Usnesení a dokumenty Ústředního výboru Komunistické strany Československa ÚV KSČ. Od celostátní konference KSČ 1960 do XII. sjezdu KSČ [I] [PDF]

Zitiervorschau

A

771,329

USNESENI A DOKUMENTY

ÚSTŘEDNIHOIDORU KOMUNISTICKT STRANY

ČESKOSLOVENSKA

OD CELOSTÁTNÍ KONFERENCE KSČ 1960 DO XII. SJEZDU KSČ I

PROPERTY OP

The

(Univusivof ibados 1817 ARTES

SCIENTIA

VERITAS

JN

() e ee .45 K

4 / 2961 Y V /

USNESENI A DOKUMENTY UV KSC OD CELOSTÁTNI KONFERENCE KSČ 1960

DO XII . SJEZDU KSC

!

Romunistickástrana Cesto lovanska .

Ústřední výbor ,

USNESENÍ A DOKUMENTY

ÚV KSČ OD CELOSTÁTNÍ KONFERENCE KSC 1960 1

DO XII . SJEZDU KSČ

1962 NAKLADATELSTVI POLITICKÉ LITERATURY

1

11 2961 to v ' ‫م‬ K6

CETT NO

212

- ‫ مد‬- 359443 CELOSTÁTNI KONFERENCE KOMUNISTICKÉ STRANY CESKOSLOVENSKA

konaná 5. -7. července 1960 ZA DALŠÍ ROZKVĚT ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

Referát soudruha Antonina Novotného

Soudružky a soudruzi, po oslavách 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a volbách do Národního shromáždění, Slovenské ná

rodní rady a národních výborů, po všenárodní diskusi k návrhu nové ústavy Československé republiky, po zdařilé a úchvatné II. celostátní spartakiádě schází se celostátní konference Komu

nistické strany Československa . Naším úkolem je projednat a schválit konečné znění návrhu nové, socialistické ústavy a návrh třetího pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a kul tury Československé republiky .

Jde o dva základní dokumenty, které významně ovlivní další rozvoj naší socialistické společnosti . Jednání celostátní konfe rence předcházely široké diskuse lidu k oběma těmto dokumen tům. Můžeme říci, že jednání naší konference se opírá o moud rost nejširších vrstev pracujících, o tisíce návrhů a připomínek dělníků, rolníků a inteligence, že se opírá o vysokou politickou a pracovní aktivitu československého lidu .

Tato vysoká aktivita a iniciativa pracujících vyvěrá z vědomí velikých úspěchů, kterých jsme dosáhli za uplynulých 15 let při výstavbě socialismu. Vyvěrá z přesvědčení o správnosti politiky Komunistické strany Československa, pod jejímž vedením za his toricky krátkou dobu zvítězil v naší zemi socialistický řád.

S hrdostí československý lid v letošním jubilejním roce pře hlíží bohaté ovoce práce , ztělesněné v mohutném rozmachu ná

rodního hospodářství a kultury, ve stále vyšší životní úrovni lidu. V růstu aktivity našeho lidu se odrážejí také veliké politické a hospodářské úspěchy Sovětského svazu i ostatních zemí svě 5

tové socialistické soustavy a spolu s nimi i stále pevnější mezi

národní postavení Československa. Dosavadní výsledky i další možnosti našeho socialistického budování jsou těsně spjaty s úspěchy leninské mírové politiky Sovětského svazu, jichž bylo

dosaženo v boji proti imperialismu, za upevnění světového míru. Naše celostátní konference přistupuje tedy ke svému jednání za příznivé situace. Mohutný rozvoj našeho národního hospodář ství, velká iniciativa a vysoké uvědomění našeho lidu, jakož i rostoucí převaha socialistických sil ve světě vytvářejí dobré

předpoklady pro náš další rychlý postup vpřed k dovršení vý . stavby socialismu v naší vlasti. Soudruzi a soudružky,

dovolte, abych se dříve, než budu hovořit o návrhu nové ústa

vy, ještě stručně zmínil o volbách do zastupitelských orgánů, kte ré proběhly 12. června. Chtěl bych především podtrhnout některé důležité politické momenty vyplývající z voleb. Na prvním místě je ta skutečnost, že příprava voleb i jejich

vlastní průběh se vyznačovaly vysokou politickou aktivitou, jed notou i velikou účastí pracujících. Nemám tím na mysli pouze

účast přímo ve volbách, ale především tu okolnost, že naprostá většina voličů chápala volby nejen jako volební akt, ale že se s velkým zájmem v širokém měřítku účastnila celé přípravy voleb.

Občané velmi pečlivě a kriticky vybírali své kandidáty. Aktivně projednávali otázky, které byly obsahem předvolebních schůzí.

Všude se projevil jednoznačný souhlas s politikou strany a pří. mo manifestační vůle politiku komunistické strany podporovat a uskutečňovat.

Dokladem toho jsou nejen nesčetná vyjádření našich pracují. cích k návrhu nové ústavy , ale i statisíce různých podnětných připomínek a námětů týkajících se všech oblastí našeho života a práce. Přitom se pracující vyjadřovali nejen k plánům národ .

ních výborů pro příští období a k otázkám, které se jich bez prostředně dotýkají v jejich životě , ale i k výrobním výsledkům, problémům a úkolům závodů a jednotných zemědělských druž stev, k celkovému rozvoji národního hospodářství a k celostát. ním záležitostem. V předvolebním období se projevilo vysoké po litické uvědomění našeho lidu i v chápání mezinárodních problé

mů. Naši pracující ostře odsoudili agresívní politiku představitelů 6

Spojených států amerických, jejich provokační rozbíječský postup před konferencí představitelů čtyř velmocí v Paříži. Zároveň jed noznačně vyjádřili svůj souhlas a podporu mírové politice Sovět ského svazu , jeho návrhům a schvalovali postup soudruha Chru ščova v Paříži. Je třeba, soudruzi, vysoce ocenit, že v popředí pozornosti našeho lidu byly především záležitosti státu a společnosti a že velika

většina návrhů a připomínek vznesená v přípravě voleb byla ve dena snahou, jak zlepšit společnou práci, jak urychlit náš postup vpřed. Tento postoj názorně ukazuje, že pracující ve velké většině považují zájmy státu a společnosti za své vlastní zájmy ; je do kladem hlubokého pocitu odpovědnosti občanů ke svému státu, ke svému národnímu výboru , ke svému závodu či družstvu , k vlast nímu pracovnímu kolektivu. Tento vztah k věcem státu a společ nosti, který se v přípravě voleb, v diskusi k návrhu ústavy a při projednávání směrnic třetí pětiletky výrazně prohloubil - to je velmi cenný politický kapitál. Pevný svazek strany a jejího ústřed ního výboru s lidem musíme dobře chránit aa rozmnožovat, protože

je nanejvýš nezbytný v daším rozvoji socialistické společnosti , k dalšímu prohlubování jednoty všeho našeho lidu. Odpovědný postoj pracujících se projevil i ve výběru kandidátů. Byla dána znovu důvěra tisícům funkcionářů, kteří se ve své práci osvědčili a kteří jsou známi tím , že svou funkci vykonávají v těs

ném spojení s pracujícími. Bylo zvoleno mnoho nových poslanců, kteří byli vybráni z řad nejlepších pracovníků, funkcionářů ko munistické strany a z ostatních politických a společenských orga nizací, představitelů naší společnosti dělníků, rolníků a inteli gence.

O odpovědnosti pracujících svědčí i takové případy, kdy po peč livém uvážení změnili původní návrhy do národních výborů a do poručili jiné kandidáty, od nichž očekávají, že funkci poslanců budou plnit lépe. Na druhé straně to ukazuje, že stranické orga nizace i některé okresní výbory strany musí mnohem citlivěji a

političtěji zabezpečovat výběr kandidátů . Odmítnutí návrhů občan stvem je třeba pochopit také jako kritiku místních orgánů a vy vozovat z ní poučení v tom smyslu, aby základní stranické orga

nizace v závodech, na vesnicích i ve městech dále prohlubovaly a upevňovaly své spojení s pracujícími. V celém předvolebním období a v samých volbách se manifes 7

tačně projevila jednota lidu , byla znovu potvrzena správnost po litiky Komunistické strany Československa, byl vysloven jedno

značně souhlas s programem dalšího rozvoje naší socialistické společnosti , který vypracovala strana. Poslední měsíce a týdny znovu a znovu prokázaly, jak pevně je semknut náš lid kolem Komunistické strany Československa , jakou má strana a její ústřední výbor důvěru, s jakým spontánním souhlasem pracující

přijímají vnitropolitická a zahraničně politická opatření našeho ústředního výboru. Chtěl bych dnes všem pracujícím za tuto dů věru poděkovat a znovu je ujistit, že nebudeme šetřit svých sil , abychom všichni společně pod vedením naší komunistické strany, našeho ústředního výboru dosáhli nových vítězství v budování socialismu a komunismu, aby život našeho lidu byl spokojený a ještě bohatší .

Je velikým kladem, že se kolem naší strany a pod jejím vedením postupně vytvořila veliká jednotně vystupující a rozhodující síla širokého aktivu funkcionářů. Tento aktiv se ve volbách dále

upevnil a rozšířil . Denní drobná a cílevědomá práce všech členů strany, členů a funkcionářů společenských organizací a ostat

ních politických stran i bezpartijních je zárukou, že veliké plány, které máme do budoucna, budou úspěšně splněny.

Z toho všeho vyvěrá, že volby byly bojovým nástupem pracu jících za splnění úkolů XI. sjezdu Komunistické strany Česko slovenska. Příprava voleb a volby samy byly velikou školou so cialistické státnosti , v níž dále vyrostlo politické uvědomění našeho lidu, upevnila se jeho politická a morální jednota. Volby byly hluboce demokratické. Prokázaly , že pracující lid je si vě

dom svých práv a povinností i odpovědnosti za další osudy země a socialismu, že plně využívá plodů socialistické demokracie . Komunistická strana Československa bude ve své další práci

vycházet z těchto vysoce pozitivních výsledků voleb a v čele pracujícího lidu půjde pevně vpřed při uskutečňování idejí a cílů socialismu a komunismu. I

Nyní, soudruzi a soudružky , k výsledkům diskuse o návrhu nové ústavy Československé republiky. Především bych chtěl zdůraznit, že náš lid uvítal rozhodnutí 8

ústředního výboru Komunistické strany Československa předložit návrh nové ústavy , který je důležitým politickým dokumentem historického významu, k všelidové diskusi a hodnotil tento krok jako jeden z dalších výrazných projevů skutečné demokracie, demokracie socialistické. Šlo opravdu o to, aby všichni občané republiky vyjádřili své mínění o tomto návrhu, který iná pro

rozvoj a upevňování státu a život občanů základní význam. Vše národní diskuse k návrhu ústavy měla skutečně masový charak ter. Svědčí o tom počet schůzi a besed, na nichž byl návrh ústavy

projednáván, vysoká a aktivní účast občanů na těchto schůzích. Celkem bylo uspořádáno 47 400 veřejných schůzí, jichž se zúčast nilo 4 040 170 občanů. V diskusi na nich vystoupilo 732 800 obča nů. Na schůzích bylo celkem přijato 38 600 rezoluci vyjadřujících souhlas se zásadami, které návrh nové ústavy obsahuje. Připomínky a náměty k návrhu nové ústavy byly obsaženy v 1750 rezolucích. Kromě toho došly ústřednímu výbory strany i ústřednímu tisku další stovky dopisů od jednotlivých občanů které obsahovaly různé návrhy , připomínky nebo dotazy. Projednávání návrhu ústavy bylo na mnohých pracovištích

spjato s přijetím závazků na počest nové ústavy a naší celo státní konference. Diskuse názorně ukázala, jak naši pracující naplňují jednotlivé postulaty ústavy svou aktivní prací a jak budou usilovat o to, aby se perspektivy dalšího rozvoje naší země vytyčené v ústavě postupně uskutečňovaly. Svou širokou účastí a svým zásadovým pojetím diskuse dal náš pracující lid zcela jednoznačně najevo , že nová ústava je jeho záležitostí, že se stala jeho nejvlastnější věcí. Tato diskuse znovu ukázala , jak náš pracující člověk je spjat s životem celé společnosti a jak žije všemi jejími problémy a je si vědom toho ,

že je účastníkem i strůjcem všech velikých přeměn , kterými za uplynulých 15 let prošla naše země . Z celé diskuse bylo zřejmé, jak si pracující přejí, aby nová ústava všechny tyto veliké histo rické přeměny zakotvila,

Všenárodní diskuse byla zároveň názorným projevem bezpro střední účasti lidu při rozhodování o věcech státu a společnosti .

Pracující lid tak přímo spolupracoval na konečném návrhu ústa vy a aktivně k němu přispěl svými zkušenostmi získanými v praxi socialistické výstavby .

Návrh nové ústavy byl přijat naším lidem velmi kladně . Naši 9

pracující s velkou hrdostí uvítali, že nová ústava je ústavou so cialistickou, že celým svým obsahem zakotvuje velikou historic kou skutečnost - vítězství socialistického řádu v naší vlasti.

Proto také navrhovali, aby tato skutečnost byla vyjádřena i v ná zvu našeho státu. Jsme toho názoru, že je to správné, a celostátní konferenci navrhujeme, aby podle nové ústavy zněl název našeho státu »Československá socialistická republika « .

S nadšeným souhlasem bylo přijato zakotvení našeho poměru

1

k Sovětskému svazu a naše příslušnost k světové socialistické soustavě. Náš lid tím znovu vyjádřil své bratrské přátelství k so větskému lidu a plné pochopení historické skutečnosti, že socia lismus u nás zvítězil díky vítězství Sovětského svazu nad němec kým fašismem, díky naší vzájemné spolupráci se Sovětským svazem, který nám nezištně poskytoval všestrannou pomoc a předával všechny své bohaté a cenné zkušenosti. V bratrském přátelství, spojenectví a těsné spolupráci se Sovětským syazem jsou i záruky naší svobody a státní samostatnosti, záruky rozvoje národní kultury Čechů a Slováků, pevná jistota našeho socia listického řádu i naší komunistické budoucnosti. A toho je si

náš lid velmi dobře vědom ! Závažným novým znakem naší ústa vy je to, že spolu s vyjádřením příslušnosti Československa k světové socialistické soustavě vyzdvihuje soudružskou spolu práci zemí socialistického tábora, založenou na vzájemné sou družské pomocí a mezinárodní socialistické dělbě práce. Tím je v naší ústavě zakotvena historicky nová skutečnost, která se

zvláště v posledních letech silně rozvíjí a která bude stále více znásobovat síly socialistických zemí a podstatně bude ovlivňo vat další politickohospodářský vývoj ve světě ve prospěch socia lismu.

Také zásady charakterizující náš vztah k ostatním národům a vyjadřující naši mírovou zahraniční politiku, naše úsilí o vzá

jemnou spolupráci států s rozličným společenským zřízením na zásadách vzájemného porozumění a mírového soužití byly se sou hlasem přijaty. Vyjadřují naši víru v růst sil míru, demokracie a socialismu, v růst sil mezinárodního revolučního dělnického

hnutí, naše pevné přesvědčení o přednostech socialistického zří zení. Naši pracující správně chápou, že naše výsledky v socialis

tické výstavbě napomáhají tomu , aby všechny národy došly k po znání, že socialismus je jedinou cestou vedoucí k míru a spoko 10

jenému životu lidstva. Správně chápou, že naše úspěchy, úspěchy Sovětského svazu , všech socialistických zemí a celého socialistic kého tábora jsou onou silou, která společně se všemi pokrokovými mírovými silami světa brzdí a maří choutky imperialistů na válku, silou , která může účinně bránit válce.

Jak bylo již řečeno na posledním zasedání ústředního výboru , návrh nové ústavy nejen utvrzuje a zakotvuje stav, k němuž naše

společnost dospěla, ale současně naznačuje cesty dalšího roz voje státu a společnosti. Tento nový rys v návrhu naší nové

ústavy byl v diskusi správně pochopen. Především v tom smyslu, že záleží na nás všech, na naší práci, na tom, jak především bu deme plnit na všech pracovištích hospodářské plány, které vyty.

čuje Komunistická strana Československa, abychom dosáhli těch cílů a perspektiv, o nichž mluví ústava, abychom dovršili výstavbu

socialismu v naší vlasti a vytvořili tak předpoklady pro budoucí přechod ke komunismu.

Zakotvení dosavadních velikých socialistických přeměn i na šich příštích cílů v návrhu ústavy přijímali naši pracující jako doklad správnosti politiky Komunistické strany Československa. V návrhu nové ústavy je v podstatě vyjádřeno úspěšné plnění generální linie strany, vyjádřené sjezdy strany, naposled XI . sjezdem , který ukázal cestu k dovršení socialistické výstavby. V návrhu ústavy se v nejobecnějších rysech vyjadřují i další veliké cíle, které strana vytyčuje. Tato skutečnost je zcela přirozená ; vyplývá z toho, že strana na základě marxisticko-leninského učení a na základě svých bohatých zkušenosti a praxe nejlépe může poznávat zákony společenského vývoje a určovat příští úkoly a cíle.

Všechny dosažené úspěchy v socialistické výstavbě jsou spo jovány s činnosti a vedoucí úlohou Komunistické strany Česko slovenska v celém našem životě. Správně bylo poukazováno, že

bez Komunistické strany Československa by nebylo všech těch vítězství, kterých dobyla československá dělnická třída a pra cující lid od roku 1945 až po dnešní dobu, a že bez její vedoucí úlohy bychom si nemohli vytyčit tak smělé cíle při dovršování socialistické výstavby. V tom, že v čele našeho lidu je Komu

nistická strana Československa, v tom náš lid spatřuje záruku své budoucnosti, záruku dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti. Proto také bylo s naprostou samozřejmostí a všeobecným 11

souhlasem přijato zakotvení vedoucí úlohy Komunistické strany Československa v ústavě. Tím současně znovu vyjádřil českoslo

venský lid svou důvěru v Komunistickou stranu Československa, své přesvědčení o správnosti její politiky. Průběh diskuse potvrdil, jak aktivně náš lid žije základními problémy celé socialistické společnosti, že chápe úlohu socia listického státu, jeho organizace i ekonomické otázky souvisící s hospodářským základem našeho zřízení a problémy spjaté s uskutečňováním kulturní revoluce .

V diskusi se správně zdůrazňovalo, že ústava jasně vyjadřuje třídní základ našeho státu v čele s dělnickou třídou , to , že v naší

společnosti není vykořistovatelů a vykořisťovaných. Se souhla sem bylo přijato, že v ústavě je zakotvena Národní fronta Čechů

a Slováků jako politický výraz svazku pracujících měst a ven kova pod vedením Komunistické strany Československa. Národní

fronta sehrála svou úlohu při organizování a upevňování jednoty lidu na třídním základě a v ní se také uplatnily a uplatňují aktivní síly obou národů, Čechů a Slováků, i všech národností naší republiky. Svou historickou úlohu sehrála při uskutečňování národní a demokratické revoluce i při rozvíjení socialistické revoluce a její význam trvá i nyní při budování vyspělé socia

listické společnosti. Vedoucí úloha komunistické strany v Ná . rodní frontě umožňuje, aby také jejím prostřednictvím, prostřed nictvím společenských organizací, které sdružuje, upevňovala strana své spojení s pracujícími . Vysoce kladně je oceňována skutečnost, že návrh nové ústavy

je celým svým obsahem prodchnut hlubokou demokratičností, vy jadřující a také umožňující širokou účast lidu na řízení našeho

hospodářství a správě státních a společenských záležitostí. Při dů sledném uplatňování zásad demokratického centralismu ve vý stavbě našeho státu a jednotného řízení národního hospodářství,

při závaznosti jednotného hospodářského plánu a prvořadosti spo lečenských zájmů nad zájmy místními vytváří návrh ústavy před poklady k dalšímu prohlubování socialistické demokracie, k ještě

širšímu uplatnění tvůrčí aktivity a iniciativy pracujících. Proto také je správné, když se zdůrazňuje úloha zastupitelských sborů, jimiž pracující lid vykonává státní moc, a ostatních vole

ných státních orgánů, jakož i úloha společenských organizací pra cujících, zvláště odborů. Vzhledem k tomu, že úloha národních vý. 12

borů jako základních článků, jimiž pracující lid vykonává státní moc , podstatně vzrůstá a bude se i nadále zvyšovat , doporučuje se, aby byl v ústavě formulován také slib poslanců národních vý .

borů i jejich hlavní úkoly. Nový zákon o národních výborech, který schválilo Národní shromáždění před nedávnem, se opírá o zásady vyjádřené v návrhu ústavy a v souladu s názory v celé

diskusi rozpracovává postavení, práva a povinnosti národních vý. borů . Bude teď záležet na nově zvolených poslancich , na nově zvolených funkcionářích a orgánech , plénech, radách, komisích a také na aparátu národních výborů, aby základní principy uve

dené v ústavě, vyzdvihující význam národních výborů ve státě, byly uvedeny ve skutečnost,

V konečném návrhu ústavy byly uplatněny připomínky z dis kuse, jejichž smyslem bylo, aby návrh ještě lépe vyjádřil sepětí

a spolupráci zastupitelských orgánů i poslanců s lidem , aby ještě více zdůraznil účast pracujících a jejich organizací na řízení. Nová ústava též zakotví marxisticko -leninské řešení národnost.

ních poměrů v naší republice. Toto řešení, jak je vyjádřeno v ná vrhu nové ústavy , diskuse potvrdila jako správné. Zvlášt byla oceňována skutečnost, že dik důsledné národnostní

politice Komunistické strany Československa bylo dosaženo na prosté rovnoprávnosti Čechů a Slováků v oblasti politické a vytvo řeny široké předpoklady k tomu, aby došlo co nejdříve i k vyrov nání v oblasti ekonomické. Občané slovenských krajů s uznáním hovořili o tom, jakým rychlým tempem je za vlády dělnické třídy

překonávána hospodářská a kulturní zaostalost Slovenska , která byla pozůstatkem národnostního útlaku a vlády buržoazie . Se souhlasem a porozuměním byla přijata úprava postavení slo

venských národních orgánů , která posiluje autoritu Slovenské ná rodní rady. Tento národní zákonodárný a státní orgán , ve kterém je sjednocena jeho mocenská i správní činnost , bude zabezpečo vat řešení úkolů dalšího hospodářského a kulturního rozvoje Slo venska v jednotné Československé republice tak, aby se Sloven sko již v nejkratší době svým stupněm rozvoje plně vyrovnalo českým krajům. Jeho povinností současně bude , aby ve spolupráci s krajskými a okresními národními výbory pomáhal řešit otázky

ekonomického a kulturního vyrovnání jednotlivých slovenských krajů .

Jak potvrdila diskuse, dosavadní zkušenosti v organizaci a ří 13

zení státu a hospodářství, jakož i další rozvoj výrobních sil ve

slovenských krajích si vyžadují i nové uspořádání a zdokonalení organizační struktury a náplně činnosti slovenských národních orgánů a jejich těsnější spojení s vládou. Všeobecně bylo vyjadřo váno přesvědčení , že v nových podmínkách územní organizace

státu a při nových právech národních výborů budou národní zájmy ještě lépe zajištěny a zároveň budou upevněny zásady řízení z jed noho centra .

V návrhu ústavy se doporučují některé drobné změny, které upřesňují vnitřní uspořádání uvnitř Slovenské národní rady , hlav

ně pokud jde o vztah mezi komisemi Slovenské národní rady a po věřenci, a vyjadřují přesněji postavení pověřence jako člena před sednictva Slovenské národní rady.

Pokud jde o občany ostatních národností u nás žijících, návrh ústavy jim zaručuje stejná práva a povinnosti jako všem obča nům republiky. Vycházejíc ze skutečnosti, že kromě dvou náro dů – Čechů a Slováků jsou u nás ještě etnické celky národ nosti madarské , ukrajinské a polské, zabezpečuje jim ústava také

vzdělání v jejich jazyce a jejich kulturní rozvoj . V otázce něk dejší německé menšiny znovu opakujeme, že občané německé ná rodnosti netvoří u nás etnický celek. Německá otázka byla v naší republice jednou provždy vyřešena Postupimskou dohodou za plného souhlasu čtyř velmocí.

V této souvislosti bych chtěl připomenout, že naši nepřátelé za hranicemi se bláhově domnívali, že právě v souvislosti s řešením národnostní otázky v návrhu ústavy budou moci rozdmýchat na rodnostní třenice a vytlouci z toho pro své rozbíječské cíle nějaký kapitál. Avšak zkrachovali jako již mnohokráte dříve. Naši občané bez rozdílu národnosti v diskusi potvrdili správ

nost řešení národnostních poměrů, neboť v něm vidí záruku spo jení sil všech občanů k dosažení našich socialistických cílů. Tyto naše cíle, opírající se o principy proletářského internacionalismu,

nerozdělují národnosti a národy, ale naopak je sbližují a vytvá řejí mezi nimi přátelské vztahy, bratrské vztahy vzájemné pomoci a podpory.

v diskusi o ekonomických základech naší republiky se potvr dilo, že naši pracující chápou, jaké přednosti pro společnost při náší socialistické vlastnictví výrobních prostředků , že je zdrojem všech velikých úspěchů, kterých jsme v průběhu 15 let dosáhli. 14

Změnil se jejich poměr k společenskému vlastnictví a do vědomí lidí stále více proniká zásada, že v socialistické společnosti je

každý jednotlivec tak bohatý , jak bohatá je celá společnost, a že

proto prvořadou povinností každého občana socialistického státu je společenské vlastnictví chránit a prací přispívat k jeho roz množení.

Nyní, kdy v celém národním hospodářství zvítězily socialistické výrobní vztahy , vytvořily se předpoklady pozvednout naši výrobu,

hlavně v zemědělství, na vyšší úroveň. Je proto pochopitelné, že také diskuse k těmto otázkám byla spojována s řešením konkrét

ních výrobních úkolů třetí pětiletky v průmyslu i zemědělství, s cílem najít cesty dalšího vzestupu výroby.

Vzhledem k tomu, že v naší společnosti je skutečně tím hlav

ním a základním socialistické vlastnictví výrobních prostředků a toto vlastnictví je také zárukou dalšího všestranného rozmachu

jak společnosti , tak i jednotlivce, a vzhledem k tomu, že i další vývoj bude upevňovat a dále rozvíjet socialistické výrobní vztahy, není důvodu, abychom v ústavě zakotvovali článek o soukromém vlastnictví, jak to někteří jednotlivci v diskusi žádali. K tomu je

třeba podotknout , že tyto připomínky většinou vyplynuly z nepo chopení rozdílu mezi vlastnictvím osobním a soukromým . Obavy o osobní vlastnictví jsou zbytečné. Právě za socialismu se spolu

se společenským vlastnictvím rozmnožuje také osobní vlastnictví pracujících.

Návrh nové ústavy však na dosavadním stavu drobného soukro

mého vlastnictví nic nemění. To znamená, že se nikterak neruší vlastnictví půdy drobných a středních rolníků , kterou sdružili ke společnému hospodaření. Také článek 8, odstavec 3 návrhu nové ústavy výslovně hovoří o společenském užívání půdy sdružené ke společnému družstevnímu hospodaření, protože je zárukou roz

voje zemědělské velkovýroby a zárukou blahobytu na vesnici. A toho jsou si naši družstevní rolnici dobře vědomi . Rovněž nedotknutelnost osobního vlastnictví nabytého prací je

zaručena ústavou. Je pochopitelné, že jsou tím míněny i rodinné domky, chaty, zahrádky, předměty osobní a domácí spotřeby, úspory i dědictví osobního majetku. Diskuse, pokud se zabývala těmito otázkami, názorně ukázala, k jakým přeměnám došlo

i v myšlení lidí, jak se mění vztah ke společnému socialistickému 15

vlastnictví a jak mateřská znaménka starého řádu, která se v tom to ohledu projevují nejtvrdošíjněji, postupně mizí. Velká a živá diskuse byla o právech a povinnostech občanů.

Také zde se potvrdilo, že u nás již zakotvilo ve vědomí lidí socia listické pojetí práv, svobod a povinností občanů. V tom je také

veliká přednost našeho zřízení před kapitalistickým a pracující to velmi dobře vědí. U nás nejsou prává dělníků, rolníků a pří

slušníků inteligence prázdným slovem jako v buržoazních ústa vách, ale jsou i materiálně plně zabezpečena. Vezměme právo na

práci. Právě na tomto článku mnoho pracujících poukazovalo na zásadní rozdíl praktického zabezpečení práv u nás a v kapitalis tických zemích. To chápeme jako podporu a souhlas s těmito články návrhu nové ústavy.

Základní koncepce a sepětí práv a povinností jednotlivce se zájmy celé společností, jak je vyjádřena v návrhu nové ústavy , vyjadřuje plně naši skutečnost a je také velmi správně chápána. To je také zdrojem veliké pracovní aktivity našich pracujících , kteří chtějí nejen využívat svých práv , ale kteří si jsou také plně vědomi svých povinností a odpovědnosti vůči celé společnosti. Správně bylo zdůrazňováno, že v socialistickém zřízení může jednotlivec dospět k rozvinutí svých schopností a k uplatnění svých zájmů jen za předpokladu, že se aktivně zúčastní činnosti na rozvoji celé společnosti, zejména svým podílem na společen ské práci .

Pracovat ve prospěch celku , chránit socialistickou vlast , dbát na dodržování socialistických norem společenského soužití a so cialistických zákonů je v současné době pro naše občany již samo

zřejmostí. Zakotvení práv, svobod a povinností občanů v ná vrhu nové ústavy a jejich těsná souvislost s obecnýini zájmy celé

společnosti byly přijímány se všeobecným souhlasem. S velkou pozorností byly v diskusi posuzovány i otázky soud nictví. Se souhlasem se setkala ustanovení, která sledují prohlou

bení účasti pracujících na činnosti soudů. V celém souhrnu bude tyto otázky projednávat ústřední výbor strany letos na podzim. Avšak již v návrhu ústavy zakotvujeme jako zcela nový článek naší soustavy soudů místní lidové soudy , které budou působit v místech a na pracovištích .

Jejich úkolem bude přispívat především k upevňování socialis tické zákonnosti, společenského pořádku a k uvědomělému zacho 16

vávání pravidel socialistického soužití. Místní lidové soudy budou voleny a při jejich zřizování budou napomáhat národní výbory , odbory a další společenské organizace pracujících. Rozhodnutí místních lidových soudů budou mít zákonnou platnost a bude mož

né se proti nim odvolat k vyšším soudům. Členové místních lido

vých soudů budou vázáni ve své činnosti slibem. Podrobnější ustanovení o práci místních lidových soudů budou vypracována po shrnutí dosavadních zkušeností z činnosti lido

vých soudů, soudružských soudů, národních výborů a dalších in stitucí, které se otázkami zákonnosti zabývají. Ústřední výbor tyto zkušenosti posoudí, aby mohly být přijaty v podobě zákona. V nové ústavě se uvádí také popis nového znaku naší republiky.

Symbolem pěticípé hvězdy je v něm vyjádřeno vítězství socia lismu u nás a věrnost zásadám proletářského internacionalismu. Ve znaku je zároveň symbolizována jednota bratrských národů Čechů a Slováků, přičemž se nový znak výrazně opírá

pokro

kové tradice obou našich národů .

Zároveň doporučujeme, aby československá státní vlaika a stát ní hymna zůstaly beze změny.

Soudružky a soudruzi ,

návrh naší nové ústavy byl se souhlasem přijímán u našich přátel v socialistických zemích i u našich přátel , dělníků a po krokových lidí v kapitalistických zemích. Naši přátelé oceňují, že návrh nové ústavy důsledně vychází z obecně platných zá konitostí přechodu od kapitalismu k socialismu, které tvůrčím

způsobem uplatňujeme v našich podmínkách. Vítězství socialismu, kterého jsme u nás v Československu dosáhli, je současně plo dem vítězného pochodu vpřed celého socialistického tábora v čele

se Sovětským svazem. Proto také naše ústava je jedním z příkladů názorně ukazujících rostoucí převahu socialismu. Jistota, s níž

můžeme přijmout socialistickou ústavu a dát jí i určité progra mové rysy , vyplývá z toho, že socialismus ani ve světě , ani u nás už nikdy nemůže být ve svém nezadržitelném postupu zastaven a půjde k novým a novým vítězstvím.

Pracující v kapitalistických zemích jistě přijmou a uvítají naši ústavu, vyjadřující přednosti socialismu nad kapitalismem a po tvrzující správnost cílů komunistického hnutí.

V období diskuse o ústavě ovšem nespali ani naši nepřátelé.

je třeba říci, že mobilizovali k pomluvám našeho zřízení a k po 17

špinění návrhu ústavy všechny své síly. Již v počátku diskuse si postavili bláhový cíl změnit diskusi našich pracujících v malo

buržoazní naříkání nad »demokratickou« minulostí předmnichov ské republiky. Toho ovšem nemohli nikdy dosáhnout. Jejich je dovaté sémě již u nás nenachází půdu, na které by mohlo vzklíčit.

Ukázalo se, jak se stále zvětšuje propast mezi lidem, který jde milovými kroky vpřed k socialismu a komunismu, a hrstkou těch,

kteří kdysi před jeho hněvem utekli na Západ a licoměrně se snaží budit dojem, jako by neměli na srdci nic jiného než zájem našeho pracujícího člověka, zájem naší republiky. Domníváme se, že kapitalistický Západ by již měl vzít na vě

domí, že u nás je s kapitalistickým pořádkem navždycky konec a že v naší zemi není síly – a nikdy v budoucnosti už takové

síly nebude – která by mohla československý pracující lid od vrátit od socialistické cesty. Tato cesta je pro náš lid cestou jistoty sociální i národní, cestou socialistického humanismu, vysoké vzdě

lanosti, kultury a úcty k pracujícímu člověku, jemuž socialistické společenské zřízení dává široká práva a otevírá široké možnosti

uplatnění. Pracující jsou si vědomi, že všechny tyto vymoženosti jim náš stát zabezpečuje proto, že je jejich vlastním státem, stá tem dělníků, rolníků a pracující inteligence. To, co říká pár těch utečenců za hranicemi , kterým se u nás nelíbilo, či pár informátorů z řad bývalých buržoazních vrstev, in

formujících třeba některý zastupitelský úřad kapitalistického státu u nás, to není mínění našeho lidu , ale jen stesk několika jednotlivců po bývalých, pro ně »zlatých časech «. Diskuse k návrhu ústavy přinesla nejen všeobecný souhlas, ale 1 velikou řadu podnětů a konkrétních připomínek, kterými se lidé podíleli i přímo na formulaci mnoha myšlenek ústavy. Hodnotí me-li diskusi, je třeba říci, že naprostá většina podnětů a připo mínek k zásadním otázkám správně sledovala ještě další zdoko nalení návrhu ústavy. K těmto připomínkám se plně přihlíželo

některých z nich jsem již hovořil. Všechny ostatní navrhované úpravy jste písemně obdrželi a jsou zapracovány v konečném návrhu nové ústavy.

Menší část připomínek a dotazů k ústavě byla takového rázu, že z různých důvodů nemohla být do ústavy pojata. Především

jde o takové, které vyplynuly z nepochopení, že ústava je zá 18

kladním zákonem, a nemůže proto zahrnout všechno, co přísluší řešit jednotlivým zákonům.

Do těchto připomínek a návrhů náleží například : uvést v ústavě postup při zkracování pracovní doby podle národohospodářské ho významu jednotlivých odvětví, uvést poslední opatření strany a vlády o bezplatném poskytování školních učebnic a pomůcek, poskytování stipendií na školách a řada dalších. Pokud jde

o připomínky tohoto druhu, bude k nim přihlíženo při zpracování příslušných zákonů.

Některé další návrhy a připomínky odrážejí nesprávné přece nění dočasných a přechodných problémů a nebylo by správné je v návrhu uskutečnit.

Konečně tu byl i nevelký počet připomínek vysloveně nespráv ných, které jsou v rozporu s vývojem naší společnosti a zásadami

činnosti našich volených orgánů. Je to například návrh na uplat ňování »veta« presidentem republiky při podpisování zákonů při jatých Národním shromážděním a podobně, které je nutno od mítnout.

Všenárodní diskuse byla pro pracující současně podnětem za myslet se nad řešením různých otázek a problémů spjatých se životem jednotlivých závodů, obcí, měst i celé země. Připomínky

a náměty podané k těmto otázkám byly předány příslušným or gánům, které je budou postupně realizovat tak, aby iniciativa pracujících byla správně využita a dále posílena jejich účast na řízení hospodářství a státu . Diskuse plně potvrdila správnost zásad, které vytyčil ústřední výbor strany pro vypracování nové ústavy na svém dubnovém zasedání. Diskuse o návrhu ústavy se stala nejen významným

všelidovým hodnocením našeho dosavadního patnáctiletého vý voje, ale zároveň se v ní pracující zúčastnili rozhodování o dal ším rozvoji státu a naší socialistické společnosti.

V diskusi znovu s úspěchem složil náš lid zkoušku socialistic kého uvědomění a státnosti . Pracující sami prověřovali své vlast

ní historické dílo a čerpali z něho jistotu a důvěru ve vlastní tvůrčí síly. Zároveň vyjádřili plné uznání stranickému řízení so cialistické přestavby naší společnosti. Diskuse potvrdila, že nová, socialistická ústava tím, že vyja dřuje základní zájmy pracujících, je skutečnou mobilizující silou, která povede naši společnost vpřed. Návrh ústavy sám o sobě 19

již v diskusi působil při objasňování, jaké mají být společenské vztahy mezi lidmi, jak se mají formovat a čemu mají sloužit. Tato organizující a mobilizující síla nové ústavy se projeví tím

více, až ústava vstoupí v platnost a až se budou uskutečňovat všechny zásady v ní zakotvené. Nová, socialistická ústava bude důležitým nástrojem při uskutečňování výstavby vyspělé socia listické společnosti a pomocníkem v komunistické výchově ob čanů.

Schválení návrhu socialistické ústavy celostátní konferencí naší

strany, jíž se účastní i představitelé ostatních politických stran, Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže i dalších společenských organizací, její přijetí nově zvoleným Ná rodním shromážděním bude dalším významným historickým kro kem v dějinách naší země, našich národů, našeho revolučního děl nického hnutí. Přijetí nové, socialistické ústavy bude mezníkem , od něhož pevně vykročíme dál na cestě k našim cílům, ke ko munistické společnosti. Doporučuji celostátní konferenci návrh nové ústavy přijmout a doporučit nově zvolenému Národnímu shromáždění, aby ústavu schválilo . II

Soudruzi a soudružky,

přístupuji k druhé části referátu, ve které bych chtěl upozornit na některé základní otázky třetího pětiletého plánu rozvoje ná rodního hospodářství a kultury, jehož návrh celostátní konferenci předkládá politické byro a k němuž bude hovořit soudruh ši můnek.

Jsme toho názoru, že předložený návrh třetího pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a kultury odpovídá politickým

cílům stanoveným XI . sjezdem naší strany. Třetí pětiletka je ná rodohospodářským plánem rozvoje vyspělé socialistické společ nosti a jeho plněním budou vytvářeny předpoklady pro přechod k budování komunismu.

Proč můžeme třetí pětiletý plán takto charakterizovat ? Vyjad řujeme tím skutečnost, že u nás zvítězil socialismus. V období druhé pětiletky, kterou letos úspěšně dokončíme, mohutně vy rostly výrobní síly v naší zemi, vybudovali jsme materiálně výrobní 20

základnu socialismu. V celém národním hospodářství, tedy i v ze.

mědělství, nabyly rozhodující převahy socialistické výrobní vzta hy , soukromé hospodářství bylo v podstatě odstraněno, jeho zbyt ky tvoří jen nepatrný zlomek v našem národním hospodářství a

postupně mizí. Socialistické výrobní vztahy zvítězily již defini tivně. To nám dává možnost, abychom, opírajíce se o tento pevný základ, s větší energií a s mnohem náročnějšími úkoly vstoupili do třetí pětiletky .

Druhý důvod , který nás opravňuje stanovit vysoké cíle, se opírá

o pevnou materiálně výrobní a technickou základnu, vytvořenou v druhé pětiletce. Jak je známo, druhý pětiletý plán a jeho úkoly ve zvýšení průmyslové výroby stanovené pro celé období 1956 až 1960 byly splněny již v dubnu letošního roku. Podle odhadu

Státní plánovací komise dosáhne celkové zvýšení průmyslové výroby do konce roku zhruba 65 procent proti původně plánova ným 54 procentům. Vyjádřeno v některých základních výrobcích, přinese nám toto překročení v letech 1956–1960 navíc například 300 000 tun černého uhlí, přes 400 000 tun koksu , přes 700 000 tun

cementu, přes 2000 nákladních automobilů , přes 5500 traktorů, 11 miliónů párů obuvi, více než 41 miliónů metrů bavlněných tka nin a podobně.

Značná část překročení průmyslové výroby se koncentruje do výroby strojírenské, kde dojde do konce roku 1960 ke vzrůstu

výroby o 90 procent, zatímco druhý pětiletý plán předpokládal růst výroby jen o 77 procent ; to znamená , že bude vyrobeno za

více než 10 miliard Kčs strojírenských výrobků, než bylo stano veno druhým pětiletým plánem.

Rovněž produktivita práce v průmyslu roste rychleji , než se po čítalo, a místo zvýšení o 35,2 procenta vzroste v letech 1956–1960 o 39 procent. Podle předpokladů druhé pětiletky měl se rozsah investic v období let 1956–1960 zvýšit o 70 procent, ve skuteč nosti se však koncem letošního roku zvýší o 80 procent. Tato fakta nezvratně dokazují, že strana správně stanovila cíle a cesty rozvoje našeho národního hospodářství a celé společnosti

pro období druhé pětiletky. Jsou důkazem správného rozboru na šich sil , možnosti a zdrojů pro plánovitý a co do tempa rovno

měrný rozvoj naší ekonomiky i správné orientace při neustálém prohlubování vzájemné bratrské spolupráce se zeměmi socialis tického tábora, především se Sovětským svazem. 21

Vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství, čtyř. násobný vzestup průmyslové výroby v porovnání s rokem 1937 , převratné přeměny ve struktuře našeho průmyslu i růst jeho tech nické úrovně, vysoká životní úroveň našeho lidu, politické uvě .

domění našich pracujících, rozvoj kultury a vzdělanosti – to vše tvoří pevnou základnu, ze které vycházíme při nástupu do třetí C

pětiletky.

Při zpracování návrhu třetího pětiletého plánu strana vycházela z připomínek a návrhů, které vzešly od pracujících při projedná vání směrnic. Pro léta 1961-1965 jsme původně počítali s růstem průmyslové výroby o 50,8 procenta , avšak po odkrytí nových mož

ností a rezerv pracujícími navrhujeme - a můžeme také přijmout úkol vzestupu průmyslové výroby o více než 56 procent. Hlavním zdrojem zrychlení tempa výroby je rychlejší vzestup společenské produktivity práce. Rychlejší růst výroby a produkti vity práce umožní, abychom na investice věnovali přibližně o 12 miliard korun více, než jsme předpokládali. Rovněž v zemědělské výrobě si proti původnímu přírůstku 21,4

procenta můžeme nyní stanovit 22,8 procenta. Zdůrazňuji ovšem, že do tohoto úkolu není zahrnuto rozvíjející se hnutí družstevních

rolníků, pracovníků státních statků a strojních a traktorových stanic splnit třetí pětiletku v zemědělství za čtyři roky.

To vše se pochopitelně promítne i na rychlejším růstu hmotné a kulturní úrovně lidu, kde počítáme, že osobní spotřeba v prů běhu třetí pětiletky se zvýší nejméně o 30 procent.

To jsou klady našeho dosavadního vývoje, o něž se strana opírá při vytyčování dalších cílů.

Na druhé straně si musíme být vědomi, že i když u nás zvítězil socialismus a byly vybudovány socialistické výrobní vztahy, přesto

do třetího pětiletého plánu vstupujeme s některými vážnými pro blémy. Jsou to problémy, které podle své povahy ve druhé pěti.

letce nebyly anebo ani nemohly být překonány a které nám vy volávají určité těžkosti. Na ně budeme muset soustředit ve třetí pětiletce zvýšenou pozornost a úspěšně se s nimi vypořádat. Chceme-li všestranně zabezpečit rozvoj vyspělé socialistické společnosti, pak půjde především o to, aby se rychle a rovnoměrně

rozvíjelo národní hospodářství. To je rozhodující pro ekonomické i politické upevnění naší socialistické společnosti. Proto, soudružky a soudruzi, stojí v popředí naší pozornosti ze 22

mědělství, úkol překonat jeho zaostávání za průmyslem a zabez pečit tak celkový rovnoměrný rozvoj celého národního hospodář ství.

Nelze hovořit o dalším rozvoji socialistické společnosti, aniž

je vyřešena otázka zemědělské výroby, překonána nerovnoměr nost mezi dosavadním vývojem zemědělství a vývojem ostatních

odvětví národního hospodářství, nerovnoměrnost mezi dosavad ním tempem růstu zemědělské výroby a cíli , které si stavíme v ob lasti životní úrovně našeho lidu.

Hovořil jsem o tom, že v průmyslu a dalších oblastech našeho hospodářství jsme úkoly druhé pětiletky splnili. Avšak pokud jde o zemědělství, nedosáhneme do konce roku 1960 takového růstu výroby, jak předpokládal plán a směrnice strany.

Přitom ovšem nesmíme zapomínat, že šlo o období, na jehož po čátku v roce 1956 jsme měli v socialistickém sektoru jen něco má lo přes 40 procent orné půdy a kdy nejintenzívněji procházel pro ces přechodu od individuálního hospodaření k družstevní velko

výrobě a přecházela do družstev největší část malých a středních rolníků. Tuto skutečnost nemůžeme přehlížet, vždyť jde o nejob

tížnější úkol, který nová společnost musí řešit po vítězství socia listické revoluce . Přes obtížnost tohoto úkolu zemědělská výroba

u nás v období združstevňování zaznamenala vzestup a dosáhla předválečné úrovně. Náš příklad potvrdil , že přechod k socialis

tické družstevní velkovýrobě není nezbytně provázen poklesem zemědělské výroby, jak to tvrdí různí buržoazní a revizionističtí

propagátoři. Přitom přechod k socialistické velkovýrobě přinesl u nás podstatné, takřka dvojnásobné zvýšení produktivity práce v zemědělství. To znamená, že předválečné úrovně v zemědělské

výrobě jsme dosáhli s polovičním počtem pracovníků v porovnání s rokem 1937.

Nyní po vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství máme všechny podmínky, abychom nedostatky v zemědělské vý. robě překonali a vbrzku uskutečnili základní obrat v jejím roz voji. Třeba dosáhnout, aby do národního důchodu a k rozmnožení

bohatství naší společnosti přispívalo zemědělství daleko více než dosud.

Aby zemědělství v rámci svých možností mohlo vyrovnat krok s průmyslem, musí mu průmysl daleko více pomoci. Technika

a spolu s ní dokonalá organizace práce je tím základním, čím 23

musíme zemědělství zabezpečit. Máme vyspělé strojírenství, které může dát stroje. Také chemie musí dát co nejvíce strojených hno jiv a jiných výrobků, potřebných pro zemědělství, které můžeme sami vyrobit.

Spolu s tím je nejvýš naléhavé – znovu to zdůrazňuji

-

řešit

u nás problém vody, který se týká celého našeho národního hos podářství i života společnosti. S touto otázkou se musíme zabývat v celé šíři, protože kdybychom neřešili zabezpečení dostatku vody , pak v nějakých deseti patnácti letech bychom mohli mít celkový nedostatek vody. V zemědělství je dostatek vody jednou ze základ

ních podmínek, abychom se pokud možno vymanili ze závislosti na přírodních vlivech, abychom dosáhli vysokých výnosů a v mno ha oblastech naší země také dvou sklizní.

Nechci jít do podrobností. Již nejednou jsme o všem, co souvisí se zásadním obratem v zemědělství, hovořili. Chci jen podtrhnout, že dnes máme všechny podmínky pro rychlý rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby a splnění úkolů, které si klademe ve třetí pětiletce, je v našich silách. Je ovšem samozřejmé, že počítáme s tím, že iniciativa družstev níků a všech pracovníků v zemědělství odkryje další zdroje a mož nosti . Myslím , že se nespoléháme marně. Dnes na naší vesnici je velká iniciativa, podporovaná celou naší stranou právě s cílem splnit úkoly třetí pětiletky v zemědělství za čtyři roky.

Základním úkolem třetího pětiletého plánu , v němž se promí tají všechny ostatní úkoly, je další podstatné zvýšení produkti vity práce. Socialismus může definitivně zvítězit nad kapitalis mem vyšší produktivitou práce . I když růst produktivity práce

se na našich dosavadních výsledcích v druhé pětiletce významně podílel , bude v třetí pětiletce podíl růstu produktivity práce na

růstu průmyslové výroby přímo rozhodující. Tyto veliké cíle Ize zajistit jen rozvojem a zaváděním nejmodernější techniky do všech oblastí národního hospodářství, přímo vědeckou organizací práce a vysokou vzdělaností našeho lidu.

V návrhu třetí pětiletky je obsaženo mnoho nových a nároč ných úkolů na poli techniky, půjde o technickou rekonstrukci závodů i celých odvětví, výrazně musíme prosadit komplexní me

chanizaci a vytvářet podmínky pro přechod k automatizaci. Mnohé z těchto úkolů jsou nejen spjaty s příští pětiletkou, ale směřují 24

daleko kupředu, zabezpečují předpoklady , které musíme již dnes vytvářet pro příští přechod ke komunismu.

Růst společenské produktivity práce a podstatný vzestup ze mědělské výroby je klíčem k uskutečnění dalšího základního

úkolu, který si ve třetí pětiletce vytyčujeme - k zabezpečení nového podstatného vzestupu životní úrovně lidu.

Životní úroveň poroste i nadále cestou zvyšování nominálních mezd a platů, snižováním maloobchodních cen a rozšiřováním

společenské spotřeby. Cestu rozšiřování společenské spotřeby chceme uplatňovat hlavně vůči dětem a mládeži a ulehčit tím ro dinám, kde je větší počet dětí a kde příjem propočítaný na jed

noho příslušníka rodiny je nižší. Naše usnesení o poskytování učebnic a učebních pomůcek všem dětem zdarma bylo přijato s velkým uspokojením. Jak nám to dovolí výsledky naší práce , budeme v této linii pokračovat. Je to nesporně správná linie, v níž

se již projevují určité komunistické prvky rozdělování podle po třeb. Tato opatření pomohou ve výchově dětí pro komunistickou společnost, k vytváření pocitu rovných práv. Přitom ovšem pev ně stojíme na základních socialistických principech odměňování podle práce a musíme stále posilovat zásadu hmotné zaintereso vanosti pracujících na zvyšování výroby. O tyto socialistické prin cipy se také jasně opírá náš třetí pětiletý plán. Nesmíme zapo menout na to, že ke skutečnému rozdělování podle potřeb lze do

jít jen přes ohromný růst výroby všech produktů, především těch, které tvoří základ a rozvoj života . Hlavní otázkou, která řeší zvyšování životní úrovně - a to znovu podtrhuji je další růst produktivity práce a obrat v ze mědělské výrobě zejména proto, abychom mohli provést podstat

nější snížení cen potravin. Na růstu životní úrovně lidí se bude významně podílet 1 postupné zkracování pracovní doby, které je přímo závislé na zvyšování společenské produktivity práce.

Péče o člověka, o jeho životní úroveň a o jeho všestranný roz voj má však ještě druhou stránku . Velká náročnost výroby a ži vota vůbec vyžaduje, abychom věnovali těmto otázkám velikou pozornost i z hlediska reprodukce pracovní síly. Musíme vidět, že živá pracovní síla je a zůstane základní výrobní silou a že je prvořadou povinností nás všech starat se o pracujícího člověka , zabezpečovat jeho všestranný rozvoj , zvyšovat jeho kvalifikaci , umožňovat další vzdělávání, stejně tak jako pečovat o neustálou 25

obnovu jeho sil, účelněji využívat pracovní doby a také volného

času. V této souvislosti bych chtěl naléhavě upozornit zvlášť ve dení závodů i závodní výbory odborových organizací na značné ztráty, které u nás vznikají úrazovostí a které se stále nedaří pod

statněji snížit. Úrazy způsobují nenahraditelné škody především na zdraví i na životech a zároveň každý měsíc představují veliké ztráty statisíců pracovních hodin. Bude nutno přijmout rozhod nější opatření, abychom tento stav změnili.

To jsou, zhruba řečeno, soudruzi, ty nejzákladnější politické úkoly a cíle, které obsahuje návrh třetí pětiletky a které musíme cílevědomě a důsledně v průběhu příštích pěti let řešit. Jak bylo už zdůrazněno, příští, třetí pětiletka je zároveň významným kro kem pro budoucí přechod ke komunistické společnosti. Proto je

třeba řešení těchto úkolů vidět také pod tímto zorným úhlem a počítat již dnes s tím, co před nás budoucnost postaví. Tyto základní politickoekonomické úkoly vyžadují přípravu celé

společnosti, uzpůsobení celé její organizace. Musíme mít takovou organizaci, která nám pomůže, usnadní a urychlí plnění těchto úkolů.

Tento cíl strana sledovala, když za nejširší účasti lidu uskuteč

nila přestavbu územní organizace státu, vytvořila nové krajské a okresní správní celky a spolu s tím i územní přestavbu celé or

ganizace společnosti. Podle podmínek v místech zároveň dochá zelo a bezpochyby bude i nadále docházet k vytváření větších obcí, ke slučování jednotných zemědělských družstev ve větší

výrobní celky a nově byla také rozdělena působnost ústředních orgánů a národních výborů v řízení národního hospodářství. To je jedna stránka celkového velmi důležitého procesu, jehož

podstata tkví v prohloubení a v rozšiřování socialistické demo kracie.

Všechny tyto organizační změny jsme uskutečnili proto, aby v naší zemi ještě více a plněji než dosud rozhodovali pracující. To, soudruzi a soudružky, je při těchto přeměnách hlavní. Jde především o to, aby se v nových národních výborech - or gánech státní moci a správy - které mají v duchu jednotného

státního plánu rozvoje národního hospodářství a kultury řídit vše chny svěřené úseky a odpovídají za rozvoj příslušných krajů, okresů, měst a vesnic, plně uplatnila vůle pracujících, aby v těchto orgánech rozhodovali volení zástupci lidu. Tato životně důležitá 26

a pro socialistickou společnost nejzákladnější zásada socialistické

demokracie spolu se zásadou demokratického centralismu nesmí být obcházena, jak tomu až dosud nezřídka na mnohých místech bylo.

Národním výborům byla dána velká pravomoc a odpovědnost

za rozsáhlou část našeho národního hospodářství. Vždyť dnes se hospodářství spravované národními výbory podili zhruba 32 pro centy na celostátním rozpočtu, 33 procenty na objemu veškeré

investiční výstavby ve třetí pětiletce. Přitom v hospodářství spra vovaném národními výbory bude pracovat téměř polovina z celko vého počtu pracovníků v národním hospodářství. Národní výbory mají přímý vliv a hlavní odpovědnost za jedno z nejdůležitějších odvětví

za zemědělství.

Správně a úspěšně řídit tak rozsáhlou hospodářskou oblast je možné jen s pomocí trvalého zvyšování tvůrčí aktivity nejširšího okruhu pracujících, s jejich účastí při řešení všech závažných otá zek, v těsném spojení volených orgánů i jejich jednotlivých členů

s občany, plným rozvojem práce komisí národních výborů . Národním výborům v naší socialistické společnosti náleží stále významnější úloha a je třeba vidět, že v budoucnosti bude tato úloha v celé organizaci společnosti rozhodující. Nejširší aktivní účast lidu na řízení a správě země a hospodář ství se projevuje v poslední době ve zvlášť vysoké iniciativě a ve likém rozmachu hnutí našeho lidu jít k cílům vytyčeným stranou co nejrychleji.

Toto hnutí se výrazně projevilo v překračování úkolů druhé pětiletky, v diskusi k návrhu třetího pětiletého plánu a k návrhu socialistické ústavy i ve volbách a na vesnici si klade za cíl splnit

třetí pětiletku v zemědělství za čtyři roky. O tuto iniciativu a akti vitu pracujících opíráme své příští plány , v ní vidíme bezpečnou záruku splnění třetí pětiletky. Jsme si vědomi, že tato všestranná iniciativa odkryje nové možnosti v našem národním hospodář. ství a pomůže nám překonávat i těžkosti , které život přináší. Tolik jsem, soudruzi a soudružky, chtěl říci ke třetí pětiletce,

zdůraznit její hlavní cíle a problémy. Pochopit, co znamená třetí pětiletka jako plán rozvoje naší socialistické společnosti , zname

ná představit si v plném rozsahu všechno, co musíme vykonat, abychom dovršili výstavbu socialismu a mohli postupně přechá zet k budování komunistické společnosti. Musíme stále vidět ve 27

všech souvislostech především ty problémy, jejichž řešení má roz hodující vliv na rozvoj společnosti, na upevnění politické i hos podářské síly naší socialistické republiky a na život našeho lidu. Soudružky a soudruzi,

to, že dnes můžeme projednávat tak radostné perspektivy na šeho budoucího vývoje, to nás, komunisty, naplňuje šťastnými pocity. Takové pocity může poskytovat jen dobře vykonaná práce

a ohromná důvěra, kterou chovají pracující naší vlasti ke Komu nistické straně Československa.

Při vší skromnosti a kritičnosti k vlastní práci, kterou si my, komunisté, musíme vždy zachovat, můžeme říci, že nikdy jsme v tak krátké době nevyřešili tolik závažných problémů jako za

poslední dobu. Ústřední výbor rozpracoval celou řadu otázek vy plývajících z usnesení XI. sjezdu a spolu se všemi komunisty, se všemi aktivisty a se všemi pracujícími je uvedl v život.

Doslova je možno říci , že práce strany byla v poslední době

ve varu. Svědčí o tom jen stručný výčet toho, co bylo vykonáno. Vyřešili jsme otázky řízení, plánování a financování národního

hospodářství, novou organizaci průmyslu ; provedli přestavbu sou stav dělnických mezd , změny v řízení a plánování zemědělství

a zavedli jsme nový systém výkupu a výkupních cen . Nově jsme stanovili úkoly strojních a traktorových stanic a provedli převod

strojů do družstev. V souladu s přechodem do vyspělé socialistické společnosti provádíme přestavbu celé naší školské soustavy na principech spojení školy s životem a výrobou tak , aby odpoví dala potřebám již komunistické společnosti . Od loňského zářijového zasedání ústředního výboru, kde byly

nadhozeny některé závažné problémy naší budoucnosti, jsme dále tyto problémy rozpracovávali a projednávali na dalších plénech ústředního výboru a na jednáních krajských, okresních i základ ních organizací strany. S dobrými výsledky prošla diskuse k ná vrhu třetí pětiletky . Byla provedena přestavba územní organizace státu, kdy strana spolu s přípravou této přestavby nejprve vybu dovala svou vlastní novou územní organizaci . Po této přestavbě územní organizace naší strany následovaly také druhé politické strany , odbory , Svaz mládeže a ostatní společenské organizace.

Konaly se výroční schůze, okresní a krajské konference strany, výroční schůze jednotných zemědělských družstev. Docházelo k slučování obcí i družstev. Bylo uskutečňováno kádrové posílení 28

místních národních výborů a jednotných zemědělských družstev. Zároveň s tím jsme oslavili 15. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Dva milióny lidí se připravovaly na II. celo státní spartakiádu, jejíž krásu jsme v uplynulých dnech obdivo vali. Za nejaktivnější účasti našeho lidu prošla diskuse k návrhu

socialistické ústavy a volby do Národního shromáždění, Sloven ské národní rady a národních výborů. Byly zakončeny práce na konečném návrhu třetího pětiletého plánu.

To všechno – a připomněl jsem jen ty nejdůležitější úkoly – bylo vykonáno za krátkou dobu, ne během let, ale během měsíců, při úspěšném plnění a překračování úkolů národohospodářského plánu.

Ukazuje se, že jsme postupovali správně, když jsme zkrátili ob dobí příprav na novou územní organizaci strany i národních vý. borů i na volby do zastupitelských orgánů. Díky tomu, že jsme uskutečnění těchto úkolů zvládli v první polovině letošního roku, můžeme druhou polovinu věnovat konsolidaci a plnému rozvinutí práce nových národních výborů a na přípravu k nástupu do třetí pětiletky. Chtěl bych dnes jménem ústředního výboru poděkovat funkcio

nářům a statisícům členů strany, členům a funkcionářům národ ních výborů, společenských organizací, funkcionářům a členům druhých politických stran Národní fronty za to, že v pevné jed notě a s velkou odpovědností a obětavostí řešili takové závažné problémy a že splnili své úkoly s takovým úspěchem.

Všechno to živé a rozsáhlé politické dění spolu s dobrým plně ním úkolů posledního roku druhé pětiletky , výsledky červnových voleb, všechno to ukazuje velikou sílu a pevnou jednotu našeho lidu, jeho semknutost kolem vedoucí síly naší společnosti – ko lem Komunistické strany Československa.

Ještě jednou chci zdůraznit, že celé toto období se stalo velkou školou života, školou politického uvědomění, velkou školou teorie a praxe. Náš pracující lid opět ještě více poznal a zvládl mnoho nových náročných politických a ekonomických problémů. Sezna mil se s celým programem rozvoje socialistické společnosti . Bylo, soudružky a soudruzi, velmi správné, že jsme neobyčejně závaž né otázky státu a organizace společnosti, která vstoupila do etapy dovršování socialismu a sbírá síly pro přechod ke komunis

29

mu , že jsme všechny tyto složité otázky naší ekonomiky, státu a kultury řešili za nejširší účasti všeho našeho lidu. Výsledkem této velké školy je další růst socialistického uvě. domění pracujících, což je zárukou toho, že cíle, o kterých pra cující spolurozhodovali, budou ještě aktivněji plnit . Znovu se po tvrdila veliká důvěra , kterou náš lid má ke Komunistické straně Československa. Lid straně věří, neboť se opětovně přesvědčuje,

že strana jde neochvějně cestou uskutečňování ideji leninismu, cestou pevného přátelství se Sovětským svazem , cestou proletár

ského internacionalismu. Že jde krok za krokem důsledně k cí lům, které si vytyčila a které znamenají sílu a rozkvět naší socia listické republiky, spokojenost pro pracující, vysokou životní úro veň a všestranný kulturní rozvoj člověka. III

Soudružky a soudruzi,

nyní bych chtěl hovořit k některým problémům mezinárodní situace, za níž se připravujeme k řešení velkých úkolů dalšího rozvoje naší země.

Současnou situaci charakterizuje především stále výraznější přesun sil ve světě ve prospěch socialismu. O tomto vývoji vy dávají nezvratné svědectví veliké úspěchy světové socialistické soustavy v soutěži s kapitalismem i rostoucí přitažlivost politiky mírového soužití, která se stává mobilizujícím programem po krokových a demokratických sil na celém světě.

Nezadržitelný přesun sil ve prospěch socialismu se stal základ

nou dalšího všestranného postupu věci pokroku ve světě. Roz mach národně osvobozeneckého hnutí zasadil další smrtelné

rány koloniální soustavě imperialismu. Tyto zásadní změny, pro vázené nebývalou aktivitou demokratického a mírového hnutí

v kapitalistických zemích, měly za následek, že se značně zúžily možnosti mezinárodní reakce ke stupňování studené války a k uskutečňování agresívních plánů.

Choutky imperialistů zůstávají nadále velké, ale je stále jas nější , že imperialisté mají dnes krátké ruce k zvrácení světového

vývoje, jehož základním obsahem je postupující přechod od ka fitalismu k socialismu . Doby, kdy mohli imperialisté vnucovat svou vůli světu, již nenávratně minuly. 30

Socialismus dnes stále všestranněji vykonává svůj rozhodující vliv na světové dění. Znovu si uvědomujeme, že rozvíjení všech předností socialismu je nerozlučně spjato s obrovskými úspěchy

Sovětského svazu , jehož lid úspěšně plní a překračuje úkoly sed miletého plánu a vítězně rozvíjí výstavbu komunismu. Sovětský svaz, který je základem mohutnosti celého socialistického tábo

ra, dobývá stále nová prvenství na poli mírového soutěžení s nej vyspělejšími kapitalistickými zeměmi . To se týká nedostižitel ných temp průmyslového rozvoje Sovětského svazu, převratných výsledků sovětské vědy a techniky i celkového rozmachu sovět. ské ekonomiky.

Sovětský svaz do deseti let splní svůj základní ekonomický úkol, předstihne Spojené státy americké ve výrobě na jednoho

obyvatele. Významným krokem k uskutečňování tohoto základ ního ekonomického úkolu bude splnění sedmiletého plánu, kdy Sovětský svaz předstihne v některých druzích produkce nynější

úroveň objemu výroby Spojených států amerických. Činem daleko sáhlého revolučního významu je nedávné usnesení Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik o postupném

zrušení přímých daní a zavedení nejkratší pracovní doby na svě tě v nejbližších letech. Tato a další opatření budou znamenat, že Sovětský svaz se v dohledné době stane zemí s nejvyšší ži votní úrovní na světě.

Přednosti socialismu nad kapitalismem obráží i vývoj ostat ních socialistických zemí. Jejich plánovitý rozmach a vzájemná internacionální spolupráce svědčí o nevyčerpatelných zdrojích ekonomického vzestupu v podmínkách osvobozené lidské práce.

V roce 1959 převýšila celková průmyslová výroba zemí socialis tického tábora více než 5,7krát předválečnou úroveň , zatímco v kapitalistických zemích dosáhla jen asi dvojnásobku úrovně dosažené před druhou světovou válkou. Za poslední tři léta se objem průmyslové výroby v socialistických zemích zvýšil o 33,7

procenta , kdežto v zemích kapitalismu stoupl o pouhých 5 procent. Je nezvratným faktem, že vznik a formování světové socialis tické soustavy spadá časově vjedno s vítězným bojem národů zbavujících se koloniálního útisku a že rozvoj socialistického svě

ta mohutně ovlivňuje protiimperialistické zaměření národně osvo bozeneckého hnutí. Skutečnost, že pomoc socialistického tábora se stává nejvýznamnějším činitelem pro zmaření agresívních 31

intrik bývalých kolonizátorů, zajistila nesmírně významnou pod poru naší politice zásadního boje proti imperialistickému útlaku, za zabezpečení trvalého míru.

Ve frontě míru stojí vedle miliardy lidí socialistického tábora další stamilióny obyvatel všech kontinentů světa. Pro politiku

mírového soužití se vyslovila a uskutečňuje ji řada vlád zejména těch zemí, které dosáhly v posledních letech národní svobody

a státní nezávislosti. Pro národy i vlády těchto zemí je rozvíjení mírového soužití aktivní obranou před imperialistickým vměšo

váním, základní formou boje proti novým metodám kolonialismu. V současné době je to především Afrika, kde dochází k bouřlivé mu růstu národně osvobozeneckého boje a vzniku nových nezávis lých států. Síla nástupu nových národů v Africe a mezinárodní podpora jejich úsilí je dnes taková , že imperialismus stíhaný řa dou porážek musí chtě nechtě vyklizovat pole. Před druhou svě tovou válkou byly v Africe jen dva samostatné státy . Nyní jich

bude již patnáct přibližně se 150 milióny obyvatel, tj . více než dvě ma třetinami všeho afrického obyvatelstva.

Také v Latinské Americe dochází k dalšímu zesilování proti imperialistických tendencí a zeslabování pozic USA, jejichž poli tika se setkává s rostoucím odporem . Národy Latinské Ameriky se nehodlají dále trpně smiřovat s postavením hospodářsky a kul turně zaostalých zemí, nechtějí sloužit jako zázemí strategických zájmů USA. Velký vliv a ohlas mezi národy Latinské Ameriky má národně demokratická revoluce na Kubě. Vždyť k vítězství lidové

revoluce došlo na samém prahu, přímo pod okny Spojených států a přes všechny americké intriky se nepodařilo otřást jednotou kubánského lidu při důsledném uskutečňování revolučního pro gramu. Dnes už nemohou imperialisté intervenovat tím způsobem, jakého použili před šesti lety proti Guatemale. Americká reakce zuří, ale váhá použít proti kubánskému lidu vojenské síly. Ve Washingtonu převládá strach, že by byl konec s vlivem USA na celém americkém kontinentě , jestliže by se přikročilo k přímé vojenské intervenci . To ovšem neznamená , že americký imperia lismus nemůže a nebude hledat jiné cesty k pokusům o zlomení kubánské revoluce . Projevujeme své upřímné sympatie ke stateč nému a svobodymilovnému kubánskému lidu , s nímž chceme roz.

víjet širokou přátelskou spolupráci . Při posuzování probíhajících změn ve prospěch sil socialismu, 32

1

míru a pokroku je třeba mít stále na zřeteli, že k nim dochází v podmínkách, kdy socialistický tábor disponuje mohutnými obran nými prostředky v oblasti atomové a raketové techniky , které upevnily jeho vojenskou převahu nad imperialismem. To má za následek, že přirozená tendence imperialismu k agresi se dostává stále více do nesmiřitelného rozporu s možnostmi imperialistů

beztrestně rozpoutat válečný konflikt, od něhož nemohou nyní očekávat nic jiného než vlastní rozdrcení a smetení kapitalismu ze zemského povrchu.

Poprvé v mezinárodních vztazích dochází tak k tomu, že obrov

ská vojenská síla právě proto, že je soustředěna v rukou socia lismu, stává se činitelem míru. Ani na chvíli nepřipouštíme žádné pacifistické iluze. Avšak vycházejíce z nového poměru sil ve světě,

který se natrvalo mění ve prospěch socialismu, přesvědčujeme se stále více o naprosté správnosti závěrů XX. a XXI. sjezdu KSSS , že války nejsou osudově nevyhnutelné a že mohou být vy loučeny ze života společnosti. Toto naše nezlomné přesvědčení

spojené s neúnavnou iniciativou SSSR a ostatních zemí socialis tického tábora o mírové řešení sporných mezinárodních otázek nesmírně zvyšuje přitažlivost socialismu. Názorně dokazuje , že

hájíme životní zájmy pracujících celého světa a vytyčujeme po vzbuzující mírovou perspektivu, která znásobuje bojeschopnost celého revolučního dělnického hnutí i širokého světového hnutí na obranu miru .

Pevná spojitost socialismu a míru, mírová pravda socialismu

vyzařuje z celé naší politiky, která je srozumitelná nejširším ma sám, umožňuje jim co nejúčinnější poznání velkých humánních

myšlenek marxismu-leninismu, pomáhá cílevědomě izolovat agre sivní kruhy imperialismu. Důkazem toho je např. obrovský ohlas projevů soudruha Chruščova v celém světě. Jejich vřelé přijetí stamilióny prostých lidí je novým potvrzením správnosti a přitaž livosti leninské mírové politiky Sovětského svazu. Je to i naše po

litika , kterou nadšeně podporuje všechen československý lid. O rostoucím boji lidových mas za mír, demokratická práva , za zlepšení životních podmínek svědčí poslední události v jižní Ko

reji , Turecku a Japonsku. Dlouho nashromaždovaná nespokojenost lidu v těchto zemích vybuchla a lidový hněv přímo smetl vlády,

které ve své zemi prováděly politiku amerických imperialistů, 2 Usnesení a dokumenty

33

anebo je zahnal do bezvýchodné izolace. Diktátorské protinárodní režimy se hroutí jako žalostný přežitek studené války.

Tento vývoj nelze chápat jako jevy izolované na ty či ony země, nýbrž jako projev celkové krize americké imperialistické poli tiky přípravy války, zastřeného kolonialismu a podpory protili dových režimů, opírajících se o vojenské pakty. Spojenecké svaz ky uvnitř těchto paktů jsou rozhlodávány konkurenčními spory a stavěny před neřešitelné problémy vznikající z nepřekonatel ných rozporů mezi cili imperialismu a zájmy národů. Je to mírumilovná politika Sovětského svazu a celého socialis

tického tábora, která umožňuje národům odhalit agresívní a proti národní charakter jak politiky amerických monopolů, tak i vlád noucích reakčních kruhů ve vlastních zemích.

Bylo by přirozeně bláhové se domnívat, že imperialisté se sami od sebe smiřují s tímto vývojem . To výrazně dokládá zejména

ostudné počínání vládnoucích kruhů USA ve spojitosti s pařížskou konferencí, kterou věrolomně torpédovaly tím, že chtěly dostat Sovětský svaz do ponižujícího nerovnoprávného postavení. Tako

vý byl hlavní smysl provokační akce se špionážním letadlem U 2, hrubě porušující základní principy mezinárodního práva. Strůj cům této politiky muselo být dáno velmi pádně na vědomí, že mají co činit se socialistickým státem, který bude vždy nekompromisně hájit své nedotknutelné zájmy, a tím také práva všech ostatních národů .

Zásadní postoj Sovětského svazu v Paříži byl velkou službou věci míru. Upevnil postavení všech čestných stoupenců mírového sou

žití a zhoršil situaci těch kruhů v imperialistickém světě, které pod rouškou jednání chtěly pokračovat ve své staré agresívní po litice. To velmi dobře pocítili američtí imperialisté, jejichž politiku po ztroskotaných pařížských jednáních stíhá jeden nezdar za dru hým. Byla odřeknuta Eisenhowerova návštěva v SSSR. Na bouři odporu japonského lidu proti bezpečnostní smlouvě s USA žalostně

ztroskotala chystaná cesta amerického presidenta do Japonska. Prestiž USA utrpěla v kapitalistickém světě takové rány , jaké ne zaznamenala americká politika za celá poslední desetiletí. Tyto skutečnosti jasně potvrzují, že imperialisté mohou ještě sice marit určitá jednání, avšak nemohou obrátit celkový světový vývoj , který nezvratně směřuje k novým vítězstvím sil míru, demokracie a so cialismu .

34

Nesmírný význam má mírové úsili Sovětského svazu , vyjádřené v nových návrzích na všeobecné a úplné odzbrojeni. Návrhy so větské vlády z 2. června skýtaly skutečně široké možnosti pro dosažení konkrétní dohody o uskutečňování jednotlivých etap od zbrojovacích opatření. Počínání západních mocností však ukázalo, že znovu opakují svou známou taktiku odmítání vlastních návrhů, jakmile s nimi

souhlasí Sovětský svaz. Proto začaly protahovat jednání a neko nečnými planými řečmi chtěly zatáhnout konferenci deseti států v Ženevě do slepé uličky.

Avšak Sovětský svaz a ostatní zúčastněné socialistické země včas zmařily tyto manévry odpůrců odzbrojeni. Odřekly svou další účast na ženevských jednáních a rozhodly se předložit své návrhy plenárnímu zasedání Organizace spojených národů, aby přijala opatření nezbytná ke splnění jednomyslně přijaté rezoluce OSN o všeobecném a úplném odzbrojení. Plně jsme podpořili toto rozhodnutí, neboť nelze připustit, aby

národy světa byly dále klamány falešným předstíráním rozhovorů o odzbrojení. Je třeba jim říci plnou pravdu o postupu vlád zá padních zemí a dát tak světové veřejnosti všechny možnosti , aby

důrazně požadovala na těchto vládách čestnou snahu o dosažení konkrétních výsledků v jednáních o odzbrojení. Postup Sovětského svazu a socialistických zemí mobilizuje ná rody do dalšího aktivního boje za mir, za řešení nejpalčivější otázky současné doby, jíž je všeobecné a úplné odzbrojení.

Celkový vývoj poměru sil ve světě ve prospěch socialismu a míru je nejtěsněji spojen s bojem mezinárodního revolučního děl nického hnutí. Komunistické a dělnické strany, řídící se nejpo krokovějšími idejemi doby, ovlivňují činnost stamiliónů, organizuji a uvědomují stále širší masy k boji za jejich nejvlastnější zájmy, vedou je cestou socialismu, demokracie a míru. V zemích světové socialistické soustavy jsou komunisté uzná

vanou vedoucí silou svých národů, v těsném spojení s pracujícími řeší s úspěchem stále větší úkoly socialistické a komunistické výstavby. Velkým příkladem pro nás a všechny bratrské strany je Komunistická strana Sovětského svazu , její úspěchy, kterých do

sáhla důsledným a tvůrčím uplatňováním leninismu. Činnost KSSS je inspirujícím příkladem pro bratrské strany v socialistických zemích i mocnou oporou a povzbuzením pro komunistické a děl. 35

nické strany v kapitalistických zemích. XX. a XXI . sjezd KSSS a veliké výsledky dosažené při uskutečňování jejich usnesení vchá zejí již do dějin mezinárodního revolučního dělnického hnutí jako období nového rozmachu sil komunismu.

I jednání naší celostátní konference je dokladem, jak bohaté výsledky přineslo právě toto období v činnosti naší komunistické

strany, jak obrovský a blahodárný byl vliv XX. sjezdu KSSS , který skoncoval s důsledky kultu osobnosti a zahájil vítěznou ofenzívu tvořivého leninismu. Podobně i v druhých socialistických zemích přistupují bratrské strany k rozpracování úkolů dovršování socia listické výstavby . Pevná jednota socialistických zemí je zárukou

úspěšného řešení nových úkolů výstavby, zárukou toho, že socia listické země již v dohledné budoucnosti budou v podstatě sou časně budovat komunismus, jak to vyjádřil XXI . sjezd KSSS . Jak nepřipomenout v této souvislosti znovu rok 1956 ! Kde jsou dnes ti, kteří křičeli o » konci světového komunismu « , a o jaký obrovský krok jsme postoupili kupředu my , celé mezinárodní ko munistické hnutí !

Naše hnutí nejen odrazilo zuřivý nápor imperialistické reakce,

ale vypořádalo se rozhodně i s útoky soudobých revizionistů , kteří jsou dnes v podstatě izolováni , proti jejichž oportunistickým ná zorům však vždy povedeme důsledný boj. Komunistické a děl nické strany rozvíjejí nyní daleko ofenzívněji svoji činnost, stále

účinněji bojují za zájmy pracujících, upevňují a rozšiřují spoje nectví dělnické třídy s rolnictvem, středními vrstvami, se stále širšími masami pracujících a mírumilovných lidí. Společnou základnou činnosti komunistických a dělnických

stran při řešení základních problémů naší doby, při důsledném prosazování skutečných zájmů pracujících se staly historická De klarace a Manifest míru, přijaté na poradách v Moskvě v listo padu 1957. Život plně potvrzuje naprostou správnost těchto zá kladních programových dokumentů mezinárodního komunistic kého hnutí, které jsou nesmírně cenným přínosem k rozvoji mar xisticko - leninského učení v současných podmínkách. V Deklaraci komunistických a dělnických stran a v Manifestu míru jsou vyjádřeny klíčové problémy naší doby a vytyčeny ces ty k jejich řešení, jak je ukazují kolektivní zkušenost komunis

tických a dělnických stran a boj lidových mas za mír, demokra cii a socialismus. 36

Naše strana se podílela na vypracování a přijetí těchto doku mentů, důsledně se jimi řídila a řídí ve veškeré své činnosti a po važuje je za svou základní směrnici i pro nadcházející období. Komunisté podepisovali Deklaraci a Manifest proto, aby ještě důsledněji vedli boj za mír, proti imperialistickým strůjcům válek,

aby účinně prosazovali politiku mírového soužití, aby jasně vyjá dřili své naléhavé úkoly v boji za životní zájmy pracujících. A hod notíme- li rozvoj mezinárodního revolučního dělnického hnutí za poslední období, jasně vyniká, jak právě pevný a srozumitelný postoj komunistických a dělnických stran v základních otázkách

naší doby vedl k mocnému posílení jejich vlivu na masy. Po moskevských poradách v roce 1957 došlo k řadě dalších se tkání představitelů komunistických a dělnických stran. Tato se tkání sloužící k výměně názorů o mezinárodní situaci i zkušeností z výstavby socialismu a z boje za práva pracujících mají veliký význam pro všechny bratrské strany, pro jejich spolupráci a spo lečný postup .

Mimořádný význam mělo i nedávné setkání představitelů komu nistických a dělnických stran z celého světa v Bukurešti při příle žitosti III. sjezdu 'Rumunské dělnické strany. Jak víte z uveřejně ného komuniké, bukureštská porada především znovu výrazně po tvrdila správnost Deklarace a Manifestu míru. Tak tomu bylo jak

na poradě delegací komunistických a dělnických stran socialistic kých zemí, tak při setkání všech delegací, které zastupovaly na padesát bratrských stran a které jednotně potvrdily správnost společného komuniké. O kterých otázkách se hovořilo na bukurešťských poradách ?

Jde především o celou řadu problémů mezinárodní situace a boje za mír.

Jednou ze základních otázek, na níž je nutno správně odpově

dět , aby bylo možné dělat správné závěry pokud jde o strategii a taktiku komunistického hnutí, je otázka , jaký je charakter naší

epochy . V moskevské Deklaraci charakterizovaly komunistické a dělnické strany současnou epochu takto : » Hlavním obsahem naší epochy je přechod od kapitalismu k socialismu, který byl zahájen Velkou říjnovou socialistickou revolucí v Rusku ... V naší epoše je světový vývoj určován průběhem a výsledky soutěžení dvou protikladných společenských systémů. « Toto hodnocení odpovídá plně leninismu, je jeho rozvinutím 37

v podmínkách současné doby. V něm je obsaženo, že naše epocha je epochou imperialismu , revolucí, přechodu od kapitalismu k so cialismu, vytvoření a upevnění světové socialistické soustavy. Neděláme si nejmenší iluze o agresivní podstatě imperialismu.

Ale otázka je dnes v praxi postavena jinak, a to : může imperialis mus uskutečňovat své agresívní úmysly jako před půl stoletím či před dvaceti léty nebo i později ? Samozřejmě nemůže. Je to dů sledek toho , že imperialismus přestal být tím hlavním a silným činitelem, který ovládal svět, a že nyní naopak den ze dne roste

a sílí světová socialistická soustava, sílí veliký osvobozenecký zá pas národů a mohutné světové hnutí na obranu míru. Proto se po měr sil ve světě od základu změnil. Vzpomeňme jen, jak to dopad

lo s pokusem o válku proti Egyptu, s přípravami agrese proti Sýrii a dalším zemím. Jakmile se do věci vložil Sovětský svaz, imperialistické plány se zhroutily .

Již XX. sjezd KSSS ukázal, že války nejsou osudově nevyhnu telné, a XXI . sjezd KSSS na základě dalšího mocného rozvoje sil

socialismu a komunismu zdůvodnil, proč a za jakých podmínek je možné odvrátit válku i v období, kdy ještě existuje imperialismus v části světa. Tyto závěry se staly bojovným programem stamilió nových mas ve světě, celých národů .

Podporujeme plně slova soudruha Chruščova, že jsou jen dvě možnosti – soužití, nebo válka . Každý rozumný politik si musí

položit otázku, co by přinesla v současné době válka při existenci prostředků hromadného ničení, které dnes mohou zničit celé ná. rody. Bojujeme ze všech sil za konečnou porážku imperialismu, avšak jsme přesvědčeni, že naše síla spolu se všemi mírovými si

lami světa nám umožňuje odvrátit válku a tak dosáhnout plného vítězství míru , demokracie a socialismu. Zkáza , kterou by přinesla soudobá válka , by byla příliš drahou cenou za naše vítězství, vrhla

by lidstvo o staletí zpět, těžce by poškodila věc proletářské revo luce. My bojujeme za to , aby všechno lidstvo bylo uchráněno této

zkázy. Bojujeme za vítězství života nad smrtí, a proto je naším praporem mír !

Na poradách v Bukurešti se naše delegace ÚV KSČ znovu plně postavila za Deklaraci komunistických a dělnických stran a za Manifest míru , přijaté v roce 1957 .

Ukázali jsme, že hluboká správnost politiky mírového soužití, vycházející z leninského rozboru nového poměru sil ve světě a 38

opřená o závěry XX. sjezdu KSSS a moskevské Deklarace, je plně potvrzována i veškerou praxí naší strany. U nás vítězná perspek tiva boje za mír a reálná možnost odvrátit novou světovou válku mobilizovala ještě širší masy k aktivní účasti při výstavbě socia lismu. Upevnila jejich jednotu, vědomí mezinárodní socialistické

solidarity i odpor a bdělost vůči imperialistickým provokacím . Zkušenost naší země plně potvrzuje, že opravdu leninské pojetí mírového soužití a mírových jednání mezi socialistickými a kapi. talistickými státy nevyvolává žádné iluze o charakteru imperia lismu ani nikterak neuspává masy. Naopak, obranyschopnost Čes koslovenska za poslední léta výrazně vzrostla . Imperialistům roz hodně nezůstáváme nic dlužni ani za sebemenší provokaci vůči naší zemi. Naše politické akce proti západoněmeckému militaris

mu a revanšismu jsou nyní ještě důslednější a účinnější. Skutečnost, že jsme se řídili právě takovým pojetím mírového soužití, jak nám ukazuje příklad KSSS , nám umožnila, abychom

v posledních letech navázali nebo podstatně rozšířili své styky s mnoha zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky . V duchu moskevské Deklarace snažíme se postupovat vždy

v plném souladu a shodě se všemi socialistickými zeměmi , s bra . trskými komunistickými stranami tak, jak nám to ukazuje příklad Komunistické strany Sovětského svazu.

Po bukureštských poradách si znovu připomínáme , jaký význam nejen pro činnost KSSS , ale pro celé mezinárodní komunistické

hnutí mělo jednání XX. sjezdu KSSS a jeho vypořádání se s kultem osobnosti. Mezinárodní komunistické hnutí jde dnes po široké ces tě. Nesklouzne na oportunistické pozice revizionismu ani se nedá strhnout žádnými dogmatickými frázemi do izolace. Bude vytrvale vést boj proti imperialismu za věc míru, demokracie a socialismu, bude důsledně hájit skutečné zájmy pracujících a národů. Naše komunistická strana bude pevně a tvořivě zastávat pozice marxismu -leninismu, bojovat důsledně proti jeho revizionistické dogmatickému zkreslování, upevňovat naši ideovou jednotu

s KSSS a všemi bratrskými stranami, dbát ve veškeré své činnosti vždy zájmů našeho pracujícího lidu a celého mezinárodního děl nického revolučního hnutí. Soudruzi !

V mírovém úsilí všech socialistických zemí připadá významné

místo naší zahraniční politice. Její základní úkoly jsou jasné a na 39

závěrech, které přijal k jejímu provádění XI. sjezd, nemusíme nic měnit. Naše vlastní zkušenosti nás dostatečně poučují o tom , že právě v aktivní účasti naší republiky na upevňování světového

míru a mezinárodní bezpečnosti spočívá nezdolná síla a pevnost mezinárodního postavení socialistického Československa. Naše zahraniční politika pokládá za svůj nejvyšší cíl přispívat všemi prostředky ke zvyšování síly a semknutosti socialistického tábora, k posilování věci socialismu a demokracie ve světě . Základní linií naší zahraniční politiky je neochvějná věrnost principům mírového soužití a soutěžení, kterou hájíme a prosazu

jeme po boku Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí. V rozvoji a úspěších této politiky vidíme nejúčinnější prostředek ke zvyšování přitažlivosti socialismu a k prokázání jeho předností nad kapitalismem. Naše vůle k míru však neznamená , že budeme jakkoli shoví

vaví k akcím agresívních imperialistických sií, zejména k akcím západoněmeckých revanšistů, kteří jako

nejvěrnější spojenci

agresívních kruhů USA soustavně zasévají neklid a napětí v Evropě.

Tímto směrem budeme naopak spolu se všemi socialistickými zeměmi dále rozvíjet soustředěný nápor, aby byla zatarasena cesta rostoucí výbojnosti německého militarismu. Na jejich pro vokace odpovídáme dalším zintenzivněním našeho boje za přijetí sovětských návrhů na uzavření mírové smlouvy s Německem a řešení otázky západního Berlína . Tyto návrhy představují pro

gram zajištění mírového rozvoje Německa ve prospěch bezpeč nosti a pokojného života všech evropských národů . A otevřeně říkáme, že budou - li západní mocnosti bránit uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy, že spolu s ostatními zainte resovanými zeměmi podepíšeme mírovou smlouvu s Německou

demokratickou republikou , kterou budeme považovat za oprávně ného reprezentanta celého Německa.

Prospěšnost a dalekosáhlý význam politiky mírového soužití můžeme si ověřit na bohatých a všestranných stycích , které se rozvinuly mezi Československem a zeměmi osvobozenými z ko

loniálního jha. Tyto vztahy vzájemné spolupráce a podpory bu deme dále prohlubovat, neboť tím posilujeme jejich pokrokový vývoj a dále upevňujeme mezinárodní pozici socialistického Čes 40

koslovenska ve světě. Jsme rádi, že naše pomoc je v těchto ze mích oceňována a že účinně přispívá k jejich rozvoji. V zájmu dalších vítězství socialismu ve světě budeme zvyšovat náš podil na splnění úkolů, které si vytkla světová socialistická

soustava pro nejbližší období. Ve světle těchto vysokých cílů – také ekonomicky dostihnout a předstihnout kapitalismus – vy

niká i význam našeho třetího pětiletého plánu. Právě jeho plně ním se budeme bezprostředně podílet na nastolení a prohlubo vání trvalé převahy socialismu nad kapitalismem.

Ve světle těchto vysokých cílů znovu vyniká i význam naší no vé, socialistické ústavy. Tak se potvrzuje, jak závažné je jedna ní naší celostátní konference nejen z hlediska zabezpečení dal

šího rozkvětu Československé republiky, ale i z hlediska našeho přínosu společnému úsilí a boji všech zemí světové socialistic ké soustavy a celého mezinárodního komunistického hnutí. At žije Ceskoslovenská socialistická republika ! At žije naše Komunistická strana Ceskoslovenska !

Ať žije bratrský Sovětský svaz a jeho leninská komunistická strana, přední oddíl mezinárodního komunistického hnutí !

Ať žije a dále se upevňuje nerozborná jednota a semknutost všech zemí socialistického tábora, všech komunistických a děl nických stran v boji za mir, demokracii a socialismus ! At žije marxismus - leninismus !

41

USNESENÍ K REFERATU SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA CELOSTÁTNI KONFERENCI KSČ VE DNECH 5. 7.-7. 7. 1960

V uplynulém období od XI. sjezdu KSČ, na kterém byla vytyčena generální linie dovršení výstavby socialismu v naší vlasti, dosáhla dělnická třída spolu s ostatními pracujícími pod vedením naší strany dalších významných úspěchů při budování socialistické spo lečnosti. Socialistické výrobní vztahy se dále rozšířily a upevnily, materiálně technická základna socialismu dále vzrostla, zvýšila se

životní úroveň lidu, prohloubila se jeho morální i politická jednota ; došlo k dalšímu rozvoji socialistické demokracie a k hlubokým pře měnám ve všech oblastech našeho života. Socialismus v naší zemi zvítězil .

Naše úspěchy jsou nerozlučně spjaty s bratrskou spoluprací a pomocí Sovětského svazu, s rostoucí jednotou socialistického tábo ra a mezinárodního revolučního hnutí. Jsou výsledkem našeho

rozhodného boje za mir po boku Sovětského svazu a všech pokroko

vých sil světa. Naše strana se v tomto boji důsledně řídila Deklara cí komunistických a dělnických stran a Manifestem míru, přijatý. mi na poradách v Moskvě 1957.

Celostátní konference KSČ, konaná 5.-7. července 1960, dále

rozpracovala generální linii XI. sjezdu KSČ a vyjadřuje odhodlání celé strany, všeho pracujícího lidu Československa vykročit směle pod vedením Komunistické strany Československa k dovršení vý. stavby socialismu, všestrannému rozvoji vyspělé socialistické spo lečnosti a shromažďování sil pro přechod ke komunismu.

Celostátní konference KSČ projednala a jednomyslně schvaluje

návrh nové, socialistické ústavy Československé socialistické re publiky. Celostátní konference KSČ se usnáší předložit návrh nové, socialistické ústavy Československé socialistické republiky k pro jednání Národnímu shromáždění a doporučuje Národnímu shro máždění její přijetí.

Schvaluje návrh třetího pětiletého plánu rozvoje národního hos

podářství Československé socialistické republiky na léta 1961 až 1965 .

Návrhy schválené celostátní konferencí KSČ se opírají o zkuše nost a moudrost nejširších vrstev československých pracujících, 42

o jejich vysokou politickou a pracovní aktivitu, která vyrůstá z hlu bokého přesvědčení lidu o správnosti politiky Komunistické stra ny Československa, která jej vede k bohatému a šťastnému ži

votu . Návrhy se opírají o výsledky všenárodní diskuse, která měla skutečně masový charakter a stala se velkou školou socialistické státnosti .

Diskuse byla názorným projevem bezprostřední účasti lidu při rozhodování o rozvoji našeho státu a celé společnosti. Rozmachi

pracovní iniciativy v průběhu diskuse jasně ukázal odhodlání na šich pracujících co nejvíce se přičinit o to, aby perspektivy dalšího rozkvětu celé země vytyčené v ústavě se postupně uskutečnily.

Pracující s velkou radostí uvítali, že nová ústava je ústavou so . cialistickou, že zakotvuje vítězství socialistického řádu v naší vlasti. Jasné vyjádření vedoucí úlohy strany v nové ústavě plně

odpovídá skutečnosti uznávané veškerým pracujícím lidem , že Ko munistická strana Československa je organizátorkou všech dneš ních vítězství i zárukou dalšího úspěšného rozvoje naší společnosti, Pracující naší země se v každodenním životě neustále přesvěd

čují o velkých přednostech socialistické společnosti. Uvědomují si, že prvořadou povinností každého občana je chránit socialistic ké vlastnictví a prací přispívat k jeho rozmnožení. Zásadu, že

v socialistickém zřízení může jednotlivec dospět k plnému rozvinu tí svých schopností a k uplatnění svých zájmů jen aktivní účastí na

rozvoji celé společnosti, především na společenské práci, budeme ve vědomí našich občanů dále posilovat, neboť to je hlavní zdroj velké politické a pracovní aktivity lidu. Nová ústava zaručuje stejná práva a povinnosti všem občanům republiky, Zakotvuje marxisticko-leninské řešení národnostní otáz

ky v naší republice, které umožnilo, že bylo dosaženo naprosté rovnoprávnosti bratrských národů ních národností v oblasti politické postavení slovenských národních předpoklady k úspěšnému řešení

Čechů a Slováků i občanů ostat i hospodářské. Zároveň úpravou orgánů vytvářejí se ještě lepší úkolů dalšího hospodářského a

kulturního rozvoje Slovenska v jednotné Československé socialis tické republice.

Všenárodní diskuse k návrhu nové ústavy i aktivní spoluúčast

lidu na řešení územních změn byla pro pracující zároveň podně tem zamyslet se nad problémy spjatými se životem jednotlivých závodů, obcí, měst i celé země. Je úkolem stranických orgánů a or 43

ganizací sledovat, jak příslušné orgány podané náměty postupně realizují, aby iniciativa pracujících byla podpořena a dále posílena jejich účast na řízení hospodářství a správě státu. Nová, socialistická ústava tím, že vyjadřuje základní zájmy pra cujících, stane se mobilizující silou a důležitým nástrojem při

uskutečňování výstavby vyspělé socialistické společnosti a při komunistické výchově lidu.

Přijetí naší socialistické ústavy má i mezinárodní význam. Zno vu potvrzuje platnost obecných zákonitostí přechodu od kapitalis mu k socialismu, ukazuje rozvoj naší země jako nedílnou sou část postupu sil socialismu ve světě, jejich rostoucí převahu. Jisto ta , s níž socialistické ústavě dáváme zároveň jasné programové

rysy, vyplývá ze skutečnosti, že socialismus ve světě i v naší ze mi půjde nezadržitelně k novým vítězstvím.

Celostátní konference schválila návrh třetího pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a kultury. Třetí pětiletka odpovídá

cílům stanoveným XI. sjezdem strany, je národohospodářskýni plánem rozvoje vyspělé socialistické společnosti a jeho plněním budou zároveň vytvářeny předpoklady pro postupný přechod k bu dování komunismu .

Celostátní konference oceňuje iniciativu pracujících, která se projevila v projednávání směrnic k návrhu třetí pětiletky v závo dech, na vesnicích a dalších pracovištích a umožnila vytyčení

ještě smělejších plánů. Další růst této iniciativy, kterou celá stra na bude jako dosud důsledně rozvíjet a opírat se o ni, je zárukou

splnění i překročení plánovaných úkolů. Hlavním zdrojem vysokých temp výroby ve všech odvětvích

národního hospodářství bude rychlejší vzestup společenské pro duktivity práce. Celostátní konference upozorňuje, že velké úkoly ve výstavbě vyspělé socialistické společnosti i v růstu produktivi

ty práce lze zajistit jen rozvojem a zaváděním nejmodernější tech níky do všech oblastí národního hospodářství, komplexní mecha nizací a automatizací, vědeckou organizací práce a dalším zvyšo váním kvalifikace a vzdělanosti všech pracujících . Skutečnost, že rychlejší růst výroby a produktivity práce umožní věnovat o 11,7 miliardy korun více prostředků na investice, než 44

se původně předpokládalo , se promítne v dalším upevňování ma teriálně technické základny socialismu i v rychlejším růstu hmotné a kulturní úrovně lidu.

Celostátní konference KSČ zároveň zdůrazňuje, že přes tyto příz nivé předpoklady vstupujeme do třetího pětiletého plánu rovněž s některými vážnými problémy . Zejména jde o to , překonat zaostá

vání zemědělské výroby za průmyslovou a zabezpečit tak celkový rovnoměrný rozvoj celého národního hospodářství. Dosáhnout v krátké době rozhodného cbratu v růstu zemědělské výroby je na ším prvořadým úkolem.

Základním předpokladem pro to je, aby především sami druž stevníci a všichni pracovníci našeho socialistického zemědèlství

plně využili velkovýrobní socialistické základny, odkrývali další zdroje a možnosti růstu výroby , aby rozvíjeli hnutí : Splnit úkoly

třetí pětiletky v zemědělství za čtyři roky ! Tomuto významnému hnutí musí stranické orgány a organizace stát v čele, věnovat mu plnou pozornost nejen nyní, při uzavírání závazků , ale ze jména stále kontrolovat, jak jsou vytvářeny předpoklady pro jejich plnění, důsledně hodnotit , jak jsou v závazcích vytyčené úkoly uskutečňovány .

Našemu průmyslu a vyspělému strojírenství připadá úkol vyba vit zemědělství nejdokonalejší technikou, která spolu s dobrou organizací práce bude základem dalšího růstu produktivity prá

ce a snižování výrobních nákladů v zemědělství. Chemie musí dát co nejvíce strojených hnojiv a jiných výrobků potřebných pro ze mědělství. Stejně naléhavým úkolem je důsledně vyřešit probléin vody, odvodnění a závlah, abychom všude dosáhli vysokých vý nosů a v mnohých výrobních oblastech naší země dvou sklizní do roka.

Růst společenské produktivity práce a podstatný vzestup země dělské výroby je klíčem k uskutečnění dalšího vzestupu životní

úrovně lidu . Životní úroveň poroste u nás i nadále cestou zvyšo vání nominálních mezd a platů, cestou snižování maloobchodních cen a rozšiřování společenské spotřeby. Na růstu materiální a

kulturní úrovně života pracujících se bude významně podílet i po stupné zkracování pracovní doby.

Společenskou spotřebu budeme nadále rozšiřovat hlavně v cb lasti péče o děti a mládež. Ulehčíme tím rodinám, kde je větší po čet dětí. Opatření v tomto směru nesou v sobě již určité komunis . 45

tické prvky rozdělování podle potřeb a budou účinně pomáhat ve výchově mladé generace pro komunistickou společnost. To ovšem nijak nenarušuje základní socialistické principy odměňování podle práce, které jsou pro nás stále platné a závazné. O tyto leninské principy se také jasně opírá náš třetí pětiletý plán, při jehož usku tečňování budeme dále posilovat zásadu hmotné zainteresovanosti pracujících na zvyšování výroby.

V posledním období uskutečnila strana za nejširší účasti lidu

přestavbu územní organizace státu, byly vytvořeny nové krajské a okresní celky. Nové uzpůsobení organizace státu plně odpovídá

vývoji naší společnosti a významně pomůže ke splnění hlavních hospodářských a kulturně výchovných úkolů třetí pětiletky. Vše chny tyto organizační změny vytvářejí nezbytné podmínky pro ješ

tě širší účast lidu na hospodaření a správě státu, k dalšímu prohlou bení a rozšíření socialistické demokracie .

Půjde především o to, aby se v nově zvolených národních výbo rech, kterým byla dána velká pravomoc a odpovědnost, plně uplat

nila vůle pracujících, veliká práva a odpovědnost volených zástupců lidu. Národní výbory musejí soustavně řídit všechny svě řené úseky v duchu jednotného státního plánu rozvoje národního

hospodářství a pečovat o všestranný rozvoj krajů, okresů, měst a vesnic. Zejména nyní vystupuje do popředí jejich odpovědnost za jedno z nejdůležitějších odvětví - za zemědělství , před nímuž stojí zvlášť náročné a vysoké úkoly.

Správně a úspěšně řídit tak rozsáhlou hospodářskou oblast, spa dající do pravomoci národních výborů, je možné jen tehdy , bude-li

se i nadále trvale zvyšovat politická a pracovní aktivita pracují. cích a prohlubovat účast lidu na řízení národního hospodářství a správě státu. Prostřednictvím národních výborů, které jsou dnes

hlavním článkem rozvoje socialistické demokracie, jejich volených orgánů a komisí je nutno řešit všechny záležitosti míst v těsném spojení s občany . Přitom plně vycházet z leninského principu demokratického centralismu, který spojuje centrální řízení v hlav ních otázkách s širokým uplatněním tvořivých sil lidu v místech.

Z iniciativy ústředního výboru strany a za široké účasti našich pracujících byla uvedena v život celá řada závažných opatření 46

v politické, hospodářské a ideologické oblasti, vyplývajících ze zá věrů XI. sjezdu KSČ. Bylo správné, že jsme závažné otázky státu a organizace společnosti, složité otázky naší ekonomiky a dalšího

rozvoje socialistického školství, vzdělanosti a kultury řešili vždy, za nejširší účasti lidu.

Uplynulé období se stalo velkou školou života, školou politic kého a ideového uvědomění, velkou školou teorie a praxe. Strana,

její orgány a organizace, funkcionáři a členové strany rozhodně a houževnatě plnili velké úkoly a spolu s funkcionáři a členy na rodních výborů, společenských organizací a druhých politických stran se zasloužili o zdar velikého díla. Znovu se potvrdila ne smírná důvěra lidu ke Komunistické straně Československa. Náš pracující lid ještě lépe poznal a zvládl mnoho nových ná

ročných politických a ekonomických problémů, aktivně se podílel na rozpracování i uskutečňování programu dovršování socialis tické výstavby. Byl si přitom vždy vědom, že toto naše úsilí je ne rozlučně spjato s úsilím Sovětského svazu a všech socialistických zemí, s bojem za mír , demokracii a socialismus v celém světě.

Všechen náš pracující lid plně podporuje zahraniční politiku so cialistického Československa, jejímž nejvyšším cílem je přispívat všemi prostředky ke zvyšování síly a semknutosti socialistického tábora , k posilování věci socialismu ve světě . Komunistická strana Československa bude dbát, abychom základní linii naší zahranič ní politiky, která spočívá na neochvějné věrnosti principu mi rového soužití, ještě důsledněji hájili a prosazovali po boku So

větského svazu a ostatních socialistických zemí. V rozvoji a úspě ších této politiky vidíme nejúčinnější prostředek ke zvyšování přitažlivosti socialismu a k prokázání jeho předností nad kapita lismem .

Celostátní konference proto plně schvaluje postup delegace ústředního výboru KSČ na červnových poradách komunistických a dělnických stran v Bukurešti. Plně souhlasí s obsahem komuni

ké, jež bylo na poradách přijato a jež vyjadřuje neochvějnou věr. nost komunistického hnutí velikým zásadám Deklarace a Manifes tu míru , schváleným roku 1957 v Moskvě. Budeme i nadále roz

víjet svůj boj v duchu těchto historických dokumentů, dále posi lovat pevné svazky, jež spojují naši stranu s KSSS a ostatními

bratrskými stranami, dále upevňovat naši bojovou mezinárodní jednotu. Budeme vždy hájit základ této jednoty – naše marxistic 47

ko-leninské učení proti revizionistickému oportunismu i levi . čáckému dogmatismu, protože vítězná pravda našich ideji je

hlavní zbraní pracujících celého světa v boji za mír, demokracii a socialismus.

Naše plná a aktivní podpora politiky mírového soužití přirozeně neznamená, že budeme jakkoli shovívaví k akcím agresivních im perialistických sil, zejména k akcím západoněmeckých revanšis tů . Spolu se všemi socialistickými zeměmi budeme dále důsledně

odhalovat agresívní plány imperialistických kruhů USA. Naše plná podpora patří mírové zahraniční politice Sovětského svazu , která vyjadřuje tužby všech mírumilovných národů. Za prvo

řadý úkol považujeme boj za prosazení mírových návrhů SC větského svazu.

Budeme rozvíjet a prohlubovat všestranné styky se zeměmi osvo bozenými z koloniálního jha, se všemi mírumilovnými a demokra tickými silami světa .

Ústava Československé socialistické republiky a třetí pětiletý

plán rozvoje národního hospodářství budou základnou pro další rozmach naší socialistické společnosti , dále zvyšují naši meziná

rodní úlohu a odpovědnost. Ukazují pracujícím nádherné perspek tivy rozvoje vyspělé socialistické společnosti a dalšího přechodu k budování komunismu, které jsou živým ztělesněním velkých idejí marxismu-leninismu.

Celostátní konference KSČ očekává, že všichni komunisté a

bezpartijní, členové a funkcionáři národních výborů, společen ských organizací a celé Národní fronty v pevné jednotě a s velkou odpovědností a obětavostí přistoupí k uskutečňování našich smě lých cílů.

Pevně semknuti kolem vedoucí síly naší společnosti

Komu

nistické strany Československa, v pevném svazku se Sovětským svazem, s celým socialistickým táborem a pokrokovými silami ce

lého světa dosáhneme dalšího upevnění naší socialistické republi ky, vysoké životní úrovně a všestranného kulturního rozvoje lidu, dalších vítězství v boji za mír. Lenínskou cestou kupředu, za další rozkvět socialistické vlastil

48

ZÁSADY PRO ZABEZPEČOVANI DOKONALEJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ ZÁKLADNICH FONDU ZVYŠOVÁNÍM SMĚNNOSTI USNESENÍ OV KSC ZE DNE 30. SRPNA 1960

Vyššího využívání základních fondů je možné a nutné dosahovat v podstatě dvěma základními cestami : 1. intenzívnějším využíváním základních fondů v rámci dané

pracovní, resp. provozní doby výrobního zařízení, po kterou pro bíhá pracovní proces, tzn. v každé hodině a směně, během každé jednotlivé jednotky pracovní doby ;

2. zvyšováním extenzívního využívání základních fondů, které

spočívá v prodlužování provozní doby výrobního zařízení v průbě hu jednotlivých dnů, týdnů a celého roku. Ad 1 .

Intenzita využívání základních fondů v průběhu dané jednotky pracovní doby je kromě intenzity technologického procesu samého v podstatě dána průměrnou společenskou intenzitou práce a zdro

je intenzívnějšího využívání základních fondů jsou tudíž shodné z tohoto hlediska se zdroji a perspektivami růstu intenzity práce.

Významným zdrojem intenzívnějšího využití práce, a tudíž i vy. užití základních fondů bude zejména lepší využívání fondu pracove

ní doby dělníků, postupné zkracování pracovní doby, další zdoko nalování organizace a řízení výroby a vzrůstající úloha komunis

tického poměru k práci, podporovaná osobní hmotnou zaintere sovaností pracujících na růstu produktivity práce. K těmto zdro jům lze přičíst rovněž vliv prohlubování mezinárodní dělby práce a na jejím základě probíhající specializace a růst sériovosti vý. roby. Kromě těchto všeobecně působících činitelů existuje řada

konkrétních možností intenzívnějšího využívání základních fondů. 49

Vyššího využívání základních fondů lze v tomto směru dosáhnout především odstraňováním nadměrných prostojů výrobních zaří

zení, které jsou způsobeny poruchovostí strojů, nadměrnou délkou oprav a údržby, odstraňováním úzkých míst a disproporcí v kapa citě jednotlivých provozů, které způsobují, že mnohdy podstatná část výrobního zařízení nemůže být plně využívána pro nedosta

tečnou kapacitu navazujících úseků výroby apod. Využívání všech těchto zdrojů musí být nadále předmětem stálé pozornosti hospo dářských pracovníků i techniků, odborových a stranických orga nizací a všech pracujících. Jejich mobilizace nepřináší jen úspory na investicích , ale zároveň přispívá k podstatnému zvýšení pro duktivity práce a zhospodárnění výroby. Ad 2 .

Závěry plenárního zasedání ústředního výboru KSČ ze září minu lého roku orientovaly pozornost na druhý důležitý směr lepšího vy užívání základních fondů – maximální zvyšování časového vy užití základních fondů, a to zejména na základě zvyšování směn

ncsti. Jeho podstatou je prodlužování doby činnosti výrobního za

řízení v jednotlivých dnech, týdnech a v průběhu celého roku. V podmínkách rozvoje národního hospodářství ČSSR představuje růst směnnosti a prodlužování délky doby činnosti výrobního za řízení mimořádné zdroje vyššího využívání základních fondů. A to

především proto, že ve většině odvětví je směnnost a časové využí vání základních fondů na velmi nízké úrovni. To má své historické

příčiny v nízkém využívání výrobních kapacit ještě za kapitalis tického zřízení, kdy po dlouhá léta krize a stagnace výroby nebylo výrobní zařízení, vybudované v letech největší konjuktury, ani zdaleka plně využíváno. Po znárodnění průmyslu pak otázkám zvyšování časového využití nebyla vždy věnována dostatečná po zornost, takže s výjimkou několika málo odvětví se úroveň směn nosti od osvobození podstatně nezvýšila. ( Viz tabulku na str. 51. )

Z přehledu je zřejmé, že vyšší směnnosti je dosahováno pouze u odvětví, kde je to nutné vzhledem k charakteru technologického procesu ( tzn. v odvětvích s vysokým podílem výroby s nepřetrži. tým provozem ) a tam, kde si to vyžádaly naléhavé potřeby zajiš. tění maximálního růstu výroby ( paliva ) nebo omezené investični 50

Vývoj směnnosti v průmyslu v letech 1953–1959

Ministerstvo Průmysl celkem z toho ministerstvo : pally energetiky a vodního hospodářství

hutního průmyslu a rudných dolů chemického průmyslu strojírenství celkem stavebnictví spotřebního průmyslu potravinářského průmyslu

1953

Koeficient směnnosti 1956 1958

1959

1,304

1,334

1,360

1,360

1,766 " *

1,933

1,966

1,960

1,347

1,252

1,279

1,623 1,411 1,296 1,267 1,244 1,191

1,641 1,447 1,293 1,287 1,284

1,605 1,444 1,293 1,263 1,312

1,220

1,192

1,585 1,376

1,303 1,176 1,235 1,192

• Počet odpracovaných dnů dělníky celkem : počet odpracovaných dnů v I. směně.

“ včetně podniků ministerstva energetiky.

možnosti ( některé obory spotřebního a potravinářského průmyslu ) . Jinak je úroveň směnnosti velmi nízká , zvláště ve zpracovatel ských odvětvích, a to nejen ve starých, technicky zaostalých pod nicích, ale ( jak bylo již kritizováno v projevu soudruha A. Novot

ného na zasedání ústředního výboru KSČ v září 1959 ) i na řadě no vě vybudovaných kapacit. To má závažné národohospodářské dů sledky.

Nízké využívání základních fondů je vážnou brzdou rychlejší ho tempa zavádění nové progresívní techniky a technologie , neboť

podstatně snižuje její ekonomický efekt. Nová výrobní zařízení přesto, že umožňují často podstatný růst produktivity práce, mo hou být za podmínek, že se jejich kapacity využívá z 50 nebo i mé në procent ( například při dnešní průměrné směnnosti ve strojíren ství ) , zcela nehospodárná a vzhledem k vysokým pořizovacím ná

kladům může jejich zavedení vést i ke zvýšení výrobních nákladů. Nízké využívání základních fondů vede k narůstání rozporů mezi vývojem skutečného opotřebení základních fondů a tempem jejich morálního opotřebení. V důsledku toho je zavádění nových , tech

nicky dokonalejších strojů brzděno nízkým stupněm skutečného opotřebení starého výrobního zařízení. Zavedení nových strojů při poměrně vysoké zůstatkové hodnotě vyřazovaných strojů je spoje 51

no se značnými ztrátami, které prodlužují lhůty návratnosti inves tic a snižují efektivnost nové techniky zaváděné do výroby.

Nízké využívání základních fondů má nutně za následek zvýšené požadavky na výstavbu nových kapacit, resp. na rozšiřování exis . tujících závodů, na další rozšiřování výrobních ploch a v důsled

ku toho nepříznivě ovlivňuje rovněž strukturu investic, poněvadž neúměrně zvyšuje potřebu stavebních prací.

Výstavba nových kapacit za podmínek nízkého časového využi tí a velkých rezerv ve zvyšování výroby na dosavadním zařízení je nehospodárná a možno ji pokládat přímo za plýtvání investiční mi prostředky, kterých by mohlo být použito mnohem efektivněji , at již k zajištění rychlejší modernizace a technické rekonstrukce existujících kapacit nebo k lepšímu uspokojování potřeb společ

nosti v oblasti školské, zdravotní, bytové i jiné výstavby . Tyto nejzávažnější důsledky nízkého využívání základních fon dů jsou již samy o sobě dostatečným důvodem k tomu, aby této problematice byla věnována maximální pozornost . Naléhavost zásadního řešení problému směnnosti a časového

využívání základních fondů vystupuje zvlášť výrazně v souvislosti se zabezpečováním dalšího rychlého rozvoje celého našeho národ ního hospodářství, zejména při zajištování dalšího postupného

zkracování pracovní doby, které bude klást mimořádné nároky na zajištění růstu produktivity práce.

Bude třeba dosáhnout nejen toho, aby v důsledku zkracování pracovní doby nedošlo ke snížení průměrné denní doby činnosti základních fondů, ale naopak zabezpečit, aby se časové využívání základních fondů dále maximálně zvýšilo.

Proto také ústřední výbor KSČ vytyčil direktivu k zavádění dvousměnného provozu a jeho zavedení všude tam, kde to bude ekonomicky účelné, staví jako podmínku k přechodu na zkráce nou pracovní dobu.

Přechod k vyšší směnnosti bude zcela odůvodněně vytvářet po třebu urychlení obnovy a modernizace existujícího výrobního zaří. zení. Avšak i na existujícím zařízení jsou možnosti účelného zvy

šování směnnosti. Vedle starších a technicky zastaralých strojů existuje ve většině podniků často i dosti vysoký podíl novějšího zařízení o vyšších technických parametrech , které jsou však ča sově využívány stejnou měrou jako stroje méně výkonné. Tako véto rozdíly ve výkonnosti výrobního zařízení existují nejen uvnitř 52

.

podniků, ale i mezi podniky a závody jako celky. Uvolnění pra.

covníků, kteří dnes obsluhují méně výkonné stroje a zařízení, a jejich použití ke zvýšení směnnosti na výkonnějším zařízení by tudíž umožnilo v podstatě bez dodatečných investic zvýšit produk tivitu práce. Je tedy zcela odůvodněné usilovat o zvyšování směn nosti nejen u zcela nových závodů a zařízení, ale i na existujících,

a to i starších závodech . Zvyšováním směnnosti je třeba sledovat především maximální využití nejzákladnějšího strojního zařízení. Koeficient směnnosti v průmyslových resortech Z toho dělníci Dělníci 1959 *

Celkem 1960

na strojich 1959 *

1960

1,398

1,445

1,652

1,677

pověřenectvo paliv

1,849

ministerstvo energetiky

1,284

1,900 1,317

3,088

3,262

ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů

1,629

1,707

1,890

1,975

Průmyslové resorty celkem z toho : ministerstvo paliv a

ministerstvo

chemického průmyslu

1,521

1,565

2,216

2,251

ministerstvo těžkého strojírenství ministerstvo

1,267

1,359

1,667

1,809

všeobecného strojírenství

1,331

1,415

1,632

1,692

1,279

1,333

1,463

1,500

1,333

1,372

1,481

1,519

1,396 " .

1,309

1,883 "

1,685

ministerstvo stavebnictví

a pověřenectvo stavebnictví ministerstvo spotřeb. průmyslu a pověř. spotřebního průmyslu ministerstvo potravinářského průmyslu a pověřenectvo potravinářského průmyslu

Stav v listopadu 1959. Zkresleno sezónními výkyvy kampaňových provozů .

Jak vyplývá z uvedeného srovnání, je již dnes směnnost dělní ků na strojních pracích v hlavních výrobních procesech mnohem

vyšší než v pomocných provozech, na montážích a ručních pra cích . Avšak v některých odvětvích i při nepřetržitém výrobním procesu čini směnnost všech dělníků v podniku jen 1,3-1,5. Tak 53

je tomu např. v řadě chemických podniků, kde rozsáhlé pomocné

provozy, jako opravny, údržba, vnitrozávodní doprava, expedice apod., pracují pouze na jednu směnu, zatímco hlavní provozy pra cují nepřetržitě. Tento stav ukazuje na nízkou produktivitu práce

na těchto úsecích a na možnosti velmi efektivních úspor pracov ních sil. V řadě případů je možné racionalizačními opatřeními ve vnitrozávodní dopravě, specializací opravářské činnosti apod. dosáhnout vyšších úspor pracovníků při podstatně menších nákla

dech než v hlavních výrobních provozech. Zvyšování produktivity práce právě na těchto úsecích je důležitým zdrojem pro uvolnění

pracovních sil nezbytných pro zajištění růstu směnnosti v hlav ních výrobních provozech, pro obsluhu rozhodujícího výrobního zařízení.

K zabezpečení lepšího využití základních fondů cestou zvyšování

směnnosti byly po zasedání ÚV KSČ v září 1959 na všech výrob ních ministerstvech ustaveny komise, jejichž činnost měla být koordinována a metodicky řízena komisí zřízenou na Státní plá novací komisi.

Činnost těchto komisí se vesměs projevila jen ve zpracování různých podkladových materiálů a úvah o vývoji směnnosti v re.

sortech, na jejichž základě byly vydány rámcové pokyny pro vý robní hospodářské jednotky . Výrazněji by se měl projevit vliv směnnosti v rozložení odběru elektřiny v jednotlivých směnách a z toho vyplývající výši maxi málního zatížení a jeho hodinovém využití. Podle rozboru podkladů z resortů není uvažované zvýšení směnnosti v souladu s plánova ným vývojem odběru elektřiny, jak ukazuje srovnání procentní

spotřeby elektřiny v jednotlivých směnách ve dny ročního ma xima zatížení. I. směna 1959 1965

36,1 36,9

II . směna

III . směna

33,9 33,9

30,0 29,3

Z toho je možné učinit závěr, že většina podniků neplní úkol

rozšiřování směnnosti tak, aby zvyšovaly využití základních fon dů tam, kde jsou pro to dány předpoklady rozšiřováním práce ve

II . směně, resp. zaváděním třísměnných provozů, nýbrž projevují snahu převádět práce z noční směny do směn denních, zejména do směny prvé. 54

Poměrně nejlepších výsledků ve zvyšování směnnosti má být

dosaženo ve strojírenství a v průmyslu stavebních hmot. Naproti tomu v ministerstvu energetiky je navrhováno zvýšení směnnosti u všech dělníků nedostatečné a u dělníků pracujících na strojích by se dokonce směnnost měla snižovat. Resorty, v nichž mají poměrně velkou váhu provozy s technolo gicky nepřetržitým výrobním procesem , dosahují vysoké úrovně

směnnosti právě především v důsledku této skutečnosti. Vyloučí me - li vliv nepřetržitých provozů, je úroveň směnnosti v ostatních provozech nižší, a to zejména v pomocných provozech. Protože pomocnými provozy uvedených resortů jsou především strojírenské provozy, je třeba pokládat dosud uvažované zvýšení

směnnosti v těchto provozech za neuspokojivé. Základním nedostatkem dosavadních úvah o vývoji směnnosti

a týdenního pracovního a provozního režimu je, že nejsou dove deny do studií a konkrétních opatření, které by zajišťovaly, že uvažované zvýšení směnnosti přinese maximální efekt pro národ ní hospodářství. Bude třeba přepracovat dosavadní návrhy , zejmé. na ve směru vlivu zvýšení směnnosti u změn v týdenním provoz ním a pracovním režimu na využití základních fondů, zlepšení jejich struktury a dosa žení úspor v investicích, rovnoměrnost odběru elektrické energie,

rovnoměrnost požadavků na přepravu . K tomu bude nezbytné provést potřebné ekonomické studie, které se zatím nepodařilo sestavit, jejichž výsledkem budou kon

krétní opatření směřující k vyššímu využití základních fondů. Ci lem přitom nesmí být jakékoliv zvýšení ukazatelů časového vy

užití základních fondů, nýbrž takové jejich využití, které přináší maximální ekonomický efekt. Půjde o to, aby byly nejvíce využí vány především technicky nejdokonalejší strojní základní fondy

a aby podíl takových strojů a zařízení na celkových základních fondech byl co největší. Zavádění dvousměnného provozu zasáhne hluboce také do osob

ního a společenského života pracujících. Bude proto vyžadovat prozkoumání a provedení nutných opatření i na ostatních úsecích, jako jsou zdravotnictví, kultura, školství, obchod, služby apod.

Tato opatření budou mít většinou místní charakter a organizace 55

jejich vyřešení bude převážně spočívat na národních výborech ,

případně i příslušných ministerstvech.

Z dosavadního stavu opatření ke zvýšení směnnosti vyplývá, že v plnění usnesení ÚV KSČ ze září 1959 byly na ministerstvech a ústředních úřadech učiněny teprve počáteční kroky. K dosažení výraznějšího pokroku ve využívání základních fon

dů bude třeba organizovat celostátně hnutí pracujících, a to jako součást úkolu zkrátit pracovní dobu, ale plně zajistit plánovaný rozvoj hospodářství, kultury a životní úrovně. Problémy zvyšování směnnosti těsně souvisí se zkracováním pracovní doby a celou oblastí technického rozvoje výroby. Nelze je proto řešit odděleně. Při vytváření předpokladů ke zkracování pracovní doby ve lhůtách vymezených pro jednotlivá odvětví a závody je třeba dosáhnout toho, aby ve všech případech byla do

držena podmínka dosažení nejméně dvousměnného provozu jako základního pracovního režimu.

S ohledem na značnou odlišnost podmínek v jednotlivých resor

tech, odvětvích, podnicích a závodech je možno organizovat kom plexní zabezpečení vyššího využití základních fondů jen na zá kladě dobré znalosti situace jednotlivých podniků, závodů a míst. těsnou spoluprací ministerstev, orgánů národ ních podmínek ních výborů a za nejširší účasti pracujících.

Protože jde o záležitost prvořadého ekonomického a politické

ho významu, bude třeba , aby se zabezpečením celého úkolu za . bývaly daleko více stranické orgány v krajích a okresech, závodní organizace strany a především orgány ROH .

K přípravě dalšího postupu ve zvyšování směnnosti a zkracová ní pracovní doby by měly být aktivizovány komise ministerstev a

k tomu zřízená komise na Státní plánovací komisi. Koordinací a metodickým řízením dalších prací po hospodářské linii je pově

řena Státní plánovací komise, která také ve spolupráci se Stát ním úřadem statistickým, ministerstvy a KNV navrhne účinný způsob kontroly a sledování ekonomických výsledků. Příslušná oddělení ÚV KSČ, krajské a okresní výbory strany budou provádět politickoorganizační zabezpečení celé akce, sjed. nocovat úsilí hospodářských orgánů na všech stupních řízení tak

56

aby úkoly vyplývající ze zvyšování směnnosti byly řešeny kom plexně a bez průtahů. Činnost odborových orgánů se zaměří především na mobilizaci

pracujících k řešení těchto úkolů na všech závodech a k organizo vání široké výměny zkušeností mezi závody v rámci okresů, krajů i resortů .

Po projednání zprávy o hlavních problémech při zabezpečovánt dokonalejšího využívání základních fondů ÚV KSČ zjišťuje, že opatření dosud prováděná k dokonalejšímu využívání základních

fondů neodpovídají možnostem, jež dává vysoký stupeň rozvoje našeho hospodářství, úroveň jeho organizace a řízení a iniciativa pracujících. Zejména řešení otázek souvisících s vyšší směnností a zavedením dvousměnného provozu jako základního pracovního režimu všude tam, kde je to ekonomicky žádoucí, je stále zdlou havé a nekomplexní. Přesto, že uplynul již rok od zasedání ústřed

ního výboru KSČ, které vyslovilo požadavky energického řešení tchoto problému, nerozvinula dosud k jeho řešení ministerstva organizátorskou činnost odpovídající jeho ekonomickému a poli tickému významu. I když v návrhu plánu bylo dosaženo poměrně značného zvýšení koeficientu směnnosti dělníků pracujících na strojích, není tento výsledek podložen odpovídajícím rozložením odběru elektrické energie, investic a požadavků na dopravu. Ten

to nesoulad spolu s nedostatkem dostatečně propracovaných pod kladů a konkrétních opatření svědčí o tom, že dosažení ekono mických cílů, jež má zvýšení směnnosti přinést, nutno dále důkladně propracovávat .

ÚV KSČ považuje za nutné znovu zdůraznit, že účinné řešení problému dokonalejšího využití základních fondů cestou zvyšování

směnnosti je jedním ze základních úkolů při zvyšování efektiv nosti národního hospodářství a podmínkou pro stanovené zkráce ní pracovní doby. Jako úkol velkého ekonomického a politického významu vyžaduje, aby bylo organizováno komplexně jak po linii jednotlivých resortů, tak v rámci působnosti národních výborů. Po vinností pracovníků na všech stupních řízení hospodářství, odbo

rových i stranických orgánů a organizací je dbát, aby opatření v jednotlivých oblastech národního hospodářství k tomu potřebná 57

1

byla od závodů až po ministerstva promítána do plánu a aby byla provádèna bez průtahů, za nejširšího využití námětů a zkušeností pracujících Aby bylo dosaženo výraznějšího pokroku ve využívání základ

ních fondů, stanoví ÚV KSČ pro další práci tyto zásady: A. Opatření ke zvýšení využití základních fondů

zaměřit tak, aby v maximální míře přispěla k dalšímu růstu spo lečenské produktivity práce , a to zejména urychlením technické ho rozvoje. Cílem proto musí být jen takové zvýšení časového vy

užití základních fondů, které přinese maximální ekonomický efekt. To vyžaduje intenzívněji než dosud využívat zejména tech nicky nejdokonalejších strojních základních fondů, jakož i zvy šovat podíl strojních základních fondů na celkových základních fondech .

B. U strojních základních fondů zaměřit opatření těmito směry: 1. Objemy investiční výstavby soustředit na pořízení technicky nejdokonalejších , tj. ekonomicky nejúčinnějších strojů. Stej ným objemem strojních investic pořídit menší počet strojů nákladnějších a tedy i technicky dokonalejších a ekonomic ky účinnějších .

Tyto stroje používat ve II. nebo III. směnách , u nákladných za řízení nepřetržitě a vnitrosměnové i ostatní prostoje včetně doby oprav snížit na minimum.

2. Stejným způsobem zajišťovat maximální časové využití těch strojů z dosavadního strojního parku, které jsou již technicky a ekonomicky progresívní nebo budou modernizovány. 3. U technicky a ekonomicky zastaralých strojů a zařízení na opak přistoupit k jejich urychlenému vyřazování, pokud by nebyla jejich modernizace dostatečně efektivní. V tomto smě ru vytvořit uvažovaným zvýšením směnnosti předpoklady pro zvrat v dosavadní politice obnovy strojního parku, který se

musí projevit ve zvýšeném fyzickém vyřazování základních fondů při vyšším časovém využití nejdokonalejších strojů a v úsporách na generálních opravách. Tím zvýšit i zdroje 58

amortizačního šrotu . Před vyřazením starších strojů prověřit však možnost jejich využití na jiných úsecích. 4. Dodávky nových strojů nepožadovat v těch případech, kdy nové stroje byly uvažovány jen z kapacitních důvodů a ne znamenaly by podstatný technickoekonomický přínos proti

dosavadním strojům, jejichž kapacitu lze rozšířit zvýšením směnnosti. Takto ušetřených investičních prostředků použít na opatření nových progresívních strojů. Naproti tomu se však nezříkat plánovaných dodávek těch no

vých strojů, které jsou proti dosavadním technicky progresív nější, ani v těch případech, kdy by bylo možno výrobní ka 中。

ki

pacitu získat zvýšením směnnosti na dosavadních technicky

a ekonomicky zastaralých strojích. 5. Investice zaměřit v souvislosti s vyšší směnností a v rámci

: 4

daných prostředků ve větší míře k mechanizaci ručních prací ve vedlejších a pomocných výrobních procesech a k mechani zaci vnitrozávodní dopravy a manipulace s materiálem, kde

bude možno při poměrně malých investičních nákladech od halit značné rezervy růstu produktivity práce a snížení vlast ních nákladů ; uvolnit část pracovníků z těchto prací a pře I

vést je do prací v hlavních výrobních provozech ; přitom v hlavních výrobních provozech zvyšovat výrobu bez úměr

1

ného zvýšení počtu zpravidla nákladnějších základních vý. robních strojů, což bude umožněno zvýšením jejich směn nosti.

C. U výrobních ploch budov a staveb

Koncentrací strojních investic na menší počet dokonalejších strojů a urychlením procesu vyřazování strojů vytvořit možnosti takových změn v koncepci výstavby nových výrobních ploch, po

případě ve vyřazování zastaralých a nevyhovujících ploch, které by dále urychlily koncentraci závodů, a tím i růst produktivity práce .

1. Prověřit uvažované investiční záměry s cílem co nejvyššího využití dosavadních výrobních ploch. 2. Pokud se i po tomto prověření potvrdí nutnost rozšiřovat vý. robní plochy investiční výstavbou, zaměřit ji na komplexní rozšíření, rekonstrukci a modernizaci dosavadních závodů po 59

vzoru » vladimirského hnutí« , a tak pokud možno omezit plá novaný rozsah výstavby nových závodů a výrobních ploch. 3. Pokud se plánovaná výstavba nových výrobních ploch nebo í nových závodů i po tomto prověření ukáže nezbytná ( např. vzhledem k nutnosti změnit strukturu výrobních ploch ) , zkou

mat možnost vyššího vyřazování i u výrobních ploch, to zna mená vyřazovat rychleji nejen zastaralé stroje , ale i zastara lé závody a provozy .

D. Denní provozní a pracovní režim – směnnost 1. Základním provozním a pracovním režimem je plný dvou směnný provoz všude tam, kde je to ekonomicky účeiné. Při

tom je třeba zajistit, aby závody dodávaly a přejímaly zásil ky, k jejichž přepravě se použije vozidla veřejné automobilo vé dopravy, ve dvousměnném provozu . Třísměnný provoz však je nutno zachovat, resp. nově zavést všude tam , kde je to nezbytné nebo účelné z technologických , kapacitních, energetických nebo dopravních důvodů, nebo kde

z ekonomických důvodů nelze nechat zahálet nákladná zaří zení. Přitom je nutno dbát, aby podíl noční směny na celoden ní spotřebě elektrické energie se zvětšoval . Velkých spotřebi čů a výrobních agregátů, jejichž obsluha vyžaduje malý počet pracovníků, intenzívně využívat zejména ve třetí směně , a po

kud nejsou v provozu po všechny tři směny , nepoužívat jich zejména ve druhé směně. Činit opatření k produktivnímu po užívání elektrické energie v nočních hodinách na všech úse cích průmyslové spotřeby všude tam , kde zařízení vyžaduje

minimální obsluhu pracovníků ( např. čerpání vody, výroba stlačeného vzduchu, příprava drcení surovin a materiálu, chla dírny, mrazírny apod. ) .

2. Směny zůstanou v zásadě osmihodinové, s výjimkou případů, kdy bude účelné ze zdravotních , provozních nebo jiných eko

nomických důvodů raději zkrátit délku směny. E. Týdenní provozní a pracovní režim

1. Sedmidenní nepřetržitý provoz je nutno zachovat nejen u technologicky nepřetržitých výrobních procesů, ale kde 60

je to ekonomicky účelné, popřípadě i nově zavést u ná kladného výrobního zařízení a zejména u energeticky a do

pravně náročných výrob. Nepřetržitý sedmidenní třísměnný provoz bude uskutečňován cyklickým střídáním zaměstnanců. Přitom je nutno dbát, aby také podíl sedmidenních nepřetrži tých provozů na spotřebě elektrické energie se podstatně

zvýšil . Rovněž musí být zajištěna nepřetržitá nakládka želez ničních vozů pro všechny dny týdne i v noci ve všech závo dech , které nakládají zásilky na vlastních vlečkách nebo na pronajatých složištích dráhy, s výjimkou podniků, jejichž průměrná nakládka v nejsilnějších měsících roku činí méně než 1 vůz, a s výjimkou hlubinných dolů, pokud nedodávají své zásilky pro odběratele s nepřetržitým provozem ; stejně tak je nutno zajistit nepřetržitou vykládku železničních vozů a nepřetržitý odběr těchto zásilek příjemci. 2. Ve všech ostatních výrobních procesech, kde je to z ekono

mických nebo provozních důvodů účelné, v zásadě zavést pě tidenní provoz s vloženou pracovní sobotou jednou za čtyři týdny. Pro většinu jejich zaměstnanců bude pracovní týden v zásadě shodný s provozním týdnem. 3. V případech, kde to je nutné z kapacitních, jiných provoz ních nebo ze zdravotních důvodů, bude zachován šestidenní provoz. Přitom bud bude zavedeno cyklické střídání zaměst. nanců, nebo pracovní týden bude shodný s provozním při kratších směnách .

4. I u přepravců s pětidenními a šestidenními provozy bude za jištěna rovnoměrná nepřetržitá nakládka a vykládka v průbě hu celého týdne a zajištěno přejímání a předávání přepra vovaného zboží v průběhu celého týdne a v případě potřeby i v noci.

F. Za účelem rovnoměrného odběru elektrické energie 1. V případě potřeby v době elektrárenských špiček regulovat provoz velkých spotřebičů elektrické energie, pokud to jejich

kapacita, výrobní technologie a hospodárnost provozu dovolí. 2. Odstraňovat pokles výroby při předávání směn a v pracov ních přestávkách , zajistit ostrý náběh a ukončení směn a pra covního týdne, přizpůsobit uspořádání dovolených a generál 61 1

ních oprav výrobního zařízení a odstraňovat zvýšený odběr ke konci plánovacích období,

3. Při celkovém zlepšování osvětlení zhospodárňovat spotřebu elektřiny zaváděním úsporných osvětlovacích zdrojů.

4. Využít v elektrárnách dnů pracovního klidu k intenzívněj ší péči o opravy a údržbu zařízení, snižování poruchovosti a zvyšování pohotového výkonu.

G. Pro zrovnoměrnění nákladní dopravy 1. Zkracovat nakládací a vykládací lhůty maximální mechani zací nakládky a vykládky ; zajistit dostatečnou kolejovou a skladovací kapacitu na vlečkách a zvýšit podíl mechanizova

ných běžných prací na 85 % -95 % , zajistit pravidelnou obslu hu vleček a manipulačních míst ve stanicích a včasné před hlašování zásilek přepravcům.

2. Postupně zajištovat nakládku a vykládku železničních vozů na kolejích všeobecného používání, vybavovat tato místa me chanizačními prostředky a přistupovat k postupnému svozu a

rozvozu zásilek pro přepravce bez přímého kolejového spoje ní se železniční sítí.

3. Zkrácením nakládacích a vykládacích lhůt , zvyšováním tech nické rychlosti vlaků a zkrácením pobytu vozů v technických stanicích zkrátit dobu oběhu vozů nejméně na 3,2 dne v pra covní dny.

K zabezpečení cílů a úkolů stanovených v zásadách OV KSČ ukládá :

1. Státní plánovací komisi: a ) koordinovat a metodicky řídit na ministerstvech a národních

výborech další práce, které souvisí se zabezpečením dokona lejšího využívání základních fondů cestou zvyšováni směn nosti , především v průmyslu , stavebnictví a v dopravě ;

b ) ve spolupráci s výrobními ministry, ministerstvem financí , ministerstvem státní kontroly , předsedy KNV a Státním úřa dem statistickým připravit již pro letošní rok zavedení účin

ného systému sledování a kontroly ekonomických výsledků zvyšování směnnosti až na úrovni závodů .

2. Všem ministrům řídícím výrobní závody a předsedům KNV ve spolupráci s ministrem vnitřního obchodu, ministrem zdra 62

votnictví, ministrem školství a kultury a s příslušnými ústřed ními výbory odborových svazů ( KOR ): a ) provádět konkrétní opatření k uskutečnění dvousměnného

( v případě potřeby nepřetržitého ) provozu, který bude zá kladním pracovním režimem v průmyslových závodech, stav bách a v dopravě jako součást příprav ke zkrácení pracovní doby a s předstihem tak, aby byla dokončena nejpozději ve

lhůtách vymezených jednotlivým odvětvím a závodům pro zkrácení pracovní doby ;

b) zabezpečit v souladu se schváleným plánem práce, aby druhá ( popřípadě třetí ) směna byla již od počátku vybavena po třebnými technickými a řídícími kádry, zdravotnickou služ

bou a ostatními pomocnými službami rovnocenně s první smě nou. Postupně podle místních možností uspořádat činnost, ve řejných služeb obchodu, kulturních , osvětových a sociálních zařízení tak, aby plně uspokojovaly rovněž potřeby pracují cích ve druhé ( třetí ) směně a vyhovovaly zkrácené pracovní době ;

c ) zároveň s hodnocením plnění plánu projednávat v kolegiích ministerstev a v radách KNV ekonomické výsledky dosažené lepším využíváním základních fondů, iniciativně organizovat výměnu zkušeností z nejlepších závodů a osobní pomoc od povědných pracovníků ministerstev .

3. OV KSČ doporučuje Ústřední radě odborů: a ) zaměřit činnost odborových orgánů a organizací k účinnější. mu zabezpečování úkolů vyplývajících ze zvyšování směn nosti, především zapojením co největšího počtu pracujících při jejich řešení na všech úsecích národního hospodářství a organizováním široké výměny zkušeností mezi závody , okresy, kraji i resorty ;

b ) zabezpečit řádné promítnutí úkolů vyplývajících ze zvyšová ní směnnosti do kolektivních smluv tak , aby obsahovaly opa

tření k vyrovnání rozdílů mezi první a druhou ( případně třetí ) směnou , zejména co do vybavení řídícím a technickým apa rátem, stravováním, zdravotní službou a ostatních nutných

činností zabezpečujících potřeby pracujících druhé směny.

63

ZASADY NOVÉ ORGANIZACE POSUDKOVÉ SLUŽBY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENI

USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 28. ČERVNA 1960

K zlepšení práce posudkových komisí sociálního zabezpečení budou po vydání příslušného vládního usnesení učiněna okresními a krajskými národními výbory tato opatření : okresní a krajské národní výbory v rámci nové organizace ná rodních výborů vytvoří komise posudkové služby a péče o osoby se změněnou pracovní schopností ; -

tyto komise vytvoří jako pomocné odborné orgány stálých ko

misí sociálního zabezpečení národního výboru, kterým budou pod řízeny ;

- komise budou řešit komplexně otázky péče o invalidní občany a osoby se změněnou pracovní schopností. K tomu účelu budou vybaveny náležitou pravomocí;

- do čela komise bude jako předseda postaven člen národního výboru jako politický činitel, který bude pro výkon této funkce uvolněn ;

– stupeň invalidity budou na základě posouzení zdravotního sta vu určovat lékaři - členové posudkové komise, kteří osobně odpoví dají za správné určení stupně invalidity ; komise budou při posuzování zdravotního stavu a určování stup ně invalidity velmi těsně spolupracovat s lékařskými poradními komisemi státní zdravotní správy ; budou kontrolovat správnost prvoposudků osobním vyšetřením zdravotního stavu žadatele o dů

chod přímo v komisi ; - rozhodnutí lékařů, pokud jde o určení stupně invalidity na zá kladě posouzení zdravotního stavu, nemůže komise sociálního za bezpečení měnit . Změnu rozhodnutí v tomto případě může provést odborná komise posudkové služby a péče o osoby se změněnou

pracovní schopností, zřízená u národního výboru vyššího stupně ; předsedovi komise a vedoucímu lékaři posudkové služby příslu ší právo pozastavit rozhodnutí komise ; složení komisí bude stanoveno tak, aby byla zesílena účast pracujících při rozhodování a kontrole provádění sociálního za bezpečení ; 64

požádá - li ošetřující lékař posuzovaného anebo závodní výbor

ROH a místní národní výbor, aby byli k jednání komise přizváni, je komise povinna vyhovět;

– národnímu výboru v místě bydliště posuzovaného a příslušnému závodnímu výboru ROH bude oznamováno, komu byl v obvodu je jich působení přiznán invalidní či částečně invalidní důchod, s bliž

ším odůvodněním, proč byl přiznán. Tak bude prohloubena veřej ná kontrola nad činností těchto komisí ; - komise mohou zasedat jedině ve zdravotnických zařízeních,

pokud možno ve velkých a středních závodech, které k tomu mají potřebné zdravotnické vybavení a zařízení, čímž bude jejich roz

hodování přiblíženo pracujícím. Předsedovi Státního úřadu sociálního zabezpečení bylo ulože no , aby ve spolupráci s předsedy okresních a krajských národ

ních výborů a s předsedou Ústřední rady odborů učinili opatření k prohloubení přímé kontroly práce posudkových komisí radami i plény národních výborů a věnovali větší pozornost výběru zá

stupců pracujících z řad členů národních výborů a zástupců Revo lučního odborového hnutí za členy komisí a jejich činnost pravi. delně kontrolovali.

