Od X. do XI. sjezdu KSČ [PDF]

Zitiervorschau

UC- NRLF

B4 172 398

XXI USNESENÍ A DOKUMENTY

ÚV KSČ

BERCY

UBRARY UNIVERSITY OF

G

OD X DO XI . SJEZDU KSČ USNESENÍ A DOKUMENTY ÚV RSC

1

OD X. DO XI .

SJEZDU KSČ USNESENÍ A DOKUMENTY ÚV KSČ

1 9 5 8

STÁTNÍ NAKLADATELSTVÍ POLITICKÉ LITERATURY

๔ (L) / 5 /// ( 1

1

/

( 1

( \ /\ !

-V2221 ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VYBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 6. - 7. RIJNA 1954

|1955

MAIN Ve dnech 6.- 7. října 1954 se konalo v Praze plenární zasedání

Ústředního výboru Komunistické strany Československa, které jednalo o tom , jak se plní usnesení X. sjezdu KSČ v našem hospo dářství, a o úkolech strany v přípravě a provedení voleb do Národ ního shromáždění. K těmto otázkám referovali soudruzi Jaromír Dolanský a Antonín Novotný.

Zasedání řídil soudruh Antonín Zápotocký, který také měl závě rečné slovo. V diskusi vystoupilo 26 soudruhů. Ústřední výbor schválil referáty soudruhů Dolanského a Novot ného jako směrnice pro další činnost strany.

5

5

JAK SE PLNI USNESENÍ X. SJEZDU KSČ

V NAŠEM HOSPODÁŘSTVÍ REFERÁT SOUDRUHA JAROMÍRA DOLANSKÉHO NA PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ ÚV KSČ 6. -7 . ŘIJNA 1954

Soudružky a soudruzi! Politické byro ÚV KSČ pokládá za svou povinnost podat Ústřed nímu výboru zprávu o tom , že směrnice X. sjezdu jsou zatím ne uspokojivě plněny , a obrátit pozornost celé strany na nutnost urych leného odstranění tohoto stavu .

X. sjezd strany stanovil v souladu s požadavky základního eko nomického zákona socialismu jako hlavní úkoly pro nejbližší dobu : 1. Zvýšení zemědělské výroby, zejména živočišné ;

2. zajištění rozvoje palivové , surovinové a energetické základny ; 3. zvýšení a zkvalitnění výroby spotřebního zboží ; 4. zvýšení úrovně dopravy ;

5. upevnění režimu hospodárnosti . Bez splnění těchto hlavních úkolů není možno zajistit trvalý růst hmotné a kulturní úrovně života obyvatelstva .

Od X. sjezdu uplynuly teprve čtyři měsíce. Tato krátká doba by mohla svádět k domněnce, že nelze ještě hodnotit, jak jsou uváděny v život základní směrnice sjezdu o zajištění trvalého růstu životní úrovně. Cožpak jde skutečně o tak zcela nové úkoly ? Vždyť Ústřed ní výbor na všech svých zasedáních, počínaje zasedáním , na kterém

schválil provedení peněžní reformy, jasně formuloval, že zajištění trvalého růstu životní úrovně je prvořadým úkolem , dával pro jed notlivé hospodářské úseky v tomto smyslu směrnice a již samu pří

pravu a provedení peněžní reformy považoval za prvý nezbytný krok k jeho uskutečňování. Úkoly vytyčené X. sjezdem jsou však

o to obtížnější , protože jsme už, zejména od září loňského roku , učinili na této cestě nepopiratelný pokrok. O tom svědčí tyto sku tečnosti :

6

Vzestup životní úrovně 1. Maloobchodní obrat ve srovnatelnych cenách stoupl v I. po

loletí letošního roku o 15 % proti stejnému období roku loňského a v červenci a srpnu dokonce o 28 % . 2. Současná úroveň maloobchodních cen spotřebního zboží je o 15 procent nižší než po peněžní reformě, z toho u potravin a nápojů o 10 % , u průmyslového zboží o 22 % . 3. Reálná mzda dělníků byla v červenci 1954 proti úrovni po peněžní reformě již o více než 20 % vyšší ; přitom došlo i k vze stupu v počtu zaměstnaných osob průmyslové činnosti zu stejné období o 3,7 % .

4. V důsledku podstatného snížení cen spotřebního zboží se značně zvýšil během jednoho roku prodej zboží, a to jak základních druhů , tak zejména takových, které jsou důkazem velkého zvýšení

životní úrovně. Tak na příklad v měsíci červenci

srpnu 1954 se

zvýšil prodej ve srovnání se stejnými měsíci loňského roku u sádla

o 12,8 % , u másla o 24,2 % , cukru o 20 % , vajec o 35,5 % , rýže a luštěnin o více než 100 % , kávy o 53 % , lněných a vlněných tkanin o víc než 50 % , punčoch a ponožek o 42 % , obuvi o 14 % , roz hlasových přijimačů 3,5krát , elektrických praček pětkrát , ledni ček téměř šestkrát, šicích strojů více než třikrát , jízdních kol a motocyklů o více než 40 % .

V důsledku snížení cen změnila se podstatně struktura spotřeby, pokud jde o kvalitu a všeobecně je zaznamenáván přechod spotře bitelů na zboží vyšší kvality, lepšího vzhledu a úpravy.

Tak na příklad spotřeba chleba zůstala v červenci a srpnu letoš ního roku zhruba na úrovni roku loňského, ale spotřeba pšenič ného pečiva vzrostla o 33,8 % , v tom pečiva tukového o více než 200 % , pečiva jemného o více než 150 % . Stejně tak prodej bavlněných tkanin zůstal na úrovni loňského roku, zatím co prodej tkanin z přírodního a umělého hedvábí se zvýšil o více než 80 % . Tempo , jakým rostou požadavky obyvatelstva , je neobyčejně

rychlé a žádná měřítka z vývoje v kapitalistických státech pro ně neplatí. Je tomu tak proto, že u nás neustále rostou nominální mzdy,

snižují se maloobchodní ceny a roste zaměstnanost obyvatelstva . Dosáhli jsme toho, že životní úroveň dělnické třídy a rolnictva se dostala na nový, vyšší stupeň. 7

Můžeme však být s dosaženou úrovní již spokojeni ? Nemůžeme,

neboť všichni víme, že požadavky našich dělníků a rolníků rostou, že je plně neuspokojujeme, že máme nedostatky , s kterými je třeba se v roce 1955 a nejbližších dalších letech vypořádat.

O jaké nedostatky především jde ? 1. Na úseku potravinářského zboží kryjeme v podstatě potřebu

potravin rostlinného původu , neuspokojivý stav je však dosud v po travinách živočišného původu a nedostatečná pozornost je věno vána vitaminové skladbě potravin. (Podle předběžných propočtů našich zdravotníků a potravinářů je třeba zvýšit spotřebu potravin s obsahem bílkovin asi o 15 až 20 % , potravin s obsahem tuků ještě

více (o třetinu), aby potřeba obyvatelstva byla plně kryta.) 2. Na úseku průmyslového zboží jsme dosáhli vysoké úrovně v odívání, další růst životní úrovně povede však nejen k dalšímu zvýšení požadavků na kvantitu, ale ještě důrazněji se projeví ve

zvýšení požadavků na kvalitu oděvních výrobků. Používání strojírenských a elektrotechnických výrobků nepře

kročilo až na výjimky úzký okruh spotřebitelů. Naším úkolem je přeměnit toto zboží, jako jsou na příklad pračky, vyssavače, led ničky, televisory, motocykly, auta atd . , ve zboží masové spotřeby. Naše úsilí je třeba dále zaměřit k odstranění nedostatků v záso bování obyvatelstva uhlím , elektřinou, stavebninami a vypořádat se již konečně s neuspokojivým stavem v zásobování drobným spo třebním zbožím, hospodářskými a řemeslnickými potřebami. 3. Poměrně vysoké úrovně bydlení (s hlediska stavu v předmni chovské republice) jsme dosáhli především v důsledku snížení počtu

obyvatelstva. Situace je však nyní vážná , neboť rozsah bytové vý stavby nenahrazuje přirozený úbytek bytů a neodpovídá růstu počtu

obyvatelstva. Výstavbu bytů musíme proto dále zvýšit a urychlit. 4. Životní úroveň obyvatelstva je charakterisována také rozsa hem a kvalitou služeb. Na některých úsecích , jako je doprava , spoje,

kryjeme potřeby obyvatelstva pokud jde o kvantitu. Na mnohých úsecích však (údržbářské práce, opravy) ani v tomto směru po

třeby obyvatelstva zdaleka nekryjeme. Rovněž málo se staráme o lidové zábavy, o čemž zejména svědčí malý rozsah sportovních podniků, tanečních zábav atd.

Všeobecnym jevem pro tento celý úsek uspokojování potřeb oby vatelstva je, že trpí nízkou úrovní jak pokud jde o kulturnost, tak 8

i pokud jde o dodržování základních pravidel hygieny, slušnosti a seriosnosti .

5. Rozbor spotřeby obyvatelstva ukazuje, že nedostatečně kry jeme potřebu obyvatelstva v takovém zboží, které si opatřujeme

dovozem , jako je na příklad káva, kakao, rýže, ryby, rybí výrobky, jižní ovoce, vína, nekteré druhy koření atd. Podstatné zvýšení

spotřeby těchto druhů zboží a rozšíření sortimentu je velmi žádoucí s hlediska zvýšení hmotné úrovně obyvatelstva . Hlavní nedostatky v plnění směrnic X. sjezdu Máme -li důsledně zajišťovat trvalé zvyšování životní úrovně na šeho lidu cestou snižování cen, můžeme toho dosáhnout jen tehdy,

jestliže budeme důsledně plnit sjezdové směrnice na všech úsecích v průmyslu, zemědělství, dopravě, obchodě, to znamená, jestliže buder vyrábět více, kvalitněji a laciněji a jestliže splníme další úkoly uložené sjezdem jednotlivým hospodářským úsekům . Současný stav však ukazuje jasně, že směrnice X. sjezdu strany

se velmi nedostatečně uvádějí v život . Svědčí o tom řada velmi ne uspokojivých zjevů ve vývoji našeho hospodářství. 1. Nezajišťují se dostatečně podmínky pro růst zemědělské vý roby, jak o tom svědčilo velké zpoždění sklizně obilí, krmiv a Inu, jež bylo větší, než lze odůvodnit nepříznivými povětrnostními po měry; pomalu postupuje výkup obilí, který byl ke konci září splněn na 89,8 % ; neuspokojivý je výkup masa ; do konce září bylo vykou peno o 16.000 tun masa méně, než stanovil plán ; zdaleka není plněn plán investiční výstavby v zemědělství, přes velké prostředky, které jsme na tento účel věnovali ; plnění úkolů zemědělské výroby za

ostává zejména v pohraničních krajích . 2. V letních měsících došlo opětovně k poklesu těžby uhlí. V dů sledku toho hrozí vážné nebezpečí , že nebudou vytvořeny potřebné

zásoby. Zaostávání přípravných prací a skrývek ohrožuje plnění plánované těžby v příštím roce.

Uvádění nových kapacit do provozu v energetice se zpožduje a před námi vyrůstá nebezpečí, že letos v zimě bude situace v záso bování elektřinou ještě napjatější než loni .

Strojírenství se zpožduje v dodávkách strojních investic pro domácí výstavbu i pro vývoz, zejména do SSSR a lidově demokra tických zemí, a nemá včas vyjasněny zakázky pro příští rok. 9

3. Stavební výroba neplní plán stavebně montážních prací a plnění bytové výstavby je horší než loňského roku .

Stav projekčních prací nezajišťuje ani pro budoucí rok potřebný předstih pro plynulou rovnoměrnou výstavbu. 4. V dopravě sé nezlepšuje správkový stav lokomotiv a nedosta

tečně se zajišťuje výchova kvalifikovaných kádrů. 5. Velmi neuspokojivým tempem roste produktivita práce a ještě v červenci letošního roku byla ve velmi nepříznivém poměru k růstu průměrných mezd ve srovnání s červencem minulého roku, to je

s obdobím již po peněžní reformě. 6. Výroba průmyslového spotřebního zboží je zajišťována nedo

statečně. Poskytování služeb a oprav obyvatelstvu setrvává na do savadní nízké úrovni a přes to, že byly vydány některé maloobchodní ceníky služeb a oprav, jsou služby neodpovědně dál předražovány. 7. Není plněn plán snižování vlastních nákladů a plánovaná aku mulace ; odvody ze zisku a daňové příjmy nedosahují rozpočtové výše .

8. Velmi znepokojující je stav v našem zahraničním obchodě. Základní potíž je v tom, že při ostře se zvyšujících nárocích na dovoz nejsou vytvářeny s dostatečným předstihem potřebné vý yozní fondy.

Nepřípustné a chronické zpoždování dodávek, zejména strojíren ských výrobků do Sovětského svazu a lidových demokracií, odkud

uskutečňujeme velikou většinu dovozu, vzbuzuje pochyby o naší seriosnosti a odpovědném postoji k plnění vzájemných závazků. Nyní , kdy musíme potřeby našeho hospodářství, zejména pokud jde o potraviny, ve větším měřítku než dosud opatřovat na kapi

talistických trzích, je nezbytně třeba široce rozvinout vývoz do kapitalistických států. Avšak jak ve výrobě, zejména strojírenské, tak v zahraničním obchodě postupuje vytváření předpokladů pro to nepřípustně pomalu . Svědčí o tom na jedné straně dlouhé dodací lhůty, nedbalé provedení, často špatná jakost a vysoké ceny našich výrobků. Na druhé straně náš zahraniční obchod pomalu obnovuje dřívější a získává nová odbytiště. Jelikož při rozvíjení těchto ob

chodních styků půjde především o země hospodářsky málo vyvinuté, máme s ohledem na veliké možnosti našeho strojírenství příznivé podmínky. Využít jich však znamená současně stanovit , jaké vý

robky budeme vyvážet, a udělat taková opatření ve výrobě, abychom 10

mohli s nimi prorazit a aby jejich vývoz byl pro nás takê co nejvý. hodnější.

Ústřední výbor strany musí s největší vážností a otevřeností upo zornit na tyto znepokojující zjevy, které jsou tím vážnější, že nejen ohrožují hospodářské výsledky v tomto roce, ale i potrebný náběh ke zvýšeným úkolům roku 1955. Oblíže, se kterými jsme se setká vali v roce 1953 a 1954 v našem hospodářství, mohly by tak ještě zvýšenou měrou působit i v roce 1955. Je třeba si totiž uvědomit, že úspěchy ve zvyšování životní úrovně, dosažené v posledním roce, byly umožněny také dlouhodobým plánovitým vytvářením reserv a že tedy nejsou jen výsledkem růstu výroby v tomto roce. Je proto nutné obrátit pozornost celé strany na nebezpečí, že nebude-li nepříznivým jevům okamžitě čeleno a nebude -li učiněna radikální

náprava v zajišťování úkolů vytyčených X. sjezdem , nebude zajiš těna možnost dále snížit ceny spotřebního zboží . Zabránit tomuto vývoji, odstranit nepříznivé zjevy v našem hospodářství je však možné, a to v krátké době, a je to také nutné, neboť je to zájem všeho našeho lidu. Zajistit další zvyšování životní úrovně pracujících vyžaduje ovšem

mimořádného úsilí, a to zejména proto, že odstraňujíce stávající disproporce v našem národním hospodářství, musíme zároveň od povídajícím způsobem přizpůsobit strukturu naší výroby, to je

zajistit výrobu nebývalých množství a druhů spotřebního zboží na jedné straně a na druhé straně rozvíjet ještě ve větší míře výrobu určenou pro vývoz, který nám opatřuje ze zahraničí dostatek su rovin na výrobu potravin a průmyslového zboží . Zvyšování životní úrovně vyžaduje dále mimořádného úsilí proto ,

že je třeba dosáhnout rychlého zvýšení zemědělské výroby, přestože již po několik let zemědělská výroba zaostává .

Soudružky a soudruzi, naše politika , náš hospodářský program, stanovené směrnice X. sjezdu, plně odpovídají zájmům dělnické třídy, pracujících rolniků a inteligence. Ukol zvyšovat životní úro veň obyvatelstva není žádný jednorázový úkol, není žádná před

volební kampaň, je to úkol, bez jehož plnění není možno zajistit vybudování socialismu v naší zemi.

Naši vedoucí hospodářští funkcionáři a pracovníci nepochopili však dosud v plné hloubce a v plné šíři celou závažnost, složitost

a velikost úkolů souvisících se zajištěním trvalého růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva. Nepochopili, že došlo k nadmíru 11

důležité kvalitativní změně ve vývoji našeho hospodářství, cha rakterisované bezpodmínečnou nutností soustředit všechny síly a zdroje na trvalý růst hmotné a kulturní úrovně. Podceňuji velikost a politický význam tohoto úkolu, který je vyústěním všeho našeho snažení v období první pětiletky a jehož realisace má být mohutným popudem k dalšímu rozvoji národního hospodářství. Úsilí o trvalý růst hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva je v souhlase s poža davky základního ekonomického zákona socialismu, vždyť socialis mus bez soustavného růstu blahobytu není a nemůže být socialis

mem . Je tedy nejvyšší čas, aby plné uvědomění si úkolů a pocit vysoké stranické odpovědnosti za jejich plnění hluboko pronikly do myslí našich hospodářských pracovníků a aby se podle toho přede vším důsledně zařídili ve své další práci a činnosti . Bylo by ovšem chybou nevidět obtížnost a složitost těchto úkolů

též z positivní stránky, která spočívá v tom, že obtíže existují proto, že si klademe vysoké úkoly v oblasti růstu životní úrovně obyva telstva .

Bylo by však ještě větší chybou nevidět, že tyto obtíže můžeme překonat a úkoly splnit, protože existují ohromné reservy, jejichž mobilisací můžeme zajistit nebývalý rozvoj našeho hospodářství. Za zvýšení produktivity práce

Nejdůležitější podmínkou rozvoje socialistické výroby, růstu společenského bohatství, soustavného zvyšování hmotného blaho bytu pracujících , jakož i upevňování hospodářské síly a obrany schopnosti státu je zvyšování produktivity práce. Čím vyšší je růst produktivity společenské práce, tím rychlejší je tempo rozvoje národního hospodářství, tím úspěšněji můžeme uskutečňovat úkoly výstavby socialistické společnosti. Lenin už v roce 1919 řekl : »Produktivita práce je konec konců to nejdůležitější a hlavní pro vítězství nového společenského řádu. Ka pitalismus vytvořil produktivitu práce, nevídanou za feudalismu.

Kapitalismus může být a bude definitivně poražen tím , že socialis mus vytvoří novou , mnohem vyšší produktivitu práce.«1 To znamená: abychom zvítězili v hospodářské soutěži s kapita

listickými zeměmi, musíme trvale zvyšovat produktivitu práce. 1 V. I. Lenin, Vybrané spisy, sv. II . Svoboda 1951, str. 473. 12

U nás však , a zejména v poslední době, zdaleka nemůžeme být s vývojem produktivity práce spokojeni . Produktivita práce sice

během první pětiletky stoupla u dělníků v průmyslu o 61 % a u dělníků na stavebně montážních pracích o 50 % , takže průměrný roční růst produktivity práce dělníka v průmyslu činil 10 % . Výsledky letošního roku jsou však naprosto neuspokojivé: v květ nu byla produktività práce dělníka v průmyslové činnosti vyšší proti stejnému měsíci předchozího roku o 3,6 % , kdežto v červnu činil přírůstek jen 1,1 % a v červenci dokonce jen 0,9 % . Vyšší zaměstnanost dělníků v průmyslu (asi o 2-3 % ) vedla pak

k tomu, že růst výroby přesahoval v červnu a červenci o zhruba 4 % úroveň stejných měsíců loňského roku. S tímto vývojem , kdy větší část přírůstku výroby jde na účet zvýšené zaměstnanosti a jen menší část na růst produktivity práce, je potřebí rychle skon covat.

Před jak vážným úkolem tu stojí naše strana , stát a všechen

pracující lid , je nejlépe vidět z toho, že návrh plánu na rok 1955 předpokládá, že zvýšení výroby bude dosaženo z devíti desetin růs

tem produktivity práce. Růst výroby bude proto prakticky určován jedním činitelem – růstem produktivity práce.

Nutno, soudruzi, otevřeně říci , že kdybychom se chovali k otázce zvyšování produktivity práce tak jako dosud, že bychom pláno vaného růstu výroby nedosáhli . A představte si pak, jaké důsledky by to mělo pro uskutečňování linie trvalého zvyšování životní úrov

ně pracujících, jak nám to uložil X. sjezd strany. My všichni, všechen náš lid, musíme si být dobře vědomi toho , že hlavní, rozhodující podmínkou dalšího rozmachu a všestran

ného rozvoje národního hospodářství je všemožné zvyšování pro duktivity práce ve všech odvětvích , v průmyslu , stavebnictví, do pravě, v zemědělství. Všichni musime vědět, že bez nepřetržitého růstu produktivity práce nelze s úspěchem dosáhnout významného a rychlého zvyšování blahobytu pracujících . V čem spočívá zvyšování produktivity práce ?

Zvyšováním produktivity práce rozumíme všelikou změnu v pra covním procesu, která zkracuje dobu společensky nutnou pro vý robu určitého výrobku . Čím více se za jednotku času vyrobí užit ných hodnot, tím je produktivita práce vyšší, tím je práce plodnější a tím je bohatším zdrojem růstu výroby. Růst produktivity práce znamená také změnu kvantitativních 13

vztahů mezi vydáním zhmotnělé (minulé) a živé práce, jak už na

to poukázal Marx : Podil živé práce, to je práce, která vyrábí daný výrobek , se zmenšuje a podil minulé práce, to je práce zhmotnělé

v materiálu, v zařízeních , v nástrojích, v přípravcích , v palivu atd., se zvětšuje, avšak zvětšuje se tak, že celkový souhrn práce nutné k zhotovení výrobků se zmenšuje.

Produktivita práce tedy nestoupá jen tím , že klesá spotřeba živé práce na výrobku, nýbrž také tím , že klesá spotřeba zhmotnělé práce. Tím se neustále komplexně zmenšuje celková spotřeba času na výrobu výrobků. Růst produktivity práce se tedy nutně současně odráží ve zhos

podárnění výroby, neboť všeliké druhy zhospodárnění, úspor Ize převést nakonec na úsporu pracovní doby, ať již jde o práci zhmot nělou - o úspory ve využití výrobního zařízení, paliva, energie, surovin, nebo o práci živou – o úsporu práce nutné k vyrobení výrobku. Režim hospodárnosti jako metoda socialistického hospo daření vede tedy k úspoře pracovní doby a tím k možnosti , aby uspořené pracovní doby mohlo být především použito k dalšímu

růstu výroby, k dalšímu vzestupu hmotné a kulturní úrovně lidu. Neuspokojivý vývoj v produktivitě práce se nutně musí odrážet

i v neuspokojivém vývoji ve zhospodárňování výroby - jehož sou hrnným ukazatelem je úroveň vlastních nákladů výroby. Za prvních sedm měsíců letošního roku bylo dosaženo snížení vlastních nákladů

pouze o 1,29 % , ačkoliv plán letošního roku ukládá dosažení 2,34 % a i tento plán je neuspokojivě nízký. Jestliže tedy produktivita práce stoupá o 1 až 2 % , jestliže snižování vlastních nákladů se pohy buje na úrovni 1 % , jak je potom možno chtít mzdy dělníků a spotřebu obyvatelstva zvyšovat a ceny zboží snižovat rychleji ?

Trvalý růst produktivity práce je v socialismu objektivní nutnosti, patří mezi ekonomické zákony socialismu a vyplývá ze základního ekonomického zákona socialismu. Naproti tomu v kapitalismu se projevuje růst produktivity práce jen jako stále přerušovaná ten

dence, čili jak řekl Marx, růst produktivity práce má nikoli bez podmínečnou platnost. Její uskutečňování je brzděno, zpomalová no a oslabováno protichůdnými vlivy, vyplývajícími ze samé pod staty kapitalistické výroby, jejímž cílem je zabezpečení maximál

ního zisku. Kapitalisté usilují především o to, aby vyždímali z děl níků maximum nadhodnoty zběsilou intensifikací práce. Používání

strojů, nové techniky, je rovněž podřízeno tomuto cíli. Kapitalismus 14

nerozvíjí výrobní prostředky jako nástroj ulehčení a úspory práce, ale především jako nástroj výroby nadhodnoty , jako prostředky in tensifikace práce a snižování mzdy. Využívaje v honbě za maxi málním ziskem techniky jako nástroje vykořisťování pracujících , kapitalismus rozděluje a staví proti sobě rozhodující výrobní síly - výrobní prostředky a bezprostřední výrobce a tím zároveň brzdí jejich rozvoj. Základní ekonomický zákon kapitalismu vede také ke změnám kvalifikace pracovní síly. Kapitalisté se snaží za vádět takovou techniku a organisaci , která nezvyšuje kvalifikaci převážné masy dělníků , ale naopak snižuje a napomáhá přeměňovat dělníka v přívěsek podřízený rytmu strojů.

V socialistické společnosti výrobní poměry, vybudované na spo lečenském vlastnictví výrobních prostředků, jsou v naprostém sou ladu s charakterem výrobních sil . Jsou hlavní a rozhodující silou rozvoje výroby . Působení základního ekonomického zákona socia

lismu vyvolává v život mohutné společenské podněty, jež urychlují rozvoj socialistické výroby. Dělníci , zemědělci , pracující inteligence jsou životně zainteresovani na růstu produktivity práce, na růstu své kvalifikace, na nejlepším využití společenských výrobních pro středků, poněvadž pracují nikoli na vykořisťovatele, ale sami na sebe, na svou společnost , a práce pro blaho vlasti a k prospěchu spo lečnosti se pokládá za první společenskou povinnost, za věc cti a slávy.

Ohromné možnosti růstu produktivity práce jsou spjaty s tech nickým pokrokem , jenž je rozvíjen tvůrči iniciativou pracujících. Jestliže kapitalismus zvyšuje produktivitu práce především na účet intensifikace práce dělníků, tu za socialismu se dosahuje tohoto cíle na účet intensifikace práce strojů a zařízení a za současného

ulehčování práce dělníků. Trvalý růst materiálního blahobytu pracujících je pak za socia lismu nejen nejdůležitějším výsledkem, ale zároveň i rozhodujícím předpokladem systematického zvyšování produktivity společenské práce.

Socialismus odkrývá takové cesty a metody zvyšování produk tivity práce, které jsou nedostupny kapitalismu. Jsou to : stálé

zdokonalování techniky, mechanisace a elektrifikace výroby, socia listická organisace práce, založená na uvědomělé disciplině a sou družské spolupráci pracujících, odměňování práce podle množství 15

a kvality, neustálé zvyšování kulturně technické úrovně pracují cích a rozvíjení jejich tvůrčí iniciativy. Nová technika

Pro zvýšení technické úrovně hospodářství vytvořili jsme v první pětiletce mohutnou základnu podstatným rozšířením strojírenského průmyslu, jehož výroba se za posledních pět let více než ztroj násobila. Během pětiletky bylo vyrobeno 29 nových typů těžkých a

36 typů středních a lehkých obráběcích strojů třískových , 31 typů těžkých tvářecích strojů, mezi nimi obří lis o tlaku 12.000 tun, který umožňuje zpracovat výkovky o váze až 200 tun, a 78 typů středních a lehkých obráběcích strojů. Pro hutní průmysl byly po staveny vysoké pece a válcovací tratě, vybavené moderní technikou. Byly vyrobeny parní turbiny o výkonu až 50 MW, turbogenerátory

50 MW s vodíkovým chlazením , kotle do 220 tun páry za hodinu, řada strojů a mechanismů pro slaboproudou a silnoproudou elektro

techniku , více typů plynových a elektrických pecí sušicích , žíhacích a kalicích , důlní zařízení , vrtné soupravy do 500 m , velkorypadla, ssací bagry , měřicí přístroje fysikální, počítací a statistické stroje,

několik set typorozměrů valivých ložisek, 88 typů textilních strojů a řada typů strojů pro grafický, papírenský, dřevozpracující a po travinářský průmysl. V oboru jemné mechaniky a optiky byla za vedena výroba zrcadlových fotografických přístrojů, projekčních přístrojů pro kinofilm, velkých mikroskopů s osvětlovacím zaříze ním atd . Pro zemědělství byly vyrobeny kombajny na sklizeň Inu, nová automatická mlátička , dvourádlové sázeče brambor, rozme tače chlévské mrvy a jiné. K osvojení řady nových výrob a zavedení nových druhů výrobků

přispěla velkou měrou pomoc Sovětského svazu, využívání poznatků a zkušeností vyspělé sovětské techniky. Pro tyto úspěchy, jichž jsme na poli technického rozvoje dosáhli, nelze však přehlédnout, že zvyšování technické úrovně nebylo řízeno

plánovitě, že vedle nově vybudovaných závodů s nejmodernějším zařízením máme úseky, ba celá odvětví, jejichž technika daleko za ostala. Zaostání techniky a jím podmíněná nízká úroveň produk tivity práce se projevuje v pomalém tempu růstu výroby, v neuspo kojování potřeb národního hospodářství , stává se brzdou rych lého růstu životní úrovně. Názorným příkladem je celá zemědělská 16

výroba, k jejímuž rozvoji je potřebí podstatně a všestranně podle třiletého plánu schváleného X. sjezdem - zvýšit úroveň me chanisace v rostlinné i živočišné výrobě. Avšak také v průmyslu a ostatních odvětvích hospodářství je

řada technicky zaostalých úseků. V papírenském průmyslu převážná část výrobního zařízení je zastaralá, mnohé stroje jsou v provozu již půl století. Není pak divu, že nejsme s to vyrobit dostatečné množství papíru. Také některá odvětví potravinářského průmyslu zdaleka neodpovídají rostoucím požadavkům na množství a jakost

výrobků. K uspokojení těchto požadavků a dalšího růstu spotřeby na příklad u pekárenských výrobků je třeba podstatně zmoderni sovat výrobní zařízení pekáren, jejichž velmi primitivní technické vybavení pochází z doby, kdy výroba měla řemeslný charakter, a na prosto neodpovídá ani dnešní úrovni organisace výroby, ani ne

dovoluje zavádění dokonalejší technologie a zvyšování jakosti vý robků .

Nejen v několika odvětvích, která byla vzata za příklad, protože jejich technická zaostalost přímo bije do očí, nýbrž i v dalších

úsecích hospodářství současný stupeň techniky, tempo zvyšování její úrovně zdaleka není úměrné potřebám růstu výroby, potřebám růstu produktivity práce. Zanedbávání mechanisace těžkých a namáhavých prací v prů

myslu, mechanisace nakládání a vykládání v dopravě, nedostatečně sladěná , nekompletní mechanisace ve stavebnictví, technická za

ostalost pomocných provozů a zařízení rozmělňuje produktivitu práce na vysoce výkonných zařízeních s nimi souvisících nebo ve

výrobním procesu na ně navazujících , je příčinou jejich nedosta tečného využívání, porušuje plynulost a rytmičnost výroby, osvo bozuje jenom pomalu dělníky od namáhavé práce. Jsou však úseky, v nichž se stav nejen nezlepšuje, nýbrž přímo zhoršuje, jak dosvědčuje pokles stupně mechanisace v otvírce

V OKR na 75 % ve druhém čtvrtletí letošního roku z 93 % dosa žených v prvém čtvrtletí. Nová, vyspělejší, pokroková technika není však jen otázkou mecha nisace a nových strojů. Ohromné reservy růstu produktivity práce

jsou v upevňování technologického režimu, ve zdokonalování tech nologie výroby, v zavádění nové technologie. Intensifikace techno logického režimu v celém průmyslu se týká všech odvětví a všech

druhů výrob ; možnosti zvyšování produktivity touto cestou jsou 2 Od X. do XI. sjezdu

17

za socialistického hospodářství prakticky nevyčerpatelné. Kdyby chom v našem hutním průmyslu na příklad intensifikovali vysoko pecní proces prováděním homogenisace rud , aglomerace, použitím páry, zvýšením teploty větru u vysokých pecí , dosáhli bychom nejen zvýšení produktivity práce ve výrobě surovéhº železa a vyrobili tedy více železa a oceli, nýbrž dosáhli bychom i zvýšení kvality a značných úspor koksu.

Je možno uvést řady dalších příkladů, jakých výsledků v růstu produktivity práce lze dosáhnout účelným uspořádáním výrobního procesu . Uvedu jeden zvláště názorný příklad ze strojírenství, kde

při výrobě traktoru »Zetor 25« použitím jednoúčelových strojů, zlepšením přípravků, mechanisací ručních prací a zavedením prou dové montáže bylo od roku 1946 dosaženo více než poloviční úspory normohodin na výrobek .

Srovnejme si nyní, oč více výrobků bychom mohli dát k disposici našemu hospodářství, kdybychom na všech úsecích podrobnou ana

lysou celého postupu výroby soustavně odstraňovali překážky rych lého růstu produktivity práce a činili konkretní opatření pro její zvýšení, kdybychom využívali dalších zdrojů a možností zvýšení produktivity a na příklad typisační a normalisační práce neutápěli v detailech , ale s plným soustředěním pracovali na typisaci rozho

dujících parametrů klíčových výrobků, především energetických celků, základních řad čerpadel , kompresorů a jiných základních vý robků, což by zkrátilo výrobní cykly těchto zařízení, usnadnilo si tuaci ve výrobě náhradních dílů a mělo tak vliv i na snížení jejich

poruchovosti, kdybychom přistoupili k důslednému zavádění a po užívání nových výrobků - na příklad ve stavebnictví – úsporněj ších s hlediska spotřeby materiálu a kdybychom konečně vůbec dů sledně a v celé šíři uplatňovali a rozvíjeli nové metody a formy práce, které znamenají technický pokrok.

Naši hospodářští pracovníci, plánovatelé a organisátoři výroby však dostatečně nevidí souvislost mezi zvyšováním výroby, pro

duktivity práce a zvyšováním technické úrovně, oddělují otázky technického pokroku od řešení konkretních výrobních problémů a

úlohu technického pokroku i v plánech namnoze podceňují. Jde-li o zajišťování růstu výroby, spatřují řešení především v budování no vých výrobních kapacit nebo v rozšiřování počtu pracovníků, ačkoli v prvé řadě je žádoucí prozkoumat možnosti zvýšení výroby zvý šením produktivity práce na dosavadních zařízeních, především 18

plnějším využitím možnosti , které již v závodě jsou k disposici ,

nebo cestou často poměrně nevelkých , ale vysoce efektivních in vestic věnovaných na různá technická zdokonalení výroby, tak zva nou malou mechanisací atd . Předpoklady pro rozvoj nové techniky musí být zajišťovány ne jenom v podnicích , hlavních správách a ministerstvech , která odpo

vídaji za vlastní výrobu, nýbrž v rámci celého hospodářství u hlav ního výrobce a dodavatele nových strojních zařízení, zařízení pro mechanisaci, měřicích a jiných přístrojů, náhradních dílů atd . -

u našeho strojírenského průmyslu. Strojírenská výroba určuje v rozhodné míře stav mechanisace v celém národním hospodářství, a tím i úroveň a tempo růstu produktivity práce v celém hospodář ství.

Úloha nové techniky není v našich plánech dosud řádně zdůraz něna ; také metodicky je plán technického rozvoje nejslabším mís tem našeho plánu. Tím horší je, že plány zavádění nové techniky nejsou dostatečně plněny, že dodávky strojního zařízení a náhradních dílů váznou. Plnění plánu technického rozvoje v prvním pololetí letošního roku

ukazuje, že v plném rozsahu bylo splněno pouze 33 % úkolů, 57 % úkolů bylo splněno jen částečně a 10 % úkolů nevykazuje žádné výsledky

Při tomto neuspokojivém stavu v zavádění nové techniky je nutno

ostře kritisovat nedostatečné využívání nové techniky, kterou již máme k disposici. V prvním pololetí letošního roku nebyl na pří klad spiněn plán mechanisované výsypky na povrchových hnědo

uhelných lomech . V měsíci únoru až červnu letošního roku dosáhlo V OKR plnění plánu nasazení kombajnů nejvýše 50 % plánu a množ

ství strojově vydobytého uhlí ani v jednom z uvedených měsíců nedosáhlo ani 60 % plánované úrovně. Při nedostatečném využí vání a zasazování mechanisačních prostředků byl vzestup výkonu na

hlavu a směnu v OKR nepatrný. Za posledních pět let se zvýšil jen o 1,5 % . Obdobně je tomu na příklad v zemědělství s letošní sklizní Inu. Trhání Inu probíhalo velmi neuspokojivě, ačkoli z 1008 trhačů

Inu bylo k 20. srpnu t. r. v klidu 572, to je 53 % , a v opravě 106, to je 10 %.

Zkoumáme-li příčiny nedostatečného využití nové techniky, do stává se nám často odpověd ': » Dělníci to nechtějí .« Jak je tomu však ve skutečnosti ? Poněkud jinak. Vezměme si na příklad kombajny 19

na těžbu uhlí. Proč je tak málo využíváno těchto vysoce produktiv ních a práci usnadňujících strojů ? Protože práce s nimi vyžaduje

přesnou , předem promyšlenou a zcela jinou organisaci práce, než jaká je při starých způsobech dobývání uhlí. Jestliže pak není taková organisace práce zajištěna a kombajn stojí z malicherných příčin

většinu doby, po kterou by měl pracovat, pak taková práce lidi netěší a navíc si při ní vydělají méně než při staré namáhavé dřině. Potom od ní odcházejí a vracejí se ke starým pracovním metodám. Je třeba vždy zkoumat , kdo o antimechanisátorských tendencích

mluví, zda to není právě ten, mezi jehož povinnosti patří starat se o zavádění nové techniky. Organisace práce Moderní technika vyžaduje tedy, má -li jí být řádně využíváno,

nových forem organisace práce. Zlepšování organisace práce je však důležitým zdrojem růstu produktivity práce i bez ohledu na úroveň používané techniky. Jde o to, organisovat všude práci tak, aby bylo co nejlépe a nejhospodárněji využito výrobních zařízení, aby byly řádně rozestaveny kádry a využito co nejlépe jejich odborné kva

lifikace a zručnosti, aby tak s minimem vynaložené práce bylo do saženo maximálního efektu ve výrobě. K ilustraci toho, jaké reservy zvýšení produktivity práce možno odkrýt zlepšením organisace prá ce, může posloužit příklad národního podniku Koh - i - noor v Proseči. Lepším uspořádáním dílen a postavením strojů do linky byla zvý šena produktivita práce při výrobě počítacích strojů o plných 40 % . Náklady na uspořádání strojů a ostatní úpravy činily necelé dva

miliony Kos, roční úspora činí více než tři a půl milionu Kčs. Uvol něné kapacity závodu bylo využito pro jinou výrobu. Takových příkladů by bylo možno uvést celou řadu. Zvláště třeba zdůraznit , jak zásadní význam pro zvýšení produktivity práce má organisace práce podle grafikonu cykličnosti , zejména v dolech a hutích , jak prudké zvýšení produktivity práce přináší zavedení pásové výroby v lehkém nebo strojírenském průmyslu, jaké zvýšení produktivity

práce přináší na příklad proudová metoda výstavby bytů a pod ., jaký význam má v zemědělství organisace práce podle stálých pra covních skupin, jaký význam má dispečink. V sovětském socialis tickém průmyslu a i v našem průmyslu se zrodila celá řada tako

vých , vysoce produktivních forem organisace práce. V houževnatěj 20

ším rozšiřování a zavádění těchto forem práce máme velmi vý znamný zdroj růstu produktivity práce. Mluvíme -li o nových formách organisace práce, musíme sou

časně zdůraznit, jaký význam se z nich přikládá tomu, aby každý pracovník znal přesně svou práci, její smysl a své úkoly, a přesně,

včas a spolehlivě je plnil. Jedině za tohoto předpokladu se mohou přednosti těchto forem organisace práce projevit. Je tedy třeba

pochopit, že mezi zlepšováním organisace práce, zaváděním moder ních metod její organisace a upevňováním pracovní discipliny exis tuje úzká vnitřní souvislost. Na jedné straně je upevňování pracovní discipliny podmínkou zavádění moderních metod organisace práce,

na druhé straně je zavádění pořádku do organisace práce podmín kou upevnění pracovní discipliny a jednou z hlavních podmínek od stranění takových škodlivých zjevů z našeho hospodářství, jako je neomluvená absence a fluktuace pracovních sil. Pracovní síly

Velmi důležitým předpokladem růstu produktivity práce společ nosti je řádné rozdělení pracovních sil mezi jednotlivá odvětví národního hospodářství. Tento problém je v našich poměrech o to složitější a jeho vyřešení o to důležitější, že volných zdrojů pra

covních sil máme jen velmi omezené množství, jak to ostatně uka zuje i vysoký plánovaný podíl produktivity práce na růstu výroby, O tom, jaké máme v tomto směru vážné nedostatky, svědčí na

příklad zřejmý nedostatek pracovních sil v zemědělství, chronický nedostatek stálých pracovních sil v dolech , přebytek pracovních sil

na příklad v textilním průmyslu. Řešení tohoto problému je velmi obtížné, neboť znamená po případě hluboké zásahy do výroby, pře vody pracovních sil , nutnost urychlení a správného územního řízení

bytové výstavby. Řádně využít pracovních sil jako nejdůležitější výrobní síly společnosti znamená však také dbát tohoto zájmu při rozmístění průmyslu a nových výrob, abychom na příklad nebudo vali v některých oblastech důlní průmysl a zapominali při tom na současnou výstavbu takových závodů, kde mohou pracovat ženy,

atd. Zásahy nelze dělat nepromyšleně a neplánovitě, jako se to ně kdy děje v poslední době se získáváním pracovních sil pro země dělství. Lehkomyslný postoj k těmto otázkám je nepřípustný, pro tože doslova s každou pracovní silou musíme řádně hospodařit. Není 21

na příklad možné, jak se v poslední době stává , nutit horníky,

aby odešli do zemědělství, atd . Tím přece jenom vytloukáme klin klínem .

V souvislosti s celkovou situací v pracovních silách chci zdůraz nit potřebu opravdového obratu v postoji mnoha hospodářských vedoucích k zaměstnávání žen. Seznamy prací, na nichž mají být

zaměstnávány přednostně ženy, byly již většinou závodům dány.

Je však třeba více pochopení u našich hospodářských vedoucích , aby splnily svůj účel.

Důležitým , nemalým zdrojem pracovních sil jsou důchodci a jiné

osoby se sníženou pracovní schopností. Nemělo by se stávat , aby tito lidé, kteří často chtějí pracovat, nenašli zaměstnání. Možnosti jejich zaměstnávání nejsou přece zdaleka vyčerpány.

Sledovat problém, zda máme řádně rozděleny pracovní síly mezi jednotlivá odvětví národního hospodářství, znamená také dbát , aby

nám i relativně přibývalo pracovníků výrobních, produktivních, aby se nám nerozrůstal administrativní aparát. V té souvislosti mají i s hlediska zkvalitnění administrativního aparátu velký význam naše systemisační práce.

Nebývalý důraz je třeba klást na nutnost upevnění pracovních kolektivů v podnicích a závodech , protože je známo, jaký to má podstatný vliv na růst produktivity práce a celkové zlepšení práce závodů vůbec. Je to současně také důležitá podmínka růstu kvali

fikace dělníků a ostatních pracovníků. Budiž v této souvislosti ale spoň upozorněno na to, že ačkoliv si naši dělníci a technici osvojili v pětiletce řadu technicky obtížných a složitých výrob a svou kvalifikaci tím nesporně zvýšili , přece jen máme v naší výrobě celé desetitisíce takových , kteří nejsou svému povolání řádně vy učeni a často ovládají jen některé práce, což mimo jiné zmenšuje i jejich použitelnost. Ředitelé našich závodů a podniků dobře vědí, kolik dělníků neumí na příklad číst výkresy, seřídit si stroj atd. Velmi mnoho a důkladné pozornosti musíme věnovat tomu, jak

řídíme přípravu dorostu pro národní hospodářství. Je to problém složitý a třeba jej řešit s perspektivou, protože již dnes v podstatě

rozhodujeme o tom, kolik na příklad za pět let budeme mít pra covníků určité kvalifikace. Pracovníkům , kteří se zabývají pláno váním a řízením výchovy dorostu pro jednotlivá odvětví a povolání,

třeba připomenout zcela mimořádnou odpovědnost jejich práce. Zatím je tato práce na velmi nízké úrovni, což vede k tomu, že se 22

na příklad ukáže, že zdaleka nepotřebujeme a ani nemůžeme za

městnat tolik tavičů, kolik jsme jich vyškolili, nebo k tomu , že máme vážné disproporce mezi počty studentů, které školíme na

jednotlivých oborech vysokých škol. Plánování

Uvedl jsem , jak zásadní význam pro růst produktivity práce a to ať v průmyslu, stavebnictví , dopravě nebo v zemědělství, a zejména v zemědělství – má zavádění nové techniky do výroby,

zlepšování organisace práce a uplatňování socialistických principů odměny za vykonanou práci.

Je však třeba si uvědomit , že úroveň produktivity práce a její zvyšování závisí také na úrovni organisace výroby, plánování a ří zení národního hospodářství. Je to třeba zvláště proto, že problém produktivity práce se často omezuje jen na výslednou skutečnost, v níž se produktivita vy jadřuje, to je na množství výrobků vyrobených dělníkem nebo rol níkem za jednotku času. To je příčinou, že boj za zvýšeni produk

tivity práce je mnohdy zaměřen jednostranně jen k dělníkovi a rolníkovi, k jejich výkonu .

Boj za zvýšení produktivity práce je však třeba chápat a vést současně také jako boj za dokonalejší plánování a lepší řízení hos podářství.

V čem spočívají hlavní nedostatky našeho plánování, které ne příznivě ovlivňují rozvoj naší výroby a růst produktivity práce ?

Především v tom, že dosud chybí přesné podklady pro sestavení plánu, základ plánu

spolehlivé a prověřené technicko -hospo

dářské normy, především normy spotřeby materiálu a normy vý konů zařízení, o němž bychom se měli bezpečně opřít při určování výrobních kapacit. Nedostatky v normách jsou příčinou toho, že neznáme dokonale skutečné potřeby národního hospodářství, jejichž odhady co chvíli kolísají, a brzdime mobilisaci jeho reserv ; nízká

úroveň norem se odráží v nízké vědecké úrovni plánu a nízká úro veň plánu je příčinou řady obtíží ve výrobě, v jejím rozvoji, ve zvyšování produktivity práce. Druhým základním nedostatkem je výhledová nevyjasněnost na

šich plánů ; tato nevyjasněnost plánu rozvoje národního hospodář ství i jeho jednotlivých odvětví umožňuje, že do plánu jsou zařa 23

zovány investiční úkoly bez dostatečného prozkoumání rentability, účelnosti i ověření skutečných potřeb hospodářství, zatím co jiné

potřebné investice, které by mohly zvýšit technickou úroveň, ulehčit práci a zvýšit produktivitu práce, se do plánu nedostanou. Neujasněnost v investiční výstavbě a nehospodárný způsob in vestování, který je jejím důsledkem , však způsobuje škody nejen v přítomnosti, nýbrž bude ovlivňovat úroveň produktivity práce na zařízeních, která dnes budujeme, i v budoucnosti.

Je proto třeba výhledové plány odvětví co nejrychleji vyjasnit . Zároveň je naléhavě nutno odstranit na úseku provádění investiční výstavby řadu velmi vážných nedostatků, aby výstavba byla sou středěna na úkoly nejdůležitější pro zajištění dalšího rozvoje hos

podářství a zvýšení životní úrovně a aby byla uplatňována plná odpovědnost za účelné a hospodárné vynakládání velkých prostřed ků, které stát pro výstavbu hospodářství poskytuje, a vyvozovány tvrdé důsledky z plýtvání s nimi.

Ke zlepšení situace v investiční výstavbě je třeba uvážit a pro vést opatření,k zabezpečení včasného vypracování projektů a k pod statnému zlepšení jejich kvality ; to znamená zejména soustředit projekční kapacitu na nejdůležitější úkoly, postavit projekční útvary

pod pevné vedení ministerstev, přiblížit provádění technických pro jektů a prováděcích výkresů podnikům stavební výroby a kon strukčních výkresů strojů a zařízení strojírenským podnikům. Je třeba zesílit odpovědnost investorů za řádné propracování inves tičních úkolů a za kvalitu jejich ekonomického a technického zdů

vodnění. Je třeba vnést jasno do otázek rozmistování investic, pře zkoumat dosavadní zkušenosti s územním plánováním, posílit auto ritu a odpovědnost národních výborů za výstavbu na příslušném území. Je konečně třeba zesílit kontrolu investorů nad prováděním

investiční výstavby a přenést na investory plnou odpovědnost za zajištění účinného dozoru na prováděných stavbách jak s hlediska dodržování plánovaného postupu prací, tak s hlediska kvality pro váděných prací a neměnnosti rozpočtových nákladů. Dalším důsledkem výhledové nevyjasněnosti našich plánů jsou časté změny v plánech a výrobních programech závodů. Tím, že investiční plán je sestavován teprve v období sestavení celého plánu,

že chybí potřebný předstih , dochází k tomu, že strojírenství dostává pevný výrobní program příliš pozdě, v době, kdy řada výrobků zejména s dlouhým výrobním cyklem - je již ve výrobě a kdy již 24

je objednán materiál. Pak strojírenský průmysl buď vyrábí bez ohledu na plána jeho úkoly a tím i bez ohledu na potřeby hospo dářství, nebo musí svůj výrobní program dodatečně měnit a při

způsobovat. Tyto dodatečné změny se neomezují pak jen na stro jírenství, nýbrž jejich vliv se přenáší i do ostatních odvětví – především do hutního průmyslu – , jejichž plán narušuje. Nelze pochybovat, že takovéto změny produktivitu práce obvykle nezvy

šují, nýbrž snižují. Nepříznivý vliv změn výrobních programů spo čívá i v tom, že je tím brzděn vývoj výrobních zkušeností dělníků. V tom jsou kořeny nestejnoměrného plnění plánu, obvykle nedosta tečného vytížení výrobní kapacity v prvním čtvrtletí roku a velká šturmovština koncem plánovacích období.

Je proto třeba učinit přísná opatření proti lehkomyslnému měněni výrobních plánů a stěhování výrobních programů. Lze očekávat , že stabilisování výrobních programů samo povede ke zlepšení ukaza telů produktivity práce a ke snížení vlastních nákladů. To ovšem neznamená, že po dobrém uvážení, řádném propočtu růstu produk tivity práce a hospodárnosti nemáme výrobní program měnit , upravit , soustředit atd . , jestliže dosáhneme zvýšení produktivity práce, jestliže dosáhneme větší hospodárnosti .

Nedostatky plánování se projevují na některých úsecích též pře hnanou centralisací, snahou řídit vše z jednoho místa. Tento stav nutně vede k tomu, že vedoucí plánovací orgány, místo aby sle dovaly základní proporce plánu, utápějí se v moři cifer a údajů ; jakmile maji určovat plánem tyto podrobnosti, musí se nutně do pouštět nesprávností nebo zůstat na povrchu věci, dávat direktivy

všeobecné a nekonkretní. Přehnaná centralisace v plánování však nepříznivě působí i v tom směru , že poutá iniciativu nižších složek, podniků a závodů. Plán nesmí však způsobovat takový stav, že zá vody a jejich ředitelé čekají na iniciativu shora. Je proto třeba , aby důsledná decentralisace v plánování byla provedena ve všech plá -

novacích složkách , na Státním úřadě plánovacím , na ministerstvech i jejich hlavních správách . Odstranění nedostatků v plánování by odhalilo další ohromné re

servy pro růst výroby, pro růst produktivity práce v celém národ ním hospodářství.

Je možno pro to uvést celou řadu příkladů. Na příklad v země

dělské výrobě musí nesprávně plánované rozmístění osevních ploch jednotlivých plodin, při němž není přihlíženo k přirozeným půd 25

ním podmínkám , k situaci v pracovních silách a k dosažení maxi málního výnosu, podstatně ovlivnit výsledek práce rolníka. Již od stranění těchto nedostatků vede i bez větší dřiny nutně ke zvýšení výroby.

Obdobný příklad je možno uvést pokud jde o nadnormativní zá soby. Vznik nadnormativních zásob je výsledkem především dispro porcí v plánu. Výsledek práce dělníka nenalezl své konečné určení,

stal se pro společnost přechodně nadbytečný, nepotřebný. Proto s hlediska produktivity nám nejde o každou produktivitu, přede

vším ne takovou , jejímž výsledkem je výrobek nepotřebný nebo nekvalitní. Odstranit tyto zjevy, které se stále ještě objevují a které vedou k tomu , že výsledek dělníkovy práce jde do šrotu, jak se to ukázalo během likvidace nadnormativních zásob, znamená, že již zkvalitněním plánu zajistíme lepší uspokojování potřeb pracujících jako cíl socialistické výroby.

Je proto třeba podrobit nedostatky v plánování ostré kritice a hledat soustavně cesty ke zlepšení. Na druhé straně

i při této kritice

je však třeba vidět, že

státní plán je zákonem , že všechny závody jsou povinny udělat maximum k zajištění jeho splnění, že hospodářští vedoucí, stra nické a odborové organisace jsou povinny zajišťovat splnění plánu nejen pokud jde o celkový objem produkce, nýbrž v každém jed notlivém výrobku , ve stanovené lhůtě a kvalitě, ve všech ukazate lích .

I sebelépe vypracovaný plán, jestliže se jeho plnění nestane prvo řadým úkolem , jestliže se začne neplnit , ať již v ukazatelích kvan titativních nebo kvalitativních, vyvolává poruchu v chodu řady pod niků , která se může snadno stát z disproporce dílčí disproporcí zásadní , ovlivňující vývoj celého hospodářství. Vyjevování příčin neplnění plánu pak probíhá jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce, ačkoliv se většinou příčiny dají převést na jednoho jmenovatele nedostatek discipliny.

Důsledky nedostatků v plánování se ostře projevují v materiálně technickém zásobování, které se stává vážnou brzdou růstu pro duktivity práce, růstu výroby.

Nedostatky v materiálně technickém zásobování počínají již při sestavování materiálových požadavků a při uzavírání smluv, které zejména ve strojírenské výrobě se prováději bez dokonalé znalosti výrobních úkolů ; tento stav je jednou z příčin vzniku nadnorma 26

tivních zásob . Vedle toho požadavky na materiálně technické záso

bování, sestavované ministerstvy, jsou mnohdy součtem požadavků podniků, který není řádně zdůvodněn a analysován. Na úseku materiálně technického zásobování je však řada dalších

vážných nedostatků již v problému zjednodušení seznamu centrálně plánovaných položek, v nedostatku základních podmínek dodávek výrobků, v nedostatku prověřených norem spotřeby materiálu, v ne dostatku smluvní discipliny atd. Značný vliv na všechny potíže, s nimiž se v materiálně technickém zásobování setkáváme, má nestabilnost dodavatelů. Časté organi sační změny vedly k přetrhání dlouholetých svazků mezi dodáva jícími a odebírajícími závody, což se ovšem nutně projevuje nejen na dodacích lhůtách , nýbrž i na stálosti kvality dodávaných suro vin nebo výrobků. Stabilisace výrobních programů, stabilisace do davatelských a odběratelských vztahů mezi podniky by odhalila ohromné reservy, které se skrývají v materiálně technickém záso bování, podstatně by ovlivnila rozvoj výroby, růst produktivity práce.

Důležitým předpokladem organisovaného boje za zvýšení pro duktivity práce je zavádění vnitropodnikového chozrascotu . Za vedení vnitropodnikového chozrasčotu vede k tomu, aby otázky plánování výroby, evidence a kalkulace ve výrobě, úspor materiálu i úspor pracovního času se staly na závodě záležitostí každého

dělníka. Zavedení vnitropodnikového chozrasčotu umožňuje také, abychom na závodech více než dosud využívali prémií, vytvářeli

tak hmotný zájem všech pracovníků ve výrobě na snižování ná kladů a spojovali tak celostátní zájem, zájem společnosti se zájmem

jednotlivce. Zavedení vnitropodnikového chozrastotu povede k to mu, že se přímo na pracovišti bude denně kontrolovat plnění vý robního plánu, že se budou kontrolovat jednotlivé jevy, které ovliv

ňují úroveň nákladů, že mistři i dělníci budou prověřovat neustále a přímo na pracovišti využívání zařízení, spotřebu materiálu atd . a provádět okamžitá a účinná opatření k zlepšení těchto ukazatelů. Proto již jako sůl potřebujeme urychlit zavádění vnitropodniko vého chozrascotu . Situace je však stále neuspokojivá. V čem jsou

příčiny ? Ukazuje se, že zavádění vnitropodnikového chozrastotu vyžaduje podstatného zlepšení evidence a kalkulace, zavedení široké soustavy norem spotřeby materiálu, surovin , energie, norem vy užití zařízení a mechanismů atd . , podstatného zlepšení organisace 27

skladové služby (jak pokud jde o samo uskladnění materiálu, tak io evidenci, pořádek atd. ) . Je proto nezbytně nutné spojovat boj za vnitropodnikový chozrascot s bojem za zlepšení řízení a pláno vání výroby. Jestliže urychleně vytvoříme nutné předpoklady pro nejširší zavádění vnitropodnikového chozrascotu, jestliže nedopus tíme, aby v důsledku nepřipravenosti se zavedení chozrasčotu stalo

jen formálním , pak se upevnění režimu hospodárnosti a boj za ma ximální růst produktivity práce stane brzy záležitostí každého děl níka.

Všechny nedostatky v našem hospodářství mají jeden společný znak : nedostatky v řídící práci státních a hospodářských orgánů, a to od špiček státního a hospodářského aparátu až po závody.

Naše hospodářství je již poměrně vysoce vyvinuté. Dosavadními metodami řízení jsme dovedli dosáhnout s většími nebo menšími potížemi podstatného kvantitativního růstu výroby, podstatného

růstu tempa výroby, což již samo o sobě vyžaduje vyšší úroveň řídící práce. Avšak nutnost radikálního všestranného zlepšení řídící

práce vystupuje nyní do popředí, a to právě proto, že v souvislosti s politikou trvalého růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva

klademe a budeme klást stále větší důraz na plnění těch ukaza telů, které charakterisují kvalitu práce národního hospodářství, jako je jakost výrobků, snižování vlastních nákladů, přísné dodržo vání sortimentu výrobků, dodacích lhůt a pod. Jaké jsou hlavní nedostatky v naší řídící a organisační práci ? Je to především celý systém a způsob práce. Organisační vztahy, vymezení funkcí, zásady nadřízenosti a podřízenosti nejsou dosta tečně propracovány, není přesně určena pravomoc a odpovědnost. Z toho potom vyplývá , že jedna část vedoucích pracovníků se zba vuje odpovědnosti za svěřený úkol a v každé nové otázce se raději obrací na vyšší místo, na vyšší orgán , a druhá část si naopak vy hrazuje rozhodování všech možných záležitostí až do záležitosti zcela podružných . Takový stav vede na jedné straně k tomu, že vedoucí orgány a vedoucí pracovníci jsou zavalováni spoustou ma ličkostí, které jim zabraňují věnovat se hlavním problémům , za braňují jim v rozhledu , a ve svých důsledcích se projevuje v tom,

že ani velké ani menší i malé otázky a problémy se správně, pružně a včas neřeší . Na druhé straně vede takový stav k tomu, že je po tlačována pravomoc i odpovědnost a svazována iniciativa nižších orgánů a vedoucích. V tom jsou příčiny byrokratismu, v tom je 28

vážné nebezpečí zbyrokratisování celé soustavy demokratického centralismu. Kdybychom se s tímto nebezpečím rázně nevypořádali, mělo by to zhoubné následky pro celé naše hospodářství. Vážným , základním nedostatkem řídící práce je nerozhodnost a nedůslednost, praxe odkládání řešení vážných problémů. Taková ne přípustná praxe vyplývá často jednak z toho, že vedoucí pracovníci a vedoucí orgány se nezabývají hlavními problémy, dostávají se do vleku událostí, ztrácejí možnost jejich vývoj řídit , pouze jej re

gistrují nebo dodatečně s větším nebo menším úspěchem napravují, jednak často z nedostatku znalostí problému , který je třeba řešit . Je bohužel pravda , že naši vedoucí hospodářští pracovníci málo studují, ačkoliv řídit znamená řídit se znalostí věci. A k řízení

složitého a jemného organismu, jako je naše hospodářství, je ne zbytně třeba mnoho a soustavně studovat a učit se. Myslím, že je

nyní hlavním úkolem , aby naši vedoucí hospodářští pracovníci dů kladně ovládli ekonomiku svého odvětví , mají -li úspěšně řešit ta

kové úkoly, jako je růst produktivity práce, snižování vlastních nákladů, mechanisace atd. Dosud to chybí. Vývoj ukazatelů plánu v letošním roce to, myslím , jasně potvrzuje.

Rychlé a pružné rozhodování na základě hlubokých znalostí a ověřených skutečnosti je tudíž prvním a výchozím předpokladem správného a účinného řízení našeho hospodářství. Zkušenost i theorie nás učí, že učiněná rozhodnutí je třeba dů

sledně prosazovat, rychle a bez průtahů uvádět v život. Organisace plnění úkolů a kontrola, jak jsou plněny, jsou důležitou a neoddě .

litelnou složkou řídící práce vedoucích orgánů a pracovníků odshora až dolů . Avšak stále ještě zaznamenáváme na tomto úseku činnosti nejvážnější nedostatky. Je proto bezpodmínečně nutno, aby na všech úsecích , ve všech orgánech se stalo zajišťování plnění ulože ných úkolů a kontrola tohoto plnění každodenní záležitostí a pra covní metodou vedoucích pracovníků. Kontrola musí přijít včas, zároveň s rozhodnutím , musí ihned napomáhat ke splnění úkolu . Lhostejný postoj k tomu , jak bude provedeno rozhodnutí, jak bude

splněn úkol, je projevem nestranického a byrokratického poměru k řešení úkolů.

Poukázal jsem v úvodu svého referátu, že politické byro Ústřed ního výboru pokládá za svou povinnost obrátit pozornost Ústřed

ního výboru a celé strany na některé nepříznivé zjevy ve vývoji našeho hospodářství v poslední době, jejichž závažnost spočívá 29

v tom , že by byly s to ohrozit linii zvyšování životní úrovně pra cujících.

V čem spočívá příčina těchto zjevů ? Snad v tom , že naše usnesení a směrnice, zejména usnesení na

šeho X. sjezdu , nejsou správná nebo jasná ? Nikoli. Usneseni X. sjezdu strany vytyčují pro nejširší vrstvy lidu velmi jasnou linii : zabezpečit trvalé zvyšování životní úrovně pra cujících. Obsahují velmi konkretni direktivy, co vše je třeba ve všech odvětvích našeho hospodářství k tomu cíli učinit. Pramení tedy ony brzdící zjevy v našem národním hospodářství z nějakých mimořádných objektivních obtíží ? Víme přece všichni, soudruzi , že na objektivní obtíže nemáme

práva se vymlouvat. Vládne přece u nás dělnická třída , podporo vaná širokými masami rolníků a ostatních pracujících. Máme mo hutnou komunistickou stranu , jež je řídící a vůdčí silou naší nové společnosti. Máme veliké jednotné odbory, Svaz mládeže a řadu jiných velikých společenských organisací. Máme na své straně vše chny ohromné přednosti , jimiž vyniká socialistický společenský řád

nad kapitalismem. Máme veliký vzor výstavby socialismu a ne změrné zkušenosti , jakož i bratrskou pomoc Sovětského svazu ; opi

ráme se o přátelskou, bratrskou spolupráci se zeměmi lidové de mokracie.

Nemáme věru, soudruzi, práva se na objektivní obtíže vymlouvat, nýbrž máme svatosvatou povinnost tyto obtíže překonávat. · Příčiny, proč tyto obtíže vždy úspěšně nezdoláváme, vězí v nás samých .

Bida je , soudruzi , v tom , že se chováme velmi vlažně a nebolše

vicky ke svým usnesením.

Bida je v tom, že při provádění vlastních usnesení jsme málo nároční vůči sobě i vůči druhým .

Bída je v tom, že jsme nedůslední a polovičatí při zajišťování úkolů , že zůstáváme stát na půl cestě a neřešíme věci až do konce. A přece víme, že podle stanov strany nestačí pouze souhlasit se stranickým usnesením , nýbrž že člen strany musí být aktivním bojovníkem za splnění stranických usnesení.

Bída je v naší nízké úrovni řízení a v přímo primitivním stylu naší práce. A přece víme, že stanovy od nás žádají být příkladem v práci, osvojovat si techniku své práce neustálým zvyšováním odborné a pracovní kvalifikace. 30

1

1

Bida je v tom , že málo používáme kritiky a sebekritiky a stále

ještě málo využíváme tvůrčí iniciativy mas a málo ji rozvíjíme. - A přece víme, že nám stanovy strany ukládají rozvíjet sebe

kritiku a kritiku zdola , odhalovat nedostatky v práci a usilovat o jejich odstranění a neustále upevňovat spojení s masami .

Mějme, soudruzi, už jednou odvahu a vypovězme nesmiřitelný boj těmto zlořádům, kdekoliv se s nimi setkáváme, ať v hospo

dářském nebo ve státním aparátu, ať ve straně nebo v odborech, at dole nebo nahoře.

Stranická organisace do čela boje za zvyšování životní úrovně

Veliký program opatření ke zvyšování životní úrovně lidu , vy tyčený X. sjezdem strany , znovu jasně potvrzuje, že služba zá jmům lidu, péče o jeho blaho, je nejvyšším zákonem veškeré čin

nosti strany. Zatím co v kapitalistických zemích roste zbídačo vání pracujících , strana a lidově demokratická vláda u nás zabez

pečují rozvoj mirového hospodářství a na tomto základě zvyšují blahobyt lidu. Splnění tohoto programu v nejbližších třech letech stane se no

vým mocným krokem vpřed na cestě k socialismu, upevní ještě více svazek dělníků a rolníků, utuží pouta komunistické strany s masami pracujících a zvýší sílu našeho lidově demokratického státu .

Na řešení těchto velkých úkolů je třeba soustředit pozornost všech organisací strany.

Je třeba povznést úroveň stranické práce, aby odpovídala těmto úkolům .

Je třeba především zlepšit a prohloubit vnitřní život strany, ze jména v tom směru , aby stanovy strany přešly do krve všech organisací, orgánů a všeho členstva strany. Zejména je třeba roz víjet v boji proti byrokratickému , formálnímu přístupu k úkolům

a usnesením samostatnou činnost a iniciativu organisací strany; dbát , aby organisace pomáhaly členům strany ve státním aparátu plnit uložené úkoly ; aby se cítily odpovědny za plnění úkolů a usne sení ; aby jejich plnění soustavně kontrolovaly ; aby práce s aktivem

se stala pravidelnou formou projednávání důležitých otázek a za jištování plnění úkolů a usnesení ; aby byla posílena stranická dis 31

ciplina a odpovědnost členů a organisací strany za plnění usnesení strany, a to na všech stupních organisace, zejména také v orga nisacích vesnických .

Druhé, čeho je třeba, je zvýšit bojeschopnost a aktivitu stranic kých organisaci jako vůdců a organisătorů mas . Stranické organi sace, upínajíce všechny své síly k tomu, aby byl urychlen rozvoj zemědělství, lehkého a potravinářského průmyslu, aby byly zlep šovány kulturní a hmotné podmínky pracujících a zároveň aby bylo odstraňováno zaostávání některých základních odvětví průmyslu , musí rozvíjet tvůrčí aktivitu mas , stát v čele jejich iniciativy, denně vést soutěžení za plnění a překonávání plánu.

To ovšem nesmí nikterak oslabovat ideologickou práci strany. Právě naopak. Boj za zvyšování životní úrovně pracujících , boj

o tuto základní linii politiky strany, boj o realisaci základního zá kona socialismu je třídní boj, boj proti všem zbytkům nepřátelských tříd , boj proti nepřátelské ideologii, boj proti vlivům třídního ne

přítele ze zahraničí. Proto také strana nesmí jen lehce přecházet tak závažné zjevy, jako bylo několik byť malých a krátkých stá vek. Tyto stávky svědči o činnosti třídního nepřítele, svědčí o tom, že má své agenty na velmi důležitých místech našeho průmyslu,

svědčí o tom , že jsou tu při díle prsty zavilých sociálně demokra tických nepřátel a že vlivu třídního nepřítele podléhá, byť malá část dělníků.

