Usnesení a dokumenty Ústředního výboru Komunistické strany Československa ÚV KSČ. Od celostátní konference KSČ 1960 do XII. sjezdu KSČ [II. svazek] [PDF]

Zitiervorschau

A

771,330

USNESENÍ A DOKUMENTI

ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

* OD CELOSTÁTNI KONFERENCE KSČ 1960

DO XII. SJEZDU KSČ U

PROPERTY

OF

The

Univusit of Midi ihurios 1817 ARTES

SCIENTIA

VERITAS

IN

२२२१ .45

Ko AH

1962 v . 2.

।

1 1

2

1

!

USNESENI A DOKUMENTY ÚV KSC

OD CELOSTÁTNÍ KONFERENCE KSC 1960 DO XII . SJEZDU KSC

1

1

1 1

Komunistická strava 1

Cencosloverstu.

ústřední výt

USNESENÍ A DOKUMENTY ÚV KSČ OD CELOSTÁTNÍ KONFERENCE KSC 1960 DO XII . SJEZDU. KSC

II . SVAZEK

1962 NAKLADATELSTVÍ POLITICKÉ LITERATURY

‫آل‬ ‫در گروه‬ ‫نا‬

‫'‬ ‫‪2.‬‬ ‫‪2‬‬

1050-359443 PLENÁRNI ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝ BORU KOMUNISTICKE STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANÉ VE DNECH 15. - 17. LISTOPADU 1961

ZPRAVA Z XXII . SJEZDU KSSS A ZÁVĚRY PRO

PRÁCI

STRANY

Z REFERÁTU SOUDRUHA A. NOVOTNÉHO

Soudruzi a soudružky , budu hovořit o jednání historického XXII. sjezdu Komunistic

ké strany Sovětského svazu a závěrech, které z jeho jednání vyplývají pro práci naší strany .

Chtěl bych zároveň nejen informovat ústřední výbor o někte rých závažných otázkách života naší země, ale i předložit k po souzení členům ústředního výboru některé náměty z jednání po

litického byra. Je samozřejmé a také ze závěrů XXII . sjezdu Ko munistické strany Sovětského svazu to jasně vyplývá , že pro nás je v současné době hlavní věcí zajistit rozvoj národního hospo

dářství v naší zemi , přičemž bezprostředním úkolem je zabezpe čit národohospodářský plán na rok 1962. Proto se v závěrech soustředím na tento bezprostřední úkol a z něho vyplývající pro blémy , které pokládám za velmi vážné a jejichž vyřešení je dů

ležité pro další rozvoj naší socialistické společnosti a pro pří pravu přechodu ke společnosti komunistické.

Historický význam XXII. sjezdu Veliký význam XXII . sjezdu KSSS , který je v historii Komu nistické strany Sovětského svazu jedním z nejzávažnějších , vi díme především v tom, že přijímá důležitý politický dokument, skutečnou »Chartu nové společnosti « - program výstavby ko munismu ve Svazu sovětských socialistických republik. Tento program vychází nejen ze zkušeností Komunistické strany Sovět ského svazu a sovětského lidu z výstavby socialismu. Jsou v něm nashromážděny také zkušenosti komunistických stran a lidu so 5

cialistických zemí, jsou zde i bohaté zkušenosti z činnosti komu nistických stran, které pracují v podmínkách kapitalismu. Pro gram Komunistické strany Sovětského svazu hodnotí současnou

etapu rozvoje celé lidské společnosti a veliké změny, kterými lidstvo prochází v boji za nový řád, ohromné přeměny, které ve

světě přivodil boj proti kolonialismu a imperialismu, boj potla čených národů i všech pokrokových lidí za svobodu. Proto se tímto programem bude řídit nejen Komunistická stra na Sovětského svazu a lid Sovětského svazu při výstavbě komu

nistické společnosti. Je to významný dokument mezinárodního charakteru, nebot naznačuje cestu komunistickým stranám a li du socialistických zemí v dalším budování socialismu a v přípra vě přechodu ke komunistické společnosti, a zároveň také uka zuje veliké perspektivy pro všechno lidstvo, ukazuje všem ná rodům , jak přejít na cestu pokroku, svobody a socialismu. Za druhé je význam XXII. sjezdu Komunistické strany Sovět

ského svazu v tom, že odsoudil všechno to, co odporuje správ nému leninskému chápání zásad i praxe komunismu jak v So větském svazu, tak i v jiných zemích. Potvrdil v plném rozsahu správnost jednání a usnesení XX. sjezdu Komunistické strany So větského svazu, který otevřel cestu k plnému uplatnění lenin ských norem v životě každé komunistické a dělnické revoluční strany.

Za třetí pak XXII. sjezd dokumentoval ohromný rozmach ko munistického světového hnutí, velikou sílu a přitažlivost komu nistických myšlenek pro všechno lidstvo. Ukázal jak velikou po litickou, ekonomickou a kulturní sílu a rozmach Sovětského svazu, tak i veliký rozmach a přednosti celé socialistické sousta vy a přesvědčivé perspektivy jistého vítězství socialismu nad kapitalismem . Vycházeje z velkých mírových cílů Sovětského

svazu a lidově demokratických zemí, sjezd zároveň jasně potvr dil přání tábora socialismu jít cestou míru, mírového soužití, spolupráce mezi národy, cestou zabránění válkám, To jsou hlavní rysy, kterými se vyznačoval sjezd, které určo

valy celé jeho jednání a které budou mít veliký vliv na další rozvoj Sovětského svazu , rozvoj a upevnění mezinárodního ko munistického hnutí i jednoty socialistických zemí, na zabezpe čení míru ve světě.

Proto bude XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského sva 6

zu navždy zapsán v historii lidstva jakožto vítězný sjezd tvůrčí ho leninismu, sjezd prvního programu komunistické výstavby, jakožto sjezd, který ukázal lidstvu konkrétní cestu ke komu nismu a k trvalému míru .

První na světě, věrna svému avantgardnímu poslání, rozpra covala Komunistická strana Sovětského svazu učení Marxe, En gelse a Lenina v konkrétní plán vybudování komunistické spo lečnosti a učinila jej věcí každodenní praxe miliónů sovětských

lidí. Je obrovskou zásluhou Komunistické strany Sovětského sva zu a jejího leninského ústředního výboru i houževnaté iniciati vy a práce soudruha Chruščova, že na základě bohatých zkuše

ností sovětských komunistů i zkušeností ostatních bratrských stran, na základě smělého a tvořivého rozvoje marxismu- leni nismu důsledně přeměňuje vědeckou teorii komunismu v reálnou

skutečnost. Tato dějinná iniciativa Komunistické strany Sovět ského svazu je dalším rozvinutím leninského nástupu započaté ho XX. sjezdem a potvrzujícího úlohu Komunistické strany So větského svazu jako osvědčeného a uznávaného předvoje světo vého komunistického hnutí. Obrovský mezinárodní význam XXII. sjezdu nejnázorněji uka . zuje ta skutečnost, že sjezdu se zúčastnili představitelé 80 ko munistických a dělnických stran - a spolu s nimi i zástupci ně kterých národních stran nově osvobozených afrických zemí. My všichni a spolu s námi milióny komunistů a pokrokových lidí jsme byli přímými účastníky velikých okamžiků, kdy strhující ideje a grandiózní plány výstavby komunismu se přeměňovaly

v generální linii Leninovy strany, v.linii, která bude náplní živo ta sovětského lidu a všech jeho činů v nejbližším dvacetiletí. Setkávali jsme se nejen s delegáty sjezdu , ale i s pracujícími na závodech, a i zde jsme si potvrdili, že sovětští lidé již nyní iniciativně uvažují o tom, co již dnes musí udělat pro uskutečně ní velkého díla komunismu. Všichni hovořili s hrdostí o dosaže ných velkých úspěších i velkých cílech své země, které budou uskutečňovat. Tak hovořili delegáti na sjezdu , takové je předse vzetí dělníků metalurgického kombinátu v Tule, pracujících mos kevského závodu Dynamo , s nimiž jsme hovořili o úkolech ko munistické výstavby. Nikterak nenadsazujeme, když leknerra, že program, který vytyčil XXII . sjezd Komunistické strany Sovět 7

ského svazu, září dnes před očima sovětských lidí jako jasný maják.

Jednání XXII. sjezdu, referáty soudruha Chruščova, přijatý program a stanovy strany daleko přesahují svým významem hra nice Sovětského svazu . Všechny tyto dokumenty jsou dokladem

převahy komunismu nad kapitalismem, jsou to dokumenty mí ru a lidskosti, v nichž je obrovská revoluční přitažlivá síla , zís kávající pro věc komunismu nové a nové stoupence. Jsou svě dectvím obrovských vítězství socialismu, k nimž ve světě za po

slední dobu došlo. Dnes Sovětský svaz a po jeho boku socialis tické země tvoří mohutnou světovou socialistickou soustavu , kte

rá nezadržitelně sílí a je mocnou záštitou mezinárodního komu nistického hnutí a všech pokrokových sil světa. To je fakt svě todějného dosahu, který umožňuje všem komunistům, aby nově, tvůrčím způsobem pohlédli na mnoho základních otázek svého boje, zejména na problémy definitivního odstranění válek ze života lidí a nové cesty uskutečnění socialistické revoluce.

Na cestu ke komunismu se dříve či později vydají i ostatní národy světa . To je objektivní zákonitost. A tak jako my už dnes

oceňujeme obrovskou pomoc Komunistické strany Sovětského svazu, tak ji v budoucnu ocení další národy. Závěry XXII . sjezdu o mezinárodní socialistické spolupráci , o pokrokovém rozvoji no

vě osvobozených národů, právě tak jako poučky o otázkách vál ky a míru i současné situaci ve světě, o všelidovém státu, o ma teriálně technické základně komunismu, o rozvoji socialistic kého vlastnictví v komunistické vlastnictví, o přeměně socialis tických společenských vztahů ve vztahy komunistické, o smě

rech výchovy komunistického člověka

to všechno se stává ži

vou učebnicí mezinárodního revolučního dělnického hnutí, ale

i učebnicí pro mnohé národy, které nastupují cestu svobody,

Tím však není ještě vyčerpán přínos XXII . sjezdu pro celé na še hnutí. Jasně vyjádřený souhlas komunistických stran pří tomných na sjezdu se závěry Komunistické strany Sovětského svazu ve vnitřní i mezinárodní politice , v otázkách úlohy a vý. stavby strany , naprostý souhlas se zásadovým bojem proti kultu

osobnosti z leninských pozic, proti revizionismu a dogmatismu vytváří všechny předpoklady pro další upevnění akční jednoty mezinárodního komunistického hnutí, pro vypracování účinné 8

strategie a taktiky všech bratrskych stran v boji za nová vítěz ství socialismu a komunismu ve světě. Soudruzi,

chtěl bych nejprve ukázat, jak skvělým potvrzením nového poměru sil ve světě se stal XXII. sjezd Komunistické strany So větského svazu, jak názorně prokázal nezadržitelně rostoucí síly

socialismu a pokroku a jaké závažné podněty přinesl pro další náš úspěšný postup ve světě. Dnes si již uvědomuje celý svět, že XXII. sjezd účinně rozvi nul a uvolnil všechny zdroje a hybné síly, které podmiňují další přesun sil ve prospěch věci míru a komunismu. Veškerá sjezdo vá jednání ovládal duch akční rozhodnosti, která nejen vyty čuje smělé cíle v našem boji, ale současně sjednocuje hnutí všech

pokrokových sil k činorodému úsilí za jejich vítězné probojo vání.

Pevným východiskem mírové iniciativy Svazu sovětských so cialistických republik a ostatních zemí socialistického tábora

jsou pronikavé změny v mezinárodním postavení socialismu v období mezi XX. a XXII . sjezdem Komunistické strany Sovět

ského svazu. Vyjadřují novou situaci při řešení otázek míru a války , která vyplývá z postupné přeměny světové socialistické soustavy v rozhodujícího aktivního činitele celého světového vý.

voje. Jeho neustálý postup vpřed stále více určují a budou určo vat zákonitosti , které vyplývají z prohlubující se převahy socia lismu nad kapitalismem.

V roce 1919 zahrnoval svět socialismu pouze 16 % plochy naší planety a necelých 8 % obyvatelstva , kdežto v roce 1961 rozpro stírá se již na více než čtvrtině jejího území a soustřeďuje více než třetinu obyvatelstva . Úměrně tomu se zmenšil rozsah impe

rialistického panství, jehož zúžení pronikavě urychluje defini tivní rozpad koloniální soustavy imperialismu.

V roce 1919 se několik imperialistických metropolí se svými koloniálními říšemi ještě podílelo téměř polovinou na světovém území i na počtu obyvatel světa. Imperialismus v roce 1961 pří. mo ovládá již jen sedminu území a necelých 18 % obyvatel ze.

měkoule. Strhující proces osvobození koloniálních zemí, zapo čatý po Velké říjnové socialistické revoluci a vrcholící v po

sledních pěti letech, zasáhl přes polovinu zemského povrchu a 9

přinesl národní nezávislost více než 40 procentům jejího obyva telstva .

Do víru protiimperialistického boje se po Asii a Africe nyní zapojila i Latinská Amerika. Příklad Kuby dokázal reálnou mož nost vítězného postupu demokratické a socialistické revoluce

přímo před dveřmi Spojených států. Kubánská revoluce působí na americkém kontinentě jako pochodeň nezadržitelného ná rodně osvobozeneckého a revolučního demokratického procesu . Není divu , že se severoamerický imperialismus všemožně sna ži udusit a zvrátit tuto revoluci za pomoci najatých pochopů a

různých svých loutek, za pomoci hospodářské blokády a finan cováním akcí, jejichž cílem je připravit novou zločinnou inter

venci proti Kubě. Poznal však již hrdinné odhodlání kubánského lidu bránit svou svobodu. Poznal, že kubánská svoboda není jen záležitostí kubánského lidu, ale také záležitostí lidu zemí La tinské Ameriky, pokrokového lidu světa a že má plnou podporu

zemí socialistického tábora. Kubánská revoluce je součástí vítěz ného postupu osvobozeneckého hnutí národů a jejich boje proti imperialismu a kolonialismu.

Pro další perspektivy světového vývoje má -- a XXII. sjezd to znovu zdůraznil - základní význam probíhající ekonomická sou těž mezi socialismem a kapitalismem. V posledním období vstu.

puje tento mírový zápas v mezinárodním měřítku do nové, kva litativně vyšší etapy. Přednosti socialismu se dále výrazně uplat ňují v tempech ekonomického rozvoje. Objem průmyslové vý roby se zvýšil za období 1937-1960 v socialistických zemích 6,8krát, kdežto v kapitalistických státech pouze asi 2,4krát. Roz voj výroby zemí socialistického tábora určuje dnes vlastně tem po rozvoje veškeré světové výroby. Od roku 1954 dochází k přelomu v hospodářské soutěži mezi SSSR a USA, neboť přírůstky sovětské výroby jsou v rozhodují,

cích odvětvích průmyslu nejen relativně, ale také absolutně vyš ší než přírůstky americké. To se týká také ukazatelů výroby na hlavu a průměrného růstu investic. Výroba na hlavu rostla za posledních pět let v Sovětském svazu každoročně o 8,4 % , kdež. to v USA jen o 0,8 % . V ročním přírůstku investic je situace pro USA ještě nepříznivější, neboť Spojené státy zde prakticky nedo sáhly žádného vzestupu, zatímco investice v . Sovětském svazu každoročně rostly o 12 % . To umožnilo, že celkový objem výroby 10

v SSSR se zvyšuje více než pětkrát rychleji než ve Spojených státech .

Tyto údaje už není možné zlehčovat nebo odbývat dávno ne

udržitelnými tvrzeními, že vycházejí z nedostatečné průmyslové

vyspělosti Sovětského svazu . Pravý opak je dnes pravdou . Jak ukázal soudruh Chruščov, Sovětský svaz vyrábí už letos více než takové průmyslově rozvinuté země jako Velká Británie, Francie,

Itálie, Kanada, Japonsko, Belgie a Holandsko dohromady, ačko liv má o 10 miliónů obyvatel méně než tyto země. Kdyby kdoko

liv v kapitalistickém světě předpovídal něco podobného před 40 lety , byl by považován za šílence. Dnes je to nejen nezvratná

skutečnost, ale spolehlivý odrazový můstek k vysokému předsti žení Spojených států a celého kapitalistického světa v nejbliž ším dvacetiletí .

Není zapotřebí opakovat podrobné údaje z dokumentů XXII. sjezdu o úkolech, cílech a cestách, jimiž se tento náskok probo juje a uskuteční. Stačí jen připomenout, že do roku 1970 budou Spojené státy americké dostiženy Sovětským svazem v absolut ním objemu průmyslové výroby, ve výrobě na hlavu i v úrovni národního důchodu a že v zemědělské výrobě na hlavu budou

Spojené státy dokonce předstiženy jedenapůlkrát. A jaký bude náskok Sovětského svazu v rozvoji výchovy a kultury, ve vědě i technice a životní úrovni, to je si možno již dnes představit v souvislosti s ohromným ekonomickým rozvojem . Pro tuto jas nou perspektivu otevřel XXII . sjezd Komunistické strany Sovět

ského svazu vítěznou cestu, která je společná všem zemím so cialistického tábora a dává mocné podněty pro další vzestup všech sil pokroku, svobody a socialismu ve světě.

Zmínil jsem se již o tom, že v období mezi XX. a XXII . sjez dem vstoupil do vrcholné fáze definitivní rozpad světového ko loniálního systému. Tento vývoj urychlovala leninská politika Sovětského svazu a socialistických zemí, která v duchu závěrů XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu vysoce oceňu

je pokrokovou protimperialistickou úlohu nově osvobozených ze mi v současném mezinárodním dění. Vztahy vzájemné důvěry,

nezištné spolupráce a podpory, které se rozvinuly mezi těmito zeměmi a socialistickými státy , položily základ k vytvoření svaz ku politického přátelství v úsilí o odstranění všech forem staré ho i nového kolonialismu a za uhájení světového míru. Po boku 11

Sovětského svazu přispívá i naše republika na základě naprosté rovnoprávnosti významnou měrou k definitivnímu politickému a hospodářskému osvobození národů z koloniální závislosti . Po máháme materiálně, svými zkušenostmi i příkladem. Nové osvobozené země působí dnes v mezinárodní politice ja ko vlivný a důležitý činitel , který odmítá pasívní neutralitu a roz

hodně vystupuje proti válce, za mírovou spolupráci národů . Me zinárodní vztahy nelze proto v současné době zúžit jen na zápo lení mezi socialistickým a imperialistickým táborem . Jejich no vou kvalitou je podstatné rozšíření fronty boje proti imperialis

mu o africké, asijské a latinskoamerické země, které aktivne podporují pozici socialistického tábora v řadě principiálních otá zek současné mezinárodní politiky. Zároveň XXII . sjezd právem zdůraznil, že osvobozené země mají možnost přesvědčit se na mnoha příkladech, že jít kapitalistic kou cestou znamená zvolit si těžkou cestu plnou utrpení, cestu,

která si vyžaduje práce několika generací , aby se zmenšil roz díl v úrovni nových nezávislých států a koloniálních velmocí . A příklady ukazují, že socialismus je s to změnit za života jed

né generace zaostalou zemi v průmyslovou, navždy odstranit krutou sociální nerovnost vyplývající z vykořisťování člověka člověkem a podstatně zvýšit životní a kulturní úroveň všech pra cujících. Kapitalismus nic takového přinést nemůže. V jakou budoucnost věří samy osvobozené národy, ukazuje účast zástupců národních a demokratických stran Ghany, Guine

je a Mali na XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského sva zu. Jejich přítomnost i vystoupení jsou významným krokem na cestě k uskutečňování idejí skutečné demokracie a pokroku v zemích , které stojí stále naléhavěji před volbou : bud socia lismus, nebo kapitalismus.

Nové kolo porážek imperialismu –

jak ukazuje XXII . sjezd

a nový program Komunistické strany Sovětského svazu zraje v samém jeho lůně v pronikavém prohloubení všech rozporů imperialismu, k němuž dochází v současné třetí etapě všeobecné krize kapitalismu.

Výrazné změny se odehrávají také uvnitř jednotlivých kapita listických zemí v souvislosti s procesem přeměny monopolis

tického kapitálu ve státně monopolistický , který vyostřuje do 12

krajnosti rozpory mezi hrstkou monopolů a zájmy všech ostat ních vrstev obyvatelstva. Důsledkem tohoto vývoje je rostoucí tlak monopolistické re akce, který zpětně vyvolává rozhořčený a stupňující se zápas dělnické třídy za ekonomické i politické požadavky , v jehož prů běhu se kolem dělnické třídy formuje široká protimonopolistic

ká fronta. Přesvědčivým důkazem vnitřního napětí v kapitalistic kém světě je vzestup stávkového hnutí a jeho prohlubující se

politický charakter. Jen v roce 1960 stávkovalo v kapitalistic kých zemích 53 miliónů lidí, z nichž více než 70 procent stávko valo zároveň za demokratické požadavky a vedlo intenzívní po litický boj .

Leninská zahraniční politika důsledný boj za mír

Celkový vzestup politické aktivity nejširších mas se co nej úžeji prolíná s bojem na obranu míru a odvrácení atomové vál ky, na kterou stále spekulují agresívní síly imperialismu . Jejich zločinný program , vyložený s cynickou otevřeností v různých prohlášeních reakčních předáků a generálů, že si raději zvolí

atomovou smrt, než by připustili další postup komunismu, ne zůstává pochopitelně bez odpovědi. Burcuje k důslednému boji proti imperialismu, v němž národy poznávají otřesnou pravdu, že imperialističtí maniaci jsou smrtelným nebezpečím pro všech no lidstvo, jemuž chtějí způsobit nedozírné ztráty a utrpení

v atomovém konfliktu. Nesmírnou posilou v boji národů za zne možnění těchto zrůdných plánů je vědomí, že možnosti a pro středky ke zkrocení dobrodružných sil jsou v současné době ne srovnatelně větší než jejich schopnost rozpoutat válečný požár. XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu potvrdil znovu se vší rozhodností správnost již prověřených tezí o reálné možnosti odvrátit novou světovou válku a potvrdil znovu tezi o možnosti vyloučit novou světovou válku, které rozpracoval XX.

a XXI. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. XXII . sjezd ani v nejmenším nepřipustil, že by nebezpečí války minulo , ale naopak zdůraznil, že bude existovat dotud, dokud existuje impe rialismus. V řadě vystoupení bylo na XXII. sjezdu zdůvodněno,

· že přeměna ve státně monopolistický kapitalismus výrazně pro 13

hlubuje reakční podstatu i agresívní rysy imperialismu.

To

ukládá zachovávat neustálou bdělost a nepřipustit sebemenší

podceňování protimírových úkladů imperialistických sil. Avšak právem bylo v hlavním referátě i v závěrečném slovų soudruha

Chruščova znovu zdůrazněno , že růst agresívní výbojnosti naráží na převahu socialistického tábora a mírumilovných sil, které dis ponují mocnými prostředky k zmaření a znemožnění války . Zde je Achillova pata současné imperialistické politiky . Zde je i nejpevnější záruka míru a odtud také čerpá svou nezdolnou sílu

ofenzívní leninská politika mírového soužití, která dosáhla na XXII . sjezdu i v programu Komunistické strany Sovětského svazu nového významného rozvinutí a nového vítězství. V této souvislosti bych se rád zmínil o tom, jak velký význam

má správné a odpovědné chápání vzájemného vztahu mezi upev . nováním obranyschopnosti socialistického tábora a dalším rozví jením mírové iniciativy socialismu. Obě tyto stránky nejsou v žád

ném rozporu, ale vzájemně se doplňují a podmiňují, a proto úsili socialistického tábora i v budoucnu se musí rozvíjet oběma směry zároveň.

Průkazná vojenská převaha socialistického tábora působí jako trvalý činitel, který varuje agresívní síly a brzdí je před rozpou táním válečného konfliktu. Rostoucí obranné zdroje bezpečnosti

Sovětského svazu a socialistického tábora, opřené o nejmoderněj ší raketovou techniku, jsou velmi účinnou zbraní v boji proti válce

a vyvolávají oprávněný strach v táboře válečných podněcovatelů. Nedávno skončené zkoušky s atomovými zbraněmi v Sovětském svazu připomněly každému útočníku obrannou sílu Sovětského

svazu, sílu, která by dopadla na jeho hlavu, kdyby se odvážil na padnout socialistický tábor.

Sovětský svaz byl nucen provést tyto zkoušky v důsledku agre sívní a provokační politiky Imperialistických mocností, zejména v souvislosti s německou otázkou. Ani na okamžik však nepřestal zdůrazňovat svou vůli uzavřít bez odkladu dohodu o všeobecném a úplném odzbrojení, jak to znovu prohlásil soudruh Chruščov dne 7. listopadu 1961 .

Spojené státy americké , které si dnes chtějí hrát na mírotvorce, snaží se rozpoutat protisovětskou hysterii. Především ony by si

měly uvědomit , že jsou původci a podnecovateli válečné hysterie a že ony první začaly horečně připravovat vlastní atomové pokusy . 14

Domnívám se, že dnes už minul čas k takové falešné hře a že je nanejvýš na čase, aby americké vládnoucí kruhy zaujaly jasné a jednoznačné stanovisko k sovětským odzbrojovacím návrhům, kte ré znamenají trvalý mír a bezpečnost lidstva.

Každý rok míru upevňuje sílu a převahu socialistického tábora. Tím spíše musí být útočné záměry imperialistické politiky výzvou pro všechny socialistické země, aby směle, pružně a ofenzívně uplatňovaly linii mírového soužití a důsledně prosazovaly opatření

ke zmírnění mezinárodního napětí. Aktivní politika mírového sou žití předchází nebezpečí válečného konfliktu, maří v samém zá

rodku agresívní linii imperialistické politiky a normalizuje na zá kladě mírové spolupráce mezinárodní situaci. Takové jsou základní rysy leninské zahraniční politiky, kterou zejména od XX. sjezdu důsledně provádí Komunistická strana So větského svazu a na jejichž úspěších má velikou zásluhu soudruh Chruščov. Této politice se dostalo na XXII. sjezdu naprosté pod pory od všech bratrských stran, které stojí na pozicích tvůrčího leninismu.

K našemu podílu na odpovědnosti za prosazování mírové poll tiky socialistického tábora se jménem celé naší strany a všech pra cujících socialistického Československa bezvýhradně přihlásila ve svém vystoupení i naše delegace na XXII . sjezdu. Komunistické strany Sovětského svazu. Ceskoslovenské socialistické republiky se zvlášť bezprostředně dotýká nebezpečí západoněmeckého imperialismu a revanšismu, který byl na sjezdu právem označován jako strůjce nové války,

nové agrese. Všechny zkušenosti z minulosti plně ospravedlňují náš životní zájem na uzavření mírové smlouvy s Německem a na tomto základě urovnání nenormální situace v západním Berlíně. Bezpečnost celého socialistického tábora a věc míru v Evropě vů bec vyžadují, aby podepsání mírové smlouvy se stalo skutkem co nejdříve. Tím by se uzavřely, jak řekl soudruh Chruščov, na zámek hranice socialistických zemí, po nichž vztahují ruce západoně mečtí revanšisté. Usill o vyřešení německé otázky a problému zá padního Berlína je společnou záležitostí celého socialistického tábora , každé socialistické zemi připadá odpovědná úloha při

uskutečňování mírových návrhů Sovětského svazu v německé otázce. 15

Naše stanovisko jsme podrobně vyložili v řadě dokumentů, v nichž jsme na základě našich zkušeností s útočností němec kého imperialismu prokázali nezbytnost uzavření mírové smlouvy

a nepřípustnost ustupování západoněmeckému revanšismu, který je hlavní silou reakce a agrese v Evropě. Nezůstali jsme dlužni

odpověď ani na provokační opatření západních mocností, jimiž zlobně reagovaly na úmysl socialistického tábora podepsat míro vou smlouvu s Německem. Připravili jsme se hospodářsky, aby nás nepřekvapila případná odvetná hospodářská opatření imperia

listů za náš rozhodný postoj v německé otázce. Učinili jsme rovněž účinné kroky k dalšímu zvýšení naší ekonomické podpory Němec

ké demokratické republiky, proti níž se soustřeďuje zuřivý nápor západoněmeckých revanšistů. V plné shodě se Sovětským svazem a ostatními zeměmi Varšavské smlouvy jsme podnikli rozhodná

opatření k posílení obranyschopnosti naší země. Naše armáda byla uvedena do náležité bojové pohotovosti, aby mohla rázně čelit jakékoliv provokaci imperialistů. Můžeme s uspokojením říci , že

tato opatření se setkala u našeho lidu s opravdovou politickou pod porou, což se účinně projevovalo ve velmi početných závazcích splnit všechny úkoly za pracovníky povolané k vojenské službě. Za tyto projevy správného chápání úkolů patří našim pracujícím vysoké uznání.

Rozhodný a cílevědomý postup Sovětského svazu a ostatních so cialistických zemí přinesl své nesporné výsledky . Zapůsobil jako

sprcha na rozpálené hlavy militaristických dobrodruhů a posílil v politických kruzích Západu realističtější tendence k vzájemným rozhovorům, k nimž otevřeně vyzývaly všechny návrhy Sovětské ho svazu na urovnání německé otázky. Jak známo, došlo k první výměně názorů mezi soudruhem Gromykem a americkým státním sekretářem Ruskem i presidentem Kennedym , britským pre miérem Macmillanem a ministrem zahraničí Homem . Vše nasvěd

čuje tomu, že vyhlídky na další věcné projednávání uzrálé ně mecké problematiky nesporně existují. Prvá jednání umožňují v diskusi plodně pokračovat a rozhodně nevylučují možnost sblí žení stanovisek . Proto čím dříve dojde ke konstruktivnímu jed nání , tím lépe.

Považujeme v této souvislosti za naprosto správný závěr XXII .

sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, že termín 31. pro 16

1

sinec 1961 k podepsání mírové smlouvy nebude posledním slovem, jestliže na Západě projeví dobrou vůli dále jednat, přirozeně ne

ve smyslu nekonečných průtahů, ale tak, aby jednání brzy dospě la ke konkrétnímu řešení a urovnání německé otázky i problému západního Berlína. Toto stanovisko hodnotíme jako prozíravý krok

zahraniční politiky Sovětského svazu, která v zájmu míru vychází vstříc západním mocnostem. Závisí nyní jen na odpovědných čini

telích Západu, aby činy dokázali, že opravdu chtějí dospět ke vzájemné dohodě. K naprostému nezdaru jsou přirozeně odsou zeny pokusy západní propagandy stavět celou věc tak, že se nyní naskýtá příležitost, aby se postoj Západu znovu zatvrdil a nabylo vrchu zarytě obstrukční stanovisko, které dává velmi okázale na jevo president de Gaulle a bonnské vládní kruhy. Naše stanovisko je jasné : budeme dále usilovat o všestranné a věcné projednávání otázek spojených s uzavřením německé míro vé smlouvy a s úpravou statutu západního Berlína všemi zaintere

sovanými státy. V případě, že západní mocnosti nechtějí dosáh nout mírového uspořádání německého problému na platformě celé antihitlerovské koalice a odmítnou uzavření mírové smlouvy s obě

ma německými státy, platí rozhodnutí socialistického tábora, že smlouva bude podepsána s Německou demokratickou republikou a mírové úpravy bude dosaženo bez účasti západních mocností.

Zahraniční politika Československé socialistické republiky tak jako dosud bude i budoucnu v otázkách boje za mír a mirovou spolupráci národů plně podporovat leninskou linii Komunistické strany Sovětského svazu. Ve světle výsledků XXII. sjezdu se uka zuje, že dosavadní postoj československé zahraniční politiky k velikým problémům současnosti a náš postup byl naprosto správ

ný a plně vyjadřoval vrcholné zájmy našeho lidu a naší vlasti. Bu

deme usilovat, aby přinášela dále svůj aktivní a iniciativní přínos k vítěznému prosazování idejí mírového soužití, přispívala k upev

ňování jednoty socialistického tábora a jeho semknutosti se všemi silami míru, národního osvobození a pokroku, v boji za odvrácení

války, za všeobecné a úplné odzbrojení, za zajištění mírových pod

mínek pro postup lidstva ke světlé budoucnosti socialismu a ko munismu,

17

KSSS - avantgarda a centrum tvořivého marxismu - leninismu Soudruzi !

XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu byl velikou manifestací jednoty, pevnosti a semknutosti mezinárodního komu nistického hnutí. Na sjezdu byly přítomny delegace 80 komunis tických a dělnických a revolučních stran , to je téměř všechny mar xisticko-leninské strany světa.

V posledním období mezinárodní revoluční hnutí dále značně vzrostlo a zesílilo, komunistické strany vznikly v dalších zemích. Největším a nejvýznamnějším oddílem mohutné, dnes už čtyří cetimiliónové armády komunistů jsou přirozeně marxisticko -le ninské strany zemí socialistického tábora , sdružující ve svých řa dách 35 miliónů členů .

Avšak ve srovnání s předválečnou dobou několikanásobně ze sílily i komunistické strany v kapitalistických zemích. Tyto strany pracují ve složitých podmínkách náporu reakce a mnohé z nich antikomunismus zahnal do ilegality.

Neexistuje však síla, která by mohla zničit nebo zadržet růst vlivu komunistů sjednocujících lidové masy v jednotný proud boje proti monopolům , boje za mír, demokracii a společenský pokrok. Ještě silnější je rozmach komunistického hnutí v zemích, které se teprve nedávno osvobodily z koloniálního područí nebo které za své definitivní osvobození houževnatě bojují. To je nejlepší dů

kaz, že ideje socialismu pronikají i do nejvzdálenějších částí země, že lid všech kontinentů v našem velikém učení právem spatřuje

mohutnou zbraň přetvářející svět, a proto je přijímá za své, sjed nocuje se pod jeho praporem. Přehlídkou všech těchto sil mezinárodního komunistického hnutí

byl právě XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Je ho průběh ukazoval , že sjezdy Komunistické strany Sovětského svazu jsou stále významnější tribunou mezinárodního komunistic kého hnutí, kde všechny jeho oddíly mohou načerpat a čerpají novou nezdolnou revoluční energii z bojových zkušeností a per

spektiv, které rozpracovává jeho avantgarda, Komunistická strana Sovětského svazu. Nový program , schválený XXII . sjezdem, byl

přijat marxisticko- leninskými stranami všech světadílů jakožto 18

!

manifest komunismu našeho věku, soustřeďující v sobě dosažené výšiny marxisticko -leninského poznání a přeměňující revoluční zkušenost Komunistické strany Sovětského svazu i všech bratr. ských stran v konkrétní plán mírové komunistické výstavby .

Závěry tohoto programu vyjadřují bojové revoluční principy le ninské jednoty celého komunistického hnutí a obsahují základní

obecně platné rysy postupu dělnické třídy a všech národů ke ko munismu. Potvrzují znovu, že Komunistická strana Sovětského sva zu plní svou úlohu revoluční avantgardy především tím, že svou politickou i ideologickou iniciativou je centrem tvořivého marxis ticko-leninského myšlení. Jestliže Marx a Engels proměnili socia lismus z utopie ve vědu, pak sovětské zkušenosti z výstavby socia: lismu přeměňují vědeckou teorii komunismu v reálnou skutečnost.

To je také základní měřítko, jež dává již dnes a dá ještě více v budoucnu vyniknout obrovskému historickému významu XXII . sjezdu a na něm přijatém programu Komunistické strany Sovět ského svazu.

Každý z nás, kdo prožíval veliké okamžiky XXII . sjezdu , viděl v něm právem dosavadní vyvrcholení mohutného nástupu tvořivé ho leninismu, jemuž otevřel volný prostor svými závěry XX. sjezd

Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956. XX. sjezd ote vřel skutečně cestu velkým leninským ideám do celého meziná rodního komunistického hnutí a narýsoval směr, jímž se má ko . munistické hnutí ubírat , aby stálo v čele boje za vítězství dělnické třídy , za porážku imperialismu a kolonialismu, za svobodu národů , za vybojování míru pro lidstvo.

Přes radost reakce i zdánlivé neúspěchy v roce 1956 došlo k ohromnému rozmachu revolučního hnutí. Vzestup síly meziná rodního komunistického hnutí a jeho vlivu na světový vývoj nebyl nikdy tak výrazný jako v posledních letech, v období po XX. sjez du. Vždyť právě v tomto období dospívá do vrcholného stadia vý . stavba socialismu v řadě socialistických zemí. Na leninských prin cipech rovnosti, vzájemné podpory a pomoci se vykovala neotře sitelná jednota socialistického tábora, která dává stále lépe vy

niknout všem přednostem socialismu jako světové soustavy. Smělé závěry XX. sjezdu daly signál i k nové mocné ofenzívě v zápase za mír, jehož reálné vyhlídky se stále výrazněji upevňují. Není oblasti , v níž by se přínos XX. sjezdu neprojevil jako účinný vklad 19

k upevnění všech sil míru, pokroku, národního osvobození a so cialismu .

Otevřená a nesmiřitelná kritika kultu Stalinovy osobnosti , pro

vedená na XX. sjezdu, energické odstraňování vážných negativ ních důsledků, které kult osobnosti zanechal, rozhodný boj za obnovení leninských norem ve stranické i státní činnosti posílil

vedoucí úlohu Komunistické strany Sovětského svazu v sovětské společnosti, uvolnil cestu k mohutnému rozmachu tvůrčích sil a iniciativy sovětských pracujících.

Základem všech těchto úspěchů bylo důsledné uplatňování zá sad kolektivního vedení, široký rozvoj vnitrostranické demokracie a všestranný rozmach činnosti strany v leninském duchu. Zde je

jeden ze základních zdrojů úspěšného plnění náročných úkolů sedmiletého plánu, upevnění sovětského státu, politické a morální jednoty sovětského lidu i bratrského svazku národů Sovětského

svazu. Zde je i mocný zdroj vynikajících výsledků sovětské vědy a kultury v posledních letech. Nejednou jsme ukázali na zkuše nostech naší strany, jak blahodárně ovlivnil po XX. sjezdu celý

tento svěží, obrodný proud i veškerý život naší strany i země i veškerý život socialistických zemí a komunistických stran. Jedním z nejvýraznejších dokladů toho, jak leninské myšlení plně prostoupilo veškerou činnost Komunistické strany Sovětské ho svazu po XX . sjezdu, byl její vítězný boj s protistranickou sku

pinou zkostnatělých dogmatiků , kteří se postavili proti usnesením XX. sjezdu. Boj s frakční skupinou Molotova, Malenkova, Kaga noviče a ostatních byl neobyčejně složitý a vyžadoval od ústřed ního výboru Komunistické strany Sovětského svazu i soudruha Chruščova nesmírné úsilí, aby byla uhájena a prosazena leninská

linie XX. sjezdu. Protistranická skupina chtěla uchopit do svých rukou moc ve straně, svést ji z nastoupené leninské cesty a vrh nout zpět do období zvrácených metod , spjatých s kultem osob nosti. Svědčily o tom způsoby, jimiž chtěli tento obrat způsobit . Po čítali s vytvořením početní většiny v předsednictvu ústředního vý. boru Komunistické strany Sovětského svazu a od tohoto manévru si slibovali, že povede k opětnému nastolení jejich vlády v celé straně i ve státě. Jestliže v období Stalinova působení bylo příznač 20

né, že rozhodoval sám a naprosto ignoroval ústřední výbor, který prakticky vůbec nesvolával, hodlala navlas stejně postupovat

i protistranická skupina. V tom se však frakcionáři, podrobně do mluveni o svém protistranickém postupu, dokonale přepočítali. Jak známo, členové ústředního výboru si vynutili v červnu 1957

zasedání pléna, které jednomyslně odsoudilo a rozdrtilo protistra nickou frakci, jež zůstala naprosto izolována jako skupinka žalost ných ztroskotanců.

Můžeme říci , že vlastně až rozbitím protistranické skupiny Mo lotova, Kaganoviče , Malenkova , Bulganina , Vorošilova, Saburova , Pervuchina a Sepilova byl zcela otevřen volný prostor, aby životo dárná linie XX. sjezdu se mohla přeměnovat v život bez jakých

koliv zábran . Bylo možné dovést do konce tak významné opatře ní, jako novou organizaci průmyslu a stavebnictví, nové metody organizace a řízení státu, novou organizaci zemědělství a výkupu včetně odprodeje zemědělských strojů kolchozům a jednotných cen, dovršit obdělávání celin, všestranně uplatnit leninské zásady stranického života a naplno rozvinout širokou iniciativu v oblasti mezinárodní politiky.

Tento rozhodný postup Komunistické strany Sovětského svazu ještě plněji odhalil motivy a příčiny jednání členů protistranické skupiny . Ukázalo se, že jim nešlo zdaleka jen o zachování tuhého

a koženého centralismu , který umrtvoval tvůrčí aktivitu strany a lidových mas. Šlo jim především i o to, aby si udrželi v rukou prostředky , jimiž by znemožňovali odstranění neblahých důsledků kultu osobnosti a dále zakrývali svůj vlastní nemalý podíl na pá

chaných nesprávnostech z tohoto období. Na XXII . sjezdu byl podán otřesný obraz o hnusných činech po rušování socialistické zákonnosti, o hromadných represáliích vůči nevinným stranickým , státním, vojenským i komsomolským kád rům , k nimž spolu se Stalinem dávali svůj souhlas i přímé pokyny Molotov, Malenkov, Kaganovič a další. Všichni účastníci sjezdu byli hluboce otřeseni, když slyšeli fakta o nepochybně provokač 9

ním zavraždění Kirova , o zločinných zájezdech Malenkova i Kaga noviče do jednotlivých republik a oblastí nebo surových, nelid ských vyjádřeních jednotlivých členů protistranické skupiny nad seznamy stranických a státních funkcionářů, nad nimiž pouhým škrtem pera vynášeli rozsudek fyzické likvidace . 21

Tak například upozornění tehdejšího presidenta Beneše o pray

děpodobném spojení Tuchačevského s německou rozvědkou, pod sunuté mu provokačně samým gestapem, vzalo se bez vyšetření

za záminku k vyvraždění podstatné části velitelských kádrů Rudé armády, což způsobilo značné oslabení její bojeschopnosti v před

večer druhé světové války. Otřesně působilo na sjezdu vystoupení staré bolševičky soudružky Lazurkinové, která byla bezdůvodně 17 let vězněna a vlastně až do odhalení důsledků kultu Stalinovy osobnosti věřila v něho jako v čestného člověka. S mnoha dalšími poznatky měli jste možnost se seznámit ve vystoupení soudruha

Svernika, Selepina, Serduka i ostatních delegátů sjezdu, a není proto nutné znovu je zde opakovat. Mnoho významných revoluč nich bojovníků bylo zničeno v zájmu osobních ambicí této skupiny. Nelze však nepřipomenout, že příslušníci protistranické skupi

ny ve své nenávisti vůči opravdu tvůrčímu leninismu, který v Ko munistické straně Sovětského svazu plně a provždy zvítězil, šli dokonce tak daleko, že například Molotov se snažil zasáhnout i sám nový program strany a v dopise z října tohoto roku pomlou vačně jej obvinil z nerevolučnosti , pacifismu a dokonce revizio

nismu. To přirozeně vyvolalo spravedlivé rozhořčení a pobouření všech delegátů sjezdu i představitelů bratrských stran, kteří z tri buny sjezdu jasně prohlašovali, že považují program Komunistic ké strany Sovětského svazu za chartu komunismu našeho věku. Jsou jistě zřejmé důvody, proč bylo třeba i nyní předstoupit před stranu i širokou veřejnost s tolika fakty z období kultu osobnosti, i když tyto neblahé následky byly již překonány důsledným obno vením zásad leninismu v činnosti ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, na čemž zvlášt velikou zásluhu má sou druh Chruščov. Na sjezdu bylo správně zdůrazněno, že strana a lid musejí znát celou pravdu, vidět zrůdnou podstatu kultu osobnosti

a všechny důsledky toho, když leninské principy proletářské de mokracie jsou nahrazovány zvůli jednotlivce nebo úzké skupiny, erá se odtrhne od strany, porušuje socialistickou zákonnost i stanovy strany a uchyluje se k bezmeznému diktátu. Je nutné,

aby celá strana poznala, že musí učinit vše, aby se podobné pří pady již nikdy neopakovaly, že musí plným uplatněním lenin ských norem vnitrostranického života, jejich každodenním rozvíje ním vytvořit ty nejúčinnější záruky a předpoklady, aby každý ko 22

munista – vedoucí představitel, řadový funkcionář i člen – hájil vždy stanovisko a zájem celé strany, odpovídal se straně ze své .

práce a byl pod její neustálou kontrolou. Znovu bylo zdůrazněno, že to je přímo podmínka existence strany, rozvoje jejího organis mu na zdravých základech , jejího každodenního sepětí s masami.

Jen tehdy se mohou ve straně neustále prohlubovat zásady kolek tivnosti a vnitrostranické demokracie, v níž nemá místa atmosféra strachu a podezírání, ale rozvíjí se principiální kritika a sebekri tika, roste ideová a akční jednota strany na základě upevňování soudružských vztahů mezi členy strany navzájem i soudružských vztahů se všemi pracujícími.

Takový byl celý duch XXII . sjezdu strany. Tak vyznělo i ocenění leninské činnosti soudruha Chruščova, který ve svém závěrečném vystoupení velmi ostře a správně odmítl zveličování zásluh své

osoby a znovu připomněl, jaké vlastnosti musí mít vedoucí kádry a o co se musí opírat jejich autorita. Je to věrnost straně, neustálé plnění závazku vždy se řídit kolektivní vůli a moudrostí strany a jednat vždy tak, jak jednal Lenin. Právě z tohoto hlediska je třeba posuzovat program a nové sta novy Komunistické strany Sovětského svazu, v nichž je tento le ninský odkaz zakotven jako nejúčinnější zbraň sovětského lidu

v jeho postupu ke komunistickým zítřkům. Leninský byl i poměr sjezdu k příslušníkům bývalé protistranic ké skupiny. Byl nesmiřitelný vůči těm , kteří se těžce provinili a způsobili straně těžké škody. Jednoznačné mínění, jež se vytvořilo na sjezdu, bylo takové, že nemají místa v Leninově straně a ne

smějí nosit čestné jméno jejího člena. Odlišný přístup zaujal sjezd k osobě Klimenta Jefremoviče Vorošilova. Jeho podíl v protistra

nické skupině i spoluodpovědnost za činy z období kultu osobnosti byly podrobeny přísné kritice a spravedlivému odsouzení. Ovšem zároveň se vzalo plně v úvahu, že když později přece jen rozpo

znal protistranický postup frakcionářů, distancoval se od jejich cílů a postavil se po bok straně. Proto sjezd v závěrečném slovu soudruha Chruščova vyjádřil přesvědčení, že soudruh Vorošilov po může straně při plnění závěrů XXII. sjezdu.

Tak se sjezd energicky a definitivně politicky vypořádal s čin.

ností protistranické frakční skupiny. Bylo přirozené, že sjezd vy vodil důsledky také v tom směru, že sarkofág s tělem Stalina ne 23

může dále zůstat po boku V. I. Lenina. Toto rozhodnutí je zcela spravedlivé, neboť nelze uctívat člověka, který tolik zneuctil svět. lou Leninovu památku a tolik se provinil proti Leninovu odkazu. Odpovídá to zájmům strany i sovětského lidu, který dnes, v ob dobí nástupu ke komunistické budoucnosti, nese vysoko Leninův prapor jako symbol čisté a nesmrtelné pravdy komunismu. Jsem přesvědčen, že vyjadřujeme mínění celé naší strany, vy

slovujeme-li na zasedání ústředního výboru znovu bezvýhradný souhlas se všemi opatřeními XXII. sjezdu Komunistické strany So

větského svazu k definitivní likvidaci všech zhoubných pozůstatků 1

kultu osobnosti.

Dodržování

.

leninských norem

je základem života strany

Když jsme na XXII. sjezdu měli možnost znovu vidět rozhodný

postup Komunistické strany Sovětského svazu, s jakým se vypo řádala se všemi zápornými jevy při porušování leninských no rem stranického života a socialistické zákonnosti, můžeme také

my říci, že naše strana se dopracovala v těchto otázkách ke správnému závěru. Ani u nás prosazování leninských norem do života nebylo lehké vzhledem k širokým možnostem, v nichž

se kult osobnosti projevuje. I u nás se za velikou autoritou stra ny snažily skrývat protistranické metody, povyšování bezpeč nostních orgánů nad stranu a podobně. I u nás se porušovala a byla zneužívána zákonnost.

Nebude na škodu připomenout si z tohoto hlediska znovu náš vývoj v prvních poúnorových letech. Je bezesporu, že vítězství dělnické třídy pod vedením komu

nistické strany v Únoru nad reakcí neznamenalo, že se reakce nebude snažit znovu se dostat k moci. I když bylo jasné, že díky veliké síle a početnosti dělnické třídy , díky síle komunistické strany je již předem znemožněn jakýkoliv reakční zvrat zevnitř

státu, přesto počítala reakce se zvratem pomocí zvenčí, počíta la 1 s možností války. Proto se pokoušela organizovat různé pro

tistátní akce, hospodářskou sabotáž, zradu, špionáž a podobně. Také se samozřejmě pokoušela dostat do rozhodujících pozic ve státním i hospodářském aparátě. Je samozřejmé, že diktatura proletariátu po vítězství dělnické 24

třídy uplatňuje a musí uplatňovat svou moc také represivními opatřeními proti buržoazii. Je však stejně samozřejmé, že tato represívní opatření musí jít ruku v ruce s politickými opatřeními prováděnými komunistickou stranou, vycházet z nich a že řídí cím činitelem musí vždy být strana. I v tomto období jsou platné

revoluční zásady a zákony , které si dělnická třída dává a podle kterých administrativa státu pracuje. Právě v tomto období je zvlášť důležitým činitelem vysoká politická uvědomělost i morálně charakterové vlastnosti člověka, zvláště funkcionáře strany. Lidé postavení stranou na odpovědná místa s důvěrou, že budou plnit vůli strany a dělnické třídy , mo hou tuto důvěru zneužít k posílení své osobní moci, k prosazo

vání osobních ambicí, k vytváření své osobní nedotknutelnosti, k získávání osobních výhod a podobně. Někteří si začnou myslet,

že oni to jsou, podle nichž se má strana řídit, ynucují svou vůli straně, začnou porušovat zásady stranických norem, porušovat zákonnost, nepřipouštět ani úvahu, že by se mohli mýlit apod . A nakonec každý, kdo se nechce podřídit těmto »neomylným

zásadám « jednotlivce a kritizuje, stává se v očích těchto lidí protistranickým a nepřátelským živlem . Výsledek je, že tento »neomylný « jedinec protože kritika vychází ve značné části ze stranických řad - používá k potla čení kritiky soudruhů bezpečnosti a jiných státních orgánů, a tím dostávají tyto orgány výsostné postavení vůči straně. Je tře. ba vidět, že kult osobnosti se zpravidla neprojevuje jen u jed noho funkcionáře, ale po vzoru tohoto předního funkcionáře se

samozřejmě objevuje i u dalších a ve svých důsledcích se zvrhá vá na pojetí » já mohu vše, mně se nic nemůže stát« .

Celá tato činnost podobných lidí v takovém období umrtvuje práci strany, vnitrostranickou demokracii, kritiku, iniciativu.

Strana je řízena administrativně, byrokraticky, odtrhuje se od pracujících , vedení strany přestává cítit denní puls života země, vytváří se hráz mezi vedením strany a lidem.

A to se myslím u nás v letech 1948—1953 dělo. Máme-li cha rakterizovat plné uvědomění si této situace, pak to byl rok 1953,

při peněžní reformě. Bylo to veliké politické poučení při tak zá važném, ale i nutném opatření k definitivnímu hospodářskému ozdravení .

Znovu si jednoznačně potvrzujeme závěr, že hlavním nosite 25

lem a šiřitelem zvrhlých metod , jichž v Sovětském svazu použí vali Berija a další, byl u nás Slánský a jeho nejbližší spolčenci i jeho pomocníci ve špičkách tehdejšího bezpečnostního apará tu a mnozí jeho pomocníci jak v ústředních , tak krajských orgá nech strany. Hlavním pomocníkem Slánského v těchto metodách a určovatelem bezpečnostních zásahů proti soudruhům byla Taus sigová v komisi stranické kontroly. Slánský spolu s ní a Svábem

vytvářel systém sledování soudruhů, systém vlastních donašečů, vyvolával vzájemnou nedůvěru mezi funkcionáři stranických orgánů, zaváděl odposlouchávání telefonických rozhovorů sou druhů a podobně. V komisi stranické kontroly byly kartotéky funkcionářů strany vedeny jako osobní účty a v nich byl hlavně materiál ze sledovaček bezpečnosti. Zdá se to dnes neuvěřitelné, ale je to pravda. Taussigová měla ve všech krajích své plnomoc

níky , kteří sledovali přímo činnost vedoucího tajemníka kraje, předsednictva kraje a na základě svých neomezených práv a vlastních individuálních rozumů podávali , jak jsme tomu my na krajích říkali, informace » nahoru « .

Zdá se také neuvěřitelné, ale i to je pravda, že například již v roce 1949, rok po Únoru, přesto, že naší politickou základnou byla dělnická třída a na té základně musíme nadále zůstat

bylo vedení Pražského kraje obviňováno z dělnické úchylky, ja ko by naše strana nebyla stranou dělnickou.

Snahou Slánského a ostatních bylo postavit stranu pod kont rolu bezpečnosti, oni také zřizovali různé nezákonné »trojky« a

» pětky « , které samovolně rozhodovaly o osudu lidí, což pro ne jednoho lživě nařčeného končilo i tragicky. Tomu odpovídalo i umrtvování stranické činnosti, kterou chtěl Slánský degrado vat na jakýsi úřední výkon, na komando.

Jaké metody zaváděli ve stranické práci , ukáži na příkladu získávací akce členů a soutěže v tomto získávání mezi kraji v ro ce 1948. Z toho vznikaly četné názvy » Gottwaldovy obce « , kde

například všichni muži od 18 let byli organizováni ve straně. Toto hlavně bylo prosazováno v bývalém kladenském kraji. Ne bo známá akce desítkových důvěrníků v Brně, kde v neděli ve stejnou hodinu byli svoláni všichni desítkoví důvěrníci, obsazeny všechny sály a biografy ve městě. Tyto akce byly dávány všem

krajům za vzor a vychvalovány Švermovou jako význačná orga nizační opatření a nové formy práce strany . 26

Také kádrová politika , stavějící ne na zkušených a schopných lidech, ale mnohdy na bezzásadových pochlebovačích, opírala se ve značné části o materiály bezpečnosti , její hybnou silou byly zprávy, a ne práce a zkušenosti lidí. Politická moc Slánského,

povýšená nad stranu i volené státní a lidové orgány, neměla žádné opory kromě těchto pochlebovačů a úzké části bezpeč nostního aparátu. Jinak jak všichni víte, členové a funkcionáři strany Slánského rádi neměli .

Viděli jsme, kam dospěla podobná politika například v Madar

sku v roce 1956, a proto opakujeme, že bylo velikým štěstím pro naši stranu, že tato skupina byla včas rozdrcena, že tak bylo mimo jiné zabráněno nejen dalším represím, které tito lidé chy

stali čestným stranickým kádrům, ale hlavně úplnému odtržení strany od mas, protože vedení strany pomalu přestávalo masám rozumět. Toto působení Slánského ve straně sice netrvalo příliš dlouhou dobu, ale způsobilo jí nesporně veliké škody, zaneslo do práce strany mnohé nesprávné a nepřípustné metody. Mašinérie, kterou rozjel Slánský a kterou mu pomáhali roz jíždět různí pracovníci straničtí, bezpečnostní a jiní, však jela dále a připravila nakonec Slánskému týž osud, jaký on sám připravoval jiným. I jeho pomahači nakonec skončili buď jako on, nebo byli tímto jimi roztočeným mlýnem značně poroucháni . Je bezesporu , že kult osobnosti i u nás ve straně velmi silně

zapůsobil. Tato doba zanechala černou skvrnu v revoluční histo rii naší strany. To nemůže nic měnit na tom, že naše strana v celé své činnosti byla skutečně stranou leninskou, bojovala

za správné uplatnění leninských norem, byla stranou dělnickou. Právem může být postavena otázka, jak je možné, že předse da strany soudruh Gottwald, takový zkušený funkcionář, který

prosazoval do života strany v letech třicátých správné leninské normy, neviděl tyto zjevy, nebo zda on sám tyto věci nepodpo roval, nebo nebyl jejich nositelem. Já sám jsem v těchto dobách v nejužším vedení strany nebyl, ale pokusím se úlohu soudruha

Klementa Gottwalda charakterizovat. Soudruh Klement Gottwald byl velkým revolučním bojovní kem naší strany, on postavil stranu na revoluční základy , na pevné pozice marxismu-leninismu. On byl faktickým vůdcem

i hybnou pákou celé strany . Jeho jméno zůstane zapsáno výraz nými písmeny v revoluční historii naší strany. Víte, že soudruh 27

Gottwald byl i významným funkcionářem Kominterny a že ve třicátých letech čas od času, a ne málo, pobýval a pracoval v Exe kutivě Komunistické internacionály. Také v roce 1938 odjel do Sovětského svazu a žil až do roku 1945 v Moskvě , odkud řídil činnost Komunistické strany Ceskoslovenska jak v zahraničí, 2

tak i doma. Po svém návratu do vlasti v roce 1945 pracoval v če le strany a i tato doba do února 1948 je přesvědčivým dokladem

jeho politických schopností a jeho vůle. Vítězství pracujících nad reakcí v únoru 1948 bude navždy spjato se jménem soudruha Klementa Gottwalda .

A tady je třeba ukázat i na některé nedostatky , které se prak ticky začaly v práci soudruha Gottwalda projevovat po únoru

1948. Po svém zvolení presidentem přenesl soudruh Gottwald veškerou svou činnost na Hrad. Fakticky vedoucím činitelem strany byl Slánský, který vzhledem k pasivitě soudruha Gott walda ve stranické činnosti byl zprostředkovatelem mezi stra

nou a soudruhem Gottwaldem. Klement Gottwald sice předse dal předsednictvu ústředního výboru strany, ale měl málo prak tických poznatků ze současného života, přestával znát tep živo ta naší strany a našeho lidu. Stojí otázka proč ? Kult osobnosti bezesporu působil i v čin nosti Klementa Gottwalda a projevoval se i v jeho jednání a rozhodování. Tento kult osobnosti byl přenášen i do celé naší

strany a záměrně prosazován k umělému zvyšování autority stra nických funkcionářů. Podle mého názoru sehrál v této době značnou úlohu i zdravot. ní stav soudruha Klementa Gottwalda . Již od roku 1943 , kdy měl soudruh Gottwald v Sovětském svazu první záchvat srdeční mrt vice, nebyl zdráv a jeho stav se neustále zhoršoval .

Myslím , že je třeba , aby to ústřední výbor věděl, že soudruh Gottwald si byl vědom své vážné zdravotní situace. Jeho zdravot ního stavu velmi účinně využívali různí lidé kolem něho, včetně

Slánského, a to i v tom, že vykonávali na soudruha Gottwalda nátlak .

Tito lidé - zvláště Slánský toho plně využíval

říkali stra

nickým funkcionářům, že nemohou soudruha Gottwalda zane prázdňovat, že musí mít klid , a tak dále. Tak se vytvářela kolem

Klementa Gottwalda gloriola nedostupnosti a nadřazenosti a je ho vůli ve straně jsme znali nejvýše prostřednictvím Slánského 28

nebo Gottwaldovy sekretářky. Sám ze svých zkušeností z roku 1952, neboť v té době jsem přicházel do styku se soudruhem Gott waldem, mohu potvrdit, že odhalení Slánského, kterému soudruh

Gottwald velmi věřil, na něj silně působilo a přivádělo jej do určitých depresívních nálad. Soudruh Gottwald si také přiznával vinu za to, že to mohlo tak daleko ve straně dojít, on se cítil od povědným vůči straně a velmi těžko tuto situaci nesl. To pocho pitelně nepřispívalo ani jeho zdravotnímu stavu, naopak , jeho stav se rychle horšil.

Taková byla úloha soudruha Gottwalda v celé činnosti naší strany a myslím, že soudruh Gottwald zůstane v historii naší strany – přes chyby a nedostatky, které měl - jako přední revo

luční činitel, který má na budování strany a vítězství dělnické třídy velké zásluhy.

Strana však měla vždy na mysli plné obnovení důsledné socia

listické zákonnosti, vskutku lidové spravedlnosti. Tam, kde byli za Slánského nebo v důsledku jiných nezákonných činů postiženi nevinní lidé, kteří se ničeho nedopustili proti straně ani proti re

publice, zjednali jsme nápravu. Byli zcela rehabilitováni a od škodněni , vráceno jim členství ve straně, mají plnou důvěru a pra

cují opět ve stranických, státních, společenských organizacích nebo ve vědeckých institucích. Křivdy byly odstraněny a tito sou druzi mají plnou možnost uplatnit se v práci a dát své schopnosti ve prospěch naší socialistické společnosti.

Ústřední výbor stojí přirozeně i dnes naprosto pevně a otevře ně na stanovisku, že má být dán plný průchod státní i stranické spravedlnosti všude tam, kde byla porušena. A proto, pokud jsou

ještě případy porušení socialistické zákonnosti a nebyly vyříze ny, strana je bude spravedlivě posuzovat . Nepřipustíme ovšem y žádném případě, aby někdo zneužíval věcí již dříve vyřešených

k demagogickým výpadům proti naší straně. A jako zcela ne opodstatněné

odmítáme

neodpovědné

volání po

rehabilitaci

těch lidí, kteří se sami provinili svým hrubým porušováním so cialistické zákonnosti v éře Slánského , kteří se dopouštěli křivd a násilí nebo kteří byli iniciátory protileninských metod, zana šených kdysi do stranického i státního života , a byli za to po právu potrestáni podle zákona nebo podle stanov strany . Musí 29

vzít na vědomí mnozí z nich , že byli v tom mlýně, který sami po máhali roztáčet, a že nesou i oni vinu na porušování stranic kých i státních zákonných norem . Prcto ať při posuzování své

»neviny« vidí nejdříve i své činy . Nevidíme důvodu, proč by v těchto případech naše strana, která v otázkách likvidace všech

pozůstatků kultu osobnosti šla a jde důsledně leninskou cestou, měla měnit své stanovisko .

V této souvislosti chci informovat ústřední výbor, že politické byro schválilo nedávno usnesení, jímž se ruší všechna dosavad

ní zbylá pojmenování závodů, škol, družstev a tak dále po žijí cích soudruzích. I když těchto případů není příliš mnoho, pro tože jsme se postupně s touto věcí vypořádávali a již od roku 1955 nová pojmenování nedovolovali , jde o velmi principiální

otázku, a proto je třeba zmíněné usnesení bez výjimky všude provést . Ať teprve pozdější doba posoudí činnost každého ! V té souvislosti bych se rád zmínil o tom, že již v průběhu

sjezdu jsme se vraceli k našim dřívějším úvahám, co bude třeba dělat se Stalinovým pomníkem v Praze. Došli jsme k závěru, že ústřednímu výboru je nutno předložit v tomto směru návrh pří slušného rozhodnutí. Stalinův pomník je svého druhu daní kultu

osobnosti . Svým velikášstvím a bombastičností a především hlav ní postavou je v rozporu jak se vřelostí a upřímností, tak s čisto tou bratrských vztahů mezi naším a sovětským lidem. Odporuje politickému přesvědčení naší strany , která již před XX. sjezdem i v celém období po něm zaujímala vždy ostře odmítavé stano visko ke kultu osobnosti a jeho důsledkům, odporuje i našemu

hodnocení Stalinovy úlohy. A řečeno po pravdě, je v rozporu is tradicemi našeho lidu a krásou Prahy.

Stanovisko naší strany je čestné a leninské a nemá nic spo lečného ani s maloměštáckou hysterií některých jedinců, ani s potouchlými narážkami buržoazní propagandy, kteří chtějí z otázky Stalinova pomníku dělat maloměšťáckou senzaci a urá . Žet naši stranu. Domníváme se, že nejsprávnější postup bude ten , aby ústřední výbor jmenoval politicko -odbornou komisize

stranických a veřejných pracovníků, z našich architektů a vý . Ivarníků s úkolem , aby předložila návrhy na využití místa , kde stojí Stalinův pomník . Návrhy mohou vycházet z revolučních tra dic našeho lidu i revolučních tradic Prahy z května 1945 a úno ra 1948 a mají být v souladu s celkovým panoramatem hlavního 30

města Ceskoslovenské socialistické republiky. K zásadnímu roz hodnutí, co zde má být instalováno, necháme vyslovit naše stra nické orgány a organizace spolu s pracujícími v Praze, naše architekty a výtvarníky, neboť v takovém širokém posouzení je nejúčinnější záruka, že zde bude stát památník odpovídající smýšlení i uměleckým představám celé naší společnosti. Domníváme se, že bude také nanejvýš správné, když při této

příležitosti budou všude přezkoumány názvy ulic a podniků a po dobně, které nesou Stalinovo jméno, a když naše věčná bratrská

družba se sovětským lidem bude vyjádřena jiným důstojným způ sobem .

Chtěl bych však nadhodit ještě další vážný problém. Jak po stupovat dále, pokud jde o mauzoleum Klementa Gottwalda ? Mys

lím, že tento způsob vystavování ostatků zasloužilého stranického představitele neodpovídá tradicím a cítění našeho lidu. Je také

v nesouladu s leninským chápáním úlohy osobnosti a kolektiv nosti vedení. Nijak neutrpí úcta ke Gottwaldově památce, bude-li

jeho tělo uloženo na Vítkově stejným způsobem jako v případě ostatních předních bojovníků strany. Podle našeho názoru bude správné tuto věc řešit, což bude jistě v plném souladu se smýšle ním našich pracujících.

Na XXII. sjezdu jsme si znovu potvrdili, že zcela správné byly zásady našich opatření z roku 1956 k upevnění socialistické zá

konnosti, k rozdělení pravomoci mezi bezpečností, prokuraturou a soudy, k jejich vzájemné odpovědnosti a kontrole i ostatní roz

hodnutí směřující k důslednému uplatňování vedoucí úlohy strany vůči všem bezpečnostním a soudním orgánům. Znovu připomíná me, že všechny tyto orgány, soudy, prokuratura i bezpečnost, jsou orgány lidu, jemu odpovědné, že nikdo nemá právo omezovat je jich pravomoc danou lidovými zákony nebo do ní zasahovat, vy

vyšovat jednu složku nad druhou, trpět jakékoliv zneužívání moci a podobně.

Jedním z poučení XX. i XXII . sjezdu je i závěr, že nyní i v bu doucnu ani na chvíli nesmíme polevit v leninském chápání úkolů

naší bezpečnosti , ale že je budeme dále rozvíjet při neustálém

uplatňování vedoucí úlohy strany, při prohlubování stranické, leninské kontroly a řízení všech oblastí našeho života. Je ířeba, aby byla neustále důsledně uplatňována hlediska politiky strany a politické normy stranického života v práci bezpečnostních or 31

gánů. Je to nutné proto, že se samým charakterem bezpečnostní práce a z toho vyplývající moci je spojena možnost sklouznutí jen na bezpečnostní stránku věci i možnost morálního a politic kého narušení. Proto také i současný proces zlidovění našeho soudnictví a neustále zdokonalování výchovné funkce našich bez

pečnostních orgánů je přímou součástí širokého rozvoje naší so cialistické demokracie . Dále v něm upevňujeme a ve prospěch zájmů našich pracujících budeme upevňovat socialistickou zákon nost, jejíž ostří je namířeno výhradně proti nepřátelům socialis mu i ostatním protispolečenským živlům. Budeme tvrdí proti ne přátelům naší vlasti, protože víme, že jejich činnost je namířena proti nejvlastnějším zájmům lidu, je v příkrém rozporu s vlaste neckými city našich národů a míří ke zničení samostatnosti jak

národní, tak státní. Vede k návratu kapitalismu , k vykořisťování člověka člověkem .

Nejsme však a ani nebudeme mstiví a každému dáváme mož nosti k životu v naší republice. Po odstranění Slánského a ostat

nich z funkcí celá strana přímo vydechla , obnovovaly se leninské zásady v celém životě strany, zdravá kritika a sebekritika, vnitro stranická demokracie , každodenní aktivní masová práce, přičemž rozhodující význam má zde období od roku 1954 a zejména pak od

XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Jako velmi vý znamné se pro zdravý život strany a země ukázaly diskuse k zá sadním problémům výstavby socialismu , organizace státu a ji ným společenským záležitostem. Byla provedena řada opatření k demokratizaci života země, ústavou počínaje . Půjdeme touto

cestou dál v plném souladu s potřebami rozvoje země a našimi cíli, s prohlubováním jednoty lidu.

Velmi široké projednávání otázek spjatých s uskutečňováním těchto závěrů XX. sjezdu na XXII. sjezdu má mimořádně velký význam také proto, že boj proti kultu osobnosti je v mezinárodním komunistickém hnutí dosud aktuálním úkolem. Máme zde na mysli hlavně situaci v Albánské straně práce.

o činech vedení Albánské strany práce bylo na XXII . sjezdu sneseno tolik dokladú, že dnes stačí je jen doplnit některými na

šimi poznatky a zkušenostmi. V čem je podle našeho názoru hlav. ní příčina nynějšího chování albánských představitelů ? Touto příčinou je zuřivý odpor proti linii XX. sjezdu , nesouhlas s kriti 32

kou kultu osobnosti, provázený vypjatým, až nepříčetným nacio nalismem. Tento jejich nesouhlas byl v období let 1956-1960 po tlačován a maskován servilním hlásáním věrnosti Sovětskému svazu a jednotě socialistického tábora. Tomu však odporovala vnitřní politika poznamenaná okázalým kultem osobnosti Envera Hodži a také Mehmeta Šehu.

Pravá tvář albánských představitelů se ukázala, když loňského roku vystoupili se svými dogmatickými výpady proti Komunistic ké straně Sovětského svazu. Tehdy albánští představitelé plně při znali svou barvu. Na bukurešťské poradě ještě otevřeně nevyložili

své stanovisko, ale vzápětí po jejím konání byla odstraněna z ústředního výboru Albánské strany práce soudružka Liri Belišo.

vá a starý komunista, pracovník Komunistické internacionály Ko čo Taško za to, že hájili leninské pozice Komunistické strany So• větského svazu.

Albánské vedení postupně vstoupilo na cestu otevřeného rozko lu s komunistickou stranou Sovětského svazu a ostatními bratr skými stranami. Je třeba říci, že kultem Stalina, který nyní přímo zuřivě propagují, obhajují albánští představitelé hlavně sami sebe, protože na jejich zločinném kontě lpí krev zavražděných čestných albánských komunistů a vlastenců, kteří měli odvahu pozvednout

svůj kritický hlas vůči počínání Hodži aa Šehu. Tito lidé byli vybiti, protože stáli v cestě Enveru Hodžovi a Mehmetu Šehu, mezi nimiž

se vyvinul obdobný vztah jako mezi Stalinem a Berijou. Psychóza špionománie, která dnes vládne v Albánii , slouží k upevňování ne omezené moci despotické kliky, která je spřízněna i příbuzensky, slouží k umlčování všech poctivých komunistů. Na to vše nyní do

plácí albánský lid, který poctivou snahou při výstavbě socialismu dokázal, že si zasluhuje lepší vedení, než jaké nyní má. Stačí například připomenout Hodžovo hnusné obvinění ústřed.

ního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a soudruha Chruščova na loňských moskevských poradách, že prý jsou vini. ky , ne-li přímo inspirátory kontrarevolučního pude v Maďarsku — aby bylo jasné, s kým máme tu čest. Pokračováním tohoto nástupu byl IV. sjezd Albánské strany práce, jehož hlavním posláním bylo, aby rozpoutal ještě bezuzdnější kult osobnosti.

Na IV. sjezdu Albánské strany práce nastoupilo albánské ve dení ničím nezakrývaný protisovětský kurs. Pro život v této straně 2 Usnesení a dokumenty

33

platí zásada Mehmeta Šehu, který na sjezdu prohlásil, že každé mu, kdo se opováží zvednout svůj kritický hlas, se plivne do tváře,

dostane po hubě a v případě nutnosti kulku do hlavy. Týž Šehu krátce poté prohlásil na adresu socialistických zemí, že jsou povin ny Albánii za všech okolností pomáhat a ona má právo je neome zeně kritizovat . Jak si představují svůj tak zvaný kritický postoj,

ukazuje například fakt, že návrh programu Komunistické strany

Sovětského svazu byl v Albánii zveřejněn v hrubě zkreslené for mě, ačkoliv jej otiskly i přední buržoazni listy. Dále v Albánii nebylo uveřejněno komuniké ze srpnové porady prvních tajemníků komunistických stran k německé otázce, které se Enver Hodža odmítl zúčastnit, ale bylo publikováno »vlastní« albánské stanovisko .

Vyvrcholením protisovětské kampaně je současný postoj cích představitelů Albánské strany práce ke XXII . sjezdu. sadní a klidnou kritiku, kterou přednesl soudruh Chruščov rátu na XXII . sjezdu, odpověděli cynickým a záštiplným

vedou Na zá v refe prohlá -

šením , které je snůškou sprostých urážek na adresu Sovětského svazu, soudruha Chruščova a ostatních bratrských zemí. I různé naorganizované projevy oddanosti Enveru Hodžovi a špinavé statě albánského tisku z poslední doby, označující postup soudruha

Chruščova za » protileninský « a »revizionistický« , opěvující nej temnější stránky Stalinovy činnosti , hovoří jasnou řečí, že vedení Albánské strany práce pošlapalo své závazky vyplývající z Pro hlášení 81 komunistických stran a vědomě nastoupilo cestu roz chodu se socialistickým táborem .

Proto nemůžeme naprosto souhlasit s výhradami, které ke sta novisku OV KSSS vůči vedení Albánské strany práce přednesl sou

druh Čou En- laj na XXII. sjezdu jménem Komunistické strany Čí ny. Plně podporujeme stanovisko sovětských soudruhů, jemuž dal i vývoj po XXII . sjezdu zcela za pravdu.

Také naše strana učinila vše, co bylo v jejích silách, aby přived. la albánské představitele na správnou cestu . V řadě dopisů i pro

hlášení upozorňovala na vážné důsledky počínání vedoucích čini telů Albánie a apelovala na jejich odpovědnost vůči socialistické. mu táboru a komunistickému hnutí. Tato snaha byla zcela marna a nepřinesla žádné výsledky . Proto politické byro před několika měsíci rozhodlo, že další styky s Albánií se mohou rozvíjet jen na 34

základě vzájemných obchodních výhod a že nelze pokračovat v jednostranném poskytování pomoci.

Učinili jsme také rozhodné kroky, aby se znemožnilo propago vání nám nepřátelských názorů v materiálech albánského zastu pitelského úřadu v Praze a aby bylo k těmto účelům zneužíváno albánských studentů. Ostatně ze 183 albánských studentů, kteří se u nás učili před prázdninami , pustily v září jejich úřady zpět do Československa jen pět. A tři z nich jsme již museli vykázat jako provokatéry, kteří se pokoušeli rozšiřovat protisovětské pomluvy. Tím spíše musí být boj proti dogmatickému a sektářskému zkres. lování leninské linie v mezinárodním komunistickém hnutí dále

jedním z nejpřednějších úkolů mezinárodní činnosti naší strany . Tomu odpovídá celá její dosavadní politika, která tvůrčím způso.

bem aplikuje leninismus na podmínky naší země a rozhodně vy. stupuje proti nebezpečí dogmatického sektářství i proti hrozbě re

vizionismu jakožto hlavního nebezpečí v komunistickém hnutí. Současné zkušenosti ukazují, že dogmatismus i revizionismus vystupují sice z odlišných východisek a nemohou být proto sta věny na stejnou úroveň , ale že jejich společným jmenovatelem bý. vá zpravidla nacionalismus. Proto boj proti všem odrůdám nacio nalismu musí být veden se vší rozhodností, neboť jakékoliv nacio nalistické tendence, jak ukazuje program Komunistické strany Sovětského svazu, jsou nesmírným nebezpečím pro veliké inter nacionální dllo výstavby komunismu.

Nacionalistické projevy jsou nerozlučnou součástí i oněch re vizionistických koncepcí, které známe z praxe jugoslávského re

vizionismu, zejména z programu Svazu komunistů Jugoslávie. Ani na chvíli neustoupíme od principiálního boje proti revizionismu a

plně souhlasíme s tím, co v tomto směru bylo řečeno na XXII. sjez du: Revizionismus škodí samému jugoslávskému lidu a ohrožuje jeho revoluční vymoženosti dosažené na cestě k socialismu.

Naše stanovisko je jasné a otevřeně je tlumočíme. Pokud se ju goslávští představitelé budou přidržovat těchto revizionistických

tezí, nemůže být řeči o normalizaci vztahů po stranické linii, Sty ky po státní linii, zejména pokud jde o společné zájmy v boji za mir, za všeobecné a úplné odzbrojení, za řešení německé otázky

i o oboustranně výhodné hospodářské a kulturní vztahy , budeme dále rozvíjet. 35

Program KSSS osvětluje také naši budoucnost Soudruzi,

obrovská většina bratrských stran plně podporuje program Ko munistické strany Sovětského svazu. Je to nové, skvělé vítězství tvůrčího leninismu, důkaz nepřemožitelnosti zásad proletářského

internacionalismu. Je to jeden z nejvýznamnějších výsledků histo rického XXII. sjezdu, který nesporně hluboko ovlivní další čin nost komunistických a dělnických stran, další osudy všeho lidstva. Nezapomínáme však ani na to, že i v budoucnu bude třeba svá dět rozhodný, taktický i obezřetný boj s nesprávnými dogmatic kými i revizionistickými představami, na který musíme být rovněž plně připraveni. XXII. sjezd zůstane navždy dokladem dějinné dynamiky komu nismu, výrazem věčného mládí lidstva, které nastupuje do éry, kdy

pracující člověk se provždy stane svrchovaným pánem přírody i společnosti. Proto závěry XXII. sjezdu jsou vůdčí hvězdou celého našeho postupu vpřed, proto důsledné leninské uplatnění těchto závěrů v práci naší strany, v podmínkách naší socialistické společ. nosti je základním zdrojem naší jistoty, že již dnešní naše poko

lení vítězně spěje ke komunistickým cílům. To, jak byl přijat tento náš závazek na XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského sva. zu ode všech delegátů i představitelů bratrských stran celého

světa, je nám všem nejkrásnějším povzbuzením do další usilovné a houževnaté práce. Soudruzi,

Komunistická strana Sovětského svazu na svém XXII. sjezdu přijala generální linii výstavby komunismu. Hlavním ekonomic kým úkolem je vybudovat v Sovětském svazu během dvou deseti

letí materiálně technickou základnu komunismu. Na tento roze hodující článek se soustřeďuje i hlavní pozornost programu Ko munistické strany Sovětského svazu. Budování materiální a technické základny komunismu v Sovět ském svazu znamená řešení a splnění několika zásadních úkolů.

Nebývalé úrovně a mohutnosti dosáhnou výrobní síly , Sovětský svaz zaujme první místo ve světě ve výrobě na hlavu obyvatele. Bude dosaženo nejvyšší produktivity práce na světě, a to na zá kladě vybavení průmyslu i zemědělství nejdokonalejší technikou. 36

Práce se stane zdrojem radosti a tvořivosti, první potřebou člo věka. Rozvine se do nebývalé míry výroba hmotných statků, nut

ných k uspokojování všech potřeb pracujících, velmi podstatně se

1

zvýší životní i kulturní úroveň lidu. Poroste podíl spotřeby, který je hrazen celou společností, a postupně budou vytvářeny podmínky budoucího komunistického rozdělování podle potřeb. Krok za krokem se budou postupně přetvářet socialistické výrobní vztahy v komunistické a likvidovat podstatné rozdíly mezi městem a ven. kovem, mezi duševní a fyzickou prací. Věda a technika dosáhnou vysokého stupně rozvoje na základě všestranného rozmachu vzdě lání lidu.

K řešení těchto grandiózních úkolů může Sovětský svaz přistu povat proto, že sovětské socialistické hospodářství prokázalo svou schopnost mnohem rychleji rozvíjet výrobní síly než hospodářství

kapitalistické. Sovětský svaz dík mohutné ekonomické bázi socia lismu disponuje skvělou a moderní technikou. Sovětská věda zvládla nejnáročnější otázky současnosti a je dnes v řadě vědec kých disciplín na prvním místě ve světě. Surovinové a materiální zdroje Sovětského svazu jsou prakticky nevyčerpatelné. Stále více přírodního bohatství Sovětského svazu slouží rozvoji země. Sovět ský svaz během socialistické výstavby a při řešení úkolů pová lečného rozvoje národního hospodářství vychoval početné a kvali

fikované kádry, které jsou schopny řešit nejsložitější úkoly budo vání komunismu.

Během dvou desetiletí budou v Sovětském svazu vytvořeny vy

robní síly takové mohutnosti, že se jejich úrovni nevyrovná úroveň výrobních sil v žádné jiné zemi. Sovětský svaz už dnes vyrábí té . měř pětinu průmyslové produkce světa. V roce 1980 bude však již průmysl Sovětského svazu vyrábět dvojnásobek toho, co dnes vy . rábí průmysl celého kapitalistického světa. Úhrnný společenský

produkt a národní důchod vzrostou asi na pětinásobek dnešní skutečnosti. Komunistický Sovětský svaz se stane největší a nej. vyspělejší průmyslovou velmocí světa.

Tak mohutný hospodářský , technický, vědecký a kulturní roz mach nepoznaly dosud dějiny v žádné oblasti lidské činnosti. Dnešní generace pracujících Sovětského svazu dovede socialis tickou přítomnost až ke komunistickým zítřkům.

Jednání XXII. sjezdu svědčí o tom, že Komunistická strana 37

Sovětského svazu a všechen sovětský lid přistupují k zabezpe čování úkolů budování materiálně technické základny komunis

mu se vší energií a smělostí. Soudruh Chruščov ve svých vystou peních, stejně jako všichni diskutující na sjezdu ukazovali, jak současné materiální a technické základny co nejlépe využít,

aby národní hospodářství Sovětského svazu se rozvíjelo ještě vyššími tempy. A tohoto rozvoje nebude dosahováno zvyšováním obětí, uskrovňováním se, ale naopak za dalšího růstu kulturní a životní úrovně sovětských lidí. Je to proto, že dnešní sovětské socialistické hospodářství má pevné základy, a tím, že zákoni tost jeho rozvoje spočívá na svobodné komunistické práci mi liónů.

Soudruzi,

také z hlediska současných úkolů i dalších perspektiv rozvoje

naší země má jednání XXII. sjezdu a program Komunistické strany Sovětského svazu pro nás, československé komunisty a všechen československý lid, nesmírný význam. Program budo vání komunistické společnosti v Sovětském svazu ukazuje i nám

podstatné rysy naší budoucnosti, je novým vítězstvím tvůrčího marxismu-leninismu, osvětlujícím i cestu československému li du k dalším velikým cílům jeho budovatelské práce.

Celý průběh a výsledky XXII. sjezdu se tak pro nás staly no vým přesvědčivým potvrzením ideové a akční jednoty naší stra ny s bratrskou Komunistickou stranou Sovětského svazu. Naše linie je v plném souladu s leninským programem Komunistické strany Sovětského svazu s cíli, které vytyčuje. Proto se jí bude me důsledně řídit i v budoucnu .

Dnes znovu zdůrazňujeme, jak významně nám ve všech eta pách budování socialistické společnosti napomohly zkušenosti

Komunistické strany Sovětského svazu, jak mnoho pro nás zna menal především XX. sjezd. Ne náhodou se zrychluje tempo bu dování socialismu po roce 1956 i v naší vlasti , množí se naše

úspěchy. Důsledné prosazování linie XX. sjezdu v politice naší strany uvolnilo tvůrčí iniciativu a velikou aktivitu širokých vrstev pracujících . To přispělo rozhodující měrou k tomu, že jsme loni , v roce patnáctého výročí našeho lidově demokratické

ho zřízení , mohli přijmout novou, jíž socialistickou ústavu , a v ní zakotvit , že v naší vlasti zvítězil socialismus. 38

Díky všestrannému rozmachu dosaženému v posledních letech mohli jsme vstoupit do další etapy rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Konkrétním plánem naší činnosti v tomto období je

třetí pětiletka. Její splnění umožní dále zdokonalit, dobudovat materiálně technickou základnu socialismu, upevnit jednotící so cialistické principy v celé naší ekonomice. Dalším rozvojem so

cialistické zemědělské velkovýroby a socialistických výrobních vztahů na naší vesnici učiníme podstatný krok k vyrovnání ze mědělství s průmyslem a v postupném odstraňování rozdílů mezi městem a vesnici. Splnění předpokládaných úkolů v rozvoji tech niky spolu s dalším růstem vzdělanosti povede k postupnému odstraňování rozdílů mezi fyzickou a duševní prací. Tím, že všestranně upevňujeme socialismus v ekonomice

I v politické struktuře naší společnosti, přistupujeme zároveň i k postupnému shromažďování sil a vytvoření podmínek pro další přechod k výstavbě komunismu. V tom se znovu potvrzuje hluboká pravdivost jedné z nejvý.

znamnějších myšlenek nového programu Komunistické strany Sovětského svazu : » Rozvoj socialistických států v jednotné svě tové socialistické soustavě, « praví se v programu - » využí vání zákonitostí a předností této soustavy dává možnost zkrátit dobu nutnou pro výstavbu socialismu a perspektivu víceméně současně přejít ke komunismu, a to během jedné historické epochy .

Soudruzi,

plně se hlásíme i k této myšlence programu KSSS . Vysoký stupeň rozvoje našeho národního hospodářství, vzdělanosti a kultury i politické uvědomění pracujících i současný stav socia listických výrobních vztahů v průmyslu i zemědělství nám umož ňuje, abychom na všech úsecích myšlenky programu postupně uváděli v čin. V tom nám bude plně napomáhat přátelství a spo

jenectví se Sovětským svazem, od něhož dostáváme velkou po moc v materiální, vědecké i technické oblasti i ve formě jeho

velkých zkušeností. Také neustálé prohlubování spolupráce uvnitř socialistického tábora bude znamenat velkou pomoc naší rozví jející se ekonomice. Čestně přispějeme ke splnění velikého úko. lu socialistické soustavy - dohnat a předehnat jak ve výrobě na .

39

hlavu obyvatele, tak i v životní úrovni pracujících nejvyspělejší kapitalistické země. Dnes se nám již rýsují první základy dlouhodobé koncepce

rozvoje našeho národního hospodářství na příštích dvacet let. Připravujeme ji k širokému projednání na XII. sjezdu naší stra ny, jehož konání na podzim příštího roku navrhujeme ke schvá lení dnešnímu zasedání ústředního výboru.

Propočty Státní plánovací komise o předpokládaném rozvoji národního hospodářství ukazují, že v roce 1980 bychom mohli dosáhnout zhruba až pětinásobku průmyslové výroby z roku 1960, to znamená asi dvacetinásobku celkové průmyslové vý . roby z roku 1937. Vyžádalo by to asi 8 % přírůstku průmyslové výroby ročně, zatímco dosud jsme dosahovali zhruba 10 % . Rovněž předpokládaná 3–4 % průměrného ročního přírůstku v ze mědělství a zdvojnásobení zemědělské výroby nejsou přehna ným požadavkem . Vytvořený společenský produkt by tak vzrostl

do roku 1980 skoro čtyřikrát. Z toho vyplyne i tempo nepřetrži tého růstu životní úrovně.

Při zabezpečování těchto cílů

a jsou to veliké a náročné

cíle – si musíme být vědomi problémů , které vyplývají z našich konkrétních ekonomických podmínek. Jde především o naši ne úplnou a nedostatečnou surovinovou základnu, a tím i nutnost širokého rozsahu zahraničního obchodu. My samozřejmě budeme usilovat o maximální využití vlastního přírodního bohatství. Přesto však spotřeba surovin poroste rychleji, než jsou naše vnitřní zdroje, a proto značnou jejich část bude nutno krýt dovo zem .

Zejména zde nám bude velikou pomocí další rozvoj, prohlu bování vzájemné spolupráce s bratrským Sovětským svazem a ostatními zeměmi tábora socialismu . Je potřeba znovu zdůraz

nit, že bez této spolupráce bychom si ani zdaleka nemohli klást takové cíle, jaké si stavíme. Obrovský význam ropovodu » Druž

ba « budiž zde názorným příkladem veliké pomoci Sovětského svazu i při řešení surovinové základny. Problematika naší surovinové základny nám kategoricky uklá dá nanejvýš úsporné zacházení s uhlím, surovinami , kovy, ener gií a používání nových hmot. Proto se musí zvýšit úloha chemie tak, aby se stala druhým základním materiálovým odvětvím. To si vyžádá zvýšení výroby chemického průmyslu až desetkrát. 40

Připomeňme, co znamenají plastické hmoty použité ve strojíren ství, stavebnictví a ostatních odvětvích národního hospodářství pro snížení potřeby barevných kovů, dřeva a jiných deficitních materiálů i pro rozšíření sortimentu spotřebního zboží a obalů. Stavíme si i úkol plně pokrýt potřeby zemědělské výroby výro bou dusíkatých hnojiv z vlastních zdrojů a dodat zemědělství da leko větší množství dalších potřebných chemikálií.

Strojírenství se bude v příštím dvacetiletí rozvíjet rychlejším tempem než celková průmyslová výroba, zůstane hlavním a nej silnějším článkem hospodářství. Základní úkol strojírenství být hlavním nositelem rozvoje výrobních sil a vybavovat jednot

livá odvětví národního hospodářství nejvyšší technikou, platí pro budoucnost s mnohonásobnou naléhavostí. Nejvyšší technika a vysoké energetické vybavení, vyspělá mechanizace a automati zace ovládaná vysoce kvalifikovanými lidmi, to budou nejpod statnější znaky materiální a technické základny komunismu. Je

dině na tomto základě lze dosáhnout předpokládaného růstu pro duktivity práce v průmyslu, která se má do roku 1980 zvýšit zhruba šestkrát.

K tomu je nezbytný i další podstatný rozvoj metalurgie, pro kte rou jsou v Československu příznivé předpoklady. Spočívají v do

statečných zásobách koksovatelného uhlí, zčásti v domácích že lezných rudách a v možnosti dovážet železné rudy ze Sovětského svazu, v dostatku domácích žáruvzdorných hmot a ferroslitin. V zemědělství jde především o splnění hesla vyrovnat jeho úro

veň s úrovní průmyslu do roku 1970. Vytyčení tohoto úkolu je nejen správné a reálné, ale je přímo objektivní nutností. Za so cialismu se prudce zvyšují potřeby společnosti jak v průmyslo

vých, tak i zemědělských výrobcích. Na druhé straně rozvoj vědy. a praxe samy odkrývají další netušené možnosti růstu zeměděl ské výroby. Zaostáváním zemědělství naopak vzniká disproporce, která brzdí růst životní úrovně, práci v zemědělství činí méně při

tažlivou než v jiných odvětvích a oslabuje výsledky celé socia listické ekonomiky.

Naším úkolem je dosažení takového stupně rozvoje rostlinné i živočišné výroby, aby byla co nejúplněji uspokojována poptávka

po kvalitních a levných zemědělských výrobcích. Podstatně se musí zvýšit intenzita výroby z každého hektaru půdy při součas ném pronikavém poklesu společenské práce na jednotku produk 41

ce. Možnosti širokého uplatnění výsledků vědy v praxi, zavedení účelné dělby práce, především specializace a velkovýrobních fo rem organizace výroby, značné zlepšení a posílení materiálně

technické základny v zemědělství, zejména na úseku komplexní mechanizace a chemizace výrobních postupů, zvýšení kvalifikace

pracovníků a správné uplatnění hmotné zainteresovanosti k tomu ukazují cestu. Jsou to – spolu s celkovou přestavbou vesnice také rozhodující předpoklady pro přiblížení způsobu a úrovni ži vota ve městě, pro odstranění podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí.

Perspektivy rozvoje životní úrovně v naší zemi se opírají o naše dosavadní výsledky a zkušenosti a zároveň důsledně sledují cíl,

který tak vysoko vyzdvihuje program Komunistické strany Sovět » Vše pro ského svazu a který je i vůdčí zásadou naší strany člověka , pro jeho blaho« . Proto I do budoucna budeme v soula.

du s rozvojem národního hospodářství a z toho vyplývajících mož ností zajištovat trvalý růst životní úrovně, postupně řešit bytový problém, problém rodin s vice dětmi, uspokojovat potřeby oby . vatelstva, postupně zkracovat pracovní dobu. I my zdůrazňujeme, že základním zdrojem uspokojování hmotných a kulturních potřeb lidí za socialismu zůstává odměna za práci podle jejího množství,

kvality a společenského významu a že zároveň bude pro uspoko jování potřeb lidí neustále vzrůstat rozsah celospolečenských fon dů. Oba tyto činitele však musí být v naprostém souladu a odpo vídat celospolečenským zájmům.

Některé otázky současného stavu našeho hospodářství

Soudruzi,

jestliže si stavíme takové cíle v zabezpečení všestranného roz květu naší země a bohatého života našeho lidu, nemůžeme ani na

okamžik zapomínat na to hlavní a základní : že všechny naše úspě chy mohou vyrůst jen a jen z usilovné tvůrčí práce, z neustálé péče o rozvoj výroby, z neustálé starosti o to, aby práce každého občana naší vlasti byla zaměřena ke společnému prospěchu, opi

rala se o plné využití schopností každého pracujícího, o plné vy užití pokrokové vědy a techniky, o maximální mobilizaci všech 42

našich zdrojů, všestranné využití přednosti socialistické ekonomi

ky. Nesmíme také zapomínat, že se musíme opírat o vzájemnou

spolupráci s ostatními zeměmi tábora socialismu, především se Sovětským svazem. I my jsme řekli, že naše současná generace bude žít v komu nismu, a proto jde o zajištění naší komunistické budoucnosti,

o úkoly , které mají pro nás zásadní programový význam. Jde nyní o to, podstatně zvýšit náročnost již na dnešní práci dodržováním pracovní disciplíny a nejvyšší odpovědností všech pracovníků dů

sledně zabezpečovat plnění současných úkolů. Každé opoždění v plnění úkolů , každá nedbalost a neodpovědnost dnes znamenají zdržení na cestě k budoucnosti.

Musíme vyžadovat od všech plánovacích a řídících orgánů, stát. ních, hospodářských , vědeckých i jiných institucí i od každého pracovníka a funkcionáře stranického nebo státního důsledné

plnění těch funkcí, kterými je strana nebo volené orgány lidu po věřily. Musíme vyžadovat stranický přístup a odpovědnost za plnění úkolů, které mu vyplývají ze státního národohospodářské ho plánu, z usnesení stranických a vládních orgánů.

Z toho hlediska je nezbytné, abychom se zabývali některými závažnými skutečnostmi a nedostatky při plnění úkolů třetího pětiletého plánu.

V prvním roce třetí pětiletky se ukázala řada negativních zjevů spočívajících především v neplnění stanovených úkolů technické

ho rozvoje, v investiční výstavbě, v nedodržování sortimentu vý. roby a jmenovitých úkolů a v neposlední řadě také i v zeměděl. ské výrobě. Nedostatečné plnění plánu, zejména ve III. čtvrtletí 1961, vážně narušilo uskutečnění řady důležitých opatření v národním hospo dářství.

Třetí pětiletý plán na rok 1961 až 1965 byl projednán ve všech orgánech, závodech, krajích, resortech i ve vládě. Instituce a or

gány, ministri i další pracovníci - všichni se k němu vyslovili a uplatnili svůj hlas, své návrhy a námitky při tvorbě plánu. Plán byl schválen ministerstvy , vládou a Národním shromážděním, stal se základem činnosti a práce miliónů lidí a každý z nás, každý státní a stranický představitel musí tento plán také takto chápat. Druhou stránkou věci zůstává to, jak směrnice a plán třetí pěti letky byly rozpracovány, zajišťovány a zabezpečovány. 43

Již celostátní konference naší strany v roce 1960 zdůraznila roze hodující význam zavádění nové techniky pro splnění třetí pětilet ky. To vyžaduje jednotnou, cílevědomou a centrálně promyšlenou

technickou politiku, zaměřenou na co nejrychlejší dosažení kon krétních a trvalých výsledků ve výrobě a ve stálém růstu produk tivity práce. Uvážíme-li naše konkrétní podmínky vyžadující ne ustálé hledání nových surovinových zdrojů a materiálových úspor

i naši situaci v pracovních silách, mělo by mít plánování i prak tické zabezpečování rozvoje techniky u nás opravdu prvořadé mis

to v celém systému řídící práce. Takové místo však dosud zda leka nemá .

Neumíme dosud v organizační a plánovací praxi otevřít cestu vědě a technice, materiálně i morálně podporovat podniky a ústa vy, které při zavádění nové techniky a ve vědecké práci dosahují

skutečných úspěchů, zvýhodňovat výrobní podniky bojující za no vé proti těm, které setrvávají na zaostalé technice a technologii. Nedokázali jsme dosud skutečně vývoj techniky řídit a určovat směry jejího vývoje.

V praxi tomu bývá právě naopak. Dostáváme se často k tak absurdnímu stavu, že závod , který uplatnil pokrokové metody v organizaci a technologii, kdy fakticky společnost nedostává mé ně, ale více, na papíře figuruje jako špatný závod, což se často

projeví v akumulaci závodu, v prémiích i ve mzdách. Podobně mají neustále potíže závody, které usilují o zavádění nových, technic ky dokonalejších, efektivnějších strojů a zařízení. Kolem těchto poznatků nemůžeme chodit se zavázanýma očima a jen na ně poukazovat.

Je třeba, aby vláda spolu se všemi ministerstvy našla urychleně řešení, které by do důsledku zabezpečilo zainteresovanost podni ků na technickém pokroku, na společenských úsporách, a ne na technické zaostalosti .

Domníváme se, že je nejvyšší čas vypořádat se energicky i s ne dostatky při řízení a plánování vědy a techniky. Stejně jako Ko

munistická strana Sovětského svazu musíme vycházet z Leninovy teze, že bez nejnovější techniky, bez nových vědeckých objevů nelze komunismus vybudovat. Soudruzi !

Mnoho současných nedostatků v rozvoji národního hospodár 44

ství souvisí s nesplněním plánu investiční výstavby. Ve třetím pěti

letém plánu je tento rozvoj národního hospodářství zajišťován především výstavbou nových kapacit s širokým prováděním tech nické rekonstrukce téměř ve všech odvětvích národního hospo dářství.

To bezesporu klade velké nároky na včasnou projektovou pří pravu a na zabezpečení odpovídající struktury strojírenské výro by. Je nutné říci, že již při sestavování třetí pětiletky došlo ke značnému hromadění investic do prvních let pětiletky, což zvy

šuje napjatost úkolů strojírenství, hutí, stavebnictví a výroby sta

vebních hmot. Naproti tomu nebyla dostatečně vyjasněna náplň investiční výstavby, zejména v posledním roce pětiletky, a proto nebyly dostatečně konkretizovány ani úkoly těžkého strojírenství. Zároveň se dosud nepodařilo snížit neúměrně vysokou rozesta věnost. Naopak, rozestavěnost letos dále vzrostla . Jestliže k 1. led nu 1961 bylo rozestavěno 17 836 akcí, pak k 1. červenci se jejich

počet zvýšil na 22 460, to je o více než čtvrtinu. Investiční výstavbu stále těžce poškozuje lokálně patriotická praxe mnohých okresů a krajů a resortismus řady ministerstev . Tyto lokální zájmy nám působí vážné škody i ve špatném poměru k zajištování rozhodujících centralizovaných staveb. Hovoříme- li o nutnosti konkrétního uplatňování závěrů XXII. sjezdu Komunis

tické strany Sovětského svazu, pak právě proti lokálpatriotismu a resortismu musíme zaměřit ostrý oheň kritiky a vyvozovat zde

tvrdé závěry. Mnozí pochopili přenesení pravomoci na nižší orgá ny jako cestu k nadřazování svých vlastních zájmů nad zájmy státu a společnosti.

Naši obtížnou situaci zhoršuje stav, kdy prostředky na investice a hlavně na nové budovy jsou požadovány při velmi nedostateč ném využití základních fondů a nízké směnnosti. Koeficient směn

nosti v některých odvětvích se v podstatě nezvýšil a někde dokon ce poklesl .

V poslední době ústřední výbor kritizoval nedodržování pracov. ní doby v našem stavebnictví. Vinou benevolence, nevšímavosti a

nezásadovosti vedení staveb, stranických a odborových orgánů a organizací se na mnohých stavbách oficiálně dělá jen pět dní nebo dokonce čtyři dny. Mnohde se nastoupí do práce v pondělí v po ledne a končí se v pátek v poledne. Ze sedmi dnů dva až tři dny 45

stojí nové drahé stroje. A podobný stav je i jinde. Na nedávné po radě o prověrce efektivnosti jsme znovu slyšeli stížnosti, že na Slovensku nejsou plne využity některé výrobní strojírenské kapa city . A přitom se z kraju i resortů neustále volá po nových inves ticích .

I tady máme zřejmě co dělat s problémy hmotné zainteresova

nosti. Jestliže na něčem musíme zainteresovat investory , doda vatele í všechny pracující v investiční výstavbě, pak je to beze sporu včasné uvádění kapacit do provozu, zkracování doby vý . stavby, snižování rozestavěnosti a nejhospodárnější využití vyna. ložených prostředků. Naše soustava hmotné zainteresovanosti je však v tomto směru zejména u dodavatelů staveb málo účinná a často dokonce působí obráceně. Pro stavební organizace je na příklad v určitém období výhodnější zahajovat nové stavby ve

snaze zlepšit si situaci v plnění rozhodujících ukazatelů plánu, at již jde o produktivitu práce, zisk , mzdové fondy nebo o dosažení vyššího objemu stavebních prací s minimální spotřebou staveb

ních hmot a pracností. Kromě toho práce při zahajování staveb jsou méně náročné na přípravu a organizaci. Tím se pochopitelně rozestavěnost dále zvyšuje. S tímto stavem je třeba rychle skon covat.

Jak plní své úkoly pro investiční výstavbu naše strojírenství ? Odpověď ani zde pení potěšující. Příčinou neplnění dodávek pro centralizovanou výstavbu i pro

vývoz je nedostatečná technická a kapacitní příprava strojíren ské výroby na zajištění takové struktury strojírenské výroby , která odpovídá současným potřebám. I zde je třeba situaci rychle řešit při současném plnění plánu. Naši investiční činnost nyní musíme soustředit na urychlené zvládnutí základních úkolů, především na úseku černé metalur

gie, těžby uhlí, těžkého strojírenství, energetiky a chemie. Jen tak můžeme vytvořit podmínky ke splnění základních cílů investiční politiky , které jsme si dali ve třetím pětiletéin plánu. Tomu musí sloužit centralizované i decentralizované zdroje a prostředky. Energicky se musí zvyšovat podil strojních investic proti staveb ním. Soustředit musíme i naše projekční a konstrukční kapacity, zabezpečit důslednou kontrolu technické úrovně nových investic,

Jako závažný nedostatek se projevuje i to, že nejsou k dispozi. 46

ci náležité rezervy výrobků , že se do praxe neprosadila zásada vytváření odbytových zásob. Úkol systematicky vytvářet a posi lovat soustavu materiálových, devizových, finančních a kapacit. ních rezerv byl s plnou naléhavostí vytyčen již na celostátní kon ferenci v roce 1956. Přestože tento úkol patří i ve třetí pětiletce k nejdůležitějším, nebyly naše hospodářské orgány schopny v jeho řešení významněji pokročit kupředu. Tento stav v materiálně technickém zásobování na mnoha mis

tech přímo podvazuje iniciativu dělníků a ochromuje rozvoj so cialistického soutěžení. Pracující nemohou často díky »organizá

torům« dodavatelsko-odběratelských vztahů pro nedostatek mate riálu plynule pracovat a vyrábějí nekvalitní výrobky nebo nevhod. ný sortiment jen proto, že není kvalitní materiál. V řídícím apara

tu podniků pak začíná místo solidní přípravy výroby a zvyšování její technické úrovně převládat starost o to, jak sehnat materiál. Taková situace pak vytváří napjatost, neklid, šturmování ve vy

robě, a to způsobuje velké národohospodářské škody. Soudruzi,

nyní o tom, jaká je situace v našem zemědělství. Plán nákupu obili je v současné době celostátně překročen na 104 procenta a splněn ve všech druzích. Ve všech druzích obilí splnilo nákup 7 krajů a 72 okresy. Jednotlivě hospodařící rolnici splnili zatím

pouze na 71 procent. Nákup nepovažujeme za ukončený, dokud nebudou provedeny závěry se všemi závody, které své smluvní závazky dosud nesplnily. Státní statky splnily nákup na 116 procent, často však na úkor svých krmných fondů, čili prakticky jde o formu evidenčního ná 3

kupu. Pravidelně každý rok slyšíme nové a nové požadavky na krmiva ze státních fondů. Propočítává se kde co, jen aby se zdů vodnil nedostatek krmiv. Tak loni a letos se argumentuje nižšími

výnosy brambor a cukrovky. Nikdo však se už nezmíní, že nebyly

letos dodrženy osevní plochy brambor i obilí a na úkor nich se sely jarní směsky, jetele a vojtěšky . Také se nemluví o tom, že letos byla prakticky skoro všude třikrát seč jetele, vojtěšky i se. na. Znovu upozorňuji, že každé družstvo musí počítat jen se svými krmivy a nemůže spoléhat na státní zdroje . Státní fondy krmiv máme pro státní výkrmny, které budujeme. 47

V živočišné výrobě jsou očekávané výsledky letošního roku ta

kovéto : stavy prasat a skotu budou o něco překročeny, ovšem sta vy krav zůstanou pod plánem. U živočišných produktů bude podle

propočtů splněn nákup vajec a mléka, zatímco nákup jatečných zvířat - včetně drůbeže – nedosáhne plánované úrovně.

I na úsek zemědělství je nutné nezbytně soustředit pozornost strany a považovat i nadále tento úkol za klíčový. Jednání XXII. sjezdu nás plně přesvědčilo o tom, že ústřednímu

výboru Komunistické strany Sovětského svazu se podařilo prosa dit, aby vzestup zemědělské výroby se stal věcí celé strany a všeho lidu, bojovou linií výstavby komunismu, o jejíž uskutečnění se usi luje s veškerou silou a váhou. I my jsme v poslední době několikrát velmi vážně projednávali

otázky zvýšení zemědělské výroby. Nosili bychom dříví do lesa, kdybychom znovu opakovali přijatá usnesení a směrnice. I v ze

mědělství spočívá potíž v tom, že těžko a pomalu postupuje reali zace vytyčených úkolů.

Spolu s úkoly, o nichž jsem se již zmínil v souvislosti s vyrov náním zemědělství do roku 1970 na úroveň průmyslu, bude nutné účinněji řešit otázku pracovních sil v zemědělství. Otázka dostat

ku mladých lidí v zemědělské výrobě je podle našeho názoru klíčovým problémem. Chceme proto uskutečnit řadu opatření, aby práce v zemědělství byla na stejné úrovni jako v jiných odvětvích národního hospodářství. Počítáme s tím, že i členové JZD budou jako ostatní pracující dostávat za určitých podmínek přídavky na děti. Také budeme řešit sociální a důchodové zabezpečení členů

JZD. Není to úkol, který lze všude vyřešit jednorázově, ale postup ně tak, jak poroste zemědělská výroba, jak se budou jednotlivá družstva ekonomicky upevňovat a plnit své závazky vůči státu a společnosti a plnit plán. Budou stanoveny určité pevné podmínky a teprve tehdy, až je družstevníci budou plnit, můžeme v tom kte

rém JZD zavést nemocenské a důchodové zabezpečení v podstatě na úrovni pracovníků v průmyslu. Přitom počítáme, že družstev nici, stejně jako dělníci v průmyslu a všichni pracující ve mzdě, ponesou část nákladů vypočítaných podle výše odměny za pra

covní jednotky včetně naturálil nebo dalších jejich příjmů. V budoucnu rovněž uskutečníme, tak jak k tomu budeme vytvá 48

řet možnosti , i další významná opatření v oblasti sociálního, kul. turního a společenského života na vesnici.

Já v této souvislosti znovu, soudruzi , upozorňuji , že ve slučování družstev nepřipustíme žádnou gigantománii. Musíme vycházet z podmínek místních, z toho, že naše zemědělství je postaveno na vysoké intenzitě výroby a že v našich podmínkách můžeme po. krokovou organizaci práce a techniku skutečně uplatnit již na 500 >

hektarech .

Vzhledem k tomu, že se se státními finančními prostředky na pomoc zemědělství ze strany mnohých okresních národních vý. borů hospodaří podle zásady »z cizího krev neteče« nebo i » urve me, co se dá«, doporučujeme : okresní národní výbor může druž stvu vydat finanční pomoc jen do určité výše a přes tuto výši do

určité normy jen se souhlasem KNV a výše již jen se souhlasem ministerstva. K těmto opatřením musíme přistoupit, abychom za jistili hmotnou zainteresovanost na výrobě jak družstev, tak i je jich členů a zároveň i kontrolu , aby ruka ruku nemyla, jak se to dosud děje.

Vážný nepořádek je také v přidělování mechanizačních pro středků jednotným zemědělským družstvům . V poslední době se ukazuje, že existují družstva, která mají techniky nadbytek , zatímco jiná zase nedostatek. Dochází to tak daleko, že některá družstva ze Severomoravského kraje jezdí nakupovat zeměděl ské stroje do družstev Západoslovenského kraje. To svědčí ne jen o neodpovědné distribuci mechanizačních prostředků , ale 1o porušování státní disciplíny. Soudruzi,

sami víte, že lidé politiku strany měří tím, jak jsou hmotně uspokojovány jejich potřeby . Měří ji podle toho, zda to nebo ono zboží dostanou a v jaké kvalitě. A tady, myslím, musíine ještě mnohé napravit. Také od základu bude nutno přezkoumat rozvoj služeb obyva

telstvu. Půjde zde zároveň i o to, podívat se na tvorbu cen , meto diku plánování, využití místních zdrojů materiálů a výrobních

možností, hmotně zainteresovat pracující, vedoucí í samy na rodní výbory na rychlém a kvalitním zlepšování služeb. To se týká i restaurací, jídelen a prodejen potravinářských poloto varů . 49

V zásobování pracujících potravinami bude situace záviset na vývoji našeho zemědělství. Jednu věc bych však chtěl zdůraz nit : Pokud jde o zásobování krajů masem, vejci a tuky , budeme napříště vycházet z toho, jak kraj plní své dodávkové povinnosti na základě svých výrobních možností. Nelze nadále pokračovat v praxi, kde kraje a okresy, které byly vždy přinejmenším so běstačné ve výrobě zemědělských produktů, žádají, abychom jim potraviny dodávali ze státních fondů a přitom mají dokonce nadplánovaný počet dobytka. S otázkou zásobování ovšem souvisí i otázky skladby výživy našeho lidu. Zvlášt důležité bude nezvyšovat spotřebu mouky, ale zabezpečit především naší vlastní výrobou - dostatek luště-.

nin , mléčných výrobků, zeleniny, ovoce, drůbežího masa . Také v restauracích, veřejných jídelnách, závodních kuchy ních, ve vyvařovnách ozbrojených sil je nutné více proložit jí

delní lístek zeleninou, luštěninami, jídly z brambor, ryb a omezit hlavně moučná jídla . Cílevědomá starost o správnou výživu musí se daleko více než dosud stát součástí celkové péče o růst ži votní úrovně našeho lidu.

Naléhavé úkoly budování vyspělé socialistické společnosti Soudruzi ,

tolik k problematice současného stavu naší ekonomiky a k ně kterým otázkám plánu příštího roku.

Chci jen shrnout závěry , k nimž došlo politické byro na zákla dě rozboru současného stavu. Za základní příčinu našich sou časných obtíží považujeme nedostatky v celkové řídící práci na

všech úsecích národního hospodářství. V čem jsou tyto nedo statky ?

Za prvé – musíme zdůraznit úlohu a plnou odpovědnost kaž dého ministerstva při rozpisu přijatého plánu až na závody . No vá organizace řídící činnosti a zvýšení odpovědnosti závodů ni

kterak neznamená, že se oslabuje ústřední řízení ze strany mi nisterstva, že ministři do všech důsledků nemají odpovědnost za řízení výroby ve svých resortech. považujeme za naléhavé celkové upevnění státní Za druhé 50

disciplíny a odpovědnosti u všech pracovníků národního hos podářství za plnění plánu a zabezpečení důsledné kontroly sta vu výroby. To nutně vyžaduje vypracovat řadu opatření a sankcí proti podnikům, které záměrně neplní stanovené úkoly plánu anebo se vyhýbají složitým úkolům, které jsou pro státní plán důležité . Za třetí

zvýšit dosavadní nízkou odbornost vedoucích v zá

vodech i na druhých úsecích a starat se o zlepšení kvalifikace dělníků. Provést mimořádné kádrové posílení na úseku metalur

gie. Zamezit dosavadní přílišné fluktuaci v rozhodujících závo dech.

Zabezpečit zvýšení směnnosti ve všech závodech, kde jsou pro to podmínky, a ve stavebnictví prosadit dodržování normální pracovní doby podle usnesení politického byra ústředního výbo ru strany .

Na Slovensku pak jde dnes í o to, plně využít již vybudované výrobní kapacity průmyslu při současném zvýšení odborné kva lifikace pracujících a zlepšení kvality výrobků. Za čtvrté zabezpečit snížení rozestavěnosti. V první řadě počítat se zabezpečením investiční činností na úseku metalur gie, uhlí, energetiky , chemie a těžkého strojírenství. Doporučuje me, aby ministerstva s konečnou platností schvalovala všechny akce decentralizované investiční výstavby ve svých podnicích od určité výše.

Za páté - důslednou kontrolou zajistit, aby nové investiční celky byly budovány na skutečně nejvyšší technické úrovni a vy. bavovány nejmodernějším strojně technickým zařízením . Za šesté – v plánu zemědělské výroby na rok 1962 vycházet ze skutečnosti v roce 1961 a skutečných možností splnění plá nu v roce 1962.

Organizovat materiálovou a technickou pomoc tak, aby odpo vídala v každém JZD výměře půdy, výrobním podmínkám a to

mu, jaký strojový park už vlastní.

Urychleně zabezpečit výstavbu výroben drůbežího masa i vý. krmen telat, které nám mohou pomoci v řešení bilance masa . Soudruzi,

XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu zdůraznil, ze ruku v ruce s plněním ekonomických úkolů při výstavbě ko 51

munismu bude probíhat hluboký a složitý proces společenských

přeměn, že se zároveň bude utvářet i nový člověk – člověk ko munismu.

XXII. sjezd ukázal v této souvislosti nové náročné úkoly ve

výstavbě státu a v dalším rozvoji socialistické demokracie, v ob lasti národnostních vztahů, ideologie, výchovy, vzdělání, vědy a kultury. Plnění všech úkolů komunistické výstavby, ať v eko nomické či společenské oblasti, pak předpokládá další růst úlo hy a významu komunistické strany jako vedoucí a řídicí síly společnosti.

Ve všech těchto směrech budeme čerpat ze závěrů XXII. sjez du Komunistické strany Sovětského svazu poučení pro naši pra

ci, neustále dále rozvíjet socialistické společenské vztahy, při pravovat cestu příštímu přechodu ke komunismu.

Právě z těchto hledisek musíme dále upevňovat svazek dvou základních pracujících tříd naší společnosti – dělníků a rolníků - i vzájemné vztahy státního a družstevního socialistického vlastnictví ve směru ustavičného posilování jejich socialistické

podstaty a nových , komunistických prvků. Stanovení konkrétního postupu je zde ovšem věcí pečlivého

studia fakt o vývojových tendencích, z nichž jsou vyvozovány důsledné leninské závěry, a ne věcí nějakých předem hotových receptů. Využijeme přitom všech obrovských mimořádně přízni vých možnosti, které u nás dik vyspělosti našeho lidu máme, a vy varujeme se zároveň jakékoliv ukvapenosti, zbrklosti, gigantoma nie .

Plně platí zásada, k níž jsme se jasně přihlásili v našem pro jevu na XXII. sjezdu: nepřeskakovat vývojové etapy, ale ani ne

přešlapovat na místě při řešení uzrálých problémů , postupovat na široké frontě kupředu, v čele a v pevném spojení se všemi pracujícími.

Se zvláštní pozorností jsme na XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu sledovali myšlenky o přerůstání státu diktatury dělnické třídy ve stát všelidový, o charakteru, úkolech

a vývoji tohoto všelidového socialistického státu. Tyto myšlenky mají velký význam i pro práci naší strany při budování vyspělé socialistické společnosti a vytváření předpokladů pro přechod ke komunismu v Ceskoslovensku.

Když v Sovětském svazu zvítězil socialismus úplně a defini 52

tivně, když začalo období rozvinuté výstavby komunismu, zmize ly podmínky pro další trvání diktatury dělnické třídy. Její his torické poslání - potlačit odpor vykořisťovatelů a dosáhnout

jejich likvidace, vybudovat socialismus, vytvořit socialistickou jednotu lidu, kdy se dělníci, rolníci a inteligence stali nositeli ' socialistických výrobních vztahů i hlasateli komunistických ide jí – se naplnilo. Proto dělnická třída, která si ovšem i nadále ja. ko nejprogresívnější síla komunistického rozvoje uchovává svou vedoucí úlohu až do úplného vybudování komunismu, přetvořila v Sovětském svazu z vlastní iniciativy a na základě úkolů vý. stavby komunismu stát své diktatury ve stát všelidový, ve vše lidovou organizaci pracovníků socialistické společnosti.

Vytvoření všelidového státu a perspektiva jeho přerůstání v ko munistickou společenskou samosprávu je podkladem a výcho diskem závěrů programu Komunistické strany Sovětského sva

zu o hlavním směru v rozvíjení socialistické státnosti v období výstavby komunismu. Je to všestranné rozvíjení a zdokonalování socialistické demokracie, aktivní účast všech občanů na správě

státu, na řízení hospodářství a kulturní výstavby, zlepšování prá ce státního aparátu a zesílení lidové kontroly nad jeho činnosti. Program Komunistické strany Sovětského svazu tak plně ově

řuje správnost cesty širokého rozvoje socialistické demokracie, kterou v posledních letech naše strana rozhodně nastoupila. Zá

roveň dává mnoho podnětů pro další vývoj socialistické stát. ností v Československé socialistické republice. Musíme se vážně zamyslet nad tím, co jsme v této oblasti uskutečnili, čeho jsme již dosáhli, jaké tu máme úspěchy a nedostatky, a jaké úkoly nás

ještě čekají, abychom mohli dále zvýšit účast nejširších vrstev pracujících na správě státu a na řízení národního hospodářství, zdokonalovat činnost masových organizací při přejímání nových úkolů v řízení a správě společnosti, podstatně zkvalitnit práci státního aparátu, dále soustavně snižovat jeho stavy, nahrazo .

vat všude, kde jsou k tomu podmínky, placenou státní adminis trativu dobrovolnou činností občanů, nemilosrdně likvidovat všechny byrokratické nešvary. Rozvoj socialistických společenských vztahů a vytváření před pokladů pro jejich přeměnu v komunistické závisí - jak to uká

zal XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu – vedle dčasti v budovatelské práci na soustavné výchově lidí v duchu 53

marxismu-leninismu. Ideologická a výchovná práce naší strany musí být zaměřena na upevňování komunistického světového ná

zoru, komunistické morálky, na všestranný rozvoj kultury a vzdělání, vědeckých a technických znalostí. Jde o velmi širokou frontu, kterou musíme stále plněji obsáh

počínaje školou a konče dospělými lidmi. Naše strana, masové organizace i četné další instituce rozvíjejí rozsáhlou výchovnou práci. Přitom však narážíme stále na určité lidi, a najdeme mezi nimi i mladé lidi, kterým jsou cizí naše ideály, kteří porušují zásady socialistické morálky a dopouštějí se proti společenských činů. Nechci rozhodně zevšeobecňovat, ale i to souvisí se slabinami naší výchovné práce, jako je odtrženost od konkrétních problémů, neadresnost, nesoustavnost. Nezřídka se setkáváme i s opatrnictvím, které hraničí až s oportunismem. Tento stav souvisí se skutečností, že ideologickou a výchovnou nout

práci nedělají všude osvědčení a vyspělí pracovníci, ale nezříd ka lidé bez zkušeností a bez znalosti. To ovšem vede někdy

k úplně opačným výsledkům, k znevažování myšlenek, které strana razi.

Zvláštní pozornost musíme věnovat výchově mládeže

starat

se nejen o to, aby jim škola dala všestranné znalosti a vštípila

jim nejlepší návyky, ale i o jejich vývoj po skončení školy. S tím ostatně souvisí i další bod dnešního zasedání ústředního výboru, jehož projednávání přikládáme veliký význam.

Nadcházející etapa rozvoje naší socialistické společnosti a po stupného budování materiálně technické základny komunismu

přináší celou řadu kvalitativně nových problémů a úkolů v ce lém systému výchovy . Také pro řešení těchto problémů nalézá me v historických dokumentech XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu bohatství nových závěrů.

Uskutečňujeme stále důsledněji co nejširší demokratizaci vzdě lání pro všechnu mládež. Proto jsme vytyčili již na XI. sjezdu

Komunistické strany Československa úkol těsně spojit školu se životem a výrobní praxí a zajistit do roku 1970 plné středoškol ské vzdělání pro převážnou většinu mládeže. Důsledné zabez

pečování tohoto úkolu má z hlediska našich komunistických per spektiv přímo nedozirný význam. Komunistická společnost bude založena na vysoce kvalifiko vané práci lidi. My však už dnes trpíme jejich značným nedo 54

statkem, což potvrdil i průzkum v Jihomoravském kraji. Přes růst počtu kursů, které připravují dělníky pro získání kvalifika ce , je v kraji téměř polovina dělníků nevyučena. Zvlášť nedosta tečná ze strany závodů je péče o kvalifikaci žen. Ještě tíživější

nežli u dělníků je situace v kvalifikovanosti středně technických a inženýrských kádrů . V zemědělství je to ještě výraznější. V 1632 JZD Jihomoravské. ho kraje pracuje pouze 168 inženýrů, 762 techniků a 2243 pra. covníků s nižším odborným vzděláním. Obdobný stav je na stát

ních statcích. A nemysleme si, že situace v ostatních krajích je snad lepší.

K zajištění výchovy potřebného počtu odborníků bude třeba

podstatně zvýšit počty studujících na vysokých a středních od borných školách, přičemž se musí rozvíjet a podstatně zlepšovat zejména formy studia při zaměstnání a kombinované studium na

vysokých školách technického směru. Další zvyšování životní

úrovně nesporně vytváří nové příznivé podmínky pro podstatné rozšíření těchto forem studia .

Velikým přínosem a poučením jsou závěry XXII. sjezdu o vý. znamu a práci strany při budování komunismu. Program a nové stanovy zobecňují revoluční praxi Komunistické strany Sovět ského svazu a celého mezinárodního komunistického hnutí a jsou pro všechny komunistické strany příkladem , jak se zřete lem na celkový vývoj společnosti dále rozvíjet práci strany a zvyšovat její úlohu. Všechna práce naší strany byla a je naplněna neúnavným bo jem komunistů za nový život našeho lidu. Jen proto jej mohla dovést k vítězství socialismu v naší vlasti .

Strana se stala uznávaným vůdcem lidu. Pracující považují její

postavení v čele naší společnosti za hlavní a nezbytnou záruku dalšího rozkvětu naší socialistické vlasti .

Proto je naší povinnosti dále prohlubovat a upevňovat spojení strany s lidem a těžiště naší práce vidět tam, kde se rozhoduje o splnění politické linie naší strany - na pracovištích . Chci

znovu obrátit pozornost na zásadní důležitost leninského princi pu kolektivnosti vedení, jehož důsledné uplatňování vytváří pod

mínky pro rozvoj aktivity a iniciativy komunistů a všech pracu jících, umožňuje využít nejširších zkušeností, snižuje možnost 55

jednostranných a subjektivních rozhodnutí, vytváří nejpříznivěj ší podmínky pro správnou výchovu a růst kádrů. Dosavadní zkušenosti stranické práce ukazují, že je nanejvýš

nutné zvýšit úlohu plén krajských a okresních výborů strany. Zejména na okresech se soustřeďuje všechno rozhodování povět šině v byrech a práce plén okresních výborů je podceňována. Dnes například okresní výbory projednávají práci jednot livých JZD. Je však důležité v zájmu širšího zobecnění zís

kaných poznatků a závěrů, aby i pléna zde sehrála větší úlohu . Zasedání plén okresních výborů strany se musí v budoucnu také mnohem hlouběji a odpovědněji zabývat otázkami přípravy plá nů v průmyslu a zemědělství, konkrétně o nich rozhodovat včet ně odpovědného projednání připomínek k tvorbě plánu 1 z těch

podniků, které řídí ministerstva. Základní stranické organizace musí přejít od formy pasívního shromažďování námětů a žádostí

pracujících k jejich aktivnímu řešení a k soustavnému provádění jednotné linie celé strany v místě své působnosti. Základní stra nické organizace stále čeká úkol zvýšit svůj vliv na vedení závodu, družstva, na práci národních výborů.

XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu vysoko vy. zvedl jméno člena strany, jeho úlohu a odpovědnost za budování komunismu. Nová etapa výstavby socialistické společnosti vyža duje i u nás zvýšit vedoucí úlohu strany , zpřísňují se nároky na

každého komunistu, na jeho politickou i odbornou úroveň . Příklad v práci, v osobním životě, vysoké morální kvality musí najít plné uplatnění v jednání každého komunisty, neboť jedině tyto rysy mu umožňují být politickým vedoucím mas, rozvíjet jejich aktivitu.

Stranickým funkcionářem může být v dnešních podmínkách jen člověk politicky uvědomělý, člověk na výši doby, člověk čestný, přemýšlivý a iniciativní. Naše strana potřebuje mít ve všech funkcích odvážné a rozhodné

pracovníky se smyslem pro nové, schopné proniknout do problé mů a řešit je. Potřebuje takové soudruhy, kteří se nebojí přiznat veřejně chybu a napravit ji, jsou přístupní kritice a nezastírají nedostatky, jen aby chránili svou pověst, svou » neomylnost« . V posledním období jsme byli nuceni upozornit krajské a okres ní výbory strany na zjevy, které svědčí o tom, že stranické orgány nevěnují dostatečnou pozornost otázkám výchovy ke komunistic ké morálce, že mlčky přecházejí její porušování. 58

Tyto případy svědčí o tom, že mnohde se zapomíná na kritiku, na zásadovost a na nutnost prověřovat práci každého člena a funk cionáře strany, na to, že musíme být nesmiřitelní k nedostatkům. Naše strana je jednotná, zdravá a silná, směle řeší úkoly budo

vání vyspělé socialistické společnosti, jde pevně vstříc dalším cílům, budování komunistické společnosti v naší vlasti. Soudruzi,

podle stanov Komunistické strany Československa se má v příš tím roce konat XII . sjezd naší strany. Od XI. sjezdu, který se ko.. nal v roce 1958, uplynou v červnu 1962 čtyři roky. Předkládáme

ústřednímu výboru k rozhodnutí návrh, aby XII. sjezd byl svolán na říjen roku 1962. Budeme mít dostatečně dlouhou dobu na dů

kladné rozpracování závěrů XXII. sjezdu Komunistické strany So větského svazu, na ujasňování všech otázek souvisících s dalším rozvojem naší socialistické společnosti. Chci dodat, že výroční členské schůze základních organizací by se měly podle tohoto návrhu konat v březnu a dubnu 1962 a okres ní a krajské konference v září 1962.

Příprava XII. sjezdu má vycházet z uskutečňování našich závěrů k XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a z aktiv ního řešení všech ožehavých otázek rozvoje národního hospodář ství v roce 1962. V přípravě sjezdu půjde o další rozvinutí aktivity

a iniciativy našich pracujících, o další upevnění politickomorální jednoty našeho lidu, o další všestranné posílení naší socialistické vlasti .

Pracující Československé socialistické republiky půjdou pevně Svazu a jednotně po boku svého velikého spojence a přítele sovětských socialistických republik. Budeme důsledně posilovat jednotu a stmelenost světové socialistické soustavy, bojovat za další úspěchy a jednotu mezinárodního komunistického hnutí.

Před sovětským lidem jasně září světla komunistické společ nosti. Jsme šťastni, že spolu se Sovětským svazem a dalšími bratr skými zeměmi kráčíme pevně a s jistotou po této cestě, cestě svět . lé a šťastné budoucnosti všeho lidstva. Je to cesta , jejíž slavný rudý prapor tak vysoce pozvedl XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu cesta nesmrtelného Lenina.

57

KE ZPRAVE Z XXII . SJEZDU KSSS A ZÁVĚROM PRO PRÁCI STRANY USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ KONANÉHO VE DNECH 15. - 17. LISTOPADU 1961

Ústřední výbor KSČ schvaluje zprávu delegace KSČ o výsled cích XXII. sjezdu KSSS a závěry pro práci naší strany předne

sené soudruhem Antonínem Novotným a přijímá následující usne. sení :

XXII. sjezd KSSS je významným historickým mezníkem nejen v historii Komunistické strany Sovětského svazu, ale i v rozvoji a dalším upevňování mezinárodního komunistického hnutí a jed

noty socialistických zemí v boji za vítězství míru, demokracie a socialismu ve světě. Výsledky XXII. sjezdu KSSS jsou vítězstvím

tvůrčí leninské linie nastoupené XX. sjezdem , vyjadřují bohaté zkušenosti sovětských komunistů i ostatních bratrských stran a

ukazují cestu, jak dál rozvíjet leninský nástup k přeměně vědecké teorie komunismu v reálnou skutečnost ještě za života této ge nerace.

Nejvýznamnějším výsledkem jednání XXII. sjezdu je nový pro gram Komunistické strany Sovětského svazu. Program KSSS hod

notí současnou etapu rozvoje celé lidské společnosti a veliké změ ny, kterými lidstvo prochází v boji za nový řád . Proto se tímto programem bude řídit nejen KSSS a lid Sovětského svazu při vý.

stavbě komunistické společnosti . Je to dokument velkého mezi národního významu. Ukazuje cestu komunistickým stranám a lidu socialistických zemí v dalším budování socialismu a v přípravě přechodu k budování komunismu a zároveň dává veliké perspek tivy všemu lidstvu v jeho boji za pokrok , svobodu a socialismus.

Program Komunistické strany Sovětského svazu vyjadřuje ge nerální linii výstavby komunismu v SSSR . Budování materiální a 58

technické základny komunismu v Sovětském svazu přinese neby. valy rozmach výrobních sil ; Sovětský svaz zaujme první místo ve světě ve výrobě na jednoho obyvatele. Na základě vybavení průmyslu a zemědělství nejdokonalejší technikou dosáhne Sovět. ský svaz nejvyšší produktivity práce na světě. Práce se stane zdro jem radosti a tvořivosti, první potřebou člověka ; postupně bu dou vytvářeny podmínky pro nejvyšší životní úroveň na světě a komunistické rozdělování podle potřeb . Linie naší strany je v plném souladu s leninským programem

KSSS a s cíli , které vytyčuje. Ústřední výbor znovu zdůrazňuje, že program KSSS považuje naše strana za svůj. Program KSSS ukazuje základní rysy i naší vlastní budoucnosti a posiluje v nás

jistotu a odhodlání udělat vše, aby také v Československu žilo již dnešní pokolení v komunismu. Vycházejíce ze skutečností naší země a naší strany , budeme proto podle něho důsledně praco. vat a svým podílem přispívat k úspěchům světového komunistic kého hnutí.

Vítězství socialismu v naší vlasti a další úspěšný rozvoj naší společnosti umožňuje, abychom si 1 my stanovili veliké cíle vše stranného rozvoje Československa do roku 1980. Mohutný roz mach průmyslové výroby na základě nejnovější techniky , vy rovnávání zemědělství na úroveň průmyslu, široký vzestup vzdě

lanosti a kultury – to vše přinese nevídané obohacení života pracujících, bude pevným základem komunistické budoucnosti. Tato perspektiva bude předložena široké diskusi a projednána na XII. sjezdu naší strany.

Výsledky komunistické výstavby v SSSR spolu s úspěchy ostat ních socialistických zemí a stále širší a pevnější fronta národů bojujících za svobodu a trvalý mír je výrazným triumfem idejí marxismu-leninismu. XXII . sjezd a přijetí programu KSSS je

významným mezníkem v boji za mír, za důsledné prosazení le ninských myšlenek mírového soužití, které vždy naše strana ve své politice aktivně uplatňovala. Jejich uskutečňování a podpo ra, kterou těmto cílům dávají stamilióny lidí ve všech zemích , po

vede ke spoutání a zneškodnění agresivních sil imperialismu a k vytvoření světa bez válek a beze zbraní.

XXII . sjezd dokumentoval obrovský rozmach světového komu

nistického hnutí, velikou sílu a přitažlivost komunistických myš lenek pro všechno lidstvo . Znovu potvrdil význam ideové jednoty 1

59

a semknutosti všech komunistických stran na základě věrnosti marxismu- leninismu

a

důsledného

dodržování

všech

závěrů

moskevských porad 81 bratrských stran v listopadu 1960. Jednání XXII. sjezdu ukázalo v pravém světle rozbíječskou čin nost vedoucích představitelů Albánské strany práce, která po

škozuje zájmy socialistického tábora a celého komunistického hnutí i zájmy samého albánského lidu. Ústřední výbor KSC roz

hodně odsuzuje rozbíječský postup a protileninskou koncepci vedení Albánské strany práce.

Naše strana po boku KSSS a všech marxisticko -leninských stran bude důsledně hájit zásadovou jednotu komunistického

hnutí a čistotu našeho učení, povede boj proti revizionismu, dogmatismu a sektářství.

Jednání XXII. sjezdu KSSS bylo plně ve znamení důsledné obnovy leninských norem ve stranické a státní činnosti zapo

čaté XX. sjezdem. Každodenní spojení s masami pracujících, prohlubování vnitrostranické demokracie, kritiky a sebekritiky, kolektivnosti ve stranickém vedení, vyjádřené v nových stano vách KSSS , to jsou základní záruky proti škodlivému kultu osob nosti a všem jeho důsledkům, záruky dalšího rozvoje tvůrčí ini ciativy všech členů strany a pracujících . XXII . sjezd definitivně politicky rozdrtil protistranickou sku pinu Molotova, Malenkova, Kaganoviče a dalších, kteří se po koušeli zvrátit leninskou linii XX . sjezdu, obnovit škodlivé meto dy spjaté s kultem osobnosti Stalina a zakrývat svá těžká provině ní. ÚV KSČ vyslovuje svou plnou podporu všem opatřením XXII .

sjezdu KSSS k definitivní likvidaci všech zhoubných pozůstatků kultu osobnosti. Považuje za nutné přijmout příslušné závěry i pro činnost naší strany. Výsledky XXII . sjezdu KSSS jsou inspirující silou pro veške rou naši práci. Jejich důsledné a tvůrčí uplatnění v podmínkách

naší socialistické společnosti a ještě těsnější přimknutí k bratr ské Komunistické straně Sovětského svazu je zdrojem naší jis

toty, že úspěšně splníme plány budování vyspělé socialistické společnosti a v dohledné budoucnosti přistoupíme k přechodu ke komunismu.

Ústřední výbor KSČ na základě zprávy delegace KSČ o vý . sledcích XXII. sjezdu KSSS přednesené soudruhem Novotným a po jejím projednání ukládá : 60

I. Politickému byru OV KSČ : 1. dale konkrétně rozpracovat výsledky XXII. sjezdu KSSS a

na základě hlubokého rozboru naší situace přijímat příslušná opatření ;

zejména dokončit práce na perspektivním výhledu rozvoje naší společnosti do roku 1980 a připravit jej k projednání ve

všelidové diskusi a na XII. sjezdu KSC ; v souvislosti s tím připravit zevrubný rozbor stavu naší eko nomiky a plnění třetí pětiletky i metod řízení hospodářství.

2. Odstranit pomník J. V. Stalina v Praze a jmenovat politicko odbornou komisi s úkolem, aby předložila návrh na využití mís ta, kde pomnik stojí. K rozhodnutí, jak využít tohoto místa, je

nutné, aby se vyslovily stranické orgány a organizace spolu s pra cujícími Prahy. Ve stejném smyslu učiní 1 krajské a okresní výbo

ry v místech, kde byly postaveny pomníky J. V. Stalina. Zabezpe čit, aby byly přezkoumány názvy ulic; podniků atd., které nesou Stalinovo jméno, a aby naše družba se sovětským lidem byla vy. jádřena jiným způsobem . 3. Provést přijatá opatření k přejmenování závodů, míst, ulic atd., jež nesou v názvu jména žijících osob. Ve vhodnou dobu řešit také uložení ostatků Kl. Gottwalda na

Vítkově, aby to bylo v souladu s leninským chápáním úlohy osob nosti a kolektivnosti vedení.

II. Všem stranickým orgánům a organizacím :

Zabezpečit projednání výsledků XXII. sjezdu KSSS a závěrů OV KSC ve všech krajích a okresech se stranickým aktivem a na členských schůzích všech základních organizací.

Výsledky XXII. sjezdu KSSS a závěry ÚV KSČ se stanou obsa hem stranického a svazáckého školení, přednáškové propagandy, osvětové práce a veškeré naší současné činnosti.

Masovou politickou, propagandistickou a agitační práci je při tom nutno zaměřovat tak, aby projednání výsledků . XXII . sjezdu

KSSS bylo spojováno s našimi současnými úkoly, především s dal ším rozvíjením iniciativy pracujících, rozmachem jejich pracov. ního úsilí a socialistického soutěžení za splnění úkolů třetí pěti.

letky, aby vedlo k dalšímu upevnění politické a morální jednoty lidu a k všestrannému posílení naší socialistické vlasti.

61 1

O SVOLANI

XII. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY CESKOSLOVENSKA USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ OV , KSC ZE DNE 17. LISTOPADU 1961

Ústřední výbor KSC se dne 17. listopadu 1961 usnesl svolat

na měsíc říjen 1962 XII . sjezd Komunistické strany Českosloven ska s tímto pořadem :

1. Zpráva o činnosti ústředního výboru KSC XII . sjezdu KSC a současné hlavní úkoly. 2. Zpráva o činnosti ústřední revizní komise .

3. Usnesení XII . sjezdu KSC. 4. Volby ústředních orgánů strany.

Ústřední výbor KSČ schvaluje tento klíč pro zastoupení členů a kandidátů strany a způsob voleb delegátů na XII . sjezd Komunis. tické strany Československa : 1. Jeden delegát s hlasem rozhodujícím na 1000 členů strany.

2. Jeden delegát s hlasem poradním na 1000 kandidátů člen ství ve straně .

3. Delegáti na XII . sjezd Komunistické strany Ceskoslovenska se volí podle stanov na krajských konferencích a městské konferenci strany v Praze.

4. Komunisté ze stranických organizací v čs. armádě a v jednot

kách ministerstva vnitra voli delegáty na XII. sjezd KSČ spo lečně s ostatními stranickými organizacemi na krajských stranických konferencích a městské konferenci v Praze.

5. Výroční členské schůze základních organizací KSČ, všeple nární schůze, celozávodní, celostaveništní a místní konfe rence konat v březnu až dubnu 1962. Na výročních schůzích základních organizací KSČ budou zvoleni delegáti na okresní konference KSČ . 62

6. Okresní a krajské konference KSC konat v září 1962. V zárt konat sjezd Komunistické strany Slovenska.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa

63

OPRACI MEZI

MLADEŽI

USNESENÍ PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ OSTREDNÍHO VÝBORU KSC KONANÉHO VE DNECH 15. - 17. LISTOPADU 1961

Pod vedením Komunistické strany Československa soustřeďuje československý lid v současné době všechny své síly na vybudo vání vyspělé socialistické společnosti. Obětavou prací pro celko vý rozmach země a celého jejího života vytváří zároveň podmín ky pro postupný přechod ke komunismu v příštích letech. Komu nismus již není vzdáleným snem. Program Komunistické strany Sovětského svazu schválený XXII . sjezdem KSSS naplňuje i nás odhodláním dosáhnout komunismu ještě za života dnešní gene race.

Hlavní váha příštích úkolů spjatých s vybudováním komunismu bude ležet na dnešním mladém pokolení. Proto socialistická spo lečnost a stát zabezpečují ve stále větší míře potřeby všestran

ného rozvoje mladých lidí. V mládeži je třeba pěstovat silnou vůli , aby plně a iniciativně využívala všech možností, které jí naše společnost dává , a cílevědomě ji připravovat, aby mohla své ná ročné a závažné úkoly se ctí splnit. Má k tomu všechny nezbytné předpoklady. Vždyť vyrůstá již v socialistické společnosti, je vzdě lanější, uvědomělejší, fyzicky i morálně pevnější, než mohla být jako celek kterákoli předcházející generace. Je to mládež praco vitá , se zdravým sebevědomím , s čestným, opravdovým vztahem k životu , prodchnutá touhou prožít jej plodně a užitečně. O svém vřelém vztahu k socialistické společnosti podala nesčetné důkazy svou obětavou prací a iniciativou.

