně významných vnitřních i mezinárodních politických událos tech a i při plnění denních úkolů. Nedostatečné rozsahy především denni ho tisku vedou dále k tomu, že musí být nadměrně používáno malé písmo.

Zvětšování rozsahu periodického tisku, především stranického, je v sou časné době vážným politikým úkolem .

Perspektivní úkoly v rozvoji periodického tisku do roku 1965

Splnění usnesení XI. sjezdu strany předpokládá velkou výchovnou a organizátorskou činnost tisku, zahrnující všechny občany republiky.

Aby tisk mohl tak náročné úkoly splnit, nutno stále zvyšovat jeho úroveň při současném rozvíjení systému tisku ( růst nákladů, rozsahu a periodicity,

vznik nových časopisů) s úkolem přiblížit současně úroveň slovenského tisku českému. Přitom je nutno, aby naše organizace rozšiřování tisku (PNS) politicky správně zabezpečovala zvýšené úkoly, zlevnila své služby a byla pohotovější při rozšiřování tisku mezi pracujícími ve městech i na vesnicích ,

Politické byró schválilo 16. 9. 1958 zásadu, že v nejbližším období se

má rozvíjet především stranický, mládežnický, dětský a odborný tisk . Vzhledem k rostoucí úloze odborů je nutné tuto zásadu rozšířit také na odborářský tisk.

Provedený rozbor současné situace a vytyčené úkoly ukazují, že v sys

tému periodického tisku by mělo do roku 1965 dojít k těmto naléhavým opatřením a změnám :

a) Zvýšit náklady a počet deníků, obrázkových a odborných časopisů z 15,7 miliónu výtisků jednorázového nákladu z periodického tisku v roce

1959 zhruba na 24 milióny výtisků v roce 1965, což znamená v podstatě stejný roční přírůstek, jako byl v posledních letech ( 1,35 miliónu výtisků ročně).

b) Změnit periodicitu krajských časopisů v souladu s úkoly dovršeni socialistické výstavby tak, aby v roce 1965 většina vycházela jako deníky. c ) Rozšířit rozsah u deníků (na 36-44 stran týdně) a krajských časopisů 404

(na 30 stran týdně souběžně s jejich postupným přechodem na denní periodicitu) po roce 1963, kdy má být postupně uváděn do provozu roto stroj ve Štěti. d) zdokonalit místní tisk, zejména síť okresních novin a závodních

časopisů. Důsledně splnit usnesení ÚV KSČ Z 29. dubna 1959 (dokument „ O poslání a úkolech místního tisku “) a vládní usnesení číslo 889 z 1. října

1958 o využití závodních a účelových tiskáren, zejména úkol vybudovat podle potřeby do roku 1960 okresní tiskárny. e) Postupně přistoupit k vydávání asi 100 nových listů a časopisů (z toho asi 60 místních a 30 odborných ).

Tato opatření si vyžádají v roce 1965 zhruba 80 000 tun papíru,tedy cca o 82 % více než v roce 1959.

Uskutečněním navržených opatření a změn nastane určité zvýšení počtu výtisků deníků na 1000 obyvatel a ve spotřebě novinového papíru

na jednoho obyvatele v ČSR , jak ukazují následující údaje: Růst počtu výtisků deníků na 1000 obyvatel v ČSR Růst spotřeby papíru pro denní tisk na 1 obyvatele v ČSR ( v kg)

1956 166

1959 177

1965

1956

1959

1965

1,58

1,77

3,1

309

Do roku 1965 bude učiněn podstatný krok k vyrovnání rozdílu mezi českými a slovenskými kraji. Zatímco v období 1959–1965 vzrostou v českých krajích jednorázové náklady cca o 45,5 % a spotřeba papíru cca o 78 % , byl by vzrůst ve slovenských krajích u nákladů 72 % a u spo třeby papíru cca 92,6 %.

III . Dosavadní vývoj , současný stav a problémy ve vydávání knih Produkce knih v lidově demokratickém Československu jak pokud jde o obsah , tak i svým rozsahem daleko předstihla předválečný stav a je vcelku na vysoké úrovni. V současné době zvláště vzrostla náročnost na výpravnost knih . Publikace vysoce náročné na úpravu tiskly se v dřívější době jen ojediněle a zdaleka ne v tak masových nákladech. Zatímco v roce 1937 bylo vydáno na jednoho obyvatele zhruba 2,2 knihy, bylo v roce 1958 dosaženo ukazatele 3,4. * * Podle údajů SÚS. 405

Po přijetí zákona o ediční činnosti v roce 1949 zaznamenáváme ve vydávání knih následující vývoj: Do roku 1954 neustále stoupal počet titulů i výtisků a bylo dosaženo dosud nejvyššího ukazatele 4,2 na obyvatele. Tento vývoj byl pozitivní v tom směru, že došlo k prudkému rozšíření

socialistické literatury, ve které bylo velké množství brožur. Brožurková

literatura v tak velkém rozsahu postupně však přestala uspokojovat rostoucí potřeby a požadavky pracujících . Období po roce 1954 se vyznačuje zejména uváženější nákladovou po

litikou a vydáváním knih s větším rozsahem a v menším nákladu. Poslední tři léta jsou charakterizována postupným růstem počtu titulů i počtem výtisků, což vede sice k pomalému, ale stálému růstu počtu výtisků na jednoho obyvatele (1956 -- 3,2 ; 1958 — 3,4). Tento zdravý vývoj posled ních let ukazuje možnost a nutnost, aby s dovršenim socialistické výstavby postupně vzrostl počet vydávaných knih na 5—6 výtisků na jednoho oby

vatele v roce 1965. Je to velký úkol, ale reálný, zejména vzhledem ke zvyšování materiální a kulturní úrovně pracujících v podmínkách dovršo vání socialistické výstavby. Je třeba zejména důrazně sledovat účelnost

reedic, zejména v oblasti původní tvorby ( vydávání starších děl na úkor nových ) a odstranit vydávání takových titulů, které bezprostředně neslouží individuální potřebě čtenářů , a jsou proto převážně nabízeny jen knihov nám . Zásadně je nutno se soustředit na to, aby vydávaná produkce od povídala potřebám pracujících, což se projeví ve zvýšení odbytu vydáva ných publikací. Pro srovnání je možno uvést, že v SSSR v roce 1965 bude podle usnesení XXI. sjezdu KSSS vydáno 1,6 miliardy výtisků, což bude znamenat vzrůst z 5,2 na téměř 7 výtisků na obyvatele. Současnou naši knižní produkci lze charakterizovat takto : v oblasti krásné literatury vedle nových děl původní tvorby byla vydávána základní díla našeho i světového klasického písemnictví ve skutečně masových nákladech. Na předním místě ze zahraničních literatur stála sovětská lite ratura, jejíž hlavní díla byla rovněž rozšířena v masových nákladech .

Nerovnoměrně byla dosud zastoupena současná zahraniční pokroková

literatura, a zejména pak nová tvorba lidových demokracii a zemí osvobo zených z koloniálního útlaku . Dětská literatura vycházela ve stále rostou

cích nákladech a její úroveň literární i výtvarná byla vysoko hodnocena nejen doma, nýbrž i za hranicemi. Nyní půjde především o další soustavný rozvoj nové původní tvorby se současnými náměty jak v oblasti beletrie, tak v oblasti dětské literatury .

Rovněž v oblasti politické a odborné literatury byla vydána základní díla, původní i přeložená (především masové vydání sebraných a vybra 406

ných spisů i jednotlivých děl klasiků marxismu- leninismu). Vážným nedo statkem jsou dosud mezery v oblasti společenských věd jak v původních vědeckých pracích , tak i v populárních publikacích , Zejména masovou politickou literaturu je třeba nyní zaměřit k důležitým problémům dovr šení výstavby socialismu.

V odborné literatuře se dosud projevují nedostatky v tom , že vydávaná produkce není plně v souladu s plány rozvoje národního hospodářství, zejména s jeho perspektivními úkoly.

Perspektivní úkoly v rozvoji neperiodického tisku do roku 1965

Při sestavování edičních plánů je nutno pečlivě studovat jejich ideovou náplň z hlediska socialistického výchovného působení a boje proti nepřá telským ideologiím , stupňovat náročnost na kulturně umělecká měřítka,

věnovat větší pozornost nové sovětské literatuře, důsledněji zabezpečovat

usnesení politického byra ÚV KSČo vydávání technické literatury. Roz hodně bojovat proti porušování specializace jednotlivých nakladatelství. Bude správné, aby také v nakladatelské činnosti se zvyšovala úloha a od

povědnost společenských organizací. Platí to především o nakladatelství Svět sovětů, za jehož činnost by měl převzít odpovědnost Svaz českoslo vensko -sovětského přátelství, a to na celém území ČSR. V souhlase s úkoly dovršení výstavby socialismu je třeba cílevědomě a účelně rozvíjet činnost krajských nakladatelství.

Na Slovensku je třeba zejména prohloubit ideová hlediska na vydávánou literaturu a zvýšit podíl sovětské literatury.

Z hlavních perspektivních úkolů nutno uvést: do roku 1961 vydat tří svazkový Příruční naučný slovník , v příštích letech zajistit vydání Velké

československé encyklopedie, do roku 1965 připravit Československou vlastivědu. Pozornost je třeba věnovat i encyklopedickým dílům o jed notlivých důležitých odvětvích průmyslu ( chemie, stavebnictví, stroji renství aj.) a zemědělství. Podle našich potřeb rozšířit vydávání slovníků a učebnic cizích řečí.

Zajistit v přiměřené míře vydávání základního fondu naší i světové

klasické literatury a vytvořit dobré lidové edice pro nejširší okruh čtenářů , které by vedle děl krásné literatury přinášely také základní díla politická

a vědecko -populární. Je třeba zvýšit náklady dětské literatury a prozkou mat možnosti zlevnění knih pro děti a mládež. Výtvarná literatura a obra zové publikace se stále v převážné míře obracejí jen k historii, ale současně 407

s tím málo zachycují dnešní umění a obraz dnešního našeho života, např. Prahy, nejen historické, ale i v celém současném mohutném rozvoji. Trvalým úkolem je soustavně pečovat o neustálé zvyšování knižní kul tury a nepřipouštět, aby jako dosud zejména naše výtvarné publikace určené pro vnitřní trh měly nižší grafickou, výtvarnou a reprodukční

úroveň než publikace pro export. Jedním ze základních předpokladů splnění uvedených hlavních úkolů je dostatečné množství kvalitního papíru, jehož potřeba pro ediční činnost v jednotlivých letech je následující: Rok

papir v tunách

1958

1960

1961

1962

1963

1964

1965

14 066

18 950

19 888

20 526

21 345

22 065

22 954

V tomto zvýšení je nutno krýt zejména potřebu dřevaprostého a křído vého papíru .

Uvedený rozvoj neperiodického tisku je v současné etapě prací na třetím

pětiletém plánu zajištěn potřebným množstvím papíru. Ke splnění úkolů v oblasti kulturní revoluce, vytyčených XI. sjezdem na úseku ediční politiky, je nutné provést změny v nakladatelství a v kniž ním obchodě a ve vztazích mezi nimi podle nových zásad řízení národního hospodářství.

Za současného stavu nakladatelství neodpovídají hmotně za produkci, kterou vydávají. Tuto odpovědnost přejímá na základě uzavřených smluv s nakladateli knižní obchod, ve kterém je soustředěna jak část velkoob

chodní, tak i část maloobchodní. To vede k nesouladu v zájmech mezi nakladatelstvími a knižním obchodem . Tento nesoulad bude zčásti odstra

něn , jestliže hmotná odpovědnost za vydávanou produkci bude rozdělena

mezi nakladatelství a knižní obchod, což ve svém důsledku znamená od dělit velkoobchod od maloobchodu.

Proto se navrhuje vytvoření Sdružení nakladatelských podniků nikoli jako stupně řízení, ale za účelem společného skladování, expedování a propagování knižní produkce a zprostředkování jejího odbytu, tedy přičlenění velkoobchodu ke sdružení.

V oblasti rozšiřování literatury je nutno také odstranit dosavadní roz tříštěnost a mnohokolejnost sítě knižního obchodu . Kromě státního kniž ního obchodu se zabývá prodejem knih celá řada jiných organizací. V dů sledku toho je knižní fond rozptýlen , je znemožněno operativní rozmístění publikací podle skutečné potřeby a přehled o stavu zásob. Dochází k ne rovnoměrnému rozmístění knižní produkce. 408

Nejúčelnější opatření k odstranění těchto nedostatků je sjednocení všech dosavadních systémů v jeden státní knižní obchod. Pro zlepšení výsledků v rozšiřování literatury je nutno vytvořit krajsky organizované podniky knižního maloobchodu z dosavadních krajských správ n. p. Kniha a zrušit podnikové ředitelství, které je v současnédobě administrativním a těžko pádným řídícím mezičlánkem . Půjde sice o vybudování jednotného stát ního knižního obchodu , ale rozhodující bude, že se tak zvýší vliv orgánů

strany a pod jejich vedením národních výborů na šíření literatury v krajích a okresech při uplatnění centrálního řízení ministerstvem školství a kul tury. Při této organizaci knižního obchodu je třeba současně umožnit

nakladatelským podnikům pracovat s vlastní produkcí v knižním malo obchodě. Toho lze dosáhnout vytvořením specializovaných průzkumo vých prodejen nakladatelství (1–2 v republice ), které budou zřizovány se souhlasem ministerstva školství a kultury podle charakteru jednotlivých nakladatelství.

Jako základní články v jednotném systému knižního maloobchodu je třeba vybudovat okresní prodejny, které budou odpovědny za rozšiřování literatury v okrese. Současně bude využito ostatních systémů a organizací, zejména prodejní sítě spotřebních družstev na vesnici formou komisního prodeje k šíření literatury. Nová organizace knižního obchodu umožní překonat dosavadní jedno stranný, převážně komerční přístup podniků knižního obchodu k šíření

literaturya do popředí vystoupí hlavní kulturně politický úkol, soustavná práce se čtenářem a rozšíření zejména té literatury, která má rozhodující

význam pro období dovršení výstavby socialismu. Nutným předpokladem k realizaci nové organizace knižního obchodu bude však provedení rozboru stavu současných knižníchskladů, jejich opodstatněnost, a to nejen v n. p. Kniha, ale i v družstevním knižním obchodě, a vyřešit nadměrné sklady tak, aby tyto knižní zásoby plnily svoji úlohu u čtenářů. Pro zlepšení vydavatelské činnosti je třeba dále provést úpravy v edič

ním profilu některých nakladatelství. Ministerstvo školství akultury musí koordinovat práci nakladatelství na přípravě edičních plánů tak, aby bylo odstraněno porušování specializace.

409

IV. Současný stav v polygrafické výrobě a zabezpečeni

jejího rozvoje v souladu s novými úkoly V období buržoazní republiky měla polygrafická výroba malovýrobní charakter . Z celkového počtu 1450 výrobních jednotek bylo v roce 1938 75 % závodů do 20 zaměstnanců, 17 % závodů do 50 zaměstnanců a 8 %

závodů s počtem zaměstnanců nad 50. Tento stav se udržel v podstatě až do roku 1948, kdy v procesu znárodnění bylo přikročeno k přestavbě poly grafického průmyslu. Jednotné řízení znárodněné polygrafie umožnilo lepší využití těch vý .

robních prostředků, jež byly soustředěny do větších podniků, provedení určité specializace a zhospodárnění výroby. V průběhu centralizace došlo

k mnohdy nedomyšlenému omezení počtu malých tiskáren v okresech, přičemž docházelo také k určitým ztrátám na strojovém zařízení. Dnes je na celém území ČSR z celkového počtu 270 okresů 112 okresů, kde není tiskárna, to je 41 % . V polygrafickém průmyslu bylo od znárodnění v roce 1948 dosaženo v základních ukazatelích těchto hospodářských výsledků : Hrubá výroba v tis. Kčs

1948

Počet dělníků vč. mlad. přep .

Hrubá výroba na 1 dělníka v Kčs

1958

530 200 916 508

15 718 14 996

33 732 61 117

index

172,9

95,4

181,2

Ekonomických výsledků dosahoval polygrafický průmysl zejména v prvním období po znárodnění, jak o tom svědčí již uvedená fakta této zprávy, při nedostatečné operativnosti vyplývající zejména z kulturně

politických potřeb našeho státu. Nedostatečná pohotovost tiskáren snižuje i v současné době aktuálnost periodického tisku. Výrobní lhůty jsou ujed

nobarevných a vícebarevných časopisů často podstatně delší než jejich periodicita. Obdobná situace se jeví i při výrobě publikací, kde jsou v mno ha případech neúměrně dlouhé výrobní lhůty. Pro nedostatek kapacity ve speciálních technikách nejsou uspokojovány v dostatečné míře poža davky na náročné ilustrace a barevné reprodukce. Obtížná situace je i ve výrobě vědecké a technické literatury. Současný stav ve strojových kapacitách je takový, že v knihtiskové technice mohou být navrhované potřeby v nejbližším období plně kryty s výjimkou náročného barevného tisku a vědecké i matematické literatury. 410

V ofsetové technice byl v českých krajích pro nejbližší dobu odstraněn nedostatek kapacity, až na rotační ofset, kde je možnost zvýšení výroby omezena .