Strana musí také zlepšit a posílit svou práci pokud jde o vedení masových organisací pracujících stranickými organisacemi, vy zdvihnout úlohu národních výborů, odborových organisací a orga

nisací mládeže v boji za nové úspěchy hospodářské a kulturní vý stavby.

Stranické organisace musí zejména zesílit svou práci při každo denním řízení a kontrole činnosti hospodářských orgánů a posilovat je kádry.

Při řízení práce odborů musí strana především věnovat pozor nost tomu , aby ve funkcionářských kádrech i v členských masách

odborových organisací byla odstraněna nejasriost a kolísání v otázce úlohy odborů v lidově demokratickém režimu a aby byl veden hou ževnatý boj proti všem zbytkům sociáldemokratismu a anarcho syndikalismu. V kampani k III . všeodborovému sjezdu je třeba do sáhnout toho, aby odbory jasně vyzdvihly jako linii své politiky linii boje za zvyšování životní úrovně; aby se náplní jejich každo 32

denní práce na závodech stal boj za zvyšování produktivity práce, o novou techniku a technologickou disciplinu , o zlepšení organisace práce, o zvyšování kvalifikace a o usilovné zlepšování kulturních

a hmotných podmínek pracujících . Odborové organisace musí změ nit také formy a metody své práce směrem k většímu podchycování a aktivisování mas a konkretnějšímu zajišťování úkolů. Musí akti

visovat činnost závodních rad a rozvíjet takové formy práce s ma sami, jako jsou výrobní porady, technické rady, komise bezpeč nosti práce, komise národního pojištění atd .

Sto osmdesát tisíc členů národních výborů, 'desetitisíce funkcio nářů odborových organisací a organisací mládeže , okolo sta tisíc

členek výborů žen - to je velká společenská síla , pomocí níž je strana s to překonat všechny obtíže , které se stavějí v cestu veli

kému programu zvyšování hmotné a kulturní úrovně lidu. Závěr

Soudružky a soudruzi !

Směrnice X. sjezdu naši strany a referáty soudruha Novotného á soudruha Širokého jsou základem pro politku naší strany v nej bližších třech letech . Zkušenosti z uplynulých tří měsíců ukazují, že směrnice sjezdu jsou nedostatečně uváděny v život. Je proto třeba , aby se celá strana orientovala bezprostředně na tyto úkoly : 1. Daleko lépe a hlouběji vysvětlovat všem dělníkům , rolníkům , pracujícím ve státních a hospodářských orgánech , smysl , dosah

a závažnost sjezdových směrnic a ukázat , jaký význam má jejich plnění pro další zvyšování životní úrovně, pro vnitřní upevnění a mezinárodní postavení našeho státu, pro posílení boje za světový mír.

K tomu je třeba využít schůzí a shromáždění pracujících , kam paně voleb do Národního shromáždění a Slovenské národní rady, jakož i kampaně k III. všeodborovému sjezdu a kampaně ke sjezdu zemědělských družstev. 2. Učinit všechna opatření k tomu, abychom zbývajících měsíců tohoto roku využili ke splnění letošního hospodářského plánu a za jistili tak dobrý nástup na příští rok .

S tim je třeba spojit projednávání rozpisů zemědělských výrob ních â dodávkových úkolů a projednávání ročnich uzávěrek JZD , 3 Od X. do XI . sjezdu

33

jakož i přípravu kvalitních technicko -průmyslových a finančních plánů na závodech a uzavírání kolektivních smluv.

Splnění velkých úkolů, které vytyčil X. sjezd strany , závisí vý lučně na naší nekolísavé vůli a na tom , nakolik budeme umět vy

užívat předností socialistické hospodářské soustavy ; nakolik bu deme umět využívat možností pokrokové techniky a ohromných reserv našeho hospodářství; nakolik budeme umět uvolnit ještě více prostoru silám masového socialistického soutěžení.

Abychom odkryli co nejhlouběji možnosti a reservy naší výroby a využili jich, musíme povznést boj za zvyšování produktivity práce na novou, vyšší úroveň , odpovídající požadavkům vyspělej šího , mocnějšího a vice zmechanisovaného průmyslu. Stranické, státni, hospodářské a odborové organisace musí mít přitom na zřeteli, že vést boj za zvýšení produktivity práce je věc složitá . Nelze vést dnešní výrobu bez nejpřesnějšího respektování

technického rozvoje, bez nejpřísnějšího dodržování technologické a pracovní discipliny.

Musíme daleko více než dosud věnovat pozornost přípravě kádrů a zvyšování kulturně technické úrovně kádrů, rozhodující to vý robní síly.

Musíme si být stále dobře vědomi toho, že při plnění těchto slo žitých úkolů ohromnou úlohu hraje rostoucí tvůrčí aktivita a ne vyčerpatelná iniciativa pracujících mas a že si ve zkušenostech předních lidí výroby v praxi 'socialistického soutěžení stále nalé .

havěji razí cestu noyé pokrokové formy organisace práce. Tvůrčí síla našeho pracujícího lidu, řízená komunistickou stra

nou k vyplnění a překonání velikých úkolů , zabezpečí opravdu so

cialistický rozmach produktivity práce , mohutný rozvoj naší výroby a rychlý , trvalý růst blahobytu našeho lidu.

34

VOLBY DO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ REFERAT SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ ÚV KSČ 6.-7. ŘÍJNA 1951

Soudruzi a soudružky!

Naše strana a celá Národní fronta stojí před důležitým politic kým úkolem - připravit , zajistit a úspěšně provést volby do Ná rodního shromáždění.

V jakém období a za jaké situace budou volby probíhat ?

Československý lid bude přistupovat k volbám do Národního shromáždění a Slovenské národní rady za podmínek, kdy ve světě došlo k určitému zmírnění mezinárodního napětí. Podařilo se to

dík zvýšenému úsilí světových sil míru vedených Sovětským sva zem v jejich rozhodném boji za odvrácení válečného nebezpečí. Za druhé v období uskutečňování usnesení X. sjezdu, který sta

novil dále rozvíjet naše národní hospodářství a jít cestou zvyšo vání hmotné a kulturní úrovně lidu. Hlavním článkem , na který musíme v této době klást důraz , je tříletý plán zemědělské výroby,

jehož cílem je zvýšení rostlinné výroby zajistit a zvýšit živočišnou výrobu. Je to období nástupu širokých mas pracujících , mobilisace všech jejich tvůrčích sil za splnění usnesení X. sjezdu. Za třetí pak v období po volbách do národních výborů, jejichž

výsledek potvrdil správnost politiky naší strany. Národní výbory anes začínají svou práci orientovat na zajišťování hlavních úkolů,

které pro ně vyplývají z usnesení strany a vlády. Velké vítězství kandidátů Národní fronty ve volbách do národních výborů bylo dokladem pevnosti a síly našeho lidově demokratického zřízení, vítězstvím bloku komunistů s bezpartijními, dokladem nerozborné

jednoty lidu, strany a vlády. Toto vítězství upevnilo naše státní zrízení, stmelilo ještě více Národní frontu, bojový svazek pracu

jících měst a venkova, a zvýšilo autoritu Komunistické strany Čes koslovenska.

Mějme na paměti, že volby budou probíhat za zuřivého štěkotu nepřátel našeho lidově demokratického zřízení, západních impe 35

rialistů, jejichž snahou bude zvýšenou lžipropagandou i vysíláním

teroristů působit na lidi méně politicky uvědomělé. Uplynulé funkční období nynějšího Národního shromáždění, zvo leného po slavném únorovém vítězství nad reakcí v roce 1948, je

pevně spjato s historickým obdobím našeho lidově demokratického zřízení. Byla to léta první československé pětiletky, v nichž jsme kladli základy k budování socialismu. Národní shromáždění splnilo velké úkoly a vykonalo nemalou préci v zákonodárné činnosti . Zá kony schválené Národním shromážděním mají velký politický

a hospodářský význam pro vývoj našeho lidově demokratického zřízení. Na jejich základě byly rozvinuty socialistické vztahy v na šem hospodářství, uskutečněny důležité plány a opatření strany a vlády zaměřené k budování socialismu a zvyšování blahobytu našeho lidu .

Tato činnost Národního shromáždění byla možná proto, že v na sem státě byla dělnickou třídou, pod vedením komunistické strany, svržena moc kapitalistů a uskutečněna vláda dělníků a rolníků.

Lid se stal – jak říká Ústava 9. května – jediným zdrojem veš keré moci ve státě.

Proto k volbám přistupujeme s vědomím velikého významu Ná rodního shromáždění. Tento nejvyšší zastupitelský orgán našeho lidu bude nyní volen na zvlášť důležité funkční období. Jeho čin

nost bude spjata s uskutečňováním velkých a smělých úkolů, vy

tyčených X. sjezdem KSČ, a s přípravou a prováděním druhé pěti letky.

Současná mezinárodní situace se vyznačuje rostoucím bojem za zmírnění mezinárodního napětí. Síly míru, vedené Sovětským sva zem, dosáhly na tomto poli významných úspěchů. Svědčí o tom uzavření příměří v Indočíně, zamítnutí smlouvy o »evropském obranném společenství ve francouzském Národním

shromáždění, odpor asijských států zúčastnit se agresivního paktu inspirovaného USA proti SSSR, lidové Číně, Vietnamské lidové re publice, Korejské lidově demokratické republice a ve svých důsled cích proti všem asijským zemím. Neustále sílící hnutí širokých mas v kapitalistických zemích za zmírnění mezinárodního napětí a stále širší obchodní a kulturní styky Sovětského svazu a lidových demo kracií s kapitalistickými státy svědčí o úspěších tábora míru a de 36

mokracie, vedeného Sovětským svazem. Mírová politika Sovětského svazu získává stále více stoupenců na celém světě, neboť má ko řeny v tužbách a úsilí drtivé většiny lidstva nepřipustit novou válku, která je cílem agresivních imperialistických kruhů Spoje ných států severoamerických.

Po delší přestávce byly opět obnoveny přímé rozhovory o dů ležitých mezinárodních otázkách mezi předními kapitalistickými velmocemi a Sovětským svazem ; nová velmoc socialismu a míru Čínská lidová republika - pevně vstoupila na scénu mezinárod ního dění jako činitel, bez něhož nelze řešit žádný problém Asie a žádný důležitý světový problém vůbec . Berlínská a ženevská

konference dokázaly, že v současné době jsou všechny předpoklady pro to, aby cesta přímých jednání přispěla k řešení všech sporných či dosud nevyřešených otázek.

Vyjadřujíce nejvlastnější přání našeho lidu , považujeme za svou největší povinnost ze všech svých sil podporovat mírovou politiku Sovětského svazu, protože taková politika ztělesňuje zájmy míru, bezpečnosti a nezávislosti našich národů. Proto i všechny úspěchy této politiky vítá náš lid s upřímnou radostí a zadostiučiněním. Jsou pro něho největší posilou a povzbuzením v dalším úsilí o vybu dování šťastného socialistického života . Rostoucí úspěchy mírové politiky SSSR a států lidové demokracie přiváději do zuřivosti americké imperialisty, kteří vyvíjejí zoufalé úsili, aby mohutné úspěchy tábora míru a demokracie znemožnili.

Situaci v kapitalistickém táboře charakterisují zostřující se roz pory mezi kapitalistickými státy, neustále se prohlubující krise koloniální soustavy, příznaky hospodářské krise, snaha kapitalis

tických států vymanit se z politicko-hospodářského a obchodního područí Spojených států , normalisovat své vztahy s SSSR , Čínskou

lidovou republikou a státy lidové demokracie. Úsilí amerických imperialistů nepřipustit sjednocení Německa na demokratickém a mírumilovném podkladě, podporování revanšismu , znovuvyzbro jování západního Německa, slepování různých agresivních paktů,

zasahování do vnitřních záležitostí kapitalistických zemí, jak o tom svědčí události v Brazílii a v Guatemale, jsou dokladem stále ros toucích rozporů a slabosti kapitalismu. Úspěchy tábora míru a demokracie a neúspěchy v agresivni po litice Spojených států amerických nesmíme přeceňovat. Ani na okamžik nesmí ochabnout náš boj za mir.

37

Československý lid a země sousedící s Německem zvláště zají mají otázky budoucnosti Německa. Snahy amerických imperialistů v Evropě i v Asii spočívají ve vytváření útočných bloků. S tvrdo

šijným úsilím plánovali a tvořili tzv. »evropské obranné společen ství« , v němž měly, hlavní sílu tvořit útočné a revanšistické síly

remilitarisovaného západního Německa . Krach těchto plánů je do kladem síly lidu Francie, Anglie a jiných zemí v jejich boji ne

připustit znovuvyzbrojení západního Německa . Avšak jak potvrzu je nedávno konaná londýnská konference o znovuvyzbrojení západního Německa , imperialistické síly se nechtějí vzdát svých zločinných plánů obnovit a použít západoněmeckých ozbrojených sil v americkém žoldu ke svým špinavým cílům. Neustaneme odha lovat tyto jejich činy ohrožující mír a bojovat proti jejich zá měrům .

Cesta k zajištění bezpečnosti evropských zemí je v systému kolektivní bezpečnosti navrhovaném sovětskou vládou. Sovětský návrh , aby účastníky smlouvy byly všechny evropské státy bez ohledu na jejich společenské zřízení, aby se všechny státy zavá

zaly zdržet se jakéhokoli útoku a řešit všechny spory mírovými prostředky, se setkal s velkým ohlasem a podporou mírumilovných lidí .

Návrhy Sovětského svazu otevírají schůdnou a pro všechny zúčastněné země plně přijatelnou cestu k mírovému řešení jak

otázky Německa, tak v souvislosti s tím i otázky zajištění trvalé bezpečnosti evropských národů. Jedině dohoda všech evropských zemí, bez ohledu na rozdílnost společenských systémů , může dát

všem evropským národům trvalý mír, trvalou záruku bezpečnosti jako spolehlivou základnu pro rozvoj vzájemných obchodních a kulturních styků.

Stejně i v Asii stavějí se národy na odpor proti agresivním plá nům amerických imperialistů. Nedávno uzavřený tak zvaný » obran ný pakt« v jihovýchodní Asii není ve skutečnosti ničím jiným než pokusem kolonisátorů zastavit neustále sílící a rozvíjející se ná rodně osvobozovací hnutí v Asii a koloniálních zemích . Národy

Asie se stále více přesvědčují, že snahy a činy vlády Spojených

států severoamerických jsou namířeny proti jejich svobodě a ná rodní nezávislosti . Asijské státy, jejichž loutkové vlády pakt pode psaly, čítají pouhou desetinu obyvatelstva asijských zemí. Indie,

Indonésie, Burma , Cejlon účast na jednání o smlouvě odmítly 38

a daly tak najevo, že se nechtějí zúčastnit agresivních paktů organisovaných Američany.

Uzavřením příměří v Koreji a likvidací války v Indočíně došlo na Dálném východě proti vůli amerických imperialistů k znatelné mu snížení napětí. Proto se v poslední době snaží intensivně využít

ke svým nepřátelským cílům Čankajškovy kliky na ostrově Tajvan . Pod její rouškou provádějí agresivní pirátské činy, vysílají na čín skou pevninu diversanty, přepadávají obchodní lodě, bombardují pokojná čínská města , připravují útok na pevninu . Každý ví, že Tyto pokusy směřují k rozpoutání agresivní války proti Čínské lidové republice. Takové činy narazí na odpor národů Asie a celého světa ,

Vítězný pochod Čírské lidové republiky je příkladem všem'ko : loniálním a utlačovaným národům v jejich boji za osvobození. Ne dávno schválená ústava Čínské lidové republiky je dokladem úspě chů čínského lidu, vedeného komunistickou stranou, ' mohutnou

a posilující zbraní pro bojující a neustále rostoucí národně osvo bozenecké hnutí.

Není pochyby o tom, že věc míru, svobody a přátelství zvítězí. Nic nezadrži miliony lidí, aby svůj boj vítězně skončily.

Ceskoslovenský lid stojí pevně za věcí míru. Je odhodlán ani v budoucnu nešetřit svých sil v boji za další zmírnění mezinárod ního napětí, za rozvoj přátelských styků se všemi státy podle zá sady rovnosti a vzájemného respektování. Znovu zdůrazňuje své

přesvědčení, že právě na poli obchodu se otevírají široké možnosti rozšíření a zlepšení vztahů mezi zeměmi bez ohledu na rozdílnost

společenských soustav. Neodmítneme žádnou ruku podávanou k míru , přátelství a spolupráci. Každému kroku , který povede ke zmírnění mezinárodního napětí, ke zlepšení vztahů mezi státy, vy jdeme vstříc .

Návrhy Sovětského svazu, přednesené soudruhem Vyšinským na zasedání OSN , svědčí o důsledném boji Sovětského svazu za mír. Jsou to nesmírně významné návrhy smlouvy o snížení zbrojení a zá

kazu výroby a použití atomové a vodíkové bomby a jiných zbraní hromadného ničení lidí .

Vstupujeme do volební kampaně s hrdou bilancí úspěchů miro vých sil , vedených Sovětským svazem . Bylo by však nesprávné ne vidět , že američtí imperialisté se přes porážky utrpěné v » politice 39

sily “ nevzdali svých agresivních plánů. Dokladem je sveřepý po stup americké delegace na zasedání OSN . Svědčí o tom zveřejněné dokumenty o jednání mezi Sovětským svazen a Spojenými státy severoamerickýini o atomovém problému . Z nich je zřejmé, že pod tlakem širokých lidových mas proti atomovým zbraním uchyluje se vláda Spojených států k manévrům , které mají ukolébat světové veřejné minění, rozhořčené jejími pokusy s vodíkovou bombou v Tichém oceánu. Volební kampaně využijeme k vysvětlování otázek mezinárodní politiky a ani na okamžik nezapomeneme, že úspěchů v boji za mir bylo dosaženo soustavným odhalováním podněcova telú války a bojem proti nim a že je třeba v tomto boji s neutucha jící silou pokračovat . *☆

Dnešní zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Česko slovenska soustředilo se na projednávání zprávy, jak je plněno 1

1

usnesení 8. sjezdu KSČ. Ústřední výbor upozorňuje celou stranu na nutnost usilovněji a rozhodněji postupovat v uskutečňování sjezdových směrnic . K tomu využijeme celé předvolební kampaně, která musí rozvinout aktivitu mas za plnění usnesení X. sjezdu, zejména za splnění plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1954, plnění směrnic na podstatné zvýšení zemědělské výroby v nej

bližších dvou až třech letech a přípravu mohutného nástupu do roku 1955 .

Úspěšné budování socialismu , rozvíjení výrobních sil nelze za

jistit bez široké a aktivní účasti lidových mas. Rozvoj hospodářství a s tím souvisíci úkoly musí být vlastní všem pracujícím. Seznamo

vání pracujících s jejich úkoly a rozvíjení jejich politické a pracovní aktivity je nejdůležitějším úkolem strany ve volební kampani.

Náš pracující lid v čele s dělnickou třídou pod vedením Komu nistické strany Československa vykonal ohromné dílo pro rozvoj své lidově demokratické vlasti , pro svůj šťastnější, radostnější a bohatší život. Zručnost a um je vlastní našemu lidu. Naši pra

cující dokázali vyrobit nejsložitější a nejjemnější stroje, vysoce produktivní, těžké a důmyslné zařízení, zboží nejrozmanitějších druhů . Nadále je třeba tyto schopnosti a zkušenosti rozvíjet a pod porovat jako nezbytné v zájmu další vítězné cesty k socialismu. Rozvíjet iniciativu lidu znamená neustále zvyšovat uvědomělost 40

širokých lidových mas , neboť víme, že výsledky našeho úsilí při

budování socialistické společnosti jsou především podmíněny uvě domělostí dělníků , rolníků a pracující inteligence na všech úsecích . Závazky na počest X. sjezdu odhalily množství skrytých reserv v našem hospodářství. Ukázaly na sílu socialistického soutěžení , jež se stále více stává metodou pracujících mas při plnění úkolů. Roz víjí se soutěž na počest 37. výročí Velké říjnové socialistické revo luce a 10. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.

Naším úkolem je podchytit a rozšiřovat socialistickou soutěž do každého závodu i družstva, na každé pracoviště, a tak zajistit rych lejší rozvoj národního hospodářství. Nejdůležitější v tom je práce a rozhodnost stranických orgánů a organisací a všech komunistů . Stanou - li se stranické organisace iniciátory rozvinutí a zhospodárnění výroby, půjdou-li v čele roz hodného boje za zvýšení produktivity práce , za maximální hospo dárnost ve výrobě, za dodržování stanovených lhůt a zaměří-li na

tyto úkoly socialistické soutěžení , pak učiníme první nutné kroky k lepšímu pinění plánu rozvoje národního hospodářství. Tyto úkoly nejsou nijak abstraktní. Denně na ně narážíme. Pohříchu však stra nické a odborové organisace a komunisté ve vedení závodů ne dost účinně bojují proti plýtvání materiálem , uhlím , energií, stejně jako nečini dosti účinná opatření k snížení vysokého procenta zmetko vitosti. Hlavní ted' je ukázat masám , že na nich nejvíce závisí, jak

a kdy odstraníme těžkosti našeho hospodářství a jak rychle pů jdeme vpřed. Celé straně otevřeně říkáme, že dosažené výsledky, i když jsou velké, stále stoupajícím požadavkům našich pracujících nestačí . Nutností je vyrábět stále více a kvalitněji , jedině tak můžeme za jistit vytváření podmínek pro stále větší, mocnější uplatňování zá kladního ekonomického zákona socialismu a uspokojovat rostoucí

materiální a kulturní potřeby lidu.

X. sjezd vyzdvihl do popředí úkoly zvyšování zemědělské vý roby jako hlavní podmínku k dalšímu zlepšování zásobováni pra

cujících. V zemědělské výrobě je hlavní důraz kladen na zvyšování hektarových výnosů a zvýšení živočišné výroby. Letošní žně přes nepříznivé povětrnostní podmínky potvrzují, že pro naše druž stevníky, pracující STS a státních statků se směrnice X. sjezdu strany stávají programem pro další práci . Průběh žní a plnění vý kupu obilí znovu potvrzuji přednosti společného hospodaření rol 41

níků v JZD. Nepopiratelnou skutečností je, že veliký podíl na do sažených výsledcích v zemědělské výrobě a splnění výkupu obili maji JZD a práce SIS. Daleko větších úspěchů v rozvoji JZD však dosáhneme , bude - li

strana a národní výbory věnovat usilovnější a konkretnější pomoc JZD. Do špatně pracujících JZD je možno dosadit stálé pracovníky, placené po dobu jednoho roku ministerstvem zemědělství a vedené okresními národními výbory. Na výběru těchto pracovníků, na kontrole jejich práce, na tom , jakým způsobem strana zabezpečí politickou pomoc vyslanému soudruhovi, bude záviset, nakolik se nám podaří zlepšit hospodářství a práci těchto družstev , která nám dosud činila mnoho starostí. Přesvědčivé úspěchy JZD zajistí , aby byla pro dosud jednotlivě hospodařící drobné a střední rolníky vzo

1

1

rem , aby se rozšiřovala členská základna JZD a zakládala se druž stva nová. V každém okrese máme řadu družstev, která svými vý sledky hospodaření tuto cestu drobným a středním rolníkům uka

zují. Využijeme toho k dalšímu upevnění a posílení myšlenky ze mědělského družstevního hnutí na vesnici.

Praxe však ukazuje, že v mnoha místech soudruzi nepochopili

a nemají dobrý poměr k jednotlivě hospodařícím drobným a střed ním rolníkům. Kromě nedostatků při jejich získávání do JZD je řada příkladů nepochopení politiky strany vůči jednotlivě hospo dařícím rolníkům. Je to dokladem , že ve stranických orgánech není

dosud pochopen politický význam upevňování svazku dělnické třídy s pracujícím rolnictvem jakožto základu našeho lidově demokra tického státu.

Záruka uspěšné cesty k socialismu tkví v upevňování svazku dělnické třídy s malým a středním rolníkem pod vedením dělnické

třídy. Vybudování svazku má své historické kořeny v období boje za svržení kapitalistického vykořisťování. Přesto, že naši soudruzi chápou význam a důležitost tohoto

svazku v přechodném období, přecházejí a podceňují jeho upev ňování. Je to proto, že nechápou a nedoceňují dalekosáhlé eko nomické a společenské přeměny, odehrávající se v našem státě.

Upevňování svazku dělnické třídy s rolnictvem děje se za stále zostřujícího se třídního boje proti zbytkům kapitalistické třídy, zvláště pak proti kulakům . Kulakům jde o to, narušit pevnost svazku dělnické třídy a rolnictva . Leninismus nás učí a praxe nám

denně potvrzuje , že upevnit svazek dělnické třídy s drobným rol

重

nikem a získat středního rolníka lze jedině v ostrém boji proti ku lakovi , který spekuluje s kolísáním středních rolníků . Naše stra

nické organisace musí být neustále pamětlivy, že tam, kde není správně prováděna naše politika, tam je živná půda pro rejdy tříd niho nepřítele.

Dělnická třída pod vedením komunistické strany soustřeďuje všechny síly na vybudování socialismu. Na vesnici poskytuje drob ným a středním rolníkům neustálou materiální a politickou pomoc a podporu. Denně dává rolníkovi nové stroje a mechanisační pro středky, uskutečňuje širokou výměnu zboží mezi městem a ven kovem , pomáhá kulturnímu rozvoji vesnice. Tím vytváří předpo klady k získávání drobných a středních rolníků pro myšlenku so

cialismu, na cestu JZD, k upevňování svazku dělnické třídy s rol níky.

Proto v průběhu volební kampaně velmi mnoho záleží na práci

vesnických organisací, aby souběžně se zajišťováním plnění úkolů v zemědělské výrobě upevňovaly svazek dělnické třídy s malým a středním rolníkem. To však neznamená činit tak na úkor poru šování zákonů a neplnění dodávkových povinností. Tím bychom věci neprospěli. V této souvislosti chci upozornit na plnění dodá vek obilí, které v rámci některých krajů a okresů nejsou splněny, a to hlavně jednotlivě hospodařícími rolníky. Je možno uvést pří klad Nitranského kraje, kde po splnění dodávek na 100,1 procenta

- přestalo se úplně s výkupem , ačkoliv na 5000 rolníků nesplnilo dodávky vůbec a dalších 7000 jen částečně. Tato nedůslednost při

výkupu vede k narušování dodávkové morálky a skrývá nebez pečí, že příště se k těmto neplničům přidruží další. Obdobná si tuace je téměr ve všech krajích . Krajské a okresní výbory se ne smějí spokojit jen se stoprocentním splněním výkupních úkolů, ale i potom zajistit vyčišťování smluv.

Jednou z dalších příčin, proč nejde výkup, je i to, že dodávkové úkoly nesplnili mnozí členové strany a funkcionáři národních vý borů . Jednotlivě hospodařící rolnik často vyčkává, až komunisté splní dodávky, neboť když komunisté neplní, myslí si, že ani on nemusí plnit. Proto jedním z předpokladů plnění výkupu je, aby komunisté a funkcionáři národních výborů neodkladně tuto svou stranickou a občanskou povinnost splnili . Tím také posílí důvěru

ostatních obyvatel k sobě jako ke komunistům a funkcionářům 43

lidové správy a snáze je přesvědčí o plnění závazku vůči státu a všem pracujícím.

Dále je potřebí věnovat velikou pozornost sklizni a výkupu brambor. Dosud je sklizeno asi 35 procent. Deště tuto práci ztěžují. Proto je nutno využít každé vhodné chvíle a brambory dostat

z polí. Současně je nutno mimořádně se připravit na cukrovku, a to jak pracovními silami , tak i mechanisačními a dopravními prostředky. Krajské výbory strany a krajské národní výbory

a orgány okresní jsou odpovědny za provedení podzimních prací, zejména sklizně a výkupu brambor a řepy. Ze své pravomoci mo hou provést všechna opatření k zajištění sklizně. V prvé řadě mo bilisovat vlastní zdroje, na příklad místní obyvatelstvo a jeho po

moc postavit jako národní povinnost každého občana. K tomu je třeba využít volební kampaně.

Volby do Národního shromáždění budou příležitostí, abychom se zabývali vedle průmyslové a zemědělské výroby též otázkami do

držování zákonů a státní discipliny. Ukážeme naše zákony jako třídní nástroj budování socialismu. Vycházejí z politiky Komunis tické strany Československa , která je určována potřebami širokých mas pracujícího lidu . Naše lidově demokratické zákonodárství tvoří pevný pilíř našeho státního zřízení.

Boj za dodržování zákonů a státní discipliny je nutno učinit předmětem široké diskuse v předvolební kampani. Uvědomělá so

cialistická kázeň je nezbytným předpokladem pro další úspěšný rozvoj našeho hospodářského a veřejného života. V nejvlastnějším

zájmu pracujícího lidu je třeba zákony bděle chránit, střežit a na pomáhat k jejich plnění, bojovat za přísné dodržování socialistické zákonnosti a státní discipliny. Není to však jen věc některých

státních orgánů a občanů, ale celého státního a hospodářského aparátu, celé strany, všech organisací pracujících, všeho našeho lidu .

Obrátíme zejména pozornost na zvýšenou ochranu socialistic kého státního a družstevního vlastnictví, tvořícího základ našeho národního hospodářství, nekompromisně budeme bojovat proti jeho rozkrádání, proti nepořádkům, šlendriánství, neodpovědnosti, proti porušování pracovní discipliny, technologických předpisů, zmetkovitosti a plýtvání finančními prostředky. V tom máme ještě velký úkol při výchově člověka. Uvědomme si , že tato převýchova

lidí dosud zatížených kapitalistickými přežitky je, jak nás učí leni 44

nismus, to nejtěžší a vyžaduje naší usilovné práce, abychom vy chovali nového člověka socialismu.

Soudruzi a soudružky, přecházím k úkolům provedení voleb do Národního shromáždění.

Volby do Národního shromáždění budou provedeny na základě po dubného systému jako při volbách do národních výborů. Tento

způsob je proti starému buržoasnímu systému odlišný v tom, že se výběr a volba kandidátů koná za aktivní účasti širokých pracu

jicích mas, což znamená nejširší uplatnění demokracie a svobody . Každý kandidát je vybírán ve volebním obvodu, kterých je k vol bám do Národního shromáždění ustaveno 368. Těžiště práce po slance bude ve volebním obvodu, v němž byl zvolen . Zde musí

aktivně mezi voliči pracovat a bude pod jejich kontrolou. V pří padě nespokojenosti mají podle zákona voliči právo ho odvolat a volit jiného.

Nově zvolení poslanci Národního shromáždění nebudou, jak tomu

bylo dosud, uvolněni na provádění funkce poslance od své práce, ale zůstanou i po zvolení v zaměstnání.

Nová volební organisace a výběr kandidátů Národní fronty za poslance Národního shromáždění vytvoří předpoklady, aby v jejich práci byl umožněn zásadní obrat . Poslanci Národního shromáždění se budou nejen podílet na zákonodárné činnosti Národního shro

máždění, ale zákony, které odhlasují, budou pomáhat ve svém vo lebním obvodu uvádět v život a získávat voliče pro jejich plnění.

Předpokladem dobré práce poslance je, aby byl ve stálém spo

jení s lidem : scházel se se svými voliči , pozorně poslouchal jejich rady, pracoval pro splnění jejich návrhů a potřeb a pomáhal od straňovat nedostatky, aby využíval všech příležitostí k seznamo vání voličů s výsledky své práce a umožnil jim provádět kontrolu

své činnosti. Upevňování spojení s voliči při zajišťování úkolů při spěje, budou -li se poslanci ve své činnosti opírat o aktivní pomoc členů národních výborů , masových organisací a hospodářského aparátu . Demokratická soustava našeho volebního zákona vytváří všechny podmínky k rozvinutí aktivní a činorodé práce poslance ve prospěch lidu a státu. Noví poslanci musí takto chápat a vykoná 45

(

vat svou funkci. Důležité pro dobrou práci poslanců je, zabývá - li se jejich prací pravidelně stranický orgán. Krajské a okresní výbory i základní stranické organisace již aktiv

ně pracují na přípravách voleb. Celá strana musí zahájit velikou kampaň za vyzdvižení a zvolení kandidátů Národní fronty. Ve vol bách do národních výborů, jsme získali cenné zkušenosti, kterých využijeme pro přípravu voleb do Národního shromáždění. Ukázalo se, že vliv a aktivita strany v této jarní kampani mimořádně vzrost

ly. Bylo to proto, že ma'sová politická práce byla vcelku dobře spja ta s úkoly tohoto období. Agitátoři lépe řízeni stranou a seskupeni v agitačních střediscích navštívili miliony občanů. Můžeme říci, že nebylo občana , s nímž by agitátoři nehovořili a jemuž by nevysvět lovali význam voleb. Navrhli jsme tisíce kandidátů do národních výborů z řad členů strany, bezpartijních i jinostraniků, pro něž odevzdala drtivá většina občanů naší republiky svůj hlas. Oboha ceni o tyto zkušenosti musíme v nastávající kampani pracovat ještě

lépe, dosáhnout ještě větší aktivity, rozvinout masovou politickou práci a upevnit spojení s masami . Provádět úspěšně a lépe kampaň k volbám vyžaduje ovšem také nezapomenout ani na nedostatky voleb do národních výborů . Kraj

ské a okresní výbory a základní organisace mnohdy neznaly lidi. Proto výběr kandidátů i členů do různých komisí jim nadělal mnoho těžkostí. Neblaze se projevilo malé spojování masové politické prá

ce s úkoly rozvoje našeho hospodářství. Hlavně však se ukázalo, že soudruzi v krajích a okresech neznali před volbami v mnohých ob vodech a obcích dostatečně situaci. Výsledkem pak bylo, že byli

- překvapeni nezvolením některých kandidátů. V sám volební den vy skytly se mnohde nejasnosti v práci volebních a okrskových komisí,

kraje a okresy neměly dobré spojení s místními organisacemi. Ne dostatky musí být poučením , abychom volby připravovali a organi sovali tak, aby volby do Národního shromáždění a Slovenské národ

ní rady byly dalším a ještě větším vítězstvím naší strany, lidově demokratického zřízení a jeho pracujícího lidu. Hlavním předpokladem k mohutnému rozvinutí celé kampaně je aktivní politická práce stranických organisací, odborových a mlá dežnických skupin.

Nastávající období klade vysoké nároky na naši agitační a pro pagandistickou činnost. Volby do Národního shromáždění jsou ne smírně významnou politickou událostí v našem životě a volební 46

kampaň má a musí se stát mohutnou mobilisací za splnění velkých budovatelských úkolů . Cílem je dosáhnout, aby vítězné volby byly

manifestací neustále sílící nerozborné jednoty strany, vlády a lidu a tato jednota aby se projevila v daleko úspěšnějším plnění úkolů budování socialismu.

Musíme si však uvědomit, že bez širokého rozmachu naší propa gandy a agitace nebylo by možné zajistit vítězství ve volbách a další

růst politické a pracovní aktivity lidu . V jarní předvolební kampani jsme byli svědky toho, jak desetiti síce agitátorů -komunistů i bezpartijních v osobním, téměř denním styku vysvětlovaly voličům význam voleb, naši volební soustavu a

její přednosti před kapitalistickou, otázky mezinárodní situace a získávali pracující pro plnění budovatelských úkolů. Totéž v daleko větší míře potřebujeme dnes .

Jak máme agitační práci dělat a čeho se musíme vyvarovat ? K plnění úkolů nestačí jen všeobecné organisační směrnice, ale hlavně politické vysvětlení a zdůvodnění, jasná, konkretní a bojová argumentace. Vyvarujeme se v masové politické práci a agitaci ne

konkretnosti a odtrženosti od denních hospodářských a politických úkolů i místních problémů.

Zvláštní pozornost věnujeme vytyčování konkretního obsahu po litické agitace na naší vesnici . Mějme stále na mysli , že bez tako

véto každodenní agitační práce celé strany, všech stranických or ganisací na vesnici , každého z nás, nedosáhneme dalších podstat ných úspěchů v průmyslu a v budování socialistické vesnice. V letošním roce, zejména ve žních , zesílila zahraniční reakce a

její agenti z řad zrádců národa štvavou kampaň proti naší republi ce. Reakční sebranka na západě podle hesla » čím hůře pro rolníky, tím lépe pro nás« , nelituje úsilí, aby bojovala proti JZD, lidově de mokratickému zřízení, národním výborům , aby narušila průběh vý

kupu obilí. Tuto politiku zná náš pracující lid již z první republiky. Přinášela těmto pánům blahobyt , rolníkům však jen dřinu , bídu a exekuce. Na to se všichni naši pracující dobře pamatují. Rozbijme

reakci naší volební agitací, odhalujme její spojence u nás , zavilé třídní nepřátele - kulaky, a ved'me neustále proti nim a nepřátelské propagandě rozhodný boj . Pomocí mohutného a dobře řízeného aktivu agitátorů dosáhneme

pevného spojení se všemi voliči . Zatím co ve volbách do národních výborů se voliči seznamovali s kandidátem Národní fronty na schů 47

zích a besedách v malých volebních obvodech, bude nyní nutno se známit s kandidátem celý rozsáhlý obvod. Nespoléhejme jen na vel ké předvolební projevy. Rozhodující bude masová politická práce, zejména osobní agitace. Proto počet agitá torů ve srovnání s volba mi do národních výborů podstatně zvýšíme, aby tak strana byla v denním živém styku se všemi voliči .

Velkou úlohu má stranický tisk , a to nejen ústřední, ale i kraj ský . Na něm záleží, jaké argumenty dostanou agitátoři. Bude-li náš tisk přinášet dobré politické argumenty , reagovat rychle a citlivě na průběh volební kampaně, spojovat denní úkoly s volební agitací, pak se stane jejich účinným pomocníkem na besedách, veřejných schůzích , přednáškách a při osobní agitaci.

V předvolební kampani do národních výborů se dobře osvědčila agitační střediska. Jejich činnost však mohla být daleko účinnější, kdyby je řídily nejlepší závodní organisace strany. Za vedoucí agi

tačních středisek byli sice vybíráni nejlepší a nejschopnější funk cionáři , často však nebyli z místa , což bylo na závadu , neboť neznali

poměry. To bylo ke škodě věci zejména na vesnici. Funkcí vedou cích agitačních středisek pověřujeme proto soudruhy dobře znající situaci v místě. Agitační střediska splní své poslání jenom tehdy, když je okresní výbory a základní organisace strany budou denně kontrolovat a účinně jim pomáhat.

Současný stav přípravy agitačních středisek je neuspokojivý . Je zaviněn tím, že jim po volbách do národních výborů stranické orgá

ny věnovaly málo pozornosti. To je třeba napravit a ihned rozvinout v každém středisku činorodou práci, dát mu úkoly a ihned začít pracovat s agitátory. Věnujme velkou pozornost názorné agitaci, která bude na plaká tech a heslech popularisovatvolby a kandidáty. Flesla, letáky a bles kovky, vývěsní skřínky, stěngazety mají sloužit k popularisaci a ze

všeobecňování dobrých příkladů v práci jednotlivých závodů, JZD, STS a státních statků , jakož i jednotlivých dělníků, družstevníků, drobných a středních rolníků. Snad již krajský a městský výbor v Praze a stejně i ostatní kraje učiní v souvislosti s volební kampa

ní konečně opatření, aby vývěsní skřínky a stěngazety byly živé, bo jovné a ne jako mnohde zastaralé, rozbité a v nepořádku. Ústřední krajský , závodní a vesnický rozhlas se pak bude muset více orientovat na získání většího počtu pracujících z továren a polí, vědců, techniků, politických a veřejných činitelů , umělců , aby ho 48

vořili o úspěších na svých pracovištích i o významu voleb a jednoty lidu a vyjadřovali své stanovisko k důležitým vnitřním i mezinárod ním otázkám.

Široce rozviňme přednáškovou propagandu a využijme též pro vyzbrojení našich členů prvních themat stranického školení. Poslu chači budou seznámeni s volebním zákonem, otázkami politiky stra ny a Národní fronty, výsledky budovatelského úsilí pracujícího lidu .

Přednášková propaganda se musí zanést mezi nejširší vrstvy lidu. Na jaké otázky se při tom především soustředit ? X. sjezd zdů raznil význam a poslání Národní fronty, která zůstává i nadále vý razem bloku dělníků , pracujících rolníků a inteligence, vedeného dělnickou třídou , výrazem jednoty veškerého lidu měst a vesnic . Nechápat význam Národní fronty znamená nechápat marxisticko leninskou zásadu třídního svazku dělníků a rolníků, znamená nechá

pat význam a poslání masových organisací pracujících v našem li dově demokratickém státě, znamená ve svých důsledcích nepocho pení vedoucí úlohy strany.

Úkolem vesnické propagandy je správně vysvětlovat otázky svaz ku dělníků a rolníků . Naši soudruzi pracující v národních výborech na vesnici si často neuvědomují , že právě jejich správná činnost ve

výboru , spolupráce s rolníky, péče o dobrou práci STS je tím nej lepším , co mohou pro upevnění tohoto svazku údělat . V naší straně

jsou funkcionáři, kteří se těžce proti svazku dělníků a rolníků pro hřešují a svou levičáckou politikou jej oslabují . Ti mnohdy správná hesla proklamují, avšak jejich činy jsou s nimi v rozporu .

Dosud málo rozebíráme a správně vysvětlujeme rozhodující úlo hu mas v budování nového života . Udělali jsme v tomto směru

v propagandě za poslední dobu jisté pokroky, ale často je celá věc osvětlována příliš historicky, málo se osvětluje úloha lidu při bu

dování socialismu. Téměř jsme se přestali v naší propagandě obra cet k dělnické třídě, ukazovat její vedoucí úlohu v naší společnosti , význam její jednoty, naplňovat ji hrdostí nad velkým dílem, které v čele pracujícího lidu pod vedením strany koná . Důležité je na konkretních projevech objasňovat cizí ideologické

názory, zejména buržoasní nacionalismus, masarykismus, sociálde mokratismus, a bojovat proti nim . Setkáváme se s nimi denně na

všech místech. Málo odhalujeme jejich reakční a třídní charakter, málo ukazujeme, kdo se za těmito názory skrývá. Stálou a denní prací propagandistů je vysvětlovat význam stanov 4 Od X. do XI. sjezdu

49

1

Komunistické strany Československa pro další posilování jednoty,

celistvosti, akceschopnosti strany , pro výchovu členů a kandidátů, jako nástroje zlepšení a zkvalitnění politické, ideologické a orga nisační práce strany.

Účinnost propagandy je v její ideové úrovni a bojeschopnosti. Zbavme ji kazatelských způsobů, učiňme ji živou, skutečně bojo vou, spjatou s úkoly přetváření naší země v mohutnou socialistic kou vlast . Jedině tak se může stát stranická propaganda a agitace

nejen účinným prostředkem působení na masy v kampaních , ale stálým každodenním nástrojem strany.

Při veškeré činnosti musíme mít neustále na paměti , že síla ko munistické strany je v jejím pevném a nerozborném spojení s pra cujícím lidem. A naopak sila mas je v jejich stranickém vedení. Ve liké úkoly , které jsou před námi, vyžadují zvláště zlepšení poměru

komunistů k bezpartijním občanům i jinostraníkům. Komunistická strana provádí svou masovou práci zejména pro střednictvím masových organisací . Komunisté- funkcionáři v odbo

rech, mládeži a ostatních masových organisacích přenášejí sem po litiku komunistické strany a tak vykonávají stálý vliv na masy bez partijních a jinostraníků. Vzhledem k velkým úkolům vytyčeným X. sjezdem a volbami je proto nyní zvlášť důležitá úloha odborů a mládeže. Revoluční odborové hnutí a Československý svaz mládeže jsou před svými sjezdy, které se budou konat počátkem příštího roku . Na závodech započne kampaň voleb do závodních rad : Vy

užijme této kampaně k tomu, aby odborové hnutí bylo uvedeno do plné aktivity, aby byly vyjasněny otázky úlohy odborových orga nisací v systému diktatury proletariátu a odbory posíleny kvalit

nějšími a schopnějšími kádry. Kampaň voleb do závodních rad spo jíme úzce s volbami do Národního shromáždění, s výrobními problé my na závodech , s rozvojem socialistického soutěžení na počest 37. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a 10. výročí osvobo zení Československa Sovětskou armádou. X. sjezd Komunistické strany Československa podrobil ostré kri tice činnost Revolučního odborového hnutí . Ukázal , jak záleží na komunistech v odborech, aby plnily své poslání. Skutečnost je však až dosud taková, že se málo změnilo . V odborových orgánech až po závodní rady vládne ničím neoprávněné uspokojení a klid , není zde vidět bojový ruch za splnění sjezdových usnesení.

Vinu na tomto stavu především nesou naše stranické orgány, 50

neboť necítí povinnost starat se o práci komunistů v odborech a řídit ji. Podceňují úlohu největší a nejmasovější organisace dělnic ké třídy v období budování socialismu. S hlediska rozvoje národní

ho hospodářství mají odbory zvlášť důležité poslání. Jsou povolány organisovat socialistickou soutěž, vysvětlovat pracujícím smysl a

význam usnesení strany a vlády, bojovat proti zastaralým názorům , starat se o sociální, bezpečnostní, kulturní a zdravotní zařízení v zá

vodech, o zhospodárnění výroby , vést kampaně za uzavírání a kon trolu kolektivních smluv, zpevnění norem, úsporu materiálu, vést

boj proti absenci a lajdáctví. Skoncujme s nedostatečnou pomocí komunistům pracujícím v odborech a zajišťujme správné provádě ní masové politické práce a uplatňování vedoucí úlohy strany. Budou -li stranické orgány dobře řídit a pomáhat komunistům v odborech , pak se nestane, že odborové orgány budou jen projed

návat spoustu zpráv a materiálů, činit stovky usnesení, alę budou na závodech také pracovat. Pak se nestane to, co vyjádřil předseda slovenského výboru svazu energetiky soudruh Sufliarsky , který

o své práci řekl: » Od začátku roku jsem procestoval po služebních cestách 24.000 km , avšak navštívil jsem pouze 8 závodních rad . Předsednictvo svazu dostalo k projednání 660 listů různých zpráv. Na programu zasedání bylo od začátku roku 128 hlavních bodů a k tomu přijato 507 usnesení a 576 dalších opatření. Na kontrolu

usnesení však nebyl čas.« Soudruh Šufliarský má naději co nejdříve předhonit Hanzelku a Zikmunda . Nemá však při dosavadním způ

sobu práce naději, že navštíví více závodních rad . Obdobně je tomu i v ostatních svazech. Odborové orgány odshora až dolů musí nastoupit důsledně cestu operativních orgánů . Řídit účinně činnost mas pracujících , mobilisovat je s veškerou energií a zápalem za denní plnění vytyčených úkolů. Vedení strany očekává, že komunisté v odborech, zejména v ŪRO, učiní všechna opatření, aby zkvalitnili činnost svých orgánů a orga

nisací a zaměřili ji na řešení výrobních otázek , že úspěšně provedou kampaň voleb do závodních rad a budou stát v čele organisování rozvoje socialistického soutěžení.

Podobné, i když ne stejného charakteru , jsou nedostatky v práci

CSM. Za poslední období se práce organisací mládeže zlepšila . Avšak její zlepšení není dosud tak podstatné a trvalé, jak by bylo třeba . ČSM nemá dosud rozhodující vliv na široké masy mládeže.

Znovu opakuji : Věnovat větší pozornost a více pomoci Revoluč 51

1

nímu odborovému hnutí a Československému svazu mládeže, zvýšit jejich aktivitu a vliv na masy . Volební kampaň bude úspěšnější, rozvinou - li odbory a mládež široce svou práci . To, že bude nejtěs

něji spjata s úkoly naší výstavby, vyzdvihne vysoko úlohu odborů . Pokud pak jde o Svaz mládeže, je třeba, aby plně cítil svou odpo

vědnost za všechny mladé voliče a podle toho pracoval v závodech a na vesnicích .

Pro dosažení širokého rozmachu volební kampaně je důležitá a rozhodující aktivita národních výborů . Soustředíme ji k toniu , aby bylo nejen dosaženo rozhodujícího volebního vítězství, ale součas

ně aby národní výbory daleko více rozvinuly úsilí za plnění směr nic X. sjezdu strany .

Krajské a okresní výbory strany proto budou muset poskytovat krajským , okresním a místním národním výborům a jejich členům více účinné a operativní pomoci, neboť po volbách přišli do národ ních výborů noví lidé, z nichž značná část nemá tak značné prak tické zkušenosti . To platí i pro ministerstva . Pomoc si však ne představujeme tak, jak je dosud praktikována . Není pomocí, jsou

li vedoucí pracovníci národních výborů stále povoláváni do Prahy. O tom svědčí příklad, kdy z krajského národního výboru v Olo mouci jen za první polovinu září bylo povoláno 89 pracovníků do

Prahy. V srpnu byli pracovníci zemědělského odboru téhož KNV na 17 poradách v Praze.

Národní výbory si pomalu osvojují umění operativně organisovat a mobilisovat pracující za splnění směrnic strany a vlády . Voleným členům pomůže, budou - li daleko více pracovat ve svých volebních

obvodech, udržovat stálé spojení s voliči a organisovat kolem sebe aktiv spolupracovníků .

Péče o zlepšení práce odborů, mládeže, ostatních masových orga nisací a národních výborů je otázkou správného a účinného uplat ňování vedoucí úlohy strany. Skoncujeme s náhodnou pomocí těmto organisacím a začneme jim účinně a systematicky pomáhat. Zlepšení situace je především závislé na práci závodních a ves nických stranických organisací a komunistů. Hlavním prostředkem

je neustále uvádět v život stanovy strany . Mocnou silou bude ze jména správné uplatňování ustanovení o právu kontroly . To nejen dává velkou pravomoc a vliv závodním organisacím, ale současně zvyšuje jejich odpovědnost. Vedení volební kampaně, boj za splnění úkolů X. sjezdu, zejména 52

plánu v roce 1954 , a nástup do roku 1955 žádá od celé strany další

zkvalitnění a pozvednutí její práce na vyšší úroveň . Zejména jde o to, dobře provádět a řídit masovou politickou práci , agitaci a pro pagandu , účinně uplatňovat vedoucí úlohu strany, rozvíjet práci s aktivem a zlepšit a upevnit spojení vyšších orgánů s nižšími, lépe a účinněji jim pomáhat, důsledněji organisovat boj za splnění stra nických usnesení.

Naše vedení musí mít takovou operativnost a účinnost, aby vy

chovávalo nové a nové kádry, zocelovalo je a činilo je pevnými v boji za provádění generální linie strany. Soudruzi , zvláště letošní podzimní období klade na naše hospo dářství a tím i na nás zvýšené požadavky .

Co je třeba dělat, abychom volební kampaň dostali na patřičnou politickou a organisační úroveň ?

X. sjezd naší strany svými usneseními určil hlavní úkoly na hos podářském úseku, které mají zajistit další cestu vpřed ' k vybudo vání socialismu v naší zemi a zvýšit hmotnou a kulturní úroveň lidu. Ve včerejším referátu bylo ukázáno , jak jsou v průběhu doby úkoly stanovené sjezdem plněny a jaké hlavní nedostatky se v plnění těchto směrnic objevují .

K jejich odstranění je potřebí :

Předně, aby se všechny orgány a organisace strany zabývaly s velikou vážností situací ve svém úseku a činily taková opatření, která pomohou směrnice X. sjezdu i usnesení dnešního zasedání ÚV splnit . Za druhé : rozvinout dále aktivitu základních organisací strany, orientovat je na volební kampaň spojenou s mobilisací širokých

mas pracujících za plnění hospodářských úkolů v průmyslu a země dělství. Zvýšit úlohu závodních organisací uplatňováním práva kon troly v zájmu urychleného odstranění všech nedostatků našeho

průmyslu. Na vesnici pak zvýšit úlohu a odpovědnost vesnických organisací za zemědělskou výrobu a v místech , kde je JZD, za jeho hospodaření. Za třetí : zapojit celou stranu, všechny funkcionáře, členy a kan didáty strany do masové politické práce tak, aby ani jeden občan nezůstal opominut v přípravě voleb. Za čtvrté : dosáhnout , aby komunisté pracující v odborech a mezi mládeží pracovali k větší aktivitě těchto organisací. V odborech pů jde o to, úzce spojovat jak volby do závodních rad , tak i do Národ 53

ního shromáždění s úspěšným plněním výrobních úkolů . Českoslo venský svaz mládeže musí v této volební kampani získat k aktivní účasti statisíce mladých lidí jako budovatele naší republiky. Soudružky a soudruzi! Do Národního shromáždění bude náš pracující lid volit kandidáty

Národní fronty. Ve volbě kandidátů - komunistů, bezpartijních i jinostraníků všemi pracujícími bez rozdílu politické příslušnosti se projeví velká důvěra a oddanost mas k naší straně a lidově de mokratickému státu.

54

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VYBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 7. - 8. PROSINCE 1954

Ve dnech 7. a 8. prosince 1954 se konalo v Praze plenární zase dání Ústředního výboru Komunistické strany Československa . Na programu zasedání byly tyto otázky : 1. Plán rozvoje národního hospodářství na rok 1955.

2. Zhodnocení voleb do Národního shromáždění a Slovenské ná rodní rady a další úkoly . K těmto otázkám referovali soudruzi Otakar Šimůnek a Antonín Novotny.

Ústřední výbor vyslechl dále zprávu o výsledcích konference ev ropských států v Moskvě. Vysoce ocenil význam deklarace, přijaté moskevskou konferencí , pro zajištění míru a bezpečnosti v Evropě a vyjádřil souhlas s postupem československé vládní delegace na konferenci .

Zasedání řídil soudruh Viliam Široký, který měl také závěrečné slovo. V diskusi vystoupilo 23 soudruhů. Ústřední výbor Komunistické strany Československa schválil v závěru osnovu zákona státního plánu rozvoje národního hospo dářství na rok 1955 a některé kádrové návrhy.

55

POKYNY ÚV KSČ PRO PRÁCI POSLANCŮ NÁRODNÍHO

SHROMÁŽDĚNÍ V OBVODECH, KRAJÍCH I V NÁRODNIM SHROMÁŽDĚNÍ A ZPŮSOB JEJICH ŘÍZENÍ ORGÁNY STRANY

USNESENÍ Z 11. PROSINCE 1954

Manifestačním zvolením poslanců do Národního shromáždění a

Slovenské národní rady projevil pracující lid důvěru straně a vládě. Jednoznačně vyjádřil svou vůli podporovat její politiku, která smě řuje k upevnění světového míru, zabezpečení obrany republiky a k vybudování socialismu v naší vlasti . Národní shromáždění jako nejvyšší zákonodárny orgán, opírajíc

se o důvěru lidu, má všechny předpoklady, aby úspěšně svou funk ci plnilo . Prostřednictvím poslanců , kteří byli zvoleni ve voleb ních obvodech, je dána možnost k navázání trvalého spojení s ob čany . Ke splnění tohoto úkolu musejí poslanci využít všech forem masové politické práce.

Základem práce poslance ve volebním obvodu musí být bezpro střední a trvalý styk s voliči. Poslanec má pracující navštěvovat

V závodech , JZD, úřadech , školách atd. Občané na svých pracoviš tích se budou obracet na poslance s nejrůznějšími politickými, hospodářskými , kulturními a osobními problémy . Má - li být posla nec účinným pomocníkem a rádcem, musí se dobře obeznámit

s pracovním prostředím voličů, s plněním plánu, musí si ověřovat, jak jsou uskutečňována usnesení strany a vlády o zvýšení hmotné a kulturní úrovně pracujících v jeho obvodu a na jednotlivých pra covištích .

Nedostatky, náměty a stížnosti voličů projednává poslanec s ve dením závodu, závodními radami, JZD a pod. Na závažné nedostat

ky upozorní příslušné národní výbory a orgány strany. Dobré vý

sledky a správné metody práce popularisuje mezi svými voliči tak, aby se staly názorným příkladem pro největší počet občanů. Důle žitým úkolem poslanců jako politických a veřejných pracovníků je, aby pracujícím objasňovali význam zákonů a všech opatření strany a vlády , vysvětlovali jim cíle našeho socialistického budo

vání, aby je mobilisovali k socialistickému soutěžení, k rozvíjení 56

novátorského hnutí, k správnému používání sovětských pracovních metod a zkušeností.

Osobní styk poslance s voliči je zdrojem , jenž mu umožňuje po drobnější znalost politické a hospodářské situace v obvodu ; sezna

muje se s názory lidí, má možnost poznávat charakter jejich práce a života, a o to účinněji ve své funkci pracovat.

Další formou úzké spolupráce poslance s voliči je přijímání vo ličů a projednávání jejich stížnosti, upozornění, návrhů a pod. Styk poslance s voliči je třeba také organisovat ve formě posla neckých dnů . Pravidelné poslanecké dny má poslanec v centru svého volebního obvodu , podle potřeby též v jiných místech. Pro

konání poslaneckých dnů určí si poslanec pravidelně termíny tak, aby voliči již předem věděli , kdy a kde se poslanecké dny budou ko

nat. Příslušný národní výbor zajistí pro tento účel vhodnou míst nost .

V poslanecké dny přicházejí voliči k poslanci se svými stížnost mi, dožadují se porady, upozorňují jej na různé problémy v místě jejich pracoviště nebo bydliště. Poslanec je povinen všechny námě ty , připomínky a stížnosti voličů pečlivě prozkoumat , zda jsou.odů vodněné nebo neodůvodněné. Všechny odůvodněné stížnosti a ná

měty vyřizuje poslanec sám na místě nebo je podle jejich charak teru projedná s příslušnými národními výbory nebo stranickými orgány ; v závažných případech se obrací i na ústřední orgány. Poslanec nesmí nechat žádnou stížnost nebo námět bez povši mnutí. Tam , kde jde o stížnosti nebo náměty neoprávnené a ne správné, vysvětlí voliči důvody, proč nelze jeho žádosti či stížnosti

vyhovět. Jde-li o oprávněnou věc, dbá o důsledné vyřízení věci. V každém případě sdělí poslanec voliči , co zařídil. Výkonné orgány národních výborů, jakož i ostatní orgány státní správy jsou povinny s největším urychlením vyřizovat náměty vo

ličů , které jim poslanec sdělil, a vyrozumět poslance o tom , jak byly vyřízeny .

Další důležitou formou masové organisační práce poslanců v ob vodějsou projevy k voličům, schůze , besedy a přednášky. Na těchto

veřejných shromážděních seznamuje poslanec pracující s novými zákony , s usneseními strany a vlády, vysvětluje jim, jaké úkoly z nich plynou pro jejich volební obvod , pro závody , pro JZD a pod . Objasňuje voličům správnost a nutnost těchto usnesení a opatření,

mobilisuje je pro jejich plnění. Důležitou součástí veřejných pro 57

jevů je vysvětlování vnitropolitické a mezinárodní situace ve spo jitosti s denními úkoly občanů.

K upevnění svého spojení s voliči zúčastňuje se poslanec též schůzí v závodech, školách, družstvech a využívá pro své projevy též místního tisku a rozhlasu .

Jednou ze základních povinností poslance je skládat voličům

účty ze své práce ve funkci poslance. To provádí poslanec tím způ sobem, že na veřejných schůzích, na besedách, na schůzích v zá vodech a na pohovorech s občany podává zprávu o své činnosti. Ve zprávě o činnosti , kterou podává poslanec zpravidla po skon čení zasedání Národního shromáždění, informuje své voliče , 'jaké zákony byly v Národním shromáždění projednány, seznamuje je s jejich obsahem a ukazuje, k jakým účelům mají nové zákony sloužit . Správným výkladem zákonů napomáhá poslanec při výcho

vě voličů k dodržování a upevňování zákonnosti jako k jedné z po vinností občanů .

Ve zprávě o činnosti skládá poslanec účty jak ze svého působení v Národním shromáždění, tak i pokud jde o jeho práci ve volebním obvodu . Přitom zejména informuje voliče o tom, jak byly uplatně ny a vyřízeny jejich závažné náměty, připomínky anebo stížnosti . Takto podávaná zpráva jednak dává voličům přehled o aktivitě a zaměření práce poslance , současně však uváděním takovýchto pří kladů provádí poslanec výchovnou práci mezi voliči.

Je prvořadým úkolem poslance, aby získával pro plnění úkolů největší počet voličů, aby je uměl přesvědčit o tom , že dobré vý

sledky práce v obvodě nebudou záviset jen na členech národního výboru nebo poslanci, nýbrž že všechny důležité otázky obvodu jsou věcí všech občanů žijících v obvodě.

Při výkonu své funkce poslanec úzce spolupracuje s národními výbory . Bude se na národní výbory obracet s věcmi svých voličů ,

jsou - li tyto příslušny k jejich vyřizování , a současně bude pomáhat a radit národním výborům ve svém volebním obvodu při řešení konkretních úkolů . Poslanec bude věnovat pozornost tomu , jak ná

rodní výbory zabezpečují stále rostoucí hmotné a kulturní potřeby pracujících a zejména jak zajišťují plnění směrnic X. sjezdu KSČ o rozvoji zemědělské výroby .

Při výkonu své funkce bude mít poslanec možnost poznat, jak se národní výbory starají o potřeby občanů , o zásobováni, školství, zdravotnictví a pod . Své poznatky sděluje národním výborům a radi 58

jim , co dělat ke zlepšení. Mimořádnou pozornost věnují poslanci otázkám zvyšování zemědělské výroby. Spolupráce poslanců s ná rodními výbory má vést k tomu, aby NV se neustále staraly o upev

nění JZD a zvýšení rostlinné a živočišné výroby v družstvech i u drobných a středních rolníků . Poslanec sleduje a pomáhá národním výborům v jejich masové organisační práci mezi voliči , k rozvíjení práce stálých komisí, při vytváření stále širšího aktivu jejich spolupracovníků, při vyřizo vání stížností pracujících . Poslanec se nesmí omezit jen na zjištění

závad, nýbrž musí poukazovat na příčiny nedostatků a navrhnout cestu k jejich odstranění.

Poslanec se může zúčastňovat zasedání národních výborů, po případě i zasedání jejich rad. To mu ovšem nedává právo zasahovat

do rozhodování národních výborů nebo jeho výkonných orgánů, nebo do rozhodování jiných orgánů státní správy. Svou funkci , až na nezbytné výjimky, vykonává poslanec po pra covní době.

Řízení a organisace práce poslanců Práce poslanců v Národním shromáždění je řízena radou poslanců a užším předsednictvem Národního shromáždění. V kraji řídí jejich

práci krajský výbor strany prostřednictvím komunistů v krajském sdružení poslanců.

Krajská sdružení poslanců Všichni poslanci zvolení ve volebních obvodech téhož kraje se sdružují v krajská sdružení poslanců. Na Slovensku vedle po slanců Národního shromáždění jsou členy krajských sdružení též poslanci Slovenské národní rady . Sídlo krajského sdružení poslanců

je v krajském městě, nejlépe na sekretariátě krajského výboru Ná rodní fronty.

Z pravidelné práce v krajských sdruženích mohou být zcela vý jimečně uvolněni jen ti poslanci, jejichž funkce vyžaduje politickou práci v širším měřítku ( vedoucí pracovníci strany a státního apa rátu) . Avšak i tito poslanci musí si zajistit dostatečný styk s voliči

svého obvodu. O uvolnění poslanců od pravidelné práce v krajských 59

sdruženích rozhoduje po stranické linii ÚV KSČ, po státní linii úžší předsednictvo Národního shromáždění.

Krajské sdružení poslanců má své volené řídící orgány, a to před sedu, místopředsedu a tajemníka . Na Slovensku má být místo

předsedou krajského sdružení poslanec SNR . Krajské sdružení koordinuje práci poslanců ve volebních obvo dech. Stará se o to, aby v případě potřeby byli poslanci podle svých schopností a znalostí pověřeni úkoly také v jiném volebným obvodě (na příklad delegováni na projev ) . Tato práce však nesmí být na

úkor práce poslance v jeho vlastním obvodě. Krajské sdružení kon troluje práci poslanců – informuje je o nejzávažnějších celostát

ních a krajských úkolech . Dbá na to, aby poslanci neviděli problémy jen s hlediska svého obvodu , ale aby je i řešili v souvislosti s kraj

skými a celostátními zájmy. Krajské sdružení se podílí na přípra vách jednání výborů a plenárních schůzí Národního shromáždění (SNR ) , zejména jde -li o projednání státního rozpočtu a důležitých zákonů. Zajišťuje, aby poslanci měli k disposici potřebný materiál

a uplatňovali získané poznatky ze své praxe ve volebním obvodu. Důležitým úkolem krajského sdružení poslanců je pomáhat a radit nově zvoleným poslancům při výkonu jejich funkce ve vo lebním obvodu i v Národním shromáždění.

Krajská sdružení poslanců nejsou svolávána pravidelně. Scházejí se zpravidla před zasedáním Národního shromáždění nebo k pro jednání důležitých usnesení strany a vlády nebo k hodnocení práce poslanců v kraji. Schůze krajského sdružení poslanců svolává jeho předseda.

Všichni poslanci v kraji jsou povinni podávat nejméně jednou za čtvrt roku zprávy o své činnosti krajskému sdružení poslanců. Krajské sdružení poslanců pracuje v nejužší součinnosti s kraj

ským výborem Národní fronty, s krajským národním výborem a masovými organisacemi pracujících, zejména s ROH a ČSM. Poslanci se aktivně zúčastňují akcí organisovaných Národní frontou. Infor

mují krajský výbor Národní fronty o problémech dotýkajících se NF, s nimiž se setkali při výkonu své funkce. Věcné náklady krajského sdružení poslanců hradí krajský výbor NF. Sekretariát krajského výboru NF pomáhá krajskému sdružení v organisačně technických otázkách , jako je svolávání schůzí, zho tovování zápisů ze schůzi a pod. 60

Bude účelné, aby předseda krajského sdružení poslanců byl čle nem předsednictva krajského výboru Národní fronty. Rada poslanců Národního shromáždění (SNR ) Politické funkce, které dříve vykonávaly poslanecké kluby a Parlamentní Národní fronta , bude obstarávat rada poslanců , která se skládá z užšího předsednictva NS a z představitelů krajských sdružení poslanců.

Řízení práce poslanců NS a SNR stranickými orgány 1. Vliv strany v Národním shromáždění a ve všech jeho orgánech je uplatňován prostřednictvím stranických skupin. Stranické

skupiny jsou řízeny příslušnými stranickými orgány. 2. V krajích : V krajských sdruženích poslanců se vytvoří stranické skupiny

poslanců KSČ, jejichž členy na Slovensku jsou též komunističtí poslanci SNR . Stranické skupiny odpovídají krajským výborům

strany a jejich byrům za provádění politiky strany v krajských sdruženích . V čele každé stranické skupiny stojí poslanec, pokud možno člen krajského výboru , ustanovený krajským výborem strany.

Stranické skupiny se říší pokyny krajských výborů strany. Byra krajských výborů KSČ seznamuji komunisty v krajských sdruže ních s důležitými stranickými usneseními a otázkami stranicko politické práce v krajích . Za tím účelem je zvou na schůze kraj

ského aktivu, instruktáže a pod. Zajišťují, aby také KNV, KOR a krajské výbory jiných masových organisací informovaly poslance o důležitých opatřeních a podporovaly je při plnění jejich úkolů. Vedoucí stranické skupiny podává o činnosti stranické skupiny a o činnosti krajského sdružení poslanců nejméně jednou čtvrtletně zprávu byru krajského výboru strany. Byro krajského výboru strany dbá toho, aby v krajském sdružení

pracovali aktivně všichni poslanci zvolení v krajích , a to bez ohledu na bydliště a pracoviště poslanců a jejich stranickou příslušnost. 3. Ve volebních ovvodech : 61

Ve volebním obvodě práci poslance usměrňuje OV KSČ. V těch případech, kde volební obvod zahrnuje větší počet obcí, závodů a pod. dvou okresů, je práce poslance usměrňována na základě dohody obou příslušných okresních výborů strany. Poslanec je ve styku s oběma okresními výbory strany, na jejichž území se volební obvod nachází.