Ústřední výbor zdůrazňuje, že všechny ryzí vlastnosti mládeže je třeba soustavně upevňovat a rozvíjet, vštěpovat mladým lidem morální rysy komunistického člověka a všestranně vychovávat 34

mládež v duchu morálního kodexu budovatele komunismu, obsa

ženého v programu KSSS . Veškeré naší mládeži musí být vlastní hluboké city mezinárodní solidarity a bratrství našich národů, láska k vlasti a odhodlání bránit její svobodu a socialistické vy. moženosti .

Smyslem veškeré práce mezi mládeží je, aby byla všestranně

vzdělaná, fyzicky zdatná, kulturně vyspělá, aby vše, co podniká, bylo prostoupeno vysokou komunistickou ideovostí, vědomím, že

k veliké perspektivě komunismu lze dospět jen usilovnou každo denní prací.

Všestranná příprava mládeže, její výchova v duchu komunismu je jedním ze základních úkolů strany, na kterém se musí svými prostředky koordinovaně podílet všechny společenské organizace pracujících , na prvém místě Československý svaz mládeže a stát. ní instituce, počínaje školou.

Ústřední výbor KSČ projednal otázky práce mezi mládeží, kte ré vystupují v současném období do popředí, schvaluje přednese ný referát a ukládá :

1. Při plnění úkolů třetí pětiletky orientovat mládež, její iniciativu a aktivitu soustředovat pře

devším na rozhodující úseky výroby. Soustavně pracovat pro širší účast mládeže v socialistickém soutěžení, zejména v soutěži o ti

tul brigáda socialistické práce, a dbát, aby se úroveň soutěžících kolektivů neustále zvyšovala. Ještě důrazněji je třeba zvyšovat podíl mládeže v boji za novou techniku, rozvíjet hnutí » každý no

vátorsky « a do nejširších mas mládeže vnest soutěž technické tvo řivosti mládeže. Zvláštní pozornost musí patřit práci mladé tech nické inteligence .

Jednou z hlavních cest k rozmachu soutěžení a k tomu, aby se mládež stala nositelkou nové techniky a technologie, je po

pularizace předních pracovníků , jejich práce a metod, rozvoj ne ohrožené kritiky a překonávání všeho, co brání pokroku ve výro bě. Velkou úlohu je přitom povinen sehrát všechen svazácký tisk.

V oblasti průmyslu a investiční výstavby je závažným úkolem získat tisíce mladých lidí natrvalo především do hornictví, dále 3 Usnesení a dokumenty

2

65

do stavebnictví a železniční dopravy . Mládež je třeba daleko ví. ce začleňovat do řízení výroby, rozšířit dobré zkušenosti kon trolních hlídek mládeže, šíře přibírat mladé lidi k práci v odbo

rových organizacích a k řešení všech důležitých otázek výroby a práce v závodech .

V zemědělství musí hlavní pozornost patřit získávání mládeže. Máme-li změnit dosavadní stav v zemědělství, musí tam přijít mladí lidé. Novou velkovýrobní techniku, komplexní mechani

zaci a poznatky vědy v zemědělství mohou zabezpečit jen kvali fikovaní pracovníci, kteří budou důsledně bojovat proti konzer vatismu a usilovat o pokrok .

Ústřední výbor KSČ zavazuje ústřední výbor ČSM, aby dbal na včasné dokončení dosavadních staveb mládeže, a doporučuje,

aby se mládež chopila výstavby moderních velkovýroben drůbe Žího masa a vajec v Xaverově, Ivance, pri Dunaji a na dalších místech a převzala patronát nad 8--10 státními statky v pohra ničí, pomohla z nich vytvořit příkladné socialistické zemědělské závody. Dále je správné pokračovat v pomoci při zúrodňování,

zemědělské investiční výstavbě a při sklizňových pracích. Se zdarem plnit úkoly mládeže v zemědělství předpokládá ze sílit vliv Svazu mládeže na mladé lidi přímo na vesnicích , získat

do ČSM převážnou část zemědělské mládeže, ustavit svazáckou organizací v každém zemědělském závodě, kde je 5 členů ČSM, a zasadit se, aby rostla úroveň práce organizací Svazu mládeže.

To vše jsou především úkoly Československého svazu mládeže, kterému jsou povinny pomáhat všechny další společenské orga

nizace pracujících a vedoucí hospodářští pracovníci. 2. K prohloubení politické a ideové výchovy mládeže je třeba, aby Svaz mládeže pod vedením stranických orgánů a organizací a za jejich účinné pomoci upevňoval ve vědomí mladých lidí vědecký světový názor. Mládeži je třeba dát jasnou

a blízkou perspektivu komunismu, učit ji z bohaté historie a současné práce strany, ze zkušeností KSSS a Komsomolu.

Prvořadým úkolem je dbát, aby konkrétní, se životem těsně spjatá propaganda pomohla mládeži osvojit si základy marxis 66

|

mu -leninismu. K tomu je nezbytné, aby CSM dále zlepšil systém politické výchovy mládeže, uplatňoval ve výchovné práci nové formy přístupné a blízké mladým lidem a stále více a soustav

něji působil i na mládež, která dosud v ČSM organizována není. Je potřeba podstatně zlepšit práci tisku a vydávání literatury určené mládeži .

Mnoho záleží na dobré přípravě svazáckých funkcionářů, zvláště ze základních organizací. Na výběru, přípravě a výchově propagandistů mají se přitom výrazně podllet stranické organt

zace a práci mezi mládeží ukládat jako stranický úkol nejvyspě lejším komunistům.

V práci mezi mládeží je třeba věnovat rovněž více pozornosti

etickým problémům. V mládeži je třeba pěstovat lásku k vědě a rozvíjet její záliby a schopnosti, zejména ve studiu přírodních věd .

3. Další rozvoj vzděláni mládeže vyžaduje, aby ČSM, odbory, vedoucí závodů a JZD, národní vý . bory a školy pod vedením stranických organizací provedly dů kladnou kontrolu, jak je plněno usnesení o přestavbě školství, a přijaly opatření k jeho plnému uvedení do života. Je naléhavé věnovat zvláštní pozornost výraznému zlepšení práce a vybavení

učilišt a učňovských škol , výběru výchovných pracovníků, vý robní praxi žáků v průmyslových a zemědělských závodech . V životě škol je třeba podstatně zvýšit vliv svazáckých a pio nýrských organizací, vellkou péči věnovat organizacím CSM, zvláště v učilištích a učňovských školách, zvyšovat úroveň jejich činnosti .

Ve všech oblastech našeho života je žádoucí, aby se mládež v nejširší míře vzdělávala ve večerních a dálkových školách ,

v kursech závodních a družstevních škol práce. Organizace CSM jsou povinny mladým lidem při studiu pomáhat, připravo vat s mládeží plány vzdělání a zvyšování kvalifikace, vyžado vat od svých členů, aby rozšiřovali a prohlubovali své vědomosti, a pravidelně je kontrolovat .

Ústřední výbor znovu zdůrazňuje povinnost ministerstva škol ství a kultury vycházet snahám mládeže a všech pracujících po 67

vyšším vzdělání všemožně vstříc, zabezpečovat pro studium při práci kvalifikované učitele, dobré učebnice a pomůcky. 4. Pro rozmach všestranné kulturni činnosti mládeže

musí ČSM dovedněji využívat všech prostředků kultury a umění, aktivně pomáhat mládeži ve výběru uměleckých děl, roz

víjet její vkus, výrazněji tlumočit její zájmy a požadavky vůči umělcům a kulturním pracovníkům a zlepšovat práci mezi mla dými umělci.

Zájmy harmonického rozvoje mládeže vyžadují dále pokročit v organizování soutěže tvořivosti mládeže, prosazovat v ní nové formy vycházející z naší současnosti a plně využívat klubů v zá

vodech a na vesnici, jakož i dalších osvětových zařízení. Se záměrem, aby byl účelně využit volný čas mládeže mimo pobyt v zaměstnání nebo ve škole, doporučuje se ve větší míře

vytvářet ve městech místní skupiny ČSM, které budou organizo vat činnost mládeže v místě bydliště a využívat přitom místních kulturních a tělovýchovných zařízení.

5. Siroký rozvoj tělesné výchovy mlade že patří k úkolům nejnaléhavějším. Ostřední výbor KSC ukládá ústřednímu výboru ČSM a spolu s ním ústředním výborům ČSTV

a Svazarmu, ÚRO a ministerstvu školství, aby rozpracovaly zá sadu, že každý mladý člověk má alespoň hodinu denně cvičit a sportovat, a přijaly k jejímu uskutečnění příslušná opatření.

S tímto cílem je třeba organizovat v nejširším měřítku sportovní soutěžení mládeže, každoroční přebory v závodech , školách, místech, okresech, krajích i celostátně. Do začátku příštího roku je nutné připraviti komplexní opatření na podporu turistiky a ces tování dětí a mládeže.

Kupevňování fyzické zdatnosti je třeba plně využít všech tělovýchovných zařízení, za aktivní účasti mládeže budovat dal

ší nenákladná sportoviště a turistické základny. V zájmu maso vého rozvoje tělesné výchovy a branné přípravy je nutné získat 68

3

a připravit dostatečný počet cvičitelů, trenérů a instruktorů . Je

jich činnost posuzujeme jako práci velkého společenského vý. znamu .

6. V zájmu prohloubení součinnosti

a spolupráce společenských organizací při výchově mládeže,

překonání roztříštěnosti a zjednodušení organizovanosti mla dých lidí je nezbytné rázně skoncovat s konkurenčními tenden

cemi a přetahováním mládeže mezi organizacemi. Stanoví se ja ko zásada, že

a ) hlavní organizací mladých lidí je Československý svaz mládeže ; na všeobecně vzdělávacích a odborných školách bude ČSM nebo jeho Pionýrská organizace jedinou organizací mláde že s výjimkou učilišť, kde zůstane nadále také organizace ROH ;

b ) Československý svaz mládeže bude za plné pomoci ČSTV, Svazarmu a dalších společenských organizací a institucí organi zovat rovněž tělesnou a brannou výchovu, zdravotnickou osvětu

atd.; o účasti mládeže v tělesné výchově, branné přípravě apod. povedou organizace ČSM evidenci ; c ) členům ČSM, pionýrům a všem mladým lidem, i když ne jsou členy ČSTV, Svazarmu, Československého červeného kříže aj., bude umožněno, aby mohli cvičit a věnovat se sportu, branné a zdravotnické přípravě apod. v zařízeních těchto organizací, aniž budou platit členské příspěvky ; v uvedených organizacích

budou registrováni ; tato zásada se nevztahuje na členství ve sportovních oddílech a klubech Svazarmu. Pro celkové zlepšení spolupráce a součinnosti společenských

organizací na závodech a v místech se doporučuje základ ním organizacím strany svolávat pravidelně společné porady vý

borů ČSM, ROH, ČSTV , Svazarmu, Svazu požárníků , Červeného kříže i dalších společenských organizací.

7. Přímé vedení ČSM komunistickou stranou,

pro které schválil ÚV KSČ podrobné směrnice, je nutné pova žovat za nedílnou součást základní činnosti všech organizací 69

strany. Na úkoly a povinnosti vyplývající z přímého vedení CSM

je nutné více obrátit pozornost v krajských a okresních výbo rech strany i v základních organizacích. Mládež je nutno orien tovat více na aktivní účast při řešení širokého okruhu otázek

veřejného života , zejména v národních výborech. Ústřední výbor KSČ ukládá krajským a okresním výborům a všem základním organizacím strany,

ústřednímu výboru ČSM a komunistům v ostatních společen ských organizacích

projednat usnesení o práci mezi mládeží a přijmout příslušná opatření. O střední výbor

Komunistické strany Ceskoslovenska

1

70

0

ZABEZPEČENI VYSLEDKO PLENARNIHO ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VYBORU KSC KONANÉHO VE DNECH 15.-17. LISTOPADU 1961

Plenární zasedání OV KSC projednalo zprávu z XXII. sjezdu KSSS a závěry pro práci naší strany, zprávu o současných zá

kladních problémech národního hospodářství a přípravě plánu na rok 1962 a otázky práce mezi mládeží. Jak zabezpečit výsled ky plenárního zasedání ústředního výboru ve stranických orgá nech a organizacích ?

Celá strana a široká veřejnost bude seznámena s referátem soudruha A. Novotného o výsledcích XXII. sjezdu KSSS a závě rech pro práci naší strany a se současnou situací v plnění úkolů

státního plánu rozvoje národního hospodářství. Ihned po zase dání ÚV KSČ se budou konat krajské a okresní aktivy funkcio nářů . V listopadu a prosinci se seznámí s jednáním ústředního výboru členové strany na členských schůzích základních orga nizací. Členské schůze dají podnět k přípravě závazků na počest

XII . sjezdu KSC, zaměřených na řešení a odstranění všech ne dostatků brzdících rozvoj výroby a zabezpečujících maximální splnění plánovaných úkolů v průmyslu a zemědělství. Doporu čuje se , aby na členských schůzích základních organizací byly

přijaty rezoluce vyjadřující stanovisko k výsledkům jednání plena OV KSC , které by také byly OV KSČ poslány .

Úkolem propagandy a agitace bude široce objasňovat závěry OV KSČ k jednání XXII . sjezdu KSSS v celé naší ideologické prá

ci, v přednáškové propagandě , tisku , rozhlasu , televizi . Na základě

usnesení OV KSČ k zahájení stranického školení zařadí orgány à organizace KSČ studium sjezdových materiálů do kroužků, ve černích škol , seminářů i dalších útvarů podle následujících témat : 71

Historický význam XXII. sjezdu KSSS pro boj za mir, demo kracii a socialismus.

Vybudování materiálně technické základny komunismu zá kladní předpoklad vybudování komunistické společnosti. - Prohlubování socialistické demokracie a rozvoj iniciativy a

aktivity všech členů společnosti při budování komunismu.

KSSS – vedoucí a řídící síla sovětské společnosti na cestě -

ke komunismu.

Tato základní témata budou též hlavním zaměřením při osvět

lování XXII . sjezdu KSSS v přednáškové propagandě, tisku, roz hlasu a televizi .

Pokud jde o zabezpečení úkolů vyplývajících z jednání pléna OV KSČ o práci mezi mládeží, projednají krajské a okresní vý. bory a základní organizace strany usnesení ÚV KSČ o práci mezi mládeží do konce ledna 1962 a na základě konkrétní situace a

podmínek přijmou opatření ke zlepšení práce strany mezi mlá deží a k uplatňování přímého vedení ČSM. Na projednávání vý sledků pléna ÚV KSČ v krajských a okresních výborech a zá kladních organizacích strany budou navazovat jednání kraj . ských a okresních výborů a základních organizací ČSM.

72

OPATŘENI KURYCHLENI ROZVOJE VELKOVYROBNICH TECHNOLOGII V ROSTLINNÉ VÝROBE USNESENI OV KSC ZE DNE 29. LISTOPADU 1961

Základním úkolem našeho socialistického zemědělství je po

zvednout úroveň výroby do roku 1970 na úroveň průmyslu. Ten to úkol může být splněn jen za předpokladu rychlého zvýšení

technické úrovně zemědělství. To vyžaduje výrobní technologicº ké postupy důsledně uzpůsobit potřebám socialistické zeměděl. ské velkovýroby. Nejrychleji je možné dosáhnout tohoto cíle v rostlinné výrobě, kde uskutečnění velkovýrobní technologie při poměrně vysoké mechanizaci je především otázkou organi

zační. V letošním roce byl učiněn první rozhodný nástup v zavá dění velkovýrobní technologie do široké praxe, především ve skliz ni obilovin.

Tempo uplatňování velkovýrobních technologií však není uspokojivé. Je to proto, že nejsou zaváděny podle vědecky zdů vodněných technologických postupů a organizační formy, který mi je tento úkol zajištován, nejsou dostatečně účinné. Mechani zační prostředky jsou zemědělským závodům nabízeny a dodá vány ne z hlediska komplexního vybavení jednotlivých techno

logických postupů, ale většinou podle množství a potřeb doda vatelské organizace .

Vzhledem k plánovanému širokému uplatnění velkovýrobních technologií a komplexní mechanizace zemědělských prací ve

třetí pětiletce a dalších letech je nezbytně nutné přistoupit orga nizovaně k zavádění nejvýhodnějších velkovýrobních technolo gických postupů.

Tomuto účelu mohou dobře sloužit vzorové technologické po

stupy pěstování a sklizně hlavních zemědělských plodin, zpra cované na základě nejnovějších poznatků zemědělské vědy a 73

praxe podle vzoru sovětských technologických karet. Je však třeba, aby jednotlivé zemědělské závody vzorové technologické postupy propracovaly na své podmínky. To jim umožní správně sestavovat požadavky na dodávky strojů a zlepšit organizaci a využití strojního parku, zejména ustavování komplexně mechani

zovaných čet, které jsou v současně etapě nejpokrokovější for mou organizace práce v zemědělství.

Současný stav zavádění velkovýrobní technologie v rostlinné výrobě

Stranické orgány v krajích a okresech a orgány národních výborů i většina JZD a státních statků chápou význam uplatňo vání velkovýrobních technologií v rostlinné výrobě. Svědčí o tom

dílčí úspěchy, kterých bylo dosaženo. V letošních žních byla řepka v JZD a na státních statcích sklizena kombajny ze 78,8 % ploch a obiloviny ze 41,3 % . Dělená sklizeň byla rozšířena z 30 000 ha v roce 1960 na 437 246 ha v letošním roce. Nebylo však do saženo plné komplexnosti technologie, nebot nebyly dořešeny posklizňová úprava zrna a úklid slámy. U ostatních plodin je uplatnění velkovýrobní technologie podstatně nižší. Hlavní pří činou tohoto stavu je, že není zajištěn dostatek vhodných strojů a že zavádění těchto technologií není dosud plánovitě organi zováno. Při dodávkách strojů zemědělským závodům není přihli

ženo k jejich kompletaci.

Na základě usnesení politického byra OV KSČ o výsledcích konference představitelů komunistických a dělnických stran, konané v únoru 1960 v Moskvě, bylo uloženo MZLVH využít zku

šeností Sovětského svazu se zaváděním technologických karet na úseku rozvoje mechanizace a zlepšení technologických pra

covních postupů v našem zemědělství.

Vypracované vzorové technologické karty pro naše zeměděl. ství zahrnují výsledky vědy a výzkumu, poznatky ze zahraničí a zobecňují nejlepší dosavadní zkušenosti z ověřených technolo gií pro hlavní úseky rostlinné výroby. Vycházejí ze současné

techniky , kterou vlastní zemědělské závody, a přicházejí k no vým mechanizačním prostředkům, které budou do zemědělství dodávány . 74

Byly ověřovány na pokusných a vzorových zemědělských závo dech a účelových objektech CSAZV. Přes řadu nedostatků vyplý vajících z neujasněnosti jejich poslání pomohly v závodech, kde byly ověřovány, úspěšněji zavést nové velkovýrobní technolo gie a dodržet stanovené pracovní postupy .

K praktickému využití vzorových technologických karet pro JZD a státní statky v širší míře nedošlo. Bylo tomu tak proto , že

v zemědělských závodech nebylo jejich poslání dostatečně vyjas něno. Převážně byly chápány jako karty pro evidenci využití tech niky a pro evidenční vyhodnocování ekonomických ukazatelů. Bude nutné znovu vysvětlit, že nejde o zavádění technologic kých karet pro administrativní vedení, ale o vzorové technolo gické postupy, které pomohou při správné aplikaci na podmínky zemědělských závodů zavést pevný systém při uplatňování vel kovýrobních technologií. Mohou se stát významnou pomocí při organizaci práce v komplexně mechanizovaných četách i pro vy

pracování OVFP a umožní určovat potřebu zemědělských strojů a zařízení pro doplnění komplexní mechanizace. K zvýšení úrovně organizace zemědělské výroby je nutno zá

sadně změnit dosavadní organizaci práce v zemědělských závo dech. Zvyšující se rozsah techniky vyžaduje místo dosavadních polních skupin v rostlinné výrobě postupně vytvářet komplexně

mechanizované skupiny nebo čety, které převezmou přímou od povědnost za výrobu na svěřeném úseku a budou vhodnou sou

stavou prémií materiálně zainteresovány na výsledcích práce. Sovětské i naše dosavadní zkušenosti potvrzují, že je to správe

ná cesta k upevnění technologické kázně v rostlinné výrobě, kte rá vede k vyšší úrovni agrotechniky a lepšímu využití mechani

začních prostředků, k úspoře pracovních sil a snížení nákladů na jednotku produkce.

Dobré zkušenosti z práce komplexně mechanizovaných čet by ly v letošním roce získány na okrese Dunajská Streda. Okresní výbor strany zhodnotil na plenární schůzi dosavadní způsob or

ganizace práce a využívání mechanizačních prostředků. Na zá kladě rozboru přijal opatření k organizování komplexně mecha nizovaných čet. Využil k tomu zkušeností předních sovětských mechanizátorů, zejména metody soudruha Gitalova. Během zim ního období byli vyškolení v měsíčních kursech nejlepší trakto 75

risté a mechanizátoři z jednotlivých JRD, kteří pak za pomoci okresních funkcionářů a pracovníků STS zakládali ve svých družstvech komplexně mechanizované čety. Jejich úsilí plně podporovaly stranické organizace. Okresní výbor postupoval při rozšiřování komplexně mechanizovaných čet metodou na zorného příkladu. Vzorem pro všechna JZD v okrese se staly

komplexně mechanizované čety JRD Gabčikovo a Státního statku Hubice.

V JRD Gabčíkovo pracovaly od počátku letošního roku dvě sed mičlenné , komplexně mechanizované čety, které obhospodařo valy celkem 1000 ha. Každá četa dostala stroje, osivo a hnojiva podle stanovených výrobních úkolů. Například první komplexní četa měla úkol 80 ha pšenice, 80 ha ječmene, 100 ha kukuřice na

zrno , 100 ha kukuřice na siláž, 50 ha cukrovky a 90 ha pícnin . Současně byly četám určeny agrotechnické lhůty , plán výnosů, prémie za překročení hektarových výnosů, za úsporu pohonných hmot a snížení nákladů na opravu svěřených strojů . Komplexně mechanizované čety v JRD Gabčíkovo dosáhly v le tošních žních těchto výsledků : ve žních pracovalo prac. sil brigádnici náklady na 1 ha sklizne ztráty při sklizni

1960 168 59

1981 49

rozdíl 119 59

· 796,40 7 %

349,50 3 %

449,50 4%

Hodnota výrobků na 1 pracovníka v rostlinné výrobě dosaho vala v JRD Gabčikovo za rok 1960 jen 28 000 Kčs. Na 1 člena kom plexně mechanizované čety připadá v letošním roce hodnota vý .

robků za 85 000 Kčs. V současné době jsou v JRD Gabčíkovo usta veny již 3 komplexně mechanizované čety , které obdělávají veš kerou družstevní půdu.

Podobných výsledků dosáhly komplexně mechanizované čety i na Státním statku Holice a ostatních zemědělských závodech ,

kde byly v první polovině roku ustaveny. Podle dosavadních zku: šeností z okresu ušetří komplexní čety proti běžné organizaci

práce průměrně 16-20 % plánovaného počtu pracovních jedno tek tím , že ruční práce bude nahrazena strojní. Tím bylo dosaženo, že se zlepšila materiální zainteresovanost

pracujících na výsledcích výroby, plánování bylo soustředěno 76

na využití strojů, odpadla dřívější ruční práce a mechanizátoři se stali rozhodujícím činitelem při rozvoji výroby. V současné době jsou již v okrese ustaveny komplexně mecha nizované čety ve většině zemědělských závodů. Tato iniciativa

okresního výboru KSS v okrese Dunajská Streda zasluhuje plného uznání a rozšíření jejich zkušeností. Krajský výbor KSS v Brati

slavě zevšeobecnil zkušenosti okresu Dunajská Streda a prostřed nictvím okresních výborů byly komplexně mechanizované čety zorganizovány ve větším rozsahu i v ostatních okresech Západo slovenského kraje.

Zkušenosti ukázaly, že komplexně mechanizované skupiny nebo čety jsou vyšší formou organizace výroby v zemědělských závo dech, která umožňuje dosáhnout podstatného zvýšení produkti vity práce, lépe využívat mechanizační prostředky a zvyšovat hek tarové výnosy .

Ukázalo se, že přidělení mechanizačních prostředků do trva lého používání vede družstevníky a pracovníky státních statků k zvyšování kvalifikace, k lepší péči o stroje, ke správnému hos podaření s pohonnými hmotami a náhradními díly. Vhodným způ

sobem odměňování a prémiování se rozvíjí iniciativa pracovníků ke snižování vlastních nákladů a na dodržování agrotechnických termínů. Na základě získaných zkušeností bude správné organizovat hnuti

na zakládání komplexně mechanizovaných čet ve všech krajích v širokém rozsahu. Podkladem pro jejich práci budou vzorové technologické postupy, které vydá MZLVH. To umožní využít do

savadní mechanizaci a organizovaně zavádět velkovýrobní tech nologie a nejnovější techniku do zemědělské výroby. Zásady k dalšímu rozšíření velkovýrobních technologií v rostlinné výrobě K zabezpečení rychlejšího rozvoje zemědělské výroby ve třetím pětiletém plánu byly schváleny stranou a vládou zásadní směr. nice ke zvýšení výroby, zejména u obilovin, brambor a kukuřice, a byl vypracován návrh opatření k rychlému zavedení nové tech nologie pěstování a sklizně cukrovky. 77

U obilovin se v roce 1962 počítá s uplatněním velkovýrobní tech nologie na polovině ploch, tj. 1 200 000 ha, z toho dělené sklizně

na 35 % ploch (800 000 ha ) a přímé kombajnové sklizně na 15 % ( 400 000 ha ) .

U brambor má být zavedena velkovýrobní technologie sklizně na 11 procentech ploch, tj . 45 000 ha, mechanizované sázení bram bor na ploše 340 000 ha ( 81 % ) . U silážní kukuřice má být uplatněna komplexní mechanizace při pěstování a sklizni na celé ploše.

U picnin se počítá s maximálním nasazením sběracích řezaček a velkoobjemových vozů s umělým dosoušením ventilátory s plo chou 100 000 ha, se sklizní pomocí vysokotlakých lisů na 80 000 hektarů a silážováním pícnin s plochou 220 000 ha.

U cukrovky je plánováno uplatnění velkovýrobní technologie pěstování a sklizně na 20 000—30 000 ha.

U chmelu bude zaveden výsaz v širokém sponu na 80 % nově vysazovaných ploch a sklizeno 30 % ploch česacími stroji . Zavádění velkovýrobních technologií a přechod k novým for mám organizace ve využití mechanizace v zemědělských závodech

se musí stát jedním z prvořadých úkolů stranických orgánů a organizaci, orgánů národních výborů, ROH a ČSM. Je nedílnou součástí úkolů, které budou v zimním období na vesnici podle usnesení ÚV KSČ řešeny . K vytvoření podmínek pro zabezpečení velkovýrobních techno

logií je nezbytné provést důkladnou přípravu. V jednotlivých ze mědělských závodech projednat zejména její rozsah a materiálně technické zabezpečení. Velmi důležitým činitelem bude výběr, řádné proškolení a rozmístění pracovníků, kteří budou tvořit kom

plexně mechanizovaně čety. Přitom je třeba vycházet ze zkuše ností zemědělských závodů, které dosáhly v používání velkovy robních technologií nejlepších výsledků.

Okresní výbory strany a okresní národní výbory za účinné po

moci sts , krajských a oblastních stanic ČSAZV, výzkumných ústavů, technických škol a jiných odborníků v okresech zhodnoti

zkušenosti předních zemědělských závodů a zajistí jejich zevše

obecnění. Jde o to, aby JZD a státní statky ve svých plánech vy cházely ze zásady především plně využít stroje a s ruční prací počítaly jen tam, kde stroje zatím nejsou. 78

Očinnou pomocí pro uskutečnění velkovýrobních technologii budou vzorové technologické postupy vydané ministerstvem ze mědělství, lesního a vodního hospodářství pro hlavní plodiny po dle jednotlivých výrobních typů. Podle těchto vzorových postupů budou v zemědělských závodech vypracovány vlastní pracovní po stupy pro pěstování a sklizeň s ohledem na podmínky a vybavení mechanizačními prostředky,

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství při. praví jako součást zpřesněných a zjednodušených vzorových tech nologických postupů návod, jak jich využít při sestavení vlastních výrobních postupů v jednotlivých zemědělských závodech . V sou

ladu s tím zpřesní metodiku vnitrozávodního plánování. Na zá kladě získaných zkušeností v průběhu roku bude nutné, aby MZLVH každoročně zpřesňovalo a doplňovalo vzorové technolo logické postupy. Nejspolehlivější zárukou pro dodržení technologických postupů

v každém zemědělském závodě je socialistická organizace práce v komplexně mechanizovaných četách nebo skupinách. Složení čet, jejich vybavení mechanizačními prostředky a náplň jejich čin

nosti je třeba volit podle konkrétních podmínek a potřeb v jedno tlivých zemědělských závodech . Bude správné, aby do komplexně mechanizovaných skupin nebo čet byli začlenění zejména pracov níci z řad mládeže, která by měla být hlavním nositelem a šiřite

lem velkovýrobních forem práce. V tomto směru je nutno pečovat 10 soustavné zvyšování jejich kvalifikace. Komplexně mechanizované skupiny nebo čety je možno zaklá dat i v závodech , které ještě nejsou vybaveny stroji pro komplexní

mechanizaci. Zkušenosti potvrdily, že i při současném stavu tech nického vybavení lze jejich organizováním zvýšit využití strojů a úroveň mechanizace polních prací. Při jejich ustavování je třeba

vycházet z dosavadních zkušeností hnutí » stovkařů « a komplex nich čet pro sezónní práce ( setí, kultivace a sklizeň kukuřice, sklizeň obilovin ).

V souladu s doplňováním sestav strojů je třeba usilovat o to,

aby komplexní čety nebo skupiny obhospodařovaly celý osevní postup nebo alespoň rozhodující plodiny s cílem komplexně je mechanizovat. Tam , kde zemědělský závod dosud potřebný kom

plex strojů nemá, využít plně dosavadní mechanizační prostředky 79

v komplexních četách tak, aby ruční práce byla jen doplňkem za chybějící stroje.

Při organizování skupin nebo čet dbát, aby jejich členové byli zaměstnáni v průběhu celého roku. Přitom pamatovat na předem

stanovené operativní doplňování čet dalšími pomocnými pracov níky v pracovních špičkách. K odstranění sezónnosti a k účelněj šímu využití strojů bude třeba, aby komplexně mechanizovaným četám byly svěřovány hlavní plodiny v takové sestavě, aby se jed notlivé pracovní operace vhodně doplňovaly ( např. obiloviny, oko paniny ) .

Úspěšná činnost komplexně mechanizovaných čet předpokládá trvalé přidělení potřebných mechanizačních prostředků a jejich převzetí do socialistické péče.

Dobrá práce komplexně mechanizovaných čet je podmíněna správnou formou odměňování na základě norem a hmotným za

interesováním na výsledcích práce, zejména na včasném a kvalit ním provedení prací, překročení plánovaných výnosů, úspoře po honných hmot, odstranění poruchovosti a snížení vlastních ná kladů .

Vytvořené komplexní skupiny budou současně základem pro roz voj hnutí brigád socialistické práce.

Politickoorganizační opatření K řádnému zabezpečení velkovýrobních technologií a organiza

ce práce v komplexně mechanizovaných četách uspořádá MZLVH v rámci zimní kampaně praktické seminární školení. Tohoto ško

lení se zúčastní pracovníci STS , krajských a oblastních stanic ČSAZV, pracovníci výzkumných ústavů, zemědělsko-technických škol, ONV a jiní, kteří budou v zemědělských závodech pomáhat při volbě vhodných technologických postupů, ustavování komplex ně mechanizovaných čet. Seminární školení uspořádat ve výzkum

ném ústavu zemědělské techniky v Řepích, na Státním statku v Židlochovicích a na Státním statku Květoslavovo. Okresní národní výbory uspořádají v jednotlivých okresech be

sedy s funkcionáři JZD a státních statků, s mechanizátory apod. o dalším rozvoji velkovýrobních technologií a komplexně mecha

nizovaných četách a skupinách. Ministerstvo zemědělství spolu 80

s národními výbory zajistí, aby se těchto besed zúčastnili ti pra covníci, kteří mají již zkušenosti s organizováním a prací kom plexně mechanizovaných čet.

Bude účelné vytvořit na každém okrese v jednom zemědělském závodě příklady uplatnění velkovýrobních technologií v komplex ně mechanizovaných četách. Tyto závody budou sloužit jako ná. zorné příklady pro ostatní zemědělské závody v okrese. Přede vším by měly být vytvořeny na zemědělských závodech, které plní

úlohu báze oblastních stanic ústavu pro vědeckou soustavu hos podářství.

Bude nezbytné zajistit, aby na vybraných zemědělských závo dech byly doplněny sestavy strojů z dodávek roku 1962 , aby byly v souladu s 'plánovaným rozvojem velkovýrobních technologií. Dále bude nutno, aby okresní národní výbory ve spolupráci se strojními a traktorovými stanicemi a zemědělskými závody a za pomoci konzultačních středisek a krajských oblastních zeměděl. ských stanic ČSAZV rozpracovaly plán zavádění velkovýrobních technologií v rámci okresu na jednotlivé zemědělské závody tak, aby tento plán vycházel z jejich technických možností o stavu strojů, včetně dodávek na rok 1962. V zájmu úspěšného rozšíření velkovýrobní technologie a kom plexně mechanizovaných čet bude třeba, aby byl do akce zapojen

nejširší aktiv stranických a odborových pracovníků, aby se za jištění tohoto úkolu v zemědělských závodech stalo záležitostí stranických, odborových a mládežnických organizací. Okresní výbory strany by měly vést stranické organizace v JZD

a na státních statcích, aby pověřily komunisty ustavením kom plexně mechanizovaných čet a pomáhaly jim v jejich práci. Sou časně by měly OV KSČ pověřit komunisty z ONV, STS a patro nátních závodů, aby svými zkušenostmi pomohli v zemědělských

závodech při jejich organizování a provedli spolu s ONV vyškolení členů komplexně mechanizovaných čet.

Výběr zemědělských závodů, které budou sloužit jako názorné příklady pro ostatní zemědělské závody v okrese při ustavován! komplexně mechanizovaných čet , provedou byra OV KSČ a za

jistí soustavnou kontrolu jejich činnosti. Zkušenosti Sovětského svazu ukazují, že je správné, aby i celo

státně byly vytvořeny názorné příklady velkovýrobních techno 81

logií. Zemědělské oddělení OV KSC po zhodnocení zkušeností z práce nejlepších čet předloží sekretariátu ÚV KSČ návrhy na vyhlášení pracovišť vybraných kolektivů jako »škol předních zku šenosti« v pěstování nejdůležitějších plodin a hlavních odvětví živočišné výroby. Po schválení ústředním výborem KSC budou

tato pracoviště využívána celostátně k organizování školení a pře nášení zkušenosti. *

Ústřední výbor KSČ uložil krajským a okresním výborům KSC projednat plán rozvoje velkovýrobní technologie v krajích a okre sech, jejich materiální zabezpečení a politickoorganizační za jištění.

ZVYSENI OLOHY VEDY A TECHNIKY V ROZVOJI VYROBNICH SIL V ČSSR

USNESENÍ OV KSC ZE DNE 5. PROSINCE 1961 A

Ústřední výbor KSČ projednal zprávu o zvýšení úlohy, vědy a techniky v rozvoji výrobních sil v ČSSR a I. konstatoval , že

- v rozvoji národního hospodářství bylo v období budování socia lismu v ČSSR dosaženo významných úspěchů; péči komunis tické strany a vlády byla vybudována vědeckovýzkumná a vý. vojová základna a dosaženo řady úspěchů na úseku rozvoje vědy a techniky ;

přes dosažené úspěchy rozvoj vědy a techniky se dosud v male míře podílí na zajišťování rozvoje národního hospodářství, tím

na růstu životní úrovně pracujícího lidu v ČSSR, a neodpovídá cílům rychlého vybudování materiální a výrobní základny ko. munismu ; věda a technika nejsou dosud 'chápány jako faktory mající rozhodující význam pro rozvoj ekonomiky ČSSR ; ovlád nutí vědy a techniky širokými masami pracujících je dosud 82

neuspokojivé, ačkoliv je rozhodujícím předpokladem pro pod statné zvýšení vlivu vědy a techniky na rozvoj národního hos podářství a pro všestranný rozvoj schopností člověka jako roz hodujícího činitele ve výrobě ; v tom směru je zatím nedosta #

tečně využíváno předností socialistického zřízení ; mezi hospodářskými pracovníky je řada takových, kteří nevě nují otázkám vědeckotechnického pokroku pozornost a svým konzervativním postojem brzdí vědeckotechnický

pokrok.

V metodách řídící a organizátorské práce vedoucích pracovni ků, zejména na podnicích a závodech, převládají krátkodobé

a podnikové zájmy nad zájmy společenskými, vedoucí k osla bování péče o rozvoj vědy a techniky a tím ke zpomalování temp rozvoje národního hospodářství. Prosazování úzce podni. kových zájmů na úkor zájmů celé společnosti se projevuje v neuspokojivé péči o zásobováni národního hospodářství tech nicky progresivními výrobky ; důsledky toho se projevují v malé pozornosti věnované vedoucími pracovníky podniků výzkum ným a vývojovým pracovištím, jejich nedostatečným usměr

ňováním z hlediska dlouhodobých potřeb národního hospodář ství a zanedbáváním jejich kádrového a materiálového vyba

vení, které neodpovídá náročným úkolům technického rozvoje ; problémy technického rozvoje se dosud nestaly stěžejní otáz

kou masové politické a organizátorské práce celých kolek tivů závodů a podniků ; v podnicích a závodech nejsou uspo kojivě vytvářeny cílevědomé a plánovité předpoklady pro ši rokou účast pracujících na řešení problémů technického roz voje a na zavádění a plném využívání nové techniky, což se projevuje v pomalé realizaci výsledků vědeckotechnického po kroku ve výrobě ;

řízení národního hospodářství je založeno především na kvan titativních ukazatelích a v nedostatečné míře na zvyšování kvalitativní úrovně reprodukčního procesu ; soustava kolektiv ní hmotné zainteresovanosti nepodněcuje výrobní hospodářské jednotky k výrobě technicky progresivních zařízení pro ná rodní hospodářství ; - není vytvořen účinný systém organizace a koordinace vědec kých a technických prací ; tím dochází k tříštění sil na úseku vědy a techniky a k nízké účinnosti výsledků vědy a techniky 83

v národním hospodářství; k rozptylování výzkumné a vývojo vé kapacity přispívá i nedostatečná mezinárodní koordinace

vědeckovýzkumných prací a nízké využívání výsledků výzku mu a vývoje ze zahraničí;

- vědeckovýzkumná a vývojová základna v ČSSR neodpovídá dosavadní úrovni rozvoje výrobních sil, postavení ČSSR ve světovém hospodářství a perspektivním potřebám rozvoje čes

koslovenského národního hospodářství; II. zdůraznil, že

- na všech úsecích národního hospodářství je třeba obrátit po zornost k vytváření předpokladů pro zvýšení tempa vědec kého a technického pokroku jako rozhodujícího faktoru růs tu produktivity práce a rozvoje výrobních sil ; budování rozvi nuté socialistické společnosti objektivně vyžaduje zvýšit vliv vědeckotechnického pokroku na rozvoj národního hospodářství zapojením širokých mas pracujících, neboť vědeckotechnický pokrok zvládnutý všemi pracujícími je při budování materiál ně technické základny komunistické společnosti nejdůležitěj . ším zdrojem rozvoje výrobních sil ;

- v současné vývojové etapě – etapě budování vyspělé socia listické společnosti - je naprosto nezbytné považovat boj za technický pokrok v celém národním hospodářství za

rozhodující politickohospodářskou činnost, za prvořadý úkol všeho lidu, zajišťující cíle třetího pětiletého plánu a dlou hodobých plánů. Nastoupená cesta k technické rekonstrukci

národního hospodářství je hlavním předpokladem k zajiš tění nepřetržitého růstu společenské produktivity práce, kte

rý je v našich podmínkách základním činitelem rozvoje spo lečenské výroby ; to vyžaduje, aby bylo zdokonalováno nejen bezprostřední řízení vědy a techniky, ale aby celá soustava řízení byla orientována na vytváření předpokladů pro urych

lený rozvoj vědy a techniky a masové využívání výsledků

vědeckotechnického pokroku pomocí široké iniciativy pra cujících ; - v rozvoji národního hospodářství bylo dosaženo takového stupně vývoje, v němž rozhodujícím činitelem dalšího po kroku je kvalitativní stránka rozvoje výrobních sil ; uplatnění maximálního vlivu vědeckotechnického pokroku na rozvoj 84

národního hospodářství vyžaduje fidit celý proces rozšířené socialistické reprodukce z hlediska urychlení tempa vědec kotechnického rozvoje ;

– pro masový rozvoj techniky v národním hospodářství musí být vytvořeny plánovité předpoklady na úseku vědy, výzku mu a vývoje, zejména však širokým seznámením pracujících s výsledky vědy a techniky a na jeho základě rychlým a roz sáhlým zaváděním nejnovějších vědeckých a technických po znatků do praxe otevřeny nové možnosti pro rozvoj výrob ních sil .

Stranické a s nimi odborové a mládežnické organizace, jejichž prvořadou úlohou je bojovat proti veškerým projevům konzerva tismu, liknavosti a pohodlnosti brzdícím rozvoj vědy a techniky,

musí vést boj za technický pokrok a pečovat za účasti vědců, tech niků, organizátorů a předních dělníků o rozvoj a masové rozšíření vědy a techniky mezi pracujícími ; III , schválil

návrh politickoorganizační směrnice pro zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil ČSSR ; IV. uložil

1. všem ministrům , vedoucím ústředních úřadů a předsedům KNV zajistit úkoly uvedené v politickoorganizační směrnici . K zabezpečení politickoorganizační směrnice vytvořit takové

kádrové a organizační předpoklady, které zajistí, že politicko organizační směrnice ústředního výboru KSC bude včas a s nej vyšší kvalitou splněna ; rozpracovat systém účinné kontroly pro vádění tohoto usnesení. Pro zajišťování politickoorganizační směrnice zdůrazňuje

ústřední výbor KSČ, že je nutné věnovat základní pozornost těm to nejdůležitějším otázkám :

a ) vypracování dlouhodobého plánu vědeckotechnického roz voje za široké aktivní účasti kolektivů vědců, techniků a všech pracujících ;

b ) vytvoření účinného systému koordinace výzkumných a vý . vojových prací v.CSSR, který bude umožňovat vazbu na ostatní státy socialistické soustavy , zejména SSSR, a zabezpečovat kom

plexní řešení nejdůležitějších vědeckých a technických problé mů, rozhodujících pro další rozvoj národního hospodářství ; c ) kádrovému, materiálnímu a finančnímu zabezpečení rozvo 85

je vědy a techniky tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro do

sahování trvalých rychlých temp rozvoje národního hospodář ství ČSSR ; d ) zajištění plánovaného plnění výzkumných a vývojových

úkolů a zkracování průběžných lhůt jejich řešení ; nepřipustit je jich zpoždování a urychleně zavést do výroby výsledky již vyře

šených výzkumných a vývojových prací , zejména včasně reali zovat výrobu nových, technicky progresivních strojů a zařízení a rozsáhle zavádět vědecké a technické poznatky do praxe ; do

. sáhnout maximálního časového i výkonového využití technicky progresívních strojů a zařízení a tím zabezpečit vysokou efektiv

nost technického rozvoje ; vytvářet účinné předpoklady pro efek tivní rozvoj vědy a techniky, zejména cestou specializace, typi zace a normalizace ;

e ) v systému řízení národního hospodářství a jeho organizaci je třeba důsledně uplatňovat zásadu, že základním úkolem je péče o rozvoj vědy a techniky a široká účast pracujících na

technickém rozvoji ; celý proces rozšířené socialistické repro dukce je nutno řídit v zájmu urychlení rozvoje vědy a techniky a na jeho základě zabezpečit rychlý rozvoj výrobních sil a tím

též rychlý růst životní úrovně pracujícího lidu v ČSSR ; 2. zabezpečit, aby orgány ROH a Československé vědeckotech nické společnosti projednaly a zhodnotily účast pracujících na technickém rozvoji , soustavně organizovaly účast zlepšovatelů, vynálezců, novátorů a všech pracujících na rozvoji vědy a tech

niky a na širokém uplatňování nejnovějších vědeckých a technic kých poznatků ve výrobě ; zajistit, aby obsahem socialistického soutěžení, hnutí brigád socialistické práce, technickoekonomic

kých konferencí, výrobních porad, technickoekonomických rad,

zlepšovatelského a novátorského hnutí a všech forem účasti pra cujících na řízení se stalo tvůrčí uplatňování a rozšiřování všech poznatků vědeckotechnického pokroku ;

3. všem ministrům zajistit, aby pro zvýšení úlohy vědy a tech niky v rozvoji výrobních sil v souladu s tímto usnesením a poll.

tickoorganizační směrnicí byly vytvářeny předpoklady ve všech částech plánu a vycházet z tohoto usnesení jak při úpravách tře.

tího pětiletého plánu, tak při vypracování generální perspektivy. 86

Ústřední výbor KSČ po projednání organizace vrcholných or gánů řízení vědy a techniky přijal toto usnesení :

1. v zájmu zajištění jednotné cílevědomé centrálně promyšlené celostátní vědeckotechnické politiky soustředit do jednoho cen trálního orgánu řízení a plánování vědy a techniky , jehož základ

ním posláním bude pečovat o rozvoj vědy a techniky a na základě dosažených poznatků rozvoje vědy a techniky zabezpečování sou ladu rozvoje a zaměření vědy a techniky se základními dlouho

dobými politickými, hospodářskými a kulturními potřebami socia listické společnosti ; hlavním úkolem tohoto orgánu, vyplývajícím z jeho základního poslání, bude zejména :

a ) plánování rozvoje vědy a techniky v souladu s potřebami trvalého a rychlého rozvoje společnosti ; b ) koordinace činnosti Československé akademie věd, jednotll vých resortů, centrálních úřadů a ve spolupráci s resorty rozho

dujících výzkumných a vývojových pracovišt při řešení důležitých vědeckovýzkumných a vývojových prací vyžadujících spolupráci pracovišt z různých resortů ;

c ) zabezpečování vědeckotechnické spolupráce se zeměmi so cialistického tábora a vědeckotechnických styků s kapitalistický. mi státy při řízení národohospodářsky významných komplexních úkolů vědy a techniky a usměrňování technickoekonomických informací ;

d ) zabezpečování kontinuity v řešení významných výzkumných a vývojových prací a urychleného zavádění jejich výsledků do vý. roby ;

e ) posuzování technickoekonomické úrovně vybraných náro dohospodářsky významných celků investiční výstavby a péče o vý. stavbu vzorových a ověřovacích provozů ;

1 ) kádrové, hmotné a finanční zabezpečení rozvoje vědy a tech niky, zejména péče o rozvoj vědeckotechnických kádrů, rozvoj vědeckovýzkumné základny a její vybavení ;

8 ) řízení hlavních předpokladů pro účinný rozvoj vědy a tech niky, zejména specializace, koncentrace, typizace a normalizace výroby ; 87

h ) sledování a kontrola celostátně daležitých výzkumných a vývojových úkolů ;

2. v souvislosti s tím zrušit Státní výbor pro rozvoj techniky a sekretariát státního plánu výzkumu v Československé akade mil věd.

Politickoorganizační směrnice k zajištění usnesení ústředního výboru KSČ o zvýšeni úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil V ČSSR

1. V oblasti přímého fízení plánování a evidence rozvoje vědy a techniky

* K zabezpečení maximálního sepětí rozvoje vědy a techniky s ná rodohospodářským plánem zajistit, aby řízení rozvoje vědy a tech niky vytvářelo předpoklady pro soulad vědeckotechnického roz voje s potřebami dlouhodobého hospodářského rozvoje země a po

stavit z hlediska významu rozvoje vědy a techniky jeho plánování do popředí v celém systému národohospodářského plánování. K podstatnému prohloubení a posílení vědeckosti, perspektiv. nosti a komplexnosti plánování rozvoje vědy a techniky, ke zlep šení dosavadního systému reprodukce základních fondů a orien tace vědy a techniky na nejdůležitější potřeby rozvoje národního hospodářství se ukládá :

1. a ) vypracovávat perspektivní plány rozvoje vědy a techniky na podkladě aa ) technickoekonomické analýzy kvantitativních a kvalitative

ních změn ve vzájemných vztazích uvnitř národního hospodářství, které si vyžadují velkých technologických a technických řešení a přeměn,

ab ) dlouhodobých výhledových studií technického rozvoje oborů včetně výhledových studií investiční výstavby a růstu produktivity

práce, které budou podkladem pro určení konkrétních technicko ekonomických cílů vědy a techniky, ac) technickoekonomických koncepcí závodů budoucnosti;

b ) dosáhnout široké účasti pracujících na tvorbě plánů rozvoje vědy a techniky, zejména účinněji zapojit do přípravných prací 88

dlouhodobého plánu rozvoje vědy a techniky kolektivy vědeckých a technických pracovníků a široký aktiv všech pracujících ; pro účast na těchto pracích vytvořit pracovním kolektivům potřebné podmínky ; 2. Upravit do 30. září 1963 metodiku pro vypracování státních plánů rozvoje vědy a techniky a současně i zásady resortního

a podnikového plánování podle těchto principů : a ) dlouhodobý plán rozvoje vědy a techniky bude obsahovat: aa ) hlavní rámcové směry zvýšení technické úrovně národního hospodářství vyjádřené v jednotlivých pětiletkách ukazateli opti málního rozsahu zavedení uvažované techniky a technologie a je

jich efektu v příslušných odvětvích národního hospodářství, ze jména vlivu na růst produktivity práce, ab ) zvýšení technické úrovně hlavních skupin výrobků ( pracov ních prostředků, pracovních předmětů a spotřebního zboží ) vy jádřené v jednotlivých pětiletkách termíny zahájení a ukončení jejich výzkumu, vývoje a zavedení do výroby a požadavky na jejich vlastnosti,

ac ) vlastní vědeckovýzkumné úkoly teoretického charakteru ( plán vlastního rozvoje vědy zpracovávaný Československou aka demií věd ) ,

ad ) rozvoj vědeckovýzkumné a vývojové základny, který bude obsahovat ukazatele charakterizující změny v organizaci její sítě,

předpokládaný růst počtu vědeckých a technických pracovníků, jakož i materiální a finanční zajištění rozvoje vědeckovýzkumné a vývojové základny ;

b) po uplynutí pětiletky bude zpracováno prodloužení dlouho dobého plánu, aby výhled byl stanoven stále s 15-20letou per

spektivou a tím zajištěna jednak nutná a plynulá perspektivnost v rozvoji vědy a techniky, jednak zpřesnění dlouhodobého výhle

du na základě dosažených výsledků ve vědě, výzkumu a vývoji nové techniky a technologie;

c ) pětileté plány budou obsahovat úkoly zvýšení technické úrovně výroby a výrobních programů, vyjádřené vhodnou a kon trolovatelnou soustavou ukazatelů ; tyto úkoly musí být sladěny

s pětiletým plánem přípravy nové techniky a technologie, který bude zajišťovat komplexně a ve vzájemných vztazích úkoly vý. zkumu a vývoje nových výrobků a technologií, zavedení výroby 89

nových výrobků, požadavky na vědeckotechnickou spolupráci a případně na vědeckotechnické styky s kapitalistickými státy ; d ) dlouhodobé i pětileté plány rozvoje vědy a techniky, inves

tiční výstavby a růstu produktivity práce budou navzájem svázány tím, že plány rozvoje vědy a techniky budou obsahovat hlavní úkoly výzkumu a vývoje technologií a s tím souvisícího výzkumu,

vývoje a zavedení výroby hlavních strojů, zařízení a ostatnich výrobků pro vybrané stavby, rekonstrukce a modernizace celo státního významu ; koordinací těchto úkolů budou plánem pověřo

vána projekční technologická centra nebo vedoucí výzkumné ústavy.

3. Počínaje rokem 1963 znovu zavést ve státním plánu roční

plánování výzkumných a vývojových úkolů na základě pětiletých plánů rozvoje vědy a techniky. 4. Počínaje rokem 1964* v ročních plánech výroby a odbytu cen trálně určovat nejdůležitější vybrané technicky nové výrobky, zejména progresívní stroje a zařízení, a prozkoumat možnost pla. novitého stanovování podílu nových výrobků z celkového objemu výroby .

5. Dosáhnout jednoty pedagogické a vědecké činnosti u každého vysokoškolského odborného pracovníka a zajistit jejich maximální zapojení do vědeckovýzkumné činnosti tak, aby se zvýšila účin nost vědeckovýzkumné práce na vysokých školách a bylo dosa ženo plného souladu vědeckovýzkumné práce na vysokých ško lách s dlouhodobými potřebami rozvoje národního hospodářství ; k tomu vytvořit předpoklady zejména úzkým sepětím plánů vě. deckovýzkumné činnosti vysokých škol s dlouhodobým plánem rozvoje vědy a techniky. 6. Za účelem podstatného zkvalitnění evidence o vědeckém a technickém pokroku a zlepšení jeho plánování . a ) propracovat do 31. března 1963 * soustavu ukazatela charak

terizujících kvalitativní stránku rozvoje národního hospodářství,

zejména stav a proces vytváření, využívání a zabezpečení vědy a techniky a jejich působení na zvyšování efektivnosti národního hospodářství ; současně s tím v souladu s úkolem uloženým pro druhou etapu šetření o využití základních fondů rozpracovat opatření k vypracování soustavy údajů o technickoekonomické úrovni základních fondů v národním hospodářství, umožňující plné 90

využívání vědy a techniky při řízení reprodukčního procesu a plá nování národního hospodářství ; přitom dbát takového vyjádření vztahů charakterizujících proces reprodukce, které by umožnilo

pozdější použití matematických strojů ; b) zajistit počínaje rokem 1964 v národohospodářské evidenci sledování všech ukazatelů soustavy, jež bude vypracována podle bodu 6a ) ,

ba ) počínaje rokem 1963 zajistit statistické sledování podllu výroby nových výrobků z celkového objemu výroby ; c ) k zajištění možnosti lepšího srovnávání vědeckotechnického pokroku ČSSR s ostatními státy vypracovat souběžně s rozpraco váním soustavy ukazatelů podle bodu 6 a ) opatření k systematic kému získávání a zpracování maximálního počtu obdobných údajů z jiných průmyslově vyspělých zemí. 7. a ) V příštích letech zajistit podle charakteru jednotlivých

odvětví na základě dlouhodobých úvah vypracování návrhu celo státního plánu specializace a koncentrace výroby ( včetně vyřa zování zastaralých závodů a provozů ) – plán rozepisovat a kon kretizovat v krátkodobějších plánech ; v této souvislosti posoudit možnost vypracovávání plánů společenské organizace práce (se stávajících z nových plánů specializace a koncentrace výroby a z dosavadních plánů technické normalizace a typizace ve výstav bě ) ;

b ) k tomu účelu vypracovat do 30. září 1963 metodiku sestavo vání těchto celostátních plánů a zásady resortního a podnikového

plánování včetně zajištění návaznosti těchto plánů na plány roz voje vědy a techniky a na ostatní části hospodářských plánů.

8. Zajistit soustředění řídící a koordinační činnosti v oblasti normalizace a v oblasti typizace ve výstavbě vedle normotvorné činnosti především na otázky využívání technických norem a typů

( zejména k vytyčení účelné specializace, zhromadňování výroby apod . ) a na zjišťování a systematické promítání jejich ekonomic kého přínosu do jednotlivých částí hospodářských plánů.

9. a ) zajistit do 31. prosince 1962* v podřízených organizacích vypracování výhledových studií investiční výstavby a technicko ekonomických studií pro perspektivní rozvoj vědy a techniky jak

z hlediska výroby nových výrobků, tak z hlediska zvýšeni'techno. logické a technickoekonomické úrovně výroby a jejich vlivu na 91

růst produktivity práce, na odstranění fyzicky namáhavé práce a na zvýšení ochrany a bezpečnosti práce ; b ) prohloubit do 30. června 1963 * metodiku ročního plánování technického rozvoje, zejména : - zabezpečit jednotu plánu technického rozvoje a plánů tech

nickoorganizačních opatření včetně úkolů zavádění a rozšiřování zlepšovacích návrhů, vynálezů a nových metod práce,

zabezpečit plnou vzájemnou vazbu podnikového plánu technic kého rozvoje na ostatní části podnikového plánu, zvláště na plán vlastních nákladů a plán práce ; tímto způsobem prakticky ukázat všem pracujícím podíl techniky na růstu výroby , produktivity práce, snižování vlastních nákladů a zvyšování jejich výdělků a takto spojovat uplatňování nové techniky s prohlubováním vnitropodnikového chozrasčotu a zvyšováním efektivnosti, - v souladu s perspektivními í běžnými úkoly technického roz voje zabezpečit plánování vědeckých a technických kádrů na podnicích a plánovité zvyšování jejich kvalifikace ; c ) důsledně dodržovat vládní usnesení č. 224/60 o urychleném zavádění výroby nových strojů a zařízení a provádění soustavných

technickoekonomických rozborů, jež se musí stát základní meto dou práce všech příslušných útvarů vyrábějících i spotřebitel ských podniků a ministerstev při určování úkolů vědy a techniky a sestavování plánů. II. V oblasti nepřímého řízení a hmotných podnětů k rozvoji vědy a techniky

K zabezpečení rozvoje vědy a techniky a urychleného zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do národního hospodářství vytvořit v celé soustavě řízení národního hospodářství takové pod mínky, které by umožňovaly řídit celý proces rozšířené socialis tické reprodukce především z hledisek rozvoje vědy a techniky a tím dosáhnout rozhodujícího obratu ve vlivu vědy a techniky na rozvoj výrobních sil v CSSR ; k tomu se ukládá

1. požadovat splnění plánu technického rozvoje jako jednu z důležitých podmínek pro splnění celkového celoročního plánu podniku ;

2. a ) vypracovat do konce roku 1962 podle konkrétních pod mínek jednotlivých oborů soustavu doplňujících ukazatelů vyjad řující vlivy spotřeby minulé práce, sortimentu , technické úrovně 92

výroby a výrobků na ukazatel produktivity práce k podstatnému zvýšení úrovně rozpisu i hodnocení plnění plánu ; perspektivně vy jasnit a vypracovat soustavu ukazatelů schopnou postihnout kom

plexně růst a úroveň společenské produktivity práce, z toho zvlášt produktivity živé práce ; b ) v těch výjimečných případech , kdy vytváření a zavádění nové techniky a technologie vzhledem k používaným ukazatelům plánu znamená dočasné zhoršení předpokladů pro růst produkti vity práce a kdy ekonomický přínos zavádění nové techniky není

v platných ukazatelích správně vyjádřen , upravovat plán podříze ných organizací s ohledem na tyto vlivy , a to především vhodným využitím rezerv ( výrobních hospodářských jednotek a minis terstev ) ;

c ) v případech, kdy v důsledku rozvoje techniky a technologie dojde v jednom roce k mimořádnému růstu produktivity práce,

přihlédnout k tomu při uplatňování normativů osobní hmotné za interesovanosti, a to zejména širším používáním platných usta

novení metodických pokynů o možnosti použití rozpětí mezi růs tem produktivity práce a růstem mezd od počátku pětiletky ; 3. provést úpravy v metodických pokynech pro sestavení plánu V soustavě dosavadních ukazatelů s cílem zlepšit plánování vý. roby v hmotných jednotkách , aby odráželo změny v užitné hod. notě výrobků a tím příznivě působilo na snižování váhy materiálu,

a to zejména u hutního materiálu, odlitků a výkovků ; úpravu pro vést v metodických pokynech pro sestavení plánu na rok 1964 ; 4. vzhledem k rozhodujícímu významu ukazatele produktivity práce pro hmotnou zainteresovanost podniků vytvořit předpokla dy, aby počínaje čtvrtým pětiletým plánem byl plán produktivity práce na běžný rok určován jen na ty pracovníky podniku, kteří nepracují v přípravě nové techniky ( na výzkumných a vývojových

pracovištích ) ; v souvislosti s tím přímo plánovat počet pracovníků zajištujících přípravu nové techniky a jejich mzdové fondy ; 5. počínaje rokem 1963 zajistit statistické sledování příprav vý. voje počtu a struktury pracovníků zúčastněných na přípravě nové

techniky (na výzkumných a vývojových pracovištích ) tak , aby těchto údajů mohlo být použito při sestavení perspektivního plá nu ; případné úpravy, které vyplynou z této změny, promítnout do statistické evidence ; 93

6. prozkoumat do 30. června 1962 možnost uplatnění hmotné

zainteresovanosti výzkumných ústavů jako celku na národohos podářských úsporách vyplývajících z jejich práce ; 7. a ) k účinnějšímu působení společenské hmotné zaintereso

vanosti přezkoumat do 30. září 1962 * možnost zavedení systému dotací k cenám technicky progresivních výrobků, aby efekt z nové

techniky se projevil u spotřebitele plně a u výrobce formou do tace částečně a tím stimuloval výrobce na zvyšování technicko ekonomických parametrů výrobků a výrobě nové techniky ; v sou vislosti s tím přezkoumat kritéria pro objektivní tvorbu těchto do

tací ; o průběhu prací podat ke konci I. čtvrtletí 1962 zprávu ; b ) důsledně zavést systém snižování cen, platných pro podniky, u technicky zastaralých výrobků u výrobce formou zdanění při po nechání státní velkoobchodní ceny ; k tomu vypracovat do 30. června 1962 metodiku snižování podnikové ceny u výrobce podle ročních ztrát vznikajících v důsledku použití zastaralých výrobků v národním hospodářství ve srovnání s pokrokovou tech nikou ; současně vypracovat soustavu kritérif pro určování tech nicky zastaralých výrobků ;

8. a ) výrazněji zvýhodňovat již v základních platech vynikající tvůrčí pracovníky na rozhodujících úsecích rozvoje vědy a tech niky plným využíváním dosavadních možností zařazování podle katalogu i rozpětí pro stanovování základních platů a širším při znáváním osobních platů ; b ) posílit osobní hmotnou zainteresovanost na vědeckotechnic kém rozvoji širším uplatněním vypisování odměn za vyřešení vý. znamných vědeckotechnických problémů ; odměny stanovit sou časně se zadáním úkolu, který musí být konkrétně technicky cha rakterizován s termínem vyřešení ;

c ) k posílení osobní hmotné zainteresovanosti dělníků na uplat Nování a využívání nové techniky a technologie prostřednictvím mzdových soustav cílevědomě a důsledně využívat opatření, která

přijala Státní mzdová komise usnesením č. 17 z 27. března 1961 ke zprávě o prověrce plnění usnesení politického byra ÚV KSČ ze dne 18. října 1960 ;

9. a ) vypracovat do konce roku 1961 na základě zkušenosti se

současným systémem prémiování na úseku vědeckotechnického rozvoje, zejména s vyhláškou předsedy Státní plánovací komise 94

a ministra financí Č. 196, zásady pro prémiování a poskytování odměn za splnění úkolů rozvoje vědy a techniky ; v nových zása dách sjednotit i zjednodušit dosavadní způsob prémiování a odmě ňování, zejména

aa ) při stanovení celkové částky na prémie v zásadě podle ná rodohospodářského výsledku úkolu současně přihlížet i k tech nické náročnosti , pracnosti, sériovosti výroby a společenskému významu řešeného úkolu ;

bb ) při rozdělování celkové částky na jednotlivé pracovníky provádět účelné diferencování výše prémle podle významu úkolů ( jednak státní a resortní a jednak podnikové ) a podle jejich zá sluh o splnění a překročení technickoekonomických parametrů s přihlédnutím ke mzdovým relacím ;

cc ) při případném snížení dosavadní hranice pro výši prémit umožnit vyšším hospodářským orgánům poskytnout ( v případech, kdy prémie jednotlivců stanovená v rozmezích maximálních sazeb

nebude plně vystihovat mimořádnou závažnost řešeného úkolu ) těm pracovníkům, kteří se o splnění úkolů zvlášt zasloužili, mimo řádnou odměnu nad tuto hranici ;

dd ) současně s tím vyřešit problém zdrojů tvorby prémiových

fondů, především centralizovaných zdrojů pro odměňování úkolů rozvoje vědy a techniky nadpodnikového významu , nezávislých na splnění běžných výrobních úkolů, zejména po dobu, kdy ne bude ještě zřízen fond vědy a techniky ;

b ) k zvýšení hmotného zájmu vedoucích a provozních pracov níků na plnění vědeckotechnického rozvoje v nových zásadách pro prémiování a poskytování odměn ;

ba ) důsledně orientovat prémiování a poskytování odměn při ře šení i realizaci úkolů nové techniky a technologie na přímé formy osobní hmotné zainteresovanosti ; přitom u vedoucích pracovníků

počítat zejména s rozdělením celoroční prémie na dvě části, a to na část za plnění úkolů vědeckotechnického rozvoje a na část za

splnění celoročních hospodářských výsledků organizace ; pracov

níky, kteří přímo odpovídají za plnění úkolů vědeckotechnického rozvoje , prémiovat za plnění těchto úkolů ; bb ) kromě toho více než dosud stanovit pro prémiování uka zatele, které zaměřuji osobní hmotnou zainteresovanost na kvali.

tativní stránku výroby, zejména na zvyšování produktivity práce, 95

snižování vlastních nákladů a zvyšování kvality výrobků ; prémio vání za překračování objemových ukazatelů výroby nadále uplat ňovat zejména tam, kde z hlediska společnosti převládá zájem na kvantitě výroby ( např. v odvětvích prvovýroby ). III. V oblasti organizace a koordinace vědy a techniky K urychlení rozvoje vědy a techniky, ke koncentraci vědeckých a technických sil na nejdůležitější vědeckotechnické problémy ře

šící perspektivní potřeby hospodářského rozvoje v ČSSR a tím k podstatnému zvýšení účinnosti práce výzkumných a vývojových pracovišť a jejího vlivu na rozvoj výrobních sil v ČSSR a k pro hloubení organizace řídících útvarů vědy a techniky pro urych lení tempa vědeckotechnického pokroku se ukládá :

1. vypracovat do 31. března 1963 pro všechny základní obory vědecké a technické činnosti jak v oboru technologií, tak v oboru výroby strojů a zařízení v rámci svého odvětví návrh na účinný systém koordinace vědeckých a technických prací podle těchto zásad :

a ) k vyloučení neúčelných duplicit ve výzkumných a vývojo vých pracích pro každý výrobní obor určit

aa ) vedoucí pracoviště rozvoje vědy a techniky, které bude po věřeno koordinací v oblasti prací spojených se zdokonalením

funkčních vlastností a jakosti příslušných výrobků ; bb ) vedoucí pracoviště rozvoje vědy a techniky, které bude ko ordinovat práce spojené se zdokonalením stejných nebo příbuz ných technologií ; b ) pro zajištění návaznosti a koordinace vědeckotechnického

pokroku na úseku technologie a současně na úseku výroby no vých výrobků ( zejména strojů )

ba

určit vedoucí pracoviště, které bude odpovídat za komplex

nost technologického výzkumu a vývoje a souběžného výzkumu a vývoje strojů, zařízení a přístrojů,

bb ) dobudovat ekonomická pracoviště a projektové složky tech nologických výzkumných ústavů ; zřídit na základě dosavadních výzkumných a vývojových ústavů a pracovišť pro každé odvětví

s příbuznou technologií soustavu pracovišť zabývajících se výzku mem a vývojem technologie výroby a technologickoprojekční činností ; vytvořit případně odvětvová technologickoekonomická 96

a projekční pracoviště ( projekčně technologická centra ) slouče

ním dosavadních technickoekonomických ústavů s odvětvovými projektovými ústavy k zabezpečení nejvyšší vazby a koordinace

mezi rozvojem technologie výroby a projekcí nově budovaných i modernizovaných závodů ,

bc ) spojit v některých případech technologický výzkum a vývoj strojů a zařízení v jeden celek, případně k němu připojit dále pro

jekci nebo i výrobu strojů a zařízení a tím odstranit současné nedo statky ve spolupráci technologického a technického výzkumu ; c ) pro zajištění velkých komplexních úkolů vědeckotechnické.

ho rozvoje vyžadujících součinnosti řady ústavů a pracovišť určo vat rovněž vedoucí pracoviště po dobu řešení úkolů, které bude

zajišťovat koordinaci a řízení celé práce ; v tomto případě umožnit i dočasné přeskupení pracovníků do vedoucího pracoviště ;

d ) při zřizování koordinačních pracovišť sledovat možnost ma ximálního sloučení koordinační činnosti různých úseků do nejdů

ležitějších vědeckovýzkumných, vývojových a projekčně techno logických ústavů ;

e ) při vedoucích pracovištích všech druhů zřídit koordinační rady, složené ze zástupců všech zainteresovaných pracovišt, a vy

bavit je gesční pravomocí ; vedoucím pracovištím podle bodu a ) a b ) uložit systematickou péči o vypracovávání koncepcí vědecko technického rozvoje a dlouhodobých plánů rozvoje vědy a tech niky ;

2. vypracovat do 31. března 1963 * vzorové statuty a ) pro činnost vedoucích pracovišť příslušných výrobních i spo

třebitelských oborů a úseků rozvoje vědy a techniky, odvětvovýcli technickoekonomických a projekčních pracovišť ( projekčně tech nologických center ) ;

b ) pro způsob práce, ustavení a složení, vymezení odpovědnosti a pravomoci a způsob finančního zajištění činnosti koordinačních rad ;

3. pro jednotné vymezení oborové gesce na úseku technického rozvoje prohloubit platné zásady podle těchto hledisek :

gestory určovat organizace ( výrobní hospodářské jednotky, výzkumné ústavy ) , které jsou schopny navrhovat koncepce tech

nického rozvoje výrobního oboru , soustřeďovat zkušenosti a po znatky o světovém stavu vědy a techniky v příslušném oboru a vy. 4 Usnesení a dokumenty

97

tvářet ucelený přehled o vývoji a struktuře výrobního oboru z hlediska technické úrovně ;

při určování gestorů přihlížet k funkci generálních dodavatelů a dbát, aby gesce i funkce generálního dodavatele byla svěřena téže výrobní hospodářské jednotce ;

těžiště činnosti oborového gestora předpokládat v zajišťování přípravy návrhů ( ve spolupráci s ostatními oborovými pracovišti ) týkajících se perspektivy technického rozvoje oboru a předkládat případné rozpory řídícím orgánům k rozhodnutí ; výrobním hospodářským jednotkám pověřeným gescí zajistit právo vyžadovat si podklady, zejména plány technického rozvoje i podklady pro jejich sestavení, od jiných zúčastněných organizací

a koordinovat přípravu plánů technického rozvoje ; resorty a zúčastněné organizace jsou povinny pomáhat gestorovi ve vý konu jeho funkce ;

- v oborech , kde výrobní hospodářská jednotka pověřená gescí nesoustřeďuje rozhodující část výroby oboru, je třeba gesci omezit na výkon konzultační činnosti a na soustřeďování technickoeko

nomických informací, na patentovou a normalizační činnost a ostatní technické služby ; v takových případech musí řízení roz voje oboru zajišťovat resort, a to obdobně s gesční působností po kud se týká výrobních hospodářských jednotek mimo vlastní resort ;

vycházet v dalším upevňování oborového řízení ze zkušeností, že nejúčinnější je výkon gesce v oborech , kde gestor ve své vý

robní hospodářské jednotce soustřeďuje rozhodující část výroby oboru ;

4. a ) při provádění rozpisu plánovaných úkolů vědy a techniky zabezpečit

aa ) důsledné provedení rozpisu úkolů výzkumu a vývoje nejen na hlayní řešitele úkolů, ale i na všechna spolupracující praco viště ;

ab ) spoluodpovědnost pracovišť spolupracujících s hlavními ře šiteli úkolů za včasné a kvalitní splnění výzkumných, vývojových i běžných subdodávek a přípravu investiční výstavby, aby konečné

termíny řešení byly splněny ; vycházet ze zásady, že spolupráce na výzkumných a vývojových úkolech je stejně závazná a odpo 98

vědná jako řešení úkolů, u nichž je resort ( podnik jemu podříze ný ) hlavním řešitelem ;

ac ) již v průběhu řešení úkolů výzkumu a nejpozději při opo nentním řízení ( schváll-li oponentura výsledky výzkumu) určo

vání resortu a pracoviště, odpovědných za urychlenou realizaci výroby ; b ) vytvořit do 1. ledna 1963 na hospodářských ministerstvech podmínky, které by zajistily soustředěné řešení otázek vědy

a techniky, řízení a plánování perspektivního rozvoje odvětví a ře. šení koncepce a přípravy investiční výstavby a k tomu cíli pro vést též potřebná organizační opatření; uvedenou činnost postavit do popředí celé činnosti ministerstva ; c ) zřídit od 1. ledna 1962 samostatné útvary pro řízení vědecko

technického pokroku a výchovy vědeckotechnických pracovni ků na těch hospodářských resortech a výrobních hospodářských jednotkách , kde dosud nejsou nebo byly zrušeny ; d ) podstatně posílit do konce roku 1962 na hospodářských re

sortech dosavadní útvary pro řešení otázek rozvoje vědy a tech niky a vytvořit je tak, aby mohly vykonávat svodnou a komplexní péči o rozvoj vědy a techniky výrobni i nevýrobní oblasti v pří. slušném ministerstvu ;

e ) současně s tím posílit do konce roku 1962 v hospodářských resortech péči o technický rozvoj v jednotlivých výrobních úse cích a oborech ;

f ) posílit do konce roku 1962 technické útvary na výrobních hospodářských jednotkách ; vedle dosavadních útvarů podříze ných technickému náměstkovi vytvořit v jeho podřízenosti svodný

komplexní útvar, který na základě perspektivního plánu výroby bude vypracovávat celkovou technologickou, technickoekonomic kou a organizační dlouhodobou koncepci rozvoje podniku, podle

které projekční útvary zpracují koncepci investiční výstavby pod. niku ; dále vytvořit na podnicích podmínky pro úzké sepětí čin nosti zajištující technickoorganizační rozvoj nevýrobní oblasti, zejména oblasti mechanizace a automatizace administrativních řídících a výpočetních prací a evidence s prací nového komplex

ního útvaru , aby byla centrálně vytvářena jednotná technologická, technickoekonomická a organizační koncepce výrobní i nevýrobní oblasti podniku v jednom útvaru ; 99

g ) vybudovat do 31. března 1962 v technických výzkumných ústavech v jednotlivých oborech technickoekonomické skupiny , které se budou zabývat zpracováváním rozborů dlouhodobých kon

cepcí rozvoje vědy a techniky v daném oboru a příslušných vazeb daného oboru na nejefektivnější rozvoj národního hospodářství; 5. vypracovat a vydat do konce roku 1962 směrnice pro organi zaci vývojových pracovišt , způsob jejich zřizování a zrušování, jakož i jejich vzorové statuty . IV. V oblasti technickoekonomických informaci

K urychlenému řešení vědeckovýzkumných a vývojových prací, k neustálému zvyšování technickoekonomické úrovně národního hospodářství na světové úrovni a k maximálnímu využívání po znatků dosažených ve vědě a technice u nás i v celém světě, pod statně zdokonalit celou soustavu technickoekonomických infor

mací v ČSSR ; k tomu se ukládá : 1. práci celého systému technických a ekonomických informací

intenzívněji tematicky usměrňovat na hlavní směry rozvoje na šeho národního hospodářství a podřídit ji výrazně potřebám sesta vování plánů vědy a techniky a zabezpečování jejich úspěšné a včasné realizace, aby počínaje rokem 1963 byly všechny úkoly plánů vědy a techniky na všech organizačních stupních podloženy

podrobným technickoekonomickým rozborem a aby byl zabezpe čen další běžný přísun nejnovějších informací řešitelskému kolek

tivu vždy až do ukončení příslušného úkolu ; pracovníky středisek technických a ekonomických informací systematicky zapojovat do tvůrčích řešitelských kolektivů ;

2. a ) dokončit organizační, kádrovou i materiáiní výstavbu jed notného celostátního systému technických a ekonomických infor mací včetně podnikových útvarů, a to nejpozději do konce roku 1962 ; přitom provést decentralizaci dokumentačního zpracování informací při zachování centrální evidence a zorganizovat syste

matickou horizontální a vertikální spolupráci v celém systému ;

b ) vybudovat do konce roku 1962 střediska technických a eko nomických informací v místním hospodářství; přitom počítat s tím , že tato střediska budou převážně využívat výsledků práce středisek z průmyslu ; 100

c ) zabezpečit do 30. června 1962 zvýšení úrovně dokumentač .

ního zpracování informací, získaných prostřednictvím mezinárod ních organizací vědeckotechnického charakteru, UNESCO a EHK , při zahraničních služebních cestách a v přímém obchodním styku s vyspělými kapitalistickými státy i jejich dokonalejší využívání

jak v našem národním hospodářství, tak pro potřeby hospodář ského rozvoje všech zemí socialistického tábora ;

d ) zvýšit využívání technickoekonomických informací při určo . vání dlouhodobých koncepcí rozvoje vědy a techniky pro prohlou bení mezinárodní socialistické dělby práce a vědeckotechnických styků se zahraničím a pro aktivní technickoekonomickou pro pagandu v řadách našich pracujících ; pracovníky středisek tech

nických a ekonomických informací zapojovat i do propagandis tické činnosti v rámci Československé vědeckotechnické společ nosti ;

e ) rozšířit a zkvalitnit úroveň studijní a rozborové činnosti , ze jména zabezpečit v oborových a resortních střediscích i v Ústavu

pro technické a ekonomické informace pravidelné vypracování souborných srovnávacích přehledů úrovně naší a světové techniky

s předběžnými závěry jako podkladů pro určování směrů a kon cepcí dalšího rozvoje vědy a techniky ; 3. a ) zabezpečit a důsledně napojit do konce roku 1962 tech nickoekonomickou informační službu na systém vědeckotechnic kých informací SSSR , zejména s urychlením a v plné šíři reali zovat v dohodě s ostatními státy socialistického tábora » Zásady pro spolupráci v oblasti vědeckotechnických a ekonomických informací mezi zeměmi socialistického tábora «, přijaté na konfe

renci ústředních informačních orgánů zemí socialistického tábora v březnu 1961 v Praze ;

b ) vypracovat do 30. června 1962 * návrh na zřízení Ústředí pro technické a ekonomické informace pro organizační výstavbu a me

todické usměrňování práce systému vědeckotechnických a ekono mických informací ČSSR a koordinaci jeho činnosti se soustavou vědeckotechnických a ekonomických informací zemí socialistic kého tábora ;

c ) vypracovat a vydat do 30. června 1962 organizační zásady získávání a zpracování informací o výsledcích vědy a techniky v našem národním hospodářství, zejména o výsledcích vědecko 101

výzkumných a vývojových prací, o nových výrobcích, nových

technologiích a novátorských metodách práce ; d ) zorganizovat v Ústavu pro technické a ekonomické infor mace od 1. července 1962 celostátní centrální evidenci zpráv o vý

sledcích služebních cest do zahraničí a vydat vhodnou publikaci přehledů o těchto cestách. V. V oblasti mezinárodní socialistické dělby práce, na úseku vědeckotechnické spolupráce v rámci socialistické soustavy a vědeckotechnických styků s kapitalistickými státy K maximálnímu zvýšení účinnosti vědeckovýzkumné práce, při omezeném rozsahu naší vědeckovýzkumné základny v širokém rozsahu využívat vědeckotechnické spolupráce se státy socialis tické soustavy ( zejména SSSR ) a vědeckotechnických styků s ka pitalistickými státy ; k tomu se ukládá :

1. a ) při projednávání návrhu principů mezinárodní socialistic ké dělby práce a dalšího postupu na koordinaci dlouhodobých plánů navrhnout v Radě vzájemné hospodářské pomoci aa ) konkrétní cesty rozšíření a posílení zejména mnohostran ných forem koordinace a řešení vědeckovýzkumných a vývojo vých úkolů ; v návrhu především zdůraznit nutnost postupného vy

tváření dočasných nebo trvalých mezinárodních vědeckovýzkum ných pracovišť a kolektivů s využitím zkušeností dosud existují

cích institucí, např. Spojeného ústavu pro jaderný výzkum v Dubně ;

ab ) aby Rada rozpracovala opatření k prohloubení koordinace

vybraných klíčových vědeckovýzkumných problémů v mezinárod ním měřítku a vytvoření nezbytných organizačních předpokladů

a uvážila vytvoření zvláštního orgánu RVHP pro koordinaci vě deckovýzkumných prací ;

ac ) uvážení možnosti výstavby důležitých ověřovacích a vzoro vých závodů ;

ad ) posílení prací v odvětvových komisích při pracích na ko ordinaci plánů v příštích letech, na stanovení optimálních kapacit hlavních výrobních úseků a závodů ;

b ) vypracovat návrh vzorového regulativu pro organizování mezinárodních vědeckovýzkumných a vývojových pracovišt, mezi 102

národních řešitelských kolektivů, pro řízení jejich práce a pro materiální a finanční zabezpečení jejich činnosti;

c ) dokončit do 31. prosince 1962 * rozpracovaný návrh na spe cializaci výrobního programu československého strojírenství a za hájit ( pokud nebyly ) obdobné práce i v ostatních odvětvích ná rodního hospodářství ; přitom v maximální míře uplatnit nejúčin

nější způsob specializace delimitací ucelených částí nebo celých řad výrobků i celých skupin, případně i oborů, namísto dosa vadní převažující práce delimitace jednotlivých typů výrobků ; 2. z hlediska potřeb dalšího rozvoje a využívání vědeckotech nických styků se zahraničím postupně zvýšit podíl vysoce kvali

fikovaných techniků v celkovém kádrovém složení pracovníků československých orgánů v zahraničí; 3. zabezpečit postupně využívání vědeckotechnických styků se zahraničím pro zajištění úkolů rozvoje vědy a techniky v našem národním hospodářství ; 4. a ) zabezpečit v průběhu roku 1962 centrální metodické a obsahové usměrňování a využívání všech forem vědeckotechnic

kých styků s kapitalistickými státy, včetně účasti ČSSR na práci v mezinárodních organizacích vědeckotechnického charakteru, a podřídit je plně potřebám rozhodujících úkolů z plánu rozvoje . vědy a techniky ;

b ) zabezpečit od roku 1962 podstatné zvýšení úrovně práce průmyslových podniků, projektových, výzkumných a vývojových

ústavů a ostatních organizací při projednávání prodeje českoslo venských licencí do zahraničí a zlepšit využívání podnikové hmot. né zainteresovanosti na přínosu z uzavřených licenčních smluv ; 5. a ) zajistit, aby od roku 1962 bylo velkých nákupů v zahra

ničí systematicky využíváno našimi techniky k získání možnosti studia technické úrovně výroby u dodavatelských firem ; b ) obsadit urychleně do konce roku 1962 kvalitními pracovníky všechna místa zvláštních technických expertů ve vyspělých kapi talistických státech ve smyslu vládního usnesení 2783/56 ; 6. výrazným způsobem zvýšit úroveň plánování, koordinace, evi dence, hodnocení a kontroly využívání výsledků cest našich tech nických odborníků do zahraničí, zejména zabezpečit počínaje ro kem 1963 , aby zahraniční cesty navazovaly především na potřeby

řešení hlavních úkolů plánů rozvoje vědy a techniky, aby při 103

každé cestě byly určeny konkrétní úkoly a aby splnění těchto úkolů a realizace jejich výsledků byly základním kritériem při hodnocení prospěšnosti cesty ; obdobná opatření provést na úseku

vysílání pracovníků na delší studijní cesty, volontariáty atd. VI. V oblasti pracovního, hmotného a finančního zajištění rozvoje vědy a techniky K souhrnnému zabezpečení dlouhodobých potřeb vědeckotech nického rozvoje, k centrálnímu určování množství práce vynaklá dané společností na rozvoj vědy a techniky, k zabezpečení správné proporce mezi náklady na vytváření vědeckotechnického pokroku a ostatními částmi zdrojů a užití národního důchodu a k zajištění souhrnných analýz vlivu vědeckotechnického pokroku na dlouho dobý hospodářský rozvoj země se ukládá :

1. a ) stanovit v příštích letech rozsah nákladů na vědeckotech nický pokrok formou fondu vědy a techniky, který by určoval

kvalitativní úroveň fondu akumulace ; rozsah a strukturu fondu vědy a techniky určovat tak, aby v potřebném časovém předstihu

zajišťoval perspektivní cíle národního hospodářství, zejména vy tvářel předpoklady pro nepřetržitý rychlý rozvoj národního hos

podářství na základě maximálních úspor společenské práce ; b ) postupně vytvořit předpoklady ke zdokonalení měření a ovliv ňování účinnosti vědeckovýzkumné práce a ke zvyšování vlivu výzkumné a vývojové práce na růst společenské produktivity práce :

c ) vypracovat do 30. září 1963 metodiku určování fondu vědy a techniky, jeho struktury a způsobu plánování, financování a kon troly ; přitom počítat s tím , aby resorty a podniky kromě centrál

ně určeného fondu vědy a techniky vydělovaly na rozvoj vědy a techniky další prostředky ; v rámci fondu vědy a techniky vytvářet soustavu rezerv pro urychlení rozvoje vědy a techniky ; d ) k urychlenému rozvoji vědeckovýzkumné základny zabez pečit, počínaje rokem 1963, v ročních plánech investiční výstavby

zařazování staveb národohospodářsky významných výzkumných a vývojových pracovišť ve všech odvětvích národního hospodářství o rozpočtové ceně vyšší než 8 miliónů Kčs a na základě individuál 104

ního posouzení i případně staveb o nižší rozpočtové ceně do centra lizované výstavby ; současně zabezpečit k urychlené realizaci vý. sledků vědy a techniky, aby dodávky strojů a zařízení, montáže a stavební práce souvisící s provozním ověřováním nových výrobků,

jež jsou zařazeny do státních plánů výzkumu a vývoje, byly kom plexně zajišťovány a centrálně prověřovány ; 2. a ) upravit na základě schválených dlouhodobých směrů roz voje vědy a techniky učební plány, osnovy a učebnice středních a vysokých škol a dlouhodobým požadavkům přizpůsobit i nomen klaturu specializací a směrů studia ; b ) prohloubit a upravit do 31. března 1963 * organizaci výchovy

nových vědeckých pracovníků, zejména upravit přijímání nových absolventů vysokých škol do výzkumných ústavů na těchto zá sadách :

aa ) přímý nástup absolventů vysokých škol do činnosti výzkum ných ústavů a pracovišť předpokládat především pro práci teore tickou ( matematika, fyzika apod. ) ,

ab ) pokud budou někteří noví absolventi vysokých škol vybráni pro umístění v ostatních úsecích vědeckovýzkumné práce, budou nejdříve vysíláni k získání 2-3leté provozní praxe do určitého závodu s tím, že po uplynutí uvedené doby je musí závod převést do příslušného výzkumného ústavu ; závody i výzkumné ústavy jsou povinny pečovat o vědeckotechnický růst absolventů ; c ) vytvořit do 31. března 1963 * organizační systém forem studia při zaměstnání k zabezpečení stálého růstu kvalifikace vědecko výzkumných pracovníků ; ke zvyšování kvalifikace všech vysoce kvalifikovaných pracovníků zavést jako pravidlo systém účelo vého postgraduálního studia ;

d ) soustavně zvyšovat kvalifikaci pedagogických pracovníků, zejména formou jejich dočasného zapojování do praktické čin nosti v rámci podniků, výzkumných ústavů apod. a formou spe ciálních kursů , určených k jejich seznamování se současnou pro blematikou vědy a techniky ; současně s tím umožňovat ve znač

ném rozsahu vysoce kvalifikovaným pracovníkům z praxe účast na pedagogické praxi ; 3. vytvořit podmínky k posílení pracovišt vědy a techniky kva lifikovanými kádry a k jejich efektivnímu rozmístění ještě v prů běhu třetího pětiletého plánu tak, že 105

a ) v rámci plánu práce budou přednostně zabezpečovány kádry pro vědu a techniku ;

b ) vysoce kvalifikovaní odborní pracovníci podniků a závodů budou uvolňováni pro výzkumná a vývojová pracoviště ;

c ) v zájmu zajištění plné jednoty praktických a teoretických prací bude periodicky ukládáno nejschopnějším teoretickým pra covníkům pracovat po dobu 1-2 let ve výrobních hospodářských jednotkách ; tito pracovníci nebudou zahrnováni do plánovaných stavů výrobních hospodářských jednotek, ale do stavu pracovníků resortu ;

4. vytvořit postupně do konce roku 1963 specializovaný vývo jový závod pro vybavování výzkumných a vývojových pracovišt, laboratoří a experimentálních zkušeben nejdůležitějšími přístroji ; pro tento závod vytvořit takové podmínky, aby mohl vyrábět uni kátní a specializované přístroje 1 v malých sériích nebo kusově ; v souvislosti s tím uvážit vybudování centrálních skladů speciál ních materiálů a chemikálií pro potřeby výzkumných a vývojo vých pracovišt; 5. poskytovat od 1. ledna 1962 v případech, kdy podnik nemá

vlastní zdroje , úvěry na akce decentralizované investiční výstav by, kterými se realizují ekonomicky efektivní úkoly vědy a tech niky za těchto podmínek : podnik akci hmotně zabezpečí ( ve vlast ní režii nebo dodavatelsky ) , ekonomická efektivnost akce zajiš

tuje koeficient efektivnosti vynaložených nákladů minimálně ve výši 0,33, úvěr bude splacen z vlastních decentralizovaných zdro

jů podniku, které si podnik vytváří podle dlouhodobých normativů. 6. při nejbližší novelizaci zákona č. 69/1958 Sb. o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi zajistit, aby v osnově

zákona byla zakotvena zásada, že dodavatelé jsou povinni zajiš tovat objednávky potřebné pro plnění všech úkolů výzkumu a vý.

voje ve stejném pořadí jako objednávky potřebné pro plnění úkolů centralizované výstavby ; v tomto smyslu novelizovat vyhlášku Č. 225 o uzavírání hospodářských smluv v oblasti nové techniky.

VII. V oblasti realizace a využívání výsledků vědy a techniky Z hlediska maximálního využití působení zákona ’ ekonomie

času zabezpečit urychlenou realizaci výsledků vědy a techniky 108

projekci a v investiční výstavbě a zajistit maximální časové a výkonové využití základních fondů ; k tomu se ukládá :

1. a ) podstatně zkvalitnit budování vzorových závodů a provo zů a ověřovacích provozů ( poloprovozy a pokusné provozy ) ; za tím účelem počínaje čtvrtou pětiletkou zejména : aa ) výstavbu vzorových a ověřovacích provozů určovat cen trálně plánem ; ab ) vzorové provozy a závody budovat a zabezpečovat jako

akce centralizované investiční výstavby a jejich přípravu za bezpečovat plánem technického rozvoje ; rozhodujícím kritériem pro zařazení vzorových provozů a závodů do plánu musí být cel

kový předpokládaný ekonomický efekt po plném rozšíření vzo rového řešení v národním hospodářství ; současně zabezpečit, aby se projekty vzorových závodů staly projekty závodů budoucnosti,

zaměřené především na komplexní řešení technologické a tech nickoorganizační úrovně výroby, vysoké bezpečnosti a kultury

práce, aby dosahovaly takových technickoekonomických ukaza telů, které jsou pro daná odvětví nebo obory předpokládány zpravidla nejméně za 10-15 let a aby doba výstavby vzorových provozů a závodů byla co nejkratší ;

ac ) ověřovací provozy budovat především k ověřování a reali zování výsledků výzkumných a vývojových úkolů obsažených

ve státních plánech rozvoje vědy a techniky a jako podklad pro projekci důležitých centralizovaných staveb a dosažení jejich vysoké technické i ekonomické úrovně ; výstavbu důležitých ověřovacích provozů zajišťovat centrálně plánem technického rozvoje a vytvářet pro ni i nezbytné materiálové rezervy, zejmé na deficitních materiálů a účelově vyčleněné devizové prostřed ky ;

ad ) zajistit, aby budování vzorových a ověřovacích provozů se stalo výsledkem soustavné a plánovité technickoekonomické a výzkumně vývojové činnosti a aby na tyto úkoly byla v prvé řa dě soustředěna kapacita všech rozhodujících výzkumných a vý.

vojových pracovišť; b ) zařazovat v příštích letech nejdůležitější akce komplexní modernizace závodů do státního plánu a ostatní akce do plánů ministerstev ; tyto akce přednostně a komplexně zajištovat tech nicky progresívními, nejnovějšími stroji a zařízeními; 107

2. provést úpravu metodiky sestavování plánu investiční vý stavby a předpisů pro financování vzorových a ověřovacích pro vozů, aby počínaje čtvrtým pětiletým plánem bylo zajištěno jejich plánování a financování podle uvedených zásad ; 3. vypracovat do 30. června 1963* jednotnou metodiku určo vání optimální ekonomické životnosti strojů a zařízení ;

4. na základě této metodiky stanovit optimální životnost stro jů, zařízení a agregátů a z tohoto hlediska upřesnit návrhy na

vyřazování a obnovu základních fondů v jednotlivých odvětvích ve výhledových plánech do roku 1980 ; 5 přezkoumat provádění vyhlášky bývalého Státního výboru pro výstavbu č. 53 o podmínkách pro použití provozně nevyzkou šených strojů a zařízení při projektování nových staveb, a do 30. června 1963 * předložit návrhy opatření, včetně eventuálních

úprav obecných předpisů, směřujících k zajištění širšího a při účelného uplatňování provozně nevyzkoušených strojů

tom

v projektech ;

6. a ) vypracovat do 31. prosince 1962* systém pravidelného a rychlého informování všech zainteresovaných složek, zejména

projektantů, konstruktérů, technologů a pracovníků zahraniční ho obchodu o nejnovějších strojích, přístrojích, zařízeních, mate riálech a nových hmotách ; aa ) jejichž výroba je po odzkoušení a schválení zahajována v tuzemsku a případně i v zahraničí ( podle možností a znalostí ) , ab ) jejichž výroba bude zahájena do tří let, případně u zvlášť

složitých zařízení do pěti let, a to v tuzemsku a případně i v za hraničí ( zprávy o předpokladech ) ; b ) zabezpečit vysoké časové a výkonové využití důležitých

a nákladných dovezených strojů a zařízení a systematicky je sle dovat ;

7. zajistit v ročních plánech dovozu počínaje rokem 1963 * do voz nezbytných množství nových hmot a materiálů, jejichž výro ba se u nás připravuje, a to v takovém časovém předstihu, aby byl zajištěn rozvoj jejich aplikační technologie současně s roz vojem technologie výrobni.

108

VIII. V oblasti účasti pracujících na rozvoji vědy a techniky a na využívání výsledků technického rozvoje v národním hospodářství

K zabezpečení podstatného zvýšení účasti pracujících na roz voji vědy a techniky a na širokém využívání výsledků technic kého pokroku v národním hospodářství se ukládá : 1. a ) zajistit, aby řešení otázek zvyšování vlivu technického pokroku na rozvoj výrobních sil a zabezpečování široké účasti

pracujících na uplatňování technického pokroku při vytváření a rozvíjení materiálně technické základny komunismu se sta lo každodenní náplní práce všech orgánů a organizací ROH a CSM ;

b ) za tím účelem organizovat širokou účast zlepšovatelů, vy

nálezců, novátorů, techniků, ekonomů, vědců a všech pracují cích na řešení úkolů technického rozvoje a na širokém zavádění nové techniky a technologie do výroby ; využívat k tomu všech

forem účasti pracujících na řízení národního hospodářství, ze jména však zajistit, aby úspěchů v socialistickém soutěžení bylo dosahováno širokým uplatňováním vědy a techniky ; usilovat o to , aby jednání technickoekonomických konferencí, výrobních po

rad, členských schůzí ROH a ČSM a celého jeho aktivu bylo prodchnuto vůlí uplatňovat a používat nejnovější poznatky toch nického pokroku ; za tím účelem dbát rovněž o organizování dnů nové techniky, novátorských škol, mládežnických hlídek , o roz

šiřování pokrokových našich, sovětských a dalších novátor ských metod práce, způsobů organizace zlepšovatelského a no vátorského hnutí ;

c ) popularizovat metody a výsledky práce odborových a mlá dežnických orgánů a organizací při zabezpečování účasti pracu jících na uplatňování technického pokroku v národním hospo dářství tiskem, rozhlasem, televizí a filmem ; d ) orientovat činnost odborových a mládežnických orgánů a organizací na soustavnou kontrolu zavádění nové techniky a její plné využívání ; za tím účelem zabezpečit organizování veřejných

prověrek a veřejných přehlídek techniky ve všech podnicích a závodech ;

2. a ) zajistit, aby problematika široké účasti pracujících na technickém rozvoji a jeho všestranném uplatňování ve výrobě 109

jednotlivých odvětvích národního hospodářství byla podrobně

projednána ve všech odborových svazech ROH a orgánech ČSM a v Ústřední radě Československé vědeckotechnické společnosti ; b ) rozpracovat závěry z projednávání otázek účasti pracují cích na zabezpečování a rozšiřování technického pokroku v jed notlivých odvětvích národního hospodářství do konkrétních opa tření a zajistit jejich projednání ve všech orgánech a organiza cích ROH a CSM a v Ceskoslovenské vědeckotechnické společ

nosti, jakož i v technickoekonomických radách ; zvláště se zamě fit na využívání a rozšiřování všech zlepšovacích návrhů, vyná lezů a nových metod práce ; c ) organizovat výměnu zkušeností při zabezpečování účasti pracujících na řešení všech otázek technického pokroku jak v rámci orgánů ROH a CSM, tak mezi ROH a CSM navzájem . *

Ústřední výbor KSČ na své schůzi dne 31. ledna 1962 uložil všem KV strany a MV KSČ Praha zajistit projednání usnesení po litickoorganizační směrnice ústředního výboru KSČ o zvýšení úlo hy vědy a techniky v byrech, případně v plénech krajských vý. borů.

• Terminy označené hvězdičkou byly zpřesněny usnesením UV KSČ a vlády ze dne 26. 2. 1962 a usnesením vlády ze dne 16. 5. 1962.

ZÁSADY PROHLOUBENÍ ORGANIZACE ŘÍZENI A PLÁNOVANI ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVI OKRESNIMI A KRAJSKÝMI NARODNIMI VYBORY USNESENI OV KSC ZE DNE 12. PROSINCE 1981

Ústřední výbor KSC stanovil, že hlavním cílem naší práce na vesnici v nejbližších letech je úkol pozvednout do roku 1970 úro veň zemědělské výroby na úroveň průmyslu, bez jehož splnění nelze vybudovat vyspělou socialistickou společnost. Podmínky pro splnění tohoto úkolu byly vytvořeny rozhodnym 110

vítězstvím socialistických výrobních vztahů v našem zeměděl ství, které jsou základem pro přechod od malovýroby k velko

výrobě, pro dosažení rychlého růstu zemědělské výroby cestou mechanizace, chemizace, elektrifikace, nové technologie, rajoni zace a specializace.

K dosažení tohoto cíle ústřední výbor KSČ přijal v uplynulém období řadu důležitých opatření, která dávají široký prostor roz machu iniciativy pracujících na vesnici. Toto hnutí je výrazem toho, že družstevníci a pracovníci státních statků pod vedením

KSČ vyvíjejí úsili za dosažení a překročení plánovaného rozvoje zemědělské výroby.

Strana touto dlouhodobou směrnicí ukazuje cesty k dalšímu rozvoji výrobních sil v zemědělství, k upevňování socialistických

výrobních vztahů a k výstavbě socialistické vesnice. Řešení tohoto úkolu je spojeno s hlubokými změnami, které bu dou uskutečněny intenzívní, denní organizátorskou prací. K jeho splnění je třeba mobilizovat všechny síly družstevních rolníků, pra

covníků státních statků a široce rozvinout organizátorskou čin nost národních výborů.

K úspěšnému plnění těchto nových úkolů byly národním výbo rům vytvořeny potřebné podmínky . Bylo uskutečněno nové územní členění státu, rozšířena pravomoc a odpovědnost národních vý. borů, které jsou rozhodujícím činitelem v řízení zemědělství. Byly

jim svěřeny hlavní nástroje a prostředky, kterých musí být plně využito k dosažení obratu na vesnici.

Také změny v systému nákupu zemědělských výrobků, zavedení jednotných cen, změny v plánování zemědělské výroby, dále vy bavování JZD vlastní mechanizací a vytváření větších ekonomic

kých celků mají účinně pomáhat dalšímu rozmachu zemědělské výroby .

Ústřední výbor KSČ hodnotil v červnu 1961 práci a řídící činnost okresních orgánů v pomoci vesnici. Konstatoval, že přes určité

úspěchy neodpovídají dosavadní výsledky našim možnostem a po třebám. Je to zejména proto, že v řízení zemědělství je dosud Sada

problémů nedořešena . Zasedání ÚV dalo proto směrnici k prohlou bení řízení rozvoje zemědělství v období budování vyspělé so cialistické společnosti , zejména k zdokonalení řídící práce okres nich národních výborů. 111

ÚV KSČ uložil organizovat činnost národních výborů, zejména okresních národních výborů tak, aby byla soustředěna přímo na

výrobu. Do středu pozornosti se musí dostat konkrétní řízení roz voje zemědělské výroby v okrese. Z práce národních výborů vy mýtit bezduché administrování a položit důraz na organizátorskou práci , na využívání všech institucí a zařízení, které musí považo vat za svůj hlavní úkol zabezpečovat rychlý rozvoj zemědělské výroby v JZD a na státních statcích.

Nové uspořádání řízení zemědělství národními výbory je odů vodněno úkoly, které strana a celá naše společnost bude v příštím období na vesnici řešit. Jde o vážné otázky, jako je vytváření vět ších ekonomických celků slučováním JZD , rozmísťování výroby

podle zásad rajonizace, specializace zemědělských závodů , zavá dění nové velkovýrobní technologie a techniky do výroby, uplat nění nových forem odměňování atd. Jejich úspěšné vyřešení vy žaduje dokonaleji organizovat naše síly , řešit rozvoj družstev a státních statků komplexně , orientovat se na rozvinutí všech zá

kladních stránek výroby, ekonomiky a života družstev. Výsledky a zkušenosti z jednoroční práce národních výborů v nových podmínkách potvrzují, že jednou z vážných příčin nedo

statečné organizátorské práce okresních a krajských národních výborů v zemědělství je resortní pojetí práce vyplývající přede vším z organizačního uspořádání zemědělských komisí a odborů národních výborů .

Organizační struktura a systém práce zemědělských odborů ne

odpovídají již potřebám zabezpečování rozvoje zemědělské výro by , která vyžaduje soustředěné, jednotné a organizované úsilí ce

lého národního výboru. Úkoly v zemědělství se dosud prakticky zajišťují bez účinnější podpory a aktivní účasti ostatních komisí a odborů národního výboru. Je třeba překonat kancelářsko-admi nistrativní styl práce odborů národních výborů a dosáhnout toho, aby zejména v zemědělském odboru národního výboru převážná část pracovníků organizovala zemědělskou výrobu tam, kde se o ní rozhoduje, tj. v JZD a na státních statcích. Smyslem nové organizace zemědělských odborů je, aby hlavním obsahem řídící a organizátorské práce národních výborů a všech jejich orgánů

se v současné době stal úkol rozvíjet hnutí družstevních rolníků a pracovníků státních statků za splnění a překračování plánů ze 112

mědělské výroby a nákupu. Tím vytvářet předpoklady k pozved nutí úrovně zemědělské výroby na úroveň průmyslu do roku 1970. Nové uspořádání organizace řízení a plánování rozvoje země dělské výroby okresními a krajskými národními výbory vyžaduje provést opatření podle těchto zásad : 1. Zemědělské komise a odbory organizují a odpovídají za komplexní rozvoj zemědělské výroby a stálé zvyšování její tech nické úrovně, za řízení výroby, za stálé zvyšování její efektiv nosti a zavádění a upevňování chozrascotních metod hospoda ření, za soustavné prohlubování socialistických výrobních vztahů v zemědělství. Připravují podklady a návrhy pro sestavení plánu výroby a nákupu a společně s plánovací a finanční komisí a od

bory organizují jeho vypracování přímo v zemědělských závo dech. Obdobně připravují společně s komisí a odborem výstavby podklady a návrhy pro plán investiční výstavby. 2. Plánovací komise a plánovací odbory na základě těchto

pridkladů a vlastních poznatků sestavují návrh plánu, spolu se zemědělskou komisí a odborem rozpisují plán na jednotlivé zá vody a kontrolují plnění plánu ( u jednotlivě hospodařících rol níků přes místní národní výbory ) . V souladu s plánem výroby a nákupu na základě podkladů zemědělské komise a v úzké spolu práci s komisí výstavby sestavují návrh plánu investiční výstav. by včetně materiálně technického zásobování a provádějí kontro

lu jeho plnění. Usměrňují vývoj ostatních odvětví hospodářství k tomu, aby organizačně i materiálně pomáhala k rozvoji ze mědělské výroby a řešení otázek výstavby socialistické vesnice. 3. Finanční komise a odbory odpovídají spolu se zemědělskou komisí a odborem za soustavné zvyšování efektivnosti a prohlu bování hospodárnosti v zemědělství, zabezpečují kvalitní sesta vování finančních plánů a rozpočtů zemědělských závodů, jakož

i kontrolu těchto plánů a rozpočtů. Sestavují návrhy ročních rozpočtů a finančních plánů národních výborů vcelku a v jejich rámci za odvětví zemědělství, k čemuž jim dává podklady a návrhy zemědělská komise a odbor. Finanční odbory vedou ma

jetkově právní agendu a účetní evidenci, kterou dosud zabezpe čovaly zemědělské odbory.

4. Komise a odbory výstavby spolupracují se zemědělskou ko misí a odborem na přípravě podkladů pro sestavení plánu inves tiční výstavby v zemědělství. Organizují a zabezpečují plnění 113

plánu zemědělské účelové investiční výstavby a kontrolují jeho plnění. Organizují ve spolupráci se zemědělskou komisí a odbo rem svépomoc v investiční výstavbě zemědělských závodů. 5. Komise a odbory sociálního zabezpečení odpovídají za řeše ní otázek sociálního zabezpečení družstevních rolníků a dbaji

o správné používání prostředků sociálního fondu JZD. 6. Komise a odbory školství a kultury ve spolupráci se země dělskou komisí a odborem odpovídají za řízení a péči o rozvoj kulturní činnosti, dbají o správné využívání kulturního fondu JZD a o zřizování mateřských škol ( mateřských škol – jesli ) a

kulturních zařízení v družstvech. Napomáhají při náboru mláde že do zemědělských odborných učilišt, zemědělských a lesnic kých učňovských škol. 7. Odbory pracovních sil ve spolupráci s komisemi a odbory zemědělství, školství a kultury odpovídají za nábor mládeže do zemědělských odborných učilišt, zemědělských a lesnických učňovských škol. 8. Komise a odbory dopravy pomáhají zemědělské komisi a

odboru koordinovat a účelně využívat dopravních prostředků pro zemědělské účely v kraji a okrese, zejména v letním a pod zimním období.

9. Komise a odbory obchodu pečují o rozvoj společného stra vování družstevních rolníků. 10. Odbory pro vnitřní věci převezmou vydávání loveckých a rybářských lístků a evidenci loveckých zbraní. 11. Střediska geodézie v okresech odpovídají za evidenci ze mědělské půdy.

Tato opatření jsou uskutečňována v duchu usnesení ÚV KSC

z dubna 1960 o zvýšení pravomoci a odpovědnosti národních vý. borů v hospodářské a kulturní výstavbě. Jimi se pracovní náplň zemědělských komisí a odborů stanoví podle stejných zásad jako

u ostatních odvětvových komisí a odborů. Uskutečněním těchto opatření se bude převážná většina komisí a odborů krajských a okresních národních výborů bezprostředně podílet na zabezpe čení rozvoje zemědělství.

Hlavní úkoly , metody práce, organizace a systemizace vý konných orgánů krajských a okresních národních výborů se po drobněji stanoví takto :

114

Rady okresních a krajských národních výborů V novém rozdělení úkolů a odpovědnosti za plánovité řízení rozvoje zemědělství podstatně vzrůstá řídicí, organizující a ko ordinující úloha rad krajských a zejména okresních národních výborů. Rada řeší všechny závažné otázky rozvoje zemědělství, pokud

nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru, orga nizuje vypracování, plnění a kontrolu plánu rozvoje zemědělství a nákupu zemědělských výrobků v okrese nebo v kraji. Rozpra

covává a zajištuje úkoly, které vyplývají z usnesení strany a vlády a krajského nebo okresního národního výboru. Rada zabezpečuje, aby plnění úkolů v zemědělství se stalo věcí celého národního výboru, všech jeho orgánů. Proto usměrňuje

a koordinuje činnost komisí, řídí a soustřeďuje práci odborů na zabezpečení hlavního úkolu národních výborů - na rozvoj země dělství a přestavbu socialistické vesnice.

Plnit úspěšně tuto řídící úlohu vyžaduje od rady účinně, orga nizovaně využívat všech prostředků a nástrojů, které jsou v okrese nebo v kraji k dispozici, především podniků a zařízení na země dělském úseku.

Zvýšená úloha rady se má především projevit .

při tvorbě a kontrole plnění perspektivních a ročních plánů rozvoje zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků. Povinností rady je zajistit komplexnost plánů, což znamená,

aby současně s projednáváním výrobních úkolů s JZD a státní mi statky byly zajišťovány i materiální prostředky, především mechanizace, strojená hnojiva, prostředky na zemědělské in

vestice apod., dále i péče o výchovu kádrů , aby podniky a zařízení v okresech i krajích, které mají pomáhat rozvoji JZD

a státních statků, zabezpečovaly potřeby zemědělských závodů. Tímto způsobem posilovat autoritu státního plánu a všestranně

vytvářet předpoklady ke splnění a překročení plánu rozvoje zemědělství v kraji a okrese ;

při vypracování koncepce rozvoje zemědělské výroby a jejich jednotlivých odvětví v souladu se směrnicemi k výstavbě so cialistické vesnice ; stanovit účast jednotlivých komisí a odbo

rů, podniků a organizací na těchto pracích, řídit a usměrňovat jejich činnost na řešení hlavních problémů a na vypracování 115

a provedení opatření k podstatnému zvýšení zemědělské vý. roby. Důsledně pečovat o to, aby propracování a stanovení úkolů a opatření se opírala o nejnovější poznatky vědy a tech niky a o širokou účast , zkušenosti a podporu družstevních rol níků, pracovníků státních statků a ostatních občanů ; - při řešení otázek rozvoje zemědělské výroby, rozvoje JZD a

státních statků ; organizovat provádění komplexních prověrek hospodaření JZD a státních statků, rozbory předkládat k pro jednání v orgánech okresního národního výboru za účasti ve

doucích pracovníků JZD a státních statků a využívat jich pro rozmístění výroby v okrese, stanovení úkolů plánu výrobní spe cializace závodů a opatření k jejich zajištění, jakož i zabez

pečování zemědělských prací a nákupu zemědělských výrobků . K rozvoji zemědělství zaměřit kulturně výchovnou práci orgá nů okresního národního výboru a místních národních výborů a jejich kulturně osvětových zařízení ; při řízení podniků a zařízení, jejichž úkolem je poskytovat od

borné, technické i jiné služby zemědělským závodům, zejména STS , okresního stavebního podniku, veterinárního zařízení, okresního střediska přípravy zemědělských investic ; dbát, aby

plnily důsledně svou funkci vůči JZD a státním statkům ; v tom směru jim stanovit úkoly plánu a soustavně prověřovat jejich plnění ;

při usměrňování a kontrole činnosti centrálně řízených orga nizací, zejména nákupního a zásobovacího podniku, pleme nářské správy, šlechtitelského a semenářského podniku, oblast ních stanic ; vyjadřovat se k jejich plánům a zajišťovat, aby jejich činnost maximálně napomáhala rozvoji zemědělství a plnění plánu výroby i nákupu zemědělských výrobků ; při řízení místních národních výborů, JZD a státních statků ; přitom postupovat diferencovaně , vycházet vždy z konkrétních

podmínek místa. Uplatňovat a rozvíjet takové formy práce, které umožňují plně rozvinout organizátorskou práci místních orgánů, podporují samostatnost v jejich práci a posilují odpo vědnost za splnění a překročení plánu zemědělské výroby. Práci komisí a odborů národního výboru , podniků a zařízení,

které svou činností rozvoji zemědělství pomáhají, řídí a usměr ňuje tak, aby těžiště jejich činnosti bylo přímo v závodech a mís

tech, kde se rozhoduje o výrobě, aby pomáhaly řešit zásadní 116

otázky rozvoje výroby v těsné součinnosti s místními národními výbory a neobcházely je.

Za komplexní (rozvoj zemědělské výroby, stálé zvyšování její efektivnosti, technické úrovně a soustavné prohlubování socialis tických výrobních vztahů v zemědělství odpovídá radě náměstek předsedy národního výboru předseda zemědělské komise. Úko -

ly z toho vyplývající zajišťuje v úzké spolupráci s předsedy pří

slušných komisí, kteří jsou odpovědni za plnění úkolu podle těch to zásad .

Rady národních výborů všech stupňů vytvářejí ve své činnosti i v činnosti všech orgánů národního výboru i vedení podniků a zařízení, JZD a státních statků podmínky pro nejširší účast pra cujících na řízení rozvoje zemědělství , organizují spolupráci or gánů národního výboru s orgány Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže a ostatními společenskými or ganizacemi a usměrňují jejich iniciativu a pomoc na plnění hlav ních úkolů plánu rozvoje zemědělské výroby v okrese a kraji.

Nové uspořádání organizace řízení a pláno . vání rozvoje zemědělství u okresních národ .

ních výborů Zemědělská komise a odbor

1. V těsné součinnosti s místními národními výbory a s pomocí plánovacího a finančního odboru okresního národního výboru organizují a zabezpečují přímo v zemědělských závodech vypraco

vání výrobních a finančních plánů a technickoorganizačních opa tření. Poskytují JZD a státním statkům i místním národním výbo

rům odbornou pomoc při přípravě a vypracování dlouhodobých plánů rozvoje zemědělské výroby , výrobních a finančních plánů , plánů nákupu i operativních plánů ( sezónních prací, ochrany rostlin, zvyšování a ozdravění stáda apod . ) . Aktivně zabezpečují, organizují a kontrolují plnění plánů. Provádějí rozbory stavu výroby a hospodaření, zkoumají příčiny neplnění plánu a řeší s JZD , státními statky a místními národními výbory jejich překonání. Zvýšenou péči věnují otázkám finančního hospodaření a kontrolují správné uplatňování mzdové politiky na 117

státních statcích , v STS a ostatních organizacích na zemědělském úseku.

Na základě státního plánu rozvoje zemědělské výroby, nákupu zemědělských výrobků a přijatých závazků organizují jejich sou stavné plnění a pečují o trvalý růst zemědělské výroby přímo v zemědělských závodech. Provádějí operativní hodnocení plnění plánu výroby, nákupu a sezónních prací. Vypracovávají operativní plány na zabezpečení sezónních prací v rámci okresu.

2. Vypracovávají komplexní výrobní a ekonomické rozbory ze mědělských závodů a návrhy rozvoje jednotlivých odvětví země dělské výroby v okrese, které slouží jako podklady pro správné rozmístění výroby a nákupu, pro účelnou specializaci zeměděl ských závodů tvorbou účelných ekonomických celků, pro správné

stanovení úkolů dlouhodobých i ročních plánů a opatření k jejich zajištění materiálními prostředky. Výsledky komplexních rozborů a návrhy opatření projednávají s pracujícími. 3. Organizují spolu s oblastními stanicemi a za pomoci okresní zemědělsko-lesnické společnosti, zemědělských škol a ostatních zemědělských organizací zavádění nejnovějších poznatků vědy a techniky, velkovýrobní technologie, účelné organizace práce. Všestranně pomáhají k vytváření příkladů JZD a státních statků s vysokou intenzitou výroby a nejpokrokovějšími způsoby hospo daření, opírajíce se přitom o iniciativu a nejširší účast pracujících,

novátory a zlepšovatele, pokrokové formy odměňování práce atd. Tyto příklady a zkušenosti nejlepších JZD a státních statků, před ních pracovníků a kolektivů popularizují a zavádějí v ostatních zemědělských závodech. Zvláštní pozornost věnují organizování a činnosti komplexně mechanizovaných skupin a čet. Ukoly tech nického rozvoje a komplexní mechanizaci prací zabezpečují pře

devším prostřednictvím strojních a traktorových stanic. 4. Spolu s místními národními výbory, představenstvy JZD, ve dením státních statků, orgány a organizacemi ROH organizují roz

voj socialistického soutěžení a hnutí družstevních rolníků a pra covníků státních statků za rozvoj zemědělské výroby a překračo

vání plánu, rozvoj brigád socialistické práce, soutěžení za včasné provedení polních prací, za maximální využití strojů, plnění a pře kračování plánu nákupu apod. 5. Všestranně posilují úlohu a závaznost smluv jak pro země

dělské závody, tak i pro ostatní podniky a organizace a kontrolují 118

jejich plnění. Pečují o to, aby JZD a státní statky plnily včas a

v plánovaném rozsahu smluvní závazky v nákupu zemědělských výrobků. Při práci v JZD a na státních statcích zároveň sledují

a kontrolují, jak jednotlivé organizace, jejichž úkolem je poskyto vat odborné a technické služby a materiální prostředky pro země dělství ( STS, veterinární zařízení, plemenářské správy , nákupní a zásobovací závod, okresní středisko přípravy zemědělských in

vestic, šlechtitelský a semenářský podnik a další ) , plní svou funk ci a plánované úkoly vůči JZD a státním statkům ; kontrolují plnění dlouhodobých , ročních i operativních ( pracovních ) plánů těchto organizací a účelné využití jejich odborných pracovníků v sou ladu s potřebami okresu a zemědělských závodů. Prvořadou pozornost věnují strojní a traktorové stanici a na kupnímu a zásobovacími závodu. Usměrňují jejich činnost tak, aby. všestranně napomáhala plnění plánu výroby a nákupu zeměděl

ských výrobků a vytvářela podmínky pro technický rozvoj v JZD a státních statcích.

Pečují o zájmové organizace na zemědělském úseku a vedou je k tomu, aby se podílely na rozvoji zemědělství.

6. Zvláštní péči věnují hospodaření s půdním fondem – základ ním výrobním prostředkem v zemědělství. Organizují zúrodňování

půdy a zabezpečují provádění meliorací včetně řízení meliorac ních družstev.

7. Hodnotí výsledky hospodaření svého odvětví, provádějí po třebnou ekonomickou kontrolu , navrhují opatření ke zlepšení hos

podářských výsledků a zabezpečují jejich provádění. Prosazují jednotné provádění cenové politiky, dbají na hospodárné a efek tivní vydávání finančních prostředků a na správné stanovení vý dajových norem a efektivní využívání prostředků na investiční výstavbu v zemědělství.

8. Vedou JZD, státní statky a ostatní zemědělské organizace

k soustavnému upevňování socialistické zákonnosti a státní dis ciplíny, ke zvyšování socialistického uvědomění družstevních rol níků a pracovníků státních statků a jejich odpovědnosti za roz množování a ochranu socialistického majetku, k přednostnímu

zabezpečování celospolečenských zájmů, k důslednému uplatňo vání Vzorových stanov JZD, k uvědomělému plnění plánu nákupu, správnému rozdělování zemědělských výrobků a peněžních příjmů družstev , k soustavnému vytváření vlastních zdrojů pro rozšířenou 119

reprodukci, k přísnému dodržování zákona a předpisů o bezpeč nosti a ochraně zdraví při práci.

9. Soustavně zabezpečují výchovu a přípravu kádrů v zeměděl ských závodech a pečují o zvyšování politické i odborné úrovně je

jich pracovníků, zejména v závodních a družstevních školách prá ce. Odpovídají za nábor do zemědělských a lesnických mistrov

ských škol, do škol pro funkcionáře JZD a ostatních socialistic kých zemědělských závodů, do zkrácených forem studia a do stu

dia pracujících. Spolupracují s komisí a odborem školství a kul tury a odborem pracovních sil při jejich činnosti spojené s výcho

vou kádrů pro zemědělství, náborem mládeže a rozmístováním ká drů pro zemědělství. Na základě nového uspořádání činnosti orgánů národních vý borů při řízení rozvoje zemědělství plní ostatní komise a odbory okresních národních výborů mimo svou dosavadní činnost přede vším tyto úkoly : Plánovací komise a odbor

1. Na základě podkladů zemědělské komise a odboru vypracová vají ve spolupráci se zemědělskou komisí a odborem celkovou kon cepci rozvoje zemědělské výroby v okrese a usměrňují vývoj ostat

ních odvětví hospodářství k tomu, aby v souladu se zásadami pro hlubování oblastního plánování maximálně napomáhala rozvoji

zemědělské výroby a řešení otázek výstavby socialistické vesnice. 2. Vypracovávají na základě podkladů zemědělské komise a od

boru návrhy souhrnných dlouhodobých i ročních plánů rozvoje ze mědělské výroby a nákupu včetně jejich hmotného zabezpečení a kontrolují jejich plnění. 3. Na základě podkladů zemědělské komise a odboru připravují a ve spolupráci se zemědělskou komisí a ostatními komisemi a od

bory organizují vypracování návrhů na rozmístění zemědělské vý. roby, tržní produkce a potřeb do jednotlivých socialistických ze mědělských závodů . ( Při plánování u školních statků a polesí postupují obdobně ve spolupráci s komisí a odborem školství a

kultury. ) Využívají k tomu návrhů, které vypracovávají zeměděl ské a zpracovatelské organizace a zařízení. Tak např. návrh na

rozmístění nákupních úkolů připravuje zemědělský nákupní a zá sobovací závod, návrh na rozmístění mechanizačních prostředků 120

připravuje STS , návrh náplně investičního plánu připravuje okres ní středisko přípravy zemědělských investic apod. 4. Ve spolupráci se zemědělskou komisí a odborem a na základě

jejich podkladů vypracovávají návrh úkolů plánu na socialistické

zemědělské závody i ostatní podniky a organizace. Přitom zabez pečují, aby celostátní plánované úkoly, které mají tyto podniky a organizace ( v investiční výstavbě, zúrodnění půdy, dodávkách strojů, hnojiv apod . ), byly důsledně zajištěny ve výrobních a fi

nančních plánech těchto podniků a organizací a jejich splnění podloženo oboustranně závaznými smlouvami.

5. Pomáhají zemědělské komisi a zemědělskému odboru projed návat a vypracovávat výrobní a finanční plány v socialistických zemědělských závodech.

6. Zabezpečují sumarizaci výrobních a finančních plánů JZD a státních statků a spolu se zemědělskou a finanční komisí a odbo

rem provádějí jejich rozbor. Plánovací komise a odbor využívají při plánování rozvoje země dělské výroby zkušeností z ostatních odvětví hospodářství a zabez pečují důsledné uplatňování zásad stanovených pro plánování ze mědělské výroby a nákupu ústředním výborem KSČ a vládou. Finanční komise a odbor

1. Celou svou činností zabezpečují soustavné zvyšování efektiv

nosti a prohlubování hospodárnosti v JZD, státních statcích, STS a ostatních zemědělských organizacích.

2. Sestavují návrhy ročních rozpočtů a finančních plánů národ ních výborů vcelku a v jejich rámci za odvětví zemědělství ( v od větví školství a kultury též za školní statky a polesí ). Tuto činnost

vykonávají v těsné součinnosti se zemědělskou a plánovací komisí a odborem , na základě jejich podkladů i vlastních zkušeností a rozepisují konečné ukazatele schváleného rozpočtu zemědělským organizacím.

3. Pomáhají zemědělské komisi a odboru projednat v zeměděl

ských hospodářských, rozpočtových a jiných organizacích jejich finanční plány a dílčí rozpočty.

4. V úzké spolupráci se Státní bankou pomáhají svými ekono mickými nástroji zabezpečovat a spolu se zemědělskou komisí a odborem odpovídají za maximální využití vlastních prostředků ze 121

mědělských závodů, za soustavné prohlubování hospodárnosti v ze

mědělství, za správné a ekonomicky účelné využívání úvěrů a fi nančních prostředků poskytovaných státem k rozvoji zemědělství, za upevňování zásady odměňování podle zásluhy, za zvýšení úrov ně běžných i celoročních ekonomických rozborů a kontroly plnění finančních plánů a hospodaření zemědělských závodů a upevňo vání finanční a cenové disciplíny.

5. Spolu se Státní bankou aktivně zabezpečují prohlubování chozrascotních metod hospodaření, vysokou úroveň účetní eviden

ce a soustavné využívání kalkulace nákladů na 1 Kčs tržeb nebo na jednotku jednotlivých výrobků.

6. Úzce spolupracují se zemědělskou komisí a odborem při sta novení normativů dlouhodobé podnikové a osobní hmotné zainte resovanosti .

7. Ve spolupráci se Státní bankou na základě návrhů zeměděl.

ské komise a odboru sestavují plán přímé pomoci JZD a bankov ních úvěrů a působí k tomu, aby prostředky přímé pomoci JZD a

úvěry účinně napomáhaly rozvoji zemědělské výroby ; kontrolují finanční a platební kázeň u zemědělských závodů. 8. Na úseku účetní evidence pomáhají v úzké spolupráci se Stát. ní bankou a zemědělskou komisí a odborem zabezpečovat včasnou a kvalitní účetní evidenci u JZD, zavádění nové účetní evidence do všech JZD, jakož i spolehlivou účetní evidenci u hospodářských a rozpočtových organizací, melioračních družstev a ostatních orga nizací. K tomu napomáhají také organizováním školení a přímou praktickou pomocí na místě.

9. Ve spolupráci se zemědělskou komisí a odborem a s místními národními výbory rozvíjejí řádnou a pravidelnou činnost revizních komisí JZD.

10. Ve spolupráci se zemědělskou komisí a odborem zabezpečují správu zemědělského majetku, spolu s ostatními orgány národní

ho výboru pečují o jeho ochranu. Provádějí majetkově právní vy pořádání likvidovaných činností.

11. Úzce spolupracují se Státní bankou a účelně využívají širo kého .aktivu ekonomů i finančních odborníků z ostatních orgánů

finanční soustavy i z ostatních odvětví hospodářství v okrese pro pomoc a kontrolu v otázkách finančního hospodaření JZD a stát ních statků a soustavně napomáhají ve zvyšování úrovně práce místních národních výborů a jejich finančních komisí. 122

Komise a odbor výstavby

Spolupracují se zemědělskou komisí a odborem na přípravě pod kladů pro sestavení plánu investiční výstavby v zemědělství, za bezpečují plnění plánu zemědělské účelové a bytové výstavby. Pe čují zejména o to, aby plánované úkoly zemědělské investiční vý. stavby JZD a státních statků a ostatních organizací byly zajištěny ve výrobních a finančních plánech projektových a stavebních or ganizací, kontrolují, jak jsou zajišťovány v operativních plánech

těchto organizací, a kontrolují jejich plnění. Ve spolupráci se zemědělskou komisí a odborem organizují své pomoc v investiční výstavbě JZD a státních statků.

Usměrňují přípravu a provádění ostatní investiční výstavby na vesnici tak, aby byla v souladu se zásadami pro výstavbu socialis tické vesnice.

Komise a odbor školství a kultury

V rámci celkového plánu kulturně osvětové a výchovné práce poskytují jednotným zemědělským družstvům pomoc, organizují rozvoj kulturně výchovné práce, pečují o správné využívání kul turního fondu družstev ( budování mateřských škol - jeslí ) a dal ších kulturně výchovných zařízení a o jejich činnost.. V těchto otázkách úzce spolupracují s místními národními výbory.

Aktivně pomáhají v organizování náboru mládeže do zeměděl ství.

Odbor pracovních sil Odpovídá v rámci plánu za správné rozmístění pracovních sil

v okresu i pro odvětví zemědělství, podporuje jejich stabilizaci a dbá, aby byly vytvářeny v zemědělských závodech podmínky ze jména pro zaměstnávání mladých lidí. Organizuje ve spolupráci s komisemi a odbory zemědělství, škol

ství a kultury získávání mládeže do zemědělských odborných uči lišt, zemědělských a lesnických učňovských škol. 123

Komise a odbor dopravy

Spolu se zemědělskými komisemi a odbory pomáhají koordino vat a účelně využívat dopravní prostředky pro zemědělské účely

v kraji a okrese zejména v letním a podzimním období. Dále dbají o to, aby v období vegetačního klidu byly dopravní prostředky ze mědělských závodů účelně využity i pro ostatní odvětví národního hospodářství. Komise a odbor sociálního zabezpečení Odpovídají za řešení otázek sociálního zabezpečení družstevních

rolníků a dbají o správné používání prostředků sociálního fondu JZD.

Odbor pro vnitřní věci Převezme vydávání loveckých a rybářských lístků včetně evi dence loveckých zbraní. Komise a odbor obchodu

Pečují o rozvoj a zkvalitnění společného stravování družstev ních rolníků a zvýšenou pozornost věnují zásobování vesnice. Okresní oddělení Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky

Kontroluje stav prvotní evidence, výkaznictví a soupisů u země. dělských podniků a organizací na zemědělském úseku řízených národními výbory.

Středisko geodézie v okrese Vede evidenci zemědělské půdy a odpovídá za ni.

Nové uspořádání organizace řízení a plánování rozvoje zemědělství u krajských národních výborů

Nové uspořádání řízení zemědělství v okresech, nové metody práce , nová organizace a systemizace zemědělských odborů okres 124

ních národních výborů se důsledně promítá i do organizačního uspořádání a činnosti orgánů krajských národních výborů, zejmé na zemědělských komisí a odborů. Práce zemědělské komise a odboru krajského národního výboru se organizuje podle těchto zásad : Základním úkolem organizátorské činnosti zemědělského odbo ru krajského národního výboru je péče o komplexní rozvoj země dělství v kraji a zabezpečování úkolů plánu zemědělské výroby a

nákupu. Pracovníci zemědělského odboru k plnění těchto úkolů plně využívají všech institucí, podniků a zařízení na zemědělském úseku a jejich odborníků. Komise a odbor se starají o správné rozmístění zemědělské vý. roby do okresů podle zásad rajonizace a specializace a jsou aktiv

ním činitelem při zavádění vědecké soustavy hospodaření a nové pokrokové techniky a technologie do výroby. Soustavnou pozor

nost věnují rozvoji semenářství a plemenářství. Řeší otázky rajo nizace a specializace a správného zaměření plánu rozvoje země dělství v jednotlivých okresech. Místo dosavadního převážně ad ministrativního způsobu činnosti musí nastoupit živá, organizátor

ská práce pracovníků odboru i členů komise a aktivu, spočívající na práci s názorným příkladem.

To vyžaduje vytvářet za plného využití krajské vědecké technic ké rady a krajských a oblastních stanic a jiných institucí názorné příklady vzorného hospodaření a na nich ukazovat pracovníkům

v okresech cesty k zavádění nejprogresívnějších forem hospoda ření na státních statcích a v JZD.

Ke splnění úkolu vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství úrovni průmyslu iniciativně rozpracovávají pro krajský národní výbor a jeho radu zásadní otázky rozvoje zemědělství v kraji a po dílejí se na rozpracování základních otázek výstavby socialistické vesnice .

Komise a odbor zpracovávají a iniciativně předkládají rozbory

a náměty k celostátnímu řešení zásadních problémů zemědělství, ke správnému stanovení úkolů krajského plánu a prostředků k je

ho zajištění, k otázkám řízení zemědělství apod . Všestranně napomáhají okresům v rozvíjení a zaměření iniciati vy a výrobní aktivity pracujících na vesnici a organizují využívá 125

ní osvědčených zkušeností mezi okresy. Vyhodnocují nejlepší vý . sledky práce zlepšovatelů a novátorů předních JZD a státních stat ků a pomáhají okresům zavádět je v masovém měřítku do praxe.

K tomu účelu vypracovávají příslušné podklady.' Mimořádnou po zornost věnují zejména rozvoji státních statků.

Aktivně ovlivňují a účastní se sestavování krajského plánu roz voje zemědělství i plánů okresů a zajištují, aby plán zemědělství v kraji byl komplexní a jeho jednotlivé části v souladu .

Řeší otázky technického přebudování zemědělství v kraji , vy pracovávají plán technického rozvoje, podklady pro správné pro vádění investiční politiky a zavádění komplexní mechanizace.

Dbají o správné rozmístění strojů , pečují o zemědělské opraváren ství a plné využití mechanizace. K tomu využívají také Krajského podniku zemědělské techniky a ostatních zemědělských organiza

cí řízených krajským národním výborem . Komise a odbor řeší a zabezpečují úkoly rozvoje zemědělství těsné součinnosti s komisemi a odbory zemědělství Okresních národních výborů.

Prověřují, jak jsou okresními národními výbory, jejich podniky, zařízeními a dalšími organizacemi plněna usnesení strany a vlády na zemědělském úseku , jak jsou vytvářeny podmínky pro splnění

státního plánu, zabezpečovány společenské zájmy v činnosti ze mědělských komisí apod.

Soustavně pečují o odborný růst družstevních rolníků a pracov níků státních statků, pracovníků zemědělských odborů v okresech

a dalších zemědělských odborníků. Činnost ostatních komisí a odborů krajských národních výborů při řízení zemědělství se stanoví podle zásad nového uspořádání

činnosti komisí a odborů okresních národních výborů .

Při uskutečňování těchto zásad jsou ministerstva, krajské a okresní národní výbory, stranické orgány v krajích a okresech

povinny zabezpečit, aby tato opatření nepodporovala resortnost v práci komisí a odborů národních výborů, ale vedla k prohloube ní dělby práce u národních výborů, k celkovému zvýšení úrovně jejich organizátorské práce a k znásobení jejich sil při zabezpe čování úkolů socialistické výstavby naší vesnice. 126

ZPRÁVA O PLNĚNI USNESENI OV KSČ OPRACI MEZI CIKANSKÝM OBYVATELSTVEM SCHVÁLENÁ ÚV KSC DNE 19. PROSINCE 1961 I

Okoly výstavby vyspělé socialistické společnosti ukládají věno vat zvýšené úsilí odstranění všech zbytků dědictví kapitalistické éry. Součástí tohoto dědictví jsou i některé jevy ve způsobu života cikánského obyvatelstva .

Významným krokem k soustavnému a komplexnímu řešení ci kánského problému v ČSSR bylo usnesení ÚV KSČ o zásadách prá ce mezi cikánským obyvatelstvem z 8. 4. 1958. Tento dokument se stal podnětem k činnosti stranických i státních orgánů, společen

ských organizací, které přijaly řadu opatření k zlepšení výchovné a organizátorské práce mezi cikánským obyvatelstvem . Při plnění tohoto usnesení bylo dosaženo některých dobrých výsledků.

Na základě usnesení ÚV KSČ byl vydán zákon 74/58 Sb. o trva lém usídlení kočujících osob a směrnice ministerstva vnitra k je ho provedení. Realizace těchto opatření znamenala v podstatě lik vidaci kočovného způsobu života cikánů. Dále byly vydány směrni

ce ministerstva školství a kultury o výchově a vyučování cikán ských dětí a směrnice ministerstva zdravotnictví pro zdravotnic

kou práci mezi cikány. V tomto období byly uspořádány dva celo státní aktivy, celoslovenský aktiv a řada aktivů krajských a okres

ních, na nichž bylo usnesení ÚV KSČ projednáno a prováděna kon trola jeho plnění . Usnesení ÚV KSČ bylo přijato s velkým pochopením jak u stra nických orgánů a organizací, tak i národních výborů a společen ských organizací. Všechny KNV, značná část ONV a MNV, na je jichž území žije větší počet cikánů, ustavily komise pro práci mezi cikánským obyvatelstvem. Tyto komise pomáhaly rozpracovat hlavní úkoly podle místních podmínek a aktivně se zúčastnily ře šení konkrétních problémů života cikánů. Po provedení nové územ

ní organizace byly u KNV ustaveny aktivy sloužící ke koordinaci plnění celého usnesení. Tyto aktivy vznikly namísto starých komi

sí pečujících o koordinaci postupu v péči o převýchovu cikánské ho obyvatelstva. Postavení těchto aktivů je různé, podle toho , jaký význam KNV přikládají řešení cikánské otázky. 127

Některé národní výbory po usídlení bývalých kočujících osob považují otázku ze své strany za ukončenou a nesnaží se již za řazovat práceschopné osoby do trvalého pracovního procesu a jejich děti do škol . Zkušenosti ukazují, že jen důsledná a sou stavná péče národních výborů a společenských organizací o ci

kánské obyvatelstvo, postupné vytváření podmínek pro jejich ubytování a pracovní prostředí přináší dobré výsledky. II

Výsledky začleňování cikánů do pracovního procesu a zvyšování jejich kvalifikace

Usnesení ÚV KSČ O práci mezi cikánským obyvatelstvem dalo jasnou směrnici k jeho převýchově. V zásadě bylo pochopeno, že začlenění do trvalého pracovního poměru je jednou z hlavních podmínek pro správnou převýchovu cikánského obyvatelstva . V soustavném pracovním procesu osvo

jují si cikáni mnoho dobrých návyků, které potřebují k upevnění svého charakteru. Do trvalého pracovního poměru se podařilo zařadit téměř všechny práceschopné muže, i když do značné míry zatím jako nekvalifikované pomocné dělníky. Určitých, i když podstatně menších úspěchů bylo dosaženo při začleňování cikán ských žen. Početnějšímu zařazení zde brání časté mateřství, sklo ny k zahálčivosti a často i nechuť cikánské ženy zaměstnávat.

I o vojáky cikány je lépe pečováno. Jsou pro ně organizovány zvláštní kroužky čtení a psaní a kromě individuálního vzdělání umožňuje se vojákům- cikánům získat během vojenské služby i určitou pracovní kvalifikaci ( například řidičů motorových vozi del , traktoristů aj. ) . V letošním roce se kromě již uvedených fo rem zřídil na zkoušku tzv. technický kurs. V armádě bylo vybrá no 26 cikánských chlapců , kteří se 6 týdnů před skončením vý cviku v Leninových závodech v Plzni zaučili na svářeče, taviče

a střihače plechů . Průběh kursů ukázal, že je to správná forma začleňování do trvalého pracovního poměru v průmyslových zá vodech a že je třeba ji nadále uplatňovat.

Zvýšenou péči odsouzeným cikánům věnuje i ministerstvo vnitra ,

správa nápravných zařízení. Vedle pořádání kursů k dosažení zá kladního vzdělání je péče zaměřena i na získávání odborné kva 128

lifikace, která po skončení výkonu trestu by umožnila co nejlepší výdělkové možnosti, a tím zamezila opětovnému kočovnému způ sobu života odsouzeného cikána a jeho rodiny. Tyto kursy jsou

zaměřeny zejména k získání kvalifikace ve stavebnictví, tj. k vy

školení zedníků, betonářů apod . Pro ženy , které se nacházejí v ná pravně pracovních zařízeních, jsou zřizovány kursy šití , dodržo vání základních pravidel hygieny apod.

V uplynulém období se zaměstnanost cikánů ve Východoslo venském kraji poměrně zlepšila. Hodně cikánů z tohoto kraje od

chází v rámci organizovaného náboru pracovat do českých krajů, ale po určité době se znovu vracejí zpět. Vzhledem k silnému soustředění cikánů ve Východoslovenském kraji ( žije zde polo vina všech cikánů v ČSSR , tj. více než 72 000 osob ) vzniká zde

značně složitá situace , kterou nebude moci Východoslovenský kraj bez pomoci ostatních, zejména českých krajů sám vyřešit. Bude třeba přikročit k dobrovolnému náboru cikánských pracují.

cích do průmyslových českých krajů, kde by jim bylo zajištěno jak trvalé zaměstnání, tak i ubytování nebo poskytnuta možnost stav by rodinných domků. Tím by byly vytvořeny i příznivější podmín . ky pro urychlení jejich převýchovy.