ZPRÁVA O ZŘIZENI INSTITUTU PRO VZDĚLÁVÁNÍ OSVĚTOVÝCH PRACOVNÍKO NA UNIVERSITE KARLOVĚ V PRAZE DOKUMENT OV KSČ ZE DNE 3. KVĚTNA 1960

Ideologické a politické úkoly, které vyplývají z generální linie KSČ, natolik podstatně ovlivňují osvětovou práci, že je nevyhnu telně třeba vytvářet nové pojetí celé osvěty v ČSR. Má-li být socia listická osvěta jedním z důležitých nástrojů strany k ideologické převýchově mas, musí s novými úkoly měnit též metody a formy

práce. Osvěta má být bojovou ideologickou a politickou silou, vládnoucí zbraněmi vědeckého světového názoru a využívající

jak velikých fondů moderního vzdělání, tak zdrojů pokrokového umění. Základním předpokladem k úspěšnému provádění osvěto vé práce je v současné době otázka kádrů, jejich výběr a přede

vším jejich příprava a výchova. 3 Usnesení a dokumenty

65

Osvětový pracovník nového typu, aby mohl úspěšně prosazovat linii strany, musí být všestranně vzdělaný, politicky zkušený , ideo logicky pevný organizátor kulturního a společenského života. Je třeba, aby vedle organizačního talentu měl především schopnosti získávat a ideově vést široký aktiv dobrovolných osvětových pra covníků k vlastnímu výkonu osvětové činnosti. Povaha jeho práce se ve svém pojetí stále více blíží práci stranického pracovníka na úseku kultury a osvěty .

Takový pracovník je typem člověka, který většinou sám jako svůj hlavní úkol osvětovou práci přímo neprovádí, ale který tuto činnost organizuje. Jeho poslání si vyžaduje iniciativnost v pří pravě a v řešení obsahových problémů a také schopnost v důleži tých ideologických a politických otázkách radit, správně koordi novat práci a dávat jednotnou koncepci činnosti širokému aktivu dobrovolných pracovníků, který řídí a vede. Obor jeho činnosti je velmi rozsáhlý, neboť zahrnuje zabezpečování důležitých stranic

kých a vládních úkolů, šíření politických a vědeckých znalostí, zvyšování všeobecného a odborného vzdělání, výchovu lidu a péči o jeho bohatý společenský a kulturní život. Tato mnohostran nost činnosti nevylučuje hlubší znalost v určitém speciálním oboru.

Dosavadní úroveň vzdělání osvětových pracovníků není uspoko jivá , protože osvětové školy ani osvětová specializace na filoso fické fakultě University Karlovy v Praze nebyly s to dostatečně připravit budoucí osvětové pracovníky pro jejich práci . Na úseku státní osvětové péče mají mnozí pracovníci učitelské vzdělání, menší počet neúplné středoškolské vzdělání. Socialistic

ká osvěta však zahrnuje takovou škálu úkolů, které zdaleka přesa hují rámec učitelské kvalifikace. Je skutečností, že dobrovolní

pracovníci mají často vyšší vzdělání než mnozí pracovníci z povo lání, kteří jejich práci řídí. I

Obecné zásady 1. Novým nárokům musí odpovídat i nové řešení úkolů výchovy

osvětových pracovníků, proto jejich výchova bude postavena na vysokoškolskou úroveň . Napříště musí být v soustavě výchovy roz 66

hodující zřetele ideovosti a političnosti. K tomu účelu se navrhuje zřídit institut pro vzdělávání osvětových pracovníků jako fakultu University Karlovy v Praze s celostátní působností ( dále jen in stitut ) .

Zřízení institutu bude radikálně řešit nedostatky dosavadního

osvětového školství ve smyslu principů obsažených v usnesení ÚV KSČ o školství a v usnesení UV KSČ o dalším rozvoji a prohlou

bení ideové účinnosti osvětové práce a v duchu osvětového zákona. 2. Institut bude vychovávat především pracovníky , kteří se již osvědčili v osvětové praxi. Převažující formou studia bude proto

dálkové studium . V tomto pojetí studia při zaměstnání budou vše chny studijní podmínky postupně upravovány tak , aby vyhovovaly

potřebám a možnostem každého osvětového pracovníka . 3. Institut bude také hlavním střediskem výchovy osvětových

pracovníků všech organizací a institucí, které se zabývají osvě tovou prací, aby byla odstraněna dosavadní roztříštěnost ve vzdě lávání osvětových pracovníků. Tím se institut stane páteří celé jednotné soustavy vzdělávání osvětových pracovníků, včetně do brovolných, v ústředí, v krajích, okresech a místech. Budou se zde vzdělávat pracovníci státních orgánů osvětové péče (minis terstva školství a kultury , ministerstva národní obrany, minister stva vnitra, ministerstva dopravy, národních výborů a jejich osvě tových zařízení ) , dále dobrovolných společenských organizací ( ROH, ČSM, Čs. společnost pro šíření politických a vědeckých zna

lostí, SČSP, Čs. svazu tělesné výchovy a různých zájmových kul turních svazů a organizací ) a dalších úseků veřejného života (pra covníci propagačních skupin při národních podnicích , pracovníci knižního obchodu , nakladatelství apod. ) .

4. Po zřízení institutu budou zrušeny dosavadní osvětové školy ( kromě knihovnického oboru ) a osvětová specializace na filoso fické fakultě University Karlovy v Praze. Síť vzdělávacích zaříze

ní ústředních úřadů a orgánů zůstane i po zřízení institutu ne změněna. Vztah těchto zařízení k institutu bude určen delimitací úkolů .

5. Institut bude zajišťovat vzdělávání v oborech a disciplínách společných všem osvětovým pracovníkům, ostátní orgány a dobro volné společenské organizace budou i nadále organizovat různé odborně zaměřené kursy a semináře pro pracovníky ve své oblasti . 67

II

Okoly institutu pro vzdělávání osvětových pracovníků 1. Bude vychovávat především pracovníky řídící a organizující

osvětovou práci, dále pracovníky zabývající se teoretickými a programovými otázkami osvětové práce z celé oblasti kultury. Budou to zejména : pracovníci ministerstva školství a kultury a jeho ústředních zařízení , inspektoři pro kulturu na národních výborech , pracovníci aparátu Revolučního odborového hnutí v ústředí, krajích a okresech , pracovníci krajských a okresních výborů Československého svazu mládeže, pracovníci domů osvě ty, vedoucí domů kultury a závodních klubů, pracovníci domů armády, profesionální vedoucí družstevních klubů, vedoucí lido vých uměleckých škol , programoví pracovníci parků kultury a

oddechu , pracovníci zoologických zahrad , lidových hvězdáren a propagační pracovníci různých institucí a zařízení, další pra covníci národních výborů ( např. pro práci s občany jiných ná rodností a s obyvatelstvem cikánského původu ).

a ) Převezme převážnou část ústřední soustavné péče o škole ní a doškolování osvětových pracovníků z povolání, kterou doposud vykonávaly osvětové školy v Praze a Brně, osvěto

vá specializace na filosofické fakultě University Karlovy v Praze a ústřední odborné ústavy při ministerstvu školství a kultury. Dále bude zajišťovat podstatnou část výchovy

osvětových pracovníků, kterou doposud vykonávají vzdělá vací zařízení organizací a institucí zabývající se osvětovou prací.

b ) Bude pečovat o ideologickou a odbornou úroveň ·učitelů ,

kteří budou zabezpečovat na výběrových a vysokých ško lách informativní přípravu budoucí inteligence pro výkon dobrovolné osvětové práce. c ) Bude poskytovat odbornou pomoc při doškolování osvěto vých pracovníků , včetně dobrovolných , v ústředí, krajích a okresech .

2. V institutu budou studovat :

a ) osvětoví pracovníci z praxe v dálkovém 4letém -5letém a 3lelém -4letém řádném studiu k získání vysokoškolské kva.

lifikace pro výkon osvětové práce v celé oblasti kultury ; 68

b ) osvětoví pracovníci, absolventi výběrových a vysokých škol, z různých speciálních úseků osvětové práce ( lidová umělec ká tvořivost, muzea, památková péče ) k získání osvětové

kvalifikace v 1–2semestrových speciálních a postgraduál. ních kursech ;

c ) osvětoví pracovníci z povolání i dobrovolní v soustavných doškolovacích kursech k stálému doplňování politických a

odborných znalostí.

3. Do dálkového i řádného studia budou přijímáni posluchači s ukončeným středoškolským vzděláním. Výjimečně budou ke studiu přijímáni osvětoví pracovníci s dlouholetou osvětovou praxí, bez předepsaného vzdělání. Studium bude zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Označení

absolventů bude » promovaný osvětový pracovník « . 4. Institut zahájí činnost od 1. září 1960. Své úkoly bude plnit po stupně po etapách , podle daných podmínek , a to především kádrových a hmotných . V první etapě, ve školním roce 1960/61

bude zahájeno dálkové studium, a to především pro pracovníky, kteří již začali studovat na osvětových školách, a pro ty, kteří budou ke studiu doporučeni zúčastněnými složkami.

V dalších etapách bude přikročeno k pořádání speciálních a postgraduálních kursů a zahájeno řádné studium. III

Obsah výuky institutu pro vzdělávání osvětových pracovniku Obsah bude vycházet z hlavních úkolů osvětové práce, danych

usnesením ÚV KSČ O osvětě a bude odpovídat usnesení ÚV KSČ o školství. Výchova v institutu bude spojovat zásadu poskytovat široké všeobecné vzdělání se zásadou vysoké politické a odborné úrovně .

Studium povede posluchače k vytvoření marxisticko- leninského

pohledu na důležité otázky vývoje lidské společnosti, a to nejen všeobecných dějin , ale i dějin výroby, úlohy techniky a přírodo vědných poznatků. Tyto znalosti nesmějí být vykládány samoúčel ně, ale budou směřovat k osvětlení a pochopení politických , věd.

ních a technických problémů dneška, musí vést k revolučnímu 69

pohledu na budoucnost a vyústit ve výkladu konkrétního provádě ní kulturní politiky strany.

Obsah výuky bude tvořit studium marxismu-leninismu s aplika cí na problematiku osvětové práce, kapitoly z všeobecných dějin , z dějin filosofie, z dějin vzdělanosti a jiných všeobecně vzděláva

cích disciplín, z dějin techniky a přírodních věd, studium problé mů ekonomiky průmyslu a zemědělství, studium otázek estetiky a dějin umění, studium otázek kulturní politiky, metod, forem a or ganizace osvětové práce. Tato látka bude rozvržena do předmětů, které budou tvořit spo lečný studijní základ. Vedle toho budou část obsahové výuky tvo řit předměty, v nichž budou probírány zvláštní otázky podle za

měření posluchačů pro úsek práce v národních výborech, Revoluč ním odborovém hnutí, Československém svazu mládeže, Čs. svazu tělesné výchovy, armádě atd.

Největší důraz bude kladen na studium otázek mezinárodních a vnitřně politických vztahů, aktuálních problémů ekonomiky, kul

turní politiky strany, státu a práva, problémy ateistické výchovy, řešení národnostní politiky v ČSR . Předměty osvětové práce budou vykládány v souvislosti s osvě tovou prací a jejími aktuálními úkoly. Do výuky, kromě teoretic kého výkladu, budou zařazovány exkurze k seznámení posluchačů se všemi nejdůležitějšími problémy hospodářského, politického a kulturního života ( návštěva závodů, kulturních, vědeckých a umě leckých institucí ) , besedy s předními osobnostmi politického, kul turního a hospodářského života, návštěvy kulturních podniků, praktická cvičení, rozbory plánů vzorových akcí apod. Učební plány a osnovy budou projednány ve zvláštní komisi, složené z příslušných náměstků ministra školství a kultury, rek tora University Karlovy , děkana a dalších pracovníků institutu. Spojování výuky s praxí bude řešeno tak, že na obsah a for my studia budou mít stálý vliv ministerstvo školství a kultury a

společenské organizace. Vzhledem k tomu, že jde převážně o studium dálkové, je třeba počítat s novými formami při organizování studia. Posluchači bu dou několikrát do roka svolávání na vícedenní soustředění. Insti tutu budou v tomto úkolu aktivně pomáhat všechna zúčastněná

zařízení vzdělávacího charakteru, zvláště Osvětový ústav v Praze. Na výuce posluchačů se budou dále podílet ostatní příslušné 70

katedry University Karlovy , externí pracovníci z různých vyso kých škol, vědeckých pracovišt Československé akademie věd, pracovníci Revolučního odborového hnutí, Československého sva

zu mládeže, Čs. svazu tělesné výchovy a další pracovníci z praxe. Jednotlivé funkce na institutu budou obsazovány pracovníky, s příslušným vědeckopedagogickým titulem. V jednotlivých pří padech, a to především u katedry osvětové práce, bude uváženo

udělení příslušných vědeckopedagogických titulů zkušeným pra covníkům z praxe s tou výjimkou, že ministr školství a kultury upustí od habilitačního řízení. Počet pracovníků institutu bude v dalších letech upravován po dle úkolů a konkrétních podmínek.

ZÁSADY ZPRACOVANI A POPULARIZACE DĚJIN ZÁVODO USNESENI OV KSČ ZE DNE 22. ČERVNA 1960

1. Význam zpracování a popularizace dějin závod ů

Velkým zdrojem poučení pro členy strany i bezpartijní je histo rie bojů naší strany a dělnické třídy , která účinně napomáhá k vý. chově pracujících v duchu proletářského internacionalismu a so cialistického vlastenectví. Historické zkušenosti z těchto bojů potvrzují správnost idejí marxismu-leninismu o zákonitostech so cialistické revoluce a socialistické výstavby. Historická fakta nám názorně odhalují, jak byly na základě teorie marxismu -leninismu

tvůrčím způsobem řešeny otázky boje dělnické třídy o moc i otázky, výstavby socialismu v konkrétních podmínkách naší země . Historic ké zkušenosti mají nesmírný význam zvláště pro mládež, která nepoznala z vlastních zkušeností těžký život a boje dělnické tří dy za kapitalismu ani její rozhodný boj za dobytí a upevnění dělnické moci.

Jedním z pramenů, jež usnadňují poznat slavnou historii naší dělnické třídy, jsou vedle dějin strany dějiny závodů. Na nich je možno velmi přesvědčivě a názorně ukázat změny, k nimž došlo

v procesu socialistické výstavby v postavení a úloze dělnické třídy, 71

obětavý boj KSČ za zájmy dělnické třídy a význam její vedoucí úlohy v naší společnosti . Na základě revolučních tradic naší děl

nické třídy vychovávat pracující k uvědomělému plnění historic kého úkolu dovršení výstavby socialismu. Znalost dějin závodů může mít velmi kladný vliv na další upev . ňování socialistického poměru pracovních kolektivů ke svému závo du i ve společensky důležité snaze získávat stále širší vrstvy pra

cujících k aktivní účasti na řízení výroby a správě státu. Z toho všeho vyplývá, že zpracování a popularizace dějin našich závodů mají velký význam v současné ideologické práci . Všestranný roz bor historického vývoje závodů přináší též značný užitek vědec kému poznání, a to nejenom v oblasti společenských věd, nýbrž

iv technice , organizaci průmyslové výroby apod . Myšlenka zpracovávat dějiny závodů se setkává s živým zájmem našich pracujících . U příležitosti významných výročí bylo v po slední době vydáno na 50 různých publikací zabývajících se pro

blematikou historie a současné úlohy závodů . Začíná se rozvíjet práce na závodních kronikách, pořádají se výstavky, vzpomínkové besedy a přednášky o minulosti závodů i jiné akce, jejichž hlavním

smyslem je poznávat a popularizovat činnost pracujících a jejich revolučních organizací v závodech. V několika závodech byla vybudována stálá závodní muzea . Velká část těchto publikací plní však své politickovýchovné po . slání jen částečně , protože jejich autoři jsou často ponecháni sami sobě, nedovedou bohatý materiál závodních archívů a vzpomínky starých dělníků správně politicky využít. Právě otázkám bojů děl nické třídy , vedených stranou, na závodech, které jsou nejdů

ležitější pro upevnění třídního uvědomění pracujících, obvykle se nevěnuje dostatečná pozoinost. Příčina je v tom , že práce na dejinách závodů není dosud nikým řízena a že soudruzi, pověře . ni touto prací v závodě , nemají mnohdy příslušné odborné znalosti ,

ba často ani potřebnou ideologickou úroveň. Při zkoumání možnosti, jak rozvinout činnost směřující k vše

strannému zpracování a popularizaci dějin závodů , můžeme se učit jak z velkolepé akce „ Istoria fabrik i zavodov “ organizované so větskými dělníky, inženýry , historiky a spisovateli, stranickými i odborovými funkcionáři z podnětu Maxima Gorkého a na základě

usnesení ÚV KSSS z 10. října 1931, tak i ze zkušeností a metod současného zpracování dějin závodů v SSSR. 72

V současné době v práci na dějinách závodů v SSSR dochází

k novému vzestupu. Na rozdíl od třicátých let není již řízena ústředně, nýbrž prostřednictvím komisí nebo redakčních rad pro zpracování dějin závodů při městských výborech KSSS v největ

ších průmyslových střediscích, které sehrály v revolučním hnutí nejvýznamnější úlohu, jako například v Leningradě, v Moskvě aj . U nás byla z iniciativy historického ústavu ČSAV utvořena loň

ského roku při ČSAV komise pro dějiny závodů, která zajistila některé přípravné práce i základ předkládaného návrhu zásad. V průběhu těchto přípravných prací byla se všemi organizacemi a institucemi projednána účast na zpracování a popularizaci dějin závodů.

Vzhledem k tomu , že dějiny závodů jako regionální dějiny jsou součástí dějin dělnického hnutí, považujeme za správné, aby ko misi řídil po politické a ideologické stránce bezprostředně Ústav

dějin KSČ ve spolupráci s Kabinetem dějin odborů při ÚRO. Přitom bude třeba, aby tato komise získávala další pracovníky ze společen

ských a hospodářských organizací i z vybraných důležitých závo dů, podle povahy řešených problémů. ( Předpokládá se, že komise bude přímo pečovat o zpracování dějin asi v 15 závodech. ) 2. Zaměření práce na úseku dějin závodů a účast společenských a hospodářských organizací na této činnosti Veškerá práce na úseku zpracování a popularizace dějin závodů musí být vedena tak, aby se stala účinnou školou politické výchovy.

mas a přesvědčivě i názorně ukázala zásadní rozdíl mezi hospo dářským vývojem a postavením dělnické třídy za kapitalismu a v období výstavby socialistické společnosti. Dějiny závodů jsou především dějinami jejich tvůrců dělnické třídy. Proto mají skýtat obraz o postavení a životě dělníků za ka pitalismu, o jejich boji s kapitalisty, o vzniku a vývoji dělnických organizací, o úloze závodů v celém revolučním hnutí a jejich

podílu v boji za dobytí politické moci dělnickou třídou. V dějinách

závodů je nutno věnovat velkou pozornost činnosti závodních orga nizací KSČ a Rudých odborů, boji za uplatnění vedoucí úlohy strany, a odhalování úlohy reformistických a jiných rozbíječských organizací v minulosti. Je třeba odmítnout tendenci, která se vy 73

skytla v některých již dokončených pracích a u některých funk cionářů v závodech, tendenci vyhýbat se zásadní kritice reformis mu pod záminkou , že taková kritika by mohla urážet bývalé členy

reformistických organizací.

Významné místo v dějinách závodů má i pravdivé objasnění po stoje a boje dělnické třídy v období okupace, její boj proti fašismu, boj za přátelství a spojenectví s SSSR. Dějiny závodů mají zdůraznit úlohu závodu a zásadní změnu

poměrů v nich v období výstavby socialismu, jejich podíl na rozvoji národního hospodářství i změnu morálně politického profilu děl nictva a ostatních zaměstnanců. Dějiny závodů si mají zvlášť vší

mat socialistického soutěžení ( rozvoje hnutí brigád socialistické práce ) a celého komplexu otázek účasti pracujících na řízení vý roby.

Současně bude třeba objasnit hospodářský a výrobně technický

vývoj závodů. Zvláštní pozornost bude nutno věnovat živým pra covním tradicím, pracovní dovednosti a umu dělníků a techniků, jejichž výrobky se proslavily na celém světě.

Svou historii plnou nadšeného a obětavého hrdinství pracujících mají i nové závody, které vyrostly v našich pětiletkách. I tyto dějiny zasluhují, aby byly sepsány a staly se živým dokumentem úsilí naší strany a dělnické třídy o vybudování socialismu. Z tohoto

hlediska bude také správné, aby například od samého počátku bylo pracováno na historii Východoslovenských železáren. Agitační a propagandistická činnost navazující na revoluční tra dice dělnické třídy a směřující k poznání dějin vlastního závodu by se měla stát součástí politickovýchovné práce v každém závodě. Formy této činnosti právě tak jako přípravné práce, které ji před cházejí, budou záviset na konkrétní situaci a na možnostech každé ho závodu.

Vzhledem k významu dějin závodů pro výchovnou činnost mezi pracujícími je nutno, aby celou tuto práci politicky a ideově ří dily stranické orgány a organizace, které by měly současně pečo . vat i o to, aby materiály z historie závodů byly vhodnou formou

využity ve stranickém školení i v široké výchově pracujících, ze jména mládeže, a tak umožňovaly názorně a bezprostředně pocho pit dějiny KSČ a revolučního dělnického hnutí.

Podstatnou úlohu při zpracování a popularizaci dějin závodů mu sí sehrát Revoluční odborové hnutí. Všechny jeho orgány a orga 74

nizace budou z dějin závodů čerpat argumenty a poučení pro sou časný život pracujících, například pro upevňování jejich socialistic

kého poměru k práci a společenskému vlastnictví. K tomu budou moci zejména využívat závodních kronik, které by měly být zpra covávány pod přímým vedením závodních organizací ROH , výsta vek a muzeí o dělnickém hnutí v závodech a jejich okolí, besed starých pracovníků zejména s mládeží atd.

Bude třeba, aby všechny orgány a organizace ROH plně podpo rovaly zpracování dějin závodů a účastnily se svými zástupci na

práci všech pomocných orgánů. Historické ústavy ČSAV a SAV se budou aktivně podílet na práci komise pro zpracování dějin závodů. Vytvoří se v nich pracovní skupiny, které se budou soustavně zabývat problémy dějin závo.

dů. Pracovníci ústavů budou vedeni k práci v závodních autorských kolektivech a k přejímání patronátů nad nimi. Čs. společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí bude orientovat činnost své historické a ekonomické sekce i lektor

ských skupin na pomoc při zpracování a především při populari zaci dějin závodů jako součásti propagandy dějin revolučního děl

nického hnutí. K tomu účelu bude Společnost spolupracovat s roz hlasem, televizí a využívat časopisu „ Dějiny a současnost“ a dal ších svých časopisů.

Čs. svaz spisovatelů povede spisovatele k tomu, aby uměleckým zpracováním tématiky závodů zvyšovali politickovýchovný účin a

působivost bohatého politického obsahu dějin každého závodu, aby pomáhali závodním autorským kolektivům a dělnickým literátům

na tomto úseku a aby se i jinak podíleli na zpracování a populari. zaci dějin závodů.

Ceskoslovenský svaz mládeže se bude ve své výchovné práci za

měřovat na to, aby se mládež v závodech seznamovala s jejich dějinami, s jejich úlohou v současném úsilí o dovršení socialis tické výstavby v naší vlasti. Organizace ČSM se budou podílet na práci spojené se shromažďováním dokumentů a údajů o historii

závodů, zejména o životních a pracovních podmínkách mladých dělníků a ostatních zaměstnanců.

Ministerstvo školství a kultury doporučí vysokým školám, aby pro diplomové a kandidátské práce historického a ekonomického směru více využívaly dějin závodů ; účast vysokoškolského student

stva a učitelů při zpracování dějin závodů může být také jednou 75

z vhodných forem spojení školy se životem, teoretického studia s denní praxí socialistické výstavby. Současně bude ministerstvo

pečovat o to, aby absolventi historických fakult byli zaměstnáni i jako archiváři v nejdůležitějších závodech. Výrobni ministerstva povedou ředitele závodů k tomu, aby pod porovali zpracování dějin závodů a jejich popularizaci, usilovali o řádné vedení podnikových archívů i závodních kronik a o zaklá dání závodních muzeí. Vedení závodů mají ve smyslu usnesení IV.

všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH poskytovat pro tento účel vhodné místnosti , hradit náklady spojené s vybudováním závodního muzea , s jeho provozem a údrž

bou a pečovat o hmotné zabezpečení práce na dějinách závodů ( věcné náklady, odměna kronikáři, úhrada případného schodku při vydání publikace atd. ) .

Státní archivní správa ministerstva vnitra bude soustavně pečo vat o podnikové archívy, dbát o obsazování funkcí podnikových ar chivářů kvalifikovanými silami, pomáhat jim metodickými pomůc. kami a starat se o zvyšování jejich kvalifikace.

Ostřední výbor KSC schvaluje: 1. Návrh zásad zpracování a popularizace dějin závodů a jejich zveřejnění spolu s usnesením v bulletinu č. 1 ; 2. komisi pro zpracování dějin závodů, která bude řízena ÚD KSČ ve spolupráci s Kabinetem dějin odborů při ÚRO . Posláním ko mise bude :

a ) stanovit obecné zásady metodiky pro zpracování dějin zá vodů ;

b ) pomáhat vytvářet podmínky pro napsání dějin několika roz

hodujících závodů ( např. ČKD Praha , Závody V. I. Lenina Plzeň, NHKG Kunčice -Ostrava, Kablo Bratislava, Podbrezov ské železárny a jiné ) , organizovat výměnu zkušeností mezi autorskými kolektivy při těchto závodech, poskytovat jim metodickou pomoc a prostřednictvím porad , konferencí a dalších forem výměny zkušeností umožňovat, aby se s jejich zkušenostmi a výsledky práce seznamovaly autorské kolekti vy dalších závodů ;

c ) vést přehled o stavu práce na dějinách závodů a koordino vat tuto činnost ; 76

d ) hodnotit práce o dějinách závodů a doporučovat je k vydání ; e ) dbát , aby dějiny závodů byly zpracovány populární for.

mou při dodržování všech zásad vědeckosti a podporovat tvorbu článků, statí, reportáží věnovaných otázkám dějin a vývoji závodů a starat se o jejich zveřejňování v tisku , roz hlase a televizi , případně i dalšími vhodnými formami ;

f ) pečovat o vydávání speciálních, odborně vědeckých prací o vývoji závodů ( teoretický rozbor ekonomiky, techniky a společenských vztahů ) určených výslovně pro studijní účely.

Ústřední výbor KSČ ukládá: 1. Ostavu dějin KSČ: Po politické a ideologické stránce řídit práci Komise pro zpra cování dějin závodů. Pečovat o to , aby skupiny spolupracovní

ků Ústavu dějin KSČ v krajích a okresech se zaměřovaly i na problematiku dějin závodů a metodicky tuto činnost řídily . 2. Krajským a okresním výborům strany :

Vést skupiny spolupracovníků Ústavu dějin KSČ pro zpracování regionálních dějin k tomu, aby v těsné spolupráci s příslušnými

odborovými orgány dbaly o zpracování a popularizaci dějin dů ležitých závodů v kraji z hlediska potřeb stranické propagandy a výchovy pracujících vůbec. Vést závodní organizace KSČ k to

mu, aby kontrolovaly a ovlivňovaly stav práce na dějinách je. jich závodu. V závodech, které budou zpracovávat své dějiny , vytvářet pracovní skupiny složené ze zástupců stranické orga

nizace, vedení závodů, masových organizací, starých dělníků a techniků, historiků a ekonomů ; vedením práce skupin pově

řovat schopné, odborně i politicky vyspělé historiky. 3. Stranickému, odborářskému a mládežnickému tisku: Uveřejňovat články, reportáže a kritické statě z oboru dějin zá vodů a popularizovat zkušenosti z politickovýchovné práce na závodech navazující na revoluční tradice dělnické třídy. 4. Ostřední radě odborů:

a ) vytvářet potřebné podmínky pro práci Komise pro zpraco vání dějin závodů, prostřednictvím příslušných odborových orgánů se na její práci aktivně podílet , a všestranně pomá hat kolektivům i jednotlivcům , kteří budou pověřeni úkolem zpracovat dějiny jednotlivých závodů ; 77

b ) vést odborové organizace , aby ve své politické výchovné prá ci navazovaly na revoluční tradice dělnické třídy a sezna movaly pracující s dějinami svých závodů ; aby soustředo

valy vzpomínky dělníků a účastníků revolučního hnutí, do kumentární materiál o vývoji závodu a o dělnickém hnutí v závodě ; aby ve spolupráci s Čs. společností pro šíření po litických a vědeckých znalostí pořádaly přednášky o úloze revolučního dělnického hnutí v dějinách závodu , u příleži

tosti významných výročí připravovaly výstavky, pořádaly vzpomínkové besedy se starými funkcionáři a pamětníky děl nických bojů, působily k tomu, aby v závodních učňovských a patronátních školách byla mládež seznámena s historií závodů a věnovaly pozornost zakládání stálých závodních muzeí ;

c ) vést odborové organizace, aby v závodech postupně zaklá daly závodní kroniky, jejichž úkolem je zachycovat součas ný vývoj politických , hospodářských, sociálních a kultur

ních poměrů v závodech, zvláště budovatelského úsilí pracu jících, staraly se o jejich řádné vedení a využívání ve vý

chovné práci ; aby při závodních klubech velkých závodů ustavovaly historické kroužky, které se mohou přímo účast nit práce na dějinách závodů i na vedení závodní kroniky,

sbírat vzpomínky a dokumenty k dějinám závodu a místní ho dělnického hnutí ;

d ) v nakladatelství Práce vydávat doporučené práce o ději nách vybraných závodů ; e ) vychovávat dobrovolné pracovníky Revolučního odborového hnutí na úseku dějin závodů a závodních kronik.

5. Ostatním společenským a hospodářským organizacím: Pomáhat vhodnými formami při zpracování a popularizaci dě jin závodů, při shromažďování dokumentárního materiálu, vzpo mínek apod. z oblasti své činnosti, při výběru vhodných spolu

pracovníků, a využívat ve výchovné práci poznatků z dějin závodů.

78

SMĚRNICE PRO VYDÁVÁNÍ A ROZŠIŘOVANI LITERATURY V LETECH 1961-1965 Z USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 28. ČERVNA 1960

Československá nakladatelství dosáhla v období několika po

sledních let řady významných úspěchů. Komunistická strana Čes koslovenska věnuje otázkám rozvoje naší ediční činnosti a ediční politice velikou pozornost a péči, neboť komunisté vždy viděli v pokrokové knize důležitý nástroj komunistické výchovy ke zvyšování vzdělanosti a kulturní úrovně pracujících, prostředek

k překonávání vlivů buržoazní ideologie ve vědomí lidí a důleži tého činitele odborného vzdělání pracujících. Péčí naší strany se soustavně přibližovalo našemu lidu pokrokové literární dědictví, čtenáři se seznamovali s nejlepšími díly naší, sovětské a jiné po krokové literatury . Strana všestranně podporovala a rozvíjela tvůrčí úsilí našich spisovatelů .

V poslední době vliv strany na ediční politiku dále vzrostl. Stra nické orgány projednávaly závažné otázky práce nakladatelství a ediční politiky a přijaly důležitá usnesení k rozvoji vydavatel ské činnosti. Zvláštní význam má usnesení politického byra UV

KSČ »Současný stav a další rozvoj vydavatelské a nakladatelské činnosti, polygrafického průmyslu, výroby papíru a jejich vzájem

né vztahy« a usnesení sekretariátu ÚV KSČ o vytvoření Sdružení československých nakladatelství. Obě tato usnesení konkretizují v oblasti ediční politiky a šíření literatury zásady dané XI. sjez dem naší strany a vytvářejí podmínky pro jejich realizaci.

Soustavná péče strany se projevila na všech úsecích ediční čin nosti. Významných výsledků bylo dosaženo ve vydávání politic ké literatury. Českému a slovenskému čtenáři je dnes v bohatém výběru přístupné rozsáhlé bohatství děl Marxových , Engelsových a Leninových , k dispozici jsou práce Klementa Gottwalda a řada děl dalších významných představitelů komunistických a dělnic kých stran , monografické práce k nejdůležitějším ideologickým a politickým otázkám i kvalitní aktuální brožury k současné vni tropolitické i mezinárodní problematice. Zvláště v roce 1959 vyšla řada základních děl učebnicového cha rakteru , původních vědeckých a teoretických prací z oboru poli tické ekonomie, historie a filosofie, dále publikace objasňující pro 79

blémy vývoje naší společnosti a rozvoje národního hospodářství v období dovršování výstavby socialismu a sloužící výchově pra cujících v duchu vědeckého světového názoru. Poslední rok se vy

značuje nejen růstem vydávání původní politické literatury, ale také nikdy nebývalým zájmem čtenářů o tuto literaturu . z krásné literatury byla postupně vydána všechna základ ní díla domácích a zahraničních klasiků, a tak vyplněny mezery z minulosti. Na Slovensku tento proces není ještě zakončen a vy

davatelství ve vydávání klasického odkazu slovenského a světové ho písemnictví pokračují. V zásadě je však možno v nejbližších letech přistoupit k dalším důležitým edičním projektům , které ediční činnost na úseku krásné literatury dále prohloubí, přede vším cestou masových edicí, blízkých obsahem i úpravou nejšir ším vrstvám pracujících . Také v oblasti odborné a učebnicové literatury došlo k výraz

ným změnám, zejména v tematickém zaměření. Zvláště velký vý znam mají změny, k nimž dochází na úseku technické literatury, která je stále ve větším podílu vydávána pro dělníky a středně technické kádry ve formě příruček, přehledů a pomůcek. Založení a rozvíjení Klubu čtenářů technické literatury je novou, velmi účinnou formou propagace této literatury , která se zajisté osvědčí i v budoucnosti . Při přípravě perspektivních plánů vydavatelské činnosti musí

být zároveň kriticky poukázáno na její četné slabiny. Ve světle zásad XI. sjezdu se ostřeji projevily některé nedostatky v práci

našich nakladatelství, zejména nedostatek vyhraněně stranického přístupu k vydavatelské politice a tendence k liberalismu. Tyto problémy se projevily především ve vydávání krásné lite

ratury, zvláště v naší nové původní tvorbě. Převažovalo zaměření na historické náměty, nové roinány často ještě nepostihovaly ty . pické rysy naší dnešní společnosti a nebyly mnohdy umělecky dost přesvědčivé. Obdobně tomu bylo i v literární kritice a historii . Rozhodného obratu nebylo ještě dosaženo ve vydávání výtvar

ných publikací jak pokud jde o popularizaci umění v širokých vrstvách obyvatelstva , tak i o výraznější pomoc estetické výchově

mládeže. Vedle vydání některých pochybných původních prací nebyla ani při vydávání překladů vždy plně uplatňována leninská teze o dvou kulturách a nakladatelství se nechala ovlivnit pochyb nými úspěchy módních románů některých západních literatur. 80

Vzestupnou tendenci v posledních 3 letech má vydávání litera

tury pro děti. Především se to týká vnější úpravy a ilustrací dět ských knih, které patří dnes skutečně k nejlepším na světě. Je však třeba soustavněji zvyšovat obsahovou úroveň dětské literatu ry, jejímž cílem je konkrétně pomáhat při výchově socialistické . ho pokolení, stejně jako je nezbytné zajistit dostatek dětské lite ratury pro všechny věkové skupiny. V tomto smyslu je dosavadní

produkce Státního nakladatelství dětské knihy vcelku ještě málo výrazná a účinná .

Kladných výsledků bylo vcelku dosaženo u populárně naučné literatury, především založením edice Malá moderní encyklope die, která vychází v nakladatelství Orbis v průměrném nákladu 17 tisíc výtisků. Stále však zůstáváme ještě pozadu v účinné vše stranné propagaci marxisticko -leninského světového názoru a ve vydávání děl utřidujících poznatky vědy , techniky apod . V technické literatuře došlo ke zvýšení podílu vydávané litera tury pro dělníky, mistry a středně technické kádry. V této linii je

třeba pokračovat se zvýšenou péčí o obsahovou stránku vydáva ných děl pro tento okruh čtenářů. Zároveň s tím je nutno věnovat soustavnou pozornost i literatuře k speciálním problémům urče né vyšším technickým kádrům , výzkumným a vědeckým pracov níkům. Ve vývoji technické literatury je třeba zabezpečit růst pro dukce i v počtu titulů ( i když nelze vycházet při posuzování vý. voje vydávání technické literatury z mechanického porovnání po

čtu vydaných titulů a výtisků v roce 1954 se stavem v roce 1959 , neboť v roce 1954 se v největší míře projevily chyby v nákladové politice technické literatury ii jisté deformace tematické ) . V zemědělské literatuře je dosud nedostatečně zajištována li .

teratura zaměřená na otázky organizace práce v JZD, produktivi ty práce, málo knih je věnováno otázkám agrotechniky a velkový

robní technologie a neuspokojuje ani počet praktických příruček pro družstevní rolníky a funkcionáře JZD . U odborné literatury vůbec se dosud setkáváme s tendencí vydávat zbytečně velké množství okrajových knih na úkor plnění hlavních úkolů odbor ných nakladatelství .

Ve vydávání učebnic pro všeobecně vzdělávací školy byly sice 1

základní kvantitativní úkoly v minulých letech víceméně splněny, avšak s úrovní učebnic nemůžeme být stále plně spokojeni , at již jde o jejich stránku obsahovou nebo grafickou a zvláště o kvalitu 81

a trvanlivost jejich celkového vnějšího vypravení, zejména papíru a vazeb. V současné době v souvislosti s usnesením o poskytování učebnic zdarma a s nutností vydat řadu nových učebnic, zvláště

pro odborné a učňovské školy, vznikají nadto vážné problémy v zajištění papírem a polygrafickou kapacitou. K zabezpečení těchto úkolů bude třeba vyvinout všestranné úsilí ministerstva školství a kultury, ministerstva chemického průmyslu a minister stva spotřebního průmyslu. Vážným nedostatkem bylo v poslední době porušování zásad 7

typizace a specializace nakladatelství. Vládní usnesení o vyda vatelské činnosti z roku 1952 bylo nesprávně vykládáno v nakla datelství Svobodné slovo a Lidová demokracie a v určité míře

i v nakladatelství Naše vojsko. Podle usnesení stranických orgá nů byly nedostatky v typizaci těchto nakladatelství řešeny. Poněkud pokročilo vydávání slovníků a jazykových učebnic, avšak vzrůstající poptávka po tomto typu literatury není stále zda leka uspokojena, zvláště na Slovensku. Pokud jde o vydávání

encyklopedických děl, byly k němu vytvořeny určité předpoklady zřízením Encyklopedického institutu ČSAV, který pracuje na pří pravě příručního třísvazkového naučného slovníku. Pokrok lze zaznamenat v ediční činnosti zaměřené do zahrani

čí. Artia získala Velkou cenu Světové výstavy v Bruselu a podíle la se i na úspěchu československých nakladatelství na výstavě knižní kultury v Lipsku. Zlepšila se i činnost zahraniční propaga

ce nakladatelství Orbis, kde se postupně upouští od vydávání ne výrazných všeobecných brožurek a přechází se k přitažlivěji upra veným publikacím s důležitými konkrétními náměty . V činnosti nakladatelství Artia i v zahraniční propagaci v na

kladatelství Orbis však existuje stále řada problémů. Zejména v činnosti nakladatelství Artia se přes určité zlepšení v posledních letech stále slabě projevuje ideový přístup k vydávané produkci. Literatura pro zahraniční propagaci v nakladatelství Orbis zatím nedostatečně přihlíží k specifice země, v níž má působit, málo těží z výsledků budování socialismu v naší zemi a jednotlivé publi

kace jsou často vydávány s velkým zpožděním. Vývoj nakladatelské činnosti je podmíněn celou řadou vnitropo litických a mezinárodních faktorů rázu kulturního, politického a

hospodářského. Přitom je třeba přihlédnout k dlouhodobému cyklu redakční přípravy a výroby knih . Proto se mnohá opatření v edic 82

ní politice projevují až po určité době. Jsou ovšem i jevy a udá losti, na něž ediční praxe musí reagovat bezprostředně. Tím si lze vysvětlit některé nerovnoměrnosti a výkyvy v letech 1953–1959, v době, která byla mimořádně bohatá na závažné události. Kolísání a určitý sestup v počtu výtisků na jednoho obyvatele v těchto letech je zčásti odrazem změn ve vnitřní skladbě edič ních plánů ( zejména například snížení počtu brožur, větší počet

obsáhlejších publikací a přesun některých prací menšího rozsahu z knižní formy do časopisů ) , avšak hlavně je důsledkem kolísání a celkového snížení přídělu papíru pro ediční činnost. Jestliže na příklad v roce 1951 bylo z přídělu papíru 16 967 tun vydáno 89,6 miliónů výtisků, pak v roce 1956 při větším průměrném rozsahu publikací bylo z 12 451 tun papíru možno vydat jen 43,7 mil, vý tisků knih.

Teprve rok 1958 znamená v přídělu papíru určité zlepšení a do

chází k dalšímu růstu počtu titulů a výtisků, v roce 1959 však po čet výtisků opět klesá . Vliv na tento pokles má opětné snížení přídělu papíru pro ediční činnost ( v roce 1958 14 340 t, v roce 1959 14 063 t ) ; trvalou příčinou však je stále stoupající průměrná spotřeba papíru na 1000 výtisků : v roce 1958 301,2 kg, v roce 1959 již 315 kg. Vzrůst průměrné spotřeby lze především vysvětlit vzrůstajícím průměrným rozsahem publikací ( stoupá podíl roz sáhlejších prací shrnujících poznatky různých oborů, velkých děl učebnicového charakteru apod. ) , jakož i stoupající průměrnou gramáží, neboť přidělením kvalitnějších druhů papíru (bezdřevé ho, křídy ) , jejichž používání je z hlediska zvyšování celkové úrov ně naší knižní produkce žádoucí, se snižuje jeho plocha.

V této souvislosti je ovšem nutno i kriticky hodnotit mnohdy nedostatečnou práci některých nakladatelství, která vydávají ně

kdy knihy zbytečně obsáhlé nebo luxusně vypravené, přičemž jsou takto vypraveny i knihy nepříliš potřebné ( např. v roce 1959 vydalo Státní nakladatelství krásné literatury v koedici s Artií knihu o hracích skříňkách, nakladatelství Slovenské akademie věd obsáhlé dějiny bratislavského obchodu, množství reedic a du

plicitních titulů apod. ) . I náklady , zejména beletrie, se často sta noví příliš vysoko na základě jednostranných komerčních hledi. sek bez ohledu na kulturně politickou naléhavost a nutnost pečli vého hospodaření s papírem. Podobných příkladů je celá řada a 1

83

právě v přípravě nových edičních plánů je nutné proti těmto ten dencím ostře vystoupit .

Nejvýrazněji se výkyvy v počtu titulů a v množství výtisků pro jevují ve vývoji politické literatury. Do roku 1954 byla vydávána ve vysokých nákladech základní politická díla, jimiž byla v pod

statě uspokojena potřeba a vytvořeny i dlouhodobé rezervy. Zá roveň s tím vycházelo i veliké množství brožur, Značnou část pro dukce tvořily překlady politické a společenskovědní literatury a

aktuální brožury vydávané mnohdy v nepřiměřených nákladech. V dalších letech pod vlivem nových myšlenek, jejichž vyvrcho lením jsou závěry XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, dochází k novým prohloubenějším pohledům i na vydává

ní politické literatury. Znamenalo to zpočátku snížení počtu titu lů a výtisků , protože některé zastaralé publikace byly vyřazovány z edičních plánů a příprava nových vyžadovala určitý čas. V roce 1958 dochází již k vzestupu a objevují se i nové práce sovětských, našich i ostatních marxistických autorů.

V roce 1959 dochází k určitému poklesu ve vydávání politické literatury, který je výraznější zvláště v počtu vydaných výtisků ( 1958 = 10 490 000 výtisků, 1959 = 7 378 000 výtisků ) ; příčinou to hoto poklesu je vydání řady nových rozsáhlých děl základního vý znamu ( Základy marxistické filosofie, Dějiny KSSS , Dějiny světa, Politická ekonomie , Ekonomika průmyslu, Dějiny filosofie a další původní i překladové práce ) . Průměrný rozsah výtisků ve vydava telských arších se zřetelem k nákladu se v SNPL např. zvýšil

z 15,3 v roce 1958 na 19,6 v roce 1959. Přitom však nejsou v poli tické literatuře zahrnuta dila tzv. politické beletrie, jejichž vydá

vání SNPL podle usnesení sekretariátu ÚV KSČ zahájilo a která tematicky těsně navazují na vydávanou literaturu, např. z úseku historie. Po základních dílech politické literatury byla mimořád

ná poptávka. V letošním roce je zájem o politickou literaturu ještě vyšší a plánovaný příděl papíru poptávce nedostačuje . Zabezpeče

ní rostoucích potřeb papíru pro vydávání politické literatury je tedy prvořadým a zvlášť naléhavým úkolem. Pokles ve vydávání odborné literatury se výrazněji projevuje

v počtu titulů ( z 1562 v roce 1953 na 1288 v roce 1959 ) než ve vý. tiscích ( 8696 tisíc v roce 1953, 7121 tisíc v roce 1959 ) . Nejstabilnější skupinou odborné literatury je literatura zdravot 84

nická, kde se roční produkce pohybuje kolem 200 titulů a 1,5 ml liónu výtisků.

Výrazně se projevuje pokles u zemědělské literatury jak v titu lech ( v roce 1953 310 titulů, v roce 1959 229 titulů ) , tak ve vý.

tiscích ( 2457 tisíc v roce 1953, 1174 tisíc v roce 1959 ) . Přitom není možno opomenout ani to, že Státní zemědělské nakladatelství na

úkor hlavních problémů zemědělské výroby se mnohdy zabývalo okrajovými otázkami, což vedlo k ne zcela účelnému využití pa píru a bylo i příčinou snižování počtu titulů a výtisků. Rozbor uka zuje, že produkce roku 1953–1954 obsahovala většinou starší

překlady, z valné části vydávané pro interní potřebu příslušných resortů. Tyto publikace byly vydávány ve vysokých nákladech. Od roku 1955 se mění skladba edičních plánů zemědělské literatury . V mnohem větším počtu začínají vycházet původní práce doma cích autorů. Zároveň bylo přikročeno k vydávání obsáhlejších pra cí pro užší okruh pracovníků, většinou s vyšším odborným vzdě láním, což mělo za následek snížení jak počtu titulů, tak i výtisků. Zejména u těchto publikací je nutno dbát , aby vycházela dila sku

tečně potřebná . V posledních letech ( 1956 až 1959 ) zůstává země dělská literatura, pokud jde o počet titulů a výtisků, zhruba na stejné úrovni.

U technické literatury ( tematická skupina 05 a 07 ) se projevuje v roce 1959 ve srovnání s rokem 1953 pokles v počtu titulů ( ze 710 na 636 ) , počet výtisků mírně vzrůstá ( z 2965 tisíc na 2983 tisíc ) .

Do roku 1954–1955 se uplatňovala v ediční činnosti tendence

vyhovět požadavkům jednotlivých výrobních odvětví vydáváním menších prací ve vyšších nákladech. Tato praxe měla rovněž za následek přehmaty v nákladové politice, jež ve svých důsledcích vedly k růstu zásob. Od roku 1956 se i zde mění skladba edičních

plánů, vycházejí rozsáhlejší práce původní i velké, několikadílné práce sovětských i našich autorů. To mělo přímý vliv na snížení počtu titulů i výtisků. V letech 1957-1959 dochází k opětnému zvýšení počtu titulů i počtu výtisků. To je ovlivněno tím, že na

základě usnesení politického byra o vydávání technické literatury byl v této oblasti zvýšen přiděl papíru a ve vyšších nákladech jsou

vydávány práce pro dělníky a středně technické pracovníky. Množství vydávané beletrie, dětské a umělecké literatury je v posledních třech letech v počtu titulů stabilizováno, v nákladech 85

dochází rovněž k mírnému poklesu v porovnání s podstatným pří růstkem v roce 1958.

Stranické orgány často kritizovaly nedostatky beletristických nakladatelství pokud jde o výběr a kvalitu vydávané literatury, 1 pokud jde o stanovení nákladů. Celkové množství beletrie, ze

jména knih pro děti a mládež, neodpovídá však stále rostoucím po třebám . Podíl umělecké a dětské literatury v edičních plánech ne bylo však možno vzhledem k nedostatku papíru zvyšovat. Třebaže v roce 1958 byly vydány na jedno dítě ve věku od 5 do 14 let v prů měru 3 dětské knihy, je to naprosto nedostačující. Podmínkou

pro zlepšení této situace při současném zajištění potřeby litera tury v ostatních oborech je absolutní zvýšení přídělu papíru pro ediční činnost.

V letech 1953–1959 došlo k velkým změnám v našem školství. To si vyžádalo vydání velikého množství učebnic, které byly ve dvou etapách – 1954–1955 — vydány pro všechny třídy a před měty v potřebných nákladech. Potřeba učebnic pro všeobecně vzdělávací školy byla v dalších

letech zajišťována jen dotisky v menších nákladech. Mimořádný růst vykazuje pak rok 1957 a 1958, neboť se v těchto letech začala

uskutečňovat nová organizace našeho školství, která vyžadovala vydání velkého počtu pokusných učebnic. K prudkému růstu do chází i v plánu na rok 1960, což je ovlivněno především zapo čítáním učebních textů a osnov pro odborné a učňovské školy,

které nebyly dříve vydávány jako publikace a od roku 1960 vy cházejí ve Státním pedagogickém nakladatelství.

K tomuto rozboru je třeba uvést, že ačkoliv již v období 1953 až 1956 a zvláště v letech 1957–1959 po XX. sjezdu KSSS a XI.

sjezdu KSČ byla ediční činnost jak po obsahové stránce, tak z hle diska správného určování proporcí a nákladové politiky postupně zkvalitňována, došlo v práci nakladatelství a knižního obchodu jak při výběru publikací, tak při určování výše nákladu k někte

rým omylům. Spolu s nedostatky v propagaci a rozšiřování litera tury byly příčinou toho, že neúměrně vzrůstaly zásoby. Mnohé publikace, které nebyly včas rozšířeny a v průběhu let zastaraly ,

musely být v poměrně vysokých počtech odepisovány. V odpisech provedených v letech 1954-1958 v rámci n. p. Kniha v celkové

výši asi 95 mil. Kčs ( v maloobchodních cenách 86

skutečná hod

nota těchto knih byla podstatně nižší) tvoří ovšem podstatnou část knihy vydané ještě v období soukromé nakladatelské činnosti, pří padně v období formování nových, socialistických nakladatelství v letech 1949-1953, kdy odpisy nebyly prováděny. Přestože prodej literatury vykazuje stále vzestupnou tendenci (maloobchodní obrat n. p. Kniha v roce 1959 vzrostl ve srovnání

s rokem 1953 o 65 % , v n. p. Slovenská kniha téměř o 59,4 % ) , bude nutno řešit otázku zásob zásadně z těchto hledisek : a ) Očišťovat soustavně zásoby od zastaralých, neprodejných publikací, které byly překonány politickým nebo technickým vý.

vojem a nebyly v první etapě odpisů z různých důvodů odepiso vány.

b ) Provádět v přiměřené výši každoroční pravidelné odpisy pub likací starší produkce jako přirozený důsledek nakladatelského rizika, jak se to děje u ostatnich druhů zboží. V uplynulém roce došlo i k určitému zlepšení v polygrafickém průmyslu. V krátkých výrobních lhůtách byly vyrobeny některé významné publikace zejména k 15. výročí osvobození naší země Sovětskou armádou, důležité politické aktuality ( například bro žura o cestě soudruha Chruščova do USA ) , publikace určené pro zahraničí apod. V tomto smyslu je třeba činnost polygrafického průmyslu dále prohlubovat a vytvářet takové podmínky, abychom dalším soustavným zkracováním výrobních lhůt mohli rozšiřovat

počet aktuálních publikací z oblasti politické, vědecké a odborné i krásné literatury .

Zásluhou péče nakladatelství a polygrafického průmyslu se do stalo grafické úpravě našich knih řady významných uznání na za hraničních výstavách, z nichž je třeba zvláště uvést úspěch české a slovenské knihy na Světové výstavě v Bruselu a na inezinárod ní výstavě knižní kultury v Lipsku 1959.

Nutno však říci, že v porovnání s rokem 1958 se v minulém roce u mnohých publikací zhoršila kvalita papíru, barev, a tím i tisku. Při zabezpečování ediční činnosti bude proto třeba dále

věnovat zvýšenou pozornost grafické úpravě knih, tisku í vazbám. Půjde o to, aby nakladatelství i polygrafický průmysl pečovaly o soustavné zvyšování knižní kultury.

V poslední době se výrazně zlepšila účast našich nakladatelství na spolupráci nakladatelů socialistických zemí. Česká a slovenská 87

nakladatelství udržují dnes poměrně živé pracovní kontakty se svými sovětskými partnery , což přináší vzájemný prospěch.

Spolupráce nakladatelství na úseku zahraničních styků se však stále nedostatečně koordinuje. Spolupráce s příbuznými naklada telstvími SSSR a lidových demokracií je pro naše nakladatelství podnikovou záležitostí, není soustavně řízena ministerstvem škol ství a kultury a mnohdy se spolupráce českých a slovenských na kladatelství se zahraničními nakladatelstvími rozvíjí izolovaně.

K odstranění těchto nedostatků má přispět koordinující činnost Sdružení československých nakladatelství i zesílení řídicí činno sti ministerstva školství a kultury.

Současný stav vyžaduje, aby se prohloubila především spoluprá . ce se sovětskými nakladatelstvími. Zároveň by bylo účelné věno vat při příležitostných jednáních s ostatními bratrskými strana

mi socialistických i kapitalistických zemí pozornost také otázkám vydávání a rozšiřování literatury.

Směrnice pro vydávání a rozšiřování literatury

V letech 1961 - 1965

Leta 1961–1965 znamenají ve vývoji naší republiky období, v němž bude vyspělá socialistická společnost již shromažďovat

a vytvářet materiální a kulturní zdroje pro postupný přechod ke komunismu.

Všestranný rozvoj národního hospodářství, vědy a kultury , který se bude uskutečňovat v období let 1961–1965 , klade mimořádně vysoké požadavky také na ediční činnost a rozšiřování knih.

Socialistická společnost vyžaduje člověka politicky vyspělého , všestranně vzdělaného a kulturního, s vysokou odbornou kvalifi

kací. Tomuto cíli napomáhá celý systém našeho školství a osvě ty , nově vznikající formy lidového vzdělání, jako například lidové university, výhonky nových vztahů pracujících ke vzdělání a kul . tuře , jak se projevují v hnutí brigád socialistické práce, a v ne poslední řadě i celkové zaměření ediční činnosti . Úkoly komunis tické výchovy budou vyžadovat jak mimořádný vzestup kvality vydávaných knih a vzrůst jejich ideovosti, tak značný kvantita

tivní rozvoj . Usnesením politického byra ze 7.7. 1959 se proto čes koslovenským nakladatelstvím a knižnímu obchodu ukládá do ro ku 1965 vydávat a rozšiřovat 5 až 6 publikací na obyvatele. Tato

88

perspektiva je zcela reálná a vyžaduje zejména kvalitativně zlepšit vydávání literatury. Další vzestup techniky , zejména základních odvětví našeho prů myslu, pomáhá vytvářet předpoklady k zajištění materiálně tech nické základny k plnění tohoto úkolu, jak je to rovněž dáno usne

sením politického byra ÚV KSČ o dalším rozvoji vydavatelské a nakladatelské činnosti , polygrafického průmyslu, výroby papíru a jejich vzájemných vztazích. Avšak vzhledem k tomu, že ve struk

tuře vydavatelské činnosti je nutno očekávat vzrůst rozsahu vydá . vaných děl ( encyklopedická díla, Vlastivěda , syntetické příručky apod . ) nad původně předpokládaný průměr 15 vydavatelských archů, bude nezbytné každoročně upřesňovat podle struktury edič ních plánů příděl papíru pro vnitřní vydavatelskou činnost tak, aby bylo možno základní úkol splnit.

Usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Československa a z ně ho vyplývající požadavky na zvyšování ideové, kulturní a odborné úrovně pracujících podtrhují význam politické, krásné, vědecké a

odborné knihy pro výchovu socialistického člověka. Zásadním vo dítkem pro ediční činnost v tomto období musí být proto marxis ticko-leninské pojetí rozvoje kultury , stranickost, zajištění vysoké ideovosti a odborné i umělecké kvality vydávaných knih a sou stavná péče o vysokou úroveň knižní kultury u nás. Naše nakladatelství musí vydávat literaturu skutečně potřebnou

širokým masám pracujících. V duchu podnětů a závěrů Sjezdu so cialistické kultury , které jsou konkretizací úkolů vytyčených XI .

sjezdem strany, musí být ediční činnost aktivním činitelem v úsilí o vzestup vzdělání a kulturní vyspělosti našeho lidu, má pomá hat rozvíjet masovou iniciativu a aktivitu pracujících a s dostateč. ným předstihem osvětlovat otázky, které jsou vyvolávány novými jevy v životě naší společnosti . Vedle toho , že vydavatelská čin nost musí předvídavě orientovat čtenáře k řešení palčivých pro blémů našeho života v oblasti národního hospodářství, vědy a

kultury, je jejím úkolem napomáhat rovněž ke správnému využití volného času pracujících, v rozvíjení lidové tvořivosti a ušlechtilé zábavy .

Velkou pozornost, zejména se zřetelem k výchově mladá gene race, je třeba v ediční činnosti věnovat otázkám ideového , mo rálního i citového vývoje a vydávat takovou literaturu, která bu

de v maximální míře napomáhat harmonickému vývoji socialistic 89

kého člověka. Z tohoto hlediska bude zapotřebí věnovat zvláštní péči cílevědomému vydávání a správnému výběru literatury krás né , umělecké a knih pro děti a mládež.

Kvalitativně nové rysy rozvoje naší společnosti vyvolávají i ros toucí zájem o literaturu politickou, naučnou a odbornou , sloužící ke zvyšování kvalifikace pracujících ve všech odvětvích národní ho hospodářství a kultury, k upevňování a rozvíjení uvědomělého vztahu k práci, občanské aktivity ve veřejném a politickém životě a citů socialistického vlastenectví. Z tohoto hlediska bude se dále

rozvíjet stále těsnější spolupráce českých a slovenských nakla datelství při vydávání literatury sloužící upevňování bratrských vztahů mezi našimi národy.

Vývoj naší společnosti probíhá v těsné souvislosti s vývojem me zinárodně politickým. Tato skutečnost se musí plně odrazit i v edic

ní činnosti. Vzhledem k úkolu všestranně upevňovat světovou so cialistickou soustavu a vzájemné vztahy mezi jednotlivými zeměmi

socialistického tábora je zapotřebí věnovat zvláštní zřetel rozvíjení a prohlubování spolupráce na úseku vydavatelské činnosti, zejmé.

na dále prohloubit spolupráci československých nakladatelství s nakladatelstvími sovětskými.

V duchu mírového soužití a soutěžení s kapitalistickými země. mi je třeba v letech 1960-1965 počítat s tím, že ediční činnost mu sí napomáhat mezinárodní kulturní spolupráci a rozvíjení styků mezi všemi zeměmi. Přitom je třeba vycházet ze zásady, že v ediční činnosti, která je významnou ideologickou oblastí, nelze při pustit ústupky buržoazní ideologii. Je nutno mít na zřeteli, že me

zinárodní spolupráci je třeba chápat vždy jako podporu pokroko vých sil kapitalistických, koloniálních a z kolonialismu se osvo bozujících zemí a upevňování autority naší republiky a celého socialistického světa . V tomto smyslu bude třeba celou naši edič

ní činnost důsledně orientovat na vydávání vyhraněně pokroko vých děl.

V jednotlivých oblastech literatury je třeba soustředit se přede vším na plnění těchto základních úkolů :

90

I. Literatura politická a společenskově dni 11

!

V literatuře marxisticko-leninské a všeobecně politické : 1. Za prvořadý úkol i pro příští léta považovat vydávání základ ních děl klasiků marxismu- leninismu a vedoucích představitelů

komunistických a marxistických dělnických stran . Zajistit rovnoměrné pokračování ve vydávání Spisů Marxe a

Engelse pro celostátní potřebu v českém jazyce. Ve slovenštině vydávat podle potřeby vybrané spisy ve dvou svazcích a jednotlivá díla, případně tematické sborníky. Dokončit vydání Spisů V. I. Lenina včetně doplňkových svaz ků, korespondence a rejstříku. Pracovat na přípravě akademického vydání Spisů V. I. Lenina

v češtině, aby s vydáváním mohlo být započato po roce 1965. 2. Pohotově zajištovat vydání základních děl učebnicového cha rakteru , publikaci o dějinách naší a sovětské komunistické strany

a jiných souhrnných vědeckých a populárních prací objasňujících a systematicky vykládajících učení marxismu-leninismu. Soustav .

ně pokračovat ve vydávání stranických dokumentů. 3. Soustavnou pozornost věnovat rozpracovávání a zobecňování otázek a zkušeností ze stranické práce a z uplatňování vedoucí

úlohy strany na všech úsecích veřejného života, národního hospo dářství a kultury. Do popředí postavit objasňování nových jevů v životě naší společnosti , rozvíjení hnutí brigád socialistické práce

a jiných forem politické a pracovní iniciativy lidu. 4. Podporovat vznik a zajišťovat urychlené vydání původní po

litické, ekonomické, filosofické, historické, osvětové a právní lite ratury objasňující problémy rozvoje vyspělé socialistické společ nosti a přípravy přechodu ke komunismu. Osvětlovat problema tiku rozvoje socialistické státnosti , zejména otázky prohlubování socialistického demokratismu a problémy široké účasti pracují cích na řízení a správě státu, postavení a úkoly národních výborů

v nové historické etapě a postavení a úkoly dobrovolných organi zací pracujícího lidu. 5. V oblasti mezinárodních vztahů orientovat se důsledněji na

objasňování zásadních teoretických, politických a ekonomických otázek současného mezinárodního vývoje. Do popředí vydavatel

ské činnosti postavit hlavně tyto problémy : mírové soužití a soutě 91

žení dvou světových soustav, perspektivy mezinárodního revoluc ního a dělnického hnutí , význam světové socialistické soustavy a

upevňování jednoty socialistického tábora pro mírový vývoj ve

světě, otázky spjaté s druhou etapou národně osvobozeneckého hnutí a rozbor současného stavu a rozporů kapitalistického světa. Významné místo věnovat pracím týkajícím se německé problema tiky, vydávání státních a stranických dokumentů československé zahraniční politiky a rozboru jejího mírového úsilí. 6. Zajistit včasné vydání publikací k důležitým politickým vý. ročím spadajícím do období let 1961–1965, zvláště k 40. výročí založení KSČ , 100. výročí založení I. internacionály, ke 20. výročí

osvobození ČSR , 45. výročí Velké říjnové socialistické revoluce apod .

7. Mimořádnou pozornost věnovat literatuře vychovávající mlá dež k vědeckému světovému názoru , rozšířit množství kvalitně a zajímavě zpracované politické literatury v nakladatelství Mladá

fronta a Smena a hledat vhodné formy tohoto zaměření v produkci nakladatelství dětské literatury .

v oblasti filosofie 1. Rozvíjet vydávání původních prací z marxisticko- leninské fi losofie, účinně spojovat propagaci a rozpracování marxisticko -le

ninské vědy o společnosti s rozpracováním filosofických problémů přírodních věd a jejich zákonů . 2. Pohotově seznamovat naši veřejnost s nejlepšími marxistic

kými pracemi zahraničních autorů , nadále pečovat o vydávání základních klasických filosofických děl a zpřístupnit významná

díla z dějin českého a slovenského filosofického myšlení, doprová zená správnými hodnotícími komentáři.

3. Teoreticky rozpracovávat otázky prohlubování a upevňování svazku dělníků a rolníků , růstu politické a morální jednoty našeho lidu , vzniku a upevňování socialistické morálky a otázky socialis tického vlastenectví a proletářského internacionalismu. V souvis losti s rozvojem socialistické společnosti rozpracovávat otázky

vzniku a upevňování nových vztahů na vesnici , teoretické stránky rozvíjení technické revoluce, principiální otázky spolupráce zemí socialistického tábora , mírového soužití apod . 4. S ohledem na různé typy čtenářských vrstev a s cílem pronik 92

nout do řad věřících rozvinout ve Státním nakladatelství politic ké literatury, nakladatelství Čs. akademie věd, Orbisu a Mladé

frontě i v obdobných nakladatelstvích na Slovensku vydávání li teratury sloužící vědeckoateistické výchově pracujících a široké popularizaci vědeckého světového názoru. Připravit a ve spolupráci nakladatelství Mladá fronta a Smena

uskutečnit vydání populárně psané publikace o vzniku a vývoji přírody, člověka a společnosti, která by ve formě materialistické »dějepravy « z marxistických pozic zároveň vysvětlovala vznik a původ náboženských představ, pověr a mýtů a překonávala je jich vliv ve vědomí lidí, zvláště mládeže. v oblasti historie

1. Vydávat knihy ( pramenná díla , dokumenty, syntetické a mo

nografické práce ) osvětlující dějiny naší vlasti, historické vztahy

Čechů a Slováků a umožňující pochopení pokrokových tradic na šich dějin . 2. Hlavní váhu v ediční činnosti přenést na práce z nových a nejnovějších dějin zaměřené k objasňování kapitalistického vý.

voje ČSR, dějin dělnického hnutí a podání názorného obrazu života našeho lidu v podmínkách kapitalismu. Čelné místo zde musí za ujmout práce věnované dějinám ČSR a KSČ v období národně osvobozeneckého boje proti fašismu, rozvoji lidové demokracie a budování socialismu. Systematicky je třeba vydávat práce z his torie závodů a vzpomínky revolučních bojovníků. 3. Důležité místo musí v ediční činnosti zaujmout práce o his

torických a současných zkušenostech sovětského lidu a KSSS při budování socialismu a komunismu. Rozpracovávat a zobecňovat

zkušenosti z výstavby socialismu v zemích lidové demokracie a z bojů bratrských stran v kapitalistických zemích .

4. Systematicky pokračovat ve vydávání prací sloužících odha lování historických kořenů politiky a ideologie světového impe rialismu, zejména v souvislosti s historickým vývojem naší země , odhalovat nepřátelské falšování našich dějin i našeho současné ho vývoje ( zejména v publikacích západoněmeckých revanšistů ) . v oblasti politické ekonomie a národního hospodářství

1. V souladu s potřebami společnosti považovat za základní úkol vydávání literatury maximálně napomáhající růstu produk 93

tivity společenské práce , soustavně osvětlovat přímou souvislost

mezi růstem produktivity práce a zvyšováním životní úrovně pra cujících.

2. Věnovat soustavnou pozornost vydávání děl rozpracovávají cích otázky společenského významu nové techniky, zejména me

chanizace, automatizace a chemizace a jejich ekonomických a technických předpokladů v jednotlivých odvětvích národního hos podářství a všestranně osvětlovat její ekonomický význam. Z to hoto hlediska orientovat se také při výběru zahraniční ekono mické i technické literatury k překladům, případně dovozu . 3. Všestranně objasňovat zásady, konkrétní formy a výsledky hospodářské spolupráce zemí socialistického tábora, zvláště naší spolupráci se Sovětským svazem a její význam pro soustavný vze stup ekonomiky naší země a pro růst síly celého tábora socialis mu . Seznamovat pracující s hospodářskými úspěchy ostatních socialistických zemí.

Vydávat publikace obsahující základní fakta o ekonomice hlav ních kapitalistických zemí a objasňovat je v souvislosti s ekono mickými úkoly naší země při uskutečňování hesla »Dohnat a pře

dehnat nejvyspělejší kapitalistické země« . Všímat si specifických rysů vývoje ostatních kapitalistických zemí. Osvětlovat otázky a význam naší hospodářské pomoci méně vy vinutým zemím. Rozpracovávat a široce objasňovat z ekonomické

ho hlediska předpoklady pro všeobecné a úplné odzbrojení a jeho důsledky.

V osvětové a populárně vědecké literatuře 1. Za prvořadý úkol považovat odpovědnou, přitom však urych lenou přípravu naučných děl encyklopedického a slovníkového charakteru, utřiďujících z marxistického hlediska poznatky růz ných vědních oborů, a odstranit tak zaostávání ediční činnosti v této oblasti .

V jednotlivých nakladatelstvích ve vzájemné koordinaci vydá vat potřebné oborové encyklopedie, menší naučné slovníky , ze jména z oblasti ekonomie , filosofie, technických věd atd . podle plánu, který určí ministerstvo školství a kultury v dohodě s Čs.

akademií věd. Do konce roku 1961 vydat v nakladatelství Čs.

akademie věd třísvazkový Příruční slovník naučný. Neprodleně po 94

skončení prací při zajištování Příručního slovníku naučného při

stoupit k přípravě celostátní Československé encyklopedie a při pravit ji tak, aby mohla být vydána nejpozději v letech 1965-1972. 2. Do roku 1965 vydat šestisvazkový Zeměpis světa, který v uce lené podobě podá všestranný přehled o geografické a ekonomické situaci světa.

V Československé akademii věd zahájit práci na přípravě ná rodního atlasu ČSR ve spolupráci s ostatními zainteresovanými institucemi a úřady tak, aby autorské práce byly ukončeny v roce 1963 a publikace vydána do roku 1965.

3. Zvláštní pozornost z hlediska výchovy k socialistickému vlas tenectví věnovat vydávání vlastivědných děl, která by seznamo

vala pracující s národní historií, zejména s dějinami dělnického hnutí, s přírodou i novou tváří naší země a učila je hrdosti na no vou, socialistickou vlast. Vydání základního vlastivědného díla – Ceskoslovenské vlastivědy - zajistit v nakladatelství Orbis k 20 . výročí osvobození Československé republiky Sovětskou armádou .

Při vydávání pragensií dbát o to, aby literatura o Praze ukazovala naše hlavní město jako moderní socialistické velkoměsto a ne

byla zaměřena jen historicky. Pragensia vydávat v dohodě s měst ským výborem KSČ v Praze.

4. Široce popularizovat úspěchy sovětské a naší vědy, seznamo vat pracující vhodnou formou se všemi důležitými výsledky sou

časné vědy, ukazovat v populárně naučných publikacích velké per spektivy rozvoje vědy a techniky i nových vztahů mezi lidmi v ko munistické společnosti.

5. Mimořádnou péči věnovat vydávání a rozšiřování masové po pulárně naučné literatury pro mládež i dospělé. Vydávat tuto literaturu tak , aby se stala významným doplň kem učebnic a rozvíjela vzdělání, které zejména mladší lidé zís kali ve škole ; populárně naučnou literaturu zaměřit tak, aby umož novala zvyšovat technickou kvalifikaci pracujících.

S růstem úrovně všeobecného vzdělání je nezbytné vydávat po pulární publikace zasvěcující do otázek hudby , výtvarného umění

a ostatních uměleckých oblastí a navazující na činnost lidových universit, jejichž význam v příštích letech podstatně vzroste. Při tom věnovat pozornost objasňování a popularizaci otázek socialis tického životního stylu a vysoké kultury všech stránek života V socialismu a komunismu. 95

6. Zevšeobecňovat zkušenosti pracovníků různých profesí, a tak vytvářet účinný nástroj přenášení zkušeností a metod předních

pracovníků našeho průmyslu a zemědělství. Vyvolávat v život no vý typ literatury zobrazující naši skutečnost a oslavující život pracujícího člověka . II . Literatura umělecká

V oblasti krásné literatury

1. Za hlavní úkol nakladatelství považovat všestrannou péči o rozvoj nové původní tvorby, zobrazující současný život a úsilí našeho lidu a přispívající k řešení aktuálních problémů. Všemi vhodnými prostředky podporovat zejména začínající autory a pod něcovat je k vytváření děl výchovně účinných , co nejvíce spjatých se životem a používajících širokého bohatství výrazových pro středků realistického umění. Nová hodnotná díla pohotově vydá vat a soustavně přispívat ke vzájemnému poznání nových děl slo venské literatury mezi českými čtenáři a naopak. Zajistit v období nejdéle dvou let vydání všech hodnotných děl vzešlých ze soutěže k 15. výročí osvobození ČSR. 2. Dále systematicky rozvíjet a doplňovat vydání klasického dě dictví české a slovenské literatury, jakož i světových literatur. Ne omezovat se převážně na kritická vydání klasiků domácích a za

hraničních a soustředit hlavní pozornost na přístupná čtenářská vydání .

Plně rozvinout levná , masová, dobře vybavená vydání klasické i soudobé literatury domácí i přeložené, aby byla dostupná co nej

širšímu okruhu čtenářů. Vypracovat ve spolupráci českých a slo venských nakladatelství promyšlenou koncepci společné česko slovenské edice, jejíž vhodně komentované, dobře vypravené a levné svazky budou vycházet ve velkých nákladech ; zajistit účin.

nou propagaci této edice. Hlavními organizátory této edice budou Státní a Slovenské nakladatelství krásné literatury. Přistoupit od roku 1961 k novému vydávání vybraných základ

ních děl Aloise Jiráska tak , aby jednotlivá díla byla stále čtenářům dosažitelná. Obdobně postupovat na Slovensku při novém vydá

vání děl Hviezdoslavovy knižnice . 3. Z překladové literatury nadále věnovat soustavnou pozornost 96

.

především literatuře sovětské. Prohlubovat zájem o všechny lite ratury lidově demokratických zemí, zejména o díla současná .

Zvlášť pečlivou pozornost napříště věnovat výběru ze současné po krokové literatury ostatních zemí se zvláštním zřetelem k těm

národům , jež se již osvobodily nebo teprve bojují proti koloniál nímu jhu, k literaturám národů Asie , Afriky a Latinské Ameriky. Stále usilovněji ve smyslu leninské definice dvou kultur vyhle

dávat a popularizovat ta díla, která kriticky obrážejí kapitalistic kou společnost a aktivně přispívají k boji za mír, za nový spole čenský řád .

4. V souvislosti s dalším rozvojem Klubu čtenářů a Společnosti

priatelov krásnych kníh promyslet koncepci obou edic tak, aby vzhledem k vysokým nákladům jednotlivých svazků byla zařazo vána dila ideově a umělecky nesporná a co nejhodnotnější. Po

dle podmínek vedle beletristických titulů zařazovat výběrově ve spolupráci s ostatními nakladatelstvími i jednotlivá díla popu

lárně naučná, zejména z oblasti umění. Zároveň rozvinout v roz sáhlé členské obci ideově promyšlenou výchovnou práci a zaměřit se ve větší míře na proniknutí do řad dělnických a rolnických čtenářů.

5. K prohloubení zájmu o četbu poezie zejména mezi mládeží budovat v nakladatelství Čs. spisovatel Klub přátel poezie, který umožňuje ve větší míře rozšiřovat nejhodnotnější díla nové pů vodní poezie.

6. Klíčem k stále zásadovější kulturní politice v oblasti krásné

literatury je prohlubování marxisticko -leninského hodnocení lite rárních děl. Proto je nezbytné naprosto zásadově postupovat při

vydávání literárně teoretických, historických i kritických děl , ale také předmluv, doslovů a ostatních komentářů k jednotlivým lite rárním dílům. Věnovat soustavnou péči vydávání nově vznikají.

cích, skutečně hodnotných původních prací z oboru literární teo rie, historie a kritiky. Urychlit vydání základních dějin české a slovenské literatury a zajistit i vydání populárních příruček vy .

tvořených na jejich základě a určených k potřebě širokého okruhu čtenářů.

Ve spolupráci s příslušnými ústavy Čs. akademie věd přistoupit k vydávání pokrokově orientovaných dějin jednotlivých národních literatur, které by nahradily ideově nevyhovující staré příručky ,

pohotově vydávat i překlady sovětských děl s touto tematikou. 4 Usnesení a dokumenty

97.

V oblastt výtvarného umění a hudby 1. Ve spolupráci českých a slovenských nakladatelství přistou pit k vydávání levné, dobře vypravené, společné masové popu

lární knižnice »Malá galerie « o hlavních proudech a zjevech čes kého a slovenského i světového výtvarného umění, jejíž svazky

budou opatřeny ideově správným a srozumitelným výkladem k ši roké popularizaci pokrokového umění mezi pracujícími a k zinten zivnění cílevědomé výchovy uměním. 2. Zároveň zkvalitnit vydávání a zlevnit ceny reprodukcí umě leckých děl a pohlednic, rozšířit okruh námětů, zvětšovat podil současných umělců , kteří se ve své tvorbě poctivě vyrovnávají

s tématy ze současného života, a zlepšit propagaci těchto děl. 3. V oblasti hudby pokračovat v soustavném vydávání děl kla siků naší a světové hudby i tvorby soudobých skladatelů. Více péče věnovat vydávání hodnotné písňové tvorby pro masovou po třebu a zkvalitnit výběr v oboru populární a taneční hudby . 4. Také v hudebně teoretické, kritické a historické literatuře

všímat si především základních a aktuálních problémů, směřují

cích k rozvoji nové tvorby i důslednému zhodnocení klasického dědictví. Vedle toho usilovat o soustavné populární poučení pro nejširší vrstvy , rozvíjet i v publikacích cílevědomou hudební vý. chovu. Z tohoto hlediska věnovat pozornost i soustavnému roz pracování teoretických otázek zábavné a taneční hudby a pečovat o její ideovou a uměleckou úroveň .

5. Postupně uspokojovat naléhavou potřebu celostátních obrazo vých publikací reprezentačního charakteru se zaměřením státně propagačním a vlastivědným a informační literatury určené za

hraničním návštěvníkům naší republiky. Přitom položit důraz na to, aby publikace seznamovaly čtenáře se současným životem a výstavbou socialistického Československa. Tímto úkolem se budou především zabývat nakladatelství Orbis a Osveta. 6. Věnovat soustavnou praktickou i teoretickou péči otázkám

knižní kultury a již v tomto období se připravovat na důstojné oslavy 500. výročí čs. knihy v roce 1968. V literatuře pro děti a mládež 1. Cílevědomě zvětšovat v celkovém objemu vydávané dětské literatury především podíl nové původní tvorby, jež umělecky 98

přesvědčivým zobrazením současného života našich dětí, jejich radostí i problémů, přispěje k harmonickému rozvíjení socialistic ké výchovy na všech věkových stupních. Přitom prohlubovat v dě tech znalost současnosti i dějinného vývoje naší vlasti, probouzet a upevňovat v nich bratrství mezi českým a slovenským lidem,

pěstovat v nich city socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu ..

2. Mimořádnou pozornost věnovat otázkám nového zaměření vý. chovy ve škole a Pionýrské organizaci, rozvíjet u dětí vztah k tvo fivé práci a zajímavou formou podporovat úsilí školy o sepětí vý. uky se životem a s výrobní praxí. Aktivně přispívat k citové a

estetické výchově dětí a věnovat pozornost specifickým rysům v citovém vývoji a zájmech chlapců a dívek. Soustavně podporo vat vydávání dobrých děl dobrodružné literatury a dále rozvíjet v nakladatelství dětské literatury vydávání knih pro dospívající

dívky. Pečovat o tvorbu pro nejmenší, zejména o leporela. Pro jednat s ČSM akcí » Kniha měsíce «, v níž budou měsíčně zařazo vány výběry nejnovějších beletristických či populárně naučných knih pro různé věkové stupně, s nimiž budou pracovat zejména pionýrské skupiny, učitelé ve školách apod. 3. U překladové literatury pro děti a pro mládež orientovat se zejména na literaturu sovětskou a produkci lidově demokratic kých zemí. Z ostatních literatur dobře vážit ideové zaměření knih ,

které mají být překládány , a zejména seznamovat mladé lidi s klasiky dětské literatury.

4. Soustavně omezovat u dětské literatury okruh témat i děl, ji miž do vědomí dětského čtenáře pronikají náboženské předsudky a představy , a pečovat o jejich materialistické překonávání. Za měřovat se na takové knihy, které vysvětlují vznik a zákonitost

přírodních jevů a úspěchy v rozvoji soudobé techniky. Vydávat vědeckofantastická díla, která správně rozvíjejí fantazii dětí a mládeže a zájem o velké perspektivy vědy a techniky . 5. Rozvíjet úsilí o masové vydání vybraných kvalitních děl dět. ské literatury naší i zahraniční, zejména současné, tak, aby ale spoň základní díla byla trvale na trhu. Ještě více preferovat vy

dávání levných úpravných edic, jejichž svazky by si mohly děti kupovat z vlastních úspor.

6. Ve spolupráci českých a slovenských nakladatelství vytvořit levnou masovou knihovnu, která svým charakterem bude knižnici 99

mladého socialistického člověka . Knižnice bude vedle základních

děl domácí i překladové beletrie obsahovat některá významná díla

politická a vědeckopopulární, odpovídající na důležité současné otázky. Hlavním organizátorem této knižnice bude nakladatelství Mladá fronta , budou se však na ní podílet i ostatní odborná na

kladatelství. Vydávání zahájit nejpozději v roce 1961. III . Odborná literatura

1. Za hlavní úkol považovat vydávání literatury sloužící základ ním potřebám rozvoje národního hospodářství, vědy a techniky v období let 1961-1965 i v dalším období, jak jsou vyjádřeny ve

směrnicích strany a vlády. Orientovat se přitom na nejpokroko vější techniku aa technologii práce, účinně propagovat její uvádění do výrobní praxe a literaturou vést široké masy pracujících k to mu, aby si novou techniku rychle osvojovali a plně ji využívali. Technickou a odbornou zemědělskou literaturu zaměřovat tak, aby

se jejími čtenáři ve stále větším počtu stávali dělníci, družstevní rolníci a středně technické kádry. Zvýšenou péči věnovat otázce ideologické úrovně tohoto druhu literatury. Soustavně seznamo vat pracující s pokrokovou technikou a pokrokovými výrobními metodami uplatňovanými v zahraničí, zvláště v Sovětském svazu. 2. Zabezpečit, aby produkce naší odborné a vědecké literatury

těsně navazovala na výsledky vědeckého bádání jak na pracoviš tích Čs. akademie věd a Čs. akademie zemědělských věd, tak i mi mo ně , zejména aby byla co nejtěsněji spjata s aktuálními otázka mi rozvoje národního hospodářství, vědy a kultury . Zároveň zajis tit, aby při řízení vydavatelské činnosti Čs. akademie věd se 1

uplatňovala také vědecká a výzkumná pracoviště a vysoké školy z oblasti ministerstva školství a kultury, výrobních resortů apod.,

aby produkce nakladatelství Čs. akademie věd všestranně obrá žela nejlepší výsledky práce všech vědeckých pracovišt. 3. Ve vydávané odborné a vědecké literatuře věnovat stálou po

zornost otázkám péče o člověka a jeho zdraví, o vytváření vysoce kulturního a zdravotně nezávadného prostředí a nejvhodnějších technických i jiných podmínek pro jeho život a práci na praco višti i mimo ně.

4. Ve vydávání odborné literatury dále prohlubovat těsnou spo

lupráci se socialistickými státy, zejména se Sovětským svazem. 100

Ve spolupráci s nakladatelstvími Sovětského svazu a socialistic kých zemí propracovat i koncepci vydávání odborné literatury pro méně vyvinuté země, které se osvobodily z koloniálního panství. V technické literatuře

!

1. Zvláštní pozornost věnovat literatuře napomáhající rozvoji

komplexní mechanizace, automatizace a chemizace v uhelných a rudných dolech, metalurgických provozech , energetice, strojí renství, chemickém průmyslu , stavební výrobě, textilním, sklář ském a potravinářském průmyslu a v dopravě. 2. Soustavně v literatuře zobecňovat výrobní zkušenosti zlepšo vatelů, novátorů, účastníků socialistické soutěže a zejména bri gád socialistické práce.

3. Pokračovat ve vydávání masových základních odborných pří. ruček pro různé profese dělníků, mistrů a středně technických pracovníků. Soustavně vydávat díla pro další vzdělání a zvyšová

ní kvalifikace vyšších technických kádrů a zajistit přiměřený růst produkce s úzce specializovanou tematikou. 4. V dalším zaměření technické literatury opírat se o dokument

o technické literatuře, přijatý politickým byrem ÚV KSČ 10. pro since 1957, a o závěry vytyčené sekretariátem ÚV KSČ při projed návání zprávy o plnění usnesení politického byra ÚV KSČ k tomu. to dokumentu . V zemědělské literatuře

1. Zaměřit se na vydávání literatury pro nižší a středně tech nické kádry, vydat přehledné publikace shrnující srozumitelnou

formou nejdůležitější problémy zemědělské praxe, pohotově popu larizovat zkušenosti novátorů, zlepšovatelů a nejlepších zeměděl

ských závodů. Nutno skoncovat s takovým stavem, kdy na úkor řešení hlavních úkolů zemědělské výroby je často vydávána lite

ratura zabývající se okrajovou problematikou. 2. Soustavnou pozornost věnovat publikacím z oboru rostlinné výroby, zejména pokud jde o zvyšování její intenzity, a otázkám

plného využití a zkvalitňování půdního fondu. Zabývat se problé my krmivové základny , intenzívně popularizovat zvláště zkuše nosti z pěstování kukuřice a nové metody pěstování cukrovky a 101

jiných plodin. Soustavně popularizovat dvojí sklizeň v zeměděl ství.

3. V oboru živočišné výroby věnovat pozornost zvláště zvyšová ní užitkovosti hospodářských zvířat, otázkám specializace a me chanizace družstevního hospodářství a zavádění pokrokové tech nologie . 4. V oblasti ekonomiky zemědělství se soustředit na otázky

organizace práce, řízení a plánování zemědělské výroby , investič- .

ní výstavbu, rozvoj socialistického soutěžení a využití mechanizace v zemědělské výrobě. Vysvětlovat zásady hmotné zainteresova

nosti družstev a odměňování družstevníků v jejich přímé souvis losti s růstem zemědělské výroby a zvyšováním produktivity prá ce. Zvláštními publikacemi zaměřit se na zemědělskou mládež a

ženy z hlediska specifických problémů jejich práce v zemědělství. 5. Soustavnou pozornost věnovat otázkám vodního hospodářství, meliorací a budování závlahových systémů. 6. Soustavně zabezpečovat propagaci otázek, které souvisí s do vršením kulturní revoluce na vesnici.

V oblasti přírodních věd

Z vědecké literatury přednostně podporovat vydávání takových děl, která v maximální míře odpovídají potřebám rozvoje národ ního hospodářství a zvyšování kvalifikace pracujících ve výrobě nebo s výrobou těsně spjatých , jako jsou publikace o matematice, fyzice, geologii a chemii a nových poznatcích a objevech v těch to oborech . Skladbu ediční činnosti v těchto letech změnit ve pro spěch uvedených oborů . Ve zdravotnictví a tělovýchovné literatuře Do roku 1965 vydat příručky ze všech hlavních zdravotnických oborů a zajistit vydávání učebnic pro zdravotnické školy i učebnic vysokoškolských.

Mimořádnou péči věnovat rozvoji zdravotnickoosvětové literatu

ry, vydávání publikací sloužících k vytváření správných životních návyků a předcházení chorob a pomáhajících řešit otázky vytvá- · ření zdravého prostředí na pracovištích i v sídlištích. Zvýšit obsa hovou úroveň tělovýchovné, sportovní a turistické literatury a sou 102

středěně pečovat o účinnou propagaci aktivního provozování tě lesné výchovy v masách pracujících.

IV. Učebnice a pedagogická literatura Ve vydávání školních učebnic a odborné pedagogické literatury :

1. Pomoci zajistit úkoly vyplývající z usnesení ÚV KSČ »O těs ném spojení školy se životem a o dalším rozvoji výchovy a vzdělá. ní v ČSR« , zejména vydat do roku 1965 postupně nové učebnice pro všeobecně vzdělávací školy a do konce roku 1961 vydat základní učebnice pro odborná učiliště a učňovské školy . 2. V důsledku nových úprav učiva vydat včas nové učebnice pro školy jinonárodních skupin.

3. Při vydávání učebnic pro všeobecně vzdělávací, odborné a

učňovské školy vycházet z toho, že podle usnesení ÚV KSČ bu dou tyto učebnice dětem poskytovány od 1. září 1960 zdarma. Pro vést urychleně všechna potřebná opatření, aby toto usnesení bylo plně zabezpečeno. Zvýšenou pozornost věnovat správnému obsa. hovému zaměření a grafické úpravě nových učebnic ; postupně za

vádět vazbu do umělých hmot, aby životnost učebnice byla co nej delší a byly respektovány i hygienické požadavky. 4. Zabezpečit vydávání učebnic a skript pro studující na večer ních nebo dálkových středních a vysokých školách. 5. K zajištění nových metod a forem výuky při přestavbě vyso

koškolského studia zabezpečit, aby vysokoškolské učebnice byly připravovány nejlepšími odborníky, případně kolektivy autorů, a aby byly na výši jak po stránce ideologické, tak i vědecké. Zejmé na zvýšit péči vědeckých rad vysokých škol o přípravu učebnic. 6. V důsledku změny systému vzdělání učitelů zajistit do konce roku 1962 učebnice pro pedagogické školy a do konce roku 1964 učebnice pro pedagogické instituty.

7. Zajistit v letech 1961–1965 postupné vydávání metodických knih – průvodců a příruček - k novým učebnicím všeobecně vzdělávacích škol a vydání odborných publikací, zvláště k otáz kám polytechnického vyučování. Věnovat pozornost zajištění li teratury pro estetickou výchovu, publikacím o výchovném působe ní školy a otázkám spolupráce rodiny a školy. 8. V období 1960–1965 dobudovat knižnici všeobecného vzdě. 103

lání, jejímž smyslem je přispívat k rozvoji zájmů mládeže a po moci vedoucím zájmových kroužků v jejich činnosti. Ve vydávání slovníků a jazykových učebnic 1. V průběhu příštích let odstranit nedostatek slovníků a učebnic

především u těchto jazyků : ruština, němčina, angličtina , francouz ština, španělština. 2. Nejpozději do roku 1965 vydat rovněž v dostatečném nákladu

slovníky středního rozsahu, malé konverzační slovníky a učebni ce jazyků lidově demokratických zemí. Přitom je třeba mít na zřeteli i množství jazykových kursů a samouků.

3. Dokončit v ČSAV urychleně velký rusko-český slovník a dbát na to, aby zejména potřeba rusko -českých a česko - ruských slov

níků, konverzačních příruček a učebnic byla na knižním trhu stá le kryta dostatečným množstvím výtisků, zejména se zřetelem k rozvoji lidových kursů ruštiny.

4. U odborných jazykových slovníků dávat přednost rámcovým , zejména pak polytechnickým slovníkům, před slovníky úzce spe cializovanými, zejména s ohledem na praktickou potřebu. 5. Při práci na slovnících volit vždy nejtěsnější spolupráci mezi českými a slovenskými nakladatelstvími a využít i daleko inten

zívněji spolupráce se zahraničními nakladateli vydávajícími slov níky, zejména v SSSR.

V. Literatura pro jinonárodní skupiny Vydávat literaturu, která bude podporovat u občanů jiných ná rodností vědomí příslušnosti k Československé republice a bude napomáhat v jejich výchově k československému socialistickému

vlastenectví. Vydávání publikací, zabývajících se celostátní pro blematikou , soustředit ve vydavatelství ROH » Práce« ( na Sloven sku » Práca « ) , ostatní publikace vydávat v krajských nakladatel stvích .

VI. Vydávání knih pro zahraničí, dovoz a vývoz publikaci

1. V literatuře vydávané pro propagaci v zahraničí dbát, aby publikace poskytovaly v maximální míře úplný a pravdivý pohled 104

na život a dění v socialistické ČSR, aby měly aktuální zaměření a aby přispívaly k hlubšímu poznání našeho zřízení. Přitom dbát i na specifické poměry v té zemi, pro niž je publikace určena. Těmto tématům dávat i v produkci Artie přednost před tematikou pocházející z jiných zemí. Zajistit v dostatečné míře vývoz širo

kého sortimentu původní české a slovenské literatury. Zároveň rozšiřovat vývoz děl českých a slovenských autorů vydaných do mácími nakladatelstvími v cizích jazycích a vycházet z této zá sady při stanovení plánu Artie. 2. Zaměřit se při tvorbě edičních plánů na dosažení účinné spo

lupráce mezi jednotlivými československými nakladatelstvími a Artií pokud jde o koedice.

3. Rozvíjet spolupráci se sovětskými nakladatelstvími a s na kladatelstvími ostatních zemí socialistického tábora, usilovat o vy

dávání koedic uměleckých monografií, odborné literatury, zejmé na technické , slovníků a těsně spolupracovat při vydávání ency klopedií.

4. V dovozu knih se zaměřovat především na ty , z nichž může naše věda a technika maximálně těžit nové poznatky . V tomto

směru vidět jako prvořadý úkol spolupráci s SSSR a ostatními so cialistickými zeměmi. V dovozu z kapitalistických zemí věnovat zvláštní pozornost novým původním dílům politické a odborné literatury i beletrie vydávané přímo v nakladatelstvích bratrských komunistických stran nebo v nakladatelstvích jim blízkých. Zvý. šenou péči věnovat správnému výběru literatury dovážené pro po třebu jinonárodních skupin, a to zejména z toho hlediska, aby byly dováženy především překlady nejlepších děl českých a sloven ských autorů vydané v zahraničí, sovětská literatura a knihy pro pagující ideje proletářského internacionalismu, úspěchy výstavby socialismu a spolupráce zemí socialistického tábora. VII. Koordinace vydavatelské činnosti českých a slovenských nakladatelství

a činnost krajských nakladatelství, příprava nakladatelských kádrů

Vzájemná spolupráce a koordinace ediční činnosti českých a slovenských nakladatelství je dosud nedostatečná, což v někte

rých případech zaviňuje nejednotnost kulturně politických hle 105

disek při sestavování edičních plánů, vznik zbytečných duplicit, nehospodárnost při vydávání publikací pro malý okruh zájemců

a neúčelné využívání polygrafické kapacity a přiděleného fondu papíru.

Základní směrnicí pro řízení ediční činnosti čs. nakladatelství se stane perspektivní plán ediční činnosti zpracovaný na dobu

pěti let a schvalovaný politickým byrem ÚV KSČ, dále směrnice pro sestavování ročních edičních plánů, která bude každoročně

projednávána sekretariátem ÚV KSČ spolu s hodnocením ediční činnosti a prodeje literatury za uplynulý rok. Titulové roční ediční

plány, které budou vycházet z perspektivního plánu a ze směrnic schválených sekretariátem ÚV KSČ, budou projednávány každo

ročně ve vedení III. oddělení ÚV KSČ. Všechny materiály zahrnu jící celostátní problematiku ediční činnosti a rozšiřování literatu ry bude ve spolupráci se slovenskými orgány předkládat ministr

školství a kultury podle povahy věcí politickému byru ÚV KSČ, sekretariátu ÚV KSČ a III. oddělení ÚV KSČ. Tento postup pova žujeme za ucelený systém stranického řízení ediční činnosti a roz šiřování literatury . K zabezpečení tohoto systému je třeba na úseku ministerstva školství a kultury :

1. Řídící činnost ministerstva školství a kultury v ediční oblasti prohloubit a rozšířit v tom smyslu, aby podle směrnic strany byla

v zásadě jednotně řízena a koordinována vydavatelská politika českých a slovenských nakladatelství. 2. Zajistit těsnou a soustavnou spolupráci příbuzných českých a slovenských nakladatelství zejména z těchto hledisek : a ) společné vypracování perspektivních a ročních edičních plá nů s cílem zabezpečit účelnou dělbu práce , zamezit zbytečné du

plicity a koordinovat vydávání těch publikaci, které jsou určeny pro menší okruh zájemců, tak, aby vycházely pro celostátní po třebu v jedné řeči ; přitom je nutno přihlížet k specifickým potře. bám českých i slovenských čtenářů ; b ) koordinace ediční činnosti a propagace v oblasti literatury

vydávané pro členy čtenářských klubů ; c ) koordinace mezinárodních styků příbuzných českých a slo venských nakladatelství s nakladatelskými podniky v zahraničí. 3. V nově zřízených krajích vybudovat ve smyslu příslušného

usnesení sekretariátu ÚV KSČ samostatná krajská nakladatelství, 106

ekonomicky začleněná do rozpočtu krajských národních výborů a ideově bezprostředně řízená krajskými výbory strany. Činnost krajských nakladatelství zaměřit na aktuální politické problémy kraje, na literaturu regionálního charakteru a na roz víjení činnosti mezi začínajícími a regionálními spisovateli. V tom to smyslu v přiměřené míře vydávat i beletrii a dětskou literatu. ru , aktuální politická díla vycházející z podmínek krajů a okresů, práce o historii kraje, zvláště o dělnickém hnutí, práce vlastivěd

né a osvětové, Celý profil krajských nakladatelství těsně spojovat s rozvojem stranické práce, hospodářství a kultury v kraji a pro. dukci účelně koordinovat s činností ústředních nakladatelství. Pro

rozvoj ediční činnosti krajských nakladatelství zajistí minister stvo školství a kultury s přihlédnutím k návrhu plánu ediční čin. nosti přiměřené množství papíru. 4. Prověrka třídní a politické spolehlivosti v nakladatelstvích

ukázala, že je nutné prohloubit soustavu přípravy nakladatelských kádrů. Půjde zejména o to , aby nakladatelští pracovníci procháze. li systematickým vzděláváním ve státních a stranických školách a kursech, aby si dále upevnili a rozvinuli své politické znalosti. Zároveň je třeba zajistit, aby nakladatelští pracovníci neustále doplňovali své odborné vzdělání, zejména v rámci speciálních kur

sů na vysokých školách. Je nezbytné podporovat a rozvíjet speci fické formy školení, které organizují jednotlivé nakladatelské podniky, zejména konference, semináře apod. Redaktory je třeba co nejčastěji vysílat ke spolupráci na řeše

ni praktických otázek našeho politického, hospodářského a kul turního života, aby stykem s praxí načerpali podněty pro vydava. telskou činnost. Ministerstvo školství a kultury připraví systém školení a výcho

vy nakladatelských kádrů a předloží tento materiál III . oddělení ÚV KSČ. VIII. Perspektivní rozvoj ekonomik y knižního obchodu a nakladatelství

Ke splnění úkolu do roku 1965 vydávat a rozšiřovat 5-6 výtisků

knih na jednoho obyvatele ČSR bude nezbytně nutné vytvořit jak v oblasti nakladatelství, tak i knižního obchodu odpovídající vý.

robně technické, materiální, ekonomické a organizační podmínky. 107

Tyto otázky jsou konkrétně rozpracovány ve zvláštním materiálu, který byl projednán politickým byrem ústředního výboru KSČ. Práce knižního obchodu bude vycházet z těchto zásad : 1. V souladu s přestavbou územní organizace a s uplatněním no vých zásad při organizaci Sdružení nakladatelských podniků plně využít při práci s knihou a při rozšiřování literatury místních orgá nů a vytvořit v krajích krajské podniky knižního maloobchodu . Ideovým řízením rozšiřování literatury v krajích a okresech pově

řit krajské a okresní výbory KSČ. Dosavadní komise pro tisk při KV KSČ a OV KSČ rozšířit a zaměřit jejich činnost na práci s tis kem a knihou.

2. V nové organizaci knižního obchodu vytvořit předpoklady

k tomu, aby práce knižních prodejen měla vskutku kulturně poli tický charakter, vytvořit pro to příslušné ekonomické podmínky a zamezit narušování této zásady nesprávným stanovením ekonomic

kých ukazatelů a jejich jednostranným nadřazováním kulturně po litickým hlediskům.

3. Těžiště organizátorské práce při rozšiřování literatury přenést

do okresů. K zajištění tohoto úkolu budou okresní prodejny těsně spolupracovat s kulturně osvětovými institucemi , se společenskými organizacemi, s družstevním obchodem, Poštovní novinovou služ bou a jinými organizacemi a zejména dbát o podstatné zlepšení v rozšiřování literatury na vesnici.

4. Vypracovat perspektivní plán výstavby a přestavby sítě kníž ního obchodu, zejména základních prodejen, a zajistit jeho urych lenou realizaci. Rozšířit kapacitu dosavadní sítě výstavbou nových prodejen v nových sídlištích a menších městech, zajistit prodej literatury v místech a zejména na vesnicích a v průmyslových zá vodech .

Mimořádnou pozornost věnovat rozvíjení nových pokrokových forem prodeje, zvláště prodeje knih volným výběrem, a všech způ sobů přímého rozšiřování knih na závodech a vesnicích. K zajiš tění tohoto úkolu vybavit knižní obchod určitým počtem biblio

busů a jiných dopravních a technických prostředků. Vybudovat centrální sklady a expedice s potřebnou technikou a mechani

zací. Zlepšit Investiční politiku na úseku knižního obchodu a za jistit výstavbu a přestavbu sítě prodejen , aby jejich vybavení a kultura prodeje knih nezaostávaly za ostatními úseky vnitřního obchodu. 108

5. Soustavnou výchovou a školením zvyšovat kvalifikaci pra covníků knižního obchodu na základě dlouhodobého plánu odbor né a politické průpravy . Upravit početní stav pracovníků knižní ho obchodu tak, aby správným stanovením prodejního úkolu na

hlavu byly vytvořeny předpoklady pro zkulturnění a zkvalitnění práce prodejen. 6. Využít všech prostředků ideologického působení ( tisku, roz hlasu, televize ) k tomu, aby účinně napomáhaly při propagaci

literatury, zejména politické a odborné, a vytvořit podmínky, aby stránky našeho tisku mohly být ve větší míře otevřeny literární kritice a recenzování knih.

7. V práci stranických a společenských organizací v závodech,

v podnicích a na vesnici uplatnit zásadu, aby podstatně lépe a v širší míře než dosud využívaly literatury jako jednoho z nejúčin nějších prostředků výchovy a aby se vhodnou formou podílely na její propagaci a rozšiřování. 8. Uplatnit a dále účelně rozšířit formu čtenářských klubů. Vy. dávané publikace dodávat členům za zvláštní členské ceny buď přímo, nebo prostřednictvím knižních prodejen. 9. U souborů knih a děl velkého rozsahu daleko šířeji pracovat se subskripčními akcemi . 10. Umožnit plánovité zásobování knihoven podle seznamů zá kladních knižních fondů a ročních seznamů doporučené literatury sestavených z nejvýznamnějších titulů zařazených do edičních plánů nakladatelství a přihlížet k tomu při určování nákladů.

11. Výrobně a ekonomicky zajistit vytvoření základniho fondu literatury všech oborů a stanovit tomu odpovídající dlouhodobé normativy zásob v nakladatelství a knižním obchodě.

ZÁSADY PERSPEKTIVNÍHO A POSTUPNÉHO ZŘIZOVÁNÍ LIDOVÝCH

ŠKOL

UMENI

USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 13. ZÁŘI 1960

V souladu s usnesením ústředního výboru KSČ »O úkolech kul turní fronty po Sjezdu socialistické kultury« z 1. prosince 1959 přijímají se zásady, podle nichž budou postupně budovány ve všech 109

okresech na bázi dosavadních základních hudebních škol lidové

školy umění, které poskytnou nadané mládeži možnost získat zá kladní vzdělání ve všech hlavních odvětvích umění. Zakládáním lidových škol umění se sleduje cíl vytvořit z těch to škol postupně v každém okrese centrum umělecké výchovy mládeže i uměleckého života okresu.

Proto budou lidové školy umění, sdružující hudebníky, profe

sionální tanečníky, učitele dramatického umění, výtvarných umě ní a literatury a písemného projevu, plnit několik funkcí neoby čejně důležitých pro rozvoj kulturního života v okresech : a ) především budou plnit své výchovné poslání, jehož těžiště spočívá v rozvoji aktivního uměleckého amatérského projevu . Vy chází se z toho, že ideální bude taková lidová škola umění, která

svou kapacitou bude schopna odpovědět na široce projevované potřeby příslušného okresu ;

b ) dále pomohou vyhledávat nejlepší talenty pro profesionální dráhu. Teprve tímto opatřením se dostane vyhledávání umělec kých talentů na daleko širší základnu, bude odstraněna dosud

existující nevýhoda dětí dělníků, rolníků i venkovské inteligence , které nemohou své umělecké nadání pěstovat v tak příznivém prostředí, jaké poskytují velká města. Vybudováním lidových škol umění bude tedy vyhledávání uměleckých talentů podstatně de mokratizováno, rozšířeno a dostane systematický charakter ; c ) budou konzultanty lidu v celé řadě vážných uměleckých otá zek, které zvláště činností televize a rozhlasu, rozšiřováním umě lecké literatury apod . se dostávají do popředí živého zájmu širo kých mas pracujících ;

d ) budou hlavními oporami rozvoje lidové umělecké tvořivosti

a pomocníkem při zvyšování její kvality. Budou tím přispívat k tomu, aby pracující člověk , který už dnes má široké možnosti k získání odborné a vědecké kvalifikace a k získání mnoha vě.

deckých poznatků, mohl zároveň ve stejné míře pěstovat i umě leckou činnost ;

e ) budou ovšem i umělecky tvořit a je nepochybné, že jejich tvorba, ovlivňovaná daleko více přímým stykem s pracujícími, bude významným obohacením socialisticko -realistického umění.

Lidové školy umění se bezesporu stanou jedním z nejvýznam nějších kulturních zařízení, jehož prostřednictvím stovky profe

sionálních umělců- pedagogů se nejvíce přiblíží lidu a budou půso 110

bit přímo v jeho středu. Stanou se tak důležitým nástrojem v roz voji socialistické kulturní revoluce.

Zásady a koncepce lidových škol umění 1. Poslání

Lidové školy umění poskytují veškeré nadané mládeži základy odborného vzdělání v oboru umění, pro který mají potřebné vlo hy ; zvlášt nadané žáky připravují k dalšímu odbornému umělec kému vzdělávání. Lidové školy umění budou sloužit především výchově mládeže a postupně se může jejich činnost rozšiřovat

na širší okruh pracujících, zejména v některých oborech ( litera tura, divadlo, výtvarnictví ) . Lidové školy umění budou rozvíjet umělecké vlohy, schopnosti

a nadání svých žáků, prohlubovat v nich estetické cítění, šířit zá jem o hodnotné umění a učit je toto umění správně chápat a hod

notit. Jejich posláním bude vypěstovat v žácích dobré základy reprodukční i tvůrčí činnosti a upevňovat v nich vědomí důleži tosti poslání umění v socialistické společnosti. Budou vychovávat žáky tak, aby mohli ve stále větší míře uplatňovat vliv na roz víjení kulturního života a prohlubovat jako občané svou účast

na řízení kultury a aby účinně napomáhali při zkvalitnění práce ve všech oblastech lidové umělecké tvořivosti a svými dovednost mi i schopnostmi k jejímu trvalému růstu a zvyšování její úrovně . Svým působením stanou se lidové školy umění významným za

řízením sloužícím komunistické výchově. V zájmu jednotného vý. chovného působení zajistí odbory školství a kultury rad národ ních výborů těsnou spolupráci mezi lidovými školami umění a ostatními školami.

2. Obsah, metody a formy práce Lidové školy umění mají tyto obory : hudební, taneční, literární a recitační, dramatický (divadelní a loutkářský ) a obor výtvarný. Lidové školy umění převezmou nejlepší zkušenosti základních

hudebních a základních výtvarných škol. Podle povahy oboru se užívá individuálního, popřípadě skupinového vyučování. I při sku pinovém vyučování se klade zvýšený důraz na individuální pří 111

stup učitele k žákovi. Proto při skupinovém vyučování nepřesa huje počet žáků ve třídě 20.

Lidové školy umění budou vychovávat k obecně prospěšné kul turní práci, zejména účastí žáků a učitelů na kulturním životě

všech pracujících. Absolventi budou přispívat svým členstvím v souborech k rozšíření a zkvalitnění lidové umělecké tvořivosti a svou účastí na kulturní a osvětové práci budou zvyšovat úroveň politickovýchovné činnosti v oblasti kultury a osvěty. Vzhledem k zvláštní povaze výuky na lidových školách umění

bude hodnocení žáků upraveno odlišně od ostatních škol. 3. Organizace

Lidové školy umění se zřizují jako samostatné školy s obory podle jednotlivých druhů umění. Vzniknou postupně , a to tak, že se dosavadní základní hudební a základní výtvarné školy budou

obohacovat o další obory umění. V názvu školy bude vyjádřen obor, kterému se na škole vyučuje. Obory, o které se škola roz šiřuje, se budují postupně. Lidové školy umění zřizují v jednotlivých oborech pro nejmladší žáky přípravku, v níž se provádí především soustavný průzkum schopností. Pak následuje elementární stupeň , v němž učitel roz víjí nadání žáka a zároveň ověřuje trvalost jeho zájmu o zvo lený obor ; v některých oborech se další studium dělí na nižší a vyšší stupeň , popřípadě se specializuje. Aby nadaným dětem, zejména na venkově , byl umožněn přístup ke vzdělání v lidových školách umění, lze zřídit pobočky a de tašovaná oddělení nebo třídy.

V čele lidové školy umění je ředitel. Každý obor má vedoucího, který za obor odpovídá. 4. Záci

Po plném vybudování lidových škol umění je nutno počítat

v podstatě se třemi kategoriemi žáků, pro něž bude třeba vypra covat odlišné pedagogické postupy odpovídající jejich věku a úrov

ni. Do lidových škol umění budou přijímáni především žáci na vštěvující základní školu, školy poskytující střední vzdělání a pra 112

cující mládež projevující potřebné nadání. Do hudebního, taneč ního a výtvarného oboru se přijímají žáci už ve věku od 7 let,

do oboru literárního a dramatického ve věku od 12 let. Výběr žáků provádějí učitelé lidových škol umění, pokud jde o mládež, ve spolupráci bud se školou, kterou žák navštěvuje, nebo se spo

lečenskými organizacemi příslušného pracoviště. Návštěva lidových škol umění se považuje u žáků škol 1. a 2. cyklu za činnost v zájmových kroužcích a zaznamenává se na vysvědčeních základní školy. 5. Učitelé

Základní otázkou v budování lidových škol umění je problém počtu a kvality učitelů. V nejvyšší míře mají být získáni pro jed

notlivé obory občansky i umělecky schopní učitelé z řad zkuše ných umělců a pedagogů. Noví učitelé lidových škol umění se budou postupně od školního roku 1961-1962 připravovat zejmé na na vysokých školách uměleckých, kde se jim dostane i potřeb né pedagogické průpravy. Za učitele budou přijímáni především umělci, kteří mají alespoň středoškolské pedagogické vzdělání nebo si je na tuto úroveň doplní studiem při zaměstnání.

Učiteli lidových škol umění se mohou stát i lektoři osvětových zařízení, kteří mají odbornou způsobilost ( absolutorium odborné hudební školy nebo konzervatoře, případně státní zkoušku , abso

lutorium speciálek bývalé Státní uměleckoprůmyslové školy ) . Vedle učitelů budou na lidových školách umění pracovat ještě další odborníci, jako instruktoři, korepetitoři . Učitelé vyučující v detašovaných odděleních nebo třídách si mohou doplnit úvazek na základní škole nebo na školách posky tujících střední vzdělání.

Aby učitelé mohli plnit své odpovědné poslání, musí být jejich činnost v lidových školách umění, pracovní úvazky a pracovní

podmínky stanoveny tak, aby mohli i umělecky tvořit, odborně , umělecky a občansky růst a účastnit se i jiné veřejně prospěšné práce. Prohlubování pedagogické účinnosti jejich práce budou

sloužit kabinety lidových škol umění, jež vzniknou z dosavadních kabinetů základních hudebních škol a budou členěny podle umě

leckých oborů. Každý obor se může dělit na sekce , například hudební obor na sekce nástrojů smyčcových, dechových, lidových, 113

klavír, zpěv atd. V čele jednotlivých oborů a sekcí budou pedago gicky a odborně nejschopnější učitelé lidových škol umění. Pro řízení dalšího vzdělávání učitelů lidových škol umění a otázky výchovy uměním se ustanoví v ústavech interní pracovník.

Všeobecný dozor na lidové školy umění vykonávají odbory škol ství a kultury rad ONV prostřednictvím okresních školních inspek-. torů, odborný dozor odbory školství a kultury rad KNV prostřed nictvím krajských školních inspektorů. Funkcí krajského školní ho inspektora lidových škol umění budou pověřováni vynikající učitelé nebo ředitelé lidových škol umění, kteří jsou pro tuto čin nost částečně uvolňováni ze svého zaměstnání. Krajský školní

inspektor bude používat při výkonu dozoru pomoci aktivu odbor ných pracovníků z řad vedoucích oborů a sekcí kabinetu lidových škol umění při ústavech pro další vzdělávání učitelů a výchov ných pracovníků, učitelů uměleckých škol, popřípadě vynikajících umělců. Členům aktivu bude rozvrh úkolů v zaměstnání upraven

tak, aby mohli s úspěchem vykonávat funkci odborného poradce.

6. Vztah lidových škol umění ke kursům osvětových zařízení Mládež, u níž se projevuje zájem o umění bez ohledu na stupeň nadání, se vzdělává zatím v kursech osvětových zařízení a krouž cích domů pionýrů a mládeže. Předpokládá se, že s postupným budováním lidových škol umění tyto převezmou po roce 1970 vy učování převážné části dětí, které navštěvovaly dosud kursy .

v osvětových zařízeních. Pro výchovu a vyučování této mládeže budou formy práce užívané na lidových školách umění vhodně přizpůsobeny.

V zájmu jednotného postupu při výchově v umění bude vyko náván odborný dozor také na vyučování v osvětových zařízeních ; tímto dozorem pověřuje národní výbor zpravidla ředitele lidové školy umění. Tím se dosáhne těsnějšího sepětí obou zařízení. Účast

lektorů na poradách předmětových komisí lidových škol umění povede ke spolupráci učitelů lidových škol umění a lektorů.

7. Zasady rozvoje Lidové školy umění vzniknou na základě nového školského zá

kona na bázi základních hudebních a základních výtvarných škol, 114

které se budou postupně rozšiřovat o další obory podle potřeb a konkrétních podmínek okresů. Lidové školy umění se budou

zřizovat i při závodech za předpokladu materiální pomoci a vy bavení školy ze strany závodu a při některých profesionálních uměleckých zařízeních. Přitom platí zásada, že zpočátku nemusí být na každé škole zastoupeny všechny obory. Jednotlivé obory se budou zřizovat jen tam , kde jsou pro to kádrové a materiální podmínky nebo kde

budou tyto podmínky vytvořeny . Bylo by užitečné soustředit úsilí krajských národních výborů zpočátku na zřízení dvou nebo nejvýše tří plně organizovaných lidových škol umění v kraji, např. ve Středočeském kraji v Příbra mi, v Kladně a v Mladé Boleslavi nebo v Západočeském kraji v Plzni, v Sokolově a v Karlových Varech, v Jihomoravském kraji v Brně, Gottwaldově a Jihlavě nebo v Severomoravském kraji v Ostravě, Karviné a Olomouci, v Západoslovenském kraji v Brati .

slavě a Komárně, ve Východoslovenském kraji v Košicích a Pre

šově. Těmto školám bude věnována zvláštní pozornost a jejich práce soustavně sledována, aby zkušenosti získané na těchto ško lách se mohly uplatňovat při budování dalších lidových škol umě ní. Tím by bylo možno urychlit tempo dalšího budování těchto

škol tak, aby do roku 1970 byly ve všech okresních městech dobu dovány plně organizované lidové školy umění se všemi obory. Aby se při sestavování plánů rozvoje lidových škol umění

v příštích letech vycházelo ze znalostí potřeb jednotlivých krajů, vyžádá si ministerstvo školství a kultury od KNV, aby před ložily do 31. 12. 1960 plán rozvoje lidových škol umění v kraji ,

v němž vyčíslí i předpokládanou perspektivní potřebu učitelských sil do roku 1965. Ministerstvo školství a kultury projedná pak

jednotlivě s každým KNV předpokládaný rozvoj těchto škol . Podle předběžného plánu ministerstva školství a kultury by měl rozvoj

lidových škol umění v příštích letech obsáhnout rozšíření dosa vadních hudebních oborů asi o 124 dalších. V letech 1965–1970 předpokládá tento plán další rozšíření oborů přibližně na 17 li dových školách umění ročně.

V další perspektivě bude třeba v místech mimo okresní města,

kde jsou dnes zřízeny jen hudební obory, vybudovat neplně orga nizované lidové školy umění, které budou mít jen některé obory. 115

Postupným zřizováním poboček a detašovaných tříd proniknou li dové školy umění i na venkov. OSLAVY 40. VÝROČI ZALOŽENÍ KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 20. ZÁŘI 1960

V květnu 1961 oslaví naše strana spolu s veškerým pracujícím lidem naší vlasti 40. výročí svého založení. Toto významné výročí budeme vzpomínat v době velikých his torických vítězství dosažených při budování socialismu. S hrdostí

budeme přehlížet cestu, kterou náš lid pod vedením své rodné strany prošel. Je to cesta 40 let houževnatých bojů a slavných

vítězství, cesta tvořivé práce miliónových mas, jejímž plodem je dnes již socialistická republika a v ní šťastný a spokojený život pracujících.

Před 40 lety založením KSČ začala nová historická epocha ve vývoji čs. dělnického hnutí, v boji za konečné národní a sociální osvobození pracujících .

Komunistická strana Československa, která vznikla jako před voj dělnické třídy , od počátku své revoluční činnosti stála v čele

jejích bojů a osvojujíc si marxismus-leninismus důsledně a prozí ravě vedla dělnickou třídu a pracující lid ke konečnému vítězství

nad buržoazií. Odhodlaně vedla dělníky v boji za chléb a práci, proti snižování mezd, proti drahotě, propouštění a nezaměstnano sti. Jako strana dělnické třídy hájila práva všech pracujících , utis kovaných mas. Postavila se do čela bojů rolníků proti zbídačování, za zlepšení jejich postavení. Podporovala spravedlivé požadavky

pracující inteligence a vedla ji k poznání, že jedině vítězství děl nické třídy umožní všestranný rozkvět vědy, umění a kultury. Věr

na zásadám proletářského internacionalismu bojovala za důsledné vyřešení národnostní otázky v ČSR, za bratrský svazek Čechů a Slováků v jednotné Československé republice. Tak KSČ, získáva jíc dělnické třídě ve všech lidových vrstvách spojence, vytvářela předpoklady pro širokou protiburžoazní frontu. Pracující se v kaž

dodenním zápase s kapitalisty na vlastních zkušenostech přesvěd 116

1

1

čovali, že KSČ je jedinou revoluční dělnickou stranou, že je sku tečným předvojem jejich boje.

V těžkých třídních bojích rostla KSČ, sílila a rozvíjela se ve vůdčí politickou sílu země. Osvojovala si zkušenosti slavné KSSS a tvůrčím způsobem je uplatňovala v našich podmínkách . Díky leninskému jádru ve straně byly překonány všechny

pevnému

těžkosti. V. sjezd strany byl významným mezníkem v boji za bol ševizaci KSČ, za vítězství leninismu v československém dělnickém hnutí. Důsledným bojem proti oportunismu, revizionismu a sek tářství se strana připravila k plnění odpovědných úkolů. Na sklonku předmnichovské republiky, kdy buržoazie ze stra chu před revolučním hnutím ustupovala před nastupujícím fašis

mem a zradila republiku, jediná naše strana důsledně hájila de mokratická práva, svobodu a nezávislost našich národů. V tomto boji proti fašistickému zotročení stala se strana , pevně spjatá s dělnickou třídou, vedoucí silou všech pracujících, vedoucí silou celé země . Opírajíc se o rozhodující úlohu Sovětského svazu ve druhé světové válce organizovala široký boj našeho lidu proti oku pantům. Mistrně spojila boj za národní svobodu s bojem za sociál

ní osvobození. Stala se tvůrkyní Národní fronty, svazku pracují cích měst a venkova , stmeleného společným zájmem dovést národně osvobozenecký boj do konce a osvobodit zemi z fašistic ké okupace .

Historickým mezníkem v životě našich národů se stal květen 1945. Fašistické Německo bylo poraženo hrdinnou Sovětskou ar mádou, která osvobodila i naši vlast z hitlerovské okupace. Vítěz ně byl zakončen národně osvobozenecký boj československého li du. Byly vytvořeny příznivé podmínky pro důsledné provedení ná

rodní a demokratické revoluce a další socialistický vývoj země. Poprvé v historii našich národů se dělnická třída stala třídou vládnoucí. Tím i Komunistická strana Československa, vedoucí síla

v národně osvobozeneckém boji, se stala vládnoucí stranou a zís kala vedoucí postavení v lidově demokratické republice. Komunistická strana Ceskoslovenska, vyzbrojena učením mar xismu- leninismu, příkladem a zkušenostmi KSSS , úspěšně vedla

dělnickou třídu a s ní všechen náš pracující lid k upevnění lido vé demokracie. Když se buržoazie pokusila v únoru 1948 násilně zvrátit lidově demokratické zřízení, byla pracujícím lidem rozdr 117

cena. Pokus buržoazie ztroskotal o důslednou a zásadovou politi ku naší strany, o pevné sepětí strany s lidem. Naše národy vstoupily do nejslavnější epochy svých dějin, do etapy budování socialismu. Komunistická strana úspěšně vedla

náš lid touto cestou . Dosažené úspěchy v rozvoji průmyslové vý roby a socialistické přeměny na vesnici, které vytvořily předpo

klad pro rychlý rozmach celé zemědělské výroby, a vysoká životní úroveň lidu jsou výsledkem vlády pracujících, v jejichž čele stojí

osvědčený předvoj – KSČ. Tak rychlý rozvoj všech oblastí ná rodního hospodářství naše dějiny dosud nepoznaly. Výsledky, jichž jsme dosáhli na cestě budování socialismu, plně potvrzují na

prostou správnost generální linie KSČ i jejího konkrétního prová dění. Československo je první průmyslově vyspělou zemí, ve které zvítězil socialismus.

Vítězství socialismu a vyhlášení Československé socialistické

republiky je dějinným triumfem politiky KSC. Je výsledkem revo luční cesty vůdčí síly našeho lidu, Komunistické strany Českoslo venska, je výsledkem velké revoluční činnosti dělnické třídy a neúnavné práce tisíců revolučních pracovníků, kteří po celá dese

tiletí bojovali za lepší zítřek našich národů, je výsledkem slavných bojů 1 tvořivé práce všech pracujících.

Revoluční činnost KSČ bude navždy v dějinách našich národů zapsána jako základní síla tohoto společenského převratu, jehož smyslem je odstranění vykořisťování člověka člověkem a nastolení bratrské spolupráce mezi všemi lidmi . KSČ důsledně uplatnila zá sady proletářského internacionalismu při řešení národnostní otáz ky v Československu. Další upevnění a rozvinutí svazku a spolu

práce Čechů a Slováků na základě nové, socialistické ústavy je výsledkem čtyř desetiletí bojů KSČ za rovnost a bratrskou spolu

práci obou národů naší země, jíž socialistické zřízení dalo nový, pevný základ. Socialistický společenský řád , který v naší vlasti definitivně zvítězil, a ústava Československé socialistické republi ky plně zakotvují dějinnou úlohu lidových mas, vedoucí úlohu KSC

a věčné spojenectví a přátelství se Sovětským svazem jako základ ní poučení našich dějin. Nová ústava nejen zakotvuje, čeho bylo dosaženo, ale ukazuje i cestu vpřed, cestu k štastným komunis tickým zítřkům .

40. výročí založení KSČ je příležitostí objasnit nejširším vrstvám pracujících slavnou historii naší strany, význam jejího vzniku jako 118

základního mezníku v našich národních dějinách, vyzvednout vý

znam její vedoucí úlohy pro další rozkvět naší vlasti i historické poslání naší komunistické strany. Zvláště vyzvedneme význam každodenní přesvědčovací a organizátorské práce komunistů pro

rozvíjení politické aktivity pracujících a zvyšování účasti mas na řízení hospodářství a správě státu. V ideologické a organizátorské

práci budeme dbát na vytváření politických a morálních vlastností a životního stylu člověka socialistické a komunistické epochy, jež

se rodí například v hnutí brigád socialistické práce. Boj strany za štastný život pracujících v naší vlasti je nerozluč

ně spjat s upevňováním internacionalistických svazků s pokroko vými silami celého světa, především se Sovětským svazem a dal šími zeměmi světové socialistické soustavy . Naše bratrské přátel ství se sovětským lidem, naše příslušnost k táboru socialismu spo

lu s dosaženými úspěchy ve výstavbě socialismu jsou pevným zá kladem naší republiky a dávají novou neochvějnou víru v budouc nost.

Internacionalistická politika KSČ v minulosti i současnosti vy jadřuje nejvlastnější zájmy širokých vrstev československého lidu

- boj za mir, bratrské přátelství se sovětským lidem, přispívat k upevňování jednoty zemí socialistického tábora a k jejich hos podářskému a kulturnímu rozkvětu. KSČ vždy všestranně posilo vala semknutost socialistických zemí , usilovala o co nejtěsnější jednotu a spolupráci všech dělnických a komunistických stran. Charakteristickým rysem naší epochy je neustálý růst síly tá bora socialismu, který každým dnem vykonává větší vliv na celý průběh lidských dějin. Reálným obsahem se naplňují závěry XX . a XXI. sjezdu KSSS o tom, že války v naší epoše nejsou osudově nevyhnutelné, že již dnes je reálná možnost válce zabránit. O tom svědčí rychlý růst sil tábora míru, rozpad koloniálního systému v důsledku neustále sílícího hnutí dříve utlačovaných národů bo

jujících za své osvobození, vznik nových samostatných států v Asii a Africe i vítězný boj pracujících kapitalistických metropolí proti útlaku buržoazie a za světový mír. V pevné jednotě zemí socialistického tábora tkví záruka, že boj za trvalý mír bude úspěšně vybojován a že se zásady mírového soužití proti všem snahám imperialistů prosadi.

V kampani ke 40. výročí založení KSČ proto budeme věnovat

zvláštní pozornost otázkám mírového soužití, neboť jejich správ 119

ným třídním chápáním zesílí aktivita lidu v boji za udržení a upev nění světového míru. Budeme osvětlovat tradice těsného svazku

československého revolučního dělnického hnutí se Sovětským sva

zem a dělnickým hnutím ostatních zemí, postavení Českosloven ska jako pevného článku světové socialistické soustavy . Oslavy 40. výročí založení KSČ se stanou nedílnou součástí plnění současných úkolů strany vyplývajících z usnesení XI. sjez du KSČ a celostátní konference strany.

Veškerou politickou , ideově výchovnou práci zaměříme tak, aby při objasňování základních zkušeností ze čtyřicetileté historie

strany, především z období výstavby socialismu, vedla k masové mu rozvinutí socialistického soutěžení, k rozšíření nejlepších me tod našich novátorů a brigád socialistické práce. V rámci oslav 40. výročí založení KSČ budou na dubnových člen

ských schůzích předány členům strany nové členské legitimace. Při této příležitosti bude zdůrazněn význam členství ve straně všem jejím členům , jejichž dobrovolná uvědomělá kázeň, oběta vost a tvůrčí aktivita jsou základem všech úspěchů strany.

Akce ke 40. výročí založení KSČ budou příležitostí, abychom zaměřili pozornost na hluboké objasnění významu studia dějin Komunistické strany Československa pro výchovu marxisticko

leninsky vyspělých kádrů. Vydání učebnice »Dějiny Komunistické strany Československa« v předvečer vyvrcholení oslav slavného výročí vytvoří dobrý předpoklad pro další rozšíření propagandy dějin KSČ i pro výuku na školách. V akcích ke 40. výročí založení KSČ se výrazněji projeví zamě ření na jednotlivé vrstvy obyvatelstva. Při objasňování jednotli vých otázek z dějin KSČ budeme využívat i materiálů z regionál

ních dějin. Na závodech připomeneme životní podmínky a vý. znamnější boje, jichž se dělníci závodu zúčastnili za kapitalismu, a položíme důraz na úkoly , před nimiž stojí pracující závodů v le

tech 1961–1965. Akce ke 40. výročí spojíme se zakládáním zá vodních kronik, jež se musí stát především kronikami dělnického hnutí a budou do nich zaznamenány nejvýznamnější úspěchy v budovatelské práci dosažené pracovníky závodu . Místních ma

teriálů bohatě využijeme 1 v propagandistické práci na vesnici, v níž je třeba vyzvednout historickou cestu boje KSČ za zájmy pracujících rolníků tak, aby vynikla vedoucí úloha vesnických 120

organizací KSČ v boji za další rozmach socialistické zemědělské velkovýroby. Obzvláštní pozornost budeme věnovat správnému zaměření akcí

mezi mládeží, aby byly pro mladé lidi přitažlivé a pomáhaly jim rozumět hlavním otázkám současnosti, aby vycházely z pro

blémů, jimiž mladí lidé žijí. Při výkladu dějin KSČ zvláště mezi mládeží vyzvedneme politický a morální profil komunisty. Hlavní náplní oslav bude vyzvednout historickou úlohu dělnické třídy a komunistické strany v dějinách naší země a perspektivy výstavby vyspělé socialistické společnosti a přechodu ke komu nismu, které se před pracujícím lidem Československa otevírají. Pohled na čtyři desetiletí bojů KSČ zaměříme tak, aby zvláště vy

nikly ty úseky , otázky , poučení a zkušenosti z dějin KSČ, jež mají veliký význam pro růst marxisticko - leninské uvědomělosti, poli tické aktivity a iniciativy pracujících při plnění úkolů třetí pěti.

letky, pro další rozvíjení socialistické demokracie a pro výchovu v duchu proletářského internacionalismu, utužování bratrských svazků všech revolučních socialistických sil.

40. výročí naší strany oslavíme pod heslem : » V čele s Komu

nistickou stranou Československa za nová vítězství socialismu a komunismul

ZHODNOCENÍ PŘESTAVBY DĚLNICKÝCH

MZDOVYCH PŘI

PLNENI

SOUSTAV A JEJICH ÚLOHA HOSPODAŘSKÝCH ÚKOLO

USNESENI OV KSČ ZE DNE 18. RIJNA 1960 I

OV KSČ po projednání zprávy Státní mzdové komise 1. zjišťuje, že mzdová přestavba byla v hlavních průmyslo

vých odvětvích dokončena v podstatě k 1. květnu 1960, tedy před termínem stanoveným ÚV KSČ ; provedení přestavby se stalo nedíl nou součástí celkového úsilí strany o rozvoj socialistické společ nosti, o zvýšení efektivnosti a urychlení rozvoje národního hos.

podářství, o další rozšíření bezprostřední účasti pracujících na ří zení, o upevnění socialistických zásad odměňování ; spojení pře 121

stavby s odhalováním a mobilizací rezerv značně přispělo ke zdoko

nalování organizace výroby a práce; přestavba byla provedena osvědčenou metodou jednotného, organizovaného a soustředěného

úsilí společenských a odborových orgánů za široké a aktivní účasti pracujících a za každodenního vedení a kontroly orgánů a organi zací strany ; zásluhou toho bylo v podstatě dosaženo jejích hlav

ních politickoekonomických cílů : zavést pořádek do mezd , orga nizaci mezd uvést v soulad s rozvojem ekonomiky a techniky,

upevnit socialistické zásady odměňování, posílit úlohu mzdy a osobní hmotné zainteresovanosti dělníků na zdokonalování vý .

roby ; důsledné uplatňování a rozvíjení nových mzdových soustav v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství se musí stát trvalým aktivním nástrojem k dalšímu vystupňovanému úsilí o odhalování nových rezerv, které musí nalézt praktický výraz v plnění a překračování plánu růstu produktivity práce ; mzdová přestavba přispěla k vytvoření příznivých podmínek pro zkraco

vání pracovní doby jako jednoho z významných opatření pro gramu na úseku zvyšování životní úrovně pracujících. Dosažené úspěchy však vyžadují, aby se nepolevilo v péči o dů sledné řešení otázek odměňování a aby se široce využívalo všech

možností, které vytvořila přestavba ; 2. proto ukládá :

a ) organizovat praktická opatření k odstranění některých nedo statků v jednotlivých odvětvích , jejichž řešení uložila Státní mzdo vá komise svým usnesením ze dne 10. října 1960, Č. 43 ; b ) zajistit soustavné provádění kontrol v podřízených organiza

cích tak, aby každý významný závod byl nejméně jednou za rok podroben důkladné prověrce, pokud jde o uplatňování nové sou stavy dělnických mezd ; za tím účelem vypracovat časové harmo

nogramy ; kontrolu provádět nejen za účasti odpovědných hospo dářských pracovníků, stranických a odborových funkcionářů zá vodu, ale i všech pracujících závodů ; c ) na základě výsledků těchto kontrol pravidelně projednávat v kolegiích ministrů a za účasti zástupců ústředních výborů odbo rových svazů celkovou situaci v normování a odměňování práce

v odvětví, v jednotlivých výrobních oborech i v rozhodujících pod nicích ; přijímat konkrétní opatření k odstranění nedostatků a vy užívat pro popularizaci a zevšeobecňování nových pokrokových 122

směrů v prohlubování hmotné zainteresovanosti na řešení hlav ních úkolů ve výrobě;

3. dále zjištuje, že vývoj průměrných dělnických mezd za osm měsíců letošního roku neodpovídá plánovanému růstu a že

příčiny tohoto vývoje jsou v nižším překračování produktivity, práce, než se původně předpokládalo, v neplnění plánované úrov ně mezd při překračování plánovaného růstu produktivity práce, dále udržování neúměrných rezerv ve mzdových fondech minis

terstev, sdružení a podniků a v nedostatečném využívání prémio vých fondů pro odměňování dělníků ;

4. proto z důrazňuje nutnost správně využívat možností a prostředků, které byly při přestavbě vytvořeny, a tak zabezpečit

plánovaný růst průměrných dělnických mezd ; dále zvyšovat pro duktivitu práce a při překračování plánovaných úkolů v růstu pro duktivity zajistit plánovité překračování průměrných mezd v sou

ladu s normativy, osobní hmotné zainteresovanosti. II

OV KSČ zjištuje, že přestavba soustav dělnických mezd v průmyslu upevnila kolektivy pracujících v boji za splnění rozho .

dujících úkolů ve výrobě, dále posílila vztahy soudružské spolu práce a vzájemné pomoci a stala se praktickou ekonomickou

školou pracujících ; přispěla k růstu jejich politického uvědomě. ní a tím i k dalšímu upevnění morální a politické jednoty lidu ; pře

stavba vytvořila kvalitativně novou základnu pro aktivní uplatnění úlohy mezd v boji za plnění plánu a řešení nejdůležitějších hos . podářských úkolů ; klíčový význam při zajišťování úkolů zaují. má boj za zvýšení produktivity práce, která je rozhodujícím zdro jem přírůstku výroby. Náročnost úkolu je tím větší, že při plném zabezpečení plánované produkce bude nutno ještě výrazněji zvý.

šit hodinovou produktivitu práce jako předpoklad ekonomicky pod loženého zkracování pracovní doby, spojeného s maximálním od. halováním rezerv a vyšším využitím základních fondů ; pro zabez pečení plánovaných úkolů je rozhodující zvýšení podílu technic kého rozvoje na růstu produktivity práce. Úměrně s růstem technického vybavení práce poroste podíl minulé práce na celkové spotřebě práce. Je proto třeba v zájmu

zajišťování proporcionality a vysoké efektivnosti rozvoje národ 123

ního hospodářství dále posílit hospodárnost s minulou prací jednak účinným využíváními základních fondů, jednak maximálním sni.

žováním materiálových nákladů a na podkladě soustavy technic kohospodářských a kapacitních norem prohloubit hmotnou zain teresovanost na úsporách minulé práce. Rostoucí význam při zvyšování produktivity práce má růst uvě domění a kulturně technické úrovně pracujících, spojený s cíle . vědomým úsilím a vědeckou organizací pracovního procesu a sys tematickým omezováním fyzicky zvlášť namáhavých a zdraví škodlivých prací. Složité a náročné úkoly musí být plně podpořeny a zajištěny

účinnými opatřeními v oblasti organizace mezd . To znamená po kračovat v dalším rozvíjení soustavy hmotných pobídek , neustále přizpůsobovat odměňování a normování práce potřebám a stup ni rozvoje národního hospodářství.

Zejména je nutno důsledně prosazovat správné uplatnění mzdo vých forem a dbát na to, aby byly plně v souladu s technickoorga nizačními podmínkami výroby a dosahovaly maximální pobídko vosti . Je nutno zejména počítat s tím , že v podmínkách rozvoje

mechanizace a automatizace výroby stále více poroste podíl a vý znam časové i úkolové mzdy, spojované s účinnými prémiemi ;

v rostoucí míře využívat kolektivních forem odměňování, proto

že jejich uplatňování je důležitým nástrojem boje za zdokonalová ní organizace výroby ; jejich důležitým společenskopolitickým ry

sem je, že napomáhají upevňování kolektivu pracujících v závo dech ;

stupňovat úsilí o zvýšení úrovně technického normování práce, která jako důležitý nástroj racionalizace výroby a práce má roz

hodující význam pro dosažení maximální ekonomie živé práce ; intenzívně uplatňovat a rozvíjet soustavu prémiování dělníků a podle konkrétních podmínek jednotlivých podniků podstatně zesílit hmotnou zainteresovanost dělníků na kvalitativních strán

kách výroby , zejména na úsporách minulé práce, na úsporách su rovin a materiálů. Mimořádný význam má prémiování jako nástroj všestranného zhospodárňování výroby ; zajistit , aby nové soustavy odměňování zabezpečovaly účinnou zainteresovanost na maximálních tempech technického rozvoje;

zabezpečit , aby každý dělník byl zainteresován na co nejproduk tivnější práci, aby neztrácel , ale naopak získal při přechodu na 124

práci s produktivnějším zařízením a při uplatňování produktiv nějších výrobních postupů a technologií; mnohem intenzívněji než dosud prosazovat zlepšování pracov ních podmínek ve výrobě na podkladě důsledného uplatňování vědeckých požadavků bezpečnosti, hygieny, fyziologie a psycho logie práce ; rozhodně usilovat o omezení fyzicky namáhavých prací , prací konaných se zvýšenou intenzitou, monotónních prací

a prací za podmínek vysokého stupně škodlivosti prostředí a ri zikovosti ;

v souladu s růstem technickoorganizační úrovně výroby zvyšo vat nároky na růst kvalifikace všech pracujících , a za tím úče lem rozpracovat ucelenou soustavu zvyšování kvalifikace, aby tak byly včas zajišťovány zdroje kvalifikovaných dělníků, potřebné s ohledem na nové úkoly v rozvoji techniky, technologie a organi zace výroby.

Ostřední výbor KSC proto A. V oblasti normování práce

1. považuje za nezbytné soustředit se na rozpraco vání těchto hlavních úkolů :

a ) zajistit jednotnost v zásadách normování práce na podkladě uplatnění celostátní metodiky normování výkonu, b ) důsledně plnit celostátní plán tvorby jednotných norem a normativů na léta 1960–1965 , schválený usnesením Státní mzdové komise ze dne 25. července 1960, Č. 35, c ) udržovat jednotné normy a normativy trvale na vysoké úrov ni v souladu s výrobními podmínkami a hodnoty v nich obsažené

stále ověřovat ve výzkumných ústavech a v nejpokrokovějších závodech ,

d ) chápat úlohu normování práce ve výrobním procesu koin plexně , důrazně prosazovat zásadu normovat všechny práce bez ohledu na použitou formu mzdy a zkoumat přitom, které z norem mají sloužit k odměňování úkolovou mzdou a které mají být pod kladem k správnému stanovení předpokladů pro prémiování ; 2. uklád 1 :

a ) vypracovat do konce prvního pololetí roku 1961 na základě 125

$

celostátní metodiky normování výkonu příslušné odvětvové me. todiky ;

b ) vytvořit nezbytné podmínky pro další rozvíjení aktivní účasti pracujících na normování práce, zejména technickým a organizač ním zabezpečením plynulosti výroby ; v každém závodě shrnout úkoly normování práce do konkrétního plánu, který bude součás tí kolektivní smlouvy ;

Státní mzdové komisi důsledně zabezpečovat plnění úkolů tý kajících se normování počtu pracovníků při obsluze velkých vý. robních zařízení, normování obsluhy několika strojů jedním pra

pracovníkem a normování počtu pracovníků pro pomocné prá ce ve výrobě.