Poslanci sousedních obvodů si navzájem pomáhají a koordinují svou práci.

Poslanci KSČ se podle potřeby účastní schůzí okresních výborů , stranických aktivů i důležitých členských schůzí základních orga nisací strany. Byro OV KSČ poslance upozorňuje na místa, kde by

bylo jeho práce třeba , a seznamuje jej s problémy a nedostatky na závodech , JZD a pod .

Též poslancům bezpartijním a příslušníkům jiných stran po skytuje pomoc a radu okresní výbor strany, zejména tím , že ve doucí tajemník okresu je v osobním styku s poslancem , i poslanec bezpartijní a jinostraník musí mít možnost kdykoliv se na vedou cího tajemníka okresního výboru strany obrátit.

Byra OV KSČ dbají, aby poslanci měli plnou podporu okresních národních výborů a místních národních výborů ve svých volebních obvodech .

Poslanci jsou v rámci okresu ve stálém styku s okresním výbo rem Národní fronty. Bylo by účelné, aby zejména poslanci bezpar tijní a jinostraníci byli členy předsednictva okresního výboru Ná rodní fronty. *

Volbou svého poslance projevili mu občané svou důvěru . Důvěra lidu je nejdrahocennější kapitál , s nímž je nutnc pečlivě hospo dařit . Proto poslanec ve své práci musí být vůči lidem otevřený , pravdivý a čestný, být příkladem v práci, jednání a v osobním

ži

votě. Poslanec má mít vřelý vztah k lidu a být neúprosný k jeho nepřátelům . Musí mít neustále na paměti , že jako ústavní činitel plní ve svém obvodě důležitou společenskou funkci a že každý dobrý

výsledek, stejně jako každá chyba, jíž by se dopustil , bude hodno cena nejen vůči jeho osobě, ale též vůči straně a Národnímu shro máždění.

Poslanec pracuje v nejužším spojení se svými voliči . Rozvíjí je 62

jich iniciativu a využívá jí ve své práci, učí se z jejich zkušenosti a získává je pro plnění úkolů při výstavbě socialismu v naší vlasti . Práce poslance, toť úkol čestný a odpovědný. Je proto velkou ctí a povinností poslance, aby důsledně plnil všechny úkoly vyplývající z jeho funkce a dokázal, že je hoden důvěry lidu. I

63

DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ DRUHÉMU SJEZDU ČSM

!

Soudruzi , soudružky , mladí přátelé ! Ústřední výbor Komunistické strany Československa zasílá upřímné soudružské pozdravy II. sjezdu Československého svazu mládeže. Vřelými pozdravy zdraví všechny členy Svazu a veškerou československou mládež.

Československý svaz mládeže za dobu svého trvání vychoval již desetitisíce mladých nadšených a obětavých vlastenců, zapálených budovatelů lidově demokratické republiky. Mladí lidé svou hrdinnou

prací v závodech , na polích i dalších pracovištích , obětavou pří pravou na obranu vlasti v řadách armády a hrdinstvím při ochraně a ostraze našich hranic a socialistického vlastnictví si získali opráv něnou úctu a lásku všeho pracujícího lidu. Mnohým z nich byly pro půjčeny i vysoké řády a vyznamenání.

Období, v němž žijeme, je charakterisováno gigantickým zápasem mírových sil , vedených Sovětským svazem , proti odumírajícímu, ale tím zákeřnějšímu a dravějšímu imperialismu. Tím více však vy stupuje do popředí význam aktivní účasti každého mladého vlas tence v tomto boji . Není při tom pochyb, že semknutá síla nás

všech dobude dalších skvělých vítězství. Vysokým projevem socia listického uvědomění a vlastenectví mladých lidi je každý splněný

a překročený výrobní plán, každá píď nově a lépe obdělané půdy , každý uskutečněný úkol v armádě, ve škole či jinde. V tom se pro mítá úsilí naší mládeže, v tom je pravý výraz uvědomělého boje za mir a oddanosti a lásky k naší drahé lidové demokratické vlasti .

Vysoce záslužným posláním Československého svazu mládeže je pevně semknout a vést veškerou naši mládež a neúnavně ji vy chovávat a zakalovat k tomuto boji . Bezprostřední účast mladých lidí v bouřlivém procesu socialistické výstavby je především vysoce výchovným činitelem , který mládež přetváří a ukovává v nové lidi socialistického typu. Je úkolem Československého svazu mlá deže, aby veškerou svou činností k tomu dále působil , vychovával 64

mládež v duchu vědeckého světového názoru , v oddanosti a ne ochvějné věrnosti k lidově demokratickému zřízení, neúnavně v nich probouzel touhu po poznání a vštěpoval ve vědomí naší mládeže nesmrtelné revoluční učení Marxe, Engelse a Lenina. Bohatým pra menem poučení i hrdého socialistického vlastenectví se pro naši mládež musí stát i slayné revoluční tradice našich národů a život

vynikajících lidí naší vlasti.

Naše mládež má všechny podmínky i prostředky, aby se stala mládeží vysoce vzdělanou, zdravou a zdatnou. Pracující lid od mlá deže právem očekává , aby si s nadšením osvojovala hluboké zna losti ve školách a v učilištích, aby stále prohlubovala své vzdělání a

zvyšovala odbornou kvalifikaci na pracovišti. To je cesta k plnému ovládnutí, využití a dalšímu rozvinutí pokrokové vědy a techniky ve všech oblastech našeho hospodářství, vědy i kultury. To je cesta

směřující k radostnému žití. Náš pracující lid a vysoké zájmy so cialistické výstavby vyžadují, aby se naše mládež stala mládeží krásnou a tělesně zdatnou, dobře připravenou k práci i obraně vlasti. X. sjezd Komunistické strany Československa vyznačil velko

rysé perspektivy dalšího postupu socialistické výstavby v naší zemi. Mládež je povolána, aby její neutuchající úsilí a tvůrčí ini ciativa byly soustředěny k uskutečňování vytyčených smělých cílů, aby byly zaměřeny především na rozhodující úseky našeho hospo dářství. Ještě ve větší míře než dosud se má naše mládež zařazovat

do předních řad budovatelů socialismu, učit se hospodárnosti, znát a v praxi uplatňovat pokrokové způsoby práce a v masovém mě řítku vstupovat do ušlechtilého socialistického soutěžení. Česko

slovenský svaz mládeže je povolán, aby vedl veškerou naši mládež

především k aktivnímu a trvalému zapojení na nejdůležitějším a nejobtížnějším úseku naší socialistické výstavby, jako jsou doly, zemědělství, stavebnictví a další. To nechť se pro naši mládež stane věcí cti a hrdinství.

Před československou mládeží se otvírají netušené a světlé per

spektivy. Je úkolem Československého svazu mládeže neúnavně za palovat a vést veškerou naši mládež tak, aby všechny veliké úkoly, které před námi stojí, byly splněny a smělých cílů dosaženo. Čes koslovenský svaz mládeže svou dosavadní prací a úsilím dokázal ,

že je schopen foto své vysoce čestné poslání splnit . Vyžaduje to však, aby dále důsledně pokračoval při odstraňování a vymyco vání všech nesprávných metod ve své práci, aby neustále rozšiřoval 5 Od X. do XI. sjezdu

65

a upevňoval jednotu svých řad , zesiloval a zvyšoval svůj vliv na veškerou naši mládež. Houževnatě je nutno především rozšiřovat

a upevňovat živé spojení Svazu s nejširšími masami veškeré mlá deže . Více péče a starostlivé pozornosti nechť Československý svaz mládeže také věnuje své nové a nejmladší směně - pionýrské orga nisaci .

Velikou posilou a pomocí v práci Svazu bude, když ještě dů

sledněji bude čerpat poučení z bohatých a osvědčených zkušeností sovětského Všesvazového leninského komunistického svazu mlá deže .

Komunistická strana Československa a všechen náš pracující lid

mají neochvějnou důvěru v naši mládež, v její sílu a tvůrčí aktivitu. Jsou přesvědčeni, že pod vedením Československého svazu mládeže všechna mládež bude ještě houževnatěji bojovat za dosažení dalších

úspěchů při socialistické výstavbě, pro zachování míru a při po silování obranyschopnosti naší země.

Ať žije naše mládež a jeji Československý svaz mládeže ! Ať žije zářný příklad pro naši mládež

Všesvazový leninský

komunistický svaz mládeže !

Sláva naší drahé lidově demokratické Československé republice ! Kupředu a směle ke šťastnému životu našeho lidu, k dalšímu

rozkvětu naší socialistické vlasti ! Praha 4. února 1955 . ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

66

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VYBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 10.- 11 . ONORA 1955

Ve dnech 10. a 11. února 1955 se konalo v Praze plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ústřední výbor projednal referát soudruha Viliama Širokého o současném stavu a dalším rozvoji našeho zemědělství a práci strany na vesnici. V diskusi vystoupilo 22 soudruhů. Závěrečné slovo měl soudruh Antonín Novotný. Ústřední výbor schválil referát soudruha Viliama Širokého a přijal usnesení k dalšímu plnění směrnic X. sjezdu Ko munistické strany Československa o podstatném zvýšení zemědělské výroby .

67

O PLNĚNÍ SMĚRNIC X. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKO SLOVENSKA PRO PODSTATNÉ ZVÝŠENÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V NEJBLIŽŠICH DVOU TŘECH LETECH USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ Z 11. ÚNORA 1955

Plenum Ústředního výboru Komunistické strany Československa zjišťuje, že směrnice X. sjezdu strany pro podstatné zvýšení země dělské výroby v nejbližších dvou třech letech jsou neuspokojivě plněny a že nebylo dosud dosaženo potřebného obratu v rozvoji zemědělské výroby.

Podzimní práce v loňském roce přes neobyčejně příznivé pod mínky nebyly včas provedeny. Nebylo využito v dostatečné míře možnosti zlepšit zásoby krmiv pro zimní období. Osev ozimů byl

proveden s velkým zpožděním . Podzimní orba nebyla dokončena při současném nevyužití traktorů a ostatních mechanisačních prostřed ků . Rozpis plánu zemědělské výroby byl proveden opožděně a ne zajisti plánované osevní plochy. Nebylo dosaženo plánovaného roz šíření plochy orné půdy. Nejsou plněny směrnice X. sjezdu o po sílení zemědělství pracovními silami a odborně kvalifikovanými kádry. Plán investiční výstavby zemědělství zůstal vážně nesplněn . Není plněn plán zimních oprav zemědělských strojů, zejména páso vých traktorů .

Práce ministerstva zemědělství, krajských , okresních i místních národních výborů je stále nedostatečná. Ani všechny orgány a orga

nisace strany si plně neosvojily linii X. sjezdu strany v zemědělské otázce, a proto s potřebným elánem nevedou masy pracujících k plnění velikých úkolů v rozvoji zemědělské výroby. Současný stav zemědělské výroby je brzdou rozvoje národního

hospodářství a zejména pak dalšího růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva. Komunistická strana Československa a vláda republiky vytvo

řily v uplynulých letech spolehlivé předpoklady rychlého rozvoje výrobních sil našeho zemědělství a tím i rozvoje zemědělské výroby.

Máme nyní mohutný a technicky vyspělý těžký průmysl, zejména strojírenský, který je pevným základem rozvoje celého národního 68

hospodářství a který je schopen povznést zemědělskou výrobu na

vysokou technickou úroveň. Rozvojem jednotných zemědělských družstev byly položeny trvalé a pevné základy socialismu na ves nici . Jednotná zemědělská družstva se spolu se státními statky vý

znamně podílejí na zemědělské výrobě. V posledních letech byla provedena řada závažných opatření v oblasti výkupních a nákup ních cen, výkupních norem, finanční a úvěrové pomoci zemědělství,

zvýšení investiční výstavby atd. Rozsáhlá snížení státních malo obchodních cen spotřebního zboží, zejména průmyslového, neoby čejně zvýšila reálné důchody zemědělského obyvatelstva. Všechna tato opatření zvýšila hmotný zájem zemědělců na zvýšení země dělské výroby .

Jestliže pak přes všechny tyto příznivé podmínky nebylo v roz voji zemědělské výroby dosaženo dosud obratu, jsou příčiny pře

devším v nesprávném chápání politických a ekonomických otázek zvyšování zemědělské výroby a upevňování svazku dělníků a rol níků. Je podceňována nevyhnutelnost pevného svazku dělníků s malými a středními rolníky při výstavbě socialismu a při zvyšo vání zemědělské výroby. Otázka svazku dělnické třídy se všemi

malými a středními rolníky bývá zužována na svazek dělnické třídy s družstevními rolníky. Nebyla důsledně pochopena prvořadá důle

žitost hospodářskoorganisatorské práce, zaměřené na zvýšení pro duktivity práce, na zvýšení hektarových výnosů a užitkovosti do bytka.

Uvedené vážné nedostatky v našem zemědělství takto převažují nad některými dílčími zlepšeními , kterých se podařilo dosáhnout v uplynulém roce , na př. v kultivaci a zvýšení hektarových výnosů

cukrovky, ve zvýšení jatečné váhy dobytka, ve snížení hynutí telat a selat, ve zvýšení porodnosti prasnic a růstu stavů prasat. I

Ústřední výbor Komunistické strany Československa , vycházeje z prvořadé důležitosti hospodářskoorganisátorské práce pro rozvoj zemědělské výroby, schvaluje referát soudruha V. Širokého k sou

časnému stavu a dalšímu rozvoji našeho zemědělství a k práci stra ny na vesnici , a stanoví :

1. Považovat za úkol základní důležitosti , aby každý místní ná 69

rodní výbor, každý okresní národní výbor, každá strojni à trakto rová stanice a každý státní statek zajistil v letošních jarních pracích řádné obdělání celé plánované plochy orné půdy. Podstatný význam s hlediska rozšíření plochy orné půdy a zvýšení zemědělské

výroby má využití velkých půdních reserv v pohraničních okre sech. K tomu nutno vybudovat a dosídlit za vydatné pomoci pracu

jicího lidu z vnitrozemí, a zejména mládeže, především ty po hraniční okresy, které mají nejlepší

podmínky pro vysokou

zemědělskou výrobu.

2. Řádně využívat k zemědělské výrobě každého kousku půdy znamená hospodařit co nejintensivněji, zabezpečit trvalý růst hek tarových výnosů. To znamená dosáhnout již v letošním roce důle žitého pokroku ve zvyšování úrodnosti našich půd a využívat k tomu všech zdrojů organických i umělých hnojiv. Dosáhnout v letošním roce, aby všechny polní práce byly provedeny kvalitně

a v agrotechnických lhůtách. Zajistit dodávky osiva a sadby vyso ké kvality podle potřeb jednotlivých oblastí. Dosáhnout v letošním roce podstatného rozšíření krmivové zá

kladny v zájmu zvýšení a zkvalitnění živočišné výroby. Za tím účelem využít pro zvýšení krmiv každého kousku půdy, skoncovat se zanedbáváním krmných plodin a věnovat zvlášť velkou pozor

nost kukuřici a bramborám , zabezpečit bezpodmínečně splnění úkolů v ošetřování a hnojení luk a pastvin , důsledně uvést do ži vota zásadu vytvoření vlastní krmivové základny v každém jed

notném zemědělském družstvu , v každé obci a v každém státním statku , dát do pořádku hospodaření s centrálními fondy krmiv,

zabezpečit plánované rozšíření a zkvalitnění silážování, rozšiřovat osev meziplodin a strniskových směsek. Zajistit dostatečné zásoby krmiv pro příští zimní období a vytvářet reservy krmiv. Současně se starat o nejlepší využití krmiv a zavádět správnou krmnou techniku. Věnovat se intensivněji zvyšování kvalifikace zootech nických kádrů a podstatně zvýšit úroveň veterinární služby. Podstatně zlepšit vědecký výzkum základních otázek zemědělské výroby a organisovat rychlé rozšiřování jeho výsledků do praxe. V nejširší míře uplatňovat nové agrotechnické a zootechnické me tody v zemědělské výrobě. Organisačně vybudovat a podstatně zlepšit zemědělskou výrobní propagaci.

3. Pokládat všestranné zlepšení práce strojních a traktorových 70

stanic a podstatné zvýšení jejich úlohy při zvyšování zemědělské výroby v jednotných zemědělských družstvech a u jednotlivě hos

podařících rolníků za rozhodující cestu ke zvýšení kulturně tech nické úrovně a produktivity zemědělské práce, za hlavní nástroj převádění zemědělství na socialistickou kolej . Ke zlepšení dnešního stavu je třeba :

ve všech strojních a traktorových stanicích soustavně zvyšovat organisační úroveň práce, zajistit vysokou průmyslovou kulturu v péči o stroje ;

organisovat práci strojních a traktorových stanic, zejména již

jarní práce tak, aby traktory pracovaly ve dvou směnách ; rozšířit pomoc individuálně hospodařícím malým a středním rol níkům ;

zajistit za pomoci stranických orgánů a orgánů Revolučního od borového hnutí převod kvalifikovaných odborníků - traktoristů,

opravářů, agronomů a inženýrů do strojních a traktorových stanic. Je ctí a vlasteneckou povinností pracovníků strojních a trak torových stanic, aby plánované úkoly pro rok 1955 a další úkoly v obdělání ladem ležící půdy byly splněny. 4. Dosáhnout rychlého zlepšení v náboru pracovních sil do země dělství. Za tím účelem učinit z náboru pracovních sil do zeměděl ství záležitost celé Národní fronty, všech pracujících . Přejít od nářky na obtíže ke konkretní přesvědčovací a získávací práci a vy

cházet přitom z potřeb jednotlivých STS, státních statků a jed notných zemědělských družstev a mobilisovat v první řadě místní možnosti doplnění pracovních sil. Pro vedení a řízení náborové práce zřídit v okresech a krajích politické komise v čele s tajemníky krajských a okresních výborů strany pro průmysl jako předsedy, které by se ve své práci opíraly

o aktivní pomoc celé Národní fronty. Zvláštní péči věnovat získání pracovních sil pro dosídlení po hraničí a využít přitom zejména iniciativy Československého svazu mládeže.

5. Státní statky musí svou úlohu spatřovat v tom, aby byly skutečně vzorem vysoce mechanisovaného zemědělství, pracujícího v souladu s nejnovějšími poznatky zemědělské vědy. Státní statky musí být vzorem i v podstatném zvyšování produktivity práce a snižování nákladů na jednotku výroby. Musí dále široce rozvi

nout a na vyšší úroveň pozvednout šlechtitelskou a plemenářskou 71

práci a v tomto úsilí vidět jeden ze svých významných úkolů , který

jim připadá jako průkopníkům vysoce produktivního zemědělství. Státní statky musí skoncovat s lhostejným poměrem k úkolu rozšířit zemědělskou půdu o větší neobdělané půdní celky, zejmé na v pohraničních okresech . V zájmu zvýšení výroby musí státní statky lépe rozestavovat využívat pracovní síly, které mají k disposici, a lépe organisovat a

práci ve výrobě. Na státních statcích třeba zvýšit úroveň státní a pracovní discipliny a zaměstnance vést k uvědomělému poměru k socialistickému vlastnictví .

6. Mimořádně důležitou otázkou s hlediska další socialistické vý

stavby na vesnici a významnou otázkou i s hlediska podstatného zvýšení tržní výroby je otázka vnitřního upevnění jednotných ze mědělských družstev a jejich dalšího rozvoje. Většina jednotných zemědělských družstev představuje velké hospodářské jednotky se složitými výrobními, technickými, orga

nisačními a finančními problémy, a proto potřebuje kvalifikovanou pomoc při řešení svých problémů. Orgány zemědělské správy musí proto vniknout do ekonomiky každého družstva a pomoci družstev nikům dosáhnout vyšší organisačně technické úrovně. Hlavní činitele upevnění a dalšího rozvoje jednotných zeměděl ských družstev třeba spatřovat v pozvednutí technické úrovně vý roby, zejména v mechanisaci pěstování okopanin a v mechanisaci živočišné výroby a vé výstavbě stájí a ostatních společných zaří zení, která také pomůže odstranit zaostávání živočišné výroby. Ruku v ruce s tím třeba zvyšovat politickou a odbornou kvalifikaci členů družstev a zvláště jejich vedoucích funkcionářů a posílit družstva novými pracovními silami, zejména z řad mládeže, ven- . kovských žen a pracovníků ostatních odvětví národního hospo dářství.

Třeba vycházet ze zásady, že úspěchy, kterých jednotná země dělská družstva dosahují ve zvyšování výroby a životní úrovně svých členů , jsou i předpokladem dalšího početního růstu jednot ných zemědělských družstev. Jednotná zemědělská družstva musí v praxi ukazovat individuálně hospodařícím rolníkům přednosti družstevní velkovýroby.

7. Dosáhnout splnění zvýšených úkolů v zemědělské výrobě mož no jen tehdy, bude -li využito velkých reserv ve všech sektorech 72

zemědělství, to znamená i u dosud individuálně hospodařících rol niků. Podporovat výrobní úsilí individuálně hospodařících drob ných a středních rolníků, zajistit jim pomoc STS, zvýšení dodávek

umělých hnojiv, drobných strojů a nářadí, stavebních hmot, úvěr atd . je třeba nejen s hlediska bezprostředního národohospodář ského zájmu na zvýšení zemědělské výroby, nýbrž i proto, že to odpovídá zájmu upevnění svazku dělnické třídy se všemi pracuji cími rolníky, a proto, že politika podpory výrobního úsili indivi

duálně hospodařících rolníků a jejich trpělivé a přátelské názorné přesvědčování o výhodách socialistické velkovýroby je jedině správnou cestou jejich získání pro vstup do jednotného zeměděl ského družstva.

8. Všenárodní vlastenecký úkol zvýšení zemědělské výroby vyža

duje všestrannou pomoc všech pracujících, především dělnické třídy. Ústřední výbor obrací proto pozornost dělníků a techniků, především ve strojírenství, v chemickém , hutním a stavebnim prú myslu, na včasné a kvalitní splnění úkolů pro zemědělství. Dále

doporučuje vedoucím orgánům ROH , aby zmnohonásobily svou péči a pozornost zvyšování zemědělské výroby a zvláště organiso valy rozvoj socialistického soutěžení na státních statcích a stroj

ních a traktorových stanicích a na základě vzájemných smluv za bezpečily rozšíření patronátní činnosti závodů nad jednotnymi zemědělskými družstvy a vesnicemi. 9. Všestranná péče o vzestup zemědělské výroby spolu se sniže ním dodávkových norem a dalšími opatřeními, která byla vládou

v roce 1954 provedena, musí vést k pravidelnému plnění plánova ných výkupních úkolů se strany rolníků a družstev . Je vlastenec kým úkolem pracujících v zemědělství účinněji přispívat ke zvyšo

vání životní úrovně všeho lidu. Je třeba dosáhnout, aby výkupní orgány se oprostily od byrokra

tickoadministrativních metod práce, zlepšenou politickoorganisační činností zabezpečily plnění výkupních plánů a účinněji pomáhaly zemědělské výrobě. Ústřední výbor upozorňuje stranické a státní orgány na Sloven

sku na obzvlášť velké reservy, v zemědělské výrobě na Slovensku a na vážné nedostatky v plnění výkupních úkolů u všech země

dělských plodin a živočišných výrobků a žádá, aby tyto nedostatky byly mnohem rozhodněji odstraňovány. 73

10. Důležitou úlohu při aktivisaci výrobního úsilí družstevníků i jednotlivě hospodařících rolníků musí sehrát národní výbory. Jde o to, aby členové národních výborů aktivně pracovali mezi

zemědělci, aby byla aktivisována činnost zemědělských komisí ná rodních výborů, aby byla organisována iniciativa vesnických žen,

aby se národní výbory obklopily širokým aktivem z řad pracují cich rolníků. Zejména okresní národní výbory musí podstatně zlepšit svou

práci na základě znalosti konkretniho stavu zemědělské výroby v každé obci.

Krajské národní výbory musí zabezpečit , aby ve všech okresech

byla hospodářskoorganisátorská práce zemědělských správ na po třebné úrovni, musí proto soustavně kontrolovat a vést práci okre sů a poskytovat jim potřebnou pomoc .

11. Odstranit dosavadní neuspokojivý stav v plnění směrnic X. sjezdu strany pro podstatné zvýšení zemědělské výroby v nej bližších dvou třech letech je možné za předpokladu, že se podaří

podstatně zlepšit stranickopolitickou práci na vesnici . To vyžaduje, aby všechny stranické orgány a organisace, ze jména pak okresní výbory strany, do všech důsledků pochopily

historický význam směrnic X. sjezdu, aby přešly od všeobecného řešení problémů na vesnici ke konkretnímu řízení založenému na hlubokém poznání problémů. S ohledem na závažnost otázek zvy šování zemědělské výroby je nutno určovat pro práci na vesnici politicky nejvyspělejší kádry, posílit okresní výbory strany schop

nými a stálými instruktory, kteří jsou na vysoké politické a orga nisační úrovni .

Na základě jednání ÚV KSČ bude organisována široká objasňo vací kampaň k správnému chápání politických a ekonomických otázek zemědělské výroby. Je třeba rozvinout výrobně ekonomic

kou propagandu přímo na vesnici, vést účinnou agitaci za splnění

a překračování plánovaných úkolů. Na této kampani se musí daleko aktivněji podílet všechen tisk, především Rudé právo. Stranické organisace na vesnici musí na základě rostoucí akti

vity rolníků při zvyšování zemědělské výroby soustavně získávat nejlepší z nich do řad strany a neustále posilovat vliv a působení strany v masách rolníků.

74

1

II

Ústřední výbor ukládá krajským a okresním výborům strany

a základním stranickým organisacím , ministerstvům zemědělství a výkupu, krajským , okresním a místním národním výborům a dalším příslušným hospodářským orgánům, aby iniciativně, opi rajíce se o směrnice X. sjezdu KSČ , rozpracovaly a důsledně za bezpečily plnění všech těchto úkolů .

Ústřední výbor očekává od všech stranických organisací a od všech komunistů, že budou nejaktivnějšími bojovníky za zvýšení

zemědělské výroby, že rozvinou v družstvech, na strojních a trak torových stanicích , státních statcích a na všech vesnicích a v zá

vodech velikou iniciativu za splnění tohoto všenárodního úkolu. K uskutečnění těchto úkolů je nezbytné široce rozvinout na po

čest 10. výročí osvobození naší republiky Sovětskou armádou so cialistické soutěžení a vlastenecké závazky k úspěšnému provedení

jarních prací, k obdělání veškeré půdy, ke zvýšení hektarových výnosů a užitkovosti hospodářských zvířat , za zvýšení produktivity

práce a intensity zemědělské výroby.

Splněním směrnic 8. sjezdu o podstatném zvýšení zemědělské výroby v nejbližších dvou až třech letech při současné všemožné péči o rozvoj těžkého průmyslu

tohoto základu rozvoje celého

národního hospodářství – upevníme ekonomickou sílu naší vlasti, zaručíme neustálý růst hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu.

Splnění směrnic X. sjezdu je rozhodující podmínkou dalšího upev nění politického základu naší lidově demokratické moci – svazku dělníků a pracujících rolníků, a tím i dalšího významného posílení vnitřní síly a pevnosti našeho státu. Ústřední výbor je pevně přesvědčen , že všechen lid , naši dělníci , rolníci a inteligence, pod vedením naší strany s opravdovým el

nem se pustí do práce a úspěšně zvládne tyto velké úkoly.

75

ZPRÁVA O SPOLEČNÉM ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A VLÁDY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ 29. BŘEZNA 1955

Dne 29. března 1955 konalo se v Praze společné zasedání Ústřed ního výboru Komunistické strany Československa a vlády repu bliky Československé, které se zabývalo opatřeními k dalšímu zvý

šení životní úrovně pracujících. Ústřední výbor KSČ a vláda projednaly a schválily referát sou družky Ludmily Jankovcové k těmto otázkám a přijaly tato usne seni ,

1. usnesení o snížení maloobchodních cen spotřebního zboží od 1. dubna 1955,

2. usnesení o úpravě platů mistrů, učitelů vysokých škol a prů myslových škol a vedoucích lékařů.

Závěrečné slovo na zasedání pronesl soudruh Antonín Novotný.

76

O SNÍŽENÍ MALOOBCHODNÍCH CEN SPOTŘEBNÍHO ZBOŽI USNESENÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A VLÁDY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ Z 29. BŘEZNA 1955

Ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda Republiky československé rozhodly na základě výsledků dosaže ných v rozvoji průmyslové výroby provést další , čtvrté snížení maloobchodních cen spotřebního zboží. Tímto opatřením dále vzrostou reálné mzdy a příjmy pracujících , zvýší se jejich životní

úroveň a dále se upevní československá měna . Snížení malo obchodních cen se provádí u více než 16.000 druhů zboží. Obyva telstvo tím získá v průběhu jednoho roku při nákupu zboží 1,3 mi liardy Kčs.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda Re publiky československé se usnesly : A. Snížit od 1. dubna 1955 státní maloobchodní ceny potravinář -

ského a průmyslového zboží u hlavních skupin v průměru takto : Snížení cen

Snížení cen v %

1. Tuky: Rostlinné tuky

10

z toho stolní rostlinný tuk

v %

Plnotučné kondensované kakao

4. Čaj:

9,7

10

z toho gruzínsky balený jemný rostlinný tuk Smetol

13,8

ztužený pokrmový tuk se sádlem

jedlý olej Luj 2. Rýže:

9,7

jakosti

10,7 8,5 8,7 15,8

Plnotučné kondensované slazené mléko

9.3

čínský I. jakost balený 10 čínský II. jakost balený 11,1 5. Pivo :

7,9

10

z toho rýže výběrové rýže 1. jakosti 3. Mléčné výrobky:

12,5

17,1

z toho pivo 100 sudové pivo 120 sudové ( mimo Prazdroj ) pivo 120 Prazdroj

20

15

5

6. Bavlněné tkaniny: Šatovky, zástěroviny a prádlové tkaniny pestře tkané

10

77

Snížení cen v %

Šatovky, zástěroviny a prádlové tkaniny jedno barevné a potištěné

Prací kordy a duvetiny Manšestry

Pláštové tkaniny Damašky a sypkoviny

Kanafasy a povlakové véby 7. Lněné tkaniny : Prostěradloviny a poyla. kové véby Damašky

Ručnikoviny a utěrkoviny

6 21 9

15

15

Ručníky a ubrusy Iněné Sypky bavlněné

20

13 8

z kůží s vlysem

13 12 8

8

tilaku a koženky Kabelky z plastiku Kufry kožené a textilní Rukavice z vepřovice 15. Chemické výrobky : Mýdlo toaletní a holicí Mýdlo jádrové s obsahem

50 % mastných kyselin 10

20 5

12

prachové Přikrývky prošívané

13

10

10

20

30

Zubní pasty

Voňavky Kolinské, pleťové, vlasové vody, a rtěnky 16. Zařízení pro domácnost: Dřevěný nábytek z toho kuchyně čalouněné nábytkové soupravy

Rozhlasové přijimače středních a malých typů

nové, umělohedvábné

27

Dámské punčochy stan. dardní, bavlněné

19

Elektrické pračky Elektrické chladničky Vyssavače

Dámské punčochy koto

10 20 15 15

10 17,8

Mýdlo jádrové s obsahem 13,2 62 % mastných kyselin Mýdlové prášky s obsahem 17,5 10 % mastných kyselin Mýdlové prášky s obsahem 12 15 % mastných kyselin

15

hladké

5 10

14 , Galanterie kožená a z umělých hmot: Aktovky z vepřovice, ko ženky, textilu a umělých hmot

Soupravy pro dětské

78

water

Kabelky z vepřovice, plas.

6 12

kočárky 12. Punčochy a ponožky : Dámské punčochy silonové,

boxu , nubuku, proofu

obuv těžká

Šátky bavlněné Přikrývky vlněné Přikrývky prošívané vatové dětské

ková obuv z hovězího

Pánská a dámská sportovní

10. Prádlo :

11. Kusové textilní zboží: Prostěradla Iněná

Pánská a dámská vycház

6

Pracovní obleky z bavlně. Dámské prádlo silonové

19

13, Obuv:

Pánské oblekové, plášťové

ného kepru

v %

Vigoňové ponožky

8. Vlněné tkaniny :

a zimníkové tkaniny poloviněné 9. Svrchni u pracovní oděvy : Hubertusy Svrchní oděvy dětské, vlněné a bavlněné

Snížení cen

15 10

10

5 7 8 9 10

12,4 30

Snížení cen

Snížení cen v %

Elektrické kuchyňské roboty

Kamna smaltovaná Sporáky smaltované Kovové nádobí smaltované Kovové nádobí hlinikové

25 20 15

16,3 15

17. Hodiny, hodinky a klenoty :

Hodiny kuchyňské a pokojové Hodinky náramkové a kapesní Šperky zlaté

10,2 8,8 3

18. Hračky : Hračky textilní

Hračky dřevěné Tříkolky a koloběžky Dětská šlapací auta

19. Sportovní potřeby: Lyže lepené a saně

10

Rybářské pruty štípané 20. Tabákové výrobky a kuřácké potřeby: Tabák lulkový » Monopol« a cigaretový bulharský Doutníky Kuřácké potřeby

21. Zemědělské potřeby: Dřevěné putny Dřevěné škopky Dřevěné ruční vozíky

25

15 10 11 10 5

10

Košíkářské výrobky

Šperky stříbrné zdobené granáty Alpakové stolní soupravy a příbory

v%

Tlumoky

19,2 25

2 orobince a slámy Košikářské výrobky

10 15

z proutí

Koňské postroje 10,5 7,2 9 16

10

15

22. Jiné primyslové zboží: Psací stroje Fotografické přístroje Gramofonové desky dlouhohrajici

Skleněné figurky

20 10 10 30

B. Přikázat ministru vnitřního obchodu zavést nové ceníky stát nich maloobchodních cen ve všech obchodnich prodejnách a zá vodech společného stravování.

1

79

O ÚPRAVĚ PLATÚ MISTRŮ, UČITELŮ VYSOKÝCH ŠKOL A PRŮMYSLOVÝCH ŠKOL A VEDOUCÍCH LÉKAŘŮ USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A VLÁDY

REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ Z 29. BŘEZNA 1955

Ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda republiky Československé, vycházejíce ze směrnic X. sjezdu Ko munistické strany Československa, rozhodly provést opatření k od stranění nedostatků v odměňování mistrů, učitelů vysokých škol a průmyslových škol a vedoucích lékařů .

Ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda re publiky Československé se usnesly : A. Provést s účinností od 1. dubna 1955 úpravu platů mistrů, učitelů vysokých škol a průmyslových škol a vedoucích lékařů takto :

1. 47.240 mistrům ve výrobě zvýšit základní plat a prémie v prů měru o 152 Kčs měsíčně ; tím zvýšit jejich platy vcelku o 86 mi lionů Kčs ročně,

2. a) 7760 učitelům vysokých škol zvýšit platy v průměru o 279 Kčs měsíčně ; tím zvýšit jejich platy vcelku o 26 milionů Kčs ročně,

b) 880 ředitelům a učitelům theoretických odborných předmětů

na průmyslových školách zvýšit platy v průměru o 427 Kčs mě síčně ; tím zvýšit jejich platy vcelku o 4,5 milionu Kčs ročně, 3. 2700 vedoucím lékařům zvýšit platy v průměru o 150 až 300 Kčs měsíčně podle zastávané funkce a 5800 sekundářům v lůž

kových zdravotnických zařízeních poskytnout odměny za noční a nedělní pohotovostní služby v průměrné částce 160 Kčs ; tím zvýšit jejich platy vcelku o 16,5 milionu Kčs ročně. B. Uložit předsedovi vlády, aby toto usnesení provedl.

80

POKYNY ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ K ŘÍZENÍ KOMUNISTŮ V NÁRODNÍCH VÝBORECH ORGÁNY A ORGANISACEMI KSČ USNESENÍ Z 26. DUBNA 1955

Národní výbory jako místní orgány státní moci mají důležitou úlohu v boji za vybudování socialismu v naší vlasti . Jejich posláním

je v obvodu své působnosti neustále mobilisovat nejširší masy pra cujících k plnění úkolů vytyčených komunistickou stranou a vládou na všech úsecích naší hospodářské a kulturní výstavby. V národních výborech nachází svůj praktický výraz politika svazku dělníků a

rolníků, bloků komunistů s bezpartijními a příslušníky ostatních politických stran, sdružených v Národní frontě. Prostřednictvím národních výborů zúčastňují se pracující v každé obci aktivně na správě státu .

Význam národních výborů vystupuje do popředí v souvislosti s plněním závažných úkolů vytyčených X. sjezdem strany. Zvláště plnění směrnic X. sjezdu k podstatnému zvýšení zemědělské vý

roby do značné míry závisí na dobré práci národních výborů, jejich rad a zemědělských správ. Každodenní mobilisace pracujících, zvláště na vesnici, k plnění sjezdových směrnic k rozvoji zeměděl ství je nyní hlavním úkolem národních výborů všech stupňů. Sou

časně jde o to, aby národní výbory zkvalitňovaly a rozšiřovaly služby obyvatelstvu zdokonalováním práce podniků místního hos podářství, lépe se staraly o školství a rozvoj kultury, a tak pomá haly zabezpečovat rostoucí hmotné a kulturní potřeby pracujících .

Květnovými volbami byl učiněn významný krok ve výstavbě ná rodních výborů. Do NV byli zvoleni přední pracovníci ze všech vrstev našeho lidu , kteří se ve své činnosti opírají o jeho důvěru . Volbami a zákony o národních výborech byly vytvořeny příznivé

podmínky, aby národní výbory plně rozvinuly hospodářskoorgani sační a kulturně výchovnou činnost k zajištění úkolů X. sjezdu KSČ.

Přesto však národní výbory plní svou organisátorskou úlohu do sud nedostatečně. Hlavní příčina tohoto stavu spočívá ve slabém vedení národních výborů krajskými a okresními výbory a základ 6 Od X. do XI . sjezdu

81

nimi organisacemi strany a v nedostatečném pochopení významu NV a jejich úkolů . Nedostatky ve stranickém řízení národních vý

borů vedou k tomu, že NV slabě rozvíjejí masovou organisační práci, málo mobilisují občany, zejména členy JZD, drobné a střední

rolníky, pracovníky STS, státních statků a zemědělské odborníky pro plnění úkolů zemědělské výroby. V důsledku slabého stranic

kého vedení vázne činnost stálých komisí a nepodařilo se také plně rozvinout práci členů národních výborů ve volebních obvodech . Národní výbory, zejména na vesnicích, slabě rozvíjejí činnost vý

borů žen a málo se starají, aby výbory žen za pomoci širokého aktivu získávaly ženy pro plnění úkolů v zemědělství. Kromě toho jsou nejasnosti a vážné nedostatky v hospodářskoorganisatorské

činnosti rad , správ a odborů, které mnohdy vedou i k porušování svazku dělníků a rolníků.

Úspěšné plnění směrnic X. sjezdu národními výbory zejména na zemědělském úseku proto vyžaduje podstatné zlepšení řízení ná rodních výborů všemi stranickými orgány a organisacemi, které

musí pomoci k odstranění dosavadních nedostatků , k upevnění spojení NV s lidem a ke zlepšení jejich organisátorské a výchovné práce v masách .

a

Okoly stranických orgánů a organisací při přípravě zasedání NV Povinností stranických orgánů a organisací je národní výbory správně politicky vést , dbát na správný obsah jejich práce . Vycho vávat je k tomu, aby řádně plnily funkce místních orgánů státní moci a správy, aby iniciativně bojovaly za uskutečnění politiky strany a vlády, za dodržování socialistické zákonnosti .

Stranické orgány a organisace se především starají o dobrou přípravu a vysokou úroveň zasedání NV. Zasedání NV je základní formou , v níž národní výbor pracuje a vykonává svou mocenskou

funkci. Na zasedáních konaných v pravidelných lhůtách projedná vají a řeší členové NV důležité úkoly spojené s uskutečňováním

politiky strany a vlády v obvodu působnosti NV. Přijímají usnesení, na jejichž základě členové NV, stálé komise a výkonné orgány NV za pomoci aktivu mobilisují široké masy pracujících ke splnění těchto úkolů . Zasedání NV je proto současně účinným nástrojem rozvíjení iniciativy a aktivity pracujících. 82

Zasedání připravuje rada národního výboru. Přípravu každého zasedání národního výboru projednává příslušný stranický orgán nebo organisace strany . Návrh na svolání zasedání NV předkládá

předseda NV (není -li členem strany , jiný člen rady - komunista) po dohodě s ostatními členy strany v radě NV. Návrh na svolání zasedání NV má obsahovat zejména program zasedání , návrh na usnesení NV , politickoorganisační zajištění plnění usnesení, v němž jsou zejména určeny konkretní úkoly členů NV , které mají plnit ve volebních obvodech , a zásady příprav zasedání.

Při projednávání návrhu programu zasedání NV krajské a okresní výbory, společné místní výbory nebo výbory organisací strany zejména zhodnoti , zda vzhledem k politické a hospodářské situaci v obvodu působnosti NV jsou správně voleny a řešeny otázky, které má zasedání projednávat .

U zvlášť závažných otázek je nutné, aby v orgánech strany byly projednávány buď these, nebo celý text referátu, který má být na zasedání NV přednesen .

Stranické orgány dále dbají, aby návrh na usnesení NV byl kon kretní a přesny , neboť zasedání NV ukládá úkoly nejen radě NV a národním výborům nižšího stupně, ale určuje také, co jednotlivi členové NV mají ke splnění usnesení provést ve svém volebnim obvodě. Návrh na usnesení projednany stranickými organisacemi se pak na zasedání NV doplní o dobré náměty z diskuse. Úroveň zasedání NV závisí na jeho přípravě. Stranické orgány

a organisace proto projednávají zásady politickoorganisačních pří prav zasedání NV. Při tom je důležité, aby příprava zasedání ná rodního výboru nebyla jen záležitostí členů rady NV , nýbrž aby se přípravy účastnil široký aktiv pracovníků . Podklady ke zprávě a návrhu na usnesení připravují podle pokynů rady příslušné od bory a správy NV. Správnost a objektivnost podkladů si rada NV ověřuje prověrkou . K tomu účelu používá svého aktivu , výborů žen , v městech uličních výborů a podobně.

Vysoké úrovně zasedání je dosahováno především aktivní účastí

členů NV na jeho přípravě. Členové NV prověřují ve svých voleb nich obvodech stav práce na úseku, který bude zasedání projedná vat, seznamují se s názorem voličů a přijímají od nich iniciativní návrhy na řešení dané otázky.

Stranické orgány a organisace zajišťují, aby plán přípravy zase 83

dání obsahoval také pomoc masových organisací v přípravě zase dání NV a plnění usnesení, které zasedání NV přijme. Současně s projednáváním plánu přípravy zasedání přijmou byra KV a OV, místní a společné místní výbory nebo výbory základních organisací strany opatření k zajištění zasedání NV po stranické linii . Byro KV nebo OV KSČ svolá stranickou skupinu v NV, ve

které projedná politickou a organisační přípravu zasedání a způsob plnění přijatého usnesení.

Na vesnici svolá stranickou skupinu v NV společný místní výbor nebo výbor základní organisace strany na vesnici, v místech, kde MNV má malý počet členů , projedná přípravu zasedání výbor stra nické organisace na společné schůzi s komunisty - členy MNV.

Dobré zajištění zasedání NV vyžaduje, aby jeho příprava byla podporována stranickou propagandou a agitací, zejména tiskem, U MNV inístním rozhlasem a pod . , aby většina občanů věděla, které otázky budou NV projednávány . Krajské a okresní výbory strany se starají o dobrou přípravu zasedání KNV a ONV . Zejména při řešení zemědělských otázek 1

dbají na to, aby KNV a ONV maximálně pomáhaly MNV při jejich plnění. Současně však stále sledují práci MNV, které jsou rozho

dujícími činiteli při organisování zemědělské výroby, cestou upev ňování a budování JZD a účinnou pomocí drobným a středním rol níkům . MNV pečují rovněž o potřeby občanů a zajišťují rozvoj kulturního života na vesnici . Proto je důležité, aby v přípravě za sedání MNV a plnění usnesení osobné pomáhali členové KNV a ONV a pracovníci jejich odborů a správ.

Byra krajských a okresních výborů strany nejméně jednou za 6 měsíců projednají stav práce národních výborů včetně MNV

v obvodu své působnosti a prostřednictvím stranických organisací a komunistů v národních výborech zabezpečují stálý růst aktivity členů národních výborů .

Práce stálých komisí Se zasedáním a činností národních výborů je těsně spojena práce stálých komisí. Svou prací ve stálých komisích se členové národ ních výborů podílejí na zajišťování a kontrole úkolů uložených za sedáním NV.

Stálé komise si vytvářejí široké aktivy ze vzorných pracovníků 84

1

všech odvětví hospodářského života , vědy a kultury. Za pomoci tohoto aktivu stálé komise sleduji , jak jsou výkonnými orgány, t. j. radou, odbory a správami , plněna usnesení přijatá na zasedání NV. Kromě toho vyžadují zprávy o činnosti podniků místního hos podářství, zdravotnických zařízení, o stavu výchovy na školách a podobně.

Nejdůležitějším úkolem stálých komisí je získávat a mobilisovat pracující pro plnění usnesení strany, vlády a národního výboru, rozvíjet jejich iniciativu , v nejužším spojení s nimi řešit všechny

místní problémy. Organisují dobrovolnou práci občanů při prová dění akčních plánů NV a úpravě obcí, dobrovolnou údržbářskou práci v obytných domech v rámci akce M a pod . Jejich úkolem je

vést pracující k zavádění nových pokrokových metod, ke zkvalit ňování a zvyšování výroby, zejména v zemědělství , a organisovat na vesnici socialistickou soutěž .

Velké úkoly mají při plnění směrnic X. sjezdu pro podstatné zvýšení zemědělské výroby stálé zemědělské komise, zejména u místních národních výborů. Stálé zemědělské komise na vesnici

jsou jedním z hlavních nástrojů organisování iniciativy družstev níků a malých a středních rolníků při plnění usnesení strany a vlády a usnesení národního výboru. Aktivně pomáhají v upevňování JZD, rozšiřování jejich členské základny a vytvářejí předpoklady pro zakládání nových JZD . Zemědělské komise získávají přehled o mož nostech zvýšení zemědělské výroby u samostatně hospodařících rolníků i JZD a na základě konkretních znalostí jednotlivých hos

podářství v obci vedou rolníky ke zvýšení zemědělské výroby . Ze mědělské komise dále sledují , jaký je stav hospodaření s půdou , starají se, aby ani hektar půdy nebyl neobdělán , za účelem zvýšení intensity hospodaření organisují v úzké spolupráci s rolníky za

vádění pokrokových zkušeností v rostlinné i živočišné výrobě a po dobně. Proto je důležitým úkolem stranických orgánů a organisací zajistit urychleně vybudování stálých zemědělských komisí u všech MNV .

Stálé komise pomáhají při přípravě zasedání a návrhu na usne sení NV . Zpracovávají také iniciativně návrhy na řešení různých důležitých problémů a předkládají je k posouzení NV nebo jeho výkonným orgánům . Stálé komise KNV a ONV úzce spolupracují při řešení všech úkolů socialistické výstavby se stálými komisemi 85

MNV. Nejsou jim však nadřízeny a neukládají jim úkoly, ale po niáhají jim v práci . Stranické orgány a organisace se starají, aby stálé komise byly

správně kádrově složeny. To především znamená, aby členové NV byli zařazováni do těch komisí, ve kterých svými zkušenostmi a znalostmi se mohou nejlépe uplatnit .

Dále dbají , aby všem členům stálých komisí byly důkladně objasněny jejich úkoly a metody práce, aby národní výbor činnost

komisí řídil . Důležité je, aby zejména stálé komise při MNV znaly zemědělské výrobní plány obce vcelku i v každém jednotlivém hospodářství nebo JZD a zkoumaly možnosti dalšího zvyšování zemědělské výroby. Stálé komise mohou však úspěšně plnit své úkoly jedině za po

moci aktivu . Proto je nutné, aby stranické orgány a organisace za aktivní účasti celé NF pomohly urychleně vybudovat kolem stálých komisí široké aktivy z řad družstevníků, drobných a středních rolníků .

Krajské a okresní výbory strany zajistí, aby pracovníci jednot

livých oddělení KV a OV KSČ byli na svých úsecích v neustálém styku s komunisty, kteří jsou členy příslušných stálých komisí NV, pomáhali jim rozvíjet masovou organisační práci k plnění

úkolů . K této pomoci vedou zejména prostřednictvím stranických organisací v NV také všechny pracovníky aparátu rady NV. Práce

členů

národních

výborů

ve volebních obvodech

V zájmu zlepšení činnosti národních výborů je nezbytné, aby orgány a organisace strany věnovaly mimořádnou pozornost práci členů NV ve volebních obvodech. Ve volebních obvodech členové

národního výboru osvětlují usnesení strany a vlády a národního výboru a získávají pracující pro jejich plnění. Zde také informují voliče, o činnosti národního výboru, skládají účty ze své práce, při jímají návštěvy voličů, zjišťují jejich potřeby a vyřizují návrhy a stížnosti občanů .

Jedním z důležitých úkolů členů NV je sledovat ve volebním

obvodu práci závodů a zařízení, které poskytují služby pracujícím, a na odpovědných místech žádat odstranění případných nedostatků.

Členové krajských a okresních národních výborů konají veřejné 86

schůze se svými voliči v dohodě s příslušným místním národním

výborem . Zúčastňují se také zasedání MNV , pomáhají při jejich přípravě a řešení místních problémů . Činnost členů NV ve volebních obvodech není možno ponechat náhodě anebo jen iniciativě jednotlivých členů . Jde o to , aby práce

členů NV všech stupňů byla koordinována a zaměřena na plnění hlavních úkolů, jako je na příklad ve městech zásobování, zajištění služeb občanům , údržba , čistota města a pod.; na vesnicích zejména na zajištění směrnic X. sjezdu strany o zvýšení zemědělské výroby, starost o kulturní život a pod . Z toho vyplývá , že členové KNV a ONV mají pracovat v úzkém styku s členy MNV . V souvislosti s rozvíjením práce NV ve volebních obvodech je důležité, aby i MNV v obcích do 400 obyvatel vymezily jednot

livým členům MNV úseky vesnice, ve kterých budou pracovat s voliči . Základem práce členů NV ve volebních obvodech jsou úkoly uložené jim na zasedání národního výboru. Úspěšná práce

členů NV ve volebních obvodech vyžaduje, aby byli dobře politicky připraveni .

Stranické orgány a organisace se proto starají, aby členové NV byli informováni o důležitých mezinárodních, vnitropolitických i místních otázkách. Za tím účelem zajišťují, aby zejména členové rady NV konali besedy s členy NV a informovali je o všech důleži tých problémech , osvětlovali jejich dotazy a radili , jak rozvíjet činnost ve volebním obvodu . Komunisty -členy KNV a ONV zvou okresní výbory strany také na důležité stranické aktivy a schůze. Kromě toho okresní a místní národní výbory zvou členy národních

výborů vyššího stupně na důležité porady a schůze. To umožní čle nům NV lépe poznat problémy, které se v jejich volebních obvodech řeší .

K zesílení činnosti členů NV ve volebních obvodech je nutné

v krajských a okresních výborech a základních organisacích strany pravidelně hodnotit práci členů NV s voliči, úroveň a obsah jejich schůzí a besed a provádět opatření ke zlepšení.

Řízení rad národních výborů Úspěšné plnění směrnic X. sjezdu národními výbory vyžaduje,

aby stranické orgány zabezpečily plné rozvinutí organisátorské práce rad národních výborů . 87

Hlavním úkolem rad NV jako výkonných orgánů je organisovat plnění úkolů socialistické výstavby na všech úsecích našeho ná rodního hospodářství. V současné době jde hlavně o zajištění směr

nic X. sjezdu o podstatném zvýšení zemědělské výroby v nejbliž ších dvou až třech letech. Za tím účelem NV musí zajistit obdělání veškeré půdy a soustavné zvyšování hektarových výnosů a užitko vosti dobytka. Rady NV zajišťují přípravu zasedání NV, řídí své odbory a správy a rady nižších NV.

Těžiště práce rady KNV a zejména rady ONV je ve vedení a po moci radám nižších NV. Jejich úkolem je zabezpečovat správný směr jejich činnosti, instruovat a kontrolovat, jak plní uložené úkoly. Zvláštní péči vyžaduje řízení rad MNV, které musí být kon kretní a vycházet z hospodářské situace obce. Za tím účelem rady ONV svolávají v několika okrscích pravidelné porady s předsedy a tajemníky MNV, na nichž je seznamují s důležitými usnesenimi

NV a provádějí hodnocení plnění uložených úkolů. Úkolem stranických orgánů je zajišťovat, aby rady KNV a ONV na pořad svých schůzí pravidelně zařazovaly projednávání zpráv o stavu práce rad jednotlivých ONV nebo MNV, sestavených na základě prověrky na místě. Projednávání těchto zpráv je důležitou formou pomoci a kontroly . Rada ONV má přednostně pomáhat MNV v těch vesnicích, kde to kádrová, politická a hospodářská situace nejvíce vyžaduje.

Důležitou formou řízení a pomoci rad NV vyšších stupňů jsou ! instruktoři . Je třeba, aby na tuto důležitou funkci byli vybíráni nejschopnější pracovníci NV, kteří rozumějí zemědělským otázkám a ovládají problematiku MNV. Výběru těchto funkcionářů musí zejména OV KSČ věnovat plnou pozornost, kontrolovat ve spolu práci s vesnickými organisacemi jejich práci , pečovat o jejich stálý

politický a odborný růst. Aby rady NV úspěšně zajišťovaly své úkoly , je nutné, aby pracovaly podle pracovního plánu. Tyto plány mají projednávat příslušné stranické orgány nebo organisace.

Rada NV soustavně organisuje všestrannou pomoc členům ná rodního výboru ve volebním obvodu. Je nutné, aby členové rady

pravidelně informovali členy NV o činnosti a úkolech rady a po skytovali jim osobní pomoc při výkonu funkce. Kromě toho rada

KNV a ONV pro ně pořádá semináře, přednášky o různých aktuál ních politických , hospodářských a kulturních otázkách , seznamuje

je s důležitými usneseními vlády , organisuje výměnu zkušenosti, 88

Jednou z rozhodujících podmínek k prohloubení metod práce rad NV je vytvoření aktivů kolem rad . Aktivy rad NV tvoří komise, které rada ustavuje, výbory "žen , uliční výbory, domovní komise atd. Rada NV musí výběru aktivistů, jejich vedení a výchově vě noyat velkou péči. -

Rady NV ve městech se opírají ve své práci o široký aktiv ulič ních výborů a domovních komisí . Pomocí uličních výborů rady pro hlubují své spojení s občany a mobilisují je pro plnění úkolů NV ve městech . Úkolem uličních organisací strany ve městech je, aby

prostřednictvím komunistů - členů uličních výborů jejich práci soustavně sledovaly, kontrolovaly a jejich činnost usměrňovaly.

Důležitou úlohu při zajišťování úkolů má aparát NV. Úkolem rad NV je operativně vést a řídit odbory a správy NV, zaměřovat je na plnění hlavních úkolů, vést je k uplatňování nových forem a metod práce, k vytváření aktivů a ke stále těsnějšímu spojení s lidem .

Úkolem byr KV a OV, místních a společných místních výborů nebo výborů základních organisací strany je vést politicky rady NV k projednávání, zabezpečování a plnění hlavních úkolů vyty čených stranou á vládou . Komunisté - členové rad NV předkládaji proto příslušným stranickým orgánům návrh pracovního plánu ke schválení. Zvláště MNV je nutno vést k tomu , aby měly vypraco

vány výrobní plány rozvoje zemědělské výroby za celou obec podle jednotlivých druhů- rostlinné i živočišné výroby i podle jednotli vých hospodářství v obci, aby pravidelně hodnotily jejich plnění a mobilisovaly družstevníky a rolníky k plnění a překračování plánu zemědělské výroby.

Rady NV organisují ve spolupráci se stálými komisemi a aktivem socialistické soutěžení a hnutí závazků družstevníků a soukromo

hospodařících rolníků. Zprávy a návrhy stranickým orgánům k projednání předkládá předseda NV. K těmto zprávám má být přiloženo stanovisko pří slušného oddělení stranického aparátu.

Povinností byr KV, OV , mistních a společných místních výborů nebo výborů základních organisací strany je sledovat práci národ ních výborů a pravidelně projednávat , jak rada a její aparát vy

řizuji kritické připomínky , stížnosti, které pracující přednášejí k práci NV na veřejných schůzích , na besedách členů NV s voliči 89

nebo zasílají v dopisech jak národním výborům , tak stranickým orgánům . Kádrová práce na úseku NV O zvýšení úrovně hospodářskoorganisátorské práce NV rozho

dují lidé. Proto má velký význam kádrová práce strany na úseku NV .

V květnových volbách bylo zvoleno do NV 49 % bezpartijních občanů, z nichž převážná většina v NV dosud nepracovala a nemá proto dostatek zkušeností z této práce. Stranické orgány a orga

nisace musí vycházet z této situace, soustavně pečovat o členy NV a pomáhat jim zvyšovat politickou i odbornou úroveň , aby mohli úspěšně vykonávat své funkce.

Péči o členy NV je třeba provádět individuálně podle jejich poli tické vyspělosti , zkušenosti a odborné úrovně. Péče orgánů a or

ganisací strany má vést ke zvýšeni politické a odborné úrovně členů NV, k jejich přípravě na rozvíjení masové organisační práce a lepšímu plnění úkolů ve volebních obvodech. Za tím účelem stranické orgány a organisace organisují pro ko

munisty i bezpartijní členy NV prostřednictvím poraden a studoven marxismu - leninismu přednášky o lidově demokratickém státě, o významu svazku dělníků a rolníků atd . V této době zejména pro členy vesnických MNV organisují přednášky o zemědělské politice strany, o mezinárodní situaci atd .; zvlášť důležité je pomocí komu

nistů z ONV pečovat o růst politické úrovně členů MNV v obcích , kde není organisace strany.

Důležitou formou kádrové práce strany v MNV je kontrola plnění

úkolů. Zejména vesnické organisace strany po hodnocení práce členů NV ve volebních obvodech maji nejen operativně odstraňovat

nedostatky, ale i upozorňovat vyšší stranické orgány na případné nedostatky a chyby v práci členů NV vyšších stupňů , aby mohly být včas odstraňovány. Důležitým úkolem kádrové práce v NV je nyní posílení země

dělských správ a odborů NV schopnými , odborně a politicky zdat nými pracovníky. Stranické orgány a organisace dbají, aby případné výměny členů

NV byly prováděny podle zákona o volbách do NV . To především znamená zajistit , aby každá změna v NV byla projednána na ve

řejné schůzi v příslušném volebním obvodu a nepřipustit resig

naci na členství v NV bez souhlasu voličů. Hlavním článkem kádrové práce v současné době jsou okresní a zejména místní národní výbory . Proto zvýšenou pozornost musí

věnovat OV KSČ a ZÓ KSČ výchově a pomoci předsedům MNV. Vedle všestranné péče o členy NV je důležité, aby příslušné KV,

OV KSČ a základní organisace věnovaly zvýšenou pozornost také stálému růstu politické i odborné úrovně pracovníků aparátu NV , aby tito byli na výši úkolů, které mají zajišťovat a plnit. Řízení stranických skupin v NV Stranické skupiny jsou důležitým nástrojem , jehož pomocí stra nické orgány a organisace uplatňují vliv strany v národních vý borech .

Podle stanov strany je nutno utvořit stranické skupiny u NV

všech stupňů, tedy i v MNV , kde jsou nejméně 3 členové nebo kan didáti strany. Vedoucího stranické skupiny schvaluje příslušný stranický orgán. Má jím být zpravidla předseda NV . Stranické or

gány kolektivně rozhodují a řídí stranické skupiny NV. Hlavním úkolem stranické skupiny v NV je zajišťovat , aby vši chni komunisté členové NV ve své činnosti v NV, v radě, v ko misich a ve svých volebních obvodech objasňovali a uskutečňovali usnesení strany a vlády. Napomáhá ke zkvalitňování práce NV a všech jeho orgánů, k odstranění nedostatků a dbá o soustavné zlepšování metod práce NV a všech jeho členů.

Stranická skupina připravuje komunisty v NV na jejich práci ve volebních obvodech , zejména aby mohli dobře vysvětlovat poli tiku strany a uskutečňovat usnesení a úkoly. Vychovává komu

nisty - členy NV, aby obětavě a iniciativně pracovali v NV, v komi sích a ve volebních obvodech a neustále upevňovali spojení se svými voliči. Vede komunisty, aby při výkonu funkce členů NV

pomáhali bezpartijním členům NV, objasňovali jim politiku strany a vlády a získávali je pro její uskutečňování. Stranická skupina pečuje o to, aby členové NV neustále zvyšovali svou politickou i odbornou úroveň .

Na plnění těchto úkolů orientuje stranickou skupinu ten stra nický orgán, který ji v práci řídí. Při tom dbá , aby stranická sku pina nenahrazovala NV a jeho orgány. 91

Stranickou skupinu svolává podle potřeby příslušný KV , OV KSČ, místní a společny mistni výbor nebo výbor stranické organisace. Na schůzích stranické skupiny budou projednávány zejména tyto

otázky : příprava a zajištění zasedání NV, usnesení stranických orgánů a organisací souvisící s prací NV a členů NV ve volebních obvodech a další důležité otázky souvisící s prací NV.

Na schůzích stranické skupiny mají členové NV podávat zprávy o své činnosti. Závažné otázky, s nimiž se setkávají ve své práci,

doporučí s návrhem na řešení, případně k projednání stranickým orgánům.

Jednání stranické skupiny musí být při tom vedeno tak, aby se stala místem rozvíjení soudružské kritiky a sebekritiky v duchu nesmiřitelnosti k nedostatkům v práci komunistů v NV.

Zprávy o své činnosti předkládá stranická skupina příslušnému stranickému orgánu nebo organisaci strany. Vedle schůzí stranické skupiny v NV jsou svoláváni podle po třeby také komunisté z rad a stálých komisí NV.

Před zasedáním rady NV se scházejí podle potřeby komunisté členové rady NV k projednávání zvlášť důležitých otázek, které jsou na programu rady. Tyto schůze řídí předseda NV. Ve stálých komisích NV uplatňují politiku strany členové těchto

komisí - komunisté. Před zasedáním komisí se scházejí komu nisté na stranických poradách, kde předem projednají všechny dů ležité otázky, které mají být projednávány v komisi. Tyto stranické

porady svolává a řídí předseda komise - komunista . Není - li před seda komise členem strany, svolává a řídí tyto porady jiný, pově řeny člen komise - komunista.

Porady komunistů v radě a ve stálých komisích NV jsou svo

lávány po dohodě s vedoucím stranické skupiny NV a s vědomím příslušného stranického orgánu .

Podobným způsobem řídí výbory stranických organisací stra nické skupiny v MNV. Stranickou skupinu v obcích , kde je pouze

jedna základní organisace, není třeba svolávat k seznámení s usne sením členské schůze strany, nebot členská schůze má uložit ko

munistům v MNV úkoly přímo. V obcích, kde je více stranických organisací, řídí stranickou skupinu MNV ' místní nebo společný místní výbor.

92

Úkolem orgánů a organisací strany je vést komunisty v NV k tomu, aby uplatňovali vedoucí úlohu strany, byli iniciátory no vých metod práce NV a jeho výkonných orgánů a aby při jejich uskutečňování byli vzorem bezpartijním členům NV a poskytovali jim nejširší pomoc.

93

DOPIS NEJVYŠŠÍMU SOVĚTU SSSR , RADĚ MINISTRU SSSR A ÚSTŘEDNÍMU VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY SOVĚTSKÉHO SVAZU ZE SLAVNOSTNÍHO ZASEDÁNÍ OV KSČ , VLÁDY ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A ÚV NÁRODNÍ FRONTY 8. KVĚTNA 1955

Drazí soudruzi,

ve významný den 10. výročí osvobození posíláme jménem všeho československého lidu vřelé bratrské pozdravy hrdinnému lidu ,

slavné komunistické straně a vládě Sovětského svazu , jehož vítězná armáda přinesla naší zemi svobodu a otevřela nám brány k novému životu .

Ve věčné paměti našeho lidu zůstane zapsáno bezpříkladné hrdin

ství sovětských vojáků a partyzánů v boji proti fašismu , které po silovalo aktivní odpor našeho lidu proti nenáviděným okupantům. Nikdy nezapomeneme na sovětské hrdiny, kteří položili životy při osvobozování naší vlasti . Společně prolitá krev na věky zpečetila veliké přátelství národů Sovětského svazu a Československa . Osvobozením naší vlasti od fašistického jha začíná nové dějinné

období v životě českého a slovenského národa . Staletý boj Čechů a Slováků za uhájení národní existence, za zajištění státní nezávis losti byl vítězstvím Sovětského svazu nad fašistickým agresorem navždy rozhodnut.

Československý lid vytvořil po prvé ve své historii skutečně li dový , demokratický , svrchovaný a nezávislý stát, který není ve vle ku zahraničních imperialistů . Pod vedením své rodné Komunistické strany Československa přešel náš lid od vítězné národní a demo kratické revoluce k budování základů socialismu. . Za deset let svobody se k nepoznání změnil život pracujícího lidu Československa . Vyrostly nové závody, elektrárny , přehrady, želez

niční trati, sídliště pracujících , školy a divadla . Zvláště Slovensko, kdysi zaostalá agrární země, vyrostlo v novém Československu v zemi s vyspělým průmyslem. Obětavou a hrdinnou prací svého lidu celá naše vlast stala se silnější a krásnější. Neustále roste materiální a kulturní úroveň

československých pracujících.

Všech těchto úspěchů bylo dosaženo za neustále rostoucí a upev ňující se jednoty našich národů a bratrské spolupráce dělníků , rol 94

níků a inteligence vedených a inspirovaných komunistickou stranou Československa . V tomto budovatelském díle nám poskytoval a

stále poskytuje obrovskou pomoc náš nejlepší přítel a spojenec So větský svaz.

Deset let lidově demokratického Československa plně potvrdilo správnost nastoupené cesty, správnost a prospěšnost politiky ko munistické strany a vlády Národní fronty. Náš lid v čele s dělnic kou třídou dokázal v těchto letech , že dovede lépe vládnout a hos

podařit než kapitalisté, bez nich a proti nim, a že jej nic nesvede, s nastoupené cesty.

Desáté výročí osvobození vlasti inspiruje naše dělníky , pracující

rolníky a inteligenci ke stupňování budovatelského úsilí a ještě rozhodnějšímu boji za mír, proti imperialistickým podněcovatelům nové války. Veliké a závažné úkoly dalšího úspěšného budování so cialismu a boje za mír vytyčil X. sjezd Komunistické strany Česko slovenska. Celá naše země žije radostným budovatelským ruchem , usilujíc o další růst výroby těžkého průmyslu – tohoto základu

rozvoje celého národního hospodářství – o podstatný vzestup ze mědělské výroby, o zvýšení a zkvalitnění zboží široké potřeby a posílení obranyschopnosti země. Bude třeba ještě mnoho úsilí, především pronikavého zvýšení pro

duktivity práce na všech úsecích , aby tyto veliké úkoly byly splněny. Náš svobodný lid má však dosti sil, elánu a revoluční energie, aby je úspěšně splnil.

Tak jako v dobách fašistické okupace byl nám Sovětský svaz nesmírnou posilou v našem boji, tak je nám dnes strhujícím vzo rem v budovatelském díle. Naši pracující se stále učí z vítězné cesty sovětského lidu

budovatele komunismu. Nesmírně si vážíme

všestranné pomoci Sovětského svazu , bez níž by nebylo našich budovatelských úspěchů. Tato pomoc Sovětského svazu, kterou po skytuje i jiným demokratickým zemím , rostoucí vzájemná spolu

práce zemí tábora socialismu a demokracie je výrazem nových , ni kdy nebývalých vztahů mezi národy, je nezvratným svědectvím mírové zahraniční politiky Sovětského svazu a lidově demokratic kých zemí. Náš pracující lid pevně a neochvějně stojí za mírovou politikou

Sovětského svazu , která sleduje dorozumění mezi národy, pokrok a lepši příští celého lidstva.