Vzhledem k tomu, že Východoslovenský kraj nemá možnosti vlastními silami a prostředky v rámci kraje vyřešit v nejbliž ších letech tento problém – zejména bytovou otázku — je nut. -

né, aby ve smyslu rezoluce ÚV KSČ O Východoslovenském kraji přijala vláda ČSSR účinná opatření na pomoc Východoslovenské mu kraji v řešení této otázky . Jde především o uskutečnění dob

rovolného náboru pracovníků z řad občanů cikánského původu z Východoslovenského kraje do průmyslově vyspělých českých krajů natrvalo i s jejich rodinami , čímž se dosáhne žádoucího rozmístění cikánského obyvatelstva v celé republice , jejich trva

lého zaměstnání a postupného zvyšování životní úrovně . Dobrovolný nábor pracovních sil pro české kraje se bude usku tečňovat především na vesnicích. Problémy občanů cikánského

původu, kteří jsou usazeni ve městech, jako jsou Košice, Rožňava , Prešov, Trebišov a další, a po desetiletí trvale pracují, se budou postupně řešit zejména v rámci výstavby těchto míst. V další práci mezi cikánskými občany je třeba nejen organizo vat kursy v závodních školách práce, ale také sledovat, jak ty

to kursy probíhají; zajišťovat účast cikánů a hodnotit výsledky. 5 Usnesení a dokumenty

129

Nejlepších zkušeností bylo dosaženo tam, kde přední dělníci si brali patronáty nad jednotlivými cikány . V takových případech si cikáni velmi rychle osvojují pracovní zručnost i řadu dalších osobních návyků, ke kterým je vede život v dělnickém kolektivu .

Je stále více takových případů, že jednotliví občané cikánského původu jsou díky pomoci orgánů ROH a pracovních kolektivů

schopni zastávat odpovědná místa ve výrobě a jiných odvětvích národního hospodářství. Pracují jako technici , směnoví mistři, předáci kolektivů , někteří jsou závozníky na ČSAD, pomocníky strojvedoucích na železnicích , odbornými pracovníky ve staveb nictví apod . Dobře si v tomto směru počíná ZV ROH Kovosmalt

Fiľakovo, kde pracuje téměř 500 občanů cikánského původu, z nichž někteří jsou mistři a kontroloři.

Více by mělo být usilováno , aby se cikánští zaměstnanci včle ňovali do kolektivů brigád socialistické práce. Tam, kde pracují

v kolektivech, bývají často hodnoceni jako nejlepší pracovníci a jsou navrhování na vyznamenání. Občané cikánského původu jsou získáváni za členy ROH. Ve Východoslovenském kraji ve stavebnictví pracovalo v roce 1960 3540 těchto občanů , z nichž 2832 jsou členy ROH. Z toho 105 vykonává různé funkce, většinou úsekových důvěrníků nebo členů komisí. Stávají se však i členy závodních výborů a vyšších od borových orgánů . Vedle stranických a státních orgánů , odborových organizací

je třeba mnohem více než dosud , aby cikánské mládeži v zá vodech , školách i osadách věnovaly soustavnou péči i organiza

ce ČSM , zejména aby ji zařazovaly mezi ostatní mládež, kde v kolektivech se nejlépe může oprostit od špatných návyků ci kánského způsobu života. III

Řešení bytového problému cikánského obyvatelstva, likvidace cikánských osad a

sídlišť

Řešení bytového problému cikánského obyvatelstva je vzhle dem k současnému nevyhovujícímu stavu jeho ubytování problé

mem nejtěžším a nejvážnějším . Jeho řešení je nutné v souvislosti s celkovou bytovou výstavbou v ČSSR . 130

Zvýšená zaměstnanost cikánů a výchovný vliv pracovního pro

středí vyvolává u nich úsilí o lepší bydlení. To se projevuje v žá dostech o poskytnutí pomoci při výstavbě vlastních domků. V roce 1958 žili cikáni v českých krajích většinou pohromadě, v tzv. cikánských domech, ulicích, čtvrtích , provizorních ubika cích apod. Od té doby se část těchto hromadných sídlišť podařilo

likvidovat a cikány přestěhovat mezi ostatní obyvatelstvo ( v Č. Budějovicích , Trutnově, Brně apod. ) .

Mnohým cikánům byly přiděleny slušné byty, někde dokonce v novostavbách ( Trutnov, Ostrava, Náchod , Liberec ap. ) . Avšak přesto , převážná většina stále bydlí v nevyhovujících nebo zdra votně závadných bytech, tj. tmavých , vlhkých, přízemních nebo sklepních bytech. Není téměř případu, že by cikánské obyvatelstvo bylo získáno pro družstevní bytovou výstavbu. V některých případech si ci káni kupují starší rodinné domky.

1

Bytový problém cikánského obyvatelstva na Slovensku je o to složitější, že převážná část cikánů žije odděleně od ostatního oby vatelstva ve zvláštních osadách . Osady, cikánské domy , ulice a čtvrtě jsou velkou překážkou v našem úsili za odstranění zaosta lých forem cikánského způsobu života, jsou největší brzdou pře

výchovy cikánského obyvatelstva. Nejkritičtější situace v tomto směru je ve Východoslovenském kraji. Plně se s bytovým problémem cikánů vypořádali na ONV Bra tislava-Vinohrady, Nové Město a Petržalka . Poměrně úspěšně řeší

situaci v Podunajských Biskupicích, Štvrtku na Ostrově , v Galan tě, Podlužanech a jinde. Ve většině těchto případů bydlí cikán ští občané přímo v obcích a postupně splývají s ostatním obyva telstvem .

Vcelku se však bytové podmínky cikánského obyvatelstva ne

změnily a zejména likvidace cikánských osad se dostává jen po malu dopředu.

Na základě usnesení SNR vypracovala většina slovenských KNV a ONV již před několika lety konkrétní plány likvidace cikán ských osad . Národní výbory však musí počítat s tím, že většina početných cikánských rodin nemá finanční prostředky a že bu dou muset postupovat při přidělování bytů nebo při poskytování

finančních pomocí pro výstavbu rodinných domků jako u ostat ních občanů. 131

Je třeba, aby ONV přezkoumaly reálnost existujících plánů lik

vidace cikánských osad a sídlišt, zpřesnily je a řádně materiálně a finančně zabezpečily. Jde o to, aby do konce roku 1965 byly zlikvidovány všechny nejhorší typy těchto sídlišť. V daleko větší míře je třeba podporovat formu státních krát

kodobých i dlouhodobých půjček , začlenit cikánské obyvatelstvo do družstevní bytové výstavby a poskytovat daleko více bytů ze státní a podnikové výstavby. S fádným ubytováním cikánských pracujících je třeba počítat už při náboru pracovních sil pro nově

budované průmyslové a jiné závody. Velmi málo po této stránce učinily orgány státní zdravotní a

hygienické služby. Každá místní odbočka ČSČK musí soustavně sledovat stav hygienických zařízení v cikánských osadách. V kaž dé cikánské osadě by měla být vyškolena zdravotně hygienická hlídka z řad cikánského obyvatelstva.

Při řešení těchto složitých problémů je třeba vycházet ze zkuše. nosti, že převážná část občanů cikánského původu nemá možnost získat dostatek finančních prostředků na výstavbu vlastních ro dinných domků. Je to způsobeno tím, že většinou jde o početné rodiny ( 6-12 dětí ) , v mnohých případech živitelé rodiny jsou nemocní a celé rodiny žijí jen ze sociálního důchodu. Postupné ubytování těchto rodin lze uskutečnit jen tehdy, budou- li pro ten to účel poskytnuty materiálové a finanční prostředky. IV

Současný stav výchovy a výuky

cikánských dětí a mládeže Stav ve školní docházce cikánských dětí se proti roku 1958 zna telně zlepšil, i když to nelze ještě říci o všech místech, kde cika ni žijí. Zejména zvýšenou individuální péčí se podařilo získat pro školní docházku značnou část cikánských dětí . Mnohé z nich byly zařazeny do jeslí, mateřských škol a školních družin mláde

že. Ve stovkách kursů se dospělí cikáni učili číst a psát , což ved lo k částečnému poklesu negramotnosti . Osvětová zařízení a vý. bory žen organizovaly kursy domácích prací pro cikánské ženy. V podstatě byl splněn úkol registrace ( zaškolení ) cikánských dě

tí ve všeobecně vzdělávacích školách. Mezi počtem školou po 132

vinných dětí a dětí školu skutečně navštěvujících jsou však v čet ných místech i dosti veliké rozdíly. V těch místech, kde nebyly vytvořeny podmínky, kolísá pro

cento dětí pravidelně navštěvujících školu kolem 50 procent , nej více 70 procent. Příčiny jsou dvojího druhu. Mnozí cikánští rodi

če o školní docházku dětí nedbají , protože sami nepociťují potře. bu vzdělání. Dorůstající mládež, hlavně děvčata, odchovávají mlad ší sourozence, konají různé domácí práce za matku nebo se po tulují. K tomu přistupují ještě mnohdy příčiny objektivní, a to většinou tam, kde cikánské obyvatelstvo žije ve vzdálených cikán ských osadách. Do školy je i za pěkného počasí daleko. Za ne příznivého počasí obyčejně děti zůstávají doma . Vzdálenost cikán

ských osad od obcí a neschůdnost cest k nim již sama o sobě je překážkou dobré školní docházky. Poměrně velmi málo jsou zís

káváni rodiče z řad cikánského obyvatelstva pro práci ve sdru žení rodičů a přátel školy. Nedostatečně je mezi nimi rozvíjena

pedagogická propaganda , málo je zdůrazňován význam jejich vzdělání.

V armádě bylo dosaženo pozoruhodných výsledků ve výchov né práci s vojáky cikánského původu . V roce 1959 a 1960 byli

negramotní cikánští povolanci soustředěni před nástupem nováč. ků ve 4 zvláštních kursech. Téměř všichni se zde naučili zákla

dům čtení a psaní a seznámili se i se základními pojmy v oblasti dějepisu, zeměpisu a některých dalších předmětů.

Také v nápravných zařízeních byly v roce 1961 zřizovány jed notlivé třídy devítiletky a do nich mimo jiné jsou zařazováni i ti věkově mladší odsouzení cikáni, kteří nemají ukončené školní vzdělání.

Při dalším řešení úkolů výchovy cikánských dětí a mládeže mu sí mít stranické i státní orgány na zřeteli cíl , aby ani z jednoho

cikánského dítěte nám nevyrostl negramotný člověk. Negramot. nost, byt i malého počtu obyvatelstva, nemůže mít místa ve vyspě.

lé socialistické společnosti. V

zdravotní a sociální péče

Ministerstvo zdravotnictví splnilo svůj úkol daný usnesením ústředního výboru KSČ a vypracovalo kontrolní zprávu o stavu 133

a opatřeních k dalšímu zlepšení práce na úseku zdravotnickém a hygienickém v práci mezi cikánským obyvatelstvem. Realizace opatření vedla k podstatnému zlepšení v celkoyé činnosti na tom to úseku .

Za poslední dva roky se podařilo zdravotně podchytit téměř vše chny občany cikánského původu. Zejména dětí se už skoro pravi delně zúčastňují celostátně organizovaných očkovacích akcí. Ta

to opatření mají značný význam, uvážíme-li, že na Slovensku 50 procent cikánského obyvatelstva tvoří děti do 15 let. Byly pro

vedeny rozsáhlé zdravotní prohlídky , preventivní a jiná opatření k zlepšení zdravotního stavu a hygieny cikánů.

Zdravotní a sociální péče se podstatně zlepšila zejména v čes kých krajích. Převážná většina cikánů si tu v poměrně krátkém čase osvojila základní požadavky osobní hygieny a hygieny bydle ní a jejich zdravotnická uvědomělost se neustále zvyšuje. Zároveň se úspěšně odstraňují jednotlivé sociální případy, o čemž svědčí i výsledky průzkumu v Severočeském kraji. Děti z cikánských rodin jsou tu poměrně dosti dobře živeny a šaceny . Zdravotní péče o cikánské obyvatelstvo se projevuje i ve sní

žené úmrtnosti kojenců a v prodlužování průměrného věku cikánů. Cikánské matky většinou ( asi 80 % ) rodí už v porodnicích.

Některé zdravotní orgány a četní lékaři však řeší hygienické a zdravotní otázky cikánských občanů často odtrženě od ostat ních otázek , zejména od pracovního zařazení, a nedostatečně bo jují proti projevům simulantství a úmyslného poškozování zdraví. Proto dochází vedle dobrých výsledků i k mnohým chybám a ne dostatkům.

Neodpovědný postoj některých lékařů a národních výborů k uve

deným případům svědčí o tom, že nestačí jen organizovat pre ventivní výchovu, ale že je třeba důsledně řešit každý trestní nebo sociálně zdravotní případ . V posledních dvou letech se vyřešily téměř všechny otázky so

ciálního důchodu . Přestárlí občané dostávají starobní důchody a rodinám , ve kterých živitelé trpí sociálními chorobami , se po skytují příspěvky .

Řešení zdravotních a sociálních problémů cikánského obyva telstva nutně vyžaduje úzkou spolupráci národních výborů , zdra

votních a bezpečnostních orgánů. Tato spolupráce musí spočívat především v preventivních výchovných opatřeních a ve zvyšování 134

zdravotnické uvědomělosti cikánského obyvatelstva. V tomto směru musí velkou úlohu sehrát zdravotní a sociální komise NV,

organizace Československého červeného kříže a výbory, žen. VI

Prohloubit řízení a koordinaci v práci mezi cikánskýmobyvatelstvem

Na základě usnesení OV KSČ byly při ministerstvu školství a kultury a při odboru školství a kultury SNR ustaveny komise pro

práci mezi cikánským obyvatelstvem , jejichž úkolem je sledovat komplexní řešení otázek práce mezi cikánským obyvatelstvem , vypracovávat návrhy pro vládu, jednotlivá ministerstva i spole. čenské organizace a tuto činnost koordinovat. V letech 1958–1959 bylo v práci mezi cikány dosaženo řady úspěchů. V roce 1960 došlo k určitému poklesu této činnosti. Některé okresní výbory strany a zejména okresní národní vý .

bory dosud nedoceňují zcela význam práce mezi cikánským oby vatelstvem, nutnost soustavného řešení problémů a nezabezpečují dostatečně plnění usnesení ÚV KSČ. V některých místech se práce mezi cikánským obyvatelstvem ponechává »samovolnému vývoji«, což ve skutečnosti znamená, že se vůbec neřeší. Některé okresní

národní výbory i v těch případech, kdy v jejich obvodu žije značný počet občanů cikánského původu, nemají vypracovány rozbory sou časného stavu v okrese a v jednotlivých obcích. Nemají dostatečně

ujasněnou a ucelenou představu o konkrétním způsobu řešení cikánské problematiky. Nejvíce se to projevuje při řešení bytové otázky.

Neuspokojivá situace je i v některých závodech a hospodář

ských orgánech, které nedostatečně pochopily význam zařazování občanů cikánského původu do trvalého zaměstnání, zvyšování je

jich pracovní kvalifikace a provádění cílevědomé masové politické a kulturně výchovné práce. To vyžaduje, aby ještě lépe plnily své úkoly organizace strany na závodech, ROH i CSM. Více pozornosti a péče musí věnovat cikánským pracovníkům

zejména orgány ROH na závodech. I když se touto otázkou v po slední době zabývalo předsednictvo ÚRO, některé odborové svazy i některé krajské výhory svazů, je stále přímá práce s cikány na pracovištích málo rozvinuta. 135

Základní otázkou v péči o převýchovu obyvatelstva cikánského

původu zůstává zajištění komplexního přístupu k plnění všech jednotlivých úkolů. Zabezpečit takový přístup je především po vinností volených orgánů národních výborů , zejména jejich rad. Jejich úlohu není možné nahrazovat činností pomocných komisí

nebo aktivů. Aktivy, které jsou organizovány při KNV I ONV, slou ží k tomu, aby napomáhaly v koordinaci a komplexním sledování otázek práce mezi cikánským obyvatelstvem a vypracovávaly v tomto směru potřebné návrhy pro orgány národních výborů. Členy těchto aktivů mají být i zástupci masových organizací,

soudci, dobrovolní pracovníci z řad cikánského i ostatního oby vatelstva atd .

V další práci mezi cikánským obyvatelstvem je nutno ještě důsledněji plnit usnesení ÚV KSČ z 8. 4. 1958 a opatření z něho vyplývající při plném využití všech dosavadních zkušeností. Je třeba prohloubit úsilí o správný socialistický vztah k cikánům mezi všemi vrstvami našeho obyvatelstva , protože úkoly převý

chovy cikánů jsou úkoly celé naší společnosti . Stranické orgány a organizace se musí stát zárukou, že usnesení ÚV KSČ budou správně plněna .

Je nutno provádět přesvědčovací práci mezi obyvatelstvem i mezi jednotlivými funkcionáři a členy národních výborů. Zásad ní otázky práce mezi obyvatelstvem cikánského původu musí vy světlovat a řešit stranické orgány a národní výbory.

Do boje proti přežitkům a předsudkům je třeba ještě více za pojit tisk, rozhlas, televizi , film atd .

Převýchova cikánského obyvatelstva a socialistický vztah celé naší společnosti k němu je vysoce náročný politický úkol, v němž rozhodující úlohu musí mít stranické orgány , dále pak orga ny národních výborů , Revoluční odborové hnutí, Českoslo venský svaz mládeže , Československý červený kříž , výbory žen i ostatní organizace Národní fronty . Přitom je nutno vycházet ze skutečnosti, že úspěchů může být dosaženo jen při komplexním řešení všech otázek cikánského obyvatelstva , přičemž hlavní tě . žiště bude spočívat na Slovensku.

Dosavadní výsledky při realizaci úkolů usnesení ÚV KSČ o práci mezi cikánským obyvatelstvem z 18. 4. 1958 jasně dokazují, že 136

směr převýchovy cikánů v ČSSR je správný. Desetitisíce cikánů zařazených do trvalého pracovního procesu začaly žít kulturním

životem jako ostatní obyvatelstvo. Likvidace potulného způsobu života, postupný pokles negramotnosti, jakož i některé další úspě

chy na ostatních úsecích života jsou důkazem, že přežitky cikán ského života v současných podmínkách lze překonat soustavnou každodenní cílevědomou prací.

UPRAVA ZÁSAD PRO VYBĚR A ROZMISŤOVANI POSLUCHAČO VSŠ A ROČNICH KURSO OBLASTNÍCH STRANICKÝCH ŠKOL SCHVÁLENA ÚV KSC 20. PROSINCE 1961

Ústřední výbor KSČ dne 20. prosince 1961 schválil úpravu zá sad pro výběr a rozmístování posluchačů Vsš a ročních kursů oblastních stranických škol.

Upravené z á sa dy výběru a rozmístováni poslu chačů Vysoké stranické školy, připojených kursů, dálkového studia VSŠ a ročních kursů

oblastních stranických škol schválené ústřed ním výborem KSČ Vysoká stranická škola ( 3leta) Výběr do školy provádět z řad osvědčených pracovníků strany,

vedoucích pracovníků společenských organizací, hospodářské a státní správy a tisku, kteří 1. jsou nejméně 5 let členy a a ) ( u stranických pracovníků ) zastávají odpovědnou funkci v orgánech okresního, krajského výboru strany nebo jsou politic

kými pracovníky OV KSČ, KSS nebo mají alespoň 3 roky praxe z práce v tisku ;

b ) ( u pracovníků společenských organizací, hospodářské a stát. ní správy ) zastávají vedoucí funkci ve společenských organiza cích nebo hospodářské a státní správě a mají alespoň 3 roky zku šeností ze stranické práce ; 137

2. jsou mladší 38 let a jejich zdravotní stav je dobrý ( nutno do ložit lékařskou zprávou ) ;

3. při přijímacích zkouškách prokáží znalosti potřebné pro zvládnutí látky na VSŠ a souhlasí s tím, že po absolvování školy budou zařazení podle potřeby strany.

Do Vysoké stranické školy mohou být navrženi i absolventi roč ního kursu při VSŠ a roční oblastní stranické školy , kteří po za končení školy pracovali 3-4 roky v odpovědných funkcích . Krajské výbory a ÚV KSS projednají návrhy tak, aby se schvá

lení soudruzi mohli vždy od října připravovat k přijímacím zkouš kám, a zajistí jim organizovanou pomoc v této přípravě .

Usnesení KV KSČ a ÚV KSS bude zasláno s úplným kádrovým materiálem a potvrzenou charakteristikou schválených soudruhů vždy do 1. listopadu I. oddělení ÚV KSČ. O přijetí rozhodne ÚV KSČ po složení přijímacích zkoušek, konaných vždy v měsíci dubnu .

O rozmístění absolventů vsš rozhoduje UV KSČ a určuje funkci, do které absolvent bude zařazen .

Oddělení ÚV KSČ, ústřední výbor KSS a krajské výbory strany vedou stálý přehled o jejich rozmístění a využití. Tyto zásady se

vztahují i na výběr a rozmístění posluchačů Vsš při ÚV KSSS v Moskvě.

Dálkové studium Vysoké stranické školy Cílem dálkového studia na VSŠ je zajistit podstatné zvýšení

ideově teoretické úrovně pracovníků strany, odpovědných pracov níků společenských organizací, hospodářských orgánů a státní správy .

Na studium jsou navrhováni funkcionáři , jejichž výběr provedly

stranické orgány, a ti soudruzi, kteří o přijetí požádají a jejichž žádost je příslušným krajským výborem KSČ nebo ústředním vý borem KSS doporučena. KV KSČ a OV KSS doporučí dálkové stu dium zejména absolventům dlouhodobých kursů VSŠ , USŠ v Bra tislavě a absolventům oblastních stranických škol. Pracovníci ministerstev, ostatních ústředních úřadů a instituci

předkládají své žádosti o přijetí prostřednictvím CV KSČ přímo příslušnému oddělení ÚV KSČ. 138

Schváleni mohou být funkcionáři , kteří

1. jsou nejméně 5 let členy strany a aktivně pracují ve stranic kých funkcích ;

2. Jsou mladší 38 let a jejich zdravotní stav je dobrý ( doložen lékařskou zprávou ) ;

3. mají předběžné znalosti marxismu- leninismu, dávající před poklady pro zvládnutí studia ; 4. úspěšně složili přijímací zkoušky .

Krajské výbory KSČ, ÚV KSS a CV KSČ na 'ministerstvech, ostatních ústředních úřadech a institucích projednají návrhy a žádosti uchazečů , sdělí soudruhům své rozhodnutí a zajistí, aby

přijatým posluchačům byla poskytnuta potřebná pomoc při studiu . Návrhy doporučených funkcionářů s usnesením , úplným kádro vým materiálem a potvrzenou charakteristikou zašlcu na I. oddě lení ÚV KSČ do 15. listopadu. O přijetí posluchačů rozhoduje ústřední výbor KSČ. Roční kurs při Vysoké stranické škole

Při VSš jsou organizovány specializované jednoroční kursy pro pracovníky na úseku zemědělském, na úseku tisku a jiné. Při vý . běru do těchto kursů je nutno přihlížet k jejich specializaci a směrnicím, které jsou pro každý kurs zvlášť stanoveny. Vysílat do nich soudruhy pracující na příslušném úseku, kteří : 1. jsou nejméně 5 let členy strany a mají zkušenosti ze stranic ké práce ; 2. jsou mladší 40 let , zdravotní stav je dobrý ( nutno doložit lé

kařskou zprávou ) a mají předpoklady zastávat po absolvování školy odpovědnou funkci .

Krajské výbory a ÚV KSS předloží I. oddělení ÚV KSČ nejpoz ději 3 měsíce před zahájením školy usnesení o schválení návrhu funkcionářů do kursu , jejich úplný kádrový materiál a potvrze nou charakteristiku.

o přijetí posluchačů rozhoduje ústřední výbor KSČ. Absolventi těchto kursů se zpravidla vracejí na původní úsek práce.

Krátké kursy Vysoké stranické školy Při Vysoké stranické škole jsou pořádány krátkodobé speciální kursy a semináře pro pracovníky strany, hospodářských orgánů 139

1

a společenských organizací s cílem prohloubit odborné i politic ké znalosti těchto funkcionářů.

Při výběru do těchto kursů je nutné přihlížet k jejich zaměření a vysílat do nich soudruhy pracující na příslušném úseku, kteří : 1. jsou nejméně 3 roky členy strany a aktivně pracují ve stra nických funkcích ;

2. jsou mladší 45 let a jejich zdravotní stav je dobrý. Krajské výbory KSČ a ÚV KSS předloží nejpozději 2 měsíce před zahájením kursu I. oddělení ÚV KSČ usnesení o schválení návrhů funkcionářů do školy spolu se základním kádrovým ma teriálem a potvrzenou charakteristikou. O přijetí posluchačů rozhoduje ÚV KSČ. Absolventi těchto kur sů a seminářů se vracejí do svých dosavadních funkcí.

Ročni kursy ústřední stranické školy při ÚV KSS v Bratislavě, oblastních stranických školách v Praze a Brně

Výběr provádět z řad osvědčených funkcionářů strany, hospo dářské a státní správy , tisku a společenských organizací. Zejména vysílat do těchto kursů funkcionáře CZV KSČ, důležitých ZO KSC, odpovědné funkcionáře ONV a ze zemědělského úseku, kteří : 1. jsou nejméně 5 let členy strany ;

2. jsou mladší 40 let, jejich zdravotní stav je dobrý ( nutno do

ložit lékařskou zprávou ) a mají předpoklady zastávat po absolvo vání odpovědnou funkci. Okresní výbory strany předloží návrhy s úplným kádrovým ma

teriálem a potvrzenou charakteristikou nejpozději 3 měsíce před zahájením školy krajskému výboru KSČ , který o přijetí posluchačů rozhoduje a provádí jejich rozmístění podle potřeb krajského vý. boru strany. Krajské výbory strany vedou přehled o rozmístění absolventů a hodnotí jejich využití.

Posluchače ÚSŠ při ÚV KSS schvaluje OV KSS a stanoví ter míny podání návrhů .

Vysílání funkcionářů do všech stranických škol a kursů se řídí perspektivními plány výchovy a rozmisťování kádrů, přípravou 140

kádrových rezerv se zaměřením na ty úseky, kde je třeba zlepše ní stranickoorganizátorské a řídící práce.. V popředí pozornosti stranických orgánů musí být vytváření podmínek pro zapojování žen do aktivní stranické práce, do funk cí ve státní a hospodářské správě, společenských organizacích a jejich vysílání do stranických škol a kursů.

Ústřední výbor KSČ ukládá : krajským výborům KSČ, ústřednímu výboru KSS a ústřednímu výboru ČSM vysílat do Vysoké stranické školy při ÚV KSČ určitý počet mladých soudruhů ( do 25 let ) , kteří by po absolvování ško

ly mohli pracovat ve vedoucích funkcích v orgánech ČSM ; krajským výborům KSČ, ústřednímu výboru KSS důsledněji se zabývat zapojováním žen do aktivní stranické práce, do funkci ve státní a hospodářské správě a společenských organizacích. Je

jich vysíláním do stranických škol a kursů vytvářet k tomu přízni vé podmínky ; posilovat především okresní výbory strany absolventy Vysoké

stranické školy a věnovat více pozornosti vyškolení vedoucích funkcionářů národních výborů ( KNV a ONV ) .

1

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANE VE DNECH 6. - 7. ONORA 1962

O PROBĚHU POLITICKÉ KAMPANĚ K VÝSLEDKUM XXI I. SJEZDU KSSS A LISTOPADOVÉHO PLÉNA ÚV KSČ SDELENI OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSC

Ústřední výbor KSČ na svém zasedání projednal průběh poli

tické kampaně k výsledkům XXII. sjezdu KSSS a k závěrům listo padového pléna ÚV KSČ pro práci naší strany a podává o ní zprá vu straně i celé veřejnosti. Jednání XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu sledovali naši pracující s neobyčejnou pozorností a se souhlasem přijali jeho závěry. S velkou odezvou se setkal nový program KSSS , který zobecňuje a tvůrčím způsobem rozpracovává zkuše nosti KSSS i celého mezinárodního komunistického hnutí. Komu

nisté i všichni pracující v něm právem spatřují inspirující příklad i praktický návod pro každodenní zabezpečování úkolů budování vyspělé socialistické společnosti v naší zemi. Příprava a průběh jednání XXII . sjezdu KSSS výrazně podnítily politickou a pracov

ní aktivitu a iniciativu našeho lidu. Pracující se spontánně přihlá sili ke stanovisku ústředního výboru KSČ vyjádřenému soudruhem Antonínem Novotným na XXII . sjezdu KSSS, že učiníme vše, aby

i v Československu již dnešní pokolení žilo v komunismu. Zprávu z XXII . sjezdu KSSS a závěry pro práci naší strany pro jednalo v listopadu loňského roku plénum ústředního výboru KSČ ; jeho výsledky byly v celé straně i široké veřejnosti přijaty s mi

mořádným zájmem . Stanovisko ÚV KSČ ke zprávě z XXII . sjezdu KSSS bylo pozorně a za velké účasti projednáno na stranických

aktivech, členských schůzích základních organizací, besedách i shromážděních pracujících. Výsledky listopadového pléna pro jednalo 42 756 základních organizací strany . V průběhu široké vý .

měny názorů byly diskutovány všechny nejdůležitější otázky, které před stranou a pracujícím lidem vyzdvihl ústřední výbor strany, 142

Členové a kandidáti strany i ostatní pracující se plně ztotožnili se

závěry ÚV KSČ k výsledkům XXII . sjezdu KSSS a znovu vyjádřili svůj souhlas s politikou a opatřeními naší strany . Výsledky jednání ukázaly , že komunisté i široká veřejnost

správně pochopili význam XXII. sjezdu KSSS pro celé mezinárod ní revoluční dělnické hnutí a pro další vývoj ve světě a oceňují avantgardní úlohu KSSS v mezinárodním komunistickém hnutí. Jednomyslně vyjádřili souhlas a podporu leninské politice miro vého soužití, sovětským návrhům na všeobecné odzbrojení, důsled

nou likvidaci kolonialismu. Průběh jednání stranických orgánů a organizací potvrdil, že je správně chápáno marxisticko-leninské pojetí významu a úlohy národně osvobozeneckého boje v současné etapě.

Předmětem zvýšeného zájmu se staly otázky jednoty mezinárod ního komunistického hnutí a zemí světové socialistické soustavy.

Rozhodně byla odsouzena rozbíječská politika vedoucích činitelů Albánské strany práce i snahy jakkoli tuto činnost ospravedl ňovat.

Při projednávání široké problematiky mezinárodních vztahů čle nové strany i ostatní pracující vyslovili naprostou podporu stano visku XXII . sjezdu KSSS a ústředního výboru naší strany k řešení německé otázky .

Značná pozornost při projednávání výsledků XXII . sjezdu KSSS

a závěrů ÚV KSČ pro práci naší strany byla soustředěna k důsled né likvidaci všech pozůstatků kultu osobnosti . S opatřeními a zá

věry XXII . sjezdu KSSS i ústředního výboru KSČ k těmto otázkám byl všeobecně vyslovován souhlas. K pochopení důsledků kultu Stalinovy osobnosti přispělo podrobné objasňování a hlavně roz bor výsledků , kterých dosáhl Sovětský svaz a socialistický tábor v období do XXII. sjezdu KSSS a jež umožňují vytyčit konkrétní

perspektivy výstavby komunistické společnosti v SSSR. Souhlasně bylo rovněž přijato hodnocení činnosti soudruha Gottwalda tak,

jak je provedl ústřední výbor strany na svém listopadovém plenár ním zasedání v minulém roce. Byl také správně – až na několik jednotlivců – pochopen smysl uložení ostatků soudruha Gottwal da tak, aby zaujal místo v ústřední síni Národního památníku na Vítkově mezi ostatními významnými činiteli naší strany.

Rozbor a hodnocení úspěchů a nedostatků v našem národním hospodářství obsažené v závěrech listopadového pléna ÚV KSČ 143

byly pro většinu základních organizací strany v závodech i na ves

nicích podnětem k vážnějšímu posouzení, jak se v jednotlivých místech vyrovnávají s úkoly celostátního plánu na rok 1961 a s úkoly vyplývajícími z přípravy plánu na rok 1962.

Tato stanoviska základních stranických organizací k výsledkům XXII . sjezdu KSSS a závěrům ÚV KSČ pro práci naší strany vyja dřují rovněž rezoluce, které došly ústřednímu výboru KSČ. Někte ré rezoluce obsahují také upozornění a náměty k různým hospo dářským a dalším otázkám. Tyto náměty a kritické připomínky

jsou pečlivě zkoumány a podle podmínek řešeny a realizovány. Ústřední výbor KSČ vítá , že stranické organizace využily pro jednávání výsledků XXII. sjezdu KSSS a listopadového pléna ÚV KSČ k dalšímu rozvoji iniciativy a aktivity pracujících, k přípravě a vyhlašování závazků na počest XII . sjezdu KSČ. Očekává , že tato iniciativa podstatně přispěje ke splnění a překročení plánovaných úkolů v průmyslu i zemědělství v letošním roce. Ústřední výbor

Komunistické strany Československa

O OKOLECH PŘI ROZVOJI ZEMĚDĚLSTVI V

ROCE 1962

USNESENI PLENARNIHO ZASEDÁNÍ OV KSC KONANÉHO VE DNECH 8.- 7 . ONORA 1962

I

V roce 1961 dále pokročilo upevňování jednotných zeměděl. ských družstev, vzrostla jejich průměrná výměra . V hospodaření státních statků došlo jen k malému zlepšení.

Proti roku 1960 vzrostla zemědělská výroba zhruba o 1 % . V rost linné výrobě došlo ve srovnání s minulým rokem k menšímu po klesu, živočišná výroba vzrostla o více než 2 % . Tržní produkce se ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšila o 3,8 % . Vzrůst země dělské výroby a nákupu zemědělských výrobků nedosáhl však plá nované výše.

Neuspokojivé výsledky zemědělské výroby v minulém roce ztě.

žují celkový vzestup výroby předpokládaný pro třetí pětiletku. K úrovni dosažené v roce 1961 bylo nutno přihlížet při sestavová ní plánu zemědělské výroby na rok 1962. Plánuje se zvýšení země.

dělské výroby o 5,1 % a tržní produkce o 9,1 % proti předpoklá . dané skutečnosti roku 1961. To znamená v roce 1962 vyrobit 6 145 000 tun zrnin při průměrném hektarovém výnosu 24,5 g pše

nice, 21,5 g žita, 23,5 q ječmene, 7 125 000 tun brambor při hekta. rovém výnosu 135 q a 7 365 000 tun cukrovky při výnosu 310,3 g z hektaru. V živočišné výrobě stanoví plán vyrobit 1 103 700 tun

jatečného dobytka, 4060 miliónů litrů mléka a 2759 miliónů vajec, dosáhnout průměrné dojivosti na krávu 1950 litrů mléka a průměr né snůšky 110 vajec na nosnici.

Ústřední výbor zdůrazňuje , že i po úpravách je letošní plán ná ročný a vyžaduje dokonalé využití všech prostředků a houževna

tou práci. Je nutné, aby všichni pracující v zemědělství pochopili 145

1 1

velký význam a nezbytnost rovnoměrného a pravidelného plnění všech úkolů plánu i závazků , aby soustavně odhalovali a využívali

rezervy ve výrobě s cílem přispět ke splnění pětiletky v zeměděl ství za čtyři roky. Závazky pracovníků JZD a státních statků k pře kročení úkolů v roce 1962 na počest XII. sjezdu strany dávají pro to dobrý příklad. II

Nejbližším důležitým úkolem všech pracujících v zemědělství je dobrý nástup ke splnění a překročení letošního plánu rostlinné výroby v jarních pracích . Zabezpečit včasnou přípravu strojů , osiv , sadby a hnojiv, provedení setby, hnojení a kultivace podle agrotechnických zásad, správné ošetření ozimů – to je naléhavý úkol celé strany a na prvém místě stranických organizací a všech komunistů v zemědělství.

Ústřední výbor zavazuje všechny organizace strany na vesni cích, na státních statcích a ve strojních a traktorových stanicích,

aby na členských i veřejných schůzích úkoly jarních prací zevrub ně projednaly, rozdělily za ně odpovědnost mezi jednotlivé ko munisty a další pracovníky a prováděly soustavnou kontrolu , jak se přijatá opatření plní. V březnu podají okresní výbory strany

ústřednímu výboru zprávu o stavu ozimů a přípravě na jarní práce, v květnu o dodržení rozpočtových osevních ploch, průběhu a kva litě jarních prací.

V letošním roce považuje ústřední výbor za naléhavé věnovat mimořádnou pozornost výrobě obilí a dosáhnout zvláště ve výrobě

chlebového obilí výrazných výsledků. Je třeba dbát, aby všude byla dodržena plánovaná plocha chlebových obilovin, dobře oše třit ozimy , a tam, kde vymrzly , nahradit je především osevem jarní pšenice tak , aby celková výměra osetá pšenicí vzrostla nej méně o 40 000 hektarů. Nelze ani v nejmenším připouštět pod ceňování obilnářství. Naopak je třeba odstranit neodůvodněné rozdíly ve výnosech mezi okresy a zejména v produkčních oblas tech využít plně pro pěstování obilí všech možností. Letos na jaře je nutné energicky přistoupit k překonání trvající nízké výroby brambor, která zdaleka neodpovídá našim možnos tem. To předpokládá připravit kvalitní sadbu a nepřipustit, aby se brambory sázely do nepřipravených a nevyhnojených pozemků 146

a aby se zanedbávala kultivace. Letošní stav v sadbě brambor umožňuje plné dodržení plánovaných ploch. Při pěstování bram "bor se musí v největší míře uplatnit zejména zkušenosti poprad ského hnutí za dosažení výnosu 200 q brambor z hektaru, jakož i zkušenosti hnutí z Havlíčkova Brodu. Náročným úkolům v živočišné výrobě musí odpovídat zvýšená

péče o pěstování kukuřice. Máme všechny podmínky k dosažení podstatně vyšších výnosů silážní hmoty s palicemi v mléčně vos kové zralosti i zrna, než tomu bylo v roce 1961 , a zlepšit tak bi lanci krmiv pro skot i prasata. V kukuřičných oblastech, zejména v Západoslovenském kraji, je nutné rozšířit plochy kukuřice na

zrno nejméně o 20 000 hektarů. Krajské a okresní výbory KSČ, mi nisterstvo a národní výbory musí daleko rozhodněji bojovat za překonání nesprávného a formálního přístupu některých země dělských závodů k pěstování kukuřice a již nyní provádět opatření

k důsledné přípravě půdy, osiv, strojů a lidí. Plná podpora patří rozmachu hnutí za dosažení 500 q kukuřice s podílem 35–40 % palic v mléčně voskové zralosti nebo 50 q kukuřičného zrna z hek taru .

V zájmu obohacení krmných dávek bílkovinami v tomto roce je nutné rozsáhlejší pěstování luštěnin. Předpokládá se, že bude vyzkoušeno pěstování kukuřice ve směsi s luštěninami. Ve všech oblastech zvýšit hlavně plochy luštěnin v čistých kulturách a tím zabezpečit dostatek osiv pro rozšíření ploch luštěnin v dalších letech .

Nemenší význam bude mít ověření nové technologie výroby a sklizně cukrovky s minimální potřebou ruční práce nejméně na 20 000 hektarech. To přispěje k vytvoření předpokladů pro zvy

šování produktivity práce i pro další rozšiřování ploch cukrovky ke krmení .

III

Velmi náročné jsou v tomto roce i úkoly ve výrobě a nákupu ži vočišných výrobků. Proti loňskému roku se zvyšuje nákup masa o 7,2 % , mléka o 8,2 % a vajec o 10 % . V zájmu plynulého zásobo vání obyvatelstva je nezbytné plnit nákupní úkoly rovnoměrně po celý rok. Není možné trpět stav z prvního měsíce letošního ro ku, za který zemědělské závody dluží státu 7135 tun vepřového ma 147

sa, 4 886 000 litrů mléka a přes 5 miliónů vajec, Prodlužování to hoto stavu by značně ztížilo celoroční splnění nákupních úkolů. Proto je naléhavě nutné přijmout v každém kraji , okrese, země . dělském závodě účinná opatření k nápravě.

Základním předpokladem ke splnění úkolů v živočišné výrobě

je podstatné zvýšení užitkovosti všech hospodářských zvířat. V každém závodě je nezbytné dobře hospodařit s krmivy, rozši řovat jejich zchutňování, podle podmínek v jednotlivých místech

volit skladbu krmiv, která přinese nejlepší výsledky. Každý ze mědělský závod je povinen krýt své potřeby krmiv vlastní vý. robou .

Jednotná zemědělská družstva a státní statky musí především

zvýšit stavy krav na plánovanou úroveň a současně usilovat o správný odchov telat a jalovic. Tento úkol je zvlášť naléhavý ve slovenských krajích, kde v roce 1961 došlo k vážnému poklesu počtu krav. Bude třeba ještě v tomto roce vybudovat v každém kraji nejméně jeden velkokapacitní teletník pro odchov a výkrm telat. Na tyto teletníky budou navazovat odchovy jalovic v hor ských a podhorských oblastech. Část telat, která se dosud poráže la , je třeba ponechávat pro další chov nebo výkrm. Všestrannému zabezpečení těchto úkolů musí ministerstvo zemědělství, lesního

a vodního hospodářství a krajské národní výbory věnovat mimo řádnou péči .

Ústřední výbor zjišťuje , že proces ozdravění skotu přes dildi kladné výsledky nedosahuje dosud potřebného tempa. V ozdravě ní stáda musíme postupovat rychleji, všechen nemocný skot izo lovat a zároveň organizovat odchov zdravých telat a přesuny telat a jalovic.

Nejnaléhavější jsou v současné době účinná opatření ve výrobě a v nákupu prasat. Především jde o zvyšování váhových přírůst: ků ve všech zemědělských závodech lepším využíváním krmiv, o výrobu prasat ve vyšších vahách a potřebný počet selat. Dobré zkušenosti v mnoha zemědělských závodech prokázaly nezbytnost dalšího rozšiřování velkovýrobní technologie ve výkrmu prasat.

Dosavadní příznivé výsledky v budování intenzívních velkocho vů drůbeže je třeba zabezpečit dostatečnou výrobou kvalitních krm

ných směsí a nejnovější mechanizací. Výstavbu velkozávodů na výkrm pečínkových kuřat v Chrustenicích, Albrechticích, Ivance pri Dunaji a zejména stavbu závodu v Xaverově je nutno urychlit 148

tak, aby tyto závody mohly co nejdříve plnit své výrobní úkoly. Zároveň je nutno v letošním roce dobře připravit výstavbu v dal ších určených místech. Ukládá se zároveň organizačně sjednotit státní podniky specia lizované na výrobu drůbeže. IV

Jedním ze základních předpokladů rozmachu zemědělské výro by je plné využití půdy, intenzifikace výroby. Rychleji než dosud musíme postupovat v zúrodňování půdy, v budování rybníků a nádrží, správně posuzovat účelnost vynakládaných investičních prostředků, aby přinášely co největší růst zemědělské výroby a snižovaly její závislost na počasí. Pro letošní rok byly stanoveny úkoly vyrobit na každý hektar zemědělské půdy 3 m3 kvalitních

kompostů, vybudovat meliorační zařízení na ploše 60 900 ha, z to ho závlahy na ploše 25 600 ha, uplatnit zelené hnojení na ploše

180 000 ha a vytěžit z místních zdrojů vápenné hmoty v množství, které odpovídá 240 000 tun čistého páleného vápna . Stranické or gány a národní výbory v krajích a okresech musí hnutí za zúrod ňování půdy , za snižování nákladů na meliorační práce soustavně rozvíjet, aby převážná část celoročních úkolů byla splněna již do

XII . sjezdu strany. Je třeba plně využívat všech dříve vybudova ných zavlažovacích i dalších melioračních zařízení. Nadále nelze trpět , že se úrodná orná a zemědělská půda odebi

rá zemědělským účelům. Národní výbory nesmějí připouštět , aby se zakládaly na orné půdě soukromé zahrady, a musí dbát, aby se pro investiční výstavbu uvolňovala půda jen v nezbytném rozsahu. Bude správné zákonem stanovit nejvyšší přípustnou výměru par cel pro stavby domků.

Na druhé straně se naprosto neuspokojivě plní usnesení únoro vého zasedání ústředního výboru v roce 1961 o rozšiřování orné

půdy, o správném rozmístění výroby podle výsledků rajonizace i usnesení o úkolech chemického průmyslu. Značné rezervy jsou ve struktuře osevních postupů a zastoupení jednotlivých plodin. Již nyní by mělo ministerstvo spolu s krajskými národními vý. bory připravovat opatření k rozšíření ploch meziplodin tak , aby.

chom zaseli ozimé směsky nejméně na 200 000 hektarech , podse vy a strniskové směsky na 300 000 hektarech půdy a využili jich 149

jednak ke krmení, jednak k zelenému hnojení, především pod brambory .

Ústřední výbor znovu zdůrazňuje, aby pracující v zemědělství a pracovníci v nákupních organizacích důsledně dbali na snižení

ztrát ve výrobě a při uskladnění výrobků. Značná část jejich ce loroční práce přichází nazmar v důsledku hrubé nedbalosti při pěs tování, sklizni , skladování a úpravě rostlinných výrobků i při cho

vu zvířat. Ztráty na obilovinách způsobené nedodržením agrotech nických zásad při osevu a kultivaci , při sklizni a úpravě lze od . hadnout zhruba na více než 10 % celkové úrody. Takové často

trestuhodné hospodaření a nakládání se zemědělskými výrobky znehodnocuje úsilí družstevníků a pracovníků státních statků a ochuzuje celou společnost. Stejně je také nutno podstatně zlepšit

poměr k zemědělským strojům . Ústřední výbor vyzývá všechny komunisty v zemědělství a stranické organizace, aby vedli důsled ný boj proti ztrátám v zemědělské výrobě, proti znehodnocování techniky bez ohledu na osoby a trvali na materiální odpovědnosti a potrestání viníků. V

Neustálou pozornost je třeba věnovat otázkám upevňování IZD. Z mnoha malých JZD vznikla sloučená družstva, v nichž se zlepši la úroveň hospodaření, dokonaleji se využívá půda a mechanizač ní prostředky a vznikají podmínky pro rychlejší růst a zhospodár nění zemědělské výroby účelnou specializací a rozšiřováním vel kovýrobní technologie. V některých JZD se tyto přednosti dosud dostatečně neprojevu jí. Do organizace a řízení se často přenášejí nedostatky z dřívější činnosti . Péče a pomoc okresních funkcionářů a odborníků je ne dostačující. Nedostatek zkušených a schopných funkcionářů v JZD situaci ztěžuje .

Ústřední výbor již upozornil , že v podmínkách našeho země dělství je při určité specializaci možné uplatnit velkovýrobu již

na výměře 500 hektarů . Znovu zdůrazňuje, že nesouhlasí s vy tvářením nadměrně velkých družstevních hospodářství a trvá na

tom , aby se vytvářely jen takové celky , které lze řídit bezpro středně z jednoho centra. Ústřední výbor pokládá za nutné zhod 150

notit dosavadní zkušenosti sloučených družstev i výsledky územ ních studií pro výstavbu socialistické vesnice s přihlédnutím k perspektivám rozvoje socialistického zemědělství, výrobnímu za měření , specializaci, intenzitě výroby, členitosti terénu, vzdále nosti obcí apod.

Hlavní váhu je v současné době nutno položit na upevnění druž stev , která vznikla sloučením . Ke slučování dalších JZD s nízkou

výměrou půdy lze přistupovat jen po důkladné přípravě a ujas nění celkové koncepce rozvoje zemědělství v okrese. V souvislosti

s upevňováním družstev ústřední výbor důrazně upozorňuje na nutnost zásadního řešení často již dlouhotrvajícího zaostávání ně kterých družstev.

Jednotná zemědělská družstva a státní statky, které jako dvě formy socialistického vlastnictví dávají v podmínkách socialis tického státu široké možnosti pro rozvoj výrobních sil , zůstávají i do budoucna základem organizace socialistické zemědělské vel kovýroby. Rozvoj našeho zemědělství půjde cestou posilování a upevňování jak družstev, tak státních statků. Z tohoto hlediska je především nutno posilovat účelnost navrhovaných převodů pů dy družstev do statků. Účelné je převést půdu tam, kde to umož ní vytvořit výhodné výrobní celky, odstranit roztříštěnost v půd. ni držbě a v místech, kde se vynakládají vysoké státní investi ce na zúrodnění půdy. Přitom je nezbytné dodržovat zásady již dříve stanovené ústředním výborem. VI

V souladu se závěry celostátní konference strany v roce 1960 projednal ústřední výbor otázky sociálního zabezpečení družstev níků. Ústřední výbor schvaluje , aby byl od 1. dubna 1962 zaveden jednotný systém sociálního zabezpečení družstevních rolníků, kte rý bude zahrnovat přídavky na děti , zabezpečení v nemoci, důcho dové zabezpečeni, zabezpečení důchodců v nemoci, dávky a služ

by sociální péče. Rozsah i výše dávek sociálního zabezpečení bu dou v družstvech s vyšší úrovní hospodaření v podstatě stejné jako u ostatních pracujících . Jednotlivé dávky se budou poskytovat podle těchto zásad : Přídavky na děti v plné výši jako li ostatních pracujících při

padají družstevníkům ve všech JZD, která plní plán tržní pro 151

dukce podle smluv uzavřených se státem. V družstvech, která ne plní v určitém období plán, se přídavky na děti sníži. Družstevní ci, kteří hospodaří na záhumenku s vyšší výměrou, než připouštějí vzorové stanovy JZD , nemají na přídavky nárok. Všichni družstevníci a jejich rodinní příslušníci mají právo na

zabezpečení v nemoci a bezplatnou preventivní a léčebnou péči. Peněžitou pomoc v mateřství budou dostávat všechny , druž. stevnice jednotně. Jednotně se bude poskytovat rovněž pohřebné.

Nemocenské jako povinná dávka ze sociálního zabezpečení se zavádí u družstev s vyšší úrovní hospodaření. V ostatních druž stvech si mohou družstevníci i nadále v rámci svých možností vyplácet nemocenské ze sociálních důchodů. Důchodové zabezpe čení v těchto družstvech zůstane prozatím v podstatě zachováno v dosavadním stavu.

Na sociální zabezpečení budou družstva přispívat 4 % ze svých hrubých peněžních příjmů, 3 % budou bezprostředně při spívat sami družstevníci a 1 % bude odvádět družstvo ze sociál ního fondu.

Ústřední výbor strany pokládá zavedení nového sociálního zabez pečení družstevníků za jedno z nejdůležitějších opatření při zvyšo vání životní úrovně zemědělského obyvatelstva . Svým rozsahem se toto opatření dotýká více než miliónu družstevních rolníků , po

vede k dalšímu upevňování svazku dělnické třídy a družstevního rolnictva, k jejich dalšímu sblížení a musí napomáhat ke zvýšení iniciativy pracujících v zemědělství při plnění náročných úkolů zemědělské výroby . Přispěje k získání mladých pracovníků a od borných kádrů do družstev. VII

V zájmu rychlejšího rozvoje zemědělské výroby je třeba dále

zdokonalovat řídící a organizátorskou práci národních výborů – především v okresech . Je nutno houževnatě překonávat všechny projevy administrování, přehlížení potřeb lidí a vytvořit podmín

ky pro živou, aktivní činnost národních výborů , jejich komisí, po slanců i pracovníků , která přispěje k rychlejšímu rozvoji země

dělství i k řešení ostatních úkolů národních výborů. Hlavním nástrojem při řízení zemědělství a základem organi zátorské práce je plán zemědělské výroby a jeho soustavná, dů 152

sledná kontrola. Odpovědný postoj k plnění plánu je nutno prosa: dit ve všech JZD, státních statcích a národních výborech. Tomu musí sloužit i přesná statistika a základní evidence v JZD ; je nutné, aby jejímu zlepšení aktivně napomáhaly národní výbory i nově zřízená oddělení státní kontroly a statistiky.

+

Řízení v okrese musí vycházet ze znalosti situace v jednotlivých zemědělských závodech . Jako základ pro konkrétní organizátor skou práci mají sloužit závěry z politickoekonomických rozborů JZD a státních statků. Okresní výbory strany a ONV musí využí

vat rozborů pro bezprostřední zajišťování výrobních a nákupních úkolů, ke zlepšení práce funkcionářů družstev, národních výborů a stranických organizací. Do všech důsledků je třeba všude dovést opatření k prohloubení řídící práce okresních národních výborů přijatá na základě usnesení loňského červnového plenárního za

sedání ústředního výboru , která zaměřují na zabezpečování úkolů v zemědělství celé okresní národní výbory .

Ve všech výrobních oblastech jsou přední jednotná zeměděl ská družstva a státní statky , novátoři zemědělské výroby , jejichž zkušenosti se musí stát majetkem všech hospodářství. Rozšiřová

ní nejlepších zkušenosti a pokrokových metod , jejich zavádění do praxe všech JZD a státních statků je v současné době základ ním úkolem politické i organizátorské práce na vesnici. Minis terstvo zemědělství bude vyzvedávat nejlepší příklady zeměděl

ské výroby a pracovištím nejlepších pěstitelů a chovatelů propůj čovat čestný název » škola pokrokových zkušenosti «. Uplatňo vání pokrokových způsobů výroby je třeba všude chápat nejen

jako věc dobrovolnosti , ale jako povinnost. Neustálého zdokonalování vyžaduje práce tajemníků MNV i funkcionářů a odborníků vyslaných do JZD . Jejich práci je třeba posuzovat podle toho, jakých hospodářských výsledků dosahuje

JZD, kde pracují, jak plní družstvo i jednotliví občané povin. nosti vůči státu. Na základě nedávného hodnocení bude třeba přezkoumat rozmístění funkcionářů placených státem a od 1. dub na 1962 je odměňovat z prostředků družstev. Tím budou plně za interesováni na výsledcích hospodaření družstev , kde pracují. Vý. jimky bude možné připustit jen u předsedů družstev , kde se pro jeví nezbytná potřeba , a to jedině se souhlasem ministerstva ze mědělství, lesního a vodního hospodářství. 153

i

VIII

Ústřední výbor znovu zdůrazňuje důležitost zlepšování ekono miky státních statků, jejich správného výrobního zaměření. Je nutno zvýšit vliv krajských národních výborů a ministerstva ze mědělství, lesního a vodního hospodářství na hospodaření státních statků, na jejich postupnou účelnou 'specializaci. Správné zaměření výroby, rozmístění investic je možno provést

rozpisem plánu s KNV na jednotlivé statky v kraji. Vedle toho musí být zesílena odpovědnost ministerstva za rozvoj statků, zvý. šena pomoc a kontrola a soustavně organizováno rozšiřování vě deckých poznatků a pokrokové praxe do výroby státních statků. Je nutné rozpracovat návrhy zejména na specializaci výroby, kte ré pomohou dosáhnout, aby státní statky v nejkratší době hospo

darily bez dotací. Přímé řízení a odpovědnost ONV za hospodaření státních statků se tím nikterak nesnižuje. *

Na základě usnesení ústředního výboru se postupně prováději

opatření, aby strojní a traktorové stanice podle nově schválené náplně práce byly více využity k lepšímu řízení rozvoje a využití zemědělské techniky . Při jejich uplatňování je nutné postupovat s veškerou důsledností . Důraz je přitom třeba klást na úkoly sta nic v zavádění velkovýrobní technologie v JZD. Velký význam má v tomto směru ustavování komplexně mechanizovaných čet . Stroj ní stanice jsou povolány k tomu, aby tyto čety byly ustavovány

ve všech závodech , kde jsou pro to organizační, materiálové a kádrové předpoklady. Komplexně mechanizované čety budou hrát významnou úlohu při rozšíření nových způsobů sklizně obilovin, především rozdělené a přímé kombajnové sklizně. Tento úkol je

nutno zabezpečit již zjara , včas správně rozdělit stroje a připra vit lidi . Na základě nových opatření zabezpečujících právo kon. troly celého strojového parku v okrese ze strany STS vzrůstá

odpovědnost STS za stav strojů v JZD a zejména stájové mecha nizace .

Ústřední výbor se obrací na pracující závodů všeobecného stro jírenství , aby zajistili rychlejší vývoj nových typů strojů a včas vyrobili kvalitní nové zemědělské stroje i náhradní díly, a tak 154

přispěli k rozvoji naší zemědělské výroby. Ústřední výbor uklá dá znovu pečlivě přezkoumat úroveň , úkoly a naše možnosti v che mizaci zemědělství a učinit žádoucí opatření zejména k maxi

málně možné výrobě umělých hnojiv , k výrobě herbicidů pro pěs. tování kukuřice, k výrobě močoviny, tekutého čpavku a chemic kých prostředků pro silážování, k využití sulfitových a jiných prů myslových odpadů pro zemědělské účely. Je třeba plně využít re

zerv, které mají naše zemědělské závody ve správném používá. ní umělých hnojiv na základě rozborů půdy a v jejich pečlivém uskladňování. Závažný úkol mají pracující chemického průmyslu ve výrobě strojených hnojiv, ochranných prostředků proti pleve lům aj .

Ústřední výbor souhlasí s návrhy pracovníků vědy a výzkumu na začlenění Akademie zemědělských věd do Československé akademie věd. Toto opatření povede k posílení základního teore tického výzkumu v oblasti zemědělství a k pomoci všech vědních oborů k rozvoji zemědělství. Současně je nutné změnit formy po moci zemědělské vědy praxi, kde dosud převládala jen propagan distická činnost. Především musíme plně využívat soustavy kraj.

ských a oblastních stanic a jejich bází v socialistických země dělských závodech ; v každém okrese vytvářet vzorné závody a na jejich zkušenostech učit ostatní rozvíjet činnost zemědělských

společností. Soustava pro zavádění výsledků vědy a pokrokových zkušeností do praxe se musí stát důležitým článkem v řízení země. dělství.

Většina družstev a státních statků uzavírá na počest XII . sjezdu strany závazky ke splnění a překročení úkolů na rok 1962. Ústřed ní výbor očekává , že komunisté a pracující v zemědělství vynalo

ží všechny síly , aby XII. sjezd naší strany přivítali dobrými vý.

sledky ve své práci, splněním a překročením úkolů roku 1962, na kterých záleží další rozvoj naší socialistické společnosti.

VÝZVA KE VŠEM PRACUJICIM PLENÁRNI ZASEDÁNÍ ÚV KSČ KONANE VE DNECH 6. - 7 . ONORA 1962

Soudružky a soudruzi !

Svolání XII. sjezdu Komunistické strany Československa se sta lo velkým podnětem k rozvoji pracovni iniciativy dělníků, druž stevníků i pracující inteligence, žen a mládeže. S pocitem hrdosti bylo u nás přijato prohlášení ústředního výboru KSČ, že učini me vše pro to, aby již současná generace žila v komunismu. To hoto velikého cíle je možno dosáhnout jen každodenní houževna tou prací každého pracovního kolektivu , každého jednotlivce.

Již od počátku roku se v závodech a jednotných zemědělských družstvech i na ostatních pracovištích rozvíjí socialistické soutě. žení na počest XII . sjezdu KSČ. Socialistické závazky pracujících AZNP v Mladé Boleslaví, Dolu Jana Švermy v Holešicích, Kovo

hutí Rokycany, ČKD Dukly Praha , JZD Tvarožná a dalších závo dů , kolektivů a ostatních pracujících jsou projevem uvědomělého, tvůrčího přístupu k plnění úkolů výstavby vyspělé socialistické společnosti. Jejich úsilí a odhodlání je prodchnuto vůlí všestranně

splnit a překročit plán výroby v množství, druzích i kvalitě při vysoké hospodárnosti , důsledným uplatňováním pokrokové tech niky , technologie, organizace práce, rozšiřováním novátorských metod a pokrokových zkušeností, zvyšováním kvalifikace a vše strannou péčí o pracující.

V tomto ovzduší pracovní aktivity vzniklo z podnětu mladých ostravských horníků nové hnutí – soutěžení o čestný název bri.

gáda XII . sjezdu Komunistické strany Československa . Ze všech částí republiky stále docházejí zprávy o tom , že do soutěže o ná

zev XII. sjezdu KSČ se hlásí nejen četné brigády socialistické prá. ce a další kolektivy , ale i celé dílny , provozy a závody . 156

Socialistické soutěžení na počest XII . sjezdu KSČ je dalším pro jevem činorodého vlastenectví, výrazem poměru pracujících ke straně a socialistické vlasti, úsili aktivně se podílet na dalším roz: květu země a tím i na boji za udržení míru a další rozvoj sil so

cialismu a demokracie ve světě . Tato pracovní aktivita je dokla dem vzrůstající účasti lidu při řízení výroby . Socialistické soutě

žení je osvědčenou metodou komunistické výchovy, prohlubuje vztahy soudružské spolupráce a vzájemné pomoci mezi jednotliv ci, kolektivy, závody i podniky, pomáhá zaostávajícím pracovní kům a kolektivům . Soudruzi!

Ústřední výbor KSČ a Ústřední rada odborů si vysoce váží va šeho tvůrčího úsilí. V něm je záruka, že všestranně splníme a překročíme plánované úkoly . Naše socialistická společnost je rok

od roku silnější a náš život bohatší. Tím výraznější budou naše úspěchy , čím více si každý jednotlivec, každý pracovní kolektiv bude uvědomovat svou odpovědnost vůči společnosti za svěřené úkoly a prostředky, za svěřený úsek.

Všechna vaše práce a veškerá činnost bude nepochybně v celém období příprav XII. sjezdu prodchnuta smyslem pro všechno nové

a pokrokové, co urychluje cestu vpřed, odstraňuje nedostatky a obtíže.

Obracíme se ke všem stranickým, odborovým a svazáckým or

ganizacím, národním výborům a představenstvům JZD i hospodár ským vedoucím , aby živou, energickou organizátorskou prací roz víjeli iniciativu lidu, rozšiřovali zkušenosti nejlepších pracovníků, soustavně hodnotili výsledky socialistického soutěžení a prová

děli za nejširší účasti všech pracujících stálou a včasnou kontro lu, aby se splnění socialistických závazků stalo věcí cti jednotli vých pracovníků a kolektivů.

Obracíme se ke všem pracujícím, aby v mohutném proudu pra

covní aktivity , všestranným plněním a překračováním výrobních úkolů obohatili naši socialistickou společnost o nové tuny uhlí , železa a ocele , stavebního materiálu , o nové byty , o další tuny

obili, masa, mléka , vajec a o další průmyslové a zemědělské vý. robky.

Jsme přesvědčeni , že každý závod , každý pracovník odpoví na tuto výzvu tím, že v období příprav XII. sjezdu KSČ přispěje svým 157

podílem k úspěchu společného díla , k dalšímu rozvoji naší socia listické společnosti. Na nás všech záleží, aby se stále úspěšněji rozvíjelo celé národní hospodářství, aby se stále zvyšovala ži

votní úroveň lidu, aby stále více vzkvétala naše socialistická vlast, Ostřední výbor KSC, Ústřední rada odborů

ZPRAVA OV O V KSC KK PŘIPADU R. BARAKA PLENÁRNI ZASÉDANI OV KSC KONANE VE DNECH 6.- 7. ONORA 1962

Pro zneužívání funkce ministra vnitra , nezákonné hospodaření se státními prostředky a další hrubé narušování socialistické zá

konnosti se usnesl ústřední výbor Komunistické strany Českoslo venska zbavit R. Baráka funkce člena politického byra , člena UV KSČ, odvolat jej ze všech státních a veřejných funkcí a vyloučit ze strany s trestním oznámením.

Předsednictvo Národního shromáždění podle ústavy přijalo roz hodnutí zbavit R. Baráka imunity poslance Národního shromáždě ní a dalo souhlas k jeho trestnímu stíhání.

SOUČASNY STAV A DALŠÍ ROZVOJ TĚLESNÉ VÝCHOVY V

SOCIALISTICKÉM CESKOSLOVENSKU USNESENI OV KSC ZE DNE 13. ÚNORA 1962

I

Při výchově člověka komunistické společnosti, v němž harmo nicky bude splývat ideové bohatství, morální čistota a tělesná do

konalost, má významnou úlohu tělesná výchova . Strana považuje za jeden z důležitých úkolů zajistit od nejútlejšího věku výchovu tělesně zdatné mladé generace s harmonickým rozvojem fyzických i duševních sil. To vyžaduje všestranně podporovat masový roz voj tělesné výchovy a získávat pro ni stále širší vrstvy obyvatel. stva , zvláště mládeže.

Tělesná výchova je nedílnou součástí komunistické výchovy

a kultury lidu, důležitým prostředkem v péči o zdraví, radost a pěstování kolektivismu pracujících a mládeže a v jejich pří. pravě k práci a obraně socialistické vlasti.

Tělovýchovná organizace se významně podílí na budování vy spělé socialistické společnosti . Proto práce v tělesné výchově, zvláště práce cvičitelů a trenérů, je záslužnou politickovýchov nou činností velkého společenského významu .

Dnešní děti a mládež budou žít a pracovat v komunistické spo lečnosti . Aby mládež byla pro toto své poslání všestranně duševně i fyzicky připravena , přistupujeme již dnes k postupnému vytvá ření potřebných podmínek i v tělovýchovném hnutí. Hluboké změny v oblasti materiální výroby , spočívající v ši roké mechanizaci a automatizaci výrobních procesů , zdokonalo vání dopravních prostředků a stálé zlepšování služeb obyvatel . stvu ve městech i na vesnicích povede k neustálému zmenšová ní pohybové činnosti . Tento úbytek musí nahradit tělesná výcho va. Jejím úkolem bude zaručit vysokou úroveň fyzické zdatnosti

a zdraví , vést k potřebné úrovni pohybové kultury a k schop 160 1

nosti harmonických a účelných pracovních pohybů . Tělesná vý. chova bude v daleko větší míře než dosud vyrovnávat negativní

účinek jednostranného pracovního zatížení, které vede k nerovno měrnému vývoji lidského organismu.

Socialistická společnost musí vytvářet stále příznivější podmín. ky pro uspokojování mnohostranných kulturních zájmů lidu. Při postupném zkracování pracovní doby vzroste úloha tělesné vý.

chovy jako prostředku aktivního odpočinku a osvěžení po práci. Tím se bude daleko výrazněji než dosud podílet na udržení du ševní svěžesti a tělesné a pracovní aktivity do vysokého věku. Musí proto být víc spjata s prací a životem lidu. Stále více bude proto na ni soustřeďována pozornost a péče celé společnosti. Význam a účinnost tělesné výchovy se zvyšuje , je- li prováděna v organizovaném kolektivu pod vedením kvalifiko vaných cvičitelů a trenérů . Tomuto cíli slouží jednotná spole čenská organizace Československý svaz tělesné výchovy , kte rý jako dobrovolná společenská organizace odpovídá straně za celkový stav a úroveň tělesné výchovy pracujících a mládeže.

K rozmachu dobrovolné tělesné výchovy významně přispělo zru šení Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport podle usnese ní ÚV KSČ a ustavení ČSTV v roce 1957. Členská základna orga nizace vzrostla o 635 000 a dosáhla 1 528 000 členů. Více než po lovinu členů ČSTV tvoří mládež do 18 let. Z celkového počtu oby

vatelstva je organizováno 11,7 % . Zvýšil se počet tělovýchovných jednot o 786 a dosáhl 7494. Přesto ve většině obcí není dosud usta vena tělovýchovná jednota.

V celé činnosti tělovýchovné organizace je důsledně uplatňo vána zásada dobrovolnosti, která spočívá v tom, že členové sami

tuto činnost organizují a že se do ní zapojují s vědomím, že pěs tování tělesné výchovy je ku prospěchu jejich zdraví, poskytuje jim radost a oddech po práci. Tento základní princip, na němž je

vybudováno tělovýchovné hnutí, je třeba dále rozvíjet a vštěpo vat zejména mládeži .

Ustavením ČSTV podstatně vzrostl podil dobrovolné práce , obe. tavost a iniciativa širokého aktivu tělovýchovných pracovníků. Počet dobrovolných cvičitelů , trenérů a rozhodčích vzrostl skoro

dvojnásobně a činí dnes 104 tisíce pracovníků . Jen dobrovolná cvi čitelská a trenérská práce v tělovýchovných jednotách předsta vuje ročně více než 12 miliónů hodin . 6 Usnesení a dokumenty

161

Svou masovou základnou i sportovními výkony patří českoslo venská tělesná výchova mezi nejvyspělejší na světě.

Přes všechny úspěchy není současný stav rozvoje tělesné vý chovy z hlediska potřeb socialistické společnosti uspokojivý a ne odpovídá možnostem a péči, kterou socialistická společnost věnu je člověku a tělesné výchově.

V důsledku probíhajících změn ve způsobu života a zvyšují cí se životní úrovně lidu jsou naše děti ve srovnání s minulostí tělesně vyspělejší , vyšší, mají větší váhu a tendence těchto uka zatelů je neustále stoupající. Úměrně s růstem těchto ukazatelů však nestoupá tělesná zdatnost mládeže. V porovnání s chlapci je fyzická zdatnost dívek horší.

Nedostatek tělesné výchovy a úbytek fyzické práce a přirozené

ho pohybu se projevuje nepříznivě na zdravotním stavu mládeže. To se nutně odráží v pracovní schopnosti nejen v mladém věku, ale zvláště později, ve věku dospělosti. Přináší s sebou velké náro

dohospodářské škody , vysokou nemocnost, snížení produktivity práce, předčasný úbytek fyzických i duševních sil atd. Výsledky

výzkumných prací přitom ukazují, že hodiny povinné školní těles né výchovy nestačí k dosažení trvalého zvýšení fyzické zdatnosti a k zabezpečení zdravého vývoje mládeže. Je proto nezbytné pod statně rozšířit dobrovolnou tělesnou výchovu dětí a mládeže . Zvlášť neuspokojivé je zejména zapojení učňovského a pracují cího dorostu do dobrovolné tělesné výchovy . Také procento vyso

koškoláků organizovaných v dobrovolné tělesné výchově je nízké ( asi 15 % z celkového počtu ).

Československý svaz tělesné výchovy a hlavně jeho tělovýchov né jednoty se dosud zcela nevymanily ze starých spolkařských fo

rem práce, omezených na úzký okruh členstva. Například řada jed not, zvláště ve městech , se zajímá a získává mládež pohybově nadanou a nezajišťuje tělovýchovnou činnost ostatní mládeže, kte ré je většina . V jejich praxi je stále mnoho živelnosti a samoúčel

nosti . V činnosti orgánů ČSTV až po ÚV ČSTV dosud převládá ře. šení organizačních a hospodářských otázek a málo se zabývaji

vlastními tělovýchovnými problémy . Vedle nedostatečné úrovně řídící a organizátorské práce orgánů ČSTV je to dosavadní počet jednot a oddílů i jejich rozmístění, které neumožňují ovlivňovat většinu občanů a zvláště veškerou mládež. Celkový počet cvičitelů a trenérů neodpovídá současným potře 162

bám. Léta trvající nedostatek dobrovolných cvičitelů a trenérů má hlavní příčinu v tom , že tato práce nebyla náležitě společensky

hodnocena, ač je politicky, odborně i časově velmi náročná a ply ne z ní velká odpovědnost za výchovu a zdraví cvičenců . V posledních letech došlo ke zkvalitnění obsahu tělovýchovné práce. Byl zaveden nový odznak zdatnosti, který je přitažlivý pro svůj soutěživý charakter. Byly uvedeny v život nové zásady pro vý. cvik a závodění mládeže. Bylo dosaženo sjednocení obsahu těles né výchovy zavedením jednotných osnov povinné i dobrovolné tě lesné výchovy mládeže. Rozvíjejí se v masovém měřítku Sportovní hry mládeže, jichž se v prvním ročníku účastnilo na 4 milióny dětí a mladých lidí. V souvislosti s novým územním uspořádáním byl upraven celý systém sportovních soutěží.

Dosud však obsah tělovýchovné práce není dosti účinný jak po stránce ideově politické, tak i fyzické. V běžné praxi není dosud všude uplatňována všestranná příprava, která jedině může zabez pečit harmonický rozvoj člověka a je i základem pro růst sportov

ního mistrovství. V některých jednotách jsou jednostranně prefe rovány kopaná a lední hokej na úkor základní tělesné výchovy a ji nych sportů .

Spolu s nedostatečnou masovostí je druhým základním nedostat kem v tělovýchovném hnutí slabá politickovýchovná práce. Ta je bud vůbec podceňována, nebo odtrhována od vlastní tělovýchovné činnosti. I když se celkový stav politickovýchovné práce zlepšil , nestala se dosud nedílnou součástí práce cvičitelů a trenérů . Ta

ké orgány ČSTV nevěnovaly této práci dostatečnou pozornost. Proto tělesná výchova nepřispívá ještě dosti účinně k překonávání vlivů buržoazní ideologie a rozvíjení rysů komunistické morálky. V Československém svazu tělesné výchovy není ještě dostateč

ně vedeh důsledný boj za družný kolektivní život, proti nezdravé mu individualismu, primadonství, sobectví, sebeuspokojení, které jsou pozůstatkem buržoazní výchovy a samoúčelného pojetí spor tu. Mládež je málo vychovávána ke kázni , kolektivismu a socialis

tickému způsobu života. Není u ní dostatečně vypěstována skrom

nost, houževnatost, píle, touha překonávat překážky a obtíže a ne spokojovat se nikdy s dosaženým . Stále ještě se projevují zbytky buržoazní sokolské a skautské ideologie. Naše tělovýchovné hnutí jen velmi pomalu vytváří nové tradice odpovídající naší socialis tické současnosti. 163

Tělovýchovná činnost mládeže není nejtěsněji spjata s její čin ností v ČSM a Pionýrské organizaci .

Hlavními nositeli politickovýchovné práce musejí být cvičitelé a trenéři. Jim na pomoc jsou ustavováni v oddílech a družstvech

svazáčtí organizátoři . Zatím jejich ustavování probíhá málo uspo kojivě.

Nízká úroveň politickovýchovné práce je u našich nejmasověj ších a nejpopulárnějších sportů – kopané a ledního hokeje. Snaha vyniknout a dosáhnout vysokých výkonů musí být uskutečňována

čestnými prostředky, musí být spojována se soustavnou péčí o za pojení mládeže do aktivního provádění tělesné výchovy a o její morální a politickou výchovu. Vedle Československého svazu tělesné výchovy zabezpečuje a

organizuje některé branné sporty - střelectví, motorismus, para šutismus, letectví a další – Svaz pro spolupráci s armádou. Zatím se však nepodařilo dosáhnout žádoucí jednoty v provádění spor tovní činnosti mezi ČSTV a Svazarmem. Pozornost a účast ČSM na rozvíjení tělesné výchovy mládeže se v posledním období, zvláště po III. sjezdu ČSM, zvýšila . ČSM se po dílí na organizování Sportovních her mládeže, na školení tělový. chovných a turistických organizátorů a zvýšil se i počet členů ČSM v tělovýchovných orgánech . Péče o tělesnou výchovu mládeže je

přesto u mnohých orgánů a organizací ČSM a pionýrských organi zací nesoustavná. Jen velmi pomalu se uskutečňuje úkol, aby kaž

dý člen ČSM a pionýr pravidelně cvičil, sportoval nebo pěstoval turistiku .

Otázkám tělesné výchovy mládeže a pracujících je věnována

malá pozornost a je přijímáno málo konkrétních opatření k je jímu dalšímu rozvoji na závodech. I když předsednictvo ÚRO při

jalo v loňském roce správné usnesení o účasti ROH na rozvoji tě lesné výchovy, neproniklo toto usnesení dostatečně do praxe. Po kud jde o finanční podporu rozvoje tělovýchovy, sportu , turistiky

a branné výchovy z prostředků podnikových fondů pracujících a rozpočtů odborových organizací, je třeba ji orientovat především na podporu svépomocné výstavby. II

Usnesení ÚV KSČo práci mezi mládeží ukládá dosáhnout maso vého rozvoje tělesné výchovy mládeže. Zdůrazňuje přitom nejen 164

fyzickou zdatnost, upevnění zdraví, ale i výchovu k uvědomělé

kázni a kolektivismu. V usnesení je stanoveno jako základní úkol zabezpečit, aby každý mladý člověk alespoň hodinu denně cvičil a sportoval. K splnění tohoto úkolu může ČSTV významně přispět, jestliže dále rozvine dobrovolnou práci širokého aktivu svých funkcioná

řů i všeho členstva, podstatně zvýší počet dobrovolných pracovni ků, zejména cvičitelů a trenérů, a bude neustále podněcovat jejich iniciativu. Přitom se bude opírat o spolupráci Československého svazu mládeže, Revolučního odborového hnutí, národních výborů a škol.

Masová dobrovolná tělesná výchova děti a mládeže na školách a odborných učilištích Dobrovolná tělesná výchova dětí a mládeže se bude organizovat zásadně podle struktury a v rámci činnosti Pionýrské organizace a

organizace Československého svazu mládeže na škole nebo odbor ném učilišti . Větší pozornost bude třeba věnovat tělesné výchově ve školních družinách, klubech mládeže, domech pionýrů a mlá

deže apod. Každé tělovýchovné jednotě bude svěřena péče o jed nu nebo i více organizací Pionýra nebo ČSM v určeném obvodu. U dětí do 14 let bude tělesná výchova organizována v rámci činnosti pionýrského oddílu za odborné pomoci odborů základní tělesné výchovy a turistiky tělovýchovné jednoty . Pro děti, které

se chtějí věnovat speciální sportovní přípravě ( např. v gymnasti ce, plavání apod. ), budou zřizovány sportovní kroužky při pionýr ské skupině na škole.

Dobrovolná tělesná výchova mládeže starší 14 let bude spolu se základní tělesnou výchovou zaměřena na výcvik v hlavních spor tech . Tato činnost bude organizována ve sportovních kroužcích ustavovaných při organizaci ČSM na škole nebo odborném učilišti .

Zvláštní pozornost bude věnována masovému rozvoji turistiky, která velmi příznivě ovlivňuje výchovu a fyzickou zdatnost dětí i mládeže. Vedle pěší turistiky se široce rozvinou i ostatní formy - na lyžích , na kole , vodní i mototuristika

a budou se vytvářet

pro jejich pěstování nejlepší podmínky za přispění všech společen ských organizací a národních výborů. Vlastní sportovní činnost těchto kroužků v rámci Pionýrské 165

organizace a ČSM odborně povedou sportovní oddíly, popř. odbory turistiky příslušné tělovýchovné jednoty. Jen v tom případě, nebu de-li mít žák možnost se podle svého zájmu zapojit do kroužku, bude sportovat přímo ve sportovním oddíle (odboru turistiky ) ně

které tělovýchovné jednoty, kde bude nejlépe zabezpečen jeho další růst. Mládež, která do školy nebo odborného učiliště dojíždí, bude se moci zapojit ve svém bydlišti . V místech, kde dosud není tělovýchovná jednota, bude dobrovolnou tělovýchovnou činnost dětí a mládeže plně zajišťovat ČSM a škola . U dětí a mládeže postačí k účasti v dobrovolné tělesné výchově členství v Pionýrské organizaci nebo ČSM. V průkazu Pionýrské

organizace nebo ČSM se vyznačí, že chlapec nebo děvče cvičí pod odborným vedením tělovýchovné jednoty, at už na škole nebo přímo v tělovýchovné jednotě; tato mládež bude mít stejná práva a povinnosti jako členové ČSTV. Členům ČSM, pionýrům a všem mladým lidem, i když nejsou členy ČSTV, bude umožněno, aby mohli cvičit a sportovat v zaříze

ních ČSTV a jeho tělovýchovných jednot, aniž budou platit člen ské příspěvky.

Ve sportovních oddílech , popř. odborech , kde vznikají vyšší ná klady, budou i nadále zachovány oddílové příspěvky. Při provádění dobrovolné tělesné výchovy dětí a mládeže bude využíváno tělovýchovného zařízení a inventáře tělovýchovných jednot i škol bez požadování vzájemných náhrad. Dobrovolná tělesná výchova na učňovských školách a odborných učilištích bude zabezpečována stejným způsobem jako na všeobec ně vzdělávacích školách. U velkých učňovských zařízení, kde jsou k tomu podmínky, bude možno zakládat i samostatné tělovýchovné

jednoty , jejichž členy budou dospělí z řad pedagogických pracov níků a zaměstnanců zařízení.

Československý svaz tělesné výchovy a jeho tělovýchovné jed noty jsou i nadále odpovědny za odborné vedení tělesné výchovy

mládeže a organizaci vlastního tělovýchovného procesu, to je ze jména za náplň a organizaci cvičebních a tréninkových hodin, za přípravu kádrů a za uspořádání soutěží.

Orgány a organizace Československého svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace budou v rámci své činnosti rozvíjet tělesnou výchovu, sport a turistiku , soustavně se zabývat stavem tělesné výchovy mládeže, organizovat její účast v pravidelné tělesné vý · 166 ,

chově a podílet se na vytváření nejlepších podmínek i na přípra vě potřebných kádrů.

Škola, její ředitelé, pedagogické sbory a sdružení rodičů a přátel školy se budou podílet na zajištění dobrovolné tělesné výchovy

mládeže, která se více přimkne ke škole . Zvláště půjde o dobrovol nou pomoc učitelů a rodičů a o bezplatné poskytování školních za řízení a vybavení pro tuto činnost.

Tělesná výchova na vysokých školách Pro další rozvoj sportu na vysokých školách a plné využití ini

ciativy a aktivity studentů je účelné převést fakultativní tělesnou výchovu do tělocvičných jednot Slávie vysoké školy. Bude proto třeba ustavit na všech vysokých školách, velkých fakultách a pe dagogických institutech tělovýchovné jednoty.

Úkolem tělovýchovné jednoty Slávia bude především zabezpečit masovou tělesnou výchovu vysokoškoláků v těsné součinnosti

s organizací ČSM a za pomoci vedení školy , pracovníků kateder tělesné výchovy a organizací ROH. Tělesná výchova v závodech

Dobré zkušenosti ze součinnosti tělovýchovných jednot, odboro vých a mládežnických organizací i vedení závodů v přípravě II. ce lostátní spartakiády bude třeba lépe uplatňovat i při různých for

mách masové tělesné výchovy a sportovního soutěžení pracujících a především při zavádění pracovní gymnastiky.

Úkolem tělovýchovných jednot v závodech bude rozvinout ši rokou zájmovou tělesnou výchovu, sport a bohatou turistickou

činnost po pracovní době, ve volných dnech i na rekreacích, orga nizovat masové sportovní soutěže, soutěžení v plnění odznaku zdatnosti mezi dílnami, cechy, odděleními apod. a takto rozšiřovat

a upevňovat kolektivní život a zdraví pracujících.

Mimořádnou pozornost mají jednoty věnovat tělesné výchově učňů. Pracující dorost ze závodů se zúčastní tělovýchovné čin

nosti v tělovýchovných jednotách na podkladě svého členství v ČSM , obdobně jako na školách. Kde není tělovýchovná jednota , bude masovou tělovýchovnou činnost pracujících a mládeže v zá vodech plně organizovat ČSM a ROH . 167

Pro splnění všech těchto úkolů bude správné usilovat o to , aby

postupně při každém větším závodě aktivně pracovala tělovýchov ná jednota . Je třeba skoncovat s tendencemi vedoucími ke slučo vání tělovýchovných jednot a vytváření mamutích jednot. Při rozvíjení masové tělesné výchovy pracujících musí sehrát

podstatně aktivnější úlohu než dosud nejen ČSTV, ale i orgány a organizace ROH na závodech. Všestrannou podporu tělesné vý

chovy musí považovat za neoddělitelnou součást své péče o pra cující. Tělesná výchova na vesnici Tělovýchovné jednoty budou v soudružské spolupráci s národ

ním výborem , s ČSM, se školou, JZD a ostatními společenskými organizacemi pečovat o všestrannou tělovýchovnou, kulturní a společenskou činnost mládeže a pracujících . Jejich úkolem bude získat převážnou většinu obyvatel vesnice pro tělovýchovnou činnost, pořádat pro ně organizačně nenáročné masové soutěže, vesnické sportovní slavnosti, veřejná vystoupení, akademie aj. Jed

nota bude také společně s vesnickou organizací ČSM zajišťovat pravidelnou dobrovolnou tělesnou výchovu dětí a mládeže z místní školy i těch , kteří dojíždějí do škol a závodů mimo vesnici . Budou

v čele iniciativy při svépomocném budování hlavně drobných tělo výchovných zařízení, jako cvičišt, hříšt na odbíjenou , lehkoatletic

kých doskočišť a vržišt, koupališt, malých vodních nádrží apod.

Budou také pomáhat jednotám v přidružených obcích organizovat tělovýchovnou činnost a rozvíjet s nimi sportovní soutěžení zejmé. na o nedělích a svátcích. Pestrá a všestranná tělovýchovná činnost jednot může význam

ně přispět ke zlepšení a obohacení celého kulturního a společen ského života vesnice. Tím učiní socialistickou vesnici přitažlivější pro mládež a budou napomáhat při překonávání rozdílů mezi měs tem a vesnicí. Protože síť tělovýchovných jednot na vesnici je stále nedosta

čující, je nutno vytvářet předpoklady pro podstatné rozšíření je

jich počtu. Kde dosud není tělovýchovná jednota, bude tělovýchov nou dobrovolnou činnost plně zajišťovat ČSM spolu se školou.

Orgány ČSTV, především okresní výbory, se musí daleko sou stavněji a hlouběji zabývat otázkami tělovýchovy na vesnici a je jími zvláštnostmi. 168

Masová tělesná výchova v ozbrojených silách V armádě budou u útvarů za aktivní pomoci velitelů , stranic kých orgánů a ČSM vytvořeny vojenské tělovýchovné jednoty, v nichž bude organizována masová sportovní činnost vojáků po

dle jejich zájmů. Členství vojáků v ČSM postačí k účasti na čin. nosti a akcích vojenské jednoty. Všechny jednoty v armádě mo hou mít i nadále název »Dukla« .

Tělovýchovné jednoty »Rudá hvězda« , které převážně sdružují příslušníky ministerstva vnitra a vojsk ministerstva vnitra , pone chat i nadále jako nedílnou součást Čs. svazu tělesné výchovy a jejich činnost zaměřit především na zvyšování fyzické zdatnosti

příslušníků a vojsk ministerstva vnitra, na provádění soutěží o od znak zdatnosti a branných sportů ( sportovní střelba , plavání, ly žování, lehká atletika , těžká atletika, motorismus atd . ) a podle

usnesení ústředního výboru KSČ o práci mezi mládeží ještě více rozšířit péči o její tělovýchovné vyžití. ko Dosavadní oddíly Rudé hvězdy v atraktivních sportech jejichž družstva jsou v nejvyšších soutěžích paná , lední hokej ČSTV, převést do civilních tělovýchovných jednot ustavených pre

devším u velkých závodů.

Vojenské tělovýchovné jednoty se budou řídit směrnicemi , kte ré vydá MNO a ministerstvo vnitra s UV ČSTV. III

Kadrové zajištění tělesné výchovy

Kvalita práce v tělovýchovném hnutí je závislá především na úrovni a počtu dobrovolných cvičitelů a trenérů. Zajistit pro veš kerou mládež možnost každodenní tělesné výchovy předpokládá mít k dispozici asi 140 000 dobrovolných cvičitelů aspoň s mini

mální kvalifikací, má- li se jeden cvičitel nebo trenér starat v prů měru o 20 svěřenců. Dalších asi 100 000 dobrovolných cvičitelů a

trenérů bude třeba k zabezpečení různých forem tělesné výcho vy dospělých .

To vyžaduje více než trojnásobně zvýšit dosavadní počet a s ohledem na přirozený úbytek vyškolit asi 220 000 nových cviči 169

telů a trenérů. Vedle toho bude třeba zvýšit i počet rozhodčích a ostatních dobrovolných funkcionářů . Těžiště tohoto masového školení bude v tělovýchovných jedno

tách. Budou při něm v nejširší míře uplatněny nové formy, jako dálkové školení, kursy o sobotách a nedělích, táborové školy a

podobně, jež nevyžadují velkých finančních nákladů. Pionýrští ve doucí budou školení v rozsahu základních požadavků stanove

ných pro pomocné cvičitele základní tělesné výchovy a vedoucí tu ristiky.

Pro dobrovolnou tělesnou výchovu učňů je nutno rozšiřovat řa

dy dobrovolných pracovníků , hlavně ze zaměstnanců závodů a vychovatelů. Je správné vybírat i mezi učni schopné organizátory a připravovat je na funkce pomocných cvičitelů a trenérů. Na školách II. cyklu, a zejména na vysokých školách budou stu denti vedeni k tomu, aby značná část získala v průběhu studia

základní cvičitelskou nebo jinou tělovýchovnou kvalifikaci. Od ab solventů pedagogických institutů bude vyžadováno, aby zásadně všichni získali cvičitelskou kvalifikaci. Učitelů tělesné výchovy bude třeba daleko lépe využít pro za

bezpečení rozvoje dobrovolné tělesné výchovy mládeže. S ohle dem na význam této práce pro výchovu a zdraví mládeže je účel

né sladit jejich úkoly tak, aby bylo možno co nejlépe využít od borné kvalifikace učitelů pro dobrovolnou práci v tělovýchovném

hnutí ( metodik, vedoucí sboru dobrovolných cvičitelů a trenérů ). Tuto práci hodnotit jako významnou veřejnou politickovýchovnou činnost . IV

výstavba tělovýchovných

zařízení

V počtu tělovýchovných zařízení je ČSSR na jednom z předních míst na světě. Celkem je na 30 000 různých tělovýchovných zaří. zení, z toho 5250 tělocvičen a cvičebních místností, 5020 hříšť na kopanou, 467 atletických drah , 550 otevřených a 13 krytých ba

zénů, 37 zimních stadiónů atd. Celková hodnota tělovýchovných zařízení v CSSR ( včetně školních ) je asi 5,6 miliardy Kčs. Při svépomocné výstavbě tělovýchovných zařízení bylo v letech 1957-1960 odpracováno 21 mil. brigádnických hodin a vytvo Filo se dilo v hodnotě 540 mil. Kčs při vynaložení částky 223 mil. 170

Kčs. Svépomocným a dodavatelským způsobem byly vybudovány celkem 102 tělocvičny , 24 otevřených plaveckých bazénů , 120 hříšt a stadiónů atd . Kromě toho byla postavena řada školních tělocvičen a tělovýchovných zařízení. Avšak v mnoha místech došlo k rušení dosavadních tělovýchovných zařízení. Zvláště ci telný úbytek nastal v hlavním městě Praze. Velká obliba ledního hokeje a poměrně teplé počasí v zimním

období vyvolaly mimořádný zájem o budování stadiónů s umě lou lední plochou. Výstavba těchto zařízení neodpovídala v řadě případů zásadám vhodného rozmístění a účelnosti . Tato nezdra

vá iniciativa ve svých důsledcích poškozovala národní hospodár ství. UV ČSTV se musí cítit plně odpovědný za existující stav a energicky čelit všem nesprávným tendencím při výstavbě zimních stadiónů.

UV ČSTV vypracoval po dohodě se Státní plánovací komisí po litickoekonomické ukazatele pro vybavení měst a obcí tělový

chovnými zařízeními . Dosud však není při řešení územních plá nů vždy pamatováno na potřebné plochy pro tělovýchovná za řízení.

V hospodaření ČSTV a při výstavbě tělovýchovných zařízení bu de správné postupovat podle těchto zásad :

1. Všechny orgány ČSTV a jednoty se budou ve své činnosti ří dit maximální hospodárností, budou rozvíjet iniciativu v získá . vání prostředků z vlastní činnosti . Zlepší činnost všech kontrol

ních orgánů a budou dbát na přísné dodržování hospodářských směrnic a zásad . Povedou členy jednot k vědomí , že tělovýchovu

provádějí pro své zdraví a ve svůj prospěch a že je proto jejich morální povinností přispívat k jejímu zabezpečení.

2. Členské příspěvky zůstávají i nadále s výjimkou u mládeže. Výbory jednoty stanoví výši oddílových příspěvků tak, aby její

činnost byla co nejlépe hospodářsky zajištěna. Orgány ČSTV bu dou přispívat tělovýchovným jednotám jen v nezbytných přípa dech na stavební a strojní investice, generální opravy , údržbu a provoz a na účast v některých sportovních soutěžích. 3. Jednoty se budou opírat o pomoc závodních výborů materiálním a hospodářském zabezpečení své činnosti , provozu, údržby a vybavení tělovýchovných zařízení z vých fondů pracujících i z prostředků závodního výboru

ROH při zejména podniko ROH . 171

4. Orgány ČSTV budou i nadále plánovat výstavbu tělovýchov ných zařízení. Pozornost soustředí na svépomocnou výstavbu v akci z a ve spolupráci s národními výbory budou budovat především

zařízení sloužící k aktivní masové tělovýchovné činnosti. 5. Při vlastní výstavbě se bude ČSTV opírat o zvýšenou pomoc národních výborů , závodů a JZD. Podle místních podmínek bude

vhodné na tuto výstavbu sdružovat prostředky ČSTV , národních výborů, odborů , JZD atd. Všude, kde to bude možné, se ČSTV

dohodne s národním výborem, závodem, JZD, aby převzal funkci investora , a současně mu předá příslušné finanční a investiční kvó ty. Přitom se stanoví, kdo převezme provoz a údržbu hotového za řízení .

6. Každý investor tělovýchovného zařízení projedná výstavbu

s příslušným výborem ČSTV, který posoudí, zda je akce v soula du s plánem výstavby tělovýchovných zařízení, odpovídá- li schvá

leným politickoekonomickým ukazatelům a sportovně technic kým požadavkům. K výstavbě všech umělých ledních ploch , kry

tých bazénů , sportovních stadiónů a sportovních hal bude vždy vyžádán souhlas UV ČSTV.

7. Orgány ČSTV zvýší politickoorganizátorské úsilí, aby při vý. stavbě tělovýchovných zařízení stáli v čele svépomocných prací

především členové ČSTV. Orgány ČSM povedou mládež, aby v rám ci své veřejně prospěšné činnosti budovala zejména drobná tě lovýchovná zařízení.

8. Bez projednání s příslušným orgánem ČSTV a bez zajiště, ní přiměřeného náhradního objektu nebude rušeno nebo odnímá no svému účelu jakékoliv tělovýchovné zařízení.

9. K zamezení nehospodárnosti při výstavbě zimních stadiónů zpracuje ÚV ČSTV celostátní výhledový plán jejich výstavby, sta noví pořadí této výstavby a podmínky pro zahájení jednotlivých

staveb. Zároveň přezkoumá možnosti použití umělých polyethyle nových trubek . V

Pro splnění všech daných úkolů je nezbytné, aby ČSTV pod statně zlepšil řídící a organizátorskou práci volených orgánů všech

stupňů, ústředním výborem ČSTV počínaje . Předpokladem pro úspěšnou řídící a organizátorskou práci vo

lených orgánů je vybudování širokého aktivu dobrovolných funk 172

cionářů. Bez dobrovolné a iniciativní práce desetitisíců funkcio nářů nelze dosáhnout podstatného zlepšení v činnosti tělovýchov né organizace . Od volených orgánů všech stupňů je třeba vyžadovat, aby vše stranně řídily rozvoj dobrovolné tělesné výchovy, zabývaly se

hlavními tělovýchovnými problémy a ve své činnosti spojovaly výchovnou práci s tělovýchovnou činností. Mají vést nižší i od borné orgány ke splnění všech úkolů , důsledně kontrolovat je jich činnost a při plnění přijatých usnesení jim pomáhat. Významná úloha připadá zvláště okresním výborům ČSTV. Tě. žiště své práce musí spatřovat v konkrétním řízení a pomoci tě

lovýchovným jednotám jak po stránce organizační , tak metodic ké, především při práci podle jednotných osnov a při školení no vých cvičitelů a trenérů. Za tím účelem budou organizovat seminá ře a srazy cvičitelů a trenérů, školení i doškolování nových cviči telů atd .

Při rozvíjení masové tělesné výchovy vystupuje do popředí vel ký význam a odpovědnost výborů tělovýchovných jednot. Jim pří. sluší organizovat činnost tak, aby se rozvíjela základní tělesná výchova a hlavní odvětví sportu . Nesmějí připustit , aby se napří .

klad pozornost soustředila jen na kopanou a lední hokej a ostatní sportovní oddíly živořily . Musí dbát , aby oddíly organizovaly cvi čební a tréninkové hodiny pro všechnu mládež v okruhu působ

nosti jednot podle jednotných osnov, aby se neupínaly jen na určitý okruh nadaných jedinců na úkor masové sportovní práce. Povedou cvičitele, trenéry i ostatní funkcionáře, aby se oprostili od samoúčelného pojetí sportu a vedli svěřenou mládež v duchu

idejí socialismu a komunismu. Budou pořádat sportovní soutě že pro všechnu mládež v okruhu své působnosti, v plnění podmí nek odznaku zdatnosti Připraven k práci a obraně vlasti a spolu S OSM a školou v širokém měřítku budou organizovat Sportovní

hry mládeže. Ve své činnosti budou dbát hospodárnosti a usilovat o získání dalších prostředků z vlastní činnosti . Povedou členy jed noty k socialistickému poměru ke společnému majetku.

Tělesná výchova splní své poslání v období budování vyspělé socialistické společnosti, budou - li především komunisté prosazo 173

vat plnění úkolů tělesné výchovy při výchově mladé generace. Ko munisté musí důsledně uplatňovat vliv strany v tělovýchovném hnutí a organizovat rozvoj tělesné výchovy v souladu s politikou strany. Stranické orgány a organizace mají více dbát, aby všichni členové strany správně chápali společenský význam tělesné vý. chovy, seznamovali se s problémy a potřebami tělovýchovného hnutí a na základě toho trvale zabezpečovali uskutečňování vy tyčené linie. Výsledky práce tělovýchovného hnutí je nutno posuzovat pře

devším podle aktivní účasti nejširších mas pracujících a mláde že při organizování tělesné výchovy , podle komunistického zamě

ření celé tělesné výchovy a jejího přínosu pro zdraví, práceschop nost a brannou připravenost všeho našeho lidu. Nelze podléhat lokálnímu patriotismu, nekritickému vztahu k jedné tělovýchov né jednotě nebo sportovnímu oddílu či odvětví a ustupovat před buržoazními nešvary a přežitky.

Realizace těchto zásad a závěrů vyžaduje uskutečnit řadu opa tření, která se hluboce dotknou obsahu práce a organizační struk tury našeho tělovýchovného hnutí. *

Při přijetí tohoto usnesení k » Současnému stavu a dalšímu roz voji tělesné výchovy v socialistickém Československu« bylo ulo ženo jeho projednání v KV a OV KSČ i v základních organizacích strany. Stranické orgány a organizace mají provést konkrétní opatření k zabezpečení stanovených úkolů zejména pro práci s mládeží a zesílení výchovné práce v tělovýchovném hnutí. Po

čítá se s tím, že vedoucí pracovníci tělovýchovy budou přijímání ke studiu v oblastních školách a na VSŠ .

174

ZÁKLADNIM ORGANIZACIM, VŠEM ČLENOM A KANDIDÁTUM KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA DOPIS OV KSČ ZE DNE 27. ÚNORA 1962

Soudružky a soudruzi ,

letošní výroční členské schůze základních organizací strany mají mimořádný význam. Jsou nástupem celé strany k bezprostřed ním přípravám XII . sjezdu Komunistické strany Československa , který je svolán na říjen letošního roku. Úkolem XII . sjezdu strany bude, aby zhodnotil výsledky práce

strany a všeho lidu od XI . sjezdu a stanovil další postup při roz voji naší socialistické společnosti . Zárukou dobré všestranné pří pravy sjezdového jednání je, že se jí zúčastní celá strana a všechen náš lid, aby se sjezd mohl opírat o jejich stanovisko a podněty. Obracíme se k vám s tímto dopisem, abychom znovu ukázali na

některé naše současné problémy a na úkoly stranické práce. Chce me vás současně předběžně seznámit, kterými otázkami se bude sjezd zabývat. Podrobné rozpracování těchto otázek bude obsa hovat dokument » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické

společnosti« , který chceme předložit k posouzení stranickým or ganizacím a k široké všenárodní diskusi v červenci tohoto roku.

Zároveň předložíme stranickým organizacím k projednání návrh nových stanov strany.

Obracíme se na všechny základní organizace , členy a kandidáty strany , aby odpovědně a otevřeně posoudili práci strany v uply nulém období, zhodnotili svůj podíl na prosazování a uskutečňo

vání generální linie XI. sjezdu, vyslovili se k podnětům ústředního výboru z tohoto dopisu a přispěli vlastními návrhy a zkušenostmi k plnění našich dosavadních úkolů i ke stanovení nových úkolů strany na XII . sjezdu. I

V uplynulých čtyřech letech jsme pracovali v podmínkách svě

tového soutěžení dvou protikladných společenských soustav socialismu a kapitalismu – v podmínkách napjatého boje za za chování míru. Tato léta přinesla pádné důkazy o kvalitativní změ. 175

socialismus se stal rozhodující silou sou dobých světových dějin. Tento vývoj byl hluboce ovlivněn historic ně ve světovém vývoji

kým XX. sjezdem KSSS .

Komunistická strana Československa důsledně vedla pracující k tomu, aby se naše země spolu se socialistickými státy na tomto osudovém zápase ze všech svých sil aktivně podílela . Díky této

zásadní leninské politice strany přispěla Československá socialis tická republika k tomu, že socialismus dosahuje stále nových ví tězství nad kapitalismem ve všech oblastech lidské činnosti. Pracujícím všech kontinentů je stále zřejmější, že jedině socia

lismus dává možnosti pro neustálý růst výrobních sil , neomezený rozvoj vědy a techniky a tvorbu hojnosti všech statků pro pracující. Přitažlivost socialismu umocňuje důsledný boj Sovětského svazu a dalších socialistických zemí za mir, za inírové soužití, za vše

obecné odzbrojení, proti imperialismu a kolonialismu, za pokrok , za svobodu a nezávislost všech národů . Prostí lidé na celém světě

stále těsněji spojují tyto odvěké ideály lidstva s ideály socialismu ,

stávají se jejich stoupenci. Záruku míru, spolupráce a bratrství národů právem spatřují v mocné světové socialistické soustavě. Tento revoluční proces, který rok od roku nabývá na šíři, je nej životnějším důkazem správnosti leninské politiky mírového sou žití, která je rovněž základem zahraniční politiky naší strany. V současné době vystupují do popředí otázky jednoty meziná

rodního komunistického hnutí, která se upevňuje důsledným bo jem marxisticko-leninských stran jak proti likvidátorským sna hám revizionistů, tak proti dogmatismu a sektářství. Považuje

me za svou povinnost po boku KSSS a ostatních bratrských stran činit vše pro upevnění vzájemných vztahů mezi komunistic kými stranami na základě marxismu - leninismu a proletářského

internacionalismu, pro upevnění jejich jednoty. S veškerou dů

sledností budeme bojovat zejména proti nebezpečným projevům nacionalismu, který poškozuje mezinárodní komunistické hnutí, vede k nacionalistické omezenosti, vyvolává izolační tendence

u stran i zemí, které je nechávají bujet. Jsme přesvědčeni , že náš zásadní postoj a neúchylnost v základních otázkách marxismu leninismu, v nichž je nám vzorem leninská KSSS , pomůže dalšímu rozvoji mezinárodního komunistického hnutí.

Naše strana se již na XXII. sjezdu KSSS jednoznačně přihlásila k programu KSSS , ocenila jeho velký politický mezinárodní vý. 176

znam i jeho zásadní platnost pro rozvoj socialistické společnosti v podmínkách naší země . Stejně tak považujeme za své zásady , jež program vytyčuje v oblasti zahraniční politiky. V nezlomném přesvědčení, které se zakládá na rostoucí síle socialistického tá bora a rozmachu mírového a národně osvobozeneckého hnutí, že

války přestaly být osudově nevyhnutelnými, je naše země houžev natým stoupencem boje za dohodu o všeobecném a úplném od zbrojení. Přitom jsme si dobře vědomi, že růst hnutí za odzbrojení nás nezbavuje povinnosti dokonale zabezpečit republiku pro pří pad imperialistického napadení. Za další závažný úkol v této oblasti považuje strana boj proti

německému militarismu a revanšismu . Plně podporujeme úsilí Sovětského svazu o uzavření mírové smlouvy s oběma německými

státy a řešení otázky, západního Berlína cestou jednání. Ve shodě se Sovětským svazem však nedopustíme, aby této dobré vůle k jed nání imperialisté zneužívali , a neustoupíme ani o krok od rozhud nutí dosáhnout vyřešení otázek Německa a západního Berlína , jak to odpovídá zájmům bezpečnosti v Evropě i zájmům německého

lidu. Ukáží- li se všechny naše snahy marné, podepíše spolu se Sovětským svazem také naše vláda a vlády dalších zemí mírovou smlouvu pouze s NDR, která hájí zájmy lidu NDR i celého Ně . mecka .

Naše komunistická strana se nejednou přesvědčila , že její postoj k mezinárodním otázkám naši pracující plně sdílejí a podporují . V jejich vědomí zakotvila správná zásada , že dnes působí socia listické země na světový vývoj hlavně svými úspěchy v rozvoji národního hospodářství. Proto i nyní před XII. sjezdem budou stranické organizace hledat další cesty , jak na každém pracovišti plnit úkoly tak, aby se naplnilo jedno z hesel letošních výročních

členských schůzí stranických organizací » Leninskou cestou za no vá vítězství socialismu a míru ve světě «. II

Soudružky a soudruzi,

období po XI . sjezdu, který vytyčil program dovršení socialis tické výstavby, považuje ústřední výbor za jednu z nejvýznam nějších etap y dějinách strany i našich národů . Celostátní konfe rence strany v roce 1960 na základě rozboru stavu naší společ 177

nosti dospěla k závěru, že jsme dořešili všechny základní úkoly přechodu od kapitalismu k socialismu, že socialismus v naší zemi zvítězil. Tato skutečnost se stala východiskem pro socialistickou ústavu naší republiky, která zakotvila vítězství dělnické třídy a všech pracujících vedených stranou a stanovila, že dovršujíce so cialistickou výstavbu přecházíme k budování vyspělé socialistické

společnosti a shromažďujeme sily pro přechod ke komunismu. Na této cestě jsme učinili další kroky vpřed. Od XI. sjezdu vykonal československý lid pod vedením komu

nistické strany veliký kus práce. Dosáhli jsme značného rozvoje výrobních sil, dále posílili materiálně technickou základnu země. Za druhou pětiletku vzrostl objem průmyslové výroby ve srovnání s rokem 1955 o 66 % , zatímco plán předpokládal jen 54 % . V roce 1961 byl u nás objem průmyslové výroby proti předválečnému

stavu téměř čtyřiapůlkrát vyšší. Ústřední výbor na řadě plenárních zasedání projednal otázky rozvoje klíčových odvětví průmyslu, která rozhodují o technickém rozvoji celého národního hospodář ství .

Vítězství socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství spolu s příznivými podmínkami ve vztazích města a vesnice umož

ňuje vytyčit úkol vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělské výro by na úroveň průmyslu . Zdokonaluje se vybavenost zemědělství novou technikou, přistoupili jsme k vytváření větších výrobních

celků slučováním družstev, a tím k postupnému budování velko výrobních závodů, které budou dosahovat s pomocí nové techniky a na podkladě poznatků vědy vysoké intenzity zemědělské výroby. Nedílnou součástí velké péče strany o rozvoj zemědělství je roz sáhlá příprava mladých kvalifikovaných kádrů, zemědělských od borníků a organizátorů.

S rozvojem společenské výroby se dále zvyšovala životní úroveň pracujících. V letech 1957-1961 při celkovém růstu národního důchodu o jednu třetinu se osobní spotřeba zvýšila zhruba o jednu pětinu a také růst společenské spotřeby byl obdobně vysoký. Zvět šila se zaměstnanost, průměrná měsíční mzda pracovníka v ná rodním hospodářství vzrostla zhruba o 130 Kčs měsíčně. Dvojí sní

žení cen přineslo obyvatelstvu úspory přes 4 miliardy korun. Za čali jsme řešit bytový problém ; za poslední 3 léta bylo předáno do užívání 230 tisíc bytů. Tyto skutečnosti svědčí o rychlém růstu životní úrovně pracujících. 178

Po XI. sjezdu strana zaměřovala svou pozornost nejen na růst osobní spotřeby zvyšováním reálných mezd, ale také na rychlejší

zvyšování životní úrovně rodin s více dětmi. Naše děti bez roz dílu mají zabezpečenou bezplatnou lékařskou péči , dostávají zdar ma učebnice a školní pomůcky, zvýšil se příspěvek státu na jejich

stravování v jeslích a mateřských školách atd. Ústřední výbor schválil zásady systému sociálního zabezpečení družstevních rol níků, který spolu se zlepšením jejich životních podmínek má při

spět k růstu zemědělské výroby a přivést do zemědělství mladé lidi.

Významné kroky jsme učinili v upevňování spojení školy se ži votem a k všestrannému rozvoji lidového vzdělání, k růstu kvali fikace mládeže a všech pracujících. Zabezpečujeme podmínky pro

další velký rozmach vědy a kultury , pro rozvoj techniky. Při pohledu na uplynulá čtyři léta můžeme říci, že linie, kterou

jsme po XI. sjezdu nastoupili, se osvědčila. Nic nám přitom ne spadlo z nebe, museli jsme houževnatě pracovat, překonávat různé překážky.

Úspěchy uplynulého období jsou výsledkem toho, že komunis tická strana správnou politikou upevňovala důvěru pracujících v socialismus, že se o všech závažných opatřeních radila s lidem , dovedla usměrňovat jeho úsilí a iniciativu na řešení nejdůležitěj ších problémů. Je nesporné, že semknutost pracujících kolem

strany se upevnila, dále vzrostla její autorita a její vedoucí úloha v naší společnosti. Zesílila morální a politická jednota naší spo lečnosti, jednota našich národů. Důkazem toho je aktivita, kterou

projevují pracující při uskutečňování politiky komunistické stra ny, již považují za svou. Jejich vzrůstající účast na správě státu a řízení hospodářství do stala široký prostor tím, že byla uskutečněna řada opatření smě řujících k posilování socialistické demokracie. Nová organizace

řízení, plánování a financování národního hospodářství vytvořila předpoklady k prohloubení operativního řízení i perspektivnosti v práci a zvýšila zájem pracujících na výsledcích výroby. Nová územní organizace státu a rozšíření pravomoci národních výborů umožňují lépe uplatňovat jejich organizátorskou a výchovnou úlohu. Došlo k důležitým opatřením ke zlidovění soudnictví. Stále šíře se projevuje iniciativa pracujících, jejímž nejvýraznějším svě dectvím v současné době je rychlý rozmach hnutí brigád socialis 179

1

tické práce a soutěžení o titul závod , dílna, cech a brigáda XII. sjezdu KSČ.

Správnost své politické linie si naše strana znovu ověřila ve světle programu KSSS a závěrů jejího XXII. sjezdu. Tento velko lepý program, který ukazuje základní rysy také naší budoucnosti , inspiroval stranu, aby na základě dosažené úrovně ve vývoji naší

společnosti jménem všech pracujících odpovědně prohlásila, že učiníme vše, aby také v Československu ještě dnešní pokolení žilo v komunismu.

Tak závažné rozhodnutí můžeme učinit proto, že se opíráme o vysoce rozvinuté hospodářství, o rostoucí morální a politickou

jednotu našeho lidu a jeho vysokou kulturu. A zejména proto, že nejdeme vpřed osamoceni, nýbrž se opíráme o zkušenosti a pomoc

Sovětského svazu, o bratrskou spolupráci zemí socialistické sou stavy, o podporu mezinárodního revolučního hnutí. V tom vidíme

spolehlivý předpoklad, aby naše země během jedné historické epochy dospěla spolu se Sovětským svazem a ostatními socialis tickými státy ke komunismu.

Významným úsekem této cesty bude období příštích deset let.

Ústřední výbor řídí práci především na návrhu perspektivy dalšího rozvoje našeho hospodářství a celé společnosti do roku 1970. Pro další období bude zatím možné nastínit výhledy jen v základ ních obrysech. Návrh této perspektivy bude tvořit hlavní obsah dokumentu, který před XII. sjezdem strany předložíme stranic kým organizacím a všemu našemu lidu k vyjádření.

Jdeme vstříc novým náročným úkolům. Rozvíjet vyspělou socia listickou společnost a připravovat podmínky pro budoucí výstavbu komunismu znamená budovat jednak materiálně technickou zá kladnu a současně dále zdokonalovat společenské vztahy , praco vat k postupnému vytvoření jednotné beztřídní společnosti pracu jících. V oblasti výrobních sil budeme muset přistupovat k řešení úkolů, jako je automatizace průmyslu, zprůmyslnění zemědělské

výroby, široce uplatnit techniku a chemizaci ve všech odvětvích. K tomu bude zapotřebí, aby prudce rostla výroba elektrické ener

gie a dále byla rozšiřována a zdokonalována surovinová základna. V souvislosti s tím musíme také promyslet a k XII. sjezdu propra covat velmi odpovědný úkol široké odborné přípravy lidí – kva 180

lifikovaných dělníků, techniků, inženýrů, pracovníků vědy a vý. zkumu.

Půjde dále o řadu dalších závažných problémů rozvoje naší spo lečnosti a státu. Náš* ostát se bude postupně měnit ve stát všelido

vý, v němž se stále větší počet pracujících bude podílet na řízení společnosti , a v souvislosti s tím nebývale poroste význam výchov né a organizátorské práce. Z hlediska těchto perspektiv je zapotřebí přistupovat důsledně kriticky i k posouzení současného stavu našeho hospodářství a energicky odstraňovat nedostatky, které se projevují. Buďme si vědomi , že o úspěchu našich perspektiv a cílů rozhodujeme již dnes .

V čem vidí ústřední výbor strany v současné době hlavní pro

blémy rozvoje národního hospodářství ? Rok 1961 , první rok třetí pětiletky, nám přes řadu dobrých úspě chů způsobil vážné starosti a problémy. I když průmyslová výroba v roce 1961 vzrostla o 8,9 % proti roku 1960, nebyly plánované úkoly splněny v plném rozsahu. V národním hospodářství se na hromadily určité negativní jevy , které se začaly projevovat již koncem druhé pětiletky . Plán se sice nadále ve svých souhrn ných ukazatelech plnil a na některých úsecích dokonce překra čoval, avšak nedostávalo se některých , pro další rozvoj hospo dářství důležitých výrobků. Nevytěžili jsme plánované množství koksovatelného uhlí, nesplnili jsme plán výroby oceli , válcova ného materiálu , cementu, dusíkatých hnojiv a některých dalších výrobků, zejména strojírenských. Jsou nedostatky v plnění pláno vaných úkolů výstavby průmyslových objektů a bytů. Vleče se do končování staveb a vysoká rozestavěnost tříští prostředky a zdra žuje výstavbu. Zaostávání v dopravě, zejména železniční, ovlivňo valo plynulost výroby v některých odvětvích národního hospo dářství. Zemědělská výroba vzrostla za loňský rok zhruba jen o 1 pro

cento. Vyrobilo se méně obilí, brambor, cukrovky , kukuřice a ma sa , než jsme plánovali . I když jsme dosáhli ve srovnání s rokem

1960 lepších výsledků v nákupu některých živočišných produktů, neodpovídalo to rostoucím potřebám hospodářství a obyvatelstva. Nedostatky v plnění plánu musíme nahrazovat dovozem, se kte rým jsme nepočítali. Za dovezené zboží musíme v řadě případů platit výrobky , které byly původně určeny pro rozvoj našeho hos 181

?

podářství a zásobování vnitřního trhu. Soudruzi, kteří pracují na nejrůznějších úsecích naší výstavby , tyto nedostatky a potíže znají ze své vlastní praxe.

Uvedená fakta nemohou nikoho ponechat v klidu. Je naprosto

nutné, abychom se nad nimi zamysleli především my, komunisté, protože neseme hlavní odpovědnost za rozvoj socialistické spo lečnosti .

V čem hledat, soudruzi, hlavní příčiny našich nedostatků ? Nemalou úlohu tu zajisté sehrály některé vnější vlivy. Máme na mysli současné mezinárodní vztahy, obtíže v zahraničním obchodě, a zejména napjatost mezinárodní situace. Avšak odvolávat se na

tyto příčiny by nevedlo k překonání obtíží. Cesta k důsledné mu plnění stanovených úkolů vede přes nápravu našich vnitř ních slabostí a nedostatků. Jde přitom hlavně o úroveň řídící a plánovací činnosti odshora dolů na všech úsecích národního

hospodářství, o soustavnou a nesmlouvavou kontrolu toho, co bylo vykonáno, o upevnění kázně , o podstatné zvýšení odpovědnosti vedoucích pracovníků í všech pracujících , především komunistů. Nejvážnější příčinou nedostatků v řízení je to, že ještě mnozí

pracovníci chápou řízení zúženě, jen jako organizačně technické řízení vlastního výrobního procesu , a ne jako úkol organizovat

společenskou práci, jako úkol rozvíjet socialistické výrobní vzta hy , jejichž základním rysem je neustálé rozšiřování bezprostřed ní účasti mas na řízení. Tyto požadavky jsou tím naléhavější, že se rychle mění kva

lita našich úkolů, a tím ostřeji se projevují obtíže, které musíme překonat. Stojíme před novým stupněm rozvoje společnosti. Patří me k těm , kteří po boku Sovětského svazu klestí cestu ke komu nismu, vedeme boj za mohutný rozvoj výrobních sil, za vysokou

životní úroveň lidu , za plné vítězství humánních zásad života ob čanů v komunistické společnosti. Klíčovým úkolem je boj za vy sokou produktivitu práce , které lze dosáhnout jedině s pomocí nejvyšší techniky a moderní technologie a na základě stále ros toucí kvalifikace lidí .

Přijatá opatření v oblasti řízení národního hospodářství se v praxi ještě zdaleka neprosadila. Ustřední výbor v současné

době provádí rozbor zkušeností z této oblasti a vyvodí z nich závě ry . Vyšší pravomoci podniků, závodů a místních orgánů je často

nesprávně využíváno k nadřazování místních zájmů nad zájmy ce 182

lospolečenské , k přednostnímu plnění lehčích úkolů před úkoly obtížnějšími apod. Mnohde se houževnatě drží starých kolejí ne bo se automaticky spoléhají na sílu »nové metodiky «. Rozhodují cím činitelem ve výrobě je však člověk, jeho pevná vůle řešit

problémy. O něho je nutné plně se opírat odshora dolů počínaje ministerstvy. Od základu nesprávné je chápání přenesení. pravo moci na místní orgány jako takzvané decentralizace, což vede i ministerstva a další ústřední orgány k oslabení konkrétní řídí cí práce, pomoci a kontroly směrem dolů. Uložili jsme minister stvům, aby se důsledněji zabývala perspektivními úkoly, dali jsme

větší pravomoc podnikům a závodům. To je správná linie, kterou budeme dále sledovat. Ministerstva musí však nadále cítit od povědnost za celý úsek a prakticky pomáhat všude, kde je to v zá jmu splnění úkolů třeba. Podniky a závody musí zase více dbát na celostátní zájmy. Nejcitelnější – především z hlediska našich perspektiv jsou

nedostatky v zavádění moderní techniky i ve využívání strojního parku, který máme. Splnění plánu technického rozvoje je pod mínkou pro rychlé tempo růstu produktivity - práce a zabezpečuje

vlastně všechny ostatní části plánu. To se musí důsledněji vy . jádřit i v naší plánovací praxi. Bude nutné všestranně propracovat na základě dosavadních zkušeností , jak materiálně zainteresovat

podniky a závody i pracující na zabezpečování technického po a na prvém místě rozšiřováním účasti pracujících na řízení - rozhodněji bojovat proti byrokratické strnulosti a růstu administrativy, za vskutku operativní řízení. kroku. Musíme všude

Vedoucí pracovníci musí důsledněji řídit výrobu, aby technický rozvoj měl všude » zelenou ulici« , a stranické orgány mají uplat ňovat právo kontroly především v tomto směru. Ale není to záležitost pouze vedoucích hospodářských pracov

níků. Rozvoj nové techniky se neobejde ani bez rozsáhlé politické práce stranických organizací. Nová technika a technologie naru šují přežitý pořádek na pracovištích, přímo si vynucují na lidech, aby se zdokonalovali a učili novému, osvědčovali konkrétní čin ností svůj vztah k zájmům společnosti . Strana proto musí pomá hat pracujícím razit v jejich vědomí i v praxi cestu všemu novému a pokrokovému , co přináší užitek celé společnosti. Současně je nutné zabezpečovat, aby se v nejširší míře uplatňovala iniciati va pracujících, jejich zkušenost, technický talent a podněty. To je 183

jeden z hlavních úkolů strany a každého komunisty, přičemž je . třeba mít na paměti, že komunisté musí jít příkladem. Základním nástrojem řízení, kterého musí spolu s vedoucími

hospodářskými pracovníky plně využívat i všichni komunisté, je plán rozvoje národního hospodářství a každodenní důsledná kon.

trola jeho plnění. Bez ústředního řízení, jehož osou je státní plán, který vyjadřuje kolektivní zkušenost , se nemůže rozvíjet socialis tická společnost. V kontrole plnění plánu shora i zdola máme přitom vážné nedostatky. Mnohde pro tuto kontrolu nejsou ani vytvořeny předpoklady takovým rozpisem plánu, který umožňu

je, aby každý pracovník věděl, jaké konkrétní úkoly pro něho z plánu vyplývají. Naopak, dochází často k administrativnímu při

dělování úkolů ze dne na den, což spolu s velkými nedostatky v dodavatelsko-odběratelských vztazích i s nedostatky materiá lu nakonec vede ke šturmování se všemi jeho negativními důsled ky . Správný rozpis plánů a úkolů až na pracovníka je třeba po kládat za základní předpoklad pro rozvíjení iniciativy a konkrétní účast pracujících na řešení otázek hospodářského rozvoje. Protože některé základní úkoly v uplynulém roce nebyly splně ny a projevily se i další nepříznivé jevy , museli jsme stanovit určité úpravy plánu pro letošní rok. To si však nelze vykládat tak , že tento rok bude nějakým rokem oddechu. Naopak, úkoly

jsou značné a vyžádají si plného vypětí sil i organizátorskou do vednost. Splnění letošních úkolů je třeba považovat za rozhodu jící nástup k překonání nedostatků . Tím více záleží na naší poli tické práci , na tom , jak vyvoláme a budeme stupňovat iniciativu

pracujících v socialistickém soutěžení, které se nyní úspěšně rozvíjí na počest XII. sjezdu strany. Celkový objem hrubé výroby v průmyslu má v roce 1962 vzrůst

ve srovnání se splněním plánu na rok 1961 o 9,3 procenta. In vestice včetně generálních oprav vzrostou o 5,9 procenta , želez niční doprava přepraví o 6,6 procenta zboží více, produktivita

práce vzroste v průmyslu o 6 procent, ve stavebnictví se má zvýšit o 7,9 procenta . Plán dále předpokládá, že bude účelně využito všech možností růstu zemědělské výroby s ohledem na její dosavadní vývoj I velké rezervy. Hrubá zemědělská výroba

má proti dosažené skutečnosti v minulém roce vzrůst o 6,3 procen ta a tržní produkce o 9,1 procenta.

Abychom dosáhli plánovaného tempa růstu průmyslové i země. 184

dělské výroby, musíme všude soustředit pozornost k hlavním úkolům. K nejdůležitějším patří splnění centralizované investiční

výstavby , zejména pro metalurgický, chemický a energetický prů mysl a průmysl paliv, pro výstavbu cementáren a vápenek. Zá

leží tu velmi mnoho na odpovědném postoji a nejtěsnější spolu práci investorů stavebních podniků a ostatních závodů, zejména

strojírenských. Nelze nadále zahajovat nové stavby bez řádné projektové přípravy . Místo prodlužování je třeba dobu výstavby zkracovat a všechny práce provádět kvalitně, aby nové kapacity

byly včas uváděny do spolehlivého provozu a daly dříve národní mu hospodářství nové hodnoty. Plnou pozornost je nutno věnovat výrobě stavebních hmot, zejména cementu, a bytové výstavbě. V dopravě je nutno v maximální míře vyloučit 'nehospodárné přepravy a starat se daleko pečlivěji o problémy dokonalejšího řízení železniční dopravy.

Zvláštní pozornost bude nutné věnovat zahraničním zakázkám, aby byly plněny v předepsané kvalitě a technické úrovni i ve sjed naných lhůtách. To současně nijak nesmí oslabit pozornost k peč livému a rovnoměrnému zásobování vnitřního trhu. Obracíme se

ke všem pracovníkům průmyslových odvětví, zemědělství i obcho du, aby dbali na stále lepší uspokojování potřeb našich lidí. Za soustavné kontroly stranických organizací a národních výborů bude třeba zabezpečovat i drobné spotřební zboží, kde se stále pro jevují vážné nedostatky, a zlepšovat služby obyvatelstvu. Musíme vám, soudružky a soudruzi, oznámit, že výsledky plně ní plánu od počátku roku nejsou uspokojivé. S výjimkou chemic

kého průmyslu není plán plněn ani v jednom odvětví národního hospodářství. Přírůstek průmyslové výroby , kterého jsme v lednu dosáhli, neodpovídá tempu růstu plánovanému na rok 1962. Ne plnění plánu bylo především způsobeno nedostatky v zásobování uhlím, plynem a elektřinou a nepravidelností železniční dopravy.

Do určité míry ovlivnila nepříznivé plnění plánu i chřipková epi demie a na počátku února v některých místech republiky i nepříz nivé přírodní podmínky.

Velmi závažné je to, že k nejvážnějšímu neplnění plánu dochá zí v těch odvětvích, která byla již loňského roku brzdou rozvoje v národním hospodářství, a to zejména v hutním průmyslu , v těž kém strojírenství a ve výrobě cementu . Je narušována hospodár ská kooperace a plnění dodavatelsko- odběratelských smluv. Po 185

kračují nedostatky v zajištování vývozních úkolů a dosud nenastal ani obrat v plnění plánu. Nedostatečně byly plněny též úkoly stavebnictví, a to opět ve značném rozsahu na centralizované in vestiční výstavbě .

Obracíme se na stranické organizace, aby mobilizovaly úsilí pracujících k energickému překonání obtíží a k dosažení zásad

ního obratu v zajišťování úkolů státního plánu. V zemědělské výrobě je základem rostlinná výroba. Má zajistit v daleko větší míře výživu obyvatelstva chlebovým obilím a zá

sobit zemědělské závody dostatkem krmiv z vlastních zdrojů. Splnit úkoly ve výrobě masa, mléka a vajec a rozšířit stavy sko tu, zejména krav, budeme moci jen na základě vysokých výnosů z každého hektaru půdy.

Jsou to náročné úkoly, protože v mnoha zemědělských závo dech nebyly v loňském roce vytvořeny příznivé podmínky. O to větší úsilí musí být vyvinuto, aby plán zemědělské výroby na

rok 1962 byl beze zbytku splněn. Přes svou náročnost je plán real ný a je nutno důsledně využít všech rezerv, kterých je ke zvýšení výroby v zemědělských závodech ještě mnoho. Podrobně o nich

jednalo plenární zasedání ústředního výboru strany v únoru le tošního roku . Cestou k odhalování těchto rezerv a k jejich využí vání je hnutí za splnění pětiletky v zemědělství za čtyři roky . Stranické organizace na zemědělském úseku a národní výbory musí nyní zejména dbát na kontrolu provedení jarních prací, do držení osevních ploch jednotlivých kultur a dalších základních úkolů letošního roku.

Vážně nás všechny musí znepokojovat, že od Nového roku ne

jsou plněny smluvní úkoly v nákupu živočišných výrobků, zejmé na vepřového masa , kterého k 20. únoru dluží zemědělské závody

státu již 10 312 tun. Obracíme se na vás, soudruzi a soudružky ve vesnických organizacích strany , v družstvech a státních statcích,

abyste co nejodpovědněji kontrolovali a probojovávali splnění

těchto úkolů , které jsou rozhodující pro plynulé zásobování oby vatelstva základními životními potřebami.

Další úspěšný rozvoj našeho hospodářství do značné míry závi sí na lepší řídící a organizátorské práci , na činnosti našich stra nických organizací , na zvýšené odpovědnosti komunistů v hos podářství i v národních výborech. Vyslovte se, soudruzi a soudruž

ky , k těmto otázkám, upozorněte na nedostatky a navrhujte opa 186

tření ke zlepšení práce, přinášejte už dnes podněty do příští vše . lidové diskuse. Jednejte na výročních členských schůzích s plným vědomím, že na splnění úkolů ve výrobě závisí i další postup v růs

tu životní úrovně lidu a další posílení naší republiky. Strana bude neochvějně pokračovat v linii, kterou úspěšně roz vinula po XI. sjezdu – zvyšovat osobní i společenskou spotřebu

pracujících. V tomto období byl vzestup životní úrovně lidu zvlášť výrazný. V této naší politice se stále více uplatňovaly některé

nové prvky, jako je zvýšená pozornost růstu životní úrovně rodin s více dětmi, prvky, které jen znovu podtrhují spravedlnost a hu mánnost socialistické společnosti, jež myslí především na děti – svou budoucnost. Nadále však pro nás platí zásada : Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce. Počítáme, že v dalším období se nové, v podstatě již komunis tické výhonky v určitých směrech budou dále rozšiřovat. Rozsah

i tempo v uskutečňování těchto kroků jsou i do budoucna závislé na zdrojích , které k tomu vytvoříme svou prací, plněním úkolů plánu národohospodářského rozvoje. V uplynulém roce jsme však jak známo – plánované úkoly nesplnili v plném rozsahu. Proto také růst životní úrovně musí být úměrný těmto výsledkům. Přes

to se letos zvýší osobní spotřeba o 5,8 procenta a společenská spo třeba o 4,6 procenta , přičemž bude vyšší, než stanovil pětiletý plán. Peněžní příjmy obyvatelstva mají vzrůst o 4,2 procenta , malo

obchodní obrat o 5,5 procenta . Rozpočtové výdaje na školství, kulturu, zdravotnictví, sociální a nemocenské zabezpečení, na by

tové hospodářství činí letos 44 miliardy 830 mil. korun, což je o půl miliardy více, než stanovila pětiletka. Přechodné obtíže v plnění některých výrobních úkolů nemění

naši základní linii trvalého zvyšování životní úrovně. Ústřední výbor v současné době zabezpečuje rozpracování řady opatření v této oblasti . Nedávno bylo přijato závažné rozhodnutí o sociál ním zabezpečení družstevních rolníků. Pracuje se na rozboru tako vých otázek , jako je prodlužování průměrného věku našeho oby vatelstva, a tím i doby pracovní aktivity. Půjde o to, zabezpečit

přiměřenou práci pro lidi vyššího věku, což je i pro trvalé prodlu žování života nezbytné . Už dnes musíme myslet na budoucí komu nistickou společnost a vidět z toho hlediska i současné praktické úkoly. Rozvoj naší společnosti vyžaduje, abychom po provedených

zkouškách připravili postupné zkracování pracovní doby. Realiza 187

ce tohoto úkolu bude znamenat nejen další zvýšení životní úrovně,

ale především přispěje k řešení historického úkolu komunistické společnosti , aby se práce stala první životní potřebou člověka.

Jsou zde dále tak náročné úkoly , jako je postupné zkracování pracovní doby, zvyšování kvalifikace pracujících, řešení bytového problému, rozvoj společného stravování a léčebné péče. Máme před sebou celý široký komplex úkolů v rozvíjení společenské péče o děti a mládež, který zahrnuje kromě jiného problémy vý chovy , výživy, celodenní školní péče o děti , vybavení škol pro mo derní učební metody , stavby internátů atd. Již z toho je zřejmé, že strana důsledně kráčí vpřed v duchu usnesení XI . sjezdu a dbá na to, aby nic tuto linii nenarušilo. Hlav

ní zřetel přitom přikládá tomu, aby pracující měli ve stále širší míře zabezpečeny především základní životní potřeby. Jakýkoli

krok proti této linii by se příčil politice naší strany . Také zde však musíme neustále dbát na působení ekonomických zákonitostí. Po

kud došlo na počátku roku ke zvýšení cen vína a některého se zónního zboží, nelze tato opatření stavět do protikladu vůči politi ce strany v oblasti životní úrovně. Jde o to, že cílevědomě pomo cí cen regulujeme spotřebu určité části výrobků, které nepatří v ži

votní úrovni obyvatelstva k základním, nýbrž jsou zbytné a s je jichž opatřováním jsou i sezónní potíže . Například vína se u nás

v roce 1955 spotřebovalo 279 tisíc hektolitrů, v roce 1961 již 700 tisíc hektolitrů a na rok 1962 byl požadavek na 1 milión hektolit rů . Přitom se v loňském roce u nás ani v jiných zemích víno neurodilo a ke krytí požadavků nemáme možnosti dovozu. Na roz díl od produktů podobného druhu u základních potravin a prů myslového zboží dosavadní cenové relace měnit nebudeme. Na

opak , víme například, že bude třeba snížit ceny některých zá kladních potravin , především masa . To však nelze odpovědně pro vést dříve , dokud pro to nevytvoříme podmínky v zemědělské vý. robe .

Zabezpečení dalšího růstu životní úrovně je plně v rukou každé .

ho z nás. Ústřední výbor se obrací na všechny pracující i vedoucí pracovníky , aby na všech úsecích prohloubili hospodárnost. Mno ho obtíží bychom nemuseli mít , kdybychom všude účelně šetřili , kdyby se leckde nemrhalo prostředky a předcházelo ztrátám ve výrobě. Platí to pro průmysl i pro zemědělství, pro celý náš spo lečenský život . 188

Komunisté a všechny stranické organizace by se měli neustále rozhlížet kolem sebe a kde narazí na nehospodárpost a na zbyteč

né ztráty, přijímat energická opatření k nápravě. Takový postup komunistů a všech pracujících je nejlepší zárukou, že i ve třetí pě tiletce budou stanovené úkoly v růstu životní úrovně splněny .

Shrneme-li základní problémy v našem hospodářství, je nut no napřít naše síly :

za prvé k upevnění řídící činnosti a k její vyšší operativnosti, k důslednému uplatnění odpovědnosti odshora dolů, od minister. stev až po závody a místní národní výbory ; za druhé rychle zavádět ve výrobě nejnovější techniku spojenou

s důsledně vědeckou organizací práce , v nejširší míře zabezpečo vat vysokou odbornou přípravu lidí ;

za třetí trvale soustředit pozornost na otázky rozvoje zeměděl ství, jejichž vyřešení je nezbytné pro celý rozvoj socialistické spo

lečnosti , pro trvalé zabezpečení ekonomiky země a pro soustavný růst životní úrovně lidu ; za čtvrté prohlubovat účast lidu na řízení hospodářství a účin

něji mobilizovat pracující k plnění úkolů národohospodářského plánu na všech úsecích. III

Soudružky a soudruzi,

hodnocení naší práce ukazuje, že při celkově úspěšném plnění generální linie XI . sjezdu strany jsme mohli v uplynulém období mnoha obtížím předejít lepší organizátorskou prací a důsled nější kontrolou plnění stranických usnesení v místech, okre sech , krajích i v ústředním měřítku. Z toho musíme nyní všude

vyvodit konkrétní závěry a každý na svém místě vést energický boj proti všem projevům nedůslednosti, pohodlnictví, a zejména proti všemu, co podvazuje tvůrčí iniciativu a aktivitu lidí , jejich bezprostřední účast na řízení hospodářství a správě státu.

Vzpomeňme si, kdy a v čem jsme v minulých letech vždycky dosahovali nejlepších výsledků ? Bylo to tehdy , když jsme se ra dili s pracujícími , získali co nejvíce jejich podnětů a když i nej .

těžší úkoly výstavby se staly blízké a vlastní všem pracujícím. Chtěli bychom znovu zdůraznit, že na tuto zásadu nesmějí komu 189

nisté nikdy zapomínat a že pro nás všechny stále platí

vždy

a vše s lidem ! My, komunisté, musíme se radit s lidmi o všech závažných otázkách, organizovat a usměrňovat jejich tvůrčí akti vitu, znát jejich radosti i starosti, pohotově reagovat na otázky, které nejsou vždy všem jasné nebo zbytečně ztrpčují pracujícím život .

Zároveň otevřeně říkáme , že také ministerstva a všechny in

stituce, které u nás máme, jsou zde od toho, aby zabezpečovaly rozvoj naší společnosti v souladu s potřebami lidu. Zvláštní dů raz klademe přitom na národní výbory jako nejširší organizaci našeho lidu, která ztělesňuje jeho jednotu. Musíme pracovat k to

mu, aby se na veškeré činnosti národních výborů účast lidu roz šířovala . Jen tak bude možno, aby v budoucnu převážily v jejich

charakteru rysy společenské organizace a aby se národní výbory staly základem příští komunistické samosprávy . Spolu s tím se musí plně rozvíjet i činnost dobrovolných masových organizací a stále vzrůstat jejich podíl na rozvoji společnosti . Vypěstovat v lidech vědomí vysoké odpovědnosti za důsledné

plnění úkolů je možno jedině tam, kde řídící a organizátorskou práci zbavíme všech zbytků administrativních a byrokratických metod , prodchneme ji vysokou stranickostí a ideovostí a dosáh neme , aby si pracující hluboce uvědomovali význam své práce pro společnost . Takový postoj k práci s lidmi jsou povinny základní stranické

organizace soustavně pěstovat. Různé negativní zjevy v našem ži votě, pravdivá kritika v dopisech , které v tisících a tisících do cházejí ústřednímu výboru a dalším ústředním institucím, svěd čí o tom, že na mnoha místech přežívá nesprávný poměr k li dem, s čímž je nutno svést nejrozhodnější boj . Vnitrostranický život našich organizací by se měl stát vzorem

života , vztahů mezi lidmi celé naší společnosti. Na prvém místě členské schůze stranických organizací musí být všem členům a kandidátům strany životní školou , místem, kde se zcela otevřeně

projednávají problémy pracovišť a míst, připomínky a těžkosti pracujících, kde komunisté získávají zkušenosti i argumenty pro svou politickou práci a odkud vycházejí také podněty pro vyšší stranické orgány . Tam , kde se jednání členských schůzí připra vuje ledabyle a jejich průběh je pouze formální, část komunistů

do práce aktivně nezasahuje , dochází v organizacích snadno k po 190

rušování zásady kolektivnosti v práci, práv a povinností členů strany , a tím i k oslabování stranického vlivu na politický, hos

podářský a kulturní život ; není zde živý styk s bezpartijními . Ta ková praxe oslabuje kontrolu nad činností orgánů strany i funk cionářů, kteří byli vyzvednuti na funkce ve straně i ve státních a veřejných orgánech a kteří jsou osobně odpovědni za osud usnesení a opatření, která strana přijíma.

Na škodu těsnému spojení strany s pracujícími je skutečnost, že stranické organizace v poslední době jen v malé míře a ne soustavně pořádají veřejné schůze. Zbavují se tak osvědčené

příležitosti seznamovat pracující s úkoly při uskutečňování po litiky strany v místě, a naopak slyšet jejich názory a otázky , dávat na ně zavčas komunistickou odpověd a vysvětlení . Zvláště výrazná je tato potřeba na vesnici. Rovněž právo kontroly hospodářské činnosti podniků nebo zá vodů není v práci stranických organizací dostatečně uplatňová no. V práci některých organizací se soudruzi místo energického

boje za linii strany do značné míry spokojují s všeobecným kon statováním stavu, s registrací stížností a nedostatků, čas od času vyslechnou zprávu vedoucího hospodářského pracovníka. Ke správné organizátorské a výchovné práci je však nezbytné zaují mat odpovědně vlastní stanovisko k palčivým otázkám, řešit je,

provádět komplexní rozbory hospodaření pracovišt , dílen, závo dů, družstev, znát a využívat připomínky pracujících . Pro účin nou řídící práci má mimořádný význam hluboká znalost pracov

ních metod předních pracovníků a široké zavádění těchto metod do praxe .

Součástí uplatňování práva kontroly je působení k tomu , aby celé pracovní kolektivy otevřeně a kriticky posuzovaly jak svou vlastní práci , tak i činnost druhých kolektivů í hospodářského

vedení. Nemůže být všestrannější kontroly, než je veřejné mí nění nesmiřitelně zacílené proti nezdravým jevům , proti trpění nedostatků ve výrobě , proti škodlivým lokálním zájmům. Tako vé mínění se utváří tam , kde organizace strany rázně potírají ja.

kékoliv projevy omezování a potlačování kritiky, lhostejného, přezíravého vztahu k lidem a k jejich podnětům. Přitom musíme mít na paměti, že iniciativa lidí nutně ochabuje tam , kde se z při pomínek pracujících nevyvozují bez průtahů účinné konkrétní zá věry. 191

Široká masová kontrola vede hospodářské pracovníky a funk . cionáře v národních výborech k vyšší odpovědnosti za svěřený úsek , k bezvýhradnému dodržování stranické a státní discipli

ny . Kontrola prováděná soustavně co nejširším okruhem lidí po máhá upevňovat spojení strany se širokými masami a prohlubo vat její vliv ve všech oblastech našeho života . Taková kontrola

dá také účinné podněty pro řídící a plánovací činnost vrcholných státních orgánů a institucí, kterou musíme neustále zdokonalo vat.

Jádrem řídící a organizátorské činnosti je práce s lidmi, je jich příprava , výběr a rozmístění, kontrola jejich činnosti a sou družská pomoc v práci . Jakékoliv jiné, jednostranné, administra tivní pojetí práce s lidmi je projevem byrokratismu, neplodnou samoúčelnou činností.