B. V oblasti prémiovani : 1. považuje za nutné zaměřit pozornost na tyto úkoly : a ) šířeji orientovat prémiování na kolektivní výsledky práce ; b ) posílit v odměně za práci ty složky, které jsou zaměřeny na plnění a překračování kvalitativních ukazatelů plánu, především na růst hodinové ( směnové ) produktivity práce a na snižování vlastních , zejména materiálových nákladů ;

c ) podstatně zlepšit a zjednodušit dosavadní praxi při prémio vání dělníků , důsledně vycházet při stanovení ukazatelů pro pré miování z metod technického normování, nepřipouštět dodatečné úpravy stanovených prémií a zabezpečit ve všech závodech a na všech pracovištích systém evidence zajištující systematickou kon trolu plnění ukazatelů ; d ) zabezpečit plný soulad v prémiování a využívání normativů osobní hmotné zainteresovanosti u dělníků a technickohospodár ských pracovníků ;

2. souhlasí s opatřeními, která přijala Státní mzdová komise usnesením ze dne 10. října 1960, Č. 43 ;

3. ukládá Státní mzdové komisi vypracovat v průběhu roku 1961 ve spolupráci s aktivem osvědčených pracovníků ze závodů a ústředních orgánů nové zásady pro prémiování, které by nahra dily vývojem překonané zásady z roku 1956 ; nové zásady musí vy cházet z nových podmínek a sjednotit řešení hlavních metodických otázek při plném využití zkušeností předních závodů a podniků . 126

C. Ke zvýšení hmotné zainteresovanosti na technickém rozvoji ukládá

1. aktivně využívat všech možností vytvářených novými mzdo

vými soustavami k posilování zájmu dělníků na uplatňování a využívání nové techniky a vysoce produktivní technologie ; zejména - mzdově zvýhodnit se souhlasem Státní mzdové komise děl níky na pracovištích, kde mimořádný společenský zájem vy žaduje co nejrychlejší zavádění a maximální časové využití vysoce produktivních strojů a zařízení ; usilovat o zvyšování kvalifikace dělníků tak, aby mohli pře jímat obsluhu, popřípadě údržbu nových vysoce produktiv

ních zařízení, a tím si zachovat původní kvalifikační třídu ; účelně uplatňovat prémiování, v němž by se vyjádřilo, že společnost má mimořádný zájem na zavádění nové techniky a vysoce produktivní technologii urychlující zvyšování pro duktivity práce ; 2. Státní mzdové komisi svolat poradu hospodářských pracov níků a odborových funkcionářů k projednání dosavadních zkuše

ností na tomto úseku a na podkladě jejich výsledků i na pod kladě probíhající vědeckovýzkumné práce vypracovat ve spolu práci s ministerstvem financí návrh na zásadní komplexní a teo reticky podložené řešení této otázky . D. V oblasti odměňování fyzicky zvlášť na máha vých a zdraví škodlivých prací 1. z důrazňuje, že ve vztahu k fyzicky zvlášt namáhavým a

zdraví škodlivým pracím je rozhodujícím úkolem dosáhnout jejich co nejrychlejšího omezování a postupné likvidace . Proto považuje

za nesprávný názor, že odstranění nepříznivých vlivů , zvýšené fyzické námahy a zdraví škodlivých podmínek při práci je výluč ně mzdovou záležitostí ; naopak považuje především za nutné vě novat soustavnou pozornost zlepšování pracovních podmínek ; při tom se zaměřit na tato hlavní opatření : - učinit významnou součástí plánů technického rozvoje účin ná opatření k rozhodnému zlepšování a ozdravování pracov

ních podmínek ; plnění úkolů v tomto směru by mělo být 127

měřítkem socialistické péče závodů o pracující ;

přísně dodržovat kritéria pro přiznávání příplatků, zpřes ňovat podmínky ve sporných případech a bránit neodůvod něnému rozšiřování příplatků ;

zavedení příplatků za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí považovat za nástroj evidence a kontroly rozsahu těchto prací a za prostředek pro cílevědomé odstraňování ztěžujících vlivů a zdraví škodlivých podmínek ;

podstatně prohloubit ve spolupráci s lékaři komplexní zkou mání a řešení otázek fyziologie práce přímo na pracoviš

tích, zejména věnovat zvýšenou pozornost pracovištím s vy sokou intenzitou práce ;

nepřipustit, aby postupné odstraňování příčin odůvodňují

cích přiznání příplatků za práci ve ztíženém a zdraví škod livém prostředí bylo brzděno obavami ze snížení výdělků

po zrušení příplatků na jednotlivých pracovištích ; proto uplatňovat zásadu, že celkové prostředky na mzdy zůstávají v těchto případech zachovány a bude jich využito k posílení prémiování, zejména promítnutím růstu produktivity práce

vyplývajícího z uskutečněných opatření pro zlepšení pra covních podmínek do mezd dělníků ; 2. ukládá

a ) rozpracovat za aktivní účasti odborových organizací plán technických a organizačních opatření směřujících k odstraňování fyzicky namáhavých prací zejména cestou uplatňování malé me chanizace a odstraňování prací zdraví škodlivých ; tato opatření zahrnout do kolektivních smluv ;

b ) vytvořit stálé tematické skupiny pracovníků složené z kva

lifikovaných inženýrů, techniků a předních dělníků, kteří by v oblasti předvýrobních etap ( vývoje, konstrukce a technologie ) navrhli řešení zajišťující žádoucí modernizaci a mechanizaci těch to prací ; k tomu účelu uvolnit potřebné počty inženýrskotech nických pracovníků ; c ) důsledně realizovat všechny podané zlepšovací náměty ,

které mohou přispět k rychlejšímu řešení prohlému fyzicky velmi namáhavých prací ; organizovat po odborové iinii na nejširším zá kladě socialistické závazky inženýrskotechnických pracovníků na pomoc řešení těchto úkolů. 128

E. Ke

zvyšování

kvalifikace

pracujících

1. z důrazňuje, že rychlé tempo technického rozvoje, změny

v technice, technologii a organizaci výrobního procesu, zajišťující splnění plánovaných úkolů ve zvyšování produktivity práce, kla dou mimořádné nároky na růst kvalifikace všech pracujících ;

2. bere na vědomí, že Ústřední rada odborů připravuje v roce 1961 opatření ke zlepšení péče odborových organizací o školení a o činnost závodních škol práce ; 3. ukládá

a ) na podkladě dlouhodobého plánu zabezpečit a rozvíjet ve všech

podnicích plánovité a cílevědomé úsilí o zvyšování kvalifikace pracovníků ;

b ) Státní mzdové komisi ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní plánovací komisí přezkoumat otázku zvýšení kvalifikace odborných pracovníků v oblasti normován a prémio vání a prohloubení výuky ekonomiky práce v odborných střed ních školách a technických i ekonomických vysokých školách a učinit v tomto směru potřebná opatření.

5 Usnesení a dokumenty

129

A

ZA DALŠÍ ÚSPĚCHY V BUDOVANI VYSPĚLÉ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI REFERÁT SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA CELOSTÁTNÍ PORADĚ VEDOUCÍCH TAJEMNIKU KRAJSKÝCH A OKRESNICH VÝBORO KSČ A PŘEDSEDO KRAJSKÝCH A OKRESNICH NARODNÍCH VÝBORO VE DNECH 2. - 3. LISTOPADU 1960

Soudruzi,

dnešní poradu jsme svolali proto, abychom zhodnotili dosavad ní průběh roku 1960 a na základě získaných zkušeností, zejména z posledního období, připravili se na třetí pětiletý plán, zejména na první rok.

Vedle významných úspěchů, kterých dosahujeme, objevila se v souvislosti s plněním druhého pětiletého plánu a v souvislosti s přípravou třetí pětiletky řada vážných otázek. Je třeba se nad nimi zamyslet a hledat v příznivých podmínkách nové státní orga nizace nové cesty k jejich řešení.

Letošního roku jsme měli mnoho politických a organizačních akcí. Strana všechny tyto akce, tak důležité pro náš příští vý voj , s velkým úspěchem zabezpečila.

Uvědomme si například dosah vytvoření nové státní organizace. Jak víte, soudruh Lenin stavěl jako jednu z nejdůležitějších otá zek při uchopení moci dělnickou třídou a jejími spojenci rozbití

starého státního aparátu. Zdůrazňoval nejednou , že »... dělnická třída musí rozbít, rozmetat „ hotový státní stroj“ a neomezovat se na jeho pouhé převzetí«.

My jsme v tomto směru provedli, zejména po roce 1948, hlubo ké revoluční změny. Vyhnali jsme ze státního aparátu zkorumpo vané živly, odstranili sloupy buržoazního systému, poslali jsme tam desetitisíce dělníků a dalších pracovníků plně oddaných li

dovému zřízení. Náš státní aparát se stal postupně aparátem vskutku socialistickým. Avšak pokud jde o územní organizaci naší

státní správy, zůstalo zde ještě dost pozůstatků nejen z předmni 130

chovské republiky, ale dokonce ještě z dob Marie Terezie. Je jas né, že organizace s takovými pozůstatky vzhledem k cílům vyspě lé socialistické společnosti, vzhledem k potřebám socialistického

státu nemohla nám již vyhovovat. Bylo proto nutné, abychom s konečnou platnosti a beze zbytků odstranili z organizace státu vše, co se přežilo, a zorganizovali územní orgány státní moci po novém. A to jsme udělali právě velkými opatřeními uskutečně . nými letošního roku. Tak je potřeba věci chápat a posuzovat, vidět naše opatření

v rámci našich cílů, v rámci vytváření podmínek , abychom těchto cílů dosáhli.

Z tohoto hlediska je třeba posuzovat i další otázky, o nichž chci hovořit.

Budu-li povětšině hovořit kriticky , neznamená to, že nevidíme nebo že nechceme vidět úspěchy, kterých jsme dosáhli. Podtrhuji, že naše úspěchy jsou veliké na všech úsecích lidské činnosti.

Mohly by však být daleko větší, kdybychom využívali všech našich možností, které nám dává socialistický stát, které nám dává naše rozvinuté národní hospodářství, socialistické výrobní vztahy, so cialistická družstevní zemědělská výroba a vůbec celé socialistic ké zřízení.

Výsledky a některé problémy národního hospodářství v posledním období Nejprve, soudruzi, k některým otázkám národního hospodár ství, jehož rovnoměrný a rychlý rozvoj je základní podmínkou rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Blížíme se zakončení druhé a zahájení třetí pětiletky a je třeba ,

abychom zhodnotili plnění našich úkolů a upozornili vás na ně které, podle našeho názoru důležité problémy.

V průmyslu, který je rozhodujícím činitelem pro rozvoj celého našeho národního hospodářství, bylo za uplynulá tři čtvrtletí dosaženo dalšího podstatného zvýšení výroby. Průmysl splnil plán

na 101,2 % . Hrubá průmyslová výroba vzrostla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 11,7 % . Celostátní přírůstek strojírenské výroby činí více než 16 % a ve slovenských krajích dokonce 25 % . Objem stavební výroby se zvýšil o více než 14 % .

Rychlejší tempo růstu, než je průměr, má i energetika a chemie. 131

Můžeme očekávat, že dík iniciativě a aktivitě naší dělnické třídy překročíme co do hodnoty výroby značně úkoly druhé pětiletky.

Se zdarem jsme dokončili přestavu dělnických mzdových sou stav v rozhodujících průmyslových odvětvích. Byl to významný

politický a hospodářský úkol, zaměřený k podpoře rozvoje socia listické výroby a k růstu životní úrovně pracujících. Výsledky přestavby ukazují, že bylo dosaženo hlavních cílů.

Byl zaveden pořádek do mezd a odměňování práce uvedeno do souladu s dosaženým stupněm rozvoje techniky a ekonomiky. Byly upevněny socialistické zásady odměňování, posílena úloha mzdy a osobní hmotné zainteresovanosti dělníků na růstu produktivity práce a zdokonalování výroby. Na mzdovou přestavbu byly zvýše ny mzdové fondy v hlavních průmyslových odvětvích o 753,7 mi liónu Kčs.

Zkušenosti potvrzují, že leninská zásada osobní hmotné za interesovanosti pracujících plně platí a že jsou nesprávné názory, podle nichž je možno hmotnou zainteresovanost v socialismu osla bit, či dokonce opustit.

Veliký politický význam je v tom, že poprvé v dějinách dělnic ké třídy v takovém rozsahu přímo sami dělníci hodnotili a rozho dovali o svých mzdách. Je to první případ ve světě, kdy došlo

k takovému rozsáhlému a komplexnímu řešení mzdových otázek samými dělníky. Je to jeden z významných úspěchů naší socialis tické demokracie, je to především úspěch práce naší strany, která stála v čele přestavby, jež se stala vlastní věcí celé dělnické třídy. Při celkově úspěšných výsledcích přestavby je nezbytné pokra čovat v dalším rozvíjení soustavy hmotných pobídek ve výrobě. Dbát o to , aby napomáhaly k neustálému zvyšování technické úrovně a organizaci výroby. Zejména se naskýtá možnost rozvi nout soustavu prémiování, především zesílit hmotnou zaintere sovanost dělníků na plnění kvalitativních stránek výroby. Dosavadní způsob prémiování má mnoho nedostatků. Především

je tu velký nepoměr mezi prémiováním dělníků a hospodářsko technických, zejména vedoucích pracovníků. Zkušenosti z přestavby mzdových soustav ukázaly, že širší za měření prémiování na kvalitativní a kolektivní výsledky práce

bylo správné a že významně přispělo k lepšímu plnění rozhodu jících úkolů plánu. Rozbor situace v prémiování zároveň ukázal

řadu vážných nedostatků, kterými se politické byro ÚV KSČ 132

v souvislosti s hodnocením přestavby podrobně zabývalo. Jde ze

jména o nedostatečné využívání prémiových fondů pro ocenění pracovního úsilí a zásluh dělníků, kteří k dobrým hospodářským výsledkům podniků přispívají v rozhodující míře, a o nespráv nou praxi při stanovení prémií vedoucím hospodářským pracov

níkům, které jsou často anonymní ; v některých závodech ani stranická, ani odborová organizace neznají, kdo a kolik dostává . Všechny tyto nedostatky, které byly předmětem oprávněné kritiky pracujících, jsou především důsledkem benevolentní a nesprávné praxe a nedůsledné kontroly ze strany hospodářských orgánů. Na celou řadu nedostatků v prémiování upozornilo také byro kraj ského výboru strany v Plzni, které se touto otázkou v několika

strojírenských závodech zabývalo . Soudruzi upozornili zejména na nepřiměřeně vysoké prémie ředitelů některých závodů, které navíc jsou vypláceny bez projednání ve stranické a odborové or ganizaci. Na základě opatření, které v poslední době přijalo politické

byro ÚV KSČ, je třeba věci uvést rychle do pořádku. Je pochopi telné, že určitý ekonomicky zdůvodněný rozdíl mezi prémiemi

odpovědných vedoucích pracovníků a dělníků i v budoucnu ještě bude, ale je potřeba lépe využívat značných prostředků prémio

vých fondů pro hmotné zainteresování dělníků na všestranném zdokonalování výroby.

Bude správné, když přestavbu prémiových systémů využijeme k tomu, aby prémie byly především hnací silou technického po kroku, rychlého zavádění mechanizace, automatizace a chemizace výroby a zvýšení kvality výrobků.

XI. sjezd naší strany stanovil jako jednu z důležitých cest ke zvyšování životní úrovně pracujících zkrátit postupně ve třetí

pětiletce pracovní dobu. Přitom si klademe za cíl dosáhnout zá roveň takového zvýšení společenské výroby, které by zajistilo vzrůst národního důchodu o více než 42 % .

Závažnost a složitost úkolu zkrácení pracovní doby vyniká tím více, uvědomíme -li si , že zkrácení pracovní doby představuje sní

žení fondu pracovního času v hlubinných dolech o 15 % a v ostat ních závodech o 9,5 % . Zkrácení pracovní doby nemůžeme nahra zovat zvýšením počtu pracujících, neboť by si to vyžádalo asi 500 000 nových pracovních sil. Takové volné zdroje pracovních 133

sil nemáme, nehledě k potřebě 8-9 miliard Kčs mzdových fondů

navíc a k dalším důsledkům, které by to mělo na celkovou hospo dárnost ve výrobě.

Zároveň musíme počítat s tím , že při zkrácení pracovní doby je nutno dále ještě snížit rozsah přesčasové práce zhruba o 3-4 procenta. To vše vyžaduje, aby hodinová produktivita práce ve

třetí pětiletce rostla rychleji než plánovaný růst roční produkti vity práce. Připravované a zkušebně prováděné zkrácení pracov ní doby v řadě dolů a v jiných závodech se proto opírá a musí opírat hlavně o novou techniku, o odhalení rezerv růstu produkti vity práce, snížení nákladů a o lepší, nejméně dvousměnné využití

výrobního zařízení a tím i lepší organizaci práce. Letos jsme zkušebně zahájili zkrácení pracovní doby na 40 až 42 hodin týdně v průmyslu paliv a energetiky a v některých dalších závodech. K 1. listopadu pracuje na 120 tisíc pracujících ve zkrácené pracovní době . Stranické a odborové organizace a

pracující těchto závodů přistoupili k přípravě zkrácení pracovní doby odpovědně. Největší část odpadlé pracovní doby kryjí z vnitř ních rezerv. Plány přitom plní a překračují a výdělky rostou při měřeně k růstu produktivity práce.

Je pochopitelné, že zkrácení pracovní doby má některé své pro blémy. Například soustředění těžby ze 6 na 5 dnů zvyšuje nároky na dopravu, mění se diagramy odběru elektrické energie. I když u jednotlivých závodů nejde hned vždy o velké změny, přece jen

je nutno tyto jevy vážit, neboť při masovém zkrácení pracovní doby by mohlo jejich nahromadění způsobit určité, i když pře chodné potíže. Bude správné už teď předvídavě vyvodit z těchto zkušeností závěry a předkládat iniciativní návrhy, abychom pří. padné potíže předešli.

Pokud jde o zkracování pracovní doby, je třeba důsledně vychá zet z usnesení celostátní konference KSČ, cílevědomě vytvářet podmínky k postupnému zkracování pracovní doby, zkracovat pracovní dobu jen v těch závodech , kde jsou pro to vytvořeny podmínky a je učiněna důkladná příprava. Zkrácení pracovní doby v jednotlivých závodech nejdříve zkoušet, zevšeobecňovat zkuše nosti a zavádět zkrácenou pracovní dobu od závodu k závodu. Přitom postupovat i dále podle důležitosti odvětví. Každé zkrácení

pracovní doby dobře politicky a organizačně připravit. 134

Jakákoliv nerozvážnost by se nám nemusela vyplatit. Chtěl

bych uvést dva nesprávné příklady. Ve Svitu Gottwaldov vedení závodu , stranická a odborová organizace připravily leták ke zkrá cení pracovní doby u nich v závodě. Aniž vyčkaly rozhodnutí orgánů, hovořily o termínu, kdy přejdou na zkrácenou pracovní dobu, jako o hotové věci. Aniž to měly schváleno, rovněž hovo

fily o výši požadované dotace a o zvýšení počtu pracovních sil. Nevěnovaly však pozornost automatizaci výroby, organizaci prá ce a především technologii výroby. O zkrácení pracovní doby se nedá psát ani tak, jak to nedávno udělala Večerní Praha. Ve

snaze o senzaci výrazně »oznámila« , že v jinonickém Motorletu budou zkracovat pracovní dobu. Zatím však odborová členská schůze o tom jednala jen jako o všeobecně politickém úkolu.

Tyto případy ukazují, že jsou ještě lidé, kteří nemají o zkraco vání pracovní doby a problémech s tím spojených ani ponětí.

Přes dobré celkové výsledky máme v průmyslové výrobě řadu nedostatků. Je to především neuspokojivý vývoj v hutích . Záso bování národního hospodářství hutním materiálem je stále váž. nou otázkou. Neplnění plánu, a zejména ve válcovaném materiá

lu, bylo způsobeno neuváděním nových válcovacích tratí do pro vozu a poruchami zařízení. Dosavadní vývoj v hutní výrobě vy žaduje, abychom tomu i nadále věnovali svou pozornost. V poslední době nám, soudruzi, a vy to jistě v krajích a okre

• sech sami cítíte, vznikly určité obtíže s uhlím. Je to tím, že již při sestavování plánu na letošní rok resorty nesprávně předvídaly potřebu uhlí. Ve stanovení potřeb uhlí projevila mnohá ministerstva hrubou neznalost situace a vel kou neodpovědnost. Dále si přes upozorňování politického byra

ÚV KSČ nevytvořila při závodech dostatečné rezervy. Tak se stalo, že se projevila navíc potřeba uhlí ve výši téměř 2,5 miliónu tun proti plánu. Zvýšená potřeba vznikla zejména ve vnitřním ob chodě, v energetice a dopravě. Zvýšené nároky průmyslu a dopravy se podaří vcelku překo nat. Je však nutné dostatečně zásobit obyvatelstvo uhlím pro zimní období. V tomto směru byla přijata určitá opatření. Přesto však bude nutné uhlí rozdělovat v menším množství a dodávat je ply nule po celé zimní období. Není, soudruzi, zvláště příjemné

o této věci hovořit, zvláště když víme, že loni jsme snižovali ně 135

kolikrát, a dost podstatně, plán těžby hnědého uhlí a letos jej mu síme zvyšovat. Přitom se může vytěžit dost uhlí jak v Mostě , tak v Sokolově. Kdyby to zvládla doprava, mohly by doly dát mnohem více uhlí.

Nesmíme přehlédnout rovněž těžkosti, které nám vznikly v koksovatelném uhlí. Ostravští soudruzi zajisté budou o věci sami mluvit .

Po určitém vzestupu úrovně železniční dopravy v roce 1958 až 1959 projevují se ke konci letošního roku v provozu železnic opět vážné potíže. Nejsou plně kryty požadavky národního hospodář

ství, železniční doprava nepracuje hospodárně a plynule. Je špat ně plněn grafikon vlakové dopravy, vlaky jsou odstavovány, jsou veliké prostoje strojů i lidí a je veliká poruchovost a velké množ ství nehod . To vše pochopitelně nepříznivě ovlivňuje plynulost že lezničního provozu .

Takovéto provozní potíže trvají i přesto , že řadoví železničáři vynakládají všechno své úsilí a obětavost na zvládnutí náročných úkolů .

Příčina nedostatků spočívá v nedostatečném řízení a organi zaci provozní práce odshora dolů. Situaci ztěžují i některé další vlivy. Jsou to například nedostatečné dodávky elektrických lo

komotiv a jejich velká poruchovost, dále nedisciplinovanost a ne odpovědnost přepravců. Bude správné, když celou problematiku dopravy důkladněji rozebereme a zaměříme se na hlavní příčiny nedostatků a obtíží .

V investiční výstavbě jsou letos zvláště náročné úkoly v cen tralizované výstavbě. Od počátku roku byly do provozu uvedeny

významné kapacity v hutích, chemii , energetice, strojírenství. Přesto ale nemůžeme být s vývojem plnění plánu v centralizo vané investiční výstavbě spokojeni.

V řadě důležitých staveb je nízké plnění plánu . To je velmi

závažné, neboť by to mohlo zpomalit růst výrobních sil a mělo důsledky pro rozvoj národního hospodářství. Problém zde spo čívá jak v neplnění plánu stavebních prací, tak i v nízkých do dávkách strojního zařízení pro centralizovanou výstavbu . Hlavní

vinu na tom má ministerstvo těžkého strojírenství, které plní plán odbytu pro centralizovanou investiční výstavbu nejhůře ze všech položek odbytu. Za leden až srpen byl celoroční úkol dodávek 136

pro centralizovanou výstavbu splněn na 54,2 % , zatímco dodávky pro investiční výstavbu státních organizací celkem byly splněny na 60,3 % .

Strojírenství má velikou odpovědnost nejen v investiční vý. stavbě, ale vůbec v zabezpečení našich cílů v rozvoji národního hospodářství a v jeho technické rekonstrukci. Stav tohoto odvět ví nás stále plně neuspokojuje. Politické byro ústředního vý. boru se vážně zabývalo výsledky kontroly , jak se plní usnesení plenárního zasedání ústředního výboru ze září minulého roku , a konstatovalo , že přes určité dílčí výsledky existují dosud ve stro

jírenství velmi značné, dosud nevyužité rezervy, zejména v oblasti technického rozvoje , organizace výroby a ve využití směnnosti.

Na těchto úsecích práce jsme dosud nedosáhli uspokojivých vý . sledků. Konkrétním rozpracováním závěrů politického byra se bude v nejbližší době zabývat celostátní konference pracovníků ve strojírenství. Vůbec je třeba , soudruzi, se hlouběji zabývat kon trolou plnění usnesení zářijového pléna UV a kontrolovat plnění těchto úkolů při každé příležitosti. Veškeré naše úsilí ve výrobě nesmí nikdy vést k tomu, aby pro snahu o nejlepší výsledky se zapomínalo na to hlavní a

nejcennější, na člověka. Neštěstí na Dole Hlubina v Ostravě a na

Dole Nosek v Tuchlovicích nasvědčují tomu, že není věnována pozornost ochraně a bezpečnosti práce. A nejsou to jenom tyto

případy. Tak například letos v srpnu byli vyřazeni z práce pro úrazy při výkonu zaměstnání 32 030 a pro ostatní úrazy 31 804

pracovníci. Upozornili jsme na tuto otázku již na celostátní konferenci. Bude na místě, aby přímo stranické organizace na určitou dobu převzaly odpovědnost za kontrolu bezpečnostních opatření, vedly odbory a vedení závodů k aktivnější práci v tom to směru. Jde často o drobné potíže, jejichž řešení může rázem zlepšit pracovní podmínky a prostředí dělníků na pracovišti , kte ré se přecházejí a podceňují. Vláda spolu s odbory musí otázky

bezpečnosti práce přezkoumat a přijmout nová , účinná a zákon ná opatření týkající se režimu práce, a trvat na tom, aby resorty 1 vedení závodů své úkoly plnily , aby úrazovost byla snížena na

nejnižší míru. Proti těm ředitelům a jiným vedoucím hospodář ským pracovníkům, kteří nebudou plnit své povinnosti a závazky z kolektivních smluv, je třeba ostře postupovat. 137

za další rovnoměrný rozvoj národního hospodářství ve třetí pětiletce

Nyní k přípravě plánu na první rok třetí pětiletky. Řekli jsme již několikrát, že třetí pětiletka je plánem vyspělé socialistické společnosti, kdy budeme řešit velmi náročné úkoly v průmyslu, zemědělství, kultuře a životní úrovni. Je potřeba už od počátku rovnoměrně plnit stanovené akoly třetí pětiletky.

Považuji proto za potřebné upozornit na některé problémy, k jejichž řešení musíme soustředit pozornost. V metalurgii se nejvážnější problémy koncentrují do zajištění surovin , výše výroby surového železa, oceli a válcovaného mate riálu jak vcelku, tak v sortimentu ,

Především z hlediska sortimentu nás nutí plány, které hutní závody předkládají, k zamyšlení. Pro různé nedostatky, ať již v náběhu nových tratí, nebo nezajištění dostatečných zásob před valků a často i z falešné snahy dosáhnout plnění objemu plánu překračováním výroby váhově těžších výrobků, nám dosud plány výrobních závodů nezabezpečují potřebný sortiment. Takovou situaci nemůžeme připustit a musíme učinit vše k její

nápravě. Znovu zdůrazňujeme, že vedení ministerstva i hutních závodů musí zajistit soulad v plnění válcovaného materiálu v tu

nách se skladbou výrobků tak, aby to odpovídalo potřebám ná rodního hospodářství. Zároveň se musí výrazně ve všech odvět vích zlepšit hospodaření s hutním materiálem. Nehledě k opa

třením , která budou v tomto směru učiněna po hospodářské linii, musí komunisté a všichni pracující v hutních závodech dbát, aby potřeby našeho národního hospodářství i závazky, které nám

ukládá pomoc v rozvoji bratrským zemím, byly v plném rozsahu zabezpečeny . *

Do přípravy na příští rok se stále promítají nedostatky v cen tralizované investiční výstavbě. My to, soudruzi, nemůžeme přece donekonečna trpět, donekonečna zjištovat, že věci nejsou v po řádku, že se nám například centralizovaná výstavba opožduje, zatímco decentralizovaná se překračuje. Nejčastěji slyšíme, že příčinou je projekční nepřipravenost centralizovaných staveb, a proto že se stavební organizace zaměřují na stavby decentralizo 138

1

1

1

vané. Ale z čeho pramení tato projekční nepřipravenost ? Ze znač né části z neujasněné koncepce rozvoje resortu, z neujasněnosti

v rozmístění investic, z nejasností v technologii nové výroby a podobně. Tyto nejasnosti se pak na ministerstvech, mezi nimi

a Státní plánovací komisí i přímo ve výrobních hospodářských jednotkách řeší často i několik let. To jsou známé věci, které se již dlouho opakují. Jednou z cest z této situace bylo přenesení značné části úkolů v operativním řízení z ministerstev na nižší

řídící hospodářské orgány, a tím uvolnění sil ministerstev právě k vypracovávání výhledů, k vyjasňování

zásadních

koncepcí.

Ovšem efekt z těchto opatření je zatím malý a je již opravdu na čase, aby se projevil.

Ovšem všechny nedostatky v centralizované investiční výstav

bě nelze vysvětlit projekční nepřipraveností. Je fakt, že stavební organizace, at již řízené ministerstvy, nebo národními výbory , nevěnují klíčovým stavbám prvořadou pozornost. Nezajišťují tyto stavby ani pracovníky at již vedoucími či dělníky, – ani stro

ji, velmi často pod vlivem lokálních zájmů národních výborů i pod vlivem své snahy jít cestou snazšího plnění plánu, nepři dělávat si starosti s přesuny pracovníků a podobně.

Jak je možné, že po všech opatřeních, která byla prováděna ke snížení rozestavěnosti, ta nejen neklesá, ale naopak znovu se začíná zvětšovat. Kolik materiálu takto zbytečně zahálí, kolik je zbytečně promarněno pracovní síly, kolik techniky stojí ne činně .

To ovšem v řadě případů platí také o decentralizovaných stav

bách. Například ve Východoslovenském kraji je rozestavěno, mnohdy několik let, přes 500 kravínů nebo stájí, a dnes není ma teriál na jejich dostavbu.

Myslím, že zde je namístě tvrdý zásah, a to v tom, že při povo lování stavby se pokud je ovšem projekčně připravena určí pevný termín jejího dokončení, a důkladně se prozkoumá, jsou -li zabezpečeny pracovní síly, finance, materiál, strojní vy bavení atd. Není-li toto vše zajištěno, nepovolovat stavbu. Pokud jde o kvalitativní ukazatele plánu na rok 1961, ani zde

není zatím dosahováno uspokojivých výsledků. V rozhodujících

resortech , jako jsou strojírenská ministerstva, není dodržen cel kový plánovaný vzestup produktivity práce a je požadováno na víc 22 000 pracovníků . V návrzích plánu se dost neodráží tech 139

nický rozvoj jako základní předpoklad rychlého rozvoje výroby a růstu produktivity práce. Příliš pomalu a nedostatečně jsou pro sazována opatření k dokonalejšímu využívání výkonných strojů cestou zvyšování směnnosti. V rozvoji techniky jsme sice dosáhli

určitých úspěchů, zvýšila se technická úroveň výroby a výrobků, avšak tempo , rozhodnost a rychlost v zavádění automatizace, me chanizace a chemizace je vzhledem k novým úkolům ve výrobě

nedostačující. Na počest 15. výročí osvobození Československa a celostátní

konference strany přijali naši pracující tisíce závazků na pře kročení plánovaných úkolů. V objemu výroby to představuje zhru

ba dvě miliardy Kčs a v překročení zisku asi 800 miliónů Kčs. Socialistického soutěžení a plnění závazků se zúčastňují stále

širší vrstvy dělníků, techniků a inženýrů. V současné době při pravují některé závody a řada již přijala závazky na počest 40. výročí založení naší strany. Kladně oceňujeme, že v těchto

závazcích zaměřují pozornost zejména na technický rozvoj jako hlavní zdroj růstu produktivity práce. Tuto iniciativu je třeba plně podpořit a učinit ze socialistické soutěže skutečně hlavní nástroj plnění našich úkolů.

V té souvislosti vysoko hodnotíme hnutí brigád socialistické práce , které se za necelé dva roky svého trvání široce rozvinulo. V současném období je do něho zapojeno přes 290 tisíc pracu jících v 31 tisících kolektivech.

Podle usnesení politického byra OV KSČ bude v lednu příštího roku svolána Ústřední radou odborů a ústředním výborem ČSM celostátní porada členů brigád socialistické práce a odborových a mládežnických funkcionářů. Celého přípravného období je tře ba plně využít nejen pro získání zkušeností z tohoto hnutí, ale zejména k rozvinutí široké aktivity našich dělníků, techniků, hos

podářských pracovníků, pracovníků státních statků, strojních a traktorových stanic a jednotných zemědělských družstev k splně

ní a překročení plánovaných úkolů letošního roku a k nástupu do třetí pětiletky .

Koncem letošního a začátkem příštího roku budou ve všech podnicích, JZD a národních výborech prováděny rozbory hospo daření, které svým dílem musí přispět k překonání nedostatků , o kterých dnes hovoříme.

Při této příležitosti chci upozornit, že některé podniky, aby si 140

zlepšily svůj hospodářský výsledek a usnadnily situaci, zkresluji své kalkulace, a tak neoprávněně dosahují vyšších velkoobchod ních cen . Na základě toho dochází k snadnému plnění a pře kračování akumulace, k neoprávněnému čerpání mzdového fondu, neoprávněným výplatám prémií, přídělům do podnikových fondů pracujících. Některé podniky rovněž dosahují vyššího zisku ne žádoucími úsporami materiálu, zanedbáváním technického roz

voje , zanedbáváním péče o pracující či nedodržováním jakosti a plánovaného sortimentu . Například jednotné ceny za všechny velikosti jednotlivých druhů konfekce vedou k šití oděvů menších velikostí, oděvy větších velikostí a oděvy pro větší děti na trhu nejsou. Normální dlouhý kabát nemůžete dostat, zato krátkých, tříčtvrtečních je dost.

Přes veškerá opatření ústředního výboru Komunistické strany Československa nám stále docházejí stížnosti pracujících , že řada druhů zboží, jehož ceny jsme snížili, brzy mizí z výroby i z ob chodu, je nahrazováno dražšími druhy .

Zkoumání, jakými cestami bylo dosaženo vykazovaných výsled ků, není sice jediným cílem komplexních rozborů, avšak správně provedený rozbor musí dát odpověď, zda podnik zabezpečil sou lad mezi podnikovými a celospolečenskými zájmy, zda uzavřené smlouvy splnil včas a přesně, pokud jde o množství , jakost , sor timent a ceny .

Politické byro ÚV KSČ rozhodlo, aby neprávem získaný zisk byl při komplexních rozborech posuzován jako neprávem nabyté prostředky se všemi důsledky pro podnik i jeho vedoucí pracov

níky. Ukazuje se, soudruzi , že v mnoha případech takovýto po stup není u hospodářských pracovníků považován za nějaký vel ký přestupek. Mnozí vedoucí pracovníci nevidí anebo nechtějí vi dět v takových podvodech narušení celospolečenských a celo státních zájmů. Zdá se, že již musíme přestat o těchto věcech

mluvit a že musíme na všech úsecích zesílit kontrolu a požado vat zvýšení odpovědnosti. To je důležitý úkol , který musí zabez

pečovat především ústřední orgány, vládou počínaje, přes mi nisterstva, národní výbory, podniky a závody až po poslední pra coviště . O tom budu hovořit později.

Stranické i odborové organizace v nynější etapě vývoje naší

společnosti musí do výroby a hospodaření pronikat daleko hlou běji a hodnotit chod svých závodů už nejen podle splnění hru 141

bých objemových ukazatelů, nýbrž zasahovat do všech stránek jejich činnosti pod zorným úhlem neplnění všech povinností svě řených jím socialistickou společností. Nedostatky, o kterých jsem právě hovořil, se v letošním roce

násobí určitými poruchami v obchodě. Po řadu měsíců je vysoko překračován plánovaný maloobchodní obrat. Překračování plánu maloobchodního obratu není samo o sobě negativním jevem v na šem hospodářství. Avšak zvýšený prodej zboží dlouhodobé osobní spotřeby, který je výrazem růstu životní úrovně, je znevažován některými rušivými projevy, kterým není dostatečně čeleno. Překročení plánu maloobcholního obratu se soustřeďuje na určité druhy zboží, především na nábytek, koberce, ledničky, televizory a podobně, a také na textil a obuv. K tomu přistu

puje nárazovost nákupů, čas od času nákupní horečka způsobená různými pověstmi i působením nepřítele. Bude zřejmě nutné plánovat s většími rezervami a vidět, že s růstem životní úrovně neroste spotřeba jen všeobecně, ale že se soustřeďuje na určité druhy zboží. Politické byro ústředního

výboru strany při řešení bytové výstavby upozorňovalo, že na příklad větší počet nových bytů vyvolá vyšší potřebu nábytku a

bytového zařízení. Proto je třeba, aby výrobní ministerstva, mi nisterstvo vnitřního obchodu a národní výbory se důkladněji za

bývaly tím, zda jsou fondy zboží dostatečné nejen co do objemu, ale zda odpovídají požadavkům spotřebitelů také co do kvality a sortimentu. Na druhé straně ministerstvo vnitřního obchodu

musí vycházet z průzkumu trhu a objednávat takové věci ve vý. robě, které chtějí pracující, a ne se jednostranně řídit nějakou

komisí, která podle svého vlastního, často pochybeného vkusu určuje, jaká bude móda a výroba. Stejně tak je nutné tlačit na výrobu, aby vyráběla rychle nové zboží a aby ho bylo dostatek. Je třeba skoncovat s praxí takzvaného exkluzívního zboží, za nímž

se skrývá mnohdy nejen šíření různých nevkusů, ale také zvy šování cen.

Na druhé straně musíme si zcela otevřeně říci, že různé ty nákupní horečky a honičky nejsou dobrým vysvědčením ani pro naši výchovnou masovou politickou práci. Je potřebí se zamyslet nad faktem, že stále ještě dost lidí se chytí na vějičku našepta vačů s měnovou reformou apod.

Chtěl bych zdůraznit, soudruzi, že bude nutné, abyste si více 142

všímali otázek zásobování a obchodu, čelili nedostatkům , kon

trolovali, jak se zde plní úkoly . Je pravda , že v porovnání s mi nulostí nemáme u nás krize nebo veliké poruchy v zásobování.

Avšak závažné nedostatky , které se letos projevily, musí vyburco vat všechny odpovědné pracovníky. Nedostatky v zásobování, na něž obyvatelstvo vždy citlivě reaguje, protože se ho bezprostředně dotýkají, mnohdy zneváží velké úspěchy , jichž jinde dosahujeme. Bude správné, když se znovu podíváme i na organizaci obcho

du, přezkoumáme vztahy mezi výrobou a obchodem. Nemáme na mysli nějakou rozsáhlou reorganizaci , avšak jsou mnohé nedo

statky, které by se daly i jednoduchým zásahem odstranit. Vezměme například prodej ovoce a zeleniny. Proč na jednom

místě nám ovoce hnije a jinde přes bohatou úrodu ho neni dost ? Příčiny nejsou jen ve špatné organizaci rozvozu, v nedbalosti a

nezájmu o potřeby pracujících. Prodejní podnik například nemá zájem vozit ovoce a zeleninu na delší vzdálenosti, protože mu rostou náklady. Třeba uvážit , jestli výkup a prodej ovoce a zele niny není soustředěn v příliš velkých celcích. Bude nutné tyto

otázky spolu s vámi posoudit a provést v našem obchodě i ve výkupu určité úpravy, aby z nich měli prospěch především naši pracující. Některé náměty uvedu ještě v souvislosti se zeměděl skou výrobou. zabezpečit rychlý a trvalý růst intenzity a objemu zemědělské výroby Soudruzi,

nyní přejdu k otázkám zemědělství, na něž bych chtěl soustře. dit vaši hlavní pozornost .

Ústřední výbor a s ním i celá strana se soustavně zabývají na

ším zemědělstvím. Myslím, že můžeme na výsledky zemědělské politiky naší strany pohlížet kladně. Teď soustřeďujeme všechnu pozornost strany, JZD, národních výborů i všech pracujících na splnění úkolu zabezpečit rychlý a trvalý růst intenzity a objemu zemědělské výroby. To je současným hlavním úkolem politiky strany. Jeho smyslem je překonat opožďování rozvoje zeměděl ství za potřebami rozvoje společnosti. Nemám v úmyslu dnes hovořit o všech problémech rozvoje ze. 143

mědělské velkovýroby.. Chci se především zabývat posledními zkušenostmi, které jsme získali zejména v letošních zemědělských

pracích a ve výkupu. V souvislosti s tím bych chtěl pak nadhodit některé otázky, na které se bude třeba v souvislosti s V. sjezdem JZD orientovat, promýšlet je, rozpracovat a v průběhu jeho pří pravy zabezpečovat.

Důkladným rozborem stavu našeho zemědělství a úkoly rozvoje

zemědělské velkovýroby v období vyspělé socialistické společ nosti se má zabývat v dohledné době plénum ústředního výboru KSČ.

V letošním roce došlo v našem zemědělství ve srovnání s mi nulými léty k určitému zlepšení. Letos jsme v rostlinné výrobě měli velmi dobrou úrodu obilovin a cukrovky , uspokojivou sklizeň daly pícniny a na větších plochách se urodilo více silážních plo din než v roce 1959. Také ovoce se urodilo značné množství.

Myslím, že skutečně dobrá letošní úroda není jen důsledkem příznivých přírodních podmínek . Bezesporu začínají se, i když ještě v malé míře, projevovat i naše opatření ke zvýšení země dělské výroby. Kladně především působí skutečnost, že k 1. říj nu 1960 hospodaří socialistické zemědělské závody na 86,7 % zemědělské půdy. Projevila se dále naše opatření ke zlepšení obdělávání půdy , snaha více investovat do půdy , zabezpečit do statek vláhy, jakož i používání pokrokové agrotechniky. Také to,

že mnohá družstva mají vlastní mechanizaci, že JZD, státní stat ky a národní výbory byly posíleny schopnými kádry , jistě nezů stalo bez vlivu.

V uplynulém období došlo ke slučování JZD a reorganizaci státních statků, socialistické závody hospodaří na větších celcích a mohou lépe využívat přednosti velkovýroby. Zvýšila se aktivita družstevníků a pracujících v zemědělství. Za aktivní účasti pracujících měst a venkova se uskutečnily od září loňského roku tak významné akce jako volby do ná rodních výborů, Slovenské národní rady a Národního shromáž dění. Proběhla celonárodní diskuse k návrhu třetí pětileiky a k návrhu nové ústavy naší socialistické republiky. Velké změny

v organizační výstavbě státu a zvláště větší pravomoc národních výborů vytvořily další předpoklady zvláště pro řízení a rozvoj zemědělství. Národní výbory nyní ve své pravomoci odpovídaji 144

za zemědělskou výrobu, řídí ji a uplatňují svůj vliv na její rozvoj na základě státního plánu v celém rozsahu. Zabezpečování těchto úkolů probíhá v podmínkách postatně větších územních celků, zahrnujících až trojnásobný počet obcí, než měly bývalé okresy . Stranické orgány pracují s funkcionát ským aktivem složeným z funkcionářů několika dřívějších okre

sů. Členové a pracovníci nových okresních a krajských orgánů se teprve seznamovali a ještě seznamují s problematikou nových okresů a krajů a zejména s konkrétní situací v jednotlivých obcích. K tomu přistupovala ta okolnost, že nově zvolené ná

rodní výbory se fakticky ustavovaly v samém průběhu žní. Nelze ovšem přehlížet, že strana vytvořila již ve druhém čtvrtletí v po třebném předstihu řadu základních podmínek k tomu, aby ná rodní výbory nově zvolené 12. června se mohly hned od počátku plně ujmout svých úkolů. Letošní žně, podzimní práce a výkup tedy byly a jsou jakousi zkouškou pro nové stranické orgány a národní výbory, jak umějí těchto nových příznivých podmínek využít k rozvinutí své práce a splnění úkolů.

Průběh a tempo žní ovlivnilo nepříznivé počasí téměř na ce lém území republiky. V důsledku chladného počasí dozrávalo obilí opožděně o dva až o tři týdny , což ztížilo i nástup do podzim ních prací .

Přes ztížené podmínky se však v řadě míst provedla sklizeň vcelku dobře. Zvláště tam, kde se nečekalo až na poslední chvíli,

tam, kde se soudruzi prozíravě připravovali na všechny možnosti, dobře připravili a rozložili síly i stroje, nespoléhali jen sami na sebe, mluvili s lidmi, vysvětlovali jim jejich povinnosti a úkoly, tam žně a ostatní práce probíhaly úspěšně. Od takových soudruhů je třeba se učit, všímat si jich, zevšeobecňovat jejich zkušenosti. Nelze však, soudruzi, zastřít skutečnost, že ve většině okresů

jsme přistupovali k přípravě žní i podzimních prací pozdě, v po slední chvíli. Také je známo , že se mnohdy spokojíme s tím , že

lidi vyšleme »dolů«, a dále jim nepomáháme. A když pak se sku

tečně objeví takzvané objektivní potíže , se kterými mimochodem máme stále v naší politické práci počítat a předvídat je, zajiš tují se úkoly těžce. Myslím proto, že naši pozornost bude iřeba soustředit na tyto záporné zkušenosti a pracovat k jejich odstra nění. 145

Předpokládali jsme , že bude letos učiněn podstatný krok ku předu ve využití mechanizace, nové techniky a nové sklizňové

technologie. Přes určitý pokrok, kterého bylo dosaženo, nelze zdaleka hovořit o . obratu ve využití možností, které máme. Vezměme například obilní kombajny. Vytyčili jsme heslo skli dit každým kombajnem 100 ha. 926 kombajnérů sklidilo se svým strojem více než 100 ha, 40 kombajnérů více než 200 ha a tři kom.

bajnéři více než 300 ha. Západočeský kraj a celá řada okresů v ostatních krajích - přestože někde měli pro nasazení kombajnů těžké podmínky stanovený úkol na kombajn splnily a překro čily , i když mohlo být méně ztrát zrna. Avšak v celostátním prů měru bylo dosaženo pouze 70 ha na kombajn. Jednou z vážných příčin nízkých výkonů kombajnů a dalších

těžkých zemědělských strojů v letošních žních byla slabá spolu práce a kooperace mezi družstvy, kterou ONV ani STS neorgani zovaly. Za této situace družstevní kombajny byly málo využity.

Mnohá družstva odmítala zapůjčit obilní kombajny do sousední ho JZD. Takový postup svědčí o silných pozůstatcích soukromo vlastnických vztahů a příčí se zásadám, na kterých je založena

naše společnost, zásadám soudružské spolupráce a vzájemné po moci.

Na druhé straně se některým krajům vymstil neuvážený postup při odprodeji strojů z STS do JZD . V rozporu se směrnicemi strany rozprodaly do družstev také stroje, které měly zůstat v STS, a nyní ve žních nemohly STS poskytovat pomoc slabším JZD, která

si nemohla především těžké stroje koupit . Nepříznivě se projevilo i to, že s předáním strojů do JZD ne. přecházeli do družstva také traktoristé a mechanizátoři, kteří odešli pracovat do závodů. V letošních žních jsme začali uplatňovat dvoufázovou a třífá

zovou sklizeň obilovin. I když byla provedena jen v malém roz sahu, je třeba tento způsob jako velmi pokrokový vysoko vyzdvi hnout . Zkušenosti letos potvrdily , že dvoufázová sklizeň obilovin

zvyšuje výkon kombajnů až o 100 % , ve srovnání s dosaženým prů měrem snižuje vlhkost obilí i ztráty při sklizni. Vlastní náklady se snižují o 25-35 % . Při ekonomickém hodnocení různých způ

sobů sklizně bylo prokázáno, že při použití samovazů činí náklady na 1 ha při výnosu 30 q po ha 867 Kčs, přímou kombajnovou

sklizní 711 Kčs a dvoufázovou sklizní jen 492 Kčs. To je jeden 146

z příkladů rezerv v zemědělství a doklad, že lze vyrábět více, lépe a levněji. Ovšem bude nutné , aby si této nové technologie všimly strojírenské závody a přizpůsobily jí pružně výrobu skliz nových strojů .

Jsme toho názoru, že by bylo možné rozdělenou sklizeň v příš tím roce provést na půl miliónu hektarů, to je zhruba na 25 % ploch obilí v JZD a na státních statcích. Na přípravu ke zvládnutí

tohoto úkolu je zapotřebí plně využít již zimního období. V důsledku opoždění žní nebyly včas zahájeny ani podzimní prá ce . Tento opožděný postup se nepodařilo dosud vyrovnat. Značná

část úkolů, které měly být provedeny v září, se přesunula na říjen, a celá řada prací velmi zaostává.

Byla by chyba, soudruzi, kdyby nepříznivé počasí mělo zastřít nedostatky v řízení a organizaci práce. Jít do zemědělských pra cí včas – raději dřív než pozdě to je ještě velký, nesplněný úkol v našem zemědělství. V tom je velká rezerva, především po kud jde o výnosy. Kdybychom spočítali všechny ztráty, které vzni kají nedodržením agrotechnických lhůt nebo zpožděnou a dlouho trvající sklizní, byli bychom asi velmi překvapeni. včas nebylo letos zaseto zejména žito a měkké pšenice, ačkoliv jsme se v letošní sklizni znovu názorně přesvědčili, že jejich včas

né zasetí je základní podmínkou vysokých hektarových výnosů. Sklizeň brambor se pozdním nástupem a tím, že nebyly mobili zovány potřebné sily a prostředky na vesnici, značně protáhla

a je dokončována za velmi ztížených podmínek. Výkup brambor nebyl v řadě okresů prováděn tak, aby první brambory z pole byly dodány státu pro zásobování našich pracujících ve městech.

Po několik let je u nás vážná situace v pěstování, výkupu i kva litě brambor. Avšak mnohá družstva, státní statky , výkup, národ

ní výbory i ministerstva se ještě za tento stav schovávají a hřeší na něj. Pravda je, že tři roky za sebou máme neúrodu brambor. Myslím však, že je také pravda, že máme špatnou sadbu. Vi to

také, a to nejen až dnes, ministerstvo, ale i Akademie zeměděl ských věd. Co dělají výzkumné ústavy , které se šlechtěním bram

bor zabývají ? Od roku 1945 se pracuje na nové sadbě a výsledky vcelku nemáme stále žádné. Nejsou nám nic platné výzkumné a laboratorní práce, když jich není plně využito k prospěchu výroby. Myslím , že napříště bude třeba trochu jinak posuzovat práci na

šich akademiků a výzkumných ústavů. Hlavní hledisko přitoin mu 147

sí být, jak výsledky jejich práce slouží společnosti, co k jejímu obohacení přinášejí. Na nepříznivém stavu sadby brambor se ovšem také podílí ne dostatečná péče o množitelské plochy ze strany zemědělské sprá vy i samých zemědělských závodů. K odstranění tohoto stavu je nutné rychlé a zásadní čošení.

Organizaci pěstování bramborové sadby bude nutno změnit a při způsobit novým podmínkám, a to tak, že v oblastech s nejlepší

mi přírodními podmínkami pro pěstování brambor budou zřizo vána specializovaná hospodářství na zajišťování sadby, zejména u státních statků. Bude nutné přikročit, a to ještě letos, k většímu

dovozu sadby. Vůbec dovozům pro zemědělství je třeba věnovat větší pozornost. Slyšel jsem, že dovážené holandské krávy, za které platíme značnou sumu , dáváme jednotlivě do JZD, kde se využívají k větší výrobě mléka, a ne k šlechtění a zkvalitnění stáda skotu, a za dva až tři roky jdou na porážku. Nevím – co slyším, to povídám ale na Podbořansku na státním statku v tom mají zkušenosti .

Pokud jde o letošní výkup brambor, víme, že je těžký . Uroda je nižší. Na polích družstev však je ještě dost brambor. Některé okresní národní výbory z nižší úrody a neplnění výkupu brambor ztratily hlavu. V Jihočeském kraji – v Jindřichově Hradci a jinde - dali příkaz prodávat na hlavu jen 30-50 kg brambor. To je

proti našim intencím a tento neuvážený postup vyvolal mnohde paniku a zvýšené nákupy. Platilo se i 100 Kčs za q brambor pří mo na vesnici. Takovéto rozhodnutí nemohou okresní a krajské národní výbory bez souhlasu vlády přijímat a stranické orgány v krajích a okresech je nesmějí připustit. Bohatá úroda cukrovky je mimořádně závažným úkolem a kla de veliké nároky na družstevníky , pracovníky státních statků a

na ostatní pracující na vesnici a zejména na přepravu. S nástu pem do sklizně se váhalo a vázlo také organizační zajištění úkolů tak , jak to situace vyžadovala. Svoz cukrovky zaostává od samého zahájení sklizně. Celá řada cukrovarů zahájila kampaň mnohem později, než se plánovalo, a po zahájení kampaně byl jejich provoz ohrožen pro nedostatek zásob řepy . Soudruzi, to, že letos bude velká úroda cukrovky, jistě nebylo pro nikoho tajemstvím , stejně jako nebylo tajemstvím , že země dělství není ještě dostatečně zabezpečeno jak mechanizací pro 148

sklizeň cukrovky, tak dopravními prostředky. Faktem však je, že kromě řečí o velké úrodě se nechalo všechno běžet tak jako

loni , kdy byla úroda malá . Proč nebyla včas učiněna mimořádná opatření ? Proč například nebylo využito tří neděl , kdy bylo pěkné

počasí ? Proč nebyly v družstvech a na vesnicích potřeny nespráv né názory na pomoc brigád, které byly odmítány také proto, že by si družstevníci nevydělali, že by dostali méně cukru a podobně ? Jsem přesvědčen, že kdyby se všechny tyto otázky včas a dů sledně řešily, nebyla by taková situace, že k 30. říjnu 1960 jsme měli na polích ještě více než 40 % cukrovky. Tento stav vyžaduje energicky organizovat sklizeň a zvláště svoz cukrovky v každém okrese a místě. Včas mobilizovat lidi a řádně využít mechanizač ních a dopravních prostředků.

Chtěl bych vás však , soudruzi, upozornit ještě na jednu nedob rou zkušenost, kterou jsme získali letošního roku. Jde o to, že vy jste chtěli řešit úkoly v zemědělství , to znamená sklízení zrna ,

brambor a teď i řepy , pomocí armády. Tento váš požadavek je pro nás pochopitelný, protože z vaší strany je to velmi pohodlné. Místo mobilizace místních zdrojů je lepší vzít telefon a žádat o několik set vojáků včetně nákladních vozů , velitele , který to umí komandovat, a pak ta procenta lezou nahoru. Kdybychom to, soudruzi , takto měli dělat, tak myslím , že by bylo správné, abychom dali dohromady ministerstvo národní obrany a země

dělství anebo naopak. Pak bychom mohli dát armádě hlavní úkol orat, sít, sklízet a obranu by nám asi zabezpečoval pánbůh !

Tak soudruzi , v příštím roce toto nepůjde ! Podobně i ve školách se musí učit , a ne aby někde ještě do této doby škola s vyučováním ani pořádně nezačala.

Do konce listopadu má být provedena i veškerá hluboká orba. Časové zpoždění v orbě máme téměř tři týdny. Tento stav vyža duje, aby veškeré uvolněné traktory a potahy byly nasazeny a byly maximálně využity v práci na směny . Zde bych chtěl říci několik slov k mechanizaci a k celému systému našich země.

dělských strojů. Je nesporné, že v mechanizaci zemědělských prací musíme postupovat daleko rychleji . Letošní žně 1 podzim nám plně potvrdily, že bez mechanizace a zemědělské techniky, bez dopravy zemědělské práce těžko zvládneme. Bude třeba hle dat cesty, jak mnohem rychleji dodávat stroje do zemědělství.

To ovšem znamená nejen dodávat stroje, ale dodávat stroje sku 149

tečně vysoké kvality a ne takové, které se za krátkou dobu po

rouchají a pak se ještě těžko pro ně shánějí náhradní díly . Ten, kdo konstruuje stroje pro zemědělství, musí vědět , že jsou doby, kdy prší, kdy stroj je dvojnásobně namáhán než za slunečného

počasí a na suché půdě. Zemědělské stroje, to nejsou spartaky, které jezdí na silnicích. S tím souvisí také otázka udržování strojů. Můj názor je, aby údržba byla zavedena tak, jako je to i u dopravních vozidel. Bude

třeba zavést povinnou kontrolu všech traktorů v JZD i státních statcích a i povinnou kontrolu středních a těžkých zemědělských strojů. Tuto kontrolu by měla dělat pravidelně strojní a traktoro vá stanice.

Letošní rok ukázal, jak jsme na tom uboze s mechanizací při nakládání řepy. Myslím , že je třeba si z toho vzít poučení. Před stavte si, soudruzi, jak by se nám vozila řepa, kdybychom měli nakladače a družstevníci a brigádníci nemuseli nakládat vidlemi tak, jak se to dělalo před 120 lety. Máme nejnovější dopravní pro středky a nakládáme vidlemi. Doufám, že naše strojírenská mi

nisterstva budou pokládat tuto věc za svou a vyřeší ji s největ ším urychlením . Soudruzi, při letošní dobré úrodě obilovin jsme očekávali , že bude plán

výkupu obilovin překročen nejen vcelku , ale i v druzích. Ke dni 25. října 1960 byl výkup obilí splněn na 102,9 % . Z toho výkup pšenice je splněn na 94,8 % , výkup žita na 97 % , výkup ječmene na 112,6 % a ostatních zrnin na 110,4 % . Výkupní organizace ani v letošním roce zdaleka nesplnila oče

kávání. A je to tím více na pováženou, že letošní úroda obilovin

byla pro splnění výkupních úkolů příznivá a že od 1. ledna 1960 máme nové výkupní ceny. Velmi vážná je skutečnost, že u vý kupního aparátu převážila v tomto období úzce hospodářská hle diska, která opomíjela politickou důležitost splnění úkolů. Nebyl

organizován výkup od soukromého sektoru. Výkupní podniky a jejich pracovníci nebyli politicky dobře připraveni na zvládnutí výkupu obilovin. Myslím, že také mezi funkcionáři strany se za kořenil nesprávný názor o samočinném působení nových výkup ních cen a z toho se vyvodilo, že není třeba přesvědčovat o nut nosti splnění výkupu. 150

.

Chtěl bych uvést, že krajské a okresní výbory strany opomněly, že pro správné a účinné řízení žní a výkupu je nezbytné znát

skutečné stavy úrody, a podle toho řídit sklizeň a organizovat výkup. Odhady výnosů, které byly po určitém otálení provedeny po několika liniích, se natolik lišily, že je ústřední výbor nemohl s důvěrou přijmout. Při těchto odhadech se projevily i u někte rých funkcionářů a orgánů tendence znovu spekulovat s nižšími výnosy, než je skutečnost.

Příkladem neodpovědnosti vůči státu byly letošní odhady vý nosů zrnin . Státní úřad statistický odhadoval průměrné hektaro

vé výnosy obilovin v červenci letošního roku takto : u pšenice u žita

u ječmene u ovsa

22,2 g 20,0 g 23,2 g 19,99

Podle údajů téhož úřadu z měsíce září byly hektarové výnosy : pšenice

23,1 g

žita

20,5 g

ječmene

24,7 g

Ovsa

20,6 g

Přitom Státní úřad statistický v červenci odhadoval, že celková úroda zrnin bude nižší než v loňském roce. Ve skutečnosti však bylo sklizeno o 268 300 tun více než v roce 1959.

V průběhu sklizně a výkupu obilí jsme orientovali orgány stra ny v krajích a okresech, aby si prověřily správnost odhadů prová děných statistickou službou. Je třeba říci, že této otázce nebyla

věnována potřebná pozornost, odhady Státního úřadu statistické ho nebyly objektivně prověřeny. Krajské výbory strany v Jiho českém, Jihomoravském a Západoslovenském kraji potvrdily jako

správné zářijové odhady statistické služby. Odhady ostatních krajů se jen málo liší.

Přitom víme, jaká je praxe při zjišťování sklizně. Ve většině obcí výnosy odhadne agronom nebo předseda JZD, sděli je míst

nímu národnímu výboru, který je hlásí statistické službě. Ta, aniž si správnost údajů ověří, často nemá hlášení ani ze všech obcí, hlášené výsledky sumarizuje a pošle nahoru. 151

Při tomto způsobu, kdy zjištění výnosů je ponecháno pouze na samém výrobci , je ovšem věrohodnost a objektivnost údajů při nejmenším pochybná. Osobním zájmem výrobce je raději hlásit nižší úrodu, aby část ze zvýšené výroby nemusel dodávat, a pří padně ještě mohl žádat krmiva z centrálních fondů. Čili jeho zá jem se v tomto smyslu nekryje se zájmem společnosti . Může si více obilí rozdělit na naturální odměny, nebo ho použít i ke spe

kulaci. Zdá se , že na tuto skutečnost se zapomnělo, a přitom je to ještě tak, že při cestě hlášení z obce přes okres a kraj nahoru si každý orgán nějaké to kilo ubere , aby měl , jak se říká, pro

každý případ jistotu a rezervu. Tento stav je nadále neudržitelný. My musíme znát skutečný stav, abychom mohli dělat správnou hospodářskou politiku a zá

věry pro zásobování pracujících a průmyslu zemědělskými vý . robky, abychom mohli správně řídit dovoz a vývoz a podobně. Skutečnou úrodu v jednotlivých závodech, okresech a krajích mu síte znát i vy, soudruzi, abyste mohli dělat správnou výkupní

politiku. Bez řádných, objektivně prověřených odhadů se neobe jdeme. Stranické orgány v krajích a okresech ne dost důsledně vedly

pracovníky výkupního aparátu k plnění jejich povinností. Je mož no namítnout , že kritika je příliš ostrá , neboť celkově státní plán výkupu byl splněn. Je však třeba vidět, že výkup chlebového obili, které je významnou součástí výživy lidu , není splněn, přestože jsme letos měli u pšenice i žita mimořádně dobrou úrodu.

Překročen byl plán výkupu ječmene. Stát má na něm jako na vývozní plodině zájem a vzhledem k mimořádné úrodě ječmene bylo správné, že byl plán výkupu ječmene překročen. Zcela otev řeně si ale řekněme, že na překročení plánu výkupu ječmene působí i jeho cenové zvýhodnění, stejně tak jako na nesplnění výkupu pšenice má vliv cenový nepoměr vůči ječmenu a i spe

kulace JZD. Za první republiky nikdy nebyla výkupní cena pše nice nižší než výkupní cena ječmene. I na to bude třeba se po dívat. Pšenice je také hodnotnějším krmivem jak pro drůbež, tak 1 pro prasata , ať družstevní, nebo záhumenková. Vzhledem k vý.

hodným cenám vajec a vepřového na straně jedné a nízkým ma loobchodním cenám mouky a pečiva na straně druhé je velmi výhodné co nejvíce pšenice zkrmovat a prodávat bezzemkům zrní 152

pro výkrm jejich drůbeže a prasat. Tak je potřeba věci vidět a neskrývat za ječmen neplnění ostatních druhů obilí.

V letošním roce bylo dosaženo vcelku dobrých výsledků v pěs tování kukuřice na siláž. Ve srovnání s minulým rokem se značně rozšířily osevní plochy. Plán osevu byl v podstatě splněn, bylo zaseto téměř půl miliónu hektarů kukuřice na zrno , siláž a zelené krmení.

Výnosy silážní kukuřice jsou značně rozdílné. Tam, kde věno vali pěstování kukuřice potřebnou péči, vybrali vhodné plochy a uplatnili nejpokrokovější agrotechniku, bylo dosaženo velmi dob rých výsledků. Příkladem může v tomto směru sloužit Středo český kraj , kde bylo oseto téměř 25 000 ha kukuřice čtvercově

hnízdovým způsobem. Družstva a státní statky , které takto po stupovaly, kukuřici řádně ošetřovaly, dosáhly velmi dobrých vý

nosů silážní hmoty s vysokým podílem palic v mléčně voskové zralosti. V těchto zemědělských závodech mají nyní dostatek

krmiv pro zvyšování výroby mléka a masa. Je však třeba otevřeně říci, že v některých krajích a okresech

nebyla věnována pěstování kukuřice náležitá pozornost, a proto i výsledky jsou zde málo uspokojivé. Zejména byla zanedbána kultivace. Z těchto zkušeností je třeba vycházet v příštím roce

a zajistit další podstatný růst výroby krmiv. Za pozornost stojí také výsledky pěstování kukuřice na zrno ,

kde se předpokládá hektarový výnos 30 q , to je daleko více než průměrný výnos jakéhokoliv druhu krmných obilovin. To je cen

ná zkušenost zejména pro soudruhy z jižní oblasti Moravy a Slo venska, jak dále zvyšovat výrobu zrnin. Plnění povinností vůči společnosti a státu se ještě nestalo ve

všech JZD morálním závazkem a zákonem. Zcela jasně se to uka zuje ve srovnání plánu výkupu pšenice podle jednotlivých sekto

rů. Zatímco státní sektor splnil plán výkupu pšenice na 117,3 % , JZD splnila jen na 93 % a jednotlivě hospodařící rolníci jen na 72,1 % . Máme tedy část družstev, která stavějí vlastní zájmy nad zájmy společenské. Stranické orgány a organizace na vesnici

tomu dosud nedostatečně čelí. Není ojedinělým zjevem, že i funk cionáři místo toho, aby šli příkladem vstříc, plnili své závazky a ukazovali stav věcí v pravém světle , často sami nesprávné ná

zory přebírají a nesplnění plánovaných úkolů omlouvají. Chci znovu zdůraznit, že stále více vystupuje do popředí úkol 153

zvyšovat výrobu a výkup obilí a nespoléhat na značné dovozy ze zahraničí a na státní fondy krmiv. Pro zvýšení výroby obilí máme příznivé podmínky. Vyžaduje to však využít zkušeností letošní ho roku a co nejrychleji rozšířit odrůdy obilovin dávající v da ných podmínkách nejvyšší hektarové výnosy. A takové odrůdy

dnes máme. To je spolu s omezením sklizňových ztrát hlavní rezerva pro rychlý růst výroby obilovin a pro postupné snižo vání jejich dovozu na únosnou míru. Ovšem nejen sklidit beze ztrát a dobře vykoupit, ale i s vykou

peným obilím zacházet jako hospodáři . Chci vás, soudruzi, upo zornit, že dostáváme zprávy, že ve výkupních skladech se kazi nebo je již zkaženo obilí vykoupené letošního roku. Je to proto,

že obilí je značně vlhké, a přesto je skladováno až do pětimetro vé výše a není přitom přehazováno. Část tohoto obilí určeného pro sladovnický účel musí být již použita jako krmivo . Již dnes se odhadují škody na desetitisíce korun. I ve Východoslovenském kraji je řada JRD , kde je hodně obilí znehodnoceno , a nebudou - li

udělána určitá opatření, znehodnotí se ještě další desítky a sta vagónů obilí. Je třeba se na věci dobře podívat , soudruzi , a zajistit, aby obilí bylo udrženo v dobrém stavu. V mnohých výkupních

skladech to není všechno v úplném pořádku. V poslední době tam Veřejná bezpečnost odhalila také řadu případů rozkrádání

zemědělských produktů a podobně i v podnicích potravinářského průmyslu .

Nový výkupní systém zemědělských výrobků má , jak zdůraz nil ÚV KSČ při jeho schválení, velký ekonomický i politický vý . znam, zejména pokud jde o zvyšení hmotné zainteresovanosti

JZD na výrobě. Jeho zavedením bylo sledováno další podnícení

výrobní iniciativy družstevníků a pracovníků státních statků a zabezpečení státních fondů plánovaným množstvím kvalitních zemědělských výrobků. Přechod od povinných dodávek ke smluv

nímu zabezpečování výkupu je výrazem nových vztahů v socia listické společnosti, výrazem důvěry v družstevní rolnictvo.

První podmínkou spolehlivé funkce a účinnosti nového výkup ního systému je řádné rozplánování úkolů v souladu s místními

přírodními a ekonomickými podmínkami a zajištěním plánované tržní výroby - plánovaného výkupu - řádně projednanými a uzavřenými kontrakty. Současný stav projednávání úkolů třetí pětiletky a úkolů plánu na rok 1961 na okresech ukazuje , že 154

uvedená první podmínka dobré funkce nového výkupního systé mu je vážně ohrožena. Je možno uvést některé okresy, které teprve v těchto dnech přistupují k jednání s družstvy, a řadu dalších, kde sice již s družstvy jednali , ale jednání se stalo pře vážně záležitostí jen ekonomického oddělení zemědělského od boru .

Projednávání plánovaných úkolů s každým JZD a státním stat

kem je třeba věnovat mimořádnou pozornost, jednání se mají zúčastňovat vedoucí pracovníci ONV a tím mu dodávat váhu a z jednání vyloučit jakékoliv administrativní metody. I když je dosud krátká doba pro všestranné hodnocení vlivu nového výkupního systému, je možno říci, že se projevují jeho kladné rysy, že se zvyšuje zájem družstevníků o rozvoj země dělské výroby.

Je nesporné, že ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsme k 20. říjnu 1960 vykoupili více o 17 000 tun hovězího masa, o 831 tun masa telecího a o 28 600 tun masa vepřového. Mléka

bylo vykoupeno více o 52 miliónů litrů a vajec o 28 miliónů. Nelze však nevidět, že přes růst výroby a výkupu není plán výkupu u řady živočišných výrobků v letošním roce plněn . Tak časový plán výkupu prasat je plněn k 20. říjnu 1960 na 96 % , výkup mléka na 95,1 % a vajec jen na 94,7 % . Nedávná prověrka plnění úkolů v živočišné výrobě a výkupu, kterou prováděly orgány státní kontroly spolu s národními vý bory , ukázala, že v každém okrese je dost těch, kteří své úkoly, neplní anebo plní velmi liknavě. Máme dokonce takové okresy, kde většina družstev a statků neplní své závazky v živočišné vý robě. Například v okrese Praha-západ 75 % JZD neplní časový plán výkupu mléka. To je také hlavní důvod , proč Středočeský kraj dluží letos více než 21 miliónů litrů mléka.

Při zavádění nového systému výkupu jsme zdůrazňovali, že nová opatření nelze chápat jako všelék, který vyřeší všechny

problémy ve výrobě a výkupu zemědělských výrobků. Je nutno soustavně jich využívat v denní praktické práci stranických, státních i hospodářských orgánů a podporovat růst zemědělské výroby. To však nebylo všude správně pochopeno. Na podporu cenových opatření musíme rozvinout organizátor skou činnost výkupních organizací a národních výborů. Příkla dem je Severomoravský kraj , který ve výkupu mléka dobře plní 155

své úkoly. Je to v tom, že tam pracují soustavně v družstvech,

organizují soutěž dojiček a ošetřovatelů krav. Soutěž organizují pod heslem »nadojit denně na každou krávu o 1 litr mléka více « .

To je heslo pro každého pracovníka ve výrobě srozumitelné a snadno kontrolovatelné. To spolu s organizačními opatřeními jim

umožňuje plnit a překračovat plán. Podobně bychom měli pra covat všude. Jít za lidmi na pracoviště, pomáhat jim odhalovat rezervy a probouzet jejich iniciativu.

Výkup jednotlivých zemědělských výrobků ovlivňuje i organi zace výkupu. Dostáváme stížnosti na to , že výkupní nebo zpraco

vatelské organizace odmítají převzít zemědělské výrobky, jako kupříkladu zeleninu, ovoce, drůbež, s odůvodněním, že je nestačí zpracovat nebo že nejdou na odbyt. Přitom jsou v téže době místa v republice, kde tyto výrobky nedostanete koupit.

Při této příležitosti budu hovořit o dalších zkušenostech v tom to oboru . Bezesporu máme u nás mnoho sadů , ale přesto bychom jich mohli mít daleko více a mohli bychom mít ovocné stromy nasázené kolem všech cest, kolem okresních a místních silnic,

na různých stráních apod . Pěstujeme většinou tvrdé ovoce , ale letní. Letos byla velika úroda jak jablek , tak i hrušek a švestek. Přitom tuto úrodu ne

můžeme plně zkonzumovat, protože je to úroda letní, a proto také již mnoho ovoce přišlo nazmar. Musíme z toho udělat zá věr. Bude třeba jasně ukázat, jakými cestami se má ubírat naše ovocnářství, abychom zajistili dostatek ovoce na celý rok, při současném řešení pružné distribuce.

Budeme muset prosadit pěstování daleko více druhů zimního ovoce , abychom k zajištění našeho trhu nemuseli dovážet již na vánoce například jablka . K této otázce bude třeba svolat poradu , které by se zúčastnili představitelé výzkumného ústavu ovocnář ského a různých ovocnářských institucí, a za druhé bude, mys lím, správné, abychom svolali i zástupce zahrádkářských spolků ,

kteří amatérsky v této věci velmi mnoho dělají, a abychom spo lečně s nimi se poradili – řekněme někdy začátkem příštího ro ku

jak dále organizovat naše ovocnářství.

S tím ovšem souvisí i druhá věc. Kdybychom nechali výkup ovoce jako dosud v dosavadní distribuční síti, tak z toho mnoho

mít nebudeme . Výkup ovoce podléhá úzkým resortním zájmům bez ohledu na státní zájmy, nebere ohled ani na politické cíle, 156

které si stavíme. Můj názor je, že ministerstvo zemědělství bude

muset rozvíjet akci, aby sama jednotná zemědělská družstva i státní statky si vytvářely podle velikostí svých sadů také své

sklady ovoce a v době, kdy je nutné ovoce skladovat, pravidelně podle požadavků obchodu zásobovaly trh ovocem přímo z těchto svých skladů. Již jsem o tom se soudruhem Štrougalem hovořil

a soudruzi tuto otázku předloží V. sjezdu jednotných zeměděl ských družstev.

Jaké výhody bude mít toto opatření ? Rok co rok desítky tun ovoce ve městech shnije. Tisíce tun ovoce shnije na stromech i pod stromy, někde je zkrmováno dobytkem , protože ho není možno prodat. Toto ovoce , pokud to jde, by se uskladnilo na zimu, a ženy v JZD, které v zimě na polích nepracují, by ovoce ošetřovaly a podle pokynů by je mohly připravit na trh upravené Již v prodejní formě at již v sáčcích , nebo zabalené v papírech

jako kvalitní ovoce. Samozřejmě , že pak část nákladů na distri buci a uskladnění půjde k dobru JZD.

Druhá otázka, která s tím souvisí, je , že bude třeba, aby sou

druzi v místech, kde mají sady, přestavěli nějaké staré stodoly ne dávat do těchto staveb nové investice nebo jiné budovy na sušárny ovoce , kde by přebytky veškerého ovoce i spadlé ovoce sušili, později rozemleli a používali jako přísady do krmiva. Može ná, že bude výhodné přidávat toto ovoce přímo do siláže. Není

potřeba žádných velkých nákladů, jen využít všech možností, kte ré dává příroda. Je třeba říci, že není možné připouštět, aby v do bě, kdy krmiva musíme dovážet , nám zároveň krmivo hnilo.

To jsou, soudruzi, některé náměty. Bude třeba je zpracovat. Ovšem , a to zdůrazňuji, žádné velké projekty, žádné žádosti o pe níze na investice, ale využít staveb nebo stodol, které v JZD jsou, jako skladů a sušáren. Staří soudruzi si pamatují, že ve všech ves nicích, kde byly sady, byly i sušárny. A když je velkostatkáři po

užívali, proč bychom je nemohli používat my . Ještě dnes stojí za vesnicemi sušárny, kde se ovšem sušilo primitivním způsobem. Náš zpracovatelský průmysl a obchod nesmí být zařízen na ne plnění plánu zemědělské výroby, ale musí zpracovat a pro společ nost uchránit zemědělské výrobky právě v době jejich dobré úro dy. Nemůžeme si dovolit plýtvat krmivy, ovocem nebo kvalitními

živočišnými výrobky. Výkupní organizace musí vykoupit vše, co se 157

vyrobí, a počítat s tím, že zemědělská výroba poroste, že strana podstatný vzestup zemědělské výroby zajistí. V tomto směru musíme zásadně prozkoumat také stav v organi

zaci výkupu a zpracování mléka. Jsme toho názoru, že je potřeba vykupovat a mlékárensky zpracovat všechno mléko, které se vy robí. Zpět do oběhu by bylo vráceno jen mléko již mlékárensky

zpracované, a to jak pasterizované, tak odstředěné. Nebudu tento námět do hloubky rozebírat, ale je nesporné, že by nám přinesl mnoho užitečného . Vždyť my, soudruzi, tím, že krmíme na vesnici

dobytek plnotučným mlékem, ztrácíme za rok kolem 6000 tun más la, což je dobrá polovina ročního dovozu ve třetí pětiletce. Přitom k odchovu mládat není vůbec třeba plnotučného mléka, naopak pokrokové technologii odpovídá zkrmování mléka upraveného na

1,5procentní až 2,5procentní obsah tuku. Je však třeba, aby ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu skončila v této věci své neplodné dohadování. Náš názor dnes se vykupuje asi je, že mléko se má vykupovat všechno 62-65 % vyprodukovaného mléka - avšak potravinářský prů mysl musí učinit vše, aby odstředěné mléko šlo včas a pravidelně zpět do každého jednotlivého zemědělského družstva. Investice a náklady na tato opatření musí být co nejnižší, a ne 700 miliónů, jak se o tom už uvažuje. Je nutné využít všech rezerv, které v mlé kárnách jsou v nevyužitých strojích , v nevyužité směnnosti apod. Soudruzi, je až překvapující, že při těch stavech prasat, jaké my

dnes máme, neplníme plán výkupu vepřového masa. K 1. říjnu je celkem 6 miliónů 497 tisíc prasat, to je o 997 tisíc kusů, čili o 18,1 % více proti plánu roku 1960. Myslím, že je třeba udělat radikál ní pořádek. Stav prasat udržovat na potřebné plánované výši , za jistit pravidelný výkup, ale zároveň zabezpečit, aby nebylo možné

vepřovým masem na vesnici šmelit. Podobná věc je i se stavem sle pic. Máme nadstavy slepic a přitom neplníme výkup vajec. Mys lím , že jsme udělali hloupost, když jsme pověřili jednotná země dělská družstva, aby za celou vesnici zajistila výkup a dodávku vajec. JZD to nedělají a pokud to dělají, tak to dělají s odporem.

Mluvil jsem s řadou soudruhů, zejména když jsem byl letos v červ nu v Přerově, a oni mi řekli otevřeně, na to my nemáme, soudruhu , čas, abychom běhali domek od domku a vykupovali vejce, a také nemáme prostředky, které bychom na to dali . Myslím, že mají

pravdu. Tím jsme ulehčili jenom výkupní organizaci. Myslím, že 158

je třeba vrátit se k původním zásadám tak, jak byly dříve, to zna mená zajistit výkup u všech těch, kteří odvádět mají, a zároveň

také do výkupu zapojit družstevní konzumní organizaci. Pokud jde o změnu ve výkupu vepřového masa, chceme od 1. 1 . 1961 zvýšit porážkovou váhu na 80–100 kg váhy prasat proti pů vodní normě 70–90 kg. Myslím, že tato nová norma bude správná.

Prověrka živočišné výroby a výkupu ukázala, že nejlepší výsled ky jsou tam, kde se těmito otázkami zabývají stranické orgány a organizace , národní výbory , komise a kde jsou činěna konkrétní opatření v průběhu roku k odstranění nedostatků. Do třetí pětilet ky s čistým stolem to by se mělo stát heslem na tomto úseku naší práce. Soudruzi!

Jedním z nejvýznamnějších opatření k rozvoji zemědělské vý. roby je zúrodňování půdy.

Vcelku dobrých výsledků bylo dosaženo v zakládání kompostů. Na úkol vyrobit 10 miliónů tun kompostů bylo k 18. říjnu založeno

více než 12 miliónů kubických metrů, čímž byl úkol v podstatě splněn.

Nemůžeme však být spokojeni s výsledky prací na úpravách vod ního režimu v půdě. Nejvíce je ohrožováno splnění úkolů v zavla žování a odvodňování půdy, které jsou nejdůležitějšími a rozhodu jícími opatřeními v rámci zúrodňovacích prací. Odvodňovací práce zbývá provést do konce roku na více než 21 000 ha , to je 43,4 %

celoročního úkolu, a výstavbu závlah téměř na 5000 ha, což je více než polovina celoročního úkolu. Jen ojediněle přistoupila JZD , státní statky a meliorační družstva k výstavbě drobných závlaho vých zařízení a zejména k jejich okamžitému využívání pro závla hy. Nádrže a rybníky pro zemědělské účely byly zatím vybudová ny na rozloze asi 1262 ha . Příčiny spočívají v tom , že polevila or ganizátorská práce národních výborů a jejich komisí při zúrodňo vání půdy, že polevila i kontrola ze strany krajských a okresních výborů strany. Je nezbytné plně využít zimních měsíců pro přípra vu i k provádění zúrodňovacích prací. Pokračovat v uzavírání zá

vazků a rozvinout skutečné všenárodní hnutí za zúrodnění půdy v každé obci a v každém okrese. Okresní orgány by měly mít už

dnes plán, kde, ve kterých obcích družstva a národní výbory své pomocí přes zimu vybudují nádrže , rybníky a zařízení k zadržení 159

vody, aby jarní vody bylo možno účinně zadržovat a využívat. Znovu důrazně podtrhuji, že řešení otázky vody je pro národní hospodářství jedním ze základních úkolů jeho rozvoje. V té souvislosti bych chtěl znovu podtrhnout, že na půdě , kte rou nikdo neobdělával anebo kterou zúrodníme ze státních pro středků, budou hospodařit státní statky. Soudruzi !

Jsme v období, kdy byly zahájeny přípravy k V. sjezdu JZD, kte rý se bude konat v březnu příštího roku . Politické a organizační

úkoly strany v této kampani jsou podrobně stanoveny. Nebudu se o nich šířit, protože je znáte. Chci však připomenout několik věcí, které nesmíme pustit ze zřetele.

Myslím, že celou přípravu sjezdu a sám V. sjezd JZD je třeba uskutečnit pod tímto cílem : » Jak jednotná zemědělská družstva přispějí k dalšímu rozvoji socialistické společnosti.« Z toho pře

devším vyplývá, že politická kampaň na vesnici před V. sjezdem JZD bude od strany vyžadovat značné úsilí, aby do vědomí všech pracujících v zemědělství a všeho našeho lidu ještě hlouběji pro

niklo přesvědčení, že všestranný rozvoj zemědělství a splnění úko lů je reálné a nezbytné .

To vyžaduje, aby rozvoj zemědělství byl trvale ve středu pozor nosti stranických a státních orgánů v krajích, okresech a základ ních stranických organizací na vesnici.

Za druhé je třeba za pomoci rozboru ekonomického a finančního stavu JZD a státních statků získat ucelený přehled o výrobních možnostech v JZD a státních statcích . Rozbory nám mají umožnit

odhalit rezervy v hospodaření, zajistit lepší organizaci práce a vy pracovat pětiletý plán , který se bude opírat o iniciativu lidí a možnosti hospodářského rozvoje .

Hlavním smyslem závazků ke splnění pětiletky v zemědělství za čtyři roky je vyrábět a dodávat do státních fondů více zeměděl

ských produktů . Dosavadní závazky jsou v převážné míře, zvláště v rostlinné výrobě , orientovány jenom na výši hektarových výno sů, což není správné a neumožňuje dobře sledovat úkoly. My chce me nejen vyšší výnosy , ale také aby půda byla lépe a co nejvýhod něji využita , aby byly zúrodněny další tisíce hektarů. Není přece jedno, co se na půdě pěstuje. Je třeba dále snížit procento málo

produktivních luk a málo výnosných plodin . Nepěstovat v tak vel 160

! 1

1

kém množství méně produktivní plodiny, jako jsou len a oves. Na příklad oves dosud pěstujeme na více než 500 000 hektarech a při tom koní je u nás asi přes 360 000. Namísto toho ještě rozšířit ku kuřici na siláž a podobně.

Dobré sestavení pětiletých plánů vyžaduje, aby okresní výbory strany a především ONV poskytovaly družstevníkům a státním statkům účinnou pomoc . Žádný stranický funkcionář na vesnici , žádný poslanec národního výboru, žádný odborník a organizátor

zemědělské výroby nemá dnes důležitější úkol než pomáhat v JZD při sestavování pětiletého plánu. A to nechci hovořit o poslancích Národního shromáždění a Slovenské národní rady, kde poklá

dáme za samozřejmé, že jich, soudruzi, plně využíváte. Rozhodu jící význam však má účast pracujících na sestavování plánu. Vši chni družstevníci se musí podílet již na provádění rozborů, pomá hat při tvorbě plánu a při odhalování rezerv. To znamená hovořit s každým družstevníkem o úkolech družstva, projednat s ním po drobně jeho úkoly. Z tohoto jednání pak by měl vyplynout závazek jednotlivce či kolektwu. Za aktivní účast družstevníků nelze v žád ném případě považovat dosavadní praxi , kdy je plán zpracován

jen funkcionáři družstva a předkládán k formálnímu schválení členské schůzi JZD.

Mimořádný význam má sestavení plánu technickoorganizačních opatření. Je nutno se přitom opřít o bohaté a cenné zkušenosti

průmyslových závodů. Právě plán technickoorganizačních opatře ní by měl odrážet využití všech rezerv, v něm by měla být vyjá dřena iniciativa lidí, shrnuta všechna opatření, která zabezpečí splnění úkolů vytyčených v plánu. V souvislosti s přípravou třetí pětiletky v zemědělství se mu síme zamyslet i nad dalším postupem v otázkách , které jsme za

čali řešit. Mám na mysli například vytváření ekonomicky nej vhodnějších družstevních hospodářství a cílevědomé rozmistová ní zemědělské výroby s ohledem na maximální využití daných přírodních a ekonomických podmínek. Vytváření větších družstevních hospodářství má mimo jiné již

spojitost s budováním vyspělé socialistické vesnice , s překoná váním podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí a s postupným

přibližováním charakteru zemědělské výroby výrobě v průmyslu. V otázkách příští výstavby naší vesnice chtěli bychom se po 6 Usnesení a dokumenty

161

radit s odborníky, funkcionáři družstev i architekty na zvláštní poradě, kterou ústřední výbor svolává na začátek příštího roku. V souvislosti s dalším socialistickým postupem na vesnici se objeví i některé zvláště ožehavé problémy dalšího rozvoje země dělství v příštích letech. Jde především o takové otázky, jako například posouzení a nové rozmístění výroby a stanovení účel

né investiční výstavby, o perspektivní přípravu politicky a odbor ně vyspělých kádrů a o nové rozmístění kádrů a pracovních sil vů bec. Míním sloučená družstva. V nových velkých družstevních hospodářstvích bude mít významnou úlohu technika a pokroková technologie, které si vyžádají i pronikavé změny v organizaci práce a podstatné zvýšení odborné kvalifikace všech družstevníků.

Směrnice ke slučování družstev byla přijata kladně. Máme již celou řadu příkladů, jak ve větším – sloučeném JZD byly lep ším zavedením organizace výroby a práce odkryty další rezervy ve výrobě, účelněji využity investice, a tak vytvořeny předpo -

klady a perspektivy rozvoje družstevního hospodaření. Zejména

při projednávání úkolů třetí pětiletky poznali družstevníci , že budou moci daleko rychleji zvyšovat výrobu a snižovat náklady ve velkých družstvech . Po této cestě je třeba dále postupovat, ale uváženě, nedělat nic násilně a nepospíchat. Nesmíme však v žád ném případě dopustit živelnost , ani nesmíme tento proces vidět jen v usneseních orgánů. Okresní výbory strany a ONV musí mít

dobře promyšlené plány a v souladu s nimi řešit plánovitě tyto otázky za plného souhlasu družstev a všech družstevníků. Slučování družstev však není samoúčelné a samo o sobě nám zvýšení výroby nepřinese, nebudou -li zároveň prováděna opa tření ke zlepšení organizace výroby a práce , k lepšímu využití půdy, techniky, ke zvýšení výroby a k jejímu zhospodárnění. Také rozmístění živočišné výroby ve sloučeném družstvu musí být eko

nomicky i organizačně výhodné. Při slučování družstev vidět i v širším hledisku výstavbu vesnice a jejího života. Slučování pro slučování dělat nebudeme.

Chtěl bych dále zdůraznit přímou závislost zemědělské výroby a její efektivnosti na vyspělosti a úrovni vedení družstva, na uvědomělosti a výchově všech družstevníků. Dlouhotrvající kapi talistický vývoj na naší vesnici zanechal silné maloburžoazní

přežitky v myslích našich rolníků. K socialistické převýchově družstevníků máme u nás všechny jak materiální, tak politické 162

předpoklady. Těch jsme však dosud plně nevyužili. Můžeme do zemědělství dávat já nevím kolik mechanizace a hnojiv, peněž

ních úvěrů a nevím co ještě, tak nám to nepomůže, když na okrese a hlavně v obcích, v družstvech a na státních statcích nebude s těmito prostředky náležitě hospodařeno, když nebudou stát na rozhodujících úsecích výroby v družstvech lidé politicky i odborně zdatní , kteří by těchto prostředků uměli v plném rozsahu využít a dokázali družstevníky dobře řídit a vést. Musíme vidět, sou druzi, že finanční pomoc, přímá i nepřímá, kterou dosud dostává

zemědělství v různých formách, hude postupně omezována a bude soustředěna hlavně na takové úseky, jako je zúrodnění půdy ve stanovených formách, zušlechtování osiva a sadby, zušlechtování a zkvalitňování stád, výchova zemědělských pracovníků a zvyšo vání jejich kvalifikace.

Ostřední výbor přijal řadu opatření k urychlení výchovy kádrů pro JZD a státní statky a k získání mládeže do zemědělství.

Plnění těchto usnesení v krajích a okresech je naprosto neuspo

kojivé. Pro tříleté vysokoškolské studium osvědčených organizá torů zemědělské výroby bylo získáno jen 67 % , pro dvouleté vy sokoškolské studium vybraných předmětů 52 % a pro jednoleté středoškolské studium 64 % plánovaného počtu pracovníků. Plán získávání mládeže do učebního poměru pěstitel-chovatel je splněn pouze na 89 % . Uvedená fakta svědčí o podceňování tohoto důle žitého úkolu. Je třeba, soudruzi, otevřeně říci, že takto si v że

mědělství příznivé podmínky nevytvoříme. Tento stav je nutno v krátké době změnit. Jen tak vytvoříme podmínky pro zajištění úkolů a také pro snížení nepříznivého věkového průměru pra covníků v zemědělství.

Úkolem okresních výborů strany a všech základních organizací je v plné šíři rozvinout výchovnou práci na vesnici a působit všemi agitačními a propagačními prostředky, které máme v okre se k dispozici. Naše výchovná práce musí účinněji působit proti starému způ sobu myšlení a soukromovlastnickým tendencím na naší vesnici . Nemělo by samozřejmě smysl pohoršovat se nad různými přežit ky individualismu a spekulantství a nevidět, že musíme pře konat návyky a tradice a vychovat nového, socialistického člo věka. Musíme ale využívat všech předností našeho socialistického 163

zřízení a nepřipustit, aby do družstev pronikaly staré buržoazní nemrayy , spekulace a přežitky.

Neostýchejme se říkat věci přímo a otevřeně. Vezměme na příklad , co všechno dává družstevníkům a rolníkům stát a společ nost. Jsou to převážně zdroje vytvořené dělnickou třídou. Dnes je věnována velká péče všem dětem ve školách i v péči o zdra

ví. Třeba položit otázku tam, kde se nechtějí hlásit ke svým

povinnostem ke společnosti a státu . Zeptát se, co by tomu řekli , kdyby stát a společnost jim odepřely svou pomoc a péči. Je vůbec třeba daleko důsledněji bojovat za splnění povinností k celku, zvyšovat všude odpovědnost ke společnosti a státu. Růst nového, socialistického a komunistického člověka není živelný a samo činný proces, jen na základě nějakého usnesení, ale je to výsle dek houževnaté a důsledné výchovné práce strany , společen

ských organizací, národních výborů, opírající se samozřejmě i o výrobní úkoly, o správné hmotné podněty a podobně. To, že rolník vstoupil do družstva, neznamená , že už myslí socialisticky. O jeho socialistické myšlení usilujeme. V souvislosti s vytvářením socialistické kultury je nezbytné vě novat mimořádnou pozornost rozvoji kulturního a společenského života našich družstevníků. Není možné chápat vesnici stále jen jako konzumenta kultury, kam je kultura dovážena z města , často i s podceňováním kulturní úrovně zemědělského obyvatelstva,

ale je nezbytné věnovat prvořadou pozornost a maximální úsili rozvoji aktivního kulturního a společenského života družstevníků , zvláště mládeže. Vytváření hmotných předpokladů pro rozvoj kul turního života družstevníků v JZD, poskytování finančních pro středků z kulturních fondů budou muset národní výbory a stra nické organizace správně usměrňovat. Sekretariát ústředního výboru nedávno rozhodl , aby trvalou

metodou řídící činnosti a pomoci strany jednotným zemědělským družstvům bylo to, že okresní výbory strany a okresní národní

výbory budou pravidelně na každém zasedání projednávat situaci a svou pomoc jednotlivým družstvům. Myslím , že může být na každém zasedání projednán stav dvou až tří družstev. Podmínkou ovšem je, aby byla učiněna předem dobrá příprava . Myslím , že tento způsob nám pomůže ke konkrétní práci , zejména když se současně projedná i činnost vesnické organizace strany. Je třeba již jednou definitivně si uvědomit, a to ve všech orgánech a všichni 164

funkcionáři, že usnesení také musí někdo provádět. To znamená přijímat konkrétní usnesení, říci jasně, co uděláme, kde, kdy a kdo to udělá. A za určený čas je třeba provádět důslednou kontro lu . To hlavně platí pro práci vesnických organizací strany , ale také i pro práci závodních organizací. Všichni toto usnesení znáte.

Nevím, kolik okresních výborů již takto postupuje. Myslím však, že je jich ještě málo, a kde už soudruzi takto pracují, měli by nám říci své zkušenosti.

Podstatně zvýšit úroveň organizátorské práce národních výborů Soudruzi !

Splnit nastávající náročné úkoly není možné bez podstatného zvýšení úrovně organizátorské práce národních výborů .

To sledoval ústřední výbor strany na svém lednovém a dubno vém zasedání přijatými opatřeními k prohloubení socialistické demokracie, ke zvýšení úlohy národních výborů v politické, hos

podářské a kulturní výstavbě. Předpoklady pro to jsme vytvořili přestavbou územní organizace našeho státu, volbami a ostatními opatřeními .

Novou územní organizaci státu jsme provedli úspěšně a ve vel. mi krátké době. Strana správně vystihla nutnost a aktuálnost změn v územní organizaci státu.

Po volbách důležitý úkol strany spočíval v tom, aby nové orgá pléna , rady, komise – se co nejdříve ujaly svých funkcí a rozvinuly aktivní činnost v nových podmínkách . Šlo o to, aby hned od samého počátku začaly usku

ny národních výborů všech stupňů

tečňovat svou zvýšenou pravomoc a odpovědnost za další vývoj v politickém , hospodářském a kulturním životě. Šlo o to , aby ze jména okresní národní výbory se staly ještě výraznějším organi zujícím činitelem v soustavě národních výborů.

Bylo by zatím předčasné hodnotit, jak se národní výbory kom plexně s novými úkoly vyrovnaly . O zemědělských pracích jsem již hovořil . K čemu je ale zapotřebí zaujmout stanovisko, jsou růz né lokální tendence a přehlížení celostátních zájmů. To se proje

vilo při sestavování plánu, kdy požadavky na investiční prostřed ky byly o 700 miliónů Kčs vyšší, než jsme počítali původně ve směrnicích. Dosud se málo hledají místní zdroje a rezervy , ale 165

projevují se snahy přenášet řešení všech obtížných otázek na vyšší orgány.

Řekli jsme, soudruzi, že okresy a kraje při rozvoji svého hos podářství musí vždycky začínat u vlastních zdrojů a možností. Od toho nemůžeme ustoupit.

Jednou ze základních zásad nové územní organizace bylo, aby nové kraje a okresy lépe využívaly oblastních a okresních hos

podářských možností ve prospěch celkového rozvoje národního hospodářství i rozvoje kraje a okresu. V souvislosti s novou územní organizací, se zvyšováním práv i odpovědnosti národních výborů myslím , že je třeba řešit i velmi závažnou otázku, která nám zajistí dokonalý přehled a jistotu, která nám pomůže zajistit vytvoření správné statistické, kontrol ní, možná i cenové služby.

Průběh minulých let a i průběh letošního roku nám ukazuje některé vážné jevy v našem životě, v našem hospodářství. Naše kontrola je dosud velmi slabá , neúčinná a také neodpovídá no

vé organizaci státu. Naše statistická služba , konkrétně v země dělství, jíž jsem o tom hovořil, je organizačně vůbec pochybená a na její výsledky se spoléhat nemůžeme. Můj názor je - a vy se k němu, soudruzi, vyslovte –, aby byla vybudována nová ústřední

organizace statistická, kontrolní a popřípadě i cenová. Tato in stituce by byla orgánem vlády a byla by postavena nezávisle na národních výborech a ministerstvech. Tento úřad bude sledovat národní hospodářství, jeho výsledky v jednotlivých oborech , bude si hlášení jednotlivých podniků a hospodářských institucí ověřo

vat přímo na místě, bude sledovat popřípadě i cenovou politiku , vytváření cen a podobně.

Krajský národním okresního postupuje

a okresní vedoucí tohoto úřadu by byl nezávislý na výboru, ale měl by povinnost informovat předsedu a krajského národního výboru o svých zprávách, které své centrále, informovat o zjištěných nedostatcích a

samozřejmě žádat nápravu.

Zprávu okresního nebo krajského úřadu by projednal přísluš ný okresní a krajský národní výbor. Tento úřad – nebo úřady – by byly podřízeny přímo vládě. Já myslím, že toto opatření je nutné provést a že by nám pomohlo

zlikvidovat různé nesprávnosti a resortnost, které se nám ještě v těchto otázkách objevují. 166

Pokud jde o práci komunálních podniků, nemůžeme výsledky jejich práce posuzovat jen podle výše tržeb, kterých dosáhnou ,

ale především podle toho, jak slouží obyvatelstvu. Očekáváme, že národní výbory budou usilovněji pracovat, aby činnost podniků místního průmyslu a komunálních služeb přestala být terčem ne ustálé kritiky, ale aby s jejich činností bylo obyvatelstvo spoko jeno. Aby služby byly poskytovány rychle a kvalitně a současně

přispívaly zejména k ulehčení práce žen a jejich získávání do výroby. Máme za to , soudruzi, že byly vytvořeny dobré předpoklady pro práci národních výborů a že můžeme být k nim daleko na

ročnější. Zejména proto , že došlo k významnému kádrovému po sílení národních výborů především v okresech. Zařazení značné ho počtu zkušených vedoucích funkcionářů do nových národních výborů jistě přispěje k posílení stranického postoje v práci těch

to orgánů, což se musí projevit ve zvýšené odpovědnosti při za bezpečování stranických usnesení. Kladně se projevilo i kádrové posílení místních národních vý. borů, kde pracuje přes 9700 soudruhů ve funkcích tajemníků míst ních národních výborů. Přispělo to i k posílení vlivu strany na vesnici .

Tito soudruzi se stávají důležitým činitelem v činnosti místních národních výborů i stranických organizaci. Většina z nich má cenné zkušenosti z masové politické práce.

Je ovšem dost případů, kdy tajemníci MNV soustřeďují všechnu práci na sebe a nechápou, že jsou především politickými pracov

níky a organizátory, jejichž předním úkolem je dbát, aby celý národní výbor, všichni jeho poslanci a komise aktivně pracovali. Mnozí tajemnici místních národních výborů nepronikli ještě plně

do problematiky národních výborů. To se ukázalo ve zních a pod zimních pracích. Jejich účast při zajištování těchto náročných úkolů nebyla malá , nepodařilo se jim ale plně rozvinout práci

volených orgánů, zvláště zemědělských komisí. Tento stav byl z velké části zaviněn i mnohdy špatným řízením ze strany okresních národních výborů. V řadě okresů byli tajem nici MNV svoláváni během žní i několikrát týdně, dokonce i kaž

dý den. Takové »řízení« je odvádělo od jejich vlastní práce v místě. 167

Je také dost případů , kdy tajemník MNV, místo aby hájil státní

zájmy v obci, podléhá zaostalým náladám, přejímá nesprávné ná zory o nemožnosti plnit úkoly, ztrácí perspektivu v práci . Velká část tajemníků také dosud v obci nebydlí. Práce tajemníků MNV je ovlivňována také tím, že stále ještě vyřizují řadu úkolů , které na nich požadují pracovníci různých

odborů ONV. Znovu se opakují staré chyby, na které jsme již ne jednou upozorňovali. Je třeba vidět , že tajemník MNV není hro mosvod ani děvče pro všechno.

Také okresní výbory strany nevěnují řízení tajemníků míst ních národních výborů dostatečnou pozornost. Není dosud syste maticky organizována jejich výchova. Tajemník místního národ

ního výboru musí být bojovníkem za splnění stranických usnese ní, organizátorem jejich plnění. Je samozřejmé, že tam, kde lidé,

které jsme poslali na pomoc naší vesnici, nebyli dobře vybráni, kde na úkoly nestačí nebo se stávají mluvčími nesprávných ná zorů, bude nutné provést jejich výměnu. Jestli tajemník MNV na

dědině reaguje na nepřátelskou propagandu, že bude válka , tak, že vyjde s bubnem a vybubnuje, že válka nebude, myslím, že na toto místo přece jenom nepatří.

V každém případě však považuji za nutné znovu zdůraznit, že z hlediska řízení MNV okresními národními výbory nelze vidět jen tajemníka . Tajemník MNV není ještě národní výbor. Vždyť v národních výborech pracuje přes 200 000 poslanců, většinou

zkušených funkcionářů , z nichž téměř 60 % je členy strany. Při národních výborech bylo ustaveno přes 62 000 komisí s více než

310 000 členy, jimž přísluší v nových podmínkách významná úloha .

Komise, bude-li jejich činnost plně rozvinuta , představují veli kou sílu. Skutečnost , že komise jsou novým významným prvkem

dalšího rozšiřování a prohlubování socialistické demokracie, vy. žaduje, aby rady národních výborů i stranické orgány a organi zace jim věnovaly pozornost a neustálou péči. Hned od počátku musíme odstraňovat nesprávné zjevy, které

brzdí práci komisí. Setkáváme se s tím, že rady národních vý. borů přebírají řešení otázek, o nichž přísluší rozhodovat komisím.

Jindy je zase úloha komisí snižována na úroveň připomínkového orgánu rady národního výboru a odbory je zavalují nejrůznějšími materiály. 168

Komise se musí soustředit na hlavní problémy svého úseku a nejen o nich jednat a usnášet se, ale především organizovat jejich

plnění za aktivní účasti pracujících. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat práci zemědělských komisí národních výborů, kte ré se dosud ani při žňových, ani podzimních pracích příliš nepro jevily. Je ale třeba pochopit, že teprve začínají. Je ovšem nutné

zhodnotit i některé negativní jevy, které se zatím ukázaly. Vážné nedostatky se projevují i v řízení místních národních vý. borů okresními národními výbory. Místo věcného a konkrétního způsobu řízení převládá všeobecnost, jejíž příčinou je neznalost

konkrétní situace. Přitom se projevuje snaha vést funkcionáře za ruku v jednotlivostech . Nebere se zřetel na rozšířenou pravomoc a odpovědnost místních a městských národních výborů a posilo vání jejich samostatnosti v práci .

V rozporu s tím je i dosavadní způsob příliš častého svolávání takzvaných střediskových porad, které slouží převážně k instruo

vání funkcionářů národních výborů o úkolech a k vyžadování růz ných hlášení. Funkcionářům jsou ukládány operativní úkoly a způsob řízení porad vede mnohdy k nahrazování místních orgá nů a brání v rozvíjení jejich práce. Navíc se tím do určité míry

vytváří nový mezičlánek mezi okresem a místem , a to myslím není správné .

Výchova k iniciativě a samostatnosti v práci doprovázená stá lým zvyšováním politické a odborné úrovně funkcionářů národ

ních výborů a důsledná kontrola je cestou k tomu, aby se neustá le zvyšovala odpovědnost národních výborů, jejich komisí, aby stále účinněji řídily a uskutečňovaly za široké účasti občanů plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby.

Posílit vedoucí úlohu strany na úsecích našeho života

všech

Soudruzi !

V období po XI. sjezdu, kdy jsme ze všech sil pracovali na úko lech spojených s nástupem k budování vyspělé socialistické spo lečnosti, znovu jsme si uvědomili klíčový význam práce a vedou cí úlohy naší komunistické strany.

Prakticky v průběhu necelých dvou let uskutečnila strana v těsné součinnosti s nejširšími vrstvami pracujících rozsáhlá opatření zasahující svým významem do samých základů naší so 169

cialistické společnosti. Jistě mi ze své vlastní zkušenosti dáte za pravdu, že bez vedoucí úlohy strany, bez organizátorské práce strany na všech úsecích , v celém našem životě by nic takového nebylo možno dokázat.

Z toho pro nás plyne jednoznačný závěr : Úkoly budování vy. spělé socialistické společnosti, budoucí přechod ke komunismu,

zcela zákonitě vyžadují, aby vedoucí úloha strany dále sílila, aby měla strana stále důsledněji pevně v rukou všechno, co se u nás dělá, a to kdekoli.

V dnešní situaci je potřeba položit zvláštní důraz na uplatnění

vedoucí úlohy strany v národních výborech. Vytvořit pro práci národních výborů nové podmínky, dát jim možnost plně uplatňo vat jejich pravomoc a odpovědnost, vybavit je zkušenými kádry - to byl a je první krok . Teď je třeba národním výborům co nej rychleji a nejúčinněji pomoci, aby svou práci mohly plně rozvi nout a plně se konsolidovat.

To znamená, aby se ve stranických orgánech a organizacích co nejčastěji dostávala na pořad jednání práce komunistů v ná rodních výborech , komisích , celá obsáhlá problematika práce těchto orgánů lidové moci a správy. Budeme se snažit o to , aby komunisté-poslanci a stejně tak i pracovníci národních výborů pochopili svou velkou odpovědnost vůči straně, odpovědnost za plnění stranických usnesení. Chtěl bych znovu připomenout, že stále naším velikým problé mem zůstává práce vesnických organizací strany. Sem musí naše stranické orgány , zvláště okresní výbory strany, soustředit hlav ní pozornost a péči. Jak jinak než přes vesnické organizace máme na vesnicích, v družstvech uplatňovat bezprostředně vedoucí úlo . hu strany ?

Vezměme si , soudruzi, letošní žně a podzimní práce. Jejich prů běh nedává mnohým našim vesnickým organizacím dobré vysvěd čení. Musíme udělat všechno, aby naše organizace na vesnici

zlepšily podstatně svou práci , aby plně odpovídaly za práci ná rodního výboru a jednotného zemědělského družstva, aby se krok za krokem přibližovaly úrovni práce organizací strany na závo dech. Víte jistě , co je k tomu třeba: Dbát, aby v čele organizaci

byli zkušení soudruzi , účelně rozmístit komunisty ve výrobě, při jimat do strany nejlepší družstevníky , rozvíjet účinnou politicko výchovnou práci. 170

Stejně tak nemůžeme být spokojeni s dosahem vlivu strany v našem obchodě, výkupu, údržbě , nevýrobních pracovištích, ústa vech a podobně. Právě to je jedna z hlavních příčin, proč na tom to úseku máme stále řadu nedostatků, z nichž na některé upozor ňujeme již několik let.

Jsem si jist, že když okresní výbory prozkoumají důkladně celý okres – a měly by to brzy udělat –, že najdou mnoho slabých a hluchých míst, kde vliv strany není zdaleka takový, jak by to odpovídalo našim úkolům .

Aby byla strana s to mobilizovat všechny síly lidu k novým , velkým úkolům, musíme lépe organizovat celý život strany.

Aktivita stranických organizací a členů strany v posledních letech neobyčejně vzrostla , zároveň ale vzrostly také požadavky, a co stačilo dříve, to dnes již nestačí. Požadujeme od každého

člena strany, aby se plně účastnil života své organizace a celé strany , aby se obětavě podílel na vytváření nových materiálních hodnot, šel příkladem při prohlubování vztahů soudružské spolu

práce a pomoci a při rozvíjení komunistické morálky v pracov ních kolektivech, v místě svého bydliště i v osobním životě.

Jestliže je na výši úkolů strana jako celek, jestliže je tvůrcem nových forem života, potom totéž bude stále více platit pro kaž

dého jejího člena. To platí tím spíše, že materiálně technická zá kladna socialismu, socialistické výrobní vztahy a politika naší strany vyvolávají velkou iniciativu pracujícího lidu v rozvíjení socialistického způsobu práce a života, za kterou nemůže žádný

komunista zaostávat, ale naopak má být v jejím čele. To jsou závažné důvody, které nás vedou k tomu, abychom práci každé organizace na kterémkoliv úseku posuzovali novými,

náročnějšími měřítky. Naplňujeme tak v praxi leninskou myšlen ku o vzrůstající odpovědnosti každého člena za stranu a strany za každého jejího člena. Počátkem tohoto roku podle nových podmínek zdokonalila strana svou organizační výstavbu. Nyní provádíme výměnu stra

nických průkazů. Dnešní krajské a okresní organizace soustře ďují větší počet komunistů a mají vesměs silné dělnické jádro.

Tim se znásobují sily nižších článků strany pro účinnou ideolo gickou a organizátorskou práci v místních podmínkách . Nová organizace dává každému členu strany bez výjimky nové mož 171

nosti k plné účasti na vypracování a uskutečňování politiky strany.

S odstupem osmi měsíců lze již s jistotou říci , že se nová územní organizace strany osvědčuje. Výstavba nových krajských

a okresních organizací byla v podstatě provedena dobře. Vytvá řela se a dále se upevňuje organizační jednota nových krajských

a okresních organizací. Tento proces se urychlil právě tím, že stranické organizace v krajích a okresech v průběhu přestavby

zároveň řešily řadu významných a složitých politických a hospo dářských úkolů . Nové stranické orgány jsou od počátku své existence středisky vedení politického, hospodářského i kultur ního života v nových krajích a okresech. Nechceme ale zastírat, že prvé období činnosti nových stra nických orgánů v krajích a okresech přineslo některé těžkosti . Stranické orgány neznaly všude ještě zevrubně situaci , neměly

ucelený přehled o kádrech, o jejich schopnostech , o úrovni práce mnoha základních organizací, nemohly pracovat ještě s dosta tečným rozhledem , s předstihem. Vysoká odpovědnost, kterou sou druzi v nově utvořených krajích a okresech pocitovali při plnění hospodářských úkolů, zejména na zemědělském úseku, přiváděla okresní a krajské výbory často k jednostrannému soustředění na

operativní činnost, při které leckdy přejímaly funkce národních výborů .

Myslím, scudruzi, že tyto metody je třeba posuzovat jako pře

chodné, vyvolané mimořádnými okolnostmi . Trvale takto praco vat by však bylo neudržitelné. Nastává situace, kdy musíme uplat nit, nacházet a rozvíjet účinnější metody své práce . Pro důsledné uplatnění vedoucí úlohy strany a pro organizaci jejího života je závažné to , jak je stranická organizace nebo orgán spjat s okolím a s lidmi, mezi nimiž působí. I v tomto směru se mnoho mění a nelze už setrvávat u starých způsobů a forem .

I když v řídící činnosti krajských a okresních výborů strany

doznívá starý způsob práce, začínají se již projevovat v činnosti orgánů a organizací strany a zejména v činnosti okresních vý borů některé nové, velmi účinné metody. Jejich charakteristickým

rysem je, že se opírají a vyzvedávají pokrokové zkušenosti lido vých mas a soustředují je k dosažení cílů politiky strany , k ře 172

šení otázek rozvoje výroby a ke komunistické výchově pracu jících.

Krajské a okresní výbory strany se ve stále větším měřítku

opírají o stranický aktiv, o pracovníky z výroby , o odborníky, vě decké pracovníky, o společenské organizace a hospodářské orgá přes svou mnohotvárnost a rozma úkolů » ze dne na den« , nýbrž řešení na jen nitost – se neomezuje

ny . Práce s tímto aktivem

se stále více soustřeďuje na ucelené řešení perspektivních otázek politického, hospodářského a kulturního rozvoje krajů a okresů, na zabezpečování usnesení strany v místech a na kontrolu jejich plnění. Tím se prohlubuje skutečně kolektivní posuzování a ře šení nazrálých úkolů.

Úspěšně se rozvíjí práce stranických orgánů s komisemi, které je správné považovat za jádro stranického aktivu . Novým rysem v této práci je, že v duchu usnesení stranických orgánů rozpra

covávají komise některé důležité hospodářské a kulturní otázky innosti s organizacemi a s lidmi, jichž samostatně, v těsné součinnosti se bezprostředně týkají. Je však rovněž na místě upozornit, že

v nejednom případě se při tvoření různých komisí samoúčelně přehání a tyto komise někdy nahrazují komise národních výborů.

Některé okresní výbory si osvojují velmi podnětný způsob hod nocení a rozšiřování zkušeností, které vznikají z úsilí pracujících

o socialistický způsob práce a života . Podporu a plnou pozornost si zaslouží zkušenosti těch krajských a okresních výborů, které se již soustavně radí s novátory ze závodů a vesnic, s vedoucími kolektivů a brigád socialistické práce , s vynálezci a zlepšovateli,

s techniky a inženýry, s dojičkami a ošetřovateli hospodářských zvířat, s pěstiteli kukuřice apod. Přímé spojení stranických výborů s těmito soudruhy , kteří na

přední linii uskutečňují politiku strany, jim bezprostředně a pří mo ukazuje na rezervy a na možnosti, jak je využít. Tento po stup obohacuje politickou a ideologickou činnost a dává pře svědčivé argumenty pro masovou práci . Zároveň ukazuje národ

ním výborům a odborovým i ostatním společenským organizacím, jak velký význam má bezprostřední práce s nejpřednějšími tvůrci

našeho nového života , kteří razí cestu novému. Tímto způsobem se vytvářejí nejlepší podmínky pro to, aby

řízení celé práce bylo konkrétní a věcné. Zatím v tomto ohledu nemáme ještě mnoho dobrých zkušeností. Stále ještě se řídí 173

i v okresech všeobecně a pomocí papíru. Bude také správné po soudit dosavadní způsob takzvané pomoci dole. Chtěl bych říci k celému vysílání brigád od ústředí, to zna

mená od ústředního výboru i jednotlivých ministerstev, přes kraje a okresy až do míst. Myslím, že celý systém vysílání brigád, jak

je prováděn, je pochybný. Máme takové případy, že ústřední orgá ny vysílají brigády na kraje, kraje organizují brigády a posílají je na okres a spolu s okresem na vesnici. Jsou případy, kdy na vesnici se sejde několik členů těchto brigád , sednou si v kanceláři a radí předsedovi jednotného zemědělského družstva, co má dělat

v družstvu . Mnohdy je kuriózní situace, že člen brigády radí sou druhovi, který svou odbornou úrovní jej vysoko přesahuje. Mys lím, že takovýto přístup je formální a nic nám nepomůže. Kam až někdy věci dospějí, to ilustruje poznatek , o kterém jsem slyšel. V jedné obci na okresu Litoměřice byla položena otázka, jak jim soudruh z brigády pomohl. Odpověď zněla : Mnoho ne, ale na kreslil nám pro kulturní dům obraz. Byl totiž z okresního domu osvěty . Námětem obrazu byl Švejk u latríny s nápisem : »To chce klid. « Neví se ovšem, zda malíř toto rčení vztahoval na sebe nebo na práci JZD.

Jestliže máme vysílat brigády, musí být sestaveny ze soudruhů, kteří jdou s konkrétním úkolem, kteří jsou na věc připraveni a mohou, ať již v okrese nebo v obci, skutečně pomoci . Za druhé , jde- li už o vyslání brigády , udělejme to tak, aby do

místa jel opět tentýž soudruh, který již věci v místě zná a může na základě toho lépe pomoci.

Ruku v ruce s růstem úkolů a se vzestupem uvědomělosti mas rostou požadavky na ideologickou práci strany. Stranické orga nizace a orgány musí neustále usilovat o zvýšení účinnosti pro pagandy a agitace. XI. sjezd komunistické strany ukázal, že hlavní cesta k tomu je spojení ideologické práce s každodenní

politickou a organizátorskou prací, že jde o to, aby komunistická výchova vycházela z praxe a k ní směřovala. Hodně se v tomto směru už udělalo ve stranickém školení, zvýšilo se výchovné pů sobení stranického tisku i rozhlasu. Krajské a okresní výbory lépe využívají i takových prostředků masového působení, jako je přednášková propaganda, výstavy a podobně. Na účinnost ideologické práce je jedno neklamné měřítko. 174

Jsou to její výsledky, které se projevují v hospodářské výstavbě a politické vyspělosti lidí. V takovéto výsledky musí ovšem naše propaganda vyúsťovat všude

v krajích, v okresech, v místech.

V tomto smyslu chápeme také stranickost ideologické práce, nebot stranickost propagandy a agitace je v tom , jak podporuje zdravé tendence společenského rozvoje, jak pomáhá probojovávat politiku strany. To tedy znamená, že naše ideologická práce

musí nejen osvětlovat politiku strany, její cíle , úkoly třetí pěti letky, ale zároveň svou srozumitelnosti získávat lidi ke konkrét nim činům pro jejich uskutečnění.

V této souvislosti bych chtěl připomenout, že právě oblast ideologie, oblast myšlení lidí, stává se v současné etapě rozvoje

naší společnosti hlavním bojištěm nového se starým. Rozvinout soustředěný boj proti přežitkům ve vědomí lidí, proti pozůstat küm maloburžoazní morálky a psychologie - to je úkol, který dnes vystupuje do popředí s velkou naléhavostí.

Zamysleme se však, soudruzi , zda některé věci, které u nás máme, nám nekonzervují nebo i nepodporují pozůstatky minu

losti v myšlení lidí. Mám zde na mysli různé ty loterie, prodej losů na spartaka při kdejaké příležitosti. Jdete po ulici a na kaž dém rohu vám někdo nabízí los, v tramvaji vás z vylepeného le táku láká družstvo holičå Hygle »nejdříve pro zkrášlení zevnějšku a pak pro výhru« , Neříkám to proto, že bychom všechny tyto loterie měli šma hem zrušit. Jistě by tu byla námitka, že z toho má finanční užitek

i stát. Ovšem je bezesporu, že toho máme nezdravě mnoho, že se to příliš rozmohlo a že určitý finanční přínos je sotva vyvážen politickými a morálními škodami , které nám to přináší ve vý. chově lidí. Myslím, že je třeba i v těchto věcech vidět rozumnou míru .

Nebo druhý příklad, kam až jsme došli v opičení se po kapita listických manýrách na Západě. Našim obchodním organizacím nestačí při módních přehlídkách již pražské sály , a proto si zor ganizovaly módní přehlídku na ruzyňském letišti, kde mane kýnky chodily při předvádění úborů po křídlech letadel. To na

svědčuje, že naše obchodní organizace používají typicky kapita listických manýrů, které jsou na Západě běžné. 175

My však ani v prvním, ani v druhém, ani v dalších podobných případech dále nepůjdeme. S těmito jevy musíme skoncovat. Individualismus, spekulační a soukromovlastnické tendence, bur žoazní měšťácké manýry i snahy získat ze společného víc, než

odpovídá zásluhám, a dělat pro společnost jen to, co bude dobře zaplaceno - to vše ostře kontrastuje se zásadou socialismu » kaž každému podle jeho práce«, s úsi dý podle svých schopností lím strany o rozvoj socialistického poměru k práci, ke společ

nosti, ke společenskéniu vlastnictví, s principy socialistické vý. chovy. Bez důsledného boje proti všemu, čím poznamenala člo věka buržoazní společnost, je řeč o utváření nových, socialistic kých lidí prázdnou proklamací. Očekáváme od stranických organizací a orgánů, že budou jak

ve svém středu, tak mezi všemi pracujícími pěstovat socialistické rysy lidí a formovat veřejné mínění, které bude působit k likvi. daci všeho, co ještě ostouzí naši socialistickou společnost aa brzdí její rozvoj .

Základní prostředek proti všemu přežilému v myšlení lidí vi díme v trpělivém přesvědčování a výchovné práci. To však ne znamená , že se budeme vyhýbat principiální veřejné kritice. Ta ková kritika nikdy nemůže oslabit naši věc. Víme ze zkušenosti , že naopak přispívá k dalšímu upevnění morální a politické jed

noty lidu a zvyšuje jeho důvěru ke straně. Proto otevřenost a kri tiku budeme plně podporovat.

Považujeme za přední povinnost komunisty, žádáme od kaž dého, koho poslali pracující do funkcí v národních výborech, ve

společenských organizacích, od hospodářských vedoucích, aby veřejně a nebojácně pranýřovali a potírali všechno staré, co se nám ještě plete pod nohy a brzdí cestu našeho lidu kupředu. Ko munisté , členové a kandidáti strany, nemají právo chodit lho

stejně a nevšímavě kolem těchto projevů. Členství v komunistické straně zavazuje každého, aby všude a bez výhrad obhajoval a pro

bojovával cíle strany v zájmu všeho lidu. A k tomu také musí směřovat i výchova všeho členstva strany.

Nyní, soudruzi, ještě několik poznámek k informaci : Začátkem příštího roku organizujeme a uskutečníme sčítání 176

lidu v naší republice. Je třeba, aby okresní a krajské výbory stra ny , okresní a krajské národní výbory zajistily přípravu a průběh

tohoto sčítání, neboť nejde jen o pouhou administrativní záleži tost .

V nejbližší době počítáme se zasedáním pléna ÚV KSČ, kde budou projednány otázky rozvoje chemie a podrobnější zásady přestavby našeho soudnictví. Jak jsem již řekl , počítáme se za sedáním ústředního výboru o zemědělství. Při příležitosti oslav 43. výročí Velké říjnové socialistické revo.

luce se bude konat v Moskvě porada bratrských komunistických a dělnických stran, které se zúčastní na 80 delegaci. Projednávat

se bude dokument o současné mezinárodní situaci a úkolech v boji za mír a socialismus. Chceme také velmi podrobně v nejbližší době zhodnotit plnění úkolu vystavět do roku 1970 milion dvě stě tisíc bytů. Stejně tak chceme na ústředním výboru provést rozbor plnění usnesení

o strojírenství. Bylo by dobré, kdyby se každý okres i kraj plně ním a hodnocením svých úkolů, jak jsem už naznačil, zabývaly. V prvních měsících roku 1961 počítáme s tím, že ústřední vý.

bor KSČ se bude zabývat úkoly zemědělství v období rozvinuté socialistické společnosti.

Chceme, aby V. sjezd jednotných zemědělských družstev zvolil poradní výbor družstevníků, který bude poradním orgánem mi

nisterstva zemědělství. Tento orgán bude jenom u ministerstva . Netvořte takové orgány ani v kraji, ani v okrese. Tuto úlohu v krajích a okresech plní zemědělská komise. Soudruzi !

Dnešní můj referát byl značně kritický. To neznamená, že by. chom neměli úspěchy . Naopak. Vždyť jsme vybojovali vítězství socialismu v naší vlasti. Druhá pětiletka bude vysoko překročena. Pracující se mají stále lépe. Také mezinárodní váha a autorita naší socialistické republiky neobyčejně vzrostla. Stále širší vrstvy našeho lidu žijí vysoce aktivním politickým a kulturním životem. Avšak zároveň máme ještě nedostatky, a proto na ně musíme

ukázat a mobilizovat k jejich překonání. Ústřední výbor KSČ očekává, že dnešní porada přispěje mnoha 177

podněty k tomu, aby nástup celé strany, všech jejích orgánů a organizací i národních výborů k dokončení příprav a zejména k nástupu do třetí pětiletky byl co nejlepší. Pod vedením naší strany dělnická třída porazila kapitalismus a zvítězila.

Pod vedením naší strany zvítězil u nás socialistický řád . Pod vedením naší strany zabezpečíme rozvoj socialistické spo lečnosti a zajistíme přechod do společnosti komunistické.

178

ZASADY ROZVOJE CHOVU DRUB EŽE USNESENÍ OV KSC ZE DNE 22. LISTOPADU 1960

V živočišné výrobě má být v průběhu let 1961-1965 dosaženo

takové úrovně, aby v podstatě kryla celou naši potřebu z vlast ních zdrojů, zejména rychlý přírůstek spotřeby masa a ostatních

živočišných výrobků, vyplývající z neustálého zvyšování životní úrovně pracujících . Na celkové živočišné výrobě se podílí drůbežářská produkce značnou měrou. Hodnota výroby drůbeže a vajec představuje té

měř pětinu z celkové hodnoty živočišné produkce. Jejich výroba musí být dále zvýšena.

Podstatné zvýšení produkce drůbeže a vajec odpovídá požadav kům na skladbu výživy , která v současné době nevyhovuje zdra votním hlediskům. Z tohoto důvodu jsou také úkoly ve výrobě

drůbeže a vajec značně progresivní. Dosavadní roční spotřeba 4,2 kg drůbežího masa na 1 osobu se má do roku 1965 zvýšit na 5,7 kg.

Také dosavadní spotřeba vajec 168 kusů na jednoho obyvatele v ČSR ( v roce 1959 ) se má zvýšit do roku 1965 na 211 vajec. Tím vysoko překročíme spotřebu, jaká je v některých kapitalis tických zemích, avšak nedosáhneme ještě optimálního požadavku 250 vajec ročně. Zaostávání drůbežnické výroby za ostatními odvětvími živočiš.

né produkce je způsobeno především tím, že toto odvětví bylo tradičně provozováno převážně drobnými držiteli půdy. I ve spo lečných chovech většiny JZD má drůbežnická produkce v podstatě malovýrobní charakter. Chov poměrně nízkých průměrných počtů nosnic není pro jednotlivá JZD dostatečně rentabilní, aby podnítil

hmotný zájem o další růst výroby. Také plemenářská práce se 179

v malých chovech nemohla rozvinout. Snáška v užitkových cho

vech zůstala po několik let na velmi nízké úrovni. Výroba vajec a drůbežího masa je efektivní pouze ve velko chovech, které však dosud nemohly být organizovaně budovány vzhledem k tomu, že v období druhé pětiletky bylo třeba řešit především klíčové otázky živočišné produkce, tj . společné ustá jení skotu , zejména krav, i společné ustájení prasat.

Růst výrobních a nákupních úkolů si vyžádá zásadní opatření v rozvoji výroby drůbeže a vajec, aby dané úkoly byly splněny.

Zvýšit stavy nosnic v socialistických ze mě dělských závodech Počáteční stavy nosnic v socialistických zemědělských závo dech v posledních letech sice značně vzrostly, ale jejich celkové rozložení v poměru k půdě je nepříznivé. Koncem roku 1965 máme dosáhnout stavu 24 mil. nosnic. K zá

sadní změně dojde především v podílu na držbě slepic zvýšením stavů v socialistických zemědělských závodech. Dosáhnout žádoucího podílu socialistických zemědělských zá vodů ve výrobě vajec znamená celostátně zvýšit stavy nosnic ve

společných chovech JZD do konce roku 1965 o více než 70 % proti stavu na počátku roku 1960 a u státních statků početní stavy zhruba zdvojnásobit. Dosažením tohoto cíle bude téměř 85 % plánované tržní pro

dukce vajec zabezpečeno socialistickými zemědělskými závody. Zabezpečit

vyšší

produkci

jatečné

drůbeže,

zejména hrabavé

Ve srovnání s předválečnými početními stavy je v současné době chováno drůbeže více. K nejpronikavějšímu růstu došlo u kachen, kde stavy v roce 1960 byly zvýšeny proti roku 1936

o 157,5 % ; u hrabavé drůbeže za tutéž dobu byly zvýšeny o 56,2 % a pouze u hus je pokles stavu o 29 % . Podíl socialistického sek 180

1

toru na celkových stavech drůbeže však není úměrný k obhospo dařované půdě. Produkce masa hrabavé drůbeže se podstatně zvýší vedle spe ciálního výkrmu kuřat masných plemen vyřazováním kuřat (ko houtků ) z odchovu a vyřazováním mladých nosnic při jednoletém cyklu obměny hejna , zejména v intenzívních velkochovech nos

nic. Vyřazování nosnic po jednoleté snášce bude nejekonomičtěj ším směrem výroby vajec i drůbežího masa , neboť nosnice dosa hují prvním rokem nejvyšší snášky při nejmenší spotřebě krmiv.

Podíl masa hrabavé drůbeže na celkové produkci drůbeže vzros te také využíváním vhodných pastvin k odchovu krůt a jejich výkrmu. V souladu s vysokou kvalitou krůtího masa a poptávkou jsou i u nás rozvíjeny velkochovy krůt, dosud zhruba na 15 stát .

ních statcích a JZD s průměrnými početními stavy 6000-8000 mladých krůt. Vzhledem k vysoké užitkovosti krůt a dobrým vý.

sledkům v umělém líhnutí jsou vytvořeny předpoklady pro další rozšiřování chovu krůt.

Chov hus při současných produkčních možnostech zůstane v pod statě na stejné úrovni . Velkochovy hus jsou zakládány a budou rozšiřovány především v oblastech s chovatelskou tradicí, jako např. v jižních částech Středočeského kraje a v Jihočeském kraji . Udržet úměrné stavy hus je nutné pro produkci husího peří, které je významným zbožím československého vývozu.

Zvýšení produkce masa vodní drůbeže bude dosaženo dalším rozvojem velkochovů kachen . V odchovu a výkrmu kachen jsou

u nás již řadu let bohaté zkušenosti. Vysoká snáška vajec v ČSSR chovaných kachen ( ve velkochovech přes 100 vajec ročně od jed né kachny ) a úspěšné umělé líhnutí i odchov uspíšily rozvoj chovu kachen. Náklady na výkrm jsou nízké. Pro další rozšíření chovu kachen bude využíváno vodních ploch, zátok, rybníků a vodních nádrží . Výsledky kaprokachního hospodářství dokazují,

že odchov a výkrm kachen na vodních plochách má nízkou spo třebu krmiv a je tak značně rentabilní. Na dosavadním rozvoji chovu kachen, kdy početní stavy vzrost

ly během 10 let ze 3,1 mil . kusů na 5,9 mil . kusů v roce 1960,

se již konkrétně ukazují výhody velkochovů. Vlastní náklady na výrobu 1 kg kachního masa dosahují v průměru 14,46 Kčs a u in tenzívních chovů dokonce kolem 10 Kčs. 181

Novou orientací výroby drůbežího masa se změní dosavadní skladba produkce vodní a hrabavé drůbeže ; podíl hrabavé drů

beže vzroste z 54 % v roce 1960 na 60 % do roku 1965. Tím bude dosaženo spotřebiteli požadovaného zlepšení skladby jatečné drů beže ve prospěch drůbeže hrabavé.

Zakládat velkochovy drůbeže

socialistických zemědělských závodech Prvořadým úkolem bude postavit chov drůbeže na velkovýrobní základ a rozšířit chovy nosnic, zejména specializací a budováním intenzivních velkochovů s novou výrobní technologií.

Vyšší výroby vajec musí být dosaženo podstatným růstem užit kovosti. V intenzívních velkochovech slepic bude možno do sáhnout průměrné snášky nejméně 160 vajec od jedné nosnice za 8-9 měsíců . Rovněž v ostatních chovech socialistických země .

dělských závodů bude zaváděna nová technologie tak, aby snáška byla podstatně zvýšena z dnešního průměru 103 vajec nejméně na 126 vajec od jedné slepice ročně. Ke splnění plánované vý.

roby vajec bude nutné při dosažení plánovaných stavů slepic zvý. šit v celostátním průměru snášku o 22 % . Stavy nosnic v socialistických zemědělských závodech mají být

do roku 1965 zvýšeny o 6,75 mil. kusů. Kdyby byl tento počet nosnic včetně potřebného odchovu kuřat umístěn ve výběhových

chovech, bylo by zapotřebí zhruba 20 200 ha zemědělsky obdělá vatelné půdy na výběhy. Při výnosu jen 20 q obilí z 1 ha repre zentují tyto výběhy více než 40 000 tun obilí ročně.

Aby byly splněny úkoly zvýšené výroby, musí být chov drů beže postaven na velkovýrobní základ. Do konce roku 1965 se

předpokládá vybudování intenzívních velkochovů slepic v socialis tickém sektoru s počtem nejméně 5 mil, nosnic. Novou výstavbu zaměřit na postupné vybudování specializova ných intenzívních velkochovů, a to :

Slechtitelské farmy budou budovány s uzavřeným cyklem obra tu hejna a jejich úkolem bude vyšlechtit vysoce užitkový chovný materiál a dodávat jej do rozmnožovacího chovu. Tyto farmy bu dou budovány v prvé řadě u státních a školních statků. 182

šlechtitelská farma musí mít potřebnou odchovnu kuřat s ka pacitou nejméně dvou kuřat na jednu chovnou slepici. Pro šlech tění nejlepších linií budou mít šlechtitelské farmy kmenovou halu pro 40 kmenů slepic a budou vybaveny umělými líhněmi. Tyto farmy budou využívat všech poznatků vědy a praxe, jejich budování bude respektovat specifický charakter šlechtitelské prá ce s cílem dosáhnout vysoké užitkovosti i odolnosti pro různé podmínky dalšího chovu.

Šlechtitelské farmy je nutno vybudovat již do roku 1963, aby měly k dispozici chovný materiál pro rozmnožovací a užitkové farmy.

Rozmnožovací farmy budou mít za úkol rozmnožit kvalitní ma

teriál ze šlechtitelských farem, produkovat násadová vejce a lih nout kuřata pro užitkové velkochovy. Rozmnožovací farmy budou budovány s uzavřeným cyklem obratu hejna jako specializované farmy s úkolem plně krýt potřebu kuřat v užitkových intenzív

ních velkochovech . Rozmnožovací farmy mohou být budovány též při větších užitkových farmách pro vlastní zásobování kuřaty . Užitkové farmy jsou určeny pro výrobu konzumních vajec s vedlejším produktem jatečné drůbeže ( kohoutků a vyřazených

nosníc ) . Kuřata budou odebírat z rozmnožovacích chovů, a proto musí mít potřebnou odchovnu kurat o kapacitě asi 1,5 kuřete na jednu chovnou slepici. Odchovny kuřat budou využívány i pro výkrm kuřat. Užitkové farmy pro výrobu konzumních vajec bu dou budovány v několika vybraných specializovaných JZD a stát. ních statcích v rámci každého okresu.

Vedle nosnic v intenzívních rozmnožovacích chovech se ještě dále počítá s produkcí násadových vajec v dosavadních uzna ných rozmnožovacích chovech ( tzv. A chovy ) , dokud chovný ma teriál ze šlechtitelských farem nebude moci krýt celou potřebu kuřat.

K zakládání velkochovů bude přistoupeno z hlediska perspek

tivy celkového rozvoje chovu drůbeže a podle uvedených zásad budou rozpracovány jmenovitě úkoly na jednotlivé okresy a jed notlivé roky .

Pri rozpracování rozvoje chovu drůbeže je nutno přihlížet k místním výrobním a ekonomickým podmínkám a výrobnímu za měření jednotlivých okresů. Přitom užitkové farmy pro výrobu 183

konzumních vajec i pro výrobu masa budou přednostně budovány v blízkosti velkých spotřebitelských středisek. Pro každou farmu

bude plánována i potřebná kapacita odchoven kuřat. Pro rozmnožovací chovy bude nutno zabezpečit potřebný počet umělých líhní o jednorázové kapacitě 15 násadových vajec na

jednu chovnou slepici. Bude proveden výběr zemědělských zá vodů státního socialistického sektoru pro vybudování šlechtitel ských farem.

Investiční prostředky pro rozvoj drůbežnictví je nutné soustře dit především na výstavbu intenzívních velkuchovů a běžné roz

šiřování chovů slepic provádět zásadně využíváním dosavadních vhodných budov, provizorním ustájením, případně levnými adap tacemi .

Perspektivní plán rozvoje chovu drůbeže v jednotlivých okre sech bude vypracován tak, aby odpovídal zásadě, že výhledově převážná část drůbeže bude v socialistickém sektoru chována v intenzívních velkochovech. Počítá se s tím, že do roku 1970 bude počet nosnic v intenzívních velkochovech přibližně zdvoj násoben ve srovnání s rokem 1965.

Zavést účelnou specializaci v chovu drůbeže si vyžádá předem provést podrobný rozbor výrobních podmínek v jednotlivých JZD a státních statcích s ohledem na specializaci jiných odvětví ze mědělské výroby .

Půjde zejména o to , aby specializované intenzívní velkovýrobě vajec a drůbeže byly plánovitě přizpůsobeny zaměření rostlinné výroby i skladba jednotlivých odvětví výroby živočišné ; je třeba počítat s tím, že intenzívní výroba vajec a drůbeže si vyžádá

ve specializovaném závodě značné nebo úplné omezení výkrmu jatečných prasat a naopak současné zavádění specializace vý krmu jatečných prasat v ostatních zemědělských závodech. Při výběru zemědělských závodů pro intenzivní velkochovy drůbeže bude třeba přihlížet i k dosavadním zkušenostem v chovu drůbeže .

Výroba vajec i drůbežího masa v intenzívních velkochovech se stane vysoce efektivní specializovanou výrobou v určitých ze mědělských závodech, které budou zabezpečovat převážnou část

tržní produkce v okrese. Počítá se s tím, že zvýšením produkti vity práce v intenzívních velkochovech, lepším využitím krmiv 184

( i zajištěním směsí s živočišnými bílkovinami ) a snížením limitu

na výstavbu drůbežáren klesnou vlastní náklady na výrobu 100 va jec v roce 1965 na 62 Kčs. Ve výkrmu kuřat vyšší produktivitou práce a nižší spotřebou krmiv na 1 kg přírůstku lze předpokládat snížení vlastních nákladů na výrobu 1 kg jatečných kuřat na 9,10 Kčs v roce 1965.

Základní směry výstavby

Výstavba hal pro intenzívní užitkové farmy bude orientována na technologii chovu na hluboké podestýlce i v klecích a výstav ba hal pro intenzívní rozmnožovací farmy jen na chov na hluboké

podestýlce. Velkochovy kachen, hus a krůt budou budovány do savadním způsobem. Těmto základním směrům bude nutno pod řídit investiční výstavbu.

Rozšiřování chovu slepic v chovech mimo intenzívní velkochovy bude organizováno využíváním dosavadních drůbežáren, levných adaptací vhodných budov a zaváděním nové technologie chovu na hluboké podestýlce. Tyto chovy budou postupně vybaveny

vhodnými, ne příliš nákladnými mechanizačními prostředky, aby i v nich se podstatně zvýšily produktivita práce a efektivnost vý. roby .

Aby výstavba intenzívních velkochovů mohla být co nejrych leji uskutečněna, počítá se s takovou projekční připraveností, aby investor při sestavování investičního úkolu měl k výběru již jed notlivé typy staveb. Půjde o typové projekty různého výrobního

zaměření jednotlivých budov pro různé kapacity – 5000, 10 000 a 20 000 slepic a typové projekty odchoven kuřat pro 7500 až 15 000 a 30 000 kuřat. Před započetím výstavby specializované farmy je nutno vypracovat úvodní projekt tak, aby zahrnoval veš keré budovy, které mají být vybudovány pro komplexní dokon čení celkové výstavby farem. Při rozvoji velkochovů je účelné využívat typových staveb.

Mechanizace

v

intenzívních velkochovech

Dosud vyráběné mechanismy pro tento úsek živočišné výroby neodpovídají požadavkům intenzívních velkochovů. Výroba me 185

chanizačních prostředků pro drůbežárny není dosud organizována

ani průmyslově a je roztroušena u různých komunálních pod niků a jen zčásti v malých závodech průmyslových ministerstev. Vývoj mechanizačních prostředků není dosud cílevědomě řízen . Proto potřebné mechanismy, poloautomaty a případně automaty pro intenzívní velkochovy je třeba plánovitě zabezpečit jak ve vývoji, tak i v sériové výrobě.