Neztrácíme se zřetele, jak v našem nejbližším sousedství 05

v západním Německu

- imperialisté v čele s agresivními kruhy

USA stupňují přípravy k rozpoutání nové války proti Sovětskému svazu, zemím lidové demokracie a Německé demokratické republice,

k potlačeni demokratických sil na celém světě. Za pomoci obnovené nacistické armády, vyzbrojené zbraněmi hromadného ničení, chtěli by opakovat dobyvačný pochod na východ, který tak neslavně skon čil pro jejich předchůdce.

Československý lid nikdy nepřipustí, aby imperialističtí zločinci mohli znovu pustošit jeho zemi , kterou svým obětíplným bojem po boku Sovětské armády zachránil a tvůrčí prací povznesl k no vému, šťastnějšímu životu. Rostoucím pracovním hrdinstvím upev ňuje svou vlast, vědom si toho, že tím vnáší nejcennější vklad pro posílení mohutného tábora socialismu a demokracie a povzbuzuje lidové masy v kapitalistických a koloniálních zemích, bojujících za mír, svobodu a demokracii.

Pevné vůli československého lidu bojovat za mir až do konce a zmařit zločinné plány imperialistů odpovídají usnesení moskevské konference osmi evropských zemí o zajištění míru a bezpečnosti

v Evropě. Proto pracující lid Československa plně podporuje spo lečná opatření k zajištění bezpečnosti našich zemí, uzavření smlou vy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci a vytyoření spojeného vojenského velitelství. Závazky, které na moskevské konferenci jménem naší republiky přijala československá vláda, budou přesně a rozhodně plněny. Základem naší státní a národní existence je československo-so

větské přátelství. Budeme je neustále rozvíjet a upevňovat v duchu Gottwaldova hesla : » Se Sovětským svazem na věčné časy !« Poděkování a lásku vám , naši osvoboditelé !

Ať žije hrdinný lid Sovětského svazu – budovatel komunismu ! Ať žije a sílí nerozborné přátelství národů Československa a So větského svazu !

Sláva nepřemožitelné Sovětské armádě ! Sláva komunistické straně a vládě Sovětského svazu !

Sláva velikému Sovětskému svazu, praporečníku míru, svobody a pokroku lidstva ! SLAVNOSTNI ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA, VLÁDY ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU NÁRODNI FRONTY

Praha 8. května 1955. 96

O ZVÝŠENÍ ÚROVNĚ A DALŠÍM ROZVOJI VŠEOBECNÉ VZDĚLÁVACÍHO ŠKOLSTVÍ USNESENI Z 13. ČERVNA 1955

I

1. Naše všeobecně vzdělávací škola se zásadně liší od buržoasní

školy kapitalistického Československa . Je nástrojem lidově demo kratického zřízení, a nikoli již nástrojem třídního panství bur žoasie .

Všem dětem do 14 let české, slovenské i ostatních národností se

dostává jednotného všeobecného vzdělání v osmiletých středních

školách. To jim umožňuje zařazovat se do průmyslové a zeměděl ské výroby, studovat ve vyšších třídách všeobecně vzdělávacích škol nebo v nižších i vyšších středních školách odborných, dále se vzdělávat při zaměstnání a dosáhnout i nejvyššího vzdělání na škole vysoké. Síť všeobecně vzdělávacích škol je tak hustá , že každý občan našeho státu může bez obtíží splnit povinnou školní docházku v osmileté střední škole. Úspěšně se rozvíjí večerní a dálkové studium pracujících .

* Výchova a vyučování v buržoasní škole kapitalistického Česko slovenska byly zaměřeny tak , aby sloužily zájmům buržoasie. Heslo o rovném právu na vzdělání odporovalo skutečnosti, neboť mož

nost dosáhnout vyššího vzdělání byla závislá na hmotném posta vení žákových rodičů. Vyšší nebo dokonce vysokoškolské vzdělání

zůstávalo pro děti dělníků a rolníků zpravidla nedostupným. Bur žoasní stát dával pracujícímu lidu jen takové základní vzdělání, které bylo nezbytné pro kapitalistický způsob výroby. Pro řízení

kapitalistického hospodářství, správy i kulturního života si bur žoasie vychovávala úzkou vrstvu vzdělanců .

2. Teprve po osvobození naší republiky Sovětskou armádou bylo u nás veškeré mládeži dáno skutečné právo na vzdělání. Získat vzdělání přestalo být výsadou buržoasie a majetných vrstev.

Do února 1948 však ještě zůstal v podstatě dvoukolejný školský systém (měšťanská škola a gymnasium ) . Definitivní vítězství lidu 7 Od X. do X1. sjezdu

97

v únoru 1948 otevřelo cestu k budování jednotné školy . Výstavba jednotné všeobecně vzdělávací školy byla provedena na dvakrát .

Základním školským zákonem z dubna 1918 byla vytvořena jed

notná škola pro všechnu mládež od 6 do 15 let a 4leté gymnasium . Tato organisace se však ukázala jako nevyhovující pro přílišnou délku středoškolského vzdělání, neboť mladí pracovníci přicházeli do povolání příliš pozdě a ani pro budoucnost nedávala tato úprava možnost rozšířit úplné středoškolské vzdělání na všechnu mládež. V roce 1953 byla pak uzákoněna osmiletá a jedenáctiletá střední

škola s povinnou osmiletou docházkou. Organisační struktura této školy bude vyhovovat budoucí organisaci všeobecného středoškol ského vzdělání.

Změny v organisaci školy a jejího vyučovacího systému nutně vyplynuly z potřeb základní přestavby naší školy . Při každé změně organisační struktury se současně měnily i učební plány, osnovy

a učebnice . Časté reformy, ve spěchu a překotně připravované nové učební plány, osnovy i učebnice znemožňovaly učitelům ovládnout stanovený obsah výchovy a vyučování, brzdily postupné zkvalit ňování výchovného a vyučovacího procesu a velmi ztěžovaly práci učitelů .

Zákon o školské soustavě z dubna 1953 dovršil vytvoření dů sledně jednotné školy, charakterisované organisačním sjednoce ním i ucelením učiva, které na sebe mezi jednotlivými třídami a

stupni škol navazuje. Zákon zavedl jako základní typ povinnou osmiletou střední školu pro mládež od 6 do 14 let. Na učivo osmi letky organicky navazuje obsah 9.- 11 . třídy naší jedenáctileté střední školy, které jsou výběrové.

3. Organisace jednotné školy je důsledkem změn ve vývoji struktury politického a hospodářského života v našem lidově de mokratickém státě. Zespolečenštění výrobních prostředků a nové výrobní vztahy v našem hospodářství dávají škole novou funkci. Nutnost rozvoje výrobních sil a nepřetržitého růstu produktivity práce v průmyslu i zemědělství vyžaduje, aby všichni naši pracu jící byli všestranně vzdělanými a kulturními lidmi . Nová škola

má významně přispět k tomu , aby veškerá mládež byla vychována tak , aby mladí dělníci , rolníci a příslušníci inteligence se stali aktivními činiteli socialistické výstavby, osvojovali si a dále roz víjeli novou techniku, vyrůstali ve vynikající pracovníky v prů

!

98

4

myslové a zemědělské výrobě i v kultuře, byli čestnými a ušlechti lými lidmi a skutečnými vlastenci své země. Úkolem školy jako

základního nástroje výchovy lidu je vysoko pozvednout kulturní úroveň všech pracujících. Naše dnešní školská soustava odpovídá stupni vývoje naší společnosti a dává předpoklady pro další rozvoj vzdělanosti a kulturnosti lidu . Nová struktura všeobecně vzdělá -

vací školy dává podmínky pro to , aby osmiletá a jedenáctiletá střední škola dávaly hlubší a kvalitnější vzdělání nežli stará škola ,

správně vychovávaly pro povolání, kladly základy vědeckého svě tového názoru a dobře připravovaly ke studiu na vysokých školách. 4. Osmiletá střední škola je dnes základním typem všeobecně vzdělávací školy . Prochází jí všechna mládež a ještě dlouho bude

pro značnou část mládeže jedinou všeobecně vzdělávací školou . Z osmiletky odcházejí děti do praktických povolání, do devátých tříd jedenáctiletek a do středních škol odborných . Čtrnáctiletá mládež, opouštějící osmiletou střední školu, může být přijímána do učení nebo na pracovní místa ve většině oborů . Do zvláště obtíž

ných povolání lze přijímat mladé lidi ve věku , kdy jsou k tomu tělesně způsobilí . Do té doby nechť jsou zaměstnáni v průmyslu, zemědělství nebo jiných odvětvích národního hospodářství na pra cích přiměřených jejich tělesnému a duševnímu vývoji . Bylo by

nesprávné uměle prodlužovat učební dobu v některých povoláních nebo školní docházku v některých odborných školách jen proto,

aby jejich absolventi dosáhli věku potřebného pro práci v tom kterém povolání.

5. Jedenáctiletá střední škola vyhovuje svou délkou potřebám přípravy studentů pro vysoké školy. Při správném určení obsahu učebních plánů a osnov, při účinné pedagogické práci učitelů je možno za 11 let velmi dobře připravit žáka pro vstup na vysokou školu. Svědčí o tom vysoká úroveň studentů vysokých škol v So větském svazu , kde mládež vstupuje na vysoké školy rovněž v sedmnácti letech . Zavedení jedenáctileté střední školy také jedině dává možnosti k postupnému rozšiřování sítě jedenáctiletek . Otvírá tedy cestu k dalšímu rozšíření a zvýšení vzdělání nejširších vrstev našeho lidu . Do roku 1960 se takto počet žáků 9. - 11 . třídy zvýší ze 73.000

ve školním roce 1955-1956 na 96.000 žáků , což bude 17 procent mládeže příslušného věku . Přitom se počítá , že z celkového počtu 99

absolventů 11. třídy vstoupí v roce 1960 na vysokou školu polovina.

Ostatní absolventi budou po zaškolení zařazeni do zvláště nároč ných povolání v průmyslu a budou pro ně zakládány roční a dvou roční odborné kursy , kde získají střední nebo vyšší odbornou kvalifikaci . Takové odborné kursy připraví ministerstvo školství již pro rok 1956. Pro další budoucnost je pak nová struktura před pokladem pro postupné zavádění všeobecného úplného středoškol

ského vzdělání, které se v Československu bude uskutečňovat po stupným rozšiřováním sítě jedenáctiletek . Vyučování a výchovu na jedenáctiletých školách je nutno učinit polytechnickými , aby

absolventi byli dobře připraveni pro studium na vysokých školách, zejména technického směru , i pro práci ve výrobě. Polytechnická výchova spolu s organisací vhodných odborných kursů umožní pře

dejít snaze části mládeže, absolvující jedenáctiletou školu, zařadit 9

se do práce v administrativním aparátu . 6. Významu a úloze dělnické třídy a pracujících rolníků v našem státě neodpovídá dosud sociální složení studentů výběrových a vy sokých škol. V posledních 3-4 letech se sociální složení studentů nezlepšuje. Na výběrových školách studuje 40 procent, na vyso

kých školách 37,5 procenta dětí dělníků a pracujících rolníků . Vět šina studentů je především z rodin inteligence. Jedna z příčin je v tom , že školské orgány i orgány strany a odborů často více ener

gie věnují zdůrazňování, koho na výběrové a vysoké školy nepři pustíme, než na skutečně účinná opatření k získání na studia té mládeže, na níž nám nejvíce záleží. Ministerstvo školství musí pro

to vést učitele, aby při pozorném vztahu ke všem dětem pomáhali při učení zvláště dětem z dělnických a rolnických rodin, jimž se od rodičů nemůže dostat při učení takové pomoci jako dětem z ro

din inteligence. Nové jedenáctileté střední školy budou zakládány především v průmyslových centrech a nových sídlištích. Pro nada nou dělnickou mládež budou zřizovány večerní školy přímo na zá vodech. I nadále je třeba organisovat výběr mladých nadaných děl níků a rolníků pro studium v 9.- 11 . třídě střední školy. II

7. Základní poslání a organisace naší osmileté a jedenáctileté střední školy odpovídají novým výrobním vztahům a v podstate 100

vyhovují potřebám rozvoje výrobních sil v našem státě. Není tomu tak s vlastní náplní, metodami a formami práce těchto škol.

Vážné jsou nedostatky v dnešních osnovách a učebnicích . Výběr, uspořádání a probírání základního učiva v naší škole nejsou pro váděny tak, aby si předepsané učivo mohli žáci osvojit trvale a do hloubky, aby si na jeho základě mohli vytvářet vědecký světový názor, učit se, jak vědecké poznatky aplikovat v praxi . Přílišný

rozsah učiva, jeho obtížnost a uspořádání často v rozporu s věko vými zvláštnostmi dětí vedou k trvalému spěchu při vyučování a tím k povrchnímu učení a přenášení některých úkolů školy na

rodinu. Zároveň vedou k přehlížení a pomíjení polytechnické vý chovy mládeže, která vtiskuje socialistické výchově nový pokro kový rys, k zanedbávání tělesné výchovy a pěstování sportu i este tické výchovy .

Na výši není ani práce učitelů . I když ministerstvo školství zří

dilo řadu institucí a dává učitelům možnost prohloubit si vzdělání (dálkové studium, krajské a okresní pedagogické sbory, nově zři zované ústavy pro další vzdělávání učitelů atd. ) , není těchto zaří

zení cílevědomě využíváno. Nedostatečně jsou učitelé vedeni ze jména při práci podle nových učebních plánů a osnov, takže učitelé , zvláště méně zkušení, si ' s vyučováním podle nich nevědi rady. Nedostatečné řízení školní práce a slabá práce učitelů ještě pod statně zesilují nedostatky v práci školy a přispívají k tomu , že

vědomosti dětí jsou velmi často formální, povrchní, neupevněné. Vede to k pasivitě dětí, k nezájmu o tvořivou činnost a nakonec k nehlubokému, objektivistickému chápání světa vůbec, Dnešní neuspokojivá politická a odborná úroveň většiny učitelů, spolu s nedostatky v osnovách a učebnicích má za následek ne

prospěch a propadání žactva i to, že výchovná činnost školy je na nízké úrovni.

8. K překonání nízké úrovně výchovy a vyučování na našich ško lách dosud málo pomáhá naše pedagogická věda. Jedno z nejdůle

žitějších pracovišť, Výzkumný ústav pedagogický J. A. Komen ského, jehož pracovníci se aktivně podíleli na tvorbě učebních plánů, osnov a učebnic, trpí odtrženosti od života škol , nepomáhá

řešit hlavní problémy výchovy a vyučování . Posláním Výzkumného ústavu pedagogického je daleko více theoreticky vyjasňovat a po

máhat prakticky uskutečňovat základní úkoly školy ve výchově a vyučování. 101

9. Chceme, aby naše škola poskytovala všestranné vzdělání, aby usilovala o všestranný rozvoj schopnosti i aktivity celého mladého pokolení. K tomu je však třeba nejen zvýšit úroveň vzdělání, jež dnes poskytuje naše všeobecně vzdělávací škola, ale podstatně změnit přímo jeho charakter. Naše škola musí učit mládež zákla dům vědění, současně jí vštěpovat schopnost vypracovávat si ko munistické přesvědčení, vědecký světový názor, vychovávat ji v lidi všestranně rozvité, vzdělané a kulturní, v bojovníky za nový spo lečenský řád . Aby naše všeobecně vzdělávací škola mohla stále úspěšněji plnit své úkoly v socialistické výchově mládeže, nechť ministerstvo školství připraví a od roku 1960 uskuteční základní úpravu obsahu a metod práce všeobecně vzdělávací školy. K tomu je třeba vypra

covat a vyzkoušet nový učební plán, osnovy a učebnice, v nichž bude proveden správný výběr učiva a vytvořeny potřebné před poklady a podmínky pro úspěšné osvojování základů věd, pro vy tváření komunistického světového názoru, pro důsledné zavedení polytechnické výchovy. Ministerstvo školství do konce roku 1955 vypracuje a předloží ke schválení návrh nového učebního plánu. Po jeho schválení za počne ihned s prací na nových osnovách a učebnicích tak, aby

mohly být vyzkoušeny na několika školách, podle zkušeností do plněny a teprve potom všeobecně zaváděny . Vypracování osnov a učebnic bude svěřeno autorským kolektivům složeným z nej zkušenějších učitelů - praktiků a nejlepších vědeckých pracov níků . Do roku 1960 budeme tak mít relativně trvalé učebnice základních předmětů.

Při vypracování nových učebních plánů a osnov půjde přede vším o to, aby obsah vyučování byl na úrovni nejnovějších vědec

kých poznatků, odpovídal potřebám přípravy mládeže pro život v socialistické společnosti a aby rozsah učiva byl zmenšen vyřa

zením učiva druhořadého významu bez zmenšení objemu skutečně potřebného vzdělání. 10. Učební plány a osnovy osmileté střední školy musí být vy pracovány tak, aby tato škola dávala ucelené základní vzdělání,

nejdůležitější poznatky a orientaci o průmyslové a zemědělské výrobě a nezbytné pracovní návyky. V prvních pěti postupných ročnících (na vesnici národní škola ) zůstává základem vyučování mateřskému jazyku a matematice. Vyučování mateřskému jazyku 102

je podřízeno i učení o přírodě, o vlasti a ostatní složky výchovy. Při vypracování nových osnov a učebnic se položí důraz na nezbytné základní znalosti v jednotlivých předmětech . Přitom je nutno vy cházet ze zásady, že na osmiletých středních školách mají učitelé

naučit předepsaným vědomostem děti ve škole soustavným pro cvičováním. Domácí cvičení , mohou sloužit výhradně upevňování vědomostí získaných ve škole.

11. Velmi vážným nedostatkem v práci osmiletých škol je, že dosud značný počet žáků nedokončí povinnou školní docházku absolvováním osmé třídy. Téměř pětina žactva opouští v důsledku propadání školu v nižší než osmé třídě a odchází tak do života

nedostatečně připravena . Je třeba energicky zvednout boj proti propadání, především zlepšením výchovné a vyučovací práce školy.

Zároveň bude správné stanovit, že povinné školní vzdělání začíná po dokončení 6. roku dítěte, a umožnit dětem , které se ve škole opozdily, aby mohly absolvovat 8. ročník střední školy i po 14. roce věku .

Dětem , které by měly vícekrát opakovat ročníky střední školy, bude dána možnost dokončit osmileté vzdělání ve večerních ško lách již při zaměstnání. 12. V 9. až 11. třídách je rovněž třeba přezkoumat učební plány, osnovy a učebnice a provést výběr základního učiva . V posledních

výběrových třídách jedenáctiletky si studenti mají prohloubit roz sah a kvalitu znalostí a osvojit si základy polytechnického vzdělání, aby byli dobře připraveni ke studiu na vysoké škole i pro praktické povolání . Úprava učebních plánů a osnov jedenáctileté školy si nezbytně

vyžádá i úpravy učebních plánů a osnov vysokých škol. Je nutno přihlížet k tomu , že na vysoké školy přichází mládež v 17 letech a že do učebního plánu jedenáctiletých škol nemohou být zařazeny všechny předměty a v tom rozsahu, jak tomu bylo na staré výbě rové střední škole. Předností nových vysokoškoláků ovšem bude

jejich nikoliv jednostranná, ale všestranná příprava pro život i pro další studium .

13. Všechny úpravy a změny učebních plánů a osnov je nutno připravovat velmi uváženě a promyšleně ; nezasahovat překotně do práce škol .

Než budou zavedeny nové učební plány , osnovy a učebnice, je třeba dosavadní osnovy a učebnice zachovat a současně v nich pro 103

1

:

vést nezbytné úpravy. Ministerstvo školství vydá v červnu letošního roku základní směrnici k vyučování v příštím školním roce a meto dické stati ke všem předmětům, jejich osnovam a učebnicím. V nich

bude orientovat pozornost učitelů na základní, pro přípravu dětí nezbytné učivo a doporučí vypuštění nebo zkrácení některých 1

themat. Zvláštní důraz přitom ministerstvo položí spolu s redukcí látky na uplatňování a další rozvíjení prvků polytechnického vy učování, obsažených v platných osnovách. 14. Největší nedostatky jsou ve vyučování mateřskému jazyku a matematice. Je faktem , že z osmiletek vycházejí ještě žáci , kteří

si neosvojili základy pravopisu. V platných osnovách a učebnicích mateřského jazyka se klade přílišný důraz na osvojování theoretic

kých pouček o gramatické stavbě a o pravopisu na úkor praktického výcviku v pravopisu i v přímém slovním vyjadřování. Osnovy a

učebnice matematiky vedou k uvědomělému osvojování učiva a k rozvíjení logického myšlení žáků. Přitom však je při práci podle těchto osnov zanedbáván praktický výcvik v počítání, bezpečné

ovládnutí základního matematického učiva. Osnovy a učebnice ma tematiky jsou v některých partiích příliš obtížné, maximalistické, nepřiměřené věkovým zvláštnostem dětí a nejsou vypracovány v souladu s osnovami ostatních předmětů. Při vypracování nových osnov a učebnic musí proto ministerstvo školství začít s osnovami

a učebnicemi mateřského jazyka a matematiky, neboť je neúnosné, aby ještě řadu let vycházela mládež ze školy s nízkými znalostmi pravopisu a praktického počítání. Již pro školní rok 1955–1956 vydá ministerstvo školství závazný pokyn k vyučování matematice a rýsování v 9. až 11. třídách, kterým bude zavedeno pro všechny žáky vyučování základům deskriptivní geometrie a výcvik pro storové představivosti a pořizování náčrtů, aniž bude rozšířen do savadní počet týdenních hodin vyučování. 15. Ministerstvo školství využije k uskutečnění přechodných, ale

velmi důležitých úprav osnov a učebnic konferencí, instruktáží, pe dagogických a metodických časopisů a povede učitele ke správné mu chápání úkolů školy, ke správnému vyvážení vyučování a vy chovné činnosti , k dokonalejší výchově vědeckého světového ná zoru , k humánnímu poměru k dětem . 16. Mimořádnou péči je přitom nutno věnovat vesnické škole, která dává vesnické mládeži první začátky vzdělání, je zároveň

kulturním střediskem obce a její učitelé jsou významnými politic 104

kými a kulturně osvětovými pracovníky. Nelze připustit, aby ves nická škola byla na nižší úrovni než odpovídající ročníky osmi letek nebo jedenáctiletek ve městě. Vesnická škola, často méně třídní, potřebuje vyspělé a nadšené učitele. Mládež v pedagogických školách musí být vychovávána tak, aby v činnosti vesnického

učitele a učitele v pohraničních oblastech republiky spatřovala čestný životní úkol. III

17. Zcela mimořádný význam pro zvyšování úrovně vzdělání naší mládeže, pro její lepší přípravu pro život má polytechnické vzdě

lání. Škola s polytechnickým vyučováním a výchovou zabezpečuje svým žákům systematické poznání základů věd, vyzbrojuje je prak tickými dovednostmi a návyky pracovat se základními výrobními nástroji a zejména je seznamuje s theoretickými základy i praxi v současné průmyslové a zemědělské výrobě. Tím všestranně roz víjí fysické i duševní schopnosti žáků a dává jim přípravu, která umožňuje svobodnou volbu povoláni.

Základy současné průmyslové a zemědělské výroby poznávají žáci na základních výrobních odvětvích - energetice, strojírenství, chemické výrobě, v zemědělství a dopravě. Seznamují se také s organisací výroby. Ve všeobecně vzdělávací škole se polytechnická výchova uskuteční ve všech vyučovacích předmětech, zvláště v ma tematice, fysice, chemii, biologii , zeměpise, kreslení a rýsování. Zároveň je třeba zavést do učebního plánu v první až páté třídě ruční práce, v šesté až osmé třídě práci v dílnách , laboratořích a na

školní zahradě, v deváté až jedenácté třídě praktika v průmyslových a zemědělských závodech podle podmínek v sídle školy . Určitý

počet dní v učebním plánu bude určen pro exkurse k poznání prů myslových a zemědělských závodů .

Při uskutečňování polytechnisace nesmějí naši učitelé ani na

chvilku zapomenout, že nezbytným předpokladem polytechnického vzdělání je vysoká úroveň vyučování, při kterém si žáci skutečně osvojí základy věd.

Polytechnická výchova má v životě školy přesně stanovený úkol. Tím, že dává základní orientaci v hlavních výrobních odvětvích

' a základní pracovní návyky, ulehčuje ovládnutí určitého povolání ve výrobě a zabezpečuje lepší přípravu mládeže k praktické čin 105

nosti . Má i nesmírný význam výchovný , neboť vštěpuje úctu a lásku k fysické práci .

Polytechnická výchova musí prostoupit celý učební proces a při

tom nesmí ohrozit poznávání skutečných základních vědeckých po znatků , mateřského jazyka , dějin, poznávání základních umělec kých děl . Vede k všestranné výchově mladého člověka . Praktické

práce ve školních dílnách a zahradách nebo v průmyslových či ze mědělských závodech, stejně jako exkurse, navazují na vyučování základních theoretických předmětů a doplňují je. 18. Polytechnické vyučování se bude v naší škole uskutečňovat postupně. Důsledně se zavede novými učebními plány a osnovami . Již ve školním roce 1955–1956 je nutno energicky začít se za váděním polytechnického vyučování, především důsledným uplat

ňováním jeho prvků, obsažených v platných osnovách a učebnicích . Prvky polytechnického vzdělání si budou děti mimo to osvojovat v dobrovolných mičurinských , technických a jiných zájmových kroužcích , které si zasluhují se strany učitelů , školské správy,

jakož i se strany Československého svazu mládeže co největší pozornosti a podpory. V příštích letech je pak třeba věnovat zvlášt ní pozornost studiu praxe těch učitelů, kteří nejlépe uplatňují prvky

polytechnické výchovy. Jejich zkušenosti musí být zevšeobecňová ny a rozšiřovány za vydatné pomoci vědeckých a pedagogických institucí, mimo jiné těž brožurami, které bude vydávat Státní peda gogické nakladatelství.

Současně nechť ministerstvo školství vytváří materiální základ nu pro uskutečňování polytechnického vzdělání.

19. Uskutečňování polytechnického vyučování nelze úspěšně řešit bez dobré pedagogické přípravy učitelstva a bez pochopení politické podstaty polytechnické školy. Ministerstvo školství při praví a předloží návrh na podstatné změny v učebních plánech, osnovách a metodikách pedagogických škol všech stupňů. Jak pro studenty pedagogických škol , tak i pro působící učitele je třeba pořádat cykly přednášek o vědeckých základech průmyslové a ze mědělské výroby, organisovat pro ně exkurse do závodů, umožnit

jim, aby se naučili pracovat s různými nástroji, seznámili se se stavbou , složením a obsluhou nejrozšířenějších strojů , získali zruč

nost v běžných zemědělských pracích . Připravit již působící učitele na nový způsob vyučování a výchovy mládeže, to bude nyní hlav 106

ním obsahem práce a hlavním úkolem zřizovaných ústavů pro další vzdělávání učitelů .

20. Pro rozvinutí polytechnické výchovy potřebují školy vybavení vhodnými učebními názornými pomůckami. Důležitým úkolem mi nisterstva školství proto je zvýšit péči o názornost vyučování, vy bavit školy vhodnými pomůckami a zavést pořádek do jejich výroby.

Velkou důležitost v polytechnické výchově mají školní filmy,

které mohou pomoci žákům k názornému poznání základů výroby i v těch odvětvích průmyslu, která nejsou zastoupena v okolí školy . 21. Uskutečňování polytechnického vyučování vyžaduje zvýšeni

pozornosti školám se strany rodičů, ČSM, odborových organisací i vedení průmyslových a zemědělských závodů , které mohou po skytnout účinnou pomoc v organisování výrobních exkursi a pomá

hat zejména na základě patronátů školám v zařizování dilen, ve vedení technických a mičurinských kroužků, vysíláním vynikajících pracovníků na besedy s mládeží atd . IV

22. Neoddělitelnou součástí všestranného rozvoje člověka je mravni, estetická a tělesná výchova. Právě ve výchově mládeže

jsou dnes v našich školách citelné nedostatky. Otázky socialistické výchovy jsou mnohdy řešeny úzce a jednostranně, výchova je zužována na pouhé výchovné vyučování. Vyučování je hlavním pro středkem výchovy a mocným činitelem všestranného rozumového, mravního a estetického vývoje žákovy osobnosti, avšak samo poža davkům výchovy nestačí. Výchovu je nutno chápat jako organi

sované výchovné působení ve veškerém životě mladého člověka. Úspěch výchovy dětí záleží na vytvoření a stálém upevňování jednotného výchovného působení školy, rodiny a veřejnosti, ze jména využití síly dětské a mládežnické organisace .

23. Škola jako hlavní činitel socialistické výchovy mládeže je povolána, aby výchovu po všech stránkách a především po stránce ideologické vedla a sjednocovala. Socialistická ideologie je na naší škole ideologií vládnoucí. Polovina dětí se však dosud zúčastňuje vyučování náboženství. Je třeba ve vyučování všem předmětům i ve veškeré výchově vést mládež důsledně k vytváření materialis

tického světového názoru na podkladě vědeckého objasňování pří 107

rodních a společenských jevů i odhalování reakčního působení círk ví, nevědeckosti a škodlivosti náboženství, aniž by při tom byly uráženy náboženské city věřících . K takové správně prováděné a důsledné atheistické výchově mládeže je nutno vhodně vést

učitele, pomáhat a radit jim při jejím uskutečňování a kontrolovat jejich práci. Při výběru žáků na pedagogické školy je nutno do držovat zásadu, že mohou být do těchto škol přijímány především děti z pokrokových rodin. 24. Podstatně je třeba zlepšit vlasteneckou a brannou výchovú

mládeže , tělesnou výchovu a výchovu k uvědomělé kázni. Výchova k lásce k vlasti jakožto veliké síle podněcující ke smělým a hrdin

ským výkonům a činům v mírovém budování i při obraně země proti nepřátelům nebyla v naší škole plně doceněna . Učitelé záro veň s výchovou k internacionalismu nechť ještě hlouběji vštěpují mládeži hrdost na pokrokové tradice našeho lidu a zejména na slavnou naši přítomnost, učí mládež lásce k naší lidové armádě, pěstují v mládeži nadšení nad velikostí úkolů a cílů, které kla deme, a touhu přispět k jejich uskutečnění. Co nejvíce je třeba rozvinout cestování mládeže, poznávání krás, památných míst a hospodářsky významných oblastí naší země a vytvořit pro to ma teriální podmínky. Přátelství a láska naší mládeže k Sovětskému

svazu nechť jsou stále pevnější, hlubší a oddanější. V socialistické výchově má velký význam uvědomělá kázeň žac

tva. Místo nátlaku, bezduché kázně a cepování nastolujeme uvědo mělou disciplinu , jež je vysokou morální vlastností socialistického člověka . Je zapotřebí systematicky pracovat s rodinou , ČSM a pio nýrskou organisací v boji proti neukázněnosti a porušování škol ního řádu mládeží. Škola by měla připomínat dětem významné

učitele, kteří na ní působili, a žáky, kteří z ní vyšli a proslavili se v našem socialistickém budování. Takto pěstovaná tradice školy a láska dětí ke škole je významným výchovným prostředkem. 25. Neocenitelným výchovným prostředkem je veřejně prospěš ná práce dětí, která pomáhá pěstovat v mládeži lásku k fysické práci a touhu pracovat pro společnost. Škola vychovává socialis tické pokolení, jestliže učení a studium bude denně provázeno řešením některého veřejně prospěšného úkolu, ať ve městě nebo na vesnici, byť i sebemenšího a sebeprostšího. Naše školy, mládežnické

a pionýrské organisace dosáhly v tomto směru mnohých dobrých výsledků, které je třeba rozšiřovat a činit denní součástí života 108

inládeže. Přitom je ovšem zároveň třeba zamezit různým živelným

zásahům do života školy a zatěžování žáků úkoly, které odpoutá vají jejich pozornost od hlavní povinnosti – učit se.

26. Ve výchovné práci má důležité místo výchova v duchu ušlech tilých lidských vlastnosti. Naše mládež má vyrůstat v duchu čest nosti, úcty k člověku a smyslu pro soudružství a přátelství, odvahy, skromnosti a vytrvalosti v překonávání překážek .

Ve veškeré výchově a zejména právě ve výchově v duchu huma nismu a ušlechtilých vlastností musí být mezi naší mládeží mnohem

více využíváno výchovné sily umění, zejména českého a sloven ského národního umění, umění ruského a sovětského i ostatního

klasického a pokrokového umění, a to nejen v hodinách literatury, hudební výchovy a výchovy výtvarné, ale i v jiných předmětech

a zvláště v mimoškolní práci dětí , v pionýrské organisaci a v ČSM. 27. Zlepšit je nutno i tělesnou připravenost našich dětí a přísně sledovat, aby hodiny tělesné výchovy byly plně využity k vlastnímu účelu. Zlepšení musí nastat i v organisaci dobrovolné tělesné vý chovy mládeže, která se zejména musí stát daleko masovější. K tomu nutno získat a vyškolit dostatečný počet cvičitelů z řad

členů ČSM, rodičů, pracujících z patronátních závodů a pod. Pro věřit a podstatně zlepšit je třeba i lékařskou péči o děti, vštěpovat mládeži trvale zásady hygieny a dbát o jejich dodržování. Učitelé musí dodržovat hygienu, zvláště v sestavování učebních rozvrhů

rovnoměrným rozmisťováním předmětů a ve využívání přestávek k větrání tříd a oddechu žáků.

28. Škola musí ještě více spolupracovat s organisací ČSM a jeho pionýrskou organisací i s rodinou a věnovat větší pozornost mimo školní výchově. Nezájem o organisaci žákova mimoškolního času způsobuje nesmírné škody ve výchově.

Je potřebné rozšířit vliv pionýrské organisace na výchovu dětí tím, že do pionýrských oddílů získáme většinu dětí. Práci pionýr ských organisací a školských organisací ČSM nechť ÚV ČSM řídí

tak , aby vycházela z výchovných úkolů a její obsah odpovídal zá jmům mládeže.

Důležitým výchovným zařízením jsou družiny mládeže, které

soustřeďují především děti zaměstnaných matek a poskytují jim potřebnou výchovnou péči. Kádrové obsazení družin je nutno sou stavně zlepšovat a jejich síť je nutno přizpůsobit, stejně jako síť

mateřských škol, školních jídelen a pod. potřebám , které vyplývají 109

ze vstupu matek do zaměstnání. Podle podmínek bude správné vy tvářet i družiny při závodech .

Pomoc mimoškolním výchovným zařízením a družinám mládeže

je důležitým úkolem odborových organisací průmyslových závodů . Odborová organisace má za podpory vedení závodu pomoci k pro hloubení a zlepšení výchovných zařízení, zakládání dětských čítá ren a knihoven , v pořádání exkursí a výletů i v materiálním vyba vení koutků družin . V závodních klubech a zařízeních ROH na

závodech je třeba zlepšit práci s dětmi . Ředitelé škol , učitelé a školní inspektoři mají pomáhat , a to právě v zájmu školní výcho vy, ke zlepšení výchovné práce družin. 29. Život našich dětí je dnes přeorganisován . Mládež na školách

se sdružuje nejen v pionýrských oddílech a ČSM, ale i v organisaci dobrovolné tělesné výchovy, ve Svazu pro spolupráci s armádou, Československém Červeném kříži a v kroužcích požární ochrany. Všechna tato sdružení usilují o organisovanost všech dětí a roz víjejí rozsáhlou organisační činnost . Děti tak jsou zatěžovány pře

mírou schůzek , besed a akcí. Je nutno upravit sdružování dětí tak, aby jedinými organisacemi na škole byly pionýrské skupiny a orga nisace ČSM. Mimo to zůstanou na některých školách tělovýchovné jednoty. Ostatní činnost nechť je organisována v dobrovolných kroužcích . Kroužky povedou učitelé nebo odborní instruktoři a or ganisačně se o ně bude starat ČSM, respektive jeho pionýrská organisace. Pedagogický dohled a zejména péče o přiměřenou účast žáků ve všech kroužcích patří učitelům , zejména učiteli třídnímu,

při dodržení zásady , že žák se smí zúčastnit současně práce nejvýše ve dvou kroužcích . Je věcí orgánů Svazarmu , Československého Červeného kříže a ostatních, které nebudou mít organisace na ško

lách, aby poskytovaly kroužkům na školách odbornou, zejména instruktorskou pomoc .

30. Je třeba zvýšit zájem rodiny a veřejnosti o socialistickou výchovu mládeže. K tomu má především sloužit dobře prováděná

pedagogická propaganda, kterou by měla v nejširším měřítku roz vinout Společnost pro šíření vědeckých a politických znalostí

a mezi rodiči svých dětí v rodičovských sdruženích škola. Výchově mládeže se musí ve větším rozsahu než dosud věnovat tisk, roz

hlas, film i vydavatelská činnost. Od počátku roku 1956 nechť mi nisterstvo školství vydává pro rodiče a funkcionáře rodičovských sdružení časopis Rodina a škola . 110

31. Povznést školu na nový , vyšší stupeň vývoje vyžaduje pře devším povznést politicky , ideologicky, odborně i materiálně uči telstvo .

Komunistické straně Československa a vládě se podařilo převést na stranu lidově demokratického zřízení většinu učitelstva . Tento

proces je třeba dovést do konce. Úkol stranických orgánů, odborů a ministerstva školství je v konečném a neformálním získání ne toliko většiny , ale všeho učitelstva . Dosáhneme toho jednak a pře

devším systematickou a vytrvalou politickou prací mezi učiteli , ne ochabujícím úsilím o jejich ideologické a odborné povznesení i lepší materiální zajištění, jednak dalším odstraňováním nepřátelských neodpovědných a nezpůsobilých živlů. Stranické orgány dosud v nedostatečné míře a ne vždy správně uplatňovaly vliv strany na učitele, neuvědomovaly si, že v nich mají svou prodlouženou ruku v ideologickém působení mezi lidem , a to zejména ve vesnických učitelích , kteří mohou mnoho vykonat pro upevňování svazku děl níků a rolníků. Sblížením školy se životem nabude kulturně osvětová činnost

učitelů širšího rozsahu, stane se rozmanitější podle zájmů a schop ností učitelů. Vzrostou řady učitelů , kteří se stanou šiřiteli pokro kových metod , zvláště v zemědělské výrobě. Tato činnost zaslu huje největší podpory od ministerstva školství, ministerstva kul tury a odborové učitelské organisace. K tomu je však zapotřebí osvobodit učitele od zbytečných administrativních a jiných prací, které jim brání v dalším sebevzdělání , pečlivé přípravě na vyučo vání i v osvětové činnosti . Jde vesměs o práce, které na vesnici mohou vykonat stejně dobře jiní občané. Ministerstvo školství v do hodě se Svazem zaměstnanců školství nechť v základní směrnici

pro vyučování v příštím školním roce vydá i pokyny o plánováni školní práce, směrnice k omezení formálního a zbytečného schůzo vání a k uspořádání organisačního života na škole. 32. Jedním ze základních nedostatků ministerstva školství i od

borové organisace je, že dosud málo znají a využívají učitelů, kteří

dosahují vynikajících výsledků ve výchovné a vyučovací činnosti a nedostatečně zevšeobecňují jejich zkušenosti. Tento stav je nutno

rázně změnit . Všeobecnou úroveň našeho školství je možno zvýšit jen tehdy, budeme- li šířit zkušenosti vynikajících učitelů a škol. 111

Státní pedagogické nakladatelství nechť zařadí do svého vyda vatelského plánu knižnici, v níž budou vycházet zkušenosti význač ných učitelů našich i sovětských . Tento způsob bude i základní me todou při uskutečňování polytechnické výchovy.

33. Ministerstvo školství musí k těmto úkolům více a lépe vy užívat školních inspektorů, kteří mají být vybíráni z nejlepších a

nejzkušenějších učitelů. Inspektoři mají dokonale znát každého učitele, mají mít významný podíl při ustavování ředitelů škol , mají být šiřiteli nejlepších pokrokových zkušeností, mají podstatně při spívat ke vzestupu úrovně práce a k odstranění nedostatků. Aby inspektoři mohli úspěšně uskutečňovat státní dozor nad školami a být rádci učitelů, je nezbytné osvobodit je jednak od těch funkcí,

které jim znemožňují konat práci inspektora, jednak je nepřetě žovat namnoze zbytečnými administrativními pracemi.

34. V současné době studuje na pedagogických školách pro vzdě lání učitelů národních škol 89 procent dívek. Na vyšších a vysokých pedagogických školách podíl žen v celkovém počtu studentů neu stále stcupá. Tento jev je třeba považovat za přirozený, správný a prospěšný jak s hlediska zájmů školy, tak národního hospodářství. K vysokému počtu žen v učitelském povolání je nutno přihlížet při plánování potřeby učitelů. Je třeba vytvořit reservy učitelských sil až do 10 procent celkového počtu, aby v době mateřských dovole ných učitelek byl zabezpečen provoz škol .

Tato větší reserva učitelů je nutná také proto, že je třeba počítat s rozšiřováním sítě večerních škol.

V českých krajích je možné do konce druhé pětiletky zajistit, aby na školách nebylo učitelů bez kvalifikace pro stupeň školy, na kterém vyučují, na Slovensku snížit procento nekvalifikovaných učitelů z dnešních 40 procent na 15 procent. K splnění tohoto úkolu

musí být urychleně zaveden pořádek do dálkového studia učitelů na vysokých školách pedagogických . VI

35. Velmi neuspokojivý je stav školních budov. Počet školní mládeže se rok od roku zvětšuje, nových škol se však staví po měrně málo a vyučování dětí na směny vzrůstá. Je především na ministerstvu školstvi zorganisovat výstavbu a opravy škol tak, aby již v letošním roce se plánované stavby a opravy v plném roz 112

sahu uskutečnily a byly letos i napříště využity všechny rozpoč tové i materiálové možnosti, dané pro tento účel vládou. Pro výstavbu osmiletých a jedenáctiletých středních škol v roce 1956 a dalších letech bude ministerstvo školství používat typiso- !

vaných projektů zajišťujících potřebnou hospodárnost. V projek tech je nezbytno počítat s tělocvičnami a s nejnutnějším zařízením

k polytechnickému vyučování (kabinety, dílnou, zahradou). Jelikož při rozšiřování jedenáctiletého vzdělání se budou mnohé osmiletky

přeměňovat na jedenáctiletky, je nutno již v projektech osmiletých škol počítat s možností pozdější přístavby nebo nástavby. K po

moci při výstavbě škol je zapotřebí široce mobilisovat rodiče a vše chnu veřejnost . VII

Tyto směrnice jsou závazné pro veškerou školskou správu,

ústřední výbor ČSM i pro odborovou organisaci. Budou zároveň sloužit stranickým orgánům k řízení práce komunistů - školských

pracovníků, učitelů a základních organisací na školách. Stranické orgány a organisace musí udělat vše pro jejich splnění. Ministerstvo školství nechť rozpracuje jednotlivé otázky a před

kládá postupně ÚV KSČ a orgánům vlády návrhy konkretních opa tření.

8 Od X. do XI. sjezdu

113

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 29. – 30. ČERVNA 1955

Ve dnech 29. a 30. června 1955 se konalo zasedání Ústředního vý boru Komunistické strany Československa . Zasedání vyslechlo a projednalo referát prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha Antonina

Novotného, který se zabýval úkoly při zabezpečení rozvoje země dělské výroby a dalším budováním JZD a otázkami současné mezi národní situace. V diskusi vystoupilo 26 soudruhů . Ústřední výbor KSČ jednomyslně schválil referát soudruha A. Novotného a přijal lato usnesení :

1. K dalšímu rozvoji JZD, zabezpečení žní, podzimních prací a výkupu. 2. K plánu osevních ploch a stavu hospodářského zvířectva na rok 1956 .

3. Ke zprávě o rozhovorech představitelů SSSR , Rumunska , Ma darska a Československa v Bukurešti o výsledcích jednání mezi SSSR a Jugoslavií.

114

1

K DALŠÍMU ROZVOJI JZD, ZABEZPEČENI ŽNI, PODZIMNÍCH PRACÍ A VÝKUPU

USNESENI PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ Z 30. ČERVNA 1955

X. sjezd vytyčil ve svých usneseních nutnost podstatného zvý šení zemědělské výroby v příštích 2 až 3 letech. Zdůraznil při tom, že trvalého a soustavného zvyšování zemědělské výroby jako ne

zbytné podmínky neustálého růstu životní úrovně pracujícího lidu je možné dosáhnout jen cestou dalšího budování, rozvoje a upev

ňování jednotných zemědělských družstev . Další rozvoj JZD dále posilí a upevní naše lidově demokratické zřízení a obranyschop nost země.

Strana a vláda svými politickými a hospodářskými opatřeními a účinnou pomocí dělnické třídy vytvořily nejpříznivější podmín ky pro růst zemědělské výroby a pro práci JZD. Široká síť stroj ních a traktorových stanic zajišťuje značnou mechanisaci hlav nich zemědělských prací. Za poslední rok se zvýšil počet strojů STS o 1205 traktorů a o 1036 kombajnů. Výměra pudy , obdělá vaná STS, vzrostla za poslední rok o 17,1 procenta . Podstatně vzrostl celkový objem a počet prací i jejich kvalita .

V jarních pracích prokázaly STS pohotovou a kvalitní prací roz hodující pomoc zemědělské výrobě , především JZD. Výroba a příděly strojených hnojiv zemědělství vzrostly za po slední rok o 17 procent. Pomoc strany a vlády také značně zvýšila zainteresovanost na živočišné výrobě v JZD a u drobných a střed ních rolníků. Podstatně vzrostly stavy prasat a zvýšila se užitkovost

skotu. Zvyšuje se dále průměrná porážková váha jatečných zvířat a lepší péčí o odchov snížilo se hynutí selat a telat.

Výsledky v hospodaření JZD jsou dokladem účinné pomoci stra ny a vlády v hospodaření družstev. Jednotná zemědělská družstva , která již společně hospodaří v 47 procentech obcí na 1,900.000 ha půdy, se rok od roku politicky,

organisačně a hospodářsky upevňují , dosahují vyšších výrobních vý sledků a v důsledku toho vyšší tržní produkce než jednotlivě hos

podařící rolníci. Proto také každoročně rostou důchody družstev 115

1

níků. Jen za poslední rok vzrostly důchody JZD na 1 ha zemědělské půdy o 26 procent . Jednotná zemědělská družstva pevně zakotvila na naší vesnici .

Přes tyto úspěchy v hospodaření družstev nedošlo však v po sledních letech k očekávanému vzrůstu počtu JZD a k rozšíření

jejich půdní a členské základny. Tento stav ve svých důsledeích zpomaluje růst zemědělské výroby a je brzdou v dalším podstat

ném zlepšení zásobování pracujících zemědělskými výrobky å prů myslu surovinami.

Základní příčinou , proč se ve větší míře nerozšiřuje družstevní základna na vesnici, je stále ještě slabá politická práce strany na vesnici a nedostatečná hospodářskoorganisátorská činnost směřující k organisování společných prací mezi rolníky .

V poslední době nastalo zlepšení ve vztahu i pomoci drobným a středním rolníkům a v upevnění svazku města a vesnice. Přesto praxe některých hospodářských a stranických funkcionářů svědčí mnohde o dosud nesprávném poměru k malým a středním země dělcům a o podceňování svazku dělnické třídy s pracujícím rol nictvem .

Tito soudruzi zapomínají, že pevný svazek dělnické třídy s pra cujícím rolnictvem je nezbytnou podmínkou socialistické přestavby zemědělství, protože jen na základě stále se upevňujícího třídního

svazku mohou být odstraněny kapitalistické a malovýrobní formy hospodaření a dokončeno vítězství socialismu v naší zemi.

V další práci je třeba také skoncovat s oportunistickou theorií samočinnosti a živelnosti při zakládání družstev. To, že komu nistická strana dbá , aby při zakládání JZD byla vždy dodržována

zásada dobrovolnosti, nikterak neznamená, že je možno složit ruce v klín , ale naopak, vést mezi rolníky cílevědomou politickou a orga nisátorskou práci za zakládání nových JZD a rozšiřování členské základny v stávajících družstvech .

Příčinou dosavadního stavu je také podceňování třídního boje na vesnici , což vede k nedostatečným opatřením vůči kulakům a zpomaluje další rozvoj JZD. Posléze i nízká politická úroveň některých pracovníků a obavy

před chybami vedou k váhavosti, nerozhodnosti a malé bojovnosti při dalším zakládání JZD. K tomu přistupuje slabá práce se strany národních výborů a STS mezi pracujícími rolníky. Se všemi tě mito nesprávnými theoriemi a nedostatky je třeba rychle a roz 116

hodně skoncovat a dosáhnout již v letošním roce rozhodného obra tu v dalším rozvoji a zakládání JZD.

Budování družstev je nutno zabezpečovat ruku v ruce s dalším rozvojem mechanisace, výstavbou společných stájí a ostatních hos

podářských budov i politickým a odborným růstem kádrů v země dělství, což je základem zvyšování produktivity zemědělské práce. Budování družstev je zapotřebí zabezpečovat spolu s plněním

všech úkolů při zvyšovánt zemědělské výroby, zvláště při hlavních výrobních kampaních.

Stojíme bezprostředně před zahájením žní, kterých je nutno, stejně jako podzimních prací, plně využít k získání dalších tisíců

pracujících rolníků pro společné hospodaření v JZD. Ústřední výbor obrací pozornost celé strany, všech státních a hospodářských orgánů a masových organisací na to, aby s větší smělostí a důrazem ukazovaly rolníkům socialistickou cestu, která

jim umožňuje lépe a produktivněji hospodařit, zvyšovat svoji ži votní úroveň i lépe plnit své povinnosti vůči společnosti. Celá stra

na, národní výbory, sts, ROH a ČSM musí rozvinout k tomuto cíli houževnatou, cílevědomou politickou a organisační práci. Jen tak dosáhneme úspěšného plnění směrnic X. sjezdu strany. Ústřední výbor v dalším období orientuje celou stranu na tyto hlavní úkoly, směřující k dalšímu rozvoji socialistického sektoru

na vesnici a tím i k zajištění podstatného zvýšení zemědělské vý roby. I

Na základě místních podmínek cílevědomě a organisovaně za kládat nová JZD, rozšiřovat členskou a půdní základnu stávají

cích družstev. To vyžaduje neustále ukazovat pracujícím rolníkům přednosti socialistické zemědělské velkovýroby a využívat při tom příkladu dobře hospodařících družstev .

Období žňových a podzimních prací musí být příležitostí k pře svědčení a získání drobných a středních rolníků pro jejich vstup

do JZD. Tomu bude sloužit všestranná podpora organisování spo lečných prací, na nichž se rolníci přesvědčí o výhodách společné, organisované práce při využití techniky a mechanisace. V daleko větší míře musíme dbát o aktivní zapojení malých a středních rolníků do organisování a řízení společných prací v ob 117

cích bez JZD prostřednictvím zemědělských komisí národních vý borů . Zemědělské komise, znalé místních poměrů , musí se stát nej

bližším pomocníkem drobných a středních rolníků při organisovani

jejich výroby, zvyšování hektarových výnosů a užitkovosti zvířat . Základní formou zemědělské družstevní výroby, které je třeba

dosáhnout , jsou JZD se společnou rostlinnou a živočišnou výrobou. Nelze však opomíjet přechodné, nižší formy družstevní zeměděl ské činnosti . Budeme však uplatňovat zásadu, aby drobní a střední rolníci, kteří se rozhodli pro JZD, si vytyčili jako nejbližší úkol zavedení společného osevu při rozoraných mezích se společným obděláváním půdy a přijali při založení družstva provozní řád II. typu .

Jako oporu a jádro JZD je třeba vidět především malé rolníky. Za jejich pomoci budeme usilovat o získání středních rolníků. Za

měříme se především na ty, kteří dobře plní výrobní a dodávkové úkoly a mají důvěru v obci. Střední rolník je důležitým výrobcem

tržní produkce, iná velké zkušenosti, je dobrým organisatorem a jeho získání je zpravidla rozhodující pro získání všech pracujících rolníků v obci pro JZD. Proto nelze zanedbávat žádná opatření, která jim umožňují vstup do družstev. Střední rolníky budeme

pověřovat funkcemi v národních výborech a vedení družstev, vy sílat na odborné školení, organisovat s nimi návštěvy do dobře

hospodařících JZD, aby se názorně přesvědčili o přednostech druž stevní velkovýroby, aby poznali, že budovat družstva je v zájmu rolníků samých .

Významným úkolem je posílení členské základny družstev ves

nickými ženami. Zkušenosti při budování JZD jasně potvrzují, že ženy jsou pokrokovou silou a že jejich získání má často rozhodu

jící význam pro úspěšné založení a další rozvoj družstva . Mnohé z nich jsou na vedoucích místech v družstvech a staly se schop nými organisatory společné družstevní velkovýroby. V získávání vesnických žen a pověřování jich vedoucími funkcemi je třeba rozhodněji pokračovat . Zejména je třeba zaměřit se na ženy děl níků žijících na vesnici vzhledem k tomu, že dělnické rodiny tvoří

v našich podmínkách v mnoha obcích většinu venkovského oby

vatelstva. Rovněž pro JZD musíme rozhodněji získávat vesnickou mládež a nadchnout ji pro pokrokové formy zemědělské výroby.

Největší bdělost a ostražitost musíme zachovávat vůči podvrat ným rejdům kulaků , kteří brání pracujícím rolníkům rozhodnout 118

se pro JZD. Správně uplatňovanou politikou omezování a zatlačo

vání kulaků zamezíme jejich politickému a hospodářskému vlivu ná vesnici a odhalíme je jako úhlavní nepřátele malých a středních rolníků před očima celé vesnice. Nesmíme připouštět, aby se kulaci vloudili do JZD, a kde se tak stalo, je nutno družstva od nich očistit . II

Důležitým předpokladem dalšího růstu zemědělské výroby a so cialistické přeměny vesnice je upevněni nově založených a všech stávajících družstev.

Proto je třeba soustavně pečovat o politický a odborný růst předsedů i ostatních vedoucích pracovníků družstev, posílit ve dení JZD schopnými kádry z průmyslu i z dobře hospodařících

a konsolidovaných JZD. Poskytovat družstvům všestrannou poli tickou, hospodářskou a organisační pomoc s vědomím , že založe ním družstva starost o ně nekončí, ale teprve začíná .

Důsledněji než dosud se musíme zabývat nedostatky, které brzdí úspěšný rozvoj hospodaření družstev, zejména ve výstavbě spo lečných zařízení, při zavádění a uplatňování mechanisace a nové

techniky, v organisaci práce a správném odměňování podle zá sluhy. Velkou pozornost věnujeme zlepšování pracovní discipliny v družstvech a péči o správný poměr členů ke společnému vlast nictví.

Mimořádný význam pro rozvoj každého družstva má nedělitelný fond. Mnohá JZD stále však jeho význam nedoceňují a na úkor jeho dotace zvyšují si hodnotu pracovní jednotky . Stranické orga

nisace na vesnici a národní výbory musí v takovýchto družstvech vysvětlovat družstevníkům význam nedělitelného fondu , jejich ne

správný postoj k rozvoji společného hospodaření a vést je k dotaci nedělitelného fondu tak, jak určují vzorové stanovy JZD. Stejně

tak je zapotřebí zlepšit dotaci ostatních fondů, hlavně osiv a krmiv. Předními pomocníky při upevňování JZD musí být Sts . Na nich ve značné míře závisí růst družstevní zemědělské výroby a celkové politické a hospodářské upevnění JZD . Proto ve větší

míře než dosud bude třeba posílit STS politicky vyspělými a od borně zdatnými kádry z průmyslu. Ve vedení STS , u kombajnérů , traktoristů a opravářů musíme dosáhnout, aby pracoval každý na svém úseku s vědomím vysoké odpovědnosti za další všestranné 119

zvýšení družstevní výroby a posílení družstva. Každý z nich politic kou prací mezi družstevníky, malými a středními rolníky, kvalitou a rozsahem práce STS musí v letošních žních a podzimních pra cích přispět významnou měrou k dalšímu rozvoji JZD.

Nejbližším hospodářským úkolem JZD je vytvoření dostatečné krmivové základny pro zvýšení společné družstevní živočišné vý roby a užitkovosti zvířat . Rozšíření pěstování plodin s vysokou krmnou hodnotou, zejména kukuřice na siláž i na zrno, doplnění

stavu dojnic a prasnic, zejména tam, kde v důsledku převzetí reservní půdy družstvem není předpokladu rychlého doplnění stavu z vlastního obratu stáda, je nezbytnou podmínkou dalšího hospo dářského zpevnění JZD.

Zvlášť velkou pomoc musíme dát družstvům , jejichž výroba zaostává. Správně zaměřenou pomocí, prováděnou na základě dů kladné analysy příčin zaostávání JZD, vyzvednout v nejkratší době tato družstva na úroveň předních JZD. V těchto družstvech půjde především o kádrové posílení vedení družstva z řad politicky a organisačně schopných dělníků, funkcionářů strany, národních vý borů i pracovníků ministerstev. Mimořádnou pozornost musíme věnovat družstvům s malou člen skou a půdní základnou . Menšinová JZD bez dalšího rozšíření člen

ské a půdní základny nemají předpoklady k úspěšnému rozvoji spo lečného hospodaření. Je třeba vést neustále boj proti sektářským názorům mnohých družstevníků, kteří odmítají přijmout nové čle ny a získávat do JZD další dosud jednotlivě hospodařící drobné a střední rolníky.

Ve všech JZD je třeba zabezpečovat důsledné uplatňování vzo rových stanov na všech pracovištích a odměňování družstevníků

podle vykonané práce. Zvláštní péči věnovat rozšíření a zkvalitnění společné živočišné výroby. JZD musí urychleně doplnit stavy do bytka, zvláště skotu, který je základem živočišné výroby, důsledně uplatňovat na úseku živočišné výroby pokrokové zkušenosti a za vádět pro pracovníky doplňkové odměny. Je třeba také v družst

vech rozšiřovat doplňková odvětví výroby, zejména chov včel a vodní drůbeže.

Rozhodně ji je třeba postupovat v zajišťování investiční výstavby společných zařízení JZD. Pečovat o to, aby investiční výstavba byla prováděna účelně a levně při plném využití vlastních prostředků a zdrojů v každém družstvu. K urychlení investiční výstavby orga 120

nisovat v JZD stavební skupiny a zabezpečit družstvům včas pora denskou, organisační a materiální pomoc příslušnými orgány. Soustavné zvyšování pomoci družstvům vyžaduje, aby bylo zkva

litněno i řízení zemědělské výroby zemědělskou správou, aby těžiště řízení a pomoci bylo přeneseno do okresů a vesnic, a tak prováděna denní, živá pomoc družstvům i drobným a středním rolníkům . III

Pro zvýšení zemědělské výroby zajistit úspěšný průběh žni a podzimních prací. Dále rozšířit plochy obdělávané půdy. Splnit plánované úkoly ve výkupu zemědělských produktů. Ke včasnému a kvalitnímu provedení společných žňových a pod

zimních prací musí JZD, STS, národní výbory i pracující rolníci nastoupit materiálně, organisačně i kádrově připraveni. V průběhu sklizně musíme svést rozhodný boj proti všem ztrátám na obilí, píci a okopaninách, které snižují skutečné výsledky práce našich družstevníků a rolníků a ochuzují národní hospodářství o značné

množství zemědělských produktů . Půjde zejména o správné seří zení sklizňových strojů STS, zabránění přezrání obilí, úklid slámy po kombajnech a sklizeň brambor a cukrovky do příchodu mrazů. STS svoji práci zorganisují tak, aby při rychlém a kvalitním pro

vedení žní byla co nejvíce ulehčena práce družstevníkům, drob ným a středním rolníkům . Přitom zvlášť velkou pozornost věnovat kombajnové sklizni obilí a cukrovky. Je naléhavým požadavkem zajistit, aby bylo intensivněji využito

veškeré půdy v obcích, tedy i pracovně nezajištěných hospodářství drobných a středních rolníků a zvláště úpadkových hospodářství kulaků. Přitom je třeba mít na zřeteli , že je nutno přísně rozli

šovat postup při zabezpečování výroby u kulaků a u drobných a středních rolníků . Hlavní cestou k zvýšení výroby u pracovně neza

jištěných hospodářství malých a středních rolníků při všestranné pomoci prostřednictvím STS zůstává jejich získání pro JZD . V zájmu dodatečného zlepšení výroby krmiv a zajištění dosta tečných zásob statkových krmiv pro zimní období je třeba v letoš ním roce věnovat velkou pozornost zvýšení osevu strniskových

směsek a silážování píce. Zabezpečení a zkvalitnění živočišné vý roby vyžaduje, aby v nejbližších dnech byla dokončena sklizeň píce i sena na loukách a beze ztrát provedena i sklizeň otav. Mimořádný 121

důraz musime letos rovněž klást na včasnou a kvalitní sklizeň

brambor i cukrovky, jež zaujímají důležité místo v krmné bilanci. Hlavní pozornost budeme věnovat řádné přípravě půdy pro ozi my a jařiny, zajištění vlastního kvalitního osiva a sadby u všech JZD a rolníků, aby tak byly vytvořeny nejlepší předpoklady pro vysokou sklizeň v příštím roce.

Upevnění správného poměru ke státu a společnosti se musí pro jevit v plnění dodávkových povinností každého zemědělského zá vodu . Činnost výkupního aparátu třeba dále zkvalitnit a zaměřit vedle výkupní činnosti i na pomoc drobným a středním rolníkům ve výrobě a propagaci družstevního hnutí na vesnici. Letošní stav kultur dává předpoklady dobré sklizně. To zavazuje všechny jed notlivě hospodařící rolníky a družstevníky, aby splnili a překročili svoje plánované dodávkové úkoly . IV

Další rozvoj JZD vyžaduje podstatně zvýšit úroveň mechanisace našeho zemědělství. Především je třeba plně využít kapacity na šich STS a jejich strojního zařízení při zajišťování výroby družstev

a malých a středních rolníků . Zejména plně využijeme sovětských sklizňových kombajnů a pásových traktorů.

Současně však je nutno urychleně pozvednout úroveň mechani sace na takový stupeň, aby byla postupně zajištěna komplexni

mechanisace hlavních polních prací. Jedná se především o vyřešení sběru slámy po kombajnech , sušení a odvoz zrna, zachycování plev, sázení a sběr brambor, cukrovky a kukuřice, provádění kultivač ních prací a silážování . Bude zapotřebí, aby příslušná ministerstva . a zemědělský výzkum zajistily pro příští rok mechanisování dů ležitých zemědělských prací v největším měřítku . Daleko směleji a v širokém měřítku je nutno zavádět mechani

saci do živočišné výroby a odstraňovat nejnamáhavější úkony lid ské práce: Všestrannou mechanisací a účelnou organisací práce je nutno zajistit rychlý vzestup produktivity práce v zemědělství. K zajištění výroby nových zemědělských strojů je třeba vyčlenit další výrobní kapacitu našich strojírenských závodů .

Intensivní využití každého aru zemědělské půdy staví současně do popředí otázku zajistit rychlé posílení našeho zemědèlství dal šími pracovními silami. To předpokládá rozvinutí nové kampaně 122

mezi naší mládeží a získat dalších 10.000 brigádníků , kteří zejména

v pohraničí pomohou úspěšně provést žňové a podzimní práce, za jistí výrobu na další rekultivované půdě státních statků a JZD.

Bude třeba posílit řady mladých lidí na vesnici mládeží vycházející ze škol.

V úsilí o další rozvoj a zakládání JZD musí se dále zvýšit odpo

vědnost dělnické třídy za urychlení socialistické přestavby vesnice. Pomoc dělnické třídy v rozvoji JZD musí být přímo na vesnici ještě konkretnější a znatelnější. Tento úkol musí splnit patronáty na šich průmyslových závodů nad JZD a vesnicí. Stranické orgány a organisace musí politicky a organisačně zabezpečit, aby v nejbližší době bylo získáno nejméně 10.000 dělníků, bydlících na vesnici, k trvalému přechodu do zemědělství a k aktivnímu zapojení v bu dování JZD. Dělníci a pomoc patronátních závodů vnesou do druž stev a do celé zemědělské výroby progresivní formy a vyšší úroveň organisace práce. Jen za zvýšené pomoci STS a celé dělnické třídy je možno v brzké době zajistit další rozvoj zemědělské výroby.

Rozhodující pro rozvoj JZD a zvýšení zemědělské výroby je zlepšení politické prúce strany na vesnici. Je nutno zvýšit řídící a uvědomovací práci strany na vesnici. Velké úkoly vyžadují zvý šení bojové aktivity všech stranických organisací, funkcionářů a členů strany. Zvláště stranické organisace na vesnici , STS a na

státních statcích si musí v plné šíři uvědomit svou odpovědnost za splnění směrnic, jež před ně postavil X. sjezd KSČ. Proto kraj ské a okresní výbory strany musí věnovat prvořadou pozornost konkretní pomoci při rozvíjení stranické práce na vesnici. Základní organisace na vesnici splní svůj úkol tehdy, budou -li

úzce spjaty se všemi družstevníky, drobnými a středními rolníky a budou-li přitom nesmiřitelně bojovat proti všem úkladům tříd ních nepřátel . Do konce roku 1955 je nutno založit organisace strany ve všech obcích , kde dosud organisace strany nejsou , a získat do strany

další tisíce pracujících rolníků a družstevníků . Komunisté musí být vždy příkladem v práci , stát v čele boje

za lepší život pracujících na vesnici . Místo každého člena strany na vesnici je v JZD, kde má být vzorným pracovníkem . 123

Stranické organisace na závodech se musí více a konkretněji

zabývat pomocí našemu zemědělství. Zvýšenou pozornost věnovat komunistům , bydlícím na vesnici, a ukládat jim konkretní úkoly při budování JZD.

Velikost úkolů, jež před námi stojí, naléhavě vyžaduje, aby strana vyslala na vesnici své nejlepší kádry, nechrožené bojovníky za vítězství socialismu v naší zemi. Ústřední výbor strany se obrací ke stranickým orgánům a organisacím , aby vyslaly 2000 nejuvě

domělejších členů strany , stranických funkcionářů a předních pra covníků ze závodů na vesnici, kteří zaujmou bojová vedoucí místa v jednotných zemědělských družstvech, strojních a traktorových stanicích a na státních statcích.

Ústřední výbor očekává , že všechny krajské a okresní výbory strany, stranické organisace a národní výbory projednají referát

soudruha Novotného i usnesení plenárního zasedání ÚV KSČ a učini konkretní politická a organisační opatření k jeho splnění. Ústřední výbor strany vyslovuje pevné přesvědčení, že za po

moci celé strany a všech pracujících v naší zemi dosáhneme roz hodného obratu na naší vesnici . do boje za Komunisté, dělníci, rolníci a pracující inteligence splnění usnesení 8. sjezdu KSČ za podstatné zvýšení zemědělské

výroby, za socialistickou přestavbu náší vesnice !

124

KE ZPRÁVĚ O JEDNÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ SSSR , RUMUNSKA , ČSR A MAĎARSKA, KONANÉM V BUKUREŠTI V ČERVNU 1955 USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ Z 30. ČERVNA 1955

Ústřední výbor Komunistické strany Československa vyslechl a s uspokojením přijal zprávu soudruha Antonína Novotného o roz hovorech mezi vládní delegací Sovětského svazu a zástupci Rumun ska, Československa a Maďarska, konaných v Bukurešti v červnu 1955, při kterých sovětská vládní delegace podala informace o prů běhu svého jednání v Jugoslavii a byly projednány mezinárodní otázky , jimiž se zabývá společná deklarace vlád Sovětského svazu a Federativní lidové republiky Jugoslavie.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa vítá dohodu dosaženou mezi Sovětským svazem a Jugoslavií a vyjadřuje pevné přesvědčení , že v důsledku této dohody dojde také mezi ostatními zeměmi socialistického tábora a Jugoslavií k upřímné přátelské

spolupráci v zájmu upevnění míru a socialismu. Ústřední výbor Komunistické strany Československa učiní vše

chna potřebná opatření , aby se rozšířily a prohloubily hospodářské a kulturní styky mezi Československem a Jugoslavií a aby se vbrzku vytvořily dobré přátelské vztahy mezi oběma zeměmi a mezi lidem obou zemí .