Nejde však jen o to, uplatňovat vysoké nároky na politickou vyspělost a odbornou kvalifikaci, ale též na osobní charakterové

vlastnosti . Tato povinnost se nezmenšuje ani poté, když byl člo věk vyzvednut na odpovědné funkce. Pak je třeba dvojnásob dbát , aby si zachovával komunistickou skromnost a morální

vlastnosti komunisty. V zárodku musíme tvrdě vykořeňovat sklony k samolibosti , povýšenectví a neskromnosti a proti těm , kdo se provinili, zakročit tvrdě a spravedlivě, bez ohledu na funk

ci , kterou zastávají. Nesmíme zapomínat, že morální kazy staré ho světa stále působí, jak znovu potvrzuje případ Baráka , a že stranu musíme před nimi bedlivě ochraňovat .

Základním pilířem strany je její ideová jednota , kterou musí me stále pěstovat a upevňovat. Strana je dobrovolný svazek stej ně smýšlejících lidí – komunistů – a o její ideovou jednotu se opírá jednota vůle a činů. Jednota strany se v období od XI . sjezdu

dále prohloubila. Dokladem toho je postoj stranických organiza cí a komunistů ve všech základních otázkách mezinárodní a vnitř ní situace , naposled i průběh politické kampaně po XXII . sjezdu KSSS a loňském listopadovém plenárním zasedání ústředního vý. boru naší strany.

Uplatnění vnitrostranické demokracie a kritické posuzování

práce strany je v naprosté většině stranických organizací správ ně chápáno jako cesta k dalšímu upevnění jednoty strany a k zlep šení naší práce. Současně však nelze přehlížet byť i jednotlivé případy , ve kterých se projevil straně cizí postoj a nesprávné 192

chápání zásady demokratického centralismu, i ve vztahu k ústřed nímu výboru strany. I když ojediněle, objevily se názory hraničící s politickým pletichařením starého sociálně demokratického ra žení a projevy maloměšťáckého radikalismu. Proti těmto názorům a jejich šiřitelům je třeba nesmiřitelně postupovat, důsledně proti

nim stranu ochraňovat a střežit její jednotu. Vždyť strana je cent rem, které vede celou naši společnost vpřed, je hlavní silou boje proti starému za nové, silou, která sjednocuje myšlení lidi, pro sazuje velké komunistické ideje, bojuje proti individualismu a zne

škodňuje buržoazní názory a přežitky. V tomto boji se komunisté nesmějí obávat těžkostí, musí být vždy pevné a důslední. Jednota

strany, založená na neochvějném základu marxismu-leninismu, je tou nejsilnější zbraní, kterou strana má .

Ústřední výbor dospěl k závěru , že stále rostoucí úkoly komu

nistů při budování vyspělé socialistické společnosti a prohlubová. ní vedoucí úlohy v tomto procesu se musí odrazit ve stanovách

strany. Pracuje proto na návrhu nových stanov, které budou před loženy XII. sjezdu k projednání. Zamýšlíme v nových stanovách více zdůraznit zejména práva a odpovědnost komunistů a orga

nizací strany za plánovitý rozvoj národního hospodářství, za pro sazování nové techniky a v souvislosti s tím vyzvednout význam kontroly práce a rozpracovat otázky práva kontroly stranických organizací v hospodářství a na všech pracovištích. Chceme, aby

stanovy konkrétněji pomáhaly komunistům v plnění jejich povin ností. Bude správné ještě výrazněji vyzvednout význam těsného

spojení strany s lidem a ukázat hlavní cesty k soustavnému posi lování tohoto spojení. Bude jistě na místě rozpracovat ve stano

vách , jaké morální nároky strana klade na své členy . Půjde o to, aby nové stanovy účinně přispěly k pozvednutí úrovně komunistů a jejich práce na úroveň úkolů, které řešíme a které nás očekávají při budování komunistické společnosti , aby se zvýšila jejich úlo

ha v denním životě stranických organizací a všech komunistů. Jestliže komunistická strana má být předobrazem komunistic ké budoucnosti , pak to znamená, že musíme mnoho v naší práci zlepšit. Jde nyní o to, nejen o vedoucí úloze strany mluvit, ale všude a ve všem ji správně uskutečňovat, a to tak, aby se v bu 1

doucnu postupně pozvedáváním bezpartijních na úroveň členů strany stále více stíral rozdíl mezi komunisty a bezpartijními, aby

všichni společně uskutečňovali politiku strany. 7 Usnesení a dokumenty

193

S postupem naší společnosti vpřed stojí mnohé otázky před ná mi nově a vyžadují také nové řešení. V perspektivě rozvoje naši

společnosti to budou nejen otázky, o nichž jsme se zmínili při charakteristice perspektiv národního hospodářství do roku 1970.

Půjde o celý náš společenský život, o další rozvoj socialistické státnosti. Předsjezdová diskuse musí zhodnotit , jak se naplňuje v našem životě nová ústava a co dále dělat pro její uskutečňování. To, že také náš stát se postupně přeměňuje ve stát třídní jednoty pracujících, přináší nové problémy, které musíme rozpracovat a řešit. Půjde tu zejména o práci národních výborů, společenských organizací, o další pozvednutí úlohy volených orgánů. Musíme promyslet, jak dále posílit demokratické zásady v našem hos podářství spolu s prohloubením ústředního řízení. Máme-li být v příštím období na výši nových úkolů , bude třeba

dále pokročit i ve výchovné práci stranických orgánů a organizací. Ideologická práce musí v boji nového se starým, v boji o nového

člověka a především o jeho komunistický poměr k práci a celé ! společnosti mít stále větší úlohu. V celé práci strany byl velkou školou boj proti důsledkům kultu osobnosti . I když jsme v našem životě udělali velmi mnoho pro nápravu důsledků kultu , musíme

vidět, že zvláště naše myšlení je ještě mnohdy svazováno starými nesprávnými představami .

Také my v živé praxi uskutečňujeme velké myšlenky marxistic ko-leninské teorie a je naším úkolem dále je rozvíjet. To vyžaduje,

aby ideová a výchovná práce byla co nejtěsněji spjata s organi zátorskou činností. Obě tyto stránky práce strany navzájem ne odlučně souvisí. Nemůžeme nikomu dávat úkoly, aniž jsme je vy. světlili a získali pro ně jeho zájem. Nemůžeme ale také nikoho úspěšně vychovávat, odtrhujeme-li propagandu a agitaci od kon

krétních úkolů. Socialistické výrobní vztahy, kterých jsme dosáhli, působí na postupnou změnu v myšlení lidí : my však nemůžeme tento proces ponechat živelnému vývoji . Naším úkolem je uvědo

měle , správným směrem jej urychlovat a prohlubovat. Jde především o to, abychom pracujícím vštěpovali komunistic ký světový názor . Ruku v ruce s tím má jít nesmiřitelný boj s bur

žoazními přežitky ve vědomí lidí, které jsou brzdou v rozvíjení aktivní společenské práce. Málo také dosud využíváme dobrých

příkladů a kladných zkušeností nejlepších pracovníků jako účin 194

ného způsobu, jak rozšířit a upevnit vše pokrokové v naší společ nosti.

Musíme si uvědomit, že největší odpovědnost v této oblasti ne seme za mládež. Ústřední výbor strany na listopadovém zasedání zdůraznil, že mládeži budeme věnovat největší péči, aby nám vy

růstali takoví lidé, jaké budoucnost potřebuje : vzdělaní, toužící podílet se na rozmachu vědy, techniky a kultury , morálně pevní,

odhodlaní dovést věc komunismu k plnému vítězství.

Soudružky a soudruzi, ústřední výbor Komunistické strany Československa očekává od

vaší výroční členské schůze, že úspěšně zahájí ve vaší organiza ci nástup do významné politické kampaně k XII. sjezdu strany. Naším společným hlavním úkolem v předsjezdovém období je

zabezpečit plnění a překročení všech úkolů národohospodářského plánu v letošním roce. Mělo by se stát věcí cti a hrdosti komu nistů přivítat XII . sjezd dobrými pracovními úspěchy. Nástupem k tomu je široký rozvoj socialistického soutěžení na počest XII. sjezdu naší strany. Růst hnutí o titul brigáda, provoz či závod

XII. sjezdu KSČ je svědectvím iniciativy našich pracujících. Den ně roste počet kolektivů i jednotlivců , kteří přijímají hodnotné pra covní závazky. Jejich společným rysem je konkrétní cíl - splnit a překročit úkoly roku 1962 !

Uzavřít závazek je však teprve prvním krokem v soutěžení. Roz hodující je, jak bude plněn. Jen důsledná kontrola povzbuzuje sou těžící a vyvolává zdravý elán a vůli dostát danému slovu. Dbejme důsledně , aby péče o rozvoj soutěžení byla již dnes pevně spjata s každodenním veřejným účtováním, jak se závazky na počest XII. sjezdu plní.

Aktivní přístup pracujících k řešení úkolů je nejcennějším vkla dem do našeho budovatelského díla. Pěstovat jej musíme my, ko munisté. Ve stejném duchu mají pod vedením strany pracovat odbory, Svaz mládeže a ostatní společenské organizace a zejména národní výbory . Vy je však musíte k pozorné práci s lidmi soustav ně vést . Jen ten , kdo má bezmeznou důvěru v pracující, v jejich

velké tvořivé síly , je s to dosáhnout úspěchu. Čím více se nám po 195

/

daří zvýšit účast lidí v řízení a v rozhodování, tím lepší budou vý sledky naší práce. Tím lépe připravíme i náš XII. sjezd strany .

Napsali jsme vám , soudružky a soudruzi, otevřeně o řadě nepříz nivých zjevů v našem hospodářství i o nedostatcích v celém našem životě. Cesta budování nové společnosti není hladká a přímá. Se tkáváme se na ní s úspěchy i s překážkami. Nedostatky, které mu

síme překonávat, nemohou zastírat dobré výsledky v rozvoji na šeho hospodářství. Jsou to výsledky nemalé. Růst naší ekonomiky podobně jako v jiných socialistických zemích je daleko rychlejší než v kapitalistických státech. Rok od roku roste u nás životní úroveň, dáváme stále větší prostředky na vzdělání lidu, socialis tická společnost stále více pečuje o děti a ubírá tak kus starosti rodičům. Krok za krokem řešíme bytový problém. Všechno to uskutečňujeme podle výsledků výroby. Proto také hlavním naším problémem je zabezpečit výrobu co nejlépe a technicky ji co nej dokonaleji vybavit. Je věcí cti každého komunisty v přípravách XII. sjezdu znovu prokázat, že je hoden jména člena strany. Každý komunista od povídá straně a všemu lidu za to , že na jeho pracovišti budou dů sledně plněna usnesení strany, která vyjadřují nejvlastnější zájmy všech pracujících. Tak to odpovídá charakteru naší strany jako bojového svazku stejně smýšlejících lidí ; jejich veškeré úsilí stme luje pevná ideová jednota a revoluční disciplína. Učiňme všechno, aby do práce všech komunistů a stranických organizací hluboko

pronikla leninská zásada odpovědnosti strany za každého jejího člena a každého člena za stranu .

Pracujme ve všech organizacích tak , aby XII. sjezd mohl pro hlásit , že komunisté své úkoly splnili .

V pevné jednotě strany a lidu za další rozkvět naší socialistic ké republiky !

Ústřední výbor Komunistické strany Československa

HLAVNI UKOLY VODNÍHO

PŘI

ZABEZPEČOVÁNÍ

HOSPODÁŘSTVI

ROZVOJE

NÁRODNÍHO

HOSPODÁŘSTVÍ V ČSSR A ZVYŠOVANI ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ LIDU USNESENI OV KSC ZE DNE 6. BŘEZNA 1962

1

Zajištění dostatku vody vyhovující kvality je nezbytnou potře. bou pro soustavný rozvoj průmyslu a zemědělství i zvyšování ži votní a kulturní úrovně obyvatelstva.

Základním problémem vodního hospodářství je rostoucí zne čištění toků. Stává se stále vážnější překážkou v používání po

vrchové vody nejen pro potřeby obyvatelstva a zemědělství, ale i pro opakované užívání vody v průmyslu. K získání dostatečného

množství vody bude třeba ještě ve větším rozsahu budovat vodní nádrže, rybníky a jiná vodohospodářská zařízení a zajistit jejich plné využití.

Přesto , že se v příštích letech podstatně zvýší potřeba vody pro zemědělství, zůstane i nadále průmysl největším odběratelem vo

dy. Proto se musí v průmyslu nejvýrazněji projevit opatření za jišťující správné hospodaření s vodou, zvláště zavádění norem spotřeby a jakosti vody, modernizace technologických zařízení,

výstavba čistírenských zařízení apod. K zajištění plynulého rozvoje vodního hospodářství v souladu s potřebami národního hospodářství je zejména třeba : zvýšit péči národních výborů o problémy vodního hospodář

ství, zejména o vodohospodářskou výstavbu a o přísné hospo daření s vodou u všech spotřebitelů. Pod vedením národních výborů zvýšit účast pracujících na řešení všech problémů vod ního hospodářství ;

podstatně zlepšit čistotu toků likvidací zdrojů znečištění a rychlým zvyšováním účinnosti čisticích zařízení ; 197

při řešení a realizaci vodohospodářské výstavby dbát na její komplexnost a nejvyšší hospodárnost ;

zkracovat lhůty výstavby a snižovat investiční i provozní ná klady ;

mimořádnou pozornost věnovat technickému rozvoji, obnově

C

a údržbě vodohospodářských základních fondů ;

komplexně řešit otázky zvyšování úrodnosti půdy. Za hlavní považovat zvyšování obsahu humusu v půdě agrotechnickými

zásahy a doplňovat je hydromelioračními opatřeními. V lesním hospodářství provádět opatření, která rychle zvýší schopnost lesů zachycovat vodu v půdě ;

posílit úlohu vědy a výzkumu při řešení vodohospodářských problémů ; urychleně zabezpečit kádrové zkvalitnění a posílení celého odvětví, zejména vodohospodářských orgánů a organi zací v okresech a krajích ;

rozhodněji řešit problémy materiálně technického zajištění vo dohospodářské výstavby.

Všechna tato opatření provádět tak, aby vodní hospodářství dosáhlo v nejbližších letech předstihu, nutného pro další rychlý rozvoj naší společnosti.

Průmysl se podílel na celkové spotřebě vody v roce 1961 asi 80 % , zemědělství asi 4,5 % a obyvatelstvo 15 % . V roce 1980 se podíl průmyslu podle předběžných údajů sníží vlivem lepšího hos. podaření s vodou v závodech asi na 63 %, podíl zemědělství

stoupne na 25,5 % a potřeba vody pro obyvatelstvo bude asi 11,5 % celkové potřeby vody. Tuto vzrůstající potřebu a spotřebu vody můžeme u nás krýt je dině z vodních srážek, protože k nám , s výjimkou krátkého úseku

Dunaje, nepřitéká prakticky žádná voda. Asi třetina území, které představuje úrodností půdy naše nejprodukčnější zemědělské ob lasti, je postihována klimatickým suchem. Nerovnoměrné srážky

způsobují i nerovnoměrné odtoky v řekách. Pro krytí celkové po třeby vody je nutné využívat také zásob podzemních vod .

Značný vliv na obohacení našich vodních zdrojů a na zlepšené využití vody v půdě má zpracování půdy, zvýšení obsahu humusu v půdě, správná volba osevních postupů a odrůd jednotlivých plo

din. Správně obhospodařovaná půda je významným rezervoárem vody. 198

Ke zlepšení vodních poměrů přispívá také lesní hospodářství. Lesy zpomalují odtok deštových srážek , napomáhají vsakování vody do půdy a tím rozmnožují zásoby vody v půdě a stávají se tak přírodní zásobárnou vody. Je třeba co nejrychleji zalesnit dosavadní holiny à nelesní plo

chy , které jsou ohroženy nebo již devastovány erozí. Dále je nutno meliorovat devastované lesní půdy, zamezit obnažování půdního

povrchu a ztrátám nadložního humusu. Nejrychlejší možnost zvý šit přirozenou retenční schopnost lesů je zřizování záchytných jí

mek, vsakovacích příkopů, objektů pro zadržení sněhu, dále vhod ná skladba dřevin při nové výsadbě, pěstování břehových porostů

apod . Všechna opatření v lesním hospodářství je třeba uskuteč novat s přihlédnutím k posílení vodohospodářské funkce lesů.

Voda v jednotlivých odvětvích Vodovody a kanalizace přispívají ke zvýšení kultury bydlení obyvatelstva. Voda je životní nezbytností pro člověka , udržování jeho osobní hygieny a ovlivňuje kvalitu jeho životního a pracov ního prostředí.

Proto již třetí pětiletý plán stanovil zvýšit podíl obyvatel zásobe ných vodou z veřejných vodovodů z 48,1 % na 55 % při zvýšení

průměrné potřeby vody na 200 litrů na osobu a den. Obdobně zvý šit počet obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou ka nalizaci ze 36,7 % na 40 % v roce 1965.

Velké disproporce jsou v zásobování obyvatel vodou mezi jed notlivými kraji a mezi českými a slovenskými kraji. Disproporce jsou rovněž mezi počtem vybudovaných vodovodů a kanalizací.

Ke zlepšení životních podmínek obyvatelstva je nutné usilovat o to, aby do roku 1980 podil obyvatel zásobených z vodovodů do sáhl 80 % z celkového počtu obyvatel při průměrné potřebě cca

300 litrů vody na osobu a den . To vyžaduje vedle rozsáhlých inves tic snížit zejména ztráty vody v sítích a domovních instalacích asi na polovinu .

Opatření vody pro obyvatelstvo v dostatečném množství a ja kosti musí zůstat zejména v perspektivě přednostním úkolem vod

ního hospodářství. Vyžaduje to postupný rozvoj naší společnosti , výstavba dalších bytů , rekonstrukce bytového fondu, přesun oby vatel do větších sídlišť a výstavba socialistické vesnice. 199

Pro účely zásobování obyvatelstva pitnou vodou je nejvhodnější podzemní voda . Vzhledem k omezeným zásobám podzemní vody je

třeba orientovat se již nyní převážně na vhodné zdroje povrchové vody , budovat nádrže, skupinové vodovody a složité úpravy vody. Je nutné chránit vybrané oblasti určené pro odběr podzemní a povrchové vody pro obyvatelstvo před větším znečištěním, a to i na úkor jiného využití těchto oblastí. Přesto však je třeba pro

věřovat rozsah asanačních opatření, aby nebyla zbytečně snižo vána plocha zemědělské půdy. S podzemní vodou je nutné hospo dařit jako s cennou surovinou.

1

Mimoto je nutné pamatovat i na malé zdroje pitné vody, tj. studny , soustavně je udržovat v provozu, protože jsou nepostrada telnými zdroji z hygienického hlediska i z hlediska civilní obrany. K postupnému odstraňování rozdílů mezi výstavbou vodovodů a výstavbou kanalizací je nutné, aby národní výbory využily daných

prostředků pro výstavbu kanalizací a nadále nepřipouštěly ve vět ších sídlištích výstavbu vodovodů bez kanalizace , aby nebyla sni žována hygiena obyvatelstva. Vodovody, kanalizace a městské čistírny odpadních vod tvoří

nejvýznamnější část základních fondů vodního hospodářství ob hospodařovaných národními výbory. Na řádném provozu a údržbě

těchto zařízení závisí i uspokojování potřeb obyvatelstva. Stav těchto zařízení není většinou uspokojivý. Čerpadla a stroje vykazují vysokou poruchovost a náhradní dí ly nejsou zajištěny. Mechanizace a automatizace zejména nama havých a obtížných prací není dosud zajišťována systematicky.

Je proto třeba zaměřit se na postupnou obnovu a modernizaci dosavadních zdravotně vodohospodářských zařízení a vypracovat v jednotlivých okresech a krajích krátkodobé i dlouhodobé pro

gramy. Současně se musí národní výbory postarat o odbornou obsluhu těchto zařízení .

Podniky místního hospodářství dosud nezajistily potřebnou ka

pacitu pro včasnou obnovu a opravy domovních instalací, ačkoliv jim to bylo již několikrát uloženo. Proto je žádoucí vybudovat údrž

bářské čety na okresních vodohospodářských správách , které by zajištovaly řádnou údržbu vodovodní sítě , a u podniků místního

hospodářství již konečně zajistit kapacitu pro opravy a obnovu domovních instalací. Potřebné finanční prostředky zabezpečit

v plánu domovních správ. Kromě toho je nutné, aby místní národní 200

výbory rozvinuly širokou propagační a uvědomovací akci mezi občany za snížení ztrát vody v domovních instalacích a proti plýt vání vodou v domácnostech. *

Potřeba vody pro průmysl, která i do budoucna poroste téměř úměrně s růstem průmyslové výroby, zůstane rozhodující položkou v celostátní bilanci potřeby vody.

Největšími odběrateli vody zůstanou i nadále energetika ( 33 % celostátní potřeby vody v roce 1965 ) a chemický průmysl ( asi

31,5 % ) , dále hutní průmysl ( 10 % ) , potravinářský průmysl ( 5 % ), spotřební průmysl ( 5,5 % ) a ostatní průmysl 15 % . Předpokládá se, že i v roce 1980 zůstanou největšími spotřebiteli vody chemic ký průmysl ( 32 % ) a energetika ( 24 % ) . Nemá -li docházet ke ztrátám v průmyslu, je třeba zajistit nejen toto množství vody , ale také její přiměřenou jakost. Je třeba, aby průmysl užíval vody takové jakosti , jakou nezbyt ně potřebuje , případně, aby se méně kvalitní voda v závodě vhod

ným způsobem upravovala. Zejména užívání podzemní vody v prů myslu se musí omezit na nezbytnou míru . V průmyslových oblastech s občasným nedostatkem vody je nut.

né pamatovat na to, aby tam nebyl umísťován další průmysl ná ročný na vodu, není-li přímo výrobně vázán na závody tam již

vybudované nebo pokud pro to není jiný vážný národohospodářský důvod. Při rozmístování průmyslu je třeba také více než dosud příhlédnout k vodohospodářským možnostem. V průmyslových

oblastech s pasívní vodohospodářskou bilancí je nutné vhodnou manipulací s vodou vylepšovat průtoky za nízkých vodních stavů nebo budovat nové menší nádrže a rybníky. Tím se zvýší možnost opakovaného užívání vody. Z národohospodářského hlediska je nutné umístovat závody v blízkosti velkých vodních nádrží a toků bohatých na vodu.

Mimořádnou pozornost věnovat ve všech průmyslových závo dech hospodaření s vodou s cílem trvale snižovat potřebu vody V závodech. Podmínkou pro to jsou technicky zdůvodněné normy potřeby a jakosti vody. Je nutné, aby příslušná ministerstva urych

leně zavedla a soustavně zpřesňovala normy potřeby a jakosti 201

vody. Hospodárné užívání vody snižuje vlastní náklady průmyslo vých závodů .

Zpřísněním režimu hospodaření s vodou se podrobně zabýval ústřední výbor KSČ dne 13. září 1960 a schválil příslušné zásady pro účelné hospodaření s vodou. Tyto zásady a směrnice je třeba přísně dodržovat.

Voda je významným činitelem pro zvyšování zemědělské výroby. Růst zemědělské výroby vyžaduje soustředit hlavní pozornost na

zvýšení rostlinné výroby, která závisí vedle intenzity hnojení, zlep šení odrůdové skladby pěstovaných plodin, agrotechniky a me chanizace a na rychlém zúrodnění půdy a zlepšení vodního reži mu v půdě. Celkové požadavky na množství vláhy v půdě se v ně kterých oblastech vzhledem k plánovaným výnosům zvýší tak, že

nepostačí normální voda ze srážek. Zde bude zapotřebí půdu za vlažovat.

Ve třetí pětiletce má být vybudováno 174 500 ha závlah, z toho 93 000 ha závlah hnojivých a 81 500 ha závlah čistou vodou. Za

celé minulé období až do konce roku 1961 byly vybudovány závla hy na ploše asi 65 000 ha. Do roku 1980 se plánuje zavlažování asi

1 200 000 ha, tj . 16,5 % celkové zemědělské půdy. Hnojivé závla hy mají být vybudovány na více než 250 000 ha. Tento nebývalý růst výstavby závlah klade kromě všech stavebních a agrotech nických opatření také zvýšené nároky na dodávku vody . Potřeba

vody pro centralizovanou výstavbu závlah ve třetím pětiletém plá nu je zabezpečena ; je však nutné zabezpečit potřebné množství

vody pro decentralizovanou výstavbu a pro závlahy v dalších le tech. Toto je hlavním úkolem národních výborů, které musí zabez pečit vodu budováním vodních nádrží a rybníků místního

vý

znamu .

V některých oblastech, zejména v některých částech Jihočeské ho, Jihomoravského, Středoslovenského a Východoslovenského

kraje , je nutno zaměřit se především na odvodnění pozemků. Do roku 1965 má být odvodněno téměř 200 000 ha a do roku 1980 2 mil. ha, což je 27,5 % zemědělské půdy. Dosud byla vybudována

odvodňovací zařízení na ploše více než 870 000 ha zemědělské půdy. Téměř na polovině uvedené plochy, hlavně v pohraničních oblastech, není melioračním zařízením věnována potřebná péče, 202

Tato zařízení je třeba urychleně obnovit, uvést do provozu a řádně je udržovat . Tento úkol připadá melioračním družstvům a země

dělským závodům a nevyžaduje velké materiálové prostředky. Obnovou meliorací je možno rychle a v širokém rozsahu zlepšiť vodní režim v půdě.

Odvodnění vyžaduje i současnou úpravu toku, aby byl získán potřebný odpad vody a byla chráněna přilehlá území před záto pami. Proto je nutné v projektech i při výstavbě odvodnění vždy pamatovat na časové i věcné sladění s úpravou vodních toků.

Rozsáhlý program melioračních prací vyžaduje účelnou spolu

práci krajských podniků zemědělských meliorací, strojních a trak torových stanic a melioračních družstev, Základním úkolem melio

račních družstev na úseku vodního hospodářství je správa, provoz a údržba melioračních zařízení.

Objem prací prováděných melioračními družstvy stále vzrůstá a

ve třetí pětiletce má tento podíl dosáhnout 30–40 % z celého obje. mu meliorační výstavby. Meliorační družstva, jejichž členové podaří na 53 % půdy, musejí dále rozšířit členskou základnu na celé zájmové oblasti, případně založit nová mellorační družstva

tam , kde dosud nejsou. Meliorační družstva je nezbytné vést k to . mu, aby svou činnost zaměřila jedině na zvyšování zemědělské výroby. O to musí dbát zejména okresní národní výbory. znečištováni toků

Nejvážnějším problémem vodního hospodářství a jedním ze zá kladních problémů národního hospodářství vůbec je znečištování vodních toků odpadními vodami. Velké znečištění toků způsobuje značné obtíže nejen našemu hospodářství a obyvatelstvu, ale i sou sedním státům ( NDR, PLR, MLR ) , na jejichž území od nás tekou znečištěné vody. Znečištěná voda znemožňuje další opakované uží vání vody, způsobuje značné škody a ztráty, zejména na vodo hospodářských dílech a zařízeních, na surovinách , které unikají s odpadními vodami , na hnojivých látkách , ztráty způsobené hynu

tím ryb aj. Dochází i k omezování rekreace pracujících. Situace se však zlepšuje jen pozvolna, neboť péče věnovaná průmyslovými závody problémům čistoty vody je dosud nedostatečná .

Neutěšený stav je ve výstavbě čistíren odpadních vod. Není do držována socialistická zákonnost a státní disciplina u většiny in 203

vestorských i dodavatelských resortů a u národních výborů. In vestoři nezabezpečili v potřebném předstihu projektovou doku mentaci a neodstraňovali dost operativně rozpory v dodavatelsko odběratelských vztazích. Časové zaostávání projektové přípravy vzniká také proto, že strojírenské závody odmítají, hlavně u de centralizované výstavby, dodat podklady pro projektovou a roz

počtovou dokumentaci technologické části čistíren. Dodavatelské organizace se vymlouvají na formální závady v objednávkách a objednávky nepřijímají. Vážným nedostatkem je i to, že většina čistíren, které již máme vybudovány ( celkem asi 680 ) , pracuje s malou účinností ( také jen 25 % ) , což je způsobeno zejména nedostatečným zájmem závodů

o provoz a údržbu čistíren a jejich nekvalitní obsluhou. O výstavbě a řádném provozu čistíren odpadních vod a zlepšení čistoty toků

byla již vydána kromě zákona o vodním hospodářství řada vlád ních nařízení a usnesení, která však nejsou dostatečně plněna. Vzhledem k této situaci bylo stanoveno zastavit další růst zne čištění našich toků. Ke splnění tohoto úkolu a k urychlenému po klesu znečištování i do budoucna je třeba soustavně vytvářet před

poklady a soustředit se zejména na tato opatření :

Zajistit jako prvořadý úkol všech výrobních ministerstev, aby závody důsledně dodržovaly a prováděly všechna opatření ulo žená usneseními politického byra a vlády a považovaly i de centralizovanou výstavbu čistíren za důležitý úkol sledovaný vládou . -

Zajistit a uskutečnit výstavbu všech plánovaných čistíren od

padních vod . To se týká všech výrobních ministerstev a národ . ních výborů jako investorů.

Zabezpečit u všech čistíren odpadních vod řádný provoz, obslu hu a údržbu s cílem dosáhnout podstatného zvýšení čistícího efektu.

Zavádět ve všech průmyslových závodech pokrokovou techno

logii, která povede ke snížení množství odpadních vod nebo zamezí jejich vzniku.

Výzkum urychleně soustředit na nejefektivnější čištění všech druhů odpadních vod a maximální využití látek obsažených v odpadních vodách. Přitom projekci čistíren zaměřit na uplat nění progresívních způsobů výstavby a používání opakovaných projektů a typových prvků. 204

Zvýšit péči krajských a okresních národních výborů o čistotu

toků. Národní výbory dostaly vysokou pravomoc včetně mož nosti ukládat hospodářské sankce a je nutné, aby jí plně využí valy . Je třeba uvažovat i o osobním hmotném postihu odpověd

ných hospodářských pracovníků těch závodů, které znečišťují vodu. Hlavní však je zapojit do boje za čistotu vod co nejvíce

pracujících, zejména v závodech . Nelze spoléhat jen na po kuty, ale je třeba zainteresovat pracující průmyslových závodů i čistíren na zlepšení čistoty vod i odměnami v rámci socialis tické soutěže organizované v krajích i celostátně. vodohospodářská výstavba

Ve výstavbě velkých vodních děl bylo dosaženo významných úspěchů v technice , ve zkracování lhůt výstavby a ve snižování ná

kladů, zatímco výstavba zdravotně vodohospodářská a výstavba zemědělských meliorací má stále řadu vážných nedostatků. Lhůty výstavby jsou zde mimořádně dlouhé a u skupinových vodovodů, kanalizačních staveb a čistíren odpadních vod dosahovaly 6-10 let. Přitom kvalita stavebních prací i technologického zařízení je dosud neuspokojivá a investiční náklady jsou vysoké. Je nutné do

sáhnout ve zdravotně vodohospodářské výstavbě i ve výstavbě me liorací v tomto směru obratu .

U velkých vodních nádrží je třeba hledat další cesty, jak ještě zkrátit lhůty výstavby, a to zejména urychlením dodávek stroj ního zařízení a snížením investičních nákladů průměrně o 2,5 % . Toto úsilí je nutné zaměřit také na stavby zdravotně vodohospo

dářské a meliorační tak, aby lhůta výstavby těchto zařízení nepře kročila čtyři roky. To vyžaduje, aby národní výbory tuto vodohos podářskou výstavbu řádně řídily, netříštily prostředky a snižovaly její rozestavěnost. Také strojírenské závody by měly zkrátit dodací

lhůty technologického zařízení alespoň o jednu třetinu. Vážným problémem je i kvalita a technická úroveň strojíren ských dodávek. Častá poruchovost strojního zařízení způsobuje ne spolehlivost provozu . Plánovaná výstavba vodovodů a kanalizací ve třetí pětiletce není zajištěna trubním materiálem a technologickým zařízením úpra ven vody a kanalizačních čistíren ani dostatečnou specializova nou kapacitou stavební výroby. 205

Proto je třeba zejména : - zvětšit výrobní kapacitu závodů dodávajících trubní materiál kovový i nekovový ;

zvýšit výrobní kapacitu závodů dodávajíeích technologické části úpraven vody i kanalizačních čistíren a zajistit komplex ní výrobu i dodávky zařízení ;

zajistit dostatečnou specializovanou kapacitu stavební výroby, zejména v krajích soustředěné výstavby . Výstavba melioračních zařízení, zejména závlah, v dalších le

tech vyžaduje urychleně zvýšit pomoc dodavatelských a průmys lových závodů, odstranit nedostatky v dodávkách potrubí, stroj ního zařízení a stavebního materiálu.

Věda a výzkum , kádry a účast pracujících Vědecký výzkum a technický rozvoj byl dosud ve vodním hospo dářství zaměřen převážně na hydrotechnická vodní díla (přehra dy, hydrocentrály , jezy ) . Na tomto úseku bylo dosaženo význam ných úspěchů, a to jak v konstruktivním řešení stavební i strojní části, tak i v technologii stavební výroby. Jen dílčích úspěchů se však dosáhlo v oborech zdravotní techniky ( vodovody a kanaliza

ce ) a v zemědělských melioracích , jmenovitě v závlahách. Vodohospodářské vědecké instituce a výzkumné ústavy nestaly se dosud hlavními iniciátory nových směrů v technickém pokroku ve vodním hospodářství, nevyužívaly dostatečně poznatků základ ních vědních oborů ; závažné úkoly ve výzkumu nejsou dosud účin ně řešeny.

V metodách vědecké práce je třeba přejít ke komplexnímu a kolektivnímu řešení úkolů při využití poznatků všech základních

vědních oborů. Současně je třeba lépe koordinovat vědeckový . zkumné práce a technický rozvoj. Předpokladem k plnění těchto úkolů je dobudování výzkumných a rozvojových pracovišť v resortních ústavech, akademii a

sokých školách, a to zejména v oboru zdravotně vodohospodár ském a hydromelioračním. Urychleně dobudovat vývojové stře disko pro vývoj prototypových zařízení a zavádění nové techniky v čistírnách a úpravnách vody .

Pro provozní ověření nejnovější a nejhospodárnější techniky je 206

třeba nadále budovat vývojové vodárny, čistírny a závlahové ob jekty .

Vzhledem k rychlému rozvoji vědy a techniky je nutné prohlou bit a rozšířit výměnu zkušeností mezi resorty a přenášet nejlepší zahraniční výsledky do naší praxe.

V rámci nového organizačního uspořádání státu byly od 1. čer vence 1960 vytvořeny u krajských a okresních národních výborů

odbory vodního hospodářství a energetiky a u všech krajů a vět šiny okresů také jsou již ustaveny komise pro vodní hospodářství. Krajské národní výbory byly oproštěny od přímého řízení vo dohospodářských organizací a jejich činnost je nyní zaměřena především na stanovení perspektivního rozvoje a zabezpečování hlavních cílů vodního hospodářství v kraji. Těžiště řízení vodní

ho hospodářství bylo přeneseno na ONV. Byly zrušeny krajské správy zásobování vodou a kanalizace, krajské správy vodních

toků a většina jejich činnosti byla přenesena na nově vytvořené okresní vodohospodářské správy . U KNV byla zřízena krajská vo dohospodářská, rozvojová a investiční střediska, která jsou odbor nou základnou KNV pro zabezpečovaní rozvoje vodního hospodář

ství a účelného hospodaření s vodou v kraji. Okresní vodohospodářské správy, které se staly základními jed notkami vodního hospodářství, se poměrně brzy zkonsolidovaly a zvládly vcelku úspěšně všechny své úkoly. Také krajská vodo hospodářská rozvojová a investiční střediska se stávají platnými pomocníky národních výborů. Jednou z příčin, proč tyto orgány

a organizace, zejména na okresech, nemohou zcela plnit své úko ly, je jejich nedostatečné obsazení kvalifikovanými kádry , jak to vyžaduje význam vodohospodářských úkolů. Je bezpodmínečně nutné posílit orgány a vybavit je kvalifikovanými pracovníky or

ganizace, a to jak na úseku vodního hospodářství , tak i zeměděl. ských meliorací.

Proto je nutné organizovat při vodohospodářských a zeměděl

ských školách výchovu mistrů a kvalifikovaných pracovníků pro vodohospodářské meliorace, zejména závlahy. U krajských pod

niků zemědělských meliorací a okresních vodohospodářských správ zajistit výchovu učňů pro výstavbu a provoz vodohospodář 207

ských zařízení. Orientovat výchovu středních vodohospodářských

kádrů nejen na výstavbu vodohospodářských zařízení, ale i na je jich provoz, údržbu a ekonomiku. Zabezpečit, aby úroveň technic kohospodářských pracovníků ve všech vodohospodářských orga nizacích i zařízeních závodů se zvyšovala soustavným doškolová ním.

Řešení problému vodního hospodářství vzhledem k jeho velké mu významu pro společnost se musí stát záležitostí široké veřej nosti. Bez široké aktivní účasti pracujících nebylo by možné

úkoly ve vodním hospodářství splnit. To vyžaduje soustavnou po zornost všech organizací, zejména ROH, jednotných zemědělských družstev, všech hospodářských orgánů a zvlášť národních výborů. Velikou odpovědnost mají také vodohospodářské organizace a meliorační družstva. Úkolem odborových organizací je zvýšit účast pracujících na řešení všech problémů vodního hospodářství, na po moci všenárodnímu hnutí za zúrodnění půdy, zejména při výstav bě závlah a vodohospodářské výstavbě místního významu .

Rozsah vodohospodářských prací mimořádně zvyšuje úlohu ná rodních výborů. Vodní hospodářství se stává jedním z nejvýznam nějších odvětví, které národní výbory řídí. Národní výbory musejí

vedle urychleného kádrového dobudování vodohospodářských organizací zvládnout také jejich řízení. Hlavním úkolem je řešit vodohospodářské problémy za nejširší účasti pracujících. To zna

mená nejen se s pracujícími radit, ale především je získávat k pří mé aktivní pomoci pro překročení stanovených úkolů v místní

vodohospodářské výstavbě a ve všenárodním hnutí za zúrodnění půdy při plném využití místních zdrojů a rezerv. V tomto směru je zapotřebí ve spolupráci s odborovými organizacemi vést k aktivní účasti i všechny vodohospodářské a ostatní odborné pracovníky. Růst politické úrovně těchto pracovníků se musí stát přední starostí stranických organizací ve vodním hospodářství. Stranic ké orgány a organizace by měly vést všechny vodohospodářské

pracovníky ke komplexnímu řešení všech otázek vodního hospo dářství, ke zvýšení péče o základní fondy, zvýšení technické úrov

ně a hospodárnosti provozu . Zároveň budou kontrolovat i bezpeč nost práce a zavádění sociálních opatření. Na předním místě v péči stranických organizací musí stát důsledné zabezpečování celostátních zájmů a dodržování nejpřísnější disciplíny v hospoda ření s vodou. 208

OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ PRÁCE MÁLOTŘÍDNÍCH ŠKOLA OVAHA

O PERSPEKTIVNIM ŘEŠENÍ ORGANIZACE TĚCHTO ŠKOL USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 13. BŘEZNA 1962

Jedním z úkolů výstavby vyspělé socialistické společnosti a po stupného přechodu ke komunismu je překonání protikladů mezi městem a vesnicí. Socialistická společnost odstranila antagonis . tické třídní kořeny těchto protikladů, čímž byly vytvořeny zá

kladní podmínky pro postupné přebudování života na vesnici. Půjde především o vybudování socialistické zemědělské velko

výroby s maximálním využitím vědy , nejmodernější techniky a organizace práce, což je možné jen na přiměřeně velikých hospo

dářských celcích, vznikajících vhodným slučováním JZD. Současně s rozvojem výrobních sil v zemědělství, s řešením úkolu pozved

nout úroveň zemědělské výroby do roku 1970 na úroveň průmyslu bude postupovat přestavba zemědělského osídlení a všech jeho

zařízení odpovídající socialistickým formám výroby, práce a spo lečenských vztahů . Důležitým předpokladem tohoto rozvoje je i vysoká úroveň vzdělání vesnického pracujícího lidu, a to zvláště mladé generace .

Výhledovou programovou směrnici vytyčující cesty k postup

ným přeměnám života na vesnici obsahují » Prozatímní zásady pro výstavbu socialistické vesnice« , které projednalo politické byro ÚV KSČ 25. dubna 1961. O ně se opírají i navrhovaná okamžitá a perspektivní opatření ke zkvalitnění výchovy a vzdělání ves nické mládeže na málotřídních školách.

Od vydání školského zákona z roku 1948 se vesnická mládež starší 11 let vzdělává na plně organizovaných školách, kde kaž dý ročník tvoří samostatnou třídu . Naproti tomu převážná část vesnické mládeže do 11 let věku se vzdělává na málotřídních , tj.

jednotřídních a dvojtřídních školách, na nichž učitel pracuje ve třídě zároveň s dvěma až pěti ročníky. V těchto složitých a obtíž

ných podmínkách mají málotřídní školy plnit tytéž úkoly jako první stupeň plně organizovaných základních devítiletých škol , a to při podstatně náročnějších požadavcích na kulturně osvěto vou činnost vesnického učitele. 209

I

Současný stav málotřídních škol Charakteristickým znakem našeho základního školství je velké

množství málotřídních škol ( jednotřídních a dvoutřídních ) . Z cel kového počtu 12 571 škol s 1. -5. ročníkem bylo ve školním roce

1960–1961 jednotřídních škol 28,93 % ( v českých krajích 29,84 procenta, ve slovenských krajích 27,09 % ) , dvoutřídních škol 28,02

procentà ( 28,33 % , 27,40 % ) . Z celkového počtu 1 321 246 žáků 1. -5. ročníků bylo na jednotřídních školách 5,98 % ( 5,99 % , 5,97 procenta ) , na školách dvoutřídních 12,92 % ( 12,36 % , 13,94 % ) . 1. Siť málotřídních škol je v celém státě velmi hustá. V mno hých případech jsou vzdálenosti mezi jednotlivými školami men

ší než 2 km . Organizace vesnických škol je příliš roztříštěná , a to i v okresech s příznivými přírodními a komunikačními pod mínkami. Například ve vnitrozemském okrese Kutná Hora, kte

rý má husté osídlení i hustou komunikační sít, je 47,6 % jedno třídních a 27,2 % dvoutřídních škol. Na mnohých jednotřídních školách je menší počet žáků, než

je podle předpisů nutný pro zřízení ( ponechání ) školy. V ČSSR je 40 % jednotřídních škol s méně než 20 žáky ( v českých krajích 45 % , ve slovenských krajích 27 % ) . Na některých školách je do

konce méně než 15 žáků. Například na tachovském okrese je ta kových škol 14 , na strakonickém 8, na kutnohorském 7. Příčinou je jednak snaha podporovat osídlení pohraničních oblastí zřizová

ním ( při poklesu počtu žáků ponecháváním ) škol i v malých od lehlých obcích, jednak úsilí některých obcí udržet školu i v pří. padě trvalého poklesu počtu žáků. Ve slovenských krajích jsou jednotřídní školy s nízkým počtem žáků zejména v těch obcích, kde vedle slovenské školy je také jednotřídní škola jinonárodní. 2. Dříve pracovali na malotřídních školách téměř výhradně mu ži . Nyní proniká i do těchto škol feminizace, která bude velmi rych le postupovat vzhledem k nedostatku mužského dorostu na peda. gogických institutech. Například na strakonickém okrese působilo ve školním roce 1960-1961 na jednotřídních školách 15 učitelů a 9 učitelek, na školách dvoutřídních 25 učitelů a 33 učitelek. Ten to stav působí již nyní velké nesnáze při obsazování škol a při

zastupování učitelských sil v případech častější nepřítomnosti uči. 210

telek ve školní službě. Fluktuace učitelů postihuje nejvíce jedno třídní a dvoutřídní školy. Například na tachovském okrese na stala v uplynulém pětiletí každoročně v průběhu školního roku změna učitele na šestině Jednotřídních škol.

Předepsanou učitelskou kvalifikaci mají až na ojedinělé vý . jimky všichni učitelé 1. až 5. ročníku. Avšak úroveň málotřídních

škol utrpěla v minulých letech nahrazováním učitelů odcházejí cích do důchodu nezkušenými mladými učiteli a převedením mno hých schopných učitelů na druhý stupeň základní devítileté školy. 3. Školní budovy málotřídních škol jsou většinou starší, někte ré přes 100 let staré, několikrát přestavované. Převážná část škol

moderním školským požadavkům nevyhovuje. Generální opravy málotřídních škol vyžadují velké finanční náklady. Zařízení má lotřídních škol se v uplynulých několika letech zlepšilo , ale vhod

ných, zvláště moderních učebních pomůcek je stále ještě nedosta tek.

4. Nynější málotřídní škola se od 1. -5. ročníku plně organi zované základní devítileté školy liší pouze v organizaci a ve for mách práce, nikoliv v obsahu vyučování. Každý ročník tvoří zvláštní samostatné oddělení. Práce v odděleních je daleko obtíž

nější než práce ve třídách s jedním ročníkem. Zvlášť obtížná je práce s pěti odděleními.

Učitel málotřídní školy zápasí stále s nedostatkem času pro pří

mou práci s dětmi. Tím trpí jasnost, názornost i úplnost výkladu nového učiva. Z nedostatku času vyplývají i nesnáze při organi.

zování přímého vyučování a samostatné práce žáků v jednotlivých ročnících. Velké obtíže vznikají při pořádání učebně výchovných

vycházek na jednotřídních školách. Příprava učitele na vyučová ní je složitá , poněvadž se týká denně průměrně až 20 vyučova

cích jednotek . Na čas učitelů klade nadměrné nároky. Učitelé málotřídních škol , zejména škol jednotřídních , pracují osamoce ně a v mnohých případech bez účinnější pomoci okresních škol. ních inspektorů. Žáci málotřídních škol jsou přetíženi přílišným množstvím, jed

nostranností a jednotvárnosti samostatné práce, zvláště přemírou písemných úkolů . Zúžený výklad nového učiva zpomaluje pozná. vací proces u žáků, množství písemné práce a nedostatek příle. žitosti k ústnímu projevu brzdí u dětí rozvoj myšlení. 211

5. Nepříznivé pracovní podmínky ovlivňují i úroveň výchovné a vyučovací práce a její výsledky. Na málotřídních školách pra cuje mnoho uvědomělých, zkušených a obětavých učitelů , kteří dobře zvládají těžké pracovní podmínky. Většina učitelů těchto škol se aktivně a obětavě podili také na úkolech socialistické pře

měny vesnice, zejména pro stránce kulturně osvětové. Tato jejich činnost, vedle úspěšné práce ve škole, přispívá k celkovému zvy. šování politické vzdělanosti a kulturní úrovně vesnického pracu

jícího lidu. Na málotřídních školách působí však také velký po čet učitelů průměrných a učitelů s malými pedagogickými zkuše nostmi , kteří převažují na okresech v pohraničí. Kladem málotřídních škol je soustavná výchova dětí k samo

statné práci, která bývá na vícetřídních školách často zanedbává na . Je však mnoho případů, že samostatná práce žáků na málo

třídních školách není v souladu s obsahem přímé práce. To je jedna z příčin velkých časových ztrát a nízkého prospěchu žáků. Na velké většině málotřídních škol, zvláště na školách s velmi

malým počtem žáků, nežije a nepracuje náležitě Pionýrská orga

nizace. Na těchto školách nelze zřizovat ani větší počet zájmo vých kroužků, takže žáci nemají možnost výběru mimotřídní čin nosti podle svých sklonů a zájmů. Ve školním roce 1951-1952 bylo zavedeno z iniciativy někte rých učitelů a školských pracovníků na menším počtu jednotříd

ních škol rozšířené vyučování, při kterém si učitelé rozšiřovali vy učovací úvazek o 6 až 10 hodin týdně, a tím snižovali počet hodin společných pro všechny ročníky a získávali více času pro přímou

práci s žáky. V dalších letech se toto opatření ujalo na mnohých školách, takže ve školním roce 1954–1955 bylo už zavedeno na

třech čtvrtinách jednotřídních škol ( v českých krajích na 79,50 % škol ) . Ve školním roce 1957-1958 nastal značný pokles počtu škol

s rozšířeným vyučováním, a to v ČSSR na 63,52 % , z toho v čes kých krajích na 68,75 % . Tento pokles pokračuje dále, takže ve

školním roce 1960–1961 bylo rozšířené vyučování v ČSSR na 54,74 procenta jednotřídních škol ( v českých krajích na 55,51 % , ve slo 9

venských krajích na 53,02 % ). Příčinou tohoto jevu je jednak při bývání počtu škol s méně než 20 žáky , na nichž se rozšířené vy

učování zpravidla nezavádí, jednak velmi nízké odměňování této práce. 212

Rozšířené vyučování je dobrovolné a jeho účinnost tedy neza

sahuje všechny jednotřídní školy. Přílišný jeho rozsah, až 10 hodin týdně, klade na učitele velké nároky. Pro zvýšení úrovně práce

e na jednotřídních školách je však opatřením velmi prospěšným. Aby rozšířené vyučování prospívalo maximálnímu počtu žáků jed notřídních škol a aby přitom nepřetěžovalo nadměrně učitele, bylo by třeba snížit rozsah rozšířeného vyučování z 10 hodin na šest, zavést je důsledně na všech školách s větším počtem žáků ( nad 20,

popřípadě nad 15 ) a vhodně upravit způsob odměňování této prá ce, kterou by učitel jednotřídní školy konal nad stanovenou vy. učovací povinnost. K realizaci tohoto opatření přistoupit v doho

dě s ministerstvem financí a se Státní plánovací komisí. Z některých jednotřídních a dvoutřídních škol byl 5. ročník pře řazen na vícetřídní školu ( například na okresech Tachov a Nitra na třetině jednotřídních škol ) . Tímto opatřením se snižuje počet

oddělení ve třídě a získává se tedy více času pro přímou práci. Snižuje se také vyučovací úvazek učitele o tři hodiny týdně. Pře řazování umožňuje i plynulejší přechod žáků z 5. do 6. ročníku . Přeřazení žáků 5. ročníku se provádí podle místních podmínek a podle počtu žáků na málotřídní škole i na škole, kam žáci mají být přeřazeni .

V menším počtu případů byla uskutečněna kooperace soused

ních málotřídních škol, při níž každá z těchto škol si ponechá

vá jen některé ročniky. I tímto opatřením se snižuje počet oddě lení ve třídách málotřídních škol . Avšak ani uvedená opatření nepostačují a nezajišťují na málo

třídních školách předpoklady nutné pro plnění úkolů nové školy. II

Návrh opatření na zlepšení práce málotřídních škol

Ve školním roce 1960-1961 bylo v ČSSR 9050 jednotřídních až čtyřtřídních škol ( do tohoto počtu jsou zahrnuty 1 základní devi tileté školy s 1. -9. ročníkem, které mají málotřídní první stu peň ) , na nichž se vyučuje v odděleních , a to buď ve všech třídách ( školy jednotřídní a dvoutřídní ) , nebo jen v některých třídách

( školy trojtřídní a čtyřtřídní ) . Tyto školy navštěvovalo v uvede 213

ném školním roce ve třídách s odděleními 361 750 žáků, což je 27,38 % z celkového počtu 1 321 246 žáků 1. - 5. ročníku . Vzhledem k velkému počtu málotřídních škol a k současnému stavu práce na těchto školách jeví se pro úspěšné plnění úkolů . vesnické školy naléhavě nutné poskytnout málotřídním školám

účinnou pomoc, která umožní výrazné zlepšení jejich výchovné a vzdělávací práce.

Pro tento cíl se navrhují níže uvedená opatření, která provede ministerstvo školství a kultury a příslušné národní výbory ve spo lupráci s Revolučním odborovým hnutíın . 1. Přeřazeni 5. ročníků málotřídních škol na plně organizované základni devítileté školy.

Od školního roku 1962-1963 bude přeřazen z jednotřídních škol 5. ročník na příslušné plně organizované základní devítileté školy , nevznikne-11 tim na základní devítileté škole, kam maji být žáci přeřazeni, nutnost zřídit další třídu ( pobočku ) a nebrá. ní - li přeřazení nepřekonatelné potíže terénní, komunikační a do pravni.

z dvoutřídních škol bude přeřazen 5. ročník na příslušné plně organizované základní devítileté školy, neklesne-li počet žáků 1. až 4. ročníku pod 31 a nevznikne- li tím nutnost zřídit na přísluš

né škole další třídu . Předpokladem jsou rovněž příznivé podmínky docházky . Při rozhodování odborů školství a kultury ONV o pře. řazení 5. ročníků bude dávána přednost jednotřídním školám. 2. Kooperace málotfidních škol.

Od školního roku 1962-1963 se bude vytvářet kooperace dvojic nebo trojic jednotřídních a dvojtřídních škol tak , aby na každé

škole zůstal první a druhý ročník, kdežto z vyšších ročníků jen některý, přičemž žáci zbývajících ročníků budou docházet na ško

lu sousední. Kromě tohoto organizačního spojení se rozvine mezi kooperujícími školami těsná spolupráce učitelů , Pionýrské orga nizace 1 sdružení rodičů a přátel školy.

Kooperace škol bude provedena v těch případech, kdy vzdále nost při pěší docházce žáků do školy nepřevyšuje 2 a půl kilo 214

metru a jsou - li podmínky docházky z hlediska terénních i komu

nikačních poměrů příznivé. K provedení kooperace je třeba souhlasu příslušných národních

evýborů a rodičů, jimž je nutno příznivé důsledky tohoto opatření náležitě vysvětlit.

3. Spolupráce málotřídních škol se základními devítiletými ško

}

lami s 1.- 9. ročníkem

Zabezpečí se upevnění a prohloubení spolupráce učitelů málo

třídních škol s učitelskými kolektivy plně organizovaných základ ních devítiletých škol po stránce politické a pedagogické . Tento úkol bude řešen v nových směrnicích o metodické práci na školách, v nichž bude stanoven rozsah aktivní účasti ředitelů,

popř. učitelů málotřídních škol na jednání pedagogické rady pří slušné základní devítileté školy s 1. - 9. ročníkem, na práci meto

dických sdružení, při vzájemných kolektivních hospitacích a v ji ných akcích, při nichž budou řešeny společné výchovné a vyučo vací otázky plně organizovaných škol se všemi ročníky a škol

málotřídních. Práce okresních pedagogických středisek a meto dických sdružení bude zaměřena v potřebné míře na problematiku málotřídních škol, v tematice pedagogických čtení, v obsahu in struktáží, při výměně zkušeností učitelů na seminářích a kon ferencích vesnických učitelů, při hospitacích apod. Obdobně bude zabezpečena spolupráce Pionýrské organizace a

sdružení rodičů a přátel školy na málotřídních školách s plně or ganizovanými základními devítiletými školami. 4. Metodická literatura a učební pomůcky pro málotřídní školy V roce 1963 bude vydána ve Státním pedagogickém nakladatel ství metodická publikace o práci ve třídách s odděleními , která bude sloužit jednak učitelům v praxi , jednak posluchačům peda gogických institutů. Málotřídní školy

budou vybavovány přednostně moderními

učebními pomůckami , zejména filmovými projektory, diaprojek

tory , gramorádii, magnetografy a magnetofony . Zároveň bude za jištěna tvorba a výroba potřebného projekčního a pomůckového materiálu s přihlédnutím k specifickým potřebám málotřídních 215

škol ( filmy, diafilmy, diapozitivy, obrázkový materiál k projekci a pro magnetograf, gramodesky aj . ) . Málotřídní školy budou také

vhodnou úpravou distribuce přednostně vybavovány metodickou literaturou a četbou pro žáky. Pro tyto účely budou přidělovány fi

nanční prostředky na učební pomůcky a literaturu tak, aby málo. třídní školy mohly být vybaveny všemi učebními pomůckami a potřebami určenými pro 1. až 5. ročník.

V letech 1963 až 1965 budou vydány ve Státním pedagogickém nakladatelství sbírky cvičení pro samostatnou práci žáků v mater ském jazyce, v ruském jazyce a ve vlastivědě a další speciální po můcky pro žáky málotřídních škol podle návrhů subkomise pro

otázky málotřídních škol při pedagogické radě ministerstva škol ství a kultury, popřípadě na základě soutěže. 5. Péče o učitele málotřídních škol

Příprava učitelů na pedagogických institutech bude pro práci

ve třídách s odděleními posílena po stránce teoretické ( organizace a metodika vyučování v odděleních ) i praktické. Péče o další vzdělání učitelů málotřídních škol bude zvýšena vytvořením a vyškolením aktivu pracovníků, kteří budou v sousta

vě dalšího vzdělávání učitelů zajištovat v krajích a okresech ško lení mladých a nezkušených učitelů pro práci na málotřídních školách.

Málotřídní školy a na nich především třídy s odděleními budou obsazovány aktivními, zkušenými a svědomitými učiteli. Zásadně nebudou obsazovány jednotřídní školy učiteli začátečníky. Pro

ustanovení na jednotřídní školu bude stanovena podmínka nejmé ně tříleté praxe na dvoutřídní nebo trojtřídní škole a dosažení

velmi dobrých výchovných a vyučovacích výsledků . Funkcí ředite le na dvoutřídních až čtyřtřídních školách budou pověřováni uči telé s minimálně pětiletou praxí na málotřídních školách. Okresní školní inspektoři, jimž je svěřen dozor nad málotříd ními školami a kteří nemají zkušenosti z práce na těchto školách, budou zevrubně obeznámeni s organizací a metodikou práce málo třídních škol. Bude dále zajištěno, aby na těchto školách vyko návali pravidelně inspekci .

Pro učitele vesnických škol , kteří v místě školy nebydlí nebo jsou ubytováni nedostatečně, zajistí příslušné národní výbory po 216

stupně vyhovující byty, aby jim bylo umožněno žít a plnit náročné úkoly v zdravém a klidném prostředí a aby se zamezila fluktuace

a dojíždění učitelů. Národní výbory budou pečovat také o to, aby se učitelé podlleli na veřejné a osvětové práci v obci rovnoměrněji a aby jednotliví učitelé, zvláště pak ředitelé jednotřídních a dvou

třídních škol, nebyli touto prací neúměrně přetěžováni na úkor práce ve škole.

6. péče o budovy málotřídních škol Pro málotřídní školy bude postupně zabezpečen vyhovující učební prostor. Generální opravy školních budov se budou prová

dět i nadále plánovitě, nevyhovující budovy se budou modernizo vat po stránce stavební i technické a vybaví se náležitě vnitřním zařízením . Výstavba nových školních budov bude plánována v sou ladu s perspektivním rozvojem obcí.

7. Komise pro otázky málotfidních škol Při pedagogické radě ministerstva školství a kultury bude zri

zena subkomise, která bude projednávat jednotlivé návrhy opatře ní pro pomoc málotřídním školám, vyjadřovat se k nim a přinášet iniciativní návrhy na další opatření. III

Ovaha o perspektivním řešení málotřídních škol a zlepšení podmínek výchovy a vzdělávání vesnických děti

Socialistická přestavba vesnice je dlouhodobý vývojový proces. Odstraňování podstatných rozdílů mezi vesnicí a městem je závis

lé nejen na rozvoji zemědělské výroby a její produktivity, ale i na zabezpečování postupného přechodu naší vesnice k socialistickým společenským vztahům. Významnou součástí procesu přestavby vesnice bude také přebu dování struktury základního školství na vesnici , aby se dosáhlo podstatného zkvalitnění výchovy a vzdělávání vesnické mládeže

a aby jí bylo umožněno navštěvovat školy plně organizované nebo 217

aspoň výše organizované již od šesti let. Proto počet škol málo třídních, zejména jednotřídních, bude třeba postupně značně sní žit a ponechat jen ty, které jsou v dané situaci nezbytné pro vý.

chovu a vzdělávání dětí z velmi odlehlých míst se špatnými ko munikacemi a s nepříznivými povětrnostními podmínkami, pokud pro tyto děti nebudou vybudovány školy internátní.

Dosavadní síť málotřídních škol vznikla v období, kdy mnohé vesnice a osady neměly spojení s městem. Socialistické výrobní

vztahy a rozvoj výrobních sil na vesnici, jakož i rychlé zlepšování komunikačních a dopravních poměrů přibližují vesnici městu na tolik, že bude možno již v dohledné době přistoupit k přeměně organizace vesnických škol. Ide však o proces dlouhodobý, jehož tempo je závislé na vytvoření příznivých podmínek. Přeměnu sítě

vesnického školství je nutno realizovat postupně a plánovitě, a to ve shodě s přebudováním struktury vesnice , s možnostmi investič ní školské výstavby, s rozvojem dopravy a péče o stravování i mi moškolní činnost dětí, s budováním moderních škol s celodenní péčí a škol internátních.

Změny v struktuře vesnického školství bude nutno pečlivě poli ticky připravit a mezi občanstvem vysvětlovat jako opatření mimo řádně prospěšná pro další rozvoj výchovy a vzdělávání naší ves nické mládeže a realizovat je na základě souhlasu rodičů. V souvislosti s perspektivním rozvojem vesnice lze předpoklá dat , že přebudování sítě základních devítiletých škol s 1.-5. roč níkem bude možno uskutečnit podle těchto zásad : 1. Postupně se až na výjimky zruší všechny školy jednotřídní a

velká část dvoutřídních a jejich obvody se přičlení k vícetřídním školám , především ke školám plně organizovaným . Při realizaci této zásady je nutno počítat s pomalejším postupem v slovenských krajích vzhledem k velkému nedostatku učebního

prostoru v obcích, k nimž mají být obvody málotřídních škol při členěny, k obtížným terénním, komunikačním a povětrnostním

poměrům v některých horských oblastech a k specifickým pro blémům jinonárodních škol . Také v pohraničních oblastech bude tempo přeměny pomalejší vzhledem k úkolům úplného doosídlení.

Při reorganizaci sítě málotřídních škol se ponechají pouze ty školy , které jsou příliš vzdáleny od výše organizované školy a mají s ní obtížné spojení. Ponechají se také ty dvoutřídní školy ,

které nemají vhodné podmínky pro připojení k plně organizované 218

škole a které je možno rozšířit připojením obvodů sousedních škol na školy vícetřídní. Školy trojtřídní a čtyřtřídní zpravidla nebudou rušeny, protože jsou ve větších obcích, v nichž se bude počet obyvatelstva zvyšo vat zvláště v důsledku slučování obcí a zemědělských družstev. 2. Při rušení málotřídních škol a přičleňování jejich obvodů

k výše organizovaným školám je nutno vycházet z perspektivního rozvoje vesnice a přihlížet ke školním obvodům pro 6. -9. ročník, aby žáci 1. -5 . ročníku mohli docházet nebo dojíždět společně se

staršími žáky , a k učebnímu prostoru na školách, do nichž budou žáci ze zrušených škol začlenění , jakož i ke vzdálenostem a može

nostem docházení nebo dojíždění žáků do výše organizované školy. Pro šestileté až jedenáctileté děti se považuje za přiměřenou maximální vzdálenost 2,5 km pro docházku pěšky. Pro dojíždění autobusem , mikrobusem nebo vlakem se považuje za přiměřenou

maximální vzdálenost 8 km. Bude třeba zajistit, aby doprava žáků plně vyhovovala po stránce bezpečnostní, technické, hygienické

a výchovné. Jízdní řády bude nutno upravit vzhledem k počátku a konci vyučování, aby děti neztrácely čas čekáním. Důležité je také, aby děti necestovaly ve vozech přeplněných dospělými. Nej vhodnějším dopravním prostředkem jsou zvláštní autobusy nebo mikrobusy pro školní mládež.

Na školách, k nimž budou přičleněny obvody zrušených škol, bude nutno zajistit pravidelné stravování žáků. Základní devítileté školy s rozlehlým obvodem pro žáky 1. - 5. ročníku se postupně přemění ve školy s celodenní péčí a pro žáky z velmi odlehlých osad a samot se postupně vybudují školy internátní.

3. Sít vesnických škol se přebuduje postupně ve třech etapách. V první etapě půjde o ty změny v síti škol, které se dají provést za současných možností náležitého umístění žáků ze zrušených škol

na výše organizovaných školách nebo po dokončení plánované školské výstavby a za existujících komunikačních a dopravních podmínek nebo po menších úpravách dopravního spojení.

Druhá etapa se uskuteční ve shodě s investiční školskou vý .

stavbou v daném období a po zavedení nových dopravních linek nebo dopravování žáků zvláštními autobusy a mikrobusy . Ve třetí etapě se budou řešit zbývající, komunikačně a doprav

ně nejobtížnější případy v souladu se stupněm rozvoje okresu, je hož bude v daném období dosaženo. 219

Problém jinonárodních škol bude nutno řešit jednak slučováním

jednotřídních škol ve školy aspoň dvoutřídní, jednak budováním školy s celodenní péčí a škol internátních . 4. Každý okres vypracuje v souvislosti s předpokládaným roz vojem vesnice komplexní plán perspektivního dlouhodobého pře budování sítě vesnických škol se zřetelem k úpravě školních obvo

dů , k potřebě učebního prostoru, k dopravě žáků a jejich stravová ní. Přitom zpřesní plány výstavby školních budov a plán general ních oprav ve shodě s navrženou přeměnou sítě škol a Ss výhledem na budování škol s celodenní péčí a škol internátních. 5. Rušení každé jednotlivé školy si vyžádá důkladnou politickou a ekonomickou přípravu a soustavné objasňování, aby místní ná rodní výbory, rodiče žáků a ostatní občané byli přesvědčeni o pro spěšnosti zamýšlených opatření. Návrhy na úpravy sítě škol pro jedná ONV se stranickým orgánem . Každé dílčí opatření zname nající změnu v organizaci a síti málotřídních škol bude schvalová

no příslušným orgánem okresního národního výboru. IV

Jak se projeví uskutečně ní navržených zásad v situaci školství okresu a v práci škol Uskutečněním navržených zásad se velmi výrazně zlepší pod mínky výchovy a vzdělávání vesnických dětí, a tím i výsledky škol

ské práce. Kromě toho budou mít tato opatření i další příznivé dů sledky.

Na okrese vzniknou větší školské celky, které prospějí kolektiv ní výchově dětí. Společná práce dětí z větších míst a dětí z vesnic a osad při vyučování, v mimotřídní a mimoškolní činnosti ovlivní

příznivě jejich psychický a společenský vývoj. Přebudování sítě škol prospěje zvláště dětem šestiletým , pro něž je na málotřídní škole obtížné najít přiměřenou a účelnou samostatnou práci. Ves

nickým dětem se zlepší posloupnost vyučování mezi 5. - 6 . roční -

kem. Získá i tělesná výchova žáků z vesnic v zimním období, neboť

na větších školách jsou k dispozici tělocvičny. Vesnickým dětem se zpřístupní život a práce v Pionýrské orga. nizaci a poskytne se jim možnost účastnit se práce v různých zá

jmových kroužcích podle individuálních zájmů a sklonů . 220

Vesnickým dětem vyžadujícím zvláštní péče se umožní návštěva příslušných škol.

Na základních devítiletých školách se všemi ročníky bude až na malé výjimky téměř všude plně organizovaný první stupeň. Na většině těchto škol budou pobočky, čímž se umožní lepší spolu práce učitelů.

Při uskutečňování přeměny sítě škol se dají předpokládat ná mitky, že odchodem učitelů bude oslabena kulturně osvětová prá ce na vesnici. Tyto námitky ztratí opodstatnění s budoucím roz vojem vesnice a vzhledem k možnostem, které vyplynou z lepší

organizace kulturně osvětové práce. Učitelé, kteří přejdou ze zru šených škol na školy plně organizované a kteří konali dosud úspěšně a rádi kulturně osvětovou práci na vesnici, budou v ní moci

pokračovat. Někteří z nich budou ještě bydlet v bytech zrušených škol. Ve větších učitelských kolektivech , které budou pečovat o osvětu v celém obvodu své školy, se uskuteční účelná dělba

v osvětové práci. Tak se dosáhne zkvalitnění této práce při sou časné značné úspoře času a energie jednotlivých učitelů.

V přebudované síti škol na okrese se podstatně zlepší řízení a kontrola výchovy a vyučování řediteli škol a školními inspekto ry. Posílením prvního stupně základních devítiletých škol se zlep

ší výběr pro funkce zástupců ředitelů. Velkým snížením celkové ho počtu škol se umožní okresním školním inspektorům lepší pře

hled o úrovni školské práce. Budou mít více času na přímý styk se školami, s prací ředitelů a učitelů. Školní inspektor bude moci da leko lépe než v dosavadní roztříštěné školské síti kontrolovat úro veň a výsledky výchovné a vzdělávací práce a získávat učitele pro

stále kvalitnější plnění úkolů stanovených učebními osnovami, pro nové výchovné a vyučovací metody a pro další vzdělávání. Pro malý počet jednotřídních škol a pro vedení ostatních ne plně organizovaných škol, které na okrese po přeměně školské sítě zůstanou, získá odbor školství a kultury ONV snadněji schop né a zkušené ředitelské a učitelské síly. Těmto školám bude moci být věnována zvýšená pozornost, takže při jejich malém počtu a dobrém obsazení bude možno dosáhnout, aby se staly rovnocenným článkem školství na okrese .

Přirozeným důsledkem nové organizace školství bude i zjed nodušeni administrativního a hospodářského vedení škol na okre 221

se. Školní budovy zrušených škol se upraví pro mateřské školy, popřípadě na kulturní domy.

ORGANIZACE ODCHOVU

TELAT

USNESENI OV KSČ ZE DNE 13. BŘEZNA 1962

Ústřední výbor KSČ projednal návrh organizace odchovu telat.

Schválil konkrétní opatření, která mají zajistit, aby se odchov te lat dostal na skutečně velkovýrobní úroveň , jak to uložilo i ple nární zasedání ústředního výboru KSČ.

Ústřední výbor zdůraznil , že odchov telat se stal v posledních letech základním problémem dalšího rozvoje chovu skotu u nás, nebot 'bezprostředně souvisí s růstem výroby mléka a hovězího

masa. Základní nedostatek je v nízké úrovni odchovu telat a také jalovic pro obnovu a plánované zvyšování stavů krav, růst jejich užitkovosti a pro likvidaci nemocnosti skotu. Nedostatky jsou i ve výkrmu mladého jatečného skotu. Dosavadní odchov telat i při použití nové technologie se ukázal dosud málo účinný. Proto byl vysloven souhlas s návrhem na organizaci odchovu te lat ve velkokapacitních teletnících. V nich budou telata odcho

vávána na základě nejnovějších poznatků moderní zootechniky a uplatněny principy koncentrace a specializace, které vedou ke

zprůmyslnění tohoto úseku výroby.

Postupně v každém kraji bude urychleně vybudován nejméně je den velkokapacitní teletník, z toho především po jednom na okre

se Tachov, na Státním statku Trutnov a Pelhřimov. Teletníky bu dou budovány v rámci prostředků rozpočtovaných pro jednotlivé kraje ve třetí pětiletce. KNV a krajské orgány budou však zkou mat a hledat možnosti pro adaptace budov k odchovu telat. Při zřizování a provozu teletníků bude přísně dbáno zásad hospodár nosti a bude používáno jen těch finančních prostředků , které jsou pro tento účel plánovány . Šestiměsíční užitkové jalovičky z velkokapacitních teletníků budou dodávány do specializovaných státních statků v horských , podhorských a pohraničních oblastech na další odchov. Cena 222

těchto jaloviček i kusů určených na odchov ve státních dokrmnách byla stanovena na 13 Kčs za 1 kg živé váhy.

Březí jalovice ze specializovaných státních statků, odchované z telat z velkokapacitních teletníků, budou dodávány přednostně státním statkům a JZD k urychlenému ozdravění chovu skotu. K tomu bude použito části prostředků určených na tlumení tuber kulózy skotu .

Ústřední výbor KSČ projednal současně způsob využití telat do sud porážených po narození k vyšší produkci masa. Schválil or

ganizaci výkrmu telat do váhy 150-200 i více kilogramů, se kte rým bude započato ihned. Tento výkrm bude postupně rozšiřován tak, abychom u nás poráželi jen telata neschopná dalšího chovu nebo výkrmu. Výkrm bude organizován ve státních dokrmnách a ve státních zemědělských závodech . Podle situace ve statkových

krmivech bude výkrm prodlužován do vyšších vah. Telata vykrmená do 150-200 kg budou nakupována za 13 Kčs za 1 kg živé váhy. Do maloobchodní sítě bude maso z těchto telat

uvedeno pod zvláštním označením a 'za zvlášť stanovenou malo obchodní cenu. Současně byly uloženy úkoly jednotlivým resortům k zabezpe

čení odchovu a výkrmu telat. Ministerstvo zemědělství má spolu

s KNV zpřesnit výběr míst pro výstavbu velkokapacitních telet níků a v horských a podhorských pohraničních oblastech provést výběr hospodářství státních statků, které budou specializovány na odchov jalovic převzatých z velkokapacitních teletníků. Dále má zabezpečit typové podklady pro budování velkokapacitních telet

níků a stanovit rozsah jejich další výstavby v roce 1963 a v dal ších letech.

Potravinářskému průmyslu a Státní plánovací komisi bylo ulo ženo zajistit úhradu potřeby krmného 2% pasteurovaného a od středěného mléka pro zásobování velkokapacitních teletníků a pro

potřebu smluvního výkrmu telat. Realizace tohoto usnesení přispěje k řešení klíčové otázky cho

vu skotu, zesílí vliv státu na odchov telat a výkrmem telat při: spěje k lepšímu zásobování pracujících kvalitním masem.

223

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

KONANE DNE 12. DUBNA 1962

PŘÍPRAVA XII . SJEZDU KSČ REFERÁT SOUDRUHA ANTONÍNA NOVOTNÉHO ,

Soudružky a soudruzi! Okolem zasedání ústředního výboru je projednat přípravu XII. sjezdu naší strany. V této souvislosti zároveň posoudit návrhy

o dalším rozvoji našeho národního hospodářství a s tím souvisící opatření a náměty, které jménem politického byra předkládám ústřednímu výboru k posouzení. Jednání dnešního pléna ústřed ního výboru bude rozhodující pro vypracování politickoekonomic ké linie, kterou vytyčí náš XII . sjezd na příští období.

Ke sjezdu připravujeme tři hlavní materiály : » Zprávu XII. sjez du o činnosti strany a další úkoly« , a dokument » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti« . Oba dokumenty

budou vycházet z toho, že sjezd dále rozpracuje a zpřesní úkoly dovršení výstavby socialismu a přípravy přechodu ke komunismu. V průběhu tohoto období – do roku 1970 — budou se tyto úkoly stále konkretizovat jako úkoly přípravy přechodu ke komunistic. ké společnosti . Třetím dokumentem bude návrh nových stanov

strany, které mají již plně zabezpečovat život strany v rozvinuté socialistické společnosti .

V celé přípravě XII . sjezdu strany, tak jako i na samém sjez du, je nutné položit důraz na dva hlavní úkoly. Na ekonomické otázky, ve kterých důkladně ověříme současný stav a stanovíme

další úkoly rozvoje československého národního hospodářství. Dá le pak na ideologické otázky , zejména na upevnění ideové jednoty strany, na další prohloubení politické a morální jednoty našeho lidu na základě marxismu-leninismu, na základě proletářského internacionalismu . Jsme toho názoru, že hlavní heslo, které vytyčí XII. sjezd , by 224

mělo znít : »Všechny síly pro další rozvoj naší socialistické spo lečnosti a pro přípravu přechodu do komunismule

XII. sjezd strany bude navazovat na XI. sjezd a na pệt základ ních úkolů, které byly stanoveny XI. sjezdem pro příští období : 1. dosažení rozhodujícího vítězství socialistických výrobních vztahů,

2. odstranění zbytků antagonistických tříd, 3. další rozvoj výrobních sil, 4. všestranné prohlubování a zdokonalování naší socialistické demokracie a konečně

5. další prohloubení morální a politické jednoty lidu v duchu mar xisticko-leninského učení a dovršení kulturní revoluce.

XI. sjezd stanovil, že dovršit socialistickou výstavbu znamená nejen budovat socialismus, ale tento cíl zahrnuje zároveň širši úkoly rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Řekli jsme, že do vršení socialistické výstavby nechápeme jako předem časově vy.

mezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje, v níž naše společ nost na základě vybudovaného socialismu bude sbírat další síly, shromažďovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. Takto stanoveným úkolům odpovídá i ústava Československé so cialistické republiky, v níž se praví: » Vstoupili jsme do nového období našich dějin a jsme odhodlá ni jít dále k novým , ještě vyšším cílům. Dovršujeme socialistic

kou výstavbu , přecházíme k budování vyspělé socialistické společ nosti a shromažďujeme síly pro přechod ke komunismu.«

V období od XI. do XII. sjezdu, jak již ukázala celostátní kon ference, byl v podstatě splněn z pěti hlavních úkolů úkol první dosaženo vítězství socialistických výrobních vztahů na vesnici ,

a druhý – odstraněny zbytky antagonistických tříd . Byl učiněn výrazný pokrok v oblasti společenských vztahů při prohlubování

demokracie a morální a politické jednoty lidu. Dále byly rozvíje ny výrobní síly, avšak nebylo dosaženo některých kvalitativních ukazatelů v národním hospodářství, se kterými se v rozvoji počí. talo a jejichž neplnění mělo rozhodující vliv na naši současnou hospodářskou situaci . Výrazně se to jeví v některých výrobních

sektorech průmyslu i v pomalém postupu zavádění nové techniky. Zvlášť vážným problémem zůstává pro nás zemědělská výroba, kde jsme přes značné finanční a materiálové náklady a pomoc stá 8 Usnesení a dokumenty

225

tu jak jednotným zemědělským družstvům , tak i státním statkům

nedosáhli předpokládaného růstu produkce. Tento značně pomalý růst výroby v současné době působí velmi nepříznivě a vede k těž kostem v zásobovací situaci, zejména v potravinách. V celkovém objemu byly splněny stanovené úkoly v růstu ži

votní úrovně, ačkoliv zůstává nadále určitý rozdíl v životní úrov ni rodin s dětmi proti rodinám, kde nejsou děti, anebo kde je vi ce než jeden příjem v rodině. Usnesením loňského listopadového pléna bylo v souvislosti s při

pravou XII . sjezdu uloženo provést rozbor dosavadního rozvoje národního hospodářství a vypracovávat návrh úpravy třetího pěti

letého plánu do roku 1965. Zároveň se mělo pracovat na stano vení hlavních cílů do roku 1970 a dlouhodobé perspektivě roz voje národního hospodářství do roku 1980. Je pochopitelné , že práce ve všech těchto směrech nejsou ještě ukončeny. Dosavadní výsledky rozborů a úvah přesto však již po dávají určitý obraz jak o problémech a rozsahu potíží, kterými

v národním hospodářství nyní procházíme, tak i o důsledcích, kte ré to bude mít pro příští období.

Současný stav národního hospodářství charakterizuje fakticky již neúnosná napjatost mezi zdroji a potřebami společnosti. Tato napjatost, a to je třeba říci otevřeně, způsobuje , že část našich

potřeb je zajišťována z vnějších zdrojů za cenu zhoršení naší de vizové situace jak vůči socialistickým , tak hļavně vůči kapitalis tickým zemím .

Zároveň se ukazuje , že disproporce , které se dnes projevují jak v plánu, tak přímo ve výrobě , budou mít pro další vývoj národ . ního hospodářství hlubší důsledky , než jsme předpokládali ještě koncem minulého roku a při úpravě plánu na rok 1962. To zna

mená , že nepůjde jen o dopad do roku 1965, ale i do dalších let. Za této situace vyvstala otázka , zda soustředit v období pří prav XII . sjezdu strany naše úsilí na úpravu třetího pětiletého

plánu při současných pracích na perspektivě do roku 1970, nebo jít v plánovacích pracích jinou cestou. Po široké diskusi v politic kém byru a po poradě s aktivem ústředního výboru navrhujeme plénu ústředního výboru tento postup: Neprovádět úpravu třetího pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství do roku 1965, provést úpravu plánu na rok 1962 a připravit roční plán jen na rok 1963. 226

Tím získat čas k důkladnému rozboru a přípravě plánu na další léta . Důsledně ovšem připravit plán, který bude vycházet z reál né situace, z našich hospodářských možností vnitřních i vněj ších a který bude počítat s pracovní iniciativou lidu a mobilizací vlastních zdrojů.

Orientovat plánovací práce na přípravu sedmiletého plánu roz voje národního hospodářství na léta 1964-1970. V souvislosti s tím pak by byly pro jednání XII . sjezdu vypra covány tyto dokumenty :

1. Rozbor rozvoje národního hospodářství v ČSSR v období mezi XI . a XII. sjezdem KSČ. Tento podklad by v celé šíři i hloubce ukázal vývoj ekonomiky

od roku 1958 i příčiny současného hospodářského stavu a odpo věděl by na základní otázku , jaké jsou naše opravdu reálné mož nosti v poměru k potřebám dalšího rozvoje socialistické společ nosti.

2. Dokument o základních směrech rozvoje národního hospo dářství naší republiky do roku 1970. V tomto podkladu by byly stanoveny základní úkoly rozvoje průmyslu, zemědělství, kultury, životní úrovně. Po schválení těch

to základních úkolů rozvoje národního hospodářství a rozvoje socialistické společnosti XII . sjezdem by na základě jeho usnese ní byl vypracován konkrétní sedmiletý plán na léta 1964-1970. Souvisí to především se stavem národního hospodářství a naší

mi perspektivními možnostmi , s vnitřními i vnějšími vlivy , které dosud působily na rozvoj národního hospodářství a s nimiž i v bu doucnu musíme počítat.

Příčiny těžkostí v našem národním hospodářství v současné do bě jsou vnějšího i vnitřního charakteru . Je třeba říci , že nebyla dodržena i řada obchodních smluv, dlou holetých smluv, které jsme měli se socialistickými zeměmi , a i to se záporně promítlo v našem národním hospodářství. Týká se to

hlavně potravin , masa a surovin. Také zde jsme zčásti museli hledat úhradu na kapitalistických trzích .

S tím vším jsme v našem plánu nepočítali a byla naše chyba, že jsme již při prvních vážných signálech , které jsme dostali, hlouběji neanalyzovall tento dopad na naše národní hospodářství a mnohdy jsme si to vysvětlovali jako určité přechodné těžkosti a obtíže, které časem překonáme . 227

Druhý vnější důvod je v situaci, která se vytváří na kapitalistic kém trhu. I když nemůžeme zastírat, že řada investičních celků,

které jsme dodávali do ciziny, mnohdy svým nekvalitním prove dením nám vytváří těžkosti při realizaci dalších obchodních sty

ků, jako ve Sjednocené arabské republice, Jižní Americe a dalších zemích, přece jen je hlavním faktorem snaha kapitalistů vytlačit nás ze světového trhu. Snaží se vytvořit pro nás takové podmínky, za kterých těžko můžeme obstát proti velkým kapitalistickým ze

mím a velkým kapitalistickým společnostem . Je třeba vidět, jak se situace ve světě vytváří. Dříve bylo normální poskytovat úvěry nejvýše na pět let. Dnes musíme pracovat na 8, 10 až 12 let a

přitom západní Němci již dokonce dnes nabízejí úvěry až na 25 let.

K zajištění plánu rozvoje národního hospodářství uzavřela Čes koslovenská socialistická republika v uplynulých letech řadu hos podářských dohod se zeměmi socialistického tábora a s hospo

dářsky méně vyvinutými zeměmi, v jejichž rámci byly poskytnuty značné dlouhodobé úvěry .

I když tyto úvěry nebudou pravděpodobně v plné výši poskyt nuty, je nutné, aby i v nejbližších letech naše republika poskyto

vala dále úvěry v zájmu zajištění rozvoje našeho národního hos podářství a dovozu potřebných surovin pro naši výrobu. A tady

jde především o naši hospodářskou spolupráci s hospodářsky mé ně vyvinutými zeměmi. Rozsah a struktura poskytnutých a přijatých úvěrů ukazuje, že

proti velkému objemu poskytnutých dlouhodobých úvěrů však stojí značný objem našich krátkodobých závazků vůči kapitalistickým státům. Tyto krátkodobé závazky vyvolané převážně potížemi v ná. rodním hospodářství, hlavně koncem roku 1960 a průběhem roku

1961 , neplněním například válcovaného materiálu pro naše stro jírenství, masa atd., způsobují trvale napjatou situaci v platební

bilanci , kterou jsme v poslední době byli nuceni řešit za pomoci Sovětského svazu.

My musíme počítat se značnými úvěry, abychom zabezpečili

neustálý vývoz a dovoz. Zahraniční obchod je proto dnes důleži tým činitelem, který nám musí obstarat možnosti pro rozvoj na šeho průmyslu, pro rozvoj našeho života . Naše surovinová základ

na je nedostatečná, a proto ji musíme rozšiřovat vývozem, dlou holetými úvěry, obchodními dohodami. 228

Dále musíme do budoucna počítat i s tím, že vytvořením a roz šířením Evropského hospodářského společenství vznikne do jisté míry jednotný svazek kapitalistických zemí, které přes vzájemné

vnitřní rozpory mezi sebou budou na nás vyvíjet značný hospodář ský, a tím i politický tlak a budou nám znemožňovat naši normální obchodní činnost.

Proto i z těchto důvodů musíme dále navazovat hospodářskou

spolupráci hlavně se zeměmi hospodářsky méně vyvinutými a dlou hodobými úvěry si zabezpečovat naše vlastní dovozy. Ovšem i zde jsou veliké snahy nás poškozovat.

To jsou, soudruzi, hlavní vlivy, které působí na naše národní hospodářství .

Z vnitřních vlivů je třeba vidět v prvé řadě neplnění základních úkolů investiční činnosti, a tím neuvádění do provozu nových zá

vodů, s jejichž výrobou se v plánech již počítalo. Odhadujeme, že ty investiční celky, které měly být převzaty do trvalého provozu a nebyly dány do provozu nebo byly uvedeny do provozu o něko lik měsíců a dokonce i o půldruhého roku později, představují k 31. prosinci 1961 v hodnotě základních fondů kolem 10 miliard korun. A to nemluvíme o dalších ztrátách a škodách, o hodnotách,

které tyto závody nevyrobily, o hodnotách, které byly dlouhý čas umrtveny, o škodách vzniklých tím, že některé kapacity nedosa hují plánovaných technickoekonomických parametrů. Například v roce 1961 nebyl uveden do provozu lom Slatenice , kde se má

ročně těžit 1 milión 200 tisíc tun hnědého uhlí a těžilo se, když jsme tam před čtrnácti dny byli , denně kolem 300 tun . V témže roce se neuskutečnila plánovaná rekonstrukce Dolu Zápotocký v Ostravě, jehož roční kapacita je 600 tisíc tun černého uhlí. Do provozu nebyla dána ani koksová baterie číslo 10 v Nové huti Klementa Gottwalda , která měla mít a má mít roční produkci 360 tisíc tun koksu . Národní hospodářství také nedostalo v roce 1961 600 nákladních vagónů a v roce 1960 1600 nákladních vagó

nů, které nám pochopitelně dnes v dopravě chybějí. Dále jsou to

známé případy plynárny Úžín, která měla loňského roku už plně pracovat a dodávat plyn a naopak nám odebrala ze sítě tolik ply nu na zkoušky , že by toto množství plynu stačilo asi 14 dnů k zá sobování Prahy , dále cementárny Lochkov, martinské pece číslo 21 v Třinci a jiné a jiné. A to hovořím jen o těch hlavních . Jsou de sítky dalších kapacit, které nebyly uvedeny do provozu . Kromě 229

toho je třeba upozornit také na to, že některé nové nebo také re konstruované závody nemají náležitou technickou úroveň a jsou vlastně již dnes, kdy se uvedly do provozu, technicky zastaralé. Další obrovské hodnoty jsou umrtvovány také tím, že četné vý znamné výsledky vědy a technického výzkumu jsou velice liknavě

a s velkým časovým zpožděním zaváděny do praxe nebo nejsou realizovány vůbec.

Za druhé pak, jak jsem již řekl, měli jsme uvažovat na základě vnějších dopadů o určité regulaci a úpravě plánu již v roce 1960, popřípadě začátkem roku 1961 a hledat cestu , jak se z narůstají cích těžkostí dostávat.

Za třetí jsou to z vnitřních vlivů nesplněné plány v zemědělské

výrobě , kde vlivem objektivních potíží, ale i vlivem subjektivních nedostatků , hlavně nedostatečnou organizací práce i nedostateč nou řídící a odbornou činnosti, nesprávným poměrem k celospo

lečenským potřebám a porušování státní disciplíny, nebyly v po sledních letech splněny úkoly v zemědělské výrobě. S plánova nými výrobky jsme samozřejmě podle našich bilancí počítali,

Čtvrtá příčina našich těžkostí spočívá v tom, že jsme museli na základě mezinárodní situace vynaložít mimořádné prostředky na obranu naší země , a tím upravit některé výrobní úkoly souvisící se zabezpečením země. Důsledky těchto opatření se značně proje vily v našem hospodářství v plnění plánu. Vlivem neplnění úkolů v národním hospodářství položky obrany vůči celému národnímu hospodářství a jeho výsledkům podstatně procentuálně vzrostly a bude třeba je úměrně upravit v souladu s našimi hospodářskými možnostmi a celým chodem naší výroby . Na druhé straně je třeba v zárodku rozhodně popřít a potřít

jakékoliv hlasy , které by chtěly bagatelizovat současnou meziná rodní situaci a uvádět v pochybnost naše nutná obranná zabezpe čovací opatření republiky. Máme dostatek zkušeností z minulosti, že musíme být velmi ostražití a v plné shodě se všemi zeměmi

socialistického tábora musíme plnit i naše internacionální povin nosti , které jsou současně i obranným zabezpečením naší země.

Stejně budeme i nadále podporovat boj potlačovaných národů za svobodu , budeme pomáhat nově osvobozeným národům v budo vání jejich zemí, protože i to je významný faktor, který oslabuje pozice imperialismu a znemožňuje mu soustředit všechny síly proti nám. 230

Za páté, počátkem tohoto roku nepříznivě působila i chřipková

epidemie, která postihla v naší republice celkem 3,5 mil. lidí a z toho hodně přes půl miliónu pracujících přímo ve výrobě . Konečně máme-li odhalit všechny příčiny našich obtíží, musíme se podívat i na problém řídící činnosti a vývoje výrobních vztahů v národním hospodářství. Já budu, soudruzi, k problému řídící čin nosti ještě podrobněji hovořit, protože bude třeba velmi důkladně se podívat, jak řídící činnost odshora až po závody skutečně

vypadá. Myslím, že opatření, která jsme přijali v roce 1958 v řízení, plánování a financování národního hospodářství a ke zvýšení účasti pracujících na řízení a správě, byla v praxi zkreslena a že se nám dnes vytvořily skoro anarchistické poměry jak ve výrobní, tak i v řídící činnosti. To potvrzuje také neúměrně rostoucí a při

tom neodůvodněná kooperace mezi jednotlivými závody, koope race bez ohledu na stanovené úkoly, na plán, na časovou sladě nost. Nezvládnutí těchto kooperačních vztahů vede pak k naru šování plánu, k živelnosti. Potvrzuje to bezdůvodný růst cenové

hladiny a existence mnoha a mnoha zbytečných článků v řídící činnosti,

Bylo by možno položit otázku, které příčiny jsou hlavní a roz hodující. Myslím, že dnešní situace našeho hospodářství vznikla nahromaděním všech těch jevů , které jsem uvedl. Chtěl bych ale

poznamenat, že důsledky vnějších příčin i důsledky mezinárodní situace jsou tak veliké, že by je bez následných škod neuneslo hospodářství žádné země nebo by alespoň tyto následky velmi silně působily v každé zemi . A přitom naše republika je více než kterýkoliv jiný socialistický stát závislá na zahraničním obchodě a mezinárodní spolupráci . Je pravda, že kdyby nebylo vnitřních

nedostatků a kdybychom měli větší rezervy , nebyly by dopady na naše národní hospodářství tak velké. To nás ale musí vést

k tomu , abychom cesty z našich obtíží hledali v našem hospodář ství , v naší řídící a organizátorské práci, v našich vlastních zdro jích.

Je pochopitelné, že v důsledku dopadu na naše národní hospo dářství bylo by nesprávné počítat s něčím, co nemůžeme zajistit a co je nereálné. Jestliže bereme v úvahu všechny uvedené okol

nosti a důsledky dopadů na naše národní hospodářství, zejména v posledních dvou letech , bude nutné snížit tempa rozvoje našeho

národního hospodářství. Bude třeba důkladně zvážit tempa roz 231

voje národního hospodářství jak v jednotlivých oborech, tak i v celku.

Pravda ovšem je taková, že už koncem roku 1960 se začaly uka zovat některé první signály nereálnosti vysokých temp a že jsme se měli nad těmito jevy zamyslet. A tyto signály byly především

rázú mezinárodního. Nepočítali jsme například s tím, že budeme muset na kapitalisitckém trhu nakupovat obilí. Také jsme neznali ty otázky, které se vyskytly v souvislosti

s obranou země, zejména jsme neznali vysoké náklady na novou vojenskou techniku a nepředpokládali jsme, že by mohly mít tak značny vliv na naše národní hospodářství. To je nutné v zájmu ob jektivnosti konstatovat. Počítejme také s tím, že vývoj meziná rodní situace nejde vždy tak, jak bychom si přáli. Vždy musíme počítat s určitými těžkostmi, které mohou nastat zejména u nás,

neboť my. ve značné míře musíme obchodovat s kapitalistickými zeměmi, a tak se vystavujeme působení jejich vlivů na nás. Proto musíme provádět v budoucnosti taková opatření, abychom byli co nejméně zranitelní.

Zároveň však zdůrazňuji , soudruzi, že nejde o žádnou změnu

koncepce rozvoje našeho národního hospodářství. Je nutné vidět, že dosavadní základní koncepce v budování materiálně technické základny socialismu, u níž plně zůstáváme , je dána objektivními souvislostmi vyplývajícími ze stupně naší průmyslové vyspělosti a struktury výroby , z naší nekomplexní surovinové základny , a tím nutnosti rozsáhlé mezinárodní hospodářské spolupráce hlavně v rámci tábora socialismu. Nebudeme nic měnit na této celkové

základní koncepci, kterou uskutečňujeme v podstatě od IX. sjezdu

naší strany a která byla znovu potvrzena na celostátní konferenci strany.

Jinou otázkou je rozsah rozvoje jednotlivých odvětví uvnitř ná rodního hospodářství, vztah mezi kvantitativními a kvalitativními stránkami výroby, jinou otázkou je zaměření a rozmístění investič ní výstavby v té či oné době, ve prospěch toho či onoho odvětví. V těchto otázkách je opravdu nutné se správně orientovat, aby chom položili důraz na ta odvětví, která nám nejrychleji pomohou řešit celý komplex problémů s nejvyšší možnou efektivností. A to je dnes velmi složité a musí být všechno velmi důkladně uváženo. Politické byro je toho názoru , že je dnes hlavní vyřešit

problém hutí a strojírenství, protože to je klíč k vyřešení materiá 232

lové situace a k rozvoji národního hospodářství. Na nich závisí

zabezpečení technického rozvoje, automatizace a mechanizace vý. robních procesů. Rekonstrukce hutí a výroby oceli musí stále více jít cestou vý.

roby vysoce kvalitních ocelí, neboť je stále více potřebujeme v sou vislosti s vývojem a výrobou a zaváděním nové techniky. Nám ne

jde o to, vyrábět jakoukoli ocel a jakékoli stroje, 1 vzhledem k vy sokým dovozům těchto surovin. Musíme se orientovat na výrobu

vysoce kvalitních a speciálních ocelí, neboť na základě toho pak budeme moci vyrábět kvalitní stroje s menšími náklady materiálu a pak také budou lepší vývozní možnosti pro náš zahraniční ob chod .

Naše strojírenství v celé technické rekonstrukci výrobních pro

cesů musí tento úkol vzít plně na vědomí a zabezpečit rozvoj vý. robních sil uplatněním nejmodernější techniky. A to se konec konců také pochopitelně týká i dalšího velkého problému, jímž je rozvoj zemědělské výroby, S celým tímto procesem technické rekonstrukce našeho prů myslu, ať těžkého nebo lehkého, a také s rozvojem zemědělské

výroby souvisí výchova techniků. Bude třeba pečlivěji uvažovat

o potřebách našich techniků budoucnosti v souvislosti s našimi cili i s naší cestou do komunistické společnosti. V té souvislosti dáváme ústřednímu výboru v úvahu uložit vlá dě, aby rozhodně zabezpečila dodržování zásad, podle kterých vši chni studenti , kteří zakončí svá studia , nesmějí být po jejich skon čení přijímáni do žádných úřadů a do žádných institucí. Podle

těchto zásad by lidé, kteří jsou přijímáni do úřadů, institucí, vý. zkumných ústavů apod. , bezvýhradně museli mít nejméně tříle. tou až pětiletou praxi podle oborů ve výrobě anebo v terénu. Jde i o výzkumné pracovníky , aby pracovali ne ve vrcholných vědec kých a výzkumných institucích , nýbrž v terénních institucích , v závodě , v konstrukční kanceláři apod . , a teprve potom aby se

dostali dále. Tato opatření musejí důsledně kontrolovat a dodržo vat i ministerstva .

. Dostal jsem například zprávu z jedné vysoké technické školy, že odtud vyšlo celkem 25 studentů, z toho 3 šli do terénu a 22 jich bylo rozebráno na různé úřady , od centrálních úřadů až po okresní

národní výbory , do jejich stavebních institucí. Soudruzi , hluboký rozbor dosavadního vývoje naší ekonomiky 233

musí plně odhalit i příčiny současných potíží v národním hospo dářství. Již dnes se ovšem zřetelně rýsuje, že vedle vnějších vlivů

je hlavní vnitřní příčinou , jak jsem již uvedl, vážné oslabení řídící práce a uvolnění výrobních vztahů.

Zde jde o celý souhrn problémů, které se začaly objevovat již koncem roku 1960, narůstaly dále v loňském roce a dnes vystu

pují s celou ostrostí. Za nejvážnější je nutné považovat skutečnost, že je vážně oslabeno ústřední řízení národního hospodářství a že místo pevného řízení se v rozvoji ekonomiky projevuje živelnost,

porušování celospolečenských zájmů, narušování plánovitosti a proporcionality a že tento stav není jen v některých úsecích, ale v celém národním hospodářství.

Naskýtá se oprávněná otázka, co je příčinou, že jsme se dostali v řídící práci do nynější neuspokojivé situace. Jsme toho názoru, že hlavní příčina spočívá v chybách spojených s praktickým usku tečňováním zásad řídící činnosti vytyčených XI . sjezdem strany a usnesením ústředního výboru strany v roce 1958. V roce 1958 byly po celonárodní diskusi provedeny změny a úpravy v plánování, financování, organizaci a řízení národního hospodářství. Jak je vám známo, smyslem těchto změn bylo zvýše

ní ekonomické účinnosti řídící práce - sestavením plánu počína . je a jeho každodenní realizací konče. Vycházeli jsme přitom ze zá. věrů naší strany z XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, v nichž byla mimo jiné vytyčena linie dalšího prohlubo vání socialistické demokracie cestou zvyšování účasti pracujících

na správě státu a řízení hospodářství. Je nutné zdůraznit, že zásady stanovené ústředním výborem , z nichž změny v řídící činnosti i organizaci hospodářství vycháze ly, byly a jsou správné. Co však je nutné přezkoumat, to je kon krétní vyjádření těchto principů, zejména pak jejich praktické provádění. Hlavní chybu spatřujeme v tom, že nová organizace

byla především v ústředních státních a hospodářských orgánech pochopena jako »decentralizace « , a to dokonce jako decentra lizace ústředního řízení a odpovědnosti ústředních orgánů. My jsme však žádnou takovou » decentralizaci « nedělali a v žádném usnesení ústředního výboru ani sjezdu není ani slovo o nějakém zrušení ústředního řízení. Naopak jsme neustále zdůrazňovali, a to od samého počátku, že základem výstavby státu zůstává demo kratický centralismus, že při prohlubování socialistického demo 234

kratismu je nutné upevnit centrální řízení a že hlavním nástrojem řízení je státní národohospodářský plán, který je pro každého z nás zákonem. To jsme nejen vysvětlovali, ale také zakotvili v nové ústavě naší socialistické republiky. Chyba se stala v tom , že jsme včas nepostřehli nesprávné decentralizační snahy, do jisté míry podcenili signály, které přicházely, domnívajíce se, že jde o dočasné problémy uvádění nové metodiky v život. Praxe dnes ukazuje, že se stalo zcela něco jiného, než jsme v roce 1958 zamýšleli. Ústřední řízení sice formálně zůstalo , ovšem jako » usměrňování« , »sladování«, kdežto odpovědnosti za výrobu , za přesnou realizaci plánu a zabezpečení potřeb společnosti a po vinnosti stálé kontroly se ministerstva zbavila. Ministerstvům zůs taly celoresortní plán, perspektiva, rozvoj techniky a cenové, fi nanční a mzdové otázky. Vše ostatní bylo »decentralizováno « na sdružení a podniky.

To vše vyplývá i z toho, že ani vláda nevzala pevně řízení do

rukou. Všeobecné zásady přijaté v roce 1958 byly mechanicky použity ve všech odvětvích. V období, kdy šlo o zvyšování pravo moci v nižších hospodářských a státních orgánech, kdy se praktic ky funkcionáři v závodech , výrobních hospodářských jednotkách , národních výborech učili řídit a spravovat, polevilo ze strany vlá dy ústřední řízení. Nikdo po státní linii nevedl boj za správné sla dění ústředních a místních zájmů, za správnou funkci ekonomic kých nástrojů řízení. V řídící práci na všech stupních začaly pře .

važovat úzké ekonomické, finanční, místní a resortně závodní zá jmy. Různé nesrovnalosti přestali řešit odpovědní soudruzi, místo

nich věci »vyřizoval « aparát. Takzvaná operativa ústředních orgá nů řízení byla likvidována a řešení problému výroby a plnění vý.

robních plánů záviselo v prvé řadě na dohodě podniku, sdružení a závodů , na jejich libovůli, jak časově věci uspořádají. Toto snížení odpovědnosti a oslabení řídící činnosti centrálních řídících orgánů se promítlo i do oslabení odpovědnosti při pláno vání na ministerstvech, v nedostatečném zabezpečení vazeb státní

ho plánu i kooperačních vztahů při jeho realizaci, do formální. ho rozpisu plánu na podniky a závody, do zcela nedostatečného zajištění předpokladů pro splnění všech ukazatelů plánu. K tomu je třeba připočíst i nedostatky systému hmotné zainteresovanosti a

také – a to ne na posledním místě — zcela nedostatečnou kontrolu plnění úkolů stanovených státním plánem. 235

Dalším nepříznivým důsledkem toho všeho je růst administrati vy, papírování, nákladů na cestování a další a další nezdravé zje vy, které dnes v našem životě máme. Častokrát jsme zdůrazňovali a znovu podtrhujeme, že nejdůleži tějším nástrojem řízení je státní plán rozvoje národního hospodář ství. Znovu také podtrhujeme leninskou zásadu, že státní plán je

druhým programem strany. Takto musí ke státnímu plánu a také ke všem plánovacím pracím přistupovat řídící orgány státní i hos podářské odshora od vlády až po poslední článek řízení. To vyža duje především podstatně zvýšit úroveň veškeré plánovací čin nosti, zesílit řídící funkci vlády v plánování, zvýšit úroveň pláno vacích prací na Státní plánovací komisi, na všech ministerstvech

a krajských národních výborech a zejména pak nechápat plánová ní jako nějakou administrativní záležitost, ale jako stěžejní politic kohospodářskou činnost, která spojena s uvědomělostí, mobiliza cí a iniciativou pracujících zabezpečí dosažení našich cílů, a tím vylučuje, aby se plán nestal jen administrativní a příkazující zá ležitostí .

Domníváme se, že bude třeba zesílit perspektivní plánování, které stále nemá tu úroveň , kterou potřebujeme. Perspektivní plá nování nelze ovšem dělat bez zřetele na reálnou skutečnost, na

konkrétní výsledky, kterých dosáhnou pracující v závodech , druž stvech i ostatních pracovištích ve své každodenní práci, a musí

zachovávat stále svůj mobilizující charakter. A pochopitelně i na opak – běžné plánování, denní hospodářská činnost musí být ne ustále v souladu s našimi perspektivními plány a s celospolečen skými zájmy .

Znovu zdůrazňuji, že základní úlohu musí zde sehrát vláda, kte

rá musí být organizátorkou přípravy a zabezpečování plánu v ce lém národním hospodářství, na všech úsecích našeho života. K to

mu musí pochopitelně využít všech objektivních orgánů vlády, jako jsou Státní plánovací komise , Státní výbor pro koordinaci a

rozvoj vědy a techniky , Ústřední úřad kontroly a statistiky, dále pak ministerstvo financí i všechna ostatní ministerstva, instituce a ústřední úřady.

Jsme proto toho názoru, že je nutné energicky napravit všechny nedostatky naší řídící činnosti , a tak odstranit onu hlavní vnitřní příčinu nynějších vnitřních obtíží.

Předkládáme ústřednímu výboru k úvaze návrhy na provedení 236

změn v systému řízení tak, jak jsme o tomto problému hovořili na listopadovém zasedání ústředního výboru. V celém systému řídící činnosti bude třeba plně uplatnit zása dy demokratického centralismu, a to jak v bezprostřední řídící

činnosti vlády a jednotlivých ministerstev, tak v samém národo hospodářském plánu, v průmyslové a zemědělské výrobě a také i vůči národním výborům ve věcech správních i kulturních. To ne

znamená snižovat stanovená demokratická práva, ale prosadit je jich dodržování v souladu s celospolečenskými zájmy a zákony. Znamená to i důsledně do života prosadit odpovědnost vedou cích a odstranit v řídící činnosti mezičlánky a uhýbání od odpo vědnosti.

Začnu, soudruzi , od struktury vedení v závodech, podnicích, sdruženích a jiných jim na roveň postavených organizací. Hlavní

jejich činností je výroba, a proto výroba a její přímé řízení musí dostat patřičný výraz v celé řídící činnosti. Dnes je stav takový;

že každý ředitel kdekoliv, podtrhuji kdekoliv, včetně závodiště v Chuchli, a pomalu u všech obchodních podniků, má řadu na městků. Tři až pět. Tvoří- li se podnik, ihned se vytvářejí s jeho aparátem funkce náměstků. Jsou náměstci : techničtí, výrobní, eko

nomičtí, obchodní, investiční a případně další. Pod nimi je výrob ní odbor, technický odbor, technologický , investiční, dodavatel

ský, odbory přesně korespondující s náměstky. Toto vedení, někde tomu říkají také kolegium, se schází k dlouhým poradám, vyrá bějí se pro ně obsáhlé písemné doklady a podklady. Takto se

hospodářští vedoucí fakticky zbavují přímé odpovědnosti. Kdyby chom dnes vytvořili, soudruzi, odborovou organizaci z náměstků, kde nám všude vyrostli, tak myslím, že by to byl jeden z nejsil

nějších odborových svazů. Tato organizace vedení podniku je v podstatě pozůstatkem bývalého politického života do února 1948.

Znáte to. Na základě politické parity se obsazovalo vedení podni ků. Byl-11 ředitel komunista , pak jeho náměstky byli příslušníci národně socialistické, sociálně demokratické a lidové strany a opačně .

Domnívám se, že tento stav je neúnosný , neboť výroba se řídí přes několik stupňů . Dáváme ústřednímu výboru na uváženou, zda nerozpracovat systém řízení v závodě , v podniku takto : ředitel , dále hlavní inženýr, který bude jeho zástupcem a bude řídit

provoz přes vedoucí cechů či provozů či mistrů, a dále účetní zá 237

vodu. Je pochopitelné , soudruzi , že je to zásada. Pokud jde o ně které odbory na závodě, jako ekonomický,, technický, inves

tiční, výrobní, práce a mezd, materiálně technického zásobování atd. , pak je třeba prověřit jejich účelnost, zda se nedublují. Po

dívat se na ně hlavně se smyslem pro potřeby a zabezpečování výroby. Vymezit jejich postavení tak, aby byly pomocníky ředite le a hlavního inženýra při řízení a organizaci výroby, a řízení ne komplikovaly. Přitom by bylo správné, aby mzdoví pracovníci byli přímo pravou rukou hlavního inženýra. Zvažme, zda se vrá tit k funkci hlavního účetního či vedoucího ekonomického odboru ,

který by soustředoval veškerou finanční i materiálovou činnost. A samozřejmě v rámci toho pak vytvořit dokonalý kontrolní sys tém .

I

Myslíme, že také na sdružení bychom se měli podívat. Zrušili jsme hlavní správy na ministerstvech. Dělali jsme si iluze, že ad ministrativní aparát klesne. Ale není tomu tak. Naopak admini strativní aparát stoupl. Přelil se na sdružení a dokonce se rozrostl tím, že sdružení je několikanásobně více , než bylo hlavních správ. Sdružení, tak jak je tomu dnes, nepotřebujeme, alespoň ve větši ně resortů ne. Navrhujeme a dáváme v úvahu, aby všechny větší

podniky byly vyčleněny ze sdružení a podřízeny přímo minister stvu jako samostatné podniky . Kolem nich vytvoříme menší závody stejného charakteru a pod

nik za ně bude odpovídat a bude zabezpečovat pracovní náplň. Ve sdruženích by zůstaly menší podniky podle oboru a speciálnosti. Tato sdružení by ovšem měla stejné postavení - podtrhuji – ja ko samostatné podniky , nebyla by nějakými poradci, nějakými bezúčelnými institucemi , které nemají žádnou odpovědnost, ale

byla by řídící a odpovědnou hospodářskou jednotkou. Odpověd nost za řízení podniků přenést na ministerstva. To ovšem nesmí vést k odnětí pravomoci podnikům , ale ke zvýšení jejich odpověd

nosti za plán , za výrobu podle harmonogramu výroby i časového sladění dodávek přesně schváleného ministerstvem . Přitom hlavní správy se nebudou obnovovat, ani se nezvýší stavy na minister stvech a podnicích . Naopak, přesnou systemizací a organizací aparátu závodů, podniků , sdružení a ministerstev musí dojít ke snížení administrativního aparátu vcelku . Mějme na paměti, že v souvislosti s rozvojem socialistické spo

lečnosti a s příštím budováním komunismu i u nás poroste úloha 238

volených orgánů, bude se proto stále více snižovat státní a hospo dářský aparát . Zkušenosti nás učí, že jednorázové akce za sníže ní aparátu jsou neúčinné , aparát se přelije jinam. Snižování apa rátu je nutno brát jako stálý úkol, spojený s tím , abychom účin něji zvyšovali účast lidu na správě a řízení, aby všude aktivně pracovaly volené orgány. Důležité bude postupně a důsledně určit na všech místech přesnou a jasnou organizační strukturu a syste

mizaci. Také hmotná zainteresovanost pracovníků státního a hospodářského aparátu by měla být jasně vymezena. Velikou úlo hu při snižování přebujelého úřednického aparátu musí sehrát

i mechanizace administrativních prací, která se v praxi podceňuje a zavádí velmi liknavě.

Ministerstva si zásady o systematické rozborové a srovnávací činnosti vysvětlila po svém. Domnívala se, že řízení nahradí usměr

ňováním, sladováním a zlepšováním činnosti výrobních hospo

dářských jednotek v procesu sestavování plánů a při jejich reali zaci. Avšak i to se praktikovalo nedostatečně. Je běžné, že jeden

závod plánuje dokončení výroby určitého investičního statku v prve ním čtvrtletí a poslední závod kooperující s prvním závodem třeba až ve IV . čtvrtletí, zatímco v celostátním plánu tento výrobek měl být již koncem I. čtvrtletí dodán. A dokonce některé závody při jímají plán na začátku roku už s tím vědomím, že počítají se

skluzem do příštího roku. A proto je přenášena výroba ze IV. čtvrtletí do 1. čtvrtletí příštího roku. Je to proto, a dělá se to záměrně, že se to podniku nehodí, a nadřízené orgány nedokáží zakročit a výrobu zařadit do plánu. Bude potřeba vůbec se po dívat na rozmáhající se nezdravou kooperaci ve výrobě , kde dnes není žádnou zvláštností, že na jednom investičním výrobku koope

ruje až 50 závodů. Takovouto »specializaci« přece jen nechceme. Vždyť v některých závodech již ani není o kooperaci přehled. A to nemluvím o neustále rostoucích cenách, které tato kooperace vyvolává a které se pochopitelně potom promítnou nakonec i do finálního výrobku. Při rozpisech plánu ministerstva sdružení a podniky nedosta tečně zajišťovaly důležité úkoly a potřeby společnosti . Mechanic ký rozpis úkolů plánu bez řádného prověření a vytvoření nezbyt ných předpokladů ve výrobě samozřejmě ještě nemůže zajistit plynulou a harmonickou realizaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích, a tím ani splnění plánu. 239

Také rozpory při uzavírání hospodářských smluv dokumentují jednostranné uplatňování místních zájmů na úkor nebo bez ohledu

na zájmy celospolečenské. Toto nebezpečí hrozí zejména tehdy, kdy dodavatelský podnik je jediným výrobcem určitého sortimen

tu a jestliže jedná jen se zřetelem na své podnikové nebo místní zájmy.

Varovným příkladem praktických důsledků »decentralizace«, neodpovědnosti a živelnosti v řízení je naše investiční výstavba,

jejíž značné opoždování je, jak jsem již řekl , jedním z hlavních důvodů zúžené základny pro rozvoj národního hospodářství, a tím

i vyvolaných těžkostí. Investiční politiku, která je nástrojem roz voje celospolečenských výrobních sil, jsme tak do určité míry podřídili zájmům resortů i míst. Už v pojmech »centralizovaná « a » decentralizovaná « investiční výstavba se říká , že máme dvoji investiční politiku. A to se v praxi jak ze strany ministerstev, tak

národních výborů plně ukázalo. Navíc byla celá »decentralizova na« investiční výstavba pojata u všech resortů a akcí na stejné

úrovni. Různé klíčové investiční akce měly být částečně hrazeny a budovány v rámci decentralizované výstavby , a tak byla vlastně přímo v plánu narušena komplexnost klíčových investic. Chybou též je, že rozvoj nové techniky se rovněž ve značné části zabezpe čuje z prostředků na decentralizovanou výstavbu. Jsme toho názoru, že by se měl zrušit systém centralizovaných a decentralizovaných investic. Musíme se na to dívat tak, že dělá. me jednotnou investiční politiku. Proto investice , na kterých závi >

sí rozvoj výrobních sil, to je rozšířená reprodukce, musí být kom plexně řízeny, financovány a budovány z centrálních zdrojů. Pod nikům a národním výborům však by byly ponechány vlastní pro středky v rozsahu nutném pro generální opravy , na modernizaci a rekonstrukci zařízení za účelem zvýšení jejich technické úrovně, na výstavbu sociálních a zdravotních zařízení a doplňování vlast ních oběžných prostředků apod. Ovšem všechny tyto záměry mu sejí být schvalovány v plánu. Investiční výstavbu je nutno rychle zbavit uspěchanosti, nárazovosti a velké roztříštěnosti spočívající ve velkém množství akcí a v nedostatku pracovních sil a techniky,

a tím roztříštění pracovních sil, prodlužování investičních akcí atd., dát jí dokonalý rytmus, stejně jako musí být dokonalý a pra videlný rytmus v celé výrobě . Jestliže zdůrazňuji , že i podnikům a národním výborům musí být 240

schvalovány v plánu investiční prostředky, je to proto, že poslední dva roky , zvláště v roce 1961 , národní výbory porušením zákonů a různých nařízení převáděly prostředky podle svých úvah , kam chtěly a neplnily stanovené úkoly , které podle stanoveného plánu

měly mít. Globály dostaly na základě stanovených cílů a úkolů, ale ve skutečnosti si potom globály dělily podle svého. S celým problémem řízení souvisí i otázka kontroly , Před časem

jsme zřídili Ústřední úřad státní kontroly a statistiky . Začíná pra

covat dobře. Bude třeba však jít dále tak, aby se kontrola sou časně také stala záležitostí všeho lidu . Musíme zevšeobecňovat naše zkušenosti z řízení a kontroly tak, abychom měli kontrolu , která bude veřejná a účinná. Zvyšování účinnosti a zlidovění kon troly by se mělo stát dalším krokem v prohlubování socialistické demokracie, další etapou zvyšování účasti pracujících na správě a řízení,

Nemíníme zlidověním kontroly brát právo vedoucím, aby kon trolovali. Naopak, chceme je postavit pod veřejnou kontrolu , jak řídí, jak plní direktivy strany a jak je také kontrolují. Tímto způ sobem chceme, aby si pracující všímali nejen věci týkajících se výroby a pracoviště, ale i celého veřejného života, Dáváme v úvahu, aby kontrolní orgány byly voleny. Kontrolní >

orgány by mohly být voleny, stejně jako volíme poslance do ná rodních výborů nebo soudce z lidu. To znamená v prvním přípa dě – v místě a v závodě – přímou volbou, v druhém případě pro okresy a kraje volbou delegátů. Ústřední kontrolní orgán by byl .

pak volen Národním shromážděním a odpovídal by se ze své prá

ce také Národnímu shromáždění. To dáváme v úvahu, soudruzi. Volené orgány by byly nezávislé na národních výborech , na vedení závodů a podniků, institucí a úřadů. Na zasedání plén na rodních výborů by předkládaly výsledky svých kontrol. Podobně by tomu bylo i na závodech .

Domníváme se, že bude možné uvážit i odstranění různých me zičlánků mezi výrobou, obchodem i spotřebitelem. Dáváme k úvaze postupně a uváženě přistupovat u některých výrobků ke zrušení velkoobchodů. Myslíme, že takovýmto prvním krokem by mělo být

zrušení mezičlánků velkoobchodu u prodeje bot. Výroba bot je vysoce organizovaná a produktivní. Po dobrém uvážení bychom mohli prodejny obuvi zásobovat přímo ze závodů z Gottwaldova, z Třebiče a Partizánského. Když to šlo za kapitalisty , proč bychom 241

to neuměli zorganizovat my. Uspory na početném aparátě budou značné a půjdou ke prospěchu všem.

Podívat se musíme také na takovou věc, jako je například úlo ha finančních orgánů. Tak v pobočkách Státní banky, spořitel nách a pojišťovnách na okrese a finančních odborech národních výborů máme celkem 33 160 osob. A to nemluvím o tom, že hlavní

tíži finančních administrativních prací pro Státní banku dělá poš ta , která má také svou spořitelnu. Tento stav znamená , že máme

přes 330 pracovníků financí průměrně na jeden okres. Já stavím otázku tak : Nebere jeden druhému práci ? Nedublují se, soudruzi, tito pracovníci ? Uvádím to proto, že se budeme muset podívat, zda některé orgány a instituce nedělají totéž, a dát jim jasnou náplň práce, zbytečné zrušit a snížit administrativní aparát. Také v oblasti cenové politiky nejsou věci v pořádku. I zde je určitá strnulost, šablonovitost a samotok bez ohledu na hospo dářskou situaci. To je proto, že nikdo u nás nedělá ústřední ceno

vou politiku, nikdo ji také nesleduje. Teprve když se dostáváme do těžkostí, zjišťuje se, že určitá výroba je nerentabilní a že v dů

sledku toho nemáme dostatek zboží k uspokojování poptávky. Ceny tvoří kdekdo a ještě nárazově a mnohdy na popud, protože nám to lidé napíšou a protože slyšíme stížnosti.

Některé zboží není proto, že ho nikdo nechce vyrábět za nízkou velkoobchodní cenu, která ani nekryje výrobní náklady. Minis terstva se takové výroby zbavují a předávají ji výrobním druž

stvům nebo výrobnám místního hospodářství. Zde pochopitelně toto zboží nechtějí vyrábět jako nerentabilní. A vymoci opráv

něnou úpravu cen – to je hotová trnitá cesta. Například dřevěné výrobky, hliněné výrobky a řada jiných, které mimochodem také dovážíme. 500 kusů párátek jste mohli koupit - pokud jsou na trhu

za 64 haléře ! Velkoobchodní cena byla 44 hal . Není divu,

že za tuto cenu je žádné z družstev nevyrábí, když jim to z minis terstva delimitovali. A tak bych mohl jmenovat mnoho dalších vý robků .

Dohadování o výši ceny je ponecháváno na aparátě resortů a

často různé výrobky i dovážené zboží dlouho leží ve skladě proto , že se dva referenti na různých ministerstvech nemohou » dohod nout « .

O tom , jak »operativně « se někdy takové problémy řeší , uvedu příklad. V lednu letošního roku politické byro ústředního výboru 242

v souvislosti s projednáváním situace v zabezpečování dodávek zboží pro vnitřní trh uložilo, aby byla řešena rentabilita některých

nedostatkových druhů drobných výrobků pro domácnost. 14. února o tom jednalo předsednictvo vlády a soudruh Uher přijal úkol zpracovat do měsíce materiály k této problematice. Do kolegia mi nistra vnitřního obchodu byl tento materiál předložen 6. března

a 14. března rozeslán k připomínkovému řízení. Lhůta pro připo mínky byla do 26. března. Tuto lhůtu dodrželo jen ministerstvo

financí, ostatní zainteresované resorty tuto lhůtu nedodržely a musely být urgovány , aby se k této věci vyslovily. Do dnešního dne se některé ještě nevyslovily. Po tomto »připomínkovém říze ní« ministerstvo vnitřního obchodu 10. dubna zpracovaný materiál předložilo vládě s návrhem, aby změna některých ztrátových cen drobných výrobků byla vyhlášena od 2. května . Počítali jsme s tím, že to bude moci být provedeno v březnu. Bude to však o dva mě . síce později. Proč to uvádím, soudruzi ? Všichni víme , jak to je , Že plynou měsíce a stav se nemění. Lidé nadávají. Každý pochopí,

že za 64 haléřů 500 parátek nikdo nemůže vyrábět . A jde tady o to , zvýšit cenu asi o 20 nebo o 25 haléřů. A trvá to 4 měsíce. Přitom se v letošním čtvrtletí dodávky nedostatkových výrobků stále neplní. Uvedu zase příklad. Sehnal jsem si materiál u jed notlivých ministerstev , jak to skutečně vypadá. Nemáme lopatky na uhlí, a přitom jich dodalo družstvo Šumperk z ročního úkolu 300 000 kusů za první čtvrtletí jen 64 000. Obdobně Kovodružstvo Bratislava na úkol 48 000 uhláků dodalo jen 3700 , Dřevozpracující družstvo Moldava na roční plán 100 000 ramínek na šaty do

dalo v prvním čtvrtletí jen 5000, Lidové družstvo invalidů Proseč na úkol 730 beden párátek dodalo 170 beden. Značné dluhy má

výroba v dodávkách mýdla, pracích a čisticích prostředků, růz ného kovového nářadí atd. Zde bych chtěl zvláště upozornit sou

druha Púčika, že továrny ministerstva chemie v prvním čtvrtletí nedodaly značné množství spotřebního zboží a nedostatek tohoto zboží je předmětem kritiky obyvatelstva.

V zájmu zlepšení cenové politiky dáváme v úvahu vytvořit ústřední cenový výbor, který by neměl široký aparát a předkládal by vládě návrhy, určoval a sledoval by ceny a předkládal by ná 243

vrhy na určování maloobchodních i velkoobchodních cen a zabý.

val by se celkovou problematikou obchodních cen. Dnes je tato agenda roztříštěna a nemá cílevědomé řízení. V těsné spolupráci s orgány plánovacími, s orgány kontroly a statistiky by tento or

gán mohl při dobré práci předejít mnoha nepříjemnostem. Námětů, které zde předkládáme, je celá řada. Je samozřejmé, že tím hlavním pro nás jsou úkoly rozvoje národního hospodářství

a mobilizace všech sil k jejich uskutečnění. K tomu musíme hledat všechny cesty , posuzovat získané zkušenosti a kriticky prověřo vat naše činy .

K tomu směřuje i celá příprava XII. sjezdu naší strany. Má při spět k mobilizaci iniciativy pracujících a zároveň vytvořit v naší činnosti takové podmínky , aby se tato iniciativa mohla plně uplat nit . Jde o vážné otázky, jejichž řešení ovlivní významně chod ce lého našeho příštího života.

Soudruzi, jak jsem řekl v úvodu, chceme, aby se vedle otázek

ekonomických v přípravě a jednání XII . sjezdu soustředila po pozornost na ideologickou práci. V prvé řadě bude třeba ve sjezdových dokumentech zdůraznit, že po procesu rozvoje socialistické společnosti musí současně dojít k prohlubování a upevnění ideové jednoty strany , má-li stra na uplatňovat vedoucí postavení v socialistické společnosti na všech úsecích naší činnosti. Péče o ideovou jednotu strany spo

čívající na zásadách učení marxismu - leninismu , na zásadách pro letářského internacionalismu, to musí být hlavním obsahem naší ideologické práce.

Po XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a listo padovém a únorovém zasedání ÚV KSČ dostává ústřední výbor ze základních organizací rezoluce. Ve své veliké většině vyslovují souhlas s usneseními a závěry ústředního výboru KSČ K XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu . V případě Baráka vyslovují naprostý souhlas s postupem ústředního výboru strany.

Nesouhlasných rezolucí je mizivá menšina. Avšak i přesto jsme toho názoru, že některých názorů obsažených v nesouhlas ných rezolucích je třeba si povšimnout, protože ony ukazují, jaké

lidi máme v našich řadách nebo jací lidé se do naší strany dostali. Pro charakteristiku uvedu příklad . Dostal jsem rezoluci ze zá

základní organizace KSČ závodu Dukla Praha. Zde najdete vše chny nesprávné názory od socialdemokratismu, oportunismu, přes 244

trockismus, revizionismus až k dogmatismu. V pozadí rezoluce je člověk , nynější předseda základní organizace, který již třikrát vstupoval do strany.

V některých záporných hlasech je jasně slyšet našeptávající hlas třídního nepřítele, který přes takové malověrné narušuje jed notu naší strany.

Pokud by šlo o nesprávné názory, můžeme je vysvětlit, ale zde jde o hlubší a dalekosáhlejší záměry těchto lidí. Tyto hlasy by

chtěly pod dojmem našich přechodných obtíží útočit proti naší ideologii , proti našim marxisticko-leninským zásadám, na kterých je strana budována, na kterých vždy žila a bude vždy žít. Takoví lidé by chtěli například stavět v pochybnost základní organizační zásadu výstavby strany a socialistického státu - de -

mokratický centralismus. Chtěli by odpirat ústřednímu výboru strany právo samostatně rozhodovat, rozestavovat kádry a jed nat jménem celé strany. Včera jsem například četl rezoluci z Blan. ska ze dvou organizací, kde upírají právo ústřednímu výboru,

že jmenoval soudruha Korčáka ministrem, protože ústřední výbor na to nemá právo a má se zeptat celé strany, jestli má být jme rován ministrem. Na Blanensku je víc věcí, které ukazují, že to souvisí s celou činností Barákovou. Chtěli by odpírat ústřednímu výboru strany právo samostatně rozhodovat, rozestavovat kádry jménem celé strany. Tito lidé by chtěli, aby se strana rozplizla po vzoru revizionistů v nevlivnou, názorově volnou organizaci, komu

nisté aby neprosazovali a neprobojovávali politiku strany. Tito lidé popírají vedoucí úlohu strany, chtěli by, aby strana nebyla pevně ideologicky, politicky a organizačně semknutá . Chtějí od

pírat ústřednímu výboru a vyšším stranickým orgánům právo bo jovat s jejich nesprávnými názory a snaží se je frakčně ve stra ně šířit .

Oni také napadaji i takovou neměnnou základní zásadu, jako je idea proletářského internacionalismu v naší straně. Slyšeli jsme,

i když ojediněle, hlasy , že dnešní potíže máme proto, že se ohlíží me na ostatní socialistické země a že jim pomáháme v socialistické

výstavbě. Tito lidé doporučují, abychom opustili pozice proletář. ského internacionalismu a naše zboží abychom nevyváželi , aby

chom nepomáhali rozvojovým zemím a použili všechno doma . Ne

ní náhodou, že jde o stejný tón, jaký jsme slyšeli svého času z Al 245

bánie, že nepodporujeme Albánce a že obchodujeme s Násirem, a tím porušujeme zásady proletářského internacionalismu vůči Al bánii .

Jsme toho názoru, že o základních principech výstavby stra ny a výstavby státu v naší straně diskutovat nebudeme. To jsou zákony života každé marxisticko - leninské komunistické strany.

A jestliže bychom porušili tyto principy , pak bychom se nemohli zvát marxisticko-leninskou stranou.

To ovšem neznamená, že nebudeme v ideologické práci rozpra covávat a ujasňovat celou řadu otázek. Myslím naopak, že čilejší

ideologický ruch by neškodil , ale přispěl by k výchově stranic kých kádrů .

Především půjde o otázky socialistické práce v souvislosti s pře konáváním rozdílu mezi fyzickou a duševní prací. O to, posilovat prvky dobrovolnosti v práci a připravovat tak podmínky, aby se práce postupně stávala první potřebou člověka. Teoreticky musí me promyslet problém » každý podle svých schopností«. Půjde o plné poskytnutí možností, aby se schopnosti jedince mohly uplat nit. Na tuto stránku se u nás stále zapomíná. Heslo komunismu »každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb« se

často vidí právě jen v oblasti uspokojování potřeb. Další oblast otázek se týká vztahů jednotlivce ke společnosti, k jejím potřebám a zájmům. Musíme rozbít názor, že když máme socialismus, můžeme si všechno dovolit, že u nás už neplatí hospo dárnost a šetrnost.

To se týká i vzájemných vztahů lidí v naší společnosti. Musíme houževnatěji probojovávat zásady - Člověk člověku soudruhem ,

jeden za všechny, všichni za jednoho. Pracujeme všichni pro spo lečnou věc. V naší společnosti nelze trpět příživníky, prospěcháře, chytráky, kteří se živí na úkor druhých. V zemědělské politice bude nutné hlouběji objasňovat veliký historický význam svazku dělníků a rolníků, a co z něho pro obě

naše základní třídy vyplývá. Zvláště je třeba propracovávat tyto věci v oblasti zemědělství, nepřehlížet přitom dosaženou úroveň společenských vztahů na vesnici, kde musíme ještě mnoho a mno

ho pracovat. Dále se musíme zabývat dalšími cestami upevňování morální a politické jednoty. Vyjít z toho , že základním aspektem je sblížení tříd a postupné vytvoření beztřídní společnosti pracují. 246

cích. K otázkám upevňování morální a politické jednoty nesmíme

přistupovat šablonovitě a mechanicky, musíme vidět, že i u nás existují zbytky nepřátel. Neoslabovat boj proti buržoazní ideologii. Vidět proletářský internacionalismus a socialistické vlastenectví

stále především z hlediska boje za vítězství socialismu na celém světě, v ostrém zápase se světem imperialimu, v boji proti všem buržoazním přežitkům .

Dále je třeba teoreticky rozpracovat národnostní otázku a s ohledem na naši specifiku stanovit cílevědomé, konkrétní cesty ke sbližování našich národů, národností, sbližování českého a slo

venského jazyka i národních kultur. Zde jde hlavně o sbližování slovenského a českého národa.

Závažnou otázkou bude rozvoj současného stavu diktatury pro. letariátu a přerůstání této diktatury ve všelidový ' stát. Otázka vyžití se diktatury proletariátu a vzniku všelidového státu není

jen otázkou třídních antagonismů, ale i otázkou rostoucí aktivity lidových mas, jejich účasti na správě a řízení. Bude nutné dojít k závěru, na co položit větší důraz, zda na úkoly vztahující se k úkolům diktatury, nebo na úkoly spjaté s přerůstáním ve vše lidový stát. Oboji - diktatura proletariátu a všelidový stát - ne stojí samozřejmě proti sobě. Jsme toho názoru, že v zájmu zkvalitnění ideologické práce uvnitř strany je nutné provést také zásadní změnu v organizačním uspořádání stranické výchovy. Dosavadní systém , který je velmi

složitý a dost v praxi šablonovitý , zdaleka nedává efekt odpovída jící vynaloženému úsilí. Stal se formální stranickou záležitostí. Soudíme , že dosavadní systém, odpovídající dřívějším podmín kám, by se měl změnit. Upravený systém musí být zaměřen pře devším na mladé členy strany , kteří musí poznat základy marxis mu-leninismu, a na formu večerních škol a universit marxismu leninismu. Jinak převážnou část komunistů vést po linii samo statného studia, podle potřeby doplňovaného semináři, různými ideologickými a ekonomickými konferencemi apod. Ve stranické

výchově se musíme zabývat daleko více než dosud problémy sou časnosti. Soudruzi, v poslední části svého vystoupení budu hovořit o ně

kterých vnitroorganizačních problémech. Zde přednesu některé náměty k XII . sjezdu , které je třeba uvážit. Vycházíme z toho, že do činnosti strany i do stanov musíme 247

promítnout stav v rozvoji socialistické demokracie a demokra

tického centralismu, který pro celou naši společnost zakotvuje naše socialistická ústava. Skutečnost je taková, že přijetím nové ústavy jsme se ve veřejném politickém životě a v zásadách čin nosti státu dostali dále než dosud v některých statích stanov naší strany. Zásady činnosti i postavení našich stranických orgánů a organizací se v mnoha směrech za ústavou opozdily a je proto nutné je změnit. I ve straně musíme jít dále v prohlubování vnitro

stranické demokracie na jedné straně a v upevňování demokra tického centralismu na straně druhé.

Doporučujeme proto nedělat jen změny v dosavadních stano

vách, ale vypracovat nové stanovy Komunistické strany Česko slovenska.

V zásadě to znamená za prvé zvýšit vliv, pomoc i kontrolu

z vyšších orgánů strany vůči orgánům nižším při zabezpečování plnění usnesení, zvýšit úlohu stranických organizací a jejich pro střednictvím i vliv pracujících v kádrových otázkách a vůbec v kontrole činnosti ve státních a hospodářských institucích na všech stupních .

Za druhé půjde o zvýšení práv i odpovědnosti každého člena strany vůči straně jako takové, i vůči členské schůzi strany , vůči stranickým orgánům a naopak stranických orgánů a strany vůči každému členovi. Tak, aby každý člen cítil více odpovědnosti za svou organizaci, za celou stranu , a naopak, aby organizace zvýšila svou odpovědnost za každého svého člena.

Myslíme dále, že máme zůstat u dosavadní organizační struk tury strany se všemi organizačními články. Jsme ale toho názoru

a dáváme v úvahu ústřednímu výboru , zda zásada kolektivnosti a vyšší demokratičnosti nemá být dále zdůrazněna tím, že ustou píme od orgánu politické byro a přejdeme k orgánu předsedni. ctvo ústředního výboru. To znamená , že bychom měli předsedni

ctvo ústředního výboru , předsednictvo krajského výboru, předsed nictvo okresního výboru , přičemž nechceme volit předsedu, ale

zůstat u funkce prvního tajemníka ÚV a vedoucích tajemníků KV a OV.

To znamená zůstat u funkce prvního tajemníka jako jednoho z členů orgánu. V základních organizacích ponechat stav jako je dosud.

Zároveň je třeba zvýšit úlohu plén, a to zejména okresních a 248

krajských výborů strany. Plénum je demokratický orgán a je nut.

né, aby se zasedání plén konalo častěji, aby se na plénech řešily všechny základní otázky, aby na pléna byly daleko více přená. šeny ty problémy a ta agenda, které dnes řeší byra okresního vý. boru a krajského výboru .

Samozřejmě to předpokládá upravit počet členů plén krajských a okresních výborů a předpokládá to dále, aby se podstatně zkva

litnila příprava plenárních zasedání a zároveň aby se zvýšila kon trola plén i vůči činnosti předsednictev. Podotýkám , že podobně

to bude nutné, i pokud jde o národní výbory, odbory i ostatní or ganizace pracujících. Domníváme se , že takto se změní i charakter jednání plén, že na nich nebudou jednou za čas přednášeny zbytečně sáhodlouhé referáty, ani sáhodlouhé nic neříkající diskusní příspěvky, ale věcné, konkrétní a promyšlené rozbory, návrhy a že budou přiji

mána jasná usnesení. To zatím není. Když čtete zápisy z jednání plén okresních výborů, někdy i krajských výborů ( ale hlavně okresních výborů ), vidíte , že je to formální svolání schůze, k re ferátu vystoupí osm lidí, souhlasíme , souhlasíme, zvednou se ruce

a jde se domů. Přitom hlavní problémy, které hýbou okresem, plénum okresního výboru neřeší. Další závažné změny navrhujeme , pokud jde o postavení a čin nost základních organizací strany. Domníváme se , že je potřeba zvýšit úlohu stranických organizací na ministerstvech a zároveň

zesílit řízení těchto organizací z oddělení ústředního výboru . To znamená mimo jiné, že předsedové stranických organizací na dů ležitých ministerstvech poté, kdy by byli zvoleni, přestali by být závislí služebně na úřadu a podléhali by přímo ústřednímu vý. boru.

Dále pak přesně vymezit povinnosti stranických organizací na ministerstvech a úřadech hlavně v tom smyslu, že mají včas upo

zorňovat stranické orgány na nedostatky v práci při zajišťování usnesení strany, na charakterové a kádrové závady apod . Zvláště bude třeba zpřesnit postavení stranických organizací

v ozbrojených silách a na ministerstvu vnitra a daleko více za bezpečit působení a vliv oddělení ÚV, KV a OV strany. >

Pokud jde o závodní organizace strany na pracovištích, bude

třeba posílit jejich vliv na řídící činnost v podnicích, závodech až po samotné dílny . Bude třeba prozkoumat a zvýšit jejich práva , 249

zvláště právo kontroly. Podtrhuji

nejen výboru, ale celé or

ganizace. Tato kontrola musí být jednou ze základních činností závodní organizace a musí z ní být vyloučena jakákoliv formálnost. Na druhé straně bude třeba , aby u závodních organizací přímo ve stanovách byla daleko více zdůrazněna odpovědnost za výrobu,

dodržování pracovní a technologické disciplíny při výrobním pro cesu. V té souvislosti bude třeba, aby závodní organizace s mno hem větší intenzitou a důsledností prováděly uvědomovací práci hlavně mezi techniky a mistry s cílem zvýšit u nich pocit od

povědnosti za dodržování stanovených technických a technolo gických opatření ve výrobě, odpovědnosti vůči kolektivu a za svěřené výrobní prostředky a materiály, za chod výrobního pro cesu.

Jedním z hlavních opatření v tomto směru, které doporučujeme zakotvit v usnesení XII. sjezdu, by bylo právo vlivu závodní orga nizace na jmenování hospodářských vedoucích . To znamená právo vlivu dilčí organizace na jmenování vedoucího cechu, právo vlivu závodní organizace na jmenování ředitele závodu, ředitele podni ku, hlavního inženýra a hlavního účetního. Myslím, že bude správné, aby orgány podle kádrové nomen

klatury od ústředního výboru přes krajské a okresní výbory a samozřejmě i příslušná ministerstva a státní orgány, dříve než

rozhodnou o jmenování těchto vedoucích, požádaly o názor, po případě o souhlas příslušné organizace a orgány. Případné rozpory, které mohou vzniknout v názoru na jmeno

vání toho či onoho vedoucího, bude řešit vždy vyšší stranický orgán. Tak například v dílčí organizaci by tento spor měl řešit

celozávodní výbor strany po dohodě s okresním výborem strany. V případě rozporů při jmenování ředitele závodu či podniku nebo jiných jim na roveň postavených závodů či podniků nebo jiných

jim na roveň postavených závodů a hospodářských institucí roz hoduje po projednání s podnikovým výborem strany a okresním výborem krajský výbor strany . Pokud jde o zvlášť důležité závo dy, kde se ke jmenování vyjadřují oddělení ústředního výboru , rozhodoval by o rozporech sekretariát nebo předsednictvo strany po projednání s příslušným ministrem a krajským výborem stra

ny. Analogicky bude třeba tato opatření přizpůsobit i na podmín ky podniků místního hospodářství řízených KNV, ONV , MNV a družstvy. 250

Je samozřejmé, že příslušná organizace strany , nežli definitiv ně rozhodne , musí vzít v úvahu stanovisko odborové organizace .

Podle velikosti závodů by bylo nejlépe tyto kádrové návrhy na obsazení funkcí projednat na příslušné členské, tedy i celoza vodní schůzi Revolučního odborového hnutí. Je třeba se ovšem vystříhat jakéhokoliv postupu, který by se přibližoval poměrům , které jsou v Jugoslávil. U nás zůstává a

musí zůstat Revoluční odborové hnutí jako představitel zájmů dělnictva na závodě i ve státě. Zároveň však je na místě provést určité úpravy ve smyslu zvýšení odpovědnosti odborů a více je

přiblížit v jejich činnosti výrobě a řešení problémů pracovních, výrobních i kádrových. Zatím značná část jejich činnosti se sou střeďuje na sociální opatření, rekreaci a podobnou činnost. Považujeme za nutné také zvýšit kontrolní vliv závodních orga

nizací strany , a tedy nejen výborů, 1 odborových organizací, na vlastní řídící práci hospodářských orgánů. Jedna z cest k tomu by byla v tom , aby zprávy vedoucích – ředitele, hlavního inženýra atd . než o nich bude jednat členská schůze strany, byly nej dříve projednány na výrobních poradách v různých ceších , dil 7

-

nách atd. a ve stranických skupinách . Z toho ovšem logicky vyplývá požadavek , že to budou zprávy k problémům , věcné a konkrétní, a ne jen obsáhlé sumarizace kladů a nedostatků , výmluv, omluv atd. Že to budou zprávy, které

jasně vyjádří odpovědnost i zásluhy, ukáží jasně a otevřeně pří činy i1 cesty k řešení . Takto můžeme svést účinnější boj s forma lismem, obezličkou i natíráním na růžovo či natíráním na černo.