Na Slovensku však tíživá situace v ofsetu dosud trvá. Naprosto nedo stačující je však kapacita v hlubotisku, zejména v archových strojích . V rotačním hlubotisku je možno zvýšit výrobu asi o čtvrtinu .

To znamená, že při propracování návrhu třetího pětiletého plánu půjde zejménia o zajištění kapacity na výrobu barevných a obrázkových časopisů a knih, zejména vědeckých a technických, jejichž vydávání zvláště po roce 1960 podstatně vzroste . Rozbor současného stavu ukazuje, že dosud jsou v některých technikách ,

mimo plochý hlubotisk a rotační ofset, některé volné výrobní kapacity, které zůstávají zatím nedostatečně využity. V dříve uvažovaném návrhu třetí pětiletky, který vypracovalo minis terstvo spotřebního průmyslu, se dosud počítalo, že polygrafická výroba dosáhne v roce 1965 výše 106 500 tun papíru, to je zvýšení na 147 % ve srovnání s rokem 1958.

V této zprávě uvažovaný rozvoj periodického a neperiodického tisku, jakož i zvyšující se potřeba hospodářských tiskovin znamenají další zvýšení

růstu polygrafické výroby proti dřívějším úvahám ministerstva spotřební ho průmyslu. Rozvoj výroby periodického tisku bude nutno zvýšit o dal ších 5-6 tisíc tun v roce 1965.

Navrhuje se proto zvýšit rozvoj polygrafické výroby tak, aby dosáhla v roce 1965 cca 115 000 tun papíru, což je ve srovnání s rokem 1958 vzrůst na 155-160 % .

Postupující socialistická kulturní revoluce, združstevňování vesnice a industrializace, zejména na Slovensku, a s tím spojená potřeba rozvoje i místního tisku si naléhavě vyžadují, aby v dalších okresech byly postupně vybudovány polygrafické jednotky. Základem jejich vybudování budou uvolněné kapacity některých závodních a účelových tiskáren, jak je stano veno vládním usnesením číslo 889/58, které ukládá vybudovat během let

1958–1960 podle potřeby okresní tiskárny včetně rozmnožoven jako malé celky výlučně pro místní potřebu. Při realizaci tohoto usnesení je nutno zajistit přednostní krytí potřeb místního tisku vzhledem k jeho zvýšenému politickému významu.

411

Cesty k zabezpečení zvýšených úkolů Zvýšené výrobní úkoly polygrafického průmyslu je třeba zajistit lepším využitím dosavadních výrobních kapacit a lepší organizací výroby, ne zbytným technickým rozvojem a investiční výstavbou. Směnnost jako jednu z cest zvyšování využití výrobních kapacit však nelze v polygra fickém průmyslu zvyšovat generálně. Lepším využitím dosavadní kapacity lze zvýšit výrobu zejména v knihtiskové technice pro jednobarevné práce. Není například účelné zvyšovat směnnost v malých okresních provozov nách se zakázkovou náplní místního rozsahu a v závodech, kde nejsou ani

vhodné výrobní prostředky pro tisk publikací a periodického tisku, zvláště barevných časopisů. V zájmu dalšího rozvoje polygrafického průmyslu a splnění perspek tivních úkolů je nutno zajistit nové kapacity modernizací dosavadních

závodů a výstavbou nových. Investiční politika v polygrafickém průmyslu musí vycházet z celostátních potřeb stanovených výhledovými plány rozvoje periodiky a publikací i hospodářských a obchodních tiskovin. K zajištění zejména periodického tisku a publikací je třeba vytvářet účelně vybavené specializované závody s nejmodernější ofsetovou a hlubotisko vou, knihtiskovou a knihtiskárenskou technikou a technologií. V souladu s těmito potřebami je třeba ve třetí pětiletce urychleně vybudovat moderně vybavenou tiskárnu pro barevný tisk o kapacitě 6000 až 7500 tun .

Při rozpracování těchto zásad je nutno plně přihlížet ke koncepci rozvoje

stranických kombinátů ÚV KSČ Rudé právo a ÚV KSS Pravda, které jsou předními polygrafickými podniky v naší zemi a tvoří základní jádro polygrafického průmyslu. Kromě polygrafických závodů, podléhajících Sdružení podniků poly

grafického průmyslu, je řada tiskáren začleněna do jiných výrobních hospodářských jednotek. Tuto otázku v zásadě řeší vládní usnesení číslo 889/58 o závodních a účelových tiskárnách a je nutné je plně uskutečnit v souladu s dokumentem ÚV KSČ , poslání a úkolech místního tisku “ . Závažná je také výroba obalu a potištěné kartonáže, která byla znárod něna již v první etapě po osvobození a přičleněna k výrobě papíru. Potiskování obalů a kartonáže silně zaostává nejen za světovým vývojem ,

ale i za vývojem československé polygrafie a je často příčinou prodejních potíží našeho zboží v cizině. Ani technika, ani technologie neodpovídá dnešnímu rozvoji polygrafické výroby a v důsledku resortního členění a izolovanosti od ostatní polygrafické výroby trpí celý tento úsek i nedo statkem kvalifikovaných pracovníků. . 412

yer

Dosažení světové úrovně v celkové produkci polygrafického průmyslu nelze oddělit od současného řešení kvality základních materiálů , zejména

papíru, lepenky, barev, fotografického materiálu a užívání plastických hmot. Ve vládním usnesení z 6. března 1959 č. 177/bod 7 bylo již uloženo ministru chemického průmyslu a ostatním zúčastněným ministrům provést

ekonomický rozbor hlavních směrů použití plastických hmot. Pro splnění perspektivních úkolů polygrafického průmyslu je třeba odstranit nedostatky v odborné výuce učňů, a pro to vytvořit nutné orga

nizační a materiální podmínky. Dále je třeba lépe zajišťovat přípravu dělnických a středně technických kádrů ve smyslu vládního usnesení z roku 1957 333/57. V *

V závěru k dosavadnímu vývoji, současnému stavu a perspektivám našeho tisku a polygrafické výroby je nutno poukázat, že při realizaci této směrnice dojde k podstatnému vzrůstu podílu tisku na polygrafické výrobě (v roce 1953 činil podil periodického a neperiodického tisku nece lých 50 % , v současné době je 52. % a do roku 1965 se má zhruba zvýši na 75 % ), což považujeme za zdravý normální vývoj. Tyto zvýšené úkoly socialistického tisku může zabezpečit jen taková činnost pracovníků vydavatelství a nakladatelství, kteří dobře znají po třeby socialistické společnosti, včas a pohotově na ně reagují, a taková polygrafická výroba, která využívá nejdokonalejší techniky a technologie v zájmu zabezpečení politickokulturních potřeb i dobrých ekonomických ukazatelů. Zároveň ostře vyvstává nutnost zlepšení vzájemné spolupráce redakci a tiskáren . Jen v těsné spolupráci redakcí a tiskáren je možné dosáhnout řešení stále bolavého problému dlouhých výrobních lhůt novin , časopisů a publikací. Komise politického byra považuje v tomto směru za správné: U denního tisku vyžadovat především zvýšení pohotovosti při zabezpe

čování posledních zpráv, aby denní tisk rychle reagoval na všechny nutné poslední události.

U časopisů dosáhnout stavu, aby jejich výrobní lhůta nebyla delší, ale pokud možno kratší než jejich periodicita, přičemž je nutné dále zkracovat výrobní lhůty jejich tzv . aktuálních příloh, dosáhnout zvláště u politicky rozhodujících obrázkových časopisů větší aktuálnosti jejich obálek. Tak jako u časopisů je třeba zkracovat výrobní lhůty i u knižní pro dukce ve všech oblastech vydavatelské činnosti. Do té doby, než poly grafický průmysl vyřeší tento úkol všeobecně, je třeba se v nejbližším 413

1

období soustředit ke zkracovánívýrobních lhůt zejména u politické a tech nické literatury a zvlášť aktuálních publikací. Pokud jde o výrobní lhůty v celém tisku, je nutné postupně dosáhnout světové úrovně do roku 1965 .

Je tedy nutné ještě důsledněji pokračovat v úsilí, které některé polygra fické závody v současném období projevují ve zkracování výrobních lhůt časopisů a publikací i ve zvyšování kvality obrazových příloh. Ruku v ruce s tím musí jít i zavádění nových pokrokových metod v práci redaktorů

a nakladatelských pracovníků v přípravě rukopisů a obrazových předloh pro reprodukci, zkracování lhůt pro autorské korektury i jejich rozsah . V úzké spolupráci polygrafie a redakcí je nutné rozšířit zkušenosti bez sloupcového lámání na větší počet vhodných publikací. Bude správné zavést jednotné sledování výrobních lhůt v polygrafii i redakcích s cílem jejich dalšího zkracování.

V. Stav ve výrobě a rozdělování papíru a nutná opatření k lepšímu zabezpečování rostoucích potřeb

Výroba papíru se celkem od roku 1947 do roku 1958 zvýšila o 41,8 % . Předválečné úrovně bylo dosaženo v roce 1949. Při rozvoji výroby papíru docházelo k prudšímu tempu výroby balicích a technických papírů, který

vycházel z rostoucích úkolů navazujících spotřebitelských odvětví. Naproti tomu výroba tiskových papírů rostla pomaleji.

Směrnice schválené XI. sjezdem KSČ ukládají zvýšení výroby papíru v roce 1965 proti roku 1957 o jednu třetinu. Při rozpracování této směr nice se ukázalo, že pro krytí potřeby papíru bude třeba v návrhu směrnic

výrobu papíru dále zvýšit. V současném stavu prací na třetím pětiletém plánu se počítá se zvýšením výroby papíru v roce 1965 proti roku 1960 o 29,9 % a proti roku 1957 o 50 % . I při tomto zvýšení výroby bude i nadále třeba krajní hospodárnosti při používání papíru a lepenky. Zvýšení výroby papíru do roku 1965 má být dosaženo : a ) modernizací dosavadního zařízení v těch případech , kde je to eko nomicky vhodné a účelné,

b) vybudováním nových kapacit (především rotostroje ve Štětí), jimiž se do roku 1965 zvýší produkce cca o 61 000 tun papíru. V dosavadních bilančních úvahách tiskových papírů je do roku 1965 v podstatě vyřešen úkol zabezpečení spotřeby papíru pro polygrafické odvětví počínaje rokem 1964 a 1965. Potřeby periodického tisku nejsou 414

F

plně pokryty v letech 1960—1963 přesto, že v navrhovaných bilancích se počítá se snížením vývozu tiskových papírů v těchto letech. V letech 1960—1965 má stoupnout domácí spotřeba tiskových fondovaných papírů celkem o 48 % , z toho pro denní tisko 63 %, pro časopisy o 76 %, publikace o 25 %

Požadavky na zvýšenou potřebu v letech 1964 a 1965 bude pravděpo dobně možno vyřešit dalším zpřesněním bilancí tiskových papírů. Je nutné zavést důsledný přehled o části nefondovaných papírů použi telných pro tisk, která představuje značnou část (23 000 tun) tiskových papírů , jejichž využití pro periodický tisk by mohlo zlepšit současnou situaci; ve výrobě mohou být odkryty další rezervy,umožňující zvýšení výroby nebo změnu její skladby (podíl tiskových , technických a balicích papírů, problém umělých hmot ). Na úseku výroby a spotřeby papírů, zejména tiskových, jsou některé problémy, které je nutno řešit.

Bude třeba usilovat o snížení podílu přímých dodávek z výroby spotře bitelům zvyšováním dodávkových limitů, a tím odstranit dosavadní roz

tříštěnost ve výrobě papíru. Výrobou větších množství jednoho druhu lze dosáhnout zvýšení výroby na papírenských strojích. Je nutné, aby minis terstvo chemického průmyslu podstatně zlepšilo kvalitu zejména tiskových papírů a postupně dosáhlo jakosti odpovídající světové úrovni; aby zavá dělo výrobu natíraných papírů a papírů s vhodnou kombinaci plastických hmot.

Zároveň je nutné, aby ministerstvo chemického průmyslu vytvářelo daleko intenzívněji vhodné podmínky pro výrobu a plánování papíru v ploše tak, jak je uloženo vládním usnesením č. 321 z roku 1956.

Dosavadní způsob rozdělování papíru umožňoval různým organizacím a podnikům získávat značné množství papíru mimo příděl, tzv. „ cizi

papír “. Tento „ cizí papír“ pocházel z přebytků, souběhů, nepoužitelných formátů nebo výrobků nižší kvality , které byly buď přímo papírenskými závody nebo prostřednictvím n. p. Dřevona prodávány různým spotře bitelům . Dalším zdrojem získávání papíru byl nákup z maloobchodních

organizací, jako např. z Narpy aj., i část přídělu papíru určeného jednot livým ministerstvům . Vzhledem k tomu, že šlo celkem o značné množství

papíru ( ročně asi o 3000 tun ), předložilo ministerstvo státní kontroly vládě návrh k odstranění těchto nedostatků. Podle usnesení vlády z 1. října 1958 byla provedena tato opatření:

a ) vybudovat úpravny papíru, které umožní dosud nepoužitelné formá ty využít v polygrafických závodech ministerstva spotřebního průmyslu , 415

b ) od 1. ledna 1960 nepočítat v rozpočtech státního plánu polygra fického průmyslu s tzv. cizím papírem a o tento papír zvýšit bilanční fondy polygrafickým závodům ,

c) prodávat v maloobchodní síti grafické papíry, mimo podniky s poly grafickou činností, pouze ve formátech pro kancelářské potřeby, d) objednatel je povinen polygrafickému podņiku předložit při zadání objednávky potvrzení o tom , jak získal papír. Tato opatření silně omezují získávání a používání tzv. cizího papíru a budou dále zdokonalena stanovením nové metodiky přidělování grafic kých papírů od roku 1960 . Výraznou pomocí k vytvoření dalších předpokladů pro vyšší výrobu je větší využívání iniciativy pracujících v celém papírenském průmyslu , směřující ke zvýšení výroby a kvality grafického papíru. Tento úkol bude správné projednat se zaměstnanci jednotlivých závodů za účasti pracov

níků z redakcí, polygrafického průmyslu a vedoucích funkcionářů přísluš ných svazů Revolučního odborového hnutí. Právě přípravy na třetí pěti letý plán a projednání jeho návrhu jako směrnic ve stranických orgánech a s pracujícími povedou při správném provádění a zabezpečování k rozvoji socialistického soutěžení, rozšíření hnutí brigád socialistické práce, a tím

budou napomáhat k řešení některých problémů uvedených v této zprávě. Závěr

Zpráva poukazuje na hlavní problémy všech úzce na sebe navazujících odvětví, jež spolupůsobí při výrobě tisku . Komise politického byra ÚV KSČ považuje rozpracování hlavních směrů rozvoje nakladatelské a vyda vatelské činnosti, polygrafické výroby i výroby papíru za hlubší rozvedení úkolů dovršení socialistické výstavby v oblasti tisku. Uskutečnění těchto úkolů vyžaduje sladěnost zájmů a nejužší spolupráci všech úseků. Při plném využití předností nové organizace řízení a správ ném uplatnění nové metodiky plánování a financování je správné v sou

časné době ponechat dosavadní organizaci uvedených úseků. Úpravy je třeba provést v úseku knižního obchodu a v posílení polygrafické základny převedením základního závodu Naše vojsko do ministerstva spotřebního průmyslu. Soustředěnou pozornost je třeba věnovat prohlubování vzá jemných vztahů se zřetelem na přednostní plnění kulturně politických úkolů tisku.

Další základní nutnosti je, aby všechny úseky, na nichž závisí úspěšné rozvíjení tisku, důkladně rozpracovaly smělé, přitom ale reálné, vzájemně 416

skloubené plány. Tyto plány a jejich uskutečňování je třeba naplnit socialistickým obsahem . Právě v nich musí být maximálně vyjádřen soulad

směrnic naší strany s praxí apotřebami našeho lidu.

Komise politického byra ÚV KSČ se shodla v tom, že rozvoj tisku je nutno zajistit modernizací a výstavbou polygrafického a papírenského průmyslu, důsledným využíváním rezerv, zaváděním progresivních pra

covních metod a lepší organizací práce. Také práci vydavatelských a na kladatelských podniků je třeba řídit tak, aby směrnice naší strany o ideo

logické a výchovné práci byly plně uplatněny, a tak zajištěno vydávání dobré socialistické literatury a tisku .

Při propracování plánu bude ovšem nutno při podřízení politickým úkolům zabezpečovat na všech úsecích maximální efektivnost vynakla

daných prostředků ve všech směrech. Pro smělé cíle, jichž dovršení socialismu na úseku tisku vyžaduje, bude nutno získat k rozvíjení tvůrčí iniciativy všechny pracující z úseku

tisku, polygrafie, výroby papíru a rozšiřování tisku a literatury, neboť jedině tak budou úkoly dané naší stranou splněny.