125

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝ BORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 31. SRPNA -1 . ZAŘI 1955

Ve dnech 31. srpna a 1. září 1955 se konalo v Praze plenární za sedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa , které vyslechlo a projednalo referát soudruha Vratislava Krutiny o dalším rozvoji živočišné výroby a o úkolech státních statků ve

zvyšování intensity a produktivity zemědělské výroby. Po diskusi, v níž promluvilo 26 soudruhů, pronesl závěrečné slovo soudruh Viliam Široký.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa

jedno

myslně schválil přednesený referát a přijal příslušné usnesení. Ze zasedání byl zaslán pozdrav soudruhu Antonínu Zápotockému s přáním brzkého uzdravení.

126

K DALŠÍMU ROZVOJI ŽIVOČIŠNE VYROBY A K ÚKOLUM

STÁTNÍCH STATKU VE ZVYŠOVÁNÍ INTENSITY A PRO DUKTIVITY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY USNESENÍ PLENARNIHO ZASEDÁNÍ ÚV KSČ Z 1, ZARI 1955

X. sjezd KSČ vytyčil jako hlavní úkol neustále zvyšovat hmotnou a kulturní úroveň našeho pracujícího lidu cestou dalšího rozvíjení všech odvětví národního hospodářství, zejména těžkého průmyslu,

a podstatným zvýšením zemědělské výroby. Plenární zasedání Ústředního výboru KSČ zjišťuje, že na úseku národního hospodářství bylo dosaženo některých úspěchů v plnění

směrnic X. sjezdu strany. Pololetní plán průmyslové výroby byl v hrubé hodnotě splněn na 103,1 procenta. Ve výrobě spotřebních předmětů byl pololetní plán rovněž překročen, což přispělo ke

zlepšení uspokojování potřeb obyvatelstva naší země. Dílčích úspěchů bylo dosaženo i v rozvoji zemědělské výroby. Jarní práce byly přes nepříznivé povětrnostní podmínky provedeny

v letošním roce v kratší době a kvalitně. Rozšířila se i celková plocha obdělávané půdy. Dále vzrostl mechanisační park zeměděl ství a soustavně se zvyšuje počet pracovníků v zemědělství, ze

jména mladých lidí a zemědělských odborníků. Sklizeň úrody v le tošních žních ukazuje, že výroba obilí bude vyšší nežli v minulém roce. Některých dobrých výsledků bylo dosaženo i na úseku živo

čišné výroby. Časový plán početních stavů byl splněn v prvním pololetí 1955 u skotu na 100,8 procenta a u prasat na 113,3 pro

centa. Zlepšila se natalita a odchov mlád'at u skotu i prasat. Proti stejnému období 1954 se zvýšila dojivost krav téměř o 9 procent. K dosažení těchto výsledků v zemědělské výrobě významně při spěla zasedání Ústředního výboru KSČ, konaná v únoru a v červnu tohoto roku, i všechna opatření vlády. Zejména po červnovém za

sedání ÚV KSČ se dále upevňují JZD a rolnici zakládají družstva nová.

Výsledky dosažené v plnění směrnic X. sjezdu znovu potvrzují správnost politiky naší strany, jež si vytyčila za cíl vytvořit bohatý a šťastný život našeho lidu a v neochvějném boji za upevnění svě tového míru dovršit vítězství socialismu v naší vlasti .

127

Plenární zasedání Ústředního výboru KSČ nicméně konstatuje, že nebylo dosaženo podstatného zlepšení ve všech směrech země dělské výroby, zejména výroby živočišné. Současná úroveň živo čišné výroby, zejména co do užitkovosti, je stále vážnou brzdou

uspokojování potřeb obyvatelstva v mase, mléce a vejcích , upev ňování a dalšího rozvoje JZD a zlepšení hospodaření státních statků. Neuspokojivý stav, zejména ve společné živočišné výrobě, je způsoben i tím , že zemědělská správa, počínaje ministerstvem zemědělství, nevěnovala dostatek pozornosti zabezpečení všech podmínek pro rozvoj tohoto důležitého odvětví zemědělské výroby. Nedoceňován byl zejména chov skotu, otázka zabezpečení krmi vové základny, investiční výstavby společných zařízení a mecha nisace namáhavých stájových prací. Také nedostatečná péče o ple menářskou práci nepříznivě ovlivňuje rozvoj živočišné výroby,

zejména ve zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat . Vážné nedostatky jsou i v plnění politické a ekonomické úlohy

státních statků, které ve svém celku soustavně překračují vlastní náklady v důsledku neplnění výrobních úkolů a stále nízké úrovně řízení a organisace výroby.

A. K zajištění rychlejšího rozvoje živočišné výroby

Dosáhnout rychlejšího rozvoje živočišné výroby jako předpo kladu stále se zlepšujícího zásobování obyvatelstva vyžaduje orien tovat pozornost celé strany, masových organisací, národních vý

borů , zemědělské správy a ministerstev v nejbližších letech zejména na tyto úkoly :

1. Podstatně zvýšit výrobu krmiv Rozhodující význam pro rychlý vzestup živočišné výroby má

zajištění dostatku objemných a jadrných krmiv. To vyžaduje, aby byla podstatně zvýšena péče o výrobu krmiv především na loukách a pastvinách, které jsou naší největší krmivovou reservou . Při

výrobě krmiv je nutno více se orientovat na rozšíření osevu plodin s vysokou krmnou hodnotou , jako jsou kukuřice, čisté kultury vojtěšek a jetelů, brambory, krmná kapusta a pod. , na včasné

provádění sklizně a její odborné uskladnění a na hospodárné krmení zvířat, zejména v letních a podzimních měsících . 128

Plenární zasedání ÚV KSČ se usnáší : 1. Požadovat od všech orgánů řídících zemědělskou výrobu od

shora dolů i od pracovníků přímo ve výrobě , aby zvyšování výroby krmiv věnovali prvořadou pozornost . Za pomoci STS provádět plánovité ošetřování a hnojeni luk, pastvin a krmných plodin na orné půdě. Včas provádět kultivační

práce na krmných okopaninách , důsledně využívat močůvky a roz šiřovat kompostování. Dbát, aby strojených hnojiv určených pro

zvýšení výroby bylo skutečně plně k tomu účelu využito. 2. Zvláštní pozornost musí věnovat ministerstvo zemědělství , orgány národních výborů a stranické organisace výrobě krmiv v pohraničních oblastech , kde máme velké reservy ve výrobě píce na lukách a pastvinách . Ke zvýšení stavu živočišné výroby na po třebnou úroveň je nutno v těchto oblastech zvýšit dosavadní hek tarové výnosy sena v roce 1956 nejméně o 30 procent, v roce 1957

o 40 procent a v roce 1958 o 50 procent. K tomu bude nutno na těchto plochách upravit vodní poměry, jednak obnovu stávajících odvodňovacích zařízení prostřednictvím STS a za pomoci Ústřední správy vodního hospodářství provádět na velkých komplexech luk a pastvin systematické drenážování.

Ministerstvu zemědělství, ministerstvu lesů a dřevařského prů myslu, krajským a okresním národním výborům v kraji České Bu dějovice, Plzeň , Karlovy Vary, Liberec , Olomouc a Hradec Králové se ukládá :

a) Mechanisačními prostředky STS odvodnit v roce 1956 1500 ha, v roce 1957 3000 ha a v roce 1958 a dalších letech do roku 1960 5000 ha ročně.

b) Podstatně rozšířit pomoc STS při ošetření luk a pastvin na

základě smluv a poskytovat JZD v pohraničních oblastech na dobu tří let 25 procent slevy za práce vykonané STS.

3. Ke zkvalitnění porostu luk a pastvin a zvýšení jejich úrodnosti přikročit na základě půdních rozborů k plánovitému hnojení a váp

nění kyselých půd . Ukládá se proto ministerstvu zemědělství, mi nisterstvu stavebnictví, ministerstvu místního hospodářství, mi

nisterstvu lesů a dřevařského průmyslu a radám KNV a ONV : zajistit v každém kraji nejširší využití místních zdrojů vápen ných hmot. K tomu účelu dát znovu do provozu zastavené lomy

a organisovat v nich mletí vápence na kolových mlýnech a drtičích . K účelům hnojení dodat tak v roce 1956 150.000 tun vápna a 400 9 Od X. do XI. sjezdu

129

tisíc tun mletého vápence, v roce 1957 200.000 tun vápna a 600.000 tun mletého vápence a v roce 1958-1960 ročně 200.000 tun vápna

a 800.000 tun mletého vápence. Rady KNV a ONV využijí při tom výrobních družstev.

4. Uložit Státnímu úřadu plánovacímu v dohodě s ministerstvem financí urychleně stanovit ceny vápenných hmot, získaných z těch to nových zdrojů.

5. Velké reservy ve zvýšení výroby krmiv jsou rovněž v pěsto vání a výnosech pícnin na orné půdě. V posledních letech bylo mechanicky rozšířeno ve větším měřítku pěstování směsi jetelo trav a vojtěškotrav, z nichž některé v nevyhovujících podmínkách

poskytují nižší hektarové výnosy. Je nutno zvýšit pěstování čis tých kultur vojtěšek a jetele v oblastech , kde zabezpečují vysoké

výnosy. K problému pěstování trav ve směsích v našich podmín kách musí ČSAZV zaujmout v nejkratší době rozhodné stanovisko a navrhnout pro jednotlivé výrobní oblasti nejvhodnější skladbu a druhy pícnin.

K zajištění výroby hodnotných pícnin zaměřit pozornost JZD a státních statků na výrobu kvalitních semen, zejména vojtěšek,

jetele a trav, zvláště v tradičních produkčních oblastech travních semen, jako je na příklad Rožnovsko, Táborsko a Litomyšlsko. Zabezpečení dostatku kvalitního krmiva vyžaduje, aby v nejbliž ších letech bylo podstatně rozšířeno pěstování kukuřice na zrno,

siláž a zelené krmení. Plochy kukuřice je třeba rozšířit především u JZD a státních statků a ve vhodných oblastech ji pěstovat jako hlavní krmnou plodinu. Ministerstvu zemědělství a stranickým

organisacím na úseku zemědělství se ukládá zajistit rozšíření pěs tování kukuřice tak, aby v roce 1960 činila její plocha na zrno a siláž celkem 360.000 ha . Zajistit již pro rok 1956 dostatek kva litního osiva z vlastní produkce a zvýšit produkci hybridního osiva.

Účinnou propagací pěstování kukuřice zabezpečit plánované rozší ření ploch i zvýšení hektarových výnosů.

Zvýšenou pozornost je nutno věnovat pěstování vhodných odrůd krmných brambor ( především ve vyšších polohách ), rozšíření ploch krmné kapusty, koňského bobu. K intensivnějšímu využití půdy zavádět podsevy jetelovin , travin, krmné mrkve a j. 6. Zamezit ztrátám na živinách, které vznikají pozdní a špatně prováděnou sklizní. V nejkratší době vyřešit vhodné způsoby su šení a konservování píce. Ve větším měřítku než dosud provádět 130

v průběhu roku silážování píce a zajišťovat výstavbu silážních jam u státních statků i JZD .

Ministerstvu zemědělství a ČSAZV se ukládá do konce tohoto roku propracovat na základě našich i zahraničních poznatků rozší ření nového způsobu silážování píce a umělého dosušování zavadlé pice. Současně vypracovat plán na rozšíření umělého sušení bram bor a cukrovarských řízků s přihlédnutím k plánovanému rozvoji a výstavbě sušárenských zařízení. K zajištění dostatku šťavnatých krmiv zabezpečit vybudování soustavy silážních jam, a to v roce 1956 o celkové kapacitě 600.000 m3 a v dalších letech tak, aby byla v souladu s rostoucí

potřebou rozvoje živočišné výroby. 7. Usilí všech zemědělských závodů, zejména státních statků, musí směřovat k zabezpečení dostatku krmiv z vlastní produkce

a k vytváření nutných reserv pro případ neúrody v příštím roce. Zvýšenou práci musí JZD, státní statky i ostatní zemědělské zá vody věnovat uplatňování správné krmné techniky a řádnému hospodaření s krmivy.

8. Zvýšení výroby a včasné zabezpečení sklizně pícnin , silážních plodin a krmných okopanin vyžaduje, aby bylo přistoupeno k zajiš tění komplexní mechanisace těchto prací. Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s ministerstvem stroji renství a Státním úřadem plánovacím se ukládá vypracovat, do 1. VI. 1956 návrh soustavy zemědělských strojů a zařízení, jež za

bezpečí maximálně komplexní mechanisaci zemědělských prací u hlavních plodin a pícnin. Zvláštní pozornost při tom věnovat

komplexní mechanisaci pěstování kukuřice, hlavně její sklizni, dále vnitropodnikové dopravě a transportním zařízením . II. Zvýšit již v nejbližších letech podstatně užil kovost hospodářských zvířat, zvláště v chovu skotu a prasal, zlepšit plemenářskou práci a vést účinný boj proti nemocem zvířat

Hlavním problémem v chovu skotu a prasat zůstává zvyšování

jejich užitkovosti. V důsledku nízkých váhových přírůstků a doji vosti krav jsou neuspokojivě plněny úkoly ve výrobě jatečného masa a mléka . K určitému zlepšení došlo v natalitě a odchovu mlá d'at. Nedostatečná pozornost je však věnována plemenářské práci, z níž je nutno při zvyšování užitkovosti vycházet . 131

Plenární zasedání ÚV KSČ má za to, že k zabezpečení stále ros

toucích potřeb obyvatelstva je třeba , aby do roku 1960 bylo v ČSR dosaženo v průměru na každých 100 ha zemědělské půdy celkové roční produkce nejméně 63.600 litrů mléka , 5390 kg jatečného skotu a telat a 11.350 kg jatečných prasat.

K zabezpečení zvýšení užitkovosti hospodářských zvířat a zlep šení plemenářské práce se ukládá : 1 . 1. ministerstvu zemědělství zavést evidenci o zvyšování užitko

vosti krav a prasnic ve všech užitkových chovech JZD a státních statků jako nezbytného předpokladu pro výběr vhodného zástavu

k chovu, ke krmení zvířat podle užitkovosti a odměňování ošetřo vatelů podle dosažených výsledků.

Zajistit podstatné rozšíření pokrokových metod v živočišné vý robě. V roce 1956 odchovat vzdušným odchovem v JZD nejméně 51.000 telat , u státních statků 40.000 telat. Podstatně rozšířit pas tevni odchov mladého dobytka vybraného pro chov ;

2. k zabezpečení odchovu mladého dobytka zajistí ministerstvo zemědělství a Státní úřad plánovací přednostní příděl materiálu

pro JZD a státní statky na výstavbu potřebného množství bud pro telata , dvojbud a Markových bud pro chov prasat, salaší pro mladý dobytek a oplocení pastvin ; 3. pro urychlení vývinu mlád'at ministerstvu zemědělství a mi nisterstvu potravinářského průmyslu se ukládá vyřešit v tomto

roce zpětnou dodávku odstředěného mléka, zvláště pro společné chovy JZD a státních statků. Mléko dodávat plynule v přiměřeném množství, nezávadné jakosti a kvality ;

4. ministerstvu zemědělství zajistit rozšíření a zlepšení jednotli vých plemen a rázů hospodářských zvířat podle stanovených chov ných oblastí, zejména v JZD a na státních statcích . Zajistit, aby se státní statky rozvojem plemenářství staly rozhodujícím činitelem v produkci zvířat.

V produkci plemeníků dosáhnout do konce roku 1957 zvýšení produkce proti plánu v roce 1955 Na státních statcích

u býků

1,5krát

V JZD 1,3krát

u kanců

1,5krát

1,2krát

5. pro zvyšování užitkovosti a další rozvoj živočišné výroby vů bec má velký význam dobrý zdravotní stav hospodářského zvířec 132

tva. Určitého zlepšení bylo dosaženo ve snížení úhynu mlád'at.

Rovněž podstatně byly omezeny ztráty způsobené akutně probíha jícími nákazami, jako je slintavka, mor vepřů, červenka, snět sle zinná a pod.

Vážné ztráty jsou i nadále způsobovány stájovými chorobami , zejména nakažlivým zmetáním a tuberkulosou. Je nutno přikročit

k provedení rázných opatřeni k atlumení a úplnému vymýcení těchto nemocí v našich stájích a podstatně zvýšit i preventivni péči.

Ministerstvu zemědělství se ukládá urychleně vydat směrnice

o zábranných a zdolávacích opatřeních a dále prohloubit boj proti zmetání a tuberkulose. V souvislosti s tím stanovit plán tlumení a postupného vymýcení těchto nemocí . Zabezpečit účinnou spolu práci veterinární a zootechnické služby, zejména při práci v te rénu. Dobudovat urychleně veterinární službu, doplnit ji odbornými a kvalifikovanými pracovníky a vybavit veterinární střediska po třebnými prostředky pro provádění široké a účinné preventivní služby. Dobudovat do roku 1960 síť okresních veterinárních ošetřo ven a krajských nemocnic.

III. Očelně rozmístit stavy dobytka s přihlédnutím k výrobnim a ekonomickým podminkám I když je plněn časový plán zástavu u skotu i prasat , projevují se velké nedostatky v celkovém rozmístění stáda a zůstávají nízké stavy zejména v tradičních chovatelských oblastech a ve společ ných chovech socialistického sektoru.

K účelnému doplňování stavů dobytka na zemědělské půdě se ukládá :

1. Ministru zemědělství a Státnímu úřadu plánovacímu stanovit

v perspektivním plánu rozvoje zemědělství pro léta 1956-1960 rozvoj stavů skotu tak, aby byla zvýšena hustota dobytka v celém státě, zejména v socialistickém sektoru, zvláště na Slovensku a

v pohraničních oblastech českých krajů, a dosáhnout tak stavů sko tu výhledově plánovaných do roku 1960. Přitom dbát, aby skladba stáda skotu, především podíl krav, odpovídala výrobním a hospo dářským podmínkám oblastí a potřebám zásobování. V okolí vel kých měst stanovit k zabezpečení zvýšené potřeby mléka podíl krav

z počtu skotu přibližně na 60 procent. 133

2. Ministerstvu zemědělství k zabezpečení plánovaných stavů krav ve společných chovech JZD a státních statků určit již pro rok 1956 závazný rozsah odchovu jalovic v socialistickém sektoru. Ve spolupráci s ministerstvem výkupu organisovat prostřednictvím

JZD odkup telat -jaloviček od užitkových krav členů JZD pro roz šíření společných chovů družstev. Pro potřeby státních statků organisovat státní nákup jaloviček od drobných a středních rol níků.

IV . Dále rozvijet ostatní odvětví živočišné výroby

Významné postavení v zemědělské výrobě má i chov ovcí, koní, drůbeže a včel . Současná úroveň chovu ovcí a péče o jeho další roz voj nezajišťuje naši potřebu. V důsledku podceňování chovu koní v souvislosti s rozvojem mechanisace se v poslední době snížil po čet připuštěných klisen a odchov hříbat. Malá pozornost je věnována chovu drůbeže, zejména v JZD a na

státních statcích. V důsledku toho je nutno stále velké množství vajec a jatečné drůbeže pro zajištění potřeb obyvatelstva dovážet ze zahraničí. Větší péči bude třeba věnovat i chovu včel, které mimo produkci medu významně přispívají kę zvyšování úrody v našem ovocnář ství a semenářství. Je třeba zamezit všem zbytečným ztrátám, ke

kterým dochází nedodržováním předepsaných zábranných opatření při používání chemických přípravků k ochraně rostlin . K zabezpečení dalšího rozvoje ostatních odvětví živočišné výroby

se ministerstvu zemědělství a národním výborům ukládá :

1. Zvýšit péči o rozšíření chovu ovcí, zejména ve výše položených oblastech a v pohraničních krajích, kde jsou vhodné přírodní pod mínky a plochy pro pastvu ovcí. Chov ovcí zaměřit s hlediska po

třeby lehkého průmyslu na produkci jemné a polojemné vlny. 2. Zajistit rozšíření matečného stáda klisen ve společných cho vech JZD a na státních statcích a zaměřit zootechnickou službu na provádění organisované plemenitby a odchov hříbat tak, aby JZD a státní statky se staly v nejbližších letech soběstačnými v odchovu užitkových koní i plemenných klisen .

3. Postupně rozšiřovat pastevní odchov kuřiček ve společných

chovech JZD a na státních statcích tak, aby do roku 1960 bylo pas tevně odchováno nejméně 50 procent z celkového počtu kuřiček ve 134

společných chovech . V souvislosti s tím je třeba zabezpečit potřeb ný počet pojízdných kurniků a přenosných budek. 4. Zajistit důsledné dodržování všech pokynů o zábranných opa třeních při používání chemických prostředků k ochraně rostlin. V. Urychlit a zlepšit investiční výstavbu v zemědělství

Jedním z předpokladů pro vzestup živočišné výroby je zajištění stájových prostorů pro dobytek, které by odpovídaly zooveterinár ním požadavkům a rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby.

Neplnění úkolů ve výstavbě provozních budov a zařízení pro živo čišnou výrobu je brzdou zvyšování stavů a užitkovosti dobytka a ztěžuje uplatňování socialistické organisace práce. Příčiny neuspokojivého stavu v investiční výstavbě jsou přede

vším v nedostatečné organisatorské činnosti zemědělské správy a péči ministerstev zemědělství, stavebnictví a místního hospodář ství o zajišťování zemědělské výstavby, v nedostatečné plánovací a projektové přípravě. Dále pak v nedostatečné organisaci, ve vý

robě a zásobování stavebními hmotami a nevyhovujících předpisech pro provádění zemědělských staveb.

K odstranění těchto nedostatků je nutno provést rychlá a účinná opatření. 1. Ministerstvu zemědělství, ministerstvu stavebnictví a minis

terstvu místního hospodářství, radám KNV a ONV se ukládá : zajistit v letošním roce na všech úsecích zemědělství splnění

plánovaných úkolů v investiční výstavbě a včas dokončit stavby, které mají být v letošním roce uvedeny do provozu. Zaměřit investiční výstavbu na stáje, pomocná zařízení a ostatní stavby, které rozhodujícím způsobem přispívají ke zvýšení země

dělské výroby a posilování socialistických výrobních vztahů na ves nici. K zamezení nehospodárné výstavby a dlouhé doby rozestavě nosti akcí vydat do konce roku 1955 normy, určující optimální dobu výstavby u hlavních druhů staveb. 2. Státnímu úřadu plánovacímu a ministerstvu zemědělství se ukládá :

zajistit, aby vedle plánovaných úkolů v investiční výstavbě v le tošním roce byly zabezpečeny materiální prostředky a technická pomoc pro provedení adaptací a staveb nově založených jednot

ných zemědělských družstev tak, aby tato družstva mohla v nej 135

kratší době přikročit k společnému hospodaření. Pro nově zaklá daná jednotná zemědělská družstva v průběhu roku počítat s ma

teriálním zabezpečením a technickou pomocí mimo běžně pláno vané úkoly v příštích letech . 3. K odstranění nedostatků v projekci zemědělské výstavby se ukládá ministerstvu zemědělství :

předložit do konce října 1955 vládnímu výboru pro výstavbu

zvláštní předpisy pro projektovou a rozpočtovou dokumentaci pro zemědělskou výstavbu , a to odděleně pro ústředně plánovanou vý stavbu státního sektoru a pro výstavbu jednotných zemědělských družstev tak, aby odpovídaly charakteru a potřebám této výstavby

a aby zajišťovaly účelný a jednoduchý způsob dokumentace a zkrá tily postup při schvalování projektové a rozpočtové dokumentace . 4. Ministerstvu zemědělství, ministerstvu zdravotnictví a minis terstvu vnitra ve spolupráci s vládním výborem pro výstavbu do konce října tohoto roku upravit dosavadní směrnice, určující pás

ma hygienické ochrany mezi zemědělskými provozními objekty a sídlišti , veterinární předpisy pro zemědělskou výstavbu a před pisy požární ochrany tak, aby všechny tyto předpisy vyhovovaly

ekonomice zemědělského provozu a nezvyšovaly neúměrně inves tiční a provozní náklady zemědělských staveb. 5. Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s vládním výborem pro výstavbu a ministerstvem stavebnictví :

vydat do konce října 1955 směrné projekty pro hlavní druhy zemědělských staveb, vybrané z dosavadních opakovaných projek tů , pokud tyto vyhovují základním podmínkám technickým a sta vebně výrobním a zajistit, aby tyto směrné projekty byly uplatněny ve výstavbě od 1. ledna 1956.

K zabezpečení zavádění průmyslových metod v zemědělské vý robě zajistit již pro rok 1956 účelnou normalisaci a výrobu pre fabrikovaných dílů a konstrukcí zemědělských staveb. 6. Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s vládním výborem pro výstavbu :

na základě projektových norem pro zemědělskou výstavbu po stupně na základě harmonogramu vypracovat a vydat do 31. pro since 1956 nové typové podklady pro všechny hlavní druhy země dělských staveb v pořadí podle důležitosti jejich uplatnění v inves tični výstavbě. 7. Ministerstvu zemědělství : 136

vypracovat a předložit nejdéle do 15. října vládě návrh na dobu

dování Agroprojektu a zlepšení jeho služeb pro zajištění potřebné projektové kapacity k plnému zajištění zemědělské výstavby. 8. V mechanisaci stájových prací je nutno učinit všechna opa tření k tomu , aby se podstatně snížilo množství vynakládané práce

a prostředků na výrobu jednotky produkce v živočišné výrobě. Ministerstvu zemědělství se ukládá :

zajistit, aby strojní a traktorové stanice se staly rozhodujícím

činitelem při zavádění komplexní mechanisace stájových prací u jednotných zemědělských družstev. Za tím účelem do konce

tohoto roku vytvořit ve všech strojních a traktorových stanicích pracovní skupiny pro zavádění mechanisace živočišné výroby a údržby stájového zařízení v jednotných zemědělských družstvech . Tyto skupiny kádrově zajistit a vybavit je vhodnými prostředky pro provádění prací. 9. Ministerstvu strojírenství ve spolupráci s ministerstvem ze mědělství a Státním úřadem plánovacím se ukládá : jako hlavní vývojový úkol pro rok 1956 na úseku živočišné vý roby pokládat mechanisovanou přípravu krmiv , mléčnici , přísun

krmiv a krmení dobytka, odstraňování hnoje a vhodných typů transportních zařízení pro krmné hmoty a učinit taková opatření, aby vývoj potřebných strojů byl dokončen tak, aby s jejich se riovou výrobou mohlo být započato již v roce 1957. VI. K řízení a kádrům v živočišné výrobě

Podstatného zlepšení vyžaduje i řízení a kádrové zajištění živo čišné výroby. Pomoc odborně technických kádrů se přímo na pra covištích JZD a státních statků projevuje ještě velmi slabě. Stále je velmi značná fluktuace pracovníků v živočišné výrobě.

Ke zlepšení řízení a kádrového zajištění živočišné výroby sę ukládá ministerstvu zemědělství :

a) urychleně doplnit zootechnickou a veterinární službu a posílit ji odborně zdatnými kádry. Ke zvyšování kvalifikace těchto kádrů zřídit při zootechnických a veterinárních fakultách vysokých škol zemědělských doškolovací kursy ; b) zajistit, aby se zootechnická a veterinární služba nejméně jed

nou měsíčně zúčastnila v JZD projednávání otázek živočišné výroby a pečovala o zavádění pokrokových metod v živočišné výrobě. 137

B. Ke zlepšení hospodaření státních statků Význam státních statků pro další rozvoj našeho zemědělství a pro celé národní hospodářství zdůraznil X. sjezd KSČ. Přes určité zlepšení, ke kterému v hospodaření státních statků došlo, neplní tyto dosud uspokojivě svoje politické poslání při so cialisaci vesnice a vykazují značné nedostatky a ztráty. Odstranění stávajících nedostatků a dosažení rozhodného obratu v hospodaření státních statků vyžaduje, aby pozornost minister stev, národních výborů a stranických organisací byla zaměřena na řešení zejména těchto základních otázek : 1. Zajistit kádrové posílení státních statků a zvyšování odborné kvalifikace pracovníků

Dnešní stav a úroveň kádrů na státních statcích nezajišťuje splnění zvýšených úkolů . Státní statky nejsou kádrově plně obsa

zeny a odborná úroveň pracovníků, zejména středně technických a vedoucích kádrů, není na potřebné výši , při čemž se projevuje i jejich nadměrná fluktuace: Státní a pracovní disciplina je mno hými pracovníky porušována. Ke zlepšení v kádrové situaci na státních statcích se minister

stvu zemědělství, krajským a okresním výborům KSČ ukládá : 1. Považovat za základní předpoklad urychleného zlepšení hospo daření státních statků jejich plné zabezpečení odborně a politicky vyspělými kádry. Proto je nutno urychleně doplnit neobsazená

místa na odděleních a farmách statků přesunem odborných pra covníků ze správního aparátu a organisátory-komunisty ze závodů , aby nejpozději do konce roku 1955 byly výrobní jednotky státních statků kádrově zabezpečeny.

2. Zvýšit péči o odborný a politický růst , zejména technických pracovníků , a tak zajistit stabilisaci kádrů a zvýšení jejich odpo vědnosti za výrobu. Důsledným uplatňováním zásady, že vedoucí a techničtí pracovníci nesmějí být odvoláváni z funkcí bez souhlasu nadřízeného hospodářského orgánu, zamezit škodlivé fluktuaci.

3. Zlepšit pomoc brigádám mládeže na státních statcích, zabez pečit jejich další politický i odborný růst. Pověřovat schopné bri gádníky odpovědnými úkoly při řízení výroby na státních statcích, ukázat jim další perspektivy při budování socialistického zeměděl 138

ství s cílem získat nejlepší z nich pro trvalý pobyt na státních stat cích .

4. K odstranění nedostatků v odměňování a k dosažení větší

hmotné zainteresovanosti pracovníků na zvyšování výroby prověřit do konce roku 1955 prémiové řády a odstranit jejich nedostatky. II. Zlepšit dosavadní způsob plánováni Přestože v posledních letech se snížil počet výrobních ukazatelů

státního plánu na státních statcích, projevila se tato provedená opatření v hospodaření státních statků jen nepatrně. I nadále je nedostatečně využíváno všech možností a reserv k zintensivnění

výroby. Příčiny tohoto stavu jsou především v nedostatečné plá novací disciplině vedoucích pracovníků na státních statcích .

K odstranění nedostatků v plánování na státních statcích se ukládá Státnímu úřadu plánovacímu ve spolupráci s ministerstvem zemědělství :

1. Vypracovat a předložit politickému byru ÚV KSČ k projed nání nový způsob plánování na státních statcích . Za tím účelem

prozkoumat a uvážit možnost dále zjednodušit plánování výroby na státních statcích tak, aby umožňovalo ještě lépe využívat pří rodních a ekonomických podmínek jednotlivých statků a dále roz víjet iniciativu pracujících ve výrobě . Přitom vycházet ze zásady, že i nadále bude třeba státním plánem určovat rozhodující ukazatele výroby na státních statcích.

Současně s tím navrhnout nový způsob plánování potřeb na stát ních statcích, který by vedl ke zvýšení iniciativy a pravomoci ředi telů státních statků .

Rozhodně upevnit plánovací disciplinu u vedoucích pracovníků státních statků a tak zabezpečit nejintensivnější hospodaření a nej

ekonomičtější využití přidělených investičních částek. 2. Ministerstvu zemědělství se ukládá zlepšit dosavadní metodiku

vnitřního plánování na státních statcích tak , aby nová metodika

respektovala požadavky zabezpečení nejintensivnějšího hospoda ření každé výrobní jednotky státních statků. K zajištění kvalit

nějšího vypracování výrobně finančních plánů na výrobních jed notkách státních statků prověřit , zpřesnit a dále doplnit technic ko -hospodářské normy, zejména na úseku spotřeby materiálu , a celkově prohloubit metodiku sestavování výrobně finančních plánů. 139

III. Zajistit největší hospodárnost a upravit systém financování výroby

Dosavadní systém finančního zajišťování výroby na státních stat cích má některé záporné stránky, jež vedou k tomu, že není roz

hodněji bojováno za zvyšování výroby, hospodárnosti a mobiliso vání vnitřních resery. Zvýšení hospodárnosti na státních statcích vyžaduje, aby byly urychleně zavedeny nové normy a přezkoumá -

na metodika pro kalkulaci plánů vlastních nákladů výrobků, které by odpovídaly výrobnímu zaměření, přírodním a ekonomickým

podmínkám ve stejné oblasti ležících statků a umožnily rychlé za vedení chozrasčotního hospodaření. Současně s tím je nutno zavést na státních statcích způsob financování , který povede k rentabil nímu hospodaření státních statků.

1. Ministerstvu zemědělství a ministerstvu financí po dohodě se Státním úřadem plánovacím se ukládá :

Prozkoumat dosavadní systém financování státních statků a

předložit politickému byru ÚV KSČ k projednání návrh nového sy stému finančního zajištění výroby na státních statcích. 2. Zvýšení hospodárnosti výroby na státních statcích vyžaduje především , aby se podstatně zvýšila intensita výroby, zejména při výrobě vlastních krmiv, aby byl zaveden pořádek do hospodaření s krmivy a soustavně zvyšována užitkovost hospodářských zvířat. Tak zajistit zvýšení produktivity na jednoho pracovníka a snížení vlastních nákladů na jednotku produkce.

a) Ministru zemědělství, Státnímu úřadu plánovacímu a Česko slovenské akademii zemědělských věd se ukládá :

Stanovit jednotnou normu spotřeby ovesných jednotek na vý robu kilogramu masa v živé váze a jednoho litru mléka na pod kladě dosavadních zkušeností a nejnovějších vědeckých poznatků

s přihlédnutím ke skladbě krmiv , kterou možno zajistit. Ve spolupráci s ministerstvem výkupu zajistit plánovité přidě lování krmiv z centrálních fondů pro státní statky tak, aby bylo

zabezpečeno nejhospodárnější využití přidělených krmiv. b) Ministerstvu zemědělství se ukládá provést rozhodná opatření k zabezpečení splnění úkolů v užitkovosti hospodářských zvířat, zejména váhových přírůstků u skotu a prasat a dojivosti krav, sta novených směrnicemi k rozvoji zemědělské výroby v letech 1956 až 1960. 140

Y

3. Významnou úlohu pro zabezpečení řádného hospodaření a zvý

šení hospodárnosti na státních statcích má soustavně a důsledně prováděná kontrola plnění výrobních úkolů a finančního hospoda ření. Za tím účelem se ministerstvu zemědělství , ministerstvu financí, krajským a okresním národním výborům ukládá :

a) Zajistit na všech státních statcích pravidelné provádění mě

síčních rozborů plnění plánu výroby a hospodářských výsledků a s těmito výsledky seznamovat všechny pracovníky farem , oddělení statků.

b ). Prohloubit systém kontroly hospodaření jednotlivých stát ních statků prostřednictvím orgánů státních statků ministerstva financí a okresními a krajskými národními výbory, při čemž spo

jovat kontrolu finančního hospodaření s plněním výrobních úkolů. C. Zlepšit stranicko - politickou práci na vesnici a na státních statcích

Ústřední výbor KSČ konstatuje, že v plnění směrnic X. sjezdu

strany na úseku živočišné výroby a v hospodaření státních statků stranicko-politická práce na vesnici a na státních statcích dosud ne dosáhla patřičné úrovně. Ústřední výbor má za to, že tyto nedo statky vyplývají často již ze samé práce okresních a krajských

orgánů strany. Stále ještě plně nedoceňují význam živočišné výroby a ekonomickou a politickou úlohu státních statků pro další rozvoj našeho zemědělství. Plnění úkolů na těchto úsecích zajišťují

mnohdy bez znalostí vnitřních problémů, při čemž nedostatečně uplatňují i vedoucí úlohu strany. Zejména malá pozornost je vě nována zlepšení stranicko -organisační a masové politické práce. K podstatnému zlepšení stranicko -organisátorské a masové po litické práce na vesnicích a na státních statcích plenum ÚV KSO ukládá krajským a okresním výborům strany :

1. Zlepšit řízení a zvýšit pomoc stranickým organisacím na ves nicích a státních statcích.

Stranickým organisacím na vesnicích a na státních statcích po skytovat konkretní a účinnou pomoc. Zabezpečit, aby pracovníci

krajských a okresních orgánů strany ovládli problematiku země dělství a v praxi se seznámili se všemi u nás používanými pokro kovými metodami.

Zvýšenou pozornost věnovat řízení instruktorů OV pro politic 141

kou práci na státních statcích a na vesnici , kteří zajišťují plnění usnesení základních organisací na vesnicich a státních statcích . Urychleně doplnit počet instruktorů tak, aby pro každý státní

statek byl samostatný instruktor. Při jejich výběru se zaměřit na politicky vyspělé, zkušené pracovníky, ovládající zemědělskou pro blematiku. Důsledně dbát, aby instruktoři pracovali přímo v zá

kladních organisacích i stranických skupinách na jednotlivých pra covištích .

2. Zvýšit vliv strany na jednotlivých pracovních úsecích . Soustavně pečovat o to, aby bylo provedeno správné rozmístění komunistů na jednotlivých pracovištích v JZD a na státních stat cích a zajistit , aby zejména na všech rozhodujících pracovištích

pracovali komunisté, kteří by svým pracovním nadšením byli pří kladem všem ostatním pracujícím . Kde jsou již vytvořeny pod mínky, ustavit ihned stranické skupiny.

Vést stranické organisace k soustavné péči o posilování stranic kých řad nejlepšími pracovníky státních statků, družstevníky a rolníky.

3. Soustavně vytvářet předpoklady pro zabezpečení dalšího roz

voje zemědělské výroby. Správně spojovat hospodářské a politické úkoly .

Stranické orgány a organisace musí dbát, aby byla zemědělskou ( výrobou zajištěna dostatečná krmivová základna, což je prvním předpokladem dalšího rozvoje živočišné výroby. Pečovat o to, aby státní statky, JZD i rolnici pěstovali v širokém rozsahu takové

plodiny, jako je kukuřice na zrno a na zeleno, čisté kultury jetelů a vojtěšek, které mají vysokou krmnou hodnotu ; navrhovat po třebná opatření pro urychlení výstavby společných zařízení v JZD a na státních statcích, zejména výstavby stájí, na nichž nejčastěji závisí další zvyšování užitkovosti dobytka. Na pomoc při provádění výstavby společných zařízení orientovat i činnost patronátních zá vodů. Zajišťovat plánované zástavy dobytka u všech zemědělských závodů, sledovat užitkovost , zdravotní stav zvířectva v okrese a kraji, dbát o soustavné zlepšování zootechnické a veterinární služby. Vést družstevníky a pracovníky státních statků k širo

kému uplatňování pokrokových metod v zemědělské výrobě , pro vádění vzdušného odchovu telat , péči o prasnice a odchov selat

podle Ljuskovové , rozdojování krav, k uplatňování Šurikovovy me tody krmení prasat . 142

Vést stranické organisace na státních statcích , aby ve větší míře

uplatňovaly právo kontroly vedení podniku, navrhovaly opatření ke zlepšení plnění úkolů a pomáhaly při jejich zabezpečování. 4. Zlepšit práci masových organisaci. Významnou úlohu při zajišťování úkolů v zemědělství mají od borové organisace a organisace ČSM. Stranické orgány a organi sace musí práci těchto organisací věnovat zvýšenou pozornost a

pomoc. Vést odborové organisace k denní péči o zvyšování pra covní discipliny a k dodržování státní a socialistické zákonitosti . Zejména je třeba zvýšit péči o mládež na státních statcich v po

hraničních oblastech. Zvýšenou pozornost věnovat všem organi sacím Národní fronty na vesnicích, zvláště národním výborům ,

výborům žen a SČSP, a vést je k aktivnímu provádění politiky Národní fronty při zabezpečování úkolů v zemědělství. 5. Zvyšovat politickou a odbornou úroveň pracujících a rozvíjet

jejich iniciativu. Vést stranické a masové organisace na státních statcích a na vesnicích k rozvíjení socialistického soutěžení mezi pracujícími a dbát, aby výsledky soutěžení byly pravidelně vyhodnocovány a

nejúspěšnější výsledky popularisovány. Stranickou výchovou a závodním školením soustavně zvyšovat politickou a odbornou úro

veň pracujících. Zajistit dodržování socialistických zásad odměňo vání práce a pečovat o denní potřeby pracujících, zejména o zlep šování bytového a sociálního zabezpečení pracovníků na státních statcích, a tak zajišťovat stabilisaci kádrů.

Ústřední výbor KSČ očekává , že komunisté na všech úsecích ze mědělství se postaví do čela boje za další rozvoj živočišné výroby a za zlepšení hospodaření státních statků.

143

THESE ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A VLÁDY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ O DALŠÍM TECHNICKÉM ROZVOJI ČESKOSLOVENSKÉHO PRŮMYSLU ZÁŘI 1955

Zásadní význam nové techniky v socialistické ekonomice je určen tím , že nová , nejvyšší technika je ve smyslu základního ekonomic kého zákona socialismu základem pro nepřetržitý růst a zdokonalo

vání výroby, které jsou prostředkem k dosažení cíle socialistické výroby – maximálního uspokojování neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb pracujících.

Nová technika, jejímuž rozvoji socialistické zřízení otvírá ne omezené možnosti, je hlavním činitelem v boji za nepřetržitý růst produktivity práce, které je rozhodující pro definitivní vítězství

socialismu. Nepřetržitý rozvoj techniky je objektivní nutností so cialistického hospodářství.

Pod vedenim Komunistické strany Československa, díky pomoci Sovětského svazu a bratrské spolupráci s ostatními zeměmi tábora míru, dosáhl náš lid vynikajících úspěchů v budování socialistic

kého hospodářství, v upevňování lidově demokratického zřízení, ve zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících. Jednota našeho lidu a prudký rozmach průmyslu dále upevnily obranyschopnost naší vlasti.

Zásluhou přednostního rozvoje výroby výrobních prostředků jako

základu rozvoje výrobních sil a technického vzestupu dosáhl česko slovenský průmysl v uplynulém desetiletí významných úspěchů

především v tempu rozvoje a růstu objemu výroby. Rovněž při zvyšování jeho technické úrovně přinesla iniciativa dělníků a tech niků, rozsáhlá investiční výstavba a bratrská pomoc Sovětského svazu cenné výsledky. Byla vybudována nová průmyslová odvětví,

vyvinuty a výrobně zvládnuty stovky nových strojů a výrobků a vypracována řada nových produktivních technologických metod.

Československé hospodářství se zbavilo závislosti na kapitalistické cizině.

Přes tyto úspěchy nelze zastírat , že uplatňování nové techniky a pokrokové technologie nedosáhlo dosud rozhodujícího vlivu na 144

zvyšování výroby, produktivity a hospodárnosti , ačkoliv právě cílem rozvoje techniky je zabezpečit vzestup produktivity společenské práce a konečným výsledkem snížení potřeby pracovního času , spo třeby materiálu, surovin, paliva a energie. Protože v některých oborech dosahuje náš průmysl světové úrovně, celkové tempo jeho technického vzestupu není uspokojivé a na některých úsecích zaostává za dosaženou světovou úrovní. Nynější tempo technického rozvoje neodpovídá ani potřebám , ani

možnostem národního hospodářství a úkolům druhé pětiletky, je jichž splnění bude nutno zabezpečit především využitím velkých reserv, skrytých právě v zavádění nové techniky a technologie. Současná etapa výstavby socialismu v naší vlasti vytyčuje proto

naléhavý úkol podstatně urychlit tempo technického rozvoje. Tato direktiva je o to naléhavější, že rozvoj vědy a techniky probíhá bouřlivým tempem : že dnes » stojíme na prahu nové vědecko -tech nické a průmyslové revoluce, která svým významem daleko před stihuje průmyslové revoluce souvisící s objevem páry a elektřiny « (N. A. Bulganin).

I. Současný stav a hlavní směry technického rozvoje průmyslu

Proti předválečné úrovni vzrostla v ČSR průmyslová výroba na více než dvojnásobek . Podíl výrobních prostředků na průmyslové výrobě vzrostl z 58 procent před válkou na 60 procent v roce 1955

a do roku 1960 dále vzroste: Československé hospodářství se v podmínkách lidové demokra cie a cestou výstavby socialismu rozvíjelo podstatně rychleji než hospodářství kapitalistických zemí.

Základem mohutného rozvoje výrobních sil bylo strojírenství, jehož podíl v celé průmyslové výrobě vzrostl z 20 procent v roce 1950 na 30 procent v roce 1955. Do roku 1960 se objem strojírenské výroby dále zvýší nejméně o 80 procent a jeho podíl na celém prů myslu dále vzroste.

V uplynulém období byly v podstatě napraveny nepříznivé dů sledky kapitalistické industrialisace. Rozsáhlá investiční výstavba

vyzbrojila množstvím nových strojů a zařízení zejména energetiku, hutní a chemický průmysl. Nedostatečně se však prováděla obnova strojního zařízení zpracovatelských odvětví průmyslu. Vedle no 10 Od X. do XI. sjezdu

145

vých závodů pracují ve všech odvětvích závody vybavené tech nikou používanou před 50 a více lety. V druhé pětiletce bude i nadále přednostně rozvíjen těžký prů mysl , zejména strojírenství tak, aby bylo zabezpečeno vyzbrojo

vání všech odvětví národního hospodářství nejvyspělejší techni kou .

Kvalifikace dělnických a inženýrsko -technických pracovníků průmyslu zůstává trvale na vysoké úrovni , i když v posledních

letech se nezvyšuje takovým tempem, jak vyžadují rostoucí ná roky. Produktivita práce byla v uplynulém období zvyšována zejména

využíváním snadno mobilisovatelných reserv . Podíl uplatňování po krokové techniky a technologie na dosaženém růstu produktivity byl dosud zcela nedostatečný . To svědčí o velkých perspektivních

možnostech zvyšování produktivity na základě rozsáhlého zavádění a uplatňování nové techniky a technologie.

Výše úkolu v růstu produktivity práce zůstává v druhé pětiletce zhruba na úrovni dosažené v období 1950 až 1955. Podmínky pro

jeho splnění budou však zcela odlišné. Jeho úspěšné splnění bude vyžadovat jak daleko vyšší využití reserv v dosavadní technice,

tak i - a to především – smělé rozvinutí a využití techniky nové. V průmyslu bylo dosaženo především zasluhou jednotlivců nebo malých kolektivů a iniciativou zdola významných úspěchů v za

vádění nových výrob a pokrokových metod výroby. Dosažené úspě chy však nepostihují masu vyráběné produkce a nepodílejí se na nich celé kolektivy závodů .

Vedoucí hospodářští pracovníci nedoceňují v praxi význam a úlohu technického rozvoje a nevěnují mu náležitou pozornost.

Za nejdůležitější úkol stranických , odborových a hospodářských organisací v průmyslu je proto nutno považovat plnění plánu při všestranném zvyšování technické úrovně výroby ; zanedbání tech nického rozvoje výroby pokládat za ztrátu odpovědnosti za svě

řený hospodářský úsek ; bojovat proti bezstarostnosti o budoucí výrobní program závodu, proti pohodlnickému lpění na staré »za běhané« technice a technologii výroby jako proti počínání státu škodlivému.

Základem všeho technického rozvoje národního hospodářství je technický vzestup strojírenství. Jeho nezbytným předpokladem je

předstih ve výrobě elektrické energie. Za hlavní směry technického 146

rozvoje československého průmyslu nutno považovat mechanisaci a automatisaci výrobních procesů, zavádění nových, vysoce výkon ných strojů , elektrifikaci , chemisaci a rozvoj mírového využití ato mové energie .

Současně je nutno neustále zdokonalovat úroveň technologie a dbát o stále vyšší využití dosavadní techniky neustálým zdokonalo váním organisace práce a výroby. 1. Zvýšit technickou úroveň strojírenství - základnu technického rozvoje národního hospodářství

Strojírenství vybavuje všechna odvětví národního hospodářství novou technikou , má rozhodující podíl na zabezpečování obrany

schopnosti země a zajišťuje zhruba polovinu celého českosloven ského vývozu. Svou úlohou a rozhodujícím podílem na průmyslové výrobě zásadně ovlivňuje celkový růst produktivity práce v ná rodním hospodářství .

Rozsah i úroveň našeho strojírenství a kvalifikace jeho pracov níků dávají předpoklady, aby řešilo nejobtížnější úkoly pro potřeby našeho hospodářství a sehrálo důležitou úlohu i při další industria lisaci zemí mírového tábora .

Přes nesporné úspěchy je však stav ve vývoji, osvojování a za vádění výroby nových strojů a zařízení zcela neuspokojivý. V roce 1954 bylo na příklad zcela splněno jen 40 procent státních úkolů vývoje nových strojů. Některé důležité potřeby národního hospo dářství zůstávají dosud neuspokojeny. Konstrukční a vývojové práce se značně opožd'ují. Neúměrně dlouhá doba vývoje vede k tomu , že vyrobený prototyp často již zaostává za světovou úrovní techniky. Některé strojírenské závody vyrábějí v současné době stroje a zařízení, které jsou již technicky překonané a ve srovnání s do saženou světovou úrovní zaostávají ve výkonu , váze, úspornosti atd. Rovněž kvalita dodávaných strojů je mnohdy nízká. Kon strukční a jiné nedostatky těchto strojů brzdí technický rozvoj a investiční výstavbu a omezují možnosti zahraničního obchodu .

Hlavní brzdou rychlejšího a kvalitnějšího vývoje nových strojů je nedostatečná konstrukční a vývojová kapacita, i když přitom využití dosavadních kapacit a kvalita práce často jsou nízké. Zaostávání některých strojírenských výrobků, zejména ve vý

konu a váze, je způsobeno i tím , že hutní a chemický průmysl ne 147

vyrábí a nedodává strojírenství v dostatečném množství vysoce kvalitní oceli a další materiály, které jsou podmínkou technického pokroku strojírenství. Nezbytným předpokladem technického vze stupu strojírenství je rovněž zásobování širokopásovým plechem . Prevaha socialistického systému nad kapitalismem , vyplývající z toho, že je odstraněn rozpor mezi společenskou výrobou a sou

kromým vlastnictvím, je umocňována tím , že hospodářské vztahy nového typu mezi zeměmi mírového tábora umožňují rozvinutí plánovité mezinárodní dělby práce účelným rozdělením výrobních programů. Využití těchto možností stanovením vybraných oborů strojírenské výroby, na které bude soustředěno naše hlavní úsilí,

umožní značně urychlit tempo jejich technického rozvoje. Úroveň strojírenské výroby je dána strojním vybavením , úrovní

používané technologie, kontrolou jakosti, organisací výroby, orga nisací práce, kvalifikací a zkušenostmi pracovníků ve výrobě, kon strukci, vývoji a výzkumu.

Skladba obráběcích strojů a jejich průměrné stáří neodpovídají rostoucím technickým nárokům.

Pokrokovost používané technologie strojírenské výroby je cha rakterisována především poměrem třískového a beztřískového opra cování a podílem strojního času v celkové potřebě pracovního času na zhotovení výrobků, který je dosud nepříznivý. Poměr třískových a beztřískových strojů se u nás v průběhu ně kolika let nezlepšil. Obráběcí stroje se ve strojírenství dosud nedostatečně obno

vují a také generální opravy strojů jsou prováděny nedostatečně. Modernisace strojů při generálních opravách se prakticky vůbec neprovádí. Objem strojírenské výroby se od roku 1950 do roku 1955 více

než zdvojnásobil a do roku 1960 se zvýší proti roku 1950 více než čtyřikrát. Počet typů vyráběných strojů se přitom prakticky ne zvýšil, a uvážíme- li postupující typisaci individuálních zařízení, jsou již dnes podmínky pro přechod na pokrokovější technologii proudové výroby. Technologie výroby se však proti roku 1950 vcel ku nezměnila.

Další podstatné zvýšení seriovosti výroby umožní dělba práce uvnitř strojírenství, další specialisace výroby a ustálení kooperač ních vztahů a rovněž dělba práce mezi zeměmi s plánovaným hos podářstvím . 148

Strojírenská technologie je dosud charakterisována nadměrně vysokým podílem ručních a řemeslných prací. Ve strojírenství se dosud v průměru jen 44 procent prací vykonává stroji , ačkoliv při dnešní struktuře výroby měl podíl strojních časů dosáhnout aspoň 50 až 60 procent.

Přechod na proudovou výrobu umožní používat ve větší míře specialisovaných strojů, nástrojů a výrobních pomůcek , což si vy žádá podstatné rozšíření jejich výroby.

Počet strojů v nářadovnách v poměru k počtu strojů v obrob nách není možno považovat za dostatečný, i když směnnost v ná řadovnách je dosud nízká. V zájmu dalšího vzestupu technické úrovně ve strojírenství je třeba považovat za nutné :

1. Rozvíjet pokrokovou techniku přednostně v těch oborech stro jírenské výroby, které mají základní význam pro rozvoj našeho hospodářství nebo kde máme nejpříznivější podmínky, jako : ener getická zařízení a Dieselovy motory, důlní a hutní zařízení, che

mická zařízení, některá potravinářská zařízení, lodě, lokomotivy a speciální vagony, silniční a stavební stroje, různá zařízení pro mechanisaci, silnoproudou elektrotechniku , obuvnické a textilní stroje, zemědělské stroje, traktory a motocykly, matematické

a statistické stroje, průmyslovou elektroniku, zařízení pro auto matisaci a měřicí a laboratorní přístroje.

2. Jako prvořadý úkol zajistit vývoj a výrobu kvalitních , světové úrovni odpovídajících obráběcích , tvářecích a slévárenských stro jů, nezbytných pro zavádění pokrokových forem proudové výroby ve strojírenství.

3. Soustavně provádět obnovu a modernisaci zastaralého strojní ho zařízení ve strojírenství nejnovějšími, světové úrovni odpovída jícími stroji v rámci investičního plánu, bez rozsáhlých stavebních prací. V projekčních organisacích na ministerstvu i na závodech připravit komplexní modernisaci celých závodů na základě techno logických projektů ; pro obnovu a modernisaci strojního parku a pro vybavení labo ratoří a zkušeben ve strojírenství opatřit potřebné vybrané spe ciální stroje a přístroje i dovozem ;

propracovat koncepci výroby nejběžněji používaných druhů

strojů, speciálních jednoúčelových, stavebnicových a jiných velmi 149

výkonných strojů, vybavených speciálním příslušenstvím a vyso kou automatisací chodu, a zajistit co nejrychleji jejich výrobu .

4. Zvyšovat úroveň technologie strojírenské výroby přechodem na pokrokové formy proudové výroby, zejména organisováním pra covišť podle toku materiálu, vytvářením dílen s uzavřeným výrob ním cyklem a předcházením úzkým profilům ve výrobě ;

přechod na tyto metody výroby zabezpečit zásobováním dílen , zejména speciálním nářadím , měřidly a přípravky. 5. Ve slévárnách a kovárnách rozšiřovat mechanisaci namáha

vých prací a pokrokové metody výroby polotovarů, jako přesné a skořepinové lití, lití na syrovo, úsporné nálitkování, strojní for mování velkých odlitků , přesné kování, rotační kování , lisování a pod .

2. Urychlený rozvoj energetiky a elektrifikace základní předpoklad vzestupu technické úrovně průmyslu

Rozvoj energetiky, především výroby elektrické energie, je zá kladním předpokladem k dosažení vyšší technické úrovně výroby. Výroba elektrické energie však stále zaostává za potrebami národ ního hospodářství . K dosažení nezbytného růstu technické úrovně při současném růstu tržní spotřeby je třeba do roku 1960 zvýšit výrobu elektrické

energie zhruba o 75 procent. Při tom je důležité dosáhnout potřeb ných reserv v pohotových výkonech. Energetiku je třeba dále rozvíjet především výstavbou velkých kondensačních elektráren. K zásadnímu řešení centralisovaného

zásobování teplem však bude možno přistoupit až po roce 1960.

Základním zdrojem prvotní energie zůstává u nás pro druhou pětiletku uhlí . ČSR patří již dnes na jedno z nejpřednějších míst na světě v těžbě paliv na jednoho obyvatele. Se zásobou uhlí se

však zachází velmi nehospodárně. Nedostatečně je rozvinuta ply

nofikace a spotřeba tepla na výrobu 1 kWh v našich tepelných elektrárnách je o 25 procent nad evropským průměrem . Elektrifikace ve srovnání s vyspělými průmyslovými státy po stupuje u nás nedostatečným tempem . To platí zejména o elektri fikaci železniční dopravy, kde její význam je dosud nedoceněn , a rovněž o elektrifikaci uhelných a rudných dolů. 150

K zabezpečení dalšího rozvoje elektrifikace je třeba považovat za nutné :

Podstatně zvýšit elektrifikaci a energetické vybavení práce jako nezbytný předpoklad dalšího rozvoje mechanisace, automatisace a chemisace našeho průmyslu. Elektrifikaci zaměřit v druhé pěti letce především na ty směry, kde při řešení zásadních otázek

dalšího rozvoje národního hospodářství přinese úsporu prvotní energie. V souhlase s touto direktivou urychleně provádět elektri fikaci železničních tratí a zavádět dieselelektrické lokomotivy. Další rozvoj mechanisace uhelných a rudných dolů zabezpečovat podstatným zvýšením elektrifikace dolů. V druhé pětiletce zabez pečovat přechod na další rozvoj elektrometalurgických procesů

v hutnictví a rozšiřovat elektrolytické procesy v chemickém prů myslu.

K zabezpečení těchto úkolů považovat za nutné : 1. Bezpodmínečně zajistit dostatečné reservy v pohotovém vý konu elektráren ; zabezpečit žádoucí předstih před rozvojem ostat ních odvětví národního hospodářství ;

za základní směr výstavby tepelných elektráren pokládat vý stavbu velkých kondensačních elektráren s jednotkami až 100 MW

a ovládnout provozně tlaky páry 180 atm . a teploty páry 580° C ; snižovat ztráty v rozvodné síti rozšiřováním kompensace jalového výkonu a docílit do roku 1960 zvýšení účinku nejméně o 9 procent proti roku 1955 ;

zvýšit technickou úroveň naší rozvodné soustavy, zejména vybu dováním další magistrály nejvyššího napětí ; vybavit nejvyšší technikou centrální dispečink energetického systému.

2. Vypracovat za účasti Československé akademie věd a výzkum ných ústavů generální projekt plynofikace a již v druhé pětiletce dále rozšiřovat síť tlakových dálkových plynovodů a provést pod zemní skladování koksárenského plynu.

3. Důsledně prosazovat mechanisaci namáhavých prací a přechod ke komplexní mechanisaci Hlavním směrem zvyšování technické úrovně v našich součas

ných podmínkách je všestranné zvyšování mechanisace výrobních procesů. 151

Dosavadní úspěchy v zavádění mechanisace jsou převážně jen dílčí .

Ruční nakládkou a vykládkou na železnicích jsou u nás dosud zaměstnány desetitisíce dělníků .

Velký hospodářský a politický význam má mechanisace prací v hlubinných dolech . Uhelný průmysl zaostává zejména v těžbě uhlí kombajny, v ražení důlních děl a hlavně ve vývoji nových komplexně machanisovaných dobývacích metod a mechanisované výztuže.

Velmi neuspokojivý stav v mechanisaci prací je také ve staveb

nictví a v průmyslu stavebních hmot. Ve stavebnictví zaostává zejména mechanisace dokončovacích prací. Naprosto nedostatečně

je mechanisována práce v kamenolomech, v cihelnách a vápen kách .

Důležitou úlohu v mechanisaci namáhavých prací má t. zv. malá mechanisace, prováděná mimo státní investiční výstavbu. Jejích možností není využíváno, ač většina podniků může vlastní výro

bou drobných mechanisačních prostředků a uplatněním drobných zlepšení ve výrobě podstatně snížit podíl ručních prací. Na příklad v letošním roce si podniky pro provádění malé mechanisace a ra cionalisačních opatření vyžádaly úvěry dosud přibližně jen ve výši 10 milionů Kčs, při čemž na příklad podniky ministerstva paliv jen 40.000 Kčs a energetiky jen 70.000 Kčs . K zabezpečení dalšího rozvoje mechanisace je nezbytné : 1. Pokládat všestranné zvyšování mechanisace výrobních pro

cesů a pomocných prací za hlavní zdroj zvyšování produktivity práce ve všech odvětvích .

2. Odstranit zaostávání ve vývoji nových mechanisačních pro středků ve strojírenství, podstatně zlepšit projektování mechani sace a rozhodně bojovat proti nezájmu vedoucích pracovníků o za vádění mechanisace.

3. Podstatně zvýšit mechanisaci práce v uhelných a rudných do lech, zejména zvýšit těžbu kombajny , mechanisaci přípravných a otvírkových prací, nakládání uhlí a rubaniny v porubech a v OKR přecházet u velkých dolů na komplexní mechanisaci .

4. V mechanisaci nakládacích a vykládacích prací soustředit po zornost především na vykládání hromadných substrátů. Mecha

nisaci nakládacích a vykládacích prací pokládat však za jeden 152

z prvořadých úkolů i mimo oblast železniční přepravy, zejména v automobilové a závodové dopravě.

5. Věnovat zvýšenou pozornost mechanisaci ve stavebnictví, ze jména dokončovacích prací, v průmyslu stavebních hmot a při těžbě a zpracování dřeva.

6. Malou mechanisaci pokládat za důležitý zdroj rychlého zvy šování produktivity práce. Zabezpečit , aby závody podstatné lépe využívaly možností , které k jejímu rozvoji dává stát poskytováním

zvláštních úvěrů podnikům . Splatnost těchto úvěrů prodloužit nej méně na dvě léta .

7. V ministerstvu strojírenství organisovat vývoj, typisaci a vý robu drobných mechanisačních prostředků, jako jsou prostředky pro vnitrozávodní dopravu , válečkové a jiné dopravníky, zvedací zařízení, mechanické lopaty a pod., a organisovat technickou a in formační službu závodům při zavádění malé mechanisace. Projekci

malé mechanisace organisovat v jednotlivých ministerstvech. 4. Zajišťovat automatisaci výrobních procesů k dosažení nejvyššího stupně rozvoje techniky Automatisace výrobních procesů je nejvyšší etapou zavádění nové techniky do výroby. Podmínky pro postupné zavádění automatisace jsou i v našem

průmyslu , zvláště v těch odvětvích, kde je výroba na vysokém stupni mechanisace.

Automatická regulace je ze všech odvětví nejvíce rozvinuta

v energetice, zatím co ostatní odvětví průmyslu jsou teprve na počátku zavádění automatické regulace. V průmyslu paliv je možno automaticky ovládat některé vý robní procesy, jako na př. dopravníková zařízení, automatisace kontroly provozu v koksovnách a automatisace uhelných prádel. V hutích je tepelný režim SM pecí automaticky regulován zatím jen na 3 pecích, zatím co v SSSR se již 87 procent oceli vyrábí na

automaticky regulovaných pecích . V chemickém průmyslu dosud je automaticky regulován jen je den provoz a několik menších kontinuálních výrob, ač v tomto od

větví jsou pro zavádění automatisace nejpříznivější podmínky. Hlavní příčinou pomalého zavádění automatisace je theoretická i věcná nepřipravenost. 153

Vyráběné přístroje jsou někdy nespolehlivé a nekvalitní. Někteří pracovníci k automatisaci projevují nedůvěru . Jsou časté i případy,

kdy instalovaná automatika je vypínána a provoz je řízen ručně. Výroba přístrojů pro automatisaci je u nás nová , nemá zkušené

kádry a tradici. Ministerstvo strojírenství výrobu přístrojů pro automatisaci nerozvíjelo ani kapacitně, ani technicky a dnešní tech nické úrovně výroby bylo dosaženo zejména iniciativou pracovníků na závodech .

Vážné je zaostávání rozvoje elektroniky pro průmyslové účely a pro sdělovací techniku . Pro další rozvoj automatisace je třeba :

1. Vytvářet komplexní mechanisaci a postupnou automatickou regulaci výrobních pochodů , zejména regulaci tepelného řádu na

všech tepelných agregátech, systematicky vytvářet podmínky pro zavádění automatisace, zejména v energetice, hutích, chemic kém průmyslu, v průmyslu celulosy a papíru , ve sklárnách a vý robě keramiky ,

Zavádění automatisace v těchto odvětvích výzkumně připravit v resortních výzkumných ústavech za spolupráce technické sekce Československé akademie věd . Za povinnost resortních výzkun

ných ústavů pokládat spolupráci na zavádění automatisace do vý roby, provádění instruktáží v provozu a školení obsluhy automatic ky regulovaných procesů. 2. V parních elektrárnách soustředit pozornost zejména na do

končení a zajišťovat přechod na komplexní automatisaci všech te pelných i elektrických procesů ve vybraných elektrárnách ; ve vod ních elektrárnách zajišťovat plnou automatisaci instalovaných vý konů a vybudovat dálkové ovládání vodních elektráren na vltav ské a vážské kaskádě.

3. V chemickém průmyslu vybavovat všechny nově budované závody automatickou regulací. Ve stávajících závodech zavádět automatickou regulaci především ve Stalinových a Urxových zá vodech, v dusíkárnách a ve výrobě kyseliny sírové .

4. Zabezpečit vývoj a podstatný růst výroby měřicích laborator ních , regulačních a signalisačních přístrojů a přístrojů pro dálkové řízení, nezbytných pro rozvoj automatisace.

154

5. Usilovat o další rozvoj chemisace průmyslu

Důležitým směrem dalšího rozvoje technické úrovně průmyslu je chemisace výroby, jejímž cílem je zejména rozšíření surovinové základny komplexním a hospodárnějším využíváním surovin, zhos podárnění stávajících výrobních metod , rozšiřování sortimentu a

zvyšování jakosti výrobků.

Národohospodářský význam chemisace nebyl dosud u nás plně doceněn. Chemická výroba ve srovnání s průmyslově vyspělými státy značně zaostala zejména ve výrobě synthetického kaučuku, synthetických vláken a plastických hmot.

Rozvoj chemického průmyslu, zejména těžkého, se opožduje za potřebami národního hospodářství, a to především z hlediska ne

dostatečného využívání domácí surovinové základny , jako na pří klad možnosti využití zemního plynu a komplexního způsobu zpra cování uhlí .

Ministerstvo chemického průmyslu zanedbalo osvojení nového způsobu výroby fosforečných hnojiv bez použití kyseliny sírové a nezabezpečuje potřebným tempem přípravu výstavby závodů na synthetický kaučuk.

Rozvoj motorisace v našem hospodářství vyžaduje podstatného zvýšení výroby pohonných látek, její zhospodárnění, především

lepším využíváním vedlejších produktů, zejména fenolů, síry, hy drogenačních plynů.

Zvyšování technické úrovně ostatních odvětví národního hospo dářství je brzděno i nedostatečnou kvalitou a sortimentem, zejmé na umělých hmot a vláken, pohonných látek a mazadel , barviv, laků a pomocných chemických prostředků. Je proto třeba : 1. Pokládat za hlavní článek rozvoje chemisace národního hos

podářství vybudování těžkého chemického průmyslu. 2. Vybudovat a osvojit výrobu synthetického kaučuku z domácích surovin ;

široce rozvinout průzkum a těžbu ropy a zemního plynu a vytvo

řit předpoklady pro jejich rozsáhlé chemické zpracování ; podstatně zlepšit komplexní chemické využití uhlí, především rozvinutím organické synthesy na basi hydrogenačních plynů, vy užití síry , fenolu a pod .;

zavést výrobu fosforečných hnojiv bez použití kyseliny sírové. 155

3. Podstatně zvýšit výrobu kordového hedvábí, zavést výrobu synthetických vláken s vlastnostmi nahrazujícími vlnu a synthe tických mycích prostředků. Podstatně zlepšit kvalitu všech vyrábě

ných umělých vláken, gumárenských výrobků, barviv a pomoc ných chemických prostředků.

4. V oboru plastiekých hmot především maximálně zvýšit výrobu PVC a osvojit výrobu polyethylenu, vytvořit surovinové a tech

nické předpoklady pro široký rozvoj výroby ostatnich druhů plas tických hmot v třetím 5 LP.

5. Účinně intensifikovat výrobu kyseliny sírové, synthetických pohonných látek, PVC, umělých hnojiv, elektrolys a další. 6. Široce rozvíjet mírové využití jaderné energie

Objev metody získávání energie atomového jádra a její využití má převratný význam pro další rozvoj průmyslu a představuje technickou a průmyslovou revoluci .