Je pochopitelné, že ke zlepšení činnosti strany, aby odpovídala nárokům nynější i příští etapy rozvoje socialistické společnosti, nebude stačit jen změna stanov. Je nutno v mnohém změnit me tody práce , zejména pracovníků strany. Podotýkám, že se toto nevztahuje jen na stranické pracovníky, ale na veškerý státní a hospodářský aparát .

Na jedné straně je nutné skoncovat s ježděním dolů zařizovat akce , které jsou samozřejmé. Bohužel zatím to dělat musíme , na příklad s masem jsme to museli dělat , a přitom jsme slyšeli div

ná stanoviska : Některé okresní výbory sdělily soudruhům : » Pro nás je ta věc vyřízena . « » Jak to , vyřízena , « ptali se naši soudruzi ,

»vždyť nedodáváte maso «. »My jsme své stanovisko oznámili ústřednímu výboru ,« zněla odpověd. To znamená, oni se rozhodli 251

poslat ústřednímu výboru dopis, že nesplní, že letos nemají pod mínky , a tím to pro ně bylo vyřízeno. Přitom bylo zjištěno, že usne seni sekretariátu, kde se jednalo o zabezpečení masa, se vůbec

neprojednalo, že ho měl ještě sekretář v šupleti. Na druhé straně však je třeba, aby straničtí funkcionáři pří mo na pracovištích pracovali, pomáhali, ovšem ne den nebo dva dny . V určité době , když jsou například jarní práce, je dokonce

třeba uzavřít kanceláře u většiny pracovníků, kteří mají co činit se zemědělstvím, a pracovat v JZD a na státních statcích. Jak je vidět ze zkušeností, soudruzi, to se zatím nedaří. Nechceme na žádném, aby dělal fyzickou práci , ale potřebuje

me pomoc a odbornou radu tam, kde se rozhoduje o výrobě. Kdo takovou pomoc a radu dát nemůže, tak nemá co dělat v okrese

ani kde jinde při řídící činnosti . Stranický funkcionář musí jít tam, kde se vyrábí, v zemědělství je to v době žní, v době pod

zimních prací, v době přípravy členských schůzí v JZD, jarních prací apod. Tam ať soudruzi pracují měsíc, dva , tři měsíce, podle toho , jak je třeba, at pomáhají úkoly zajištovat. Je možné, že mnohé z toho bude bolet hlava, poněvadž jsou zvyklí jenom sedět v kancelářích. Konec konců to se nám již u mnohých stalo. Ted , když jsme zajištovali maso , dostali jsme od řady pracovníků z mi nisterstev žádost, aby nebyli posíláni na vesnice, protože tomu

nerozumějí. Žádali , aby byli této povinnosti zbaveni . To bylo i v souvislosti s podzimními pracemi . Řekněte mi, co je to za lidi, kteří mají řídit zemědělství a přitom prosí, aby nebyli posíláni na vesnice. A nejen to. Dostali jsme potom z vesnic od předsedů JZD upozornění: Neposílejte sem toho člověka, protože to diskre

dituje stranu i ministerstva, protože ten člověk mluvil mnohdy nesmysly. My musíme zkvalitnit práci lidí a zbavit se všech zby tečných tlučhubů, které ještě mnohdy máme. Tak nám zůstanou kvalitní lidé, kteří politicky a odborně budou rozumět věci.

Nakonec, soudruzi, předkládáme ke schválení časový plán předsjezdového období a návrh diskuse k XII . sjezdu strany. Doporučujeme, aby se konalo zasedání ústředního výboru mezi 15. - 20. červnem a aby toto zasedání projednalo dokumenty pro předsjezdovou diskusi - podtrhuji , pro předsjezdovou diskusi .

Bude to dokument o dalších výhledech rozvoje naší socialistické společnosti a návrh nových stanov strany. 252

.

V tomto období zároveň vyhodnotit plnění socialistických zá vazků na počest XII. sjezdu a přiznat některým kolektivům titul brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

Po schválení červnovým plénem ústředního výboru strany by byly oba dokumenty předloženy ke stranické diskusi. Doporuču jeme organizovat však veřejnou stranickou diskusi v období od 25. června do 15. srpna 1962. To znamená, že by se v období dis kuse konaly dvě členské schůze strany, přičemž k projednání

dokumentu o dalším rozvoji naší společnosti by byla přizvána na stranickou schůzi široká veřejnost. Návrh nových stanov by byl projednán na druhé stranické schůzi již bez přizvání veřej nosti. Vzhledem k tomu, že jde o přípravu sjezdu naší strany, považujeme tento postup za správný. Po ukončení diskuse by se konaly stranické konference, a to

8. a 9. září okresní a 22. a 23. září krajské konference Komunis tické strany Československa . Do konce září by bylo provedeno konečné zhodnocení závazků na počest XII . sjezdu strany .

Na 5. až 7. října doporučujeme konání sjezdu Komunistické strany Slovenska. Před XII. sjezdem by se uskutečnilo plénum

ústředního výboru naší strany, na němž bude projednána zpráva pro XII. sjezd strany a závěry diskuse. XII. sjezd Komunistické strany Československa doporučujeme ko nat v době od 16. do 20. října 1962, to znamená, že počítáme s 5 dny jednání.

Program doporučujeme tento : 1. zpráva ústředního výboru o činnosti strany XII . sjezdu a další úkoly v rozvoji socialistické společnosti, 2. zpráva ústřední revizní komise KSČ, 3. diskuse, 4. schválení usnesení XII. sjezdu KSČ, 5. volba ústředního výboru a ústřední revizní komise KSČ. Domníváme se, že není nutno ve zvláštní zprávě podávat výklad

nových stanov, a doporučujeme tento výklad zahrnout do zprávy o činnosti strany .

Soudružky a soudruzi, předložil jsem vám jménem politického byra řadu návrhů i námětů , které vyplývají z diskusí v politic 253

kém byru , 2 diskusí v krajských stranických orgánech i konec

konců na členských výročních schůzích při řešení různých pro blémů našeho života. Všechny tyto náměty souvisí s přípravou XII . sjezdu strany a s návrhem dokumentů , které budou předlo ženy jednak do diskuse a jednak vypracovány jako dokumenty XII . sjezdu . V současné době jde hlavně o to, vyrovnat národ ní hospodářství, vytvořit si pevnou ekonomickou základnu a na té rozvíjet socialistickou společnost.

Náš XII. sjezd bude mít pro historii naší strany velkou důleži tost. Nepočítáme však s tím , že by XII. sjezd naší strany přijímal program strany. To bude úloha příštího, XIII . sjezdu, bude-li nor

mální situace, který by měl být konán v roce 1966, kdy počítáme, že již budeme moci řešit konkrétní úkoly přípravy přechodu ke komunismu v naší vlasti .

ŘEŠENÍ NĚKTERÝCH ROZHODUJICICH PROBLÉMO STAVEBNICTVÍ USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 24. DUBNA 1962

V dubnu 1961 stanovil OV KSČ směrnici pro další rozvoj a zprů myslňování československého stavebnictví. Koncem roku 1961 by la provedena se širokým aktivem pod vedením stranických orgá nů kontrola plnění tohoto usnesení. 1962 bylo provedeno zhodnocení plnění plánu staveb nictví za rok 1961 a získány poznatky z rozpisu plánu na rok 1962 na výrobní a hospodářské jednotky. Další zkušenosti byly získány z celopodnikových aktivů k zajištění plnění plánu v roce 1962 a k rozvoji účasti pracujících a hnutí závazků na počest XII. sjezdu KSČ.

Na základě těchto zkušeností se ukázalo , že základní příčinou neplnění plánovaného objemu prací i kvalitativních ukazatelů je neplnění plánované produktivity práce, které je způsobeno nedo statky v řízení a organizaci práce, nedostatečným využíváním do savadní a zaváděním nové techniky a v pomalém růstu kvalifikace kádrů a v jejich nedostatečné stabilizaci.

Vedle této hlavní vnitřní příčiny neplnění úkolů ve staveb

nictví projevují se ještě některé vnější příčiny, které ovlivňují vý sledky práce stavebnictví. Jde zejména o tyto problémy: Investoři ,

projektanti a dodavatelé výrobků, hmot a zařízení neplní své po vinnosti vyplývající ze státního plánu vůči stavebnictví včas, v pa třičném množství, sortimentu a kvalitě. Značné obtíže způsobuje rovněž neplynulost a nezajištění plánem stanovené přepravy na stavby .

V investiční výstavbě se projevují jednostranně uplatňované místní zájmy, často na úkor nebo bez ohledu na zájmy společen ské, mající prakticky důsledek v neodpovědnosti a živelnosti v ří 255

zení investiční výstavby, v jejím značném opožďování, které je jedním z hlavních důsledků zúžené základny rozvoje národního hospodářství a těžkostí. Investiční politika, která je nástrojem rozvoje výrobních sil, je v současné době do určité míry podřízena zájmům resortů a míst, což je zakotveno už v pojmech » centrali zovaná « a » decentralizovaná « investiční výstavba. Navíc v decen

tralizované investiční výstavbě není diferencované pojetí podle důležitosti staveb a jsou akce na stejné úrovni bez ohledu na kli čové investiční akce, které měly být budovány v rámci decentra.

lizované výstavby. Bude nutné připravit zrušení systému decentra lizovaných a centralizovaných investic.

Hlavním úkolem stavebnictví je splnění plánu výstavby, zvláště na dnešních centralizovaných stavbách, u nichž uvedení kapacit do provozu ovlivňuje rozhodujícím způsobem rozvoj národního hospodářství a odevzdání plánovaného počtu bytů do užívání včet ně komplexního vybavení.

K tomu je třeba zaměřit sjednocené a organizované úsilí hos podářských, odborových i mládežnických orgánů a organizací a

další rozvoj iniciativy pracujících pod vedením a kontrolou stra ny. Jde zejména o soustředění se na vyřešení těchto rozhodují. cích problémů:

1. Na úseku fizeni a organizace práce V působnosti ministerstva výstavby, krajských národních výborů , sdružení, podniků, výroben a stavebních správ : zlepšením řízení a organizace práce vytvořit podmínky pro ma

ximální využití prostředků a sil daných státním plánem. Po stavit do popředí vnitropodnikové plánování, přípravu práce a provozní složky zajišťující realizaci plánu. Z provozních plá. nů, výrobních kalkulací a úkolových listů učinit nástroje ří

zení výroby a zajišťování plnění plánu. Zhodnotit zkušenosti z řídící a organizátorské práce ministerstva výstavby, oboro vých sdružení, některých přímo řízených podniků , stavebnic

tví řízeného národními výbory včetně odvětvové působnosti ministerstva výstavby ; C

vypracovat konkrétní program na splnění ročního plánu. Plně využít výkonových a spotřebních norem a dalších technicko

256

hospodářských ukazatelů, zabezpečit produktivní zaměstnání všech kategorií pracovníků, zabránit prostojům a v maximální míře odstranit sezónnost a neplynulost výroby. Postup promít nout do technických režimů výstavby a zapracovat do harmo

nogramů plynulosti s cílem dodržet termíny splnění etap vý. stavby a včas uvádět kapacity a objekty do provozu a užívání;

ročních komplexních rozborů hospodaření podniků využít k za jištování kvalitativních ukazatelů a zvyšování efektivnosti vý

roby. Opatření, která vyplynou, zajištovat po celý rok . K tomu

využít pracovníků ministerstva výstavby a jeho výzkumných ústavů k pomoci KNV a podnikům ; - v rozsahu státního plánu zajistit rozhodující stavby tak, aby došlo k soustředění prostředků a sil, ke zkrácení lhůt výstavby a omezení rozestavěnosti. Zajistit časové sladění jednotlivých druhů stavebních prací, dodávek strojů a zařízení. Hlavní po zornost věnovat stavbám hutí, chemie, paliv a energetiky, stro jírenství a komplexní bytové výstavbě. Zvláštní péči a pomoc věnovat krajům soustředěné investiční výstavby ( Severomorav

ský, Východoslovenský, Severočeský) a oblastem , kde má být vyřešen bytový problém v podstatě do roku 1965. Důsledně zajišťovat komplexnost bytové výstavby ; zvýšit autoritu plánu, odstranit improvizace, které často v plá nování způsobují nepřehlednost v úkolech, v pravomoci, odpo

vědnosti a kontrole a zajistit využití plánu jako hlavního ná stroje řízení ;

metody plánování podle nadskupin objektů a technologických souborů využít pro sestavování a kontrolu plánu v kvalitativ ních i kvantitativních ukazatelích ;

ujasnit organizační strukturu stavebních podniků, jejich opti mální velikost, územní působnost, rozsah kooperace a podni kovou a vnitropodnikovou specializaci ;

zajistit postupné zlepšení relace mezi produktivními a duktivními pracovníky, zvláště u pomocných provozů a ního aparátu, které snižují produktivitu práce na pra důsledně zabezpečovat zavádění mzdové přestavby v

nepro správ nika ;

hlavní

stavební výrobě. Zvláštní péči věnovat přípravě a provádění mzdové přestavby v přidružené stavební výrobě a okresních stavebních podnicích ;

- k zajištění rovnoměrného plnění plánu plně využívat základ 9 Usnesení a dokumenty

257

ních fondů v dvousměnných a třísměnných provozech , dodr žovat zákonnou pracovní dobu a šestidenní pracovní týden,

kde dosud přes usnesení ústředního výboru KSČ zůstávají značné rezervy ;

stanovit přísný postup pro řízení zásobování a odbytu, zejména

předzásobení staveb, vstupní a výstupní kontrolu a hospodaře. ní materiálem . Odstranit ztráty na stavbách vznikající z ne

správného zásobování z hlediska času a sortimentu v rámci státního plánu . Zamezit zbytečné předzásobení některých staveb při nedostatku materiálu na jiných, stejně důležitých stavbách ;

důsledně zavádět novou organizaci práce, hlavně průmyslo vou proudovou metodou výstavby, a to nejen v bytové výstav bě , ale i při ostatních druzích výstavby při použití vzorových a typových pravidel a dosáhnout tak plynulosti a rytmičnosti stavebních procesů jako základního předpokladu využití nové techniky , zejména prefabrikace a komplexní mechanizace ; - problémy, které se vyskytují při zajištování růstu produkti

vity práce z hlediska organizace a řízení, mají své příčiny i v teoreticky nevyjasněných otázkách úsekové ekonomiky stavebnictví. Je proto nutno, aby ministerstvo výstavby se svý. mi ústavy zpracovalo návrh na zajištění péče o úsekovou eko nomiku stavebnictví při využití zkušeností SSSR . 2. Na úseku dalšího zprůmyslňování stavebnictví K zajištění úkolu vytyčeného OV KSC, že další zprůmyslnění stavebnictví je záležitostí celého národního hospodářství, je nut.

no v působnosti ministerstva výstavby, krajských národních vý. borů, sdružení, podniků a výroben, stavebních správ , ale i ostat ních resortů, zvláště ministerstva chemického průmyslu , hutí, stro jírenství, pallv a energetiky a spotřebního průmyslu :

zajišťovat proces zprůmyslňování stavebnictví jako přechod od polořemeslné, i když zčásti mechanizované výroby, na mon tování staveb z velkorozměrových konstrukcí a dílců co nej více opracovaných, vyráběných průmyslově , tzn . velkosériově,

a s co největší mechanizací a automatizací pracovních proce sů. U přesunů hmot , výkonů a podobných prací zajišťovat kom plexní mechanizaci. 258

Proces zprůmyslňování stavebnictví cestou technického rozvo

je považovat za hlavní zdroj růstu produktivity práce; provádět promyšlenou, cílevědomou, přísně koordinovanou, jednotnou a celostátně uplatňovanou politiku technického roz

voje. Odstraňováním živelnosti v uplatňování technického roz

voje zabránit plýtvání sil a prostředků. Zajistit, aby technický rozvoj vycházel z dlouhodobých perspektivních úkolů výstav by a jasné koncepce, a z těchto hledisek zaměřovat výzkum, vývoj a vlastní investiční politiku. Společenský efekt technic kého rozvoje vidět ve snižování pracnosti, zkracování lhůt vý. stavby a zvyšování kvality ; k urychlení zprůmyslnění stavebnictví cestou technického roz

voje vytvářet předpoklady cílevědomou a koncepční přestav bou a výstavbou jednotné materiálové a výrobní základny sta vebnictví na základě důsledné typizace a unifikace. Při budo vání jednotné materiálové a výrobní základny dbát na účelnou

a efektivní rajonizaci výroby, její vysokou technickoekono mickou úroveň, velkosériovost, specializaci a účelnou koope raci. Zajistit jednotné sestavy strojů a unifikaci , typizaci a

normalizaci technologických zařízení. Z těchto hledisek orien tovat vlastní investiční politiku ;

podle příslušných usnesení strany a vlády a v souladu s budo váním jednotné materiálové a výrobní základny zpracovat za široké účasti odborníků progresívní typové podklady pro co

největší část výstavby, uplatnit v nich nejlepší zkušenosti z cílevědomě řízené experimentální výstavby a zajistit jejich důsledné uplatňování a dodržování v praxi výstavby ;

při realizaci technického rozvoje položit hlavní váhu na zajiš tování prefabrikace, a to jak dílců pro hrubou stavbu, tak i Instalační a dokončující práce. U bytové výstavby se zamě řit především na zvýšení jakosti a kvality dilců, u průmyslové a ostatní výstavby na rozšíření jejich výroby průmyslovým způsobem .

Zvláštní pozornost věnovat uplatňování předpjatého betonu a lehkých stavebních hmot a materiálů ;

- zajistit pravidelnou kontrolu výsledků technického rozvoje po dle nadskupin objektů a technologických souborů. Provádět

opatření k zvyšování využití dosavadních zařízení, urychlení jejich amortizace, modernizace a obnovy ; 259

budovat kapacitu přidružené stavební výroby u přímo řízených podniků ministerstva výstavby v souladu s celkovou bilancí

potřeb dokončujících prací v podnicích ministerstva výstavby i krajských národních výborů s cílem zajistit objem prací při družené výroby podle jednotlivých oborů a v souladu s uplat

něním rajonizace jednotné materiálové a výrobní základny sta. vebnictví. Rychleji mechanizovat dokončování staveb, důsled něji zavádět a využívat malé mechanizace ;

- řešit problém nedostatku a kvality výroby cementu. Vzhledem ke stále se opakujícím stížnostem na jeho kvalitu využít pod nětných námětů na úsporu cementu při současném zajištění zvýšení kvality s ohledem na způsoby jeho výroby a použití.

Zavádět progresívní technologie při výrobě cementu a zvýšit kontrolu kvality cementu. Při zásobování staveb a výroben cementem dbát na zásobování odpovídajícími značkami a ne měnným sortimentem ;

zajistit lepší využívání vědeckých poznatků ve stavebnictví a koordinaci práce výzkumných ústavů s vazbou na výhledový

plán . Podstatně zlepšit a urychlit realizaci výsledků vědy a výzkumu v praxi hromadné výstavby. Věnovat pozornost budo

vání experimentální základny; propracovat důsledky dalšího zprůmyslňování stavebnictví, hlavně zvýšení uplatnění prefabrikace a celomontovaných sta veb i z hlediska organizační struktury stavebnictví. V té sou

vislosti využít zkušeností SSSR . 3. Na úseku výchovy a stabilizace kádrů

Zrychlení procesu zprůmyslnění stavebnictví

-

ovládání nové

techniky, montážních technologických procesů a progresivní or

ganizace výstavby lze zabezpečit cílevědomým organizováním vý . chovy, školením a rozmistováním kádrů – dělníků , mistrů, tech niků a vědeckých pracovníků, na úseku výstavby a stavebnictví. Ve smyslu usnesení ÚV KSČ O zvyšování kvalifikace kádrů ve

stavebnictví musí ministerstvo výstavby , krajské národní výbory, sdružení , podniky, stavební správy , výzkumné ústavy ve spolu . práci s ministerstvem školství a kultury a odbornými školami sta . vebního směru především : 260

- kádrově dobudovat ministerstvo výstavby a jeho výzkumné ústavy , odbory výstavby KNV a ONV, sdružení a podniky zku šenými , odborně zdatnými a politicky vyspělými kádry z vý

roby. V souladu se zvyšováním pravomoci a odpovědnosti kád drově posílit stavební správy a provozy jako hlavní článek ří zení staveb a výroby. Snížit vysoké počty pracovníků na pod nikových ředitelstvích, zejména ve složkách provádění pro

jekce a z dosažených kádrových úspor krýt potřeby odborní ků – mistrů a stavbyvedoucích ; hlavních or urychlit a zkvalitnit výchovu a školení mistrů ganizátorů výroby a organizovat výměnu jejich zkušeností

v působnosti stavebních správ, podniků i mezi podniky. Zku šeným a odborně zdatným mistrům umožňovat doplňkové stu dium a získávat tak kádrové rezervy pro funkce stavbyvedou cích, odborné funkce na stavebních správách, podnicích a vý. zkumných a vývojových organizacích ; zvláštní pozornost věnovat výchově a školení mladých stavba řů zvláště učňů ve stavební výrobě a výrobě stavebních hmot

a studujícím na středních a vysokých školách . Usměrnit je jich výuku v souladu s potřebami zprůmyslnění stavebnictví, především k získání nových profesí na úseku výroby a montáže prefabrikovaných konstrukcí a dílců a k ovládnutí a plnému

využití strojů, technologických zařízení, dopravních prostřed ků a malé mechanizace. Doplnit učňovská střediska, střední a vysoké školy stavebního směru o zkušené a politicky vy.

spělé mistry výrobního výcviku, vychovatele, učitele a profe sory a zajistit materiální dobudování škol a učňovských stře

disek. Vytvářet podmínky pro rozvoj kulturního a společen ského života mladých stavbařů a rozšiřovat získané zkušeno sti ze staveb mládeže mezi ostatní kolektivy mládeže na stav bách ;

zlepšit kvalitu organizovaného a volného náboru pracovních sil pro potřeby stavebnictví a kvalitu výběru učňů a studujících na středních a odborných školách stavebního směru .

Zlepšit propagaci významu stavebnictví, aby bylo pro mládež a ostatní pracující přitažlivější ;

urychlit stabilizaci kádrů ve stavebnictví a zabránit tak vyso ké fluktuaci a absenci. Za hlavní zdroj získávání trvalých kádrových dělníků považovat vlastní vyučence podniků. 261

Za hlavní směr stabilizace kádrů považovat zvyšování jejich

kvalifikace a péči o jejich hmotné a sociální potřeby a rozvoj kulturního a společenského života na stavbách a ve výrob nách stavebních hmot. Za tím účelem efektivněji využívat roz

vojových investic a podnikových fondů pracujících. K zlepše ní výchovy využívat zkušeností z hnutí brigád socialistické práce.

4. Na úsecích mimo stavebnictví, které ovlivňují plnění úkolů výstavby

Aby stavbaři mohli úspěšně splnit své úkoly, je nutné, aby in vestoři, projektanti a dodavatelé materiálů a zařízení plnili své

povinnosti vůči stavebnictví a pro zajištění staveb včas, v množ ství, kvalitě a sortimentu určených státním plánem. K tomu je zvláště třeba : - u investorů a v projekci zvýšit kvalitu přípravy investic v územních plánech i v úrovni investičních úkolů na základě

výhledu vývoje oborů s jasnou koncepcí navrhovaných investic. Prověřit plány projektových organizací, zda zajišťují v kva

litě a včas projektovou dokumentaci pro rozhodující investič ní celky podle důležitosti staveb. Podstatně omezit praxi po

žadování výjimek z projektové připravenosti staveb. Nepři pouštět praxi soustředění projektových prací v první etapě na vedlejší objekty, která zpožďuje projektovou přípravu 'rozho

dujících objektů a způsobuje pozdní objednání základních ma teriálů a zařízení nutných pro komplexní a plynulý postup vý stavby ;

u investorů, dodavatelů stavební i technologické části výstav by ve spolupráci se Státní plánovací komisí řešit rozestavě nost a využívání prostředků na základě porovnání skutečného stavu s normami lhůt výstavby a stanovit celkovou koncepci

postupu při plánovitém snižování rozestavěnosti a zkracování lhůt výstavby a řešit časovou i územní soustředěnost staveb ; každoročně upravit harmonogramy výstavby rozestavěných

i nově zahajovaných centralizovaných staveb zahrnutých do plánu běžného roku podle skutečného stavu rozestavěnosti a zajištění dodávek strojů , zařízení, hlavních materiálů a kon strukcí v období do uzavření ročního plánu . Časově sladit jed notlivé druhy stavebních prací a dodávky materiálů, strojů a 262

zařízení. Upravené jmenovité seznamy s přehledem dodávek pro běžný rok a požadavků na další dvě léta kupředu předlo žit nejpozději vždy v únoru běžného roku ke schválení Státní

plánovací komisi; vyřešit účinnou soustavu hmotné zainteresovanosti všech

účastníků investiční výstavby na včasném a bezporuchovém uvádění kapacit do provozu a snižování nákladů výstavby; upřesnit plánovací metodiku, ukazatele , plánovací a přepočí távací koeficienty tak, aby podporovaly rychlý rozvoj techni

ky a progresívních metod výstavby ; u ministerstva výstavby, ministerstva dopravy a Ústředním úřadem pro otázky řízení národních výborů zajistit přepravu stavebních hmot, zvláště cementu, s cílem dosáhnout snížení

nároků na přepravu zkrácením přepravních vzdáleností a vy . loučením protisměrných přeprav i zajištěním plynulé naklád ky a vykládky vagónů. Současně řešit hmotnou zainteresova

nost i osobní postih odpovědných pracovníků ; uplatnit metodu optimalizace dopravních cest a vytvořit před poklady pro minimální dopravní náklady uplatněním lineár ního programování na úseku nejvíce přepravovaných substrá tů, zvláště cementu, cihel , štěrkopísků a dalších materiálů ;

- u ministerstev hutního průmyslu a rudných dolů, strojírenství, chemie a spotřebního průmyslu promítnout a zajistit hlavní směry rozvoje materiálové a výrobní základny stavebnictví do jednotlivých let národohospodářských plánů podle potřeb růs tu úkolů státního plánu. Zvláštní péči věnovat dodávkám oce lových konstrukcí, kolejnic, trubních materiálů, dopravních zařízení a určených druhů jeřábů ;

- u ministerstva výstavby a financí zajistit budování trvalých sociálních zařízení z globálu na staveništní zařízení, která po skončení stavby se stanou součástí komplexu výstavby a ne

budou ničena. V případě dočasných zařízení zabezpečit jejich výstavbu montovaným způsobem jako univerzální objekty. Za

tím účelem provést soustředění prostředků více podniků; - řešit otázky sjednocení náhrad ( odlučného ) , jehož rozdílnost se nepříznivě dotýká pracovníků ve stavebnictví ; - u Státní plánovací komise s příslušnými resorty , ministerstvem výstavby a KNV zlepšit koordinaci , výměnu zkušeností a za jistit lepší celostátní řízení projektových ústavů s cílem zlep 263

šit územní plánování, zvýšit ekonomii a technickou úroveň

projektových řešení, uplatnit nejprogresívnější technologie již v projektu , zajistit vypracování a dodržování progresívních ty pových podkladů v praxi výstavby ; u Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky zhodnotit čin

nost ministerstev, investorů a KNV při zabezpečování usnesení ústředního výboru KSČ a vlády k omezení nadměrné rozesta věnosti decentralizované investiční výstavby a usměrňování proporci ;

kontrolně prověřit na 4-5 rozhodujících stavbách soulad a zajištění kapacit a dodávek stavebních i technologických pra cí, materiálů a zařízení a zkušenosti zevšeobecnit; provádět soustavnou kontrolu dodavatelsko -odběratelských vztahů a materiálně technického zásobování; - na úseku ministerstva výstavby soustředit kontrolu na řešení

klíčových problémů uvedených v tomto materiálu. 5. Na úseku dalšího rozvoje iniciativy pracujících

Hlavní formu zajišťování účasti pracujících při zvyšování pro duktivity práce , v řízení a organizací práce, v uplatňování tech nického rozvoje a využívání dosavadní techniky, plného využí vání fondu pracovní doby, v boji za maximální hospodárnost a kvalitu práce nutno nadále spatřovat v rozvoji socialistické sou těže.

Proto je nutno zaměřit úsilí hospodářských orgánů, národních výborů , odborů a mládeže pod vedením stranických orgánů a or

ganizací na rozvoj a prohloubení socialistické soutěže, rozvíjení hnutí brigád socialistické práce a kolektivů soutěžících na počest XII . sjezdu KSČ k zajištění hlavních článků dalšího rozvoje sta vebnictví, které vyplývají z navrženého postupu. Zvláště je tře ba , aby soutěž rozhodující měrou ovlivnila kvalitativní ukazatele plánu , především produktivitu práce, vlastní náklady a kvalitu prováděných prací. - Soutěžení organizovat za včasné dokončení etap výstavby ob

jektů a staveb na základě technických režimů staveb a za včas né odevzdání komplexní bytové výstavby podle harmonogramu plynulosti .

Zvláštní pozornost věnovat zaměření soutěže na hospodaření 264

s materiálem , dosahování úspor, především ve spotřebě cemen tu , dřeva a oceli. Ve výrobnách stavebních hmot zvláště na dodržování sortimentu a vysokou kvalitu výrobků , za splnění

dodávek pro vývoz i tržní fondy ve stanovených termínech . Zajistit pravidelné výrobní porady a na nich projednávat úko ly jak podniků a stavebních správ, tak i stavebních čet a pra. covních skupin a provádět kontrolu plnění úkolů a závazků. -

Organizovat budování stálých pracovních čet na stavbách jako předpokladu k vytvoření stálých, vysoce kvalifikovaných stav bařských kolektivů. Tím zpevňovat stabilizaci kádrů a plynu lost výstavby .

Rozvíjet výraznou formu projevu iniciativy pracujících a roz voje socialistické soutěže - uzavírání a plnění sdružených komplexních socialistických závazků na stavbách, kterými se upevňují soudružské vztahy všech účastníků výstavby. Za hlav

ní cíl sdružených socialistických závazků považovat dodržení a zkrácení termínů výstavby. Činnost technickoekonomických rad , konferencí, výrobních porad , veřejných prověrek na stavbách , dny nové techniky a zlepšovatelské hnutí zaměřit z hlediska řešení a zajištování hlavních článků vyplývajících z postupu řešení.

Péče o zajišťování bezpečnosti a hygienického pracovního pro středí se musí stát každodenní záležitostí odborových organi

zací a hospodářských pracovníků na stavbách a ve výrobnách . Podstatně snížit úrazovost .

Mimořádnou péči věnovat mládežnickým organizacím a ko lektivům, odvážně , ale odpovědně rozvíjet jeji iniciativu tím, že jim budou svěřovány samostatné úkoly ve výstavbě. K tomu zajistit nejširší pomoc odborů i hospodářského vedení.

Zvýšit účinnost a konkrétnost technickoekonomické propa gandy při řešení rozhodujících problémů, zajistit výměnu zku

šeností mezi kolektivy, stavebními správami, výrobnami a pod niky .

6. Na úseku politickoorganizačního zajištění řešení hlavních problémů stavebnictví

K zajištění realizace, kontroly a vysoké účinnosti řešení rozho dujících problémů ve stavebnictví provést následující opatření : 265

Na úseku ústředních hospodářských orgánů, národních výbo

rů, sdružení, podniků, projektových a ostatních dodavatel ských organizací vypracovat časový harmonogram opatření k zajištění řešení hlavních problémů ve stavebnictví a orga nizovat jejich důslednou kontrolu .

- Na úseku Ústřední rady odborů a příslušných odborových sva zů vypracovat konkrétní opatření, zvláště k vytvoření podmí nek na rozvoj inciativy pracujících. Mimořádnou pozornost věnovat organizování hnutí za uzavírání sdružených socialis

tických závazků, které se musí stát záležitostí nejen Odboro vého svazu zaměstnanců ve stavebním průmyslu, ale i ostat ních odborových svazů. Na úseku Československého svazu mládeže rozpracovat postup a organizovat iniciativu mládeže jak ve stavebnictví, tak také

v dodavatelských podnicích zúčastněných na výstavbě, při čemž hlavní pozornost věnovat rozhodujícím úsekům výstavby a vést mladé stavbaře do boje za technický pokrok, zvyšování politické úrovně a odborné kvalifikace.

Na úseku stranické práce příslušná oddělení ÚV KSČ, krajské a okresní výbory strany zajistí :

Rozpracování navrhovaného řešení hlavních problémů ve vý stavbě a stavebnictví příslušnými hospodářskými orgány , ná rodními výbory a výrobními hospodářskými jednotkami do

komplexního časového harmonogramu a jeho účinnou kon trolu . C

Projednání řešení rozhodujících problémů v příslušných stra

nických orgánech a na členských schůzích stranických orga nizací ve stavebnictví, v projektových a dodavatelských orga

nizacích zúčastněných na výstavbě s cílem provést konkrétní opatření na pracovištích k řešení zabezpečování úkolů vý. stavby.

Orientaci stranických orgánů a organizací na řešení rozhodují

cích problémů stavebnictví uvedených v postupu, jejich účin né řešení a kontrolu, a tím zesilování vlivu strany na řízení a kontrolu výstavby.

Stavebnictví se významně podílí na zabezpečování dalšího roz voje národního hospodářství a růstu životní úrovně pracujících. 266

Dosáhnout obratu v plnění plánu ve stavebnictví je proto v sou časné době naléhavým úkolem . Předpokladem k dosažení obratu je zaměřit sjednocené a organizované úsilí hospodářských , odbo

rových i mládežnických orgánů a organizaci pod vedením strany na hlavní úkoly výstavby.

ZÁSADY PRO POSTUP PŘI NAVRHOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A UDĚLOVANI STÁTNÍCH

VYZNAMENÁNÍ ZA POLITICKOU , VEŘEJNOU, HOSPODÁŘSKOU NEBO JINOU ČINNOST DOKUMENT OV KSC ZE DNE 19. CERVNA 1962 I

Pořadí státních vyznamenání, na něž se vztahují zásady

Čestný titul » hrdina socialistické práce« spojený s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce.

Řád Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti . Řád republiky . Řád práce.

Za zásluhy o výstavbu. Za vynikající práci. Za statečnost. II

Podmínky propůjčování

Státní vyznamenání se propůjčuje jednotlivcům i kolektivům pracujících, dobrovolným společenským organizacím, podnikům , družstevníkům , Institucím a útvarům. Čestný titul »hrdina socialistické práce« se propůjčuje pouze jednotlivcům .

Stupeň státního vyznamenání musí odpovídat zásluhám navrho . vaných o vítězství socialismu a budování vyspělé socialistické 267

společnosti v oblasti politické, veřejné, vědecké, hospodářské, kulturní a jiné činnosti. Všechna uvedená státní vyznamenání může president republiky propůjčit také in memoriam .

K státním vyznamenáním nepříslušejí žádné peněžité ani věcné odměny. III

Z působ navrhování a postup projednávání a odevzdávání

1. Návrhy na propůjčování státních vyznamenání předkládají presidentu republiky :

ústřední výbor Komunistické strany Československa, předsednictvo Národního shromáždění, vláda Ceskoslovenské socialistické republiky, ústřední výbor Národní fronty,

Ústřední rada odborů.

Ostatní dobrovolné společenské organizace předkládají své ná vrhy prostřednictvím ústředního výboru Národní fronty. Ministři a vedoucí ústředních orgánů státní správy a národní výbory předklá. dají své návrhy prostřednictvím vlády. Ministr národní obrany a ministr vnitra předkládají návrhy týkající se ozbrojených sborů přímo presidentu republiky. 2. Státní vyznamenání se propůjčují zásadně k příležitosti 1. a 9. května a mimořádně k jiným významným výročím a událostem. Kromě toho je možno propůjčit je k životním jubileím zvlášt za sloužilým jednotlivcům při dosažení 50, 60, 75 let a pak vždy po pěti letech .

Vyznamenání u příležitosti různých jubilejních oslav a výročí

vzniku závodů a podniků budou propůjčena jen ve zcela výjimeč ných případech , kdy historie závodu je v široké míře spjata s bo jem dělnické třídy a komunistické strany. Výjimečně je možno též státní vyznamenání propůjčit při uvede ní významného díla nebo stavby do provozu. 3. Předkládané návrhy musí být náležitě zdůvodněny . Každý ná vrh bude obsahovat :

a ) u návrhů na vyznamenání jednotlivců 268

navržený stupeň vyznamenání

osobní údaje navrhovaného ( jméno , data narození, stav, přesná adresa bydliště, přesný název a sídlo podniku podle kraje apod. )

přehled o pracovních výsledcích a hodnocení práce, za kte rou je navrhován na vyznamenání, a dále uvést, zda již vy znamenání obdržel, kdy a za jaké zásluhy charakteristiku politické, veřejné nebo jiné činnosti

doporučení, při jaké příležitosti a jakou formou bude vyzna: menání předáno a kdo má vyznamenání odevzdat vyjádření příslušných stranických, odborových nebo jiných orgánů Národní fronty ;

b ) u návrhů na vyznamenání kolektivů, podniků, JZD apod . .

navržený stupeň vyznamenání přesný název podniku ( závodu ) , sídlo podniku , okres , kraj

u kolektivů jména členů kolektivů a jejich osobní údaje - zdůvodnění návrhu na vyznamenání, popis činnosti podniku, hodnocení práce, za kterou je navrhován na vyznamenání, - výsledky plnění státního plánu apod . doporučení, při jaké příležitosti a jakou formou bude vyzna menání předáno a kdo má vyznamenání odevzdat vyjádření příslušných stranických, odborových nebo jiných orgánů Národní fronty .

4. Státní vyznamenání zpravidla odevzdává : Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce a Řád Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti president re publiky

- Řád republiky a Řád práce představitelé orgánů , které před kládají návrh na vyznamenání, a ve výjimečných případech president republiky

vyznamenání Za zásluhy o výstavbu , Za vynikající práci a Za statečnost zpravidla představitelé orgánů , které navr hují.

Stranickým a veřejným funkcionářům nebo pracovníkům ode vzdává vyznamenání v kraji vedoucí tajemník KV KSČ , člen byra KV KSČ nebo z rozhodnutí byra KV KSČ jiný vedoucí funkcionář. 5. Návrhy k 1. a 9. květnu 269

a ) Zá politickou a veřejnou činnosi Zásady propůjčování vyznamenání za politickou a veřejnou čin

nost a rozsah, v jakém mají být tato vyznamenání propůjčena k pří ležitosti 1. a 9. května ( nebo k jiným příležitostem ) , stanoví ústřední výbor KSČ. Rádně zdůvodněné návrhy, za jaké mimořádné výsledky nebo

záslužnou politickou či veřejnou činnost má být navrhované vy znamenání propůjčeno, předkládají k tomu zmocněné orgány nej

méně do 60 dnů předem ústřednímu výboru KSČ. Po projednání v ústředním výboru KSČ předkládají je presidentu republiky přímo.

U návrhů na propůjčení vyznamenání politickým a veřejným pracovníkům krajských, okresních a místních funkcí musí každy předkládající ústřední orgán znát předem stanovisko příslušného krajského výboru KSC - KSS ( na Slovensku též ústředního vý boru KSS ) .

b ) Za hospodářské výsledky nebo jinou činnost K 1. a 9. květnu předkládá vláda a Ústřední rada odborů presi

dentu republiky společné souhrnné návrhy na propůjčení státních vyznamenání nejlepším pracovníkům a kolektivům všech odvětví ( včetně ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra

po

kud jde o civilní zaměstnance ) i z úseků řízených národními vý. bory.

Ministři, vedoucí ústředních orgánů státní správy a národní vý bory předkládají své návrhy prostřednictvím vlády. Tyto návrhy musejí být předem projednány stranickými a odborovými orgány na závodech, v okresech a krajích ; návrhy ze slovenských krajů ve slovenských ústředních orgánech.

Návrhy z JZD a výrobních družstev nepodléhají schválení odbo rových orgánů.

Ministři a vedoucí ústředních orgánů ještě před předložením ná vrhů musejí znát stanoviska ústředních výborů odborových svazů a příslušných oddělení ústředního výboru KSČ. Pro přípravu návrhů na propůjčení státních vyznamenání k 1. a 9. květnu za hospodářskou a jinou činnost jmenuje vláda a Ústřední rada odborů komisi pro přípravu návrhů vyznamenání 270

k 1. a 9. květnu ( dále jen komise ) . Návrhy jsou komisi předkládá

ny do 60 dnů před termínem vyznamenání. Vláda a Ústřední rada odborů stanoví na návrh komise, předlo

žený do konce září , pro jednotlivá ministerstva i národní výbory počty návrhů vyznamenání k 1. a 9. květnu a termíny pro jejich předložení. Současně zajistí, aby návrhy, které jsou jim předkládá ny, byly již projednány výše uvedenými stranickými a odborovými orgány.

Při projednávání návrhů na závodech, v okresech a krajích po . stupují odborové orgány ( národní výbory z úseků, které řídí ) sou hrnné návrhy svému vyššímu orgánu teprve po projednání v pří. slušném stranickém orgánu .

Souhrnné návrhy na udělení vyznamenání k 1. a 9. květnu před loží komise ústřednímu výboru KSČ. V zájmu hladkého projednávání a přípravy návrhů na vyzname nání je třeba , aby je ministerstvo a krajské národní výbory již v průběhu roku připravovaly k 1. a 9. květnu , projednávaly je a schvalovaly a měly je tak připraveny k předložení včas ; dbaly na správné proporce mezi návrhy jednotlivců, kolektivů, žen a mlá deže. Je třeba vycházet ze zásady, že příprava k návrhům musí být v okresech a krajích. 6. Návrhy v průběhu roku :

Orgány , které mají právo navrhovat, předkládají v průběhu roku k jiným příležitostem než k 1. a 9. květnu své návrhy projednané v ústředním výboru KSČ presidentu republiky. Všechny řádně zdůvodněné návrhy, za jaké mimořádné pracovní výsledky nebo záslužnou politickou a veřejnou činnost má být vy. znamenání propůjčeno, musí být politickému byru postoupeny nej méně 30 dnů předem po vyjádření příslušných stranických orgánů a oddělení ústředního výboru KSČ.

7. Vyznamenání cizích státních příslušníků : U vyznamenání cizích státních příslušníků se postupuje tak, že příslušné orgány uvedené v bodě III/1 postoupí po projednání v ústředním výboru KSČ návrhy ministru zahraničních věcí, který požádá příslušnou vládu o souhlas k vyznamenání. Teprve potom

předkládá příslušný orgán návrh presidentu republiky.

271

ZE ZPRAVY OSTŘEDNI RADY ODBORO O ROZVOJI SOCIALISTICKÉHO SOUTĚŽENI

NA POČEST XII . SJEZDU KSC PROJEDNÁNO OSTŘEDNÍM VÝBOREM KSC DNE 19. ČERVNA 1962 Prohlášení ústředního výboru Komunistické strany Českosloven

ska o svolání XII. sjezdu KSČ v roce 1962 se setkalo mezi pracují cími s ohlasem a povzbudilo jejich iniciativu a aktivitu při plnění plánu rozvoje národního hospodářství. Mezi prvními, kteří na roz

hodnutí OV KSČ o svolání sjezdu odpověděli , byli pracující Dolu Jan Šverma v Holešicích, n. p. Kovohutě v Rokycanech, ČKD Dukla Praha, AZNP Mladá Boleslav, družstevníci v JZD Tvarožná a další,

kteří uzavřeli hodnotné socialistické závazky, které sloužily jako vzor pro ostatní závody a podniky. Co na první pohled v závazcích

vynikalo, je důsledné uplatňování technického rozvoje, snižování vlastních nákladů, úspora kovového materiálu a dalších surovin . Podniky v závazcích rovněž uváděly , jak budou zvyšovat kvalifi kaci pracujících a pečovat o jejich potřeby 1 o potřeby rodinných příslušníků . Významné je to, že závazky byly z podstatné části podloženy dílčími závazky brigád socialistické práce , dilen a pro vozů .

Na iniciativu uvedených závodů odpověděla XIII. plenární schů

ze ÚRO, která stanovila v lednu letošního roku cíle k rozvoji socia listického soutěžení na počest XII . sjezdu Komunistické strany Čes koslovenska a k úkolům v oblasti výroby v roce 1962. K zabezpe čení plánu rozvoje národního hospodářství uložila odborovým orgánům dále prohloubit iniciativu lidí zejména uzavíráním socia listických závazků a organizováním všech osvědčených forem

účasti pracujících na technickém rozvoji a na provádění komplex ních rozborů ; zaměřila pozornost závodních výborů v rozhodují. cích odvětvích hlavně na zabezpečení dodávek pro investiční vý stavbu a zahraniční obchod , překračování plánů výroby zboží, sor

timentu, úsporu materiálu , paliv a energie apod . Velkým podnětem k rozvoji soutěžení na počest XII. sjezdu KSC se stala výzva ÚV KSČ a ÚRO schválená únorovým zasedáním

ústředního výboru KSČ , adresovaná všem pracujícím ČSSR. Plnění této výzvy a usnesení XIII . plenární schůze ÚRO v zá kladních organizacích ROH přispělo k tomu, že se podařilo v mno 272

ha závodech vyrovnat skluzy z ledna a února. Přestože se nepoda řilo v některých odvětvích splnit důležité úkoly, nikterak to nesnižuje významný podíl iniciativy pracujících a rozvoje socia listického soutěžení na dosažených výsledcích. Je třeba vysoce ocenit úsilí pracujících , kteří přestože se v za čátku roku setkávali s řadou objektivních potíží, dohnali v mnoha

případech vzniklé manko. Obětavě nastupovali na mimořádné smény , nehleděli na čas ve všední dny i v neděli a ve svátcích. Tak se postupně konsolidovaly poměry v závodech . Projevilo se to nakonec i v růstu celozávodních závazků ; začátkem února jich bylo 1717, koncem února 2715, v polovině března 3450, v dubnu 5490.

Zprávy z některých krajů potvrzují, že v mnohých závodech sou těžení na počest XII. sjezdu KSČ výrazně ovlivnilo plnění výrob ních úkolů. Ve Východočeském kraji odpověděli pracující na výzvu ÚV KSČ à ÚRO hodnotnými závazky. Zavázali se překročit pláno vané úkoly v hrubé výrobě o 13 a půl mil. Kčs, ve výrobé zboží vyrobit navíc o 8,4 mil. Kčs a snížit vlastní náklady o více než 6 mil. Kčs. V pletárně Závodu K. H. Borovského v Havlíčkově Bru dě vyrovnali pracující dluh 31 000 kg úpletů a splnili tak úspěšně

svůj závazek na vyrovnání manka. Také pracující chrudimské Transporty, kteří soutěží o název Závod XII. sjezdu KSČ, se úspeš ně vyrovnali na základě plnění závazků s obtížemi ; výrobní úkoly za první čtvrtletí splnili ve všech ukazatelích. Plán výroby splnili na 101,9 % .

Kolektivy a brigády socialistické práce svými závazky na počest

XII. sjezdu KSČ zajišťují splnění plánovaných úkolů v roce 1962 a zkracování termínu výstavby investičních celků podle vládních termínů. Například pracující n. p. Vítkovické stavby, stavební správa 300, dokončili před stanoveným termínem výstavbu sie mens -martinské pece č. 9 pro NHKG. Na tuto stavbu vydali záruční

list na kvalitu stavebních prací na dobu 1 roku a zavazují se při padné skryté vady odstranit v této lhůtě bezplatně.

Obdobnou iniciativu projevily kolektivy opravářů strojů v loko motivním depu Česká Třebová ; za I. čtvrtletí 1962 vystavily na svou práci 289 záručních listů a případné poruchy na strojích opraví ve volném čase bez nároků na mzdu.

Na stavbách se uzavírání sdružených socialistických závazků stalo jednou z cest, které vedou k plnění plánu, k rytmickému 273

plnění všech prací od zahájení stavby až po skončení montáže a uvedení do provozu . Dokladem toho je urychlení výstavby elek trárny Mělník, Kamýk, Orlík a energetické rozvodné soustavy na

úsecích Hradec - Čechy, Sučany- Podbrezová, na šachtě Cigl apod. Právě na stavbě Mělník bylo pomocí sdruženého závazku dosa ženo zkrácení jednotlivých bloků od 20 až do 95 dnů, na rozvodné

soustavě 10--20 dní a na šachtě Cigl bude těžba zahájena skoro o půl roku dříve. Naši nejlepší pracovníci

nositelé řádů ,

uzavřeli na počest

XII. sjezdu KSČ hodnotné závazky v uplatnění nové techniky a no vátorských metod práce. Například soudruh Vodárek, nositel Řádu republiky ze Závodů přesného strojírenství v Gottwaldově, se za vázal ve spolupráci se soudruhem Vohnickým, hrdinou socialistic ké práce, zavést do plného provozu lisování za studena, čímž bylo

dosaženo úspor v hodnotě 330 000 Kčs mimo úspory na materiálu. Dílčích významných úspěchů bylo dosaženo i v zemědělství. Soustředěným úsilím se podařilo ustavit v prvních měsících letoš

ního roku na státních statcích 477 komplexně mechanizovaných čet. Jejich velký význam a přínos lze doložit řadou příkladů. Na Státním statku Květoslav se v minulém roce zavedením této orga nizace práce snížila potřeba pracovních sil ve žních o 125 lidí a náklady na sklizeň z jednoho centu činily 7,54 Kčs proti 17 Kčs tradičním způsobem. Celková produkce na jednoho člena komplex ně mechanizované čety se pohybovala od 85 000 do 100 000 korun proti 20 000 až 28 000 na jednoho pracovníka při tradiční tech nologii výroby.

V duchu výzvy ÚV KSČ a URO přijalo do konce března 1962 závazky v průmyslových závodech přes 1736 000 jednotlivců a 151 000 kolektivů, v zemědělství 200 000 jednotlivců ( i v kolekti vech ) , ve stavebním průmyslu 300 000 a v dopravě 350 000 jednot

livců. V zemědělství bylo uzavřeno 1355 celopodnikových závazků v hodnotě více než 339 miliónů Kčs.

Soutěžení o název XII. sjezdu KSČ a brigády socialistické práce Iniciativní podnět k soutěžení na počest XII. sjezdu strany dala hned v prvních dnech letošního roku mládežnická brigáda socia 274

listické práce z Dolu Urx v OKR, vedená soudruhem Ladislavem Karáskem .

Na základě výzvy této první mládežnické brigády socialistické práce hlásí se denně stovky kolektivů svými závazky do tohoto soutěžení. Zvláště od konce února ( kdy soutěžilo o název 4110

kolektivů, 395 dilen a provozů a 57 závodů ) se do konce května počet soutěžících kolektivů podstatně zvýšil . V současné době sou těží o název XII . sjezdu KSČ 19 343 kolektivů, 3177 dílen a provozů , 870 závodů a 51 podniků.

Je třeba vyzvednout příklad všech kolektivů, dílen a provozů, které projevily pracovní aktivitu v rozvoji soutěžení o čestný ná

zev XII. sjezdu KSČ a plněním uzavřených závazků se úspěšně vy rovnávají s plánovanými úkoly letošního roku. Např. brigáda 6. siemens-martinské pece Nové huti Klementa Gottwalda jako jedna z prvních odpověděla na výzvu mládežnického kolektivu soudruha

Karáska. Vysoko překročila závazek odevzdat národnímu hospo dářství 3000 tun oceli nad plán v I. čtvrtletí a vytavila navíc 4006 tun oceli. Řádnou kontrolou tepelného režimu kolektiv ušetřil na

technologickém palivu 350 000 Kčs. Kolektiv pracuje bez úrazu a vzorně pečuje o výchovu učňů. Brigáda uzavřela další závazek, že ve druhém čtvrtletí vyrobí navíc 2000 tun oceli."

O titul brigáda socialistické práce soutěžilo v I. čtvrtletí 75 264 kolektivů , ve kterých je zapojeno téměř 800 000 pracujících , to znamená, že od začátku roku 1962 počet kolektivů vzrostl o 4267

a počet pracujících o více než 77 000. Zároveň soutěží o název dílna a provoz socialistické práce 1500 dílen a 1490 provozů s dalšími 200 000 pracujících. Tento rozvoj hnutí brigád socialistické práce

v prvním čtvrtletí letošního roku je výsledkem rozvoje socialis tického soutěžení na počest XII . sjezdu strany a soutěžení kolek tivů o čestný název XII. sjezdu KSČ.

V některých odvětvích jako v hornictví, hutích a rudných do lech, chemickém průmyslu, ve strojírenství a dalších je do něho

zapojeno přes 25 % pracujících . Naproti tomu poměrně malé pro cento pracujících soutěží v kolektivech ve stavebnictví, zeměděl ství a místním hospodářství.

Přes dobré výsledky v hnutí brigád socialistické práce a soutě. žení o název XII. sjezdu KSČ je ještě mnoho nedostatků a problé mů, které mají negativní vliv na dosahování pronikavějších úspě chů v soutěžení kolektivů i jednotlivců. Již dnes máme závody, 275

kde soutěží v brigádách socialistické práce až 50 % pracujících , přesto však výsledky těchto závodů neodpovídají této skutečnosti .

Tak vysoké procento soutěžících by se mělo podstatně odrazit v celkové činnosti závodu, at v plnění plánu, zavádění nové tech niky, v bezpečnosti pracovišt, ve zvyšování kvalifikace a odborové činnosti. Závazky některých kolektivů neodpovídají svou úrovní požadavkům jejich pracovišt ; zejména se nepoužívají nové pra

covní metody, nerozšiřují se nejlepší pokrokové zkušenosti : mnohdy ani brigády socialistické práce nestojí v čele vnitrozávod ního socialistického soutěžení. Stále se ještě vyskytují případy, že kolektivům není všude věnována taková péče , jak tomu bylo, když začínaly soutěžit.

Ze strany odborové organizace se stále projevuje nepružné říze ní hnutí brigád . Kolektivy mají uzavřeny závazky, aniž by někdo z hospodářského vedení nebo z odborových funkcionářů zkoumal , jaká je jejich kvalita , zda odpovídají úrovní úkolům pracoviště. Soutěžení o titul brigáda, dílna a provoz socialistické práce se od svého vzniku značně rozšířilo. Dnes je to hnutí s téměř jedním miliónem pracujících. Přesto však je nutno rozšířit soutěžení o ti tul brigáda socialistické práce v odvětvích stavebnictví , země dělství, místním hospodářství a potravinářském průmyslu, kde počet soutěžících o titul brigáda socialistické práce nedosahuje 10 procent všech pracujících. V odvětví paliv, hutního průmyslu, stro

jírenství, v chemickém průmyslu, v dopravě a spojích a ve spotřeb ním průmyslu je nyní hlavním úkolem zaměřit hnutí brigád socia

listické práce na zvýšení jeho úrovně, zejména v oblasti technic kého rozvoje , uplatňování nových metod práce a všestranného zvyšování kvalifikace soutěžících. Rovněž by měla více vyniknout pomoc slabším kolektivům .

Iniciativa pracujících v celé řadě případů přesahuje rámec je jich pracoviště ; dobrovolně přecházejí na pracoviště, kde se ne plní plánované úkoly, dokáží tam vytvořit dobrý soudružský ko lektiv a spolu s ním překonávají vyskytující se nedostatky. Někte

rým z těchto pracovníků byly za jejich obětavost propůjčeny tituly průkopník socialistické práce. Pracovní obětavost projevila řada kolektivů brigád socialistické práce, které přešly na pomoc našim dolům. Jsou to kolektivy sou druha Maxy z Dolu Vítězný únor v Jáchymově , soudruha Fialy ze

Závodu valivých ložisek a traktorů v Brně-Líšni, soudruha Dufka 276

ze Železáren Prostějov, soudruha Salaše z Královopolských stroji ren v Brně a další. Hnutí brigád socialistické práce vyžaduje ke svému rozmachu

a zkvalitnění daleko odpovědnější práci odborových organizací a hospodářských orgánů. Úkolem odborových organizací, orgánů

a funkcionářů v závodech bude v co nejširší míře uplatňovat vše nové, co se v brigádách socialistické práce zrodilo a co je příno sem ke splnění plánovaných úkolů. Jde hlavně o zavádění nové techniky, technologie a novátorských metod práce, o vytváření vzájemných soudružských vztahů mezi pracujícími , předávání zku šenosti i pomoc slabším spolupracovníkům.

Rovněž odborové orgány v okresech a krajích musejí daleko více než dosud zlepšit pomoc soutěžícím kolektivům a brigádám socialistické práce ; pružně reagovat na všechny jevy v hnutí bri gád socialistické práce, dobré zkušenosti propagačně a agitačně uplatňovat v ostatních závodech ; odpovědně a rychle projednávat žádosti kolektivů o propůjčení titulu brigáda socialistické práce,

nebot zdlouhavé projednávání těchto žádostí vede ke snižování iniciativy soutěžících kolektivů i jednotlivců, a někdy i k tomu, že kolektivy přestávají soutěžit vůbec.

Masová

kontrola

socialistického

soutěžení

a prověrka zlepšovatelského hnuti

Od podzimu minulého roku již podruhé přistoupily odborové or gány v měsících březnu a dubnu k provádění masové kontroly so cialistických závazků, jejímž smyslem bylo přispět k zabezpečení úkolů státního plánu, k zvýšení účinnosti socialistického soutěže. ní a k dalšímu rozmachu iniciativy pracujících na počest XII. sjezdu KSČ. Celkový průběh kontroly socialistického soutěžení a její výsled

ky ukázaly , že rozhodnutí ÚV KSČ a ÚRO o jejím uskutečnění v březnu a dubnu bylo velmi užitečné. Masová kontrola měla vel ký mobilizující účinek na další rozmach soutěžení na počest XII. sjezdu strany , na rozvoj budovatelské aktivity pracujících a od stranění některých projevů formalismu a byrokratismu ve vnitro závodním socialistickém soutěžení. Podařilo se odstranit mnoho 277

formálních a všeobecných závazků, které byly přepracovány, do plněny a zaměřeny na hlavní úkoly plánu a na snížení ztrát ve výrobě.

Úspěchem bylo , že se stranickým a odborovým oragnizacím a orgánům podařilo vytvořit mnohatisícový aktiv funkcionářů, kte ří vcelku správně a obětavě zajišťovali úkoly vyplývající z kon

troly, zevšeobecňovali dobré zkušenosti, učili a vychovávali pra cující a další funkcionáře řídit, kontrolovat a hodnotit socialistic

ké soutěžení. Při zabezpečování masové kontroly došlo v mnoha případech k dalšímu oživení činnosti stranických, odborových a mládežnických organizací. V Revolučním odborovém hnutí zejmé

na pak ke zlepšení práce úsekových důvěrníků a dílenských vý borů .

Od samého počátku probíhala masová kontrola pod vedením orgánů strany v krajích, okresech a v závodech. Zejména v ob

dobí nástupu do kontroly mělo její přímé stranické vedení důleži tý význam. Zásluhou společných plánů opatření vypracovaných stranickými, odborovými a mládežnickými orgány a orgány ná rodních výborů byl ve srovnání s masovou kontrolou provedenou na konci minulého roku vyslán z krajů a okresů na pomoc závo dům větší počet funkcionářů a aktivistů, kteří pomáhali při jejím zabezpečení.

V závodech se kontrola setkala s pochopením a s příznivou odezvou u většiny pracujících. Jejich pozornost byla orientována k dohnání manka ve výrobě, k řešení problémů ve výrobě i k zlep šení vnitrozávodního socialistického soutěžení. Ve Středosloven

ském kraji svolali úsekoví důvěrníci spolu s mistry 2808 výrob ních porad, na nichž bylo podáno 4272 připomínek a návrhů. Kontrola socialistického soutěžení ovlivnila i úroveň závazků

uzavíraných na II. čtvrtletí 1962, které jsou zaměřeny na tech

nický rozvoj, na překročení plánu výroby zboží, hrubé hodnoty výroby, na zvýšení produktivity práce a plnění sortimentu i na snížení vlastních nákladů výroby. Iniciativa pracujících ve většině závodů je soustředována i na úspěšné splnění úkolů zahraničního obchodu, na úsporu materiálu a surovin , paliv a energie. V těchto závazcích vyjádřili pracující odhodlání dohnat manko v plnění plánu za I. čtvrtletí 1962 a úspěšně splnit úkoly I. polo letí .

Je však ještě dost závodů , kde hospodářští pracovníci považují 278

socialistické soutěžení za práci navíc a dosud nepochopili , že je hlavní metodou plnění plánu a jejich nejdůležitějším pomocní kem při překonávání denních obtíží a problémů ve výrobě . Kontrola soutěžení zjistila také některé nedostatky v činnosti odborových organizací, zejména pokud jde o organizování člen ských schůzí v dílnách a provozech . Nelze také přehlížet, že ně kde závodní výbory ROH nesledují a nehodnotí pravidelně výsled ky kolektivů ucházejících se o název XII . sjezdu KSČ. Na mnohých úsecích výroby se přistupuje k zabezpečování zá vazků formálně. Jsou snahy někdy přijmout celozávodní závazek jen proto , že je to žádáno shora, aby závod nebyl kritizován . To

potvrzuje i ta skutečnost, že výsledky rozvoje socialistického sou těžení v těchto závodech se pravidelně nevyhodnocují, zejména jak jednotlivci a kolektivy plní své závazky. Nevyzdvihují se vý. sledky práce, kterých nejlepší pracovníci a kolektivy dosáhli. Ne

ní dostatečně uplatňována zásada, aby prvním organizátorem sou těžení byl úsekový důvěrník spolu s mistrem. Je tomu tak proto ,

že ZV ROH se ještě o tyto funkcionáře a pracovníky neopírají a dostatečně s nimi nepracují .

Ve vnitrozávodním soutěžení došlo ke zlepšení. Je však nutno více rozvíjet vzájemnou soutěživost jednotlivců a kolektivů, neboť

po této stránce se dosud neprojevilo zlepšení. Nejlepší pracovníci nejsou vyhodnocování podle profesí, nýbrž v převážné většině

podle pracovních úseků, což v některých případech vyvolává do jem samoúčelného hodnocení, aniž by byly zkušenosti předních pracovníků rozšiřovány. Nedaří se také uplatnit zásadu dekádního hodnocení.

Ukázalo se však také, jak mnoho nedostatků, nevyřešených pro blémů a formálností se ještě ve vnitrozávodním socialistickém

soutěžení projevuje. Podle názoru hospodářských pracovníků je možno socialistické soutěžení organizovat jen tehdy , je-li na to čas, když je dostatek materiálu a nejsou těžkosti s plněním plánu.

Místo politického přístupu k věci se v řadě závodů hospodářští

pracovníci snažili stavět do popředí jako hlavní problém vnější, objektivní příčiny a mnohdy s nimi demagogicky vystupovali i před pracujícími. Slouží ke cti pracujícím, že svůj opačný názor v naprosté většině vyjadřovali zvýšeným pracovním úsilím a obě.

tavostí a přejímáním závazků za odstranění dočasných obtíží. Proti nesprávným názorům hospodářských pracovníků odboroví 279

funkcionáři často nevystupovali s potřebnou rozhodností tak, aby právě soutěžení přispívalo k řešení a odstraňování těžkostí ve výrobě.

Stálým nedostatkem zůstává pravidelná kontrola a hodnocení závazků. Zkušenosti z kontroly potvrzují, že řada kolektivních závazků zanikla proto , že nebyly řádně hodnoceny a že konkrétní

kontrola závazků, která může iniciativu soutěžících obohatit o dal. ší podnětné náměty, se změnila mnohde ve formální, prakticky účetní bilanci .

Ve vnitrozávodním soutěžení bude třeba zlepšit seznamování

pracujících s denními úkoly, vytvářet podmínky pro vzájemné sou těžení podle profesi, více než dosud provádět praktickou výměnu

zkušeností, pomáhat zaostávajícím jednotlivcům i kolektivům, zve řejňovat nejlepší pracovní metody a zkušenosti, pravidelně hod notit výsledky soutěžení a jejich ekonomický přínos. Značné problémy se vyskytují v názorné agitaci a propagaci výsledků soutěžení k XII . sjezdu KSČ. Předsednictvo URO dne 30. 1. 1962 zdůraznilo význam agitace a propagace v předsjezdo vém období a nutnost využít všech prostředků v závodech, kultur ních zařízeních, v tisku, rozhlase i v televizi. Při kontrole soutěže .

ní se ukázalo, že v těch závodech, kde je na dobré úrovni pro pagace a agitace, tam i socialistické soutěžení přináší dobré vý.

sledky. Využívá se především závodních časopisů, rozhlasových relací, letáků, desetiminutovek , uplatňuje se názorná agitace pro střednictvím nástěnek , tabulí, desek cti apod .

Technickoekonomická propaganda je jedním z nejslabších člán ků v souvislosti se soutěžením . Odborové orgány nedostatečně vy

užívají všech forem výrobní technické propagace přímo v závo dech. Na pracovištích se málo propagují závazky přijaté na po čest XII. sjezdu KSČ, nezveřejňují se výsledky vzájemného soutě žení jednotlivců i kolektivů ; propagace výsledků soutěžení trpí

přílišnou kampaňovitostí, všeobecností, malou pestrostí námětů a slabou účinností. Agitace i propagace jsou málo zaměřeny na rozvoj zlepšovatelského a novátorského hnutí a , na rozšiřování nových metod práce.

Současně s kontrolou socialistických závazků probíhala i pro věrka zlepšovatelského a novátorského hnutí. Ústřední výbory odborových svazů, krajské odborové rady i okresní výbory odbo rových svazů přijaly na svých plenárních schůzích politickoorga 280

nizační opatření k zabezpečení těchto prověrek. Nepodařilo se jim však dosáhnout toho, aby prověrky byly dobře připraveny ve všech závodech. V mnoha závodech bylo zjištěno, že se buď vů

bec neorganizovaly, nebo jejich příprava byla tak nedostatečná , 1 že své poslání nesplnily. I když prověrka zlepšovatelského a novátorského hnutí jako celek nesplnila svoje poslání, přesto přinesla řadu cenných po

znatků i dobrých příkladů. V národním podniku Tatra Smíchov pří stoupili k přípravě prověrky již v únoru a zahrnuli do ní celou

oblast technického rozvoje. Pod vedením celozávodního výboru KSČ byla celá prověrka připravována společně vedením podniku, závodním výborem ROH, organizací ČSM i závodní pobočkou Čs. vědeckotechnické společnosti. Dobrý základ k prověrce vytvořil závodní časopis, v němž byl zveřejněn návrh plánu technického rozvoje spolu s návrhem plánu organizačního opatření. V návr zích byly již uvedeny i zlepšovací návrhy, vynálezy a nové me tody práce určené k realizaci .

Závodní výbor ROH na výrobních poradách a aktivu brigád so cialistické práce podrobně seznámil pracující s průběhem prověr ky i jejich úlohou v ní.

K úspěšnému průběhu prověrky přispěly zvláště » oborové tý dny «, ve kterých byly organizovány odborné přednášky spojené s výstavami . Na nich se pracující seznamovali se současným sta vem techniky a technologie v jejich pracovních oborech , a tak mohli s větším přehledem posuzovat úroveň vlastního plánu tech nického rozvoje . Velmi zdařilé byly oborové týdny ke svařování, k povrchovým úpravám, k využití plastických hmot i přehlídky a dny nové techniky, kterých se účastnilo téměř 600 pracovníků . Cílem prověrky v tomto podniku bylo dosáhnout masové účasti

pracujících na komplexním řešení problémů technického rozvoje a rozvojem zlepšovatelského hnutí vytvořit předpoklady k dosa žení více než 17 miliónů Kčs úspor ze zavedených a rozšířených zlepšovacích návrhů a vynálezů do konce roku 1965. Provádění

prověrky se na jednotlivých pracovištích aktivně zúčastnilo 1480 pracujících , za jejich pomoci bylo prověřeno 240 návrhů a 480 zlepšovacích návrhů s celkovou hodnotou 780 000 Kčs. Nově bylo

uzavřeno 120 socialistických závazků a podáno 453 zlepšovacích návrhů zaměřených na řešení podnikových problémů. Uvedený příklad a řada dalších potvrzuji , že když se provede promyšlená 281

příprava prověrky a řádně se zabezpečí její uskutečnění za pomo çi všech závodních složek a za široké účasti lidi, dosáhne se vel mi dobrých ekonomických výsledků.

V některých závodech pomohly prověrky zlepšovatelského a no vátorského hnutí k tomu , že se v nich více pozornosti věnovalo odborné pomoci zlepšovatelům, vynálezcům a novátorům , Za při spění závodních poboček Čs. vědeckotechnické společnosti orga nizují se různé formy poradenské služby a zřizují se takzvaná konstrukční střediska nebo střediska technické pomoci. Jejich posláním je poskytovat konkrétní technickou pomoc, zejména při prokreslování zlepšovacích návrhů a vynálezů a jejich realizaci. Střediska se u nás tvoří po příkladu veřejných konstrukčních kanceláří organizovaných v Sovětském svazu. Jejich velký význam spočívá v tom, že v nich technicko-inženýrští pracovníci pomáhají dělnickým zlepšovatelům propracovávat jejich zlepšovací návrhy tak, aby je bylo možno co nejrychleji využívat ve výrobě.

Malá péče je dosud věnována tomu, aby se plánem zabezpečoval rozvoj zlepšovatelského hnutí, a to jak po stránce materiální, fi nanční a kádrové. Stále ještě se vyskytují případy, že mnohé

zlepšovací návrhy a vynálezy, které by mohly přinášet značné ekonomické úspory a vysoký vzrůst produktivity práce, nejsou využívány jen proto, že vedení závodů nezabezpečila jejich reali zaci .

Zvlášť velké nedostatky jsou v rozšiřování zlepšovacích návrhů, vynálezů a nových metod práce. Jsou to zejména podniky, ale i mi nisterstva, které soustavně zanedbávají své povinnosti v tom, že

nemají dostatečný přehled , co nového se osvědčilo v technice i technologii, a chybí jim vůle , aby direktivním způsobem za jistily rozšíření nové techniky v celém národním hospodářství. Tvůrčí iniciativa pracujících neustále roste , ale není soustavně

usměrňována na potřeby národního hospodářství. Vedení závodů a podniků vypracovává jen velmi omezený počet tematických úko lů, které jsou mnohdy nízké úrovně. Důkazem toho je, že pouze asi

2-4 % zlepšovacích návrhů je takových , jimiž byly vyřešeny te matické úkoly, ostatní mají převážně živelný charakter a málo pomáhají řešit důležité výrobní úkoly.

Pravomoc a odpovědnost vedoucích hospodářských pracovníků za vyřizování, zavádění a rozšiřování zlepšovacích návrhů a vy nálezů je stále silně centralizována. Organizace a řízení zlepšova 282 '

telského hnutí je převážně záležitostí podnikových a závodních referentů pro zlepšovací návrhy a nikoliv vedoucích dílen, provozů a závodů .

Avšak také odborové orgány na mnohých závodech neplní své poslání v organizování rozvoje zlepšovatelského a novátorského

hnutí. Často se zabývají hnutím teprve tehdy , když pracující si stěžují na byrokratismus a netečnost vedoucích hospodářských

pracovníků. Málo se pokročilo kupředu v cílevědomém organizo vání hnutí na masové základně , v práci se zlepšovatelským a no vátorským aktivem , v organizování výměny zkušeností, v propa gování dosažených výsledků. Odborové orgány rovněž nedostateč

ně využívají závodních poboček Čs. vědeckotechnické společnosti k tomu, aby po odborné stránce pomáhaly zlepšovatelům, vynález cům a novátorům v dovedení jejich návrhů až k úspěšné realizaci a k využití v celém národním hospodářství.

V polovině minulého roku přijaly ústřední výbor KSČ, vláda a Ústřední rada odborů usnesení o vyhodnocení ekonomického

přínosu socialistického soutěžení. Smyslem usnesení bylo lépe než dosud využívat výsledků evidence k dalšímu rozvíjení socialistic kého soutěžení. Šlo zejména o to, zkvalitnit řízení soutěžení,

umožnit konkrétnější politickovýchovnou a organizační práci , zesílit kontrolu výsledků soutěžení na všech stupních řízení ná rodního hospodářství a vytvořit takový systém evidence , který by umožnil objektivně hodnotit výsledky iniciativy pracujících a na základě toho provádět konkrétní výměnu zkušeností , zveřejňovat

nejlepší výsledky pracujících a vyhodnocovat vzorné a nejlepší pracovníky . Současně se sledovalo odhalovat neplniče a organizo vat jim účinnou pomoc. V neposlední řadě šlo o to, aby pracující znali výsledky soutěžení, zda splnili závazky a kdy je splnili . V podstatě se podařilo dosáhnout toho, že prakticky na všech stupních řízení národního hospodářství a ve všech odvětvích, kde

se organizuje socialistické soutěžení, se v současné době ekono mický přínos socialistického soutěžení hodnotí. Především se po dařilo dosáhnout toho , aby funkcionáři v závodech a okresech znali výsledky soutěžení a na základě těchto výsledků mohli ope rativně pomáhat slabším provozům a závodům. Správná evidence 283

umožnila získat přehled o těch závodech, které nepřijaly závazky, i o těch , které uzavřené závazky neplní.

Výsledky kontroly soutěžení ukázaly , jak se někde nedostateč

ně plní usnesení o ekonomickém přínosu socialistického soutě: žení .

Vyčíslování ekonomického přínosu soutěžení zužují někteří hos podářští pracovníci na problém statistického výkazu. Vykazování ekonomického přínosu není ještě chápáno jako prostředek, který slouží nejen k celkovým přehledům, ale současně i pro vlastní po třebu a odborovým orgánům přímo v podnicích k jejich orientaci na ty provozy a závody, které nepříznivě ovlivňují plnění plánu. Hospodářští pracovníci stále nedoceňují, že ekonomický přínos

soutěžení a evidence až na úrovni dílen neslouží pouze k zajišťo vání výsledků soutěžení, umožňuje však soustavně odhalovat ne plniče , porovnávat výsledky při vzájemném soutěžení a odpověd

ně navrhovat k odměňování nejlepší pracovníky. Tak je také za potřebí chápat smysl hodnocení ekonomického přírosu soutěžení. Vždyť například v Jihočeském kraji byl čtvrtletní plán splněn na 99,5 % . Tyto výsledky mohly být mnohem lepší, avšak neplniči pohltili 26 mil . Kčs ve výrobě zboží a 3 a půl mil . Kčs na vlastních

nákladech . Tím , že se v důsledku lepší evidence znají výsledky soutěžení, mohou všechny hospodářské i odborové orgány soustře dit svou pozornost na neplniče a organizovat jim pomoc. Ekonomický přínos socialistického soutěžení se hodnotí od 1. ledna 1962 dvojím způsobem : pro celostátně řízená odvětví ( mi nisterstva ) a pro krajské orgány podnikovou metodou a pro okres ní orgány závodovou metodou. To znamená , že v okresech mají stranické i odborové orgány možnost sledovat všechny závody a

samostatné provozovny. Vrcholné orgány mají opět možnost sle dovat výsledky podniků . Až do konce roku 1961 si vedly odborové orgány své vlastní statistické výkazy. Ústřední úřad státní kon troly a statistiky vydal na základě usnesení ústředního výboru KSČ a vlády jednotný celostátně platný výkaz pro sledování eko

nomického přínosu soutěžení. V důsledku toho zrušila Ústřední rada odborů svůj výkaz. Přesto však ještě některé odborové orgá

ny, zejména v okresech , vyžadují zvláštní měsíční i čtvrtletní hlá šení, které jsou v rozporu s usnesením ÚRO. Tento stav je pak předmětem oprávněné kritiky některých hospodářských pracovní ků a funkcionářů v závodech , že musí vyplňovat množství různých 284

výkazů, jejichž obsah je v podstatě stejný. Jsou to ještě pozůstatky dřívější praxe.

Podle statistických výkazů za první čtvrtletí 1962 bylo v socia listickém soutěžení dosaženo následujících výsledků :

- průmyslové podniky v ČSSR uzavřely závazky na přijetí vyšší ho plánu, než jim stanovila opatření vlády, v hrubé výrobě o 1,42 miliardy Kčs, ve výrobě zboží o 1,77 miliardy Kčs a

v úspoře vlastních nákladů o 1,52 miliardy Kčs ; o tyto hodnoty si tedy podniky zvýšily iniciativně své pláno. vané úkoly již v období sestavování plánu na rok 1962 ; kromě toho uzavřely podniky v letošním roce závazky, jejichž hodnota představuje navíc vyrobit v hrubé výrobě 284 mil. Kčs - splněno 466 mil. Kčs,

ve výrobě zboží 325 mil . Kčs splněno 479 mil. Kčs a v úspoře vlastních nákladů 146 mil . Kčs — uspořeno 214 mil. korun ; -

tato čísla dokazují , že ty podniky, které splnily závazky, vytvo

řily hodnoty za mnoho miliónů korun nad plán ; výsledky však byly pohlceny neplnícími podniky : - v socialistickém soutěžení bylo v průmyslu v prvním čtvrtletí 1962 zapojeno 1 736 166 pracujících, kteří uzavřeli 576 177 zá vazků jednotlivců a 151 250 závazků kolektivních. Tyto výsledky byly vypočteny podnikovou metodou. Ekonomický přínos socialistického soutěžení v okresech , tak jak byl hodnocen při masové kontrole soutěžení, je poněkud vyšší, neboť je očištěn

od podnikových vlivů ( např. některé podniky neuzavřely celopod nikový závazek, závody v rámci tohoto podniku však závazky uza vřely, a ty se v okrese evidovaly ) . Hodnocení ekonomického přínosu socialistického soutěžení je

třeba provádět dále, neboť podstatně přispívá k dokonalejšímu řízení, kontrole a hodnocení soutěžení.

V období, kdy probíhala masová kontrola socialistického soutě . žení, hodnotily příslušné hospodářské a odborové orgány výsled

ky celostátního soutěžení i soutěžení v krajích. Nejlepším podni kům a závodům byly v květnu propůjčeny Rudé prapory . Dosa 285

vadní zkušenosti z celostátního soutěžení ukazují, že bude třeba celkový způsob hodnocení na ministerstvech i MV odborových

svazů podstatně zkvalitnit, má-li toto soutěžení přispět k lepšímu plnění plánu a ke zvýšení úrovně vnitrozávodního soutěžení.

Způsob hodnocení výsledků podniků neodpovídá tomu, aby ze jména nejlepší zkušenosti byly plně využity k pomoci zaostáva jícím podnikům a závodům. Stejně tak byly někdy porušovány

zásady Ústřední rady odborů týkající se zejména komplexního hodnocení činnosti podniků. Posuzovaly se pouze ukazatele plnění plánu, aniž se bralo na vědomí, že péče o lidi , o rozvoj iniciativy pracujících , soutěžení, nové pracovní metody apod. je součástí hodnocení. Na mnoha orgánech se navrhovaly podniky na uděle

ni Rudých praporů pouze podle tabulek a přehledů o plnění plá nu , místo aby se k hodnocení přistupovalo politicky. V zájmu dalšího zkvalitnění celostátního soutěžení a soutěže

ní v krajích se připravují některá opatření. Jde zejména o to, aby se v oblasti celostátního soutěžení a ) zvýšil vliv technického rozvoje na propůjčování Rudých prapo rů hlavně z hlediska perspektiv,

b ) správně ocenila iniciativa pracovníků ve zvyšování kvalifika ce pracujících,

c ) do ukazatelů rozhodných pro přiznání Rudých praporů pro mítly dokončovací práce ( ve stavebnictví ) , d ) především oceňovala pomoc nejlepších podniků zaostávají. cím ,

e ) více přihlíželo k tomu, jak vyvíjejí navrhované podniky výrob ky , aby mohly úspěšně konkurovat výrobkům světové úrovně.

Dosavadní rozvoj socialistického soutěžení na počest XII. sjez

du strany ukazuje, že pracující jsou odhodlání překonat obtíže ve výrobě a čestně se vyrovnat s plánovanými úkoly letošního roku. To plně potvrdila provedená masová kontrola socialistického sou

těžení i přijatých závazků a prověrka zlepšovatelského hnutí. V rozvoji soutěžení bylo dosaženo mnoha dobrých výsledků . Ne. ustále vzrůstá počet těch , kteří chtějí na počest sjezdu čestně

splnit své úkoly. Na mnoha závodech se podařilo překonat obti že při plnění plánovaných úkolů , odstranit nebo snížit manka 286

vzniklá počátkem tohoto roku a způsobená nevyjasněností plá nu, zásobováním materiálem, plynem a elektrickou energií, chřip kovou epidemií a nedostatky v řízení a organizaci výroby uvnitř závodů a podniků.

V tomto období vzrostla i aktivita stranických, odborových a mládežnických orgánů a organizací, které společně s hospodář skými pracovníky zabezpečovaly masovou kontrolu a další roz mach soutěžení.

Vzestup soutěžení co do počtu i kvality byl ovlivněn zejména

skutečností, že se do čela rozvoje iniciativy pracujících postavily stranické orgány a organizace v krajích, okresech a závodech , které zvláště v období masové kontroly sjednotily činnost od borových, mládežnických a hospodářských orgánů k dalšímu roz víjení a zkvalitnění soutěže a k překonávání nedostatků a obtíží spojených s plněním plánovaných úkolů. Na pomoc závodům byly rovněž vyslány tisíce funkcionářů z ústředních, krajských a okres

ních stranických, odborových , mládežnických a hospodářských orgánů. Velkého rozmachu dosáhlo soutěžení o čestný název brigáda ( dilna, provoz, závod ) XII. sjezdu KSČ. V současné době je do ně

ho zapojeno 19 343 kolektivů , 3177 dilen a provozů, 870 závodů a 51 podniků. Přínos těchto kolektivů a jejich veliké úsilí, které vynakládají při překračování plánovaných úkolů přes obtíže , kte ré se jim stavějí v cestu, byl oceněn tím, že několika těmto ko

lektivům, které dosáhly v I. čtvrtletí vynikajících výsledků , byl již nyní propůjčen čestný název brigáda XII. sjezdu KSČ. Závazky některých soutěžících kolektivů však ještě plně nevyjadřují je jich možnosti . Těmto kolektivům je nutno pomoci při zpřesňování jejich závazků .

Na dobrých výsledcích soutěžení na počest XII. sjezdu KSČ se podílí i mládež. Přes 3000 mládežnických kolektivů se zapojilo

do soutěžení o čestný název brigáda XII . sjezdu KSČ. Kontrolou prováděnou za nejširší účasti pracujících byly však od kryty mnohé nedostatky v organizaci a řízení socialistického

soutěžení, formálním přístupu k uzavírání závazků, rozšiřování pokrokových pracovních metod , popularizaci nejlepších pracovní ků 1 kolektivů a jimi dosažených výsledků. Mnoho problémů se vy. skytuje zejména v rozvíjení zlepšovatelského hnutí. K zabezpečení dalšího rozvoje a plného využití iniciativy pra 287

cujících bude nutno v období příprav XII. sjezdu strany využít zkušenosti z masové kontroly a soustředit činnost stranických , od

borových a mládežnických orgánů a organizací a hospodářských pracovníků k odstraňování nedostatků v socialistickém soutěžení,

zvýšení jeho účinnosti a kvality. V rozvíjení soutěžení na počest XII. sjezdu strany je nutné sou středit pozornost na další zpřesňování závazků, aby vyjádřily úsilí splnit a překročit plánované úkoly, byly konkrétní a kon trolovatelné. Jde zejména o kvalitativní ukazatele výroby : sou

stavný růst produktivity práce, vysokou hospodárnost, sortiment a kvalitu výrobků.

Mimořádnou pozornost, péči a podporu věnovat jednotlivcům, kolektivům, závodům a podnikům , kteří neplní plánované úkoly,

a tím pohlcují skvělé výsledky těch, kteří plní. Rozbor příčin ne plnění plánovaných úkolů, přechod nejlepších pracovníků a členů

brigád socialistické práce, do zaostávajících kolektivů , organizo

vání výměny zkušeností, kritické posuzování a projednávání nedo statků za účasti pracujících a důsledná kontrola musí se stát kon.

krétní náplní pomoci zaostávajícím a jejich pozvednutí na úroveň předních. Usilí pracujících zaměřit k tomu , aby do XII. sjezdu byla odstraněna všechna manka ve výrobě . V Jihomoravském kraji si stanovili správné heslo : K XII . sjezdu v každém závodě a druž stvu bez dluhu !

V současném období je nutné s větší důrazností uplatnit dife rencovaný přístup při řízení a organizaci socialistického soutěže.

ní. Nestačí jen hodnotit výsledky podniku a závodu jako celku, ale provádět hlubší rozbor jednotlivých provozů, dílen, pracovišt. Hodnotit i způsob, jak jsou pracující seznamováni s konkrétními úkoly dekády , měsíce i na delší období. V tomto směru věnovat

větší péči práci mistrů a úsekových důvěrníků ROH , která má roz hodující význam pro vytváření podmínek pro další rozvoj a vy užití iniciativy pracujících. Zde se vyskytuje nejvíce nedostatků. Důsledně vyžadovat, aby plán výroby byl rozepisován na jednotli vé pracovníky i pracovní kolektivy, výrobní úkoly byly spojová. ny s rozvojem soutěžení a hodnocením plnění výrobních úkolů i přijatých závazků jednotlivců a kolektivů na výrobních pora dách .

Do soutěžení více zapojovat technickou inteligenci. Dbát, aby 288

hospodářští pracovníci vytvářeli vhodné podmínky pracujícím pro splnění a překročení přijatých závazků. Hlavní těžiště práce odborových orgánů a hospodářských pra covníků nespočívá jen v dosažení co největšího počtu závazků , ale především v konkrétní práci s lidmi při jejich plnění a zpřes ňování. K tomu je v odborových organizacích nutno provádět pravidelně s hospodářskými pracovníky a mládežnickou orgáni. zací hodnocení opírající se nejen o souhrn ekonomických ukaza. telů, ale zejména o konkrétní znalosti problémů jednotlivých pra

covišť i dosahovaných výsledků. Hodnotit i způsob a účinnost po moci odborových i mládežnických funkcionářů i hospodářských pracovníků jednotlivcům a kolektivům . Nepřipustit , aby celozá vodní závazky nebyly podloženy závazky jednotlivců a kolektivů . Velké nedostatky jsou i v popularizaci nejlepších pracovníků a kolektivů a jejich výsledků, v zavádění pokrokových pracovních metod a zlepšovacích návrhů do výroby, v organizování výměny zkušeností a v rozvíjení a využívání všech forem technickoekono mické propagandy. Dochází tak k narušování a k nedocenění účin nosti jednotného působení organizátorské, výchovné a masové

politické práce mezi lidmi , k přehlížení výchovného vlivu socia listického soutěžení. Socialistické soutěžení je nástrojem mobi lizace pracujících k překonávání plánovaných úkolů , posilování sebekázně a spoluodpovědnosti jednotlivce ke kolektivu a společ nosti jako celku, poskytování pomoci slabším a rozvíjení všech progresívních prvků spjatých s dalším rozvojem naší socialistic ké společnosti.

Při dalším rozvoji soutěžení na počest XII . sjezdu je třeba vě novat větší pozornost uzavírání sdružených závazků mezi závo dy, podniky i mezi odvětvími , které napomáhají k zabezpečení

včasného a kvalitního dokončení důležitých investičních celků, zakázek pro zahraniční obchod a zároveň napomáhají k upevně

ní soudružských vztahů a vzájemné pomoci, k podřizování místo ních zájmů zájmům společnosti . Tyto závazky je nutno uzavírat v daleko větším měřítku než dosud , soustavně je hodnotit a kon trolovat . Velký význam má ekonomické vyhodnocování výsledků socialis

tického soutěžení. V zájmu vyhodnocení ekonomického přínosu soutěžení jednotlivých závodů a podniků bylo prostřednictvím or gánů státní kontroly a statistiky uplatněno jednotné vykazování 10 Usnesení a dokumenty

289

těchto výsledků . Proto ústřední výbor KSČ uložil příslušným

ministrům dále propracovat systém evidence závazků tak , aby výsledky soutěžení byly zachycovány Státní bankou a aby byly vypracovány směrnice, kdo má právo se získanými prostředky disponovat .

Dosavadní průběh soutěžení ke XII . sjezdu KSČ ukazuje, že sou stavná pozornost a péče stranických organizací podstatným způ sobem ovlivňuje dosažené výsledky. Uplatňování práva kontroly vůči hospodářskému vedení, projednávání výsledků i problema tiky soutěžení s komunisty v odborech i Svazem mládeže a orga nizování aktivního přístupu a zapojení každého komunisty do soutěže stává se tak jednotící silou v rozvíjení iniciativy pra

cujících . Tento vliv je nutno dále prohlubovat. Činnost stranických organizací je nutno v předsjezdovém období zaměřit zejména na kvalitativní stránky rozvoje soutěžení, a to na prosazování po krokových pracovních metod a nejlepších zkušeností, organizová

ní pomoci zaostávajícím, k další mobilizaci pracujících k překo návání obtíží ve výrobě a rovnoměrnému plnění a překračování

plánovaných úkolů . Podle pokynů OV KSČ a ORO bude organizována druhá eta pa masové kontroly v září a říjnu t . r. , kterou je nutno zabezpečit obdobným způsobem jako při prvé kontrole . Většina orgánů správně pochopila , že nejde o jednorázovou akci ,

ale že je nutno kontrolu uplatnit jako nedílnou součást řízení so cialistického soutěžení a dalšího rozvoje iniciativy pracujících.

K tomu je nutné vést orgány a organizace na závodech , aby vý. sledky soutěžení byly projednávány podle jednotlivých dekád a měsíčně za nejširší účasti pracujících . K tomu plně využít vý. robních porad a členských schůzí ROH .

Již nyní a v červenci soustředit pozornost stranických a odbo

rových orgánů na zhodnocení hospodářských výsledků i soutěžení za I. pololetí, které je nutno spojit s kontrolou kolektivních smluv a plněním přijatých závazků vyplývajících z masové kontroly pro vedené v březnu a dubnu . K tomu je nutno využít aktivu funkcio

nářů , kteří se podíleli na kontrole v březnu a dubnu . Závěrečné hodnocení soutěžení o název XII . sjezdu je nutno

provést tak , aby na závodech bylo provedeno v odborových, mlá dežnických a stranických orgánech a na členské schůzi ROH do 290

31 října tak , aby do 20. listopadu byly návrhy předloženy OV KSC .

V předsjezdovém období bude nutno plně využít všech bohatých zkušeností, které získaly stranické, odborové a mládežnické orga ny a hospodářští pracovníci v krajích, okresech a v závodech .

ZASADY MASOVÉ POLITICKÉ PRACE K ZISKAVANI DOCHODCO K AKTIVNI PRÁCI NA VŠECH OSECICH NAŠEHO

HOSPODÁŘSKÉHO,

VĚDECKÉHO

A KULTURNÍHO ŽIVOTA,

JEJICH ZAPOJOVÁNÍ DO VEŘEJNÉ ČINNOSTI USNESENI OV KSČ ZE DNE 19. ČERVNA 1962

Socialistická společnost pod vedením KSČ zajišťuje hmotné a kulturní potřeby pracujících ve stáří, při pracovní neschopnosti a při ztrátě živitele rodiny. Na tento účel vydává naše socialistická společnost rok od roku stále větší prostředky. To je součástí plá

novitého zvyšování životní úrovně pracujících , které spočívá pře devším ve zvyšování nomiálních a reálných mezd , v odstraňová

ní namáhavé práce mechanizací a automatizací, zvyšováním zdra votní péče, zkracováním pracovní doby, péčí o všestranný růst kulturní úrovně. Tito činitelé se již projevují v současné době a příznivě působí na prodlužování lidského věku, takže vytvářejí u většiny pracujících možnost posunutí hranice produktivního vě

ku člověka . V budoucnosti s rozvojem socialistické společnosti bu dou se tito činitelé projevovat stále výrazněji.

Hranice stáří ve smyslu sociálním, tzv. kalendářní věk , kdy je nárok na starobní důchod , není totožná s hranici biologického stáří .

Pro většinu lidí znamená odchod do důchodu skutečnost, která vyvolává hlubokou duševní depresi , zejména tehdy , jestliže člo

věk není pro toto období připraven a nenachází jiný smysl života a nedovede se vyžít v jiné účelné činnosti , než jakou vykonával

na dosavadním pracovišti. Pocit náhlé závislosti a neužitečnosti 291

vede často k pasivitě a k nečinnosti , a tak dochází k postupnému chátrání fyzických a duševních sil.

Stáří však neznamená vždy snížení pracovní schopnosti. Ně které schopnosti se nejen ve stáří nemění, ale dále se vyvíjejí. Starý člověk bývá soudnější, pečlivější , mívá větší pocit odpověd

nosti , což zvyšuje hodnotu jeho práce v celé škále pracovních oborů, zejména v intelektuálních zaměstnáních, výuce, kvalifiko vaných řemeslech. Stárnoucího člověka je však nutno včas pře řadit z pracoviště, kde jsou větší nároky na tělesnou námahu, rych lé tempo, nárazové výkony, potřeba rychlého přizpůsobování a rozhodování, riziko úrazu apod .

Veliké výsledky, jichž jsme při budování socialismu dosáhli, značné zvýšení životní úrovně pracujících, to vše působilo k vy. tvoření možností, aby i pracující , kteří dosáhnou nároku na sta robní důchod , dále pomáhali podle svých fyzických a duševních schopností při vytváření předpokladů pro budování komunistické společnosti. Tuto zásadu je zapotřebí široce propagovat , tak aby pro každé

ho občana naší socialistické společnosti se stalo nutnou potřebou podílet se bez ohledu na věk na budování komunistické společ nosti .

Přitom je třeba mít na zřeteli, že u pracujících , kteří dosáhli

nároku na starobní důchod , se neztrácí jejich pracovní aktivita, vědomosti a zkušenosti, kterých ve své celoživotní praxi nabyli. Dobudování vyspělé socialistické společnosti je předpokladem pro vytvoření přechodu ke komunistické společnosti . Tímto smě rem je zaměřeno veškeré úsilí naší společnosti , která pro usku tečnění tohoto cíle musí plně využít všechny své síly a rezervy. Naproti tomu souhrn všech vymožeností , které vytváří socialis

tická společnost, je příčinou, že pro určitou část našich občanů se odchod do důchodu stává velmi přitažlivým . Tito občané se za měřují především na využití všech možností a výhod , jež naše so cialistická společnost poskytuje .

Toto konstatování má zdůraznit význam přesvědčování těch, kteří po dosažení stanovené věkové hranice již pro společnost pro duktivně nepracují, ačkoliv by mohli . Proto musí propagační práce být zaměřena na všechny pracu

jící bez ohledu na jejich věk , aby objasňovala všechny otázky , jež souvisí s budováním naší společnosti . Správným prováděním pro 292

pagační a agitační práce mezi všemi občany budeme nejlépe če lit nesprávným tendencím, které se u části občanů vyskytují. K to mu je třeba zaměřit práci národních výborů, společenských or . ganizací , zejména ROH , závodů, podniků a úřadů i ostatních hos podářských organizací. Půjde především o práci organizátorskou, politickovýchovnou a propagační.

Řídit a kontrolovat tuto práci je úkolem krajských a okresních výborů KSČ i organizací KSČ v závodech a místech. 1. Hlavním úkolem v příštím období bude v souladu s potřebami závodů získat pracující, kteří letošního roku i v příštích letech splní věkovou podmínku pro starobní důchod a kteří mají fyzické

i duševní předpoklady, aby setrvali dále v zaměstnání . Závodní organizace ROH a vedení závodu ve spolupráci s orgá ny ONV musí zajistit plné uplatňování zásad pro zaměstnávání osob, které splnily podmínky nároku na starobní důchod , schvá lených vládou ( usnesení č. 209 z 16. 3. 1962 ) . .

Tato jednání je třeba provádět individuální formou, avšak mimo to bude třeba , aby závodní organizace ROH i vedení závodu pro

váděly vhodnou a účinnou propagaci mezi pracujícími, aby nadále setrvali na svých pracovištích. Vytvářet však pro ně také podmín ky, aby mohli přejít na jiná pracoviště v závodech, kde by mohli svých znalostí a zkušeností využít . Působit na ně také v tom směru,

aby byli ochotni v případě potřeby jít pracovat i mimo závod, na příklad do místního průmyslu, zemědělství , služeb apod . Vedení závodu a organizace ROH na závodě musí především

usilovat o to, aby pracovníci s odbornou kvalifikací a dlouholetý . mi zkušenostmi zůstávali na svých dosavadních pracovištích , dále

vykonávali odborné práce a předávali své znalosti a zkušenosti mladším .

V těch případech , kdy u staršího pracovníka se ukazuje, že do držování pracovního tempa při sériové výrobě je pro něho příliš namáhavé, je třeba vytvořit pro využití jeho znalostí a zkušeností vhodné podmínky. Takových možností je v každém závodě a pod. niku řada. Pracovník může být například přeřazen z práce úkolo

vé na práci hodinovou v časové mzdě při kusové výrobě, kde je možno využít jeho znalostí. Nebo z fyzicky namáhavé práce na speciální práce odborné v údržbě , při přípravě mechanizace a au 293

tomatizace, při zapracovávání nových pracovníků, při výuce učňů apod .

Odborová organizace musí v případě potřeby přesvědčovat mlad ší pracovníky, kteří toho času pracují na místech , jež je třeba uvol nit pro starší , aby je uvolnili a nastoupili na místa starších . Zde

v případě potřeby bude nutno využít veškeré autority odborové organizace i vedení závodu .

Podobně je třeba , aby pracovala odborová organizace při získá vání pracovních míst pro osoby se změněnou pracovní schopností.

Teprve jsou vyčerpány všechny možnosti v závodě, má zá vodní organizace ROH ve spolupráci s orgány ONV přesvědčovat starší pracovníky , aby své znalosti a zkušenosti uplatnili mimo své dosavadní pracoviště. Takových možností je velmi mnoho v ze mědělství, místním průmyslu, službách , stavebnictví apod . 2. Značná část pracujících , kteří již získali nárok na starobní důchod, dále pracuje, a jsou to právě ti nejuvědomělejší. Je však

ještě dost velký počet těch , kteří se do žádné práce nezapojili, ačkoliv by jim to zdravotní stav dovolil. Zde půjde jak o starobní důchodce, tak i poživatelky vdovských důchodů, které bude třeba získat pro budovatelské úkoly naší společnosti .

Pro udržení zájmu o činnost a rozvoj závodu mezi dřívějšími za městnanci budou závodní výbory ROH spolu s vedením závodu soustavně informovat bývalé zaměstnance o úspěších a nedostat. cích v plnění hospodářského plánu. V tom smyslu bude třeba , aby závodní výbory ROH umožňovaly důchodcům plné společenské a kulturní vyžití v závodních klubech

ROH, přijímaly patronáty nad domovy důchodců především k za jištění politické a kulturní činnosti v těchto domovech ,

Proto bude účelné, aby závodní výbory ROH a vedení závodů

vhodnou formou navázaly spojení se svými dřívějšími zaměstnan. ci, pokud nebydlí příliš daleko , svolávaly je na besedy, seznamo valy je s rozvojem , úkoly i potřebami závodu ( případně místa nebo okresu ) a získávaly je pro další spolupráci.

Protože půjde o dřívější pracovníky závodu, jejichž kvalifikace je v závodech známa , bude možno při jejich umisťování postupovat obdobně jako u zaměstnanců , kteří dosud v závodě pracují. 3. Část našich občanů - důchodců bydlí však dosti daleko od svých dřívějších pracovišt a nemá již spojení se svým závo

dem, Hlavní úkol při získávání těchto občanů budou mít národní 294

výbory ve spolupráci s místní organizací ROH a s ostatními spo lečenskými organizacemi. Pro získání práceschopných poživatelů starobních a vdovských

důchodů bude třeba , aby národní výbory spolu s místními orgány ROH a společenskými organizacemi, jako například ČSČK, SPB , SČSI, přikročily k široké přesvědčovací kampani. Podmínkou této práce bude získání přehledu o důchodcích, kteří žijí v místě, a to může být provedeno za pomoci aktivistů . Tato činnost by měla být prováděna tak, že budou získáváni

pracovníci pro zemědělství, místní průmysl, služby , a to nejen pro , špičkové práce , ale především do soustavného pracovního pomě ru ,

Veliké možnosti pro využití odborných znalostí důchodců

dřívějších kvalifikovaných zaměstnanců – jsou v zemědělství při opravách a údržbě strojů, ve stavebních četách , ovocnářství, vče lařství, výsadbě stromků atd.

Mezi důchodci je značný počet zkušených, třídně uvědomělých a straně oddaných lidí, kterých by bylo možno účelně využít jako dobrovolných pracovníků a funkcionářů národních výborů , zejmé

na v menších obcích , a nahrazovat jimi placený aparát i uvolněné funkcionáře .

Politicky vyspělé a odborně kvalifikované důchodce využívat

k polytechnické výchově mládeže na školách, k výchově učňů v závodech a k odborné přípravě nově přijatých dělníků . Pracující

důchodce – členy strany a vyspělé odboráře, využívat pro ma sovou politickou práci mezi nepracujícími důchodci. Dále při zapojování do práce v podnicích místního průmyslu a hospodářství ; při využívání místních zdrojů surovin , zejména sta vebních hmot, pískoven, menších lomů , místních cihelen atd .

Rovněž do provozoven zřizovaných při MNV, kde půjde přede vším o provozovny údržbářského typu , jako zámečnictví, cemen tářství , zednictví, opravy šatů a prádla, opravy elektrospotřebičů apod.

Veliké možnosti jsou pro zapojení důchodců i ve zvláštních údržbářských četách při domovních správách 1 MNV. Pomoci a zkušeností důchodců lze také využít při organizování

pečovatelské služby a drobných doplňkových služeb, jako je ob starávání různých záležitostí na úřadech, zařizování donáškové služby, opatrování dětí při různých příležitostech apod . 295

Národní výbory, které přímo řídí místní průmysl a služby, musí v provozovnách těchto podniků zajistit vytváření vhodných pod

mínek pro pracovní zapojení důchodců, a to i pro takové důchod. ce, kteří mohou pracovat jen ve zkrácené pracovní době. Rovněž musí dbát, aby JZD vytvářela pro zaměstnávání důchod ců vhodné podmínky na pracovištích. Při této významné činnosti musí národní výbory účelně spolu pracovat s okresními orgány tak , aby úkoly a potřeby byly co nej lépe řešeny v širším měřítku.

Bude třeba , aby plnění těchto úkolů nebylo jen záležitostí ko mise sociálního zabezpečení, ale celého národního výboru . 4. Současně bude třeba získávat důchodce k budovatelské prá ci , a to jak poživatele důchodů starobních a vdovských, tak i in validních, aby jejich znalosti a celoživotní zkušenosti mohly být využity. Přichází v úvahu jejich zapojení do veřejných funkcí, at již na NV, nebo v občanských výborech, popřípadě ve společen ských organizacích.

Zkušeností důchodců je možno využít v pomoci škole nejen na úseku polytechnické výchovy nebo v zájmových kroužcích, ale také při všeobecné výchově žáků předáváním zkušeností z bojů za práva dělnické třídy a při výstavbě socialismu v naší zemi . Znalosti důchodců lze využívat rovněž při kontrolách provádě ných národními výbory nebo Ústředním úřadem státní kontroly

a statistiky , dále pak při nárazových pracích v národních výbo rech .

Iniciativa důchodců a jejich přímé zapojení se osvědčilo.a do

poručuje se využívat je zejména při drobné budovatelské práci, při akci » Z « , při dohledu na dodržování čistoty a veřejného pořád ku v obcích , na závodech, hříštích , při ochraně a střežení socialis tického majetku, jako pomocné stráže VB, při občanských kon trolách , obchodních a komunálních podniků , zdravotních středi sek , dětských ústavů , při zabezpečování sociální péče apod . Za pomoci důchodců je možno dále rozšířit pěstování a sběr lé čivých bylin , sběr odpadových surovin a obalů, zvyšovat péči o čis totu yod atd .

Ukazuje se, že je účelné , aby při domovech důchodců byla zři zována vhodná doplňková hospodářství, jako například zelinář: ství, včelařství , ovocnářství a pod., a to v rozsahu, který bude od

povídat možnostem důchodců. Výsledky této práce budou využi 296

ty především pro obyvatele domovů důchodců . Tím se také stanou přínosem pro společnost .

5. Setrvání poživatelů částečného invalidního a invalidního dů chodu v aktivní práci je především otázkou soustavného vytváře ní podmínek pro jejich zapojení do přiměřené práce . Úkolem stranických orgánů je dbát, aby odpovědní hospodár ští pracovníci ve spolupráci s odborovými orgány zabezpečovali

správné pracovní začleňování osob se změněnou pracovní schop ností tak, aby jejich další pracovní činnost napomáhala k zlep šování jejich zdravotního a fyzického stavu a k co nejlepšímu vy užívání jejich pracovních schopností. Odborové orgány v zájmu ochrany zdraví těchto pracujících mu

sí zajistit , aby osoby se změněnou pracovní schopností byly pod pravidelným lékařským dozorem ( závodních lékařů ) , a při jejich pracovním začleňování jsou povinny dbát doporučení posudkové komise sociálního zabezpečení nebo lékařské poradní komise stát ní zdravotní správy.

Ústřední výbor KSČ k zabezpečení provádění schválených zá sad uložil tyto úkoly :

Státní úřad sociálního zabezpečení ve spolupráci s národními výbory a orgány ROH mají prosazovat setrvání důchodců v ako tivní práci na všech úsecích našeho hospodářského, vědeckého a kulturního života, jejich zapojování do veřejné činnosti a drob né budovatelské práce; zdravotnická osvěta má propagovat význam práce pro zdravotní

a duševní stav starších lidí ; radám KNV a ONV zhodnotit dosavadní výsledky masové po litické práce mezi důchodci podle vládního usnesení číslo 1018

z roku 1959 ( usnesení ústředního výboru KSČ ze 7. 10. 1959 ) , projednat zásady schválené ústředním výborem KSČ ze dne 19. června 1962 a podle nich vypracovávat pololetní plány masové politické práce zaměřené především k setrvání důchodců v aktivní práci, zejména v důležitých oborech a odvětvích z hlediska po třeb a zdrojů pracovních sil, podle místních poměrů v souladu s dalším rozvojem národního hospodářství .

Orgány ROH v krajích, okresech, závodech a místech mají za jistit provádění zásad masové politické práce k zapojování dů 297

chodců do aktivní veřejně prospěšné činnosti a pravidelně hodno

tit plnění úkolů vyplývajících pro ně z usnesení politického byra

ÚV KSČ, zejména pak působit k dalšímu zaměstnávání osob, které splnily podmínky nároku na starobní důchod, získávat bývalé za městnance, kteří jsou již v důchodu a nepracují, aby vstoupili zno vu do pracovního poměru.

Zásady ústředního výboru KSC pro masovou politickou práci mezi důchodci a jejich zapojování do aktivní veřejné činnosti a

celkového společenského života schválené dne 27. 10. 1959 byly usnesením ÚV KSČ zrušeny.

HODNOCENÍ VYROČNICH SCHOZI ZÁKLADNICH ORGANIZACI STRANY,

VŠEPLENÁRNICH SCHOZI , CELOZÁVODNICH A MISTNICH KONFERENCI KSC V ROCE 1962 DOKUMENT OV KSC ZE DNE 20. CERVNA 1962

Výroční členské schůze základních organizací strany, všeple nární schůze , podnikové, celozávodní a místní konference KSČ v roce 1962 byly nedílnou součástí příprav XII . sjezdu strany. V je jich jednání se především obrážely výsledky XXII. sjezdu KSSS a jím schváleného Programu a závěry listopadového pléna ústřed ního výboru KSČ.

Charakter výročních schůzí a stranických konferencí byl ovliv

něn i současnou mezinárodní situací a některými problémy v ko munistickém hnutí, o nichž informoval stranické organizace ústřední výbor KSČ již před výročními schůzemi. V důsledku toho

byly otázky vývoje vzájemných vztahů a spolupráce komunistic kých stran v popředí stálé pozornosti členů. Výroční schůze po

tvrdily , že postup naší strany, která po boku KSSS a všech mar xistických stran důsledně bojuje proti revizionismu, dogmatismu a sektářství, se setkává s jednoznačným souhlasem.

Období, v němž se konaly letošní výroční členské schůze , bylo dále charakterizováno náročnými úkoly i některými potížemi v národním hospodářství i dalších oblastech našeho života. Pro

mítaly se v něm vážné starosti, které způsobilo nesplnění ně - 298

kterých důležitých úkolů státního plánu rozvoje národního hospo dářství v roce 1961 , i obtíže, které se projevily v prvých měsících

letošního roku v důsledku řady vnějších vlivů , ale především v dů sledku vnitřních příčin , spočívajících v nedostatečné úrovni ří. dících článků na všech stupních. Také nedostatečné plnění úkolů

v zemědělské výrobě, hlavně plánu nákupu živočišných výrobků, narušuje od začátku roku citelně zásobování obyvatelstva země

dělskými produkty . Výroční schůze se konaly rovněž bezprostřed ně poté, kdy byla celá strana a široká veřejnost seznámena s pro tistranickou a nezákonnou činností R. Baráka , kterou rozhodně

odsoudili všichni komunisté. To vše bylo podnětem ke kritickému pohledu na současnou situaci , na vlastní práci i k oprávněným požadavkům na prohloubení kontroly , zvýšení odpovědnosti, zlep šení kádrové práce apod . 1

Jednání výročních schůzi a konferencí významně ovlivnil dopis

OV KSČ všem stranickým organizacím , členům a kandidátům stra ny , který ukazoval výsledky dosažené v období od XI . sjezdu i sou

časný stav zabezpečování úkolů v celém národním hospodářství a dalších oblastech našeho života. Komunisté s uspokojením při jali, že ústřední výbor zna podrobně situaci , otevřeně informuje stranu o projevujících se nedostatcích a zároveň ukazuje , jak je řešit .

V reagenci na dopis OV KSC bylo zejména jednáno o konkrét ních opatřeních k rozvoji socialistické soutěže , byly ustavovány kolektivy soutěžící o čestny název XII . sjezdu strany a přijímána opatření k důslednější kontrole a lepší popularizaci výsledků so

cialistické soutěže. Dopis ÚV KSČ především zesílil kritický po hled na vlastní práci stranické organizace , každého funkcionáře, vedoucích hospodářských pracovníků a každého komunisty . Dobře rovněž působilo , že řady schůzí se zúčastnili zástupci ústředního výboru strany , kteří obsadili více než 850 schůzi a 264 stranických konferencí.

Výroční schůze potvrdily , že členové strany se zájmem sledují mezinárodní situaci, zejména z hlediska řešení palčivých meziná

rodních problémů , jako jsou všeobecné a úplné odzbrojení a uza vření mírové smlouvy s Německem , vzájemné vztahy a spolupráce 299

komunistických stran. Důkladné objasňování těchto problémů již při projednávání výsledků XXII . sjezdu KSSS v souvislosti s infor mací ÚV KSČ o stanovisku naší strany k některým otázkám mezi národního komunistického hnutí po únorovém plénu ÚV KSČ se promítlo v tom, že převážná většina členů strany je správně chápe a dobře vysvětluje i dalším pracujícím . Vysoce je oceňován obrovský přínos KSSS a Sovětského svazu pro mohutný rozmach světového komunistického hnutí. Členové

strany plně uznávají naši internacionální povinnost aktivně při spívat spolu s ostatními socialistickými státy k dalším vítězstvím

nad kapitalismem ve všech oblastech lidské činnosti. Z toho hle diska jim také obzvláště leží na mysli stálé upevňování jednoty zemí světové socialistické soustavy , ideové semknutosti všech ko

munistických stran. Proto rozhořčeně odsuzují rozbíječskou čin nost vedoucích představitelů Albánské strany práce, která poško

zuje zájmy socialistického tábora a celého komunistického hnutí. V některých případech se však také vyskytly hlasy svědčící o ne pochopení zásad proletářského internacionalismu a jejich kon

krétního uskutečňování v hospodářské i politické pomoci zemím , které se vymaňují ze závislosti na imperialismu, nebo o nepo

chopení významu naší hospodářské spolupráce v rámci Rady vzá jemné hospodářské pomoci .

Většina takových názorů pramenila z neujasněnosti a byla na schůzích vysvětlena . I nadále je však třeba důsledně bojovat proti podobným názorům, které narušují zásady proletářského interna cionalismu a oslabují pocit odpovědnosti naší dělnické třídy a všech pracujících za splnění velkých úkolů socialistické soustavy v historickém zápase s kapitalismem. Princip proletářského inter nacionalismu je nedotknutelným principem naší strany. Výroční členské schůze prokázaly , že členové naší strany se

plně ztotožňují se zásadovým uplatňováním leninské linie i ve všech dalších otázkách života strany , vnitřní a mezinárodní poli tiky. Trpělivě byly tyto otázky a zejména nutnost důsledné likvi avně dace neblahých pozůstatků kultu osobnosti vysvětlovány

v organizacích , kde se po listopadovém plénu OV KSČ projevily určité politické nejasnosti a pochyby. Přesto zůstává dosud menší část členů strany, v jejichž myslích ještě dožívají pozůstatky z ob dobí kultu osobnosti , pod jehož vlivem vyrůstali a byli po řadu let aktivně stranicky činní. 300

Poučení je nutné vyvodit především z toho, že v některých stranických organizacích nacházejí v období závažných událostí

uplatnění tendence sociálně demokratické demagogie a maloměš táckého radikalismu. Projevilo se to v politické kampani po listo padovém plénu ÚV KSČI V souvislosti s informací ÚV KSČ O proti stranické a nezákonné činnosti R. Baráka a někde se tyto ne

správné názory vyskytly i na jednotlivých výročních schůzích.

Všeobecně však na výročních schůzích převažovalo věcné pro jednání otázek , kdy soudruzi v souladu s politikou a zájmy strany

přicházeli s různými připomínkami a náměty ve snaze dosáhnout lepšího plnění stranických usnesení a všech úkolů. Velkým kla dem výročních členských schůzí byla otevřená kritika a sebekri tika, která směřovala do všech oblastí našeho společenského ži

vota. Nejvíce se přitom zaměřovala k činnosti hospodářských orgánů a k různým nedostatkům při plnění národohospodářského

plánu. Nechyběly ani kritické připomínky k činnosti okresních výborů a vyšších stranických orgánů . Týkaly se především málo konkrétní osobní pomoci při zabezpečování úkolů a řešení růz

ných výrobních a dalších problémů. Například v základní organizaci KSČ Prefa v Praze-Holešovi

cích bylo kritizováno , že v panelárně bylo mnoho kontrol z obvod ního, městského i ústředního výboru strany, ale náprava zjiště ných nedostatků se nestala.

Výroční členské schůze potvrdily, že velký význam pro stálé upevňování ideové jednoty strany má rychlá reagence na aktuál ni otázky, pohotové řešení problémů, vysvětlování všech nejas ností a rozhodné odmítnutí nesprávných názorů . Velmi prospěš

ným se ukázalo, že ústřední výbor, krajské i okresní výbory stra ny věnovaly mimořádnou pozornost těm základním organizacím a místům, kde se v souvislosti s projednáváním závěrů XXII. sjez

du KSSS a listopadového pléna ústředního výboru KSČ i případu Baráka apod. projevily nesprávné názory. V tomto směru je nutné vyvodit poučení i pro další činnost všech stranických orgánů a každé základní stranické organizace . Zaměřovat ji vždy z hle diska konkrétních úkolů, problémů a cílevědomě působit přede

vším tam , kde se objeví různé nejasnosti a falešné názory.

301

II

V obsahu jednání, zprávách i diskusi na výročních schůzích a

stranických konferencích v průmyslu, dopravě a stavebnictví pre važovaly ekonomické otázky , což vyplývá z náročných úkolů

i z palčivosti některých problémů, které se projevují v našem ná rodním hospodářství. Výroční členské schůze a konference ve velkých závodech, důležitých výrobních odvětvích, jako hutích, dolech, ve strojírenství, dopravě a chemii, odpovědně jednaly o úkolech státního plánu rozvoje národního hospodářství a kritic ky posuzovaly nedostatky v jejich plnění. Vycházely z obsahu dopisu ÚV KSČ a vlastní situace v závodech. Projednávání těchto otázek mělo dobrou úroveň zejména v řadě celozávodních kon ferencí, k čemuž přispěla kolektivní příprava zpráv a účast ve doucích hospodářských pracovníků při zpracovávání doporučo

vaných závěrů k jednotlivým problémům. Komunisté na schůzích konkrétně upozorňovali na nedostatky

v řídící činnosti , zejména v předvýrobních etapách , ve vývojové, konstrukční a technologické připravenosti výroby , v materiálně

technickém zásobování, v úrovni operativního plánování apod. , jež mají za následek nerovnoměrné plnění státního plánu v jednotll vých měsících a dekádách.

V řadě organizací výroční schůze odhalily, že za často uvádě nými tzv. vnějšími příčinami se skrývají nedostatky v řídící, or

ganizátorské i politické práci uvnitř závodů, které mají velký po dil na obtížích při plnění plánovaných úkolů. Důležité je, že vý.

roční schůze se neomezily na konstatování nedostatků, ale uka zovaly cesty k nápravě a přijaly v tomto smyslu řadu konkrétních usnesení k zabezpečení úkolů ve výrobě, produktivitě práce, snižo

vání vlastních nákladů apod. V řadě míst byla udělána opatření k lepšímu využívání základních fondů zvyšováním směnnosti, ke snižování pracnosti atd . Například na úseku dolů se důkladné projednání výrobních úkolů a odhalení dalších rezerv ve zvyšová ní těžby v řadě případů promítlo ve zpřesňování uzavřených zá vazků nebo v uzavírání nových. Rovněž v závodech, které výrobní úkoly vcelku plní, se výroční schůze a konference zaměřovaly k odhalení dalších rezerv a zejména k zabezpečování kvalitativ ních ukazatelů . 302

Ukázalo se také , že ne všechny základní organizace se dovedou orientovat ve složité situaci při plnění úkolů státního plánu a pře jímají mechanicky názory hospodářského vedení , místo aby ini .

ciativně na základě vlastních poznatků soustředovaly všechny síly k urychlenému odstraňování nedostatků. Zprávy a diskuse v některých organizacích svědčí o tom , že právo kontrolovat vede ní podniku nebo závodu je zužováno na právo výboru kontrolovat jen hospodářské vedení a ukládat mu úkoly , ale již méně si or ganizace uvědomují svoji povinnost organizovat široké masy pra

cujících k plnění úkolů , radit se s nimi o důležitých otázkách a vy. chovávat je. Není využíváno stranických skupin a výrobních po rad k tomu, aby zde byly řešeny důležité úkoly dílny, provozu a mobilizováni pracující pro jejich plnění. Nezřídka se proto stá vá , že i když se členská schůze zabývá důležitými otázkami vý. roby , přijatá usnesení se neplní nebo jen s malými výsledky .

Na některých výročních schůzích, zejména v diskusi, se také ukázalo, že v průběhu roku mnohé stranické organizace důsledně

nebojovaly za dodržování pracovní a státní disciplíny . Tak na konferenci v Závodech Jana Švermy v Brně bylo poukazováno , že nedodržování pracovní doby při výrobě traktorů, které se zde za kořenilo, zkracuje národní hospodářství o 1 až 2 traktory » Zetor 50« denně. Takové a další případy porušování pracovní a státní disciplíny svědčí o tom , že místo rozhodného řešení nedostatků a nešvarů se mnohé organizace s nimi smiřují a nevedou ani od borové organizace a hospodářské pracovníky k zjednání včasné nápravy. Proti této lhostejnosti by měly bojovat okresní i krajské výbory, které řadu nedostatků znají a mnohdy rovněž velmi zdlou

havě dělají opatření k jejich odstranění. Kritická slova na výročních členských schůzích a konferencích byla řečena i k práci celozávodních a podnikových výborů. Sou druzi poukazovali především na to, že málo pomáhají základním organizacím a že se ve své činnosti omezují převážně na projed návání hospodářských otázek na úrovni vedení. Například téměř ve všech základních organizacích v SONP Kladno bylo kritizo váno , že se nikdo z podnikového výboru nezúčastnil schůzí , že se zabývají pouze hospodářskými otázkami . Ukazuje se také , že okresní výbory strany oslabily pozornost k činnosti základních organizací tam, kde jsou ustaveny podnikové výbory KSČ. 303

Kritické připomínky byly i k některým uvolněným předsedům celozávodních výborů strany . Bylo uváděno, že tito soudruzi sou

středují převážnou část práce celozávodních výborů na sebe, ne dostatečně napomáhají rozvíjení aktivity ostatních členů celo závodních výborů a málo znají problémy pracovišt.

Významné místo v obsahu jednání výročních schůzí zaujímaly problemy technického rozvoje. Ukázalo se, že většina základních organizací si uvědomuje význam a úlohu technického rozvoje pro zabezpečování náročných úkolů státního plánu, hlavně kvalitativ

nich ukazatelů. Často bylo kritizováno neplnění plánu technického rozvoje a nedůsledná realizace závěrů technickoekonomických kon ferencí, což má za následek , že uplatňování nové techniky a tech nologie se dosud nepodílí potřebnou měrou na růstu výroby, pro duktivity práce a snižování vlastních nákladů. Často bylo žádáno,

aby pracovníci útvaru technického rozvoje nejen zpracovávali plán a technickoorganizační opatření, ale společně s brigádami nové techniky a vedoucími hospodářskými pracovníky i technickými kádry v provozech dělali praktická opatření k jejich realizaci . Výroční schůze ukázaly , že vedle podceňování technického roz

voje již v plánech zůstává problémem komplexní přístup k jeho zabezpečování. Je zatím jen výjimkou, že stranická organizace se zabývá technickým rozvojem v celém soubrnu z hlediska technic

ké úrovně výrobků, výrobní techniky, automatizace, zabezpečo vání potřebné kvalifikace pracovníků, rozšiřování novátorských

metod, rozvoje iniciativy pracujících ve zlepšovatelském hnutí apod. Ve většině případů ani hospodářští vedoucí takto k technic kému rozvoji nepřistupují a mnohé stranické organizace samy nepronikly do problémů natolik , aby mohly iniciativně ovlivňovat činnost hospodářského vedení. Stranické organizace nevěnují po

třebnou pozornost práci komunistů v technických útvarech, ve vý vojových a konstrukčních střediscích , nevyužívají jejich znalostí k ovlivňování technického rozvoje v celém závodě , k jeho zaměře. ní na hlavní úkoly a problémy.

Vážnou otázkou zůstává rozvoj zlepšovatelského hnutí jako

hlavního prostředku účasti pracujících na technickém rozvoji. Vel ký počet nepřijatých a nerealizovaných zlepšovatelských návrhů svědčí o jeho značné živelnosti a o tom, že není zabezpečeno, aby se každé myšlenky , každého námětu chopili mistři a technici , a Jestliže jde o progresívní věc , pomohli ji dovést až k realizaci . 304

Příčiny spočívají především v tom , že technický rozvoj vidí hos podářští vedoucí a mnohdy i stranické a odborové organizace jen ve velkých akcích ( nové stroje , rekonstrukce apod . ) , které za bezpečují technické útvary, ale jsou opomíjeny dílčí akce , zlepše ní, na kterých by se mohli podílet pracující. 2 výročních schůzí vyšla řada námětů ke zlepšení a dalšímu rozvoji socialistické soutěže ve smyslu výzvy ÚV KSČ a URO. K zaměření prvořadé pozornosti na tyto otázky přispěla i masová kontrola socialistické soutěže, jež byla v období konání výročních

členských schůzí organizována. Přímo na schůzích byla vyhlášena řada závazků, které charak terizují odhodlání stranických organizací a všech pracujících přes všechny obtíže splnit úkoly letošního roku a přivítat XII . sjezd KSČ s čistým štítem . Zároveň se schůze zabývaly různými problémy, které odhalila masová kontrola socialistického soutěžení. Jde zejména o nedo

statky dosavadní praxe při organizování, kontrole a vyhodnoco vání soutěže.

Obecným jevem na výročních schůzích byly četné kritické při pomínky k práci hospodářských orgánů. Bylo poukazováno na je jich nedůslednost při řešení výrobních problémů , porušování stát ní disciplíny, že nedbají na náměty a připomínky pracujících , a někde i na přehlíživý poměr hospodářských pracovníků k plnění

stranických usnesení. O malé stranickosti některých hospodár ských pracovníků svědčí i jejich vystoupení na výročních schů zích, z něhož bylo zřejmé, že nedoceňují sílu stranického kolek tivu. Ve svých vystoupeních převážně zdůvodňovali , proč nejsou plněny výrobní úkoly a jaké potíže musí překonávat . Někteří se také odvolávali na to, že mnohé problémy jsou známy i vyšším orgánům a náprava se neděje .

V mnoha organizacích soudruzi upozorňovali na zvyšování po čtu administrativních pracovníků v závodech i na vzrůst podílu

administrativní práce hlavně v činnosti technických a středně technických kádrů. Poukazovali , že je to způsobováno systémem řízení z vyšších orgánů, ale i nesprávnými formami řídící práce uvnitř podniků a závodů, kterou si někteří pracovníci nedovedou

představit bez rozsáhlých zpráv a písemných příkazů, jejichž vy pracování jim zabírá spoustu času na úkor konkrétního řízení vý. robního procesu .

305

Jednání potvrdila, že bude nutné všestranně zvyšovat politickou úroveň vedoucích hospodářských pracovníků. Zároveň účinnou

formou zabezpečit, aby stranické organizace u všichni pracující soustavně sledovali a kontrolovali jejich práci, a zvýšit vliv zá vodních organizací na rozmisťování hospodářských pracovníků. Velmi kriticky byla také posuzována řídící práce vyšších orgá

nů , ministerstev, Státní plánovací komise a sdružení v souvislosti s nevyjasněností plánu výroby a rozvoje některých podniků a zá vodů. Bylo uváděno, že nedostatky v materiálně technickém zá

sobování, kooperačních vztazích , investiční výstavbě apod . zavi nily z velké části neplnění plánu v roce 1961 a promítly se i v prv ním čtvrtletí 1962. Řada diskutujících vyslovila názor, že je nutné

důkladně přehodnotit a podstatně zlepšit systém řídící a kontrol ní činnosti vyšších hospodářských orgánů, který se dosud omezuje na směrnice, pokyny , ' vyžadování zpráv a různých hlášení, ale aktivní a účinná pomoc při řešení palčivých problémů v podni cích a závodech se nestala nedílnou součástí řídící práce těchto

orgánů. Zejména často bylo kritizováno , že mnohá sdružení neplní poslání, pro která byla zřízena, a stávají se zbytečným mezičlán kem .

Tyto kritické připomínky , i když vesměs opodstatněné, v někte rých případech v jednání výročních schůzí převážily a schůze po strádaly kritický pohled na vlastní práci a odhalování možností, jak překonat obtíže a zabezpečit růst výroby . Bylo tomu tak přede

vším v závodech, které již delší dobu neplní plán a nedostává se jim potřebné pomoci ze strany nadřízených orgánů. Většina výročních schůzí závodních organizací v průmyslu, do pravě a stavebnictví se však vyznačovala nejen otevřenou kriti

kou, ale i přijetím opatření k nápravě různých nedostatků a k pro hloubení stranické práce. V diskusi i usneseních soudruzi nezříd ka konkrétně formulovali požadavky vůči hospodářskému vedení a zároveň správně zdůraznili úkoly funkcionářů a všech komunis tů zejména v tom směru, aby stranické organizace skutečně stály v čele dalšího rozvoje iniciativy pracujících a včas bojovaly za od stranění všech nedostatků, které se projevují . III

Hlavním obsahem výročních členských schůzí stranických or ganizací v JZD, na státních statcích, STS a na vesnici bylo zabez 306

pečování výrobních úkolů v zemědělství. K tomu přispěl obsah dopisu UV a projednání výsledků únorového pléna ÚV KSČ k ze mèdělským otázkám na členských a veřejných schůzích strany, které umožnily , aby výroční členské schůze na tato jednání na vázaly a zaměřily pozornost k řešení rozhodujících otázek. Na

schůzích bylo jednáno o plnění závazků , ty byly často zpřesňo vány a doplňovány nebo uzavírány nové. 2 hodnocení práce or ganizací za uplynulé období vyplývá , že některé zlepšily svou

činnost, což se také bezprostředně projevilo v lepších hospodář ských výsledcích jednotlivých družstev nebo státních statků. Jednání výročních členských schůzí v JZD, na státních statcích i v ostatních zemědělských závodech však také ukázalo, že je ješ

tě řada organizací, které nedostatečně uplatňují svůj vliv na roz voj zemědělské velkovýroby a vyvíjejí málo úsilí k převýchově družstevníků. Projevuje se často i malá sebekritičnost k vlastní práci a zdůvodňování nedostatků objektivními příčinami . Svědčí o tom skutečnost, že některé organizace v místech, kde jsou kaž

doročně vážné nedostatky ve výrobě , nepřijaly dost účinná opa tření k nápravě . Projevilo se to například v průběhu jarních pra cí, kdy opět v řadě případů nebyly využity všechny možnosti k je jich včasnému dokončení. Na některých schůzích byly málo zkou mány příčiny stálého nedostatku krmiv a nebyla přijata rozhod ná opatření k jejich zabezpečení. Výroční schůze také ukázaly , že

ne všichni družstevníci a pracovníci státních statků jsou přesvěd čeni o výhodách pěstování kukuřice, která by jim mohla pomoci vyřešit krmivovou základnu. Na druhé straně je třeba vidět opráv.

něnou kritiku nedostatku vhodného osiva pro jednotlivé oblasti . Také při posuzování, jak se plní úkoly v nákupu živočišných

produktů, převládalo v řadě organizací konstatování současného stavu a byla přijímána obecná , málo konkrétní usnesení, která by la mnohdy odrazem určité bezradnosti, jak najít urychleně cestu

k nápravě a zabezpečit rovnoměrné plnění nákupu . V jednotii vých případech bylo neplnění nákupu masa a mléka nesprávně zdůvodňováno tím , že se nákup obilí v loňském roce plnil na úkor krmivové základny . Ojediněle se ozvaly 1 hlasy, že by bylo lepší držet nižší stavy hospodářského zvířectva , zabezpečit je dobře krmivy , a tím dosáhnout vyšší užitkovosti . Je třeba ale také vidět oprávněnou kritiku okresních orgánů, které se snaží udržet bra kové krávy jen proto, aby byl dodržen plán zástavu. 307

Na řadě výročních členských schůzí nebyly řešeny všechny pro blémy rostlinné a živočišné výroby i další otázky komplexně, v ce lé šíři a na základě hlubších rozborů . V tomto směru nedosahova

ly výroční schůze na státních statcích a v ZD ve většině přípa dů úrovně schůzí v průmyslových závodech.

Ukazuje se, že ještě mnohé stranické organizace na zeměděl

ském úseku věnují dosud malou pozornost komplexním opatře. ním k zúrodnění půdy. Všenárodní hnutí za zúrodnění půdy si

ce podnítilo zájem řady stranických organizací, MNV a zeměděl ských závodů o půdu, o správné využívání strojených a statko vých hnojiv, značně přispělo k rozvoji odvodňovacích a zavlažo vacích prací, ale stále se v zabezpečování těchto úkolů vyskytu

je řada nedostatků, především značná kampaňovitost a nekom plexnost. Mnohde je výsledků dosahováno pouze díky značné brigádnické pomoci patronátních závodů, masových organizací , zvláště CSM .

Správně bylo na některých výročních schůzích kritizováno , že k zakládání kompostů a provádění melioračních prací není využí váno období před započetím jarních prací, ačkoliv se v družstvech

i na státních statcích nedostává v této době pracovní příležitosti. Kritice byla podrobena některá okresní střediska přípravy země dělských investic, že nezabezpečují včasnou projekční připrave

nost melioračních prací a poskytují slabou odbornou pomoc při jejich provádění. Také krajské podniky zemědělských melioraci byly v některých případech kritizovány za neplnění plánu a závaz. ků vůči JZD.

V souvislosti se zabezpečováním úkolů v rostlinné a živočišné výrobě byla věnována pozornost využívání mechanizace, zavádě

ní nové techniky a technologie do zemědělské výroby. Výroční členské schůze ukázaly na hospodářských výsledcích některých zemědělských závodů výhody nových velkovýrobních forem pra ce a přijaly opatření k ještě širšímu uplatnění komplexní mecha nizace při sklizni sena a vícefázové sklizni obilí. Jak ukázaly zprávy i diskuse na výročních členských schůzích , převzaly už pro letošní rok v některých JZD starost o využití

strojů a zavádění nové technologie, především v rostlinné výrobě, 308

komplexní mechanizované čety . V místech, kde byly již dříve usta veny , byla hodnocena jejich činnost a stanoveny jejich úkoly v le tošním roce, zvláště v jarních pracích. Jednání výročních člen ských schůzí potvrdilo , že komplexní mechanizované čety se vží vají a jejich počet roste. Ukazuje se, že přidělení strojů do trva

lého užívání vede pracovníky k lepšímu využití strojů a ke zvýšení péče o stroje .

Jednání výročních i všeplenárních schůzí však také ukázalo, že

bude třeba dále vyjasňovat úlohu komplexních mechanizovaných čet . Ukazuje se, že ne všude , kde byly ustaveny , došlo zároveň

k novému uspořádání organizace práce. Stranické organizace musí vyvinout velké úsilí , aby ustavené čety uplatňovaly v plné

šíři nejnovější velkovýrobní technologii , a nedopustit , aby se pracovalo postaru. Zde by měli ve zvýšené míře pomoci ekono mičtí pracovníci patronátních závodů a také ONV by této otázce měly věnovat zvýšenou pozornost . Malá pozornost byla věnována odstranění příčin značné poru chovosti strojů v některých JZD a na státních statcích, které vy.

plývají, jak bylo někde ukázáno v diskusi, především z neodbor ného zacházení, z nedostatečné údržby i ze špatného uskladně . ní . Značné množství připomínek se soustředilo na nedostatek ná hradních dílů a některých zemědělských strojů, jako rozhazo

vačů hnoje, sázečů , vyorávačů a pleček na brambory , dojicích automatů , pařáků, ohřívačů , vlečných vozů , a bylo také poukazo váno na nesprávné rozdělení jednotlivých zemědělských strojů podle oblastí. Často byly kritizovány STS za nedostatky pora denské činnosti , za malou pomoc při zavádění nové techniky a za nekvalitní provádění oprav zemědělských strojů . Bylo také kri tizováno , že ministerstvo zemědělství dosud nevypracovalo nor

zemědělským stro učás mu na renovování opotřebovaných so národotek k jům, čímž stále dochází k velkým

hospodářským škodám .

Jen na některých výročních členských schůzích bylo dostateč ně zdůrazněno , že potřebám rychlého zavádění nové velkovýrob ní technologie neodpovídá růst kvalifikace pracujících v země .

dělství. Bylo kritizováno, že družstevní školy práce v řadě pří padů neodpovídají potřebám praxe, neboť se v nich učí » všichni

309

o všem «. S rozvojem mechanizace vystupuje zvlášť do popředí tí živý nedostatek vyškolených mechanizátorů . STS by měly věnovat více pozornosti proškolení dalších kombajnérů a traktoristů v krát

kodobých kursech, aby byl zajištěn dostatek pracovníků na dru hé směny . Přestože do zemědělství přešla řada vysokoškolských a středoškolských odborníků, je stále těchto pracovníků velmi málo .

Zasedání pléna ústředního výboru KSČ k otázkám mládeže se odrazilo ve zvýšené pozornosti některých stranických organizací v zemědělství především k získávání mládeže pro práci v JZD a

na státních statcích . Stále více stranických organizací, MNV , JZD í státních statků si uvědomuje, že k tomu, aby se mladí lidé roz hodli pracovat v zemědělství, je třeba vytvořit potřebné podmín

ky . Výroční schůze ukázaly, že v místech , kde tyto podmínky již cílevědomě vytvářejí , neprojevuje se snaha mladých lidí odejít ze zemědělství, ale spatřují naopak svou perspektivu ve vzestup. ném hospodaření JZD.

Dosud však v řadě družstev a státnich

statků nejsou dobré podminky pro práct mladých lidi, není jim přidělována vhodná a přiměřená práce , mnohdy nemají zaručs.

nou spravedlivou odměnu , je nedůvěra k vytváření mládežnických kolektivů , JZD odmitaji vysilat mladé lidi do škol apod. *

Mnohé výroční členské a všeplenární schůze také kriticky po

suzovaly řízení zemědělské výroby uvnitř družstev a státních statků . Jsou již stranické organizace, které při řízení JZD a stát ních statků stále více využívají komplexních rozborů hospodaře ní . Například na výroční schůzi základní organizace KSČ v Pas kově na okrese Frýdek -Místek bylo přijato usnesení, že se jed nou za čtvrt roku bude provádět kontrola plnění všech úkolů na základě komplexních rozborů , zejména rostlinné a živočišné vý. roby , a závěry budou projednávány se všemi členy družstva . Hlub ší rozbory hospodaření byly provedeny především na některých státních statcích a v těch JZD, kde jsou kvalifikovaní pracovníci nebo kde byly zpracovány politickoekonomické rozbory okresni mi výbory strany a okresními národními výbory. Ukazuje se však, že řízení výroby je stále velkou slabinou v mno ha JZD a na státních statcích , především pak ve sloučených druž 310

stvech , kde dosud trvá značná roztříštěnost rostlinné a živočiš

né výroby . Řada připomínek byla k pomalému postupu při vy . jasňování koncentrace a specializace výroby ve sloučených JZD . Dosud se udržují různé mezičlánky místo přímého řízení polních skupin, farem živočišné výroby a strojního parku. Vážným nedo statkem je, že jednotlivci i pracovní skupiny neznají úkoly na delší období a zpravidla se v mnoha zemědělských závodech pra cuje ze dne na den. To brání i širšímu rozmachu soutěže v JZD,

nebot funkcionáři družstev málo projednávají s pracovními kolek tivy i jednotlivými družstevníky jejich úkoly vyplývající z celo ročních výrobních a finančních plánů pro jednotlivá čtvrtletí, mě síce apod .

Byla také vznesena řada kritických připomínek k orgánům, kte

ré zemědělství řídí nebo mají pomáhat zabezpečovat zeměděl skou výrobu. Nejvíce připomínek bylo k okresním národním vý. borům. Ukazuje se, že okresní národní výbory stále ještě řídí

zemědělské závody značně všeobecně a poskytují málo konkrétni, zvláště osobní pomoci při zabezpečovaní úkolů. Často bylo kritt zováno, že se výrobní úkoly mnohdy umisťují do nevhodných pod . minek .

O malé osobní pomoci odborníků a organizátorů zemědělské výroby z ONV a dalších zemědělských zařízení svědčí častá kri tika , že schůzí představenstev a členských schůzí JZD, schůzí MNV se dlouhý čas nikdo z okresních orgánů nezúčastnil . Zvlášť váž ná situace se ukazuje v některých sloučených JZD , kde správně poukazují na to , že okresní orgány iniciativně zabezpečovaly slou čení JZD, avšak od té doby jim věnují malou pozornost. *

Na výročních schůzích se znovu potvrdila správnost vytváření stranických organizací v JZD . Některé okresy přistoupily k usta. vování základních organizací v JZD ihned po usnesení OV KSČ,

některé řešily celkovou organizační výstavbu stranických orga. nizací na vesnici v souvislosti s přípravou výročních členských schůzí. Stranické organizace ustavené v JZD lépe a hlouběji pro nikají do problematiky družstev, přijímají konkrétnější usnesení k plnění úkolů. 311

Výroční schůze stranických organizací v JZD však také uká

zaly na některé nedostatky , které pramení především z nedosta tečné a málo konkrétní pomoci okresních výborů strany . Někde

se nepřihlíží k tomu, že do čela stranických organizací v JZD byli v mnoha případech zvoleni funkcionáři, kteří nemají dostatek zkušeností z politické a organizátorské práce. Mnohé okresní vý.

bory si také neuvědomují, že těžiště stranické práce v JZD musí být v dílčích organizacích a stranických skupinách, a proto je.

jich činnosti věnují malou pozornost. Větší péči by vyžadovaly i některé početně slabé organizace především v tom, aby byly po síleny dalšími mladými družstevníky.