Výrobu potřebných mechanismů bude nutné soustředit do vy

braných podniků, kde budou i vývojové dílny a konstrukční složky. Bude účelné uplatňovat zásadu, aby specializované výrobny se

neorientovaly jen na sériovou výrobu jednotlivých zařízení, ale byly schopny dodávat kompletní zařízení pro intenzívní velkochovy. Půjde zejména o základní mechanizační prostředky, jako šro tovníky, řezačky na zelenou píci, pračky bulevnin, automatická

krmítka na suchou bílkovinnou směs, automatické napáječky, do pravníky a granulátory.

Výživa

a

krmení

drůbeže

Intenzita výživy a technika krmení drůbeže je stejně jako ple menářská práce činitelem, který ovlivňuje plnění výrobního plá

nu. Čím vyšší je průměrná snáška, tím ekonomičtěji jsou využí vána krmiva. Při nízké snášce vajec připadá velká část krmiva na záchovnou dávku .

Je prokázáno, že nosnice, která snese za rok 139 vajec, spotře buje na výrobu 1 kg vajec 5,47 kg jadrného krmiva , naproti tomu

slepice , které mají např. průměrnou snášku 228 vajec, spotřebují na 1 kg vajec 3,30 jadrného krmiva.

Bude proto třeba soustředit pozornost na sestavení správné krmné dávky k zajištění vysoké snášky vajec s cílem splnit plán při minimální spotřebě krmiva. Příčina dosud vysoké spotřeby krmiva však není jen v nespráv

ném složení krmné dávky, vyjádřené širokým úživným poměrem, ale často i v nedostatku biokatalických látek. Prvořadou podmín kou prosperity velkochovů drůbeže je plnohodnotná výživa. Do kladem toho jsou i zkušenosti s výkrmem hrabavé drůbeže, kdy

činí spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 5-8 kg i více, zatímco 186 1

při použití plnohodnotné výživy je možno snížit spotřebu až na 2,5 kg na 1 kg přírůstku.

Proto se počítá s tím, že intenzívní velkochovy drůbeže budou přednostně zásobovány průmyslově vyráběnými plnohodnotnými směsmi, které jsou nejúspornějším krmivem, neboť při správně sestavené směsi se uspoří na výrobu jednotky produktu až 50 % krmiva. Vyráběné krmné směsi budou v dostatečném měřítku obo

hacovány o antibiotika a specificky účinné látky, jako nitrofura zon, lysin, různé druhy vitamínů apod. Pro výrobu jednotlivých druhů směsí pro intenzívní velkochovy

bude potřeba bílkovin zhruba kryta. K doplnění zdrojů živočišné bilkoviny se počítá v širším měřítku než dosud s využíváním všech bílkovinných odpadů při zpracování masa, ryb a vnitřností prů myslově zabíjené drůbeže. Podstatnou složkou celkové spotřeby krmiv v intenzívních velkochovech musí však zůstat vlastní zdro je zemědělských závodů.

Jako důležité bílkovinné složky rostlinného původu bude třeba ve větším měřítku využívat sóji.

V intenzívních chovech bude možno s výhodou uplatnit zkrmo vání granulovaného krmiva, při kterém se dosáhne stejnoměr ného rozložení specificky účinných látek, které se zkrmují ve velmi malých množstvích .

Potřeba živočišných bílkovin nebude pro všechny chovy drů

beže plně kryta. Je proto nutné, aby pro jednotlivé druhy drůbeže bylo při zásobování živočišnou bílkovinou postupováno podle tohoto pořadí : 1. kuřata,

2. nosnice v intenzívních, šlechtitelských, rozmnožovacích a užitkových velkochovech, 3. nosnice ve výběhových chovech, 4. ostatní drůbež. Uplatnit zásadu přednostního zásobování intenzívních velko

chovů plnohodnotnými krmivy je podmínkou dosažení plánova ného počtu 5 mil. nosnic v intenzívních velkochovech do roku

1965, které samy o sobě splní zhruba 50 % plánovaného celo státního výkupního úkolu .

187

Z výšit úroveň plemenářské práce v drůbežnictví

Aby úkoly ve výrobě vajec byly splněny, musí být především podstatně zvýšena snáška vajec v užitkových chovech. Dosavadní plemenářská práce toto zvýšení nezabezpečila.

V plemenářské práci bude muset být vytvářen takový chovný materiál , aby nosnice v užitkových chovech měly genetický zá klad pro snášku 200 vajec v průměru za rok a u masných kuřat výkrmovou schopnost ve stáří 10 týdnů 1,20 kg živé váhy při spotřebě 3,5 kg jadrného krmiva na 1 kg přírůstku . Těchto ukaza

telů je možno trvale dosahovat jen používáním osvědčených kom binací určitých linií nebo plemen , které budou soustavně v těch to chovech přezkušovány .

Šlechtitelská a plemenářská práce musí zabezpečit všeobec né zvýšení průměrné snášky vajec na 1 nosnici ročně tak, aby úkolu 126 vajec pro rok 1965 bylo dosaženo nejpozději v roce 1964 .

V zájmu zvyšování užitkovosti bude nutno postupně přejít na co nejkratší cyklus obměny hejna slepic ; v intenzívních užitko

vých velkochovech bude nejefektivnější cyklus obměny po 8–1 ). měsíční snášce, neboť v této době je u mladých nosnic nejvyšší. Další rozvoj chovu drůbeže si také vyžádá přistoupit ke specia lizaci plemen slepic, tj . odlišovat od sebe slepice na produkci vaječnou a masnou .

Je třeba rozvíjet plemena slepic , která pro nás mají v součas. né době největší hospodářský význam.

Pro plemena slepic zařazených do perspektivního plánu ple menářské práce je stanoven chovný cíl , kterým je užitkovost, jaké drůbež dosáhne v podmínkách intenzívního užitkového

chovu při správném krmení a ošetřování. Průměrná váha nosné slepice má dosáhnout v šesti měsících 1,5 kg. Drůbež v šlechti

telských chovech nemusí vykazovat u jednotlivých linií všechny znaky chovného cíle , ale musí zaručovat genetické předpoklady pro dosažení cíle v chovech užitkových . Zušlechťovací plán musí zajišťovat v potřebném množství ku řata pro užitkové chovy s dobrým genetickým základem , který 188

bude možno maximálně rozvinout správnými zootechnickými opa třeními v užitkových chovech, a to především správným krmením. Přesné metodiky šlechtění slepic na produkci vaječnou a na výrobu masnou jsou rozpracovány a budou dány k dispozici ze mědělským závodům.

Zabezpečení kvalifikovaných pracovníků pro intenzivní velkochovy Podle podmínek může být kvalifikovanému ošetřovateli v in intenzívním velkochovu svěřeno 3000–10 000 nosnic. K většině pracovních úkonů slouží mechanizace.

Ošetřovatel musí mít proto nejen důkladné znalosti chovatel .

ské, ale i základní znalosti technické. Proto předpokladem úspěš ného rozvoje intenzívních velkochovů je včasné vyškolení do

statečného počtu kvalifikovaných kádrů. Stejně tak musí být pro tento účel doškolováni veterinární lékaři a technici veterinární

služby, jejichž pomoc při prevenci i operativních zákrocích musí být v intenzívních velkochovech velmi účinná. Vedoucí pracovníci pro řízení intenzívních velkochovů budou internátně školeni ve vybraných závodech s intenzívními velko.

chovy, a to v Chrustenicích u Berouna a v Ivánce při Dunaji. Jde o 2 celostátní vzorové drůbežářské farmy s průměrnou kapacitou

40 000 nosnic s celým obratem hejna. Školení bude spjato s prak tickou výukou.

Ošetřovatelé drůbeže z jednotných zemědělských družstev a státních statků budou internátně školeni v odborných zeměděl

ských učilištích při zemědělské mistrovské škole v Přemyslovi cích na Hané a ve Voděradech u Trnavy.

Také speciální odborná zemědělská učiliště rozšíří výuku o pro blematiku intenzívních velkochovů drůbeže, a to především v pra

videlných měsíčních kursech pro pracovníky z JZD a státních statků . Kursy budou pořádány v drůbežářském učilišti zeměděl

ských mistrovských škol v Přemyslovicích na Hané a Voděra dech u Trnavy .

Od roku 1961 budou také veterinární lékaři a pracovníci pravi delně doškolováni v kursech ve veterinárním semináři v Pardu bicích. 189

Zajistit plynulý odběr jatečné drůbeže ze zemědělských závodů

Podstatný růst výroby vajec a drůbežího masa bude klást vy soké nároky na organizaci přejímky a zpracování. Bude nutné vyloučit organizační nedostatky, které na výrobu zpětně nepřízni vě působí. Jde především o nepravidelný odběr vajec a zejména drůbeže .

Proti plánu na rok 1960 má vzrůst tržní produkce jatečné drů beže do roku 1965 o 53 % . Jednou z cest k zlepšení nákupu jateč né drůbeže bude další rozšíření sítě průmyslových drůbežářských provozoven vybavených jatkami, aby výkup neprováděly provozov ny příliš vzdálené od zemědělských závodů. Závěr

Dosavadní způsob chovu drůbeže a dosažené výsledky neod povídají zásadám socialistické zemědělské velkovýroby. Početní

stavy nosnic na jednom socialistickém zemědělském závodě jsou stále nízké, což znemožňuje dosáhnout žádoucí užitkovosti, pro duktivity práce a efektivnosti výroby. Produkce vajec a výroba

drůbeže se nerozvíjejí v souladu s rostoucími úkoly, neplní se plán

výkupu, zejména v socialistických zemědělských závodech. Dosažení obratu v tomto odvětví živočišné výroby vyžaduje pře jít k velkovýrobním formám a vytvořit podmínky pro jejich roz víjení.

Návrh rozvoje chovu drůbeže počítá především s účelným vy

užitím dosavadních objektů a s prováděním nové investiční vý stavby intenzívních chovů .

Tato cesta umožní postavit chov drůbeže na vysoce racionální

velkovýrobní základ a dosáhnout, aby rozhodující část plánované tržní produkce vajec a drůbeže byla dodávána socialistickými zemědělskými závody.

Základní předpoklady pro dosažení obratu ve výrobě vajec a drůbežího masa v socialistických zemědělských závodech je nutno vytvořit podstatným zlepšením výroby krmiv a zpracováním kva litních bílkovinných směsí. Bude uplatňována zásada, aby inten

zívní velkochovy dostávaly rozhodující množství krmiv ve 190

formě speciálních směsí, obohacených o žádoucí stimulační látky, výměnou za krmné obiloviny. K vyrovnání nedostatku živočiš ných bílkovin budou vedle dosavadních zdrojů využívány další rezervy.

K plnému využití nové technologie ve velkochovu drůbeže bude

nutné zabezpečit účelné mechanizační prostředky při uplatnění vlastních i zahraničních zkušeností.

Vedle chovu nosnic bude organizován i rozvoj chovu a výkrm krůt a vodní drůbeže v souladu s úkoly v tržní produkci.

Uplatněním navrhované koncepce v chovu drůbeže se sníží se zónnost ve výrobě vajec a masa drůbeže a zabezpečí se plynu lé zásobování spotřebitelů kvalitními výrobky.

Realizací navržené koncepce v rozvoji chovu drůbeže se do sáhne toho, že socialistický sektor bude mít rozhodující podil na celkové výrobě i tržní produkci vajec a drůbežího masa. Vy budováním intenzívních velkochovů bude i tento úsek živočišné

výroby postaven na velkovýrobní základ , umožňující docílit vy soké produktivity a rentability. Budou vytvořeny předpoklady, aby úkoly v produkci vajec a drůbežího masa byly splněny dříve,

než stanoví plán, a dosaženo úrovně odpovídající jednomu z prv ních míst na světě.

Ostřední výbor KSČ k zajištění zásad chovu drůbeže přijal pří slušné usnesení. Dále rozhodl , aby byl zpracován návrh na vý. stavbu státních podniků na průmyslovou výrobu drůbežího masa a vajec v blízkosti největších spotřebitelských středisek . Tuto výstavbu urychleně organizovat na základě nejnovější techniky.

ZÁSADY JEDNOTNÉ SOUSTAVY VZDELAVANI OSVĚTOVÝCH PRACOVNIKU USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 23. LISTOPADU 1960

Usnesení ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska o dalším rozvoji a prohloubení ideové účinnosti osvětové prá 191

ce uložilo ministerstvu školství a kultury vypracovat celkový

návrh jednotné soustavy vzdělávání osvětových pracovníků. Jed notná soustava má vést ke zkvalitnění a sjednocení výchovy

osvětových pracovníků všech institucí a organizací zabývajících se osvětovou prací na celém území ČSSR.

Jde o dobrovolné i profesionální pracovníky národních výborů např. inspektory pro kulturu , členy školských a kulturních komisí a stálých aktivů , pracovníky na úseku kulturně výchovné

práce odborů , ČSM , ČSTV a dalších společenských organizací, osvětových a kulturních zařízení ROH a národních výborů, jako např. funkcionáře závodních a družstevních klubů, pracovníky osvětových domů , besed, knihoven , muzeí, galerií, vedoucí i členy uměleckých souborů a kroužků atd. Soustava má podchytit

i vzdělávání pracovníků zabývajících se kulturně výchovnou a vzdělávací činností v armádě, ozbrojených složkách minister stva vnitra, v oblasti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, zdravotnictví, dopravy a spojů. Dosavadní způsob vzdělávání všech těchto osvětových pra

covníků má značné nedostatky, především v roztříštěnosti náplně, organizační nejednotnosti a nekoordinovanosti. Každá z organi zací a institucí školí a vzdělává své pracovníky odděleně, účast níci různých forem školení nejsou vždy dostatečně seznamováni

s celým rozsahem osvětové práce , se všemi formami a možnostmi vzájemné spolupráce všech institucí a organizací, zabývajících se

kulturně výchovnou činností. To mnohdy vede nejen k roztříště. nosti názorů na různé problémy osvětové práce, ale i k tomu, že se dost účelně nevyužívá finančních a jiných prostředků vynakla daných na školení.

Uskutečnění jednotné soustavy vzdělávání osvětových pracov níků má odstranit tyto nedostatky a současně zvýšit úroveň vý . chovy osvětových kádrů tak, aby se v duchu celostátní konfe

rence KSC stala osvětová práce neoddělitelnou součástí celého výchovného procesu při budování vyspělé socialistické společ nosti a všemi prostředky přispívala k tomu , aby osvojení komu

nistického názoru , dokonalé chápání politiky strany a její aktivní uskutečňování bylo životní nutností pro každého občana naší vlasti .

Jednotná soustava v žádném případě nepovede k oslabení pra 192

vomoci a odpovědnosti zúčastněných institucí a organizací a bude realizována vzájemnými dohodami pod vedením strany. Spole čenské organizace budou i nadále v rámci své působnosti orga

nizovat podle svých potřeb výchovu svého aktivu a současně vy. užívat možností, které pro výchovu funkcionářů na úseku kultur

ně osvětové činnosti bude poskytovat zavedení jednotné soustavy vzdělávání osvětových pracovníků. Mimo navrhovanou soustavu budou zvláště vedoucí osvětoví

pracovníci školeni a vychováváni ve stranických školách. První krok k zavedení jednotné soustavy byl učiněn zřízením Institutu osvěty a novinářství University Karlovy v Praze. Na

něm se budou vzdělávat nejen pracovníci národních výborů a je jich zařízení, ale i pracovníci dalších institucí a organizací zabý vajících se kulturně výchovnou prací. Hlavní zásady jednotné soustavy vzdělávání

osvětových pracovníků 1. Jednotnou soustavou vzdělávání osvětových pracovníků se ro

zumí ucelený soubor výchovných a organizačních opatření, který mi strana prostřednictvím všech orgánů , organizací a institucí za bývajících se kulturně výchovnou prací zabezpečuje podle jednot

ných zásad a na základě dlouhodobého perspektivního plánu ideo vě politické a odborné vzdělávání osvětových pracovníků. Jednotná soustava tedy zahrnuje osvětové pracovníky z povo lání i dobrovolné pracovníky všech stupňů ( ústředí, kraje, okresu a místa ) , tj.:

a ) pracovníky národních výborů a jejich zařízení, pracovníky zařízení těch ústředních úřadů, v jejichž působnosti se uskuteč ňuje osvětová činnost ;

b ) pracovníky dobrovolných společenských organizací ( ROH , ČSM , Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, ČSTV a dalších ) .

2. Rozhodující podíl na vzdělávání osvětových pracovníků bu dou mít vedle osvětového školství hlavní organizátoři osvětové a kulturně výchovné činnosti : národní výbory a ministerstvo škol ství a kultury , Revoluční odborové hnutí a Československý svaz mládeže . Sjednocování vzdělávací péče jednotlivých institucí a 7 Usnesení a dokumenty

193

organizací se bude postupně vyvíjet tak, aby tato soustava byla plně realizována do roku 1965. Jednotná soustava umožní vzájem nou koordinaci a využívání všech vzdělávacích akcí pořádaných jednotlivými institucemi a organizacemi. Krátkodobé kursy pořá dané stálými školami ROH pro pracovníky na úseku kulturně vý chovné činnosti budou začleněny do jednotné soustavy vzdělává ní osvětových pracovníků a jejich absolventům přiznána stejná práva a kvalifikace jako absolventům obdobných kursů pořáda ných zařízeními ministerstva školství a kultury.

3. Hlavní metodou sjednocování vzdělávací péče bude vytváře ní společných ročních plánů všech složek od ústředí až po okresy. Plány ústředních institucí a organizací budou koordinovány Ústřední osvětovou radou, pro niž potřebné podklady vypracuje komise , jejímiž členy budou zástupci těchto institucí a organizací.

V krajích a okresech budou takové plány schvalovány školskými a kulturními komisemi příslušných národních výborů. Plány pak budou závazné.

4. Základní obsahovou náplní všech forem a stupňů jednotné soustavy budou otázky marxisticko - leninského světového názoru,

poznávání nejnovějších problémů rozvoje průmyslové a zeměděl ské výroby , studium otázek kulturní politiky, metod, forem a or ganizace osvětové práce. Náplň a výklad všech otázek budou těs

ně spjaty s výchovou k důslednému uplatňování a uskutečňování politiky strany.

Metody výchovy osvětových pracovníků budou plně vycházet

z usnesení ÚV KSČ »O těsném spojení školy se životem a dalším rozvoji výchovy a vzdělání v ČSR «. 5. Jednotná soustava umožní získávat vzdělání pro všechny obo ry osvětové práce stupňovitě, od elementárních poznatků až po vysokoškolské vzdělání , a diferencovaně podle stupně předchozí ho vzdělání a délky osvětové praxe.

6. Ve vzdělávacím úsilí bude více než dosud využíváno i mož ostí tisku , rozhlasu , televize a filmu.

7. Úspěšnou realizaci jednotné soustavy podpoří i to, že budou stanoveny kvalifikační zásady a požadavky na vzdělání pro jed

notlivé funkce osvětových pracovníků z povolání tak, aby nej později do roku 1970 bylo příslušné vzdělání podmínkou pro za stávání funkce. 194

Obsahová a organizační struktura soustavy , Bez ohledu na organizační a resortní začlenění se vzdělávání

v rámci jednotné soustavy podle obsahu bude vyvíjet ve všech hlavních směrech, především : Ve výuce vědeckého světového názoru , v polytechnické výcho

vě, v ekonomicko-technické propagandě, v zemědělské propaga ci, ve výchově prostřednictvím umění, ve společenském a kultur ním životě.

Toto vzdělávání se tedy týká jak klubové činnosti, tak lidové umělecké tvořivosti, knihovnictví, muzejnictví a vlastivědné prá ce, péče o památky a ochranu přírody atp. Přitom bude dbáno i speciálních kulturně výchovných úkolů Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže a dalších.

Pro každý z uvedených směrů se soustavou zabezpečuje : 1. příprava vysokoškolsky a středoškolsky kvalifikovaných osvě tových pracovníků z povolání ;

2. ideově politické a odborné doškolování osvětových pracovní ků z povolání ;

3. školení dobrovolných osvětových pracovníků ; 4. na školách středních a vysokých předběžná příprava budoucí

inteligence pro výkon dobrovolné osvětové práce. 1. Osvětové školství

a ) Příprava vysokoškolsky kvalifikovaných osvětových pracov níků z povolání .

Hlavní úkoly vysokoškolské přípravy všech směrů zajistí Insti tut osvěty a novinářství University Karlovy. Zde bude zřízeno postgraduální, nástavbové a specializované studium podle potřeb jednotlivých úseků osvětové práce. Důležitou součástí Institutu osvěty a novinářství jscu i obory knihovnictví a novinářství. Vedle toho budou zařazováni do osvě . tové práce specialisté z absolventů jiných oborů na vysokých ško lách ( např. z vysokých škol zemnědělských , přírodovědeckých fa,

kult , Vysoké školy ekonomické a zvláště z filosofických fakult a vysokých škol uměleckého směru ). Soustava poskytne těmto 195

specialistům odbornou osvětovou přípravu formou nástavbového studia především na Institutu.

Výchova odborných pracovníků v lidové umělecké tvořivosti

bude zabezpečena volitelným doplňkovým oborem v rámci oboru » osvěta « na Institutu osvěty a novinářství. Jeho výuka bude zajiš těna ve spolupráci s vysokými uměleckými školami. Zároveň bude využito všech forem studia oboru estetiky, dějin umění a diva delní a hudební vědy na filosofických fakultách.

b ) Příprava středoškolsky kvalifikovaných osvětových pracov níků z povolání.

Příprava bude zajišťována jednoletými až dvouletými kursy pro absolventy středních škol na knihovnických školách. Jelikož všeobecné vzdělání poskytne střední škola, obsah vý.

uky těchto kursů bude tvořit politická výchova a odborná specia lizace. Předpokladem pro přijetí na toto studium bude předchozí praxe, a to i v dobrovolné osvětové činnosti . Školství bude v jednotné soustavě budováno tak, aby vyhovova lo požadavkům zúčastněných institucí a organizací, které tím zís kají možnost vzdělávat zde vlastní kulturně výchovné pracovníky.

2. Ideově politické a odborné doškolování osvětových pracovníků z povolání

Jednotná soustava zahrnuje obsahové a podle potřeby i orga nizační sjednocení všech doškolovacích akcí ( kursů, seminářů,

exkurzí, instruktáží, konferencí, besed a výměn zkušeností atp. )

pro organizátory i odborné pracovníky ze všech úseků kulturně výchovné činnosti .

Tento záměr bude uskutečněn společným, pokud možno dlou hodobým plánováním doškolovací činnosti. Doškolování bude ve všech formách zabezpečeno především Institutem osvěty a novi nářství, osvětovými ( knihovnickými ) školami , vzdělávacími za řízeními národních výborů a dalšími institucemi a organizacemi na základě zkoordinovaných plánů.

Školení bude pravidelné a povinné, přičemž bude dbáno stupňo vitosti při získávání poznatků a dále pak názornosti , především ve

spojování teoretických výkladů s aplikací na praxi . Jeho absol vování bude součástí kvalifikačního hodnocení.

Sjednocení se týká pouze společných politickoideových pro 196

blémů a obecných odborných otázek. Nebudou jím dotčeny speci fické a aktuální pracovní potřeby zúčastněných institucí a orga nizací.

3. Školení dobrovolných osvětových pracovniků Protože hlavní těžiště osvětové práce spočívá, a v budoucnu bu

de ještě více spočívat, na práci dobrovoiných osvětových pracov níků, bude při budování soustavy věnována rozhodující pozornost jejich vzdělávání. V tomto úkolu je zvlášť potřebné a zároveň možné sjednocení vzdělávací péče, poněvadž v praxi je namnoze setřena hranice mezi funkcemi, které vykonávají zařízení národních výborů a spo

lečenských organizací. Jestliže se v různých místech již společně školí knihovníci lidových knihoven spolu s pracovníky knihoven ROH , správci osvětových besed spolu s vedoucími závodních klu bů, vedoucí souborů ČSM a ROH s vedoucími souborů osvětových domů a besed atp., pak je třeba tyto příklady rozšířit na celo

státní praxi. Jednotná soustava dá celému školení jednotné obsa hové řízení a pevný organizační systém a řád. Školení dobrovolných osvětových pracovníků zahrnuje : a ) přípravu nových funkcionářů ; b ) soustavné školení pracovníků ; c ) speciální školení ;

d ) dálkové studium na školách osvětových a uměleckých.

Obsahem školení bude prohlubování politických znalostí, vý. klad otázek politiky strany, studium metod a forem osvětové práce v otázkách obecných i speciálních.

Vzdělávání se bude uskutečňovat v nejrůznějších formách, pře. devším studiem v zájmových kroužcích, internátních kursech , se minářích, instruktážích, konferencích, okrskových a okresních soustředěních, vzděláváním pomocí tisku a studiem na školách. Velký význam je třeba přikládat individuálnímu studiu a výmě. nám zkušeností. Vzdělávání dobrovolných osvětových pracovníků bude organizováno především v okresech . Všechny instituce a or ganizace rozvíjející osvětovou činnost budou moci využívat ke ško lení ve všech formách jako organizační základny především osvě. tových domů, závodních klubů ROH a osvětových besed . Důleži tou pomoc poskytnou osvětová zařízení ministerstva školství a 197

kultury a obdobná zařízení jiných resortů a organizací, zvláště

při zajišťování osnov učebních textů a pomůcek . Lektory poskytne především Čs. společnost pro šíření politických a vědeckých zna losti.

Soustava vzdělávání dobrovolných osvětových pracovníků bude realizována po etapách. V nejbližších letech budou např. postupně

vyškoleni vedoucí osvětových besed , družstevních klubů, závod ních klubů ROH, dále předsedové školských a kulturních komisí národních výborů a dobrovolní funkcionáři vyšších orgánů v okre sech a krajích ( poradních sborů, aktivů apod . ) . Pro získání prv ních zkušeností z těchto školení bude prováděno specializované

školení pro důležité dobrovolné osvětové funkce v místech (ve doucí zájmových kroužků, kronikáře v obcích a závodech aj . ) . I když pro dobrovolné osvětové pracovníky nelze stanovit zásadu povinnosti studia, je nutné vytvořit příznivé podmínky pro jejich

aktivní zapojení do jednotné soustavy. 4. Příprava mladé inteligence pro výkon dobrovolné osvětové 1

práce

Pro dobrovolnou osvětovou činnost bude ve větším měřítku než

dosud získávána především mladá inteligence. K tomu účelu :

a ) bude zkvalitněna na pedagogických institutech a na učitel ských oborech vysokých škol příprava budoucích učitelů na dobro volnou osvětovou činnost ;

b ) budou zavedeny informativní přednášky, popřípadě semináře, na středních a vysokých školách s cílem získat mladou inteligen

ci pro výkon dobrovolné osvětové práce ( např. ekonomy, tech niky, zemědělské odborníky , přírodovědce, lékaře ) . į

1

Organizační zabezpečení soustavy

1. Koordinace vzdělávání osvětových pracovníků bude podle zájmů a potřeb zúčastněných institucí a organizací v jednotné soustavě zajišťována Ústřední osvětovou radou za pomoci komise zřízené k tomuto účelu . Koordinace jednotných plánů v krajích a okresech bude zajištěna školskými a kulturními komisemi ná rodních výborů. 198

2. Provádění soustavy zajistí zúčastněné instituce a organizace prostřednictvím svých školských a vzdělávacích zařízení, poraden ských středisek a odborných ústavů. 3. Při zabezpečování soustavy bude pro osvětové pracovníky z povolání, kteří studují při zaměstnání, upravena pracovní doba podle úlev stanovených platnými předpisy.

Ekonomické zajištění navrhovaných opatření

Ekonomické zajištění postupné realizace jednotné soustavy vzdělávání osvětových pracovníků vychází ze skutečnosti, že se všechny zúčastněné složky ( ústřední úřady a společenské organi

zace ) dobrovolně sdružily k tomu, aby vzájemnými dohodami vy tvořily jednotnou soustavu, ve které se bude při zachování dosa vadního způsobu vzdělávání osvětových pracovníků pro vlastní specifické úkoly jednotlivých úseků provádět školení kulturně vý.

chovných pracovníků na úseku základních a všeobecných otázek společně podle jednotného plánu. Výdaje na školení pracovníků příslušných jednotek jsou zajiš

těny bud v jejich vlastních rozpočtech, nebo v rozpočtech nadří. zených orgánů. Až dosud bylo školení prováděno různými způso by, a to zpravidla zcela samostatně a odděleně. Podle návrhu bu

dou nyní některá školení organizována společně vždy pro účast níky několika složek. Lze tedy odůvodněně předpokládat, že na vrhovaný způsob školení si nevyžádá zvýšení nákladů, nýbrž bude možno školení rozšířit a zkvalitnit. Pokud v budoucnu dojde ke zvýšení výdajů, stane se tak jen v souvislosti s podstatným zvý.

šením počtu dobrovolných pracovníků osvěty. Toto zvýšení ná kladů by bylo při dosavadním způsobu školení vyšší než při zave dení jednotn ? soustavy .

Výdaje na realizaci jednotné soustavy budou každoročně kon kretizovány na základě zkoordinovaného plánu a budou běžně zajišťovány v rozpočtech příslušných složek a jejich jednotek.

Jednotlivé typy vzdělávání se zajišťují takto : 1. vysokoškolská příprava v rozpočtech vysokých škol ; 2. středoškolská příprava v rámci rozpočtu národních výborů ; 3. doškolování společně příslušnými složkami, v jejichž zájmu jsou pracovníci na školení vysíláni. 199

ZMENA NAKUPNICH A ZÁSOBOVACICH VZTAHU A ORGANIZACE SLUŽEB POSKYTOVANÝCH SOCIALISTICKÝM ZEMĚDĚLSKÝM ZAVODOM USNESENI OV KSC ZE DNE 29. LISTOPADU 1960

Na základě opatření strany a vlády byly vytvořeny všechny

podmínky k tomu, aby těžiště zabezpečování zemědělské výroby bylo přeneseno přímo do družstev a státních statků. Přechod ze mědělských odborníků do družstev a státních statků a osvědče ných funkcionářů do obcí jako tajemníků MNV vytváří př ?dpo

klady úspěšného řešení úkolů spojených s rozvojem socialistic kých zemědělských závodů a zlepšením práce místních národ ních výborů. Zkušenosti a růst aktivity pracovníků v zemědělství vytvářejí další reálné předpoklady k rychlejšímu zavádění velko

výrobní techniky a technologie a ekonomických a organizačních podmínek pro rychlý a všestranný rozvoj výroby. Na rozvoj zemědělské výroby má velký vliv správná organizace a zabezpečení odbytu zemědělských výrobků a zásobování země. dělských závodů stroji , hnojivy, osivy , chovnýın dobytkem, ná

hradními díly a ostatními materiálními prostředky a potřebami. Při dosavadním uspořádání jsou nákup a zásobování zemědělských závodů roztříštěny mezi velký počet nákupních a zásobovacích organizací. Tyto složité vztahy odvádějí pracovníky JZD a stát ních statků od hlavního úkolu – zajišťování zemědělské výroby. Zlepšení situace na úseku nákupu a zásobování zemědělských závodů vyžaduje i plánovaný vzestup mechanizace, další rozvoj velkovýrobní technologie, rozšírení výroby krmných směsí. Velký počet nákupních organizací ztěžuje národním výborům situaci na

úseku smluvního zabezpečení nákupu, při kontrole plnění smluv, při řízení a zabezpečování úkolů na úseku zemědělství . V nové územní organizaci státu přešla hlavní odpovědnost za rozvoj řízení zemědělské výroby na ONV. K tomu, aby ONV mohly úspěšně plnit uvedené úkoly, bude účelné uzpůsobit organizaci ná

kupních a zásobovacích podniků tak, aby více než dosud se tyto organizace podílely na řešení úkolů při rozvoji zemědělství a současně byl posílen vliv a kontrola ze strany národních výborů . 200

Současný stav na úseku nákupu a zemědělského zásobování

Současný stav na úseku nákupu a zemědělského zásobování

nevyhovuje potřebám zemědělství a neumožňuje úspěšně plnit úkoly na tomto úseku .

Na úseku nákupu zemědělských výrobků je činnost značně roz

tříštěna ; je prováděna 17 organizacemi, zatímco do roku 1953 jich bylo pouze 7. Tyto organizace provádějí nákup a současně uzaví rají se zemědělskými závody dodávkové smlouvy. Dosavadní zku

šenosti ukázaly, že tento stav způsobuje vážné obtíže. V období uzavírání smluv na dodávky dochází do JZD střídavě velký počet

pracovníků různých organizací. Jednotlivé nákupní organizace při uzavírání smluv často nedbají na výrobní zaměření jednotli vých zemědělských závodů ; sledují převážně své podnikové zá jmy a nerespektují dostatečně potřeby zemědělské výroby. Okres ním národním výborům tento stav ztěžuje plnění úkolů vyři plá

nování a rozmístování zemědělské výroby a vyžaduje mimořádné úsilí při koordinaci činnosti nákupců. Úzké podnikové zájmy se projevují i při provádění nákupu nejvíce na úseku zeleniny, ovoce a drůbeže. Nedostatky při zajišťování odbytu těchto výrobků se plně přenášejí na zemědělské závody . Za této situace se často stává, že značná množství těchto zemědělských výrobků jsou na kupována s velikým zpožděním , v horší jakosti, nebo zůstávají nevykoupena. K těmto nedostatkům dochází přesto, že na jejich

odběr byly uzavřeny dodávkové smlouvy, a v některých případech zůstávají spotřebitelské oblasti nedostatečně těmito výrobky zá sobeny. Tato skutečnost způsobuje zemědělským závodim nezavi něné ztráty a brzdí jejich snahu o zvýšení výroby příslušných pro duktů .

Další průmyslové výrobky pro zemědělství, které v dřívějších letech dodávala zemědělským závodům převážně bývalá hospo

dářská družstva, jsou nyní dodávány asi 10 organizacemi. Jsou to především strojní a traktorové stanice, Agrotechna, hutní odby tové základny, odbytová sdružení gumárenských podniků, Benzí

na , spotřební družstva , uhelné sklady , Technomat, Kovomat aj. Nejrozsáhlejší činnost na tomto úseku vykonávají strojni a traktorové stanice, jejichž úkolem je pečovat o všestrannou tech nickou a organizační pomoc socialistickým zemědělským závodům 201

při zavádění nové techniky, v údržbě a opravách mechanizačních prostředků, ve výchově mechanizátorských kádrů, v materiálním zajišťování zemědělské techniky v rostlinné a živočišné výrobě

a v organizaci pokrokové technologie. Činnost strojních a traktorových stanic je možno shrnout do dvou základních skupin :

1. Zajišťování technického rozvoje, u kterého se STS soustře đují na :

výchovu mechanizátorských kádrů, výcvik učňů a doškolo

vání, seznamování pracovníků zemědělských závodů s novými

stroji, vývoj mechanizace, technologii práce, organizaci a prová dění oprav a údržby, obsluhu mechanizačních prostředků; poskytování pomoci socialistickým zemědělským závodům především při výběru a plánování potřeby vhodných mechanizač ních prostředků, při jejich přejímání z výroby, zavádění nové tech nologie a organizace práce, sledování využití zemědělské techni ky, organizaci údržby a oprav přímo v zemědělských záyodech,

STS provádí dozor nad provozuschopností mechanizačních pro středků v zemědělských závodech, na jejich řádné využití , na pro vádění údržby a oprav.

2. Výrobní a zásobovací činnost, která se člení na tyto samo statné úseky :

a ) Úsek zemědělskovýrobní činnosti, do kterého spadají přede vším práce s chemickými prostředky ( tj . ochrana rostlin, dezin fekce a deratizace ) , zemní práce, meliorace a zúrodňování půdy,

zbývající polní mechanizované práce, práce s novými stroji ( které jsou přezkušovány v provozu a slouží zároveň k zácviku pracovní ků zemědělských závodů v jejich obsluze a údržbě ) ; provádění roz

borů půd pro zemědělské závody a současně poskytování pomoci při sestavování plánů hnojení, zúrodňování půdy apod.

b ) Úsek oprav a zásobování, provádění oprav mechanizačních prostředků zemědělských závodů i vlastních. Dále provádějí doplň kovou výrobní činnost především pro zemědělství, zvláště pak pomoc zlepšovatelskému hnutí při organizování a realizaci zlep šovacích návrhů a jejich převádění do praxe, zajišťují mechaniza ci živočišné výroby ( provádějí montáže, údržbu a opravy prostřed ků stájové mechanizace, instalace vodovodů a elektrické rozvodné sítě v souvislosti se zaváděním stájové a vnitrostatkové mecha

nizace ). Zásobují zemědělské závody v okrese náhradními díly 202

sortimentu Agrotechny a příslušenstvím sortimentu Mototechny. V některých případech prodávají zemědělským závodům i pohon né látky a mazadla. Nové uspořádání zásobování a služeb zemědělským

závodů m

a nákupu zemědělských výrobků Současný stav v rozvoji JZD a státních statků spolu s přene sením odpovědnosti za rozvoj zemědělství a jeho řízení na okresní národní výbory vyžaduje provedení některých změn na úseku ná kupu a zásobování zemědělských závodů. Jde zejména o soustře dění a zjednodušení některých činností, jejich přenesení nejblíž zemědělským závodům. Je nutné rozšířit a nově organizovat čin nost nákupních podniků a STS při současném posílení vlivu a

kontroly nákupní a zásobovací činnosti místními, zejména okres ními národními výbory.

K zlepšení dosavadního stavu se schvalují tato opatření : A. NA ÚSEKU NÁKUPU, ZEMĚDĚLSKÉHO ZÁSOBOVÁNÍ, UZAVÍRÁNÍ A EVIDENCE DODÁVKOVÝCH SMLUV: 1. Pověřit zemědělské nákupní a zásobovací podniky organizo

váním uzavírání smluv na všechny zemědělské výrobky a vedení evidence jejich plnění.

Závody zemědělských nákupních a zásobovacích podniků uza vírají smlouvy o dodávce hlavních zemědělských výrobků, které také nakupují a mohou proto zajistit pod vedením ONV jednotný

a organizovaný postup při uzavírání smluv v souladu s výrobními a ekonomickými podmínkami jednotlivých zemědělských závodů. Okresní národní výbory rozmísťují úkoly státního plánu na jed

notlivá JZD a státní statky a schvalují úkoly podnikově plánova ného nákupu. Uzavírání smluv organizují závody zemědělského

nákupního a zásobovacího podniku a uzavírají smlouvy za účasti všech nákupců. Po uzavření smluv budou pečovat o jejich plnění všemi nákupci. Zemědělské závody budou nedostatky, které vznik nou při plnění smluv u jednotlivých nákupců, projednávat přímo s nimi nebo se závody zemědělského nákupního a zásobovacího podniku, který je projedná s příslušným nákupcem. Nedosáhne -li 203

dohody, navrhne ONV opatření na zjednání nápravy. Závody ze mědělských nákupních a zásobovacích podniků budou těsně spolupracovat se zemědělskými komisemi a zemědělskými odbo ry rad ONV za účasti ostatních nákupců při vypracování návrhů

na rozmístění plánovaných výrobních a nákupních úkolů. Po schválení návrhů za účasti ostatních nákupců projednají je s JZD

a zajistí uzavření nákupních smluv. Počítá se s tím, že současně s uzavíráním smluv o nákupu zemědělských výrobků budou uza vírat smlouvy na dodávku potřeb pro JZD, především na dodávky osiv, sadby, průmyslových hnojiv, a smlouvy o výrobě a dodávce

krmných směsí. Tímto opatřením budou rozšířeny dodavatelsko odběratelské smluvní vztahy mezi JZD a závody zemědělských ná kupních a zásobovacích podniků. Bude zabráněno nesprávnému uplatňování úzkých podnikových zájmů jednotlivých nákupců bez ohledu na výrobní zaměření a účelnou specializaci zemědělských

závodů. Uzavírání smluv bude prováděno na všechny výrobky v jednotlivých JZD současně.

Národním výborům činí velké potíže a znesnadňuje jim řídící kontrolní činnost při organizování nákupu dosavadní nejednotné a opožděné vedení evidence jednotlivými nákupci o plnění dodá

vek za jednotlivá JZD a státní statky. Nemají potřebný přehled o plnění plánu nákupu podle JZD, obcí a státních statků . Tento

nedostatek v operativní evidenci a v dekádních,, nebo v sezóně pětidenních přehledech o plnění nákupu nepodporuje rozvoj sou těže mezi JZD a MNV a ztěžuje odstraňování nedostatků. Tak jako organizace uzavírání dodávkových smluv bude i vedení evidence o plnění dodávkových smluv a vypracovávání operativních pře

hledů v okresech prováděno závody zemědělských nákupních a zásobovacích podniků. Evidenci o plnění smluv povedou na zákla

dě přehledů předávaných ve stanovených lhůtách ostatními ná kupci. Vypracované přehledy o plnění plánu nákupu na základě

této evidence budou pravidelně dekádně předávat okresním orgá nům a zasílat MNV. Místním národním výborům budou zasílat pře hled o plnění plánu nákupu za obec a JZD podle jednotlivých dru hů živočišných výrobků a ve výkupních sezónách o nákupu rost linných výrobků tak, aby měly přehled o plnění od začátku roku

nebo začátku nákupu a za sledované období. Na podporu rozvoje soutěže mezi MNV a JZD budou jim u živočišných výrobků zasílat měsíčně přehled o plnění v jednotlivých obcích a JZD, u obilí, bram 204

bor nebo některých dalších výrobků i za kratší období. S předává .

ním přehledů o plnění plánu nákupu a smluv okresním orgánům budou je informovat o nedostatcích a navrhovat opatření. Tímto

opatřením budou řešeny nedostatky zejména v těch případech, kdy v okrese provádí nákup jednoho výrobku ( např. mléka, cuk rovky ) několik podniků ( závodů ) se sídlem i mimo okres. Pracov

níci závodů zemědělských nákupních a zásobovacích podniků se

pravidelně zúčastní provádění komplexních rozborů plnění plánu a hospodaření JZD.

Po provedení těchto opatření se stanou závody zemědělských nákupních a zásobovacích podniků v okresech centrem pro orga nizaci uzavírání smluv na dodávku zemědělských výrobků a evi denci jejich plnění v nákupu a v zemědělském zásobování. Budou

platným pomocníkem okresních a místních národních výborů při zabezpečování rozvoje zemědělské výroby a zajištování tržních fondů zemědělských produktů.

Dosavadní pravomoc okresních národních výborů vůči jednotli

vým nákupcům zůstane v otázkách uzavírání dodávkových smluv a v nákupu zachována.

2. Rozšířit dosavadní činnost nákupních podniků

Nákupní podniky jsou nejvhodnější základnou pro úspěšné ře šení úkolů souvisejících s výrobou krmných směsí. Vzhledem k je jich dnešní činnosti na úseku osiv a sadby bude možno zeměděl. ské nákupní a zásobovací podniky pověřit další činností, která umožní okresním národním výborům , aby jejich prostřednictvím

mohly plně zabezpečit zejména plánovitou obměnu osiv a sadby a rychlejší zavádění perspektivních odrůd. Další rozšíření jejich činnosti provést takto :

a ) soustředit výrobu koncentrovaných krmiv a krmných směsi začleněním Výroben krmiv, n . P., z resortu ministerstva potravi

nářského průmyslu a n. p. Biokrma z resortu ministerstva země dělství, lesního a vodního hospodářství do Sdružení zemědělských

nákupních a zásobovacích podniků. Další rozvoj výroby koncentrovaných krmiv a rozšíření výroby krmných směsí ze zdrojů centrálního fondu a zdrojů zeměděl ských závodů vyžaduje soustředit tuto činnost prováděnou dosud třemi organizacemi ve dvou resortech do jedné. 205

Soustředění v zemědělských nákupních a zásobovacích podni

cích vzhledem k velkému počtu mícháren krmiv umožní zavést jednotnou výrobu krmných směsí pro JZD i státní statky , snížit

maximálně náklady , zejména na dopravu a rozšíření výroby krm ných směsí. Začleněním závodů n. p. Biokrma bude zásobování státních statků prováděno z výroben krmných směsí v jednotlivých okresech a tak se odstraní daleká přeprava krmiv . Výrobny krmiv n. p. ( tři podniky ) vyrábějí zejména speciální krm né směsi a koncentrovaná krmiva, která jsou dodávána zeměděl ským závodům a do ostatních výroben krmných směsí prostřed

nictvím nákupních podniků. S rozvojem výroby krmných směsí bude nutné vedle závodů v jednotlivých okresech rozšířit výrobu speciálních krmných směsí, jako jsou směsi pro slepice chované v klecích, pro krůty apod ., která by byla soustředěna v jedné vý. robně v každém kraji. V zájmu jednotné organizace výroby krm ných směsí je nutné, aby i výroba koncentrovaných krmiv a krm ných směsí prováděná ve výrobnách krmiv n. p. byla začleněna

do jedné organizace. Výroba krmných směsí a hospodaření s fon dy krmiv v zemědělských nákupních a zásobovacích podnicích bude organizována jako samostatné krmivárenské odvětví. Roz

šíření výroby krmných směsí bude umožněno postupným vybudo váním víceúčelových sušáren u závodů zemědělského zásobování, které budou využívány k sušení nakupovaného obilí, brambor a ostatních krmiv a k výrobě krmných směsí. Z toho důvodu bude účelné převést k těmto závodům ty sušárny brambor z resortu mi

nisterstva potravinářského průmyslu , které dosud suší brambory pro krmné účely . ( Výroba toruly zůstává v resortu potravinářské ho průmyslu . ) Tato opatření umožní lépe využít všechna dosavadní zařízení . pro výrobu krmných směsí, zlepšit a rozšířit organizaci výroby, snížit výrobní a dopravní náklady. b ) Provést účelné uspořádání činnosti na úseku osiv a sadby mezi zemědělskými nákupními a zásobovacími podniky a šlech. titelskými podniky.

U zemědělských nákupních a zásobovacích podniků na okre sech budou zřízena samostatná osivářská oddělení, která budou zajišťovat organizaci výroby , nákupu a distribuce osiv a sadby s výjimkou prvního a druhého stupně množení a organizovat a zabezpečovat plánovitě obměnu osiv a sadby v jednotlivých země 206

dělských závodech. Šlechtitelské a semenářské podniky budou provádět na svých šlechtitelských stanicích novošlechtění, udržo vat si šlechtění povolených odrůd a výrobu jejich elit . Podrob

nosti budou řešeny v samostatném návrhu na zlepšení úrovně or ganizace šlechtění a semenářství, nákupu a odbytu osiv a sadby. Zemědělské nákupní a zásobovací podniky budou organizovat uzavírání smluv u všech zemědělských výrobků a povedou i pro

potřeby ONV a MNV evidenci o jejich plnění jednotlivými země dělskými závody. Po uskutečnění navrhovaných změn rozšíří se

podstatně jejich činnost, bude u nich soustředěna a podstatně roz šířena výroba krmných směsí, rozšíří se jejich činnost na úseku

osiv a sadby. V této situaci nepovažuje se za účelné rozšířit je jich činnost o nákup dalších zemědělských výrobků. Ostatními ná kupci budou i nadále nakupovány technické plodiny, tj. cukrov ka, čekanka, chmel, tabák, len a léčivé rostliny a další výrobky.

Nákup mléka, který je pravidelnou denní záležitostí, budou pro vádět mlékárny, nákup vajec a drůbeže Drůbežářské závody a spotřební družstva . Po zkušenostech z nákupu vajec v letošním roce počítá se s přímým nákupem vajec spotřebními družstvy od záhumenkářů, drobných chovatelů slepic a jednotlivě hospodaří cích rolníků.

3. Organizace a struktura zemědělských nákupních a zásobovacích podniků

Nejlépe vybudovanou nákupní a zásobovací základnu v okrese mají nákupní podniky. Mezi nimi a okresními národními výbory je těsná spolupráce. Ve své činnosti se řídí na úseku plánu náku

pu, při kontraktaci i při provádění nákupu především usneseními okresních orgánů. Národní výbory schvalují a určují jim zásady a formy výdeje krmiv ze státních fondů, plán výdeje a obměny osiv

a sadby , rozdělování strojených hnojiv a zemědělských potřeb. Kon trolují jejich činnost při nákupu zemědělských výrobků, při záso

bování a při provádění služeb zemědělským závodům. Služby ná kupních podniků zemědělským závodům budou ještě dále pro hloubeny a rozšířeny. Třístupňová podniková organizace zůstane i nadále zachována.

Ústřední řízení těchto podniků je odůvodněno nutností centrál ního obhospodařování zemědělských výrobků rozhodujících pro 207

výživu obyvatelstva, u kterých je nezbytné provádět přesuny

ústředně z jednoho místa, aby nedocházelo k poruchám zásobo vání. Jde především o řízení přesunů brambor, jatečného a užit

kového dobytka, obilovin, osiv a sadby, krmiv a ostatních zeměděl ských potřeb. Nerovnoměrnost rozmístění skladovacích kapacit v jednotlivých okresech a krajích vyžaduje, aby obilí v době žní bylo rychle přesunováno a uskladňováno z hlediska celostátní bi lance skladovacích kapacit. Za tohoto stavu je nutné, aby z jed noho místa byl řízen i dovoz a vývoz obilovin, skladování a obmě

ňování zásob státních hmotných rezerv. Z uvedených důvodů ne lze převést tyto podniky do přímého řízení národních výborů. Pokud jde o vnitřní organizaci podniků, je nejúčelnější zachovat stejnou organizaci jako u dosavadních nákupních podniků. Ná kupní podniky jsou chozrasčotní organizace včetně svého Sdru žení v Praze. Na úrovni okresů jsou zřízeny závody a v krajích

podniky. Vedení závodů v okresech je vybaveno plnou pravomocí řešit všechny problémy

související se zásobováním a nákupem

v rámci okresu. Z toho vyplývá, že mohou samostatně spolupra covat s okresními orgány. S ohledem na rozšíření činnosti u této

organizace byly zkoumány možnosti vytvoření samostatných pod niků v jednotlivých okresech . Ukazuje se, že tato forma organi

zace by vyžadovala větší počet pracovníků a znamenala by vytvo ření

další zbytečné administrativy, neboť

provádění přesunů

v rámci kraje mezi jednotlivými okresními podniky je daleko složitější než provádění těchto přesunů mezi závody jednoho kraj ského podniku.

Řízení zásobování a nákupu na celém úseku bude ekonomičtější rozšířením uzavírání smluv. Po sloučení nákupních podniků , Výro

hen krmiv, n. p . , a n. p . Biokrma bude v zemědělských nákupních a zásobovacích podnicích zajištěna a rozšířena činnost na úseku organizace uzavírání smluv a evidence bez nároku na zvýšení po čtu pracovníků. B. NA ÚSEKU STS :

1. Rozšířit činnost STS na úseku dodávek zemědělské techniky

zemědělským závodům

V zájmu zabezpečení plánovitého vzestupu technické úrovně v socialistických zemědělských závodech, zejména všestranným 208

uplatňováním technického rozvoje a vytvořením podmínek pro komplexní řešení zemědělské techniky, je nutno v soustavě záso

bování zemědělskými stroji a zařízením zvolit takový systém , aby dodávky nových zemědělských strojů, zařízení a ostatních technic kých potřeb byly řešeny z jednoho místa v okrese, to je z STS. Tím bude dosaženo lepšího využití současných základních fondů a

odborných kádrů v okrese a nejlépe bude spojena odborná tech nická pomoc s vlastním pořizováním nové techniky. Z národo

hospodářského hlediska to bude znamenat podstatné zjednodu

šení dodavatelských vztahů mezi výrobními podniky a zeměděl. skými závody. Tím bude i zajištěno, že při kvantitativním plnění plánu dodávek strojů do zemědělství bude důsledně kontrolována a vyžadována dobrá kvalita těchto strojů .

a ) Převést prodej mechanizačních prostředků, zařízení a mate riálů pro mechanizaci živočišné výroby z Agrotechny, n. p., do STS.

Uskutečněním prodeje strojů z STS do JZD se významně zvyšuje jejich úloha při zavádění a využívání mechanizace a technického rozvoje v zemědělství. STS se již nyní postupně stávají důležitou

organizací, která pečuje o zabezpečení provozuschopnosti země dělských strojů , zabývá se činností opravárenskou a ostatními technickými službami při zavádění nových strojů. Zavedením pro

deje náhradních dílů a příslušenství k traktorům a zemědělským strojům pro všechny zemědělské závody okresu se staly důleži tou zásobovací složkou. STS již v současné době vykonávají dů

ležitou funkci při výběru a plánování nových strojů a zařízení pro JZD a ostatní zemědělské závody. Rychlý růst nové technologie zemědělské výroby, který vyža

duje nové a složitější stroje, jakož i veliký vzrůst dodávek strojů do zemědělských závodů, vyžaduje soustředit do STS i pláno. vání a zabezpečování dodávek komplexní zemědělské techniky. K plnění těchto zvýšených úkolů jsou STS dostatečně mate riálově vybaveny a mají k dispozici i potřebný počet odborně

zdatných pracovníků, kteří se již osvědčili ve více než desetileté pomoci rozvoji mechanizace JZD. Rozšíření činnosti STS zejména o prodej veškerých mechani.

začních prostředků a zařízení pro stájovou mechanizaci povede k soustředění činnosti a k sjednocení péče o všestranný rozvoj nové technologie a mechanizace v socialistických zemědělských 209

závodech. Náplní činnosti STS na úseku mechanizace bude tedy prodej strojů a náhradních dílů , provádění servisu záručních ,

středních a v některých případech i generálních oprav zeměděl ských strojů , kontrola plného využití mechanizačních prostředků , výchova mechanizátorských kádrů, instruktáže mechanizátorů zemědělských podniků v práci s novými mechanizačními pro středky a dočasně ještě i některé polní mechanizační práce ( např. hluboká orba, kombajnová sklizeň apod. ) .

Začleněním dodávek zařízení pro živočišnou výrobu do STS do jde ke sloučení doposud značně roztříštěné činnosti v dodávkách a montáži těchto zařízení a budou odstraněny i disproporce při

uvádění stájových kapacit do provozu. STS budou vůči zeměděl ským závodům vystupovat jako finální dodavatel tohoto stroj ního zařízení včetně montáže.

STS v rámci nové činnosti při zabezpečování dodávek strojů bude plnit důležitou funkci v zajištování kvality dodávaných zemědělských strojů. Tato funkce je zvláště důležitá při růstu objemu dodávek strojů do zemědělství ve třetí pětiletce. STS bu de proto na základě hospodářské smlouvy s výrobním podnikein zajišťovat převzetí každého nového stroje, sepisovat se zeměděl ským závodem přejímací protokol, provádět jménem zeměděl. ského závodu reklamační řízení, vyvozovat sankce vůči výrob ním podnikům, vracet konstrukčně vadné stroje výrobci a kon trolovat prostřednictvím technické služby funkci stroje během záručních lhůt. Důslednou kontrolou schválených technických podmínek u strojů a zařízení se umožní, aby se do zemědělských závodů dostaly jen stroje bezvadné kvality.

V zájmu včasného plnění dodávek strojů povedou STS evidenci o plnění závazků průmyslových závodů a podle výsledků plnění budou provádět příslušné zásahy vyplývající ze zákona o hospo dářských smlouvách. Současná organizace ( vzhledem k tomu, že

JZD smlouvy podle zákona 69/57 Sb. o hospodářských smlouvách mezi socialistickými závody neuzavírala ) tento postih zeměděl . ství na průmysl nedovolovala.

Rozšíření činnosti STS o prodej zemědělských strojů, traktorů a zařízení pro živočíšnou výrobu při současném uspořádání pří mých dodavatelsko-odběratelských vztahů s výrobními závody nebude vyžadovat další existenci n. p. Agrotechna v okresech. Převážná část její činnosti bude prováděna STS. 210

b ) Soustředit zásobovací činnost v ostatnich technických potře bách do STS:

Dosavadní organizace a hustota odbytové sítě dodavatelských ministerstev jsou stále příliš vzdáleny zemědělským závodům, tak

že při zabezpečování potřeb pro zemědělskou výrobu dochází k časovým a finančním ztrátám. Zásobování zemědělských závodů

technickými doplňkovými materiály je prováděno těmito hlav ními organizacemi : Organizace :

Organizační členění :

1. Hutní odbytové základny

Oblast nebo kraj Kraj, okres Kraj

2. Mototechna

3. Řemeslnické potřeby 4. Elektroodbyt , n. p. 5. Odbyt strojů a nářadí 6. Technomat 7. Chema

pro ČSSR Praha Praha - pro ČSSR -

Kraj , okres Kraj

Kromě jmenovaných odbytových organizací, které jsou u ně kterých sortimentů specializovány pro celou ČSSR ( HOZ ) , jsou dále uskutečňovány dodávky ještě řadou výrobních podniků, jako

např.: Fatra Napajedla, Spolana Neratovice, Vítkovické železárny, Šroubárny Libčice, Železárny A. Zápotockého, Železárny Č. Ves,

Železárny Prostějov, Pérovny Hostivař, MEZ Mohelnice, MEZ Postřelmov, Moravia Mar. Údolí, Meva Roudnice a další. Z tohoto počtu a různého členění odbytových organizací je pa trno, že zemědělské závody jsou nuceny, mají-li řádně a včas vytvořit materiální předpoklady pro své výrobní úkoly, věnovat

této otázce mnoho pracovního času , a to i za cenu zvyšování nákladů .

Je třeba současně vzít v úvahu i rozdílnost podmínek prů. myslu a zemědělství, jehož výroba je sezónní a podléhá povětr nostním vlivům.

Z těchto příčin pramení také oprávněné požadavky zeměděl ských závodů, aby zásobování bylo účelně soustředěno v jednom

podniku, který má technické předpoklady a příslušnou kvalifi kaci , který je zemědělským závodům územně nejblíže a vykonává přitom další technické služby zemědělským závodům. 211

Tímto opatřením bude možno současně upevnit a zlepšit úro

veň odběratelsko-dodavatelských vztahů z hlediska správného a včasného předkládání objednávek, evidence o plnění závazků dodavatelů a operativního odstraňování případných nedostatků.

Současně bude také možno zjednodušit činnost odbytových orga nizací, kterým se prakticky zúží počet odběratelů v kraji z cel

kového počtu zemědělských závodů na počet STS ( okresů ) . Dodavatelská ministerstva a výrobní podniky na základě pláno vané potřeby STS budou moci lépe plánovat a zabezpečovat výrobu, a tím rovnoměrně uspokojovat potřeby zemědělských závodů. Navrhovanou organizační změnou a odbytem těchto

potřeb pro zemědělství nevzniknou proti dosavadnímu stavu vyšší náklady, naopak dojde k úsporám zejména ve výrobních zeměděl ských závodech.

2. Další prohloubení a zlepšení práce STS Uplatnění zásady, že STS odpovídají za technický rozvoj na

úseku mechanizace zemědělství v okrese, znamená rozšířit a pro hloubit některé další činnosti v pomoci socialistickým zeměděl ským závodům . Z pověření ONV budou STS provádět povinné předsezónní a posezónní prohlídky všech mechanizačních prostředků JZD a stát ních statků. O výsledcích budou předkládat okresním orgánům

přehledy a návrhy na odstranění nedostatků, které se nepodaří vyřešit v zemědělských závodech přímo pracovníkům STS. Dále budou STS předvádět JZD přímo v praxi nejnovější me

chanizační prostředky rostlinné i živočišné výroby a seznamovat pracovníky zemědělských závodů s novou výrobní technologií. Ve spolupráci s Podnikem zemědělské techniky budou organi

zovat veškeré propagační akce včetně pořádání krajských a okresních výstav, zabezpečovat Dny nové techniky apod. Ve spolupráci s vedením zemědělských závodů a na základě získaných zkušeností v poloprovozním výzkumu budou zavádět technologické karty, sestavovat z nich pro ONV plán potřeb a návrh dodávek mechanizačních prostředků a materiálně technic kého zásobování závodů a vypracovávat návrhy na rozdělení při dělených prostředků. 212

Pokud jde o řízení STS, bude při prohloubení jejich řízení z ONV však nutné zlepšit i jejich celostátní metodické vedení. Jde pře devším o zabezpečování soustavného celostátního přehledu o čin nosti STS a metodického vedení v souladu s celospolečenskými zájmy, zejména v otázkách technického rozvoje. Vytvořením těs né spolupráce mezi STS a Podnikem zemědělské techniky bude zabezpečena koordinace celostátních vztahů s úkoly jednotli

vých okresů a zemědělských závodů.

Novým uspořádáním zásobování zemědělských závodů a ná

kupu zemědělských výrobků se zjednoduší odběratelsko-dodava telské vztahy zemědělských závodů, které se budou moci lépe soustředit na vlastní organizaci zemědělské výroby. Soustředě.

ním zásobování a nákupní činnosti v podstatě do dvou základních organizací umožní, aby se staly významnými pomocníky národ

ních výborů pro zajišťování rozvoje zemědělské výroby. Navrho vaná opatření a změny odpovídají současnému rozvoji a potřebám socialistické zemědělské velkovýroby. Umožní zvláště okresním

a místním národním výborům lépe zabezpečovat plnění pláno vaných úkolů v zemědělství. ZÁSADY RIZENI NARODNICH VÝBORO VLADOU SCHVÁLENE OV KSČ DNE 6. PROSINCE 1960 Podle ústavy vláda řídí a kontroluje práci národních výborů. Obsah řídící a kontrolní činnosti vlády je v současném období

do značné míry ovlivněn těmito skutečnostmi : 1. V posledních letech a podle usnesení dubnového zasedání OV KSČ z roku 1960 došlo k podstatnému rozšíření pravomoci na rodních výborů při řízení jednotlivých úseků hospodářství a kul tury. Zároveň byla značně posílena i pravomoc národních výborů

při plánování jim podřízeného hospodářství, a to na základě zá sady přímého řízení státním plánem a rozpočtem. Významné váhy nabylo i úsilí o zvýšení ekonomické účinnosti řízení rozvoje hos podářství na základě využívání ekonomických podnětů a hmotné 213

zainteresovanosti spojujících zájmy jednotlivců, podniků a orga nizací i národních výborů se zájmy celé společnosti.

2. Snížení počtu krajů a okresů, vytvoření větších územních celků vytváří podstatně příznivější podmínky pro zvýšení úrovně řízení národních výborů ; vláda se může intenzívněji zabývat pro blematikou rozvoje jednotlivých krajů i celých skupin okresů majících společnou problematiku. 3. Krajské národní výbory jsou činiteli odpovědnými za rozvoj celého kraje. Zabezpečují nejen koordinaci rozvoje hospodářství

podřízeného národním výborům s rozvojem hospodářství řízeného přímo ministerstvy, ale i celkově sladují odvětvová a územní hlediska při plánování národního hospodářství.

4. Došlo k důležité změně v organizační výstavbě národních výborů ; rozhodující úlohu při řízení hospodářské a kulturní vý. stavby mají kolektivní volené orgány. Vztah ministerstev a ostat ních ústředních orgánů ( dále jen „ ministerstva« ) k radám a ko misím krajských národních výborů je založen na zásadě sou

družské spolupráce a účinné pomoci při zabezpečování rozvoje jednotlivých odvětví v krajích. 5. Vláda přímo řídí činnost národních výborů na celém území

státu. Pokud jde o řízení národních výborů na Slovensku, vláda využívá poznatky, iniciativní návrhy a doporučení předsednictva a komisí Slovenské národní rady.

6. Národní shromáždění, jako nejvyšší orgán státní moci, se zabývá podněty národních výborů, jedná o jejich činnosti, zobec ňuje jejich zkušenosti a usnáší se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce ( čl. 48 Ústavy ) . Proto vláda dbá o to, aby její členové se aktivně zúčastňovali činnosti výborů Národního

shromáždění, vystupovali v nich se zprávami a uskutečňovali je jich podněty a připomínky. Jednání výborů Národního shromáž dění týkající se důležitých otázek činnosti národních výborů se rovněž zúčastní funkcionáři národních výborů.

Zárukou správného zaměření činnosti národních výborů v no vých podmínkách, plného využívání jejich rozsáhlé pravomoci

a iniciativního a samostatného přístupu k řešení a zabezpečo vání úkolů v rozvoji hospodářství, kultury i na ostatních úsecích společenského života je důsledné uskutečňování politiky strany.

Podle usnesení XI. sjezdu a dubnového zasedání ústředního vý 214

boru Komunistické strany Československa stranické orgány a organizace projednávají všechny důležité otázky činnosti národ

ních výborů ; na základě generální linie strany orientují národní výbory na zabezpečení úkolů dovršení socialistické výstavby, a rozvoje vyspělé socialistické společnosti i uplatňování lenin ského pracovního stylu ; stanoví zásadní cesty a prostředky k do sažení vytyčených cílů , přičemž všestranně rozvíjejí iniciativu

a samostatnost národních výborů jako celku, jejich orgánů, zvláště komisí i jednotlivých funkcionářů ; usilují, aby národní

výbory svou organizátorskou a masovou činností dosáhly nejširší účasti pracujících na řešení všech otázek rozvoje společnosti v okruhu své působnosti.

Hlavní úkoly, vlády, Vláda při řízení národních výborů plní tyto hlavní úkoly : 1. Určuje v dlouhodobých, pětiletých a ročních plánech a roč ních rozpočtech směry, tempo a proporce rozvoje hospodářství řízeného národními výbory. Tím zabezpečuje úspěšné dosažení politických a ekonomických cílů vytyčených Komunistickou stranou Československa na tomto úseku národního hospodářství. Plnění tohoto úkolu v nových podmínkách uskutečňuje vláda tak , že

a ) stanoví ve státním pětiletém plánu jednotlivým krajským národním výborům takové základní úkoly, které je třeba splnit k zabezpečení proporcionálního rozvoje celého národního hos podářství;

b ) úkoly, prostředky a počty pracovníků pro hospodářství říze né národními výbory stanoví přímo jednotlivým krajským národ ním výborům, a to i za odvětví, ve kterých až dosud úkoly kra jům určovala ministerstva zemědělství, stavebnictví a dopravy i ministerstvo vnitřního obchodu a Státní úřad sociálního zabez

pečení, a za odvětví ( obory ) dále převáděná do hospodářství říze. ného národními výbory ;

c ) objemy investičních, materiálových a finančních prostředků a počty pracovníků stanoví jednotlivým krajským národním vý. borům souhrnně za všechna odvětví, která národní výbor řídí ; v nezbytné míře stanoví všem anebo jen některým krajům objemy prostředků, popřípadě i počty pracovníků odděleně pro některá 215

odvětví nebo jejich části ; tyto objemy prostředků a počty pra covníků mohou národní výbory převádět do jiných odvětví či jejich částí jen v dohodě se Státní plánovací komisí a v pří padě, že dojde ke změně vztahu ke státnímu rozpočtu, též v do

hodě s ministerstvem financí ; o těchto změnách informuje Státní plánovací komise vládu ve zprávě o výsledcích plnění plánu v krajích, popřípadě ministr financí ve zprávě o plnění státního rozpočtu ;

d ) jednotlivým krajským národním výborům určí ve státním pětiletém plánu a v ročním rozpočtu také příděly ze státního rozpočtu a v účelném rozsahu dlouhodobé normativy hmotné zainteresovanosti ;

e ) úkoly, objemy prostředků a počty pracovníků stanoví ve směrnicích pro vypracování plánů, v pětiletých plánech a v roč. ních plánech na základě návrhu Státní plánovací komise ;

f ) ministerstvům, která přímo řídí výrobní hospodářské jed notky, stanoví vláda pro přímo řízené úseky některé úkoly, ze

jména v rozmistování výrobních sil , ve výchově kádrů apod ., a to v členění podle krajů s ohledem na charakter a úkoly hos

podářství v jednotlivých krajích ; g ) schvaluje návrh ročního rozpočtu předložený ministerstvem financí po projednání s příslušnými ministerstvy a radami kraj ských národních výborů ;

h ) dbá, aby v plánech a rozpočtech národních výborů byly správně rozvedeny úkoly rozvoje jejich hospodářství a zvláště aby bylo všestranně zabezpečeno plnění úkolů na rozhodujících úsecích : v zemědělské výrobě a výkupu , v bytové a občanské vý . stavbě a v rozvoji místního průmyslu a služeb.

aa ) V zemědělství : růst zemědělské výroby a tržní produkce zvyšováním produktivity práce a intenzity hospodaření, rozši řováním materiálně technické základny zemědělství a uplatňo

vání vhodných ekonomických opatření ; na základě přednostního rozvoje rostlinné výroby a vytváření vlastní krmivové základny rozšiřovat stavy hospodářských zvířat a zvyšovat jejich užitko vost ; plně využívat veškeré zemědělské půdy a organizovat její zúrodňování ; rovnoměrně plnit plán výkupu zemědělských vý. robků ; podporovat rozvoj socialistického soutěžení družstevních rolníků a pracovníků státních statků. 216

bb ) V bytové a občanské výstavbě : rozvíjením bytové výstavby ve všech jejích formách v podstatě vyřešit do roku 1970 bytový problém ; současně s výstavbou nových bytů provádět údržbu

a modernizaci dosavadního bytového fondu ; zabezpečovat vý stavbu škol , kulturních, zdravotnických a ostatních zařízení a dbát o to, aby sídliště byla komplexně vybaveným celkem za

jištujícím uspokojování běžných potřeb obyvatelstva ; vytvářet potřebnou kapacitu stavebních podniků a podniků výroby staveb ních hmot ; pečovat o zlepšení vzhledu a zvelebení měst a vesnic a organizovat za tím cílem svépomocné akce občanů . CC ) V rozvoji služeb a místní výroby : rozšiřovat a zkvalitňovat

služby a opravy pro obyvatelstvo, zejména ty, které odstraňují

namáhavé domácí práce a zvyšují úroveň kultury bydlení, hygie ny a čistoty ; zvýšenou pozornost věnovat zajišťování služeb v no vých sídlištích a na venkově ; místní výrobu orientovat na rozši

řování a zkvalitňování opravářských prací, zakázkové práce pro obyvatelstyo a na doplňování sortimentu spotřebního zboží, jakož i na výrobu pro potřeby zemědělství, jednodušších strojů a za řízení zejména pro mechanizaci služeb. 2. Zaměřuje činnost národních výborů na hlavní dlouhodobé

i krátkodobé úkoly v rozvoji školství, kultury, zdravotnictví a so ciálního zabezpečení a na další prohlubování účasti pracujících na tvorbě kulturních hodnot a na řízení kulturního života, ze. +

jména

a ) na zabezpečení plánovitého přechodu na 9leté a 12leté vše. obecné školní vzdělání, spojování výuky se životem a prací lidu, rozšiřování materiálně technické základny školství a snižování

vyučování na směny. Vede národní výbory k tomu, aby především věnovaly pozornost soustavnému zvyšování vzdělanosti lidu a zvláště pracovní kvalifikace tím, že bude zkvalitňováno učňov ské a odborné školství a budou rozvíjeny různé formy doplňo vání vzdělání pracujících bez přerušení zaměstnání;

b ) na zvyšování účinnosti práce jejich kulturních a osvětových zařízení, všestranné uspokojování kulturních potřeb občanů, roz víjení lidové umělecké tvořivosti a vytváření socialistického ži

votního stylu. Působí k tomu, aby národní výbory ve spolupráci s revolučním odborovým hnutím a jednotnými zemědělskými

družstvy a za svépomoci občanů budovaly kulturní a osvětová zařízení a zlepšovaly jejich vybavení ; 217

c ) na rozšiřování a zkvalitňování sítě zdravotnických zařízení

i zvyšování úrovně činnosti těchto zařízení na závodech a v lé kařských obvodech, rozvíjení prevence a zdravotnické osvětové činnosti ;

d ) na správné provádění sociálního zabezpečení, zvyšování péče o důchodce a zapojování jich do veřejného života i zajiš. tění ústavní výchovy a výuky tělesně a duševně vadných dětí.

3. Neustále posiluje postavení a autoritu národních výborů tak, aby se celou svou vahou podílely na zabezpečování hospodář ského a kulturního rozvoje země. Za tím účelem

a ) vede národní výbory k tomu, aby své úkoly plnily za stálé a účinné účasti pracujících , rozšiřovaly s nimi své spojení a těsně spolupracovaly s dobrovolnými společenskými organizacemi ; b ) věnuje všestrannou pozornost zdokonalování organizační

výstavby národních výborů, zejména rozvinutí práce kolektivních volených orgánů, usměrňuje jejich působení správným směrem ;

dbá, aby úroveň práce plenárních zasedání, rad a komisí se stále zlepšovala, byla založena na vysoké aktivitě poslanců a obrážela se v rozvíjení masové politické práce mezi obyvatelstvem ;

c ) pečuje o soustavné zvyšování politické a odborné úrovně funkcionářů a poslanců národních výborů ; d ) napomáhá rozvoji socialistického soutěžení organizovaného národními výbory ( zvláště ke zvýšení zemědělské výroby, roz voji služeb a zlepšení vzhledu měst a vesnic ) , hodnotí jeho vý sledky a dbá o jeho nejširší popularizaci ;

e ) zaměřuje národní výbory, aby správně uplatňovaly svou vý. chovnou funkci, zejména aby se účinně staraly o růst socia listického uvědomění obyvatelstva, v těsné spolupráci s orgány

bezpečnosti, prokuratury a justice zapojovaly široký okruh ob čanů do dobrovolné práce při ochraně veřejného pořádku a aby uskutečňovaly mezi obyvatelstvem výchovnou činnost s cílem

předcházet poškozování zájmů společnosti i jednotlivých občanů . 4. Zabezpečuje správné uplatňování široké pravomoci a odpo

vědnosti národními výbory prohloubením své organizátorské a kontrolní činnosti :

a ) vede národní výbóry k přednostnímu zabezpečování celo společenských zájmů , k hospodárnému využívání všech pro středků a k maximálnímu využívání všech zdrojů a rezerv ; 218

b ) prověřuje a hodnotí, do jaké míry se dosahuje politických a ekonomických cílů v činnosti národních výborů, a zabezpečuje řešení problémů, které přináší rychlý rozvoj hospodářství a kul tury ;

c ) organizuje prověrky k odhalení nedostatků hospodářské a kulturní výstavby řízené národními výbory a řeší tyto nedostatky komplexně a ve všech souvislostech ;

d ) projednává zprávy národních výborů o vyřizování stížností a dopisů pracujících a činí opatření k odstranění příčin stížností. Zvýšení účinnosti kontrolní funkce vlády vyžaduje zabezpečit na všech stupních řízení vysokou kvalitu rozborů výsledků plnění plánu rozvoje hospodářství řízeného národními výbory a činnosti národních výborů tak, aby rozbory podávaly přehled o plnění plá

nu a rozpočtu , jakož i o úrovni masové organizátorské práce ná rodních výborů .

Vládě při řízení národních výborů pomáhají v uskutečňování & uplatňování celostátních, celospolečenských hledisek Státní plá novací komise , ministerstva financí a státní kontroly i ostatní mi

nisterstva, předsednictvo a komise Slovenské národní rady . Za měřují se na plnění těchto úkolů.

Státní plánovací komise Uloha Státní plánovací komise v plánování komplexního pro porcionálního rozvoje hospodářství řízeného národními výbory se zvyšuje .

Státní plánovací komise jako orgán vlády pro plánování rozvoje národního hospodářství odpovídá vládě za vypracování a předlo žení návrhů komplexních plánů rozvoje hospodářství řízeného ná rodními výbory v jednotlivých krajích , za správné řešení územ ních proporcí v návrzích plánu rozvoje celého národního hospo

dářství, za sladění rozvoje hospodářství ústředně řízeného s hos podářstvím řízeným národními výbory a za správné řešení zásad ních otázek spojených s plněním úkolů státního plánu na území

jednotlivých krajů. S návrhem pětiletého plánu předkládá vládě zprávu o zajištění komplexního rozvoje celého hospodářství v jed notlivých krajích. 219

Státní plánovací komise

a ) V těsné součinnosti s krajskými národními výbory a s pří slušnými ministerstvy vypracovává návrhy směrnic pro sestavení dlouhodobých a pětiletých plánů a návrhy opatření vlády pro se stavení ročních plánů a předkládá je vládě ;

b ) spolupracuje s národními výbory při vypracování návrhů plá nu rozvoje jejich hospodářství, pomáhá jim při vypracování ná

vrhů přímo v krajích a zejména při řešení otázek zabezpečení ne zbytného souladu rozvoje hospodářství řízeného národními výbo ry a rozvoje ostatních odvětví hospodářství na území krajů ; sle duje, jak národní výbory při vypracování návrhů svých plánů do držují směrnice stanovené vládou ;

c ) projednává za účasti ministerstev návrhy plánů jednotlivých krajských národních výborů s pověřenými funkcionáři krajských národních výborů a po jejich projednání vypracovává a vládě před kládá jako organickou součást plánu souhrnný návrh plánu roz voje hospodářství řízeného národními výbory v členění podle krajů ;

d ) při vypracování návrhů dlouhodobých a pětiletých plánů pro jednává s příslušnými ministerstvy a s krajskými národními vý bory v nezbytně nutném rozsahu otázky komplexního rozvoje

všech odvětví hospodářství na území jednotlivých krajů a jeho za bezpečení, informuje vedoucí funkcionáře krajských národních výborů o hlavních problémech rozvoje celého národního hospo dářství a projednává s nimi zásadní problémy s realizací úkolů komplexního rozvoje krajů ; e ) v průběhu plnění plánu řeší důležité úkoly, jimiž má být za

bezpečen proporcionální rozvoj hospodářské a kulturní výstavby řízené národními výbory ; projednává souhrnné rozbory i jednot livé zásadní problémy rozvoje hospodářství národních výborů a návrhy na řešení nejzávažnějších problémů předkládá vládě ; dává krajským národním výborům v odůvodněných případech po dohodě

s příslušným odvětvovým ministerstvem souhlas k meziodvětvo vým přesunům prostředků a pracovníků , které jim byly ve státním plánu stanoveny odděleně pro některá odvětví nebo jejich části ; f ) předkládá vládě pravidelné, nejméně pololetní zprávy o vý. sledcích plnění plánu v krajích ; provádí soustavnou kontrolu plně 220

ní plánu a organizuje spolupráci všech orgánů zúčastněných na

kontrole tak, aby se většina problémů vyřešila přímo v krajích. Ministerstvo financi

Úloha ministerstva financí ve finančním plánování hospodářství

řízeného národními výbory se rozšiřuje o některé úkoly, které plnila ministerstva až dosud plánující hospodářství spravované národními výbory .

Pětileté finanční plány národních výborů jsou nedílnou součástí komplexních plánů rozvoje celého hospodářství řízeného národ ními výbory , za jejichž vypracování a předložení odpovídá vládě Státní plánovací komise , která úzce spolupracuje s ministerstvem financí.

Za vypracování a předložení návrhů ročních finančních plánů a rozpočtů hospodářství řízeného národními výbory odpovídá vládě ministerstvo financí. Státní plánovací komise aktivně a všestranně spolupracuje na vypracování ročních finančních plánů a rozpočtů hospodářství řízeného národními výbory.

Ministerstvo financí zejména: a ) spolupracuje se Státní plánovací komisí na vypracování fl

nančních částí návrhů směrnic pro sestavení pětiletých plánů, ná vrhů pětiletých plánů a návrhů opatření vlády pro sestavení roč ních plánů, které předkládá Státní plánovací komise vládě ; b ) spolu se Státní plánovací komisí pomáhá národním výborům při vypracování návrhů finančních plánů a sleduje , jak národní vý . bory dodržují finanční části směrnic stanovených vládou ; c ) spolu se Státní plánovací komisí projednává za účasti odvět. vových ministerstev návrhy finančních plánů krajských národních výborů s pověřenými funkcionáři krajských národních výborů. Ve spolupráci se Státní plánovací komisí projednává za účasti odvět vových ministerstev návrhy ročních rozpočtů národních výborů a

předkládá je vládě v členění podle krajů ; d ) zajišťuje a provádí soustavnou ekonomickou kontrolu plnění finančních plánů a finančního hospodaření národních výborů ; ko ordinuje, metodicky řídí a spolu se Státní plánovací komisí a s pří

slušnými ministerstvy organizuje komplexní rozbory hospodaření; 221

e ) společně se Státní plánovací komisí, příslušnými ministerstvy a národními výbory metodicky řídí a organizuje zavádění norma tivů dlouhodobé podnikové a osobní hmotné zainteresovanosti a prověřuje jejich účinnost ;

f ) metodicky řídí účetní evidenci o plnění rozpočtu národních

výborů jako celku; pomáhá zabezpečovat včasnost a kvalitu účet ních výkazů předkládaných krajskými národními výbory odvětvo vým ministerstvům ; metodicky řídí správu a ochranu národního majetku a pečuje o jeho zvelebování ;

g ) zabezpečuje celostátní daňovou politiku a řídí provádění da ňové agendy. Ministerstvo státní kontroly

Oloha ministerstva státní kontroly jako kontrolního orgánu vlády pro výkon státní kontroly na území celého státu se v souvislosti s rozšířením pravomoci a odpovědnosti národních výborů prohlu buje. Ministerstvo státní kontroly odpovídá vládě za jednotný výkon státní kontroly, zejména při organizování prověrek plnění záko nů , nařízení a usnesení vlády, a to podle pokynu vlády nebo podle rozhodnutí ministra kontroly se zřetelem k odhalování nedostat

ků hospodářské a kulturní výstavby. Ministerstva působící v odvětvích

spravovaných národními výbory Působnost ministerstev při řízení odvětví hospodářství a kultu

ry spravovaných národními výbory se stanoví tak, že v úzké sou činnosti s krajskými národními výbory rozpracovávají základní

problémy rozvoje svých odvětví. Řídí a organizují práci na rozpra cování zásadních otázek v úzké spolupráci s pracovníky národních výborů a odborníky vědy a praxe. Odpovídají vládě za to, že v ná

vrzích plánů a ostatních opatření předkládaných vládě a jejím orgánům, jakož i ve vlastních opatřeních a v celé jejich řídící prá ci se vytvářejí předpoklady optimálního rozvoje odvětví v rámci prostředků, jež pro tento rozvoj mohou být vyděleny. Povinností ministerstev je aktivně a účinně zabezpečovat provádění usnesení 222

strany a vlády a napomáhat krajským národním výborům řešit vzniklé problémy. Ministerstva plní na úseku plánování rozvoje odvětví řízených a plánovaných národními výbory zejména tyto úkoly :

a ) aktivně spolupracují se Státní plánovací komisí a s krajskými

národními výbory při vypracování návrhů dlouhodobých (patnác tiletých ) plánů, návrhů směrnic pro sestavení pětiletých plánů a opatření vlády pro sestavení ročních plánů ; na úseku finančních částí směrnic a opatření vlády spolupracují také s ministerstvem financí ;

b ) stanoví po dohodě s ministerstvem financí a po projednání s radami krajských národních výborů hlavní výdajové normy ve svém odvětví :

c ) účastní se vypracování návrhů plánů přímo v jednotlivých krajích a spolu s krajskými národními výbory řeší problémy spoje

né s uskutečněním koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví ; přitom odpovídají za celostátní perspektivní rozvoj svých odvětví a za pro porcionální rozvoj krajů v těchto odvětvích v souladu se státníın

dlouhodobým , pětiletým a ročním plánem rozvoje národního hos

podářství a v souladu se zásadami hmotné zainteresovanosti ná rodních výborů ; zároveň zabezpečují, aby návrhy plánů jednotli vých krajských národních výborů plně využívaly nejnovější po znatky vědy a techniky a byly v souladu s platnými zásadami mzdo vé a cenové politiky a s dalšími závaznými předpisy ; d ) po předložení návrhů plánů jednotlivých krajských národ ních výborů vypracovávají a Státní plánovací komisi předkládají

rozbor návrhů krajských plánů a komplexní řešení změn, které proti návrhům krajských národních výborů navrhují ; tento roz bor vypracovávají v rozsahu ukazatelů určených Státní plánovací komisí a na základě vlastního projektu rozvoje odvětví ; rozbor ná

vrhů finančních plánů a řešení jejich změn předkládají také mi. nisterstvu financí v rozsahu ukazatelů jím určených ; e ) dbají, aby potřeby odvětví spadající do oborů jejich působ nosti ( včetně úseků řízených národními výbory ) byly zabezpeče ny v plánech ostatních ministerstvech ;

f ) sledují plnění hlavních úkolů pětiletých a ročních plánů a rozpočtů svých odvětví a projednávají s příslušným vedoucím od boru krajského národního výboru a v závažnějších případech s předsedou příslušné komise krajského národního výboru závady 223

v plnění plánu i rozpočtů a opatření k odstranění hlavních nedo statků ; když se doporučení neplní, upozorní na závady a nedostat ky radu krajského národního výboru ; 8 ) vyjadřují se k příslušné části zpráv o plnění plánu a rozpočtu,

které předkládají krajské národní výbory vládě, Státní plánovací komisi a ministerstvu financí ;

h ) zúčastňují se přípravy a hodnocení komplexních rozborů hos podaření v krajích.

Kromě úkolů v plánování rozvoje hospodářství řízeného národ ními výbory odpovídají ministerstva za další úkoly, jejichž zabez pečování je důležitou součástí ekonomického řízení a uspokojování kulturních, zdravotních a sociálních potřeb pracujících. Ministerstva prohlubují svou činnost zejména v tom , že

a ) zabezpečují vysokou úroveň odborného vedení odvětví spa dajících do jejich působnosti ; uplatňují v nich nejnovější poznatky

vědy a techniky, seznamují s nimi národní výbory a účinně jim po máhají zavádět je do činnosti organizací podřízených národním vý. borúm, plánovitě zvyšují úroveň techniky a technologie výroby ve svých odvětvích, řídí a koordinují výzkum, vývoj a zavádění no vých druhů výrobků ; pomáhají při řešení otázek efektivnosti in. vestiční výstavby, řeší otázky normalizace a typizace, vypracová.

vají a vyhlašují základní technickohospodářské normy a uka zatele ;

b ) odpovídají za správné provádění cenové a mzdové politiky ve svém odvětví a kontrolují, jak jsou platné zásady mzdové a ce nové politiky uplatňovány ; přitom dbají na to , aby jejich uplatňo

vání podporovalo schválenou koncepci rozvoje odvětví a aktivně působilo na rozsah i kvalitu výroby a služeb poskytovaných oby. vatelstvu ;

c ) koordinují a zabezpečují výchovu a přípravu kádrů ve svých odvětvích a pečují o neustálé zvyšování jejich politické a odborné úrovně ;

d ) vydávají závazné pokyny a směrnice určující metodiku pod nikového a vnitropodnikového plánování, evidence a chozrasčotu ,

zásady podnikové a vnitropodnikové organizace , učební osnovy a jiné pokyny spadající do jejich činnosti ; e ) neustále zdokonalují metody své řídící činnosti a uskutečňují ji na základě konkrétních znalostí problémů svých odvětví ; k tomu využívají ukazatelů z účetních výkazů, předkládaných jim krajský 224

mi národními výbory, prověřují tyto výkazy a provádějí jejich su marizaci a rozbor ; normativní, kontrolní a rozborovou činnost v odvětví vykonávají v úzké součinnosti s národními výbory, kon zultují s nimi návrhy připravovaných předpisů ; provádění předpi sů zabezpečují ; prověřují a hodnotí účinnost a společenský význam všech svých opatření a pružně řeší vzniklé problémy ;

f ) v nezbytně nutném rozsahu koordinují odbyt výrobků vyrábě ných v hospodářství národních výborů, a to zejména z hlediska ča sového a sortimentního uspořádání dodávek, přesunů mezi jed notlivými kraji a dodávek pro zahraniční obchod. Ministerstva přímo řídící

výrobní hospodářské jednotky K zabezpečení nové úlohy národních výborů v koordinaci roz voje hospodářství řízeného ministerstvy a místně řízeného hospo. dářství v jednotlivých krajích stanoví se úkoly ministerstev za pří.

mo řízené výrobní hospodářské jednotky takto : a ) při přípravě směrnic pro sestavení dlouhodobých a pětiletých plánů rozvoje národního hospodářství spolupracují se Státní plá novací komisí a národními výbory na stanovení základních úkolů rozvoje svých odvětví v jednotlivých krajích ;

b ) na základě směrnic schválených vládou vypracovávají své návrhy i z hlediska územního rozložení úkolů ;

c ) odpovědně projednávají s krajskými národními výbory návrhy svých plánů v ukazatelích důležitých pro posouzení a zabezpečení celkového rozvoje krajů ;

d ) poskytují krajským národním výborům potřebné podklady a zabezpečují, aby podniky a závody řízené ministerstvy těsně spo lupracovaly s krajskými národními výbory a okresními národními výbory, popřípadě i s městskými národními výbory a místními ná . rodními výbory a poskytovaly jim potřebné podklady. Předsednictvo Slovenské národní rady Při rozpracování a zabezpečování celostátní politiky na Sloven

sku plní předsednictvo Slovenské národní rady tyto hlavní úkoly : 1. Projednává a vyjadřuje se k návrhům plánů rozvoje hospodář ství a kultury jednotlivých krajů na Slovensku , k návrhům kraj ských rozpočtů a k investičním úkolům přesahujícím rámec kraje : 8 Usnesení a dokumenty

225

a ) organizuje pomoc národním výborům na Slovensku při sesta vování návrhů dlouhodobých, pětiletých a ročních plánů rozvoje hospodářství a kultury a návrhů rozpočtů prostřednictvím Sloven ské plánovací komise a ostatních komisí a odborů Slovenské ná

rodní rady, přičemž dbá o to, aby v souladu s celostátními potře bami národního hospodářství se maximálně využilo přírodních a ekonomických zdrojů a podmínek Slovenska ; b ) předkládá Státní plánovací komisi a ministerstvu financí sta novisko k návrhům plánů rozvoje hospodářství a rozpočtů krajů na Slovensku , které vypracovaly Státní plánovací komise a minis terstvo financí pro schůzi vlády ;

c ) posuzuje návrhy na umístění významných investičních akcí, které předkládá Slovenské plánovací komisi a své stanovisko

oznamuje vládě a Státní plánovací komisi. 2. Dbá o to, aby úkoly státního plánu byly na Slovensku plněny rovnoměrně a v plném souladu s plánem :

a ) pravidelně hodnotí výsledky plnění státního plánu na Slo vensku, jakož i výsledky plnění plánů v krajích , na základě roz borů Slovenské plánovací komise a ostatních komisí Slovenské ná

rodní rady a ve spolupráci s národními výbory činí opatření pro rovnoměrné plnění plánu, zvláštní pozornost věnuje zejména plnění plánu na úseku země dělské výroby a výkupu , investiční a bytové výstavby a řešení otá zek školské a kulturní politiky na Slovensku , o závažnějších problémech informuje vládu a iniciativně jí před

kládá návrhy na řešení problémů ; b ) organizuje pomoc národním výborům a výrobním hospodář. ským jednotkám pro splnění cílů stanovených státním plánem. 3. V souladu s celostátním plánem organizuje kontrolu plnění usnesení strany, vlády a dodržování zákonů, jakož i vyřizování

podnětů, oznámení a stížností pracujících ; a ) prostřednictvím odboru Slovenské národní rady pro státní kontrolu za účasti Slovenské plánovací komise a ostatních komisí

Slovenské národní rady provádí kontroly v jednotlivých krajích a okresech na národních výborech a v hospodářských a rozpočto vých organizacích ;

b ) organizuje účast komisí a odborů Slovenské národní rady na 226

prověrkách uskutečňovaných na Slovensku vládou, ministerstvy a ostatními ústředními orgány ;

c ) prostřednictvím odboru Slovenské národní rady pro státní kontrolu prověřuje a hodnotí stav vyřizování stížností, oznáme ní a dopisů pracujících v jednotlivých odborech Slovenské národní rady a v národních výborech na Slovensku.

Pověřenci slovenské národní rady

Pověřenci Slovenské národní rady v rámci úkolů stanovených

vládou na základě čl. 85 odst. 3 Ustavy se zaměřují především na takové úkoly, při jejichž řešení vystupují do popředí některé zvlášt. ní otázky Slovenska, popřípadě na úkoly, které ve značném rozsa

hu vyžadují operativní styk s místními orgány na Slovensku. Pověřenci Slovenské národní rady, opírající se ve své práci o čin nost příslušné komise Slovenské národní rady a za pomoci odboru Slovenské národní rady :

a ) pomáhají zajišťovat úkoly vyplývající ze státního plánu , z dal

ších usnesení strany a vlády a z opatření ministrů , týkající se roz voje jednotlivých odvětví na Slovensku, zvláště ty úkoly, které vy. žadují bezprostřední pomoc v krajích a okresech ; b ) sledují a kontrolují plnění úkolů stáního plánu na Sloven sku ; provádějí rozbory a organizují prověrky v podnicích, zaří.

zeních i na národních výborech, podle výsledků rozborů a pro věrek dávají podněty k potřebným opatřením, popřípadě jejich návrhy sami vypracovávají ;

c ) pečují o zvyšování úrovně odborného vedení odvětví ; přední pozornost věnují zejména otázkám technického rozvoje, zavádění

nových poznatků vědy a techniky do praxe, zlepšování organizace práce, jakož i zobecňování a rozšiřování pokrokových zkušenosti mezi slovenskými kraji ; d ) napomáhají zvyšování kvalifikace pracovníků v jednotlivých odvětvích a spolu s orgány Revolučního odborového hnutí podpo rují rozvoj socialistického soutěžení.

Podrobněji jsou úkoly pověřenců Slovenské národní rady upra veny vládním usnesením ze dne 3. června 1960 Č. 491 a vládním nařízením o statutu Slovenské plánovací komise. 227

Formy a metody činnosti vlády Hlavním nástrojem řízení národních výborů je státní plán a rozpočet, jehož neodlučnou součástí jsou plány rozvoje hospodár ské a kulturní výstavby řízené národními výbory, i rozpočty na rodních výborů. Práce na sestavování, projednávání i organizač

ním zabezpečení a kontrole plnění plánu a rozpočtu tvoří těžiště činnosti vlády při řízení národních výborů. Základní metodou při tom je co nejužší součinnost vlády, ministerstev a krajských ná

rodních výborů při řešení otázek rozvoje národního hospodářství a kultury.

Vláda při řízení národních výborů řeší především tyto zásadní otázky :

1. schvaluje na návrh Státní plánovací komise směrnice pro sestavení pětiletých plánů a opatření pro sestavení ročních plánů ; 2. projednává návrhy pětiletých plánů a předkládá je ke schvá . lení Národnímu shromáždění ;

3. stanoví roční státní plány ;

4. projednává návrhy ročních rozpočtů a předkládá je ke schvá lení Národnímu shromáždění ;

5. projednává pololetní zprávy o plnění státního plánu a roz počtu ; 6. schvaluje opatření ve věcech působnosti, organizační výstav. by a forem masové organizátorské práce národních výborů. Opa

tření vyžadující zákonné úpravy předkládá ke schválení Národní mu shromáždění ;

7. projednává návrhy příslušných ministrů ( vedoucích ústřed ních orgánů ) týkající se zabezpečení rozvoje jednotlivých odvětví ; 8. projednává zprávy o jednání výborů Národního shromáždění týkající se činnosti národních výborů a přijímá opatření k usku tečnění navržených podnětů a připomínek ;

9. projednává iniciativní návrhy a doporučení předsednictva Slo venské národní rady, pokud jde o činnost národních výborů na Slo vensku ;

10. projednává návrhy rad krajských národních výborů ve vě . cech hospodářské a kulturní výstavby řízené národními výbory i ve věcech týkajících se celkové problematiky jednotlivých krajů. Vláda při řízení národních výborů uplatňuje zásady bezpro

středního a pružného styku svých členů s funkcionáři krajských 228

národních výborů a v případě potřeby i s funkcionáři okresních

národních výborů. Za tím cílem zejména : 1. Organizuje projednání připravovaných závažnějších návrhů a směrnic týkajících se činnosti národních výborů s radami ná rodních výborů, popřípadě i s širším aktivem. V některých pří padech pověřuje přímo rady krajských národních výborů vypra cováním návrhů pro vládu.

2. Projednává za účasti funkcionářů krajských národních vý . borů návrhy státních plánů a rozpočtů, jakož i zprávy o jejich plnění, dále důležité otázky týkající se kraje, iniciativní návrhy krajských národních výborů a jejich rad a řeší sporné otázky mezi radou krajského národního výboru a ministrem ( vedoucím ústředního orgánu ) . Pomáhá krajským národním výborům při pří pravě pracovních plánů zejména tím , že je seznamuje se zásad ními úkoly příštího pololetí.

3. Svolává porady s funkcionáři krajských a okresních národ ních výborů k projednání důležitých otázek rozvoje jednotlivých

odvětví hospodářské a kulturní výstavby ( k zabezpečení rozvoje zemědělské výroby, služeb poskytovaných obyvatelstvu, bytové a občanské výstavby, kulturní revoluce atd . ) , aktivy funkcionářů

národních výborů ( podle problematiky například k otázkám roz voje pohraničních oblastí, činnosti národních výborů ve měs tech ) apod . Při přípravě těchto porad se opírá o spojení s funk cionáři krajských a okresních národních výborů , které pověřuje

i přednesením referátů , aby tak porady přispěly v co nejširší míře k výměně pokrokových zkušeností.

4. Uskutečňuje porady předsednictva vlády a jednotlivých čle nů předsednictva vlády ( za účasti příslušných ministrů a vedou cích ústředních orgánů ) s funkcionáři jednoho nebo několika krajských národních výborů k objasnění a projednání zvláštních problémů těchto krajů. 5. Vysílá své členy na plenární zasedání krajských národních výborů, popřípadě i do schůzí jejich rad . Rady krajských národ ních výborů oznamují vládě svolání plenárního zasedání nejméně

10 dnů předem ; zároveň jí posílají návrhy předložené plenární mu zasedání k projednání.

6. Dbá, aby vedoucí pracovníci ministerstev byli v pravidelném

osobním styku s funkcionáři a vedoucími pracovníky národních výborů, včas je upozorňovali na připravovaná celostátní opatření 229

a vznikající problémy a v těsné součinnosti s nimi je řešili . Zvlášt ní pozornost přitom ministerstva věnují rozvíjení činnosti komisí a zevšeobecňování dobrých zkušeností. Ministři ( vedoucí ústřed

ních orgánů ) svolávají porady předsedů komisí a vedoucích od borů a projednávají s nimi důležité otázky rozvoje příslušného odvětví.

7. Organizuje komplexní brigády složené z kvalifikovaných pra covníků a vysílá je na pomoc radám krajských a okresních ná

rodních výborů, popřípadě i místních národních výborů k usku

tečnění významných opatření, ke zlepšení chodu jejich podniků, zařízení atd.

8. Organizuje dilci (odvětvové) a komplexní prověrky ( prů.

zkumy) činnosti národních výborů. Projednává závěry vyplýva jící z těchto prověrek za účasti funkcionářů národních výborů. Kontrolu provádí za účasti Státní plánovací komise, ministerstev

financí, státní kontroly, ostatních ministerstev 1 Státní banky čes koslovenské.

9. Zabezpečuje dostatečnou publicitu vládních usnesení, aby se

s nimi mohli podrobně seznamovat ti funkcionáři , poslanci a pra-. covníci národních výborů, kteří je mají uskutečňovat. Dbá o ome

zení písemných směrnic na nejnutnější míru. Proto stanoví zá sadu, že směrnice jsou národním výborům zasílány prostřednic tvím Sbírky směrnic ústředních orgánů pro národní výbory ( Sb. NV ) . Budou v ní uveřejňovány směrnice ministerstev a ostat nich ústředních úřadů a podle potřeby i usnesení vlády, a to

pokud to povaha věci bude vyžadovat - i pro místní národní výbory a městské národní výbory.

10. Zaměřuje časopis »Národní výbory « na hlubší objasňování opatření vlády, zobecňování a rozšiřování kladných zkušeností, jakož i na kritické hodnocení praktické činnosti národních vý .

borů, jejich orgánů, poslanců a pracovníků, aby tak pomáhal od straňovat nedostatky v činnosti národních výborů a usměrňovat jejich činnost na celém území státu.

230

PLENARNI ZASED ANI OSTŘEDNÍHO VYBORU KOMUNISTICKE STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANE VE DNBCH 7. -8. PROSINCE 1960

USNESENÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ K VÝSLEDKOM PORADY KOMUNISTICKÝCH A

DĚLNICKÝCH

STRAN,

KONANÉ V LISTOPADU 1960 V MOSKVE

Ostřední výbor Komunistické strany Československa vyslechl na svém zasedání dne 8. prosince 1960 zprávu soudruha Antonína

Novotného o poradě komunistických a dělnických stran v Moskvě a o postupu delegace ÚV KSČ na této poradě. Po projednání zprá vy se ústřední výbor KSČ usnáší:

1. Vyjadřuje plný souhlas a podporu dokumentům moskevské porady – Prohlášení porady představitelů komunistických a děl nických stran a Výzvě k národům celého světa, které jsou ne smírně závažnou, mobilizující směrnicí mezinárodního komunis tického hnutí v jeho boji za mír, demokracii a národní nezávis lost, za socialismus a komunismus.

2. Vřele vítá jednomyslnost, s níž byly dokumenty moskevské porady přijaty představiteli 81 komunistických a dělnických stran celého světa. Při uvádění zásad těchto dokumentů do života bude

KSČ dále upevňovat své bratrské internacionální svazky s celým mezinárodním komunistických hnutím .

3. Schvaluje postup delegace ÚV KSČ na poradě v Moskvě a zprávu soudruha Antonína Novotného, jejíž závěry vyjadřují hlav ní úkoly, které bude strana při zabezpečování výsledků moskev ské porady dále rozpracovávat a plnit.

Z

USNESENI OV KSC RYCHLEHO ROZVOJE CHEMICKÉHO PROMYSLU VE TŘETI PETILETCE

ZABEZPEČENÍ O ZABEZPEČENÍ

PLENARNI ZASEDÁNÍ USTREDNÍHO VÝBORU KSC VE DNECH 7. - 8. PROSINCE 1960

Směrnice třetího pětiletého plánu , projednané celostátní kon

ferencí KSČ, jsou velikým programem našeho lidu při dovršeni výstavby socialismu, při shromaždování sil pro přechod ke ko munismu a jsou naším příspěvkem v ekonomickém soutěžení s kapitalismem.

Při uskutečňování tohoto programu má velkou důležitost vy . soký vzestup technické úrovně všech odvětví národního hospo dářství. Významnou úlohu v rozvoji technického pokroku, ve zvy šování produktivity práce v celém národním hospodářství má chemický průmysl.

Jeho rychlý rozvoj ve třetí pětiletce umožní chemizaci ostatních odvětví, přispěje k růstu produktivity práce, zejména ve strojí

renství, stavebnictví a zvláště v zemědělství. To výrazně ovlivní růst národního důchodu a povede k dalšímu zvýšení životní úrov ně všeho lidu.

V období budování socialismu dosáhl chemický průmysl v Čes koslovensku řady významných úspěchů. Za minulých deset let se výroba více než ztrojnásobila a byla zavedena řada nových chemických výrobků. Při budování našeho vyspělého chemického průmyslu se pro

jevilo vysoké pracovní hrdinství tisíců a desetitisíců dělníků, tech

niků, inženýrů a ostatních pracovníků. Naučili se ovládat složité technologické procesy a technická zařízení. Dosažená úroveň chemické výroby nedostačuje však obrov

skému tempu rozvoje celého národního hospodářství a potřeba mnoha druhů chemických výrobků je kryta dosud velmi nedo

statečně. Produktivita práce v našich chemických závodech , ze

jména v pomocných provozech, ještě zdaleka nedosahuje úrovně dosahované v hospodářsky nejvyspělejších státech. Totéž platí i o kvalitě , spotřebních normách a jiných technickohospodářských ukazatelích. Chemický průmysl dosud neuspokojuje potřeby na

šeho vyspělého průmyslu hlavně v novodobých chemických ma 232

teriálech. V důsledku toho neustále vzrůstá tlak na jejich dovoz. Hlavní příčiny zaostávání technickoekonomické úrovně che mického průmyslu tkví v nedostatečné technické úrovni výroby, v nedocenění úlohy intenzifikace cestou modernizace, komplexní mechanizace a automatizace v chemické výrobě, v neplnění in vestiční výstavby a ve zdlouhavém uvádění nových zařízení a vý.

sledků výzkumu do provozu. Také řízení a organizace práce nejsou na potřebné úrovni. Spolupráce mezi závody , podniky, vý

robními hospodářskými jednotkami a ministerstvy dosud neodpo vídá náročnosti, složitosti a obtížnosti úkolů rozvoje chemie.

Proto bylo uloženo pro příští léta podstatně zvýšit výrobu, ze . jména průmyslových hnojiv, plastických hmot, syntetických vlá . ken atd., a zajistit výrobu nových výrobků, především syntetic

kých kaučuků, nových druhů plastických hmot a vláken. Zvýšit produktivitu práce a snížit náklady na výrobu. Splnění těchto úkolů je v rozhodující míře závislé na zabez pečení technického rozvoje celého chemického průmyslu a všech

jeho oborů. Neméně důležité je i zajištění nebývale velké inves

tiční výstavby, která má klíčový význam pro, růst chemické vý. roby ve třetí pětiletce.

Politické byro ÚV KSČ se již zabývalo zajištěním výstavby che mického průmyslu ve třetí pětiletce a stanovilo potřebné kon krétní úkoly.

Ústřední výbor KSČ však zjišťuje , že přes některé dobré výsled ky je mnoho uložených úkolů plněno velmi nedostatečně. Ústřední výbor KSČ proto zdůrazňuje, že o splnění uložených úkolů rozvoje chemického průmyslu v příštích letech rozhodne

úspěšné splnění plánované výstavby již v roce 1961 . I

K zabezpečení úkolů rozvoje chemického průmyslu do roku 1965 ÚV KSČ ukládá:

1. Na úseku technického rozvoje Ministru chemického průmyslu:

Řídit práce při plnění plánu technického rozvoje z hlediska roz šíření domácí surovinové základny osvojením si výroby nových 233

druhů syntetických materiálů, zejména syntetických kaučuků, plastických hmot a syntetických vláken y potřebné kvalitě a sor timentu .

Vytvořit podmínky pro zvládnutí komplexního zpracování so větské ropy na produkty základní organické syntézy , pohonné hmoty, silniční hmoty a další.

Zajistit výrobu čistých chemikálií, mezi jinými i látek pro ja dernou techniku a slaboproud. Zaměřit se na komplexní chemické využití dřevní hmoty, zejmé na si osvojit výrobu vysokovýtěžkových celulóz.

Urychlit dořešení nových technologií potřebných k realizaci staveb ve třetí pětiletce, jako je izoprenový kaučuk a titanová bě loba.

Zajistit účinnou pomoc zemědělství při zvyšování hektarových výnosů, krmivové základny a při ochraně zemědělské produkce. Připravit nová, účinnější průmyslová hnojiva, koncentrovaná , kombinovaná a granulovaná, rozšířit sortiment výrobků na ochra

nu rostlin a úrody, zejména prostředků plevelohubných, a krmi vových přísad, především močoviny. Zabezpečit vysokou efektivnost a produktivitu práce v dosavad ních i nově budovaných výrobnách . Ke splnění úkolů provést Pro rychlé vyřešení zavedení nových výrob soustředit ještě více pracovníky výzkumu na řešení hlavních úkolů. Urychlit budová

ní poloprovozů, maximálně zkrátit dobu poloprovozních zkoušek , budovat jen rozhodující poloprovozní uzly, které nelze řešit na základě analogií. Zvláštní pozornost věnovat plnění úkolů připa

dajících na ČSSR v dělbě výzkumných programů RVHP. Zlepšit řízení a vybavení výzkumných ústavů nejnovější přístro jovou technikou a posílit v nich konstrukční, výpočtová, automa tizační a ekonomická střediska.

V průběhu třetího pětiletého plánu dokončit v podstatě mecha nizaci všech ručních prací ve všech závodech ministerstva che mického průmyslu.

K realizaci úkolů komplexní automatizace hlavních chemických výrob zabezpečit :

a ) do konce roku 1961 vybudovat Ústav automatizace chemic 234

kého průmyslu a do konce roku 1962 dobudovat automatizační střediska ve výzkumných ústavech a podnicích ; b ) v průběhu třetí pětiletky prověřit normy technického re žimu a vypracovat úplné systémy automatizace. Splnění úkolů technického rozvoje pokládat za prvořadý úkol a k jeho úspěšnému splnění organizovat účast všech pracujících. Vypracovat do 30. 6. 1961 komplexní pětileté plány technického rozvoje ve všech výrobních hospodářských jednotkách, podnicích a ústavech. Rozpracovat je na jednotlivá pracoviště, konkretizovat v nich úkoly každého pracoviště v dostižení a předstižení nejlep ších světových ukazatelů.

Při vypracování komplexních plánů technického rozvoje jednot livých závodů věnovat zvýšenou pozornost vypracování plánu mo dernizace a rekonstrukce. Pro modernizaci maximálně využít ge

nerálních oprav. V souvislosti s přípravou perspektivních plánů připravit v ministerstvu chemického průmyslu do konce roku 1961 program komplexních rekonstrukcí a modernizací závodů a pro potřeby vypracování dlouhodobých rozvojových rajónových plánů stanovit program rušení zastaralých a neefektivních provozoven. Presidentu Československé akademie věd:

Zaměřit základní chemický výzkum především na komplexní využití surovinové základny, zejména produktů koksování čer ného a zpracování hnědého uhlí, chemii vysokomolekulárních

látek, katalytických procesů a řešení obtížných chemickoinženýr ských problémů a automatizaci. Zajistit v plánu výzkumu provádě ní rozborů půdy ve vztahu k využívání živin a zkoumat nežádoucí účinky agrochemikálií.

Ministru těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a mi nistru chemického průmyslu:

Zajistit vypracování plánů vývoje a osvojení výroby nových druhů chemického, gumárenského a plastikářského zařízení, kom. presorů, čerpadel , dopravních zařízení, vzduchotechniky , přístro jů ve strojírenských závodech a skloubit je s potřebami technic kého rozvoje chemických závodů ve třetí pětiletce. Podstatně po sílit v rámci plánovaných ukazatelů v závodech dodávajících za řízení pro chemický průmysl výzkumná , vývojová a konstrukční pracoviště. Tak vytvořit reálné podmínky pro uplatnění nejnovější techniky v chemických závodech. 235

Ve strojírenských závodech zabezpečit vývoj a osvojení výroby

nových, technicky dokonalých strojů a zařízení, potřebných mě řicích a regulačních přístrojů a přejít na dodávky komplexně au . tomatizovaných jednotek zařízení pro chemický průmysl.

2. Na úseku investiční výstavby Ministru chemického průmyslu :

V Chemoprojektu a v podnikových projekčních střediscích za bezpečit včasné vypracování projektové dokumentace a rozvíje ním tvůrčího úsilí projektantů zabezpečit uplatnění nové techni ky a nejvyšší ekonomiky projektovaných staveb. Vytvářet podmínky pro tvůrčí spolupráci mezi investory , pro jektanty a generálními dodavateli již při pracích na zadávacích

projektech. Prohloubit koordinační činnost generálního projektan ta s dodavateli na prováděcích projektech.

Vést investory k odpovědnosti za splnění termínů uvedení ka pacit do provozů. Prohloubit jejich operativní a koordinační práci

při realizaci úkolů generálního projektanta, generálního dodava tele strojů a montáží a generálního dodavatele staveb.

Dbát na urychlené zavádění modelové techniky při projektování staveb chemického průmyslu a zajistit , aby tato pokroková me toda byla zavedena v praxi ve všech projektových organizacích. Ministru těžkého strojírenstvi:

Urychleně dobudovat útvary generálních dodavatelů, kteří jsou odpovědni za dodávky strojního zařízení a montáží a včasné uve dení do provozu investičních celků v chemickém průmyslu , a to

zejména v oblasti projekce, kompletace a montáží. Ústřední výbor Komunistické strany Československa připomíná

důrazně úkoly uložené již ke zvýšení technické úrovně zařízení vyráběných pro výstavbu chemického průmyslu a ukládá : zabezpečit potřebné nové druhy chemických , plastikářských ,

gumárenských zařízení, čerpadel, kompresorů a dalších strojů a přístrojů kompletujících chemické celky ; organizovat účinnou spolupráci dodavatelů strojního zařízení

s generálním projektantem již od počátku prací na zadávacím projektu.

Dodat v plném stanoveném rozsahu strojní zařízení a montáže potřebné pro výstavbu chemického průmyslu, především centra 236

lizovanou v roce 1961 a v roce 1962 a dalších letech, podle termi nů uvádění kapacit do provozu schválených politickým byrem UV KSČ 2. 8. 1960.

Ve spolupráci se Státní plánovací komisí, ministrem hutí a rud ných dolů provést opatření směřující k podstatnému zkrácení do

sud platných dodacích lhůt strojního zařízení pro stavby chemic kého průmyslu.

Ústřední výbor zdůrazňuje ministrům chemického průmyslu, těž kého strojírenství a všeobecného strojírenství, hutí a rudných dolů,

zahraničního obchodu a ředitelům národních podniků : Závody, Vítězného února v Hradci Králové, Královopolské strojírny v Brně,

Transporta Chrudim, Přerovské strojírny, První brněnské strojírny, Závody průmyslové automatizace v Praze, Závody vzduchotechnic kého zařízení v Milevsku, Sdružení československých armaturek,

ČKD Praha a Elektromontážní závody v Praze a ostatních stroji renských i hutních podniků povinnost považovat včasné a kvalitní

dodávky pro výstavbu chemického průmyslu za prvořadý úkol svých resortů a podniků.

Ministru hutního průmyslu a rudných dolů : Zabezpečit plynulé a včasné dodávky hutního materiálu v po třebném sortimentu a kvalitě pro investiční výstavbu v chemickém průmyslu.

Ústřední výbor zároveň připomíná pracovníkům hutního průmys lu naléhavý úkol vývoje nových uhlíkatých a nízkolegovaných ma teriálů s podstatně zlepšenými mechanickými hodnotami , nových materiálů odolávajících korozním vlivům, vysokým teplotám a tlakům .

Ministru výstavby, předsedům příslušných KNV:

Zajistit organizačně i materiálově prudký růst stavebních prací v prvých letech třetí pětiletky na centralizovaných a vybraných decentralizovaných stavbách chemie, zejména v krajích s vyso kou koncentrací stavebních prací. Vytvořit předpoklady k tomu , aby budované objekty byly ve stanovených lhůtách a kvalitně předávány k montáži a do provozu. Dobudovat základnu pro průmyslovou výrobu prefabrikátů , mon

tovaných stavebních prvků a dalších speciálních materiálů po třebných pro výstavbu v chemickém průmyslu. 237

Podstatně zlepšit péči o pracující na stavbách chemie a vedle ubytování zajistit také dobré zásobování, stravování a odpovída jící kulturní život.

Ministru paliv a energetiky : Zabezpečit v plánovaném terminu dokončení I. etapy magistrál ního ropovodu, tj. do 30. 12. 1961.

Místopředsedovi vlády a předsedovi Státní plánovací komise: V první polovině roku 1961 prověřit ve spolupráci s příslušný. mi hospodářskými orgány dosavadní předpisy pro investiční vý.

stavbu s cílem umožnit zjednodušení projektové dokumentace. Do konce roku 1961 vydat nové směrnice odpovídající potřebám rych lé investiční výstavby . 3. Na úseku výchovy kád rů Ministru chemického průmyslu : Vytvořit podmínky k tomu, aby do roku 1965 bylo v odborných učilištích a střediscích chemického průmyslu vychováno nejmé ně 18 000 učňů .

Zajistit vypracování nových osnov a studijních plánů , které bu dou odpovídat vysokým nárokům technického rozvoje chemické ho průmyslu.

Organizačně zabezpečit, aby dalších 40 000 dělníků z výroby získalo školením v kursech úplnou kvalifikaci chemického děl nika.

Organizovat pomocí závodních škol práce rozšiřování znalostí všech dělníků ve vlastní technologii provozu, v údržbě, v obsluze měřicích a regulačních aparátů. Cílem musí být příprava dělníků k takové odbornosti, která je zapotřebí k řízení mechanizovaných

a automatizovaných provozů, k rychlému zavádění nové techniky a odstranění podílu lidské ruční práce. Odborně připravit 26 000 dělníků, inženýrů a ostatních pracov níků pro uvedení nových výrob a závodů do provozu. Přitom dbát zejména na to , aby byli kádrově včas a kvalitně připraveni pracu

jící pro nové závody v dosud málo zprůmyslněných oblastech, kde však dochází ve třetí pětiletce k velké výstavbě chemického prů myslu.

Zajistit, aby přes 80 % mistrů během třetí pětiletky získalo po 238

třebné odborné znalosti . Za tím účelem rozšířit síť závodních tech

nických škol, průmyslových škol a organizovat večerní i dálkové studium .

Ministru školství a kultury :

Zabezpečit výchovu specializovaných, vysoce kvalifikovaných chemických, strojních, elektrotechnických a stavebních inženýrů pro chemický průmysl. Mimořádnou pozornost věnovat potřebné mu zaměření výuky zejména chemických inženýrů, tak aby byli ovládnutím nauky o procesech a aparátech dokonale připraveni pro řízení a zdokonalování nejnáročnějších moderních chemic kých provozů. Připravit na našich universitách dostatečný počet matematiků, fyziků a chemiků pro potřeby chemického průmyslu a výzkumu. Vybudovat trvalá doškolovací střediska pro systematické do

plňování a prohlubování znalostí inženýrů a techniků z výroby. Připravit a zajistit rozšiřování dnešních chemickotechnologických vysokých škol a výstavbu potřebných nových fakult. Ve spolupráci s ministrem chemického průmyslu podstatně

zlepšit materiální vybavení chemických vysokých škol a kateder chemického strojírenství.

Presidentu Čs. akademie věd ve spolupráci s ministrem chemic. kého průmyslu a ministrem školství a kultury: V průběhu třetí pětiletky zajistit výchovu nejméně 300 nových vědeckých pracovníků pro potřeby výzkumných ústavů a podniků

chemického průmyslu. Soustavně pečovat o růst odborné úrovně všech vědeckých pracovníků.

4. Na úseku přípravy dlouhodobého rozvoje

Ukládá : Státní plánovací komisi a ministerstvu chemického průmyslu při přípravě dlouhodobého plánu rozvoje národního hos podářství vycházet z nutnosti

rozvíjet chemický průmysl i nadále rychleji než jiná odvětví ; dosáhnout co nejdříve ve výrobě syntetického kaučuku , plas. tických hmot, chemických vláken a amoniaku na jednoho oby vatele vyšší úrovně než v hospodářsky nejvyspělejších kapita listických státech ; 239

zvyšovat v budoucnosti podíl vývozu chemických výrobků , ze jména náročných na kvalifikovanou práci, na celkovém vý vozu ;

koncentrovat chemický průmysl, zejména zpracování ropy, těžkou chemii, organickou a anorganickou, gumárny a výrobu celulózy a papíru do velkých kombinátů umožňujících vysokou produktivitu práce při komplexním využití surovin a plné au tomatizaci provozu .

OV KSC ukládá ministru chemického průmyslu: Pro zlepšení organizace práce, řízení, výchovy kádrů a zlepšení disciplíny v plnění všech částí státního národohospodářského plánu :

a ) dobudovat kádrově aparát ministerstva, pečovat o systema

tické zvyšování kvalifikace jeho pracovníků a trvale ho posi lovat osvědčenými pracovníky ze závodů i výzkumných ústavů ;

b ) učinit rázná opatření k odstranění dosavadních nedostatků v řídící a organizátorské práci aparátu ministerstva. Věnovat

soustavnou péči a zvýšenou iniciativu všem úkolům, které roz hodují o třetím pětiletém plánu, a zajistit při vypracování způ sobů řešení a organizačním zabezpečení naprostou důslednost.

Ihned přistoupit k důslednému rozpracování a k soustavnému organizačnímu zabezpečování všech opatření, která rozhodují

o splnění úkolů třetí pětiletky a perspektivního dlouhodobého rozvoje chemického průmyslu. Reditelům všech výrobních hospodářských jednotek a ústavů v chemickém průmyslu: Zabezpečit, aby organizace aparátu odpovídala novým zása.

dám řízení i plánování, zejména v oblasti řešení otázek technic kého rozvoje i investic.

Pravidelně hodnotit výsledky podniků a ústavů při zajištování úkolů třetí pětiletky a orientovat iniciativu pracujících v socialis

tickém soutěžení na rozhodující úkoly při zajišťování rozvoje pod niků, zejména na úkoly technického rozvoje a centralizované vý. stavby. Podstatně zlepšit organizátorskou činnost při rozvoji hnutí

za vyšší efektivnost investic a trvale zajišťovat čistotu ovzduší 240

a odpadních vod. K zajištění náročných úkolů ve výchově pracují cích vytvořit kádrové, materiální a organizační podmínky. Zabezpečovat potřeby národního hospodářství v sortimentu a kvalitě určené plánem . II

OV KSČ ukládá předsedovi Státní plánovací komise, ministrům chemického průmyslu , těžkého strojírenství, všeobecného stroji

renství, hutí a rudných dolů, výstavby, zahraničního obchodu, školství a kultury a presidentu Československé akademie věd: Zhodnotit výsledky plnění tohoto usnesení a do 30. 6. 1961 před ložit zprávu politickému byru ÚV KSČ.

Výsledky, kterých bylo dosaženo v rozvoji chemického prů. myslu, zejména po XI. sjezdu strany , svědčí o tom , že stranické orgány a organizace začaly hlouběji pronikat a intenzívněji, než tomu bylo kdykoliv předtím, ovlivňovat plnění úkolů na tomto důležitém úseku našeho národního hospodářství. Stranické, odbo rové a mládežnické organizace zlepšily organizátorskou a politic kou práci mezi masami a rozvíjejí široké hnutí za splnění pláno vaných úkolů.

Nyní, kdy všechen pracující lid projednává přípravu na splnění

úkolů třetí pětiletky, ještě více vzrůstá úloha stranických organi zací při řešení praktických úkolů výstavby rozvinuté socialistické společnosti v naší vlasti. To platí především o zabezpečení rozvo je chemického průmyslu, který má být během příštích let vybu dován na jedno z vedoucích odvětví našeho hospodářství. Ústřední výbor KSČ proto ukládá ÚV KSS , krajským a okres ním výborům strany a závodním organizacím : 1. Neprodleně rozpracovat konkrétní opatření k zajištění mohut ného rozvoje chemického průmyslu vytyčeného celostátní kon ferencí strany . Dbát , aby na základě nejvyšších světových vý . sledků a podle místních podmínek byly stanoveny pro každé

pracoviště postupně cíle , kterých je nutno v průběhu třetí pěti letky dosáhnout, aby dokončením třetí pětiletky byl chemický 241

průmysl vybudován na jedno z vedoucích odvětví našeho národ

ního hospodářství. Za dosažení těchto cílů organizovat široké organizované a jednotné hnutí všech pracujících a plnění při jatých opatření soustavně kontrolovat.

2. Soustředit organizátorskou a politickovýchovnou práci strany mezi pracujícími na řešení klíčových problémů rozvoje chemic

kého průmyslu. Za takové považovat především zabezpečení rychlého technického rozvoje, důsledné plnění úkolů plánu in vestiční výstavby a péči o politickou a odbornou výchovu pra cujících, jakož i správné rozmístění kádrů. Za tím účelem zesílit i technickoekonomickou propagandu a

zejména vysvětlovat konkrétní úkoly technického rozvoje a in vestiční výstavby . Ústřední výbor KSČ vyzývá všechny stranické organizace , vše chny komunisty, odboráře a členy ČSM, dělníky , inženýry, tech

niky, všechny pracující, aby ještě více rozvinuli svou tvůrčí inicia tivu a úsilí v boji za rychlý rozvoj chemického průmyslu, od jehož rozvoje právem očekáváme možnosti ještě rychlejšího rozvoje

celého národního hospodářství, možnost ještě rychlejšího růstu životní a kulturní úrovně v naší vlasti.

OV KSČ vyjadřuje přesvědčení, že pracující lid Československé socialistické republiky učiní vše , aby plánovaného rozvoje naše. ho chemického průmyslu v příštích letech bylo nejen dosaženo, ale aby byl daleko předstižen .

Z USNESENI OV KSČ K DALŠÍMU UPEVŇOVÁNÍ

SOCIALISTICKÉ ZÁKONNOSTI A ZLIDOVĚNI SOUDNICTVÍ

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ OSTREDNÍHO VÝBORU KSC VE DNECH 7 .-- 8. PROSINCE 1960

I

Další rozvoj vyspělé socialistické společnosti a vytváření mate

riálních a duchovních předpokladů pro postupný přechod ke ko munismu vyžadují dovršit socialistické přeměny i ve vědomí lidí a ve způsobu jejich života. Stále větší pozornost je třeba věnovat tomu, aby život celé společnosti a jejích jednotlivých členů se řídil důsledně socialistickými principy.

Náš stát se upevnil jako socialistický řád pracujících v čele s dělnickou třídou, kteří se stále aktivněji účastní správy a roz hodování všech otázek života společnosti. Soustavně roste hmotná i kulturní úroveň pracujících a zvyšuje se jejich socialistické

uvědomění. To vše vede k tomu, že se zákonitě zmenšuje rozsah protispolečenských jevů , že normy života socialistické společnosti

jsou stále více dobrovolně a uvědoměle nejen dodržovány, ale i aktivně prosazovány velkou většinou občanů.

Při budování vyspělé socialistické společnosti nelze přehlížet buržoazní přežitky a nebojovat proti všem pozůstatkům starého v našem životě. V současné etapě našeho vývoje se stává vý .

znamným bojištěm nového se starým oblast ideologie, oblast myš. lení lidí. Jde o dovršení socialistické revoluce ve vědomí lidí,

o další proniknutí socialistických zásad do myšlení, činnosti a života společnosti i každého jednotlivce. Změny v ekonomice a třídní strukuře společnosti nevedou automaticky ke změně v myš. lení lidí. Rozdíl mezi rychle se rozvíjející socialistickou ekono

mikou a opoždujícím se společenským vědomím je překonáván především v procesu společenské práce při budování nové spo lečnosti. Strana cílevědomě řídí a usměrňuje tento proces pre

výchovy mas . 243

Upevňování socialistického uvědomění je nerozlučně spojeno s bojem proti buržoazním přežitkům. V naší společnosti žijí pří

slušníci bývalých vykořistovatelských tříd , z nichž ještě mnozí jsou nositeli buržoazní morálky a bezohledného sobectví a po koušejí se žít jako dříve bez práce, na úkor společnosti. Právě

mezi domácími příslušníky bývalých vykořisťovatelských tříd hle dají nepřátelé z kapitalistického zahraničí oporu při svých po kusech šířit různé protisocialistické názory a ideologicky roz vracet, při škůdcovství na našem budovatelském úsilí a při proti

státní činnosti. Takové pokusy je nutno odhalovat a zneškodňo vat. Proto budeme dále upevňovat státní orgány povolané chránit náš stát a naše společenské zřízení. Vítězství socialismu vytvořilo podmínky pro překonávání všech pozůstatků a přežitků staré společnosti , pro všestranný rozvoj no vých, socialistických vztahů mezi lidmi a nového, socialistického vědomí. Socialistický člověk, jeho nové vědomí a návyky se rodí

především v procesu osvobozené práce, založené na uvědomělé soudružské spolupráci všech pro společnost. V úsilí o rozvoj všeho nového a o překonání přežitků brzdících

tento rozvoj záleží především na politickém a ideologickém pů sobení komunistické strany a výchovné činnosti společenských organizací, národních výborů a ostatních státních orgánů.

Přitom je třeba se opírat o morální působení kolektivů, o klad né příklady pracovního úsilí a občanské obětavosti, o sílu mo

rálního odsouzení protispolečenského jednání celým kolektivem.

Významná úloha při přetváření vztahů mezi lidmi naší společ. nosti a při výchově socialistického člověka připadá socialistic kému právu. Toto právo se osvědčilo v dosavadním průběhu boje za výstavbu socialismu jako účinný nástroj v rukou dělnické třídy a všeho pracujícího lidu. Trvalý růst socialistického uvědomění našich občanů vytváří stále širší předpoklady k tomu, aby při uplatňování zákonů byly více a účinněji používány prostředky společenského působení a výchovy, aby se porušování zákonů a pravidel socialistického

soužití předcházelo a aby prostředky státního donucování byly 241

používány tam, kde toto morální a výchovné působení společ nosti nepostačuje . K tomu , aby právo plnilo svou aktivní úlohu při další výstavbě 1

vyspělé socialistické společnosti, je zapotřebí, aby se dále pro hluboval jeho socialistický charakter. Náš právní řád musí udržovat krok s vývojem naší společnosti, jejích úkolů a potřeb i s rozvojem uvědomění našich pracujících. V prvé řadě je třeba podle potřeby upravit předpisy, které již neodpovídají požadav kům socialistického rozvoje, a uvést je do souladu s novou, so cialistickou ústavou .

Důležitým úkolem Národního shromáždění, národních výborů i ústředních orgánů je sledovat a plynule prověřovat působení právních předpisů. Náš socialistický právní řád slouží lidu a je přímo používán širokými masami občanů účastnících se správy státu a řízení

hospodářské a kulturní výstavby. Proto naše právní předpisy musí být jasné, srozumitelné a přehledné. To klade požadavky na další zjednodušení našeho právního řádu. II

Zdokonalení našeho právního řádu vyžaduje v současné etapě,

aby právní úprava některých důležitých společenských vztahů byla uvedena do souladu s potřebami rozvoje vyspělé socialistické společnosti podle těchto zásad : 1. Stále většího významu nabývá oblast socialistického práva , která upravuje vztahy občanů v procesu společenské práce. V so

cialistické společnosti je pracovní právo zárukou práv pracují. cích a zároveň aktivním nástrojem rozvoje socialistických vý. robních vztahů i výchovy pracujících mas. Musí vyjadřovat sou lad zájmů jednotlivců se zájmy společnosti. Postupně byla již provedena úprava řady úseků pracovního práva. Byla rozšířena pravomoc odborových organizací při usku tečňování pracovního práva. Nově byla upravena placená dovo lená zaměstnanců na zotavenou a zvýhodněna práce dělníků a ostatních pracujících v nočních směnách a řada dalších opatření. Dosažená úroveň naší společnosti a současné potřeby však 245

umožňují a vyžadují provést úpravu některých dalších pracovně právních úseků . Půjde zejména o řešení těchto otázek :

sjednotit úpravu pracovního poměru pro všechny pracující ; provést právní úpravu odměňování za práci a náhrady mzdy při překážkách v práci ; soustředit a sjednotit zásady odměňování za práci rozptýlené v resortních mzdových úpravách, zejména odměňování za práci přes čas, v noci a v neděli ;

v nové právní úpravě lépe zabezpečit v souladu se zkracováním pracovní doby pracující, kteří studují při zaměstnání ; upravit pracovní podmínky pro zaměstnané ženy, zejména se zřetelem k těhotenství, mateřství a péči o děti ; zabezpečit pro mladistvé pracovníky podmínky umožňující vše

stranný rozvoj jejich tělesných a duševních schopností ; nově upravit systém předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména stanovit nedílnou jednotu odpovědnosti jak za výrobu, tak za péči o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků při práci, stanovit zásadu přímé účasti pracujících na řešení otá zek bezpečnosti při práci a na její kontrole a zvýšit pravomoc ROH na tomto úseku ;

nově upravit odškodňování pracovních úrazů tak, aby nová

úprava vedla hospodářské pracovníky k odpovědné péči za bez pečnost práce, napomáhala při výchově pracujících k bezpečné práci a zabraňovala nesprávné tendenci přenášet riziko práce na

pracující ; vypracovat vzorný pracovní řád ; při úpravách v oblasti pracovního práva bude třeba nově zpra

covat problematiku povahy pracovního poměru za socialismu a oprostit naše pracovní právo od všech pozůstatků dřívějších zaměstnaneckých a zaměstnavatelských vztahů. Při rozpracování těchto otázek musí významně pomoci právní věda. Je žádoucí, aby proces dobudování socialistického pracovního práva byl dovršen kodifikací – vypracováním zákoníku práce. Ústřední výbor strany pověřuje Ústřední radu odborů zpracová ním návrhů na úpravu celé soustavy pracovního práva. 2. Hluboké změny se projevují i v oblasti společenského života, která je upravena čs. občanským zákoníkem a právními předpisy o vztazích socialistických hospodářských organizací.

Čs. občanský zákoník vydaný v roce 1950 sehrál kladnou úlohu při budování nového společenského řádu. V současném období 246

je tento zákoník již značně zastaralý a musí být nahrazen novým zákonem .

Nový občanský zákon musí vycházet z nerozlučné spojitosti vlastnictví socialistického a vlastnictví osobního, jehož hlavním

zdrojem je u nás práce každého občana. Vyjde ze zásadní jednoty zájmů občana jako osobního vlastníka a jako hospodáře na

pracovišti. Jedním z jeho hlavních cílů bude stanovit jasně a přehledně majetková práva občanů ; zejména upravit majetkové vztahy mezi občany a socialistickými hospodářskými organizace mi i mezi občany navzájem. Půjde zvláště o vztahy vznikající při zásobování obyvatelstva, při poskytování služeb, při užívání bytů

apod. Právní úprava musí v této oblasti zajištovat nedotknutel nost osobního vlastnictví a ostatní majetková práva občanů i je. jich uplatňování a v souladu s péčí strany tak napomáhat zvyšo vání životní úrovně našeho lidu .

S rozšiřováním práv a odpovědnosti socialistických hospodár ských organizací, k němuž došlo na počátku roku 1958 při nové organizaci našeho průmyslu a se zavedením nové metodiky plá

nování, neobyčejně vzrostl zvláště význam smluvních vztahů socialistických organizací pro řízení a rozvoj našeho národního hospodářství. Zásady nového právního uspořádání těchto smluv ních vztahů, platné od počátku roku 1959, se plně osvědčily. Je

v zájmu dalšího úspěšného rozvoje našeho národního hospodář ství a zvýšení účasti pracujících na jeho řízení, aby tato právní úprava byla rozšířena i na některé vztahy dosud z ní vyňaté. 3. V souvislosti se změnami společenských vztahů, zvláště v ob lasti občanského a pracovního práva, a s posílením účasti pracu jících na uskutečňování právních předpisů je třeba změnit i ob čanský soudní řád.

Nový občanský soudní řád musí být v souladu se změnami práva občanského a pracovního. Musí vycházet ze základních

zásad soudního řízení vytyčených v ústavě a umožnit plné roz vinutí výchovného působení soudu.

4. Dosavadní soudní trestní zákon i trestní řád se asvědčily a přispěly účinně k upevnění socialistické zákonnosti při stíhání pachatelů trestných činů. Zvýšilo se výchovné poslání trestního soudnictví. Správné používání trestních zákonů stále více napo

máhá ke snižování trestné činnosti. Rostoucí úloha společenského působení, zřizování místních lidových soudů a prohlubující se 247

výchovná úloha trestů ukládaných soudy však umožňují a vyža dují některá zdokonalení trestního zákona i trestního řádu tak, aby byly ještě účinnějším nástrojem dalšího snižování trestné

činnosti a odstraňování příčin, které k nim vedly. Půjde zejména o tyto otázky : Zúžit trestní odpovědnost za činy, které nejsou pro společnost a stát příliš nebezpečné a s nimiž se lze účinně vypořádat opa

třeními společenského působení, prostředky disciplinárními a správními. To je zvlášť důležité u mladistvých a u osob, které se poprvé dopustí trestného činu menší společenské nebezpeč nosti.

Přitom je však nutno nadále přísně chránit stát a společnost

před pachateli závažných trestných činů. Vzhledem k rostoucí síle výchovného působení veřejnosti a mož

nostem účinnější převýchovy osob, které si odpykávají trest odnětí svobody, bude třeba přezkoumávat výši trestních sazeb a uvážit možnost jejich snížení.

Další zdokonalení trestního řádu bude vycházet z rostoucí úlo hy lidu při upevňování socialistické zákonnosti. V trestním řádu bude nutno upravit zejména otázky , které souvisí se zřizováním místních lidových soudů, společenských žalobců a obhájců a s při jímáním záruk společenských organizací za převýchovu a nápravu provinilců.

Se zvýšením úkolů národních výborů na úseku hospodářské

a kulturní výstavby a s růstem jejich organizátorské a výchovné činnosti a též v souvislosti se změnami v trestních zákonech a se

zřizováním místních lidových soudů bude třeba přezkoumat 1 otáz

ku trestní pravomoci národních výborů. III

Rozvoj socialistické demokracie ve všech oblastech našeho ži vota vytváří podmínky pro další rozšíření demokratických zákla

dů československého soudnictví. Zvyšuje se jeho preventivní pů sobení a výchovné poslání. Prohlubuje se účast pracujících na činnosti soudů na širší základně, stoupá společenská odpověd nost soudců.

Volby soudců utužují těsné spojení našich soudů se životem lidu a jejich kontrolu. V obcích a v okresech, kde je těžiště veškeré

soudní činnosti , budou nyní pracující volit soudce přímo . V kra 248

jích tak činí krajské národní výbory. Nejvyšší soud bude , volen Národním shromážděním. Všichni soudci jsou lidovými soudci. Veliká úloha připadá těm soudcům, kteří jako přímí zástupci dělníků, rolníků a inteligence vykonávají soudcovskou funkci vedle svého povolání .

Výrazným projevem rozšiřující se účasti pracujících na soudní činnosti je zřizování místních lidových soudů, vytvoření instituce společenských žalobců a obhájců a přejímání záruk za převýchovu provinilců společenskými organizacemi.

Místní lidové soudy se podle nové ústavy stávají důležitým článkem jednotné soustavy našeho soudnictví. Místní lidové soudy jako přímé orgány pracujících na závodech a v místech budou

projednávat a rozhodovat některá provinění občanů a řešit ně které občanskoprávní spory. Budou napomáhat rozvoji soudruž

ských vztahů mezi pracujícími, chránit důstojnost a čest občanů a vychovávat soudružským působením a morální silou kolektivy

občanů k nesmiřitelnému postoji k jakémukoli jednání, které pů . sobí škodu společnosti. Budou čelit porušování zákonů i zásad so cialistického soužití a jiným jednáním neslučitelným s povinnost mi občana socialistického státu,

Národní výbory, organizace ROH, orgány JZD , společenské or ganizace a u mladých lidí zejména rodina , škola a organizace CSM musí ještě více než doposud rozvinout své výchovné a pre

ventivní působení. Místní lidové soudy nepřijímají na sebe tuto jejich úlohu. OV KSČ schvaluje, aby zákon o místních lidových soudech byl vypracován podle těchto zásad : Rozsah pravomoci místních lidových sou da

Místní lidové soudy projednávají a rozhodují některé případy porušování právních předpisů, které jsou pro společnost méně nebezpečné a projevují se zejména v závažném porušování pra videl socialistického soužití. Ukládají provinilcům opatření smě .

řujících k jejich nápravě. Projednávají a rozhodují zejména případy . drobného rozkrádání , poškozování nebo jiného ohrožování ma . jetku v socialistickém vlastnictví, drobných krádeží, zpronevěr, podvodů a jiných úmyslných ne. 249

bo nedbalých poškození osobního majetku a osobních zájmů pra cujících,

jednání narušujícího socialistické soužití, jako nepřístojného chování, rvaček, výtržnictví, pomluv a jiných urážek slovem i skut kem , opilství, zanedbávání péče o rodinu, o děti a jejich výchovu , závažného porušování pracovní kázně, jako je soustavné vyne chávání směn bez závažných důvodů , předstírání pracovní ne schopnosti, porušování technologické kázně apod., závažné pří porušování předpisů o bezpečnosti při práci

· pady budou i nadále projednávat okresní soudy. Místní lidové soudy projednávají též taková porušování práv. ních předpisů , jestliže soud nebo prokurátor z vlastního podně . tu nebo na žádost místního lidového soudu po zvážení společen

ské nebezpečnosti činu, osoby pachatele a výchovné síly kolekti vu na pracovišti uznají, že daný případ lze odevzdat k projedná ní místnímu lidovému soudu.

Místní lidové soudy projednávají jednoduché případy majetko vých sporů mezi občany, které nepřekročí částku 1000 Kčs. Na ná

vrh obou stran mohou projednávat i jiné případy majetkových ná

roků mezi občany navzájem i mezi občany a socialistickou orga nizací za tím účelem, aby přispěly k uzavření smíru. Zřizování místních lidových soudu Místní lidové soudy budou zřizovány postupně v závodech a mís tech městského charakteru s počtem aspoň 3000 obyvatel. Nebu dou zřizovány v armádě a bezpečnosti a zatím též ne na vesnicích a v JZD. O zřízení místního lidového soudu v místě a na pracovišti roz hodne okresní národní výbor z podnětu městského nebo místního národního výboru nebo odborové organizace. Místní lidové soudy na pracovištích jsou voleny na návrh základ

ní organizace ROH na shromáždění pracujících. Místní lidové sou dy v místech jsou voleny na návrh městského nebo místního národ

ního výboru na shromáždění občanů. Členové místních lidových soudů jsou voleni na dva roky veřejným hlasováním. Za členy místních lidových soudů budou voleni nejlepší členové pracovních nebo občanských kolektivů , kteří požívají všeobecné 250

vážnosti a důvěry a jsou ostatním příkladem v práci, ve veřejné činnosti i v osobním životě. Zvolen může být ten , kdo dovršil 21. rok svého věku. Zvolení členové soudu skládají do rukou předsedy místního (městského ) národního výboru slib. Členové místních lidových soudů mohou být odvolání z funkce před uplynutím funkčního období, jestliže neplní své povinnosti

nebo jestliže v důsledku svého chování ztratili důvěru pracujících , případně z jiného důvodu nemohou plnit svou funkci . Při odvolání členů postupuje se stejně jako při jejich navrhování a volbě. Z působ jednání místních lidových soudů Místní lidové soudy jednají na návrh národního výboru , jiného

státního orgánu , organizace ROH, organizace ČSM , vedení závodu představenstva JZD, občanů nebo z vlastního podnětu.

Majetkové spory projednávají jen na návrh zúčastněných osob. Orgány, které navrhují projednání před místními lidovými soudy,

předloží potřebné doklady týkající se daného případu . Místní lido vé soudy projednávají jen řádně objasněné případy, jejichž prav divost si ověřují před vlastním projednáváním. Předseda soudu za jistí, aby osoba , která má být postavena před soud , byla předem seznámena s předmětem jednání a s výsledky prověření a vyrozu měna o době a místu jednání.

Místní lidové soudy projednávají případ v tříčlenném sboru v co nejkratší lhůtě od podání a zásadně veřejně. Projednává jej ten soud , který může nejlépe posoudit čin i osobu provinilce a nej účinněji výchovně působit. Občan , jehož věc se projednává , má právo hájit se a musí mu být

dána možnost, aby se vyjádřil, uplatnil své námitky a podal vše chna potřebná vysvětlení. V zájmu zjištění objektivní pravdy místní lidový soud vyslýchá svědky a provádí i jiné důkazy. Řízení se vede tak, aby byla dána přítomnému kolektivu možnost zúčastnit se objasnění případu a přispět k zhodnocení provinění i osoby provinilce. Rozhodnutí místního lidového soudu vyhlašuje jménem republi

ky předsedající veřejně. O jednání se vyhotovuje protokol . Pro jednával-li místní lidový soud trestný čin , který mu byl předán soul

dem , prokurátorem, vyrozumí je o výsledku projednání. 251

Opatření ukládaná místními lidovými soudy Při své činnosti místní lidové soudy uplatňují především pro

středky morálního působení a snaží se dosáhnout toho, aby si pro vinilec uvědomil nesprávnost svého jednání a napravil škodlivé ná sledky, které způsobil . Místní lidové soudy se mohou omezit jen na projednání případu ve veřejném zasedání, jestliže již samo projednání postačí k nápra vě viníka. Bude to zejména tehdy, když viník svého poklesku upřímně lituje a omluví se poškozenému nebo kolektivu. Jinak mů. že místní lidový soud uložit opatření : napomenutí,

veřejnou důtku,

nápravné opatření srážkou platu ve výši do 15 % na dobu nej výše 3 měsíců , pokutu 500 Kčs,

nařídit na dobu nejvýše 6 měsíců, aby byl viník přeložen na nižší funkci nebo na jiný pracovní úsek.

Dojde-li místní lidový soud k závěru , že opatření, která může ulo žit, nepostačí k nápravě viníka , a jde -li o trestný čin, odevzdá věc k projednání okresnímu prokurátorovi. Byla-li jednáním viníka způsobena škoda, působí místní lidový >

soud k tomu , aby ji viník dobrovolně nahradil. Jestliže tak odpirá

učinit, může mu soud tuto povinnost uložit, a to vedle opatření shora uvedených .

Nezjistí- li místní lidový soud vinu, vynese zprošťující rozsudek. Při projednávání majetkových sporů působí místní lidový soud k tomu, aby došlo ke smíru mezi občany.

Z á vaznost a vykonavatelnost rozhodnuti místních lidových

soud ů

Rozhodnutí místního lidového soudu je stejně závazné jako roz sudek okresního soudu .

Proti rozhodnutí místního lidového soudu mají právo se odvolat :

občan , jehož se rozhodnutí dotýká , a prokurátor, jakož i orgány, respektive organizace , které daly podnět k projednání věci. O odvolání rozhoduje okresní soud. Shledá -li okresní soud , že rozhodnutí je nezákonné či z jiných důvodů nesprávné , zruší roz 252

hodnutí místního lidového soudu a vrátí věc k novému projednání a rozhodnutí.

Není - li rozhodnutí místního lidového soudu o náhradě způsobe né škody, o uložení pokuty nebo o majetkovém sporu vykonáno dobrovolně ve stanovené lhůtě, odevzdá předseda místního lido vého soudu věc okresnímu soudu k výkonu těchto rozhodnutí soud ní exekucí .

Smíry v majetkových sporech uzavřené před místním lidovým soudem jsou vykonatelné soudní exekucí k žádosti účastníka. Poměr místních lidových soudů

k jiným orgánů m a organizacím Místní lidové soudy podávají pravidelně zprávu o své činnosti

svým voličům, jakož i národním výborům. Místní lidové soudy navrhují národním výborům, státním orgá nům a společenským organizacím opatření k posílení výchovného působení a k provedení preventivních opatření.

Soudy vykonávají dozor na činnost místních lidových soudů tím, že rozhodují o odvoláních podaných proti jejich rozhodnutím. Proti pravoplatným rozhodnutím místních lidových soudů , jimiž

byl porušen zákon, může prokurátor podat stížnost pro porušení zákona, o které rozhoduje vyšší soud. Místní lidové soudy se opírají o součinnost s orgány činnými

v soudním řízení a s dalšími orgány a institucemi. Národní výbory, státní orgány a společenské organizace poskytují místním lidovým soudům soustavnou a všestrannou pomoc a podporu. IV

K dalšímu prohloubení výchovného poslání soudů a zlidovění

soudnictví jsou pracující oprávněni vysílat prostřednictvím spole čenské organizace k projednání u okresních soudů své zástupce jako společenské žalobce nebo společenské obhájce a přejímat záruku za převýchovu a nápravu provinilců podle těchto zásad : 1. Základní odborové organizace ROH a organizace ČSM působící na pracovišti, kde obžalovaný pracuje, jakož i JZD, jehož je členem, mají právo předkládat soudu návrhy, aby se hlavního líčení účast

nil zvolený zástupce, který bude jejich jménem vykonávat spole 253

čenskou obžalobu nebo společenskou obhajobu . O návrhu rozhod ne příslušný soud.

Společenští žalobci a společenští obhájci tlumočí při soudním projednávání trestní věci názor kolektivu a pomáhají k tomu, aby soud mohl :

všestranně, úplně a objektivně zjistit všechny okolnosti případu ; odpovědně posoudit osobu obžalovaného ; správně rozhodnout o vině a o výměře trestu ;

odhalit příčiny, které vedly k trestné činnosti, a vyvolat opatření k jejich odstranění.

Soud je povinen pomáhat společenským žalobcům a společen ským obhájcům při výkonu jejich funkce, zejména umožnit jim nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, účastnit se jejich provádění, podávat návrhy atd .

2. Základní organizace ROH a ČSM, které působí na pracovišti obviněného, a JZD, jehož je obviněný členem, mohou převzít záruku za převýchovu osob, které se dopustily trestných činů menší spole čenské nebezpečnosti, litují jich a projevují účinnou snahu o ná pravu . Převzetí záruky se projedná na členské schůzi. Společenská organizace, případně JZD zašlou své usnesení obsa hující návrh , aby jim byl provinilec odevzdán na záruku, okresnímu

prokurátorovi nebo okresnímu soudu . Tyto orgány po individuál ním posouzení závažnosti případu jsou povinny o návrhu rozhod nout .

Kolektiv pracujících pečuje o převýchovu a nápravu provinilce

svěřeného jim na záruku a dbá , aby nahradil škodu, kterou způso bil svým jednáním . 3. Společenské organizace pečují o převýchovu osob odsouze ných podmíněně a k trestům nápravného opatření. Mohou se in formovat u příslušných orgánů o stavu převýchovy osob, které si odpykávají trest odnětí svobody, podávat žádosti za jejich podmí

něné propuštění nebo udělení milosti a pomáhají vytvářet podmín ky, aby propuštěný žil řádným životem pracujícího člověka.

Ústřední výbor KSČ tímto usnesením ukazuje směr dalšího upev ňování socialistické zákonnosti , staví zásady dalšího zdokonalo vání socialistického právního řádu a vytyčuje cestu dalšího zlido 254

vění soudnictví. Smyslem všech schválených opatření je zvýšit aktivní účast pracujících i v těchto oblastech našeho života. Vše

chna tato opatření jsou výrazem hlubokého demokratismu a oprav dového humanismu socialistického zřízení, které pečuje o vše stranny rozvoj tvůrčích, morálních a kulturních sil nové , socia listické společnosti .

Rostoucí význam politického a morálního působení při dalším upevňování socialistické zákonnosti vyžaduje, aby se dále zvýšila vedoucí úloha strany v této oblasti. Všechny stranické orgány a

organizace budou pečovat, aby významná opatření schválená tímto usnesením byla důsledně uváděna v život a měla co největší poli tický účinek. Stranické orgány v krajích a v okresech budou dbát, aby byly politicky správně uplatňovány nové formy zajištování zá konnosti a nové instituce zlidovělého soudnictví.

Politická a organizátorská činnost stranických a společenských organizací musí přispívat k vytváření ovzduší, v němž nebude trpě no porušování zákonnosti. Stranické organizace v závodech a v místech budou pečovat, aby

byly vytvářeny příznivé podmínky zejména pro činnost místních lidových soudů. Každý komunista musí být příkladem v dodržování socialistické zákonnosti a pravidel socialistického soužití a mo rálním vzorem působit na ostatní občany.

Důsledné uplatňování vedoucí úlohy strany je zárukou, že upev . ňování socialistické zákonnosti bude stále více vlastní záležitosti

všech pracujících a že bude významně přispívat k rozvoji naší so cialistické společnosti, k rozvíjení morálních rysů socialistického člověka.

VÝSLEDKY PORADY KOMUNISTICKÝCH A

A

DĚLNICKYCH

OKOLY NAŠI

STRAN

STRANICKÉ

PROPAGANDY

USNESENÍ OV KSC ZE DNE 30. PROSINCE 1960

Usnesení OV KSČ k zahájení stranického školení ve školním roce 1960-1961 orientovalo celou stranickou propagandu na

objasňování naléhavých ideologických otázek jak našeho vnitř ního vývoje, tak i otázek mezinárodních vztahů a světového revo lučního dělnického hnutí.

Z moskevských porad představitelů 81 komunistických a děl nických stran a jednomyslně přijatého Prohlášení i Výzvy k ná rodům vyplývají pro stranickou výchovu a veškerou naši pro pagandu nové , velmi odpovědné úkoly.

Dokumenty moskevské porady mají historický význam, nebot jsou v nich vědecky zobecněny základní procesy světového spo lečenského vývoje v posledních letech, shrnuty veliké úspěchy světové socialistické soustavy, zkušenosti mezinárodního komu nistického hnutí i národně osvobozeneckého hnutí a ukázány zá

kladní perspektivy dalšího vývoje společnosti. Spolu s Deklarací a Manifestem míru z roku 1957 představují nové potvrzení neoby čejné síly marxismu - leninismu, jsou jeho skvělým rozvinutím v podmínkách současné doby .

Ústřední výbor KSČ vyjádřil na svém plenárním zasedání ve dnech 7. a 8. prosince svůj plný souhlas a podporu těmto doku

mentům. Vycházeje z toho , že představují nesmírně závažnou mobilizující směrnici mezinárodního komunistického hnutí v jeho boji za mír, demokracii a národní nezávislost , socialismus a ko

munismus, ÚV KSČ zdůraznil, že je nutné s jejich obsahem sezná mit celou stranu a nejširší vrstvy našich pracujících . Současně je třeba všestranně rozvinout studium a osvojování si 256

myšlenek a závěrů Prohlášení i Výzvy k národům celého světa

v rámci stranického školení a veškeré stranické propagandy . Ústřední výbor Komunistické strany Československa proto ukla dá všem orgánům a organizacím strany, aby na základě důklad ného projednání Prohlášení porady představitelů komunistických a dělnických stran a Výzvy k národům celého světa přijaly kon krétní opatření ve své ideologické činnosti. Všem otázkám mezinárodního revolučního dělnického hnutí a mezinárodních vztahů, jež tvoří obsah dokumentů moskevské po

rady, je třeba věnovat soustavnou pozornost, zařazovat je opera tivně do stranického školení i učebního roku ČSM, organizovat k nim veřejné schůze strany, besedy, přednášky pro pracující apod. K nim musí nyní soustředit svou činnost poradny a stu

dovny marxismu-leninismu, lektorské skupiny OV KSČ, závodní a vesnické lektoráty a další zařízení.

Velikou úlohu má nyní všechen stranický tisk, na němž do značné míry záleží, jak budou komunisté i ostatní naši pracující seznámeni se základními otázkami současného světového vývoje. Stranické orgány a organizace zabezpečí projednání Prohlášení porady představitelů komunistických a dělnických stran a Výzvy k národům celého světa ve všech útvarech stranického školení včetně večerních universit marxismu-leninismu. Na dvou až třech

schůzkách v lednu a únoru 1961 budou probrána tato témata : 1. Současná epocha vitězného nástupu socialismu a zániku ko lonialismu ve světě.

2. Upevnit a rozvinout mirové soužití a soutěžení zemí s různým společenským zřízením

základní úkol v boji za trvalý mir a

socialismus.

3. Jednota mezinárodního revolučního dělnického hnutí a úkoly komunistických stran.

Všechny internátní stranické školy připraví pro své posluchače přednášky zaměřené k vysvětlení obsahu Prohlášení představitelů komunistických a dělnických stran a Výzvy k národům celého

světa a zpracují jejich obsah i v programech jednotlivých před mětů.

Pro vedení přednáškové propagandy doporučuje ústřední výbor KSČ tato témata : 1. Charakter současné epochy světového vývoje. 9 Usnesení a dokumenty

257

2. Růst síly a mezinárodního vlivu světové socialistické sou śtavy. 3. Mírové soužití a soutěžení

cesta k dalšímu růstu převahy socialismu na světě a k definitivnímu odstranění nebezpečí války. 4. Boj národů za úplnou likvidaci kolonialismu. 5. Jednota komunistických a dělnických stran- hlavní záruka v boji proti imperialismu, za mír a socialistickou přestavbu spo lečnosti .

6. Úkoly komunistických stran v ideologickém boji.

Podle podmínek a potřeb bude správné volit i další témata. Ústřední výbor KSČ vyslovuje přesvědčení, že dobře vedená propaganda k základním otázkám současné doby, o které je mezi všemi pracujícími veliký zájem, významně přispěje k dalšímu po sílení morálně politické jednoty našeho lidu, jeho semknutosti

kolem KSČ, k dalšímu zvýšení jeho aktivní účasti při budování vyspělé socialistické společnosti i k dalšímu upevnění jeho ne otřesné mezinárodní solidarity se všemi silami bojujícími za mír, demokracii, národní nezávislost a socialismus.

SMĚRNICE ÚV KSČ PRO VYSTAVBU STRANICKÝCH

ORGANIZACI

STAVEBNI

V

PODNICÍCH

VYROBY

SCHVÁLENÉ DNE 11. LEDNA 1961 I

základní organizace strany se tvoří : 1. z členů a kandidátů strany, kteří pracují na stavební správě a v přidružené stavební výrobě ( Stavomontáže ) . Vzhledem k rostoucím úkolům v investiční výstavbě jsou po

stupně ustavovány stavební správy s působností v jednom okrese. Pro zesílení vlivu strany na činnost stavební správy jako celku je účelné uspořádat výstavbu stranických organizací v rámci sta vební správy tak, aby byli všichni členové a kandidáti strany ří zeni jedním stranickým orgánem a aby vedoucí úloha strany byla 258

uplatňována z jednoho centra ( základní organizací, celozávodním výborem ). Postupovat podle těchto zásad: a ) ustavovat základní organizaci na stavební správě s působ

ností v jednom okrese tam, kde je menší počet členů a kandidátů strany, a touto cestou uplatňovat vedoucí úlohu strany a právo kontroly činnosti vedení stavební správy. Na krátkodobých stavbách menšího významu ( obvykle s trvá

ním do jednoho roku ) , na nichž pracuje větší počet členů a kan didátů strany, může základní organizace tvořit organizace dílčí nebo stranické skupiny;

b ) v rámci stavební správy, která provádí výstavbu v jednom okrese, tvoří se základní organizace na těch stavbách, kde pra cuje větší počet členů a kandidátů strany , vyžaduje -li to význam stavby a přesahuje -li délka jejího trvání dobu jednoho roku. Tyto základní organizace voli se souhlasem KV KSČ na vše plenární schůzi nebo konferenci delegátů celozávodní výbor, kte .

rý řídí práci' základních organizací v rámci stavební správy ; c ) působnost některých stavebních správ se dosud plně nekryje s územní organizací okresů. Některé stavební správy provádějí

výstavbu v několika okresech a komunisté podle potřeb výroby, organizace práce a příslušnosti k určité profesi přecházejí po stupně ze stavby na stavbu, často i z okresu do okresu . Příslušný

okresní výbor rozhodne o tom, zda na stavbě prováděné na jeho území bude vzhledem k počtu členů a kandidátů a k důležitosti

stavby vytvořena stranická organizace. Je-li v rámci stavební správy, která pracuje na území několika okresů, ustaveno více základních organizací, může dát krajský výbor souhlas k vytvoření celozávodního stranického výboru. Ce lozávodní výbor je volen na všeplenární schůzi nebo na konfe renci delegátů všech základních organizací v rámci stavební sprá vy. Je řízen tím okresním výborem, kde je sídlo vedení stavební správy, případně kde je těžiště úkolů stavební správy. Celozávod ní výbor řídí všechny základní organizace v rámci stavební správy ;

2. z členů a kandidátů strany, kteří pracují v dílnách a výrob nách spadajících pod podnik nebo stavební správu; 3. z členů a kandidátů strany, kteří pracují na ředitelství pod niku. Základní organizace má působnost na podnikovém ředitel 259

ství a nezasahuje do práce stranických organizací v útvarech, které jsou ředitelství podřízeny. Stranická organizace na podnikovém ředitelství je organizací

v administrativě a nemá právo kontroly hospodářské činnosti správy podniku dané stranickým organizacím ve výrobních pod nicích ;

4. z členů a kandidátů strany, kteří pracují v okresním staveb nim podniku. Je-li v rámci okresního stavebního podniku ustaveno několik

základních organizací strany ( podle stavebních správ ) , volí se po souhlasu krajského výboru strany na všeplenární schůzi nebo konferenci delegátů všech základních organizací celozávodní výbor. II

Na stavbách, kde není potřebný počet členů strany k ustavení stranické skupiny, pověří výbor organizace na stavební správě

člena nebo kandidáta strany masovou politickou a organizátor skou prací a jinými stranickými úkoly mezi pracujícími a těmi členy strany, kteří na stavbě pracují přechodně a poměrně krát. kou dobu. III

Pracuje - li stavebně montážní podnik v rámci jednoho okresu,

voli se na všeplenární schůzi nebo na konferenci delegátů celo závodní výbor, který řídí všechny základní organizace v rámci

podniku a má právo kontroly činnosti správy podniku. IV

Na velkých dlouhodobých stavbách se tvoří se souhlasem kraj . ského výboru strany základní organizace podle jednotlivých úseků staveb bez ohledu na to , u kterého podniku členové a kandidáti strany pracují. Tyto základní organizace volí na všeplenární schůzi nebo konferenci delegátů celostaveništní výbor KSČ. Celo staveništní výbor je řízen okresním výborem v místě stavby a řídí základní organizace na celém staveništi, vytvořené z komu. 260

nistů ze všech podniků a odvětví zúčastněných na výstavbě. Celo staveništní výbor KSČ uplatňuje právo kontroly vůči hospodár skému vedení stavby, pokud jde o všechny úkoly vztahující se k zajištění dané výstavby. Ve vztahu ke stranickým organizacím v podniku investora vystupuje celostaveništní výbor jako rovno cenný orgán.

Souhlas k ustavení celostaveništního výboru dává krajský vý: bor strany. V

Je- li v okrese se sídlem podnikového ředitelství ustaveno ně .

kolik stranických organizací v útvarech, které nemají charakter stavebních správ a jsou podřízeny přímo podnikovému ředitelství, může dát krajský výbor strany souhlas k vytvoření celozávodního výboru. Celozávodní výbor volí všeplenární schůze nebo konte rence delegátů. Řidí příslušné základní organizace. Vůči hospo

dářskému vedení neuplatňuje právo kontroly, neřídí a nezasahuje do práce stranických organizací na stavebních správách nebo v útvarech, které mají charakter stavebních správ.

NĚKTERÉ OTÁZKY PRACE STRANICKÝCH ORGANIZACI VE STAVEBNI VÝROBĚ

USNESENI OV KSC ZE DNE 11. LEDNA 1961

OV KSČ projednal zprávu »O některých otázkách práce stra nických organizací ve stavební výroběx a konstatuje, že činnost ZO KSČ se péčí stranických orgánů a obětavou prací funkcionářů základních organizací strany zlepšuje. Přes určité zlepšení ve

stranických organizacích podniků stavební výroby neodpovídá dosud úroveň činnosti úkolům, které budou řešit stranické orga nizace při zajišťování usnesení strany. Zkušenosti z výstavby stranických organizací ukazují na nut nost doplnit »Směrnice pro výstavbu stranických organizací ve stavebně montážních podnicích« z 10. 1. 1956. Smyslem jejich

doplnění je zesílit vliv stranických organizací na celkovou čin 261

nost podniků a stavebních správ, posílit vedoucí úlohu stranic kých organizací na stavbách.

Správným uplatněním » Směrnic ÚV KSČ pro výstavbu stranic kých organizací v podnicích stavební výroby « budou dále vytvá řeny předpoklady pro zvyšování úrovně stranické práce. A. KV KSČ a MV KSČ Praha: I. Schvaluje doplněné směrnice pro výstavbu stranických orga nizací v podnicích stavební výroby. II . Ukládá :

1. zesílit péči o práci stranických organizací, celozávodních vý

borů KSČ, hlavně pokud jde o uplatňování vedoucí úlohy strany, uplatňování práva kontroly a sjednocování úsili komunistů v rám

ci stavebně montážních podniků, stavebních správ a staveb k plně ní politickohospodářských úkolů. Vést stranické organizace k dů slednému uplatňování leninských norem vnitrostranického života,

k zlepšování péče o přípravu a náplň členských schůzí a k sou stavné práci stranických skupin ;

2. projednat zprávu »Některé otázky práce stranických orga nizací ve stavební výroběa a zajistit rozpracování usnesení v ob dobí příprav výročních členských schůzí a konferencí základních

organizací strany tak, aby v roce 1961 odpovídala struktura stra nických organizací » Směrnicím ÚV KSČ pro výstavbu stranických organizací v podnicích stavební výroby« ; 3. svolávat komunisty-funkcionáře stavebně montážních podniků řízených krajskými národními výbory k projednání plnění poli

tických a hospodářských úkolů podniků jako celku nejméně dvakrát za rok a sjednocovat tak úsilí všech členů strany k odstra nění zjištěných nedostatků ;

4. pravidelně v průběhu roku svolávat koordinační porady před sedů základních organizací, celozávodních výborů a celostave

ništních výborů podniků stavební výroby pracujících na stavbách v kraji ;

5. zajistit, aby OV KSČ věnovaly soustavnou pomoc celostave. ništním výborům , celozávodním výborům a základním orgåniza cím strany ve stavebnictví; spolu s vesnickými a uličními organizacemi převedly z těchto

základních organizací členy strany pracující v podnicích sta vební výroby do základních organizací příslušných podniků ; 262

znovu vysvětlily v základních organizacích , jejichž členové strany se účastní investiční výstavby, význam a praxi přechodné registrace těch členů strany, kteří mění z pracovních důvodů čas to pracoviště ;

vedly základní organizace ve stavební výrobě k správnému rozmístění komunistů v okruhu své působnosti s cílem maximál.

ně posílit stavební správy a stavby schopnými technickými kád ry – komunisty . Nepřipustit, aby členové strany byli přemísto

váni bez vědomí stranické organizace , a tak mnohdy oslabován vliv strany na důležitých stavbách ;

věnovaly zvýšenou péči a pomoc základním organizacím při podnicích stavební výroby v přijímání nových kandidátů strany a jejich výchově, zejména z řad příslušníků ČSM a brigád socia. listické práce ;

zvýšily pomoc základním organizacím ve stavebnictví při pro

hlubování ideologické práce, výchově členů a zvyšování politické úrovně členů a kandidátů. Zesílit zaměření stranického školení

na ty otázky ekonomiky stavebnictví, které souvisí s bezprostřed ními úkoly základní organizace.

B. Oddělení stavebnictví OV KSC:

ve spolupráci s krajskými výbory strany svolávat nejméně dvakrát do roka komunisty- funkcionáře stavebně montážních pod.

niků s celostátní působností pro projednání plnění politických a hospodářských úkolů podniků jako celku a pro sjednocení úsili všech členů strany k odstranění zjištěných nedostatků.

ZA RYCHLÉ ODSTRANĚNÍ PŘEKÁŽEK V ROZVOJI PRÁCE ŽELEZNIC USNESENI OV KSČ ZE DNE 17. LEDNA 1961

Pracující lid Československa pod vedením KSČ plní usnesení ce lostátní konference strany a na všech úsecích usiluje o rychlé vybudování vysoce vyspělé socialistické společnosti v naší zemi . Při zajištování těchto úkolů má velký význam doprava , zvláště železniční. Avšak právě v železniční dopravě nejsou úkoly plněny uspokojivě. Strana se musela již několikrát zabývat řešením váž

ných problémů železnic. 263

Těžkou situaci , ve které se nacházela železniční doprava ke kon

ci roku 1957, podařilo se překonat společným úsilím velkého ko lektivu železničářů. Usnesení ÚV KSČ z ledna 1958 sjednotilo ná zory železničářů na lepší využívání všech prostředků a sil a po zvedlo jejich odhodlání k jednotnému organizovanému nástupu za splnění úkolů železnic. Rozvinulo se široké socialistické soutěžení, hnutí brigád socialistické práce a těžkotonážní hnutí, kterým byly v praxi rozbity teorie limitu a nedůvěra železničářů v jejich vlastní

síly. Nebyly odstavovány vlaky, značně se zlepšilo dodržování grafikonu vlakové dopravy, urychlil se oběh vozů, stouply výkony lokomotiv, zvýšila se váha vlaků a vytížení vozů, lépe se plnila nakládka a vykládka , začala se zvyšovat kultura v přepravě ces

tujících atd . Se zlepšením provozu normalizovala se pracovní doba

železničářů a úprava mezd provozních zaměstnanců zvýšila jejich materiální zájem na dobré práci železnic. Na zlikvidování nedo

statků byl vypracován akční plán ministerstva dopravy, správ drah a výkonných jednotek. Tak se v letech 1958–1959 projevil podstatný vzestup v železniční dopravě a železničáří již nebrzdili

rozvoj národního hospodářství, nýbrž vcelku své přepravní úko ly zvládli . Dosažené podstatné zlepšení na drahách potvrdilo, že

cesta , kterou usnesení ÚV KSČ z ledna 1958 železničářům ukázalo, byla správná . Toto usnesení vycházelo z ověřených sovětských zkušeností a z usnesení ÚV KSČ z roku 1954 o »Opatřeních k zvý.

šení úrovně železniční dopravy «, které mimo jiné odmítalo falešné teorie »o rychlých a lehkých vlacích « a žádalo »rozložení zátěžo. vých proudů na celou sít« a spolehlivou, levnou a rychlou dopra . vu zboží těžkými vlaky « .

Dosažené úspěchy bylo třeba upevnit a prohloubit, splnit akční plány na odstranění nedostatků a jít směle kupředu po správné cestě, jak ji ukázala strana. To se však nestalo ! Naopak. Usili o zlepšení řízení železnic nebylo dovedeno do konce. Se zlepše

ním situace v železničním provozu rostlo shora až dolů sebeuspo kojení nad dosaženými úspěchy. Celostátní aktiv železničářů svo

laný ústředním výborem na podzim 1959 kritizoval vedoucí orgány

drah za sebeuspokojení a polevení v úsilí o odstranění nedostatků a za pokles úrovně v řízení provozu . Znovu byli mobilizováni že lezničáři a vcelku příznivě byla zvládnuta zimní kampaň 1959 až

1960. Úspěšně , i když už s velkým " ypětím sil, byly ještě zvládnu ty velké a náročné úkoly v přepravě cvičenců a návštěvníků II. ce 264

lostátní spartakiády. Avšak rostoucí sebeuspokojení zhoršilo stav a nesprávná opatření, která ministerstvo dopravy v té době pro vedlo , aniž se soudruzi radili především s vedením strany a dbali

mnoha kritických hlasů železničářů, vedla k úplnému zlomu ve vývoji železniční dopravy. Ke konci roku 1960 železnice nepra .

cuje plynule a znovu nejsou plně kryty vzrůstající požadavky na rodního hospodářství na dopravu.

Hlavní příčiny dnešních těžkostí na železnici spočívají v oaklo nu od správné cesty, kterou strana pro práci na železnici vytyčila, a v nedůsledném plnění usnesení strany o zlepšení řízení želez niční dopravy.

Odklon od směru, který strana razila pro rozvoj práce železnic, se projevuje především na hlavním tahu. Od druhé poloviny roku 1959 uskutečňovalo ministerstvo dopravy koncepci soustředování

zátěžových proudů na elektrifikované, trakčně výhodné tratě hlav ního tahu, kterou nesprávně zdůvodňovalo hospodárnosti. To způ. sobilo značné provozní potíže a poruchy, mající vliv na plynulost a pravidelnost dopravy . Přitom se šlo postupně do takové kraj.

nosti , že byl zaveden nový grafikon , aniž byly vytvořeny potřeb né předpoklady, že byl zrušen a odprodán značný počet velkých

výkonných parních lokomotiv a zároveň byly sníženy stavy stroj nich a vlakových čet. Je samozřejmě správné plně využívat nej modernější techniku na elektrifikované trati hlavního tahu k pře. pravě co největší zátěže průběžnými nákladními vlaky, avšak ne. ní správné zanedbávat používání ostatních rozsáhlých tratí. Tako

vá koncepce je zvláště u nás neúnosná, protože existuje velká in. tenzita vlakové dopravy , a zajistit rozsáhlou přepravu napříč ce

lou republikou jenom po jedné trati je naprosto nemožné a zvý. šila by se do nebezpečné míry zranitelnost železničního spojení všech částí našeho státu.

Přehnaná koncentrace zátěžových proudů na hlavní tah vyvr . cholila zavedením nového grafikonu vlakové dopravy pro rok

1960/1961. Tento grafikon vlakové dopravy vycházel z koncentra. ce zátěžových proudů a vedl k zrychlení, zlehčení a zvýšení počtu vlaků na hlavním tahu místo zvýšení váhy vlaků a ulehčení trati lepším využíváním celé rozsáhlé sítě našich drah. Tím je hlavní 265

tah naprosto přetížen, a to především v období zvýšené a obtíž né přepravní činnosti v kampani, na podzim a také v zimě. Tato napjatost vyčerpává ještě více velmi nedostatečné rezervy na hlavním tahu v lidech, prostředcích a čase, ztěžuje realizování naléhavých a plánovaných výluk k opravě železničního svršku , troleje a ostatního zařízení a neumožňuje rychlé odstraňování po ruch . Tím dochází k velkým prostojům , zpoždování a odstavová ní vlaků, vyčerpávání provozního personálu , velké nehospodárno

sti a k vážnému narušování plynulosti dopravy na hlavním tahu, což se promítá v značné míře do celé sítě železnic. Grafikon vla kové dopravy určuje na dlouhou dobu přesně organizaci a techno logii celé železniční dopravy a všech jejích výkonných jednotek. Praktické zkušenosti potvrzují, že železničáři, kteří vážně kriti zují dnešní neutěšený stav na drahách, mají pravdu, že nový gra fikon vlakové dopravy neodpovídá skutečné situaci, potřebám a podmínkám k zvládnutí železniční dopravy v naší republice. Si tuace na drahách mohla být docela dobrá, kdyby místo provádění chybné koncepce se všemi jejími důsledky bylo mohutného pří

růstku dopravních kapacit, získaného elektrifikací hlavního tahu atp., plně využito k přepravě co největší zátěže těžkými vlaky a

při účelném používání celé sítě našich drah kdyby byly plně vy. užívány všechny prostředky a síly, jak to žádalo usnesení ÚV KSČ z ledna 1958 k situaci v železniční dopravě. *

Uplatnění chybné koncepce na hlavním tahu a grafikon vlako vé dopravy , který neodpovídá současným podmínkám na železni ci, jsou dnes největšími překážkami v rozvoji práce železnic. Tyto velké překážky vyplývají z nedůsledného plnění usnesení strany o zlepšení řízení železniční dopravy. Takovéto nedostatečné ří zení prohlubuje na jedné straně neutěšený stav na hlavním tahu a obráceně nedostatky na hlavním tahu velmi zesilují překáž ky v práci celé železniční sítě. Překážky, které brzdí rozvoj práce

železnic, mají hlubší příčiny. Nejsou vyjasněny a sladěny provozní a ekonomické zájmy jed notlivých drah a celé železniční sítě. To se týká plánování přepra vy, které není na výši, plánovací disciplíny, technického rozvoje

a celého plánu provozní činnosti, podobně jako plánu vlastních 266

nákladů, plánu materiálně technického zásobování, investiční vý. stavby atp. Evidence a výkaznictví nejsou spolehlivé a některé

ukazatele, jako např. hrubé tunokilometry, nevyhovují. Metodika financování je zčásti nedokonalá a zřejmě už překonaná vývo jem. To všechno překáží důslednému uplatnění zásady » postavit provoz do popředí «, čemuž mají napomáhat všechny složky želez nic, protože jen plynulou přepravou je možno plnit úkoly Želez

niční dopravy a dosáhnout přitom co nejlepších ekonomických vý sledků.

Není zhodnocena poslední změna v organizaci železnic a nejsou

připravena hluboce promyšlená a dobře vyzkoušená opatření pro další zdokonalování organizace drah, která musí mít svůj určitý

odraz také v rozvoji velmi rozsáhlé investiční výstavby na želez nici. Jde o řešení takových otázek, jako je zabezpečení jednotnosti řízení železničních uzlů a celé sítě, další zdokonaleni organizační ho uspořádání drah a celkové organizace železnic jako výrobně ekonomického dopravního celku atd. Spokojit se s určitým zlep šením v organizaci železnic, jehož bylo dosaženo, a nepokračovat v dalším, dobře uváženém postupu v zlepšení organizačního uspo řádání železnic by bylo škodlivým konzervatismem. Není vyjasněn takový žhavý problém , jako je skutečná potřeba pracovních sil podle profesí a opatření k jejich získání, výchově, kvalifikaci a zapracování. Přitom včasné získání a kvalifikace kád rů mají mimořádný význam pro zabezpečení spolehlivého provozu s ohledem na přechod od parní na elektrickou a motorovou trak

ci, s ohledem na zvládnutí veškeré moderní techniky sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, které bude zaváděno v železniční do pravě a ve výstavbě.

Nejsou ujasněna a připravena další účinná opatření k odstraňo vání překážek způsobených vnějšími nepříznivými vlivy na práci

železnic, které vyplývají především z malé autority, kterou dnes má přepravní plán, a to jak u přepravců, tak u železničářů, z těž

kostí, které vyplývají z dodávek nové techniky pro železnici, ze zabezpečování dopravy pro zahraniční obchod , z mezinárodní pře pravy atd .

Je třeba, aby vedení železnic co nejdříve a důkladně rozpraco

valo všechny uvedené a další vyskytující se základní problémy, které tvoří hlavní překážky v rozvoji práce našich drah, a aby bez uhýbání a kolísání zajistilo provádění směrnic strany k dal 267

símu rozvoji železniční dopravy. Navržené řešení těchto problémů projedná vedení železnic napřed pečlivě s aktivem železničářů a předloží vedoucím stranickým orgánům dříve , než přikročí k je jich uskutečňování.

Vzhledem k velkému významu železniční dopravy pro rozvoj národního hospodářství bude projednávání těchto návrhů věnová. no jedno z plenárních zasedání ústředního výboru strany. *

Do té doby, než budou návrhy na řešení základních problémů vypracovány a ověřeny s aktivem železničářů a projednány stra nickými orgány, je nutno vyvíjet velké úsilí za odstranění dílčích

a běžných překážek , které vážně brzdí denní práci drah, sjednotit všechny síly železničářů a soustředit je především na plnění ná sledujících naléhavých úkolů : 1. Na prvním místě stojí nutnost upevnit a zvýšit kázeň, státní a

pracovní disciplínu pro zvýšení bezpečnosti a zlepšení plynulosti železniční dopravy. Přes všechna usnesení a napomínání strany se kázeň a pracovní disciplina na drahách téměř nezlepšily. Kam až vede narušování elementárních pravidel železniční dopravy, uká zalo velké železniční neštěstí u Stéblové, které si vyžádalo tolik obětí a těžce poškodilo dobré jméno naší socialistické republiky v celém světě. Je naprosto neúnosné, aby docházelo např. k vjezdu vlaku na obsazenou kolej , k projetí návěstidla atd. , jak se to v čet

ných případech stává. I když v převážné míře jde v těchto přípa dech o nákladní vlaky, neznamená to, že porušování pravidel že lezniční dopravy, lajdáctví, rutinérství a neodpovědné jednání by se obešlo bez vážných důsledků. Nehody a ledabylá práce na dra

hách si vyžadují neustálé oběti na zdraví i lidských životech , způ sobují velké materiálové škody. Když se takové případy stanou na hlavním tahu, je narušen na dlouhé hodiny provoz v celé dráze a často v celé síti. Každý železničář velmi dobře ví, že zvládnout tak

složitý a citlivý úkol, jako je železniční doprava, není možné bez přesnosti a pevné kázně ve službě, bez vysoké odpovědnosti při vykonávání funkcí a povinností. Avšak pracující na železnici ne jsou dost vychováváni a vedeni k dodržování správných předpisů, instrukcí a rozkazů. Přestupky nejrůznějšího druhu jsou přehlíže

ny a proti těm, kdož narušují pracovní disciplínu, zaviňují nehody 268

a zmetky , nejsou vždy prováděna odpovídající opatření. Takové jednání vedoucích činitelů neupevňuje, nýbrž ještě více podlamu je kázeň a disciplínu. Je otázkou cti a povinností všech příslušní ků velké »modré armády « skoncovat s tímto ponižujícím stavem a provést obrat k uplatňování odpovědnosti, pracovní a státní dis ciplíny na železnici. Je třeba , aby ministerstvo dopravy a spojů konečně vydalo opravený disciplinární řád a uvedlo ho v život. Je třeba, aby náčelníci a vedoucí na všech úsecích upustili od byro

kratického předepisování a vydávali jasné, rozumné a účelné in strukce a rozkazy, aby trvali na jejich přísném dodržování a pro vádění všude, na všech pracovištích a zvláště v dopravním provo zu. Bude třeba, aby stranické organizace na drahách za pomoci

odborových a mládežnických organizací plně podporovaly a kon trolovaly provádění všech opatření k zvýšení odpovědnosti, kázně a disciplíny, protože jenom tak je možné dosáhnout nutného zvý .

šení bezpečnosti a zlepšení plynulosti železniční dopravy. 2. Oslabení kázně a disciplíny je zesilováno také dnešním ne

utěšeným stavem v provozu, který je zhoršován těžkostmi na hlav ním tahu i vlivem grafikonu vlakové dopravy. Tento stav se proje vuje, jak již bylo uvedeno , mimo jiné vysokým překračováním pra covní doby a vyčerpaností velké části provozních zaměstnanců. Je nutno, aby ministerstvo , správy drah a všechny provozní jednotky provedly rychle další opatření k odstranění velkých prostojů, vlo žených výkonů a přesčasové práce, aby úkoly železniční dopravy mohly být plněny znovu za normálních pracovních podmínek a v normální pracovní době , a tak bylo ulehčeno dnešní přetížení provozních zaměstnanců. Za splnění těchto úkolů je třeba vážně bojovat. Je nutno prosadit zlepšení organizace a sladění práce že lezničářů na tratích, v uzlech, seřazovacích stanicích, v lokomo

tivních depech, vozovém hospodářství, traťových distancích atd. Bude nutno ještě více využívat odklonových tratí k ulehčení situace

na hlavním tahu. Velké uzly, jako např. Česká Třebová a Vršovice, bude nutno dále uvolnit zavedením dalších ucelených vlaků, které budou těmito stanicemi projíždět, atd. K tomu všemu je správné používat, případně doplnit pobídkovost mzdové a prémiové sou stavy, která je zaměřena na to, aby se neplatilo víc za špatnou práci železnic a jejich složek, nýbrž aby byl podporován boj za odstranění těch nedostatků , které překážejí dobré práci , a aby

bylo materiálně zvýhodněno plnění dopravních úkolů v normální 269

pracovní době a překračování úkolů stanovených plánem. K plně

ní úkolů drah za normálních podmínek a v normální pracovní do bě je také třeba doplnit stavy strojních a vlakových čet a jiného provozního personálu . Bude k tomu nutno kromě jiného pravděpo

dobně na určitou dobu zastavit organizovaný nábor pracovních sil z řad železničářů pro jiná odvětví národního hospodářství a dopl

nit řady železničářů, jak je s tím počítáno v plánu práce železnic. 3. Vedoucí orgány železnic musí prosadit také kázeň a plnění úkolů přepravci, a tím odstranit stálé narušování plánu železnic. Velké úsilí je třeba soustředit na zlepšení práce velkých vleček, na plynulou nakládku a vykládku ve dne i v noci a ve dnech pra covního volna a na zvýšení tvorby těžkých maršrutních vlaků. Pře pravci musí tak značně přispět k urychlení oběhu vozů a plnému využívání veškerých provozních prostředků železnic. To jsou po vinnosti přepravců vůči železnici a musí být jimi plněny s velkou odpovědností a přísností.

4. Odstranit překážky, které brzdí dopravu, a plnit úkoly, které mají železnice , není možné bez iniciativy všech pracujících na

drahách. K rozvoji tvůrčí iniciativy pracujících slouží především socialistické soutěžení, jak to železničáři nejlépe znají z vlastních zkušeností. Proto je třeba dále rozvíjet a prohlubovat socialistické

soutěžení , těžkotonážní hnutí a hnutí brigád socialistické práce na všech úsecích a pracovištích železnic . Mohutné hnutí socialistické ho soutěžení je nutno v dnešní době zaměřit kromě plnění ukazate

lů plánu právě na odstranění těch překážek, které každodenně brzdí práci železničářů . Proto je nutno mobilizovat technické a in ženýrské kádry a vedoucí na všech úsecích , aby stáli v čele socia

listického soutěžení a připravili materiální a organizační podmín ky k odstranění překážek a k plnění úkolů železnic.

Pracující naší republiky začali plnit velké úkoly rozvoje vysoce vyspělé socialistické společnosti, plánu shromaždování sil pro pře chod ke komunismu . Úkolem železničářů je zabezpečit plnění

těchto úkolů po linii železniční dopravy . Máme opravdu velké pro středky a síly , které stále rozmnožujeme a doplňujeme. Když tyto obrovské prostředky a síly nepromarníme, nýbrž budeme je správ ně a plně využívat, můžeme, a to v normální pracovní době a za 270

normálních pracovních podmínek, zvládnout velké úkoly železnič ní dopravy. Železničáři se musí stát trvalou a spolehlivou oporou soustavného rozvoje našeho socialistického hospodářství, socialis tické společnosti. Strana věří železničářům ! Strana se spoléhá na železničáře, že čestně splní své úkoly.

SMĚLE PROSAZOVAT POKROKOVÉ V NAŠEM ŽIVOTĚ PROJEV SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA CELOSTÁTNÍ PORADĚ BRIGÁD SOCIALISTICKÉ PRÁCE DNE 19. LEDNA 1961

Soudružky a soudruzi. Jménem ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska, vlády republiky i celé Národní fronty předávám vám, účastní kům celostátní porady členů brigád socialistické práce, vřelé sou družské pozdravy. Vyslovujeme při této příležitosti vysoké uznání

vašemu příkladu a úsilí, kterým přispíváte jak v průmyslu, dopra vě, ústavech a jiných pracovištích, tak i v zemědělství v čele všech pracujících k všestrannému rozvoji naší socialistické společnosti. Naše komunistická strana bedlivě sleduje vaši práci, a proto také dala podnět ke svolání této porady.

Velký význam hnutí brigád socialistické práce v období vítěz ství socialismu vidíme v tom, že toto hnutí vyjadřuje vůli nejpo

krokovější části dělnické třídy a ostatních pracujících jít pevně po cestě, kterou ukazuje komunistická strana a po které vede lid

k vítězství socialismu a komunismu. Hnutí brigád socialistické práce je hnutím vysoce politickým , protože spojuje práci s cíli a úkoly budování rozvinuté socialistické společnosti.

Vaše hnutí vyrůstá z masového socialistického soutěžení, které bylo významným činitelem pro splnění a překročení druhého pěti

letého plánu rozvoje národního hospodářství. Udělejme si na tomto místě alespoň stručnou bilanci dosavad ních výsledků v rozvoji našeho národního hospodářství . Jeho stav byl koncem roku 1960 takový :

Průmyslová výroba se proti roku 1937 zvýšila asi o 300 procent. Z toho výroba hutního průmyslu vzrostla téměř o 300 procent, stro

jírenského průmyslu asi o 700 procent, těžba uhlí zhruba o 150 272

procent, výroba elektrické energie asi o 490 procent. Úroveň výro by chemického a gumárenského průmyslu se zvýšila proti roku 1937 o 770 procent a výroba spotřebního zboží vzrostla téměř o 230 procent .

To jsou čísla jen z některých výrobních odvětví národního hos podářství. Tímto rozvojem průmyslové výroby byly vytvořeny hlav ní předpoklady pro další růst životní úrovně našeho lidu.

V souladu s růstem výroby a společenské produktivity práce rostly průměrné výdělky pracujících, klesaly maloobchodní ceny zboží, rozšiřoval se okruh potřeb pracujících zabezpečovaných pří

mo společností, zvyšovala se životní úroveň . Jaké jsou rozdíly mezi životní úrovní dnešní a předválečnou, chtěl bych ukázat na jednom srovnání. Mějme však na paměti, že údaje o příjmech dělníků z předválečné doby vycházejí ze statistik pojišťoven a zachycují tedy jen osoby pojištěné nebo oficiálně podporované v nezaměst nanosti. Starší soudruzi si ovšem pamatují , kolik bylo lidí za městnaných příležitostně, za pár korun, bez pojištění, neplně za.

městnaných a podobně. Kdybychom mohli vyčíslit průměrný před válečný výdělek i včetně těchto pracujících , pak by rozdíly ve pro spěch dneška byly ještě výraznější. Zůstaneme však u údajů, které máme. Chtěl bych použít srovná ní příjmů a životní úrovně dělníků a dělnických rodin. Mzdy děl níků v průmyslu ve srovnání vyhlížejí následovně : Čistá měsíční mzda po odečtení daní a různých dávek činila v roce 1937 v prů měru 524 Kč, v roce 1959, před mzdovou úpravou dělníků v průmys lu, přibližně 1227 Kčs. Sociální složky mzdy , to znamená přídavky

na děti a dávky v nemoci , činily v roce 1937 v průměru 9 Kč, v ro ce 1959 123 Kčs na jednoho dělníka. Úhrn tedy činil v roce 1937 průměrně 533 Kč, v roce 1959 pak 1350 Kčs, což je zvýšení více než 2,5krát. Přitom u těch, kteří měli před válkou jedny z nejnižších mezd - u zemědělských dělníků – se hrubý měsíční průměrný výdělek zvýšil ze 312 Kč v roce 1937 na více než 1100 Kčs v roce 1959. Index životních nákladů dělnické rodiny byl v minulém roce

pouze o 15,1 % vyšší než v roce 1937. Koncem roku 1960 se mzdy a platy po mzdových úpravách dále zvýšily. Kromě toho, co dělníci a všichni pracující pobírají mimo mzdu, ovlivňuje dnes jejich reálné důchody, a tedy i životní úroveň ve značném a stále se zvětšujícím rozsahu bezplatná péče státu o řa.

du životních potřeb. Je to na úseku zdravotní péče o dospělé i děti, 273

ve školství i jiných úsecích. Jsou to nízké náklady na nájemné, elektrickou energii , plyn a dopravu. A je třeba říci, že hodnota této péče bude neustále stoupat. To je několik faktů, které dokazují přednosti socialismu, které ukazují ovoce úsilí a iniciativy pracujících i ovoce socialistického soutěžení,

Vítáme, soudruzi, vaše hnutí a je velmi důležité, že se rozvíjí

právě v době významných změn, které vyplývají z vítězství socia lismu v naší republice, v období nástupu do třetího pětiletého plánu. Vysoko oceňujeme vaši práci, soudruzi, i proto, že vaše přesvědčení, vaše iniciativa ve spojení s technikou vytváří jistotu a je zárukou splnění našich úkolů. Jsme přesvědčeni, že vy, spolu s naší komunistickou stranou a pod jejím vedením, půjdete v prvních řadách ke splnění úkolů

třetí pětiletky cestou nejpokrokovější techniky a vysoce organi zované práce, která nám zabezpečí nejen vysokou produktivitu práce, ale umožní nám svými vysokými tempy zajistit také růst životní úrovně. To je cesta, kterou musíme zvítězit nad kapita listickým systémem.

Soudruzi a soudružky ! Vstupem do třetí pětiletky jsme na počátku uskutečňování smě

lého programu rozvoje vyspělé socialistické společnosti, který vychází z usnesení XI. sjezdu KSČ a je konkrétně rozpracováván ve směrnicích loňské celostátní konference naší strany. Plány dalšího rychlého rozvoje našeho socialistického hospo dářství se opírají za prvé o možnosti, které nám dává naše silná materiálně technická základna, dále hospodářská spolupráce ze mí socialistického tábora, hlavně naše spolupráce se Sovětským svazem, a za třetí široká iniciativa a tvůrčí schopnosti našich pra

cujících, vycházející z vysoké politické uvědomělosti a přesvěd čení o správnosti politiky Komunistické strany Československa a stanovených cílů.

Každá etapa budování nové, socialistické společnosti stále více uvolňuje a rozvíjí tvůrčí schopnosti člověka a přináší nové, vyšší projevy iniciativy. Tak je tomu i nyní s hnutím brigád socialis

tické práce, jehož význam spočívá především v tom, že jeho účast 274

níci pochopili nejnaléhavější úkoly v rozvoji naší socialistické společnosti.

Členové brigád socialistické práce pracují s velkou odpověd ností, které si všichni vážíme a kterou vysoko vyzdvihujeme. Je tomu tak proto, že všechny své znalosti, zkušenosti a pili vyna. kládají k prospěchu společné věci , aby se zvyšovala hospodářská moc naší země , rostlo její bohatství a spokojenost lidu. Je v zájmu našeho lidu, aby takto pracovalo a žilo stále více našich pracujících, aby hnutí brigád socialistické práce a jejich ušlechtilé snahy a myšlenky se staly v nejkratší době majetkem mnoha dalších dělníků, družstevních rolníků a pracující inteli gence.

Soudruzi, tento rys hnutí brigád socialistické práce stavíme na první místo a podtrhujeme zcela záměrně. Zkušenosti nám uka zují, že ještě zdaleka nemůžeme být spokojeni s tím, jak ve své

praktické činnosti využíváme všech možností, které k rozvoji ekonomiky země máme, a dále i jak mnozí naši pracovníci, bez ohledu na společenský význam věcí, hájí a prosazují úzké zájmy,

které jsou mnohdy v rozporu s celostátními zájmy. Dále je třeba, aby byl na všech úsecích národního hospodářství hluboce pochopen plný dosah usnesení strany o významu nové techniky v rozvoji průmyslu a spojení úkolů technického rozvoje s připravovaným přechodem do komunistické společnosti. Jedině široké uplatnění techniky ve třetí pětiletce nám zajistí splnění úkolů a dosažení cílů, které jsme si stanovili do roku 1965. To vyžaduje i zlepšení organizace práce na všech stupních ří

zení ať již ve státních, nebo hospodářských orgánech, zvýšení odpovědnosti na všech úsecích. Operativněji, hospodárněji, účel něji rozdělovat prostředky a síly, řízení přibližovat výrobě , to je jeden z našich předních organizačních úkolů ve třetí pětiletce.

Tomu však ve své činnosti ještě mnohé národní výbory nerozu mějí. Tyto problémy se táhnou jako červená nit většinou nedostatků, které máme. Když se např. hlouběji podíváme na naši investiční

výstavbu, na potíže s hutním materiálem, s uhlím nebo i na pro blémy techniky, směnnosti , na problémy zásobování, pomalého a mnohdy i neodpovědného rozhodování a na další otázky – pak

příčinou nedostatků v národním hospodářství jsou vždy důvody, o kterých jsem hovořil. 875

A právě zde potřebujeme, aby se co nejúčinněji uplatnil vliv brigád socialistické práce. Je potřeba, aby vaše kolektivy mnohem

šíře, důsledněji a odvážněji využívaly všech možností, které v na ší společnosti jsou, a tak přímo pomáhaly, v řešení národohospo dářských problémů. Myslím, že je správné zvláště na vaší poradě zdůraznit význam zavádění nové techniky ve všech odvětvích národního hospodář.

ství jako rozhodujícího předpokladu k zabezpečení plánovaného růstu produktivity práce. Mějme také na zřeteli, že současné, eko nomické soutěžení socialismu a kapitalismu probíhá v podmín

kách nebývalého vědeckotechnického rozmachu a že konečný vý. sledek tohoto soutěžení závisí ve značné míře právě na tom, jak rychle ovládneme novou, vysoce produktivní techniku.

Bohužel, zavádění a uplatňování pokrokové techniky nejde na našich závodech tak rychle, jak bychom potřebovali. V pořádku

to není v investiční výstavbě, která vytváří předpoklady pro roz voj výrobních sil na příští léta. Je sice pravda , že jsme celkové úkoly investiční výstavby v roce 1960 splnili. Ovšem pokud jde

o centralizovanou výstavbu klíčových kapacit, o které se opírá další rozvoj výrobních sil, plán splněn nebyl a do prvního roku třetí pětiletky přecházíme se značným zpožděním. Věc je tím

vážnější – právě z hlediska rychlého uplatňování nové techniky že na centralizovaných stavbách jsou nejhůře plněny dodávky strojního zařízení.

Pokud jde naproti tomu o decentralizovanou investiční výstavbu, 3

ta je značně překračována. Samozřejmě že také s touto výstavbou

počítáme. Nemůžeme však souhlasit s tím, že stavební organizace, strojírenské podniky a jiní dodavatelé plní a překračují drobné investiční úkoly často místního charakteru na úkor rozhodují cích investic. Nemůžeme s takovým postupem souhlasit proto, že

je v rozporu s proporcionálním a rovnoměrným rozvojem našeho národního hospodářství. Způsobuje rozptylování našich investičních prostředků, zvyšuje rozestavěnost. Narušuje naše záměry v rozvoji

jednotlivých odvětví průmyslu, ve vytváření podmínek pro sou středěné a cílevědomé zavádění komplexní mechanizace, automa tizace, pro odstranění těžké a namáhavé práce tam, kde je to

nejvíce třeba, kde je to nutné a nezbytné. Překonání těchto obtíží v rozvoji výrobních sil nemůžeme nijak oddalovat, musíme hledat všechny cesty k jejich vyřešení v letoš. 276

ním roce, aby v dalším období třetí pětiletky rozvoj techniky. probíhal plynule.

Není, soudruzi a soudružky, pochyb o tom, že rozmach národní

ho hospodářství, kterého jsme dosáhli, by byl daleko výraznější , kdyby i zemědělství se rychleji vymaňovalo z forem malovýroby a přecházelo k vysoce intenzívní zemědělské velkovýrobě. Tento

úkol je nyní jako jeden z nejdůležitějších před námi . Předpokla dy k jeho splnění máme především v silné průmyslové materiál ně technické základně a v tom, že na naší vesnici definitivně zvítězily socialistické výrobní vztahy . Organizováním vysoce in tenzívní výroby za použití nejnovější techniky , nejpokrokovějších

poznatků zemědělské vědy a plným využitím všech našich rezerv chceme dosáhnout, aby zemědělství do roku 1970 v podstatě do

stihlo svou úrovní průmysl a dávalo ku prospěchu společnosti mnohem více produktů než dosud .

Stavíme- li ve třetím pětiletém plánu tak vysoké hospodářské a výrobní úkoly v průmyslu zároveň s rychlým rozvojem techniky

jako podmínku dosažení stanovených cílů , je přirozený požada vek – a já to , soudruzi, podtrhuji – že i pro zemědělskou vý. robu musíme na první místo postavit jako jednu z hlavních pod mínek jejího rozvoje techniku a mechanizaci spjaté s pokrokovou organizací práce. Je to samozřejmý úkol proto, že kdybychom nechali zemědělství dosavadnímu vývoji a nepřecházeli na vyso

kou produktivitu práce a intenzitu výroby, dostali bychom se v roce 1970 do velkých rozporů a disproporcí mezi úrovní prů myslu a úrovní zemědělství.

V loňském roce se na naší vesnici zrodilo významné hnutí splnit úkoly třetí pětiletky v zemědělství za čtyři roky. Je to vý .

raz úsilí našich družstevních rolníků přispět společnosti větší mě. rou k tomu, aby mohla rychleji růst životní úroveň našich pracu jících .

V této souvislosti bych však chtěl poukázat na jeden problém. Stal se takový případ, že v okrese Přerov pracovníci ONV snížili pěti vybraným JZD dodávky mléka na rok 1961 proti stanoveným a plněným dodávkám v roce 1960 prý proto, aby tato JZD mohla splnit pětiletku v zemědělství za čtyři roky. To myslím je názorný příklad a vysvědčení » politické a ekonomické zralosti a odpo 277

vědnosti « těchto pracovníků na ONV. Co udělali tito pracovníci jinak pro to, aby bylo dosaženo cíle splnit pětiletku za čtyři roky ? Bylo jim jasno, že plnit tento úkol není hra čísel a také že to není ani administrativní věc ? Nařídit splnění úkolu, to dokáže každý. Tak jsme to ale nikdy neřekli. Stejně jako jsme nikdy ne

řekli, že každé JZD musí pětiletku splnit za čtyři roky. My chce me, aby každé JZD zkoumalo možnosti, zda úkoly zemědělské výroby ve třetí pětiletce může splnit o rok dříve. Jsou tyto mož nosti u nás ? Jsou, soudruzi. Ovšem nejsou v každém místě. A tam, kde by to nařídili, tam úkol splněn nebude. Úsili o splnění pěti

letky v JZD za čtyři roky nepomůžeme, když budeme přijímat jen usnesení. Je ale zapotřebí, aby ti, kteří jsou ve funkcích a mají co

dělat se zemědělskou výrobou, opravdu účinně k jejímu rozvoji napomáhali přímo na místě. V tom také vidíme jednu z forem účinného řízení. Podfuky a papíry nám mléko, vejce ani maso nedají.

Podotýkám, soudruzi, že se stále ještě tu a tam setkáváme s růz nými nepravdivými hlášeními o splnění úkolů, i když nejsou

splněny, a to nejenom v zemědělství, ale i v průmyslu. S touto praxí se musí přestat. Výsledky snažení a práce se měří na vý. sledcích výroby . Je dobrým jevem, že i v zemědělství se socialistické soutěžení

nejen dále rozšiřuje, ale že i zde z něho vyrůstá hnutí brigád socialistické práce. Právě zde, kde staré soukromovlastnické vzta hy a malovýrobní formy hospodaření mají hluboké kořeny, má toto hnutí velký význam. V životě a činnosti družstev, v práci a

životě družstevníků mají brigády socialistické práce nejširší pole působnosti. Je ovšem pochopitelné, že ve svém rozvoji budou na rážet nezřídka na větší obtíže než v našich průmyslových závo dech.

Hovořilo se zde o pomoci patronátních závodů, o pomoci děl nické třídy brigádám socialistické práce v zemědělství. To je jistě správné. Domnívám se však, že na prvním místě tento úkol při padá národním výborům. Národní výbory dnes v podstatě odpo vídají za celé naše zemědělství, za jeho rozvoj a za všestranné využití iniciativy pracujících. Nemohou tedy nechat bez povšim nutí tak významného pomocníka v plnění úkolů rozvoje země. dělské výroby , jakým je socialistické soutěžení, jakým je hnutí brigád socialistické práce. 278

Věříme, že i V. sjezd jednotných zemědělských družstev, který se za několik týdnů bude zabývat otázkami rozvoje zemědělství

v období budování vyspělé socialistické společnosti, bude také svědectvím nástupu k dalšímu rozmachu této tvůrčí' aktivity a iniciativy v jednotných zemědělských družstvech, koneckonců v celém zemědělství.

s plným využitím možností našeho národního hospodářství a zabezpečením potřeb rozvinutí socialistické společnosti souvisí vedle širokého uplatnění techniky a podstatného vzestupu země

dělské výroby také zásada nejvyšší hospodárnosti a plného vy . užití všech prostředků, které máme. Toto hledisko však není všu de důsledně uplatňováno a stále je celá řada případů , kdy se plně nevyužívá výrobních zařízení , plýtvá se materiálem i finančními

prostředky, vyrábějí se zmetky. Právě na počátku třetí pětiletky je třeba znovu s plnou vážností

zdůraznit, aby na všech závodech i družstvech, v celém našem životě byla dodržována přísná hospodárnost. Nelze připustit, aby nepozorností, liknavostí a neodpovědnosti jednotlivců byla ochu zována společnost. Při této příležitosti chci se zmínit o dvou věcech. První se týká využití pracovní doby. Dostali jsme zprávu , že na našich dolech 2. ledna ještě světilo svátky více než 3300 horníků. A to, soudruzi, v době, kdy zavádíme na dolech a v dalších pro vozech 40hodinovou a 42hodinovou pracovní dobu a kdy je bez

podmínečně nutné právě nyní plně využít pracovní dobu , aby chom při zkrácené pracovní době zajistili zvýšené úkoly v těžbě. Domnívám se , že je třeba více odpovědnosti ke své šachtě i k ce lé společnosti i u těch horníků, kteří takto narušují pracovní ká

zeň, zvláště když víme, jak naše národní hospodářství zejména nyní v zimním období potřebuje uhlí. Takhle bychom asi na našich dolech těžko uskutečňovali 40hodinovou a 42hodinovou pracovní dobu. Podobně je třeba i jinde více odpovědnosti mnohých dělníků vůči svému závodu, více se zajímat o problémy výroby. Na dru hé straně ředitelé závodů nesmějí opomíjet dělníky při roz hodování o důležitých otázkách v závodě. Dobrý ředitel je ten, 279

který pracuje se širokým kolektivem a má důvěru pracujících V závodě.

Druhá poznámka se týká výsledků iniciativy pracujících a hod

not, které vytvářejí plněním svých závazků. Soudruh Zupka řekl, že v socialistickém soutěžení na našich závodech je podle statis tiky odborů zapojeno na 3 milióny pracujících. Znamená to, že

převážná většina pracujících je zapojena do tohoto vlasteneckého hnutí. Uzavřené socialistické závazky na počest různých význam ných výročí a událostí bývají vyčíslovány v miliónových hodno tách . Během posledních let se však vytvořila taková praxe, že po uplynutí termínu ke splnění závazků či po ukončení hospo dářského roku nikdo už nemůže vyčíslit, jaké jsou konkrétní vý. sledky této iniciativy a aktivity pracujících v závodech či celých odvětvích, kam vůbec přišly navíc vytvořené hodnoty .

Sháněl jsem takovéto vyčíslení výsledků. Žel, nikdo, ani mi nistři, ani odbory vám konkrétně neřeknou, jaké hodnoty pra cující splněním svých závazků vytvořili navíc. Dostanete odpo věd, že to je započítáno v plnění plánu. Ano, je to tak. Mnozí ředitelé by nemohli vykázat splnění plánu, kdyby na závodě ne bylo výsledků socialistického soutěžení. A řekněme si upřímně, je to tak správné ? Ke cti mnohých našich soudruhů ředitelů je třeba říci, že i oni sami tuto praxi kritizují. Myslíme, že tento stav je třeba rychle změnit tak, aby vedení závodu vykazovalo odborovým orgánům výsledky socialistického soutěžení ve finančním vyjádření a celá společnost aby konkrétně znala, o jaké hodnoty jsme bohatší dík splněným závazkům, dík socialistické soutěži .

Náročné úkoly ve třetí pětiletce vyžadují, aby podobných nedo

statků, o kterých jsem se zmínil, bylo co nejméně. Možnosti k to mu máme. Nejnázornějším dokladem toho je práce a úspěchy členů brigád socialistické práce, celého vašeho hnutí. V něm se stále výrazněji jako významný činitel projevuje smysl pro nesmi

řitelný boj proti všemu, co nám ztěžuje dosahování dalších no vých úspěchů v budování socialismu a komunismu.

Právě na hnutí brigád socialistické práce můžeme nejlépe do kázat, jak v socialistické společnosti roste láska a vážnost k práci, vyvolávající pracovní nadšení a hrdinství, formující vlastnosti no

vého, socialistické člověka, člověka tvůrce, který vnáší do práce 280

své znalosti a zkušenosti ku prospěchu společnosti , a tím i ku prospěchu vlastnímu. *

V této spojitosti chtěl bych hovořit ještě o jedné otázce. Jde o problémy kulturní revoluce, které vyplývají z našeho cíle vy budovat vyspělou socialistickou společnost a připravit se na bu. dování komunismu.

Tyto problémy je třeba vidět také ve spojení s hnutím brigád socialistické práce. Právě ve vašem hnutí, soudruzi, se široce pro jevují prvky socialistické kulturní revoluce. Je to vaše úsilí o zvý šení kvalifikace, o vysokou vzdělanost, bez níž si nelze představit komunistickou společnost. Je to stále hlubší poznávání kulturních hodnot našich národů vytvářených v minulosti i v dnešní době.

Ale jsou to především a hlavně všechny prvky kulturní revoluce , které vznikají v našem denním životě, v naší práci, v našem hos podářství i v socialistickém využívání nové techniky ; je to nová

kultura práce i nový, socialistický způsob života, socialistická mo rálka, nový poměr člověka k člověku. Současně nesmíme ani opo. mijet v celém tomto procesu výsledky vědy, které najmě v socia

listické společnosti stále více působí a budou působit na způsob

pracovního procesu, na rozvoj a život člověka, na rozvoj socialis tické společnosti. Proces socialistické kulturní revoluce musíme vidět v celém tomto jeho souhrnu, ve výchovné práci, v každodenním boji proti

starým předsudkům a zlozvykům i v boji proti vlivům buržoazní společnosti, které ještě zdaleka nejsou překonány.

Tento proces je nutné uskutečňovat ve všech oblastech našeho života a působit v něm všemi silami naší společnosti , avšak vy varovat se jakýchkoli administrativních řešení. Mám na mysli vý . chovné působení veliké přetvářející síly naší společnosti na život

člověka, na jeho myšlení, na jeho další všestranný rozvoj . A v tom je i poslání nás všech, soudruzi, abychom svým příkladem v práci

a v celém životě pomáhali uskutečňovat tento veliký úkol , aby chom přetvářejíce sebe pomáhali tvořit a budovat socialistickou a komunistickou společnost. Proto úkoly kulturní revoluce nelze vidět a uskutečňovat izo

lovaně od úkolů hospodářského rozvoje , od rozvoje společnosti. 281

Ekonomika ovlivňuje kulturu a naopak, výsledky kulturní re voluce působí na rozvoj materiálních sil společnosti. Stává

se ale dost často, že tyto vzájemné vztahy nejsou správně chá pány , a zapomíná se na to, že ekonomiku a kulturu není mož né v životě socialistické společnosti od sebe oddělovat. Proto, soudruzi, když přijímáte závazky a zásady pro činnost svých brigád, posuzujte je vždycky také z těchto hledisek. Vycházejte

z toho , že přeměna člověka a jeho myšlení je dlouhodobý proces, v němž se postupně lámou staré předsudky. Proto při stanovení vašich závazků vycházejte z reálné skutečnosti na vašem praco višti a nemyslete si, že naráz zlomíte věci přes koleno. Tím byste neposloužili věci, ale naopak byste se izolovali a vaše působení na ostatní by bylo oslabeno.

Stejně tak na druhé straně doporučujeme pracovníkům kultury, školství a osvěty a příslušným funkcionářům, aby vždy přistupo vali k úkolům kulturního rozvoje ne jednostranně, ale v nejužším

sepětí s úkoly našeho hospodářství, aby je vždy viděli jako ne dílnou část života celé naší společnosti.

Soudruzi a soudružky !

Úspěšné plnění úkolů, které si stavíme ve třetí pětiletce, bude zároveň i naším příspěvkem k posílení věci mezinárodní dělnické třídy, věci socialismu a míru. Náš nástup do třetí pětiletky spadá do období velkých přeměn

ve světě, jejichž hlavním rysem je mohutný nástup mezinárodního komunistického hnutí a stále výraznější převaha socialismu ve

všech oblastech společenského života. Socialistická soustava pů sobí na světový chod dějin svými velkými úspěchy jak v oblasti

ekonomiky, tak ve vědě, technice i kultuře. Mezinárodní revoluční dělnické hnutí získává stále více stou

penců , rozmnožují, sílí a zpevňují se řady těch, kteří v kapitalis

tických zemích bojují proti vykořisťování, bezpráví, útlaku a válce. Velké třídní boje se rozhořely i v těch zemích, jejichž buržoazie se spolu s pravicovými socialisty snažila světu namluvit, že u nich k takovým střetnutím nemůže dojít. Kapitalismus prý se tu div ne na věky stabilizoval, stal prý se »kapitalismem lidovým«. Podívej. 282

me se , soudruzi, na Belgii i na jiné země , jak tam v praxi vidíme působení »lidového kapitalismu« .

Tyto události, jakož i vývoj v Africe, v Latinské Americe plně potvrzují rozbor a závěry, které učinila porada komunistických

a dělnických stran loni v Moskvě. Pracující naší socialistické vlasti vítají a pevně stojí za Prohlášením porady komunistických a dělnických stran a za mírovou výzvou k národům celého světa.

Spatřují v těchto významných dokumentech mezinárodního ko

munistického hnutí bojový program jednotného ofenzívního ná stupu za mír, demokracii a komunismus.

V těchto dokumentech je stvrzena, nerozborná marxisticko-le

ninská jednota miliónové světové armády komunistů, jednota vy kovaná v těžkých třídních bojích, jednota, která zvyšuje sílu a upevňuje autoritu světové socialistické soustavy. V této bojové semknutosti je pevná záruka, že program mezi.

národního komunistického a dělnického hnutí se promění ve sku tečnost, že bude naplněn konkrétními činy v boji za nová vítězství

socialismu a komunismu, za další rozmach národně osvobozenec kého boje, za odvrácení nové světové války a nastolení trvalého míru ve světě.

V nerozlučné jednotě se všemi zeměmi světové socialistické

soustavy, zvláště pak v těsné spolupráci se Sovětským svazem , vynaložíme veškeré úsilí k tomu, aby převaha socialismu nad ka

pitalismem byla stále zřetelnější. Je naším cílem, abychom v naší

socialistické republice vytvářeli stále nové a větší hodnoty a sou časně brali na sebe podíl pomáhat a ovlivňovat právě naší pomocí vývoj světa k pokroku a socialismu. Čím rychleji porostou mate riální a duchovní síly socialismu, tím větší budou naše úspěchy v oblasti výroby, vědy a techniky, při vytváření nového, svobod ného společenství lidí a zabezpečování jejich hmotných a kultur ních potřeb. Tím rychleji také poroste převaha mezinárodního komunistického hnutí, všech mírových , demokratických a proti imperialistických sil ve světě.

Soudruzi a soudružky !

Máme smělé perspektivy rozvoje socialistické společnosti, v níž

nebývalého rozmachu dojde naše národní hospodářství, věda a technika, nebývale vysokého stupně rozvoje dosáhnou duchovní síly našeho lidu, vysoko pozvedneme životní úroveň. 283

Komunistická strana spoléhá na sílu a politické uvědomění naší dělnické třídy , která v čele pracujících tak jako vždy v mi nulosti zasahuje i dnes rozhodujícím způsobem do vývoje země. Brigády socialistické práce, tot skvělý výsledek celé čtyřicetileté činnosti Komunistické strany Československa, jejího úsilí o vybu dování socialismu a komunismu. Bojové tradice komunistické stra ny vy, soudruzi, uskutečňujete na poli práce. Proto také Komunistická strana Československa vysoce oceňuje

hnutí brigád socialistické práce a spoléhá na vás, na členy brigád socialistické práce, že ještě s větší smělostí budete spolu s ní prosazovat vše pokrokové v našem životě. Sláva Komunistické straně Československa , vedoucí síle naší

společnosti, která nás vede směle vpřed za další vítězství míru a socialismu !

Všichni společně v pevné jednotě vpřed na cestě socialismu ke komunismu !

ZA HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ KOVO V NARODNIM HOSPODÁŘSTVÍ VÝZVA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA LEDEN 1961

Soudružky a soudruzi!

Nastupujeme k plnění třetího pětiletého plánu, který vyjadřuje

smělé úkoly budování vyspělé socialistické společnosti. Splnění plánu třetí pětiletky bude významným přínosem pro růst hmotné i kulturní úrovně pracujících, dalším posílením socialistické sou stavy a jejím vítězstvím v soutěži s kapitalismem. V úsilí o plnění úkolů socialistické výstavby zaujímá významné místo iniciativa pracujících za maximální hospodárnost a snižová ní vlastních nákladů výroby. Rozhodující složkou snižování vlastních nákladů je co nejúčel nější hospodaření s materiálem, zejména s kovy. Neustálé snižo

vání spotřeby materiálu a materiálových nákladů je celosvětovým projevem soudobého rozvoje techniky a naším významným úkolem v soutěži s nejvyspělejšími kapitalistickými zeměmi .

Třetí pětiletý plán počítá pro zajištění velikých úkolů výstavby a technické rekonstrukce národního hospodářství s podstatným

růstem výroby železa a oceli , válcovaného materiálu i dalších ko vů. Oceli budeme v roce 1965 vyrábět 10,7 mil. tun , což znamená ,

že náš metalurgický průmysl bude na jednom z předních míst ve světě, pokud jde o množství výroby oceli na obyvatele . Cím dárněji budeme využívat každé tuny materiálu, tím nižší budou náklady a tím větší bude množství výrobků. Hospodár nost v socialistickém státě vytváří podmínky pro další zkracování pracovní doby, růst mezd a platů, soustavné snižování cen zboží a otevírá další nové možnosti pro zvyšování životní úrovně.

Úspora práce, která byla vykonána již dříve a je v materiálu a surovinách obsažena ve formě práce zhmotnělé, nám navíc umož 285

ňuje využít prostředků získaných účelným hospodařením s kovy na lepší vybavení výroby technikou, a tím i zvýšení společenské produktivity práce.

Všestranná hospodárnost s kovy a ostatními surovinami nevy plývá tedy jen z okamžitých potřeb národního hospodářství, ale je objektivní zákonitostí socialistické hospodářské soustavy, je

cestou trvalého zvyšování technickoorganizační úrovně výroby a významným činitelem pro plnění tempa růstu národního důchodu. Úsilí o maximální hospodárnost ve spotřebě materiálů , zejména

kovů, se musí stát proto stálou součástí ekonomického myšlení všech pracujících.

Třetí pětiletý plán počítá se snížením vlastních nákladů v prů myslových podnicích průměrně ročně o více než 2,6 % . Podíl sní žení nákladů na materiál v průmyslu má činit průměrně ročně nej .

méně 1,7 % , což je úkol vysoký , ale reálný , neboť pro jeho splnění jsou vytvářeny během třetí pětiletky předpoklady výstavbou a re

konstrukcí metalurgických závodů, prudkým rozvojem chemické ho průmyslu a dalším zlepšováním soustavy plánování a řízení ná rodního hospodářství.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa projednal

a posoudil možnosti lepšího využívání kovů v našem národním hospodářství a uložil po hospodářské linii rozpracovat soubor opa tření pro zajištění maximálního využívání kovů, zejména z hledis

ka účinnějšího uplatnění podnikové a osobní hmotné zaintereso vanosti, v oblasti cenové i k urychlení revize československých norem.

Stanovené úkoly ve snížení spotřeby kovů uložené ve třetím pě tiletém plánu opírají se o významné úspěchy, kterých již dříve do sáhli pracující některých výrobních hospodářských jednotek. Na

příklad v socialistické soutěži po vzoru Královopolských strojíren a Kovosmaltu Trnava a v hnutí za dosažení úspor 100 tisíc tun oceli.

Realizace úkolů třetího pětiletého plánu ve snížení plánovaných ukazatelů spotřeby kovů vyžaduje nadále úzkou soudružskou spo lupráci a iniciativu pracovníků všech odvětví národního hospodár ství , pracujících v podnicích, závodech a dílnách .

Plně oceňujeme současnou iniciativu podniků ČKD Praha, Ada movských strojíren a ostatních závodů, brigád socialistické práce, komplexních brigád a všech pracovníků, kteří dosahují v hospo 286

dárném využívání materiálů cennych výsledků a kteří denně při

nášejí řadu námětů k lepšímu hospodaření s kovy. Dosavadní výsledky ve snižování materiálových nákladů by však ke splnění a překročení úkolů třetí pětiletky nestačily. Mnohé podniky a závody přistupují dosud nerozhodně k rozvoji smělých konstrukčních , technických a technologických opatření, která ve dou k výraznému snižování spotřeby kovů. Známé a osvědčené me tody, návrhy a podněty pracujících se dosud neuplatňují na široké

základně a v potřebné míře nejsou zevšeobecňovány nejlepší sku šenosti. Některé podniky ve falešné honbě pouze za splněním plá nu v tunách připouštějí nehospodárnou výrobu a spotřebu mate riálu.

Ústřední výbor KSČ očekává, že pracující všech odvětví národní ho hospodářství na všech pracovištích posoudí a navrhnou nej účinnější cesty lepšího hospodaření s kovy . Obracíme se na vás, abyste problematiku snižování materiálových nákladů projednali na schůzích a výrobních poradách a využili k jejímu řešení všech svých bohatých znalostí a zkušeností.

Lepším hospodařením s kovy je třeba začít již v samých hu tích, kde jsou dosud velmi značné rezervy.

Soudruzi taviči, valcifi, in ženýři, pracovni ci metalurgického průmyslu ! O významu rezerv v oblasti hutní výroby svědčí například sku tečnost, že lépe připravenou vsázkou do vysokých pecí, zvýšeným podílem aglomerátu ve vsázce a vyšší kovnatostí železných kon centrátů je možno značně snížit ztráty výhozem, které dosahují nyní u některých vysokých pecí až 200 kg rudy na tunu vyrobe ného železa. Nedodržováním norem předvah v roce 1960 bylo ná rodní hospodářství ochuzeno o větší množství oceli, než činí spo třeba velkého strojírenského podniku. Zavedení výroby vylehče ných I a U profilů může přinést ve třetí pětiletce na 50 tisíc tun oceli navíc. Rozšíření nových druhů ocelí ve stavebnictví může snížit spotřebu o polovinu. Můžete významně přispět k využití těchto a všech ostatních re

zerv na úseku hutního průmyslu, jestliže zaměříte své úsilí zejmé na na :

rychlé zvládnutí nových vysokopecních a úpravárenských za řízení a snížení ztrát způsobených výhozem ; 287

snížení ztrát kovů způsobených zejména opalem , propalem , rozstřikem a poměrně vysokou zmetkovitosti; snižování předváhy při výrobě hutních výrobků; využívání všech možností k rozšíření výroby odlehčených a úsporných profilů ;

- důsledné plnění sortimentu a nejvyšší jakost výrobků; - cílevědomé rozvíjení vědeckovýzkumných prací a zavádění je jich výsledků do praxe, zvláště v oblasti pokrokových techno logií a nových vysoce jakostních materiálů ; uplatnění progresívních norem rozměrů a jakostí hutních ma teriálů .

Soudruzi projektanti, konstruktéři, techno logové, dělníci - pracující ve strojírenství! Naše strojírenství je největším spotřebitelem kovů . Obracíme se na vás s přesvědčením, že svou zkušeností a iniciativou pomůžete podstatně zlepšit hospodaření s kovy v tomto důležitém odvětví. Projektanti a konstruktéři - využití kovů je možno ve strojírenství nejvíce ovlivnit vaší cílevědomou prací v projekci -

a konstrukci .

Váš přínos v zabezpečení úkolů technického rozvoje a snižová ní vlastních nákladů výroby bude o to větší, jestliže zaměříte svou pozornost zejména na využití materiálových rezerv, které jsou

v progresívních koncepcích strojů a zařízení, ve zvyšování jejich životnosti a výkonů, pokrokových konstrukčních a výpočtových

principech, v zjednodušování a vylehčování výrobků a ve volbě dokonalejších materiálů a polotovarů optimální přesnosti. Pracovníci vývoje a výzkumu — máte v rukou ve liké možnosti lepšího využití kovů

zaváděním progresívních směrů vývoje ; v ekonomickém využívání konstrukčních materiálů ; ve využití záměn kovů za nové materiály, zejména plastické hmoty, jejichž objem výroby ve třetí pětiletce stoupne čtyřná sobně.

Technologové, mistři a dělníci - obracíme se na

vás, abyste posoudili možnosti, jak zabezpečit podstatně vyšší vy užití materiálu snížením odpadu a přídavku na opracování, zvýše ním podílu tváření a svařování , důslednou ochranou proti koro zi a přísným dodržováním technologické kázně . Slévači , kováři, pracovníci v lisovnách a na 288

úseku tepelného zpracování – poradte se, jak lépe využít rezerv, které spočívají v urychlení přechodu na výrobu přes ných odlitků a výkovků, v používání dalších nových progresívních

technologií umožňujících snižování přídavků na opracování a ve zlepšení přesnosti a zvyšování jakosti kovů širším uplatněním te pelného zpracování. Pracovníci v elektrotechnické výrobě – roz hodujícím spotřebitelem neželezných kovů je elektrotechnika. Va ším významným úspěchem je skutečnost, že dnes je hlavním elek trovodným materiálem hliník. Očekáváme od vás, že dále prohlou

bíte záměnu mědi hliníkem a rozšíříte jeho použití ve výrobě trans formátorů a elektrických točivých strojů, kde náhrada mědi hliní kem zatím stagnuje .

O rezervách v těchto a dalších oblastech strojírenské výroby nás přesvědčují například tyto možnosti:

zvýšením beztřískového způsobu obrábění o třetinu může být dosaženo úspor téměř 100 tisíc tun oceli za rok ; zavedením kování v zápustkách bez výronků více než 30 tisíc tun ročně ;

důsledným uplatňováním protikorozních opatření lze v průběhu třetí pětiletky snížit korozní ztráty včetně ztrát kovů asi o 15 až 20 procent ;

nahrazováním běžně používané oceli s pevností 37 kg/mm2 oce

lemi s vyšší mezí průtažnosti je možno dosáhnout 12 % -15 % snížení váhy ;

úspornou konstrukcí, normalizací a unifikací a pokrokovou technologií při výrobě kluzných ložisek lze dosáhnout až 80 % úspor deficitních ložiskových kovů ; - použitím plastických hmot je možno dosáhnout ve výrobě ka belů úspor minimálně 7 tisíc tun olova v roce 1965 . Usilí o snižování vah výrobků a uplatnění pokrokových techno logií a všech ostatních cest vedoucích ke snížení spotřeby kovů

ve strojírenství je třeba vystupňovat zejména v těch oborech , kte ré jsou s ohledem na svůj charakter nebo rozsah výroby největší mi spotřebiteli kovů. Jde o chemická zařízení, kotlářské výrobky,

cbráběcí stroje , transportní zařízení, vagóny a motorové vozy, elektrické stroje , stroje a zařízení pro výrobu stavebního materiá lu, tvářecí stroje, hutní zařízení, stroje a zařízení pro potravinář ský průmysl a vzduchotechniku. 10 Usnesení a dokumenty

289

Možnosti pro lepší hospodaření však nejsou jen ve výrobě. Také dokonalejší organizace zásobování, zavádění materiálové standar.

dizace a snižování ztrát ve skladovém hospodářství významně přispějí ke snížení spotřeby kovů ve strojírenství. I pracovníci od bytových a zásobovacích organizací mohou přispět k hospodárné mu využívání kovů propagací nových progresívních konstrukci strojů a zařízení a strojů s novými materiály .

Hospodárnější využívání kovů není však jen věcí hutníků a stro jařů. Jde o úkol pracujících všech odvětví národního hospodářství. Pracovníci chemického průmyslu, stavebnic tví, dopravy a ostatnich odvět vi!

Můžete značnou měrou přispět k úsilí o lepší hospodaření s kovy :

zajištěním a překročením plánovaných dodávek plastických hmot a izolačních materiálů pro strojírenskou výrobu v potřeb ném množství, sortimentu a kvalitě ;

zaměřením svého úsilí na rozvoj výroby předpjatého betonu, na rozsáhlé používání betonářských ocelí s vysokými pevnost mi , svařovaných sítí , na používání potrubí ze skla a plastických hmot a čedičových výrobků, což významně přispěje k rozšíření záměny kovů ve stavebnictví ;

zvýšeným používání svařovaných kolejnic a záměny mědi hli níkem při elektrifikaci železniční i městské dopravy ; využitím rezerv ve všech odvětvích v hospodaření s kovy a zu žitkování všeho kovového odpadu. Soudružky a soudruzil

Každý občan našeho státu může přispět ke zvýšení hospodár nosti s kovy sběrem šrotu . Kovový šrot je důležitou surovinou , ze

jména pro naše oceláře. Výroba oceli je ve vsázce kryta z 37 % šrotem a náklady na její výrobu ze šrotu jsou značně nižší než na výrobu z rud . Proto oceňujeme úsilí závodů , našich občanů i pio nýrských organizací o dosažení nejlepších výsledků ve sběru a vy užití šrotu .

Boj za hospodárnost s kovy v národním hospodářství vyžaduje organizovat jednotné a soustředěné úsilí všech hospodářských , odborových a mládežnických orgánů a organizací pod vedením strany .

V každém podniku, výzkumném a projekčním ústavu , pracoviš 290

tích ČSAV, v ministerstvech, na každém pracovišti, které ovlivňuje hospodárnost výroby a spotřeby kovů, promyslete a projednejte smělé cíle v maximálním využívání kovů a zahrňte je do souboru

konkrétních krátkodobých a dlouhodobých opatření pro zabezpe čení úkolů třetí pětiletky.

Přitom je třeba mít stále na zřeteli, že snižování vah strojů , lepší využívání kovů na všech místech jejich výroby a spotřeby je ne oddělitelnou součástí zrychlování technického rozvoje, který má

rozhodující úlohu při plnění náročných úkolů třetí pětiletky . Ústřední výbor KSČ očekává, že příkladem úsilí o zvýšení hos podárnosti s kovy budou brigády socialistické práce, Ústřední výbor Komunistické strany Československa je přesvěd čen, že pracující v průmyslových podnicích, dopravě, ve staveb nictví, v zemědělství, ve vědeckých , výzkumných, projekčních a konstrukčních organizacích, v národních výborech a minister

stvech vynaloží všechno úsilí, aby se pronikavě zvýšila hospodár nost ve spotřebě kovů.

Tím bude umožněno dále zlepšovat zásobování průmyslu i ostat. ních odvětví národního hospodářství kovem, přispět k dosažení cílů třetí pětiletky, urychlit rozvoj naší vyspělé socialistické spo

lečnosti, zlepšit podmínky k dalšímu růstu životní úrovně a zvýšit náš přínos v historickém boji za mír a vítězství socialismu v ce lém světě.

O DALŠÍM ROZVOJI LIDOVÝCH UNIVERSIT A AKADEMII VĚDY, TECHNIKY A UMĚNÍ JAKO SOUČASTI JEDNOTNÉ MIMOŠKOLNÍ SOUSTAVY VZDĚLÁVÁNÍ PRACUJÍCÍCH USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 8. ÚNORA 1961

XI. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil jako základní směrnici dovršit výstavbu socialismu v naší vlasti a při pravit podmínky k postupnému přechodu ke komunismu. Úspěš ným plněním této základní směrnice se Československo stalo so . cialistickou zemí, v níž definitivně zvítězily socialistické výrobní

vztahy a v níž se uskutečňují rozhodující politická a ekonomická opatření k vybudování vyspělé socialistické společnosti . V souvis. losti se změnami materiálně technické základny se vytváří nový, komunistický vztah k práci. V této etapě vítězství socialismu v na 291

ší vlasti při dovršování socialistické kulturní revoluce vystupuje do popředí intenzívní a soustavná komunistická výchova všeho lidu.

Hlavním úkolem v ideologické oblasti je dosáhnout toho, aby vě decký světový názor a ovládnutí soudobé vědy a techniky se staly základem myšlení i jednání pracujících . Tomuto cíli významně napomáhají lidové university a akademie vědy, techniky a umění, které jsou jednou z nejrozšířenějších fo rem mimoškolní výchovy a vzdělávání pracujících .

Podnět a cíl hluboké přeměny celé soustavy výchovy a vzdělání dalo usnesení ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska »O těsném spojení školy se životem a o dalším rozvoji vý. chovy a vzdělání v ČSR« . Smyslem vzdělání a výchovy se stává vy.

tvoření komunistického vztahu k práci, posilování aktivní účasti pracujících na hlubokých společenských přeměnách, osvojení si

vědeckého světového názoru a všestranný rozvoj lidské osobnosti po stránce rozumové, pracovní, estetické i tělesné. Hlavním nosite

lem a nástrojem socialistické výchovy a vzdělání je naše nová školská soustava . Zároveň se stává naléhavým požadavkem , aby se

každý člen naší socialistické společnosti neustále učil, aby si vzdělání získané školní docházkou soustavně rozšiřoval a prohlu boval.

Mezi pracujícími stále více sílí snahy po dalším sebevzdělání a sebevýchově , které mají konkrétní výraz v hnutí brigád socialis . tické práce. Přímo ze života vyrůstá řada mimoškolních výchov

ných a vzdělávacích forem , v nichž se pracující aktivně podílejí na kulturním dění. Tím je položen základ k jednotné mimoškolní sou stavě výchovy a vzdělání pracujících, která spolu s naší novou školou bude tvořit ucelený systém komunistické výchovy a vzdě lání .

V duchu usnesení ústředního výboru Komunistické strany Čes koslovenska o dalším rozvoji a prohloubení ideové účinnosti osvě

tové práce představuje jednotná soustava mimoškolního vzdělává ní pracujících soubor výchovných a organizačních forem, kterými strana podle zásad komunistické výchovy prostřednictvím spole

čenských organizací a národních výborů zajišťuje dobrovolné mi moškolní vzdělávání a výchovu pracujících. 292

Hlavním smyslem jednotné mimoškolní soustavné výchovy a vzdělávání pracujících je prohlubovat socialistické uvědomění a ko.

munistickou výchovu pracujících, probudit a podchytit živý zá jem lidu o zvyšování politické, odborné a kulturní úrovně a tak umožnit, aby každý pracující člověk měl vzdělání úměrné potře

bám naší společnosti a perspektivám jejího dalšího rozvoje. Tím se také - vedle naší socialistické školy – vytvářejí další předpo klady k tomu, aby právo na vzdělání, zakotvené v nové, socialistic ké ústavě mohli uplatnit všichni občané.

Z potřeb současnosti vznikly a vyvíjejí se pestré formy mimo školní výchovy a vzdělání, jakými jsou : závodní a družstevní ško

ly práce, Učební rok ČSM, nejrozmanitější kursy uměleckého , po lytechnického i všeobecně vzdělávacího směru , jednotlivé akce k aktuálním politickým, hospodářským a kulturním problémům aj. ,

pořádané společenskými organizacemi a národními výbory. Vý znamnou úlohu v kulturně výchovné práci mají tisk, rozhlas, te

levize a film , neboť svou činností zasahují stále širší okruh pra cujících . Bohatě se rozvíjí masová přednášková propaganda ve městech , vesnicích a závodech , která reaguje na aktuální události a potřeby života.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že důležitou součástí jednotné soustavy mimoškolního vzdělávání a jednou z nejúčinnějších fo rem komunistické výchovy jsou lidové university a akademie vě . dy , techniky a umění, jejichž úroveň bude správné i dále zkvalit ňovat a jejich síť rozšiřovat postupně do závodů a vesnic.

Vytvoření jednotné soustavy mimoškolního vzdělávání pracují cích podporuje nové rysy výchovného a vzdělávacího procesu , ze jména jeho dobrovolnost, soustavnost a neustálý rozvoj. Zajišťuje

také jednotu kulturně výchovného působení všech organizací a institucí, které se zabývají kulturně výchovnou prací, jak ji uklá dá usnesení ÚV KSČ O osvětě a osvětový zákon . *

Obsah lidových universit a akademií vědy, techniky a umění bu de vycházet z hlavních úkolů daných komunistickou stranou, tak aby odpovídal leninskému pojetí komunistické výchovy. Jejich hlavním posláním bude :

1. Zvyšovat všeobecné vzdělání pracujících , šířit vědecký světo 293

vý názor a komunistické ideje, účinně a rozhodně bojovat se vše mi přežitky ve vědomí lidí, zejména v oblasti světového názoru

a morálky. Šíření poznatků soudobé vědy a techniky bude hlavní náplní programů lidových universit a akademií. Tematický výběr a přípravu jednotlivých kursů a cyklů zaměřit tak, aby bylo dosa

ženo všestranné výchovy, překonání tendencí pozitivismu ve vý. chově a aby veškeré znalosti vědy, techniky a umění posilovaly růst socialistických vztahů jedince ke společnosti, práci a vlast

nictví. Budou mít důležité místo v úsilí o překonávání přežitků ve vědomí lidí, nyní zejména v boji proti pozůstatkům maloburžoaz ního individualismu, morálky a psychologie. Tematikou kursů a cyklů pružně reagovat na aktuální problémy. 2. Prohlubovat odborné vzdělání a kulturně technickou úroveň

pracujících a informovat o významu , pokrocích a směru vývoje techniky v jednotlivých oborech ve všech vrstvách obyvatelstva. Posilovat socialistický poměr k práci a technice, vzbuzovat zájem a smysl pro novou techniku, objasňovat souvislost techniky a eko nomie a prohlubovat ekonomické znalosti pracujících z hlediska jejich aktivní účasti na řízení národního hospodářství. Rozšiřo váním znalostí pracujících pomáhat zvyšovat produktivitu i kva litu výroby , kulturu práce a pracovního prostředí. Odbornou vý. chovu pracujících co nejtěsněji navazovat na úkoly rozvoje národ

ního hospodářství a zároveň ji orientovat na úkoly, vyplývající z technické revoluce, jako jsou automatizace, komplexní mechani zace , chemizace atd .

3. V odborné výchově pracujících v zemědělství vycházet z úko

lů vyplývajících z velkých nároků na zvyšování zemědělské vý. roby, na zavádění velkovýrobní technologie, na specializaci ze mědělských závodů a ekonomické upevnění zemědělských druž stev a státních statků.

4. Věnovat zvýšenou pozornost výchově uměním a k umění, vy tvářet a upevňovat socialistické etické principy ve vědomí lidí a rozvíjet jejich estetické cítění. Výchovou uměním a k umění

prohlubovat znalosti o pokrokových tradicích, o současné naší í světové umělecké tvorbě , podpořit citovým zaujetím pracujících

jejich aktivní účast na řešení otázek současného života, jejich zájem o osvojení si poznatků vědy a techniky a dosáhnout vše stranného rozvoje osobnosti socialistického člověka. 294

Lidové university a akademie vědy, techniky a umění budou vhodným způsobem navazovat na školní a ostatní mimoškolní výchovu, doplňovat ji a umožňovat co největšímu počtu pracuji cích, kteří získali potřebné praktické zkušenosti ve výrobě, aby

si soustavně doplňovali nezbytné teoretické znalosti. Absolven tům středních všeobecně vzdělávacích a odborných škol , kteří hodlají studovat na vysokých školách, budou lidové university a

akademie pomáhat tím, že zařadí do svých programů odborné a přípravné kursy rozšiřující učivo středních všeobecně vzdělá

vacích a odborných škol v určitých oborech. Zároveň bude dbáno o to, aby tyto formy odpovídaly svému poslání vysokou ideologickou a odbornou úrovní i metodami práce a aby při rychlém tempu jejich rozvoje ve všech krajích a okre sech byly označovány za lidové university a akademie pouze ty typy mimoškolní soustavné výchovné a vzdělávací práce, které mají jejich základní charakteristické rysy. A. Lidové university vědy, techniky a umění

Lidové university budou rozvíjet činnost tak, aby dávaly po sluchačům možnost osvojit a doplnit si znalosti, které jsou pro bírány na vysokých školách. Proto se budou opírat alespoň v hlav ních oborech o vědecká nebo odborná pracoviště. Rozsah tematiky je dán cílem soustavně seznamovat veřejnost s poznatky všech

vědních , technických a uměleckých oborů a postupně je prohlu bovat.

Tematická práce lidových universit bude zakotvena v dlouho

dobých perspektivních plánech, v plánech jednotlivých studijních roků a v semestrálních programech. V lidových universitách je potřebí používat rozmanitých forem práce a organizovat zejména : Kursy lidových universit, které jsou zaměřeny na

vzdělání posluchačů v určitém vědním oboru nebo jeho úseku, a to na vysokoškolské úrovni. Přednášky v kursech jsou doplňo vány kontrolovaným samostatným studiem literatury , podle po třeby konzultacemi , cvičeními , exkurzemi , semináři , v nichž se

posluchači aktivně zúčastňují vyučování zpracováním seminár ních prací apod . Pro účastníky jsou vydávána podle potřeby skrip ta a jiné učební pomůcky. Kurs je zpravidla několikasemestrový, 295

aby mohl soustavně probrat stanovenou látku. O absolvování kursu je účastníkům vydáno potvrzení. Ti posluchači, kteří chtějí ob

držet osvědčení o absolvování kursu, podrobí se závěrečným zkouškám. Každý kurs bude mít vedoucího z řad lektorů a dů věrníka z řad posluchačů.

Přednáškové cykly lidových universit poskytují znalosti o ak tuálních problémech z různých oborů vědy , techniky a umění, jsou

formou, kterou se účastníci seznamují s poznatky příslušného oboru, s novinkami, které dosud nejsou zahrnuty do pravidelné vysokoškolské výuky nebo které tam nebyly zařazeny v době účastníkova studia . Charakteristickým rysem přednáškových cyk

lů lidových universit je cyklická forma přednášek spojená zpra vidla se střídáním lektorů, menší závazností pro účastníky , proje vující se v tom, že cyklus není zakončován zkušebním pohovorem, neprovádí se kontrola individuálního studia literatury apod. Nut

ná je vysoká odborná i ideová vyspělost lektorů. Cykly mohou být jednosemestrové i vícesemestrové .

Seminární cykly lidových universit umožňují posluchačům, kteří již dosáhli určitých znalostí a vědomostí a mají praktické zkušenosti , aby si pod vedením zkušených lektorů své poznatky prohlubovali a vyměňovali zkušenosti . Posluchači semináře se sa mi aktivně účastní vyučování zpracováním seminárních prací a koreferátů. Ke studiu obdrží sylaby, skripta, písemné referáty a ji né studijní materiály.

Další formou práce lidových universit jsou tribuny aktualit, při nichž ve formě besed probíhají jednotlivé přednášky o nejvýznam nějších domácích i zahraničních výsledcích vědy za účasti našich i zahraničních vědců a umělců .

Kursy a cykly lidových universit doplňuje kromě besed , semi nářů, exkurzí, výstav, konferencí atd. kino populárně vědeckých

filmů. Filmy jsou vybírány tak, aby názornou formou prohlubo valy a rozšiřovaly výuku v přednáškových kursech a cyklech.

Zvláštním typem lidových universit jsou zemědělské lidové university, které při své činnosti důsledně dodržují způsob práce a úroveň lidových universit vědy , techniky a umění a mají všechny jejich charakteristické znaky. Odlišnost zemědělských universit

je dána jejich tematickým zaměřením na popularizaci nových technologických postupů v zemědělské výrobě, mechanizaci ze mědělských prací a ekonomiku zemědělství. 296

B. University mládeže

Čs. společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí a Československý svaz mládeže organizují university mládeže. Je jich úkolem je upevňovat socialistické uvědomění mládeže , pů sobit podle zásad komunistické výchovy na zvyšování jejího vzdě

lání, nacházet nové, přitažlivé formy přístupu k mládeži, odpo vídat na její rozmanité zájmy , usměrňovat je a vhodně využít její zvýšené citové vnímavosti. University mládeže mají přede

vším vytvořit předpoklady pro to, aby se cílevědomé, soustavné sebevzdělávání stalo vnitřní potřebou všech mladých lidí , a při pravit je pro další školní i mimoškolní vzdělání .

University mládeže budou vytvořeny ve všech krajských měs tech, postupně i na okresech a na pracovištích, kde je ve velkém počtu mládež soustředěna , např. v Domech pionýrů a mládeže , v internátech, v zařízeních pro výchovu učňů. Tato forma bude

obsahově navazovat na Učební rok ČSM a mladí posluchači ve věku od 17 let budou získávat znalosti z oblastí společenských, přírodních, technických a zemědělských věd, z oblasti literatury a umění. Zvláštní pozornost bude věnována výchově k vědeckému světovému názoru, otázkám morálky a estetické výchovy. Přírodo vědecké a technické cykly budou zaměřeny především k poly technické výchově mládeže. Cykly přednášek budou doplňovány filmy, besedami, názornými ukázkami, pokusy atd. a uzavírány zkušebními pohovory.

C. Lidové akademie věd y , techniky a umění

Lidové akademie se liší od lidových universit přístupností vý . kladu přednášené látky . Je nutno dosáhnout toho, aby lidové aka demie odpovídaly svou úrovní školám poskytujícím střední a vyšší vzdělání. Stejně jako lidové university zachovávají i lidové aka demie semestrální charakter, avšak více zařazují krátkodobé cyk

ly k aktuálním otázkám a přizpůsobují svůj obsah místním po třebám. Kromě toho daleko rozsáhleji vycházejí vstříc individuál ním zálibám pracujících, a tak je vedou ke kulturnímu využiti volného času.

Zvláštním druhem lidových akademií jsou rodičovské akademie, 297

zaměřené na doplňování znalostí rodičů o problémech našeho školství, výchově dětí a mládeže.

Cílem zemědělských akademií je zvýšit politickou a odbornou úroveň našich zemědělců, především družstevníků, pracovníků státních statků, a účinně přispívat k šíření vědeckého světového názoru na vesnici. Jsou pořádány nejčastěji v okresních městech a velkých obcích a svým rozsahem i náplní se více než jiné formy

přizpůsobují místním podmínkám. Filmové lidové akademie využívají jako hlavního vzdělávacího a výchovného prostředku krátkých populárně vědeckých filmů, které jsou zařazeny do ucelených tematických skupin. Očast lek torů při večerních filmových lidových akademiích umožňuje zamě

řit pozornost posluchačů k nejdůležitějším otázkám promítaných filmů a odpovídat na dotazy. *

Výchova a výuka v soustavných formách mimoškolního vzdělá

vání bude přihlížet k existenci moderních masových prostředků popularizace, jakými jsou tisk, rozhlas, televize, výstavy, planetá ria atd. Plán práce lidových universit, akademií a universit mlá deže bude uveden do souladu s působením těchto masových pro středků tak, aby se ve své činnosti nepřekrývaly, ale vzájemně doplňovaly. Bude nutno dosáhnout toho, aby na stránkách krajských novin a časopisů pravidelně vycházely seriály populárně vědeckých

článků, jejichž tematika bude volena v souladu s tematikou lido vých universit a akademií v krajích. V oblasti vydávání populárně vědecké literatury budou vycházet knižnice, které budou sloužit i jako vhodné učební pomůcky. Mnohem více bude využito možností, které skýtá film jako na zorný prostředek popularizace a jako jedna z forem uměleckého projevu, pěstující estetické cítění nejširší veřejnosti. Co nejvíce kursů a cyklů bude doplňováno filmy a v klubech přátel umění budou promítány jak hodnotné celovečerní filmy, tak i krátké populárně vědecké filmové cykly. Tematika lidových universit a

akademií bude ovlivňovat také výrobu filmů, zvláště populárně vědeckých . 298

Spolupráce televize a rozhlasu s lidovými universitami a aka demiemi vědy, techniky a umění se bude projevovat ve vzájemné koordinaci populárně vědeckých rozhlasových pořadů s jejich pro gramy po stránce obsahu i termínů. Tak bude umožněno osvětlení

určité problematiky z několika hledisek. Návštěvníci lidových uni versit a akademií mohou být odkazováni na poslech rozhlasu a te

levize. Naproti tomu posluchačům rozhlasových a televizních uni versit bude doporučována návštěva cyklů a kursů lidových univer sit a akademií. Při zapojení televize do jednotné mimoškolní sou stavy vzdělávání bude účelné široce využít technických možnosti televize. Například některé cykly a kursy lidových universit mo hou být doplněny seriálem televizních reportáží z výrobních závo dů, laboratoří a z obrazáren , ukázkami hereckého a hudebního projevu, filmovými montážemi atd . Tato spolupráce podstatně při

spěje ke zvýšení názornosti při přednáškových cyklech a kursech. Zapojením tisku, filmu, rozhlasu a televize do mimoškolní sou stavy bude zabezpečeno i znásobení účinnosti ideového a odborně vzdělávacího působení všech forem soustavné vzdělávací a výchov né činnosti.

V lidových universitách a akademiích jsou dány všechny před poklady, aby se staly účinným nástrojem komunistické výchovy, aby se v jejich obsahu výrazně uplatňovalo sepětí s denním živo tem, praxí závodů a všech ostatních pracovišt. Působení lidových universit a akademií bude zaměřeno tak, aby zdůrazňovalo jedno tu socialistického způsobu práce a života. Budou co nejtěsněji na vazovat na všechny nové projevy iniciativy pracujících a jejich sna hu o sebevzdělání, jak se projevují v současné době v hnutí brigád socialistické práce. Bude také jedním z předních úkolů lidových universit a akademií napomáhat kolektivům soutěžícím o titul bri gáda socialistické práce v realizaci jejich hesla » socialisticky pra covat - socialisticky žít«. .

Pečovat o rozvoj lidových universit a akademií vědy, techniky a umění je v současném období kulturní revoluce jedním z hlav. ních úkolů Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých zna. lostí. Na plnění tohoto úkolu se významně podílejí národní výbo ry, Revoluční odborové hnutí, Československý svaz mládeže a

ostatní společenské organizace, vědecké instituce, školy všech 299

stupňů, socialistické výrobní závody v průmyslu a zemědělství. Na jejich vzájemné spolupráci závisí, do jaké míry bude zaměření li dových universit a akademií odpovídat politické a ekonomické si tuaci v kraji, okrese, v místě nebo na závodě. Aby bylo působení lidových universit a akademií správně orientováno , budou vedení

podniků i orgány společenských organizací a národní výbory pro jednávat jejich zaměření s ohledem na potřeby výchovy pracují cích a mládeže.

Národní výbory zabezpečí, aby lidové university a akademie

byly součástí jednotného plánu kulturní a osvětové práce v krajích a okresech. Jejich rady a stálé školské a kulturní komise spolu se

socialistickými závody v průmyslu a v zemědělství, Revolučním odborovým hnutím, Československým svazem mládeže a dalšími

společenskými organizacemi vytvoří materiální i organizační pod mínky pro rozvoj lidových universit a akademií. Činnost lidových universit a akademií se bude rozvíjet na závodech , vesnicích a ve

městech v osvětových zařízeních národních výborů, kulturních za řízeních Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže a jednotných zemědělských družstev. Pro zřizování a roz

víjení lidových universit a akademií budou účelně využívány fi nanční prostředky, určené na kulturní a osvětovou činnost v roz počtech národních výborů, Revolučního odborového hnutí, Česko slovenského svazu mládeže průmyslových a zemědělských závodů.

Stejně tak bude pro činnost lidových universit a akademií vědy, techniky a umění účelně využito pracovníků z oblasti osvětové práce, národních výborů, společenských organizací a jejich za řízení .

Začlenění lidových universit a akademií do jednotného plánu

kulturní a osvětové činnosti v krajích a okresech umožní určit je jich vztah k ostatním formám mimoškolní výchovy a zamezí vzá jemnému překrývání. Tak bude možno zajistit, aby lidové universi ty a akademie navazovaly na školskou výchovu a doplňovaly ji

v těch oborech , kde školy nebudou moci v plné míře vyhovět po žadavkům na organizování různých forem studia pracujících. Ob

dobně bude vymezen vztah lidových universit a akademil k závod ním a družstevním školám práce.

Společným úkolem národních výborů, závodů a společenských organizací bude spravedlivě ocenit společenský význam vzdělání získaného v lidových universitách a akademiích a přihlížet k němu 300

při hodnocení práce a ideologického vzdělání pracovníků. Návště

va lidových universit a akademií je projevem nového vztahu ke vzdělání , který si nedělá bezpodmínečně nárok na ekonomické zhodnocení a je výrazem snahy uplatňovat v denním životě poža davek jednoty praktické činnosti a teoretického vzdělání. To ne

znamená, že by v některých případech , na základě dohody s vede ním závodů , Revolučním odborovým hnutím a národním výborem , nemohlo mít absolvování vybraných kursů lidových universit vý

znam pro posuzování kvalifikace posluchačů v rámci jednoho pod niku. Přiznání kvalifikace s důsledky pro platové zařazení není však vlastním posláním lidových universit a akademií.

Ústřední vědecká rada lidových universit vědy, techniky a umě. ní bude postupně vytvářet předpoklady pro to , aby po dohodě s mi nisterstvem školství a kultury , školskými odbory ostatních minis terstev a s orgány Revolučního odborového hnutí mohla být pro vy brané kursy lidových universit vydávána vysvědčení s veřejně

právní platností. Předpokladem pro vydávání vysvědčení o absol vování kursu lidové university by nebyla pouze pravidelná účast posluchačů na přednáškách, ale zdárně vykonaný závěrečný po hovor nebo závěrečná zkouška.

Vedoucí průmyslových i zemědělských závodů a společenské organizace budou s lidovými universitami a akademiemi počítat při vypracovávání perspektivních plánů výchovy a vzdělání pracu

jících a doporučovat vedle návštěvy různých typů studia , stranic ké školení, Učební rok Československého svazu mládeže i návště. vu cyklů a kursů lidových universit a akademií. Československá

vědeckotechnická společnost povede své členy k tomu, aby se ak tivně podíleli na výchovné a vzdělávací práci v lidových universi tách a akademiích . Do lidových universit může být zařazována te

matika i pro předem stanovený okruh posluchačů, jejichž nábor bude organizovaně prováděn národními výbory, Revolučním odbo rovým hnutím, Československým svazem mládeže, vedením závo dů, jednotných zemědělských družstev a případně dalšími spolu . pořadateli. Výběr posluchačů nebude však v zásadě prováděn na základě požadavků předběžného vzdělání, nýbrž na základě dobrovolnosti

tak , aby byli posluchači zařazeni do jednotlivých kursů a cyklů podle svého vlastního zájmu. 301

Práce v lidových universitách a akademiích vytváří podmínky pro přirozené a těsné sepětí inteligence s dělníky a rolníky. Inte ligenci bude dána další možnost poznávat potřeby výroby a osvojit

si ve styku s dělníky socialistický vztah ke společnosti a k práci. Prostřednictvím lidových universit a akademií budou do aktivní politickovýchovné práce zapojeny tisíce příslušníků socialistické inteligence : vědců, techniků, umělců, učitelů, odborníků z průmys

lu i zemědělství, politických a kulturních pracovníků.

Lidové university vědy, techniky a umění zřizují krajské výbory

Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí v nej těsnější spolupráci s národními výbory, Revolučním odborovým hnutím a Československým svazem mládeže. Lidové university bu

dou ustavovány v krajských městech a výjimečně v těch místech a závodech, kde se mohou opírat o dostatek odborníků z vědeckých pracovišt, vysokých škol a výzkumných ústavů. V okresních měs tech, na závodech atd. , kde nejsou tyto podmínky, mohou být usta

vovány pobočky lidových universit nebo pořádány některé z jejich kursů a cyklů.

Činnost pobočky lidové university v okresních městech, případ ně na důležitém závodě, musí být však zabezpečena tak, aby prů

běh kursů lidové university byl na stejně vysoké úrovni jako v kraj. ském sídle .

Obdobně budou zřizovány lidové akademie vědy , techniky a umě ní v okresních městech, obvodech velkých měst, na závodech a na

vesnicích, kde budou probíhat jako závodní nebo vesnické akade mie .

Za činnost lidových universit a akademií odpovídají orgány Čs. společnosti. K jejich řízení ustavují rady, jejichž členy jsou ideo logicky a odborně vyspělí a osvědčení lektoři Společnosti, zástup ci volených orgánů národních výborů, Revolučního odborového

hnutí, Čs. vědeckotechnické společnosti, Čs. zemědělsko - lesnické společnosti, Československého svazu mládeže, veřejní pracovníci a zástupci posluchačů. Rady lidových universit a akademií odpoví dají především za ideologické a odborné zaměření lidových uni versit a za správné dodržování všech základních charakteristic. kých rysů soustavných forem vzdělávání. 302

Krajské a okresní výbory Komunistické strany Československa

budou uplatňovat řídící úlohu strany v kulturně výchovné práci také tím, že pověří své členy , pracovníky a nejzkušenější členy stranického lektorského sboru aktivní účastí v radách lidových

universit a akademií vědy, techniky a umění. Významné postavení má ústřední rada lidových universit a aka

demií, zřízená při ústředním výboru Čs. společnosti. Jejím úkolem je dbát o všestrannou výměnu zkušeností z práce lidových uni versit a akademií v krajích a okresech, zevšeobecňování jejich

zkušeností a na tomto základě doporučovat vzorové cykly a kursy přednášek a zajistit vydávání metodických a učebních pomůcek, jako jsou teze, skripta, názorné pomůcky apod.

Ústřední rada bude dbát o to , aby se ediční činnost Společnosti rozvíjela v souladu s obsahem lidových universit a akademií, aby Malá moderní encyklopedie , Polytechnická knižnice, knižnice Vě da na pomoc vesnici a ediční řady odborného charakteru byly vý. znamnou studijní pomůckou pro posluchače lidových universit a akademií. Bude dále dbát o zajištění jednotného působení lidových universit, akademií a moderních masových prostředků populari zace, jako jsou film, rozhlas, · televize, ústřední tisk atd., a bude zabezpečovat jejich vzájemné tematické navazování.

K usměrňování práce lidových universit a akademií bude vy. dávat ústřední výbor Čs. společnosti v dohodě s ministerstvem

školství a kultury, Ústřední radou odborů, ústředním výborem Československého svazu mládeže, ministerstvem zemědělství apod. vzorové plány a metodické pokyny . Lidové university a akademie svou činností napomáhají úsilí

o širokou komunistickou výchovu pracujících, a tím i o urychlení rozvoje socialistické kulturní revoluce . Stranické orgány a orga nizace budou proto věnovat zvýšenou pozornost a péči rozvíjení

těchto forem výchovné a vzdělávací práce. Budou projednávat obsahové zaměření lidových universit a akademií, soustavně sle dovat jejich průběh, především pak výběr lektorů i členů rady, a tím zabezpečí jejich vysokou politickou, ideologickou a odbor

nou úroveň i sepětí se současnými úkoly stranické propagandy.

Sit všeobecného a polytechnického vzdělávání pracujících ve 303

formě lidových universit a akademií vědy, techniky a umění bude

v průběhu třetí pětiletky vybudována až do závodů a vesnic . Na realizaci tohoto úkolu se budou aktivně podílet lektorské skupiny

Společnosti na závodech a vesnicích. Výstavba lidových universit, akademií a universit mládeže byla již zahájena, bude pokračovat a souběžně probíhat tak , aby byla zhruba uzavřena v těchto termínech :

1. Lidové university vědy, techniky a umění budou pracovat podle těchto zásad ve všech krajských městech a ve městech s vysokými školami od začátku školního roku 1961/1962. Podle podmínek budou lidové university zřizovat své

odbočky v okresních městech, případně ve velkých závodech. 2. Lidové akademie vědy, techniky a umění

budou postupně zřízeny ve všech okresních městech do konce ro ku 1961 v důležitých závodech, ve velkých obcích a v obvodech velkých měst do konce roku 1962 .

3. University mládeže

budou pracovat ve všech krajských městech, při velkých závodech nebo ve střediskových obcích do konce roku 1963 . 4. Směrnice o činnosti

lidových universit a akademií vědy, techniky a umění, které bu dou v zásadě řešit organizační a hospodářské zabezpečení rozvoje

lidových universit a akademií, vydají společně ÚV Čs. společnosti , ministerstvo školství a kultury , ministerstvo zemědělství, Ústřední

rada odborů a ústřední výbor Československého svazu mládeže v březnu 1961 .

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU . KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANÉ VE DNECH 9. - 10. ÚNORA 1961

ZA ZVÝŠENÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY VE TŘETI

PĚTILETCE, ZA UPEVNĚNÍ EKONOMIKY JZD USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 10. ÚNORA 1961

Ústřední výbor KSČ na svém zasedání ve dnech 9. a 10. února 1961 projednal zprávu ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství soudruha Lubomíra Štrougala o plnění usnesení XI . sjezdu KSC a celostátní konference KSČ na úseku zemědělství a zajištění úkolů rozvoje zemědělské výroby ve třetím pětiletém

plánu, referát předsedy Čs. akademie zemědělských věd sou druha Antonína Klečky k některým otázkám živočišné výroby

a zprávu vedoucího tajemníka KV KSČ v Ostravě soudruha Draho míra Koldera o hnutí za splnění úkolů zemědělské výroby ve třetí pětiletce za čtyři roky v Severomoravském kraji . Na základě přednesených zpráv a diskuse, které se zabývaly vý sledky splnění druhého pětiletého plánu a zajištění rozvoje země. dělství ve třetí pětiletce dalším rozvojem socialistické zeměděl ské velkovýroby a upevněním družstev, posláním i úkoly V. sjez du JZD, současným zabezpečením plánu v roce 1961, především

jarními pracemi, přijímá ústřední výbor KSČ následující usnesení : V období druhé pětiletky jsme v podstatě dokončili přechod

ke společnému družstevnímu hospodaření v zemědělství. Je to veliké vítězství politiky naší strany , které dále upevnilo svazek

dělníků a rolníků a podstatně přispělo k dovršení historických přeměn naší společnosti ve společnost socialistickou. V průběhu procesu združstevňování zemědělská výroba dále vzrůstala. Našemu zemědělství se dostává stále více mechanizačních pro středků a výrobků chemického průmyslu. Roste počet odborníků

a schopných organizátorů, kteří pracují v zemědělské výrobě na vesnici. Stát poskytuje značné prostředky na rychlý rozvoj země 305

formě lidových universit a akademií vědy , techniky a uměn v průběhu třetí pětiletky vybudována až do závodů a vesi realizaci tohoto úkolu se budou aktivně podílet lektorské Společnosti na závodech a vesnicích. Výstavba lidových universit, akademií a universit mlád již zahájena, bude pokračovat a souběžně probíhat tak , zhruba uz

fena v těchto termínech :

1. Lidové university vědy, techniky a umění budou pracovat podle těchto zásad ve všech krajský

a ve městech s vysokými školami od začátku ško 1961/1962. Podle podmínek budou lidové university :

odbočky v okresních městech, případně ve velkých zá 2. Lidové akademie vědy, techniky a umě budou postupně zřízeny ve všech okresních městech ku 1961 v důležitých závodech, ve velkých obcích velkých měst do konce roku 1962.

3. University mládeže budou pracovat ve všech krajských městech, při v nebo ve střediskových obcích do konce roku 190 4. Směrnice o činnosti

lidových universit a akademií vědy, techniky dou v zásadě řešit organizační a hospodářské 2

lidových universit a akademií, vydají společně ministerstvo školství a kultury, ministerstvo za rada odborů a ústřední výbor Českoslovens ! v březnu 1961 .

ZASEDAT

LIT 11 ';

- ke !!! splnění pětiletky za čtyři roky. Při závazků se však ukázala řada ne

aracování plánu byly dělány indaření a rezerv, které

to i bez účasti pra ' ínů byla slabá plánu vedl tevníky. Ne 10 často k je zky ke splně skutečné mož

Lakový přístup cích způsobuje , závazků , neroz na řízení výroby . iềna kvalitativní ováděn zpravidla pracována dlouho su toho nedošlo ke edevším v horských udářství a k vybudo

to, že zejména ze stra i není jednotným země skytována potřebná po třeba zbavit jejich řízení

»podářskoorganizátorskou Děžníků a návštěv « orga Ju pomoc. Je třeba skonco

1 nesprávných hlášení a ne dělské výrobě spočívá rovněž V činnosti ministerstva země.

adily metody perspektivního a výroby, řešení technického roz ýrobní technologie. Ministerstvo na řízení zemědělství národními

je , jak jsou jimi stranická a vládní

307

dělství. To vytváří předpoklady k dalšímu, mnohem rychlejšímu

růstu výroby a produktivity práce v zemědělství. Výsledky dosažené ve výrobě však dosud neodpovídají mož nostem a potřebám našeho národního hospodářství. Plnění plánu je velmi nerovnoměrné a plně nezajišťuje rostoucí potřeby oby

vatelstva v kvalitních potravinách. Musíme proto značné množství zemědělských produktů, zejména obilí, masa, másla a tukových surovin , dovážet. V zemědělské výrobě nejsou využívány velké rezervy pro zvyšování výroby ve výrobním zaměření, ve využívání mechanizace, v rozšiřování pokrokové technologie, jakož i ostatní možnosti, které v široké míře dává socialistické hospodářství. Přes

značnou materiální a kádrovou pomoc zlepšuje se jen pozvolna hospodaření mnohých družstev a státních statků. Organizace práce ve většině JZD je slabá a trvají vážné nedo statky v řízení výroby. Některá družstva jednostranně prosazují zájmy svého družstva nad zájmy státu stejně jako někteří členové své osobní a individualistické zájmy nad zájmy celého družstva

a společnosti. Ne dost rozhodně se bojuje proti rozdělování nad měrného množství naturálií členům i proti případům rozkrádání

společného majetku. To vede k poškozování společnosti i druž stevního hospodářství. Ani státní statky neplní dosud úlohu , která jim v socialistické společnosti náleží. Roste sice jejich tržní pro

dukce, ale jejich výroba je nákladná . Také dosavadní způsob na turální odměny jako součásti mzdy na státních statcích již ne

odpovídá dnešním podmínkám, není ani pro JZD dobrým vzorem a je ho nutno změnit.

Nízká úroveň hospodaření mnohých družstev a státních statků je příčinou toho , že neplní plánované úkoly ve výrobě a v tržní produkci. Vážné nedostatky se projevily zejména v podzimních

pracích loňského roku. Ozimy nebyly zasety v agrotechnických lhůtách, někde nebyly osety plánované plochy, desetitisíce hek

tarů zůstaly nezorány. V loňském roce nebyl splněn nákup živo čišných výrobků, masa, mléka a vajec. Vážné nedostatky v ná

kupu živočišných výrobků se projevují od samého počátku letoš ního roku zejména u masa a mléka . Hlavní příčinou uvedených nedostatků je nízká úroveň politické a organizátorské práce ná rodních výborů, nákupních organizací i také řízení ze strany stra nických orgánů a organizací.

Je třeba vysoce vyzdvihnout iniciativu družstevníků a ostatních 306

pracovníků v zemědělství ke splnění pětiletky za čtyři roky. Při zpracování pětiletého plánu a závazků se však ukázala řada ne dostatků. Ekonomické rozbory a vypracování plánu byly dělány často bez hluboké znalosti stavu hospodaření a rezerv, které v družstvech a na státních statcích jsou, někde i bez účasti pra

cujících. Pomoc ze strany ONV při vypracování plánů byla slabá a mnohdy administrativní. Pozdní přístup k sestavení plánu vedl

k tomu, že JZD je nemohla řádně projednat s družstevníky. Ne pochopení významu sestavování pětiletých plánů vedlo často k je jich formálnímu zpracování. Proto také mnohé závazky ke splně

ní pětiletky v zemědělství za čtyři roky neodhalují skutečné mož nosti ke zvýšení výroby a jsou často formální. Takový přístup k rozborům a vypracování plánů ve svých důsledcích způsobuje,

že pracující plně necítí odpovědnost za splnění závazků, neroz víjí se jejich iniciativa a nevzrůstá jejich účast na řízení výroby. Okresními národními výbory nebyla uplatněna kvalitativní stránka nového způsobu plánování, ale byl prováděn zpravidla starý způsob rozpisu. V okresech není také rozpracována dlouho dobá koncepce rozvoje zemědělství. V důsledku toho nedošlo ke

správnému rozmístění a zaměření výroby především v horských oblastech, k specializaci příměstských hospodářství a k vybudo vání semenářských závodů.

Tento stav v zemědělské výrobě trvá proto , že zejména ze stra ny krajských a okresních národních výborů není jednotným země dělským družstvům a státním statkům poskytována potřebná po moc a organizována účinná kontrola. Je třeba zbavit jejich řízení všeobecnosti, plně rozvinout jejich hospodářskoorganizátorskou funkci i osobní odpovědnost a místo oběžníků a »návštěv« orga

nizovat skutečnou politickou a odbornou pomoc. Je třeba skonco vat s jakoukoliv okázalostí, podáváním nesprávných hlášení a ne odpovědným vyhlašováním závazků.

Nesplnění některých úkolů v zemědělské výrobě spočívá rovněž v nedostatcích práce ministerstva . V činnosti ministerstva země dělství se ještě dostatečně neprosadily metody perspektivního a pružného řešení základních otázek výroby, řešení technického roz

voje a širokého uplatnění velkovýrobní technologie. Ministerstvo dosud slabě uplatňuje svůj vliv na řízení zemědělství národními

výbory a nedostatečně kontroluje, jak jsou jimi stranická a vládní usnesení k zemědělství plněna . 307

Socialistické zemědělství se může úspěšně rozvíjet jen za účin

né pomoci vědy. Naše vědecké instituce, zejména Československá akademie zemědělských věd, však neřeší dostatečně a s předsti

hem důležité problémy, které výstavba socialistického zemědělství přináší, a velmi nedostatečně pomáhají praxi. Významnou pomoc poskytuje zemědělství náš vyspělý průmysl. Dále se zlepšuje vybavenost našeho zemědělství. Ve srovnání s ro kem 1955 se zvýšil objem základních fondů v přepočtu na 1 hektar

zemědělské půdy o 58,8 % , z toho strojů o 91,6 % . Některé závody však dodávají nekvalitní a drahé výrobky, neplní dodávky v ter mínech a sortimentu. Zemědělské stroje jsou často vyráběny bez

ohledu na požadavky jednotných zemědělských družstev a stát ních statků. Dodávané stroje nezajišťují komplexnost mechaniza ce. Rozhodující podíl prací při pěstování cukrovky, brambor, při sklizni píce, v živočišné výrobě a při nakládání v zemědělské do pravě se provádí ručně. Vážné nedostatky v zásobování náhradní mi dily často znemožňují využití strojů a řádné provádění oprav.

Některé závody potravinářského průmyslu, jako mlékárny, cukro vary , škrobárny , a právě tak i spotřební družstva, přestaly se zají mat o výrobu a nákup zemědělských produktů , které zpracovávají, a pouze je přejímají a evidují. Je třeba, aby tyto závody a organi zace rychle reagovaly na nedostatky v nákupu a aktivně se zasa zovaly o jejich odstranění přímo v zemědělské výrobě.

Ústřední výbor KSČ, vycházeje ze stanoveného plánu budování vyspělé socialistické společnosti, znovu zdůrazňuje velikou závaž nost úkolů rozvoje zemědělství. V celkovém růstu životní úrovně předpokládáme během pětiletky další zvýšení roční spotřeby masa na 67,9 kg, mléka na 241,8 litru, cukru na 38,7 kg, ovoce na 82,2 kg na osobu. V roce 1965 plánujeme v celostátním průměru vyrobit 27 entů pšenice, 25 q žita , 26,5 a ječmene, 327,4 q cukrovky, 180 4 brambor z hektaru. Podstatně zvýšíme výrobu krmiv, zejména si láže, sena a obilí. Tyto úkoly jsou reálné a nesporně budou v mno

ha zemědělských závodech překročeny . Výsledky předních druž stev a státních statků, stejně jako jejich závazky ke splnění pěti letky za čtyři roky, ukazují cesty ke splnění tohoto náročného úkolu. Využití velkých rezerv, které v našem zemědělství máme, 308

je plně v rukou družstevníků a pracovníků státních statků, závisí

na jejich iniciativě , odpovědném a uvědomělém plnění plánu a zá vazků, na organizačním a odborném vedení zemědělských závodů. Příštích pět let bude důležitou etapou pro splnění naléhavého úkolu vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň prů myslu. Chceme, aby se zemědělská výroba svým rozvojem vyrov nala průmyslu. To v podstatě znamená jít cestou vysoké intenzity zemědělské výroby, využití všech prostředků a možností, které v zemědělské výrobě máme, abychom na základě vysoce organizo vané výroby , na základě plného využití mechanizace ať v rostlin

né, nebo v živočišné výrobě, na základě plného využití půdy pro dukovali co nejvíce a co nejlevněji . Pro splnění úkolů třetí pětiletky ve zkrácené lhůtě je rozhoduji

cí letošní rok – první rok pětiletky . Ústřední výbor KSČ se proto obrací na všechny pracující v zemědělství, aby plnění úkolů letoš.

ního roku věnovali veškeré síly, aby aktivně a iniciativně přistu povali k plnění všech základních úkolů.

Nejbližším úkolem, který podstatně ovlivní výrobní a hospodář ské výsledky tohoto roku , kterým začínáme třetí pětiletku, jsou jarní práce. Jejich důkladná příprava musí nahradit ztráty vzniklé

nedodržením plánu podzimních prací a zajistit bohatou úrodu, do statek vlastních krmiv. Jednotná zemědělská družstva a státní stat

ky musí v jarních měsících dobře organizovat práci, plně využít mechanizačních prostředků a do kvalitně zpracované půdy zasít nejlepší osiva a sadbu. Největší péči musí věnovat setí kukuřice, která se v letošním roce rozšiřuje na 630 000 ha . Pro zajištění vy

sokých výnosů kukuřice vytvořit nejlepší předpoklady dobrou pří pravou mechanizátorů, strojů a půdy . V letošním roce musíme zvý .

šit pozornost pěstování brambor a podstatně zvýšit jejich výnosy. Široce uplatnit v jarních pracích nejpokrokovější technologii, roz víjet socialistické soutěžení mezi družstvy, komplexně mechani zovanými četami , pracovními skupinami i jednotlivci. Ústřední vý

bor KSČ znovu připomíná velkou odpovědnost především okres ních národních výborů za to , aby tyto úkoly byly splněny ve stano vených termínech.

Urychleně je nutné dosáhnout rovnoměrného plnění plánu ná

kupu živočišných výrobků, dekádně hodnotit jeho výsledky a včas dělat potřebné závěry a opatření. Je třeba skoncovat s hodnocením plnění úkolů na základě průměrných čísel , které vede k přehlížení 309

nedostatků nejhorších závodů a znemožňuje využít a popularizo vat nejlepší příklady. Má-li letošní rok přinést očekávané výsledky ve výrobě a v ná

kupu, bude nutné, aby všichni pracující v zemědělství považovali za nezbytné využít každého hektaru půdy pro intenzívní hospoda ření, rozšiřovat plochy orné půdy a bránit jejímu zbytečnému za bírání pro nezemědělskou činnost. Během třetí pětiletky by se měla zvýšit plocha orné půdy o 100—150 tisíc hektarů využitím všech rezerv, především rozoráním málo výnosných luk a pastvin. Bude také nutné plně využít loňských zkušeností ze zúrodňovacích

prací a ještě vyšším tempem pokračovat především v zavlažování, přičemž zejména svépomocí překročit plánovaný úkol 25 800 ha v zavlažování, plány výstavby nádrží a rybníků překročit o 2600 hektarů a rovněž úkol vyrobit 3 m3 kompostu na 1 ha zemědělské půdy. Použitím nejvhodnějších druhů osiv, odstraňováním ztrát při sklizni a správnou agrotechnikou dosáhnout pětiletkou plánova ných hektarových výnosů obilí již v roce 1963 až 1964. Cílem je

především zvýšit tržní množství chlebového obilí. Ve všech země dělských závodech je nutné vyrobit dostatek krmiv pro plánovaný rozvoj živočišné výroby. Kukuřici na siláž pěstovat již letos na plo chách plánovaných původně na rok 1965, rozšířit pěstování cuk

rovky ke krmení, zvýšit podíl meziplodin, jetele a vojtěšky a vy . užít velkých ploch luk a pastvin pro zvýšení výroby sena. K zajiště. ní plánovaných ploch jetelovin věnovat zvýšenou pozornost výro bě semene jetele a vojtěšky a jejich nákupu. Ke správnému rozmístění úkolů zemědělské výroby a její správ né specializaci je třeba , aby krajské a okresní národní výbory vy

užily a dále propracovaly podklady rajonizace výroby na základě přírodních, klimatických a ekonomických podmínek při součas. ném respektování potřeb společnosti předpokládaných národohos podářskými plány. Tento úkol skončit v roce 1962. V živočišné výrobě je nutné dosáhnout v nejkratší době ve všech

zemědělských závodech a okresech plánovaných stavů a jejich vysoké užitkovosti. S tím souvisí zlepšení plemenářské práce a rychlé ozdravění skotu od tuberkulózy. Je třeba dosáhnout toho,

aby do roku 1965 se rozsah onemocnění tuberkulózou snížil na po lovinu, plně byla odstraněna brucelóza z našich chovů a do roku 1968 mít stádo prosté tbc.

Ještě v letošním roce bude třeba začít s podstatným zvyšováním 310

stavu slepic v socialistickém sektoru a daleko směleji zavádět in

tenzívní velkochovy , ve kterých je výroba ekonomicky nejvýhod nější. Vedle toho vybudovat velké závody na výrobu vajec a ja

tečné drůbeže na průmyslovém základě v blízkosti velkých měst . V roce 1961–1962 vybudovat tyto závody o kapacitě po 100 000

nosnic pro zásobování Prahy a Bratislavy a v letech 1963–1964 další závody pro zásobování Brna, Ostravy, Ústí nad Labem, Plzně a Košic.

Mnohem rychleji je třeba přikročit k budování příměstských

mléčných hospodářství, tak jako bylo stanoveno usnesením ÚV KSČ. Je zde třeba kritizovat jak ministerstvo zemědělství, tak

i krajské a okresní národní výbory za jeho neplnění. Zajištění do statku mléka pro velká města a průmyslová centra a snížení ná

kladné dopravy musí vést uvedené orgány k urychlenému řešení. Rozhodující cestou k trvalému růstu zemědělské výroby je cíle vědomé zavádění velkovýrobní technologie v rostlinné i živočišné výrobě ve všech zemědělských závodech. To vyžaduje mnohem

pružněji a rychleji využívat nejpokrokovějších poznatků vědy a praxe všemi pracovníky v zemědělství, aktivnější účast vědeckých pracovníků na řešení praktických problémů zemědělské výroby a na uvádění vědeckých poznatků do praxe. Významnější roli v úsilí o technický rozvoj zemědělství á při výchově mechanizá

torských kádrů musí sehrát strojní a traktorové stanice. Široké uplatňování velkovýrobní technologie předpokládá

soustavný

růst odborných znalostí družstevníků a pracovníků státních statků. Plán na kádrové posílení a zvyšování kvalifikace pracujících musí být nedílnou součástí plánu celkové činnosti každého družstva. Ústřední výbor KSČ se obrací ke všem pracujícím v zemědělství, aby pod vedením stranických organizací, za široké účasti od

borníků, novátorů přikročili k důslednému využívání výrobních rezerv na všech svých pracovištích. Očekává, že budou vyrábět a

dodávat státu stále větší množství zemědělských výrobků a tak stále podstatněji přispívat k plnému zabezpečení životní úrovně našeho lidu.

Pro zavádění velkovýrobních forem práce a pokrokové techno logie do zemědělské výroby má velký význam vytváření větších ekonomických celků. Až dosud se sloučila zhruba jedna třetina družstev. Ústřední výbor KSČ upozorňuje , aby nyní v době nástupu do jarních prací bylo další slučování družstev zastaveno a všechna 311

formě lidových universit a akademií vědy, techniky a umění bude v průběhu třetí pětiletky vybudována až do závodů a vesnic. Na realizaci tohoto úkolu se budou aktivně podílet lektorské skupiny Společnosti na závodech a vesnicích. Výstavba lidových universit, akademií a universit mládeže byla již zahájena, bude pokračovat a souběžně probíhat tak , aby byla zhruba uzavřena v těchto termínech :

1. Lidové university vědy, techniky a umění

budou pracovat podle těchto zásad ve všech krajských městech a ve městech s vysokými školami od začátku školního roku 1961/1962. Podle podmínek budou lidové university zřizovat své odbočky v okresních městech, případně ve velkých závodech. 2. Lidové akademie vědy, techniky a umění budou postupně zřízeny ve všech okresních městech do konce ro ku 1961 v důležitých závodech , ve velkých obcích a v obvodech velkých měst do konce roku 1962 .

3. University mládeže budou pracovat ve všech krajských městech, při velkých závodech nebo ve střediskových obcích do konce roku 1963 . 4. Směrnice o činnosti

lidových universit a akademií vědy, techniky a umění, které bu

dou v zásadě řešit organizační a hospodářské zabezpečení rozvoje lidových universit a akademií, vydají společně ÚV Čs. společnosti ,

ministerstvo školství a kultury, ministerstvo zemědělství, Ústřední rada odborů a ústřední výbor Československého svazu mládeže v březnu 1961 .

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VYBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANÉ VE DNECH 9. – 10. ONORA 1961

ZA ZVÝŠENÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY VE TŘETI PĚTILETCE, ZA UPEVNĚNÍ EKONOMIKY JZD USNESENÍ ÚV KSČ ZE DNE 10. ÚNORA 1961

Ústřední výbor KSČ na svém zasedání ve dnech 9. a 10. února 1961 projednal zprávu ministra zemědělství, lesního a vodního

hospodářství soudruha Lubomíra Štrougala o plnění usnesení XI . sjezdu KSČ a celostátní konference KSČ na úseku zemědělství a zajištění úkolů rozvoje zemědělské výroby ve třetím pětiletém

plánu , referát předsedy Čs . akademie zemědělských věd sou druha Antonína Klečky k některým otázkám živočišné výroby a zprávu vedoucího tajemníka KV KSČ v Ostravě soudruha Draho míra Koldera o hnutí za splnění úkolů zemědělské výroby ve třetí pětiletce za čtyři roky v Severomoravském kraji . Na základě přednesených zpráv a diskuse , které se zabývaly vý

sledky splnění druhého pětiletého plánu a zajištění rozvoje země dělství ve třetí pětiletce dalším rozvojem socialistické zeměděl ské velkovýroby a upevněním družstev, posláním i úkoly V. sjez du JZD, současným zabezpečením plánu v roce 1961 , především jarními pracemi, přijímá ústřední výbor KSČ následující usnesení:

V období druhé pětiletky jsme v podstatě dokončili přechod ke společnému družstevnímu hospodaření v zemědělství. Je to veliké vítězství politiky naší strany, které dále upevnilo svazek

dělníků a rolníků a podstatně přispělo k dovršení historických přeměn naší společnosti ve společnost socialistickou. V průběhu procesu združstevňování zemědělská výroba dále vzrůstala. Našemu zemědělství se dostává stále více mechanizačních pro středků a výrobků chemického průmyslu. Roste počet odborníků

a schopných organizátorů, kteří pracují v zemědělské výrobě na vesnici. Stát poskytuje značné prostředky na rychlý rozvoj země 305

dělství. To vytváří předpoklady k dalšímu, mnohem rychlejšímu růstu výroby a produktivity práce v zemědělství. Výsledky dosažené ve výrobě však dosud neodpovídají može nostem a potřebám našeho národního hospodářství. Plnění plánu

je velmi nerovnoměrné a plně nezajišťuje rostoucí potřeby oby vatelstva v kvalitních potravinách. Musíme proto značné množství zemědělských produktů, zejména obilí, masa, másla a tukových surovin, dovážet. V zemědělské výrobě nejsou využívány velké

rezervy pro zvyšování výroby ve výrobním zaměření, ve využívání mechanizace, v rozšiřování pokrokové technologie, jakož i ostatní možnosti, které v široké míře dává socialistické hospodářství. Přes

značnou materiální a kádrovou pomoc zlepšuje se jen pozvolna hospodaření mnohých družstev a státních statků. Organizace práce ve většině JZD je slabá a trvají vážné nedo

statky v řízení výroby. Některá družstva jednostranně prosazují zájmy svého družstva nad zájmy státu stejně jako někteří členové své osobní a individualistické zájmy nad zájmy celého družstva

a společnosti. Ne dost rozhodně se bojuje proti rozdělování nad měrného množství naturálií členům i proti případům rozkrádání společného majetku. To vede k poškozování společnosti i druž stevního hospodářství. Ani státní statky neplní dosud úlohu, která jim v socialistické společnosti náleží. Roste sice jejich tržní pro dukce, ale jejich výroba je nákladná. Také dosavadní způsob na turální odměny jako součásti mzdy na státních statcích již ne

odpovídá dnešním podmínkám, není ani pro JZD dobrým vzorem a je ho nutno změnit.

Nízká úroveň hospodaření mnohých družstev a státních statků je příčinou toho, že neplní plánované úkoly ve výrobě a v tržní

produkci. Vážné nedostatky se projevily zejména v podzimních pracích loňského roku. Ozimy nebyly zasety v agrotechnických lhůtách, někde nebyly osety plánované plochy, desetitisíce hek tarů zůstaly nezorány. V loňském roce nebyl splněn nákup živo

čišných výrobků, masa, mléka a vajec. Vážné nedostatky v ná kupu živočišných výrobků se projevují od samého počátku letoš ního roku zejména u masa a mléka. Hlavní příčinou uvedených

nedostatků je nízká úroveň politické a organizátorské práce ná rodních výborů, nákupních organizací i také řízení ze strany stra nických orgánů a organizací. Je třeba vysoce vyzdvihnout iniciativu družstevníků a ostatnich 306

pracovníků v zemědělství ke splnění pětiletky za čtyři roky. Při zpracování pětiletého plánu a závazků se však ukázala řada ne

dostatků. Ekonomické rozbory a vypracování plánu byly dělány často bez hluboké znalosti stavu hospodaření a rezerv, které

v družstvech a na státních statcích jsou, někde i bez účasti pra cujících. Pomoc ze strany ONV při vypracování plánů byla slabá a mnohdy administrativní. Pozdní přístup k sestavení plánu vedl

k tomu, že JZD je nemohla řádně projednat s družstevníky. Ne pochopení významu sestavování pětiletých plánů vedlo často k je

jich formálnímu zpracování. Proto také mnohé závazky ke splně ní pětiletky v zemědělství za čtyři roky neodhalují skutečné mož nosti ke zvýšení výroby a jsou často formální. Takový přístup k rozborům a vypracování plánů ve svých důsledcích způsobuje , že pracující plně necítí odpovědnost za splnění závazků, neroz víjí se jejich iniciativa a nevzrůstá jejich účast na řízení výroby. Okresními národními výbory nebyla uplatněna kvalitativní

stránka nového způsobu plánování, ale byl prováděn zpravidla starý způsob rozpisu . V okresech není také rozpracována dlouho

dobá koncepce rozvoje zemědělství. V důsledku toho nedošlo ke správnému rozmístění a zaměření výroby především v horských oblastech, k specializaci příměstských hospodářství a k vybudo vání semenářských závodů.

Tento stav v zemědělské výrobě trvá proto , že zejména ze stra ny krajských a okresních národních výborů není jednotným země dělským družstvům a státním statkům poskytována potřebná po moc a organizována účinná kontrola. Je třeba zbavit jejich řízení všeobecnosti, plně rozvinout jejich hospodářskoorganizátorskou funkci i osobní odpovědnost a místo oběžníků a » návštěv« orga

nizovat skutečnou politickou a odbornou pomoc. Je třeba skonco vat s jakoukoliv okázalostí, podáváním nesprávných hlášení a ne odpovědným vyhlašováním závazků. Nesplnění některých úkolů v zemědělské výrobě spočívá rovněž v nedostatcích práce ministerstva. V činnosti ministerstva země

dělství se ještě dostatečně neprosadily metody perspektivního a pružného řešení základních otázek výroby, řešení technického roz voje a širokého uplatnění velkovýrobní technologie. Ministerstvo

dosud slabě uplatňuje svůj vliv na řízení zemědělství národními výbory a nedostatečně kontroluje, jak jsou jimi stranická a vládní usnesení k zemědělství plněna. 307

Socialistické zemědělství se může úspěšně rozvíjet jen za účin

né pomoci vědy. Naše vědecké instituce, zejména Československá akademie zemědělských věd , však neřeší dostatečně a s předsti

hem důležité problémy, které výstavba socialistického zemědělství přináší, a velmi nedostatečně pomáhají praxi. Významnou pomoc poskytuje zemědělství náš vyspělý průmysl. Dále se zlepšuje vybavenost našeho zemědělství. Ve srovnání s ro kem 1955 se zvýšil objem základních fondů v přepočtu na 1 hektar zemědělské půdy o 58,8 % , z toho strojů o 91,6 % . Některé závody však dodávají nekvalitní a drahé výrobky, neplní dodávky v ter mínech a sortimentu . Zemědělské stroje jsou často vyráběny bez ohledu na požadavky jednotných zemědělských družstev a stát ních statků. Dodávané stroje nezajišťují komplexnost mechaniza ce. Rozhodující podíl prací při pěstování cukrovky, brambor, při

sklizni píce, v živočišné výrobě a při nakládání v zemědělské do pravě se provádí ručně. Vážné nedostatky v zásobování náhradní

mi díly často znemožňují využití strojů a řádné provádění oprav. Některé závody potravinářského průmyslu, jako mlékárny , cukro vary , škrobárny , a právě tak i spotřební družstva , přestaly se zají mat o výrobu a nákup zemědělských produktů, které zpracovávají, a pouze je přejímají a evidují. Je třeba, aby tyto závody a organi zace rychle reagovaly na nedostatky v nákupu a aktivně se zasa zovaly o jejich odstranění přímo v zemědělské výrobě.

Ústřední výbor KSČ, vycházeje ze stanoveného plánu budování

vyspělé socialistické společnosti, znovu zdůrazňuje velikou závaž nost úkolů rozvoje zemědělství. V celkovém růstu životní úrovně předpokládáme během pětiletky další zvýšení roční spotřeby masa na 67,9 kg, mléka na 241,8 litru, cukru na 38,7 kg, ovoce na 82,2 kg na osobu. V roce 1965 plánujeme v celostátním průměru vyrobit 27 centů pšenice, 25 q žita, 26,5 a ječmene, 327,4 q cukrovky , 180 q brambor z hektaru. Podstatně zvýšíme výrobu krmiv, zejména si

láže, sena a obilí. Tyto úkoly jsou reálné a nesporně budou v mno ha zemědělských závodech překročeny. Výsledky předních druž

stev a státních statků , stejně jako jejich závazky ke splnění pěti letky za čtyři roky , ukazují cesty ke splnění tohoto náročného úkolu. Využití velkých rezerv, které v našem zemědělství máme, 308

je plně v rukou družstevníků a pracovníků státních statků, závisí na jejich iniciativě , odpovědném a uvědomělém plnění plánu a zá vazků , na organizačním a odborném vedení zemědělských závodů. Příštích pět let bude důležitou etapou pro splnění naléhavého úkolu vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň prů myslu. Chceme, aby se zemědělská výroba svým rozvojem vyrov nala průmyslu. To v podstatě znamená jít cestou vysoké intenzity zemědělské výroby , využití všech prostředků a možností, které

v zemědělské výrobě máme, abychom na základě vysoce organizo vané výroby, na základě plného využití mechanizace at v rostlin

né, nebo v živočišné výrobě, na základě plného využití půdy pro dukovali co nejvíce a co nejlevněji . Pro splnění úkolů třetí pětiletky ve zkrácené lhůtě je rozhodují

cí letošní rok – první rok pětiletky . Ústřední výbor KSČ se proto obrací na všechny pracující v zemědělství, aby plnění úkolů letoš ního roku věnovali veškeré síly, aby aktivně a iniciativně přistu povali k plnění všech základních úkolů.

Nejbližším úkolem, který podstatně ovlivní výrobní a hospodář ské výsledky tohoto roku , kterým začínáme třetí pětiletku, jsou jarní práce. Jejich důkladná příprava musí nahradit ztráty vzniklé nedodržením plánu podzimních prací a zajistit bohatou úrodu, do statek vlastních krmiv. Jednotná zemědělská družstva a státní stat

ky musí v jarních měsících dobře organizovat práci , plně využít mechanizačních prostředků a do kvalitně zpracované půdy zasít nejlepší osiva a sadbu. Největší péči musí věnovat setí kukuřice,

která se v letošním roce rozšiřuje na 630 000 ha. Pro zajištění vy sokých výnosů kukuřice vytvořit nejlepší předpoklady dobrou pří

pravou mechanizátorů, strojů a půdy. V letošním roce musíme zvý. šit pozornost pěstování brambor a podstatně zvýšit jejich výnosy. Široce uplatnit v jarních pracích nejpokrokovější technologii , roz víjet socialistické soutěžení mezi družstvy, komplexně mechani zovanými četami, pracovními skupinami i jednotlivci. Ústřední vý .

bor KSČ znovu připomíná velkou odpovědnost především okres ních národních výborů za to, aby tyto úkoly byly splněny ve stano vených termínech.

Urychleně je nutné dosáhnout rovnoměrného plnění plánu ná kupu živočišných výrobků, dekádně hodnotit jeho výsledky a včas dělat potřebné závěry a opatření. Je třeba skoncovat s hodnocením plnění úkolů na základě průměrných čísel, které vede k přehlížení 309

nedostatků nejhorších závodů a znemožňuje využít a popularizo vat nejlepší příklady. Má-li letošní rok přinést očekávané výsledky ve výrobě a v ná

kupu, bude nutné, aby všichni pracující v zemědělství považovali za nezbytné využít každého hektaru půdy pro intenzivní hospoda ření, rozšiřovat plochy orné půdy a bránit jejímu zbytečnému za

bírání pro nezemědělskou činnost. Během třetí pětiletky by se měla zvýšit plocha orné půdy o 100–150 tisíc hektarů využitím všech rezerv, především rozoráním málo výnosných luk a pastvin. Bude také nutné plně využít loňských zkušeností ze zúrodňovacích prací a ještě vyšším tempem pokračovat především v zavlažování, přičemž zejména svépomocí překročit plánovaný úkol 25 800 ha

v zavlažování, plány výstavby nádrží a rybníků překročit o 2600 hektarů a rovněž úkol vyrobit 3 m3 kompostu na 1 ha zemědělské

půdy. Použitím nejvhodnějších druhů osiv, odstraňováním ztrát při sklizni a správnou agrotechnikou dosáhnout pětiletkou plánova ných hektarových výnosů obilí již v roce 1963 až 1964. Cílem je

především zvýšit tržní množství chlebového obilí. Ve všech země. dělských závodech je nutné vyrobit dostatek krmiv pro plánovaný rozvoj živočišné výroby. Kukuřici na siláž pěstovat již letos na plo chách plánovaných původně na rok 1965, rozšířit pěstování cuk rovky ke krmení, zvýšit podíl meziplodin, jetele a vojtěšky a vy

užít velkých ploch luk a pastvin pro zvýšení výroby sena. K zajiště. ní plánovaných ploch jetelovin věnovat zvýšenou pozornost výro

bě semene jetele a vojtěšky a jejich nákupu. Ke správnému rozmístění úkolů zemědělské výroby a její správ

né specializaci je třeba, aby krajské a okresní národní výbory vy užily a dále propracovaly podklady rajonizace výroby na základě přírodních, klimatických a ekonomických podmínek při součas. ném respektování potřeb společnosti předpokládaných národohos podářskými plány. Tento úkol skončit v roce 1962. V živočišné výrobě je nutné dosáhnout v nejkratší době ve všech zemědělských závodech a okresech plánovaných stavů a jejich vysoké užitkovosti. S tím souvisí zlepšení plemenářské práce a rychlé ozdravění skotu od tuberkulózy . Je třeba dosáhnout toho,

aby do roku 1965 se rozsah onemocnění tuberkulózou snížil na po lovinu, plně byla odstraněna brucelóza z našich chovů a do roku 1968 mít stádo prosté tbc.

Ještě v letošním roce bude třeba začít s podstatným zvyšováním 310

stavu slepic v socialistickém sektoru a daleko směleji zavádět in

tenzívní velkochovy, ve kterých je výroba ekonomicky nejvýhod nější. Vedle toho vybudovat velké závody na výrobu vajec a ja tečné drůbeže na průmyslovém základě v blízkosti velkých měst. V roce 1961-1962 vybudovat tyto závody o kapacitě po 100 000 nosnic pro zásobování Prahy a Bratislavy a v letech 1963-1964

další závody pro zásobování Brna, Ostravy, Ústí nad Labem, Plzně a Košic,

Mnohem rychleji je třeba přikročit k budování příměstských

mléčných hospodářství, tak jako bylo stanoveno usnesením ÚV KSČ. Je zde třeba kritizovat jak ministerstvo zemědělství, tak i krajské a okresní národní výbory za jeho neplnění. Zajištění do statku mléka pro velká města a průmyslová centra a snížení ná kladné dopravy musí vést uvedené orgány k urychlenému řešení. Rozhodující cestou k trvalému růstu zemědělské výroby je cíle . vědomé zavádění velkovýrobní technologie v rostlinné i živočišné

výrobě ve všech zemědělských závodech. To vyžaduje mnohem pružněji a rychleji využívat nejpokrokovějších poznatků vědy a praxe všemi pracovníky v zemědělství, aktivnější účast vědeckých pracovníků na řešení praktických problémů zemědělské výroby

a na uvádění vědeckých poznatků do praxe. Významnější roli y úsilí o technický rozvoj zemědělství á při výchově mechanizá torských kádrů musí sehrát strojní a traktorové stanice. Široké uplatňování velkovýrobní technologie předpokládá soustavný růst odborných znalostí družstevníků a pracovníků státních statků.

Plán na kádrové posílení a zvyšování kvalifikace pracujících musí být nedílnou součástí plánu celkové činnosti každého družstva. Ústřední výbor KSČ se obrací ke všem pracujícím v zemědělství, aby pod vedením stranických organizací, za široké účasti od

borníků, novátorů přikročili k důslednému využívání výrobních rezerv na všech svých pracovištích. Očekává, že budou vyrábět a dodávat státu stále větší množství zemědělských výrobků a tak

stále podstatněji přispívat k plnému zabezpečení životní úrovně našeho lidu .

Pro zavádění velkovýrobních forem práce a pokrokové techno logie do zemědělské výroby má velký význam vytváření větších ekonomických celků. Až dosud se sloučila zhruba jedna třetina družstev. Ústřední výbor KSČ upozorňuje, aby nyní v době nástupu

do jarních prací bylo další slučování družstev zastaveno a všechna 311

pozornost byla věnována výrobním úkolům a ekonomickému

upevňování sloučených družstev . V dalším slučování družstev bu de správné pokračovat podle získaných zkušeností až po skon čení hospodářského roku na podzim a v zimě. Ústřední výbor do

poručuje, aby se o dalším slučování obcí a místních národních výborů neuvažovalo dříve než koncem roku 1962.

V důsledku nedostatečné kontroly a smířliveckého postoje ná rodních výborů i stranických orgánů dochází v některých druž

stvech k nesprávnému rozvoji přidružené výroby. Přidružená vý . roba má navazovat na vlastní zemědělskou výrobu, pomáhat její mu rozvoji a umožnit plné využití pracovníků po dobu celého ro ku. V některých JZD se však stává přidružená výroba hlavním zdrojem příjmů družstva a často přitom slouží i ke krytí cizích,

buržoazních živlů a nezákonného provozování obchodní a živno stenské činnosti. Zvláště křiklavý případ se v poslední době stal v JZD Nový Liptov. Ústřední výbor co nejdůrazněji upozorňuje na nepřípustnost takové praxe a na to, že všichni porušovatelé so

cialistické zákonnosti budou voláni k odpovědnosti. V souvislosti s přípravou V. sjezdu JZD se začíná v širším mě

řítku projednávat v družstvech zavedení peněžního odměňování bez pracovní jednotky a někde hospodaření bez záhumenků. K to

muto progresívnímu způsobu odměňování je ovšem možné při stoupit teprve po vytvoření nutných politických a organizačních předpokladů a po vytvoření dostatečně velkého provozně zajišťo

vacího fondu, který zaručí trvale pevné odměňování družstevníků. Také hospodaření bez záhumenků předpokládá vytvoření politic kých a hospodářských záruk pro stálé zvyšování družstevní vý . roby a životní úrovně družstevníků. *

Na základě dosavadních zkušeností, přednesených zpráv a dis kuse považuje ústřední výbor KSČ za správné, aby vláda republi ky, ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a

ostatní příslušné orgány dále rozpracovávaly a předložily ústřed nímu výboru KSČ návrhy k těmto otázkám : zabezpečení mechanizace zemědělských prací, zvláště kom plexnosti sklizňových prací a dopravy ; 312

· zabezpečení plynulé výroby náhradních dílů v objemu a sorti mentu ;

zlepšení šlechtitelství a semenářství ;

zvýšení výroby chemického a zdravotnického průmyslu pro po třeby zemědělství ;

zvýšení výroby obilovin ; zlepšení pěstování brambor ; rozvoj ovocnářství a zelinářství ;

další úkoly v chovu skotu a zvýšení výroby mléka.

Zároveň ústřední výbor KSČ ukládá vládě republiky a minister stvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství ve smyslu již přijatých usnesení :

zajistit velkovýrobu vajec a drůbežího masa průmyslovým způsobem ve státních podnicích pro zásobování velkých měst a průmyslových center ;

organizovat boj za likvidaci nemocnosti skotu, zvláště tuber kulózy ;

k zabezpečení lepšího využití krmiv a jejich rovnoměrného rozdělování organizovat a rozšiřovat v okresech, krajích i ce

lostátně systém výroben a mísíren krmiv a uplatnit v nich nové poznatky vědy. Ústřední výbor KSČ vyslovuje souhlas s opatřeními přijatými k postupnému zabezpečení nákupu veškerého mléka, k jeho zpra

cování v mlékárnách a zpětnému odprodeji egalizovaného mléka ke krmení zemědělským závodům.

Velké úkoly, před kterými stojí pracující v zemědělství, splnění a překročení náročných úkolů rozvoje zemědělské výroby v JZD , státních statcích a STS závisí na organizátorské práci strany. Stě. žejním úkolem stranických orgánů a organizací je organizovat

družstevníky, pracovníky státních statků a STS, funkcionáře ná

rodních výborů , zemědělské odborníky , všechny, kteří se podílejí na rozvoji zemědělství, k aktivní účasti na zvyšování a zhospo dárnění zemědělské výroby . Podněcovat a usměrňovat jejich ini ciativu, vést je , aby všude, na každém pracovišti energicky a od vážně odhalovali zdroje a rezervy a probojovávali cesty novým formám socialistické zemědělské velkovýroby.

Mnohem výrazněji se musí projevovat stranické řízení národ ních výborů a jejich zemědělských komisí, především okresních

národních výborů, kde je těžiště řídící práce. Činnost a organizá 13

torská práce mezi občany musí směřovat ke splnění úkolů třetí pětiletky v zemědělství za čtyři roky. Přitom plnění úkolů letoš ního roku je nutné považovat za rozhodující. Jednou z nejdůležitějších podmínek splnění úkolů třetí pětilet

ky v zemědělství za čtyři roky je mobilizace lidi, socialistické sou těžení. To předpokládá, aby každý družstevník, pracovník stát

ního statku, STS , at pracuje na kterémkoliv úseku rostlinné či živočišné výroby, znal své úkoly. Seznámit každého pracovníka s jeho úkolem a činit v organizaci práce, v technologii výroby

1 v odměňování taková opatření, která by podněcovala snahu a zájem pracujících o dosažení co nejlepších výsledků , to je přední

povinností představenstev JZD , agronomů, zootechniků, vedoucích pracovních skupin,

Pro rozvoj zemědělské výroby, zvláště v současné době, mají rozhodující význam kádry, politicky vyspělí a odborně vzdělaní organizátoři výroby. Jen takoví vedoucí pracovníci mohou sjedno tit pracovní kolektivy , využívat jejich zkušeností, návrhů, podnětů k celkovému rozvoji družstva, k překonání individualistických

tendencí a upevnění vzájemných vztahů v družstvu. Stranické orgány a organizace musí tyto osvědčené kádry všestranně pod porovat a starat se o jejich politickou i odbornou výchovu. V těch

případech, kde přes veškerou péči stranických organizací vedoucí pracovníci neplní svou úlohu , nahrazovat je zkušenými organizá

tory, novátory výroby , kteří dobře rozumějí své věci, mají důvěru lidí, dovedou se o ně opřít a skutečně je vést.

Všestranná péče o učební poměr mládeže v zemědělství, jeji správné zařazování na odpovědná místa ve výrobě a péče o bo hatý kulturní život na vesnici je spolehlivou cestou, jak posílit zemědělství mladými lidmi.

V každém kraji a okrese jsou dobré zkušenosti z práce základ ních organizací strany 1 JZD. Krajské a okresní výbory strany i národní výbory musí proto činit taková opatření, aby se tyto zkušenosti rychle rozšiřovaly. Musí využívat všech forem politické

a organizátorské práce k tomu, aby byla široce zaváděna pokro ková technologie v rostlinné a v živočišné výrobě , aby zkušenosti

nejlepších JZD a novátorů byly zobecňovány a rozšiřovány do všech družstev. Učit na praktických příkladech předních družstev

a rozšiřovat pokrokové zkušenosti , to je základní směr organizá torské a výchovné práce v zemědělství. 314

Okresní výbory a základní organizace KSC musí dávat veškerou podporu průkopníkům socialistických metod výroby, čerpat z je jich zkušeností, vést představenstva JZD a národní výbory , země .

dělské odborníky a organizátory k tomu, aby jim vytvářeli příz nivé podmínky k dosahování vysokých výnosů a užitkovosti. Zá roveň ostře potírat byrokratismus a odstraňovat překážky , které brání plnému prosazení pokrokových metod výroby a hospoda

ření v každém družstvu a státním statku. V tom také spatřovat těžiště rozvíjení socialistické soutěže a hnutí brigád socialistické práce.

Zesílení organizátorské práce stranických organizací, konkrétní organizátorská práce s lidmi je základem úspěšného plnění vel kých úkolů v zemědělství.

Ostřední výbor KSČ je přesvědčen, že tyto naléhavé úkoly dal šího rozvoje socialistického zemědělství přijme plně za své V. sjezd JZD a že všichni družstevníci a ostatní pracovníci v země dělství, pracovníci zemědělské vědy a výzkumu, poslanci a ostatní

funkcionáři národních výborů , všichni pracující průmyslových zá vodů, které pro zemědělství dodávají stroje a ostatní výrobky, vynaloží své síly pro úspěšné splnění pětiletky v zemědělství za čtyři roky. Podstatný rozvoj zemědělské výroby je nadále všená rodním úkolem a záležitostí všech pracujících.

To je hlavní cesta pro uskutečnění velikého cíle naší strany vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu a zabezpečit tak i v oblasti zemědělství všestranný rozvoj vyspělé socialistické společnosti .

OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ ÚKOLO VE ŠLECHTĚNÍ,

SEMENÁŘSTVÍ

A

ODRUDOVÉ

SKLADBĚ HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN USNESENI OV KSČ ZE DNE 21. ÚNORA 1961

Úspěšné splnění úkolů rozvoje našeho národního hospodářství vyžaduje podstatně zvýšit zemědělskou výrobu. Hlavním článkem rozvoje zemědělské výroby je výroba rostlinná. Jedním z rozhodu

jících činitelů , který bezprostředně ovlivňuje dosažení vyšší úrov ně rostlinné výroby, jsou kvalitní osiva a sádě. Zlepšení výsledků

v zemědělské výrobě proto těsně souvisí s úrovní šlechtitelské prá ce a semenářství. Přestože bylo v průběhu posledních let ve šlechtění a semenář ství dosaženo některých dobrých výsledků , projevuje se dosud z hlediska potřeby socialistické zemědělské velkovýroby na tomto

důležitém úseku ještě mnoho nedostatků , které vyžadují urychlené řešení .

Výsledky této činnosti ovlivňují jak kvalifikované kádry šlech titelů a výzkumných pracovníků , tak i široká zemědělská praxe , která pečuje o rozmnožování vyšlechtěných odrůd a zachování je jich vysoké biologické hodnoty až do nejnižšího stupně jejich pès tování. Nedostatky na úseku šlechtění a semenářství je proto tře

ba řeši ! keinplexně , neboť jen tak bude možno plně zabezpečit po třeby našeho socialistického zemědělství a jeho rychlý rozvoj. Práce šlechtitelů má dlouhodobý charakter a celkové zaměření

šlechtění nebylo v minulých letech včas usměrněno tak, aby jeho výsledky s časovým předstihem plně zabezpečovaly rychlý rozvoj

zemědělské výroby. Na úseku semenářské práce se dosud nepoda filo plně soustředit rozmnožování osiv do specializovaných seme

nářských hospodářství a zabezpečit dobrou úroveň jejich práce stálým zlepšováním materiálně technického vybavení a kádrovým

posílením . V celkové organizaci semenářské práce se projevuje 316

jako hlavní nedostatek nezdravá dvoukolejnost, způsobená tím, že

rozmnožování osiv zabezpečují dvě organizace, z nichž žádná plně neodpovídá za dosahované výsledky v kvalitě osiv. Vliv národních výborů a jejich zemědělských komisí na úroveň semenářské práce je zatím velmi malý.

Nejslabším článkem celého cyklu rozmnožování osiv je zabez pečování osivových fondů zemědělských závodů na semenářských

dílcích. Obměna osiv je v mnohých okresech prováděna nepravi . delně a dnešní úroveň rozmnožování osiv na semenářských dílcích

nezabezpečuje plné krytí zemědělských závodů kvalitními osivy. Odrůdová rajonizace byla až dosud usměrňována především vý . sledky odrůdových srovnávacích pokusů prováděnými zkušebnami

Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a má proto jen rámcový charakter. Nebylo organizováno v dostatečné míře zakládání srovnávacích pokusů přímo v zemědělských závo dech k získání zkušeností s výkonností jednotlivých odrůd jako

nejúčinnějšího prostředku k jejich rychlému rozšiřování v země dělské praxi.

Současná situace ve šlechtění, semenářství a

odrůdové

skladbě hlavních plodin

zemědělských

V posledních letech bylo dosaženo na některých úsecích šlech tění zemědělských plodin dobrých výsledků. Byly vyšlechtěny no vé výkonné odrůdy, které ve srovnání s odrůdami dosud nejvíce

v praxi rozšířenými vykazují podstatně vyšší hektarové výnosy i lepší kvalitu .

Přes dílčí úspěchy ve šlechtění nejsou na tomto úseku náležitě zabezpečeny potřeby našeho socialistického zemědělství. Značně zaostáváme zejména ve výrobě odolných odrůd brambor, kvalit ních osiv vojtěšek , cukrovky, luštěnin a některých druhů olejnin . U pšenice nebyl včas rozpracován šlechtitelský materiál pro vyso ce výnosné odrůdy měkkých pšenic . Teprve po březnovém zasedá .

ní ústředního výboru KSČ byla práce šlechtitelů orientována také tímto směrem .

Nedostatečná pozornost byla věnována ze strany šlechtitelů

i Československé akademie zemědělských věd vyšlechtění odrůd odolných proti chorobám . Dosud se nepodařilo zlepšit odolnost 317

našich odrůd cukrové řepy proti cerkospoře a brambor proti viro vým chorobám , i když v některých státech bylo na tomto úseku do

saženo významného pokroku. Velmi pomalu byla do praxe zavádě na hybridní osiva kukuřice na zrno i siláž domácího původu, vhod ná pro jednotlivé výrobní oblasti. V důsledku toho jsme byli nuce ni zajištovat osiva převážně z dovozu .

Tyto nedostatky je třeba urychleně odstranit a vyšlechtit další

nové odrůdy hlavních zemědělských plodin, které budou schopny využívat efektivněji vyšších dávek živin a závlah a budou mít větší nutriční a technologickou hodnotu , odolnost vůči chorobám ,

škůdcům a nepříznivým klimatickým podmínkám. Současně je tře ba více se zaměřit ve šlechtění a semenářství na využití heterosis. Šlechtitelské stanice bude třeba účelným způsobem specializovat a zvýšit úroveň jejich odborného vedení. Dobudováním hlavních stanic pro určité druhy plodin a zřízením vědeckotechnických rad je nutno odstranit často se dosud vyskytující individualismus ve

šlechtění a do hodnocení dosahovaných výsledků zapojit širší ko lektivy šlechtitelů a výzkumných pracovníků. Kromě toho je třeba úsek šlechtění lépe zabezpečit po stránce materiální , technické , kádrové a organizační .

Zabezpečení výroby kvalitních osiv a sadby klade vyšší nároky

na hospodáře – na organizátorskou práci pracovníků šlechtitel ských a semenářských podniků . Pracovníci této organizace se

musí stát více než dosud spoluorganizátory rozvoje zemědělské výroby. Musí pokládat za svou prvořadou povinnost všestranně

napomáhat k dosažení růstu hektarových výnosů v zemědělských závodech a nezaměřovat se jednostranně jen na činnost v rámci svých podniků.

Výsledky šlechtitelské a semenářské práce se mohou s plnou efektivností projevit v zemědělské výrobě jen tehdy, budou -li pro různé výrobní podmínky a pro různé účely pěstování voleny jen nejvýkonnější odrůdy. Současně se zlepšením šlechtitelské a semenářské práce je nutno zajistit i objektivní zkoušení a hodnocení všech hospo dářsky důležitých vlastností odrůd a důsledně využívat výsledků

zkoušek v zemědělské praxi . Aby odrůdové zkušebnictví mohlo splnit své poslání , je třeba prohloubit spolupráci Ústředního kon trolního a zkušebního ústavu zemědělského s výkonnými orgány národních výborů v krajích i okresech . 318

Na úseku množení osiv a sadby se budovala podle vládního

usnesení 1589 nová semenářská soustava, spočívající v rozmno žování osiv na semenářských hospodářstvích a ve výrobě osiv na

semenářských dílcích JZD a státních statků. S budováním seme nářských hospodářství bylo intezivněji započato v roce 1956 a do roku 1960 se počet semenářských hospodářství zvýšil v po rovnání s rokem 1956 více než dvojnásobně . Největší počet seme nářských hospodářství je u JZD, zatímco u státních statků se do

sud nepodařilo dosáhnout žádoucího objemu výroby ani kvality

vyráběných osiv . Tento stav vyžaduje účinné řešení, neboť státní statky se musí stát rozhodujícími producenty šlechtěných osiv a sádí a napomáhat tak účinně k rozvoji JZD. Zkušenosti ukazují, že výběru semenářských hospodářství a rozsahu jejich ploch na zajištění dostatku kvalitního množitelského materiálu bude třeba

věnovat větší péči ze strany národních výborů všech stupňů. Zvlášť bude třeba rozšířit množitelskou základnu u zemědělských závodů státního socialistického sektoru .

Z celkové množitelské plochy připadá na semenářská hospo dářství pouze jedna třetina . Na jedno semenářské hospodářství

o průměrné výměře 297 ha orné půdy připadá 110 ha skutečné množitelské plochy . U ostatních JZD a státních statků zabývají cích se množením připadá na jeden závod v průměru jen asi 29 ha množitelské plochy. Počet množitelů bude třeba dále sni

žovat, dosáhnout větší koncentrace množitelských ploch a jejich soustředění na semenářská hospodářství. Systém rozmnožování osiv a sadby na semenářských hospo

dářstvích se plně osvědčil, a proto je třeba dobudovat sit seme nářských hospodářství tak, aby mohla zabezpečovat výrobu osiv pro potřebu jak našeho zemědělství, tak i pro vývoz. Nejslabším článkem semenářské soustavy je výroba osiva a sad

by na semenářských dílcích. JZD a státní statky často podceňuji význam semenářských dílců, nevěnují jim dostatečnou pěstitel skou péči v době vegetace ani při sklizni. Výroba osiv na seme

nářských dílcích znamená pro zemědělské závody značné zatížení, neboť je zajišťována malovýrobními způsoby, a to jak na úseku agrotechniky a technologie sklizně, tak i při skladování a úpravě osiv.

Z těchto důvodů se dosud nepodařilo zavést pořádek do pláno vité obměny osiv v zemědělských závodech . Důsledkem tohoto 319

stavu jsou stále vysoké požadavky zemědělských závodů na osiva ze státních fondů na plochy běžného pěstování. Proto bylo nutno zajištovat pro státní fondy každoročně značná množství osiv a sadby rozšiřováním ploch smluvního množení často i u množitelů, kde nebyla záruka dobrých výsledků v množení.

Potřeby socialistické zemědělské velkovýroby ukazují, že v sou

časných podmínkách již nevyhovuje u většiny plodin dosavadní systém zabezpečování osiv na semenářských dílcích, ale že daleko účelnější bude provádět plánovitou obměnu osiv na celé plochy

běžného pěstování v pravidelných cyklech . Proto bude správné upustit od dosavadního způsobu ( s výjimkou u brambor ) zajišťo

vání osiv a sadby na semenářských dílcích a zabezpečovat po třebná osiva pro pravidelnou obměnu na celé plochy běžného pěs tování na semenářských hospodářstvích pro všechny ostatní ze

mědělské závody. V důsledku toho bude třeba přepracovat plán výroby osiv obilovin a při uzavírání smluv o výrobě a dodávkách

na rok 1962 smlouvy pro další léta s ohledem na změněnou or ganizaci výroby osiv upravit.

Za účelem zlepšení úrovně organizace šlechtění a semenářství,

výkupu osiv a sadby a jejich distribuce je nutné zavést účelnou dělbu práce mezi šlechtitelskými a semenářskými podniky a ze mědělskými nákupními a zásobovacími podniky. Odrůdová skladba jednotlivých druhů plodin významným způ sobem ovlivňuje dosahované hektarové výnosy . V průběhu posled ních 10 let bylo povoleno mnoho nových odrůd , přičemž restrikce odrůd ve výnosech sice již překonaných, ale stále pěstovaných

z určité tradice, nebyla prováděna dost rozhodným způsobem. K většímu rozšíření výkonných odrůd bylo přistoupeno teprve roku 1959, a to zejména u pšenice a ječmene. Výkonnými odrů

dami měkkých pšenic Hadmerslebener VIII, Kaštickou osinatkou a jarní pšenicí Peko bylo na podzim 1959 a na jaře minulého roku

oseto asi 140 000 ha. Všechny tyto odrůdy , i když neměly v urči tých fázích vegetace příznivé podmínky, ukázaly se jako velmi výkonné a výnosy vysoko překročily úroveň dříve používaných

odrůd . Výnosy těchto pšenic se pohybovaly kolem 35 g , špičkové výnosy kolem 60 i více centů . Rychlejšímu rozšíření výkonných odrůd je třeba přizpůsobit činnost jak na úseku šlechtění, tak i se menářství .

v ústavech Československé akademie zemědělských věd bylo 320

za poslední léta shromážděno zhruba 16 500 druhů a odrůd svě tového sortimentu kulturních rostlin. Podle výsledků výzkumných

ústavů ČSAZV a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu ze mědělského se zvlášť příznivě projevují odrůdy některých plodin, jako ozimá pšenice Hadmerslebener VIII ( NDR ) . V průměru v ře

pařských oblastech dává vyšší výnos než Kaštická osinatka. Proto byla u nás v letošním roce povolena. Spolu s Kaštickou osinatkou jsou to dvě hlavní odrůdy měkkých pšenic, které budou u nás pěs továny.

Letos byla povolena naše nejvýnosnější, velmi kvalitní odrůda pšenice Diana I, která kromě vysokého výnosu má velmi dobrou

jakost zrna vhodného pro mlýnské zpracování. Spolu s ní budou nejvíce rozšířeny další kvalitní, výkonné odrůdy , a to Pavlovická 198 a Košutská .

V příštím roce budou u nás získány zkušenosti o možnosti vy užití italských odrůd pšenic, které v jižní Evropě dávají re

kordní výnosy zrna. Z jarních pšenic byla u nás povolena německá odrůda Peko, která je určena zejména pro krmné účely a dává vysoké výnosy zrna. U žita jsou lepší některé odrůdy švédské, holandské a polské.

Nejvyšší podíl v osevní ploše bude mít naše odrůda České žito, která při dobré agrotechnice dává uspokojivé výnosy. U jarního ječmene po povolení odrůdy Branišovický C a ve

srovnání s našimi nejvýkonnějšími novošlechtěnými ječmeny (Ekonom a Výnosný ) nejsou zahraniční odrůdy v podstatě výno sově lepší.

Z odrůd kukuřice na zrno jsou lepší než naše liniové hybridy zahraniční meziliniové hybridy KC 3, Inra 200, Inra 244 a Wiscon

sin 255, který je vyráběn v původní skladbě na Šlechtitelské sta nici v Čejči. Ve větším rozsahu je pro rok 1961 zajištěn dovoz vhodných odrůd z Maďarské lidové republiky a z SSSR , a to pře devším nejranějších odrůd a hybridů , které dávají dobré výnosy zejména v řepařské a teplejší části bramborářské oblasti . Jsou to zejména odrůdy VIR 25 a Bukovinský 3 Z SSSR a madarské hyb ridy MV 1, 26, 40, 42 a některé další nově vyšlechtěné rané hyb ridy.

U brambor se u nás osvědčují zvláště některé odrůdy z Polska a NDR. Vyznačují se proti našim zejména lepším zdravotním sta vem. Některé z nich jsou již pěstovány na provozních plochách 11 Usnesení a dokumenty

321

( Bomba, Epocha, Merkur, Capella , Fink, Star, Meise ) . Další za hraniční odrůdy jsou ve státních odrůdových zkouškách. U našich odrůd se v posledních letech značně zhoršil zdravotní stav a tím poklesla i jejich výkonnost.

Z odrůd luskovin dávají dobré výnosy v porovnání s našimi od růdami sovětský hrách Ramonskij 77 a některé nízké hrachy ho landské.

Uvedené příklady ukazují značné možnosti přímého hospodář ského využití světového bohatství odrůd. V rámci dalšího prohlu bování a spolupráce mezi členskými státy RVHP bude třeba pro zkoumat na úseku šlechtění a výroby osiv možnosti účelné specia lizace .

Ve vývozu osiv a sadby do zahraničí půjde zejména o to , soustře dit veškeré úsilí na pěstování tradičních plodin. Dosavadní bilan

ce zajišťování vývozu osiv a sadby není pro československé seme nářství příznivá . Hodnota osiy vyvezených do zahraničí nekryje ani zdaleka hodnotu osiv dovezených.

Z celkové hodnoty vývozu připadlo zhruba 50 % na osivo jete lovin , převážně jetel červený , a 35 % na osiva travin. V hodnotě

dovozu zaujímaly hlavní položku jeteloviny , a to plných 43 % . Převážně šlo o osiva vojtěšky a bílého jetele. 22 % hodnoty připa dalo na dovoz osiva kukuřice a 18 % na dovoz krmných luskovin.

Vážný je zejména vysoký dovoz osiv jetelovin a krmných lusko vin , jejichž značná část je nakupována v kapitalistických státech.

Tyto dvě skupiny jsou dosud jedním z nejslabších článků našeho semenářství, a to jak z hlediska smluvní výroby, tak i vlastních fondů těchto osiv v zemědělských závodech . Zatímco výroba osiva jetele červeného se u nás postupně sta bilizuje , nevyřešily se dosud nedostatky ve výrobě osiva vojtěšky. Hlavní příčinou tohoto stavu bylo snížení ploch čistých porostů vojtěšky v posledních 10 letech, čímž se značně zmenšila produkč ní základna pro výrobu osiv. Zbývající porosty byly příliš často po

sobě ponechány na semeno , a tak došlo k značnému rozšíření chorob a škůdců .

Výroba osiva je organizována malovýrobním způsobem na plo chách určených jak pro krmné účely , tak i pro výrobu osiva . K zlepšení výroby osiva vojtěšky bude uskutečndra rajonizace a semenné kultury budou rozšířeny především v nejvhodnějších oblastech . Ve vymezených obvodech budou vybrány zemědělské 322

závody, u nichž se podstatně zvýší semenné plochy krajových od růd vojtěšky. K rozvoji semenářství v rozhodujících vojtěškových oblastech bude poskytnuta přednostní pomoc osivy ze státních fondů k rychlému zvýšení ploch čistých kultur vojtěšky. Semenné porosty budou účelným způsobem začleněny do osevních postupů.

Výsev bude prováděn do širokých řádků, aby tak bylo možno pro vádět kultivaci. K dosažení postupné specializace bude u vybra

ných zemědělských závodů účelným způsobem upraven plán vý. roby ostatních plodin , aby nedocházelo k zkracování krmné bilan ce. Při pěstování bude využito ve vybraných závodech nejúčin nějších chemických prostředků v boji proti chorobám a škůd cům ; v široké míře bude využito možnosti umělého doopylová :

a plně mechanizované sklizně. Takovýmto způsobem bude možno postupně úroveň výroby osiva vojtěšky zvýšit. Vývoz osiv travin má vzestupnou tendenci. Jsou předpoklady

dalšího zvyšování objemu vývozu. Zahraniční poptávky mají vze stupnou tendenci u jílku italského a anglického, kostřavy luční

a ovsíku. Rentabilnost pěstování osiv travin plně umožňuje za jištění výroby v potřebném množství. Úspěch vývozu bude závislý především na kvalitě vyráběných osiv.

Vážnou otázkou vývozu je sadba brambor. Realizovaný vývoz v roce 1959 poklesl a dosahuje přibližně čtvrtiny průměrného ob jemu vývozu v letech 1951-1955. Hlavní příčinou neuspokojivé ho plnění plánovaného vývozu je zdravotní stav sadby , zejména značné rozšíření virových chorob. Požadavky zahraničního obcho du na vývoz sadby jsou značné a podle výhledu má být v roce 1965 přibližně dosaženo pětinásobku realizovaného vývozu v roce 1959.

Je to úkol náročný a jeho uspokojivé plnění vyžaduje provést pře devším účinná opatření ke zlepšení zdravotního stavu naší sadby. Půjde zejména o naše tradiční vývozní odrůdy, tj . Krasavu , Mirku, Kotnov. Zahraniční obchod vyžaduje však také rychlé rozmnože ní našich nových výkonných odrůd. Zajištění výkonných odrůd osiv a sadby k vzestupu zemědělské výroby Široké uplatnění výkonných odrůd osiv a sadby v zemědělské

praxi je závislé na dobré práci šlechtitelů a také na výsledcích rozmnožování osiv. V zájmu zabezpečení rychlého vzestupu výnosů 323

bude u hlavních zemědělských plodin dosaženo do roku 1963 ná sledující odrůdové skladby :

U pšenice ozimé zaujmou výkonné odrůdy, které jsou v průměru O 16 % výnosnější než dosavadní běžné odrůdy, 79 % osevní plochy.

U pšenice jarní 67 % osetých ploch s vyšším výnosem o 19 % . U žita 80 % osetých ploch s výnosem o 5 % vyšším . U ječmene jarního 72 % osetých ploch s vyšším výnosem o 14 procent .

U ovsa 89 % osetých ploch s vyšším výnosem o 10 % . U brambor 38 % osetých ploch s vyšším výnosem o 10–30 % . U kukuřice zaujmou výkonné odrůdy a hybridy 100 % osevní plochy s vyšším výnosem u kukuřice na zrno o 8 % a u silážní kukuřice o 15 % ve výnosu sušiny.

Při zavádění výkonných odrůd budou rozšířeny zejména násle dující odrůdy :

U pšenice odrůda Hadmerslebener VIII, dovezená z NDR, která v řepařských oblastech dává vyšší výnosy o 5-8 q z ha než naše běžné odrůdy . Je odolná proti poléhání a při zrání zrno nevypa dává .

Kaštická osinatka je jednou z našich nejvýkonnějších odrůd. Ve slabších pšeničných půdách předstihuje ve výnosech i před cházející odrůdu.

Pavlovická 198 je odolná vůči vymrzání a proti poléhání. Má

dobrou jakost zrna a hodí se zejména pro lepší řepařské půdy, kde poskytuje stálé výnosy.

Diana 1 poskytuje vysoké výnosy zrna a je velmi dobré mly nářské i pekařské jakosti. Bude urychleně rozšířena do všech vhodných oblastí. Povolena byla jako nová odrůda v loňském roce. Košutská je velmi odolná vůči vymrzání, vzdorná proti sněti

prašné a mazlavé a proti poléhání. Má dobrou jakost zrna , je vhod ná pro řepařské a kukuřičné oblasti Slovenska. U ozimého žita půjde zejména o rozšíření odrůdy České žito, která se hodí do všech poloh.

U ovsa je nutné převážnou část osevních ploch vykrýt osivem odrůdy Český žlutý, Nalžovský a Šumavský. U jarních ječmenů půjde o to, rozšiřovat kromě známých vý . konných odrůd Valtický a Slovenský Dunajský trh ještě odrůdy

Branišovský C a Výnosný, které byly povoleny v loňském roce. 324

Vynikají nejen vysokým výnosem zrna , ale mají i velmi dobrou sladovnickou hodnotu. U Inu se u nás osvědčuje dovezená odrůda Wiera z Holandska.

Dává vysoký výnos vlákna střední jakosti, které vyhovuje prů myslovému zpracování. Velkou předností této odrůdy je nepolé havost umožňující mechanizovanou sklizeň. U brambor půjde zejména o zlepšení zdravotního stavu, dobrou stolní a průmyslovou jakost a vysoké výnosy.

U raných brambor je třeba rozšířit naši rakovině vzdornou od růdu Ambra , která vykazuje podstatně lepší zdravotní stav než do sud nejrozšířenější odrůda Erstling.

Z průmyslových odrůd bude třeba rozšířit zejména odrůdu Bla nik, která vykazuje dobrý zdravotní stav, dává dobré výnosy a vy.

značuje se vysokou škrobnatostí ( přes 20 % ) . Další rozšíření si vyžaduje i odrůda Tatranka.

Z konzumních a hospodářských odrůd si vyžadují rozšíření od růdy Aquilla, Vltava a Čajka. U cukrovky půjde zejména o větší zastoupení odrůdy Dobrovic ká A, která dává vyšší výnos při dobré cukernatosti než ostatní naše odrůdy.

U kukuřice bude třeba rozšířit odrůdový hybrid KAZ, který je

poloraný, zvláště vhodný pro silážní účely. Hodí se pro řepařské a bramborářské oblasti. Na počátku vegetace dobře odolává chlad nějším podmínkám.

Liniový hybrid KC 3 se vyznačuje vysokou výnosností zrna i sl lážní hmoty . K pěstování na zrno je vhodný pro okrajové části kukuřičné oblasti , k pěstování na siláž je určen pro řepařské a příznivější bramborářské oblasti. Vyznačuje se značnou vzdor

ností vůči chladnějším podmínkám a rychlejším růstem na začátku vegetace.

Liniový hybrid LSP je středně pozdní odrůda. Vyznačuje se rychlým počátečním růstem a dává vysoké výnosy zrna. Je určen k pěstování na zrno v kukuřičné oblasti , hodí se však i pro silázal účely.

Navrhovaná koncepce odrůdové skladby osiv a sadby vychází z dosavadních výsledků srovnávacích zkoušek prováděných odrů dovými zkušebnami Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a provozních pokusů v jednotlivých oblastech. Za stoupení jednotlivých odrůd bude každoročně upřesňováno na zá 325

kladě získaných zkušeností v široké praxi , a tak bude odrůdová rajonizace soustavně zdokonalována.

Mimořádnou pozornost bude třeba věnovat odrůdové skladbě

brambor. Loňský rok potvrdil , že současná odrůdová skladba na šeho sortimentu brambor s výjimkou některých odrůd nevyhovuje z hlediska zdravotního stavu. Proto je nutno provést především rychlé změny v udržovacím šlechtění a množení bramborové sad by , aby odrůdy s dobrým zdravotním stavem byly co možná nej více rozšířeny a odrůdy s kolísavým zdravotním stavem nebo s ji

nými nepříznivými vlastnostmi ( malohlízovost, špatná skladova telnost, kolísavost výnosů , mimořádná náchylnost k chorobám )

vyloučeny, popřípadě omezeny na nejmenší míru . Z tohoto hle diska je třeba rozšířit množení a běžné pěstování zejména odrůd našeho sortimentu, lépe odolávajících virovým chorobám , jako je Krasava, Kardinál, Oslava, Universál, Aquilla, Blaník, Tatranka,

Čajka a Rajka. Dále rozšířit odrůdy s průměrným zdravotním sta vem , avšak vysoce výnosné , anebo s jinými dobrými hospodár

skými vlastnostmi ( Vltava, Ambra ). Pro přechodnou dobu využít i cizích odrůd , hlavně z NDR, které vykazují vysokou odolnost

proti virovým chorobám. Osázené produkční plochy těmito odrů dami byly evidenčně podchyceny a produkce bude využito v le

tošním roce pro výsadbu. Kromě toho bude třeba provést roz hodná opatření i na úseku šlechtění :

Dobudovat hlavní šlechtitelskou stanici pro brambory v Ker kově, která bude metodicky řídit novošlechtění i udržovací šlech

tění brambor na všech ostatních bramborářských šlechtite.ských stanicích .

Při hlavní bramborářské stanici Keřkov ustavit šlechtitelskou

radu a jejími členy jmenovat přední šlechtitele brambor a vě. deckovýzkumné pracovníky Československé akademie zeměděl. ských věd .

K zvýšení úrovně šlechtění brambor ustavit pro jednotlivé te matické úkoly šlechtitelské kolektivy složené z řad šlechtitelů

a výzkumných pracovníků Československé akademie zeměděl ských věd. Tak zajistit přechod na kolektivní šlechtění.

Metodické vedení šlechtění zabezpečit Výzkumným ústavem bramborářským , který bude předávat hlavní šlechtitelské stanici v Keřkově metodiky šlechtění brambor, bude kontrolovat jejich dodržování při šlechtění a šlechtitelské metody stále zlepšovat . 326

Na hlavní šlechtitelské stanici v Keřkově pravidelně hodnotit výsledky práce jednotlivých šlechtitelských stanic zabývajících se šlechtěním brambor, organizovat konzultace, instruktáže a výmě ny zkušeností mezi šlechtiteli, a tak zabezpečovat jejich jednotné metodické vedení.

K vytvoření podmínek pro zvýšenou potřebu výroby elit bram bor na šlechtitelských stanicích zajistit pro ně potřebný půdní fond a zlepšit jejich investiční, materiální a kádrové vybavení.

Ve šlechtění brambor posuzovat jejich zdravotní stav jako jedno z rozhodujících kritérií. K tomuto účelu rozšířit používání serolo gických testů a ostatních zkoušek šlechtěných materiálů. U cukrovky bude rozšířena do roku 1964 Dobrovická A na 65 %

osevních ploch. Vedle toho bude uplatňován osev jednokličkové ho řepného semene mechanicky upraveného. Použitím tohoto se mene lze dosáhnout stejné úspory ruční práce při jednocení cuk rovky ( asi 30 % ) jako u jednoklíčkového semene vyšlechtěného . Do roku 1964 se počítá s postupným rozšířením plochy osévané

mechanicky upraveným jednoklíčkovým semenem nejméně na 35 000 ha.

Ve výrobě chmelové sádě bude přistoupeno k pozitivnímu vý. běru krajových odrůd , jejich prošlechtění a rozmnožování pro jed notlivé chmelařské oblasti . Současně s tím bude řešena otázka

odolnosti vůči chorobám , zejména kadeřavosti a peronospoře ,

u všech vyšlechtěných odrůd . Z nejvýkonnějších odrůd budou roz šířeny zejména klony 114 a 31, které dosud zaujímají pouze 6 % z celkové produkční plochy, a klon 72, neboť vyniká vysokým ob sahem hořkých látek , které jsou na zahraničních trzích rozhodu jícím kritériem při hodnocení kvality chmele.

Dlouhodobé cíle ve šlechtění zemědělských plodin

Socialistické výrobní vztahy v našem zemědělství a další rychlý rozvoj vědy a techniky umožní zvýšit v období nejbližších 15-20

let výnosnost hlavních odrůd zemědělských plodin na úroveň od povídající potřebám vysoce intenzívní zemědělské výroby , které bude třeba dosáhnout k dokonalému zabezpečení stále rostoucích potřeb naší socialistické společnosti . Slechtitelé a výzkumní pracovníci musí pro další rychlý roz 327

voj zemědělské výroby vyšlechtit do roku 1980 takové odrůdy hlav

ních zemědělských plodin , které budou odpovídat potřebám stále dokonalejší agrotechniky, komplexní mechanizace, chemizace a závlahového způsobu hospodaření.

U ozimé pšenice bude třeba vyšlechtit odrůdy, které by v ře pařském výrobním typu umožňovaly dosáhnout v široké praxi

průměrných výnosů 60—65 q z ha při dobré jakosti zrna , u ozi mého žita 40-45 a z ha , u jarního ječmene 50-55 a z ha při lepší sladařské hodnotě, než je dosahováno u dosavadních od růd, u ovsa 45–50 q z ha a současně dosáhnout zkrácení jejich

vegetační doby. U kukuřice na siláž musí výkonné hybridy do sáhnout v širokém průměru výnosů 800-900 q z hektaru při obsa hu sušiny 25 % ; nové odrůdy a hybridy kukuřice na zrno 75-80 centů zrna z 1 ha. Současně s tím musí být dosaženo u nových odrůd a hybridů větší chladuvzdornosti a potřebné ranosti. U jed lého hrachu musí nové odrůdy umožnit dosáhnout výnosů 35-40 centů z hektaru při zachování dobré jakosti, u bobu zhruba 50

centů z ha při větší ranosti. U nových odrůd ozimé řepky musí být zvýšen obsah tuku , získána větší odolnost proti vymrzání a sníže no nebezpečí výdrolu při dozrávání . Jejich výnosy musí dosáh nout v široké praxi 30-35 q z hektaru . U cukrovky bude nutno vyšlechtit jednokličkové odrůdy a dosáhnout na běžných plo

chách průměrných výnosů 500-550 q z ha , na zavlažovaných plo chách 800—1000 q z ha při zachování současné cukernatosti.

U brambor zabezpečit pro zemědělskou praxi zdravé odrůdy, které umožní dosáhnout na běžných plochách v širokém průměru vý nosu 350—400 q z ha, na zavlažovaných plochách 500–550 q z ha při zachování dobré užitkové hodnoty.

K zabezpečení těchto úkolů na úseku šlechtění bude třeba pod statně rozšířit výchozí šlechtitelský materiál. Obohacovat jeho

skladbu vhodnými typy šlechtěných odrůd i původních botanic kých forem získaných ze zahraničí. Dovezený materiál musí být soustavně zkoušen , vyhodnocován v našich podmínkách a podle získaných výsledků využíván buď přímo k urychlenému rozmnožení a zavedení do výroby , nebo pro účely dalšího šlechtění.

Stálým zdokonalováním metod a techniky šlechtění musí být postupně dosaženo podstatného zkrácení doby potřebné pro vy

šlechtění a rozmnožení nových odrůd. K tomu účelu bude třeba 328

využít při šlechtění pěstování plodin uměle vytvořeného prostře dí, kde bude regulována teplota , osvětlení, vlhkost vzduchu, aby

bylo umožněno dosáhnout dvou až tří semenných sklizní v jed nom roce nebo zkrátit rozmnožování některých dvouletých plo

din na jeden rok. Za stejným účelem by bylo možno využít přízni vých klimatických podmínek jiných zemí, ve kterých by mohly být získány další výběrové generace v období vegetačního klidu u nás.

Ve větším měřítku musí být využito možností výroby heteróz

ních osiv, zejména u žita , prosa, cukrovky a některých druhů ze lenin, a polyploidie u cukrovky a pícnin . Současně bude třeba pro hloubit výzkum v možnostech uplatnění radioizotopů k získání nových, vysoce výkonných odrůd , vyznačujících se odolností sroti chorobám a dobře využívajících vysokých dávek živin a závlah .

Šlechtitelé spolu s vědeckými pracovníky Československé aka demie zemědělských věd musí na úseku šlechtění a zdokonalová . ní odrůd zemědělských plodin zabezpečit, aby ve výsledcích této činnosti bylo dosaženo nejpozději do roku 1965 úrovně států s nej

vyspělejším zemědělstvím, a tak byly vytvořeny podmínky k před stižení těchto států v celkové úrovni zemědělské výroby. zlepšení organizace šlechtění a semenářství,

nákupu osiv a sadby a jejich distribuce Současný stav organizace šlechtění a semenářství není plně v souladu s podmínkami vytvořenými novou územní organizací a decentralizací řízení zemědělské výroby . Celá organizace a řízení se až dosud vyznačují značným centralismem. Vliv krajských a okresních národních výborů a jejich zemědělských komisí , ať již na činnost šlechtitelských a semenářských podniků, nebo nákup ních organizací, pokud jde o otázku šlechtění a rozmnožování osiv, byl až dosud velmi malý.

Celá organizace se vyznačuje značnou obezličkou vzhledem k tomu, že ani jedna z organizací zabezpečujících výrobu, roz množování, výkup a distribuci neodpovídá za výsledky v celém rozsahu .

Ke zlepšení úrovně organizace šlechtění, semenářství , výkupu a distribuce osiva a sadby se proto uskuteční tato opatření : 1. Vybavit zemědělské nákupní a zásobovací podniky v jednotli 329

vých okresech po stránce kádrové tak, aby byly schopny řešit v jednotlivých okresech podle pokynů okresních národních vý borů celou problematiku zabezpečování výroby osiv na semenár ských hospodářstvích a jejich distribuci, ovlivňovat stálé zlepšo

vání odrůdové skladby na plochách běžného pěstování hlavních zemědělských plodin u všech zemědělských závodů, a tím poma hat k rychlejšímu růstu zemědělské výroby. Za tím účelem vybu dovat u závodů zemědělských nákupních a zásobovacích podniků ve všech okresech osivářská oddělení.

2. Šlechtitelské a semenářské podniky kromě novošlechtění a udržovacího šlechtění převezmou plnou odpovědnost za zabezpe čování výroby a vysokou biologickou hodnotu osiv, jejich rozmno žování a přípravu u obilovin, luštěnin , přádných rostlin a jetelovin do třetí reprodukce ( M3 ) , brambor a travin do druhé reprodukce ( M2 ) , u kukuřice první reprodukce a u všech ostatních plodin ve všech reprodukcích na vlastních hospodářstvích. Pokud nebude stačit vlastní půdní základna šlech

titelských a semenářských podniků , soustředit tyto množitelské plochy nejpozději do roku 1963 na vybrané zemědělské závody státního socialistického sektoru a specializovat je na výrobu osiv

a sádi. U plodin, jejichž osiva se rozmnožují v dalších stupních ( M3, M4 , M5 ) , budou šlechtitelské a semenářské stanice předávat u nich vyprodukovaný materiál podle schváleného plánu množe. ní a dispozic zemědělských nákupních a zásobovacích podniků přímo na semenářská hospodářství. Tím bude zajištěna dokona lejší péče o úroveň množení v nejvyšších stupních a účelným způ sobem využito kvalifikovaných kádrů šlechtitelů. Rozsah udržovacího šlechtění a rozmnožování nejvyšších stupňa

osiv a sadby budou zajišťovat šlechtitelské a semenářské podniky na základě plánů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Kromě této činnosti budou poskytovat odbornou pomoc pra covníkům zemědělských nákupních a zásobovacích podniků za bývajících se semenářstvím .

3. Významné úkoly k dosažení vyšší úrovně šlechtitelské práce připadají Československé akademii zemědělských věd a jejím vý zkumným ústavům. Československá akademie zemědělských věd odpovídá za vedení světového sortimentu odrůd jednotlivých plo 330

din z hlediska jejich genetických, biologických a hospodářských vlastností. Na základě jeho studia a hodnocení je povinna infor movat každoročně o získaných poznatcích a možnostech jeho vy užití přímo šlechtitelskou praxi a ministerstvo zemědělství, lez

ního a vodního hospodářství i pro přímé využití v zemědělské vý. robě.

Provádí a odpovídá za výzkum na úseku genetiky, fyziologie

a fytopatologie rostlin jako teoretické základny pro stálé zdoko nalování šlechtitelských metod . Na základě toho vypracovává me

todiky pro tvorbu nových odrůd i udržovacího šlechtění pro po třeby zemědělské praxe.

Hodnotí a kontroluje uplatňování metodik u novošlechtění a udržovacího šlechtění na šlechtitelských stanicích a účastí vý zkumných pracovníků specializovaných výzkumných ústavů ve šlechtitelských radách hlavních šlechtitelských stanic pomáhá při řešení základních otázek.

Organizuje ve svých specializovaných výzkumných ústavech in struktáže a školení šlechtitelských kádrů, a tak pomáhá k zvyšo vání jejich odborné kvalifikace. Na těchto úsecích práce musí Československá akademie zemědělských věd prohloubit metodic ké řízení a kontrolu činnosti šlechtitelských stanic.

4. Na činnost šlechtitelských a semenářských podniků bude na vazovat činnost zemědělských nákupních a zásobovacích podni ků, které převezmou plnou odpovědnost za zajišťování a rozmno

žování osiv a sadby na semenářských hospodářstvích v rozsahu stanoveném plánem. Nová organizace semenářství si vyžádá pro vedení menších úprav v rozdělení skladů a čisticích stanic mezi

Šlechtitelskými a semenářskými podniky a Sdružením zeměděl. ských nákupních a zásobovacích podniků. U závodů zemědělských nákupních a zásobovacích podniků bu

dou doplněna osivářská oddělení o potřebný počet odborných

pracovníků z řad odborníků šlechtitelských a semenářských pod niků zabývajících se dosud touto činností. Tato odddělení budou řízena po podnikové lince svým sdružením , současně však budou

v rámci dosavadních vztahů nákupních organizací k okresn'ın a krajským národním výborům účinným nástrojem zemědělských

komisí k zajišťování úkolů na úseku výroby , nákupu , zabezpečo vání plánovité obměny a vytváření vlastních osivových fondů zemědělských závodů. 331

Na semenářských hospodářstvích budou organizovat množení osiv a sadby na základě uzavřených smluv, budou organizcva! uznávací řízení v porostu i ve vzorku, zajišťovat poradenskou čin nost, kontrolovat provádění negativních výběrů a všech ostatních opatření ke zlepšení výsledků ve výrobě osiv a sadby. Pro ostatní

zemědělské závody budou zabezpečovat plánovitou obměnu osiv a sadby a dbát na zajištění vlastních osivových fondů. Prostřednictvím osivářských oddělení bude organizačně zabez

pečováno rozmnožování osiv a sadby na semenářských hospodář. stvích, a to podle schválených plánů množení a uzavřených smluv se zemědělskými závody. Bude také dosaženo prohloubení vlivu okresních národních výborů na výrobu osiv a jejich kvalitu, účel něji budou využiti semenářští odborníci a dosáhne se rychleji spe cializace semenářských hospodářství.

Prostřednictvím semenářských oddělení závodů, zemědělských nákupních a zásobovacích podniků budou mít okresní národní vý.

bory větší vliv na zajištování vlastních osivových fondů v každém zemědělském závodě .

5. Počínaje rokem 1961 bude zavedeno přehlížení množitelských porostů pracovníky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za účasti přihlašovatele a množitele. Přehlížitelé porostů z řad pracovníků Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského budou pověřeni také odběrem vzorků osiv a sadby k uznávacímu řízení a kontrolou osiv a sádí u zeměděl.

ských nákupních a zásobovacích podniků, semenářských hospo dářství a všech zemědělských závodů.

6. Osiva vyprodukovaná na semenářských hospodářstvích budou zabezpečovat krytí potřeb osiv v rámci plánovité obměny u jed notlivých zemědělských závodů v rámci okresu. Část výroby osiv

na semenářských hospodářstvích bude použita k naplnění cen trálních fondů nutných k provádění nezbytných mezikrajových přesunů, obnovy základní zásoby osiv pro případ neúrody uzna ných osiva ke krytí požadavků na vývoz. Při distribuci osiv

bude zabezpečeno, aby každý zemědělský závod znal původ osiv, která v rámci plánovité obměny dostává. Plánovitou obměnou osiv vysoké biologické hodnoty na celé plánované plochy běžného pěstování budou odstraněny potíže, které způsobovalo zeměděl ským závodům zajištování výroby osiv na semenářských dílcích malovýrobní formou , a tak bude dosaženo lepšího zabezpečení osiv 332

z vlastní produkce k osevu v následujících letech až do další plá

novité obměny. Část produkce získané z plochy v prvním roce pěstování po provedené obměně vykoupí zemědělský nákupní a zásobovací podnik jako tržní zboží a použije se jako rezerva k pří

pravě obchodního osiva pro ty případy , kdy v důsledku živelních pohrom , velikých zaorávek nebo špatného přezimování bude třeba

pomoci s osivy zemědělským závodům k zabezpečení osevu všech rozpočtových ploch.

7. Zemědělským závodům budou dodávána osiva a sadba za cenu příslušného stupně množení. Prostředky používané dosud k po skytování slev zemědělským závodům na osiva a sadbu na seme nářské dílce bude možno použít k úhradě nákladů spojených s urychleným vyřazením méně výkonných odrůd za výkonnější , takže navrhovaná opatření si nevyžádají nové náklady. V souladu s provedenými organizačními změnami na úseku

šlechtění, množení a distribuce osiv dojde i k změnám v pláno vání výroby , nákupu i odbytu osiv a sádí. Okresní národní výbory vypracují plán obměny osiv a sadby v jednotlivých zemědělských závodech, a to včetně odrůdových požadavků. Do vypracování těchto plánů zapojí pracovníky osi vářských oddělení závodů zemědělských nákupních a zásobova cích podniků. Po schválení těchto plánů zemědělskou komisí je předají krajským národním výborům . Krajské národní výbory prověří plány jednotlivých okresů, pro

vedou sumarizaci a předají je ministerstvu zemědělství, iesního a vodního hospodářství. Ministerstvo prověří plány krajů a vypra

cuje na jejich základě celostátní plán výroby, nákupu a odbytu osiv a sádí všech stupňů množení, do kterého začlení i příslušné položky vývozu, dovozu, obměny základní zásoby a potřeby ústřed ně zásobovaných organizací. Plán výroby a odbytu vyšších stupňů

bude zabezpečovat Sdružení šlechtitelských a semenářských pod niků ; plán výroby, nákupu a odbytu nižších stupňů příslušné kraj. ské a okresní národní výbory prostřednictvím zemědělských ná

kupních a zásobovacích podniků na semenářských hospodářstvích. Bilanční rezerva tržního zboží pro přípravu obchodního osiva pro

případ mimořádné potřeby, která až dosud byla obhospodařována celostátně , bude předána krajským národním výborům a jimi také

zajištována. Tato opatření umožní KNV a ONV větší měrou ovliv 333

ňovat odrůdovou skladbu a zvýšit také jejich odpovědnost za za

jišťování vlastních osivových fondů v zemědělských závodech. Krajské a okresní národní výbory musí k uskutečnění navrho vaných opatření dále zabezpečovat tyto úkoly :

a ) Dobudovat na základě celostátního plánu nejpozději do kon ce roku 1963 potřebnou sít semenářských hospodářství a zajistit, aby uznaná osiva a sadba byly v plném rozsahu zajišťovány v těch to specializovaných zemědělských závodech . Při rozmistování

množitelských ploch zajistit, aby již v roce 1962 byla výroba osiv obilovin a sadby brambor vyšších stupňů množení soustředěna v plném rozsahu na těchto závodech.

b ) Při rozmisťování absolventů vysokých a technických škol přihlížet k potřebě kádrového zkvalitnění semenářských hospo dářství. Při rozpisu plánu výroby důsledně dodržovat plánovací

metodiku ve vztahu k semenářským hospodářstvím , zvláště pokud jde o vytváření nutných podmínek pro účelnou specializaci těch to závodů a vyrovnání krmných a hnojivových bilancí, a před nostně vybavovat semenářská hospodářství potřebným strojním

a stavebním zařízením, aby tak byla postupně schopna zajištovat čistění a moření osiv a třídění brambor a dodávat je přímo jed . notlivým zemědělským závodům podle dispozic závodů zeměděl ských nákupních a zásobovacích podniků. c ) Okresní národní výbory budou odpovídat za důsledné dodržo vání zásad plánovité obměny osiv a sadby na plochách běžného

pěstování všech zemědělských závodů a za tím účelem budou vy pracovávat plány obměny osiv a sadby tak, aby obměna byla roze vržena rovnoměrně a zemědělskému závodu nevznikly v jednom

roce neúměrně vysoké nákady při nákupu osiv a sadby. Dbát na to, aby zemědělské závody po provedené obměně osiv a sadby

řádně plnily své povinnosti v zajišťování vlastních osivových fon dů včetně provozně zajišťovacích rezerv osiv. d ) Organizačně zabezpečit pravidelné zakládání provozních po

kusů s výkonnými odrůdami ve vybraných zemědělských závo. dech, zejména na státních a školních statcích a předních JZD. Zajistit pravidelné hodnocení dosažených výsledků a používat

jich jako názorného příkladu k propagaci nejvýkonnějších odrůd a pro zpřesňování rámcové odrůdové rajonizace v konkrétních výrobních podmínkách. 334

e ) Zajistit ve spolupráci s nákupními organizacemi přehled o plochách hlavních plodin, na které bylo v roce 1960 a 1961 vy

dáno osivo výkonných odrůd , a porosty vhodné pro výrobu ob chodního osiva evidenčně podchytit, provést uznávací řízení a za jistit, aby veškerá produkce jednotlivých partií z přehlédnutých ploch byla v zájmu urychleného rozšíření výkonných odrůd země dělskými nákupními a zásobovacími podniky vykoupena a oddě leně uskladněna jako rezerva ministerstva zemědělsví, lesního a vodního hospodářství pro přípravu obchodního osiva. f ) Zabezpečit řízení a dobrou úroveň práce okresních a kraj ských odrůdových komisí, jejichž hlavním úkolem v současné době bude rozpracovat opatření ke zlepšení práce v semenářství a odrůdové skladbě hlavních zemědělských plodin na podmínky

jednotlivých krajů a okresů a předložit je ke schválení přísluš. ným orgánům .

STATUT A ZÁSADY PRÁCE VEČERNÍCH UNIVERSIT MARXISMU - LENINISMU

SCHVÁLENÉ ÚV KSČ DNE 22. UNORA 1961

Večerní university marxismu-leninismu jsou významným člán kem v systému stranické výchovy kádrů. Posláním večerních uni

versit je provádět marxisticko- leninskou výchovu funkcionářů strany a společenských organizací, pracovníků ideologické fronty, hospodářských a státních orgánů, dalších příslušníků inteligence, členů strany i bezpartijních. Večerní university organizují vyučování a studijní proces tak ,

aby si studující hluboce osvojili základy marxismu- leninismu a dovedli v praxi uskutečňovat politiku strany při budování socialis tické a komunistické společnosti. Všestranně prohlubují morální a politickou výchovu svých posluchačů v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu.

Pečují o neustálé zvyšování ideologické, politické a pedago gické úrovně svých lektorů.

335

1

Struktura a řízení večerní university marxismu - leninismu

1. Večerní university marxismu-leninismu jsou zřizovány při krajských, městských a okresních výborech strany. Při okresních výborech strany se zřizují samostatné večerní university za před pokladu, že mohou zabezpečit dobrou úroveň výuky. K nutným

předpokladům patří především možnost ustavit samostatné katedry večerní university ze soudruhů s odpovídající politickou a teore

tickou úrovní i nutnými pedagogickými znalostmi. Nejsou-li splněny uvedené základní podmínky pro zřízení ve černí university - avšak potřeba výchovy kádrů to vyžaduje může krajský výbor strany na návrh okresního výboru požádat

ÚV KSČ o zřízení pobočky v okrese při některé z dosavadních večerních universit marxismu-leninismu. Pobočky budou zřizovány jen za předpokladu , že během dvou až tří let bude z nich možno

ustavit samostatné večerní university. O ustavení nových večerních universit nebo poboček rozhoduje ústřední výbor KSČ na základě návrhů a zdůvodnění příslušné ho krajského výboru strany. 2. Řízení večerní university .

Hlavní zásady řízení práce večerní university jsou schváleny ústředním výborem strany. Základ tříletého programu, který vy. pracovává oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ, je pro večerní university ( včetně poboček ) závazný.

Podle daných zásad večerní universitu, případně její pobočku, bezprostředně řídí krajský nebo okresní výbor strany, při kterém je večerní universita zřízena . Hlavní povinnosti orgánů strany při řízení večerní university jsou :

a ) soustavně dbát o vysokou ideovou úroveň výuky, zejména

pečovat o těsné sepětí výuky s praxí výstavby socialistické společ nosti ;

b ) schvalovat a doplňovat učební program podle konkrétních potřeb krajské a okresní organizace ;

c ) schvalovat vedoucí kateder a lektory , pravidelně posuzovat práci jednotlivých kateder a pomáhat jim ; 336

d ) schvalovat posluchače večerní university ;

e ) nejméně jednou za rok projednávat souhrnnou zprávu o prá ci večerní university .

Okresní výbor strany , v jehož obvodu je zřízena pobočka večer ní university , se podílí na jejím řízení tím, že schvaluje a doplňu je program výuky , řídí výběr a schvaluje posluchače pobočky. Předkládá připomínky k zaměření obsahu i úrovni výuky tomu orgánu strany , který přímo řídí večerní universitu. Dále vysílá

nejschopnější pracovníky a lektory do kateder university k prak tické lektorské činnosti. Nejméně jednou za rok hodnotí práci pobočky .

Za práci večerních universit, které jsou zřízeny při městských a okresních výborech strany, spoluodpovídá krajský výbor. Pro střednictvím oddělení propagandy a agitace pomáhá zajišťovat vysokou politickoideovou úroveň vyučování, nejméně jednou za rok hodnotí práci večerních universit v kraji .

Denním řízením university pověřuje příslušný orgán strany ře

ditele večerní university, který je schvalován krajským výborem. Reditel večerní university

Ředitel odpovídá orgánům strany za vedení večerní university, za organizování vyučování, za výchovu posluchačů podle potřeb strany. Největší pozornost věnuje ideovým a metodickým otázkám

vyučování, práci kateder, zabezpečuje účinnou pomoc poslucha čům, udržuje pravidelný styk se základními organizacemi poslu chačů. Pravidelně informuje orgán strany o všech problémech university a navrhuje opatření ke zlepšení práce.

Vedoucí pobočky

Odpovídá za celkovou úroveň výuky v pobočce večerní univer sity. Pracuje na katedře večerní university, přednáší a vede semi

nární skupinu, organizuje a sám také individuálně pomáhá po sluchačům. Kontroluje kvalitu vyučování, udržuje pravidelný styk se základními organizacemi strany posluchačů. Vedoucího poboč ky schvaluje krajský výbor a je v systematizaci toho orgánu, při kterém je pobočka umístěna. 337

Ke jmenování ředitele a vedoucího pobočky večerní university se vyjadřuje III . oddělení ÚV KSČ.

Administrativnë technický pracovník

Podle pokynů ředitele večerní university zajišťuje lektory pro přednášky v universitě , hospodářské úkoly, vyřizuje agendu, vede evidenci všech posluchačů, pečuje o záznam účasti na přednáš kách, konzultacích, cvičeních , zápočtech a zkouškách v průka zech posluchačů. Rozepisuje přednášky a jiné materiály pro ka tedry.

Rada večerní university

K neustálému zkvalitňování vyučovacího a výchovného procesu ve večerní universitě zřizuje se rada večerní university jako po mocný orgán ředitele. Členy rady jsou : vedoucí pobočky , vedoucí kateder, vedoucí jednotlivých tříd a jiní externí spolupracovníci schválení příslušným orgánem strany .

Rada večerní university je svolávána ve lhůtách stanovených ředitelem. Schází se nejméně jednou za 4 měsíce. Povinnosti rady

a ) Projednává programy a učební plány jednotlivých kursů a tříd a kontroluje jejich plnění ;

b ) posuzuje výsledky vyučování v jednotlivých třídách a kur. sech ;

c ) projednává práci kateder ; d ) projednává učební a metodické otázky, pečuje o jejich stálé zlepšování. Katedry při večerní universitě marxismu- leninismu

Katedra je základní učební jednotkou, která zajišťuje vyučová ní v jedné nebo několika těsně souvisících disciplínách. Při večer ních universitách marxismu- leninismu zřizují se tyto samostatné katedry : 338

a ) dialektického a historického materialismu, b ) politické ekonomie,

c ) dějin KSSS a mezinárodního komunistického hnutí, d ) dějin KSČ,

e ) vedle těchto základních kateder podle konkrétních potřeb a možností krajských , městských a okresních výborů mohou být ustavovány další katedry při večerní universitě ( například pro ekonomiku průmyslu, ekonomiku zemědělství apod. ) . V katedrách pracují teoreticky nejvyspělejší, politicky a meto

dicky nejzkušenější lektoři krajských, městských a okresních vý borů strany, profesoři, docenti , učitelé a asistenti kateder mar

xismu- leninismu na vysokých školách a odborníci z praxe. Vedoucí kateder i členy katedry schvaluje orgán strany řídící večerní universitu marxismu-leninismu. Vedoucí kateder odpoví

dají řediteli večerní university za úspěšné plnění úkolů katedry. Hlavním úkolem katedry je zajišťovat vysokou ideovou úroveň výuky a její těsné sepětí s potřebami praxe, kolektivně projedná vat teze a texty přednášek, přípravu cvičení a zkoušek. Na pomoc

posluchačům zajišťují katedry konzultace. Dále pečují o zvýšení politické, ideologické a metodické úrovně všech členů kateder, provádějí vzájemné hospitace a organizují ideologické a teoretic ké konference k aktuálním problémům.

Katedry se scházejí zpravidla jednou za měsíc. Podle potřeb a konkrétního programu zúčastňují se schůzek kateder vedoucí pra covníci a funkcionáři orgánu strany, který řídí večerní universitu, i okresního výboru, v jehož obvodu je pobočka zřízena . II

Organizace učebního procesu na večerní universitě marxismu - leninismu

Studium na večerní universitě marxismu-leninismu je rozděleno do tří let. Studijní rok začíná v září a končí 30. června. Podle místních potřeb a možností organizuje příslušný stranický orgán při večerní universitě jednoleté až dvouleté kursy k hlubšímu

zvládnutí jednoho předmětu ( pro propagandisty, vedoucí politické a hospodářské pracovníky, učitele apod. ) . 339

Vnitřní organizace večerní university Posluchači večerní university jsou zařazování do tříd v počtu

nejvýše 120 posluchačů. Každá třída má stálého vedoucího, které ho jmenuje ředitel večerní university z řad externích spolupracov. níků nebo posluchačů.

Posluchači jednotlivých tříd jsou rozdělení přibližně do 20člen ných kolektivů tvořících seminární skupinu. Při rozdělování do skupin se přihlíží k pracovnímu zařazení a připravenosti jednotli . vých soudruhů ke studiu.

Seminární skupiny vedou členové kateder schválení ředitelem večerní university . Vedoucí skupiny odpovídá za dobrý průběh semináře a kontro

lu studia . Podle potřeby a výsledku studia poskytuje posluchačům individuální pomoc.

V každé seminární skupině jmenuje ředitel večerní university

organizátora z řad posluchačů , který vede záznam o účasti po sluchačů na přednáškách, cvičeních a konzultacích. Sděluje ředi teli ohlas na přednášky , vedení cvičení, předává mu návrhy a náměty posluchačů na zlepšení výuky a organizuje schůzky sku piny k projednávání výsledků studia.

Základní formy práce na večerní universitě marxismu - leninismu

1. Samostatná práce posluchačů Základní metodou práce na večerní universitě je samostatná

práce posluchačů s knihou, hluboké studium prací klasiků marxis mu-leninismu, usnesení sjezdů, konferencí a zasedání ÚV KSČ, děl předních pracovníků našeho i mezinárodního dělnického hnuti. Pro zvládnutí studované látky má značný význam stanovení správného množství literatury k prostudování, přičemž je nutno přihlížet k charakteru, náročnosti a obtížnosti uložené literatury i k vyspělosti posluchačů. Seznam povinné i doporučované lite ratury obdrží posluchači k celému předmětu při zahájení jeho výuky. 340

2. Přednášky

Hlavním prostředkem pomoci posluchačům při studiu jsou před

nášky. Jejich úkolem je hluboké vysvětlování nejdůležitějších a nejsložitějších problémů studované látky, mají být názorným pří. kladem spojování marxismu-leninismu s praxí výstavby socialis mu, s každodenními úkoly orgánů a organizací strany . Vedle ideo

vého obsahu při přednáškách je nutno dbát i správné metodiky. 3. Cvičení

Cvičení je důležitý metodický prostředek, který umožňuje pro diskutovat studované problémy v kolektivu, vede posluchače k tvůrčímu chápání látky a k spojování teorie s praxí. Zároveň je i významnou prověrkou znalostí posluchačů. Některá cvičení mohou být prováděna na základě písemných prací posluchačů. Témata cvičení jsou určena na celé období studia příslušného předmětu a uvedena v programu večerní university. 4. Konzultace

Na pomoc posluchačům v jejich samostatné práci organizují katedry individuální a skupinové konzultace. Posláním individuálních konzultací je poskytovat pomoc jednot livým posluchačům při jejich studiu, zejména při studiu složitěj

ších a obtížnějších otázek. Zároveň jsou i významnou formou kontroly studia. Proto ředitel večerní university dbá, aby vedle

dobrovolných konzultací byly pravidelně organizovány i povinné individuální konzultace .

Skupinové konzultace se provádějí v těch případech, kdy se u značné části posluchačů projeví nedostatky v pochopení studo vaných problémů. Jsou svolávány na základě rozhodnutí vedení university nebo na žádost většího počtu posluchačů. Povinné individuální i skupinové konzultace jsou ředitelem ve černí university předem oznámeny posluchačům .

5. a ) zápočet

Zápočty jsou prověrkou znalostí prováděnou formou pohovoru. Provádějí se podle zkušebního plánu k dílčím úsekům jednotlivých předmětů. Bez absolvování určených zápočtů nemůže být posluchač připuš 341

těn ke zkouškám. V případě, že dostatečně nezvládl látku stano venou učebními osnovami, je povinen zápočty opakovat. Termíny konání zápočtů jsou vedením večerní university ozná meny všem posluchačům nejméně dva týdny předem. b ) Zkoušky

Po ukončení výuky předmětu se konají zkoušky. Posluchači jsou povinni složit zkoušky z těchto předmětů : dialektického a histo

rického materialismu, politické ekonomie, dějin KSSS a meziná rodního komunistického hnutí a dějin KSČ. Pokud jsou při specia lizaci výuky na večerní universitě zařazeny do programu některé jiné předměty, bude studium těchto předmětů uzavřeno zápočtem. Do dalšího ročníku večerní university marxismu-leninismu po stupují pouze ti soudruzi, kteří složí zkoušky z předcházejícího roc níku .

Na závěr studia podrobují se posluchači jedné závěrečné zkouš ce z celé studované látky. Při této zkoušce nesmí jít pouze o me chanické shrnutí látky, ale především o prověření, jak posluchači v průběhu tříletého studia na večerní universitě tvůrčím způsobem zvládli marxismus - leninismus.

Posluchači večerní university mají při zkouškách nárok na pra covní úlevy. ( Viz vládní vyhláška o pracovních úlevách a hospo dářském zabezpečení studujících při zaměstnání z roku 1961. ) Rozpis závěrečných zkoušek musí být proveden tak, aby po

sluchači měli nejméně týden času na opakování. Přesný rozpis ke zkouškám obdrží všichni nejméně měsíc před zkouškami. Urče

né termíny jsou závazné pro všechny posluchače. V mimořádných případech může ředitel večerní university povolit změnu termínu zkoušek .

:

K závěrečným zkouškám schvaluje orgán strany dvoučlenné nebo tříčlenné zkušební komise, ve kterých jsou zástupci volené ho orgánu a příslušných lektorských skupin. Ke zkouškám v po

bočce vytvářejí se tyto komise v dohodě s OV KSČ, v jehož obvodu je pobočka zřízena.

Znalosti posluchačů se klasifikují podle čtyřstupňového sys tému : výborně, velmi dobře , dobře a neprospěl. Posluchači, kteří závěrečnou zkoušku a nejméně dvě dílčí zkoušky složili na výbor nou a další dvě na velmi dobrou, jsou hodnoceni jako absolventi s vyznamenáním , 342

III

V ý běr posluchačů na večerní university marxismu - leninismu

Za posluchače večerní university marxismu-leninismu může být přijat každý člen a kandidát strany i bezpartijní, mající předpo klady k zvládnutí látky, kterého doporučí základní organizace strany v místě jeho pracoviště. Uchazeči o studium na večerní universitě musí být předem seznámeni s programem a povinnostmi

posluchačů a musí se zavázat, že všechny tyto povinnosti budou svědomitě plnit .

Zaměření výběru a počet posluchačů určuje příslušný orgán strany. Zároveň s usnesením o přijímání posluchačů se zřizuje při jímací komise složená z členů orgánu strany, pracovníků oddělení

propagandy a agitace a večerní university. Podle potřeby je možno komisi rozšířit.

Přijímací komise zajišťuje výběr posluchačů v základních organi zacích strany. Provádí přijímací pohovory s novými uchazeči, při pravuje a předkládá orgánu strany návrh na přijetí nových poslu chačů.

Uchazeči o studium na večerní universitě marxismu-leninismu se

přijímají individuálně na základě doporučení schváleného člen skou schůzí základní organizace strany a výsledků přijímacích po hovorů. Vzhledem k náročnosti studia na večerních universitách

musí být přijímací pohovory, určitou prověrkou celkové připrave nosti uchazeče ke studiu.

O přijetí posluchače rozhoduje s konečnou platností orgán stra

ny, který řídí večerní universitu. V pobočkách se výběr posluchačů zajišťuje prostřednictvím orgánu, v jehož obvodu je pobočka zří zena.

Rozhodnutí orgánu strany je oznámeno uchazeči a základní organizaci , která uchazeče navrhovala .

Přijatí posluchači skládají zápisné ve výši 20 Kčs pro všechny tři roky studia.

Studium může posluchač přerušit jen ze závažných důvodů

a po předložení písemné žádosti potvrzené základní organizací KSČ, která jej ke studiu doporučila. O žádosti rozhoduje orgán stra ny, který řídí večerní universitu. 343

Základní povinnostt posluchačů Každý posluchač večerní university je povinen : a ) zúčastňovat se všech předepsaných přednášek , cvičení a kon zultací ;

b ) případnou neúčast na přednáškách a cvičeních ze závažných důvodů ústně nebo písemně omluvit ;

c ) soustavně studovat předepsanou literaturu ; d ) ve stanoveném termínu úspěšně složit zkoušky ;

e ) oznamovat vedení večerní university změny bydliště, povo lání, ztrátu průkazu posluchače večerní university a podobně.

Studijní kázeň Základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí studia na ve černí universitě marxismu-leninismu je uvědomělá studijní kázeň. Usilí o její neustálé upevňování stojí v popředí celkové práce ředi tele a všech pracovníků večerní university .

Základní metodou neustálého upevňování studijní kázně je vy.

tváření vhodných podmínek pro studium a preventivní odstraňo vání překážek, které by mohly mít za následek opoždování ve

studiu nebo odpadávání ze studia. Je zásadně nesprávné a odporu je metodám stranické práce zabývat se studiem posluchače až teh dy, když se ve studiu značně opozdi. Základní organizace vedou posluchače večerní university k dů slednému plnění povinností, provádějí s nimi pohovory a udržují pravidelný styk s vedením university. Ve spolupráci s vedením pod niku činí potřebná opatření k udržení vysoké studijní morálky. Péče

o

studující na večerní universitě se musí řídit zása

dou, že úspěšné dokončení studia soudruhů je věcí celé organizace, a nikoliv jen osobní věcí posluchače. V případech, kdy se posluchači z různých objektivních důvodů opožďují ve studiu ( nemoc, delší služební cesty ) , organizuje jim ředitel večerní university mimořádnou pomoc. V případech soustavného neplnění povinností je možné na zá . kladě usnesení orgánu posluchače z večerní university vyloučit. Uvedeného opatření je třeba použít jen tehdy , když ostatní formy

působení na posluchače zůstávají bez výsledku. K jednání o vylou 344

čení z večerní university musí být přizván zástupce základní or ganizace strany , která posluchače doporučila. IV

Posluchači, kteří úspěšně zakončili tříleté studium, obdrží vy svědčení o absolvování večerní university marxismu-leninismu.

Absolventům tříletého studia na večerní universitě jsou uznány, zkoušky z marxismu-leninismu při dalším studiu na všech vyso kých školách a institutech, kromě těch, v nichž rozsah výuky mar

xismu-leninismu je podstatně širší než ve tříletém kursu večerní university .

Při kandidátských zkouškách ( kromě zkoušek na institucích

humanistického směru ) jsou absolventi dvouletých a tříletých ve černích universit osvobozeni od zkoušek z marxismu- leninismu. V

Statut a zásady práce večerní university marxismu-leninismu byly potvrzeny ústředním výborem KSČ. OPATŘENÍ K DOSAŽENI RYCHLÉHO ZVÝŠENI VÝNOSU OBILOVIN USNESENI OV KSČ ZE DNE 28. ÚNORA 1961

Základním odvětvím rostlinné výroby jako hlavního článku roz. voje zemědělství je obilnářství. Na úrovni obilnářství závisí nejen zásobování obyvatelstva moukou a chlebem, ale do značné míry i rozvoj živočišné výroby.

Výnosy obilí v posledních 15 letech značně kolísaly a jejich cel. kový vzestup byl velmi pomalý. Značná kvanta obilí k zabezpečení výživy obyvatelstva a k naplnění krmivových fondů se proto kaž doročně dovážejí ze Sovětského svazu. Rychlým zvýšením výroby obilovin je nutno rozsah dovozu postupně snižovat a vytvářet pod

mínky pro to, aby perspektivně byla potřeba obilovin v podstatě kryta z domácích zdrojů.

Pro splnění tohoto úkolu jsou vytvářeny reálné předpoklady. 345

Uskutečněná socializace v zemědělství a podstatně se zvyšující materiálně technická základna spolu s vytvářením větších vý robně ekonomických celků slučováním JZD umožňují plně využí

vat předností socialistické velkovýroby . Zemědělství bude rok od roku vybavováno větším množstvím moderních mechanizačních prostředků, podstatně se zvýší dodáv ky průmyslových hnojiv a zlepší se kvalita osiv a sádí.

V zemědělských závodech se projevují nesprávné tendence sni žovat rozpočtované plochy obilovin a národní výbory v okresech i krajích se uspokojují mnohde tím, že plánované výroby a tržní produkce bude dosaženo vyššími hektarovými výnosy. Tento postup je nesprávný. Je třeba ve všech okresech i krajích upevnit disciplínu v dodržování rozpočtovaných ploch. K tomu nás

zavazují výsledky moskevských porad představitelů komunistic kých a dělnických stran socialistického tábora z února loňského roku , na kterých bylo zdůrazněno, aby každá země rozvinula ma

ximální úsilí k zabezpečení zásobování obilím z vlastní produkce. Větší rozsah pěstování obilovin je nezbytný i z hlediska zabez pečení výroby chlévské mrvy, udržení půdní úrodnosti a vytvo

ření předpokladů pro další zvyšování hektarových výnosů . Současně budou uskutečněny některé změny v celkové struk tuře obilovin . U ječmene se počítá se zvýšením osevní plochy, což odpovídá potřebě sladovnického ječmene i ječmene ke krm ným účelům . U ovsa bude provedeno výrazné snížení osevních ploch ve prospěch luštěnin, pšenice a jejich směsek na zrno. Pès tování ovsa všude tam, kde nedává alespoň o 15 procent větší vý nos než ječmen, je neekonomické.

Rozhodující podíl na zvyšování objemu výroby zrnin bude mít růst hektarových výnosů. Rychlejšího vzestupu výroby obilovin , než předpokládá plán, bude možno dosáhnout vedle změn ve struk tuře osevních ploch především podstatným zvýšením úrovně agro techniky, zejména výživy, ochrany proti plevelům , chorobám a škůdcům, používáním kvalitních osiv, výrazným zlepšením dosa vadní odrůdové skladby, širokým využitím pokrokových velko

výrobních technologických postupů při sklizni a všestrannou péčí o snížení výrobních ztrát.

346

1. Agrotechnika obilovin Dosavadní úroveň agrotechniky je v mnohých zemědělských závodech stále nízká. Ztráty na výnosech obilovin způsobované

nedodržením zásad správné agrotechniky a škodlivými činiteli dosahují v průměru 10 až 15 procent zrna. V zemědělských závodech nejsou zavedeny stálé osevní postupy a nejsou dodržovány ani zásady správného střídání plodin. Ztrá ty na výnosech, ke kterým v důsledku toho dochází, nelze nahra

dit ani dokonalým hnojením.

Předsetové přípravě půdy k ozimům i jařinám, zejména včasné mu usmykování pozemků a dokonalé přípravě půdy, není věno vána dostatečná pozornost .

Opožďováním sefové orby bývá výsev ozimů často prováděn do nedostatečně ulehlé půdy, což má za následek nestejnoměrnou hloubku setí, nerovnoměrné vzcházení a značné ztráty při pře

zimování. Slabá kořenová soustava je v prvním období vývoje rostlin poškozována pohybem půdy, a tím dochází k oslabování

rostlin. Ztráty na výnosech způsobované setím do čerstvé bráz dy i při příznivém počasí v jarním období dosahují až 4 centy, na jeden hektar. V případě jarního přísušku ( duben, květen ) do chází k zasychání části odnoží, což má za následek další pod. statné snížení hektarového výnosu.

Nedodržení agrotechnických lhůt setí velmi nepříznivě ovliv ňuje hektarové výnosy. Na opožděnou setbu jsou zvláště citlivé

výnosové odrůdy , které mají pozvolnější počáteční vzrůst a vývoj. Pomalu vytvářejí rezervní látky, a nejsou-li včas zasety, jsou citlivé vůči mrazu . Setí ozimů po agrotechnické lhůtě snižuje vý. nos zrna u ozimé pšenice a ozimého ječmene o 20 až 30 kg na hek

tar denně , u ozimého žita v méně přiznivých podmínkách až o 80 kg na hektar denně. Opožděné setí jarního ječmene snižuje průměrný výnos zrna o 40 kg na hektar denně a u ovsa se výnos v sušších oblastech snižuje dokonce o 70 kg na hektar denně. Všechny tyto výrobní rezervy je třeba plně využít. Vážné nedostatky se projevují v používání průmyslových hno jiv. Většina hnojiv se zapravuje před setím na široko a dávky

nejsou sestavovány tak , aby bylo dosaženo potřebného poměru jednotlivých druhů živin a plně využito jejich hnojivých účinků. Doba rozmetání je často více ovlivňována možností skladování 347

hnojiv a situací v pracovních silách než vlastními požadavky rostlin .

Ve výživě obilovin není dostatečně využíváno poznatků vědy

a výzkumu. Hnojení se neprovádí podle výsledků agrochemic kých rozborů půd, ale odhadem, podle místních zvyklostí. V dů sledku toho je efektivnost používaných dávek strojených hnojiv často velmi nízká. Zlepšené hnojení i lepší úroveň agrotechniky vyžadují zejména všechny výkonné odrůdy.

Také chemická ochrana obilovin je stále ještě podceňována. Dezinfekce proti půdním škůdcům je prováděna často živelně

a většinou opožděně. Ztráty na výnosech způsobované půdními škůdci dosahují v průměru 5 procent. Obdobná situace je v mechanickém a chemickém hubení pleve

lů. Plevele snižují výnosy obilovin až o 25 procent, odebírají vlá. hu, živiny a ztěžují využití mechanizačních prostředků. Včas a správně provedená podmítka, která je jedním ze základ . ních agrotechnických opatření v boji proti plevelům, je ještě často

opomíjena, stejně jako hubení plevelů vláčením na podmítnutých plochách. Nedostatečně je také prováděno vláčení porostů obilo vin během vegetace, kterým je možno zaplevelení podstatně sní žit.

Chemické ošetření obilovin je prováděno často opožděně nebo i předčasně, kdy plevelohubné přípravky nevykazují plnou účin nost. Při pozdním ošetření jsou již plevele odolnější a dochází

též k většímu poškození porostů pojížděním traktorů . Při před časném ošetření nebývají všechny plevele ještě dostatečně vzrost lé. Často jsou nadměrně zvyšovány dávky přípravků na 1 ha, což zhoršuje ekonomiku zásahu a zvyšuje nebezpečí poškození obl lovin, nehledě k plýtvání přípravky, kterých by mohlo být využito na jiných porostech . Předpoklady pro dobré zvládnutí úkolů v ochraně rostlin byly vytvořeny uskutečněním nové organizace služby karantény a

ochrany rostlin a jejím kádrovým a odborným zkvalitněním. Il . Osiva a odrůdová skladba obilovin

Jednou z hlavních podmínek k dosažení vyšších hektarových vý. nosů obilovin je dobrá úroveň semenářství. Dosavadní odrůdovou skladbu pěstovaných obilovin bude třeba 348

podstatně zlepšit . V posledních letech naše nově vyšlechtěné od

růdy Kaštická osinatka, Pavlovická 198, Diana I a Hadmerslebe ner Vill odpovídají požadavkům i výnosově. Uvedené odrůdy dá vají v průměru posledních čtyř let o 5 q větší výnosy z ha , než činí průměr všech ostatních odrůd u nás dosud pestovaných , které ještě v roce 1960 zaujímaly asi 70 % ploch běžného pěstování. Urychleným zavedením těchto odrůd je možno zabezpečit rych lejší růst hektarových výnosů.

Při podzimním osevu pro sklizeň v letošním roce bylo výkon nými odrůdami oseto téměř 50 % osevní plochy Wenice. U jar ního ječmene a ovsa se předpokládá, že bude výnosnými odrů.

dami již v letošním roce zaseto 60-70 % osevních ploch. V roce 1962 budou již výkonné odrůdy rozšířeny na převážné části oseva ních ploch. Podíl měkkých odrůd pšenic ( zejména Hadmerslebe

ner vill a Kaštická osinatka ) bude z celkové plochy pšenice či nit 40–50 % , přičemž na zbývajících plochách budou pěstovány, výnosné odrůdy tvrdých pšenic, vhodných pro mlýnské zpraco vání.

V osevních plochách ozimého žita se počítá do roku 1963 se zastoupením odrůdy České na 70 % osevních ploch. U jarního

ječmene budou dosavadní výkonné odrůdy Valtický, Branišovický, Slovenský Dunajský trh zaujímat v roce 1963 zhruba 72 % z cel kové osevní plochy. Dávají v průměru o 14 % vyšší výnosy než od růdy ostatní.

Počítá se i s rozšířením pěstování ploch ozimého ječmene. Před pokládá se, že se zejména rozšíří odrůda Stupický šestiřadý a na Slovensku novošlechtěný L 11 , případně madarská odrůda

Beta 40. Pěstování ozimého ječmene umožňuje získat potřebné ia drné krmivo před sklizní hlavních obilovin a přináší značné vý.

hody z hlediska provozně ekonomického. Odrůdovou skladbu ovsa budou tvořit již v roce 1963 z 90 % od růdy Český žlutý, Šumavský a Nalžovský. Prvořadým úkolem všech zemědělských závodů se musí stát již v příštím roce maximální rozšíření výkonných odrůd na plochách běžného pěstování. V loňském roce byla za tím účelem organizována rozsáhlá akce

k získání výkonných odrůd jak z množitelských ploch , tak i z po rostů běžného pěstování. Podobným způsobem bude rychlé roz šiřování výkonných odrůd organizováno i v příštích dvou letech, 349

než bude k dispozici dostatek šlechtěného osiva z množitelských ploch.

Rychlým rozšířením nejvýkonnějších domácích odrůd i vhod ných odrůd zahraničních bude dosaženo podstatného zlepšení od růdové skladby obilovin jako důležitého předpokladu ke zvýšeni hektarových výnosů. III. Technologie sklizně obilovin

Přes značný vzestup počtu mechanizačních prostředků v země dělství se sklizeň obilovin provádí stále malovýrobním způsobem. Vyplývá to z nekomplexního vybavení zemědělských závodů skliz

ňovými strojí, z malých zkušeností s novými technologickými po stupy, často i ze značného konzervatismu některých pracovníků na vesnici .

Skutečnost, že plných 75 % celkové spotřeby práce při výrobě obilovin připadá na práce sklizňové, se promítá ve vysoké potřebě pracovních sil na zvládnutí žňových prací. V důsledku toho, přes značnou pomoc brigád , se sklizeň opožduje a dochází ke zvýšeným sklizňovým ztrátám .

Vážné nedostatky jsou zejména při kombajnové sklizni . Stroje

nejsou plně využívány, o čemž svědčí ta skutečnost, že v roce 1960 bylo celostátně na jeden kombajn sklizeno 70 ha obilovin. Sklizeň obilí se provádí při vysoké vlhkosti a špatným sklado váním a ošetřováním dochází ke značným ztrátám jak na množ

ství, tak zvláště na kvalitě zrna . Provozní ztráty dosahují při do savadním způsobu sklizně 10 i více procent z výnosu.

Na základě zkušeností z různých způsobů sklizně bylo v roce 1960 přikročeno k širšímu provoznímu ověření rozdělené sklizně obilovin .

Byly získány velmi dobré zkušenosti . Rozdělená sklizeň umož

ňuje rychlejší zvládnutí žňových prací při nižší potřebě živé práce a dosahuje se lepší kvality sklizeného zrna i slámy. Snižuje se potřeba jednoúčelových strojů a nákladných zařízení , zejména na dosoušení obilí .

Provozními pokusy bylo dokázáno , že použití rozdělené sklizně

( dvoufázové a třífázové ) má pro zemědělskou praxi zvláště tyto přednosti : a ) umožňuje sklízet současně zrno se slámou včetně plev , takže 350

pole jsou ihned uvolňována pro podmítku a setí strniskových smě. sek ; b ) zrno má vysokou biologickou hodnotu a většinou není třeba je dosoušet;

c ) umožňuje včasný nástup do sklizně, neboť lze řádkovat obili již ve žluté zralosti. O výhodách dělených sklizní se v loňském roce při sklizni obi lovin i v nepříznivých podmínkách přesvědčila řada zemědělských závodů v praxi. Přímo v provozu bylo prokázáno , že správně na řádkované obilí i přes douhotrvající deště neprorůstá, že během krátké doby proschne a je možno je sklízet dříve než mlátit obili z panáků.

Proto již v průběhu žní docházely požadavky na dodání řádko

vačů, případně na jejich úpravu ze samovazů, na sběrací zařízení ke kombajnům a na dodávky velkoobjemových vozů a dávkova cích stolů.

Vzhledem k úspěšným výsledkům dosaženým využitím pokroko vých způsobů sklizně v roce 1960 je nutné změnit dosavadní způ

sob sklizně a zabezpečit maximální rozšíření vícefázových sklizní. Podstatné rozšíření pokrokové technologie při sklizni v letoš ním roce si vyžádá řadu mimořádných opatření jak ve výroboích závodech ministerstva všeobecného strojírenství , tak přímo u STS , JZD a státních statků.

V souladu s rozšiřováním velkovýrobní technologie sklizně obi lovin bude třeba zlepšovat způsoby posklizňového ošetřování zrna a zejména jeho skladování. Komplexnost sklizně obilovin vyžaduje, aby i výkupní sklady

byly lépe mechanizačně vybaveny , zejména sušicími zařízeními, a tak zemědělským závodům umožněno dodávat obilí do výkupních skladů přímo z pole.

Rozbor současného stavu našeho obilnářství ukazuje na značné, dosud nevyužité rezervy ke zvyšování výroby obilovin. Výsledky sklizně loňského roku ukázaly , že při správném dodržování zá

kladních zásad agrotechniky, rychlým rozšířením výkonných od růd a komplexním uplatněním opatření ke snížení ztrát při pěs tování a sklizni jsou reálné předpoklady k dosažení rychlejšího růstu hektarových výnosů a splnění plánovaných úkolů ve výrobě

obilovin. Na uvedené hlavní rezervy v obilnářství jsou zaměřena navrhovaná opatření . 351

IV. Základní opatření ke zvýšení výroby obilovin

Dosažení rychlého vzestupu výroby obilovin vyžaduje, aby bylo v zemědělství plně využito socialistické velkovýrobní základny a všech výrobních rezerv. To vyžaduje uskutečnit ve všech zeměděl ských závodech opatření ke zvýšení úrovně agrotechniky, použí vání kvalitních osiv a široké uplatnění pokrokových technologic kých postupů při pěstování a sklizni. Je nutné uskutečnit přede vším tato opatření :

Na úseku agrotechniky - Vytvořit v zemědělských závodech takové materiální a orga

nizační předpoklady, aby seťová orba pro ozimé žito , ozimý ječ men a ozimou pšenici byla ukončena podle druhu půdy a míst

ních podmínek v průměru zhruba 3 týdny před agrotechnickou lhů tou setí. Bezpodmínečně dodržovat agrotechnické lhůty při pří pravě půdy a setí, hospodařit dobře s půdní vláhou a osev provést v každém zemědělském závodě co nejrychleji.

Zabezpečit, aby obiloviny byly zařazovány v nejširší míře bezprostředně po předplodinách hnojených statkovými hnojivy nebo plodinách, které obohacují půdu živinami. Zlepšit výživu obilovin zaorávkou fosforečných a draselných hnojiv současně se zaoráváním chlévské mrvy k jejich předplo

dině nebo při zaorávání drnu motýlokvětých pícnin. Při hnojení obilovin stanovit dávky podle skutečné zásoby živin v půdách, zjišťované agrochemickými rozbory. Nehnojit průmyslovými tino jivy najednou, ale postupně v rozdělených dávkách, aby obiloviny měly živiny k dispozici v období, kdy je nejvíce potřebují a mohou je proto nejlépe využít. Zintenzivnit boj proti plevelům dodržováním správných zá

sad střídání plodin v osevních postupech , včasným prováděním podmítky, řádnou předseťovou přípravou půdy a pravidelným vlá

čením vzešlých porostů . Boj proti plevelům vést na zemědělské i nezemědělské půdě .

- Rozšířit chemické hubení plevelů v obilovinách využitím her. bicidů typu MCPA ( Dikotex ) a 2,4 D ( Agrion ) v obilovinách bez

podsevu , DNBP ( Dinamene, Triherbide ) , MCPB ( Lagumex ) v obl 352

lovinách s podsevy, DNOK ( Rafex ) ke střídání s růstovými herbi cidy. V roce 1961 ošetřit 40 % , v roce 1963 55 % a v roce 1965 - 60 % z celkové plochy obilovin. - Ustavit a vyškolit během roku 1961 ve všech socialistických

zemědělských závodech z řad pracovníků v rostlinné výrobě orga nizátory ochrany rostlin. Pověřit je sledováním zdravotního stavu

zemědělských plodin, výskytu škodlivých činitelů, zajištováním

preventivních chemických opatření proti plevelům, chorobám a škůdcům, spoluprací s rostlinolékařskou službou a sledováním zdravotního stavu uskladněných rostlinných zásob . Na úseku osiv a odrůdové skladby obilovin Zabezpečit rychlé rozšíření nejvýkonnějších odrůd obilovin a dosáhnout, aby nejdéle v roce 1963 zaujímaly : u pšenice 79 % , u žita 80 % , u jarního ječmene 72 % a ovsa 89 % jejich celkové osevní plochy .

Každoročně provádět evidenci vhodných ploch výnosných odrůd a uskutečňovat polní přehlídky porostů k získání obchod ního osiva. Organizovat mezi zemědělskými závody výměnu tohoto

osiva s cílem dosáhnout rychlého zlepšení odrůdové skladby. Vypracovat ve všech okresech dlouhodobé plány obměny osiv obilovin u zemědělských závodů. Obměnu provádět tak, aby kaž

dý zemědělský závod obdržel šlechtěné osivo na celou plochu běžného pěstování každým třetím rokem, a tak byly vytvořeny

podmínky k osevu všech produkčních ploch nejhodnotnějšími osivy.

Organizovat zakládání provozních pokusů s výnosnými odrů dami obilovin na vybraných zemědělských závodech, aby v kaž

dém okrese připadala zhruba na každých 10 zemědělských závodů jedna srovnávací odrůdová zkouška. Výsledků využít k soustav nému zdokonalování odrůdové skladby , k účinné propagaci no vých výkonných odrůd a jejich rychlejšímu zavádění do praxe. - Provádět přísnější třídění osiva ( u pšenice, jarního ječmene a ovsa nad sítem 2,8 mm, u ozimého žita nad sítem 2,5 mm ) a pra .

videlné moření účinným

mořidly ; lepší hodnotou takto uprave

ných osiv dosáhnout zvýšení hektarových výnosů .

- Ke stálému zlepšování sortimentu používaných osiv využí 12 Usnesení a dokumenty

353

vat i osvědčených zahraničních odrůd, jejichž výkonnost byla ově řena ve srovnávacích odrůdových zkouškách .

Na úseku velkovýrobní technologie sklizně obilovin - Do roku 1963 dosáhnout následujícího vývoje v zavádění po krokové technologie sklizně obilovin : Technologie : dělená sklizeň přímá kombajnová sklizeň sklizeň samovazy

1960 %

1961

1962

1963

%

%

%

1 14 85

21 15 64

36

50

12

15

52

35

K zabezpečení předpokládaného rozšíření pokrokových tech nologií sklizně zajistit v jednotlivých letech do zahájení sklizně potřebný počet mechanizačních prostředků. Podle získaných zkušeností každoročně potřebu strojů upřes

ňovat a dbát o stálé zdokonalování technické úrovně používaných mechanismů.

- K uplatnění rozdělené sklizně obilovin v roce 1961 na ploše nejméně 500 000 ha zabezpečit do zahájení sklizně kromě dosa vadních stavů strojů další potřebné mechanizační prostředky vý . robou v závodech ministerstva všeobecného strojírenství, dovozem i výrobou v STS a zemědělských závodech. Zabezpečit řádné využití všech mechanizačních prostředků a dosáhnout na každý řádkovač sezónního výkonu nejméně 120 hektarů , na každý kombajn při rozdělené sklizni 110 ha a př přímé kombajnové sklizni 100 ha.

- Pro podstatné rozšíření velkovýrobní technologie sklizně obl lovin již v roce 1961 plně využít zbývajícího období k všestranné. mu zabezpečení stanoveného úkolu, a to nejen po stránce mate riálně technické , ale i po stránce organizační a kádrové. K tomu účelu uskutečnit následující opatření :

Důkladně projednat a dohodnout se všemi socialistickými země dělskými závody uplatnění pokrokových způsobů sklizně. Zajistit na vybraných STS a státních statcích výrobu potřeb 354

ných mechanizačních zařízení, které nebude možno zabezpečit

ministerstvem všeobecného strojírenství. Zorganizovat a postupně dokončit vyškolení potřebného počtu mechanizátorů pro zajištění velkovýrobní technologie sklizně obi lovin v jednotlivých okresech a zemědělských závodech.

Ve všech okresech uspořádat školení traktoristů a kombajnérů, kteří budou pokrokové způsoby sklizně provádět.

V souladu s těmito opatřeními zavést průkazy odborné kvalifi kace pro kombajnéry a jejich pomocníky, na kterých budou za

znamenávány údaje o znalostech přímé kombajnové sklizně a sklizní dělených. V průkazech uvádět stupeň kvalifikace, účast na školení a instruktážích, dosažené výkony při sklizni , jakož

i vyhodnocení v soutěžích. V rámci plánovaného objemu investiční výstavby přikročit k bu. dování komplexně mechanizovaných skladů obilovin u zeměděl ských nákupních a zásobovacích závodů vybavených potřebnými

sušicími kapacitami, a tak postupně vytvářet podmínky pro přejím. ku obilí od zemědělských závodů v přírodním stavu přímo z pole. *

Navržená opatření vycházejí ze současného stavu našeho obil

nářství, zkušeností ze zahraničí a požadavků na zvýšení výroby. Jejich realizace bude vyžadovat vedle vlastního úsilí zeměděl

ských závodů cílevědomou organizátorskou, propagační a pře svědčovací práci národních výborů a jejich komisí, celé zeměděl. ské správy , pracovníků výzkumných ústavů Československé aka demie zemědělských věd , šlechtitelských stanic , Ústředního kon trolního a zkušebního ústavu zemědělského a výkupních organi zací , zaměřenou na účinnou konkrétní pomoc zemědělským zá vodům .

VÝVOJ ROSTU A SLOŽENI ČLENSTVA STRANY V ROCE 1960 DOKUMENT OV KSČ ZE DNE 22. BŘEZNA 1981

V období dovršování socialistické výstavby dále podstatně vzrostl vliv strany na život v naší zemi , její autorita a přitažlivost 355

v širokých masách pracujících. Výrazně se to projevuje také v po četním růstu stranických řad.

Komunistická strana Československa má dnes 1 612 125 členů

a kandidátů . Tento počet komunistů v Československu vyjadřuje veliký vliv strany i velikou důvěru, kterou strana má ve všech vrstvách obyvatelstva. Masovost strany a její těsné spojení s pra cujícími po celou dobu její čtyřicetileté existence jsou jedním ze

základních zdrojů úspěchů v bojích proti kapitalismu a za vítěz ství socialismu a komunismu.

Současný počet komunistů představuje 17,3 % z počtu obyva telstva ČSSR nad 18 let. V českých krajích je v KSČ organizová no 18,7 % dospělého obyvatelstva a na Slovensku 10,4 % . Přitom na Slovensku vlivem zprůmyslňování a růstem početnosti děl

nické třídy vzrůstá rychleji i organizovanost v KSČ. V průběhu roku 1960 se zvýšil počet členstva o 3,4 % a za po slední tři roky o 13,4 % . V posledních třech letech bylo přijato

280 000 kandidátů, přičemž se dále zlepšilo sociální složení člen stva strany a vliv strany se prohloubil zejména na rozhodujících úsecích hospodářské výstavby. V současném složení a početním růstu členstva strany se zřetel ně projevuje zvýšená péče stranických orgánů a organizací o při

jímání nových kandidátů. Stále lépe se uskutečňuje usnesení UV KSČ z května 1959, které zdůraznilo zásadu , že počet členstva ne má vzrůstat na úkor kvality, ale být plně podřízen potřebám roz místění stranických sil s ohledem na hlavní politické úkoly a od povídat nárokům na sociální složení strany při přísně dodržova ném principu – individuálního přijímání nových členů. Vysoká náročnost na členství ve straně v etapě budování vy•

spělé socialistické společnosti vzrůstá. Z tohoto hlediska je nut né posuzovat i výsledky uplynulého roku . Nejvýraznějším z nich je další posílení dělnického jádra strany , které dnes spolu s děl

níky -důchodci představuje více než 45 % členstva strany. Přijetí dalších 53 163 dělníků v roce 1960 a během posledních tří let té měř 158 000 dělníků představuje významný kvalitativní prvek pro další zlepšení práce strany, pro další prohloubení stranického vli vu v oblasti materiální výroby. Je to výsledek důsledného uplatňo

vání směrnice ÚV KSČ k soustavnému posilování dělnického jádra strany . Zatímco ještě v roce 1956 bylo z nových kandidátů 42 % dělníků, dosáhl jejich počet v roce 1960 více než 61 % . 356

Trvajícím vážným nedostatkem je, že se dosud neplní směrni ce ÚV KSČ, aby z přijímaných kandidátů bylo 20 % členů JZD. V roce 1960 bylo přijato 8796 družstevníků , což je jen 10,2 % z cel kového počtu nových kandidátů. Stav je o to vážnější, že ve srov nání s rokem 1959 bylo v roce 1960 přijato dokonce asi o tisíc kan didátů z řad členů JZD méně . V mnoha okresech jsou noví kan didáti z řad členů JZD přijímáni jen ve větších organizacích, za

tímco organizace s malým počtem družstevníků o nápravu neusi lují. Na naléhavosti zlepšit tento stav nemění nic ani skutečnost,

že se vlivem slučování JZD snížil počet malých stranických orga nizací na vesnici a počet organizací s minimálním počtem členů JZD .

V průběhu roku 1960 bylo dosaženo některých dalších dílčích zlepšení v celkovém sociálním složení strany. Pokles počtu ad ministrativních úředníků z celkového počtu členstva strany je od razem toho, že se stranické organizace správně orientují na při jímání kandidátů z oblasti materiální výroby a že v důsledku snížení administrativního aparátu odešlo několik tisíc komunistů

na nová pracoviště. Podobně se příznivě projevuje zapojení dal ších několika tisíc žen z domácnosti do pracovního procesu. V uplynulém roce došlo také k dalšímu zlepšení věkového slo žení členstva strany. Z nových kandidátů je téměř polovina ve

věku do 26 let a současný věkový průměr ve straně je necelých 45 let .

Nyní, kdy téměř každý šestý dospělý občan republiky je členem strany, je nutné věnovat ještě větší pozornost cílevědomému říze ní růstu strany . Do popředí vystupuje mnohem větší náročnost na

výběr, výchovu a přijímání nových kandidátů členství v KSC. Pro

jevuje se to jak ve vyšších požadavcích na politickou vyspělost, znalosti a morální profil doporučovaných k přijetí do strany, tak i v nutnosti cílevědoměji určovat, odkud je především třeba přije mat nové kandidáty.

základní směrnicí pro přijímání do strany zůstává i nadále zá sada stanovená usnesením ústředního výboru KSČ v květnu 1959, aby z přijímaných kandidátů bylo 60 % dělníků a 20 % členů

IZD, případně 80 % dělníků a členů JZD a 20 % z ostatních pra cujících . Tato směrnice odpovídá skutečným potřebám strany, 1lo

ze dělnické třídy ve společnosti i postavení stranických organi zací ve výrobě. 357

V souladu s celkovou náročnosti na komunisty a stranické or

ganizace je nutné přijímat do strany takové dělníky, kteří jsou průkopníky pokrokových výrobních metod a socialistického sou

těžení, dělníky, kteří svůj vztah ke společnosti a k socialismu do kazují svým postojem k práci, nové technice, usilují o vyšší vzdě

lání a kvalifikaci, o socialistický způsob života . Z rozhodujících odvětví národního hospodářství věnovat pozornost přijímání kan didátů zejména ve stavebnictví, kde je třeba zesílit vliv strany a zvýšit stranickou organizovanost, zejména stavebních dělníků; také více přijímat dělníky ze státních statků a lesů. Je třeba při jímat i větší počet dělnic, které tvoří značnou část dělnické třídy, a v řadě sektorů a závodů rozhodující část pracovníků. Soustředěnou péči okresních výborů vyžaduje přijímání nových kandidátů z řad družstevníků ve značné části vesnických organi

zací a správné rozmisťování komunistů hlavně ve sloučených |2D. Naléhavé úkoly v rozvoji zemědělské výroby vyžadují podstatně zesílit stranický vliv v životě družstev , v každé pracovní skupině JZD. Je však ještě mnoho jednotných zemědělských družstev, kde je jen slabé stranické jádro. Okresní výbory by měly jmenovitě vybírat vesnické organizace, kde jsou tyto nedostatky, a činit opatření k získání předních družstevníků za kandidáty do strany. Pečlivě , podle podmínek jednotlivých závodů a pracoviši. je třeba i nadále doplňovat stranické řady zkušenými pokrokovými techniky, význačnými pracovníky vědy a výzkumných ústavů, vy .

nikajícími konstruktéry. I nadále je třeba pokračovat v posilování stranických řad studenty, hlavně z rodin dělníků a členů JZD.

Nelze opomíjet a podceňovat význam správného rozmístění stra nických sil i v různých nevýrobních úsecích. Po této stránce na bývá na významu například stále se rozšiřující oblast služeb , ze jména obchodu a zdravotnictví.

Měřítkem výsledků správného řízení růstu a složení strany ne může být jen rozmístění stranických sil a sociální složení přijl.

maných kandidátů, ale především jejich aktivní účast na práci stranické organizace, skutečnost, jak se jejich stranická přísluš. nost projevuje na celkových výsledcích práce a vlivu stranické organizace. Podle toho je třeba hodnotit i účinnost stranické vý . chovy nových kandidátů. Kandidátům se dosud nevěnuje dosta tečná výchovná péče , nejsou často ani seznamováni se stanovami strany, se zásadami vnitřního života strany. Nedostatečnou péči 358

o kandidáty dokazuje i ten fakt, že tisíce soudruhů jsou již kan didáty déle než jeden rok. Letos bude strana rozhodovat o přijetí

více než 131 000 kandidátů za členy strany. Proto je nutné, aby. krajské a okresní výbory spolu se základními organizacemi kri ticky zhodnotily práci organizací s kandidáty, učinily nápravu v jejich výchově a přípravě na členství. Nastávající údobí oslav 40. výročí založení strany a výměna

členských legitimací budou při cílevědomé práci všech orgánů a organizací strany velkou příležitostí k dalšímu rozvoji aktivity celé strany, každého jednotlivého komunisty. Výsledky této aktivity se musí projevit především v úspěšném plnění úkolů třetí pětiletky,

musí vést k dalšímu prohloubení výchovy , zejména statisíců mla dých členů a kandidátů, k dalšímu zdůraznění významu členství ve straně.

Ostřední výbor KSC se obrací k základním organizacím, okres ním a krajským výborům strany, aby ještě více upevnily dosažené

výsledky v řízení růstu a složení členstva strany, aby odstranily nedostatky zejména ve výchově kandidátů a nových členů, a tak přispěly k tomu, aby strana dále upevnila svou jednotu a ještě

těsněji se semkla s širokými masami pracujících. X

Ostřední výbor KSC ukládá krajským a okresním výborům KSC a politickým orgánům v ozbrojených silách projednat usnesení

o vývoji růstu a složení členstva strany v roce 1960 a na základě vlastních rozborů stavu učinit v duchu usnesení ÚV KSČ potřebná opatření k řízení tohoto úseku stranické činnosti.

359

ZA

RYCHLY ROZVOJ SOCIALISTICKÉ ZEMĚDĚLSKÉ

VELKOVÝROBY

PROJEV SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA V. CELOSTÁTNIM SJEZDU JZD DNE 24. BŘEZNA 1961

Vážení soudruzi a soudružky, drazí přátelé !

Naše delegace je pověřena, aby vás jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Národní fronty co

nejsrdečněji pozdravila, abychom vám přáli ve vašem jednání mnoho plodných výsledků a úspěchů. Bezesporu jednání vašeho V. sjezdu bude mít veliký význam pro další rozvoj jednotných ze mědělských družstev, pro vzestup zemědělské výroby. V. sjezd jednotných zemědělských družstev se koná v době, vybudovat v Československé kdy jsme splnili stanovený cíl

republice socialismus a přejít do další etapy našeho vývoje, k rozvoji vyspělé socialistické společnosti tak, jak to určil ve

svém usnesení XI . sjezd Komunistické strany Československa a loňská celostátní konference strany. Socialismus u nás definitive ně zvítězil.

V čem vidíme základní podmínky našeho vítězství ? Především byl splněn a překročen druhý pětiletý plán rozvoje národního hospodářství, jehož hlavním úkolem bylo vybudování

materiálně technické základny socialismu. V průmyslu byl pětiletý plán značně překročen, neboť průmyslová výroba místo stano vených 54 procent vzrostla o 66 procent. To znamená, že dnešní průmyslová výroba v Československu je čtyřikrát větší než v roce 1937 .

V průběhu druhé pětiletky vyvrcholily na naší vesnici veliké po litické, společenské a ekonomické přeměny, které znamenaly ví tězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství. Byl v pod. statě dokončen přechod od soukromé zemědělské malovýroby 360

k družstevní výrobě. Dnes je v Československé socialistické repub

lice přes 90 procent orné půdy obhospodařováno socialistickými zemědělskými závody - jednotnými zemědělskými družstvy a

státními statky. Produkce těchto zemědělských závodů v rostlin né i živočišné výrobě rostla rok od roku , a tak byly prokázány, přednosti socialistické zemědělské výroby. Ve druhé pětiletce vzrostla zemědělská výroba o 11,4 procenta. I když tento přírůs

tek je nižší, než předpokládal plán , přesto je dosažené zvýšení zemědělské výroby bezesporu úspěchem vzhledem k oněm hlubo

kým přeměnám na naší vesnici , o kterých jsem hovořil. V uplynulém období jsme zároveň splnili náročné politické a ekonomické úkoly vedoucí k dalšímu upevnění jednoty mezi čes

kým a slovenským národern . Důsledným rozvojem industrializace jsme zvýšili hospodářskou úroveň Slovenska a rychlými tempy, jsme ji přiblížili úrovni českých krajů.

Uměrně s rozvojem národního hospodářství se rok od roku neustále zvyšovala životní úroveň pracujícího lidu, která je dnes

na jednom z předních míst ve světě. V péči o růst životní úrovně jsme nastoupili některé nové cesty. Mám na mysli významná opa tření v péči o matku i další zlepšení zdravotnictví, důchodového zabezpečení a zejména ta opatření, kterými společnost bere na sebe ve stále větším rozsahu péči o naši mladou generaci, jako je zvýšení dětských přídavků, bezplatná léčebná péče o všechny

děti do patnácti let bez ohledu na zaměstnání rodičů, bezplatné poskytování učebnic a všech školních pomůcek. A přistoupili jsme

již i k postupnému zkracování pracovní doby pro pracovníky v průmyslu. K dalšímu rozmachu došlo na poli kultury a v růstu vzdělanosti lidu. Naše školství jsme postavili na široký demokratický základ

a přetváříme školu tak, aby plně sloužila potřebám vyspělé so cialistické společnosti a později již komunistické společnosti. Pro to jsme rozšířili základní školní vzdělání na 9 let a střední na 12

let a chceme, aby postupně všechny děti prakticky procházely tím to středním všeobecným či odborným vzděláním. Zavedli jsme po vinné dvouleté zemědělské školy pro mladé lidi, kteří si určuji své povolání v zemědělství. Tato opatření jsou velmi důležitá a

souvisí s rozvojem zemědělské velkovýroby a s uplatněním jejich nejmodernějších forem. Došlo k dalšímu upevnění svazku dělníků, rolníků a pracující 361

inteligence, zvýšila se politická a kulturní úroveň našeho lidu,

upevnila se jeho morální a politická jednota. Provedli jsme také významná opatření k prohloubení socialistické demokracie. Jedním z těchto významných opatření bylo provedení nové územ ni organizace a s tím spojené i nové rozdělení pravomocí a povin

nosti, které připadají jednotlivým státním orgánům a organizacím , místními národními výbory počínaje a Národním shromážděním konče. Územní přestavba není nějakou takzvanou reorganizací, ale je třeba ji chápat jako základní státně politické opatření, z ně. hož je třeba důsledně vycházet při dalším rozvíjení veškeré naší činnosti.

Je to politická základna, ze které jsme vycházeli při zvyšování účasti pracujících na správě státu a řízení hospodářství a ze kte ré budeme i nadále vycházet při neustálém rozšiřování této přímé řídící a odpovědné činnosti pracujících . To jsou hlavní výsledky naší práce, které nám umožnily plným právem prohlásit, že socialismus v Československu zvítězil, že naše společnost je společností socialistickou a naše Českosloven ská republika je republikou socialistickou. Toto vítězství jsme zakotvili v socialistické ústavě a v dalších z ní vyplývajících zá konech. Přijetí socialistické ústavy, schválení třetího pětiletého

plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1961–1965 spolu s dalšími politickými a organizačními opatřeními, to je východisko dalšího rozvoje socialistické společnosti, v němž se budeme při pravovat na přechod ke společnosti komunistické.

Nebudu se v tomto projevu podrobně zabývat rozvojem průmyslu do roku 1965, jak byl určen třetím pětiletým plánem . Chci jenom zdůraznit, že v roce 1965 naše průmyslová výroba bude o více

než polovinu vyšší než v roce 1960 a dosáhne tak šestinásobku ve srovnání s rokem 1937. Základem rozvoje celého našeho národ

ního hospodářství zůstává nadále rozvoj surovinové a energetické základny, posilování těžkého průmyslu, rozšiřování strojírenství, které zůstává těžištěm našeho průmyslu. Zvláště budeme rozvíjet chemii, která za pět let do roku 1965 vzroste o 97 procent. Ve

třetím pětiletém plánu je úkolem průmyslu, aby byla ve všech jeho odvětvích uplatňována v plné míře pokroková technika a zá roveň zlepšována organizace práce a řízení výroby, abychom vy

ráběli více, lépe a levněji. V celém našem průmyslu má dojít k dal šímu podstatnému zvýšení produktivity práce o 43 procenta při po 362

stupném snižování pracovní doby na 40-42 hodin týdně, při dal ším současném růstu nominálních a reálných mezd. Tento růst průmyslu nám i umožní, abychom pro všechny obyvatele zajistili další zvýšení životní a kulturní úrovně. Takové jsou naše záměry v rozvoji průmyslu, jehož vzestup je zá . kladním předpokladem dalšího rozvoje naší společnosti. Dnešní

stav průmyslu a jeho vzestup do roku 1965 je i základnou , z níž budeme vycházet a o niž se budeme opírat při zvyšování země

dělské výroby. Jen to nám umožní, abychom rychlými tempy přešli na velkovýrobní formy v zemědělství. V této souvislosti chci se hlavně zabývat úkoly, které musí naše zemědělství splnit, aby spolu s průmyslem se plně zařadilo do velkého pochodu vpřed v rozvoji socialistické společnosti a později k přechodu do příští komunistické společnosti.

Zemědělství na úroveň průmyslu Komunistická strana Československa, která je vedoucí silou v na ší zemi, určuje na základě hlubokých rozborů, na základě zkušenos tí a v nejužším sepětí s lidem politickou linii našeho vývoje. Ve své denní práci vycházíme ze stanoveného cíle daného nám ge nerálni linií strany a k tomuto cíli krok za krokem postupujeme.

Nechci zabíhat do minulosti. Chtěl bych jen zdůraznit, že ko munistická strana se vždy řídila zásadou, že vítězství socialismu je možné jedině tehdy, bude- li vytvořen pevný svazek dělníků a

pracujících rolníků. Bez tohoto politického svazku , bez přeměny starých výrobních vztahů v zemědělství na socialistické výrobní vztahy nebylo by možné vytvořit socialistickou společnost a byli bychom zůstali jen na polovině cesty . Proto dělnická třída pod vedením komunistické strany všemi silami a prostředky pomáhala

vytváření nových výrobních vztahů v zemědělství, vědoma si toho, že rolnictvo je jejím spojencem při budování nové, socialistické společnosti.

A proto dnes obě třídy - dělnická třída a družstevní rolnictvo

tvoří pevnou jednotu, mají společný cíl a jdou spolu neochvějně za dosažením tohoto cíle. Dnes je svazek dělníků a rolníků pevný, jako nikdy předtím. To je veliké vítězství naší komunistické stra

ny. V tom byl základ její politiky v minulosti, je v současnosti a bu de 1 v budoucnosti. Ovšem naším cílem je vytvořit společnost, kde 383 1

nebude podstatného rozdílu mezi městem a venkovem, kde také fyzická a duševní práce se velmi sblíží a společnost se bude vše . stranně rozvíjet na zcela jednotných základech a obě základní tří

dy – dělníci a rolníci – se budou stále více ve svém postavení sbližovat a rozdíly mezi nimi budou mizet. V tom je velká per spektiva pro družstevní rolníky, kteří dnes spolu s dělníky jsou nositeli a budovateli socialistické společnosti a spolu s nimi budou vytvářet podmínky pro příští přechod ke komunismu . Je známo, že v komunistické společnosti nemohou existovat roz ličné třídy. V komunistické společnosti budou si všichni lidé rovni , budou podle svých potřeb využívat všech prostředků, které spo- · lečnost vytvoří, a budou také plně uplatňovat své schopnosti ve prospěch celé společnosti. A my již dnes musíme vytvářet podmín ky, aby naše práce a celá naše činnost směřovala k takovéto jed notné společnosti .

Je třeba si uvědomit, že vytvoření jednotných zemědělských

družstev, to, že hospodaříme společně, ještě neznamená, že plně využíváme socialistických výrobních vztahů tak, jak to společnost vyžaduje. Vytvořením družstev byl udělán závažný krok, v prvé řadě politický krok, kterým jsme si vytvořili základnu pro využití všech prostředků společnosti k zajištění rozvoje skutečné socia listické zemědělské velkovýroby. S tím také souvisí - a já to pod trhuji – i vyrovnání některých společenských rozdílů, které jsou mezi družstevním rolníkem a dělníkem i ostatními pracujícími v národním hospodářství.

Soudruzi, je třeba domyslet, co by to znamenalo, kdybychom ne

provedli radikální obrat v zemědělské výrobě a zůstali při stavu, jaký dosud je. Hovořil jsem o velkých cílech v průmyslu do roku 1965. Perspektivy rozvoje národního hospodářství do roku 1980, které právě projednáváme a k nimž budete mít možnost se vyslo

vit , jsou nesrovnatelně větší a dalekosáhlé. Na základě nové vědy a techniky se bude rychle rozvíjet průmysl, křivka průmyslové vý roby půjde prudce nahoru. Kdyby naproti tomu i v budoucnu rostla

zemědělská výroba tak pomalým tempem jako dosud, dostali by

chom se do potíží a rozporů v rozvoji národního hospodářství a mělo by to pochopitelně vliv i na další vývoj naší socialistické společnosti . Proto rozhodně chceme, aby do roku 1970 zeměděl ská výroba svými výsledky i formami práce a organizací se daleko

více než dosud podílela na rozvoji naší socialistické společnosti. 364

Vycházíme z toho, že vítězství socialismu na vesnici vytvořilo předpoklady, abychom před zemědělství postavili nové a daleko náročnější úkoly, které může splnit jen socialistická zemědělská velkovýroba . Nové podmínky, úspěchy , kterých jsme dosáhli bě

hem druhé pětiletky v rozvoji národního hospodářství, zejména průmyslu, nám umožňují soustředit více prostředků technických, vědeckých, kulturních a organizačních k tomu, abychom vyzdvihli

zemědělskou výrobu na úroveň průmyslu. Plán dalšího rozvoje zemědělské výroby a naše snahy, aby zemědělství daleko více přispívalo k bohatství naší společnosti, vycházejí tedy z pevných, socialistických základů, které jsme vybudovali. Soudružská spo lupráce družstevních rolníků, dělníků a všech pracujících a jejich společná aktivita jsou zárukou, že tyto závažné úkoly budou splněny.

Stavíme-li úkol pozvednout zemědělskou výrobu na úroveň prů

myslu, chceme, aby zemědělská výroba v plném rozsahu svých no vých možností přispívala k tvorbě a růstu národního důchodu a daleko více se uplatňovala v rozvoji celého národního hospodář

ství. Chceme dosáhnout toho, aby všichni naši občané pracující v průmyslu, zemědělství či jinde se podíleli stejnými právy a výho. dami, ale i povinnostmi na přednostech socialistické společnosti. Chceme, aby v zemědělské výrobě byly plně uplatněny nejmoder

nější formy výroby a organizace práce a také socialistické prin cipy hmotné zainteresovanosti a odměňování za práci, při využí vání sociálních a kulturních výhod, které dává socialistická spo

lečnost . K tomu je potřebí, aby každý pracovník v zemědělství v plné šíři chápal další socialistický vývoj našeho zemědělství, aby podporoval vše pokrokové, co v zemědělství zavádíme, co je ku prospěchu rozvoje socialistické společnosti , a přinášel všechno , co může dát k neustálému rozkvětu naší země .

Tu jsme u toho základního. Na jedné straně průmysl dává roz

voji společnosti ohromné hodnoty a prostředky, kterými pomáhá me rozvíjet i naše zemědělství. Budeme i nadále poskytovat po moc zemědělství a vy sami dobře víte, jak je rozsáhlá a jaký má vliv na vzestup výroby v jednotných zemědělských družstvech i na státních statcích. Na druhé straně ale zemědělství přes své mož.

nosti nedává k podpoře rozvoje společnosti tolik, kolik by mohlo. Tím nechci říci, že je to hlavně vinou našich družstevníků. Niko liv, to je výsledek celého dřívějšího vývoje zemědělství v období 365

kapitalismu a dosud malovýrobního charakteru zemědělské výro by. Nesmíme zapomenout, že jsme proces přeměny výrobních vztahů v zemědělství provedli v podstatě v několika posledních

letech. Nemůžeme tedy chtít, aby zemědělství již nyní dalo naráz všechno, co může dát socialistická velkovýroba. Jde tu o proces,

který jsme nedávno započali, avšak dnes už jsou možnosti, a my je budeme dále vytvářet, aby zemědělství dávalo společnosti ne ustále více hodnot než dosud. A proto na pořadu dne stojí úkol

zajistit rozvoj vysoce produktivní velkovýroby v zemědělství. Více, lépe a levněji Dovolte, abych se zastavil u úkolu, že do roku 1970 se má země. dělství svou úrovní vyrovnat průmyslu.

Toto vyrovnání v podstatě znamená dosáhnout vysoké intenzity zemědělské výroby, plně využít všech prostředků a možností, kte ré nám dává socialistická zemědělská velkovýroba. Znamená to

tedy na základě plného využití půdy, plného uplatnění moderní techniky ať v rostlinné či živočišné výrobě a na základě vysoce

organizované velkovýroby produkovat v našich socialistických ze mědělských závodech co nejvíce a co nejlevněji. Především tedy k využití veškeré naší půdy jako základního vý. robního prostředku k rozvoji zemědělské výroby. Půdu, kterou máme k dispozici pro zemědělství, musíme maximálně využívat, hospodařit s ní co nejúčelněji, zvyšovat její úrodnost. V naší zemi připadá na jednoho obyvatele jenom 0,54 hektaru

zemědělské půdy. Z toho plyne, jak je důležité dobře hospodařit s každým hektarem, jak je zapotřebí využít a obdělat každý kou sek půdy , at orné nebo zemědělské. Kde nemůžeme tuto půdu vy. užít pro bezprostřední polní výrobu, je třeba hledat jiné cesty ,

například na stráních vysazovat sady, lesy a podobně. I tu ornou půdu, na níž dnes jsou vysázeny například větrolamy a nejsou zapotřebí - a není to sypká půda – je třeba vrátit výrobě a mís to větrolamů tohoto druhu vysazovat kolem cest především ovoc

né a jiné užitkové stromy. Plné využití půdy znamená dále zvýšení její úrodnosti podstat

ným zlepšením hnojení, at přírodnľmi či umělými hnojivy. Učini li jsme v našich družstvech první dobré zkušenosti se zakládáním kompostů. Spojení tradičních zkušeností našich zemědělců v péči

o zvyšování úrodnosti půdy v podmínkách socialistické velkovy

roby s nejnovějšími poznatky našich vědců, a to nejen pokud jde o využívání obvyklých umělých hnojiv , ale i nových možností, ja

ko je například využití takzvaných hnědouhelných kapucínů, jistě povede k tomu, abychom na veškeré půdě vyráběli skutečně inten zivně.

S využitím půdy a její úrodností úzce souvisí otázka zajištění vody a vláhy, a to nejen pro naše zemědělství, ale pro celé ná

rodní hospodářství. Voda je stále důležitější z mnoha hledisek a bude s ní nutné hospodařit velmi rozvážně a organizovaně jako s každou jinou základní surovinou. My nemáme rozhodně vody nadbytek. Naopak. Přitom na dostatku vody je závislý nejen roz

voj zemědělství a průmyslu, ale pochopitelně i vzestup kultury bydlení a hygieny ve městech i na vesnicích.

Soustřeďujeme se na to, abychom vodu u nás co nejvíce zadrže li, a to především již od jejích zdrojů. Zde je velký úkol meliorac

ních družstev v budování závlah a odvodnění, nádrží, rybníků i při úpravách vodních toků. Tyto akce spolu s opatřeními státu při spějí k zlepšení našich vodohospodářských poměrů a umožní na šemu zemědělství lépe čelit výkyvům přírody. V souvislosti s našimi potřebami budovat vodní nádrže různých velikostí bude třeba revidovat dosavadní jednostranné ekonomic ké hledisko, které při propočtu investičního nákladu na 1 kWh vychází z toho , že jen velké vodní projekty jsou finančně výhod né pro budování energetických děl . Dnes je nutné mít u nás nová ekonomická hlediska, protože vzhledem k nutným opatřením pro

zadržování vody nejen velkými , ale i středními a menšími nádrže . mi a využití zadržené vody i pro další účely bude pro nás výhod né i na menších nádržích stavět malá energetická díla, a využít

tak nahromaděné vody i k výrobě elektrické energie. Rozvrhem finančních nákladů na všechny účely, které takové nádrže plní, bude pak náklad na 1 kWh úměrný.

Skutečností je, že i takové menší elektrárny potřebujeme, ne

bot nám mohou vyrovnávat špičku. Chci o tom uvést jeden příklad: Ve dnech hokejových zápasů na mistrovství světa sto.pl v hodi nách sledování těchto zápasů v televizí odběr elektrického proudu o takové množství MW, jež například představuje denní instalova ný výkon elektrárny v Hodoníně. 367

Na tomto příkladě si dokumentujeme, s jakými momenty musí

me počítat při rychlém růstu spotřeby elektřiny v domácnostech, nemluvě o tom, jak rychle poroste její potřeba při mechanizování zemědělských hospodářství.

Nutnost podstatně lepší péče o půdu a její využití vyplývá z toho, že základem rozvoje celého zemědělství je rostlinná vý roba. Především na její intenzitě a výsledcích je závislé, zda bude

dostatek potravin pro pracující, krmiv pro živočišnou výrobu a surovin pro spotřební a potravinářský průmysl. Budeme-li vyrábět více obilí, brambor, kukuřice, cukrovky a sena, bude možno snižovat naše dovozy zemědělských produktů ze zahraničí.

Velké rezervy v rostlinné výrobě představují například nestej

noměrné hektarové výnosy zrnin , kukuřice i okopanin, ač přírodní a výrobní podmínky jsou mnohdy stejné. Zkušenosti loňského ro

ku, kdy v celé naší zemi byly dobré podmínky pro rostlinnou vý. robu, ukázaly, jak velké jsou dosud rozdíly nejen mezi stejnými výrobními oblastmi , ale také mezi jednotlivými okresy a družstvy.

Dnes máme již některá přední družstva, která dosahují výsledků plánovaných pro rok 1965. Na druhé straně jsou jednotná země

dělská družstva, která , ač mají dobré výrobní podmínky, dosahují velmi špatných výsledků. V těchto neodůvodněných rozdílech jsou velké rezervy pro zvýšení zemědělské výroby, a proto vyrovnání

zaostávajících JZD na úroveň předních je jedním z našich důleži tých úkolů .

Při řešení všech problémů zemědělské výroby nám musí mno hem intenzívněji než dosud pomáhat věda a výzkum. Jistě víte, že jsme začali vytvářet soustavu orgánů a stanic, počínaje ústřed ni radou pro vědeckotechnický rozvoj v zemědělství a konče ze mědělsko-lesnickými společnostmi v okresech s pobočkami přímo v zemědělských závodech.

Od těchto vědeckých Institucí chceme, aby přímo pomohly uplat nit v zemědělské praxí vyřešené vědeckovýzkumné úkoly , aby po

mohly ve využití pokrokových praktických zkušeností, ve vypra covávání návrhů na výrobní zaměření zemědělských závodů s vy užitím rajonizace a účelné specializace a podobně. Počítáme s tím, že vědečtí pracovníci , kteří budou pracovat v těchto institucích

přímo na místě, v okresech i v obcích, se budou bezprostředně podllet na praktické realizaci svých návrhů a že zároveň budou 368

v praxi odhalovat nové problémy, které vyžadují vědecké zkou mání. V rostlinné výrobě to znamená, že se budou starat o výsev

nejlepších a nejvýnosnějších odrůd osiv a sadby podle půdních podmínek toho nebo onoho okresu či družstva.

Jak je vidět, jde o důležitá opatření, která významně přispějí k prohloubení vědeckého řízení zemědělství, k těsnějšímu sepětí vědy s praxí. Je třeba, aby jak orgány Československé akademie

zemědělských věd, tak národní výbory v krajích a okresech s vět ší iniciativou a důsledností vytvářely podmínky pro rychlé vybudo vání tohoto systému vědeckovýzkumných pracovišt a pro úspěšný

rozvoj jejich činnosti. Na druhé straně je třeba, aby JZD plně po chopila, co znamenají tato opatření pro jejich výrobu , a ve spolu práci s těmito nově budovanými vědeckovýzkumnými institucemi se sama snažila uplatnit výsledky jejich práce ve své výrobní praxi.

Plnit přijaté z á vaz k y Druhým významným úkolem, před kterým stojíme, je zajistit hlavně na základě vlastní krmivové základny rozvoj živočišné vý . roby. Vývoj živočišné výroby v posledních letech byl značně ovliv ňován právě pomalým růstem krmivové základny. Proto orientu jeme družstva a státní statky na zabezpečení vlastní krmivové základny a správné hospodaření s krmivy . Velké úsilí musíme soustředit na ozdravění stáda krav, z něhož musíme odstranit tuberkulózu a bang, které jsou dnes metlou užit kovosti našeho skotu. Cestou k tomu je zlepšení plemenářství, kterého se musí s plnou vážností chopit naše zemědělská akade

mie a přímo v praxi zabezpečit výběrem i křížením našich a ci zich druhů skotu vytvoření takového vlastního plemene skotu, je hož krávy budou mít vysokou dojivost a vysoký obsah tučnosti

mléka. Zásobování pracujících mlékem a máslem je nutno rychle zlepšit. V zájmu toho budeme organizovat v příměstských JZD a státních statcích intenzivní mléčná hospodářství. Tak veliký úkol

je možno zabezpečit jedině rychlými opatřeními ke zvýšení užit kovosti skotu.

Také rozvoj pěstování vepřového dobytka musí zaznamenat dal ší vzestup především na základě zušlechtování dosavadních ple men. Výrobu vepřového masa musíme zvyšovat organizováním vel 369

kovýkrmen v jednotných zemědělských družstvech a státních stat cích se zaváděním moderního hromadného systému výroby krmiv.

Vzestup výroby jatečných prasat závisí na organizování výroby formou rychložíru, na rychlém obratu stáda. Dalším úkolem zabezpečujícím vzestup zemědělství na vyšší úro

veň je organizování velkochovů slepic, a to jak nosnic, tak i drů beže na maso. Chceme takovouto výrobu drůbeže a vajec organizo

vat nejen v jednotných zemědělských družstvech, ale i průmys lovým způsobem u všech velkých měst. Naším cílem je vyrábět

dostatek levného drůbežího masa, abychom mohli jít s jeho nižší maloobchodní cenou na trh co nejdříve, a tak přestat s dotací ze státních prostředků. Podobně chceme , aby i u vajec byla snížena výrobní cena, a tak vejce zlevnila. Tyto úkoly

ať v rostlinné nebo živočišné výrobě

jsou veli

ké a náročné . Přímo nám je však přikazuje nutnost zabezpečít další všestranný rozmach naší společnosti. Významným činitelem pro jejich splnění se stávají závazky jednotných zemědělských družstev a státních statků . Toto hnutí získává na naší vesnici stále

širší základnu , zapojují se do něho další a další JZD i státní stat ky. Rozmach iniciativy družstevníků vítáme a věříme , že vyústi k ještě většímu elánu všech pracovníků v zemědělství ke splnění a překročení úkolů rozvoje zemědělské výroby . Myslím , že toto hnutí také pomůže ke zvýšení odpovědnosti našich rolníků k po

třebám společnosti , k potřebám státu . Více vyrábět znamená obo hacovat stůl všech našich pracujících , pomáhat k rozvoji celého národního hospodářství . V této době to například znamená urych leně se vyrovnat s dodávkami masa a mléka vůči státu tak, jak byly podle smluv přijaty . Přijaté závazky a smlouvy mezi státními nákupními organizacemi a jednotnými zemědělskými družstvy je třeba v plné míře oboustranně dodržovat . V tom se má také vy

jádřit poměr vedení družstev a všech družstevníků ke státu . Na tom je třeba také měřit, jak je chápána odpovědnost vůči naší společnosti . Tak jako průmyslový závod přijetím plánu bere na sebe výrobní závazek , tak také jednotné zemědělské družstvo po depsáním smlouvy bere závazek za výrobu i dodávku státu .

Abychom mohli plně využít půdy a ulehčit práci i v živočišné výrobě, musíme zajistit výrobu komplexní mechanizací na zákla dě nejvyšší techniky. Na technickém vybavení našeho zeměděl.

ství je závislé dosažení plánovaného růstu zemědělské výroby. 370

Komplexní mechanizací v rostlinné i živočišné výrobě chceme dosáhnout toho, že se hlavní tíže práce přenese na stroje a na máhavá lidská práce ve značné míře odpadne.

Mechanizaci si ovšem nepředstavujeme tak, jak je to ještě dnes například u cukrovky. Co se změnilo ? Jenom to, že místo povozů o tažených koňmi vozí cukrovku z polí auta nebo traktory a přitom se nakládá dále vidlemi. Chceme, aby naše strojírenství dodalo pro pěstování cukrovky takové stroje, které řepu vyorají, očistí, shromáždí i naloží na auta. Hledisko, aby bylo vynaloženo co nej méně lidské práce v zemědělské výrobě, je hlavní a mělo by být důsledně uplatňováno u konstrukce každého zemědělského stroje.

K tomu, aby stroje a jejich udržování byly v plné pohotovosti, aby mohly sloužit svému účelu, je třeba organizovat dodávky,

údržbu a opravy co nejblíže k výrobě. Proto jsme rozhodli, aby STS se staly základnou mechanizace a technickým střediskem pro veškerou zemědělskou výrobu a zemědělská zařízení. Chceme, aby strojní a traktorové stanice podle potřeby zemědělství uskutečno valy dodávky strojů, aby soustředovaly a organizovaly dodávky náhradních dílů pro tyto stroje a zařízení ze všech výrobních obo rů a aby také měly za úkol udržovat stroje a zařízení včetně me chanizace živočišné výroby, udržování technických zařízení na menších melioračních stavbách, dále i vodovodů a elektrických vedení. Dalším jejich úkolem je, aby zároveň vychovávaly pomocí

systému učňovských škol a kursů mechanizátory pro potřeby ze mědělské výroby. Myslíme, že bude správné, aby strojní a trakto rové stanice převzaly také výuku řidičů traktorů i na některých jiných motorových vozidlech a strojích pro zemědělství a byly

oprávněny vydávat těmto pracovníkům potvrzení o kvalifikaci. Tím přiblížíme praktickou výuku přímo k zemědělské výrobě. Radostná budoucnost družstevní vesnice

Chceme- li postavit naše zemědělství na vysokou odbornou a technickou úroveň, plně uplatnit nejpokrokovější metody hospo daření a v souvislosti s tím podstatně zvýšit úroveň organizace práce a řízení zemědělské výroby se současným prohloubením hmotné zainteresovanosti družstevníků na výsledcích výroby, pak je zřejmé , že potřebujeme lidi, kteří budou dobře znát a ovládat 371

techniku a budou schopní uplatnit i v zemědělské výrobě nejpo krokovější zkušenosti vědy a praxe. Tyto potřeby, jakož i celé postavení zemědělství ve společnosti si vyžádaly, abychom řešili novým způsobem celý systém zemědělského školství a vůbec vý. chovu kádrů pro potřeby zemědělství. Podstatně jsme rozšířili možnost studia na vysokých školách

zemědělského směru a prohloubili odbornou výuku. Zorganizovali jsme celý systém kursů pro předsedy a ostatní funkcionáře JZD.

Pro výchovu naší zemědělské mládeže budujeme dvouleté země dělské školy, kterými projdou všichni mladí lidé, kteří budou pracovat v zemědělství.

Již dnes se nám začíná ukazovat, že kdybychom nezabezpečili rychlou odbornou výchovu pracovníků v zemědělství, že bychom se během tří čtyř let mohli setkat s tím, že v zemědělství budou stroje, ale na práci s nimi nebude dostatek kvalifikovaných lidí. Chceme, aby mládež z vesnice zůstávala pracovat v zemědělství, aby byla vyučena a vyrovnala se svým vzděláním a kvalifikací mládeži v průmyslu . Ne všude však je tento základní problém plně a správně chápán a mnozí rodiče, jednotná zemědělská druž stva, místní i okresní národní výbory se dívají na tuto závažnou otázku ještě postaru .

Tento celý systém zemědělského školství má nám zabezpečit,

aby i zemědělství – podobně jako průmysl - mělo dostatečný po C

čet pracovníků se základním odborným , středním a vysokoškol. ským vzděláním. Chtěli bychom mít do roku 1970 jednoho země dělského inženýra na 400-500 ha půdy a jednoho zemědělského technika se středoškolským vzděláním asi na 150 hektarů země

dělské půdy, ovšem na půdě a ne v kanceláři. Tato opatření z oboru zemědělského školství povedou ke zvý šení kvalifikace družstevníků a pracovníků v zemědělství a bu

dou mít vliv na zlepšení organizace práce, rozvoj a zvýšení inten zity celé zemědělské výroby. To vše samozřejmě bude mít při do

držování zásad hmotné zainteresovanosti družstevníků na výrobě í vliv na zvýšení příjmů JZD a jejich členů. Vedle uplatnění správných zásad hmotné zainteresovanosti při zemědělské výrobě je v současném období nutno zabývat se v sou

ladu s celkovými společenskoekonomickými změnami i sociálním zabezpečením členů JZD. Domníváme se, že v těch družstvech , ve kterých bude postavení 372

družstevníků ve výrobě i odměňování obdobné jako u ostatních pracovníků v národním hospodářství, je zcela na místě uvažovat

o plném vyrovnání podmínek i v sociálním zabezpečení. Při vlast ním řešení budeme ovšem přihlížet k výsledkům práce družstva pro společnost jako celek.

Nároky v zásadě na všechny sociální dávky v plném rozsahu ja ko zaměstnanci by tedy měli získat členové těch zemědělských družstev, která dosáhnou stanovené úrovně v zemědělské výro

bě a která zavedou stálou a podněcující peněžní odměnu při do statečné dotaci všech družstevních fondů a která budou hospo

dařit bez záhumenků, popřípadě družstva, jejichž členové podle své vůle budou vlastnit jen drobné domácí zvířectvo.

Pokud jde o členy ostatních zemědělských družstev, počítáme i u nich s určitými úpravami jejich dosavadního sociálního zabez

pečení, které ovšem budou diferencovány s přihlédnutím k jejich odlišnému způsobu hospodaření a odměňování. Zavedení nového sociálního zabezpečení, o němž předběžně uvažujeme od 1. ledna 1962, předpokládá ovšem zvýšení dotace sociálních fondů v zemědělských družstvech při současném zvý šení dotací ze státního rozpočtu na tyto účely.

Ve svém celku bude znamenat nové sociální zabezpečení pod statné zvýšení životní úrovně všech družstevníků, zvláště matek v těhotenství a po porodu a dětí, a nepochybně významně přispěje ke stabilizaci pracovníků v zemědělství a usnadní i získání mlá

deže. Nová opatření budou jednou z důležitých cest dalšího upev nění svazku dělníků a družstevních rolníků. Očekáváme, že zá roveň přispějí k upevnění ekonomiky zemědělských družstev

a podnítí družstevníky k úspěšnému řešení jejich základního úko lu – podstatně zvýšit zemědělskou výrobu. Dalším nezbytným předpokladem na cestě k zemědělské vel. kovýrobě je vytváření větších zemědělských závodů. Vycházíme

z toho, že v našich podmínkách by měla být minimální výměra družstevního hospodářství asi od pěti set hektarů . Vytváření vět ších výrobních zemědělských celků nám umožní plně uplatňovat

specializaci výroby a využívat moderní techniky jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě.

Proces slučování JZD ve větší celky byl souhlasně přijat a dosud

se sloučilo 5232 JZD a vzniklo tak 1925 družstev sloučených. Proti 1. lednu 1960, kdy průměrná velikost JZD byla 350 hektarů, je nyní 373

průměrná výměra více než 450 hektarů. Toto slučování a vytváře ni větších celků je velmi důležité pro další rozvoj jednotných ze

mědělských družstev, organizaci práce, snížení nákladů a zvý. šení produktivity práce, prostě pro to, abychom jako v průmyslo vé výrobě mohli vyrábět stále více, lépe a levněji. Tato opatření nám zároveň ušetří mnoho investičních i materiá . lových prostředků, které budeme vkládat do zemědělské výroby .

Je to významný akt, a proto je třeba postupovat při slučování velmi rozvážně. Není správné přistupovat ke slučování jednotných zemědělských družstev překotně, zvláště tam , kde pro to nejsou podmínky a kde není záruka, že po sloučení vzroste výroba a zlep

ší se hospodaření nového jednotného zemědělského družstva . Ta kové případy se již staly a někde byla JZD dokonce slučována bez souhlasu družstevníků. Nelze se potom divit, že takové sloučení

nepřineslo očekávané výsledky. Myslíme, že bude správné, aby, teď se jednotná zemědělská družstva neslučovala a veškerá po

zornost a úsilí byly nyní soustředěny na upevňování sloučených družstev. Myslíme, že bude správné, když k tomuto závažnému úkolu se naši družstevníci vrátí v zimním období letošního roku

při plném využití zkušeností z činnosti již sloučených družstev . Přitom zdůrazňujeme, že budeme požadovat, aby okresní národní

výbory a stranické orgány věnovaly práci sloučených družstev co největší pozornost a pomoc.

Při slučování JZD je třeba postupovat nejen s rozvahou, ale také s přihlédnutím k příštímu uspořádání vesnice a z toho vyplývají

címu zaměření zemědělské výroby spojené s investiční výstavbou sloučených družstev. Jde zejména o to, aby dnes nebyla zbytečně budována nákladná zařízení v těch místech, kde se s nimi v příš tím rozvoji sloučených družstev nemůže počítat. Mám na mysli skutečně účelnou výstavbu kravínů, vepřínů a jiných hospodár ských budov a koneckonců i obytných budov, které budou určitě JZD v dohledné době stavět.

S tím souvisí i nové uspořádání správních celků obcí tam , kde již sloučená družstva jsou. Okresní národní výbory po dohodě s místními národními výbory a občany jednotlivých vesnic by měly

pečlivě uvažovat, kde bude příští správa - centrum sloučeného

JZD i sloučené obce. Tam by měly počítat se soustředěním a bu dováním všeho, co je nutné k životu občanů 1 ke společenskému životu. To je s výstavbou školy, jesli, kina, kulturního domu, poš 374

ty, obchodu , služeb, zdravotnického střediska a jiných zařízení, která dnešní, ale hlavně příští společnost bude potřebovat. Záro veň dbát na to, aby i výstavba obydlí byla usměrňována do těch míst, se kterými se v rozvoji obcí pro bytovou výstavbu počítá, a

nestavělo se tam, kde se dál vesnice nebude rozvíjet. V těchto záměrech počítáme i s tím, že postupně všechny obce budou mít

zavedeny vodovody a kanalizaci, neboť to souvisí s celým kultur ním rozvojem společnosti, do kterého se musí zapojit i vesnice. Je samozřejmé, že všechny tyto věci budeme zavádět postupně a v těch obcích, které se stanou středisky příštího života na ves nici. Chci, soudruzi, abyste do důsledků pochopili, že jde o výa

znamné perspektivní otázky kulturního povznesení vesnice a vy . rovnání vesnice na úroveň města.

S tím úzce souvisí ještě jedna otázka. Naše obce jsou stavěny,

starým způsobem. Pohromadě s obytnými domy jsou i chlévy, stodoly a jiné hospodářské budovy, které dnes již svému účelu ani družstevnímu hospodářství sloučeného družstva neslouží. Ted

jde o to, co s těmito hospodářskými budovami v souvislosti s těmi úpravami, o nichž jsem hovořil. My dnes budujeme novou obec, která bude mít komplex zemědělských hospodářských budov a za řízení mimo vesnici. Vesnice bude čistá , výstavná a plně na kul turní úrovni. Bude třeba, aby okresní národní výbory spolu s míst ními národními výbory tyto věci řešily a po dohodě s majiteli

těchto objektů se vesnice postupně upravovaly, protože ani stát, ani majitel, ani jednotné zemědělské družstvo nebudou zmíněné budovy potřebovat, a tedy nebudou je ani udržovat. Hovoříme-li o nové, budoucí vesnici, musíme vzít v úvahu, že to

předpokládá další změny v myšlení našich družstevních rolníků. Představujeme si budoucí socialistickou vesnici již beze všeho, co je dosud pozůstatkem malovýrobních forem hospodaření a co se dosud odráží i v různých návycích a přežitcích lidí. Jsme pře svědčeni, že důsledné uplatnění velkovýrobního způsobu hospo daření v našich JZD bude mít další odraz a vliv na myšlení druž stevních rolníků, na jejich život a vztahy k sobě navzájem i k celé společnosti a jejím potřebám. Nová technika, stále větší uplatňo vání vědy v zemědělské výrobě budou přinášet také stále vyšší kulturu práce, budou se prosazovat nové, socialistické způsoby života na naší vesnici. 375

Otevíráme široké perspektivy komunistické společnosti Soudruzi družstevníci!

Rozhodnutím ústředního výboru komunistické strany byl jsem po

věřen, abych vás na vašem V. sjezdu seznámil s úkoly a problémy zemědělství, které musíme řešit v souvislosti s rozvojem naší so

cialistické společnosti. Ve svém vystoupení jsem hovořil i o cestě , kterou se chceme ubírat, abychom postupně vytvářeli i nezbytné podmínky pro příští přechod ke komunismu. Komunistická společnost vyžaduje, aby všichni její příslušníci byli všestranně vyspělými a vzdělanými lidmi, aby uvědoměle pracovali pro rozmach výrobních a duchovních sil komunistické společnosti , nebot na nich, na stupni jejich rozvoje bude záviset zajištění nebývale vysoké životní úrovně člověka. To je cesta ke

konečnému vítězství socialistického zřízení nad kapitalismem. Roz voj naší společnosti budované na základech marxismu-leninismu

přináší lidem stále nové bohatství plodů práce a vzdělání. My ote víráme před každým člověkem veliké perspektivy mírového živo ta a jsme přesvědčeni, že svůj program a svá předsevzetí úspěšně splníme. Na druhé straně kapitalistická společnost jde krok za krokem

k úpadku. Všechny snahy kapitalistů dostat se z této cesty ne vedou a také nemohou vést k trvalým úspěchům. Ve Spojených státech amerických je šest miliónů nezaměstnaných. Desetitisíce farmářů ročně ztrácejí půdu a ocitají se spolu se svými rodinami bez základních existenčních prostředků a stojí s milióny nezaměsto

naných dělníků ve frontách, kde čekají na kousek jídla. Přitom v samých Spojených státech jsou například ocelářské

výrobní kapacity využity pro výrobu jen asi ze 60 procent. Podob ně je to i s jinými výrobními kapacitami. Perspektivy kapitalismu jsou stále chmurnější.

Hroutí se světový koloniální systém. Proud bohatství, které z vy kořistování utlačovaných zemí a jejich lidu plynulo do pokladen koloniálních mocností, velml zeslábl, kapitalistické trhy se den

ze dne zužují. To pochopitelně nezůstává bez vlivu na vnitřní si tuaci v kapitalistických zemích. V Anglii, Itálii, v Belgii, Francii a dalších kapitalistických zemích jsou propouštění dělníci a státní 376

zaměstnanci a probíhají stávky a těžké boje pracujících za udrže

ní těch svých práv, která dosud vybojovali a jež chtějí monopo listé v zájmu většího vykořisťování odbourat. Také různá opatření se zlatými zásobami a s měnou ukazují, že kapitalistický svět je přinejmenším v těžké situaci.

Naproti tomu Sovětský svaz a socialistické země stavěji velike socialistické a komunistické perspektivy . Uvědomujeme si znovu právě ve světle probíhajících mezinárodních událostí i docela jiné postavení naší republiky proti době před druhou světovou válkou, kdy jsme byli pouhou figurkou na politické šachovnici zá padních velmocí.

Znovu rostou ty síly německého militarismu a monopolismu, kte .

ré v minulosti svou agresivností vehnaly svět do strašné války a naše národy do otrocké poroby s cílem vyhlazení. Dnes již tyto síly ukazují velmi otevřeně znovu své cíle a budou

nesporně stále troufalejší i vůči svým nynějším spojencům , kteří je na tuto cestu vyvedli.

My ovšem jsme dnes v jednotné bratrské rodině socialistických zemí, máme pevné bratrské a spojenecké svazky se Sovětským svazem , které jsou bezpečnou zárukou a jistotou našeho politic kého a kulturního vývoje v duchu slavných a pokrokových tradic našich národů, v duchu proletářského internacionalismu. To je ta. ké naše mocná záruka při plnění našich socialistických a komu

nistických cílů. V těchto plánech a cílech, v celém našem snažení zaujímá přední místo člověk – budovatel nové společnosti. I ve světle této rozdílné a zcela se rozcházející perspektivy kapi. talistického a socialistického světa je třeba vidět postavení na

šeho družstevního rolnictva, jeho jistotu v porovnání s rolníky v ka pitalistických zemích, významnou úlohu, kterou má v našem so cialistickém zřízení. Život družstevních rolníků je dnes plně spjat s rozvojem socialistické společnosti. Jejich život je a bude stále bo hatší, bude- li bohatší celá socialistická společnost. Proto je úko

lem dělníků , družstevních rolníků a pracující inteligence všemi silami přispívat k všestranně bohaté společnosti, budovat silnou

socialistickou republiku, která stále více může pomáhat k zabez pečení míru ve světě. Proto , soudruzi delegáti , až se rozejdete domů do svých druž

stev, podívejte se spolu se všemi členy družstva na své společné hospodaření, posuďte a prověřte znovu své plány a závazky z hle 377.

diska perspektiv a cílů, které vytyčuje Komunistická strana Čes koslovenska. Zkoumejte, jak nejlépe organizovat práci v družstvu a společnou výrobu , aby se vaše jednotné zemědělské družstvo se

ctí zapojilo do velikého úsilí o rozvoj socialistické společnosti, do velikého historického procesu , v němž otevíráme již dnes širo kou perspektivu příští komunistické společnosti.

Nezapomeňte přitom a stále myslete na to, že je třeba věnovat velkou pozornost mládeži, která dnes pracuje spolu s námi a poze ději sama bude pracovat pro dosažení vytyčených cílů a uskuteč ňovat naše smělé záměry.

Přeji vaší další práci pro tyto cíle, vašemu úsilí o další rozvoj a bohaté výsledky družstevního hospodaření mnoho úspěchů.

Soudruzi a soudružky , jsme pevně přesvědčeni, že tento sjezd československých jed notných zemědělských družstev bude nástupem ke skutečnému

rozmachu našeho zemědělství a že družstevní rolnictvo v pevném společenství s dělníky půjde pevným krokem vpřed v boji za mír, za komunismus.

378

DOKUMENT O ZASADACH ROZVOJE

OVOCNA ŘSTVÍ, ZELINAŘSTVI A VINAŘSTVÍ USNESENÍ OV KSČ ZE DNE 28. BŘEZNA 1961

PM trvalé péči o zvyšování životní úrovně našeho obyvatelstva věnuji OV KSČ a vláda soustavnou pozornost otázkám zlepšení skladby potravin tak, aby odpovídala požadavkům zdravé výživy člověka. I když ve spotřebě potravin na jednoho obyvatele jsme na jednom z předních míst v Evropě, jsou v naší stravě málo za stoupeny takové důležité potraviny, jako jsou ovoce a zelenina.

Ovoce a zelenina obsahují v nejpřirozenější formě vitaminy, minerální i výživné látky, které jsou nezbytné pro růst, odolnost a upevnění zdraví lidského organismu. Komplexní biologická hod

nota čerstvého i vhodně konzervovaného ovoce a zeleniny při pra videlné spotřebě má mimořádný význam zvláště pro výživu dětí a mládeže. Proto jsou plně odůvodněny požadavky lékařů, aby ce loroční spotřeba na jednoho obyvatele dosahovala 100 kg ovoce a 120 kg zeleniny. Důraz je třeba klást na to, aby spotřeba byla pravidelná v průběhu celého roku, tedy i v zimních měsících.

Zatím však dáváme našim spotřebitelům pouze asi polovinu do poručovaných množství. V souladu s požadavky na zvýšení úrovně zásobování ovocem

a zeleninou vytyčila proto celostátní konference KSČ úkol zabez pečit v následujících letech takové množství ovoce a zeleniny, aby spotřeba těchto potravin se zvýšila do roku 1965 u ovoce nejméně o 40 % a u zeleniny o 30 % . Zájem všeho našeho lidu vyžaduje , aby spotřeba těchto ne zbytných potravin se výrazně zlepšila a aby pro její růst byly

rychle vytvářeny podmínky v zemědělské výrobě, v obchodě i ve zpracování.

To bude možné tehdy, stane-li se péče o zvyšování zemědělské 379

výroby, o využívání existujících rezerv a péče o zlepšení zásobo vání našeho obyvatelstva denním úkolem pracovníků zemědělské

výroby, nákupní organizace i obchodu. Mimořádnou pozornost mu sí těmto otázkám věnovat národní výbory všech stupňů a zabez

pečit takový růst zemědělské výroby, který se rychle projeví v plném uspokojování potřeb obyvatelstva. Ke zvyšování spotřeby ovoce, zejména širokým využitím místních zdrojů , mohou účinně přispět Čs. svaz zahrádkářů a ovocnářů a Svaz včelařů, které ve své veliké členské základně mají řadu odborně zdatných a zku

šených ovocnářů. Při zabezpečení potřebného množství jakostni ho ovoce a zeleniny, při ošetřování a sklizni uplatní své organizá torské úsilí a pomoc také výbory žen, organizace mládeže, pionýr•

ské a mládežnické organizace na školách a důchodci . Účast na zvýšené péči o ovocné stromy, ošetřování zeleniny, a na jejich včasné sklizni se stane všenárodním úkolem a naši občané znovu

osvědčí svou obětavou pomoc, přinášející prospěch celé naší spo lečnosti.

Splnění náročných úkolů na tomto úseku v nejkratší době vy. žaduje využít všech možností a mobilizovat všechny rezervy ze

mědělské výroby. Půjde zejména o podstatné zlepšení péče o ny . nější sady, aleje a ostatní ovocné výsadby včetně výsadeb v ro

dinných zahrádkách tak , aby stromy pravidelně poskytovaly vy soká množství jakostního ovoce. Ovocné sady a aleje bude třeba doplňovat výsadbou kvalitních a osvědčených odrůd, provádět

obnovu dosavadních sadů , využít pro nové výsadby všechny do sud volné vhodné pozemky , ovocným stromovím osázet i plochy uvnitř obcí a podél cest a přispět tak nejen ke zkrášlení a vzhledu našich obcí, ale zabezpečit i bohatou sklizeň ovoce v dalších le tech.

V zelinářství půjde o zvyšování výnosů a využívání ploch k ně kolika sklizním během roku. K zabezpečení rovnoměrného zásobo vání čerstvou zeleninou je nezbytné dále zvýšit úroveň výroby rychlené zeleniny a zavádět rychleji ve výrobě takové druhy ze leniny, které zabezpečují rovnoměrné zásobování obyvatelstva v průběhu celého roku .

Nákupní organizace a obchod musí důsledně zabezpečovat, aby veškeré množství jakostního ovoce a zeleniny bylo nejkratší ces tou dodáváno do spotřebních míst v biologicky plnohodnotném stavu . Proto budou organizovány ve větším měřítku přímé dodáv 380

ky pěstitelů a přímé rozvozy nakoupeného ovoce a zeleniny k vel kospotřebitelům a do velkých prodejen. Podstatněji se rozšíří skladování ovoce a zeleniny u pěstitelů. Rychleji bude rozšiřován prodej upraveného ovoce a zeleniny, zvýšen prodej se samoobslu

hou a všestranně zlepšeno zásobování k větší spokojenosti oby vatelstva našich měst a venkova .

Zájem všeho našeho obyvatelstva o rozvoj ovocnářské i zelinár ské výroby dává řadu možností a podnětů pro rozvinutí soutěží za zlepšení dnešního stavu. Zemědělské závody a jejich patroná ty musí organizovat hnutí za zvýšení úrodnosti stromů a zelinár

ských ploch, obnovu a zintenzivnění výroby ovoce a zeleniny. Ná rodní výbory využijí aktivního zájmu všech občanů a společen ských organizací na akcích ke zvelebení obcí a měst k důsledné péči a ochraně ovocných stromů, provádění nových výsadeb, ochraně a organizování sklizní a jiné pomoci zemědělské výrobě. Pionýrské a mládežnické organizace uzavřou vhodné závazky,

k péči o ovocné sady, ke sběru padaných jablek, k pěstování drob ného ovoce a k ostatním úkolům přiměřeným jejich zájmům a schopnostem. Organizátorem všech akcí se musí stát národní vý. bory. Přitom místní národní výbory budou nejen organizovat ce lou kampaň uvnitř obcí, ale i mezi jednotlivými obcemi a závody, tak aby tvůrčí iniciativa pracujících se stala základem všenárodní

akce za splnění všech úkolů nezbytných k dalšímu zlepšení zá. sobování obyvatelstva ovocem a zeleninou.

Tvořivá a cílevědomá práce národních výborů, družstevníků, pracovníků státních statků, zahrádkářů, pracovníků nákupních, obchodních a zpracovatelských podniků a všeho obyvatelstva v péči o rozvoj ovocnářství a zelinářství dává jistotu, že naše vlast se v nejbližší době stane ještě krásnější a stůl našich pra cujících ještě bohatší.

K zabezpečení zvýšení úrovně výroby, nákupu a prodeje ovoce a zeleniny stanoví ÚV KSČ a vláda v tomto dokumentu hlavní zá sady . Plněním úkolů zabezpečí národní výbory , pracovníci země.

dělské výroby a nákupních a obchodních organizací nejen plá novaný rozvoj , ale i překračování těchto úkolů a zároveň vytvoří

podmínky pro rychlý růst výroby a spotřeby ovoce a zeleniny v dalších letech.

381

1. Hlavní úkoly ve výrobě, nákupu , prodeji a zpracování ovoce

A. Výroba ovoce K zabezpečení spotřeby ovoce vzroste jeho výroba v roce 1965 0 48 % proti plánu 1960. Hlavním zdrojem plánovaného zvýšení výroby bude produkce z dosavadních ovocných sadů, alejí, za hrad a zahrádek, u kterých bude nutno zabezpečit pravidelnost úrody, podstatně zvýšit výnosy i jakost sklízeného ovoce.

Proto bude třeba zabezpečit trvalou odbornou péči o nynější ovocné stromy a keře, zejména pokud jde o jejich výživu, ošetře.

ní a ochranu proti chorobám a škůdcům , které nám každoročně znehodnocují více než 30 % úrody ovoce. Zároveň s tím musí být také započato se základní přestavbou tržního ovocnářství. Půjde

o rekonstrukci přestárlých, roztříštěných a hospodářsky nevyho vujících ovocných výsadeb a o jejich náhradu novými výsadbami, ve kterých budou uplatněny zásady pokrokové velkovýrobní tech nologie, používané s úspěchem v zemědělsky vyspělých státech ; přitom je třeba dbát, aby byly vysazovány přednostně zimní od

růdy dlouhoskladovatelného ovoce . Při obnově a rozšiřování tržní produkce ovoce se soustředí zvý šená pozornost na hlavní ovocnářské oblasti, ve kterých jsou nej příznivější podmínky pro velkovýrobu základních druhů a odrůd

ovoce. Národní výbory v těchto oblastech budou věnovat zvláštní pozornost a péči intenzívnímu pěstování ovoce . Při rozšiřování výrobní základny ovoce ve všech oblastech, tj. v produkčně dosud málo využitých oblastech budou pro pěstování ovoce využívány všechny vhodné plochy, které nelze pro ze mědělskou výrobu účelněji využít, jako jsou svažité pozemky, pastviny , pozemky podél cest, mimohonové plochy, pozemky uvnitř obcí apod . Zvláštní pozornost se musí věnovat ovocným stromům podél silnic a cest , jejichž dosavadní sklizně neodpoví dají výrobním možnostem. Ošetřování, sklizeň a další vysazování ovocných silničních stromořadí bude proto nutné převádět po

stupně do péče socialistických zemědělských závodů. Pro zlepšení zásobování obyvatelstva bude nutno daleko více využívat výrobních možností drobných pěstitelů a zahrádkářů, kte ří mohou každoročně dodávat pro zásobování značná množství ja 382

kostního ovoce. Mimo to mohou tito pěstitelé poskytnut zeměděl ským závodům pomoc při ošetřování a ochraně ovocných stromů, při sklizni ovoce, při obnově sadů a přeroubování nevhodných ovocných odrůd, neboť mají odborné zkušenosti. Místní organiza

ce Čs. svazu zahrádkářů a ovocnářů budou ve spolupráci s MNV, školami a ostatními složkami pomáhat při zakládání sadů a plan

táží na obecních, dosud nevyužitých vhodných pozemcích pro zlepšení místního zásobování. Soustavně budou působit na rozší řování odborných vědomostí v řadách všech pěstitelů ovoce. K zabezpečení plánované obnovy a výsadby je nutno zajistit dostatek školkařských výpěstků v potřebné odrůdové skladbě, ze jména pak školkařského materiálu pro intenzivní pěstování ovoce. Zemědělské závody s pomocí národních výborů zabezpečí oše tření ovocných stromů, úplnou a bezztrátovou sklizeň , aby veške ré jakostní ovoce bylo zachováno pro zásobování obyvatelstva.

K zajištění těchto úkolů se bude organizovat pomoc patronátních závodů, důchodců, školní mládeže, a to zejména pro sklizeň pra covně náročných druhů ovoce v sadech i alejích.

Ovocnářství je významným odvětvím zemědělské výroby. Řízení a odpovědnost za jeho rozvoj je důležitou součástí činnosti národ

ních výborů, které proto také rozvoji ovocnářství musí věnovat ná ležitou péči. V jejich práci na tomto úseku nepůjde jen o zajiště. ní výroby v zemědělských závodech, ale také o aktivizaci širo kých vrstev obyvatelstva a jeho zájmových složek. K zajištění plá

nované výroby ovoce provedou proto národní výbory tato opatření : Krajské národní výbory :

1. zhodnotí současný stav ovocnářství v kraji , prověří rozsah a způsob zabezpečování uložených úkolů okresními národními výbory a stanoví soubor opatření k jejich plnění a překračování.

Současně vymezí hlavní produkční oblasti a rozpracují na jednot livé okresy základní výrobní směry. Plnění všech uložených úkolů budou pravidelně kontrolovat ; 2. ve spolupráci s okresními národními výbory zabezpečí mate

riálně technické zásobování ovocnařících socialistických zeměděl ských závodů a úvěrování obnovy a rozšiřování ovocných sadů ; zvláštní pozornost věnují rozmisťování speciálních mechanizač ních prostředků ; 383

3. budou pečovat o účelné rozmistování ovocnářských odborní ků a soustavně se starat o zvyšování jejich odborné úrovně; k pod

statnému zlepšení řízení ovocnářství v kraji zřídí v zemědělském odboru funkci pomologa ; 4. ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, lesního a vodní

ho hospodářství zabezpečí rozšíření pěstování typových podnoží a výrobu školkařského materiálu v rozsahu potřebném pro krytí plánované výsadby v kraji ; 5. ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ceskoslovenskou akademií věd budou zavádět no

vou velkovýrobní technologii v pěstování ovoce ; vybudují v kaž dém kraji ve vybraném zemědělském závodě vzorné ovocnářské

odvětví pro výuku a názorný příklad ; 6. z fondů strojených hnojiv spravovaných KNV budou přidělo vat podle prověřených nároků okresním národním výborům po třebná množství hnojiv pro zemědělské závody s intenzívními sady.

Okresní národní výbory:

1. zhodnotí současný stav ovocnářství v okrese, podrobně roz pracují uložené úkoly a dohodnou s vybranými JZD, státními stat

ky a místními národními výbory konkrétní úkoly ve výrobě ovoce a v obnově a rozšíření tržního ovocnářství. S MNV, okresními or

ganizacemi Čs. svazu zahrádkářů a ovocnářů a s okresním vede ním ostatních společenských organizací projednají konkrétní úko ly v zajišťování zvýšené péče o nynější ovocné stromy , zejména

pokud jde o organizovanou ochranu proti chorobám a škůdcům a o zabezpečení bezztrátové sklizně veškerého ovoce ; 2. při dohodě o konkrétních úkolech JZD, státních statků a míst.

ních národních výborů zajistí provádění zejména těchto agrotech nických opatření : a ) zrušení trvalého zatravnění u všech sadů, které lze obdělá

vat, a zavedení speciálních osevních postupů v intenzívních sa dech doplněných vhodným zeleným hnojením ;

b ) systematické provádění letní ochrany, zejména proti červi. vosti a strupovitosti ovoce, a zimní ochrany ; přitom vyzkoušet 1 nové formy aplikace chemických prostředků ;

c ) zavádění závlah intenzívních ovocných sadů včetně hnojivo vé závlahy a nastýlání (mulchování ); 384

3. podle přírodních podmínek a dlouholeté pěstitelské tradice stanoví v okrese základní ovocnářské obvody a se zemědělskými závody, které mají nejlepší podmínky pro pěstování ovoce, dohod nou jejich výrobní ovocnářské zaměření ( druhy, odrůdy , způsoby výsadeb ) a věnují jim potřebnou materiálně technickou i odbor nou pomoc ; v ostatních zemědělských závodech budou dbát o udr.

žování ovocných stromů a jejich obnovu produkčními druhy vhod nými pro příslušnou oblast a názorně budou přesvědčovat země dělské závody o ekonomické výhodnosti péče věnované výrobě a sklizni kvalitního ovoce ;

4. každoročně před zahájením organizované zimní i letní ochra ny ovocného stromoví prověří u STS a zemědělských závodů při. pravenost mechanizačních prostředků na ochranu rostlin a u zá vodů Zemědělských nákupních a zásobovacích podniků sortiment , stav a množství chemických prostředků na ochranu ovocných stromů a keřů ; 5. u KNV uplatní nárok na příděl strojených hnojiv z účelové rezervy pro zemědělské závody s intenzívním pěstováním ovoce ; 6. do plánu kampaňových zemědělských prací zahrnou pravidel • nou zimní a letní ochranu ovocných stromů , sklizeň a dopravu ovoce. Ve spolupráci s JZD, státními statky, MNV a ostatními pěs titeli zabezpečí tyto práce pracovními silami především z míst ních zdrojů. V případě potřeby zorganizují pomoc patronátních zá vodů a jiných složek ;

7. podle m'stních podmínek postupně převedou ošetřování a vý. sadbu ovocných stromů podél silnic do péče socialistických země dělských závodů ;

8. JZD a státním statkům pomohou vyhledat a podle potřeby

adaptovat prostory vhodné pro skladování ovoce a zeleniny k po zdějším dodávkám na trh ;

9. při zemědělských poradnách zabezpečí pravidelnou poraden skou službu i pro ovocnáře. Využijí k tomu odborníků z povolání ( učitelů odborných škol apod. ) i odborníků z řad členů Čs. svazu zahrádkářů a ovocnářů ;

10. pravidelně budou sledovat a kontrolovat v JZD , státních stat . cích a MNV plnění uložených úkolů a pololetně je hodnotit. Sou časně budou organizovat a napomáhat rozvíjení soutěže za splně .

ní a překročení úkolů rozvoje ovocnářství mezi MNV , zemědělský mi závody a společenskými organizacemi ; 13 Usnesení a dokumenty

385

11. s okresními výbory Československého svazu mládeže pro jednají organizaci zapojení mládežnických a pionýrských skupin k aktivní účasti na ochraně , ošetřování, výsadbě ovocných stromů a keřů a na sklizni ovoce.

Místní národní výbory :

1. zhodnotí současný stav ovocnářství v obci a na základě úkolů uložených ONV vypracují přesný plán a ) konkrétních opatření pro zvýšení výroby ovoce z dosavad

ních ovocných stromů v katastru obce (agrotechnika, výživa , ochrana a sklizeň ) ,

b ) obnovy přestárlých a hospodářsky nevyhovujících ovocných

sadů, alejí a zahrad, které jsou v držení obce, JZD, státního statku >

a ostatních pěstitelů ;

2. z hlediska zajištění místního zásobování sestaví přehled nevy užitých, pro pěstování ovoce však vhodných pozemků a ploch v katastru obce, v dohodě s místními složkami stanoví způsob je

jich osázení a zabezpečí pravidelné ošetřování a sklizeň z těch to výsadeb ;

3. při sestavování celoročních výrobně finančních plánů JZD a

při projednávání plnění plánu JZD a státních statků věnují MNV zvláštní pozornost zajištění výroby ovoce a budou organizovat pří mou pomoc k zajištění potřebných technických opatření ; 4. budou aktivizovat všechny drobné pěstitele a zahrádkáře, školní mládež a pionýrské organizace, výbory žen i ostatní oby vatele k organizovanému ošetřování ovocných stromů v obci, zvláš

tě pak k ochraně proti chorobám a škůdcům, dále k průklestu, přeroubování, hnojení, sběru padaného ovoce a ke sklizni ovoce. B. Nákup a zásobování ovocem

Prodej ovoce obyvatelstvu dosáhne v roce 1965 výše 265 000 tun. Pro zabezpečení plynulého zásobování je hlavním úkolem úplný a včasný nákup celé tržní produkce jakostního ovoce a jeho rychlá přeprava do spotřebních míst.

Nákupní organizace musí zabezpečit nákup veškerého jakostní ho ovoce i při vyšších úrodách, a to i méně trvanlivého letního 386

a měkkého ovoce ( třešně, višně, renklódy , letní jablka, hrušky a

bobuloviny ) a zásobovat jím plynule nejen větší města , nýbrž i prů myslové venkovské obce a pohraniční horské a odlehlé oblasti. Do prodeje musí přicházet stále větší množství ovoce jakostního, řádně tříděného a ve vhodných obalech. V zájmu zachování svěžesti a biologické hodnoty ovoce je třeba

vyvíjet maximální úsilí, aby se ovoce dostalo co nejrychleji přímo ze sadů do prodejen a velkých závodů veřejného stravování , do

nemocnic a podobně. Proto budou uzavírány smlouvy mezi ná. kupní organizací a pěstiteli , ve kterých budou dohodnuty podmín

ky pro třídění ovoce u pěstitelů, dodávky ovoce pěstiteli přímo do určených obchodů, velkým restauracím, závodním a školním jídelnám, nemocnicím a podobně.

Také k zabezpečení výroby jakostních ovocných výrobků budou rozšířeny dodávky konzervárensky důležitých druhů ovoce pěsti teli přímo zpracovatelským závodům . Pravidelné zásobování obyvatelstva ovocem v zimní době je pod míněno vytvářením přiměřených zásob skladovatelných odrůd ovoce. Je proto třeba nejen zvýšit péči obchodních organizací

o skladování ovoce, ale využít k tomu všech vhodných objektů , zejména u pěstitelů . Proto budou uzavírány dohody s pěstiteli i o skladování ovoce. Obchodní organizace poskytnou pěstitelům za tuto činnost, tj .

za třídění, příp. balení, skladování a dopravu ovoce, úhradu ze své ho obchodního rozpětí.

Ke zvládnutí nákupu celé tržní produkce ovoce bude upravena i nákupní sít, a to v souladu se zájmy pěstitelů ovoce. Při organi

zaci nákupu, provádění odhadů sklizně , avizování doby sklizňové zralosti a při soustředování menších dodávek od drobných pěstite lů využije nákupní organizace odborných zkušeností členů Čs. sva zu zahrádkářů a ovocnářů. Při nákupu ovoce bude více než dosud

využíváno organizace spotřebního družstevnictví. K prohloubení tržních vztahů a zabezpečení zvýšených úkolů v nákupu , sklado

vání, dopravě a prodeji ovoce budou provedena tato opatření : Krajské národní výbory : 1. prověří spotřebu a rovnoměrnost zásobování ovocem na úze mí kraje se zvláštním ohledem na nutnost plynulého zásobování 387

velkých průmyslových a spotřebních míst, rekreačních oblastí, zdravotních zařízení apod .; na základě prověrky stanoví v dohodě

s obchodními organizacemi závaznost odběru vybilancovaných množství, zejména u závodů restauračního a závodního stravo vání :

2. ve spolupráci s podniky Zelenina a maloobchodními organiza cemi určí velké prodejny, tržnice a tržiště, velké závody společné ho stravování, nemocnice a rekreační střediska pro přímé dodáv ky ovoce ze sadů ; obdobně určí přímé dodávky konzervárenského ovoce ;

3. pro období hlavní sklizně ovoce vypracují systém využití do

pravních prostředků kraje a okresů pro zabezpečení vyšších ná roků na přepravu v období hlavní sklizně , zejména pro rychlé pře suny v rámci kraje i mimo kraj , se zvláštním zřetelem k choulos tivým druhům ovoce ; přitom budou vycházet ze zásady, aby dálko vou přepravu zabezpečovala veřejná doprava a rozvoz v okresech a přímé dodávky závodová doprava podniků Zelenina ; zajistí, aby vozidla veřejné dopravy byla přistavována nejméně s dvoučlennou posádkou, a to i mimo běžnou pracovní dobu ;

4. ve spolupráci s nákupní a obchodní organizací vypracují kaž doročně včas bilanci potřebné skladovací kapacity ; zajistí roz

šíření skladovacích ploch v souladu s růstem výroby a spotřeby ovoce ; přitom prověří možnosti a podmínky jednak pro získání vhodných skladovacích ploch u velkých odběratelů ( tržnice, velké

prodejny, velkospotřebitelé ) , jednak možnosti uskladnění u pěs titelů, hlavně pro ty druhy ovoce, které nevyžadují speciálních klimatizačních zařízení ; skladováním, tříděním a tržní úpravou ovoce přímo u pěstitelů vytvoří v socialistických zemědělských závodech podmínky k rovnoměrnějšímu pracovnímu vytížení ze mědělských pracovníků v zimním období;

5. zajistí ve spolupráci s ONV a příslušnými obchodními organi zacemi rozšíření sítě prodejních míst , tržišť a prodejních stánků a rozšíření prodeje ovoce v tržnicích ; přitom zabezpečí, aby pro

dej ovoce odpovídal požadavkům zvyšování kulturnosti prodeje jak po stránce technické, tak i hygienické ; k tomu budou pomáhat obchodním organizacím při získávání vhodných prostor pro praní, třídění, balení a další tržní úpravy.

388

Okresní národní výbory :

1. prověří příčiny nízké úrovně spotřeby ovoce a ovocných jídel

v restauracích, závodních a školních jídelnách a postupně odstra ní příčiny jejího pomalého růstu ;

2. ve spolupráci s nákupní a obchodní organizací zabezpečí roz šíření nákupní sítě a její rozmístění tak, aby vyhovovala potřebám pěstitelů v produkčních i méně produkčních oblastech ; k rozší

ření nákupní sítě prověří zapojení sítě prodejen spotřebních druž stev v širším rozsahu než dosud ;

3. budou působit na zapojení složek Čs. svazu zahrádkářů a ovoc nářů do organizovaného nákupu ovoce od drobných pěstitelů pro veřejné zásobování;

4. prověří a zabezpečí u zemědělských závodů využití vhodných objektů na skladování ovoce.

Místní národní výbory:

1. ve spolupráci s nákupní a obchodní organizací budou sledo vat průběh zrání jednotlivých druhů ovoce, určovat zahájení skliz.

ně podle druhů a odrůd a organizovat její úplné provedení ; budou pomáhat při vybudování sítě důvěrníků nákupní organizace, ze jména ze zkušených členů místních poboček Čs. svazu zahrádkářů a ovocnářů ;

2. budou organizovat z místních pracovních zdrojů pomoc při třídění a balení ovoce a soustředování drobnějších partií jakost ního ovoce od zahrádkářů a jiných pěstitelů při maximálním vy.

užití spolupráce s Čs. svazem zahrádkářů a ovocnářů ; budou za jištovat využití místních skladovacích prostorů pro zimní usklad nění ovoce .

C. Zpracování ovoce V zájmu rovnoměrného rozložení spotřeby na jednotlivá období roku je třeba zajistit , aby zpracované ovoce krylo jednu třetinu celkové spotřeby ovoce. V roce 1965 se zvýší konzervárenská vý. roba o 72 % a mrazírenská o 50 % proti plánu na rok 1960.

Konzervárenský a mrazírenský průmysl učiní opatření k tomu, aby zejména v letech vyšší úrody využil v období sklizňových špi 389

ček surovinových možností a vytvořil si dostatečné zásoby poloto

varů pro další léta. Musí proto za pomoci agrotechnické služby svých zpracovatelských závodů organizovat sklizeň a dodávky a dále vytvářet rezervní zpracovatelské kapacity.

Při vlastním zpracování bude potravinářský průmysl usilovat o rychlé zvýšení úrovně výroby, a to jak ve vlastní technologii, v její mechanizaci a automatizaci, tak i ve zlepšování obalové

techniky a zejména ve zvýšení úrovně spotřebitelského balení. Zvýší podstatně výrobu nealkoholických ovocných nápojů a zá roveň prověří výrobní náklady na ně s tím, aby dosáhl předpokla dů pro snížení velkoobchodních i maloobchodních cen. Zvýšenou

výrobou ovocných limonádových sirupů umožní nahradit výrobu trestových a uměle přibarvovaných nápojů .

Zavede nové receptury ovocných výrobků a rozšíří sortiment v konzervárenském a mrazírenském odvětví o nové druhy a zvýší výrobu nedostatkových druhů ovocných konzerv.

Dále zavede postupně nové nejšetrnější konzervační postupy s novou výrobní technologií k zajištění vyšších podílů původních výživných a biologických hodnot ovoce ve výrobcích ( např. lyo filizaci, k níž bude prověřena možnost dovozu strojního zařízení).

V souvislosti s tím prozkoumá í vhodnost průmyslového využití kombinovaného způsobu sušení s mražením u některých druhů

ovoce za účelem úspory energie, ložní plochy mrazíren a dopravy a využití tohoto nového postupu pro koncentrování ovocných štáv a jejich skladování ve zmrzlém stavu . Vytvoří předpoklady k prodloužení trvanlivosti, a tím i k pro dloužení záručních lhůt konzervovaného ovoce a umožní tak vy užití konzervárenských výrobků k vyrovnávání výkyvů mezi skliz němi v jednotlivých letech . Přebytky ovoce průmyslové jakosti zpracuje na dlouhodobě skla

dovatelné polotovary ( zahuštěné štávy , sušený ovocný protlak, su šené ovoce ).

Zlepší vnější úpravu konzervárenských výrobků a omezí podíl chemicky konzervovaných polotovarů , a tím přispěje ke snížení

obsahu cizích látek v potravinách podle zdravotnických požadav ků. Současně zcela upustí od chemického konzervování hotových

výrobků a sníží podíl výrobků konzervovaných vysokou dávkou cukru a obsah řepného cukru v ostatních výrobcích . Ke zlepšení konzervárenské výroby: 390

Krajské národní výbory :

1. budou každoročně spolupůsobit na zajištění ovoce pro zpra cování v potřebné jakosti a množství, včas prověří zejména or ganizaci sklizně drobného ovoce a organizování sběru padaných jablek.

2. včas prověří připravenost potravinářských závodů na zpraco vatelskou kampaň ;

3. v podnicích místního hospodářství postupně zastaví do konce

roku 1962 výrobu limonád a ostatních nápojů vyráběných z tres tových sirupů a uměle přibarvovaných a zajistí v nich výrobu uve dených nápojů pouze z ovocných sirupů.

II . Hlavní úkoly ve výrobě , nákupu, zásobování a zpracování zeleniny A. Výroba zeleniny

Výroba zeleniny vzroste v roce 1965 o 14 % proti roku 1960. Ceia

tržní produkce zeleniny je soustředěna výhradně v socialistických zemědělských závodech , mnohé z nich jsou již na tuto výrobu spe. cializovány. Tím jsou dány reálné předpoklady pro splnění ulože

ných úkolů tržní produkce zeleniny i pro jejich překročení. Hlavní úkol ve výrobě tržní zeleniny však nespočívá jen v za bezpečení a překročení plánovaného objemu, ale především v do sažení plynulého zásobování obyvatelstva širokým sortimentem

čerstvé a kvalitní zeleniny, dodávané po celý rok. Proto bude nutné podstatně zvýšit produkci rychlené a rané zeleniny, prá vě tak jako plodových zelenin ( rajčata , okurky , paprika aj . ) a druhů a odrůd vhodných k zazimování a dlouhodobému skladování.

Sortiment pěstovaných zelenin bude třeba dále obohatit o nové druhy a odrůdy zejména salátových , naťových a lahůdkových ze lenin. Zároveň s tím je nutné zajistit pěstování a produkci trvalých zelenin a koření, které jsou stále nedostatkové . Jde zejména o čes nek , kmín, majoránku , křen, chřest, reveň apod. Tomuto zaměření musí účelně napomáhat i produkce jakostního osiva a sadby zelenin v množství, druzích i odrůdách tak, jak to

vyžaduje plynulé zásobování zeleninou. 391

Při zajištování a rozvíjení tržní výroby jakostní zeleniny bude nutno věnovat mimořádnou pozornost tradičním zelinářským ob lastem , které jsou rozhodujícím činitelem v zásobování obyvatel stva zeleninou. Výrobu bude však třeba rozšiřovat i do dalších oblastí, ve kterých lze využít investic do závlah a meliorací půdy. Pro zásobování velkých měst a průmyslových středisek se musí organizovat v jejich širokém okolí nejintenzívnější způsoby pěsto

vání zeleniny v socialistických zemědělských závodech , které pro to mají nejvýhodnější výrobní podmínky ( zavlažování apod . ). V zájmu zvýšení produktivity práce, snižování vlastních nákla dů a širokého uplatnění velkovýrobní technologie, a tak dosažení nejvyšší efektivnosti zemědělské výroby, bude třeba spojovat in

tenzívní pěstování zeleniny s rozvinutým chovem dojnic. Rozho dujícím činitelem při zvyšování výroby i jakosti zeleniny musí se stát vysoká úroveň agrotechniky. Půjde o zavádění účelné spe cializace, dokonalé využívání zelinářských ploch pro dvě až tři sklizně do roka , o rozšíření závlah a soustavnou ochranu proti chorobám, škůdcům a plevelům. Pro dosahování vysokých sklizní bude nezbytné soustavně zvyšovat úrodnost půdy především do dávkou chlévské mrvy, kvalitního kompostu i strojených hnojiv. Zároveň musí být v širším měřítku uplatňována nová technologie ,

zvláště pěstování ozimých odrůd zeleniny , přímé výsevy, zadržo vání půdní vláhy fóliemi z plastických hmot, používání nových prostředků k hubení plevelů a mechanizace namáhavých pracov ních procesů .

K zabezpečení rovnoměrného zásobování obyvatelstva v průbě hu roku a zejména ke zvýšení dodávek čerstvé zeleniny v zim ních a jarních měsících musí být důsledněji využívány dosavadní

zasklené prostory, dokončena výstavba rozestavěných rychlíren. Při výstavbě nových skleníků je třeba používat levnějších kon strukcí, využívat nevyužité odpadní tepelné energie průmyslových podniků a zavádět novou technologii rychlení.

K dosažení těchto cílů provedou národní výbory tato opatření: Krajské národní výbory :

1. zhodnotí současný stav zelinářské výroby v kraji , projednají uložené úkoly a prověří jejich zabezpečování okresními národními výbory. Zároveň stanoví soubor organizačních opatření k plnění 392

a překročení výrobních úkolů . Budou rozvíjet hlavní směry výroby zeleniny v kraji a plnění stanovených úkolů pravidelně kontro lovat ;

2. vymezí produkční zelinářské oblasti a v dohodě s nákupními organizacemi a zpracovatelskými závody stanoví jejich výrobní zaměření ;

3. zabezpečí urychlené dokončení rozestavěných rychlíren ze leniny, plánovanou výstavbu nových rychlíren a ostatních zaskle ných ploch . Soustředí je především u vybraných zemědělských zá

vodů a využijí k jejich provozu nevyužité odpadní tepelné energie průmyslových závodů ; 4. ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství budou pečovat o výrobu dostatečného množství kva

litních zeleninových semen a sadby a pomáhat při rychlejším za vádění a rozšiřování osvědčených domácích druhů a odrůd a vy.

zkoušených zahraničních výkonných odrůd ; 5. budou zavádět ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, les ního a vodního hospodářství a Československou akademií věd novou pokrokovou technologii v pěstování zeleniny ; v produkčních oblastech u vybraného zemědělského závodu pomohou vybudovat vzorové zelinářské odvětví pro názornou výuku a propagaci.

Okresní národní výbory :

1. zhodnotí současný stav zelinářství v okrese, dohodnou s jed notnými zemědělskými družstvy, státními statky a s místními ná rodními výbory konkrétní úkoly ve výrobě zeleniny a projednají s nimi technickoorganizační opatření nezbytná k jejich zajištění ;

2. se zemědělskými závody v produkčních oblastech se zvlášť vhodnými podmínkami pro zelinářskou výrobu dohodnou rozsah a zaměření výroby zeleniny ; přitom musí přihlížet k potřebám ob

chodu a zpracovatelského průmyslu ; těmto zemědělským závo dům poskytnou všestrannou pomoc při zajištování produkce ze

leniny odpovídajícím přídělem strojených hnojiv, technickým vy bavením, zajištěním kvalitního osiva a sadby a ochrannými che mickými prostředky. Zároveň budou pečovat o to, aby tyto závody měly potřebné kvalifikované pracovníky a jejich odborná úroveň se zvyšovala ; 393

3. zabezpečí, aby se podstatně zvýšila, zvláště v komunálních zahradnictvích ve městech, výroba choulostivých druhů zeleniny, především salátové, naťové a lahůdkové , pro přímé dodávky do obchodní sítě a velkospotřebitelům ;

4. prověří dosavadní stav využívání městských a průmyslových odpadů ke hnojení a kompostování a zajistí jejich důsledné vy užití pro hnojení zelinářských ploch ;

5. zajistí u socialistických zemědělských závodů důsledné uplat ňování pokrokové agrotechniky, a to zejména a ) zavádění speciálních zelinářských osevních postupů s ohle dem na maximální využití zelinářských ploch pro dvě až tři skliz ně v roce ;

b ) rozšiřování zavlažovaných ploch, soustavnou ochranu kul tur proti chorobám , škůdcům a plevelům účinnými chemickými prostředky, používání herbicidů zejména v kulturách cibule, mrkve, petržele a hrachu ; c ) používání plných dávek a správného sortimentu strojených hnojiv na smluvní plochy tržní zeleniny ;

d ) pěstování ozimých odrůd zeleniny, přímé výsevy letních a zimních odrůd koštálovin, salátu apod.;

e ) přikrývání půdy fóliemi z plastických hmot k zadržování půd ní vláhy, ke zvyšování teploty půdy a zamezení růstu plevelů ; 6. zajistí důsledné využívání rychlíren všech zemědělských zá vodů k výrobě rychlené zeleniny, a to tak, aby nejméně 70 % za sklených ploch bylo pro tento účel plně využito ; 7. budou provádět soustavnou kontrolu plnění úkolů ve výrobě zeleniny, organizovat a podporovat rozvíjení soutěže o nejlepší výsledky v produkci zeleniny mezi jednotlivými zemědělskými zá

vody a obcemi. Každoročně pak ke 30. červnu a k 31. prosinci pro vedou vyhodnocení plnění úkolů ve výrobě zeleniny. Místní národní výbory :

1. v zelinářských oblastech při sestavování celoročních výrobně

finančních plánů JZD věnují pozornost tomu, aby plánovaná tržní produkce zeleniny byla plně zajištěna výrobou, a to především intenzívním využitím zelinářských ploch ; zároveň budou oriento vat všechny drobné držitele půdy na pěstování zeleniny pro vlast ní potřebu ; 394

2. v zelinářských oblastech budou v průběhu roku sledovat a

pravidelně kontrolovat dodržování správné agrotechniky při vý. sevech, ošetřování a při sklizni zeleniny ; časový plán těchto prací a jeho plnění budou zabezpečovat jako nedílnou součást celkové ho plánu zemědělské výroby ;

3. v ostatních oblastech prověří možnost pěstování základních druhů zeleniny ( zeli, kapusta, kedlubny, karotka apod . ) u země dělských závodů a ostatních pěstitelů pro místní zásobování.

B. Nákup a zásobování zeleninou K zabezpečení plánované spotřeby zeleniny je nutné důsledně provádět úplný a včasný nákup všech druhů zeleniny a jejich nejkratší přepravu do míst spotřeby . Nakoupená zelenina bude rozmistována tak, aby byla po celý rok plynule zásobována nejen velká spotřebitelská centra, ale

i venkovské průmyslové obce, jakož i obce v pohraničních, hor ských a jiných odlehlých oblastech.

Prohlubování a zdokonalování tržních vztahů mezi nákupní or ganizací a zemědělskými závody bude věnována soustavná péče. K tomu přispěje i rozšíření a zkvalitnění agronomické služby na

kupních a zpracovatelských organizací, které budou pečovat také o zajištění kvalitních semen a sádí. Proto se budou uzavírat mezi

pěstiteli a nákupními a zpracovatelskými organizacemi dohody o objemu dodávek na každý rok , popřípadě dlouhodobé dodávky,

aby byl pěstiteli zajištěn pevný výhled výroby. Na základě těch to smluv budou sjednány zemědělskými socialistickými závody přímé dodávky velkospotřebitelům, popřípadě velkým prodejnám a tržnicím, těch druhů zeleniny, které se konzumují v maso vém měřítku ( salát, květák apod. ) . Přímé propojení pěstitelského

závodu s odběrateli a podmínky těchto přímých dodávek budou

dohodnuty a realizovány podle předem stanovených dispozic. Ke zvýšení rovnoměrného zásobování trhu je nezbytné zabezpe čit také každoroční růst zimních zásob zeleniny. Obdobně jako u ovoce bude možno uskladňovat část zásob přímo u pěstitelů v místě produkce. To současně umožní, aby zemědělské závody prováděly v širším rozsahu jednoduché tržní úpravy zeleniny, jako balíčkování, praní kořenové zeleniny apod ., a tím, zejména v zim 395

ním období, zajistily rovnoměrnější využití pracovních sil v země dělských závodech .

Zvýšení kulturnosti a hygieny prodeje musí být zabezpečeno rychlejším zaváděním pokrokových forem prodeje a zvyšováním

dodávek tržně upravené zeleniny do prodejen. Rozvoj tržních úprav bude zaměřen na třídění, praní, čištění a levné spotřebitel ské balení zeleniny . Na zvyšování spotřeby zeleniny se budou vý

razněji než dosud podílet restaurace, závodní a školní jídelny a ostatní stravovny tím, že rozšíří počet, sortiment, jakost i pravi delnost podávání zeleninových jídel.

K zabezpečení úplného nákupu a plynulého zásobování obyva telstva zeleninou je třeba provést tato opatření : Krajské národní výbory : 1. prověří spotřebu a rovnoměrnost zásobování zeleninou v kraji

se zvláštním zřetelem na pravidelnost dodávek do velkých prů myslových a spotřebních míst, rekreačních oblastí, zdravotnických zařízení apod .; podle výsledků prověrky určí v dohodě s obchod ními organizacemi závaznost odběru vybilancovaných množství, zejména pro závody restauračního i závodního stravování;

2. ve spolupráci s ONV a nákupní organizací projednají vytvo ření podmínek pro maximální rozšíření přímých dodávek ; 3. v období hlavní sklizně zeleniny zabezpečí obdobným způso bem jako u ovoce dopravní prostředky potřebné pro odvoz a roz místění se zvláštním zřetelem k choulostivým druhům zeleniny ;

4. ve spolupráci s ONV a obchodními organizacemi vypracují plán rozvoje prodejní sítě zejména využitím a obnovou tržnic a tržišť, zřizováním velkoprodejen se samoobsluhou, sklady a s kli

matizačním zařízením , stánkového a ambulantního prodeje a pod .; zabezpečí, aby všechny formy prodeje odpovídaly požadavkům nejvyšší kulturnosti prodeje ; k tomu určí potřebné prostory vhod né pro praní, třídění a tržní úpravy zeleniny ; 5. ve spolupráci s ONV prověří bilanci potřeby skladů předlože . nou obchodními organizacemi a možnosti maximálního využití

všech vhodných objektů pro skladování zeleniny ; přitom plně vy. užijí možností skladování zeleniny u zemědělských závodů ; 6. provedou každoročně včas prověrku připravenosti nákupní organizace a zpracovatelských podniků na kampaň , zvláště pokud 396

V

jde o materiálně technické vybavení nákupní sítě, dopravního par ku a personálního obsazení.

Okresní národní výbory :

1. prověří příčiny nízké spotřeby zeleniny zejména v restaura

cích, v závodních a školních jídelnách a zajistí její postupné zvy . šování ;

2. projednají s nákupní organizací rozšíření nákupní sítě tak, aby vyhovovala zájmu pěstitelů a současně zabezpečovala úplný nákup vypěstované tržní zeleniny ; současně budou napomáhat při obsazení nákupen politicky a odborně vyspělými pracovníky ; 3. organizačně zabezpečí přímé a celoroční zásobování stálých

velkých odběratelů zeleniny ( tržnic, velkých prodejen, velkých závodních prodejen průmyslových podniků ) vybranými zeměděl. skými závody;

4. podle pokynů KNV prověří možnosti rozšíření maloobchodní sítě včetně zabezpečení lepšího zásobování venkovských průmys lových obcí a rekreačních míst ; pro potřeby zásobování v okrese

pomohou zajistit pravidelný rozvoz zeleniny dopravními prostřed ky nákupní organizace, doplněnými podle potřeby dopravními

prostředky jiných organizací a veřejné dopravy v okrese, a to i mimo běžnou přepravní dobu. Místní národní výbory :

Po dohodě s pěstiteli a nákupní organizací stanoví nákupní dobu v jednotlivých ročních obdobích tak , aby vyhovovala pěstitelům tržní zeleniny a současně umožňovala plánované přesuny a urych lení rozvozu při zachování jakosti .

C. Zpracování zeleniny

Konzervárenské zpracování zeleniny za posledních 10 let se zvýšilo o 73 % a výroba zmrazené zeleniny o 380 % . Výroba zele

ninových výrobků v konzervárenském průmyslu se zvýší v roce 1965 o 40 % , v mrazírenském průmyslu o 63 % proti plánu na rok 1960. 397

Rychlejšího růstu výroby musí být dosaženo u nedostatkových a biologicky cenných druhů, zejména hrášku, fazolových lusků a také u okurek .

Vývoj výroby zaměří zpracovatelský průmysl, podobně jako u výroby z ovocných surovin, zejména na zachování maximálního obsahu biologických a nutričních hodnot zpracovávaných surovin , obohacení sortimentu některými lahůdkovými a dalšími druhy ze lenin.

Zajistí další rozšíření výroby dětské výživy , zeleninových nápo jů a zejména tekuté zeleniny. Rozšíří výrobu zeleninových polotovarů pro závody veřejného stravování a pro domácnosti. Při zavádění nové výrobní technolo gie obdobně jako u ovocných výrobků bude upuštěno od chemické konzervace hotových výrobků i polotovarů a zlepšena vnější úpra va výrobků a prodloužena jejich garanční lhůta. Stanovené zvýšení výroby zeleninových výrobků neumožní však ještě dosáhnout žádoucí úrovně, aby spotřeba zeleniny se rozčle nila v mimosklizňových obdobích v optimálním rozsahu.

Proto musí průmysl zajištovat zpracování maximálního množství zeleniny , zejména v letech nadprůměrných úrod a při špičkových sklizních .

Dále bude konzervárenský a mrazírenský průmysl prostřednic tvím agronomické služby působit na zvyšování technologických hodnot jednotlivých druhů zeleniny, zajištění plánovaného množ

ství ve vhodných druzích a odrůdách a na rozložení produkce po dle potřeb zpracovatelského průmyslu. Zvláštní péče bude věnová na organizaci sklizně průmyslově významných druhů zeleniny. III . Hlavní úkoly ve vinařství A. Výroba

Výroba vinných hroznů se zvýší do roku 1965 o 19 % proti roku 1960. Plánované zvýšení bude nutno zabezpečit lepším využíváním dnešních vinic, především dokonalejší agrotechnikou, dostateč ným a správným hnojením, ochranou proti pozdním jarním mra zům , chorobám , zvláště peronospoře . Zvláštní pozornost se musí

věnovat obnově přestárlých vinic, správné rekultivaci uvolněných ploch a jejich opětnému osázení vinnou révou. Při obnově a rekul 398

tivaci se bude postupovat plánovitě, aby místo dnešních roztříště .

ných vinic, věkově i odrůdově nesourodých , vznikaly velké ucele né plochy , v nichž bude možno plně uplatnit moderní technologii pěstování vinné révy. Pro rozšiřování vinic budou využívány především vhodně polo žené teplé a svažité pozemky, které se nehodí pro jiné zemědělské plodiny, jsou však velmi vhodné pro pěstování vinné révy, neboť se tam rodí vína znamenité jakosti. Při osazování těchto nejlep

ších vinohradnických poloh a jejich obhospodařování bude kla den zvláštní důraz na nezbytné terénní úpravy, zejména zřizo

vání jednoduchých teras jako zábran proti půdní erozi.

Nové vinice se budou vysazovat výhradně v socialistických ze mědělských závodech, kde se v širokém měřítku uplatní již ově řené způsoby velkovýrobní technologie. Jde především o střední a vysoké vedení vinné révy , které má četné ekonomické přednosti. Do nových výsadeb přijdou již jen vybrané moštové odrůdy , dáva jící kvalitní révová vína.

Úroveň našeho vinařství velmi snižuje vysoký podíl přímoplo dících hybridů. Socialistické zemědělské závody musí proto při

stoupit rozhodně a rychle k jejich likvidaci a uvolněné plochy po rekultivaci osázet ušlechtilou révou. Rovněž drobní pěstitelé budou

vedeni k tomu, aby přestali pěstovat hybridy a nahradili je ušlech tilou révou .

Obnova a rozšiřování vinic vyžaduje dostatek kvalitních révo

vých sazenic, zvláště štěpovaných . Je proto nutné rozšířit plochu podnožových vinic a výrobu štěpovaných i pravokořenných saze . nic. Zvýšené úkoly na tomto úseku si nutně vyžádají budování spe

ciálních školkařských podniků s patřičnou rozlohou stratifikač ních hal, podnožových vinic a s potřebnými technickými zaříze ními .

K zabezpečení plánovaného rozvoje vinařství ve třetí pětiletce provedou národní výbory tato opatření :

Krajské národní výbory :

1. zhodnotí současný stav vinařství v kraji, prověří zabezpečo. vání úkolů okresními národními výbory a stanoví soubor organi

začních opatření k jejich splnění nebo překročení. Plnění stano vených úkolů budou pravidelně kontrolovat; 399

2. ve spolupráci s ONV zabezpečí materiálně technické zásobo vání obnovy a rozšiřování vinic v socialistických zemědělských zá

vodech. Zvláštní pozornost přitom věnují účelnému rozmistování speciálních mechanizačních prostředků;

3. ve spolupráci s ONV zajistí výstavbu specializovaných škol kařských podniků, budou dbát o jejich účelné rozmístění a piné využití jejich ' kapacity ;

4. budou účelně rozmistovat odborné pracovníky a starat se o je jich další odborné vzdělávání ; 5. ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního

hospodářství a Československou akademií věd budou zavádět no vou velkovýrobní technologii v pěstování vinné révy , vybudují v produkčních oblastech u vybraného zemědělského závodu vzo rové vinařské odvětví pro názornou výuku a propagaci. Okresní národní výbory:

1. zhodnotí současný stav vinařství v okrese, projednají úkoly a stanoví pro jednotlivé vinařské obce konkrétní úkoly v obnově

a rozšiřování vinic se zvláštním přihlédnutím k likvidaci hybridů. Plnění stanovených úkolů budou pravidelně kontrolovat a pomá hat při odstraňování vyskytujících se nedostatků ; 2. na základě rajonizace a v dohodě s místními národními vý. bory určí souvislé tratě vhodné pro pěstování vinné révy. Obnovu

a novou výsadbu podle jednotného systému, umožňujícího velko výrobní technologii , budou povolovat jen v těchto tratích, Mimo tyto určené tratě nebudou vinice obnovovány ; pro získání přesné evidence založí a povedou knihy vinic , v nichž bude běžně sledo váno zakládání, obnova a rušení vinic a odrůdové zaměření;

3. podle místních podmínek určí pro jednotlivé rajóny odrůdo vé složení s ohledem na typické zvláštnosti a možnosti výroby ja kostních vín ;

4. ve spolupráci s krajským národním výborem projednají s vy braným zemědělským závodem vybudování školkařského podniku

s kapacitou stratifikačních prostorů na 600 000-1 000 000 štěpů. Tento školkařský podnik bude vybaven vhodnými pozemky a po

třebným technickým zařízením . Plocha jeho podnožových vinic se zvýší na 6 až 10 ha ; počet a kapacita těchto speciálních podniků musí krýt nejméně 70 % potřeby okresu ; 400

5. zemědělským závodům , které dosud pěstují přímoplodící hy bridy, povoli výsadbu vinice a poskytnou příděl sazenic ušlechti lé révy jen tehdy, zruší- li ve stanoveném termínu hybridové vi nice ;

6. každoročně před zahájením jarních prací na vinicích prově ří u zemědělských závodů , nákupních a zásobovacích podniků zá soby a sortiment chemických prostředků na ochranu vinné révy a připravenost mechanizačních prostředků u STS a vinařících ze mědělských závodů.

Za pomoci STS a MNV zabezpečí ochranu vinic proti jarním mrazům a chorobám , zejména pak proti peronospore ; 7. v produkčních okresech je také možno podle potřeby ustavit vinařské subkomise, složené ze zástupců národních výborů, JZD, státních statků, vinařských závodů a jiných vinařských odborníků.

Místní národní výbory: 1. zhodnotí současný stav vinařství v obci a ve spolupráci se ze

mědělskými závody a ostatními pěstiteli vypracují plán zvýšení výroby vinných hroznů z dosavadních vinic, plán obnovy přestár lých a hospodářsky nevyhovujících vinic, postup rozšiřování vinic na nových plochách a opatření k likvidaci přímoplodících hy bridů ;

2. pro řádné a včasné zabezpečení všech úkolů projednají aktiv ní účast všech místních občanů, členů Svazu zahrádkářů a ovoc nářů, organizace mládeže, zvláště při ochraně vinic proti jarním mrazům, proti peronospoře, při letních pracích apod.

B. Nákup a zpracování vinných hroznů Do roku 1965 se zvýší nákup vinných hroznů na 55 000 tun, tj .

více než o polovinu proti plánu na rok 1960. Výroba vína z nakoupených vinných hroznů představuje 23,6 % celkové spotřeby hroznového vína . Přírodní a půdní podmínky a

opatření prováděná ve výsadbách vinic vytvářejí předpoklady pro to, aby převážná část tuzemských moštových hroznů byla zpracována na výběrová a kvalitní odrůdová vína. Pro zpracova telské závody z toho vyplývá povinnost využít těchto předpokladů 401

a zvýšenou péčí a úsilím vyrábět a dodávat na trh v dostatečném množství vynikající tuzemská vína , a tak umožnit , aby zahraniční

obchod se mohl orientovat převážně na dovoz konzumních vín masové spotřeby. Zpracování plánovaného nákupního množství

vinných hroznů je dostatečně zajištěno výrobními kapacitami po travinářského průmyslu. S ohledem na rozvoj vinařství bude vy budována nová lisovací kapacita v Rači na 450 vagónů, v Pezinku

na 300 vagónů , v Mikulově na 500 vagónů a rozšířeny dosavadní lisovací a skladovací kapacity.

Část vinných hroznů bude zpracovávána na tržní potřebu u vy

braných zemědělských závodů, které mají potřebná technická za řízení a odborné pracovníky ; tyto závody budou určeny v dohodě mezi ministerstvy zemědělství, lesního a vodního hospodářství a potravinářského průmyslu, přičemž bude dodržena zásada neroz šiřování dnešního počtu zemědělských závodů, které se zpraco váním hroznů zabývají .

Ke splnění úkolů vytyčených v tomto dokumentu zabezpečí jed notlivá ministerstva další opatření nezbytná k plánovanému vze stupu výroby, nákupu, zásobování a zpracování ovoce, zeleniny a

vinných hroznů. V oblasti výroby týkají se tato opatření přede vším zabezpečení mechanizace, chemizace, investičních prostřed

ků, produkce školkařského materiálu, osiv a sádí zelenin i uplat nování nové technologie s prohloubením vědeckovýzkumné práce na úseku výroby ovoce , zeleniny a vinných hroznů. V oblasti nákupu jde o rozšíření nákupní, prodejní a skladovací sítě, zlepšení jejich technické úrovně, o zvýšení rozsahu přímých dodávek od pěstitelů velkospotřebitelům a do maloobchodní sítě,

o tržní úpravu ovoce a zeleniny přímo v zemědělských závodech a o zvýšení operativnosti při nákupu a rozmísťování zboží do míst spotřeby .

V oblasti zpracování jde především o rozšíření zpracovatelských kapacit, zvýšení technické úrovně a zavedení pokrokových výrob nich postupů, které co nejvíce šetří biologické hodnoty surovin.

Pro úspěšné plnění těchto úkolů je nutné dosáhnout rychlého zvýšení odborné úrovně pracovníků v zemědělské výrobě , v na

kupních a obchodních organizacích a v závodech potravinářské ho průmyslu. 402

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANE VE DNECH 12. – 14. DUBNA 1961

USNESENI U V KSČ K NĚKTERÝM OTÁZKAM STAVEBNICTVÍ A KE KONTROLE PLNĚNÍ USNESENÍ ÚV KSČ Z 5. BŘEZNA 1959 K ŘEŠENÍ BYTOVÉHO PROBLÉMU V ČSSR DO ROKU 1970

XI. sjezd Komunistické strany Československa při vytyčování programu dovršení výstavby socialismů v naší vlasti určil význam

nou úlohu investiční výstavbě. Jejím posláním je zajišťovat prů myslovou, zemědělskou a bytovou výstavbou další rozvoj výrob ních sil naší společnosti a růst životní úrovně obyvatel. V nových

podmínkách, kdy byl vybudován socialismus v ČSSR, v etapě roz víjení vyspělé socialistické společnosti, konkretizovala v roce 1960 celostátní konference strany úkoly investiční výstavby, které byly promítnuty do plánu rozvoje národního hospodářství ve třetí pětiletce. Jejich plněním jsou shromažďovány síly pro přechod ke

komunismu v ČSSR a zajišťován podíl naší země v ekonomické soutěži s kapitalismem. Růst politické a pracovní iniciativy naše ho lidu a rychlý rozvoj národního hospodářství umožnily, aby sta vebnictví, které má v investiční výstavbě významnou úlohu, byly ve třetím pětiletém plánu uloženy náročné úkoly. Stavebnictví má ve třetím pětiletém plánu provést za 207,4 miliardy Kčs stavebních prací na průmyslové, bytové a zemědělské výstavbě a postavit 482 000 nových bytů. Strana věnuje stavebnictví, které se formuje

jako velkovýrobní odvětví teprve v období budování socialismu v naší vlasti, velkou pozornost. Ústřední výbor KSČ na svém zase dání ve dnech 12. - 14. dubna 1961 projednal některé otázky sta vebnictví a provedl kontrolu plnění usnesení XI . sjezdu a celostátní konference KSČ k řešení bytového problému v ČSSR. Diskuse se zabývala zvyšováním vlivu strany na řízení stavebnictví, výsled ky splnění úkolů ve druhé pětiletce, úkoly třetí pětiletky, zvláště zvýšením efektivnosti investiční výstavby v její přípravě, projek 403

ci i provádění, a rozvojem účasti pracujících při řešení bytového problému v ČSSR . Na základě přednesených kontrolních zpráv a diskuse přijímá

ústřední výbor KSČ následující usnesení: Zvýšenou iniciativou pracujících ve stavebnictví pod vedením strany dochází v posledních letech k zlepšenému plnění úkolů. V odvětví stavebnictví vzrostl ve druhé pětiletce objem staveb

ních prací o 75 % a produktivita práce na 1 pracovníka o 49,7 % , tj . ze 34 801 korun na 52 107 Kčs. Vybavenost jednoho dělníka sta vební výroby mechanizačními prostředky vzrostla u podniků mi

nisterstva výstavby a krajských národních výborů 1,7krát , tj. z 12 400 Kčs v roce 1955 na 21 500 Kčs v roce 1960. Objem hrubé

výroby v průmyslu stavebních hmot se zvýšil dvakrát. Cémentu bylo vyrobeno navíc 760 000 tun, vápna 292 000 tun . Ve výrobě stavebních hmot vzrostla produktivita práce na jednoho pracov

níka o 64,8 % . Výroba prefabrikátů , která činila v roce 1955 468 000 m3, dosáhla v roce 1960 1 785 000 m3. Do provozu byla uvedena celá řada důležitých průmyslových staveb, vodních děl , nemocnic, jeslí, škol a zemědělských objektů. Významných úspěchů bylo dosaženo i v plnění plánu bytové

výstavby. Výstavbou nových sídlišt i měst mění se prostředí ži vota našich pracujících jako výraz jejich rostoucí životní úrovně. Náš lid pod vedením strany tak postupně odstraňuje i na tomto úseku neblahé dědictví kapitalismu a vytváří základy života nové, socialistické společnosti , v níž se začínají promítat prvky komu nismu. Ve druhé pětiletce bylo ve všech formách bytové výstavby odevzdáno 324 383 nových bytů . K řešení bytového problému na Ostravsku, Ústecku, Karlovarsku a v Praze bylo za leta 1959 a 1960 odevzdáno do užívání ve všech formách bytové výstavby 46 627 bytů . Tím byl státní plán bytové výstavby v těchto oblas tech splněn v průměru na 100,5 % .

Výsledky dosažené v investiční výstavbě a stavební výrobě však dosud neodpovídají potřebám rozvoje národního hospodářství ant

možnostem , které dává naše socialistické zřízení. Řada úkolů ulo žených ústředním výborem KSČ se realizuje velmi pomalu nebo nedostatečně . Značná část centralizovaných staveb důležitých pro rozvoj národního hospodářství se zpožduje. Nesprávnou rozesta 404

věností je snižována efektivnost budovaných investic, Není dodr žována proporce stanovená plánem rozvoje národního hospodář ství mezi centralizovanou a decentralizovanou výstavbou. Centra

lizovaná výstavba se ještě nestala společnou prvořadou záleži tostí investorů , projektantů, dodavatelů a národních výborů, a tak není usnesení strany důsledně plněno. Nejslabším článkem v současné době je příprava centralizované výstavby, zvláště ve vývojovém, výzkumném a projekčním zajištění. Nedostatečně jsou při výstavbě plněny kvalitativní ukazatele stanovené XI. sjezdem

a celostátní konferencí KSČ. Podíl růstu produktivity práce na zvyšování objemu výroby je stále nízký a růst objemu je zajišťo ván zvýšeným počtem pracovních sil. Nejsou dodržovány směr nice ke snižování vlastních nákladů. Prodlužování doby výstavby

je projevem nadměrné rozestavěnosti , nízké úrovně organizace práce a řízení. Nedostatečně jsou využívány základní fondy a pracovní doba. Zavádění dvousměnného provozu jako základního pracovního režimu na důležitých stavbách je zdlouhavé a ne komplexní. Usnesení ÚV KSČ z roku 1955 ke zprůmyslnění a dal šímu rozvoji stavebnictví není důsledně plněno. Technický roz

voj nemá dosud rozhodující úlohu. Ministerstvo výstavby, ostatní resorty a krajské národní výbory pomalu vytvářejí předpoklady pro jeho uplatnění budováním jednotné materiálové a výrobní základny a využíváním typizace a unifikace jako metody přípravy a provádění investiční výstavby.

Ostřední výbor KSČ se těmito negativními jevy v investiční vý stavbě zabýval a k jejich postupnému odstraňování zvláště uložil :

Zabezpečit včasnou a kvalitní přípravu investičních úkolů pro centralizované stavby zahajované ve třetím pětiletém plánu,

zejména v letech 1962 až 1963. Urychlit vypracování projektové dokumentace pro stavby zahajované v letech 1961–1963 ; nepři pustit projektování decentralizované výstavby, nebudou-li zcela

zajištěny centralizované stavby . V nejširší míře využít typových a opakovaných projektů.

Připravit zjednodušení vztahů v investiční výstavbě a vytvo řit správné vazby výzkumu, vývoje, konstrukce, projekce a výroby

technologických zařízení podle konkrétních potřeb investiční vý. stavby . Výrazně posílit postavení přímych i ústředních investorů. 405

Zlepšit územní přípravu a zabezpečit, aby města s velkou sídlišt

ní výstavbou měla nejpozději do konce roku 1962 vypracovány a převážně schváleny směrné územní plány . Dosáhnout plného využívání rajónových a ostatních územních plánů. -Snížit nadměrnou rozestavěnost v decentralizované výstavbě

podstatným omezením zahajování staveb a likvidovat neúměrný počet objektů a staveb dokončených, avšak neuvedených do pro vozu. Nezahajovat stavby, které nejsou zajištěny projektovou do

kumentací, stavebními pracemi, strojními dodávkami anebo fi nančními prostředky. Ze stejných hledisek zařazovat i centrali zované stavby do ročních plánů v letech 1962-1963. Odsunout zahájení těch staveb, které nejsou dostatečně připraveny.

- Ve výhledových studiích oborů, závodů a investičních úkolů věnovat zvláštní pozornost možnostem vyššího využití dosavad ních kapacit zvyšováním směnnosti nebo provedením rekonstruk

ce a modernizace. Nepřipouštět novou výstavbu, není-li těchto možností dostatečně využito. Nepřistupovat k tomuto rozboru

jenom z hlediska jednotlivých závodů, ale z hlediska využití ploch a fondů celých oborů a odvětví. Provést rozbor dodacích lhůt technologického zařízení, jeho

kvality a ceny v komplexním rozboru práce strojírenství a na vrhnout účinné cesty k řešení. Zajistit řízení typizace stavební výroby, navrhnout opatření na vytvoření předpokladů pro větší uplatnění a využití typizace v přípravě investiční výstavby , v projektování a realizaci staveb. Organizovat materiálovou a výrobní základnu stavební výroby

s uplatněním rajonizace, zejména pro výrobu unifikovaných prvků.

- Za první etapu výhledových studií investic považovat výhle dy oborů zpracovaných resorty a Státní plánovací komisí pro

dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství. Při zajišťování investiční výstavby musí být základní metodou u všech zúčastněných vzájemná soudružská spolupráce, která roz šiřuje prostor iniciativě pracujících jako bezpodmínečně nutnému

předpokladu k dosažení vynikajících úspěchů. Jedině tak bude skoncováno s pomalým řešením problémů, s nezdravým resortis mem a úsilí všech bude sjednoceno a soustředěno na včasné a kva litní uvádění kapacit do provozu .

406

Ostřední výbor KSC, vycházeje z kontroly plnění bytové výstav by, zjišťuje, že přes její významné úspěchy zůstávají v plnění usne sení ÚV KSČ z 5. března 1959 k řešení bytového problému v ČSSR do roku 1970 ještě některé závažné nedostatky, na které také po

ukázali naši pracující v diskusi k otázkám bydlení a bytového standardu.

Celostátní diskuse byla organizována v listopadu a prosinci na

základě usnesení ústředního výboru Komunistické strany Česko slovenska. Diskuse, kterou pod vedením stranických orgánů za

jišťovaly ministerstvo výstavby, krajské a okresní národní výbo ry za aktivní účasti Svazu architektů ČSSR, Revolučního odbo rového hnutí a Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, proběhla úspěšně. Na více než 1000 besedách a akti vech ve vybraných městech, sídlištích a závodech se zúčastnilo diskuse zhruba 100 000 občanů, uživatelů bytů i odborníků. Zvláš tě vysokou úroveň měly diskuse v sídlištích. O velkém zájmu našich občanů svědčí přes 14 000 diskusních příspěvků a ná

mětů, mimo četné písemné připomínky, které došly ústřednímu výboru KSČ, ústřední komisi pro řízení diskuse, redakcím tisku a rozhlasu. Zájem občanů budily především vzorně zařízené byty a výstavy nábytku a bytových doplňků, uspořádané v Brně, Gott

waldově, Hradci Králové, Martině , Českých Budějovicích i na ji ných místech. Kladně je možno hodnotit účast tisku, rozhlasu a televize. V ústředním a krajském tisku, v okresních novinách a závodních časopisech bylo uveřejněno přes 1500 článků a dis

kusních příspěvků. Diskuse ověřila správnost závěrů ÚV KSČ k otázkám bydlení a ukázala mimořádný zájem a iniciativu občanů při řešení bytového problému, která se projevila v řadě závazků.

Kritické připomínky byly soustředěny především na kvalitu stavebních a zvláště dokončovacích prací, na otázky zvukové a tepelné izolace, komplexnost výstavby sídlišť a na nesoulad vý. roby nábytku s potřebami bytové výstavby. U standardu bydlení

bylo kladně hodnoceno rozhodnutí strany o zvýšení průměrné obytné plochy. Většina diskutujících se vyslovila pro větší počet

menších pokojů a malou pracovní kuchyni. Naléhavě bylo poža dováno zvětšení odkládacích prostorů v bytě a zvětšení koupelen u bytů pro vícečlenné rodiny. V diskusi bylo požadováno stavět

více druhů bytů a obytných domů a respektovat tak potřeby ro din různých velikosti i složení včetně mladých i starších uží 407

vatelů a důchodců. Řada občanů doporučovala vyčlenit obchodní místnosti a služby, zvláště prádelny, z obytných domů a soustře dit je do samostatných objektů. Budovat mateřské školy a jesle jako součást obytných celků , řešit parkování a garážování vozi del. V zájmu čistoty ovzduší byla požadována výstavba hospo

dárných tepláren a energetických zdrojů umístěných mimo sídliš tě. Národní výbory byly kritizovány za opožděné budování ener getických zdrojů a inženýrských sítí. Jednou z hlavních příčin

těchto nedostatků je zaostávání územní a projektové přípravy. Na převážné části besed bylo žádáno zlepšení urbanistického a archi tektonického řešení sídlišt, lepší využití barev a zeleně k vytvo

ření krásného prostředí a zvýšení kultury bydlení. K zajištění nových typových podkladů upozorňovali pracující stavebních pod niků a funkcionáři národních výborů na nutnost včasného roz hodnutí základních parametrů, aby mohla být připravena potřeb

ná materiálová a výrobní základna pro výstavbu nových bytů. Občany bylo požadováno , aby vyšší standard bydlení včetně více druhů bytů a obytných domů a větší počet místností byl zaveden co nejdříve a v co největším rozsahu. Na základě rozboru pokus. né bytové výstavby ukazuje se všestranná vyšší efektivnost při

pravovaných typů, a proto bude účelné v rámci možností třetí pětiletky, aby byla výstavba podle nových typů uskutečněna v ma ximálním rozsahu . Je úkolem ministerstva výstavby a všech re

sortů i národních výborů vytvořit podmínky pro úspěšnou reali zaci maximálního počtu nových typů bytů. V diskusi se projevily i některé nesprávné tendence , jako například nečekat na schvá

lení nových typových podkladů a zahájit výstavbu podle dosud nevyhodnocených experimentálních staveb. Diskuse dále poukázala, že současná výstavba sídlišť, kultur

ních zařízení, průmyslových a zemědělských závodů spoluvytváří prostředí, ve kterém budou žít a pracovat lidé v rozvíjející se vyspělé socialistické společnosti, že výstavba bytů je součástí péče naší strany o člověka . Tomuto cíli musí odpovídat i rysy socialistických sídlišť se všemi jeho vztahy. Správně doceňovat vliv obytného a pracovního prostředí na vývoj společnosti vyžaduje důsledný vědecký přístup při řešení současných i perspektivních otázek investiční výstavby , jejího společenského významu a kul turní úrovně. K tomu využívat bohatých zkušeností z výstavby

měst a vesnic v SSSR . Věnovat soustavnou pozornost otázkám 408

vývoje bydlení, urbanismu a architektuře i společenské a ekono mické efektivnosti investiční výstavby. Součástí řešení bytového problému v CSSR je vedle výstavby nových bytů, údržby a modernizace dosavadních bytů i bytová politika. Bylo určeno, že ze státní bytové výstavby se má přede

vším zajišťovat :

Ubytování pracovníků nově budovaných závodů ; kádrových pra covníků základních odvětví národního hospodářství, kteří natr valo přejdou do těchto odvětví – dolů, stavebnictví, hutí atd .;

ubytování rodin nižších příjmových kategorií, zejména rodin s ví. ce dětmi, pracovníků nezbytných služeb a náhrada bytů za de

molice. Podniková bytová výstavba má napomáhat zajišťování zvláště ubytování specialistů podniků. Družstevní bytová výstav

ba je určena pro rodiny s vyššími příjmy, má pomoci odlehčit požadavky na státní bytovou výstavbu a zainteresovat účastníky,

na jejím provádění. Bytovou politiku v tomto duchu mají prová dět národní výbory . Při provádění mají využívat iniciativních ná vrhů občanů a organizovat jejich aktivní účast při kontrole a pro vádění. Přes splnění plánovaného počtu bytů v druhé pětiletce ne

ní bytovou politikou národních výborů důsledně zajišťována ta

část usnesení ústředního výboru KSČ, která ukládá vyřešit v pod statě bytový problém již do roku 1965 na Ostravsku, Ústecku, Karlovarsku a na území hlavního města Prahy . V provádění by

tové politiky národními výbory se projevuje řada nedostatků. Ná rodní výbory v některých případech rozdělují byty ze státní vý . stavby na základě požadavků podniků , aniž si samy důsledně pro věřují, zda nároky odpovídají skutečné potřebě. Málo je přihlíže no k uspokojování potřeb rodin nižších příjmových kategorií, ze jména v místech se zvýšenou potřebou pracovních sil pro základ ní průmyslová odvětví. Nejsou dodržovány zásady usnesení ústřed ního výboru KSČ.

Zkušenosti z bytové výstavby ukazují, že krajské, okresní a městské národní výbory dosud zcela neplní organizátorskou úlohu

při řešení bytového problému v ČSSR , která jim byla dána usnese ními ÚV KSČ » K řešení bytového problému« a »O zvýšení pravo moci a odpovědnosti národních výborů « .

409

Ostřední výbor KSC, vycházeje z provedené kontroly plnění ně. kterých úkolů ve stavebnictví, zvláště z plnění usnesení XI. sjezdu

KSČ k řešení bytového problému v ČSSR do roku 1970, znovu zdůrazňuje veliký význam plnění úkolů stavebnictví pro celý roz voj národního hospodářství. Provedení stavebních prací v rozsahu

207,4 miliardy Kčs v období třetí pětiletky a postavení 482 000 nových bytů ukazuje, jak se stavebnictví bude podílet v příštích

pěti letech na důležité etapě výstavby rozvinuté socialistické spo lečnosti. Úkoly vyžadují vyrovnat úroveň našeho stavebnictví s průmyslem. To v podstatě znamená jít cestou dalšího rychlého tempa zprůmyslňování stavebnictví, využít všech prostředků a

rezerv, které ve stavebnictví ještě máme. Zvýšit úroveň řízení a organizace práce.

Velké úkoly ve třetí pětiletce, které ÚV KSČ stanovil, zvyšují náročnost na ministerstvo výstavby jako řídící odvětvový orgán

stavební výroby a výroby stavebních hmot, dílců a konstrukci. To vyžaduje, aby řízení a organizátorská práce jak ministerstva vý . stavby , jeho aparátu a institucí, tak výrobních hospodářských jed notek byly zvýšeny na úroveň úkolů. Rychle zavádět pokrokové formy stavění a budovat jim odpovídající materiálovou a výrobní základnu , urychleně uplatňovat typizaci a unifikaci tak, aby v prů běhu třetí pětiletky měli rozhodující úlohu na stavbách montáž níci a aby objekty byly montovány stále více tak, jako jsou monto

vány stroje a zařízení. Pro úspěšné splnění třetí pětiletky bude významné zavádění progresívních konstrukcí a stavebních hmot tak, aby bylo koncem roku 1965 minimálně používáno z 3,8 mi

liónu m3 dílců 40 % dílců z lehkých betonů a 15 % z předpjaté ho betonu. Jedině touto cestou bude možno dosáhnout kvalitativ ních ukazatelů stanovených XI. sjezdem a celostátní konferenci

KSČ zvláště ve zvyšování produktivity práce , snižování vlastních nákladů a zkracování lhůt výstavby.

Ústřední výbor KSČ se proto obrací na všechny pracující ve sta vebnictví, aby pod vedením stranických orgánů a organizací v kra

jích , okresech a na stavbách i ve výrobnách stavebních hmot , za široké účasti techniků, výzkumných pracovníků a novátorů využili všech rezerv , které ve stavebnictví a na všech pracovištích máme,

aby úkoly letošního roku byly splněny a překročeny. Ústřední výbor KSČ očekává , že stavbaři a pracující ostatních odvětví ná rodního hospodářství, kteří vyrábějí výrobky a materiály pro stav 410

by, zajistí svůj podíl na rozvoji národního hospodářství tím , že výstavbu budou provádět rychle, levně a kvalitně.

Nejbližším úkolem, který podstatně ovlivní výsledky práce le tošního roku i třetí pětiletky, je plnění a překračování úkolů v centralizované výstavbě. Považovat za prvořadý úkol organizo vat přípravu a realizaci výstavby tak, aby bylo dosaženo proni. kavého zkrácení lhůt výstavby jednotlivých objektů. Plněním státního plánu zajistit v roce 1961 průměrné snížení lhůt výstavby o 12 % . Zajišťovat urychlené dokončování rozestavěných objek tů. Soustřeďovat kádry a prostředky na nejdůležitější úseky cen tralizované výstavby, snižovat rozestavěnost, a tak vytvářet pod mínky pro zvyšování směnnosti jako základního předpokladu dal šího zkracování lhůt výstavby. Přechod na dvousměnný provoz

na centralizovaných stavbách považovat za jeden z předních úkolů letošního roku. Na centralizovaných stavbách připravit včas zvlád nutí většího rozsahu prací v letech 1962 a 1963 proti objemům předpokládaným třetí pětiletkou, který vyplynul z nesplnění úkolu v roce 1960 a z projekčního nezajištění předpokládaného počtu staveb v roce 1961. Ve vývoji , výzkumu a v projekci, zvláště u in

vestorů, připravovat nové investice tak , aby především nejdůleži. tější centralizované stavby byly včas koncepčně dořešeny, tech nicky a projektově připraveny a zajištěny dodávkami strojů a za řízení. V přípravě investic v maximální míře uplatnit typizaci a unifikaci podle dokumentu vlády ČSSR. Snižovat rozestavěnost v decentralizované výstavbě . Zajistit , aby nezdravé místní zájmy

nevedly k prosazování dalších decentralizovaných staveb na úkor soustředování výstavby a na úkor zkracování jejich lhůt a aby

neodčerpávaly prostředky potřebné pro centralizovanou výstavbu. Zvýšit úlohu prověrek plánu na takovou úroveň, aby vznikající problémy v investiční výstavbě , její přípravě , výrobním zajištění

a realizaci včas signalizovaly , a na základě rozborů přijímat účin né návrhy na opatření. Zaměřit organizování socialistické soutěže na včasné zpracová ní projektové dokumentace pro centralizované stavby, na zkraco vání doby výstavby a na včasné plnění a překračování dodávek

výrobků všemi dodavateli . Za tím účelem dále rozvíjet uzavírání sdružených socialistických závazků a širokou účast pracujících na přehodnocování a zajištování investiční výstavby. 411

Při zvyšování životní úrovně našich pracujících bytovou vý . stavbou, v její přípravě a zajišťování dbát na rovnoměrné plněné plánu komplexní bytové výstavby ve všech formách a z hlediska jejich územního rozloženi. Z míst, kde není zájem o družstevní

a podnikovou výstavbu, provádět přesuny bez náhrady do míst, kde je o tyto nové formy bytové výstavby zájem. O přesunech roz hodnout vždy na začátku roku, který předchází roku zahájení vý.

stavby, aby bylo možno včas zajistit řádnou plánovací a projekto vou přípravu. Důrazně řešit zvyšování kvality materiálů a výrob ků pro bytovou výstavbu i provádění vlastní výstavby. Odstranit

zaostávání občanské výstavby a zajistit předstih v budování inže nýrských sítí a hospodárných energetických zdrojů. V souladu s bytovou výstavbou zajistit plynulé dokončování terénních a sa

dových úprav v sídlištích. Za měřítko celkového standardu bydle ní považovat komplexní vybavení obytných skupin a okrsků, za jišťující rozvoj všech složek života, včetně služeb poskytovaných obyvatelstvu. Dbát na zabezpečení zeleně a vybavení ploch posky tujících dostatek možností pro krátkodobou rekreaci obyvatel a

hry dětí. Dodržovat celostátně stanovený bytový standard , zvyšo vat počet podlaží obytných domů a od roku 1963 při výstavbě podle

nových typových podkladů dosáhnout minimálně 40 čtverečních metrů obytné plochy a 60 procent bytů s třemi a více pokoji při dodržování plánovaných cen bytů. Připravovat zajištění v projek

ci i ve výrobě pro výstavbu bytů podle nových typových podkla dů, které budou zpracovány a schváleny na základě výsledků pokusné výstavby tak, aby v letech 1963 až 1965 mohl být podle nových typů realizován v hromadné bytové výstavbě maximální

počet bytů , zejména s použitím velkého rozponu, v širokém mě řítku uplatněn vyšší standard bydlení a umožněn další rozvoj

progresívních metod bytové výstavby. Zajistit plnění kvalitativ ních ukazatelů komplexní bytové výstavby stanovených třetí pě

tiletkou uplatněním nové techniky, technologie a progresivních metod organizace práce, zejména proudového způsobu výstavby a rozšiřováním zkušeností z rychlostaveb. Zabezpečit zlepšenou spo lupráci jednotlivých komisí a odborů krajských, městských a okresních národních výborů tak, aby odpovídala novým zásadám

řízení a plánování, zejména v oblasti přípravy a zajišťování kom

plexní bytové výstavby a centralizované i decentralizované inves tiční výstavby . V tom smyslu posílit výkon investorské a kontrol 412

ní funkce národních výborů . Věnovat zvýšenou péči a plánované prostředky na údržbu a modernizaci dosavadního bytového fondu.

Zabránit předčasnému a neplánovitému provádění asanací, s kte rými je ve větším rozsahu počítáno až v dalších letech . Nepři pustit neefektivní a nehospodárné rekonstrukce bytového fondu včetně rekonstrukčních prací na památkách. Na základě dobrých

zkušeností z občanských kontrol organizovat nejširší účast pra cujících při kontrole kvality provádění komplexní bytové výstav by a jejich termínů. Rozvíjet hnutí za výstavbu vzorných sídlišť a socialistickou soutěž za značku vysoké kvality bytů. Vytvářet

pro úspěšnou bytovou výstavbu předpoklady včasnou územní, in vestiční, projektovou a výrobní přípravou. Za tím účelem urychlit práce na závazných směrných a podrobných územních plánech měst. Posílit investorskou funkci , dále zkvalitnit odbory pro vý stavbu, zvláště okresních národních výborů. Zajistit dostatečné zásoby materiálu pro rozšíření zeleně sídlišť již vzrostlými stro my a keři.

Ústřední výbor KSČ znovu zdůrazňuje nutnost zajišťování vý. robních úkolů pro komplexní bytovou výstavbu uložených usne sením z 5. března 1959 a konkretizovaných ve vládním usnesení v harmonogramech výrobního zajištění bytové výstavby do roku 1970 v podnicích a závodech ministerstva výstavby , chemického

průmyslu, těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství, hutí a rudných dolů , spotřebního průmyslu a paliv a energetiky, které se ještě v potřebném rozsahu neplní.

Rozhodující úlohu při zprůmyslnění stavebnictví a vyrovnání jeho úrovně s ostatním průmyslem má technický rozvoj . Jeho rea lizace vyžaduje urychlené budování jednotné materiálové a vý .

robní základny výroby hmot a dílců nejen pro bytovou , ale i ob čanskou, průmyslovou a zemědělskou výstavbu na základě typi zace a průběžné unifikace. Nepřipustit živelnou výstavbu a nerov

noměrné rozložení výrobních kapacit, které vedou ke zbytečné mu zatěžování dopravy a zvyšování nákladů . Rozvoj materiálové a výrobní základny řídit z hlediska pevné koncepce a efektivní rajonizace . Centrální kontrolou zajistit dodržování celostátních úkolů a parametrů. Tím zajišťovat víceúčelovost použití staveb ních dílců a zvyšování sériovosti jejich výroby. Tato hlediska do držovat nejen při výstavbě nových, ale i při rekonstrukci a mo dernizaci dosavadních kapacit. Budování materiálové a výrobní 413

základny orientovat v rámci prostředků daných v třetí pětiletce

i perspektivně na takové hmoty a výrobky , které plní předpokla dy pro automatizaci jejich zpracování. Zavádět stroje a techno logická zařízení, které umožní v širším rozsahu komplexní me

chanizaci a automatizaci . Ve výrobnách stavebních hmot , mate riálů a dílců zvýšit úroveň technologické kázně a pracovní dis ciplíny tak , aby výrobky vykazovaly vysokou kvalitu a rozměrovou

přesnost v souladu s normami a technickými podmínkami. V prů myslových závodech ostatních odvětví dodržovat stanovené obje my výroby a zavádění nových výrobků do-výroby při zajišťování materiálové a výrobní základny stavebnictví. Zajistit potřebný předstih výzkumných a vývojových prací a jejich včasné zavá dění do výroby. Odstranit nepříznivou situaci v růstu výroby ma teriálů a výrobků , jejich sortimentu a nedostatkových strojů a za řízení pro stavebnictví, které se stává omezujícím činitelem pro stanovení a provádění objemu stavebních prací. Urychlit a zajistit

rozvoj prefabrikace dokončovacích prací, který je brzděn nedosta tečnou výrobou nových konstrukcí a hmot, především chemických. Dále soustavně snižovat spotřebu dřeva v investiční výstavbě a na hrazovat dřevo jinými vhodnými materiály. Zajistit v maximální

míře dodávky bytových instalačních jader, prefabrikátů dokončo vacích prací, zvláště fasádních panelů, okenních panelů, oken, dveří , podlah , sektorového nábytku a ostatních zařizovacích před mětů tak , aby na stavbě mohla být prováděna urychlená montáž. U těchto výrobků dbát vysoké kvality. Při výrobě stavebních ma teriálů a výrobků dbát na maximální využívání průmyslových od

padů. Zavést přísnou kontrolu rovnoměrnosti dodávek materiálů a výrobků v požadovaném sortimentu podle státního plánu. Zvlášt. ní péči věnovat slabým profilům betonářské oceli a patentového drátu pro předpjatý beton a odstranit praxi jejich nahrazování profily silnými. Zamezit přesouvání dodávek hutních výrobků na

poslední období v čtvrtletí roku. Urychleně vybavovat stavebnic tví těžebními stroji , zdvihacími zařízeními o vyšších parametrech a technologickými zařízeními, které mu dosud chybějí a brání, aby se přiblížilo světové technické úrovni. Zajistit urychlený vý

voj komplexní mechanizace a automatizace pro stavebnictví.

414

Ústřední výbor KSČ na základě přednesených kontrolních zpráv a diskuse považuje za hlavní příčiny nedostatků v investiční vý .

stavbě a při řešení bytového problému pomalou realizaci usnesení strany. Přes zvýšenou péči ústředních orgánů a národních výborů nejsou jejich současné metody práce na takové úrovni, aby plně

zajištovaly prudký vzrůst úkolů investiční výstavby ve třetí pěti letce jak v rozsahu , tak i kvalitě. V souvislosti s těmito problémy, především centralizovaných staveb a komplexní bytové výstavby ve třetí pětiletce, považuje ústřední výbor KSČ za správné , aby vláda ČSSR, Státní plánovací komise, ministerstvo výstavby a ostatní příslušné orgány a národ

ní výbory rozpracovaly usnesení ústředního výboru KSC do svých opatřent; zvláště:

- Odstraňovat nedostatky při zajištování centralizované vý

stavby, zvláště její předvýrobní přípravy ve výzkumu, vývoji a pro jekci u Investorů a ve výrobním zajištění u dodavatelů. Zvláštní

pozornost věnovat progresívním metodám projektování. Soustře d'ovat kádry a prostředky na centralizované výstavbě, snižovat rozestavěnost a vytvářet podmínky pro zvyšování směnnosti jako základního předpokladu dalšího zkracování lhůt výstavby.

Rešit otázky vývoje bydlení, urbanismu a architektury a spo lečenské a ekonomické efektivnosti investic tak, aby bylo zajiště no vytváření kulturního, pracovního i životního prostředí rozvíje

jící se socialistické společnosti. Posoudit, zda dosavadní výstavba těmto potřebám odpovídá. Zabezpečovat rovnoměrné plnění plánu komplexní bytové výstavby ve všech formách a kvalitě provádě . ných prací. Včasnou územní, investiční, projekční a výrobní pří pravou bytové a občanské výstavby zajistit předstih pro výstavbu, zvláště pak inženýrských sítí a hospodárných energetických zdro

jů. Plynule dokončovat terénní sadové úpravy a rozvíjet služby po skytované obyvatelstvu. Urychlit práce na závazných směrných a podrobných územních plánech měst. Posílit investorskou funkci zvláště okresních národních výborů . Dodržovat celostátně stano vený bytový standard u vícepodlažních obytných domů a od roku

1963 při výstavbě podle nových typových podkladů dosáhnout mi nimálně 40 m² průměrné obytné plochy bytu při dodržování stano veného počtu bytů s více obytnými místnostmi a dodržení stanove ných cen. Zvláštní péči věnovat komplexní bytové výstavbě na Ostravsku, Ústecku , Karlovarsku a v hlavním městě Praze, kde je 415

uloženo vyřešit v podstatě bytový problém do roku 1965, včetně prováděné bytové politiky. Zlepšovat práci okresních stavebních podniků při provádění údržby a modernizace bytového fondu .

- Zajištovat další zprůmyslňování stavebnictví cestou technic kého rozvoje .

Splnění a překročení velkých úkolů, před kterými stoji pracující ve stavebnictví při zajištování průmyslové, zemědělské a bytové výstavby, je závislé na organizátorské práci strany . Hlavním úko

lem stranických orgánů a organizací je vést pracovníky ve staveb nictví, projekci, u investorů, dodavatelů , funkcionáře v národních

výborech a všechny, kteří se podílejí na zajištování investiční vý. stavby, k aktivní účasti na zhospodárnění výstavby, ke kvalitnímu

provádění prací a dodržování lhůt výstavby. Podněcovat, usměr ňovat a organizovat iniciativu všech pracovníků ve výstavbě, aby na každé stavbě a výrobně byla směle zaváděna nová technika a technologie , mobilizovány zdroje a rezervy a probojovány cesty

nejprogresívnější metodě - proudové výstavbě. Mnohem výraz

něji uplatňovat vedoucí úlohu KSČ při řízení stavebnictví. Dobu dovat výstavbu stranických organizací na stavbách, stále zvyšovat stranickou organizovanost přijímáním nejlepších dělníků a tech niků a zvýšit péči o rozmístování členů strany na nejdůležitější úseky výstavby. Zvýšit úroveň stranického řízení národních výbo

rů, kde je těžiště při realizaci úkolů. Činnost a organizátorská práce mezi občany musí směřovat k zajišťování jejich účasti na všenárodním úkolu - řešení bytového problému. Jednou z rozhodujících podmínek splnění vysokých a náročných

úkolů třetí pětiletky v průmyslové, bytové i zemědělské výstavbě je účast pracujících v socialistické soutěži. To předpokládá, aby každá stavba, každá četa a každý pracovník na stavbě na kterém koliv úseku znali své úkoly i prostředky, kterými je mají splnit.

Na základě znalostí úkolů dělat taková opatření v organizaci prá ce a technologii výroby i v odměňování, která budou podněcovat iniciativu a soustiedovat úsilí všech pracujících k dosažení nejlep ších pracovních výsledků . K tomu plně využít odborových organi zací a organizací ČSM na stavbách. Zvyšovat náročnost na práci a přejít ke konkrétnímu pověřování úkoly. Vychovávat a připra vovat tak pracující na úkolech ke vstupu do KSČ. Socialistickou

soutěž a závazky k plnění úkolů pravidelně vyhodnocovat.

Pro zprůmyslňování stavebnictví a zajištění vysokých úkolů 416

v současném období má mimořádný význam příprava, výchova a rozmístění kádrů. Výchova politicky vyspělých a odborně vzděla

ných organizátorů výroby a jejich správné rozmístění na nejdůle žitější, náročné úseky výstavby umožní sjednotit pracovní kolek tivy, využít jejich zkušeností, a tak uvolňovat široký prostor ini.

ciativě pracujících. Růst kvalitativních nároků v investiční vý. stavbě a stavebnictví vyžaduje zvýšenou péči také v přípravě kádrů pro výrobu v nově budovaných kapacitách, aby bylo zajiš

těno jejich rychlé a bezporuchové uvádění do provozu . Zlepšit vy bavení výzkumných a vývojových pracovišť kvalifikovanými kádry vědeckých pracovníků. Plán přípravy vědeckých aspirantů sladit

s konkrétními potřebami výstavby. Při zajišťování růstu kvalifika ce kádrů pro stavebnictví přihlížet k potřebám stavebnictví, vy plývajícím ze změn v technologii výroby. Těmto potřebám přizpů sobit i výuku na odborných a vysokých školách . Spolehlivou cestou perspektivního zajištování stále rostoucích

úkolů stavebnictví je zvýšení péče v odborné a politické přípravě a výchově učňů v národních podnicích , odborných učilištích a učňovských střediscích tak, aby v průběhu třetí pětiletky bylo

minimálně pro stavebnictví podle potřebných oborů připraveno 30 000 mladých kvalifikovaných pracovníků. Zvláštní péči si vyžá dá výchova a příprava učňů přidružené stavební výroby a nových výrobních oborů. Krajské a okresní výbory strany musí vést stranické organizace k tomu , aby daleko směleji podporovaly a zaváděly vše nové, co technika stavebnictví přináší. V tom je síla strany. Naše stranické

organizace musí v tomto směru zvýšit pozornost, neuspokojovat se s dosavadním stavem, rozšiřovat pole působnosti iniciativě lidí, bojovat proti konzervatismu, který se ještě ve stavebnictví proje vuje. Stavebnictví přestává být řemeslem a musí se stát průmys lem. Toho nelze dosáhnout jen zaváděním nových strojů , ale zá roveň je třeba zajišťovat změnu v myšlení lidí, zbavovat je řemeslných ‘ malovýrobních pohledů. V této výchově mají rozho dující úlohu komunisté.

Rozsah , složitost a význam problémů naší výstavby klade na KV a OV KSČ, na každou stranickou organizaci daleko větší nároky.

Vyžaduje, aby znaly dobře situaci , připravovaly správné rozmístě ní a přípravu kádrů k zajišování obtížných úkolů , aby správně rozeznávaly hlavní články , které o úspěchu výstavby rozhodují, 14 Usnesení a dokumenty

417

aby pak operativně mohly věci řešit a odstraňovat překážky a na pomáhat všemu novému, progresívnímu. Plněním úkolů na každé stavbě splní stavbaři svůj příspěvek k prudkému rozvoji výrobních sil v našem národním hospodářství. Do popředí se dostává postava

komunisty-organizátora, znalého problémů ekonomiky. Aby stra nické organizace mohly tuto úlohu sehrát, musí se především zvý šit úroveň práce stranických výborů jako štábu, který každou bitvu o termíny, kvalitu a hospodárnost bude s přehledem a zna lostí řídit. Členské schůze strany se musí stát místem , kde budou

sjednoceni názorově i v plánovitém postupu všichni komunisté na stavbě . Specifický charakter stavebnictví si přímo vynucuje více

než kdekoliv jinde vést a řídit stranické skupiny , aby rozhodnutí a vliv komunistů se dostaly na všechna staveniště, do všech částí stavby, aby komunisté stáli v čele boje za termíny, kvalitu prací

a vysokou pracovní morálku na stavbách. V politickoorganizátor ské a výchovné práci dbát vždy konkrétních podmínek na stav bách, vytvářet předpoklady pro další rozvoj hnutí brigád socialis tické práce, pomáhat jim a využívat jejich zkušeností. Okresní výbory KSČ musí s větší účinností řídit práci strany na

stavbách na základě znalosti situace a problémů každé stavby. Ve stavebnictví jsou těžší podmínky dané roztříštěností staveniště , nízkým podílem stabilizovaných kádrů , častými přesuny čet i jed notlivců i nižší úrovní organizace práce ve srovnání s ostatním průmyslem . Tím více je nutno zesílit vliv strany na život a práci

na stavbách , zvýšit péči KV a zvláště pomoc OV KSČ stranickým organizacím.

Cílevědomě pomáhat stavbě za stavbou řešit problémy, učit stranické organizace pracovat v náročných a složitých podmin kách. OV KSČ musí situaci analyzovat a věnovat organizacím ve stavebnictví mimořádnou pozornost. V každém kraji a okrese jsou dobré zkušenosti, že správné uplatňování vedoucí úlohy strany na stavbě sjednocuje úsilí hospodářského vedení, Revolučního odbo

rového hnutí, Čs. svazu mládeže na řešení rozhodujících problémů výstavby. Pracovníci na stavbě dávají pak k dispozici všechny své síly a zkušenosti . Při zabezpečování dalšího rozvoje našeho národního hospodár

ství a růstu životní úrovně pracujících má významné postavení stavebnictví, které již při plnění úkolů XI . sjezdu KSČ dosáhlo vý. znamných úspěchů. Splnění úkolu třetí pětiletky v investiční vý 418

stavbě, zvláště na centralizovaných stavbách , a bytové výstavbě

však předpokládá další podstatné zvýšení vlivu strany na řízení stavebnictví. Zesílení organizátorské práce stranických orgánů a organizací v konkrétních podmínkách staveb a další rozvoj socia listické soutěže jsou základem úspěšného splnění náročných úko lů stavebnictví.

Ústřední výbor KSČ je přesvědčen , že stavbaři a ostatní pracu jící, kteří se podílejí na zajišťování investiční výstavby, vědečtí a výzkumní pracovníci , architekti a projektanti , pracovníci inves torů a dodavatelů spolu s dělníky a techniky na stavbách výstavbu nových továren, zemědělských objektů, přehrad , škol, jeslí, ne mocnic i bytovou výstavbu, která je všenárodním úkolemn, úspěšně splní a přispějí tak k rozvoji vyspělé socialistické společnosti.

419

USNESENÍ OSTŘEDNÍHO VYBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

K ZABEZPEČENÍ DALŠÍHO ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

PLENÁRNI ZASEDÁNÍ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSC VE DNECH 12.- 14. DUBNA 1961

I

Společným úsilím všech pracujících byla pod vedením Komu nistické strany Československa vybudována v naší vlasti nová, so cialistická společnost. Nyní veškeré naše snažení směřuje k vybu dování vyspělé socialistické společnosti a k vytváření předpokla dů pro postupný přechod k budování komunismu. Při výstavbě

vyspělé socialistické společnosti a při shromažďování sil pro pře chod ke komunismu má velmi významné místo doprava .

Doprava je pokračováním výrobního procesu všech odvětví prů myslu a zemědělství a důležitým činitelem rozvoje služeb obyva

telstvu. Doprava zprostředkuje spojení mezi průmyslovými stře disky a ostatními oblastmi země , mezi městem a venkovem , mezi

výrobou a spotřebou, mezi naší republikou a zahraničím. V naší

zemi se rychle rozvíjejí různé druhy dopravy. Autobusová přepra va osob je u nás vybudována jako v málokteré jiné zemi a stále se zdokonaluje. Na vysokém stupni je individuální doprava osob ními automobily a jednostopými vozidly – motocykly , skútry, motorovými koly . Velkým rozvojem prochází i letecká doprava ve vnitrozemí i na dálkových zahraničních spojích . Pro rozvoj ná. rodního hospodářství je stále více využívána i vodní doprava.

Ze všech druhů dopravy má v Československu největší význam železniční doprava.

Se svou » modrou armádou « zkušených pracovníků , s bohatou sítí tratí a ohromným množstvím dopravní techniky přepravuje rychle a hospodárně na místo určení desetimilióny tun uhlí , rudy, 420

koksu, stavebnin, dřeva, zemědělských produktů, spotřebního zbo ží apod. Železnice zabezpečuje rozsáhlý vývoz a dovoz zboží i su rovin , spojený s rozvojem našeho národního hospodářství, s pro

hlubováním ekonomické spolupráce ČSSR s ostatními socialistic kými státy a s neustálým vzestupem zahraničního obchodu s růz nými zeměmi světa. Ze zeměpisné polohy naší republiky vyplývá

pro železnici úkol zabezpečit značně vysoký tranzit zboží ze sou sedních států přes naše území. Den co den přepravuje železnice

statisíce pracujících do práce a z práce a v souvislosti se zvyšo váním směnnosti v našich závodech a postupným zkracováním

pracovní doby rostou požadavky pracujících na rychlou, kulturni a bezpečnou přepravu. Spolu s tím musí železnice uspokojit poža davky na cestovní ruch, které se budou dále rychle zvyšovat jako

jeden z projevů rostoucí životní úrovně občanů vyspělé socialis tické společnosti.

S rozvojem vyspělé socialistické společnosti a vytvářením před pokladů pro přechod ke komunismu nepoklesne nikterak význam železniční dopravy, nýbrž bude se dále zvyšovat. Aby železnice

mohla splnit velké úkoly, které pro ni vyplývají z rozvoje hospo dářství, z rozmachu kultury a vývoje celé naší společnosti, musí se sama hluboce změnit. Nová železniční technika spolu s rostou cími přepravními úkoly si vyžádá kvalitativní změny v technolo

gii, v organizaci a řízení železniční dopravy jako celku. To bude klást vysoké nároky na kvalifikaci lidí. Mnohé dosavadní tradiční

profese, vyznačující se namáhavou a nebezpečnou prací, zaniknou a naproti tomu vzniknou profese nové s vysokou náročností na ovládání složitých technických zařízení. Kultura práce železničá

řů bude tak pozvednuta na daleko vyšší stupeň. Vycházeje ze zásady řešit především ty problémy , jejichž řešení

má rozhodující vliv na rozvoj společnosti , národního hospodářství a život lidu , klade ústřední výbor KSČ velký důraz na řešení pro blémů železnic, aby nejdůležitější článek naší dopravní soustavy nebyl brzdou, nýbrž spolehlivou oporou v úsilí o vybudování vy spělé socialistické společnosti a při shromaždování sil pro po stupný přechod ke komunismu.

421

II

Vybavení železnic, současný stav a technický rozvoj v příštích letech Vzorem pro přebudování naší železniční dopravy nám musí být

socialistická železniční doprava Sovětského svazu, přizpůsobená našim podmínkám, jejíž charakteristické rysy jsou : spolehlivé a bezpečné zvládnutí mohutných přepravních proudů, vysoký stupeň soustředění nákladových operací a jejich plná mechanizace, do

prava těžkých a rychlých vlaků při používání nejmodernější tech niky, vysoké tempo růstu produktivity práce a neustálé snižování vlastních nákladů na přepravu .

V realizaci základních úkolů technického rozvoje železniční do pravy musí být vytvářeny předpoklady k dosažení těchto cílů

v technické rekonstrukci železnic : likvidovat parní trakci a nahradit ji úplně trakcí elektrickou a dieselovou ; dosáhnout toho, aby se vozový park skládal převážně z velko kapacitních vozů nové konstrukce , a v souladu s tím provádět úpravu tratí na odpovídající nápravový tlak ;

vybavit rozhodující stanice komplexní mechanizací řadících prací ;

plně automatizovat zabezpečovací techniku na hlavním tahu. Technická rekonstrukce železniční dopravy musí být plně za

bezpečena v přípravě a v provádění investiční výstavby . Ústřední výbor je nucen vážně kritizovat dosavadní způsob přípravy projek tové dokumentace železniční výstavby i neefektivní způsob vý stavby samé. V tomto směru musí nastat zásadní obrat, aby sou časné úkoly Železnice 1 úkoly perspektivní byly kvalitně, včas a s efektivním vynaložením prostředků zvládnuty.. Je třeba konstatovat, že druhý pětiletý plán v investiční vý

stavbě nebyl splněn , vynaložené prostředky nebyly vždy řádně využívány, zejména pak pro zásadní koncepční neujasněnost, což

pochopitelně nezůstalo bez vlivu na kvalitu i kvantitu projekční přípravy a odráželo se pak i v nekomplexnosti a nekoordinova nosti výstavby některých úseků. Tín se výstavba zbytečně zdra žovala a prodlužovala. V příštích letech bude vynaloženo na investiční výstavbu že 422

lezniční dopravy zajišťující plně vytčené cíle její technické re konstrukce mnoho miliard Kčs, zejména na elektrifikaci a kabe lizaci , na automatické traťové zabezpečovací zařízení, na rozšíře ní a modernizaci vozového parku atd. Půjde o úkoly veliké , ale

splnitelné a pro zabezpečení rozvoje železniční dopravy bezpod mínečně nutné, a proto při jejich uskutečňování musí dojít

k úplnému zvratu v nazírání a přístupu k zavádění nové tech niky na železnici, a to nejen u pracovníků železnice, ale i u pra covníků vyrábějících a dodávajících tato zařízení. Proto je třeba :

Pokládat nadále elektrifikaci za základní směr rozvoje želez

niční dopravy. Dieselizaci pokládat jako doplňkový typ trakce. Ke snížení přepravy uhlí zavádět ji postupně od východu státu k západu a ke zlepšení ovzduší do staničního posunu , zejména ve velkých městech. Moderními trakcemi vybavovat zásadně ucelené

traťové úseky . V elektrifikaci počítat důsledně s provozem těžkých a rychlých vlaků a urychleně odstranit disproporce v ka pacitě jednotlivých článků elektrifikovaných úseků. V druhé po

lovině třetí pětiletky přejít při elektrifikaci železnic k používání střídavého proudu průmyslového kmitočtu a do té doby vyřešit technologii přechodových stanic ze střídavého na stejnosměrný

proud. Urychlit zavádění dálkové automatické regulace měníren. Při výstavbě a rozvoji nové techniky zabezpečovat maximální úsporu kovů, zejména barevných , a to v prvé řadě náhradou mědě ných trolejí ocelohliníkem.

V opravárenské činnosti zvýšit kvalitu a produktivitu práce za- , váděním mechanizace a později poloautomatizace opravárenské základny vozového parku a mechanizačních zařízení.

Včas vyjasnit možnost technického a organizačního přebudo vání parku na automatické spřáhlo.

Zásadně změnit postoj při řešení otázky zvýšení kultury cesto vání a modernizovat osobní vozový park, mechanizovat čištění vozových souprav, automatizovat výdej jízdenek a informace ces tujících . S plnou odpovědností přistoupit k dokončení vývoje elektric

kých jednotek pro osobní dopravu, na jejímž uvedení do provozu

závisí vyřešení předměstské dopravy na obvodu Prahy a v dalším výhledu v ostatních velkých průmyslových centrech. 423

Zabezpečení těchto úkolů předpokládá odstranění dosavadních chyb a nedostatků při zavádění nové techniky v železniční dopra vě, v zajišťování přípravy a realizace investic a uvedení do pro vozu.

Proto bude nutno : Zajistit komplexnost řízení a zabezpečování technického roz.

voje počínaje výzkumem a konče jeho realizací v investiční vý. stavbě a uvedení do provozu.

Plně využívat výzkumných a vývojových prací vyřešených

v SSSR a v ostatních lidově demokratických zemích a umožnit tak koncentraci výzkumných kapacit na nevyřešené důležité vý zkumné problémy . Tím umožnit řešení otázek dlouhodobého roz voje technické základny železniční dopravy a otázek dopravně ekonomických a vytvořit tak v plánu výzkumu a vývoje dostateč ný předstih a dosáhnout toho , aby nová technika byla prováděna cílevědomě a zajišťovala tak komplexnost a vzájemné proporce

především z hlediska propustné výkonnosti ucelených tratových tahů.

V oblasti investiční výstavby zabezpečit předstih plánovací a projektové přípravy. Zvýšit projekční kapacitu důsledným po užíváním typových a opakovaných projektů , resp . prvků, a zjed

nodušením projektové dokumentace. Za tím účelem urychlit, pro hloubit a rozšířit resortní typizaci jako nástroj zhospodárnění a zjednodušení projekce a tím i výstavby.

Provést důsledné vymezení pravomoci a odpovědnosti jednotli vých složek ministerstva dopravy a spojů, projekčních organizací všech stupňů a investorských organizací tak, aby nedocházelo k zpracování stejných úkolů na různých místech, aby bylo zajiš těno důsledné uplatňování nové techniky již ve všech projektech, aby byl zajištěn projektantský dozor nad realizací nejdůležitěj. ších staveb.

Prohloubit a rozšířit činnost technickoekonomického útvaru re sortu zabezpečujícího technickoekonomické podklady investič ních záměrů opřené o vyhodnocení zahraniční dokumentace, který

by byl současně garantem progresivity, pokrokovosti a hospodár nosti investičních záměrů již při jejich zrodu. Do konce roku 1961

doplnit vyhlášené technickohospodářské ukazatele na ucelené soubory podle druhů staveb a získat tak měřítka ekonomické

efektivnosti investiční výstavby. 424

Pro zvýšení efektivnosti vynakládaných investičních prostřed ků zvýšit náročnost při posuzování a schvalování projektů, odstra nit formálnost a usměrňovat projektové práce již během zpraco vání projektů ; za tím účelem zkvalitnit kádrové vybavení jak ex pertních, tak investorských orgánů. Soustředovat investiční prostředky a stavební kapacity na roz hodující akce a snižovat tak rozestavěnost a zkracovat doby uvá dění kapacit do provozu a dosáhnout souladu staničních a tra

ťových kapacit ; před realizací liniových technik zabezpečovat v dostatečném předstihu provádění nezbytně nutných úprav trati a stanic, urychleně budovat mimoúrovňové křižovatky silnic se železnicí a k tomu plně využít typizace a prefabrikace.

Dodržovat účelnou dělbu práce mezi specializovanými staveb ními organizacemi ministerstva výstavby a ministerstva dopravy

tak, aby stavební organizace resortu dopravy prováděly výhradně decentralizovanou výstavbu a z centralizovaných akcí, resp. jejich

etap, jen ty , které je nutno provádět v závislosti na železničním

provozu. Přitom sledovat cíle dosažení maximálního využití me chanizačních prostředků, vysoké produktivity práce a podstatné ho zkvalitnění a zkrácení investiční výstavby .

Organizovat účinnou spolupráci dodavatelů vozidel, mechani začních zařízení a přístrojové a slaboproudé dopravní techniky s investorem a generálním projektantem, aby vyvíjená a dodávaná zařízení odpovídala nejnovějším poznatkům vědy a techniky.

Ústřední výbor připomíná ministrům těžkého a všeobecného strojírenství jejich odpovědnost za kvalitní výrobu a včasné do dávky vozidel a zařízení, na nichž závisí splnění úkolů v odvětví dopravy. III

Správně využívat všech prostředků a sil pro zlepšení práce železnic Ústřední výbor vysoce oceňuje obětavost a úsilí železničářů při zvládání všech náročných úkolů , které při rozvoji národního hos. podářství byly na dopravu kladeny, Železničáři se aktivně zúčast nili vybudování socialistické společnosti v naší vlasti a svou prací významně přispěli ke zvýšení výroby , rozvoji kultury a materiál 425

nímu růstu životní úrovně lidu. V letech druhé pětiletky se zvý. šila přeprava zboží na železnici téměř o 40 % , tj . ze 140 na 195 miliónů tun, výkon železnic v hrubých tunokilometrech vzrostl téměř o 48 % - z 59,5 na 88 miliard hrubých tunokilometrů, prů

měrná hrubá váha vlaků vzrostla za pět let o 18 % a dosáhla 990,3 tuny. Přeprava osob vzrostla ve stejné době z 583 na 641 miliónů osob. V řadě ukazatelů naše železnice úspěšně soutěží s nejvyspělejšími kapitalistickými státy.

Přes tyto dosažené úspěchy projevuje se však zvláště v plynu losti a spolehlivosti železniční dopravy mnoho velmi vážných ne

dostatků a chyb, které vedou, zpravidla vždy v posledních měsí cích roku, k výpadkům ve výrobě, brzdí rozvoj národního hospo

dářství a ztěžují práci jak pracujícím, tak železničářům samým.

Ústřední výbor zjišťuje, že opakující se nedostatky a chyby ne byly dosud odstraněny. Ústřední výbor strany na ně poukázal ve svém usnesení v roce 1954, v roce 1958 a znovu 17. ledna 1961. Tato usnesení jsou nadále platná a ústřední výbor KSČ důrazně

žádá od všech vedoucích pracovníků na železnici, aby bez uhý bání a kolísání zajistili důsledné splnění směrnic k odstranění všech překážek v rozvoji práce železnic. Aby byly plynule zvládnuty všechny úkoly železniční dopravy, je nutno plně využívat všech velkých prostředků techniky, kapacit

a sil, které železnice mají a dostávají. K tomu je nutné vycházet z těchto zásad : Zlepšit organizaci vlakové dopravy a vytvořit plánovitë nutné rezervy

Zabezpečit účelné rozložení zátěžových proudů na celou sít.

Elektrifikované hlavní tratě plně využívat k odvozu největší zá tèže těžkými nákladními vlaky a pro přepravu všech dalších vlaků ostatní tratě. Tím správně využívat všech kapacit, které jsou k dis pozici,

dosáhnout tak na hlavním tahu komplexní rezervy pro

vozní výkonnosti v rozsahu nejméně 10 % až 15 % .

Novou organizací vlakotvorby a jejím přísným dodržováníın zvý šit tvorbu těžkotonážních dálkových vlaků, a to jak z míst hro madné nakládky , tak i z důležitých seřadovacích stanic. Soustav ně vytvářet podmínky pro jejich plynulou jízdu na tratích. V roce 426

1961 zajistit tvorbu nejméně 185 dálkových odesílatelských vlaků denně .

K novému grafikonu vlakové dopravy zabezpečit prodloužení vozových i vozebních ramen , a tak podstatně zlepšit využití loko motiv i vozů. V roce 1961 dosáhnout 505,6 km denního oběhu elek

trických lokomotiv, 228,6 kilometru parních lokomotiv, důsledně zabezpečit plnění plánovaného oběhu vozů. Usilovat o plné využití ložného prostoru vozů, soustavně zvy šovat váhy vlaků, podstatně snížit počet nevytížených vlaků a prázdných běhů vozů a lokomotiv. V roce 1961 dosáhnout 1462 tun průměrné váhy průběžných nákladních vlaků. K nejlepšímu využití všech prostředků a k vytvoření potřebných rezerv zajistit

podstatné zlepšení technického stavu lokomotiv, vozů i ostatních zařízení, zvýšení kvality údržby bezpodmínečným dodržováním technologie a zvýšením úrovně technické kontroly při přejímkách

všech zařízení. Dosáhnout v roce 1961 snížení správkového sta vu lokomotiv na 13,3 % a nákladních vozů na 4,8 % . Podstatně zlepšit údržbu tratí a ostatních, zejména zabezpečovacích za řízení .

Tyto zásady zabezpečovat ihned a plně je uplatnit v grafikonu vlakové dopravy na rok 1961–1962.

Ke zvýšení úrovně řízení železniční dopravy Ústřední výbor žádá důkladně zvýšit úroveň práce železnic a

pokračovat v dalším zlepšení organizačního uspořádání. To pro vádět na základě hluboce promyšlených a dobře vyzkoušených opatření a v souvislosti s prováděnou technickou rekonstrukcí Zeleznic a s velikými změnami, které tím vzniknou v charakteru

práce lidí. Za tím účelem je nutné : podstatně zlepšit pracovní metody a styl práce všech řídících orgánů a činnost ministerstva soustředit zejména na vypracování plánu jednotlivých dopravních odvětví, na zabezpečení rozvoje nové techniky, výchovy a zvy

šování kvalifikace kádrů , na řízení mzdové politiky a účinnou kontrolu práce podřízených organizací. Sladit provozní a ekonomické zájmy jednotlivých drah a celé železniční sítě a dosáhnout tak jednotného řízení celé sítě jako výrobně ekonomického dopravního celku. Největší péči věnovat organizaci a řízení provozu. 427

Zabezpečit jednotné řízení železničních uzlů a dosáhnout tak souladu práce jednotlivých výkonných jednotek. Soustředit řízení provozní práce na hlavním tahu do nejmenšího počtu míst a obsa dit je vysoce kvalifikovanými pracovníky a vybavit je nejnovější technikou .

Zvýšit náročnost na práci náčelníků výkonných jednotek a pro vést účinná opatření pro zlepšení podmínek práce dispečerského aparátu, výpravčích a kontrolorů dopravy tím, že bude zvyšo

vána jejich odborná úroveň, posílena jejich pravomoc a odpověd nost, podstatně snížena jejich administrativní práce při řízení pro vozu tak, aby mohl tento řídící aparát zajišťovat plynulé zvládnutí vlakové dopravy s potřebným předstihem.

Zabezpečovat plynulé uvádění plánovaných kapacit do provozu a rychle si osvojovat jejich využití pro zvládnutí úkolů železniční

dopravy. K tomu zejména zlepšit práci vlastních stavebních orga nizací využitím mechanizace i fondů pracovní doby na stavbách, lepším organizováním a plynulým zásobováním zejména centrali zovaných staveb, důslednou kontrolou a zajišťováním harmono

gramu výstavby a lepší prací investorů při přejímání kapacit do provozu.

Podstatně zvýšit úroveň plánování

V souvislosti s organizačním uspořádáním práce železnic vypra covat novou metodiku vnitropodnikového plánování a financování Železnic, zejména zjednodušit, sjednotit a zkvalitnit systém ukaza telů plánu. Prozkoumat účelnost tvorby zisku na drahách a uplat nit takový systém financování, který bude posilovat zájmy celé Železniční sítě. Zvýšit účinnost technického i směnového plánu tak , aby se staly skutečným nástrojem řízení provozní práce a

určovaly potřebné prostředky a síly k jejich realizaci. Zlepšit úroveň přepravního plánu, posílit jeho autoritu a zajistit , aby již přepravní plán zabezpečoval co nejrovnoměrnější rozlo žení přepravních nároků do jednotlivých čtvrtletí a předzásobení podniků a závodů před podzimní přepravou. Národní výbory, ze jména dopravní komise rad KNV I ONV , musí zajišťovat vzájemné skloubení silniční a železniční dopravy správným rozložením pře pravních nároků mezi železniční a automobilovou dopravou, ze jména u přeprav na krátké vzdálenosti. Přepravní plány rozhodu 428

jících hromadných substrátů, zejména uhlí, rudy, ropy, cementu atd. , projednávat na úrovni příslušných ministerstev a KNV a za roveň zvýšit pravomoc i odpovědnost drah i stanic za plánování přeprav ostatních výrobků a surovin .

Zlepšit a zjednodušit celý systém evidence, výkaznictví a sta tistiky , aby se staly spolehlivým nástrojem pro řízení a plánování železniční dopravy .

Propracovaná opatření v oblasti řízení, plánování a financování železnic projednat s aktivem železničářů, vyzkoušet v praxi a předložit v nejkratší době stranickým orgánům ke schválení. Zvyšovat kvalifikaci pracovníků, doplnit jejich stavy k zajištění stabilizace a odstranění přesčasové práce

Ústřední výbor konstatuje, že není účinně bojováno proti vyso kému překračování pracovní doby v železniční dopravě, že ne jsou odstraňovány velké prostoje, a proto značná část provozních pracovníků nemůže plnit své úkoly v normální pracovní době a za normálních pracovních podmínek . To , vede k přetěžování části

provozních pracovníků, ohrožuje vytváření předpokladů pro zkra cování pracovní doby a snižuje možnost soustavného zvyšování kvalifikace pracovníků. K odstranění tohoto stavu je tieba : doplnit plánované stavy pro. vozních pracovníků a vytvořit potřebné rezervy především využi tím vlastních zdrojů pracovních sil z pomocných provozů a admi nistrativy a dosáhnout stabilizace pracujících na železnici. Je nutno rozvíjet nové, vysoce produktivní formy práce v železničním provozu .

V součinnosti s národními výbory a za pomoci ROH podstatně zlepšit nábor pracovníků. Významnou pozornost věnovat náboru mladého dorostu a žen. Vytvářet příznivé podmínky pro zvýšení

zájmu mládeže o práci na železnici již na školách . Pro ženy vy tvářet lepší podmínky , zejména vhodnější úpravou pracovního re

žimu, zlepšením sociálních zařízení a rozšířením počtu profesi především v osobní dopravě .

Náčelníky všech stupňů vést k vyšší odpovědnosti za doplňová ní stavu pracovníků a na všech stupních řízení pravidelně kon trolovat plnění plánu práce. 429

Do roku 1965 zajistit, aby nejméně dalších 1800 pracovníků dosáhlo vysokoškolského vzdělání, a do roku 1970 tento počet zvýšit o dalších 2200 pracovníků. U středně technických pracov níků zvýšit v průběhu pěti let počet pracovníků o 7 tisíc a do roku

1970 o dalších 10 tisíc. Polovinu potřebných vysokoškolských i středně technických pracovníků zajistit organizováním studia pracujících při zaměstnání. K tomu včas vytvořit všechny potřebné podmínky na Vysoké škole dopravní a zřídit podnikové školy V rozhodujících místech železniční sítě. V přípravě dělnického dorostu vyškolit do roku 1965 nejméně 15 tisíc učňů ve výchovných učňovských zařízeních a již v roce 1961 čtvrtinu vyučeného dorostu zařadit do dvouletých středních škol pro pracující při podnicích železniční dopravy. Zvýšit kvalitu výchovy učňů a vytvořit k tomu potřebné podmínky.

Zároveň zvyšovat kvalifikaci všech provozních zaměstnanců pro ovládnutí nových druhů trakcí a nových technických zařízení a pro získání dvojí a další kvalifikace. K tomu dále zřizovat a lépe organizovat závodní školy práce, aby se staly základním nástro

jem všech druhů školení pro zvyšování kvalifikace a přiblížit je co nejvíce k železničnímu provozu. Všechny druhy školení a studia organizovat s přihlédnutím k podmínkám nepřetržité práce želez ničního provozu. Pro všechny formy studia urychleně vypracovat učební osnovu a zajistit vydání potřebných učebnic a pomůcek .

Ve všech výkonných jednotkách vypracovat ve spolupráci se základními organizacemi ROH konkrétní dlouhodobé plány vý chovy a zvyšování kvalifikace pracovníků všech profesí. K posílení zainteresovanosti na zvyšování kvalifikace pracovní ků a na zlepšení úrovně železničního provozu lépe využívat mzdo vé , platové a prémiové soustavy . Zainteresovat pracující na plnění kvalitativních a kvantitativních ukazatelů v normální pracovní době . Zvýhodnit vyšší obtížnost práce na tratích s vysokým roz

sahem vlakové dopravy. Zabezpečit stejné odměňování pracují cích v železničních profesích ostatních odvětví národního hospo

dářství jako na železnici . Ke zvýšení péče o pracující v železniční dopravě provést za účasti odborové organizace okamžitá opatření ke zlepšení stavu sociálních a hygienických zařízení a ke zvýšení bezpečnosti při práci .

Ve spolupráci s národními výbory zabezpečit ve velkých želez 430

ničních centrech zvýšení přídělů bytů ze státní bytové výstavby. Zejména rozšířit podnikovou a družstevní výstavbu bytů pro že

lezničáře. Pro mladé pracovníky urychleně budovat svobodárny a ubytovny v rozhodujících místech železničního provozu. V železničních zdravotnických zařízeních zlepšit odbornou péči a ve vícesměnných provozech zabezpečit službu lékařů a zdra votníků .

Zvýšit kázeň a disciplínu a soustavně zvyšovat bezpečnost železniční dopravy

Ústřední výbor je vážně znepokojen současným stavem bezpeč nosti dopravy . Do rukou železničářů se svěřují denně statisíce na

šich občanů a obrovské hodnoty vytvořené našimi pracujícími. Sebemenší porušení pravidel železničního provozu třeba i jednot livci má dalekosáhlé následky. Základní podmínkou pro zvýšení bezpečnosti provozu je naprostá kázeň a disciplína , která se musí stát osobní záležitostí a věcí cti každého jednotlivého železničáře. Nezbytná vysoká odpovědnost železničářů při vykonávání je

jich povinností a vzájemná závislost pracovníků na železnici musí vést k prohlubování a upevňování vzájemných soudružských vzta hů, vzájemné výchově a kontrole, k soustavné starostlivosti a

k dosažení nejvyššího stupně uvědomělé kázně a disciplíny. K to mu je nutno :

Organizovat a rozvíjet všechny formy účinné výchovné práce a rozšiřovat iniciativu pracujících, jako je hnutí »každý kon

trolorem na svém pracovišti« , soutěž za beznehodovou práci vý. konných jednotek, kolektivů i jednotlivců. Ve výchově uvědomělé

soudružské kázně a disciplíny mají především pomáhat členové kolektivů, které jsou držiteli titulu brigáda socialistické práce nebo o tento titul soutěží.

Pravidelně vyhodnocovat a popularizovat výsledky činnosti vzorných výkonných jednotek , které pracují bez nehod a zmetků. Příkladem ostatním pracovníkům jak v kázni a disciplíně, tak

v plnění svých pracovních povinností i v osobním životě musí být vedoucí pracovníci, kteří řídí a odpovídají za železniční provoz .

Ke včasnému odhalování nedostatků při zvyšování bezpečnosti dopravy, k upevňování kázně a disciplíny zkvalitnit kontrolní aparát všech stupňů a zvýšit jeho odpovědnost. 431

Zjednodušit a zlepšit dopravní předpisy a vydat nový disci

plinární a turnusový řád a nepřipouštět časté změny těchto zá kladních dokumentů .

Dosažení vysoké úrovně kázně a disciplíny má zvláštní význam v osobní dopravě , kde je nutno zajistit naprostou bezpečnost a pravidelnost a vysokou úroveň kultury cestování.

Do popředí postavit zejména pravidelnost dělnické a rychlíkové dopravy, zvýšit kapacitu a zlepšit organizaci předměstské a re

kreační dopravy, zejména v oblasti průmyslových center. Rozsáhlým zaváděním mechanizace čisticích prací dosáhnout naprosté čistoty vlaků i nádražních prostor.

Soustavně zlepšovat činnost kulturních středisek a vlakového rozhlasu a využívat je též k výchově cestujících , aby napomáhali k udržování čistoty a hygieny ve vlacích. Ke zvýšení úrovně práce a kázně přepravců K zajištění plynulé a lepší práce železnic musí napomáhat 1 lepší práce a kázeň přepravců. K tomu je nutno :

Dosáhnout podstatného zlepšení rovnoměrnosti nakládky a vy kládky , zejména v noci a ve dnech pracovního klidu, a to již

v průběhu roku 1961 nejméně o 10 % . Tento úkol zabezpečovat zejména v souvislosti se zkracováním pracovní doby v národním

hospodářství. Vyšší rovnoměrnost zabezpečovat především v od větví paliv a stavebnictví.

Budovat účelně rozmístěné mechanizované skládky, zejména pro uhlí, rudu a další rozhodující hromadné substráty u pře pravců.

U všech přepravců zvýšit úroveň mechanizace nakládky a vy kládky a urychleně uvést do souladu technický stav vleček i ostat

ních dopravních zařízení s rozvojem výrobních kapacit přísluš ných závodů a technickým rozvojem železničního vozového parku. Ve spolupráci s přepravci podstatně zkrátit normy pobytu vozů v souvislosti se zaváděnou mechanizací.

Soustavně odstraňovat protisměrné a ostatní nehospodárné pře pravy a vylučovat je z přepravního plánu . Podstatně zlepšit hos

podaření s vozy cizích železničních správ a zkrátit jejich pobyt na síti ČSD . 432

Urychleně odstranit nedostatky v provozní práci v Čierné nad Tisou, doplnit její kapacity na potřebnou výši , dosáhnout co nej větší mechanizace překládacích operací a zabezpečit plynulost překladu i odvozu zátěže.

Likvidovat dosavadní vysoké předržování a poškozování vozů, zejinéna v hutním, chemickém a potravinářském průmyslu, a zvý. šit účinnost penále tak , aby napomáhalo lepšímu hospodaření s Železničními vozy. Zlepšit pomoc národních výborů a jejich do

pravních komisí při zabezpečování rytmické nakládky a vykládky přepravců a při zajišťování a organizování podzimní špičkové přepravy.

Rozpracovat opatření k podstatnému zvýšení dvojitých mani pulací s vozy a snížit neúčelné, prázdné jízdy vozů. Široce za vádět nové způsoby přepravy zboží ( palety a kontejnery ) zejmé na u spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, vnitřního obchodu a stavebnictví a dosáhnout tak daleko vyšší mechanizace

nakládky a vykládky a lepšího využití ložného prostoru. IV

zlepšit politickou a organizátorskou práci strany na železnici

Bez dalšího všestranného rozvoje dopravy nemůže být zabezpe

čena výstavba vyspělé socialistické společnosti a připraveny síly pro přechod ke komunismu. Není možné dopustit opakování tako vých hlubokých výkyvů v práci železnic , k nimž docházelo v mi nulosti .

Další zlepšení práce a úspěšný rozvoj železniční dopravy musí zabezpečit všichni železničáři, neboť zejména v železničním pro vozu spolu úzce souvisí a na sebe navazuje jak činnost řídících

orgánů, tak činnost každého jednotlivce . K zvládnutí stále vyšších úkolů železnic je nezbytně nutno pod vedením strany organizovat

cílevědomé jednotné úsilí všech železničářů, vedoucích pracovni ků na všech stupních řízení železnic, odborových a mládežnických organizaci. Uplatňujíce vedoucí úlohu a právo kontroly strany,

mají stranické orgány a organizace soustavně podněcovat ini 433

ciativu všech železničářů a důsledně kontrolovat plnění ukláda ných úkolů .

Stranické organizace a orgány mají požadovat zvýšení inicia tivy náčelníků na všech stupních řízení železniční dopravy v sou

vislosti s jejich plnou odpovědností za řízení práce železnic. Ná čelníci jsou povinni radit se s kolektivem, avšak jsou rovněž po vinni samostatně, odpovědně a jednoznačně rozhodovat. Opřeni o kolektiv pracujících a v nejtěsnějším spojení s ním mají náčel

níci bez byrokratických průtahů odpovědně řešit všechny důležité problémy stanic, dep a ostatních výkonných jednotek. Hlavní metoda mobilizace pracujících pro splnění úkolů želez nic spočívá i nadále v rozvoji socialistického soutěžení včetně hnutí brigád socialistické práce. Socialistické soutěžení a činnost

brigád socialistické práce je třeba zaměřit kromě plnění ukazatelů plánu zvláště na zvyšování bezpečnosti a upevňování kázně v že lezniční dopravě , na práci bez nehod , prostojů a zmetků, na roz voj těžkotonážního hnutí, na hospodárnost, na zvyšování kvalifi kace kádrů a soudružskou spolupráci s přepravci. Je důležité, aby

socialistické soutěžení bylo organizováno komplexně, v celém uzlu a na celých traťových úsecích, aby v soudružské spolupráci a na základě společných závazků soutěžily stanice a vlakové čety spolu s výpravčími a dispečery za vysokou úroveň provozní práce.

Od vedoucích hospodářských pracovníků , techniků, inženýrů a náčelníků je nutno vyžadovat, aby se postavili do čela úsilí pra

cujících a vytvářeli příznivé předpoklady pro rozmach socialistic ké soutěže a plnění závazků železničářů . Výsledky socialistického soutěžení a hnutí brigád socialistické práce je nutno hodnotit, zveřejňovat a co nejvíce rozšířit uplatňování nové techniky a po krokových metod práce. V tomto směru mají podstatně více po máhat odborové organizace.

Správně uplatnit vedoucí úlohu a právo kontroly strany při uskutečňování těch velkých úkolů , které železniční doprava má

v souvislosti s budováním vyspělé socialistické společnosti, vyža duje zvýšit a zlepšit práci stranických orgánů a organizací na že leznici. Politická oddělení na drahách nebyla zrušena proto , aby

politická a organizátorská práce strany byla oslabena, nýbrž na opak, aby byla, organizována jinou formou, posílena. Politická práce, organizovaná a řízená přímo stranickými orgány, bez poli tických oddělení, také v minulosti vzrostla a zlepšila se, avšak 434

není na té výši , jak to vyžaduje dnešní situace na železnici a vel ké úkoly v rozvoji železniční dopravy v dalších letech.

Kromě lepšího uplatnění vedoucí úlohy strany a práva kontroly

při zajišťování samého úkolu rozvoje práce železnic je třeba, aby stranické orgány a organizace v dnešní době věnovaly větší po zornost především politickovýchovné a kádrové práci.

Bude nutné, kromě odborného školení, více rozvinout osvětovou a kulturní práci, schůzovou a přednáškovou činnost. Větším úsilím v této činnosti je možno kompenzovat obtížnost účasti mnoha že lezničářů na politickovýchovné práci strany . Je možné a nutné překonat tyto potíže, které vyplývají z nepřetržitého provozu a charakteru práce na železnici , aby zvýšením politickovýchovné práce a aktivní účastí na celém politickém a kulturním životě byl

zabezpečen rozvoj politické uvědomělosti železničářů, jako je to mu u druhých předních částí naší dělnické třídy. Větší pozorností kádrové práci mají stranické organizace a or gány účinně pomáhat při správném rozestavění spolehlivých, schopných a aktivních pracovníků na rozhodujících místech k lep šímu zvládnutí velkých úkolů železnic na všech úsecích a v celé síti. Nutná je také větší pomoc při organizaci náboru zdatných

pracovníků pro železnice a zvyšování jejich kvalifikace na střed ních a vysokých školách, v různých kursech, učilištích a ústa vech. Včasná a důkladná příprava těchto kádrů je jedním z roz

hodujících úkolů pro zabezpečení rozvoje železnic v příštích letech.

Krajské a okresní výbory strany musí rozhodně zvýšit svou sta rost o rozvoj stranické práce na železnici a k tomu aktivizovat činnost dopravních komisí, které jsou ustaveny při krajských a

okresních výborech strany . Tyto komise mají více pomáhat zá kladním organizacím strany na drahách , také při vypracování

podkladů k pravidelnému projednávání na schůzích krajských a okresních výborů strany , jak jsou na jejich působištích uskuteč ňována usnesení ústředního výboru strany » lezniční dopravy « .

dalším rozvoji že

Ústřední výbor se obrací na všechny železničáře , kteří pracují na jednom z nejvýznamnějších úseků našeho socialistického hos 435

podářství, aby důsledně bojovali za trvalé zlepšení práce železnic. Ústřední výbor se obrací na všechny ostatní pracující, aby aktivně pomáhali železničářům při plnění jejich velkých úkolů. Komunisté na železnici mají velkou odpovědnost za to, aby

železniční doprava plnila přesně a spolehlivě rostoucí požadavky vyplývající z výstavby vyspělé socialistické společnosti v naší vlasti.

.

i

436

ZPRÁVA O PROBĚHU

A VÝSLEDCÍCH

VÝROČNÍCH ČLENSKÝCH SCHOZI A KONFERENCÍ ORGANIZACI STRANY V

ROCE

1961

PROJEDNÁNO OV KSČ DNE 19. DUBNA 1961

Letošní výroční členské schůze a stranické konference probí haly pod vlivem závažných mezinárodních a vnitropolitických událostí. V jejich jednání se promítly výsledky porady komunis tických a dělnických stran v Moskvě, s nimiž vyjádřila celá naše strana jednoznačný souhlas.

Výroční schůze se staly nástupem k oslavám 40. výročí zalo žení strany v duchu hesla » V čele s Komunistickou stranou Čes

koslovenska za nová vítězství socialismu a komunismu« . Vychá zely ze závěrů celostátní konference strany a zaměřily pozornost

k novým úkolům vyjádřeným ve třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství. Potvrdily , že při zabezpečování nároč ných úkolů budování vyspělé socialistické společnosti dále vzrost la aktivita celé strany, zvýšila se iniciativa mnoha základních organizací.

Velkou pozornost věnovaly výroční členské schůze současným mezinárodně politickým otázkám a úkolům mezinárodního děl nického hnutí. Vystoupení zástupců vyšších stranických orgánů, kteří na základě osnovy vydané ústředním výborem strany vy

soce vyzdvihli a zdůvodnili význam Prohlášení a Výzvy k náro dům celého světa, vyvolalo souhlasnou odezvu účastníků schůzí,

která se také promítla v rezolucích zasílaných ve velkém počtu ústřednímu výboru. V diskusi k těmto otázkám soudruzi ukazo

vali, co pro práci naší strany a úspěšnou činnost mezinárodního dělnického hnutí dokumenty z moskevských porad znamenají, a vyvozovali z nich závěry pro další politickou a organizátorskou činnost svých stranických organizací a všech členů a kandidátů strany. Zdůrazňovali zejména nutnost dalšího posilování vedoucí 437

úlohy strany, úkoly v masové politické a ideologické práci, v roz víjení iniciativy pracujících a jak dále zabezpečit vzorné plnění hospodářských úkolů . Vysoce byla oceňována mírová politika So větského svazu a celého socialistického tábora, přínos Českoslo

venska věci míru a převaha naší společenské soustavy i příznivý účinek těchto skutečností na lid koloniálních a závislých zemí i na pracující v kapitalistických státech.

S naprostým souhlasem se výroční členské schůze vyjádřily

k dokumentům přijatým na moskevských poradách jako k bojo vému programu komunistických stran v nastávajícím období, kte

rý vyjadřuje jednotu mezinárodního komunistického hnutí na zá kladech marxismu - leninismu. Členové strany v této souvislosti

zdůrazňovali zejména velký význam jednomyslného přijetí doku mentů zástupci 81 komunistických a dělnických stran. Spatřují v tom další posílení autority mezinárodního dělnického hnutí, komunistických stran i socialistického tábora. Byl rovněž vyslo vován plný souhlas s rozborem současné situace a z něho vychá zejícím vědeckým určením charakteru naší epochy a správné strategie a taktiky komunistického hnutí. Na výročních schůzích se zpravidla hovořilo o tom, že současný vývoj událostí ve světě plně potvrzuje hluboký rozbor a závěry

obsažené v dokumentech z moskevských porad. Pozornost se sou středovala zejména na vývoj událostí v Kongu. S hlubokým roz

hořčením byla odsuzována vražda Patrice Lumumby a jeho druhů, velmi ostře byl odsuzován Hammarskjöld a imperialističtí osno

vatelé této vraždy. Členové strany jednoznačně vyslovili plnou podporu boji konžského lidu za celistvost a nezávislost své země, za potrestání zrádců a za odchod cizích vojenských jednotek a Belgičanů z Konga. Jednání výročních schůzí potvrdilo, že pra cující chovají velké sympatie ke kubánské revoluci a odsuzují válečné hrozby Spojených států severoamerických revolučnímu lidu Kuby. V popředí pozornosti byla i německá, alžírská a laoská otázka a provokace imperialistů proti míru.

Průběh výročních členských schůzí strany a zejména schválené rezoluce svědčí o značné pozornosti celé strany vývoji meziná rodní situace a o plné podpoře politiky ústředního výboru strany v mezinárodních otázkách jak ve vztahu k mezinárodnímu děl nickému hnutí, tak i k boji za mír. Projednávání mezinárodních

otázek v souvislosti s výsledky moskevské porady dále posílilo 438

1

internacionalistické vědomí členů a kandidátů strany i bezpar

tijních a podnítilo je k většímu úsilí v zabezpečování politické 1

a materiální podpory světovému táboru míru a socialismu .

Letošní výroční členské schůze se staly také nástupem k osla

vám 40. výročí založení Komunistické strany Československa. Tato skutečnost v nemalé míře ovlivnila celou přípravu a průběh schůzí. V jejich jednání se obrazila cenná poučení z historie stra ny pro zpevnění ideové a organizační jednoty stranických řad , pro denní činnost stranických organizací při zabezpečování nej těsnějšího spojení strany s lidem. Výroční členské schůze a konference strany vycházely ze zá

věrů celostátní konference , zejména z perspektiv třetího pětileté ho plánu a velkých budovatelských úspěchů, kterých dosáhli pra

cující v uplynulém roce 15. výročí osvobození naší vlasti Sovět skou armádou. V duchu usnesení ÚV KSČ k výročním členským schůzím a referátů zástupců vyšších stranických orgánů na těchto schůzích o historickém poslání naší komunistické strany a úko lech světového komunistického hnutí se komunisté zamýšleli nad

celou řadou otázek souvisících s uskutečňováním politické linie strany v závodech a místech .

Výroční členské schůze a konference potvrdily , že stále více základních organizací se svou aktivní činností přičiňuje o pro hlubování vedoucí úlohy strany. Příprava a výsledky jednání vý ročních schůzí svědčí o zvýšení samostatnosti základních orga

nizací při posuzování a řešení současných úkolů strany v místních podmínkách. V práci některých stranických organizací, přede vším ve větších průmyslových závodech, se projevuje větší cíle vědomost a konkrétnost. To ovšem neznamená, že by vliv strany byl již ve všech oblastech našeho života vyrovnaný, že by plně

odpovídal potřebám harmonického rozvoje celé společnosti. Řada organizací, především v zemědělství, v hospodářství spra vovaném národními výbory, v obchodě a ve službách obyvatel

stvu apod., dosud slabě uplatňuje svůj vliv. Zde nejvíce dožívají různé přežitky v myšlení lidí, organizátorská a výchovná činnost

stranických organizací je na nižší úrovni. To bude vyžadovat, aby okresní výbory více než dosud pomáhaly organizacím na těchto úsecích v jejich práci. 439

Jednání výročních členských schůzí a konferencí ukázalo na jejich dobrou přípravu výbory organizací i účinnou pomoc okres ních výborů strany. Např. městský výbor KSČ Ostrava vyslal do

základních organizací na pomoc k přípravě výročních členských schůzí 320členný aktiv, okresní výbor strany v Olomouci 260člen

ný aktiv. Daleko výrazněji vystupovala kolektivnost v jejich pří pravách i kritičtější hodnocení současného stavu a úrovně stra nické práce. Přitom však v některých organizacích jednostranně převážila pozornost k hospodářským otázkám. Důležité problémy

prohlubování vedoucí úlohy strany, zejména v národních výbo rech, odborech i ČSM , a otázky zesílení ideologické práce a pro

hloubení vnitřního života organizací v duchu stanov strany ne vynikly tak, jak to ukládalo usnesení ÚV KSČ k výročním člen ským schůzím a konferencím.

Diskuse , která byla převážně kritická k nedostatkům, zůstala

v nejednom případně omezena na dílčí, i když důležité problémy, a mnohdy plně nepostihla hlavní příčiny nedostatků. Na řadě schůzí se projevila kritika práce okresních výborů strany. Stra nické organizace se dožadují stále více kvalifikovanější pomoci , zejména v uskutečňování hospodářské politiky, při řešení úkolů v zemědělství, v souvislosti se zkracováním pracovní doby, ve zkvalitňování činnosti kolektivů soutěžících o titul brigáda socia listické práce apod.

Výroční členské schůze znovu potvrdily, že naprosto věcné organizování denního boje pracujících za usnesení strany je do sud slabým článkem v činnosti mnohých základních organizací

zejména na vesnici. Stranické organizace si často nevědí rady , jak organizovat lidi , a úroveň organizátorské práce nevzrůstá úměrně novým náročným úkolům. Například na výroční členské schůzi stranické organizace v JZD Zbraslavice na okrese Kutná

Hora byla sice kritizována práce ČSM, avšak opatření k zlepšení přímého řízení nebyla ve zprávě ani v usnesení.

Výroční členské schůze ukázaly, že máme řadu obětavých ko munistů, kteří stojí v čele rozhodující fronty, ve výrobě í ve vý. chově pracujících. Přesto ale ne všichni komunisté si uvědomují svou velkou odpovědnost za celou stranu , za splnění velkých úkolů, které strana řeší . Z hodnocení krajských výborů vyplývá ,

že se soudruzi v mnoha organizacích zamýšleli nad tím, proč 440

se soustavně 20–25 % členů strany nepodílí na životě své zá kladní organizace. Často bylo například poukazováno, že většina stranických skupin pracuje s malou vlastní iniciativou a plní pou

ze úkoly uložené výborem . Přitom výbory organizací jejich práci rozvíjejí nedostatečně. Některé stranické organizace se zabývaly, těmito otázkami, zatím však bez výraznějších výsledků. Bude proto žádoucí, aby výchova k uvědomělé kázni a disciplíně u kaž

dého člena strany byla nadále středem pozornosti všech základ ních organizací.

I když řada výročních schůzí hodnotila účinnost masové poli

tické práce v těsné souvislosti se zabezpečováním výrobních úkolů, ukazuje se , že není všude prováděna tak, aby vedla trvale k dalšímu odhalování místních zdrojů a možností ve výrobě. Velmi málo se na výročních schůzích hodnotily zkušenosti z organizo vání veřejných schůzí a besed s pracujícími ; této účinné formy,

masové výchovné práce se soustavně nevyužívá k mobilizaci pra cujících za plnění úkolů. Zvýšená péče o ideologickou výchovu komunistů i bezpartij ních se promítla na výročních schůzích hlavně v organizacích

větších průmyslových závodů. Tyto organizace již hlouběji sle dují, jak je výchova spojována s hlavními úkoly strany, jak se její výsledky projevují v růstu ideologické úrovně, v politické a pra covní aktivitě každého jednotlivce. Na výroční členské schůzi Důl Koněv v Severočeském hnědouhelném revíru hovořil soudruh Šámal o tom, že stranická skupina je iniciátorem překračování výrobních úkolů, všichni členové strany i bezpartijní z jejich úse ku navštěvují stranické školení. Výsledkem bylo, že pracující zvý šili těžbu o 3000 tun uhlí a cykličnost o 6 cyklů. V uplynulém období, jak ukázala jednání výročních schůzí, zaznamenala stra nická propaganda dobré výsledky zejména ve vyšších útvarech školení, na úseku politické ekonomie a ekonomiky a při objas ňování mezinárodně politických otázek, vzájemných vztahů a spolupráce komunistických stran . Přes některé výsledky zůstává

ideologická práce ve většině organizací na vesnicích stále slabá. Nejenže se málo sledují obsah a výsledky výchovné činnosti, ale v řadě případů , například na okrese Praha - západ , výroční schůze konstatovaly , že útvary stranického školení se scházejí nedosta

tečně , přednášková propaganda a ostatní formy výchovné čin nosti jsou málo využívány. 441

Mnohé stranické organizace v průmyslových závodech na zá

kladě rozvoje nové techniky cílevědomě pečují o zvyšování odbor né kvalifikace pracujících. V tom smyslu posuzovali studium pracujících například v lokomotivce Závodů V. I. Lenina v Plzni. I v řadě dalších míst jsou účelně využívány závodní školy práce a pracujícím je umožňováno, aby studovali na večerních odbor ných školách. Naproti tomu jen některé vesnické organizace mají ucelenější koncepci výchovy odborníků z řad členů jednotných zemědělských družstev a mládeže. Družstevních škol práce a ze

mědělských škol není stále využíváno tak, jak to vyžaduje rozvoj zemědělské výroby .

Celkově však výroční schůze ukázaly, že péči o výchovu a vše stranný rozvoj vzdělanosti lidu věnují stranické organizace ještě

malou pozornost. V některých závodech, kde již zavedli zkrá cenou pracovní dobu, bylo také kritizováno, že se v tomto směru nedostatečně využívá volného času k dalšímu růstu vzdělání ik organizovanému podchycení rozličných zájmů pracujících. Usnesení přijatá na výročních schůzích k rozvoji masové poli

tické a výchovné práce jsou většinou jen rámcová a ukládají vý . borům stranických organizací tyto otázky hlouběji rozpracovat a pravidelně sledovat nejen kvantitativní, ale zejména obsaho

vou stránku výchovné činnosti. Hodnotit její výsledky podle toho, jak se projeví v růstu politické vyspělosti i odborné zdatnosti všech komunistů i bezpartijních.

Výsledky výročních schůzí ukazují, že je nutné usilovat o sou stavné zvyšování aktivity a odpovědnosti všech komunistů za plnění úkolů na svěřených úsecích. Odpovědnost každé základní organizace a každého komunisty musí podstatněji vzrůstat. Jde o to, jít v každé organizaci důsledně cestou spojování politické linie strany s její realizací v místě, cestou smělého boje za pre

kračování hospodářských plánů . To znamená dát plnou podporu a směle rozšiřovat zkušenosti předních průkopníků socialistic

kého způsobu práce a života a kolektivů soutěžících o titul bri gáda socialistické práce i další formy socialistické soutěže , vést

účinný boj za překonávání konzervatismu a malovýrobních před stav, zakořeněných zejména v zemědělství. * 442

Výroční členské schůze a konference v průmyslu, dopravě a stavebnictví hodnotily výsledky při zabezpečování hospodářských úkolů a účinnost organizátorské , výchovné a masové politické práce. V popředí jejich pozornosti bylo zajištění plánu na rok

1961 a třetí pětiletky, zejména nejdůležitější nebo dosud nevy. řešené úkoly. Jejich průběh především pak ve velkých závodech potvrdil, že úroveň práce těchto organizací v porovnání s orga nizacemi z ostatních oblastí našeho života je nejvyšší.

Mnohé členské schůze odpovědně hodnotily, jak je zabezpe čováno rovnoměrné plnění výrobních úkolů a zejména kvalita tivních ukazatelů plánu. V souvislosti s nástupem do třetí pěti

letky byly vyvozovány závěry, jak napříště zlepšit stranickou řídící činnost a ještě hlouběji pronikat do výroby a hospodaření.

Například v hutích se jednání převážné většiny schůzí zaměřo valo k plnění jmenovitých úkolů ve výrobě železa a oceli a k za jištění investiční výstavby. Hlavně v hutích a ve strojírenských

závodech byla věnována velká pozornost, jak co nejlépe zabez pečit výzvu ústředního výboru KSČ K šetření kovy . Ve stranic kých organizacích na železnici bylo v popředí jednání výročních schůzí a zvláště výročních uzlových konferencí usnesení ústřed

ního výboru KSČ »Za rychlé odstranění překážek v rozvoji práce železnic « .

V celé řadě organizací však ještě do značné míry převládalo hodnocení činnosti v uplynulém roce , ale již méně se schůze za bývaly plněním současných úkolů. V malé míře se výroční schůze soustředovaly na to, jak je plněn plán v prvním měsíci letošního roku , přestože již bylo zřejmé, že výsledky mnohých závodů jsou

neuspokojivé. Více se touto problematikou zabývaly celozávodní konference, kde již byly známy výsledky za měsíc leden. Napří

klad mnohé všeplenární schůze a konference ve stavebnictví se důkladně zabývaly příčinami neplnění lednového plánu a tím, jak odstranit manko a vyrovnat se s úkoly prvního čtvrtletí. Uka

zuje se však, že stranické organizace na stavbách mají stále slabý vliv na plnění úkolů, někdy i v důsledku nízkého počtu členů strany na jednotlivých pracovištích.

Jednání výročních členských schůzí také ukázalo , že stranické organizace se orientují k stěžejním problémům , zejména k růstu produktivity práce a vyšší hospodárnosti . Stále více si komunisté 443

uvědomují význam nové techniky a lepšího využívání základních fondů.

Řada výročních schůzí na dolech ostravsko-karvinského revíru zdůraznila , že se výbory stranických organizací musí konkrét něji zabývat rozvojem nové techniky a mechanizací namáhavých prací, sledovat situaci na jednotlivých porubech a dbát po kádro

vé stránce o řádnou obsluhu všech agregátů. Zatím se však otáz kami nové techniky nezabývají všechny stranické organizace. Vý. roční členské schůze potvrdily, že je ještě řada organizací, které nedostatečně kontrolují plány technického rozvoje a opatření k jejich realizaci, všeobecně se zatím v řadě případů zabývají

zaváděním vícesměnného provozu. Komunisté ve vedoucích hos podářských funkcích jsou k řešení těchto úkolů málo vedeni stra

nickou organizací, nepřipravují dostačující podklady a návrhy, jak věci řešit za pomoci všech členů strany a za účasti ostatních

pracujících. Například na výročních schůzích v Závodech V. I. Le nina v Plzni byly v diskusi stranické orgány v závodě kritizo

vány , že se málo zajímají o situaci na pracovištích , kde se ne přetržitý provoz zavádí, a bylo poukazováno na nedostatečnou spolupráci techniků s dělníky. V Geologickém průzkumu, Jáchy. movských dolech i Rudných dolech v Západočeském kraji pouka zovali komunisté, že vzhledem ke zkracování pracovní doby se pomalu a nedostatečně zabezpečuje zavádění mechanizace a no vých metod práce.

V řadě závodů klíčových odvětví bylo na výročních schůzích

také kritizováno, že se již dlouho připravuje v některých závo dech zkrácení pracovní doby, ale vedení závodu k tomu nevytváří dost pohotově potřebné podmínky . Tak na Dole 1. máj v úseku Mír bylo komunisty poukazováno na to, že již několikrát bylo

s pracujícími projednáváno zkrácení pracovní doby , určeny ter míny , avšak po každé z toho sešlo jen proto , že vedení závodu nevytvořilo k tomu potřebné podmínky. Proto také mnohé stra nické organizace zdůrazňovaly , že je třeba daleko více odhalovat

především vlastní rezervy i zdroje a využít jich pro stoprocentní rovnoměrné plnění všech plánovaných úkolů při zkrácené pracov ní době. V té souvislosti byla na výročních schůzích projednávána

i úloha odborových organizací v rozvíjení iniciativy pracujících. Bylo ukázáno , že musí důsledně dbát o realizaci četných zlepšo vacích návrhů i všech podnětných připomínek pracujících, kon 444

trolovat, zda jsou vytvářeny předpoklady pro plnění socialistic kých závazků , důkladněji střežít dodržování kolektivních smluv apod. V závodě Tatra Česká Lípa soudruzi kritizovali, že za mi nulý rok nebylo vyřízeno přes 100 zlepšovacích návrhů. Na vý. ročních schůzích bylo rovněž poukazováno, že realizované zlep šovací návrhy se málo využívají na dalších pracovištích i v ji. ných závodech.

Vážnější nedostatky v úrovni stranické práce se projevují v ob

lasti hospodářství řízeného národními výbory a na úseku obchodu. Přitom práce těchto úseků je často středem kritiky široké veřej nosti. O těchto problémech se sice na výročních schůzích přísluš ných stranických organizací hovořilo, ale jen některé schůze při

jaly dostačující závěry, jak věci řešit. Například v Obchodním do mě v Opavě se výroční schůze zabývala nízkou politickou úrov ní vedoucích oddělení a jejich malým vlivem na obsluhující per

sonál a přijala usnesení zapojit daleko větší počet zaměstnanců do stranického školení a odborné výchovy ; v Bytovém průmyslu komunisté jednali, jak zkvalitnit služby, zkrátit termíny oprav a zabezpečit služby rovněž na vesnicích. Naproti tomu však v řadě organizací, jako ve stranické organizaci Velkoobchod potravina mi v Bratislavě, se výroční schůze omezily pouze na kritiku ne dostatků zaviněných jinými organizacemi, ale vlastními úkoly a problémy se zabývaly nedostatečně . Ukazuje se, že stranické or ganizace na úseku obchodu a služeb budou muset daleko roz hodněji a s větší iniciativou usilovat o nápravu kritizovaných

nedostatků. Pečovat soustavně o politické a odborné školení za městnanců , otevřeně vystupovat proti všem nešvarům v obsluze spotřebitelů , proti nepoctivosti a rozkrádání a vyvozovat i pří slušné kádrové závěry.

Také výroční členské schůze na úseku zdravotnictví přes určité zlepšení práce v těchto organizacích ukázaly , že zde zůstává ještě řada někdy i závažných nedostatků . Při plnění usnesení stále zde

ještě převládá administrativní přístup. Zůstává zde nadále hlav ním úkolem důsledné zajišťování usnesení ústředního výboru KSČ o ideologické výchově lékařů a ostatních zdravotnických pra covníků .

V řadě závodů , jak ukázal i průběh výročních schůzí, se v uply nulém období dále prohloubila účast pracujících na řízení přede vším

prostřednictvím

odborové organizace . Stranické organiza 445

ce také dbají , aby se hospodářští pracovníci při zabezpečování úkolů více radili s lidmi a opírali se o zkušenosti předních pra covníků. Tak v 1. základní organizaci v Hanáckých železárnách Prostějov bylo ukázáno, že dobrých hospodářských výsledků bylo loni dosaženo proto, že se podařilo zapojit 93 % zaměstnanců do socialistické soutěže a správně využít příkladu a zkušeností ko lektivů soutěžících o titul brigáda socialistické práce. Výroční schůze a konference daly rovněž podnět k aktivnímu rozvoji socialistické soutěže na počest 40. výročí založení stra ny. Větší pozornost je věnována rozvoji hnutí brigád socialistické

práce a některé výroční schůze přijaly konkrétní usnesení utvo řit další kolektivy zejména na obtížných výrobních úsecích. Ne chyběly však ani kritické hlasy na adresu odborových organizací

i výborů stranických organizací k nedostatečné péči o činnost již vytvořených kolektivů. Méně se již výroční členské schůze také

zabývaly plněním závazků i potřebnými závěry v místech, kde závazky nejsou plněny .

Průběh výročních schůzí hlavně ve větších průmyslových zá

vodech ukázal , že stranické organizace jsou schopny stále samo statněji a účinněji zabezpečovat hospodářské úkoly. Cítí za ně plnou odpovědnost, bojují proti pohodlnictví a různým nešvarům, hájí celospolečenské zájmy. V řadě případů museli na výročních schůzích hospodářští pracovníci sebekriticky reagovat na velmi

konkrétně formulované připomínky k nepořádkům v organizaci práce , přísunu materiálu , k tomu , že se brání přijímat vyšší úkoly , aniž dostatečně využili iniciativu pracujících, a museli ukázat ,

jak zjednají nápravu. Například v závodě TOS Rakovník výroční členská schůze odmítla důvody, kterými ředitel a jeho ekonomic ký náměstek vysvětlovali rozepsání nižších úkolů na I. čtvrtletí

a pololetí, a uložila vedení závodu učinit taková opatření, aby byl plán rozepsán i plněn rovnoměrně v průběhu celého roku. Ko munisté v dopravě kritizovali vedoucí pracovníky , že nedostateč. ně vytvářejí podmínky pro těžkotonáž, odstraňování prostojů strojních a vlakových čet , neřeší neutěšený stav v sociálních za řízeních , málo se radí s lidmi a stavějí je až před hotové věci .

Například na uzlové konferenci v Kolíně soudruzi v diskusi uká

zali, že zpoždění vlaků je z 25 % zaviněno hospodářskými pra covníky jednotek uzlu. 446

Je také kladem, že mnohé výroční členské schůze na závodech

jednaly o tom , jak ještě účinněji pomáhat patronátní činností i dalšími prostředky rozvoji zemědělské výroby. Ukazuje se však, že především na menších závodech není ještě plně pochopeno a správně uplatňováno právo kontroly činnosti správy podniku. Namnoze je prováděno jen formálně, často je zužováno na podávání zpráv ředitelů bez konkrétních závěrů na řešení vyskytujících se nedostatků. Stále je problémem málo od povědný přístup vedoucích hospodářských pracovníků ke stranic kým organizacím , především v tom, že málo ukazují, jak náročné úkoly plnit. Okresní výbory by měly usilovat o dosažení vysoké úrovně stra nické práce ve všech závodních organizacích strany, zejména pak

v těch závodech, kde se již delší dobu plánované úkoly neplní a stranické organizace nevytvářejí zatím potřebné podmínky k ná pravě. *

Výroční členské schůze stranických organizací na vesnicích ,

v jednotných zemědělských družstvech, na státních statcích a STS

probíhaly v době příprav V. sjezdu JZD a nástupu do prvních mě síců třetí pětiletky. V přípravách výročních členských schůzí , ve výročních zprávách i v diskusi a usneseních se promítla soustře děná péče ústředního výboru o rozvoj zemědělské výroby. Komu

nisté- družstevníci i pracovníci státních statků a STS hodnotili, jak se plní hospodářské úkoly a vytvářejí předpoklady pro splnění třetího pětiletého plánu v zemědělství za čtyři roky. Podkladem

byly rozbory hospodaření JZD a státních statků 1 plány rozvoje družstev ve třetí pětiletce.

O snaze úspěšně splnit úkoly třetí pětiletky svědčí, že například v řadě organizací Severomoravského kraje a jiných krajů byly kriticky posouzeny povrchní přípravy třetího pětiletého plánu i ce loročních výrobních plánů na letošní rok. Ne všude však byla kri tizována formálnost rozborů , plánů a zvláště uzavírání a vyhla

šování závazků, které často nebyly projednány s družstevníky v pracovních skupinách a podloženy potřebnými technickoorga nizačními opatřeními . Jednání mnohých výročních členských schůzí o vytváření předpokladů pro splnění pětiletky za čtyři ro ky, jako je péče o zúrodnění půdy, o růst rostlinné výroby a ze 447

jména krmivové základny pro živočišnou výrobu, bylo často pou hým konstatováním stavu bez účinných opatření. Bylo tomu tak

například v základní organizaci strany JZD Horní Benešov- Luhy a v dalších družstvech. Místy zase výroční členské schůze ve svých usneseních zacházely až do přílišných podrobností, jako tomu bylo v některých obcích na okrese Olomouc, Komunistům v JZD a na státních statcích bylo sice ukládáno například zajistit výrobu kva

litního osiva a sadby, byly stanoveny i konkrétní úkoly v zúrod ňování půdy , k řádné přípravě a provedení jarních prací, k zavá dění velkovýrobní technologie a mechanizace, ale taková usne . sení již málokde byla zabezpečena i dobrou organizátorskou pra cí mezi lidmi . Přesto se ukazuje v jednotlivých případech i dobrý přístup k ře . šení zemědělské problematiky v místě. Tak ve stranické organi zaci v JZD Modrá bylo na výroční členské schůzi projednáno kom plexní řešení krmivové základny lepším využíváním půdního fon

du, zaváděním nových metod při uskladňování krmiv, zejména vybudování družstevní sušárny . Bude sloužit k sušení krmiv

z brambor, řepy, řepných řízků a podobně a pro sušárnu bude vy užito odpadové teplo z blízké cihelny. V souvislosti s vytvářením předpokladů pro splnění úkolů třetí

pětiletky za čtyři roky posuzovali komunisté první výsledky práce sloučených družstev. Kladně bylo hodnoceno , že sloučená druž

stva vytvářejí podmínky pro lepší využití výrobních prostředků a pracovních sil, pro zavádění velkovýrobní technologie i lepší využití a rozmístění kádrů. Přitom byla zdůrazňována nutnost ak tivní práce základních a dílčích organizací a stranických skupin , aby byl zabezpečen vliv strany na všech pracovištích. Projevily

se však i některé nejasnosti, jak řídit MNV a JZD v nových pod mínkách velkého celku, i nejasnosti ve výstavbě stranických orga nizací ve sloučených JZD. V souvislosti s tím bylo například na místní konferenci v Řeporyjích na okrese Praha- západ poukazo váno na nutnost zvýšit úroveň stranické práce v JZD i na to, že

místní výbor strany doposud převážně řešil hospodářské problémy JZD odtrženě od účinných metod politické práce mezi členy stra ny a družstevníky. Mnohé výroční schůze a stranické konference na státních stat

cích se kriticky zabývaly neuspokojivými hospodářskými výsled

ky , zejména vysokým překračováním výrobních nákladů, a pouka 448

zovaly na malou operativnost při zjednávání důsledné nápravy

nedostatků a na stále nízkou účast pracujících na řízení výroby . Na STS komunisté kritizovali zejména nedostatek náhradních dílů a neujasněnost nové náplně práce STS . V závodní organizaci stra ny STS Chrastava soudruzi například v této souvislosti kritizo vali , že snaha o vysokou realizaci činnosti STS způsobuje , že čím více se vyplýtvá nových náhradních dílů , tím vyšší prémie dostá

vají opraváři, což vede k velké nehospodárnosti s náhradními díly. Průběh výročních členských schůzí strany na vesnicích , v jed notných zemědělských družstvech, na státních statcích a STS

svědčí o stále nízké úrovni práce stranických organizací. Proje vuje se to zejména v chápání společenských a individuálních zá

jmů i v péči stranických organizací o zabezpečení vhodných mate riálních podmínek a s tím spojené účinné politickovýchovné prá ce , která by vedla k podstatné změně v dosavadním myšlení druž

stevníků a družstevnic. Zatím také jen v jednotlivých případech přispělo kádrové posílení vesnice uvolněnými funkcionáři MNV a JZD k celkovému zvýšení úrovně stranické práce .

Tento podstatný nedostatek dokazuje řada skutečností. Mnohé stranické organizace se doposud nesměle zabývají řadou palči vých problémů v životě vesnice, jejichž řešení je v silách míst ních orgánů , zejména MNV a představenstev JZD , a jež je přitom

pro přeměnu myšlení, a tím i pro úspěšné plnění úkolů třetího pětiletého plánu nezbytné. Malá pozornost byla například věno vána v jednání výročních členských schůzí záhumenkovému hos podářství, neúměrnému počtu zvířectva na něm, nadměrným natu

ráliím , progresívním formám odměňování, nerovnoměrnému a ne dostatečnému plnění plánu nákupu rostlinných a živočišných vý . robků a podobně . V mnohých organizacích nebyly přijaty ani zá věry k nedostatkům v plnění nákupu živočišných výrobků v le tošním roce.

Na výročních členských schůzích bylo také často poukazováno

na nedostatek mladých pracovníků a odborníků v jednotných ze mědělských družstvech a na státních statcích . Málo se však při tom projevilo pochopení nutnosti mnohem cílevědoměji a ve vět ším počtu vysílat vlastní kádry do zemědělských učilišť a škol . Na některých výročních členských schůzích byly také vážné při pomínky k nedostatku náhradních dílů a vysokým cenám země 15 Usnesení a dokumenty

449

dělských strojů . Méně se již hovořilo o tom, jak odstranit ne odborné ošetřování a špatné uskladnění strojů v jednotných země dělských družstvech , které potom zbytečně zvyšuje nároky na průmyslovou výrobu a tím na celé národní hospodářství. Průběh výročních členských schůzí na vesnicích ukázal, že čle

nové a funkcionáři ještě málo pronikají do problematiky země dělské velkovýroby , nedovedou se vypořádat s některými závaž nými výrobními otázkami a nedostatečně organizují úsilí družstev níků k odhalování výrobních rezerv, což oslabuje rychlejší růst zemědělské produkce. Například v Západoslovenském kraji bylo také na mnoha výročních členských schůzích poukazováno na ne dostatečnou organizátorskou práci , hlavně vedení JZD, z čehož vznikají v zemědělské výrobě velké škody. Bylo kritizováno hlav ně pomalé zavádění prvotní evidence a nedostatečná inventariza

ce majetku, čímž vznikají nedostatky v odměňování a větší mož nost rozkrádat družstevní majetek . V důsledku toho nedostatečně proniká nová technologie, vědecké metody hospodaření při výrobě

a využívání krmiv , zejména pěstování kukuřice. Je to hlavně pro to , že stranické organizace mnohdy nedostatečně bojují proti za ostalým názorům na zemědělskou výrobu. Velmi výstižně tento stav vyjadřuje úryvek ze zprávy na výroč ní členské schůzi vesnické organizace strany Vrutice, okres Lito měřice : » Často podléháme vlivu bezpartijních anebo vlivům, které straně škodí. Jsou směrnice a usnesení . A protože jsou obtížné

a náročné i na naše pohodlí, místo abychom vedli , často se přidá váme k těm , kteří reptají, kritizují dobré věci , nebo mlčíme.c O podobných nedostatcích v práci stranických organizací na vesnicích, jak je ukázaly výroční členské schůze , svědčí také ma lá pozornost práci národních výborů. Mnohé organizace se sice

v průběhu uplynulého období zabývaly činností místního národ ního výboru a jeho komisí a ukládaly komunistům konkrétní úko ly , ale nevyvozovaly důsledky z jejich neplnění. Na některých vý .

ročních členských schůzích byli kritizováni poslanci místních ná rodních výborů a členové jednotlivých komisí, že se málo podi lejí na plnění úkolů . Zejména však se ukázalo , že stranické orga

nizace nedostatečně zaměřují národní výbory na hlavní úkoly, hlavně v rozvoji zemědělské výroby . V té souvislosti bylo připo mínáno, že se zatím nedostatečně využívá zvýšené pravomoci ná . 450

rodních výborů k zabezpečování rozvoje zemědělské výroby, ale že se naopak leckdy prosazují lokálně patriotické zájmy a komu nisté tomu dostatečně nečelí. Například v Jihomoravském a jiných krajích bylo hodně hovořeno k práci stranických skupin v MNV

i JZD, kde se výrazně projevují některé nedostatky, zejména v tom, že mnohé výbory vesnických organizací ani necítí jako svou povin nost řídit práci stranických skupin a v řadě případů je taková si tuace, že stranické organizace nejsou vedoucí silou v obci. Na výročních členských schůzích stranických organizací, zejmé na na okresních národních výborech , byly kritizovány administra tivní metody v činnosti pracovníků , zbytečné papírování a vyse

dávání v kancelářích. Přitom byla vznesena kritika i na práci vyš ších státních orgánů, že se málo věnují přímé pomoci okresům

a místům. Bylo však předloženo málo konkrétních návrhů, jak práci zlepšit. Nedostatečná pozornost v těchto organizacích byla také věnována dodržování státní disciplíny a překonávání resor tismu mezi jednotlivými odbory.

V jednání výročních členských schůzí, například na místní konferenci v Bakově nad Jizerou, se také projevilo úsilí zlepšit

řízení podniků spravovaných národními výbory, zkvalitnit kul turní práci i péči o školní výchovu. Například v okrese Trenčín i v řadě dalších byla na výročních členských schůzích kritizo vána práce zemědělského odboru rady ONV i STS , že nedostatečně pečují o to , aby byla v zemědělské výrobě co nejdříve zavedena velkovýrobní technologie. I v jiných krajích, jako na místní kon ferenci strany ve Zdicích na okrese Beroun, byla kritizována práce místního národního výboru, že nedostatečně uplatňuje no vé formy práce a nedostatečně řídí stálé komise. Bylo poukazo váno na nutnost zlepšit spojení národních výborů s občany a po hotověji reagovat na stížnosti a požadavky občanů. Zvláště byly vytýkány četné nedostatky spojené s bytovou výstavbou a přidělo váním bytů. Neuspokojivé uplatňování vedoucí úlohy strany na vesnici potvrzuje skutečnost, že výsledky jednání o práci národ ních výborů na výročních členských schůzích a konferencích

v místech se jen ojediněle projevily v konkrétních závěrech a usneseních.

Zkušenosti z průběhu výročních členských schůzí znovu po tvrzují nutnost prohloubit vedoucí úlohu strany a zvýšit účin nost politickovýchovné a organizátorské práce stranických orga 451

nizací na vesnicích , aby samostatně řešily politické a ekonomické

problémy denního života vesnice a zabezpečovaly je v těsném sepětí s celospolečenskými zájmy . To vyžaduje, aby stranické or ganizace za účinné konkrétní pomoci okresních výborů strany vedly komunisty, především funkcionáře národních výborů a jed notných zemědělských družstev , ke každodenní soustavné práci s družstevníky přímo na pracovištích , kde se rozhoduje o plnění a překročení náročných úkolů zemědělské výroby ve třetím pěti. letém plánu.

Jednání výročních členských a všeplenárních schůzí a celoštáb

ních konferencí v armádě a vojscích ministerstva vnitra se za. měřilo zejména na otázky bojové pohotovosti vojsk a problémy komunistické výchovy vojáků a velitelů . Schůze potvrdily, že stranická práce se těsněji přimkla k životu útvarů . Otázky bojové pohotovosti byly řešeny konkrétněji, stejně jako upevňování káz ně i otázky řídící a organizátorské práce velitelů a politických orgánů . V souvislosti s problémy výchovy komunistů i bezpartij . ních byly projednány způsoby dalšího rozvoje iniciativy a akti vity vojáků .

V diskusi vystupovalo značné procento vojáků základní služby. Otevřeně a kriticky poukazovali na některé jevy, které brání dalšímu růstu bojové pohotovosti a připravenosti útvarů a jed notek. Zvláště byly kritizovány nedostatky v materiálně tech nickém zásobování, v řídící a organizátorské práci velitelů a ko munistické výchově vojáků a velitelského sboru. Výroční členské schůze ukázaly na některé problémy ve stra nické práci . Na některých výročních schůzích převažoval vo

jenskoodborný přístup k otázkám . Často chyběl politický rozbor situace, jak komunisté i bezpartijní chápou své úkoly v odstra ňování příčin nedostatků v oblasti výchovy, v dosažení příklad nosti komunistů a v popularizaci nejlepších zkušeností. V některých útvarech armády byla věnována malá pozornost rozvoji socialistického soutěžení. I když jsou dále problémy pře devším v organizátorské práci velitelů a štábů při plnění uza vřených závazků , zejména v náročném a pravidelném hodnocení soutěží a v zaměření soutěže na plnění hlavních úkolů, nebyly tyto otázky všude náležitě vyjasněny. 452

Výroční schůze potvrdily, že i nadále přežívá v ideologické prá

ci značná obecnost. Dosud se zcela nepodařilo přimknout komu nistickou výchovu k životu a potřebám jednotek a útvarů. V mno ha případech se také projevuje malá schopnost stranických or

ganizací iniciativně spojovat jejich činnost se zajišťováním hlav ních úkolů, zejména se zvyšováním bojové pohotovosti vojsk, a využít k tomu mezinárodně politických událostí.

V průběhu výročních schůzí byla dokončena přestavba stranic kých organizací v útvarech armády podle usnesení ústředního vý. boru KSČ .

Výsledky letošních výročních členských schůzí a konferenci strany svědčí o značné pozornosti a péči , která byla jejich pří

pravě a provedení věnována orgány strany všech stupňů. Krajské a okresní výbory strany učinily k výročním členským schůzím potřebná opatření podle podmínek svých okresů a krajů , organizovaly prostřednictvím svých aktivů soustavnou pomoc zá kladním organizacím strany v přípravě výročních zpráv a usnese

ní. Zabezpečovaly, aby na každé výroční členské schůzi a kon ferenci vystoupil zástupce vyššího orgánu s referátem o historic kém poslání naší komunistické strany a o úkolech světového ko munistického hnutí. Početný aktiv byl také vyslán ústředním vý

borem strany a jednotlivá oddělení ÚV KSČ se podílela na pří pravách členských schůzí ve vybraných stranických organizacích a zároveň hodnotila průběh výročních členských schůzí a kon ferencí strany podle jednotlivých resortů . Kladem letošních výročních členských schůzí a konferencí bylo, že účast dosáhla zhruba 80 % členů a kandidátů strany. Letošní

schůze a konference také charakterizuje živá a kritická diskuse. Na četných konferencích musela být často ukončena vzhledem k pokročilé době, i když byl do diskuse přihlášen ještě značný počet soudruhů . V závodech se osvědčily i dvoudenní konference, dávající větší možnosti rozvinutí diskuse . Volby a schvalování usnesení proběhly až na nepatrné výjimky v duchu naprosté jednomyslnosti .

Referáty zástupců vyšších stranických orgánů byly přijaty na výročních členských schůzích kladně . Nedostatkem některých vystoupení byla malá reagence na konkrétní úkoly organizace, 453

často se jen četl referát z brožury vydané ústředním výborem strany . Takový přístup referentů byl kritizován i pro značnou délku jejich projevu . Krajský tisk se v přípravě a průběhu výročních členských schůzí zpravidla omezil jen na zpravodajství a méně pomáhal hlubšími rozbory a hodnoceními . Centrální tisk, zejména Život strany, přinesl řadu zkušeností.

STANOVISKO ÚV KSČ K ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA SPOTŘEBNIM ZBOŽIM USNESENÍ OV KSC ZE DNE 25. DUBNA 1961

Ústřední výbor KSČ se zabýval některými nedostatky v zá sobování obyvatelstva spotřebním zbožím , které se v poslední

době u nás projevují, a schválil opatření k jejich urychlenému odstranění. Protože výroba spotřebního zboží a zásobování oby vatelstva je významným politickým úkolem , kterým se zabezpe čuje politická linie KSČ v růstu životní úrovně, považujeme za nutné upozornit stranické orgány a organizace a komunisty ve výrobě , obchodu , národních výborech, odborových orgánech a organizacích na některé nedostatky, jejichž odstranění je třeba věnovat zvýšenou pozornost .

Ve druhé pětiletce se osobní spotřeba obyvatelstva zvýšila

0 36 % a cíl stanovený celostátní konferencí KSČ – zvýšit spo třebu obyvatelstva v roce 1960 proti roku 1955 o jednu třetinu byl překročen. V životní úrovni obyvatelstva se ČSSR dostala na přední místo ve světě. Zvýšení životní úrovně bylo umožněno pře devším růstem průmyslové výroby, zvyšováním zaměstnanosti a

růstem společenské produktivity práce, zvyšováním příjmů oby. vatelstva , snižováním cen spotřebního zboží a dalšími opatřeními. V souladu s rostoucí silou národního hospodářství jsou v prů běhu posledních let postupně zvyšovány dodávky některých dříve

nedostatkových druhů spotřebního zboží na vnitřní trh a dochází k lepšímu zabezpečování potřeb obyvatelstva. 454

Při význačných úspěších v růstu osobní spotřeby dosažených prací výroby i obchodu se však nepodařilo v průběhu druhé pěti

letky odstranit některé nedostatky v uspokojování koupěschopné poptávky obyvatelstva. Je to způsobeno zejména zaostáváním ze.

mědělské výroby, často však také nedostatky v plánování, v ří zení výroby i obchodu, ve vztazích mezi výrobou a obchodem.

Nedostatečně jsou dosud propracovány ekonomické problémy spotřeby obyvatelstva v souvislosti se společenskými přeměnami, měnícími se spotřebitelskými zvyklostmi a v souvislosti s půso bením morálních a politických faktorů rozvíjející se socialistické společnosti, které ovlivňují a stále více budou působit na objem a strukturu hmotné spotřeby. Tyto problémy se musí stát nejen

středem pozornosti výzkumných institucí, ale i plánovací a řídící orgány musí ve své práci daleko přesněji přihlížet k vznikají cím změnám ve struktuře spotřeby vůbec a ve struktuře hmotné spotřeby obyvatelstva zvláště.

Orgány obchodu a výroby nemají dosud potřebný přehled o koupěschopné poptávce , nedostatečně působí na vývoj a na za měření výroby spotřebního zboží v souvislosti s možnostmi a po třebami národního hospodářství a s malou znalostí, předvída vostí a opožděně reagují na objektivně působící změny ve spotřebě ovlivňující sféru oběhu spotřebního zboží.

Mezi pracovníky obchodu a výroby se mnohdy uplatňují resort ní hlediska a nesoudružské vztahy. Porušování disciplíny při

plnění ukládaných úkolů ve výrobě i v obchodě oddaluje řešení nedostatků a mnohdy je ještě prohlubuje. Odborná i politická

úroveň pracovníků obchodu zaostává za potřebami. Zvýšení pra vomoci národních výborů a jejich vlivu na řízení výroby a obcho

du se dosud podstatněji neprojevilo ve zlepšení zásobování oby vatelstva. Stranické i odborové orgány a organizace nevěnují ještě dostatek pozornosti zvyšování účasti pracujících na řízení a kontrole obchodu. Politický a hospodářský význam obchodu

v rozvoji socialistické společnosti je často podceňován. Stranický vliv ve vnitřním obchodě není uplatňován v potřebné míře. Ústřední výbor KSČ k urychlenému odstranění nedostatků

v zásobování obyvatelstva a k zabezpečení plánovaného tempa růstu osobní spotřeby ve třetí pětiletce stanoví : – považovat výrobu spotřebního zboží a dodávky pro tržní fond , zásobování obyvatelstva a činnost vnitřního obchodu za vý. 455

znamný politický úkol , jehož prostřednictvím se v převážné míře zabezpečuje linie strany v růstu životní úrovně v sou ladu s rozvojem socialistické společnosti ; k urychlenému odstranění některých nedostatků v zásobo vání obyvatelstva zabezpečit a překračovat podle potřeb vnitř. ního trhu dodávky pro tržní fond v potřebném sortimentu a vysoké kvalitě v souladu s koupěschopnou poptávkou a ros toucí náročností obyvatelstva ;

soustředit úsilí vědeckých pracovníků , ekonomů z akademií, vědeckých a výzkumných ústavů i z výroby a obchodu k urych lenému vypracování vědeckých metod zkoumání ekonomic kých zákonitostí v oblasti oběhu a spotřeby ; stanovit zdůvod něné normativy spotřeby jednotlivých důležitých skupin spo.

třebního zboží tak, aby sloužily k zvýšení ekonomické úrovně plánování výroby a spotřeby ; stanovit metody dlouhodobého a operativního výzkumu spotřebitelské poptávky a jejího vy. užití ve výrobě a obchodu .

Ústřední výbor KSČ očekává , že všechna opatření, která dosud

byla k zlepšení zásobování obyvatelstva přijata a schválena orgá. ny ÚV KSČ , vládou , stranickými orgány v krajích a okresech , národními výbory a hospodářskými orgány, povedou k odstranění současných nedostatků . K tomu je však třeba dosáhnout široké

účasti pracujících na všech úsecích národního hospodářství, vy soké aktivity a odpovědnosti všech pracovníků ve výrobních od větvích vyrábějících spotřební zboží i pracovníků vnitřního obcho du . Komunisté musí stát v čele boje za odstranění nedostatků , za splnění a překročení úkolů všude tam , kde je to zapotřebí. Zroto se ÚV KSČ obrací na všechny stranické organizace, členy strany a pracující s tím, aby k zlepšení zásobování obyvatelstva

na svých úsecích důsledně prosazovali plnění stanovených úkolů a napomáhali při vyhledávání a využívání všech rezerv, které máme v národním hospodářství a v iniciativě pracujících.

I. Ve vnitřním obchodě

došlo ve druhé pětiletce k mnoha kvalitativním změnám a vý. znamným úspěchům v plnění základních úkolů , na jejichž úspěš

ném plnění se podílela převážná část pracovníků vnitřního ob 456

chodu . Maloobchodní obrat ve srovnatelných cenách vzrostl o 41 procent , a zejména v minulém roce, kdy byl plánovaný malcob chodní obrat vysoko překročen, museli pracovníci obchodu vy naložit mnoho úsilí k zabezpečení plynulého zásobování obyva telstva . Od 1. 7. 1960 byla v souladu se změnami územního uspořádání státu zavedena nová organizace obchodu, v podstatě nejrozsáh lejší v existenci socialistického obchodu . K významným změnám

dochází ve výstavbě, přestavbě a rekonstrukci obchodní sítě, úspěšně jsou zaváděny nové, pokrokové formy prodeje a zlepšuje se vzhled obchodní sítě, zrychluje se obrat zboží apod . Přes některé dobré výsledky se stále projevuje mnoho nedo statků v činnosti obchodu a jeho pracovníků , které s rostoucí náročností spotřebitelů vystupují výrazněji do popředí. Plnění plánu a mnohde jeho vysoké překračování vedlo v mnoha obchod . ních podnicích i nadpodnikových orgánech k sebeuspokojení a

mnozí pracovníci obchodu se smiřují nebo nechtějí vidět nedo statky v zásobování obyvatelstva. Přitom však v práci vnitřního obchodu je dosud mnoho nedostatků působících četné obtíže

v zásobování a oprávněnou nespokojenost spotřebitelů. Jsou způ sobovány nesprávným nárokováním spotřebního zboží obchodními organizacemi, nedostatečnou informovaností o skutečných potře bách trhu, nesprávným rozmisťováním zboží a jeho nedostatečnou a málo účinnou nabídkou. Tyto nedostatky vyplývají většinou z nízké úrovně evidence

o pohybu zboží , z chyb při operativním plánování a zajišťování dodávek zboží jednotlivými složkami obchodu , z nedostatků ve výzkumu spotřebitelské poptávky, pozdního zpracování a nedo statečného využívání všech přístupných podkladů k co nejefek tivnějšímu řízení oběhu zboží a zabezpečování plynulého zásobo vání obyvatelstva.

Nepravidelný rozvoz zboží a zpožďování dodávek způsobuje mnoho nedostatků zejména při výkyvech v poptávce způsobe ných sezónností, přesuny obyvatelstva v různých obdobích apod .

Třebaže některé nedostatky jsou způsobovány špatným technic kým stavem vozového parku v obchodě, jejich převážná část je v nedostatcích v řízení a využívání závodové dopravy .

Nedostatečná a málo účinná kontrola, nedůslednost, nízká úro veň ekonomických znalostí a převládající prakticismus v řízení 457

.

obchodních podniků i nadpodnikových orgánů oslabují výsledky

dosažené při dosavadním rozvoji obchodu i celého národního hospodářství.

Četné nedostatky ve vnitřním obchodě jsou způsobovány dosud neuspokojivým stavem kádrové a výchovné práce a nedostateč ným uplatňováním stranického vlivu na celou činnost obchodu.

Ústřední výbor KSČ považuje k zlepšení zásobování ve vnitřním obchodě za nutné :

provést účinná vysvětlovací, organizační, popřípadě i kádrová opatření k odstranění smířliveckého postoje k nedostatkům v zásobování obyvatelstva ve všech článcích obchodu ; bojo vat za aktivní přístup pracovníků obchodu k zabezpečování potřeb obyvatelstva v souladu s koupěschopnou poptávkou a požadavky spotřebitelů a nespokojovat se pouze s tím, že plán maloobchodního obratu je plněn a překračován ; zvýšit účinnost nabídky zboží v souladu s možnostmi národního hos podářství ;

zlepšit řídící práci všech orgánů obchodu, zajistit nutné zlep šení a urychlení statistiky a evidence, zejména o pohybu zboží,

jejich operativní využívání k zlepšení zásobování, zvýšit účin nost kontroly operativní i ekonomické činnosti obchodu ;

zkvalitnit nárokování zboží ve výrobě tak, aby bylo jeho za jištění v co největším souladu s koupěschopnou poptávkou, zejména zlepšením práce zbožíznalců a jejich přípravy k jed nání s výrobou na základě důkladných ekonomických rozborů a znalostí sortimentu, potřeb, zásob i možností výroby ;

k zlepšení spolupráce výroby a obchodu vytvářet soudružské vztahy při důsledném uplatňování oprávněných požadavků spotřebitelů na množství, strukturu a jakost vyráběného zboží ve všech cenových skupinách a v souladu s potřebami trhu,

zlepšovat systém kontraktací a objednacího styku s výrobou včetně uzavírání dlouhodobých kapacitních smluv ;

důsledně vyžadovat od dodavatelů plnění dodávek zboží

v množství, sortimentu, druzích, velikostech, v kvalitě i ter mínech odpovídajících potřebám trhu ; zvýšenou pozornost věnovat kvalitativní přejímce zejména po travinářského zboží denní potřeby a zabránit pronikání ne. kvalitních a jakostně neodpovídajících druhů zboží až ke spo 458

třebiteli a odstranit byrokratický přístup k vyřizování rekla mací spotřebitelů ;

zvýšit péči o zásoby zboží v obchodě , jejich strukturu a sou stavné zrychlování oběhu , ochranu socialistického vlastnictví

a spotřebitelů ; důsledně zabezpečovat, aby v prodeji bylo zboží ve všech ce

nových skupinách podle požadavků spotřebitelů, aby nedo cházelo k vypouštění levnějších druhů a jejich nahrazování dražšími, k zhoršování kvality , ke změnám proti vzorkům , na které byly původně ceny stanoveny, apod.; cílevědomě zvyšovat úroveň řízení a kontroly , zejména uvnitř obchodních podniků, a dále rozšiřovat účast pracovníků obcho du i spotřebitelů na řízení a kontrole ; zabezpečit politicky , organizačně i materiálně všechna opatře . ní k zvýšení politické a odborné úrovně pracovníků obchodu,

zejména v obchodním provozu ; vytvářet podmínky k zlepšení pracovního prostředí a sociálních podmínek na všech praco vištích v obchodě ;

provést opatření ke zvýšení úrovně perspektivního plánování, rozvoje obratu a dodávek zboží v obchodních podnicích i nad .

podnikových orgánech ; za tím účelem organizovat školení vedoucích hospodářských pracovníků obchodu o současných problémech politické ekonomie a ekonomiky obchodu a kádro vě posílit ekonomické útvary pracovníky se širokým politic kým rozhledem a ekonomickými znalostmi.

II . Ve výrobě a dodávkách spotřebního zboží pro vnitřní trh došlo v minulých letech k mohutnému rozvoji i takových druhů zboží, které se počátkem druhé pětiletky vyráběly a prodávaly jen v omezeném množství. To umožnilo rychlejší růst prodeje

průmyslového zboží, který se zvýšil o plných 60 % , a u mnoha druhů zboží se tak ČSSR dostala ve spotřebě na přední místo ve světě. Na vnitřní trh bylo zavedeno mnoho nových druhů spo třebního zboží dobré technické a výtvarné úrovně, které se stalo

vyhledávaným nejen u nás, ale získalo značnou popularitu a zá jem na zahraničních trzích. 459

Plnění a překračování výrobních úkolů v podnicích vyrábějí. cích spotřební zboží umožňuje nejen zabezpečovat plánovaný růst

osobní spotřeby, ale mnohdy i náhradu při zabezpečování neplá novaných dovozů nutných v důsledku neplnění úkolů v zeměděl ství a ostatních odvětvích.

Pracující v dílnách, závodech a podnicích vyrábějících spotřeb. ní zboží se zejména rozvojem iniciativy, socialistické soutěže, odhalováním rezerv a obětavou prací významně podíleli na úspě

ších naší země v rozvoji životní úrovně.

Plánovaný rozvoj výroby spotřebního zboží ve třetí pětiletce předpokládá další odstranění nebo zmírnění nedostatků v uspo kojování koupěschopné poptávky u některých druhů zboží, ze jména dlouhodobé osobní spotřeby, kde plné uspokojování potřeb je závislé na budování a rozšiřování surovinových zdrojů nebo výrobních kapacit, jako tomu je například u syntetických vláken a plastických hmot, výrobků z papíru a gumy, nábytku, skleně ného a porcelánového zboží, chladniček, automobilů apod. Také ve výrobě a dodávkách spotřebního zboží pro vnitřní trh se však v poslední době projevují náznaky sebeuspokojení nad dosaženými výsledky, dochází k narušování státní disciplíny.

Značné potíže v zásobování obyvatelstva způsobuje neplnění sjednaných dodávek zboží výrobními podniky, které dosahuje u některých výrobků značného rozsahu . Tak například v lednu 1961 nebylo obchodnímu podniku Domácí potřeby Brno dodáno z výroby zboží v hodnotě 8 miliónů Kčs, tj . více než 11 % plánova ných dodávek . V tom jsou takové výrobky , jako televizory , elek

trické a plynové spotřebiče, chladničky , kamna, porcelán apod., tedy zboží, kterého je na trhu nedostatek a kde zásoby obchodu nestačí uspokojit spotřebitele. Soustavně nejsou plněny dodávky náhradních dílů ke strojírenským výrobkům , což způsobuje znač né roztrpčení spotřebitelů. V zásobování spotřebitelů se nepříznivě projevuje nepravidel nost dodávek z výroby do obchodu a šturmování ke konci měsíce

a čtvrtletí. To ztěžuje přepravu zboží na železnicích a ve veřejné

automobilové dopravě . V mnoha případech se pak stává , zvláště u přímých traťových dodávek , že v prodeji chybí zboží i po něko lik týdnů .

Obdobně působí i změny v sortimentu, druzích , barvách i ča . sovém rozdělení dodávek , které výroba provádí po uzavření do 460

dávkových smluv a které jsou často výhodnější z hlediska renta bility pro výrobu než v zájmu spotřebitele. Ve všech výrobních podnicích a odvětvích musí být při zvy . šování výroby a dodávek spotřebního zboží věnována dostatečná pozornost zvyšování technické úrovně, funkčním vlastnostem ,

finální úpravě a jakosti výrobků, jakož i zkracování vývojových lhůt při zavádění nových výrobků na trh. Na mnoha výstavkách i v tisku jsou neseriózní oznámení o zavedení nových výrobků , aniž byla jejich výroba zabezpečena.

Zvýšením hmotné zainteresovanosti pracovníků výroby bylo do saženo mnoha dobrých ekonomických výsledků v růstu výroby,

produktivity práce , hospodárnosti apod. Současně se však proje vují některé nesprávné tendence dosahovat co nejlepších hospo dářských výsledků na úkor společnosti tím , že jsou z výroby vy

pouštěny pracnější nebo méně rentabilní výrobky , snižována ja kost, dochází k neoprávněnému zvyšování velkoobchodních cen ,

nejsou dodržovány stanovené kontrolní míry apod . Ústřední výbor KSČ považuje v oblasti výroby a dodávek spo

třebního zboží pro vnitřní trh za nutné zdůraznit : - nutnost plnění a překračování dodávek pro tržní fond v sou

ladu s potřebami plynulého zásobování obyvatelstva ; dosaho vat žádoucího sortimentu , struktury a časového plnění dodá vek potravinářského a průmyslového zboží vysoké kvality a uspokojování stále rostoucích potřeb obyvatelstva ; - povinnost a odpovědnost všech výrobních odvětví za plynulé zásobování obyvatelstva svými výrobky, vyplývající z nových

zásad řízení, plánování a financování národního hospodářství; povyšování místních a podnikových zájmů nad zájmy celé

společnosti, zneužívání ekonomických podnětů, jakož i jaké koliv sebeuspokojení s dosaženými výsledky mají negativní vliv na plynulost zásobování a musí být z činnosti socialis tických výrobců odstraněny;

potřebu soustavného zvyšování technické úrovně spotřebního zboží , zvýšení kontroly jakosti výrobků tak, aby se nekvalitní

zboží nedostávalo do obchodu a ke spotřebitelům , důsledné

odstraňování anonymity výrobců používáním výrobních a pod nikových značek ;

nutnost plného zabezpečování podnikově plánovaných výrob 461

ků a zboží z místní výroby a nepřípustnost vypouštět z výroby jakékoliv druhy spotřebního zboží bez zajištění náhradního dodavatele a souhlasu obchodních podniků ;

nepřípustnost předčasného a neseriózního oznamování a infor mování veřejnosti o zavádění nových druhů spotřebního zboží, aniž byla jejich výroba v potřebném množství zabezpečena ;

prohloubení soudružské spolupráce mezi pracovníky obchodu a výroby v zájmu maximálního uspokojování potřeb obyvatel stva využitím všech možností a zdrojů, které poskytuje naše

národní hospodářství, využitím iniciativy a aktivity pracují cích ;

vytváření předpokladů ke zkrácení lhůt mezi objednáváním

a dodávkami spotřebního zboží tak, aby bylo umožněno poho tovější zajišťování zboží v souladu s vývojem spotřebitelské poptávky i při uplatnění a uzavírání dlouhodobých kapacit ních smluv .

III . Ve vědeckých a výz kumných ústavech , plánovacích

orgánech

a

útvarech

V teoretickém výzkumu, v metodice i praxi plánování výroby a oběhu spotřebního zboží, v otázkách osobní spotřeby a životní úrovně bylo dosaženo v minulých letech některých dobrých vý .

sledků. Rychlý rozvoj československého hospodářství, společen ské přeměny a soustavný růst životní úrovně však vyžadují stále

naléhavěji teoretické i praktické řešení mnoha nových ekonomic kých, metodických i organizačních otázek nejen ve sféře výroby, ale i oběhu a spotřeby .

Působení ekonomických zákonitostí ve sféře oběhu a spotřeby v souvislosti se společenskými přeměnami, měnícími se spotře bitelskými zvyklostmi, důsledky působení nových, morálně poli tických faktorů a jejich vliv na oběh a spotřebu a další otázky zůstávají dosud mnohdy mimo pozornost teorie, vědeckého výzku mu nebo jsou pouze okrajovou záležitostí osobních zájmů jednot

livců. Častěji a v nadbytečné míře se mnozí pracovníci zabývají organizačními otázkami. Také značná odtrženost teoretických pracovníků od praktických problémů je brzdou řešení naléha

vých otázek a nepomáhá ani tomu, aby ekonomové z výroby a obchodu, kteří by k tomu měli předpoklady , napomáhali při ře 462

šení významných teoretických a metodických problémů v oblasti oběhu a spotřeby . UV KSČ považuje za nutné : soustředěným úsilím dosáhnout urychleného vypracování vě

decky zdůvodněných normativů spotřeby potravin, racionál. ních norem spotřeby oděvního zboží a obuvi, orientačních uka

zatelů spotřeby zboží dlouhodobé osobní spotřeby tak, aby

tyto údaje sloužily k plánovitému proporcionálnímu rozvoji výroby a spotřeby ;

při výzkumných a teoretických pracích v oblastí spotřeby a

oběhu zboží soustředit pozornost na vypracování vědeckých metod zkoumání vývoje osobní spotřeby a koupěschopné po ptávky obyvatelstva zejména v souvislosti se společenskými

přeměnami i měnícím se myšlením a zvyklostmi obyvatel stva ;

propracovat a zabezpečovat zpřesnění dosavadního způsobu plánování výroby a spotřeby spotřebního zboží, podnětů hmot né zainteresovanosti , vzájemných vazeb plánu tak , aby došlo

k co nejvyššímu souladu výroby a spotřeby, koupěschopné poptávky s nabídkou spotřebního zboží nejen vcelku, ale i ve struktuře, místě a času ;

k plánování osobní spotřeby a jejímu zajištování zpracovat a navrhnout možnost lepšího využití a zpřesnění základních statistických údajů, které jsou k dispozici , případně jejich účelné rozšíření tak, aby sloužily k lepšímu zabezpečování potřeb obyvatelstva . IV . V národních výborech

Národním výborům všech stupňů byla v nové územní organi zaci dána rozsáhlá pravomoc a odpovědnost v zásobování oby vatelstva při řízení a kontrole obchodu. Přestože se národní výbory více než kdykoliv dříve problémy vnitřního obchodu za

bývají, neprojevují se přijímaná opatření v dostatečné míře na zlepšení zásobování. Všechny národní výbory dosud plně nevy užívají možností , které k usměrnění práce obchodních , popřípadě i výrobních podniků při zásobování obyvatelstva mají.

Tak například okresní národní výbory jsou oprávněny kontrolo 463

vat dodávky a jakost výrobků potravinářského průmyslu v obcho dě i v dodavatelských závodech a zabezpečovat včasné a plynulé

zásobování obyvatelstva kvalitními potravinami . Této pravomoci však národní výbory využívají velmi málo , přestože jakost chleba , pečiva , mlékárenských i masných výrobků je často předmětem

stížností pracujících . Obdobně je tomu s rozdělováním fondů zboží v krajích a okre sech, s přestavbou, výstavbou a rozmístěním obchodní sítě, s ká drovým obsazením prodejen, dodržováním zásad poctivosti, hy. gieny , prodejní doby apod ., kde národní výbory mají rozsáhlou pravomoc a odpovědnost, které se mnohdy dosud nenaučily vy užívat v zájmu plynulého zásobování pracujících . V některých místech se v poslední době projevuje i u národních výborů uplatňování místních zájmů před zájmy společenskými, ať již jde o neoprávněné požadavky na výstavbu hotelů , obchod ních domů , nebo rovnostářské tendence v rozdělování fondů zboží apod . Často dochází také k jednostrannému uplatňování poža davků na dodávky různých druhů zboží bez ohledu na plnění

úkolů , kterými mají být přímo v místě tyto dodávky zabezpečová ny. Tak tomu bylo například u masa , másla , vajec apod . , kde mno hé národní výbory kladou požadavky dokonce na zvýšení dodávek proti plánu, ačkoliv samy důsledně nezabezpečují plnění pláno vané výroby a dodávek pro tržní fondy . Mnohé nedostatky v zásobování obyvatelstva jsou také odra zem nedostatečné spolupráce jednotlivých odborů a komisí , ze jména okresních a krajských národních výborů , zvláště odboru

obchodu, odboru plánovacího, finančního a kontrolního. Nedo statky v jejich spolupráci a v některých místech dokonce ne

shody mezi pracovníky se nepříznivě projevují v práci přímo ří zených podniků obchodu i výroby.

Stále nedostatečně je k zabezpečování lepšího zásobování vy užíváno aktivů spotřebitelů, jako jsou občanská kontrola, dohlí žecí výbory spotřebních družstev a spotřebitelské rady, organi

zované průzkumy a prověrky zásobování, hovory s občany apod . Ústřední výbor KSČ pokládá proto v činnosti národních výborů za nezbytně nutné :

zvýšit kontrolu a účinnost opatření k zabezpečení plynulého zásobování obyvatelstva zejména u dodávek zboží denní po 464

třeby ; dodržování rozvozních plánů z velkoobchodních skladů a výrobních závodů do prodejen, stanoveného sortimentu

zboží v prodeji, zejména však jakosti výrobků potravinářské

ho průmyslu ( chleba , pečiva , mléka a mléčných výrobků, masa a masných výrobků ) musí být soustavnou záležitostí národ ních výborů všech stupňů ;

- stav zásobování, včasnost a kvalitu dodávek spotřebního zboží zlepšit soustavným rozšiřováním a zapojováním aktivu, občan ských kontrol, dohlížecích výborů, spotřebitelských rad , orga nizováním prověrek , hovorů se spotřebiteli apod . do kontroly a řízení obchodu ; problémy zásobování a jejich řešením se více zabývat v orgánech, radách a plénech NV a dbát, aby byly proti všem, kdo narušují plynulé zásobování obyvatelstva ,

vyvozovány závěry a důsledky , které jsou v pravomoci NV ; soustavnou pozornost věnovat výstavbě a rekonstrukci obchod

ní sítě a jejímu rozmístění, aby se nestala brzdou plynulého zásobování. V duchu » Zásad rozvoje vnitřního obchodu v nej bližších letech « podle místních podmínek, za aktivní účasti odborného aktivu a při lepším využití zdrojů NV urychlit ce lou přestavbu obchodní sítě a sítě závodů veřejného stravo vání ;

zlepšit úroveň plánování a rozdělování zboží v krajích , na jednotlivé okresy a místa podle politickoekonomických a

etnografických podmínek s vyloučením všech projevů lokál ního patriotismu apod . Při zlepšování zásobování obyvatelstva dosáhnout také zvýšení spolupráce mezi jednotlivými odbory a komisemi NV.

V. Ve stranických a odborových orgánech a

organizacich

Ústřední výbor KSČ již několikrát zdůraznil , že za vše, co se

v naší republice děje, nese odpovědnost celá strana, všichni ko munisté. To plně platí i pro stav zásobování a uspokojování po třeb pracujících. Soustavné zvyšování životní úrovně všeho lidu je cílem hospodářské politiky Komunistické strany Českosloven ska. Tento cíl však může být plně zabezpečen jedině trvalým zvyšováním výroby a produktivity práce na základě soustavného 465

technického rozvoje , který umožňuje naše socialistická společ nost .

Toho si musí být stále vědomy všechny stranické orgány, orga nizace, všichni komunisté a jejich prostřednictvím všichni pra. cující naší země. Úspěchy, kterých jsme za krátkou dobu po osvobození dosáhli , jsou výsledkem cílevědomé politiky KSČ, aktivně podporované rozhodující většinou všeho pracujícího lidu. Bylo by však nepřípustnou politickou chybou propadnout sebe uspokojení. Některé nové problémy v mezinárodních vztazích , postavení socialistického Československa ve světě stejně jako

náročné úkoly současné etapy rozvoje naší společnosti vyžadují i na úseku výroby spotřebního zboží a zásobování obyvatelstva dobrou politickou a organizátorskou práci celé strany.

Ústřední výbor KSC považuje za nutné : věnovat soustavnou pozornost zvyšování stranického vlivu na činnost vnitřního obchodu a stav zásobování obyvatelstva. Za tím účelem zabezpečovat soustavnou stranickou kontrolu plnění plánované výroby a dodávek do tržních fondů ve všech

závodech a podnicích v okruhu jejich působnosti ; dbát, aby ve výrobě a obchodě byly důsledně uplatňovány zásady uvedené v tomto dokumentu, jakož i usnesení schválená stranickými orgány k rozvoji jednotlivých úseků výroby, k práci obchodu a ke zlepšení zásobování obyvatelstva ; - soustavně kontrolovat stav zásobování obyvatelstva , zejména z hlediska uspokojování koupěschopné poptávky, kvality a včasnosti dodávek zboží ; sledovat, jak národní výbory uplat

ňují svou zvýšenou pravomoc a odpovědnost a jak se podílejí na plánování, řízení a kontrole obchodu ; pravidelně kontrolovat plnění usnesení ústředního výboru KSČ z listopadu 1960 » O výstavbě ZO KSČ v obchodě « , dodržování » Zásad rozvoje vnitřního obchodu v nejbližších letech« , schvá

lených ústředním výborem KSČ v roce 1958, a plnění usne sení vlády o rozvoji veřejného stravování a cestovního ruchu z roku 1960 ;

pravidelně se zabývat stavem kádrové a výchovné práce v ob chodě a věnovat zvýšenou pozornost úrovni stranické práce

a stranického školení ZO KSČ ve vnitřním obchodě , kádrové 466

práci v obchodě a rozmísťování členů strany tak, aby byl po sílen stranický vliv v obchodním provozu ; zabezpečovat politicky i organizačně zvyšování kvalifikace za

městnanců obchodu, zlepšování pracovních podmínek a pro středí ve vnitřním obchodě .

Ústřední výbor KSČ po projednání opatření k řešení nedostatků V zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím předpokládá, že účinnost všech schválených opatření bude tím větší, čím více se

stane věcí širokého zájmu a účasti pracujících při jejich uplat nování a prosazování. Stranické orgány a organizace a komunis té na všech úsecích národního hospodářství a národních výborů musí organizovat a vést pracující k plnění úkolů, vyhledávání a využívání rezerv , aby dosavadní nedostatky v zásobování obyva telstva mohly být urychleně odstraněny. Ústřední výbor KSČ je přesvědčen , že projednání a provádění opatření podle tohoto stanoviska bude spolu s konkrétními úkoly uloženými resortům usnesením ústředního výboru KSČ dalším dů ležitým činitelem k zabezpečení plynulého zásobování obyvatel stva a dalšího soustavného zvyšování životní úrovně lidu ČSSR.

467

7

SLAVNOSTNI ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA KONANÉ DNE 13. KVĚTNA 1961

V ČELE S KOMUNISTICKOU STRANOU

ČESKOSLOVENSKA ZA NOVÁ VÍTĚZSTVI SOCIALISMU - ZA KOMUNISMUS ! PROJEV SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO

Soudružky a soudruzi! Drazí hosté !

Zítra tomu bude čtyřicet let , co se v Praze v karlínském Ná

rodním domě sešlo 569 delegátů z celé Československé republiky, aby založili Komunistickou stranu Československa , stranu, které

bylo předurčeno , aby stála v čele pracujících v boji proti buržoa

zii , a která dovedla pracující lid k vítězství socialismu v naší vlas ti a povede jej ke komunismu.

Dnes , po čtyřiceti letech, která uplynula od jejího založení, mů. žeme s hrdostí prohlásit, že strana toto své poslání úspěšně plní.

Veliké zápasy strany v čele dělnické třídy byly korunovány ví tězstvím. Pod jejím vedením byl vítězně vybojován boj s buržoazií, kapitalismus byl poražen, byla nastolena vláda lidu a nastoupena cesta budování socialismu.

Pod vedením Komunistické strany Československa se uskuteč nily grandiózní přeměny v životě našich národů a všeho našeho lidu. Dělnická třída, družstevní rolnictvo a pracující inteligence se staly skutečnými pány v naší vlasti . Zvítězil socialismus společenský řád , v němž je odstraněno vykořisťování člověka

člověkem. Neobyčejně rychle se rozvíjí naše hospodářství, naše země vzkvétá pod rukama pracujících, hmotná a kulturní úroveň

lidu již dosáhla jednoho z předních míst na světě. Dosažení této úrovně v politickém , ekonomickém i kulturním rozvoji země nám umožnilo prohlásit , že naše republika je republikou socialistickou. Těchto grandiózních úspěchů dosáhla strana proto, že stála vždy v čele lidu a že její politika vyjadřovala jeho nejzákladnější zájmy. Strana od svého založení vždy usilovala a bojovala o do sažení a upevnění politické moci pracujících, o zabezpečení jejich 468

šťastného života. V tomto boji měla vždy nejužší spojení s mezi národním komunistickým hnutím a obzvláště pak s jeho avant gardou , Komunistickou stranou Sovětského svazu. Věrnost mar xismu-leninismu , věrnost zájmům lidu , vèrnost myšlenkám pro

letářského internacionalismu získávala jí důvěru pracujících, umožnila jí dosáhnout historických vítězství a dává jí jistotu, že s úspěchem dovede nás lid ke komunismu . Na tomto místě vzpomínáme všech soudruhů i soudružek, kteří se aktivně podíleli na budování a rozmachu československého

revolučního dělnického hnutí, na založení Komunistické strany Československa , ze všech svých sil , celým srdcem a celým svým životem pracovali pro vítězství věci dělnické třídy , pro uskutečně ní idejí socialismu a komunismu a kteří dnes již nejsou mezi námi a nemohou vidět veliké úspěchy , jichž dosáhla naše strana, dėl nická třída a všechen náš lid při budování socialistické společ nosti .

Zvláště vzpomínáme soudruhů Hybeše , Šmerala , Hakena , Cha loupeckého, Zápotockého , Gábora Steinera , Borkaňuka, Vacka, Ku bače, Gottwalda , Švermy, Klimenta , Vrbenského, Noska, Vodičky , Appelta, Krejčího , Urxe , Fučíka, bratří Synků , Moláka , Jana Ziky a dalších, kteří jako zakladatelé strany a její dlouholetí vedoucí funkcionáři bojovali v předních iadách strany , naší dělnické tří dy a zasloužili se o vybudování revoluční marxisticko -leninské strany .

Cesta strany nebyla lehká . Každé její vítězství bylo provázeno

velkými zápasy , bylo vykoupeno obětini a nejednou provázeno neúspěchy. Na to nikdy nesmíme zapomenout. A je samozřejmé,

že právě dnes, při tak slavném výročí, vzpomínáme na léta, která jsme od založení strany prožili , která pro nás jsou a vždy budou nezměrným zdrojem zkušeností a poučení. Soudružky a soudruzi ,

do života lidu celého světa jako ohromný úder zasáhla Velká říjnová socialistická revoluce. Pod jejím vlivem se vzedmulo ne obyčejně silné lidové hnutí, které otřáslo celým světem. Rozpada

ly se státy, v troskách byla císařství a království. Pod mocným náporem lidu se rozpadlo i Rakousko- Uhersko a zrodila se Čes koslovenská republika . Dělnická třída a pracující lid, které si vybojovaly samostatnou 469

republiku , vkládaly do ní velké naděje, naděje socialismu. Ustavily revoluční národní výbory a vytyčily požadavky znárodnění výrob ních prostředků . Dělnická třída usilovala o dobytí moci, o to, aby se Československo stalo socialistickou republikou. Proto také vě.

řila a dala svou sílu sociální demokracii, straně, která v té době slibovala hájit její zájmy a uskutečnit socialismus. Sociální demo kracie se stala nejsilnější politickou stranou v republice. Její vůd cové však v rozhodnám okamžiku naděje lidu hanebně zradili,

socialistické ideály pošlapali a sami se zaprodali buržoazil. Báli se diktatury proletariátu, místo nesmiřitelného třídního boje vy hlašovali a v praxi uskutečňovali teorie sníření tříd , místo pro letářské revoluce a dobytí moci mluvili o vrůstání kapitalismu do

socialismu. Svými oportunistickými teoriemi i svými činy odvádě li dělnickou třídu od dobytí politické moci. Revoluční odhodlání dělnické třídy změnit poměry v nově vznik lé republice se nejjasněji projevilo v prosincové generální stávce roku 1920 a v bojích, které se v těch dnech rozvinuly. Kesetiti síce dělníků tehdy vedených marxistickou levicí sociálně demo kratické strany ustavovaly revoluční rady a obsazovaly závody, doly i velkostatky. V tomto velkém měření sil , při kterém tekla dělnická krev, se plně prokázala zrada sociálně demokratických

pravičáků. Jasně se také vyhranila revoluční pozice marxistické levice v sociálně demokratické straně .

Po těchto událostech nejrevolučnější část dělnické třídy ve dená marxistickou levicí zúčtovala s oportunistickou linií vůdcứ sociální demokracie a založila stranu, jejímž programem byl boj za nejvlastnější zájmy dělnické třídy, které se již uskutečňovaly v mladém sovětském státě. Takovou stranou byla Komunistická strana Československa, která již na svém ustavujícím sjezdu v květnu 1921 prohlásila : » Jsme víc než politická strana. Jsme

předvoj nového života. Tvoříce nové poměry, chceme také tvořit nové lidi. «

Tak vznikla v Československé republice jediná důsledně revo luční strana dělnické třídy.

Komunistickou stranou Československa vstupovala do politic kého života síla, která jediná vyjadřovala ve svém programu a

cílech historický úkol dělnické třídy - dobýt politickou moc, od stranit kapitalismus, nastolit diktaturu proletariátu a vybudovat

socialismus. Tím se zásadně lišila od oportunistických stran. V bo 470

ji proti nim se zrodila a v boji proti nim i sílila. Její revoluční ideje a cíle byly v naprostém souladu jak s potřebami a touhami pra cujícího lidu, tak i s historickým vývojem naší společnosti. V tom spočívala její veliká přitažlivost, a to ji také předurčilo, aby se stala vedoucí silou dělnické třídy, všeho pracujícího lidu naší země .

Vznik strany však ještě zdaleka nestačil k vítězství proletaria tu. Strana se musela naučit vést boj za dobytí moci dělnické třídy,

ovládnout základní zásady třídních zápasů, přesunout těžiště práce strany na závody, umět správně vytyčovat strategické a taktické

.

cíle a získat většinu lidu pro svůj program. Ovládnout správné metody a formy boje o moc znamenalo ovládnout a tvůrčím způ sobem uplatnit marxismus-leninismus. Proces osvojování si leni nismu probíhal jako boj proti sociálně demokratickým pozůstat kům a vlivům v naší straně. Strana musela dlouho svádět těžký a urputný zápas za jejich vymýcení. Překonání sociáldemokratis

mu je ve své nejvýraznější formě spjato s vývojem strany, s její bolševizací.

Ovládnout a tvůrčím způsobem uplatnit leninismus znamenalo

vybudovat pevnou a jednotnou revoluční stranu jako rozhodující zbraň proletariátu v boji o moc. Pod praporem leninismu zvítězil proletariát v Rusku a formovaly se komunistické strany v komu nistické internacionále. Na základě leninismu vyrůstal první so

cialistický stát na světě . Leninismus zobecnil zkušenosti meziná rodního revolučního dělnického hnutí a pouze jeho osvojení a

uplatnění v praktické činnosti umožňovalo straně správně vést dělnickou třídu a správně řešit složité situace v boji proti buržoa zii, v boji za vítězství socialismu. Naše historie dává nemálo příkladů o tom, že strana si musí cestu k ovládnutí leninismu probojovat jak proti oportunistickému překrucování revoluční linie, tak i proti dogmatickým a sektár ským tendencím. Tento obtížný proces uvnitř strany se prosazoval

ve velkých názorových střetnutích , v celostranických diskusích, v ostrých vnitrostranických zápasech , v nichž se rozhodovalo

o dalším vývoji a upevnění strany. Z těchto zápasů o správnou linii vycházela strana vždy silnější, ideologicky , politicky i orga nizačně semknutější a lépe vyzbrojena k novým bojům. V těchto bojích strana nikdy neztrácela svůj masový charakter a vliv na nejširší vrstvy pracujících. Základním jádrem strany od jejího za 471

ložení byli dělníci a strana v celé své historii důsledně zůstala stranou dělnické třídy . Boj za ovládnutí leninismu a jeho tvůrčí uplatňování v průběhu

bolševizace naší strany probíhal za přímé a významné pomoci mezinárodního komunistického hnutí a zejména Komunisüické strany Sovětského svazu. Naše strana , vždy věrna proletářskému internacionalismu již od svého vzniku, se vyvíjela jako nedílná

součást světového komunistického hnutí, v němž avantgardní úlo hu zaujímala Komunistická strana Sovětského svazu , tato tvůrky ně leninismu a první strana, která dovedla pracující lid k porážce

kapitalismu a budování socialismu. Komunistická strana Sovět ského svazu citlivě a správně reagovala na všechny změny v ži

votě společnosti , na celý mezinárodní vývoj a úspěšně řešila vše chny otázky z toho vyplývající. Pomáhala ostatním komunistic kým stranám a celému mezinárodnímu revolučnímu dělnickému

hnutí při řešení jejich složitých situací, při hledání správných cest a překonávání obtíží. Proto právem označujeme Komunistic kou stranu Sovětského svazu jako předvoj mezinárodního revo lučního dělnického hnutí, jako jeho nejzkušenější oddíl .

Komunistická strana Československa je hrda na to , že v celé její historii není případu, kdy v poměru ke Komunistické straně Sovětského svazu by došlo k zakolísání nebo dokonce nabyly

vrchu tendence, které by chtěly z pravičáckých či levičáckých pozic uvést v pochybnost obecnou závaznost cesty Velké říjnové socialistické revoluce pro naši stranu. V důsledku toho neměly

nikdy místa v naší straně vleklé dlouhodobé frakční spory, nebot úsilí za akční jednotu jejích řad se rozvíjelo vždy v nejtěsnější souvislosti s aktivním využíváním zkušeností Komunistické stra ny Sovětského svazu.

Boj za ovládnutí leninismu a proti oportunistickým pozůstatkům nebyl snadný. Bylo třeba svést mnoho ostrých bojů za prosazení a uplatnění leninských zásad v politice naší strany. Strana se

důsledně vypořádávala s těmi , kteří svou činností umrtvovali ži vou politickou práci v masách , a tím podlamovali její akceschop nost. Tak v letech 1928–1929 strana rázně skoncovala s proti stranickou činností likvidátorů Jílka, Bolena a druhých . Boj proti

této skupině likvidátorů byl ztížen tím , že přechod od sociální de mokracie ke komunistické straně ještě nezbavoval všechny členy a funkcionáře pozůstatků nesprávných názorů. Nevystříhali se 472

jich ani významní představitelé naší strany, kteří bojovali proti oportunismu a pravičáctví sociální demokracie a kteří stáli u zro du strany a zasloužili se o stranu, jako byli soudruzi Bohumír Šmeral a Antonín Zápotocký . Proces bolševizace vyvrcholil V. sjezdem v roce 1929, kdy se do

čela strany dostává gottwaldovské vedení. Oportunistickým pravi čáckým i sektářským tendencím byly zasazeny rozhodující rány a revoluční prací při uskutečňování usnesení tohoto sjezdu byly vytvořeny podmínky pro další úspěchy strany. Vítězství leninismu v politice a životě strany bylo zajištěno a strana dostala pevné, neotřesitelné leninské základy.

Na V. sjezdu soudruh Gottwald provedl rozbor podmínek a fo

rem boje naší strany a dělnické třídy o moc. Na základě důsled ného uplatnění marxismu-leninismu v našich podmínkách byla vyjasněna řada teoretických i praktických otázek proletářské revoluce u nás. Do popředí byl postaven cíl strany , který v závě rečném projevu soudruh Gottwald formuloval takto : »... bude- li strana pokračovat na své cestě ve smyslu usnesení tohoto sjezdu, bude pokračovat neochvějně cestou třídního boje proti nepřátelům, cestou k sociální revoluci , cestou k diktatuře proletariátu.«

Vítězství revoluční linie na V. sjezdu bylo signálem pro skupiny likvidátorů k vystoupení proti straně , proti jejímu bolševickému vedení. Ze strany byla vyloučena likvidátorská skupina 29 poslan ců a senátorů a další funkcionáři z různých oblastí politické, od borové i kulturní činnosti. Této příležitosti se chopila i buržoazie,

která se snažila zasadit straně další rány . Ve svých útocích proti

straně nešetřila ani policajtskými pendreky , ani četnickými kara binami , ani dlouholetými kriminály . Přitom nejen roztrubovala , ale oddávala se iluzím, že Komunistická strana Československa je rozložena a definitivně zničena . Naše komunistická strana však své pozice v dělnické třídě ne ztratila. To ukázaly volby a pozdější zápasy za práva dělnické

třídy a ostatních pracujících . Bolševizace strany otevřela cestu k rozhodným vítězstvím

V. sjezd Komunistické strany Českosloslovenska je skutečným mezníkem v jejím životě i v životě pracujícího lidu Českosloven 473

ska. Dovršil se proces téměř desetileté přípravy strany k frontál

nímu nástupu za její vítězství. Celá strana byla přeměněna, pře organizována a podřízena boji za dobytí politické moci, který vystoupil v celé její činnosti výrazně do popředí. Je třeba vyzvednout, že celý proces bolševizace strany nastoupe

ný v roce 1929 má pro celý vývoj strany až po dnešek zásadní vý znam. Vezměme například jednu z prvních zásad bolševizace, za kládání závodních organizací strany a vyzvednutí práce strany v závodech na jedno z předních míst v celé její činnosti. Důsledné

uplatňování tohoto leninského principu v práci strany mělo přímo klíčový význam na získání většiny dělnické třídy pro politiku strany a v boji dělnické třídy o moc. Organizace strany v závo

dech měly rozhodující význam pro ilegální práci strany v boji proti fašismu, rozhodující význam na porážce reakce v únoru 1948 a mají rozhodující význam při budování socialismu a rozvoji so cialistické společnosti, při všech úspěších, kterých jsme dosáhli a dosahujeme při všestranném rozmachu našeho průmyslu, při

neustálém rozšiřování účasti dělníků a ostatních pracujících v zá vodech na řízení hospodářství a správě státu. Vést důsledný boj za dosažení politické moci proletariátu zna

menalo tvůrčím způsobem uplatnit leninskou myšlenku o tom, že dobytí politické moci proletariátem nemůže se uskutečnit jako izolovaný čin nějaké skupiny revoluční třídy, ale pouze jako ve liké a široké hnutí mas. Leninův boj proti sektářskému hazardér ství i proti oportunistickému poraženectví a malomyslnosti skýtal

důležitá ponaučení i pro naši stranu v jejím zápase s buržoazií. 40 let bojů naší strany plně potvrdilo, že úspěšně provést a na trvalo zajistit vítězství socialistické revoluce je možné tenkrát, když je strana ideologicky i organizačně pevná, ve své činnosti uplatňuje zásady demokratického centralismu a vnitrostranické demokracie, jestliže žije plným leninským životem . Jen tehdy může strana stát v čele dělnické třídy a všech pracujících. Naše

zkušenosti plně potvrzují, že provést revoluci a úspěšně řešit otáz ky výstavby socialismu lze jen za podmínky, že komunistická strana pro svou politiku získá naprostou většinu dělnické třídy, naprostou většinu pracujících , že tedy boj o moc je bojem o masy, zápasem o jejich vedení.

Naše strana již od svého založení byla stranou masovou, s pra cujícími ji také spojovaly i mohutné organizace dělnické třídy. 474

Své spojení s lidem upevňovala v každodenním boji o je

ho důvěru, neustále zápasila o vymanění pracujících z vlivu bur žoazie. Vedoucí postavení naší komunistické strany ve společ nosti, to je výsledek dlouholetého úsilí a neúnavné práce komu nistů za zájmy pracujícího lidu, jejich nezměrného vlastenectví, které se tak výrazně projevilo v národně osvobozeneckém boji proti okupantům.

Naše strana vždy uplatňovala bolševické metody vedení pra

cujících, které byly prosazeny proti oportunistickým názorům o jejich pasivitě a proti podléhání zpátečnickým náladám . Jsou

známa velká lidová hnutí, jejichž iniciátorem a organizátorem byla Komunistická strana Československa. Jedním z nich je její rozhodný boj za denní zájmy a požadavky dělníků i všech pracu

jících v době světové hospodářské krize třicátých let. Hesla, která v té době strana vytyčovala, » Ani muže ze závodu, ani haléř ze mzdy« , »At platí bohatí«, »Chléb, půdu , práci « , »Jednota, boj , ví tězství« , vyjadřovala srozumitelně a přesvědčivě potřeby pracují. cích, stávala se bojovou výzvou, která soustředovala pod prapo rem strany dělnickou třídu a ostatní pracující. I když strana v třicátých letech pracovala ve zvlášť těžkých

podmínkách, její činnost byla buržoazií znemožňována, mnoho jejích funkcionářů vězněno, organizovala široké hnutí nezaměst naných, bojovala proti omezování dělnických práv a proti kaž

dému zhoršování pracovních a životních podmínek pracujících. Připomeňme tak významné boje, jako byla mostecká stávka v roce 1932 a stávkové hnutí v období krize. V celém tomto těžkém ob

dobí poloilegality, zvláště v letech 1932–1934, strana stála v čele mas a vedla je do boje proti kapitalismu. Každé toto hnutí bylo rozvíjeno tak , že se stávalo zárodkem boje o moc, článkem úsilí

o konečnou porážku kapitalismu. Významným spojencem dělnické třídy v boji o moc se stalo i pracující rolnictvo, za jehož spravedlivé požadavky strana vždy

bojovala. Při řešení rolnické otázky jsme vycházeli z bohatých zkušeností Komunistické strany Sovětského svazu zobecněných Leninem. Podporovali jsme zápas pracujících rolníků o půdu, proti zbídačování a krok za krokem jsme cílevědomě vytvářeli pod

mínky pro pevné spojenectví dělníků a rolníků jako rozhodují cího předpokladu pro vítězství nad kapitalisty. Podpora spraved 475

livých požadavků rolníků dělnickou třídou se projevila v řadě velkých vystoupení v Čechách i na Slovensku .

V boji o moc musela strana správně řešit i národnostní otázku , která byla v Československu zvláště palčivá. Již samo interna

cionální složení naší strany vyjadřovalo její cílevědomý program řešení národnostní otázky v duchu leninského práva na sebe

určení a bratrskou spolupráci pracujících všech národností. Ko munistická strana rozhodně odmítala takzvanou teorii čechoslo vakismu, kterou česká buržoazie zakrývala vykořisťování a národní útlak Slovenska . Důkazem naší správné a zásadní ná

rodnostní politiky bylo dlouholeté úsilí o povznesení Slovenska, zvláště výrazně vyjádřené v Plánu hospodářského, sociálního a kulturního povznesení Slovenska, který byl přijat na bansko bystrické konferenci strany v roce 1937. : V době, kdy v Evropě hrozilo nebezpečí fašismu a války , byla

bezprostředně ohrožena i Československá republika . Rostly fašis tické choutky naší buržoazie a v našem přímém sousedství

v nacistickém Německu – se rodily plány na zničení Českoslo venské republiky. Československá buržoazie se bála o své zisky a pro své třídní zájmy zradila zájmy našich národů , zaprodala svobodu lidu a samostatnost republiky.

Naše strana bojovala za záchranu demokracie , proti henleinov ské nacistické páté koloně, proti agrární straně , proti klerofašis tickým silám na Slovensku . Důsledný protifašistický boj strany přinášel ovoce . Byly zmařeny pokusy o nastolení fašismu po tři

cátých letech při volbách a při volbě presidenta . Dík rozhodným vystoupením lidového protifašistického hnutí se nepodařilo fašis tům zvítězit . Je zásluhou naší strany , že prováděním politiky ši roké mobilizace všeho lidu fašismus mezi českým lidem nikdy

nenabyl většího rozsahu a jeho počáteční akce byly úplně roz bity . Naše strana se s hrdostí hlásí k tomu, že dokázala zorga nizovat široké lidové hnutí, které zachvátilo nejen města, ale i vesnice , a přimět jeho tlakem československou vládu , aby v roce 1935 uzavřela spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. Tyto tužby našich pracujících vyvěraly nejen z třídních sympatií a víry k Sovětskému svazu, ale také z hlubokých historických tradic,

družby a přátelství Čechů a Slováků k národům Sovětského svazu. Před vším lidem Československa vyvstávala otázka : Je možno

odrazit fašistické nebezpečí, zamezit válce a uhájit naši svobodu 476

a samostatnost ? Komunistická strana Československa důsledně rozpracovala na svém VII . sjezdu politickou linii VII. kongresu

Komunistické internacionály a uplatňovala politiku široké lidové fronty pod heslem obrany republiky . VII. sjezd strany ukázal , že svobodu je možné ubránit a zatarasit cestu fašismu, jedině když se sjednotí všechny protifašistické síly. Komunistická strana Čes koslovenska byla jediná, která důsledně vystoupila na obranu demokracie, pro záchranu Československé republiky. Komunisté

se stali jedinými důslednými představiteli demokratických a vlasteneckých sil . Strana organizovala protifašistické hnutí, vy zývala k seskupení všech demokratických sil . Pod jejím vedením se vytvořila široká fronta dělníků, rolníků a inteligence. Tento boj jí také umožnil stanout postupně v čele všech pokrokových občanů země.

Důsledné rozpracování zásad VII. kongresu Komunistické inter nacionály a jejich uplatňování v politice strany, v jejím boji za

obranu demokracie a republiky , za skutečnou demokracii pro lid a za lidovou obranu země mělo svůj význam i pro určování naší strategie a taktiky v příštím období, v národní a demokratické

revoluci i v jejím přerůstání v revoluci socialistickou. V této po litice strany po VII. kongresu je nutno spatřovat zárodek příští

naší politiky Národní fronty , politiky , která se v našich podmín kách potvrdila jako naprosto správná a byla jedním z důležitých předpokladů naší vítězné cesty k socialismu. Komunistická strana Československa byla jedinou stranou, která představovala neobyčejně silnou touhu pracujícího lidu po obraně republiky, jeho horoucí vlastenectví. Navždy zůstane světlým pís mem v naší historii zapsáno , že jediná naše strana to byla , která usilovala o lidovou obranu země a požadovala uskutečnění tako vých demokratických opatření, která by umožnila projevit vůli lidu a zajistit vskutku revoluční obranu země. V této době už nebylo pochybností, že strana je skutečným vůdcem všech vlas teneckých sil země . Potvrdily to mimo jiné i velké volební úspě chy strany v roce 1938.

To vše svědčilo o tom, že naše strana již vyzrála v takovou po litickou sílu , která je schopna i v nejsložitější situaci provádět samostatnou politiku dělnické třídy. To znamená takovou politi ku, kterou široké masy pracujících chápou a uznávají jako vy 477

jádření jejich nejvlastnějších zájmů a která dělnické třídě získávala spojence pro rozhodné boje s buržoazií.

Československá buržoazie se bála hnutí lidu a bez odporu při jala hanebnou mnichovskou dohodu. Jak obrovskou silou bylo v té době hnutí lidu, které odsuzovalo zradu buržoazie , ukazuje i sku tečnost, že je nemohli popřít ani buržoazní politikové. V té době oznamuje tajemník agrární strany v Brně Beranovi :

» Sekretariát se přesvědčil nejen od svých informátorů, ale stej ně tak od vojáků, že se všeobecně prohlašuje , že vším jsou vinni agrárníci , Skoro všude se mluví a křičí docela veřejně , že je po

třeba zastřelit předsedu strany poslance Berana i Stoupala jako největší zrádce našeho národa . Tak mluví í vojáci , kteří jsou na

hranicích, a tak mluví i branci, kteří při této mobilizaci naruko vali a kteří jsou dnes ozbrojeni. Komunisté zase zcela veřejně ukazují a říkají, že Rusko nezradilo a nezradí a že ústupky, které

učinila vláda, staly se proto, že to prosadili agrárníci. « Zůstane v historii naší strany a našich národů nezvratnou sku tečností i to, že v roce 1938 milióny našich pracujících viděly ve spojeneckém svazku se Sovětským svazem záruku jistoty a bez

pečnosti proti expanzitě hitlerovského fašismu, utvrdily si svou nezlomnou víru v Sovětský svaz, který byl připraven splnit do všech důsledků svou spojeneckou pomoc , čemuž však zabránila otevřená zrada československé buržoazní vlády v čele s Benešem. Zůstane navždy historickým faktem, že západní velmoci v zájmu

svých protisovětských imperialistických cílů zrušily své spoje necké smlouvy s Československem a hodily republiku Hitlerovi na pospas .

Komunistická strana Československa nekapitulovala a činnost strany se ani v době fašistické okupace ani na okamžik nezasta vila. Komunisté důsledně stáli v čele národně osvobozeneckého

boje. Podzemní boj proti fašistickým okupantům řídil cílevědomě několikrát po zásazích gestapa obnovený ilegální ústřední výbor strany , který byl v kontaktu s vedením strany v Moskvě. Hrdin ství komunistů bylo neobyčejné. Desetitisíce jich padlo v úpor ném zápase s okupanty . V těchto chvílích vzpomínáme těch sou

druhů , které vychovala strana a kteří neohroženě zápasili na všech frontách národně osvobozeneckého boje doma i v zahra

ničí. Ačkoliv strana v okupaci utrpěla mnoho ztrát , vždy měla dostatek sil, aby rozšiřovala svou organizaci . Tisíce nových od 478 '

hodlaných bojovníků proti fašismu vstupovalo do strany v pře svědčení, že jedině komunistická strana vede důsledně boj za svobodu země. V této době byla také jedinou organizovanou silou, která vedla lid. Bylo to proto, že byla spjata s dělnickou třídou, která představovala hlavní sílu odboje.

Národně osvobozenecký zápas neustále sílil, stal se hnutím pra cujícího lidu, rostly řady bojovníků. Tento boj , to byla velká zá sluha Komunistické strany Československa , a náš lid na to nikdy nezapomene .

Byl to těžký zápas našich organizací a komunistů v ilegalitě , v koncentračních táborech, věznicích, partyzánských oddílech i vojenských jednotkách v zahraničí. Výrazem bojového úsilí ve deného stranou se stalo Slovenské národní povstání i povstání

pražského lidu , kterým vítězně skončil národně osvobozenecký boj proti fašistickým okupantům.

historický Vítěz n ý únor 1948 v životě našich národů -

mezník

Po osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou , která měla hlavní zásluhu na rozdrcení fašistického hitlerovského Ně

mecka, se pracující rozhodli pro lidově demokratické zřízení, pro

Košický vládní program vypracovaný naší stranou a přijatý celou Národní frontou. Důsledně podporována dělnickou třídou a vel

kou částí ostatních pracujících, strana prosadila znárodnění klí čového průmyslu, bank a dolů, konfiskaci půdy nepřátel a zrádců a vytvořila skutečné lidové orgány moci – národní výbory . Tyto velké přeměny politické i hospodářské byly zároveň nástupem dělnické třídy k moci,

Dělnická třída v čele s komunistickou stranou se stává rozhodu jící silou společnosti. Nástup dělnické třídy k moci a postupné

uskutečňování socialistických přeměn je historickým mezníkem, jímž nastává nová éra v životě našich národů, období, ve kterém

se konečně uskutečňují tužby pracujícího lidu , který se stává opravdovým pánem v zemi a před nímž se rýsují možnosti budo vání nového společenského řádu. Významné změny ve světě ve prospěch socialismu a správná po

litika strany vytvořily možnosti nastoupit u nás pokojnou cestu 479

přerůstání národně demokratické revoluce v revoluci socialistic kou , možnosti definitivně vyřešit pokojnou, ale důsledně revoluč ní cestou základní otázku socialistické revoluce, otázku dobytí moci dělnickou třídou. Této možnosti naše strana plně využila. Pro svou politiku získala většinu našich pracujících . Program komunistů se stal programem širokého lidového hnutí. Boj za

splnění dvouletky , za pozemkovou reformu, za zdanění milionářů, za další znárodnění se stal záležitostí všech pracujících . Buržoa

zie a její političtí exponenti museli krok za krokem ustupovat před vůlí naprosté většiny pracujících. Strana za prosazení těch to požadavků mobilizovala široké vrstvy lidu a jejich tlak se pro jevoval ve všech ostatních politických stranách. Naše strana v tomto hnutí důsledně uplatňovala zásadu , že lid je jediným zdrojem moci, a vždy usilovala o to, aby jeho síla a vůle byly pro sazeny . Buržoazie se v tomto procesu odhalovala jako protide mokratický a protinárodní činitel a je přímo zákonité, že v únoru 1948 zůstala od lidu zcela izolována .

Únorové vítězství lidu nad reakcí je velikým historickým pře lomem v životě našich národů. Protilidové síly v ostatních poli

tických stranách začaly uplatňovat taktiku opouštění dohodnu tého Košického vládního programu , provokačně znemožňovaly činnost vlády a státních orgánů . To vše nasvědčovalo tomu, že musí dojít ke střetnutí, které reakční síly v zemi vyvolají s cílem ,

aby odstranily komunisty z vlády. Odstraněním komunistů, kteří jediní stáli pevně na pozicích Košického vládního programu a roz

víjení vymožeností národní a demokratické revoluce, chtěla si buržoazie uvolnit cestu k znovunastolení moci kapitalismu v re

publice a učinit z ní znovu přívěsek západních imperialistů. Re akce se však v těchto svých plánech přepočítala. Dělnická třída pod vedením naší strany v únoru 1948 reakci rozdrtila, a tím de finitivně otevřela cestu k budování socialistického řádu . V naší

zemi se potvrdila známá Leninova myšlenka o tom, že » přechod od kapitalismu ke komunismu musí ovšem vytvořit velkou hoj

nost a mnohotvárnost politických forem, ale podstata bude přitom nezbytně jedna : diktatura proletariátu« . Náš socialistický stát se zrodil z revoluční vůle dělníků a rolní ků a svazek těchto tříd vyjádřený politicky v Národní frontě tvoří jeho základ . 480

Naše strana si byla vždy vědoma, že síla socialistického státu

spočívá v politické jednotě lidu a ve spojení s lidem. Rostoucí politická aktivita pracujících a jednota strany a lidu je měřítkem síly a demokratičnosti státu. Lidová demokracie se stala důle.

žitým nástrojem pro uskutečnění socialistické výstavby . Je velkou zásluhou ústředního výboru naší strany a zvláště sou druha Klementa Gottwalda a jeho moudrého vedení, že v obě od

května 1945 do února 1948 se strana připravovala a sama při pravovala dělnickou třídu a všechny pokrokové lidi v naší repub lice na střetnutí s reakcí. Rozhodnost soudruha Gottwalda se

ukázala právě v únorových dnech 1948, kdy nástup reakce byl zásluhou strany a dělnické třídy a jejího rozhodného vystoupení rozdrcen. Tímto svým moudrým a rozhodným politickým vedením

se soudruh Gottwald nezapomenutelně zapsal do dějin naší Ko munistické strany Československa, do dějin Československé so cialistické republiky.

Únorové vítězství pracujících vedených komunistickou stranou definitivně rozhodlo o tom , komu bude patřit v naší zemi politic ká moc a zároveň komu bude patřit moc hospodářská, na jakých

společenských základech se bude rozvíjet naše národní hospo dářství.

Vítězný únor 1948 definitivně rozhodl , že Československo ne bude zemí kapitalistického vykořisťování, ale zemí, kde výrobní prostředky, továrny, banky , přírodní bohatství a půda patří lidu

a výsledky práce lidu budou sloužit uspokojování jeho vlastních potřeb.

Československá buržoazie tak ztratila jakoukoliv možnost vlast. ními silami zvrátit lidově demokratické zřízení v naší zemi a ob novit kapitalistické poměry.

Vlastním smyslem boje strany je šťastný

život pracujících Soudružky a soudruzi,

čtyřicet let trvání Komunistické strany Československa je vel kou epochou tvrdého a vítězného boje za dobytí politické moci dělnickou třídou, za osvobození dělnické třídy a všech pracujících

naší republiky od kapitalistického vykořisťování. Je to historie 16 Usnese

a dokumenty

481

boje za vybudování socialistického řádu v naší zemi, který jedi

ný je s to zajistit trvalý mohutný rozvoj výrobních sil a tomu od povídající růst hmotné a kulturní úrovně lidu.

Strana vždy ukazovala dělnické třídě a ostatním pracujícím, že mohou natrvalo a podstatněji zlepšit své životní postavení ni koli dosažením dílčích hospodářských reforem a ústupků, ale pouze revolučním odstraněním kapitalistických společenských po měrů .

Zabezpečit pracujícím šťastný život, to byl smysl boje strany v minulosti , to zůstává vlastním smyslem boje strany i dnes, kdy československý lid pod jejím vedením přistupuje k uskuteč nění smělých úkolů budování vyspělé socialistické společnosti. Vyzbrojena marxisticko-leninským vědeckým poznáním zákoni

tostí vývoje společnosti, vyzbrojena zkušenostmi z výstavby so cialismu v Sovětském svazu, vyzbrojena důvěrou a podporou

pracujícího lidu Československa přistupovala strana k uskuteč nění svého historického úkolu. Vybudovat socialistickou společ

nost, zformovat a upevnit socialistické výrobní vztahy ve všech oblastech národního hospodářství, na socialistických základech

rozvinout hospodářství naší země, zajistit mohutný rozvoj výrob ních sil, dosáhnout vysoké životní a kulturní úrovně našeho lidu.

Po vítězství nad buržoazií stála strana bezprostředně před těž kým a složitým úkolem, jak zajistit nástup k výstavbě socialis tické společnosti. Je zcela logické a zákonité, že po vítězství vy. stupují do popředí veškeré činnosti strany velké úkoly hospodár ské výstavby země. Jejich úspěšné provádění upevňovalo vítězství

dělnické třídy a ostatních pracujících v boji o moc a s konečnou platností mizely naděje buržoazie na restauraci kapitalistických poměrů v naší zemi.

Úspěšný proces uskutečňování výstavby socialismu zvyšoval váž nost a autoritu strany v masách , jejich důvěru ve stranu, upev

ňoval vedoucí úlohu strany v celém životě naší společnosti. Přispě la k tomu i skutečnost , že strana za pochodu k socialistické vý. stavbě dovedla včas zúčtovat s nesprávnými metodami Slánské .

ho a jeho společníků. Slánský zaváděl do práce strany škodli vé protileninské metody , které v podstatě spočívaly v nespráv ných administrativně byrokratických formách práce , v umrtvová

ní vnitrostranické demokracie, ve vytváření ovzduší vzájemného podezřívání a špiclování a v nesprávné kádrové politice. Tato je 482

ho činnost vytvářela hráz mezi nejvyššími stranickými orgány, stranickými organizacemi a lidem. Tato jeho činnost byla škodli vá , ve své podstatě nepřátelská. Tím, že strana skoncovala s tou to škůdcovskou činností, byly vytvořeny předpoklady pro uplat nění leninských norem v životě a práci strany, předpoklady pro upevnění jednoty strany a lidu i pro všestranné prohlubování so cialistické demokracie v celé naší společnosti.

Plnění hospodářských plánů vedlo ke zvyšování ekonomické síly naší země, i k upevňování jejího mezinárodně politického po

stavení ve světě. Socialistická výstavba v naší, již dříve průmys lově vyspělé zemi se současně stala novým důkazem obecné plat nosti marxisticko-leninského učení o revolučním přechodu od ka pitalismu k socialismu.

Všechny naše hospodářské úkoly jsou úkoly politickými a vy jadřují základní zájmy dělnické třídy a všech pracujících. Poli tický přístup k řešení hospodářských úkolů je předpokladem jejich správného řešení. Ztrácet ze zřetele politický smysl našich

hospodářských úkolů znamená uvolňovat cestu samoúčelnému úzkému ekonomismu a jejich byrokratickému a administrativ

nímu provádění. To platilo v letech socialistické výstavby stejně jako dnes a bude to platit i v budoucnosti.

Vybudovat socialismus znamená především vytvořit silnou ma teriálně technickou základnu socialismu. V našich podmínkách to znamenalo provést socialistickou přestavbu »zděděného« a

výstavbu »nového« průmyslu tak, aby byla posílena úloha těžké ho průmyslu a zejména těžkého strojírenství tak, aby to odpoví dalo i společným zájmům spolupráce a výstavby druhých socia listických zemí. Vyžadoval to socialistický rozvoj celého našeho

národního hospodářství, rozvoj všech socialistických zemí, vyža dovala to socialistická přestavba našeho zemědělství, nutnost zba vit se hospodářské závislosti na kapitalistických státech i potřeba zajistit obranyschopnost země.

Úkoly socialistické rekonstrukce a výstavby československého průmyslu nebyly snadné. Bylo třeba překonávat obtíže i překáž ky vyplývající z minulosti , vyplývající i z nepochopení, bylo třeba se vyrovnávat s obtížemi vyvolanými nedostatkem vlastních zku

šeností při nové organizaci. Bylo třeba překonávat hospodářskou diskriminaci ze strany mezinárodní buržoazie i bojovat se zlou 483

vůlí a škůdcovskou činností třídního nepřítele, který špionáží, sa botáží i diverzemi narušoval chod našeho hospodářství. V letech socialistické výstavby našeho průmyslu jsme se pře.

devším učili socialisticky organizovat práci a řídit výrobu v jed notlivých závodech a podnicích, v odvětvích i celém národním hospodářství. V tomto procesu nám vyrostly početné zkušené kádry dělníků , techniků i hospodářských pracovníků s bohatými zkušenostmi a odbornými znalostmi , oddané věci socialismu.

V pevné důvěře ve stranu a pod jejím vedením uskutečnila děl nická třída spolu s techniky a ostatními pracujícími přestavbu a výstavbu socialistického průmyslu v naší zemi a umožňuje nám dnes vytyčovat nové , ještě smělejší úkoly do budoucnosti. V sou vislosti s rozvojem průmyslu a celého národního hospodářství

republiky vysoce oceňujeme vědeckou, technickou a ekonomic kou spolupráci se Sovětským svazem s vědomím, že tato vzájem ná soudružská spolupráce byla velikou politickou a vůbec vše

strannou pomocí pro rozvoj a upevnění naší země při plnění plá nů socialistické industrializace.

Soudružky a soudruzi!

V uplynulých deseti letech byl pod vedením komunistické strany vítězně splněn i nejobtížnější úkol socialistické výstavby : vybudování socialistických výrobních vztahů na vesnici.

Během několika málo let jsme od základů změnili poměry v ze mědělství, převedli bývalé soukromé malovýrobce do družstev, a tak i na vesnici zvítězily socialistické výrobní vztahy ve formě družstevní a státní velkovýroby. Tím se upevnil svazek dělníků a rolníků a dnes družstevní rolníci po boku dělnické třídy bojují za další úspěchy socialismu. Vytvořili jsme i na vesnici rozho

dující podmínky pro další rozvoj výrobních sil v zemědělství a pro řešení naléhavého úkolu v zemědělství, vysokou intenzitou výroby přispívat k dostatku potravin pro obyvatelstvo i surovin pro náš zpracovatelský průmysl . Při úspěšném splnění tak obtížného po litického a hospodářského úkolu , jakým bylo přetvoření soukro movlastnických vztahů v zemědělství v socialistické, nejenže ne došlo k poklesu zemědělské výroby , ale zemědělská výroba do sáhla během tohoto procesu určitého vzestupu při současném růs tu životní úrovně rolníků. 484

Socialistickou přestavbu vesnice neřešila strana jen z ekono mického hlediska, ale především z hlediska upevňování politic kého svazku dělníků a rolníků jako jedné z hlavních podmínek dalšího upevnění a rozvoje socialistické společnosti. Prováděli jsme důsledně třídní politiku na vesnici, politiku zatlačování a omezování kulactva, která vedla již v průběhu združstevňování k jeho likvidaci jako třídy. V tomto procesu jsme uplatňovali

zásadu leninského družstevního plánu – zásadu dobrovolnosti při vstupu rolníků do zemědělských družstev, poskytování hospodář ské, technické i finanční pomoci a dalších výhod jednotným ze

mědělským družstvům. Při uplatňování zásady dobrovolnosti vstu pu rolníků do družstev strana energicky čelila názorům o živel

ném, samočinném příchodu rolníků do družstev, kterému je mož no víceméně jen pasívně přihlížet. Celý proces združstevňování strana pevně řídila, vyvíjela intenzívní přesvědčovací činnost, po

tírala nesprávné administrativní tendence a úspěšně překonala i důsledky oportunistických chyb, jichž se dopustili v tomto směru někteří soudruzi v letech 1953 až 1954, které se projevily v někte

rých krajích a okresech v poklesu počtu družstev a i v částečném vystupování rolníků z družstev .

Proto pro správnou zemědělskou politiku strany měl mimořád ně velký význam X. sjezd naší strany , který zdůraznil pevný kurs neochvějně pokračovat v socializaci našeho zemědělství cestou združstevňování.

Dnes, když jsme již dokončili přechod vesnice k socialismu a můžeme s určitým odstupem hodnotit, co jsme vykonali, musíme říci , že tento přechod byl velmi složitý a vyžadoval veliké úsili

strany , která ovšem měla pevnou oporu v dělnické třídě. Vždyť socialistické přeměny na naší vesnici probíhaly v období silného imperialistického náporu v letech 1953 až 1955, v období stude

né války, kdy nepřátelé se všemožně snažili zneužívat procesu združstevňování proti celému našemu socialistickému zřízení.

V té situaci bylo naléhavě nutné důsledně bojovat proti každé mu zakolísání, proti každému projevu oportunistické živelnosti

a současně také důsledně odstraňovat nesprávné administrativní metody. Strana učinila na svém X. sjezdu a na některých plénech ústředního výboru, zejména v červnu roku 1955, řadu důsledných opatření k vítězství socialismu na vesnici, takže na podzim roku 1956 , v období madarských událostí a soustředěného imperialis. 485

tického náporu proti socialistickým zemím, stál náš lid jednotný, dále se upevňoval svazek dělníků a rolníků a vesnice ve svém celku plně podporovala politiku strany.

Jestliže jsme překonali všechny překážky, jestliže socialismus zvítězil i na vesnici, musíme si všichni uvědomit, že se tak mohlo stát jen za soustavné velké pomoci socialistického státu, dělnic ké třídy a socialistického průmyslu , který dodal zemědělství

stroje a mechanizační prostředky, strojená hnojiva, stavební ma teriál, poskytl finanční pomoc a úvěry, avšak především po litickou a kádrovou pomoc. Do pohybu byla uvedena velká ini

ciativa našich rolníků a pomoc dělníků při družstevní přestavbě vesnice, změnila se její tvář, měnilo se a mění se myšlení rol níků. Jen díky tomu se mohla zvýšit hmotná i kulturní úroveň života venkovského obyvatelstva. Strana si byla vědoma, že vybudováním družstev a státních statků v zemědělství byl učiněn teprve první, i když základní a hlavní krok v rozvoji socialistické zemědělské výroby. Vítězství nových, socialistických výrobních vztahů nám umožnilo postavit

úkol do roku 1970 vyrovnat úroveň zemědělské výroby cestou vy soké intenzity na úroveň výroby v průmyslu.

Tento úkol musel být vytyčen, protože vyplývá ze samé pod staty a cílů rozvoje socialistické společnosti a je důležitou pod

mínkou přechodu ke společnosti komunistické. Neplnění tohoto úkolu by nám přivodilo ekonomické rozpory mezi rozvojem prů myslu a zemědělství a jejich důsledek by se projevil i v politic kých rozporech při rozvoji socialistické společnosti i v poma lém růstu životní úrovně. *

V důsledku rychlého, plynulého rozvoje našeho hospodářství

překročili jsme předválečnou úroveň průmyslové výroby již kon cem roku 1948. Na konci druhé pětiletky představovala průmys lová výroba socialistického Československa již čtyřnásobek výroby předválečné. Náš dnešní průmysl je s to svou mnohostranností a technickou úrovní daleko úspěšněji zabezpečovat nejen potřeby rozvoje národního hospodářství naší země , ale poskytovat pomoc ve výstavbě i druhým socialistickým zemím a přispívat účinně rozvoji hospodářství zemí, které se nedávno osvobodily z kolo niální nadvlády. 486

V letech socialistické výstavby se naše vlast proměnila v boha tou zemi mocné průmyslové síly, ve které životní úroveň pracu

jících je jednou z nejvyšších na celém světě. Vysoká životní úroveň pracujících socialistického Českosloven

ska je určována především těmi specifickými a mnohostranny mi rysy, které jsou charakteristické pro život občanů socialistic ké společnosti. S likvidací kapitalistických výrobních vztahů, s od straněním kapitalistického vykořisťování se od základu změnilo

postavení pracujících ve výrobním procesu i ve společnosti vůbec. Z námezdních otroků kapitálu se stali svobodní hospodáři, kteří

spolurozhodují nejen o výrobních a ekonomických problémech vlastního závodu, ale aktivně se účastní řízení celého národního hospodářství, řešení nejdůležitějších otázek jeho rozvoje, řízení země .

Naše socialistická společnost zároveň zajistila každému obča nu právo na vzdělání přiměřené jeho schopnostem a nadání. V pé

či o děti, o výchovu mládeže i v péči o staré, práceneschopné ob čany jsme dosáhli úrovně vyšší než v kterékoliv kapitalistické

zemi. Stejně tak v úrovni našeho zdravotnictví. Náš socialistický stát vynakládá velké prostředky na vyřešení bytového problému, na to, aby každá rodina v naší zemi měla zajištěn přiměřený byt.

V tom všem je základní rozdíl mezi postavením pracujícího člověka za kapitalismu a za socialismu, převaha socialistické de mokracie nad demokracií buržoazní.

Vstoupili jsme do

etapy rozvoje vyspělé

socialistické společnosti Soudružky a soudruzil

Socialismus v naší zemi zvítězil, ale čtyřicetiletý boj strany za štastný život československého lidu nekončí. Jako nejbližší úkol

vystupuje před námi budování vyspělé socialistické společnosti. Loňská celostátní konference Komunistické strany Českosloven ska dala třetím pětiletým plánem konkrétní program dalšího

rozvoje naší země. Na základě výsledků, kterých jsme v uplynu lém období dosáhli , na základě vítězství socialistických výrob ních vztahů v celém národním hospodářství, dobudováním ma teriálně technické základny socialismu a přijetím řady státně po 487

litických opatření vstoupili jsme do nové etapy vývoje. Je to etapa

rozvoje vyspělé socialistické společnosti, v níž zároveň budeme již vytvářet předpoklady pro budoucí přechod ke komunismu. Charakteristickým rysem třetí pětiletky je mohutný rozvoj vý . robních sil , veškeré socialistické výroby, které umožní ještě lépe uspokojovat naše stále rostoucí potřeby. Za touto stručnou tezí se, soudruzi , skrývají úkoly, které budou mnohem složitější a ná

ročnější než úkoly v minulosti a vyžádají si velkého soustředění pracovního úsilí všech našich pracujících , využití všech našich

možností, hlavně všeho úsilí naší strany, státních, hospodářských a ostatních společenských orgánů a organizací. V tomto období budování vyspělé socialistické společnosti pů jde o to, vyřešit celou řadu základních otázek a úkolů, jejichž

realizací budeme prohlubovat charakteristické rysy socialistické společnosti . Současně tím chceme vyřešit některé rozpory, které dosud u nás existují. Mám na mysli v první řadě zaostávání země

dělské výroby za rozvojem průmyslu, postupné odstraňování roz dílů mezi fyzickou a duševní prací, postupné odstraňování ještě existujících rozdílů mezi městem a vesnicí, prohlubování socialis tických principů odměňování za práci a růstu životní a kulturní úrovně pracujících .

Všestranný rozvoj vyspělé socialistické společnosti, který se opírá o rychlý růst socialistických výrobních sil v průmyslu a zemědělství, vyžaduje systematické zvyšování technické úrovně všech odvětví národního hospodářství. Splnění úkolů v růstu spo

lečenské produktivity práce ve třetí pětiletce i v dalších letech, vytváření předpokladů pro další zvyšování životní úrovně pracují cích a především postupné zkracování pracovní doby je závislé na tom , jak se nám podaří zavést a využít novou techniku. Na technický rozvoj , na automatizaci, mechanizaci, elektrifi

kaci a chemizaci národního hospodářství ve třetí pětiletce vyna kládáme vysoké finanční a materiálové prostředky. Je ovšem nut né rychle přejít v celém národním hospodářství, na všech řídících místech od uznávání důležitosti nové techniky ke konkrétní reali

zaci programů technického rozvoje. Vytvořili jsme pro to všechny podmínky, teď je důležité, aby záměry strany byly v zájmu dalšího rozvoje naší společnosti , v zájmu všech pracujících bezodkladně uváděny v život .

Nejdůležitějším úkolem v rozvoji našeho hospodářství v sou 488

časné době je zabezpečení rychlého růstu zemědělské výroby.

Úkoly budování vyspělé socialistické společnosti si vynucují od stranění zaostávání zemědělství za průmyslem. Proto strana vy

tyčuje heslo » Pozvednout do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu« . Nesoulad mezi úrovní průmyslu a zemědělství je dnes nejhlubší

disproporcí v našem národním hospodářství, disproporcí, která je především důsledkem dědictví kapitalistické minulosti. Je po zůstatkem rozporu mezi zemědělskou malovýrobou a kapitalistic kou průmyslovou velkovýrobou, který dosud nemohl být v plné šíři odstraněn, protože v několika letech socialistického združ

stevňování vesnice jsme mohli uskutečnit jen částečný přechod k velkovýrobním formám zemědělství.

Ač bylo naše zemědělství v letech socialistické výstavby sou stavně vybavováno mechanizačními prostředky , stroji , hnojivy a rostla pomoc státu, přece úroveň výrobních sil v něm zůstává

hluboko pod úrovní výrobních sil v průmyslu. Socialistické výrob ní vztahy v zemědělství jsou stále na mnohem nižší úrovni než v průmyslu , neboť zemědělství jako celek vstoupilo do socialis

tických forem hospodaření teprve v posledních letech druhé pě tiletky , kdy byla v podstatě dokončena socialistická přestavba ves nice. Tak z