Mírové využití jaderných procesů má neomezené možnosti; od vytápění pecí, pohonu motorů nebo využití chemického lze je apli kovat v širokém rozsahu v biologii, v biochemii a fysiologii, v lé kařství, v agrobiologii i v dalších oblastech vědy a techniky,

Pro Československo znamená využití atomové energie možnost řešit v budoucnu zásadně novým , na dalším rozvoji těžby uhli ne

závislým způsobem otázku rozvoje energetické základny. Výstav bou jaderných energetických centrál bude možné uvolnit značné množství uhlí jako surovinu pro chemický průmysl, čímž bude za jištěno jeho daleko efektivnější využívání, a provádět rozhodným způsobem komplexní elektrifikaci a řešit důsledně i problém teplo fikace, plynofikace a chemisace národního hospodářství. Je proto třeba považovat za nutné : 1. Věnovat soustředěnou pozornost výzkumu atomové energie.

2. V prvních etapách věnovat hlavní pozornost výzkumu, a to jak v Ústavu jaderné fysiky, tak i na pracovištích Československé akademie věd a vysokých škol. Průmyslový výzkum v této oblasti

je třeba soustředit na řešení projekčních otázek souvisících s rea lisací jaderných energetických zařízení a pomocného průmyslu, zejména chemického a elektronického.

3. Ve strojírenství zahájit vývoj a zajistit výstavbu prvních 156

reaktorů jaderných centrál , konstrukčně zvládnout i elektrome chanickou část a automatisační i přístrojovou techniku . 4. V chemii osvojit si novou technologii a spolu s hutním prů

myslem zajistit jaderné palivo pro reaktory, připravit se na zpra cování ozářeného paliva a oddělování plutonia. 5. Široce rozvinout používání radioisotopů ve vědě, technice, lé

kařství a zemědělství a připravit v krátké době jejich vlastní vý robu .

6. Rozsáhlé výzkumné a výrobní úkoly vyžadují urychleně dopl ňovat kvalifikaci pracovníků v tomto oboru a intensivně připravit nové kádry.

7. Dále zvyšovat technickou úroveň výroby spotřebniho zboží a služeb

Technická úroveň výroby spotřebního zboží má velký význam pro růst produktivity práce celého průmyslu , protože ve výrobě spotřebního zboží pracuje zhruba třetina pracovníků v průmyslu . Dosavadní technická úroveň dává velké předpoklady pro zvyšová ni produktivity těchto odvětví.

V zavádění nové techniky ve výrobě spotřebního zboží bylo v mi nulých letech dosaženo jen dílčích úspěchů, jako na příklad zvýšení automatisace tkalcoven bavlny a hedvábí. Při bouřlivém růstu výroby strojů a zařízení pro strojírenství nerozvíjela se úměrně výroba strojů a zařízení pro průmysl, vyrá bějící spotřební zboží.

V současné době jsou lehký a potravinářský průmysl svým tech nickým vybavením našimi nejzaostalejšími odvětvími. Na příklad

strojní park v přádelnách vlny pochází převážně z konce minulého století. Některé obory potravinářského průmyslu mají dosud pře vážně řemeslný charakter. Obnova a rekonstrukce závodů , vyrábějících spotřební zboží a

potraviny, je proto naléhavým úkolem . Rekonstrukci však bude nutno provést bez rozsáhlých stavebních prací a vysokou tech nickou úroveň při obnově strojního parku zabezpečit i dovozem strojů.

Místo generálních oprav zastaralých zařízení, jejichž výkon ne lze generální opravou zvýšit, je třeba provádět výměnu starých strojů za nové, několikanásobně výkonnější. 157

Uplatnění nové techniky v oboru služeb cbyvatelstvu má veliký

politický význam , protože se dotýká bezprostředních zájmů a ži votní úrovně milionů obyvatel. V zájmu zvýšení technické úrovně výroby spotřebního zboží a služeb je proto nezbytné :

1. Zvýšení technické úrovně v lehkém a potravinářském prů myslu pokládat za důležitý úkol . Obnovu strojního zařízení v těch to odvětvích provádět na nejvyšší úrovni techniky, po případě i do vozem potřebných strojů ; komplexní rekonstrukce celých závodů provádět bez rozsáhlých stavebních prací. Velkou pozornost věno

vat rychlému zvyšování úrovně technologie a kvality. 2. Pokládat za nutné, aby strojírenství vedle dodávek strojů

a zařízení pro základní odvětví těžkého průmyslu věnovalo také plnou pozornost technickému rozvoji a výrobě moderních zařízení

pro průmysl vyrábějící spotřební zboží. 3. Považovat za nedostatek, že strojírenství nedodává na trh dostatek nových druhů spotřebního zboží a vnitřní obchod takové dodávky ani dost důrazně nepožaduje. Výrobu spotřebního zboží zaměřit tak, aby sloužila k odstranění těžkých domácích prací, ke zvyšování životní a kulturní úrovně obyvatelstva , a zároveň zajistit rozmanitost jeho forem při za

bezpečení vysoké produktivity práce ve výrobě. 4. Zvláštní pozornost věnovat výrobě skla a keramiky, pro je. jichž rozvoj jsou vzhledem k domácí surovinové základně a dobré

tradici na světových trzích zvlášť příznivé podmínky. 5. Podstatně zvýšit úroveň technických služeb poskytovaných obyvatelstvu. Zejména rozšířit a zdokonalit telefonní službu , v ki nematografii uplatňovat pohotově nové směry a urychlit vývoj televise.

8. Intensifikovat výrobní procesy , zavádět pokrokovou technologii a organisaci výroby, účinněji využívat dosavadní techniky a široce uplatňovat technickou normalisaci

Pokroková technika výroby má rozhodující význam pro zvyšo vání kapacit cestou intensifikace výrobních procesů. Ve všech odvětvích jsou ještě značné reservy ve využití pro jektovaného výkonu strojů a zařízení. Rozhodující význam má 158

zvyšování intensity výrobního procesu na rozhodujících zařízeních V základních odvětvích .

Na příklad v sovětském chemickém průmyslu je využití pecí při výrobě kyseliny sírové dvakrát až třikrát vyšší. Intensifikací vý robního procesu, nezbytnými rekonstrukcemi a doplněním strojní ho zařízení je možno výrobu kyseliny sírové zvýšit v našich stáva jících závodech nejméně o 50 procent. Současně se zaváděním a využíváním nové techniky je třeba za

bezpečovat plné využívání i techniky dosavadní. Využití techniky je podmíněno úrovní organisace práce, kvali fikace a pevnou pracovní kázní. Neustálým zdokonalováním orga nisace práce, zvyšováním kvalifikace a upevňováním kázně je nutno vytvářet předpoklady pro plné využití nové techniky. Za ostávání úrovně organisace práce a výroby za novou technikou je brzdou technického rozvoje.

Příklad vysoce mechanisované slévárny šedé litiny TOS Kuřim, která vyrábí dražší odlitky než nemechanisované slévárny, doka zuje, že nová technika při špatné organisaci práce sama o sobě nezlepšuje technicko - ekonomické výsledky.

Stupeň využití strojů a mechanismů je ve všech odvětvích kraj ně nízký. Na příklad v hnědouhelném sokolovském revíru se vy užívá rypadel jen na 35 procent ; kombajnů je v OKR využito v průměru jen na necelých 40 procent , mechanismů ve stavebnictví je využíváno sotva na 50 procent atd . Poruchovost elektráren je stále ještě vysoká a je možno ji snížit nejméně na jednu třetinu. Předpokladem plného využití dosavadní techniky je organisace

práce na odpovídající úrovni. Někteří vedoucí však místo

toho,

aby organisovali práci na úrovni používané techniky , analysovali

příčiny neúspěchů, předcházeli příčinám poruch ve výrobě a vzniklé poruchy odstraňovali, pokoušejí se omlouvat a zdůvod ňovat nedostatky » theoriemi« o neužitečnosti nebo dokonce škod livosti nové techniky a obracet tak novou techniku proti pracu jícím . Důležitou součástí technického rozvoje je nepřetržité zdokona lování a rozšiřování pokrokové technologie. Výzkumu nových tech

nologií a jejich uplatňování ve výrobě je však věnována malá po zornost.

Rychle rostoucí výroba , využívání přednosti normalisace, typi sace a unifikace výrobků nebo jejich součástí, dělba práce uvnitř 159

našeho hospodářství, vedoucí k specialisaci závodů, a konečně i mezinárodní dělba práce mezi zeměmi s plánovaným hospodář stvím umožňují používat ve stále vyšší míře pokrokové techno logie a proudové výroby. Těchto možnosti využíváme dosud ne dostatečně .

Normalisace, typisace a unifikace konstrukcí nestaly se dosud

všeobecně používanou pracovní metodou. Plány normalisačních prací, a to zvlášť ve strojírenství, nejsou plněny a platné státní

normy nejsou důsledně dodržovány. Úřad pro normalisaci při pustil tříštění na sta drobných úkolů a neprosadil soustředění na úkoly nejdůležitější, takže dosud nejsou normalisovány důležité stroje jako kotle, turbiny, lžicové bagry, zemědělské stroje a pod. Unifikační práce se trvale opožd'ují.

Specialisace závodů a účelné kooperace ve výrobě není využíváno zdaleka v míře, kterou umožňuje systém plánovaného hospodář ství. V posledních letech nepokročila u nás specialisace kupředu. Závodům byly často ukládány úkoly bez přihlédnutí k jejich spe ciálnímu vybavení a bez zvážení ekonomické účelnosti. Docházelo

rovněž k častým změnám výrobních programů. Protože jednotlivé podniky neplnily kooperované dodávky a narušovaly výrobu závodů navazujících , došlo k tomu, že se nyní podniky kooperaci a tím i specialisaci vyhýbají a projevuje se u nich tendence k universa lismu .

Strojírenský průmysl nemá specialisované slévárny, kovárny a lisovny, výrobu normálních řezných nástrojů , náhradních dílů pro

opravy strojů , dokonce i normalisované díly jsou vyráběny často na mnoha místech řemeslným způsobem s vysokými výrobními ná klady. Je proto třeba :

1. Pokládat intensifikaci výrobních procesů za základní cestu ke zvyšování kapacit v průmyslu bez velkých investic a zejména bez rozsáhlých stavebních prací. 2. Pokrokovou techniku výroby zaměřit především na intensifi

kaci výrobních pochodů na rozhodujícím zařízení v základních odvětvích . Zejména podstatně zvýšit výrobu surového železa na stávajících vysokých pecích a použitím kyslíku dále zvýšit inten situ tavení v ocelářských pecich ;

zvyšovat intensivní využíváni strojního zařízení, zejména v che

mickém průmyslu, ve výrobě stavebních hmot při sušení zavede 160

ním výroby mnohaděrových cihel, v lehkém průmyslu zvyšováním počtu obrátek automatických stavů atd. 3. Odsoudit konservativni postoj k nové technice a technologii, rozhodně proti němu bojovat a klást vysoké požadavky na orga nisační schopnosti vedoucích . Pracující vychovávat k uvědomělé pracovní kázni a přísnou kázeň bezpodmínečně vyžadovat.

4. Zajistit , aby plán normalisačních prací byl vypracován s plným zřetelem na národohospodářský význam úkolů a v souladu se stát ním plánem rozvoje národního hospodářství; zajistit jeho plnění,

kontrolu dodržování státních norem a z nedodržování vyvozovat důsledky. Dosáhnout, aby se normalisace stala běžnou pracovní metodou ve všech odvětvích .

5. Rozšířit sortiment normalisovaných a unifikovaných sou částek a výrobků, zavést jejich výrobu ve specialisovaných dílnách

nebo závodech , budovat v potřebné velikosti sklady náhradních součástí a zavést zásobování ze skladů.

6. Důsledněji a rozhodněji než dosud zavádět specialisaci zá vodů, vytvořit stálé ekonomické kooperační vztahy a zamezit častě změny výrobních programů. Účelně specialisovat slévárny, kovárny a lisovny a vybavit je nejnovější technologií. Zajistit bezpodmínečně plnění plánu kooperovaných dodávek a dodávek pro kompletaci ve sjednaných lhůtách . 7. Pro zvýšení technologické úrovně výroby plně využít mož ností, které otvírá hospodářská spolupráce zemí mírového tábora . 9. Soustavně snižovat spotřebu materiálu a surovin a výrobni náklady uplatňováním nové techniky a technologie Proporce mezi zpracovatelskými a základními odvětvími v ná -

rodním hospodářství rozhodujícím způsobem ovlivňují normy spo třeby surovin , materiálu a energie.

O normach spotřeby materiálu, energie a paliva rozhoduje pře devším konstrukce strojů a technologie výroby. Hlavním směrem snižování spotřeby materiálu je snižování váhy stroje na jednotku jeho výkonu. Srovnání našich výrobků s vý

robky předních průmyslových zemí ukazuje, že je možno váhy strojů v poměru k jejich výkonu snížit až o 25 procent . Přesto

konstrukci strojů, jejich výpočtu, laboratornímu ověřování vý 11 Od X. do XI . sjezdu

161

počtů a navrhování strojů ve více alternativách není dosud věno vána plná pozornost. Zvlášť přísné požadavky je třeba klást na jakost dodávaného hutního materiálu , u speciálních materiálů zaručovat chemické složení a požadované mechanické vlastnosti.

Ke zvýšení potřeby materiálu vedou také nedostatky v kvalitě hutních výrobků, které v některých případech znemožňují kon strukci technicky dokonalých strojů. Příkladem toho jsou trans formátorové plechy, které naše hutě vyrábějí s wattovou ztrátou 1,2 W/kg , zatím co zahraniční hutě zaručují 0,75–1,1 W/kg . Zvlášť důležité jsou dodávky čistých kovů a jejich slitin a do

dávky speciálních materiálů i v malých množstvích , protože na nich závisí úspěchy ve výrobě měřicích a regulačních přístrojů. Velké možnosti pro snižování potřeby surovin, paliva a energie jsou také v jiných odvětvích . V našich podmínkách mají zvláštní význam úspory uhlí a dřeva.

Je třeba považovat za nutné : 1. Za hlavní ekonomické ukazatele, podle nichž jsou posuzovány nové konstrukce strojů, pokládat výkon strojního zařízení, jeho pracnost a zejména jeho váhu v poměru k jednotce výkonu a

spotřebu energie na jednotku výkonu strojního zařízení. 2. Prověřit zastaralé předpisy a normy, které vedou k zbytečně těžkým konstrukcím, zejména železniční předpisy, předpisy ko telního dozoru a technické normy elektrotechnického materiálu.

3. Ve větší míře používat ušlechtilých ocelí o vyšší pevnosti místo běžných konstrukčních ocelí, zavést výroby speciálních pro filů a profilů z ohýbaného plechu. Výrobní program hutí rozšířit tam , kde zájem o plnění plánu v tunách vedl k neekonomickému zúžení sortimentu.

4. Vyvinout ferritické oceli vysoké pevnosti, schopné trvalého namáhání za teploty do 560 stupňů Celsia a austenitické oceli pro

trvalé namáhání za teplot až 650 stupňů Celsia ; organisovat výrobu čistých kovů a jejich slitin a výrobu speciálních materiálů, dodávaných i v malém množství tak, aby dodávky byly plněny včas a v zaručené kvalitě. Nedovolit, aby tyto dodávky

závody podceňovaly pro malý rozsah a vyhýbaly se jim pro jejich obtížnost .

5. Pokládat za nepřípustné, aby v zájmu zvýšení výroby v tunách

byl v hutních závodech zužován sortiment materiálu . Zavést vý 162

robu širokopřírubových nosníků a nosníků z ohýbaných plechů, přesně plnit podmínky dodávky předepsané normami a zaručovat u speciálních materiálů jejich chemické složení a žádané mecha nické vlastnosti .

6. Zvláštní důležitost přikládat úsporám uhlí, zejména sníženi jeho popelnatosti, a úsporám dřeva y hlubinných dolech , ve staveb nictví, při výrobě celulosy, v dopravě a ve dřevozpracujícím prů myslu.

*

Úkolem rozvoje techniky je zabezpečit vzestup produktivity společenské práce. Výsledkem zavádění a využívání nové techniky musí být snížení potřeby pracovního času, snížení spotřeby mate riálu , surovin , paliva a energie a vyšší využití základních fondů. V konečném výsledku musí vést technický rozvoj k trvalému sni žování vlastních nákladů na výrobu.

Proto má zásadní význam současně se zavedením nové techniky upevňovat chozrascot jako metodu vedení a řízení podniků, klást hlavní důraz na výsledné kalkulace výrobků , porovnávat užitnou hodnotu výrobků s náklady na jejich výrobu.

Technicko -hospodářské normy a výsledné kalkulace se musí stát hlavním nástrojem při plánování a při kontrole plnění plánu tech nického rozvoje.

II . Stav a další úkoly při zajišťování technic kého rozvoje výzkumem, plánováním, financo váním, řídící a organisační prací Dosavadní stav v oblasti plánování, financování, organisace a

řízení technického rozvoje průmyslu neposkytuje dostatečně účin né páky pro urychlování technického rozvoje.

1. Zlepšit plánováni a financování technického rozvoje Dosavadní praxe plánování technického rozvoje neodpovídá po žadavku, aby všechny složky technického rozvoje byly plánem cíle vědomě a v souladu s potrebami národního hospodářství usměrňo vány. Nedostatek dlouhodobé perspektivy vede k odtrženosti tech

nického rozvoje od perspektiv rozvoje národního hospodářství a nezabezpečuje potřebný předstih výzkumných a vývojových prací 163

a přípravy nové techniky a technologie. Jednotlivé složky tech nického rozvoje se vyvíjeiy bez potřebné koordinace, jeho pláno vání nebylo organicky skloubeno s ostatními částmi plánu. K od

stranění uvedených nedostatků nepostačí roční plány, ale jedině plán perspektivní, sestavený nejen na období jedné pětiletky, ale

u nejdůležitějších odvětví, v oblasti výzkumu a výchovy kádrů na období dvou až tří pětiletek.

Základní cestou plánovitého rozvoje a zavádění nové techniky do národního hospodářství je investiční výstavba a modernisace existujících závodů a zařízení. Zatím však byla investiční výstavba v praxi řízena z roku na rok, bez vyhledu na delší období, což vedlo k vážným chybám . Vážně byly zanedbány otázky modernisace a rekonstrukce stá

vajících závodů, ačkoliv právě touto cestou lze rychle zvýšit pro duktivitu práce a výrobní možnosti s malým podílem stavebních prací a při vyšší efektivnosti vynakládaných prostředků.

Předpoklady pro provedení základní rekonstrukce a modernisace vybraných závodů dosud nejsou vytvořeny, ačkoliv již během druhé pětiletky bude nezbytné provést rekonstrukci a modernisaci značného počtu průmyslových závodů . . Celý dosavadní systém plánování a kontroly plnění plánu nenutí k maximálnímu zavádění a využívání nové techniky pro splnění plánovaných výrobních úkolů. Plán technického rozvoje se stal nejhůře plněnou částí státního plánu, v roce 1954 byl splněn pouze

na 50 procent, aniž to vzbudilo větší pozornost nebo dokonce bylo podrobeno vážné kritice.

Stanovení úkolů plánu technického rozvoje a jejich výběr není na dostatečné úrovni. Úkoly nejsou podloženy ekonomickými roz bory a porovnáváním se světovou úrovní techniky. Zcela nedo

statečně je uplatňována podnětná úloha odběratelů výrobních ministerstev, ministerstva vnitřního obchodu a zejména minister stva zahraničního obchodu.

Úkoly plánu technického rozvoje nejsou dostatečně promítnuty do ostatních částí plánu, zejména plánu výroby, práce, vlastních nákladů , a zajištěny plánem materiálně technického zásobování, investiční výstavby a plánem finančním . Tatc nedostatečná sklou

benost a koordinace je i vážnou brzdou realisace výsledků tech nického rozvoje. Rozpis úkolů plánu technického rozvoje provádí většina minis 164

terstev formálně, bez konkretních znalostí technicko -ekonomic

kých podmínek jednotlivých závodů. Plnění plánu technického rozvoje je řídícími hospodářskými orgány podceňováno, řešení vývojových konstrukčních a technologických problémů je zatlačo váno do pozadí a veškeré úsili se krátkozrace soustředuje k od

straňování běžných nedostatků ve výrobě. Kontrola plnění plánu technického rozvoje se provádí většinou byrokraticky. K rychlejšímu zavádění nové techniky je nutno využít jako páky i finančních opatření, týkajících se úpravy úvěrování malé mecha nisace, předpisů o provádění generálních oprav, předpisů o odpi sech , o používání ředitelských fondů a způsobů zabezpečování vý zkumu a vývoje finančními prostředky a mzdovými fondy.

Též dosavadní systém statistického sledování a vyhodnocování technického rozvoje neplní dosud svou úlohu a statistické orgány

od Státního úřadu statistického přes ministerstva až do podniků nevěnuji tomuto důležitému úseku evidence dostatečnou pozor nost .

Je proto třeba považovat za nezbytné : 1. Zajistit především v plánu druhé pětiletky, aby rozvoj vědy, výzkumu, vývoje a přípravy nových výrob byl zaměřen v souladu s hlavními cíli plánu. Neprodleně je však třeba zahájit přípravu a organisovat práce na sestavení výhledových programů základ ních výrobních odvětví na deset až patnáct let dopředu. 2. Dále zlepšovat roční plánování; v ročních plánech technického rozvoje zajišťovat cíle perspektivního plánu, počítat s plným vy

užitím iniciativy pracovníků na závodech ; roční plánování sou středovat na nejzákladnější ukazatele rozvoje národního hospo dářství a podstatně upevnit plánovací kázeň podniků. Plnění plánu se musí skutečně stát zákonem pro každý podnik ' a pro každou dilnu .

3. Přezkoumat dosavadní metodiku plánování technického roz voje a zabezpečit její zjednodušení a zpřesnění ;

metodické pokyny Státního úřadu plánovacího propracovat ve všech ministerstvech se zřetelem na specifické podmínky jednot livých odvětví a zpřesnit ukazatele technického rozvoje; technicko -hospodářské normy a výsledné kalkulace pokládat za

důležitý nástroj kontroly výsledků technického rozvoje ; v podnikovém plánování vyjasnit vztah mezi plánem technic kého rozvoje a plánem technicko - organisačních opatření: zavést 165

vedle ročních plánů TOO též plány technického rozvoje jednotli vých podniků na delší období ;

plán modernisace závodů na podkladě zavádění nové techniky zavést jako samostatnou součást plánu ;

plnění a kontrolu plánu technického rozvoje považovat za nedíl nou součást státního plánu. 4. Zavázat výrobní ministerstva, ministerstvo vnitřního obchodu

a zejména ministerstvo zahraničního obchodu důsledně prosazovat na podkladě důkladné znalosti domácích potřeb a stavu technic

kého rozvoje vedoucích průmyslových zemí konkretní ekonomicky podložené podněty k zvyšování technické úrovně, zdokonalování dosavadních a zavádění nových výrob a výrobků. 5. Přezkoumat a účelně upravit platné předpisy o způsobech za jišťování technického rozvoje ve výzkumu, vývoji i v závodech finančními prostředky a mzdovými fondy. 6. Provést novelisaci předpisů o generálních opravách tak, aby

bylo možno zároveň s generální opravou provést modernisaci pří slušných zařízení;

přezkoumat možnost širšího financování neplánovaných investic z prostředků ředitelského fondu.

7. Propracovat úsporný systém statistické evidence o stavu a rozvoji techniky.

2. Zkvalitnit práci výzkumných , vývojových a projekčních ústavů a pracovišť

Nezbytnou podmínkou pro rozvoj nové techniky je soustavná, intensivní a cílevědomá badatelská, výzkumná, vývojová a pro

jekční činnost. Pro její úspěšné rozvinutí vytvořil náš lidově de mokratický řád příznivé předpoklady organisační, materiálně tech nické a finanční.

Byly založeny Československá akademie věd , Slovenská akade

mie věd ; v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje pracuje dnes kolem 100 výzkumných ústavů a asi 18.000 pracovníků. Četná jsou též vývojová pracoviště u našich průmyslových pod niků a činností projekční zabývá se řada specialisovaných ústavů .

Přes krátkou dobu své existence dosáhly naše výzkumné a vý vojové ústavy a pracoviště řady významných úspěchů. Dosažené

výsledky však neodpovídají ani potřebám našeho hospodářství, ani vynakládaným prostředkům. 166

Dosud se prakticky nerozvinul základní výzkum v oboru tech nických a ekonomických věd , kde pracuje jen 13 procent z vědec kých pracovníků Československé akademie věd .

Průmysl nevyužívá plně pomoci výzkumné činnosti vysokých škol při řešení svých problémů a vysoké školy nezaměřují svou vý zkumnou činnost na naléhavé potřeby hospodářství. Do výzkumné činnosti je zapojena malá část jejich vědeckých sil a vybavení pra covišť moderními přístroji je nedostatečné. Své úkoly neplní uspokojivě ani resortní výzkumné a vývojové

ústavy a podniková vývojová pracoviště. V roce 1954 bylo splněno necelých 60 procent výzkumných a vývojových úkolů uložených státním plánem .

Výzkumná činnost ve většině výzkumných a vývojových ústavů se rozptyluje a tříští na velký počet drobných a namnoze podřad ných úkolů. Plánování, provádění a vyhodnocování výzkumné práce není v dostatečné míře podepřeno ekonomickými rozbory pod

loženými dostatečnou znalostí o stavu techniky a technologie vy spělých průmyslových států. Proto se vyčerpává značná část kapacity ústavů problémy již dříve úspěšně vyřešenými jinde.

Těžkopádný a nepružný je dosavadní systém materiálně technic kého zásobování výzkumných ústavů a vývojových pracovišť. Orga nisace řízení výzkumných ústavů trpí složitou administrativou, která odvádí značnou měrou výzkumné pracovníky od tvůrčí vy zkumné práce. Kvalifikace výzkumných pracovníků je v průměru

nízká, zejména je nedostatek tvůrčích výzkumných pracovníků. Výzkumné ústavy věnují malou pozornost výchově nových kádrů . Není dostatečně uplatňována zásada účelně složených výzkum ných kolektivů, které by zajišťovaly komplexní a včasné řešení daného úkolu. Pro správná zaměření a kontrolu výzkumné práce zůstává vedením ústavů povětšině nevyužita instituce vědeckých rad .

Neuspokojivá je též spolupráce výzkumných ústavů se závody. Výsledky výzkumné a vývojové práce zůstávají z velké části ve výrobě nevyužity. Výzkumné a vývojové ústavy a namnoze i pod niková pracoviště nejsou dostatečně vybaveny potřebným zaříze ním pokusným , zkušebním a u vývojových pracovišť zařízením pro stavbu prototypů.

Většina výzkumných ústavů je v Praze, což mnohdy brání jejich 167

>

lepšímu umístění a vybavení a je jednou z příčin odtrženosti od aktuální výzkumné a vývojové problematiky závodů. Projektové organisace se ve své práci neopíraji o výsledky nej novější domácí a zahraniční techniky, nedostatečně spolupracují s resortními výzkumnými a vývojovými ústavy a pracovišti a v dů sledku toho nedostatečně uplatňují ve svých projektech výsledky pokrokové techniky a technologie. Je nutno proto považovat za nezbytné :

1. Zajistit účinný rozvoj vědecko -badatelské a výzkumné čin nosti Československé akademie věd a Slovenské akademie věd

v oblasti technických a ekonomických věd. • 2. Na vysokých školách rozšířit a zintensivnit výzkumnou čin

nost a plánovitě ji zapojit do řešení závažných úkolů zvyšování technické úrovně průmyslu. Pro úspěšné rozvinutí výzkumné práce na vysokých školách vytvořit potřebnou materiálně technickou a finanční základnu a rozšiřovat systém smluvního zadávání výzkum ných a vývojových úkolů vysokým školám . 3. Zvýšit úroveň plánování výzkumné a vývojové činnosti re

sortních ústavů ; zabezpečit jejich těsnou spolupráci s výzkum nými pracovišti Československé akademie věd, Slovenské akademie

věd a vysokých škol , jakož i s vývojovými pracovišti podniků, zejména při řešení komplexních úkolů. Rozšířit podstatně systém smluvního zasedání výzkumných a vývojových úkolů ústavům přímo podniky, zajistit vzájemnou

spolupráci při sestavování a plnění plánu. Zvýšit operativní pomoc nadřízených orgánů výzkumným ústa vům v jejich práci a při realisaci výsledků výzkumu. 4. Zajistit výzkumným ústavům a vývojovým pracovištím před nostní dodávky materiálů a zařízení , a to i z dovozu.

5. Přezkoumat dosavadní síť resortních výzkumných a vývojo vých ústavů a pracovišť s hlediska jejich účelnosti , výsledků práce, věcného vybavení, vhodnosti dosavadního umístění, struktury a

začlenění, jakož i s hlediska zjednodušení a racionalisace jejich administrativy.

Provést prověrku početního stavu a složení jejich kádrů po stránce jejich vědecké a odborné úrovně, jejich dosavadních vý sledků práce a vyřadit z výzkumu pracovníky nekvalifikované a neschopné.

Místa vědecko - výzkumných pracovníků obsazovat napříště zá 168

sadně konkursním řízením . Do čela výzkumného ústavu postavit

naše nejzkušenější vědecké pracovníky, zvýšenou pozornost vě novat přípravě nových kádrů.

6. Budovat u ústavů a podniků nezbytné pokusné, prototypové, poloprovozní zařízení a zkušební laboratoře tak , aby výsledky vý zkumné a vývojové práce mohly ústavy rychle předávat výrobě ve stavu schopném realisace ;

přednostně zabezpečit výrobu prototypů a jejich zavádění do poloprovozů. 3. Lépe využívat zahraničních technických poznatků a zintensivnit propagaci nové techniky

Urychlení technického rozvoje vyžaduje intensivního studia a využívání nejnovějších poznatků vědy a techniky ve světě. Vědecko - technická spolupráce s SSSR a lidově demokratickými státy přispěla účinně ke zvýšení technické úrovně našeho hospo

dářství. Rozsáhlých možnosti , které vědecko -technická spolupráce otvírá, není však dosud zdaleka využíváno.

Požadavky ministerstev nejsou mnohdy zaměřeny na klíčové problémy našeho hospodářství, plány na využití získaných po znatků a jejich kontrola je ponejvíce formální. Nelze zapomínat, že v současné etapě i v předních kapitalistic kých státech technika v řadě odvětví postupuje rychle kupředu.

Nelze proto podceňovat , ale naopak soustavně sledovat , studovat a organisovat využívání poznatků vědy a techniky z kapitalistic kých zemí: Tomu však současný stav neodpovídá . Důležitou součástí úsilí o rozvoj nové techniky je výrobně tech

nická propagace. Její dosavadní rozsah , úroveň a formy naprosto neodpovídají současným úkolům a potřebám .

Podílem , cenou, výběrem , výrobní lhůtou a výší honorářů je vydávání technické literatury v nepříznivém poměru k beletrii. Není dobudována dostatečná centrální technická dokumentace

a důležité zdroje technických informací ze zahraničí nejsou pří

stupny odborným zájemcům . Též úroveň dokumentace na jednot livých resortech a jejich informační služby jsou nedostatečné. Ministerstvo kultury spolu s odborovými orgány nevěnují tech nické progagandě náležitou pozornost . Národní technické museum

neplní dosud funkci aktivního propagátora nové techniky. Je proto třeba považovat za nezbytné: 169

1. Zajistit, aby požadavky na vědecko - technickou spolupráci byly důkladněji prověřovány s hlediska hlavních problémů našeho hospodářství a aby bylo účinněji zajištěno a kontrolováno jejich včasné a efektivní využívání.

2. Zintensivnit styk našich odborných technických kádrů se za hraniční technikou organisováním četnějších a častějších návštěv a studijních cest do zahraničních průmyslových podniků, výzkum ných a vývojových ústavů a instituci , účastí na mezinárodních od -

borných sjezdech , konferencích , individuálním členstvím v zahra ničních vědecko -technických společnostech , zvýšeným dovozem

odborné literatury z kapitalistických států a podstatně lepší orga nisací jejího využití .

Dobudovat centrální evidenci a dokumentaci .

3. Zvýšit podíl technické literatury na celkové knižní produkci, zlepšit její ediční výběr, zkrátit výrobní doby technické literatury a zlepšit její distribuci . Technické časopisy zaměřit více na otázky

nové techniky, technologie a organisace výroby a jejich ekonomiky. 4. Zajistit technickou modernisaci polygrafického průmyslu. 5. Zintensivnit výrobně technickou propagandu prováděnou vý robními ministerstvy, ministerstvem kultury, orgány Revolučního odborového hnutí, denním a odborným tiskem a dbát, aby podniky

v široké míře využívaly informací o technickém pokroku ve své technické a výrobní praxi.

4. Odstranit nedostatky v rozvoji hnutí vynálezců a zlepšovatelů Nevyčerpatelným, věčně živým zdrojem technického pokroku je tvůrčí iniciativa pracujících, vyjádřená v hnutí vynálezců a zlep šovatelů. Přesto však péče , kterou ministerstva věnují tomuto hnutí, neodpovídá jeho významu. Nejsou dodržovány lhůty pro vyřizování a realisování upotře- .

bitelných vynálezů a zlepšovacích návrhů, které jsou povětšině přijímány k t . zv. » perspektivnímu využití«. Vážné závady jsou

v materiální a morální pomoci novátorům. Odpovědnost za řízení hnutí je stále přenášena na funkční útvary a referenty. Výsledků osvědčených a vyzkoušených vynálezů, zlepšovacích návrhů a no vých pracovních metod není důsledně a urychleně využíváno ke změnám výrobních a výzkumných plánů, technologických postupů a norem. Iniciativa vynálezců a zlepšovatelů není cílevědomě za měřována na hlavní úkoly našeho průmyslu. 170

Neudržitelná situace je v rozšiřování přijatých vynálezů a zlep šovacích návrhů , které je ponecháno živelnosti. Zejména ve stro jírenství je v tomto směru vážná situace.

Příčinou je nejen nechápání významu , ale též nechuť k odstra nění obtíží, které vznikají zaváděním nových vynálezů a zlepšova cích návrhů v organisaci výroby a ve změně norem.

Ministerstva a především úřad pro vynálezy trpí dosud škodli vou praxí uznávání různých technických a konstrukčních zdoko

nalení, která nepředstavují potřebné kvalitativní převraty v tech nice nebo v technologii, za vynálezy.

Jednou z podstatných příčin tohoto stavu je neuspokojivá úro veň práce Úřadu pro vynálezy. Běžné přihlášky vynálezů se pro jednávají s velkým zpožděním a počet nezpracovaných podaných přihlášek vynálezců činí nyní 5000 kusů.

Revisi nevyhnutelně potřebuje také zákon o vynálezech a zlep šovacích námětech, v němž jsou vážné mezery a nedostatky. 5. Zdokonalit řízení technického rozvoje a zlepšit práci s odbornými a vedoucími kádry v hospodářství Snadné zajišťování odbytu při nízké výchozí produktivitě v první pětiletce vedlo mnohé pracovníky k názoru, že není třeba neustále

zdokonalovat výrobu v konstrukci a technologii výroby, zajišťovat výrobní program závodu i na budoucí léta a udržovat výrobu na vysokém stupni technické úrovně.

To v praxi vedlo k podcenění významu techniky a pokrokové technologie výroby a k oslabení systematické práce na technickém rozvoji výroby. Jednotlivá ministerstva si do důsledků nevyjasnila technickou politiku ve svých odvětvích a nedovedla ji účinnými opatřeními uskutečňovat.

Současně s tím nebylo využito iniciativy dělníků a techniků,

přestože právě ona je nevyčerpatelným zdrojem technického po kroku .

Prvořadým úkolem vedoucích hospodářských pracovníků je za měřit iniciativu dělníků a techniků na řešení rozhodujících článků

ve výrobě a zejména rozšíření přijatých zlepšení a vynálezů , vý sledků vědy a pokrokové techniky.

Především ředitelé podniků musí považovat za povinnost udržo vat hlavní výrobní programy svých podniků na světové úrovni, 171

chápat osobní odpovědnost za technickou úroveň výroby a inicia tivně plánovat a bojovat za plnění plánu technického rozvoje. Je třeba přímo statutem národních podniků vedoucím podniků

uložit povinnost udržovat hlavní výrobní program závodů na svě tové technické úrovni.

Odborové organisace musí ještě účinněji vysvětlovat bezpro střední zájem pracovníků na zavádění a využívání techniky a pře konat obtíže při zavádění nové techniky a technologie výroby.

Objektivní nutnost řídit průmysl na nové, vyšší technické úrovni, nutnost poznat ekonomické zákonitosti vývoje a využívat jich, vy žaduje kvalitativně vyšší úroveň vedení a řízení národního hospo dářství.

Mnozí hospodářští pracovníci nestačí zvládat nové a vyšší úkoly

vedení a řízení hospodářství, řídí svěřené úseky byrokraticky a bez znalosti věci.

Podceňování techniky v této etapě našeho hospodářství se nutně projevilo i v nedocenění významu tvůrčích technických pracovníků a v podcenění významu odborné kvalifikace vůbec. V roce 1954 bylo z celého počtu inženýrsko -technických pracov

níků v průmyslu jen 4 procenta vysokoškoláků, zatím co v SSSR už v roce 1950 činil jejich podíl 25 procent.

Není správně vyřešena otázka rozmístění technických kádrů. Na prosto převažující část techniků pracuje ve správním aparátě místo ve výrobě. Ve strojírenských závodech jsou více než dvě třetiny technických a administrativních pracovníků v aparátě ředitele a sotva třetina v dílnách . Z celkového počtu technických a adminis trativních pracovníků v aparátě ředitele je 18 procent v útvarech hlavního konstruktéra, 10 procent v útvarech hlavního technologa , zatím co 16 procent v aparátě hlavního účetního a 14 procent v zá sobování a odbytu. Účetních je ve strojírenských závodech třikrát až šestkrát více než technologů.

Ruku v ruce s narůstáním správního aparátu a rozředováním jeho kvalifikace postupuje nivelisace mezd a platů. Je proto nutno :

systematickým zaváděním pořádku do technického normování práce zabezpečit uplatnění zásad socialistického odměňování práce, zejména zabezpečit odstraněním rovnostářství potřebné odstup ňování výdělků podle stupně kvalifikace; zlepšit prémiovou soustavu tak, aby zvýšila materiální zainteres 172

sovanost technických kádrů na dalším rozvoji techniky a stala se tak účinným nástrojem zvyšování technické úrovně hospodářství.

Charakteristickým rysem řízení technického rozvoje na minis terstvech , hlavních správách i podnicích je funkcionálka. Vedoucí pracovníci nedoceňují důležitost techniky, přenechávají záležitosti

technického rozvoje funkčním útvarům hlavního technologa, hlav ního konstruktéra a pod.

Strana a vláda věnují výchově nových kvalifikovaných pracovníků

pro vedení a řízení hospodářství stálou péči a pozornost. Strana vyzývá hospodářské vedoucí, aby si osvojovali techniku a nespo léhali na to, že bez technických znalostí lze řídit složitý a citlivý výrobní aparát.

Přesto existují nedostatky ve výchově a rozmisťování hospodář ských a technických kádrů , nových kvalifikovaných pracovníků i v poměru ke staré inteligenci možno dále setrvávat.

nedostatky, na kterých není

Bylo sleveno i 2 požadavků při výuce řemeslu, při výuce na od borných i vysokých školách , ač požadavky kladené dnes na pra covníky průmyslu jsou daleko vyšší než před válkou. Studium na vysokých školách nedostatečně vede posluchače k samostatné práci . Více než dosud je nutno na odborné školy přednostně vybírat žáky po vyučení a s praktickými znalostmi .

Je třeba prověřit účelnost úzkých specialisací v řemeslech, na odborných a vysokých školách , které jsou v rozporu s charakterem našeho hospodářství a s požadavkem širokého polytechnického vzdělání.

Na učilištích státních pracovních záloh, na odborných a vysokých školách je nutno zkvalitnit průpravu v odborných předmětech . Na osmiletkách a jedenáctiletkách zlepšit zejména přípravu v mate matice, fysice, chemii, geometrii , vyučování cizích jazyků atd. Není možno dále trpět dosavadní praxi , aby v zájmu plnění plánu náboru posluchačů byli do škol přijímáni studenti , kteří nemají potřebné znalosti, a na vědeckou aspiranturu uchazeči, kteří nemají potřebnou praxi a ověřené předpoklady pro vědecko -výzkumnou práci.

Je třeba směleji vyzvedávat na rozhodující řídicí místa mladé, plně kvalifikované, režimu naprosto oddané pracovníky. Mladý technik musí projít výrobní praxi od nejnižších stupňů řízení , aby mohl vykonávat vedoucí a řídící práci . 173

1

Je nutno vyměňovat takové vedoucí, kteří nemají předpoklady, aby dobře řídili svěřené úseky na úrovni , kterou vyžaduje současný stav techniky. Přitom však nelze trpět časté změny ředitelů pod

niků a vedoucích hospodářských pracovníků. Strana a vláda zdůrazňují, že řešení úkolů výstavby je nutno

zabezpečit jednak výchovou nové inteligence, jednak získáním čest

ných příslušníků staré inteligence pro výstavbu socialismu. Ne správny postoj některých pracovníků ke starým odborníkům způ

sobil, že řada z nich se dosud plně nezapojila do tvůrčí práce. Je třeba je plně zapojit do tvůrčího procesu, dát jim v jejich práci potřebnou pravomoc a plnou politickou podporu.

Na vyřešení složité problematiky výchovy a rozmístění kádrů na vedoucích místech, na účinném podchycení iniciativy dělníků a techniků a na plném zapojení technické inteligence do tvůrčího procesu především závisí vytvoření podmínek pro mohutný rozvoj

techniky v příštím období. Praxe ukázala, že i v našich podmínkách , v podmínkách země s bohatou průmyslovou tradicí, platí , že kádry ovládající techniku rozhodují vše.

Urychlení tempa technického rozvoje a široké uplatnění nové techniky a pokrokové technologie v základních odvětvích našeho

průmyslu bude vyžadovat soustředěné práce. Přednosti našeho socialistického hospodářství, síla a životnost

našeho lidově demokratického zřízení, mohutná základna rozvinu tého socialistického průmyslu, především těžkého průmyslu a jeho jádra - strojírenství, obětavost a zkušenosti vyspělých dělníků,

znalosti a schopnosti inženýrů a techniků , zejména pak neustále rostoucí a rozvíjející se tvůrčí iniciativa všech pracujících , širo kých mas novátorů a zlepšovatelů, zaručují, že bude dosaženo no

vého mohutného rozmachu a technického vzestupu našeho, prů myslu, že velké a náročné úkoly druhé pětiletky budou úspěšně splněny.

Pod vedením Komunistické strany Československa , v pevném spojeneckém svazku a bratrské spolupráci se Sovětským svazem a zeměmi mírového tábora zabezpečí náš lid další rozkvět, růst síly. a moci naší vlasti a další zvyšování hmotné a kulturní úrovně pra cujících. 174

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 12. - 13. RIJNA 1955

Ve dnech 12. a 13. října 1955 se konalo v Praze plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa . Jako první bod pořadu projednalo zasedání referát tajemníka ÚV KSČ soudruha Václava Paška o současném stavu, rozvoji a úkolech stavebnictví. Po diskusi , které se zúčastnilo 24 soudruhů,

přijal Ústřední výbor KSČ příslušná usnesení. Druhým bodem pořadu bylo projednání referátu soudruha Vi liama Širokého o některých organisačních a kádrových otázkách

práce vlády republiky Československé. Ústřední výbor KSČ k to muto bodu usnesl :

1. Navrhnout rozdělení ministerstva strojírenství na ministerstvo

těžkého strojírenství, ministerstvo přesného strojírenství a mi nisterstvo automobilového průmyslu a zemědělských strojů ; do funkce ministra těžkého strojírenství navrhnout soudruha Jana

Bukala, do funkce ministra přesného strojírenství soudruha Václava Ouzkého a do funkce ministra automobilového průmyslu a země dělských strojů soudruha Emila Zatloukala . 2. Na základě usnesení ÚV KSČ 2 1. září navrhnout rozdělení mi nisterstva zemědělství na ministerstvo zemědělství a ministerstvo

státních statků ; navrhnout soudruha Vratislava Krutinu do funkce ministra zemědělství a soudruha Marka Smidu do funkce ministra státních statků.

3. Navrhnout zřízení Státního výboru pro výstavbu a navrhnout do funkce ministra -předsedy Státního výboru pro výstavbu sou druha Oldřicha Berana . 4. Navrhnout soudruha Michala Bakuľu do funkce ministra státní

kontroly a soudruha Josefa Teslu do funkce ministra pracovních sil. 5. Navrhnout soudruha Karla Poláčka do funkce náměstka před sedy vlády.

175

1

1

O OPATŘENÍCH KE ZPRŮMYSLNĚNÍ A DALŠÍMU ROZVOJI STAVEBNICTVÍ USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ OV KSČ Z 13. ŘÍJNA 1955

I. Dosažené výsledky, současný stav a hlavní úkoly stavebnictví v příštích letech Za deset let lidově demokratického Československa došlo v naší zemi, dík budovatelskému úsilí lidu a těsné spolupráci se Sovět ským svazem a lidově demokratickými státy, k mohutnému rozvoji všech odvětví národního hospodářství. Naše národní hospodářství, zejména jeho průmyslová výroba, je bezpečnou a neotřesitelnou základnou samostatnosti a obrany

schopnosti našeho státu a umožňuje neustálý růst životní úrovně pracujících

Rozvoj výrobních sil byl zabezpečován cílevědomou politikou strany a vlády, věnující velkou pozornost rozvoji investiční výstav

by. Největší část investičních prostředků byla soustředěna na roz voj průmyslu a dopravy. Základní fondy těžkého průmyslu se v letech 1948—1955 zvýšily téměř dvojnásobně a výroba těžkého průmyslu vzrostla o 162 procent.

Byly vybudovány nové závody a zařízení, jako Nová huť Kle menta Gottwalda s moderními vysokými a siemens -martinskými pecemi, nové doly s nejnovějším vybavením, velká vodní díla na Vltavě, Oravě a Váhu, mohutné parní elektrárny v Novákách na

Slovensku, Hodoníně, na Ostravsku a řada nových mohutných stro jírenských závodů. Významných úspěchů bylo dosaženo v industria lisaci Slovenska . V republice vznikla celá nová města a obytné čtvrti, byla postavena řada nových nemocnic , škol , kulturních a sociálních zařízení.

Na těchto úspěších výstavby má velký podíl znárodněné staveb nictví, které vyrostlo v silné odvětví národního hospodářství, vy bavené moderními , vysoce výkonnými stroji. V letech první pětiletky vzrostl objem stavebně montážních prací 176

o 128 procent. Zvýšila se produktivita práce o více než 50 procent a počet stavebně montážních dělníků o 95.000 osob. Na našich stavbách se během uplynulého období rozšířily některé pokrokové pracovní metody. Zvýšil se podíl prací v 1. čtvrtletí

z 11 procent celoročního objemu na 18 procent. Těžební stroje mi nisterstva stavebnictví nahradily na příklad v roce 1953 ruční práce

nejméně 30 tisíc dělníků. Ve stavebnictví vyrostla nová odvětví prefabrikace a přidružené výroby. To vše spolu s rozvojem výroby

stavebních hmot umožnilo provádět stavební práce v rozměrech do té doby neobvyklých . Také dosavadní roztříštěné formy projek tování byly zčásti odstraněny. I při vysokém vzrůstu stavební výroby se nepodařilo plně za bezpečovat plánovaný rozsah výstavby. Značný počet staveb ne

byl včas dokončen v důsledku zpožděného předávání projektové dokumentace, prodlužování stavební doby a opožděného, dodávání strojních zařízení.

V posledních dvou letech se rozvoj stavebnictví dokonce zpoma luje. V roce 1955 bude provedeno vcelku jen o necelých 10 procent více stavebně montážních prací než v roce 1953. Přitom na inves

ticích objem provedených stavebně montážních prací podle dosa vadního průběhu zůstává zhruba na stejné úrovni jako v roce 1953 a proti roku 1954 je dokonce nižší. Se zpomalováním tempa výroby se snižuje přírůstek produktivity práce a stavebně montážní práce se zdražují. Zpomalování rozvoje stavební výroby neprojevuje se jen na úseku ministerstva stavebnictví, ale i ve stavebních orga nisacích ministerstev paliv, energetiky, zemědělství, dopravy, míst ního hospodářství a národní obrany, které letos vesměs neplní své závazky při provádění státních investic. Rozvoj tovární výroby pre fabrikátů je zpomalován neplynulou a sezónní stavební výrobou. Zcela je opomíjeno zavádění průmyslových metod při dokončova cích pracích .

K nezbytnému rozvoji stavební výroby nepřispívají dostatečnou mětou ani stavební výzkumné ústavy a projektové organisace. Vý zkum pracuje odtrženě od výroby, neprosazuje rychlé zavádění

nových výrobních způsobů a materiálů, liknavě organisuje výměnu zkušeností. Převážná část staveb je projektována individuálně s nízkou technickou a ekonomickou úrovní a dochází často ke změ

nám projektů v průběhu výstavby. V projektech je málo počítáno s pokrokovými metodami stavění a progresivními stavebními mate 12 Od X. do XI. sjezdu

177

riály. Typisace staveb pokračuje nepřípustně pomalu. Opožděné předávání projektů investory vyvolává obtíže při zařizování sta

venišť a způsobuje přerušování prací v průběhu stavby. Společnou příčinou nedostatků je špatná organisace práce na stavbách a celkově nízká úroveň řízení stavební výroby, projekto vání a výzkumu hlavními správami a ministerstvy, která nedosta

tečně dbají o rozvoj techniky, což vede k pomalému zprůmyslňo vání stavebnictví .

Dosavadní tempo rozvoje našeho stavebnictví nepostačuje úko lům výstavby v příštích letech. V druhé pětiletce mají být vy budovány nové velké závody, aby byl zabezpečen proporcionální rozvoj národního hospodářství a další růst životní úrovně lidu. Bu dou vybudovány nové doly na kamenné a hnědé uhlí s třídírnami

a briketárnami , doly na železnou rudu s hrudkovnami; velké elek trárny parní i vodní, dosud největší vodní díla u Orlíku, Lipna , na Dunaji a Váhu, další velké válcovny, kovárny a slévárny, nové che

mické závody na výrobu dusiku, kaučuku, pohonných hmot, umě lých vláken, nová velká cementárna, závody na výrobu prefabrikátů, cihlářských výrobků, vápna a obkládaček , celulosy a papíru a další závody lehkého, potravinářského a farmaceutického průmyslu. Ve větším rozsahu než dosud bude vybaveno zemědělství novými provozními budovami, dále se bude rozšiřovat stavba bytů, kultur ních a sociálních zařízení. Objem stavebně montážních prací ve

druhé pětiletce se zvýší zhruba o 60 procent, na úseku ministerstva stavebnictví o 85 procent.

Ke splnění těchto úkolů je nutné, aby pracující ve stavebnictví pod vedením strany a za usilovné pomoci odborových a mládežnic kých organisací zkracovali stavební lhůty, včas odevzdávali do pro vozu budovy a zařízení, snižovali stavební náklady a zvyšovali kva litu staveb .

II . Veliké úkoly našeho budování zajišťovat z průmyslně ním stavebnictví. Zvládnutí budovatelských úkolů naší druhé pětiletky nutně vy

žaduje převedení stavebnictví na vyšší - průmyslovou úroveň . Li dově demokratické zřízení vytváří všechny podmínky pro zprů

myslnění tohoto předního odvětví národního hospodářství. Zůstává prvořadým úkolem dále a usilovněji odstraňovat zaostá vání výrobní techniky ve stavebnictví. Znamená to dosáhnout hro 178

madné pásové výroby součástí staveb, jejich plynulou montáž v ho

tové stavby na staveništi při co nejkratší stavební době. S novou technikou poroste kvalifikace dělníků i techniků, orga nisační vyspělost a dále se rozvine iniciativa pracujících. Nová průmyslová technika stavební výroby se projeví ve vyšší kvalitě

materiálních a kulturních hodnot staveb. Přinese nové podněty pro stavbu domů i výrobních objektů a bude znamenat velký přínos pro nové cesty architektury. Zprůmyslnění stavebnictví musí být v souladu s ekonomickými

zákony socialismu a musí být založeno na vědeckých poznatcích . Bylo by proto nesprávné chápat tento úkol jen úzce technicky nebo jen jako záležitost samého stavebnictví. Naopak, ostatní vý robní obory, jako je strojírenství, hutnictví, lehký průmysl , chemie,

dřevařský průmysl atd., musí se podílet na zprůmyslnění staveb nictví konkretními úkoly ve výzkumu, konstrukci i výrobě nových strojů , hmot a polotovarů. Pracovníci ve stavebnictví musí přichá

zet s iniciativou, vidět ve zprůmyslnění prvořadý úkol své činnosti v příštích letech .

Každodenním úkolem dělníků , mistrů, techniků a organisatorů výroby ve stavebnictví je rychleji a pronikavěji nahrazovat ře meslné způsoby práce na všech úsecích stavební výroby, široce

uplatňovat a využívat pokrokové metody, stavění, používané našimi novátory a zlepšovateli, nahrazovat málo produktivní ruční práci v hrubé stavbě, při omítání, výpomocných pracích , při provádění instalací sanitárních, topenářských a elektrotechnických i při ostat ních dokončovacích pracích na stavbě používáním strojů a mecha nických přístrojů .

Plynulým navazováním jednotlivých druhů prací i celých staveb , širokým rozvíjením proudového stavění odstraňovat časové ztráty, zkracovat stavební doby a zhospodárňovat stavební výrobu. Pracovníci ve výrobě stavebních hmot musí vyrábět více kvalit ních stavebních materiálů a soustředovat se především na roz šíření výroby materiálů nezbytných pro rozvoj zprůmyslnění sta

vebnictví a nahrazujících dřevo a jiné nedostatkové hmoty. K těmto cílům zaměřit práci projektantů a výzkumných pracov níků.

Tyto úkoly je třeba uskutečňovat na stavbách pro těžký průmysl , energetiku, vodní hospodářství, dopravu i při zemědělské a občan ské výstavbě. 179

Uskutečňovat zprůmyslnění na všech úsecích stavební výroby

znamená soustředit pozornost na vytváření podmínek jeho rozvoje tím, že stále v širším měřítku budeme ze stavebnictví vytvářet odvětví s plynulou výrobou a odstraňovat sezónnost.

Proudovou metodou stavění, spojovanou s novou technikou , bu deme ihned a nejúčinněji přeměňovat stavebnictví na výrobu prů myslového charakteru. Typovým projektováním využijeme všech možností k zajišťo

vání seriové výroby a opakování staveb. K podpoře této činnosti je nutno zaměřit výrobu stavebních hmot a mechanisaci stavebních prací.

Současně s vytvářením těchto podmínek stále šíře a hlouběji

rozvíjet výrobu železobetonových konstrukcí a dílců a prefabrikátů pro dokončovací práce.

Uskutečňování těchto úkolů vyžaduje cílevědomé činnosti a orga nisační dovednosti v přípravě a řízení práce na všech stupních sta vební výroby od stavby až po ministerstvo. 1. Zajišťovat celoroční plynulost stavební výroby jako prvořadou pomoc jejího zprůmyslnění a zvýšení objemu V odstraňování sezónnosti bylo dosaženo mnohých úspěchů, neboť objem za I. čtvrtletí 1955 dosáhl již 18,8 procenta celoročního obje mu výroby. Je však třeba zabezpečit další zvýšení objemu prací, prováděných v zimních měsících , poněvadž dosud objem výroby ve IV . čtvrtletí roku zůstává téměř dvojnásobkem objemu výroby za I. čvrtletí.

Každý rok se opakuje šturmování v dokončování staveb ke konci roku , pokles výroby a masové začínání staveb začátkem roku, osla

bení výroby v únoru a březnu, vytvářejí se neúnosné špičky a na rušuje plynulost výroby v jiných odvětvích , hlavně ve výrobě pre fabrikátů, stavebních hmot a v přidružené výrobě. To zaviňuje, že

řada výrob ve stavebnictví není s to přejít na celoroční plynulý pro voz, který je nutným předpokladem průmyslové výroby ve staveb nictví. Sezónnost stavění tak stále zatlačuje stavební výrobu zpět na řemeslnou úroveň a ostatním odvětvím způsobuje vážné potíže a ztráty.

Proto je vysoce důležitým a základním úkolem odstranit tento 180

rozpor mezi potřebou plynulosti průmyslové výroby a kolísavou vý robou ve stavebnictví tak , aby:

výrobám průmyslového charakteru existujícím dnes ve staveb nictví byly poskytnuty podstatně lepší výrobní podmínky, podnítil se rozvoj prefabrikace nových stavebních oborů výroby a hlavně v přidružené výrobě se zlepšilo dokončování staveb. Tím se bez

prostředně zvýší celkový objem stavební výroby a zkrátí se sta vební doby.

Plynulost stavební výroby vyžaduje provést tato opatření:

Organisátoři výroby, technici, mistři a vedoucí pracovních čet i dělníci musí ihned přikročit k přípravě stavebních prací v zimě, především uvnitř objektů. K tomu zajistit vytápění staveb, po

třebné materiály, chránění pracovišť i vybavení pracovníků proti zimě.

Docílit, aby při provádění prací v zimě bylo postupováno s nej vyšší hospodárností, byli zaměstnáni všichni pracující a udržena produktivita práce. Využít zimních měsíců k náboru a trvalému udržení nových pracovníků . Ministerstvo stavebnictví a ostatní stavebně výrobní minister

stva musí zajistit, aby objem výroby v I. čtvrtletí 1956 dosáhl asi 20 procent z celoročního úkolu. Při tom musí určit druh provádě

ných prací harmonogramy, zajišťujícími rovnoměrné dodávky hlav ních průmyslových výrobků i prací přidružené výroby, a vypra covat plány technickoorganisačních opatření k zajištění plynulosti výroby.

Výrobní, projektové a ostatní organisace ve stavebnictví musí vypracovat směrnice a technickoorganisační opatření pro zajištění plynulosti výroby na jednotlivých provozech a stavbách . Státní výbor pro výstavbu ve spolupráci se Státním úřadem plá

novacím musí vypracovat plán na zvýšení plynulosti stavební vý roby tak, aby objem výroby ve IV. čtvrtletí roku 1960 nebyl větší o více než 25 procent objemu výroby v I. čtvrtletí. 2. Proudové stavění učinit hlavní výrobní metodou druhé pětiletky Je třeba obrátit pozornost všech pracujících ve stavebnictví na

úkol rozšířit proudové stavění, v němž jsme již dosáhli prvních úspěchů. Dosud však se nám nepodařilo přenést tyto dobré zkuše -

nosti na většinu stavenišť přes to, že proudové stavění odstraňuje 181

ztrátové časy, zvyšuje produktivitu práce o 30 procent, zrychluje stavby o 25 procent. Proudová metoda vyžaduje zvýšení úrovně organisační i technologické, zvyšuje kvalifikaci dělníků i techniků.

Vyšší dělbou práce přináší specialisaci do práce čet, umožňuje opa kované nasazování čet i celých výrobních jednotek.

Proudová metoda je nejen dosud nejlepší masově použitelnou metodou stavění a hlavní metodou ke splnění velkých úkolů druhého pětiletého plánu, ale současně přináší do stavebnictví formy práce průmyslového charakteru a je školou zprůmyslnění stavebnictví. Přesto dochází k nepřípustnému zanedbávání této dosud nej

pokrokovější a nejproduktivnější metody stavění. O tom svědčí na příklad to, že v roce 1954 byla proudovou metodou provedena jen 4 procenta bytové výstavby. Zkušenosti z dosud provedených prou dů přesvědčivě ukazují, že masovému rozšíření proudového stavění nebrání objektivní příčiny, ale že je v dosahu možnosti mistrů, stav

byvedoucích , podnikových orgánů a ministerstev tuto metodu sta vění rozšířit . Podniky znají theorii proudu, dovedou vypracovat harmonogramy, chybí jim však dovednost řídit výrobu k jejich

splnění a vyžádat si pomoc masových organisací. Ani odlehlost stavenišť mezi sebou nebrání uplatňování proudové metody, po něvadž putovní proud řeší i tyto případy. Zkušenosti ukazují, že

nepoužívání proudu a práce po staru znamená ztrátu asi jedné třetiny pracovního času. To jsou ztráty plynoucí nikoli z nezna losti a obtíží, ale stávají se ztrátami zaviněnými. Široké zavádění proudové metody stavění se musí stát prvořadým bojovým úko lem . K tomu je třeba provést tato opatření :

Zavádění proudu v roce 1956 a jeho přípravu učinit předmě tem širokého rozvoje socialistické soutěže a uzavírání závazků, zaměřených k uskutečňování technickoorganisačních předpokla

dů provádění proudové výstavby, splnění plánu věcného i časo vého plnění , vykazování osobních úspor času a materiálů jed notlivců, čet, mistrů i techniků. Orgány ministerstev a podniků musí zajišťovat rozvoj tohoto hnutí. Všichni vedoucí stavební výroby od staveniště až po minister stvo musí převzít osobní odpovědnost za přípravu , výsledky a za plánovaný rozvoj proudové výstavby.

Státní výbor pro výstavbu , ministerstvo stavebnictví a minis terstva provádějící stavebně montážní práce, musí vytvořit do

statečně pobídková opatření a zajistit plánovací, technické a or 182 1

ganisační předpoklady pro zavádění proudu, zajistit vypracování typisace technologických postupů i celé organisace práce pro hlavní typové objekty, prováděné masově proudem, vypracovat

perspektivní plán k zajištění masového proudového stavění ve druhé pětiletce . 3. Typovým projektováním zajišťovat rozvoj a zprůmyslnění stavební výroby

Projektová činnost dosáhla v uplynulých letech určitých úspě chů. Zatím co v roce 1953 byla investiční výstavba zabezpečena

technickými projekty z 59 procent, pak v roce 1955 již z 83 pro cent . Stále však trvají velké nedostatky v projektové činnosti, jako jsou zejména nákladnost projektovaných investic , nákladnost vlast

ní projektové činnosti, nadměrnost rozsahu projektové dokumen tace a opožděné předávání projektů i nízká odpovědnost projek tantů za společensky nejúčelnější projektování staveb. V neodů vodněně velkém rozsahu jsou vypracovávány individuální projekty, typové projekty zbytečně měněny a rozmáhá se projektování staveb

experty, zakrývající soukromé projektování. Jsou dosud celé úseky naší výstavby, které typové projekty vů

bec nemají, ať již vinou projektantů nebo investorů. Typové pro jekty nejsou vypracovávány nejzkušenějšími odborníky určitého

pracovního úseku, nevznikají spoluprací investora a projektanta s výrobou, mají mnoho nedostatků a konstrukčních neobratností.

Poněvadž tyto projekty nejsou na výši , není jich používáno, ani když jsou vypracovány. Organisace projektové činnosti je roztříštěna . Odpovědnost mi

nisterstev za činnost jim podřízených ústavů je nízká. Takový stav vytváří vážné nebezpečí pro plnění úkolů druhé pětiletky.

Naše výstavba potřebuje nutně projekty typisované, dobře pro myšlené, jež bude možno opakovat s týmiž konstrukcemi , mate riály a technologií i soubory strojů . Jedině tím je možno postupně

vytvářet podmínky reálné specialisace ve výrobě a přecházení na průmyslové výrobní metody.

Projektanti mohou významným způsobem položit základ rozvoji průmyslových metod tím, že se budou zabývat především stavbou s hlediska uplatnění nejpokrokovější technologie a potřeb masové výroby, nikoli problémy individuálnosti výrazu a pojetí, ať je mo 183

tivován jakkoli. Je -li zprůmyslnění stavebnictví nutné pro dalši rozvoj naší výstavby, nemůže se požadavek typovosti projektů pro hromadnou výrobu a vysoké ekonomie investic nikdy dostat do rozporu s požadavky architektury a estetiky, ale právě naopak. Jen taková architektura , která půjde v čele těchto úkolů, má své

oprávnění. Proto je třeba provést tato opatření : Projektanti, inženýři, konstruktéři a architekti musí používat nejhospodárnějších řešení, docilovat vysoké kvality budov a za řízení .

Všichni pracovníci, projektanti a vedoucí od atelierů až po mi nisterstva musí dbát na důsledné zvyšování osobní odpovědno sti jak za použití nejvhodnějších technicko -konstrukčních řešení v projektu, tak za vysokou hospodárnost stavby i za vypraco vání projektu se zřetelem k potřebám zprůmyslnění stavebnic tví, to je zejména typovým projektováním . K provádění těchtu úkolů musí vedení projektových organisací přistoupit ihned a zajišťovat používání typových projektů u všech připravovaných staveb .

Investorská ministerstva musí zajistit, aby nejvyšší hospodár nost investic s hlediska zprůmyslnění byla obsažena již v inves tičních úkolech a vytvářela takové podmínky spolupráce s pro

jektanty, které umožní používat typové projekty a zvyšovat po všech stránkách jejich kvalitu.

Státní výbor pro výstavbu sestaví perspektivní plán typisač ních prací a zajistí, aby investiční výstavba byla maximálně pro váděna podle závazných typových projektů. Přezkoumá účelnost organisace projektových ústavů a jejich oboru působnosti s hle

diska potřeb rozvoje národního hospodářství, specialisace a typo vého projektování a celkového zhospodárnění projektové činnosti.

Vypracuje základní ukazatele k hospodárnému projektováni investic při používání nejpokrokovější techniky a technologie výroby.

4. Stavební výzkum postavit do čela zprůmyslnění stavebnictví Stavební výzkum dosáhl v první pětiletce některých dobrých vý sledků. Dosud však řada výsledků jeho práce čeká na ověření v pra xi a na pokusnou či hromadnou výrobu. Jsou to na příklad před 184

pjaté konstrukce pražců, kvádry 'z cihel, škvárobetonu a jiných místních materiálů, účelný systém montované stavby, lehká příč ka , prefabrikáty instalační a jiné. Výzkum se musí stát nástrojem , který, vybaven vědeckou metodou, bezpečně povede stavebnictví vpřed ke zprůmyslnění. Základní příčinou toho, že stavební výzkum dosud neplní dobře své úkoly, je, že neměl jasnou koncepci své práce. Pracovníci vý zkumu si neuvědomují, že jejich úkolem je pracovat pro zprůmysl nění stavebnictví, ale řeší množství úkolů , které více vyplývají z jejich osobní záliby než ze životních potřeb vývoje stavební vý

roby . Tento stav nenapravilo ani ministerstvo stavebnictví, poně vadž samo tuto koncepci nemělo. Proto výzkum se nestal hybnou silou na cestě ke zprůmyslnění. Nedovedl ukázat na hlavní příčiny obtíží ve stavebnictví, a tím méně je řešit.

Hlavní pozornost musí stavební výzkum zaměřit na vyřešení pro blémů spojených s hromadnou výrobou všech součástí stavby. Při

tom musí dovést překonat překážky specifické pro stavebnictví, jako je stále pronikavější význam dopravy, která v mnoha přípa dech na rozdíl od jiných výrobních oborů hluboce ovlivňuje rozvoj zprůmyslnění .

Stavební výzkum musí stejně intensivně, jako bude hledat sa mostatně nové cesty, shromažďovat světové zkušenosti a výsledky a zajišťovat jejich rychlé uplatnění.

Musi rozvíjet trvalou spolupráci a dělbu práce s výzkumnými ústavy zemí tábora socialismu a dovést mnohé problémy úspěšněji vyřešit ve spolupráci s nimi.