Vytvoření základních a dílčích organizací v JZD v období vý . ročních členských schůzí, ve kterých je řada nových, málo zku . šených funkcionářů , vyžaduje, aby okresní výbory věnovaly těmto organizacím zvýšenou pozornost a pomoc. Okresní výbory by měly mnohem více zobecňovat zkušenosti z práce základních a dílčích organizaci i stranických skupin v JZD. Jejich činnost zaměřovat na

plnění plánovaných úkolů ve výrobě, k zavádění nové techniky a technologie, vést je k nesmiřitelnosti vůči nedostatkům a poskyto vat konkrétní pomoc při výchově družstevníků. Organizovat ve větší míře různé semináře, exkurze do předních JZD a státních statků, daleko více využívat škol pokrokových zkušenosti jako názorného příkladu. IV

Výroční členské a všeplenární schůze ( konference ) stranických organizací v ozbrojených silách náročně a kriticky zhodnotily do savadní výsledky stranické práce , zobecnily zkušenosti z plnění hlavních úkolů armády a vojsk ministerstva vnitra a vytyčily obsah ,

činnosti stranických organizací do XII . sjezdu KSČ. V jejich pří pravě bylo využito širokého stranického aktivu k přímé pomoci stranickým organizacím. Podařilo se zaměřit pozornost na roz

hodující úkoly stanovené listopadovým plénem ÚV KSČ a celo státními aktivy komunistů v armádě a bezpečnosti. Pozornost výročních schůzí byla především zaměřena na řešení problémů bojové pohotovosti a připravenosti, obrany a ochrany státu, státních hranic, závodů a objektů , na upevňování politicko morálního stavu a vojenské kázně a materiálně technického za 312

bezpečení úkolů, Zároveň se pozornost zaměřovala k otázkám zdů razněným v dopise ÚV KSČ k řídící a organizátorské práci, ko munistické výchově, hospodárnosti a osobní příkladnosti komu nistů při plnění úkolů i k dalším otázkám vnitrostranické práce . Jednání na výročních členských schůzích probíhalo v duchu po litiky strany . Jen ojediněle se vyskytly nesprávné názory , které byly politickými pracovníky i dalšími funkcionáři v průběhu jed nání vysvětleny a odsouzeny . Kladem proti minulým letům je , že bojová pohotovost je již převážnou většinou velitelů a stranickými organizacemi chápána

v celém komplexu jako souhrn politické , odborné a technické při pravenosti lidí. Výroční členské schůze , zejména pak na štábech,

věnovaly v souvislosti s hodnocením bojové pohotovosti zvýšenou pozornost řídící a organizátorské práci. Otázkami ideologické práce se zabývaly především zprávy vý . borů, které v řadě organizací správně hodnotily obsah a úroveň hlavních forem politickovýchovné práce , zejména stranického ško

lení a politického školení mužstva. Z jednání vyplynuly dobré zku šenosti o uplatňování vlivu OO KSČ I CÚV KSČ na ideovou vý chovu . Kritizovány byly nedostatky v seminární přípravě vedou

cích politického školení mužstva , v maşové politické práci, agi tační práci a nedostatky v práci s tiskem .

Schůze kladně hodnotily , že závazky vojáků i pracovníků vojen ských ústavů , závodů a zařízení na počest XII . sjezdu jsou správ ně zaměřeny ke splnění hlavních úkolo. Přesto však v řadě pří padů byla oprávněně kritizována formálnost některých závazků a to , že mnohé závazky se neplní v důsledku nedostatečného vy. hodnocování , kontroly a vytváření podmínek ze strany velitelů a náčelníků .

Většina výročních schůzí také poukázala na zlepšení vnitrostra nického života , které se projevuje v soustavnější činnosti základ . ních organizací, v lepším rozdělování úkolů a zapojování komu . nistů do stranické práce . Správně byla zdůrazňována kolektiv

nost a zvyšování vlivu organizací na celý život jednotek . K tomu struktura stranických organizací ozb Ne roj do ený st sil at ch ách . v ky ještě zůstávají v práci dílčích organizací a stranických skupin . Výroční schůze také upozornily, že stále existují vážné problé. přispěla mimo jiné i nová

my v přímém vedení ČSM stranickými organizacemi a v některých 313

případech i ve vytváření podmínek pro úspěšnou činnost mládeže ze strany velitelů . Značná část komunistů stále nedoceňuje práci v organizacích CSM .

Vážným nedostatkem v činnosti stranických organizací je prá ce s usneseními 60 KSČ. Hlavní příčina je ve slabé a nenáročné kontrole a organizaci jejich plnění ze strany výborů i vyšších stranických orgánů. Také velitelé a náčelníci dosud málo vychá zejí ve své činnosti ze stranických usnesení. Ostře bylo kritizo váno , že velitelé, političtí pracovníci a výbory základních orga nizací nedostatečně a pomalu reagují na podnětné návrhy a kritic ké připomínky z jednání členských schůzí. Společným rysem jednání výročních schůzí byla vysoká aktivi ta a kritičnost komunistů . Diskuse proto přinesla řadu dobrých podnětů a návrhů pro zlepšení práce organizací. Přínosem v jed . nání, zejména pro svou otevřenost a kritičnost , bylo vystoupení

mnohých vojáků základní služby. Také naprostá většina velitelů diskutovala správně a k hlavním problémům života jednotek a útvarů . Menší otevřenost a kritičnost byla v některých organiza

cích zejména na štábech. Kritika vyšších stranických i velitelských orgánů se projevila v menší míře. Kádrová příprava výročních členských schůzí byla provedena odpovědně . Nové výbory byly zvoleny až na malé výjimky jed nomyslně. Rovněž byla věnována pozornost výběru delegátů na svazové a okresní konference KSČ.

Schůze zároveň ukázaly , že v nastávajícím období je nutno za měřit hlavní pozornost stranickopolitických orgánů a stranických organizací na další prohloubení a zkvalitnění ideologické práce zejména z hlediska jejtho obsahu a účinnosti. Zkvalitnit organi

zátorskou práci při plnění přijatých usnesení a prohloubit pra videlnou kontrolu . Dbát na důsledné plnění přijatých závazků a lépe zaměřovat socialistickou soutěž k hlavním současným úko lům jednotek a útvarů. V

Výroční členské a všeplenární schůze i konference věnovaly značnou pozornost vnitrostranickým otázkám . Zprávy , diskuse i usnesení ukazují, že stranické organizace správně chápou zvy

šující se politickoorganizátorskou úlohu strany při budování so 314

cialistické společnosti . Na základě dopisy ústředního výboru KSČ byla kriticky posuzována výchovná práce , účast komunistů ve stranickém životě , příprava členských schůzí a další otázky . Na mnohých výročních členských schůzích byli přijati noví kandidáti, především z řad mládeže , členů brigád socialistické práce, členů JZD apod .

Výroční členské schůze a konference svým jednáním přispěly k dalšímu upevnění ideové a organizační jednoty strany, k semknu

tosti jejích řad . O tom svědčí skutečnost , že naprostá většina ko munistů věcně , v souladu s politikou strany kritizovala nedostatky v práci a pomohla tak ukázat na chyby v řídící činnosti státních

a hospodářských orgánů , na nedostatky v politické, organizátor ské a ideologické činnosti strany . Spolu s kritikou byla dána celá

řada námětů a návrhů směřujících ke zlepšení stranické práce v jednotlivých místech. Ukazuje se, že strana je pevná , její počet ně silné jádro , které tvoří komunisté s členstvím ve straně od roku 1945 a kteří během sedmnácti let po osvobození naší země získali bohaté zkušenosti ze stranické práce , kolem sebe stmeluje a svým

vlivem působí na komunisty, kteří vstoupili do strany v pozdějším období.

Při hodnocení práce komunistů , které se v řadě organizací neslo v duchu zvyšujících se nároků na členství ve straně, byli namnoze ostře kritizováni ti členové , kteří se již po několik let nezúčast

ňují stranického života, neplní nejzákladnější povinnosti člena strany . Jde převážně o soudruhy, kteří se plně se stranou nesžili , mnozí z nich pro svou pohodlnost odmítají povinnosti člena strany plnit . Je zde také celá řada soudruhů, kteří aktivně pro stranu pracovali, dnes jsou však již staří a nemocní, nemohou schůze na vštěvovat , ale přesto by si rádi členství ve straně zachovali . Na .

proti tomu je nutné vidět i tu skutečnost , že činnost některých organizací není pro všechny komunisty dost přitažlivá a mnozí z nich odmítají pracovat proto , že jejich kritické připomínky k ně kterým nešvarům a náměty ke zlepšení stranické práce nebyly vzaty v úvahu. Tyto problémy stále více v činnosti základních organizací vy .

stupují do popředí . Půjde o to , aby vnitřní proces upevňování stra ny , příliv nových , mladých, progresivních sil do strany probíhal v těsné souvislosti s výchovou členů strany i postupným zbavová

ním se těch, kteří nejsou pro stranu přínosem . Při složitosti této 315

otázky bude správné zachovat přísně individuální přístup ke kaž

dému jednotlivému členu strany , který odmítá plnit své stranic ké povinnosti . Individuálně na členských schůzích základních or ganizací za účasti zástupce okresního výboru tyto otázky posu zovat a řešit s pečlivým zvážením všech okolností, pro něž se člen

strany odmítá zúčastnit stranického života. Zároveň u soudruhů, kteří jsou již staří a chtějí si zachovat své členství, stanovit, kdo o ně bude soustavně pečovat.

Výroční členské schůze také ukázaly, že doposud trvají nedo

statky v rozvíjení masové politické a výchovné práce, která tvoří hlavní obsah činnosti základních organizací strany. Některé or ganizace pravidelně svolávají veřejné schůze , besedy , pečují o roz voj osobní a názorné agitace , využívají k objasnění politiky stra ny závodních časopisů, místních rozhlasů. Přesto je ještě mnoho organizací, které svolávají veřejné schůze jen na základě usnese ní vyššího stranického orgánu a málo dbají o vysvětlování nejas ných a palčivých otázek v místech, spojené s mobilizací lidí za

plnění hospodářských úkolů . Mnohdy ani sami komunisté nejsou dostatečně připraveni na to , aby mohli na svých pracovištích kaž.

dodenně přesvědčovat pracující o správnosti politiky strany, zís kávat je pro plnění usnesení.

K zdůraznění významu těsného spojení strany s pracujícími při spělo, že na výroční členské schůze byli přizváni i někteří vedou bezpartijní. Ukázalo se, že to bylo rozhodnutí cí pracovníci správné. Mnozí z nich i svým vystoupením přispěli k dobrému prů

běhu schůzí a prokázali aktivní zájem o plnění úkolů, které stra na před všechen lid vytyčuje. Nelze však přehlédnout, že řada organizací nepovažovala za nutné pozvat na výroční schůzi bez

partijní vedoucí pracovníky. Nedostatečná práce s bezpartijními , která mnohdy vede k izolaci stranické organizace, se projevuje ještě v mnoha organizacích , především na vesnici , a bude vyžado vat značné úsilí zvláště od okresních výborů strany , aby nespráv.

ný poměr k bezpartijním byl překonán a stále více byli zapojová ni do aktivní činnosti .

V souvislosti s výchovou komunistů i bezpartijních byla věnová na také pozornost stranickému školení. Nedostatkem bylo, že se

především posuzovala účast na stranickém školení, počet lekcí bez jakéhokoliv vztahu k obsahu a výsledkům , které stranické 316

školení organizaci přineslo. Jen v některých organizacích , přede vším však na konferencích , byly dobře hodnoceny výsledky ve

černích škol ekonomiky průmyslu a zemědělství, které pomáhají funkcionářům řešit problémy jejich pracoviště. Dobře jsou hod noceny i různé formy seminářů. Poměrně větší množství připomí nek bylo k ostatním formám stranického školení, k jejich obsahu a značnému množství útvarů, v nichž se školí všechno, bez závis

losti na úkolech a problematice, kterou je třeba řešit. Dobrá úroveň výročních členských schůzí a konferencí je výra zem zvýšené péče okresních výborů strany. Většina okresních vý. borů strany včas projednala se základními organizacemi, celozá vodními a místními výbory, jejich přípravu a vyslala na pomoc zkušené funkcionáře. Přesto se však ukazuje, že zvýšená pomoc

poskytovaná , v přípravách a průběhu výročních členských schůzí

není trvalá a soustavná po celý rok . Kritické připomínky na adre su okresních výborů strany byly především k tomu, že se jejich

funkcionáři málo zúčastňųjí práce v základních organizacích, že málo docházejí na členské schůze a konkrétně nepomáhají při denním zajišťování úkolů. Za nedostatečnou účast na schůzích zá kladních organizací byly kritizovány i krajské výbory strany. Jed nání výročních členských schůzí také ukázalo , že některé okres ní výbory nedostatečně zajišťují usnesení ústředního výboru. Po tvrdily to případy, kdy členové neznali dopis ústředního výboru k některým otázkám mezinárodního komunistického hnutí, k pří

padu Baráka apod., přestože ústřední výbor uložil, aby s těmito otázkami byli seznámeni všichni členové strany.

O nedostatečném přehledu některých okresních výborů o si tuaci v jednotlivých základních organizacích svědčí, že ne všichni zástupci okresních výborů zaujali konkrétní stanovisko k práci stranických organizací za uplynulé období a ukázali úkoly, které má základní organizace v konkrétních podmínkách řešit. Dobře

znaly situaci ty okresy, které v průběhu roku prováděly komplex ní politické a ekonomické rozbory JZD a státních statků a za po

moci širokého aktivu řešily nedostatky na pracovištích a v mís tech . Tyto formy zvýšené osobní pomoci je nutné soustavně uplat

ňovat i v dalších organizacích na důležitých úsecích.

317

Při volbách nových stranických výborů byly všude zachovány

principy vnitrostranické demokracie . O dobré kádrové přípravě svědčí, že naprostá většina nově navrhovaných členů byla zvole

na jednomyslně. Jen ve výjimečných případech, a to vesměs oprávněně , byly na výročních členských schůzích odmítnuty ná vrhy na soudruhy, kteří nemají důvěru členstva.

Téměř jedna třetina zvolených členů výborů jsou novi funkcio náři . Rovněž u předsedů základních organizací došlo k větším změnám. Zatímco v roce 1961 bylo ve volbách změněno 22,1 % předsedů , letos bylo vyměněno 30,7 % . Zvýšený počet změn před

sedů základních organizací svědčí o tom, že okresní výbory vě novaly větší pozornost jejich výběru.

Ve věkovém složení výborů základních organizací bylo dosaže no částečného zlepšení ; jsou však značné rozdíly mezi jednotli vými kraji vyplývající z odlišného věkového složení členstva v jednotlivých krajských organizacích . Nepodařilo se překonat

vážný nedostatek, že ve více než 75 % výborů vesnických organi zací a organizací v ZD není ani jeden mladý komunista ve věku

do 26 let. Ve Středočeském kraji je takových organizací na ves nici dokonce 83 % .

Počet žen ve výborech základních organizací se zvýšil ze 16,1 % na 17,1 % . Ačkoli ke zvýšení počtu žen došlo ve všech krajích , je i nadále nedostatečný a ve Východoslovenském kraji činí pouze 7,2 % . Asi do jedné třetiny výborů vesnických organizací a orga nizací v j2D nebyla zvolena ani jedna žena.

Změny v sociálním složení členů nových výborů jsou ve srovná ní s rokem 1961 jen nepatrné. Kladem je , že podstatněji vzrostl počet členů výborů z řad inženýrsko-technických a hospodář. ských pracovníků , a to ze 17 % v roce 1961 na 18,1 % . Neuspo

kojující zůstává počet členů JZD ve výborech základních organi zací, který činí 7,1 % . Přitom nadále v četných výborech vesnic

kých organizací není ani jeden družstevník. Například ve Středo českém kraji je v 956 vesnických organizací jen 797 členů výborů z řad družstevníků.

Ostřední výbor KSC projednal výsledky výročních členských

schůzí základních organizací strany, všeplenárních schůzí, pod 318

nikových , celozávodních a místních konferencí strany a považu

je za nutné upozornit krajské a okresní výbory strany na některé otázky, které z jejich jednání vyplynuly a jimž je nutné v před sjezdovém období věnovat zvýšenou pozornost: 1. Odhodlání stranických organizací vyrovnat se čestně s úkoly letošního roku se projevilo v rozvoji socialistické soutěže na po

čest XII. sjezdu naší strany. Přijaly řadu opatření k dalšímu roz voji socialistické soutěže, uložily konkrétní úkoly hospodářskému vedení a odborovým organizacím a vytvořily příznivé podmínky pro další rozvoj iniciativy pracujících . V tomto úsilí stranických organizací bude správné pokračovat, kontrolovat výsledky sou těžení a plnění závazků pracujících , zvyšovat úlohu a odpověd nost odborů za rozvoj soutěže a hnutí brigád socialistické práce. Dobře připravit kontrolu a zhodnocení výsledků plnění závazků

uzavřených v závodech i na vesnicích na počest XII. sjezdu KSČ. 2. Řídit základní organizace strany tak, aby středem jejich čin nosti byla práce mezi lidmi, aby pohotově reagovaly na ožehavé problémy a účinně je řešily; náročnost nastávajících úkolů si žá dá neustálou mobilizaci pracujících k plnění národohospodář ských úkolů v průmyslu i v zemědělství, zesílit organizátorskou

práci. Vést základní organizace k tomu, aby v zájmu dalšího pro hloubení vedoucí úlohy strany zvyšovaly náročnost na každého člena a kandidáta , aby všichni komunisté byli pověřováni kon

krétními úkoly na pracovišti a ve veřejném životě a byli příkla dem vzorné práce pro společnost.

Pozornost stranických organizací v průmyslu, stavebnictví a do pravě bude správné zaměřit na rovnoměrné plnění hospodářských plánů ve všech , zejména kvalitativních ukazatelích ; v duchu do .

pisu ústředního výboru strany zdokonalovat řídící činnost v závo dech , podnicích, sdruženích a ústředních úřadech a institucích ,

bojovat za maximální hospodárnost, dodržování pracovní a státní disciplíny; kontrolovat zavádění nové techniky, progresívní tech nologie a zlepšovacích námětů pracujících.

Před organizacemi strany na zemědělském úseku je závažný úkol důsledně zabezpečit přípravu a provedení sklizňových prací a nákupu obilí. Účinněji zabezpečovat nákup živočišných výrobků v zájmu zlepšeného zásobování pracujících ve městech . K posíle ni stranických organizací na vesnici je nutné dokončit registraci 319

komunistů ze závodů bydlících na vesnici, ještě šířeji je zapojo

vat do stranického a veřejného života v místech. 3. Důsledně kontrolovat plnění stranických směrnic a usneseni, včas působit k nápravě negativních zjevů. Dále prohlubovat právo kontroly činnosti vedení závodů a podniků dané stanovami stra nickým organizacím ve výrobních a obchodních podnicích. Jde především o to, aby vedoucí funkcionáři ve státní a hospodářské

správě, ve společenských organizacích pociťovali daleko větší od povědnost za stav na svěřených úsecích, aby stranické organiza

ce svou organizátorskou činností pevně sjednocovaly úsilí národ ních výborů, odborových a mládežnických organizací a všech pro cujících k úspěšnému splnění vytyčených cílů. Kontrola ve všech oblastech bude jen tehdy účinná, budou-li do ní zapojeni v nejšir ší míře pracující. Všude je zapotřebí vytvářet veřejné mínění pro ti neodpovědnosti a lajdáctví, proti porušování kázně a socialistic ké morálky, proti poškozování celospolečenských zájmů. 4. Nově zvolené výbory budou vyžadovat zvýšenou pomoc okres ních výborů strany. Je nutné cílevědomou výchovou a správným

řízením funkcionářů základních organizací dosáhnout toho, aby si plně osvojili osvědčené metody práce a důkladně se připravili na plnění náročných úkolů v předsjezdové kampani. Dobrá politická a organizační příprava vytvoří podmínky pro účelné organizování diskuse k sjezdovým dokumentům , k dalšímu podnícení iniciati vy pracujících a rozvoji socialistické soutěže.

Zabezpečit, aby všechny náměty a připomínky komunistů vze šlé z výročních členských schůzí a konferenci byly bez odkladu

uskutečňovány. Výbory základních organizací by měly podat zprá vu o jejich vyřízení nejbližší členské schůzi. Překontrolovat , zda usnesení z výročních členských schůzí byla rozpracována v plá nech činnosti stranických organizací do XII. sjezdu strany.

5. Krajské a zejména okresní výbory strany by měly v souvislo sti s přípravou okresních a krajských konferencí a v celém před sjezdovém období z těchto hledisek postupně uskutečňovat vlast ní závěry z hodnocení letošních výročních členských schůzí a stranických konferencí. Zvláště bude třeba realizovat všechny při pomínky a náměty a napravit nedostatky v práci okresních výbo

rů , ostatních okresních orgánů a institucí, které kritizovaly zá kladní organizace.

Ústřední výbor připomíná okresním výborům , že mají pravidel. 320

ně hodnotit politickou situaci v okrese i jednotlivých místech na základě průběhu a výsledků členských a veřejných schůzí, shro máždění pracujících a vyvozovat závěry a opatření k dalšímu pro

hloubení organizátorské a politickovýchovné práce, k důslednému vyřízení závažných námětů a připomínek členů strany i bezpartij

ních stranickými, státnimi i hospodářskými orgány. Bude také zapotřebí dosáhnout, aby se funkcionáři okresů šířeji

zúčastňovali masové politické práce, aktivně vystupovali na ve řejných schůzích, besedách a shromážděních pracujících. K tomu je nezbytné daleko lépe a účinněji využívat okresního aktivu, or ganizovat jeho práci podle potřeb jednotlivých míst, vést ho k po moci v místech při uskutečňování politiky strany. Věnovat prvořadou pozornost ideologické práci, která musí vše

mi prostředky působit k uskutečňování linie strany, k výchově pracujících v komunistickém duchu a ještě těsnějšímu semknuti komunistů k plnění rozhodujících úkolů dalšího rozvoje socialis tické společnosti.

Ostřední výbor KSČ ukládá krajským a okresním výborům stra ny, aby v duchu těchto závěrů věnovaly zvýšenou péči činnosti základních organizací a usilovaly o to, aby se zvýšila jejich úloha ve všech oblastech našeho života . 1

11 Usnesení a dokumenty

321

1

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANE VE DNECH 10. - 11 . ČERVENCE 1962

ZPRAVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

Ve dnech 10. - 11 . července 1962 se konalo v Praze plenární

zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ústřední výbor projednal a schválil : návrh dokumentu » O výhledech dalšího rozvoje naší socialis tické společnosti« ,

návrh nových stanov Komunistické strany Československa, kte ré budou předloženy k předsjezdové diskusi a XII . sjezdu KSČ. K těmto otázkám referoval soudruh Antonín Novotný .

V úvodu svého referátu se zabýval situací v našem národním hospodářství a podal zprávu o moskevské poradě prvních tajem

níků ÚV komunistických a dělnických stran a předsedů vlád člen ských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, zdůraznil její velký význam pro hospodářskou spolupráci socialistických zemí i další rozvoj našeho národního hospodářství. Dále hovořil o zá kladních otázkách a problémech rozvoje naší společnosti , jak jsou řešeny v dokumentech k předsjezdové diskusi . Poukázal na ně

které otázky řízení, financování a plánování v našem národním hospodářství a na opatření k dalšímu rozvoji naší socialistické ekonomiky. Ve svém referátu věnoval dále pozornost otázkám

ideologické práce , které jsou nedílnou součástí perspektivy další ho rozvoje naší společnosti a budou mít významné místo v před sjezdové diskusi.

Návrh nových stanov, jak zdůraznil soudruh A. Novotný , odpo vídá úkolům a cílům strany a nové stanovy se stanou v rukou ko munistů nástrojem dalšího prohlubování vedoucí úlohy strany ve všech oblastech našeho života.

Po diskusi, v níž vystoupila řada soudruhů, vyslovil ústřední

výbor souhlas se zprávou soudruha A. Novotného z porady prvních 322

tajemníků UV komunistických a dělnických stran a předsedů vlád

členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, která se uskutečnila začátkem června tohoto roku v Moskvě. Uvítal jednání a usnesení této porady o opatřeních k dalšímu rozvíjení mezinárodní socialistické dělby práce a rozhodl provést opatření k jejich plnému uvedení v život v našem národním hos

podářství. Ústřední výbor schválil referát soudruha A. Novotného a návrhy v něm obsažené.

Přijal návrh, aby soudruh 0. Šimůnek, místopředseda vlády, byl uvolněn z funkce předsedy Státní plánovací komise a aby jako místopředseda vlády byl odpovědný za organizování a řízení mezi národní socialistické dělby práce v naší zemi, za Státní plánovací komisi , zahraniční obchod a některé další úseky. Dále, aby na funkci ministra-předsedy Státní plánovací komise

byl navržen soudruh Alois Indra, dosavadní vedoucí oddělení plá nování, financí a zahraničního obchodu ústředního výboru Komu

nistické strany Československa, a aby byl odvolán z funkce mi nistra soudruh S. Vlna a jmenován náměstkem ministra-předsedy Státní plánovací komise.

Ústřední výbor přivítal dále výsledky socialistického soutěžení na počest XII. sjezdu KSČ, které přináší velké hodnoty a vý. znamně přispívá k uskutečnění plánovaných úkolů, a ocenil ve liké pracovní nadšení propůjčením čestného názvu , brigáda XII . sjezdu KSČ 29 nejúspěšnějším kolektivům pracujících. Rozhodl , aby diskuse k návrhu nových stanov byla uskutečněna na členských schůzích strany od 1. do 31. srpna, diskuse k návrhu dokumentu » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti« na veřejných stranických schůzích v období od 25. srpix do 30. září t. r. Návrh stanov bude uveřejněn v týdnu od 23. do 28. července a návrh dokumentu » výhledech dalšího rozvoje naší socialis tické společnosti« bude zveřejněn v týdnu od 13. do 18. srpna to hoto roku .

Cílem předsjezdové diskuse bude, aby celá strana spolu se vše

mi pracujícími se podílela na vypracování linie dalšího postupu v rozvíjení naší socialistické společnosti v nastávajícím období.

Ústřední výbor je přesvědčen , že předsjezdová diskuse k XII . sjez du KSČ, projednávání výhledu dalšího rozvoje naší socialistické 323

společnosti se stane významným podnětem k rozvoji iniciativy pracujících, že bude dalším dokladem jejich odhodlání přispívat k odhalování nových zdrojů a rezerv. Vyzývá všechny komunisty a pracující, aby v období před XII . sjezdem ještě aktivněji rozvíjeli socialistické soutěžení s cí

lem čestně se vyrovnat s výrobními úkoly, aby svými podněty a návrhy napomáhali řešení našich současných i perspektivních úkolů.

324

ROZVIJET VŠECHNY TVOŘIVÉ SILY SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI Z PROJEVU SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ ÚV KSC DNE 10. ČERVENCE 1962

Na tomto zasedání máme projednat a schválit dokumenty, které budou dány k dispozici členům strany a ostatním pracujícím

v rámci přípravy XII. sjezdu Komunistické strany Československa. , Dříve než budu hovořit k dokumentu, chci se za prvé zastavit

u některých stránek současného vývoje našeho národního hospo dářství a za druhé podat zprávu o výsledcích jednání porady před stavitelů komunistických a dělnických stran členských zemí Rady

vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě. Z obojího musíme vy cházet při stanovení cesty k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti .

Od dubnového zasedání pléna ústředního výboru naší strany, kdy jsme rozebírali situaci v národním hospodářství, jsme přes některé dílčí zlepšené výsledky nijak výrazněji nepřekonali ne

dostatky v plnění plánu. I nadále trvá stav, že na rozhodujících úsecích, v metalurgii , těžkém strojírenství, v investiční výstavbě, v těžbě uhlí – vyjma ostravsko -karvinský revír - a v dopravě, -

plán plněn není. Rozvoj průmyslové výroby je v nedostatečné

míře zajišťován růstem produktivity práce. Také situace v země dělství nedává letos nejlepší naději, že bychom dosáhli plánova ného vzestupu výroby, a v zásobování pracujících se nadále pro jevují výkyvy. Nelze tedy zakrývat, že odstranění našich potíží si vyžádá ještě

značného úsilí. Zároveň však je nesporné, že máme řadu dobrých předpokladů, o které se můžeme opřít v co nejrozhodnějším ná stupu k překonání potíží současného období. Názorně se to ukázalo na tom , jak byly přijaty závěry z jednání

dubnového pléna ústředního výboru Komunistické strany Česko 325

slovenska. Otevřený rozbor problémů v národním hospodářství, v řídící práci a náměty k jejich řešení se pro široký stranický aktiv i pro členy strany staly podnětem ke zvýšené iniciativě. Při projednávání výsledků dubnového pléna na okresních aktivech, na různých schůzích a shromážděních vzešlo nejen mnoho dob rých námětů a návrhů , ale zejména se ukázala dobrá orientace v tom, jak přistupovat k jejich realizaci. Bylo zde správně zdů

razňováno, že s nápravou je nutno začít v každém závodě, v kaž dém jednotném zemědělském družstvu, na každém pracovišti , že

se zvýšením odpovědnosti a státní disciplíny, se zlepšením řídící práce se nemá čekat na diskusi a sjezd , ale je možné začít ihned. Dále je zde velmi důležitý fakt, že stále se rozvíjející socialis

tické soutěžení a rozšiřování hnutí brigád socialistické práce je významným činitelem v řešení výrobních problémů. O odhodlání pracujících dosáhnout v roce XII. sjezdu Komunis

tické strany Ceskoslovenska přes všechny překážky nejlepších výsledků právě socialistickým soutěžením svědčí široký ohlas sou těže na počest XII. sjezdu. Počet kolektivů, dílen a závodů, které

po výzvě ústředního výboru strany a Ústřední rady odborů vstou pily do soutěže o název brigáda XII. sjezdu Komunistické strany

Československa, roste velmi rychle a dnes je do ní zapojeno na 20 000 kolektivů, 3500 dílen a provozů, téměř 1000 závodů a přes

50 podniků. Ústřední výbor pokládal proto za nutné udělit těm nejlepším tituly brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Česko slovenska jako výraz ocenění pracovní iniciativy a aktivity děl

níků, družstevníků a techniků, kteří jdou v popředí a jsou příkla dem všem v boji za nejlepší plnění úkolů ve výrobě. Vysoko oceňujeme iniciativu, aktivitu a přínos všech těchto pra covníků a zejména to, s jakou otevřeností se stavějí k výrobním

problémům , jak v intencích politiky naší strany si kladou smělé úkoly a jsou dnes významnou silou , předvojem, který razí směle cestu dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. V mnoha závodech pracující plní úkoly bezesporu za ztížených podmínek, přitom však chápou, že jde o nedostatky, které musíme

řešit svými silami a vlastním umem . Dobrý příklad dávají v tomto směru horníci ostravsko -karvinského revíru, kteří plní svůj plán

dík zvýšenému použití techniky. Věříme, že nezakolísají ani v let ních měsících . Ani v těžbě hnědého uhli bychom neměli schodky 326

pracující severočeského revíru plní své úkoly s příkladným

úsilím – kdyby ovšem lépe pracovala železniční doprava. Také v zemědělství je veliká snaha překonat následky špatného přezimování osevů i nepříznivého jara a zabezpečit co nejvyšší úrodu. Plnění plánu nákupu za pololetí vykazuje tyto výsledky : plnění u masa na 98 % , z toho u vepřového na 93,6 % , to zna mená , že proti loňskému roku bylo nakoupeno o 20 300 tun masa

více. Nákup mléka byl splněn na 89,3 % . To je proti stejnému ob dobí loňského roku o 37 miliónů 400 tisíc litrů méně. Plán nákupu

vajec byl za první pololetí splněn na 83 % a proti loňskému roku jsme nakoupili méně zhruba o 99 miliónů vajec. S plněním nákupu mléka a vajec nemůžeme tedy být spokojeni a je potřeba učinit všechno , aby se plnění úkolů zlepšilo.

V některých jednotných zemědělských družstvech se rozvinulo hnutí k dobrému zabezpečení první sklizně pícnin, zatím s dob rými výsledky. Bude však třeba vzhledem ke klimatickým pod mínkám organizovat sklizeň veškerých porostů , které narostly. A tady jsou velmi značné rezervy. Takový je stručně řečeno - stav národního hospodářství, klady , kterých jsme dosáhli , i zápory, které dále trvají. Prohloubení

bratrské

spolupráce

socialistických zemí Pro další rozvoj ekonomiky členských zemí Rady vzájemné hos

podářské pomoci, ekonomiky celého tábora socialismu i národ ního hospodářství naší země měla velký význam porada prvních tajemníků komunistických a dělnických stran a předsedů vlád

členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci , která se uskutečnila počátkem června v Moskvě. Z dokumentů , které byly zveřejněny v tisku, je zřejmé , že na této poradě byly projednány závažné otázky dalšího rozvoje hospodářské spolupráce našich

zemí na základě těsnější koordinace národohospodářských plánů a intenzívnějšího využití předností mezinárodní socialistické dělby práce.

Dnes, kdy hospodářství všech socialistických zemí , především Sovětského svazu , zaznamenalo obrovský vzrůst , stává se další roz šiřování a prohlubování vzájemné hospodářské spolupráce a dělby 327,

práce mezi socialistickými zeměmi Rady vzájemné hospodářské

pomoci podmínkou jejich dalšího ekonomického rozvoje. Za dobu existence Rady vzájemné hospodářské pomoci dosáhly socialistické země ve vzájemné spolupráci mnoha dobrých vý.

sledků. To potvrzuje, že zásady, které byly pro práci Rady vzá jemné hospodářské pomoci přijaty, se plně osvědčily. Dik Sovětskému svazu , jeho neustálé politické a především hos

podářské pomoci socialistickým zemím i jejich vzájemné spolu práci probíhala výstavba socialismu v socialistických zemích značně rychle. Takový vzestup národního hospodářství, jakým procházejí země socialistického společenství, nezaznamenala žád ná kapitalistická země .

Úspěchy socialistických zemí nezůstávají ve světě bez ohlasu, jsou stále mocnější politickou silou, která působí na světový vý. voj , na mezinárodní situaci, na boj porobených národů za osvobo zení z koloniálního jha i na úsilí osvobozených národů v budování samostatných a nezávislých států. Před socialistickým společenstvím je nyní nové období jeho vý voje , které bude důležitým krokem vpřed ve vzájemném sblížení národních ekonomik a postupném vytváření jednotné ekonomiky

socialismu. Tento krok bude i důležitým činitelem v soutěžení so cialismu s kapitalismem i důležitým činitelem v boji za mír. Sovětský svaz přistoupil ke konkrétnímu uskutečňování progra

mu komunistické výstavby. Jednotlivé socialistické země dovršují socialistickou výstavbu ve své zemi a některé přecházejí k budo

vání vyspělé socialistické společnosti. Zároveň je zřejmé, že so cialistické země , využijí-li plně společenských možností a zdrojů, mají všechny předpoklady vyrábět mnohem více hmotných statků ku prospěchu pracujících své země i ku prospěchu všeho lidstva. Na druhé straně nesmíme přehlížet ani integrační vývoj v západ ních kapitalistických zemích. Všechny tyto okolnosti byly na poradě uváženy a přijatá opa tření budou proto tvořit základ a východisko k další etapě mezi národní socialistické dělby práce. Obsahem tohoto období se stane především úsilí o skutečně plnou vzájemnou koordinaci plánů ekonomického rozvoje a spe cializaci výroby v socialistických zemích. Vítáme usnesení tohoto zasedání a uděláme všechno pro jeho realizaci . 328

V posledních letech jsme udělali první kroky k vyšší úrovni me zinárodní dělby práce. Mám na mysli především značné a dlouho dobé zakázky ze Sovětského svazu ve strojírenství, které nám po mohly k určité stabilizaci výroby a ke zvýšení její technické úrovně.

Také dohoda mezi ústředním výborem naší strany a ústředním výborem Polské sjednocené dělnické strany o výrobě traktorů je

významným krokem na cestě ke specializaci a dalšímu sblížení našich zemí.

Důsledná specializace průmyslové výroby a velká sériovost to je cesta, která zabezpečí nízké náklady, vysokou produktivitu práce a pomůže, abychom ve všech socialistických zemích, na celé frontě přistoupili k realizaci velkých úkolů technického rozvoje. Současný vývoj světové technické revoluce ukazuje, že dosaho

vat úspěchů na široké frontě technického a vědeckého pokroku mohou jen největší a nejvyspělejší země. V podstatě jen Sovětský svaz a Spojené státy americké jsou schopny řešit například otáz

ky jaderného výzkumu v plné šíři. To se týká i některých dalších složitých otázek vědeckého a technického rozvoje , který se dnes stává rozhodující silou dalšího pokroku výroby v celém světě. Na poradě se proto všechny delegace shodly na tom, že otázky vědeckého a technického rozvoje je třeba úzce koordinovat, vy

užít vzájemných zkušeností, soustředovat se racionálně na kom plexní řešení klíčových problémů, podle toho koordinovat inves tiční výstavbu, soustředit se na výrobu a uplatňování skutečně nejprogresívnější techniky. Velkou pozornost věnovala porada otázkám zemědělství. Zejmé

na představitelé Komunistické strany Sovětského svazu a osobně soudruh Chruščov ukázali na úkoly rozvoje zemědělské výroby se vší naléhavostí. I naše delegace podtrhla význam rozvoje země

dělské výroby a mezinárodní socialistické dělby práce v tomto důležitém odvětví národního hospodářství.

Za jednu z hlavních rezerv vzestupu zemědělské výroby označil

soudruh Chruščov nejracionálnější využití osevních ploch. To ne sporně platí pro všechny země. Týká se to především správného využití osevních ploch pro pěstování krmných plodin tak, aby z každého hektaru bylo získáno maximum krmné hodnoty. Jen na tomto základě lze zabezpečit dostatečnou krmivovou základnu a spolu s mechanizací živočišné výroby i dostatek levných živo 329

čišných produktů. V této souvislosti bylo opět zdůrazněno pěsto vání kukuřice, především na siláž, která je ve většině zemí stále podceňována , dále pak luštěnin a cukrovky pro krmné účely.

K tomu, aby byly závěry z porady o dalším prohlubování mezi národní spolupráce socalistických zemí uvedeny do života, mu síme ihned vytvářet nezbytné předpoklady. Bude třeba velmi peč livě a uvážlivě zhodnotit naši situaci, postavení a vlastní možnosti,

náš podíl na tomto celém procesu tak, aby celá naše ekonomika postupně zapadala do rámce celkového vývoje jednotné ekono miky socialistického tábora .

Proto musíme již od počátku věnovat otázkám mezinárodní so cialistické dělby práce, hospodářské a vědeckotechnické spolu práce se socialistickými zeměmi mimořádnou pozornost à provést taková opatření, aby v rámci činnosti vlády bylo řízení této čin

nosti náležitě posíleno. V této souvislosti a v souladu s usnesením porady navrhujeme uvolnit jednoho z místopředsedů vlády pře vážně pro organizování a řízení mezinárodní socialistické dělby práce v naší zemi.

V našich národohospodářských plánech , plánech výrobních i při plánování programu vědeckovýzkumných prací musíme více než dosud přihlížet a vycházet z existence socialistické světové

soustavy a dbát na to , aby dohody v celém našem hospodářství byly důsledně uplatňovány , a vytvářet v tomto směru včas věcné předpoklady . Také naše společenské vědy musíme orientovat na hluboké

zkoumání otázek mezinárodní socialistické dělby práce, jejích zákonitostí a vývoje ekonomiky socialistických zemí a meziná rodního socialistického společenství.

Většina našich vědců a techniků si čím dále tím více uvědomuje, že bez spolupráce s ostatními zeměmi, bez sovětské vědy a sovět ské techniky, která je na prudkém vzestupu, bez těsné vědecko technické spolupráce se Sovětským svazem nelze naši výrobu úspěšně rozvíjet, nemáme-li zaostat za světovým vývojem . Tomuto vědomí je však třeba dát praktický výraz a v oblasti vědy, výzku. mu, projekce, konstrukce »nehonit všechny zajíce« , nýbrž pře jímat více než dosud dobré zkušenosti druhých socialistických zemí, především zkušenosti sovětské. To současně umožní sou

středit naše úsilí na menší počet vědeckých a technických plánů a dosáhnout jejich úspěšného vyřešení v kratších lhůtách . 330

1

1

1

I 1

Tolik k výsledkům porady představitelů komunistických a děl nických stran členských zemí Rady vzájemné hospodářské po moci .

Pozornost základním odvětvím

Návrhy dokumentů, které budou předloženy k veřejné stranické diskusi před XII . sjezdem Komunistické strany Československa, jste dostali a měli jste možnost se s nimi seznámit. Proto nebudu oba dokumenty podrobně vykládat, ale omezím se na některé hlavní problémy současného stavu a perspektivního výhledu.

V souladu se směrnicí dubnového pléna vychází dokument » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti « pře devším z analýzy vývoje našeho národního hospodářství a celé společnosti od XI. sjezdu naší komunistické strany. Jsou v něm

vyjádřeny všechny základní úspěchy , kterých pracující naší země pod vedením komunistické strany dosáhli ve výstavbě socialismu.

Tyto úspěchy jsou nesporné a v žádném případě nesmíme při pustit, aby byly zastíněny nynějšími přechodnými nedostatky.

Provedená analýza nám umožnila podívat se velmi kriticky a s dosud nebývalou hloubkou na celou naši ekonomiku, na orga

nizační a řídící činnost. Tento kritický pohled se obráží i v doku mentu, který hovoří o všech našich problémech velmi otevřeně.

Základním smyslem tohoto kritického postoje však je a musí být úsilí o řešení, překonání a odstranění překážek na cestě kupředu. Proto tak, jak otevřeně stavíme otázky před naši soudružskou

veřejnost, tak také počítáme i s otevřeným soudružským pomě rem při projednávání dokumentu v diskusi. Takový musí také být smysl celé diskuse .

Z těchto důvodů považujeme za správné, aby dokument byl za

měřen na výhledy dalšího rozvoje naší společnosti, aby spojoval rozbor problémů s orientaci na naše cile a na cesty k jejich do

sažení. Naším záměrem při diskusi přitom musí být, aby členové strany a všichni pracující návrhy v dokumentu obsažené jen for málně nevyslechli a prostě neschválili, ale aby cítili jako svou povinnost fici k nim své slovo, přemýšleli o nich, pomáhali je

dotvářet, a tak je považovali plně za své. Proto dokument není formulován v podobě direktiv a není tam také všechno od A až do Z, ale obsahuje řadu úvah, alternativ, námětů a otázek. 331

Věříme, že v této podobě se stane dobrým podkladem k diskusi. Je samozřejmé, že než jsme tyto úvahy předložili k diskusi, pra covalo na různých rozborech mnoho tisíc našich stranických funkcionářů, techniků, pracovníků jak ministerstev , tak závodů, státních statků i jednotných zemědělských družstev a národních

výborů. Závěry jak z těchto porad, tak z veřejné stranické diskuse s konečnou platnosti učini XII. sjezd naší strany. V diskusi se pracující budou vyslovovat k vývoji na řadu let

dopředu. Proto na stručnou charakteristiku výsledků období od XI . sjezdu Komunistické strany Československa navazuje vytyčení základních úkolů , které vyjadřují podstatu dalšího rozvoje socia listické společnosti a přípravy přechodu ke komunismu. Je nutné,

aby pracující chápali , co to znamená uskutečňovat takový rozvoj a jaké úkoly z toho vyplývají. Z těchto hlavních úkolů pak vy cházejí dílčí cíle a záměry.

Základem rozvoje naší ekonomiky zůstává průmysl, a proto stojí i v dokumentu na prvním místě . V souladu se směrnicí dubnového pléna jsou v rozvoji průmyslu postaveny do popředí hutě a strojí renství. To nikterak neznamená , že podceňujeme význam surovin a surovinové základny . Hutě a strojírenství však souvisí právě s odstraněním materiálových potíží v našem národním hospodár ství, se zabezpečením technického rozvoje celého národního hos

podářství i s našimi zahraničně obchodními zájmy, s rozvojem hospodářské spolupráce a současně s naší situací v surovinách i s našimi investičními možnostmi .

Je zřejmé , že nemáme - li v podmínkách průmyslově vyspělé, avšak surovinově nezabezpečené země překročit únosnou míru vynakládání investičních prostředků, nemáme-li tím ohrozit další růst životní úrovně, pak musíme nastoupit se vší rozhodností cestu intenzívního rozvoje výroby, při němž hlavní důraz bude na kva

litativních stránkách výrobní činnosti, to znamená na nejprogre sívnější technice a technologii, na nejefektivnějším využívání fi nančních, materiálových i pracovních zdrojů, které naše země má, při současném využití všech předností mezinárodní socialistické dělby práce.

Ukazuje se, že ne všichni soudruzi již plně pochopili, proč jsme postavili do popředí hutě a strojírenství, když právě rozvoj hutí je spojen s obrovskými nároky na investice. Je to důkaz, že chá pou problém stále postaru, z kvantitativního hlediska. Ústřední 332

mu výboru nejde vůbec o nějakou samoúčelnou honbu za objemy produkce. Je zde přece fakt , že již dnes vyrábíme 511 kg oceli na

jednoho obyvatele, to je více než Spojené státy americké, a přece ještě ne plně uspokojujeme potřeby národního hospodářství. To znamená , že objem produkce sám o sobě ještě nedává záruku, že

vše bude v úplném pořádku . Správná cesta je ve změnách struk tury hutní výroby , v orientaci na výrobu jakostnějších ocelí , hos

podárných profilů , v podstatném zvýšení podílů plechů ve skladbě hutní výroby. Použitím výrobků z plechů je možné nahradit znac né množství odlitků a výkovků.

Politické byro projednalo nedávno zevrubnou kontrolní zprávu o tom, jak je plněno usnesení ústředního výboru Komunistické

strany Československa ze září 1959 o intenzifikaci hutní výroby. Tento materiál názorně ukázal, jaké možnosti jsou, jestliže půjde me velmi důsledně touto cestou, která umožňuje další růst, aniž je nutno budovat nové kapacity, případně lze efektivně využít re konstrukce kapacit dosavadních . Při plnění zmíněného usnesení

bylo dosaženo určitých výsledků. Zdaleka však ne takových, aby chom se v intenzitě výroby a ve využití metalurgických kapacit vyrovnali světové úrovni. Uskutečnit všechny kvalitativní změny v metalurgické výrobě není zdaleka jen otázka technická a již vůbec ne nějaká adminis

trativní, ale vysoce politická záležitost. Zvláště když vezmeme v úvahu, že změny u nás se dotýkají - jak jsem se již o tom zmínil - i složitých problémů spolupráce s ostatními socialis tickými zeměmi.

Proto předsjezdová diskuse o změnách struktury metalurgické výroby – stejně jako výroby strojírenské

se nemůže omezit

jen na okruh odborníků. Potřebujeme, aby se do řešení těchto otá zek zapojila moudrost co nejširšího okruhu pracujících ze všech odvětví i naši vědci a výzkumníci. Ovšem tyto změny musíme pro sadit do života, politicky je dobře vysvětlit a pečlivě vážit i každý konkrétní návrh, který bude v diskusi vysloven, v zájmu co nej

rychlejšího obratu ke kvalitativnímu vzestupu hutní a strojíren ské výroby. Problém nejvyššího zhodnocení kovu se pro naše ná

rodní hospodářství stal nyní jedním z nejzávažnějších. Promítá se do mnoha odvětví, týká se mnoha pracovních profesí, a proto k je

ho řešení musíme přistupovat s největším politickým pochopením, důsledně a bez kompromisů. 333

Změna struktury hutní výroby umožní i změnu ve struktuře vý. roby strojírenské. V souladu s celým rozvojem strojírenství je

nutné urychlovat v jeho výrobě takové strukturální změny , které umožní urychleně rozvíjet obory zabezpečující výrobu nejprogre sívnější techniky, zejména pro automatizaci a komplexní mecha

nizaci. Souběžně se změnami struktury výroby je třeba uskuteč ňovat i změny v technologii tak, aby byly co nejrychleji uplatňo

vány technologie nejprogresívnější, jako je přesné lití, tváření a podobně.

Na základě změn v hutní výrobě bude také možné ve strojírenství

přejít na lehké, pevné a kvalitní konstrukce, zejména výrobních prostředků. Právě tento přechod by měl vytvořit předpoklady pro co nejrychlejší rozvoj strojírenství při relativně pomalejším růstu produkce oceli co do objemu.

Současně na úseku strojírenství máme před sebou ještě další

závažný úkol . Jde o to , že efektivní rozvoj strojírenství není mož ný bez výrazného zvýšení sériovosti , jehož předpokladem je další prohloubení specializace v rámci naší republiky a současně pro hloubení specializace v dohodě s ostatními socialistickými zeměmi.

Nepříznivý je i vývoj specializace výroby součástí, kde není v národním hospodářství důsledná normalizace. Mnohé závody, ač

vyrábějí stejné nebo podobné výrobky, mají vlastní odlišnou sou částkovou základnu. Jako kladný příklad bych chtěl uvést sou středění výroby kotoučových spojek , které až dosud vyrábělo 20 závodů, do jediného závodu Sigma Lutín. Provedením této specia lizace se podstatně zvýšila sériovost , což umožnilo využít produk tivní technologie výroby na jednoúčelových strojích sestavených do linky . Vlastní náklady jsou menší o více než polovinu a pro duktivita práce se zvyšuje téměř o 200 % . Doba úhrady investic vložených do provedení této specializace je pouze půl roku a nová technologie přinesla zároveň podstatnou úsporu kovů při výrobě této součásti. A to je jen malá ukázka našich velikých možností. Není pochyb, že během diskuse nám pracující v tomto směru

pomohou odkrýt další možnosti. I tu platí, že v mnoha případech

jsou brzdou řešení specializace, vyšší sériovosti, a tím vytváření předpokladů pro nejpokrokovější technický rozvoj nesprávné ná zory, resortní chápání těchto otázek, nezdravá snaha v podnicích

» konzervovat« si výrobu , i když to znamená její roztříštěnost a podobně . Kritériem musí být vždy zájem společnosti, pokroku, 334

který prospívá celku, a z této pozice je nutno věci vysvětlit a pro sadit. Zároveň ovšem zde musí být přísně dodržena zásada, kterou

jsme nejednou zdůraznili, že výroba určitého nutného výrobku ne smí být zrušena v jednom podniku či závodě, dokud není plně zabezpečena v druhém.

S celým rozvojem strojírenství úzce souvisí další důležitá zá zabezpečení vysoké kvality výrobků jak vlastní prací, tak technologií i konstrukcí. Je třeba důsledněji dbát na kontrolu výroby i vypouštění výrobků ze závodů. Je důležité právě dnes, při prohlubování specializace ve výrobě v rámci socialistických zemí, abychom si uvědomili, a to právě sada , a

v hutní a strojírenské výrobě , že jen a jen vysokou kvalitou a tech nickou úrovní našich strojů a investičních celků můžeme uchovat svou významnou průmyslovou pozici. Máme pro to všechny pod

mínky . Máme zkušené dělníky, strojaře i huťaře, máme dobré techniky, máme značné zkušenosti v praktické výrobě.

Důležitým národohospodářským činitelem, na němž stavíme a musíme stavět rozvoj naší ekonomiky, je i naše vlastní surovinová základna, především uhlí, a to jak černé, tak hnědé. Bude třeba, abychom zejména v investiční činnosti vytvořili všechny podmínky pro rozvoj hlavně ostravské pánve, důležité pro naši metalurgii, a rovněž učinili rozhodné kroky k všestranné připravenosti roz .

voje těžby v hnědouhelných pánvích v Čechách , ať již jde o za jištění velkostrojů pro perspektivní úkoly v těžbě nebo ve zvlád nutí dopravy. Vzhledem k významu uhlí pro naše národní hospo dářství musíme také co nejefektivněji využívat veškeré uhelné substance .

V souvislosti s rozvojem průmyslu i zemědělství je důležité v příštích letech rozšiřovat i základnu našeho chemického prů myslu, jehož význam v celém národním hospodářství dále poroste.

Proto musíme v příštích letech používat investic tak , abychom vy rovnali, co bylo zameškáno. I další surovinové možnosti a zdroje , které jsme dosud opomíjeli, nyní musíme daleko více rozvíjet.

Zemědělství na úroveň průmyslové výroby Druhou hlavní oblastí naší ekonomiky v současném i nadcháze

jícím období je zemědělství. Politicky i ekonomicky je řešení problémů našeho zemědělství ještě složitější a náročnější než za 5

335

bezpečení rozvoje průmyslu . Na vesnici zdaleka nejde jen o pod statné zvýšení výroby, ale o celou řadu dalších složitých úkolů,

které v průmyslu jsou již vyřešeny. Zároveň nám neplnění plánu zemědělské výroby silně komplikuje rozvoj celého národního hos podářství a zabezpečování růstu životní úrovně. Prostředky, které dáváme na vesnici, zejména do jednotných zemědělských druž stev, nepřinášejí společnosti ještě odpovídající výsledky. Cesty k tomu, jak vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň prů

•myslu, jsme si nejednou ukázali, a proto ani v dokumentu v pod statě není nic, co bychom již byli dříve neřekli. My opravdu nic nového nevymyslíme, a ani vymýšlet nemůžeme. Jde jen a jen o 10, všechna usnesení a již vytyčené úkoly učinit majetkem družstevni ků, pracovníků státních statků a dalších pracujících i členů a funkcionářů národních výborů a soustředit se důkladně na ně, krok za krokem je plnit. V tom je celý zázrak: dokázat realizovat tyto úkoly v zemědělství přímo na pracovišti, na místě.

Máme ještě veliké rezervy, veliké nevyužité možnosti a je naší povinností je zmobilizovat, vyrobit si sami maximum produktů , které potřebujeme. Velká rezerva je například v tom, dostat zu ostávající závody na úroveň průměrných, nechci říci přednich. Ne můžeme spotřebovávat stále více zemědělských produktů , když jich nedokážeme vyrobit takové množství, ke kterému máme před poklady.

Stejně jasně a přímo musíme stavět i další otázky týkající se života na vesnici, výstavby vesnice, souvislosti mezi společnou výrobou a růstem životní úrovně družstevníků , nutnost upevňování odpovědnosti družstevníků za rozvoj celé naší společnosti a také nutnost hospodařit se svěřenými prostředky vlastnimi i prostřed ky státu, které poskytuje v zájmu rozvoje společného hospodár ství .

Kolikrát již bylo zdůrazňováno, jak pečlivě musíme hospoda.

řit s půdou. A to jak ve smyslu nejvyšší intenzity, využití každého hektaru obdělané půdy a snížení sklizňových ztrát na minimum , tak ve smyslu rozšiřování orné půdy a zabránění tomu, aby byla

znehodnocována . A přece jsou i nadále případy , kdy nedbale ob děláváme půdu , špatně sejeme, špatně sklízíme a ještě je žádána

pomoc od státu. Jsou dále případy , kdy orná půda je zastavována zejména rozšiřováním obcí , vytvářením sadů na orné půdě , zabírá

ním zbytečně velké plochy pro závody a podobně. To trpět nemů 336

Ceme a naopak veškerou nevyužitou půdu musíme stále vracet své mu účelu . Proto také jsme rozhodli , že nesmí být výstavba rodin

ných domků prováděna mimo stavební obvod , a ten, kdo bude sta vět rodinné domky mimo obvod obce , ať také nepočítá, že bude při

pojen na sít elektrického proudu, popřípadě na vodovod a kanali zaci v rámci veřejných prostředků. Nikdo se neomezené, sám s tím, vědně. Jsou

nesmí domnívat , že prostředky naší společnosti jsou že může stále jen natahovat ruku, aby » stát dal « , a čeho má společnost nedostatek , hospodařil neodpo žel případy , kdy takového neodpovědného hospoda

ření s celospolečenskými zdroji si zejména národní výbory nevší. mají či dokonce mu přímo nebo nepřímo napomáhají. Ústřední úřad státní kontroly a statistiky nedávno prověřil krmné bilance na loňský a letošní rok ve třech krajích Středočeském, Středo slovenském a Východoslovenském. A co se ukázalo ? Že bilance byly v okresech a krajích zpracovány bez hlubšího smyslu pro od povědnost, neúplně či dokonce zkresleny , a to vědomě, v zájmu toho , aby byl odůvodněn požadavek přídělu krmiv z centrálních fondů, aby mohli okresní funkcionáři rozdávat . Na základě tak to lajdácky zpracovaných bilancí se pak rozdělovala krmiva ze státních fondů. Tak se stalo, že například Východoslovenský krajský národní výbor přidělil ze státních fondů jadrná krmiva družstvům v okrese Prešov a ta je pak rozdělila mezi jednotlivce údajně za dodané brambory. Rada Okresního národního výboru

Příbram přidělila z fondu jadrná krmiva několika jednotným ze mědělským družstvům , kde měli podle vlastních bilancí potřebu jadrných krmiv krytou z vlastních zdrojů na 100–175 % .

Jsme toho názoru, že otevřené poukázání na nedostatky v naší zemědělské výrobě spolu s náměty , jak mobilizovat rezervy, kte ré zde jsou, je správná cesta , jak již v průběhu diskuse před XII . sjezdem strany připravit nástup k plnění těch úkolů , které sjezd vytyčí.

Další upevňování socialistických výrobních vztahů na vesnici, růst životní úrovně zemědělců, sbližování třídy družstevních rol níků s dělnickou třídou může probíhat jen a jen v boji se vším , co poškozuje celospolečenské zájmy, v boji za rychlý vzestup socia

listické zemědělské výroby. Proto v podstatě zvýšit úroveň ze mědělské výroby na úroveň průmyslu do roku 1970 je dnes jed nou z hlavních záležitosti rozvoje národního hospodářství , a pro 337

0

to úkoly postavené v dokumentu musíme důsledně realizovat. To

by si měli hluboce uvědomit členové strany, kteří pracují a žijí na vesnici, funkcionáři národních výborů, celá naše vesnice.

Investiční výstavba

rozhoduje

o budoucí výrobě

Velmi důležitým problémem, na který je nutno se v diskusi zvláš tě orientovat , je investiční výstavba.

Strana v investiční politice prováděné v našem státě od roku 1945 zabezpečila nebývalý rozvoj výrobních sil. Od roku 1948 by lo uvedeno do provozu za 250 miliard výrobních základních fon

dů. To umožnilo dosáhnout v roce 1961 více než čtyřnásobného zvýšení výroby proti kapitalistickému Československu a podstat ně zvýšit životní úroveň pracujících. V letech 1960 až 1970 má být do národního hospodářství investováno dalších několik set mi liard korun.

Realizace investiční výstavby a plynulé uvádění kapacit do pro vozu nám však zaostává. Zejména v poslední době se ukazují nè. které nedostatky. Řada závodů nedodává národnímu hospodářství plánovanou a potřebnou produkci proto, že dochází k velké ro zestavěnosti, nekomplexnímu dokončování a závadám na nových technických částech investic, a tím k značnému zpoždění v uvá dění výrobních kapacit do provozu. My si dále nemůžeme dovo

lit ponechat v rozestavěných , nedokompletovaných či částečně pracujících nových kapacitách umrtvené miliardové hodnoty. Vážným problémem je živelný rozvoj decentralizované investic

ní výstavby . Dubnové zasedání ústředního výboru KSČ zdůraznilo, že rozdělení investiční výstavby na centralizovanou a decentra lizovanou je nutno bezpodmínečně likvidovat, neboť naše strana zná a provádí jen jedinou investiční politiku . “

Proporce mezi centralizovanou a decentralizovanou investični výstavbou se však stále vyvíjejí odlišně, než předpokládá plán.

U decentralizované výstavby investoři a dodavatelské podniky i nadále zahajují neoprávněně nové nepovolené akce . Na nepřípustnost takového postupu bylo již mnohokrát upozor ňováno. Je nutno si položit otázku, zda se nadále lze spokojit s pouhým přesvědčováním a s ekonomickými sankcemi a zda není na čase přiložit zde přísnější měřítko. 338

Je také známo, že se stále přesunují prostředky mezi decentra lizovanou investiční výstavbou a jinými rozpočtovými úseky . Ná rodní výbory a závody postupují podle zásady »bližší košile než

kabát« , a to se projevuje také v tom, že věnují mnohem větší po zornost zabezpečování decentralizovaných staveb a nezajišťují úkoly, které jsou jim uloženy v centralizované investiční vý stavbě .

Musíme si stále uvědomovat, a tak to také pracujícím vysvětlit, že investiční výstavba rozhoduje na dlouhá léta o rozvoji a směru výroby. Proto je třeba , aby se pod přísnou kontrolou, o které budu ještě hovořit , rozhodovalo , zda a jaké investice vkládat do národ ního hospodářství, zda již máme všechny jiné možnosti využity . Každá zbytečná investice jde na vrub životní úrovně. Proto je

třeba hledat všechny možnosti , především ve využití existujících výrobních kapacit. Proto v dokumentu znovu zdůrazňujeme ta kové zásady, jako je směnnost a plné využití základních fon dů. Pracující by měli v diskusi přispět k tomu, abychom se zvy

šováním směnnosti postupovali rychleji než dosud . Spolu s rych lým překonáváním zaostávání investiční výstavby by to zname nalo mobilizaci důležitých rezerv a možností pro rozvoj národní ho hospodářství.

Správně uplatňovat demokratická i

práva

odpovědnost

Pokud jde o problémy řídící práce, jsou v dokumentu obsaženy v podstatě ty náměty , o nichž jsme již hovořili v dubnu . Nejdeme zde zatím do podrobností a zůstáváme u zásad . Co je nutné zdůraznit, je správný přístup k projednávání těchto

otázek v diskusi . Jde totiž o to , aby se opatření v oblasti řídící práce neviděla jen jako výsledek nedostatků a chyb, které máme, ale aby se vždy tato opatření posuzovala a zdokonalovala s po

hledem kupředu , se smyslem pro jejich souvislost a dalším upev ňováním demokratického centralismu, zdokonalováním hospodár skoorganizátorské činnosti našeho státu v příštím období i se zvyšováním účasti pracujících na vykonávání této činnosti .

V roce 1958 přijal ústřední výbor naší strany dokument, který nově upravoval v celém systému řídící, organizátorské a hospo 339

dářské činnosti státu zásady plánování, financování, organizace a řízení národního hospodářství. Tento dokument dal značná prá

va nižším státním orgánům , národním výborům , hospodářským or ganizacím a vedl k významnému prohloubení socialistického de

mokratismu v našem zřízení. Tento dokument však zdůrazňoval, že zůstáváme u základního a hlavního principu činnosti – ude mokratického centralismu – a že prohlubování socialistické de mokracie musí jít spolu s upevňováním celého systému řídící čin nosti.

Je třeba říci, že zásady přijaté ústředním výborem Komunistic ké strany Československa byly správné a není na nich třeba nic měnit. Bohužel ale realizace těchto zásad byla pokroucena již

v samém začátku jejich praktického rozpracování a provádění. V praktickém provádění byla opomenuta právě ta část, která je v socialistickém řízeném hospodářství základním činitelem, a to centralismus, a viděla se jen ta část , která zdůrazňuje demo

kratismus. Přitom byl tento demokratismus nesprávně vyložen jako »decentralizace« . Proto je důležité, abychom se vší důsled ností uplatnili autoritu celostátních a celospolečenských vztahů , abychom požadovali vysokou náročnost a odpovědnost při roz hodování.

V dokumentu s plnou vážností rozebíráme otázku odpovědnos ti, státní disciplíny a zachovávání zákonů. Mnozí lidé si vykládají zvýšenou pravomoc nižších článků ří zení tak , že je to zbavuje odpovědnosti za plnění úkolů státního plánu a že socialistická demokracie znamená libovůli v jejich čin nosti.

Podle zprávy Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky o vý sledcích prověrky hospodaření krajských, okresních i místních

národních výborů s finančními prostředky je vidět, jak mnozí funk

cionáři i pracovníci přímo zneužívají práv, která národní výbory mají.

Podle ústavy jsou dána národním výborům jako voleným orgá

nům práva a také odpovědnost za svěřené finanční prostředky, o jejichž použití rozhodují, ovšem vždy jen v rámci stanoveného

plánu rozvoje národního hospodářství. Podtrhuji , že tato práva jsou dána voleným orgánům , a ne jednotlivým funkcionářům ,

a zvláště pak ne pracovníkům aparátu národních výborů. A ni kdo nemůže porušit toto právo volených orgánů, ani žádná ko 340

mise, ani žádná rada . Přesto se však stává , že místo plánovacích a finančních komisí rozhodují jen sami předsedové komisí nebo vedoucí odborů.

Bude třeba, aby vláda spolu s příslušnými orgány a za pomoci

všech pracujících prosadila správné uplatňování demokratických práv i odpovědnosti , přísné dodržování státní disciplíny , a použila všech prostředků k ochraně a hájení zájmů celé naší socialistic ké společnosti. Jak vidíte, soudruzi, ve svém projevu se dovolávám zpráv Ústřed ního úřadu státní kontroly a statistiky . I když tento kontrolní cr

gán pracuje nedlouho , jsou jeho pracovní výsledky dobré a pc máhají nám odstraňovat mnohé nedostatky. To nás jen utvrzuje v tom , abychom vybudovali nezávislý kon

trolní systém , který bude spočívat jednak na volených orgánech na všech stupních naší řídící a organizátorské činnosti, dále na

výkonném aparátu, který bude podléhat voleným kontrolním or gánům místním a zároveň jeho činnost bude organizována na zá sadách demokratického centralismu. V dokumentu se podrobně hovoří o celém systému kontrolní činnosti.

Chci zdůraznit velký význam této činnosti, a to jak politický, tak i výchovný, nemluvě o významu hospodářském . Kontrolní práce volených orgánů musí být dělána velmi odpo

vědně, protože tyto orgány budou širokou lidovou kontrolou a v celém systému naší řídící a organizátorské činnosti budou mit velmi významné místo. Je to další krok k prohloubení demokra tického charakteru života naší země.

závislost růstu životní úrovně na rozvoji výrobních sil

Poměrně rozsáhlá část dokumentu » O výhledech dalšího rozvoje

naší socialistické společnosti« je věnována otázkám životní úrov ně. Je možné předpokládat, že k těmto otázkám bude diskuse velmi rozsáhlá , a proto jsou zde problémy i náměty stavěny velmi ote

vřeně a s cílem, aby si pracující ještě hlouběji uvědomili souvis lost mezi výsledky v národním hospodářství, ve výrobě , plnění

plánu , zejména jeho kvalitativních ukazatelů , možnosti uspokojo vání jejich životních potřeb. 341

V poslední době se u nás rozšířily pověsti, jako kdybychom chtěli zdražovat řadu výrobků a zboží denní potřeby. Jsou to řeči o zvýšení cen masa, nábytku a dalších potřeb. Jsou také řeči o pe něžní reformě.

Jestli jsme upravovali ceny u kolíčků na prádlo a válečků na nudle a několika dalších výrobků ze dřeva, pak to vyplývalo z to

ho, že jejich výroba byla nerentabilní a žádný podnik je nechtěl ztrátově dělat. Velkoobchodní cena těchto věcí zůstala na úrov ni roku 1953, od peněžní reformy , a proto bylo třeba jak cenu výrobní, tak prodejní upravit.

Podtrhuji, že žádné takové úmysly nejsou a že tyto věci jsou buď záměrně roznášeny lidmi, kteří chtějí vyvolávat paniku , nebo lidmi malověrnými .

Znovu podtrhuji, že dáváme na 'trh více masa než loni, i když poptávka

často uměle a zbytečně zvyšovaná různými panic nebývá vždycky, zejména v sortimentu, uspo kými náladami kojována .

Ještě jednou zdůrazňuji, že půjdeme dále cestou zvyšování ži votní úrovně, a to jak zvyšováním mezd a zvyšováním společen ské spotřeby, zejména u rodin s více dětmi, tak podle vývoje na šeho hospodářství a podle možností i snižováním cen. To je naše cesta, to je náš cíl . A jak vidíte z dosavadního vývoje, od tohoto

cile jsme neustoupili. Znovu otevřeně říkám , že růst životní úrov ně je závislý jen a jen na rozvoji našeho národního hospodář. ství, na tom , abychom vyráběli více, lépe a levněji. Jen tak po roste bohatství celé společnosti a bude se zvyšovat všestranný bo hatý život člověka.

Bude mimo jiné úkolem nového Státního cenového výboru , aby v tomto směru svou činností pomáhal provádět správnou cenovou

politiku. Další problém , o kterém bych se chtěl zmínit v souvislosti s ži votní úrovní , je důchodové zabezpečení. V dokumentu je pasáž, která jistě vyvolá zvýšený zájem pracujících. Je opravdu nejvyš čí čas, abychom z důchodového zabezpečení odstranili všechny

pozůstatky minulosti a plně je přizpůsobili stavu a zájmům další ho rozvoje socialistické společnosti. Všechna fakta svědčí o tom, že aktivní věk našich pracujících

se prodlužuje a dále se bude prodlužovat a že je třeba vytvořit všechny předpoklady , aby se mohli uplatnit v pracovním procesu 342

co nejdéle. Je to v zájmu společnosti, ale i v souladu s dalším vývojem poměru člověka k práci , v souladu s růstem přitažlivosti práce v příštím období .

Proto je plně na místě posílit vliv důchodového zabezpečení na setrvání v pracovním procesu a zvýhodnit ženy, které mají děti, proti bezdětným. Náměty obsažené v dokumentu zřetelně ukazují, jakými konkrét

nimi opatřeními se navrhuje zdokonalit náš systém důchodového a sociálního zabezpečení. Věříme, že je naši

pracující přijmou

v předsjezdové diskusi správně a pochopí, že v komunistické spo lečnosti je práce základní činností člověka a že věková hranice přechodu člověka do důchodu není rozhodující. Příští člověk bude pracovat podle svých schopností a bude zabezpečeň podle svých

potřeb, samozřejmě ve společnosti již komunistické. V návrhu vy cházíme z toho, že každý pracující člověk má právo na důchod v 60 letech . Zda tohoto práva použije, to je jeho vlastní záležitosti; může v odpovídajícím pracovním zařazení pracovat dál podle svých fyzických i duševních možností. Proto bude-li nutné, aby člověk odešel z pracovního procesu, nebude rozhodující, zda to bude v 60 nebo v 50 letech, nebo v 65 letech . To jsou některé základní otázky z dokumentu » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti « , které se v podstatě týkají ekonomiky .

Upevňovat politickou a morální jednotu lidu Na dubnovém plenárním zasedání ústředního výboru Komunis

tické strany Československa jsme řekli, že nedílnou část perspek tiv rozvoje naší socialistické společnosti tvoří vedle ekonomiky i otázky ideové. To se má plně odrazit i v diskusi a v jednání XII. sjezdu strany . Chci z dokumentu zdůraznit některé podstatné momenty, jimž

přikládáme mimořádný význam. Je to v prvé řadě úkol dalšího upevňování politické a morální jednoty našeho lidu , upevňování a rozvíjení socialistické společ nosti. K tomu se nám v příštích letech budou objektivně vytvářet

příznivé předpoklady . Na základě růstu výrobních sil v průmyslu a zejména v zemědělství, na základě upevňování a prohlubování 343

sorialistických výrobních vztahů bude postupně probíhat nejen

proces přeměny charakteru práce v zemědělství, ale i postupného sbližování dvou spřátelených tříd naší společnosti : dělnické třídy a třídy družstevních rolníků. Je jasné , že tyto přeměny budou

usnadňovat a urychlovat vytváření pevné politické i hospodářské jednoty naší socialistické soustavy . Tato jednota a to musíme mít stále na zřeteli

se v pod

mínkách socialismu vytváří a upevňuje jen za toho předpokladu , že drtivá většina členů společnosti zachovává pravidla a normy

socialistické morálky, ale že především existuje naprostá jednota a shoda názorů všeho lidu na politiku strany a úkoly komunistické strany ve vnitřní i zahraniční politice , že existuje správný pohled na poslání socialistického státu.

Proto je v dokumentu věnována taková pozornost vedoucí úloze , organizátorské roli naší strany jako centru ideologické činnosti a vyzdviženy základní principy, na nichž byla strana vybudována,

podle nichž žila, žije a které bude neochvějně dodržovat i v bu doucnosti .

Není náhodou , že hovoříme o takových principech, jako je pro

letářský internacionalismus, třídní boj, demokratický centralismus a vnitrostranická demokracie, stranická disciplína, kritika a se bekritika . Tyto zásady jsou základem činnosti naší strany a jejich

dodržování je podmínkou úspěchů v práci i zdravého vnitřního života strany . Proto musíme rozhodně vystoupit proti, i když ojedi nělým , pokusům jednotlivců o narušení těchto principů. Tito lidé ,

kteří jsou ve většině buržoazního původu nebo pocházejí z řad bývalých přisluhovačů buržoazie, dělají svou rozvratnou práci vel mi obratně . Naoko se před pracujícími tváří, jako by jim šlo jen o odstranění našich nedostatků, avšak ve skutečnosti jim jde o vy tváření nedůvěry v politiku strany , nedůvěry v orgány strany . My pochopitelně máme plný zájem na tom , aby se na všech úsecích našeho života rozvíjela kritika a sebekritika , jejíž význam

pro rozvoj naší socialistické společnosti je zdůrazněn i v návrhu nových stanov strany. Zároveň však říkáme, že pod rouškou kri tiky nedovolíme potměšilé, nepřátelské výpady proti straně a je jím zásadám.

Vyzdvihujeme znovu příslušnost naší strany k mezinárodnímu revolučnímu dělnickému hnutí, zdůrazňujeme naši nezrušitelnou příslušnost k velké rodině socialistických států. Socialistické spo 344

lečenství, jehož jsme jedním článkem, nejen zajišťuje naši bez pečnost, ale zároveň vytváří i příznivé podmínky pro rozvoj na šeho národního hospodářství.

Znovu zdůrazňujeme, že naše strana je stranou dělnické třídy, která byla hlavní silou nejen v boji proti kapitalismu, proti fašis tickým okupantům a za vybudování socialismu, ale je hlavní spo lečenskou silou dnes a zůstane jí i nadále. Tato její progresívnt úloha plyne především z toho, že dělnická třída je spjata s převlá dajícím všelidovým vlastnictvím, kde nejrychleji probíhá rozvoj výrobních sil, kde se neustále vyvíjejí a upevňují socialistické vý. ,

robní vztahy. Dělnická třída dále není zatížena soukromovlastnic kými návyky a přežitky. Naopak, svým způsobem života, svým postojem k zájmům společnosti se nejrychleji bliží požadavkům, které na člověka klade socialismus a komunismus. O tom svědčí tisíce brigád socialistické práce, které dávají názorný příklad obě tavé práce ve výrobě, v. politickém a veřejném životě, které pro

bojovávají nové formy soužití a společenských vztahů. Dělnická třída je politicky nejpevnější část naší socialistické

společnosti, je nejsilnějším zdrojem našeho dalšího pokroku. Jsou u nás ještě lidé, kteří si to bud' neuvědomují, nebo nechtějí uvě. domit, snaží se snižovat dílo , které dělnická třída vykonala , snaží

se dokonce i zesměšňovat její obětavost a vůli učit se socialisticky žít a pracovat. Tomu musíme udělat přítrž a nedovolit, aby někdo zlomyslně ničil to nové, co se těžce a namáhavě rodí.

Jedním z dalších úkolů , který vytyčujeme v ideové oblasti, je další prohlubování socialistické demokracie , což plně odpovídá podstatným přeměnám v samém charakteru našeho státu, který nabývá stále více rysů všelidového státu. Cesta, jakou zde půjde me, je v dokumentu vyznačena.

Chtěl bych jen podtrhnout, že všestranné rozvíjení socialistické

demokracie, zvyšování aktivní účasti občanů na správě , není ni kterak v rozporu s naším současným úsilím o upevnění demo kratického centralismu, o upevnění centrálního řízení. Naopak. Obě stránky jsou v souladu, jedna podmiňuje druhou. To velmi názorně vyjadřuje jak zdůvodnění úlohy národních výborů a vo lených komisí národních výborů , tak i návrh na vytvoření lidové kontroly , která je výrazem vysoké demokratičnosti , avšak zároveň je jejím posláním neochvějně hájit celospolečenské zájmy proti různým nesprávným lokálním tendencím . 345

V dokumentu , který vám byl předložen , znovu vyzdvihujeme úlohu vzdělání jako nezbytného předpokladu dovršení socialistické výstavby i budování komunismu. My jsme až dosud věnovali prvořadou pozornost růstu všeobec ného vzdělání. O to se budeme starat i nadále , avšak potřeby

naší současnosti i budoucnosti nás vedou k tomu, abychom polo žili zvláštní důraz na vysoké školství a v něm na technické a pří rodovědecké směry, což nám umožní nejen zvýšit úroveň vědecké práce, ale především posílit sféru výroby . V tomto smyslu jsme již

přijali opatření o praxi absolventů vysokých škol . Hluboké změny vyplývající z rozvoje výrobních sil , z rozvoje výrobních vztahů a socialistického demokratismu , s nimiž počí táme v našem výhledu do roku 1970, budou silně působit na vědo

mí lidu, na všechny společenské vztahy . Tyto změny , aktivní účast na budování socialistické vlasti se stanou objektivním základem pro upevňování socialistického myšlení, pro výchovu socialistic kého a komunistického člověka .

Bylo by však chybou spoléhat se jen na to , že samy socialistické výrobní vztahy, sama účast v pracovním procesu stačí k uskuteč

Nování přerodu ve vědomí a myšlení lidí. Proto vyzdvihujeme význam ideologické práce strany, jejímž

posláním je rozvíjet socialistické a komunistické uvědomění, pra covní a politickou aktivitu našeho lidu. Ideologická práce naší strany v příštím období musí zasahovat nejen širší okruh pracují cích než dosud , ale především lépe , rychleji a bojovněji osvětlo vat všechny otázky politiky strany a být přímým nástrojem vý stavby země a upevňování socialistických společenských vztahů . Zesílení ideového působení je podmínkou nerozborné jednoty vše ho lidu a jeho semknutosti kolem strany, jeho společného úsilí při plnění linie strany, je podmínkou ideové a organizační jednoty naší komunistické strany. To je zkušenost nejen mezinárodního revolučního dělnického hnutí, ale zkušenost z celé historie naší vlastní strany .

Proto se musíme starat, aby si stále větší část pracujících osvo jovala teorii marxismu -leninismu, aby se samostatně dovedla orientovat v politice strany. Myslím , že můžeme oprávněně říci, že bychom měli méně nedostatků a větší výsledky naší hospo dářské a ostatní činnosti , že bychom dosáhli větší pracovní akti

vity a iniciativy, kdyby všichni pracující hlouběji chápali smysl a 346

dosah veškeré činnosti společnosti i své vlastní, kdyby bylo více

politicky vyspělých a odpovědných pracovníků na všech stupních činnosti .

V socialistické soutěži a brigádách socialistické práce máme již dnes tisíce lidí, kteří neberou svou práci jako pouhou nutnost, lidí, kteří daleko předstihli ostatní a dosahují v průběhu let stále lepších výsledků. To je cesta výchovy, kterou musíme daleko více využívat.

Když zdůrazňujeme nutnost výchovy k socialistickému vztahu k práci,, máme na mysli – jak zdůrazňovali již Marx a Engels, že práce bude první potřebou člověka. My víme, že nároky na práci, na znalosti lidí budou v komunismu vysoké . I z tohoto dů

vodu vyplývá pro nás úkol vést každého člena naší společnosti k socialistickému vztahu k práci, vést ho k tomu, aby si postupně osvojoval schopnosti a znalosti nezbytné pro práci v komunismu.

Návrh nových stanov odpovídá současným úkolů m

i cilů mistrany

Dnešnímu plenárnímu zasedání ústředního výboru Komunistické

strany Československa je také předložen návrh nových stanov naší strany, který po projednání ve vnitrostranické diskusi předlo žíme XII . sjezdu strany .

Naše strana se až dosud řídí stanovami, které přijala celostátní konference v roce 1952 a schválil X. sjezd strany v roce 1954.

Nynější stanovy sehrály pozitivní úlohu nejen jako základní zá kon naší strany , ale zásady v nich obsažené působily na utváření života strany i na náš celý společenský život. V období výstavby socialismu stanovy zaznamenaly mnohé změny. Vkládali jsme do nich zobecněné politické a organizační zkušenosti strany a pra cujících a zkušenosti mezinárodního komunistického hnutí. Dnes v důsledku politických a ekonomických přeměn naší společnosti , v důsledku přijetí socialistické ústavy a v neposlední řadě v dů sledku rozvoje strany samé – jsou některá ustanovení nynějších stanov překonána.

Strana potřebuje nyní nové stanovy odpovídající vývoji naší so cialistické společnosti , takové stanovy, které budou odpovídat ci lům a úkolům strany a které se stanou v rukou komunistů nástro jem pro další prohloubení vedoucí úlohy strany ve všech oblastech 347

našeho života. Je dnes na ústředním výboru , aby posoudil, zda

stanovy strany v navrženém znění odpovídají záměru a mají být v tomto znění předloženy členům strany k vyjádření. Zcela nově je v návrhu nových stanov formulována úvodni pro gramová část. Tato část kromě charakteristiky strany naznačuje

historickou cestu strany jako předvoje dělnické třídy v zápasech proti kapitalismu , proti fašistickým okupantům a v boji za vý. stavbu a vítězství socialismu, její úkoly při dalším rozvoji socia listické společnosti a v přípravě přechodu ke komunismu. Považujeme za správné , aby se v úvodu nových stanov obrážely základní politické aspekty vnitřního vývoje naší země v uplynu lém období a aby zde byly vyjádřeny i naše vztahy ke Komunis

tické straně Sovětského svazu. Považujeme za správné zdůraznit, že naše strana pevně stojí na půdě tvůrčího marxismu -leninismu, nesmlouvavě bojuje proti revizionismu a dogmatismu a neochvěj ně střeží přísné dodržování leninských principů stranického živo ta . Domníváme se, že to odpovídá našim internacionalistickým tra

dicím, když šířeji uvedeme ve stanovách naší strany sounáležitost Komunistické strany Československa k mezinárodnímu komunis tickému hnutí .

Rovněž považujeme za správné , aby Komunistická strana Cesko slovenska v nových stanovách vyjádřila svou snahu o neustálé

prohlubování spojenectví československého lidu s lidem sovět ským a pracujícími ostatních zemí socialistického tábora , aby se přihlásila k tvůrčímu leninismu v otázkách mírového soužití, v boji za všeobecné a úplné odzbrojení a za rozvíjení přátelství mezi státy s různým společenským zřízením. Bude tím vyjádřen příspě .

vek naší strany k vítězství sil míru a pokroku, k vítězství socialis mu nad kapitalismem v celém světě.

Programová část návrhu stanov doznává tedy proti našim do savadním stanovám podstatné změny. Spolu s ní se mění v návrhu

stanov i řada jednotlivých ustanovení. Předně novým způsobem určuje podmínky členství v Komunis

tické straně Československa a práva a povinnosti členů strany. V článku o povinnostech člena strany je na první místo posta vena povinnost člena strany důsledně prosazovat politiku strany,

objasňovat ji širokým masám a získávat je pro její provádění, osvojovat si marxismus- leninismus, být příkladem komunistického poměru k práci i v osobním životě. Každý komunista si musí být 348

vědom, že nejen strana odpovídá za každého svého člena , nýbrž že každý člen zároveň nese odpovědnost za práci své organizace, za celou stranu, že musí být bojovníkem za prosazování politiky strany. Tyto požadavky mají velmi aktuální význam. V návrhu stanov je dále nově formulována úloha a úkoly kraj .

ských a okresních výborů strany . Sledujeme tím především zvý. šení úlohy plenárních zasedání těchto orgánů a zlepšení úrovně

jejich řídící politickoorganizátorské, výchovné a kontrolní čin nosti .

Jsme toho názoru , že jde o správné opatření, které umožní kraj ským a okresním výborům řešit všechny nejvážnější úkoly a které

může významně přispět k prohloubení vnitrostranické demokra cie, kolektivnosti vedení a ke zvýšení odpovědnosti každého čle

na okresního i krajského výboru strany za stav věcí v okrese i v kraji.

Navrhujeme také nevolit byra, ale předsednictva okresních a krajských výborů . Oloha těchto orgánů by měla spočívat v tom ,

že budou zabezpečovat usnesení pléna příslušného stranického výboru. Navrhujeme také, aby místo politického byra ústředního výboru strany bylo voleno předsednictvo ústředního výboru. Myslíme, že to odpovídá tradicím strany a hlavně že to bude odpovídat rozvoji

socialistické společnosti i neustálému prohlubování socialistické demokracie v naší zemi.

To neznamená, že obnovíme funkci předsedy strany. Myslíme, že funkce prvního tajemníka lépe odpovídá zásadám kolektivního jednání a rozhodování. Velkou pozornost jsme v návrhu nových stanov věnovali právu kontroly. V charakteristice práva kontroly činnosti vedení pod

niků základními organizacemi se vyjadřuje jeho široký význam pro rozvoj lidové kontroly. Zároveň se navrhuje toto právo kon

troly rozšířit i na základní organizace v projektových organiza cích , v konstrukčních kancelářích a výzkumných ústavech . Vy chází se z toho, že rozvoj výrobních sil staví do popředí stále více úlohu vědy a techniky. Projektové organizace , konstrukční kan celáře a výzkumné ústavy svou prací do značné míry určují směry v nové technice, ovlivňují efektivnost výroby a investiční výstav by . Přiznání práva kontroly činnosti vedení podniku nebo ústavu 349

stranickým organizacím na těchto úsecích přispěje nepochybně ke zvýšení vlivu strany a zlepšení práce v těchto institucích.

Nově navrhujeme poskytnout právo kontroly základním orga nizacím Komunistické strany Ceskoslovenska v jednotných země dělských družstvech. Nechceme tím nikterak snižovat vysoký stupeň demokratičnosti života v jednotných zemědělských druž stvech ani odpovědnost vedení družstva za jeho řádný chod. Svě.

ření práva kontroly má základním organizacím v jednotných ze mědělských družstvech vytvořit takové podmínky, aby hlouběji a odpovědněji pronikaly do všech stránek činnosti jednotných zemědělských družstev, aby vedly boj za zvýšení zemědělské vý roby, za prosazení celospolečenských zájmů proti různým sou

kromovlastnickým tendencím , proti nepořádkům a ledabylosti, na které každým rokem doplácíme značnými ztrátami.

Od zakotvení práva stranických organizací ve výrobních a ob chodních podnicích kontrolovat činnost vedení podniku došlo k podstatným změnám v národním hospodářství a v celé společ nosti. Nová organizace řízení, financování a plánování národního

hospodářství posílila úlohu a pravomoc nižších článků řízení ná rodního hospodářství, přičemž pravomoc základních organizací v uplatňování jejich vlivu na činnost podniků zůstala stejná . Zvý .

šení úlohy nižších článků řízení, i když přináší progresívní vý . sledky , je doprovázeno negativními jevy , o nichž jsme na zase dáních ústředního výboru naší strany hovořili a proti nimž by měly zejména stranické organizace energičtěji vystupovat . Proto v nové formulaci práva stranických organizací kontrolovat čin nost vedení závodu nebo podniku se navrhuje stanovit závaznost

usnesení stranické organizace pro hospodářské vedení , přičemž se rovněž zdůrazňuje povinnost stranické organizace sjednocovat

úsilí odborových a mládežnických organizací a hospodářského vedení k jejich plnění. Samozřejmě , usnesení základní stranické organizace vůči ve dení podniku musí vycházet z celostátních zájmů, musí být v in tencích celospolečenských zájmů. Ustanovení o závaznosti usnesení základní organizace pro hos podářského vedoucího nenarušuje zásadu jediného vedoucího, ne bot kontrola stranické organizace musí napomáhat ke splnení úkolů státního plánu a zabezpečení celospolečenských potřeb a musí z těchto zájmů vycházet . 350

Ve smyslu jednání dubnového pléna ústředního výboru naší

strany je v návrhu formulováno ustanovení dát stranickým orga nizacím ve výrobních, dopravních a obchodních závodech a pod nicích možnost vyjadřovat se ke jmenování hospodářských ve doucích v obvodu své působnosti.

Nově se formulují povinnosti a práva stranických organizací na ministerstvech , ústředních, krajských , okresních a městských

úřadech, v kulturních, vědeckých a jiných institucích. Na rozdíl od dosavadní formulace , která zdůrazňuje, že tyto organizace ne mohou uplatňovat právo kontroly, se v novém návrhu na prvním místě formulují úkoly, co mají dělat, v čem jsou jejich práva a po vinnosti .

V návrhu nových stanov se dále doporučuje vytvořit ústřední kontrolní a revizní komisi, která by ve své činnosti soustředila funkci dosavadní ústřední revizní komise a komise stranické kon

troly.

V krajích a okresech by pak soustředila dosavadní revizní a dis ciplinární agendu . Navíc se doporučuje , aby její působnost byla rozšířena a stanoven jí úkol sledovat dodržování stanov strany a norem stranického života , dbát na včasné a správné vyřizování

námětů, připomínek a stížností podávaných stranickým orgánům. Hlavním smyslem návrhu je vytvořit z kontrolní a revizní komise

politický orgán řízený ústředním výborem , který by v kontrole hrál větší úlohu než dosud .

Návrh nových stanov obsahuje také kapitolu o straně a Čs. svazu mládeže. Není to jen blízká perspektiva komunismu a z ni vyplývající nutnost zesílit výchovu mládeže , ale i některé jevy , které nás vedou, abychom se problémy výchovy mladých lidí váž ně zabývali . Zatím je to tak , že na část mládeže, i když malou, a na formování jejího životního názoru působí nikoliv stranické organizace, ale lidé s buržoazními názory , lidé nám nepřátelští,

kteří vychvalují a propagují západní způsob života, přikrášlují si tuaci a život v kapitalismu.

Domníváme se proto, že zařazení kapitoly o straně i Čs. svazu mládeže do stanov, formulace charakteru organizace mládeže, jejího poslání a vztahu ke straně a povinnosti stranických orga nizací v komunistické výchově mládeže výrazně vyzvednou pře devším odpovědnost stranických organizací za výchovu mládeže

a činnost organizací Československého svazu mládeže. 351

To však nikterak nesmí znamenat , že vytváříme nějakého se kuestra nad mládeží. Smysl návrhu je v tom , abychom pomá

hali mládeži. Nechceme svázat život mládeže do přesně stanove ných škatulek. Chceme mít mládež radostnou , živou, iniciativní, mládež se smyslem pro nové , pokrokové, ale i mládež bojující proti tmářství, proti buržoazni ideologii, která vede k bezzásado vosti, k neodpovědnosti. Socialismus musí být pro mladé lidi při tažlivý, musí jim vytvořit vhodné prostředí pro jejich mladý život a oni sami musí takové prostředí spoluvytvářet. Mladí si ovšem musí uvědomit, že také oni mají být kritičtí vůči

výstřelkům , jež jsou mezi ně zanášeny různými reakčními živly, které mnohdy i pracují přímo v žoldu Západu . Oni sami se mají

vypořádat s takovými elementy, a ne krčit nad pochybnými jevy rameny.

I mladí lidé jsou platnými členy naší socialistické společnosti, i na ně padá část odpovědnosti za náš další vývoj .

Kromě nejzávažnějších změn, o nichž jsem hovořil, obsahuje návrh nových stanov ještě řadu dalších změn a úprav. Chci jen nakonec zdůraznit, že v návrhu nových stanov jsou vyzdviženy

a dále rozvíjeny leninské organizační zásady výstavby a práce strany . Naše nové stanovy tak vytvářejí podmínky, aby naše stra na ještě lépe a všestranněji plnila úlohu předvoje dělnické třídy a všeho lidu, aby svým vnitřním životem byla vzorem vztahů a organizace v budoucí komunistické samosprávě.

V závěru několik slov o tom, jak je připravována a jak má pro bíhat veřejná stranická diskuse po organizační stránce. Časový plán je nyní takový, že v srpnu by se konaly členské

schůze strany k »Návrhu nových stanov Komunistické strany Čes koslovenska « a v době od 25. srpna do 30. září by na členských schůzích strany s přizváním ostatních pracujících byl projednán dokument » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti « .

Plným právem lze předpokládat, že členové strany i ostatní pracující projeví v diskusi vysokou aktivitu, předloží řadu návrhů a námětů , budou žádat osvětlení řady otázek. Od ústředního vý. boru až po základní organizace musí proto stranické orgány udě. 352

lat všechno , aby tato aktivita nepřišla v ničem nazmar, aby dis kuse vedla k růstu uvědomění a znalostí členů strany i ostatnich pracujících, k prohloubení ideové jednoty strany, politické a mo rální jednoty všeho lidu. Máme již bohaté zkušenosti s diskusí pracujících a musíme jich

plně využít, hledat nové formy vysvětlování problémů, nejúčin

nější cesty k realizaci dobrých návrhů pracujících na všech úse cích života. Prostě nesmíme šetřit sil , aby diskuse měla vysokou

úroveň , aby se stala školou politické vyspělosti našeho lidu, opravdovou aktivní přípravou XII. sjezdu Komunistické strany Československa - vedoucí síly naší společnosti. Strana se obrací ke všemu lidu a žádá, aby všichni pracující, kteří socialisticky myslí a cítí, svým názorem přispěli k stanovení cesty, jejímž cílem je dovést naši socialistickou společnost ke ko munistickým zítřkům. Nacházíme se na rozhraní dvou pro nás

důležitých etap. Jedna končí tím, že v jejím průběhu zvítězil u nás cialistický řád ve všech oborech lidské činnosti. Druhá etapa začíná tím, že na tomto vítězství stavíme nové cíle , cíle rozvoje

všech kladných stránek socialistické společnosti a rozvoje člo věka v ní.

Bude významná i tím, že v této etapě v duchu komunistických zásad bude docházet ke sbližování socialistických zemí na pod

kladě jednotné ekonomiky a k vytváření pevné jednotné socia listické soustavy .

Jsme přesvědčeni , že veřejná stranická diskuse přispěje k dal šímu upevnění naší socialistické republiky, přispěje k dalšímu upevnění jednoty strany a všech pracujících, přispěje k dalšímu rozvoji tvůrčích sil všeho našeho lidu .

12 Usnesení a dokumenty

353

O VYHLEDECH DALŠÍHO ROZVOJE NAŠI SOCIALISTICKÉ

SPOLEČNOSTI

DOKUMENT OV KSČ K PŘEDSJEZDOVÉ DISKUSI, SRPEN 1962

XI . sjezd Komunistické strany Československa byl nástupem celé naší společnosti k dovršení socialistické výstavby v naší

vlasti, nástupem do období, pro které jsme si stanovili cil dobudo vat socialismus, a na tomto základě sbírat síly , vytvářet a shro mažďovat materiální zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. Za uplynulá čtyři léta jsme při plnění těchto úkolů vykonali značný kus práce. Socialistické výrobní vztahy zvítězily i na ves nici , v poslední oblasti , kde měl ještě značnou váhu malovýrobní

způsob hospodaření. Důsledným omezováním a zatlačováním zbyt ků soukromokapitalistických živlů ve městech i na vesnicích jsme naši společnost zbavili vykořisťovatelských tříd . Dosáhli jsme vý znamného pokroku při prohlubování socialistické demokracie, při

upevňování politické a morální jednoty lidu a v rozvoji socialis tické kultury . Dále jsme rozvinuli výrobní síly, zejména v prů myslu, jehož výroba dosáhla více než čtyřnásobku předválečné úrovně . Byly splněny úkoly ve zvyšování životní úrovně. Na základě takového rozvoje naší společnosti dospěla celostátní

konference strany v roce 1960 k závěru, že socialismus v naší vlasti zvítězil . Tato historická skutečnost se stala východiskem

pro novou , socialistickou ústavu a naše země byla na přání pra cujících nazvána Československou socialistickou republikou .

Vstoupili jsme do nového období našich dějin, ve kterém zabez pečujeme další rozvoj naší socialistické společnosti. V průběhu

příštího období se budou tyto úkoly stále více konkretizovat jako příprava výstavby komunismu . To znamená, že při stanovení kon krétních úkolů rozvoje výrobních sil do roku 1970 musíme vy . cházet z dlouhodobých základních cílů. Budeme budovat materiál 354

ně technickou základnu země tak, aby mohla postupně přerůstat v materiálně technickou základnu komunismu , abychom krok za

krokem překonávali starou a vytvářeli novou dělbu práce, napo máhali stírání rozdílů mezi fyzickou a duševní prací a postupně zabezpečovali dostatek výrobků pro uspokojování rostoucích po třeb společnosti.

Neocenitelnou pomocí naší straně byl XXII. sjezd KSSS. Pro gram Komunistické strany Sovětského svazu, který sjezd přijal, považujeme i my za svůj , protože ukazuje také základní rysy naší vlastní budoucnosti. V podmínkách naší země a naší komunistické

strany budeme ze všech sil pracovat pro uskutečnění jeho principů. Ústřední výbor Komunistické strany Československa dospěl k názoru , že v příštím období bude správné soustředit pozornost

celé strany především na dva základní úkoly. Prvním bude stano vení hlavních úkolů dalšího rozvoje československého národntho hospodářství do roku 1970. Půjde o to, abychom správně a plně

zabezpečili potřeby rozvoje naší společnosti, překonali současné obtíže a nedostatky, a tak svým podílem přispěli k dalšímu posí

lení celé světové socialistické soustavy, která je rozhodující silou boje za vítězství socialismu a míru ve světě . Spolu s řešením to hoto úkolu projedná XII. sjezd druhý základní úkol týkající se

ideologické oblasti. Půjde zejména o otázky spojené s prohlubo váním politické a morální jednoty našeho lidu na základě marxis mu-leninismu a zásad proletářského internacionalismu i otázky dalšího upevňování ideové jednoty strany .

Co znamená další rozvoj naší socialistické společnosti, jaké bu dou naše základní úkoly v nejbližších letech? 1. Dále rozvíjet výrobní síly v průmyslu , lépe k tomu využívat velkých možností, které máme jako průmyslově vyspělá země.

Bude třeba dokonaleji využívat přírodního bohatství naší země, pro sazovat ve výrobě nejvyšší hospodárnost, bojovat za úspory ener gie, kovů , paliv a materiálu a zaměřovat se především na výrobu s vysokým podílem kvalifikované práce. Budeme důrazněji pokra čavat ve zhromadňování a koncentraci výroby . V souladu se spe cializací v rámci naší republiky i socialistického tábora budeme zvyšovat sériovost výroby a tím lépe využívat výrobních ploch a strojů. Za stěžejní odvětví, která ovlivňují další rozvoj celého ná rodního hospodářství, je třeba považovat hutnictví, strojírenství, 355

chemický průmysl, dopravu, těžbu paliv a výrobu elektrické ener gie.

2. Do roku 1970 pozvednout naše zemědělství na úroveň prů myslu. Na základě socialistické zemědělské velkovýroby zvýšit ob jem zemědělské produkce tak , aby ve značné míře kryla potřeby

našeho hospodářství i obyvatelstva. Hlavní cesty k podstatnému zvýšení intenzity výroby a produktivity práce v zemědělství jsou tyto : důsledné využívání,zvelebování a ochrana zemědělské půdy ; přeměňování práce v zemědělství na jeden z druhů průmyslové

činnosti zaváděním komplexní mechanizace a chemizace a zdoko nalováním organizace práce ; koncentrace a specializace zeměděl

ské výroby při zaměření na nejvýnosnější plodiny a nejvýkonnější druhy hospodářských zvířat ; uplatňování velkovýrobní technologie ve všech odvětvích zemědělství při všestranném využití nejnověj ších poznatků vědy a výzkumu. Prohlubováním socialistických výrobních i společenských vztahů na vesnici, jejím ekonomickým i kulturním rozvojem budeme postupně překonávat všechny po zůstatky malovýroby a odstraňovat podstatné rozdíly mezi městem a vesnicí.

3. Soustředit investiční výstavbu na rozhodující úseky a odvětví, které pomohou zabezpečit rozvoj celého národního hospodářství; provádět ji v takovém rozsahu a skladbě , aby zajistila rychlý růst

produktivity práce a podstatné snížení nákladů ve výrobě. To předpokládá nejvyšší technickou úroveň naší investiční výstavby a zvýšení podílu strojních investic. Důsledně je třeba uplatnit její jednotné centrální řízení a nedopustit rozptylování prostředků, prodlužování výstavby a jakoukoli jinou nehospodárnost. 4. Daleko více než dosud se zaměřit na technický rozvoj, který

je v našich podmínkách rozhodujícím zdrojem pro zvyšování pro duktivity práce i základním předpokladem dalšího překonávání podstatných rozdílů mezi duševní a fyzickou prací. Musíme ener gicky jít cestou komplexní mechanizace a automatizace, pokro kových technologických postupů, pohotově ve výrobě uplatňovat nejnovější vědecké a technické objevy . Naléhavým úkolem v této souvislosti je rozvoj vědeckovýzkumné základny a soustavná vše stranná péče o zvyšování kvalifikace dělníků , techniků a inženýrů v nejširším měřítku.

5. Novému, vyššímu stupni rozvoje naší společnosti přizpůsobit uroveň řídící a organizátorské práce. Ve veškeré naší činnosti je 356

nutno prosadit princip demokratického centralismu, jednotnou linii řízení na všech stupních, všude důsledně sledovat na prvém místě celospolečenský zájem a posílit odpovědnost za svěřené úkoly. Hlavním nástrojem řízení je státní národohospodářský plán

a důsledná kontrola jeho plnění, na které se musí podílet nejširší vrstvy pracujících. 6. Na základě růstu výroby a produktivity práce postupně za bezpečovat zvyšování životní úrovně pracujících. Vycházet přitom zę stavu a možností našeho hospodářství a důsledně se opírat o zá

kladní zásadu socialismu : každý podle svých schopností, každému podle jeho práce. V oblasti společenské spotřeby v.prvé řadě pro

hlubovat péči o děti a mládež. Postupně zkracovat pracovní dobu. 7. Soustavně pracovat pro to, aby naše společnost byla společ ností vysoce politicky vyspělou , aby se upevňovala její politická

a morální jednota na základě marxismu-leninismu. Bude třeba svést rozhodující zápas s pozůstatky i současnými vlivy buržoazní

ideologie, zesílit výchovu lidu v duchu proletářského internacio nalismu a socialistického vlastenectví a zvláštní péči věnovat vý

chově mladého pokolení. Hlavním úkolem ideologické práce je uskutečňování zásady : socialisticky pracovat - socialisticky žít !

8. Rozvíjet naši socialistickou státnost, dále sbližovat dělnickou třídu, družstevní rolníky a inteligenci, stejně jako národy, naší republiky, a tak postupně vytvářet jednotnou společnost pracují cích, organizovanou ve všelidový stát. Hlavními směry rozvíjení socialistické státnosti bude rozvoj socialistických výrobních vzta hů , všestranné zdokonalování socialistické demokracie , důsledné

uplatňování zásady demokratického centralismu a prohlubování aktivní účasti pracujících na správě státu, na řízení hospodářské a kulturní výstavby, při zlepšování práce státního aparátu a kon trola jeho činnosti. Významná úloha připadá přitom národním vý.

borům , společenským organizacím pracujících a celé Národní frontě.

9. Zabezpečovat vysokou vzdělanost a kulturu celé naší společ nosti , a tak všestranně připravovat pracující pro další rozvoj so cialistické společnosti a pro příští úkoly budování komunismu.

Široký nástup pracujících a zejména mládeže za vzděláním se musí stát v příštím období jedním ze základních rysů našeho ži: vota . 357

10. Dále upeuňovat vedoucí úlohu strany na všech úsecích so cialistické výstavby, každodenně prohlubovat těsné spojení strany se všemi pracujícími. Neustále posilovat ideovou a organizační

jednotu strany, udržovat vysokou a uvědomělou stranickou discip línu, zvyšovat bojeschopnost celé strany v zájmu důsledného plně ní úkolů , které vytyčí XII. sjezd . Čím aktivněji bude pracovat

každá stranická organizace, tím výraznější bude vedoucí úloha strany a úspěšnější výsledky práce našeho lidu.

11. Veškerou naší činnost opírat o spolupráci se Sovětským svazem a ostatními zeměmi světové socialistické soustavy , o so lidaritu s bojem revolučních a pokrokových sil na celém světě ;

přispívat k výraznému prohloubení mezinárodní socialistické děl. by práce , provádět důsledně politiku mírového soužití, bojovat za

všeobecné a úplné odzbrojení a pomáhat všem pokrokovým silám v boji proti imperialismu a kolonialismu.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa je pevně přesvědčen, že naše socialistická společnost má ke zvládnutí vy . tyčených úkolů dostatek sil. S jistotou , že máme všechny před

poklady pro to, aby se příští, XIII. sjezd stal přechodem k nové etapě, k výstavbě komunismu, vytyčuje pro přípravu XII. sjezdu heslo :

Všechny síly pro další rozvoj naší socialistické společnosti a pro přípravu přechodu ke komunismul I

Od XI . sjezdu Komunistické strany Československa naše hospo dářství dále zmohutnělo. Od roku 1958 do konce roku 1961 vzrost

la průmyslová výroba o 34,9 % , produktivita práce o 21 % . Sou stavně pokračovala industrializace na Slovensku, kde od XI . sjez du průmyslová výroba vzrostla o 48,9 % .

Provoz zahájilo mnoho nových závodů, mezi nimi Důl Suchá Stonava, dvě vysoké pece v Ostravě, velkoelektrárny Mělník a Opatovice , vodní přehrady na Lipně, Orlíku, v Nosicich, Sučanech

a Kamýku. Rozrostla se základna našeho chemického průmyslu, pokročila výroba plastických hmot a chemických vláken . Byl elek

trifikován hlavní železniční tah z Prahy a Ústí nad Labem do Čier né nad Tisou. Od letošního roku k nám proudí sovětská nafta ro 358

povodem , který je novým názorným příkladem bratrské českoslo vensko-sovětské spolupráce. Rozvoj hospodářství umožnil dále zlepšit hmotné i kulturní po stavení našeho lidu . Od roku 1958 do roku 1961 vzrostla osobní

spotřeba téměř o pětinu a prodej zboží o 16,6 miliardy Kčs, tj. více

než o pětinu. Mzdové fondy pracovníků v národním hospodářství se průměrně ročně zvyšovaly o 3 miliardy 736 miliónů Kčs, pří. davky na děti o 600 miliónů Kčs, 400 miliónů ročně vydává stát

na učebnice a poplatky v jeslích a mateřských školách ; o téměř 400 miliónů Kčs ročně se zvýšily nízké starobní důchody. Postou pili jsme též v řešení bytového problému. Tyto výsledky potvrzují správnost linie, kterou vypracoval XI. sjezd. Plody naší práce v posledních letech jsou nemalé. Výrazně to pocítila každá naše rodina a celá společnost. Spolu s těmito vý. sledky se však objevily už loni a zejména v prvních měsících le tošního roku některé obtíže a nedostatky. Je třeba otevřeně říci , že první rok třetí pětiletky nezačal zcela

dobře. Plán průmyslové výroby za rok 1961 byl splněn na 99,8 % . Plán za prvních šest měsíců letošního roku byl splněn jen na 99,6 % a přitom se za tímto celkovým číslem skrývají ještě další nedostatky .

Základní příčinou současných nedostatků je porušení propor

cionality a nedostatečná efektivnost vyplývající především z níz ké úrovně řízení a plánování a ž neplnění plánovaných úkolů . Ne podařilo se včas postřehnout hluboké změny, jimiž prochází naše

průmyslová výroba, a projevily se značné prvky živelnosti. Došlo k oslabení ústředního řízení a organizátorské práce vůbec, k pří lišnému spoléhání na automatické působení ekonomických pobi dek a podnětů.

Jde o to, abychom v tuto chvíli, kdy se chceme dostat na vyšší stupeň rozvoje, zmobilizovali především ty zdroje a síly, které pomohou celému hospodářství. Musíme vskutku reálně prozkou mat své možnosti a uváženě a účelněji jich využít. Ústřední výbor se těmito otázkami soustavně zabýval a došel k závěru, že bude vhodné pro nejbližší léta poněkud rozložit naše síly a prostředky a stanovit úkoly tak, abychom zabezpečili proporcionální rozvoj našeho hospodářství a abychom překračováním úkolů vytvářeli

i potřebné rezervy. Tím zmírníme příliš velké napětí v plnění plá nu, zabráníme poruchám v zásobování materiálem a zabezpečíme 359

plynulejší chod hospodářství i normální rytmickou práci podni ků. Jsme přesvědčeni , že tento postup dá více prostoru také ini

ciativě pracujících a zabezpečí rychlá tempa růstu výroby, která jsou příznačná pro socialistické hospodářství.

To vše vyžaduje zvolit nový postup plánovacích prací, který předkládáme k posouzení. Doporučujeme upustit od úprav třetího pětiletého plánu a vypracovat roční plán pro rok 1963 a na léta 1964–1970 sedmiletý hospodářský plán. Tento plán bude důsled ně vycházet z našich možností, bude počítat s využitím vlastních

zdrojů a s tvůrčí iniciativou lidu . Zabezpečení rozvoje výroby bude závislé na maximálním a co nejefektivnějším využití přírodního bohatství naší země, na všestranném využití všech rezerv v na

šem hospodářství a všech zdrojů pracovních sil a na ekonomické efektivnosti investiční výstavby. Tento plán bude vycházet ze spo lupráce socialistických zemí, z dalšího rozvoje socialistické děl bý práce se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými ze měmi. Proto jsme se na poradě představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí RVHP přihlásili k dodržování » Základních principů mezinárodní socialistické dělby práce«. Po

važujeme za naprosto nezbytné, aby koordinace národohospodář ských plánů, která je v současné době hlavním prostředkem roz

voje mezinárodní socialistické dělby práce, vedla ke specializaci a kooperaci výroby v rámci socialistického tábora, aby docházelo k optimální koncentraci výroby tam , kde jsou nejpříznivější pod . mínky, a aby tak rostla produktivita práce a snížila se spotřeba materiálu i práce na výrobu a dopravu dané produkce. To záro

veň povede k překonávání rozdílů v úrovni ekonomiky jednotli vých socialistických zemí a umožní lépe uspokojovat rostoucí po třeby lidu. II

V dalším se k vám, soudružky a soudruzi, obracíme s náměty hlavních směrů rozvoje našeho průmyslu. Rádi bychom slyšeli vaše názory a připomínky k využití všech možností, které v jed

notlivých odvětvích, v podnicích a závodech máme. 1. V současné době je základním článkem rozvoje národního hospodářství hutní průmysl. Jeho rozvoj musí být proto zabezpe

čován s náležitým předstihem . Plnění plánu v hutích je předpo 360

kladem plynulého chodu strojírenské výroby i ostatních odvětví. A naopak jeho neplnění vyvolává přímo řetězovou reakci potíží a nedostatků.

V rozvoji hutního průmyslu jsme sice v uplynulém období do sáhli vysokých přírůstků výroby, takže v loňském roce jsme vy robili již 511 kg oceli na jednoho obyvatele, to je více , než dosáh ly USA ; přesto však se hutníci nevyrovnali s úkoly státního plá nu, zejména v sortimentu .

Další rozvoj hutního průmyslu bude nutné zaměřit především na kvalitu výroby a na změny ve struktuře hutní výroby. Jde o to,

abychom výstavbou Východoslovenských železáren a účelnými rekonstrukcemi hutních provozů a závodů dosáhli v roce 1970 ne jenom podstatného zlepšení výroby oceli , ale především výrazné ho zvýšení podílu plechu, ušlechtilých ocelí, hospodárných profilů a nových tvarů válcovaných výrobků, které umožní značné úspo

ry materiálu a společenské práce. Další rozvoj hutního průmyslu nezbytně vyžaduje směleji zavá dět novou techniku a pokrokovou technologii, zejména kyslíkové

konvertorové procesy a plynulé lití oceli. Je třeba všude přísně dodržovat technologickou kázeň, usilovat o nejvyšší časové vy užití hutních zařízení a dosáhnout úspory koksu. 2. V další etapě vývoje našeho hospodářství, založené přede vším na technickém rozvoji, ještě více stoupá rozhodující význam

strojírenství. Československé strojírenství dosáhlo v posledních letech významných výsledků . Tak například Žďárské strojírny

vyrobily spojitou elektronicky řízenou sochorovou trať, která předstihuje svým výkonem obdobné tratě známé v kapitalistic kých státech. V národním podniku Kovosvit v Sezimově Ústí vy

vinuli soustružnické kopírovací poloautomaty řady SP řízené zá znamem. Tyto stroje umožňují při správném zařazení do výrobní ho procesu zvýšit produktivitu práce 5krát až 8krát. Na druhé straně se projevila při výrobě některých zařízení tres tuhodná nekázeň, která poškozuje dobré jméno našich strojařů. Přitom nikde více než právě ve strojírenství se můžeme opřít o dobré výrobní tradice. Využijeme-li těchto tradic a dále rozvine me odbornou zdatnost našich strojařů, dosáhneme světové úrovně

výrobků a vytvoříme předpoklady pro zvýšení vývozu naší stroji renské produkce. Tomu musíme přizpůsobit i struktui výroby . Rozhodně již nadále nemůžeme ve strojírenství vyrábět téměř 361

70 % světového strojírenského sortimentu . Neúměrná šíře tohoto sortimentu způsobuje, že naše strojírenská výroba je vcelku znač ně drahá a má vysokou relativní spotřebu kovů. Malá specializace mnoha našich závodů, v nichž převládá vybavení univerzálními

stroji, má nepříznivý vliv na technickou a organizační úroveň vý roby. Bude proto nutné strukturu strojírenské výroby cílevědomě měnit v souladu se základními cíli rozvoje společnosti a s prohlu bující se mezinárodní a vnitřní specializací tak, aby se podstatně zvýšila její sériovost, využití i zhodnocení kovu a celková efek tivnost .

Bude nezbytné zmenšit počet výrobků, které dosud vyrábíme. Spolu se zabezpečením oborů potřebných pro vybavení surovino vých a materiálových odvětví zajištovat více strojů a zařízení pro rekonstrukci a modernizaci celého zpracovatelského průmyslu,

především přímo strojírenství, i pro růst produktivity práce a vý roby ve stavebnictví, dopravě a zemědělství. Zejména bude třeba rychle rozšiřovat výrobu v oborech , na nichž závisí rozvoj vyso ké mechanizace a automatizace. Daleko rychleji je třeba zavádět do výroby nejprogresivnější stroje a zařízení, které byly již v uply nulých letech připraveny k výrobě na našich vědeckovýzkumných a vývojových pracovištích . Obracíme se na naše konstruktéry a projektanty, aby přišli se svými návrhy, jak zvýšit technickou úroveň všech strojírenských výrobků, jaká konkrétní opatření v tomto ohledu přijmout. Zvlášt naléhavým úkolem ve strojírenství - i v jiných odvět vich je plné využití výrobních ploch a strojů. Současný stav je neuspokojivý a směrnice strany o zavádění dvousměnného provo zu jako základního pracovního režimu není náležitě uskutečno vána. Naopak stále přicházejí návrhy na výstavbu nových závo

dů, i když průměrná směnnost ve strojírenství je jenom 1,3—1,4. Tento stav je v rozporu se zásadou hospodárnosti. Není možné po volovat další investice tam, kde není plně využito dosavadních zařízení. Zvýšení směnnosti by se mělo stát jednou z hlavních

otázek předsjezdové diskuse na všech pracovištích . Každý podnik by si měl vypracovat plán přechodu na dvě, popřípadě na tři směny.

3. Rychlý rozvoj našeho hospodářství v období do roku 1970 si vyžádá značný růst průmyslu paliv a energetiky. K zajištění dal

šího rozvoje naší ekonomiky musíme pro náročné těžební úkoly 362

vytvářet zároveň potřebné předpoklady. Přírodní podmínky na šich revírů jsou obtížné - v hnědouhelných revírech musíme pre cházet ve stále větší míře z hlubinné těžby na lomovou, v ostrav ském revíru zase do stále větších hloubek ; proto bude třeba zajiš

tovat výrobu nejnovějších technických zařízení pro těžbu a úpravu paliv, která nebyla dosud u nás vyráběna. V tomto směru se bude měnit i celý charakter hornické práce. Práce horníka se bude stále více stávat prací strojníka.

Vzhledem k tomu, že naše dosavadní zdroje energie jsou ome zené, bude třeba vynaložit větší úsilí na získání nových energetic

kých zdrojů. I pro další léta musí zůstat prvořadým požadavkem maximální hospodárnost ve spotřebě všech druhů paliv a energie

ve výrobě i v domácnostech . Při rozvíjení iniciativy pracujících v této oblasti se budeme opírat o zkušenosti získané v akci za do

sažení 1 % úspor ve spotřebě paliv a energie. Považujeme za nutné znovu se obrátit na pracující v závodech a podnicích všech oborů , aby pomohli zpracovat plán úspor ener gie a usilovali o jeho uskutečnění. Uspořit jen 1 % elektrické ener

gie v našem hospodářství znamená získat energii téměř pro dva takové strojírenské komplexy , jakým je výrobní hospodářská jed notka ČKD Praha .

4. Jedním z předních směrů rozvoje našeho národního hospo dářství je rozvoj chemického průmyslu. Chemie vytváří naši dru

hou surovinovou základnu a podmiňuje prudký růst společenské produktivity práce. Tím je také určena mimořádná úloha chemic

kého průmyslu v našem hospodářství. Spolupráce se Sovětským svazem nám umožňuje rozšířit surovinovou základnu a ve větší

míře rozvíjet chemický průmysl na základě zpracování ropy a zemního plynu, což má pro naše hospodářství velký význam. Půjde o to, zabezpečovat v prvé řadě potřebu takových chemic kých výrobků, které rozšiřují surovinovou základnu našeho hos podářství, jako jsou syntetické kaučuky, plastické hmoty, kva litní syntetická vlákna ( zejména pro spotřební průmysl ) a někte

ré nedostatkové materiály dovážené z kapitalistických států. Zvlášť naléhavé je zabezpečit požadavky chemizace našeho země dělství, především zvýšenou výrobou průmyslových hnojiv a pří pravků na ochranu rostlin .

Chemický průmysl se bude rozvíjet rychleji než ostatní průmys lová odvětví. 363

5. V zájmu plynulého růstu životní úrovně budeme soustavně zvyšovat výrobu ve všech odvětvích, která vyrábějí spotřební a po travinářské zboží, aby bylo možno krýt rostoucí potřeby obyvatel stva. Rychleji než dosud bude třeba zvyšovat výrobu strojírenské ho zboží dlouhodobé spotřeby, která odpovídá stále vyšší úrovni naší společnosti ( chladničky , televizory apod. ) .

Pro krytí domácí spotřeby i pro vývoz bude správné rozšiřovat ta odvětví zpracovatelského průmyslu, pro která máme dostatek kvalitních surovin , jako jsou sklářský a keramický průmysl. 6. Růstu společenské výroby musí odpovídat rozvoj dopravy. Ne lze se smiřovat s tím, že doprava zaostává za potřebami národní

ho hospodářství. Zároveň je nezbytné dále mobilizovat všechny vnitřní zdroje, odstranit neoprávněné požadavky na dopravu vý. plývající z neúčelné kooperace, zbytečného převážení materiálu apod . Bude správné osvojit si a uplatňovat vědecké metody při zjištování optimálních cest přepravy . Ústřední výbor strany se obrací na pracovníky v dopravě i na přepravce, aby přispěli k od stranění všeho, co práci dopravy zbytečně ztěžuje a znehodnocu

je, k upevnění pracovní kázně a odpovědnosti na všech úsecích železniční dopravy.

Při rozvoji železniční dopravy bude nutné ještě před rokem 1970 přejít převážně na elektrickou a dieselovou trakci , zajistit dosta tek výkonných lokomotiv a moderních nákladních vagónů. Velký

význam pro naše hospodářství má včasné vybudování dostatec ných kapacit pro překlad a přímou přepravu stále rostoucí vý měny zboží se Sovětským svazem a úspěšné řešení dopravních problémů ve velkých průmyslových aglomeracích, jako je Ostra va nebo Ústí nad Labem . V přepravě osob je nutné vycházet vstříc zvyšujícím se požadavkům na kvalitu, rychlost, pohodlnost a bez

pečnost dopravy , jakož i na zlepšení služeb při cestování. Vý. stavba silniční sítě se zaměří především na zabezpečení plynulé silniční dopravy, na nejzatíženější úseky a na výstavbu výpado vých silnic z velkých měst. III

Naše vesnice prošla v uplynulých letech hlubokým společen ským a ekonomickým přerodem a změnami. Jeho výsledkem bylo vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství. Tento 364

nesmírně složitý proces pokračuje i nadále. V jeho průběhu vy růstají a postupně se upevňují velkovýrobní socialistické země dělské závody a utváří se nová společenská třída družstevního rol nictva,

Významnou etapou tohoto procesu se musí stát období do roku 1970. Jeho obsah vyjádřila strana svým heslem : » Vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu. « Dosavadní tempo růstu zemědělské výroby o 1-2 % ročně ne stačí k uspokojování rostoucích potřeb společnosti. Zemědělství neplní plánované úkoly, což vyvolává těžkosti v zásobování oby

vatelstva potravinami , zvláště masem, a nepříznivě ovlivňuje i bio lanci zahraničního obchodu. Zajistit rychlejší růst zemědělské vý . roby považuje strana za rozhodující článek hospodářské výstavby . Nezvládneme-li tento úkol , budeme se dále potýkat s těžkými pro blémy nejen v zemědělství, ale i v mnoha dalších oblastech.

Je třeba postupně dosáhnout takové úrovně výroby , abychom přírůstky spotřeby kryli z vlastních zdrojů a aby u masa a zvlášně u másla soustavně klesal podíl dovozu . Kdyby se například od každé dojnice prodalo státu o půl litru mléka denně navíc, zna menalo by to zvýšení výroby másla o 10 000–13 000 tun, nehle dě k ostatním produktům , a tím bychom nahradili dnešní dovoz másla.

Rozhodujícím činitelem růstu zemědělské výroby je řádné hos

podaření s půdou. Je třeba překonat dosavadní nepříznivé tenden ce ke snižování rozsahu orné půdy a pečovat účinnou řídicí a or ganizátorskou činností zejména o její rozšiřování a zúrodňování. Nelze připustit další bezplánovité rozšiřování mnoha obcí na úkor orné půdy. Přezkoumat stavební obvody v obcích a provést

taková opatření, aby výstavba nebyla prováděna na půdě , na které je možno intenzívně hospodařit. Ten , kdo si postaví domek mimo

stanovený obvod výstavby , musí počítat s tím, že nebude mít při pojen vodovod, kanalizaci, elektrické vedení. Bude správné již de finitivně delimitovat zemědělskou a lesní půdu.

Postup zúrodňovacích prací je stále pomalý . Ústřední výbor proto vítá iniciativu těch družstevníků a pracovníků státních stat

ků, kteří se zavázali splnit úkoly zúrodňování půdy do zahájení XII. sjezdu strany. Také v příštích letech by se mělo tomuto úkolu věnovat zvýšené úsilí. Zejména bude třeba soustředit pozornost na hlavní úpravy v oblastech , kde jsou výhodné klimatické podmín 365

ky a kde půda bude dávat dvě úrody. Jde o východoslovenskou ní žinu a Žitný ostrov, dolní povodí Moravy, tzv. Záhoří, a jižní Mo ravu .

Pro celou republiku pak platí, že nemůžeme nechat ani kousek

půdy ležet ladem, bez efektivního využití. Doporučujeme posoudit postupně v každém okrese stav padního fondu a v souladu s příští specializací výroby řešit nejvýhodnější využití půdy. V tom je naše hlavní a zdaleka nevyčerpaná rezerva.

Znovu upozorňujeme na prvořadou důležitost hospodaření s vo dou. Obracíme se k zemědělským družstvům a ke všem zeměděl ským závodům, k národním výborům, aby v předsjezdové diskusi posoudily své možnosti a přijaly opatření k budování rybníků, nádrží a zavlažovacích zařízení. Tak co nejvíce snižovat závislost na nepříznivých povětrnostních podmínkách, zvláště suchu, a za

bezpečovat vysokou intenzitu výroby. Spolu s péčí o půdu patří místo y zabezpečení rozvoje zeměděl. ství mechanizaci a chemtzaci. Rozvojem komplexní mechanizace a chemizace se zvýší produktivita práce v zemědělství a její rúst bude rychlejší než v průmyslu. Růst mechanizace zemědělských prací musí být ovšem zároveň provázen zvýšeným využitím stro

jů, zejména organizováním komplexně mechanizovaných brigád a čet. V současné době značná část družstev využívá traktory v pol ních pracích asi z poloviny. Základním úkolem další mechanizace zemědělství není tedy neomezené rozšiřování traktorového parku, ale především kom

plexní mechanizace všech prací při pěstování a sklizni brambor, řepy a kukuřice tak, aby byla v podstatě odstraněna ruční práce. S rozvojem mechanizace zemědělství nutno důsledně řešit do

pravu v zemědělství ; pracující ve strojírenských závodech musí pečovat o podstatné zvýšení kvality dodávaných strojů a zařízení a urychlit rozvoj nových, vysoce výkonných zemědělských strojů.

Za jednu z rozhodujících podmínek pro dosažení vysoké intenzity výroby pokládáme zabezpečení chemizace zemědělství. Ve stále

větší míře je nutné zásobovat zemědělství jak průmyslovými hnc jivy, tak i dalšími chemickými prostředky, které zlepšují výživu a ochranu rostlin a zvířat . Bez širokého použití herbicidů a jiných chemických ochranných a stimulačních látek, chemických pro středků pro konzervaci pícnin, bez využití močoviny pro krmné 366

účely, bez průmyslové kvasné výroby bílkovin a aminokyselin se moderní zemědělská výroba nemůže obejít. Podmínkou rozvoje zemědělství je přednostní růst rostlinné vý . roby. Soustavnou pozornost musíme věnovat zejména obilnářství ;

zároveň je třeba dosáhnout toho, aby si každý zemědělský zá

vod zajistil dostatek krmiv z vlastních zdrojů. Budou-li krmiva, bude i maso i mléko.

Rychlý vzestup rostlinné výroby

vyžaduje zabezpečit výrobu

nejvýnosnějších druhů osiv a sadby, správně určit strukturu osev

ních ploch a zaměřit se na pěstování těch plodin, které dávají nejvíce živin, zejména kukuřice na siláž i na zrno, cukrovky , lus kovin a krmné kapusty a podstatně zvyšovat jejich hektarové vý. nosy. Mimořádný význam v našich podmínkách má pěstování me ziplodin, dosažení dvou úrod na co největší výměře.

Rozvoj živočišné výroby vyžaduje zvýšit stavy skotu, urychlit obrat stáda prasat, zvýšit stavy nosnic ve velkochovech a průmys lově pěstovat kuřata-pečenáče. Je nutné důsledně uplatňovat vel

kovýrobní technologie. Zásobování pracujících vyžaduje , abychom na každý hektar zemědělské půdy vyrobili mnohem více masa, mléka a vajec než dosud . Zavádění pokrokové soustavy hospodaření se neobejde bez

účelné koncentrace a specializace výroby . Specializace rostlinné výroby vyžaduje rozpis úkolů státního plánu v souladu s přírodní mi a ekonomickými podmínkami jednotlivých okresů a zeměděl

ských závodů a dále soustředění výroby některých plodin do men šího počtu zemědělských závodů . Specializace v živočišné výrobě

se zaměří zejména na to, aby chov prasat a drůbeže byl postupně organizován průmyslovým způsobem. Proto je zapotřebí , aby ve stále větší míře byly vedle družstevních výkrmen a drůbežáren budovány státní specializované zemědělské velkopodniky na vý robu prasat , jatečné drůbeže a vajec.

Považujeme za účelné, aby zemědělské závody postupně pře cházely v chovu skotu k otevřenému obratu stáda a energicky usilovaly o jeho rychlé ozdravení, především o zlikvidov

berkulózy skotu. To předpokládá přikročit k postupnému soustře dování telat do velkokapacitních teletníků , na něž naváže chov jalovic ( především v horských a podhorských oblastech ) , chov

dojnic nebo skotu na žír. Vůbec by bylo třeba důsledněji prosazo vat zásadu , že skot patří do velkoodchovů , a nikoliv do nehygie 367

nických a neproduktivních podmínek malých chlévů. Při všech těchto opatřeních je zapotřebí vyvarovat se šablonovitosti, postu povat uváženě a využít zkušeností rolníků. Nové prostory pro živočišnou výrobu je však nezbytně třeba budovat pro daleko vyš ší stavy dobytka než dosavadní zařízení a dosavadní stavby dále určitými nenákladnými úpravami přizpůsobovat požadavkům sku tečně velkovýrobní technologie.

Velký význam pro rozvoj zemědělské výroby by mělo snížení ztrát již při výrobě a skladování zemědělských výrobků. Ústřední

výbor se obrací na všechny pracovníky v zemědělství, aby proti ztrátám všeho druhu v rostlinné i živočišné výrobě vedli boj, po

soudili stav svého hospodářství i z tohoto hlediska a učinili opa tření ke snížení ztrát. Neméně důležité je soustavně a důsledně bojovat za upevňování pracovní disciplíny a morálky, vystupovat

proti individualistickému postoji ke společenskému majetku, bez ohledu na osoby projednávat všechny poklesky, které poškozují zemědělské závody a tím celou společnost . Je třeba rychle přijí mat konkrétní opatření, která předejdou tomu, aby se nešvary v hospodaření zemědělských závodů opakovaly. Zemědělská výroba musí stále více využívat vědeckých poznat ků moderní pokrokové zemědělské vědy. Rozvoj mechanizace a chemizace zemědělství bude klást vysoké nároky na kvalifikaci pracujících. Rozhodujícím oborem ( zaměstnáním ) ve výrobě bude zemědělský mechanizátor ovládající techniku v určených odvět. vích a základy agrotechniky a zootechniky. Při výchově vysoko školských odborníků je třeba prohloubit znalosti teoretických zá kladů. K výraznému zlepšení věkové struktury bude zapotřebí zís

kat do zemědělství každoročně zhruba 40 tisíc mladých lidí a organizovat širokou sít kursů a škol, aby se podstatně zvýšila kvalifikace pracujících i počet středně technických a vysokoškol ských odborníků . Dochází nám dost stížností , že družstva nechtějí přijímat do učebního poměru mladé lidi a zabezpečit jim řádnou odbornou přípravu a pracovní podmínky. Všestranný růst výrobních sil v zemědělství povede k dalšímu rozvoji socialistických společenských vztahů na vesnici. Obě for my socialistického vlastnictví v zemědělství

státní statky a

družstva – se budou rozvíjet a zdokonalovat a bude dosaženo ie jich podstatného sblížení. 368

Zavádění komplexně mechanizované výroby povede postupně k odstraňování namáhavé ruční práce a k jejímu nahrazování pra

cí kvalifikovanou. Budou tak vznikat příznivé podmínky pro sni žování sezónního využití pracovních sil, pro zavádění práce na směny i pro zavedení peněžního odměňování. Velký význam má nové sociální zabezpečení družstevních rolníků, jehož plné uplat nění je závislé na rozvoji výroby ve společném hospodaření JZD . Zvýšení zemědělské výroby v JZD umožní, že ze společného hos podářství budou v dostatečné míře uspokojovány osobní potřeby družstevníků. Bude třeba přesněji vymezit charakter záhumenků. Upouštět od záhumenků je na místě tam , kde jsou ve společném

hospodářství pro to vytvořeny podmínky. Ani zde nám však nejde o to, aby družstevníci upustili od pěstování drobného hospodář ského zvířectva , aby nedrželi vepře apod . Prudký pokles naturální spotřeby bychom mohli naráz těžko nahradit. V každém případě je nutno přesně dodržovat zásadu, že zrušení výroby na záhumen

cích je možno připustit jedině tehdy, převezme -li JZD závazně na sebe jak příslušné úkoly v nákupu, tak i uspokojování drobné spo třeby zemědělských rodin z vlastní společné výroby. Je samo zřejmé, že zahrádky, které souvisejí s obydlím, a rekreační par cely do zákonem stanoveného rozsahu nebudou rušeny, pokud budou úměrným způsobem obhospodařovány a pokud společný

zájem nebude vyžadovat jejich jiné využití. Moderní bytová a občanská výstavba bude postupně soustředěna ve větších obcích a úroveň bydlení, kulturních, zdravotních, škol ských i jiných zařízení a služeb na vesnici se přiblíží úrovni měst. Národní výbory by měly zabezpečit, aby se nestavělo v těch ob cích, s jejichž rozvojem se v budoucnosti nepočítá, a občanskou

výstavbu soustřeďovat do těch obcí, které budou hospodářským a kulturním střediskem. V řízení zemědělské výroby, za které odpovídají národní výbory,

bude nutné zavést podnikové prvky z průmyslu, odstranit jakou koliv živelnost a resortnost . Dáváme k úvaze, aby v rámci okresu

bylo sjednoceno úsilí různých zemědělských institucí, kterých ne ní v okrese málo, a jejich pracovníci aby přímo pod vedením ze

mědělské komise ONV pomáhali v družstvech a na státních stat cích. Naše zemědělství dnes potřebuje především odborné kádry agrotechniky , zootechniky, zkušené ekonomy a organizátory, 369

IV

Předpokládaný růst výroby a produktivity práce bude přímo závislý na všestranném zabezpečení investiční výstavby a její efektivnosti.

V investiční politice důsledně uplatníme zásadu centrálního ří zení, nebudeme již rozdělovat investice na centralizované a decen tralizované.

Investiční prostředky je třeba vynakládat s maximální hospo dárností, účelně a efektivně. Podkladem pro správné rozhodování v investiční výstavbě musí být výhledové studie rozvoje celých výrobních oborů a odvětví. Zvlášt důležité je plánovitě vytvářet

podmínky pro dosažení vysoké specializace a nejvýhodnější kon centrace výroby a jejího zhromadnění. Jednou z hlavních příčin nízké efektivnosti výstavby je vysoký objem umrtvených prostředků způsobený nadměrnou rozestavě . ností. Pracuje se na příliš mnoha stavbách současně, dochází k roz

ptylování pracovníků a v důsledku toho se postup výstavby zpo

maluje. V nejbližších 3–4 letech je třeba snížit počet současně prováděných staveb o 30-40 % a zkrátit podstatně dnešní prů měrné lhůty výstavby. K dosažení tohoto cíle je nutno především omezit zahajování nových staveb, popřípadě dočasně přerušit vý stavbu některých méně naléhavých rozestavěných staveb. Obracíme se na naše stranické organizace a na všechny pra cující , aby posoudili nezbytnost některých investic. U všech in vestic a projektů bude třeba přezkoumat náklady, dosáhnout co největších úspor a současně každou investici posoudit z toho hle diska, jak odpovídá světové technické úrovni.

Pro nově budované závody bude nutné vypracovat ještě před zahájením výstavby systém opatření k získání pracovních sil a k výchově kvalifikovaných kádrů tak , aby po dokončení výstavby bylo možno v krátké době dosáhnout zamýšleného objemu výroby a produktivity práce.

Očekáváme , že diskuse o těchto otázkách by mohla pomoci do

sáhnout úspor ; to by umožnilo, abychom za stejné prostředky vybudovali více.

Správné zaměření investic povede ke stupňování nároků na stavební výrobu , která musí stále více nabývat charakteru prů myslové velkovýroby. Provádění staveb montážním způsobem se 370

stane převládající metodou. Pro rozvoj stavební výroby bude roz hodující unifikace, typizace, jednotná materiálová a výrobní zá

kladna, pokrokové technologické procesy a výrobní metody . Je nutné dále zvyšovat objem výroby a kvalitu stavebních hmot a výrobků, zejména cementu a betonářské oceli. Musíme stupňovat

výrobu lehčených materiálů a prefabrikátů i progresívních kon strukcí a používat nových hmot, například skla, plastických hmot

apod. Stavíme stále ještě příliš draho, podíl ruční práce ve staveb nictví je ještě příliš velký.

Důležitým prostředkem pro zvýšení společenské produktivity práce a pro rychlejší rozvoj národního hospodářství je správné rozmístění výrobních sil do jednotlivých oblastí v souladu s jejich

přírodními a ekonomickými podmínkami. Přitom je nutné vystří hat se jakékoli nahodilosti a vlivů nezdravých lokálních tendencí. Správné rozmístění výrobních sil vytvoří předpoklady pro účelné

hospodářské vztahy mezi jednotlivými oblastmi a zajistí efektivní využití zdrojů pracovních sil, surovin a materiálů a úsporu spole · čenských nákladů, především v dopravě. V souladu s těmito zása dami se bude i nadále rozvíjet průmysl a zemědělství ve sloven ských krajích rychlejším tempem než v českých krajích. *

Páteří dalšího rozvoje národního hospodářství se musí stát tech

nický rozvoj, který je v našich podmínkách rozhodujícím zdrojem růstu výroby, produktivity práce a zvyšování efektivnosti. K urych lení technického rozvoje je nezbytné důsledně prosazovat účelné změny ve skladbě výroby, široce uplatňovat chemizaci , polovodi če, elektroniku atd., rozšiřovat používání jakostních a úsporných materiálů, výrobu syntetických hmot, zavádět novátorskou tech nologii i pokrokové formy organizace výroby, rozvíjet uplatňo vání kybernetických prvků v řízení i ve výrobě .

V nejširší míře je třeba zavádět stroje a zařízení s vysokými výkony a hospodárnějším provozem a prosazovat intenzifikaci výrobních procesů. Za prvořadý úkol technického rozvoje je třeba považovat rozšiřování komplexní mechanizace a automatizace, rychlé snižování podílu ruční práce.

V zájmu urychlení technického pokroku je nutno usilovat o nej vyšší technickou úroveň investic ; budovat moderní, vysoce kon 371

.

centrované a specializované závody s hromadnou výrobou ; prová dět rekonstrukce, dokonale využívat dosavadních výrobních ploch tím, že na nich budeme umísťovat novou techniku. Půjde o to, dů sledně zvyšovat podíl strojních investic a snižovat podil staveb ních investic a dosáhnout nejvyššího využití existujících základ

nich fondů, plánovitě vyřazovat opotřebené, technicky zastaralé stroje a nahrazovat je vysoce výkonným moderním zařízením.

Za neodlučnou stránku rozvíjení nové techniky je nutné pova žovat nejúčelnější plánování a organizaci společenské výroby . Důležité je, aby se plán vědeckých prací a technického rozvoje

stal nosnou osou národohospodářského plánu i plánu podniku -a závodů.

Úsilí o zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil v ČSSR je základní cestou k vyřešení rozhodujících problémů ná rodního hospodářství. Proto je třeba soustředit naše síly k plnění

tohoto úkolu, boj za technický pokrok považovat za rozhodující po litickohospodářskou činnost a celou soustavu řízení orientovat tak, aby napomáhala urychlení rozvoje vědy a techniky k plnému uplat ňování jejich výsledků v praxi . Přitom plně využívat možností, které v oblasti vědy a techniky dává dělba práce mezi zeměmi socialistického tábora. Pod vedením stranických organizací a za široké a bezprostřední účasti pracujících je třeba rozvinout velké všenárodní úsilí o zvýšení technické úrovně našeho hospodářství.

Řešení praktických úkolů vědy, jako například využívání nových principů přeměn různých forem energie, výroba a úprava kovo vých i nekovových materiálů o podstatně vyšší odolnosti, vytváření nových látek a materiálů s předem stanovenými vlastnostmi apod. , může rozhodným způsobem ovlivnit celkový rozvoj národního hos podářství. Zvláštní význam přikládáme rozvoji součástkové základ ny a technologické normalizace . To nám umožní vypracovat nové metody v regulačních a informačních zařízeních pro komplexní mechanizaci a automatizaci naší výroby.

Pro rychlý rozvoj nové techniky musíme vytvářet podmínky

dalším rozvojem vědeckovýzkumné základny. Počet pracovníků ve vědě a výzkumu se do roku 1970 dále výrazně zvýši. Rozšíří se síť vědeckovýzkumných ústavů a pracovišť. Zároveň s vytvářením celkových předpokladů pro vědu a výzkum je nutné zabezpečit

daleko efektivnější využití celé základny vědy a výzkumu jejich nejtěsnějším spojením s tvůrčí prací všeho našeho lidu. 372

Sebevětší množství nové techniky by nám však bylo jen málo

platné bez podstatného zlepšení kvalifikace dělníků, techniků a inženýrů. Posudte, soudruzi , na každém závodě, na každém pra covišti plány výuky lidí, ověřte si, kolik lidí si u vás zvyšuje kva lifikaci nebo studuje, jakou dostávají pomoc a jak se kontrolují výsledky jejich studia. Zvláště pozorně byste se měli podívat na práci učňovských škol , především z toho hlediska, jak jim poma hají ústřední úřady , závody a společenské organizace. Jsou totiž podniky i ministerstva, které se o tyto školy vůbec nestarají a krátkozrace si myslí, že je to věcí jen školské správy, a neuvědo

mují si, že si takovým postojem podřezávají samy pod sebou větev. V

Za základní podmínku k překonání současných těžkostí v na rodním hospodářství považuje ústřední výbor strany zlepšení řídící práce. Na prvém místě je naléhavě třeba zesílit ústřední řízení , to

znamená zdokonalit plánování i organizátorskou a kontrolni čin nost státních a hospodářských orgánů. Je nutné rázně učinit přítrž jakékoli živelnosti, porušování celospolečenských zájmů, podce ňování zákona o plánovitém, proporcionálním rozvoji hospodář ství .