27 Usnesení a dokumenty

417

ZÁSADY PRO ZVÝŠENÍ HMOTNÉ ZAINTERESOVANOSTI NA ZAVÁDĚNÍ NOVÉ TECHNIKY USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 28. ČERVENCE 1959

Ústřední výbor KSČ : I. Schvaluje předložené Zásady pro zvýšení hmotné zainteresovanosti na zavádění nové techniky takto :

Náš pracující lid pod vedením komunistické strany dosáhl významných

úspěchů při socialistické výstavbě a při zvyšování životní úrovně. Sou

časný hlavní ekonomický úkol socialistických zemí – v mírovém soutě žení předstihnout v nejkratší době nejvyspělejší kapitalistické země staví před naše pracující velké požadavky ve všestranném rozvoji nové techniky. Je třeba, aby byl pod vedením komunistické strany na široké frontě proveden nástup k urychlenému zavádění nové techniky, nových výrobků a hmot, automatizace, mechanizace a chemizace a rozvinuto široké úsilí všech pracujících o nejvyšší ekonomickou účinnost nové techniky. Inicia tiva vědců, inženýrů, techniků, dělníků, organizátorů výroby a všech pracujících má být soustředěna na to , aby rozvoj nové techniky byl řešen z nově vytvářených zdrojů a aby její vysoká efektivnost působila na vytvá ření stále větších společenských zdrojů potřebných pro rychlé tempo rozvoje národního hospodářství a zvyšování životní úrovně pracujícího

lidu. To přispěje k tomu, aby také v naší republice se v duchu usnesení XXI. sjezdu KSSS dále zvýšilo tempo výstavby socialismu, rozšiřováním polytechnického vzdělání se postupně odstraňovaly rozdíly mezi fyzic kou a duševní prací a zrychlil se tak krok na společné cestě ke komu nismu.

Přesto, že naše strana a vláda v posledních letech zdůrazňovaly velký

politický i ekonomický význam rozvoje nové techniky ve svých tezích z roku 1956, v dokumentech technického rozvoje jednotlivých odvětví

atd., závěry XI. sjezdu KSČ ukázaly, že tempo, a zejména pak efektivnost 418

technického rozvoje není stále ještě dostačující. Naše republika vydává ze společenských zdrojů na výzkum a vývoj relativně více prostředků než např. USA a ostatní přední kapitalistické státy. Navrhovaná opatření

mají zabezpečit cestou ekonomických podnětů maximální zainteresova nost podniků

výrobců a podniků

uživatelů nové techniky na nej

efektivnějším využívání prostředků vynakládaných na novou techniku. Navrhovaná opatření jsou založena na jednotě zájmu pracujících a celé , společnosti, neboť vedou k řešení základních cest pro zvyšování životní úrovně,pro zkracování pracovní doby, pro odstraňování namáhavé práce ve výrobě a pro postupné odstraňování rozdílů mezi fyzickou a duševní prací. Navrhovaná opatření jsou zaměřena k prohloubení dalšího kvali

tativního rozvoje výrobních sil, což zároveň vytváří příznivé podmínky i pro provedení všech vytyčených úkolů kulturní revoluce ve městech i na

vesnicích. Nejen v průmyslu, ale i v zemědělství je nutné zvyšování pro duktivity práce a snižování nákladů řešit spolu s ostatními podněty za interesovanosti na zavádění nové efektivní techniky. Nová provedená opatření v řízení, plánování a financování národního hospodářství, která umožnila dále rozvinout účast pracujících na řízení výroby a která prohloubila socialistickou demokracii, vytvořila základní

podmínky i pro možnost a zároveň společenskou nutnost řešení všech otázek technického rozvoje za nejširší účasti všech pracujících. Dosažení maximální ekonomické účinnosti nové techniky vyžaduje komplexní řešení v oblasti řízení, plánování, správného uplatňování doda vatelsko -odběratelských vztahů, v koncepci odvětvových a celkových směrů nové techniky atd . Předkládané zásady neřeší tento úkol komplexně ve všech souvislostech , nýbrž jen v jedné důležité části, tj. cestou ekono

mických podnětů zaměřených k tomu, aby byly ve stále větším rozsahu vyráběny nové stroje, nové hmoty a další nové výrobky na stále vyšší technickoekonomické úrovni. Proto je v navrhovaném opatření řešena především zainteresovanost na výzkumu, vývoji, typizaci a zavádění výroby nových technicky vyspělých výrobků (dále příprava nové techniky ). I. Na úseku cenovém :

V podmínkách působení dlouhodobých normativů je nutné ekonomicky zdůvodněnou výší ceny vyjadřující vzájemné zvýhodnění řešitele, výrobce i uživatele zvýšit hmotnou zainteresovanost na urychlené přípravě nové techniky s co nejefektivnějším využitím nové techniky. 419

1. Cena musí být stanovená na základě vzájemných výhod pro výrobce i odběratele, to je tak, aby zainteresovala výrobce na urychleném zavádění nové techniky a odběratele na jejím využití. Míra ekonomického zvýhod nění výrobce i odběratele má v zásadě odpovídat jejich zásluze a podílu na celkovém zvýšení národohospodářské efektivnosti dosažené novou

technikou. V případech, kdy zásady vzájemně výhodných cen nelze do držet, je třeba rozborem stanovit, zda působením ceny bude více zvý hodněn výrobce nebo odběratel. 2. Zvýšení aktivní úlohy ceny na zavádění nové techniky řeší se jednak

v širším uplatňování cenových limitů, jednak dalšími opatřeními v oblasti tvorby velkoobchodních cen .

3. U výrobků dosahujících vynikající technickoekonomické úrovně se postupuje takto :

a ) vzájemné zvýhodnění výrobce i odběratele se řeší tak, že cena nového výrobku se stanoví podle zásady porovnatelnosti v takové výši, která umož ní výrobci dosáhnout nadprůměrného zisku a odběrateli nižší než po rovnatelnou cenu ; přitom obvykle převážnou část společenské úspory vzniklou zavedením nového výrobku získá odběratel; b) zvýšené zvýhodnění výrobce u zcela nově vyvíjených výrobků (např. unikátních strojů) malosériové, kusové výroby se řeší cenou tak , aby

v ceně prototypů byly uhrazeny všechny plánované (společensky zdůvod něné) náklady spolu s průměrnou nebo nadprůměrnou rentabilitou .

4. Pro plné uplatnění aktivní funkce ceny jako nástroje zainteresovanosti výrobce a uživatele je ekonomicky účelné využít dalších podpůrných opatření, zejména ve financování, a to : a) v zájmu zvýhodnění výrobce i odběratele :

aa ) uplatněním fondu technického rozvoje nebo jiné formy časového rozložení nákladů technického rozvoje, čímž budou vyloučeny negativní

důsledky přípravy nové techniky na rentabilitu nových výrobků, které by jinak při záběhu výroby vznikly ;

ab ) stanovením zcela výjimečné a pro přechodnou , předem stanovenou dobu vyšší velkoobchodní ceny beze změny maloobchodní ceny, tj. na úkor podílu daně z obratu ;

ac) formou dotací poskytovaných ve výjimečných případech pro pře chodnou, předem stanovenou dobu výrobci z centralizovaných zdrojů

výrobní hospodářské jednotky nebo resortu (příp. státního rozpočtu ). Této formy bude použito výjimečně v takových případech, kdy zaintere sovanost výrobce, a zejména odběratele nelze řešit cenou ;

ad) uplatněním přirážek a srážek k velkoobchodní ceně pro zaintere 420

-

1

3

sovanost výrobce na rozvoji nové techniky a pro zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu ;

b) zvýšeným zainteresováním výrobce: ba) stanovením na předem stanovenou dobu přechodně vyšších cen nových výrobků po dobu osvojení nové výroby v případech , kde postupný

proces osvojování výroby a postupné zvyšování výrobního množství vy plývá ze specifických podmínek zavádění nových výrob nebo je důsledkem výjimky z technologické kázně; takto stanovená cena nesmí být v rozporu s dlouhodobou hmotnou zainteresovaností odběratele ;

bb) uplatněním přirážek k ceně ( srážek z ceny) za zkrácení smluvených lhůt přípravy nové výroby a za zkrácení (prodloužení) obvyklých nebo smluvených lhůt dodávek se souhlasem odběratele ; bc) snížením cen výrobků zastaralé technické úrovně za účelem odstra nění nežádoucí vysoké rentability, která je brzdou zavádění výroby nových výrobků ; toto snížení ceny nepromítat na odběratele; bd) změnou cen při plánovaném přechodu z dosud výhradních dovozů na tuzemskou výrobu v případech , kde by cena negativně působila na zavádění tuzemské výroby,

5. Uvedené způsoby řešení, sledující zvýšení aktivní úlohy cen na urychleném zavádění nových výrobků, jsou výjimkami z obecných zásad

pro tvorbu cen a podléhají schválení příslušných orgánů. Použití těchto výjimek z cenové tvorby nepovede ke změnám dlouhodobých normativů . 6. Používání uvedených opatření ke zvýšení aktivní úlohy ceny nesmí ve svých důsledcích vést k celkovému zvýšení cenové hladiny, ale naopak musí vést ke zrychlení tempa růstu společenské produktivity práce a k re lativnímu snižování cen ve vztahu k rozhodujícím technickoekonomickým parametrům .

II . Na úseku odměňování pracovníků : A. Formy odměňováni

1. K posílení osobní hmotné zainteresovanosti na úseku přípravy nové techniky je třeba přejít od dosavadního způsobu odměňování k takovým formám hmotné pobídky, při nichž by odměna byla v přímé závislosti na společenské efektivnosti vyřešených úkolů . 2. Pracovníci, kteří přímo ovlivňují společenskou efektivnost a včasnost splnění jednotlivých úkolů, jsou prémiováni: 421

a) na úseku řešitele: za dodržení a za případné další zlepšení technicko ekonomických ukazatelů včetně cenových limitů, stanovených v před běžném rozboru společenské efektivnosti. Tato prémie může být podmí něna dodržením termíny vyřešení úkolu , dodržováním požadavku hygieny a bezpečnosti práce, příp. dalšími podmínkami, které stanoví zadavatel úkolu nebo vedoucí organizace, která je nositelem úkolu. Při nesplnění některé podmínky bude podle míry její důležitosti prémie přiměřeně krácena, příp. nebude vyplácena vůbec ; b) na úseku výrobce: za dodržení, příp. zkrácenítermínu zavedení do výroby.

Tato prémie je podmíněna dodržením stanovených technickoekono mických parametrů.

V případě spoluúčasti na koncepci řešení, zhotovení a vyzkoušení pro totypu budou pracovníci úseku výrobce prémiováni podle ukazatelů a podmínek platných pro pracovníky úseku řešitele ; c) na úseku uživatele : za dodržení a za případné další zlepšení ukazatelů a podmínek toho úseku (řešitele nebo výrobce ), na kterém svou spoluprací účinně dopomohli zavedení nové, příp. zlepšené výroby.

3. Celková prémie pro všechny pracovníky zúčastněné na vyřešení urči tého úkolu a jeho uplatnění ve výrobě se stanoví předem . Výše této celkové prémie určí se zpravidla procentním podílem z hodnotového vyjádření hospodářského výnosu propočteného v rozboru společenské efektivnosti

na objem výroby předpokládaný v prvním nebo druhém roce po zavedení do běžné výroby. U výrobků, u nichž je lhůta pro zavedení do výroby

delší, může být vzat za základ průměrný roční hospodářský výnos pro počtený na objem výroby třetího až pátého roku. 4. Maximální výši tohoto procentního podílu, popříp. maximální výši prémie pro jednotlivá odvětví, příp. obor, určí po projednání s příslušnými resorty ministerstvo financí v dohodě se Státním úřadem plánovacím a Státním výborem pro rozvoj techniky. V případech, kdy nový výrobek předstihne ve svých technickoekonomických parametrech světovou úro veň , může být stanovená maximální prémie se souhlasem Státního výboru pro rozvoj techniky přiměřeně zvýšena.

5. V rámci takto stanovených maximálních prémií určí celkovou prémii pro jednotlivé úkoly a její rozdělení na řešitele, výrobce, popř. uživatele,

zpravidla orgán nadřízený organizaci řešitele na podkladě jejího rozboru společenské efektivnosti. Tento rozbor a určení podílu musí být vždy předem projednány s organizacemi výrobce i uživatele.

6. Ukazatele, podmínky a výši prémie jednotlivým pracovníkům nebo 422

skupinám pracovníků určí před zahájením zpracování úkolů vedouci jejich organizace.

7. Po skončení a vyhodnocení jednotlivých etap prací může být na prémie poskytnuta záloha, a to zásadně až do výše 50 %. Zbývající částka prémie bude vyplacena až po ověření společenské efektivnosti příslušného úkolu pod podmínkou, že bylo dosaženo předpokládaných výsledků. Bude-li přitom zjištěno, že roční hospodářský výnos je vyšší, než bylo předpokládáno v rozboru společenské efektivnosti, může být doplatek prémie přiměřeně zvýšen. Naproti tomu při nepříznivějších výsledcích je třeba doplatek prémie přiměřeně snížit. Přitom konečná výše prémií jednotlivých pracovníků nebo kolektivů pracovníků musí odpovídat míře jejich zásluhy na efektivnosti vyřešení úkolu .

8. U úkolu, jehož hospodářský výnos nelze hodnotově vyjádřit anebo není úměrný společenskému významu úkolu, příp. pracnosti řešení, sta

noví se celková prémie i podíly připadající na řešitele, výrobce, popřípadě uživatele s přihlédnutím ke společenskému významu úkolu a pracnosti řešení předem pevnou korunovou částkou. 9. Pracovníci základního výzkumu mohou být prémiováni podle před chozích ustanovení, připouští-li to povaha příslušného úkolu.

10. Vedoucí pracovníci úseku řešitele, kteří sami úkoly výzkumu a vý voje přímo neřeší, avšak řídí práci většího počtu tvůrčích pracovníků,

budou prémiováni za celoroční splnění plánovaných úkolů přípravy nové techniky. Tato prémie nesmí u jednotlivce překročit 35 % jeho ročního základního platu. Na tyto prémie mohou být poskytovány

čtvrtletní zálohy až do výše 1/8 celoroční prémie pod podmínkou, že byly v daném čtvrtletí splněny všechny plánované úkoly přípravy nové techniky.

Při prémiování vedoucích pracovníků výrobních hospodářských jed notek, podniků i závodů za celoroční hospodářské výsledky je třeba pod nítit jejich hmotný zájem o technický rozvoj tím , že celoroční prémie i čtvrtletní zálohy na ně budou podmíněny včasným a efektivním splněním všech ukazatelů plánu nové techniky. Při nedostatečném plnění těchto ukazatelů budou prémie vedoucím pracovníkům kráceny, příp. odňaty. 11. Odměňování ostatních pracovníků, kteří nepřímo dopomohli ke

kvalitnímu a včasnému splnění úkolů přípravy nové techniky, se řídí podle předpisů platných pro pracovníky příslušné organizace. 12. Posílení hmotného zájmu dělníků na zavádění nové pokrokové

techniky a technologie je zajištěno v zásadách a v předpisech pro pře stavbu soustav dělnických mezd . 423

TIT

Přestavba napomáhá rozvoji nové techniky zejména tím , že :

a) stanoví v tarifních kvalifikačních katalozích znalost nové techniky, technologie a nových pracovních metod jako předpoklad pro zařazení dělnika do vyšší kvalifikační třídy;

b) připouští, aby za včasné osvojení nové techniky (přechod na nový způsob práce) byly dělníkům , pokud nemají nárok na doplatek k úkolové sazbě podle předpisů o vynálezech a zlepšovacích návrzích, poskytovány jednorázové odměny; 1

c) umožňuje při zavádění nové výroby a při uplatnění nové obtížné technologie stanovit prozatímní výkonové normy až na dobu tří měsíců a ve výjimečných případech odměňovat kvalifikované úkolové dělníky dosavadním průměrným výdělkem ; d) umožňuje přiznat dělníkům - specialistům pracujícím v časové

mzdě - při zhotovení a vyzkoušení prototypů a zavádění nové techno logie osobní příplatky až do 35 % časového tarifu. Je účelné, aby v zájmu plného uplatnění soustavy hmotné zaintereso vanosti na zavádění nové techniky od počátku její účinnosti na všech úsecích národního hospodářství bylo zásad mzdové přestavby, týkajících se odměňování dělníků za zavádění a osvojování nové techniky, použito

podle možností daných konkrétními podmínkami i v těch organizacích, kde v té době k provedení mzdové přestavby ještě nedošlo. 13. Zálohy na prémie poskytované podle předchozích ustanovení se nevracejí, až na případy vědomého zneužití. 14. Všechna opatření podle předchozích ustanovení musí být prováděna v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí. 15. Všechny druhy prémií a odměn podle těchto zásad jsou vypláceny z prostředků organizace, u které je odměněný zaměstnán, a to z prostředků

určených pro výplaty příslušného druhu mezd. 16. Orgány, které schvalují způsoby odměňování a výplaty prémií podle uvedených zásad, musí postupovat odpovědně a odpovídají za to, že těchto prémií bude použito ekonomicky správně a nebude jich zneužito. B. Tvorba prostředků

K posílení hmotné zainteresovanosti na přípravě a výrobě nových vý robků je třeba zajistit, aby i vytváření mzdových a jiných prostředků odměňování bylo v souladu s potřebami technického rozvoje. 1. K tomu účelu je především třeba v tomto směru plně využívat mož

ností daných soustavou normativů osobní hmotné zainteresovanosti podle 424

vládní vyhlášky č. 134/58 Ú.1. Zejména jsou příslušná ministerstva (ústřed ní úřady a orgány) povinna:

a) stanovit podnikům takové ukazatele pro plánování produktivity práce, a tedy i čerpání základních mzdových fondů, které by byly zárukou,

že výroba nových ( technicky vyspělých) výrobků nebude pro podniky nevýhodná ;

b) ponechávat na resortech a výrobních hospodářských jednotkách rezervu prémiového fondu pro dotaci vynikajících výsledků v přípravě nové techniky ;

c) využívat možností stanovit podnikům jako podmínku pro čerpání prémiových fondů splnění úkolů v technickém rozvoji. 2. V organizacích, kde nebude možno zajistit zvýšení zájmu na efektiv nosti nové techniky, např. ani pomocí tvorby cen ( zavedení nových výrob ků by vedlo ke zhoršení hospodářských výsledků ), může být povoleno použít pro tvorbu prémiového fondu kromě normativů stanovených podle

§ 4 vl. vyhl. č. 134/58 Úl. též procentního podílu z hospodářského efektu nově vyvinutých výrobků a zařízení na vrub odvodu zisku. V pří padě potřeby lze obdobně postupovat u organizací, kde nejsou zřízeny prémiové fondy, podle vyhlášky č. 134/58 Ú. 1. Pokud řešitel a výrobce i e'judou táž organizace, převede výrobce na organizaci řešitele část pré miových fondů připadající na odměnění pracovníků řešitele. Pokud řešitel a výrobce nebudou táž organizace, převede výrobce na organizaci řešitele část takto získaných prostředků připadající na odměnění pracovníků řešitele.

3. V případě, že pro výplatu prémií nebude v době jejich splatnosti v prémiovém fondu dostatek pohotových prostředků, může je poskytnout nadřízená organizace; nestačí-li ani její prostředky, může SBČS na žádost organizace a se souhlasem nadřízeného orgánu této organizace povolit proplacení prémií na vrub prostředků, které budou v příštích obdobích v prémiovém fondu vytvořeny. 4. U organizací financovaných ze státního rozpočtu budou prostředky na prémie a odměny na příslušné období předem rozpočtovány. 5. U akademií a některých ústředních úřadů bude zřízen přídělem ze státního rozpočtu zvláštní fond odměn , z něhož budou vypláceny odměny všem osobám , které vyřešily nebo přispěly k vyřešení celostátního úkolu, který byl vyhlášen v soutěži nebo veřejném konkursu .

425

III . Na úseku plánování Při sestavování návrhu plánů přípravy nové techniky se vychází na všech stupních řízení ze schválených hlavních směrů technického rozvoje.

1. Plánování úkolů přípravy nové techniky bude prováděno podle metodických pokynů Státního úřadu plánovacího a Československé aka demie věd pro vypracování ročních , pětiletých i výhledových plánů. 2. Pro lepší zajištění úkolů přípravy nové techniky a k prohloubení vazby s ostatními částmi plánu objem veškerých prací přípravy nové techniky se zahrnuje do hrubé výroby a výroby zboží, přičemž nesmí docházet k duplicitnímu zahrnování.

3. Jednotlivé úkoly budou stanoveny na základě společenské efektiv nosti předpokládaného stavu proti stavu existujícímu. Rozbor společenské efektivnosti bude prováděn jako nedílná zdůvodňující součást návrhu plánu podle hlavních zásad uvedených v pokynech Státního úřadu plá novacího pro sestavení pětiletých plánů. 4. Tyto rozbory společenské efektivnosti jsou podkladem pro určování hmotné zainteresovanosti pracujících na výsledcích nové techniky. 5. Společenská efektivnost nové techniky se hodnotí ze tří zásadních hledisek vyjadřujících : - účinky nové techniky v národním hospodářství, - účinky nové techniky ve vztahu k devizovému hospodářství státu ,

- účinky nové techniky ekonomicky těžko postižitelné (hlediska politická, kulturni, sociální apod.).

Tato hlediska jsou promítnuta do soustavy základních a pomocných ukazatelů .

6. Volba ukazatelů se přizpůsobuje specifickým podmínkám odvětví a oborů, musí však v maximální míře vyjadřovat zásadní a závazná hlediska hodnocení společenské efektivnosti.

7. Základní metodou hodnocení podle bodu 5 je metoda porovnání navrhovaného nového výrobku s dosavadním domácím , přitom zároveň

je třeba technickoekonomické parametry nového navrhovaného výrobku hodnotit srovnáním s vedoucími světovými výrobky toho druhu . 8. Objektivita vyhodnocení se zajišťuje účastí zainteresovaných stran na propočtu ukazatelů a kontrole výsledků.

426

IV. Na úseku financování, účetní evidence a kontroly Zvýšená pravomoc a odpovědnost podniků a výrobních hospodářských jednotek, posílená vlastní finanční základnou, umožní podstatné rozšíření úkolů přípravy nové techniky financovaných z'decentralizovaných zdrojů .

1. Napříště budou ze státního rozpočtu financovány úkoly zejména podle těchto hledisek :

a) základní výzkum (výzkum teoretické povahy) celostátního a odvětvo vého charakteru ;

b ) úkoly přípravy nové techniky, pokud je jejich zařazení do plánu technického rozvoje zdůvodněno jinými než ekonomickými důvody, jako

např. zdravotnickými, obrany státu apod.; c) úkoly přípravy nové techniky, jejichž výsledek půjde ve prospěch velkého počtu výrobců i odběratelů různých resortů a kde by bylo eko nomicky neúčelné a administrativně složité rozvrhnout náklady s nimi spojené na vrub nákladů výroby podniků; d) velmi rozsáhlé úkoly přípravy nové techniky pro podnik (výrobní hospodářskou jednotku) ekonomicky neúnosné, úkoly s velkým rizikem ,

vyznačující se velkým společenským významem , jako například zařízení pro využití atomové energie, polovodiče apod. 2. Náklady na některé odvětvové úkoly přípravy nové techniky, které svým ekonomickým účinkem slouží výrobě více podniků téhož odvětví,

mohou být financovány z centralizovaných zdrojů resortu. 3. Ostatní úkoly budou financovány ze zdrojů podniků a výrobních hospodářských jednotek. Financování bude prováděno jednak dosavad ním způsobem , tj. oběžnými prostředky podniku v nákladech příštích období při časovém rozvrhování nákladů na přípravu nové techniky do nákladů na vyrobené zboží, a jednak financováním prostřednictvím fondu technického rozvoje. V podniku lze použít jen jednoho z obou způsobů.

4. Fond technického rozvoje se vytváří na vrub vlastních nákladů

podniku podle plánem stanovených sazeb ve výši odpovídající potřebám pro zabezpečení přípravy nové techniky. Prostředkyfondu budou uloženy na zvláštním účtě u Státní banky československé. Účelem fondu je od

stranit rozpor mezi zájmy podniku na zlepšení běžného hospodářského výsledku a požadavkem perspektivního rozvoje podniku,

5. ZHzením fondu rozvojeneměníse zásady sestavování kalkulace vlast ních nákladů ani odborové kalkulační vzorce.

6. Pro překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou zdrojů a financová 427

ním přípravy nové techniky z fondu technického rozvoje a mezi potřebou finančních prostředků na její přípravu může banka poskytovat úvěr na dobu až do 5 let za výhodných podmínek.

7. Při ročním komplexním rozboru bude zkoumáno, jak byly plněny úkoly přípravy nové techniky v rozsahu , kvalitě, lhůtách , a zejména jejich

ekonomická účinnost. Zvláště bude zkoumáno, zda hospodářských vý

sledků nebylo dosaženo nesprávným nebo nezaslouženým způsobem na úkor společenské produktivity práce. 8. Úpravy v plánování a financování přípravy nové techniky vyžadují provedení potřebných změn v účetní evidenci hospodářských organizací.

V. Účast pracujících Zásady vytvářejí konkrétní podmínky k dalšímu prohloubení účasti pracujících na efektivním řešení nové techniky, její urychlené výrobě a využití.

Základní předpoklady pro zvýšení účasti byly vytvořeny decentralizací v nové soustavě řízení. Uskutečnění zásad umožní již při zařazování úkolů

nové techniky do plánu uplatnit široké technické a výrobní zkušenosti dělníků i techniků a za působení dlouhodobých normativů hmotné za

interesovanosti povede k výběru úkolů zajišťujících vyšší společenskou efektivnost.

Mimoto přímá vazba odměn na předpokládaném technickoekonomic kém efektu posílí nejen hmotnou zainteresovanost na řešení podílejících se pracovníků, ale zvýší zájem i širokého odborářského aktivu, který spolu s příslušnými technickoekonomickými radami hodnotí dosažené výsledky

a zásluhy jednotlivých pracovníků a kolektivů. Uplatnění zásad při využívání vlastních zdrojů podniků pro financo vání úkolů nové techniky vytvoří též předpoklady pro rozšíření chozras čotu také na tuto oblast.

Rozepsaní ukazatelé vnitropodnikového chozrascotu budou základem

pro zajištění a překročení předpokládaných technickoekonomických vý sledků, které budou zabezpečovány socialistickou soutěží, brigádami nové techniky apod .

Zvýšená hmotná zainteresovanost podniků i jednotlivců na nové tech nice přispěje k podpoře dalšího rozvoje zlepšovatelského hnutí, a tak na řešení problémů nové techniky se bude podílet stále více pracujících . To se ve svém důsledku projeví nejen ve stále masovějším hnutí za zvýšení 428

technické úrovně výroby, ale i v kvalitnějším vyřešení i těch nejsložitějších problémů.

Navrhované zásady prohlubují dosavadní předpoklady pro účast pra cujících na řízení i na úseku nové techniky a tak v souladu s usnesením

XI. sjezdu KSČ budou odbory, Svaz mládeže a ostatní masové organizace pod vedením strany vést úsilí všech pracujících v mohutné celonárodní hnutí za nejvyšší tempo a efektivnost v rozvoji nové techniky, a tím k urych lenému dovršení socialistické výstavby v naší zemi.

1

1

429

USNESENÍ K IDEOLOGICKÉ VÝCHOVĚ LÉKAŘŮ A OSTATNÍCH ZDRAVOTNÍKO USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 12. SRPNA 1959

Pod vedením Komunistické strany Československa uskutečňuje náš lid dovršení výstavby socialismu v naší zemi. Tento hlavní úkol vytyčený XI. sjezdem KSČ, je spojen s neustálým zvyšováním životní úrovně pra cujících a s péčí o člověka. Významnou úlohu přitom má zdravotní péče, která ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva, pracovní schopnost a délku produktivního věku pracujících, a tím významně přispívá i k zajištění

hospodářských úkolů. Hlavním úkolem našeho zdravotnictví bude další zkvalitňování preven

tivní a léčebné péče. Nedílnou součástí tohoto úkolu je vybudování zdra vého životního a pracovního prostředí. Lékařská věda se musí více než

dosud zaměřit na ty choroby, které způsobují pracovní neschopnost a ohrožují nejvíce zdraví a život našeho obyvatelstva. Tento úkol klade též zvýšené požadavky na politickou a odbornou úroveň všech zdravot nických pracovníků, zejména lékařů. V minulých letech byly u nás vybudovány pevné základy socialistic

kého systému ochrany zdraví. Vysoká odborná úroveň a vcelku odpo

vědná práce zdravotníků se projevuje příznivě ve zdravotním stavu našeho obyvatelstva. Bylo dosaženo podstatného snížení pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a významných výsledků v prevenci a léčení infekčních chorob . V řadě oborů dosáhlo československé zdravotnictví světové úrovně.

Přes tyto úspěchy projevují se v našem zdravotnictví některé nedo statky, které jsou pracujícími právem kritizovány. Jde zejména o kvalitu poskytovaných služeb , nesprávný a byrokratický poměr některých lékařů k pacientům . Dále jsou to závady v posuzování pracovní schopnosti, které ve svých důsledcích vedou někdy bud ke ško

dám na lidském zdraví, nebo k hospodářským ztrátám . Mezi některými 430

zdravotníky nebylo dosud skoncováno s živnostenským chápáním zdra votní péče. Málo lékařů je zapojeno aktivně ve veřejném a politickém životě. Zkušenosti ukazují, že hlavní příčina uvedených nedostatků tkví v zaostávání politickovýchovné a ideologické práce. I.

Rozhodujícím článkem celého systému organizace našeho zdravotnictví jsou krajské, okresní a závodní ústavy národního zdravi, kde pracuje převážná většina lékařů a středních zdravotnických pracovníků. Na jejich odborné a politické vyspělosti závisí i úroveň poskytované preventivní a léčebné péče.

Krajské, a zejména okresní národní výbory, které spravují více než

90 % všech zdravotnických zařízení, nesou plnou odpovědnost za jejich činnost. Jejich úkolem je práci těchto zařízení soustavně kontrolovat a dbát na vysokou úroveň zdravotnických služeb. Nemohou bez povšim nutí přecházet stížnosti pracujících na některé lékaře, na organizaci zdra votní péče a další různé nedostatky.

Někteří lékaři svým benevolentním postojem umožňují zneužívání různých vymoženosti a výhod lidmi, kteří toho nezasluhují. Jindy zase lékaři odpírají pacientům potřebné vyšetření a péči pro byrokratické chápání směrnic. Mezi některými našimi lékaři se ještě setkáváme s při jímáním darů a úplatků, které jsou nejen v rozporu se ctí lékaře naší společnosti, ale ve svých důsledcích nesou i diferencování lékařské nebo

ošetřovatelské služby podle štědrosti pacienta a podkopávají důvěru v obě tavou práci tisíců poctivých zdravotníků. · Postavení lékaře v naší společnosti je postavením veřejného a poli tického činitele. Je málo povolání, při nichž přichází pracovník do tak blízkého a častého styku s lidmi jako lékař, který je důvěrníkem svých

pacientů. Lékař na ně může svým vlivem hluboce působit i v jiných otáz kách než v otázkách zdraví a nemoci. Měl by tedy být v plném slova

smyslu politickým agitátorem . Proto úkolem národních výborů je za jistit, aby veřejná činnost lékařů nebyla omezována jen na zdravotnické

problémy. Je třeba lékaře získávat pro práci v různých komisích a akti vech, používat jich jako referentů na veřejné schůze, besedy s občany

a podobné akce pořádané národními výbory a jinými společenskými organizacemi. Proto soustavné ideologické výchově zdravotníků musí být věnována plná pozornost. 431

Bude úkolem stranických orgánů v krajích a okresech přijmout opatření k zajištění stálého zvyšování ideové úrovně lékařů a ostatních zdravotníků. K tomu účelu musí být využito nejen různých forem stranického školení, ale také propagandistické spolupráce ve výuce společenských věd v rámci doškolování lékařů prováděného zdravotnickými odbory KNV a ONV . K výchově lékařů a sester může značně přispět pořádání ideologických konferencí zdravotnickými odbory rad KNV a KV Svazu zaměstnanců ve zdravotnictví v krajích a okresech. Témata těchto konferencí bude třeba volit tak, aby vystihovala problematiku zdravotnických pracovišť. Bude vhodné, aby na těchto konferencích byla probrána témata jako

„ Postavení a konkrétní úkoly zdravotníků v současné etapě budování socialismu“ ‫و‬, ‫ د„ر‬Politickomorální profil socialistického zdravotníka“ a „ Dia lektický materialismus v medicíně“.

V dlouhodobých, krátkodobých a přerušovaných kursech Ústavu pro doškolování lékařů a při přípravách k atestaci je marxismus - leninismus zařazen jako studijní předmět. Výsledky však ukazují, že studium poli tických nauk není soustavné a nejde do hloubky. Lékaři se předepsanou

literaturu jen učí, zpravidla bez možností pravidelných a kvalifikovaných konzultací.

Výuku společenských věd v Ústavu pro doškolování lékařů nutno roz šířit a zkvalitnit zvýšením počtu hodin a zavedením povinných zkoušek při atestaci a výběrem lektorů schopných aplikace marxismu-leninismu v medicíně. Z toho hlediska mají být závažné osnovy přednášek vědec kého socialismu prokonzultovány s odbornými katedrami. Při zajištování zkušených lektorů marxismu- leninismu pro lékaře musí věnovat větší pomoc stranické orgány a organizace.

Bude nutno, aby ministerstvo zdravotnictví přezkoumalo dosavadní osnovy a systém zkoušek z marxismu -leninismu při atestaci lékařů a při

školení v krajích a okresech i v Ústavu pro doškolování lékařů a zajistilo, aby i odborné předměty byly přednášeny v duchu vědeckého socialismu. To vyžaduje, aby ministerstvo zdravotnictví se zaměřilo na postupné

posílení profesorského sboru Ústavu pro doškolování lékařů a prohlou bení jeho politické výchovy.

Odpovědné místo v zajišťování preventivní a léčebné péče mají střední

zdravotničtí pracovníci. Jejich ideologická výchova na zdravotnických ško lách nemá dosud žádoucí výsledky. Také zde je to otázka politické úrovně učitelů a vychovatelů, kterým se dosud nepodařilo skloubit odbornou pro blematiku s politickoideovou výchovou tak, aby tato náplň prolínala celou

výuku a vychovávala posluchače k uvědomělé, obětavé práci ve vztahu 432

k nemocnému i k potřebám naší společnosti. Zatímco výuka některých odborných předmětů se svým rozsahem přibližuje studiu na lékařské

fakultě, vyučování všeobecně vzdělávacích předmětů je někdy podceňo váno ze strany učitelů i žáků, což se pak projevuje v nedostatečné úrovni všeobecného vzdělání absolventů zdravotnických škol. Bude proto spo lečným úkolem ministerstva zdravotnictví, ministerstva školství a kultury

a národních výborů, jimž jsou tyto školy podřízeny, prozkoumat dosa vadní osnovy zdravotnických škol a zkvalitnit přípravu učitelských kádrů a ve spolupráci s vedením jednotlivých škol, stranických , odborářských a svazáckých organizací na těchto školách uskutečňovat usnesení ústřed ního výboru strany o těsném spojení školy se životem a dalším rozvoji

výchovy a vzdělání pracujících. ÚV ČSM musí vést organizace ČSM ve zdravotnických školách k aktivní výchovné činnosti posluchaček v učeb ním roce, stranickém školení, v kulturní i budovatelské činnosti. Tato

výchova však nemůže končit ve škole a je nutné, aby o správný politický růst středních zdravotnických pracovníků bylo pečováno i po nástupu do praxe.

Národní výbory musí také vytvářet podmínky ke zvýšení účasti pracu jících na řízení a kontrole zdravotní péče. K tomu je zapotřebí, aby více využívaly stálých zdravotnických komisí, kroužků pro spolupráci

se zdravotnickým zařízením , organizací Čs. červeného kříže, lidových hygieniků apod. a vytvářely další aktivy pracujících při zdravotnických

ústavech a zařízeních , zejména při okresních a závodních ústavech národ ního zdraví a léčebnách . Za jejich pomoci mohou účinněji provádět kon

trolu, zvyšovat úroveň poskytovaných služeb, operativně odstraňovat různé závady našeho zdravotnictví, a tím působit na výchovu lékařů a sester .

Národní výbory musí věnovat také větší pozornost rozmísťování lé kařů a dbát toho, aby zejména na závody byli vybíráni lékaři kvalitní, politicky vyspělí. Dosud se stává, že na obtížná pracoviště (doly, hutě apod.) jsou dáváni lékaři z trestu nebo proto, že se jinde neosvědčili. II

Rozhodující význam pro zajištění úrovně zdravotní péče a vědeckého výzkumu mají lékaři. Jejich přípravě pro veliké úkoly socialistického zdravotnictví je nutno věnovat pozornost již na fakultě.

Zde se však dosud nepodařilo dostatečně sladit výuku s potřebami 28 Usnesení a dokumenty

433

naší praxe. Socialistická medicína je převážně medicínou preventivní. Bude proto nutné klást důraz na to, aby jednotlivé vědní disciplíny byly

přednášeny z hlediska prevence; větší pozornost bude nutno věnovat hygieně, epidemiologii a organizaci zdravotnictví. Také v politické vý chově studentů jsou dosud nedostatky, které se u nich často projevují

v nespokojenosti s pracovním zařazením , vysoké náročnosti, nezájmu o politické dění a malém pochopení pro potřeby naší společnosti. Brání se zvláště pracovnímu zařazení mimo velká města v pohraničních a vzdá lenějších okresech . Příčinu je nutno hledat ve slabé ideologické práci stranických a svazáckých organizací na lékařských fakultách i ve slabém

výchovném působení učitelů odborných předmětů. Marxismus- leninis mus je přednášen i chápán jen jako předmět, v němž studenti nevidí

metodu a pomoc v ostatní vědecké práci i k orientaci v současném dění. Někteří učitelé se teprve sami vyrovnávají s novým vývojem naší společ nosti i marxisticko -leninským světovým názorem . Domnívají se nesprávně, že jejich úkolem je jenom odborná výchova.

Stranické i svazácké organizace nepečují důsledně o správný politický vývoj studentů a málo se zaměřují na přípravu a výběr těch nejlepších za kandidáty strany. Slabý je i vliv na učitele lékařských fakult, kde je

z velķé části mezi profesory, docenty a asistenty dosud nízká organizo vanost v KSČ.

Je proto třeba prozkoumat dosavadní formy a metody výuky a zkva litnit politickovýchovnou práci na fakultách tak , aby prolínala celý vý.. chovný proces a tvořila jeho organickou součást. To bude vyžadovat

soustředěnou péči ministerstva školství a kultury, vedení jednotlivých škol, všech vysokoškolských učitelů i společenských organizací na lékař ských fakultách . Zvláště stranické orgány a organizace ve fakultních městech by měly usilovat ve smyslu usnesení ÚVKSČ o těsném spojení školy se životem o navázání družby a úzkého styku mezi fakultami a zá vody. Úzká spolupráce studentů s dělnickou mládeží a všemi pracujícími by měla příznivý vliv na vzájemné výchovné působení a lepší a užší vztah mladé zdravotnické inteligence k úsilí naší společnosti. Je nutno vytvořit i příznivé kádrové předpoklady pro výchovu aktiv ních a obětavých budovatelů socialistického zdravotnictví a vybírat stu

deaty především z dělnických a rolnických rodin .

Úkolem stranických orgánů ve fakultních městech a organizací KSČ na lékařských a farmaceutických fakultách bude zaměřit veškerou čin nost především na prohloubení politické a ideologické výchovy studentů

i učitelů, a to jak po linii vlastní, tak i prostřednictvím svazáckých a od 434

borových organizací. Stranické organizace musí také věnovat plnou po zornost výběru posluchačů a rozmísťování pedagogických pracovníků a pomáhat při zajišťování správného politického zaměření výuky. III

Veliký význam pro další rozvoj socialistického zdravotnictví má lékaře

ská věda a výzkum . Úkoly, před kterými lékařská věda a zdravotní vý zkum stojí, jsou tak nové a závažné, že nemohou být řešeny bez podstatné

účasti základního výzkumu biologického a bez odpovědnosti Česko slovenské akademie věd. V poslední době dosáhli někteří naši vědečtí pracovníci vynikajících úspěchů a v řadě oborů získali mezinárodní uznání. Přesto však se projevuje i na tomto úseku řada nesprávných názorů na vědeckovýzkumnou práci a její zaměření. Současná lékařská věda vyžaduje, aby k výzkumným pracím v medi cíně bylo důsledně přistupováno z pozic marxistické vědecké metody. Zde musí především plnit svůj úkol stranická skupina vědecké rady mi

nisterstva zdravotnictví, která za pomoci II. oddělení ÚV KSČ bude čin nost vědecké rady i komunistů -vědeckých pracovníků zaměřovat na účinnější rozvíjení ideologické práce ve vědeckovýzkumných ústavech a na lékařských fakultách, v odborném tisku a všech ostatních vědeckých pracovištích. Příslušnými stranickými organizacemi, skupinami i jed notlivými komunisty musí být aktivněji veden boj proti všem pozůstat kům a přežitkům buržoazní ideologie, proti apolitičnosti, objektivismu a individualismu a pronikání různých idealistických názorů do naší vě decké práce, přijímaných nekriticky často i z vědecké literatury kapita listických států. Vědecká rada ministerstva zdravotnictví i komunisté-vědečtí pracov

níci musí dbát, aby vědecké bádání bylo co nejúžeji spjato s potřebami společnosti, bojovat proti snahám některých jednotlivců o pěstování tzv . čisté vědy. Vědecké pracovníky je nutno vést k plnění státních vědecko

výzkumných plánů, hodnocení jejich výsledků a zajišťovat komplexnost a koordinaci vědeckého výzkumu jednotlivých resortů a vědeckých pra covišt.

V ideologické práci na vědeckém úseku bude třeba účinněji využívat Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. Bude nutné, aby tato společnost vedle svého odborného zaměření věnovala také pozornost otázkám ideologické výchovy lékařů. 435

Pro zajištění vedoucí úlohy strany v Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně jsou v jejích sekcích ustaveny stranické skupiny, řízené pří slušnými stranickými orgány. Jejich úkolem je zajišťovat správné politické a ideologické zaměření vědeckých sjezdů, konferencí, ostatních akcí, po

řádaných v rámci společnosti. Musí zabezpečovat správné spojování vě deckých problémů s potřebami praxe a řešit závažné ideologické otázky v jednotlivých oborech . Stranické skupiny jednotlivých sekcí umožňují lékařům komunistům ze všech resortů, kteří se scházejí na půdě Společ

nosti J. E. Purkyně, zaujímat jednotné stanovisko k závažným vědeckým a ideologickým problémům našeho zdravotnictví. V činnosti těchto stra nických skupin bylo již dosaženo některých úspěchů. Jsou však ještě

některé sekce, kde stranické skupiny nepracují nebo nejsou vůbec usta veny. To platí zejména o krajských sekcích . Práci komunistů ve Společnosti J. E. Purkyně a v jejích sekcích je nutno orientovat na to , aby tato společnost neměla jen odborné zaměření,

ale stala se též nástrojem politické výchovy a ideologického působení na naše zdravotníky. Na stranických skupinách v sekcích záleží, aby toto jednotné stanovisko odpovídalo vždy zásadám socialistické zdravotnické politiky a pokrokové lékařské vědy. Je proto nutno zaktivizovat stra nické skupiny Společnosti J. E. Purkyně a zajistit jejich ustavení v těch krajích , kde dosud nejsou.

Úkolem vědecké rady ministerstva zdravotnictví je zajistit, aby na pořad sjezdů, konferenci a sekcí Společnosti J. E. Purkyně byly vedle odborných problémů zařazovány i problémy ideologické, vés jednotlivé sekce k pořádání konferencí k ideologickým otázkám v oblasti fyziologie,

biologie, psychiatrie, neurologie, organizace zdravotnictví aj. Tím využí vat i této organizace k marxistické výchově svých členů, zejména mla dých lékařů.

Při budování socialistického zdravotnictví má významnou úlohu zdra votnický tisk. Svůj hlavní úkol – odbornou výchovu lékařů a ostatních zdravotníků plní celkem dobře. V současné době je však třeba, aby vědecká rada ministerstva zdravotnictvi i Státní zdravotnické naklada

telství tohoto tisku účinněji využívaly ke spojení odborné výchovy s ideo logickým ovlivňováním všech zdravotníků. Zdravotnické časopisy musí

pohotově reagovat na nesprávné názory a nedostatky v našem zdravot nictví, například v morálce některých lékařů, na nedostatky v organizaci preventivní a léčebné péče ; musí prosazovat přenášení výsledků vědec kého výzkumu do praxe, účinněji bojovat za orientaci našeho zdravot nictví na prevenci apod. Tyto zásady musí prosazovat především komu 436

nisté pracující v redakčních radách, jejichž úkolem je zajišťovat vysokou politickou úroveň zdravotnického tisku . Bude úkolem příslušných oddě

lení ÚV KSČ a ÚV KSS (II., III. a IV .), aby prostřednictvím těchto komunistů usměrňovala ideologickou náplň zdravotnického tisku. IV

XI. sjezd KSČ zdůraznil, že strana je vedoucí silou naší společnosti. I ve zdravotnictví stanoví strana perspektivní a současné cíle v souvis losti s hospodářským vývojem v naší zemi.. Pro uplatňování vedoucí úlohy strany ve zdravotnictví mají rozhodující význam stranické orga nizace ve zdravotnických zařízeních a školách .

Jejich hlavním úkolem je, aby v úzké spolupráci s komunisty - vedou cími pracovníky zajišťovaly uskutečňování stranických usnesení, aby správnou masovou politickou prací získávaly k jejich plnění všechny pracovníky ve zdravotnictví.

Stranické organizace ve zdravotnických zařízeních uplatňují svou kon trolní úlohu a vliv při řešení provozních, hospodářských , organizačních a kádrových problémů svého pracoviště. Nemohou však nahrazovat ve dení ústavu , přebírat jeho odpovědnost a rozhodovat o léčebných meto dách. Stranické organizace nemohou být lhostejné ke stížnostem pracu jících na kvalitu léčebné péče, k nesprávnému poměru zdravotníků k pa cientům , ke špatné organizaci práce ve střediscích a musí společně s ve dením zdravotnického zařízení bojovat za odstranění nedostatků, které

snižují hodnotu dosažených výsledků a způsobují zbytečně nespokojenost pacientů. Závodní organizace mají znát důležitá stranická a vládní usne sení o zdravotnictví, zejména ta, která se týkají jejich úseku, jako napří klad boj proti tbc, proti infekčním chorobám , absenci, nový léčebný řád apod ., a společně s řediteli a vedoucími pracovníky zdravotnických za řízení vytvářet nejlepší politické a organizační předpoklady pro jejich plnění.

Stranické organizace ve zdravotnických zařízeních vychovaly řadu lékařů a ostatních zdravotníků, kteří se aktivně zapojují do politického dění v občanském životě i ve své práci. Vedle nich však zůstává část

pracovníků s neujasněným světovým názorem a se starými pozůstatky soukromokapitalistického pojetí medicíny. Převýchova takových lékařů musí být hlavním úkolem stranických organizací.

V současné době je třeba využít Roku stranické výchovy ke zhodno 437

V월

cení ideové úrovně zdravotníků a zajistit zařazení lékařů, kteří pro to mají předpoklady, do vyšších stupňů stranického školení, jako večerních universit marxismu -leninismu nebo zvláštních útvarů řízených kvalitními

propagandisty, ke studiu otázek vědeckého socialismu. Vyspělých komu nistů, lékařů je třeba více využívat jako lektorů v poradnách marxismu leninismu, pro propagandistickou a agitační práci, zejména mezi bez partijními lékaři a ostatními zdravotníky. Málo pozornosti věnují stranické organizace otázkám boje proti růz ným náboženským předsudkům , kterými jsou dosud mnozí lékaři ovliv něni. Je proto nutné soustavnou ateistickou propagandou odstraňovat tyto zjevy, které jsou neslučitelné s vědeckým pojetím naší medicíny a svědčí o nízké ideologické úrovni těchto zdravotníků. Tuto vědecko

ateistickou propagandu by měli provádět především pokrokoví lékaři, a to nejen v řadách zdravotníků, ale i mezi nejširší veřejností. Převážnou část členů strany ve zdravotnických zařízeních tvoří admi

nistrativní, pomocní a techničtí zaměstnanci. Proto je nutné k posilování vlivu strany ve zdravotnictví získávat jako kandidáty zejména mladé pokrokové lékaře a střední zdravotnické pracovníky.

Poměrně malá organizovanost členů strany ve zdravotnických zaří zeních vyžaduje podstatně zesílit řízení komunistů v ROH a ČSM . Úko

lem stranických organizací je prostřednictvím komunistů v ROH na jednotlivých úsecích zabezpečovat plnění všech úkolů našeho zdravot nictví. Zajišťovat jeho vysokou úroveň i správné zaměření a tím napo

máhat při výchově bezpartijních lékařů a ostatních zdravotníků. Do práce v odborových organizacích a orgánech se musí ve větším měřítku

zapojovat lékaři i střední zdravotničtí pracovníci. Bude třeba, aby plé num ÚV Svazu zaměstnanců ve zdravotnictví projednalo stav a činnost základních organizací svazu na úseku ideologické výchovy a přijalo opa tření ke zlepšení práce v tomto směru.

Vzhledem k velikému počtu mladých zaměstnanců ve zdravotnictví musí stranické organizace ve zdravotnických zařízeních i školách věno vat velkou pozornost řízení skupin Československého svazu mládeže. Zejména je nutné prohlubovat výchovu mladých zdravotníků, vhodnými formami vést mládež ke kladnému vztahu k myšlenkám socialismu,

pěstovat v ní pocit hrdosti nad dosaženými úspěchy, podporovat jeji iniciativu a pověřovat ji odpovědnými úkoly. Nejlepší svazáky připravovat pro vstup do KSČ.

Krajské a okresní výbory strany se musí více než dosud zabývat zdra votnickými problémy svého území, řídit, sledovat a kontrolovat práci 438

stranických organizací ve zdravotnických zařízeních , podporovat jejich autoritu, pomáhat komunistům v krajských a okresních ústavech ná rodního zdraví, v národních výborech a stálých zdravotnických komi

sích . Účinnou formou je i osobní jednání vedoucích tajemníků KV a OV KSČ , předsedů KNV , ONV a ostatních vedoucích funkcionářů s odpo vědnými zdravotnickými pracovníky o naléhavých problémech zdra votní péče a jiných důležitých úkolech kraje a okresů . Stranické orgány musí též zajišťovat soustavnou pomoc krajských a okresních poraden a studoven marxismu- leninismu zdravotnickým odborům rad KNV a

ONV při provádění ideologické výchovy lékařů v rámci odborného ško lení a doškolování, a to spoluprací při přípravě ideologických témat, pořá dáním vhodných přednášek, seminářů, konzultací apod.

Ke zkvalitnění preventivní a léčebné péče je nezbytné soustavné zvyšo rání ideologické a odborné úrovně lékařů a ostatních zdravotníků. I v lé kařské vědě a výzkumu musí být důsledně respektovány principy dialek tického materialismu. Osvojení marxisticko -leninského světového názoru uspíší rychlejší rozvoj progresívních pracovních metod, vytvoření sku tečně socialistických vztahů zdravotnických pracovníků ke společnosti, k nemocnému a překonání přežitků starého myšlení. Zvýšení ideologické úrovně umožní plnit veliký a čestný úkol všech zdravotníků - dobudo vání socialistické soustavy ochrany zdraví.

439

ŘEŠENÍ NĚKTERÝCH PROBLÉMŮ Z OBLASTI MÍSTNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A VÝROBNÍCH DRUŽSTEV V SOUVISLOSTI SE ZAJIŠŤO VÁNÍM USNESENÍ XI. SJEZDU KSČ USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 25. SRPNA 1959

Ústřední výbor KSČ : I. Bere navědomí návrh XI. oddělení ÚV KSČ na řešení pěkterých problémů z oblasti místního hospodářství a výrobních družstev v sou vislosti se zajišťováním usnesení XI. sjezdu KSČ. II. Konstatuje, že po vydání politicko -hospodářské směrnice politic

kého byra ÚV KSČ došlo v druhé polovině roku 1958 a v průběhu letošního roku v rozvoji služeb obyvatelstvu k určitému zlepšení. Vysky tují se však nadále nedostatky v kvalitě prováděných služeb, v jejich rozšiřování a předražování a dále některé obtíže, které brzdí rychlejší uspokojování potřeb obyvatelstva ve službách .

K jejich odstranění doporučuje použít předloženého návrhu ke zpraco vání materiálu pro vládu podle vládního usnesení ze dne 26. 6. 1959 č. 540 o schválení zásad organizace řízení krajských národních výborů a jejich rad vládou s tím , aby byly ve zprávě pro vládu uplatněny, dále upřesněny a rozpracovány tyto zásady:

A. na úrovni centrálních úřadů a orgánů 1. na úseku Státní plánovací komise

a ) upustit počínaje plánem na rok 1960 od uzavírání závazných dohod o výkonech v odvětví místního hospodářství s krajskými národními výbory a Ústředním svazem výrobních družstev; b) zavést v podnicích místního hospodářství plánování a sledování počtu pracovníků v přepočtených stavech ;

c) kromě oprávnění, která mají rady KNV ke zvýšení počtu pracovníků a mzdových fondů o 1 %, zmocnit rady ONV zvyšovat plán pracovních 440

sil podniků místního hospodářství během roku o místně vázané síly, zejména ženy s více dětmi, důchodce, osoby se změněnou pracovní

schopností apod ., za současného úměrného zvýšení tržeb od obyva telstva.

Stejně zmocnit rady ONV schvalovat zvýšení počtu pracovníků i v pří

padě začleňování soukromých živností. Obdobně zmocnit rady KNV ke zvýšení počtu pracovníků za krajské podniky a výrobní družstva při dodržování stejných podmínek ; 2. na úseku ministerstva financi

a) po dobu, pokud nebudou v podnicích místního hospodářství zave deny dlouhodobé normativy hmotné zainteresovanosti, ponechat fond rozvoje místního hospodářství, do něhož budou centralizovány prostředky

z přírůstku zisku pro neplánované potřeby místního hospodářství; b) uvážit na úseku místního hospodářství možnosti zavedení odvodu zisku do rozpočtu příslušného odpovědného národního výboru podle skutečného plnění a nikoliv pevně stanovenými částkami podle finančního plánu ; c ) přezkoumat sazby daně z obratu a daně z výkonu u oprav a údržby

a snížit je ve zdůvodněných případech tam , kde jsou narušeny relace k cenám výrobků ; 3. na úseku ministerstva státní kontroly

a) zpřísnit kontrolu dodržování cen a cenových předpisů tam, kde různé organizace jsou odběrateli výrobků, prací a služeb od podniků

a výrobních družstev, jejichž úkolem je poskytovat především práce a služby pro obyvatelstvo ;

B. na úrovni krajských národních výborů a Ústředního svazu výrobních družstev

1. plánování a financování a) přenést pravomoc při určování objemu výkonů, produktivity práce, zisku, daně z obratu a z výkonů na příslušné odpovědné národní výbory a krajské svazy výrobních družstev. Objem služeb placených obyvatel stvem určovat na podkladě ekonomických rozborů skutečné potřeby a zabezpečit zásadu přednostního růstu produktivity práce před růstem mezd . Národní výbory a krajské svazy výrobních družstev, které roční plán schválí, mají pravomoc jej také v průběhu roku zpřesňovat; 441

b) v podnicích s rozdílnou produktivitou práce v jednotlivých oborech činnosti zavést plánování a sledování výkonů pracovníků, produktivity práce a mzdových fondů podle hlavních oborů činnosti nebo podle skupin oborů činnosti s obdobnými ekonomickými ukazateli a ve stejném členění provádět uvolňování a kontrolu mzdových fondů. Plánování podle oborů uplatňovat pouze na úrovni podniku a přísluš ného národního výboru, kterému je podnik podřízen ; c) u podniků komunálních služeb používat s výjimkou podniků posky tujících neplacené služby jako ukazatele, na jehož plnění je závislá výše

prostředků uvolňovaných ze mzdových fondů, pouze tržby od oby vatelstva.

U ostatních podniků místního hospodářství používat pro přepočet

mzdového fondu připadajícího na služby pro obyvatelstvo výhodnějších koeficientů než pro ostatní činnost; d) při plánování oběžných prostředků přihlížet k potřebám podniků místního hospodářství souvisících s rozvojem služeb a především oprav předmětů dlouhodobé osobní spotřeby; e) dále rozšiřovat u prací prováděných mimo provozovnu fakturaci za hodinovou zúčtovací sazbu s přímým inkasem . Tento způsob fakturace

patřičně zabezpečovat v plánech podniků ; f ) vyřešit cenovou kontrolu na národních výborech , organizacích míst

ního hospodářství a ve výrobních družstvech, zejména pokud jde o kon trolu dodržování cen a cenových předpisů za práce a služby prováděné pro obyvatelstvo. Organizovat na masovém základě občanskou kontrolu. Komise občanské kontroly vybavit potřebnou pravomocí; g) používat prostředků z doplňkových rozpočtů k rozvoji a zkvalitnění

služeb pro obyvatelstvo v rozsahu úměrném jejich významu při zvyšování životní úrovně pracujících ; h) ve spolupráci se správou pro rozvoj místního hospodářství zavádět na základě zjištěných požadavků a potřeb výrobu strojů a zařízení pro komunální služby v podnicích místního průmyslu a výrobních družstev ;

2. výchova a výuka učňů a zvyšování kvalifikace kádrů a) zajistit svými výkonnými orgány jednotné provádění zákona o vý. chově a výuce učňů. Za tím účelem zřídit v odborech místního hospo dářství a dopravy (obdobných odborech) na každých 1500 v kraji vycho vávaných učňů funkci 1 inspektora odborné výuky ;

b) ustavit při odborech místního hospodářství a dopravy ( obdobných 442

odborech ) krajské poradní sbory, které by se soustavně zabývaly otázkami výchovy a výuky učňů a zvyšováním kvalifikace pracujících ; c) provést kádrové zkvalitnění pracovníků zajišťujících výchovu učňů, a to jak při výrobním výcviku a teoretickém vyučování, tak i v domovech učňů, a soustavně pečovat o odborný a politický růst těchto pracovníků; d ) zajistit, aby mladiství pracovníci byli v podnicích místního hospo dářství přijímáni především do učebního poměru, i když bude překročen plán výchovy a výuky učňů. Ostatním mladistvým mimo učební obor umožnit, aby získali potřebné znalosti pro své pracovní zařazení v závod ních školách práce ; touto formou školení jim umožnit doplnění všeobec ného vzdělání až do úrovně 8. - 9 . třídy;

e) provést zvláštní opatření ve všech krajích k zajištění výuky učňů nedostatkových oborů ; 3. organizace podniků a ) v podnicích a provozovnách místního průmyslu uplatňovat důsledně zásadu oddělení údržby a oprav od výroby. Ponechat v místním průmyslu pouze takové opravy a údržbu, které je možné organizovat průmyslovým způsobem , a podle možnosti vytvářet specializované údržbářské a opra vářské podniky. Ostatní drobnou údržbu řemeslné povahy převádět postupně do podniků komunálních služeb ; b) u podniků komunálních služeb ve velkých městech zajistit postupné vyčlenění neplacených služeb do rozpočtových zařízení národních výborů. Dodržovat zásadu, že výroba většího rozsahu do podniků komunálních

služeb nepatří. V každém kraji vypracovat optimální síť služeb, zahrnující všechny organizační formy, které poskytování služeb zabezpečují;

budovat postupně v Praze, v Bratislavě a případně v některých kraj ských městech specializované provozy, nebo tam, kde jsou pro to pod mínky, podniky na provádění oprav fasád a střech . Provádění drobných oprav a bytové údržby svěřit údržbovým četám domovních správ ; c) k zajištění služeb v místech, kde jde o malý rozsah, ponechat padále zařízení národních výborů; ve všech krajích umožnit při dosažení vyšších

tržeb čerpání mzdových fondů stejně jako v podnicích. Větším, samo statně organizovaným zařízením národních výborů umožnit podobně jako

podnikům účast v socialistické soutěži v rámci kraje. Vyřešit hospodárnou administrativu a vnitřní organizaci drobných podniků ;

d ) usměrnit další rozvoj drobných provozoven národních výborů, aby 443

se nemohly stát zakrytými soukromými živnostmi, zejména v případech, kde byla provedena socializace, aby se v nich co nejvíce omezily práce

pro socialistický sektor (s výjimkou oprav bytového fondu v pohraničí) a aby se zajistilo dodržování předpisů o odměňování pracujících ; e) zvýšit úroveň kvalifikace pracovníků v odborech místního hospo dářství a dopravy ; zabývat se zejména současným stavem řízení mzdové

politiky, kde dosavadní situace nedává záruku úspěšného provedení pře stavby dělnických mzdových soustav ; C. na úrovni správy pro rozvoj místního hospodářství

ve spolupráci s Ústředním svazem výrobních družstev 1. úsek cenové tvorby a cenové kontroly

a ) omezovat tzv. autonomní tvorbu cen a u dálenských prací a výrobků ji postupně nahrazovat pevnými ceníky; b) zrevidovat dosud platné ceníky prací a služeb a vydat je po úpravě v dostatečném počtu výtisků ;

c) ceny sériových výrobků místního průmyslu a výrobních družstev,

vyráběných duplicitně s národními podniky, postupně stanovit v zásadě na úrovni cen srovnatelných výrobků těchto národních podniků ; v odů vodněných případech k těmto cenám poskytovat přirážky. Při stanovení cen nových výrobků vycházet v nejširší míře ze zásady cenového po rovnání; 2. úsek výchovy a výuky učňů

a ) urychlit vydání učebních osnov a učebních pomůcek pro jednotlivé obory místního hospodářství a výrobních družstev tak, aby jejich postupné vydání bylo ukončeno co nejdříve, aby jich mohlo být použito pokud možno již v roce 1960 jak pro výchovu učňů, tak i pro závodní školy práce ;

b) ve spolupráci s ústředním výborem Odborového svazu zaměstnanců

místního hospodářství vymezit profese, ve kterých je možné zaměstnávat ženy, a vypracovat vhodný způsob jejich výuky v závodních školách práce ;

444

3. úsek technického rozvoje

a ) vypracovat ve spolupráci s krajskými národními výbory (ústředním národním výborem ) podklady a závazné směrnice pro tvorbu generelů rozvoje služeb ; b) vypracovat vzorné. a směrné technologické postupy a organizaci práce pro hlavní obory služeb ; c) zpracovat základní normy a ukazatele pro výstavbu provozoven a závodů místního hospodářství a výrobních družstev a postupně vypra covávat vzorové a typové projekty.

445

--M "

ZÁSADY ROZVOJE A ZAMĚŘENÍ

SOCIALISTICKÉHO SOUTĚŽENÍ V PROMYSLU, STAVEBNICTVÍ , DOPRAVĚ A NA HOSPODÁŘSKÝCH ÚSECICH ŘÍZENÝCH NÁRODNÍMI VÝBORY

K 15. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ ČSR SOVĚTSKOU ARMÁDOU USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 3. ZÁŘÍ 1959

XI. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil úkoly k dovršení výstavby socialismu v naší vlasti. Soustředil zejména pozornost na hlavní úseky, na další rozvoj průmyslu, zemědělství, stavebnictví, dopravy a služeb obyvatelstvu, které mají rozhodující význam pro dovršení výstavby socialismu u nás.

Úkoly vytyčené XI. sjezdem KSČ a dále rozpracované na zasedáních ústředního výboru KSČ v letošním roce vyvolaly širokou iniciativu pra cujících. V průmyslu byl splněn plán hrubé výroby za 7 měsíců na 102 %

a zvýšil se objem výroby o 11 % v porovnání proti stejnému období mi nulého roku . Bylo též dosaženo plánovaného rozpětí mezi růstem pro duktivity práce a růstem průměrných mezd. Byly vytvořeny další předpoklady ke zvýšení zemědělské výroby. Úspěšně proběhly žňové práce a celostátní plán výkupu obilovin byl splněn o 21 dní dříve než loňského roku. Ve zvelebovací akci obcí byly obětavostí pracujících vytvořeny velké hodnoty. Výsledků bylo dosaženo společným úsilím pracujících v zemědělství, obětavou pomocí pracujících závodů a míst, zaúčinné organizátorské pomoci národních výborů pod vedením Komunistické strany Československa. Úspěšné plnění plánu ukazuje na stále více se rozvíjející iniciativu a aktivitu pracujících , která se projevuje zejména v socialistickém soutěžení.

Závazky pracujících , vyhlašované na počest XXI. sjezdu KSSS a IV . vše odborového sjezdu, přinesou našemu národnímu hospodářství v letošním roce navíc výrobků v hodnotě 1 miliardy 96 mil. Kčs a úspory na vlastních

nákladech v hodnotě 503 milióny Kčs proti plánu. Dosud bylo v těch závodech, ve kterých uzavřeli závazky, vyrobeno navíc výrobkův hodnotě 848 mil. Kčs a uspořeno na vlastních nákladech 377,5 mil. Kčs. V letošním 446

roce přišli pracující s novými, kvalitativně vyššími formami a prvky socia listického soutěžení, zaměřenými zejména na rozvoj nové techniky a

uplatňování pokrokových metod práce. Úspěšně se také rozvíjí hnutí brigád socialistické práce.

V zemědělství výzva přerovských družstevníků ke zvyšování zeměděi ské výroby a hnutí východoslovenské oblasti ke zvýšení úrodnosti půdy nacházejí mezi družstevníky a pracovníky státních statků široký ohlas a stávají se celonárodním hnutím . Výzva je konkrétní odpovědí na opa tření pro zvýšení zemědělské výroby a zúrodnění půdy, které přijal v březnu a červnu ústřední výbor strany. Zajistit zvýšení zemědělské výroby a splnění k tomu přijatých závazků je úkolem všech pracujících

a občanů naší republiky, neboť je v jejich vlastním zájmu zvětšit množství a kvalitu zemědělských výrobků. Zejména pracující ve strojírenství musí včasným plněním dodávek zemědělských strojů a náhradních dílů v po třebném množství, sortimentu a kvalitě zabezpečit komplexní mechanizaci

zemědělských prací a tím vytvořit podmínky pro podstatný vzestup pro duktivity práce, zkracování sezónních prací a postupné odstraňování namáhavé práce v zemědělství.

Dobré výsledky dosažené v našem národním hospodářství však ne opravňují k sebeuspokojení. Stále se projevují nedostatky spočívající v neplnění plánovaných úkolů, v zaostávajících podnicích a závodech, v nedodržování sortimentu a kvality výrobků a dodávkových lhůt, hlavně

v hutní a strojírenské výrobě, v dodávkách důležitých výrobků a zařízení pro investiční výstavbu a pro zahraniční obchod. V zemědělství, i když bylo dosaženo dobrých výsledků, stále zaostává zejména plnění úkolů

v rostlinné výrobě jako základním předpokladu rozvoje živočišné výroby. Odstraněním dosavadních nedostatků bychom získali miliónové hodnoty pro další rozvoj výrobních sil, hmotné a kulturní úrovně lidu. *

V současné době vrcholí přípravy a sestavování plánu na rok 1960. Hlavní pozornost je zaměřena na zabezpečování dodávek pro rozvojové investice v základních odvětvích, pro zemědělskou výrobu, pro bytovou

výstavbu a pro zahraniční obchod. Současně nutno vytvářet předpoklady pro přestavbu dělnických mezd, aby byla v podstatě dokončena v I. polo letí 1960. Plán posledního roku druhé pětiletky počítá s tím , že v roce

1960 vzroste hrubá výroba proti roku 1959 o 9,9 % , produktivita práce se zvýší v průmyslu o 7 % a ve stavebnictví o 9,4 % . Vlastní náklady 447

bude nutno snížit proti roku 1959 o 2,3 % . V roce 1960 bude vytěženo 26,5 mil. tun černého a 54,7 mil. tun hnědého uhlí, vyrobeno 8,4 mil. tun

koksu , 24,2 miliardy kWh elektrické energie, 6,8 mil. tun oceli, 4,7 mil. tun válcovaného materiálu , 4,9 mil. tun cementu atd. Rozsah investiční

výstavby se zvýší proti roku 1959 o 11,3 %. Tyto náročné úkoly nutno zabezpečit soustavným zvyšováním technické úrovně našich závodů, strojů, zařízení i výrobků ve všech odvětvích ná

rodního hospodářství a zejména ve strojírenství. Provádět rozsáhlou mechanizaci strojního zařízení, intenzívněji zavádět komplexní mechani zaci a automatizaci. Současně usilovat o co nejúčelnější využití dosavadní

techniky a masové ovládnutí pokrokové technologie a nových metod práce.

Reorganizací řízení národního hospodářství vzrostla odpovědnost a pravomoc národních výborů. Národní výbory řídí důležité hospodářské úseky. Jejich hlavním úkolem je zabezpečení růstu zemědělské výroby v roce 1960 nejméně o 6 % . Dále zajistit, aby bylo odevzdáno do užívání 52 000 bytů ve státní, družstevní, podnikové výstavbě a dokončeno 24 000 rodinných domků a tomu odpovídající občanské a technické vybavení. Nedílnou součástí jejich činnosti je péče o výstavbu a další zvelebení měst a vesnic.

Významné úkoly určené státním národohospodářským plánem na rok 1960, jejichž úspěšné splnění vytvoří pevnou základnu pro nástup do třetí

pětiletky, vyžadují zvýšenou aktivitu stranických, odborových a mládež nických orgánů a organizací, státních a hospodářských orgánů a jejich pracovníků. Hlavním úkolem současného období je zabezpečit splnění a překročení plánu na rok 1959 a tak vytvořit předpoklady k hladkému přechodu na plnění plánu v roce 1960, v němž se dovrší splnění druhé pětiletky. K tomuto cíli bude široce rozvinuto socialistické soutěžení na počest 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Tvůrčí inicia tivu pracujících soustředit na plnění plánu výroby zboží ve stanovené struktuře, sortimentu a kvalitě, na zajištění plánovaného růstu produkti

vity práce a snížení vlastních nákladů, zvláště nákladů materiálových . Dále na plné uplatňování nové techniky a technologie, na zavádění kom plexní mechanizace a automatizace, na včasné plnění dodávek pro inves tiční výstavbu , zahraniční obchod i vnitřní trh. Věnovat plnou pozornost neustálému zvyšování efektivnosti v celém národním hospodářství. Úsilí pracujících zaměřit na rozšiřování nových, vyšších forem v socia listickém soutěžení. Neustále rozšiřující se iniciativa a aktivita pracujících 448

vyvolala v život nové, vyšší formy socialistického soutěženi. Z iniciativy ostravských hutníků vzniklo hnutí „za dosažení nejvyšších technických parametrů“ v hutní výrobě. Snahou ostravských hutníků je vyrobit více železa a oceli na základě technických propočtů a měření. Význam této formy soutěžení spočívá v tom , že vede k systematickému zlepšování

podmínek ve výrobě, neboť technické parametry charakterizují skutečnou technickou úroveň podniků.

Ve Strojírnách W. Piecka v Praze vzniklo hnutí za splnění plánu tech nického rozvoje a komplexní snižování pracnosti výrobků“ uplatňováním nových pracovních metod. Pracující tohoto závodu usilují o to , aby každý nový stroj v tomto závodě vyrobený odpovídal světové úrovni a dosahoval maximálního výkonu při nejmenší váze . Cílem nového hnutí pracujících ve strojírnách Piesok, nazvaného „ každý novátorsky “, je naučit všechny pracující plně využívat nejpokro kovějších metod práce. Iniciativa tohoto závodu má velký význam pro

další rozvoj techniky, uplatňování a rozšiřování pokrokových pracovních metod.

Nemalý význam má hnutí „za snižování vlastních nákladů na 1 Kčs vyrobeného zboží“ rozšířené zejména ve strojírenských závodech. V po slední době z iniciativy stavbařů vzniklo hnutí „ za velké úspory v inves tičních nákladech " podle vzoru Vladimirské oblasti v SSSR . Podstatou

tohoto hnutí je, aby ve všech odvětvích národního hospodářství, na stav bách a v projektových organizacích byla vypracována a realizována opa tření směřující ke zvýšení výroby a k dalšímu růstu výrobní kapacity pomocí rekonstrukce a rozšiřování výrobních ploch v kratší době a smen šími materiálovými a finančními náklady, než by si vyžadovala nová výstavba.

Odborové organizace pod vedením strany budou tyto nové prvky ini

ciativy a aktivity pracujících pečlivě sledovat a v aktivní spolupráci s hospodářskýmipracovníky napomáhat jejich uplatňování i na ostatních

závodech . Zvláštěvěnovat větší péči a pozornostsoutěžení o titul brigáda socialistické práce. V současné době soutěží o tento hrdý titul již 7207 kolektivů . Jejich závazky vyjadřují úsilí členů kolektivů dosáhnout vysoké produktivity práce a efektivnosti výroby využíváním a uplatňováním nové techniky a zvyšovat svou odbornou a technickou kvalifikaci. Rozvíjet zejména prvky, jež napomáhají k výchově socialistického člověka. Dále

prohlubovat péči o zvyšování odborné kvalifikace, rozšiřování technických a ekonomických znalostí a využívání nových poznatků vědy a techniky.

Tuto formu socialistického soutěžení nutno dále rozšiřovat a prohlubo 449

29 Usnesení a dokumenty 1

vat, využívat zkušeností předních kolektivů v hnutí brigád socialistické práce a napomáhat k vzestupu zaostávajících kolektivů, zejména podle příkladu vedoucí brigády komunistické práce s. V. Gaganovové. Tím působit k všeobecnému vzestupu úrovně vnitrozávodního socialistického soutěžení.

Při organizování socialistického soutěžení je nutno se řídit usnesením vlády a ÚRO „ O rozvoji socialistického soutěžení v nové organizaci ná

rodního hospodářství“. Základem socialistického soutěžení uvnitř výrob ních hospodářských jednotek je vzájemné soutěžení jednotlivců, kolektivů, pracovišť, dílen, provozů a závodů. Vzájemné soutěžení jednotlivců a kolektivů se organizuje především podle profesi. Národní výbory při organizování socialistického soutěžení ve výrobních úsecích se řídí směrnicemi vlády a ÚRO. V zemědělství usnesením vlády „ O rozvoji socialistického soutěžení k 15. výročí osvobození ČSR Sovět skou armádou , ke splnění a překročení plánu zemědělské výroby na rok 1960 a o rozvoji všenárodního hnutí za zvýšení úrodnosti zemědělské půdy “ . Hnutí za zvelebení měst a obcí bude organizováno na základě iniciativy krajů Ústí nad Labem a Plzeň , projednané vládou. Široké rozvinutí socialistického soutěžení k 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou na všech úsecích našeho národního hospodářství, ve

městech a na vesnicích bude hrdým vyjádřením aktivního úsilí a iniciativy pracujícího lidu, vedeného Komunistickou stranou Československa na cestě od položení základů našeho lidově demokratického státu k dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.

Socialistické soutěžení pracujících za splnění a překročení plánovaných úkolů na rok 1959 a 1960 bude probíhat pod heslem „ Na počest 15. výročí

osvobození Československa Sovětskou armádou splnit a překročit plán rozvoje národního hospodářství a kultury v roce 1960“.

450

Zaměření socialistického soutěžení v jednotlivých odvětvích národního hospodářství Paliva

Úkolem uhelného průmyslu je zajistit dostatek uhlí v množství a kvalitě podle potřeb národního h ispodářství. Hlavní pozornost bude soustředěna na plnění a překračování plánu těžby uhlí v OKR, především v koksovatel ném uhlí, tak, aby každý porub , úsek, závod i podnik rovnoměrně plnil

a překračoval plánované úkoly. V souvislosti s úsilím za plnění plánu těžby uhlí bude zajištěno plnění a překračování plánu přípravných a otvírkových prací.

Ve všech kamenouhelných, hnědouhelných a lignitových revírech roz

voj socialistického soutěžení zaměřit na zvyšování kvality vytěženého uhlí, na soustavný růst produktivity práce na základě lepšího využití velkostrojů , dobývacích i dopravních strojů a zařízení, na zavádění pokro

kových metod práce. Spolu s tím rozvíjet iniciativu pracujících za snižo vání vlastních nákladů, úsporu kovu, střeliva, dřeva a energie, na snižování neúměrně vysokého počtu odpracovaných směn na neproduktivních a pomocných pracích .

Zvýšenou pozornost věnovat zušlechťování uhlí, zejména zlepšením práce v úpravnách a třídírnách a vytvářením předpokladů pro rozšíření briketování a tlakového zplyňování hnědého uhlí. V plynárenství zabezpečit dostatek plynu pro průmysl i potřebu v do mácnosti. Socialistické soutěžení zaměřit na prodlužování životnosti ply nárenských zařízení, na zlepšení jakosti vyráběného a rozváděného plynu, na budování a rekonstrukce rozvodných sítí a na urychlení výstavby nových plynárenských kapacit.

V naftovém průmyslu je hlavním úkolem rozšířit ověřené zásoby nafty a zemního plynu a zvýšit jejich těžbu . K tomu rozvíjet soutěž na úseku geologického průzkumu, základního a hlubinného vrtání, těžby nafty a zemního plynu .

Na úseku investiční výstavby v sektoru paliv zaměřit socialistické sou

těžení na zvýšení efektivnosti investiční výstavby uplatněním závěrů sekce paliv na celostátní poradě o investiční výstavbě. Půjde především o docí lení vytyčených parametrů na nově budovaných i rekonstruovaných zá vodech, o snížení rozestavěnosti, zkrácení doby výstavby, snížení objemu

stavebních prací a plnění harmonogramu výstavby. 451

Hutě a rudné doly

V hutním průmyslu soustředit pozornost v rozvoji socialistického sou těžení na zvýšení technické úrovně výroby, na maximální přeplnění plánu výroby oceli, vyrovnání manka ve výrobě surového železa a válcovaného

materiálu , v sortimentu a požadované jakosti. Rozšířit na všechny hutní podniky soutěžení za dosažení nejprogresív nějších technických ukazatelů v hutní výrobě na základě výzvy hutníků ŽVŘSR v Třinci.

Výzvu třineckých hutníků rozpracovat tak, aby do roku 1965 bylo do saženo v průměru těchto základních ukazatelů :

Koeficientu využití objemu vysokých pecí — 0,760 mº/t/24 h., spotřeby koksu na 1 tunu vytaveného surového železa 718 kg, využití nístějové plochy ocelářských peci - 7,94 t / m /24 h., kalendářního časového využití válcovacích tratí v průměru na 82 % .

Po vzoru NHKG dále rozvinout a prohloubit hnutí stálých komplex ních brigád na jednotlivých agregátech s cílem dosáhnout vyšší produkti vity práce na člena osádky, snížení spotřeby surovin, zvýšení využití kovu a časového využití výrobních agregátů.

Na úseku investiční výstavby na včasné splnění a uvedení všech budo vaných zařízení do provozu ve stanovených termínech , na komplexnost v provádění výstavby a maximální hospodárnost. Pozornost soustředit zejména na výstavbu válcovacích tratí u NHKG, VŽKG , ŽVŘSR v Třinci a SONP na Kladně. Po vzoru Vladimirské oblasti v Sovětském

svazu rozvinout hnutí za efektivnější využití investičních prostředků. V rudných dolech zaměřit rozvoj socialistického soutěžení na zvýšení produktivity práce, snížení nákladů na těžbu na základě zavádění další

mechanizace a jejího plného využití. Dále pak na přeplnění plánu v těžbě sideritu rud barevných kovů a pyritu . Stavebnictví

Ve stavební výrobě soutěžní iniciativu zaměřit na plnění a zkracování dílčích i konečných termínů staveb především z centralizované výstavby, uvádět výrobní kapacity do provozu ve stanovených lhůtách, případně

dříve, zejména v krajích soustředěné investiční výstavby K. Vary, Ústí n. L. a Ostrava .

V průmyslové výrobě splnit a překračovat plán ve hmotných jednot kách ve prospěch urychlení bytové a průmyslové výstavby, dosahovat 452

vysoké kvality stavebních hmot a snižování zmetkovitosti, plnit a pře kračovat zahraniční dodávky ve stanovených termínech a požadované kvalitě, dosahovat maximální úspory materiálu a energie při výrobě staveb ních hmot.

Chemický průmysl

V chemickém průmyslu zaměřit rozvoj socialistického soutěžení na zvýšení technické úrovně výroby. Účelným prováděním modernizace do

savadního výrobního zařízení a automatizace výrobních procesů zvyšovat produktivitu práce, odstraňovat těžkou a namáhavou práci, zejména v pro vozech zdraví škodlivých.

Rozvinout soutěžení za dosažení nejvyšší světové úrovně kvality výrob ků, přeplnění výroby umělých hnojiv a výrobků pro potřeby zemědělství, umělých vláken a plastických hmot, za snížení spotřeby surovin a rozvi nout hnutí za dosažení cílových norem spotřeby na rok 1965 v čase mnohem kratším .

V investiční výstavbě na kvalitu projektové přípravy, účelné využití investičních prostředků, zkrácení doby výstavby a urychlené uvádění nových kapacit do provozu na projektované výkony.

Strojírenství Iniciativu pracujících ve strojírenství soustředit především na zvýšení technické úrovně strojů a zařízení vyráběných ve strojírenství a na urychle né zavádění nových a zdokonalených výrobků do výroby. Dále pak na maximální rozšíření výroby strojů a zařízení ke komplexní mechanizaci a automatizaci výrobních procesů. Zabezpečení dodávek pro rozvojovou investiční výstavbu, zejména v odvětví paliv, hutí, chemie, stavebnictví a energetice. Stejně tak pro zahraniční obchod a zemědělství.

Dodávky zabezpečit ve stanovených dodacích lhůtách v potřebném množství, sortimentu, komplexnosti, kvalitě a vybavené potřebnými ná hradními díly.

Za účelem zvýšení kvality výrobků rozšířit a prohloubit hnutí mládež nických kontrolních hlídek a soutěžení ,,Za čest tovární značky" . Nadále rozvíjet a prohlubovat soutěžení za maximální úspory surovin ,

kovového materiálu, zejména barevných kovů, cestou pokrokových kon strukcí, zdokonalení, technologie a použití umělých hmot. Ve vlastní strojírenské výrobě soustavně zvyšovat její technickou úro 453

veň a dosahovatvzestupu produktivity práce cestou modernizace strojního zařízení, intenzívnějším zaváděním mechanizace a automatizace a maso vým pvládnutím nových, pokrokových metod práce. Ke splnění uvedených úkolů rozvinout široké hnutí socialistického sou

těžení konstruktérů, technologů, novátorů, dělnických zlepšovatelů a ostatních pracujících a zapojovat je do hnutí komplexních brigád. V energetice a vodntm hospodářství

Usilovat o konečné překonání napjatosti ve výkonové části bilance v zá sobování elektřinou. Socialistické soutěžení v elektrárnách a rozvodných energetických podnicích zaměřit na vytvoření operativní dispečerské re zervy pohotového výkonu v době maxima zatížení energetické soustavy. Za tím účelem zkvalitnit a urychlit opravy základního fondu elektráren , aby po období zimy byl v pohotovosti veškerý výkon energetického systé mu, usilovat o příznivější rozdělení spotřeby elektřiny v průběhu roku. Na stavbách elektráren vytvářet předpoklady, aby rozhodující přírůstek nové kapacity byl uváděn do spolehlivého provozu před začátkem zimy, nejpozději do konce října.

Urychlit program závěrečné fáze elektrifikace obcí a osad. Pohotově připojovat nové objekty JZD na elektrickou síť, iniciativně napomáhat národním výborům v opatřeních ke zlepšení pouličního osvětlení měst a sídlišť. Zlepšit účinnost zařízení k zachycování popílku a tím snížit zne čištování ovzduší v okolí elektráren .

Ve vodním hospodářství rozvinout spolu s národními výbory iniciativu k zlepšování vodního režimu a zásobování vodou ve všech oblastech .

V obou odvětvích orientovat socialistické soutěžení k rychlejšímu růstu efektivnosti práce, zejména ke snižování spotřeby paliva, ztrát vody

a spotřeby kovových materiálů v celém programu investiční výstavby. Prověrkou všech projektů usilovat o další snížení pořizovacích nákladů ve všech investičních úkolech .

Geologie

Rozvinout všechny sily za maximální přírůstky všech druhů nerostných surovin . Za tím účelem ve výzkumu zaměřit socialistické soutěžení za

urychlení prací na generální geologické mapě a za dosažení předstihu výzkumu před průzkumem . V geologickém průzkumu se orientovat pře devším na kvalitativní ukazatele, což znamená zajistit při zvyšování odvrtu 454

na jednu soupravu 100 % výnos jádra, dodržování předepsané technologie

vrtání, včasné a kvalitní zpracování závěrečných zpráv. Ve výzkumu i průzkumu usilovat o trvalý růst produktivity práce, bo jovat za odstranění ztrátových časů a uplatnění nových metod práce. Rozvíjet soutěžení za úsporu kovu, dřeva, střeliva a ostatních materiálů. Doprava

V železniční dopravě rozvíjet iniciativu pracujících na plnění grafikonu vlakové dopravy, především na hlavních tazích . Usiloyat o plynulost,

hospodárnost a bezporuchovost provozu a zajistit vysokou kulturu cesto vání v železniční dopravě.

Dále rozvíjet těžkotonážní hnutí a zaměřit je na plné odstranění nevy tížených vlaků a maximálně vytěžovat vozy. Zkracovat oběh vozů. Zvy šovat procento traťového využití lokomotiv, zejména elektrických. Zlepšo vat technický stav lokomotiv a vozů. Ve spojích zkvalitňovat poskytované služby, zřizovat co největší počet telefonních účastnických stanic a zároveň zlepšovat poštovní provoz. V montážních organizacích uvést ve zkrácených termínech do provozu nové kapacity při snižování nákladů na jejich výstavbu. Spotřební průmysl

Plnit dodávky na základě požadavků vnitřního i zahraničního obchodu

při vysoké kvalitě vyrobeného zboží, překračovat plán výroby ve sklářské a keramické výrobě pro vnitřní a zahraniční obchod, rozšiřovat sortiment vyrobeného zboží.

Zvyšovat výtěžnost dřevní hmoty používáním nových hmot a materiálů, snižovat spotřebu řeziva a v předstihu plnit plán stavebně truhlářské vý roby, vestavěného nábytku a dalších výrobků potřebných pro výstavbu bytů.

Snižovat vlastní náklady na 1 Kčs vyrobeného zboží, dosahovat úspor domácích a dovážených surovin , pomocných materiálů a energie. Lesy

Zvyšovat produkci na 1 ha lesní půdy, likvidovat holiny, zakládat školky a věnovat zvýšenou péči ošetření a ochraně vysázených porostů. Zlepšit manipulaci v těžbě a zvýšit výtěžnost užitkovosti dřeva, rozši řovat využití mechanizace v těžbě, přibližování a odvozu . 455

Potravinářský průmysl

Při nejhospodárnějším zpracování surovin dbát o docílení vysoké jakosti

potravinářských výrobků, plnit a překračovat plán výroby všude tam , kde je to žádoucí, zvyšovat produktivitu práce a snižovat vlastní náklady výro by; rozšiřovat sortiment o nové druhy výrobků a zajistit rovnoměrné a včasné zásobování obyvatelstva.

Zvyšovat pomoc zpracovatelských závodů při výrobě rostlinných a živo čišných produktů, zpracovávaných závody potravinářského průmyslu. V masném a mlýnském průmyslu zajistit výrobu zboží ve spotřebitel ském balení pro potřeby obchodu se samoobsluhou. Hospodářství řízené národními výbory Základní podmínkou pro úspěšné zvládnutí úkolů národních výborů je zapojit nejširší masy pracujících do jejich činnosti, přibírat je ke každo denní účasti na správě státu , k řízení a kontrole národního hospodářství. Iniciativu pracujících zaměřit na tyto problémy: a) V zemědělství:

Zvyšování zemědělské výroby je hlavním úkolem NV. K tomu musí mo bilizovat všechny síly a prostředky.

Úkolem národních výborů, zejména okresních, je zabezpečovat, aby všechna JZD se zapojila do socialistické soutěže za zvýšení zemědělské výroby. Podporovat a dále rozvíjet iniciativu družstevníků, aktivně pomá

hat při řešení hlavních problémů zvyšování zemědělské výroby podle místních podmínek, organizovat předávání dobrých zkušeností a poznatků

do praxe. Dbát na správné a pravidelné hodnocení soutěže mezidružstvy a zabezpečovat popularizaci nejlepších výsledků.

Místní národní výbory rozvojem masové organizátorské práce, uzavi ráním socialistických závazků u ostatních občanů na pomoc zemědělským závodům mají zabezpečovat provedení všech podzimních prací v agro technických lhůtách a pomáhat při provádění meliorací i zemědělské investiční výstavby. V těsném spojení s vedením zemědělských závodů se

mají starat o to , aby úkoly v zemědělské výrobě se staly záležitostí všech občanů v obci:

b) Na úseku stavební výroby : Při výstavbě bytů postavit do popředí úsilí ke zkracování doby výstavby bytů, odevzdávat je do užívání před stanoveným termínem a odevzdávat 456

b byty nad plán . Rozvíjet hnutí za vzornou kvalitu staveb odevzdaných bez kolaudačních závad po vzoru brněnských stavbařů . Dále rozšiřovat soutěž o nejlepší stálý proudový provoz v panelové, blokové a tradiční výstavbě v krajích i celostátně. Dosahovat úspor v základních stavebních materiálech , zejména cementu , betonářské oceli, řezivu pro výstavbu bytů nad plán z ušetřeného materiálu . V místním stavebnictví na plnění a překračování plánů zemědělské investiční výstavby, oprav a údržby bytového fondu, poskytovat účinnou pomoc při provádění družstevní a soukromé výstavby. Na úseku výroby stavebních hmot plně využívat a rozšiřovat kapacitu dosavadních podniků a provozoven a zabezpečovat plné využívání míst ních materiálových zdrojů. Národní výbory za pomoci organizací Národní fronty v místě budou dále organizovat pomoc pracujících při konečných zemních úpravách v okolí dokončovaných staveb.

Pracovníky v projekčních organizacích KNV orientovat na dosažení předstihů projekční připravenosti, včasné vyhotovování projektové doku mentace, na poskytování pomoci okresním stavebním podnikům . Úsilí všech pracujících ve stavebnictví orientovat na uplatňování a další rozvíjení závěrů z celostátní konference o investiční výstavbě.

c ) Ve vodním hospodářství: Rozvíjet iniciativu za urychlení místní výstavby vodovodů , kanalizač ních systémů, čistíren odpadových vod, úprav řečiště, hrazení toků. Roz vojem meliorací a závlah zemědělské půdy pomáhat zlepšovat vodní režim v půdě a situaci v zásobování vodou .

Organizovat širokou účast občanů při provádění regulací toků a bystřin, odvodnění půdy, zřizovat jezy a rybníky.

d ) Na úseku mistního hospodářství a výrobních družstev :

Dosáhnout takové úrovně služeb, která bude plně uspokojovat rostoucí nároky obyvatelstva.

Zvyšovat kvalitu prováděných oprav, údržby, a služeb pro obyvatelstvo, maximálně zvyšovat objem a zkrácení doby oprav průmyslových výrobků, zavádět nové formy oprav, jako autoservisy, a zřizovat provozovny pro rychlé opravy v bytech apod.

Iniciativně rozšiřovat a zavádět nové formy služeb s co nejkratší dobou

jejich provedení, jako prádelny, čistírny, žehlírny a opravny oděvů, prádla, obuvi, punčoch, koženého zboží atd. 457

Soutěžení zaměřit na rovnoměrné plnění plánu výrobků pro tržní fondy,

** rozšiřování jejich sortimentu, zlepšování kvality na včasné provádění za kázkových prací a snižování vlastních nákladů. Zajišťovat vysokou kvalitu arovnoměrné plnění všech exportníchzakázek . Na úseku výrobních družstev a místního hospodářství se zaměřit na do

sažení dalšího rozvoje výroby v pohraničních oblastech a na zvýšení objemu prací pro zemědělství. e) V osobní i nákladové dopravi

Usilovat o snižování nákladů na opravy řádnou údržbou dopravních prostředků. Zvyšovat čistotu a zpříjemňovat prostředí cestujícím . Dále rozvíjet soutěžení o ujetí maximálního počtu kilometrů bez nehody. Za

jišťovat správné vytížení zejména nákladních dopravních prostředků a za bezpečovat potřebnou pomoc v kampani podzimních prací. f ) V ostatnich úsecích, jako pohostinství, zdravotnictví a školstvi: Rozvíjet iniciativu pracujících formou závazků ke zvyšování a plynu lému plnění jejich úkolů, ke zlepšování vzhledu, hygieny společenských místností, prostorů a na pomoc při plnění hlavních úkolův místě. #&

Zvelebovací akce jako součást celonárodního

soutěžního hnutí na počest 15. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou

15. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou vítají naši pracu jící v průmyslu a zemědělství rozvojem socialistického soutěžení. K tomu

se připojuje i iniciativa národních výborů organizujících zkrášlení vzhledu našich obcí. Národní výbory od nejmenší obce až po hlavní město povedou hospodářské orgány a všechny občany k vzorné úpravě objektů, domů a je jich okolí a veřejných prostranství. Vyvinou úsilí k tomu, aby každý občan přispěl k vytvoření radostného prostředí pro práci i odpočinek pod ústřed ním heslem : „ K 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou prací občanů za vlast ještě krásnější“ .

458

Zvelebovací akci je třeba zaměřit především těmito směry :

a) Na úpravu a zkrášlení vesnic a měst : Upravovat veřejná prostranství, vozovky, chodníky, osvětlení ulic, opravovat fasády domůatd.

K ozelenění měst provádět sadové úpravy výsadbou okrasných stromů, keřů a květin , na vesnicích ovocných stromů, úpravou zahrádek a po dobně.

b) Na zlepšení vzhledu a celkové upravenosti továren a jejich objektů : Zabezpečit, aby hospodářské orgány spolu s organizacemi ROH zajistily

úpravu továrních budov, jednotlivých dílen, provozoven i nádvoří, dále využití různých technických zařízení, jako zachycovače popilku, odprašo vače apod ., s cílem zvýšit bezpečnost, hygienu a čistotu prostředí. c ) Na další rozvoj drobné výstavby a zařízení vesnic a měst: Budovat jesle a mateřské školy, školičky, družiny, polytechnické dílny,

zdravotnická střediska, kulturní domy, hřiště, tělocvičny, koupaliště a rekreační zařízení, budovat sprchy na vesnicích apod. d ) Na vzorné, kvalitní služby občanům :

Poskytované podniky obchodu a stravování a komunálními podniky a provozovnami národních výborů. Zvláště věnovat pozornost rozvoji hnuti Tábor, Třebíč, Liptovský Mikuláš za rozvoj služeb obyvatelstvu a rozvoj výroby z místních zdrojů.

Zvelebovací akce přizpůsobit konkrétním potřebám jednotlivých obcí. Na vesnici je účelné zvelebovací akci spojit s hnutím za zvýšení zemědělské výroby zúrodněním půdy. Spojovat rozvoj obce s potřebami rozvoje JZD. Politickoorganizační zajištění Rozvoj socialistického soutěžení na počest 15. výročí osvobození Sovět skou armádou je součástí celonárodních příprav k oslavám tohoto význam ného výročí. Nástupem byly oslavy Slovenského národního povstání a vy vrcholení bude v květnu 1960 v Praze. Významnou událostí bude II. celo

státní spartakiáda. Ústřední a krajské výbory odborových svazů a jejich základní organizace a národní výbory budou organizovat socialistické 459

soutěžení ke splnění a překročení plánu na rok 1959–1960 a k vytvoření co nejlepších podmínek pro nástup do III . pětiletého plánu. Těžiště socialistického soutěžení je na pracovištích , v dílnách, provo zech a závodech při soustavném rozšiřování nových forem soutěže na ostatní závody. Závazky uzavírané k XXI. sjezdu KSSS, IV. všeodboro vému sjezdu, 15. výročí Slovenského národního povstání a 42. výročí Velké říjnové socialistické revoluce dále prohlubovat a rozvíjet je na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou. Při organizování zvelebovací akce národními výbory využít dosavadní zkušenosti k jejímu ještě širšímu dosahu tak, aby každý občan i každá organizace působící v místě přijali závazek k účasti na zvelebovací akci. Řídit ji tak, aby soutěž se rozvíjela mezi obcemi v okrese, mezi uličními výbory a ulicemi ve městech apod.

Krajské a okresní výbory a základní organizace strany Zaměří politickovýchovnou a organizátorskou práci k tomu, aby všichni pracující se aktivní účastí v socialistickém soutěžení a osobními závazky

podíleli na úspěšném splnění a překročení úkolů roku 1959 a plánu na rok 1960.

Zvýšenou péči budou věnovat novým , vyšším formám soutěžení: bri gádám socialistické práce, hnutí za dosažení nejvyšších technických para metrů, za splnění plánu technického rozvoje a komplexní snižování prac nosti výrobků uplatňováním nových pracovních metod, za používání nejpokrokovějších metod práce hnutím „ každý novátorsky“ , za snižování nákladů na jednu korunu vyrobeného zboží, za velké úspory v investič ních nákladech podle vzoru Vladimirské oblasti v SSSR. Tyto nové formy soutěže uplatnit na další závody.

Při krajských a okresních výborech strany budou ustaveny komise, které budou pomáhat při řízení a kontrole socialistického soutěžení na počest 15. výročí osvobození republiky. Bližší pokyny pro zřízení těchto komisí byly již krajským výborům zaslány. Krajské výbory strany nebudou vyhlašovat celokrajské závazky. Svoji pozornost zaměří především na kontrolu přijatých závazků, na zobecnění

kladných výsledků v rámci kraje, na široké uplatnění nových forem soutě žení podle konkrétních podmínek, na výměnu zkušeností a na odstranění

nedostatků a formálních prvků, které jsou překážkou plného rozvinutí tvůrčí iniciativy pracujících. 460

Základní organizace strany projednají s odborovou organizací, vedením závodu , ČSM a v místech s NV zaměření socialistického soutěžení k 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Zajistí, aby sesta vování a kontrola závazků byla prováděna za široké účasti pracujících na základě širokého projednání výrobních úkolů a možností jejich splnění a překročení. Povedou odborové organizace a vedení závodu k tomu, aby plnily veškeré povinnosti, které jim vyplývají z usnesení vlády a ÚRO „ O rozvoji socialistického soutěžení v nové organizaci národního hospo dářství“ ze dne 11. XII. 1958. Větší pozornost budou věnovat zaostávají cím jednotlivcům , kolektivům a celým závodům . Vhodnou pomocí zajistí překonávání nedostatků a pozvednutí socialistického soutěžení na vyšší úroveň .

Odborové orgány a organizace Hlavním organizátorem a propagátorem socialistického soutěžení v ma sách pracujících jsou odborové orgány a organizace. Je proto jejich základní povinností rozvinout širokou aktivitu a iniciativu pracujících a napomáhat vyhlašování progresívních závazků na počest 15. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou .

Odborové organizace musí zabezpečit, aby všichni pracující byli sezná meni hospodářskými pracovníky s úkoly, jež je nutno splnit a překročit v roce 1959 a na rok 1960. Zajistí realizaci návrhů, které pracujícínavrhují ke zdokonalení a zlevnění výroby a její organizace a k maximálnímu využití dosavadních výrobních kapacit. Zajistí soustavnou kontrolu , hodnocení a zveřejňování výsledků socialistického soutěžení. Budou popularizovat a rozšiřovat nejlepší zkušenosti a nové, vyšší formy socialistického soutěžení.

Odborové organizace ve spolupráci s národními výbory a vedením podniku povedou pracující k aktivní účasti a pomoci v patronátních ves nicích a JZD. Dále budou rozvíjet přímou účast pracujících na zvelebení pracovního prostředí a získávat závazky na pomoc NV ve zvelebovací akci. Do tohoto hnutí zapojit i CSM.

Ústřední rada odborů zajistí v ÚVOS a KOR přípravu a vyhlášení závazků, které budou orientací pro rozvoj socialistického soutěžení v jed notlivých odvětvích . Vzorový závazek k 15. výročí osvobození ČSR Sovět

skou armádou bude vyhlášen v závodě Kovosvit Sezimovo Ústí za aktivní pomoci ústředního a krajského výboru Odborového svazu zaměstnanců 461

ve strojírenství. Zároveň ostatní odborové svazy zajistí masovévyhlašování závazků k 15. výročí osvobození.

Ústřední rada odborů , ÚVOS, KOR a KVOS zajistí popularizaci zá vazků a jejich kontrolu. K tomu využije zejména ústředního i sektorového odborového tisku, besed, schůzí, rozhlasu a televize. Národní výbory

V organizování a rozvoji zvelebovací akce rady místních, městských a obvodních národních výborů v dohodě s vedením závodů a orgány Národní fronty na podkladě závazků občanů a společenských organizací vypracují jednotný plán ,zvelebovací akce na počest 15. výročí osvobození naší vlasti.

Úkoly jednotného plánu zvelebovacích akcí sladi s plánem rozvoje a roz počtu a zajistí jeho materiálové a finanční krytí.

Jednotný plán schválí MNV na svých zasedáních a určí úkoly stálým komisím , aktivům apod. při organizování a kontrole plnění.

Okresní a krajské národní výbory nesestavují plány zvelebovacích akcí. Rady ONV budou rozvíjet soutěž mezi dvojicemi obcí, kontrolovat prů běh plnění a operativně radám MNV pomáhat. Komplexní hodnocení budou provádět čtvrtletně a nejlepší MNV odměňovat.

Úkolem rad MNV bude zabezpečovat věcné a projekční krytí akce a po máhat ONV při rozvoji soutěže mezi obcemi apod. a organizovat kontrolu plnění i vyhodnocování výsledků soutěže. Na základě iniciativy a výzvy některých obcí a měst krajů Ústí n. L., Plzeň a jiné projedná vláda v září opatření k podpoře rozvoje socialistického soutěžení za zvelebeni měst

a vesnic. Při plnění některých akcí mohou poskytnout průmyslové závody účinnou brigádnickou i materiálovou pomoc.

Československý svaz mládeže

Ústřední výbor ČSM využije oslav 15. výročí osvobození ČSR Sovět skou armádou k tomu, aby se ještě více mládeže zúčastnilo socialistického soutěžení a plnění úkolů při dovr