Aby stavební výzkum zaujal vedoucí úlohu ve zprůmyslnění sta vebnictví, je třeba :

Všichni výzkumní, vědečtí pracovníci a vedoucí v ústavech a na ministerstvech musí soustředit své úsilí k vyřešení unifikace

prvků, typisaci a konstrukci prefabrikátů pro dokončovací prá ce, zlepšovat technologii výroby prefabrikátů z betonu, cihel a lehkých hmot, řešit universální výrobní linky prefabrikátů, stále účinněji spojovat theorii s praxí. Ministerstvo stavebnictví musí zajistit, aby tyto úkoly se staly hlavní součástí plánu výzkumu a vývoje v roce 1956, který musí

být co nejvíce zaměřen na podporu zprůmyslnění stavebnictví, a zabezpečit aktivní účast pracovníků výzkumných ústavů při za vádění ověřených nových pracovních metod a prvků ve výrobě. 185

Státní výbor pro výstavbu a ministerstvo stavebnictví musí zajišťovat v zájmu rychlého rozvoje zprůmyslnění stavebnictví

účinnou spolupráci příslušných sektorů na zpracování návrhů i urychleném provedení prototypů a vývojových prací na no vých výrobcích .

Státní výbor pro výstavbu musí vypracovat výhledový thema tický plán výzkumu pro řešení problémů dalšího zprůmyslnění

výroby stavebních hmot, mechanisace zemních a inženýrských prací, zprůmyslnění hrubé stavby a dokončovacích prací. 5. Zprůmyslnění stavebnictví podpořit výrobou stavebních hmot a keramiky

V letech 1948-1955 se zvýšila výroba cementu o 89,6 procenta, cihel o 88,6 procenta , vápna o 67 procent a podobně. U výroby ce

mentu, štěrkopísku, isolačních hmot, obkládaček, šamotových a kameninových tvárnic byla překročena nejvyšší předválečná úro veň. Výroba stavebních hmot vcelku zabezpečovala potřeby sta vební výroby .

Dnešní stav výroby stavebních hmot však nevyhovuje plně po třebám rozvoje stavební výroby a jejího zprůmyslnění. Zejména nebylo dosaženo zvýšení výroby velkých lehčených tvárnic, spe ciálních cementů , zpěněných strusek , vhodných isolací, podlahovin ,

příčkových a komínových tvárnic. Výroba nových lehkých staveb ních hmot, jako keramsitu a podobně, je stále v poloprovozním sta diu a lehkých nadložních jílů není dostatečně využíváno. Nejsou vy ráběny vhodné velké obkladové tvárnice. Geologický průzkum , jeho ověřování, a proto i těžba zemin značně zaostává.

Rozvoj výroby stavebních hmot a keramiky je nutno zaměřit především na ty úseky, které umožní rychlé zprůmyslnění staveb nictví a náhradu deficitních materiálů, zejména dřeva. Je nutno podstatně rozšířit výrobu lehkých betonů i jiných lehkých nepá lených a zdicích materiálů i výrobků pro vnější obklady. Zaostalé obory, jako těžbu surovin, kamene, výrobu vápna a ka

menických a cihlářských výrobků, je nutno povznést na úroveň moderního průmyslu. Kapacit zařízení ve výrobě stavebních hmot není dostatečně

využito. K dosažení vysokého tempa rozvoje výroby stavebních hmot a keramiky musí být zavedeny všechny dosažené výsledky 186

technického rozvoje, urychleně dokončen vývoj a zkoušky mecha nismů pro odstranění namáhavých a zdraví škodlivých ručních prací. K tomu je třeba novou techniku i mechanisaci řídit cílevě

domě, jednotně a odstranit administrativní způsob zajišťování těch to úkolů. Při modernisaci zařízení a rekonstrukcích musí být uplat něna nejvyšší soudobá technika. K podstatně lepšímu využívání zařízení je třeba všude zavést preventivní údržbu a podstatně zlep šit s tím souvisící výrobu náhradních dílů. V odvětví stavebních hmot nebyla dosud odstraněna sezónnost. Rekonstruování všech větších sezónních závodů na nepřetržitý provoz a zajištění částečného provozu v menších závodech , ze

jména cihlářství, je dalším zdrojem pro zvyšování a zhospodárňo vání výroby. Větší pozornost je nutno věnovat dopravě stavebních hmot a materiálů. S největším urychlením je třeba vyrobit a uvést do provozu zařízení na dopravu volně loženého cementu ve velkých i menších množstvích .

Značné nedostatky se projevují ve výstavbě závodů na výrobu

stavebních hmot. Je třeba zajistit včasné provádění geologického průzkumu a podstatně zlepšit projektové práce.

Vysoké úkoly ve výrobě stavebních hmot vyžadují uskutečnit tato opatření : Dělníci, technici, mistři a vedoucí výroby musí zajišťovat stále účinnější využívání strojních zařízení výrobních závodů, me chanisovat namáhavé práce v těžbě i v dopravě hmot, v široké

míře uplatňovat pokrokové výrobní metody našich i sovětských novátorů, zvyšovat kvalitu a hospodárnost výroby a dodávat

stavbám nové výrobky a dílce vhodné pro průmyslové metody stavění.

Ministerstvo stavebnictví musí rychleji zavádět novou tech niku do všech oborů výroby stavebních hmot a vytvářet pod

mínky pro maximální využívání dosavadních kapacit. Zajistit včasné vypracování technické dokumentace pro rozsáhlou vý stavbu závodů v celém odvětví stavebních hmot.

Ve spolupráci s ministerstvem strojírenství zajistit konstruo vání a výrobu mechanisačních zařízení pro výrobu stavebních

hmot a vytvoření předpokladů pro zavedení automatisace ve vý robě. 187

6. Rozvíjet prefabrikaci dilců hrubé stavby

nový obor

stavebního průmyslu V první pětiletce došlo výrobou prefabrikátů pro hrubé stavby

k prvnímu přenášení práce ze staveniště do výroben a k nahrazo vání ruční práce průmyslovou výrobou a montáží.

Prefabrikáty bylo nahrazeno dřevo ve stropech 89.000 bytů a provedeno 485.000 m2 celomontovaných hal. V období 1948–1955 se zvýšila výroba prefabrikátů dvacetinásobně. V posledních letech však ministerstvo stavebnictví připustilo zpomalení rozvoje vý

roby prefabrikátů a místo masové výroby unifikovaných prvků orientovalo se chybně na výrobu malých serií a unikátních kon strukcí při nedostatečném rozvíjení mechanisace výroben . Spolupráce projektantů s výrobnami prefabrikátů je malá , ne

jsou dosud vydány katalogy a technické podmínky. Vysoká cena zabraňuje jejich širokému uplatňování. Je nutno vytvářet stále vhodnější podmínky průmyslové výroby prefabrikátů , zejména provést unifikaci prvků nejen v rámci by tové výstavby, ale i pro co nejširší použití současně těchže prvků v dalších oborech výstavby. Počet vyráběných typů prvků je třeba snížit a stanovené typy neměnit, kvalitu i přesnost výrobků ne ustále zvyšovat.

Kromě železobetonů používat pro výrobu prefabrikátů lehčích betonů, místních materiálů, jako škváry, strusky a podobně, vy rábět kvádry z cihel, škvárobetonů atd. Neomezovat se na použí vání tradičních betonů, ale rozvíjet technologii betonu směrem

k používání zvlášť lehkých plnidel , vysoce kvalitních cementů a oceli. Dosahovat vyšší únosnosti a menší váhy konstrukcí při menší spotřebě hmot. Při výrobě prefabrikátů používat pokrokové tech níky předpínání, ovíjení a svařování armatur. Dobudovat síť výro ben prefabrikátů, dokončit plnou mechanisaci dosavadních výroben. Ve výzkumu a vývoji vytvořit výrobní linky, které při vysokémn stupni mechanisace budcu universální pro různé druhy prvků tak, aby dnešní rukodělnou výrobu malých serií prvků bylo možno na hradit průmyslovou výrobou.

Stanovit podmínky, za kterých je hospodárnější ambulantní vý roba na staveništi, a pro tento typ výroby vytvořit rovněž mecha nisované výrobní linky. Počítat s tím , že vzhledem k vysokému

procentu rozptýlených staveb a nutnému přesouvání investic po 188

stupně z oblasti do oblasti musí se stát ambulantní výroba pre fabrikátů významnou výrobní technikou. Proto musí ambulantní výroba dosahovat podobné úrovně v produktivitě práce a hospo dárnosti jako výroby stálé. Tento obor výroby rozvinout zejména pro montáž průmyslových objektů, mostů a pod. Je třeba provést tato opatření : Pracovníci ve výrobnách prefabrikátů se musí zaměřit na vý robu dílců ve velkých seriích, zejména pro průmysl , bytovou a

zemědělskou výstavbu , dosahovat vysoké kvality a přesnosti vý robků a snižovat výrobní náklady. Přitom neustále zvyšovat prů myslovou úroveň výroby. Ministerstvo stavebnictví musí zajistit :

Výrobu unifikovaných prvků ve velkých seriích pro všechny druhy staveb. Přitom zvýšit péči o kvalitu betonů a přesnost výrobků. Při zvýšené kvalitě betonů snížit spotřebu cementu lepším dodržováním technologických předpisů. Lépe zajistit funkci oddělení technické kontroly.

Rozšířit výrobu dalších prvků hrubé stavby, zejména ciheiných nebo škvárobetonových kvádrů i kvádrů těžených z hornin v pří rodním stavu, jakož i používání lehčích betonů a nových kon strukcí i technologie. Dokončit rozestavěné a vybudovat nové výrobny.

Zvlášť pečlivě je nutno prověřovat sortiment výrobků s cílem

dosáhnout účelně co nejmenšího počtu vyráběných typů prvků. Výzkum technologie výroby a konstrukce výrobních linek vy soce mechanisovaných, přitom tak universálních, aby mohly slou

žit výrobě i menších místně dosažitelných serií prvků a použi vatelných i pro ambulantní výrobu.

Přezkoumat a stanovit optimální hranici hospodárného použití celopanelové stavby s ohledem na náročnou dopravu, nákladnost vybavení staveniště atd .

Přezkoumat ceny celomontovaných staveb v porovnání s tra dičními monolitickými a předložit státnímu výboru pro výstavbu výhledový plán opatření a oprav cenových, odpisových atd . tah . aby různé způsoby výroby byly posuzovány na srovnatelné ce nové úrovni.

Znovu zavést výrobu prvků pro zastřešení výrobních hai. Uplatnit zkušenosti Sovětského svazu s výrobou prefabrikátů pro výstavbu provisorních komunikací na staveništi. 189

7. Organisovat v širokém měřitku prefabrikaci dilců pro dokončování staveb

Ze všech stavebních prací a konstrukcí má dokončování staveb nejvýhodnější podmínky pro zprůmyslnění. Je tomu tak proto, že oken , dveří, podlah, lehkých příček, zámečnických, instalačních a jiných výrobků jsou nejen velké výrobní serie, ale i jejich výrobu

na rozdíl od výroby prefabrikátů pro hrubou stavbu je účelné a hospodárné soustředit do jedné nebo několika málo výroben. U takových výroben je pak možno se zaměřit na bezprostřední přechod použití nejvyšší techniky lisováním , ražením a pod. a do sáhnout rychlého a podstatného zvýšení produktivity práce. Hro madnou výrobu a montáž těchto prefabrikátů pro dokončování

staveb je třeba postavit do čela úsilí za zprůmyslnění pro jejich významný podíl na investiční činnosti a dosáhnout tím pronika vého snížení nákladů a zrychlení staveb. Ministerstvo stavebnictví zanedbalo přípravy zprůmyslnění do

končovacích prací v tak zvané přidružené stavební výrobě a při pustilo, aby zůstávala výrobně i organisačně roztříštěna přes to, že za uplynulá léta se mohla stát významnou průmyslovou složkou stavebnictví. Tento stav trval , i když bylo jasno, že jednou z hlav ních příčin neplnění plánu je opožděné dokončování staveb vinou výrobní zaostalosti dřívějších stavebních řemesel.

Dosažení vysoké úrovně zprůmyslnění dokončovacích prací vy žaduje, aby všichni projektanti a konstruktéři prováděli návrhy

nových prefabrikátů s nejvyšší vynalézavostí a technickou kultu rou, aby všichni dělníci, montéři, mistři a technici přidružené výroby se stali iniciátory tohoto pokroku a využili všech odborných zkušeností k tomu, aby v dokončování staveb byly co nejrychleji

likvidovány v rozhodující míře řemeslné způsoby výroby a aby průmyslové výrobky svou kvalitou předčily i náročné dosud řeme slně prováděné práce.

Je třeba neprodleně provádět tyto úkoly : Ministerstvo stavebnictví spolu s příslušnými resorty musí

zajistit, aby již v roce 1956 byla zahájena a rozšiřována výroba nových kompletovaných prefabrikátů, jako na příklad instalací,

topení, oken , dveří a podlah. Státní výbor pro výstavbu ve spolupráci s ministerstvy musí

vypracovat perspektivní plán zprůmyslnění dokončovacích prací 190

za použití nejvyšší techniky s ohledem na rozvoj surovinové základny a aby výroba prefabrikátů pro dokončovací práce byla zaměřena na všestranné využití nových hmot. Za tím účelem specialisovat výzkum na tento obor stavebního průmyslu, a to jak v ústavech ministerstva stavebnictví, tak ostatních resortů . 8. Dále mechanisovat stavební a těžební práce a dopravu hmot Ve stavebnictví dochází ke zpracování nebo k přesunům velkých množství těžkých hmot. V průběhu prvního pětiletého plánu byla provedena rozsáhlá mechanisace těchto prací. Stroje, které byly stavebnictví naším průmyslem dodávány v první pětiletce, před stavují práci 110.000 dělníků. Úroveň mechanisace jednotlivých druhů dosahuje :

- u zemních prací 81 procent, u betonářských prací 90 procent, u dopravy vertikální 95 procent.

Ani s touto úrovní mechanisace nemůžeme být spokojeni, neboť jsou více mechanisovány jednotlivé pracovní úkony, zatím co je třeba rozvíjet komplexní mechanisaci a zvýšit tak využití strojů.

Dalšího využití strojů je třeba dosáhnout podstatným zkrácením prostojů strojů, hlavně doby mezi skončením jedné a započetím druhé práce stroje. Snížit poruchovost lepší obsluhou a udržová ním strojů, jakož i lepším zajišťováním výroby náhradních sou- . částí, to znamená zlepšit plánování a evidenci práce strojů. Současně s komplexní mechanisací organisovat specialisované pracovní čety, nezbytné pro provoz strojních souprav. Ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot jsou zcela opomí

jeny výhody, které přináší malá mechanisace pro odstraňování namáhavých prací a zvyšování produktivity práce. Pokulhávání za vývojem způsobuje, že se na stavbách stále ručně seká , řeže a provádějí úkony, jejichž zmechanisování přináší velké úspory pracovního času i zmenšení tělesné námahy dělníků.

K rozšíření a plnému využití mechanisace je třeba provést tato opatření: Pracovníci v mechanisaci, řidiči v dopravě i na stavebních

strojích , závozníci, dispečeři a vedoucí musí co nejvíce využívat

výkonu svých strojů a lépe je udržovat , iniciativně sestavovat komplexní soubory strojů a pracovních čet , zajišťovat trvalý provoz strojů. 191

Ministerstvo stavebnictví a ministerstva provádějící stavebně montážní činnost musí zajistit zkvalitnění přípravy práce s me chanismy v provozech i v podnicích , zvýšit kvalifikaci osádek ,

opravy provádět kvalitně a levně, snížit poruchovost a dosáh nout zkrácení prostojů. Zlepšit plánování a evidenci strojů a vypracovat soustavu norem a ukazatelů pro mechanisaci prací. Nasazování strojů provádět operativněji a s menšími časovými ztrátami .

Doplněním chybějících článků zajistit komplexní mechanisaci stavebních prací a dosáhnout v průběhu pěti let na příklad u zemních prací dvojnásobku a u betonářských prací trojná sobku úrovně dosahované v roce 1955. Provádět komplexní mechanisaci těžby a úpravy štěrkopísků, zvýšit mechanisaci skrývkových prací v kamenolomech a zavádět komplexní me

chanisaci ve vápenkách , cihelnách , v závodech na stavební kera miku. Mechanisaci hlavních pracovních úkolů plně dokončit.

Spolu s příslušnými ministerstvy zajistit výrobu širokého sortimentu mechanisačních nástrojů a pomůcek a hromadně

zavést tyto nástroje do výroby stavebních hmot i stavební výroby.

9. Vytvářet objektivní podmínky pro zavádění nové techniky do výroby Úsilí za zprůmyslnění bude provázeno rozvojem iniciativy pra

cujících , kteří kritikou, připomínkami a zlepšovacími návrhy budou bojovat za splnění vytyčených úkolů. Ústřední výbor KSČ zdůrazňuje všem podnikovým orgánům a ministerstvům, aby podporovaly úsilí pracujících, bedlivě přihlížely

k jejich návrhům a rychle je uplatňovaly. Je třeba přitom vycházet z toho, že praxe sama je velkým učitelem a vynálezcem . Na zavádění nové techniky je třeba lépe než dosud zainteresovat vedení závodů a podniků. Rozvoj techniky je brzděn do značné míry pohodlnickým lpěním na staré » zaběhané « technice a techno

logii výroby. Tento stav je podporován často stanovením nespráv. ných ukazatelů efektu, kterého má být dosaženo zavedením nové techniky.

K podpoře rozvoje nové techniky je třeba provést tato opatření: Státní výbor pro výstavbu musí vypracovat normativy pro 192

postup při zavádění nových druhů výrobků do hromadné výroby. V normativech shrnout všechny předpisy pro postup od vý zkumu přes vývoj , výrobu, pokusné serie, pokusný provoz až

po hromadnou výrobu a dále zajistit, aby bez zbytečných průtahů se rozvíjelo zprůmyslnění stavebnictví, Ministerstvo stavebnictví musí vydat směrnice pro zavádění výsledků nové techniky do hromadné výroby s přihlédnutím

k tomu, aby byla vytvořena dostatečná ekonomická pobídka pro zavádění nové techniky ve výrobě a aby byl tak zajišťován roz voj zprůmyslnění stavebnictví. 10. Vysoké úkoly zabezpečovat správnou organisací stavební výroby, projekce a výzkumu

Současný stav organisace práce na stavbách a provozech má stále značné nedostatky. Příprava práce se zřídka provádí dobře, je často formální a je nedostatečně zajišťována technicky a orga nisačně. Nejsou organisovány specialisované čety, není jim zajiš ťován dostatek plynulé práce a tomu odpovídající přísun materiálu a strojů. Nejsou dostatečně organisovány 'specialisované podniky pro velké úkoly průmyslové výstavby a pro územně soustředěnou bytovou a zemědělskou výstavbu. Provádění stavebně montážních prací vlastními organisacemi

jednotlivých investorských ministerstev nepřineslo očekávané vý sledky. Přes to, že podíl ministerstva stavebnictví na celkové stavební výrobě klesl téměř o jednu třetinu, plní plán hůře než dříve, a stejně tak i ostatní ministerstva jej neplní. Značně vzrostl počet technických a administrativních pracovníků v po měru k dělníkům .

Organisace není účinná , pokud nezajišťuje splnění hlavních úkolů. Je-li hlavním článkem činnosti stavebnictví v příštích le

tech zprůmyslnění výroby, musí se mu podřídit a zajišťovat jej všechna organisační opatření. S tohoto hlediska je třeba řídit organisační činnost v minister

stvu i uvnitř podniků. Hlavním úkolem je zajistit práci stálých čet, přidělených k opakující se práci, s týmiž pracovními pomůc kami a stroji. Z toho vyplývá organisování i specialisovaných pro vozů všude tam, kde rozsah určitého druhu práce dovoluje stálý ,

plynulý a specialisovaný a opakující se výrobní proces. 13 Od X. do XI. sjezdu

193

V závodech i podnicích je třeba záměrně v plánu a technicko organisačními opatřeními vytvářet podmínky specialisace, serio vosti a plynulosti výroby. Stejně je třeba zaměřit organisaci

závodů i podniků a vytvářet specialisované složky a provozy. K vy tvoření takovýchto složek je možno přikročit jen v tom případě,

má - li reálnou základnu v plynulé výrobě dostatečného rozsahu. Pro rozvoj zprůmyslnění není účelné tříštit výrobní organisace, ale naopak koncentrovat je, aby v rámci větších celků bylo možno lépe specialisovat výrobu a provádět výstavbu ve velkých seriích

místně soustředěnou. Proto bude postupně provedeno soustředění stavebních složek v rámci ministerstva stavebnictví. Činnost sta vebně montážních organisací jiných ministerstev bude omezena na generální opravy a údržbu a na práce souvisící s jejich speciálními

úkoly. V souvislosti s tím musí být provedena energická opatření k podstatnému zlepšení řídící činnosti ministerstva stavebnictví. Do konce roku 1956 bude třeba provést bez poruch a hospodář ských ztrát tuto koncentraci stavební výroby a dosáhnout hospo

dárného poměru administrativně technického aparátu k počtu děl níků. U administrativně technického aparátu musí být dosaženo podstatného zvýšení kvalifikace a operativnosti i zvýšení odpo vědnosti přiměřeně k novým úkolům stavebnictví.

K velkým úkolům stavebnictví je třeba zaměřit organisaci pro jektové činnosti a zajistit u ministerstev, která mají projektové ústavy, účinnější jejich řízení a kontrolu, koordinovat činnost

technických odborů s výzkumnými a projektovými ústavy. Vedoucí projektových ústavů je třeba vybavit větší pravomocí k operativ

nějšímu řízení práce, zvýšit jejich odpovědnost za kvantitavní i kvalitativní plnění plánu projektových a výzkumných prací.

Organisace výzkumu musí se přizpůsobit hlavním směrům zprů myslnění stavebnictví : používání stále vyšší techniky při prefa

brikaci unifikovaných dílců hrubé stavby a dokončovacích prací, při výrobě nových lehkých hmot i konstrukcí a dosahování stále

účinnější komplexní mechanisace výrobních procesů na všech sta veništích. Přitom musí stavební výzkum vytvářet účinnou a trvale organisačně zabezpečenou spolupráci s příslušnými specialisova nými výzkumy vlastních oborů. Dnešní organisační roztříštěnost a neusměrněnost stavebního výzkumu je třeba odstranit.

Protože zprůmyslnění stavebnictví zasahuje do řady dalších odvětví hospodářství, musí být činnost výrobních, projektových 194

i výzkumných složek různých resortů řízena jednotným plánem . To bude úkolem Státního výboru pro výstavbu, který v rámci své činnosti bude takto zajišťovat efektivní investiční výstavbu cestou zprůmyslnění stavebnictví.

K zajištění těchto úkolů je nutno učinit tato opatření : Zřídit objektivní orgán vlády – Státní výbor pro výstavbu, který bude na základě nejširšího přehledu o potřebách inves tiční výstavby připravovat vládě návrhy soustavných opatření, zajišťujících vysokou hospodárnost, technickou pokrokovost a kulturní úroveň investic i technický rozvoj stavebnictví. Provést soustředění stavebně montážní činnosti do minister

stva stavebnictví tak, aby v ostatních ministerstvech byla pone chána jenom ta stavebně montážní činnost , která souvisí s jejich speciálními úkoly.

Převážná část generálních oprav a údržby bytového fondu bude prováděna ministerstvem místního hospodářství.

11. Zabezpečit stavebnictví pracovními silami, zvýšit kvalifikaci, zlepšit řízení stavební výroby a lépe hmotně zainteresovat pracujici Odborně technická úroveň značné části pracovníků v našem

stavebnictví je vysoká . Mnozí dělníci i technici mají světovou odbornou úroveň , provádějí smělá díla udivující konstrukční odva hou a dovednosti i dokonalostí provedení. V celkovém poměru

však nízká úroveň výroby a nevšímavost pracovníků způsobuje pokles kvality staveb, nejsou získáváni další pracovníci, naopak

dochází k jejich úbytku. Přitom klesá počet kvalifikovaných pra covníků ve stavebnictví. V souvislosti s tím i řízení výroby má nízkou úroveň a při současném vzrůstání administrativních apa rátů v závodech a podnicích se byrokratisuje. Nízká kvalifikace pracovníků, hlavně vedoucích a organisatorů výroby, a nedostatečná péče o zaškolování nepomáhá k zvyšování kvalifikace dělníků. Je třeba všemožně podpořit zvyšování odborné úrovně všech pracovníků a vytvořit podmínky pro lepší řízení výroby.

Rovněž je třeba zlepšit kádrovou práci ; je řada případů, kdy

špatným prováděním kádrové práce byli na důležitá místa ve sta vebnictví dosazeni neschopní pracovníci, kteří svým kompromis 195

nictvím, umlčováním kritiky a neodbornými zásahy na pracovišti nepřímo zavinili vážné ztráty ve výrobě. Chceme -li úspěšně provádět tak velkorysé úkoly, jako je zprů myslnění stavebnictví, musíme se opírat o lidi oddané věci, u nichž dokážeme probudit nadšení pro plnění těchto úkolů i obětavost

v práci a dovednost jejího řízení. To nutně vyžaduje konsolidovat kádry pracovníků , zvyšovat jejich kvalifikaci, organisovat specia

lisované čety, zvyšovat pravomoc a odpovědnost mistrů a tech niků. Po dokončení stavby nerozpouštět zapracované kolektivy

pracovníků, ale přemisťovat je plynule na novou stavbu a tím snižovat škodlivou fluktuaci.

Zvláště důležité je neprodleně přikročit k náboru dělníků, zvláště kvalifikovaných mistrů a techniků, kteří dnes pracuji v jiných odvětvích národního hospodářství a jejichž odbornosti

a zkušeností tam není využito. Stavební dělníci, technici a mis tři, kteří dnes ve stavebnictví nepracují, musí považovat za věc své cti zúčastnit se plnění úkolů druhé pětiletky na stavbách , na

jejịchž uvedení do provozu závisí další rozvoj výrobních sil a vze stup životní úrovně pracujících .

Vážnou příčinou mnohých nepořádků a nespokojeností pracuji cích je to, že místo promyšleného řízení práce je velmi často průběh práce na stavbě živelný, nezajišťován předem materiálem a stroji. V důsledku toho a v souvislosti s nevyváženými normami do chází ve stavebnictví k připisování nevykonané práce a tak k vy

plácení neodůvodněných mezd. Ministerstvo stavebnictví nezajis tilo doposud, aby vyplácené prémie vedly pracovníky ke zkracování

doby trvání staveb a k jejich kvalitnímu provedení. Povinností ministerstva stavebnictví i ostatních ministerstev je : Kontrolovat kádrovou práci v závodech, podnicích i minister

stvech, pečovat o zvyšování odborné kvalifikace všech vedoucích a nezapomínat, že dobrý vedoucí musí bezpodmínečně spojovat politickou i odbornou stránku řízení. Ministerstvo stavebnictví a ostatní stavebně výrobní minis terstva spolu s ministerstvem pracovních sil a radami národních výborů musí organisovat urychleně nábor dělníků, zejména kva

lifikovaných mistrů a techniků, do stavební výroby. Nábor sou středit na místa , u nichž se počítá s největší výstavbou, jako je na příklad Ostravsko, Ústecko, Karlovarsko a Pražský kraj. 196

Všechna ostatní ministerstva musí poskytnout pomoc staveb nictví tím , že přesvědčí kvalifikované stavební dělníky, stavební

mistry a techniky, kteří pracují v jejich podnicích , o nezbytném návratu do stavebnictví.

Vytvářet podmínky pro udržení stálých pracovních kádrů a umožnit jim nabývat kvalifikaci, zabezpečit výchovu učňů, roz

šíření učebních škol a dosáhnout co nejvyššího podílu v zaměst návání žen. Ženy zaškolovat především pro provádění dokončo vacích prací na stavbách .

Úkolem ministerstva stavebnictví je zajistit vypracování navzájem vyvážených výkonových norem, aby se staly účinným nástrojem hmotného zainteresování všech pracovníků na plnění plánovaných úkolů příštích let. Inženýrsko-technické pracovníky zainteresovat prémiemi pře devším na plnění a zkracování lhůt dokončování staveb a jejich kvalitní provedení. Předpokladem zavedení pořádku je odstranit

připisování nevykonané práce řádnou kontrolou a přípravou výroby na stavbách.

Všechna tato opatření musí podporovat splnění hlavního úkolu stavět lépe, rychleji a levněji.

III. Stranická organisace do čela boje za vyšší úroveň stavební výroby

Politika strany v otázkách stavebnictví správně zajišťovala významné přeměny v jednom z nejzaostalejších odvětví národního hospodářství. Na přeměnách tohoto odvětví a výsledcích jeho práce nemalý podíl mají základní organisace strany ve stavebnictví. S jejich

pomocí podařilo se straně pozvednout roztříštěné stavebnictví na úroveň budovatelských úkolů prvé pětilety a využít je k budování pevné základny samostatnosti a obranyschopnosti naší republiky a k soustavnému zvyšování hmotné a kulturní úrovně našeho lidu.

Ústřední výbor však nemůže být spokojen se zaostáváním za úkoly, ke kterému zejména v posledních dvou letech ve staveb nictví dochází. Linie strany na zprůmyslnění stavebnictví, vyty čená na počátku prvé pětiletky a znovu zdůrazněná na X. sjezdu, není důsledně plněna . Stranické orgány a organisace tuto linii dosti účinně nezajišťovaly a nemobilisovaly všechny pracující 197

k jejímu plnění. Nedůsledné plnění této linie zavinilo, že technický pokrok se opožd'uje za úkoly stavební výroby, která proto plně neuspokojuje potřeby národního hospodářství a požadavky lidu . Perspektivní úkoly naší výstavby stavějí před nás naléhavý úkol urychleně odstranit dosavadní málo výkonný způsob výroby ve

stavebnictví a převést toto důležité odvětví národního hospodář ství na vyšší průmyslovou úroveň. K plnění tohoto úkolu musí přispět všichni pracující a jejich organisace jak ve stavebnictví, tak v ostatních odvětvích našeho hospodářství.

Významná úloha přitom připadá Revolučnímu odborovému hnutí a ČSM. Jejich posláním musí být mobilisovat pracující a všestranně pomáhat při řešení naléhavých úkolů v zajišťování dalšího rozvoje a zprůmyslnění stavebnictví.

Vedoucí úloha v zajišťování těchto úkolů přísluší straně, jejím orgánům a základním organisacím na stavbách, stavebních sprá

vách, podnicích, hlavních správách a ministerstvech , provádějících stavební práce , ve výrobě stavebních hmot, projekční službě a dal ších oborech. Úroveň stranické činnosti musí být pozvednuta na výši dalších úkolů zvýšením masové politické a organisační práce.

Dosáhnout vyšší úrovně práce stranických organisací ve staveb nictví vyžaduje především poskytovat podstatně větší pomoc těmto organisacím krajskými a okresními výbory strany. K odstranění nedostatků v organisování členů strany na stav

bách usnáší se Ústřední výbor na těchto zásadách :

Na všech stavbách , které trvají alespoň jeden rok, budovat samostatné základní organisace. Vybudovat na všech stavebních správách v okresech základní organisace strany, které budou mít působnost v rámci celé stavební správy .

V rámci základních organisací při stavebních správách i zá kladních organisací na důležitých stavbách podle stanov strany budovat dílčí organisace, stranické skupiny nebo ustavovat stranické důvěrníky.

Správným uplatňováním vedoucí úlohy strany v odborových a mládežnických organisacích musí být dosaženo lepší jejich organisovanosti a aktivní činnosti při zajišťování velkých úkolů našeho stavebnictví.

Práci stranických organisací na nejdůležitějších stavbách 198

dále zajišťovat správným výběrem stranických organisátorů OV KSČ a zkvalitnit jejich práci.

Doplnit oddělení průmyslu KV KSČ o instruktory pro staveb nictví, jejich počet určit podle rozsahu a důležitosti investiční

výstavby v kraji s tím, že těžiště jejich práce bude přímo na stavbách .

Doplnit aparát některých okresních výborů strany o instruk tora pro stavebnictví podle rozsahu a důležitosti investiční vý stavby v okrese .

Zrušit funkce zástupců podnikových ředitelů pro politickou práci ve stavebnictví k 1. lednu 1956.

Každodenní činnost organisací strany, odborů a mládeže v celém

stavebnictví od stavby přes projektové organisace až po minister stva musí být vedena jedním směrem : přesvědčovat a mobilisovat

všechny pracující k plnění úkolů stanovených usnesením Ústřed ního výboru strany . Povinností všech členů strany, zejména komunistů v odborech a ČSM, je bojovat proti omlouvání nedostatků ve stavebnictví objektivními příčinami nebo jejich obcházení mlčením a podrobit je otevřené soudružské kritice. Nesmiřitelnost vůči nedostatkům a zásadovost komunistů musí být zárukou, že překážky rozvoje a

zprůmyslnění stavebnictví a nedostatky v plnění plánu nezůstanou ani na chvíli bez povšimnutí a budou neprodleně odstraňovány. Přesvědčovat a mobilisovat všechny pracující vyžaduje, aby čle

nové strany byli ideologicky a odborně vyzbrojeni. Krajské a okresní výbory musí se pravidelně zabývat hospodář

skou situací ve stavebnictví a úrovní stranické práce. Musí vést stranické organisace k tomu, aby pravidelně projednávaly plnění úkolů a plně uplatňovaly stanovy strany, zejména propůjčené právo kontroly správy podniku. Stejně tak musí vést pracovníky na vedoucích hospodářských místech k osobní odpovědnosti za

plnění úkolů, s nimiž je budou projednávat, a kontrolovat jejich práci. Konečně musí zajišťovat účinnou pomoc v organisacích i u vedoucích pracovníků na těch úsecích našeho hospodářství, od kterých bude třeba požadovat pomoc při zprůmyslňování sta vebnictví.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa je pře 199

svědčen , že velkorysé úkoly a perspektivy, dané tímto usnesením ,

naši pracující pod vedením Komunistické strany Československa splní a přispěji tak významným způsobem k dalšímu posílení na šeho hospodářství a zvyšování životní úrovně lidu.

200

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝ BORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 6. - 8. ONORA 1956

Ve dnech 6., 7. a 8. února 1956 se konalo v Praze plenární zase

dání Ústředního výboru Komunistické strany Československa .

Na zasedání projednal Ústřední výbor KSČ referát soudruha Vratislava Krutiny o přípravě jarních zemědělských prací a re ferát soudruha Viliama Širokého o mezinárodní situaci a úkolech

československé zahraniční politiky. K oběma projednávaným otáz kám byla schválena příslušná usnesení . Ústřední výbor KSČ přijal po zprávě soudruha Antonína Novot ného usnesení, jímž se svolává na červen 1956 celostátní konfe rence Komunistické strany Československa.

201

O SVOLÁNÍ CELOSTÁTNI KONFERENCE KSČ

USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ OV KSČ Z 8. ÚNORA 1956

Všem organisacím Komunistické strany Československa !

Ústřední výbor KSČ oznamuje, že svolává na 6. června 1956 do Prahy celostátní konferenci Komunistické strany Československa s tímto programem :

Návrh směrnic Ústředního výboru KSČ k druhému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1956–1960. Ústřední výbor KSČ stanovil směrnice o zastoupení stranických organisací na celostátni konferenci KSČ takto : 1. Jeden delegát s hlasem rozhodujícím na 2000 členů . 2. Jeden delegát s hlasem poradním na 2000 kandidátů na člen ství ve straně.

3. Delegáti na celostátní konferenci se volí podle stanov strany

na zasedání krajských výborů KSČ. 4. Delegáti zastupující stranické organisace v ozbrojených si

lách ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra volí se spo

lečně s ostatními delegáty na zasedání krajských výborů strany.

202

K PROHLOUBENÍ A ROZŠÍŘENI POLITICKÉ PRÁCE MEZI ŽENAMI

USNESENÍ Z 9. ÚNORA 1956

Plnění úkolů rozvoje průmyslu a další rozhodný postup v socia lisaci vesnice v druhé pětiletce vyžadují aktivní, uvědomělé účasti všech pracujících.

Velkou reservou tvůrčích sil, iniciativy a budovatelského nadšení jsou naše ženy.

V uplynulém období pracující ženy ve své většině příkladně pro kázaly, že správně chápou úkoly socialistického budování i boje za trvalý mir. Jejich podíl na výrobě v průmyslu , zemědělství i na ostatních úsecích činnosti se neustále zvyšuje. Stále více žen pra cuje ve veřejných funkcích a na odpovědných místech našeho hos podářství. Není v našem životě oboru činnosti, kde by s úspěchem

nepracovaly ženy. Lidově demokratické zřízení umožňuje ženám plný politický, odborný i kulturní rozvoj a pomáhá aktivně překo návat kapitalistické přežitky v názorech na postavení ženy ve spo lečnosti.

Pracujícím ženám v naší zemi jsou blízké ideje mírového boje za

přátelství a spolupráci mezi národy. Aktivně svou prací se podílejí na utužování mezinárodní solidarity pracujících, a tak pomáhají ženám v kapitalistických zemích v boji za svobodu, demokracii, národní nezávislost a proti válce. I

Aby se nyní na plnění úkolů druhého pětiletého plánu mohly ješ tě ve větší míře podílet ženy a aby další tisíce žen byly získány do výrobního procesu, bude třeba soustavně mezi nimi pracovat, zvý šit jejich aktivitu, politický rozhled a odbornou kvalifikaci. a) Ženy na závodech jsou dnes již velkou silou. Účastní se socia listického soutěžení, zvyšují produktivitu práce a ve velké většině důsledně plní svěřené úkoly.

Několik dat o dnešním stavu zaměstnaných žen : v průmyslu je 203

celkem 36 procent, ve strojírenství 30,72 procenta, v elektrotech nické výrobě 38,26 procenta, v lehkém průmyslu 61,71 procenta žen atd.

Přes všechny úspěchy a uplatnění, kterého se ženám dostává, musí být ještě stále sváděn boj se zaostalými názory na zaměstná vání žen a jejich účast v politické práci. Ženám není dosud v širším měřítku umožněno zvyšovat kvalifi kaci a jsou obviňovány, že vyhledávají pracovní příležitost jen na přechodnou dobu, aby si přivydělaly .

Ženy, přijaté do zaměstnání, nenalézají dosti pomoci se strany vedení závodů a odborových organisací, ve vytváření dobrého pra covního prostředí a při překonání počátečních obtíží. Nedostatečně prováděný přesun mužů do klíčových oborů našeho hospodářství způsobuje, že v mnohých případech ženy nejsou do zá

vodů pro nedostatek pracovních příležitostí přijímány, přestože stále ještě mnoho mužů zastává funkce, které by mohly vykonávat ženy.

Pro mnohé nedostatky v provozu sociálních , zdravotních a vý chovných zařízení na závodech i mimo závody jsou ženám -matkám

způsobovány těžkosti, což způsobuje jejich absenci a časté střídání pracoviště. Odborové organisace tyto speciální otázky zaměstnaných žen do statečně neřeší. Proto sekretariát ÚV KSČ na své schůzi dne 24. led na 1956 uložil soudruhu Zupkovi, předsedovi ÚRO, vypracovat kon kretní návrh na prohloubení politické práce mezi ženami na závo dech .

b ) Ženy na vesnici jsou oporou JZD i hospodářství státních statků. V soukromém sektoru leží na jejich bedrech velká část práce v živočišné i rostlinné výrobě. Vesnické ženy projevují v mnoha případech velkou iniciativu a rozhodnost v řešení úkolů . Mají ne malou zásluhu na úspěšném provedení loňských žní , podzimních prací a výkupu . Mnohé členky JZD uplatňují a rozšiřují naše i so větské pokrokové zkušenosti v zemědělské výrobě. Při tom musí často a těžce probojovávat své názory proti zastaralým názorům žen, vlastních mužů i některých funkcionářů na vesnici. Nedosta tečná péče je věnována ženám a jejich většímu uplatnění na STS a státních statcích . Nesoustavně je prováděna práce mezi ženami

malých a středních rolníků a ženami dělníků, bydlících na vesnici, s cílem získat je pro myšlenku družstevní velkovýroby a trvalou 204

1

práci v JZD. Při zakládání JZD a rozšiřování jejich členské zá kladny se málo stranické organisace opírají o ženy , kterým právě JZD přináší vysvobození z věčné dřiny a perspektivu radostnějšího a kulturnějšího života .

Velmi mnoho záleží na výchově všech žen-matek, aby se zbavo valy náboženských předsudků a jiných nesprávných názorů, které vedou na příklad k tomu, že brání svým dětem , aby pracovaly v dů ležitých odvětvích našeho průmyslu (uhlí , stavebnictví) nebo v ze mědělství.

Malá podpora funkcionářů strany, národních výborů ženám - funk cionářkám způsobuje, že ženy ustupují od aktivní veřejné práce a uzavírají se ve své rodině. Politický a kulturní rozhled vesnických

žen je značně nižší než u žen zaměstnaných v závodech a neodpo vídá stále rostoucím úkolům zemědělské výroby a nutnosti vybu dování socialismu na vesnici.

c) Výbory žen při MNV vykonaly za tři léta od svého založení

mnoho záslužné práce, zvláště mezi ženami na vesnici. Vyšly z nich řady dobrých pracovnic, které byly většinou zvoleny ve volbách do

národních výborů. Dosud však není práce výborů žen při MNV cíle vědomě řízena od ústředí (komise pro řízení NV při předsednictvu vlády ), až po MNV. Výbory žen při MNV v důsledku toho mobilisují ženy prevážně jen pro nárazové plnění hospodářských úkolů a za nedbávají celkovou a soustavnou politickovýchovnou práci mezi ženami na vesnici.

Vážně zaostává i práce výborů žen při MNV ve městech, zvláště

velkých (Praha, Brno, Ostrava, Bratislava). Činnost výborů žen se tu omezuje převážně na schůze samého výboru žen, aniž by do prá ce byly získávány široké masy žen.

d) Výbor československých žen jako představitel čs. žen od svého založení v roce 1952 organisoval různé akce, udržoval a rozvíjel

styk s Mezinárodní demokratickou federací žen a zahraničními or ganisacemi. Vydavatelskou činností seznamoval ženy s úkoly při výstavbě socialismu u nás i s mezinárodními otázkami ve světě.

Přes tyto klady ve své práci nebyl s to více pomoci v uvědomo vací práci mezi ženami. Referentky a členky Výboru čs. žen zajíž děly jen nárazově na schůze a aktivy do okresů a míst. Jen tu a tam se Výbor československých žen vyjadřoval k návrhům zákonů, tý kajících se žen a dětí, neboť příslušná ministerstva ho k jejich pro jednávání nezvala. Nedostatky se projevují i v samé práci voleného 205

orgánu plena a předsednictva Výboru československých žen. Ně které členky Výboru československých žen nemají možnost sezna moyat širší okruh žen s usneseními Výboru československých žen. II

K rozšíření a prohloubení práce mezi ženami je třeba, aby Výbor

československých žen i nadále seznamoval ženy s otázkami meziná rodní politiky a potřebami budování socialismu . Za tím účelem je nutné prohloubit masovou politickou práci mezi ženami a obsah vydávaného propagačního a agitačního materiálu . Bude správné, aby členky Výboru československých žen se ve

větší míře, po dohodě s příslušnými orgány a institucemi, účastnily aktivů žen, schůzí výborů žen a pod. Výbor československých žen musí také dbát, aby redakce VLASTY častěji organisovala besedy se svými čtenářkami, které je budou především seznamovat s dů ležitými vnitropolitickými úkoly.

I nadále přísluší Výboru československých žen vyjadřovat se k návrhům zákonů, dotýkajících se žen a dětí, podávat vládě a mi nisterstvům návrhy na řešení problémů žen. V dnešní době vystu puje do popředí péče Výboru československých žen o zvyšování kul turní, zdravotní a sociální péče o pracující ženy. Tajemníci KV NF v krajích, kteří mají na starosti mírové hnutí,

budou se starat také o práci mezi ženami v organisacích Národní fronty.

Tyto formy práce mezi ženami Výboru československých žen bu

dou projednány na celostátní konferenci žen v dubnu 1956. III

K některým otázkám práce žen ve straně Zesílení masové politické práce mezi ženami vyžaduje, aby pra covaly dobře ženy-komunistky. To předpokládá se strany stranic kých orgánů a organisací soustavnou péči, vedení a pomoc člen kám strany, ať pracují ve stranických nebo mimostranických orga nisacích .

Dosavadní stav práce žen - komunistek ve straně není zcela uspo kojivý. Nyní je v KSČ z celkového počtu členů strany 29,2 procenta 206

žen. Ve vesnických organisacích je z celkového počtu členů 39,3 procenta, v závodních organisacích 20,5 procenta a v uličních orga nisacích 69,3 procenta žen.

Do okresních výborů strany bylo v roce 1955 zvoleno 10,6 pro centa, do krajských výborů KSČ 13,5 procenta žen. Přehled o účasti žen ve funkcích výborů základních organisací

nerí. Podle zkušeností je možno soudit, že je toto procento ještě nižší, nežli v okresních výborech strany.

Přes to, že zvláště na posledních zasedáních Ústředního výboru

KSČ byl zdůrazněn význam politické práce mezi ženami , není v kra jích a okresech tato direktiva ÚV KSČ důsledně a soustavně uvá děna do života . Na aktivy komunistů je zváno velmi málo žen a ani samostatné aktivy žen nejsou svolávány. Takový stav oslabuje ma sovou politickou práci mezi ženami . Proto, aby se stav práce mezi

ženami zlepšil, aby strana uplatňovala stále větší vliv na široké masy žen, je nutné, aby stranické orgány a komunisté v masových organisacích skoncovali s podceňováním práce mezi ženami a začali ji každodenně provádět tak, aby se komunistky staly příkladem v práci a v životě ostatním ženám . Je třeba, aby orgány strany soustavně rozvíjely politický život

mezi ženami , využívaly jejich iniciativy a mobilisovaly je k ještě lepšímu plnění úkolů v průmyslu, zemědělství a ve veřejném životě. KV a OV strany mají podle potřeby , nejméně však jednou za 2 až

3 měsíce, svolávat aktivy komunistek z různých úseků práce, ra dit se s nimi a radit jim , jak úspěšně splnit úkoly , uložené stranou a vládou . Referovat na nich mají vedoucí funkcionáři a funkcionář ky strany .

Ve větším měřítku je třeba zvát ženy i na ostatní aktivy pořá

dané stranou, na semináře a školení.

Dbát, aby ve zprávách a směrnicích pro KV a OV KSČ byla hod nocena účast žen na plnění úkolů a veden boj proti podceňování ma sové politické práce mezi ženami.

K prohloubení politické práce mezi ženami na závodech je třeba, aby výbory závodních organisací svolávaly aktivy komunistek ze

závodních a dílenských výborů ROH k projednávání všech důleži tých politických a výrobních otázek .

Starost o zvýšení politické uvědomělosti zaměstnaných žen, vý chova k třídní dělnické hrdosti , školení žen k získání nové a vyšší

kvalifikace, řešení otázek výchovy dětí, sociální a zdravotní péče, 207

to vše přispěje k rozvoji další potřebné iniciativy žen ve výrobním procesu .

Aby se zlepšila práce výborů žen při národních výborech , zvláště na vesnicích , budou stranické orgány a organisace důsledně vést

komunisty v národních výborech a představenstvech JZD k důsled nému provádění práce mezi ženami a k hlubšímu zaměření výborů žen na provádění masové politické a uvědomovací práce mezi žena mi na vesnici.

Úspěšné provedení všech těchto úkolů bude nástupem k soustav nému zvyšování politické úrovně našich žen v boji za plnění poli tických a hospodářských úkolů , které umožní rychlejší cestu celé naší země k socialismu.

208

O CELOSTÁTNĚ ŘÍZENÝCH AKCICH NA ÚSEKU PRÁCE S DĚTMI

USNESENÍ Z 9. ÚNORA 1956

Usnesení ÚV KSČ o dalším rozvoji všeobecně vzdělávacího škol ství ukládá zvýšit péči o mimoškolní práci s dětmi.

Mimoškolní práce s dětmi navazuje na výchovnou činnost školy a má ve velké míře viiv na upevňování a prohlubování výsledků její práce. Činnost dětí mimo školu je organisována Československým svazem mládeže a jeho pionýrskou organisací ve spolupráci se ško

lou a za pomoci některých masových organisací a institucí. Přes to, že v práci s dětmi bylo za poslední léta dosaženo některých úspě chů, není rozsah a úroveň této práce ve srovnání s potřebami uspo kojivá. Ještě velký počet dětí, zvláště v případech, kdy oba rodiče

pracují, prožívá svůj volný čas mimo organisovaný kolektiv. Není plně využito všech možností společenských zařízení, hlavně tělový chovných . Československý svaz mládeže i orgány ROH ve městech spolu s národními výbory na vesnicích nevěnují dosud denní péči organisování zájmové a zábavné činnosti dětí mimo školu. Církevní svátky, obřady, vyučování náboženství – to vše má stále vliv na podstatnou část dětí.

Společné úsilí školské správy, Československého svazu mládeže a jeho pionýrské organisace, Revolučního odborového hnutí, národ -

ních výborů, tělovýchovných organisací a ostatních masových or

ganisací a institucí, které se mají podílet na výchově dětí, musí sledovat v širokém měřítku organisování práce, zábavy a odpočin

ku většiny dětí po celý týden včetně neděle a svátků . Musí pečovat o to, aby byl volný čas dětí vyplněn kulturním a radostným kolek tivním životem , který upevňuje jejich zdraví a bude mít příznivý vliv na vztah dětí ke škole a učení, k pionýrské organisaci a k pro

hlubování lásky k vlasti . Proto je třeba vytvářet co nejlepší podmínky k rozvoji a zesílení

vlivu pionýrské organisace ČSM mezi dětmi, prohloubit práci s dět mi v mimoškolní době a na provádění hlavních akcí v průběhu roku zajistit přímou účast a pomoc všech příslušných masových organi sací a instituci i celé veřejnosti. 14 Od X. do XI. sjezdu

209

Jen tak dosáhneme výraznějších výsledků při získávání dětí pro

aktivní provádění tělesné výchovy a sportu , provozování turistiky, branné přípravy a zajistíme potřebnou pomoc dalšímu rozvoji dět ské tvořivosti v oboru techniky, přírodovědecké práce, umění a ostatní zájmové činnosti.

Nezbytné je organisovat po celý rok kulturní a tělovýchovnou činnost s dětmi , plánovitě společnými silami pořádat a celostátně

koordinovat velké masové akce a určit jejich politickovýchovné zaměření. Z toho důvodu je nutné stanovit jednotný plán těchto akcí a cílevědomě jich využívat k prohloubení mimoškolní výchovné práce s dětmi , k oslabování vlivu náboženské ideologie a k odpou tání pozornosti dětí od církevních svátků a slavností.

K omezování vlivu náboženství a pravidelných návštěv kostela, zvláště na vesnicích, organisovat v průběhu celého roku i o prázd ninách ve stálých a pojízdných kinech za využití promítacích apa rátů a televisorů v klubech , osvětových besedách i školách pra videlné promítání televisních a filmových představení pro mládež.

U televisorů organisovat zejména v neděli dopoledne a o svátcích besedy dětí a mládeže. V boji proti náboženským vlivům musí být mimo osvětovou práci mezi dětmi využita i tělovýchovná , sportovní a turistická činnost .

Celoroční práci s dětmi zaměřit hlavně na podporu výchovné práce učitele a rodiny, zlepšení výsledků v prospěchu dětí a účelné, potřebám národního hospodářství odpovídající rozmístění žactva

do povolání po ukončení školní docházky. Při organisování a provádění všestranné výchovné činnosti mezi dětmi musí Československý svaz mládeže a školská správa za pří mé pomoci orgánů ostatních masových organisací a institucí stále rozvíjet práci pionýrské organisace ČSM a rozšiřovat její vliv na život dětského kolektivu.

V průběhu roku jde o tyto celostátně řízené akce :

Májové slavnosti na školách , spojené s přehlídkami dětské tvo řivosti, Mezinárodní den dětí, spartakiády dorostu a žactva pod názvem » Radostné dny mládeže «, shromáždění dětí, rodičů a ve řejnosti při zakončení školního roku, letní prázdniny pod heslem » Slunci a létu vstříc «, zahájení nového školního roku a výstavky na školách , novoroční svátky dětí. 210

Májové slavnosti na školách

spojené s přehlídkami dětské tvořivosti ( 1.- 9. květen )

Dosud se konaly přehlídky dětské tvořivosti na školách v dubnu

a květnu a nebyly spojovány s oslavami 1. a 9. května ( jde o pře hlídky mladých techniků, dětské umělecké tvořivosti a sportovní hry ) .

Májové slavnosti na školách sjednotí tyto akce v jedinou dět skou slavnost konanou na počest 1. máje a Dne vítězství . Budou organisovány přehlídky a soutěže doplněné výstavkami technic kých a výtvarných prací dětí , besedy s účastníky bojů dělnické třídy za první republiky a za osvobození naší vlasti, pořádané za účasti rodičů a veřejnosti. Slavnosti

u příležitosti Mezinárodního dne dětí (3.- 10 . červen)

Mezinárodní den dětí bude probíhat ve znamení přátelství a

družby dětí celého světa . Bude oslavou šťastného života dětí v naší lidově demoratické republice. Kampaň vedená k Mezinárodnímu dnu dětí se stane součástí boje našeho lidu za udržení světového míru.

Slavnosti Mezinárodního dne dětí budou pořádány při osvěto

vých a tělovýchovných zařízeních , závodních klubech ROH a pio nýrských domech tak, aby hlavní srazy dětí byly za účasti široké veřejnosti a konaly se v přírodě ( zahrada, hřiště, park a pod .).

Jejich hlavním motivem budou slavnosti květů uspořádané jako průvody dětí s květinami , v národních krojích, zakončené dětským karnevalem a veselicí v přírodě. Bohatý program pro děti , který

na tento den připraví masové organisace a instituce, bude účinným prostředkem , zvláště na vesnici , proti účasti dětí i rodičů na nábo ženských obřadech božího těla . Podle podmínek bude možno srazy dětí za účasti veřejnosti pořádat společně z několika obcí. K Mezinárodnímu dnu dětí budou organisovány za aktivní účasti pionýrské organisace ČSM pro všechny děti besedy o životě dětí

ve spřátelených i kapitalistických zemích, rozvíjeno dopisování s pionýry z SSSR a lidových demokracií. 211

Spartakiády dorostu à žactva pod heslem »Radostné dny mládež e «

Na základě zkušeností z I. celostátní spartakiády budou orga

nisovány v dalších letech střídavě okresní a krajské spartakiády. Jejich posláním bude upevnit dosavadní tradici spartakiád a při spět k dosažení dalších úspěchů v rozvoji naší tělovýchovy. Protože cvičení dorostu a žactva má veliký rozsah, budou pro

bíhat spartakiády mládeže odděleně od vystoupení dospělých v měsíci květnu až červnu pod heslem » Radostné dny mládeže . Radostné dny mládeže budou pořádány s tímto programem :

tělovýchovná, sportovní a branná vystoupení dorostu a dětí, okresní přehlídky mladých techniků a dětské umělecké tvořivosti, Při této příležitosti budou slavnostně předávány Rudé prapory

okresním pionýrským organisacím ČSM, vyznamenání a odměny kolektivům mladých techniků, mičurinců, sportovním družstvům, dětským souborům a zájmovým kroužkům. Shromáždění dětí, rodičů a veřejnosti

na školách při zakončení školního roku Na těchto slavnostních shromážděních rodičů a dětí bude ve řejnost seznámena s výsledky celoroční práce školy, pionýrské organisace ČSM, s výsledky péče o děti se strany patronátních

závodů i masových organisací a s programem činnosti dětí o prázd ninách. Budou uspořádána kulturní a tělovýchovná vystoupení

dětí. Nejlepší žáci budou odměněni za svou práci, pionýři vyzna menáni vyfotografováním před rozvinutým skupinovým praporem . Veřejné uznání a odměny budou předávány také nejlepším uči

telům , pionýrským vedoucím, externím vedoucím zájmových kroužků , vedoucím tělovýchovných oddílů dětí a jiným veřejným pracovníkům za celoroční práci s dětmi.

Letní prázdniny pod heslem » Slunci a létu vstříc«

Každým rokem je v letním období organisována rozsáhlá činnost s dětmi , zejména v pionýrských táborech. Veliký počet dětí však

o hlavních prázdninách zůstává stále ještě mimo organisovanou 212

péči. Starost o děti v období prázdnin se dosud nestala věcí celé

Národní fronty. Také přípravě a provedení letní rekreace v pionýr ských táborech a dětských zotavovnách není dosud věnována

patřičná pozornost. Práce s dětmi v době hlavních prázdnin má mimořádný význam. V letním období jsou příznivé podmínky k prohloubení výchovy dětí, k upevnění výsledků celoroční práce

školy při současném zajištění odpočinku dětí v družném kolektivu a upevnění jejich zdraví a sil . Ke splnění těchto úkolů je třeba:

a ) Zabezpečit pro maximální počet dětí organisovaný odpočinek o letních prázdninách tak, aby jej prožily v dětském kolektivu (letní činnost pionýrských skupin , mimoškolních zařízení a dětské tábory všeho druhu ) a nebyly ponechány samy sobě nebo škodli vým vlivům .

b) Využít letního období k zesílení vlivu pionýrské organisace ČSM na všechny děti a jejím prostřednictvím vytvořit co nejlepší předpoklady pro výchovnou práci školy i pionýrské organisace ČSM v novém školním roce. Splnění uvedených úkolů vyžaduje zvýšené pozornosti přísluš

ných státních orgánů, ČSM a všech masových organisací a koordi novaného řízení letní práce s dětmi v celostátním měřítku. Na základě zkušeností z krajských a okresních měst je nutné organisovat pro děti , které zůstávají o prázdninách doma, spo

lečné vycházky a putování pionýrů a žáků, tělovýchovné a spor tovní soutěže, kulturně masové akce, jako jsou táboráky, karne valy, dětské estrády, společné hry, veselice a filmová představení. Důležité je zapojovat děti do společensky užitečné práce, přimě řené jejich věku a silám. Vést děti , zvláště na vesnici , k práci na mičurinských políčkách a školních zahradách, organisovat s nimi brigády a exkurse do jednotných zemědělských družstev, státních statků a traktorových stanic.

K zabezpečení bohatého kolektivního života ve městech i na vesnicích musí být dosaženo pomoci masových organisací Národní fronty a tových, kulturních a tělovýchovných zařízení .

dětí o prázdninách plánovité a účelné plně využito osvě Ke zdárnému pro

vádění dětské rekreace v táborech i v místě bydliště dětí je nej

důležitějším úkolem získat široký aktiv dobrovolných pracovníků z řad pionýrských vedoucích , učitelů, rodičů a tělovýchovných pracovníků.

213

Zahájení nového školního roku a výstavky na školách

Příprava zahájení nového školního roku vyžaduje, aby ředitel ství škol spolu s učiteli, pionýrskými vedoucími a patronátními

závody získali rodiče a žactvo k aktivní pomoci pro přípravu důstojného zahájení vyučování na školách a provedení úpravy, školy a okolí.

K zahájení školního roku uspořádat společná shromáždění učitelů, dětí, rodičů, pionýrských vedoucích i ostatních výchovných pracovníků a zástupců masových organisací a institucí, zejména místních národních výborů a patronátních závodů. Na této veřejné besedě seznámit zúčastněné s výsledky letní činnosti dětí a s úkoly školy a pionýrské organisace ČSM v novém školním roce . Z výtvarných a literárních prací, sbírek rostlin, nerostů a pod., které děti vytvořily a shromáždily v období prázdnin, uspořádat na školách za pomoci pionýrských vedoucích a základních orga nisací ČSM výstavky pro veřejnost. Těchto výstavek využít k to mu , aby byl ukázán rozdil v péči o děti v naší lidově demokratické

republice a v I. republice i dnešních kapitalistických státech. Novoroční svátky děti

(v období zimních prázdnin ) Zatím jsou většinou omezeny na tradiční jednodenní slavnosti dědy Mráze. Bude správné po celé období zimních prázdnin orga nisovat v širokém měřítku zimní radovánky dětí v místnostech i v přírodě, jako různé hry, sportovní soutěže, branné hry na sněhu, výlety, vycházky, návštěvy divadel, filmů, výstav, estrád, besedy o knihách a pod. Dosavadní zkušenosti z práce s dětmi v tomto období ukazují, že jsou předpoklady k organisování zim nich radovánek dětí v širším měřítku.

214

O ÚKOLECH VĚDY PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ ROZVOJE

A ZVYŠOVÁNÍ TECHNICKÉ ÚROVNĚ ČESKOSLOVENSKÉHO PRŮMYSLU USNESENÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSC A VLÁDY REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKE Z 22. ONORA 1956

1. SPOLEČENSKÁ FUNKCE VĚDY ZA SOCIALISMU

Za uplynulých 10 let dosáhl náš lid pod vedením Komunistické

strany Československa ve svazku se Svazem sovětských socialis tických republik a ostatními zeměmi socialistického tábora histo rických úspěchů v rozvíjení hmotných a duchovních sil naší země.

Byl vybudován mohutný socialistický průmysl. Byly položeny zá klady socialismu na vesnici. Podstatně a všestranně se zvýšila hmotná a kulturní úroveň pracujících . Spolu s rozvojem hospo dářství uskutečňuje se velká kulturní revoluce , jež zpřístupňuje milionům pracujících poklady lidské vzdělanosti a přináší nebývalý rozkvět vědy a umění.

Smyslem budování socialistické společnosti je za pomoci nejpo krokovější a všestranně rozvinuté vědy a techniky rozhojňovat

společenské bohatství pro štěstí a blahobyt lidu. Z toho vyplývá, že v podmínkách socialismu nabývá i věda od základu nového spo lečenského poslání. Její všestranná, aktivní a plná účast je nezbyt nou podmínkou úspěšného řešení všech otázek socialistické vý stavby. Proto náš lidově demokratický stát potřebuje vědu a kul

turu a usiluje o to, aby byly stále bohatší a mnohostrannější . Úkoly, jež jsou dnes na naši vědu kladeny, znamenají pronikavé zvýšení

nároků a její společenské odpovědnosti, ale zároveň otvírají ne omezené možnosti jejímu rozmachu a uplatnění. Věda je základem socialismu; socialismus z vědy vyrůstá a na vědě uvědoměle staví. Vítězství socialismu, který sám je výsled kem vědeckého myšlení lidstva , nám po prvé v dějinách umožňuje

vědomě se řídit ve společenské výrobě a praxi poznanými, objek tivně platnými zákony vývoje přírody a společnosti. Vědeckým se stalo celé řízení společnosti.

Vítězství dělnické třídy, jež je nesmírným revolučním krokem 215

na cestě k svobodě člověka , národů a lidstva, je zároveň největším revolučním krokem na cestě k svobodě vědeckého poznání.

Vítězství socialismu osvobodilo naši vědu z pout třídních a ná boženských předsudků, zbavilo ji závislosti na zájmech monopolů a vyprostilo ji z neplodné úlohy pouhého pozorovatele a vykladače dění, k níž ji odsuzovaly lhostejnost a nezájem buržoasie. Vítězství socialismu přineslo naší vědě pevné theoretické základy v učení marxismu - leninismu. Umožnilo likvidovat roztržku mezi vědou a

lidem, mezi theorií a praxí, zplozenou kapitalismem , a učinilo z vě decké pravdy a poznání zbraň lidu v boji za socialismus . Socialis mus, vycházeje z úlohy vědy jako zdroje nových smělých řešení nejdůležitějších problémů rozvoje hospodářství a kultury, zabez pečuje nejbohatší podmínky pro její všestranný rozvoj.

Opravdová svoboda, kterou vědě přináší jedině socialismus, spo čívá v tom, že naše věda může směle klást a vědecky do všech re volučních důsledků řešit všechny problémy ; spočívá v tom, že naši

vědci, vycházejíce z pochopení společenské funkce socialistické vědy, uvědoměle soustředují své síly na hlavní problémy, před které je staví život, potřeby rozvoje našeho hospodářství, techniky a kultury v období budování socialismu.

Ruku v ruce s novou společenskou funkcí projevují se v rozvoji socialistické vědy nové rysy. Nejcharakterističtějším z nich je pře chod k socialistickému plánování rozvoje vědy, které se stává

nezbytností ve chvíli, kdy se v socialistickém budování začíná uplat ňovat perspektivní plánování. Bez vědy nelze plánovat. Nutnost plánování ve vědě pak vyplývá především z toho, že toliko vytvá řením nutného předstihu vědy jako theoretické základny perspek tivního rozvoje výroby a techniky lze zabezpečit splnění perspek

tivních plánů rozvoje hospodářství. Zvláštnost opravdové vědy, t. j. vědy opřené o světový názor marxismu - leninismu, spočívá právě v tom , že obsahuje ve značné míře prvky zdůvodněného oče kávání a předvídání. Plánování ve vědě zahrnuje jednak stanovení hlavních směrů rozvoje vědy , jednak zabezpečení jeho nezbytných materiálních

předpokladů. Smysl plánování vědecké práce však nelze vidět pouze v jejím zaměření na bezprostřední úkoly praxe, ale v cílevědomém rozvi jení vědecké práce na základních problémech určených perspekti vou vítězného rozvoje socialistické společnosti. Proto je nutno 216

současně s naléhavými úkoly dne zkoumat i uzlové body rozvoje vědy samé, jejichž řešení osvětlí v budoucnu cestu praxi.

Plánování vědecké práce neomezuje proto svobodu a rozmach vědeckého bádání, ale naopak tím, že mu ukazuje cestu vpřed

v souladu se společenským posláním a odpovědností vědy, pozvedá jeho funkci na vyšší stupeň - k úloze významné společenské síly a aktivního spolutvůrce nového života . Současně je plánováním zabezpečováno společenské uplatnění výsledků vědecké práce. Z nové společenské funkce komplexního a plánovitého charak teru rozvoje socialistické vědy vyplývá i její kolektivnost, jež před stavuje výchozí princip pro její organisaci a rozvoj. II. STAV A HLAVNÍ SMĚRY ROZVOJE NAŠI VĚDY PŘI ZABEZPEČOVANI VZESTUPU NAŠEHO NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVI

Vycházejíce ze společenské funkce vědy jako základní složky socialistické kultury a důležitého činitele v rozvoji výrobních sil, věnují strana a vláda jejímu rozvoji soustavnou péči a pozornost. Pro rozvoj vědecko -výzkumné práce jsou vynakládány značné a rok od roku se zvyšující prostředky. Zásluhou této péče a obětavé

práce starší i nové generace našich vědeckých pracovníků byla rozvinuta vědecko -výzkumná činnost v takovém rozsahu , jakého v dřívějších buržoasních poměrech nikdy nedosáhla. Věda zaujala v naši lidově demokratické společnosti nejčestnější místo.

Základní předpoklady rozvoje vědecko -výzkumné činnosti byly vytvořeny vybudováním široké soustavy badatelských, výzkumných a vývojových pracovišť ve všech oborech vědecké činnosti, v oblasti průmyslového, zdravotnického i zemědělského výzkumu. Sít vědec ko - výzkumných pracovišť zahrnuje dnes již téměř 200 ústavů. Nejvýznačnějším krokem strany a vlády k pozvednutí úlohy so

cialistické vědy, k širokému rozvinutí badatelské činnosti a pro její vrcholné řízení bylo vytvoření Československé akademie věd . Za ložením Slovenské akademie věd byly položeny pevné základy roz voje vědy na Slovensku. Pro rozvoj zemědělských věd mělo rozho dující význam založení Československé akademie zemědělských věd . Vědecký život se stále výrazněji přetváří v socialistickém duchu.

Marxistický vědecký světový názor vítězí a stává se obecně při jatým theoreticko - filosofickým základem vědecké práce. Vědecká 217

práce postupně překonává dřívější odtrženost od praxe. Pro vě deckou činnost byly získány a vychovány nové nadějné sily .

Jedním z rozhodujících činitelů v rozvoji a úspěších naší vědy bylo systematické a tvůrčí uplatňování zkušeností a vymožeností sovětské vědy, nejpokrokovější na světě. Současná vědecko - výzkumná činnost vědomě navazuje na vše chny kladné výsledky dřívější práce československé vědy, přejímá a rozmnožuje je. V mnoha oborech, jež za kapitalismu u nás vů bec neexistovaly, se započalo s rozvíjením vědecké práce teprve 1

po osvobození.

V současné době, kdy spolu s celým socialistickým táborem náš

lid si vytyčuje úkol předstihnout v ekonomickém i technickém ohledu vedoucí kapitalistické země, a to v podmínkách rozvíjející

se velké průmyslově technické revoluce, připadají mimořádné úkoly a odpovědnost vědním oborům, které především vytvářejí před poklady pro růst výrobních sil a rozvoj techniky.