Kořeny uvedených nedostatků tkví v chybách spojených s usku tečňováním nových zásad plánování, financování, organizace a řízení národního hospodářství , rozpracovaných po celonárodní dis kusi v roce 1958. Ústřední výbor ve svých usneseních vždy zdůraz noval, aby byl důsledně dodržován princip demokratického cen tralismu. Avšak již při zavádění těchto zásad a zvláště při jejich praktickém uskutečňování byl tento princip podceněn, a tak v řa dě případů docházelo k jednostranné »decentralizaci« , a to hlav ně decentralizaci ústředního řízení a odpovědnosti ústředních or gánů.

Znovu zdůrazňujeme : Základem naší výstavby je demokratický centralismus, Prohlubování socialistické demokracie je nezbytné spojovat s upevňováním ústředního řízení. Hlavním nástrojem jed . notného řízent je státní národohospodářský plán , který je pro každého zákonem .

Ministerstva a ústřední úřady v praxi oslabily odpovědnost za výrobu a za tvorbu i přesnou realizaci plánu. Nekontrolovalo se 373

důsledně, jak podniky a závody uplatňují zvýšenou pravomoc v souladu s celostátními zájmy. V řídící práci na všech stupních se silně projevovaly omezené, místní a úzce resortní zájmy. Ústřední výbor se obrací na všechny komunisty , vedoucí pracov

níky a všechny pracující, aby se těmito závažnými otázkami všude konkrétně zabývali, posoudili nedostatky na místě své působnosti

a přijali a uskutečňovali opatření k nápravě. Pokud jde o ústřední řízení, považuje ústřední výbor strany za nutné zvýšit především vědeckou úroveň plánovací činnosti a při

sestavování perspektivního plánu do roku 1970 prosadit důsledně proporcionalitu rozvoje celého národního hospodářství, jednotli vých odvětví, oborů a výrobků, podloženou reálnými a zajištěný mi předpoklady ; přitom vytvářet rezervy, které zabezpečí ná rodní hospodářství před nepředvídanými nepříznivými vnějšími

vlivy a před důsledky přechodných výkyvů ve výrobě některých odvětví.

Aby naše plány odpovídaly potřebám a povaze hospodářského vývoje, bude třeba postupně dosáhnout nepřetržitosti v plánová ní. Některé úkoly bude nutno plánovat dlouhodobě ( například vý

voj techniky, přípravu kádrů, investiční výstavbu ) , jiné v obdobích kratších ( například výrobu některých druhů spotřebního zboží i pro období několika měsíců ) . Všechny úkoly však bude zapotřebí soustavně řešit, připravovat a zařazovat do plánu tak , jak to vy

žaduje celková proporcionalita a dovolí reálné možnosti hospodár ství.

Při prohlubování plánovací činnosti nelze rovněž nadále vysta čit s globálními hodnotovými ukazateli, jako je hrubá výroba, pro

tože samy o sobě dávají jen jednostranný pohled na plnění plánu a úkolu. Půjdeme cestou stále dokonalejšího plánování struktury a sortimentu výroby, budeme se opírat o technickoekonomické uka zatele a v podnicích zejména o naturální ukazatele růstu výroby

a produktivity práce . Budeme využívat takových ekonomických nástrojů, jako jsou mzda, cena, zisk, úvěr, k zainteresovanosti pod niků a jednotlivců i ke kontrole toho, jak účelně vynakládáme práci. Základní úloha při řízení hospodářství připadá vládě, která mu

sí být organizátorkou přípravy, plnění a kontroly plánu na všech úsecích našeho života . K plnění svého odpovědného úkolu musí vláda využít všech svých orgánů zejména Státní plánovací ko 374

mise, Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky a minister stva financí.

V celém systému řídící činnosti bude třeba plně uplatnit zásadu

demokratického centralismu, a to jak v řídící činnosti vlády a mi nisterstev, tak přímo v hospodářském plánu průmyslové a země dělské výroby i ve vztahu k národním výborům. Aniž v zásadě omezíme zvýšenou pravomoc nižších státních i hospodářských

orgánů, budeme trvat na tom, aby se uplatňovala vždy v plném souladu s celospolečenskými zájmy. Bude nutné zvýšit odpověd nost vedoucích pracovníků ve všech článcích hospodářské a státní činnosti , vymýtit jakékoli uhýbání od osobní odpovědnosti a od straňovat v řídicí činnosti zbytečné mezičlánky . Aby se zlepšila organizace řízení národního hospodářství a od

stranily nedostatky v organizační struktuře výrobních hospodář ských jednotek, je nutné připravit a již v průběhu roku 1963 a dal

ších letech postupně provádět podle potřeb rozvoje jednotlivých oblasti další soustředování výroby, vytvářet větší výrobní hospo dářské celky vybavené výzkumem, projekcí a konstrukcí. To vše bude nutné provádět v souladu s koncepcí rozvoje jednotlivých odvěví a oborů ; u jejich perspektivního výhledu je třeba počítat s možnostmi a plány specializace a koncentrace. V odůvodněných

případech bude správné uvážit uplatnění formy kombinátů. Ústřední výbor předkládá k projednání tyto konkrétní námě ty :

1. Dále koncentrovat výrobní hospodářské jednotky a podniky, delimitovat výrobu a usilovat tak o co největší oborovou uzavře nost. Ověřit možnost spojení výroby a prodeje, například u obu vi, popřípadě i konfekce, a prozkoumat účelnost vytváření obdob ných jednotek výrobně obchodního typu. 2. Prozkoumat účelnost existence některých sdružení v jednot

livých odvětvích a oborech. Tam, kde se sdružení neosvědčila a jsou předpoklady pro uplatnění účelnější formy řízení , přeměnit

je zejména na národní podniky s podřízenými závody . Přeměnit dosavadní pobočné podniky na závody v rámci příslušných výrob nich hospodářských jednotek a sloučit výrobní hospodářské jed notky a podniky v těch případech , kde jde o duplicitní, třebaže samostatné výrobní jednotky na Slovensku a v českých krajích. 3. Po všestranném prozkoumání a důkladné přípravě nově uspo řádat řídící aparát výrobních hospodářských jednotek a podniků 375

v zásadě do dvou oborových úseků (technickovýrobní a ekonomic

koobchodní) a podle toho rozdělit i odpovědnost zpravidla mezi dva zástupce ředitele ( hlavního inženýra a ekonoma ) . Výjimky připustit jen zcela mimořádně, například u velkých kombinátů. Zrušit na závodech dosavadní samovolně vytvořené funkce ná městků ředitele závodů. Bude správné prověřit účelnost komisí, kterých je v podnicích a na závodech mnoho , takže ochromuji operativnost řízení a snižují odpovědnost vedoucích. 4. V oblasti řízení a správy postupně zavádět komplexní mecha

nizaci a automatizaci a provádět široce založenou racionalizaci řídících a administrativních prací. Jasně vymezit povinnosti jeda notlivých složek včetně finančních orgánů, odstranit duplicitu a zbytečné složky zrušit. Považovat zjednodušení organizace a sni

žování počtu administrativních pracovníků za trvalý a naléhavý úkol .

5. V zájmu zdokonalení cenové politiky vytvořit ústřední ceno

vý výbor jako orgán vlády s nevelkým aparátem. Jeho posláním bude upevnit centrální řízení cenové politiky , zabránit živelnosti

a předkládat vládě návrhy na řízení, tvorbu a kontrolu státních velkoobchodních i maloobchodních cen.

6. Přidělování finančních prostředků podnikům a národním vý. borům vázat účelově na schválené akce a určené potřeby a zru šit tzv. globály.

7. Dále zdokonalit kontrolu hospodářství na všech stupních a zejména ji zlidovět. Finanční orgány, zejména Státní banka Čes koslovenská, musí prohloubit kontrolu korunou a prosazovat choz rastot jako účinný nástroj boje za vyšší efektivnost investic, vý. roby a obchodu.

Rozhodujícím činitelem ve výrobě je člověk , jeho politická uvě domělost a oddanost věci socialismu, jeho odborná zdatnost a vůle překonávat potíže. Z toho vyplývá i povinnost organizátorů výro by , stranických a společenských organizací věnovat rozvíjení tvůrčí iniciativy lidí soustavnou pozornost. Úloha socialistického vedoucího pracovníka spočívá v tom, aby správně vedl lidi, aby jim soustavně pomáhal. Hospodářští pracovníci musí mít stranic

ký přístup k řešení hospodářských problémů a umět pro splnění úkolů politicky získávat lidi, musí působit i svým osobním příkla dem. Mezi základní povinnosti stranických organizací patří úkol pracovat mnohem pozorněji a náročněji s organizátory výroby, 376

s techniky a ekonomy , s projektanty a konstruktéry, a upevňovat spolupráci mezi dělníky a techniky. Je věcí všech stranických organizací, aby pěstovaly vědomí od povědnosti za zdar našeho společného díla tak, že celé kolektivy a každý jednotlivec budou cítit plnou odpovědnost nejen za plně ní úkolů na svém pracovišti, za chod svého závodu, ale i za vývoj celého národního hospodářství.

Obracíme se k vám, soudružky a soudruzi, abyste tyto náměty posoudili a podle svých zkušeností přišli s vlastními návrhy, které pomohou na všech stupních zdokonalit řízení hospodářství, odstra ňovat byrokratismus, zvyšovat odpovědnost a upevňovat pracovní kázeň. VI

Významnou otázkou, kterou je třeba v souvislosti s hlavními

směry dalšího rozvoje naší společnosti posoudit, je další postup při zvyšování životní úrovně. Vycházíme z toho, že v období do roku 1970 bude nutné jít oběma cestami : zvyšovat osobní spotře bu obyvatelstva ( zejména prostřednictvím odměňování za práci )

i společenskou spotřebu ( zkracováním pracovní doby, rozvojem bytové výstavby, zařízení pro děti, rozvojem školství, kultury a zdravotnictví ) . Dále je třeba pokračovat především ve zvyšování životní úrovně rodin s více dětmi a s nižšími příjmy.

Přitom musíme životní úroveň rozvíjet tak, aby její jednotlivé složky co nejlépe přispívaly k rozvoji výrobních sil. Proto bude

nutno klást především zvláštní důraz na zásady socialistického rozdělování a dbát o to, aby mzdy pracujících rostly jen v sou ladu s vyšší produktivitou práce nebo výkonem a příjmy druž

stevních rolníků úměrně se zvýšením tržní produkce. Tak bude odměna podle práce základní cestou k uspokojování potřeb. · Přitom zcela otevřeně říkáme , že hlavní zdroje růstu životní

úrovně je třeba hledat ve zvyšování a zlevňování výroby, v hos podárnosti a v co největší efektivnosti našeho hospodářství. Uží vat můžeme jen to, co jsme vytvořili. Budeme postupovat tak,

že vždy na konci roku spočítáme své prostředky, zhodnotíme , co jsme udělali, a podle toho rozhodneme, co udělat pro zvýšení životní úrovně. Přitom některá opatření, s nimiž počítáme, budou

vyžadovat větší rezervy , budeme na ně muset střádat i několik let. Vážně se musíme zamyslet nad tím, jak zabezpečit a zorganizo 377

vat zásobování bez zbytečných poruch. Výrobní podniky musí do sáhnout plynulosti v dodávkách spotřebního zboží, včas a pružně se přizpůsobovat spotřebě. Obchod ve spolupráci s výrobou musí

lépe zkoumat změny v potřebách a aktivně je také ovlivňovat. V této souvislosti bychom se chtěli zmínit o cenách . Strana od

roku 1953 důsledně prováděla linii snižování maloobchodních cen .

Přes příznivé výsledky tohoto postupu nelze však přehlížet i ně které jeho stránky , které se spolu s nedostatky v řízení výroby podílejí na současných těžkostech v zásobování obyvatelstva.

Ukazuje se, že tvorba cen u nás trpí určitou strnulostí a šablo novitostí, že se ceny tvoří často bez náležitého ohledu na hodnotu zboží, na vlivy zahraničního obchodu a světových cen, bez zře tele k nabídce a poptávce, k hmotné zainteresovanosti a našim vý. robním možnostem.

Bude zapotřebí, aby se naše cenová politika z těchto nedostat ků poučila a cílevědomě využívala tvorby cen jak k správnému zaměřování výroby, tak i k usměrňování spotřeby. Přitom strana nadále povede pracující ke zlevňování výroby a

tím bude vytvářet podmínky a rezervy, aby hlavně základní před měty denní potřeby byly levné.

V letech 1959–1961 bylo odevzdáno do užívání přes 226 000 no vých bytů . Další zvyšování životní úrovně našeho lidu se projevuje

vyššími nároky na kvalitní, účelné , vkusné a technicky dokonalé řešení bytů , domů a obytných skupin. Tyto požadavky budou uspokojovány výstavbou bytů podle nových typů. Bude zvyšována

obytná plocha bytů, zlepšováno jejich vnitřní vybavení a jejich technické zařízení. V souladu s tím bude také zvyšován podíl

společenského vybavení obytných celků, do nichž se z bytů přená šejí některé funkce a činnosti . To vyžaduje včasné zabezpečení výstavby všech druhů občanského vybavení a veřejných inves tic .

Vyšší potřeba bytů, zjištěná při sčítání lidu, zvýšení standardu ve výstavbě bytů a občanského vybavení a pomalejší tempo sni žování nákladů ztěžují proti dřívějším předpokladům vyřešení bytového problému. To nás musí vést k zamyšlení, jak co nejhos podárněji a kvalitně zajišťovat bytovou výstavbu za nejširší účas ti pracujících. Přitom je zapotřebí přednostně řešit bytový pro blém v Praze , na Ostravsku, v severočeském a sokolovském rè víru. Nebudeme však zabezpečovat přidělování bytů těm, kdo ma 378

jí dostatek příjmů, stavějí si chaty, kupují auta a přitom odmítají vstoupit do stavebního družstva.

Považujeme za správné, aby v oblasti společenské spotřeby bylo cílevědomé úsilí naší společnosti zaměřeno především na další zvyšování péče o děti a k vytváření stále lepších podmínek pro pracující ženy a pro rodiny s více dětmi.

K tomu směřuje zvyšování kapacity jeslí a mateřských škol a jiná opatření. Přispěje k tomu další rozšiřování školního, závod ního a restauračního stravování, rozšiřování prodeje polotovarů a hotových jídel, zvláště pak rozvoj a zkvalitnění služeb. Tak bu dou postupně vytvářeny stále lepší podmínky, aby nebylo nutno vykonávat v domácnosti těžké a časově náročné práce. Tato opa

tření spolu s postupným zkracováním pracovní doby vytvoří lep ší podmínky pro péči o děti, zejména pokud jde o výchovu dětí v rodině. Napomohou radostnějšímu rodinnému životu a přispějí k tomu, aby životní podmínky rodin s dětmi se postupně sblížily s podmínkami rodin bezdětných. Při zlepšování péče o matku a děti bude též prospěšné prodlou

žit mateřskou dovolenou. Dnes poskytujeme zaměstnaným ženám mateřskou dovolenou po dobu 18 týdnů při zachování 75-90 % čistého měsíčního výdělku. Dáváme v úvahu, zda nepřistoupit k prodloužení mateřské dovolené na půl roku a později i déle s tím, že by se také rozlišila věková hranice pro odchod žen do důchodu podle počtu odchovaných dětí. ( Například matka se 4 a více dět mi by mohla jít do důchodu již v 54 letech, se třemi v 55 letech , se dvěma v 56 letech, s jedním v 57 letech a ženy bezdětné v 58 letech. ) Péče o děti do tří let věku by byla přitom započítávána všem ženám pro důchodové účely, a to jak pro nárok, tak i pro výší důchodu .

Výše podpory v mateřství by zůstala po 18 týdnů 75 % až 90 procent čistého výdělku ( nejvýše však 90 Kčs denně ) . Od 19. tý dne do 26. týdne 40-50 % čistého výdělku . Přitom by zůstalo matkám právo na další neplacenou mateřskou dovolenou, která

by však spolu s placenou dovolenou nepřekročila jeden rok. Za chována by zůstala povinnost podniků a závodů zaměstnat ženu

po návratu z mateřské dovolené v práci odpovídající její kvali fikaci z dřívějšího pracoviště .

Zaměříme se na přednostní zabezpečování potřeb dětí a rozví jení společenských institucí pečujících o děti, jako například rozši 379

řování školních družin a klubů mládeže, zkvalitňování jejich pra ce, budování škol s celodenní péčí o děti atd. Tato opatření jsou plně v souladu s úsilím naší společnosti o příznivější populační vývoj.

V péči o zdraví bylo dosaženo pěkných výsledků například v boji proti tuberkulóze a ženským chorobám i v péči o zdraví mladé

generace. Například byla prakticky zcela likvidována one mocnění dětskou obrnou. Také pro budoucnost budeme zvyšovat podil preventivní, především hygienické práce v činnosti zdra

votní služby. Úsilí se soustředí na prevenci a léčení chorob srdce a cév, zhoubných nádorů, přenosných nemocí a na péči o dušev ní zdraví.

V zájmu harmonického rozvoje fyzických a duševních schop ností bude podporován masový rozvoj tělesné výchovy, sportu, tu ristiky a branné výchovy a získávány nejširší vrstvy obyvatel , ze jména mládeže, k aktivní účasti ve sportovním hnutí. V uplynulém období byly zakotveny významné sociální vymože: nosti. Zdravotnictví, školství, kultura, rekreační a sportovní zaří . zení byla dána plně do služeb lidu. Pracující v naší zemi jsou již dnes v době stáří, při invaliditě a pracovní neschopnosti i při ztrátě živitele rodiny zabezpečeni lépe než v kterékoliv kapitalis tické zemi.

Zlepšování životních a pracovních podmínek, prohlubování zdra

votní a sociální péče o pracující a všechno obyvatelstvo se již dnes projevuje nejen ve zlepšování zdravotního stavu a v prodlu

žování věku, ale i v prodlužování pracovních schopností pracují cích.

V dalším vývoji naší společnosti se zaváděním nové techniky a technologie do výroby, komplexní mechanizací a automatizací vý

robních procesů se budou stále více zlepšovat pracovní podmínky. Zvyšování všeobecné vzdělanosti a rozvoj socialistického uvědo mění povede ke stále výraznějším změnám v pracovním uplatnění pracujících a ke změnám jejich poměru k práci , k vyrovnání úrov ně zemědělské výroby s úrovní průmyslu, dojde ke sblížení sociál. ních podmínek družstevních rolníků a zaměstnanců. Při platnosti zásady hmotné zainteresovanosti budou nabývat stále většího vý . znamu morální podněty a práce se bude postupně stávat první ži votní potřebou člověka. Naproti tomu staří a práce neschopní ob

čané budou plně zajištění ze společenských fondů . V souladu 380

s perspektivou vývoje naší společnosti musíme rozvíjét i sociální zabezpečení pracujících, aby účinněji než dosud plnilo svou so ciální, ekonomickou a politickou funkci. Naše důchodové zabezpečení je velikou vymožeností pracují cích, náklady na penze se zvýšily z 5 miliard v roce 1950 na 11

miliard v roce 1960 a do roku 1970 by dokonce nestačilo pro tento účel ani 20 miliard Kčs ročně. Počet důchodců již překročil 2 mi

lióny a činí více než 37 % celkového počtu pracujících v národ ním hospodářství; náklady na důchodové zabezpečení rostou rych leji než vytvořený národní důchod. Takový růst nákladů si sebe

bohatší společnost nemůže dovolit. Zároveň by bylo správné, aby systém důchodového zabezpečení účinně podporoval dobrovolné prodlužování pracovní aktivity a uplatnění základní zásady socia lismu, že každý má pracovat podle svých schopností. Posuďte sami , co všechno společnost dělá, aby lidé byli zdraví, aby lépe žili, mohli se vzdělávat, zvyšovat svou kvalifikaci , zvlád nout své povolání. Pro budoucí léta se počítá s dalším zkracová

ním pracovní doby, což bude mít vliv na prodloužení pracovní ak tivity. Je nutné dbát, aby v souladu se zdravotním stavem a pra.

covní schopností měli lidé možnost pracovat v přiměřeném za městnání do vyššího věku. V budoucnosti, až budeme žít v komu nistické společnosti, věková hranice pro nárok na důchod vůbec zmizí a každý bude pracovat podle svých schopností a bude do stávat podle potřeb. Odchod do důchodu v zákonem určeném věku je proto třeba chápat v současné době jako právo občana, a ne jako povinnost.

Dáváme v úvahu, aby v zájmu celé společnosti i každého jejího

člena byla provedena úprava sociálního zabezpečení. Navrhuje me, aby byla uskutečněna taková opatření, která umožní pracují.

cím po splnění věkové podmínky pro odchod do důchodu dobro volně dále setrvat v pracovním poměru. Vyplácení třetinových důchodů navíc k plnému výdělku je stále ostře kritizováno, a pro to bude do budoucna zrušeno. Naproti tomu by pracující při dal

ším setrvání v zaměstnání získali tím , že k základní výměře dů

chodu by byly poskytovány za každý rok práce po splnění věkové podmínky podstatně vyšší zvyšovací částky než dosud , asi 5—7 % . Tím by pracující při další práci dosáhli zvýšení důchodu proti do savadnímu stavu , zvláště pak u nižších důchodů . Na druhé straně

bude mít společnost užitek z jejich další práce . 381

V letech 1960-1961 organizovala strana vytváření podmínek pro zkracování pracovní doby, jež je velmi významnou cestou ke zvyšování životní úrovně. I když prováděné zkoušky musely být

zčásti přerušeny v důsledku obtíží v našem národním hospodát ství, potvrdily, že můžeme pracovní dobu postupně zkracovat.

Ústřední výbor strany soudí, že je správné pokračovat ve zkra cování pracovní doby tempem odpovídajícím situaci v národním

hospodářství a při současném prohloubení politické, organizační a technickovýrobní přípravy. Bude proto správné provést zkráce ní pracovní doby postupně v etapách tak, aby v první etapě byla pracovní doba zkrácena na 44 hodiny u horníků pod zemí, u zvlášt

těžkých povolání a ve zdraví škodlivých provozech . U těchto pra cujících by byla v další etapě zkrácena pracovní doba na 42 hodin

a u všech ostatních pracujících na 44 hodin týdně. Do roku 1970 mělo by být dosaženo 40hodinové pracovní doby u prvé kategorie a u ostatních pracujících 42 hodin týdně. Zároveň s přípravou na zkrácení pracovní doby je třeba zavést pořádek ve využívání zá konné pracovní doby například v otázce nástupu do práce a ukončení pracovní doby, v úpravě a dodržování zákonných pře stávek, odstraňování prostojů a neodůvodněné práce přes čas. Souběžně se zkracováním pracovní doby bude třeba zavést pořá dek i ve svátcích : zrušit velikonoční pondělí jako svátek a 28. ří jen uznat za památný Den znárodnění bez pracovního volna.

Základní podmínkou zkracování pracovní doby je úspěšné plně ní a překračování plánovaných výrobních úkolů , rychlý růst pro duktivity práce a celkové zvyšování společenské efektivnosti na rodního hospodářství. Také při úpravě délky pracovního dne nebo týdne musí být respektovány zájmy a potřeby rozvoje republiky. VII

Spolu s vítězstvím socialismu došlo u nás k podstatným změ nám v sociálním složení obyvatelstva.

Prvním a rozhodujícím rysem sociální struktury naší společno sti se stala skutečnost, že drtivá většina obyvatelstva 196,4 % ) patří do socialistického sektoru. Mimo tento sektor stojí jen nevel ká skupina jednotlivě hospodařících rolníků a příslušníků jejich rodin, představující pouze 3,2 % obyvatelstva.

Základní a určující význam přitom má skutečnost , že nejpočet 382

nější sociální skupinou je dělnická třída, která pod vedením naší strany rozdrtila vykořisťovatelský řád, dosáhla porážky buržoazie

a stala se vedoucí třídou naší společnosti. Podle předběžných vý. sledků sčítání lidu v roce 1961 dosáhl podil dělnické třídy 55 % obyvatelstva ( proti 46 % v roce 1950 ) . Ostatní zaměstnanci a je jich rodinní příslušníci tvoří 27,5 %. K družstevnímu rolnictvu

patří 10,6 % . Tato fakta jasně ukazují, jaký kus cesty vpřed jsme urazíli při vytváření socialistické společnosti. Hlavní silou tohoto vývoje je dělnická třída. Pro vedoucí posta vení dělnické třídy v naší společnosti není však rozhodující jen · její početní převaha. Vyplývá především z toho, že dělnická třída

je nejdůslednějším bojovníkem za vítězství komunismu, je nejtěs něji spjata s převládajícím státním všelidovým vlastnictvím, jsou

jí vlastní nejpokrokovější formy rozvoje výrobních sil a racionální organizace práce ; k jejím charakteristickým rysům nepatří sou kromovlastnické návyky a sobecký individualismus. Dělnická tří da hájí a prosazuje zájmy všech pracujících, cílevědomě pracuje pro vytvoření jednotné beztřídní společnosti. Jádrem dělnické třídy jsou dnes uvědoměli dělníci, kteří správ

ně chápou a obětavě uskutečňují celospolečenské zájmy, průkop níci nových výrobních metod a členové brigád socialistické práce,

kteří šíří prvky komunismu a podporují jejich růst. Svým příkla dem působí na ostatní příslušníky dělnické třídy, na družstevní rolníky a inteligenci. Dělnická třída vtiskuje své rysy celé naší společnosti. Postupně se slévají s dělnickou třídou pracující z ves nice, kteří v průběhu budování socialismu přešli do závodů. Zá roveň však nelze přehlížet, že v závodech i na jiných místech pra cují příslušníci dřívější maloburžoazie a buržoazie. Názorový pře rod těchto skupin nebyl dosud zakončen. Jaké základní úkoly jsou před námi v oblasti společenských vztahů ?

Je to hlavně další sbližování dělníků a družstevních rolníků jako dvou základních tříd naší společnosti především postupnou pře měnou zemědělské práce na druh práce průmyslové. Půjde o to ,

aby se obě formy socialistického vlastnictví – státní i družstevní - plně rozvinuly a na základě růstu výroby, dalšího upevňování -

a prohlubování socialistických výrobních vztahů dále podstatně sblížily a postupně stále organičtěji slučovaly princip jednotného

řízení a důsledně demokratických metod. 383

Dále půjde o sbližování lidí fyzické a duševní práce odstraňo

váním podstatných rozdílů mezi fyzickou a duševní prací. I když tento proces bude výrazný teprve v období rozvinuté výstavby ko munismu, započal již v naší době. Postupně bude mizet těžká, fy zicky namáhavá a nekvalifikovaná práce, poroste potřeba vysoce

kvalifikovaných dělníků a přitom lze předpokládat vznik zcela nových druhů povolání; rychle vzroste podil inženýrů a techniků ;

ještě rychleji bude stoupat počet a podíl vědeckých pracovníků, kteří budou bezprostředně spojeni s výrobními procesy ; zároveň

se bude zvyšovat počet pracujících v odvětvích mimo materiální výrobu, zejména ve školství, zdravotnictví a ve službách obyvatel

stvu. Vyspělá socialistická a budoucí komunistická společnost vy roste z tvůrčí a uvědomělé práce. Celý průběh budování socialismu v naší zemi plně potvrdil le ninskou myšlenku o tom, že stát, který má zajistit přechod od k ? pitalismu k socialismu, musí být svou podstatou státem diktatury proletariátu . Tím, že diktatura dělnické třídy odstraňuje rozděle ní společnosti na nepřátelské třídy, likviduje vykořisťování člo

věka člověkem a hájí životní zájmy všeho pracujícího lidu, rozví její se v jejím rámci od počátku rysy všelidové demokracie . S úspěšnými socialistickými přeměnami, jak to zdůvodnil pro gram KSSS , přerůstá tato diktatura postupně ve všelidový stát.

Vycházejíce z příznivých podmínek rozvoje socialistické demo kracie v naší společnosti, mohli jsme prohlásit v nové ústavě :

Československý stát, ve který se zorganizoval pracující lid v čele s dělnickou třídou, stal se lidovou organizací v nejvlastnějším slo va smyslu. Proces utváření všelidového státu není však u nás zakončen .

Je nutné dále rozvíjet a upevňovat socialistické vztahy ve výrobě, zejména na naší vesnici. Je zapotřebí jistého času k tomu, aby ví.

tězství těchto vztahů plně zakotvilo a našlo svůj výraz i ve spole čenské, politické, ideové a morální oblasti.

Pro charakter naší společnosti není již určující přímý boj ne přátelských tříd . Nejsme však izolováni , naopak jsme aktivními účastníky urputného třídního boje na mezinárodní aréně, boje me zi světovou soustavou socialismu a kapitalismu. Tento boj má svůj odraz u nás, projevuje se v jednání a vzájemných vztazích lidí a

oživuje také určité přežitky buržoazního myšlení u některých vrstev i v naší zemi. Proto je úsilí strany zaměřeno na překonání 384

zbytků buržoazní ideologie a projevů buržoazní morálky, na upev nění nové, socialistické morálky. Toto úsilí se musí projevovat

také v činnosti našeho socialistického státu ve stálém posilování přímého třídního vlivu nejvyspělejších dělníků. Položme si nyní, po dvou letech od přijetí socialistické ústavy , otázku : Pronikly zásady, které zakotvila nová ústava, plně , všude a ve všem do našeho života ? Co je potřeba zlepšit, aby tomu tak bylo ?

Hlavní směr v rozvíjení naší státnosti spočívá i do budoucna ve

všestranném prohlubování a zdokonalování socialistické demokra cie , v prohlubování aktivní účasti všech občanů na správě státu, na řízení hospodářské a kulturní výstavby, ve zlepšování práce státního aparátu a zesílení lidové kontroly jeho činnosti. Hospo dářskoorganizátorská a výchovná funkce je dnes základní činno

stí našeho státu a význam této funkce i nadále poroste. V činnosti státního aparátu je nutno důsledně uplatňovat lenin ské zásady a prosazovat živý styl práce, který vyplývá z těsného spojení s pracujícími. Státní aparát musí být co nejjednodušší, od borně zdatný, levný a operativní, prostý průtahů a jakéhokoli by rokratismu. Jeho pracovníci si musí být vědomi, že slouží lidu,

který je pověřil funkcemi. To se také musí v jejich práci a v jed nání s lidmi plně projevovat.

Uskutečnili jsme v poslední době v našem státním životě řadu úspor. Chceme nadále jít touto cestou a diskuse jistě k tomu dá

další konkrétní podněty. Zejména musíme sledovat linii snižová ní úřednického aparátu, zvyšovat úlohu volených orgánů, budovat státní práci stále více na dobrovolné činnosti občanů.

Zkušenosti , které jsme získali v posledním období, ukazují ze jména, že je nutné zesílit účinnost kontroly v národním hospodář. ství a v celém našem životě . Máme za to, že cestou k tomuto cíli je uplatnění takových forem kontroly, které umožní, aby se na há jení celospolečenských zájmů , a tedy i na kontrole, podílely nej širší vrstvy pracujících . Chceme plně prosadit zásadu, že kontro la nemůže být jen věcí odborného aparátu , ale musí být záležitostí

širokých vrstev pracujících, jednou z hlavních forem jejich účasti na řízení hospodářství a správě státu.

Proto ústřední výbor přichází s návrhem vytvořit u nás komise lidové kontroly složené z volených zástupců lidu . Takové orgány přispějí v duchu leninských zásad kontroly k důslednému spojo 13 Usnesení a dokumenty

385

vání kontroly shora ( státní ) s kontrolou zdola ; za aktivní účasti pracujících a jejich organizací budou čelit vzniku chyb a nedostat ků, přímo na místech je odhalovat a pomáhat při jejich odstra

ňování. Máme za to, že takové orgány nesporně sehrají význam nou úlohu při praktické výchově vedoucích pracovníků a všech pracujících k důslednému plnění státních a společenských úko

lů, k dodržování státní disciplíny, k vysoké hospodárnosti, k ochraně socialistického vlastnictví a k nesmiřitelnému boji proti všem nedostatkům.

Ústřední výbor navrhuje, aby se komise lidové kontroly tvořily na závodech , v místech, v okresech a krajích , aby byla zvolena komise při Slovenské národní radě i Ústřední komise lidové kon troly a statistiky jako orgán vlády, odpovědný vládě i Národ nímu shromáždění. Komise by byly budovány a řízeny podle zá sad demokratického centralismu. Kontrolní orgány budou nezá vislé na národních výborech , na vedení závodů, podniků, institucí, úřadů a budou ze své činnosti odpovědny svým voličům. To také

znamená, že odpovědný vedoucí pracovník ( například ředitel zá vodu, člen rady ONV ) nemůže být zároveň členem příslušné ko mise kontroly. V místech a závodech budou komise voleny přímou

volbou , v okresech a v krajích volbou delegátů. Ústřední kontrolní komise bude volena Národním shromážděním. Dosavadní Ústřední úřad státní kontroly a statistiky , jakož i jeho oblastní, krajská a okresní oddělení by se staly výkonným aparátem příslušných komisí lidové kontroly .

Očekáváme, že se pracující k těmto návrhům vysloví a přijdou s řadou dalších podnětů k náplni činnosti komisí lidové kontroly.

Rozvoj nových společenských vztahů založených na soudruž ství a vzájemné spolupráci vyžaduje, abychom zvyšovali pozornost k ochraně společenského vlastnictví , rozhodně bojovali se živly

narušujícími normy socialistického soužití a bezpečnost občanů a účinněji působili na jejich převýchovu. To jsme také sledovali opatřeními k zlidovění našeho soudnic

tví. Od té doby se zlepšila práce prokuratury i bezpečnostních orgánů, hájících naše společenské zřízení a zájmy lidu. Půjde nyní o to, aby v zájmu ochrany našeho zřízení a respektování so 386

cialistické zákonnosti vliv veřejného mínění na dodržování zákon

nosti byl stále účinnější. Dodržování zákonů , které jsme si dali, je věcí všech.

Otevřeně říkáme , že dokud nedojde k prosazení mírových ná

vrhů a k všeobecnému a úplnému odzbrojení , pokud bude existo vat ze strany imperialistů nebezpečí války , budeme stále zvyšovat obranyschopnost a bezpečnost země . Plnění tohoto životně důle

žitého úkolu našeho státu vyžaduje upevňovat spolupráci našich ozbrojených sil s ozbrojenými silami zemí Varšavské smlouvy, především se Sovětskou armádou, hlavní oporou obranného systé mu socialistického tábora. Požadujeme od našich ozbrojených sil, aby upevňovaly svou bo jeschopnost a bojovou pohotovost , aby byly vysoce organizované a

disciplinované a vzorně plnily úkoly , které jim ukládá strana a vlá da k obraně socialismu a míru. Obrana socialistické vlasti má v nynějších podmínkách všelidový charakter. Budeme nejen dále

upevňovat lidový charakter našich ozbrojených sil, ale též pro hlubovat brannou přípravu občanů k obraně socialistické vlasti .

V průběhu socialistické výstavby se mezi našimi národy a mezi našimi národnostmi vytvořily vztahy vzájemné důvěry a hratrské spolupráce. Náš stát je dnes státem dvou socialistických národů - Čechů a Slováků - plně rovnoprávných , žijících společnými cíli a zájmy . Rovná práva jsou zaručena i příslušníkům ostatních národností. Skutečnost , že náš stát se stává nejen státem třídní

jednoty , ale také bratrské jednoty národů, je stále výraznější. Strana důsledně uskutečňovala politiku směřující na překoná vání hospodářské, sociální a kulturní zaostalosti Slovenska, a to především rozvíjením jednotné ekonomiky a cílevědomé výchovné

a kulturní práce . Třebaže tento proces není ještě dokončen, vý sledkem politiky strany je dnes nové Slovensko , které už není jak tomu bylo dříve -- zaostalým agrárním přívěskem průmyslově vyspělých českých zemí, ale stalo se vyspělou, průmyslově země dělskou součástí republiky s velkým rozmachem socialistických

společenských vztahů , kultury, školství, vědy a umění. O jaké úkoly půjde v dalším období při upevňování socialistických národnost ních vztahů ? 387

v oblasti hospodářské půjde v dalším vývoji o to, všestranně rozvíjet a upevňovat jednotné hospodářství země. To především znamená pokračovat v hospodářském rozvoji Slovenska tak , aby v příštím období bylo v podstatě dovršeno vyrovnání ekonomické úrovně Slovenska s českými zeměmi .

V politické oblasti je hlavním úkolem prohlubovat rovnopráv

nost a bratrské vztahy mezi našimi socialistickými národy a ná rodnostmi v zájmu dalšího upevňování jednoty republiky. Podle leninských zásad demokratického centralismu se vedle orgánů

místní moci a správy bude rozvíjet i činnost ústředních sloven ských národních orgánů jako důležitá součást jednotné soustavy státní moci a správy ČSSR. Při dodržování zásady jednotného ří zení národních výborů vládou republiky musí Slovenská národní rada plně využívat svých práv a možností poskytovat účinnou po

moc národním výborům a provádět kontrolu plnění úkolů jak celostátního významu, tak i úkolů vyplývajících z místních pod mínek ve slovenských krajích.

V oblasti kulturní klade strana důraz na další všestranný rozvoj všeobecného i odborného vzdělání pracujících bez rozdílu národ nostní příslušnosti. Za svou přední povinnost považuje výchovu

všech pracujících v duchu socialistického internacionalismu a čes koslovenského socialistického vlastenectví a nesmiřitelný boj proti sebemenším projevům buržoazního nacionalismu a šovinismu.

Společným jmenovatelem všech těchto úkolů je úsilí o vzájem né sbližování našich národů a národností, vše to , co je našim ná rodům společné , především základní společný zájem na vybudo vání socialismu a komunismu .

Perspektivy dalšího rozvoje naší socialistické státnosti stavějí do středu pozornosti stále více činnost národních výborů i spo lečenských organizací.

Národní výbory jsou uskutečňovateli státní politiky na svém území, spojují v sobě rysy státní a společenské organizace. Ná rodním výborům všech stupňů byla právě v uplynulých letech svě

řena rozsáhlá pravomoc a odpovědnost v řízení a plánování roz voje naší společnosti .

Dosud však národní výbory nevyužívají dostatečně svých pravo 388

mocí. V jejich činnosti se nezřídka projevuje malá odpovědnost k celospolečenským potřebám, v jejich práci je nemálo formalis mu a přílišného administrování.

Mnohé národní výbory a jejich funkcionáři nedbají námětů a

připomínek občanů a přehlížejí oprávněné stížnosti pracujících. Nezřídka se setkáváme s vrchnostenským poměrem k lidem. Stra na bude volat k odpovědnosti každého, kdo jakkoli narušuje ko munistické zásady vztahu státních orgánů k lidu a jeho potřebám. Jak je známo , vybudovali jsme po roce 1960 v národních výbo rech komise a slibovali jsme si, že zaujmou vedle rady v činnosti národních výborů hlavní místo. V mnoha případech se však ko mise omezují na posuzování materiálů , které jim předkládá apa rát, vyvíjejí málo operativní činnosti a málo se opírají o pracující. V této věci je nutné dosáhnout rychlého zlepšení, posílit společen skou úlohu národních výborů, aby komise byly skutečně orgány, které ve své činnosti sjednocují iniciativní , výkonnou a kontrolní funkci. Tak stanovila poslání komisí ústava a tak je také potřeba pracovat, Práci komisí je nutné zaměřit na řešení hlavních úkolů

národního výboru a výrazněji je orientovat na organizátorskou a výchovnou činnost.

Chceme v závěru kapitoly o národních výborech upozornit na jeden zvlášť palčivý problém jejich činnosti . Často se stává, že krajské, okresní a místní národní výbory velmi nedostatečně za

jišťují úkoly významné pro rozvoj národního hospodářství či škol ství a kultury, za níž převzaly před dvěma lety odpovědnost spolu s ylastní zvýšenou pravomocí i zvýšenými finančními prostředky a materiálovými zdroji . Těchto prostředků pak není použito nebo bývají použity i v rozporu s celostátními zájmy. Často dochází

i k hrubému porušování státní disciplíny. Ať již je příčinou podob ných jevů škodlivý lokální patriotismus či nedůslednost a podce

ňování nedílných celospolečenských cílů, je třeba vést proti nim všude důsledný boj.

Také diskuse k tomuto dokumentu jistě přinese nové podněty , jak důsledněji zabezpečit realizaci celostátních potřeb a zájmů v činnosti národních výborů všech stupňů, jak upevnit a zlepšit

z tohoto hlediska jejich vzájemné vztahy i jejich jednotné a účin né řízení vládou . Jde o to , i na úseku státní správy prověřit dů

sledné uplatňování zásady demokratického centralismu, nedo

pouštět její zkreslování a jednostranný výklad , ještě plněji foz 389

víjet kladnou iniciativu v krajích, okresech a místech, avšak zá roveň zajistit na všech úsecích jednotnou celostátní politiku upev něním ústředního řízení.

Prohlubování socialistické demokracie je neoddělitelně spojeno

se zvyšováním úlohy dobrovolných společenských organizací na šeho lidu, zejména odborů a mládeže. V současném období i do budoucna musí Revoluční odborové hnutí veškerou svou činností

zvyšovat svou úlohu ve společnosti. Přední místo v činnosti odbo rů by měly zaujmout výrobní porady a další formy práce, které umožňují prohlubovat účast pracujících na řízení výroby, na za

bezpečování technického rozvoje, na socialistickém soutěžení, na zlepšování kvalifikace, pracovních a životních podmínek pracují . cích, na bezpečnosti práce, to zvyšuje i vliv a význam odborové organizace. K uplatnění této tendence zahrnul ústřední výbor do návrhu nových stanov zásadu, že základní stranické organizace ve výrobních, dopravních a obchodních závodech a podnicích se vyjadřují k jmenování hospodářských vedoucích v okruhu své pů . sobnosti a zabezpečují, aby příslušné kádrové návrhy byly pro jednány rovněž na členských schůzích Revolučního odborového hnutí .

Jak v těchto otázkách , zejména v péči o další rozvoj plného demokratického života pracovních kolektivů našich závodů a všech pracovišt, tak v rozvíjení pocitu spoluodpovědnosti každého pra covníka za celkový rozvoj naší země a socialistické společnosti jsou odborové organizace povolány sehrát důležitou úlohu.

Větší pozornost než dosud bude nutno věnovat práci Českoslo

venského svazu mládeže. Ústřední výbor se těmito otázkami po drobně zabýval na podzim loňského roku a znovu zdůrazňuje vel kou odpovědnost strany za výchovu mládeže a vedení práce Svazu. Usnesení strany se zatím uskutečňují jen zčásti; naléha vým zůstává úkol, aby ČSM rozhodně odstraňoval formalismus ve

své práci, vedl mládež k aktivní účasti na výstavbě nové společ nosti, vzbuzoval v ní touhu po vzdělání, po ovládnutí vědy a tech

niky. Ke zlepšení činnosti ČSM bude zapotřebí zvýšit náročnost na jeho funkcionáře 1 členy. Práci ČSM například neprospívá téměř úplná , avšak formální organizovanost mládeže na školách . Ve svém celku vykonala mládež mnoho prospěšné práce, v je .

jich řadách vyrostli dobří pracovníci , projevily se mnohé nové

talenty. Avšak skutečnost , že převážná většina mládeže je dobrá, 390

neznamená , že nám nepůsobí starosti ony, byť ojedinělé projevy lhostejného a lehkovážného postoje mladých lidí ke společnosti a k cílům , které si klademe. Jsou také ovlivněny působením měš tácké kultury a přežitky buržoazní společnosti. Bude proto správné důkladně se podívat, ve kterých směrech a na kterých místech je nezbytné práci s mladými lidmi.prohlou bit a zlepšit. Komunisté musí vždy považovat výchovu mládeže za jeden ze svých nejodpovědnějších úkolů , který je závazně vy jádřen i kapitolou o Československém svazu mládeže v návrhu nových stanov strany. Klademe si za cíl nadchnout všechnu naši mládež pro veliké ideály socialismu a komunismu a vést ji k to mu, aby pro jejich uskutečnění dala všechny své síly. *

Komunistická strana Československa oceňuje práci všech ostat

ních společenských organizací a druhých politických stran , celé Národní fronty při plnění úkolů socialistické výstavby . Je ne sporné, že dosažené úspěchy jsou zde proto, že náš lid byl jed

notný, pevně semknutý kolem komunistické strany . V další spo lečné práci budeme hledat ještě účinnější způsoby , jak využívat mnohotvárné činnosti organizací Národní fronty.

VIII

Ústřední výbor již mnohokrát zdůraznil, že splnění úkolů, které

si vytyčujeme, je podmíněno pronikavým růstem vzdělání a zvy šování kvalifikace pracovníků v průmyslu i v zemědělství, ve všech oborech lidské činnosti . Přijal v tomto směru také příslušná usne sení. Podle předběžných úvah bude do roku 1980 náš průmysl potřebovat šesta půlkrát více pracovníků s vysokoškolskou kvali fikací a zhruba čtyřikrát více středoškolských odborníků . V ze mědělství bude zapotřebí téměř pětkrát více vysokoškolských a téměř šestkrát více středoškolských odborníků . Je nasnadě, že takový růst počtu kvalifikovaných pracovníků nebude možno za

bezpečit jen tradičními formami a metodami . Bude nezbytné urychleně rozvinout všechny školní i mimoškolní formy vzdělání

a skloubit je v ucelený jednotný systém. Při zvyšování vzdělání 391

a kvalifikace pracujících plně využít socialistické inteligence. Jen tak otevřeme všem cestu k vysoké úrovni vzdělání , které naše spo lečnost nezbytně potřebuje .

V popředí péče školy, rodiny i společenských organizací a závo dů musí být výchovná práce s mládeží. Vysoké požadavky na vzdě lání a prohlubování odborných znalostí, které klademe na naši školu , dále zvyšují i nároky na komunistickou výchovu mladé generace. Vzdělání je nezbytný předpoklad duševního rozvoje mla dého člověka, avšak nestačí dávat žákům pouze vědomnosti . Je nut né včas a účinně formovat i jejich charakter, morálku, světový názor a politické přesvědčení. Jen tak budeme mít záruku, že mla

dí lidé budou mít správný poměr i ke svým školním a studijním povinnostem a že svých vědomostí budou uvědoměle a tvořivě

využívat k prospěchu naší společnosti. Cílevědomá výchovná prá ce musí prostoupit celý pedagogický proces.

Ústřední výbor se obrací na pracovníky ve školství, na učitele, rodiče i pracovníky patronátních závodů, aby důkladně posoudili, co je možno v tomto směru jak v celé školské práci, tak v místě , kde působí, zlepšit . Vysoko oceňujeme práci sdružení rodičů a přátel školy, která budou jistě i nadále škole v její činnosti po máhat.

Snahou nás všech musí být, abychom do důsledků uskutečnili

zásadu, že studium a výchova dospívající generace mají být těsně spjaty se životem, s produktivní prací. A zároveň i dospělí ob čané mají spojovat svou práci v národním hospodářství s dalším studiem a vzděláním podle svých osobních zájmů a potřeb spo lečnosti .

Stanovili jsme si cíl, aby do roku 1970 mohla v podstatě všech na mládež školního věku , která projeví zájem o studium a má k němu schopnosti , a ti pracující, kteří se chtějí učit a mají k to mu potřebné předpoklady, dosáhnout úplného středního vzdělání. K tomu je také nutno již dnes vytvářet předpoklady zejména na základní devítileté škole a na školách druhého cyklu. Také odbor

ná učiliště a učňovské školy budou poskytovat stále vyšší vzdě lání a musíme je budovat tak , aby stále více otvíraly cestu k úplné. mu střednímu vzdělání.

Abychom vychovali potřebný počet vysokoškolských odborníků , bylo by třeba zvýšit postupně do roku 1970 počet studentů na vysokých školách zhruba na dvojnásobek proti současnému stavu . 392

Hlavní těžiště bude přitom v rozvoji vysokoškolského vzdělání technického a přírodovědeckého směru , především matematiky, fyziky a biologie. Práce všech učitelů, jejich vědecká kvalifikace

a celý systém práce vysokých škol musí odpovídat rychlému vě deckému a technickému pokroku a nutnosti zvyšování teoretické

průpravy studentů. V práci vysokých škol je třeba položit daleko větší váhu na samostatné studium. Bude třeba vytvořit co nejlepší podmínky i pro rozšíření vědeckovýzkumné činnosti, která tvoří

s pedagogickou prací na vysokých školách nedílnou jednotli.

Zvláštní pozornost bude pak třeba věnovat rozvíjení a zvyšování úrovně všech forem vysokoškolského studia při zaměstnání. Velký význam pro zvyšování praktických zkušeností absolventů vysokých škol a středních škol přikládá ústřední výbor rozhodnutí, podle něhož absolventi mají nejméně tři roky pracovat v praxi na místech, která odpovídají jejich odborné přípravě a schopnostem .

Tím odstraníme pochybný postup, kdy do ústředních úřadů , řídí cích hospodářských orgánů a dalších úřadů přicházejí mladí pra

covníci přímo ze školy , bez jakýchkoli praktických zkušeností z úseků, pro které je škola teoreticky připravovala . Obsah i metody výchovné a vzdělávací práce musí odpovídat současnému stavu vědy , techniky a umění. S pomocí závodů a

společenských organizací potřebujeme dále budovat při školách dílny , odborné pracovny, laboratoře , školní pozemky, tělocvičny , hřiště, bazény, klubovny , čítárny a jiná zařízení, která budou slou

žit školní i mimoškolní výchově dětí, rozvíjení sportovní činnosti a technické a umělecké tvořivosti mládeže. Tím se škola bude stávat střediskem kulturní a vzdělávací činnosti v místě.

Důležitým úkolem je zajistit dostatek plně kvalifikovaných uči telů a vychovatelů , stále zvyšovat jejich politickou a odbornou úroveň . Je třeba všestranně pomáhat učiteli v jeho práci a vy . tvářet takové podmínky, aby se mohl i dále vzdělávat i veřejně pracovat a kulturně žít.

Je nutno prohloubit a přimknout těsněji k praxi a perspektiv

ním potřebám naší společnosti vědeckou práci v oblasti společen ských věd. Hlavním jejím úkolem je zevšeobecňování základních zkušeností socialistické a komunistické výstavby. Je zapotřebí

orientovat nejlepší síly na rozpracování a řešení aktuálních pro 393

blémů budování materiálně technické základny naší společnosti,

společenských důsledků vědeckotechnické revoluce, vývoje spo lečenské dělby práce a vztahů mezi fyzickou a duševní prací.

Stejnou pozornost vyžaduje i oblast metod a forem řízení společ nosti , otázky úlohy strany a procesu socialistické a komunistické

výstavby , prohlubování socialistické demokracie, růst prvků ko munistické samosprávy a otázky komunistické morálky. V průběhu naší socialistické kulturní revoluce se nezbytnou součástí života širokých lidových vrstev staly literatura a umění. Roste jejich význam v procesu výchovy člověka v duchu komunis

tických idejí a připadá jim náročný úkol aktivně pomáhat při jeho všestranném a harmonickém rozvoji.

Předním úkolem umění proto je zobrazovat současný rozvoj naší společnosti, mobilizovat všechny její síly k aktivní práci, a tak pomáhat zápasu strany a lidu za komunismus. Toho je možné

dosáhnout, budou- li naši umělci žít plně životem a zájmy lidu. Pak také nemohou sejít na cestu zobecňování některých ojedinělých

negativních jevů jakɔ základních problémů socialistické společ nosti .

Nedílnou součástí zápasu o socialistické, realistické umění je nesmiřitelný boj proti buržoazní ideologii a nutnost čelit úpadko vým směrům , které naše umělce zbavují možnosti aktivně a klad ně působit na ideovou a estetickou výchovu lidu. Pracující právem vyslovují svůj nesouhlas s těmi, kdo pod záminkou jakési formál ní modernosti podléhají buržoazní ideologii a měštáckému nevku

su, hoví si v ideovém zmatku. My chceme, aby se naši lidé a ze

jména mládež dobře bavili , s chutí si zazpívali a zatančili. Ještě často se však setkáváme s tím, jak se do estrád a písní pašují vý . střelky měštácké kultury , které matou některé mladé lidi a odvá

dějí je od reálného života . Jsme stoupenci takového umění, které pomáhá lidem nacházet odpověď na závažné otázky, se kterými se střetávají ve svém životě, které jim dává bohatství myšlenek

i hloubku citu, smělý, pokrokový pohled na život a na společnost. Zvýšení kulturnosti lidu vytváří možnost, aby se stále širší okruh lidí aktivně podílel na rozvoji umělecké tvořivosti a šíření

umění. Stále se také zvyšují nároky na užité umění, písňovou tvor bu , formy lidové zábavy apod. Rovněž kultura pracovního prostře dí, bydlení, nároky na estetický vzhled strojů, oděvů a všech před 394

mětů a věcí, s nimiž člověk přichází do styku, mají stále význam nější úlohu v životě pracujících . Bude dále nutno upravovat i vztahy umělce a společnosti také

po stránce ekonomické, a to tak , aby i zde byla správně respek tována socialistická zásada patřičné a přiměřené odměny za vy konanou práci.

Obracíme se k našim umělcům a kulturním pracovníkům i ke všem pracujícím , aby považovali předsjezdovou diskusi rovněž za

příležitost k ocenění kladných výsledků našeho socialistického umění i k odstraňování všech překážek a brzd, které brání jeho plnému rozletu. IX

Spolu s dovršováním socialistické výstavby v oblasti hospodár

ství a s rozvojem socialistických společenských vztahů považuje strana za svůj prvořadý úkol další politickou a ideovou výchovu pracujících.

Život převážné většiny našich pracujících je dnes už nerozluč ně spojen se socialismem. Přesvědčili se o přednostech socialis mu z vlastní zkušenosti. Bylo by však chybné podlehnout předsta

vě, že nové materiální a společenské podmínky života vedou auto maticky k ideovému růstu lidí, že jsou s to nahradit soustavnou výchovnou práci . Tak tomu není. Výchovná, ideologická práce strany a pod jejím vedením všech společenských organizací a in stitucí je jednou z hnacích sil rozvoje naší společnosti, je zákoni tostí výstavby socialismu a komunismu.

Není vůbec myslitelný rozvoj socialistické společnosti, aniž se

vede aktivní boj proti přežitkům minulosti , aniž se bojuje proti negativním vlivům kapitalistického světa, aniž lidé chápou smysl vývoje a také svými názory a postojem se dostávají na vyšší stu peň uvědomělosti odpovídající vyššímu stupni vývoje společnosti. Výchova nového člověka se musí rozvíjet v těsném sepětí s vý stavbou hospodářství a rozvojem společenských vztahů , tvoří s ni mi jednolitý proces. Proto se strana stará, aby ideově výchovná práce důsledně pronikla veškerou praktickou činností a těsně se spojila s denním organizováním mas. Myslíme, že v současném období je zvláště třeba zdůraznit tyto

otázky všem vedoucím politickým a hospodářským pracovníkům. 395

Je na čase , aby si stranické a společenské orgány a organizace, ale také ředitelé závodů, mistři , předsedové JZD, agronomové,

všichni organizátoři výroby do důsledku uvědomili , jak odpověd né úkoly mají právě oni v komunistické výchově pracujících . Smyslem veškeré ideologické práce, je výchova pracujících

v aktivní budovatele nové, komunistické společnosti. To přede vším vyžaduje vychovávat komunisty a všechny pracující v du chu marxisticko- leninského světového názoru . Skutečnost, že se

strana vždy neochvějně řídila učením marxismu-leninismu a že je uplatňuje tvůrčím způsobem v konkrétních podmínkách naší ze mě, byla základní podmínkou vítězství socialismu a je předpokla dem dalšího postupu naší společnosti ke komunismu . Jedním z našich hlavních ideově výchovných úkolů je vštípit

do vědomí a jednání všech našich lidí socialistický postoj k práci. Musíme dosáhnout, aby se každý na svém pracovním úseku aktiv ně podílel na rozmnožování bohatství a blahobytu celé společno sti. Bez práce nebyly a nemohou být vytvořeny žádné hodnoty a nemůže být ani vybudována komunistická společnost, zabezpečen trvalý růst životní úrovně a uspokojování potřeb lidu. Proto upev

ňování komunistického poměru k práci musí být rozhodujícím mě řítkem účinnosti naší ideologické činnosti.

Jako počátek nového poměru k práci vyzvedáme rozvoj socia listického soutěžení, rozvoj hnutí brigád a průkopníků socialistic

ké práce. Veškerá výchovná práce je povolána pomáhat dalšímu rozvoji tohoto hnutí jako jedné ze základních forem účasti pracu jících na řízení národního hospodářství, jako nejdůležitějšího vý honku komunismu.

Jednou z hlavních stránek ideologické činnosti strany musí být

nadále ekonomická výchova pracujících. Je nezbytné, aby význam nové techniky, zásady organizace práce , řízení, plánování a od

měňování, státní a pracovní disciplíny pochopili a v praxi prosa zovall všichni pracující.

Nemůžeme přehlížet skutečnost, že v naší společnosti dosud existují lidé s nízkou pracovní kázní i jednotliví povaleči a pří živníci, kteří se snaží žít na úkor kolektivu. Mnohdy jde o tytéž lidi, kteří za kapitalismu žili z práce druhých a dnes, kdy jsou nuceni živit se vlastní prací, snaží se nahlodávat důvěru vůči stra ně a společnosti , která je zbavila privilegií vykořistovatelů. Je úkolem naší výchovné práce odhalovat případy chamtivosti a pří 396

1

živnictví a vést pracující k boji proti takovým škodlivým, cizo pasným zjevům .

Musíme soustavně vysvětlovat , že komunismus neznamená jen bohatou společnost, ve které proudem tekou materiální statky. Ano, komunismus bude všestranně bohatou společností, ale jeho největším bohatstvím bude nový člověk, jeho tvořivá práce. Při výchově nového člověka je nám neocenitelnou pomocí mo rální kodex budovatele komunismu obsažený v programu KSSS . Velmi výstižně nám ukazuje , jaké požadavky bude klást komu

nistická společnost na své členy. Jsou to nejušlechtilejší zásady vztahů mezi lidmi, kdy člověk člověku je soudruhem, kdy svědo mitá práce pro společnost je zdrojem životní radosti a první po třebou, kdy oddanost věci komunismu a nesmiřitelnost vůči jeho

nepřátelům, jakož i osobní skromnost, čestnost , životní optimis

mus a obětavost jsou základními rysy nového člověka. Z tohoto hlediska má hluboký smysl boj proti všem vlivům bur žoazní ideologie a morálky. Nezapomínejme, že většina obyvatel naší země vyrostla ještě v podmínkách kapitalismu a že se bur žoazní nemravy k nám neustále snaží pašovat buržoazní propa ganda. Tato ideologie se pokouší různými cestami rozložit psycho logii lidí, vyvolat náladu nedůvěry , zneužívá potíží při budování socialismu a snaží se stáhnout lidi alespoň trochu z cesty, ať už nalevo nebo napravo. Spekuluje s přežitky a zvyky z minulosti , s touhou po lehkém životě, po obohacování apod . Nadále plně platí závěr, že tam , kde nepůsobí naše ideologie, působí ideologie buržoazní.

Stále většího významu nabývá výchova pracujících k proletár skému internacionalismu a socialistickému vlastenectví , které

musíme pěstovat u každého člena naší společnosti. Láska k vlasti je nedílně spojena s věrným přátelstvím k Sovětskému svazu a ze

mím socialistické soustavy, jejíž jsme pevnou součástí. Jedním z hlavních rysů proletářského internacionalismu je aktivní pomoc všem, kdo bojují proti kapitalistickému vykořisťování, za demo kratická práva a za své osvobození. Tuto pomoc považujeme za svou svatou povinnost. Je nutné dosáhnout toho , aby naši pracující

vždy správně chápali požadavky , které na nás klade mezinárodní vývoj . Připomeňme si například význam naší přátelské spolupráce

s málo vyvinutými zeměmi, které se nedávno vymanily z impe rialistické nadvlády , a význam pomoci, kterou jim poskytujeme. 397

Ideologická práce musí objasňovat, že tato pomoc přispívá k oslabování pozic imperialisinu ve světě a významně napomáhá boji za trvalý mír .

Při rozvoji komunistické výchovy pracujících vzrůstá význam a úloha všech prostředků ideově výchovné činnosti.

XI . sjezd strany uložil dále rozšiřovat možnosti širokého pří stupu pracujících k výchově , k vzdělání a kultuře. Stanovil, aby zároveň vzrůstala úroveň a zvyšovala se ideovost a stranickost našeho umění, tisku, rozhlasu, televize a filmu, aby pracovaly vyhraněně v komunistickém duchu a působily jedním směrem. Dosáhli jsme v tomto období nesporných úspěchů, jak to ukazuje například rozšíření televizní sítě, růst knižní produkce a nákladů

novin a časopisů, zvýšení filmové produkce aj . Jestliže jsme napří klad na XI . sjezdu strany mohli konstatovat , že máme přes čtvrt miliónu majitelů televizních přijímačů, pak se v dnešní době je

jich počet zvýšil o plný milión. Jednorázový náklad novin a časo pisů dosahuje témèř 17 a půl miliónu výtisků. Jejich celkový roční náklad je o 39 % vyšší než v roce 1957. Počet knih vydávaných na 1 obyvatele ročně vzrostl ze 3,2 na 4,1 výtisku. V ideově výchovné úrovni je však dosud nemálo slabin a pro

blémů. Naši pracující jsou plným právem nespokojeni např. s ně kterými programy televize, ve kterých se uplatňují maloburžoaz

ní manýry. Posluchače pochopitelně urážejí bezideové, jednotvár né a někdy i hloupé estrády, které nelze nazvat jinak než zmetky kulturní činnosti .

Ústřední výbor strany se obrací k stranickým organizacím a ke všem pracujícím, aby se v diskusi vyslovili i k práci tisku,

televize, rozhlasu, filmu, kulturních a osvětových zařízení a dali náměty, jak dále zdokonalovat jejich činnost. Očekáváme též, že

pracovníci těchto institucí řeknou své slovo , že přijdou s podněty a návrhy , jak svou práci zlepšit.

Převratný proces socialistické výstavby, kterým prochází naše společnost , velké dílo pracujících naší země, to vše je výsledkem neúnavné revoluční činnosti Komunistické strany Českosloven

ska . Stranu považují dnes za svou vůdkyni nejširší vrstvy našeho lidu . Přesvědčily se, že strana nešetří svých sil v bojl za zájmy 398

pracujících, že spolehlivě a s jistotou vede lid přes všechny pře kážky vpřed, ke komunismu. Tuto pevnou důvěru pracujících oceňuje strana jako nejvyšší uznání své práce a přijímá ji jako závazek pro veškerou svou další činnost. I do budoucna považuje za základní zdroj své síly

těsné spojení s lidem ; dokladem toho je i tato diskuse, kterou strána před svým sjezdem zahajuje zveřejněním svých námětů k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti .

Politika naší strany nikdy nebyla souhrnem nahodilých kon cepcí, ale výsledkem kolektivního myšlení, vycházejícího z ne

vyčerpatelných zdrojů tvůrčí činnosti lidu. Také řešení složitých úkolů a problémů současnosti vyžaduje co nejširší účast lidí. Stra na považuje za svůj základní úkol plně využít a soustředit síly ,

zkušenosti a dovednost všech příslušníků naší společnosti . Aby účelně řídila tuto obrovskou sílu, dbá neustále o to, aby novým , vyšším nárokům současného období odpovídala také úroveň veš keré její vlastní činnosti. Důležitým nástrojem k tomu budou nové stanovy strany , které ústřední výbor v uplynulých dnech předložil celé straně k posouzení a které projedná a schválí XII . sjezd. Návrh nových stanov se plně opírá o základní leninské orga nizační principy komunistické strany a rozvíjí je podle našich současných podmínek a úkolů . Jde o principy, na kterých se naše strana vytvářela , které jí daly bojeschopnost a dovedly ji k vítěz ství, jimiž se řídí dnes a bude se řídit i v budoucnu. Stanovy

promítají do celého života a práce strany zásadu demokratic kého centralismu, rozvoje vnitrostranické demokracie , kolektiv

ního vedení a péče o trvalý vzestup aktivity komunistů, zásadu uvědomělé stranické disciplíny , kritiky a sebekritiky , nepřipouš tějí jakékoli narušování železné jednoty řad strany . V plném souladu s vyšším stupněm rozvoje naší společnosti

zvyšuje návrh nových stanov práva i povinnosti členů strany a ze jména sleduje, aby každý komunista ještě více cítil odpovědnost za společné dílo socialismu, za rozvoj naší socialistické republi ky. Doporučujeme dále zvýšit úlohu stranických organizací a je jich prostřednictvím i vliv pracujících na kontrolu činnosti stát ních a hospodářských institucí na všech stupních a na výběr ve doucích pracovníků. Silný důraz kladou stanovy na zvýšení úlohy volených stranických orgánů, členských schůzí základních orga

nizací a plenárních zasedání okresních a krajských výborů. 399

Jde o to, aby stranické orgány a organizace pracovaly věcně,

konkrétně a promyšleně, operativně zasahovaly všude, kde je to v zájmu rozvoje naší společnosti třeba . Stanovy znovu vedou vše chny stranické orgány a organizace, aby při veškeré své činnosti postupovaly v nejtěsnějším spojení se všemi pracujícími . Takový postup každé stranické organizace a každého orgánu

strany, každého jednotlivého komunisty bude znamenat další po sílení vedoucí úlohy strany. Tak se dále zvýší bojeschopnost stra ny a její všestranná připravenost ještě důsledněji uvádět v život vše, co je v zájmu pracujícího lidu , a uskutečňovat naše veliké komunistické cíle.

Další rozvoj naší socialistické společnosti má významné místo ve světovém zápase sil socialismu, pokroku a míru proti imperia lismu a silám války. Po boku Sovětského svazu spolu se zeměmi tábora socialismu, s pokrokovými lidmi a s komunisty celého svě

ta stavíme hráz válečným intrikám imperialistů a přispíváme k po krokovému vývoji lidstva ; tento vývoj již bezprostředně nastolil otázku nahrazení kapitalistického zřízení zřízením socialistickým ve světovém měřítku. Socialistická soustava semknutá kolem mohutného Sovětského svazu se stává rozhodujícím činitelem světového vývoje. Takřka úplně se již rozpadla koloniální soustava imperialismu a na jejích

troskách začínají osvobozené národy budovat svůj nový, svobodný život. Současně třetí etapa všeobecné krize kapitalismu urychluje zákonitý proces úpadku a konečného zániku světového imperia lismu.

Významný přesun sil ve prospěch míru a socialismu vytváří stále příznivější podmínky pro řešení nejpalčivější otázky sou

časnosti – odvrácení světové války – se kterou imperialisté ne ustále spekulují. Naše strana bude proto nadále aktivně podporo . vat úsilí SSSR a všeho mírumilovného lidstva o všeobecné a úplné odzbrojení, které je cestou k vytvoření světa bez válek a beze zbraní. Československá socialistická republika jako země, která v minulosti vždy byla jedním z prvních cílů dravého německého

imperialismu, má bezprostřední zájem na důsledné

likvidaci

všech pozůstatků druhé světové války, na uzavření mírové smlou vy s Německem a na přeměně západního Berlína ve svobodné, 400

demilitarizované město, což odpovídá zájmům bezpečnosti v Ev. ropě i zájmům německého lidu. Válečné výhrůžky imperialistů nás přirozeně nemohou zastavit. Odpovídáme na ně ještě důsled nějším zabezpečováním nejvyšší obranyschopnosti republiky. Jedním ze stěžejních úkolů vnitřní i zahraniční politiky socia listického Československa je aktivní úsilí o posilování jednoty a semknutosti socialistického tábora , které odpovídá životním zá

jmům všech socialistických zemí, zaručuje jejich bezpečnost a nedotknutelnost před úklady imperialistických nepřátel. Přísluš nost naší vlasti k veliké socialistické rodině nás zavazuje k pro

hlubování svazků internacionální solidarity, vzájemné podpory a pomoci se všemi socialistickými státy, neboť takto dále zvyšujeme

sílu socialistického Československa a jistotu , že náš lid vybuduje komunistické zítřky . Zejména spolupráce se Sovětským svazem pomáhá vytvářet příznivé podmínky našeho společenského roz voje a umožňuje nám , abychom se opírali v dalším postupu vpřed

o nejmohutnější materiálové a duchovní zdroje světa. Budeme v tomto směru nyní usilovat zejména o uskutečnění

závěrů posledního zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě , které je mimořádně důležitým mezníkem v ekonomic kém soutěžení mezi socialismem a kapitalismem. Znamená další důležitý krok ke sjednocení hospodářského úsilí socialistických

zemí, k postupnému vytváření světového socialistického hospo dářství, jehož budování splývá s blízkou komunistickou perspek tivou socialistických zemí.

I nadále bude naše republika provádět politiku přátelství a vzá jemné spolupráce s národy, které se nedávno osvobodily z pří mého područí imperialismu nebo které ještě bojují za svou nezá vislost. Poskytování pomoci těmto zemím je projevem bratrské

solidarity a cenným příspěvkem k zajištění jejich politické i hos podářské nezávislosti , k poznání, že v zemích socialismu mají pevnou oporu v zápase za odstranění všech pozůstatků imperia listického vykořisťování. Tato spolupráce a pomoc získává socia lismu nové stoupence a spojence . Po této cestě budeme dále ne

ochvějně kráčet s vědomím, že čím širší je fronta protiimperialis tického hnutí, tím reálnější jsou vyhlídky na zachování světového míru a na nová vítězství socialismu ve světě .

V celé oblasti mezinárodních vztahů uplatňuje naše strana dů sledně leninskou linii mírového soužití, kterou považuje za nej 401

účinnější zbraň v úsilí o odvrácení světové války , za spolehlivý

nástroj mírového řešení palčivých mezinárodních otázek . Boj za uplatnění zásad mírového soužití ve vztazích mezi kapitalistic

kou a socialistickou soustavou je generální linií socialistické za hraniční politiky po celé období revolučního přechodu od kapita lismu k socialismu. Živým ztělesněním leninské politiky míru je

postoj Sovětského svazu k řešení všech světových problémů. V souladu s vůlí všeho československého lidu bude naše strana

i nadále plně podporovat tento boj a učiní také vše, aby vlastní mírový přínos socialistického Československa plně odpovídal je ho čestnému místu v předních řadách světových sil míru a po kroku.

Nejvlivnější politickou silou naší doby se stalo mezinárodní ko munistické hnutí. Zůstane navždy historickou zásluhou KSSS , že na svém XX . sjezdu rozvinula smělou linii tvůrčího leninismu, která vyzbrojila všechny marxisticko - leninské strany správnou

orientací v základních otázkách současné epochy. Úloha KSSS jako revoluční avantgardy komunistického hnutí byla znovu skvě le potvrzena programem KSSS , který přeměňuje ideje komunismu v ucelený plán komunistické výstavby, v bezprostřední činnost

sovětského lidu. Nový program KSSS se stal pro všechny komu nisty závaznou programovou chartou, k níž se plně hlásí také naše strana.

Odpovědnost komunistů za další osudy lidstva s veškerou nalé

havostí podtrhuje význam politické i programové jednoty komu nistických stran i důsledného uvádění v život společně dohodnu tých závěrů moskevské Deklarace z roku 1957 a Prohlášení před stavitelů komunistických a dělnických stran z roku 1960. Naše

strana aktivně uplatňuje tyto jednomyslně přijaté zásady mezi národní komunistické spolupráce a rozhodně vystupuje proti na

rušování marxisticko -leninské jednoty našeho hnutí jak z revizio nistických, tak z dogmaticko -sektářských pozic. Nebude ani v bu doucnu šetřit úsilí , aby po boku KSSS přispěla co nejvíce k upev

ňování marxisticko - leninské jednoty komunistického hnutí, k ví těznému uskutečnění leninských idejí v boji za mír a komunis mus .

Výsledky světového vývoje v posledním období potvrzují, že zá

nik imperialismu a vítězství socialismu jsou nevyhnutelné. Úspěš né splnění všech nových úkolů, které dále pozvedne socialistické 402

Československo na ještě vyšší úroveň , bude zároveň naším nej větším příspěvkem ke konečnému vítězství socialismu a komunis mu ve světě .

Soudružky a soudruzi,

vyložili jsme v tomto dokumentu, jak se díváme na hlavní otáz

ky našeho současného vývoje a kterými cestami doporučujeme jít dále. Vyslovte k předloženým námětům své stanovisko. Vaše podněty a návrhy se stanou jedním ze základních podkladů pro

jednání XII. sjezdu naší strany, který stanoví úkoly pro období, v němž chceme dále rozvíjet naši socialistickou společnost. Pro jak prohlásila delegace naší strany , v souhlase s postojem československého lidu , na XXII . sjezdu KSSS – učinit vše, aby i u nás již dnešní pokoleni

období, ve kterém jsme rozhodnuti

žilo v komunismul

Ostřední výbor

Komunistické strany Československa

403

ZKUŠENOSTI Z ČINNOSTI PLÉN , RAD A KOMISI NÁRODNÍCH VÝBORU A OPATŘENÍ

KE ZLEPŠENÍ JEJICH PRÁCE USNESENI UV KSČ ZE DNE 7. SRPNA 1962

Ústřední výbor Komunistické strany Československa přijal v dubnu 1960 závažná opatření ke zvýšení úlohy národních vý

1

borů v hospodářské a kulturní výstavbě . V souladu s tím byla zvý . šena pravomoc a odpovědnost NV, zejména ONV. Podstatně stoupla úloha volených kolektivních orgánů NV při řízení roz sáhlých úseků národního hospodářství. Tím byl vytvořen široký prostor pro rozvíjení NV jako nejmasovější organizace pracují cích, organizátora lidových mas při uskutečňování hospodářské a kulturní politiky KSČ. Těmito opatřeními se prohloubil pracovní charakter NV, jejich plén, rad a zejména komisí. Poslanci se v plénech nejen usnášejí, ale hlavně organizátorskou prací ve volebních obvodech mají za přímé účasti pracujících přijatá usnesení uskutečňovat. V praxi se již začínají projevovat některé kladné stránky práce orgánů NV, zvláště komisí, v nichž, jak bylo zdůrazněno v usnesení ÚV KSC, dochází ke spojování mocenské i výkonné funkce a které svým charakterem jsou zárodkem příští komunistické samosprávy. Ač koliv NV ještě zdaleka nevyužívají všech možností komisí, uka zuje se správnost jejich zřízení pro uskutečňování úkolů na jed notlivých úsecích hospodářské a kulturní výstavby . Jejich pro střednictvím se přibližuje řízení těchto úseků širokým masám pracujících. Zároveň se práce v komisích stává ve stále větší míře praktickou školou pro tisíce poslanců a funkcionářů a desetiti.

síce dalších občanů v řízení hospodářství. Postupně si funkcio náři, poslanci NV i pracující stále více osvojují znalosti ekono miky hospodářství spravovaného NV, metody řízení i zkušenosti z organizátorské práce. 404

Organizátorskou práci NV je třeba posuzovat podle dosažených výsledků . V zemědělství bylo dosaženo v roce 1961 jen některých dílčích výsledků, zemědělská výroba stoupla jen nepatrně. V roce 1961 přes nepříznivé přírodní podmínky bylo dosaženo dobrých výsledků ve žních i v podzimních pracích zejména šir ším použitím nové technologie. V loňském roce zajistily národní výbory výstavbu celkem 86 248 bytů , což je téměř o 10 000 bytů více než v roce 1960 ; tím

byl plán bytové výstavby splněn na 101,9 % . Avšak nebyly spl něny úkoly v centralizované a zemědělské investiční výstavbě .

Národní výbory nedovedly rozhodnými opatřeními zabránit vy soké rozestavěnosti .

Stále velké nedostatky se projevují v otázkách vypracování a dodržování územních plánů obcí, měst , sídlišť a rajónů . Vysky tují se často případy , kdy orná půda je zbytečně zabírána k vý. stavbě bytů, závodů apod . ONV musí přísně dodržovat , aby vý stavba obcí , zejména s ohledem na příští spádové obce, byla po volována jen v rámci územního plánu a nebyla zabírána země, dělská půda pro stavební účely. V místním hospodářství byl plán plněn na 101,2 % a celkové výkony vzrostly proti roku 1960 více než o 800 mil . Kčs , tj . o 9,3 % . Objem placených služeb obyvatelstvu přitom vzrostl o 11,3 % . V některých oborech , například v prádelnách a čistír nách, stanovený plán pro obyvatelstvo splněn nebyl . Požadavky pracujících nebyly uspokojeny jak v množství, tak mnohdy i v kvalitě.

Dobrých výsledků dosáhly národní výbory při plnění zvýšených úkolů sběru surovin, kde v roce 1961 byl plán podniků sběrných surovin splněn na 104,2 % .

Na úseku dopravy a potravinářského průmyslu národní výbory v roce 1961 plánované úkoly zajistily celkem dobře. Přes vcelku dobré plnění plánu maloobchodního obratu nedovedly se však NV vypořádat s často kritizovanými nedostatky v obchodě. Rovněž v akci zvelebování měst a obcí dosáhly NV i v roce 1961 dalších úspěchů . Bylo odpracováno 177 mil . hodin a odevzdána hodnota díla 2001,7 mil . Kčs s vynaložením 549 mil . Kčs nákladů .

Mimoto bylo odpracováno v hnutí za zúrodnění půdy 1 859 180 bri gádnických směn.

V hospodářství řízeném NV se rozvíjí soutěž na počest XII . sjez 405

du strany. Tisíce kolektivů v zemědělství, místním hospodářství, dopravě a stavebnictví soutěží o titul brigáda socialistické práce ao čestný název brigáda XII. sjezdu KSČ.

Přes některé uvedené kladné výsledky, jichž NV od provedení nové územní organizace dosáhly, projevují se v jejich práci závaž

né nedostatky. Jde zejména o nadřazování lokálních zájmů nad zájmy celé společnosti, četné případy porušování státní disciplí ny , setrvání na administrativním stylu práce a nízkou úroveň kon troly . Hlavní příčina těchto nedostatků je nesprávné chápání a uplatňování zásady demokratického centralismu na všech stup ních NV, který je základním principem výstavby, organizace a ří zení socialistické společnosti a státu. Posílení pravomoci a odpo

vědnosti NV, zejména v otázkách plánování a financování, není často chápáno jako nerozlučná součást rozvíjení zásady demokra tického centralismu, jako prostředek k lepšímu zabezpečení spo lečenských zájmů za nejširší účasti pracujících, ale jako subjek tivní oprávnění toho či onoho národního výboru k prosazování svých lokálních zájmů. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že centrální řízení v zásadních

otázkách nebylo správně pochopeno ani ministerstvy a ústřední mi úřady. Zvýšení pravomoci nižších stupňů řízení v žádném pří padě neznamená snižování odpovědnosti centrálních orgánů za

rozvoj celého odvětví. Naopak, v nových podmínkách zvýšené pravomoci nižších stupňů řízení se podstatně zvyšují nároky na řídící a organizátorskou práci centrálních orgánů, kontrolu a vý. chovu zejména členů komisí NV při zabezpečování celospolečen ských zájmů. Přitom zejména na nízké úrovni je praktická pomoc

NV v otázkách odborného vedení jednotlivých odvětví. Minister stva a centrální úřady nedostatečně zabezpečují, aby v plánech KNV a ONV byly důsledně rozpracovány úkoly rozvoje jednotli

vých odvětví ve smyslu plánu schváleného vládou, a slabě pomá hají NV při plnění a řešení vzniklých problémů. To vše, jak uká zaly zkušenosti, vede k oslabení centrálního řízení, k porušování státní disciplíny, k oslabení účinnosti organizátorské a výchovné funkce národních výborü.

Zkušenosti z činnosti národních výborů i přes některé závažné nedostatky v jejich práci a skutečnost, že zásady dubnového usnesení ÚV KSČ začaly NV prakticky uplatňovat teprve při tvor

bě plánu na rok 1961 a při jeho plnění, kdy se hlouběji seznamo 406

valy s problémy hospodářství, které jim bylo nově svěřeno, po

tvrzují v podstatě správnost opatření strany i jejich programový charakter. I

Některé zkušenosti z činnosti plén národních výborů

UV KSČ zdůraznil, že účinné uplatňování rozšířené pravomoci a odpovědnosti národních výborů vyžaduje podstatné zvýšení úlo hy a řídící funkce plén, aby se všichni poslanci NV aktivně podí leli na rozhodování a zajišťování plánu rozvoje hospodářství a kul tury za nejširší účasti pracujících.

Podle zákona o národních výborech se mají plenární schůze KNV konat čtyřikrát, ONV šestkrát a MNV osmkrát do roka. Tato ustanovení se u KNV a ONV dodržují ; většina z nich, zejména ONV, svolávají bud z vlastních potřeb, nebo na základě usnesení vyšších orgánů další plenární schůze. Také u místních národních výborů jsou plenární zasedání až na výjimky svolávána v zákon ných lhůtách .

Činnost plén NV je v současné době soustředěna na řešení zá

sadních hospodářských problémů. Dobrých výsledků v jednání a řešení těchto otázek je dosahováno v případech, kdy do přípravy plén jsou zapojeni všichni poslanci a široké masy pracujících , když poslanci před plenární schůzí provádějí besedy na závodech a ve volebních obvodech a konzultují s pracujícími hlavní pro blémy, které budou projednány. Tím se podstatně zvyšuje úroveň jednání, kolektivnost v rozhodování a pracovní charakter ple nárních zasedání. Například před zasedáním pléna Středočeské ho KNV o rozvoji služeb a místního průmyslu organizovali poslanci a komise KNV 472 besed s účastí přes 30 000 občanů, kteří po

dali více než 4000 návrhů a připomínek. To významně ovlivnilo jednání pléna KNV, které přijalo konkrétní usnesení k rozvoji služeb a ke zlepšení práce podniků místního hospodářství. Také

ONV v širší míře prohlubují opatření ke zvýšení úrovně plenár nich zasedání, aby jejich činnost stále více ovlivňovala rozvoj hos podářství okresu. Rovněž širší účasti pracujících je dosahováno při přípravě i za

jištování usnesení plenárních zasedání městských a místních NV, 407

zejména jsou -li projednávány problémy, které se nejvíce dotýkají života pracujících , zvláště když se MNV radi o každé důležité akci s občany a přihlíží k jejich připomínkám . Avšak v převážné míře je na přípravě a zajišťování usnesení plenárního zasedání NV dosud slabá účast pracujících a mnohdy i poslanců. V mnoha případech hlavní příčina spočívá v tom, že občané neznají ani hlavní problémy , které bude plenární zasedá ní NV projednávat , a rady a komise účast pracujících nedostateč ně organizují a zajišťují. Někde je neúčast na plenárních zasedá ních, zejména místních a městských NV, způsobena nedostatkem vhodných místností v obci a mnohdy i tím , že plenární zasedání městských i okresních národních výborů se konají v pracovní době . Zlepšit úroveň plenárních zasedání a účast poslanců a pracují cích na nich je podmíněno jejich dobrou přípravou. To předpoklá

dá, aby NV daleko více a důkladněji projednávaly s poslanci a je jich prostřednictvím s pracujícími hlavní problémy kraje, okresu, města a vesnice, které má zasedání řešit, a plně využívaly jejich

námětů a připomínek. Kvalitní příprava plenárních zasedání, ze jména městských i některých okresních národních výborů, vy tvoří reálné předpoklady , aby zasedání jednala věcně a mohla se konat po pracovní době .

V některých krajích a zejména okresech se v posledním období zlepšila práce poslanců po zasedání plén NV, především v orga nizování plnění usnesení a v jeho kontrole. Poslanci po plenárním zasedání ve svých obvodech pořádají besedy s občany , na nichž je

seznamují s úkoly, které řešilo plenární zasedání, a získávají je k jejich plnění. Avšak takto pracují jen některé NV. Činnost po slanců ve volebních obvodech je dosud do značné míry živelná . Je tomu tak proto , že poslanci nejsou pověřováni konkrétními úkoly vyplývajícími z jednání pléna a že rady jejich činnost ne organizují .

K prohloubení této činnosti bude třeba, aby pléna NV pověřo vala poslance nebo skupiny poslanců konkrétními úkoly při za jištování přijatých usnesení. Tuto práci s poslanci by měla orga nizovat rada, která by plénu NV pravidelně podávala zprávy o plnění usnesení a zkušenostech poslanců při jeho zajištování. Tím se dále prohloubí řídící funkce plén NV při rozvoji masové

organizátorské práce a účast poslanců při zajišťování hlavních úkolů .

408

Náročné úkoly v hospodářské a kulturní výstavbě vyžadují pod statné zvýšení úlohy plén NV v aktivní přípravě a zabezpečování plánu rozvoje hospodářství spravovaného NV. Hodnocení dosa vadních zkušeností ukazuje, že řízení hospodářství NV plánem není dosud na potřebné úrovni a často se v něm projevuje mnoho

formálnosti. Zpracování politickohospodářských směrnic pro se stavení plánu i návrhu na rozdělení prostředků k zajištění úkolů v jednotlivých odvětvích je stále převážně záležitostí aparátu ná rodních výborů. Přípravy hospodářského plánu a rozpočtu se ak tivně nezúčastňují poslanci zejména okresních a městských NV. Plenárnímu zasedání NV jsou předkládány obsáhlé a mnohdy ne přehledné návrhy hospodářského plánu a rozpočtu ke schválení, často bez důkladné přípravy a věcného projednání v jednotlivých odvětvových komisích, v nichž by mělo být těžiště aktivní účasti poslanců NV na přípravě plánu a rozpočtu . Stále ještě jsou přípa

dy, kdy KNV neprojednávají předběžně úkoly plánu s jednotlivými ONV a direktivně je ukládají bez přihlédnutí k daným podmínkám jednotlivých okresů. Nepodařilo se dosud , aby příprava plánu a rozpočtu NV, který má vyjadřovat rozvoj kraje, okresu, města nebo obce v souladu s celospolečenskými zájmy , se stala význam

nou politickou záležitostí, věcí všech poslanců NV i pracujících. Zkušenosti ukazují, že pléna NV jen v ojedinělých případech

ukládají radám NV organizovat v průběhu roku prověrky efek tivnosti ve svých podnicích a zařízeních jako nezbytnou součást přípravy plánu . Dobře provedená prověrka efektivnosti umožní NV stanovit správné úkoly plánu a rozhodnout o účelném rozdě lení prostředků. Bez takovéto hluboké přípravy hospodářských plánů a rozpočtů NV probíhá jejich projednávání v plénech vět šinou formálně. Proto také pléna i rady, zejména ONV i MNV, dosud hlouběji nepronikly do ekonomiky hospodářství spravova ného NV a nezvládly plně problematiku plánovitého řízení pod niků a zařízení,

V některých krajích a zejména okresech se zakořenil nešvar,

kdy závažné změny hospodářského plánu nebo rozpočtu provádí aparát NV bez projednání v plénu nebo v radě NV. To vede , jak ukazují mnohé příklady , nejen ke snižování úlohy plén NV a au

tority hospodářského plánu a rozpočtu , ale často k hrubému po rušování státní disciplíny . Všechny zásadní změny hospodářské ho plánu nebo rozpočtu v odvětvovém i vnitřním členění musí 409

uskutečňovat plénum NV po konzultaci s vyšším NV nebo přísluš ným ministerstvem. Úloha MNV a účast poslanců i pracujících v plánování hospo

dářství a řízení rozvoje obcí je dosud nedostatečná. Zásada vy tyčená ÚV KSČ, že systém plánování má být doveden až na MNV, nebyla dosud realizována . MNV zatím sestavují pouze rozpočet.

Plán hospodářského rozvoje obcí se řeší různými formami pro gramových plánů, akcí » Z « , v některých krajích pomocí rozvoje soutěže o titul vzorné obce apod. Návrhy těchto akcí jsou obvyk le projednávány za široké účasti občanů, kteří je podporují svými

závazky. Dobré výsledky při zabezpečování rozvoje obcí jsou pře devším tam, kde se závazky zaměřují na plnění a překračování plánu zemědělské výroby, nákupu rostlinných a živočišných pro duktů a dalších úkolů v souladu s plánem schváleným ONV a úkolů, které nevyžadují fondovaný materiál . Dosavadní způsob

sestavování a projednávání rozpočtů MNV, který se v převážné míře omezuje jen na zdůvodnění příjmových a výdajových polo žek v rozpočtu , není pro občany přitažlivý a je v podstatě vnitřní záležitostí MNV .

Jedním ze základních úkolů MNV je zabezpečit přípravu, pro

jednání a schválení plánu rozvoje zemědělské výroby v JZD za

účasti všech družstevníků a pak jej projednat a schválit na ple nární schůzi MNV a přijmout konkrétní opatření, jak MNV a obča né pomohou při jeho realizaci . Znovu je nutné zdůraznit, že NV

jsou odpovědny za plnění hospodářského plánu JZD i státního ná kupu .

Přestože MNV si ještě neosvojily potřebné zkušenosti z práce

s hospodářskými plány, což se projevuje ve slabé řídící a kon trolní funkci při zajišťování plánu výroby a nákupu JZD, je nutné,

aby ONV vedly a pomáhaly MNV zejména ve spádových obcích při zpracování dlouhodobých plánů rozvoje jako základního pro středku řízení a aktivizace občanů . Důležitou podmínkou dobré práce NV je správná dělba práce mezi jednotlivými orgány. Rozhodující úlohu v tomto směru má

plenární zasedání. Rozbor práce plén NV, zejména

okresních ,

ukázal , že pléna dosud slabě řídí a ovlivňují práci rad a komisí při zabezpečování hospodářských úkolů stanovených plánem. Ne

stalo se dosud zásadou, aby pléna NV současně s projednáváním

hospodářských úkolů projednala také technickoorganizační opa 410

tření k jejich zabezpečení, v nichž by byly uloženy příslušným hospodářským organizacím , radě a komisím NV úkoly při jejich plnění a kontrole. V převážné většině případů pléna NV nepřijí mají tato opatření a často přenechávají rozhodování o způsobu zajištění důležitých úkolů plánu radám a komisím nebo přímo

podnikům . Tím se v praxi stává, že pléna NV velmi slabě využí vají svého postavení a autority mocenského orgánu k zajištění úkolů plánu, k rozvoji masové organizátorské práce orgánů NV, podniků a zařízení při jeho plnění. Jedním z nedostatků v činnosti NV je skutečnost, že NV a je jich pléna nereagují pružně na problémy v plnění plánu, nepro jednávají včas vážné nedostatky a nepřijímají rozhodná opatření. Pracovní plány NV, zejména kalendářní plány schůzí orgánů ná rodních výborů, se mnohdy sestavují bez přihlédnutí ke zkušeno stem v plnění hospodářského plánu a k problémům spojeným s jeho zajišťováním. Bude účelné sestavovat a doplňovat pracovní plány NV podle potřeb, které vyplynou z komplexních rozborů

plnění plánu. Tato praxe umožní, aby pléna i ostatní orgány NV projednávaly otázky, které jsou z hlediska zabezpečování spole čenských potřeb nejdůležitější.

V některých krajích a zejména okresech získaly NV dobré zku šenosti z projednávání rozborů hospodaření JZD, podniků a zaří zení na plenárních zasedáních. Cenné zkušenosti v tomto směru

získal ONV Praha- západ, který v minulém roce po dobré přípravě za účasti poslanců a odborníků projednal na plénu 5 rozborů hos podaření JZD . Dalších 8 rozborů hospodaření JZD a 2 rozbory hos podaření státních statků byly projednány v radě ONV. Jednání se vždy zúčastnili funkcionáři JZD, státních statků a MNV. Na základě poznatků získaných z projednávání rozborů byly vytvořeny na pomoc některým družstvům a státním statkům komplexní skupiny vedené členy rady ONV a složené ze zeměděl ských odborníků. Tyto skupiny spolu s místními funkcionáři vy

pracovaly a navrhly opatření, jejichž uvedení do života pomáhají v obci zajišťovat. Postupně již dochází ke zlepšování situace. Přes některé dobré zkušenosti se nestalo projednávání rozborů

hospodaření JZD jednou z hlavních metod uplatňování řídící a kontrolní funkce plén NV, školou poslanců i vedoucích pracovní ků závodů, podniků a zařízení. Nedůsledné uskutečňování této zá kladní metody práce plén, zejména ONV, způsobuje, že poslanci 411

ONV i MNV mnohdy neznají příčiny neplnění plánu a jeho dopad

na celé národní hospodářství, necítí odpovědnost za celkovou hospodářskou i politickou situaci v obci , okrese a kraji. Pléna NV často projednávají místo konkrétních a věcných roz

borů hospodaření JZD a podniků zprávy , jejichž těžiště spočívá v konstatování situace, jak se vyvíjela v minulosti . Tyto zprávy jsou obsažné , málo srozumitelné a konstatují přemíru faktů , na kterých nelze nic změnit. Rovněž přijímané závěry jsou formální a na situaci nic nemění. Projednávání takových zpráv neumožňuje poslancům hlouběji vnikat do ekonomických otázek jednotlivých úseků , nézavazuje je k zajišťování a plnění úkolů a neučí je po citu odpovědnosti za rozvoj hospodářství . Zvýšená pravomoc a odpovědnost, zejména ONV a MěstNV, vy

žaduje šířeji využívat zkušeností poslanců a předkládat plénu k rozhodování více důležitých otázek rozvoje okresu nebo měs ta , které dosud projednávají rady i komise . Osvědčuje se, jsou -li k projednávání zváni také vedoucí pracovníci podniků, závodů

a zařízení a poslanci NV přímo na plénu jim a předsedům komisí NV mohou klást dotazy k objasnění příčin neplnění úkolu plánu, rozvoje služeb a jiných otázek, které je třeba vysvětlit. Odpovědi

a vysvětlení důležitých hospodářských problémů kraje a okresu,

s nimiž je účelné seznámit širší veřejnost, publikovat v krajském nebo v okresním

tisku .

Málo péče věnují NV zajišťování potřeb pracujících . Často se nepřihlíží ke stanovisku poslance ani veřejnosti a rozhoduje se v radách nebo komisích proti jejich vůli ve věcech, které se bez

prostředně dotýkají široké veřejnosti . Jde například o neuvážené uzavírání prodejen se souhlasem NV s odůvodněním jejich neren

tability , které však vyvolává nespokojenost občanů a přináší velké ztráty národnímu hospodářství , neboť občané místo práce na po lích, ve chlévě apod . stráví mnoho času ve frontách nebo čekáním na pojízdnou prodejnu . Je třeba , aby NV v těchto případech po stupovaly velice uváženě.

Podobně otázkám kulturního života občanů , zejména na vesni

cích , je třeba věnovat zvýšenou pozornost . Je to jeden z důleži tých úkolů NV při překonávání různých kapitalistických , malo

měšťáckých a jiných přežitků v myšlení lidí a při výchově člověka socialistické společnosti , což má i bezprostřední vliv na plnění 412

hospodářských úkolů. Ani těmto otázkám nevěnují NV potřebnou pozornost.

Posílení úlohy pléna proto vyžaduje, aby rada, komise a vedou cí důležitých podniků pravidelně skládali plenárnímu zasedání NV účty ze své práce , Ve většině okresů a krajů se však těchto účinných forem málo využívá. Zkušenosti ukazují, že pracující se velmi živě zajímají o všech

ny důležité hospodářské i politické otázky a ve svých dopisech ÚV KSČ a kanceláři presidenta republiky a jiným centrálním or gánům upozorňují na závažné nedostatky, na hrubé porušování

státní disciplíny různými pracovníky státních a hospodářských orgánů. Mnoho těchto upozornění ukazuje na vážné nedostatky v činnosti NV . To svědčí o tom, že NV nevěnují dostatečnou pozor

nost kritickým připomínkám a podnětům pracujících. Je tomu tak proto, že v převážné většině okresů se jimi nezabývají orgány NV, »vyřizují« je pracovníci aparátu a mnohdy ti , proti kterým je stížnost vedena . Bude třeba důsledně nastoupit cestu, aby se stíž

nostmi nebo podněty byli seznamováni příslušní poslanci, aby vážné stížnosti a upozornění pracujících byly po předběžném pro šetření poslanci nebo skupinami poslanců NV projednávány na plénech, v radách nebo příslušných komisích NV, které by přijí maly opatření k odstranění kritizovaných nedostatků. Rovněž je

třeba obsah stížností a zkušeností z jejich vyřizování pravidelně projednávat na pracovních poradách aparátu NV. To posílí poli tickou funkci plén NV, upevní důvěru občanů a zvýší odpověd nost poslanců za uskutečňování hlavních úkolů při rozvoji okre sů, měst a obcí.

K posílení úlohy plén , jak ukazují zkušenosti , napomáhá i účast členů vlády , vedoucích funkcionářů ministerstev a ústředních úřadů a členů rad vyšších NV na jejich zasedáních . Dosavadní

zkušenosti však ukazují, že vedoucí funkcionáři , zejména ústřed ních orgánů, se málo zúčastňují plenárních zasedání a schůzí rad KNV. Téměř vůbec se nezúčastňují zasedání ONV.

Přitom se zúčastňují jen schůze a prakticky neprojednávají před plénem s radou KNV nebo ONV důležité hospodářské pro blémy , které mají být řešeny . Tuto činnost bude třeba prohlou bit a zajistit , aby nejen členové vlády , ale další vedoucí pracov níci ministerstev a ústředních úřadů se častěji zúčastňovali nejen

plenárních zasedání KNV, ale v daleko širší míře i ONV, zejména 413

.

když jsou na programu jednání důležité hospodářské problémy ce lého okresu , a více než dosud pomohli v řešení závažných pro

blémů, které mají být projednávány. Zvýšenou pozornost KNV a ONV je nutno věnovat přípravě a jednání plén MNV. Zajistit, aby přípravy a projednávání důležitých otázek a zejména problému rozvoje zemědělské výroby v plénu MNV se zúčastnili zemědělští

odborníci, funkcionáři , poslanci nebo pracovníci KNV, ONV. Po mocí v přípravě a účastí těchto funkcionářů při jednání plén nebo rad NV bude významně zdůrazněna úloha těchto kolektivních za

stupitelských orgánů při řešení důležitých úkolů rozvoje vyspělé socialistické společnosti.

V usnesení ÚV KSČ z dubna 1960 bylo zdůrazněno, že zvýšením úlohy kolektivních orgánů NV stoupají nároky i na práci poslan ců NV ve volebních obvodech. Mnoho příkladů z různých okresů ,

měst a obcí ukazuje, že poslanci NV se nejen zúčastňují plenár ních schůzí NV, ale aktivně pomáhají v jejich přípravě , vysvět

lují a organizují plnění přijatých usnesení ve svých volebních ob vodech. Dobré výsledky jsou zejména v těch případech, kdy tato činnost je cílevědomě řízena , pléna NV ukládají poslancům kon krétní úkoly a kde je pro tuto práci soustavně připravují rady

NV. Zkušenosti z práce poslanců NV ukazují, že nezbytnou pomůc kou pro jejich práci ve volebních obvodech a závodech je dobrá informovanost o všech důležitých problémech, které NV a zejmé na jejich rady řeší. Mnohé NV seznamují poslance s opatřeními a situací kraje nebo okresu písemně . Tyto informace jsou však obsáhlé, nepřehledné a neposkytují poslancům vždy rychlou

orientaci pro jejich práci. Lépe se osvědčuje, jsou -li informová ni o těchto problémech , které rada řešila nebo připravuje řešit, předsedové komisí.

V praxi se ukazuje , že dobré výsledky přináší, jestliže jsou po slanci KNV svoláni do okresů , kde je funkcionáři OV KSČ a ONV informují o problémech okresu. To jim umožňuje aktivně se podi let na plnění důležitých úkolů ve svém volebním obvodě, a to ze jména ve spolupráci s poslanci ONV a MNV . Velká část poslanců nevyvíjí dosud takovou iniciativu a akti vitu , která by odpovídala zvýšené úloze NV , nepodílejí se účinně zejména na zabezpečování usnesení plenárních zasedání a komist 414

NV v hospodářských a rozpočtových organizacích , v zeměděl ských závodech a mezi obyvatelstvem ve volebních obvodech. V převážné většině případů převládá dosud v práci poslanců NV ve volebních obvodech značná živelnost. Tato početná armá

da volených zástupců lidu není organizovaným způsobem připra vována a využívána k politické a organizátorské práci , k mobi lizaci pracujících za splnění zejména hospodářských úkolů . Jen menší část poslanců, ti nejzkušenější, vystupují na veřej ných schůzích a na zasedáních NV nižších stupňů. Mnozí poslan ci KNV a ONV omezují svou činnost na své bydliště nebo nejbliž

ší okolí, kde problematiku činnosti NV i závodů dobře znají a kde řešení různých otázek je méně náročné.

Málo se také uplatňuje zásada, aby zvláště poslanci KNV a . ONV navštěvovali podniky , závody a družstva ve svém volebním obvodu, zúčastňovali se schůzí a besed s pracujícími , projedná

vali s nimi plnění úkolů, vyslechli jejich připomínky a seznamo vali je s nejdůležitějšími opatřeními přijatými plénem nebo radou NV. Důsledné uvádění této zásady do života by přispělo k vět šímu sepětí poslanců NV s pracujícími v podnicích a závodech a v jejich znalostech problémů kraje, okresu i místa . Slabá práce značné části poslanců NV ve volebních obvodech

je ovlivňována i tím , že poslanci, zejména NV vyšších stupňů , po važují za svůj hlavní úkol pouze účast na práci některé komise. Dosavadní stav, kdy těžiště práce komisí spočívá převážně v pro jednávání množství písemného materiálu v řadě případů bez kon

krétních závěrů k zabezpečování úkolů , nepřispívá k rozvíjení čin nosti poslanců mezi voliči. Řada kladných zkušeností z praxe však nasvědčuje, že správné zaměření obsahu práce komisí, především

na organizátorskou práci k zabezpečování konkrétních úkolů plá nu spojenou s konkrétními úkoly poslanců, aktivizuje jejich čin nost ve volebních obvodech.

Dalšího prohloubení je třeba dosáhnout ve spolupráci poslanců

NV s občanskými aktivy a společenskými organizacemi. Zejména dobré výsledky přináší těsná součinnost poslanců NV s občanský mi výbory, masovými organizacemi a s výbory žen . Poslanci KNV a ONV se často setkávají se značnými potížemi

při uvolňování ze zaměstnání pro práci v komisích, zejména pro účast na průzkumech a jednáních v podnicích. Projevuje se to ze 415

jména u velkých podniků, kde je větší počet poslanců nebo dal ších členů komisí.

Intenzívnější práci poslanců NV v komisích i ve volebních ob vodech brání jejich značné přetížení dalšími funkcemi. Zejména

se s tím setkáváme u předsedů komisí KNV a ONV, kteří mimo svou funkci vykonávají řadu veřejných a stranických funkcí. Není pak výjimkou, že někteří členové rady se zúčastní měsíčně 15 až

20 různých celodenních porad, schůzí a aktivů, což představuje dvě třetiny jejich pracovního času kromě večerních schůzí. Stra nické orgány by měly projednat tento stav a přijmout opatření,

aby poslanci i funkcionáři se mohli plně věnovat své funkci v NV. Přitom však postupovat obezřetně, aby poslanci NV nebyli oproš továni od důležitých funkcí a povinností, které jim plynou z je jich členství ve straně nebo v ostatních společenských organiza cích apod .

Činnost poslanců ve volebních obvodech dostatečně nepodporu je ani zařazení hlavně poslanců KNV a ONV do stranického ško

lení, které mnohdy není v souladu s jejich požadavky a potřeba mi. Plánovité výchově poslanců není dosud stranickými orgány a radami NV věnována dostatečná pozornost . Málo se dosud vy užívá organizování kursů a seminářů k zvyšování jejich znalostí

a připravenosti na plnění svěřených úkolů. Větší pozornost práci poslanců ve volebních obvodech musí věnovat i základní orga nizace strany ve městech a na vesnicích . Projednávat s poslanci místních, městských i okresních NV problémy jejich práce a po

važovat je za součást stranického aktivu. Také krajské a okresní výbory by měly více než dosud svolávat

stranické skupiny poslanců NV za účasti bezpartijních i jinopar tijních poslanců a projednávat s nimi problémy jejich práce a zobecňovat nejlepší zkušenosti z masové organizátorské práce při plnění hlavních hospodářských úkolů. II

Činnost

rad národních

výborů

V souladu s rozšířenou pravomocí a odpovědností NV v řízení a plánování a se zřízením komisí s rozhodovací pravomocí stanovil ÚV KSC nově i funkci rad NV, jejich složení a vztahy k ostatním 416

orgánům NV. Těžiště činnosti rad jako kolektivních orgánů má být v řídící , organizátorské, koordinační a kontrolní práci smě.

Fující k plnění státního plánu. Rady mají vytvářet předpoklady pro práci pléna, komisi NV, poslanců ve volebních obvodech , a k aktivní účasti pracujících na řízení. Mají rozhodující úlohu při

řízení NV nižších stupňů. Ve své práci vycházet z nejpokrokověj ších zkušeností a soustavně je zobecňovat.

V plnění této úlohy dosáhly rady některých kladných výsled ků, zejména v tom, že NV jsou s podřízenými organizacemi a ra dami nižších NV v těsnějším styku, pronikají stále více do jejich činnosti, řídí je konkrétněji a s větší znalostí, než tomu bylo dříve. V řízení jsou uplatňovány nové účinnější metody , jako je prová dění rozborů hospodaření jednotlivých podniků a zařízení, JZD a státních statků za účasti vedoucích funkcionářů a ředitelů.

Přes některé kladné výsledky se však styl práce rad NV při ří zení plánovitého rozvoje svěřeného hospodářství a kultury i po kritice ústředního výboru strany v červnu loňského roku podstat ně nezlepšil. Nepodařilo se dosud výrazně zlepšit řídící, organi

zátorskou, kontrolní a koordinační činnost, zejména rad ONV, při zabezpečování rozhodujících úkolů národohospodářského plánu . Způsob, jakým rady organizují sestavování, plnění a kontrolu plánu, nepříznivě ovlivňuje účinnost práce plén a komisí NV při řízení podřízených organizací i nižších NV. Rady dostatečně ne

zabezpečují, aby se hospodářskopolitické směrnice plánu schvá lené stranickými orgány a plény NV plně promítly nejen do plá nu národního výboru , ale také do výrobních a finančních plánů

jednotlivých organizací podřízených NV a do plánů národních výborů nižších stupňů.

Úkoly plánu se podnikům a závodům často rozepisují s cílem dosáhnout vysokého zisku, s nímž počítá rozpočet NV. Působí zde snaha NV získat co nejvíce prostředků k dalšímu rozvoji hospo dářství , eventuálně krytí neplánovaných ztrát ( bytová výstavba komplexní výstavba škol , zemědělství ) . Rozšíření pravomoci vedoucích podniků bylo pochopeno tak, .

že rozpracování ukazatelů do výrobních a finančních plánů je v převážné míře jen jejich záležitostí.

Skutečnost , že dosažení určených ukazatelů při dané skladbě výroby je velmi obtížné a zejména že výroba není určena národ ními výbory podnikům v sortimentu, vede často k tomu , že hledají 14 Usnesení a dokumenty

417

cestu, jak splnit plánované ukazatele, a vyrábějí výrobky výhodné pro podnik, které umožňují dosáhnout vysoké rentability a zisku, a odmítají vyrábět výrobky s nízkou rentabilitou nebo ztrátové,

ale pro zásobování obyvatelstva nezbytné. Plánovaného zisku je nezřídka dosahováno na účet pracujících.

Odstranit tento nedostatek vyžaduje, aby komise a rady v ná

vrhu plánu pro plenární zasedání NV důsledně uplatňovaly oboro vé plánování při určování úkolů podnikům a zabezpečovaly roz voj výroby a služeb v souladu se společenskými zájmy a spolu

s tím na zasedání projednávaly nedostatky výrobních a finanč ních plánů podřízených organizací. Vážné jsou problémy v plánování rozvoje zemědělství a stát ního nákupu . Rady ONV nedostatečně přihlížejí k výrobním pod

mínkám JZD a statků z hlediska specializace a rajonizace, což je brzdou rychlého zvyšování zemědělské výroby a působí mnohé obtíže i při plnění státního nákupu. Málo pozornosti věnují pří

pravě, sestavování a zpřesňování dlouhodobého plánu rozvoje ze mědělské výroby v JZD tak , aby jeho příprava se stala záležitostí všech družstevníků , aby byly soustavně odhalovány rezervy a vy

pracovávány mobilizační celoroční výrobní a finanční plány družstev.

Rady NV nedostatečně sledují a pomáhají při sestavování stát

ního plánu na NV nižších stupňů . Např. pracovní plány rady KNV nepočítají s projednáváním plánu rozvoje některého ONV a ne zkoumají, jak se hospodářskopolitické směrnice plén KNV pro mítají do plánu ONV ; zda rada ONV provedla správně rozdělení finančních a materiálových prostředků na jednotlivá odvětví. Po dobně je tomu u rad ONV v poměru k městským a místním národ

ním výborům . Zejména rady ONV věnují malou pozornost správ nému rozdělení přidělených prostředků . Stále dochází k rozptylo vání investičních prostředků , což má za následek velkou rozesta věnost a neplnění plánovaných úkolů v jiných důležitých úsecích. Prostředky určené pro rozvoj výroby jsou často používány k jiným účelům , dokonce přesouvány do oblasti společenské spotřeby. Tak

dochází k porušování proporcionálního rozvoje jednotlivých od větví , porušování státní disciplíny a společenských zájmů. Vážné nedostatky jsou dosud v činnosti zejména rad ONV v or

ganizování jednotného a organizovaného úsilí všech poslanců a pracovníků NV, širokých mas pracujících při zabezpečování hlav 418

ních úkolů plánu. Kontrola plnění hlavních ukazatelů plánu.a roz počtu , kterou rady převážně provádějí na základě čtvrtletnich

zpráv, je často administrativní. Zprávy jsou objemné a přeplně né statistickými údaji . Schválená opatření jsou často velmi vše obecná a někdy z různých příčin neuskutečnitelná. Taková práce, jak ukazují výsledky plnění plánu v zemědělství, nákupu živo

čišných produktů i v místním hospodářství, je málo účinná. . Na pořadu jednání rad se také zřídka objevují návrhy na řešení technického rozvoje podniku, zavedení nové technologie do vý.

roby, dokonalejší organizace práce, cesty snižování vlastních ná kladů a zvyšování produktivity práce apod. To platí i o řídící práci rad MNV v poměru k JZD. Na pořad

jednání rad MNV jsou málo zařazovány takové otázky, jako vy užití techniky, zavádění nové technologie do výroby, problémy odměňování atd . Tyto problémy se projednávají jen nepřímo, např. v souvislosti s kontrolou průběhu sezónních prací.

V důsledku zaostávání technického rozvoje podniků spravova ných národními výbory se vytváří situace, že zvyšování úkolů plá nu ukládaných podnikům se někdy dostává do rozporu s výrob ními možnostmi podniků a vyvolává potíže v plnění plánu. Málo

pozornosti se dosud věnuje takovým otázkám, jako je dodržová ní cen, mzdovým otázkám, problémům zvyšování kvalifikace pra cujících a dalším.

Jednou z příčin nedostatečného soustředění rad na řešení hlav ních problémů spojených se zabezpečováním plánu je i způsob plánování jejich práce. Rady KNV, ONV i MNV zasedají zpravidla čtrnáctidenně. Pra.. covní plány ani jednání rad NV svým obsahem neodpovídají do

sud jejich nové úloze. Jednání rad je zaplavováno velkým počtem písemných i ústních zpráv. Za této situace těžiště činnosti rad spočívá ve schůzování a v přijímání nových usnesení místo v dů

sledném organizování plnění úkolů vyplývajících z hospodářské ho plánu. Pro činnost rad je charakteristické spoléhání na vše mocnost usnesení a představa, že jejich přijetím je problém vy řešen ,

V důsledku velkého množství usnesení je provádění kontroly 419

plnění nejslabší stránkou činnosti rad . Prověrka usnesení není organizována členy rady za účasti poslanců a pracovníků přímo v závodech , zařízeních a v radách nižších NV. Pokud jde o rady

MNV, nejsou problémy s projednáváním velkého počtu bodů ani s obsáhlými zprávami , ale v tom , že jednání není dostatečně při praveno. Konstatuje se často stav, aniž byla přijata konkrétní opatření a určena osobní odpovědnost. Rady NV všech stupňů stále ještě projednávají problémy, které by měla řešit plenární zasedání, přičemž rady MNV rozhodují často o otázkách, které by měly řešit komise.

Správně usměrňovat činnost rad vyžaduje upustit od přemíry schůzování a projednávání velkého počtu otázek a provádět ži vou , organizátorskou práci v podnicích a zařízeních a v nižších

národních výborech . Starat se, aby aktivně pracovaly komise, po slanci i aparát NV a poskytovat pomoc nižším NV. Bojovat proti snaze řešit každý problém písemnou zprávou a jejím předlože ním radě. Pověřovat konkrétními úkoly a zvyšovat osobní odpo vědnost členů rady a upevňovat stranickou a státní disciplínu při plnění úkolů. Vést členy rad, aby nečekali až na zasedání orgá

nů , ale operativně a iniciativně řešili otázky spojené se zabezpe čením úkolů přímo na pracovištích . Zabezpečit správné uplatnění nové funkce rad předpokládá po zvednout na vyšší úroveň jejich koordinační úlohu. Dosud se však

nepodařilo, aby rady považovaly za svou hlavní povinnost soustře dovat úsilí členů rady i komisí a odborů na hlavní úkoly NV, pře devším na rozvoj zemědělství, provádění rozborů hospodaření a důsledné řešení a odstraňování nedostatků, které brzdí plnění plánu.

Radám KNV se dosud nepodařilo uvést do života konkrétní a diferencovaný způsob řízení rad ONV. Často radám ONV ukládají

i podrobný způsob organizačního zajištění usnesení bez ohledu na místní podmínky a problémy a bez ohledu na opatření, která již dříve byla přijata.

Přesto, že se zvýšila účast členů rad KNV, případně vedoucích odborů, na zasedáních ONV a schůzích rad , není tato stále ještě dostatečná .

Nejvíce postrádají rady ONV kvalitní odbornou pomoc při zpra cování koncepce rozvoje jednotlivých odvětví. Dále v otázkách od borného vedení podniků a zařízení spojenou se široce organizova 420

nou výměnou nejlepších zkušeností mezi okresy. V řídící práci rad KNV se nestalo pravidlem vysílání komplexních skupin od

borníků k řešení problémů na jednotlivých úsecích hospodářské, kulturní a ostatní společenské činnosti . Soustavnou a účinnou po moc postrádají rady ONV zejména v řešení otázek spojených s přechodem na velkovýrobní způsob hospodaření v zemědělství

na základě postupného uplatnění rajonizace a specializace. Osvědčenou metodou řízení ONV se stávají komplexní prověr ky jednotlivých okresů. Nedostatkem však je , že jsou zaměřeny více na otázky kontroly rozpočtového hospodaření a méně na kontrolu plnění usnesení a prověrku stavu organizátorské práce

a konkrétní pomoc jednotlivým orgánům ONV. Prověrky prováděné koncem minulého roku odhalily nízkou disciplínu ve finančním hospodaření v některých krajích a okre sech a mrhání státními prostředky. Porušováním zásady kolek tivnosti v rozhodování dochází, stále k prosazování místních zá jmů na úkor celospolečenských potřeb. To se také nepříznivě pro jevilo v některých NV při zajištování krmivové základny a zvláště potom při vypracování krmivových bilancí jako předpokladu hos

podárného využití krmiv. Bilance jsou v JZD zpracovány neodpo vědně a kraje a okresy je po obsahové stránce nekontrolují. V dů sledku těchto nedostatků není potřebný přehled o skutečném sta vu a potřebách krmiv a družstva pak žádají příděly ze státních

fondů, se kterými je nakonec nehospodárně nakládáno. O tom svědčí výsledky kontroly hospodaření s krmivy , jak je zjistil Ostřední úřad státní kontroly a statistiky ve Středočeském, Stře doslovenském a Východoslovenském kraji . Rady i pléna NV se ne dostatečně zabývají otázkami hospodárnosti, nekontrolují dosta tečně odbory a komise ani nižší NV a přenechávají mnohdy roz hodování i o důležitých změnách plánu a rozpočtu jednotlivcům nebo komisím.

ONV se také právem dožadují toho, aby s nimi byly předem

projednávány závažnější návrhy usnesení rad KNV. To se děje jen v ojedinělých případech , ačkoliv rady KNV samy důrazně vyža dují, aby s nimi byly projednávány všechny návrhy usnesení, kte ré jim ukládá vláda .

Rady ONV se postupně, zejména po loňském červnovém zase dání ÚV KSČ, propracovávají k plánovitějšímu a diferencované mu řízení MNV a JZD. Rozdělily obce podle úrovně jejich práce a 421

problematiky do několika skupin, kterým podle potřeby posky

tují pomoc a organizují pro jejich funkcionáře různé semináře. Tato forma řízení se v podmínkách velkých okresů osvědčuje.

Úkolem stranických orgánů a KNV je zabezpečit, aby tuto metodu uplatňovaly všechny rady ONV. *

Castěji jsou projednávány problémy jednotlivých obcí za pří tomnosti funkcionářů JZD I MNV. Tomuto projednávání předchá

zí průzkum a rozbor hospodaření JZD a práce orgánů MNV. Např. rada ONV v Brně- venkov projednala v roce 1961 6 takových roz borů. Obdobně tak postupují v dalších okresech. Dosavadní zku šenosti ukazují, že většina rozborů je organizována shora, bez účasti a iniciativy lidí přímo z výroby. Zejména je třeba provádět rozbory za těsné součinnosti s funkcionáři MNV. Přes kladné zku šenosti, kterých bylo dosud dosaženo, nestalo se však provádění rozborů hospodaření JZD jednou z hlavních forem řízení. Některé rady ONV začínají radám MNV poskytovat odbornou pomoc prostřednictvím komplexních skupin pracovníků k vyře šení konkrétních problémů zejména v zemědělské výrobě. Tato forma se osvědčuje . Nedostatečná pozornost ze strany ONV je dosud věnována pro

blémům práce MěstNV a řízení hospodářství, které spravují. Vzhledem k tomu, že ve městech žije téměř polovina obyvatel a

jsou převážně průmyslovými , kulturními a zdravotními středisky a poskytují služby širokému okruhu občanů, je nutno tento ne dostatek urychleně odstranit, projednávat častěji s funkcionáři

MěstNV problémy rozvoje jednotlivých měst i organizovat výmě nu zkušeností.

Jednou z účinných forem řízení MNV se postupně stávají okres ní dny , které jsou zároveň účinnou formou kontroly práce okres: nich orgánů a jejich řídící činnosti zdola, a tím formou účasti MNV na řešení celookresních otázek.

Význam okresních dnů nebyl však dosud v mnoha okresech

správně pochopen . Některé rady ONV je organizují jako staré instruktáže funkcionářů MNV k běžným úkolům a podávání zpráv, jak se plní úkoly v obcích , a v řadě okresů nebyly dosud konány. Ukazuje se, že úspěch okresních dnů ovlivňuje jejich příprava 422

a důsledné zabezpečení realizace přednesených námětů. Význam této formy řízení zasluhuje, aby okresní den byl radou ONV dobře připraven a nekonal se častěji než 2krát ročně. Osvědčuje se dá vat na pořad jednání některý z hlavních problémů práce ONV,

například řízení a rozvoj zemědělství apod. Na okresní dny zvát zásadně předsedy MNV. Seznamovat s obsahem okresního dne

funkcionáře MNV předem , aby mohli stanoviska, náměty i kritic ké připomínky projednat v orgánech MNV. Hlavním obsahem

okresních dnů má být diskuse, a ne referát funkcionářů ONV. Na zahájení okresního dne by mělo být předneseno pouze velmi

stručné úvodní slovo. Význam okresních dnů vyžaduje, aby okres ní výbory strany usměrňovaly správně jejich obsah a kontrolo valy důsledné uskutečňování závěrů z okresních dnů, aby se jich zúčastnili všichni vedoucí funkcionáři ONV a podle potřeby i ve doucí podniků a zařízení.

Velkou důležitost při řízení MNV má i nadále činnost tajem níků MNV, jejich řízení ONV a péče o zvyšování jejich politické a odborné úrovně. Někde však jednostranná orientace ONV na ta jemníka vedla k tomu, že byla zatlačena do pozadí úloha předsedy

MNV a ostatních funkcionářů, a to zejména tam, kde tajemník MNV soustředil na sebe většinu úkolů a v důsledku toho si oso

boval právo rozhodovat za volené orgány. Tato praxe byla ÚV KSČ podrobena kritice a rady ONV postupně zjednávají nápravu. Čin nost tajemníků MNV je třeba ještě důsledněji zaměřit na rozvoj masové organizátorské práce všech orgánů NV a poslanců a na

plnění úkolů , především rozvoje zemědělské výroby. Rozhodující úkol rad MNV je zabezpečování rozvoje zeměděl ské výroby a plnění státního nákupu. Celkově je však vliv rad

MNV na rozvoj zemědělství a plnění plánovaných úkolů ve vý robě a nákupu ještě slabý. Podíl na tom mají i ONV, které často

zasahují a řeší problémy JZD bez účasti MNV. Zlepšení řízení zemědělství ze strany NV vyžaduje , aby rady MNV důsledně a včas řešily problémy rozvoje zemědělství, pravidelně kontrolo valy plnění plánovaných úkolů JZD a za účasti občanů pomáhaly odstraňovat příčiny nedostatků.

Velký význam při zvyšování úlohy MNV v zabezpečování roz voje zemědělství mají závazky uzavírané společně s JZD a míst.

ními národními výbory na počest XII. sjezdu KSČ. Avšak jak ukazují zkušenosti , okresní a zejména místní národní výbory do 423

sud málo poskytují pomoc při jejich plnění, neprovádějí pravidel nou a účinnou kontrolu a nedostatečně rozvíjejí iniciativu všech

občanů a společenských organizací pří zabezpečování úkolů ze mědělské výroby a nákupu . K sjednocení úsilí a iniciativy občanů

přispívá soutěž o titul vzorná obec, která probíhá v Severočeském, Středočeském, Západočeském kraji a některých okresech ostat ních krajů. Tato soutěž se osvědčuje a zaměřuje místní národní výbory k důslednějšímu zabezpečování společenských zájmů a je jich spojování s místními potřebami .

Významným pomocníkem v práci rad MNV jsou aktivy , zejmé. na občanské výbory a výbory žen. V práci s občanskými výbory

na vesnici byly získány některé dobré zkušenosti zvláště tam, kde rady MNV jejich činnost řídí a pověřují je řešením konkrétních úkolů, kde jejich předsedové se zúčastňují pravidelně plenárních zasedání MNV, na kterých tlumočí návrhy a připomínky svých obvodů .

Na práci občanských výborů, zvláště ve městech, se podílí znača

1 !

ný počet občanů. K 1. 1. 1962 pracovalo v nich 92 794 členů. Je

jich vytváření a činnost se plně osvědčuje při organizování ak. ce Z.

Na zabezpečování úkolů národních výborů se aktivně podílejí i výbory žen, zejména na zemědělském úseku. Některé výbory žen pomáhají v organizování plnění nákupu mléka , vajec a masa ze jména u drobných držitelů půdy a bezzemků. Pořádají besedy pro zemědělské ženy, spolupodílejí se na přijímání individuálních a kolektivních závazků. Činnost výborů žen na vesnicích je třeba dále rozvíjet .

Málo aktivní jsou však výbory žen ve městech. Jejich činnost často splývá s prací občanských výborů.

Počet členů rad a jejich složení z předsedů komisí se osvěd čuje a přispívá k tomu , že rady mohou řešit svěřené úkoly s hlub ší znalostí, než tomu bylo dříve . Jsou tím vytvořeny podmínky pro koordinaci práce komisí a odborů Uvolnění předsedů komi

sí KNV a ONV pro výkon funkce umožňuje , aby mohli lépe orga nizovat práci komisí, individuálně pracovat s jejich jednotlivými členy a pečovat o jejich soustavný politický a odborný růst. Mo 424

1

1

hou se také více věnovat práci v podnicích a zařízeních. Tato úlo ha předsedů komisí nebyla však všude správně pochopena. V ně

kterých krajích a okresech soustředily rady v prvním období své činnosti na předsedy komisí předkládání téměř všech návrhů a zpráv pro radu. Také všechna usnesení rad, týkající se přísluš. ného odvětví nebo úseku, jsou často ukládána převážně jen před sedům komisí. Takový způsob práce vede předsedu komise bud k mechanickému přenášení úkolů na vedoucího odboru, nebo k je ho nahrazování. Odvádí ho od hlavního poslání organizovat práci

komise a soustavně pracovat se všemi jejími členy . Tyto nejas nosti a nedostatky v práci rad ONV a jejich členů se postupně, avšak pomalu odstraňují. Nedostatkem v práci členů rad je sku tečnost, že většinu času tráví na různých poradách a schůzích a málo času věnují zajišťování přijatých usnesení a jejich plnění přímo na pracovištích. Mezi členy rad KNV a zejména ONV dochází ke značné fluk tuaci. K největšímu počtu výměn funkcionářů došlo v okresech Znojmo, Třebíč, Prostějov, Břeclav a Humenné. Značné změny svědčí o nedostatcích v kádrovém výběru a někdy jsou způsobo

vány tím, že stranické orgány vyřešení problémů často vidí jen v kádrové změně. Tak dochází k nezdravé fluktuaci místo potřeb né stabilizace kádrů národních výborů. Na základě usnesení ústředního výboru KSČ byly provedeny roz

bory politické a odborné připravenosti členů rad , která je stále problémem zejména u členů rad ONV a KNV. Ukázalo se, že od

borná a politická připravenost většiny členů rad neodpovídá zvý. šeně úloze NV, Stranické orgány a organizace musí dbát o stabi. lizaci těchto kádrů v NV a zajišťovat soustavnou výchovu a zvy. šování politické a odborné úrovně vedoucích funkcionářů NV. V rámci existujících možností vysílat zejména členy rady, předse. dy komisí do stranických škol.

Činnost volených orgánů NV je ve značné míře ovlivňována kvalitou práce aparátu. Dubnové usnesení ÚV KSC vytyčilo jako hlavní úlohu aparátu připravovat pro volené orgány závažné ma teriály a politickoekonomické rozbory jednotlivých odvětví a vya pracovávat iniciativní návrhy na řešení důležitých problémů. Dále se aparát má aktivně podílet na organizátorské a masové polia , 425

tické práci v podnicích a zařízeních národních výborů při plnění

plánu a rozpočtu a usnesení volených orgánů NV a pomáhat niž ším NV. Plnění této náročné úlohy vyžaduje, aby především rada NV správným způsobem práci aparátu řídila a organizovala. V aparátu NV se stále udržuje administrativní styl práce při za

jištování úkolů. Odbory NV nepomáhají ještě dost konkrétně v práci voleným orgánům, jejich odborná, kontrolní a organizá torská pomoc nižším NV není na potřebné výši. Stále ještě větši

nu času tráví pracovníci aparátu KNV a ONV v kancelářích. V souvislosti s nedostatky v činnosti rady a komisí, kdy jed nají převážně na základě písemných materiálů vypracovaných

aparátem, vzrostla neúměrně administrativa. Aparátu je využí váno hlavně na zajišťování a zpracování různých zpráv a údajů, které mohou předložit ředitelé podniků a zařízení. Aparát není radami dostatečně veden k zabezpečování usnesení orgánů NV a jejich kontrole a k pomoci přímo v podnicích a zařízeních. Málo pozornosti je také jednotlivými pracovníky aparátu věnováno po třebám , žádostem a oprávněným stížnostem pracujících. Úkoly NV kladou zvýšené nároky na odbornou i politickou kva

litu aparátu NV. Jeho kvalita však stále neodpovídá velikosti a náročnosti úkolů, které má zabezpečovat.

Nejslaběji jsou odbornými pracovníky, ekonomy a techniky ob

sazeny právě nejdůležitější úseky, jako plánování, výstavba a ze mědělství.

III

Komise národních výborů Zkušenosti dvou let potvrzují, že nové postavení a úloha ko misí byly stanoveny správně. Spojení rozhodovací, výkonné a ini. ciativní pravomoci komisí zvyšuje účinnost organizátorské práce národních výborů a přispívá k účinnějšímu řízení jednotlivých úseků činnosti NV. Prostřednictvím komisí se daleko větší okruh

lidí podílí na posuzování a rozhodování důležitých otázek souvisí cích s plněním hospodářského plánu, s rozvojem jednotlivých od větví, jejichž řešení bylo dříve převážně jen v rukou aparátu . Zásadní vliv na rozvoj práce komisí má stranické vedení. Tam,

kde stranické orgány a organizace plně pochopily úlohu komisí a védou národní výbory k tomu, aby pléna a rady řídily komise 426

a stanovily jim konkrétní úkoly při plnění hospodářského plánu, rozvoje školství a kultury , komise hlouběji pronikají do problémů jednotlivých odvětví.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že dobrých výsledků v práci ko misí je dosahováno také tam, kde pléna a rady národních výbo rů komise soustavně řídí, ukládají jim konkrétní úkoly - orien.

tuji je na masovou organizátorskou práci mezi občany a pravidel ně hodnotí jejich činnost. Avšak právě v konkrétním řízení komisí se projevují dosud nejvážnější nedostatky, zejména rady MNV ko

mise nahrazují, a tím omezují účast pracujících na řízení a sprá: vě státu , odkazují komise do úlohy poradních a pomocných or. gánů.

Praxe potvrzuje , že plné rozvinutí masové organizátorské funk

ce komisí NV vyžaduje těsnou spolupráci s ostatními organizace mi pracujících . Například dobré výsledky přináší spolupráce škol

ských a kulturních komisí se sdruženími rodičů a přátel školy, obchodních komisí se spotřebitelskými radami, zdravotnických ko misí s organizacemi ČSČK a stejně tak v řadě míst spolupráce komisí městských národních výborů s občanskými výbory a výbory žen. .To umožňuje, aby komise pronikaly hlouběji do problema tiky odvětví i činnosti jednotlivých podniků a zařízení a dále se rozšiřovala účast pracujících . Naproti tomu dosud málo rozvíjejí komise spolupráci s orgány a organizacemi Revolučního odbo

rového hnutí a ČSM. Bude třeba ve větší míře volit funkcionáře těchto organizací za členy komisí, což přispěje k posílení vzá jemné součinnosti.

Jako základní podmínka účinnosti řídící práce plén i rad NV se ukazuje nezbytnost prosadit, aby základem veškeré činnosti

komisí byla organizátorská práce při plnění státního plánu roz voje hospodářství a kultury , a ne, jako je tomu dosud , ve schů zové činnosti. Tento požadavek se však dosud v praxi, zejmé na na vesnicích, neuskutečňuje. Nedostatečné zaměření komisí na zabezpečování konkrétních úkolů plánu a otázek rozvoje odvětví

nepříznivě ovlivňuje způsob práce komisí, vede k častému a dlou hému schůzování a k projednávání velkého počtu dílčích otázek a písemných zpráv. Zpracování těchto zpráv je uloženo zpravidla pracovníkům příslušných odborů , kterým pak zbývá málo času k bezprostřední pomoci podnikům a národním výborům nižších

stupňů. Takový způsob práce odvádí poslance a ostatní členy ko 427

misí i pracovníky aparátu od organizátorské práce mezi pracují

cími v podnicích a zařízeních a brzdí rozšiřování přímé účasti lidí na řízení.

Kladných výsledků v práci komisí je dosahováno prováděním konkrétních rozborů činnosti podniků jejich odvětví. Rozbory umožňují komisím hlouběji pronikat do ekonomiky podniků a za

řízení , zobecňovat zkušenosti a přenášet je do celého odvětví. Nedostatkem při provádění rozborů je, že dosud malá pozor nost je věnována kvalitativním otázkám plánu, jako zvyšování

produktivity práce , hospodárnosti, technickému rozvoji, cenové politice , otázkám zvyšování kvalifikace a rozvoje iniciativy pra cujících. Například řízení technického rozvoje trpí nekoordino vaností a, často se ponechává jen na vůli vedoucích pracovníků podniků a zařízení. Je nutné dosáhnout, aby odvětvové komise ře šily otázky technického rozvoje jako nezbytnou podmínku rozvoje odvětví, a aby plánovací komise zabezpečovaly potřebnou koordi

naci řízení technického rozvoje na všech úsecích hospodářství ří zeného NV .

Vážným nedostatkem v práci komisí je, že kontrola za nejširší účasti pracujících není dosud stálou součástí jejich činnosti. Tak se často stává , že i dobrá opatření zůstávají na papíře. Kontrol

ni úlohu komisí je nutno posílit, a tím zvýšit účinnost organizátor ské práce při zabezpečování úkolů a usnesení,

Důležitou součástí práce komisí je rozvíjení výchovné úlohy. dodržování socialistické zákonnosti, rozhodování o běžných zále žitostech občanů a o přestupcích a zajištování socialistického po řádku. Těmto otázkám komise NV nevěnují dostatečnou pozor nost .

Dosud také v potřebné míře se komise nepodílejí na šetření a rozhodování o stížnostech a podnětech pracujících . V praxi se však ukazuje, že pečlivé vyřizování stížností účinně pomáhá ke

zkvalitnění práce NV, upevňuje jejich spojení s pracujícími a po siluje jejich důvěru.

Významnou úlohu při rozvíjení masové organizátorské práce ko misí mají aktivy . Osvědčuje se vytváření skupin z odborných a po

litických pracovníků pro vyřešení určitých problémů , např. pro mzdovou přestavbu , zásobování sídlišť apod . Jejich činnost po spl nění úkolů končí. Jako aktivy trvalejšího rázu se osvědčily např. aktivy pro zúrodnění půdy, evidenci národního majetku, pro práci 428

s mládeží apod. Brzdou v práci komisí je vytváření velkého množ ství různých subkomisí. Nesprávnost této praxe spočívá zejména v tom, že se práce komisí tříští na různých dílčích problémech, což způsobuje nepřehlednost o skutečném stavu celého odvětví, vede ke zbytečným zasedáním a zvyšuje nároky na administra tivní práci.

Vážné nedostatky se projevují zejména na ONV a KNV v dělbě práce mezi komisemi a odbory . Komise místo aby usměrňovaly

a kontrolovaly práci odborů a podniků, řeší nezřídka dílčí otáz ky, které příslušejí vedoucím odborů , nebo dokonce otázky provoz ního charakteru , za které odpovídá vedoucí podniku, představen

stvo JZD apod. Odbory NV a vedení podniků jsou tak zbavovány odpovědnosti za plnění úkolů. Některé komise ONV ukládají úkoly přímo jednotlivým pracovníkům podniků místního průmyslu a pro vádějí operativní zásahy i vůči podnikům řízeným městskými ná

rodními výbory, čímž porušují pravomoc městských národních vý. borů a jejich komisí.

- Značný vliv i odpovědnost za rozvíjení práce komisí NV správa ným směrem mají předsedové komisí, zejména uvolnění členové rad . V mnoha případech však předsedové nepochopili dobře no vou úlohu komisí. Jejich pozornost je často zaměřena dovnitř od boru, k řešení denních dílčích otázek operativního charakteru, což vede k nahrazování vedoucího odboru a snižování jeho odpo

vědnosti a aktivity . Činnost komisí se rozvíjí a přináší dobré vý . sledky tam , kde předseda komise věnuje největší pozornost or

ganizátorské práci s členy komise a aktivem a je v těsném styku s komisemi NV nižšího stupně i vedoucími příslušných podniků.

Větší pozornost rad i předsedů komisí vyžaduje organizování těsnější spolupráce mezi komisemi v zájmu komplexního řešení hlavních úkolů NV a překonávání resortnického přístupu k úko lům. Zvláště naléhavě je třeba zlepšit spolupráci plánovacích a finančních komisí s odvětvovými komisemi při sestavování , za bezpečování a kontrole plnění plánu . V některých případech se

osvědčuje řešit zvlášť závažné úkoly na společných zasedáních příslušných komisí.

Jednou z příčin nedostatečné aktivity komisí je i jejich nespráv.

'né kádrové složení. Členy komisí jsou často vedoucí podniků a organizací z úseků , které komise řídí, což do značné míry osla buje jejich kontrolní funkci. Nejvýrazněji se to projevuje u země 429

dělských komisí NV. Některé zemědělské komise MNV jsou slože ny vesměs z členů IZD, někdy dokonce jen z vedoucích funkcio nářů . Takto složená komise, I když se pravidelně schází, se málo

zabývá problémy rozvoje družstevní výroby a zaměřuje se jen k zajištění úkolů u soukromě hospodařících zemědělců. Přezkoumání, jak ukazují zkušenosti , vyžaduje složení plánova .

cích a finančních komisí ; ukazuje se neúčelné, aby členy pláno vací komise byla většina předsedů odvětvových komisí, kteří jsou zároveň členy rady. To staví plánovací komise do nerovného po stavení vůči ostatním komisím a vede k nahrazování rady NV.

V současné době, kdy již nejsou odbory vybaveny komplexní pra vomocí, bude nutné, aby členy plánovacích a finančních komist

byll vedoucí odborů nebo příslušní odborníci, např. z banky, vel kých podniků, kteří zaručují kvalitní přípravu plánu a rozpočtu a kontrolu jejich plnění.

Směrnice, aby komise NV byly složeny z dvou třetin z poslan ců a jedné třetiny ostatních členů, se ukazuje zejména u MNV

jako nevyhovující. Dodržování této zásady se projevuje jako brz da v rozšiřování účasti pracujících na řízení a správě. Je účelné zvláště u MNV upravit složení komisí tak, aby místo dvou třetin tvořili poslanci nadpoloviční většinu. Zároveň je potřebné přezkoumat účelnost dosavadního počtu komisi NV, zejména u MNV, který vede k nezdravé kumulaci funk

CI, a vytvářet pouze takové komise, které odpovídají úkolům. V převážné většině národních výborů se konají schůze komist

v pracovní době. Bude třeba zajistit, aby tyto schůze, zejména u MěstNV, MNV a v některých případech 1 ONV, se konaly zásad ně po pracovní době. U národních výborů vyšších stupňů vytvářet pro to podmínky. Další rozvinutí práce komisí NV všech stupňů ovlivňuje jejich

metodické vedeni, organizátorská a odborná pomoc ze strany ministerstev a příslušných komisí NV vyšších stupňů. Minister stva a komise NV vyšších stupňa nezabezpečují dosud dostatečně úkoly odborného vedení odvětví a neposkytují komisím NV nižších

stupňů potřebnou pomoc. Při provádění kontroly se omezují jen na konstatování výsledků práce a nepomáhají zajišťovat úkoly v době, kdy mohou účinně ovlivnit jejich plnění. Stále se svo lává přemíra často neúčelných porad. Funkcionáři vyšších orgánů se málo zúčastňují zasedání komisí, aby tam pomohli zejména 430

v souvislosti s přípravou plánu řešit problémy a organizovat plnění usnesení vyšších orgánů . Zvlášť nedostatečná je pomoc ko misím MNV. Zvyšování ekonomických znalostí, výměně zkuše

ností, příčinám nedostatků v práci komisí a stanovení cest k je jich odstranění věnují NV malou pozornost.

Jen v ojedinělých případech se konají schůze v podnicích nebo společné schůze komisí vyššího a nižšího stupně k vyřešení ně které důležité otázky. Přitom jsou již v praxi četné kladné zku

šenosti z účinné, konkrétní a diferencované pomoci komist NV vyšších stupňů komisím NV nižších stupňů. Úloha komisí NV je oslabována také tím, že při stranických or

ganizacích, zejména při krajských a okresních výborech strany, jsou vytvářeny komise, které řeší stejné otázky , jimiž se maji zabývat komise NV, a často jsou složeny ze stejných lidí. Tato

praxe vede k oslabování odpovědnosti vedoucích pracovníků NV. Bylo by správnější , kdyby aktivněji pracovaly komise při národ nich výborech a stranické orgány jich využívaly, usměrňovaly a kontrolovaly.

Zlepšení práce komisí vyžaduje zvýšit v jejich činnosti stranic ký vliv. Především dodržovat zásadu vyjádřenou v dubnovém usnesení ÚV KSČ, aby stranické orgány a organizace hodnotily práci komunistů v NV zejména podle toho, jak komise rozvíjejí

svou organizátorskou práci a jakých výsledků bylo dosaženo při plnění státního plánu . Dosavadní zkušenosti nasvědčují, že hod

nocení se provádí často všeobecně a povrchně , podle počtu projed naných zpráv, schůzové činnosti, účasti na schůzích apod . Rozvinutí organizátorské práce komisí je třeba považovat za nejdůležitější otázku dalšího zlepšení práce NV a zvyšování účas ti pracujících na řízení hospodářství. Opatření k dalšímu zlepšení práce plén, rad a komisi národních výborů A. Pléna národních výborů

1. Zdokonalit přípravu plenárních zasedání NV : a ) Prohloubit řídící úlohu plén NV tím , že zejména na pléna

KNV a ONV budou zařazovány další důležité otázky týkající se rozvoje kraje nebo okresu, které dosud řešily rady. 431

b ) Dále zvýšit účast poslanců , komisí a pracujících na přípravě plenárních zasedání NV, která budou projednávat základní hos

podářskopolitické otázky. Zajistit rovněž, aby poslanci NV pro jednávali s pracujícími ve volebních obvodech , v podnicích a za řízeních návrhy opatření.

c ) Důsledněji uplatňovat zásadu, aby členové vlády, vedoucí pracovníci ministerstev, ústředních úřadů a vyšších národních výborů v daleko větší míře než dosud se zúčastňovali nejen ple .

nárních zasedání NV, ale především pomohli v řešení nejdůleži tějších problémů. Zejména zajistit kvalitnější přípravu plén MNV a účast poslanců nebo funkcionářů vyšších NV. 2. Prohloubit obsah činnosti plén NV při sestavování a plnění plánu a rozpočtu NV :

a ) Sestavování a kontrolu plnění plánu provádět za široké účas. ti pracujících a v těsné spolupráci všech stupňů řízení. Odstranit

administrativní způsob sestavování plánu a direktivního ukládá. ní úkolů, zejména při plánování rozvoje zemědělství. Plně využít v návrzích plánu iniciativy pracujících a výsledků prověrky efek tivnosti. Plán a rozpočet KNV a ONV připravovat a schvalovat na plenárním zasedání za účasti předsedů ONV, MNV. Tím napo

máhat k překonání lokálních zájmů a posilovat odpovědnost za zabezpečování celospolečenských zájmů.

Stanovit , že plénum současně s plánem projednává a schvalu. je souhrn politickoorganizačních opatření k zabezpečení úkolů

plánu v jednotlivých odvětvích hospodářství NV a v průběhu roku kontroluje jejich plnění. Rozbory o plnění plánu zařazovat na po tad až po projednání s pracujícími v podnicích a zařízeních .

Závažné změny v hospodářském plánu nebo rozpočtu musí pro jednávat plénum po konzultaci s vyšším NV nebo příslušným mi nisterstvem.

b ) Zapojit do plánování místní národní výbory, zejména ve spá dových obcích, a městské národní výbory a k tomu účelu řešit

s ohledem na podmínky formu hospodářského plánu těchto národ ních výborů.

c ) V současné době jeden ze základních úkolů MNV je zabez pečit projednání a schválení ročního hospodářského plánu nej prve v JZD a po projednání v JZD projednat a schválit v plénu ná

rodního výboru za nejširší účasti občanů a přijmout vlastní opatře ni k jeho realizaci. 432

3. Zvýšit úroveň jednání plenárních zasedání NV : a ) Předkládat plénu srozumitelné, stručné a věcné rozbory pro blémů a jejich příčin a těžiště položit na návrhy opatření. Diskusi zaměřovat především na návrhy opatření a způsob jejich zabez

pečení. K tomu účelu zabezpečit, aby součástí usnesení pléna by lo jeho organizační zabezpečení . b ) Zvýšit kontrolu plén nad činnosti rad a komisí NV. Organi

zovat plenární zasedání tak , aby rada skládala plénu účty ze své činnosti, zejména s jakými výsledky zabezpečovala usnesení plé na, vlády a vyšších NV. Tím nahradit početné a obsažné hodnotící

zprávy , které jsou plénu předkládány, jako hlavní body pořadu jed nání .

c ) Rozvíjet na plenárních zasedáních kritiku a sebekritiku. K po sílení autority plén stanovit vedoucím podniků a zařízení povin

nost skládat účty plénu ze své činnosti. Ke zprávě připraví pří slušné komise stanovisko opírající se o názor a připomínky pra cujících.

d ) šířeji uplatňovat právo poslanců vznášet dotazy k práci ra dy, vedoucích hospodářských pracovníků, vedoucích odborů 1 k problémům , s nimiž se poslanec setkává při výkonu své funk ce. Na dotazy poslanců odpovídat a o nich rozhodovat především přímo na plenárním zasedání, se závažnými seznámit širší veřej nost prostřednictvím krajského a okresního tisku. 4. Zvýšit úroveň řídící a organizátorské práce plén NV při za bezpečování usnesení.

a ) Organizovat za účasti poslanců a komisí veřejné prověrky důležitých usnesení ÚV KSČ, vlády a NV. b ) Správně stanovit dělbu práce mezi jednotlivými národními

výbory; ukládat radě, komisím a poslancům konkrétní úkoly při plnění usnesení; uložit radě, aby informovala pléna o výsledcích jeho plnění .

5. Další rozvinutí práce plén NV vyžaduje rozšířit jejich spolu práci s orgány a organizacemi Národní fronty, zejména s ROH a CSM. Rozšiřovat jejich účast na řešení otázek rozvoje kraje, okre su, města nebo obce a těsně s nimi spolupracovat při rozvíjení socialistického soutěžení a při získávání pracujících do činnosti NV a zabezpečování jejich potřeb. 6. Zlepšit práci poslanců NV : a ) Podstatně zvýšit péči rad NV a stranických orgánů a po 433

slance. Včas vyřizovat jejich podněty a návrhy. Soustavně zvyšo vat péči o jejich další politický a odborný růst a informovanost.

Otázky týkající se volebního obvodu řešit za účasti poslanců. K to mu, aby poslanci NV mohli plně rozvíjet politickoorganizátorskou

práci ve yolebních obvodech a aktivně se zúčastnit práce v komi sích, oprostit je od ostatních funkcí. B. Rady národních výborů

1. Prohloubit organizátorskou, kontrolní a koordinační funkci rad NV při sestavování a zabezpečování plánu rozvoje hospodář ství a kultury .

a ) Za prvořadý úkol rad považovat řízení a usměrňování podří zených organizací a nižších NV při sestavování jejich plánů tak, aby plně vyjadřovaly požadavky politickohospodářských směrnic vlády a pléna NV a byly plně v souladu s celospolečenskými zá jmy . b ) Přejít od projednávání přemíry všeobecných hodnotících zpráv a administrativní kontroly plnění plánu k cílevědomému zabezpečování opatření v podřízených organizacích a nižších NV. Organizovat vypracování politickoorganizačních opatření k zabez pečení úkolů plánu národního výboru i výrobních a finančních

plánů podřízených organizací a CVFP družstev a kontrolovat dů sledně jejich provádění ; tím zvýšit účinnost organizátorské práce rad při zabezpečování plánu.

c ) Vést komise k plánovitému řešení otázek rozvoje podniků a zařízení NV, zejména technického rozvoje, zavádění nové techno

logie, dokonalejší organizace práce, a tím snižovat vlastní nákla dy ; šířeji rozvíjet a využít zkušeností z organizování soutěže k XII . sjezdu strany jako účinné formy organizátorské práce NV.

2. Upevnit postavení rad v soustavě orgánů NV a zlepšit styl a metody jejich práce :

a ) Zabezpečit, aby rady nerozhodovaly za plénum nebo komise NV ; posílit koordinační úlohu rad , aby soustředovaly členy rady ,

komise a odbory NV na hlavní úkoly zejména v rozvoji zeměděl ství a vedly je k živé organizátorské práci v podřízených a níž ších NV ; bojovat proti resortismu v práci členů rad jejich zapo jováním do celkové činnosti rady ; kontrolovat, aby podněty a při pomínky pracujících byly včas vyřizovány a využívány v praxi. 434

b ) Považovat za soustavnou činnost rad, zejména ONV a MNV,

provádění komplexních rozborů hospodaření JZD , práce podniků, plnění plánu ; v souvislosti s projednáváním rozborů hodnotit ří dící činnost příslušných komisí NV ; kontrolovat, aby závěry z roz borů byly včas realizovány.

3. Zdokonalit formy a metody řízení rad NV nižších stupňů a

posílit zásadu demokratického centralismu v jejich řízení : a ) Zabezpečit návaznost a koordinaci práce rad NV jednotli vých stupňů, zejména při sestavování a zabezpečování plánu a rozpočtu NV ; dbát, aby rady KNV a ONV, vláda a ministerstva

seznamovaly včas rady nižších NV s otázkami, které plánují ře šit ; tím dosáhnout časové i obsahové návaznosti práce rad NV, aby

usnesení vlády, plén a rad vyšších NV bylo včas dovedeno až do MNV a k občanům.

b ) při řízení rad NV nižších stupňů více uplatňovat formy pří mé osobní pomoci, poskytovat zejména radám ONV a MNV odbor nou pomoc při řešení otázek koncepce rozvoje odvětví, podniků,

zařízení a JZD ; provádět postupně komplexní prověrky práce jed notlivých ONV a MNV a spojovat je se širokou výměnou zkuše

ností ; seznamovat rady NV nižších stupňů pravidelně s problémy kraje či okresu a projednávat s nimi závažnější usnesení ; prosa zovat důsledné dodržování státní disciplíny a společenských zá jmů.

c ) Dosáhnout, aby všechny ONV organizovaly okresní dny pro předsedy MNV ; zabezpečit, aby předmětem jednání okresního dne byl vždy některý z hlavních problémů řídící práce ONV , a tím po

silovat u funkcionářů MNV pocit spoluodpovědnosti za řešení a zabezpečování úkolů širšího významu, a zabezpečovat tak účinnou kontrolu práce ONV zdola. 4. Dále zkvalitnit práci aparátu NV :

a) Dosáhnout, aby těžiště práce aparátu bylo v organizování a pomoci při splnění úkolů státního plánu : soustavně zvyšovat kvalifikaci pracovníků aparátu NV a vytvářet podmínky pro je jich studium při zaměstnání.

b ) Přistoupit postupně k ustavování občanských aktivů k dob rovolné práci v administrativě a k výkonu agendy u některých od

borů nebo zařízení ( zdravotní odbory, osvětová zařízení apod . ) , 435

a tak vytvářet podmínky pro další snižování aparátu NV. Zároveň zabezpečovat rychlejší mechanizaci administrativních prací. c ) Prostřednictvím stranických organizací dbát o správné roz místění komunistů na jednotlivých odborech , vychovávat celý apa

rát ke zvýšené odpovědnosti za plnění stranických, vládních usne sení i usnesení vlastního NV, vést pracovníky k obětavosti a k ini ciativnímu řešení problémů, k odpovědnému vyřizování připomi nek a stížnosti pracujících .

C. Komise národních výborů 1. Dále zvýšit úlohu komisí národních výborů :

a ) Při řízení odvětví soustředit pozornost komisí na řešení kon

cepce jeho rozvoje, technický rozvoj , odstraňování nedostatků a masové uplatňování pokrokových zkušeností v celém odvětví za nejširší účasti pracujících ; cílevědomě vytvářet podmínky k mo bilizaci místních zdrojů a rezerv a k plnění plánovaných úkolů ;

zvýšenou pozornost věnovat problémům cenovým, mzdovým, MTZ a zvyšování kvalifikace pracujících .

b ) Řídící, kontrolní a výkonnou funkci komisí NV zaměřit k or ganizátorské práci mezi obyvatelstvem a pracujícími v podnicích a zařízeních řízených národními výbory za splnění stanovených úkolů. Věnovat větší pozornost vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících jak v aparátě NV i podnicích a zařízeních , tak

i mezi poslanci národních výborů. Se stížnostmi, podněty a upo zorněními pracujících seznamovat příslušné poslance, ve vážněj ších případech zajistit po předběžném prošetření poslancem nebo skupinou poslanců projednání v komisi, radě , případně na zasedá

ní NV. Zajistit, aby obsah stížností a zkušeností z jejich vyřizo

vání byl pravidelně projednáván na pracovních poradách apa rátu národních výborů . c ) K práci komisí pravidelně přibírat orgány a organizace ROH ,

ČSM a další společenské a zájmové organizace. K upevnění styku s nimi volit fukcionáře těchto organizací, zejména odborových svazů, přímo za členy komisí. Při kulturních a sociálních zaříze

ních a některých podnicích poskytujících zejména služby obča nům vytvářet občanské aktivy jako nástroj kontroly příslušné odvětvové komise. 436

2. Zlepšit metody práce komisi : a ) Změnit' styl práce komisí, soustředit je na organizátorskou

práci při plnění usnesení pléna a rady národních výborů, omezit schůzování i rozsah písemných materiálů předkládaných komi sím. Uplatňovat stále více metodu rozboru činnosti podniků a zo becňování zkušeností. Jejich využívání učinit základem rozhodová ní komisí o klíčových otázkách rozvoje odvětví a činnosti podniků

a zařízení. Vést komise KNV a ONV , aby cítily odpovědnost za stav celého odvětví, i když jednotlivé podniky a zařízení řídí NV nižších stupňů .

b ) Prohloubit kontrolní činnost komisí. Využívat k tomu kon trolních dnů v podnicích a jiné formy . Kontrolu provádět v průbě hu plnění úkolů a odstraňovat nedostatky v době, kdy je možno ovlivnit hospodářské výsledky činnosti. 3. Vytvořit podmínky pro další rozvoj práce komisí : a ) Zlepšit vzájemnou spolupráci komisí, zejména s komisí plá novací a finanční ; orientovat předsedy komisí na rozvinutí orga nizátorské práce členů a aktivů komise. b ) Organizovat schůze komisí MNV a MěstNV mimo pracovní

dobu a vytvářet k tomu podmínky i u NV vyšších stupňů . c ) Stanovit nadpoloviční většinu poslanců v komisích místo

dvoutřetinové většiny ; přezkoumat složení komisí, zejména pláno vacích, z hlediska plnění úkolů . d ) Rozvinout metodickou i konkrétní pomoc a spolupráci mini sterstev a komisí národních výborů vyšších stupňů s komisemi niž ších stupňů ; zúčastňovat se schůzí komisí zejména při přípravě státního plánu a zabezpečovat uplatnění celospolečenských zá

jmů ; pečovat o rozšiřování politickoekonomických znalostí členů komisí , zvláště jejich předsedů. 4. Zlepšit stranické vedení komisí NV :

a) Usměrňovat činnost komisí na řešení nejdůležitějších úkolů a rozvíjení organizátorské práce za jejich splnění. b ) Zrušit při stranických orgánech komise, které obsahem své činnosti nahrazují orgány NV.

437

KE

ZVÝŠENÍ

VYCHOVY

ÚROVNĚ

KOMUNISTICKE

NA ŠKOLACH I. A II . CYKLU ŠKOLACH VYSOKÝCH

A

NA

USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 28. SRPNA 1962

Oloha komunistické výchovy mládeže Ze zkušenosti sovětské i naší socialistické školy vyplývá, že

jednou ze základních podmínek úspěchu ve výchově mládeže je harmonický soulad mezi vzděláním a výchovou. Zásada spojení školy se životem vytyčená XI. sjezdem KSČ a rozpracovaná v usnesení ÚV KSČ z dubna 1959 znamená syntézu

výchovných a vzdělávacích cílů a vede k důslednému překonání některých jednostranností, k nimž docházelo v předchozích eta pách rozvoje naší socialistické společnosti. Ukazuje vzájemnou podmíněnost vzdělání a výchovy, intelektuálního a morálního roz

voje mladého člověka. Vzdělání je nezbytný předpoklad, avšak ne stačí dávat žákům pouze vědomosti , je nutno zároveň formovat jejich charakter, morálku, světový názor, politické přesvědčení. Jen tak bude dána záruka, že mladí lidé budou mít správný poměr

ke svým studijním povinnostem a že svých vědomostí budou užívat k prospěchu společnosti. Naše škola za vedení KSČ a za aktivní podpory společenských

organizací, rodiny a celé společnosti dosáhla v posledních letech v tomto směru řady pozitivních výsledků zvláště ve výchově mlá deže k československému socialistickému vlastenectví a proletar

skému internacionalismu, ve výchově k vědeckému světovému ná

zoru, ve zkvalitnění vědomostí žáků a v jejich přípravě pro život. Ve výchově mládeže se však stále ještě projevují vážné slabiny a nedostatky. Značná část mládeže není dostatečně morálně při pravena překonávat překážky, podřizovat své osobní zájmy zá jmům kolektivu a společnosti a přitom žít plným politickým, kul turním a společenským životem.

Jednou z hlavních příčin těchto nedostatků je ještě stále níz ká úroveň výchovné práce školy jako rozhodujícího činitele vý .

chovy. Na mnohých školách se nedoceňuje výchovná funkce vy. učování a nevytvářejí se dost cílevědomě podmínky pro organické 438

1

spojení vzdělávací a výchovné práce školy. Rovněž podíl veřej nosti na výchově žáků je stále nedostatečný. Proto na prvé místo vytyčujeme před naši školu se vší naléha vostí úkol vychovávat mládež k správnému chápání poslání a veš keré činnosti komunistické strany a k důslednému jednání v du chu socialistického světového názoru a zásad morálního kodexu budovatele komunismu.

Bez úspěšného plnění tohoto základního úkolu nelze dosáhnout

skutečného úspěchu ani ve vyučování obecně vzdělávacím a od borným předmětům, neboť výsledky studia ve velké míře závisejí právě na morálně politickém postoji žáků k jejich školním a pra covním povinnostem, na pocitu odpovědnosti k celé naší socialis tické společnosti a jejím cílům.

Požadavek zintenzivnění a zkvalitnění výchovné práce s mlá deží platí stejnou měrou jak pro školy I. a II. cyklu, tak i pro ško

ly vysoké. Také práce vysokých škol trpí stále ještě odtržeností ideologického působení od odborného studia , i když v procesu je jich přestavby bylo dosaženo zlepšení a byly vytvořeny příznivé podmínky pro další zvýšení politickovýchovného působení vyso kých škol . Nelze přirozeně spoléhat na to, že budou působit auto

maticky. Naopak, k plnému využití těchto podmínek je nezbytná soustavná a cílevědomá ideologická práce, která by nebyla jen vě

cí straníků a pracovníků kateder marxismu-leninismu ,, ale která by prostupovala celým procesem výuky i mimoškolním životem

studentů. Jde o to, aby hluboce humanistické revoluční ideje mar xismu-leninismu inspirovaly mladé lidi k odpovědnému chápání života, k aktivní účasti na výstavbě socialistické a komunistické společnosti a k všestrannému uskutečňování politiky naší strany. výchovnou práci vysokých škol nelze oddělovat od výchovné práce nižších školských stupňů. Rozdíl ve výchovné práci škol I. a II. cyklu a škol vysokých není v jejím cíli , ale především v me todách, které k němu směřují. Vysokoškolští studenti vyžadují již

zcela jiný pedagogický přístup než žáci nižších školských stupňů. V jejich studiu musí mít daleko větší podíl samostatná práce, kte rá se musí stát základní formou vysokoškolského studia, a i v je

jich mimoškolním životě se musí mnohem více uplatňovat prvek 439

sebevýchovy a sebevzdělání, jakož i princip kolektivní samosprá

vy . Často právě mechanické přenášení středoškolských metod do výchovné a výukové činnosti vysokých škol je jednou z příčin, proč výchovné působení na studenty mívá slabý nebo někdy do konce i opačný účinek.

Jde tedy o to, vytvořit jednak ucelený harmonický systém ko munistické výchovy mládeže na všech stupních a typech škol, jednak vypracovat a v praxi důsledně uplatňovat takovou meto diku výchovné práce, která by vycházela ze zvláštnosti jednotli vých věkových stupňů a typů škol a umožňovala dosahovat všude co nejpříznivějších výchovných výsledků. A. Komunistická výchova na školách I. a II .

cyklu

1. Využívat vyučování všem předmětům k vytváření komunistického uvědomění žáků

Základem komunistického uvědomění a občanské aktivity dětí a mládeže je postupné osvojování základů marxisticko - leninského

světového názoru, který se má stát spolehlivým kompasem v myš lení a jednání všech mladých lidí.

Rozhodujícím článkem ideově výchovné práce s mládeží je škol ní vyučování. Každý vyučovací předmět má vedle svého poslání naukového i významnou funkci výchovnou, která nemůže být po važována za pouhý jeho doplněk, ale tvoří jeho organickou sou část. Přitom každý předmět přispívá ke splnění výchovných cílů svým specifickým přínosem. Nebylo by správné narušovat ve jmé nu mylně pochopeného principu výchovného vyučování systém předmětu, jak se to někdy dělo, a přeměňovat například hodiny matematiky, českého jazyka a podobně v hodiny etických besed. Obsah předmětu samého je nutno podávat žákům tak, aby pomá hal svými specifickými prostředky zároveň se získáváním znalostí vytvářet i správný světový názor, správné morální představy a po litické přesvědčení. Proto zvlášt naléhavým úkolem je vymezení vlastního podílu každého předmětu na vytváření základů vědec . kého světového názoru , pečlivý výběr základních poznatků z hle

diska světonázorové výchovy, překonávání izolace jednotlivých 440

předmětů a prohlubování mezipředmětových vztahů v učebnicích, metodických příručkách a ve vlastní práci učitele.

Řada učitelů, zvláště na školách II. cyklu, se bude muset zba vovat sklonu k pouhému přednášení látky , k popisnému výkladu fakt apod. Světonázorová výchova není pouze záležitostí rozumo

vého působení, ale musí mít na zřeteli celou osobnost mladého člověka, působit na jeho city i vůli. Je nerozlučně spjata s utváře ním politického postoje žáků, s motivováním správného jednání v duchu morálního kodexu budovatele komunismu. Takto pojatá

výchovná práce je ovšem pedagogicky velmi náročná. Proto je nutno pomáhat především méně zkušeným učitelům například

pořádáním speciálních kursů, školení a instruktáží, které by zvý. šily jejich ideovou přípravu a objasňovaly speciální úkoly jejich předmětů v oblasti komunistické výchovy. Na odborných školách, odborných učilištích a učňovských ško

lách, kde v učebních plánech nejsou často zastoupeny předměty zvlášť významné pro další utváření světonázorových závěrů, bude

žádoucí propracovat metodiku, jak využívat k světonázorové vý. chově odborných předmětů i odborné pracovní přípravy, jak zvý. šit i podil mistrů výrobního výcviku na ideové výchově mládeže.

Bude nutné, aby těmto otázkám věnoval v patřičné míře sou stavnou pozornost také všechen pedagogický tisk. Zejména je však třeba urychleně připravit a již v r. 1963 vydat metodické kni hy pro učitele o ideově výchovné práci v jednotlivých hlavních

učebních předmětech a nejdéle do r. 1965 zajistit vydání speciál nich metodik učebních předmětů s konkrétním rozpracováním otázek politické, světonázorové a morální výchovy . Na tyto úkoly

je v současné době především nutno zaměřit práci výzkumných

pedagogických ústavů ministerstva školství a kultury a orientovat k nim i obsah a systém dalšího vzdělávání učitelů.

Mimořádnou pozornost je třeba věnovat novému předmětu » Ob čanská výchova « . Zavedení občanské výchovy vyplynulo z potře

by posílit především politickoideovou a mravní výchovu žáků. Jako nový předmět zavádí se na všech školách I. a II . cyklu , počí naje 6. postupným ročníkem , po jedné hodině týdně. Jejím úko lem není nahrazovat výchovnou práci v ostatních předmětech , ale 441

vyplnit vážnou mezeru, která dosud byla v celkové soustavě ko

munistické výchovy, a přispět tak k uvědomělejšímu chápání cílů naší socialistické společnosti, k hlubšímu osvojování principů ko munistické morálky a světového názoru .

Jestliže úspěch vyučování každého předmětu stojí a padá s úrov ní práce učitele, platí to o občanské výchově dvojnásob. Proto správný výběr a příprava učitelů je klíčovou otázkou zavádění ob

čanské výchovy. Ředitelé škol musí plně odpovídat za to , že ob čanská výchova bude svěřována jen politicky nejvyspělejším a pedagogicky nejzkušenějším učitelům. Mnohé stranické organi zace na školách a OV KSČ již výběr učitelů občanské výchovy

řádně kontrolují. Protože práce učitelů v občanské výchově vyža . duje zvláště pečlivou přípravu, bude správné zprostit učitele, kte rý vyučuje tomuto předmětu, různých, převážně administrativ ních prací .

Školská správa musí mnohem účinněji než dosud pomáhat uči

telům občanské výchovy především po metodické linil. V někte rých ústavech pro další vzdělávání učitelů není věnována dosta tečná péče tomuto nově zaváděnému předmětu. Z existujících pe

dagogických časopisů věnuji tematice občanské výchovy částeč nou pozornost pouze časopisy »Dějepis a zeměpis ve škole « a » So cialistická škola «. Je třeba uvážit vydávání časopisu, který by se

soustavně zabýval otázkami komunistické výchovy ve školách včetně předmětu občanská výchova. Pro učitele občanské výchovy na školách I. a II. cyklu jsou po

stupně vydávány metodické příručky podle jednotlivých ročníků. Ministerstvo školství musí zajistit , aby tyto metodické příručky byly vydávány pravidelně a včas. Zvláště naléhavě se pocituje potřeba vhodných pomocných knih pro učitele škol I. a II . cyklu, v nichž by byl dostatek názor ných příkladů k ilustraci probírané látky. Protože zpracování ta kových knih je značně náročné jak obsahově, tak metodicky , bude

správné, když ministerstvo školství a kultury vypíše na jejich zpracování urychleně konkurs. Aby občanská výchova byla pro mládež přitažlivá a působila na ni přesvědčivě , bude rovněž třeba, aby ministerstvo školství a kultury zajistilo přípravu nových účin

ných pomůcek ( magnetofonové záznamy, filmové smyčky , gramo fonové desky apod . ) . Aby bylo možno všestranně zhodnotit dosa 442

1

vadní zkušenosti s občanskou výchovou a zobecnit praxi nejlep

ších učitelů, doporučuje se uspořádat v roce 1963 celostátní pora du učitelů občanské výchovy a materiály z této porady publikovat.

K plánovitějšímu a systematičtějšímu uskutečňování principů komunistické výchovy v praxi pomáhají tzv. osnovy výchovné prá

ce, které obsahují přehled hlavních výchovných cílů pro jednotli. vé ročníky I. a II. cyklu. Jejich úkolem je přispívat k utváření uce leného systému komunistické výchovy mládeže, k překonávání ži velnosti a nahodilosti ve výchovné práci školy i ve výchově mi

moškolní. Jde v podstatě o jednotný program výchovné činnosti učitelů a vychovatelů, kteří v něm mají orientační pomůcku uka

zující, jaké konkrétní požadavky v oblasti politické, morální, svě tonázorové, pracovní, estetické a tělesné výchovy je možno klást na žáky jednotlivých věkových stupňů.

Zkušenosti z ověřování pokusného návrhu osnov ukazují, že bu de žádoucí mnohem těsněji skloubit výchovné cíle pro jednotlivé ročníky základní devítileté školy s učebními osnovami předmětů a s požadavky »Co má znát a umět pionýr« . Předejde se tím také

nebezpečí, že osnovy výchovné práce budou chápány jako úkol navíc, že jejich cíle se budou plnit formálně, bez organické sou vislosti s vlastním vyučováním a mimoškolní činností žáků, zvláš tě však s činností družin a klubů i domovů mládeže.

Zejména je nutno se soustředit na pěstování politické uvědomě losti žáků, projevující se ve schopnosti správně hodnotit události a jevy politického života , zaujímat aktivní občanský postoj k ak

tuálním úkolům výstavby socialismu a komunismu a k boji za svě tový mír. Je potřebí překonat podceňování politické výchovy i for malismus, který se v této oblasti projevuje nejen ve vyučování,

ale i v relacích školního rozhlasu, v nástěnkách, motivaci veřejně prospěšné práce žáků apod .

Ve struktuře osnov výchovné práce bude žádoucí věnovat mno hem výraznější pozornost politické, světonázorové, pracovní a mravní výchově, kde musí být jádro osnov. Bude nutno redukovat počet výchovných požadavků tak , aby se odlišily úkoly hlavní od

méně zásadních , čímž by bylo dosaženo také větší přehlednosti osnov. Jak naznačují zkušenosti z SSSR i z práce naší školy , bude 443

správné spojit vytyčené výchovné cíle s náměty konkrétních čin

ností významných pro utváření politického a morálního profilu žáků a zajistit přepracování osnov výchovné práce tak, aby sta

novily vedle výchovných cílů také prostředky k jejich dosažení, především druhy činností, k nimž mají být žáci vedeni.

Významné místo v politickovýchovném působení školy má účast

žáků na fyzické práci, na školách II. cyklu prováděné přímo v prů myslových a zemědělských závodech. Žáci získávají vedle odbor ného výcviku í hlubší pohled na život, zařazují se postupně do vel kého kolektivu pracujících. Získávají smysl pro disciplínu a přes nost, pro kolektivnost a solidaritu . Nesprávnou organizací výrobní práce žáků může však být její výchovný účinek do značné míry znehodnocován. Proto je třeba energicky překonávat každé for mální přidělování práce , o jejímž smyslu nejsou žáci dostatečně poučeni. Je nesprávné zaměstnávat žáky samoúčelnými pracemi, které nemají nic společného s učebními osnovami výrobního vý. cviku. Výrobní práci je nutno organizovat tak, aby žáci chápali

její společenský význam, aby se seznámili s historií závodu a jeho perspektivami , s jeho postavením v našem národním hospodářství, s jeho plánem a organizační strukturou, aby poznali kolektiv pra cujících závodu a získali celkový přehled o výrobním procesu. Zkušeností z výrobní praxe je nutno plně využívat v teoretické

výuce a naopak teoretické poznatky mají být plně uplatňovány ve výrobní praxi žáků. Škola musí ve své výchovné práci počítat s tím, že vývoj naší socialistické společnosti neprobíhá bez rozporů , že vedle mnoha kladných jevů se na pracovištích vyskytují leckde ještě zbytky

staré morálky, egoismus, falešná kolegialita atd. Podobně jako v oblasti morálky i v technice a metodách práce se střetává nové

se starým . Někde se používá ještě staršího technického zařízení, jinde vznikají obtíže z toho, že novou techniku neovládají dosud všichni pracující a někteří z nich lpějí konzervativně na zastara lých metodách práce. Byla by chyba , kdyby škola líčila mládeži jen ideální život budoucí komunistické společnosti a nevedla ji k tomu, jak o tuto budoucnost bojovat s pozůstatky starého v na šem současném životě . 444

Umístování žáků škol II . cyklu do výrobní práce na závodech se často v kraji ani v okrese neplánuje, někde je plán jen formál ní, nebývá projednán se závody. Žákům se nevěnují vhodní od borníci ze závodů. To souvisí s tím , že se mnohde nezajišťuje

plnění vládního usnesení č. 106/61 Sb., že dost účinně nepomáhají stranická a odborová organizace výrobního závodu. Odborný výcvik musí být svěřován zkušeným mistrům a dělní kům , kteří jsou plně na výši odborně i politicky a kteří dovedou žákům správně vysvětlovat všechna fakta , na něž ještě na závo dech narážejí, jako je například nedodržování pracovní discipli ny apod., pěstovat v nich vůli aktivně překonávat nedostatky a prosazovat nové, progresívní pracovní metody a vztahy mezi lid

mi. Je třeba, aby školy uzavíraly se spolupracujícími závody smlouvy, kde by se pamatovalo na řádné odborné a pedagogické

vedení žáků. Stranické organizace na školách i závodech budou spolu s ROH a ČSM provádět kontrolu, jak jsou tyto smlouvy v praxi plněny.

Značné nedostatky má výrobní práce mládeže v zemědělství, zejména v závodech , kde je málo kvalifikovaných kádrů a kde nejsou ani jiné základní podmínky. Zde je třeba organizovat vý. robní práci žáků ve shodě s organizací výroby v JZD ( ve státním statku ) a větší měrou zapojovat učitele do vedení výrobních sku

pin . Některé problémy vyplývají ze sezónního charakteru země dělské výroby. Je to především problém nerovnoměrného pracov ního vytížení během roku. Obdobný problém vzniká např. i ve sta- , vebnictví. Proto bude třeba hledat pružné organizační formy vý .

uky, které by tyto obtíže odstraňovaly. S přihlédnutím ke všem těmto otázkám , které přináší účast žáků všech typů škol na fyzické práci, zajistí ministerstvo škol ství a kultury s KNV a ONV dlouhodobější plánování výrobní prá ce žáků škol II . cyklu. Dále prověří na středních všeobecně vzdě lávacích školách a na odborných školách možnost pružnější orga

nizace výrobní praxe žáků ( zejména v zemědělství a stavebnictví ) ,

při níž by tato praxe byla soustředěna do určitých ročních období. Na základních devítiletých školách provádějí žáci podle učeb

ních plánů praktické práce na školních pozemcích. I zde bude správné, aby ministerstvo školství a kultury zabezpečilo uskuteč

nění účinnějších forem přiblížení zemědělské výroby zejména žá kům nejvyšších ročníků . 445

II. Zabezpečit jednotu výchovné práce školy i výchovy mimoškolní

Jedním z nejvýznamnějších činitelů výchovy, který spojuje usi lí školy a veřejnosti při formovánt morálních vlastností mládeže , je CSM a jeho Pionýrská organizace .

Československý svaz mládeže a jeho Pionýrská organizace v těsné spolupráci se školou, rodinou a společenskými organiza

cemi organizují především volný čas dětí a mládeže v souladu s výchovnými a vzdělávacími úkoly školy .

Nemá- li překypující vitalita mládeže vyúsťovat nesprávným směrem, je nutno dávat jí přirozený průchod organizováním pestré zájmové činnosti zaměřené především k tvořivé budovatel ské práci . Základní podmínkou úspěchu ovšem je, aby tato práce měla dobrovolný charakter a aby pro žáky byla věcí jejich vlastní

iniciativy. Bude správné, když se školské skupiny ČSM po dohodě se školou budou daleko soustavněji zapojovat do plánů veřejné výstavby ve svých místech a okresech a pomáhat při zvelebování

obcí, v zalesňování a zúrodňování nevyužitých míst, v melioraci pozemků , výstavbě kulturních a sportovních zařízení a při dalších obecně prospěšných akcích.

Do veřejně prospěšné práce žáků bude třeba vnést více pláno vitosti a soustavnosti. Zkušenost ukazuje, že nejmenší výchovnou hodnotu mají nárazové a překotně organizované brigádnické akce. Proto školské skupiny ČSM a PO musí ve spolupráci se školou a

za pomoci národních výborů vypracovávat dlouhodobější plány své veřejně prospěšné činnosti. Pak bude možno rozvíjet kolem

nich daleko lépe i potřebnou výchovnou práci a účast žáků na této činnosti bude iniciativnější a uvědomělejší. Výchově ke kolektivnosti a smyslu pro odpovědnost bude také na prospěch , budou- li si všechny děti již od nejnižších tříd sou stavně zvykat na plnění některých základních společenských funkcí , jako je péče o čistotu a pořádek, péče o květiny, o tabuli,

o šatnu , o pomůcky atd . Ve vyšších ročnících mohou žáci přejímat kromě toho i náročnější organizátorské úkoly, při jejichž plnění se budou střídat v různých funkcích , budou se učit vést druhé a

zároveň se podřizovat kolektivní kázni . Organizování této činno sti by mělo být jedním z důležitých úkolů školských organizací ČSM a pionýrských skupin . 446

Velký výchovný význam má zájmová činnost děti a mládeže

v oblasti techniky, přírodovědy a estetické výchovy. Rozšiřuje znalosti a dovednosti dětí a mládeže, dává možnost uplatnit vlohy a talenty. Zájmová činnost technická a přírodovědná má pro žá ky základní devítileté školy mimo to velký význam v tom , že mů

že správně ovlivnit jejich rozhodnutí pro nejdůležitější povolání. Většina škol nemá však dostatečný přehled o zájmové činnosti svých žáků . I když existuje řada soutěží podporujících technic kou, uměleckou i jinou tvořivou činnost mládeže, zdaleka ne vše chna mládež se účastní soustavněji organizované zájmové činno sti. Málo se ještě využívá na školách pomoci rodičů při vedení různých zájmových kroužků , třídní učitelé se málo zajímají o to , jak děti tráví svůj volný čas.

V zájmu lepší koordinace školní a mimoškolní výchovné péče by si školy měly stanovit jako cíl, aby se každý žák věnoval ně

které zájmové činnosti odpovídající jeho sklonům a schopnostem .

Pěstování zájmové činností musí být i jedním z hlavních úkolů školních družin a klubů i ostatních zařízení pro mimoškolní vý chovu mládeže . Aby škola jako hlavní koordinující centrum veš. keré výchovné práce zvládla svůj úkol jak pedagogicky, tak

organizačně, musí plně využívat pomocí sdružení rodičů a přátel školy .

Školy spolu s ČSM a sdružením rodičů a přátel školy musí více a cílevědoměji využívat i různých forem mimoškolní tělesné vý chovy. Tak jako školy uzavírají patronátní smlouvy se závody, v nichž se žáci účastní výrobní praxe, měly by obdobně uzavírat

i smlouvy se sportovními oddíly a zajišťovat pro své žáky hříště , aby mohli v pravidelnou dobu provozovat sportovní hry. V tom by byla jedna z účinných cest, jak zajistit v praxi realizaci » Jednot ných osnov pro chlapce a dívky od 6 do 19 let« , které se staly

společnou pedagogickou normou pro všechny orgány a pracovní ky v tělesné výchově mládeže. Intenzívněji než dosud také bude třeba rozvíjet různé druhy turistiky ( pěší, vodní, na lyžích, na kole ) a využívat k tomu zejména dní školního volna.

Soustavnější pozornost otázkám komunistické výchovy mládeže musí věnovat i školské a kulturní komise ONV a KNV. Zejména

je třeba , aby si tyto komise zajistily i potřebný vliv na činnost SRPŠ . Je třeba živěji a přesvědčivě působit na rodinu a na ostatní mimoškolní činitele, kteří se na výchově mládeže podílejí, sjed 447

nocovat jejich výchovné působení se školou. Proto bude správné organizovat při školských a kulturních komisích KNV a ONV ak

tivy složené z osvědčených funkcionářů SRPŠ, závodů a spole čenských organizací a s jejich pomocí řešit především takové

otázky, které přesahují možnosti jednotlivých škol. Jde například o správně koordinované přidělování škol patronátním závo dům, o spolupráci s'divadly, muzei , galeriemi a jinými kulturně výchovnými institucemi i sportovními organizacemi. Tyto okres ní a krajské aktivy by měly také cílevědomě koordinovat činnost

SRPS , starat se o zvýšení úrovně pedagogické propagandy mezi rodiči, zejména v oblasti komunistické výchovy mládeže, a o cel kové uplatňování » Zásad pro práci sdružení rodičů a přátel ško ly« tak , jak byly přijaty ústředním výborem KSČ v červnu 1961.

Úkol organizovat pestrý, přitažlivý a pedagogicky účinný pro gram pro školní mládež v době jejího volného času je velmi ná ročný. Přitom je to jedna ze základních otázek, která dosud čeká

na vyřešení. Bude proto správné, když ministerstvo školství a kul tury spolu s ÚV ČSM za účasti vědeckých pedagogických praco

višť ( je možno využívat například pomoci pedagogických insti tutů ) pomůže na některých okresech propracovat vybraným ško lám plány veřejně prospěšné práce a zájmové činnosti a bude jim při jejich plnění pomáhat. Zkušenosti z této práce bude třeba neustále sledovat a studo vat a osvědčené formy štroce popularizovat a cílevědomě rozši řovat.

III. Zvýšit individuální výchovnou péči o žáky V celém systému výchovné práce s mládeží je nutno důsledněji

než dosud uplatňovat princip individuálního přístupu k žákovi. Mnoho výchovných problémů na školách pramení z toho, že uči telé nejsou dostatečně obeznámeni s individuálními zvláštnostmi,

sklony a zájmy svých žáků, což se zejména projevuje, když žáci odcházejí na další studium , do učebního poměru a z vyšších škol

do praxe. Často teprve život odhaluje u mladých lidí přednosti nebo nedostatky, kterých si škola nepovšimla a ve své výchovné práci zanedbala .

Velmi vážnou otázkou, kterou život staví před naši školu, je příprava mládeže k volbě povolání. Aby bylo možno orientovat 448

žáky pro vhodné povolání s potřebným předstihem již několik let

před ukončením školní docházky , bude správné zajistit, aby školy byly včas seznamovány s výhledovou bilancí rozmístění patnácti letého dorostu do učebního poměru a do škol.

Nejdůležitější v této otázce však je, aby výchova k volbě povo lání nebyla řešena formálně, aby se opatření nesoustředovala jen na organizační stránky problému ( budování poraden, řízení vý . chovných poradců apod . ), ale aby pronikla organicky do celého systému výchovné práce na škole, aby vedla k individuálnímu a pozornému přístupu ke každému žákovi a stala se součástí cíle

vědomé práce všech učitelů , zejména třídních. V souvislosti s mravní výchovou je nutno věnovat zvýšenou po

zornost i otázkám sexuální výchovy mládeže. Z tohoto hlediska bude správné zhodnotit dosavadní spolupráci naší pedagogické a zdravotnické osvěty a vyvodit závěry k jejímu zlepšení. Zvláštní pozornost je nutno věnovat dětem s oslabenou výchov nou péčí v rodině, pedagogicky zanedbaným, z kterých mnohdy vyrůstá obtížně vychovatelná a morálně narušená mládež. Tyto

děti vytvářejí na mnohých školách , zejména ve větších průmyslo vých městech početně sice nevelké, ale svým demoralizujícím vli vem nebezpečné skupinky , které se často vymykají výchovnému vlivu školy . Je proto nezbytné počítat v investiční školské výstavbě

s potřebnými prostředky na urychlené vybudování internátních vý. chovných zařízení pro tuto mládež. Perspektivně je třeba však vi

dět hlavní metodu ne v převýchově mládeže již zanedbané, ale v preventivní péči , která by včas podchytila mládež postrádající normální rodinnou výchovu a poskytla jí řádnou výchovu inter nátní.

Protože jde o řadu složitých a velmi vážných otázek, bude správné učitelům účinně při jejich řešení pomáhat . Obsah studia a další vzdělávání učitelů je třeba zaměřit tak , aby se zvýšila a neustále prohlubovala úroveň pedagogicko -psychologických zna lostí všech učitelů a vychovatelů. Z tohoto hlediska zhodnotí mi nisterstvo školství a kultury systém postgraduálního studia učite

lů a vypracuje pro toto studium osnovy o komunistické výchově mládeže. Dále ministerstvo prověří obsah činnosti , formy a meto dy práce ústavu pro další vzdělávání učitelů a výchovných pra

covníků a okresních pedagogických středisek a zaměří jejich čin nost na výchovnou problematiku. 15 Usnesení a dokumenty

449

Veliká výchovná odpovědnost připadá třídním učitelům , kteří musí dobře znát kolektiv svých žáků , zajímat se o to, jak jejich třída pracuje v předmětech, kterým vyučují jiní učitelé, sledovat mimoškolní život žáků , pravidelně se stýkat s rodiči a včas před cházet neprospěchu a nekázni. Rozhodně se nelze smiřovat s ad ministrativním chápáním funkce třídního učitele. Jeho práci není

možno posuzovat jen podle toho, jak vede třídní knihu a výkaz, ale především podle toho, jak se věnuje komunistické výchově svěřeného kolektivu žáků, jak pomáhá koordinovat výchovné pů sobení ostatních učitelů , pionýrských vedoucích, instruktorů vý robní práce , vychovatelů i rodičů. Náročnost výchovného poslání třídního učitele vyžaduje , aby do této funkce byli vybíráni jen

dobří pedagogové, kterým by byl přiměřeně upraven vyučovací úvazek. Ministerstvo školství a kultury a národní výbory musí dbát o to , aby třídní učitel vedl svou třídu po několik let. Pak bu

dou vytvořeny příznivé předpoklady k tomu , aby se stal svým žá kům opravdovým rádcem , aby mohl všestranně hodnotit jejich morální a politický profil, jejich zájmy a schopnosti a byl s to účinně jim pomoci při volbě povolání a odchodu do praxe. IV. Vytvořit podmínky pro politickoideové a pedagogické vedení školy

Úroveň komunistické výchovy mládeže závisí především na po litické a ideologické úrovni učitelů a vychovatelů, na jejich odbor ných znalostech a pedagogických zkušenostech . Dosavadní pří .

prava učitelů i další zvyšování jejich kvalifikace se však soustře dovaly především na odbornou a metodickou stránku výuky a vý. chovným otázkám nebyla věnována dostatečná pozornost ani po stránce teoretické, ani praktické. V postgraduálním studiu učitelů

i v práci ústavů pro další vzdělávání učitelů a výchovných pra covníků stejně jako v práci okresních pedagogických středisek

se projevuje stále ještě mnoho formalismu a úzkého metodikaření. Při inspekcích se sledují především vědomosti žáků a malá po zornost se věnuje výchovnému působení učitelů. Rovněž při pod něcování pedagogické tvořivosti učitelů ( například formou peda

gogických čtení ) nebyly dostatečně zobecňovány a rozšiřovány zkušenosti učitelů , kteří dosahují vynikajících výsledků ve vý chově . 450

Vedle učitelů mají důležité poslání ve výchově mládeže vycho vatelé působící ve školních družinách a klubech, v dětských , žá kovských a učňovských domovech. Je nutno skoncovat s podceňo

váním funkce vychovatelů a soustavně zvyšovat jejich kvalifiko vanost, která je v současné době ve svém průměru na nízké úrovni.

Za vysokou úroveň ideově výchovné práce učitelů a výchov

ných pracovníků bezprostředně odpovídá ředitel školy , který je povinen soustavně sledovat a kontrolovat jejich práci a všestran ně jim pomáhat radou i vytvářením optimálních pracovních pod

mínek . Ředitel se nesmí omezovat na administrativní formy říze ní , ale musí vidět těžiště své práce v osobním styku s učiteli , v cí

levědomém řízení pedagogického kolektivu, v hospitacích a kon zultacích s učiteli . K usnadnění této odpovědné práce ředitele by měla být vydána metodická příručka o základních otázkách ří zení školy . Za dosavadního stavu se však ředitelé škol nemohou náležitě

věnovat politickoideovému a pedagogickému vedení školy, neboť vykonávají četné časově náročné hospodářskoadministrativní úko ly. To odporuje zásadě, že ředitel je jediným pedagogickým ve doucím školy. Je proto nutno maximálně uvolnit ředitele školy pro plnění vlastní funkce a odstranit.všechnu nadměrnou hospo

dářsko-správní agendu. To vyžaduje především rozlišení a odděle ní administrativy ( pedagogicko -administrativní agendy ) od hos

podaření podle rozpočtu ( hospodářské vedení školy ) . Minister stvo školství a kultury proto prověří do konce roku 1962 , která administrativní činnost na školách je nezbytná , a zajistí, aby byla co nejvíce zjednodušena. V. Ukoly stranických orgánů a organizaci

Velkou odpovědnost za politickoideovou práci mezi učiteli mají okresní a krajské výbory strany. Jejich úkolem je rozvíjet tuto

práci tak, aby učitelé neviděli v politickém studiu a ve své účasti na veřejném životě pouhou povinnost, ale nezbytnou podmínku úspěchu ve vlastní výchovné práci s mládeží. Proto je třeba ener gicky bojovat proti všem projevům formalismu v politickém vzdě lávání učitelů a zaměřovat je na aktuální politické a ideologické otázky spojené s obsahem jejich pedagogické práce. Jde přede 451

vším o to, aby marxismus leninismus pro ně nebyl izolovanou stu dijní disciplínou a aby denní politická práce strany se stala vý. chodiskem a ideovým a metodickým základem veškeré jejich vý. chovné činnosti.

Ve stranickém školení učitelů v minulých letech zůstávali často učitelé po řadu let v nižších formách školení. V posledních letech studují převážně ve večerních školách základy marxismu-leninis

mu. Učitelům však nebylo dosud dostatečně objasňováno, jak mají znalostí získaných ve stranickém školení i v ostatních formách školení využívat při výchovném působení na mládež a ve vyučo

vání jednotlivým předmětům. Bude proto správné v další etapě zaměřit politické školení učitelů především na aplikaci principů

marxismu -leninismu na konkrétní pedagogickou problematiku a odborné vyučování. Jedním ze základních studijních pramenů bu dou předsjezdové dokumenty KSČ : návrh nových stanov strany, dokument »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti « a referáty z XII . sjezdu strany. Bude dále třeba soustavněji vést učitele k tomu, aby zvyšovali svou kvalifikaci dálkovým studiem , aby rozšiřovali svou aprobaci, a tak odstraňovali nekvalifikovanost a neodbornost vyučování.

V souvislosti s tím je také třeba skoncovat s odvoláváním učitelů a ředitelů na různé krátkodobé kursy a semináře v době školního vyučování a v pracovních dnech. K účasti na kursech a instruktá žích budou učitelé zváni v období zimních a jarních prázdnin.

Této doby a také doby hlavních letních prázdnin vedle dovolené na zotavenou využijí učitelé především ke studiu, k pedagogickým čtením , k účasti na exkurzích, k soustřeďování ve vlastivědných základnách apod .

Stranické orgány v krajích a okresech budou dbát, aby školská správa plně využívala krajských ústavů pro další vzdělávání uči telů a okresních pedagogických středisek. Aby práce těchto zaří

zení byla prosta jakéhokoliv formalismu a dosahovala vysoké úrovně, bude nutno pečlivě vybírat lektory a vysílat mezi učitele jen nejvyspělejší pedagogy a odborníky. K tomu účelu budou vy. tvářeny při krajských pedagogických ústavech stálé lektorské

sbory, složené z nejlepších pracovníků školské správy , vysokých škol a jiných institucí, a členové těchto lektorských sborů budou zaměřováni na některá klíčová témata , o nichž by přednášeli na učitelských seminářích . 452

Úspěšnou práci s učiteli není možno správně uskutečňovat bez aktivního podílu odborové organizace. Je proto třeba orientovat odborovou organizaci tak , aby těžiště její činnosti bylo v péči o zvyšování kvalifikace učitelů, v péči o mladé učitele, o jejich odborný růst a o zobecňování a šíření nejlepších zkušeností. Usnesení sekretariátu ÚV KSČ z června 1957 o » Zásadách zkva z

litnění ideologické a politické práce mezi učiteli všeobecně vzdě lávacích škol« správně zdůraznilo nutnost odstranění vícekolej. nosti v politickoideové práci s učiteli a vyslovilo požadavek těs nější koordinace mezi výchovnou činností strany , školské správy a odborové organizace . Oddělení školství, vědy , kultury a zdra

votnictví ÚV KSČ zhodnotí, jak je tento požadavek plněn , zda ne dochází k duplicitě akcí nebo zda naopak nevznikají mezery ve

výchovné práci s učiteli. Spolu s MŠK a ústředním výborem Odbo rového svazu zaměstnanců školství a kultury vypracuje do konce roku 1962 tříletý program studia s přihlédnutím ke sjednocení a koordinaci všech druhů školení pořádaných stranickými orgány , školskou správou a odborovou organizací a k zlepšení výchovné. ho působení učitelů na mládež . V tomto plánu bude stanoven ob sah studia , metody a organizační formy i úkoly stranických , od borových orgánů a školské správy při zajišťování lektorských kádrů , potřebné literatury atd . V zájmu vytvoření jednotné fronty výchovného působení školy , rodiny, organizací mládeže a celé veřejnosti je nezbytné , aby se učitelé podíleli na veřejném politickém i kulturním životě . Poli ticky vyspělých učitelů je třeba využívat jako aktivu stranických orgánů a vysílat je jako propagandisty a organizátory nejen na

školy , ale i mezi ostatní pracující , aby pomáhali prosazovat prin cipy stranické politiky do života našich závodů a družstev. To předpokládá i nové , pružnější metody politické práce s uči teli . Jednou z nich se musí stát přímý styk vedoucích funkcioná řů OV KSČ a KV KSČ s učitelstvem . Vedoucí straničtí funkcionáři , vedoucí pracovníci národních výborů a společenských organizací musí více než dosud chodit mezi učitele, informovat je o základ ních politických otázkách, o konkrétních problémech naší hospo dářské výstavby a společenského života , diskutovat s nimi a po máhat jim řešit jejich problémy. Při promýšlení všech opatření , která směřují na pomoc učitelům v jejich práci , je třeba mít stále na paměti , že společenskou hod

453

notu práce každého jednotlivého učitele měříme výsledky jeho výchovného působení na mládež. V tom je jeho hlavní úkol a po slání, a proto se v žádném případě nesmí ani mimoškolní činnost učitele stát zábranou v plnění jeho vychovatelských povinností.

Bude správné, jestliže I v době mimoškolní se práce učitelů vedle politické činnosti zaměří především na práci s mládeží a osvěto vou činnost, například v dobrovolné tělesné výchově , v zájmových

technických a kulturních kroužcích v organizaci ČSM a PO ČSM,

ve Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, v kul turní oblasti vůbec, aby byla v přímém vztahu k jeho práci ve škole.

Důležitým úkolem je bojovat proti všem projevům formalismu v práci s mládeží, a to jak v působení učitelů, tak v činnosti ČSM a PO ČSM. Všichni učitelé se musí naučit cílevědomě využívat svazáckého a pionýrského aktivu při formování třídních kolekti vů, poznávat a správně usměrňovat zájmy a názory mládeže, zá sadně a taktně na ně reagovat a zejména účinně pomáhat při roz víjení ideové a politické práce v těchto organizacích . Pod přímým vedením ZO KSČ na školách a za plné pomoci kaž

dého učitele je nutno posilovat a rozvíjet iniciativu a samostatnost mládeže při plnění školních povinností , úkolů veřejně prospěšné

práce i při organizování pestré zájmové činnosti . Je třeba, aby v tomto směru došlo v organizacích ČSM a Pionýrské organizaci

ČSM na školách k podstatnému zlepšení práce. Ústřední výbor ČSM spolu s ministerstvem školství a kultury provede proto zá

sadní zhodnocení práce skupin ČSM a PO ČSM na školách a ve

vzájemné spolupráci vytvoří podmínky pro rozvoj jejich výchovné práce.

B. Komunistická výchova na vysokých školách

Vysoké školy působí na studenta v době , kdy se dotvářejí jeho fyzické vlastnosti , charakter a morální profil , kdy se již zcela

uvědoměle formuje jeho světový názor. Zajistit , aby tento vývoj probíhal harmonicky a jednoznačně v komunistickém duchu , je hlavním úkolem komunistické výchovy na vysoké škole. Jejím zá kladem je výchova k marxisticko -leninskému světovému názoru. 454

Formování, upevňování a rozvíjení světového názoru studentů musí být na všech úsecích výchovné práce středem pozornosti a péče. Komunistická výchova se musí zaměřit i na řešení všech kon

krétních problémů, v současné době zvláště na zvýšení iniciativy, samostatnosti v myšlení i jednání studentů, na podstatné upev nění odpovědnosti vůči společnosti a kázně, na větší kolektivis mus, respektování celospolečenských zájmů. Student musí po

znávat život, skutečnost, jaká je. Musí být veden k podílu na řešení naléhavých úkolů a problémů, k odhalování a odstraňování nedo statků .

Formování, upevňování a rozvíjení světového názoru a komu nistické morálky probíhá při prosazování nového, v boji proti kon

zervatismu a přežitkům ve vědomí lidí, v boji proti buržoazní ideo logii.

1. Výchovné působení odborných předmětů Přední místo ve výchovné práci vysokých škol mají učitelé od borných předmětů. Vedle jejich vysokého odborně pedagogického mistrovství závisí účinnost jejich práce především na jejich ideo vé úrovni , osobních vlastnostech, na přesvědčivosti jejich vlast ního vědeckého, učitelského a občanského příkladu. U některých

z nich se však setkáváme s přežívající apolitičností a objektivis mem, neslučitelnými s dnešním posláním vysokoškolského učitele. Jinou škodlivou krajností je proklamativní nebo dogmatické spo .

jování odborného, politického a světonázorového působení. Společ ným jmenovatelem obou krajností je většinou malé spojení s po třebami společnosti a politikou strany.

Učitelé odborných předmětů , zvláště pak přední odborníci na

vysokých školách, by měli považovat za svou stranickou a občan skou povinnost přiblížit posluchačům na výsledcích své vědecké práce význam světového názoru, marxistické metodologie a na dějinách svých vlastních oborů zákonitost vývoje lidského myš lení až k vytvoření vědeckého světového názoru .

Pro aktivní podporu úsilí strany je nezbytné učitele získat a sou stavně je vyzbrojovat tak , aby byli pravidelně o politice i usnese ních strany a všech základních současných úkolech a problémech 455

informováni vedoucími pracovníky politického a veřejného života.

To je úkolem okresních a krajských výborů KSČ, ale i minister stva školství a kultury .

Řada učitelů odborných předmětů nespojuje naukové a výchov né působení svého předmětu . Omezují se fakticky jen na odbornou výuku v domnění, že pouhá odborná fakta a přírodní a společenské zákonitosti formují automaticky celkové vědomí studenta a jeho

světový názor. Učitelé vedou studenty k izolovanému osvojování jednotlivých poznatků a teorií, neosvětlují vzájemné souvislosti s ostatními předměty , s obecnými zákonitostmi přírody a společen

ského dění, nezdůrazňují význam těchto poznatků a teorií pro praktickou činnost společnosti.

Katedrám přísluší, aby ujasnily postavení svého oboru v procesu celé výuky a výchovy, jeho vývoj v systému věd, možnosti jeho specifického působení při výchově k vědeckému světovému ná zoru, přínos a význam daného oboru pro společenskou praxi . Ve vyjasnění těchto stránek spočívá nyní velmi významný úkol obsahové přestavby každého předmětu. Obsahová přestavba kaž dého předmětu musí najít svůj výraz v novém obsahu a metodic

kém zpracování vysokoškolských učebnic. Zde platí požadavek harmonického spojení odborného a výchovného světonázorového působení. Dosažení tohoto cíle musí být podřízena ediční politika ministerstva školství a kultury v oblasti vysokoškolských učebnic,

pomůcek a dalších publikací, především výběr autorů a autor ských kolektivů, recenzní řízení apod . Za postup prací na jed notlivých učebnicích z těchto hledisek nesou odpovědnost katedra a fakulta .

V zájmu zvýšení účinnosti výchovy bude správné stanovit nový obsah i metody zkoušek na vysokých školách tak, aby zabezpečily komplexní, tj . odborné i politické hodnocení posluchačů a jejich schopnost samostatného myšlení. To zejména platí pro státní zá

věrečné zkoušky, které mají být vyvrcholením výukového a vý. chovného procesu. Na vypracování obsahu i metodiky zkoušek by se měli podílet i představitelé praxe.

Na vysokých školách musí být vytvořeny všechny podmínky pro působení vynikajících vědců , jejichž význam přesahuje rámec jed né školy, kteří by kolem sebe soustředovali nejširší okruh studentů i mladých učitelů . 456

II. Výchovné působení kateder marxismu- leninismu Mimořádný význam při uskutečňování komunistické výchovy na vysokých školách maji katedry marxismu- leninismu. Jejich úkolem

je dosáhnout zformování uceleného vědeckého světového názoru posluchačů, mají je vyzbrojit pro celý život metodou, která jim

umožní samostatně se orientovat jak v odborné práci , tak i v další činnosti a životě. Své poslání však dosud v dostatečné míře ka tedry marxismu - leninismu neplní . Učitelům kateder se dosud plně nepodařilo překonat abstraktní a převážně deduktivní způsob vý . kladu jednotlivých součástí marxismu -leninismu. Výuka je stále

ještě odtržena od života a politiky strany , od praxe, s níž se po sluchači setkávají mimo školu, od odborné výuky základních před mětů na fakultách.

Mají -li posluchači vždy sami cítit potřebu osvojit si naše učení

jako užitečný a nezbytný nástroj pro práci v kterékoli společen ské činnosti , musí být výklad marxismu -leninismu plně spjat s po

litikou strany. To především vyžaduje každodenní spojení pracov níků kateder s životem strany a stranickými orgány . Je proto na

léhavým úkolem stranických orgánů, aby učitelům marxismu-leni nismu umožnily těsné sepětí s celou činností krajské či okresní

organizace. Musí cítit odpovědnost i za včasnou informovanost učitelů marxismu - leninismu o nejdůležitějších stranických usnese ních. Naproti tomu jakékoliv vystupování učitelů marxismu-leni nismu , které je v rozporu s linií a praktickou politikou strany , je přirozeně neslučitelné s jejich působením na vysoké škole.

Zvýšení účinnosti výuky marxismu- leninismu vyžaduje, aby byl vhodně upraven jak sled , tak výklad obsahu jednotlivých součástí marxismu -leninismu i metody pedagogické práce. Všechny sou

části výuky marxismu- leninismu musí tvořit harmonický celek. Proto musí být urychleně překonána izolovanost v práci kateder vědeckého komunismu , politické ekonomie, marxistické filosofie a dějin KSC .

Řazení, rozsah i obsah jednotlivých částí marxismu- leninismu musí být v souladu s potřebami jednotlivých fakult a vysokých škol. Rozhodující však je , aby výuka marxismu - leninismu vždy důsledně navazovala na předchozí přípravu a celkovou úroveň po

sluchačů, aby k poznávání naší revoluční teorie byli posluchači 457

.

vedeni na základě svých vlastních zkušeností ze společenského života i poznatků odborného studia. Urychleně se musí měnit i formy výuky marxismu- leninismu.

Je správné omezit přednášky v nynější podobě a těžiště syste matické práce převést do samostatného studia děl klasiků mar xismu - leninismu, stranických dokumentů a sovětských učebnic a podstatně posílit aktivní účast posluchačů na seminářích. Správně obsahově zaměřené a dobře metodicky vedené semináře se stanou

rozhodující metodou pedagogického procesu. V seminářích nesmí jít o mechanické opakování přednesené látky a prověřování kniž ních znalostí, ale o živou výměnu názorů o závažných otázkách našeho společenského vývoje. Je třeba zadávat seminární práce , ve kterých by studenti například rozpracovali konkrétní aplikaci

jednotlivých závěrů ze zasedání ÚV KSČ nebo další palčivé pro blémy, na něž strana orientuje pozornost.

Potřeba aktualizace výuky, nutnost reagovat na naléhavé mezi národní a vnitropolitické otázky vyžaduje , aby se katedry marxis mu -leninismu soustavně opíraly o řadu marxisticky vzdělaných

externích odborníků a představitelů našeho politického, vědeckého a kulturního života, kteří by dovedli poutavě, odborně, zasvěceně a politicky principiálně vysvětlovat velkému okruhu studentů ože.

havé otázky současnosti , a působit tak trvale na jejich myšlení a vědomí.

Jde o to , podstatně zvýšit aktivní účast posluchačů v pozná vání zásad marxismu-leninismu a již v průběhu studia je vést

k tomu , aby jich aktivně používali jako návodu k praktickému jednání.

Pro přesvědčivost výkladu je nutné rychle překonat odtrženost učitelů marxismu-leninismu od vlastní problematiky fakult a jejich klíčových odborných předmětů. K tomu je nutné zaměřit vědeckou práci kateder, prohlubovat kvalifikaci učitelů odborným studiem základních otázek hlavních odborných předmětů. Pro sblížení odborné problematiky společenských věd mohou vykonat mnoho i učitelé odborných předmětů na fakultě. Proto by měl být na každé fakultě vytvořen aktiv ideologicky vyspělých učitelů fakulty, kteří by jako spolupracovníci kateder marxismu leninismu působili v pedagogickém procesu v těch případech, kde k přesvědčivosti výuky marxismu- leninismu je nutná hlubší

odborná znalost. Zvlášť potřebná je dnes tato pomoc v oblasti 458

ekonomické přípravy budoucích odborníků. Ta může být zajištěna jen v těsnější vzájemné spolupráci učitelů politické ekonomie se všemi učiteli odborných předmětů.

Negativně se ve výuce společenských věd stále projevuje nedo statek kvalifikovaných učitelů. Proto je nutné soustavně posilovat kolektiv stálých učitelů marxismu-leninismu cílevědomým výbě

rem z řad stranických, veřejných a hospodářských pracovníků ;. hodnotit pravidelně výsledky práce a podle potřeb vysokých škol učitele marxismu- leninismu účelně rozmístovat. Ke zlepšení kád rového vybavení kateder marxismu-leninismu pomůže také zapo jení všech kvalifikovaných pracovníků, at pracují v kterémkoliv úseku, jako externích učitelů kateder, zejména pro práci v se minářích . Ke zlepšení výchovného působení kateder marxismu-leninismu

je nutné dosáhnout vyšší úrovně řízení těchto pracovišť Státním výborem pro vysoké školy, ministerstvem školství a kultury i pří

slušným oddělením ÚV KSČ. Půjde především o soustavnou me todickou práci s vedoucími kateder. III. Pracovní výchova vysokoškolských studentů Spojení teorie s praxí, pedagogického procesu s výrobní prací a odbornou praxí má význam jak pro kvalitu odborné přípravy, tak pro morální, politickou a světonázorovou výchovu. Pomáhá studentům lépe zvládnout studium, podporuje jejich iniciativu ,

umožňuje rozvoj jejich zájmů a nadání. Vysoké školy přijímají dosud poměrně málo posluchačů, kteří již prošli výrobní praxí. Zkušenosti jasně potvrzují, že po 1 až 2 letech této praxe jsou posluchači fyzicky i duševně zralejší, mo rálně i politicky vyspělejší. Tam, kde existuje dobrá spolupráce

mezi praxí a školou, kde vysoká škola i závod pečují o uchaze če o vysokoškolské studium , je i jejich odborná připravenost lep

Ší. Proto je správné, aby na vysoké školy byli ve stále větší míře přednostně přijímáni uchazeči z praxe, a vytvářet pro to předpo klady. Při výběru a přípravě studentů z praxe mají své úkoly závody

i školy. Především jde o aktivní výběr a soustavnou pomoc těm , které na základě výsledků práce, charakterových vlastností a po 459

litické zralosti získá pro studium přímo závod . Dobré zkušenosti jsou i s nadanými uchazeči o vysokoškolské studium, kteří absol.

vovali vojenskou službu. Jejich výběru je třeba již v průběhu vo

jenské služby věnovat pozornost, umožnit jim, aby se mohli i při plnění svých povinností v armádě připravovat ke studiu na vy soké škole .

Výrobní práce zařazená v prvních ročnících vysokoškolského studia sleduje jak výchovné , tak výukové cíle. Dosavadní zkuše nosti ukazují, že je nevhodné tříštit tuto výrobní práci do kratších

období střídavě s výukou . Lépe vyhovuje stanovení jednoho nebo dvou delších období výrobní práce. Tím nedochází k narušování kontinuity pedagogického procesu a také pro plánování a orga nizaci práce v závodech je tento způsob vhodnější. Výrobní práce vysokoškoláků však trpí i dalšími nedostatky. Spočívají stále ještě v malém sepětí s výukou, ve slabém odbor ném i pedagogickém dohledu školy , v málo účinné pomoci závo

dů a jejich společenských organizací. Rozvoj polytechnického vzdělání na středních školách , ' příchod stále většího počtu po

sluchačů z praxe vede k tomu, že rozsah i obsah výrobní práce bude určován potřebami odborné přípravy . Je třeba odstranit zce la samoúčelnou výrobní práci, která nemá vůbec nic společného

s vlastním studiem a nemůže mu nikterak napomoci , a nahradit ji všude takovými formami, které jsou organicky se studiem spo jeny. Výrobní a provozní praxe má vést k spojování, ověřování a

upevňování nabytých poznatků, ke zvýšení celkové úrovně stu dia, k získání pracovních návyků a zkušeností a ke komunistic ké výchově budoucího odborníka . To platí zejména pro provozní praxi nejvyšších ročníků. Podle zkušeností SSSR je třeba studen ty rozmisťovat pokud možno individuálně na místa odpovídající

zaměření jejich studia. Nejúčinnější je, když studenti pracují na místech, kam budou po skončení studia umístěni , a jejich diplo mové práce jsou spojeny s výrobními problémy závode.

Při provozní praxi se mají studenti seznámit s nejnovější tech nikou a technologií, s širokou problematikou provozu. Pracovní kolektiv, zejména komunisté a svazáci z pracovišt i učitelé jsou

povinni studentům správně vysvětlovat i potíže ve výrobě a učit je aktivně překonávat různé překážky a nedostatky . Překonávání obtíží ve výrobě , výchova smyslu pro nové , podřizování zájmů osobních zájmům kolektivu a společnosti účinně formuje novou 460

morálku . Nejvhodnější pro dosažení tohoto cíle jsou pevné pra covní kolektivy , například brigády socialistické práce.

Opravdu organické spojení školy s výrobou může být uskuteč. něno ve velkých závodech . V SSSR jsou již nashromážděny zku šenosti z práce fakult- závodů, které v nejširší míře umožňují roz voj studia při zaměstnání a kombinovaného studia . Při pochopení poslání a potřeb tohoto typu vysoké školy ze strany závodu je možné dát fakultě k dispozici i nejnovější techniku, ulehčit škol. ské investiční výstavbě , účinně přispět výběru posluchačů z vlast ního závodu i při řešení nedostatku učitelů. Proto bude účelné

vytvořit i v ČSSR v nejbližší době pokusně několik fakult - závodů v místech soustředěné průmyslové nebo zemědělské výroby. Na vysokých školách má ovšem nadále své místo dobrovolná

společensky prospěšná práce ve formě prázdninové aktivity stu dentů nebo brigád , zejména v zemědělství a stavebnictví. Je správ né organizovat stavby mládeže a jiné samostatné akce, dávat mlá. deži obtížné úkoly . Zároveň je nutné zajistit, aby mládež zde by.

la vedena politicky vyspělými organizátory, schopnými nejen ří. dit , ale i vychovávat.

Za jeden z hlavních článků komunistické výchovy k práci je nutné považovat rovněž vlastní pedagogický proces na školách, Dobře organizovaný, intenzívní studijní proces na fakultě působí výchovně velmi účinně , vede ke kázni, odpovědnosti , samostat nosti v práci a myšlení. Základem studia se musí stát samostat

né studium učebnic a literatury , ověřování teoretických poznat ků a zákonitostí v seminářích, laboratorních pracích a ve všech

druzích praxe. Obsah všech aktivních forem pedagogického pro cesu musí být spojen s praxí, s potřebami společnosti. Všechny nedostatky v pedagogickém procesu nepříznivě ovliv ňují i výchovnou práci. Jsou to zejména nedostatek učebnic a škol

ních pomůcek , zastaralé přístrojové vybavení, časové přetížení studentů a učitelů, nedostatky v ubytování v kolejích , nedostatek studoven apod. Jejich urychlené odstranění je nutné nejen pro zkvalitnění výuky , ale také pro podstatné zlepšení výchovné práce . Rozvoj samostatného studia a práce studentů jsou nemyslitel né bez soustavného zvyšování společenské odpovědnosti studenta 461

t'

za výsledky studia. Cestou k tomu je pravidelné objektivní a ná

ročné hodnocení výsledků práce každého studenta . Stálý styk od povědného učitele s pracovní skupinou vede k vytvoření nových

vztahů mezi učitelem a studenty , mezi studenty navzájem . Dobrý kolektiv umožňuje boj proti falešné kolegialitě a individualismu, vede ke zvýšené vzájemné náročnosti, k rozvoji kritiky a sebekri tiky, k podstatnému zvyšování odpovědnosti studentů. Hodnoce. ním výsledků pedagogického procesu se musí pravidelně zabývat orgány školy, stranické organizace a ČSM. Nemůže jít o formál

ní hodnocení průměrných výsledků. Je nutné posuzovat výsled ky práce jednotlivých studentů , přijímat opatření ke zlepšení prá ce jednotlivců, pracovních skupin, celého ročníku I kateder. Na vysokých školách se dosud málo využívá významné meto dy komunistické výchovy, tj . rozvoje pracovní iniciativy studentů

a učitelů. Správný je takový rozvoj iniciativy učitelů a studentů , který je zaměřen ke splnění konkrétních úkolů . Tyto úkoly a jim

odpovídající formy rozvoje iniciativy musí určit stranické orga nizace ve spolupráci s ČSM a ROH podle zvláštních podmínek fa kulty .

IV. Práce ČSM , zájmová činnost studentů na vysokých školách Hlavním posláním organizací ČSM je vést a vychovávat své členy k samostatnosti, iniciativě a aktivitě , k plné společenské odpovědnosti za vlastní práci a jednání . To plně platí i pro vy soké školy .

Ačkoliv se již v minulosti při mnoha příležitostech zdůrazňo

vala nutnost posilovat úlohu CSM v životě a práci školy , nebylo zde dosud dosaženo uspokojivých výsledků . Přes dobré zkuše. snosti a dílčí pozitivní výsledky některých organizací ČSM trvá

a někde se dokonce prohlubuje stav , kdy ČSM je chápán jako formální organizace, která se nemůže významněji na práci školy podílet . To pochopitelně oslabuje přitažlivost a ochromuje čin .

nost ČSM . Značná část studentů se pak vyžívá mimo CSM , jeho práce se nezúčastňuje . Aktivizovat ČSM a vytvořit možnosti pro uplatňování iniciativy jeho členů , to je hlavní způsob, který vede

k plné autoritě organizací ČSM na škole. Stranické organizace, vedení školy , všichni učitelé jsou povinni v zájmu rozvoje komu. 462

nistické výchovy účinně napomáhat při zvyšování úlohy ČSM na škole a při rozvoji jeho činnosti. Stranická organizace musí vyžadovat od všech orgánů a členů

ČSM odpovědnost za život a práci celé školy . Vést je k tomu, aby se vyjadřovali ke všem otázkám , aby tlumočili ve všech orgánech školy připravená , promyšlená stanoviska a závěry orgánů ČSM i iniciativní návrhy studentů . Na pořadu jednání fakultních orgá: nů by se měly soustavně objevovat otázky , na jejichž řešení mají

životní zájem studenti i organizace ČSM. Toto jednání je nutné s ČSM připravit, zajistit projednání problémů v pracovních sku pinách a orgánech ČSM , určit podíl ČSM na přípravě usnesení , při jeho plnění i kontrole. Stejně by měli postupovat učitelé jed notlivých ročníků a vedoucí kateder.

Ve všech případech, kdy se rozhoduje o záležitostech studentů, jako jsou stipendijní politika , rozmísťovací řízení, vědecká práce studentů , práce kolejní rady a podobně , je nutné zvýšit účast a od povědnost studentů.

Účinným příspěvkem pro zvýšení autority ČSM, pro rozvoj jeho aktivity je správný poměr ke všem námětům, návrhům, kritikám a stížnostem ČSM. Učitelé a orgány školy jsou povinni se jimi od povědně zabývat , správné návrhy urychleně realizovat s pouka zem na to, že jde o iniciativu ČSM , studentů samých ; vysvětlit, proč ostatní připomínky nelze řešit hned , nebo vysvětlit , v čem

jsou názory a návrhy ČSM nesprávné. Je třeba dosáhnout, aby se účast ČSM na práci a životě školy neomezovala jen na úzký okruh funkcionářů . Tak bude zajištěna

výchova všech studentů k odpovědnosti za práci školy , k veřejné politické práci . Studenti budou přesvědčeni, že jde o jejich fakul tu, jejich úkoly.

Zároveň je třeba rozvíjet pod vedením organizace ČSM veřej nou politickou práci studentů mimo školu. Studenti, zejména vyš ších ročníků, se mohou uplatnit jako cvičitelé, jako vedoucí pio nýrských oddílů , v práci národních výborů a jejich zařízení. Stu dentům je nutné dávat politické úkoly , při jejichž plnění by aktiv

ně prosazovali a obhajovali politiku strany. Je ovšem nutné pečli vě zvážit rozsah těchto úkolů, zamezit rozptylování studentů a

jejich odvádění od studia . Jednou z podmínek iniciativní a úspěšné práce ČSM v rozvoji komunistické výchovy je také správný výběr a rozmístění studen 463

tů do pracovních skupin a zájmových kroužků. Dobrý vedoucí pra covní skupiny, několik schopných a aktivních studentů výrazně

ovlivňují práci ČSM , studijní i výchovné výsledky . Praxe ukazuje, že tam, kde tito aktivisté chybějí, stačí jen několik studentů nega tivně působících, aby se studijní a výchovné výsledky podstatně

zhoršily, autorita a aktivita ČSM upadla. Nejaktivnějšími studenty jsou zejména ti, kteří mají životní a pracovní zkušenosti , delší praxi . Aktivní práci ve studentských kolektivech je samozřejmě třeba požadovat od studentů -komunistů. Na tvoření pevných studentských kolektivů se aktivně podílejí

učitelé. Vztah vzájemné úcty, důvěry, náročnosti, vzájemného po chopení a pomoci je podmínkou vzniku nového, vpravdě socialis listického vztahu studentů a učitelů .

Důležité místo v činnosti ČSM má péče o mimoškolní život stu dentů, využívání volného času, rozvoj zájmové činnosti studentů. Tyto úkoly musí být mnohem odpovědněji zabezpečovány, zejmé . na fakultní organizací. Správně rozvíjená a zaměřená zájmová činnost má významný výchovný vliv. Rozhodující úseky zájmové práce jsou studentská vědecká činnost , činnost kulturní a spor tovní .

Ustavení studentských vědeckých kroužků bylo významným krokem při rozvoji vědecké práce studentů. V současné době je nutno studentské vědecké činnosti plně využívat k rozvíjení schopností studentů osvojovat si tvůrčím způsobem nejnovější po

znatky vědy i k rozvoji komunistické výchovy. To předpokládá vést studenty ke kolektivnosti jako základní metodě dnešního

způsobu vědecké práce, k pokusnému ověřování hmotné podstaty zkoumaných jevů, vzájemných souvislostí, principů vývoje a po znatelnosti světa. I studentská vědecká práce musí vycházet z po třeb praxe a společnosti. Všestrannému rozvoji studentských vědeckých kroužků maji

pomáhat nejlepší učitelé a vědečtí pracovníci, kteří by měli sou stavněji objevovat a rozvíjet vědecké talenty mezi studenty . Celého období studia je třeba intenzívně a cílevědomě využívat

k tomu , aby se studenti seznámili s národním kulturním dědic tvím, se současnou uměleckou tvorbou i se stěžejními díly kultu ry světové a přitom rozvíjet vlastní kulturní činnost a tvořivost. Zatím je však celá tato oblast výchovného působení často opomi jena jak stranickými, tak i svazáckými organizacemi í vedením 484

škol. Převládá zde živelnost, chybí pevné ideové vedení. V oblasti umění působí jednotliví lidé, kteří se snaží propašovat do našeho umění formalistické a existencionalistické bludy . Nejsou nijak oje dinělé případy, že svádějí a matou mladé lidi, zejména studenty. V boji proti nesprávným názorům mají studentům pomáhat zku

šení učitelé, zejména učitelé uměnovědných kateder vysokých škol . Na kulturní a umělecké výchově studentů se musí více podí let umělečtí a kulturní pracovníci.

V této souvislosti bude zapotřebí vyřešit i otázku tzv. tradičních studentských zábav. Právě zde se často setkáváme s typickými pro jevy »recese « , s formalistickými a někdy i zpátečnickými výstřel ky. Všechny tyto tradice bude třeba přehodnotit a zvláštní pozor nost věnovat vytváření tradic nových , které by navazovaly na re voluční tradice našeho lidu a plně odpovídaly novým , socialistic kým společenským vztahům. Při výchově nového člověka, zvláště však vzhledem k součas nému neuspokojivému stavu fyzické připravenosti studentů vyso kých škol , musí sehrát významnou úlohu tělesná výchova a sport. Tělesná výchova a sport, řízené a organizované katedrami tělesné

výchovy i tělovýchovnými jednotami, se musí zamèřit jak na roz voj fyzických schopností , tak i na výchovu ke kázni a k morálním vlastnostem člověka, jako jsou čestnost, bojovnost, odvaha , vytrva

lost a kolektivnost. Musí připravovat studenty jako budoucí orga nizátory a pracovníky tělesné výchovy a sportu v závodě, ve městě i na vesnici .

Mnohem více než dosud je nutné rozvinout dobrovolnou tělo výchovnou a sportovní činnost studentů , urychleně realizovat zá sadu , aby jednoty Slávie byly organizovány v jednotlivých vyso

kých školách a fakultách, a materiálně zabezpečit jejich činnost . Ke zlepšení výchovné práce a zvláště k zabezpečení plného roz voje zájmové činnosti studentů je třeba věnovat plnou pozornost problémům jejich života v kolejích. Kolej je zařízení, ve kterém se zvlášť účinně mohou rozvíjet principy kolektivní samosprávy.

Kolejní rady mají tuto studentskou samosprávu plně umožňovat, učit studenty zásadám socialistického soužití. Organizovat v ko

lejích hnutí za převzetí pokojů i celé koleje do socialistické péče, zajištovat optimální podmínky ke studiu, rozvíjet v kolejích bohatý

kulturní, společenský a sportovní život, pečovat o osobní život a morálku studentů. 465

Kolejním radám by měli účinně pomáhat učitelé. Nejde o na dekretovaný, často jen formální pedagogický dozor, ale o trvalé výchovné působení učitelů, kteří si získali důvěru studentů. Na některých vysokých školách, zvláště ve velkých vysokoškol

ských centrech, je vliv svazáckých i stranických organizací na život v kolejích minimální. Souvisí to s tím, že práce se studenty

v kolejích je chápána formálně a je značně podceňována. V kolejích se se studenty soustavně a cílevědomě nepracuje.

Proto je nutné, aby krajské nebo okresní výbory KSČ prověřily rozdělení odpovědnosti stranických a svazáckých orgánů vysokých škol za život a práci v kolejích a přijaly taková opatření, která povedou k rozvoji aktivní práce s komunisty i svazáky v kolejích.

Po získaných zkušenostech bude třeba zlepšit internacionální výchovu našich studentů. Jedním z hlavních úkolů internacionální výchovy musí být i podstatné zlepšení práce ČSM mezi zahranič ními studenty na vysokých školách a zejména v kolejích.

V. Vysokoškolští učitelé

Učitel je rozhodujícím činitelem komunistické výchovy i na vy soké škole. Jeho společenské poslání vychovávat novou generaci pro práci v komunistické společnosti vyžaduje , aby byl celým svým životem a činností příkladem, měl k tomu potřebné vlast nosti, znalosti a schopnosti. Učitele naší vysoké školy mají cha rakterizovat morální vlastnosti nového člověka ; vynikající odbor nost a vysoká úroveň vědecké práce , ideologická vyspělost, poli tická aktivita a uvědomělost, pedagogické mistrovství.

Každý vysokoškolský učitel nesplňuje hned všechny tyto nároč né požadavky. Je proto jednou z nejdůležitějších povinností stra

nických orgánů a organizací soustavně a cílevědomě pečovat o ideologický, politický a odborný růst všech učitelů vysokých škol .

Zajišťuje to soustavná práce s každým jednotlivým učitelem,

kterou uskutečňuje pod vedením stranické organizace vedení ško ly , fakulty, katedry . Kádrová práce na vysokých školách nesmí mít povahu nárazové práce na konci konkursní lhůty, ale musí být

trvalou součástí práce strany , vedoucích pracovníků , pracovního kolektivu. Musí být plánovitá , vycházet ze znalosti osobních vlast

ností, schopností a možností jednotlivého učitele. 466

Společenský význam a dosah práce vysokoškolského učitele vyžadují stálou kontrolu , náročné hodnocení . To je nejlépe usku

tečnitelné v pracovním kolektivu katedry , ve kterém se uplatňují opravdu soudružské vztahy , kde se rozvíjí vzájemná kritika a se bekritika , kde stále roste náročnost na morální, odbornou, ideo logickou a politickou úroveň každého učitele. Zvlášť velký význam má výchova mladých učitelů , kteří nemají životní a pedagogické zkušenosti .

Společenský význam a dosah práce vysokoškolského učitele

přímo vyžadují , aby se zvyšovaly nároky na učitele. V žádném případě nemá jít jen o kvantitativní hodnocení počtu vědeckých publikací, ale o komplexní posouzení všech jeho výsledků, zejmé na ve výchovné práci .

Požadavky kladené společností na vysokoškolské učitele odpo vídají zpravidla požadavkům na člena strany . U těch, kteří je ne sporně splňují a kteří se rozhodli aktivně se podílet na uskuteč ňování politiky strany, mělo by být uváženo jejich přijetí do strany .

VI. Práce stranických organizaci Uskutečňování přestavby naší vysoké školy na školu socialis

tickou vyžaduje stálé posilování vedoucí úlohy strany. Ta nevy plývá jen z autority celé strany, ale především z činnosti a ak tivity stranických organizací a jednotlivých členů strany na vy sokých školách.

V poslední době se začalo projevovat ve stranických organiza

cích sebeuspokojení v důsledku dílčích úspěchů při plnění orga nizačních úkolů přestavby, provedení změn odborného obsahu a zaměření studia , zavedení výrobní práce a praxe.

Stranické organizace oslabily péči o soustavnou ideologickou a masovou politickou práci mezi všemi učiteli a studenty 1 o vý. chovu jednotlivých členů strany . Je přehlížena pasivita v řadách

učitelů i studentů a projevuje se shovívavost k nedostatkům v prá ci stranických organizací i jednotlivých komunistů. Malý styk se

studenty a učiteli , neznalost jejich myšlení a názorů , způsobu života , zejména mimo školu , byly příčinou toho , že některé nega tivní zjevy , s nimiž jsme se v poslední době setkali , byly zpravidla pro většinu stranických organizací překvapením. 467

1

Rozhodným krokem k odstranění uvedených nedostatků bude důsledné prosazení zásad nových stanov strany do života stranic kých organizací vysokých škol , a to především podstatným zvý . šením náročnosti na každého komunistu a kandidáta strany a na stranickou práci vůbec. Bude úkolem stranických organizací upev ňovat jednotu komunistů a soustavně vytvářet na vysokých ško lách atmosféru vysoké ideové a politické komunistické náročnosti,

Je nutné dosáhnout toho, aby veškerá pedagogická , vědecká i po litická práce byla chápána jako plnění stranických úkolů a jako nedílná součást práce strany. Jen tak bude možno prosadit hlubší a důslednější chápání principu komunistické stranickosti. Mezi bezpartijními učiteli je třeba probojovat , aby i oni považo vali jednotu odborného a výchovného politického působení za vý chozí princip své práce.

Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle je rozvoj ideologic ké práce stranických organizací na vysokých školách a důsledné prosazování soustavné kritiky a sebekritiky jako základní metody řešení současných nedostatků.

Ačkoliv byla v minulosti přijata řada usnesení, která zdůraz ňovala prvořadý význam ideologické práce , setkáváme se i nadále

s jejím podceňováním. Souvisí to s tím, že ve stranických orga nizacích je nedostatek odvahy k reálnému pohledu na ideovou i politickou úroveň učitelů i studentů vysokých škol, která neod povídá potřebám rozvoje školy a potřebám politiky strany. Významným článkem ideologické práce mezi učiteli je stranické školení, jehož organizace a náplň musí být plně přizpůsobeny zvláštním úkolům vysokých škol. Stranické organizace jsou po vinny věnovat pozornost především jeho obsahu a zejména výsled kům. Rozhodující formou je individuální studium zaměřené k tvůr čímu, vědeckému kolektivnímu zpracování základních ideologic

kých problémů odborných předmětů a jejich účinnému převedení do pedagogického procesu .

Do plánů ideologické výchovy musí být včas zařazovány a ze

jména z hlediska potřeb vysokých škol rozpracovávány základní stranické dokumenty, jako jsou v současné době » Program KSSS « , návrh nových stanov KSČ , dokument » výhledech dalšího rozvo je naší socialistické společnosti « a dále usnesení a materiály XII . sjezdu KSČ. Pružně mají být zařazovány problémy komunistické výchovy studentů a učitelů, otázky boje proti nepřátelským názo 468

rům a ideologiím, které se na vysoké škole v daném okamžiku vy skytly . Rozvoji ideologické práce slouží ideologické semináře na katedrách, ideologické konference fakult a vysokých škol , večerní university marxismu-leninismu apod .

Stranické organizace musí věnovat soustavnou pozornost obsahu přípravy i zkoušek z marxismu -leninismu ke kandidátskému mini mu, spojit je důsledně s potřebami školy, politikou strany , zajistit,

aby se projevily v kvalitnější výchovné, ideologické a politické práci učitelů ve škole.

Mimořádnou pozornost budou muset stranické organizace vě

novat rozvoji ideové práce mezi studenty organizované ČSM, ja ko jsou besedy o aktuálních politických tématech, diskusní veče

ry se studenty , ideologické konference a podobně. S problémy rozvoje ideové práce mezi studenty těsně souvisí i péče stranických organizací o výchovu kandidátů a mladých členů strany z řad studentů.. Smyslem této práce je vytvořit pev ný stranický aktiv mezi studenty, o který se bude stranická or ganizace ve své práci opírat. Je správné, aby stranické orgány a organizace soustavně pra covaly s celým aktivem učitelů jako s nejbližším pomocníkem strany, informovaly jej o základních úkolech politiky strany. V da leko větší míře by měly organizovat veřejné schůze strany a sou

stavně pracovat s komunisty ve vedení fakult a na katedrách tak, aby se stali základní oporou strany při realizaci všech usnesení, V současné době připravují stranické organizace na vysokých školách výroční členské schůze. Jednání a usnesení výroční člen ské schůze musí všechny komunisty orientovat k tomu, aby v za

bezpečení komunistické výchovy nové generace viděli svůj hlavní úkol a k jeho plnění mobilizovali všechny síly vysoké školy.

K tomu zaměřit předsjezdovou diskusi k návrhu nových stanov KSČ, k dokumentu » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistic

ké společnosti « i projednávání výsledků XII. sjezdu KSČ. Na pod kladě velkých perspektiv , které si naše strana klade, vystupují do popředí naléhavě i veliké úkoly, které naše vysoké školy plní a které je při zabezpečování rozvoje naší společnosti očekávají. Čím lépe budou připraveny na plnění těchto úkolů stranické organi zace, tím rychleji půjde práce kupředu, tím lépe budou úkoly za jištěny, * 469

Ústřední výbor KSČ při přijetí opatření ke zvýšení úrovně ko

munistické výchovy mládeže na školách I. a II. cyklu a na vy sokých školách vysoko oceňuje obětavé úsilí učitelů, národních

výborů , Československého svazu mládeže , Revolučního odborové ho hnutí, sdružení rodičů a přátel školy a závodů při řešení úkolů spojených s budováním našeho školství, se spojováním školy se životem , s materiálním zabezpečováním škol a zejména při organi

zování mnohotvárné výchovné práce s mládeží. Vyslovuje přesvěd čení, že všichni učitelé a školští pracovníci společenských orga

nizací i všichni rodiče ještě zvýší úsilí o další úspěšný rozvoj ko munistické výchovy a vzdělání naší mládeže.

VÝTAH ZE ZPRÁVY »ZKUŠENOSTI Z PROVÁDĚNÍ BYTOVÉ POLITIKY NÁRODNIMI VÝBOR Y «

SCHVÁLENO OV KSČ DNE 28. SRPNA 1962 Při rozdělování a přidělování bytů ze státní bytové výstavby

mají národní výbory postupovat podle zásad schválených ústřed ním výborem KSČ z března 1959. Zásady zdůrazňují, že k řešení bytového problému má do značné míry napomáhat kromě státní, individuální a podnikové bytové výstavby družstevní bytová vý . stavba. V tomto smyslu byly také v r. 1961 doplněny předpisy

o hospodaření s byty. Stanoví, že byty ze státní bytové výstavby mají národní výbory přirespektování potřeb rozvoje národního hos podářství přidělovat nejpotřebnějším uchazečům, především rodi nám s více dětmi bydlícím ve zdravotně závadných nebo zdravot

ně nevhodných bytech, a též občanům, kteří bydlí odloučeně od svých rodin. Přitom mají přihlížet ke zdravotnímu stavu uchazečů

a příslušníků jejich domácností. Zvýšenou pozornost mají věnovat osobám postiženým tuberkulózou. Při provádění bytové politiky mají národní výbory těsně spolu pracovat s Revolučním odborovým hnutím a občanskými výbory , zejména při sestavování a schvalování pořadníků a při posuzování

možností občanů získat byt vlastními prostředky a vlastní prací. Usnesení předsednictva ÚRO ze dne 6. 6. 1961 o účasti a úkolech 470

odborových orgánů a organizací při řešení bytového problému zavazuje závodní výbory ROH , aby návrhy pořadníků žadatelů

o podnikové byty předkládaly k vyjádření členským schůzím . Rozbor stížností, které docházejí ÚV KSČ, Kanceláři presidenta republiky a jinam, však ukazuje, že mnohé národní výbory nepři dělují byty ze státní bytové výstavby důsledně podle zásad stano

vených ÚV KSČ. Nepřihlížejí dostatečně k uspokojování potřeb ro din nižších příjmových kategorií a s větším počtem dětí. Byty ze státní bytové výstavby se často přidělují občanům s vyššími příjmy nebo rodinám s několika příjmy , které mají možnost opatřit si

byt v družstevní nebo individuální bytové výstavbě . Tyto nedostat ky vedou často k tomu, že mnozí občané vzápětí po nastěhování do nového bytu ze státní bytové výstavby si zakoupí osobní auto.

K těmto zjevům dochází zejména proto , že národní výbory přidě lují mnohdy byty ze státní bytové výstavby na podkladě požadav ků jednotlivých organizací bez důkladného prověření, zda jejich nároky odpovídají potřebě, zda příděl bytů pomůže získat potřebné

pracovníky pro rozvoj a budování nových výrobních kapacit nebo řešit naléhavé sociální případy. Správné provádění bytové politiky ztěžuje i nedostatečný pře hled o bytovém fondu , zejména ve větších městech. Většina ná rodních výborů nezná, kolik bytů přímo obhospodařuje , kolik jich přiděluje organizacím , podnikům anebo ministerstvům, jaký po čet bytů je vyňat z jejich přidělovacího práva a podobné údaje důležité pro správné provádění bytové politiky .

Často nemají přehled ani o uvolněných bytech, z nichž mnohé zůstávají i delší dobu neobsazeny, což pracující právem kritizují. Velmi málo využívají možnosti rozšiřovat bytový fond vhodnými adaptacemi nebo příkazem k vyklizení bytu pro jeho nadměrnost anebo z jiných důvodů, jak jsou obsaženy i zákoně. Uvedené závady v hospodaření a správném využívání bytového

fondu se odrážejí i v plánech národních výborů na řešení bytového problému. Při řešení bytového problému se většinou omezují jen

na výstavbu nových bytů a jejich rozdělení mezi organizace a ná rodní výbory a nevyužívají všech ostatních možností, jak bytový fond zkvalitnit a rozšířit. Není proto ani divu, že při takovém způ sobu hospodaření s bytovým fondem docházejí mnozí funkcionáři národních výborů k závěrům, že plánovaná bytová výstavba, hlavně 471

státní, nestačí krýt potřebu bytů, a prosazují zvyšování plánu této

výstavby. Úkolem národních výborů při hospodaření s byty je dbát, aby bytový prostor byl co nejúčelněji využit. Tam, kde tomu tak není, mají podle bytového zákona provést potřebná opatření k zjednání

nápravy. Jde především o nadměrné byty. Platné předpisy výslovně určují, za jakých podmínek se považuje byt za nadměrný, případ ně kdy podléhá místnímu poplatku z hytů, a zároveň stanoví, ja kými prostředky lze na uživatele působit, aby se bytového pros toru využilo účelněji.

Zkušenosti však ukazují, že národní výbory tyto předpisy správ ně nedodržují a nevyužívají je. Nejenže nemají o nadměrných by tech přehled, ale často neřeší ani takové případy, o kterých vědí a které řešit mohou. Tento stav zdůvodňují hlavně tím, že nemají pro uživatele nadměrných bytů přiměřené náhradní byty. Nevy

užívají však k řešení takových možností, jako jsou směny bytů apod . Nedůsledně postupují vůči občanům, kteří neplatí stanovený poplatek z nadměrného bytu. Dlužné částky činily k 1. 4. 1962 téměř 7 1/2 miliónu Kčs .

Národní výbory nevytvářejí dosud dostatečné podmínky, aby se na provádění bytové politiky podíleli pracující. Bytovými otázka mi se zabývají hlavně bytové odbory, popřípadě bytové komise, a to často bez aktivní účasti poslanců národních výborů, občanských

výborů a společenských organizací, zejména Revolučního odbo rového hnutí. Návrh uchazečů pro zařazení do místního pořadníku projednává bytová komise a po projednání jej schvaluje bytový odbor, který podle dosavadních předpisů je za schválení místního pořadníku odpovědný . Jen zřídka bytové komise projednávají na vrh místního pořadníku na schůzích s uchazeči o byty nebo na ak tivech s poslanci národních výborů a s občanskými výbory , Pořad níky se zpravidla sestavují na poslední chvíli. Bude třeba, aby se

občanské výbory více než dosud podílely na provádění bytové politiky, připravovaly návrhy nejpotřebnějších žadatelů o byty pro sestavování místních pořadníků a projednávaly je na schůzích

s občany a aktivněji pomáhaly národním výborům při směnách bytů, při správném využívání bytového prostoru. Slabě se pracující podílejí také na hospodaření s podnikovými byty. Většina odborových organizací a závodních výborů jen ojedi

něle předkládá návrhy pořadníků před konečným schválením 472

k posouzení členským schůzím ROH. K této povinnosti je důsledně nevedou ani příslušné vyšší odborové orgány. Národní výbory

často ponechávají tyto skutečnosti bez povšimnuti. V průmyslových centrech ( doly , hutě apod .) se často vyskytují takové případy, že pracovníci , kteří byli získáni v náboru a do

stali podnikový byt, bez vážných důvodů odcházejí ještě před uplynutím smlouvy do jiného podniku. Stává se , že pracovníci, kteří fluktuují, obývají nejlepší byty z podnikové nebo státní vý. stavby a pracovníci , kteří v podnicích dlouhá léta trvale pracují, mají byty horší. Je nutné, aby hospodářské organizace a národní výbory v podobných případech organizovaly směny bytů a dbaly, aby podnikové byty dostávali především ti pracující, kteří k pod. niku své závazky plní. Nedostatkem je, že bytové odbory většiny městských národních

výborů, obvodních národních výborů a místních národních výborů přijímají občany v bytových záležitostech pouze jednou nebo dva krát týdně. Za takové praxe nelze dotazy a stížnosti občanů dů

sledně projednat a řešit. To vede k tomu, že se pracující většinou obracejí až na ústřední orgány i s takovými záležitostmi, které musí řešit příslušné místní orgány .

Na úroveň hospodaření s byty nepříznivě působí i častá výměna vedoucích i ostatních pracovníků bytových odborů. Je nutné, aby na tyto funkce byli vybráni zkušení a schopní soudruzi s dobrým poměrem k lidem, kteří dávají záruku svědomité a cílevědomé práce.

Plenární zasedání místních a městských národních výborů a je

jich rady se problémy na úseku hospodaření s byty zabývají a při jímaji konkrétní opatření. Z neplnění přijatých usnesení se však ve většině případů nevyvozují důsledky a není ani dostatečná kontrola .

Těžiště řídící a kontrolní činnosti v provádění bytové politiky je na okresních národních výborech. Soustřeďuje sé hlavně v od

borech pro průmysl , kde se bytovou agendou zpravidla zabývá jediný pracovník, který se navíc stará ještě o správu bytového majetku ( údržba , opravy bytového majetku, nájemné a vedlejší platy, činnost domovních správ a bytových podniků ) , hospodaření s nebytovými prostorami apod . Při takové rozsáhlosti a různorodo sti práce nemůže být jejich činnost účinná a omezuje se pouze na

vyřizování stížností pracujících. To se pak projevuje i ve velmi 473

slabé pomoci městským a místním národním výborům. Na pořad

jednání komisí pro místní výrobu a služby jsou problémy bytové politiky zařazovány jen velmi ojediněle. V tomto směru bude třeba zlepšit práci celého odboru i příslušné komise ONV. Dodržování zákonnosti národními výbory při hospodaření s byty

mohou podstatně ovlivnit okresní i krajští prokurátoři. Zatím se jejich činnost omezuje většinou na různé protesty a upozornění. Málo dosud spolupracují s bytovými komisemi a radami národních výborů. Jen zřídka se zúčastňují schůzí orgánů národních výborů,

kde se projednává jejich protest nebo upozornění na rozhodnutí národních výborů při provádění bytové politiky. Pak se stává , že

orgány národních výborů i přes protest prokurátora trvají na svých původních rozhodnutích, i když jsou nesprávná a v rozpuru s plat nými předpisy. Častější účast prokurátorů v bytových komisích by přispěla ke zvýšení úrovně rozhodování těchto orgánů a k ome zení porušování zákonnosti na tomto úseku.

Národním výborům v provádění bytové politiky mají pomáhat prověrky kontrolních orgánů, průmyslových odborů krajských a okresních národních výborů i ústředních orgánů, jakož i prověrky prováděné prokurátory. Je na škodu, že se kontrolní orgány při těchto prověrkách omezují jen na zjištění stavu a sestavení návrhů opatření k nápravě , ale málo pomáhají národním výborům při od straňování zjištěných nedostatků.

V provádění bytové politiky se dopouštějí národní výbory někte rých cıyb při vydávání příkazů k vyklizen' bytů. Předpisy o hos podaření s byty přesně určují, komu a za jakých podmínek mož no dát příkaz k vyklizení bytu. V roce 1961 soudy potvrdily cel kem 2900 příkazů k vyklizení bytů nebo místností, z nichž se

uskutečnilo 95 % . Většina příkazů k vyklizení bytů nebo místností vycházela z protiprávního užívání bytu nebo svémocného nastě hování se do bytu bez souhlasu národního výboru.

Velkou většinu příkazů k vyklizení bytu uskutečňují národní vý. bory exekučním vystěhováním, protože občané, kteří příkaz do stali, se odmítají z bytu z různých důvodů dobrovolně vystěhovat. Zákonné předpisy tento postup umožňují. Národní výbory však při uplatnění exekučního vystěhování, jak ukazují stížnosti zasí 474

lané ÚV KSČ, neberou mnohdy v úvahy třídní a politická hlediska. Velmi málo přesvědčují občana o správnosti svého rozhodnutí s tím, aby byt vyklidili dobrovolně . Exekuční vystěhování bytu je

v naší socialistické společnosti záporným jevem a mělo by k němu

docházet až v nejkrajnějším případě. Národní výbory by měly k tomuto způsobu sahat až po vyčerpání všech prostředků, které

dává dnešní společenské zřízení, jako například přesvědčování a morální působení na občana. Dosavadní zkušenosti ukazují, že kaž dé použití zákona o exekučním stěhování z bytu by mělo být po zorně předem posouzeno v radách městských a místních národ ních výborů.

Samostatným problémem při provádění bytové politiky je po stupné řešení žádostí vlastníků rodinných domků o uvolnění bytů

v jejich domcích, aby v nich mohli bydlet sami, případně v nich ubytovat své ženaté nebo vdané děti a v obcích do 5000 obyvatel i své rodiče .

Zásady pro činnost národních výborů na tomto úseku stanovilo usnesení vlády z 15. 9. 1961 a byly též pojaty do novely zákona o hospodaření s byty . Vláda národním výborům uložila takové

případy postupně řešit především uskutečňováním směn tak, aby žádosti vlastníků rodinných domků o uvolnění bytů v jejich dom cích podané před tímto usnesením byly vyřízeny do konce roku 1966 a žádosti podané po tomto usnesení do pěti let od doby , kdy

byly podány . Nejde tudíž o to, že národní výbory musí každou žádost vlastníka rodinného domku řešit ihned, jakmile byla po

dána. Vláda svým usnesením zdůraznila, že je třeba, aby jednot livé žádosti vlastníků rodinných domků byly zkoumány a vyža duje-li to bytová potřeba vlastníka domku a umožňuje - li to sou časná bytová situace v místě , aby národní výbory takovéto žádosti postupně vyřizovaly . Ovšem přitom bylo zdůrazněno , že nelze , ja ko tomu někdy až dosud bylo , vyřizování takových žádostí sou stavně odkládat a že zde musí být stanoven určitý termín , kdy

je třeba , aby uvolnění bytu v rodinném domku bylo provedeno.

Četné stížnosti ukazují však na to, že většina národních výborů tento úkol neřeší plánovitě. Často ani nemají přehled o celkovém počtu žádostí o uvolnění bytů v rodinných domcích . Řeší převážně jenom takové případy, kdy vlastník domku měl sám pro nájemníka 475

k dispozici přiměřený náhradní byt. I když získávání náhradních bytů je pro národní výbory obtížné, málo využívají takových mož ností, jako jsou směny bytu mezi majiteli domků a nájemníky, sou středování rodin apod . I v těchto případech spoléhají především na nové byty. Proto se také usnesení vlády plní velmi pomalu a při dosavadní praxi národních výborů bude obtížné splnit je ve sta novených lhůtách.

Složitost bytového problému a jeho řešení klade zvýšené poža

davky na činnost národních výborů , jejich poslanců, občanských výborů a společenských organizací a vyžaduje i vyšší úroveň prá ce národních výborů, a to nejen při výstavbě a údržbě bytů, nýbrž i při provádění bytové politiky.

Ústřední výbor KSČ v zájmu dalšího zlepšení v provádění bytové politiky uložil , aby národní výbory ve své práci důsledně uplatňo valy tyto zásady :

1. Každého půl roku hodnotily stav provádění bytové politiky v radách KNV a ONV a každého čtvrt roku v MěstNV a MNV.

2. Upravily činnost bytových komisí tak , aby zejména a ) v těsné spolupráci s poslanci národních výborů , občanskými výbory a společenskými organizacemi schvalovaly a zveřej novaly místní pořadníky uchazečů o byt, aby při schvalování

místních pořadníků vycházely z návrhů občanských výborů projednaných na schůzích občanů ; aby občanské výbory na vrhovaly a organizovaly směny bytů v zájmu lepšího využití bytového prostoru ;

b ) prověřovaly a schvalovaly pořadníky zaměstnanců organi

zací a přitom dbaly, aby organizace při sestavování těchto pořadníků důsledně plnily úkoly vyplývající pro ně z usne sení předsednictva ÚRO ze dne 6. 6. 1961 , zejména aby po řadníky schvalovaly členské schůze ROH ;

c ) navrhovaly radě národního výboru společně s plánovací ko misí rozdělení bytů ze státní bytové výstavby a přitom dba ly, aby byty byly rozdělovány ve smyslu usnesení ÚV KSČ ;

d ) každé čtvrtletí komplexně hodnotily stav provádění bytové politiky v místech , kde je bytová situace zvlášť obtížná , za

účasti poslanců národních výborů, předsedů občanských vý. 476

borů a společenských organizací ; dále dbaly , aby závěry z těchto hodnocení byly předmětem jednání na schůzích ob čanů ve volebních obvodech tak, aby provádění bytové poli. tiky bylo pod nejširší kontrolou pracujících ; e ) organizovaly aktivy se žadateli o byty v obdobích před schválením místních pořadníků , a seznamovaly je tak s mož nostmi řešení bytové situace v časovém období, pro něž se

pořadník sestavuje ; současně je mobilizovaly k aktivní účas

ti na řešení bytového problému (družstevní výstavba, nad stavby, přístavby, rekonstrukce, směny bytů apod .) ;

f ) při řešení bytových otázek těsně spolupracovaly s komisemi pro výstavbu, zejména při získávání bytových prostor slou

žících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení, které je možno upravit na byty ; obdobně spolu pracovaly při určování charakteru rodinných domků ; aby s těmito komisemi organizovaly veřejné kolaudace nově po stavených bytů a zvaly na ně zpravidla občany , kterým jsou tyto byty přiděleny ;

g ) pravidelně přijímaly občany v bytových záležitostech a za jišťovaly , aby bytové odbory občany přijímaly každý der.. 3. Přistupovaly k provedení exekučního vystěhování na podkla

dě příkazu k vyklízení z bytu jen se souhlasem rady MěstNV nebo MNV.

Navržené zásady, zejména k upřesnění činnosti bytových ko misí a účasti občanských výborů při sestavování a schvalování místních pořadníků za nejširší účasti pracujících přispějí k správ

nému přidělování bytů ze státní bytové výstavby, zabrání porušo vání předpisů o hospodaření s byty a povedou národní výbory ke komplexnímu řešení bytového problému ve smyslu usnesení ústředního výboru KSČ.

ZASADY VYBĚRU A DALŠÍHO ZVYŠOVANI POLITICKÉ

A

ODBORNÉ

STRANICKÝCH

KVALIFIKACE

PRACOVNÍKU

SCHVÁLENÉ OV KSČ V SRPNU 1962 Vítězství socialismu v naší zemi je výsledkem pracovního a

tvůrčího úsilí našeho lidu vedeného Komunistickou stranou Čes koslovenska. S rozvíjením socialistické revoluce se zvyšovala úloha strany i úloha stranických pracovníků, rostly požadavky na jejich úroveň , metody a formy práce. Strana vybírala a přijímala za pracovníky stranických orgánů třídně uvědomělé, socialismu

oddané , s lidem spjaté členy strany , kteří dovedli pro uskutečňo vání politiky strany získávat nejširší masy pracujících. Straničtí pracovníci svou obětavou prací, svým postojem v řadě důležitých

politických událostí, kterými prošla naše země od roku 1945, pro kázali svou pevnost a oddanost straně a lidu. V tomto období v or.

gánech strany vyrostly tisíce funkcionářů strany, kteří úspěšně pracují ve stranických orgánech, státní správě, v hospodářských a společenských organizacích.

Rozvoj socialistické společnosti a příprava přechodu ke komu nismu předpokládají řešení velmi náročných úkolů v budování ma

teriálně technické základny , v dalším upevňování společenských vztahů, neustálé rozšiřování činorodé účasti lidí na veškerém spo

lečenském životě , na řízení společnosti a hospodářství. Nezbytnou součástí vyřešení těchto otázek je intenzívní všestranná komunis

tická výchova, která pomáhá formulovat člověka komunistické společnosti. Tempo rozvoje naší společnosti bude velkou měrou

závislé na růstu politickoideového uvědomění a odborné úrovni všech pracujících.

Základní směrnici ke splnění perspektivních úkolů vytyčí XII. sjezd KSČ. Realizace jeho závěrů si vyžádá dalšího posílení ve doucí úlohy strany na všech úsecích společenského života. Dále vzroste odpovědnost strany , rozsah její činnosti a význam jejího ideového a politického řízení. Uplatňování vedoucí úlohy strany

vyžaduje od pracovníků stranických orgánů vysokou politicko ideovou a organizátorskou úroveň i hluboké odborné znalosti. Z tohoto hlediska je třeba posuzovat současnou úroveň politické a odborné kvalifikace stranických pracovníků, jejich výběr, roz 478

mistování a péči o další výchovu . V práci s kádry se však proje vuje řada nedostatků. Mnohdy není při výběru a přijímání nových pracovníků přihlíženo ke zvyšujícím se požadavkům na jejich prá ci v příštích letech . Živelnost a nahodilost ve výběru kádrů ne

přispívá ke zlepšení stranické práce. Nedostatečná je rovněž péče o další politický a zvláště odborný růst těch , kteří již ve stranic kých orgánech pracují. Proto je nutné v kádrové práci stranických orgánů zavést účin

ný systém , který zaručí další zkvalitnění a politický i odborný

růst všech pracovníků strany. K tomu účelu schvaluje ÚV KSČ tyto zásady : I

Plnění úkolů dalšího rozvoje socialistické společnosti vyžaduje,

aby stranický pracovník byl dobrým a zkušeným organizátorem, který umí rozvíjet iniciativu a soustředovat úsilí pracujících k růs tu výroby , k rozvoji vědy a techniky. Stranické orgány při výběru stranických pracovníků musí dodr žovat leninské zásady výběru a rozmisťování kádrů podle politic kých, morálních a pracovních vlastností, které jsou zakotveny ve

stanovách strany, a pečovat o doplňování a zvyšování jejich kva lifikace.

Místem, odkud jsou vybíráni pracovníci stranických orgánů, je stranický aktiv, v němž pracují schopní a straně oddaní komunis té. Pracovat v orgánech strany je pro každého funkcionáře strany

největší ctí. Stranický pracovník se musí vyznačovat obětavostí a vytrvalostí při prosazování linie strany, komunistickou zásadovos tí, citlivým poměrem k lidem, skromností, příkladností v práci i ve zdokonalování politické i odborné kvalifikace. Základním požadavkem na stranického pracovníka je stranická zakalenost a vysoká politickoideová úroveň. Předpokladem vyso

ké politické a ideové úrovně stranického pracovníka je ovládnutí teorie marxismu - leninismu. Znalost revoluční teorie umožňuje

stranickému pracovníku správně se orientovat ve složitých otáz kách vývoje společnosti, rozumět problematice vnitřního vývoje, správně zdůvodňovat plnění objektivně nutných úkolů , aktivně zabezpečovat uskutečňování politiky strany ; učí stranického pracovníka zobecňovat zkušenosti lidových mas, citlivě rozpo 479

znávat a podporovat vše nové a na základě vědeckého rozboru dě . lat správné závěry. Aby všichni pracovníci v orgánech strany

byli na potřebné politickoideové úrovni, je nutné již před jejich příchodem do stranických orgánů, kdy tvoří kádrovou rezervu , vysílat je do kursů stranických škol a ke studiu na večerních uni versitách marxismu-leninismu. Do stranických orgánů je správné přijímat soudruhy, kteří jsou

nejméně 5 let členy strany a mají předpoklady delší dobu praco vat v orgánech strany , mohou po získání zkušeností zastávat ve doucí funkce. Vybírat soudruhy věkově mladé, iniciativní, se smys

lem pro nové. Tím respektovat leninské zásady správného spojo vání starých a zkušených pracovníků, zocelených v boji za usku tečňování linie strany, s mladými pracovníky dobře znalými svých

úkolů. Dosáhneme tak plynulého přílivu nových pracovníků a cíle vědomého, soustavného zkvalitňování stranického aparátu. Zejmé.

na směleji se orientovat při výběru na funkcionáře ČSM, kteří již získali zkušenosti z politickovýchovné a organizátorské práce. Je nutno s veškerou rozhodností dosáhnout , aby ve všech stra

nických orgánech pracovalo více žen. Ženy , které již získaly zku šenosti ve stranické práci , je třeba vybírat a zařazovat na jednotli vé úseky práce okresních a krajských výborů a pro tuto práci jim

vytvářet příznivé podmínky. Rovněž vysílat ve větší míře ženy do stranických škol, případně k dálkovému studiu, a po potřebné pří. pravě je pověřovat i vedoucími funkcemi v orgánech strany. Sou

časně soustředit úsilí a pozornost stranických organizací, ná rodních výborů, ROH , ČSM k rozšíření účasti žen na politické a veřejné činnosti v těchto organizacích , a tím vytvořit podmínky , aby v příštích letech se podíl žen na práci v okresních i v kraj. ských výborech podstatně zvýšil . V současné etapě vystupuje do popředí požadavek vyšších od borných i všeobecných znalostí stranických pracovníků. Bude správné dbát na to, aby pracovník na úseku stranické práce v prů myslu a zemědělství měl alespoň základní dělnickou kvalifikaci ( např. na úseku dolů – kvalifikaci horníka, na úseku strojíren ství kvalifikaci strojníka, na úseku stavebnictví – kvalifikaci zedníka apod . ). Pokud pracuje v okresním nebo krajském výboru -

strany, aby měl základní dělnickou kvalifikaci v jednom z těch rozhodujících odvětví, ve kterých odpovídá za stav stranické prá 480

ce, anebo aby měl v těchto oborech delší pracovní zkušenosti z vý roby. T.

Při výběru nových pracovníků vyzvedávat a zařazovat do stra nických orgánů novátory výroby, nejvyspělejší příslušníky dělnic ké třídy , kteří získali studiem při zaměstnání odborné středoškol

ské vzdělání. Odvážněji vybírat také zdatné a politicky vyspělé techniky, inženýry , ekonomy , chemiky, agronomy, zootechniky,

kteří se osvědčili v politické práci a mají předpoklady , že budou úspěšně pracovat ve stranických orgánech . Jejich předností je bo hatá zkušenost z řídící práce v provozech průmyslových a země

dělských závodů . Tito soudruzi rychleji pronikají do složitých po litických a ekonomických problémů jednotlivých úseků a svými praktickými znalostmi přispívají k pozvednutí úrovně stranické práce. To neznamená , že by stranický pracovník měl být úzkým

odborníkem -specialistou . Musí však mít takové odborné znalosti, aby svému svěřenému úseku dobře rozuměl, osvojoval si nejno vější objevy vědy a techniky a pomáhal je prosazovat do praxe,

sledoval práci a zkušenosti novátorů a podporoval jejich tvůrčí iniciativu .

Výběr, rozmisťování a výchovu stranických pracovníků je třeba již nyní provádět z hlediska příštích úkolů. Pokud jde o cíle ve výchově a požadavcích na kvalifikaci stranických pracovníků , je nutné postupně dosáhnout , aby :

1. V okresních výborech strany ve funkcích vedoucích tajemníků okresních výborů strany pracovali sou

druzi s velkými zkušenostmi ze stranické práce , dobří organizá toři mající takové znalr -ti marxismu - leninismu a ekonomih ) ná rodního hospodářství, které jim umožní správně a samostatně se orientovat ve složitých politických i ekonomických otázkách , kte ré musí řešit . Je správné , aby měli dobré zkušenosti a znalosti z ekonomiky odvětví, které v okrese převládá . Zpravidla budou jejich znalosti marxismu leninismu na úrovni 3leté VSŠ . Tuto

funkci může vykonávat úspěšně soudruh mající velikou autoritu, v kterém všichni pracující vidí svého představitele, který svou prací a jednáním přispívá k trvalému upevňování spojení strany s pracujícími ; 16 Usnesen

a dokumenty

481

tajemniků okresních výborů pracovali soudruzi, kteří delší období již vykonávali funkce předsedů cv, instruktorů nebo čle nů volených stranických orgánů a mají zkušenosti z úseku práce , na kterém budou pracovat. Tajemníci okresních výborů mají mít tolik zkušeností, aby při odchodu vedoucího tajemníka mohl ně který z tajemníků vykonávat tuto funkci.

Tímto odpovědným výběrem tajemníků OV KSČ zamezíme do sud nezdravé praxi , že při odchodu vedoucího tajemníka jsou i v průběhu volebního období zpravidla do těchto funkcí schvalo váni pracovníci pracující dosud mimo tento okres. Stranické vzdě

lání bude většinou na úrovni Vysoké stranické školy s výjimkou u absolventů vysokých odborných škol , kteří k doplnění marxis tického vzdělání jsou zpravidla vysíláni do ročních kursů. Vzhle

dem k rozdělení odpovědnosti za práci jednotlivých úseků ve stranických orgánech dosáhnout, aby vykonávali funkci : a ) tajemníků pro průmysl - pracovníci, kteří se osvědčili

v práci v orgánech a mají i praktické zkušenosti z řízení výroby , ovládají dobře ekonomiku i technologii rozhodujícího průmyslo vého odvětví v okrese. Postupně dosáhnout, aby v těchto funkcích pracovali zkušení funkcionáři mající středoškolské, případně vy sokoškolské ekonomické a odborné vzdělání ; ti , kteří se osvědčili v řídící b ) tajemníků pro zemědělství - ,

organizátorské práci v zemědělských závodech , nebo mají velké zkušenosti z práce na zemědělském úseku 've stranických orgá nech a národních výborech . Dosáhnout , aby postupně tyto funkce vykonávali soudruzi , kteří budou mít odborné znalosti nejméně

na úrovni zemědělských technických škol. Do těchto funkcí smě leji zařazovat také politicky vyspělé a schopné organizátory z řad inženýrů, agronomů, zootechniků ; c ) tajemniků pro ideologický úsek - soudruzi z vyšším vše

obecným i marxistickým vzděláním , politicky vyspělí, zkušení propagandisté a organizátoři . Je správné do těchto funkcí vybírat soudruhy ideově zakalené , kteří mají smysl pro technickoekono mickou propagandu i zkušeností ze stranického řízení školství a kultury ;

instruktorů okresních výborů

pracovali takoví funkcionári ,

kteří mají dostatečné zkušenosti ze stranické práce, pracovali již ve funkcích předsedů ZO KSČ, členů celozávodních výborů KSČ, 482

osvědčili se v komisích okresního výboru, v práci národních vý.

borů, ČSM, ROH a mají i výrobní zkušenosti z práce v závodě, JZD apod. Při výběru i v péči o zvyšování kvalifikace je nutné v příš

tích letech dosáhnout, aby instruktoři okresního výboru měli stra nické vzdělání v rozsahu ročních kursů stranických škol a odbor

né znalosti nejméně na úrovni nižších průmyslových , podniko vých a mistrovských škol ; - předsedů celozávodních výborů strany - pracovali nejlepší -

pracovníci přímo ze závodu nebo státního statku, které pracující v závodě znají jako obětavé a svědomité pracovníky. Do funkcí

volit novátory výroby, členy brigád socialistické práce, kteří mají i zkušenosti z řízení výrobních úseků, osvědčili se v politické práci i v hospodářských funkcích. Do těchto funkcí vybírat poli

ticky vyspělé techniky , inženýry , kteří jsou důslednými propagá tory nových metod práce, nové techniky. V závodech, kde pra cuje většina žen, volit do funkcí předsedů CV KSČ ženy.

2.

Pro

práci v

krajských výborech , UV KSC

ÚV OV KSS ,

je nutno vybírat zejména soudruhy, kteří delší období pracovali a osvědčili se v práci okresních a krajských výborů a převážně již absolvovali dlouhodobý kurs Vysoké stranické školy. Do funkcí tajemníků krajských výborů vybírat nejzkušenější z řad vedoucích tajemníků okresních výborů, členů krajského vý boru a jeho aktivu.

Do oddělení průmyslu, stavebnictví, dopravy, obchodu, pláno vání , zemědělství více zařazovat soudruhy, kteří , mají i vyšší od borné vzdělání příslušného zaměření a znají problematiku pra covišť úseku , na kterém budou pracovat.

Na úsek propagandy, školství a kultury zařazovat soudruhy, kteří mají vyšší všeobecné vzdělání, případně odborné vzdělání a marxistické vzdělání na úrovni Vysoké stranické školy, se zvyšu

jícím se počtem soudruhů, kteří jsou kandidáty příslušných věd ních oborů. Při doplňování těchto úseků přihlížet , aby všichni měli

nejen teoretické znalosti , ale i zkušenosti z organizátorskový chovné práce strany . 483

II

V uplynulých letech bylo dosaženo podstatného zvýšení marxis tického vzdělání pracovníků. Přesto se nelze s dosavadní úrovní spokojit . Méně uspokojivá je úroveň odborného vzdělání. Nedo statečné ovládnutí marxisticko-leninské teorie a malé odborné

znalosti některých stranických pracovníků jim neumožňují vyko návat práci podle potřeb strany, vedou k všeobecnému řízení, k prakticismu a rutinérství. Sám život potvrzuje, že již dnes nelze dobře řídit a provádět politickoorganizátorskou práci strany bez hlubokých politických a odborných znalostí.

Proto všechny stranické orgány provedou důkladný rozbor úrov ně jednotlivých stranických pracovníků a na základě předpokla dů jejich růstu doporučí pracovníkům způsob a formy zvyšování kvalifikace .

Ve stranických orgánech pracuje mnoho soudruhů starších 40 let, kteří získali značné zkušenosti ze stranické práce. Mnozí z nich mají vzhledem k politické a odborné přípravě předpoklady

i nadále úspěšně pracovat ve stranickém orgánu. Pro soudruhy, kteří pro svůj věk již nemohou být vysíláni do dlouhodobých stra nických i odborných škol , organizovat krátkodobé kursy a semi náře , které budou pořádat stranické , státní a podnikové školy.

Soudruhy , kteří dosud obětavě pracovali v orgánech strany a nyní již vzhledem k rostoucím nárokům nemají další perspektivy pracovat ve stranických orgánech, postupně, s uvážlivým přihléd

nutím k jejich schopnostem a získaným zkušenostem z politické práce zařazovat na různé úseky státní a hospodářské správy a společenských organizací. Osvědčeným a dalšího růstu schopným soudruhům , u nichž jsou předpoklady , že mohou zastávat odpovědné funkce v okresech ,

v krajích, ÚV, umožnit vysokoškolské stranické vzdělání. Nej schopnější soudruhy , kteří mají předpoklady pro vědeckou práci , vysílat ke studiu na Institut společenských věd UV KSČ. Ostatní stranické pracovníky vysílat do ročních kursů v oblast ních školách a Vysoké stranické školy . Dosáhnout toho, aby maxi mální počet stranických pracovníků postupně prošel těmito kur sy. Do ročních kursů vysílat i stranické pracovníky, kteří jsou ab solventy státních vysokých škol, zejména technického směru . 484

Marxistické vzdělání získávají straničtí pracovníci, členové stranického aktivu, také studiem ve večerních universitách mar

xismu-leninismu. Využitím všech těchto možností i dalších forem stranického školení lze dosáhnout takového stavu, aby všichni straničtí pracovníci měli odpovídající marxistické vzdělání.

Jednotlivé úseky práce ve stranických orgánech ( zemědělství, průmysl, stavebnictví, doprava, školství atd. ) doplňovat pracov.

níky s příslušným středoškolským či vysokoškolským odborným vzděláním. Současně schopným soudruhům , kteří již pracují ve stranických orgánech, umožnit absolvování odborných a vysokých škol v plném rozsahu či studium vybraných předmětů. Rozsah : i hloubka odborné specializace musí vycházet z konkrétních po třeb politickoorganizátorské práce v jednotlivých odděleních ÚV KSČ, ÚV KSS , v krajích i okresech. Pro pracovníky ze zemědělského úseku je nejvhodnější tříleté zkrácené vysokoškolské studium nebo jednoleté nástavbové stu dium na zemědělských technických školách. Pro pracovníky z ostatních hospodářských úseků je třeba zorganizovat studium na středních a vysokých školách se zaměřením na novou techno logii a ekonomiku příslušného odvětví, zvláště chemického, hut ního a stavebního zaměření. Odborné vzdělání získávají pracovni

ci strany i studiem na podnikových technických školách, popřípa dě podnikových institutech , které jsou zřízeny při velkých závo dech. Zde je možné uspořádat speciální třídy tohoto studia pro pracovníky okresních a krajských výborů i pro funkcionáře CV KSČ, ZV ROH a CSM .

Pro ostatní stranické pracovníky bude zapotřebí organizovat pravidelné technickoekonomické semináře. V těchto seminářích budou soudruzi hlouběji seznamováni s dokumenty strany, úkoly

odvětví, novými poznatky ve vědě a technice. Tyto semináře nej lépe organizovat na úrovni krajů za pomoci vysokých a středních odborných škol. Ve větší míře také vysílat stranické pracovníky do 2měsíčních kursů ekonomiky průmyslu, zemědělství i ideolo

gické práce organizovaných Vysokou stranickou školou a oblast ními stranickými školami . Těmito semináři by měli postupně a vždy v určitém intervalu 4-5 let projít všichni pracovníci strany, aby zde načerpali hlubší znalosti z mezinárodního komunistické. ho hnutí a stranické práce.

Hlavním činitelem zvyšování politických a odborných znalostí 485

je soustavné samostatné studium. Studium při zaměstnání na vy sokých i středních odborných školách vyžaduje zejména od stra

nického pracovníka, jehož pracovní doba nemůže být vzhledem k úkolům ohraničena, velkou vytrvalost a kázeň. Proto na toto studium vysílat zvláště mladší soudruhy, kteří jsou schopni ná ročné studium zvládnout. Dálkově studujícím je třeba vytvářet

vhodné podmínky ke studiu, umožňovat jim účast na soustředění a přednáškách, poskytovat jim ke studiu stanovené pracovní úle vy, případně i úlevy mimořádné. Studium pracovníků, a to i studium při zaměstnání na odbor ných školách, musí být podřízeno potřebám orgánů strany. Vše chna prováděná opatření k prohloubení znalostí stranických pra covníků mohou být uskutečněna postupně a plánovitě tak , aby

nebyla práce stranických orgánů na jednotlivých úsecích osla bena.

Při plnění úkolů rozvoje socialistické společnosti strana důsled ně zabezpečuje růst účasti pracujících na řízení a správě státu. Strana organizací svého vnitřního života je pro státní a společen ské organizace příkladem rozvoje socialistického demokratismu . Zásadní význam má zvyšování úlohy volených stranických orgá

nů , vyhledávání a zapojování stále většího počtu dobrovolných stranických pracovníků do každodenní práce. Členové volených orgánů i uvolnění straničtí pracovníci tvoří jednotný pracovní kolektiv, ve kterém postupně s rozvojem spo lečnosti se bude snižovat počet uvolněných pracovníků. Stranická činnost bude nabývat stále více společenského, dobrovolného cha rakteru. Dobrovolní pracovníci budou vykonávat ve stále větším

rozsahu organizátorskovýchovnou práci . Proto je nutné věnovat velkou pozornost složení volených or

gánů a vysoké úrovni jejich členů . Do stranických orgánů a ko misí zapojovat především přední pracovníky průmyslové a země dělské výroby, kteří na svých pracovištích bojují za novou tech niku a technologii , funkcionáře schopné co nejlépe zajištovat po litiku strany. * 486

Okolem stranických orgánů a jejich vedoucích pracovníků je vytvořit ve všech kolektivech takové soudružské ovzduší, které by stranické pracovníky vedlo k většímu úsilí o zvyšování politic ké i odborné úrovně. Péče o studium je také jedním z hlavních

úkolů základních organizací strany při stranických orgánech. Rostoucí politická i odborná úroveň pracovníků se projeví v lep ších pracovních výsledcích na svěřeném úseku , ve zlepšení celko

vé práce stranických orgánů , v dalším prohloubení vedoucí úlo hy strany .

UV KSČ k zabezpečení a realizaci těchto zásad ukládá :

1. oddělením ÚV KSČ, ÚV KSS , krajským a okresním výborům strany :

a ) řídit se schválenými zásadami výběru a dalšího zvyšování po litické a odborné kvalifikace stranických pracovníků. Na zá

kladě schválených zásad upravit perspektivní plány výchovy kádrů ;

b ) vytvářet nezbytné podmínky pro dálkové studium pracovníků na Vysoké stranické škole , odborných a podnikových školách. Dálkové studium na těchto školách umožnit především soudru hům , kteří mají předpoklady i nadále pracovat ve stranických orgánech ;

2. oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ , rektorovi Vysoké stranické školy – vytvořit ve VSŠ i oblastních stranických školách podmínky k organizování nástavbových a opakovacích měsíčních až tříměsíčních seminářů pro dřívější absolventy dlouhodobých kursů stranických škol. V těchto kursech by se studovaly poslední dokumenty a usne sení strany , nové teoretické závěry mezinárodního komunistické. ho hnutí, otázky ekonomiky a velkovýrobní technologie. Obdobné

semináře s dálkovým studiem organizovat i při krajských výborech strany ;

3. oddělení orgánů strany , odborů , mládeže a Národní fronty a oddělení školství , kultury , vědy a zdravotnictví UV KSČ – v roce 1963 vyslat 80 stranických pracovníků, funkcionářů národních vý . borů, ČSM a ROH, kteří mají delší perspektivu pracovat ve stra nických orgánech a mají zkušenosti ze stranické práce na země dělském úseku , ke studiu Vysoké školy zemědělské ( tříletého

487

zkráceného studia ) . Dalších 40 soudruhů vyslat ke studiu vysokých technických škol . Po ukončení zařadit zpět soudruhy do stranic kých orgánů , zejména okresních výborů ; 4. oddělení školství, kultury , vědy a zdravotnictví ÚV KSČ, mi nistru školství a kultury po dohodě s krajskými výbory strany

vybrat vysoké školy technického směru aa střední odborné školy, kde by ve zvláštních třídách dálkově studovali vybraní straničtí pracovníci , případně další funkcionáři strany potřebné předměty. Pro tyto kursy, kde by se vyučovalo vybraným předmětům, upravit

osnovy tak, aby toto studium bylo zvládnuto v období dvou tří let. Pracovníci by studovali dálkově a zúčastňovali se jednou za mě . síc třídenního až čtyřdenního soustředění.

HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A HLAVNÍ SMĚRY

DALŠIHO ROZVOJE

VNITROSTRANICKÉ VÝCHOVY USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 18. ZARI 1962

Zasedání ÚV KSČ v dubnu a v červenci 1962 znovu ukázalo vý. znam ideologické práce. Bylo zdůrazněno, že se musíme soustavně

starat o to , aby stále větší část pracujících si osvojovala teorii marxismu-leninismu, dovedla se orientovat ve společenských pro

blémech a uvědoměle prosazovala politiku strany. »Myslím ,“ řekl soudruh Novotný , » že můžeme oprávněně říci , že bychom měli

méně nedostatků a větší výsledky naší hospodářské a ostatní čin nosti , že bychom dosáhli větší pracovní aktivity a iniciativy , kdy . by všichni pracující hlouběji chápali smysl a dosah veškeré čin nosii společnosti i své vlastní , kdyby bylo více politicky vyspělých a odpovědných pracovníků na všech stupních naší činnosti .« V rozvoji ideologické a politické práce KSČ mezi širokými ma sami bezpartijních má mimořádný význam ideová jednota strany, soustavně upevňovaná a prohlubovaná marxisticko -leninskou vý

chovou členů strany a stranického aktivu . Prvořadým úkolem vnitrostranické výchovy je proto pečovat o neustálé zvyšování politickoideové úrovně všech komunistů a připravovat je pro plně . ní jejich společenského poslání. 488

I

Současný stav a úroveň stranického školení

V roce 1949 v souvislosti s vytyčováním generální linie výstavby socialismu v Československu přijal ústřední výbor usnesení o stra

nickém školení. V duchu této směrnice byla prováděna vnitrostra nická výchova s některými změnami až do současné doby . Podle

této směrnice provádělo se školení většinou v kroužcích. Nízká úroveň propagandistických kádrů, nedostatek politické literatury, slabý rozvoj společenských věd a malé ideologické znalosti účast níků školení znesnadňovaly v prvém období tvůrčí výklad mar

xismu - leninismu a aplikaci jeho základních pouček na místní pod mínky. U většiny komunistů převládalo pasívní osvojování mar xismu- leninismu.

K všestrannému rozvoji stranického školení dochází po XX . sjezdu KSSS v souvislosti s úsilím o překonávání pozůstatků kul tu osobnosti také v ideologické práci. Velký význam zde měly všenárodní diskuse k nejdůležitějším problémům politiky strany

organizované ústředním výborem KSČ. Rozvoj aktivity v ideolo gické činnosti se projevil v růstu zájmu komunistů i bezpartijních

o marxismus- leninismus, v rozšíření počtu propagandistů a lektorů a zkvalitnění jejich práce, jakož i v určitém zlepšení práce spole čenských věd a zabezpečení masové propagandy potřebnou litera turou . Stranické školení se zkvalitňuje obsahově, je prosazována zásada těsného spojení se životem. Přístup k jednotlivým vrstvám komunistů i bezpartijních je diferencovanější. V tomto období se začínají rozšiřovat večerní školy, semináře a večerní university

marxismu -leninismu. Nyní je zapojeno již 25 % všech účastníků školení ve vyšších útvarech, které jsou na rozdíl od dřívějších let ustavovány převážně při základních organizacích . Obsah školení upravoval každoročně ústřední výbor usneseními

tak , aby odpovídalo současným potřebám strany. Do všech útvarů

učebního roku byly zařazovány důležité aktuální otázky vnitro politické a mezinárodně politické situace. Velká pozornost v uply

nulém období byla věnována především studiu otázek ekonomic kého charakteru. Každým rokem kolem 40 % všech účastníků ško lení bylo zařazeno do kroužků, večerních škol a seminářů poli tické ekonomie a ekonomiky. Školení tak přispělo k rozšíření eko 489

nomického vzdělání komunistů i bezpartijních. Poměrně značná část komunistů prostudovala základní problémy historie naší stra ny a KSSS . Rostoucí pozornost byla věnována mezinárodním vzta hům. Ke zvýšení ideové úrovně v tomto směru zvláště pomohly kampaně k velkým politickým událostem, jako byly XI . sjezd a

celostátní konference KSČ, XXI. a XXII. sjezd KSSS, 40. výročí založení naší strany , porady představitelů mezinárodního komu

nistického hnutí v roce 1957 a 1960 apod. Relativně menší pozor nost byla v uplynulém období věnována otázkám výstavby strany

a stranické práce a marxistické flosofie. Ve stranickém školení se poprvé začaly statisíce komunistů, zejména noví členové strany a bezpartijní, soustavně a uceleně seznamovat s marxismem -leninismem , hlouběji si osvojovat histo rické zkušenosti a konkrétní úkoly KSČ í mezinárodního komu nistického hnutí. Zatímco v roce 1956–1957 byl zapojen do ško lení necelý milión účastníků, z toho asi

135 000 bezpartijních ,

v roce 1961-1962 představoval celkový počet účastníků zařaze ných do útvarů stranického školení více než 1,9 miliónu, z toho téměř 650 000 bezpartijních, z nichž bylo 125 000 členů ČSM. Pra

videlné schůzky politicky vyspělých členů strany – propagandistů - s ostatními komunisty a značnou částí bezpartijních pomáhaly základním organizacím i vyšším stranickým orgánům utužovat styk s těmito soudruhy, soustavně s nimi pracovat a vést je k roz.

víjení masové politické práce. Stranické školení tak pomáhalo upevňovat ideovou jednotu celé strany i probojovávat konkrétní úkoly vytyčené ústředním výborem KSČ. Velkým přínosem pro ideologickou práci je skutečnost, že

v uplynulém období vyrostly desetitisíce propagandistů a lektorů , z nichž většina obětavě plní své odpovědné poslání.

Na základě těchto faktů bylo na červencovém plénu konstato váno , že jsme dosáhli ve stranickém školení nesporně pozitivních výsledků. Ústřední výbor kladně oceňuje práci organizací, propa

gandistů, lektorů, kteří se o takové výsledky zasloužili. Současně je však třeba vidět, že naše nynější potřeby vyžadují nezužovat

stranickou výchovu jen na stranické školení.

I když je možné zaznamenat celkově vzestupnou tendenci, úro veň a účinnost školení je v jednotlivých organizacích velmi roz

dilná . Rozdílná je i ideová úroveň účastníků stranického školeni. Mnozí soudruzi si rychleji osvojili základy marxisticko-leninské. 490

ho učení, dovedou se vcelku dobře orientovat v současné situaci,

zatímco část komunistů zůstává dosud na nedostatečné ideově politické úrovni. Stranické školení neodpovídá zvláště v současné době vysokým nárokům kladeným na ideologickou práci a poža davkům na stále se prohlubující vedoucí úlohu KSČ, na každoden ní práci všech komunistů.

Ve školení nebyly ještě plně překonány takové jevy, jako jsou

formálnost, školometství, odtrženost od života , dogmatismus, kte ré snižují jeho účinnost. Mnohé základní organizace í vyšší stra nické orgány nedoceňují dosud úlohu a význam ideologické práce, nedbají na její obsahovou úroveň v souladu s požadavky ústřed ního výboru, ne dost cílevědomě zabezpečují těsné sepětí školení se životem a potřebami místa. V praxi byla a je často přeceňo vána organizační struktura školení, což vede k tomu, že systém

začal nabývat vrchu nad smyslem školení , nad pružným provádě ním politické výchovy podle potřeby a aktuálních úkolů meziná rodní a vnitropolitické situace.

Závažným nedostatkem školení v mnoha organizacích zvláště na vesnici bylo přešlapování na místě. Značná část komunistů byla mechanicky zařazována po několik let do stejných útvarů, kde probírali v podstatě stejné otázky. Kromě toho v některých

organizacích v průmyslových i zemědělských závodech docházelo k přílišné specializaci v zaměření programu různých kroužků a

večerních škol ( zejména v ekonomických útvarech ) , jednotlivé problémy se málo vysvětlovaly v souvislosti s celkovou politikou strany a nevěnovala se dostatečná pozornost ideologickým otáz kám .

Účinnost stranického školení snižuje také okolnost, že péče o politickoideovou výchovu komunistů i bezpartijních byla a je stále ještě převážně záležitostí jen oddělení propagandy a agi

tace OV a KV KSČ a zvlášť k tomu určených funkcionářů v zá kladních organizacích . Projednávání ideově výchovných otázek v orgánech strany a na členských schůzích organizací KSČ je často formální a nesystematické. Zvlášť silně se tento nedostatek projevuje na vesnici , v péči o výchovu stranického aktivu v země

dělských závodech, kde také stranické školení má podstatně slab ší úroveň a účinnost než v průmyslových závodech, popřípadě na

dalších pracovištích. Zkušenost ukazuje , že tam, kde základní or 491

ganizace a jejich výbory dbají na obsah i správnou organizaci výchovné práce , jsou její výsledky znát v činnosti komunistů. Dnes se jeví v jiném světle také zásady dosavadního řízení

vnitrostranické výchovy. V počátečním období po roce 1949 ústřed ní výbor podrobně určoval celoroční obsah i formy stranického školení. V posledních letech bylo sice umožňováno nižším stra nickým orgánům i organizacím, aby si mohly více určovat základ ní témata a rozpracovávat je s přihlédnutím k místním potřebám a podmínkám. Nižší stranické orgány této možnosti však nedosta tečně využívaly, celkově málo pečovaly o obsahqvou stránku vý . chovy .

Ústřední výbor bude nadále vytyčovat základní obsah stranic ké výchovy, určovat zvlášť důležité otázky , které se musí stát náplní stranické výchovy. Současně povede stranické orgány v krajích a okresech, aby