V některých z těchto oborů, zejména v matematice, polarografii a organické chemii, dosáhly naše vědecko -výzkumné instituce již významných theoretických úspěchů. Výsledky vědecké práce při spěly k řešení některých vážných hospodářských úkolů. Byla ob jevena nová naleziště cenných nerostných surovin a osvojeny me

tody jejich zpracování. Na základě vlastního výzkumu byla zave dena výroba nových typů umělých hmot a vybudován rozsáhlý farmaceutický průmysl. Byly vyřešeny theoretické otázky výstavby našich velkých vodních děl ; byly vytvořeny předpoklady pro výrobu zařízení na základě polovodičů a vypracována konstrukce nového typu kalkulačního děrovače.

Přes značný rozvoj a jednotlivé úspěchy neplní vědecko - výzkum ná činnost ve svém celku ještě svůj hlavní úkol , což se odráží v neuspokojivém tempu technického rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a v nedostatku nových smělých řešení na léhavých problémů.

Podstata současných nedostatků spočívá především v nerovno měrném rozvoji , nedostatečné plánovitosti, nedostatcích organi sace a kvality vědecko -výzkumné činnosti ; v mnohých případech v nevyjasněnosti její koncepce.

Jednou z příčin dosud malých výsledků výzkumné činnosti je neuspokojivý stav základního výzkumu . Jeho malý rozsah do značné míry způsobuje i nízkou efektivnost aplikovaného výzkumu. 218

Nejvážnější zaostávání se projevuje na úseku fyşikálních a tech nických věd, jejichž rozvoji nevěnovala ani Československá aka demie věd dostatečnou pozornost.

Matematická věda se nestala dosud v žádoucí míře metodickým základem přírodních, technických a ekonomických věd a nedosta tečně se rozvinula zejména v aplikaci.

Rozsah základního fysikálního výzkumu zdaleka neodpovídá po

třebám národního hospodářství a jeho jednotlivé obory jsou ne rovnoměrně rozvinuty, což se ve svých důsledcích projevuje jako brzda technického rozvoje našeho průmyslu. Na úseku geologie a geofysiky jsou neuspokojivě řešeny základní problémy geologické stavby našeho území, zejména ložiskových

oblastí, a není vypracována metodika dalšího systematického vý zkumu .

V oblasti chemických věd rozsah základního výzkumu a jeho za měření nezabezpečují dosud plně další rozvoj chemického prů myslu, zejména u anorganické chemie. V souvislosti s další výstavbou hospodářské a technické úrovně

průmyslu je nejvážnější stav našich technických věd, které na theoretických úsecích všeobecně zaostávají. V některých důleži tých oborech , na příklad v hornictví a hutnictví, není výzkum v základních oblastech vůbec rozvinut. Neuspokojivě jsou řešeny

problémy kvality materiálu, nové konstrukce strojních zařízení, zejména mechanisačních a automatisačních. Zaostává rozvoj pří

strojové a měřicí techniky. Výzkum v oboru stavebnictví nevěnuje dostatečnou pozornost otázkám stavebních hmot.

Naše ekonomická věda zdaleka dosud neplní úlohu, jež jí v roz voji hospodářství připadá. Je teprve v samých začátcích a trpí značným nedostatkem vyspělých vědeckých pracovníků a zcela ne dostatečným spojením pracovníků theorie a praxe. K realisaci programu zvýšení technické úrovně průmyslu, vy tyčeného Thesemi ÚV KSČ a vlády o dalším technickém rozvoji československého průmyslu, dosažení rychlejšího tempa rozvoje

národního hospodářství a k dalšímu upevňování obranyschopnosti našeho státu je nezbytné podstatně zvýšit úlohu vědy v rozvoji

výrobních sil a k tomu zintensivnit a dosáhnout podstatného před stihu v badatelské a vědecko - výzkumné práci.

Zejména je nutno urychlit rozvoj základního výzkumu a vytvo řit tak spolehlivý theoretický základ pro kvalitativní vzestup tech 219

niky a technologie v příštích pětiletkách . Prvořadým úkolem je proto při všestranném rozvoji vědy zejména urychlený rozvoj fy sikálních , technických , chemických a ekonomických věd, na který je nutno přednostně soustředit síly a prostředky.

Se zřetelem k současnému stavu naší vědy a k potřebám per spektivního rozvoje našeho národního hospodářství je nutno po važovat za hlavní tyto směry vědecko - výzkumné činnosti: 1. rozvíjet soustavný výzkum fysiky atomového jádra a vytvá řet předpoklady pro široký rozvoj mírového využití jaderné ener

gie, především pro výstavbu atomových centrál. Dalším výzkumem zajistit široké využití radioisotopů v nejrůznějších oborech vědy, techniky , lékařství a zemědělství;

2. k rozšíření a zkvalitnění materiálové základny průmyslové výroby, především strojírenské, studovat vlastnosti pevných látek, zvláště kovů, a objasňovat jejich chování v mezních stavech . V sou vislosti s tím rozšířit výzkum polovodičů jako základ konstrukč

ních prvků moderních elektrotechnických zařízení; 3. široce rozvíjet základní geologický výzkum směřující k obje vování nových ložisek uhlí, nafty, rud a ostatních nerostných su rovin. Prohloubit výzkum hospodárných metod těžby a zpracování domácích surovin , zvláště pro hutní, chemický a stavební průmysl, zejména železných rud, pyritomanganových rud, rud barevných kovů a stavebních materiálů ; 4. provádět výzkum horských tlaků, pohybu hornin a jejich

mechanických vlastností jako předpoklad uplatnění nejhospodár nějších metod dobývání, komplexní mechanisace těžby a zvýšení bezpečnosti osazenstva . Zintensivnit výzkum metod snižování praš nosti v dolech ; 5. provádět výzkum anorganické i organické surovinové základny

pro chemický průmysl a jejího hospodárného a komplexního zužit kování, zejména výzkum využití produktů chemického zpracování

hnědého a černého uhlí a zemních plynů pro výrobu základních chemických produktú ;

6. pro zabezpečení výroby nových hmot a umělých vláken pro vádět základní výzkum vysokomolekulárních látek a zintensivnit výzkum technologie jejich výroby a zpracování. Zvláště se sou středit na výzkum umělých vláken s vlastnostmi vlny a výzkum komplexního zužitkování dřeva ; 7. pro intensifikaci naší zemědělské výroby zkoumat nové typy 220

agrochemikálií a pro potřeby našeho zdravotnictví nové druhy lé čiv, zejména proti dosud nezvládnutým chorobám ;

8. propracovat dosavadní a hledat nové hospodárné metody úpra vy chudých rud , vyvinout nové způsoby výroby metalurgického koksu. Provádět základní výzkum hutnických procesů a výzkum

vlastností hutnických surovin a produktů jako předpoklad inten sifikace hutnických pochodů;

9. k zabezpečení dalšího rozvoje energetiky hledat nové hospo dárné způsoby přeměny různých forem energie, zejména přímé přeměny energie zářivé v elektrickou. Studovat možnosti využití odpadních druhů energie. Stanovit podmínky nejúčelnějšího roz místění a spolupráce tepelných, vodních a jaderných centrál s hle diska nejvhodnějšího rozmístění výrobních sil a nejhospodárněj šího transportu elektrické energie a paliv ; 10. pro lepší využití energetických zdrojů zabezpečit výzkumem přechod na vysoké a nejvyšší parametry energetických zařízení. Zkoumat hospodárné spalování tuhých, kapalných a plynných pa liv, zejména méně hodnotných druhů uhlí;

11. k zabezpečení vysoké technické úrovně strojírenských kon strukcí rozvíjet theorii strojů a zdokonalovat výpočtové metody, zvláště se zřetelem na zvyšování hospodárnosti a bezpečnosti pro

vozů, přechod na vyšší účinnost a úsporu lidské práce, materiálů a energie maximálním uplatněním automatického řízení ;

12. zkoumat podmínky bezpečné výroby oceli o vysoké proka litelnosti, nejvyšší pevnosti, čistoty a rovnoměrnosti , především se zřetelem k přechodu na vysoké parametry a zvláštní provozní podmínky. Rozvíjet výzkum sváření za studena i za tepla , výzkum svařovánía lití. Zaměřit výzkum korose na nové způsoby bezpečné

ochrany díla proti vnějším vlivům ; 13. intensivně zkoumat technologii výrobních procesů a vědecky propracovávat nové produktivní výrobní metody a procesy s nej vyšším stupněm automatisace a mechanisace při dosažení nejlepší jakosti výrobků ;

14. základním výzkumem uspíšeně řešit úkoly podmiňující další rozvoj radiotechniky a elektroniky, především průmyslové. Tím to výzkumem zejména řešit potřebu výroby nových chemic

kých a fysikálně stálých základních materiálů pro vakuovou elek trotechniku a výrobu součástek užívaných v konstrukcích vysoce namáhaných radioelektrických a elektronických zařízení, u nichž 221

je požadována naprostá spolehlivost provozu. V rámci těchto vý zkumných prací . řešit komplexně i tuzemský výskyt potřebných surovin a ekonomii vlastní výroby těchto materiálů ;

15. výzkumně zabezpečit přechod k vyššímu stupni industriali sace stavební výroby, zejména studiem nových konstrukčních

prvků, zvláště prefabrikátů, nových druhů stavebních materiálů a komplexní mechanisace. Rozvojem výzkumu zabezpečit nejhos podárnější využívání vodních zdrojů, zejména s ohledem na stále

rostoucí potřeby hospodářství a obyvatelstva. Podstatně zvýšit úlohu politické ekonomie při řešení theoretic kých i praktických otázek rozvoje národního hospodářství a zamě řit se zvláště na problémy plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství, na otázky produktivity práce, na otázky rozšiřování socialistických výrobních vztahů v zemědělství a ko nečně na otázky rozšiřování dělby práce mezi státy socialistického tábora. Daleko více než dosud je třeba rozvinout řešení konkret ních otázek odvětvové ekonomiky.

Úlohou naší vědy je řešit všechny tyto úkoly se zřetelem na zajištění nepřetržitého růstu produktivity společenské práce. Při tom nutno dbát o maximální využití vědeckých sil a vynakládaných prostředků a rozvíjet spolupráci a dělbu vědecké práce mezi ze měmi socialistického tábora. III. OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍHO ROZVOJE VĚDECKO-VÝZKUMNE ČINNOSTI

Úspěšné řešení základních úkolů vědecko - výzkumné činnosti vyžaduje řadu opatření v plánování, řízení a koordinaci, organi sační výstavbě a přestavbě a personálním a materiálním zajištění.

1. Zlepšit plánování a řízení vědecko - výzkumné práce

Plány vědecko-výzkumných pracovišť neodrážejí dosud plně požadavky rozvoje národního hospodářství. Příčinou je, že dosud nebyl vypracován dlouhodobý plán rozvoje vědy a výzkumu, opi rající se o výhledový plán rozvoje národního hospodářství . Činnost vědecko - výzkumných pracovišť je roztříštěna na řešení velikého počtu často méně významných úkolů, přesahujících jejich reálné 222

možnosti. Někdy jsou přejímány i cizí vzory, ačkoli pro zajištění výroby nemáme potřebné podmínky surovinové, investiční nebo energetické. Jindy se hlavní pozornost soustřed'uje na úkoly, odpo vídající osobní zálibě pracovníků . Důsledkem toho je, že úkoly velikého hospodářského významu jsou obsazovány malým počtem pracovníků a nedostatečně materiálově zabezpečovány. Jejich řeše ní se protahuje na řadu let a výrobě nejsou předávány potřebné

podklady včas. Časté změny úkolů vedou k neracionálnímu využití kapacity výzkumných pracovišť a k plýtvání věcnými prostředky.

Vědecko - výzkumná činnost není jednotně a cílevědomě pláno vána, řízena a kontrolována. Nejsou vymezeny úkoly a sladěny

pracovní plány pracovišť akademií, vysokých škol, výzkumných ústavů a vývojových pracovišť resortů, což vede jednak k pře krývání, jednak k nedostatečnému zajišťování hlavních úkolů. Výměna zkušeností mezi jednotlivými vědecko -výzkumnými

pracovišti se většinou neprovádí ; jejich pracovníci často nejsou seznamování s důležitými metodickými pokroky obecného význa mu. Metodické a experimentální pokroky dosažené na pracovištích Československé akademie věd nejsou dostatečně rozšiřovány na ostatní vědecko-výzkumná pracoviště. Československá akademie věd dosud nepřistoupila iniciativně k soustavnému usměrňování a vrcholné koordinaci základního vý

zkumu a úkolů aplikovaného výzkumu, které mají stěžejní hospo dářský význam.

Dosavadní systém plánování vědecko -výzkumné práce trpí ne ujasněností řady závažných metodických otázek. Nese namnoze charakter formálnosti a samoúčelnosti , není účinným nástrojem cílevědomého řízení a rozvíjení výzkumné práce , což podstatně oslabuje autoritu plánu. Vzhledem k tomu je nutno :

a ) Na základě směrných úkolů obsažených v tomto usnesení vypracovat program perspektivního rozvoje vědy a výzkumu na 10 až 15 let a vymezit úkoly Československé akademie věd , Slo venské akademie věd , vysokých škol a resortů při jeho zajišťování. Prověřit dosavadní plány všech vědecko -výzkumných pracovišť a zavázat je k vypracování perspektivních programů vědecko- · výzkumné práce. b ) Uložit Československé akademii věd vykonávání řídící a 223

vrcholné koordinační činnosti v oblasti základního výzkumu a úko lů stěžejního hospodářského významu. K zabezpečení tohoto úkolu vytvořit při Československé akademii

věd komise odborníků složené z pracovníků akademií, vysokých škol, resortů a Státního úřadu plánovacího pro důležité vědní obory.

c) Uložit Československé akademii věd, aby sestavovála per spektivní i roční plány hlavních vědecko -výzkumných prací v ce lostátním měřítku a nejdůležitější z nich předkládala k zařazení do státního plánu vědecko - výzkumných prací. d ) Zahrnovat realisaci nejdůležitějších výsledků vědecko- vý zkumných prací do státních plánů rozvoje národního hospodářství.

2. Dobudovat soustavu vědecko - výzkumných ústavů a laboratoři

Dosavadní síť a struktura vědecko -výzkumných ústavů neodpo vídá plně úkolům , které před výzkum staví rozvoj národního

hospodářství. V uplynulých letech probíhal rozvoj často živelně, bez zřetele na rozhodující potřebu národního hospodářství. To mělo za následek jednak nerovnoměrnost výstavby jednotlivých oborů výzkumu, jednak způsobilo, že některé klíčové úseky ( zejména

základního výzkumu v oboru technických věd ) nemají výzkumná pracoviště vybudována .

Další vážnou překážkou rozvoje vědecko - výzkumné činnosti je nedostatek vhodných prostorů. K zabezpečení rozvoje vědecko výzkumných prací, kde nedostatečná kapacita nezabezpečuje ře šení vytyčených směrů výzkumu, je třeba nově vybudovat ústavy

v oborech, kde nejsou dosud žádná pracoviště vytvořena, přezkou mat a vhodně upravit existující síť a strukturu vědecko -výzkum ných ústavů a laboratoří s cílem jejich soustředění, účelné specia lisace a zaměření na hlavní úkoly v oblasti technického rozvoje. Je proto třeba v průběhu druhé pětiletky především : Na úseku fysikálních věd : Dobudovat Ústav jaderné fysiky.

V rámci Československé akademie věd dobudovat Fysikální ústav a uložit mu , aby spolu s Ústavem technické fysiky Československé 224

akademie věd prováděl základní výzkum , zvláště v oboru fysiky pevných látek a v theoretické fysice.

Dobudovat Laboratoř optiky Československé akademie věd ' a zaměřit ji na optické zobrazování a fysikální optiku.

Uložit presidiu Československé akademie věd, aby v dohodě s Vládním výborem pro geologii ustavilo komisi a pověřilo ji , aby provedla rozbor současného stavu geofysiky domácí i zahraniční a navrhla nové organisační uspořádání pracovišť užité geofysiky. Na úseku geologických věd :

Dobudovat pracoviště užitého geologického výzkumu tak, aby stačila zvládnout úkoly , které jim náleží, a vytvořit tím předpo

klady k rozvinutí složky pro základní výzkum v Ústředním ústavu geologickém a k dosažení potřebného předstihu před průzkumem . Vybudovat v Československé akademii věd do roku 1960 praco viště základního geologického výzkumu.

Na úseku chemických věd :

Vybudovat Ústav anorganické chemie Československé akademie věd a Ústav anorganické chemie Slovenské akademie věd a obě pracoviště zaměřit na komplexní výzkum naší surovinové základny.

Vybudovat v rámci ministerstva chemického průmyslu nový Ústav anorganické chemie a pověřit jej výzkumem theoretických základů anorganických výrobních procesů. Z dosavadního oddělení vysokomolekulární chemie Chemického

ústavu Československé akademie věd utvořit samostatný Ústav vysokomolekulární chemie Československé akademie věd. Dobudovat Ústav umělých vláken ministerstva chemického prů myslu, zvláště se zaměřením na technologii tvoření vlákna.

Vybudovat u ministerstva chemického průmyslu Ústav pro che mický výzkum uhlí, vytvořit u něho laboratoř Československé aka

demie věd pro základní výzkum a zaměřit obě pracoviště na chemický výzkum uhelné substance, jejího chemického zpracování a využití základních produktů.

Dobudovat Výzkumný ústav chemického zpracování dřeva a celulosy při Slovenské akamedii věd.

Na úseku technických věd : V oboru hornictví :

Vybudovat při Československé akademii věd Výzkumný ústav 15 Od X. do XI. sjezdu

225

hornický a zabezpečit v něm základní výzkum mechaniky hornin, studium horských tlaků, seismických účinků a nových dobývacích metod. V oboru hutnictví :

Zřídit při Československé akademii věd Ústav theoretických základů hutnictví a zaměřit jej na výzkum fysikálně chemických a fysikálních reakcí při hutnických pochodech a na theoretické

otázky výzkumu slitin a analytických metod . Hutnickou laboratoř Československé akademie věd v Praze sloučit s tímto ústavem. Při Československé akademii věd zřídit Ústav materiálů a zaměřit jej na základní otázky struktury materiálů , jejich chování za mez

ních stavů, výzkum vlivu anisotropie a heterogenity a výzkum měřicích metod.

V resortu ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů zřídit Laboratoř pro vysokopecní problémy a zaměřit ji na studium opti málních podmínek chodu vysokých pecí, studium fysikálních a chemických vlastností vysokopecních surovin.

V rámci ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů zabez pečit zřízení vývojových poloprovozů, které by kromě realisace

výsledků výzkumů mohly zajišťovat výrobu speciálních výrobků a materiálů v malých množstvích. V oboru energetiky a strojírenství :

Přebudovat dosavadní Ústav pro výzkum strojů při Českosloven ské akademii věd na Ústav theorie strojů a zaměřit jej na výzkum proudění, zvláště při nadzvukových rychlostech , na výzkum ther modynamických oběhů, výzkum mechanisace, výzkum spalování tuhých a kapalných paliv a výzkum měřicích metod .

Dobudovat Ústav pro elektrotechniku při Československé aka demii věd a Ústav pro theoretickou radiotechniku při Českoslo venské akademii věd .

Z dosavadní Laboratoře pro automatisaci při Československé

akademii věd vytvořit Ústav theoretických základů automatisace a telemechaniky a usměrnit jej na výzkum automatisačních a

regulačních obvodů a problémů dálkového měření a řízení.

Dobudovat v plném rozsahu výzkumnou základnu ministerstva těžkého strojírenství v Běchovicích. Zřídit v rámci Slovenské akademie věd laboratoř pro základní výzkum technologie třískového obrábění a beztřískového obrábění. 226

Urychleně dobudovat Energetický ústav ministerstva energe tiky, zejména jeho tepelně technické laboratoře .

V oboru stavebnictví a hydrologie : Dobudovat Ústav theoretické a aplikované mechaniky Českoslo venské akademie věd .

Zřídit při Československé akademii věd Ústav hydrodynamiky z dosavadní Laboratoře pro vodní hospodářství při Československé akademii věd a zaměřit jej na otázky proudění , zvláště při malých rychlostech , turbulence, mezní vrstvy, pohybu splavenin a čiš tění vod .

V oboru ekonomických věd : Dobudovat Ekonomický ústav Československé akademie věd,

zaměřit jeho práci na řešení základních problémů a soustředit v něm nejlepší pracovníky. K zabezpečení uvedených pracovišť je třeba :

a ) Uvolnit pro Československou akademii věd postupně vhodné užitkové plochy, zejména přemístěním některých ústavů mimo Prahu , a zabezpečit jejich adaptaci. b ) Zabezpečit urychlenou výstavbu rozestavěných a projekčně připravených vědecko - výzkumných pracovišť Československé aka

demie věd ( Ústavu geofysikálního, Ústavu biofysikálního, Biolo gických ústavů ČSAV ).

c ) Zajistit projekční přípravu a zahájit investiční výstavbu nejdůležitějších ústavů technické sekce Československé akademie věd .

d ) Přezkoumat dosavadní síť resortních vědecko-výzkumných

pracovišť s hlediska účelnosti , výsledků práce, vybavení, vhodnosti umístění, struktury, začlenění, jakož i s hlediska zjednodušení jejich administrativy.

e) Zlepšit materiální vybavení vědeckých pracovišť vysokých škol za pomoci výrobních ministerstev. 3. Posílit vědecko - výzkumná pracoviště

kvalifikovanými pracovníky Při správném thematickém zaměření je pro výsledky vědecko výzkumné práce rozhodující úroveň výzkumných pracovníků. Ne patrný rozsah a podřízenost vědecko-výzkumné práce zájmům 227

monopolů v období kapitalismu a naprosté potlačení veškeré naší vědecké práce v období okupace vedly k tomu, že rozvoj výzkumu po osvobození trpěl nedostatkem vědeckých sil . Vytvoření vědecké

základny z řad našich vědeckých pracovníků nutno proto pova žovat za významný úspěch . Při zakládání vědecko -výzkumných pracovišť byli spolu s talen

tovanými pracovníky v mnoha případech zařazeni do výzkumu i nedostatečně kvalifikovaní pracovníci: Podíl tvůrčích vědeckých pracovníků z celkového počtu pracovníků výzkumu je nízký, a proto výsledky výzkumu neodpovídají výši vynakládaných pro středků.

Výchova nových vědeckých pracovníků patří proto mezi základní úkoly výstavby výzkumu. Tím závažnější je, že jí nebyla věnována dostatečná pozornost.

Systém aspirantury sice umožnil vychovat řadu mladých vědec kých pracovníků, zejména pro odvětví přírodních věd, ale pro některé organisační a metodické nedostatky nesplnil zcela své

úkoly. Zejména nevyřešil otázku zabezpečení vědeckého dorostu pro technické vědy. Na vysokých školách není věnována dostatečná pozornost tomu,

aby byl probouzen u nadaných studentů zájem o vědeckou práci. Příliš úzká specialisace na vysokých školách neposkytovala širší theoretické znalosti, které jsou předpokladem vědecké práce. Vedoucí pracovníci málo pečují o zvyšování kvalifikace pracov níků svěřených pracovišť. Vedoucí některých vědecko -výzkumných pracovišť, zejména

resortních , nemají potřebnou kvalifikaci. Nedostatek vědecké autority ředitelů znemožňuje řádné řízení, kontrolu i usměrňo vání vědecko -výzkumných prací a způsobuje, že takové ústavy zůstávají na nízké vědecké úrovni.

Překážkou v zabezpečení výzkumu vhodnými, vysoce kvalifi kovanými pracovníky jsou i nedostatky v systému odměňování vědecké práce .

K odstranění nedostatků je nezbytné : a ) Současně s prověrkou sítě a struktury pracovišť provést pro věrku kvalifikace vědeckých pracovníků resortních výzkumných ústavů a na jejím základě provést systemisaci a uplatnit v ní vý razné zvýhodnění platů tvůrčích vědeckých pracovníků. Na místa vedoucích výzkumných ústavů zásadně ustanovovat 228

vynikající vědecké pracovníky a obsazovat tato místa na základě konkursního řízení.

b ) Ke zvýšení hmotné zainteresovanosti pracovníků vědeckých a výzkumných ústavů na úspěšném řešení úkolů zavést v souvis

losti se systemisací novou úpravu odměňování za vynikající řešení problémů vysoké vědecké nebo hospodářské hodnoty. c ) Při přípravě vědeckého dorostu především dbát o výchovu

takových pracovníků, kteří se již osvědčili v praxi a prokázali předpoklady pro vědeckou práci. Mimořádnou pozornost věnovat výchově dorostu fysikálních a technických věd .

Položit mimořádný důraz na to, aby starší vědečtí pracovníci považovali za otázku vědecké cti výchovu vědeckého dorostu. Na vědecko -výzkumných pracovištích věnovat soustavnou po zornost zvyšování kvalifikace pracovníků. 4. Zlepšit materiální vybavení a zásobování vědecko - výzkumných ústavů a laboratoři

Většina našich vědecko - výzkumných pracovišť základního i aplikovaného výzkumu není dosud dostatečně vybavena po tech nické stránce, zejména přístroji . V důsledku toho v řadě oborů není stav našeho výzkumu na světové experimentálně technické úrovni.

Ministerstvo přesného strojírenství nevěnuje dostatečnou péči

výrobě přístrojů , takže je nutno dovážet z kapitalistické ciziny i přístroje, které lze hospodárně vyrábět u nás . Na druhé straně nezajišťuje ministerstvo zahraničního obchodu dovoz nezbytných speciálních přístrojů. V práci mnohých vědecko -výzkumných pracovišť se nedostateč

ně uplatňují zásady hospodárnosti, zejména v důsledku nízké úrovně experimentálních metod. Rozvoj výzkumu je dále brzděn řadou administrativně organi

sačnich nedostatků v práci ústavů. Mechanické přenášení někte rých finančních a administrativně správních předpisů platných pro průmyslové podniky na výzkumná pracoviště vede k byrokratis

mu a je brzdou vlastní vědecké práce. K odstranění těchto nedostatků je nezbytné :

a ) Trvale zlepšovat materiální vybavení a technickou základnu

výzkumných ústavů zajištěním potřebných přístrojů ve výrobě i dovozu . 229

b) Zjednodušit platné plánovací a finanční předpisy materiálně technického zásobování pro výzkumná pracoviště tak, aby odpoví daly charakteru vědecko-výzkumné práce. c) Pečovat o zvyšování hospodárnosti v práci vědecko- výzkum ných pracovišt.

5. Zlepšit zavá dění výsledků vědecko - výzkumné práce do praxe Výsledky vědecko - výzkumné práce jsou do praxe zaváděny lik navě a velmi často k realisací vůbec nedochází . Tím jsou promar

ňovány energie a úsilí výzkumníků a značné hmotné prostředky. Častou příčinou tohoto zjevu je nesprávná volba vědecko -vý zkumných themat, která nejsou stanovována se zřetelem k potře bám národního hospodářství, ekonomické výhodnosti a účelnosti. V některých případech nepředávají vědecko -výzkumná praco viště výsledky svých výzkumů v takové formě, aby mohly být ve výrobě realisovány bez velikých potíží. Další příčinou závad

v realisaci je, že výzkumná pracoviště nemají v mnoha případech možnost ověřit si laboratorní výsledky poloprovozně. K nápravě těchto nedostatků je nutno :

a ) Na všech ústavech vypracovávat ve spolupráci s resorty plá ny realisace vědecko - výzkumných prací. Rozšiřovat systém smluv niho zadávání realisace výsledků vědecko -výzkumných prací s ci lem co nejvíce ji urychlit.

b) Budovat u výzkumných pracovišť poloprovozní zařízení, kde to je vhodné a účelné.

.

c ) Výzkumné úkoly směřující k přímému uplatnění v praxi ře šit úplně a důsledně tak, aby získané podklady mohly sloužit k zdokonalování výrobních pochodů nebo k zavádění nových výrob. d ) Zpřísnit a zdokonalit systém oponentského řízení. 6. Rozšířit styky

vědecko - výzkumných pracovníků se zahraničím

Československá věda navázala velice úzký styk s vědou sovět

skou a vědou lidově demokratických zemí. Tento plodný styk a ze jména využívání poznatků a zkušeností sovětské vědy byl nesmír 230

ně důležitým činitelem v poválečném rozvoji naší vědy. Úkolem všech vědeckých pracovníků bude i nadále všestranně rozvíjet tuto spolupráci.

Pro správný a hospodárný rozvoj vědecko - výzkumné činnosti je nezbytné soustavně sledovat rozvoj světové vědy. Nedostatečný přehled o rozvoji světové vědy má za následek, že se pracuje často

na úkolech jinde již vyřešených, což vede k nehospodárnosti a plýtvání výzkumnou kapacitou. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje naší vědy je především všemožné prohlubování vzájemných styků a spolupráce s vědou sovětskou a vědou lidově demokratických zemí. Současně s tím je nutno široce rozvíjet styky s vědou ostatních zemí a využívat všech kladných výsledků světové vědy. 7. široce rozvinout vědecko - technickou informaci a propagaci

vědeckých poznatků

3

Dosavadní vědecký ruch neodpovídá velkým úkolům, jež v sou časném období výstavby stojí před vědou a výzkumem . Odborné styky mezi našimi vědeckými pracovníky a zejména styk mezi pra

covníky vědy a praxe nejsou dostatečné . Vědecké technické společnosti , které v současné době zahajují svou činnost, musí převzít odpovědnost za to, aby praxe byla v da leko větší míře kvalifikovaněji a rychleji seznamována s vymo ženostmi světové vědy a techniky, než tomu bylo dosud . Rovněž v publikační činnosti na úseku vědecké a odborné lite

ratury jsou značné závady, zejména pokud jde o odbornou úroveň vydávaných knižních děl . Za nejdůležitější úkoly je proto třeba považovat:

a) Intensivně a rychle rozvíjet práci vědeckých technických spo lečností tak, aby podchytily co nejširší okruh pracovníků vědy a praxe a staly se účinným nástrojem vědecko-technické infor mační činnosti, jakož i prostředkem k zapojení širokého okruhu veřejnosti do vědeckého ruchu .

b) Intensivně popularisovat nové vědecké poznatky v nejširších lidových vrstvách .

c) Zajištění vědeckých publikací širokého zájmu a trvalé vědec 231

ké hodnoty provést jednak zabezpečením potřebných fondů kva litního papíru, jednak účelným hospodařením s přiděleným fondem .

Podstatné urychlení vědecko -výzkumné práce bude mít velký význam pro úspěšné vyřešení úkolů socialistické výstavby. Socia listická věda, jejímuž rozvoji strana a vláda věnují mimořádnou

péči a poskytují nezbytné prostředky, je povolána zabezpečit theo retickou základnu pro nepřetržitý rozvoj techniky , zdokonalování á zhospodárňování výroby a zvyšování péče o pracující, vytvořit předpoklady pro revoluční zvraty v úrovni výrobních sil a produk tivity společenské práce. Ústřední výbor KSČ a vláda ČSR jsou přesvědčeny, že všichni příslušníci pracující inteligence, vědci a výzkumníci spolu s pra covníky praxe se semknou pod vedením Komunistické strany Čes koslovenska pod prapory marxismu - leninismu a dají všechny své síly, schopnosti a zkušenosti práci pro rozvoj a slávu naší vědy, pro blaho lidu, pro vítězství socialismu v naší vlasti.

232

K PRÁCI STRANY VE STROJÍRENSKÝCH ZÁVODECH V KRAJI PRAHA USNESENÍ Z 28. ÚNORA 1956

Velkolepé úspěchy sovětského lidu v budování komunismu a skvělé perspektivy vytyčené XX . sjezdem KSSS vyvolaly mezi pracujícími v celé naší zemi velký ohlas. Výsledky XX . sjezdu KSSS mobilisují k tvůrčímu rozmachu naši stranu a všechen pracující

lid při budování socialismu v naší vlasti. Projednávání výsledků XX. sjezdu KSSS v těsné spojitosti s úkoly naší socialistické vý

stavby pomůže zajistit splnění a překračování úkolů prvního roku druhé pětiletky. Na vyšší úroveň je třeba pozvednout stranickoorganisační a ideo logickou práci strany, podněcovat a dále rozvíjet politickou a pra covní aktivitu našich pracujících k plnění a překračování smělých úkolů druhé pětiletky, jejichž cílem je podstatně zvýšit životní

úroveň pracujícího lidu. To znamená bojovat za neustálé posilování ekonomické síly naší země s cílem dostihnout a předstihnout nej vyspělejší kapitalistické země ve výrobě na jednoho obyvatele.

V tomto směru má velký význam dobrá práce našeho strojírenství . Plán rozvoje národního hospodářství v prvním roce druhé pěti letky i nadále staví do popředí rozvoj strojírenství , které má v pěti letce značné úkoly. Naše strojírenství dosáhlo významných úspě chů , jak je dokumentovala výstava čs. strojírenství v Brně. Byla vyrobena řada strojů, zařízení a spotřebního zboží vysoké tech

nické úrovně a výrobků, které se u nás dříve nikdy nevyráběly, jako energovlaky, parní turbiny, turbogenerátory s vodíkovým chlaze ním o výkonu 50 MV, ssací bagry, vysoce výkonné obráběcí stroje, kuličková ložiska, trysková letadla, motocykly, televisory a po dobně.

Na těchto úspěších se podstatně podílejí strojírenské závody Pražského kraje. Pracuje v nich 28 procent všech zaměstnanců ve

strojírenství a jejich podíl na celkovém objemu strojírenského prů myslu v ČSR činí 29,5 procenta. Od roku 1954 zaznamenalo strojí renství v kraji značný rozmach. V roce 1955 index růstu výroby a 233

produktivity práce ve srovnání s rokem 1954 měl vzestupnou ten denci .

Určité úspěchy dosažené ve strojírenství v Pražském kraji jsou dokladem neutuchajícího úsilí a iniciativy pracujících v boji za splnění úkolů vytyčených stranou a vládou.

Na celé řadě závodů jsou to právě stranické organisace, které za vedení vyšších stranických orgánů mobilisují pracující k plnění hospodářského plánu . Je třeba vysoce ocenit obětavou práci funk

cionářů základních organisací. Na příklad stranická organisace v mechanickém cechu Automobilových závodů Klementa Gott walda rozvinula prostřednictvím komunistů v ROH k zajištění thesí strany a vlády o technickém rozvoji soutěž » Jak přemýšlíš o své práci ?«

542

ganisovaly pracující do boje za plnění nových úkolů socialistické výstavby.

Ústřední výbor KSČ vyzývá všechny stranické organisace, vše

chny komunisty , aby ještě bděleji střežili čistotu našeho revoluč ního učení marxismu -leninismu , zesílili ideologickou práci strany ve všech vrstvách pracujících ke splnění velkých úkolů budování socialismu v naší zemi .

Současně ukládá , aby závěry zasedání Ústředního výboru KSČ byly všestranně rozpracovány, aby se jejich uplatnění stalo významnou

součástí příprav XI. sjezdu Komunistické strany Československa v roce 1958.

K PROVEDENI PROVĚRKY HOSPODARNOSTI INVESTIČNI VYSTAVBY V ČSR USNESENI Z 25. ČERVNA 1957

Investiční výstavba zaujímá v rozvoji našeho národního hos podářství význačné místo a jsou na ni vynakládány značné pro středky. O to více se zde projevuje nutnost s vynaloženými pro

středky pečlivě hospodařit. Hledisko hospodárnosti nebylo vždy správně uplatňováno, investiční výstavba je stále drahá a tempo odevzdávání kapacit do provozu je pomalé. Vedle významných úspěchů , kterých bylo v investiční výstavbě

ČSR dosaženo, vyskytují se v její přípravě a realisaci značné nedo statky. Svědčí o tom již vybudovaná nebo dokončená výstavba, na příklad závodů na výrobu kyseliny sírové v Neratovicích , Chlebo

stroje v Bratislavě, Cementárny v Prachovicích a jiných. V těchto závodech jsou výrobní náklady vyšší než v našich starých závodech a zaostávají za výrobními náklady dosahovanými v předních závo dech zahraničních . Přes zlepšení plánování i projektové přípravy, zejména v úvod ních projektech , jsou i nadále předpokládány ke schválení a také

schvalovány nehospodárné investiční úkoly a nehospodárná pro jektová řešení.

Svědčí o tom úspory dosažené Státním výborem pro výstavbu při posuzování vybraných investičních úkolů a úvodních projektů, kte ré činí za dobu od 1. 1. 1956 do 30. 4. 1957 částku 5,7 miliardy Kčs. Jako příklady nehospodárných investičních úkolů a úvodních pro

jektů schválených s konečnou platností ministerstvy možno uvést investiční úkol na výstavbu závodu přesného strojírenství v Líšni (MPS), závodu na kameninu v Třemošné (MSV) a úvodních pro

jektů závodů pro výrobu dřevovláknitých a dřevotřískových desek ve Vrbně, Sušici, Jihlavě, lahvárny Ústí nad Labem a pod . Projevují

se tu často několikamilionové nadměrnosti , svědčící o nedostateč ném ekonomickém posouzení výstavby a o nedostatečném zkoumání rentabilnosti investic.

V realisaci výstavby se projevuje zvyšování cen stavebně mon 544

tážních prací, zvyšování vah i cen technologických zařízení a nedo statečné využívání. typisace. Lhůty výstavby se prodlužují, často z důvodu nedostatečného materiálového zajištění. Ve stavebních i strojních konstrukcích , v jejich montování i provádění není dů

sledně šetřeno materiálem . Také nedostatečná organisace prací a neuspokojivý pořádek na stavbách i nedostatečná kontrola umož ňují zcizování a plýtvání materiálem při realisaci investic. Aby se zvýšila hospodárnost investic, je třeba zlepšit úroveň její plánovací přípravy a zajistit hmotnou zainteresovanost všech účastníků výstavby na nejhospodárnějším řešení i realisaci staveb. V plánovací přípravě je třeba, aby obdobně jako v jiných hospo dářsky vyspělých zemích se vždy stanovily závazné progresivní

technickohospodářské ukazatele výstavby i budoucí výroby. Prověření celé řady investičních úkolů a úvodních projektů pro kázalo, že lze zlepšit plánovací přípravu a hospodárnost navrhova

ných řešení, odstranit nadměrnosti a snížit neúměrné a neúčelné rozpočtové náklady. Ministerstvo energetiky dosáhlo prověrkou již rozestavěných elektráren v Opatovicích, Komořanech , Novákách II, Poříčí a prověrkou dalších staveb celkové úspory rozpočtových ná kladů ve výši téměř půl miliardy Kčs. Obdobných výsledků bylo dosaženo i v jiných resortech, jako na příklad u Ústřední správy pro bytovou a občanskou výstavbu a Ústřední správy vodního hos podářství.

Za tohoto stavu je účelné provést prověření investiční výstavby v celostátním rozsahu u všech nadlimitních , podlimitních i země

dělských staveb podle navržených zásad s cílem dosáhnout maxi málních finančních a materiálových úspor, zejména materiálu úzko profilového, a trvalého zhospodárnění výstavby. K dosažení tohoto cíle plně podporovat a využívat širokou iniciativu pracujících, ze

jména komunistů , ve složkách investorských, v projektových ústa vech, v investiční bance, v dodavatelských závodech i na stavbách

a důkladnou politickou přípravou tuto iniciativu podnítit. I když tímto prověřením investiční výstavby nemohou být vyře

šeny všechny problémy a otázky souvisící se zvyšováním efektiv nosti a nejhospodárnějším řešením investiční výstavby, dosáhne se touto prověrkou kromě úspor a podstatného zhospodárnění již připravené výstavby a rozestavěných staveh také zvýšení kvality plánovaci a projektové přípravy, zlepšení metod práce, schvalo vacích míst investorů i projektantů a zvýší se zájem o pořádek a 35 Od X. do XI . sjezdu

515

šetření materiálem na stavbách . Odhalené nedostatky při prověrce umožní provést účinná opatření k jejich odstranění. Upevní se režim hospodárnosti a zvýší se odpovědnost všech složek za hospodárné řešení a provádění investic .

Při prověrkách v roce 1952 se vyskytovaly i některé nedostatky. Úspor bylo často dosahováno na úkor kvality a nepostihovaly co

největší možnosti úspor, kterých lze docílit zlepšenim koncepce řešení. Dále nutnost přepracování projektové a rozpočtové doku mentace, která narušovala plynulost plánovacích prací na projek tech, byla nepříznivě přijímána zejména projektanty, konstruk téry a dodavateli. Je proto třeba věnovat mimořádnou péči přípravě prověrky a plně využít zkušeností z prověrek již dříve prováděných

i z prověrek iniciativně prováděných v současné době některými ústředními orgány, zejména ministerstvem energetiky. Těžiště celé prověrky investiční výstavby bude v podnicích, na stavbách za spoluúčasti pracujících. Provádění prověrky bude vy

užito k rozvoji iniciativy všech pracujících, aby usnesení ÚV KSČ z února t. r. bylo zajišťováno iniciativněji i na úseku přípravy a pro vádění investiční výstavby. Důsledné projednávání a zajišťování zvýšené efektivnosti investiční výstavby bude dalším podnětem k prohloubení práva kontroly činnosti podniků stranickými organi sacemi i na tomto úseku. Finanční a materiálové úspory touto pro

věrkou dosažené mohou sloužit k zajištění některých důležitých investic, které se z důvodů materiálových nebo finančních nemohly ve druhé pětiletce uskutečnit.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa po projed nání zprávy o nehospodárném provádění investiční výstavby ČSR rozhodl, aby byla v celé Československé republice provedena pro věrka hospodárnosti investiční výstavby a k jejímu provedení schválil tyto zásady :

1. schvaluje se :

1. Očel prověrky V projektové a plánovací přípravě investiční výstavby došlo již k určitému zlepšení. Navrhované investiční úkoly a projektová zlepšení nových staveb i způsob provádění výstavby nesou však 546

stále znaky nehospodárnosti, takže je možno na tomto úseku do

sáhnout značných úspor. Je proto nutné zjednodušit a oprostit stavby od všech nadměrností a snížit tím celkovou rozpočtovou

cenu staveb, snížit podíl stavebně montážních prací při současném snižování nákladů na technologická zařízení. Dosáhnout vyšší efek tivnosti všech staveb i zemědělských při maximálním uplatnění

nové techniky a urychlení předávání nových kapacit do provozu . Tohoto cíle lze dosáhnout za nynějších organisačních vztahů a plat

né plánovací a finanční metodiky účelnou prověrkou investiční vý stavby . Kromě tohoto cíle je účelem prověrky získat konkretní zku šenosti, které budou podkladem pro navrhování, posuzování a schvalování příští výstavby v jednotlivých odvětvích. 2. Podmínky a zaměření prověrky

Prověrkou nesmí být narušena plánem stanovená celková kapa cita výroby, rozvoj příslušného odvětví a stanovený termín pro uvedení kapacity do provozu . U nesporných investic je nutno pro

věřit možnosti postupného uvádění dílčích kapacit do provozu. Uspory nesmějí nepříznivě ovlivnit kvalitu stavby , hospodárnost jejího provozu a údržby.

Prováděná prověrka musí být zaměřena k uplatnění nové tech niky, k vylučování postradatelných stavebních a strojních částí in vestic, snižování nákladů na stavební část investic, na volbu nejhospodárnějších , územních řešení s nejmenšími nároky na tech nické a občanské vybavení a zastavování zemědělské půdy . U vý

robních investic na snížení vlastních nákladů jak pořizovacích, tak vlastní výroby.

Prověřování nutno především zaměřit na přezkoumání :

ekonomické oprávněnosti a objemu investic a jejich jednotli vých částí,

hospodárnosti navrhovaných řešení a provozů a rentability budoucí výroby, zejména v porovnání s technickoekonomickými výsledky dosaženými u nás i v zahraničí,

pokrokovosti a hospodárnosti technologie výroby , přiměřené životnosti staveb, konstrukcí, technologických za řízení a na snížení jejich vah a cen, 547

nákladů na stavebně montážní práce s cílem jejich snížení,

spotřeby materiálu , obzvláště deficitního, s cílem snížení jeho spotřeby,

využití místních zdrojů s cílem vyloučit zbytečně dlouhé pře pravy, - důsledného uplatnění typisace,

nehospodárnosti vznikající z mechanického používání a výkladu platných předpisů a norem , lhůt s hlediska hospodárného provádění stavby, nehospodárnosti vznikající z nadměrné rozestavěnosti. 3. Způsob prověřování

Prověrka bude provedena ve dvou etapách. V I. etapě, která bude probíhat od července do října 1957, budou prověřeny všechny nadlimitní, podlimitní i zemědělské akce, které mají být zahájeny ještě letošního roku, a stavby rozestavěné, včetně úvodních pro jektů pro stavby, které budou zahájeny v roce 1958. Ve II . etapě, která bude probíhat od října t. r. do června 1958, budou prověřeny všechny stavby zbývající, které nebude pro jejich množství možno letošního roku prověřit .

Prověrku bude jednotně metodicky řídit Státní výbor pro vý stavbu , který za tím účelem vydá ve spolupráci se SOP prováděcí pokyny.

Pro prověření národohospodářské nutnosti a rozsahu nadlimit ních investic vytvoří prověřovací orgány, Státní výbor pro vý stavbu , SÚP a ministerstvo stavebnictví v součinnosti s ústředními

investory potřebné skupiny pracovníků . Obdobné skupiny pracov níků vytvořit po linii územních orgánů krajů, okresů za úzké sou činnosti stranických a odborových orgánů. Zajištění organisování a provedení prověrek je úkolem ústředních investorů, dodavatel

ských ministerstev, včetně ministerstva stavebnictví a krajských národních výborů. Je nezbytné, aby celé akce se zúčastnili vybraní pracovníci okres

ních národních výborů , orgánů generálního investora, projektových organisací, investorských i prováděcích podniků. Jejich znalost míst ních poměrů bude přinosem k úspěšnému provedení prověrky. Prověřovací orgány předloží výsledky prověrky s vyčíslenými úsporami , odsouhlasené hlavním inženýrem projektu, ústřednímu 548

investorovi ke schválení a provedení. Tímto opatřením se neruší odpovědnost generálního projektanta za projektované dílo. V plánu projektových prací zajistí ústřední investor potřebnou

kapacitu v rozsahu odpovídajícím nutným úpravám projektové do kumentace. Tato kapacita bude kryta z plánované reservy v pro

jektových ústavech z částek, které nebyly investory v projekto vých ústavech vyčerpány, a zvýšením produktivity práce a účelným využitím prémiového systému.

Úpravy, které si zhospodárnění investiční výstavby dosažené prověrkou vyžádá, budou provedeny v projektové a rozpočtové

dokumentaci nejjednodušším způsobem ve formě dodatků a úpra vou rozpočtu.

Změny vzniklé úpravou projektové a rozpočtové dokumentace nezakládají u dodavatelských organisací nárok na vícenáklady z ti tulu projektové a rozpočtové nepřipravenosti a na penalisaci inves tora za nesplnění smluvních závazků .

Ústřední investor je povinen uplatnit získané zkušenosti při dalším prověřování, projektování a schvalování investic. Investiční banka se zúčastní provádění prověrky a zajistí kon trolu realisace navržených úsporných opatření. Pro zajištění prověrky a jejího výsledku provede se řádná pří prava. Pomocí stranických a odborových organisaci zaktivisují se všichni pracovníci v investiční výstavbě, zejména u přímých investorů, projektových a dodavatelských organisací pro dosa žení maximálních úspor a trvalého zhospodárňování investiční výstavby. II . Ukládá

se :

1. ministru -předsedovi Státního výboru pro výstavbu : a ) po provedeném rozboru hlavních problémů investiční výstav by a jejich projednání na celostátním aktivu ve smyslu schvále ných zásad vypracovat ve spolupráci s ministrem - předsedou Stát ního úřadu plánovacího do 15. 7. 1957 pokyny pro provádění

prověrky hospodárnosti investiční výstavby. Tuto prověrku metodicky řídit tak, aby do 31. 10. 1957 mohly být vyčísleny finanční a materiálové úspory v nadlimitních a důle žitých krajských investicích a podat o tom zprávu vládě.

V pokynech přesněji vyjádřit úkoly I. a II. etapy prověrky s tím , 549

že v I. etapě budou prověřovány ty investice, které mohou přinést národnímu hospodářství největší efekt ; b) dále pokračovat v soustavném rozvíjení systematického pro věřování investiční výstavby ve všech složkách na investiční vý stavbě zúčastněných a po ukončení prověrky předložit vládě cel kové její zhodnocení se zprávou o dosažených výsledcích do 31. 7. 1958 .

2. předsedovi vlády zajistit podle schválených zásad a pokynů

provedení prověrky po linii ministerstev, ústředních úřadů a kraj ských národních výborů s tím , že

a ) v I. etapě provedou prověrku všech nadlimitních a důležitých krajských staveb již rozestavěných a úvodních projektů staveb, které budou zahájeny v příštím roce, a do 15. 10. 1957 předloží Státnímu výboru pro výstavbu vyčíslení materiálových a finančních úspor dosažených prověrkou ; b) ve II. etapě prověrky, kterou dokončí do 30. 6. 1958, prověří

všechny zbývající akce podlimitní, včetně zemědělské výstav by , a po vyhodnocení podají o tom zprávu Státnímu výboru pro výstavbu do 15. 7. 1958 ; 3. ministru stavebnictví předložit do 30. 7. 1957 sekretariátu ÚV.

KSČ plán organisačních opatření na odstranění nedostatků v hos podaření s materiálem na stavbách a ke zvýšent pořádku a zame zení krádeží stavebního materiálu.

550

O STAVU OCHRANY SOCIALISTICKÉHO VLASTNICTVÍ USNESENI Z 2. ČERVENCE 1957

I

Rozbor statistických dat za poslední léta o počtu osob stíhaných pro trestné činy rozkrádání a poškozování majetku v socialistic kém vlastnictví a o výši škod touto trestnou činností způsobených svědčí o tom, že ochrana socialistického vlastnictví je stále jed ním z nejvýznamnějších úkolů jak orgánů prokuratury, bezpeč nosti a justice, tak ostatních státních a hospodářských orgánů , jakož i jednotné odborové organisace. Plně to potvrzuje zjištění, že v roce 1956 připadlo jen na rozkrádání majetku v socialistic

kém vlastnictví 28,7 procenta z celkového počtu stíhaných osob. Právní předpisy o ochraně, evidenci a kontrole majetku v so cialistickém vlastnictví a o stíhání jeho rozkrádání a poškozováni dostatečně zajišťují ochranu tohoto majetku ve všech oblastech.

Určitým nedostatkem je, že jsou tyto předpisy značně rozptýleny. Bylo by vhodné je vydat ve sborníku právních předpisů , kde by

byly systematicky shrnuty . Příčiny neuspokojivého stavu ochrany socialistického vlastnic tví nespočívají tedy v nedostatku právních předpisů , ale přede vším v tom, že těchto předpisů není náležitě využíváno, že je na prosto nedostatečně rozvíjena preventivní masová politická vý chova občanů ke správnému poměru k socialistickému vlastnictví,

zejména že se této preventivní a výchovné činnosti neúčastní koordinovaně všechny složky. Nepodařilo se dosud vytvořit tako vou situaci na pracovištích , která by zajišťovala, aby rozkradači

byli morálně odsuzováni svými spolupracovníky i všemi občany. Zkušenost ukazuje, že početně převažují drobná rozkrádání na

pracovištích , že však nebezpečnější je rozkrádání nebo poškozo vání socialistického majetku velkého rozsahu, které často organi sovaně páchají bývalí soukromí podnikatelé; tyto formy rozkrádání

se těžko odhalují, protože spolupachatelé se vzájemně kryjí. 551

Jednou z hlavních příčin rozkrádání národního majetku jsou ne

dostatky a v některých podnicích dokonce i chaotický stav ve vedení evidence majetku v socialistickém vlastnictví . Nejsou pro váděny řádné přejímky materiálu , naprosto nedostatečně je zajiš

tována ostraha (zejména v průmyslu stavebním), vnitropodni kové kontrolní orgány se téměř nezabývají ochranou národního majetku a často nevyvozují důsledky ani z upozornění prokurá

torů a soudů . U vedoucích orgánů se často projevuje podceňování drobného rozkrádání. K tomu přispívá, že není náležitě rozlišena a odstupňována osobní odpovědnost jednotlivých vedoucích a ad ministrativních pracovníků , což svádí k obezličce.

Předpisy pro jednotlivé hospodářské úseky stanoví jako povin 1

nost vedoucích pracovníků v závodech i vnitropodnikových kontrol vytvářet předpoklady účinné ochrany svěřeného národního majet ku, zejména jeho zabezpečením proti zásahům třetích osob, řádnou údržbou a ochranou před přírodními vlivy a tak preventivně zabra

ňovat zmenšování národního majetku. Tyto orgány však nevěnuji těmto otázkám náležitou pozornost. Obyčejně se o takové otázky začínají zajímat, teprve když vznikne větší škoda a hledá se vinník

nebo osoba odpovídající za škodu. Podniky často i po pravomocném rozhodnutí soudu , v němž byla bezpečně zjištěna spoluvina pod niku, zdráhají se uplatnit hmotnou odpovědnost vůči zaměstnan

cům, kteří škodu spoluzavinili. Další příčinou rozkrádání, a to zejména rozkrádání ve značném

rozsahu a dlouho trvajícího, jsou nedostatky v kádrovém složení pracovníků , kteří mají bezprostředně na závodech dbát o ochranu socialistického vlastnictví , jako jsou materiáloví účetní, právní re

ferenti podniků , hospodáři , kontrolní orgány a někdy i orgány zá vodní stráže. Téměř při každém velkém nebo dlouho trvajícím roz krádání se zjišťuje, že na některém z těchto míst byl živel třídně cizí nebo nepřátelský , který se bud rozkrádání aktivně zúčastňoval,

nebo je benevolentně přehlížel a kryl a nečinil žádná opatření, která

by mu bránila . Výsledky některých procesů , zejména s pracovníky

Státní banky, a případy zpronevěr v peněžních a pojišťovacích ústa vech ukazují, že ani v orgánech, které mají kontrolovat hospoda ření podniků, není stav lepší. Řada procesů, v nichž nemohla být objektivně zjištěna výše škody způsobené rozkrádáním , ukázala, že ministerstva vnitřního obcho 552

du a potravinářského průmyslu a Ústřední svaz spotřebních druž stev musí znovu přezkoumat otázku výše t. zv. ztratného. Nutno hlavně bojovat proti názorům kontrolních orgánů, že ztratné, před stavuje vlastně množství zboží, s nímž může prodavač naložit, jak

chce. V důsledku toho je pak ztratného používáno ke krytí rozkrá dáni . Je nutno prosadit názor, že zboží , které se nevypaří, nevy schne, ani se nezaviněně nezkazí, je stále národním majetkem,

který je třeba vyúčtovat, a nikoliv účetnicky odepsat jako ztratné. Právě tak je nutno zabránit tomu, aby rozkrádání v obchodě bylo kryto různými odpisy za domněle znehodnocené zboží.

K rozkrádání dochází také proto, že finanční odbory národních výborů neuplatňují plně vyhlášku ministrů vnitra, financí, spra vedlnosti a generálního prokurátora o realisaci majetku konfisko vaného ve prospěch státu. Je stále ještě celá řada případů, kde sice

soud vyslovil propadnutí jmění, zejména u osob uprchlých do ci ziny, avšak není provedena faktická realisace tohoto rozhodnutí. V této souvislosti je třeba upozornit na t. zv. znalce , kteří prová

dějí odhad tohoto majetku někdy směšně nízkými cenami. To umož ňuje zaměstnancům Bazaru provádět rozsáhlé machinace tak, že

některý z nich třeba na fingované jméno koupí věc s příslušnou přirážkou a obratem ji Bazaru prodá za skutečnou hodnotu. Bylo

by třeba uvážit, zda by nebylo vhodné vytvořit znovu u krajských soudů sbor znalců z prověřených osob a nařídit, že je třeba k od

hadům zvát vždy jen tyto znalce, jde -li o národní majetek, který má být prodán soukromníkům . Aby byla důsledně uplatněna zásada , že se nikdo nesmí obohatit

na účet národního majetku , je nutno uložit organisacím spravu jícím národní majetek jako povinnost, aby se v každém zjištěném případě rozkrádání národního majetku, který je v jejich správě, připojovaly k trestnímu řízení a od prokurátorů požadovaly před běžné zajištění svých nároků. Trestní řád totiž nepřipouští , aby

prokurátor provedl tento úkon bez návrhu poškozeného. Důležitou otázkou je problém rozkrádání dřeva v lesích , zejména na Slovensku, kde tvoří plnou třetinu trestných činů rozkrádání. Tyto krádeže jsou umožňovány zvláště nedostatkem kontroly a evidence dřeva během manipulace , zvláště při převážení , a nedo

statečným střežením lesů. Zaměstnanci lesních správ tuto trestnou činnost často vědomě trpí, nebo dokonce ji za úplatky umožňují. 553

S tím souvisí i otázka stále se rozmáhajících černých staveb . V řadě případů bylo zjištěno, že materiál na tyto stavby pochází z rozkrádání.

Ministerstvo vnitra, generální prokuratura i ministerstvo spra vedlnosti vedly podřízené složky k důslednému boji proti rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví. Nepodařilo se však dosud plně zkoordinovat postup těchto složek tak, aby byla vytvořena atmosféra neodvratitelnosti trestu za rozkrádání a po škozování socialistického vlastnictví. Nebylo také vždy dbáno toho,

aby trestní řízení proti rozkradači bylo provedeno tak rychle, aby trest následoval vzápětí za činem. Soudy chybovaly při ukládání trestů v tom , že je dostatečně neindividualisovaly a že zejména náležitě nerozlišovaly mezi pachateli , kteří se rozkrádání dopustili po prvé, a těmi, kteří byli již pro rozkrádání trestáni, a dále že ukládaly mírné tresty deklasovaným živlům , překupníkům , pře chovavačům , spekulantům a pod . Závada byla i v tom, často soudy ukládaly těmto živlům krátkodobé nepodmíněné tresty, které neodpovídaly společenské nebezpečnosti jejich činu a nemohly splnit svůj účel. Nedostatečně byl také uplatňován trest zákazu činnosti, zejména u rozkradačů národního majetku v obchodě. Nepodařilo se dosud vytvořit takový stav, aby bylo zajištěno, že rozkradač nahradí způsobenou škodu a že žádné rozkrádání nepovede k obo

hacení. Byl - li odsouzenému ponechán majetkový prospěch z roz krádání a uložil -li se mu jen trest podmíněného odnětí svobody nebo nápravného opatření , nebylo to dostatečnou výstrahou pro ostatní.

Zatím nebylo téměř vůbec započato s prováděním zákona o dis ciplinárním stíhání drobného rozkrádání národního majetku, který se může při správném provádění stát důležitým činitelem při vy

tváření ovzduší proti rozkrádání na závodech . Vytvoření atmosféry morálního odsouzení rozkradačů je základním požadavkem k pod statnému snížení škod způsobených rozkrádáním a hlavním před

pokladem k znemožnění činnosti nepřátelských elementů organi sujících rozkrádání ve velkém. Odborová organisace, která se zú

častňuje projednávání případů drobného rozkrádání, by měla na svých schůzích pranýřovat tyto případy a tak prostřednictvím ko lektivu působit na morální cítění těch pracovníků, u nichž se ještě nevžil správný poměr k socialistickému vlastnictví. Správné rozvinutí činnosti komisí pro ochranu socialistického 554

vlastnictví pomůže jistě velmi v boji za zvýšenou ochranu socia listického vlastnictví, zejména na úseku prevence, kontroly a evidence.

Boj za ochranu socialistického vlastnictví nesmí zůstat jen bo jem orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů, nýbrž se na něm musí svými vlastními prostředky zúčastnit všichni činitelé i ma sové organisace. II

Za účelem odstranění uvedených nedostatků , k zajištění důsledné

ochrany majetku v socialistickém vlastnictví a energického stíhání jeho rozkrádání a poškozování přijal Ústřední výbor KSČ toto usnesení :

Ústřední výbor KSČ zjišťuje, že je třeba zesílit ochranu majetku v socialistickém vlastnictví a mnohem přísněji než dosud trestat

jeho rozkrádání a poškozování . V zájmu zajištění politického účin ku provedeného stíhání je třeba zrychlit vyšetřování a soudní ří zení. Současně je třeba dbát, aby způsobená škoda byla navrácena do fondu majetku v socialistickém vlastnictví. Nelze připustit, aby docházelo k neuváženým obnovám řízení v těch případech, kde bylo vysloveno propadnutí majetku. Také je třeba zabránit, aby pro spěch získaný z rozkrádání nebo poškozování majetku v socialis tickém vlastnictví byl převáděn na rodinné příslušníky.

Rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví se stává nebezpečným společenským zjevem , zejména v některých odvětvích našeho národního hospodářství. Jde o stavebnictví , spo

třební průmysl, státní a družstevní obchod a dopravu. Především v těchto odvětvích je třeba zesílit ochranu majetku v socialistic kém vlastnictví. To však není jen záležitostí trestní represe, nýbrž

i bdělé kádrové práce, důsledné podnikové kontroly a soustavné preventivně výchovné práce mezi zaměstnanci. Zvýšená úloha ná

leží odborovým organisacím , které by měly rozvinout kolem komisi na ochranu socialistického vlastnictví na závodech soustavnou po

litickovýchovnou práci a vytvořit takovou situaci , aby docházelo k morálnímu odsouzení každého rozkradače. V zájmu zesílené

ochrany majetku v socialistickém vlastnictví je třeba zajistit přísný postih třídních nepřátel , recidivistů, deklasovaných živlů, překup níků, přechovavačů a spekulantů. Tyto nepřátelské živly se vět 555

šinou rekrutují z řad » byvších lidí« . V současné době je třeba věno vat zvýšenou pozornost devisovým machinacím, účetním manipu lacím a rozkrádání mzdových fondů. Také v těchto případech je

třeba zpřísnit trestní postih. Výstražné tresty je třeba ukládat takovým osobám, které vytvářejí celé sítě rozkradačů, přechova vačů a překupníků. V zájmu výstrahy i politického účinku v ma

sách pracujících je třeba provádět veřejné procesy přímo v mís tech nebo na pracovištích , kde k rozkrádání dochází.

556

K VYŘIZOVANI DOPISU PRACUJICICH USNESENÍ Z 22. ČERVENCE 1957

Ústřednímu výboru , krajským a okresním výborům strany stále dochází velké množství dopisů pracujících, ve kterých si pisatelé stěžují na nejrůznější nedostatky denního života, týkající se vý roby, obchodu, otázek administrativy, práce hospodářských orgánů, národních výborů a pod. Jsou to dopisy dělníků, družstevníků a rolníků, pracující inteligence, stranických organisací , stranických a veřejných funkcionářů, příslušníků ozbrojených sil , členů strany i bezpartijních.

Vyřizování dopisů pracujících je význačnou součástí masové po litické prácestrany, jednou z forem živého každodenního styku orgánů strany s pracujícími. V dopisech pracujících je vyjádřena

důvěra našeho lidu ve stranu, uznání její vedoucí úlohy, snaha

o překonání nedostatků v naší cestě k socialismu. Dopisy pracu jících jsou formou kontroly zdola, upozorňují na nedodržování linie strany, na nesprávné metody práce stranických i státních orgánů.

Jsou jednou z forem podílení se širokých mas na správě celé země. Pečlivé vyřizování dopisů pracujících je proto významnou součástí stranické práce. Ústřední výbor KSČ již několikráte upozorňoval na význam do

pisů pracujících a na nutnost věnovat patřičnou péči jejich vyři zování .

Komise stranické kontroly provedla prověrku, jak zásady ustá novené Ústředním výborem KSČ pro práci s dopisy pracujícich jsou

plněny, a zjistila skutečnosti, které nejsou v souladu s těmito zá sadami. Dopisům pracujících se se strany odpovědných orgánů ne věnuje mnohdy taková péče, jaké si zaslouží. Závažnou věcí je také rostoucí množství dopisů, v nichž se poukazuje na to, že v sou vislosti s kritikou nedostatků jsou šikanováni a odstraňováni pod

nejrůznějšími záminkami z funkcí i ze zaměstnání komunisté, a to často i ti, kteří vstoupili do strany před rokem 1948. Podobně 557

se jedná i s bezpartijními, kteří usilují o to, aby nedostatky a je jich příčiny byly odstraněny. V souvislosti s tím nelze přehlédnout skutečnost, že z vedoucích a odpovědných mist a funkcí v závodech , úřadech, různých útva

rech jsou vytlačováni dělníci a na jejich místa přicházejí tak zvaní »odborníci« , nemající nic společného s dělnickou třídou a jejími cíli.

Orgány Ústředního výboru KSČ v poslední době projednávaly na základě stížností pracujících několik případů z různých úseků na šeho hospodářství. Zjistilo se přitom, že zde pracují na důležitých

místech lidé, kteří jsou našemu zřízení svým třídním původem cizí. Je třeba , aby si stranické orgány v krajích, okresech a místech,

i komunisté ve vedoucích funkcích v hospodářství a ve státním aparátě uvědomili , že za kádrovou politiku odpovídá strana, která vybírá a rozmisťuje kádry podle třídních, politických a odborných hledisek .

Jedním ze způsobů odstraňování kritisujících je jejich osočování, křivé obviňování a házení na ně špíny. Bez důkladného prošetření jsou zbavováni funkcí, odstraňováni z míst i propouštění ze za městnání. Ukáže -li se pak dalším šetřením , že nařčení, se nezakládá na pravdě, nepostará se nikdo o to, aby se postižený vrátil zpět na své místo. Nejsou také vyvozovány důsledky proti těm, kteří fa

lešná obvinění vznesli. Dochází i k takovým případům , že se do datečně hledají a konstruují důvody pro ospravedlnění nespráv ného rozhodnuti.

V podstatě jde o hrubé potlačování kritiky a sebekritiky, které

oprávněně roztrpčuje pracující a vyvolává nedůvěru ke státním , hospodářským i stranickým orgánům. Projevuje se také, že pracovníci okresních i krajských výborů

strany oprávněné stížnosti pracujících přešetřují administrativně. a byrokraticky. Je nemálo případů , že dopisy, ve kterých si pra

cující stěžují na postup hospodářských orgánů nebo národního vý boru, případně odhalují nedostatky v těchto orgánech , jsou po stupovány k vyřízení těm orgánům , na které si pisatel stěžuje. Často takové stížnosti vyřizují lidé, na které je v dopisech po ukazováno, a ti pak vedou kampaň a provádějí represálie proti stěžovatelům .

Tento nesprávný postoj k hlasům pracujících se též projevuje

v růstu počtu anonymních dopisů, které docházejí na krajské a okresní výbory strany. Bylo zjištěno, že převážná část anonymních 558

dopisů je pravdivá, a proto je nutno věnovat jim stejnou pozornost jako ostatním dopisům pracujících . Na Ústřední výbor se obrací s dopisy řada pracujících ze závodů,

vesnic i úřadů. Svědčí to o veliké důvěře, kterou Ústřední výbor KSČ mezi pracujícími má. Je pochopitelné, že část dopisů pracu jících je postupována krajským a okresním výborům k přešetření a vyřízení.

Vyřizování v krajích a okresech je však zdlouhavé a někdy i for mální. Dokonce se vyskytly i takové případy, kdy pracovníci stát ních , hospodářských i stranických orgánů šikanuji pisatele za to,

že se obrací k Ústřednímu výboru strany, že » nezachoval správný postup « .

Je třeba připomenout stanovy strany, kde se v části o povinno stech člena strany pravi:

»h ) oznamovat vedoucím stranických orgánů až do Ústředního výboru strany nedostatky v práci bez ohledu na osoby. Člen strany

nemá právo zatajovat neutěšený stav věcí, chovat se nevšímavě k nesprávnému jednání, jež poškozuje zájmy strany a státu. Ten, kdo brání členu strany plnit tuto povinnost, musí být přísně po trestán jako rušitel vůle strany.«

Každý člen strany má také možnost obracet se až k Ústřednímu výboru. Ve stanovách v části o právech člena strany je zakotveno : »e) obracet se s jakoukoliv otázkou a sdělením ke kterékoliv

stranické instanci, až k Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa .