KSČ o úloze odborů při výstavbě socialismu [PDF]

Zitiervorschau

willi STA

NFO

RD

LIBR

ARIE

ir

HOOVER INSTITUTION on War, Revolution , and Peace FOUNDED BY HERBERT HOOVER . 1919

S

KSČ

O ÚLOZE ODBORŮ PŘI VÝSTAVBĚ SOCIALISMU

3

.

Komunistická struna slovenske /

Cesha

KSČ O ÚLOZE ODBORŮ PŘI VÝSTAVBĚ SOCIALISMU SBORNÍK USNESENÍ A DOKUMENTŮ

PRAHA 1962

PRÁCE

HD6679 C9K8I

Sborník obsahuje výběr usnesení a dokumentů Komunistické

strany Československa z období 1945–1961, které se týkají činnosti Revolučního odborového hnutí.

Tento sborník vychází ke 40. výročí Komunistické strany Československa.

1 t

Práce, Praha

3

ROH

V BOJI ZA UPEVNĚNÍ A ROZŠÍŘENÍ MOCI DĚLNICKÉ TŘÍDY

1945 – 1948

1

ZA NOVÝ , ŠŤASTNÝ ŽIVOT VE SVOBODNÉM, SKUTEČNĚ DEMOKRATICKÉM LIDOVÉM ČESKOSLOVENSKU Provolání KSČ z 13. května 1945

Lide český Pracující měst i venkova ! Dělníci, rolníci, živnostníci! Pracující inteligence !

Nad našimi staroslavnými Hradčany a nad celou naší vlastí od Šumavy až k Tatrám vlají vítězné prapory republiky, svobody a míru . Slavná Rudá armáda osvobodila naši vlast. Je dobojován

gigantický válečný zápas o záchranu a existenci slovanských ná rodů s bestiálním fašismem. Zpupné bašty fašistických vrahů a

válečných paličů leží v troskách, zatímco mučený hrdinný národ náš povstává k novému životu .

Nejskvělejší klenot naší země, milovanou Prahu, zachránili před zkázou a zničením neohrožení Pražané v těžkých bojích na barikádách za rozhodné pomoci nepřemožitelné Rudé armády, která vyhnala cizácké vetřelce ze všech našich měst a vesnic. Osvoboditel slovanských národů, Sovětský svaz, poslal Pražanům

v nejtěžší chvíli na pomoc skvělé tankové sbory, ověnčené slávou vítězných bitev, které rozdrtily poslední střediska úporně boju jícího nepřítele. 7

Před všemi věrnými Čechy je nyní otevřena cesta z temna poroby k vzestupu. Všechen lid žádá na prahu nové epochy na šeho národního života, aby se nová republika stala opravdovým

domovem bratrských národů Čechů a Slováků a aby její vnitřní zřízení i zahraniční politika byly takové , že bude navždy znemož něno opakování hrůz, jimiž český národ prošel v uplynulých

šesti letech. Svobodný lid nepřipustí také, aby se vrátily poměry předmnichovské. V této historické chvíli stojí český národ před dvěma vel kými úkoly :

Dovršit porážku nepřítele také v politickém ohledu a zničit všechna hnízda fašismu i jeho odnože až do kořene ve všech oborech veřejného života, nemilosrdně a ihned musí být zejména

zúčtováno se všemi válečnými a politickými zločinci, jejich po mahači a zrádci, a současně třeba klást pevné základy nového a šťastného života ve svobodném, skutečně demokratickém lido vém Československu.

Co dělat, čím začít !

Udržte a upevněte jednotu ! Jednotu lidu, jednotu národa.

Jak jste byli jednotni v utrpení a v boji proti cizáckým vetřel cům – tak jednotni budte i nyní, ve chvíli vítězství a budovatel ské práce .

Uskutečněte základní článek ústavy republiky, že jediným

zdrojem státní moci je lid ! V každé osvobozené obci zvolte ihned místní národní výbor a v každém okrese okresní národní výbor. Do národních výborů vyšlete své nejlepší představitele, kteří se osvědčili v boji proti okupantům a zrádcům a jsou skutečnými demokraty . O každém kandidátu hlasujte jednotlivě. Nedopustte

za žádnou cenu, aby se do národních výborů vetřely živly zrádné a lidé, kteří aktivně spolupracovali s nepřítelem. Národní výbory,

které v obvodu své působnosti vykonávají veškerou veřejnou správu, jsou základem nové demokratické republiky. Jsou to orgány lidu, národa a státu. Jak bude vypadat příští život v osvo bozené republice - to závisí především na tom, jak se osvědčí národní výbory . Dbejte proto úzkostlivě, aby národní výbory využily svých velkých práv ve prospěch lidu, národa a státu. Projevte všude vděčnost Rudé armádě Osvoboditelce ! Vy 8

jděte ochotně vstříc sovětským vojenským orgánům, zahrňte so

větské bojovníky osobní péčí. Projevte opravdovou slovanskou po hostinnost .

Obnovte chod hospodářského života a roztočte kola výroby. Iniciativně opravujte poškozené železnice, silnice, mosty, tele grafy a telefony. Opravujte poškozené továrny a uveďte je znovu do provozu. V každém závodu a podniku zvolte závodní rady.

Organizujte jednotné odborové organizace všeho dělnictva a za městnanectva. Obdělávejte každý kousek půdy a zajistěte výživu obyvatelstva.

Organizujte řádné a spravedlivé zásobování lidu ! Pečujte především o matky a kojence, o oběti fašistického teroru, jimž žalářování podrylo zdraví, o těžce pracující a o děti. Projevte ná rodní solidaritu a iniciativně pečujte o to, aby potraviny, šatstvo a obuv, které v zemi ještě zbyly a které budou nově vyrobeny , byly přidělovány plánovitě a spravedlivě. Zajistěte byty těm,

jejichž příbytky byly zničeny válkou. Přidělte pracujícím zdravé byty, zabavené po zrádcích a Němcích. Otevřete školy , kulturní ústavy a hřiště pro mládež. Dbejte,

aby mládež byla vychovávána v duchu národním a demokratic kém a aby rychle byly vyplněny mezery v jejím vzdělání, zavi něné německým útiskem . Pečujte o zdraví naší mladé generace.

Zajistěte bezpečnost osvobozeného území od zjevných i taj ných agentů nepřítele ! Zřiďte v každém místě národní stráž, která v součinnosti s ústředními bezpečnostními orgány bude dbát o pořádek a bezpečnost osob i majetku. Zatkněte ihned všechny Němce, kteří k nám po Mnichovu přišli jako okupanti. Podobně postupujte i s těmi „ domácími“ Němci , kteří aktivně podporovali Henleina a Franka a účastnili se vyhlazovacího ta žení proti našemu narodu. Zřiďte pro zatčené Němce pracovní tábory a přinutte je, aby pracovali na znovuvýstavbě toho , co sami zničili.

Očistěte vlast od nositelů zrady, která nemá v dějinách na

šeho národa příkladu ! Vezměte ihned do vazby všechny aktivní pomahače Moravce, Bienerta a Háchy a celé takzvané protekto rátní vlády, jakož i kolaboranty, kteří s Němci aktivně spolu

pracovali a z utrpení národa osobně těžili. Nedejte se mýlit, když zrádci a kolaboranti zastrčí nyní do knoflíkové dírky tří barevnou kokardu republiky a budou se vydávat za horlivé 9

vlastence . Hnusná tato čeládka zůstane čím je

vředem na těle národa a musí být vymýcena, aby národ mohl vzkvétati a pro spívat. Uvědomte si , že očista od zrádců a kolaborantů je před pokladem šťastné budoucnosti našeho lidu, národa a státu .

Zabezpečte nakradený majetek Němců, zrádců a kolaborantů do průmyslo vých závodů, peněžních ústavů, zemědělských podniků, do živ ností, obchodů,, domovních majetků atd.. – které byly ve vlast nictví nebo ve správě Němců, zrádců a kolaborantů, anebo které jsou opuštěné, dosad'te ihned národní správu, kterou v dohodě se závodními radami jmenuje národní výbor. Národní správa je pro národ a stát ! Do všech majetkových hodnot

odpovědna, aby svěřené jí majetkové hodnoty nebyly zašantro čeny a aby veřejně spravované průmyslové i zemědělské podniky byly co nejdříve uvedeny do provozu.

Připravte konečné odčinění Bílé Hory, navrácení české půdy českému lidu ! Cizácká německá šlechta, potomci pobělohor ských lupičů, budou tentokráte úplně a definitivně vymýceni.

Cizácké šlechtě bude bez náhrady konfiskován všechen majetek a zejména veškerá půda. Podobně se stane s pozemkovým i jiným vlastnictvím říšských Němců, kteří se těžce prohřešili proti na šemu národu a republice . Konfiskaci propadne i půda patřící zrádcům. Konfiskovaná půda bude rozdělována mezi náš drobný

venkovský lid, mezi domkáře, mezi malé a střední rolníky, mezi deputátníky a jiné zemědělské dělníky . Zvolte při národních vý borech zvláštní zemědělské komise, složené ze zástupců uchazečů

o půdu. Připravte všechno pro okamžitou parcelaci, jakmile bude vydán příslušný zákon. Do té doby dbejte všude bedlivě, aby ke

konfiskaci určené zemědělské podniky byly pod národní sprá vou pečlivě vedeny, půda obdělána a nic nepřišlo nazmar. Vraťte drobným českým lidem majetek, který jim byl ukraden

Němci a zrádci ! Českým dělníkům , rolníkům, živnostníkům, drob ným podnikatelům a příslušníkům svobodných povolání, které Němci a zrádci připravili o majetek z důvodů národní, politické a rasové perzekuce, bude tento majetek ihned vrácen, případně poskytnuta rovnocenná náhrada ze zajištěných majetkových hod

not Němců a zrádců. Vrácení provedou příslušné národní vý bory na žádost postižených. Ostatní zajištěné majetky zůstanou

pod národní správou až do rozhodnutí příslušných orgánů re publiky . 10

Dopomozte členstvu družstevních podniků k jeho právům ! V družstevních podnicích všeho druhu

spotřebních, výrobních,

zemědělských, peněžních atd . – odstraňte Němci a zrádci vnu cené komisaře a dosaďte tam dočasnou národní správu do té doby , kdy si samo členstvo družstva demokraticky zvolí správu novou.

Pečujte o ty, kdož se stali oběťmi nacistického teroru ! Všem českým lidem, kteří byli osvobozeni z nacistických žalářů, kon

centračních táborů a z německých robotáren, poskytněte plnou podporu a umožněte jim návrat do normálního svobodného ži

vota. Těm, jimž nacistický teror podlomil zdraví, umožněte lé čení a odpočinek, práce schopným pak zajistěte plnou účast na

budovatelské práci. Vdovám a sirotkům našich padlých národ ních bojovníků a mučedníků věnujte patřičnou péči celé ná rodní veřejnosti, aby jim alespoň částečně byla nahrazena ztráta jejich nejdražších.

Všechny tyto prvé kroky na cestě do nového svobodného ži vota čiňte organizovaně, spořádaně, ale rozhodně a pod vede

ním národních výborů a nové československé vlády . Jednejte také v plné dohodě s místními orgány osvoboditelské Rudé armády . Nová československá vláda Národní fronty Čechů a Slováků byla utvořena 4. dubna 1945 v Košicích a 10. května 1945 pře

sídlila do hlavního města republiky – do Prahy . Poprvé v dě jinách republiky účastní se na vládě Komunistická strana Česko slovenska. Tato významná skutečnost spolu s vládním progra mem , na jehož vypracování se vynikající měrou podíleli komu nisté, ukazuje, že tentokrát vůle a činnost vlády nebude v rozporu s vůlí lidu a činností lidu. Avšak největší zárukou toho je inicia

tivní, aktivní a tvůrčí činnost a práce nejširších lidových vrstev v národních výborech, a všech jiných lidových organizacích a orgánech.

Lide český !

Pracující měst i venkova ! Díky Rudé armádě, díky Sovětskému svazu

je dlouhý

a těžký osvobozenecký zápas našeho národa korunován ví tězstvím. Jsme opět svobodni. Dokažme , že jsme této svobo dy hodni. A náš lid to chce a musí dokázat tím, že se naučí 11

a bude spravovat věci veřejné ve prospěch celku, ve prospěch národa a státu.

Komunistická strana Československa, která byla s národem a lidem v dobách národního utrpení a národního odboje a ukazo vala mu vždy správnou cestu – bude státi na svém místě a vy

koná vůči národu a lidu svoji povinnost i nyní při výstavbě nové demokratické lidové republiky . V Praze v květnu 1945 KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA

Rudé právo , 13. května 1945

12

O PRÁCI ODBORO

Usnesení ÚV KSČ k referátu Antonína Zápotockého z 2. srpna 1945

1. Zákon o závodních radách má dáti závodním radám maximální pravomoc, slučitelnou s posláním závodních rad .

2. Schvaluje se linie, pokud jde o budování průmyslových svazů. Na všeodborovém sjezdu bude rozhodnuto definitivně o orga nizačních formách.

3. Vzít kurs na co největší decentralizaci aparátu z všeodboro vých orgánů do průmyslových svazů.

4. Strana vydá pokyny o úkolech závodních organizací KSČ o tom, že je nutné vybudovat na závodech odborové organi zace a jejich vedení .

5. Odbory mají připravit návrh kolektivních smluv.

Z archivu OV KSČ 13

KOMUNISTICKÁ STRANA DO MOHUTNÉHO NÁSTUPU

Referát Klementa Gottwalda na zasedání rozšířeného ÚV KSČ

z 18. prosince 1945

Vážení soudruzi a soudružky! Ohlédneme -li se zpět na cestu, kterou jsme prošli od úplného osvobození republiky až po dnešek, tu můžeme jasně rozeznávat dvě části této cesty, dvě etapy dosavadního vývoje.

První etapa, která skončila svoláním a ustavením prozatím ního Národního shromáždění a vytvořením druhé vlády , se vy

značovala tím, že v jejím průběhu jsme uskutečnili podstatnou část Košického vládního programu a v některých směrech jsme šli dokonce dále i za tento program.

V oblasti státně politické jsme provedli základní změnu ve

státní a veřejné správě tím, že jsme odstranili starý policejně byrokratický systém veřejné správy a nastolili lidově demokra

1

1

tický systém v podobě národních výborů. Bylo již několikrát zdůrazněno , jak velký , dalekosáhlý vý znam měla a má tato reforma veřejné správy , a my můžeme

3

Gnes, po všech pozitivních i negativních zkušenostech s prací v národních výborech říci , že tento systém se vcelku plně osvěd čil, že je dnes všeobecně uznáván a že také určitě bude pojat do naší nové ústavy .

Po stránce hospodářské jsme v první etapě provedli podobná 1

14

1

radikální opatření tím, že jsme napřed dosadili do majetkových hodnot Němců, Maďarů a zrádců národní správy, čímž jsme si uvolnili cestu k dalším, ještě dalekosáhlejším opatřením, učinili jsme první krok k zestátnění podstatné části jejich hospodář ských pozic.

Po linii národnostní jsme v první etapě zdárně rozřešili pro blém soužití Čechů a Slováků k oboustranné spokojenosti těchto národů, a tím jsme odstranili zárodek jedné vleklé nemoci, na kterou mimo jiné také zahynula první republika. Pokud jde o Němce, zajistili jsme v první etapě dekrety o ze státnění nepřátelského majetku předpoklady pro odsun Němců a můžeme zaznamenat také velké vítězství v tom smyslu, že se nám dostalo mezinárodního uznání našeho práva k jejich odsunu. Konečně jsme, soudruzi a soudružky , těsně před ukončením ny nější etapy korunovali celé budovatelské dílo osvobozené repu bliky tím, že jsme prosadili znárodnění a zestátnění bank, dolů a jiných velkých podniků průmyslového odvětví.

Těmito základními opatřeními, která jsme provedli v době možno říci skoro rekordní, jsme položili pevný základ pro budo vání nové republiky na novém, lidovém a demokratickém prin cipu. Toto uplynulé první období bylo charakterizováno také tím, že iniciativa politického dění u nás v republice byla po celou dobu pevně v rukou naší strany , že jsme udávali tempo.

Když jsme tehdy uvažovali , jak postupovat dál , když jsme se rozhodli, že ještě před svoláním prozatímního Národního shro

máždění musíme ve vládě cestou dekretů prosadit hlavní náš po žadavek , znárodnění a zestátnění různých hospodářských pozic,

tu dnes, když se na to díváme zpět, můžeme konstatovat, že to bylo rozhodnutí velmi správné a že jsme udělali velmi dobře , že jsme železo kuli, dokud bylo žhavé , a že jsme ještě před svoláním prozatímního Národního shromáždění všechny základní otázky Košického vládního programu, včetně zestátnění, řešili . Zkou máme-li kriticky, retrospektivně tuto cestu od osvobození až po 28. říjen, můžeme být spokojeni .

Nyní stojíme v druhé etapě vývoje v naší republice . Již pře dem bych chtěl říci , že zde už nemůžeme být tak plně spokojeni s vývojem událostí. Na jedné straně to má přirozeně svoje ob jektivní příčiny. Do 28. října jsme vcelku prováděli opatření,

která byla jaksi velmi populární, která měla za sebou zřejmý , 15

v některých věcech bouřlivý souhlas zdrcující většiny národa. Dnes, v druhé etapě, začínáme provádět různá opatření méně populární, která nezbytně souvisí s likvidací následků okupace a války , s likvidací, která se dotýká bezprostředně osobních zájmů

každého jednotlivce, a tu je pochopitelné, že takový jednoznačný souhlas nejširších vrstev národa očekávat ani nemůžeme. Já bych se chtěl zmínit nyní, ač už bylo o tom mnoho mluveno,

o některých opatřeních, která se nyní provádějí a jejichž usku tečňování je v proudu a před kterými ještě stojíme . Je to pře devším celý komplex otázek souvisících s měnou, cenami, platy atd .

Pokud se týká měny, tu je všeobecně známo, že jakožto dědic tví šesti let okupace a války nám Němci zanechali 300-350 miliard různých papírů. Máme fakticky takový stav, že peněžní kapitál vyrostl zde do astronomických čísel. Na druhé straně reálné bohatství země, reálné bohatství ná roda v důsledku německého drancování neobyčejně pokleslo . 7

Stojíme před otázkou, jak likvidovat tuto záplavu peněžního kapitálu, jak uvést v soulad stav peněžního kapitálu se stavem skutečné výroby, se stavem reálného majetku národa. Některá

opatření v tomto směru jsou už prováděna, některá se prová dějí. Za prvé jsme byli nuceni stáhnout obíhající peníze a uvol nit z jejich počtu nepatrnou část. Za druhé registrujeme vklady na vkladních knížkách, všechny cenné papíry a blokujeme až na další výplatu starých vkladů. Toto opatření je rovněž v proudu. Dosud probíhá, abych tak řekl, všechno plynule. V oběhu je asi

něco přes 20 miliard nových peněz a počítalo se , že oběh dostoupí hranice okolo 30 miliard, na kteréžto úrovni chceme oběh peněz stabilizovat. Vcelku tato měnová operace, nakolik byla prove dena, neměla žádné rušivé důsledky pro náš hospodářský život ,

naopak ho oživila tím, že donutila lidi, aby si hledali práci, a donutila majitele statků, obchodníky a živnostníky, aby prodá vali své zboží, chtějí-li dostat hotové peníze. Další opatření ve smyslu měnové reformy se nyní připravují ve formě dávek z majetku, kterýmižto opatřeními má být odčer

pána část, a pokud možno velká část finančního kapitálu. Tato opatření jsou nyní předmětem jednání ve vládě. Podle původních návrhů, s kterými přišlo ministerstvo fi nancí, měly být majetkové dávky tři. Jedna dávka z přírůstku 16

majetku, druhá dávka vyrovnávací a třetí všeobecná dávka z ma jetku. Hned ze začátku jsme se ostře postavili proti vyrovnávací dávce, jejíž smysl spočíval v tom, že jí měli být postiženi bez

rozdílu majitelé všech nemovitostí, to jest i majitelé domků, rol níci a domkáři, bez rozdílu, ať je majitelem jednoho či deseti hektarů. Prostě byla to dávka velmi protisociální, postihla by těžce celý venkov bez rozdílu a postihla by také dělníky, pokud mají svůj rodinný domek. Zkrátka a dobře jsme se proti tomu

ostře postavili. Sociální demokraté, národní socialisté a do konce i slovenští demokraté původně s touto dávkou souhla sili, ale potom se lekli, jaké by to mělo pro ně politické důsled ky, a takovýmto způsobem se nám podařilo pochovat tuto ne sociální dávku. Pak jsme se soustředili na druhou dávku. Za prvé, dávka z přírůstku majetku. To je v podstatě dávka 2 válečných zisků. Zde se nám po dlouhých diskusích a po dlou hých bojích , během nichž se zejména ministerstvo financí znovu

a znovu snažilo prosazovat své, podařilo docílit takové úpravy, která bude politicky a psychologicky plně odpovídat. Smysl na

šeho návrhu spočívá v tom, že se postihne všechen přírůstek z majetku takovým způsobem, že nikdo , ať fyzická, nebo práv

nická osoba, nesmí mít dnes více majetku než v roce 1938, asi 150 000 Kčs. Prosadili jsme minimum 10 000 Kčs na osobu, na ženaté 20 000 Kčs a na každé dítě 5000 Kčs, takže taková čtyř členná rodina může mít majetek 30 000 Kčs bez podléhání dávce.

Někde je dávka silně progresívní a dostupuje při vyšším přírůst ku na majetku plných 100 % , a to tak, že bez ohledu na to, o jak velký přírůstek jde, nesmí zůstat nikomu víc než 150 000 Kčs. Z druhých stran přicházejí nyní s námitkami a snaží se docílit ustanovení, že by podnikatelům mohl být přiznán větší přírůstek. My se proti tomu co nejostřeji stavíme, poněvadž by to bylo

absolutně nespravedlivé. Když si některý podnikatel během vál ky ířil závod, má nové stroje v důsledku toho , že pracoval Němcům pro válku, je spravedlivé, aby mu byla zvýšena hod nota, právě tak jako u mlynářů, kteří si ukládali na vkladní kníž ku peníze získané za draze prodávané obilí a podobně ? Myslím, a bude zapotřebí, abyste se k tomu vyslovili, že

tento způsob majetkové dávky bude pro naši stranu politicky nejvýhodnější, že se zde v tomto směru setkáme s největším po chopením nejširší veřejnosti a že odpor a hněv lidu by se posta 2 KSC o úloze odborů

17

vil proti všem, kteří by tuto dávku chtěli schválit tak, aby vá lečné zisky z toho vyvázly pokud možno dobře. Myslím, že ten způsob, který jsem zde uvedl, je pro naši stranu nejpřijatelnější a nejpříznivější a že nám provedení této velmi závažné a těžké operace politicky usnadní. Druhá dávka, všeobecná dávka z majetku, kde jsme prosa dili svoje návrhy proti partnerům . Proti dosavadnímu stavu má

být tato dávka konstruována tak, že při majetku do 200 000 Kčs U svobodných, do 300 000 Kčs u ženatých a do 50 000 Kčs na každé dítě, u čtyřčlené rodiny do 400 000 Kčs má být dávky prosté minimum, a teprve z vyšších hodnot se mají dávky platit, ovšem ne tak konfiskačně, nýbrž v největších majetkových hranicích nejvýše 30 % . Zde jsme se snažili , abychom z této dávky vy loučili, jak vidíte , všechny dělníky, velkou část drobného ven kovského lidu a značnou část drobných živnostníků, obchodníků i městských maloobchodníků. Myslím, že tato konstrukce dávky

z majetku nám politicky plně vyhovuje a bude odpovídat názoru a náladám širokých vrstev .

Pokud se týká efektu takto konstruovaných majetkových dávek , tu je odhad velmi těžký, téměř nemožný, a pohybuje se >

tak okolo 30-40 miliard Kčs. Počítá se, že by tyto dávky vy

nesly 40 miliard Kčs. Z toho vidíte, že ani po provedení těchto dávek věc měny není ještě vyřešena a že zde zůstává ještě da

leko více než 100 miliard, snad okolo 200 miliard peněžního ka pitálu, který bude třeba nějakým způsobem konzolidovat. My dnes ještě nevíme, jakým způsobem se tak bude moci stát, snad ve formě dlouhodobého státního dluhu, snad ve formě nu cené půjčky nebo jiným způsobem. Ovšem řešení tohoto úkolu bude možné, až bude provedena tato dávka z majetku, až uvi díme, co nám jaksi zbude. Součástí této měnové politiky jsou úpravy cen a mezd. Také o tom bylo již mnohokráte mluveno. My jsme stáli před otázkou , co dělat s cenami a platy . Celý systém mezd a platů byl jak

známo úplně porušen. Němci si ceny a platy upravovali podle svých válečných potřeb, a kromě toho se vytvářely ještě jiným

způsobem, jinak na Slovensku, jinak v protektorátě, jinak v po hraničí. Bylo zapotřebí celý tento systém sjednotit. Stáli jsme před otázkou, jak na to jít . Je všeobecně známo, že úřední ceny,

pokud platily za Němců až do nové cenové úpravy, byly toho 18

druhu, že se téměř ve všech výrobních odvětvích nemohlo za úředně stanovené ceny vyrábět. Tak se stalo, že se buď nevy

rábělo, nebo většina zboží šla na černý trh, nebo dotyčné závody soustavně doplácely. Příklad s uhlím : do cenové úpravy uhlí dělal denní deficit 10 miliónů korun , podobně tomu bylo i v ji ných odvětvích.

Pokud se týká cen potravin, tu se na udržování nízkých cen potravin doplácelo ze státní pokladny. Byly zde tři teoretické možnosti. Především nechat ceny jejich přirozenému vývinu, nekontrolovat je a uvolnit je podle

zákona nabídky a poptávky . To by znamenalo, že by všechny ceny enormně vzrostly, jako v celé řadě evropských států, kde jsou ceny přímo horentní, a samozřejmě důsledky toho nese

pracující lid, který pracuje za pevné mzdy a pevné platy. Z toho vyplývá, že tato cesta nebyla možná. Druhá cesta byla snížit ceny nebo vyrovnat ceny na nižší úrovni. To by znamenalo také snižovat platy a mzdy a snižovat

všechna hospodářská čísla. Už z postavení této otázky vyplývá, že tato cesta by nebyla možná bez těžkých otřesů, a proto nám

zbývala ta cesta, cesta střední, kterou jsme volili – zvýšit po kud možno stejnoměrně hladinu hospodářských čísel. Rozhodli jsme se pro trojnásobek podle roku 1938. Bude to pro naše pod niky jakýs takýs zdravý kalkulační základ. Urychlit tak oběh

zboží a současně, nač jsme zvláště dbali, zvýšit hospodářská čísla na straně mezd a platů. Původní návrhy směřovaly k tomu, abychom celou mzdovou a cenovou operaci provedli po etapách. Nejdříve ceny a pak mzdy. Tento způsob jsme odmítli a prosa dili jsme, že se ceny , mzdy a platy zvýšily zároveň, najednou, stejně, a dokonce u některých mezd a platů nad průměr, to jest nad průměrný trojnásobek. V tom směru vždycky přinášely oběť

pracující vrstvy , poněvadž jak tomu bylo v minulosti po první světové válce a jak to vidíte v různých státech Evropy nyní, napřed šly nahoru ceny, pak nebylo dlouho nic, a potom mzdy pokulhávaly za cenami, a tím způsobem se reálné důchody při rozeně snižovaly. Tentokrát jsme věc prosadili tak, že byly ceny

a mzdy zvýšeny zároveň a že se hlavně u nižší kategorie zvýšení pohybuje nad trojnásobek nad průměrnou cenovou hladinu. Na

příklad vezmeme-li některá průmyslová odvětví, vidíme , že u hor níků, když byla průměrná hodinová mzda 5,40, po zvýšení činí 19

15,00, u stavebníků 5,00, po zvýšení 12,40, u textiláků 4,00, po zvýšení 10,40. Snažili jsme se, abychom nezbytnou cenovou a mzdovou operaci udělali snesitelnou. Musíme si být vědomi, že plně bez

bolestně se věc prostě dělat nedala, poněvadž když nic není a odněkud se to musí brát, vždycky někdo doplácí. Hlavní zásady

spočívaly v tom, že na těchto opatřeních, která provádíme, ne smějí vydělat banky. Vy víte , že na měnových manipulacích po

první světové válce založila svoji moc Živnobanka a že vždy na tom vydělaly banky . Tentokrát tím, že jsme zestátnily peněž

nictví a hlavní část průmyslu, jsme znemožnili předem , že by na tomto opatření mohli vydělat kapitalisté ; naopak je cestou dávek a využitím zestátněného majetku bereme jaksi silně u huby.

Taková operace, i kdyby byla sebespravedlivější, nakonec přece mnoho jednotlivců bolí, a není proto divu, že lidé nadávají.

My musíme mít odvahu říci lidem pravdu, že kdybychom čekali ještě několik měsíců, že by potom ozdravění bylo ještě tíživější a horší a že by se naše hospodářství dostalo do těžké krize. I tu si musíme být vědomi, že předpokladem k tomu, aby tato mě nová, cenová, mzdová manipulace měla úspěch, je rychlé zvý šení výroby . Ten fakt, že my současně s cenami zvyšujeme na stejnou úroveň i mzdy, ten fakt může mít trvalý a blahodárný

efekt na zvýšení životní úrovně nejširších vrstev jenom tehdy, když naše výroba brzy pronikavě stoupne. A jestliže současně přitom musíme zjistit, že výroba nedosáhla ani poloviny před válečné úrovně, pak dá rozum, že se tento systém nemůže udržet, kdyby se v dohledné době nepodařilo zvýšit výrobu na úroveň předválečnou. To si musíme uvědomit a musíme to dostatečně vysvětlit i pracujícímu lidu.

Tato opatření nejsou již tak populární jako zestátnění, ale jsou absolutně nezbytná , nemá-li se naše hospodářství octnout v úpadku.

Další souvisí se zestátněním hospodářství. Zde vidíme, sou druzi, že v tomto směru se tempo vládních prací zpomaluje, že aktivita vlády v tomto směru je slabší než před 28. říjnem. Fakt je ten, že od samého faktu znárodnění bank a průmyslu se dosud stalo málo, pokud jde o novou organizaci znárodněného sektoru průmyslu, že v tomto směru příslušná ministerstva, do jejichž 20

1

kompetence provádění těchto dekretů přešlo , pracují pomalu, tempem hlemýždím, a tu záleží na nás, abychom ve vládě udě

lali kravál a v této věci zjednali rozhodnou nápravu. Jde o to, že ku příkladu pokud se týká bank, nebylo uděláno ještě vůbec nic , aby se dekrety o znárodnění provedly, a podobně je tomu u pojišťoven ; velmi málo, skoro nic v potravinářství a velmi málo v jiných průmyslových odvětvích , pokud spadají pod mi nisterstvo průmyslu. Zde stojí otázka dosazení generálních ře

ditelství do těchto odvětví, dosadit příslušná představenstva, celý komplex otázek, který souvisí s organizací zestátněného hospo dářského sektoru a is organizací nezestátněného sektoru ; zde

je tempo úplně neuspokojivé a jedním z úkolů naší strany je, abychom ve vládě zjednali rozhodnou nápravu . Pokud se týká politických otázek, stojí zde především otázka

Národní fronty. Trváme na naší politice Národní fronty a ne dáme se s této cesty svést žádnou předvolební horečkou nebo nervozitou, jak to vidíme u našich partnerů. Je jisté, že nyní po odchodu Rudé armády a při provádění nepopulárních věcí, jako je úprava cenová a měnová, hrozí Národní frontě velké nebezpe čí : že reakce, která až do 28. října v českých zemích byla vcelku

zalezlá, začíná vystrkovat rohy a zneužívá obtíží, které máme před sebou ; nespokojenost širokých vrstev s těmito opatřeními působí nyní silněji u našich partnerů, u lidovců, národních so cialistů a slovenských demokratů. Bylo by chybou, kdybychom my, naše komunistická strana, se dali těmito zjevy znervóznit

a kdybychom jen o píd ustoupili od naší taktiky Národní fronty. Podle mého soudu musíme i do voleb jít s heslem jednoty, s hes lem Národní fronty, jenom tak se nám podaří reakci odrazit.

Budeme mít ještě celou řadu obtíží. My vidíme teď v parla mentu , že nám naši partneři dělají obtíže při prosazování ná vrhu zákona o tom, že dekrety, které byly vydány, jsou schvá leny. Několikrát bylo o tom už jednáno a předsednictvo vlády se usneslo na podání nového návrhu zákona, že dekrety presi denta republiky se stanou zákonem, ale po každé se to zvrátilo nějakými postranními machinacemi různých reakčních činitelů, zejména u národních socialistů, lidovců a slovenských demo kratů. Dnes je situace taková , že předsednictvo vlády takovýto

zákon už asi po čtvrté schválilo a zase přišli národní socialisté a říkali, že s tím nemohou souhlasit. Věc má velkou důležitost. 21

Je jasné, o co našim partnerům zprava jde. Aby vyvolali a udržo vali mezi lidmi nejistotu, aby si nechávali otevřená dvířka pro

zvrácení těchto dekretů. To je smysl jejich manévrů, když ne chtějí prohlásit dekrety za zákon. Jsme přirozeně rozhodnuti, že budeme trvat bezpodmínečně na tom, aby nynější prozatímní Národní shromáždění schválilo dekrety a prohlásilo je za záko ny, a kdyby to nemělo jít po dobrém, budeme muset pozvat nebo

povolat na pomoc naše závody , ÚRO, závodní rady a podobně. Mimo to dělají nám naši partneři obtíže ještě s jedním zákonem, pro nás velmi důležitým. Je to zákon o majetku zakázaných poli tických stran. Historie tohoto dekretu je velmi zajímavá. Na Hradě byl tento dekret současně s ostatními , president však tento dekret nepodepsal, teď se to dostalo do prozatímního Ná

rodního shromáždění a zde různé strany dělají obtíže. Také zde budeme trvat na prosazení tohoto zákona.

Nejbližší úkoly . V oblasti politické. Řekl jsem již, že taktika Národní fronty musí být základní linií naší politiky, že nadále musíme za každou cenu udržet tuto Národní frontu, musíme za

každou cenu zesílit jednotu odborů, jednotu mládeže, jednotu Svazu zemědělců, musíme za každou cenu udržet jednotu druž stevního hnutí, všechno to, co s naší Národní frontou souvisí. Přesto všechno, že budeme připravovat volby , musíme tuto jed notu udržet, poněvadž je to jediná záruka proti reakci. Pokud se týká voleb, budeme se snažit, abychom si nenechali vzít inicia tivu z rukou, abychom my rozhodovali, kdy budou volby, za ja kých okolností a zda napřed všeobecné. Já sám osobně jsem toho názoru, že se máme snažit dělat volby tehdy, až se už

budou projevovat pozitivní stránky našich opatření, až překo náme ty nejkritičtější momenty . To znamená , kdyby to šlo, volby připravovat teprve tehdy, až nejtěžší měsíce budeme mít za sebou, až doprava, zásobování, uhlí, výroba se už budou obra cet k lepšímu, až už bude vidět směr nahoru a až budeme vidět

první praktické výsledky naší dosavadní práce. Hospodářská oblast. Musíme nyní ve vládě urychleně prosadit všechna opatření, která souvisí s organizací zestátněného sekto ru našeho hospodářství, a ovšem i nezestátněného. To vleklé, hlemýždi tempo, které v této oblasti naši partneři sledují, musí

být překonáno a my musíme mít zestátněný sektor našeho hos podářství pevně organizován, a rovněž tak i sektor nezestátněný. 22

Pokud se týká výroby, musíme za každou cenu docílit zvý šení. Uvažuje se o tom, že bychom měli dát iniciativu v závod

ních radách, utvořit určité výrobní výbory, které by mobilizovaly a pracovaly ke zvyšování výroby. Jak jsem už řekl, bez zvýšení výroby se celá naše měnová politika dostane znovu do slepé uličky. V této souvislosti budeme muset v příštích týdnech a měsících také postavit velmi vážné otázky obchodu, distribuce, posvítit si do této džungle, kde bují dosud staré nešvary a kde, jak se zdá, je to místo, na kterém může náš národní průmysl také zkrachovat. Fakt je ten, že distribuční aparát je reakční a zdržuje předměty denní potřeby, že napomáhá šmelinářům.

V této oblasti, které jsme se ještě nedotkli, bude nás čekat velká práce. V oblasti hospodářské budeme muset dát velmi dobrý pozor, aby nám neunikly podniky před zestátněním . Vidíme na

všech stranách reakční snahy co možná nejvíce využít všech kliček dekretů a nejasností, aby se zachránilo , co se dá. Bude potřeba, aby naše organizace provedly soupis podniků, které spadají pod znárodnění a nepřipustily, aby takové podniky zná rodněním proklouzly .

Ukoly v oblasti legislativní. Prvním z úkolů bude prosadit cenu zákon, kterým se prohlašují dekrety presidenta každou za

republiky za zákony. Budeme muset vhodně využít těchto even tualit a ponechat prozatím věci tak, jak jsou, poněvadž máme čas, a pak s tím přijít až v poslední chvíli a udělat to předvo lebním heslem, ale na žádný pád nepřipustit, aby se toto proza tímní Národní shromáždění rozešlo bez schválení těchto dekretů.

Dále je tu velký úkol vypracovat zákon o volebních seznamech spolu s dekretem o národní cti, aby nám daly možnost, abychom na vesnici a ve městech pokud možno vyloučili kompromito vané kolaboranty a zrádcovské živly z volebního práva. V tomto ohledu musí naše organizace využít dekretů o národní cti, aby byli postiženi kolaboranti, a zákon o volebních seznamech musí

být takový, aby tito lidé neměli volební právo. Mimo to musíme rozhodně co nejdříve prosadit to, aby činy, které byly vykonány závodními radami v době převratové, tím, že se propouštěla spousta lidí pod titulem asociálnosti, abychom tyto činy pro hlásily za právoplatné, abychom tu věc zlikvidovali, poněvadž jsou obtíže, a my nyní budeme prosazovat zákon, kterým se opatření závodních rad až na malé výjimky schvalují. Podobně 23

připravujeme ve formě amnestie presidenta republiky opatření, aby různé takové činy v době revoluční byly amnestovány, aby se nám nemohl rozbujet ten stav, že různí kolaboranti žalují za

urážku a poškozování, a i Němci žalují, státní návladní podávají na naše funkcionáře žaloby. A konečně půjde také v souvislosti

s legislativními opatřeními o to , zamyslit se už prakticky o naší nové ústavě. Do Ústavodárného národního shromáždění musíme

přijít iniciativně s novou ústavou a musí být naší snahou, aby všechny vymoženosti byly touto ústavou kodifikovány a za kotveny.

A nyní, pokud se týká přípravy řádného sjezdu strany. Sjezd strany, jeho příprava musí stát, pokud se týká komunistů, ve

znamení politického, ideologického stmelení našich řad a poli tického upevnění. Navenek musí přípravy stát ve znamení mo hutného nástupu naší strany ve všech úsecích veřejného života. To je úkol, před kterým nyní stojíme. Chtěl bych nakonec zdů

raznit: S první etapou naší práce a našeho boje za výstavbu nové republiky můžeme být plně spokojeni. Teď je etapa druhá,

která je obtížnější, vyžaduje od nás překonávání větších překá žek než dosud. Ale tak jako jsme zvládli první naše úkoly , jako jsme dovedli splnit podstatnou část Košického programu a polo žit pevný základ pro uskutečnění nové, demokratické a lidové republiky, tak také, půjdeme-li se stejným elánem a politickou

jasností do práce a do boje ted, překonáme v dohledné době obtíže, které se nám dnes stavějí v cestu, a ve volbách doká

žeme, že jsme skutečně nejsilnější stranou v republice. Klement Gottwald

Spisy sv. XII. str. 209-221

24

+

SPRÁVNÁ ODBOROVÁ POLITIKA

Z projevu Antonína Zápotockého na VIII. sjezdu KSČ, březen 1946

1

Nad jiné důležitou roli hraje jistě u dělnické a socialis tické strany otázka správné odborové politiky . Také k vedení správné odborové politiky musela se naše komunistická strana těžce propracovat a probojovat. Sklony k rozbiječské politice, která byla tak hluboko zakotvena v našem dělnickém hnutí,

přinesli i členové komunistické strany s sebou straně do vínku. Zdomácnělé u nás heslo, že každá politická strana musí mít

svoje vlastní odbory, bylo také v naší straně mnohými „ také 9

komunisty “ uplatňováno.

Proti těmto nesprávným názorovým proudům vystoupilo ve dení strany hned v lednu r. 1922 tímto usnesením :

„Výkonný výbor Komunistické strany Československa, po jednav o otázkách všeodborového sjezdu, schvaluje linii, zaujatou

odborovou komisí, stanovící, že v případě, obdržíme-li na sjezdu všeodborovém menšinu, komunistické dělnictvo zůstane ve spo lečných odborových svazech a nebude zakládat vlastní komu nistické organizace ."

To arci neznamená , že se tomuto usnesení všichni členové strany disciplinovaně podrobili. Znovu a znovu bylo zapotřebí přesvědčovat, vysvětlovat i disciplinárně zakročovat proti těm , 25

kteří správnou zásadu jednoty odborového hnutí uznati ne chtěli .

Nakonec ale přece zásada nutnosti a nezbytnosti jednoty odborového hnutí byla uznána nejen všemi příslušníky KSČ, ale i většinou dělníků a zaměstnanců, členů odborových organizací. Na spontánním vytvoření jednotných revolučních odborů v naší národní revoluci má jistě naše KSČ a její usilovná propaganda odborové jednoty v době před okupací nemalý podíl . Proto také

1

na dnešním našem sjezdu nemusíme se zabývati ani otázkami

jednotné odborové politiky, ani praktickými otázkami práce ko munistů v jednotných odborech. Stanovisko KSČ k jednotným odborům precizoval jasně soudr. Gottwald již roku 1937, když

pravil: „ Sjednocenou odborovou organizaci povedou a její poli tiku budou určovat její vlastní demokraticky volené orgány. Určovat jejich složení a volit je bude členstvo sjednocené odbo 2

rové organizace a nikdo jiný. V rámci odborové organizace má každý člen právo prosazovat své názory. O tom pak, co v této nebo oné věci bude dělat odborová organizace,

jaký názor

přijme za svůj, o tom rozhodne většina a menšina se podrobí.“

Na tomto stanovisku, precizovaném soudr. Gottwaldem v době již před okupací, nemáme my komunisté, nic co měnit a opravo vat. Proto také mezi KSČ a sjednocenými odbory nedochází k žádným rozporům a konfliktům. Sjednocení odborů bylo naším programem a cílem již v době, kdy druhé politické strany roz tříštěnost odborů schvalovaly, podporovaly a ze svých stranic

kých zájmů udržovaly. Co sjednocené odbory v boji za lidově demokratické řády a na přípravě cesty k socialismu znamenají,

o tom není, myslím, potřebí dnes uvádět dokladů. Dějiny našeho boje za odborovou jednotu nás poučují, že politika komunistické strany, hlásající bezpodmínečnou nutnost jednoty odborů, byla správná, a že je naší první stranickou povinností jednotu od borů důsledně podporovat a žárlivě střežit . Protokol VII. sjezdu KSC, str. 162-163

26

JEDNOTA SE STALA SKUTKEM Projev Klementa Gottwalda na 1. všeodborovém sjezdu, duben 1946

Soudružky a soudruzi,bratři a sestry! Jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa zdravím co nejsrdeč něji váš sjezd, tento první sněm představitelů jednotného Revo lučního odborového hnutí v osvobozené republice.

Je radostné vidět vás zde pohromadě, vás, zástupce dělníků >

bez rozdílu stranické příslušnosti, zástupce naší pracující technic >

ké i administrativní inteligence, zástupce veřejné a státní správy včetně zástupců našeho Sboru národní bezpečnosti a branné moci. Je to po prvé, kdy všechny tyto složky pracujícího lidu rukou i umem se scházejí na společném a jednotném sněmování. Tužba

bojovníků za práva pracujícího lidu, tužba po jednotě v řadách dělníků a pracující inteligence se stává skutkem. Cesta k této jednotě, jejímž představitelem je váš sjezd, nebyla lehká, byla těžká. Bylo nutno projíti ohněm a národní a státní tragédií, bylo

nutno prožít dny Mnichova a léta cizácké okupace a bylo nutno na této trnité cestě přejít kolem hrobů tisíců a tisíců našich nej

lepších. Všechno to bylo nutno k tomu, abychom se nakonec po znali, abychom pochopili, že patříme k sobě a abychom se pře svědčili, že v naší jednotě je síla, povolaná přetvořit svět. A vskutku, soudruzi a soudružky, na svém malém úseku se sna 27

žíme přetvořit tento kousek světa a domníváme se, že ne bez úspě chu. Po vyhnání okupantů slavnou Rudou armádou budujeme no vou osvobozenou republiku na nových základech. A mám za to, že

jsou to základy pevné a trvanlivé, zabezpečující naši osvobozenou vlast před všemi možnými bouřemi v budoucnosti. A jedním

z hlavních činitelů v nynější budovatelské práci jsou naše jednot né odborové organizace. Bez jednotného odborového hnutí by chom nebyli s to překonat ony velké obtíže vyvolané okupací a válkou. Bez jednotného odborového hnutí bychom nebyli s to provésti onu historickou akci znárodnění klíčových pozic našeho

hospodářství a zvládnout všechny ty překážky, které na cestě ke štěstí a blahobytu našeho lidu ještě před námi stojí. Střezte proto, soudruzi a soudružky, bratři a sestry, jako oko v hlavě tuto svou jednotu . Sešli jste se v dobách utrpení a boje proti cizáckému ve třelci. Uchovali jste svou jednotu ve chvílích vítězství a nové bu

dovatelské práce. Držte se, soudruzi a soudružky, i nadále pohro madě a nedejte se rozdělit nikým a ničím. Ve vás, v jednotě pra cujících rukou i umem, je jedna z hlavních záruk štastné budouc

nosti našich národů, našeho státu, našeho lidu. Vašemu sněmo vání budiž proto zdar ! Protokol I. všeodborového sjezdu, str. 43-44

28

ZA USPEŠNÉ SPLNĚNÍ DVOULETKY Ze závěrečného slova Klementa Gottwalda na zasedání OV KSČ 26. září 1946

DVOULETÝ PLÁN

Už jsme při různých příležitostech zdůraznili, že každý hos podářský a společenský systém se nakonec osvědčí a udrží jen tím, že dá lepší materiální výsledky, že dá lidem lepší život, že

ulehčí práci a podobně. Toho si musíme být vědomi, to je krité rium historie. Hlavní pro každý společenský systém je to, že lépe, více a laciněji vyrábí. To je konečné kritérium také pro nás, ze

jména pro nás, kteří jsme na jakémsi rozhraní mezi kapitalistic kým západem a socialismem . To je hlavní, a smyslem dvou

letky je právě to dokázat u nás i celému světu. My si nestavíme úkoly malé. Jestliže ve dvouletce v absolutních číslech se v řadě různých oborů přiblížíme daleko více k úrovni z roku 1937, ne

zapomeňme, že jsme tu tehdy měli tři a půl miliónu Němců,, z nichž bylo 800 000 průmyslových dělníků, a ne špatných . A my to, co jsme dělali s těmito silami, chceme udělat sami, bez těch

to sil, a ještě převýšit. Srovnáme-li to s plánem sovětským, který dosažení stavu předválečné výroby stanoví do roku 1950, tedy

jsme si udělali plán skutečně velký. A že jsme si jej tak udělali, to není špatná fantazie. My jsme vycházeli z celé řady předpo kladů a jedním z nich , na kterém byl tento plán vybudován, byla spolupráce našeho dělnictva s inteligencí a zejména s technickou 29

inteligencí. My si nedovedeme představit, jak je blahodárné to, že technická inteligence ve svém celku jde v tomto směru s námi, a jak je blahodárné, že se aktivně hlásí přímo pro splnění dvou letého plánu. Vzpomeňte si, soudruzi, co měl Sovětský svaz za obtíže s technickými věcmi; kdo to znáte, pak jistě víte, co to

znamená ředitel v závodě. To je prostě velké štěstí. A kdyby chom ted snad měli povolit nebo usnadnit a dát průchod těm ten

dencím, které jsou proti inteligenci, pak bychom udělali takovou 3

hloupost, které by nikdo na světě nerozuměl. My to vidíme na

každém kroku. Poctivá inteligence, zejména technická, jde s ná mi, poněvadž u nás vidí prosperitu, plánovitost, u nás má vý hledy do budoucna. A my bychom teď měli tuto inteligenci od radit od nás jen kvůli tomu, že někdo žehrá na její platy ? Mys lím, že by se to nemělo brát vážně a seriózně. To shrnuji právě v souvislosti s dvouletým plánem. Podívejte se, odkud to po chází. Pochází to z kruhů nám nepřátelských. V tom musí být strana tvrdá, neústupná, musí svoje stanovisko prosadit a získá tím ještě více než dosud. Takže nesmíte tyto věci dopustit, a kde se vyskytnou, odhalit je, jít na kořen věci, aby bylo jasno. Ne

přátelům jde hlavně o to, torpédovat náš plán, znechutit naši in teligenci, ředitele a podobně. Je samozřejmé, že se s nimi někdy

svezou i naši soudruzi. Je důležité, abychom nevedli, tak jako sociální demokraté, kampaň proti vysokým platům ředitelů zná rodněných podniků. To by bylo to nejhloupější, co bychom mohli

udělat, a to nejlepší pro reakci, která to potřebuje a čeká na to. Druhá věc v této souvislosti : životní úroveň a dvouletka. Jak jsem už říkal, když to vezmeme podle čísel, tak je u nás nejlépe ze všech zemí na západ od Sovětského svazu. Prakticky v žádné zemi, nikde to není tak, aby index cen a mezd byl v rovnováze jako u nás. Můžeme z toho odvozovat, že lid žije lépe než před válkou ? Vcelku nemůžeme. Řekl jsem, tady se to zvýšení týká třídy před válkou nejhůře placené a žen. Vy si dovedete před

stavit tu historickou věc, že jsme zrovnoprávnili ženy. Nikde, vy jma v Sovětském svazu, to není. My jsme to heslo Košického pro

gramu „ Za stejnou práci stejný plat“ provedli. V porovnání s tím, co bylo dříve, je to velký pokrok. My si nemůžeme dnes jako vládní strana brát zodpovědnost za všechny hříchy starého režimu. My jsme pro státní zaměstnance,

a zejména pro ty nejmenší, udělali tolik, jako žádná vláda v re 30

publice. Ale nedovedeme toho využít. Hlavní a důležité je umět poukázat na pozitivní výsledky naší politiky , jasně a nedvoj smyslně bránit linii vlády, a pokud tato politika dosud neodpo

vídá, poukázat na to, že komunisté nejsou ve vládě sami. Nám nepomůže politika dvou židlí. My jsme stranou vládní, my dnes za vývoj státu zodpovídáme, my to musíme brát na sebe, ale při tom musíme umět to, co na naše záda nepatří, svrhnout na naše partnery. To jsme dosud nedovedli. My jsme brali na svá záda víc, než nám paritně patřilo. Opakuji to znova, aby soudruzi ne mysleli, že získají něco planým nadáváním, kritizováním a opo

zicí. Na to sázejí naši partneři, a já vám proto říkám, ten prostý člověk si řekne : „ Když všichni nadávají, tak nás všichni tahají za nohu . “

Pokud se týká politiky naší vlády , pak je to obdobné. Musíte pochopit, že my jako vládní strana, a zejména moje maličkost, nemůžeme být úzce straničtí. Máme zde různé vrstvy, různé stra

ny, různé názory, my jsme povoláni vést stát, hospodařit. Od nás se čeká, že to dovedeme dát dohromady, proto nás národ volá. Tím se dají vysvětlit různé věci, které by jinak nebyly, ale po chopte, že v tomto státě nejsou jen komunisté, nýbrž i druzí, a národ od nás očekává , že to dovedeme dále. A my na tom, do

vedeme -li to státnicky dělat, jako strana nejvíc získáme Klement Gottwald , Spisy sv. XIII., str. 219-222

31

ZA ZÍSKÁNÍ VĚTŠINY NÁRODA Ze zprávy o politické situaci, přednesené Klementem Gottwaldem na zasedání ÚV KSČ 22. -23. ledna 1947

Soudruzi,

oudruzi, soudružky ! Bylo vždy předností a silou naší stra ny, že nedělala politiku ze dne na den, že nežila, jak se říká

„ z ruky do úst“, nýbrž že svoji každodenní politiku znovu a znovu zkoumala pod zorným úhlem svých konečných cílů. A proto také dnes, tak jako na každé schůzi našeho Ústředního výboru – a já vám mohu prozradit, že téměř na každé schůzi našeho předsėd nictva strany – si znovu stavíme otázku, zda cesta, kterou jde

me, směřuje správně k cíli, zda jsme ze správné cesty neuhnuli a zda se přibližujeme k našim konečným metám . A proto také není divu, že mezi odpověďmi na otázky , které náš sekretariát

rozeslal při přípravě dnešní schůze Ústředního výboru, tak mno ho odpovědí této otázky se dotýká. A i v těch případech, kdy se v těchto odpovědích mluví o otázkách dílčích a poměrně malých,

vždy se tak děje právě pod zorným úhlem našich velkých ko nečných cílů.

My jsme posledně na Ústředním výboru mluvili o tom, že jdeme u nás k socialismu svou vlastní československou cestou, že apli

kujeme učení marxismu -leninismu a převádíme strategická a tak tická pravidla leninismu na naše specificky československé po

měry, a že jsme již na této cestě k socialismu ušli značný kus 32

kupředu. Proto, soudruzi a soudružky , také dnes budeme zkoumat celou svoji politiku z tohoto zorného úhlu a stavět si cíle také z této perspektivy .

A poněvadž je dnešní Ústřední výbor prvním Ústředním vý borem v novém roce 1947, nebude zajisté na škodu věci, jestliže učiním stručně několik poznámek k přehledu výsledků roku uply nulého , roku 1946 .

Domnívám se, že můžeme právem nazvat uplynulý rok ro kem postupující a postupné konsolidace vnitřních i zahraničních pozic naší republiky.

Po linii hospodářské můžeme zaznamenat dosti značný pokrok . Je fakt, že za uplynulý rok naše výroba jak v zemědělství, tak se v průmyslu jak u spotřebních, tak i investičních statků

zvýšila, že obraty našeho obchodu stoupají, že jsme vcelku udr želi stabilitu naší měny, to znamená, že jsme vcelku udrželi ce

novou úroveň . V zahraničním obchodě vidíme stálý vzestup a značně aktivní špičku, značně aktivní bilanci. Pokud jde o výživu, tu můžeme se zadostiučiněním konstatovat,

že se nám podařilo výživu pro naše obyvatelstvo zabezpečit, že se nám podařilo náš trh, i když ne ještě dostatečně, ale přece jen při srovnání s rokem minulým nasytit zbožím spotřebním, takže celkový rezultat po hospodářské bilanci posledního roku tvoří

příznivé výsledky. Pro naši dvouletku, kterou jsme v uplynulém roce připravili, promyslili jsme a pro její uskutečnění jsme vy

tvořili nejen početní, teoretické, vědecké předpoklady, nýbrž také poměrně dobrou materiální bázi.

Vnitropoliticky můžeme v uplynulém roce zaznamenat celou řadu vážných pozitivních momentů. Vy víte, že před rokem, před všeobecnými tajnými volbami do Ústavodárného národního shro máždění, chodila naše reakce s velkou nadějí, že první tajné

všeobecné volby nepotvrdí to, co bylo vykonáno od května 1945, že nepotvrdí onen nový, lidově demokratický režim v naší repu

blice, naopak, že tento režim rozvrátí. A výsledek těchto prvních voleb v květnu 1946 dokázal právě opak. Tím, že komunistická strana získala pronikavý a jednoznačný úspěch, bylo nad slunce

jasněji před celým světem demonstrováno, že velká část našeho lidu s novým režimem souhlasí, a že dává důvěru právě té stra ně, která byla a je iniciátorem tohoto nového režimu a hnací jeho

silou. Výsledky voleb současně znamenaly utvrzení základních 3 KSC O dloze odborů

33

pilířů naší nové, lidové demokracie, znamenaly potvrzení zná

rodňovacích dekretů, utvrzení systému národních výborů, jakož i všech opatření lidově demokratického řádu. Stačí si, soudruzi

a soudružky, jen vzpomenout na atmosféru, která panovala právě před rokem . Jaké spekulace z různých stran, ze strany domácí

i zahraniční reakce se denně rojily, a stačí s těmito spekulacemi a očekáváním reakčních činitelů u nás i venku porovnat skutečný průběh a výsledek událostí v tomto roce v oblasti vnitropolitické,

aby bylo jasno, jak všechny tyto reakční spekulace selhaly a zkrachovaly .

Dále z vnitropolitického hlediska můžeme v uplynulém roce zaznamenat jako velký pozitivní úspěch dokončení hromadného odsunu Němců, vyřízení této tak kardinální otázky pro náš národ

a naši republiku. A konečně byl minulý rok vnitropoliticky vý znamný také tím, že byla v Československu nastolena první vlá da pod vedením naší strany, což zajisté samo o sobě je významu nemalého. A pokud jde o první kroky této vlády, tu vcelku rovněž můžeme vyzdvihnout řadu pozitivních momentů : Jednomyslné přijetí jejího programu jakožto programu vlády Národní fronty, jak ve vládě, tak i v parlamentě, programu, který je navázáním a po kračováním programu košické vlády, dále jej konkretizuje a roz víjí, pokud se týká dvouletého plánu výstavby . V důsledku při

jetí programu vlády Národní fronty pod vedením KSČ byl přijat zákon o dvouletém hospodářském plánu a všechna ona praktická a konkrétní usnesení, která byla učiněna v zájmu splnění tohoto plánu. Prostě vcelku můžeme i po stránce vnitropolitické hod notit uplynulý rok pozitivně.

Zahraničně politické pozice naší republiky rovněž zpevnily . Dnes už nejen přátelé, nýbrž i tak zvaní „ přátelé “ volky nevolky musí brát na vědomí existenci Československa nového, lidově de mokratického, Československa s vládou pod vedením komunistic ké strany. A i když jsme byli v uplynulém roce svědky dosti znač ného nátlaku zvenčí, nátlaku, který měl ztížit jak hospodářsky, tak i politicky pozice naší republiky, tak dnes můžeme říci, že jsme tento nátlak vcelku vydrželi. Jestliže si například někteří pánové mysleli, že když nám odepřou půjčku, že padneme před nimi na kolena a budeme likvidovat svůj režim, nebo že se naše hospodářství zhroutí, museli se přesvědčit o opaku. My dnes klid

ně, ale sebevědomě stojíme na svých pozicích a vytvořili jsme již 34

dnes takové hospodářské předpoklady a takové hospodářské re zervy, které nám umožňují, abychom odolali eventuálním dalším hospodářským nebo politickým nátlakům ze zahraničí. Přes to, i když můžeme se zadostučiněním konstatovat, že se vcelku za

hraničně politické pozice naší republiky upevnily, že jsme dnes všeobecně uznáváni a respektováni jako činitel, se kterým se ve střední Evropě počítat musí, i přes to zůstává zde otevřena hlavní velká otázka deiinitivního urovnání poměru s Polskem. Vcelku však, vezmeme-li celkovou bilanci hospodářskopolitic kou, zahraničně politickou a vnitřně politickou, můžeme být s uplynulým rokem zhruba spokojeni, je to bilance beze sporu

pozitivní. A my se můžeme při tomto hodnocení, soudruzi a sou družky, dovolávat svědectví velké části cizinců, kteří pobyli urči tou dobu v naší republice. Každý z vás jistě má možnost stýkat se s těmito lidmi, i s těmi, kteří sem přijeli ne bez zaujetí proti

nám, s takovými, které nelze nazvat našimi příznivci nebo našimi protektory ; prostě většina cizinců, kteří zde byli před rokem a byli zde po roce, velká většina z nich chtě nechtě potvrdí oči.

vidný konzolidační proces naší republiky. Jestliže tedy kritériem správné politiky jsou její výsledky na poli hospodářské a poli tické konzolidace, tak naše politika v uplynulém roce byla zhru ba správná.

Jestliže přicházíme, soudruzi a soudružky, k takovému kon statování, pak to ještě nikterak neznamená, že bychom ve všem

všudy byli spokojeni a že by všechno šlo tak, jak bychom chtěli nebo jak by to mělo být. Není sporu o tom, že bychom mohli na

cestě překonávání důsledků války a německé okupace být dále, že by výsledky uplynulého roku mohly být lepší, než jsou. Kde

vězí příčiny, že ještě namnoze pokulháváme , že ještě není vše chno tak, jak by to mělo a mohlo být ? Příčiny jsou dvojího cha rakteru .

Za prvé objektivní příčiny , vyplývající prostě z důsledků šestileté německé okupace a německého drancování, z důsledků

války, které se projevují jak u nás, tak i okolo nás. O tom není třeba se šířit na tomto fóru, to je všeobecně známo. Chtěl bych hned říci, že tyto příčiny ačkoliv alespoň v našem případě jsou nemalé, přece jen nejsou hlavní. Vzhledem k tomu, i když jsme z okupace a z války vyšli jakkoli pocucháni, nemáme práva znovu a stále, teď již téměř dvě léta po osvobození, dovolávat se 35

těchto důsledků. Tyto příčiny nejsou hlavní. Hlavní příčiny, proč nejsme ještě dále, proč nemáme poměry ještě konsolidovanější, jsou subjektivního rázu a vězí v ne dost utěšených poměrech v Národní frontě, tak jak se v poslední době začínají vytvářet. Já si myslím , že je potřeba si to dobře uvědomit, abychom

viděli správně, kde vězí příčiny, kde jsou naše slabiny a kde je potřeba zjednat nápravu. Slabiny naše jsou politické, vězí v po litice Národní fronty.

Máme dnes takový stav, že formálně existuje Národní fronta,

formálně existuje vláda Národní fronty, že čas od času tato Ná rodní fronta přijímá jisté pěkné a velmi závažné dokumenty a usnesení, jako byl například program naší vlády, zákon o dvou letém plánu a celá řada jiných zákonů, že však uvnitř Národní fronty při praktickém provádění těchto všeobecných zákonů, de klarací a programů to znovu a znovu silně skřípe. Znamená to snad, že by se Národní fronta přežila ? Znamená to, že Národní fronta u nás za nynějších poměrů přestává být politickou formou

bloku dělníků, rolníků a středních pracujících vrstev ? Bylo by. soudruzi a soudružky, velkou chybou, kdyby někdo z našeho kri tického postoje při jednáních uvnitř Národní fronty vyvozoval, že Národní fronta se již přežila, že nemá již oprávnění a že se již jako politická forma svazku pracujících měst a venkova ne osvědčuje. Není tomu tak, zde je potřeba při veškerém kritickém

stanovisku jasně si uvědomit, že Národní fronta nadále zůstává tím politickým instrumentem, s jehož pomocí držíme pohromadě dělnictvo s rolníky a středními vrstvami pracujících. Budu dále ještě mluvit o tom, co je potřeba dále dělat, aby tento instrument

byl opět tak aktivní, jako tomu bylo v prvních měsících po osvobození.

Faktem zůstává, že neurovnané poměry v Národní frontě, jak nahoře, tak i dole, mají za následek celou řadu velmi nepřízni vých zjevů a že tyto zjevy ve svém celku tvoří právě ony sub

jektivní příčiny, proč naše konsolidace nepostupuje dost rychle , jak by objektivně postupovat mohla. Cítíme některé důsledky to ho, že Národní fronta nefunguje tak, jak by měla.

Vy víte, soudruzi a soudružky, že výroba vzrostla a roste. Na druhé straně, i když přichází na trh více zboží než před rokem, přece jen to neodpovídá dnešnímu stavu naší výroby. Vidíme, že produktivita práce vcelku také stoupá. Není sice ještě na výši 36

předválečné, ale přece jen projevuje vzestupnou tendenci. Avšak současně jsme svědky toho , že stále ještě velká část národního důchodu a národního produktu uniká. Uniká šmelinářstvím , čer ným trhem , nereelním velkoobchodem, prostě všemi těmi kanály, které se nám nepodařilo ještě ucrat, podvázat a kterých buržoa zie, i když jsou jí klíčové pozice hospodářské vzaty, dovede vý borně využít. A proč se nám nepodařilo dosud skutečně proni

kavě reorganizovat distribuci, podvázat šmelinu, přiskřípnout nereelní velkoobchod ? Proto, poněvadž Národní fronta jako poli tický instrument v tomto případě selhává a část Národní fronty se staví na ochranu těchto všelijakých temných zájmů a živlů.

Kdyby, soudruzi a soudružky, i při nynější, ještě ne předválečné úrovni naší výroby, se nám podařilo na minimum seškrtit tu část národního důchodu, která plyne těmi kanály černého obchodu a šmelinářství mezi ony parazitní živly , kdyby se nám podařilo do značné míry tuto část důchodu zachránit pro všeobecnou spo

třebu, jistě by se to projevilo v životní úrovni širokých vrstev pracujícího lidu.

Další taková věc, která v důsledku nedostatečného fungová ní Národní fronty nebyla dosud řešena, jak to zájmy národa vy

žadují, je otázka cenová. Máme dnes, abych tak řekl , disparitu v cenách. Udělali jsme chybu. Podle mého přesvědčení byla to naše chyba, že jsme loni, respektive ke konci roku 1945, při nové úpravě cen podcenili řadu základních surovin a výrobků právě

našeho znárodněného průmyslu, jako uhlí, železo, ocel a některé jiné, kdežto na druhé straně jsme namnoze přecenili výrobky leh kého a spotřebního průmyslu, a tato mechanika pak ještě dále

působila automaticky během uplynulého roku. A zatímco na jedné straně jsme vytvořili levné ceny v znárodněném těžkém prů

myslu , stoupaly ceny v celé řadě spotřebních odvětví. Jaký byl toho důsledek ? Důsledek toho je, že znárodněný těžký průmysl zde zápasí s velkými obtížemi hospodářského a finančního rázu,

že prostě prodělává, kdežto na druhé straně celá řada odvětví lehkého spotřebního průmyslu, kde právě dnes ještě je většina

soukromého podnikání, nezřízeně vydělává na vysokých cenách. A také zde zjednání nápravy nesetkává se pouze s obtížemi vnitř

ního technického rázu, nýbrž rázu politického, poněvadž se zde střetávají zájmy soukromého sektoru hospodářského, a tyto zá

jmy jsou v Národní frontě hájeny jinými partnery a stranami . 37

Třetí taková obtíž, která nás brzdí na každém kroku, je stále ještě nedobudovaná organizace znárodněného hospodářství. My již rok od roku a den ode dne o této věci mluvíme a mluvíme, ale pořád ještě jsou zde úplně temná místa v potravinářském

1

průmyslu, velmi těžko se to organizuje v peněžnictví a v zná rodněném průmyslu, a kde je to jakž takž organizováno, narážejí tyto podniky na velké obtíže, způsobené byrokratickým brzdě ním jejich činnosti . Jistě , že tady je řada vážných příčin a obtíží.

Vždyť jde o novou velkou věc, kterou přes koleno lámat nelze, když nejsou zkušenosti. Zde nejsou věcné objektivní potíže tím hlavním, jsou to opět obtíže politické. Fakt je ten, že dnes se všechno obsazuje podle politického klíče. Všude tam, kde to ne jde, vidíte, že je to proto, poněvadž tam druhá a třetí strana chce mít svoje zastoupení, a to by vyžadovalo tolik a tolik ředitelů, na městků atd. A přirozeně, že za tím vším stojí reakce, která má >

z toho velkou radost, která ví, že takový neurovnaný stav, neza

končení organizace znárodněného hospodářství, na výkonu ne 7

přidá a že také pro dvouletý plán takový stav je nanejvýš škod livý. Když se ptáte, proč to nejde, zase vidíte : proto, poněvadž Národní fronta v této věci vázne .

Nebo další věc, která zůstává stále otevřena. Je to otázka osu du konfiskátů. Vy víte, že měsíce a měsíce je veden zápas o zbyt kové fabriky, jak jsme to nazvali k velké zlosti našich nepřátel,

a že je to zápas velmi houževnatý. Samo o sobě by to nevadilo, ale důsledek toho je, že každý krok a opatření, směřující k to mu, aby to bylo vyřešeno, aby to, co patří k znárodněnému prů

myslu, přešlo k znárodněnému průmyslu, co patří jednotlivci, aby dostal jednotlivec a poměry byly urovnány, naráží na pře kážky.

Dříve, za staré koalice předmnichovské, se takové věci řešily koaličně. Rozdělovalo se

tolik a tolik stran , tolik a tolik man

dátů a podle toho připadaly pojišťovny, zbytkové statky a podob ně. Tentokrát to nejde. Tentokrát jsme zde my, kteří na tento princip nechceme přistoupit a nepřistoupíme. Důsledek toho je,

že celá řada věcí v této oblasti zůstává nerozřešena nebo se řeší pouze napolovic. A zase výsledek je, že celková konzolidace se tím brzdí, i když můžeme být hrdi na to, že se nám podařil od

sun Němců a osídlení tak rychle, jak tomu bylo. Přesto všechno celá řada věcí v těch konfiskátech visí dále ve vzduchu. To je 38

přirozené; když se to reakci nepodařilo získat všechno, tak ale spoň nějaké zbytky, a poněvadž se to z naší strany nepřipustí, vede se boj a věci se neřeší.

Přirozeně – a to je důsledek všech věcí, o kterých se mlu vilo

– se to projeví ve vládě i v parlamentě. Legislativní práce

ve vládě a v parlamentě jsou zdlouhavé. Jakákoliv vážná věc, která zasahuje právem do těchto sfér, naráží na potíže, zákony

se připravují a dělají zdlouhavě, to je hotové martyrium. Potom není dost na tom, když to jde od vlády do parlamentu , začne to

od repetice. Samozřejmě, že tím se házejí celému chodu hospo dářského i politického života klacky pod nohy a nepřispívá to

ke konzolidaci. Je to zase problém fungování Národní fronty. Nebo další, o čem je již vůbec zbytečno mluvit. Očista a re

tribuce vůbec. Zde vidíte velmi nezdravé zjevy. Konečně byl re tribuční zákon prodloužen s konečnou platnosti do 4. května a

my jsme svědky toho, že se dějí pokusy, aby se nedělalo nic pro očistu , aby se zrádci a kolaboranti omilostnili. Nastala taková

atmosféra, že mnozí z poslanců, nebo jiní známí lidé, říkající si Češi, šli svědčit ve prospěch henleinovských poslanců. Byli jsme svědky toho, že v těchto dnech přišli do předsednictva vlády

„ bratři“ s tím, že bychom měli prodebatovat, jestli by se některý případ neměl před Národní soud dávat, poněvadž prý takový roz sudek jako u Malypetra retribuci na vážnosti nepřidá. My jsme jim řekli : ,,Ovšem, že takové věci nepřidávají na vážnosti retri. buci , ale jestli myslíte, že vám budeme zastavovat řízení proti

kolaborantům a zrádcům, abychom ušetřili hanby vaši justici, tak jste velmi na omylu. Ve vládě se bude hlasovat a půjde se ven a řekne se, že ten a ten pán je pro to, aby na toho a toho pána

se trestní oznámení nepodávalo .“ Je samozřejmé, že to znechu cuje. Soudruzi z venku říkají, jak každý takový rozsudek proti kolaborantovi bere lidem víru, naplňuje je pochybnostmi, zdali to přece jen není všechno podfuk, co se dělá . Že to nepřidá na nadšení, to je jasné.

Ještě, soudruzi a soudružky, jeden zjev velmi vážný pro po souzení situace v Národní frontě. Jsou to množící se útoky na >

základní linii naší zahraniční politiky. Co dělá Ducháček, Chu doba, Stránský, to konečně víte, to je známo. To není ale vše chno . My ve vládě znovu a znovu , když se postaví některá důle žitá zahraničně politická otázka, stále častěji se střetáváme ne 39

s oteveřnými sice , jak to i mnozí politici dělají, ale se skrytými

a zákeřnými útoky, které směřují proti zahraniční politice jako celku. Jsou zde snahy, abychom se vyřadili z fronty slovanských národů, abychom činili spornými západní hranice slovanského světa, linii Odra - Nisa . Je samozřejmé, že tyto snahy musíme od -

mítnout jako přímý úklad o život naší republiky. Na otázky, proč to aneb ono nejde, je třeba odpovědět : Proto, poněvadž naši part neři to brzdí. Nejde to proto, poněvadž naši partneři dělají těž kosti. Nejde to proto, poněvadž oni do toho stroje sypou tu více, tu méně, ale vytrvale písek. Nebát se ukázat na skutečného vi níka všech obtíží a neplech, s kterými se setkáváte, nebát se uká

zat na toho, kdo je odpověden. Odpověď na otázku, co je potřeba dělat, musí být, že nás komunistů musí být více než dosud, že nás musí být většina. Když nebudeme mít 40 procent, nýbrž bu

deme mít absolutní zdrcující většinu, přirozeně objektivní potíže také nezmizí, ale dovedeme se s nimi vypořádat a všechno to, co

naši práci brzdí, tím jaksi pomine. To myslím, že je třeba , aby chom použili v naší agitaci a znovu a znovu to zdůrazňovali. Jestliže mluvíme o většině národa, kterou musíme získat, aby

chom šli dále kupředu, tak to zajisté nemá nic společného s tě mi austromarxistickými 7 procenty. Vy se jistě pamatujete, jak argumentovali austromarxisté, že mají 43 procent a potřebují ještě 7 procent a že pak bude v Rakousku ráj . Mezi tím ovšem vůbec nic nedělali a nakonec to prohráli úplně. Takovouto procentovou

politiku zajisté nemůžeme dělat a nemáme na mysli , když mlu víme o tom, že je potřeba získat většinu národa. Naše politika je

politikou aktivního boje proti reakci, politikou dobývání nových a nových pozic, politikou upevňování dobytých pozic a zatlačo vání nepřátel do defenzívy. Ted co dělat pro nejbližší dobu. Je přirozená věc , když mlu

vím o tom, získat většinu národa jakožto předpoklad dalšího rych lého postupu na cestě k socialismu, že se tento úkol nesplní ve vzduchoprázdném prostoru, nýbrž výsledek se dostaví prostě V průběhu aktivní politiky a aktivního boje. Kde teď bude hlavní

aréna, kde se střetneme, kde budeme muset napnout síly ? Hlavní aréna, okolo které se bude všechno otáčet, bude v tomto roce boj

za splnění letošního plánu dvouletky. To, co jsem řekl, že dvou letka a její splnění jsou ty články toho řetězu, které musíme uchopit, abychom táhli celý řetěz, to platí plnou měrou také 40

dnes. Bylo by chybou, kdybychom pro pokřik reakce , pro její výpady a různé skřeky našich takzvaných přátel, kdybychom my pro tyto efemérní zjevy zapomněli na to hlavní a nejdůležitější, na čem závisí všechno ostatní, a to je splnění dvouletého plánu. Konstatovali jsme již na posledním ústředním výboru, že se nám

podařila velká věc, která je vždycky předpokladem pro politický úspěch jakéhokoliv díla. To jest, že se nám podařilo zachytit

skutečně masy, a idea, jak známo, se stává hmotnou a hnací si lou, zachvátí-li masy. Tento základní předpoklad pro zdar určité věci se nám podařilo získat. Viděli jsme start dvouletky 2. ledna. Byl dobrý . První výsledky známe zatím jen dílčí, zajisté ještě ted se plně neprojeví, poněvadž chybí ještě řada předpokladů,

zejména ve věci náboru nových pracovních sil atd . Nicméně start byl myslím dobrý. Nemám-li pravdu, musíte mě opravit. Teď mu síme tvořit další a nové předpoklady pro splnění dvouletky. Pře devším získat pracovní síly . Tady jsou velké obtíže. Převádění no

vých pracovních sil ze státního aparátu, z veřejných služeb do produktivní práce bude snad těžší, než jsme předpokládali. To se například týká ministerstev a veřejných úřadů. Není ani jednoho, který by měl přebytečné zaměstnance. Dostáváme zprávy, že ne mohou nikoho pustit, že by naopak měli ještě někoho přijmout.

Podobně je tomu i v jiných oborech. To bude velmi těžký oříšek. A my ho budeme muset rozlousknout. Nové pracovní síly do vý

roby přivést musíme už také proto, abychom ušetřili na zbyteč ných administrativních a neproduktivních vydáních souvisících s udržováním tak velkého aparátu. Proto také každý z vás na

svém místě musí udělat všechno, aby tento jeden z hlavních před pokladů pro splnění dvouletky byl vykonán, to jest aby závody pracovní síly dostaly. V hornictví – vidíte, bez velkých fanfár

jsme udělali hornické pojištění jako první etapu celého národ

ního pojištění. Toto je zatím nejlepší národní pojištění, které hor

níci na světě mají. Budeme očekávat, že tu stoupne nový příliv mladých lidí do hornictví. Budeme postupně dělat další legisla tivní opatření, abychom zvýhodnili různé obory , jako hutnictví,

slévačství, všechny obory , kde máme slabý příliv nových sil, které jsou zvlášť důležité pro národní hospodářství. Je potřeba těchto opatření plně využívat, aby nesla očekávané výsledky : příliv sil do práce na ty úseky, které jsou nejdůležitější.

Další věc, která souvisí s plněním dvouletého plánu : potírání 41

1

šmeliny a nereelního velkoobchodu a konečně úprava v distri buci. My teď stůj co stůj musíme tuto džungli rozseknout. Pokud se týká šmelinářů, přijde do příští schůze vlády proti nim přísný zákon a bude o něj sveden boj . My tento boj svedeme a nebude

1

me váhat prstem ukázat na ty, kdo v Národní frontě nebo ve vládě hájí šmelinu. Stejně tak musíme bezpodmínečně řešit otáz ku organizace distribuce jak v sektoru potravinářském , tak i v sektoru všeobecně průmyslovém. Ale, soudruzi, nesmíte za

pomenout, že sebevětším pokutováním šmeliny a sebelepší orga nizací distribuce není ještě zaručen dostatek zboží, že hlavně je to zvýšená výroba, která naplní trhy zbožím. Musíme a budeme se snažit, a půjdeme na to ostře, abychom přeťali ty kanály, kte

rými uniká velké národní jmění ve prospěch jedinců, kapitalistů, ve prospěch spekulantů. Ale to současně musí jít ruku v ruce se zvýšením výroby, neboť jinak nebudeme s to vyřešit příznivě pro široké masy otázku cen. Na jedné straně zvýšit ceny u zá

kladních výrobků našeho znárodněného průmyslu a na druhé straně snížit ceny spotřebního zboží, když tuto operaci musíme provést. Trvalé udržování a postupné snižování cenové hladiny

je možné jen v důsledku zvýšené produktivity každým jednotliv cem a v celém hospodářství. Konečně v souvislosti s dvouletkou budeme muset zakončit

organizaci znárodněného hospodářství, vyřešit definitivně pro blém konfiskátů tím, že nepřipustíme žádné zbytkové fabriky a myslím, že v tom půjde celý národ s námi – tím, že upravíme

definitivně majetkové poměry v pohraničí, aby si lidé již mohli sednout na pevnou židli, aby věděli, na čem jsou, to jest vyřeší me otázku zaknihování a přidělení. V souvislosti s plněním dvou letého plánu musíme paralelně bojovat za dobrou novou ústavu . Posledně na sjezdu pracovníků lidové správy jsem o tom mluvil.

To bude ten velký politický zápas o ústavní zakotvení výsledků naší národní a demokratické revoluce. Nepůjde to hladce. Vidíme nové příznaky toho , že reakce se bude snažit i na tomto poli, aby

znehodnotila dosavadní výsledky, aby je učinila pochybnými a nezakotvila je v ústavě. Jestliže ještě dnes otázka ústavy se řeší

jaksi idylicky, jednoho krásného dne, snad již letos, budeme muset počítat s tím, že se věc postaví velmi bojovně a že se s ní půjde ven . To jsou některé z úkolů, které stojí před námi.

Současně s těmito pracemi budeme příští týdny provádět vel 42

1

kou mobilizaci strany v souvislosti s výročními plenárkami, s krajskými a okresními konferencemi. Máme zkušenosti z mi nulého roku. Při přípravě VIII. řádného sjezdu strany byla pro vedena mobilizace členstva naší strany, a jak se to osvědčilo, jak to nalilo nový elán. Bude potřeba ujasnit znovu všechny ne

jasné politické otázky, které se vyskytují a budou vyskytovat, jak se bude měnit situace. Pro politický růst strany bude mít tato kampaň i ten velký význam, že budou provedeny volby do zá

vodních organizací, místních organizací, krajských a okresních organizací. Již v souvislosti s výměnou legitimací probíhá ve stra

ně proces prověřování členstva na základě zkušeností, které máme s každým jednotlivcem, jak se ukázal být hodným jejím

členem. Dvojnásobně se tato prověrka musí dít při výběru vedení našich nových organizací. Myslím, že můžeme už dnes zhruba říci, že se naše strana, miliónová strana, složená většinou z no vých členů, stala jednolitým politickým celkem, že se rozdily generací, partajního stáří smývají a že naše nové kádry splývají

a prolínají se s kádry starými. Ale pečlivě při volbách našich nových výborů vybrat ty nejlepší, nejdůvěryhodnější a nemilo srdně a bez ohledu na osobu odstranit ty, kteří se neukázali hod

nými důvěry strany ať již v tom, neb onom směru. Jestliže nadchá zející vnitrostranická kampaň v souvislosti s našimi výročními plenárními schůzemi a krajskými a okresními konferencemi má velký význam pro stmelení naší strany, je tento význam pod trhován tím, že budeme moci našim organizacím dát nové vedení odshora až dolů z těch, kteří se nejlépe osvědčili. Přetáhl jsem, a chci proto končit. Znovu opakuji : Naše síla a naše přednost byly a bohdá také budou, že neděláme politiku

ze dne na den, že každý ten krok pozorujeme pod zorným úhlem svých konečných cílů. To je naše síla, to je naše přednost. To neznamená při každé překážce a při každé těžkosti ztrácet hlavu

a motat se kolem dokola . To znamená, soudruzi a soudružky, mít dobré nervy, nedat na paniku a panikáře. Podívejte se, sou druzi, právě před rokem, když si vzpomenete, jak v souvislosti s celou řadou těch měnových, cenových a mzdových opatření

reakce vystrčila hlavu a myslila, že toho může využít proti nám, jak jsme zůstali pevni. A tak tomu musí být i dnes a pro další

budoucnost. Musíme dovést v každém konkrétním případě ukázat lidu, kdo je vinen, že máme dnes ještě tolik obtíží, a proč je 43

nemůžeme rychleji překonat. Musíme to dovést ukázat a v kaž dém případě mobilizovat lid a národ. Soudruzi, to by v tom byl čert, abychom při poctivosti naší politiky, při poctivosti, která

byla nejednou již prokázána a stvrzena, a při důslednosti naší politiky, abychom nedocílili toho , že získáme v dohledné době většinu národa, a tím znovu uděláme značný krok kupředu, k na šim konečným cílům - k socialismu. Klement Gottwald, Spisy sv. XIII., str . 282–296

44

POD VEDENÍM KSČ JEDNOTNĚ PROTI NASTUPUJÍCÍ REAKCI Z referátu Klementa Gottwalda na zasedání ÚV KSČ 27. listopadu 1947

OBJEDNANÉ ŠTVANICE PROTI ČESKOSLOVENSKU

V příštích týdnech a měsících musíme počítat se zvýšeným tlakem zahraniční reakce na naši republiku. Avšak snahy zahra niční reakce a s ní spojené reakce domácí se minou účinkem . V souvislosti s událostmi na Slovensku se v zahraničním

reakčním tisku vyrojila štvavá pomlouvačná kampaň proti repu blice. Všechny znaky ukazují, že tyto vylhané zprávy mají ze

značné části svůj původ u nás, nesou pečeť „ Made in Czecho slovakia “. U našich reakčních kruhů se stalo módou před každým cizincem špinit republiku neslýchaným způsobem . Z určitých politických kruhů jsou kampaně proti republice v zahraničí přímo

objednány, aby působily ve prospěch reakce a rozvratníků. Když

například v Národní frontě byly v létě předloženy doklady o pro tistátních rejdech na Slovensku, anglický list „ Daily Mail“ přinesl

článek o chystaném komunistickém puči v Československu a ozna čil dokonce den domnělého puče. Je zjištěno, že tento článek, jehož prolhanost byla s pobouřením odsouzena celou naší veřej

ností, byl objednán a přímo nadiktován určitými kruhy demokra tické strany.

Říkáme těmto pánům, že všechno má své meze. Podobná činnost musí být posuzována jako protistátní o podle toho s ní nakládáno . 45

HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ V ČESKOSLOVENSKU Průmyslová výroba se rozvíjí celkem uspokojivě. Dvouletý plán v průmyslu, kromě průmyslu výživy, je za prvních deset měsíců splněn na 100,4 % . Poněkud se zlepšilo plnění plánu i ve

stavebnictví. Za deset měsíců byly v celém státě provedeny práce, jež představují 22 227 bytů, což je 39,8 procenta plánu. Plán prů myslových staveb byl v českých zemích splněn na 39,3 procenta. I ve stavebnictví tedy doháníme, a vezmeme-li si poučení z do savadních nedostatků, můžeme do konce dvouletky stanovený úkol zvládnout. Vývoj státních financí je stále příznivý, přes vel ký nápor na státní pokladnu. Zahraniční obchod je letos pasívní , přičemž nebezpečí spočívá v pasívu dolarových a librových ob lastí. V důsledku neúrody musíme dovést nebývalé množství obilí a krmiv a za to musíme zaplatit buď tovary, nebo devizami. Platy a mzdy zachovávají mírně vzestupnou tendenci. Veřejní zaměstnanci obdrží letos dvě výpomoci. Ostatní zaměstnanci a

penzisté dostanou daleko vyšší vánoční výpomoc než loňského roku.

Vcelku byl hospodářský vývoj až do konce prvého pololetí

tohoto roku příznivý. Životní úroveň se zvyšovala, nejvíce u vrs tev, které na tom dříve byly nejhůře. Náhlý zlom nastal v druhé polovině letošního roku. Hlavním důvodem je velká neúroda, zaviněná mimořádným suchem. Z to ho vyplývají všechny ostatní těžkosti, nejhorší na Slovensku, kde výživa je katastrofálně rozvrácena a kde si pracující takřka všecko musí opatřovat na černém trhu . Podle předběžných odhadů Státního úřadu statistického jeví se neúroda takto : V českých zemích bylo sklizeno v zaokrouhle

ných cifrách žita 7,5 mil. q, loni 9,3 mil. q, pšenice 5,7 mil. q, loni 8,1 mil. q, ječmene 5,7 mil. q, loni 3,4 mil. q, ovsa 5,2 mil. q, loni 6,2 mil. q, brambor 32,9 mil. q, loni 71,1 mil. q, cukrovky 21,3 mil. q, loni 39 mil. q, krmné řepy 14,6 mil. q, loni 33,8 mil. q.

Jako opatření ke zmírnění důsledků neúrody pro rolníky byly zavedeny mimořádné příplatky k výkupním cenám, které si vy žádaly nákladu několika miliard. Obzvláště postižení rolníci ob drží výpomoc v hotovosti v celkové výši pěti set miliónů Kčs. Poprvé v dějinách vláda při neúrodě zmírňuje ztráty rolníků, při čemž náhrada je významná.

Výkup všech druhů zemědělských plodin, kromě masa a ječ 46

mene, je pomalý a klesá. Potřebujeme na zásobovací rok 100 000 vagónů chlebového obilí. Dodávkový předpis je 78 000 vagónů. Do 15. listopadu bylo vykoupeno 43 861 vagónů a zemědělci zá vazně nabídnuto k dodávce do 15. prosince asi 11 000 dalších va gónů. To by znamenalo fakticky výkup asi 54 000 vagónů. Do splnění kontingentu by chybělo ještě 24 000 vagónů. Také výkup brambor je pomalý. Klesá odvádění mléka, a tím i množství más la a sýrů. Sběr vajec obyčejně v těchto měsících vázne, ale letos

bylo nutno předčasně sáhnout na rezervy. Poněkud lepší je si tuace u umělých tuků, kde máme určité zásoby surovin . Jen u masa je nabídka větší než okamžitá spotřeba, ale tu jdeme na podstatu. Tak vypadá situace a perspektiva ve výživě . Zejména na Slo vensku jsou vyživovací poměry katastrofální, k čemuž přispělo

nejen sucho, nýbrž také protistátní spiklenci a rozvratníci. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ÚKOL : ZAJISTIT VÝŽIVU OBYVATELSTVA Byli jsme nuceni snížit příděly . Pro příště však tato cesta je neschůdná. Uděláme všechno, abychom co nejvíce potravin opa třili za hranicemi. Nejvíce nám pomůže Sovětský svaz – dodá

nám 20 000 vagónů pšenice a 20 000 vagónů krmného obilí. Ru munsko nám dodá 25 000 vagónů kukuřice. Určité, avšak menší množství krmiv a olejnin dostaneme z Jugoslávie a Bulharska. V bramborech nám něco pomůže Polsko a Rumunsko . Snažíme se také jinde o získání dodávek. Ale to má své meze, neboť buď není nabídky, nebo nám z politických důvodů odpírají a nará žíme také na potíže v placení.

Proto musíme soustředit všecky síly na vyčerpání domácích zdrojů. To je jediná reálná cesta, jak vystačit při nynějších pří dělech až do příštích žní. Je nepřípustné, aby lidé z ministerstva výživy, kteří jsou odpovědni za výživu, buď z pohodlnosti, nebo

z jiných důvodů spoléhali jen na dovoz a aby nevěnovali hlavní pozornost výkupům kontingentů. Kontingenty se vykoupit mu

sejí, protože to vyžaduje zájem republiky a výživa lidu. Když jsme viděli, jak neodpovědně si počínají někteří lidé, kteří nesou odpovědnost za výživu, bili jsme na poplach ve vlá dě i v Národní frontě. Něco se zlepšilo, ale ne tolik, jak je to nutné a možné. 47

Národní výbory odshora až dolů se musí cítit odpovědnými za výkup kontingentů. Národní výbory nemohou mlčky přihlížet

k tomu, že v některých obcích je odvedeno pouze 20 procent kontingentů, že řádí sabotéři a rozvratníci. Je to životní otázka národa. Musíme organizovat a aktivizovat mimořádné vyživovací komise. Mobilizovat zemědělská družstva a celý výkupní aparát, který dosud nekoná dobře své povinnosti v této těžké době. Za členit celonárodní organizace do této akce. Mobilizovat celé ve řejné mínění, aby v očích národa nebylo lhostejné, zda ten či

onen nesplnil kontingent. Neplnění povinností ve výživě národa je hanbou a nečestným jednáním. Přitom si dáme pozor na stat káře a velké sedláky , kteří nejméně plní kontingenty, ačkoliv by mohli. Když to nepůjde po dobrém , bude se uplatňovat moc zá 7

kona. Hybnou silou všeho toho musí být strana. Na tomto úseku bude v příští době sveden hlavní boj s reakcí, neboť reakce by

se chtěla přiživit na obtížích, organizovat hlad a rozvrat, a tím vytvořit podmínky pro svoje nekalé plány. POTŘÍT ŠMELINU A VNÉST POŘÁDEK DO DISTRIBUCE

Druhý úsek zápasu s reakcí bude boj proti šmelinářům a zavedení pořádku v distribuci. Lidé říkají: Plníme plán, ale zbo ží na trhu je méně. Nedostatek zboží široké spotřeby je zčásti vysvětlitelný tím, že musíme více vyvážet, abychom mohli dovézt

více potravin. S obdobnými a ještě daleko většími potížemi musí zápasit i tak bohatá země jako Anglie, která musí vyvážet vše

chno, co se vyvážet dá, aby mohla vyrovnat svou platební bi lanci .

Avšak kromě toho jsou kanály, jimiž uniká zboží z legálního trhu a kde se hromadí miliónové zisky : je to šmelina, nesolidní obchod a špatně organizovaná distribuce. Právem se žehrá na

špatné zásobování textilem. Za prvních deset měsíců letošního roku se vyrobilo vlněných tkanin ze 16 miliónů kilogramů zpra cované příze ( plán byl splněn na 100 procent ) , bavlněných tka

nin a umělého hedvábí ze 30 miliónů kilogramů zpracované příze ( 87,1 procenta plánu ) . Značná část toho zůstala zde doma. Pro dosažení předválečného stavu to nestačí, ale zásobování mohlo být rovnoměrné. Naproti tomu se zboží z velké části dostává na

nelegální černý trh. Vedle špatné distribuce usnadňuje šmelinu 48

i nakupovací horečka, způsobená záměrnou rozvratnou šeptan dou a panikářstvím . Řádně organizovaná distribuce může čelit i šmelině i rozvratné šeptandě. Nutno zjednat nápravu urychle ně. Návrhy, které budou schváleny Ústředním výborem, musíme prosadit a zajistit jejich provedení. Budeme se domáhat stůj co stůj , aby provedeny byly. Vcelku : až dosud stále stoupající křivka životní úrovně se v důsledku sucha a neúrody prudce zlomila. Politické důsledky

těžké vyživovací situace spočívají v tom, že i zahraniční reakce vidí v nastálých obtížích svou šanci. My však musíme ukázat a ukážeme, že nejsme z těch , kdož při prvních obtížích házejí flin tu do žita. Vysoukáme si rukávy , vrhneme se do práce a udělá me zase my tlustou čáru přes rozpočet reakčních rozvratníků.

VÝVOJ VNITROPOLITICKÉ SITUACE

Napjatá vyživovací situace, aktivizace zahraniční a s ní spo

jené domácí reakce zvyšují také vnitropolitické napětí. Uplynulé měsíce stály ve znamení zápasů se zpátečnickými a rozvratnými

živly ve všech oblastech veřejného života. Jedna z etap tohoto zápasu byla kampaň okolo milionářské dávky. Problém vznikl tím, že jsme hledali úhradu na částku vy

placenou rolníkům na mimořádných příplatcích. Řekli jsme, že je nutno a možno brát u těch, kteří mají. Taková má být politika

lidové vlády. Druzí ve vládě a v novinách nepřipouštěli myšlen ku na majetkové dávky, říkali, že je nepřijatelná a neúnosná. Lid se plně postavil na naši stranu, sdílel naše stanovisko a na

stal velký rozruch, že milionářská dávka pak, byť i ne v té výši, jak jsme žádali, se stala zákonem. Tuto etapu jsme vyhráli a musíme se postarat, aby tato dávka byla do posledního haléře vybrána.

Druhým předmětem boje byla úprava platů veřejných za městnanců. Záměr spočíval v tom, demagogicky poštvat státní zaměstnance a rozvrátit státní finance, hnát měnu do nebezpečí. Navrhli jsme, aby se vypomohlo státním a veřejným zaměstnan cům mimořádnou výpomocí k 28. říjnu a zvýšenou vánoční vý .

pomocí a aby do 1. ledna byla připravena úprava, opírající se o vyrovnání platové úrovně mezi veřejnými a soukromými za 4

KSČ O úloze odborů

49

městnanci. I tuto věc jsme vyhráli, ačkoli konečné řešení je ještě před námi .

Třetí etapa je Slovensko . Ke slovenské krizi došlo v důsled ku úplného rozvrácení ve výživě a zásobování, přičemž k tomuto

rozvratu záměrně pracovalo podzemní spiklenecké hnutí proti republice. Odpovědnost demokratické strany za takto vytvoře nou situaci na Slovensku je jasná. Tato strana uzavřela předvo

lební pakt s luďáky a umožnila postupné prolínání těchto živlů na vedoucí místa demokratické strany, úřadů, hospodářských

institucí atd. Ilegální spiklenecká organizace nalezla v demo kratické straně legální krytí. Jejím cílem bylo organizovat roz ' vrat a v příhodné chvíli rozbít republiku a obnovit „slovenský stát“. Naše strana varovala včas. Snesli jsme v komisi Národní fronty ohromný usvědčující materiál. Už tento fakt vyvrací veške rá tvrzení o stranickopolitickém pozadí celé věci. Naopak, de mokratické straně byla dána plná možnost, aby se očistila od velezrádných živlů. Demokratická strana byla včas varována, ale neučinila tak. Úspěšná akce bezpečnostních orgánů plně potvr dila naše varování, Demokratická strana se však ani potom ne

distancovala od spiklenců. Naopak, ona se například přímo po stavila na obranu Kempného a Bugára a hlasovala ve sněmovně proti jejich vydání. PRVNÍ KROK K POŘÁDKU NA SLOVENSKU

Slovenská krize vyvrcholila demisí sboru pověřenců. Přitom se ukázalo , že dnešní vedení demokratické strany v očích široké veřejnosti v českých zemích i na Slovensku bylo usvědčeno jako obhájce

rozvratnických, spikleneckých,

protidemokratických

živlů. Ukázala to i mizivá účast na manifestacích demokratické

strany. Ustavení nového sboru pověřenců je prvním krokem k ře

šení poměrů. Předpokladem trvalé nápravy poměrů na Sloven sku je , aby celý kurs politiky sboru pověřenců byl změněn. V popředí stojí úkoly : 1. Za každou cenu udělat pořádek ve výživě a v zemědělství.

2. Za každou cenu provést likvidaci protistátního spiknutí a očistit veřejný život. 3. Mobilizovat masy slovenského lidu do boje za provedení těchto úkolů. 50

V souvislosti s řešením poměrů na Slovensku se vyskytly

dva povážlivé zjevy . Především – slovenským demokratům se dostalo pomoci národních socialistů a lidovců, ačkoliv odpověd nost demokratické strany za slovenské poměry a za spiknutí byla prokázána. Národně socialistický tisk mlčí o slovenských spik lencích, ale zato rozpoutává kampaň proti bezpečnostním orgá nům v souvislosti s vyšetřováním pokusu o atentát na tři mi nistry. Fakticky chrání spiklence, ač zde šlo o existenci repu bliky, o spiknutí takového rozsahu, jaké nemá obdoby od doby henleinovců. Tato politika zjevně připomíná předmnichovskou politiku Berana a Hodži, kteří se paktovali s Henleinem, Hlin kou a Esterházym, ačkoliv věděli, že jsou to nepřátelé republiky . Nebudeme váhat říci o tom lidu pravdu, aby věděl, koho volat k odpovědnosti. CO JE NÁRODNÍ FRONTA

Druhým povážlivým zjevem je odmítnutí účasti nadstranic

kých organizací na poradách Národní fronty. Jde o pokus vy řadit lid ze spoluúčasti na rozhodování. Lid reagoval pobouřeně na tento pokus. Byl pobouřen urážlivým a hrubým způsobem, jakým se nakládalo s odborovým hnutím, s Jednotným svazem zemědělců a odbojovými složkami. Pro nás a pro lid Národní

fronta není starou koalicí, ale svazkem dělníků, rolníků, živnost níků a inteligence, svazkem pracujícího lidu měst i venkova. Košický program a dohoda tří socialistických stran chápou nad stranické organizace jako nedělitelnou součást Národní fronty.

Bez nich by nebylo možno budovat stát a lidově demokratický režim. Každý ví, jaké obrovské zásluhy má například odborové

hnutí na budování republiky, a každý odborář se musí cítit dotčen, když je kýmsi vyřazován z Národní fronty. Co je uváděno proti účasti nadstranických organizací na

poradách Národní fronty ? Prý by to znamenalo změnu poměru sil, převrat v Národní frontě. To je výmluva. V Národní frontě se nehlasuje. V Národní frontě se dohaduje a provádí se to, na čem se všichni dohodnou. Národní fronta není výkonným, nýbrž

politickým orgánem a o nějakém zvratu poměru sil nelze mluvit. Dále se říká, že prý politické strany jsou jedinými politický

mi reprezentanty vůle lidu. To však není pravda. Nadstranické 51

organizace představují daleko širší okruh obyvatelstva než po litické strany .

Prý by to znamenalo napodobení korporativního stavovského systému. Ani to neodpovídá pravdě. Neboť v korporativním zří zení si finanční kapitál s pomocí führerovského systému podři zoval masy lidu ve městech i na venkově. V lidové demokracii

naopak znamená účast nadstranických organizací v Národní frontě demokratické uplatnění vůle mas, sdružených v těchto organizacích .

Ostatně ti, kteří dnes mají plná ústa Národní fronty, se pravému duchu Národní fronty sami odcizují. Mluví proti blo kům, ale sami bloky vytvářejí. Národní socialisté a lidovci se tajně dohadují odshora až dolů a sami se snaží o přesun sil

v Národní frontě. Proto se blokují, proto usilují o mechanickou většinu, což je proti duchu Národní fronty . O Národní frontě nestačí jen mluvit, ale nutno se vrátit

k původnímu pojetí Národní fronty, jak se vytvořilo v boji proti okupantům a po osvobození. My, a s námi náš lid, jsme takovému pojetí Národní fronty věrni zůstali a zůstaneme. Soudruh Gottwald se zabýval výsledky posledního sjezdu sociální demokracie a zdůraznil, že budeme bedlivě sledovat, jak se v nejbližší době projeví praktická politika nového sociálně demokratického vedení, zejména ve vládě. O politice nynějšího

vedení národně socialistické strany soudruh Gottwald uvedl, že na tuto politiku působí stále více zpátečnické vlivy, což je pro další budoucnost povážlivé. Pokud běží o politiku strany lidové, tu nutno bohužel říci, že tato často podléhá reakčnímu tlaku zevnitř i zvenčí . NÁRODNÍ FRONTA

STOKRÁT ANO !

Pozorujeme - li všechny vylíčené procesy , které probíhají v různých stranách, pak nemůžeme nevidět, že poměry v Ná rodní frontě v dnešním jejím stavu jsou nedobré . Je to proto,

že příliš mnoho zpátečnických vlivů působí na politiku některých stran. Nedobré poměry v Národní frontě mají přirozeně vliv na poměry ve vládě, která je ve své dělnosti brzděna. Mnoho z toho,

co obsahuje budovatelský program této vlády, nebylo dosud splněno, ač dávno splněno být mělo. Nebylo to splněno proto, 52

poněvadž některé vládní strany kladly tomu odpor. Nechtěly , aby vládním programem předvídaná opatření byla provedena Pro odpor druhých značná část vládního programu zůstala ne vyplněna. Národně socialistické vedení od svých stoupenců do konce žádalo, aby nebylo posuzováno podle toho , co udělalo, nýbrž čemu zabránilo . Brzdí tedy vědomě.

Mohli bychom být značně dále ve výstavbě republiky, kdyby tomu tak nebylo. Nebudeme váhat říci lidu pravdu, kde vězí pří

čina těžkostí a kdo je vinen. Je na čase, aby se všichni poctiví lidé, bez rozdílu stran, semkli k zápasu za vymýcení zpátečnic kých vlivů, které působí do řad Národní fronty, rozkládají ji

zevnitř a podlamují její pracovní schopnost. Národní fronta – stokrát ano ! Národní fronta jakožto sva

zek dělníků, rolníků , živnostníků a inteligence, jakožto svazek pracujícího lidu měst i venkova. A do tohoto svazku ochránci šmelinářů, obdivovatelé Kramáře a Švehly a napodobitelé stří .

brňáckého šejdrismu zajisté nepatří. JAKÝ JE PLÁN REAKCE ?

Ačkoli se navenek vykládá, že u nás nikdo nepomýšlí na

zvrácení znárodněného hospodářství, víme, že reakce o zvrat usiluje, že chce návrat k předmnichovským poměrům. Chce zne užívat vyživovacích obtíží v součinnosti s reakcí zahraniční k podkopání lidově demokratického režimu. Reakce, rozlezlá na všech stranách, se bude snažit ještě více ochromovat činnost vlády, parlamentu a ostatních lidových orgánů, aby v určitém okamžiku mohla vládu a parlament učinit úplně práce neschop nými. Chtěla by vyvolat ve vhodný okamžik vládní krizi a uči

nit pokus o utvoření úřednické vlády. Politicky vzato, takový krok by bylo nutno hodnotit jako pokus o reakční puč , jako po kus o reakční státní převrat. Na něj by bylo nutno dát patřičnou, pro reakci zdrcující odpověď. Opakování roku 1920 s Tusarem

a Černým by bylo pro reakci ideální. Dnes však píšeme rok 1947. A pokus o reprizu roku 1920 by pro reakci byl smrtelně riskantní. Leč do kouta zahnaná reakce je schopna jít na hazard, zejména má- li příkaz zvenčí. Proto musíme být ve střehu .

Plán reakce je tedy plánem rozvratu , chaosu, nepořádku , plánem kontrarevolučních pučů, plánem návratu k předmnichov 53

ským poměrům s miliónem nezaměstnaných, se žebračenkami,

se střílením do dělníků, s Petschky, Weimany a Preissy. BUDOVATELSKÝ PROGRAM KOMUNISTICKÉ STRANY

Co naproti tomu chce komunistická strana ? Chceme získat

většinu národa proto , abychom mohli překonat všechny stávající obtíže, abychom zabezpečili další a trvalý rozmach našeho hospo dářství a zaručili další klidný vývoj a rozvoj republiky . To v této době znamená soustředit se především na splnění těchto úkolů : 1. Zvládnout a překonat vyživovací obtíže, děj se co děj. Vyčerpat do dna domácí zdroje a zabezpečit výživu do příštích žní.

2. Zavést pořádek v distribuci stůj co stůj a zostřit boj proti šmelinářům.

3. Zvláštní úsilí věnovat zlepšení vyživovacích poměrů a ře šení zemědělských úkolů na Slovensku.

4. Co nejvíce využít zbývajícího krátkého času k podzimním polním pracím a připravit vše pro hladký a úspěšný průběh pol ních prací jarních.

5. Zakončit první rok dvouletky pokud možno více než sto procentním splněním plánu, a vytvořit tak dobré východisko pro úspěšný průběh plnění plánu v příštím roce. 6. Postavit na denní pořad vládních prací řadu důležitých osnov, které předvídá budovatelský program vlády a které mají zaručit řádný chod hospodářství a zlepšit životní úroveň lidu.

7. Na Slovensku dovést likvidaci protistátního ludáckého spiknutí do konce a očistit veřejný život od rozvratných, proti státních živlů.

8. Proti rozvratníkům, sabotérům a agentům domácí i cizí reakce v celém státě vést neúprosný boj nejen politickými, ale i administrativními prostředky. 9. Bojovat o to, aby všechny složky Národní fronty vymýtily ze svých řad agenty reakce a rozvratnické živly, a soustředovat všechny lidi dobré vůle, bez ohledu na stranickou příslušnost,

k pozitivní budovatelské práci pro blaho národa a rozkvět re publiky.

10. V zahraniční politice potírat všechny zjevy , tendence a

činy, které hy mohly oslabit naše spojenecké svazky se Sovět 54

ským svazem a ostatními slovanskými národy, a naopak dělat

vše, aby tyto svazky byly utuženy. Náš plán je tedy plán pozitivní, budovatelský. Je to plán k překonání obtíží vzniklých nám neúrodou, plán zabezpečení

výživy našeho lidu. Je to plán dalšího rozmachu našeho hospo dářství. Je to plán na odražení a potření všech pokusů reakce

o zvrácení lidově demokratického režimu a revolučních vymože ností našeho lidu. Je to plán zabezpečení klidného vývoje re publiky, zabezpečení její existence zevnitř i zvenčí a dalšího postupu na cestě k socialismu. Pro prosazení tohoto plánu mu

síme zmobilizovat a zmobilizujeme většinu národa. Zárukou toho je denně rostoucí síla naší strany a její správ ná politika. Strana, která má tolik síly a přitažlivosti, že za jediný den získá na 35 tisíc nových členů do svých i tak počet

ných řad ; strana, která ve svých řadách sdružuje více než 400 tisíc obětavých žen všech sociálních vrstev ; strana, která jsouc pevně zakořeněna ve své mateřské půdě, v masách dělnictva,

současně však zapouští kořeny stále hlouběji do všech ostatních pracujících vrstev měst i venkova ; strana, k níž se hlásí výkvět takováto stra a chlouba naší kultury, umění, vědy a techniky na má zajisté všechny šance, aby většinu národa získala. A ona tuto většinu také získá ! Klement Gottwald,

Spisy sv. XIV, str. 194–206.

55

JEDNOTA JE ZÁRUKOU VÍTĚZSTVI Projev Klementa Gottwalda na sjezdu závodních rad a skupin ROH 22. února 1948

Drazí přátelé, soudruzi a soudružky ! Zdravím srdečně sjezd závodních rad a pracovníků ROH jako sjezd reprezentantů vedoucí síly našeho státu – dělnické třídy. Zdravím jej v pevném přesvědčení, že vysloví spravedlivý

soud i nad posledními vnitropolitickými událostmi a že zaručí jejich rozřešení ve prospěch pracujícího lidu, ve prospěch re publiky. SÍLA A ŽIVOTNOST NAŠÍ LIDOVÉ DEMOKRACIE

Co nám ukázaly zkušenosti posledního roku ? Ukázaly nám znovu sílu a životnost naší lidové demokracie. V tomto roce

se jasně osvědčil náš znárodněný průmysl i náš dvouletý hospo dářský plán. Ukázalo se , že vládní politika má opravdu na zřeteli především prospěch lidu a zlepšení jeho životních pod mínek. Vždyť již v prvních měsících úspěšného plnění dvouletky jsme mohli přikročiti k zlepšení hornického pojištění, k snížení cen životních potřeb, k snížení daně ze mzdy i k dalším sociálně

prospěšným opatřením. Ovšem v polovině roku nás postihla těž ká rána v podobě nebývalého sucha a jím způsobené neúrody. 56

Ale i za těchto neočekávaných obtíží se osvědčil náš lidově demokratický režim. Učinili jsme všechno, abychom zmírnili na sledky neúrody pro náš lid, a to se nám značnou měrou poda řilo. Pomohli jsme rolníkům postiženým neúrodou tak, jako dosud žádná vláda, při čemž jsme úhradu nebrali z kapes lidu, ale z kapes milionářů .

Zásluhou naší správné zahraniční politiky jsme získali vpravdě bratrskou pomoc Sovětského svazu pro naše zásobování. ( za ztížených podmínek jsme mohli učiniti první kroky k řešení platových otázek státních a veřejných zaměstnanců. Podnikli jsme rázná opatření, abychom učinili přítrž řádění šmelinářů a velkopodvodníků v distribuci textilu. Ukazovalo se prostě v posledních měsících, že přes všechny překážky jsou zde možnosti, aby vláda splnila úkoly, které si pro svá vládní období vytkla, to jest aby ještě do příštích

parlamentních voleb bylo rozhodnuto o národním pojištění, o no vé pozemkové reformě, o daňových úlevách rolníkům a živnost níkům , a aby též byla vypracována nová ústava republiky. To

byly perspektivy našeho vývoje. Perspektivy zdárného překonání obtíží a dalšího pokojného postupu k socialismu. ČERNÁ VYHLÍDKA REAKCE

Tyto jasné vyhlídky našeho lidu byly však černou vyhlídkou

pro naši reakci, pro zbytky kapitalistické a velkostatkářské třídy, pro šmelináře a kolaboranty, kteří nalezli své mluvčí v ně kterých politických stranách. Naše reakce uviděla, že se valem hroutí všechny její naděje na to, že se náš nový řád, náš zná

rodněný průmysl a náš dvouletý plán dostanou do úzkých a že pak ona přijde opět ke slovu. Viděla, že se hroutí její naděje poštvat lid proti dnešní vládní politice a povalit lidově demokra tický režim ve volbách. Naopak bylo čím dále tím jasnější , že ve

volbách zvítězí opět a ještě pronikavěji dosavadní směr naší státní politiky a že reakce bude rozdrcena. POKUSILI SE ROZBÍT JEDNOTU

Proto v poslední době brzdili reakční činitelé a zpátečníci ve vládě stále úporněji činnost vlády. Proto se pokoušeli rozbít jednotu našeho lidu a zasíti rozkol mezi dělníky, úředníky, rol 57

níky a ostatní lidové vrstvy a proto nakonec vystoupením z vlády vyvolali i dnešní krizi. Tento jejich krok není tedy ničím jiným než generálním pokusem o zvrat dosavadního vývoje, o porušení lidově demokratického řádu a znovunastolení kapitalismu a před

mnichovských poměrů. Ano, o to jde dnešním rozkolníkům : opa kovat rok 1920, nastolit protilidovou vládu a odbourat postupně vymoženosti naší revoluce a poválečné výstavby. To by zname nalo konec konců vrátit národní podniky opět kapitalistům, vzít zemědělcům půdu, kterou po válce dostali, zavést opět režim nezaměstnanosti, hladovění a pendreků. A PŘIPRAVOVALI NOVÝ MNICHOV

Domácí reakce se přitom nezastavuje před ničím . Aby si získala a udržela pomoc reakce zahraniční, je hotova zpřetrhat i spojenecké svazky se Sovětským svazem a slovanskými náro dy, trpět obnovu německého imperialismu a účastnit se ve jménu svých třídních zájmů třeba i nového Mnichova. Toto je pravý smysl reakčního pokusu rozbít vládu a Národní frontu. LID ZMAŘI ÚKLADY VŠEMI ZPOSOBY

Ale reakce se zřejmě přepočítala. Chtěla-li opakovat rok

1920, pak zapomněla, že Gottwald není Tusar. A že náš lid , především dělnická třída, prošel příliš těžkými zkouškami a zku

šenostmi, než aby připustil opakování historie. Já tedy myslím , že československá reakce přecenila své síly. Její plán se nikdy nestane skutečností ! Nedopustí to všechen náš vlastenecký lid ' a

celý národ, který nechce, aby se o jeho osud hrála opět hazardní hra. Myslím, že mohu právem říci, že naše dělnická třída a vše chen náš lid jsou připraveni zmařit všemi způsoby jakékoliv úklady a pikle reakčních živlů. ÚSTAVNĚ A DEMOKRATICKY : BEZ ROZVRATNÍKU !

Nyní, soudruzi a přátelé, o tom, jak vyřešit dnešní vládní krizi. My, kteří pevně setrváváme na principech lidové demo kracie a dosavadní státní politiky, žádáme, aby se krize řešila

ústavně a demokraticky na základě parlamentních tradic a ve shodě s vůlí československého pracujícího lidu. 58

Žádáme, aby podle dosavadních zvyklostí a ve shodě s vůli lidu byla přijata demise ministrů, kteří se zpronevěřili zásadám Národní fronty a vládnímu programu a vláda byla doplněna no vými, věrnými zástupci lidu a jeho organizací. LID NEMLUVI DO VĚTRU !

A jestliže si někdo myslí, když náš lid v posledních 24 hodi nách spontánně a přímo živelně vytyčil heslo, že agenti domácí a zahraniční reakce se nesmějí vrátit do vlády, že toto heslo

našeho lidu je mluveno do větru, pak se setsakramentsky mýlí. A já bych byl velmi rád, kdyby si to brzy uvědomili na všech stranách.

Žádáme, aby se vláda , doplněná o nové a lidu věrné členy,

plně opřela o skutečnou Národní frontu pracujícího lidu měst a venkova, převzala budovatelský program dosavadní vlády a

v úzké spolupráci s lidem zajistila uskutečnění naléhavých po žadavků, mezi nimi zejména nové ústavy, zákona o národním po

jištění, o nové pozemkové reformě, o daňových úlevách země dělcům a živnostníkům a připravila v zákonné lhůtě opravdu demokratické volby. JEDINÁ CESTA

Toto je jediná cesta, opakuji a třikrát podtrhuji, jediná, jak se ubránit zmatkům a chaosu, které chce reakce vyvolat, a jak

zabezpečit další postup vpřed. Tuto cestu navrhují komunisté, tlumočíce vůli pracujícího lidu projevenou na velikých manifes tacích posledních dnů, zejména včera. Jsem přesvědčen, že se pro ni vysloví i váš dnešní historic ký sněm, jakož i všichni představitelé našeho politického a ve řejného života, kterým opravdu leží na srdci osud lidu a re publiky. ZOSTAŇTE PEVNI A JEDNOTNI

Vyzývám vás proto všechny, abyste zůstali pevni ve své věr nosti zásadám lidové demokracie a naší cesty k socialismu a

byli stále připraveni k obraně našich vymožeností a ideálů. Vyzývám vás, abyste jako předvoj národa byli příkladem jednoty 59

a svornosti, abyste všemožně upevňovali jednotu ROH a všeho lidu dělníků, rolníků, živnostníků a inteligence. Tvořte ve všech závodech i ve svých obcích, okresech a krajích akční vý bory Národní fronty z upřímných představitelů dělnictva i ostat ních pracujících vrstev, z demokratických a pokrokových před stavitelů všech stran i všenárodních organizací. JEDNOTA ZÁRUKOU VÍTĚZSTVÍ

Jednota dělnické třídy, jednota pracujícího lidu, jednota ná roda, to je první a hlavní záruka vítězství ! Ať žije Revoluční odborové hnutí, budovatel našeho nového

lidového státu i jeho věrný a odhodlaný strážce ! Ať žije vláda Národní fronty pracujícího lidu měst i venkova, vláda bez rozvratníků a zpátečníků !

Kupředu cestou lidové demokracie, cestou pokroku, cestou prospěchu pracujícího lidu a republiky, kupředu, zpátky ni krok ! Celostátní sjezd závodních rad a skupin ROH, str. 12–13 .

60

SMYSL A VÝZNAM ÚNOROVÝCH UDÁLOSTÍ 1948

Z projevu Klementa Gottwalda na krajské konferenci KSČ v Praze 28. března 1948

Oč běželo v únoru tohoto roku? Běželo v podstatě o zá měrně připravovaný pokus domácí a s ní spojené zahraniční reakce o zvrat našich lidově demokratických poměrů, o zvrat našeho lidově demokratického řádu. Oč naše reakce po celé dlou hé měsíce usilovala, čeho se nikdy od květnových dnů, kdy do časně zalezla do děr, nevzdala, toho se pokusila dosáhnout

v únoru 1948. Únorové události však skončily tak, jak si to naši domácí i zahraniční reakcionáři ani ve snu nepředstavovali. Skon čily jejich zdrcující porážkou. Únor byl takto velikým měřením sil na jedné straně reakčních, na druhé straně pokrokových, li dově demokratických. Výsledkem února bylo vítězství českoslo venského lidu nad domácí reakcí i nad jejími zahraničními chle bodárci.

Únorové dny zahájily novou etapu ve vývoji naší lidově de mokratické republiky, jejímž politickým nositelem je obrozená Národní fronta. Nyní po únoru půjdeme rychlejším tempem k socialismu .

61

NAŠE CESTA OD KVĚTNA 1945

V květnu 1945 jsme provedli národní a demokratickou revo

luci. Provedli jsme ji bez krve, mírnými prostředky, poněvadž tu krev za nás v podstatě prolili vojáci Sovětské armády, kteří od nás vyhnali německé okupanty. Tehdy, v roce 1945, jsme si

byli vědomi, že ještě nepřecházíme k socialistickému řádu. Byli jsme si vědomi , že charakter tehdejší naší revoluce byl národní

a demokratický. Jednak jsme vyhnali od moci německé okupanty ;

jednak jsme zbavili moci nejvíce zkorumpovanou, nejvíce se zpro nevěřivší a nejvíce zprofanovanou část české a slovenské bur žoazie. Zároveň jsme však ponechali ještě část materiální zá

kladny buržoazie a také jsme jí ponechali politická práva. Tehdy byl tento postup absolutně nezbytný, protože naše česká a slovenská buržoazie se sice těžce zkompromitovala před

válkou a během okupace, ale přece jen ještě nebyla úplně od halena její další role v osvobozené republice. Proto náš lid, který vzal české a slovenské velkoburžoazii její hospodářské základny

a také její politické moci, dal jí přesto ještě možnost, aby v další výstavbě republiky ukázala svou pravou tvář, aby se hudto polepšila, nebo úplně odhalila. My komunisté jsme si nedělali sice žádné iluze, ale v tehdej ší době to byla hlavně vesnice a střední vrstvy ve městech, které

ještě nebyly natolik zralé, aby pochopily, čeho je buržoazie schopna po všech těch zradách, jež napáchala před válkou, v Mnichově i během války.

Náš lid musil nutně projít od osvobození velkou školou, aby prohlédl, s kým má tu čest. VAROVALI JSME VČAS

My komunisté jsme zavčas upozorňovali a varovali, jakmile se ukázalo, že Národní fronta v tehdejší formě, Národní fronta při tehdejším seskupení politických stran a při vývoji těchto po

litických stran přestává hrát onu pokrokovou roli, kterou hrála jednak v boji proti okupantům a jednak v prvních měsících ' po osvobození. Zavčas jsme upozorňovali, jakmile jsme viděli, že v Národní frontě to začíná skřípat. Je tomu více než rok, kdy jsme na zasedání našeho ústřed ního výboru v lednu 1947 řekli, že máme ještě mnoho a mnoho 62

věcných, objektivních těžkostí při výstavbě republiky, že musíme počítat při výstavbě nového života s následky války, s tím, co nám Němci uloupili, s tím, co nám Němci rozrušili, že prostě, když si stavíme nový dům, nemáme všechno tak po ruce, jak

by to bylo možno bez války a bez okupace. Ale současně jsme již tehdy řekli, že se už pomalu blíží chvíle, kdy se nebudeme moci odvolávat na tyto objektivní obtíže, na to, co nám Němci ukradli, na to, co nám bylo zničeno a co válkou bylo ztraceno. Již musíme vidět, že hlavní příčinou, proč to nejde u nás tak rychle vpřed, jsou subjektivní síly, jsou politické poměry, poměry v Ná rodní frontě, prostě rejdy reakčních živlů uvnitř Národní fronty.

Řekli jsme již v lednu 1947, že bez váhání ukážeme prstem na ty , kdož se stávají za daných okolností hlavní brzdou naší

cesty pokroku, naší cesty vpřed.

Bylo možno hmatatelně pozorovat, jak se rozvíjela reakce v jednotlivých politických stranách, jak pomalu pronikala do vedení těchto stran , jak ovlivňovala jejich politiku a jak pomalu tyto strany, které v roce 1945 šly s lidem, se stavěly stále jas

něji a stále ostřeji proti lidu a proti národu. Podobný zjev jsme viděli i v některých všenárodních organizacích, kde rovněž na bývaly vrchu reakční živly a rovněž ovlivňovaly v neprospěch

pokroku a v neprospěch lidu politiku těchto organizací. Viděli jsme podobný proces v národních výborech, kde se reakční živly

blokovaly proti komunistům, kde brzdily provádění každého ro zumného a lidu prospěšného podnětu, kde nám prostě na kaž dém kroku házely klacky pod nohy. Viděli jsme to ve vládě,

viděli jsme to v parlamentě, kde to zejména v posledních mě sících šlo od deseti k pěti.

Rostoucí drzost reakce byla poněkud zabrzděna výsledky

květnových voleb v roce 1946, kdy velké vítězství komunistické strany všem reakcionářům velmi jasně ukázalo, že pokus o zvrat

našich poměrů by nebyl nikterak lehký. Někteří lidé se po volbách na čas, bohužel na krátký čas, trochu vzpamatovali, ale netrvalo

dlouho a znovu to šlo podobně jako před volbami. V ČEM SPOČIVAL PLÁN REAKCE ?

Tak se pomalu začal rýsovat určitý politický plán naší

reakce. V čem spočíval tento plán ? Plán spočíval v tom : na jedné 63

straně brzdit a znemožnit naši hospodářskou a politickou kon zolidaci, na druhé straně využít formální většiny blokujících se stran jak v parlamentě, tak ve vládě k tomu, aby se vytvořil stav, který známe z historie roku 1920, kdy také došlo k reakční mu zvratu, provázenému vytvořením úřednické vlády. My komunisté jsme věděli, co reakce chce, a znovu jsme varovali. Na zasedání ústředního výboru Komunistické strany

Československa v listopadu 1947 jsme znovu velmi hlasitě řekli : Pánové, my víme, co máte za lubem. My víme, že byste se rádi vrátili k létům 1919–1920, že byste rádi dostali komunisty z vlá

dy, že byste rádi provedli něco podobného, co se nedávno ještě podařilo ve Francii a Itálii. A řekli jsme : Pánové, my nejenže ne píšeme rok 1920, nýbrž rok 1947, ale my také nejsme Francie a Itálie, nýbrž jsme Československo – a to si velmi dobře za pište ! Ti, kteří osnovali na únor reakční spiknutí, si nemohou stě žovat, že jsme nevarovali, nemohou si stěžovat, že jsme je stále neupozorňovali na to, s čím si zahrávají. V listopadu 1947 jsme

jasně prohlásili : Pánové, jakýkoliv pokus o opakování roku 1920

znamená , politicky vzato, pokus o reakční puč , pokus o reakční státní převrat, a jako s takovým s ním bude naloženo. Ti, kdož podobný pokus o státní převrat osnují, si musí být vědomi, že si hrají s ohněm a že se uvádějí sami do smrtelného nebezpečí. Historie učí, že každá kontrarevoluce, pokud není úspěšná, pokud není vítězná – a u nás pro její úspěch podmínek nebylo nejenže nezdrží vývoj kupředu, nýbrž naopak jej nesmírně urychlí. Řekli jsme : Pokusem o kontrarevoluční puč jen urychlíte vývoj k socialismu. POKUS O HOSPODÁŘSKÝ ROZVRAT

Přitom ovšem by bylo chybou podceňovat nepřítele a jeho tehdejší taktiku. Jakou taktiku volili naši reakčníci , když si usmyslili, že budou všechno, co směřuje ke konzolidaci našich poměrů, brzdit ? Přirozeně, že nevykřikovali na každém rohu : My budeme rozvracet hospodářství. Tak hloupí nebyli. Ale co dělali zejména v posledních týdnech v souvislosti s neúrodou a v souvislosti se zásobovacími obtížemi ? Soustředili se na jedné straně na tichou sabotáž, na druhé straně, zvláště v posledních 64

týdnech před krizí, na demagogickou, hazardérskou, protistátní licitaci. Věděli, že jsme ještě nebyli s to přes usilovnou práci a

přes úspěchy ve dvouletce nahradit všechno, co nás stála válka a okupace. Věděli, že jsme ještě nemohli při nejlepší vůli odčinit

všechny ty křivdy, které napáchal starý režim v předmnichovské republice za celá dvě desetiletí a které s ním spáchali i oni,

kteří najednou měli takové široké srdce pro ty bídné a nuzné. Věděli, že ještě nemůžeme uspokojit byť i sebespravedlivější po

žadavky všech . K tomu ještě přišlo sucho. Věděli, že budeme mu set víc dovážet a také víc vyvážet. Proto si řekli : Počkejte, ko munisté, my půjdeme na vás takhle a budeme rozdávat napravo i nalevo .

Komunisté řekli : Přidáme státním zaměstnancům. A oni kři

čeli : Přidejte jim víc ! Dále komunisté řekli : Musíme pomoci sedlákům . Jakživi nikdy nic nedostali za dřívějších režimů, když je postihlo takové sucho . Ale oni byli ochotni přidat víc, ber kde ber. Byla to demagogie. Smysl této demagogie byl uvést naše státní finance, naši měnu, náš zahraniční obchod a vůbec celé naše hospodářství do katastrofy a do rozvratu . To není nic nového. Historie učí, že když je reakce v úzkých

a ztrácí politickou moc, pak sází všechno na hospodářský roz vrat, aby bylo hůře, aby byli lidé čím dále tím více nespokojeni, aby nadávali na režim . To byla také politická alfa i omega naší reakce v posledních týdnech. Mysleli si, že tím na nás vyzrají,

že nám, jak se říká prostonárodně, vypálí rybník. „ Podívejte se, prý jsme reakcionáři a prý jsme zastánci kapitalismu. Vždyť ne

my, ale komunisté vám to nechtějí dát, my bychom vám dali !“ S tím chodili mezi lidi. Mysleli, že lidé jsou tak hloupí, jak je reakce chytrá. Ale lidé tak hloupí nebyli. Byli jsme několikráte svědky takové neodpovědné, hazardér ské, protistátní licitace naší reakce. Chtěli na všechny strany

rozdávat, ale ne ze svého. Oni měli všichni nahrabáno. Bylo to vidět při milionářské dávce, jak se bránili, když šlo o jejich kapsu. Ale co komunistický ministr financí zahospodařil, to by byli rozdali. DÁVEJTE ZE SVÉHO ! Když jsme viděli , kam to vede, že bychom přišli k úplnému

rozvratu, řekli jsme si : Počkejte, pánové, my tu hůl obrátíme ! 5

KSC o úloze odborů

65

Když jste tak štědří, tak lidumilní a tak rozdávaví, rozdávejte tentokrát ze svého a uvidíme !

Kde se nejvíce šmelí, kde se nejvíce vydělává ? Vydělává se ve velkoobchodech. Tož, pánové, znárodníme velkoobchody. Kde

nejvíce unikají státu cenné valuty , devisy, prostě, kde se zašan tročuje národní jmění do zahraničí ? Při dovozu a vývozu. Nuže,

pánové, znárodněme dovoz a vývoz. Kdo vydělává ještě nespo čítané milióny v podnicích, kde je největší konjunktura ? Kde se může nejvíce vydělávat ? Jsou to soukromé fabriky různého druhu,

které nebyly znárodněny namnoze až do 500 dělníků a které se po půl druhém roce rozrostly až na tisíc dělníků. Tož, řekli jsme, znárodněme dál, už od padesáti dělníků, a u takových odvětví, kde se nejvíce vydělává, znárodněme všechno. Dále jsme prohlásili : Při staré pozemkové reformě se pod vádělo a kradlo. Jak se kradlo, jak se korumpovalo, to se uka

zalo, když jsme přikročili k revizi pozemkové reformy : Zjistili jsme, že Coloredo Mansfeld má 9000 ha, arcibiskupství olomouc ké má 30 000 ha, kníže Schwarzenberg přes všechno to, co mu bylo vzato , má desetitisíce hektarů. Řekli jsme, že provedeme revizi první pozemkové reformy až do konce a kromě toho

abychom udělali jednou provždy pořádek

provedeme pozem

kovou reformu tak, aby veškerá půda nad 50 ha byla rozparce lována. Co bude pod 50 ha, to musí být rolníkům zaručeno. Zbytkové statky nad 50 ha tam, kde si to rolníci přejí, mohou být rozparcelovány ještě níže než 50 ha. Zkrátka a dobře, oni si mysleli, že mohou rozdávat z toho,

co patří už republice a co patří lidu. Ale my jsme řekli : Nebu dete dávat z toho, co patří lidu, nebudete dávat na cizí účet, ale budete dávat z toho, co ještě máte, co jste si našmelili, co jste

si nakradli, co jste prostě z pracujícího lidu vydřeli. Jedním rá zem se změnila situace, jedním rázem byla reakci strhnuta mas ka. A co se stalo ? Ti , kteří tak štědře rozdávali majetek republi ky, najednou když mělo dojít na ně začali křičet a zůřit.

Viděli, že to jde do tuhého. Co znamenaly naše požadavky, které jsme vytyčili na začátku tohoto roku ? Znamenaly, že se jde

dále, hlouběji , na ekonomické kořeny buržoazie, že budou po dervány ještě víc, že se jde buržoazii do kapes a na majetky,

to jest tam, kde je nejcitlivější, kde jsou kořeny její moci. Při vytyčení těchto požadavků a při vážných připravách k prosazení 66

těchto požadavků věděla naše buržoazie, naše reakce, že teď anebo nikdy, že musí uspíšit vývoj , že musí vyvolat takové nebo onaké rozuzlení .

NÁŠ PLÁN : ÚSTAVNÍ A PARLAMENTNÍ CESTA

Přitom, jak známo, my jsme ukazovali jasně cestu demokra

tickou, ústavní a parlamentní. Když jsme minulého roku ukázali, kde je příčina toho, že nejdeme kupředu rychleji, lépe a úspěš něji, řekli jsme současně, jak je možno tuto překážku odstranit. Prohlásili jsme , že tuto překážku je možno odstranit tím, že

většina lidu půjde s námi , že získáme většinu lidu pro naši po litiku, že získáme většinu ve volbách. Tím potom získáme také

potřebnou sílu, potřebnou moc a potřebnou legitimaci, abychom zjednali nápravu.

Od té doby jsme za touto perspektivou důsledně šli a na ni se seriózně připravovali, poněvadž jsme si zvykli nemluvit slova do větru .

Jaká byla perspektiva před reakcí ? Jaká perspektiva byla před těmi, kteří přirozeně nemohli být s vývojem věcí u nás

spokojeni ? Byla to taková perspektiva : Lid pod vedením komu nistů na velkých sjezdech jednak na historickém sjezdu zá vodních rad a odborových organizací, jednak na sjezdu rolnic kých komisí - vytyčil požadavky, které jdou na kořeny reakční

moci. Lid půjde v nastávajících volbách s komunisty. Komu nisté skutečně získají většinu a pak , jak už je to o komunistech známo, své požadavky a slovo, které lidu dali , také provedou.

Taková byla perspektiva naší reakce v prosinci, v lednu a v únoru .

Navenek se reakce naparovala. Slyšeli jsme křik reakce, štvaní, nadávání v tisku a na schůzích. Kdyby byl přišel člověk třeba z Měsíce , byl by si jistě řekl : Panečku, tady ta reakce triumfuje, ta je silná. Tak tomu bylo navenek. Kromě toho reakční živly také zneužívaly své formální většiny ve vládě a v parlamentě. Víte, jakou komedii po celé měsíce hráli. Když přišel z vlády

po dlouhých tahanicích nějaký zákon, zejména zemědělský zá kon , už i tak zkažený, do parlamentu , byl ještě více zkažen. 67

Přitom pánové ve vládě říkali : No ano, podívejte se, vždyť my přece spolupracujeme, vždyť jsme to ve vládě odhlasovali a par lament to změnil. To je suverenita parlamentu, nemusí všechno, co vláda předkládá, přijmout. Přitom to byla bohapustá komedie, poněvadž jsme znali, jak v předmnichovské republice ti pánové aportovali agrárníkům všechno,

REAKCE PODCEŇOVALA NÁŠ LID

Prostě, oni dělali navenek velké hrdiny, dělali, jako by ko munisté byli v úpadku, jako by jim hrozila ve volbách porážka a jako by naše heslo, získat většinu národa, bylo beznadějné. Ve skutečnosti však velmi dobře viděli, že tomu tak není. Autorita , síla a přitažlivost strany rostla, takže naše strana měla skutečně všechny šance, aby ve volbách v květnu získala většinu a pro vedla všechno to, k čemu se zavázala. Tyto šance měla již před únorem. Reakce tedy byla přímo nucena k nějakému vystoupení. Jakkoliv je to paradoxní, přece je to pravda : Na jedné straně se reakčníci báli výsledků voleb, báli se, že komunisté skutečně vět šinu národa v těchto volbách získají. Na druhé straně však reakce úplně falešně odhadovala nálady velké části našeho národa.

Přirozeně, že zde byla vrstva, která byla s vývojem věcí nespo kojena. To byli ti , kterým bylo šlápnuto na kuří oko , to byli ti, kteří byli postiženi, to byli dřívější neomezení vládcové, kteří byli od neomezeného vládnutí odstraněni, a potom ti, kteří těmto ne

omezeným vládcům za tučný bakšiš sloužili. Ti všichni byli ne spokojeni, a reakce, reakční politikové v jednotlivých politických stranách, kteří se právě v tomto okruhu a v tomto prostředí po hybovali , klamně se domnívali, že tato nespokojenost je výrazem nespokojenosti našeho lidu. Náš lid byl ovšem také velmi a velmi nespokojen. Byl ovšem

nespokojen jinak než šmelináři, než bývalí fabrikanti, než kolabo ranti, než prostě ti, kteří by se byli chtěli vrátit do starých zla tých časů pánů Preissů. Náš lid byl nespokojen , že to u nás nejde lépe a rychleji vpřed . Lid věděl, kde ta žába sedí na prameni,

právě díky komunistické straně, která nikdy ani sama sobě ne nasazovala brýle mámení a ani je nenasazovala našemu lidu . Právě díky naší politické vysvětlovací práci můžeme říci , že náš 68

lid věděl , proč je nespokojen, a věděl také, kde je příčina toho, co jej činí nespokojeným. Věděl, že příčinou je reakce, věděl , kde tato reakce je. Znal její adresu, znal její představitele. Věděl : jestliže chci, aby to šlo lépe a rychleji kupředu, pak mu sejí škůdci pryč ! POKUS O REAKČNÍ PUČ

Nezbytný základ každé velké politické akce je uvědomění

lidu. Širokým masám musí být jasno nejen, že je zde nespoko jenost vůbec, ale i kde je příčina té nespokojenosti, kde je pří čina toho, co dělá nespokojeným, kdo to zavinil a co je potřeba udělat, aby se to napravilo. Tento nezbytný základ každé velké politické akce byl zde v únorových dnech , a to se našim reakcio nářům ani ve snu nezdálo . Lid byl už o sto honů dál a věděl , že

jakmile jednou ta žába z pramene bude odstraněna, nesmí se tam již vrátit. Z neznalosti skutečné nálady mezi lidem a potom

přirozeně pod návodem všelijakých jiných našeptávačů ze za braničí se odhodlali reakční pánové k akci a vystoupení. K tomu, co bylo v únoru, nedošlo ze dne na den. Únorové vystoupení páni pečlivě připravovali . Jaká byla jejich strategie ?

Jejich strategie byla prostá : ochromit práci vlády, udělat vládu práce neschopnou. Tedy podle hesla : Neposuzujte nás podle toho , co jsme udělali, nýbrž posuzujte nás podle toho, čemu jsme za

bránili. To byla jednoduchá věc, k tomu nebylo zapotřebí žád ných zvláštních moudrostí. Udělat vládu nedělnou a také parla

ment, aby to prostě nešlo dál, aby se nesplnil vládní program, aby prostě vláda, která byla známa jako vláda pod vedením ko munistů, šla do voleb s nesplněným vládním programem, a tím přirozeně už předem handicapována a předem do určité míry diskreditována .

Když se ministři reakčních stran odhodlali k demisi, počí tali s tím, že si vynutí demisi celé vlády, a když to půjde, do sadí vládu úřednickou, jak tomu bylo ve dvacátém roce . Ta

by potom „ demokraticky “ provedla volby, které by si potom reakce už přičesala podle toho, jak by chtěla. Reakce takto chtěla ještě před volbami vytvořit nový stav,

chtěla tímto způsobem dosáhnout přesunu mocenských sil . To hylo pro ni nezbytné vzhledem k blížícím se volbám . Ona ne 69

mohla jít do voleb za takových okolností, kdy se vládní pro gram plnil , kdy komunisté prosazovali vůli lidu, kdy prostě to šlo, byť i skřípajíc, byť i s překážkami, kupředu. Reakce potře bovala ještě před volbami změnit poměr sil a potom teprve podle svého jak to velmi dobře známe od nás a také od jinud provést volby, které by měly zamezit komunistickou většinu a které by potom v důsledku dalšího vývoje umožnily reakci uchopit úplně moc do svých rukou a provést úplný zvrat .

Řekl jsem ve vládním prohlášení jasně, aby nikoho nemý lilo, že reakcionáři s takovými věcmi na veřejnost nešli, že

neříkali přímo, že oni chtějí vzít lidu znárodněný průmysl a ban ky a dát je kapitalistům . To přirozeně neříkali, to reakce ne říkala, jako vůbec se nechodí s tabulí : Já jsem reakce a já chci

fabriky a banky brát lidu a dát je kapitalistům. Tak oni hloupí nejsou a byli bychom pošetilí, kdybychom něco podobného od nich očekávali .

Je příznačné, že reakcionáři šli proti Národní bezpečnosti ,

kde jsme stejně dost dlouho přihlíželi, jak se tam reakce zahniz duje , a teprve v poslední době jsme přikročili k čištění. Viděli jsme, co je přivedlo do varu – byl to jednak požadavek dalšího znárodňování a další pozemkové reformy, jednak náš vážný po kus očistit Sbor národní bezpečnosti, aby ho nikdo nemohl po užít proti lidu. Tyto dvě věci je přivedly z míry. To byla tedy jejich strategie . LID ROZDRTIL PLÁNY REAKCE

Naše strategie byla – a to se netýkalo přímo jen dnů úno rových, nýbrž i doby předtím – především nepřipustit další sa botáže. Odvolat se k lidu. Vytyčit nové znárodňovací požadavky , které by sáhly na kořen moci reakcionářů. Ještě než došlo k úno rovým událostem, svolali jsme sjezd závodních rad a odborových .

organizací a sjezd rolnických komisí. Když potom 20. února po dali pánové demisi, bylo pro nás v tomto okamžiku jasné, že my na svém místě zůstaneme a oni se nesmějí vrátit. Ta okol nost, že lid věděl, kde je příčina zla, že lid znal adresy těch, kteří brzdí a kteří kuji pikle , tato okolnost způsobila , že náš po žadavek se stal v pravém slova smyslu za hodinu hlasem a po žadavkem všeho našeho lidu . 70

V těch pěti dnech jsme mohli přímo hmatat , jak se mění nálada

těch, kteří ještě 20. února dopoledne zpupně odepřeli jít do vlády a podali demisi. V sobotu to již bylo tak daleko, že ně

kteří činitelé byli ochotni obětovat staré ministry. „ Uznávali“, že není možné, aby ten druhý nebo třetí se znovu osobně vrátil do vlády, žádali jen, abychom neodmítali strany jako celek a pro vedli rekonstrukci vlády s jejich vedením, i když do vlády mají přijít jiné osobnosti. Taková situace byla již v sobotu. A my

jsme řekli : Za tak pošetilé nás máte ? Já nemohu se Zenklem sedět ve vládě, protože jsem ho poznal a protože on se pokusil Národní frontu rozbít. A nyní s ním budu vyjednávat, koho on inně do vlády pošle ? Nebudu tam sice mít Zenkla, ale budu tam inít jeho nastrčenou loutku. Ne – ti , kteří z vlády odešli, ti

kteří vládu rozbili, rozbili Národní frontu, ti se ani do vlády, ani do Národní fronty vrátit nemohou a nevrátí. A s těmito rozbíječi

a reakčními spiklenci my vůbec o rekonstrukci vlády nejednáme. Budeme jednat pouze s novými lidmi, s jinými lidmi, kteří byli dříve v opozici proti těm rozvratníkům a reakčním spiklencům, Již v pátek odpoledne jsem úplně jasně presidentovi republiky

prohlásil, že rekonstruujeme a doplníme vládu na podkladě Ná rodní fronty, že v ní budou představitelé všech dosavadních slo žek Národní fronty, ale také odborového hnutí, že to však bude

vláda obrozené Národní fronty. To znamená , že to bude vláda obrozených politických stran, vedených jinými lidmi než dosud. Že to bude řešení úplně ústavní, demokratické a parlamentní ,

že vláda předstoupí před parlament se svým programem, že se bude ucházet o většinu v parlamentě a že, když parlament jí většinu dá, vláda povládne , nedá -li parlament tuto většinu, bu dou nové volby . Tak a ne jinak se řeší ústavně , demokraticky a parlamentně vládní krize podobného druhu. A tak se stalo. President republiky již 20. února odpoledne,

když jsem mu svůj plán předložil, uznal, že je to plán přísně ústavní, přísně demokratický a přísně parlamentní. 25. února po depsal president rekonstruované jmenování obnovené vlády prá vě na tomto podkladě. A tak výsledkem těch pěti dnů bylo, že

plán reakce byl rozbit, že se zhroutil jako domek z karet, kdežto plán náš, který byl současně plánem našeho lidu, triumfoval, zvítězil tak jednoznačně a tak slavně, jako málokdy a málokterá spravedlivá věc zvítězila. 71

DRTIVÁ VĚTŠINA DEMOKRATICKY ZVÍTĚZILA

Proč to dopadlo tak a ne jinak ? Dopadlo to tak proto, po

něvadž plán a úmysly reakce byly plánem mizivé menšiny, byly plánem těch, kteří se dívají nazpět, kteří chtějí zastavit kolo dějin, zastavit vývoj pokroku demokracie a socialismu. Viděli

isme také, že nikdo kromě několika stovek svedených studentů, z nichž dnes již další desítky a desítky prohlédly, se za tento plán nepostavil, nikdo za něj nebojoval, nikdo za něj nevyšel na ulici. Naproti tomu náš plán a naše úmysly to byl plán a to byly úmysly, cíle a tužby zdrcující většiny pracujícího lidu měst a venkova.

Skvěle se držela naše dělnická třída a jí po boku a to je významné a to také dalo únorovým událostem spád a rozhod nost – šlo rolnictvo ve své zdrcující většině. Zemědělská poli -

tika strany, známá pod jménem Ďurišovy zemědělské zákony, tak kaceřovaná a napadaná, přinesla svoje ovoce v rozhodujících chvílích, kdy rolník šel spolu s dělníkem. To nebývá v historii třídních bojů každodenním zjevem . Na politickém, taktickém a strategickém umění komunistické strany závisí, aby tyto dva nej mohutnější proudy v národě nešly proti sobě, nýbrž spolu. To se v únoru stalo a v tom také tkví příčina, že reakce byla izolo

vána, že události měly takový spád a že se páni prostě nedostali ani ke slovu .

Je potřeba, aby se naše kádry, staré i mladé, hodně učily z těchto pohnutých dnů. Bylo v nich možno pozorovat přímo me. chanismus politického boje, mechanismus boje, vedeného dělnic kou třídou, kdy dělnická třída dovede strhnout na svou stranu

všechny ostatní vrstvy pracujícího lidu a zasadit reakci zdrcu jící ránu. Poněvadž jak nás učil již Lenin - co je umění komunistické strany ? V rozhodujících chvílích, na rozhodujícím místě soustředit takovou sílu a takovou moc, že nepřítel má pře dem ztraceny všechny šance na výhru , že již předem je boj rozhodnut. A nám se to tentokráte podařilo. ZÁSLUHA KSČ PŘED LIDEM A PŘED NÁRODEM

Podařilo se nám to proto, že máme silnou, mohutnou Komu nistickou stranu Československa, podařilo se nám to proto, že

máme staré, těžkou cestou předválečné republiky a ještě těžší 72

cestou německé okupace prošlé kádry soudruhů a soudružek. Po dařilo se nám to proto , že sdružujeme dnes ve svých řadách sta tisíce nových nejlepších lidí mladých i starých, mužů i žen, kteří

s naší stranou srostli, kteří s ní žijí a kteří vidí svůj úkol právě prostřednictvím této strany sloužit svému lidu, a tím sloužit také

sobě samým. Jen takto mohutná, pevně zorganizovaná a ideolo gicky stmelená a těžkými půtkami prošlá strana mohla být s to, aby v takové historické chvíli, kdy běží o všechno, dovedla být na výši doby. Aniž se nám hlava točí úspěchem, aniž ztrácíme sebekritiku, můžeme říci : Ano , naše strana v únoru 1948 stála na výši doby.

A jak naši protivníci ? Naši protivníci nechtěli věřit, co isme jim pořád a pořád říkali, že rok 1948 není rok 1920, že

KSČ není stará předválečná sociální demokracie, že také Gott wald není Tusar. Nechtěli věřit našemu varování a našemu upo

zorňování. Zpychli úplně, a jak známo , pýchá předchází pád. RYCHLEJI K SOCIALISMU

Jaký tedy je závěr z našeho letošního února ? Závěr můžeme shrnout takto : Byla svedena velká bitva mezi reakcí a lidovou demokracií. Tuto bitvu vyhrála na celé čáře naše lidová demo kracie. Ve vývoji naší lidově demokratické republiky nastupuje nová etapa. Politickým nositelem této nové etapy je obrozená Národní fronta s vládou obrozené Národní fronty. Naším strate gickým cílem je nyní po únoru jít rychlejším tempem na cestě k socialismu. Přitom bych chtěl znovu opakovat, ačkoliv máme všechny

důvody a všechno právo být sebevědomí, že přes to všechno by bylo největší chybou, kterou bychom mohli udělat, kdyby nám

to stouplo do hlavy a zatočila se nám hlava . Právě tak, jako jsme zůstali s hlavou na pravém místě, když to někdy nešlo nebo skří palo, nezatočí se nám hlava , ani když jsme to vyhráli , a když to jde hladce kupředu. PROGRAM VLÁDY BUDE DO VOLEB PŘEVYPLNËN

A nyní několik slov o hlavních otázkách, které musíme řešit

nyní po únoru . Je to především program vlády a parlamentu tak , 73

jak byl dosti obšírně obsažen v akčním programu nynější vlády . Tehdy jsem řekl ve vládním prohlášení, že můžeme program do voleb rozdělit zhruba na tři díly : 1. především dohnat to, co bylo zameškáno, co nebylo splně no ze starého programu,

2. splnit to, co bylo vytyčeno v těch památných únorových dnech, zejména pokud běží o další etapu znárodňování, 3. vyvodit politické důsledky z únorových zkušeností. Můžeme říci, že tyto úkoly jsou úspěšně a rychle plněny .

Sněmovna již schválila celou sérii oněch známých zemědělských zákonů, které tak dlouho ležely v zásuvkách pánů poslanců a pánů členů vlády. Provedli jsme celou řadu daňových zákonů. Poslali jsme

parlamentu už po schválení vládou velkou osnovu o národním pojištění. Není pochyby, že do voleb z tohoto programu z roku 1946 splníme největší část, ne-li vůbec všechno, včetně ústavy. To se tedy provádí !

Pokud běží o druhou část vládního programu, o další zná rodňovací opatření, okamžitě jsme učinili opatření dosazením ná rodních správ do oněch objektů, které pravděpodobně budou

znárodněny. Současně se rychle připravovaly osnovy nahoře a brzy celá série nových znárodňovacích zákonů v oblasti průmys lu, v oblasti velkoobchodu a v oblasti dovozu a vývozu přijde do vlády a hned nato do parlamentu. Konečně třetí část úkolů, které vytyčuje vládní program, to

jest vyvození politických důsledků z únorových zkušeností, to provádějí především akční výbory Národní fronty dole v obcích, okresech a krajích, v závodech, v úřadech. Tam se vyvozují dů sledky z toho, jak se kdo v kritických dobách choval, jak se vy barvil a ukázal.

Ačkoliv zvykem našich vlád od osvobození bylo plnit vládní program, ne pouze slibovat a pak strčit do šuplíku a při volbách opět výtáhnout a zase dále slibovat, ačkoliv jsme už byli zvyklí, že vládní programy jsou plněny, myslím, že tento vládní pro gram bude splněn nejen doslova, nýbrž ještě převyplněn. To je však pouze část úkolů a týká se bezprostředně vlády a parlamentu. Mimo to je současně potřeba soustředit se nyní na řešení těchto otázek.

74

PŘIPRAVIT DOBROU ÚRODU

Především v zemědělství je potřeba teď provést jarní práce a připravit dobrou úrodu . Přes všechny sabotáže reakčníků by se nám dnes daleko lépe vedlo , než se nám vede, nebýt sucha ,

nebýt neúrody. Teď, když jsme odstranili reakčníky od vesel, tož je potřebí, abychom zabezpečili dobrou úrodu. Pak se nám bude dýchat volněji, lépe se nám povede, až nebudeme mít ta kové příliš malé příděly, a bude to veselejší. Proto mají jarní práce a zabezpečení dobré úrody tak mimo řádně velký význam politický. Tak jako jsme si říkali loni v době sucha, že překonat zásobovací obtíže vzniklé suchem znamená

vyhrát velkou bitvu s reakcí, tak to platí i dnes, v tom smyslu,

že zabezpečíme dobrou úrodu . Dnes, po porážce reakce, znamená dobrá úroda zlepšení životní úrovně našeho lidu ve městech a na venkově, a tím také zpevnění našeho lidově demokratického režimu, konzolidaci politickou, konzolidaci únorových úspěchů. Ve výživě musíme přiznat, že kdyby nebylo Sovětského svazu,

byla by situace u nás těžká. Právě díky pomoci Sovětského svazu v chlebovinách a v krmivech jsme na tom jakž takž dobře, do konce tak, že můžeme poněkud zvýšit dávku. Ale nemáme ještě zabezpečeno zásobování masem. Také s mlékem to není tak

dobré a vajec není stále ještě mnoho. Nyní je potřebí také o ze leninu se tentokráte postarat tak, aby již konečně lidé dostali za svoje peníze dobrou zeleninu.

V každé obci, v každém závodě a v každém úřadě si musí nyní soudruzi uvědomit, že oni jsou hospodáři, že oni jsou odpovědni a na nich vše závisí. Nelze se vymlouvat na druhého. Tak tomu

ie v závodech, v průmyslu, kde vznikla kampaň pro splnění dvou letého plánu do 28. října. Podobně je odpovědnost našich sou druhů důležitá v distribuci .

Přikročujeme k reorganizaci distribuce. Bereme velkoobchod ze soukromých rukou do rukou státních. Nyní se od nás očekává,

že. to tentokráte půjde. Jsou pro to všechny politické předpokla dy. Je potřebí, aby byly také osobní a organizační předpoklady takové, aby skutečně ta rána, kterou v pravém slova smyslu

tekla krev z národního důchodu, byla ucpána, aby národní dů chod, utíkající dosud kanály šmeliny, byl zachráněn pro celek. 75

SVORNÉ BUDOVATELSKÉ PRÁCE JE TŘEBA

Jsou to úkoly velké, zejména pokud jde o splnění dvoule tého plánu k 28. říjnu, pokud jde o zabezpečení dobré úrody, pokud jde o zabezpečení výživy, ale jsou to úkoly splnitelné. Úkoly splnitelné již proto , poněvadž jsme pro jejich splnění vy tvořili politické předpoklady v únoru tím, že jsme porazili reakci. Vidíme skvělý tvůrčí duch našeho lidu. Podívejme se, jak spontánně se rozvinula taková akce, jako je směna vítězství. To ukazuje, že náš lid správně chápe, čeho je teď zapotřebí, co je potřebí chytnout, co je potřebí držet, aby to šlo dále. Práce ! Je

třeba výstavby ! Na tomto poli je hlavní konzolidace našeho poli tického úspěchu. Podívejte se na iniciativu sedláků z patnácti chlumeckých obcí. Toto hnutí je možno rozšířit na celý náš ven kov, a tím mobilizovat statisíce rolníků pro provedení zeměděl

ských prací, pro zajištění úrody, pro zabezpečení výživy. Úkoly , které stojí před námi, jsou velké. REAKCE NESMÍ UŽ ZVEDNOUT HLAVU

Po stránce politické je nutno do konce provést očistu našeho veřejného života. Jednak ve veřejném a státním aparátu, v úřa dech, ve Sboru národní bezpečnosti, pokud je toho potřebí také v armádě, jednak v politických stranách, v celonárodních organi zacích a v jiných spolcích. Je potřebí zabezpečit, aby ani ve veřejném aparátu, ani v po litických stranách, ani v národních, zájmových a jiných organi

zacích nenabyla opět vrchu reakce, aby se tam nedostaly opět ke slovu reakční živly , které tyto organizace a tyto strany po stavily proti lidově demokratickému řádu. V tomto musíme být neústupní a jít do všech důsledků. Na druhé straně je třeba napravit učiněné chyby a přehmaty ,

zvláště tam, kde se dokonce věc očisty zvrhla ve vyřizování osob ních účtů. Tam je potřebí nápravy . Tam, kde jsou zřejmé pře

hmaty, nemysleme, že tím utrpí prestiž strany nebo akčních vý . borů, když se uzná chyba a napraví se. Přitom se však reakční živly nesmějí pustit nazpět a zejména ne na odpovědná místa. Neboť není ještě všem dnům konec a

reakce zůstala tady , je tu, kromě těch několika, kteří utekli. 76

Pravda, my očistou a dalším znárodněním bereme reakci kořeny moci , ale ona se otřese, s tím musíme počítat. Nesmíme reakci už nikdy dovolit, aby zvedla hlavu . V této souvislosti je významná role akčních výborů Národní

fronty. Jak živá byla tato myšlenka, jak okamžitě se ujala, o tom svědčí celý průběh únorových událostí. Fakt je ten, že akční výbory nám udělaly velkou práci v památných dnech, že to nelze docenit. Co to znamená ? To znamená, že akční výbory Národní fronty zůstanou nadále vrcholnými orgány Národní fron ty. Ve městech, v obcích, v okresech, v krajích a v celostátním

měřítku se dají dohromady skuteční demokratičtí představitelé obrozených politických stran Národní fronty, opakuji, obroze ných stran Národní fronty a národních i jiných zájmových orga

nizací. Ti tvoří vrcholné organizace celé Národní fronty a poli ticky určují, vedou v obcích, okresech a krajích. Akční výbory nejsou náhradou za národní výbory. Národní výbory jsou orgány veřejné správy. Jsou součástí státního apa rátu, administrativními orgány, administrativním aparátem.

Akční výbory jsou politickým orgánem. To je něco jiného. Zejmé na velmi důležitým úkolem akčních výborů je, očista obrozených

politických stran a očista obrozených národních organizací. Co znamená tedy očista ostatních stran Národní fronty a

obrozených zájmových organizací ? To znamená nepřipustit zpět ty, kdož v tomto duchu tam rozhodovali. Nechat tam jen takové lidi, kteří jsou zárukou, že budou spolupracovat na pokrokovém dile. Kdo nechce, aby se za půl roku nebo za rok či za dva roky

opakoval nový únor, ten musí dbát na to, aby politické strany byly skutečně očištěny a stejně tak i národní organizace. A to je dnes jeden z hlavních úkolů akčních výborů. KSČ

VEDOUCÍ STRANA NÁRODA

Naše strana vyšla z únorových dnů jako ještě národnější, jako ještě nesporněji vedoucí strana. Naše strana prošla v těchto dnech novou zkouškou ohněm a obstála. Není náhodou, že k nám

jdou nové a nové statisíce členů a že v dohledné době dosáhneme počtu dvou miliónů členů. Pravda je, že je tu určitá část lidí, kteří by se chtěli u nás ukrýt. Jsou to hlavně ti, kteří mají máslo na hlavě. Ale takových lidí není tolik, jejich počet při velkém 77

statisícovém přílivu do strany není rozhodující. Rozhodující je skutečnost, že spolu se stranou prošel velkou školou celý náš národ a že statisíce a statisíce nových lidí, kteří byli včera pocti

vými příslušníky jiných stran, skutečně poctivě poznali, že se mýlili a že jsme měli pravdu my. Tato politická zkušenost, poznání, že komunisté měli pravdu , že komunisté v této historické době obstáli to je hlavní důvod,

který vede většinu lidí k nám. Co z toho plyne, soudruzi ? Z toho

plyne, že na jedné straně nemáme vůbec nikoho – a příčí se to komunistickým zásadám – nutit do strany. Nejen, že to nesmíme dělat, ale také nesmíme myslit na ty, které k nám žene strach , nýbrž na ty poctivé, kteří se přesvědčili. Ty musíme přijmout

jako rovný rovného mezi sebe. Ty musíme vést dále, dále vycho vávat, z těch musíme udělat skutečné a plnoprávné komunisty a členy naší komunistické rodiny. Jsem přesvědčen, že i tento únorový nábor strana zvládne a že ji učiní ještě mohutnější a ještě slavnější. MEZINÁRODNÍ OHLAS ÚNOROVÝCH UDÁLOSTI

Chtěl bych říci několik slov o tom, jak působily únorové události v cizině. Jejich ohlas byl veliký. Zhruba je možno říci :

na východě a na jihovýchodě radost a zadostiučinění, na západě pláč a skřípění zubů. Ovšem jen u někoho : u pracujícího lidu – a všechny zprávy o tom mluví ať z Itálie , z Francie, z Anglie i ze

Skandinávie – i na Západě naše události vzbudily jen největší pozitivní ohlas a zvýšily dělnické sebevědomí.

Když vidíme, jak reakce na Západě zuřivě reaguje na udá losti u nás, pak si teprve uvědomujeme, co vlastně páni ztratili. Z mezinárodního hlediska jsme byli v té frontě od Štětína po

Terst nejslabším místem. U nás se mohlo po dlouhé měsíce pustě štvát proti našim spojencům, poťouchle rýpat proti Sovětskému svazu . To bylo jen zevním příznakem toho, jak se pořád ještě reakce nevzdala myšlenky , že budeme sedět aspoň na dvou žid lich. A to z hlediska strategických plánů mezinárodní reakce hrálo ohromnou roli . Tato mezera je dnes pevně semknuta, je dnes uzavřena.

Taková je mezinárodní politická stránka věci. Druhá stránka je otázkou vnitřní politiky kapitalistických států. Kapitalisté 78

říkali : Sovětský svaz v sedmnáctém roce ? To byla agrární země, zaostalá. Nová Jugoslávie ? – agrární země, Bulharsko ? – agrární země, ty ostatní - Rumunsko ? – také agrární země. Polsko – také poloagrární. Ale Československo ? Československo -

bylo uznáváno jakožto země s vyvinutým průmyslem, západnická země, země se starou demokratickou tradicí. A teď v této zemi dochází k takovému rozhodnému vítězství lidově demokratického

řádu. Tento fakt, že právě u nás, v zemi takovéto hospodářské a sociální struktury, došlo k porážce reakce, nelze nijak podceňovat

ze stanoviska vlivu našich událostí na pracující lid na Západě. Takže zuřivá reakce, zuřivý ohlas, který mají naše události mezi zahraniční reakcí, ukazují znovu , jaký významný čin naše děl nická třída, náš pracující lid v Únoru vykonal . KAM POJDE NAŠE REAKCE ?

Pokud se týká naší reakce, bereme jí jak ekonomicky, tak i politicky půdu pod nohama. Jak to bude dále politicky ? Tady

můžeme očekávat diferenciaci. Menší část – a já jsem přesvěd čen, že to bude mizivá menšina

půjde dále a důsledně po cestě

zrady, po cestě spiknutí a po cestě boje proti vlastnímu národu. Kam utíkají někteří z nich ? Na Západ , do Německa . S kým se

spojují ? S Němci ! Mají teď s nimi jednoho velitele, jednoho chle bodárce v americkém imperialismu. A mají spolu s Němci jednu naději, třetí válku. Proto utíkají do zahraničí . Co tam dělají ? Mo hou jenom spekulovat s válkou, s rozvratem, s novým Mnichovem.

Prostě jsou tam, kam museli dojít, když sešli s cesty nastoupené v roce 1945, když se nepostavili pevně na cestu lidové demo kracie, když chtěli zvrátit vývoj k socialismu, když chtěli zvrátit lidově demokratický řád.

Jsou tam spolu s Němci, spolu s těmi, kteří ukládají o existenci národa, kteří chtějí nový Mnichov, nový 15. březen 1939, kteří chtějí novou tragédii našeho národa . Tam se dnes dostala naše reakce .

Do února se mohli Zenklové, Ripkové, Šrámkové a Lettrichové maskovat. Ale dnes, kdy utíkají k Němcům na Západ, když spolu

s nimi spekulují na válku, dnes jsou před námi úplně odhaleni jako vyložení agenti mezinárodní reakce a vyložení vlastizrádci. Tento rychlý „ vývoj“ naší reakce bude na druhé straně půso 79

bit k tomu, že otevře oči jejím bývalým stoupencům . K těm mu síme přijít, k těm prostým lidem, kteří nemohou a nechtějí utéci,

kteří nepomýšlejí na nový Mnichov a novou okupaci. K těm musíme přijít a říci : Vidíš, tam tě vedli a tam skončili. Tvoje místo je mezi námi, budovateli nového života a šťastného života i pro tebe , který jsi dříve bloudil.

Pokud se týká halasného křiku na Západě o válce, je potřebí

říci : Soudruzi, nebojte se, žádná třetí válka nebude. Třetí válka nebude proto, poněvadž síly míru v čele se Sovětským svazem jsou tak mocné, že ten , kdo by si troufal rozpoutat novou světo vou válku necelá tři léta po druhé světové válce, bude rozdrcen vlastním lidem. Celá jejich spekulace na válku selže tak , jako selhaly všechny dosavadní spekulace. Proto se klidně soustředíme na mírové budování a toto budování půjde bez reakce rychleji

a veseleji. Uděláme všechno, abychom dvouletku splnili do 28. října. Po dvouletce přijde pětiletka. Ze zkušeností, které jsme načerpali při provádění dvouletky, budeme čerpat při sestavování a provádění pětiletky. Dnes, po únoru , kdy lid bude mít ještě větší jistotu než dosud, že pracuje na svém, že hospodaří pro sebe, dnes nám to umožní, abychom ještě lépe než dosud roz vinuli jeho tvůrčí síly. Máme před sebou perspektivu, že usku tečníme pětiletý plán. Pro náš lid, pro zdrcující většinu národa

a pro všechny, kteří se poctivě zařadí do budovatelské činnosti, znamená to v pravém slova smyslu blahobyt a štěstí. Bude to blahobyt a štěstí pro všechny lidi dobré vůle, pro všechny dobré Čechy a Slováky. Po vítězné únorové bitvě vpřed k dovršení vítězství, vpřed na cestě k socialismu ! Klement Gottwald,

Spisy sv. XIV, str. 325-348 .

80

ROH

V OBDOBÍ BUDOVÁNÍ ZÁKLADŮ

SOCIALISMU

( 1948 - 1956)

OD ÚNORA NA CESTĚ K SOCIALISMU

Z projevu Klementa Gottwalda na zasedání OV KSČ 17. listopadu 1948

Soudr uzi oudruzi

a soudružky ! Od památného února, který zajisté zůstane mezníkem v historii našeho státu a našich národů, uply nulo téměř devět měsíců. Za tuto dobu konáme třetí zasedání

ústředního výboru KSČ. A za tuto dobu se současně mnohé a dů

kladně změnilo . Jako jeden z názorných důkazů těchto důklad ných změn, k nimž došlo od února, může sloužit také dnešní

zasedání ústředního výboru naší strany. Soudruh Zápotocký se již o tom zmínil. Kdyby nebylo nic jiného, než že dnešní zasedání ústředního výboru můžeme uvítat na Hradě pražském, kdyby nebylo nic jiného, než že na tomto zasedání vítáme ve svém středu soudružky a soudruhy z bývalé sociální demokracie v dů sledku splynutí obou našich stran a vytvoření jednotné dělnické

strany na podkladě marxismu-leninismu, a konečně i kdyby ne bylo nic jiného, než že vítáme současně zde naše soudruhy Slo váky nejen jako hosty, nýbrž také jako členy jednotné celostátní

komunistické strany, už tato tři fakta , už tyto tři skutečnosti jsou ukazatelem , jak hluboké změny se udály za uplynulých devět měsíců. A není sporu, že příčiny těchto změn a těchto proměn jsou právě v únoru. A proto je nutno znovu se vrátit na našem dnešním UV k ocenění a k zhodnocení únorových události. 83

Já chci při tom vaši pozornost obrátit ne na jednotlivé podrob nosti, nýbrž na to hlavní a nejdůležitější , co právě dělá z února Únor.

Především a za prvé : Únor byl potvrzením správnosti generál

ní linie naší strany, zejména od května 1945. Vy víte, že v květnu 1945 nastoupili jsme novou cestu výstavby Československé repu bliky , výstavby této republiky jakožto republiky lidově demokra tické, se všemi oněmi zvláštními rysy, které jsou dány vždy místem, časem, prostředím a všemi jinými podmínkami vývoje společnosti. Od května do února byla naše cesta velmi složitá.

Nebyla tak prostá, přímočará, nevykazovala také vždy a všude a ve všem jasné, pozitivní výsledky bez kazů a bez nedostatků. Takže nebylo vůbec divu, když tu a tam, i v našich vlastních řadách, zejména v poslední době před únorem, kdy reakce stále drzeji zvedala hlavu, se někdy tu a tam vzmáhala netrpělivost, nedočkavost, ba dokonce pochybnosti, zda - li jsme v květnu 1945 a potom šli správnou cestou. Na všechny tyto pochybnosti, na všechny tyto otázky dal únor jednoznačnou odpověd. Odpověd v tom smyslu, že potvrdil tak jako vůbec podle výsledků se soudí na správnost činnosti správnost celé naší politiky od května 1945.

Když se Únor podařil, tu současně se začaly u některých sou druhů ozývat hlasy : „ No, zbytečně jsme promarnili celý ten čas mezi květnem a únorem , ten půl roku 1945, celý rok 1946, celý

rok 1947, až prostě do toho února . “ Někteří říkali : „ To, co jsme dělali v únoru 1948, to jsme měli dělat již v květnu 1945 a bylo

to vyřízeno !“ Nebylo by větší chyby, kdyby třeba jen stín tako vého myšlení měl v našich řadách zůstat. My, strana, a s námi, se stranou, celý národ, všechny vrstvy národa, musely nezbytně projít školou téměř tří let od května do února, aby bylo možné to , co se stalo v únoru.

Když si jenom vezmete , co to znamenalo zvládnout tak velké

úkoly , před kterými byla postavena strana v únoru, a měříte je schopnostmi naší strany tehdy v roce 1945, tak již samo o sobě vám řekne, že bychom tehdy na tyto úkoly byli nestačili. Ale nejen to. Co bylo bezpodmínečně nutno pro zdar února ? Pro zdar února byla bezpodmínečně nutná izolace reakčních živlů. A k izo laci reakčních živlů bylo potřebí, aby je národ znal, aby jim viděl do duše, aby národ věděl, s kým má tu čest. My jsme v květnu 84

izolovali anebo měli v národě izolovány vyložené kolaboranty ,

stříbrňáky, beranovce, otevřené mnichováky a pomocníky Němců. Ti byli izolováni, ti byli také odstraněni. Ale národ ještě nevěděl, co stojí za Zenklem, co stojí za Šrámkem, za Lettrichem , co stojí

za Majerem a za jinými a jinými představiteli tehdejších politic kých stran a skupin, kteří postupně přešli do tábora reakce. Bylo

zapotřebí času, bylo zapotřebí vlastních zkušeností širokých vrstev pracujícího lidu, širokých vrstev národa, aby to bylo jasné a aby potom v únoru se tito páni octli v izolaci, mezi dvěma žid lemi. V květnu by nás byly ještě masy nepochopily.

Takže, jestli už jenom vezmete tyto dvě okolnosti - jednak sílu, zkušenost a schopnost strany samé zvládnout úkoly , které před ní stály v souvislosti s únorem, již v roce 1945, a potom izolovanost reakce pak tyto dvě okolnosti, když tedy nic jiného, ukazují, že období od května do února bylo absolutně nezbytné a nutné.

Soudruzi a soudružky, první věc, kterou je potřebí si uvědomit, chceme-li se správně z února učit pro budoucnost, je, že únor byl potvrzením správnosti generální linie naší strany od května 1945 . To je první teze.

Druhá teze je, že únor byl pokusem reakce o likvidaci revoluč ních vymožeností vybojovaných po druhé světové válce . Mnoho bylo mluveno o podobnosti února 1948 a prosince 1920. A já mys lím, že bylo správné vyvolat právě v tu dobu přízrak tehdejších

smutných dob dvacátého roku, kdy se metal los o budoucnost republiky na téměř celou jednu generaci. Bylo nutno ukázat na šemu lidu, v čem byla tehdy chyba, co se nesmí opakovat, aby se

buržoazii nepodařilo v roce 1948 to , co se jí podařilo v roce 1920. Ale jestliže zkoumáme otázku, v čem se vlastně prosinec podobá únoru, anebo naopak , vidíme, že se podobá jenom v tom, že v obou případech byly velké chutě reakce . A tím asi ta celková

podobnost končí. V roce 1920 chutě reakce byly bohužel realizo vány, reakce měla dosti sil , aby je uskutečnila, aby je ukojila, kdežto v roce 1948 chutě byly také silné, ale prostředky k ukojení těchto chutí již tomu neodpovídaly. V tom se tedy únor 1948 od prosince 1920 v podstatě lišil . A byla - li zde bezesporu snaha provést reprizu dvacátého roku , pak to prostě svědčilo o úplné

politické krátkozrakosti a neschopnosti těch, kteří věc osnovali , poněvadž poměr sil byl tentokráte úplně jiný. 85

Především, v čem byl rozdíl, pokud jde o poměr sil ? Rozdíl byl především v tom, že v r. 1918 přišlo národní osvobození z habs burského jařma zdánlivě od západu. My jsme hájili a stále hájíme tezi, že začátek rozbití Rakouska-Uherska a tím začátek možnosti výstavby nové československé republiky byl ve Velké říjnové

socialistické revoluci. Ale tehdy v r. 1918, 1919, 1920 tato pravda nebyla každému tak známá, nebyla tak zjevná, nebyla tak prů

kazná. Zdánlivě přišlo osvobození od západu. Sovětský svaz stál tehdy v zoufalém boji na život a na smrt s intervencí čtrnácti států, zápasil o svou holou existenci a nemohl nám být proto vidi >

telnou oporou, kterou by jinak byl. Nyní je tomu opačně. Že svo boda po německé hitlerovské okupaci přišla z východu, to je tak

zřejmé , že jakákoli diskuse o tom se musí zdát směšnou. Všechny spekulace kapitalistických států, že Sovětský svaz tak nebo onak

vyjde z války oslaben a že tím jeho specifická váha ve světě po klesne, zkrachovaly. Sovětský svaz, ačkoli nesl hlavní tíži boje a obětí ve válce proti hitlerovskému Německu, vyšel z této války posílen. A kapitalisté se nedopočítali ke konci druhé světové války svých vlád. Prostě, mezinárodní rozložení sil letos v únoru bylo úplně jiné než v roce 1920. To byl jeden hlavní rozdíl .

Druhý hlavní rozdíl byl v tom, že tehdy jsme neměli , protože existovala velká a vlivná sociální demokracie, skutečně třídně

uvědomělé a bolševicky vyspělé, o teorii a praxi marxismu- leni nismu se opírající dělnické hnutí a dělnickou stranu. Tehdy právě došlo k rozkolu v dělnické třídě. Jedna část vůdců přešla přímo na pozice buržoazie. Dělnická třída nemohla, respektive řekněme to přímo, vinou sociálně demokratických vůdců nebyla s to sklí

zet ovoce ze své účasti v boji proti rakousko-uherské monarchii a v národně osvobozeneckém boji, a tím se stalo, že vedení teh dejšího národně osvobozeneckého boje zůstalo v rukou buržoazie .

Prostě, dělnická třída tehdy v roce 1920 neměla svou stranu. Neměla bolševickou, marxisticko- leninskou stranu, stranu, která

by podřizovala svou politiku ne zájmům buržoazie, nýbrž, která by věděla, co chce, která by znala zákony společnosti, která by

ovládala leninskou taktiku a strategii třídního boje a dovedla dělnickou třídu přes všechny okliky a přes všechny obtíže na konec k vítězství dělnické věci nad věcí buržoazie . To byla druhá hlavní příčina porážky dělnické třídy v roce 1920. 86

Na druhé straně, v únoru 1948, tedy ve dnech jiné mezinárodní situace, stála v čele dělnické třídy, a možno říci v čele národa, komunistická strana, která již v první etapě revoluce od května

ukázala, že dovede hájit dělnickou věc, že se dovede postarat, aby dělnická třída nebyla přívěskem jiných tříd , a zejména ne

přívěskem buržoazie , nýbrž vedoucím činitelem. Byla tady strana, která ovládala a ovládá umění marxisticko -leninské, bolševické taktiky a strategie třídního boje, která se dovedla postavit v čelo národa a která dovedla soustavně, aniž se odtrhla od mas, v čele s dělnickou třídou vést všechny pracující vrstvy národa do boje proti reakci a tuto v rozhodných chvílích izolovat, bít a porazit.

To byla, soudruzi a soudružky, druhá hlavní příčina, proč jsme to v únoru vyhráli.

Těch 28 let trpké školy, kterou jsme prošli, ten celkový vývoj , který jsme nastoupili po prosincové porážce roku 1920, s vytvo

řením komunistické strany, s osvojováním si učení marxismu leninismu, ta ulice perzekucí, ponižování, boj proti Mnichovu, boj proti okupaci až po slavný květen 1945, to, jak jsme tvořili, kovali, jak jsme organizovali a vedli stranu , to vše potom v roz

hodujících chvílích, když šlo o to, kam půjde vývoj , napravo či nalevo, přineslo svoje ovoce. Mnoho z těch starých soudruhů, kteří se ještě pamatují na ty doby, kdy nás policajti honili, kdy jsme dělali stávku na stávku, a kdy to vždy zase končilo poráž kou, kdy jsme dělali demonstrace, kdy nás rozháněli a zavírali, kdy už mnozí říkali, co to vůbec má za smysl a kam to vede, mnoho z těch starých soudruhů, ti, co vydrželi, a nebylo jich málo, může dnes se zadostiučiněním říci : „ Nedělali jsme marnou

práci“. Tato práce se nám stonásobně vyplatila. Bez této práce, bez takové strany by nebylo vítězství v únoru. To jsou tedy, soudruzi a soudružky, hlavní příčiny, proč v únoru byla reakce poražena a věc lidu, věc dělnické třídy a věc národa zvítězila .

Třetí otázkou, kterou si musíme oživovat, je, abychom se učili

také od nepřítele a znali jeho taktiku a manýry. Musíme si polo žit a zodpovědět otázku, co předcházelo únoru u protivníka. Jak připravoval únor protivník, nepřítel ? Bylo to několik způsobů, ale já se opět soustředím na to hlavní, co je důležité.

Především jsme viděli, že už vlastně od voleb roku 1946 reakční činitelé uvnitř vlády se začínají stále více a více blokovat s re 87

akčními činiteli mimo vládu, dávají reakci, která nedostala mož nost legálního vystoupení v květnu 1945, tuto možnost ve svém tisku , ve svých organizacích, ve svém prostředí a sami se stávají hlásnou troubou těchto reakčních sil . Projevilo se to tak jako

u každé reakce, která cítí, že jí mizí moc z rukou, která cítí, že její trvání, její panství je ohroženo. Jejím heslem bylo – čím

hůře, tím lépe. Zatímco komunisté a spolu s nimi poctiví lidé ve všech stranách táhli tu svou káru a snažili se, abychom překoná vali poválečné obtíže, dřeli se ve vládě, v odborech, v národních výborech, v závodech a na polích, oni viděli svou hlavní úlohu

v tom : kazit, mařit, znemožňovat, házet klacky pod nohy, podle čím hůře pro lid, tím lépe pro reakci. A tak jsme to viděli ve vládě stále více a více a historie začala vrcholit už tam,

hesla

na sklonku roku 1947 a na začátku roku 1948, kdy již bylo jasno,

že tak nebo onak je nutno učinit tomu konec. A při tom, což je zejména poučné, a to si musí naši soudruzi znovu a znovu uvě domit, používala reakce tehdy úžasné demagogie a licitace. Přece

víte, jak to vypadalo, když šlo o stanovení výkupních cen obilí, o platy státních zaměstnanců nebo o stanovení mezd, penzí a za

opatřovacích přídavků. To bylo jako pravidlo. Když jste řekli 100, oni řekli 150 , když jste řekli 120, oni řekli 200 atd., a to ve všem a všude. S tím však ještě nemáme skončeno, zejména dole. Nahoře reakce nic tak lehko neprosadí. S něčím podobným se ještě setkáme, a proto si musíme připomenout, s jakými podlý

mi, demagogickými, licitačními metodami na nás půjde, aby ma řila konzolidační proces, konzolidaci našeho hospodářství. To byla tedy jedna stránka příprav reakce v únoru : hospo dářský rozvrat, sabotáž hospodářských prací, sabotáž vládních prací s použitím té nejhorší demagogie.

Současně s tím se reakce snažila připravit již předem přesun přesun mocen vy víte, co bylo před volbami do parlamentu ských sil, jednak rozbitím Národní fronty, jednak izolací komu nistů. Byla to zejména známá kampaň reakce proti levici sociální demokracie, proti soudruhu Fierlingrovi , kampaň okolo brněn ského sjezdu, špinavější kampaň málokdy najdeš. Reakce mys lela, že takovými intrikami se jí podaří izolovat ve vládě i mimo

vládu komunisty, postavit proti nim falangu všech stran od toho Lettricha, když už ne po Fierlingra, tedy aspoň po Laušmana, a že tím komunisté budou kapitulovat. Jak známo, byla určitou 88

dobu velmi živá myšlenka zřídit úřednickou vládu, anebo přinej menším , když se ukázalo , že by to bylo moc riskantní, vynutit si na komunistech ústupky a koncese, které by znamenaly změnu v poměru sil ve vládě i za účasti komunistů ve vládě . Oni si

prostě ti páni mysleli, že je možno s komunisty sehrát takový betlém, že jednoho krásného dne se komunisté probudí a budou vidět, že se vlastně mocenské poměry ve státě změnily. Mysleli, že to mohou udělat takovými kejklemi jako intrikami proti Fier

lingrovi, že když mají připravenu garnituru úřednické vlády, že když se spojí proti nám a vláda nebude dělná, že komunisté budou muset volky nevolky ke křížku, že komunisté prostě vez

mou na vědomí jejich zákulisní intriky a že budou před nimi kapitulovat. Mysleli, že to prostě udělají tak, jak tomu byli zvyklí u dřívějších sociálních demokratů, národních socialistů , Hamplů, Majerů, Stříbrných, Klofáčů atd. Vrcholem těchto příprav měly

být sabotáže, znemožňování prací, potom přeskupení sil ve vládě, provedení eventuálních „ italských voleb “ , kdyby už vůbec volby byly, a tím začátek konce, postupné odbourávání všeho toho, co květen a vůbec národní a demokratická revoluce přinesly. Takové byly bezprostřední přípravy reakce na únor. My, soudruzi a soudružky, jako strana, jak víte, jsme také nespali a také nezaháleli. Co předcházelo z naší strany, abychom, když dojde k změření sil -– a že k tomuto změření sil dojde,

to bylo ve vzduchu, to jsme věděli – my byli navrchu a ne ti druzí ? Co jsme udělali ? Charakteristické také je, že se přípravy

na únor ze strany našich protivníků vyznačovaly špinavými intri kami, zákulisními machinacemi, zákulisními „ šíbuňky“ a starými prostředky takzvané parlamentární demokracie. Naše přípravy na to, co se stalo v únoru, co se mohlo stát v lednu nebo březnu, ale co se sehrát muselo, byly : Za prvé poctivý boj za uskutečnění vládního programu. To byla jedna z hlavních politických příprav pro střetnutí v únoru. My jsme proti všem intrikám, všem dema

gogiím vedli poctivý boj za uskutečnění vládního programu, my jsme současně s tím, jak vidíte, zavčas, již rok předtím, na za

čátku roku 1947, prstem ukázali na ty , kteří jsou odpovědni za to, že program vlády není plněn tak, jak by plněn být mohl. A národ v městech i na vesnicích šel s námi. To byla jedna linie

našeho boje, jedna linie příprav pro každý případ. Druhá linie, kterou jsme propracovali těsně před únorem, bylo 89

vytyčení nových znárodňovacích požadavků a nových zeměděl ských požadavků ještě před volbami, nových požadavků jdoucích

za rámec vládního programu, schváleného v roce 1946 po parla mentních volbách. Vy víte, že jsme na tomto podkladě svolali

sjezd závodních rad, sjezd zemědělců, a že to zapadlo právě do únorových dnů. Když se na to tak retrospektivně dívám, mám za to, že tehdy naší stranou vytyčené další znárodňovací požadavky

v průmyslu, ve vnitřním a v zahraničním obchodu, potom další zásahy do starého vlastnictví půdy, nová pozemková reforma byly pro reakci jakýmsi signálem, že je již skutečně za pět minut dva náct a že je to znervóznilo, urychlilo jejich vystoupení, a tím také přispělo k jejich chybám , ze kterých jsme mohli my náležitě těžit. Na tomto podkladě boje za poctivé splnění vládního pro

gramu, při vytyčování základních postulátů nového vládního pro gramu pro volby, šli jsme do voleb za většinu národa. To bylo známé heslo , které oni zkreslili na 51 % , o kterém sice na jedné straně říkali, že je neuskutečnitelné, že my ze dne na

den ztrácíme šance na to , abychom toto heslo uskutečnili, to jest, abychom ve volbách legálně sami tuto většinu získali , ale před

kterým nakonec sáhli k pokusu o puč. Poněvaž situace jak dobře víte byla taková, že reakce stála před perspektivou – v historii země, kde se zachovávají všechny atributy formální .

neobvyklou, že totiž tady bude komunistická stra na, která jdouc sama do volebního boje na základě svého pro demokracie

gramu, na základě své dosavadní práce, získá skutečně většinu národa. Před takovou perspektivou, před takovým akutním ne bezpečím naše reakce skutečně stála, a to ji hnalo k tomu, aby předčasně vystoupila.

Jaký byl pak průběh a jaký byl výsledek únorových dnů, to si jistě všichni pamatujete, cítíme to dnes a budeme to cítit ještě velmi a velmi dlouho.

Takže, soudruzi a soudružky, když bychom chtěli shrnout a

odpovědět na otázku, co ukázal únor, tak můžeme říci následující. Především únor ukázal velkou politickou a organizační vyspělost Komunistické strany Československa. Můžeme to říci, aniž bychom si mazali sami sobě med okolo úst, aniž bychom si sami sobě něco do kapes nalhávali, aniž bychom zavírali oči před těmi slabostmi, které ještě máme. V únoru, v těch několika historických dnech, naše strana odshora až dolů a odzdola až nahoru se ukázala na 90

výši doby. Právě v ohni akce, v ohni boje se prověřují a jaksi

inkasují všechny ty výsledky drobné práce, neviditelné, okamžitě neviditelné ve svém celku a vystupující na povrch teprve při vel kých událostech jako tentokrát. To tedy ukázal únor za prvé. S tím souvisí druhá věc, že únor ukázal vedoucí, skutečně ve doucí roli KSČ v národě. Byli i takoví mudrci, quasi-marxisté, kte

rým se to nelíbilo a kteří viděli chybu v tom, že jsme, zejména od května 1945, mluvili o tom, že komunisté mají být vedoucí silou národa. Říkali : „ Jak to, co to má s marxismem a leninismem spo

lečného, vždyt komunisté jsou součástí dělnické třídy, co to tady

rozmělňujete pojem komunistické strany, jakápak vedoucí sílạ ná roda!“ Myslím, že náš ÚV je tak vyspělý, že pochopína první po hled nesmyslnost, trockistický ráz takovéto „ kritiky “. Vždyť celý smysl našeho boje byl, abychom se dostali do čela národa , aby národ, to znamená v prvé řadě jeho pracující vrstvy , to znamená zdrcující většina, nás respektoval, uznával za svoji stranu. Bili jsme se o to, domáhali jsme se toho, aby děl

nická třída nebyla izolována, aby vedení věcí národa se dostalo z rukou nehodných, z rukou buržoazie, z rukou, které už toto dě dictví národa několikrát zaprodaly, do našich rukou. To byl úkol

našeho boje a těd přijde takový quasi-marxista , který řekne, co to je, že pretendujete na vedoucí roli národa ? Ano, a chvála pánu bohu, že jsme si ji dobyli, poněvadž bez vedoucí role komunistů národě, bez toho, že by nás většina národa uznávala za svoji hlavu , za svůj mozek a za svého vůdce, by nebyla buržoazie izolo vána, nebylo by vítězného února a neseděli bychom zde. Takže

druhým takovým velkým poučením února je, že strana se ukázala skutečně na výši doby, jakožto vedoucí síla národa. Za třetí se v únoru ukázala velká politická zralost dělnické

třídy Československa. Podívejte se, my jsme přece velmi dobře věděli, že dělníci mohli být , měli právo být a byli také s mnohými poměry, s mnohými věcmi nespokojeni, že by se také mohli nachytat

na různou reakční fašistickou demagogii a že by bylo také teore ticky možné, že za mísu čočovice prodají – abych tak řekl – -

svoje prvenství. Nelze to přirozeně mechanicky srovnávat, ale těž kosti, s kterými právě komunisté, třídně uvědomělí dělníci v růz ných západních zemích – jako u nás před válkou – zápasí, vy plývají z politické zaostalosti, která vede k tomu, že velká většina dělníků někdy nechápe své nejvlastnější třídní zájmy, nechápe, 91

že hlavní věc je moc a že to ostatní je vedlejší. A s tím také, že

u nás něco podobného se bude opakovat, reakce v únoru počítala. My musíme vzdát našim dělníkům všechnu čest, že oni v této

státnické zkoušce obstáli stejně dobře jako celá strana. My ve vedení strany, když jsme tehdy v únorových dnech hledali ten článek, který bylo nutno uchopit, abychom neztratili celý řetěz, jsme si řekli, že je potřebí dělníkům říci, že jde o všechno , že je nebezpečí, že jim budou brát nacionalizaci, že se znovu vrátí kapi talisté, že se znovu má navrátit předmnichovský systém. A my jsme

věděli, že dělníci to pochopí. Oni sice na mnohé nadávali, co dělali ti a ti, ale když k nim někdo přišel a sahal – anebo když měli pocit, že jim sahá — na závody, na znárodnění, na národní výbory, na jejich politická práva a jejich politickou moc, tak jako jeden -

muž řekli : „ Ruce pryč!“ V tom je ona velká politická vyspělost – vidět to velké, to hlavní, to nejdůležitější, co mnohdy v denním chvatu a shonu zaniká. To, že dělnická třída obstála, to je třetí poučení z února.

Čtvrté poučení je v tom, že se ukázala skutečná semknutost Národní fronty a zejména skutečný blok mezi hlavními vrstvami pracujícího lidu, mezi dělnictvem a rolnictvem. Jak jinak se mohlo stát, že když nahoře rozbili vládu, většinou z vlády vystou pili, prostě rozbili Národní frontu, že před jejich očima, v pravém

slova smyslu přes noc, se Národní fronta obrodila a dostala pro ně, pro všechny ty pány, hrůznou podobu akčních výborů obro

zené Národní fronty, kde byli zemědělci, kde byli dělníci, kde byla inteligence, kde byly všechny pracující vrstvy. Na jedné straně se snažili rozbít Národní frontu nahoře, na druhé straně přes noc jim vyrostla Národní fronta v takové formě, že je to

potom pronásledovalo. V bdění i ve spánku pořád jenom viděli akční výbory a ještě dnes jim to nedá pokoj . Tedy, pokus rozbít

Národní frontu, izolovat komunisty a zejména stranou táhnout zemědělce se nepodařil. Únor ukázal pravý opak. A jaký to má velký význam, soudruzi a soudružky ! Vzpomeňte si na dvacátý rok, na tehdejší generální stávku, na ten velký pokus zvrátit

ještě v poslední chvíli kolo vývoje, jak tehdy relativní izolace dělnické třídy od rolnictva tuto celou akci zabrzdila a znemož nila rozvinout ji do všech důsledků a do konce. Na rozdíl od toho

jsme měli v únoru pevnou Národní frontu . No, a jako rub této věci ukázal únor politickou izolovanost reakce. Mysleli si, že svou 92

většinou ve vládě a v parlamentě představují velkou sílu, že nás komunisty izolují, zejména potom, když na sjezdu porazili Fier

lingra a dali tam Laušmana a fakticky vydali sociální demokracii Vilímovi a Majerovi. Mysleli si – už jsou tam ti komunisté, kde jsme je chtěli mít. Ale tu máš čerte kropáč. Jednou šli spát, ráno se probudili a uviděli, že oni jsou v tom loji, a ne my. Nakonec se v únoru ukázal obrovský význam státního apa Sboru národní bezpečnosti, rozhlasu, dopravy, úřadů, rátu armády, prostě všeho toho, čemu říkáme mocenský aparát. Do února jsme měli mnoho příčin být v tomto směru nespokojeni.

Od února se mnohé a mnohé napravilo, ale ještě všechno není tak, jak by mělo nebo mohlo být. Ale přes to všechno, i při tom ještě ne plně vyhovujícím stavu našeho státního aparátu, sehrál

tento v únoru svou velkou pozitivní roli a pomohl tak dělnické třídě , pracujícímu lidu zmařit spiknutí reakce. V únoru to bylo

názorně vidět a všichni se mohli přesvědčit o tom, jak velký význam má, komu a které třídě státní aparát slouží. My jsme už před únorem říkali, že právě jedna ze základních změn proti

tomu, co bylo před válkou a co je ted, spočívá v tom, že státní aparát už neslouží těm třídám, kterým sloužil, nýbrž třídám no

vým . Byly v tom směru obavy , přirozeně boj o státní aparát není žádná maličkost a žádný špás. V únoru se ukázalo , že státní aparát sehrál svou významnou roli, a bylo to názorným pouče

ním pro dělnickou třídu, jak ona má, jakožto vládnoucí třída, pečovat o svůj mocenský aparát. A ona o něj bude muset pečovat velmi svědomitě a velmi pečlivě.

To je, soudruzi a soudružky, tedy několik takových základních poučení z února . Opakuji a říkám všechny ty věci proto znovu

i když žádnou Ameriku neobjevuji, už jsme to na dvou zasedá ních probírali

že se k tomu musíme vracet znovu a znovu ,

a hlavně si uvědomit ty hlavní body, to, co je nejdůležitější. Oprostit, zejména s odstupem času je to možné, ty události, ty

hlavní okolnosti od maličkostí, které obraz zkreslují. Já jsem se nyní pokusil ještě jednou to souhrnně udělat. A nyní jaký je závěr toho všeho. V čem se projevuje základní

změna od února a po únoru ? Je to možno zhruba shrnout takto : Před únorem byla možná restaurace kapitalismu a předmnichov ských poměrů u nás vnitřními silami reakce. Vy se pamatujete,

že jsme se jednou na UV dotkli otázky kdo s koho a že jsme 93

řekli, aby si soudruzi nedělali žádné iluze, že u nás otázka kdo s koho není definitivně vyřešena nejen s ohledem na mezinárodní

obklíčení, nýbrž i uvnitř v ohledu politickomocenském. U nás před únorem reakce ještě mohla, přirozeně s pomocí zahraničí, zmobilizovat síly, které by mohly přivodit restauraci předmni chovských poměrů, to znamená restauraci kapitalismu. To hlavní, co přinesl únor, je rozdrcení této možnosti provést restauraci

kapitalismu vnitřními silami reakce – mocensko-politickými a hospodářsko-politickými. Reakce dnes nemá možnost přivodit svými vlastními vnitřními silami zvrat a restauraci kapitalismu. To můžeme dnes konstatovat, aniž bychom tím stranu zbytečně ukolébávali do nějakého přílišného uspokojení a sebevědomí. Po únoru je již jediná možnost restaurace kapitalismu a restau

race předmnichovských poměrů u nás, a sice silami reakce zvenčí, a to ne jakýmikoli silami – rozhlasem, špióny , všelijakými agen 9

turami – nýbrž válkou. Jen válka proti naší republice by dávala ještě reakci určité šance na zvrat a restauraci. Ovšem musela by to být válka vítězná. Já myslím, že všechno nasvědčuje tomu, že válka nebude v dohledné době a kdyby válka přece jenom byla, tak nepochybuji o tom, že Československo nebude na straně těch, kteří prohrávají, nýbrž bude na straně těch, kteří vyhrávají. To tedy, soudruzi a soudružky, jsem chtěl říci, aby si to naši členové zapamatovali. Dříve mohli reakční pánové doufat, že to sfouknou sami, teď už v to doufat nemohou. Dostali v únoru tako vou ránu, že to teď může s nimi jít jen a jen z kopce. Ale na

druhé straně není ještě vyřešen problém kdo s koho. Máme tady nedaleko Američany a ti lidově demokratickým řádům, a tím méně socialismu, nepřejí. Tak ještě na ně pozor a

-

prach

v suchu !

Nyní přejdu k dalšímu komplexu otázek, především k otázce,

v čem byla hlavní linie naší politiky po únoru. Řekli jsme již na posledních schůzích našeho ÚV, že hlavní linie po únoru musí být : upevnit, zkonzolidovat, zabezpečit únorové vítězství. Vy víte, že jedna ze základních strategických pouček leninské vědy o ve dení třídního boje je, že vybudované pozice je nutno upevnit, zabezpečit, zajistit, než se může jít dále, tak, aby tyto už nově

vybudované pozice byly východiskem k dalším nástupům a úto kům, k dalším úspěchům. To byla také naše linie po únoru nespokojit se s dosaženým, nedopustit, aby to bylo přechodným 94

zjevem , nýbrž aby byly vyčerpány až do dna všechny možnosti,

které z únorového vítězství vyplývají. To byla naše generální linie po únoru.

Otázka je, jak jsme splnili tento úkol, nebo jak jsme tyto úkoly splnili. Myslím, že jsme je vcelku splnili . Za prvé tím, že jsme po únoru a ještě do voleb uskutečnili únorový program, pokud se

týče druhého znárodnění a zemědělských reforem. To nebyla žádná maličkost, a to se také tak často nestává, že politická strana dnes vytyčí před masy požadavky takového dalekosáhlého rázu , jako bylo druhé znárodnění a jako byla konečná pozemková reforma, a pak, za několik týdnů tyto požadavky, tato hesla vtělí

v činy. Největší oporou, největším kapitálem strany je důvěra, kterou strana má v masách. Tato důvěra se mimo jiné tvoří hlav ně tím, že strana plní dané slovo, plní sliby, že to, co strana jednou řekla, se také stane. V tointo směru mělo rychlé uskuteč nění druhé etapy znárodňovacího programu a zemědělské refor

my nejen dalekosáhlý hospodářskopolitický , nýbrž také daleko sáhlý politický a politickokonzolidační význam, poněvadž se ukázalo , že vláda a strana, která zbavila v únoru moci sabotéry,

záškodníky a škůdce, dovede rychle plnit svůj program. Druhá věc, kterou jsme udělali, bylo prosazení lidově demo kratické ústavy. To byla také otázka, o kterou před Únorem a

v Únoru byl boj. Vy víte, že ty malé šrámkovsko-zenklovské a drtinovské dušičky si myslely, že mohou ošvindlovat historii, že mohou připravit lid o výsledky květnové národně demokra tické revoluce prostě tím podfukem, že budou oddalovat nebo

kazit uskutečnění ústavy, která by dávala určité záruky těmto vymoženostem. A proto tato věc měla takový ohlas, a proto také věc uskutečnění ústavy se stala jedním z bojových hesel února. My jsme toto heslo uvedli v čin rychle po únoru. Za třetí jsme zajistili novými úspěšnými všeobecnými volbami do Národního shromáždění nové, vskutku lidově demokratické a dělné Národní shromáždění, které už nebude stát v opozici

proti vládě, proti národu, nýbrž které bude čestně provádět pro gram , na němž se samo usneslo a k němuž se samo zavázalo.

Za čtvrté jsme upevnili naši obrozenou Národní frontu od shora až dolů. Hustá sít akčních výborů Národní fronty , jejich

úloha v únorových a poúnorových dnech, fakt, že tyto nové akční výbory obrozené Národní fronty jsou pro nás politickou 95

bází, na kterou soustřeďujeme různé vrstvy obyvatelstva, různých politických odstínů, různých - abych tak řekl – speciálních, to upev . hospodářských, kulturních a jiných a jiných zájmů ňuje náš režim a zajišťuje, že Komunistická strana Československa -

-

se neoctne v nějaké izolaci.

Dále jsme provedli a provádíme vymýcení reakčních živlů z důležitých pozic ve veřejném životě, v hospodářství, ve státním aparátě, v bezpečnostním aparátě, v kultuře, v armádě, v zahra ničně politickém aparátě atd. V tomto směru zajisté byla vyko nána od února velmi záslužná a důležitá práce, která také při spěje ke konzolidaci poúnorového režimu. Dále což má zvlášní důležitost jsme překonali právě v této poúnorové periodě rozkol dělnické třídy sloučením KSČ a Československé sociální demokracie na jedině správné bázi, na bázi marxismu-leninismu. Uvědomíme-li si, co to znamenalo, že po první světové válce taková strana neexistovala, jak těžce

dělnická třída na to doplácela a jak právě vítězný pochod mar xismu -leninismu v dělnické třídě Československa musel být nutně spojen s rozkolem a že my dnes, po tolika letech, přikročujeme k likvidaci tohoto rozkolu, tak nesmíme tento čin, ke kterému

došlo po Únoru, nedocenit. Naopak , my jsme povinni říci, že po Únoru, pro konzolidaci nového režimu Národní fronty, nového režimu lidové demokracie, má sjednocení těchto dvou stran a lik

vidace rozkolu dělnické třídy mimořádný význam, který bude časem ne upadat, nýbrž ještě více stoupat a růst.

Dále jsme vytvořením jednotné komunistické strany, to je slou čením s Komunistickou stranou Slovenska, vytvořením jediné strany pod jednotným vedením v celé republice, upevnili jednotu

státu. Vytvoření jednotné strany, při ponechání názvu Komu nistická strana Slovenska a při ponechání jejího samostatného vedení na Slovensku, znamená vytvoření společného jednotného vedení, upevnění státní jednoty, což bude mít pro Slovensko samé velký význam, neboť můžeme dnes dát pracujícímu lidu

Slovenska jeho národní práva a potírat při tom všechnu iredentu

a všechny protisovětské, protistátní a protičeské reakcionáře daleko účinněji , než tomu bylo předtím. V tomto období se nám dále podařilo zabezpečit hospodář ské základy republiky plněním dvouletky a postupným překoná váním důsledků loňského sucha. 96

Uplynulé období se vyznačovalo také konzolidací po jedné speciální stránce, a sice postupným zaváděním nového právního řádu na základě nové lidově demokratické ústavy. Konečně jsme splnili úkol zabezpečit, upevnit a konzolidovat

únorové vítězství tím, že jsme soustředili všechny rozhodující páky v tomto státě ve spolehlivých rukou : Národní shromáždění jako jeden sloup, vláda jako druhý sloup, president republiky jako třetí ústavní sloup. Dnes už není vzájemných intrik, vzájem

ného boje, nýbrž konzolidace poměrů, a tím zmnožení moci , které z toho vyplývá.

Inu, zkrátka a dobře, soudruzi a soudružky, tím vším dohro

mady upevňujeme a konzolidujeme vítězství února. Přitom čini me opatření, aby jakýkoli pokus o restauraci zevnitř byl předem znemožněn, aby tak i pokusy o restauraci zvenčí byly stlačeny na nejmenší míru. O to pečuje naše zahraniční politika po boku Sovětského svazu a lidových demokracií a dbá o to i naše poli tika branná v čele s naším generálem soudruhem Svobodou, kte rého zde poprvé vidíte na našem ÚV.

Jaká je nyní, soudruzi a soudružky, úloha reakce po únoru ? Jak už bylo řečeno, pro reakci byl únor těžkou ranou. Vsadila vše na jednu kartu a vše prohrála. Proto také v prvním okamžiku nastal u ní panický strach a panické útěky, ačkoli pro ni, anebo

pro mnohé z nich, tehdy nijaké zvláštní nebezpečí nehrozilo. Mimoto jsme učinili velkodušné gesto, amnestii, která byla tak

široká, že byla použita desítkami a tisíci lidmi. Nikdy, zejména u drobných lidí, amnestie nebyla taková široká. Ale zdá se , že odpovědní páni z řad reakce měli svědomí příliš černé, ještě čer nější, než jsme si mysleli a než teď postupně vychází najevo, a proto, ačkoli jsme je nejen nechtěli po Únoru zavřít, nýbrž na opak jsme jim dali penzi, nechali jim byty a platy jsme jim platili čtyři měsíce podle zákona, dali přednost tomu, že utekli, a tedy

přešli definitivně na druhou stranu barikády. To bylo těsně po Únoru a okolo Února. Později, když reakci poněkud otrnulo, pokusila se o vystou pení i doma. Vy víte, jak se rozrostla šeptanda, jak se rozmnožily štvavé letáky , vy víte, co se odehrálo okolo sokolského sletu a jak potom v důsledku toho stoupl reakci hřebínek ještě více,

takže neváhala se pokusit o provokace i na pohřbu druhého pre sidenta . Ovšem , to už jsme potom neprospali a reakce si nepřišla 7

KSČ O úloze odborů

97

při té příležitosti na své. A tak naše protiopatření znovu zahnala reakci do děr.

V prvé řadě výsledky naší budovatelské práce, všeobecná politická i hospodářská konzolidace - to byla ta půda, na které se nám podařilo – potom i dodatečnými ostřejšími administra tivními zákroky reakci znovu zatlačit. Ukázalo se to zejména jak víte už nebyly dělány žádné pokusy demonstrativně vystoupit , ukázalo se to také 7. listopadu , kdy už

28. října, kdy

-

je vůbec nebylo ani vidět . To všechno však nás nesmí uspávat , neboť kořeny reakce jsou rozvětveny . Mám na mysli domácí kořeny reakce , nehledě na podporu , kterou dostává ze zahraničí.

Při každých potížích , které budeme mít – a my s takovými poti žemi vždycky musíme počítat – bude reakce znovu zvedat hlavu , -

bude se pokoušet znovu využít těchto potíží , aby znovu nabrala

dech. My tedy musíme být připraveni , abychom nebyli překva peni, nýbrž abychom reakci dali patřičnou odpověd . Přitom je velmi důležité , abychom z toho vyvodili politické , propagační i administrativní důsledky.

Musíme si také uvědomit základní přerod celkového charak teru a povahy reakce. Dnes reakce, zejména zahraniční, ale také

reakce doma, je jiná, než byla ta, která připravovala únor, nejen kvantitativně , ale i kvalitativně. Naše reakce v otevřeném poli

tickém boji prohrála. My známe z historie, že tam, kde reakční protivník prohraje v otevřeném politickém střetnutí, tam se uchy

luje do podzemí, do ilegality, uchyluje se k protizákonnosti, k te rorismu, ke špionáži, k sabotáži a ke všem těm zbraním reakce, která byla v otevřené politické srážce odhalena, izolována a po ražena. Tento proces prodělává naše reakce, zejména ta, která je za hranicemi, ale i ta část, která zůstala doma. Z politického

odpůrce stává se otevřeným nepřítelem, konspirátorem , saboté rem, diverzantem, teroristou, atentátníkem.

Co v našem dalším odhalování pravé tváře reakce bude mít pro nás zvlášť velký význam – a to je hlavní změna proti dří -

vějšku – je to, že naše reakce se dnes úplně, otevřeně a nezaha leně orientuje na válku proti republice, na válku se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Tam venku to již někteří otevřeně řekli.

Řekl to i Krajina i Zenkl, i druzí to říkají a je to pochopitelné. Kdyby nespekulovali na válku, kdyby chtěli svést otevřený po litický zápas, anebo kdyby chtěli tady vést sami nějakou ilegální 98

práci, tak by neutíkali, ale oni spekulují na válku proti republice, a jak pravím, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. A toto musíme našim lidem, zejména těm, kteří mají ještě, jak Rusové

říkají, takové ty chvostíky, důkladně vysvětlit a reakcionářům strhnout masku. Válku ? Proti komu ? Proti republice ! Válku,

která by byla vedena kým ? Která by byla vedena především armá dami německými ! Válku, která by podle jejich soudu nutně má - li mít pro ně smysl - musela skončit porážkou republiky, -

návratem Němců a úplnou likvidací republiky jako nezávislého

státu, vytvořením nějakého toho protektorátu. A co by to byl za protektorát v takovém případě ? Zase velkoněmecká říše, jiné žádné protektoráty možné nejsou. To jsou konce. Tomu odpoví

dají také jejich bojové prostředky. Ty budou stále hnusnější, stále odpornější : vraždy, atentáty , diverze, sabotáže atd . , atd. Toho musíme v boji proti reakci využít daleko ostřeji, daleko

více než dosud, zejména to musíme říci oněm vrstvám , které jim dříve věřily, anebo které ještě nejsou získány pro režim, pro

pozitivní práci a které získat chceme. Jak říkám, spekulují s vál kou, přirozeně, ale spekulují marně. I kdyby však válka vypukla , my jistě nebudeme na straně těch, kteří budou poraženi. A není sporu o tom : jestliže po druhé světové válce se kapitalisté svých

vlád nedopočítali, pak po eventuální třetí světové válce, s kterou tedy nemusíme počítat, by těch států, zemí a národů, u kterých by se kapitalisté vlád nedopočítali, bylo – to můžeme předem říci daleko více než po druhé světové válce. Je tedy potřebí vidět, že náš boj proti reakci se musí pohy

bovat po těchto liniích : Za prvé pozitivně, především správnou politikou ve všech oblastech, politikou hospodářskou, cenovou atd. Přesvědčováním zbloudilých dobrých lidí a vrácením jich k pozitivní práci. Přitom, jak jsem řekl, strhnout masku z hnusné tváře emigrantů. Za druhé negativně, to znamená nepřipustit, aby živly reakce získaly opět legální základnu, zejména v ostatních stranách Národní fronty, v masových organizacích a v neposled

ní řadě i v církvi. A samozřejmě, proti podpolní činnosti zakro čovat spravedlivě, ale tvrdě a přísně. Jsem přesvědčen, že při plnění toho prvního bodu, to jest při správné naší celkové poli tice, reakci u nás pšenice nepokvete a že těch dobrodruhů, kteří sázejí na teror, atentáty, sabotáže a nakonec na válku, bude stále méně . 99

Přejdu nyní k třídní analýze nynějšího společenského stavu v republice. Hospodářskopoliticky vzato, máme dnes v našem hospodářství tři hlavní sektory : 1. sektor veřejný, který je možno zhruba nazvat sektorem socialistickým

2. sektor kapitalistický, kde převládá prvek vykořisťování člověka člověkem, 3. sektor drobných výrobců, kde převládá individuální práce

majitele výrobních prostředků, bez vykořisťování cizí pracovní síly .

První sektor, socialistický, se po Únoru značně rozšířil. Patří k němu především znárodněný průmysl, to znamená okolo 95 % veškerého průmyslu vůbec . Patří k němu dále znárodněné pe něžnictví, to znamená rovněž 100 % . Dále znárodněný domácí velkoobchod, opět téměř 100 % , vezmeme-li i družstva . Dále vý znamná část vnitřního obchodu tím, že po únoru byla rozšířena

a dále se rozšiřuje ona síť maloobchodu, která patří znárodně nému hospodářství. K socialistickému sektoru patří dnes také ta část zemědělství, která se nachází v rukou veřejných, to zna mená státní statky , komunální statky a jiné statky veřejné. Ko nečně patří k tomuto socialistickému sektoru také zveřejněná část dopravy. Takže váha celého tohoto socialistického sektoru

v celém našem hospodářství je velká, převažující, je dnes – mů žeme říci – rozhodující a vzrostla od února, což je podstatné. Druhý sektor, kapitalistický, se po únoru zúžil a obsahuje dnes tyto hlavní složky : na vesnici vesnické boháče a statkáře, jinak menší fabrikanty a větší živnostníky a obchodníky, zkrátka a dobře, onu část výrobků, ať už zemědělských, nebo průmyslo

vých nebo živnostenských, kteří vlastní soukromé výrobní pro středky a převážně zaměstnávají pracovní síly, to jest převládá v nich vykořisťování člověka člověkem. Třetí sektor, drobných výrobců, zůstal po Únoru v podstatě nezměněn . Jsou to na vesnici malorolníci, nevykořisťující cizí síly, jsou to dále střední rolníci, občas cizí síly zaměstnávající

( třídně vzato , je to přechodný typ mezi třetím a druhým sekto rem ) , obchodníci a řemeslníci pracující bez cizích sil ( také pře chodný typ mezi třetím a druhým sektorem ) . Pro zhodnocení správnosti naší politiky je nutno vidět nejen

nynější stav, nýbrž rozhodující je tendence vývoje. A jaká je 100

tendence vývoje ? Tendence vývoje je, jak už jsem naznačil, že

u nás po Únoru podstatně zesílil a nadále sílí sektor socialis tický, to jest sektor pro další cestu k socialismu rozhodující. Za druhé. že u nás slábne a po únoru zvláště slábne sektor kapita listický. A konečně za třetí, že stagnuje v podstatě sektor drob ného soukromého podnikání založeného jednak na soukromém vlastnictví výrobních prostředků, či na vlastní manuální práci.

Prostě únor nám tedy uvolnil další kus cesty k socialismu, a to nejen v oblasti mocenskopolitické, nýbrž i v oblasti třídní a hospodářskopolitické. z předchozí analýzy vyplývá také naše generální linie, ze

jména na venkově. Jak si musíme položit otázku, abychom na ni mohli dát správnou odpověd ? Otázka zní : Je u nás na denním

pořadu likvidace kapitalistických živlů na vesnici a kapitalistic kých živlů vůbec, anebo jejich omezování a zatlačování ? Dostá váme se teď do oblasti, ve které zejména v posledních týdnech

a měsících byl značný chaos, a tady je potřebí udělat čistý stůl. To je pro určování naší zemědělské politiky zejména rozhodující, abychom věděli, na čem jsme. Tedy, co je u nás na denním po řadu, dnes, zítra, za měsíc, do příštího ÚV ? Co musíme nyní dělat ? Likvidaci kapitalistických živlů na vesnici anebo jejich omezování a zatlačování ?

Já myslím, soudruzi a soudružky, že k určitému zmatku v hla vách našich soudruhů by bylo nedošlo, kdyby byli správně ro zuměli rezoluci Informačního byra ve věci Jugoslávie . A byli by

této rezoluci snad správně rozuměli, kdyby ji byli několikrát přečetli. Kdyby si totiž byli přečetli rezoluci Informačního byra k jugoslávské otázce , k politice jugoslávské strany na vesnici , byli by došli k té prosté, a pro aplikaci této rezoluce na naše

poměry důležité věci, že totiž rezoluce nekritizuje jugoslávské vedoucí proto, poněvadž už nezavedli anebo horempádem neza vádějí kolektivizaci zemědělské půdy. Proto je nekritizují. Re zoluce Informačního byra kritizuje jugoslávské vedoucí proto , poněvadž jednak dělali v oblasti hospodářské politiky v sektoru zemědělském a mezi středními vrstvami ve městech takové ne promyšlené kroky , které musely diskreditovat myšlenku socia lismu mezi těmito vrstvami, a dále, že žvanili a psali o likvidaci kapitalismu v Jugoslávii, o tom, že už poslední dny a hodiny kapitalismu v Jugoslávii odbily, aniž pochopili, že o likvidaci 101

kapitalismu bez likvidace kulactva jako třídy, to jest za určitých okolností hlavní síly kapitalistické, nelze mluvit a že likvidaci

kulactva jako třídy nelze provést bez kolektivizace. Já vás ne budu unavovat dlouhým citátem, ale já vám doporučuji, pře čtěte si to a uvidíte, že se tam Jugoslávii vůbec nevytýká ,

že

rekolektivizovali, nýbrž, že žvanili o likvidaci kapitalismu, aniž pochopili, co je k tomu potřebí. To není jen věc dekretu a kance lářského nařízení byrokratického rázu .

Co se tedy říká v rezoluci ? V rezoluci se mluví o tom, že je nutno v Jugoslávii omezovat a zatlačovat kapitalistické živly, to že je dnes nejdůležitější a to že je předpokladem postupné potom

likvidace kapitalistických živlů vůbec, a zejména na vesnici. Platí toto, soudruzi, také pro nás ? Ano, to platí také pro nás. Proč

nemůžeme přeskočit tento vývojový stupeň ? Proč nemůžeme na venkově mluvit o likvidaci kapitalistických živlů vůbec, nýbrž musíme prakticky omezovat kapitalistické živly ? Proč to musíme

dělat ? Hlavní důvod je, že jinak bychom se izolovali od hlav ních rolnických mas. Dnes ještě hlavní masa rolníků ve svém celku není politicky, organizačně, ideologicky tak daleko, aby

pochopila politiku likvidace kapitalistických živlů na vesnici , aby pochopila politiku kolektivních hospodářství, která jsou ne

zbytným předpokladem takovéto likvidace. A přicházet s tím dnes znamená bankrot, znamená krach, znamená izolaci, odci zení se od hlavních mas rolnictva. A nesmíme zapomenout, že hlavním příkazem i nadále je v rámci Národní fronty blok děl níků a rolníků . To je hlavní sloup naší politiky i nadále, i do

budoucna, i pro periodu socialismu, kdy už nebude individuální rolník, ale kdy bude masa už združstevněných, kolektivizovaných rolníků. Dnes tomu tak ještě není. Přeskakovat nutné etapy by nevedlo k ničemu dobrému. A co z toho vyplývá ? Z toho vyplývá,

že naše politika se musí opírat o malé rolníky, vytvářet spoje nectví se středními a izolovat ty velké, postupně jejich kapita listický rozvoj omezovat a zatlačovat je do pozadí. Totéž se týká také naší práce mezi středními vrstvami ve městech , zejména mezi živnostníky , kde také mu

ovšem v obměně

síme diferencovat a oddělit toho velkého od malého .

A zde, soudruzi, při tak složité a citlivé matérii, kdy se

nejedná o majetek anebo existenci nějaké hrstky buržoazie, nýbrž miliónů a miliónů, tady si zahrávat nemůžeme a zahrávat si ne 102

budeme. My máme v ruce všechny páky, politické, hospodář

ské, organizační, kulturní, abychom mohli cestou omezování a zatlačování kapitalistických elementů na vesnici vytvořit

příznivé předpoklady pro úplnou likvidaci kapitalistických živlů . Bylo by chybou, kdybychom si to už předem ztěžovali a ztížili

kvapnou, předčasnou politikou, to jest zaměňováním toho zá kladního, co

je v této situaci nejnutnější dělat, s něčím

jiným, co přijde teprve na řadu, až budou splněny před poklady. Proto také nemá dnes u nás vůbec žádný smysl vést nějakou abstraktní propagandu o nějakých kolchozech a o ně jakém kolchozování. To nemá vůbec žádný smysl. My přece nejsme strana propagandistická, my jsme strana vládnoucí, kte rá nemůže rok, dva , tři hauzírovat s nějakým heslem, než je uskuteční. Až budeme tak daleko , až tady budou všechny nutné předpoklady , tak potom začneme mluvit a hned , hned

začneme to dělat tak, jak jsme to dělali, a ne dřív, a ne později. Vidět něco jiného nebo mluvit o něčem jiném znamená zapřahat koně za vůz anebo vůz před koně.

Tím , soudruzi a soudružky, přicházím k závěru. O čem ted budeme mluvit a co hlavně musíme dělat, abychom zjednali předpoklady pro další skok k socialismu i na vesnici ? Za prvé a především musíme zajistit a zlepšit zásobování, zejména výživu , úspěšně skončit dvouletku a ještě úspěšněji

začít pětiletku. Po stránce hospodářské jsme si tím, co jsme pře vzali do veřejného sektoru, vzali do úst velmi velké sousto. My je musíme rozkousat, strávit a musí se to potom projevit v celkové hospodářské situaci. A proto je potřebí, abyste jednak sami po

chopili a potom každému vysvětlili, že za takovýchto okolností nemá smysl si brát do úst ještě více, dokud to, co máme, ne

máme rozžvýkané a strávené. To je jedna stránka věci. Druhá stránka věci je, že zlepšení zásobování, zejména potravinami, provedení dvouletky, dobrý start do pětiletky, fungování našeho hospodářského aparátu – to je mor na reakci. Budeme-li mít

v tom pořádek, tak reakcionáře potřeme. A proto to stavím na první místo. Za druhé musíme při výkupech zemědělských výrobků na venkově dbát, aby více dávali velcí a aby bylo ulehčeno malým.

Rozvrhování kontingentů nebo povinných dodávek aby bylo jasně 103

třídní a aby postihlo ty velké. Tak je potřebí prakticky provádět omezování a zatlačování kapitalistických elementů –- ii v poli tice daňové, i v politice cenové, i v politice přídělové atd. Za třetí musíme při rozdělování veřejně obhospodařovaných zásob privilegovat zejména dělníky na úkor příživníků všeho dru hu. Ta naše uravnilovka, kterou táhneme a vlečeme už léta a

léta, ta se musí pomalu odbourávat a musíme postupně pře cházet na systém diferencovaného zásobování, diferencovaných

přídělů, pokud přídělové hospodářství bude zde ještě nezbytné anebo pokud půjdou věci za zvýšené ceny na volný trh . To za třetí.

Za čtvrté musíme na venkově zajistit a rozšířit pevnou ma

teriálně technickou bázi ve formě husté sítě státních traktoro vých stanic a veřených výkrmen vepřů a ostatního dobytka a

drůbeže. Musíme mít materiální páky, které budeme mít bezpro středně v v rukou rukou – hospodářské stroje a traktory v státních sta nicích - , abychom mohli, kde bude potřebí, zlomit sabotáž těch, kteří to dosud v rukou mají. Stejně tak hustá sít veřejných

výkrmen dobytka, vepřů, drůbeže a ostatních druhů, také to je materiální páka. Když to budeme mít v ruce, nemusíme se bát

sabotáže, můžeme potom udělat další krok . Půjde to rychleji, když nepovolíme, a čím rychleji to budeme dělat, tím rychleji se dostaneme k dalšímu kroku.

Za páté musíme na venkově podporovat mezi zemědělci vše chny druhy družstevnictví, zejména též družstva pro společnou výrobu, a postarat se za každou cenu, aby v těchto družstvech nerozhodoval venkovský boháč , nýbrž náš spojenec

drobný a

střední rolník .

Za šesté musíme tvrdě prosazovat plnění všech státních a

veřejných povinností u zbytků kapitalistických vrstev ve měs tech a na venkově a v případě protistátní a protizákonné čin nosti těchto vrstev ukládat i tresty majetkové. Za sedmé musíme teď provést reformu a reorganizaci ve

řejné správy na základě krajských národních výborů, zavést do všech oborů nový právní řád podle nové ústavy a dbát, aby li dově demokratický státní aparát byl mocnou pákou při socialis tické přestavbě společnosti. Za osmé musíme školit naše stranické, odborové, hospodár ské, správní, kulturní, bezpečnostní a vojenské kádry tak, aby 104

vynikly vysokou odborností, ale aby také současně ovládaly učení všech učení a umění všech umění, marxismus-leninismus.

Musíme za deváté a nakonec upevnit obrozenou Národní frontu odshora až dolů u vědomí, že obrozená Národní fronta, v níž se reakci nedostane legální platformy a legální tribuny,

jak tomu bylo do února, zůstává i napříště politickou formací našeho veřejného života na cestě k socialismu.

To je tedy, soudruzi a soudružky, několik úkolů, které mu. síme řešit dnes, abychom mohli zítra řešit úkoly ještě závaž

nější a dalekosáhlejší. Silná stránka bolševické politiky, jak nás učí mezinárodní zkušenost, zkušenost Sovětského svazu a jiných

lidově demokratických zemí a v neposlední řadě i naše vlastní zkušenost, je, že dovede vždycky vybrat na pravém místě a v pra. vý čas tu pravou věc, kterou je potřebí udělat, abychom mohli dělat další. Tedy, ne chaotický obraz úkolů, kterých by si mohl

vymyslet každý velmi mnoho, nýbrž určité hlavní věci, na které je nutno se soustředit, které je nutno provádět a provést, aby se vytvořily předpoklady k další naší cestě. To je silná stránka bol ševické politické strategie a taktiky . Končím, soudruzi. Na otázku, máme -li síly a prostředky k řešení úkolů na nynější etapě naší cesty k socialismu, můžeme odpovědět : Ano, máme. Máme stranu , jednotnou miliónovou stranu. která vyhrála

slavný Únor. Prověrka, která v řadách strany právě probíhá, má stranu ještě více semknout okolo ústředního výboru a na zá kladě učení marxisticko -leninského .

Máme za námi a s námi Sovětský svaz. Vy víte, že na Sovět

ský svaz se můžeme ve všem a všude spolehnout. A konečně máme, což není to poslední, svoji poctivou vůli i nadále věrně sloužit věci lidu, národa a státu a přivést tuto

věc lidu, národa a státu ke konečnému slavnému vítězství, k so cialismu

Klement Gottwald , Spisy sv. XV, str . 123–161 .

105

KUPŘEDU K VYBUDOVÁNÍ SOCIALISMU V NAŠI VLASTI Referát Klementa Gottwalda na IX. sjezdu KSČ konaném 25. – 29. května 1949

Sondruzi oudruzi a soudružky ! VIII. sjezd Komunistické strany Československa se konal v březnu 1946. Byl to prvý sjezd strany po vítězné válce nad hitlerismem a po osvobození republiky z nacistické okupace. Byl to prvý sjezd, na kterém Komunistická strana Československa vystupovala jakožto vedoucí strana vládní. To bylo v dějinách

naší strany a naší země něco neobvyklého, ba nebývalého . V čem spočívala nebývalost tohoto zjevu ? Snad v tom, že dříve opoziční strana se stala stranou vládní ? Nikterak. Vždyť takových případů jsme dříve měli dost. V předmnichovské repu

blice jsme přece zažili různé stranické kombinace. Měli jsme kcalice „ rudozelené “, „ rudočerné“ , „ panské “, měli jsme vlády „ úřednické “ a podobné formace. Při tom však základ třídní moci, >

a to třídní moci velkoburžoazie, zůstal nedotknut. Různé strany s různými názvy v různých seskupeních sloužily jedinému cíli :

udržení panství velkokapitálu a utužení poroby pracujícího lidu. Je jasné , že vystoupení Komunistické strany Československa ja kožto vedoucí vládní strany muselo mít a mělo zásadně jiný

charakter. Význam tohoto zjevu spočíval totiž v tom, že se v něm 106

zrcadlil nástup k moci nové třídy, třídy dělnické, a spolu s ní ošeho pracujícího lidu měst i venkova. VIII. sjezd manifestačně schválil politiku strany v boji proti Mnichovu a proti nacistické okupaci . Schválil politiku strany

v prvém období výstavby osvobozené republiky. Potvrdil zejména pevnou vůli strany nesejít z nastoupené cesty . VIII. sjezd nemohl

nikoho nechat na pochybách , že v Komunistické straně Česko slovenska má dělnická třída a pracující lid předvoj a sílu, která

nedopustí reakční zvrat poměrů, nedopustí opakování se roku 1920, nedopustí, aby se moc opět vrátila do rukou pánů, nýbrž bude za všech okolností dbát, aby moc dělnické třídy, moc lidu byla

rozšiřována a upevňována. To byl generální příkaz VIII. sjezdu straně a jejímu vedení.

Dnes, po více než třech letech od VIII. sjezdu zahajujeme IX. sjezd strany. Mým úkolem je podat sjezdu zprávu, jak strana

a její vedení tento generální příkaz VIII . sjezdu plnily. Vzpomeňme na okamžik, jak stály věci v době VIII. sjezdu. Bylo to teprve něco přes deset měsíců od vyhnání okupantů. Důsledky okupace byly proto patrny na každém kroku. Tiha l:ospodářské obnovy republiky doléhala plně na bedra naší stra

ny, Revolučního odborového hnutí a poctivých levých soudruhů ze sociální demokracie. Orgány Národní fronty však, od místních

národních výborů až po prozatímní Národní shromáždění a vládu, byly složeny takzvaně paritně. Průlom do politické a hospodář ské nadvlády velkoburžoazie byl udělán prosazením části Košic

kého vládního programu – prvé znárodnění v peněžnictví a ve výrobě, národní výbory a zákaz nejreakčnějších stran – , ale v rukou buržoazie zůstaly ještě velmi silné hospodářské a poli

tické pozice. A to nejen mimo, ale i uvnitř Národní fronty . Neboť už tehdy ve všech ostatních stranách Národní fronty přicházely stále více ke slovu reakční živly. A tyto reakční živly v tehdej ších stranách Národní fronty obnovu republiky nejen nepodpo rovaly , nýbrž ji přímo sabotovaly s tím tajným úmyslem, při vodit ve vhodném okamžiku úplný zvrat.

Nejbližší jejich spekulací byly všeobecné volby do Ústavodár ného shromáždění , konané v květnu 1946. O tom, co už tehdy 107

měli páni za lubem , svědčí mimo jiné jeden dosud málo známý, ale velmi příznačný fakt.

Vy víte, že první etapa znárodnění bank a těžkého průmyslu

byla prosazena ve formě dekretu presidenta republiky. Prosadili jsme tuto formu proto, poněvadž nás dějiny učí, že v těchto vě cech je vždy nebezpečí z prodlení, že zejména v těchto věcech je nutno kout železo , dokud je žhavé. Nezapomněli jsme přece ne

blahou historii takzvaného socializačního výboru po první svě tové válce. Proto jsme po znárodňovacích dekretech trvali na

tom, aby byly ihned schváleny prozatímním Národním shromáž děním. Avšak přes to, že toto prozatímní Národní shromáždění

hylo svoláno právě za účelem schválení dekretů presidenta a nadto

jak už jsem dříve řekl – bylo složeno paritně, musili

jsme ve vládě a v Národní frontě svést těžký zápas, aby znárod ňovací dekrety byly tímto prozatímním Národním shromážděním schváleny. Reakčníci chtěli , aby se „ počkalo “ až na Ústavodárné národní shromáždění. Přitom se ale dušovali, že oni prý budou vždy a za všech okolností pro znárodňovací dekrety hlasovat. Na naši námitku, že tak tedy mají učinit raději dříve než pozdě ji , nedovedli ovšem odpovědět.

S čím tedy spekulovali ? Spekulovali s tím, že ve volbách komunisté prohrají a že potom bude možno znárodňovací dekrety zrušit. A to, prosím, bylo na jaře 1946, rok po vyhnání němec kých okupantů ! Jak to v květnových volbách roku 1946 dopadlo, je známo. Komunisté dostali téměř 40 % všech hlasů a spolu se sociální demokracií měli v Ústavodárném národním shromáždění

většinu. Reakční spekulace pro tentokrát selhaly. Nám už bylo ovšem tehdy jasno, že tím se pokusy o reakční zvrat neskončily , nýbrž vlastně teprve začaly. Bylo nutno náš nový , lidově demokratický řád hospodářsky i politicky konzoli dovat a reakci odhalit a izolovat. Bylo nutno od reakčních vůdců

odpoutat všechny lidi dobré vůle a soustředit je ve velkém táboře budovatelů republiky. Bylo nutno zajistit, aby náš lidově demokra tický řád se nezvrhl na cestu zpět ke kapitalismu, nýbrž šel vpřed k socialismu.

Z tohoto hlediska můžeme vývoj uplynulého období dělit na dvě hlavní etapy : za prvé od VIII . sjezdu strany , resp. od voleb 108

do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, do února 1948. Za druhé od února 1948 do dnešního sjezdu strany . V prvé etapě byla naše pozornost soustředěna na přípravu a

provádění dvouletého hospodářského plánu. V roce 1947 byly problémy dvouletky komplikovány velkým suchem a neúrodou, a lím i dodatečnými starostmi o zabezpečení výživy obyvatelstva. Budovatelský program vlády obsahoval dále takové postuláty, jako novou, lidově demokratickou ústavu, revizi první pozemkové

reformy, organizaci a konzolidaci znárodněného peněžnictví a velkoprůmyslu, jakož i řadu dalekosáhlých sociálně politic kých opatření, vrcholivších ve velkém díle národního pojištění.

Vnitropoliticky běželo o to, stabilizovat poměr mezi Čechy a Slo váky , likvidovat zbytky policejně byrokratického systému, upev nit a zdokonalit národní výbory a pomocí nich mobilizovat co

nejširší vrstvy lidu k aktivní účasti na správě státu. Zahraničně politicky šlo pak ,o to, jednoznačnou spojeneckou politikou vůči Sovětskému svazu a státům lidově demokratickým zajistit bez pečnost republiky i mezinárodně, aby náš lid mohl pokojně bu

dovat svůj osvobozený domov bez obav před novými Mnichovy.

Tento budovatelský program bylo nutno krok za krokem pro

sazovat a uskutečňovat v houževnatém zápolení nejen s objek livními obtížemi, nýbrž také se zlou vůlí těch, kteří tehdy ještě tvořili součást Národní fronty .

Jaká byla taktika těchto lidí ? Taková: připustit ve vládě a v parlamentě jen to, čemu se vůbec – vzhledem k celkovým okol nostem – zabránit nedalo. Starat se přitom, aby původně dobrá věc byla co nejvíce zkažena. Využít dále těchto vědomě přivodě ných kazů k soustavné sabotáži při provádění daných opatření v praxi, čili přivodit jejich nezdar.

Jak se formovaly síly těchto lidí a skupin ? Takto : ti jedni , nejvíce zkompromitovaní, v květnu zalezli. Báli se soudného dne. Ti druzí, méně kompromitovaní, tvořili součást Národní fronty ,

byli ve vládě a ve vládních orgánech, drželi nad těmi prvními ochrannou ruku a vyčkávali, „ jak se to vystříbří“. Čím více jsme se vzdalovali ode dne osvobození, tím více se obě skupiny bloko valy. Jedna pomáhala druhé, a tím více se některé složky dřívější 109

Národní fronty odrozovaly. Došlo to nakonec tak daleko, že se

některé složky, legální složky Národní fronty, staly hlásnou troubou ilegální reakce. Při této příležitosti je nutno říci něco o tehdejším vývoji so ciální demokracie. Sociálně demokratická strana, obnovená pod vedením soudruhů Fierlingra, Erbana, Jankovcové a jiných pocti

vých a levých soudruhů a soudružek, nastoupila po květnu 1945 správnou cestu spolupráce s komunistickou stranou , cestu Na rodní fronty a spojenectví se Sovětským svazem, prostě cestu lidově demokratického Československa. Proto také byl proti ní

podniknut zevnitř i zvenčí soustředěný nápor domácí i cizí reakce.

Páni chtěli, aby sociální demokracie sehrála v rozhodujícím okamžiku podobnou roli jako Tusarova pravice v roce 1920. Na brněnském sjezdu sociální demokracie v listopadu 1947, kdy vy hrála těsnou většinou a podvodem pravice, mysleli mnozí páni, že už to mají zajištěno. Nu, radost jejich netrvala dlouho . Už

v únoru 1948 se mohli přesvědčit, že nejen Gottwald, ale také Fierlinger není Tusar .

Než buď jak bud, toto všechno reakce před únorem nevě děla, a proto jako každý cikán hádala podle své planety. Nej více se snad její hazardérské , protistátní a protilidové rozvrat nictví ukázalo v souvislosti se suchem , s neúrodou a se zásobo

vacími obtížemi roku 1947/1948. Šlo tehdy pro naše lidi, zejména pro dělnictvo a ostatní městské vrstvy, v pravém slova smyslu o chléb vezdejší. Co je za takových okolností pro skutečného vlastence naléhavější než nechat všechny spory stranou a družně se starat o zabezpečení aspoň té nejnutnější výživy ? Byly dva

prameny, z nichž bylo možno tehdy čerpat. Především pramen domácí, to jest předání všeho, co může prostrádat venkov, pro řádné zásobování měst. Za druhé to byl pramen cizí, to jest na kup potravin, zejména chlebovin a krmiv, v zahraničí. Pokud běží o čerpání z pramenů vnitřních, znáte tehdejší postoj naší reakce. >

Dát co nejméně – to bylo jejím heslem. Není zásluhou reakce, že tato parola neměla očekávaný účinek. Věnovali jsme v tomto kritickém roce našemu venkovu tolik finančních a jiných pro středků a úsilí, že rozvratný, vyhladovovací úmysl reakce byl

vcelku zkřížen. A pokud běží o zahraniční zdroje ? Tady se pře 110

devším ukázala prozíravost našeho dvouletého plánu. Vyrobili a nashromáždili jsme různé průmyslové zboží, abychom mohli v le

tech zásobovacích obtíží platit dovoz potravin. Nic a nikde jsme nechtěli zadarmo. Jak se k nám zachovali ? Západ se vůči nám skryl za hradbu různých takzvaných alokací, to jest vývozních

povolení, která trvala ještě z válečných dob, a nedal nám v chle bovinách a v krmivech nic podstatného, i kdybychom to byli platili v dolarech nebo zlatem a napřed. Chtěli nás v dohodě s domácí reakcí prostě vyhladovět. Naproti tomu Sovětský svaz, ač sám vyčerpán několika suchými lety, prodal nám za nejvý hodnějších podmínek a způsobu placení

co do ceny, co do úvěru a co do lhůt takové množství chlebového a krmného

cbilí, které nám umožnilo překonat těžkou vyživovací krizi roku 1947/1948. A přesto, nebo právě proto, že reakční páni dobře věděli, jakou pozitivní roli sehrál Sovětský svaz při překonání

naší vyživovací krize 1947/1948 a jak naopak hanebně se při této příležitosti zachoval imperialistický Západ - přesto všechno neopomenuli jedinou příležitost, aby poměr naší republiky k So větskému svazu zkalili a otrávili.

Prostě hlad, v pravém slova smyslu hlad našeho lidu byl

vysokou položkou v rozpočtech reakčníků. Myslíte, že je to něco neobyčejného ? Nemylte se ! Historie nás učí, že s hladem a s roz vratem reakce vždycky počítala jako s hlavní položkou pro svoje

nekalé cíle. Čím se to vysvětluje ? Vysvětluje se to tím, že od moci odstraněná anebo jen odstrčená reakce chce širokým vrstvám lidu dokázat, že živel pokrokový není s to zvládnout hos podářství a vůbec správu věcí veřejných, takže zbývá jen jediná cesta : zpět do chomoutu reakce. V dějinách k takovýmto koncům často došlo, takže nelze upřít, že reakce mohla doufat. Ovšem, host nepočítal s hostinským . A proto to tak dopadlo.

A nyní dovolte, abych se aspoň na okamžik zastavil u oněch památných událostí únorových. Oč v únoru především šlo ? V únoru 1948 se domácí i zahra

niční reakce pokusila o základní zvrat mocenských sil v Česko slovenské republice. Jestliže od května 1945 do února 1948 šipka vývoje přes všechny výkyvy ukazovala generální směr přes li

dovou demokracii k socialismu – pak po únoru 1948 měla podle 111

plánu reakce ukazovat jednoznačně zpětný spád ke kapitalismu. Prostě, šlo o znovuvzkříšení kapitalismu v Československé repu blice. To je jádro věci a všechno ostatní je více méně chatrná 3

slupka.

Proč reakce sáhla k pokusu o puč právě v Únoru 1948 ? To mělo dvě hlavní příčiny. Jedna příčina spočívala v tom, že reakč níci chtěli odsabotovat vyplnění vládního programu, zejména pak

chtěli znemožnit přijetí nové ústavy. Věděli, že nová ústava, kte rá by kodifikovala všechny důležité změny, k nimž po květnu 1945 došlo, která by prostě utvrdila lidově demokratický řád naší republiky, by byla důležitou závorou proti pokusům o restauraci

kapitalismu. Proto reakce dělala všechno možné, aby Ústavodár né národní shromáždění nesplnilo svůj hlavní úkol, to jest přijetí nové ústavy. Druhá příčina únorového pokusu o puč byl strach reakce před volbami. Vy víte , že naše strana už v lednu 1947 vy

dala heslo získání většiny národa pro svoji politiku , což se mělo projevit také v následujících parlamentních volbách. My jsme už tehdy ukázali prstem na rejdy reakčních živlů v různých stra

nách Národní fronty. Dokazovali jsme, že by výstavba republiky mohla jít daleko rychleji kupředu, kdyby nebylo záškodnické práce reakce ve vládě, v parlamentě, v národních výborech a ve veřejném životě vůbec. Ukazovali jsme, že – aby tomu mohlo

být čeleno – musí lid vybavit svoji komunistickou stranu ještě větší důvěrou a mocí, musí se za ni při volbách postavit ve své většině. A tou měrou, jak se reakční elementy v jiných stranách

odhalovaly, jak stále více ukazovaly svoji pravou, protilidovou tvář a jak na druhé straně se lid stále více přesvědčoval o pocti vé práci a poctivé politice komunistů tou měrou stávalo se stále zřejmější, že lid ve své většině i ve volbách půjde s komu

nisty. Tomu ovšem reakce chtěla předejít stůj co stůj, a proto provedla svůj únorový pokus o reakční puč. Reakční pučisté si nemohli stěžovat, že nebyli včas a důrazně

varováni. Naše strana veřejně už v listopadu 1947 odhalila pře vratné plány reakce a jasně prohlásila, že nedopustí, aby se u nás v té či oné formě opakoval rok 1920. A také ve vládě, v oficiálních i soukromých rozhovorech jsme pány znovu a zno vu upozorňovali, že hrají hazardní hru, která pro ně skončí ka tastrofálně. Leč zaslepenost a protilidová zloba reakce neznala mezí . 112

Jednou ze lží poražené reakce je její dodatečné tvrzení, že únorové události jsme prý záměrně připravovali my, komunisté.

Očividné skutečnosti dokazují ovšem pravý opak. Byli jsme to my, kteří jsme ve vládě i v Ústavodárném národním shromáždění naléhali, aby byl do puntíku splněn vládní program, a byla to

reakce, která plnění, vládního programu stále více sabotovala . Byli jsme to my, komunisté, kteří žádali , aby všechny strany

Národní fronty plnily sliby a závazky, které před lidem převzaly, a byla to reakce, která se plnění slibů a závazků vyhýbala jako

čert kříži. Byli jsme to my, komunisté, kteří jsme trpělivě a vy trvale nabádali k pozitivní vládní a parlamentní práci, a byla to reakce, která svou obstrukcí ve vládě i v parlamentě učinila vládní orgány úplně práce neschopné. A nebyli jsme to my, ko munisté, kteří nakonec vyvolali otevřenou vládní krizi, nýbrž bylo to, jak známo, dvanáct reakčních ministrů, kteří podáním demise vládní krizi vyvolali. Tedy až do té doby měla iniciativu v ru

kou reakce. Ovšem, co následovalo potom, to už zásluhou reakce nebylo. O to, co následovalo potom, jsme se skutečně přičinili my, komunisté, a spolu s námi zdrcující většina pracujícího lidu měst i venkova.

Jak byla únorová vládní krize řešena, je všeobecně známo.

A patří opět k očividným lžím domácí i zahraniční reakce její tvrzení o domněle nedemokratickém a neparlamentním způsobu tohoto řešení. Jaké byly skutečnosti ? Takové : reakční ministri několika vládních stran podali demisi. My, v souhlase s vůlí větši

ny lidu, jsme trvali na tom, aby demise byla přijata. Předseda vlády, jako zástupce vedoucí vládní strany, odmítl ovšem jednat s tehdejšími vedeními dotyčných stran o sestavení nové vlády, reboť se ukázalo, že tato vedení přešla do protistátní opozice a

pro pozitivní vládní práci ve smyslu lidově demokratickém se stala nezpůsobilá. Současně však jsme neopustili myšlenku Ná rodní fronty, naopak, Národní frontu jsme obrodili a rozšířili její základnu. Vycházeli jsme totiž ze zásady, že Národní frontu mají tvořit všechny skutečně lidové, státotvorné složky našeho

národa a že takových lidí je ve všech složkách, stranách i orga nizacích dost. Mimo Národní frontu zůstali jen ti, kteří ji sami opustili, ti, kteří už dříve v Národní frontě tvořili protinárodní, protilidovou, rozvratnickou opozici. Tak se stalo, že po přijetí demise reakčních ministrů mohla být vláda obrozené Národní 8 KSČ o úloze odborů

113

fronty obnovena na ještě širší základně. To po stránce politické. A po stránce ústavní a parlamentní ? Vláda obrozené Národ

ní fronty, jmenovaná 25. února 1948, předstoupila, jak známo, 10. března 1948 před Ústavodárné národní shromáždění, před nesla mu svůj program a Ústavodárné národní shromáždění dne 11. března 1948 vyslovilo vládě jednomyslně důvěru. Tak se tedy

věci mají. Reakčními pučisty vyvolaná vládní krize byla řešena demokraticky, ústavně a parlamentně. Že byla a mohla být ře šena jen a jen proti reakčním pučistům , je samozřejmé. Ostatně patří k tomu notná dávka troufalosti, jestli domácí

a zahraniční reakce nám vytýká nedemokratičnost a protiústav nost našeho postupu v únorových dnech. Lidé totiž nemají tak krátkou pamět, aby zapomněli, jak různí ti domácí i cizí „ demo

kraté “ postupovali v roce 1938, v době Mnichova. Domácí i cizí mnichováci tehdy, když šlo o existenci republiky, se pramálo starali o demokratičnost a ústavnost. Rozbití republiky prostě diktovali a provedli, přičemž ústavu i demokracii co nejbrutál něji zašlapali.

Ale nejen to. Po únoru netrvalo dlouho a reakční pučisté se dokonale odhalili. Pokud jejich pohlaváři utekli ke svým ci zím chlebodárcům a odtud vedou špinavou kontrarevoluční a roz vratnou akci proti republice, tu nikterak nezakrývají své cíle. Jejich cílem je dnes nejen restaurace kapitalismu, ale současně také válka proti republice a vzdání se národní svobody a státní nezávislosti, čili nový Mnichov a nová okupace. Ukazuje se prostě opět : aby získala znovu svou třídní moc, je buržoazie schopna té nejpodlejší velezrady, je ochotna zradit všechno, co je národu a lidu drahé a svaté .

Únorové události působily na celý náš veřejný život jako

očišťovací bouře. Teprve po Únoru mohl být do všech důsledků splněn celý vládní program, zejména velké dílo národního po jištění, revize první pozemkové reformy a přijata také nová, li

dově demokratická ústava. Avšak Únor současně umožnil, že mohla být v rekordním čase provedena druhá etapa znárodnění, čímž hospodářsko-politická základna lidově demokratického re žimu byla podstatně rozšířena a upevněna. Pro naše rolnictvo pak 114

přinesl Únor novou pozemkovou reformu, jíž další statisíce hekta rů půdy se dostaly do rukou drobných a středních rolníků a třída velkostatkářů byla v podstatě zrušena. Teprve po Únoru bylo inožno rychle a důsledně splnit všechny dalekosáhlé požadavky, které vytyčily památné únorové sjezdy , sjezd závodních rad a 7

sjezd rolnických komisí. Zejména na tomto názorném příkladě náš lid ve městech i na venkově jasně viděl, jak komunistická strana plní dané sliby a převzaté závazky a jak má pracovat sku tečná, obrozená Národní fronta. Proto také při květnových vol bách do Národního shromáždění, které se konaly v zákonné lhůtě, tak jednoznačně zvítězila kandidátka obrozené Národní fronty vedené komunistickou stranou. Únorové vítězství lidu bylo

květnovými volbami slavnostně potvrzeno a konzolidováno. Když pak po odstoupení bývalého presidenta došlo k zásadní změně také na tomto důležitém ústavním místě, znamenalo to další konzolidaci únorového vítězství a další záruku, že i nadále to půjde u nás v duchu únorového hesla : Kupředu, zpátky ni krok ! Kupředu – k socialismu ! -

Oněch patnáct měsíců, které uplynuly od února 1948, bylo obdobím těžké sice, ale plodné a radostné práce. Rozšířili a upevnili jsme hospodářsko-politickou základnu

našeho lidově demokratického řádu . Veřejný, socialistický sektor našeho hospodářství se rozšířil a zpevnil. Jestli v době VIII.

siezdu strany bylo vedle bank a pojišťoven znárodněno pouze 62 % průmyslové výroby, zatímco jiných sektorů se znárodnění vůbec nedotklo , pak máme dnes vedle stoprocentně znárodněného peněžnictví úplně znárodněn zahraniční obchod, vnitřní velko obchod , přes družstevní a veřejný sektor jde také značná část

malodistribuce a v průmyslu je znárodnění provedeno na 95 % . Po únoru bylo také možno daleko účelněji a úsporněji organizo

vat znárodněnou část našeho hospodářství, které dnes pracuje daleko lépe než před dvěma lety. Naši lidé, dělníci, technikové a inženýři, se učí lépe a účelněji hospodařit a spravovat svěřené jim podniky. Zkrátka, veřejný, socialistický sektor hospodářství hraje stále významnější roli a je pevnou základnou našeho lidově demokratického řádu .

115

Za uplynulé období můžeme dále zaznamenat postupující hos

podářskou konzolidaci a postupný růst výroby a spotřeby. Dvou letka byla v průmyslu ( bez průmyslu výživy ) splněna na 101,3 % ,

v průmyslu výživy na 86,9 % , v dopravě přes 100 % , ve staveb nictví 62,7 % a v zemědělské výrobě na 80,5 % . Nízké procento výroby zemědělské, jakož i výroby průmyslu potravinářského sou

visí sice se suchem a neúrodou v roce 1947, jejichž důsledky ještě dnes pociťujeme. Značnou roli však hrála v těchto sekto

rech sabotáž reakčních živlů, čemuž bylo při dvouletce i ve sta vebnictví. Zdárně se rozvíjí plnění pětiletého plánu, který byl za prvé čtyři měsíce v průmyslu ( bez průmyslu výživy ) splněn na 102,3 % . Zahraniční obchod byl vloni v rovnováze, ač jsme byli nuceni dovézt mimořádné množství potravin. Letos je zahra niční obchod poněkud aktivní. Státní rozpočet je vyrovnán a vý sledky prvních měsíců ukazují, že vyrovnání nezůstane jen na papíře. Podařilo se nám zlepšit vázané zásobování textilem a obu ví a zavést částečně volný trh různého spotřebního zboží, včetně

potravin. Budeme se v rámci možností i dále snažit, abychom volný trh rozšiřovali a ceny snižovali. Dalekosáhlá sociálně politická opatření, která jsme v uplynulém období zavedli a kte rá byla korunována velkým dílem národního pojištění, zabezpe čují u nás existenci každého pracujícího člověka. U nás nejenže není nezaměstnaných, ale také není žebráků.

Po Únoru můžeme rovněž pozorovat postupující politickou konzolidaci. Historický význam má sjednocení dělnické třídy na

podkladě marxismu- leninismu, ke kterému došlo sloučením so ciální demokracie s komunistickou stranou a vytvořením jed notné Komunistické strany Československa. Teprve touto jedno tou zabezpečila dělnická třída svoji vedoucí roli v národě a ve

státě. Obrozená národní fronta ' se po Únoru plně osvědčila. To, že součástí Národní fronty jsou vedle politických stran také mo hutné zájmové organizace a že tyto zájmové organizace jsou dnes organizacemi jednotnými, to dává obrozené Národní frontě takovou širokou základnu a oporu jako nikdy předtím. Velký kus práce byl vykonán na poli zlidovění a zlepšení veřejné správy. Zavedli jsme systém krajských národních výborů, rozšířili jsme sít okresních národních výborů, přenášíme postupně

stále více pravomoci na tyto orgány lidové správy, chceme, aby prostřednictvím národních výborů bralo účast na veřejné správě 116

stále více a více občanů, aby takto veřejná správa byla s lidem

co nejtěsněji spjata, aby lid tu nebyl pro úřad, nýbrž úřad pro lid. Mnohé bylo také provedeno, aby ozbrojené složky byly ve spolehlivých rukou, v rukou lidí věrných lidu a lidově demokra tickým řádům, aby jich už nikdy více nemohlo být zneužito proti lidu a proti národu. Prožíváme velký kulturní rozmach. Mistři kultury, věd a

umění dnes stále více chápou, že jejich místo je na straně lidu, že jejich tvorba bude jen tehdy dobrou, když bude tvorbou lidu a pro lid. A tento lid dovede být také vděčen mistrům kultury, věd a umění. Ještě nikdy se u nás například tolik nečetlo jako

nyní. Náklady krásné i vědecké literatury nebyly nikdy tak vel ké jako nyní. Naše inteligence dostává novou posilu z řad mla dých dělníků a rolníků. Ještě nikdy nebylo u nás tolik škol a

kursů, v nichž nadaní mladí lidé z řad pracujících studují a vzdě lávají se.

Po Únoru byla konečně upevněna zahraničně politická pozice republiky. Únor učinil konec ramenářské, dvojsmyslné politice naší reakce vůči našemu největšímu spojenci , vůči Sovětskému svazu. Dnes je mezi naší republikou a Sovětským svazem poměr

naprosto poctivý a upřímný, což je základní předpoklad naší zahraničně politické jistoty a bezpečnosti. Naše bezpečnost je dále upevňována spojeneckými smlouvami se státy lidově demo kratickými. A ve věrném a čestném spojenectví se Sovětským svazem a se státy lidově demokratickými a při upevňování naše ho lidově demokratického řádu můžeme hledět budoucnosti klid

ně vstříc. Ne , všichni páni, jichž se to týká, mohou na to vzít jed : Mnichov se u nás opakovat nebude ! Ptáme-li se tedy vcelku, jak strana a její vedení prováděly generální příkaz VIII . sjezdu, pak myslím, můžeme říci, že ho prováděly celkem úspěšně. Rozšířili a upevnili jsme v tomto státě moc pracujícího lidu v čele s dělnickou třídou. Zabezpečili jsme vymoženosti lidu zevnitř i navenek, prohloubili jsme náš lidově demokratický řád a nastoupili jsme na cestu k další metě, na cestu k socialismu. Dovolte, abych nyní přešel k některým otázkám, které s touto

naší další cestou souvisí. Nebo jinými slovy : co musíme hlavně dělat dnes, abychom se k vytyčené metě dostali ? 117

1. Ve všech oborech našeho národního hospodářství musíme

plnit a splnit pětiletý hospodářský plán, a to nejen kvantitativ ně, nýbrž také kvalitativně. Akce darů republice konaná na počest dnešního sjezdu strany ukázala mimo jiné, jak mnoho skrytých

rezerv v hospodářství ještě máme. Běží o to , tyto rezervy najít a mobilizovat. Běží o to, aby náš znárodněný průmysl vyráběl více, lépe a levněji, než jak se vyrábělo za kapitalistů. Běží o to, aby naše znárodněné stavebnictví stavělo rychleji a laciněji, než

stavěli soukromí podnikatelé. Běží o to , aby naše znárodněná do prava dopravovala rychleji a spolehlivěji než doprava soukromá. Běží o to, aby naše znárodněné peněžnictví pracovalo účelněji než za dob soukromých bankéřů. Běží o to, aby náš znárodněný obchod obchodoval lépe a poctivěji, než jak činil obchod soukro mý. Prostě my jsme povinni tyto pravdy našemu pracujícímu lidu

znovu a znovu opakovat a organizovat všechny jeho tvůrčí síly na splnění tohoto úkolu. My si nemůžeme dovolit vypřáhnout, byť i jen na chvíli . Nechť naši reakční nepřátelé doma i za hra

nicemi se nám vysmívají, že pořád úderničíme, soutěžíme a bri gádujeme. Nakonec je přece jen přejde smích, neboť i zde platí,

že kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. My neustaneme trpělivě, ale houževnatě vysvětlovat všem pracujícím lidem, že udržet moc a nepřipustit návrat kapitalis tického panství, to konec konců znamená lépe hospodařit než ka

pitalisté. Mluvit o cestě k socialismu a na tuto pravdu zapomínat mohl by jen člověk nevědomý a neodpovědný. My však nejsme ani nevědomí, ani neodpovědní, a proto i v této věci říkáme li dem pravdu !

2. Ruku v ruce s rozšířením a zlevněním výroby bude možno

zlepšovat zásobování obyvatelstva potravinami a spotřebním prů myslovým zbožím. V tom je také jeden ze zásadních rozdílů mezi naším lidově demokratickým řádem a kapitalismem. Za kapita lismu vede zvyšování výroby ke krizi a k nezaměstnanosti, kdež

lo v našem řádu vede vyšší výroba k zlepšení životní úrovně pra cujícího lidu. Nynější stav , kdy máme zejména v potravinách , v textilu a v obuvi vázané hospodářství a kdy jsme v těchto vě cech mohli uvolnit trh jen v omezeném rozsahu a při tom po měrně za vysoké ceny – tento stav není ani ideální, ani trvalý, nýbrž je to východisko z nouze a přechodné. Naší politikou 118

napříště bude podle možnosti další a další zboží uvolňovat a

ceny na volném trhu snižovat. Jak rychle to budeme moci pro vádět a kdy budeme s to vázané hospodářství vůbec zrušit a ce ny sjednotit to závisí jednak na růstu průmyslové výroby, na

přesném plnění smluvních dodávek našich zemědělců, jakož i na rozvoji našeho zahraničního obchodu. Ostatně právě včera vláda usnesla některá zlepšení v zásobování, která vstoupí v plat nost 1. června a která prakticky ukáží, že to s touto politikou iníníme vážně. Současně však jsme povinni lidem říci, že by

bylo neodpustitelnou lehkomyslností právě v oblasti organizace zásobování činit nějaká ukvapená a neuvážená opatření, která by nakonec poškodila široké masy pracujícího obyvatelstva. 3. Musíme dále rozšiřovat a upevňovat veřejný, socialistický

sektor našeho národního hospodářství a omezovat a vytlačovat prvky kapitalistické. Znárodněné a združstevněné podnikání má v našem veřejném životě hrát stále významnější roli, zejména také v oblasti distribuce. Tato politika není namířena proti živnost. nictvu jako celku. V tomto směru vznikla v poslední době řada nedorozumění. Jak se věci mají ve skutečnosti a co se skutečně stalo ? Stalo se to, že jsme na začátku roku nemohli živnostníkům

vydat šatenky. To se nestalo ze zásadních důvodů, nýbrž proto , poněvadž se nám na všechny nedostávalo. Stáli jsme totiž před otázkou, jak zlepšit zásobování vázaného trhu textilem a obuví a současně část tohoto zboží zajistit pro volný trh . Bylo proto nutno šatenky vyhradit námezdně pracujícím, sociálním důchod cům a drobným a středním zemědělcům. My víme, že u někte rých drobných živnostníků došlo k tvrdostem. Ale my jsme stáli

před úkolem zavést stůj co stůj pořádek do zásobování textilem a obuví, zabezpečit velké většině obyvatelstva snesitelné zásobo vání textilem, konfekcí a obuví, i když snad to bude někde bolet. Ostatně fakt je, že při vydávání šatenek se všude postupovalo velmi benevolentně, takže dnes má šatenky na 85 % všeho oby vatelstva. Dále je potřeba říci několik slov na adresu našeho soukromého obchodu, a to především zase obchodu s textilním zbožím . Vy víte, co nám to dalo námahy, než jsme do zásobo vání textilem přivodili jakž takž pořádek . Nešlo to a nešlo ani

tehdy, když jsme vyřadili textilní velkoobchod a zavedli státní velkorozdělovny. A co se stalo ? Stalo se to, že státní velkorozdě lovny přidělovaly soukromým textilním obchodníkům zboží na 119

zboží, toto zboží však nedošlo k právoplatným spotřebitelům, nýbrž zmizelo namnoze pod pultem a na černém trhu. Nezbylo

prostě nic jiného, než aby si znárodněný textilní a konfekční vel koobchod vytvořil vlastní prodejní síť přímo spotřebiteli, aby lidé na své legální šatenkové body také skutečně dostali patřící jim zboží. Dále nesmí být také zapomenuto, že živnostníkům se

dostalo velké pomoci zavedením jednotné živnostenské daně, která jim přinesla podstatné snížení daňového břemene. Konečně

je také skutečností, že náš dvouletý a pětiletý plán a celkový náš hospodářský rozmach zabezpečil našemu řemeslnictvu do statek práce a že bankroty a konkursy živností, které jsou za kapitalismu trvalým zjevem, u nás úplně přestaly. Opakuji proto, že naše politika rozšiřování a upevňování socialistického sektoru

v hospodářství a omezování a vytlačování kapitalistických prvků není namířena proti živnostnictvu jako celku. Je ovšem nutno, aby živnostníci sami našli kladný poměr k vyšším formám podni

kání, aby spolupracovali s podniky národními, komunálními a družstevními, aby se sami sdružovali ve skutečná družstva, atd. 4. Musíme pro socialismus získat vesnici, malého a střední ho rolníka a izolovat vesnického boháče. Naše státní statky, ko

munální a jiné veřejné statky, naše velkovýkrmny a jiná zaří zení pro hromadný odchov dobytka a domácího zvířectva musí se na vsi stát názorným příkladem a vzorem, který malým a

středním rolníkům prakticky předvede všechny výhody socialis tického velkopodnikání v zemědělství. Bude nutno síť strojních a traktorových stanic značně rozšířit a vybavit je náležitým stroj ním parkem. Rozsah půdy obdělávané státními strojními a trakto rovými stanicemi musí být velmi podstatně rozšířen, aby pracu jícím zemědělcům byla jejich těžká práce citelně usnadněna a ulehčena. Naše zemědělská výkupní a prodejní družstva musí svoji pozornost soustředit na službu malým a středním zeměděl

cům. Konečně je třeba postupně provádět zákon o jednotném zemědělském družstvu a postarat se o to, aby členům jednotného zemědělského družstva plynuly z tohoto členství praktické vý hody.

Základní metodou veškeré naší politiky a práce na vesnici je metoda názorného přesvědčování a aktivní účasti širokých vrstev malých a středních rolníků. Blok, svazek dělnictva se

základní masou pracujícího rolnictva, je pro přechod vesnice k so 120

cialismu nezbytností. To musí mít neustále na mysli všichni naši pracovníci, zejména ti, kteří jsou činni na venkově. Vesnický úsek práce a politiky strany bude mít v příštích letech stále

větší a větší význam. Neboť tak stojí otázka : Nebude u nás so cialismu bez přechodu vesnice k socialismu. A nebude u nás přechodu vesnice k socialismu bez bloku, bez svazku dělnické třídy se základní masou drobných a středních rolníků. 5. Je nutno dále upevňovat a zlepšovat náš lidově demokra tický aparát, aby zvládl všechny úkoly , které nám vyvstanou na cestě k socialismu. Místní, okresní a krajské národní výbory mají ještě mnoho nedostatků a je nezbytné , aby svoji práci zlep šily. Práci národních výborů všech stupňů nutno neustále kon trolovat shora i zdola. Lidi, kteří se neosvědčili, je třeba vymě ňovat a zato povyšovat a odměňovat vzorné pracovníky. Minis terstva a jiné centrální úřady nesmějí úřadovat byrokraticky a

rozhodovat od zeleného stolu, nýbrž musí svoji řídící , koordinu jící a kontrolní funkci vykonávat elasticky a operativně. Nutno

bdít nad tím , aby do státního aparátu, zejména do jeho ozbroje Sboru národní bezpečnosti a armády nepro ných složek nikaly protilidové, protistátní a reakční živly, a pokud tam ještě zůstaly, tedy je odhalovat a odstraňovat. Reakci musí být jasné, že v tomto směru nebudeme dělat žádných polovičatostí. Své čestné místo jako věrná stráž lidově demokratické republiky

vybojovala si také naše Lidová milice. Budeme i nadále naši Lidovou milici budovat a posilovat. 6. Zkušenost nás učí, že pro budování socialismu si musí

pracující lid vytvořit a vychovat vlastní inteligenci, pocházející z jeho středu a s ním třídně a ideologicky spjatou. Budeme proto dále rozšiřovat síť škol a kursů, v nichž schopní a nadaní děl ničtí a rolničtí synové a dcery budou se urychleně školit, aby mohli zaujmout odpovědná místa v hospodářství, ve veřejné sprá vě, ve Sboru národní bezpečnosti, v armádě a ve veřejném ži votě vůbec. Dosavadní zkušenosti v tomto směru potvrzují, že mezi dělnickou a rolnickou mládeží obého pohlaví je mnoho a

mnoho skrytých talentů, které po určité průpravě jsou s to za stávat v různých oborech našeho lidově demokratického řádu

vedoucí funkce. Kromě tohoto přechodného krátkodobého ško lení nových kádrů musíme daleko seriózněji přikročit k tomu, abychom regulovali příliv na střední a vysoké školy i po stránce 121

sociální. Jsme hrdi na to, že náš lidově demokratický stát vy dává na své školství tak velké obnosy jako málokterý stát jiný. Nemůžeme však být spokojeni s tím, jestli za tyto státní a lidové prostředky jsou stále ještě vychovávány příliš mnohé protistátní

a protilidové živly . Naše školy , zejména střední a vyšší, musí lidově demokratické republice vychovávat lidi věrné a věci lidu a národa oddané. Pro reakci není ani na našich školách místa. Vedle prohloubení a zlepšení školení odborného musíme naši no vou inteligenci v kursech i ve školách vychovávat v duchu nejpo krokovějšího světového názoru, v duchu dialektického a histo

rického materialismu, v duchu marxismu- leninismu. Není náho dou, že kapitalisté zavírají před dialektickým a historickým ma terialismem a marxismem-leninismem síně učilišť na devět zám ků . Vědí, že je to světový názor nové třídy, třídy, které patří bu doucnost, třídy dělnické. My bychom se dopustili vážného opo minutí, kdybychom se nesnažili, aby tento pokrokový světový názor se stal názorem celé naší lidově demokratické společnosti. 7. Rekli jsme už při jiné příležitosti, že obrozená Národní

fronta zůstává nadále politickým výrazem bloku, svazku pracu jícího lidu měst i venkova, i na naší cestě k socialismu. Tím se ovšem liší charakter obrozené Národní fronty od Národní fron

ty předúnorové. Předúnorová Národní fronta pod tlakem svých

reakčních složek vytlačovala z účasti na správě věcí veřejných tak velké zájmová organizace, jako je Revoluční odborové hnutí, Svaz zemědělců, hnutí družstevní, hnutí mládeže, tělovýchovné

organizace apod. Už tím se stalo, že předúnorová Národní fronta byla kusá a že se hrozila zvrhnout v koaliční konventikl starého

typu, provozující zákulisní intrikánskou politiku a protilidové par lamentní kombinace. Konec konců únor ukázal , že část staré

Národní fronty se stala přímo hlásnou troubou reakce a nástro jem k restauraci kapitalismu. Je jasné, že obrozená Národní fronta má poslání přímo opačné. Má znemožnit jakékoli po kusy o obnovu kapitalismu a má vést náš lidově demokratický řád k socialismu. Až dosud obrozená Národní fronta svoje poslání

vcelku plnila. Bude je plnit i nadále, když se všichni postaráme přinejmenším o tři věci. Když předně budeme dbát, aby do žádné ze složek obrozené Národní fronty nepronikla reakce a nemohla

legálního pláště této složky zneužít k provádění svých ilegálních, rozvratnických a protilidových rejdů. Osud únorových reakčních 122

pučistů budiž nám všem výstrahou. Když budeme dále všichni pracovat na tom, aby významné složky obrozené Národní fronty - Revoluční odborové hnutí, hnutí zemědělců , hnutí družstevní,

Československý svaz mládeže, Sokol , organizace bojovníků za svobodu a jiné a jiné složky – zůstaly organizacemi jednotnými, živými, aktivními a rostoucími, aby tak představovaly skutečnou většinu pracujícího lidu. A konečně, když budeme všichni, každý na svém místě, politiku obrozené Národní fronty proti všem ná jezdům reakčních živlů prosazovat a obhajovat , když ji budeme

v praxi plnit a provádět. Členové a organizace komunistické strany, jakožto vedoucí strany obrozené Národní fronty , jsou povinni dát všem poctivým příslušníkům ostatních složek Ná l'odní fronty možnost a příležitost k tomu. Tak budeme praco vat na konzolidaci obrozené Národní fronty a na další izolaci reakce .

8. Nesmíme ani na okamžik zapomínat, že cesta k socialis inu je a bude i po únorovém vítězství cestou třídního boje. Stále platí, že v únoru byla reakce sice bita a poražena, ale nebyla a nemohla být dobita a zlikvidována. Reakce změnila jen formy a

metody boje. Dříve svoji protistátní opozici maskovala svou účastí ve vládě a prováděla sabotáž výstavby republiky a rozvratnou činnost více méně legálně. Nyní reakce přešla do podzemí, do ilegality. Část jejích pohlavárů uprchla za hranice, část jejích stoupenců pracuje doma. Nyní převážnou metodou jejich práce je špionáž, sabotáž, rozvratná propaganda, teroristické akty a

různá reakční spiknutí. Před všemi lidmi dobré vůle, před všemi složkami obrozené Národní fronty stojí úkol reakci izolovat a zneškodnit . Přitom by bylo omylem se domnívat, že je to pouze věcí administrativních opatření. Nikterak. Je současně třeba

reakci postavit také politicky na pranýř. A politicky prodělala reakce od února takový vývoj, že se od ní každý poctivý Čecho slovák musí s hnusem odvrátit. Jaká je nynější linie reakce ? Ny nější linie reakce je linie na válku proti republice a na po rážku republiky v této válce. Naše reakce zůstala v tomto věrna své tradici velezrady. Dále je nynější linie reakce linií na ob

novení kapitalismu. To znamená, že chtějí vrátit banky, doly a továrny kapitalistům a půdu velkostatkářům, že chtějí opět na stolit vládu velkoburžoazie, která přivedla republiku na pokraj záhuby. Konečně je linií reakce linie na likvidaci národní svo 123

hody a státní nezávislosti Československa. Podle jejich představ je samostatné a nezávislé Československo historicky překonanou

záležitostí a chtěli by proto „ československý prostor “ začlenit do nějaké nové rakousko-uherské říše. Řeknete snad, že toto jsou jen zrůdné a chorobné fantazie reakčních ztroskotanců, kteří

nemají naděje na obnovení své dřívější moci. Ano, dnešní plány reakce jsou zrůdné a chorobné a nemají nejmenší naděje na uskutečnění. Ale to neznamená, že náš lid tyto reakční plány nemá znát. Má je znát, aby věděl, kdo a co stojí za různými těmi spikleneckými našeptávači, kteří by rádi náš lid odvedli od ahtivní a pokojné práce na výstavbě republiky a uvrhli do ne štěstí. A reakční spiklenci nechť vědí : Republiku si rozvracet ne dáme ! Pokojnou a mírovou práci lidu na výstavbě republiky uhá

jíme a zajistíme. Dovedli jsme zatočit s reakcí, když seděla ve vládě. Najdeme i vás ve vašich děrách a vaše temné dílo zne možníme. A můžete být ujištěni, že tak jako v únoru, tak i dnes i zítra budeme v tom zajedno s většinou našeho pracujícího lidu ve městech i na venkově .

9. Ruku v ruce s naší pokojnou výstavbou uvnitř půjde naše

zahraniční politika, směřující k udržení míru a zabezpečení státní nezávislosti republiky. I zde je směr naší politiky jasný a nedvoj smyslný . Známe naše přátele a víme, na koho můžeme spolehnout v dobrém i zlém. Je to především náš velký osvoboditel a spo jenec, Sovětský svaz. My víme, zač Sovětskému svazu vdě číme. Víme, kdo za námi stál v době Mnichova, v osudném

březnu 1939, v temných dnech okupace a války. My víme, kdo prolil nejvíce krve , abychom byli opět svobodni, víme také, od kud přišla svoboda v památném roce 1945. My víme, komu vdě číme za nezištnou pomoc při výstavbě republiky a při překo návání poválečných obtíží. A poněvadž to víme, proto nás nikdo

a nic od Sovětského svazu neodtrhne. Sovětský svaz zaručuje nám nejen národní svobodu a státní nezávislost, ale Sovětský svaz stojí také v čele těch, kdož zápasí ve světě o udržení a

upevnění míru, který je i nám, Čechoslovákům, tak drahý. Neboť udržení míru je také jednou z podmínek naší cesty k socialismu,

a tak každý úspěch světové mírové fronty v čele se Sovětským svazem prospívá i naší vlastní věci. Kromě Sovětského svazu budeme své přátelské, hospodářské a politické vztahy rozvíjet také se zeměmi lidové demokracie, které podobně jako my byly 124

osvobozeny Sovětskou armádou a podobně jako my budují socia lismus. A pokud se týká jiných, tu máme jen jedno přání : aby se přestali míchat do našich vnitřních věcí a vyšli nám vstříc v naší snaze rozvinout poctivé obchodní a hospodářské styky na podkladě rovnoprávnosti a bez diskriminací. Taková je naše za hraniční politika, takový je náš přínos pro udržení a upevnění světového míru.

10. Nakonec musíme jako oko v hlavě střežit a pěstovat jed

notu, velikost a akceschopnost naší strany, Komunistické strany Československa. Nemůžeme nikdy dost opakovat , co strana zna mená. Bez strany by nebylo lidově demokratické republiky. Bez strany by nebylo vítězného února . Bez strany by nebylo záruky, že nesejdeme z cesty k socialismu. Dnes se v Komunistické stra

ně Československa ztělesňuje jednota naší dělnické třídy a její vedoucí role ve všech oborech našeho veřejného života. Tím větší

odpovědnost spočívá na straně, na nás všech, na každém z nás. Třídní nepřítel nikdy nespí a musíme stále počítat s tím, že se bude znovu a znovu pokoušet proniknout i do naší strany , ovliv nit její politiku a svést ji na scestí. Strana přece nežije ve vzdu

choprázdném prostoru, nýbrž je stále vystavena vlivům svého prostředí. Jak tomu čelit ? Čelit tomu nutno i možno tím, že bu deme neustále zvyšovat ideologickou úroveň našich členů. V tom to směru bylo při prověrce zajisté mnoho vykonáno, ale při velké

masovosti naší strany musíme počítat s tím, že jejich ideologická

úroveň není vždy a všude na výši. Čelit cizím vlivům na politiku strany můžeme dále tím, že budeme všechno členstvo vést k ak tivnímu boji za politiku strany a její provádění v praxi. Není vyspělým členem strany, kdo politiku strany neobhajuje, kdo se vyhýbá vyvracet různé rozvratnické šeptandy apod. Udržovat čistotu strany musíme také tím, že v ní do důsledku budeme

uplatňovat bolševické principy demokratického centralismu, vnitrostranické demokracie a stranické kritiky a sebekritiky. Po

tlačovat kritiku, nebýt ochoten k sebekritice, demokratické pře svědčování zaměňovat mechanickým komandem – to znamená poškozovat stranu a usnadňovat pronikání nepřátelských živlů. Konečně má být vlastností každého člena strany bolševická skromnost. Skromnost, pramenící z vědomí, že nikdy jsme pro

stranu neudělali dost, a co jsme udělali, nebylo by možné bez účasti celého stranického kolektivu. Pro stranu jako pro každého 125

jednotlivce platí : Z úspěchů a vítězství nezbujnět! 2 neúspěchů a z porážek neztrácet hlavu ! Končím, soudruzi a soudružky !

Přehlédneme-li tedy bilanci uplynulého období mezi VIII . a IX. sjezdem naší strany, může nás tato vcelku naplňovat za

dostučiněním. Generální příkaz VIII. sjezdu – rozšířit a upevnit moc dělnické třídy a lidově demokratický řád - byl splněn .

Prošli jsme a s námi všechen pracující lid velkou zkouškou úno ra a obstáli jsme v ní ne špatně. Také po únoru jsme nesložili ruce v klín, nýbrž pracovali na konzolidaci výsledků února a na jejich dalším rozvinutí ve všech směrech.

Dnešní IX. sjezd určí generální linii strany pro další etapu vývoje. Myslím, že tato generální linie musí být linií budování a výstavby socialismu v naší vlasti. Je to cíl vysoký a jeho do sažení nebude lehké. Víme, že na cestě k němu budeme muset odstraňovat překážky větší ještě, než tomu bylo v minulosti. Ale my i tyto překážky překonáme a vytčeného cíle dostihneme.

Dostihneme vytčeného cíle s naší dělnickou třídou. Proto af žije dělnická třída Československa!

Dostihneme vytčeného cíle s naším pracujícím rolnictvem. Proto ať žije pracující rolnictvo Československa! Dostihneme vytčeného cíle s naší pokrokovou a novou inte ligencí. Proto at žije pokroková a nová inteligence Českoslo venska !

Dostihneme vytčeného cíle s naší mládeží. Proto at žije mlá dá generace Československa ! Dostihneme vytčeného cíle s naší obrozenou Národní fron

tou. Proto at žije obrozená Národní fronta Československa ! Dostihneme vytčeného cíle v čele s naší velkou komunistic kou stranou . Proto at žije Komunistická strana Československa ! Dostihneme vytčeného cíle, opírajíce se o našeho mocného spojence Sovětský svaz. Proto at žije Svaz sovětských socialis tických republik! Klement Gottwald,

Spisy sv. XV, str. 225-250.

126

BUDUJÍCE SOCIALISMUS , JSTE ŠKOLOU SOCIALISMU Projev Klementa Gottwalda na II. všeodborovém sjezdu,

prosinec 1949

Vážený sjezde, soudružky a soudruzi! Od prvého všeodborového sjezdu dělí nás, historicky vzato, poměrně krátká doba tří a půl roku. V této době jsme ušli kus

cesty, který je rozhodující pro osud naší dělnické třídy, pro osud národů naší republiky . Co se v té době rozhodlo ? Před třemi a půl lety jsme ještě bo jovali o to, aby naše mladá lidově demokratická republika se

nevrátila na cestu kapitalismu, a aby se dala na cestu k socialis mu. Dnes, po porážce nepřátel lidu v únoru 1948, budujeme so cialismus .

O tento obrat se nemálo zasloužilo jednotné Revoluční od borové hnutí, jednotná organizace naší dělnické třídy. Sjezd zá

vodních rad dne 22. února 1948, organizovaný právě v prostorách tohoto Průmyslového paláce Revolučním odborovým hnutím, za sadil reakci a reakčním pučistům rozhodující ránu. A dnes je to

zase Revoluční odborové hnutí, které jako jednotná organizace dělnické třídy má přední podíl na hlavním úkolu naší doby, na budování socialismu v naší vlasti.

Svědčí o tom fakt, že na počest vašeho sjezdu stovky a stov 127

ky závodů splnily předčasně první rok našeho pětiletého plánu. Svědčí o tom fakt, že mezi delegáty vašeho sjezdu jsou stovky údernic a úderníků – a údernictví – to si stále připomínejme, toť cesta k blahobytu, k socialismu a k povznesení naší vlasti. V nové podobě plníte dnes starý základní úkol každého ne závislého odborového hnutí : budujíce socialismus, jste školou -

socialismu, tak jako jste jí byli, bojujíce proti kapitalistickým pánům. Ale učíce se, jste zároveň již budovateli socialismu, pá

ny a hospodáři ve vlastním domě, hospodáři na svém . Vydobyli jste si právo všech práv, řídit svůj osud sami, řídit svoje hospo dářství a svůj stát, čehož nejzřetelnějším důkazem je, že před

seda odborového hnutí je zároveň předsedou vlády. Jen hlupáci nebo zlomyslní lidé mohou vám, hospodářům ve svých závodech, vyčítat, že nestávkujete a z faktu, že u nás stáv ky nejsou, dokonce usuzovati, že je vám zakázáno stávkovat. Ale

proti komu byste stávkovali ? Máte stávkovat sami proti sobě ? A to ještě k radosti těch, kteří vaše stávky lámali, když jste stávkovali proti cizím pánům ? Tíž lidé, kteří nadále slouží pánům, by chtěli také vyčítat, že odbory u nás prý nejsou svobodné, že prý jsou bezprávné, že prý musí sloužit. Doživotní služebníci svých kapitalistických

pánů předstírají, že nerozumějí rozdílu mezi službičkováním pro pány a svobodnou prací na svém, službou lidu, celku a sobě. Naše odbory vypověděly službu pánům, staly se samy pány, samy vlád nou a již nikomu neslouží, ledaže dělnické třídě, a tudíž samy sobě.

Nastala základní změna v postavení odborů, protože nastala základní změna v postavení dělnické třídy, vedené Komunistic kou stranou Československa. Dříve kapitalisté a jejich agenti ne závislé odbory rozbíjeli a nejlepší odboráře honili a žalářovali.

Dnes u nás jsou odbory představiteli vládnoucí třídy, třídy

dělnické , nositeli hospodářské a politické moci

V

novém

státě.

Toto nové postavení odborů ovšem zavazuje. Jsou to zejména odbory, které nesou odpovědnost za budování socialismu, za plně ní a překonání našeho pětiletého plánu, za to, aby se tak nadále rozvíjelo údernické hnutí, aby každý dělník se stal úderníkem.

Jsou to zejména odbory jako jednotná organizace naší nejpo kročilejší třídy, třídy dělnické, které jsou odpovědny za koneč 128

né vítězství dělnické třídy, za konečné vítězství socialismu a za to, aby tak bylo zajištěno blaho, štěstí, nezávislost a mír pro veškeren náš lid.

Na této cestě, soudružky a soudruzi, budiž vám vzorem práce

sovětských odborů, práce dělnické třídy Sovětského svazu, ve dené Všesvazovou komunistickou stranou ( bolševiků ) . At žije naše dělnická třídal At žije její jednotná organizace Revoluční odborové hnuti !

Zdar práci druhého všeodborového sjezdul Vpřed na cestě k socialismu v naší vlasti ! 2 protokolu II. všeodborového sjezdu, str. 32-33.

| KSC o úloze odborů

129

NĚKTERÉ OTÁZKY IDEOLOGICKÉ, MASOVÉ POLITICKÉ A ORGANIZAČNÍ PRÁCE STRANY

Referát Antonina Novotného na zasedání ÚV KSČ 3. - 5. prosince 1953

oudruzi a soudružky, Soudruzi

poslední zasedání Ústředního výboru, které se konalo v září tohoto roku, provedlo pečlivý a důkladný rozbor politické a hos podářské situace naší republiky a vytyčilo na základě tohoto roz boru úkoly strany pro příští období.

Ústřední výbor zejména konstatoval, že výstavba socialismu úspěšně pokračuje a díky tomu se neustále rozvíjí základna pro zvyšování hmotné a kulturní úrovně našeho lidu. Zásluhou obě tavé a iniciativní práce naší hrdinné dělnické třídy a všeho pra cujícího lidu pod vedením komunistické strany postupoval roz voj našeho národního hospodářství a kultury nebývalým tem pem kupředu. Naším prvořadým úkolem je zajistit další úspěšné budování socialismu v naší vlasti a na této základně další zvy

šování hmotné i kulturní úrovně lidu. Současně Ústřední výbor

zdůraznil, že v této době se musíme nekompromisně vyrovnat se zjištěnými nedostatky v našem hospodářství. To především zna

mená vyrovnat disproporce v hospodářství, zajistit jeho harmo nický rozvoj. Ústřední výbor vyzval k široké mobilizaci pracu jících za další rozvíjení hospodářství, za zvyšování výroby a pro 130

duktivity práce. Zdůraznil, že základem k splnění velkých úkolů je v prvé řadě mobilizace celé strany. Směrnice zářijového zasedání a získané zkušenosti při pro

vádění usnesení Ústředního výboru a vládního prohlášení staví před nás nutnost orientovat celou stranu na zlepšení ideologické a masově politické práce, aby byla na výši vytyčených úkolů. I. PROHLOUBIT A V CELÉ ŠÍŘI ROZVINOUT IDEOLOGICKOU PRÁCI STRANY

Přijetí nových stanov na celostátní konferenci bylo význam nou událostí v životě naší strany .

Stanovy strany vyjadřují její hlavní úkoly, vytyčují zásady budování a výstavby strany, pravidla vnitrostranického života. Ustanovení stanov nemohou nikoho nechat v pochybnostech o tom, že jde o program přeměny a výchovy celé strany v bojo

vý svazek stejně smýšlejících lidí – komunistů, organizovaný z příslušníků dělnické třídy , pracujících rolníků a pracující inte ligence, že jde o program upevnění jednoty strany , hlavní to podmínky a síly a akceschopnosti strany . Tento základní úkol vyniká nadto tou měrou, že při zpracování stanov a formulování jednotlivých ustanovení byly vzaty za základ zásady stanov Ko munistické strany Sovětského svazu , schválené jejím XIX. sjez dem.

Naše strana byla vždy silná svou jednotou. Proto se dovedla včas a nemilosrdně vypořádat s různými škůdci , kteří se vetřeli

do jejích řad. Proto vedla s úspěchem náš lid do boje proti ka pitalistům a statkářům a dnes s úspěchem řídí výstavbu socia lismu v naší zemi. Naše strana prošla těžkými a slavnými boji , v nichž se neustále zakalovala a upevňovala. V bojích za práva pracujících se stala jediným uznávaným vůdcem našich národů.

Jednota a semknutost našich organizací kolem Ústředního vý boru je jedním z nejdůležitějších rysů naší strany .

O pevnosti a jednotě naší strany se v nedávné době přesvěd čila skupina zrádců

-

imperialistických agentů , vedená Slán

ským , jejímž hlavním cílem bylo právě rozrušit jednotu a semknu tost stranických řad. Strana však bez váhání , železnou rukou se vypořádala s touto nepřátelskou bandou, ještě pevněji se semkla kolem svého ústředního výboru. Ještě více vzrostla její autorita v očích československého lidu. 131

Zůstaneme vždy pamětlivi toho, čemu nás učil soudruh Gott wald, že předním naším úkolem je jako oko v hlavě střežit jed notu strany .

Základem jednoty strany je její ideová jednota, jednota ná zorů komunistů na podkladě marxismu- leninismu. Strana vede

nesmiřitelný boj proti všem cizím a nepřátelským ideologiím a názorům. Rozvíjí kritiku a sebekritiku jakožto základní prostře

dek k upevnění strany. Vede členy a kandidáty k dodržování stranické disciplíny a kázně.

Síla komunistické strany je v marxisticko-leninské teorii, kterou se naše strana řídí v celé své činnosti. Znalosti idejí

marxismu-leninismu, zejména základů vědeckého světového ná zoru, umožňují členům strany vést naši věc správně kupředu, orientovat se v sebesložitější mezinárodní politické situaci. Naše

vítězné učení umožňuje komunistům i nečlenům strany správně chápat a plnit usnesení strany a vlády, vychovává k socialistic

kému vlastenectví a proletářskému internacionalismu, pomáhá překonávat obtíže naší výstavby. Marxismus-leninismus vycho vává komunisty a všechen pracující lid k oddanosti a věrnosti straně a lidově demokratickému státu, probouzí v lidu tvůrčí

síly a upevňuje jej ve víře v nepřemožitelnost naší věci. Cílem ideologické práce komunistické strany je tvůrčím

způsobem uplatňovat marxisticko -leninskou teorii, vyzbrojovat učením marxismu-leninismu naše funkcionáře a členy, zabezpe

čovat správné ideové zaměření vědy, literatury a umění a vy užívat účinně všech prostředků ideově politického působení, tj . propagandy, agitace, tisku i všech nástrojů kultury v zájmu ko munistické výchovy pracujících. Má-li naše strana úspěšně plnit požadavek neustálého upev

ňování ideové jednoty strany, je v současné době nejpřednějším naším úkolem prohloubit a v celé šíři rozvinout ideologickou práci strany, dát jí v činnosti stranických organizací prvořadé

místo, neboť podceňování ideologické práce může nenapravitel ně poškodit zájmy strany a státu. Je třeba mít neustále na pa měti, že jakékoliv oslabení vlivu socialistické ideologie znamená

zesílení vlivu ideologie buržoazní. Ideologická práce strany není dosud náležitě chápána a zů stává pozadu za velikými úkoly ve výstavbě socialismu. Je to ze jména důsledkem toho, že mnohé naše stranické orgány a orga 132

nizace se nechávají unášet hospodářskými otázkami a otázky ideologie ponechávají stranou . Avšak malá pozornost k otázkám ideologie nezůstává bez následků. Tam, kde se věnuje málo péče výchově v duchu socialistické ideologie, tam se vytváří půda pro šíření nepřátelských názorů a tam se také projevují nedo

statky a chyby, jejichž odraz se ukazuje ve výsledcích při bu dování socialismu.

Podceňování a nedostatky v ideologické práci jsou ve znač

né míře způsobeny tím, že velká část našich vedoucích kádrů nepracuje na zvyšování své teoretické vyspělosti, nedoplňuje své znalosti studiem marxismu -leninismu. Zkušenosti a výsledky z praktické politické práce ukazují, že není možno stát se vy spělým a schopným vedoucím pracovníkem bez hlubokých zna lostí marxismu -leninismu. Neboť ten, kdo se neučí, kdo žije z naučených pouček a nemá smysl pro nové, ten není schopen vyznat se ve složitých otázkách naší výstavby. Takové vedoucí pracovníky, kteří zanedbávají a podceňují své ideově politické vzdělání, život dříve nebo později smete. V čele našeho života

může stát jenom ten, kdo se vzdělává , kdo si tvůrčím způsobem osvojuje marxismus -leninismus, kdo v sobě zdokonaluje vlast nosti pracovníka leninského typu. Ze současné politické situace a našich úkolů vyplývá nut nost podstatně zlepšit ideologickou práci strany, vysoko pozved nout význam propagandy marxismu -leninismu v celé práci naší

strany. Velmi naléhavě vyvstává úkol vést důsledný a nesmiři telný boj za čistotu propagandy marxismu-leninismu, boj proti jeho vulgárnosti a překrucování. Je nutné vést důsledný boj s ne zdravými a škodlivými zjevy v naší propagandistické práci, jako je dogmatismus a školometství ve stranickém školení, přednáš kové propagandě i propagandě tiskem. Je naším vážným úko lem nemilosrdně vymýtit ze stranické propagandy takové zjevy,

jako je abstraktnost a citátománie, zjevy, které znemožňují účastníkům stranického školení osvojovat si tvůrčím způsobem

základy marxisticko - leninské teorie a uplatňovat je v praktické práci. Dogmatismus, školometství, abstraktnost a citátománie brání členům strany správně chápat a provádět politiku strany

a vlády. Všechny tyto nešvary vyplývají z nízké teoretické úrov

ně propagandistických kádrů, z nedostatečných zkušeností ve stranické práci, z jejich nedostatečné přípravy. A přece marxis 133

mus- leninismus má tvůrčí charakter. Jeho síla spočívá právě v tom, že spojuje v organický celek teorii s praxí, že pravdivě a přesně zrcadlí zákony vývoje společnosti, že jeho teoretické závěry jsou zobecněním faktů skutečnosti . V tom právě spočívá jeho tvůrčí charakter, který vyžaduje, aby ideje marxismu-leni nismu byly také tvůrčím způsobem propagovány a studovány . Ideologickou práci chápe naše strana jako nerozlučné spo

jení teoretické práce, stranické propagandy a politické agitace. Vážné nedostatky máme zvláště v teoretické práci. A přece na úrovni teoretické práce je závislá i úroveň stranické propagan dy . Před pracovníky na tomto úseku stojí celá řada nesmírně

důležitých otázek, spojených s budováním socialismu a dalším upevňováním lidově demokratického zřízení, které je třeba pro pracovávat a objasňovat ve světle marxisticko -leninské teorie ,

jako například otázky socialistické industrializace, budování so cialismu na vesnici . kulturní revoluce atd. Přitom je třeba vy cházet z usnesení Ústředního výboru KSČ, neboť tato usnesení

byla vypracována na podkladě marxisticko- leninské teorie a jsou její tvůrčí aplikací v našich konkrétních podmínkách. Rozvoji teoretické práce je třeba věnovat nesmírnou pozornost, neboť bouřlivé tempo výstavby staví před nás stále nové a nové otáz ky, které si vyžadují řešení. Nesmírný význam přikládá strana organizované formě osvo jování si základů marxismu- leninismu členy strany i bezpartij ními

Roku stranického školení. Letos již popáté přistoupily

organizace strany k systematickému, řízenému školení svých

členů. To, jak velký význam přikládá strana RSŠ , je patrno z toho, že se volené orgány ÚV pečlivě zabývaly přípravami le tošního RSŠ aa činily řadu opatření k odstranění nedostatků. Nelze však říci, že by byly překonány všechny nedostatky minulých let . Zahájení RSS ukázalo, že většina krajských, okresních vý borů a výborů základních organizací zvýšila svou péči o školení

členstva. Přesto nelze přehlédnout řadu vážných nedostatků, které se ve stranickém školení vyskytují a proti nimž organizace strany ještě nedostatečně bojují nebo je přehlížejí. Nebyly dosud překonány takové zjevy, jako je smířlivost některých organizací vůči buržoazním nepřátelským ideologiím, buržoaznímu nacio nalismu, sociáldemokratismu, masarykismu. Nebylo dosud vše

mi organizacemi překonáno podceňování ideologické práce, vý . 134

chovy v duchu proletářského internacionalismu a socialistické ho vlastenectví. Vážné nedostatky ve stranickém školení mají své kořeny

především v jeho nedostatečném, formálním řízení stranickými orgány. Je známo, že úroveň a účinnost propagandistické práce

je dána úrovní a teoretickou vyspělostí propagandistů. Je nutné překonat vážný nedostatek , kdy veškerá pozornost organizací byla zaměřena jen na počet zařazených a nedbala o teoretickou připravenost propagandistů.

Současné úkoly strany v boji za vybudování socialismu v Čes

koslovensku, za upevnění míru vyžadují zvýšení úrovně ideově politické práce strany ve všech orgánech a organizacích, vyža

dují od všech stranických organizací bez výjimky neochabující pozornost k ideologickým otázkám. Proto je prvořadým úkolem

volených orgánů strany dát ideologické práci, zejména propa gandě a agitaci, nejpřednější místo, jaké jí v práci strany ná leží. To vyžaduje skoncovat s podceňováním propagandy marxis mu- leninismu a nastoupit cestu jejího konkrétního řízení ve všech orgánech . Zejména musí zvýšit péči o propagandu marxismu- leninismu krajské a okresní výbory a musí upevnit kontrolu ideové úrovně

školení. O úrovni a úspěších propagandy rozhodují především propagandisté. Proto výběr a výchova propagandistů je nejdů ležitější součástí řízení stranické propagandy. Tomu věnují okresní výbory i výbory základních organizací dosud málo péče. Výbory základních organizací vybírají propagandisty nahodile, nepověřují touto funkcí nejvyspělejší soudruhy, naopak zkuše nosti ukazují, že úkol propagovat marxisticko-leninskou teorii je svěřován mnohdy lidem , kteří ji vulgarizují a překrucují. Stej

ně tak i výchově propagandistů je věnována malá péče . To uka zuje úroveň a účast v seminářích propagandistů, která je dosud nízká .

Do propagandy marxismu- leninismu je třeba zapojit pracov

níky všech úseků. Například pracovníci zemědělského úseku mají hluboce rozebírat a zdůvodňovat v článcích a v přednáškách

otázky združstevňování vesnice, pracovníci na úseku průmyslu otázky industrializace a podobně.

Pro konkrétní řízení stranické propagandy má veliký vý . znam zapojení členů volených orgánů a pracovníků aparátu do 135

ideologické práce. Tak v praktické propagandistické práci na budou zkušeností, poznají věc do hloubky a budou moci ideolo gickou práci konkrétně řídit.

Úkolem všech stranických orgánů odshora dolů je bojovat proti nedostatkům ve stranické propagandě, učinit ji bojovnou,

živou a průbojnou – spjatou se životem a úkoly strany. Máme-li účinně bojovat proti nedostatkům v ideologické práci strany, je nezbytné, aby naše propaganda a agitace znaly

konkrétní řešení problémů a aby byly objasňovány zvláště vše chny ožehavé otázky, ať se týkají hospodářské či kulturní vý stavby.

Ve stranické propagandě vystupuje do popředí úkol pro hloubit a do celé šíře rozvinout propagandu vědeckého světové ho názoru, teoretického fundamentu komunistické strany. V sou

vislosti s objasňováním vědeckého světového názoru je nutné všem komunistům i bezpartijním do hloubky objasnit úlohu lido vých mas, neboť ve vysvětlování úlohy mas a osobnosti v ději nách se naše stranická propaganda dopouštěla vulgarizace tím, že nedoceňovala úlohu mas a přeceňovala úlohu osobnosti. Při

tom je třeba současně vysvětlovat, že komunistická strana nepo pírá význam a úlohu vedoucích činitelů v revolučním dělnickém

hnutí. Úloha těchto vůdců je nerozlučně spjata s činností komu nistické strany, která spojuje vůdce s třídou a masami. Marxismus -leninismus učí, že dějiny společnosti jsou pře

devším dějinami výrobců hmotných statků, dějinami mas pracu jícího lidu. Lidové masy jsou onou silou, která uskutečňuje ob rovské převraty ve společnosti. Naše strana může kráčet od

úspěchu k úspěchu jen v čele miliónových mas . Může vést právě proto , že se řídí ve své činnosti marxisticko-leninskou teorií, a že ve svých řadách soustřeďuje nejlepší, nejvyspělejší a nejobě

tavější příslušníky dělnické třídy, pracujícího rolnictva a inte ligence, že přihlíží vždy k objektivním podmínkám , k zájmům a potřebám mas. Proto je nezbytné, aby naše strana, má-li plnit vedoucí úlohu, upevňovala své spojení s masami, aby je vedla a

vychovávala v uvědomělé, aktivní budovatele nové socialistické společnosti. Stranická propaganda musí pomoci upevňovat jednotu stra

ny a její spojení s lidem , musí hluboce a soustavně vysvětlovat a objasňovat vedoucí úlohu strany a její uplatňování v naší li 136

dově demokratické společnosti a neustálou péči strany o blaho pracujícího lidu .

Ve výstavbě socialismu v naší zemi jsme dosáhli nemalých

úspěchů. Ukazuje se však celá řada vážných nedostatků, jejichž kořeny jsou, jak zdůraznila již celostátní konference KSČ, v níz ké úrovni vedení našeho hospodářství. Problém zvýšení úrovně

vedení našeho hospodářství vyžaduje, aby se zvýšila politická i odborná úroveň pracovníků v oblasti hospodářství, aby znali působení ekonomických zákonů a dovedli jich v praxi využívat. Proto je třeba, aby naše stranická propaganda osvětlovala pro blémy marxistické politické ekonomie. Naši teoretičtí pracovníci jsou povinni objasňovat a rozpracovávat otázky našeho národní

ho hospodářství, otázky ekonomiky lidové demokracie. Naši ve doucí funkcionáři jsou povinni do hloubky studovat otázky socia listické industrializace a združstevňování zemědělství. Stranická

propaganda musí konkrétněji a hlouběji objasňovat základ lido vě demokratického zřízení – svazek dělníků a rolníků, jaká je jeho podstata a proč je nezbytné v zájmu úspěšné výstavby so cialismu tento svazek upevňovat. Stejně tak musí stranická pro paganda objasňovat poměr strany k inteligenci a úlohu inteli gence v lidově demokratické společnosti.

V zájmu zajištění budování socialismu povolala strana z to váren do důležitých míst na hospodářskovýrobním úseku řadu

schopných dělníků se zkušenostmi z politickoorganizační práce. Dělnické kádry spolu s technickou inteligencí dokázaly mnohé překonat při těžkostech vznikajících růstem výroby a dobrým řízením zajištovaly chod našich továren. Velmi mnoho dělnic kých kádrů v rozhodujících místech našeho hospodářství se

osvědčilo a postupně získalo i odborné znalosti, kterých je třeba pro dobré řízení výroby. Jsou však někteří, kteří nedbají o zvy šování své odborné kvalifikace, nechápou, že v současné době

nestačí již jen politické znalosti. Je úkolem našich vedoucích funkcionářů na všech úsecích osvojovat si v mnohem větší míře odborné znalosti v průmyslových odvětvích, zemědělství i na úseku kultury. Odborné znalosti našich kádrů je třeba prohlou

bit na všech úsecích činnosti, neboť to je jedna ze základních záruk úspěšného řízení našeho hospodářského i kulturního ži

vota. Osvojovat si odborné znalosti však neznamená upadat do holého prakticismu, ale současně s osvojováním si odborných 137

znalostí se neustále politicky vzdělávat, spojit otázku ovládnutí techniky s politickou prozíravostí. Stranickou propagandu je třeba zesílit na úseku studia a

využívání zkušeností Komunistické strany Sovětského svazu. Mu síme zejména prohloubit, v souvislosti s hlubokým ideologickým objasňováním zásad nových stanov strany, studium geniálních

Leninových děl o ideologických, organizačních, taktických i teo retických základech strany. Studium a tvůrčí uplatňování teo retických závěrů, které jsou mistrným zobecněním velikých zku šeností a dějinné cesty KSSS , budou vysoce účinnou zbraní v boji

za upevnění ideologické, politické i organizační jednoty strany. S mnohem větším úsilím než dosud se musíme učit ze zkuše

ností KSSS, správně uplatňovat vedoucí úlohu strany při budo vání socialismu a bojovat za čistotu stranických řad. V souvislosti s uplatňováním nových stanov strany musí stra nická propaganda věnovat mnohem větší péči objasňování otá zek stranické a státní disciplíny, otázkám kritiky a sebekritiky ,

kolektivnosti ve stranickém vedení a politické bdělosti. Socialistická ideologie se rozšiřuje a upevňuje v boji proti ideologii buržoazní. Při výstavbě socialismu se nutně střetáváme

s vlivy buržoazních ideologií ve vědomí lidí, které jsou příčinou mnohých nedostatků v naší práci. Nejrozšířenější a nejnebezpeč nější z nich u nás jsou buržoazní nacionalismus, sociáldemokra

tismus, masarykismus a náboženské tmářství. Bojujíc proti buržoazní ideologii, musí stranická propaganda i agitace rozvíjet ve vědomí pracujících city proletářského in ternacionalismu a socialistického vlastenectví, jak ukládají sta

novy strany. V komunistickém světovém názoru splývají v jedno vlastenecké city mas s ideami socialismu, s myšlenkou přátel

ství národů a mezinárodní solidarity pracujících. Rostoucí socia listické vlastenectví a vznešená myšlenka proletářského inter nacionalismu přispějí k tomu, že pracující zahoří ještě větším plamenem nadšení pro výstavbu socialismu a naproti tomu třídní nenávistí proti válečným paličům, proti imperialistům, proti

všem zrádcům naší vlasti, proti každému, kdo by chtěl vztáhnout ruku na vymoženosti a jednotu našeho lidu. Socialistické vlastenectví, k němuž strana vychovává vše

chny pracující , zahrnuje v sobě nejhlubší úctu k ostatním náro dům a rozhodný odpor k jakýmkoli projevům národnostních 138

třenic, utiskování jednoho národa národem druhým, k rasové nerovnosti a diskriminaci. Všichni pracující naší lidově demo kratické republiky jsou spojeni socialistickým vlastenectvím v bratrskou rodinu, která se účastní velikého díla výstavby so cialismu a usiluje o zvýšení obranyschopnosti, síly a pevnosti československého státu.

Díky správné národnostní politice Komunistické strany Čes koslovenska bylo dosaženo nerozborné jednoty českého a slo venského národa. Slovenský lid a stejně i příslušníci všech ná rodností v naší zemi chovají city vděčnosti ke Komunistické straně Československa a české dělnické třídě za svůj hospodář ský a kulturní rozkvět.

je třeba co nejostřeji potírat jakékoli projevy buržoazního nacionalismu, které jsou pozůstatkem kapitalistické minulosti , jako jsou slovenský separatismus, ludáctví, a na druhé straně

v řadách příslušníků českého národa projevy nadřazenosti vůči slovenskému národu. Tyto projevy vedou k oslabování morálně

politické jednoty pracujících, odvádějí pozornost od třídního boje s buržoazií a budování socialismu a škodí tak skutečným zá

jmům pracujících všech národností naší země. Je třeba vypově dět neúprosný boj zbytkům nacionalismu, ať už se projevují s kterékoli strany. Všichni občané tohoto státu mají stejná práva i povinnosti.

Společným úkolem dělnické třídy a pracujících všech zemí

je v dnešní situaci boj za mír, v jehož čele kráčí Sovětský svaz. Je proto úkolem ideologické práce strany, aby objasňovala tuto mírovou úlohu Sovětského svazu, aby ukazovala, že pevné spojenectví se Sovětským svazem je první a základní podmín kou existence naší lidové demokracie, první a základní podmín kou rozkvětu naší země. Je třeba stále vštěpovat hluboko do vědomí mas, že jedině v pevném svazku se Sovětským svazem, ve vzájemné spolupráci se zeměmi demokratického a socialistic

kého tábora, v aktivní účasti v zápasu světového mírového tábora

proti válečným paličům je těžisko revolučního internacionolismu. V čem záleží sociáldemokratismus, jak se projevuje a jak proti němu bojovat ?

Kompromisy , kapitulace před buržoazií, rozbíjení jednoty

dělnické třídy , zrazování jejích zájmů ve prospěch kapitalistů , to byl sociáldemokratismus v období boje dělnické třídy za svržení 139

kapitalismu. Dnes

hraje

sociáldemokratismus úlohu otevřené

agentury imperialistických podceňovatelů války, je nositelem buržoazní ideologie v řadách dělnické třídy.

U nás v nových podmínkách třídního boje, v podmínkách budování socialismu, kdy byla vybojována jednota dělnické tří

dy, usiluje sociáldemokratismus o izolaci dělnické třídy od ostat ních vrstev pracujícího lidu, zejména od rolnictva a inteligence.

Tak jako za kapitalismu zrada dělnických zájmů a kompromisy s buržoazií, rozbíjení jednoty dělnické třídy a tlumení třídního boje byly hlavní jeho metodou, tak i dnes sociáldemokratismus

usiluje o to, aby postavil dělnickou třídu proti jejím vlastním zájmům. Sociáldemokratismus se projevuje v levém sektářství vůči pracujícímu rolnictvu a inteligenci, usiluje o oslabení svaz

ku dělníků s pracujícím rolnictvem. Na druhé straně se projevuje v pravičácké smířlivosti vůči kulactvu a zbytkům kapitalistů vů

hec. Konkrétními projevy této smířlivosti je například přijímání kulaků do družstev, malá politická bdělost a podobně. Přitom je třeba vidět, že sociálně demokratické pravičáctví i levičáctví jdou často ruku v ruce , vzájemně se doplňují a prolínají. Je tře

ba stejně rozhodně proti oběma těmto škodlivým zjevům bojovat, neboť sociáldemokratické pravičáctví i levičáctví mají jednu pod statu, je to rub a líc jedné a téže mince.

Jedním z rozšířených projevů sociáldemokratismu u nás jsou rovnostářské tendence. Je známo, že rovnostářství je maloměš

táckým reakčním nesmyslem, žádajícím, aby všichni lidé měli stejné potřeby a záliby . V našich poměrech se rovnostářství pro

jevuje ve snaze, odporující zásadám socialismu, aby každý, bez ohledu na kvalitu, množství, důležitost a obtížnost vykonané

práce, dostával stejnou odměnu, měl stejný byt atd. Marxismus

leninismus nemá nic společného s tímto maloměšťáckým sociál ně demokratickým rovnostářstvím. Marxismus - leninismus rozumi rovností především rovné osvobození všeho pracujícího lidu od vykořisťování, rovné zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků a rovnou povinnost všech pracovat podle svých schop ností a rovné právo všech dostávat odměnu podle své práce. Tak

je třeba chápat rovnost v naší lidově demokratické společnosti. Nemůže od společnosti stejně dostávat ten, kdo jí málo dává, kdo vyrábí zmetky v dílnách či kancelářích nebo kdekoliv jinde, jako ten, kdo pracuje na důležitých úsecích a pracuje vzorně. 140

Je třeba rázně odmítnout všechny ty, kteří mezi dělnictvem šíří tendence k zvyšování mezd, platů a různých sociálních výhod, bez ohledu na stav výroby a vykonané práce. To je politika dá vání z cizího, která je v podstatě namířena proti zájmům děl

nické třídy a všech pracujících. Strana a vláda jasně prohlásily, že cesta zvyšování životní úrovně pracujících musí být zajišťo vána neustálým zvyšováním výroby, ať průmyslové, nebo země dělské, při současném snižování cen produktů a vytvářením do statečných fondů zboží na krytí poptávky lidu. To je jedině správná cesta a všechny ostatní názory jsou v podstatě nespráv

né a směřují k rozvratu našeho hospodářství, a proto je potřebí rázně je odmítnout a jejich rozšiřovatele odhalit před pracujícími. Rovnostářské tendence, jejichž základem je rovněž maloměš

tácké sociálně demokratické levičáctví, mají tuhý život a působí nám značné škody. Proto boj proti rovnostářským tendencím,

objasňování marxisticko -leninského pojetí rovnosti je velmi váž ným úkolem komunistů .

Rozšířeným a škodlivým projevem sociáldemokratismu je oslabování základního principu výstavby a života strany – de mokratického centralismu. Porušování demokratického centra

lismu se projevuje například obcházením zásady stranické dis ciplíny, neuznáváním principu závaznosti usnesení vyšších stra

nických orgánů pro orgány nižší, požadováním „ svobody názo rů“ pro cizí, nepřátelské, živly apod. Na úseku ideologické práce se sociáldemokratismus proje vuje překrucováním a vulgarizací marxisticko-leninské teorie,

zejména v nesprávném objasňování otázek socialistické revolu ce a diktatury proletariátu a ve zkreslování historických skuteč ností, zejména vzniku Ceskoslovenska a jeho dějin. Nositeli sociáldemokratismu jsou především pravicoví přísluš níci bývalé sociálně demokratické strany. Sociáldemokratismus je však jev v životě našich mnohých členů i bezpartijních velmi

rozšířený. Proti sociáldemokratismu je třeba rozvinout boj. Zde při padá velký úkol stranické propagandě. Má odhalovat sociálně demokratické tendence všech odstínů, bojovat proti těmto ten dencím v přednáškách, ve stranickém školení, v tisku, stejně jako je třeba proti nim bojovat v praktické politické práci .

Jedním z důležitých úkolů zvýšení ideologické činnosti stra 141

ny je boj proti masarykismu, proti ideologii lžidemokracie a lži humanismu. Masaryk byl vždy zarytým nepřítelem pracujícího

lidu a oddaným lokajem mezinárodní i domácí buržoazie . Za jeho pokryteckými frázemi o „ demokracii a humanitě “ rostly zisky kapitalistů a současně s nimi i bída a utrpení pracujících . „ Hu

manita a demokracie “ tzv. masarykovské republiky byla prová zena četnickými karabinami, policajtskými pendreky, ničením rolnických existencí, exekucemi a proléváním dělnické a rol nické krve.

Po příkladu oportunisty Bernsteina se Masaryk pokoušel „ vyvrátit" Marxe a Engelse. A bylo jen dokladem oportunismu české sociální demokracie, když z Masaryka, buržoazního poli tika a zapřisáhlého nepřítele marxismu, dělala „ přítele " dělnic

kého hnutí. Společnou mluvu nalezli Masaryk a čeští sociálně demokratičtí oportunisté při odmítání vlasteneckých tužeb našich národů , což u Masaryka vyplývalo z jeho kosmopolitického

smýšlení a cítění a u sociálně demokratických oportunistů ze zrady revolučního marxismu, který vyžaduje spojení proletářské ho socialistického hnutí s tužbami širokých mas po národním

osvobození z imperialistického útlaku. Je třeba nadobro rozbít lživou legendu o osvoboditelské úloze Masarykově, která má idealizovat jeho úlohu ve službách západních imperialistů a zastřít historickou skutečnost, že usku tečnění československé samostatnosti v roce 1918 bylo dílem vli vu vítězné Velké říjnové socialistické revoluce, která podnítila národně osvobozenecké hnutí našeho lidu a přispěla k rozbití Rakouska- Uherska.

Masarykismus je ideologií kosmopolitismu. Masaryk byl kosmopolitou ještě před první světovou válkou a zůstal jím až do konce. Pro reakční zrádnou buržoazii neznamenaly nikdy nic

zájmy vlastního lidu a národa. Naopak, česká buržoazie a její ideologové Masaryk a Beneš zaprodávali naši vlast politicky, hospodářsky i kulturně západním imperialistům. Potlačovali lid, potlačovali jeho zájmy, potlačovali národní kulturu a podvrhovali

našemu lidu rozkladné a úpadkové zjevy tzv. „ kultury západní“ . Pod maskou masarykismu dnes vystupuje kontrarevoluční smečka zrádců našeho lidu na Západě a reakční živly u nás. Tito zrádní kosmopolité za hranicemi i doma se zaprodali a za prodávají americkým imperialistům a usilují o to, dosáhnout 142

změny režimu i za cenu války, tj. přinést nové otroctví našemu lidu na bodácích západoněmeckých fašistů. Masarykismus je v našich podmínkách zároveň buržoazním nacionalismem, který je velmi nebezpečnou zbraní v ideologic kém arsenálu válečných štváčů, ideologií, která by chtěla vnést

rozpory mezi národy Čechů a Slováků. Masarykismus je ideologií nevraživosti vúči našemu nejvěrnějšímu spojenci Sovětskému svazu, usiluje o oslabení svazku pevného přátelství mezi našimi národy a národy Sovětského svazu.

Náš lid odvrhl politické strany, které vycházely z ideologie masarykismu, stejně tak jako lid Sovětského svazu odvrhl stranu menševickou a eserskou, které kdysi kuly pikle spolu s Ma sarykem proti vítězné moci Velké říjnové socialistické revo luce. Svou důvěru dal náš lid na základě svých dlouholetých politických zkušeností Komunistické straně Československa. Ucho valy se však silné zbytky masarykovské buržoazní ideologie,

jež neodumírají samy sebou, ale proti nimž je třeba vést roz hodný boj.

Strana vytváří příznivé podmínky pro to, aby si členové strany i široké masy ostatních pracujících mohli osvojovat ne smrtelné ideje Marxe , Engelse a Lenina. S úspěchem odstra

ňovala škody napáchané záškodníky na poli vydávání klasické marxisticko-leninské literatury . Byla vydána téměř všechna zá kladní díla marxisticko -leninské literatury, mezi nimi mnohá

díla v nových a nových vydáních, v celkovém nákladu téměř 12 miliónů výtisku v české řeči a 3 200 000 výtisků v řeči slo venské.

Ve vysokých nákladech vycházejí v našem státě sebrané spisy V. I. Lenina. Česky dosud bylo vydáno šest svazků Spisů V. I. Lenina v celkovém nákladu 480 000 výtisků. Na základě roz hodnutí vedení strany bude nyní ještě více urychleno vydávání Spisů V. I. Lenina, zejména svazků z let 1917–1923 a dalších jednotlivých prací zvlášť aktuálního významu. Právě v tomto

období vyšel I. díl Marxova „ Kapitálu “ . V dalších dvou letech vyjdou zbývající dva díly. V příštím roce bude zahájeno vydávání sebraných spisů K. Marxe a B. Engelse.

V miliónových nákladech vycházejí u nás také další vý znamná díla politické, ekonomické a ostatní literatury, mezi 143

nimi na čelném místě knihy nezapomenutelného soudruha Kle menta Gottwalda .

Významným činitelem při ideologické výchově kádrů naší strany jsou stranické školy. Jejich hlavním úkolem je vychovávat naše kádry tak, aby vyzbrojeny znalostmi marxismu-leninismu dovedly v praxi uskutečňovat politiku strany a obětavě vedly pracující při budování socialistické společnosti. Stranické školy

musí vychovávat kádry v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví, v duchu nesmiřitelného boje proti všem nepřátelským ideologiím.

Velkým krokem kupředu na úseku výchovy kádrů bylo vy tvoření Vysoké stranické školy při ÚV KSČ v letošním roce. Aby Vysoká stranická škola splnila svůj úkol, je třeba podstatně zvýšit úroveň vyučování, těsněji spojovat teoretické otázky s praxí výstavby socialismu, důsledně odstraňovat všechny pro

jevy odtrženosti školy od života celé strany. Pro zvýšení ideové úrovně krajských škol byly vytvořeny společné krajské školy. Podmínkou dobré práce těchto škol je především zvýšení ideové politické a pedagogické práce učitelů . Krajské výbory strany musí daleko více než dosud kontrolovat ideový obsah vyučování krajských škol a účinně pomáhat při řešení problémů školy.

V zájmu strany a zvýšení úrovně stranických škol je třeba odstranit dosavadní náhodný výběr posluchačů a nahradit jej systémem vysílání funkcionářů do škol podle plánu přípravy a zvyšování kvalifikace kádrů v ústředí, v krajích a okresech .

Při výběru a přípravě žáků je nutno vzít kurs na to, aby po stupně ve všech vedoucích stranických funkcích byli soudruzi,

kteří budou absolventy kursů Vysoké stranické školy i jiných vysokých škol. O POLITICKÉ AGITACI V MASÁCH

Přecházím k otázkám politické agitace strany.

Nejdůležitějším prostředkem pro upevnění spojení strany s pracujícím lidem je politická agitace v masách. Zásadní vý . znam politické agitace je dán tím, že hlavní metodou, jíž strana řídí masy, je metoda přesvědčování a osobního styku stranických funkcionářů a členů s pracujícími. Nerozlučné spojení strany 144

se širokými masami dělníků, rolníků a pracující inteligence je jednou z hlavních vlastností, jimiž se naše strana vyznačuje. V provádění politické agitace dosáhla naše strana určitých úspěchů. Dík pevnosti a rozhodnosti ústředního výboru podařilo se stranické orgány a organizace vymanit ze strnulosti, do které je zavlékla banda škůdců v čele se Slánským. Stranická práce

se rozvíjí a stranické organizace, zvláště po přijetí nových sta nov strany, aktivněji mobilizují pracující k plnění úkolů strany a vlády, vysvětlují masám smysl a význam naší politiky . Ohlas vládního prohlášení potvrzuje, že se rozvíjí iniciativa pracujících a zlepšuje se i masová politická agitace stranických organizací. Neustále roste občanské uvědomění našich lidí, kteří stále

více cítí svou povinnost a odpovědnost při řešení všech otázek spojených s budováním nového života v naší zemi. To však zna

mená, že roste i význam politické agitace a nároky na ní ze strany občanů. Lidé chtějí konkrétně znát, jaké problémy je tu

třeba řešit, jak mohou pomoci při jejich řešení. Přes všechny úspěchy trpí však provádění politické agitace řadou vážných nedostatků, které je třeba houževnatě , cílevědomě odstraňovat, aby se politická agitace stala ještě účinnějším ná

strojem strany při zabezpečování úkolů vyplývajících ze záři jového zasedání ústředního výboru KSČ a vládního prohlášení. Při odstraňování nedostatků v politické agitaci jde přede

vším o zkvalitnění obsahu, o zvýšení ideové úrovně a bojovnosti politické agitace. Aby agitační práce byla účinná, musí být těsně spojena s konkrétními úkoly výstavby socialismu, s bojem za zvýšení hmotné a kulturní úrovně lidu. Politická agitace má pod něcovat pracující především k tvůrčí práci , mobilizovat je k boji za splnění a překračování hospodářských plánů, za zvyšování zemědělské výroby v JZD, státních statcích i u soukromě hos podařících rolníků. Proto je třeba, aby agitace byla těsně spjata s problémy pracoviště. Musíme naše pracující neustále přesvěd

čovat o tom, že ve zvyšování výroby, produktivity práce a snižo vání vlastních nákladů jak v průmyslu, tak v zemědělství je je >

diná záruka dalšího růstu životní úrovně lidu .

Přitom je úkolem politické agitace vysvětlovat výrobní otáz ky ne odděleně od všeobecných politických otázek, ale vysvětlo vat je v souvislosti s vnitřní a zahraniční politikou, upevňovat důvěru pracujících ve vedení strany a státu. 10

KSČ O úloze odbor

145

Je prvořadým úkolem stranických orgánů a organizací bojov něji a účinněji rozvíjet politickou agitaci mezi dělníky , pracují

cími rolníky a inteligencí, ženami a mládeží metodou osobního přesvědčování a rázně skoncovat se všemi zbytky administro

vání a byrokratického poměru k lidem. Mnohem více než dosud je třeba rozvinout boj proti nepřátelské propagandě a pomluvám. Hlavní těžiště při zlepšování politické agitace leží v osobní agitaci. Na tomto úseku však máme dosud největší nedostatky. Značná část komunistů nedostatečně vysvětluje pracujícím správ

nost politiky strany a vlády a nebojuje účinně proti nepřátel ským lžím a pomluvám . Hlavní příčiny těchto vážných nedostatků tkví v lhostejném

poměru některých stranických orgánů a organizací k politické výchově členů strany a ostatních pracujících v okruhu jejich pů sobnosti. Provádění politické agitace, zvláště osobní, je v řadě

základních stranických organizací podceňováno a opomíjeno. Mnohé stranické organizace, zvláště na vesnicích , se v důsledku toho dostávají do izolace a komunisté ztrácejí vliv na ostatní

spoluobčany . S takovými sektářskými, straně cizími a škodlivý. mi zjevy je třeba rázně skoncovat.

Členské schůze základních organizací mají být místem , kde se budou komunisté prakticky vyzbrojovat pro politickou agitaci

mezi pracujícími, kde budou komunistům přímo ukládány úkoly v provádění politické agitace. Stranické organizace na závodech i vesnicích při projednávání hospodářských úkolů musí přede vším jednat o jejich zajištění pomocí politické agitace a organi zátorské práce. Potřeby výchovy pracujících vyžadují, aby základní stra

nické organizace přistoupily k pravidelnému organizování besed na pracovištích v přestávkách a po práci a zvaly obyvatele do mů na domovní besedy. V této práci je třeba ještě více prakti

kovat předčítání z novin, které se osvědčilo. Jde ovšem o to, aby nešlo o pouhé nudné předčítání bez ladu a skladu, ale aby před čítající dovedl vybrat z novin to nejdůležitější a důkladně osvětlil jednotlivé otázky , ukázal, jaký význam mají pro práci v závodě atp.

K politické práci v masách je třeba vybírat a vychovávat z řad stranického aktivu zkušené agitátory, kteří mají politický

rozhled a požívají důvěry pracujících ve svém okolí. Agitátory 146

je třeba vybírat z předních dělníků, mistrů, techniků a inženýrů, z nejlepších pracovníků zemědělství, z vedoucích pracovních skupin v JZD, agronomů, venkovské inteligence a jiných osvěd čených pracovníků. Rozhodně je třeba bojovat proti všem poku sům o mechanické „ najmenování“ agitátorů, bez ohledu na to, zda jmenovaný je skutečně příkladem na svém pracovišti, zda má k této práci nutné předpoklady . Funkce agitátora se musí stát důležitou a odpovědnou stra

nickou funkcí. Aby práce agitátorů byla úspěšná, je úkolem vý boru organizace provádět soustavnou výchovu agitátorů. K do konalému vyzbrojování agitátorů je nutno organizovat přednášky a semináře k důležitým otázkám mezinárodní a vnitřní situace

nebo otázkám, týkajícím se metod agitační práce, zásobovat je účinnými argumenty, fakty a ciframi. Výchovu agitátorů není možno ponechat jen základním organizacím . Okresní a krajské výbory ve výchově agitátorů musí účinně pomáhat.

Dobrých výsledků je dosahováno v politické agitaci prová děné dvojicemi, zvláště na vesnicích a v městských čtvrtích . Zde je možno na pomoc základním organizacím využít okresního nebo

městského aktivu a na praktických příkladech učit komunisty v základních organizacích politické agitaci. Formu agitace ve

dvojicích je třeba dále rozšiřovat a odstraňovat nedostatky spočívající v tom, že agitační dvojice se často omezují jen na formální zvaní na schůzi , manifestaci, besedu apod. Tyto ne dostatky mohou být odstraněny jen pečlivou instruktáží a sou stavnou výchovou. Veliký význam v provádění politické agitace mají veřejné

schůze strany. V poslední době se zlepšilo pořádání veřejných schůzí stranickými organizacemi, kterých se účastní desetitisíce občanů v závodech, ve městech i na vesnicích. Zkušenosti uka zují, že veřejná schůze je úspěšná tehdy, když je referent dobře

připraven, seznámen s problematikou místa a veřejná schůze

politicky a organizačně připravena základní organizací. Zvláště dobře probíhají veřejné schůze tam, kde se referent nevyhýbá odpovědím na drobné všední otázky a místní starosti pracujících. V kraji Gottwaldov si například soudruzi zjišťují před veřejnou

schůzí, jaké otázky jsou v obci nejasné , co se mezi lidmi povídá, a referent se k těmto problémům dobře připraví.

Úroveň politické agitace na veřejných schůzích závisí ve vel 147

ké míře na referentovi. Proto je třeba, aby jako referenti na ve řejných schůzích strany pravidelně vystupovali členové ústřed ního výboru, vedoucí funkcionáři krajů a okresů. V tomto směru se musí od základu změnit také dosavadní

činnost našich poslanců. Nelze nadále trpět dnešní stav, kdy většina poslanců neplní řádně své povinnosti vůči voličům, není se svými voliči ve styku. Je chyba zejména krajských výborů strany , že poslanců málo používají k provádění masové politické práce a že činnost poslanců řádně nekontrolují. Avšak hlavní příčina nedostatků v činnosti poslanců je v nich samých , je v tom, že poslanci se sami málo snaží, aby styk s voliči měli a mezi svými voliči pracovali .

Pro úspěšnou práci vedoucích funkcionářů je nezbytný sou stavný a živý styk s pracujícími na veřejných schůzích, besedách, poradách apod. Účastí vedoucích pracovníků v politické agitaci se její úroveň neobyčejně zvyšuje a oni sami dostávají nejlepší

kvalifikaci k tomu, aby učili ostatní agitátory , dávali jim správné a pádné argumenty ke všem otázkám.

Přes úspěchy, kterých stranické organizace dosáhly v pořá dání veřejných schůzí, se v mnoha okresech projevují vážné ne dostatky. Organizování veřejných schůzí se často přenechává lidové správě . Například v kraji Ostrava z 217 veřejných schůzí v jednom měsíci organizovala strana pouze 48 schůzí. Kritizuje

me-li tyto zjevy, nechceme říci, že by lidová správa nebo Národní fronta nemohly nebo nesměly svolávat veřejné schůze, hovory s občany atp . To je povinnost lidové správy i Národní fronty. V našich organizacích však musí být jasno v tom, že k zásadním politickým a mezinárodním otázkám má organizovat veřejné

schůze strana. Funkcionáři strany předstupují před pracující, aby jim vyložili politiku strany a vlády a vyslechli jejich názory, potřeby a stížnosti. Jakékoliv vymykání se z této samozřejmé

povinnosti odcizuje pracující straně a narušuje spojení strany s pracujícími.

Další nedostatek v organizování veřejných schůzí spočívá v mechanickém určování veřejných schůzí z okresu, bez přihléd

nutí k potřebám základní organizace nebo problémům místa. Takové byrokratické nařizování veřejných schůzí shora vede k tomu, že základní organizace nepovažuje zajištění schůze za svou záležitost, ale za věc okresu. Při organizování veřejné 148

schůze je třeba mít vždy na zřeteli , čeho chceme schůzí dosáh. nout, a podle toho provádět přípravu. ;

Dosavadní zkušenosti z konání veřejných schůzí ukazují, že je třeba podstatně zkvalitnit pomoc referentským sborům, zvy

šovat jejich politickou i odbornou úroveň, organizovat pro ně semináře, svolávat je častěji k výměně zkušeností a zásobit je

dobrými materiály. Daleko více než osobní agitace je na závodech i vesnicích prováděna názorná agitace. V závodech se používá blesko

vek, výzev, na tabulích se zveřejňují výsledky socialistické sou těže, provádí se kritika nedostatků apod. Na vesnicích se rozvíjí názorná agitace kampaňovitě k jarním pracím, ke žním, pod zimním pracím, výkupu apod. Názorná agitace je většinou správ

ně zaměřena k výchově a mobilizaci pracujících a k překonávání obtíží při plnění úkolů. Nedostatky jsou v tom, že názorná agitace není vždy pevně řízena stranickými organizacemi. Bleskovky a různé jiné mate riály názorné agitace vydávají propagační oddělení závodů, IV. referáty ONV a KNV atp., aniž obsah materiálu jakkoliv ovliv ňuje stranická organizace. Proto se často stává, že se vydávají bleskovky a výzvy shora , všeobecné a málo účinné, a v některých případech i politicky nesprávné a škodlivé . V řadě případů pak

dochází k zaměňování názorné agitace s výzdobou, názorná agi tace ztrácí svou účinnost a bojovnost. K odstranění nedostatků v provádění názorné agitace je třeba, aby stranické orgány a organizace řídily vydávání názor

ných materiálů a uplatňovaly vliv na jejich obsah . Bleskovky, výzvy a jiné názorné materiály musí pomáhat v práci stranických

agitátorů a být v souladu s úkoly , které stranická organizace vytyčuje na pořad dne. Názorná agitace má vtipně a pohotove reagovat na vše nové, co se děje na pracovišti, a bojovat ostře proti všem záporným zjevům. Je nejúčinnější tehdy , vychází- li z pracoviště a nikoliv shora. Je známo, že se u nás vyskytovaly a ještě vyskytují tendence, že strana nepotřebuje vést svou politickou agitaci, že za nás jaksi

sami hovoří výsledky práce, že agitaci je možno přenechat něko mu jinému. To jsou nesmírně škodlivé názory. Proto je třeba

zcela jasně říci, že politickou agitaci vede strana, že ji drží a bude pevně držet ve svých rukou a nikomu ji nebude přenechávat. 149

K širokému rozvinutí a pozvednutí agitační práce bude třeba

vydat v celostátním měřítku řadu základních materiálů pro agi tátory, jako Rukověť agitátora a jiné, rozšířit a pronikavě zlepšit

vydávání názorných materiálů, plakátů atp. Velkou pozornost je třeba věnovat „ Slovu agitátora “ , zvláště jeho vydávání v krajích. Při tom všem je třeba vidět, že hlavní věcí v politické agitaci je živé slovo .

O PRÁCI TISKU A ROZHLASU

Nesmírný význam připadá v naší ideologické práci tisku a rozhlasu. Jde nyní o to, aby těchto nanejvýš mocných a účin ných prostředků bylo plně využito při výchově pracujících v duchu našich vítězných idejí, aby je mobilizovaly k plnění veli kých úkolů výstavby. I když náš tisk se stává mluvčím stále širších mas pracuji cího lidu a jeho činnost se neustále zlepšuje, nedosahuje dosud

takové ideovosti , bojovnosti a pohotovosti, jak to vyžadují vý znamné vnitropolitické a mezinárodně politické události.

Posuzujeme -li úroveň našeho tisku, je třeba se zvlášt zabývat úrovní Rudého práva. Rudé právo je ústředním orgánem KSČ, je prvým listem v naší zemi. Má proto být příkladem všemu na šemu tisku svou vysokou ideovostí, bojovností, nesmiřitelností ke

všem nepřátelským ideologiím, ke všemu starému v našem životě. Právě pro to zvláštní postavení Rudého práva je třeba klást na jeho úroveň nejvyšší měřítko a mnohem přísněji posuzovat všechny jeho nedostatky. Rudé právo neorientuje vždy široké masy čtenářů na hlavní problémy naší výroby , na socialistické soutěžení, hospodárnost,

nedostatečně popularizuje pokrokové metody našich i sovětských novátorů a předních pracovníků. Přitom je třeba daleko pozor něji reagovat na otázky zabezpečení sociálních a kulturních zaří.

zení pro pracující v závodech. Se vší důrazností je třeba obrátit pozornost redakce Rudého práva na tak vážné otázky, jako je význam inteligence při budo vání socialismu a práce mezi inteligencí.

Náš tisk, zejména Rudé právo, musí soustavně a na konkrét ních skutečnostech osvětlovat mírovou politiku Sovětského svazu a zemí tábora míru a demokracie. 150

Současně je nezbytné stejně konkrétně odhalovat ( točnou politiku imperialistů, zejména jejich nejagresívnějších kruhů. Zvláštní pozornost při tom věnovat otázce Německa, boji za jeho sjednocení na demokratické a mírové základně.

Sila a vliv tábora míru , demokracie a socialismu neustále roste. V celém světě mírumilovná politika tohoto tábora nachází

stále širší odezvu , mohutní hnutí za mírové řešení sporných mezi národních otázek cestou jednání, jak to žádá Sovětský svaz a ostatní demokratické státy. Jde o to, aby ve světle těchto sku tečností, které svědčí o rostoucí převaze mírových sil a stále větší izolaci agresívních imperialistických kruhů, byly otázky mezinárodní politiky správně osvětlovány na stránkách tisku . Nedostatky v práci Rudého práva, o kterých jsem hovořil, se v daleko větší míře projevují na stránkách ostatního tisku.

Chci v této souvislosti obrátit pozornost ke dvěma závažným otáz kám.

Značné nedostatky se projevují ve vedení účinného boje proti lžím a pomluvám nepřátelské propagandy. Noviny jen oje diněle uveřejňují útočné materiály proti zrádcům národa v za hraničí, slabě odhalují skutečnou tvář zaoceánských podněco

vatelů války. V řadě případů sklouzává náš tisk na platformu diskuze a polemiky s nepřátelskou propagandou, místo toho, aby přinášel nezvratné argumenty, o které v našem životě není nouze. Zvláštní pozornost zasluhuje otázka rozvíjení široké kritiky

zdola na stránkách tisku. V posledních měsících značně vzrostl počet kritických materiálů , ale stále ještě nedosahuje té intenzity a síly , kterou potřebujeme. Přitom však je třeba mít na paměti,

že naše kritika musí být stranická, pravdivá, prodchnuta snahou pomáhat. Rada kritických materiálů v Rudém právu – i když také zde se projevily nedostatky

úspěšně zasáhla byrokraty ,

lajdáky a nepořádky, které roztrpčují náš lid. Řada kritických článků hlavně z řad dopisovatelů pomohla odhalit mnohé ne správnosti, a tím zavčas likvidovat případné škody našemu hos podářství.

V mnohých listech se však projevily při kritice vážné nedo statky. Některé časopisy ve snaze kritizovat podlehly zaostalým náladám i kverulantským názorům některých lidí, bezhlavě za

čaly popisovat nejrůznější netypické nedostatky, neukazovaly, jak situaci napravit. 151

Takové materiály nejsou ničím jiným než vhodným soustem pro nepřátelskou propagandu. Všechny časopisy at politických organizací, masových orga nizaci, nebo jiných institucí, musí mít v prvé řadě na zřeteli to , aby kritika byla zaměřena na pomoc při řešení a odstraňování nedostatků v budování .

V souvislosti s úsilím o mocný rozvoj ideologické práce musí strana věnovat tisku tu největší pozornost. Důležitým úkolem také bude vytvořit z Nové mysli teoretický a politický časopis ústředního výboru strany.

Také rozhlas je mocným nástrojem výchovy pracujících. Vždyť jeden rozhlasový přijímač připadá u nás na každou rodinu , počítáme-li na jednu domácnost průměrně čtyři členy. I náš rozhlas musí plněji obrážet bohatství problémů života

a práce lidu. Více a zajímavěji než dosud seznamovat posluchače s úspěchy vědy a techniky a s nejlepšími díly kultury . Vážným úkolem rozhlasu je účinněji bojovat proti lživé propagandě našich nepřátel.

Ve smyslu vládního prohlášení musí rozhlas dále pečovat

o důsledné odstraňování suchosti a stereotypnosti rozhlasových relací, budit u posluchačů radost z krásných perspektiv našeho života. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pořadům pro vesnici a vůbec citlivěji reagovat na zájmy a přání posluchačů. Jde prostě o to, aby se rozhlas stal blízkým nejširším vrstvám lidu. O VÝZNAMU VĚDY A UMĚNI

Veliký význam pro všechny úseky našeho hospodářství, poli tiky i kultury má další rozvoj vědy. Každý nový objev našich

vědeckých pracovníků, ať v přírodních či společenských vědách, významně posiluje svými hospodářskými nebo ideologickými důsledky socialistickou výstavbu naší vlasti . Proto je nutno věno

vat naší vědě velkou pozornost, rozvíjet její četné úspěchy a od straňovat její mnohé nedostatky.

Z hlediska rozvoje ideologické práce je zejména důležité odstranit zaostávání našich společenských věd , hlavně filosofie, politické ekonomie, pedagogiky, vědy o státu a právu i jiných. Československá a Slovenská akademie věd, ministerstvo školství i Vysoká stranická škola při ÚV KSČ by měly uplatnit účinná 152

opatření k tomu, abychom na všech úsecích společenských věd, hlavně prostřednictvím aspirantury a asistentury vychovávali v nejkratší možné době dostatečný počet mladých, vysoce kvali fikovaných, ideově pevných, tvůrčích vědeckých pracovníků. Dále je nutné zvýšit marxisticko-leninskou filosofickou pří

pravu našich vědeckých pracovníků a pomoci tak zvýšit – spolu s organizováním diskusí o vážných teoretických otázkách – teo retickou úroveň naší vědecké práce, zejména v oblasti přírodních věd.

Má-li se v naší vědě rozvíjet tolik potřebná kritika a sebe kritika, je nutno soustavně a ve větší míře než dosud organizovat kolektivní posuzování konkrétních vědeckých prací, článků, učeb

nic atd., zejména mladých autorů. Na všech úsecích je třeba v daleko větší míře uplatňovat vztahy úzké spolupráce mezi čes kými a slovenskými vědci.

Ke starším vědcům je nutné vytvořit poměr úcty a důvěry a plně využít jejich schopností a zkušeností. Významné vědce je třeba obklopit mladými nadějnými pracovníky, schopnými převzít a dále rozvíjet cenné zkušenosti, vědění a umění svých učitelů. Stranické orgány a straničtí pracovníci by se měli opírat o aktiv

vědeckých a výzkumných pracovníků, sledovat a znát výsledky vědecké práce, využívat těchto prací

jakož i vědeckých pracov

níků samých – v širší míře v ideologické práci strany. Důležitou zbraní při výchově nového socialistického člověka, v boji s kapitalistickými přežitky ve vědomí lidí je pokrokové

realistické umění. Jako umělecký odraz skutečnosti mocně působí na život společnosti, utváří city, myšlenky, vůli a mravní zásady lidí.

Své vznešené poslání spoluvytvářet nového socialistického člověka může umění plnit jedině tehdy, jestliže umělecká díla

pravdivě obrážejí naši novou skutečnost v celé její složitosti a mnohotvárnosti, jestliže pravdivě kreslí rysy nového člověka se

všemi problémy a konflikty jeho vnitřního přerodu a růstu a jest liže současně podle pravdy obrážejí záporné charaktery a typy lidí zahnívajícího a odumírajícího kapitalistického světa. Má-li naše umění plnit toto poslání, musí si naši umělci dů kladně osvojit velké tradice našeho národního umění a čerpat poučení z pokrokového odkazu světové kultury. Ještě více než

dosud se učit z klasického ruského a zejména sovětského umění, 153

prvního socialistického umění světa, a tvořivě používat zkuše ností jeho velikých mistrů .

Umění se nemůže rozvíjet bez boje názorů, bez zásadní, tvůr čí a konkrétní kritiky. Je třeba , aby kritika pramenila z upřím ného zájmu o věc, ze snahy pomoci našim umělcům i umění. Je nutno skoncovat s nevšímavostí k významným uměleckým dílům, neodborností a nezásadovostí. Více než dosud musí naši kritikové

přistupovat ke své práci s hlubokými znalostmi života a cílevě domě pomáhat rozvoji našeho umění. Kritika má být přístupná

nejen umělcům, ale i nejširším masám lidu. Před našimi časopisy i denním tiskem stojí úkol neustále rozšiřovat okruh svých spolu

pracovníků a více psát o otázkách umění. Především naši spiso vatelé sami by se měli věnovat kritickému hodnocení nových lite rárních děl . Rozvíjení principiální a všestranně znalé kritiky, to je cesta, která pomůže našim umělcům jít rychleji vpřed a vytvářet nová mistrovská díla, která by byla hodna veliké epochy naší sc

cialistické výstavby a povznášela náš lid k novým hrdinským činům.

K tomu je třeba především pronikavě zlepšit práci v tvůrčích uměleckých svazech

ve Svazu čs. spisovatelů, výtvarných

umělců a skladatelů - aby se staly ohniskem ideologického

ruchu, aby se v nich projednávaly důležité tvůrčí problémy na základě konkrétní a zásadové kritiky uměleckých děl. Svazy mají

mnohem více pečovat o stálý ideový a umělecký růst jednotli vých umělců a umožňovat jim častější bezprostřední styk s životem našich pracujících mas. To jsou společné úkoly celé naší umělecké fronty.

v oblasti literatury je třeba potírat všechny projevy schema tismu, povrchnosti a šedivosti, vyskytující se dosud hojně v lite rární tvorbě. To znamená hluboce poznávat život a zákony spole čenského vývoje, zvýšit umělecké mistrovství, učit se u největ ších mistrů literatury .

Zvláštní péči a lásku je třeba věnovat literatuře pro děti

a mládež. To není záležitost jen úzkého kruhu spisovatelů. Každý vynikající umělec má považovat za svůj úkol obohatit literaturu pro děti a mládež, aby se jim dostala do rukou díla vysoce ideová

a výchovná, romanticky poutavá a srozumitelná. V naší lidově demokratické společnosti je vedle nového a krásného i mnoho pozůstatků staré kapitalistické minulosti. Proto 154

musí naši spisovatelé věnovat zvláštní pozornost rozvoji satiry, která by ohněm kritiky vypalovala všechno záporné a prohnilé. Mají-li naši spisovatelé plnit své veliké úkoly, je třeba zvýšit úroveň svazových tiskových orgánů. Literární noviny ve svém

dnešním stavu nemají jasnou a vyhraněnou linii , jsou slabě řízeny Svazem čs. spisovatelů. Veliké úkoly a zároveň nesmírné možnosti při výchově na šeho lidu má divadlo. Prvořadým úkolem našich spisovatelů a divadel je obohatit naši divadelní tvorbu tématy ze současného

života, věnovat stálou pozornost odkazu našich klasiků. Půjde dále o to, aby byl rozšířen a obohacen repertoár našich scén a uvedena k nám ve větší míře základní díla ruského klasického dramatu i současné sovětské tvorby. Ve větší míře musí naše divadlo seznamovat veřejnost s klasickou světovou divadelní kul turou .

Strana a vláda u příležitosti 70. výročí Národního divadla vyznamenaly řadu zasloužilých a vynikajících herců, pěvců, hu debníků a baletních mistrů a technických pracovníků vysokými řády a tituly. Tím ocenily jejich záslužnou práci i význam diva delního umění pro náš život. Stejně jako našim předním státním scénám, je třeba větší péči věnovat i divadlům v krajích. Stálou a všestrannou pozornost je třeba věnovat nejmasověj

šímu umění – filmu. Náš film dosáhl úspěchů ve své tvůrčí práci a na této cestě je třeba směleji pokračovat. Pracující lid od něho právem očekává stále více umělecky působivých, ideově silných

a zajímavých filmů, pravdivě zobrazujících současný život. Zvlášt ní pozornost je třeba věnovat tvorbě hraných, loutkových a kres

lených filmů pro mládež, dále rozvíjet výrobu populárně vědec kých filmů. Od zpravodajského filmu pak žádáme, aby neotřelými, zajímavými obrazy ukazoval v celé šíři práci a život našich pra cujících .

Mají-li být tyto úkoly splněny, je nutno prohloubit ideovou a uměleckou výchovu tvůrčích filmových pracovníků. Dále je třeba, aby s filmem těsněji spolupracoval širší okruh našich před ních spisovatelů, kteří by psali pro film ideové a umělecky hod

notné scénáře ze současného života, zvláště z boje za socialistic kou přestavbu vesnice. Důležitou úlohu při politické a umělecké výchově pracujících má výtvarné umění. Je nutno , aby obohacovalo a zkrášlovalo 155

život našeho lidu a účinně mu pomáhalo v jeho boji za mír, na plňovalo jej láskou k rodné zemi . Mají-li naši výtvarníci svými

uměleckými díly plnit tyto vznešené úkoly, je třeba, aby ze svého života vymýtili nezdravé zjevy grupírovek a přežitky spolkaření. Člen grupírovky vidí jen zájmy své skupiny a nikoliv zájmy státu. Práci svazu je třeba zlepšit zejména tím, že se zbaví neumělec kých elementů a přemění se v ideový výběrový svaz. Vedení sva zu dosud málo mobilizovalo tvůrčí pracovníky k řešení aktuál ních výtvarných problémů. K dalšímu rozvoji a růstu výtvarného

umění přispěje projednávání zásadních ideových a tvůrčích otázek .

Je nutno podstatně zlepšit úroveň uměleckých časopisů. I náš denní a periodický tisk by měl popularizovat a kriticky hodnotit výtvarná díla.

Úkolem architektů je rozřešit a spojit otázky umělecké , hos podářské, vědecké a technické, jež vyvstávají při projektování budov a celých měst. Vůdčí myšlenkou architektury musí být péče o člověka, snaha, aby nové stavby skýtaly pracujícímu lidu nej lepší bytové podmínky a co nejlépe uspokojovaly potřeby jeho nového života.

Svaz architektů má pomáhat svým členům při řešení praktic

kých otázek a ukazovat perspektivy dalšího vývoje architektury . Je třeba tvůrčím způsobem využívat klasického dědictví a v tom i uměleckých tradic českého a slovenského lidu. Ve svém rozvoji

se má naše architektura řídit příkladem architektury sovětské , která se vyvíjela v tvrdém boji proti kosmopolitismu a formalis mu. Proto je třeba, aby Svaz architektů uváděl v život usnesení

své celostátní konference, která odsoudila úpadkové směry v naší architektuře , a aby vedl své členy ke konkrétní práci na projek

tech budov i měst podle zásad socialistické architektury, techniky a ekonomie . Je třeba, aby Svaz architektů pomohl řešit i otázky praktické výstavby, její zlevnění a zrychlení a aby se podílel na

přípravách reorganizace celé soustavy našeho projektování. Též Svazu hudebních skladatelů prospěje, provede-li rozbor současných hudebních děl a zhodnotí- li některé významné zjevy

kulturního dědictví. Jedině soustavným hodnocením a rozvíjením hudební tvorby v duchu velikých tradic našeho hudebního umění lze vytlačovat a tvůrčím způsobem překonávat zbytky formalis tických názorů v práci hudebních skladatelů. 156

O PRÁCI ŠKOL A KULTURNÉ OSVĚTOVÉ ČINNOSTI

Potřeba politicky a odborně vyškolených kádrů pro nejrůz nější úseky našeho života i potřeba vzdělanosti a kulturnosti na šeho pracujícího lidu zvyšuje stále více požadavky na výchovu mládeže a na školy.

Škola je základem výchovy nových občanů lidově demokra tické republiky. Někteří naši funkcionáři jak ve straně, tak

v lidové správě, dosud nedoceňují velký význam školy pro rozvoj socialistické vzdělanosti. A přece škola v rukou našeho lidově demokratického státu je základním a nejdůležitějším nástrojem socialistické výchovy a výuky vší mládeže a přípravy kádrů pro rozvíjení našeho hospodářství a kultury. s nedoceněním a přehlížením významu školní výchovy a vzdělání je třeba skoncovat. Naše stranické orgány , krajské a okresní výbory , nechť věnují největší pozornost otázkám vý chovy mladých lidí. Strana musí dbát a vést své funkcionáře na různých úsecích k tomu, aby nedopustili narušování práce učitelů a dětí, aby školám a učitelům se dostalo potřebného klidu k roz

voji vysoké kvality pedagogické práce a k docílení hlubokých a pevných znalostí a vynikajícího prospěchu dětí. Aby naše škola a učitelé nám vychovávali skutečně nové lidi,

zapálené pro uskutečňování našich velkých cílů, charakterově pevné a vzdělané, je třeba zkvalitnit řízení školské práce. Vytvářejme ovzduší vážnosti a úcty k učiteli a jeho práci.

Mějme stále na paměti slova soudruha Gottwalda, že učitel je rozhodujícím činitelem v zápase o novou školu a že v rukou uči telů je duše naší mládeže a její vývoj . Velký je úkol a velká je odpovědnost učitelů před lidem ! Vytvořme proto podmínky a po máhejme učitelům, aby mohli neustále zvyšovat svou politickou úroveň, své odborné znalosti, aby se stali dobrými pedagogy.

Těžiště učitelovy práce je ve škole. Veřejnou činnost učitelů orientujme na úsek osvětový a kulturní. Stranické orgány, zejména okresní výbory, nechť vedou zá kladní organizace na školách, aby se staly skutečně bojovými vůdci učitelských kolektivů. Na nich je, aby významnou měrou podporovaly ředitele školy v uskutečňování politiky strany a

státu , aby bojovaly za vysokou kvalitu odborného vyučování a za chovávání zásad pedagogiky, aby stranická organizace byla ideo 157

logicky pevná a jednotná a vedla všechny učitele k principiální jednotě názorů, založené na našem vědeckém učení. V čele těchto organizací mají být v duchu stanov strany nejlepší komunisté i svou politickou vyspělostí i pedagogickými znalostmi, zkuše

nostmi a výsledky své práce. Rovněž instruktory je třeba vzhle dem k charakteru školských organizací vybírat zvlášť pečlivě.

Stranické orgány a základní organizace musí více a lépe po máhat pionýrům a skupinám ČSM na našich školách. Bez aktiv ních , dobře pracujících pionýrských a svazáckých organizací ne dosáhnou učitelé dobrých výsledků ve výchově. Vedle orgánů

ČSM se proto na řízení žákovských kolektivů podílí i ředitel školy a třídní učitel, kteří nesou odpovědnost za práci těchto organizaci

a své vedení uskutečňují tím, že všestranně upevňují autoritu pionýrských a svazáckých vedoucích, pomáhají jim a prověřují jejich práci. Nyní jde především o to, postavit do čela pionýr ských organizací nejlepší členy ČSM, soustavně jim pomáhat

a s nimi pracovat. Mládežnické kolektivy na školách představují velkou sílu, jestliže budou účinně pomáhat učitelům, jestliže po vedou své členy a ostatní ke stálému a vytrvalému učení a k vy tváření charakterových vlastností nového člověka. Rovněž je třeba upřít pozornost celé strany na výchovu naši dělnické mládeže .

Ve výchově našeho dělnického dorostu je ještě velmi mnoho

vážných nedostatků, a to i tam, kde stát má výchovu bezpro středně ve svých rukou. I zde jsou hlavním činitelem výchovní pracovníci. Na nich v první řadě záleží, vyjde-li nám z učilišť, středisek a dalších zařízení mládež odborně a politicky připra

vená. Stranické orgány musí bedlivě sledovat výběr výchovných pracovníků, jejich další chování a růst. S nimi a jejich prostřed nictvím je třeba odstranit nejvážnější nedostatky ve výchově,

projevy neskromnosti, potlačování iniciativy žáků a nepřihlížení k věkové vyspělosti mládeže .

Buďme si vědomi toho, že tato mládež je skutečně novou směnou naší dělnické třídy. Jaká bude její výchova a příprava, taková bude v budoucnu naše dělnická třída. Součástí ideologické práce je široká kulturně osvětová čin nost, zaměřená k tomu, aby přiblížila pracující ke kultuře a vědě,

aby vychovávala jejich umělecký vkus a rozvíjela nejlepší rysy v povaze našich lidí. 158

Hlavním úkolem v masové kulturní a osvětové práci je orga

nizovat bohatý kulturní a společenský život pracujících. Naše osvěta musí více vycházet z potřeb a zájmů dělníků, rolníků, pra

cující inteligence, mládeže a žen. Svým ideovým obsahem musí být spjata s nejdůlezitejšimi současnými politickými problémy , má mobilizovat k plnění hospodářských úkolů, bojovat proti tech

nické zaostalosti, nekulturnosti, předsudkům, pověrám a tmářství, má pomáhat pracujícím rozvíjet jejich tvůrčí síly a organizovat jejich kulturní oddech . V daleko širším měřítku než dosud je nutno rozvíjet přednáškovou činnost, zejména propagovat tech nické a zemědělské znalosti, základní poznatky o vzniku a vývoji světa, života, člověka. Vlasteneckou povinností naší pokrokové

inteligence je, aby se podílela na plnění tohoto úkolu. Je nutné ještě více rozvinout činnost Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, která dosáhla ve své práci již některých úspěchů. Společnost by měla získat k své práci další významné pracovníky vědy a kultury. Ještě více musí Společnost pronik nout svou činností přímo do závodů.

V daleko větší míře je nutno získat pro kulturní práci mlá dež, a to hlavně do souborů lidové tvořivosti, obohatit jejich

repertoár novými díly našich spisovatelů a umělců, organizovat estrády s pestrým programem. Velkou úlohu v kulturně osvětové práci mají masové organi zace. Poměrně živou činnost vyvíjí Svaz československo-sovět ského přátelství, který seznamuje náš lid se životem národů Sovětského svazu .

Malou činnost vyvíjejí odborové orgány a odborové skupiny hlavně na závodech , kde jsou všechny podmínky pro kulturně osvětovou práci, není jich však dostatečně využíváno. To se týká především závodních klubů, jejichž činnost je třeba podstatně

zlepšit a učinit je přitažlivými pro všechny pracující. Při výstavbě kulturních zařízení je nutno postupovat pláno vitě a usilovat především o to, aby všech existujících prostředků a zařízení bylo co nejintenzívněji využíváno ke každodenní kul turní a osvětové práci.

Chceme učinit všechny dělníky a pracující rolníky , všechen náš lid kulturním a vysoce vzdělaným. Naše socialistická osvěta je povolána k tomu, aby přispěla svou velkou hřivnou k usku tečnění tohoto vznešeného cíle. 159

ZLEPŠIT A ZESÍLIT POLITICKOORGANIZAČNÍ PRÁCI STRANY

V druhé části svého referátu se budu zabývat některými otázkami organizační práce strany.

Uplatňování stanov v každodenní praktické práci strany při spělo k tomu, že komunisté přistupují k úkolům odpovědněji, což se projevilo v částečném zlepšení práce na všech úsecích našeho stranického, hospodářského i veřejného života. Úkoly naší vý

stavby vyžadují, abychom daleko energičtěji bojovali proti nedo statkům, které nás dosud brzdí. To vyžaduje, aby v životě a práci

všech orgánů a organizací strany i každého komunisty byly uplatňovány stanovy naší strany ještě důsledněji než dosud . Komunisté na všech úsecích musí plnit usnesení strany a vlády, bojovat za dodržování státní a stranické disciplíny, rozvíjet kri tiku a sebekritiku , a jejich život a práce musí být prodchnuty stra nickostí, musí být příkladem ostatním. To se zejména týká vedou cích pracovníků ve státním, hospodářském i stranickém aparátě,

zvláště proto, že v dodržování stranické a státní disciplíny se na mnohých úsecích projevuje vlažný postoj . Mohli bychom být

mnohem dále v plnění stranických a vládních usnesení, kdyby odshora až dolů byl k přijatým usnesením lepší, vpravdě komu

nistický postoj . Mnozí komunisté – vedoucí pracovníci zajišťují plnění vládních a stranických usnesení formálně a zaměřují se na ty úkoly , jejichž splnění je snadnější, místo aby řešili přede vším hlavní otázky a problémy.

K plnění úkolů je dále třeba, aby se orgány strany opíraly o masy nejlepších komunistů, seskupených kolem stranických výborů, aby každodenně , daleko důsledněji a úspěšněji prováděly odpovědnou organizátorskou práci mezi pracujícím lidem za spl nění velikých a složitých úkolů výstavby nové, socialistické spo lečnosti.

V této práci stejně jako v celé praktické činnosti stranických orgánů a organizací připadá významná úloha stranickému aktivu. Stranický aktiv vyjadřuje veřejné mínění strany , uskutečňuje její usnesení. Ale nejen to. Je správné, když stranický aktiv se podílí i na tvoření, na přípravě usnesení. Návrhy , podané aktivem, jsou cenným podkladem pro opatření chystaná stranickým orgánem. Z toho vyplývá zásada , že bez aktivu , bez využití jeho zkušeností a znalostí, celé jeho síly , je správné řízení stranické, státní i hos podářské práce nemyslitelné. 160

Naše stranické výbory začaly s aktivem pracovat zejména po

jeho zakotvení ve stanovách strany. Stranické výbory dnes lépe využívají aktivu ve stranické práci především při zajišťování stranických a vládních usnesení.

Podařilo se z velké části odstranit důsledky škůdcovské

činnosti nepřátel strany, projevující se v nesprávném chápání aktivu, významu i forem jeho práce, v nahrazování běžné práce aktivu svoláváním rozšířených plén krajských a okresních vý borů. Podobně se podařilo odstranit svolávání širokých aktivů

k ukládání úkolů shora, které se konaly bez důkladnější přípravy a na nichž nebyly hluboce prodiskutovány a objasněny jednot livé otázky .

Jádrem aktivu mají být především členové stranického orgá nu, v okresech i předsedové základních organizací. Stranický aktiv tvoří dále vedoucí kádry strany, pracující ve všech odvět vích stranické, hospodářské i kulturní výstavby, vedoucí soudruzi v odborových, mládežnických a ostatních masových organizacích. Stranický aktiv nelze však omezit jen na tento úzký okruh funk cionářů . Politická a organizační práce strany přivádí každodenné k aktivní účasti v politické práci stále nové a nové komunisty. Ti se ideologicky zocelují, nabývají praktických zkušeností v prá ci s masami, stávají se aktivními pracovníky. Úkolem stranického orgánu je z řad těchto členů doplňovat, posilovat a rozšiřovat

řady stranického aktivu, neboť čím širší a kvalitnější je aktiv, tím účinnější je jeho práce. Proto na aktivy zveme novátory vý reby, techniky, nejlepší zemědělské pracovníky a podobně. Není tomu tak však dosud ve všech okresech a krajích, kde často jed notliví funkcionáři, členové stranického výboru, instruktoři a jiní pracovníci jsou ponecháváni mimo stranický aktiv. Vedle soustavné péče o růst a soustředování nejaktivnějších

sil strany ve stranickém aktivu je nyní rozhodující naučit se s aktivem správně pracovat, přitahovat jej k práci, využívat jeho bohatých zkušeností.

Mnohde je ještě pod pojmem stranického aktivu chápána stále stejná, jednou orgánem vybraná a určená skupina členů stranického aktivu, která je pak v plném počtu používána k za jišťování úkolů všeho druhu . To je nesprávné. Stranický aktiv sám není orgán, nýbrž je jen pomocný nástroj orgánu a je nutno,

aby pracoval pod jeho vedením v takovém rozsahu, který je pro 11 KSC o aloze odborů

161

splnění vytyčeného úkolu potřebný. Nebude proto nutné při za jišťování úkolu na úseku průmyslu zvát celý stranický aktiv, ale jen jeho část, v tomto případě tedy soudruhy pracující na prů myslovém úseku. Obdobné je třeba postupovat při zajišťování , případně řešení otázek zemědělství, obchodu a podobně. Stojí - li před stranickým výborem úkol širokého celostátního

významu, jako seznámení celé strany s usnesením ústředního výboru, nebo jak tomu bylo při zajištování peněžní reformy, při projednávání Roku stranického školení a podobně, pak ovšem svoláváme celý aktiv najednou. Otázky na takové schůzi projed

návané jsou všem stranickým orgánům a organizacím společné, umožňuje se tak široká výměna zkušeností. Aby aktiv správně zajišťoval úkoly, za jejichž splnění stranic

ký výbor bojuje, je nutno pečlivě připravovat schůze stranického aktivu. To však naše mnohé stranické orgány opomíjejí. Je důle žité stanovit program schůze aktivu tak, aby se na aktivech pro jednávaly otázky, které mají v daném období pro činnost strany největší význam, a aby členové aktivu předem věděli, o jaké

otázce se bude na schůzi jednat. Dosavadní praxe se však roz chází s touto zásadou . Clenové stranického aktivu jsou zváni bez

předběžného seznámení s programem schůze a nemohou se na projednávané otázky vůbec připravit, což nezůstává bez vlivu na průběh a výsledek schůze stranického aktivu. V dnešní praxi je

stranický aktiv zván stále jen k povšechným instruktážím k „ na nesení úkolů “ , důležité otázky zapadají v méně důležitých, aktiv není orientován na to hlavní, rozhodující, nejsou účiněna kon krétní opatření, jak úkoly strany a vlády na rozhodujících úsecích

na pracovištích, v továrnách a vesnicích, úřadech a jinde – za bezpečit .

Schůze stranického aktivu přinesou kladné výsledky tehdy, nebudou- li svolávány jen proto , aby formálně a slavnostně schvá lily ta či ona usnesení . Členové stranického aktivu musí cítit a být přesvědčeni, že schůze není svolávána jen pro formu , ale

pro zlepšení práce. Tak zvýšíme jejich odpovědnost za plnění úkolů vůči stranickému orgánu a celé straně.

Je třeba docílit, aby v závěru schůze bylo přijato opatření, navržené orgánem strany, závazné pro všechny členy aktivu , k zajištění splnění usnesení stranického orgánu.

Práce se stranickým aktivem je mnohotvárná a vyžaduje za 162

různých podmínek a při řešení různých otázek rozličných forem . Schůze stranického aktivu může být svolána například také před

projednáváním otázky ve stranickém orgánu za tím účelem , aby se stranický výbor s aktivem poradil o chystaném opatření, čer pal z jeho zkušeností a podobně.

Příprava otázek a vypracování usnesení má nesmírný zá važný význam – je však pouze začátkem věci. Hlavním článkem,

kterého je nutno se chopit po přijetí usnesení, je organizační za bezpečování přijatých usnesení a kontrola jejich provádění. Tato otázka je vzhledem k současnému stavu organizační práce v naší straně obzvláště důležitá. V plnění tohoto úkolu je úloha stranic kého aktivu neocenitelná.

Fakta dokazují, že zásada důsledné kontroly se nestala pra vidlem v naší práci. Naopak, přenesením usnesení na nižší stra nické orgány péče o plnění často končí a kontrola je prováděna

namátkově pracovníky, když nižší orgány a organizace navštíví. Takový způsob kontroly nejenže nezaručuje objektivní přehled o stavu plnění usnesení, ale vcelku vylučuje účinnou pomoc při jeho uskutečňování.

Proto je jedině správné, když na schůzi stranického aktivu, po důkladném projednání věci, je mezi jeho členy rozdělena od povědnost nejen za přenesení, ale i za splnění usnesení na urči

tém úseku stranické práce, v jedné z organizací strany a podob

ně. Taková organizace práce a kontrola pomocí širokého aktivu nejenže zajišťuje rychlé a důsledné seznámení stranických orga

nizací s úkoly a účinnou pomoc při jejich uskutečňování od sa mého počátku, ale, a to především, i všestranný přehled o stavu jejich plnění a umožňuje stranickému orgánu operativně zasáh nout tam, kde je toho v daném okamžiku nejvíce třeba.

Zapojení stranického aktivu do práce a jeho poznatky a zku šenosti značně rozšíří možnosti stranických výborů při vyzdviho vání nových kádrů na různé úseky stranické i státní práce. Aktiv se tak stane zdrojem nových kádrů a umožní stranickým výborům,

aby na vedoucí místa mohli být dosazováni nejschopnější sou druzi, osvědčení a skutečně prověření při plnění úkolů. To ovšem

nesmí v žádném případě znamenat, že by již sama příslušnost ke stranickému aktivu byla měřítkem pro pověření odpovědnými funkcemi. Měřítkem kvality a schopností jsou výsledky, kterých člen stranického aktivu dosáhl. 163

Komunista musí být nejen dobrým praktikem á organizá torem, musí být politikem s širokou revoluční perspektivou, který

chápe smysl probíhajících událostí. To platí v plné míře také o aktivu. Proto stranické výbory jsou povinny pečovat o jeho

teoretický růst, o růst nových kádrů. Vychovávat stranický aktiv , nejlepší kádry strany, znamená denně se s ním radit o nejrůz nějších otázkách politického i hospodářského života, dbát, aby

byl neustále podrobně, daleko podrobněji a pečlivěji informován o veškeré činnosti strany a jejích opatřeních, než může načerpat jen z denních tiskových či rozhlasových zpráv. Důležitou pomocí pro teoretické vyzbrojování aktivu je po

řádání dobře připravených seminářů. Dále je třeba, aby poradny a studovny v daleko větší míře než dosud pořádaly pro stranický aktiv přednášky a konzultace k vnitropolitickým a mezinárodně politickým otázkám, vyzbrojovaly jej agitačním a propagandis

tickým materiálem. Je důležité organizovat výměnu jeho zkuše ností jak na poradách, tak i v tisku. Je třeba, aby náš ústřední i krajský tisk pravidelně přinášel materiály na pomoc stranic kému aktivu , více jej seznamoval s bohatými zkušenostmi práce v KSSS .

Je třeba zavrhnout dosavadní praxi,

kdy okresní výbory

převážně školí a vyzbrojují jen vedoucí funkcionáře a instruk tory a na další funkcionářské kádry zapomínají. Jde zvláště

o předsedy základních organizací, protože ti především nesou za provedení určitých úkolů odpovědnost. Tato péče nesmí být ome zena jen na období po jejich zvolení na výročních členských

schůzích, ale musí se stát soustavnou i v průběhu roku. Tím dosáhneme stabilizace kádrů ve funkcích a zkvalitníme práci základních organizací .

Vstupujeme do významného období v životě strany – do ob dobí příprav X. sjezdu KSČ. Zajišťování všech významných úkolů předsjezdové kampaně vyžaduje důsledně správného uplatňo

vání vedoucí úlohy strany. Toto období bude znamenat zvýšené úkoly pro každou organizaci, pro každého komunistu. Strana jako

politický vůdce pracujících uskutečňuje své směrnice prostřed nictvím komunistů v masových, státních a hospodářských orgá nech . 164

Zvláštní pozornost je v současné době třeba věnovat mládeži. Měřítkem úrovně ideologické výchovy bude a musí být aktivní účast veškeré mládeže při. výstavbě socialismu v naší vlasti. To znamená pěstovat v mládeži socialistický poměr k práci, k socialistickému vlastnictví, touhu po zvyšování odborných zna lostí a oddanost k lidově demokratické republice, vřelé socialis tické vlastenectví a proletářský internacionalismus. Mládež je třeba soustavně vést ke stálému hlubšímu poznání a pochopení třídního boje a úlohy Komunistické strany Česko slovenska .

Stranické orgány a organizace musí důsledně dbát toho, aby komunisté v ČSM zajišťovali organizovaný, kolektivní život veške ré mládeže, využívali přitom všech prostředků kultury, sportu, zábavy a vedli mládež k přímé účasti v budovatelské práci.

Je třeba odstranit povrchní projednávání otázek výchovy mládeže a zaměřit komunisty v ostatních masových organizacích a kulturních institucích k tomu, aby zvýšili pomoc ČSM při získá vání veškeré mládeže pro aktivní účast v politickém a hospo. dářském životě naší země .

Uvnitř ČSM a k rozšíření jeho vlivu na ostatní mládež zů stává nadále základem ideologické výchovy mládeže učební rok

ČSM. Ideologická výchova mládeže nemůže se ovšem omezit jen na učební rok. K ideologickému působení na mládež je třeba vy užít všech možností a prostředků, zejména filmů, literatury , tisku, divadla, výstav, přednášek atd.

Stejně tak je nutno věnovat se otázkám odborového hnutí, zaměřovat a vést práci odborů k řešení nejdůležitějších otázek současné doby. Orientovat odborové organizace na zajišťování

úkolů výstavby socialismu, v prvé řadě rozvíjením socialistic kého soutěžení, uplatňováním a rozšiřováním novátorských me tod, zlepšováním organizace práce, zhospodárněním výroby apod.

Nemenší úloha připadá odborům při zajišťování dobrého pracovního prostředí. Tuto úlohu budou plnit uplatňováním zdra votnických a hygienických opatření, zlepšováním společenských zařízení, ochranou před úrazovostí a jinými nutnými opatřeními.

K plnění těchto úkolů musí odborům v prvé řadě pomáhat strana tím, že vysílá schopné komunisty do odborových organi zací a jejich prostřednictvím úkoly zajišťuje.

165

V práci stranických orgánů a organizací je třeba stále pe čovat o to, aby byla dodržována nejdůležitější zásada vedení, zásada kolektivnosti .

Krajské a okresní výbory po celostátní konferenci vcelku pravidelně svolávají plenární schůze a společně projednávají jed notlivé otázky. Rovněž byra stranických výborů pravidelně schů

zují. Řada dobrých usnesení i zprávy ze schůzí okresních a kraj ských výborů ukazují, že stranické výbory zlepšují svou práci a že účast kolektivu na přípravě usnesení se zvyšuje, zvláště pokud jde o byra okresních a krajských výborů.

Mnohde se však dosud ukazuje, že plenární schůze stranic

kých výborů se dosud nezbavily formálnosti v jednání, ač právě na plenárních schůzích je třeba uplatňovat nejvíce kolektivnost stranického vedení. Jsou-li na plenárních schůzích hluboce a vše stranně projednávány a řešeny základní otázky života a práce organizace , prověřována činnost výboru či byra, projeví se to

v celé práci stranického orgánu. Kolektivnost vedení je však často narušována nesprávnou , formální přípravou schůze, a zvláš tě tím, že podklady pro jednání a pro referát jsou často opatřo

vány narychlo. Dosud se také často stává , že schůze plén pro bíhá za neúplné účasti členů a že členové orgánu málo aktivně vystupují v diskusi při řešení různých otázek . Zásady kolektivnosti vedení je třeba zvláště dnes prosazovat v hlavním těžišti naší stranické práce, přímo na pracovištích v závodech, strojních a traktorových stanicích, státních statcích , prostě všude tam, kde je generální linie naší strany uskutečňo vána přímo v praxi, kde jsou všechna stranická usnesení zajiš tována a plněna základními organizacemi strany. Aktivita všech členů a kandidátů závisí na dobré práci vý

boru organizace, především na tom, jakých forem a metod výbor při své práci užívá, jak vysvětlí a rozpracuje úkoly a provádí kontrolu jejich plnění. Základem úspěšné činnosti základních organizací je tedy správná stranickoorganizační a politická prá ce jejich výborů, prováděná důsledně v duchu stanov strany.

Hlavní náplní práce výborů je neustále pečovat, aby základní organizace plnila všechny úkoly dané stanovami, úspěšně vedla

členy a kandidáty k plnění usnesení strany a vlády . Dále je nanejvýš nutné , aby se členské schůze staly skutečně tím, čím 166

jsou právem nazývány

školou komunistické výchovy a vnitro

stranické demokracie.

Ne ve všech organizacích mají členské schůze patřičnou

výchovnou úlohu. V některých stranických organizacích je úloha členských schůzí snižována. Výbory zařazují na program převážně

otázky čistě hospodářského rázu a nezabývají se především stranickopolitickou prací z hlediska zajištění hospodářských úkolů. V takových případech se stávají členské schůze prakticky výrobními poradami a členové výborů více hospodářskými refe renty než stranickými vedoucími. V jiných případech se výbory

organizací uspokojí projednáním usnesení týkajícího se hospo dářských problémů na celozávodní schůzi svolané vedením zá vodu. Takové projednání považují za dostačující, protože se schůze nebo aktivu zúčastnili komunisté. Členové organizace jsou tak zbavováni práva svobodně projednávat otázky stranické politiky na stranických schůzích, je snižována odpovědnost čle nů výboru vůči celé organizaci a komunistům nejsou ukládány jasné, kontrolovatelné úkoly.

Nedostatečné rozvíjení plného stranického života na člen ských schůzích se projevuje především v účasti na schůzích. Stanovy strany sice neurčují, za jaké účasti má právo členská schůze se usnášet, ale z toho nevyplývá, že členská schůze se může usnášet za jakékoliv účasti . V některých případech tím dochází k tomu, že menšina rozhoduje o důležitých otázkách za

celou organizaci. Je proto povinností výborů organizací zajistit na schůzi účast všech členů a kandidátů strany. Ty komunisty, kteří se nemohli na schůzi z vážných důvodů dostavit, je výbor povinen seznámit s přijatým usnesením. Nepřítomnost komu nistů na schůzích bez vážných příčin je nutno projednat ve výboru a na příští členské schůzi.

Malá účast na členských schůzích v některých závodech spočívá také v nesprávně organizované schůzové činnosti . Je samozřejmé, že zvláště ve velkých závodech, kde pracuje něko >

lik set komunistů na dvě nebo tři směny , je poměrně těžko svo

lat všechny komunisty společně na schůzi. Zkušenosti však uka zují, že je možné upravit konání členských schůzí komunistů v závodech podle směn. Konání členských schůzí podle směn je jedním ze správných prostředků , jak zajistit nejvyšší účast 167

všech komunistů při projednávání a řešení celostranických a celozávodních otázek ve velkých závodech. Zlepšovat úroveň členských schůzí a stále zvyšovat aktivitu

všech komunistů znamená zapojit nejširší členské masy do sou stavného plnění ukládaných úkolů, správně organizovat členské schůze, připravovat je včas před jejich konáním, určit správně

pořad schůze tak, aby nebyla opomenuta ani jedna z nejdůleži tějších otázek celostranické a místní práce. Správně určit pořad

schůze tedy prakticky znamená připravit k projednání ty otázky , které jsou dány jako hlavní úkol ústředním výborem strany

nebo jinými stranickými orgány a v souvislosti s těmito úkoly a jejich plněním zařadit na program i místní otázky. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat přípravám referátu, snažit se docílit toho, aby referát byl dílem kolektivu, aby byl živý, konkrétní a podnětný, aby stejně spojoval otázky místního života s linií strany a přesvědčivě vyzbrojoval komunisty pád nými argumenty proti nepřátelské propagandě, což mnohdy v re ferátech naprosto chybí. Při přípravách členských schůzí je dále třeba zajistit i zdán

livě samozřejmá, ale v praxi značně opomíjená opatření. Vy mýtit byrokratické zvaní na schůze rozhlasem nebo plakátová

ním , mnohdy na poslední chvíli. Nastoupit cestu osobního styku členů výboru se stranickými masami a projednávání programu

členské schůze ve stranických skupinách a seznamovat všechny členy předem s hlavními otázkami, které mají být na členské schůzi projednány . Závažnou otázkou v činnosti našich základních organizací

v úsilí o zvýšení semknutosti a bojeschopnosti jejich řad je péče o jejich růst a sociální složení. Vývoj růstu a složení strany ze jména v poslední době svědčí o tom, že stranické organizace se

na členských schůzích nezabývají touto důležitou otázkou důsled ně a zajišťují dostatečně plnění usnesení ústředního výboru , která učinil k zlepšení regulace růstu a složení strany .

Stranické organizace nepřipravují nejlepší pracovníky z prů myslu a zemědělství pro vstup do řad strany, nepečují dosta tečně o komunistickou výchovu přijatých kandidátů. Tyto sku

tečnosti potvrzuje tento příklad : Závodní organizace strany v Čes ké zbrojovce ve Strakonicích, kde je mnoho mladých lidí 168

-

příslušníků ČSM, a mnoho dobrých pracovníků, nepřijala za čtvrt roku ani jediného kandidáta. Mnohé naše základní organizace i vyšší stranické orgány

nejenže věnují malou pozornost přijímání nových členů do stra ny, ale naprosto neodpovědně postupují při vylučování či vy škrtávání dělníků z řad strany.

Soudruzi asi zapomínají, že Komunistická strana Českoslo

venska byla, je a musí být stranou dělnické třídy. Proto odchod každého dělníka z řad strany měl by být velmi dobře vážen, nežli je učiněno příslušné rozhodnutí. Praxe uplatňovaná našimi základními organizacemi a mnohde i okresními výbory strany se žel od této zásady značně liší. V poslední době jsou také často na členských schůzích me

chanicky zbavováni členství ve straně ti soudruzi, kteří několik měsíců nezaplatili členské příspěvky. Potvrzuje to nedostatečnou výchovu členů, kterým není vysvětlována otázka placení člen

ských příspěvků z politického hlediska, aby každý člen strany chápal placení členských příspěvků jako nezbytné materiální spo jení se stranou, jako jednu z leninských podmínek členství ve straně. Stálá starost o správné regulování řad strany musí se

stát trvalou součástí jednání každé členské schůze našich stra nických organizací.

Všechna opatření pro další zvýšení ideové a organizační úrovně členských schůzí musí vycházet z důsledného uplatňo vání zásad demokratického centralismu, směřovat k vysoké aktivnosti komunistů a k důslednému uplatňování práv členů

strany. To znamená, že příprava i průběh schůzí musí být pro váděny demokraticky , za nejširší účasti členů organizace, na

základě rovnoprávnosti, bez jakýchkoliv výjimek. Tak bude do saženo, aby členské schůze byly skutečnou školou ideově poli tického zocelování stranických mas.

Přes to, že stanovy strany jsou den ze dne pečlivěji uplat ňovány, projevují se četné případy, kdy výbory organizací

stanovy hrubě porušují. Nesvolávají pravidelně výborové schůze a členské schůze, nepřihlížejí k iniciativním návrhům členstva, po

užívají mnohdy straně cizích, diktátorských metod nařizování, 169

nedbají na rozvíjení kritiky a sebekritiky , ba naopak ještě ji potlačují a dokonce za kritiku i pronásledují, a tak přímo trestu hodně ubíjejí iniciativu členstva organizace. To je také nejváž

nější příčina, že někde dosud jsou takzv. pasívní členové strany a pasívní organizace.

Stanovy strany jasně vytyčují povinnosti komunistů rozvíjet kritiku zdola. Bylo by ovšem těžkým omylem domnívat se, že rozvíjení kritiky a sebekritiky bude se dít samočinně. Rozvíjení kritiky a sebekritiky vyžaduje, aby každý komu nista a každá stranická organizace na svém pracovišti odstra

ňovala všechny překážky , které jejímu rozvíjení brání. Uvedu příklad : V jedné základní organizaci závodu „ Vítězný únor" G

v Hradci Králové vystoupil na stranické schůzi člen strany a

odhalil závažné nedostatky v práci soudruha Poláka, který byl 7

vedením závodu a celozávodním výborem hodnocen jako nej lepší dílovedoucí na závodě. Kritizující ukázal , že soudruh Po

lák podporuje lajdáky , nebojuje proti nepořádkům na praco višti apod. Dílovedoucí soudruh Polák reagoval na kritiku tím způsobem, že ihned svolal celou dílnu, označil před ní kritizu jícího za donašeče a zrádce dělníků. Vytvořil v dílně ovzduší, že

kritizující byl napadán a znemožněno mu další setrvání v dílně. Tento případ svědčí nejen o hrubém potlačování kritiky a naprostém nedostatku sebekritiky, ale i o tom, že celozávodní výbor při hodnocení soudruha Poláka neřídil se zásadou kolek tivního rozhodování, jednal s povrchní znalostí věci . Jinak by

musel včas odhalit nesprávné metody v jeho práci. Tak mu umožnil, aby pod rouškou velmi dobrého pracovníka mohl umlčo vat kritiku a pronásledovat kritizující. Základní organizace v tom to případě učinila závěr a soudruha Poláka potrestala stranic kým trestem – důtkou s výstrahou .

Důsledné uplatňování kritiky a sebekritiky vyžaduje, aby byl vymýcen formální poměr k ní, aby byl veden rozhodný a důsledný boj proti všem, kdož překážejí jejímu rozvíjení. Aby byli chráněni před pronásledováním všichni ti, kteří aktivně vy stupují se zdravou kritikou, aby tak každý , kdo oprávněně kriti zuje, cítil , že má za sebou organizovanou sílu kolektivu.

Každá výtka , pronesená ať již na schůzi, či v tisku, vyžaduje, aby organizace nebo vedoucí pracovníci , jichž se týká , jí věnovali 170

co největší pozornost a aby učinili neodkladně příslušná kon krétní a účinná opatření .

Strana nás učí, že je nutno být k nedostatkům nesmiřitelný,

co nejrychleji je napravovat a nadále se jich vyvarovat. Stává se také, že mnozí funkcionáři, místo aby odpovědně kritiku přijímali a podřídili svou vůli kolektivu, berou kritické připomínky jako snižování své autority a urážku. Bez schopnosti překonat svou samolibost a přiznat své chy by nemůže být řeči o kolektivním vedení.

Všude tam, kde se podobné zjevy vyskytují, je třeba se s nimi urychleně a nekompromisně vypořádat, od nepolepšitel

ných diktátorů ozdravit výbory organizací, aby se staly vzorem stranickým masám při plnění vysokých úkolů, uložených komu nistům stanovami strany .

Zvláště nyní, v období příprav výročních členských schůzí,

voleb do národních výborů a příprav X. sjezdu strany , musí okresní, městské, obvodní i krajské výbory i ústřední výbor pozorně naslouchat hlasům členských mas, zkoumat formy a

metody práce výborů základních stranických organizací i jiných orgánů a pomáhat v organizacích při výběru funkcionářů do nových výborů stranických organizací.

Půjde především o to, aby do nových stranických výborů byli voleni komunisté již v práci vyzkoušení, kteří přistupují k řešení úkolů iniciativně, umějí uplatňovat správné formy a

metody stranické práce při plnění usnesení strany a vlády, umějí operativně dělat taková opatření, která zaručují nejlepší trvalé výsledky.

Zajištění výročních členských schůzí, konferencí, přípravy a

průběhu voleb do národních výborů a řízení celé předsjezdové kampaně a předvolební kampaně vyžaduje bezpodmínečně pod statné zlepšení spojení vyšších stranických orgánů s nižšími, poskytování účinnější pomoci a prohloubení kontroly plnění usnesení.

Ačkoliv již na posledním zasedání ústředního výboru byly v referátu soudruha Zápotockého kritizovány formy a metody

spojení vyšších stranických orgánů s nižšími, nedošlo dosud v tomto směru k podstatnému zlepšení. Zatím je stále převážná většina usnesení a pokynů od ústředního výboru přes kraje do 171

okresů a mnohde i do základních organizací přenášena adminis trativně. I když se částečně zlepšilo vysílání členů a pracovníků vyšších stranických orgánů k nižším, je přímá pomoc stále ne uspokojivá. Tito pracovníci zajíždějí k nižším orgánům stále

nakrátko, více na běžné průzkumy a sbírání zpráv místo toho, aby důkladně seznámeni s problémy pomáhali účinně tyto na místě řešit. Jen v ojedinělých případech, když se jedná o zvlášť důležité usnesení, je poskytována pomoc skupinami pracovníků vyšších orgánů. Těchto skupin není však používáno k systema tické pomoci, nejsou předem jejich členové hluboce seznamováni

s politickými i odbornými otázkami , které pak před nimi stojí při práci v krajích apod., jejich činnost je často omezena na

krátkou dobu. Pomáhají sice řešit jednotlivé, často dílčí pro blémy, ale málo jsou orientováni na to, aby učili funkcionáře

nižších orgánů správným metodám stranické práce, aby jejich

pomoc měla trvalý účinek. Z jejich poznatků a získaných zkuše ností nejsou často dělány závěry, které by pomohly k dalšímu zlepšení práce.

Aby bylo možno zvýšit pomoc pracovníků ústředního výboru nižším stranickým orgánům a stranickým organizacím, je třeba

podstatně zlepšit kvalitu práce jednotlivých oddělení ÚV KSČ, zlepšit spolupráci mezi jednotlivými odděleními. Každé oddělení ÚV musí se zabývat ideologickými otázkami, pracovníci jednotli vých oddělení musí tyto otázky studovat a ovládat, a tak odstra novat úzký prakticismus ve své práci . Je třeba, aby jednotlivá oddělení ústředního výboru se daleko více orientovala na stra

nickopolitickou práci stranických organizací, bedlivě naslou chala hlasu komunistů a operativně se starala o odstranění ne dostatků.

Také další forma styku vyšších orgánů s nižšími prostřednic tvím instruktorů stranických výborů je opomíjena. Instruktoři krajských výborů a referenti pro styk s OV jsou často měněni,

nedostatečně řízeni ze strany vedoucích pracovníků. Pracovníci aparátu stranických výborů místo toho, aby pomáhali přímo v organizacích , převážně se zabývají písemnou agendou, přípra vou materiálů pro volené orgány atp.

Připravit podklady pro usnesení, pečlivě promýšlet navrho vaná opatření a stanovit jejich provádění je ovšem důležitá práce 172

stranického aparátu. Ale to samo o sobě nestačí. Je nutno, jakmile je usnesení voleným orgánem přijato, zanést je do stranických

mas, organizačně i kádrově zajistit, pomoci uvést v život. Je třeba rázně skoncovat s povrchním , kancelářským způso bem vedení, vytrvale uplatňovat v praxi metodu živého a opera tivního řízení stranické práce. Papír nesmí v žádném případě zakrývat a nahrazovat živou práci. To znamená, že je nutno

omezit na nejmenší možnou míru administrativní spojení od ústředního výboru až po základní organizace a umožnit tak funk cionářům a pracovníkům , aby místo vysedávání v kancelářích

osobně zajišťovali úkoly ve stranických organizacích. Je nutné se postarat, aby zvláště členové volených orgánů, ústředním výborem počínaje, se kromě účasti na schůzích plén, byr a aktivů v daleko větší míře než dosud zúčastňovali schůzí přímo v základních organizacích, aby znali situaci nejen podle zpráv, ale z vlastních zkušeností, aby poznávali lidi a dovedli tak operativně řešit všechny otázky.

Dále je nutno odstranit takovou praxi , kdy pracovníci stranic kých výborů při svých návštěvách v jednotlivých místech jsou jenom trpnými pozorovateli a sběrateli různých informací, místo toho, aby pomáhali věci řešit a odpovídali za politickou situaci. To vyžaduje, aby se straničtí pracovníci odshora dolů ždržovali při zajištování úkolů na místě tak dlouho, jak je třeba k nápra vě situace , ke zlepšení práce.

V této poslední části referátu je ukázáno na některé úkoly

organizační práce. Je samozřejmé, že není možno oddělovat jed notlivé úseky stranické práce od sebe. Uplatňování vedoucí úlohy

strany, řešení ideologických otázek, organizační zajišťování stá vajících úkolů jsou nerozlučně spjaty s denní prací strany, s uváděním nových stanov strany v život .

Stále širší uplatňování stanov v životě celé strany, toť úkoi všech jejích členů, a to je také cesta k stálému zpevňování stra

ny. Čím důsledněji prosadíme v životě celé strany její základní zákon – stanovy, tím snazší a lepší bude řešení a provádění všech našich úkolů. Veliké úkoly výstavby socialismu a jejich

plnění závisí na tom, jak strana tyto úkoly řeší a zajišťuje. 173

Základní úkoly vytyčené na celostátní konferenci v refe rátu předneseném soudruhem Klementem Gottwaldem jsou i na

dále směrnicí pro práci strany. Na dnešním zasedání ÚV chceme zvlášť podtrhnout některé úkoly, jejichž řešení a uplatnění v ži votě strany má v dnešní době zvláštní důležitost a na něž je nutné celou stranu orientovat a soustředit.

Jsou to tyto úkoly :

1. Prohloubit a v celé šíři rozvinout ideologickou práci stra ny a dát jí v činnosti stranických organizací prvořadé místo. Všichni funkcionáři a členové strany jsou povinni pečovat o zvý šení své ideově teoretické úrovně.

2. Prohloubit a rozšířit propagandu vědeckého světového ná

zoru, marxismu-leninismu, a účinně bojovat proti všem buržoazním ideologiím a názorům, proti nacionalismu, sociáldemokratismu a masarykismu. Zlepšit řízení stranické propagandy a hlavní po zornost věnovat její ideové úrovni.

3. Zlepšit obsah a úroveň, zvýšit bojovnost politické agi tace. Za hlavní úkol považovat v politické agitaci rozvíjení osob ního přesvědčování a výchovy pracujících na besedách a ve řejných schůzích. Budovat cílevědomě síť stranických agitátorů na všech pracovištích, vyzbrojovat je pro jejich práci a školit. 4. Zvýšit ideovost a bojovnost tisku. Zlepšit jeho masově po litickou práci. Daleko lépe využít rozhlasu k politické a kulturní

výchově pracujících. Více přiblížit tisk a rozhlas nejširším vrstvám obyvatelstva. 5. Vytvořit všechny podmínky pro další rozvoj naší vědy,

kultury a našeho školství. Zlepšit obsah a rozšířit kulturně osvětovou činnost mezi pracujícími, a tím zvyšovat úroveň kul turního a společenského života dělníků, rolníků a ostatních pra cujících. Vedle kulturní a osvětové činnosti je nutno obrátit po zornost také na tělovýchovnou a sportovní činnost, zvláště mezi mládeží.

6. Zlepšit a zesílit organizační práci strany ve všech orgá nech a zvláště pak v okresních výborech. Velikou váhu klást

na vybudování a práci stranického aktivu, jehož činnost je zá rukou zvýšené aktivity celé strany. Pracovat s aktivem, s jeho

pomocí mobilizovat celou stranu i bezpartijní k zajišťování úkolů, je předním úkolem stranických orgánů. 174

7. Zlepšit úroveň členských schůzí, v prvé řadě pomocí okres ních výborů. Zlepšit pomoc hlavně v přípravě schůze, a to jak

v zajišťování účasti, tak i obsahu jednání. Zvláštní pozornost vě novat výběru a práci s novými funkcionáři, kteří budou zvoleni na výročních schůzích a konferencích.

Za několik dní končíme prvou naši pětiletku. Veliké úkoly, které byly stranou vytyčeny v pětiletce, byly v podstatě s úspě chem splněny. Je to výsledek obětavé a nadšené práce našich dělníků a všech pracujících vedených Komunistickou stranou Ceskoslovenska .

Tato obětavá a tvořivá práce přinesla své plody. Vzdáváme zasloužený hold našemu lidu, hrdinnému budovateli naší krásné vlasti .

Naším úkolem je jíti dále vpřed, vybudovat socialismus v naší zemi. Toho dosáhneme jen v nejtěsnějším spojení s lidem. Síla komunistické strany je v lidu a síla lidu je v komunistické

straně, vůdkyni a organizátorce všech jeho vítězství. Proto bu deme dále upevňovat a posilovat naši komunistickou stranu. Největším zákonem naší strany je péče o blaho lidu. Všechno

naše snažení směřuje k tomu, zabezpečit maximální uspokojo vání neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb společ nosti. Dosavadní úspěchy naší práce, kterých jsme dosáhli při bratrské pomoci Sovětského svazu, nám pomáhají k nové práci,

k novým bojům . Jsme pevně přesvědčeni, že i další velké úkoly, které před námi stojí na cestě k socialismu, úspěšně splníme.

Splníme je, když celá strana bude mobilizována k aktivní práci , splníme je s naší Národní frontou, s veškerým naším lidem měst a venkova. Nová mysl Č. 12/1953, str. 978-1096.

175

K NOVÝM VÍTĚZSTVÍM SOCIALISMU Z referátu Antonína Novotného na X. sjezdu KSČ 11. – 15. června 1954

VNITŘNÍ SITUACE ČESKOSLOVENSKA

Od osvobození naší země hrdinnou Sovětskou armádou v květnu roku 1945, od doby, kdy pracující lid Československa, vedený komunistickou stranou, se stal pánem ve své zemi, uply nulo devět let. Teprve šest let je tomu od slavného vítězství nad

reakcí v únoru 1948. V dějinách národů je to velmi krátké ob dobí.

Pohleďme však, jak se za tuto krátkou dobu od základů změnil život lidu naší země. Byl odstraněn starý kapitalistický

režim a pod vedením strany položil pracující lid základy nového společenského řádu.

Výsledky, dosažené na poli socialistického budování, jsou nejpádnějším dokladem nesmírné životaschopnosti, nerozborné pevnosti a stále rostoucí síly našeho lidově demokratického zří zení . Nevyčerpatelné jsou tvůrčí síly a energie pracujících mas, zbavených zlotřilého panství kapitalismu. Mění se tvář naší vlasti ,

přetváří se i život našich národů, které se stávají národy socia listickými. Co tvoří nerozbornou pevnost našeho lidově demokratického

státního a společenského zřízení ? Základem pevnosti našeho lidově demokratického zřízení je 176

mohutný společenský socialistický sektor v našem hospodářství. Socialistický sektor se stal jedině panujícím ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství. V průmyslu, ve stavebnictví , v dopravě , obchodu i peněžnictví byl kapitalistický sektor prakticky likvi dován. Přitom v obchodu máme vedle státní sítě prodejen silné ,

prosperující družstevní hnutí, které svým charakterem tvoří sou část socialistického sektoru. Vybudovali jsme neotřesitelný zá klad pro socialistickou přestavbu našeho zemědělství. Materiálně

technickou základnou socialistické velkovýroby na vesnici je hustá síť strojních a traktorových stanic. Na našich vesnicích, v srdcích a myslích statisíců pracujících rolníků zapustila kořeny jednotná zemědělská družstva.

Socialistický způsob hospodaření dokázal na všech úsecích

naprostou převahu nad starým kapitalistickým způsobem, jak o tom svědčí nebývalý rozvoj výrobních sil naší země.

Pracující lid pod vedením Komunistické strany Českosloven ska splnil se zdarem úkoly první pětiletky. Československá lido vě demokratická republika dosáhla jako dosud nikdy v dějinách našeho lidu nebývalého rozmachu národního hospodářství. Téměř

150 let trvalo, než kapitalistické hospodářství v průmyslu do sáhlo úrovně roku 1937. V podmínkách lidové demokracie jsme tuto úroveň překročili o více než 100 % za dobu pěti let. Přitom se od základů změnila skladba našeho průmyslu, takže umož

ňuje další soustavný a prudký rozvoj výrobních sil a je základem neustálého zvyšování životní úrovně lidu. Náš průmysl tempem svého růstu daleko předstihl průmysl hlavních kapitalistických zemí.

Máme pevnou a hodnotnou československou korunu, pokra čujeme, dík neustále rostoucí pracovní aktivitě lidu, v politice

snižování cen průmyslového a potravinářského zboží. Nevídaných výsledků jsme dosáhli v industrializaci Slo venska. Dík pracovnímu hrdinství slovenského lidu a bratrské

pomoci dělnické třídy a technické inteligence českých krajů byly splněny velké úkoly industrializace Slovenska, které jsme

vytyčili. Slovensko, z něhož kapitalisté záměrně vytvářeli agrární přívěsek českých zemí a dodavatele levné pracovní síly, rychle nabývá charakteru vyspělé průmyslové země . Objem průmyslové výroby se proti předválečné době zvýšil více než čtyřiapůlkrát. 12 KSC O úloze odborů

177

Hrubý objem zemědělské výroby se v pětiletce zvýšil o sedmi nu. Na velkých scelených lánech dosahují naši družstevníci vyš

ších výnosů než jednotlivě hospodařící rolníci a ukazují tak cestu, jak dosáhnout podstatného vzestupu zemědělské výroby. V důsledku převratných ekonomických změn došlo k veli kým sociálním změnám a třídním přesunům. Byla likvidována vykořisťovatelská třída fabrikantů a bankéřů a třída statkářů. Ja ko třídy přestaly existovat. Zůstaly rozbité zbytky těchto tříd,

jimž byla vzata veškerá politická i hospodářská moc. Proti po slední kapitalistické třídě v zemi, kulactvu, je uplatňována po litika omezování a zatlačování. Důsledné provádění této politiky vůči kulactvu stále více omezuje jeho ekonomický nátlak na drobné a střední rolníky a pokusy o vykořisťování lidské práce . V naší zemi vyrostla a zmohutněla nejprogresívnější síla společnosti, dělnická třída. Zvláště na Slovensku dělnická třída nebývale vzrostla.

Naše dělnická třída se stala vysoce kvalifikovanou a zdatnou. V ohni boje za socialistickou výstavbu se zvyšovala i uvědomě lost a zocelila se jednota dělnické třídy, jejímž předvojem je pevně semknutá komunistická strana. Z naší vesnice zmizela bída, plozená kapitalismem, a stále vice ustupuje zaostalost. Lidově demokratické zřízení svými hos

podářskými a politickými opatřeními povzneslo rolníky na nikdy nebývalou úroveň . Výsledky práce mnoha jiných jednotných ze mědělských družstev svědčí o tom, že socialistické formy hospo daření jsou hlavní cestou dalšího zvyšování životní úrovně na sich rolníků.

Pod vedením naší strany byl vykován svazek dělnické třídy

s pracujícím rolnictvem, který je životním základem lidově demo kratického státu. Nerozborný dělnicko-rolnický svazek a jeho neustálé upevňování a posilování, toť záruka, že vybudujeme so cialismus v naší vlasti .

Mění se i naše inteligence. Vytváří se nová lidová inteli

gence třídně a ideologicky spjatá s dělnickou třídou. Její počet neustále vzrůstá. Naše inteligence se ve svém celku stala velikou platnou silou, která se aktivně podílí na plodné činorodé práci na všech úsecích našeho hospodářství a kultury . Velké úspěchy , jichž jsme dosáhli na všech úsecích budování, 178

se hmatatelně promítají v lepším životě lidu, v nepřetržitém růstu hmotné a kulturní úrovně pracujících .

Důsledné uskutečňování zásad leninské národnostní politiky upevnilo bratrskou družbu Čechů a Slováků, zabezpečilo plnou rovnoprávnost všech národností země. Jednota národů a národ ností naší republiky je mocným činitelem a tmelem pevnosti lidově demokratického zřízení. Den ze dne roste morálně politická jednota našeho lidu sdruženého v Národní frontě. Manifestací nerozborné jednoty

lidu a výrazem jeho socialistického vlastenectví byly květnové

volby do národních výborů. Širokou účastí ve volbách mocně vy jádřil náš lid své neochvějné rozhodnutí a odhodlání postupovat pod vedením strany dále vpřed nastoupenou cestou. Právo účastnit se voleb bylo dáno i zbylým kapitalistickým živlům, o nichž si neděláme žádné iluze, že se smířily se svou

porážkou. Každý , kdo se podívá na volební výsledky , pochopí, jak rozhodný byl hlas našich pracujících pro lidovou demokracii. Sest procent hlasů proti kandidátům Národní fronty je procentem vskutku mizivým. A mezi nimi byly ještě mnohé hlasy , které

vyjádřily nesouhlas s tím či oním navrhovaným kandidátem, ale nikoliv nesouhlas s naším zřízením a s naší politikou. Vniveč se obrátily zuřivé štvanice západních imperialistů a v jejich žoldu sloužících zrádných běženců proti naší zemi a je

jímu zřízení. Nic jim nepomohly ani různé gangsterské kousky a pokusy narušovat důstojný průběh voleb. Náš lid jim dal svou inasovou účastí ve volbách a drtivým vítězstvím kandidátů Ná rodní fronty pádnou odpověd . Národní výbory, místní orgány státní moci , zvolené v květ

nových volbách, jsou výrazem jednoty lidu a síly lidově demo kratického zřízení budujícího socialismus. Náš lid bděle střeží vydobyté svobody a vymoženosti a ne připustí, aby kdokoli mařil uskutečňování jeho snah a tužeb.

Vytvořil pod vedením strany silnou a bojeschopnou armádu, ar mádu socialistického typu, a dává jí vše potřebné k ochraně své svobody , nezávislosti a mírového budování. Na stráži republiky proti všem rušitelům pořádku, proti agentům a rozvratníkům stojí osvědčené bezpečnostní sbory. Pracující lid Československa dosáhl pod vedením strany vý 179

znamných úspěchů v budování své vlasti, při uskutečňování smě lých plánů naší socialistické výstavby. Každý věrný vlastenec cítí oprávněnou hrdost nad velikými úspěchy, kterých jsme do sáhli, vidí v nich právem kus své poctivé práce. Tato poctivá práce nese své plody proto, že u nás máme lidově demokratické

zřízení, vládu pracujícího lidu, že v čele všeho dění stojí komu ristická strana. Oprávněné city hrdosti našich občanů nad nebý

valým rozkvětem vlasti se proto vjedno slévají s neochvějnou věrností k lidově demokratickému zřízení a rodné straně a vládě.

Přecházím k podrobnějšímu rozboru výsledků našeho hospo

dářství a k otázkám zabezpečování jeho dalšího rozvoje. ROZVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

V souladu s politikou socialistické industrializace země byla zaměřena rozsáhlá investiční činnost na přestavbu a výstavbu průmyslu a na dopravu. Státní investice činily v pětiletce 83,2 miliardy korun . Do výroby bylo vloženo 62,9 miliardy, a z toho do průmyslu 40 miliard korun .

Výroba výrobních prostředků vzrostla v první pětiletce o 118,7 % a její podíl na celkové průmyslové výrobě se zvýšil

z 57,6 % na 62,3 % . Výroba spotřebních předmětů vzrostla za tu též dobu o 79,8 % . Přednostní výroba výrobních prostředků umož nila rychlý rozvoj všech odvětví našeho národního hospodářství. Vytvořila předpoklady k postupnému přechodu zemědělské malo výroby na mechanizovanou socialistickou zemědělskou velkový robu.

Vlastenecké nadšení, nezlomná vůle, důvtip a dovedné ruce našich dělníků a pracující inteligence dokázaly v neuvěřitelně krátké době několika málo let přebudovat a rozšířit náš prů inysl natolik, že se stal chloubou naší vlasti.

Přepočítáme-li výrobu na jednoho obyvatele, bylo Českoslo vensko v roce 1953 v těžbě kamenného uhlí na devátém místě.

ve výrobě surového železa na sedmém místě a ve výrobě oceli na šestém místě na světě.

Během pětiletky jsme předstihli ve výrobě elektřiny na hla 180

vu Francii a Itálii, ve výrobě surové oceli Švédsko a Francii a téměř jsme dohnali Velkou Británii. Všech těchto úspěchů jsme mohli dosáhnout jen proto, že

naše vlast patří do tábora demokracie a socialismu, vedeného Sovětským svazem. Zvlášť významnou úlohu pro nás má bratrská spolupráce se Sovětským svazem a jeho nezištná pomoc. Těsnou spoluprací se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie

jsme získali nejen trvalý odbyt pro naše výrobky, ale i zdroje potřebného dovozu. V souladu s generální linif strany se rozvíjel především těž ký průmysl. Vedoucím odvětvím našeho průmyslu se stalo stroji renství, jehož výroba je nyní 3,3krát vyšší než v roce 1948. Strojí

renství mělo nemalý podíl na vzestupu průmyslové výroby i na změně její struktury. Dnes vyrábíme nové druhy obráběcích stro jů a těžkých tvářecích strojů, velkorypadla , sací bagry , nejtěžší elektrotechnická zařízení, složitá chemická zařízení, lodě, mo

derní letadla a některé druhy speciálních výrobků, televizory a řadu jiných věcí, které jsme dříve nevyráběli. Naše strojírenství vybavuje naše ozbrojené síly nejmoder nější technikou, jaké je třeba ke spolehlivé obraně vlasti. Vy rábí také mnoho druhů spotřebního zboží. Strojírenství je rovněž

velmi důležitou základnou pro rozvoj zahraničního obchodu. Veliký růst zaznamenal metalurgický průmysl. Výroba suro vého železa vzrostla za pětiletku o 69 % , výroba oceli o 67 %

a výroba válcovaného materiálu o 73 % . Do provozu byly uvedeny nové vysoké a siemens-martinské pece, válcovací tratě a válco vací stolice. Na Ostravsku pokračovala výstavba našeho největší ho hutního kombinátu. Velkým úspěchem bylo zavedení vlastní výroby hliníku. Rozvoj metalurgického průmyslu je však brzděn

zaostáváním surovinové základny a výstavby zařízení pro úpravu a obohacování našich rud.

Plně se potvrdilo, že naše vlast je bohatá na řadu cenných surovin . Za kapitalismu by tyto zásoby paliv, rud a jiných cen ných nerostů buď vůbec zůstaly v zemi, nebo by se dřinou děl

níků proměnily v krvavé zisky kapitalistů. My však bohatství raší země chceme plně využít pro blaho lidu, a proto se musí podstatně zlepšit geologický průzkum a o mnoho zvýšit těžba . Chemický průmysl zavedl výrobu základních druhů léčiv, 181

rozšířil výrobu syntetických pohonných látek a viskosových umě lých vláken a ovládl technologii výroby nových druhů paliv.

Za potřebami našeho zemědělství zaostala výroba umělých hno jiv, kterou bude nutno v nejbližších letech podstatně zvýšit. Úroveň stavební výroby byla v roce 1953 téměř o 130 % vyšší než v roce 1948. Vybudovali jsme několik velkých přehrad , mnoho závodů, stovky kilometrů železničních tratí, četné mosty

a jiná velká díla a rekonstrukce. Byly postaveny tisíce bytových jednotek.

Přestože naše úsilí v první pětiletce bylo soustředěno pře devším na výstavbu těžkého průmyslu, pokračoval rychlým tem pem také růst výroby v lehkém průmyslu. V pětiletce se zvýšila výroba ve všech odvětvích lehkého průmyslu. Zásluhou dělníků a pracujících v lehkém a potravinářském průmyslu je, že jsme mohli našim spotřebitelům nabídnout širo ký sortiment zboží. Zaostáváním zemědělské výroby bylo však

způsobeno, že potravinářský průmysl nemohl splnit všechny své úkoly a že některé výrobky nepřicházejí na trh v takovém množ ství, jak bylo plánováno.

O třetinu rychleji než v českých krajích rostla průmyslová výroba na Slovensku. Prudkého zvýšení průmyslové výroby na Slovensku mohlo být dosaženo proto, že dělnická třída českých krajů mocně rozvinula výrobu a vytvořila dostatek prostředků pro rozšíření průmyslové výroby na Slovensku. Na Slovensku bylo investováno 26,7 % celkových státních investic, bylo posta veno 125 nových průmyslových závodů a rozšířeno 109 dalších větších závodů. Objem těžkého průmyslu na Slovensku byl v roce 1953 více než sedminásobný proti roku 1937. Vyspělá dělnická třída českých krajů a pracující inteligence pomohly při výchově odborně kvalifikovaných kádrů. Na Slo

vensku dělnická třída zvýšila svou houževnatou prací výrobu hnědého uhlí o 68 % , elektřiny o více než 80 % , oceli o 30 % , válcovaného materiálu o 87 % a strojírenskou výrobu dokonce o 370 % . Hrubá průmyslová výroba na jednoho obyvatele převýšila

o 13 % úroveň průmyslové výroby českých zemí z roku 1937. Významně se upevnila jednota československého hospodářství .

Slovenský průmysl má dnes nemalý podíl na celkovém růstu průmyslové výroby Československa a stejně jako průmysl čes 182

kých krajů stále lépe a více vyrábí pro uspokojování potřeb oby vatelstva celé republiky. V pětiletce byla od základů změněna tvářnost našeho prů myslu a celého národního hospodářství. Vysoko jsme překonali předválečnou výrobu. Přesto však nebyly z národního hospo

dářství odstraněny všechny disproporce, které jsme zdědili z ka pitalistického Československa a které v době naší výstavby se utvořily proto, že jsme ne dost dbali požadavků zákona pláno vitého, proporcionálního rozvoje národního hospodářství. Surovinová základna kapitalistického Československa byla velmi úzká. Vybudováním nových dolů, rekonstrukcemi starých,

uvedením nových elektráren do provozu, zvyšováním výroby na stávajících kapacitách jsme dosáhli toho, že výroba elektřiny byla na konci pětiletky trojnásobná proti roku 1937, těžba ka menného uhlí vyšší o 22 % a hnědého uhlí včetně lignitu o 91 % . Tento rozvoj palivové a energetické základny nestačí však krýt rostoucí požadavky našeho národního hospodářství i obyvatelstva. Disproporce v průmyslu brzdí další rozvoj našeho národní ho hospodářství i zvyšování životní úrovně lidu. Musíme proto soustředit síly i prostředky k tomu, aby byla co možno nejrych leji rozšířena palivová , surovinová i energetická základna . To

přirozeně bude klást vysoké požadavky na plánování, organizo vání a řízení výroby , tedy na vedoucí pracovníky i na ostatní pracující v průmyslu, stavebnictví a dopravě.

V zájmu maximálního uspokojování neustále rostoucích

hmotných i kulturních potřeb našeho lidu musíme zabezpečit pro porcionální, nepřetržitý a rychlý růst výroby na základě nejvyš ší techniky. K tomu, aby byly úspěšně vyřešeny úkoly s tím sou visící, musí být plněn státní plán.

Plnění plánu v letošním roce však není zcela uspokojivé. Na jedné straně jsou některé dobré výsledky. Zvlášť je třeba ocenit práci a úsilí našich horníků. V minulých měsících s úspě chem plnili plán a těžba stoupala. V tomto nástupu nelze polevit.

Horníci nesmějí připustit neplnění plánu. Těžbu uhlí je naopak nutno dále rozvíjet.

Nemůžeme se spokojovat s tím, že se neplní plán výroby 183

v hutích, ve strojírenství, v potravinářském průmyslu a v od větvích ministerstva lesů a dřevařského průmyslu.

Plán výroby zboží je v závodech všech ministerstev plněn hůře než plán hrubé hodnoty výroby. Některé důležité výrobky pro náš průmysl, pro vývoz i pro spotřebitele nejsou dodávány včas. O druhy spotřebního zboží, jejichž výroba se neplní, ochu

zuje se plánovaný výběr zboží a spotřebitelé si mnohdy nemo hou koupit to, pro co se rozhodli.

Plynulý chod celé naší výroby i dobré zásobování vyžaduje, aby plán byl plněn rovnoměrně, každý měsíc, každý den a ve

všech ukazatelích. Je třeba soustředit všechnu pozornost a vše chny síly na odhalování rezerv, které splnění tohoto důležitého požadavku zabezpečí. V poslední době byla oslabena pozornost hospodářských a

cdborových organizací v boji proti absenci a fluktuaci . V sektoru ininisterstva strojírenství v roce 1953 byla taková neodůvodněná

absence, jako kdyby šest tisíc dělníků nepracovalo celý jeden rok. Třebaže se proti roku 1952 situace poněkud zlepšila, je stále velmi vážná. Ve stavebnictví se stav dokonce zhoršil.

Absence a fluktuace způsobují nenahraditelné ztráty, které

se projevují v nevyužití strojů a zařízení, brzdí rychlý růst vý roby , produktivity práce, zvyšují vlastní náklady a oslabují mož nost rychlejšího růstu životní úrovně.

Rozhodující podmínkou pro neustálý růst výroby a rozvoj národního hospodářství je růst produktivity práce. Produktivita

práce vzrostla v pětiletce o 60 % v průmyslu a o 52 % ve sta vebnictví. K tomu, aby byl zabezpečen další nepřetržitý růst

produktivity práce a zvyšovala se kvalita výroby, je třeba lépe využívat strojů, zařízení a zásob, zlepšovat plánování, přípravu a organizaci výroby. Hlavní úlohu musí zde mít správné uplat ňování zásady odměňování podle množství a jakosti vykonané práce a odstraňování všech projevů rovnostářství. S dalším rozvojem produktivity práce těsně souvisí plánovité a daleko pronikavější zavádění mechanizace a automatizace vý robních procesů.

S tím je těsně spjat úkol účelného přecházení závodů od univerzálnosti k účelné specializaci. Aby tyto úkoly mohly být

úspěšně zvládnuty , je třeba získat naprostý přehled o kapacitách 184

jednotlivých závodů a na základě toho určit, jakým směrem se bude ubírat jejich další vývoj. Je třeba jednotlivé závody dobudo vat a vybavovat je potřebnými nástroji a zařízeními tak, aby každý . Zz nich tvořil organický celek , schopný uskutečňovat uzavřený výrobní cyklus komplexních výrobků nebo ucelených jednotlivých částí.

Skutečnost , že některým našim závodům chybí nebo nadbývá určitá část výrobní kapacity, spolu s nedostatky v plánování, způ sobují, že kromě nutné a účelné kooperace vzniká široká nekon trolovatelná kooperace další. Ta často narušuje plnění plánu, prodražuje výrobu a zbytečně zatěžuje dopravu. Zvyšování produktivity práce a zlevnění výroby vyžaduje, aby mnohem rychleji byla zaváděna normalizace, standardizace a unifikace dílů a součástí strojů a zařízení.

Na úspěších dosažených při budování má nemalý podíl so

cialistické plánování rozvoje hospodářství a kultury, které v první pětiletce a zejména po usnesení strany a vlády o zavedení nové metody plánovaní udělalo velký krok kupředu. Nicméně musíme říci otevřeně, že plánování a řízení národního hospodářství za ostalo za obrovským rozmachem budování socialismu a neodpo vídá dnes úrovni našeho národního hospodářství.

Národohospodářské plány a soustava jejich ukazatelů musí být co nejpřesnější, jednoduchá , ale přitom musí pravdivě zobra zovat vzájemné spojitosti mezi odvětvími národního hospodář

ství i mezi jednotlivými kraji. Přitom musí poskytovat více mož ností rozvoje iniciativy v zavádění výroby z místních zdrojů, a to jak v průmyslu, tak v zemědělství. Daleko více musí počítat s využitím všech možností hospodářské a vědeckotechnické spo lupráce se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie . Úkol zvýšit úroveň plánování vyžaduje, aby svou práci zlep především šil úřad plánovací. Na státním úřadě plánovacím je třeba prohloubit organizaci a zlepšit řízení, aby se z práce od stranila uspěchanost. Zpracování národohospodářských problémů

a sestavování státních plánů se musí dostat na skutečně vědec kou úroveň . Státní úřad plánovací musí získat dokonalý přehled o stavu i možnostech jednotlivých sektorů národního hospodár 185

ství. Musí lépe spolupracovat s ministerstvy, se Státním úřadem statistickým a mnohem více využívat poznatků a námětů plá novacích orgánů v krajích.

Zvýšení úrovně plánování není ovšem jen záležitostí Státního úřadu plánovacího. Jednotlivá ministerstva musí mnohem lépe a

přesněji vyjasňovat vzájemné požadavky a promítat je do plánu. Nutno odstranit projevy nezdravého resortnictví. Spolupráce mezi odvětvími musí být prováděna nejen z hlediska potřeb jednotli vých ministerstev, ale především z hlediska potřeb celého ná rodního hospodářství . S plánováním je těsně spojeno každodenní úsilí pracujících

o uskutečnění plánu, o odhalení rezerv a tvoření předpokladů pro splnění a překročení všech jeho úkolů. Úspěšná mobilizace pracujících je od samého počátku podmíněna včasným a kom plexním rozepsáním plánu na závody . I v tom je třeba ještě mno hé zlepšit .

Zlepšit hospodářskou činnost jednotlivých odvětví a závodů i samotné plánování vyžaduje soustavnou a dokonalou kontrolu

plnění plánu. Jejím hlavním úkolem je odstraňovat obtíže a pře kážky během plnění, hledat zdroje a rezervy, podchycovat a roz šiřovat zkušenosti předních závodů a předních pracovníků.

Plánování i kontrola plnění plánu potřebují spolehlivé údaje statistiky . Statistická šetření se v minulých letech prohloubila. Statistici však nesmějí bez povšimnutí přejít kritické hlasy o nad

bytečném množství výkazů a hlášení. Musí prověřit účelnost vý kazů a hlášení, zjednodušit je, snížit jejich počet a více se orien tovat na zvýšení jejich věrohodnosti a na provádění důkladných rozborů, na základě nichž by bylo možno navrhovat praktická a účinná opatření. ŘÍZENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Řízení národního hospodářství se opírá o politickohospo dářské směrnice strany a vlády a je uskutečňováno za aktivní podpory nejširších mas.

V praxi jsou však směrnice strany a vlády často narušovány. Nejsou vyhledávány všechny možnosti a vyčerpávány všechny cesty k tomu, aby se na řízení hospodářství podílely široké masy pracujících. Nesvolávají se schůze výrobních aktivů, neko 186

nají se výrobní porady a ani stranické a odborové schůze neby vají plně využity k tomu, aby pracující mohli přednést svou kritiku k nedostatkům ve výrobě a náměty k jejímu zlepšení. Správné řízení je porušováno nedodržováním státní disciplíny , neplněním usnesení strany a vlády , příkazů a směrnic ministrů i jiných odpovědných pracovníků.

Za demokratičnost bývá nesprávně vydáváno kolektivní roz hodování i tam, kde je třeba rozhodnutí jediného vedoucího a jeho osobní odpovědnosti. Mnozí vedoucí pracovníci totiž zane dbali zvyšování svých odborných a politických znalostí. Když stojí před problémem odpovědně rozhodnout, zaváhají a raději přenesou odpovědnost na někoho jiného. Takové s odpuštěním

„ rozhodování a řízení“ je zlou metlou našeho hospodářství. Od ministerstev až po závody dnes ponejvíce škodí rozbu jelá funkcionálka, která oslabuje operativnost řízení. Každý výkonný orgán má pak nad sebou ne jednoho , ale hned několik

vedoucích, podle různých speciálních funkcí. Stále není pochopeno , že různé funkční útvary na minister stvech , hlavních správách i podnicích nemají právo vydávat pří kazy nižším orgánům. Jejich úkolem je zpracovat otázky souvi

sící s příslušnou funkcí a připravit materiál pro rozhodnutí, které osobně vydají odpovědní vedoucí . Úkolem odpovědných ve doucích pak je, aby podniky nebyly zaplavovány množstvím do pisů a direktiv. Výsledkem nesprávné praxe je to, že například jen do Vítko

vických železáren Klementa Gottwalda bylo 28. dubna letošního roku odesláno z ministerstva 113 dopisů a že hlavní správa hutí odesílá do podniků a závodů průměrně 4500 dopisů za měsíc .

Téměř ve všech odvětvích našeho hospodářství se stále ještě

stává , že směrnice a pokyny, které docházejí do podniků, si vzájemně odporují. To je svědectvím, že ministerstvo není řízeno dobře, že v práci jeho jednotlivých útvarů není jednotná linie a

chybí koordinace. Totéž se projevuje i v některých větších pod nicích .

Odpovědní vedoucí, od ministrů počínaje, přes ředitele hlav ních správ a podniků, až po vedoucí provozů a mistry, musí vy dávat jasné směrnice s určením odpovědnosti a termínu jejich provedení. 187

Nestačí však, aby směrnice podřízeným orgánům a pracov níkům byly dávány jen písemně. Je třeba usilovat, aby se tak dělo také osobním stykem pracovníků vyšších orgánů s pracov níky orgánů nižších. To vyžaduje, aby pracovníci ministerstev a

hlavních správ zůstali na závodech delší dobu, než tomu je dosud, aby nezjišťovali jen fakta, ale aby podnikům skutečně pomáhali. Ministři mají vysílat odpovědné, zkušené, věci i situace v pod niku znalé lidi, kteří mají za úkol pomáhat v podniku tak dlou

ho, dokud není ten či onen problém vyřešen. Ohromný růst výroby , její složitost a vysoká technika zvlášť zvyšují požadavek na konkrétnost a operativnost řízení vůbec. Pod vedením naší strany bylo v pětiletce vytvořeno houžev natým úsilím miliónů pracujících obrovské bohatství. Náš prů mysl a celé naše národní hospodářství je dnes na daleko vyšší technické úrovni než před pěti lety. Máme vyspělou dělnickou třídu a kádry schopných techniků. Jejich hlavním úkolem bude

ovládnout a dále rozvíjet novou techniku vytvořenou v pětiletce a plně využít všech našich továren a zařízení, starých i nových, pro další budování šťastného života našich národů.

Ústřední výbor předkládá X. sjezdu k projednání návrh směr nic pro sestavení státního plánu rozvoje národního hospodár ství na rok 1955 a návrh směrnic pro podstatné zvýšení země dělské výroby v nejbližších dvou až třech letech. Stejně jako státní plán na rok 1954 sledují i předložené ná vrhy další odstraňování disproporcí v průmyslu i disproporcí mezi

průmyslem a zemědělstvím, aby byly vytvořeny předpoklady k rovnoměrnému vývoji národního hospodářství v dalších letech . Tomuto účelu bude plně sloužit také investiční činnost. Státní investiční výstavba bude soustředěna především na další rozvoj zemědělské výroby , na rozšíření surovinové a ener getické základny a na zvětšení bytové výstavby. Přitom musí být soustředěna pozornost hospodářských orgá 9

nů a všech pracujících na dokonalejší údržbu a využívání existu jících základních fondů ve všech oblastech národního hospodář ství, zejména však v průmyslu, dopravě a stavebnictví. Zavedením dokonalejších technologických postupů, zvýše 188

ním mechanizace, růstem produktivity práce a podstatným sní žením vlastních nákladů musí být vytvořeny předpoklady, aby

objem průmyslové výroby v roce 1955 vzrostl proti úrovni plá uované na rok 1954 nejméně o 9 % . Tempo výroby výrobních

prostředků a tempo výroby spotřebních předmětů bude zhruba stejné.

Rozšíření a plné využití orné a zemědělské půdy, další me chanizace, zlepšení plánování a řízení zemědělské výroby a po sílení zemědělství pracovními silami i odbornými pracovníky umožní, aby se během dvou tří let zvýšil objem hrubé hodnoty rostlinné výroby o 19,7 procenta a živočišné výroby o 39,4 pro centa proti úrovni dosažené v roce 1953. Na základě těchto opatření budou vytvořeny podmínky , aby v zájmu růstu životní úrovně obyvatelstva vzrostl maloobchodní obrat, aby se rozšířily, zkvalitnily a zrychlily služby poskytované

obyvatelstvu, aby byla zabezpečena další výstavba bytů a rodin ných domků a dále se zlepšila společenská spotřeba. V roce 1956 začneme uskutečňovat druhý pětiletý plán. Plán druhé pětiletky bude již plně sladěn s plány Sovětského svazu a lidově demokratických států. Na základě těsné spolu práce, při poskytování vzájemných výhod bude umožněno , aby výsledky naší práce se ještě více projevily v dalším posílení naší vlasti, ve větším tempu zvyšování životní úrovně lidu i v dalším

upevňování světového míru. Pro zabezpečení úspěšného nástupu do naší druhé pětiletky jsou rozhodujícími léta 1954 a 1955. Proto

se náš X. sjezd zabývá s takovou vážností návrhy plánu rozvoje národního hospodářství vcelku a rozvojem zemědělství zvláště , a proto také musí být učiněno vše, co je v našich silách, aby plá

ny v roce 1954 a 1955 byly splněny do posledního písmene. HOSPODÁRNOST

Rozvoj našeho národního hospodářství i zvyšování životní úrovně jsme uskutečňovali a budeme i nadále uskutečňovat

z vlastních zdrojů. Proto musíme věnovat otázkám hospodárnosti tu největší pozornost.

V průmyslu, zemědělství a dopravě, v obchodě i ve státní správě existují obrovské nevyužité rezervy pro neustálé snižování nákladů a zhospodárnění výroby. 189

Ve výrobě se dosud nešetrně hospodaří s materiálem, palivy a energií. Není dostatek progresívních technickohospodářských norem. Mnohé konstrukce a stavby jsou zbytečně předimenzo vány. Šetření palivy a energií by nejen zlevnilo výrobu a dopra vu, ale i umožnilo zlepšit zásobování obyvatelstva uhlím a elek třinou .

Naše národní hospodářství je ochuzováno o mnohamiliónové liodnoty vysokou zmetkovitostí. Její hlavní příčina tkví v nedo držování technologické kázně - v nedostatku státní disciplíny .

Materiály, stroje i celá zařízení nejsou mnohými odběrateli kon trolována podle přejímacích podmínek . V řadě případů přejímací podmínky ani neexistují. Tak se nezřídka stává , že i veliká za řízení bývají brzy po uvedení do chodu vyřazována z provozu pro závady, na něž by se dobrou přejímkou přišlo . To se týká především energetických zařízení. Pro špatnou údržbu a vysokou poruchovost i z celé řady dal

ších příčin, jako je nízká směnnost a špatná organizace práce, jsou stávající kapacity továren , elektráren, dopravních i jiných zařízení nízko využity .

Zbytečné ztráty často vznikají neuváženými a neúčelnými přesuny výrobních programů. Důsledkem takových přesunů vý

robních programů je pokles produktivity práce, zvyšování vlast ních nákladů, nepořádky v normách a mzdách, ztráty na příprav

cích, růst kooperace, zmetkovitosti a nadnormativních zásob. Ke zbytečným ztrátám někdy vedou i nutné přesuny, nejsou- li dobře připraveny.

K plýtvání státními prostředky dochází při investiční čin nosti. Rozptylováním investic, nedostatečnou projekční připra

veností a neplněním plánovaných termínů se zvyšují náklady a zhoršuje se efekt, jehož má být dosaženo. U každé investice je třeba zabezpečit řádnou projekční a rozpočtovou dokumentaci, soustředit síly a prostředky, řídit a kontrolovat práci podle přes ných harmonogramů tak, aby investice byly levně, kvalitně a včas dohotoveny. Je třeba důsledně dodržovat, aby stavební a strojní investice i výrobní projekty byly včas prověřeny po tech nické i ekonomické stránce. Významnou úlohu zde musí sehrát technické rady od ministerstev až po závody. Velké prostředky jsou zbytečně vázány v nadnormativních 190

zásobách surovin materiálů, polotovarů, rozpracovaných i hoto vých výrobků, jejichž rozsah neustále roste. Je třeba přistoupit k energickým opatřením a využít těchto umrtvených prostředků ve prospěch dalšího růstu naší výroby . Spolu s rozvojem hospodářství a růstem výroby porostou i mzdy a platy pracujících. Z hlediska hospodárnosti je však ne zbytně nutné, aby rychleji než mzdy rostla produktivita práce. Na tom závisí další výstavba socialismu a další zvyšování životní úrovně pracujících . Je proto v zájmu celé společnosti i každého

pracujícího, aby byla důsledně uplatněna zásada, že zvýšený výdělek musí být podložen větším výnosem.

Ke zvýšení zájmu o růst produktivity práce a zvýšení hospo dárnosti musí být plně využito prémiování. Například v zeměděl ství nejsou odborně kvalifikovaní pracovníci, agronomové, zoo technici a mechanizátoři dosud hmotně zainteresování na překra čování výrobních úkolů, zvyšování výnosů a užitkovosti dobytka.

Podobně je tomu i u mistrů v mnohých odvětvích průmyslu. Je vážným nedostatkem odborů, že se řešení těchto otázek vyhýbají, že neusilují o to, aby mzdová politika byla prováděna

správně v zájmu zvyšování produktivity práce a hospodárnosti, v zájmu výstavby socialismu, a tím i v zájmu každého pracujícího .

Mzdový, platový a prémiový systém je třeba zlepšit tak, aby každý byl spravedlivě odměňován podle množství, jakosti a spo lečenského významu práce. Mnohem více si musíme také všímat nákladů na administra

tivu. Naše administrativa plní společensky nutnou funkci. Počet administrativních pracovníků v poměru k počtu dělníků se však

nesmí zvyšovat, ale snižovat. V zjednodušení a zkvalitnění admi nistrativy, řídícího aparátu a v ostatních režijních nákladech máme ještě veliké možnosti k dosažení úspor.

Velkých úspor lze také dosáhnout zrychleným oběhem zboží v obchodě a v dopravě. Hlavní cestou zhospodárnění zemědělské výroby na státních

statcích a v zemědělských družsvech je dokonalé využívání veš keré orné a zemědělské půdy , zvyšování hektarových výnosů a užitkovosti dobytka. Pečlivějším ošetřováním zemědělských kul

tur, dobytka a hospodářského zvířectva, lepší přípravou, usklad něním a využíváním krmiv může být ve velmi krátké době dosa 191

ženo dobrých výsledků. Pracovníci strojních a traktorových stanic a státních statků musí snížit poruchovost strojů, lépe provádět jejich údržbu, šetrně zacházet s inventářem a šetřit pohonnými látkami .

Nedostatky při zhospodárňování výroby a oběhu zboží sou visí v neposlední řadě také s tím, že není dosud plně uplatňován vnitropodnikový chozrastot. Je proto třeba učinit opatření, aby v plném rozsahu a v nejkratší době byla tato metoda socialis tického řízení podniků zavedena.

Boj za hospodárnost se musí stát věcí všech dělníků, pracu jících rolníků a inteligence. Jaký bude rozvoj výroby, jaká bude

produktivita práce a kvalita výrobků , jaké budou vlastní náklady, takové budou nakonec i fondy, kvalita a ceny spotřebního zboží, taková bude životní úroveň všeho lidu. SOCIALISTICKÁ SOUTĚŽ

Komunistickou metodou výstavby socialismu je socialistická soutěž. Lidově demokratické zřízení a skutečnost, že výsledky

práce lidu neplynou do kapes kapitalistů jako kdysi, nýbrž jsou prostředkem ke zlepšování života lidových mas, stále více uvol ňují velkou iniciativu a tvůrčí aktivitu pracujících. V průběhu pětiletky se socialistické soutěžení stále více pro hlubovalo a šířilo v masách pracujících. Zvlášť mohutně se socialistická soutěž rozvinula na počest XIX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a v současné

době na počest X. sjezdu naší strany. Četné výzvy předních pra covníků, part, provozů i celých průmyslových podniků, STS , stát ních statků a JZD burcují dělníky, rolníky a pracující inteligenci v celé zemi ke splnění a překračování plánu. Rozmach socialistického soutěžení v průmyslu potvrzuje, že dělnická třída chápe svou historickou úlohu úlohu vedoucí síly při výstavbě socialismu. Práce se u nás stále více stává věcí cti, hrdinství a slávy.

Pracující hledají a vytvářejí nové, pokrokovější metody práce

i formy socialistického soutěžení. Tak vznikly brigády vzorné kvality, první chozrasčotní úderky, rozšířily se metody cyklické práce a rychlostního ražení chodeb. Generální opravy se začaly provádět dílovou metodou, po naší zemi jezdí vlaky těžkotonáž 192

níků, uzavírají se závazky ke zrychlení obratu oběžných prostřed ků. Pracovníci státních statků, strojních a traktorových stanic a členové JZD se zavazují zvýšit hektarové výnosy a užitkovost do bytka.

V růstu výroby, jejím zlevňování a zavádění nové techniky má

velkou roli údernické, novátorské a zlepšovatelské hnutí. Naši úderníci a novátoři, zlepšovatelé a vynálezci přinesli našemu

hospodářství již mnoho prospěchu. Řada z nich byla za tuto zá služnou práci vyznamenána nejvyššími řády. Takoví hrdinové práce, jako jsou Kadleček, Sosna, Duchoň a Majer z příbramských dolů, Szafarczyk a jeho úderka z ostrav sko-karvínského uhelného revíru, kombajnér Josef Pala s osádkou, tavič Gabriel Hřivňák , ošetřovatelé prasnic Jaroslav a Božena

Šimákovi, ovčák Jan Eremiáš, vedoucí rostlinné výroby Josef Bed nář a mnoho jiných – to jsou naši stachanovci, mistři vysokých sklizní a užitkovosti dobytka. Charakteristickým a společným zna kem jejich práce je, že plně využívají techniky, soustavně uplat ňují zkušenosti sovětských stachanovců a novátorů, že se stále

učí, aby pracovní procesy zdokonalili, zlepšili a ulehčili. Na zá kladě toho dosahují stále větší produktivity práce při dodržení vysoké kvality výroby. Je to doklad, že z dělnické třídy a pracu

jícího rolnictva vyrůstají našemu lidově demokratickému zřízení noví lidé, politicky a odborně zdatní, s nimiž rozřešíme i nejtěžší úkoly v budování socialismu. Nové metody a vyšší formy socialistického soutěžení se však

ještě nestaly majetkem celé masy pracujících. Strana si vysoce váží rekordních výkonů úderníků a smělých myšlenek novátorů výroby. Neochvějně podporuje a podněcuje jejich iniciativu a obě tavost. Podstatného zvýšení produktivity práce a snížení vlast ních nákladů v celém hospodářství nemůže však být dosaženo ani sebevětším úsilím vynikajících jednotlivců, nýbrž zvýšenou úrovní práce širokých mas. Úkolem odborových organizací – ao to se musí postarat je, aby ani jedna z nových cenných především komunisté a aby pokrokové zkušenosti se rychle forem soutěže nezapadla a v masovém měřítku šířily od dělníka k dělníku, od závodu k zá

vodu, z odvětví do odvětví. Jen tak dosáhneme dalšího vzestupu celého národního hospodářství. Mnozí vedoucí hospodářští pracovníci nepočítají se socialis 13 KSC o úloze odborů

193

tickým soutěžením jako s mocnou silou, schopnou překonat

i sebevětší úkoly a překážky při plnění plánu. Jiní zase zdržují zavádění novátorských metod a zlepšovatelských námětů byro kratickými průtahy. Velmi cenná iniciativa pracujících naráží tak na obtíže a překážky, místo toho, aby byla co nejvíce podpo rována a její výsledky organizovaně rozšiřovány. Budeme potírat všechny projevy byrokratismu, brzdící rozvoj iniciativy pracujících. Neúnavně budeme bojovat proti všem pro jevům formalismu, které se ještě v socialistickém soutěžení vy skytují. Trpělivě a bez oddechu budeme získávat pracující pro

rozvoj socialistického soutěžení, aby vedlo nejen k nepřetržitému růstu výroby, ale aby vzrůstala i kvalita a hospodárnost výroby, aby byla odstraněna úzká místa a plně ovládnuta a využita tech nika.

Stranické, odborové a mládežnické organizace spolu s vedou cími hospodářskými pracovníky musí rozvíjet a podporovat širo kou iniciativu pracujících, vytvářet podmínky pro uplatňování

bohatých tvůrčích. schopností každého člověka a usilovat, aby mocný plamen vlasteneckého nadšení zapálil všechny pracující naší země .

VZESTUP HMOTNÉ A KULTURNÍ ÚROVNĚ LIDU

Hospodářské úspěchy, dosažené během pětiletky, vytvořily

předpoklady pro podstatný vzestup životní úrovně lidu. Za uply nulých pět let vzrostl národní důchod o 59 % . Zatímco v kapita

listických zemích si přivlastňuje více než polovinu národního důchodu hrstka vykořisťovatelů, patří u nás naprostá většina ná rodního důchodu pracujícím. Na osobní spotřebu připadá v roce

1954 58 % národního důchodu, na společenskou spotřebu 16 % a další jeho podstatná část na rozšíření socialistické výroby. S rozvojem výroby v pětiletce stoupl počet dělníků a zaměst

nanců v celém národním hospodářství více než o čtvrtinu, v prů myslu více než o třetinu. V kapitalistických státech je růst vý

roby spojen se zvýšeným vykořisťováním dělnické třídy a ožebra čováním rolnictva, v naší lidově demokratické vlasti byl mohutný rozvoj výroby v první pětiletce provázen vzestupem životní úrov ně pracujících Nezbytným opatřením k upevnění hospodářství a k odčerpání 194

nadměrného oběživa z rukou zbytkü kapitalistických a příživnic kých elementů bylo provedení peněžní reformy. Peněžní reforma ozdravila naše hospodářství a vytvořila pevnou československou

korunu, umožnila nastoupit cestu soustavného snižování cen. Na základě výsledků, dosažených dalším upevněním a roz vojem našeho hospodářství, provedla strana a vláda k 1. dubnu 1954 třetí snížení cen, svým rozsahem dosud největší. Trojí sní žení cen za jediný rok znamená pro obyvatelstvo roční úsporu

ve výši 10 miliard 700 miliónů korun . Ceny některých průmys lových výrobků, například elektrického proudu a plynu, jsou dnes

hluboko pod úrovní předválečných cen. Za jednu kWh spotřebo vané elektřiny se v roce 1937 platilo podle normální sazby Kčs 2,70, dnes 80 haléřů. Nájemné činí v Praze dnes ve svém prů měru čtvrtinu nájemného před válkou.

S rostoucí životní úrovní vzrůstají nároky pracujících, jejich poptávka po kvalitním zboží široké spotřeby. Tento nový zjev, charakteristický pro naši lidově demokratickou společnost, ne chápou ještě mnozí hospodářští pracovníci jak v lehkém a spo

třebním průmyslu, tak v obchodu jako zjev přirozený. Za kapita lismu v dobách nezaměstnanosti, hladu a bídy neměli pracující na kvalitní zboží, ale museli kupovat laciné zboží špatné kvality. S růstem zaměstnanosti, reálných mezd a kupní síly naší koruny dnes roste poptávka po zboží vysoké kvality. S tím je třeba počí tat při organizování naší výroby jako s trvalým zjevem, který se bude s postupující socialistickou výstavbou stále rychleji roz víjet a prosazovat. Naše hospodářské plány je třeba podřizovat požadavkům základního ekonomického zákona socialismu a stále lépe uspokojovat potřeby lidu, nabízet pracujícím kvalitní spo třební zboží v širokém výběru.

Během první pětiletky bylo předáno obyvatelstvu do užívání přes 131 000 bytů. Svépomocí bylo postaveno dalších 46 100 bytů. Mnoho bytů bylo adaptováno a moderně vybaveno. Tím se ve

srovnání s dobou kapitalismu podstatně zlepšily bytové poměry. U nás již nejsou případy , aby lidé bydleli v děrách. Bytová vý

stavba však ještě nestačila uspokojit potřebu bytů vzrůstající v důsledku přírůstků obyvatelstva, zvláště v hospodářsky nejdů ležitějších oblastech, a v důsledku vyšších požadavků pracujících na kulturu bydlení, jimž se stává moderní hygienické bydlení

samozřejmou potřebou. Přírůstek bytů nestačil i z toho důvodu, 195

že bytová výstavba byla v posledních letech nedostatečně doto vána a že plány bytové výstavby byly špatně plněny . Proto byl

v roce 1954 zvýšen objem investic na bytovou výstavbu, aby do užívání bylo předáno nejméně 40 000 nových bytových jednotek. Kromě toho je poskytnuta v rámci individuální bytové výstavby pomoc pro výstavbu dalších 10 000 rodinných domků. Jak zdů raznil ústřední výbor na svém zasedání v prosinci , je třeba pro jektovat a stavět nové budovy, ulice a města tak , aby skýtaly

pracujícímu lidu nejlepší podmínky ke kulturnímu bydlení. Ke zvyšování životní úrovně lidu přispívá lepší zásobování měst vodou, rozšiřování kanalizační sítě a další elektrifikace obcí. Dnes je elektrifikováno 97 % všech obcí, tj . o 13 % více než

v roce 1948. Telefonické spojení mají všechny obce. Výstavbou nových ulic a celých čtvrtí se mění vzhled měst, rostou rozsáhlé sadové a parkové plochy, jsou budována sportovní a dětská hřiště. Nestačí však jen budovat nové ulice a zakládat nové sady. Je také třeba udržovat je v čistotě. Jestliže už dříve, v dobách bur žoazního panství, jsme usilovali o lepší vzhled městí a jejich

hygienu, tím spíše nám musí ležet na srdci tato věc dnes. Je úkolem národních výborů pečovat o čistotu a úpravu našich ulic,

prostranství a sadů, vychovávat u všech občanů poměr k veřej ným zařízením a hrdost na své město a vesnici. Větší péči je třeba věnovat úpravě a vzhledu měst v našem pohraničí, ob zvláště v lázeňských a rekreačních místech . Komunální hospo dářství se musí lépe starat o údržbu a opravu domů a bytů, o po hodlné a hygienické bydlení našich pracujících . V uplynulých pěti letech se podstatně zlepšila péče o zdraví

lidu. Byly postaveny nové nemocnice, provedena rekonstrukce a výstavba nových pavilónů a zařízení. Počet nemocničních lůžek vzrostl v letech 1949–1953 o více než 28 000. K podstatnému zlepšení došlo v boji proti infekčním nemocem. Úmrtnost na infekční onemocnění včetně tuberkulózy poklesla proti roku 1948

o 43 % a proti roku 1937 o 59 % . S růstem nákladů na zdravot nictví roste péče o výchovu početného a odborně zdatného per sonálu. Počet lékařů vzrostl od roku 1948 o 6500. Dnes připadá jeden lékař na 760 obyvatel , zatímco v roce 1937 na 1218. Naše ústava zajištuje všem občanům republiky právo na ochranu zdraví a na soustavnou zdravotní péči. Léčebné ústavy ,

lázně a farmaceutický průmysl byly zestátněny, jsou majetkem 196

lidu . Za poskytnutí lékařské pomoci pracující člověk lékaři ne platí. Pro nás je to samozřejmé, pro cizince z kapitalistických zemí nepochopitelný div. Pro zabezpečení pracujících a jejich rodin v době nemoci,

mateřství, stáří, invalidity a úrazu bylo zdokonaleno národní po jištění, které je nyní v péči odborového hnutí. Na dávkách nemo cenského pojištění byly v posledním roce pětiletky vyplaceny

téměř 3,5 miliardy Kčs, to je o 124 % více než v roce 1948. Na důchodech starobních, sociálních, invalidních, úrazových, vdov ských, sirotčích a ostatních dávkách důchodového zabezpečení bylo v roce 1953 vyplaceno přes 6 miliard Kčs, to je o 71 % více než v roce 1948. Důchodem ve stáří a invaliditě jsou zabezpečeni i členové zemědělských družstev se společnou živočišnou a rost linnou výrobou .

K upevnění zdraví lidu přispívá rekreační pobyt v zotavov nách ROH . V minulém roce bylo na rekreaci ROH téměř 300 000 pracujících , což je více než dvojnásobek proti roku 1948. Zatímco

za buržoazní republiky mohli navštěvovat nejkrásnější místa země a střediska většinou jen kapitalisté, dnes v nich odpočívají a nabírají nové síly široké vrstvy pracujících . Roste péče lidově demokratického státu o rodinu , matku a dítě. V tom se názorně projevuje socialistický humanismus a mi

rumilovny charakter našeho zřízení. Přihlédněme aspoň k někte rým hlavním faktům ! Rodinné příspěvky činily v roce 1953 jednu miliardu 828 miliónů korun. Během pětiletky se zdvojnásobil

počet dětských lůžek ve zdravotnických ústavech. Dvě třetiny žen rodí v porodnicích, zatímco v roce 1937 ani ne pětina. Omrt nost rodiček poklesla proti roku 1937 osmkrát. O zdraví matek a dětí pečuje 3000 dětských a mateřských poraden. Během pěti letky vzrostl počet jeslí více než čtyřikrát, byly vybudovány nové mateřské školky.

Všechna uvedená opatření přispějí k poklesu dětské a koje necké úmrtnosti. Kojenecká úmrtnost dětí klesla proti roku 1937

o 62 %. V důsledku lepší životní úrovně našeho lidu a širší zdra votní péče se snižuje úmrtnost obyvatelstva a prodlužuje lidský věk. Růst porodnosti a pokles úmrtnosti, které jsou výsledkem lepších životních podmínek pracujících, vedou k růstu přiroze ného přírůstku obyvatelstva. V republice přibývá ročně 3,3krát více obyvatelstva než za kapitalismu. Tento příznivý vývoj vedl >

197

k tomu, že během uplynulých pěti let vzrostl počet obyvatelstva téměř o půl miliónu , takže v roce 1953 mělo Československo 12 815 000 obyvatel. Toť další důkaz předností lidově demokra tického zřízení před kapitalistickým. DALŠÍ UPEVŇOVÁNÍ LIDOVĚ DEMOKRATICKÉHO SPOLEČENSKÉHO A STÁTNÍHO ZŘÍZENÍ

V době od IX. sjezdu strany se dále upevňoval lidově demo kratický stát, nejdůležitější nástroj pracujících při výstavbě socia lismu a obraně vlasti proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Komu nistická strana Československa, vedoucí a organizující síla naší společnosti, uskutečňovala linii stálého upevňování státu přede

vším tím, že vedla široké lidové masy k aktivní účasti na správě a výstavbě země. V denním boji za své společné a základní život ní zájmy – za mír, za výstavbu socialismu, za zvyšování hmotné a kulturní úrovně - se sjednocuje v pevný a jednolitý celek zdrcu jící většina všech občanů bez ohledu na rozdíly, které ještě odli

šují naše pracující. S rozšiřováním socialistické hospodářské sou stavy, s likvidací statkářů a kapitalistů, s omezováním kulaků

a převýchovou pracujících v duchu socialismu se postupně vy tváří a upevňuje morálně politická jednota všeho českosloven ského lidu .

Výrazem této jednoty všech pracujících měst a vesnic je

Národní fronta. IX. sjezd uložil celé straně úkol zajistit, aby Ná rodní fronta znemožnila jakékoliv pokusy o obnovení kapitalismu a aby stmelovala všechen náš lid k aktivní účasti na výstavbě socialismu a k boji za mír. Pracující lid, sdružený v Národní frontě, pod vedením komu nistické strany jednotně a svorně odrazil všechny otevřené a skryté útoky zahraniční i domácí reakce, usilující narušit a marit naši mírovou práci. Na skálopevné jednotě a ostražitosti lidu už

několikrát hanebně ztroskotaly zločinecké chutě a pokusy ne přátel. Ztroskotají na ní i v budoucnu.

Úkolem Národní fronty je nejen hájit politiku míru a budo vání socialismu, ale také ji prakticky uskutečňovat. Majíc na zřeteli tento úkol Národní fronty, vedla strana široké masy lidu

k plnění budovatelských úkolů. Prostřednictvím ROH a ČSM byli pracující vedeni k masovému rozvíjení socialistického soutěžení, 198

ke zvyšování produktivity práce a k hospodárnosti. Řada závazků

v průmyslu a zemědělství, uzavřených na počest X. sjezdu KSČ komunisty , bezpartijními i příslušníky druhých politických stran, znovu potvrzuje, že KSČ je dnes všeobecně uznávaným vůdcem celé Národní fronty.

Národní fronta sehrála významnou úlohu ve volbách do na rodních výborů. Všechny společenské organizace našeho lidu se

v duchu nerozborné jednoty aktivně podílely na vítězství kandi dátů Národní fronty.

Byli jsme však často svědky i toho, že mnozí komunisté ne

získávali společenské organizace, sdružené v Národní frontě, pro plnění budovatelských úkolů a řešení společných otázek. Na škodu věci se vyvyšovali nad ostatní a chovali se tak, jakoby na všechno stačili sami. Ústřední výbor strany pokládá za nutné zdůraznit na tomto sjezdu, že úkoly spojené s výstavbou socialis

mu v naší vlasti splníme jen tehdy, když pod vedením KSČ se bude neustále upevňovat široká jednota všeho lidu, sdruženého v Národní frontě.

Národní fronta zůstává i nadále výrazem bloku dělníků, pracu jících rolníků a inteligence, jednoty veškerého lidu měst a vesnic .

Mocným činitelem dalšího upevňování Národní fronty je

povzbuzování všeho lidu k dosažení cílů, které jsou společné nej širším masám k upevnění míru, k zabezpečení nezávislosti a svrchovanosti naší země proti jakýmkoli agresívním pokusům

nepřátel a k stálému zvyšování hmotné a kulturní úrovně lidu. Politickým základem Národní fronty a nezbytnou podmínkou a zárukou úspěšného přechodu od kapitalismu k socialismu je svazek dělnické třídy s pracujícím rolnictvem. Otázka svazku dělnické třídy a pracujícího rolnictva je zá kladní otázkou lidově demokratického státu. Svazek dělnické

třídy a rolnictva, v němž vedoucí úlohu má dělnická třída, před stavuje nejvyšší zásadu diktatury proletariátu, jejíž formou je lidová demokracie. Bez tohoto svazku nelze udržet a upevnit

státní moc, nelze vybudovat socialismus. Neustálé upevňování

svazku dělníků a pracujících rolníků je proto nejdůležitějším úkolem strany.

Řídíc se leninským učením Komunistická strana Českoslo venska zorganizovala a vykovala v boji za životní zájmy dělníků 199

a rolníků, v boji za národní svobodu a nezávislost jejich svazek

jako rozhodující sílu pro svrženi kapitalismu. Když po osvobo zení naší země Sovětskou armádou vzal lid , veden dělnickou třídou, moc do vlastních rukou, splnily se odvěké tužby našich dělníků i pracujících rolníků. Lidově demokratický stát provedl

pozemkovou reformu, rolníci dostali od lidově demokratického státu půdu, která dnes patří těm, kdož na ní pracují. Dělnická třída tak názorně dokázala , že bojujíc za své vlastní osvobození z kapitalistického útlaku a vykořisťování, bojuje také za osvobo zení a lepší budoucnost všech pracujících. Velké ekonomické a společenské přeměny, k nimž došlo

v uplynulých letech, socialistická industrializace země a po stupný přechod vesnice k socialismu, vedly k upevnění dělnicko rolnického svazku. Ekonomické zájmy dělníků a pracujících rol

níků jsou základem k upevňování svazku těchto dvou tříd i dnes. Vesnice dodává městu potraviny a suroviny pro lehký a potravi nářský průmysl a sama dostává od dělnické třídy, od lidově demokratického státu průmyslové výrobky , materiální, technic kou a finanční pomoc. Svazek dělníků a rolníků zajištuje ne ustálou prosperitu zemědělství a odbyt jeho výrobků. Rolnictvo

je zbaveno starostí, které mělo za kapitalistického panství. Ne návratné minulosti patří strach rolníků z velké úrody, statkář ské vydírání, zadluženost a bída při nadlidské dřině. Za vý hodných podmínek prodávají dnes rolníci městu zemědělské produkty. Náš lidově demokratický stát nemůže natrvalo spočívat na dvou protikladných ekonomických základech - socialistické

velkovýrobě v průmyslu a individuální malovýrobě v zemědělství.

Proto už IX. sjezd zdůraznil : „ Nebude u nás socialismu bez pře chodu vesnice k socialismu." Bez socialistické přestavby země

dělství by nebylo možno uskutečnit socialistickou přestavbu celé společnosti. Tato přestavba se může dít jen při neustálém upev ňování dělnicko-rolnického svazku za vedení dělnické třídy. Jedi ně pod vedením dělnické třídy může být vybudován socialismus,

definitivně odstraněno vykořisťování člověka člověkem a zajiš těna rostoucí hmotná a kulturní úroveň společnosti. Z vedoucí

úlohy vyplývá pro dělnickou třídu povinnost poskytovat rolnic tvu kromě materiální technické pomoci i pomoc politickou a orga

nizační. Nyní, kdy jsme již dosáhli značných úspěchů při budo 200

vání socialistického průmyslu, zvláště těžkého, poskytuje lidově demokratický stát zemědělství další, ještě rozsáhlejší pomoc. Z leninského pojetí svazku dělníků a rolníků – dvou základ

ních spřátelených tříd – vyplývá naprostá dobrovolnost při za kládání zemědělských družstev i nutnost stálého boje obou těchto

tříd proti poslední vykořisťovatelské třídě, kulactvu, neboť kulak se nikdy nevzdá snahy znovu dosáhnout starých, pro něj „ zlatých

časů“, kdy se obohacoval na úkor drobných a středních rolníků. V uplynulém období jsme se dopustili některých chyb, pokud jde o vzájemné vztahy mezi dělnickou třídou a rolnictvem. Nebylo včas a energicky bojováno proti prohlubování značné disproporce mezi průmyslem a zemědělstvím, ačkoliv zmíněná disproporce

byla dávno známa. Investiční prostředky určené pro zemědělskou výrobu nestačily k překonání této disproporce. A co hlavně, ne bojovali jsme dost dobře proti nedostatkům, chybám a úchylkám v praktickém plnění linie strany na vesnici, za důsledné prová

dění všech stanovených úkolů. To všechno prohlubovalo dispro porci mezi průmyslem a zemědělstvím, brzdilo rozvoj těchto základních odvětví našeho hospodářství, neprospívalo bratrskému svazku dělníků a rolníků.

Význam a naléhavost dalšího upevnění svazku dělníků a rol níků vyplývá v dnešní době z hlavního úkolu strany v příštím období – dále budovat základy socialismu, odstranit základní disproporci v našem hospodářství, a tak urychlit tempo růstu

životní úrovně pracujících. Tato velká perspektiva povzbudí děl níky a rolníky k dalšímu hrdinství na frontě socialistické vý

stavby . Bezprostřední hmotná zainteresovanost dělníků a rolníků se stane mocným ekonomickým činitelem dalšího upevnění jejich

svazku a přispěje k harmonickému rozvoji celého národního hos podářství. Naše komunistická strana je povolána k tomu, aby politickou prací v masách osvětlila lidu tento veliký a hluboce lidský cíl, aby organizovala a zaměřovala činnost všech pracu jících, dělníků, rolníků a inteligence k uskutečnění všenárodního úkolu, k podstatnému vzestupu zemědělství. Na základě rozvoje socialistického hospodářství a upevňo

vání svazku dělnické třídy s rolnictvem vzkvétalo v uplynulých letech i přátelství národů a národností naší země. Svazek dělnické

třídy s rolnictvem je živnou půdou, z níž vyrůstá nové socialis tické vlastenectví. Tento ušlechtilý cit se neprojevuje planými 201

frázemí o vlasti, ale činorodou prací. Vyrůstá z hlubokého tříd

ního uvědomění pracujících, hrdých budovatelů své země. Svazek

dělníků a rolníků ztělesňuje životní zájmy všech pracujících Československa bez rozdílu národností. Proto s růstem síly naší dělnické třídy a s dalším upevňováním svazku dělníků a rolníků vzkvétala bratrská družba Čechů a Slováků.

Nastolení lidové demokracie v Československu umožnilo vy řešit otázky vzájemného poměru mezi Čechy a Slováky na zásadě naprosté rovnoprávnosti. Komunistická strana Československa

vycházela při řešení vzájemného poměru Čechů a Slováků z le ninského učení o národnostní otázce a vždycky zdůrazňovala, že právní rovnost je třeba podepřít rovností hospodářskou,

že za pomoci české dělnické třídy musí být nadobro odstraněna hospodářská, sociální a kulturní nerovnost Slovenska. Socialis tická industrializace změnila Slovensko ze zaostalé agrární země v zemi s vyspělým průmyslem. Socialistická industrializace změ nila i třídní složení Slovenska, kde již vyrostla početná dělnická

třída. Hospodářský rozmach vytvořil podmínky pro nebývalý rozkvět slovenské kultury, socialistické svým obsahem a národní svou formou. Také Maďaři, Ukrajinci , Poláci a Němci mají v lido vě demokratickém Československu zajištěna občanská práva a široké možnosti kulturního rozvoje. Komunistická strana bude nadále uskutečňovat leninskou národnostní politiku, podporovat

hospodářský rozkvět všech krajů republiky, upevňovat rovnopráv nost našich národů , a tak posilovat jednotu československého státu.

Síla a nepřemožitelnost našeho státního zřízení spočívá v tom, že je to zřízení hluboce demokratické. Prostřednictvím národních

výborů se pracující lid bezprostředně účastní správy státu a řešení všech politických, hospodářských, sociálních a kulturních otázek. Proto mohly národní výbory vykonat veškeré dílo na vý. stavbě obcí, okresů a krajů, v péči o zdraví a výživu veškerého obyvatelstva.

Národní výbory, které v minulých letech sehrály nejvýš vý znamnou úlohu při budování našeho státu, v poslední době plni ly neuspokojivě hospodářskoorganizační a kulturně výchovnou funkci. Hlavní příčina spočívala v tom, že v jejich činnosti se

plně nerozvinuly takové formy a metody práce, které by podporo valy co nejlepší spojení národních výborů s širokými masami 202

pracujících . Také organizační struktura národních výborů se opoždovala za vývojem.

Otázky řízení, organizační struktury a postavení národních výborů byly od základů rozřešeny novými zákony o národních

výborech, které byly ještě před projednáním v Národním shro máždění předloženy k všenárodní diskusi. Pracující podali v této

diskusi, která byla dosud největší prověrkou národních výborů, statisíce návrhů a připomínek ke zlepšení práce národních vý

borů. Nové zákony vytvořily pevné právní a organizační předpo klady pro těsnější spojení národních výborů s nejširšími masami

pracujícího lidu a k tomu, aby se národní výbory staly skuteč nými místními orgány státní moci.

Velký význam pro další úspěšný rozvoj národních výborů měly vítězné volby. Celonárodních voleb se zúčastnilo 98,3 % voličů. Byly tisíce obcí, kde účast byla stoprocentní. Pro kandi

dáty Národní fronty hlasovalo 93,6 % všech oprávněných voličů. Tak vysokého procenta nebylo u nás dosaženo v žádných vol bách. Do národních výborů bylo zvoleno 180 508 členů, z toho třetina pracujících rolníků. Veliké volební vítězství, kterého dosáhla Národní fronta pod

vedením naší strany, ukázalo jednotu pracujícího lidu a jeho oddanost lidově demokratickému zřízení. Náš lid se vyslovil v drtivé většině jednoznačně a radostně pro politiku strany a vlády, pro mír a socialismus. Výsledky voleb ukázaly růst politického uvědomění lidu,

který je hrdý na výsledky své budovatelské práce, na svůj stát, na svou komunistickou stranu, inspirátorku a organizátorku všech jeho vítězství.

Ve volbách do národních výborů měli i naši nepřátelé mož

nost prověřit si své výmysly o „ slabosti“ našeho společenského zřízení. Pracující lid jim odpověděl způsobem, který zůstane na vždy zapsán v historii jeho slavných vítězství nad reakcí. Předvolební kampaň i samotné volby probíhaly za nebývalé politické a pracovní aktivity lidu. Statisíce občanů se aktivně podílely na přípravách voleb, milióny občanů se zúčastnily před volebních schůzí a besed. Příprava voleb probíhala ve znamení mohutného rozvoje socialistického soutěžení a hnutí závazků jed

notlivců a kolektivů, uzavřených na počest X. sjezdu komunis tické strany . 203

V průběhu volebních příprav se značně zvýšila aktivita stra

ny a zesílila její vedoucí úloha. Stranické organizace a orgány zaměřily k zajištění voleb všechnu svou pozornost. Příprava a provedení voleb byly pro celou stranu velikou školou. Komunis tická strana Československa v ní s úspěchem obstála. Významným politickým úkolem budou volby do Národního shromáždění, které budou letos na podzim. Budou znamenat další upevnění našeho lidově demokratického zřízení. Národní výbory musí ve své další činnosti soustředit veš keré úsili na plnění usnesení strany a vlády , zejména na plnění směrnic pro podstatné zvýšení zemědělské výroby. Úkolem ná rodních výborů je dbát o neustálé zvyšování hmotné a kulturní úrovně všech pracujících. V zájmu toho je nutné, aby národní výbory vedly energický boj proti nedostatkům ve vnitřním ob chodě, ve zdravotnictví a v bytové péči, i na úseku místního prů myslu a komunálních služeb. Nejlepším měřítkem jejich kvality

a pohotovosti bude spokojenost našich občanů. S péčí o člověka souvisí starost národních výborů o to, aby se občanům i v nej odlehlejších vesnicích dostalo všech dostupných kulturních vy . možeností.

Neodkladným úkolem národních výborů je plnění akčních plánů, které v průběhu volební kampaně projednávaly s voliči. K plnění svých funkcí ustavují národní výbory odbory a

správy. Čím se má lišit práce odborů a správ od práce dřívěj ších referátů ? Především tím, že nesmí sklouznout na byrokra tické úřadování. Odbory a správy musí vytvářet kolem sebe aktiv nejlepších pracovníků z těch závodů a úseků, za které od povídají. S pomocí tohoto aktivu budou řešit dané problémy a úkoly, iniciativně připravovat různé návrhy pro národní výbor a ovlivňovat plnění všech úkolů vyplývajících z usnesení strany a vlády.

Nyní, kdy strana bojuje za další rozvoj národního hospodář ství, za prudký vzestup zemědělské výroby, za neustálé zvyšo vání životní úrovně lidu, nabyla zvláštní důležitosti otázka pod

statného zlepšení práce státního aparátu jako důležitého ná stroje socialistické výstavby.

Starý buržoazní státní aparát sloužil kapitalistům k potlačo vání pracujících. Svým posláním i sociálním složením byl lidu cizí a nepřátelský . My však potřebujeme takový státní aparát, 204

který by chránil zájmy lidu proti jeho vnitřním a vnějším nepřá telům. Proto bylo nutno starý státní aparát od základu změnit,

očistit jej od nepřátelských a kariéristických živlů a poslat do něho nové, spolehlivé kádry, především z řad dělníků a pracují cích rolníků. Třídní nepřítel ovšem neustává v pokusech pronik nout do státního aparátu, aby v něm ovládl pozice k útokům na lidově demokratické zřízení. Proto je třeba stále zachovávat revo luční bdělost.

Buržoazní státní aparát neměl na starosti organizaci výroby.

Ten především potlačoval. Proto mu stačila brutální síla poli cajtů a četníků vyzbrojených pendreky a bodáky. Lidově demo kratický stát však má veliké hospodářskoorganizační úkoly, kte

ré vyplývají ze společenského vlastnictví výrobních prostředků, soustředěných v rukou státu, a z plánovitého charakteru sucia listické ekonomiky .

Buržoazie se snažila udržet lid v temnotě a politické nevě domosti. Náš lidově demokratický stát je však silný uvědomělostí

mas . Nejdůležitějším rysem lidově demokratického státu je uvě domělá , tvůrčí činnost mas, rostoucích politicky a kulturně, pře tvářejících své vědomí, svůj způsob života, svou kulturu v sou ladu s potřebami a podmínkami socialistického řádu.

Lidově demokratický stát je mocným nástrojem socialistické hospodářské a kulturní výstavby a potlačování piklů našich

nepřátel. Z toho vyplývají i velké požadavky a nároky na jeho aparát. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost výchově jeho pracovníků, zejména nadějných dělnických kádrů, které se v prá ci již osvědčily a u nichž jsou předpoklady dalšího odborného a politického růstu . Do státního aparátu jsme poslali desetitisíce nových pracov níků s lidem spjatých a lidu oddaných. Tím jsme položili základy

nového státního aparátu. Teď stojí před námi dlouhodobý úkol vychovávat v procesu socialistické výstavby státní aparát tak, aby mohl řešit úkoly dalšího upevnění svazku dělnické třídy

a pracujícího rolnictva a vybudování socialistického hospodář ství a socialistické kultury . Tím více musíme bojovat proti všem nedostatkům v práci státního aparátu , zejména proti byrokratismu. Mnozí úředníci

našich ministerstev a jiných úřadů pověrčivě věří v nadpřiro zenou sílu papírových nařízení a dekretů . Jejich kancelářsko 205

byrokratická práce je vedle kůrovce největším nebezpečím pro naše lesy. Čím víc krmí kancelářského šimla v ministerstvu zemědělství a na krajských národních výborech, tím méně obroku mají ve žlabu živí koně. Škodlivost byrokratismu spočívá právě v tom, že překáží roz víjení tvůrčí iniciativy mas, a tím i rozmachu našeho hospodář

ství, že pozornost a síly pracovníků jsou soustředěny nikoli na řešení skutečně naléhavých úkolů, na organizátorskou práci v masách, ale na sestavování nejrůznějších pokynů, psaných od stolu a na hony vzdálených skutečnému životu. Proto je naším úkolem vymýtit kancelářskobyrokratické metody z našich úřadů , účinnou kritikou odstranit všechnu byrokratickou rez, a tak klestit cestu k uvolnění tvůrčí aktivity mas.

Ke zlepšení řídicí a kontrolní funkce státních orgánů byly provedeny už v minulých letech významné změny v organizaci

ministerstev, pověřenectev a dalších orgánů. Při budování nových úseků státního aparátu však došlo k přílišnému členění, byl při puštěn stav rozrůstání a přebujelosti státního aparátu. Na úkor

operativních útvarů se rozrůstaly útvary funkční. Proto byla v po slední době schválena řada opatření, která mají pomoci ke zlep šení organizátorské a řídící činnosti ministerstev a ústředních

úřadů, k zavádění nových, účinných pracovních metod. V souvislosti s rostoucími úkoly socialistické výstavby vystu

puje do popředí požadavek přísného dodržování socialistické zá

konnosti a státní disciplíny jak státními a hospodářskými orgány a jejich pracovníky, tak všemi občany našeho státu. Porušování státní disciplíny působí značné škody při výstavbě socialistického hospodářství. Proto byly vytvořeny kontrolní orgány, aby dbaly na důsledné dodržování socialistické zákonnosti a státní discipli

ny. K této otázce je třeba obrátit pozornost celé strany, všech

pracovníků státního a hospodářského aparátu a organizací pra cujících. Za vedení komunistické strany, za podpory všeho lidu a vše stranné pomoci Sovětského svazu jsme vybudovali novou, lidovou a bojeschopnou armádu. V uplynulém období jsme dohnali, co bylo ve výstavbě armády předtím zameškáno. Dnes máme arma du vskutku lidovou, vychovávanou k bezmezné oddanosti a lásce k lidově demokratické republice Československé. Zlepšilo se kád rové složení důstojnického sboru , zdokonalila se politická a od 206

2

11

borná vojenská připravenost armády. Politickovýchovná práce, jejímž základem je vědecký světový názor, se stala neoddělitel nou součástí přípravy vojsk. To všechno bylo umožněno díky

veliké péči strany , vlády a všeho lidu. Naše armáda navázala na slavné revoluční tradice husitských vojsk a využívá zkušeností

nepřemožitelné Sovětské armády, zabezpečuje pokojnou práci lidu na výstavbě socialismu.

Pod vedením ústředního výboru strany a za pomoci pracují cích likvidovaly orgány naší bezpečnosti kontrarevoluční pokusy

představitelů buržoazních stran, církevní hierarchie a záškodníků v hospodářství, byly pevnou oporou strany při likvidování proti státního spikleneckého centra. Úkolem bezpečnostních orgánů je soustavnou prací pomáhat při výchově občanů k dodržování so

cialistického pořádku a zákonnosti. Lidové milice, jež měly značný podíl na Únorovém vítězství československého pracujícího lidu, se během pětiletky významně podílely na zabezpečení výstavby socialismu. Péčí strany byly řady Lidových milic organizačně zpevňovány. Jejich bojová a

politická připravenost a hmotné vybavení byly zkvalitněny. Čím větší jsou úspěchy naší socialistické výstavby, čím více se zužuje ekonomická základna kapitalistických živlů, tím zuři

vější je jejich odpor. Bývalí fabrikanti , bankéři, stavební podni katelé, velkoobchodníci byli zbaveni výrobních prostředků a posláni do práce. Někteří přišli do závodů, druzí se dostali do úřadů i jinam . Stali se z nich „ pracující“. Někteří dokonce oblékli modráky . Tím ovšem jen vzrostla jejich nenávist k dělníkům a rolníkům , které dříve vykořisťovali a utlačovali a kteří je teď poslali na „ sprostou “ práci, jak sami ji nazývají. Za to se snaží tyto kapitalistické elementy škodit, ovšem skrytě , nepozorovaně. Nepřítel cítí, že socialistické vlastnictví je ekonomickým zákla dem našeho zřízení. Proto se snaží rozrušit tento základ, podpo ruje krádeže státního a družstevního majetku, plýtvání surovi

nami a energií. Osobní neodpovědnost, nepořádky, nedostatek kontroly, to je prostředí, které usnadňuje záškodnickou činnost třídního nepřítele. Nepřátelé lidu se často tváří jako nejlepší

přátelé lidu. Snaží se využívat zaostalých nálad, demagogicky popichují pracující, aby ochromili naši výstavbu a narušili poli tickou jednotu lidu. Protože síla našich domácích nepřátel není již v mocenských 207

pozicích, protože se zužují a slábnou jejich hospodářské pozice, snaží se udržet a upevnit na ideologické frontě. Spoléhají při

tom na houževnatost starých reakčních předsudků a názorů. Proto je třeba zesílit naše úsilí na ideologické frontě a mít stále na

paměti, že jakékoliv oslabování socialistické ideologie, jakékoliv zanedbávání této ideologie znamená posilování ideologie bur žoazní .

Nepřátelské třídy byly u nás poraženy, ale ne zničeny. Nikdy se nesmíří s tím, že jsme jim vzali moc a výrobní prostředky. Vnitřní reakce ovšem ví, že její síly nestačí ke změně mocen

ských poměrů v Československu. Proto se spojuje s mezinárodní reakcí, stává se pátou kolonou imperialistů.

Je naším předním úkolem zvyšovat politickou bdělost všech organizací, státních a hospodářských orgánů, všeho našeho lidu. Ostrou zbraní proti třídnímu nepříteli , i kdyby se sebelépe kryl, je rozvíjení kritiky zdola, soustavná prověrka plnění svěřených

úkolů, upevňování disciplíny, zesílení výchovné práce uvnitř stra ny i v širokých vrstvách pracujících. Bedlivě musíme naslouchat hlasu mas, které nás upozorňují na chyby a nedostatky na růz

ných místech, a reagovat na jejich připomínky. Tím vzroste akti vita mas a jejich důvěra ve stranu. Milióny očí našich pracujících budou bděle střežit výsledky svého boje a práce a hned v zárod cích zmaří pokusy třídního nepřítele . Za takových podmínek u nás třídnímu nepříteli pšenice nepokvete.

V zájmu konečného vítězství socialismu a maximálního uspo kojování neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb pra cujících je třeba soustředit práci strany na velmi významné úkoly v oblasti vnitřní politiky :

Zajistit plnění plánu rozvoje národního hospodářství v roce 1954 až 1955 a vytvořit předpoklady pro rovnoměrný rozvoj hos podářství v druhém pětiletém plánu. V nejbližších dvou až třech letech dosáhnout podstatného zvýšení zemědělské výroby.

Urychleně odstranit zaostávání palivové, energetické a rudné základny za potřebami národního hospodářství. Zvýšit a zkvalitnit výrobu zboží široké spotřeby. Snižovat vlastní náklady výroby, dbát o nejpřísnější hospo

dárnost ve všech odvětvích národního hospodářství a státní správy. 208

Stále více rozvíjet a uplatňovat tvůrčí iniciativu pracujících cestou socialistického soutěžení.

Neustále posilovat obranyschopnost země, vést všechen lid

ke zvyšování politické bdělosti . Budeme všestranně upevňovat naše lidově demokratické státní a společenské zřízení, vést pracující k aktivní účasti na výkonu moci a správě státu.

IDEOVĚ POLITICKÁ PRÁCE STRANY

Komunistická strana je silná tím, že její politika, vypraco vaná na základě poznání a využívání zákonů společenského vý.

voje odpovídá nejvlastnějším zájmům lidových mas, že je těsně spjata s milióny pracujících . Jednota strany a morálně politická jednota lidu se kovají v slo žité mezinárodní a vnitřní situaci, v nových společenských po měrech, bohatých na důležité události a změny, kdy je třeba

tvůrčím způsobem používat marxisticko -leninské vědy a jejím světlem ozařovat cestu vpřed. To klade velké nároky na ideově výchovnou a teoretickou práci strany tím spíše, že ve vědomí lidu dosud existují značné přežitky a vlivy buržoazních ideologií a že náš vítězný postup k socialismu vyvolává i v ideologické oblasti

zostřený boj mezi dožívajícími silami kapitalismu a stále mohut nějšími silami socialismu. Proto má ideologická práce strany ne smírný význam. Hlavními nositeli reakční buržoazní ideologie u nás jsou

zbytky rozdrcené městské buržoazie a kulactvo. Tyto reakční síly, podporované zahraničními, především americkými imperialisty, 7

se snaží všemi prostředky - rozvratnou šeptandou, pomluvami

a štvavou propagandou udržet a posilovat ideologické pozůstatky

starého, k zániku odsouzeného světa. O zachování buržoazní ideo logie a kapitalistických přežitků ve vědomí lidí usilovala i banda

spikleneckých zrádců, která oslabovala, brzdila a křivila socialis tickou výchovu komunistů a všech pracujících. Bylo by velkým omylem domnívat se, že buržoazní ideologie a její vlivy působí jen vně strany . Komunistická strana není izo

lována od ostatního světa vysokou a neproniknutelnou zdí. Třídní nepřítel neustává ve svých pokusech proniknout do strany zvenčí 14 KSC O Oloze odbcro

209

a ovlivnit některé její příslušníky. Tomu napomáhá dosud nízká ideově politická úroveň mnohých členů strany, slabá výchovná práce stranických organizací i přetíženost mnohých funkcionářů,

kteří se dávají unášet praktickou činností a neusilují o to, aby zároveň rostli politicky.

My, komunisté, stojíme v čele obrovského díla socialistické

přeměny naší země. To klade rostoucí požadavky na naši práci a politickou úroveň. Proto věnuje naše strana ideologickým otáz kám prvořadou pozornost . Plénum ústředního výboru v prosinci

minulého roku ukázalo na některé problémy, jimiž se mají naši ideologičtí pracovníci především zabývat. Žel, tyto hlavní otázky

nejsou dosud zdaleka plně a uspokojivě rozpracovány a objas ňovány.

Hlavní otázkou, jejíž význam a aktuálnost neustále vzrůstá, je otázka úlohy lidových mas v dějinách. Nesprávné teoretické chápání této otázky neblaze ovlivňuje naši praktickou práci, neboť oslabuje rozvíjení a využívání tvůrčích schopností lidových mas.

Mnozí funkcionáři strany ještě nepochopili nezvratnou skuteč

nost, že miliónové masy dělníků, pracujících rolníků a inteligence jsou onou silou, která přetváří svět, že jsou rozhodujícím činite >

lem při výstavbě socialismu v naší vlasti, budovateli nových zá vodů, zemědělských družstev, komunikací a sídlišť, že na jejich

práci a uvědomělé činnosti záleží tempo zvyšování výroby a růst hmotné a kulturní úrovně pracujících. Učení o lidu jako tvůrci dějin je nesmírně důležitou stránkou marxisticko - leninské teorie. Celý dosavadní dějinný vývoj, praxe

výstavby komunismu v SSSR a budování socialismu v zemích lidové demokracie i úspěchy národů v boji za mír potvrzují

pravdivost a nesmírný praktický význam marxisticko -leninského učení o rozhodující úloze lidových mas. Proto je dnes tato otázka v popředí zájmu celého mezinárodního komunistického hnutí. Soudobý vývoj společnosti dal na pořad dne velkolepé úkoly,

které mohou uskutečňovat především široké lidové masy vedené komunistickými a dělnickými stranami.

V naší zemi, stejně jako v ostatních zemích lidové demo kracie, jsou nyní v popředí úkoly spojené se zabezpečením dal

šího zvyšování životní úrovně lidu, dalšího rozvoje průmyslu a hlavně podstatného vzestupu zemědělství. Cesta k uskutečnění 210

těchto úkolů je jedna : všestranně rozvíjet politickou a pracovní aktivitu lidu, organizovat a mobilizovat jeho síly, schopnosti a revoluční energii. Strana musí vést lidové masy k pochopení jejich historického úkolu a k důvěře ve vlastní síly. Je proto úkolem všech stranic

kých orgánů zabezpečit, aby propaganda a agitace i ostatní ná stroje ideologického působení ukazovaly správně úlohu lidových mas a vedoucí úlohu komunistické strany. Stranická propaganda musí v pracujících vychovávat přesvědčení o nevyčerpatelné síle lidu, objasňovat jim vedoucí úlohu komunistické strany a před nosti lidově demokratického státu a socialistického společenské ho zřízení.

V souvislosti s objasňováním rozhodující úlohy lidových mas kritizovalo plénum ústředního výboru v prosinci minulého roku projevy kultu osobnosti, které se objevují v naší ideolo gické a praktické činnosti. Vedení strany znovu obrací pozor nost celé strany k těmto otázkám , neboť usnesení prosincového pléna ústředního výboru nejsou důsledně plněna. Kult osob nosti se dále projevuje v našem veřejném životě, v umělecké a vědecké tvorbě. Projevy nepochopení těchto otázek svědčí o tom , že někteří naši členové a funkcionáři se nedostatečně učí z děl Marxe, Engelse a Lenina.

Strana je všechno, zdůraznil Klement Gottwald na celostátní konferenci. Nemůže být pochyb o tom, že X. sjezd Komunistické

strany Československa ještě výše vyzvedne jméno a velikost strany.

Boj proti kultu osobnosti ovšem neznamená, že chceme sni žovat autoritu vedoucích soudruhů strany.

Nejvyšší zásadou stranického vedení je kolektivnost vedení. Proto se navrhuje X. sjezdu zakotvit tuto leninskou zásadu ve stanovách naší strany. Bude velkým úkolem stranické propagan dy hluboce osvětlit všem členům strany tuto nesmírně důležitou

zásadu. Historie strany nás učí, že důsledné uplatňování zásady kolektivnosti bylo zárukou správného řízení politiky strany a poté, když se dělnická třída, vedená komunistickou stranou, cho pila moci, i správného řízení celé země. Nepřátelé strany vždy proti tomuto principu brojili, snažili se jej nejrůznějšími pro

středky narušovat, a působili tak škody naší straně. Díky tomu, že strana byla pevná a že vedení strany o hlavních otázkách 211

jednalo kolektivně a čelilo narušování této nejvyšší zásady, byli nepřátelé nakonec odhaleni a jejich záškodnické rejdy zmařeny. Neoddělitelnou součástí socialistické výstavby je výchova

pracujících v duchu proletářského internacionalismu a socialis tického vlastenectví. Otázky socialistického vlastenectví jsou však u nás často objasňovány odtrženě od konkrétní skutečnosti, nejsou spojovány se základní otázkou svazku dělníků s rolníky. Pojmy vlast a vlastenectví se někdy vykládají úzce, chápou se pod nimi jen přírodní krásy země a zapomíná se, že neodděli telnou částí těchto pojmů je lid, jeho nový , svobodný život a je ho tvrdá, obětavá a obdivuhodná práce, která činí naši zemi a náš život krásnější a bohatší. Socialistické vlastenectví se pro jevuje v hrdinské práci ve prospěch naší společnosti. Je úkolem

stranických orgánů provádět takovou propagandu a agitaci, kte rá by popularizovala vlastenecké činy našich pracujících a při spívala k masovému rozšíření nejlepších zkušeností a nejlepších příkladů. Nám komunistům nebyl nikdy cizí cit národní hrdosti. Mi

lovali jsme vždy svou řeč a svou otčinu a nejvíce ze všech jsme usilovali o to , aby její pracující masy se povznesly na úroveň uvědomělých demokratů a socialistů. Obsahem našeho socialis

tického vlastenectví je hrdost nad tím, co náš lid dokázal pod vedením komunistické strany při budování nového společenského řádu ve své zemi. Naše socialistické vlastenectví je neoddělitel nou součástí proletářského internacionalismu, neboť vše, čím žije dnes náš lid, je ztělesněním marxisticko-leninských ideji a bylo umožněno dík podpoře mezinárodního proletariátu v čele

s jeho první údernou brigádou – Sovětským svazem. Naše výchova v duchu proletářského internacionalismu a

socialistického vlastenectví se uskutečňuje v boji proti nejrůz nějším projevům buržoazního nacionalismu, kterým by chtěli naši nepřátelé oslabit jednotu naší země a družbu jejích národů

a národností. Čeho všeho jsou schopni nositelé buržoazního na cionalismu, ukázal nedávný proces v Bratislavě proti skupině Husák a spol . Tito buržoazní nacionalisté byli odhaleni jako nejhorší škůdci republiky, kteří svou činností napáchali nesmír né škody jak v hospodářství, tak i na jiných úsecích. Pod nacio nalistickými hesly chtěli skrýt svůj skutečný konečný záměr návrat starých kapitalistických poměrů . Jejich cílem bylo roz 212

bít republiku, postavit proti sobě bratrské národy Čechů a Slo váků, znepřátelit druhé národnosti, které žijí na Slovensku, se slovenským národem, aby z této nejednotnosti mohla těžit bur žoazie .

Ve svých plánech byli nakonec zajedno s potomky starých Habsburků a nejrůznější čeládkou ve službách imperialistických podněcovatelů války. Jejich plány ovšem nevyšly , protože také oni se ukázali generály bez vojska. Jako byli cizí celým svým životem slovenskému národu dříve, tak mu byli cizí i dnes, kdy slovenský národ v bratrské družbě s českým národem buduje svůj skutečně svobodný život. Ukázalo se, že buržoazní naciona

listé neměli a nemohli mít kořeny mezi pracujícími naší re publiky.

To ovšem neznamená, že smíme polevit v boji proti různým projevům nacionalismu. Naopak , na celé naší ideologické frontě musíme výše pozvednout prapor proletářského internacionalis mu a socialistického vlastenectví, dále upevňovat nerozbornou družbu národů a národností naší země v zájmu jednoty a celist vosti státu .

Úspěšný boj za plnění usnesení a překonání všech překážek vyžaduje ideovou pevnost a jasnost členů strany. Avšak u ně

kterých členů strany se vyskytují projevy oportunismu. Strana vždy sílila a upevňovala své řady jak v boji proti vnějším ne přátelům, tak i oportunistům uvnitř strany. Boj proti oportunis tickým živlům, očišťování stranických řad od jeho nositelů, je stálým úkolem celé strany.

Nositeli oportunismu jsou v převážné většině maloburžoazní živly, střední vrstvy obyvatelstva jak ve městech, tak na ves

nicích. Ty jsou živnou půdou oportunistických nálad, které pů sobí i na slabší organizace strany, v nichž nejsou důsledně uplat ňovány leninské principy stranické práce a ve kterých není

rozvíjena ideologická výchova. Zdrojem oportunistických zjevů mezi členy jsou rovněž dosud nepřekonané sociálně demokra tické tradice .

V praxi se projevuje oportunismus v podléhání hlasům tříd ního nepřítele, v náladách třídního smíru, podléhání živelnosti, v pasivitě, v tom, že některé stranické organizace určité zápor né zjevy jen pasívně registrují , ale nebojují s nimi . V souvislosti s volbami se projevily nesprávné oportunis 213

tické názory o jakési „ čisté “ nadtřídní demokracii, ačkoliv je jasné, že v třídní společnosti taková demokracie neexistuje. Naše demokracie je nejširší demokracií, je demokracií pro pra cující, to je pro obrovskou většinu obyvatel naší země, a svým

ostřím je namířena proti hrstce svržených vykořisťovatelů, proti zrádcům, proti těm, kdož by chtěli sáhnout na vymoženosti lidu. Tak chápou široké masy pracujících naši demokracii a plně ji podporují.

Oportunistické tendence se vyskytují i v chápání vedoucí úlo hy strany. Někteří funkcionáři a členové strany si stále neuvě domují, že strana je silou, která usměrňuje a řídí prostřednic tvím společenských organizací a státního aparátu celou naši společnost a nelze ji proto stavět do jedné řady se státním apa rátem a ostatními mimostranickými organizacemi. Sektářské sociálně demokratické nálady se projevují v po

měru k masám. Někteří členové mluví o pracujícím rolnictvu a ostatních neproletářských vrstvách jako o „ jedné reakční ma

se ". Oportunismus se projevuje i ve zjevech rovnostářství, ve mzdové politice , v nedisciplínovanosti , v odmítání kritiky a se

bekritiky, v pasívním poměru některých členů k usnesením stra nických orgánů.

Nezbytným předpokladem úspěšného boje proti oportunismu je neustálé zvyšování ideologické úrovně členů strany a očišto

vání stranických řad od kolísavých a nečestných živlů. Ideologická práce musí mít v činnosti stranických organi

zací prvořadé místo. Tam, kde je podceňována ideologická práce strany, vytváří se půda pro šíření nepřátelské ideologie. Podce ňování ideologické práce a její nedostatky jsou ve značné míře způsobeny tím, že část našich vedoucích kádrů neprohlubuje své znalosti marxismu -leninismu.

Mocným nástrojem ideologické práce je stranická propa ganda. Je povolána k tomu, aby objasňovala komunistům i bez partijním ideje marxismu-leninismu a vychovávala je v duchu

neochvějné jistoty o správnosti a nepřemožitelnosti věci strany, věci komunismu. Její síla je v jejím ideovém obsahu, v těsném spojení se životem, s politikou strany a vlády. Posuzujeme-li úroveň a stav naší propagandy z tohoto hlediska, zůstává straně a lidu mnoho dlužna. Její obsah je stále ještě málo živý , útočný a průbojny. 214

V propagandě marxismu- leninismu se musí stát hlavním a rozhodujícím nástrojem tisk, noviny a časopisy. Je třeba pozvednout úlohu tisku v propagandě marxismu leninismu i odborných znalostí a soustředit kolem tiskových

orgánů nejkvalifikovanější propagandisty. IX. sjezd strany, veden snahou pozvednout úroveň členů strany na úroveň úkolů socialistické výstavby, usnesl zavést stranické školení. Stranické školení se stalo nerozlučnou sou

částí života naší strany a přispělo podstatně ke zvýšení ideové

vyspělosti členů a kandidátů. Vedle kladných výsledků se v je ho průběhu projevovaly i vážné nedostatky jak v ideovém ob sahu, tak v organizaci a řízení. Ideový obsah stranického školení závisí především na propa gandistovi. V průběhu stranického školení vyrostly tisíce schop ných propagandistů, kteří ovládají marxisticko-leninskou teorii.

Vcelku je však ideová úroveň propagandistů nízká. Honba za maximálním počtem účastníků stranického školení už v roce 1949 vedla k ustavení 100 000 školních útvarů, které potřebo

valy stejný počet propagandistů . Tak byli schvalováni jako pro pagandisté i ti členové strany, kteří pro plnění této funkce ne měli přípravu. Řešení důležitých otázek socialistické výstavby, boj proti buržoazním ideologiím a potřeba hluboké ideologické výchovy všech členů a kandidátů strany vyžadují, aby všechny

stranické organizace a orgány věnovaly tu největší pozornost výběru a výchově propagandistů. To platí především pro okresní organizace. Péče o propagandisty, toť nejdůležitější předpoklad vysoké úrovně propagandy, neboť jako kdekoli jinde i zde roz hodují o úspěchu kádry, které znají svoji věc. Další úkoly socialistické výstavby vyžadují, aby byla zesí lena politická práce strany v masách. V poslední době strana překonává nedostatky v masové politické práci. Nepodařilo se nám však dosud dosáhnout toho, aby agitace byla prováděna soustavně, aby ji stranické orgány a základní organizace denně řídily .

Politika strany vychází ze zájmů lidu, odpovídá nejživotněj

ším potřebám pracujících. To ovšem neznamená, že je lidem vše jasné, že politika strany nachází podporu automaticky. Je nutné jít mezi lidi, vysvětlovat jim politiku strany a vlády a současně bedlivě naslouchat jejich připomínkám. Zkušenost uplynulého 215

období ukazuje, jaký význam to má pro naši práci. Kdykoliv jsme učinili nějaká opatření a nevysvětlili je pracujícím, stávalo se, že nebyla plně pochopena, ale často kritizována. Stačilo však jít mezi lidi, pravdivě jim objasnit, oč jde, a naše opatření se se tkávala se souhlasem a podporou pracujících. Jestliže pracující dočasně některá opatření strany a vlády nepochopí, je to vina strany a jejich organizací. Předvolební kampaň přinesla úspěchy v masové politické práci. Byly ustaveny desetitisíce agitátorů a vybudovány tisíce

agitačních středisek. Zvýšila se aktivita strany a upevnilo se její spojení s pracujícími. Současně se však v masové práci ukázaly i vážné nedostatky. Museli jsme bojovat s projevy sek tářství, s přezíráním nečlenů strany a s nepochopením úlohy Národní fronty. Právě v době, kdy bylo třeba jít mezi lidi a agi

tovat, ukázalo se , jak jsou někteří komunisté bezradní, protože do té doby byli odtrženi od mas a neznali jejich názory, nálady a tužby .

Lidé před volbami vyjadřovali souhlas s tím, jak jsme ob jasňovali každou otázku a zároveň vyslovili přání, abychom s nimi i po volbách besedovali o všech vážných politických pro blémech. V tomto jejich očekávání je nesmíme zklamat. Nesmí me dopustit, aby rozmach agitace před volbami byl jen pře

chodný. Proto bylo přijato usnesení , o dalším rozvoji osobní agitace po volbách do národních výborů“.

Úroveň agitace, její ideově politický obsah je v dnešní době dosud na nízké úrovni . Proto v dalším období půjde o to, vy chovat z agitátorů plamenné bojovníky, kteří by dovedli mobili zovat masy k uskutečnění politiky komunistické strany , vyja dřující jejich nejvlastnější zájmy. Zvláštní význam v politické agitaci má zapojení širokého

stranického aktivu a vyspělých, věci socialismu oddaných bez partijních občanů. Příkladem a vzorem pro desetitisíce našich

agitátorů musí být vedoucí stranické kádry, jejichž povinností je bezprostřední účast v masové politické práci. Agitační práci musíme neustále dávat konkrétní a ideovou náplň. K tomu ovšem je třeba, aby stranické orgány určovaly

náplň politické agitace v masách, aby se na svých zasedáních pravidelně zabývaly obsahem a stavem politické agitace. Poli tická práce v masách se musí stát základní náplní práce všech 216

stranických organizací. Sila strany a její nepřemožitelnost je ve spojení s lidem. Spojení strany s masami dělníků, pracujících rolníků a inteligence uskutečňují základní stranické organizace. Jen každodenní trpělivá a houževnatá uvědomovací práce stra ny v masách povede ke splnění nových velkých úkolů, které nás čekají. ORGANIZAČNÍ PRÁCE STRANY

Spolu s ideologickým upevňováním strany na základě mar

xismu-leninismu má pro upevnění jednoty a zvýšení akceschop nosti strany rozhodující význam přísné dodržování leninských zásad a pravidel stranického života. Tyto zásady jsou ztěles

něny ve stanovách strany přijatých na celostátní konferenci strany. Při jejich vypracování jsme vycházeli z obrovských zku šeností Komunistické strany Sovětského svazu a ze stavu a po třeb naší strany. Stanovy doplněné X. sjezdem o další významné

leninské zásady stranického života se stanou ještě mocnější zbraní v upevňování jednoty strany. Proto je nutno znovu dů razně podtrhnout zásadní význam důsledného uplatňování sta

nov strany v celém jejím životě , na každém kroku naší práce. V této době, kdy stojíme před velikými hospodářskými úko

ly v naší zemi, směřujícími k dalšímu růstu hmotné a kulturní úrovně lidu, je třeba zabývat se především správným provádě ním kádrové politiky, která je důležitým činitelem úspěchů v naší práci.

Při zabezpečování a uskutečňování linie strany je rozhodu jící správný výběr, výchova a rozmisťování kádrů. Kádrová prá ce je hlavní součástí všech opatření směřujících k praktickému uskutečňování politiky strany. Pro zlepšení kádrové práce učinila strana řadu opatření. Ve stanovách strany je mezi povinnostmi členů strany pojata

zásada správného výběru kádrů podle politických a pracovních kvalit .

Přes všechna učiněná opatření je nutno konstatovat, že ká drová práce se dosud zdaleka nestala jednou z hlavních sou částí práce stranických orgánů a jejich aparátu, že bylo dosud

málo vykonáno pro zlepšení kvalitativního složení našich vedou cích kádrů. Ve střanických orgánech i v aparátě je dosud příliš 217

zakořeněný kancelářskobyrokratický poměr při prověřování, výběru a rozmistování pracovníků. Stává se ještě často, že ká dry jsou vybírány jen podle dotazníkových údajů a písemných informací, bez hlubšího prozkoumání jejich politických a pra covních kvalit. Je úkolem stranických orgánů a organizací skon covat s byrokratickou praxí při výběru kádrů. Je třeba více živé práce s lidmi, jejichž znalosti a schopnosti jsou jedině s to za jistit plnění velkých úkolů, které jsou před námi.

S pokračující výstavbou socialismu , s rostoucími úkoly vzrůstá význam osvojování si politických a odborných znalostí a vědomostí jako základní předpoklad pro výkon určité funkce.

Před našimi hospodářskými a jinými vedoucími pracovníky stojí nesmírně vážný úkol řídit práci na jednotlivých úsecích kon

krétně , se znalostí věci , ovládnout plně techniku, mít hluboké odborné znalosti. Správné rozmisťování kádrů předpokládá, aby v každém odvětví byly vytvořeny kádrové rezervy. Z nich je tře ba vybírat osvědčené lidi na odpovědné funkce i pro nahrazo

vání těch, kteří nepracují dobře. Není možné, aby se lidé hle dali teprve tehdy, když je jich naléhavě potřeba. Současně mu síme dbát, aby při výměně kádrů a při jejich vyzvedávání nedo

cházelo zbytečně k velké fluktuaci. Časté výměny pracovníků svědčí o tom, že příslušní vedoucí nemají ještě dostatek vůle kádry vychovávat, pomáhat jim a vést je. Správná a soustavná kontrola plnění úkolů umožňuje po

znávat kádry a prověřovat je podle pracovních výsledků. Jedním z klíčových úkolů v současné době je otázka zvý šení a rozvoje zemědělské výroby. To vyžaduje podstatně zlepšit kádrovou práci na zemědělském úseku, postarat se, aby kádry pracující v zemědělství byly plně na výši úkolů jak po stránce politické, tak odborné. To je důležitý předpoklad, aby byly splněny úkoly uložené ve směrnicích pro rozvoj zeměděl ské výroby . Tyto zásady kádrové práce je třeba uplatňovat nejen ve straně, ale všude v našem veřejném a hospodářském životě. No

vé, vyšší úkoly, jejich zvládnutí, si vyžadují vyšší úroveň kádrů na všech úsecích.

Důležitou

otázkou

vnitrostranického

života,

stranického

vedení a výchovy stranických kádrů je široký rozvoj kritiky a sebekritiky. Stanovy strany ukládají každému členu a kandidátu 218

povinnost rozvíjet kritiku a sebekritiku, odhalovat nedostatky v práci a usilovat o jejich odstranění. Boj za rozvinutí kritiky a sebekritiky přináší již své výsledky, jak o tom svědčí průběh okresních a krajských konferencí strany. Přesto se však o kritice ještě spíše mluví, než aby byly sou

stavně vytvářeny příznivé podmínky pro její praktické uplatňo vání.

Hlavní příčinou toho, že rozvoj kritiky a sebekritiky nepo stupuje v naší straně dost rychle kupředu, je, že se sice kritika

vyslechne, ale nenásleduje po ní okamžité a energické odstra

ňování kritizovaných nedostatků a s výsledkem nápravy není seznámen ten, kdo kritiku vznesl. V souvislosti s bojem za nejširší rozvoj kritiky a sebekritiky ve straně je ovšem nutno připomenout, že zásadu svobody kri tiky a sebekritiky nelze nikdy zaměňovat s požadavkem svo bodného hlásání nepřátelských názorů ve straně.

Soustavné rozvíjení kritiky a sebekritiky je a zůstává i na dále v naší straně spolehlivým a osvědčeným prostředkem v boji proti nedostatkům, nepořádkům a byrokratismu, je zbraní uvol

ňující cestu vpřed . Rozvíjení kritiky a sebekritiky je jedním z hlavních činitelů upevňování strany a zvyšování její akce : schopnosti.

V nastávajícím období je nutno věnovat mnoho úsilí další mu upevnění základních organizací strany ve výrobě, na jejichž dobré práci v mnohém závisí hospodářské úspěchy. Ukazují to zkušenosti uplynulých let. Potvrdilo se, že o úspěšné práci stra

nických organizací na závodech a vesnicích je možno mluvit tam, kde soudruzi dovedli správně spojit stranickopolitickou prá ci s bojem za splnění hospodářských úkolů. Měřítkem práce stranických organizací ve výrobě jsou hospodářské úspěchy na pracovišti, kde organizace působí, stálost těchto hospodářských úspěchů a jejich další rozvíjení. Neustálou a velkou pozornost musíme věnovat zejména ves nickým organizacím strany, jejichž práce je dosud slabým člán

kem činnosti celé strany. Řízení těchto organizací okresními výbory má četné nedostatky. Komunisté na vesnici pracují zpra

vidla za ztížených podmínek, v prostředí ostrého třídního zá pasu. Proto je třeba, aby při své práci měli stálou a plnou opo ru ve vyšších stranických orgánech. Máme-li dosáhnout v pří . 219

štích třech letech podstatného rozvoje zemědělské výroby a po kračovat v socialistické výstavbě vesnice cestou upevňování a dalšího budování zemědělských družstev , musíme především

posílit a upevnit stranické organizace na vesnici. Všichni komu nisté na vesnici musí být oporou jednotných zemědělských druž

stev a zanícenými propagátory družstevní myšlenky. Okresní výbory strany musí mít daleko těsnější a soustav nější styk se základními organizacemi na vesnicích, na stroj ních a traktorových stanicích a státních statcích. Bude nutno dosáhnout, aby v boji za splnění směrnic X. sjezdu plnil každý

komunista na vesnici konkrétní stranický úkol a získával pro uskutečňování politiky strany pracující rolníky. STRANA A MASOVÉ ORGANIZACE

Pracující lid Československa dosáhl v uplynulých pěti letech velikých vítězství v budování socialismu. Bylo tomu tak proto, komunistickou že měl ve svém boji spolehlivý štáb a předvoj stranu.

Svou vedoucí úlohu si strana vybojovala tím, že důsledně a obětavě hájila zájmy dělnické třídy a všeho pracujícího lidu. Její vedoucí vliv a řídící síla se uplatňují na všech úsecích na šeho hospodářského, politického a kulturního života. V současné době , kdy rychle roste aktivní účast lidových

mas na výstavbě a správě země, kdy naše strana klade veliký

důraz na upevnění spojení s masami a zesiluje jejich výchovu v duchu socialismu, stoupá úloha masových organizací. Odbo

rové hnutí, Československý svaz mládeže a další masové orga nizace pracujících jsou důležitými převody a pákami, bez nichž nelze uskutečňovat výstavbu socialismu.

Význam odborového hnutí v naší zemi neustále vzrůstá . Zá kladním posláním odborů je soustavně mobilizovat pracující k aktivní účasti na socialistické výstavbě. Odbory vychovávají nadšené, obětavé budovatele socialismu, učí pracující ovládnout novou techniku a pokrokové metody práce. Velkou pozornost musí neustále věnovat zlepšování pracovních podmínek a uspo

kojování hmotných a kulturních potřeb pracujících . Odbory mají být podle slov Lenina školou komunismu. Toto

své nejvlastnější poslání však naše odbory dosud plní nedosta 220

tečně. A nejen to. Mnozí odboroví pracovníci, a to i na vedou cích místech, si dosud plně neuvědomují pravé poslání odborové organizace. Mají mnohdy za to, že odbory se mají zabývat sesta

vováním hospodářských plánů a jinými úkoly, které přislušejí státním orgánům .

Jak si vysvětlit, že u nás není pochopeno nejvlastnější po slání odborového hnutí, že se sice slovy mluví „ o škole komu nismu“ , ale praxe je zcela jiná ? A jak si vysvětlit, že v odborech mají ještě tolik místa anarchosyndikalistické a jiné názory děl nické třídě nepřátelské ? Hlavní příčinu nutno spatřovat v tom, že stranické orgány

a organizace odshora dolů se málo zabývají prací komunistů v odborech, ačkoli v odborovém hnutí je organizována naprostá většina našich dělníků a zaměstnanců.

Stačí se podívat do zápisů ze zasedání krajských výborů strany a přesvědčíme se, že v některých krajích po celou dlou hou dobu nebyla projednávána práce komunistů v odborech. Pod ceňování odborového hnutí vede někdy k tomu, že stranické or ganizace nahrazují odborovou organizaci, a tím oslabují její vý . znam a činnost. Tento stav je třeba rozhodně změnit. Je nutno soustavně hodnotit práci odborových organizací a dávat komu nistům v odborech jasné směrnice pro jejich práci.

Velikou péči zasluhuje Československý svaz mládeže. Mů žeme konstatovat, že pozornost, kterou v poslední době Svazu mládeže věnoval ústřední výbor naší strany, vedla ke zvýšení

jeho činnosti. Svaz mládeže však dosud nedostatečně plní svou hlavní úlohu vychovávat pracující mládež v nadšené a ne ohrožené bojovníky za socialismus. K tomu, aby tento základní úkol Svaz mládeže mohl plnit, je třeba, aby získal vliv na veškerou mládež v závodech, na ves nicích, ve školách, úřadech. Svaz mládeže má neustále získá

vat do svých řad mladé lidi a prostřednictvím svých organizací pečovat o to, abychom měli na všech úsecích socialistické vý stavby uvědomělou, všestranně vzdělanou a kulturní mládež. Vzhledem k důležitým úkolům naší zemědělské výroby musí Svaz mládeže zesílit svůj vliv na vesnickou mládež a získávat ji do zemědělství. Neméně důležitým úkolem v činnosti Svazu je výchova naší třetí směny

pionýrů, jimž se Svaz musí soustavně věnovat. 221

Významným činitelem pro rozvíjení a upevňování přátelství našeho lidu s lidem Sovětského svazu je Svaz československo

sovětského přátelství. Tato miliónová organizace, v níž jsou sdruženy všechny vrstvy našeho obyvatelstva, má seznamovat náš lid s životem a prací sovětského lidu budujícího komunis mus. Svou rozsáhlou uvědomovací činností pomáhá nejen po znávat Sovětský svaz, ale i předávat bohaté zkušenosti sovětské ho lidu našim pracujícím. Je proto třeba, aby stranické orgány se více zabývaly prací Svazu a jeho organizací a přispívaly ke zvýšení jeho činnosti.

Na všech úsecích stranického života, v masových organiza cích, v národních výborech, v hospodářství, ve spotřebních druž

stvech , ve zdravotnictví, na kulturním úseku pracuje veliký po čet žen. Máme význačné pracovnice v průmyslu a v zemědělství, nositelky státních vyznamenání a řádů. To svědčí, že se ženy stále více uplatňují při budování socialismu. Je třeba soustavně pracovat mezi ženami a umožňovat jim zvyšování jejich politic ké a odborné kvalifikace . Nová mysl Č. 7/1954, str. 665-711 .

222

ZA ÚSPĚŠNÉ VOLBY DO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

2 referátu Antonina Novotného na plenárním zasedání ÚV KSČ 6. - 7. října 1954

Nastávající období klade vysoké nároky na naši agitační a propagandistickou činnost. Volby do Národního shromáždění jsou nesmírně významnou politickou událostí v našem životě a volební kampaň má a musí se stát mohutnou mobilizací za splně ní velkých budovatelských úkolů. Cílem je dosáhnout, aby vítěz né volby byly manifestací neustále sílící nerozborné jednoty strany, vlády a lidu, a tato jednota aby se projevila v daleko

úspěšnějším plnění úkolů budování socialismu. Musíme si však uvědomit, že bez širokého rozmachu naší propagandy a agitace nebylo by možné zajistit vítězství ve volbách a další růst politické a pracovní aktivity lidu. V jarní předvolební kampani jsme byli svědky toho, jak desetitisíce agitátorů-komunistů i bezpartijních v osobním, té měř denním styku vysvětlovaly voličům význam voleb, naši vo

lební soustavu a její přednosti před kapitalistickou, otázky me zinárodní situace a získávaly pracující pro plnění budovatelských úkolů. Totéž v daleko větší míře potřebujeme dnes.

Jak máme agitační práci dělat a čeho se musíme vyvarovat ? K plnění úkolů nestačí jen všeobecné organizační směrnice,

ale hlavně politické vysvětlení a zdůvodnění, jasná, konkrétní 223

a bojová argumentace. Vyvarujeme se v masové politické práci a agitaci nekonkrétnosti a odtrženosti od denních hospodářských a politických úkolů i místních problémů.

Zvláštní pozornost věnujeme vytyčování konkrétního obsahu politické agitace na naší vesnici. Mějme stále na mysli, že bez takovéto každodenní agitační práce celé strany, všech stranických

organizací na vesnici, každého z nás, nedosáhneme dalších pod statných úspěchů v průmyslu a v budování socialistické vesnice. V letošním roce, zejména ve žních, zesílila zahraniční re akce a její agenti z řad zrádců národa štvavou kampaň proti naší republice. Reakční sebranka na Západě podle hesla „ čím

hůře pro rolníky, tím lépe pro nás“, nelituje úsilí, aby bojovala proti JZD, lidově demokratickému zřízení, národním výborům, aby narušila průběh výkupu obilí. Tuto politiku zná náš pracu jící lid již z první republiky. Přinášela těmto pánům blahobyt, rolníkům však jen dřinu, bídu a exekuce. Na to se všichni naši

pracující dobře pamatují. Rozbijme reakci naší volební agitací, odhalujme její spojence u nás, zavilé třídní nepřátele – kulaky, a veďme neustále proti nim a nepřátelské propagandě roz hodný boj .

Pomocí mohutného a dobře řízeného aktivu agitátorů dosáh neme pevného spojení se všemi voliči. Zatímco ve volbách do národních výborů se voliči seznamovali s kandidátem Národní fronty na schůzích a besedách v malých volebních obvodech , bude nyní nutno seznámit s kandidátem celý rozsáhlý obvod. Nespoléhejme jen na velké předvolební projevy. Rozhodující

bude masová politická práce, zejména osobní agitace. Proto po čet agitátorů ve srovnání s volbami do národních výborů pod statně zvýšíme, aby ' tak strana byla v denním živém styku se všemi voliči.

Velkou úlohu má stranický tisk , a to nejen ústřední, ale krajský . Na něm záleží, jaké argumenty dostanou agitátoři. Bude-li náš tisk přinášet dobré politické argumenty, reagovat rychle a citlivě na průběh volební kampaně, spojovat denní úko

ly s volební agitací, pak se stane jejich účinným pomocníkem na besedách , veřejných schůzích a při osobní agitaci . V předvolební kampani do národních výborů se dobře osvěd čila agitační střediska. Jejich činnost však mohla být daleko

účinnější, kdyby je řídily nejlepší závodní organizace strany . 224

Za vedoucí agitačních středisek byli sice vybíráni nejlepší a

nejschopnější funkcionáři, často však nebyli z místa, což bylo na závadu , neboť neznali poměry. To bylo ke škodě věci zejmé na na vesnici. Funkcí vedoucích agitačních středisek pověřuje me proto soudruhy dobře znající situaci v místě. Agitační stře diska splní své poslání jenom tehdy, když je okresní výbory a

základní organizace strany budou denně kontrolovat a účinně jim pomáhat.

Současný stav přípravy agitačních středisek je neuspokoji

vý. Je zaviněn tím , že jim po volbách do národních výborů stra nické orgány věnovaly málo pozornosti. To je třeba napravit a ihned rozvinout v každém středisku činorodou práci, dát mu úkoly a ihned začít pracovat s agitátory.

Věnujme velkou pozornost názorné agitaci, která bude na plakátech a heslech popularizovat volby a kandidáty. Hesla, letáky a bleskovky, vývěsní skříňky, stěngazety mají sloužit

k popularizaci a zevšeobecňování dobrých příkladů v práci jed notlivých závodů, JZD, STS a státních statků, jakož i jednotli vých dělníků, družstevníků, drobných a středních rolníků. Snad již krajský a městský výbor v Praze a stejně i ostatní kraje učiní v souvislosti s volební kampaní konečně opatření, aby vývěsní

skříňky a stěngazety byly živé, bojovné a ne jako mnohde zasta ralé, rozbité a v nepořádku. Ústřední, krajský, závodní a vesnický rozhlas se pak bude

muset více orientovat na získání většího počtu pracujících z to váren a polí, vědců, techniků, politických a veřejných činitelů, umělců, aby hovořili o úspěších na svých pracovištích i o vý znamu voleb a jednoty lidu a vyjadřovali své stanovisko k dů ležitým vnitřním i mezinárodním otázkám.

Široce rozviňme přednáškovou propagandu a využijme též pro vyzbrojení našich členů prvních témat stranického školení. Posluchači budou seznámeni s volebním zákonem, otázkami po litiky strany a Národní fronty, s výsledky budovatelského úsilí

pracujícího lidu. Přednášková propaganda se musí zanést mezi nejširší vrstvy lidu.

Na jaké otázky se přitom především soustředit ? X. sjezd zdůraznil význam a poslání Národní fronty, která zůstává i na

dále výrazem bloku dělníků, pracujících rolníků a inteligence , vedeného dělnickou třídou , výrazem jednoty veškerého 15 KSC C Úloze odbord

lidu 225

měst a vesnic. Nechápat význam Národní fronty znamená ne chápat marxisticko - leninskou zásadu třídního svazku dělníků a

rolníků, znamená nechápat význam a poslání masových orga nizací pracujících v našem lidově demokratickém státě, zname

ná ve svých důsledcích nepochopení vedoucí úlohy strany. Úkolem vesnické propagandy je správně vysvětlovat otázky svazku dělníků a rolníků. Naši soudruzi pracující v národních výborech na vesnici si často neuvědomují, že právě jejich správ ná činnost ve výboru, spolupráce s rolníky, péče o dobrou práci

STS je tím nejlepším, co mohou pro upevnění tohoto svazku udělat. V naší straně jsou funkcionáři, kteří se těžce proti svazku dělníků a rolníků prohřešují a svou levičáckou politikou jej oslabují. Ti mnohdy správná hesla proklamují, avšak jejich činy jsou s nimi v rozporu.

Dosud málo rozebíráme a správně vysvětlujeme rozhodující úlohu mas v budování nového života. Udělali jsme v tomto smě .

ru v propagandě za poslední dobu jisté pokroky, ale často je celá věc osvětlována příliš historicky, málo se osvětluje úloha lidu při budování socialismu. Téměř jsme se přestali v naší pro pagandě obracet k dělnické třídě, ukazovat její vedoucí úlohu v naší společnosti, význam její jednoty, naplňovat ji hrdosti nad velkým dílem, které v čele pracujícího lidu pod vedením strany koná.

Důležité je na konkrétních projevech objasňovat cizí ideo logické názory, zejména buržoazní nacionalismus, masarykismus , sociáldemokratismus, a bojovat proti nim. Setkáváme se s nimi denně na všech místech. Málo odhalujeme jejich reakční a tříd

ní charakter, málo ukazujeme, kdo se za těmito názory skrývá. Stálou a denní prací propagandistů je vysvětlovat význam stanov Komunistické strany Československa pro další posilování jednoty, celistvosti, akceschopnosti strany, pro výchovu členů a kandidátů, jako nástroje zlepšení a zkvalitnění politické, ideo logické a organizační práce strany.

Účinnost propagandy je v její ideové úrovni a bojeschop nosti. Zbavme ji kazatelských způsobů, učiňme ji živou, skuteč

ně bojovou, spjatou s úkoly přetváření naší země v mohutnou socialistickou vlast. Jedině tak se může stát stranická propagan

da a agitace nejen účinným prostředkem působení na masy

v kampaních, ale stálým každodenním nástrojem strany. 226

Při veškeré činnosti musíme mít neustále na paměti, že síla

komunistické strany je v jejím pevném a nerozborném spojení s pracujícím lidem. A naopak síla mas je v jejich stranickém vedení. Veliké úkoly, které jsou před námi, vyžadují zvláště zlepšení poměru komunistů k bezpartijním občanům i jinostra níkům .

Komunistická strana provádí svou masovou práci zejména prostřednictvím masových organizací. Komunisté - funkcionáři v odborech, mládeži a ostatních masových organizacích pře nášejí sem politiku komunistické strany, a tak vykonávají stálý vliv na masy bezpartijních a jinostraníků. Vzhledem k velkým

úkolům vytyčeným X. sjezdem a volbami je proto nyní zvlášť důležitá úloha odborů a mládeže. Revoluční odborové hnutí a

Československý svaz mládeže jsou před svými sjezdy, které se budou konat počátkem příštího roku. Na závodech započne kampaň voleb do závodních rad : Využijme této kampaně k to

mu, aby odborové hnutí bylo uvedeno do plné aktivity, aby byly vyjasněny úlohy odborových organizací v systému diktatury pro

letariátu a odbory posíleny kvalitnějšími a schopnějšími kádry . Kampaň voleb do závodních rad spojíme úzce s volbami do Ná

rodního shromáždění, s výrobními problémy na závodech, s roz vojem socialistického soutěžení na počest 37. výročí Velké říj nové socialistické revoluce a 10. výročí osvobození Českosloven ska Sovětskou armádou.

X. sjezd Komunistické strany Československa podrobil ostré kritice činnost Revolučního odborového hnutí. Ukázal, jak zá leží na komunistech v odborech, aby plnily své poslání. Skuteč

nost je však až dosud taková, že se málo změnilo. V odborových orgánech až po závodní rady vládne ničím neoprávněné uspo

kojení a klid, není zde vidět bojový ruch za splnění sjezdových usnesení .

Vinu na tomto stavu především nesou naše stranické or

gány, neboť necítí povinnost starat se o práci komunistů v od borech a řídit ji. Podceňují úlohu největší a nejmasovější orga nizace dělnické třídy v období budování socialismu. Z hlediska rozvoje národního hospodářství mají odbory zvlášť důležité po slání. Jsou povolány organizovat socialistickou soutěž, vysvětlo vat pracujícím smysl a význam usnesení strany a vlády, bojo vat proti zastaralým názorům, starat se o sociální, bezpečnostní, 227

kulturní a zdravotní zařízení v závodech, o zhospodárnění výro by, vést kampaně za uzavírání a kontrolu kolektivních smluv, zpevnění norem, úsporu materiálu, vést boj proti absenci a laj

dáctví. Skoncujme s nedostatečnou pomocí komunistům pracu jícím v odborech a zajišťujme správné provádění masové poli tické práce a uplatňování vedoucí úlohy strany.

Budou-li stranické orgány dobře řídit a pomáhat komunis tüm v odborech, pak se nestane, že odborové orgány budou jen

projednávat spoustu zpráv a materiálů, činit stovky usnesení, ale budou na závodech také pracovat. Pak se nestane to, co vy

jádřil předseda slovenského výboru svazu energetiky soudruh Sufliarský, který o své práci řekl : „ Od začátku roku jsem pro cestoval po služebních cestách 24 000 km , avšak navštívil jsem pouze 8 závodních rad. Předsednictvo svazu dostalo k projed

nání 660 listů různých zpráv. Na programu zasedání bylo od začátku roku 128 hlavních bodů a k tomu přijato 507 usnesení a 576 dalších opatření. Na kontrolu usnesení však nebyl čas. "

Soudruh Šufliarský má naději co nejdříve předhonit Hanzeiku a Zikmunda. Nemá však při dosavadním způsobu práce naději, že navštíví více závodních rad.

Obdobně je tomu i v ostatních svazech. Odborové orgány odshora až dolů musí nastoupit důsledně cestu operativních or

gánů. Řídit účinně činnost mas pracujících, mobilizovat je s veškerou energií a zápalem za denní plnění vytyčených úkolů. Vedení strany očekává, že komunisté v odborech, zejniena v ÚRO, učiní všechna opatření, aby zkvalitnili činnost svých or gánů a organizací a zaměřili ji na řešení výrobních otázek, že

úspěšně provedou kampaň voleb do závodních rad a budou stát v čele organizování rozvoje socialistického soutěžení. Podobné, i když ne stejného charakteru, jsou nedostatky v práci ČSM. Za poslední období se práce organizací mládeže zlepšila. Avšak její zlepšení není dosud tak podstatné a trvalé, jak by bylo třeba. ČSM nemá dosud rozhodující vliv na široké masy mládeže.

Znovu opakuji : Věnovat větší pozornost a více pomoci Re volučnímu odborovému hnutí a Ceskoslovenskému svazu mlá deže, zvýšit jejich aktivitu a vliv na masy. Volební kampan

bude úspěšnější, rozvinou-li odbory a mládež široce svou práci. To, že bude nejtěsněji spjata s úkoly naší výstavby, vyzdvihne 228

vysoko úlohu odborů. Pokud pak jde o Svaz mládeže, je třeba. aby plně cítil svou odpovědnost za všechny mladé voliče a po dle toho pracoval v závodech a na vesnicích.

Pro dosažení širokého rozmachu volební kampaně je důle . žitá a rozhodující aktivita národních výborů. Soustředíme ji k tomu, aby bylo nejen dosaženo rozhodujícího volebního vítěz ství, ale současně aby národní výbory daleko více rozvinuly úsilí za plnění směrnic X. sjezdu strany. Krajské a okresní výbory strany proto budou muset posky tovat krajským, okresním a místním národním výborům a jejich členům více účinné a operativní pomoci, neboť po volbách přišli do národních výborů noví lidé, z nichž značná část nemá tak značné praktické zkušenosti. To platí i pro ministerstva. Pomoc

si však nepředstavujeme tak, jak je dosud praktikována. Není pomocí, jsou-li vedoucí pracovníci národních výborů stále po voláváni do Prahy. O tom svědčí případ, kdy z krajského ná. rodního výboru v Olomouci jen za první polovinu září bylo po voláno 89 pracovníků do Prahy. V srpnu byli pracovníci zerně dělského odboru téhož KNV na 17 poradách v Praze. Národní výbory si pomalu osvojují umění operativně orga nizovat a mobilizovat pracující za splnění směrnic strany a vlá dy. Voleným členům pomůže, budou-li daleko více pracovat ve svých volebních obvodech , udržovat stálé spojení s voliči a or

ganizovat kolem sebe aktiv spolupracovníků. Péče o zlepšení práce odborů, mládeže, ostatních masových organizací a národních výborů je otázkou správného a účinné . ho uplatňování vedoucí úlohy strany . Skoncujeme s náhodnou pomocí těmto organizacím a začneme jim účinně a systematicky pomáhat.

Zlepšení situace je především závislé na práci závodních a vesnických stranických organizací a komunistů. Hlavním pro středkem je neustále uvádět v život stanovy strany. Mocnou silou bude zejména správné uplatňování ustanovení o právu kontro ly. To nejen dává velkou pravomoc a vliv závodním organiza cím, ale současně zvyšuje jejich odpovědnost. Vedení volební kampaně , boj za splnění úkolů X. sjezdu, zejména plánu v roce 1954 , a nástup do roku 1955 žádá od celé strany další zkvalitnění a pozvednutí její práce na vyšší úroveň. Zejména jde o to , dobře provádět a řídit masovou politickou prá 229

ci , agitaci a propagandu, účinně uplatňovat vedoucí úlohu stra ny, rozvíjet práci s aktivem a zlepšit a upevnit spojení vyššich orgánů s nižšími, lépe a účinněji jim pomáhat, důsledněji orga nizovat boj za splnění stranických usnesení. Naše vedení musí mít takovou operativnost a účinnost, aby vychovávalo nové a nové kádry, zocelovalo je a činilo je pev nými v boji za provádění generální linie strany.

Soudruzi, zvláště letošní podzimní období klade na naše hospodářství, a tím i na nás zvýšené požadavky. Co je třeba dělat, abychom volební kampaň dostali na pa

třičnou politickou a organizační úroveň ? X. sjezd naší strany svými usneseními určil hlavní úkoly na hospodářském úseku, které mají zajistit další etapu vpřed k vy budování socialismu v naší zemi a zvýšit hmotnou a kulturni úroveň lidu.

Ve včerejším referátu bylo ukázáno, jak jsou v průběhu doby úkoly stanovené sjezdem plněny a jaké hlavní nedostatky se v plnění těchto směrnic objevují. K jejich odstranění je potřebí : Předně, aby se všechny orgány a organizace strany zabývaly s velikou vážností situací ve svém úseku a činily taková opa

tření, která pomohou směrnice X. sjezdu i usnesení dnešního zasedání ÚV splnit.

Za druhé : rozvinout dále aktivitu základních organizací stra ny, orientovat je na volební kampaň spojenou s mobilizací ši

rokých mas pracujících za plnění hospodářských úkolů v prů myslu a zemědělství . Zvýšit úlohu závodních organizací uplat

ňováním práva kontroly v zájmu urychleného odstranění všech nedostatků našeho průmyslu . Na vesnici pak zvýšit úlohu a odpovědnost vesnických organizací za zemědělskou výrobu a v místech, kde je JZD, za jeho hospodaření. Za třetí : zapojit celou stranu , všechny funkcionáře, členy a kandidáty strany do masové politické práce tak, aby ani je

den občan nezůstal opominut v přípravě voleb. Za čtvrté : dosáhnout, aby komunisté pracující v odborech a mezi mládeží pracovali k větší aktivitě těchto organizací.

V odborech půjde o to, úzce spojovat jak volby do závodr:Ich rad, tak i do Národního shromáždění s úspěšným plněním výrob ních úkolů. Československý svaz mládeže musí v této volební 230

kampani získat k aktivní účasti statisíce mladých lidí jako budovatele naší republiky.

Soudružky a soudruzi!

Do Národního shromáždění bude náš pracující lid volit kan . didáty Národní fronty. Ve volbě kandidátů-komunistů, bezpartij ních a jinostraníků všemi pracujícími bez rozdílu politické pří slušnosti se projeví velká důvěra a oddanost mas k naší straně a lidově demokratickému státu . „ Od X. do XI. sjezdu KSC“, str. 46–54.

231

DO ČELA BOJE ZA ZVYŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ Z referátu Jaromíra Dolanského na plenárním zasedání ÚV KSC 6.-7. října 1954

Veliký program opatření ke zvyšování životní úrovně lidu, vytyčený X. sjezdem strany , znovu jasně potvrzuje, že služba

zájmům lidu, péče o jeho blaho, je nejvyšším zákonem veškeré činnosti strany. Zatímco v kapitalistických zemích roste zbída

čování pracujících, strana a lidově demokratická vláda u nás zabezpečují rozvoj mírového hospodářství a na tomto základě zvyšují blahobyt lidu. Splnění tohoto programu v nejbližších třech letech stane

se novým mocným krokem vpřed na cestě k socialismu, upevní ještě více svazek dělníků a rolníků, utuží pouta komunistické strany s masami pracujících a zvýší sílu našeho lidově demokra tického státu.

Na řešení těchto velkých úkolů je třeba soustředit pozor nost všech organizací strany.

Je třeba povznést úroveň stranické práce, aby odpovídala těmto úkolům.

Je třeba především zlepšit a prohloubit vnitřní život strany, zejména v tom směru, aby stanovy strany přešly do krve všech organizací, orgánů a všeho členstva strany. Zejména je třeba rozvíjet v boji proti byrokratickému, formálnímu přístupu k úko 232

lům a usnesením samostatnou činnost a iniciativu organizací strany ; dbát, aby organizace pomáhaly členům strany ve stát ním aparátu plnit uložené úkoly, aby se cítily odpovědny za plnění úkolů a usnesení ; aby jejich plnění soustavně kontrolo valy ; aby práce s aktivem se stala pravidelnou formou prcjed

návání důležitých otázek a zajišťování plnění úkolů a usnese ni ; aby byla posílena stranická disciplína a odpovědnost členů a organizací strany za plnění usnesení strany, a to na všech stupních organizace, zejména také v organizacích vesnických. Druhé, čeho je třeba, je zvýšit bojeschopnost a aktivitu stra: nických organizací jako vůdců a organizátorů mas. Stranická organizace, upínajíce všechny své síly k tomu, aby byl urychlen rozvoj zemědělství, lehkého a potravinářského průmyslu, aby byly zlepšovány kulturní a hmotné podmínky pracujících a zá roveň aby bylo odstraňováno zaostávání některých základních

odvětví průmyslu, musí rozvíjet tvůrčí aktivitu mas, stát v čele jejich iniciativy, denně vést soutěžení za plnění a překračování plánu.

To ovšem nesmí nikterak oslabovat ideologickou práci stra

ny. Právě naopak. Boj za zvyšování životní úrovně pracujících, boj o tuto základní linii politiky strany , boj o realizaci základ

ního zákona socialismu je třídní boj , boj proti všem zbytkům nepřátelských tříd, proti nepřátelské ideologii, boj proti vlivům třídního nepřítele ze zahraničí. Proto také strana nesmí jen lehce přecházet tak závažné zjevy , jako bylo několik byť malých a

krátkých stávek. Tyto stávky svědčí o činnosti třídního nepří tele, svědčí o tom, že má své agenty na velmi důležitých mís tech našeho průmyslu, svědčí o tom , že jsou tu při díle prsty zavilých sociálně demokratických nepřátel a že vlivu třídního nepřítele podléhá, byť malá , část dělníků.

Strana musí také zlepšit a posílit svou práci pokud jde o ve dení masových organizací pracujících stranickými organizacemi, vyzdvihnout úlohu národních výborů, odborových organizací a organizací mládeže v boji za nové úspěchy hospodářské a kul turní výstavby .

Stranické organizace musí zesílit svou práci při každoden ním řízení a kontrole činnosti hospodářských orgánů a posilovat je kádry. 233

Při řízení práce odborů musí strana především věnovat po zornost tomu, aby ve funkcionářských kádrech i v členských

masách odborových organizací byla odstraněna nejasnost a ko lísání v otázce úlohy odborů v lidově demokratickém režimu a

aby byl veden houževnatý boj proti všem zbytkům sociáldemokra tismu a anarchosyndikalismu. V kampani k III. všeodborovému sjezdu je třeba dosáhnout toho, aby odbory jasně vyzdvihly jako linii své politiky linii boje za zvyšování životní úrovně ; aby se náplní jejich každodenní práce na závodech stal boj za zvyšo

vání produktivity práce, o novou techniku a technologickou dis ciplínu, o zlepšení organizace práce, o zvyšování kvalifikace a o usilovné zlepšování kulturních a hmotných podmínek pracu jících. Odborové organizace musí změnit také formy a metody své práce směrem k většímu podchycování a aktivizování mas

a konkrétnějšímu zajišťování úkolů. Musí aktivizovat činnost zá. vodních rad a rozvíjet takové formy práce s masami, jako jsou výrobní porady , technické rady, komise bezpečnosti práce, ko mise národního pojištění atd. Sto osmdesát tisíc členů národních výborů, desetitisíce funk cionářů odborových organizací a organizací mládeže, okolo sta

tisíc členek výboru žen – to je velká společenská síla, pomocí níž je strana s to překonat všechny obtíže, které se stavějí v ces tu velikému programu zvyšování hmotné a kulturní úrovně lidu .

ZÁVĚR

Soudružky a soudruzi!

Směrnice X. sjezdu naší strany a referáty soudruha Novot

ného a soudruha Širokého jsou základem pro politiku naší stra ny v nejbližších třech letech. Zkušenosti z uplynulých tří měsí ců ukazují, že směrnice sjezdu jsou nedostatečně uváděny v ži

vot. Je proto třeba, aby se celá strana orientovala bezprostřed ně na tyto úkoly : 1. Daleko lépe a hlouběji vysvětlovat všem dělníkům, rol

níkům, pracujícím ve státních a hospodářských orgánech, smysl, dosah a závažnost sjezdových směrnic a ukázat, jaký význam

má jejich plnění pro další zvyšování životní úrovně , pro vnitřní 234

upevnění a mezinárodní postavení našeho státu, pro posílení boje za světový mír.

K tomu je třeba využít schůzí a shromáždění pracujících, kampaně voleb do Národního shromáždění a Slovenské národní rady, jakož i kampaně k III . všeodborovému sjezdu a kampaně ke sjezdu zemědělských družstev.

2. Učinit všechna opatření k tomu, abychom zbývajících mě síců tohoto roku využili ke splnění letošního hospodářského plá nu a zajistili tak dobrý nástup na příští rok.

S tím je třeba spojit projednávání rozpisů zemědělských vý robních a dodávkových úkolů a projednávání ročních uzávěrek

JZD, jakož i přípravu kvalitních technickoprůmyslových a fi nančních plánů na závodech a uzavírání kolektivních smluv. Splnění velikých úkolů, které vytyčil X. sjezd strany, závisí výlučně na naší nekolísavé vůli a na tom, nakolik budeme umět využívat předností socialistické hospodářské soustavy ; nakolik

budeme umět využívat možností pokrokové techniky a ohrom ných rezerv našeho hospodářství ; nakolik budeme umět uvolnit ještě více prostoru silám masového socialistického soutěžení.

Abychom odkryli co nejhlouběji možnosti a rezervy naší vý . roby a využili jich, musíme povznést boj za zvyšování produk

tivity práce na novou, vyšší úroveň, odpovídající požadavkům vyspělejšího, mocnějšího a více zmechanizovaného průmyslu. Stranické, státní, hospodářské a odborové organizace musí mít přitom na zřeteli, že vést boj za zvýšení produktivity práce

je věc složitá. Nelze vést dnešní výrobu bez nejpřesnějšího re spektování technického rozvoje, bez nejpřísnějšího dodržování technologické a pracovní disciplíny. Musíme daleko více než dosud věnovat pozornost přípravě

kádrů a zvyšování kulturně technické úrovně kádrů, rozhodu jící to výrobní síly. Musíme si být stále dobře vědomi toho , že při plnění těchto

složitých úkolů ohromnou úlohu hraje rostoucí tvůrčí aktivita a nevyčerpatelná iniciativa pracujících mas a že si ve zkuše nostech předních lidí výroby v praxi socialistického soutěžení

stále naléhavě razí cestu nové pokrokové formy organizace práce. Tvůrčí síla našeho pracujícího lidu, řízená komunistickou 235

stranou k plnění a překonání velikých úkolů, zabezpečí opravdu socialistický rozmach produktivity práce, mohutný rozvoj naší

výroby a rychlý, trvalý růst blahobytu našeho lidu. „ Od X. do XI. sjezdu KSC “, str. 31-34.

236

KSČ III. VŠEODBOROVÉMU SJEZDU

Projev Antonina Zápotockého a dopis ÚV KSČ III. všeodborovému sjezdu, květen 1955

Vážený sjezde, soudružky a soudruzi!! Z pověření delegace Komunistické strany Československa a vlády Národní fronty i jménem svým zdravím srdečně váš III. všeodborový sjezd, všechny delegáty i hosty tohoto sjezdu. Komunistická strana Československa celá desetiletí za pan

ství buržoazní republiky vedla boj za sjednocení pracujícího lidu a zvláště za sjednocení tehdy přímo žalostně roztříštěného odbo

rového hnutí. Věrna učení Marxe, Engelse a Lenina, byla si vždy vědoma toho, že jen jednotná dělnická třída ve svazku s pracu

jícím rolnictvem může odstranit kapitalistické panství, vykořis tování pracujících, panství bídy a hladu. Toto desetileté úsilí bylo korunováno úspěchem teprve, když

lid naší republiky po mnohých zklamáních a zradě prošel řadou utrpení a poznal, že roztříštěnost oslabuje , způsobuje katastrofy a bídu a naproti tomu, že jednota pracujících a její správné bo jovné využití dává sílu a vede k vítězství.

Skvělý důkaz o tom podal sovětský lid, který pod vedením Komunistické strany Sovětského svazu ve Velké vlastenecké vál ce porazil fašistické agresory, vyhnal vetřelce ze své země a 237

úplnou porážkou hitlerovských armád přinesl svobodu i řadě fašisty okupovaných zemí, mezi nimi Československé republice. Desáté výročí našeho osvobození jsme právě v uplynulých dnech oslavovali a svůj neskonalý dík Sovětskému svazu, jeho lidu a armádě vyslovili.

Je velikou zásluhou Komunistické strany Československa, že se náš český a slovenský lid po osvobození nezastavil na polo viční cestě, že se nespokojil jen s vyhnáním fašistických oku pantů, jež bylo dílem heroického boje Sovětské armády a jejího slavného vítězství, ale že se osvobodil i od svých vlastních vy kořisťovatelů a vzal vládu věcí do vlastních rukou.

Zásluhou dlouholetého boje Komunistické strany Českoslo venska byla likvidována odborová roztříštěnost, sjednoceny od bory, vytvořena jednotná Národní fronta a komunistická strana byla uznána za vedoucí sílu této fronty . Jednotné Revoluční odborové hnutí stalo se přední součástí

Národní fronty a bylo od počátku budování nové republiky spo lehlivou masovou oporou a pomocníkem Komunistické strany Ceskoslovenska při znárodňování průmyslu, při kladení základů socialistické výstavby i v boji proti všem nepřátelům, kteří tuto

výstavbu úkladně a pučisticky chtěli znemožňovat. Tuto záslužnou činnost odborů zhodnotil soudruh Klement

Gottwald ve svém pozdravu k II. všeodborovému sjezdu před pěti lety, kdy řekl :

„ Dnes, po porážce nepřátel lidu v Únoru 1948, budujeme so cialismus. O tento obrat se nemálo zasloužilo Revoluční odborové

hnutí, jednotná organizace naší dělnické třídy. Sjezd závodních rad dne 22. února 1948, organizovaný právě v prostorách tohoto

Průmyslového paláce Revolučním odborovým hnutím, zasadil reakci a reakčním pučistům rozhodující ránu “ Právě pro tento rozhodující význam odborů v boji proti

kapitalistické reakci snažili se reakčníci před Únorem odbory z Národní fronty vyloučit. Naproti tomu komunistická strana se vždy o jednotné odbory opírala a jejich význam jak v boji

proti vykořisťovatelskému panství kapitalismu, tak i při výstavbě socialismu zdůrazňovala .

Odpovědnost a úloha odborů se po únoru roku 1948, v obdo bí rozvinutého budování socialismu, dále zvýšila. 238

Cesta k socialismu je cestou plnou překážek a bojů. Bojů nejen s nepřáteli socialismu, ale bojů s předsudky a starými

názory, zděděnými ještě z doby kapitalismu a brzdícími často rychlou a úspěšnou cestu vpřed. Cesta k socialismu je cestou neustálého rozvoje a zvyšování

výroby průmyslové i zemědělské. V socialismu, kdy výrobní pro středky jsou socialistickým vlastnictvím, vede růst výroby k růstu

životní úrovně lidu. Právě proto mohou a musí odbory , plnice svůj úkol, pečovat o zájmy pracujících, bojovat za neustálý roz

voj socialistického hospodářství. To ovšem vyžaduje širokou uvě domovací práci a stupňování aktivity odborových organizací. Nelze se spoléhat na to, že po odstranění kapitalistické nad vlády půjde vývoj samovolně kupředu.

Vychovávat nové hospodáře, vést pracující k novému po Iněru k práci a výrobě i k socialistickému vlastnictví, to je ve liká a odpovědná úloha odhorového hnutí v období budování socialismu.

Socialismus se nevybuduje na vysněných přáních či tuž bách . Nevybuduje se ani na příkazech a usneseních. Socialismus

je nutno vybudovat prací. O tom je však třeba široké masy lidu přesvědčit. Bez uvědomělé spolupráce pracujících nelze budo vat socialismus.

Stejně tak ani bez jednotné revoluční odborové organizace nelze socialismus budovat . Ona je a musí být nezbytnou sou

částí Národní fronty a hlavní převodní pákou komunistické stra ny, kterou se přenáší politika strany mezi široké masy pracu jících.

Mají-li odbory zabezpečovat stálý růst hmotné a kulturní úrovně pracujících, musí obracet svou pozornost k otázkám růstu výroby, které jsou těsně svázány s otázkou produktivity práce. Růst produktivity práce je, jak nás učí Lenin, konec konců tím nejdůležitějším činitelem pro vítězství socialismu nad kapitalis mem. Růst produktivity práce je svázán s novým poměrem k prá ci. Boj za nový poměr k práci stává se stěžejním jádrem čin

nosti odborů při výstavbě socialismu. Je třeba vidět, že jde sku tečně o boj , a to o boj , který znamená revoluční změny v myšlení širokých mas pracujících. Je nutno ukazovat, že zvyšování hmotné a kulturní úrovně 239

je dnes závislé výlučně na tom, kolik si sami v továrnách i na

polích vyrobíme. Proto také každé lajdáctví, nedbalost a poško zení výroby není dnes jen záležitostí jednotlivce, ale záležitostí

všech, protože ono brzdí celkový rozvoj výroby a poškozuje celek. Nesmíme přezírat, že i řada pracujících ještě žije v za jetí starých předsudků a představ, zděděných ze staré kapitalis

tické společnosti. Musíme jasně vidět, že nebudujeme socialis mus ve vzduchoprázdném prostoru, že vyvlastněná buržoazie , které jsme znemožnili vykořisťování, se nikdy nesmířila a ne

smíří se svou porážkou, snaží se působit na pracující a nepře stává za pomoci zahraničních imperialistů strojit různé úklady

proti republice. Nesmíme dále zapomínat, že do našich závodů a podniků přišly různé maloburžoazní živly, kterým jsme dali

nárok i příležitost k práci. Tyto bývalé příživnické živly se ne osvobodí rázem od kapitalistických názorů a přežitků. Ony jsou ochotny účastnit se na výhodách, které poskytuje naše lidově demokratická republika. Jsouce ale přivyklé přiživovat se na cizí práci, chtěly by i dnes získávat výhody bez vlastní práce a

přičinění. Těžko chápou, že tyto výhody jsou založeny na ne ustálém rozvoji výroby a na růstu produktivity práce. Bylo by chybou se domnívat, že takovéto lidi bylo by nejlépe z práce vyházet. I tyto lidi musíme převychovat, musíme je přesvědčo

vat o nesprávnosti a škodlivosti jejich názorů, změnit jejich po měr k práci . Nesmíme připustit, aby svými nesprávnými, vý stavbě socialismu škodlivými názory pracující otravovali. To je úkolem odborových organizací . Nechceme-li postaru žít, nemůžeme také postaru pracovat.

Tuto neoddiskutovatelnou pravdu zdůrazňovala vždy komu nistická strana a uznávalo ji i Revoluční odborové hnutí, nastu pujíc po převratu cestu své nové odborové politiky.

Nutnost více vyrábět v továrnách i na polích a zvyšovat pro duktivitu práce stojí před námi jako nejdůležitější povinnost a dnes v daleko větší míře než kdykoli jindy.

S rostoucí životní úrovní stoupá i potřeba a zvyšují se hos

podářské i kulturní požadavky pracujících. Uspokojovat tuto potřebu a plnit požadavky lidu, k tomu byl obrácen vždy , v kaž dé době největší zájem a snaha komunistické strany. O tom svědčí soustavné zvyšování výroby a jemu odpovídající soustav . 240

né snižování cen. Velký úkol, uspokojovat všestranné zájmy lidu,

nemohou plnit jednotlivci, na plnění tohoto úkolu musí být zain teresován všechen lid .

Přední roli při plnění úkolu rozšiřování výroby v továrnách

i na polích a zvyšování produktivity práce hrají bezesporně od bory, nejmasovější organizace Národní fronty. Aby odbory mohly plnit svůj úkol , musí být nejenom poli ticky na výši a vědět, proč je nutné neustále zvyšovat výrobu , ale znamená i vědět, jak je to možno dělat.

Nové formy a metody práce, nová dokonalejší technika a organizace výroby, snaha po dosažení co nejlepších a nejkvalit nějších výrobků, odkrývání rezerv, zavádění režimu hospodár nosti, socialistické soutěžení, chozrasčot atd. , to jsou dnes ony

revoluční činy, které upevňují náš lidově demokratický stát a vy tvářejí podmínky pro další rozvoj výroby, a tím i pro maximální zabezpečování neustále rostoucích materiálních a kulturních po třeb společnosti. Základem našeho socialistického budování zůstává nadále

průmyslová výroba se svým jádrem - těžkým průmyslem. Mu síme ji stále rozvíjet, technicky zdokonalovat, modernizovat, me

chanizovat, využívajíce všech možností vědy a techniky. K tomu je potřebí zvláště úzké spolupráce manuálních pracovníků s naší výrobní inteligencí, inženýry , techniky , vědci, zlepšovateli a vy nálezci.

Velkým pomocníkem jsou zde také praktické zkušenosti, zís kané při budování socialismu a komunismu v Sovětském svazu, které jsou nám dávány ochotně k dispozici.

Jen zdatný těžký průmysl může přivést na vyšší úroveň

i naše zemědělství, umožnit intenzívnější obdělávání půdy a zvý šení výnosů. Jen mechanizace zemědělství, více strojů, traktorů a kombajnů může odstranit dřinu, urychlit výrobní proces a při

vést do zemědělské výroby potřebný počet pracovníků, jejichž nedostatek se dnes naší zemědělské výroby tak citelně dotýká. Z těchto několika základních problémů vyplývá význam a důležitost činnosti a práce odborů. V odborech se pracující se

znamují konkrétně a prakticky s problémy socialistické výstav hy. Uvědomují si, že jedinec jen když se opírá o kolektiv, může spolu s tímto kolektivem dosáhnout velkých úspěchů v práci, roz 16

KSC o dloze odborů

241

vinout plně své schopnosti a prospět tak celku, a tím i sobě sa mému .

Lenin nás učil , že odbory jsou školou komunismu. Nejde

o nějaké školometské vychovávání a školení, jde o výchovu v kaž dodenním boji o plnění výrobních úkolů, o překonávání překážek . Dobře vychovávat znamená dobře vést. Proto také Komunistická strana Československa a vláda vě nují tak velkou pozornost práci Revolučního odborového hnutí.

X. sjezd Komunistické strany Československa v červnu minulého roku vytyčil další úkoly při budování socialismu v naší vlasti.

Jako nejdůležitější programový požadavek strany označil další péči o všestranné uspokojování potřeb lidu, zvyšování jeho ži votní úrovně cestou rozšiřování průmyslové a zemědělské výro by, zvyšováním produktivity práce a snižováním cen. V této sou vislosti nemohl nevěnovat pozornost také práci Revolučního od borového hnutí, o jehož činnost se strana při provádění svého

programu musí opírat. Hodnocení práce odborů i kritika na sjez du pronesená vycházela z toho poznání, že pracující potřebují

silné a pevné Revoluční odborové hnutí, neboť jedině tak jsou s to splnit pod vedením komunistické strany ony velké a histo rické úkoly, které stojí před námi při budování socialismu i v boji za světový mír .

Věřím, že III . všeodborový sjezd zhodnotí všestranně, dů kladně, odpovědně a kriticky práci odborů, a stane se nástupem

k dalšímu zlepšení práce našeho Revolučního odborového hnutí. Podmínky pro to jsou zde dány. Revoluční odborové hnutí má

před sebou zářný příklad činnosti sovětských odborů. Může čerpat z nezměrné studnice jejich praktických zkušeností. Má za sebou vlastní desetiletou práci , mnohé úspěchy a zkušenosti. V čele našich národů stojí v bojích osvědčená, zocelená a řadou vítězství ověnčená slavná Komunistická strana Československa .

Záleží jen na členech Revolučního uvědomělí odboráři přičinili o to, sovější organizace dělnické třídy robě a výstavbě socialismu, plnily

odborového hnutí, aby se jako aby revoluční odbory, nejma a nejdůležitější činitel ve vý úkoly, které od nich strana a

všechen náš lid očekává .

V tomto smyslu zdravím znovu jménem naší delegace váš III. všeodborový sjezd a přeji jeho jednání plného zdaru. 242

Dovolte mi nyní, vážení soudruzi delegáti III. všeodborového sjezdu, abych z pověření Ústředního výboru Komunistické strany

Československa přečetl dopis Ústředního výboru Komunistické strany Československa III. všeodborovému sjezdu : DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ III. VŠEODBOROVÉMU SJEZDU

Soudruzi a soudružky, Ústřední výbor Komunistické strany Ceskoslovenska posílá třetímu všeodborovému sjezdu své sou družské bojové pozdravy. Zdraví tři a půl miliónu členů Revo lučního odborového hnutí, nejmasovější organizace naší slavné dělnické třídy a zaměstnanců všech oborů.

Komunistická strana Československa přikládala vždy odbo rovému hnutí veliký význam. Vysílala do jeho řad své nejzku šenější příslušníky a ze všech sil bojovala za jeho jednotu proti všem zrádcům zájmů dělnické třídy. Jednoty Revolučního odboro vého hnutí bylo dosaženo po osvobození naší vlasti slavnou armá dou Sovětského svazu , která svým historickým vítězstvím nad fa šismem otevřela našemu lidu brány k novému životu. Naše jed notné Revoluční odborové hnutí se pod vedením Komunistické

strany Československa aktivně podílelo na všech revolučních pře měnách v naší zemi, dalo své síly obnově a výstavbě lidově de

mokratické republiky. Významně přispělo k slavnému únorové mu vítězství dělnické třídy nad buržoazií, zasloužilo se o čestné splnění prvního pětiletého plánu. V tom všem našlo výraz nové

postavení dělnické třídy, která z třídy vykořisťovaných a utla čovaných se stala třídou vládnoucí, spravující svůj k socialismu spějící stát.

X. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil smělý program další socialistické výstavby. Odborovému hnutí tu při

padá úkol věnovat nejlepší své síly mobilizaci a výchově pra cujících pro splnění nových úkolů, střežit a v denní politické a organizační práci upevňovat jednotu svých řad. Základní podmínkou rozvoje socialistické výroby, růstu bo

hatství společnosti a soustavného zvyšování blahobytu pracují cích, upevňování hospodářské síly a obranyschopnosti našeho stá tu je neustálé zvyšování produktivity práce, odhalování a využí vání všech rezerv v našem hospodářství. Je na odborovém hnutí,

aby dovedně a důsledně k tomuto cíli zaměřovalo a organizovalo 213

široké socialistické soutěžení , napomáhalo všestrannému využí

vání techniky, zavádění nových pokrokových metod práce. Rov noměrné plnění státního hospodářského plánu a jeho překračo vání na podkladě pozvedání zaostávajících závodů a pracovníků toť hlavní měřítko odborové práce v sou na úroveň předních časné době. Dostát se ctí těmto úkolům znamená stále více roz víjet nevyčerpatelné síly lidu, pracovat s revolučním zápalem a tvořivým elánem.

Základním pilířem našeho lidově demokratického státu je

pevné spojenectví dělníků a rolníků. Jedině za vedení a stálé pomoci dělnické třídy mohou pracující rolníci přetvořit naše zemědělství cestou družstevní socialistické velkovýroby v bohatý

zdroj potravin a surovin. Je čestnou povinností odborového hnutí daleko více než dosud vnášet vyspělost socialistického průmyslu do práce strojních a traktorových stanic a státních statků, pře dávat dlouholeté zkušenosti dělnické třídy pracujícím rolníkům

při zvyšování zemědělské výroby, při výstavbě socialismu na ves

nici. Činorodé patronáty závodů nad vesnicemi a jednotnými ze mědělskými družstvy, strojními a traktorovými stanicemi a stát ními statky, pomoc dělníků na vesnici, účinná politická práce inezi rolníky - to je veliký úkol odborového hnutí. Cílem všeho našeho snažení a činnosti je stálý vzestup ži -

votní úrovně pracujících. Nedílnou součástí péče o blaho našeho lidu je starost o zlepšování životních a pracovních podmínek, boj s lhostejností a nevšímavostí k potřebám pracujících, péče o bez

pečnost a hygienu práce , o upevňování zdraví dělníků a zaměst nanců, o zdravý vývoj mladé generace. Také všechna tato svě

domitá péče má být každodenní starostí odborových organizací. Význam Revolučního odborového hnutí pro výstavbu socia lismu neustále vzrůstá . Dostát plně poslání odborů znamená stále se učit z Leninových slov o tom, že odbory jsou školou komu nismu. Roznecovat vlastenecké nadšení pracujících v boji za splnění hospodářských úkolů, vytvářet nový poměr k práci a so cialistickému vlastnictví znamená neustále pozvedat politické

uvědomění dělníků a zaměstnanců, pečovat o růst jejich kulturně technické úrovně, rozvíjet technickoekonomickou propagandu.

V denní masové politické práci je nezbytné podporovat všechno nové a tvořivé v našem životě a naopak otevřeně a nesmlouvavě 244

bojovat proti všem zaostalým názorům, které se příčí socialistic kým zásadám. Nejvřelejší a nejpozornější péči je nutno věnovat naší mládeži a spolu s Československým svazem mládeže po máhat při výchově mladé generace naší vlasti. Vybudovat socialismus předpokládá učinit jej životním zá jmem a nejvlastnější věcí všech pracujících, bez nichž nelze

vyřešit složité otázky socialistické výstavby. Tato skutečnost ukládá odborovému hnutí upevňovat neustále spojení s masami, vymycovat ze svého života kancelářsko -byrokratické metody ří

zení a přenést těžiště masové politické práce do základních od borových organizací. Jen tak zesílí odbory svůj vliv v masách

pracujících, zvýší jejich nevyčerpatelnou aktivitu a iniciativu. Ústřední výbor Komunistické strany Československa očekává, že soustavným rozvíjením vnitroodborové demokracie, kritiky a sebekritiky budou odbory zlepšovat svou práci, v plné míře uplatňovat své stanovy a získávat za své členy další pracující.

Čerpejte, soudruzi, z bohatých zkušeností slavných sovět ských odborů ! Učte se u sovětských odborů aktivněji pomáhat straně při výchově pracujících, při mobilizaci jejich tvůrčích sil k dalšímu rozvoji naší země ! Vědomi si velké síly naší země, pevné součásti mohutného tábora socialismu a demokracie, vedeného Sovětským svazem ,

neochvějně kráčejte v předních řadách bojovníků za mír, za zo celování jednoty mezinárodního dělnického hnutí. Ještě šíře roz viňte výchovnou práci v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví !

Necht III. všeodborový sjezd , konaný v slavném roce desá tého výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, sta ne se mocným povzbuzením v boji za nová vítězství na všech úsecích socialistické výstavby !

Ať žije naše slavná dělnická třída a její nejmasovější orga rizace

Revoluční odborové hnutí !

Ať žije naše drahá lidově demokratická Československá re publika !

Pod vedením Komunistické strany Československa kupředu k vítězství socialismu !

Ústřední výbor Komunistické strany Československa. 2 protokolu III. všeodborového sjezdu, str. 153–161

245

K DALŠÍMU ROZVOJI JZD, ZABEZPEČENÍ ŽNÍ , PODZIMNÍCH PRACÍ A VÝKUPU

Usnesení plenárního zasedání ÚV KSČ 2 30. června 1955

X. sjezd vytyčil ve svých usneseních nutnost podstatného zvýšení zemědělské výroby v příštích 2 až 3 letech. Zdůraznil při tom, že trvalého a soustavného zvyšování zemědělské vý roby jako nezbytné podmínky neustálého růstu životní úrovně pracujícího lidu je možné dosáhnout jen cestou dalšího budování,

rozvoje a upevňování jednotných zemědělských družstev. Další rozvoj JZD dále posílí a upevní naše lidově demokratické zřízení

a obranyschopnost země. Strana a vláda svými politickými a hospodářskými opatře

ními a účinnou pomocí dělnické třídy vytvořily nejpříznivější podmínky pro růst zemědělské výroby a pro práci JZD. Široká síť strojních a traktorových stanic zajišťuje značnou mechanizaci

hlavních zemědělských prací. Za poslední rok se zvýšil počet strojů STS o 1205 traktorů a o 1036 kombajnů. Výměra půdy, obdělávaná STS , vzrostla za poslední rok o 17,1 procenta. Pod statně vzrostl celkový objem a počet prací i jejich kvalita.

V jarních pracích prokázaly STS pohotovou a kvalitní prací rozhodující pomoc zemědělské výrobě, především

JZD.

Výroba a příděly strojených hnojiv zemědělství vzrostly za poslední rok o 17 procent. Pomoc strany a vlády také značně 246

zvýšila zainteresovanost na živočišné výrobě v JZD a u drobných

a středních rolníků. Podstatně vzrostly stavy prasat a zvýšila se užitkovost skotu. Zvyšuje se dále průměrná porážková váha ja lečných zvířat a lepší péčí o odchov snížilo se hynutí selat a telat.

Výsledky v hospodaření JZD jsou dokladem účinné pomoci strany a vlády v hospodaření družstev. Jednotná zemědělská družstva , která již společně hospodaří

v 47 procentech obcí na 1 900 000 ha půdy , se rok od roku poli ticky, organizačně a hospodářsky upevňují, dosahují vyšších vý.

robních výsledků a v důsledku toho vyšší produkce než jednotlivě hospodařící rolníci . Proto také každoročně rostou důchody druž stevníků. Jen za poslední rok vzrostly důchody JZD na 1 ha ze inědělské půdy o 26 procent. Jednotná zemědělská družstva pev ně zakotvila na naší vesnici .

Přes tyto úspěchy v hospodaření družstev nedošlo však v po sledních letech k očekávanému vzrůstu počtu JZD a k rozšíření

jejich půdní a členské základny. Tento stav ve svých důsledcích zpomaluje růst zemědělské výroby a je brzdou v dalším pod

statném zlepšení zásobování pracujících zemědělskými výrobky a průmyslu surovinami.

Základní příčinou, proč se ve větší míře nerozšiřuje druž stevní základna na vesnici, je stále ještě slabá politická práce strany na vesnici a nedostatečná hospodářskoorganizátorská čin nost směřující k organizování společných prací mezi rolníky. V poslední době nastalo zlepšení ve vztahu i pomoci drob ným a středním rolníkům a v upevnění svazku města a vesnice.

Přesto praxe některých hospodářských a stranických funkcionářů svědčí mnohde o dosud nesprávném poměru k malým a středním zemědělcům a o podceňování svazku dělnické třídy s pracují cím rolnictvem.

Tito soudruzi zapomínají, že pevný svazek dělnické třídy

s pracujícím rolnictvem je nezbytnou podmínkou socialistické přestavby zemědělství, protože jen na základě stále se upevňu jícího třídního svazku mohou být odstraněny kapitalistické a ma lovýrobní formy hospodaření a dokončeno vítězství socialismu v naší zemi.

V další práci je třeba také skoncovat s oportunistickou teorii 247

samočinnosti a živelnosti při zakládání družstev. To, že komunis lická strana dbá, aby při zakládání JZD byla vždy dodržována zásada dobrovolnosti, nikterak neznamená, že je možno složit

ruce v klín, ale naopak, vést mezi rolníky cílevědomou politic kou a organizátorskou práci za zakládání nových JZD a rozši řování členské základny v stávajících družstvech.

Příčinou dosavadního stavu je také podceňování třídního bo je na vesnici , což vede k nedostatečným opatřením vůči kulakům a zpomaluje další rozvoj JZD. Posléze i nízká politická úroveň některých pracovníků a oba chybami vedou k váhavosti, nerozhodnosti a malé bo před vy jcvnosti při dalším zakládání JZD. K tomu přistupuje slabá prá ce ze strany národních výborů a STS mezi pracujícími rolníky.

Se všemi těmito nesprávnými teoriemi a nedostatky je třeba rychle a rozhodně skoncovat a dosáhnout již v letošním roce rozhodného obratu v dalším rozvoji a zakládání JZD . Budování družstev je nutno zabezpečovat ruku v ruce s dal

ším rozvojem mechanizace, výstavbou společných stájí a ostat ních hospodářských budov i politickým a odborným růstem kádrů v zemědělství, což je základem zvyšování produktivity prá ce. Budování družstev je zapotřebí zabezpečovat spolu s plněním všech úkolů při zvyšování zemědělské výroby, zvláště při hlav ních výrobních kampaních.

Stojíme bezprostředně před zahájením žní, kterých je nutno, stejně jako podzimních prací, plně využít k získání dalších tisíců

pracujících rolníků pro společné hospodaření v JZD. Ústřední výbor obrací pozornost celé strany , všech státních

a hospodářských orgánů a masových organizací na to, aby s větší smělostí a důrazem ukazovaly rolníkům socialistickou cestu , která jim umožňuje lépe a produktivněji hospodařit, zvyšovat svoji životní úroveň i lépe plnit své povinnosti vůči společnosti.

Celá strana , národní výbory, STS , ROH a ČSM musí rozvinout k tomuto cíli cílevědomou politickou a organizační práci. Jen tak dosáhneme úspěšného plnění směrnic X. sjezdu strany. Ústřední výbor v dalším období orientuje celou stranu na tyto hlavní úkoly, směřující k dalšímu rozvoji socialistického

sektoru na vesnici, a tím i k zajištění podstatného zvýšení ze mědělské výroby. 248

1.

Na základě místních podmínek cílevědomě a organizovaně zakládat nová JZD, rozšiřovat členskou a půdní základnu stáva jících družstev. To vyžaduje neustále ukazovat pracujícím rolní

kům přednosti socialistické zemědělské velkovýroby a využívat při tom příkladu dobře hospodařících družstev.

Období žňových a podzimních prací musí být příležitostí k přesvědčení a získání drobných a středních rolníků pro jejich vstup do JZD. Tomu bude sloužit všestranná podpora organizo vání společných prací, na nichž se rolníci přesvědčí o výho

dách společné, organizované práce při využití techniky a me chanizace.

V daleko větší míře musíme dbát o aktivní zapojení malých a středních rolníků do organizování a řízení společných prací v obcích bez JZD prostřednictvím zemědělských komisí národ ních výborů. Zemědělské komise , znalé místních poměrů, musí se stát nejbližším pomocníkem drobných a středních rolníků při crganizování jejich výroby, zvyšování hektarových výnosů a užit kovosti zvířat .

Základní formou zemědělské družstevní výroby, které je

třeba dosáhnout, jsou JZD se společnou rostlinnou a živočišnou výrobou. Nelze však opomíjet přechodné, nižší formy družstevní zemědělské činnosti. Budeme však uplatňovat zásadu, aby drobní a střední rolníci, kteří se rozhodli pro JZD, si vytyčili jako nej

bližší úkol zavedení společného osevu při rozoraných mezích se společným obděláváním půdy a přijali při založení družstva pro vozní řád II . typu.

Jako oporu a kádr JZD je třeba vidět především malé rol níky. Za jejich pomoci budeme usilovat o získání středních rol níků. Zaměříme se především na ty, kteří dobře plní výrobní a dodávkové úkoly a mají důvěru v obci . Střední rolník je důle

žitým výrobcem tržní produkce, má velké zkušenosti, je dobrým organizátorem a jeho získání je zpravidla rozhodující pro získání všech pracujících rolníků v obci pro JZD. Proto nelze zanedbá vat žádná opatření, která jim umožňují vstup do družstev. Střed ní rolníky budeme pověřovat funkcemi v národních výborech a

vedení družstev, vysílat na odborné školení, organizovat s nimi návštěvy do dobře hospodařících JZD , aby se názorně přesvěd 249

čili o přednostech družstevní velkovýroby, aby poznali, že budo vat družstva je v zájmu rolníků samých.

Významným úkolem je posílení členské základny družstev vesnickými ženami. Zkušenosti při budování JZD jasně potvrzují,

že ženy jsou pokrokovou silou a že jejich získání má často roz

hodující význam pro úspěšné založení a další rozvoj družstva. Mnohé z nich jsou na vedoucích místech v družstvech a staly se schopnými organizátory společné družstevní velkovýroby. V zís kávání vesnických žen a pověřování jich vedoucími funkcemi je třeba rozhodněji pokračovat. Zejména je třeba zaměřit se na ženy dělníků žijících na vesnici vzhledem k tomu, že dělnické

rodiny tvoří v našich podmínkách v mnoha obcích většinu ven kovského obyvatelstva. Rovněž pro JZD musíme rozhodněji zís

kávat vesnickou mládež a nadchnout ji pro pokrokové formy zemědělský výroby.

Největší bdělost a ostražitost musíme zachovávat vůči pod vratným rejdům kulaků, kteří brání pracujícím rolníkům roz hodnout se pro JZD. Správně uplatňovanou politikou omezování a zatlačování kulaků zamezíme jejich politickému a hospodář skému vlivu na vesnici a odhalíme je jako úhlavní nepřátele malých a středních rolníků před očima celé vesnice, Nesmíme

připouštět, aby se kulaci vloudili do JZD, a kde se tak stalo, je nutno družstva od nich očistit. II .

Důležitým předpokladem dalšího růstu zemědělské výroby a

socialistické přeměny vesnice je upevnění nově založených a všech stávajících družstev. Proto je třeba soustavně pečovat o politický a odborný růst předsedů i ostatních vedoucích pracovníků družstev, posílit ve

dení JZD schopnými kádry z průmyslu i z dobře hospodaří cích a konzolidovaných JZD. Poskytovat družstvům všestrannou politickou, hospodářskou a organizační pomoc s vědomím, že založením družstva starost o ně nekončí , ale teprve začíná .

Důsledněji než dosud se musíme zabývat nedostatky, které brzdí úspěšný rozvoj hospodaření družstev, zejména ve výstavbě společných zařízení, při zavádění a uplatňování mechanizace a nové tecliniky , v organizaci práce a správném odměňování podle 250

zásluhy. Velkou pozornost věnujeme zlepšování pracovní discipli ny v družstvech a péči o správný poměr členů ke společnému vlastnictví.

Mimořádný význam pro rozvoj každého družstva má neděli

telný fond. Mnohá JZD stále však jeho význam nedoceňují a na úkor jeho dotace zvyšují si hodnotu pracovní jednotky. Stranické organizace na vesnici a národní výbory musí v takových druž stvech vysvětlovat družstevníkům význam nedělitelného fondu,

jejich nesprávný postoj k rozvoji společného hospodaření a vést je k dotaci nedělitelného fondu tak, jak určují vzorové stanovy IZD. Stejně tak je zapotřebí zlepšit dotaci ostatních fondů, hlav ně osiv a krmiv.

Předními pomocníky při upevňování JZD musí být STS . Na

nich ve značné míře závisí růst družstevní zemědělské výroby a celkové politické a hospodářské upevnění JZD. Proto ve větší míře než dosud bude třeba posílit STS politicky vyspělými a od borně zdatnými kádry z průmyslu. Ve vedení STS , u kombajnérů,

traktoristů a opravářů musíme dosáhnout, aby pracoval každý na svém úseku s vědomím vysoké odpovědnosti za další vše stranné zvýšení družstevní výroby a posílení družstva. Každý z nich politickou prací mezi družstevníky , malými a středními rolníky, kvalitou práce STS musí v letošních žních a podzimních pracích přispět významnou měrou k dalšímu rozvoji JZD. Nejbližším hospodářským úkolem JZD je vytvoření dosta tečné krmivové základny pro zvýšení společné družstevní ži

vočišné výroby a užitkovosti zvířat. Rozšíření pěstování plodin s vysokou krmnou hodnotou, zejména kukuřice na siláž i na zrno, doplnění stavu dojnic a prasnic, zejména tam, kde v důsledku převzetí rezervní půdy družstvem není předpokladu rychlého do plnění stavu z vlastního obratu stáda, je nezbytnou podmínkou dalšího hospodářského zpevnění JZD .

Zvlášť velkou pomoc musíme dát družstvům, jejichž výroba zaostává. Správně zaměřenou pomocí, prováděnou na základě dů kladné analýzy příčin zaostávání JZD, vyzvednout v nejkratší době tato družstva na úroveň předních JZD. V těchto družstvech půjde především o kádrové posílení vedení družstva z řad poli

ticky a organizačně schopných dělníků, funkcionářů strany, ná rodních výborů i pracovníků ministerstev. 251

Mimořádnou pozornost musíme věnovat družstvům s malou členskou a půdní základnou. Menšinová JZD bez dalšího rozšíření

členské a půdní základny nemají předpoklady k úspěšnému roz voji společného hospodaření. Je třeba vést neustále boj proti sektářským názorům mnohých družstevníků, kteří odmítají přijmout nové členy a získávat do JZD další dosud jednotlivě hospodařící drobné a střední rolníky. Ve všech JZD je třeba zabezpečovat důsledné uplatňování vzorových stanov na všech pracovištích a odměňování družstev

níků podle vykonané práce. Zvláštní péči věnovat rozšíření a zkvalitnění společné živočišné výroby. JZD musí urychleně do plnit stavy dobytka, zvláště skotu, který je základem živočišné výroby, důsledně uplatňovat na úseku živočišné výroby pokro

kové zkušenosti a zavádět pro pracovníky doplňkové odměny. Je třeba také v družstvech rozšiřovat doplňková odvětví výroby, zejména chov včel a vodní drůbeže.

Rozhodněji je třeba postupovat v zajišťování investiční vý stavby společných zařízení JZD. Pečovat o to, aby investiční vý . stavba byla prováděna účelně a levně při plném využití vlast ních prostředků a zdrojů v každém družstvu. K urychlení inves tiční výstavby organizovat v JZD stavební skupiny a zabezpečit

družstvům včas poradenskou, organizační a materiální pomoc příslušnými orgány.

Soustavné zvyšování pomoci družstvům vyžaduje, aby bylo zkvalitněno i řízení zemědělské výroby zemědělskou správou, aby těžiště řízení a pomoci bylo přeneseno do okresů a vesnic, a tak prováděna denní, živá pomoc družstvům i drobným a střed ním rolníkům . III .

Pro zvýšení zemědělské výroby zajistit úspěšný průběh žní a podzimních prací. Dále rozšířit plochy obdělávané půdy. Splnit plánované úkoly ve výkupu zemědělských produktů. Ke včasnému a kvalitnímu provedení společných žňových a podzimních prací musí JZD, STS, národní výbory i pracující

rolníci nastoupit materiálně, organizačně i kádrově připraveni. V průběhu sklizně musíme svést rozhodný boj proti všem ztrá tám na obilí, píci a okopaninách, které snižují skutečné výsledky 252

práce našich družstevníků a rolníků a ochuzují národní hospo dářství o značné množství zemědělských produktů. Půjde ze jména o správné seřízení sklizňových strojů STS , zabránění pře zrání obilí, úklid slámy po kombajnech a sklizeň brambor a cu

krovky do příchodu mrazů . STS svoji práci zorganizují tak, aby při rychlém a kvalitním provedení žní byla co nejvíce ulehčena

práce družstevníkům, drobným a středním rolníkům. Přitom zvlášť velkou pozornost věnovat kombajnové sklizni obilí a cukrovky . ſe naléhavým požadavkem zajistit, aby bylo intenzívněji vy

užito veškeré půdy v obcích, tedy i pracovně nezajištěných hos podářství drobných a středních rolníků a zvláště úpadkových hospodářství kulaků. Přitom je třeba mít na zřeteli, že je nutno

přísně rozlišovat postup při zabezpečování výroby u kulaků a u drobných a středních rolníků. Hlavní cestou k zvýšení výroby

u pracovně nezajištěných hospodářství malých a středních rol níků při všestranné pomoci prostřednictvím STS zůstává jejich získání pro JZD.

V zájmu dodatečného zlepšení výroby krmiv a zajištění do statečných zásob statkových krmiv pro zimní období je třeba v letošním roce věnovat velkou pozornost zvýšení osevu strnis kových směsek a silážování píce. Zabezpečení a zkvalitnění ži

vočišné výroby vyžaduje, aby v nejbližších dnech byla dokon čena sklizeň píce i sena na loukách a beze ztrát provedena i sklizeň otav. Mimořádný důraz musíme letos rovněž klást na včasnou a kvalitní sklizeň brambor i cukrovky, jež zaujímají důležité místo v krmné bilanci.

Hlavní pozornost budeme věnovat řádné přípravě půdy pro

ozimy a jařiny, zajištění vlastního kvalitního osiva a sadby u všech JZD a rolníků, aby tak byly vytvořeny nejlepší předpo klady pro vysokou sklizeň v příštím roce. Upevnění správného poměru ke státu a společnosti se musí

projevit v plnění dodávkových povinností každého zemědělského závodu. Činnost výkupního aparátu třeba dále zkvalitnit a za měřit vedle výkupní činnosti i na pomoc drobným a středním

rolníkům ve výrobě a propagaci družstevního hnutí na vesnici. Letošní stav kultur dává předpoklady dobré sklizně. To zavazuje všechny jednotlivě hospodařící rolníky a družstevníky, aby splnili a překročili svoje plánované dodávkové úkoly . 253

IV.

Další rozvoj JZD vyžaduje podstatně zvýšit úroveň mechani

zace našeho zemědělství. Především je třeba plně využít kapa city našich STS a jejich strojního zařízení při zajišťování výroby

družstev a malých a středních rolníků. Zejména plně využijeme scvětských sklizňových kombajnů a pásových traktorů. Současně však je nutno urychleně pozvednout úroveň me chanizace na takový stupeň, aby byla postupně zajištěna kom

plexní mechanizace hlavních polních prací. Jedná se především o vyřešení sběru slámy po kombajnech, sušení a odvoz zrna, za chycování plev, sázení a sběr brambor, cukrovky a kukuřice, provádění kultivačních prací a silážování. Bude zapotřebí, aby příslušná ministerstva a zemědělský výzkum zajistily pro příští rok mechanizování důležitých zemědělských prací v největším měřítku .

Daleko směleji a v širokém měřítku je nutno zavádět mecha

nizaci do živočišné výroby a odstraňovat nejnamáhavější úkony lidské práce. Všestrannou mechanizací a účelnou organizací prá ce je nutno zajistit rychlý vzestup produktivity práce v země dělství. K zajištění výroby nových zemědělských strojů je třeba

vyčlenit další výrobní kapacitu našich strojírenských závodů. Intenzívní využití každého aru zemědělské půdy staví sou časně do popředí otázky zajistit rychlé posílení našeho země dělství dalšími pracovními silami. To předpokládá rozvinutí nové kampaně mezi naší mládeží a získat dalších 10 000 brigádníků,

kteří zejména v pohraničí pomohou úspěšně provést žňové a pod zimní práce, zajistí výrobu na další rekultivované půdě státních statků a JZD. Bude třeba posílit řady mladých lidí na vesnici mládeží vycházející ze škol. V úsilí o další rozvoj a zakládání JZD musí se dále zvýšit od povědnost dělnické třídy za urychlení socialistické přestavby ves nice. Pomoc dělnické třídy v rozvoji JZD musí být přímo na ves nici ještě konkrétnější a znatelnější. Tento úkol musí splnit pa tronáty našich průmyslových závodů nad JZD a vesnicí. Stranic ké orgány a organizace musí politicky a organizačně zabezpečit, aby v nejbližší době bylo získáno nejméně 10 000 dělníků, bydlí cích na vesnici, k trvalému přechodu do zemědělství a k aktiv

nímu zapojení v budování JZD . Dělníci a pomoc patronátních 254

závodů vnesou do družstev a do celé zemědělské výroby pro gresívní formy a vyšší úroveň organizace práce. Jen za zvýšené

pomoci STS a celé dělnické třídy je možno v brzké době za jistit další rozvoj zemědělské výroby. V.

Rozhodující pro rozvoj JZD a zvýšení zemědělské výroby je zlepšení politické práce strany na vesnici. Je nutno zvýšit řídící a uvědomovací práci strany na vesnici. Velké úkoly vyžadují zvý šení bojové aktivity všech stranických organizací, funkcionářů a členů strany. Zvláště stranické organizace na vesnici, STS a na státních statcích si musí v plné šíři uvědomit svou odpovědnost

za splnění směrnic, jež před ně postavil X. sjezd KSČ. Proto kraj ské a okresní výbory strany musí věnovat prvořadou pozornost konkrétní pomoci při rozvíjení stranické práce na vesnici. Základní organizace na vesnici splní svůj úkol tehdy, budou-li úzce spjaty se všemi družstevníky, drobnými a středními rolníky, a budou-li přitom nesmiřitelně bojovat proti všem úkladům tříd ních nepřátel. Do konce roku 1955 je nutno založit organizace strany ve

všech obcích , kde dosud organizace nejsou, a získat do strany další tisíce pracujících rolníků a družstevníků.

Komunisté musí být vždy příkladem v práci, stát v čele boje za lepší život pracujících na vesnici. Místo každého člena strany na vesnici je v JZD, kde má být vzorným pracovníkem.

Stranické organizace na závodech se musí více a konkrétněji zabývat pomocí našemu zemědělství. Zvýšenou pozornost věno vat komunistům bydlícím na vesnici a ukládat jim konkrétní úkoly při budování JZD. Velikost úkolů, jež před námi stojí, naléhavě vyžaduje, aby strana vyslala na vesnici své nejlepší kádry, neohrožené bojov níky za vítězství socialismu v naší zemi. Ústřední výbor strany se obrací ke stranickým orgánům a organizacím, aby vyslaly 2000 nejuvědomělejších členů strany, stranických funkcionářů a

předních pracovníků ze závodů na vesnici, kteří zaujmou bojo vá vedoucí místa v jednotných zemědělských družstvech , stroj ních a traktorových stanicích a na státních statcích. Ústřední výbor očekává, že všechny krajské a okresní vý 255

bory strany, stranické organizace a národní výbory projednají referát soudruha Novotného i usnesení plenárního zasedání OV KSČ a učiní konkrétní politická a organizační opatření k jeho splnění.

Ústřední výbor strany vyslovuje pevné přesvědčení, že za pomoci celé strany a všech pracujících v naší zemi dosáhneme rozhodného obratu na naší vesnici.

Komunisté, dělníci, rolníci a pracující inteligence – do boje

za splnění usnesení X. sjezdu KSČ za podstatné zvýšení země dělské výroby , za socialistickou přestavbu naší vesnice ! „ Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str. 115-124.

256

DO ČELA BOJE ZA VYŠŠÍ ÚROVEŇ STAVEBNÍ VÝROBY Z usnesení ÚV KSČ z 13. října 1955

Politika olitika strany v otázkách

stavebnictví správně zajišťovala významné přeměny v jednom z nejzaostalejších odvětví národ ního hospodářství.

Na přeměnách tohoto odvětví a výsledcích jeho práce ne malý podíl mají základní organizace strany ve stavebnictví. S je jich pomocí podařilo se straně pozvednout roztříštěné staveb nictví na úroveň budovatelských úkolů prvé pětiletky a využít

je k budování pevné základny samostatnosti a obranyschopnosti naší republiky a k soustavnému zvyšování hmotné a kulturní úrovně našeho lidu.

Ústřední výbor však nemůže být spokojen se zaostáváním za úkoly, ke kterému zejména v posledních dvou letech ve

stavebnictví dochází. Linie strany za zprůmyslnění staveb nictví, vytyčená na počátku prvé pětiletky a znovu zdůraz něná na X. sjezdu, není důsledně plněna. Stranické orgány a organizace tuto linii dosti účinně nezajišťovaly a nemobilizovaly všechny pracující k jejímu plnění. Nedůsledné plnění této linie zavinilo, že technický pokrok se opožďuje za úkoly stavební vý roby, která proto plně neuspokojuje potřeby národního hospo dářství a požadavky lidu. Perspektivní úkoly naší výstavby sta 17 KSC O Gloze coborů

257

vějí před nás naléhavý

úkol urychleně

odstranit dosavadní

málo výkonný způsob výroby ve stavebnictví a převést toto dů ležité odvětví národního hospodářství na vyšší průmyslovou úro

veň. K plnění tohoto úkolu musí přispět všichni pracující a je jich organizace jak ve stavebnictví, tak v ostatních odvětvích našeho hospodářství .

Významná úloha přitom připadá Revolučnímu odborovému hnutí a ČSM . Jejich posláním musí být mobilizovat pracující a všestranně pomáhat při řešení naléhavých úkolů v zajišťování dalšího rozvoje a zprůmyslnění stavebnictví. .

Vedoucí úloha v zajišťování těchto úkolů přísluší straně, je jím orgánům a základním organizacím na stavbách, stavebních správách, podnicích, hlavních správách a ministerstvech, pro vádějících stavební práce, ve výrobě stavebních hmot, projekční službě a dalších oborech. Úroveň stranické činnosti musí být

pozvednuta na výši dalších úkolů zvýšením masové politické a organizační práce. Dosáhnout vyšší úrovně práce stranických organizací ve

stavebnictví vyžaduje především poskytovat podstatně větší po moc těmto organizacím krajskými a okresními výbory strany . K odstranění nedostatků v organizování členů strany na

stavbách usnáší se Ústřední výbor na těchto zásadách : Na všech stavbách, které trvají alespoň jeden rok, budovat samostatné základní organizace.

Vybudovat na všech stavebních správách v okresech zá

kladní organizace strany, které budou mít působnost v rámci celé stavební správy .

V rámci základních organizací při stavebních správách i zá kladních organizací na důležitých stavbách podle stanov strany budovat dílčí organizace , stranické skupiny nebo ustavovat stra nické důvěrníky .

Správným uplatňováním vedoucí úlohy strany v odborových a mládežnických organizacích musí být dosaženo lepší organi zovanosti a aktivní činnosti při zajišťování velkých úkolů naše ho stavebnictví.

Práci stranických organizací na nejdůležitějších stavbách dále zajišťovat správným výběrem stranických organizátorů ÚV KSČ a zkvalitnit jejich práci . 258

Doplnit oddělení průmyslu KV KSČ o instruktory pro sta vebnictví, jejich počet určit podle rozsahu a důležitosti investiční výstavby v kraji tím, že těžiště jejich práce bude přímo na stavbách .

Doplnit aparát některých okresních výborů strany o instruk tora pro stavebnictví podle rozsahu a důležitosti investiční vý . stavby v okrese.

Zrušit funkce zástupců podnikových ředitelů pro politickou práci ve stavebnictví k 1. lednu 1956 .

Každodenní činnost organizací strany , odborů a mládeže v celém stavebnictví od stavby přes projektové organizace až po ministerstva musí být vedena jedním směrem : přesvědčovat a

mobilizovat všechny pracující k plnění úkolů stanovených usne sením Ústředního výboru strany .

Povinností všech členů strany, zejména komunistů v odbo

rech a ČSM, je bojovat proti omlouvání nedostatků ve staveb nictví objektivními příčinami nebo jejich obcházení mlčením a podrobit je otevřené soudružské kritice. Nesmiřitelnost vůči ne dostatkům a zásadovost komunistů musí být zárukou , že pře

kážky rozvoje a zprůmyslnění stavebnictví a nedostatky v plně ní plánu nezůstanou ani na chvíli bez povšimnutí a budou ne prodleně odstraňovány. Přesvědčovat a mobilizovat všechny pra

cující vyžaduje, aby členové strany byli ideologicky a odborně vyzbrojeni.

Krajské a okresní výbory musí se pravidelně zabývat hos podářskou situací ve stavebnictví a úrovní stranické práce. Musí

vést stranické organizace k tomu, aby pravidelně projednávaly plnění úkolů a plně uplatňovaly stanovy strany, zejména pro

půjčené právo kontroly správy podniku. Stejně tak musí vést pracovníky na vedoucích hospodářských místech k osobní od povědnosti za plnění úkolů, s nimiž je budou projednávat, a

kontrolovat jejich práci. Konečně musí zajišťovat účinnou po m.oc v organizacích i u vedoucích pracovníků na těch úsecích našeho hospodářství, od kterých bude třeba vyžadovat pomoc při zprůmyslňování stavebnictví.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa je pře svědčen, že velkorysé úkoly a perspektivy, dané tímto usnese

ním, naši pracující pod vedením Komunistické strany Českoslo 259

venska splní a přispějí tak významným způsobem k dalšímu po sílení našeho hospodářství a zvyšování životní úrovně lidu.

„ Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str. 197—200.

260

K PROHLOUBENÍ A ROZŠÍŘENÍ POLITICKÉ PRÁCE MEZI

ŽENAMI Usnesení ÚV KSČ z 9. února 1956

Plnění Inění

úkolů rozvoje průmyslu a další rozhodný postup

v socializaci vesnice v druhé pětiletce vyžadují aktivní, uvědo mělé účasti všech pracujících.

Velkou rezervou tvůrčích sil, iniciativy a budovatelského nadšení jsou naše ženy .

V uplynulém období pracující ženy ve své většině příkladně prokázaly, že správně chápou úkoly socialistického budování

i boje za trvalý mír. Jejich podíl na výrobě v průmyslu, země dělství i na ostatních úsecích činnosti se neustále zvyšuje. Stále

více žen pracuje ve veřejných funkcích a na odpovědných mís tech našeho hospodářství. Není v našem životě oboru činnosti ,

kde by s úspěchem nepracovaly ženy . Lidově demokratické zří zení umožňuje ženám plný politický, odborný i kulturní rozvoj

a pomáhá aktivně překonávat kapitalistické přežitky v názorech na postavení ženy ve společnosti. Pracujícím ženám v naší zemi jsou blízké ideje mírového boje za přátelství a spolupráci mezi národy . Aktivně svou prací

se podílejí na utužování mezinárodní solidarity pracujících, a tak pomáhají ženám v kapitalistických zemích v boji za svobo du, demokracii, národní nezávislost a proti válce. 261

I

Aby se nyní na plnění úkolů druhého pětiletého plánu mohly ještě ve větší míře podílet ženy a aby další tisíce žen byly získány do výrobního procesu, bude třeba soustavně mezi nimi pracovat, zvýšit jejich aktivitu, politický rozhled a odbor nou kvalifikaci.

a ) Ženy na závodech jsou dnes již velkou silou. Účastní se socialistického soutěžení, zvyšují produktivitu práce a ve velké většině důsledně plní svěřené úkoly .

Několik dat o dnešním stavu zaměstnaných žen : v průmyslu je celkem 36 procent, ve strojírenství 30,72 procenta, v elektro

technické výrobě 38,26 procenta, v lehkém průmyslu 61,71 pro centa žen atd.

Přes všechny úspěchy a uplatnění, kterého se ženám do

stává, musí být ještě stále sváděn boj se zaostalými názory na zaměstnávání žen a jejich účast v politické práci. Ženám není dosud v širším měřítku umožněno zvyšovat kva

lifikaci a jsou obviňovány, že vyhledávají pracovní příležitost jen na přechodnou dobu, aby si přivydělaly .

Ženy přijaté do zaměstnání nenalézají dosti pomoci ze strany vedení závodu a odborových organizací, ve vytváření dob

rého pracovního prostředí a při překonávání počátečních obtíží. Nedostatečně prováděný přesun mužů do klíčových oborů našeho hospodářství způsobuje, že v mnohých případech ženy

nejsou do závodů pro nedostatek pracovních příležitostí přijí mány, přestože stále ještě mnoho mužů zastává funkce, které by mohly vykonávat ženy.

Pro mnohé nedostatky v provozu sociálních, zdravotních a výchovných zařízení na závodech i mimo závody jsou ženám matkám způsobovány těžkosti , což způsobuje jejich absenci a časté střídání pracoviště .

Odborové organizace tyto speciální otázky zaměstnaných žen dostatečně neřeší. Proto sekretariát ÚV KSČ na své schůzi

dne 24. ledna 1956 uložil soudruhu Zupkovi, předsedovi ÚRO, vypracovat konkrétní návrh na prohloubení politické práce mezi ženami na závodech.

b ) Ženy na vesnici jsou oporou JZD i hospodářství státních statků . V soukromém sektoru leží na jejich bedrech velká část 262

práce v živočišné i rostlinné výrobě. Vesnické ženy projevují v mnoha případech velkou iniciativu a rozhodnost v řešení. úkolů. Mají nemalou zásluhu na úspěšném provedení loňských žní, podzimních prací a výkupu. Mnohé členky JZD uplatňují

a rozšiřují naše i sovětské pokrokové zkušenosti v zemědělské výrobě. Přitom musí často a těžce probojovávat své názory proti zastaralým názorům žen, vlastních mužů i některých funkcioná řů na vesnici. Nedostatečná péče je věnována ženám a jejich většímu uplatnění na STS a státních statcích . Nesoustavně je

prováděna práce mezi ženami malých a středních rolníků a že nami dělníků bydlících na vesnici, s cílem získat je pro myšlen ku družstevní velkovýroby a trvalou práci v JZD. Při zakládání

JZD a rozšiřování jejich členské základny se málo stranické organizace opírají o ženy, kterým právě JZD přináší vysvobo zení z věčné dřiny a perspektivu radostnějšího a kulturnějšího života.

Velmi mnoho záleží na výchově všech žen-matek, aby se

zbavovaly náboženských předsudků a jiných nesprávných názo rů , které vedou například k tomu , že brání svým dětem, aby pracovaly v důležitých odvětvích našeho průmyslu ( uhlí, staveb nictví ) nebo v zemědělství .

Malá podpora funkcionářů strany , národních výborů ženám

funkcionářkám způsobuje, že ženy ustupují od aktivní veřejné práce a uzavírají se ve své rodině. Politický a kulturní rozhled vesnických žen je značně nižší než u žen zaměstnaných v zá vodech a neodpovídá stále rostoucím úkolům zemědělské vý roby a nutnosti vybudování socialismu na vesnici. c ) Výbory žen při MNV vykonaly za tři léta od svého za ložení mnoho záslužné práce, zvláště mezi ženami na vesnici . Vyšly z nich řady dobrých pracovnic , které byly většinou zvo

leny ve volbách do národních výborů. Dosud však není práce výborů žen při MNV cílevědomě řízena od ústředí ( komise pro řízení NV při předsednictvu vlády ) až po MNV. Výbory žen při MNV v důsledku toho mobilizují ženy převážně jen pro nárazové plnění hospodářských úkolů a zanedbávají celkovou a soustav nou politickovýchovnou práci mezi ženami na vesnici .

Vážně zaostává i práce výborů žen při MNV ve městech , zvláště velkých ( Praha, Brno, Ostrava, Bratislava ) . Činnost vý. 263

borů žen se tu omezuje převážně na schůze samého výboru žen, aniž by do práce byly získávány široké masy žen. d ) Výbor československých žen jako představitel čs. žen od svého založení v roce 1952 organizoval různé akce, udržoval a rozvíjel styk s Mezinárodní demokratickou federací žen a za hraničními organizacemi. Vydavatelskou činností seznamoval

ženy s úkoly při výstavbě socialismu u nás i s mezinárodními otázkami ve světě .

Přes tyto klady ve své práci nebyl s to více pomoci v uvě

domovací práci mezi ženami. Referentky a členky Výboru čs. žen zajížděly jen nárazově na schůze a aktivy do okresů a míst. Jen tu a tam se Výbor československých žen vyjadřoval k ná vrhům zákonů týkajících se žen a dětí, neboť příslušná minis

terstva ho k jejich projednávání nezvala. Nedostatky se proje vují i v samé práci voleného orgánu pléna a předsednictva Vý boru československých žen. Některé členky Výboru českosloven ských žen nemají možnost seznamovat širší okruh žen s usne seními Výboru československých žen. II .

K rozšíření a prohloubení práce mezi ženami je třeba, aby Výbor československých žen i nadále seznamoval ženy s otáz

kami mezinárodní politiky a potřebami budování socialismu. Za tím účelem je nutné prohloubit masovou politickou práci mezi ženami a obsah vydávaného propagačního a agitačního ma teriálu .

Bude správné, aby členky Výboru československých žen se

ve větší míře, po dohodě s příslušnými orgány a institucemi, účastnily aktivů žen , schůzí výborů žen apod. Výbor českoslo venských žen musí také dbát, aby redakce VLASTY častěji orga . nizovala besedy se svými čtenářkami, které je budou především seznamovat s důležitými vnitropolitickými úkoly. I nadále přísluší Výboru československých žen vyjadřovat se k návrhům zákonů dotýkajících se žen a dětí, podávat vládě a ministerstvům návrhy na řešení problémů žen. V dnešní době vystupuje do popředí péče Výboru československých žen o zvy : šování kulturní, zdravotní a sociální péče o pracující ženy. 264

Tajemníci KV NF v krajích , kteří mají na starosti mírové hnutí, budou se starat také o práci mezi ženami v organizacích Národní fronty.

Tyto formy práce mezi ženami Výboru československých žen

budou projednány na celostátní konferenci žen v dubnu 1956. III .

K NEKTERÝM OTÁZKÁM PRÁCE ŽEN VE STRANĚ

Zesílení masové politické práce mezi ženami vyžaduje, aby pracovaly dobře ženy -komunistky. To předpokládá ze strany stranických orgánů a organizací soustavnou péči, vedení a po moc členkám strany, ať pracují ve stranických nebo mimostra nických organizacích . Dosavadní stav práce žen - komunistek ve straně není zcela

uspokojivý. Nyní je v KSČ z celkového počtu členů strany 29,2 procenta žen. Ve vesnických organizacích je z celkového počtu členů 39,3 procenta, v závodních organizacích 20,5 procenta a v uličních organizacích 69,3 procenta žen .

Do okresních výborů strany bylo v roce 1955 zvoleno 10,6 pro centa, do krajských výborů KSČ 13,5 procenta žen. Přehled o účasti žen ve funkcích výborů základních orga nizací není. Podle zkušeností je možno soudit, že je toto pro cento ještě nižší nežli v okresních výborech strany.

Přesto, že zvláště na posledních zasedáních ústředního vý boru KSČ byl zdůrazněn význam politické práce mezi ženami,

není v krajích a okresech tato direktiva ÚV KSČ důsledně a sou stavně uváděna do života. Na aktivy komunistů je zváno velmi málo žen a ani samostatné aktivy žen nejsou svolávány. Takový stav oslabuje masovou politickou práci mezi ženami. Proto, aby se stav práce mezi ženami zlepšil, aby strana uplatňovala stále

větší vliv na široké masy žen, je nutné, aby stranické orgány a komunisté v masových organizacích skoncovali s podceňová ním práce mezi ženami a začali ji každodenně provádět tak, aby se komunistky staly příkladem v práci a v životě ostatním že nám.

Je třeba, aby orgány strany soustavně rozvíjely politický život mezi ženami, využívaly jejich iniciativy a mobilizovaly je 265

k ještě lepšímu plnění úkolů v průmyslu, zemědělství a ve veřejném životě. KV a Ov strany mají podle potřeby, nejméně však jednou za 2 až 3 měsíce, svolávat aktivy komunistek z různých úseků práce, radit se s nimi a radit jim, jak úspěšně splnit úkoly, ulo žené stranou a vládou . Referovat na nich mají vedoucí funkcio

náři a funkcionářky strany.

Ve větším měřítku je třeba zvát ženy i na ostatní aktivy pořádané stranou, na semináře a školení.

Dbát, aby ve zprávách a směrnicích pro KV a OV KSČ byla hodnocena účast žen na plnění úkolů a veden boj proti pod

ceňování masově politické práce mezi ženami. K prohloubení politické práce mezi ženami na závodech je třeba, aby výbory závodních organizací svolávaly aktivy komu

nistek ze závodních a dílenských výborů ROH k projednávání všech důležitých politických a výrobních otázek. Starost o zvýšení politické uvědomělosti zaměstnaných žen,

výchova k třídní dělnické hrdosti, školení žen k získání nové a vyšší kvalifikace, řešení otázek výchovy dětí , sociální a zdra

votní péče, to vše přispěje k rozvoji další potřebné iniciativy žen ve výrobním procesu . Aby se zlepšila práce výborů žen při národních výborech,

zvláště na vesnicích, budou stranické orgány a organizace dů sledně vést komunisty v národních výborech a představenstvech JZD k důslednému provádění práce mezi ženami a k hlubšímu

zaměření výborů žen na provádění masové politické a uvědo movací práce mezi ženami na vesnici .

Úspěšné provedení všech těchto úkolů bude nástupem k sou stavnému zvyšování politické úrovně našich žen v boji za plnění politických a hospodářských úkolů, které umožní rychlejší cestu celé naší země k socialismu . „ Od X. do XI. sjezdu KSČ“ , str. 203-208 .

266

0 CELOSTÁTNĚ ŘÍZENÝCH AKCÍCH NA ÚSEKU PRÁCE S DĚTMI

Usnesení ÚV KSČ Z 9. února 1956

Usnesení snesení ÚV KSČ o dalším

rozvoji všeobecně vzdělávacího

školství ukládá zvýšit péči o mimoškolní práci s dětmi. Mimoškolní práce s dětmi navazuje na výchovnou činnost

školy a má ve velké míře vliv na upevňování a prohlubování výsledků její práce . Činnost dětí mimo školu je organizována Československým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací ve spolupráci se školou a za pomoci některých masových orga nizací a institucí. Přes to , že v práci s dětmi bylo za poslední léta dosaženo některých úspěchů, není rozsah a úroveň této práce ve srovnání s potřebami uspokojivá. Ještě velký počet dětí, zvláště v případech, kdy oba rodiče pracují, prožívá svůj volný čas mimo organizovaný kolektiv. Není plně využito všech

možností společenských zařízení, hlavně tělovýchovných. Čes koslovenský svaz mládeže i orgány ROH ve městech spolu s ná rodními výbory na vesnicích nevěnují dosud denní péči orga nizování zájmové a zábavné činnosti dětí mimo školu. Církevní

svátky , obřady, vyučování náboženství – to vše má stále vliv na podstatnou část dětí.

Společné úsilí školské správy , Československého svazu mlá deže a jeho pionýrské organizace , Revolučního odborového hnu 267

tí, národních výborů, tělovýchovných organizací a ostatních masových organizací a institucí, které se mají podílet na vý chově dětí, musí sledovat v širokém měřítku organizování práce,

zábavy a odpočinku většiny dětí po celý týden, včetně neděle a svátků. Musí pečovat o to, aby byl volný čas dětí vyplněn

kulturním a radostným kolektivním životem, který upevňuje jejich zdraví a bude mít příznivý vliv na vztah dětí ke škole a učení, k pionýrské organizaci a k prohlubování lásky k vlasti.

Proto je třeba vytvářet co nejlepší podmínky k rozvoji a ze sílení vlivu pionýrské organizace ČSM mezi dětmi, prohloubit práci s dětmi v mimoškolní době a na provádění hlavních akcí v průběhu roku zajistit přímou účast a pomoc všech příslušných masových organizací a institucí i celé veřejnosti. Jen tak dosáhneme výraznějších výsledků při získávání dětí pro aktivní provádění tělesné výchovy a sportu, provozování tu

ristiky, branné přípravy a zajistíme potřebnou pomoc dalšímu rozvoji dětské tvořivosti v oboru techniky , přírodovědecké práce, umění a ostatní zájmové činnosti. Nezbytné je organizovat po celý rok kulturní a tělovýchov

nou činnost s dětmi, plánovitě společnými silami pořádat a celo státně koordinovat velké masové akce a určit jejich politicko výchovné zaměření. Z toho důvodu je nutné stanovit jednotný

plán těchto akcí a cílevědomě jich využívat k prohloubení mimo školní výchovné práce s dětmi, k odstranění vlivu náboženské ideologie a k odpoutání pozornosti dětí od církevních svátků a slavnosti.

K omezování vlivu náboženství a pravidelných návštěv koste la, zvláště na vesnicích, organizovat v průběhu celého roku

i o prázdninách ve stálých i pojízdných kinech za využití pro inítacích aparátů a televizorů v klubech, osvětových besedách

i školách pravidelné promítání televizních a filmových předsta vení pro mládež. U televizorů organizovat zejména v neděli do poledne a o svátcích besedy dětí a mládeže. V boji proti nábo ženským vlivům musí být mimo osvětovou práci mezi dětmi vy užita i tělovýchovná , sportovní a turistická činnost.

Celoroční práci s dětmi zaměřit hlavně na podporu výchov né práce učitele a rodiny, zlepšení výsledků v prospěchu dětí 268

a účelné, potřebám národního hospodářství odpovídající rozmístě ní žactva do povolání po ukončení školní docházky. Při organizování a provádění všestranné výchovné činnosti

mezi dětmi musí Československý svaz mládeže a školská správa za přímé pomoci orgánů ostatních masových organizací a insti tucí stále rozvíjet práci pionýrské organizace ČSM a rozšiřovat její vliv na život dětského kolektivu . V průběhu roku jde o tyto celostátně řízené akce :

Májové slavnosti na školách, spojené s přehlídkami dětské tvořivosti, Mezinárodní den dětí, spartakiády dorostu a žactva pod názvem „ Radostné dny mládeže “, shromáždění dětí, rodičů a veřejnosti při zakončení školního roku , letní prázdniny pod heslem „ Slunci a létu vstříc “, zahájení nového školního roku a výstavky na školách, novoroční svátky dětí.

Májové slavnosti na školách spojené s přehlídkami dětské tvořivosti

( 1.-9. květen ) Dosud se konaly přehlídky dětské tvořivosti na školách

v dubnu a květnu a nebyly spojovány s oslavami 1. a 9. května ( jde o přehlídky mladých techniků, dětské umělecké tvořivosti a sportovní hry ) .

Májové slavnosti na školách sjednotí tyto akce v jedinou dětskou slavnost konanou na počest 1. máje a Dne vítězství. Bu dou organizovány přehlídky a soutěže doplněné výstavkami tech nických a výtvarných prací dětí, besedy s účastníky bojů děl

nické třídy za první republiky a za osvobození naší vlasti, po řádané za účasti rodičů a veřejnosti.

Slavnosti u příležitosti Mezinárodního dne dětí ( 3. – 10. červen )

Mezinárodní den dětí bude probíhat ve znamení přátelství a družby dětí celého světa. Bude oslavou šťastného života dětí v naší lidově demokratické republice. Kampaň vedená k Mezi národnímu dnu dětí se stane součástí boje našeho lidu za udrže ní světového míru. Slavnosti Mezinárodního dne dětí budou pořádány při osvěto 269

vých a tělovýchovných zařízeních, závodních klubech ROH a pionýrských domech tak, aby hlavní srazy dětí byly za účasti

široké veřejnosti a konaly se v přírodě ( zahrada, hřiště, park apod. ) .

Jejich hlavním motivem budou slavnosti květů uspořádané jako průvody dětí s květinami, v národních krojích, zakončené dětským karnevalem a veselicí v přírodě. Bohatý program pro děti, který na tento den připraví masové organizace a insti

tuce, bude účinným prostředkem , zvláště na vesnici, proti účasti dětí i rodičů na náboženských obřadech božího těla. Podle pod

mínek bude možno srazy dětí za účasti veřejnosti pořádat spo lečně z několika obcí .

K Mezinárodnímu dnu dětí budou organizovány za aktivní účasti pionýrské organizace ČSM pro všechny děti besedy o ži votě dětí ve spřátelených i kapitalistických zemích, rozvíjeno do pisování s pionýry z SSSR a lidových demokracií.

Spartakiády dorostu a žactva pod heslem „ Radostné dny mládeže Na základě zkušeností z 1. celostátní spartakiády budou organizovány v dalších letech střídavě okresní a krajské sparta

kiády. Jejich posláním bude upevnit dosavadní tradici spartakiád a přispět k dosažení dalších úspěchů v rozvoji naší tělovýchovy . Protože cvičení dorostu a žactva má velký rozsah, budou probíhat spartakiády mládeže odděleně od vystoupení dospělých v měsíci květnu až červnu pod heslem „ Radostné dny mládeže “ . Radostné dny mládeže budou pořádány s tímto programem :

tělovýchovná sportovní a branná vystoupení dorostu a dětí, okres ní přehlídky mladých techniků a dětské umělecké tvořivosti.

Při této příležitosti budou slavnostně předávány rudé pra

pory okresním pionýrským organizacím ČSM, vyznamenání a od měny kolektivům mladých techniků, mičurinců, sportovním druž stvům, dětským souborům a zájmovým kroužkům. Shromáždění dětí, rodičů a veřejnosti na školách

při zakončení školního roku Na těchto slavnostních shromážděních rodičů a dětí bude

veřejnost seznámena s výsledky celoroční práce školy , pionýr 270

ské organizace ČSM, s výsledky péče o děti ze strany patronát ních závodů i masových organizací a s programem činnosti dětí o prázdninách. Budou uspořádána kulturní a tělovýchovná vystou

pení dětí. Nejlepší žáci budou odměněni za svou práci , pionýři vyznamenáni vyfotografováním před rozvinutým skupinovým pra porem .

Veřejné uznání a odměny budou předávány také nejlepším

učitelům, pionýrským vedoucím, externím vedoucím zájmových kroužků , vedoucím tělovýchovných oddílů dětí a jiným veřejným pracovníkům za celoroční práci s dětmi.

Letní prázdniny pod heslem „ Slunci a létu vstříc" Každým rokem je v letním období organizována rozsáhlá činnost s dětmi , zejména v pionýrských táborech. Veliký počet dětí však o hlavních prázdninách zůstává stále ještě mimo orga nizovanou péči. Starost o děti v období prázdnin se dosud nestala

věcí celé Národní fronty. Také přípravě a provedení letní re kreace v pionýrských táborech a dětských zotavovnách není

dosud věnována patřičná pozornost . Práce s dětmi v době hlav ních prázdnin má mimořádný význam. V letním období jsou příznivé podmínky k prohloubení výchovy dětí, k upevnění vý

sledků celoroční práce školy při současném zajištění odpočinku dětí v družném kolektivu a upevnění jejich zdraví a sil . Ke splně ní těchto úkolů je třeba :

a ) Zabezpečit pro maximální počet dětí organizovaný odpo činek o letních prázdninách tak , aby jej prožily v dětském ko

lektivu ( letní činnost pionýrských skupin, mimoškolních zaří zení a dětské tábory všeho druhu ) a nebyly ponechány samy sobě nebo škodlivým vlivům. b ) Využít letního období k zesílení vlivu pionýrské organi

zace ČSM na všechny děti a jejím prostřednictvím vytvořit co nejlepší předpoklady pro výchovnou práci školy i pionýrské orga nizace ČSM v novém školním roce.

Splnění uvedených úkolů vyžaduje zvýšené pozornosti pří slušných státních orgánů, ČSM a všech masových organizací a koordinovaného řízení letní práce s dětmi v celostátním měřítku. Na základě zkušeností z krajských a okresních měst je nutné organizovat pro děti, které zůstávají o prázdninách doma , spo 271

lečné vycházky a putování pionýrů a žáků, tělovýchovné a spor tovní soutěže, kulturně masové akce, jako jsou táboráky, karne valy, dětské estrády, veselice a filmová představení. Důležité je zapojovat děti do společensky užitečné práce, přiměřené jejich věku a silám. Vést děti, zvláště na vesnici, k práci na mičurin ských políčkách a školních zahradách, organizovat s nimi brigády

a exkurze do jednotných zemědělských družstev, státních statků a traktorových stanic. K zabezpečení bohatého kolektivního života dětí o prázdni nách ve městech i na vesnicích musí být dosaženo plánovité a

účelné pomoci masových organizací Národní fronty a plně vy užito osvětových, kulturních a tělovýchovných zařízení. Ke zdár nému provádění dětské rekreace v táborech i v místě bydliště dětí je nejdůležitějším úkolem získat široký aktiv dobrovolných

pracovníků z řad pionýrských vedoucích, učitelů, rodičů a tělo výchovných pracovníků.

Zahájení nového školního roku a výstavky na školách Příprava zahájení nového školního roku vyžaduje, aby ře

ditelství škol spolu s učiteli, pionýrskými vedoucími a patró nátními závody získali rodiče a žactvo k aktivní pomoci pro přípravu důstojného zahájení vyučování na školách a provedení úpravy školy a okolí.

K zahájení školního roku uspořádat společná shromáždění učitelů, dětí, rodičů, pionýrských vedoucích i ostatních výchov

ných pracovníků a zástupců masových organizací a institucí, zejména místních národních výborů a patronátních závodů. Na

této veřejné besedě seznámit zúčastněné s výsledky letní čin nosti dětí a s úkoly školy a pionýrské organizace ČSM v novém školním roce.

Z výtvarných a literárních prací, sbírek rostlin, nerostů apod. , které děti vytvořily a shromáždily v období prázdnin, uspořádat

na školách za pomoci pionýrských vedoucích a základních orga

nizací ČSM výstavky pro veřejnost. Těchto výstavek využít k to mu, aby byl ukázán rozdíl v péči o děti v naší lidově demokra tické republice a v I. republice i dnešních kapitalistických stá tech . 272

Novoroční svátky děti ( v období zimních prázdnin )

Zatím jsou většinou omezeny na tradiční jednodenní slav nosti dědy Mráze. Bude správné po celé období zimních prázdnin organizovat v širokém měřítku zimní radovánky dětí v místnos tech i v přírodě, jako různé hry, sportovní soutěže, branné hry na sněhu, výlety, vycházky, návštěvy divadel , filmů, výstav, estrád,

besedy o knihách apod. Dosavadní zkušenosti z práce s dětmi v tomto období ukazují, že jsou předpoklady k organizování zim ních radovánek dětí v širším měřítku. „ Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str. 246–247,

18 KSC o blɔze odborů

273

ÚKOLY ODBORŮ PŘI DOVRŠOVÁNÍ VÝSTAVBY SOCIALISMU

( 1956 – 1961 )

XX. SJEZD KSSS A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ PRO NAŠI PRÁCI Z rezoluce ÚV KSČ ke zprávě o výsledcích XX. sjezdu KSSS z 30. března 1956

Ústřední výbor Komunistické strany Československa vy slechl a projednal referát prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha Antonína Novotného „ XX . sjezd KSSS a závěry vyplývající pro

naši práci“ a vyslovuje s ním plný souhlas. Na základě svého jednání se ÚV KSČ usnáší na těchto závěrech :

Ústřední výbor KSČ vyslovuje jednomyslný souhlas s vý sledky XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, ve kterém vidíme nejvýznamnější sjezd KSSS od dob Lenina . XX. sjezd KSSS má pro nás nesmírný význam proto , že zo becnil zkušenosti nejen KSSS , ale celého mezinárodního dělnic kého hnutí a ve světle tvořivého leninismu zkoumal nová fakta

a události světového vývoje a dal jasnou, vědeckou odpověď na základní otázky dějin lidstva. Zásadní otázky soudobého mezi národního vývoje mírové soužití socialistického a kapitalis tického systému, možnost odvrácení válek a formy přechodu růz hluboce osvětlené XX. sjezdem KSSS, ných zemí k socialismu se dotýkají životních zájmů lidstva , a tím také života našich národů.

V opatřeních, která byla uskutečněna od XIX . sjezdu KSSS v Sovětském svazu v průmyslu a zemědělství a zejména ve smě 277

lých úkolech další komunistické výstavby, jež jsou obsaženy v šestém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství, jedno myslně schváleném XX. sjezdem KSSS , vidíme pro nás velmi poučné řešení problémů, které vede k dalšímu mocnému růstu síly sovětské země, k novému velkému vzestupu socialistického hospodářství a značnému zvýšení blahobytu sovětského lidu. Z leninské směrnice XX. sjezdu KSSS k řešení základního eko

nomického úkolu SSSR – dostihnout a předstihnout v historic ky nejkratší době v mírovém hospodářském soutěžení nejvyspě lejší kapitalistické země ve výrobě na jednoho obyvatele – dě

láme důležitý závěr i pro naši republiku, která má ve svém rozvinutém socialistickém hospodářství a v tvůrčích silách své

ho lidu všechny podmínky k řešení tohoto úkolu. Radostně při tom vítáme prohlubující se spolupráci se Sovětským svazem a všemi zeměmi socialistického tábora, která má prvořadý význam v mírovém hospodářském soutěžení socialistické světové sousta vy s kapitalismem.

XX. sjezd KSSS vysoko vyzvedl velikou přetvářející úlohu komunistické strany, řídící se marxisticko-leninským učením, v životě společnosti. Naše Komunistická strana Československa

svou dosavadní činností dokázala, že slouží věci dělnické třídy a provádí politiku v zájmu pracujících mas, důsledně bojuje za

to, aby usnesení X. sjezdu byla uskutečněna. Nyní jde o to, aby naše strana se ještě pevněji semkla, ideově upevnila a ještě těsněji spojila s masami, abychom směleji vykročili k plnění no

vých smělých úkolů. Ústřední výbor povede stranu k tomu, aby byly u nás plně uplatněny leninské normy stranického života, rozvinula se vnitrostranická demokracie, aby vždy a ve všem

bylo zajištěno uplatnění nejvyšší stranické zásady

kolektiv

nosti vedení a do důsledků skoncováno s kultem osobnosti, jenž škodí straně a lidu. V Komunistické straně Československa,

prodchnuté idejemi leninismu, je záruka dalšího našeho úspěš ného postupu vpřed při provádění mírové zahraniční politiky, v socialistické výstavbě lidově demokratického Československa a

zvyšování materiální a kulturní úrovně lidu.

278

Ze zprávy o zasedání ÚV KSČ 2 19. –20. dubna 1956 Ve dnech 19. a 20. dubna 1956 se konalo plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. ÚV KSČ

pokračoval na tomto zasedání v jednání o závěrech a poučeních vyplývajících pro práci naší strany z XX. sjezdu KSSS. Široká diskuse, v níž promluvilo 44 soudruhů, se zabývala

připomínkami a návrhy , které podávají stranické organizace na základě projednání výsledků posledního zasedání ústředního výboru strany, a otázkami , které souvisí s konkrétním provádě ním rezoluce ÚV KSČ ze dne 30. března 1956.

Ústřední výbor konstatoval, že projednávání těchto otázek ve všech stranických orgánech a organizacích probíhá za aktivní účasti členstva, ve znamení ostré kritiky nedostatků ve stranic

kém a veřejném životě. Stranické organizace vyjadřují své od hodlání aktivněji působit k odstranění nedostatků a účinněji za bezpečovat úkoly při uskutečňování generální linie strany. Ústřední výbor KSČ se usnesl, aby do celostátní konference

strany byla vypracována nejnaléhavější opatření k zlepšení pláno vání a řízení národního hospodářství, ke snížení počtu pracovníků

hospodářského a správního aparátu, k zjednodušení dosavadního systému administrativy , zvýšení úrovně práce vlády a k prová dění další decentralizace správy při současném zvýšení úlohy národních výborů. ÚV KSČ dal dále směrnici, aby k posílení so

cialistické zákonnosti byla urychleně připravena řada opatření týkajících se soudů, prokuratury a zřízena instituce vyšetřují cích soudců. Zároveň byla přijata řada opatření, jejichž úkolem je zvýšení úlohy pléna ústředního výboru strany jakožto jejího nejvyššího orgánu v období mezi sjezdy strany. ÚV KSČ se usnesl zároveň na opatřeních, na jejichž základě bude značně zesílena úloha masových organizací, především od borů, a připraveno zřízení jediné masové dobrovolné tělovýchov né organizace.

„Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str. 290-291 . str. 337–344 .

279

K SOUČASNÝM OTÁZKÁM PRÁCE STRANY

Z usnesení celostátní konference KSČ z 15. června 1956

Celostátní konference projednala závažné naléhavé otázky stranické práce. Konstatuje , že rezoluce březnového pléna ÚV KSČ podnítila komunisty k vysoké aktivitě, ke smělé a otevřené kritice existujících nedostatků.

Rozmach kritiky je nejcennějším přínosem období po XX. sjezdu KSSS a celá strana, ústředním výborem počínaje, musí

vynaložit všechno úsilí, aby stranická kritika se dále rozvíjela. Četné návrhy , předložené celostátní konferenci k projednání a schválení, vyplynuly právě z této kritiky a jsou výrazem neutu chajícího zájmu pracujících o zdar socialistické výstavby . Ostrá kritika nedostatků se netýkala jen otázek, které je třeba řešit z celostátního hlediska, ale které je možno a nutno řešit přímo v jednotlivých krajích, okresech, závodech a místech. Z toho musí vyvodit závěry všechny naše místní orgány, jejichž

vědnost se zvyšuje s prováděnou decentralizací státní a hospo dářské správy.

Veliký rozmach kritiky, úsilí odstranit vše staré, přežité, co

brzdí náš postup vpřed, je výsledkem tvůrčí aplikace závěrů XX. sjezdu KSSS na naše poměry. To má velký význam v boji

za důsledné uplatňování leninských principů v práci naší strany, 280

povede k posilování a správnému uplatňování vedoucí úlohy strany na všech úsecích, a tím k novým úspěchům při socialis tické výstavbě země.

Důsledného uplatňování leninských principů nelze dosáhnout bez zásadního obratu v práci strany. Tento obrat nejde přirozeně uskutečnit najednou, vyžaduje určitého času a velikého úsilí. Je však třeba k němu přistupovat rázně a důsledně a musí zaň bo jovat celá strana, každý komunista. Výsledky projednávání rezoluce březnového pléna ÚV svědčí o jednotě strany , jsou dokladem jejího ideového růstu. Drtivá

většina členů strany správně chápe závěry ústředního výboru a staví se plně za jejich provádění. V diskusi, která probíhala v celé straně, ve všech organiza cích, se potvrdila vyspělost proletářského jádra strany, o jehož politickou zkušenost, zralost a pevný třídní postoj se naše strana především opírá. Potvrdilo se rovněž, že drtivá většina pracujících uznává ve doucí úlohu strany v naší společnosti, vidí ve straně oprávněnou vůdkyni v boji za socialismus a mír. Komunistická strana Čes koslovenska si svou třicetiletou činností dobyla úcty nejšir

ších vrstev lidu, protože stála v čele boje za nejvlastnější zájmy dělnické třídy a všech pracujících a v tomto boji nelitovala obětí. Vedoucí úloha strany se rozvíjí na podkladě přesvědčování a organizátorské práce, nemá nic společného s poručníkováním a hulým administrováním . Přes velké klady, které průběh diskuse přinesl, je nutno

vidět, že se vyskytla řada nejasnosti i nesprávných, našim zása cám cizích názorů, obrážejících maloburžoazní kritiku politiky

strany, které přecházely v některých případech až k zlovolným útokům na stranu a její zásady. Strana není izolována od života, a proto také, zvláště v důležitých momentech, v ní působí a jeví se různé cizí vlivy z vnějšku, zvláště tam, kde komunisté pole vili v boji proti zanášení nepřátelské buržoazní ideologie do strany. Všude, kde se nesprávné názory projevily , je nutné pod statně zesílit ideologickou činnost strany. Konference má za to, že sociální složení strany

jen 36,3

procenta dělníků přímo z výroby a 7,3 procenta rolníků – je ne příznivé a má někde i vliv na složení stranických orgánů i na 281

důsledné plnění usnesení strany. Jedním z neodkladných úkolů je zlepšit sociální složení strany přijímáním především dělníků a

rolníků. Ve složení stranických orgánů se musí jasněji projevit úloha dělnické třídy , nejdůslednějšího bojovníka za novou, so cialistickou společnost.

Na splnění budovatelských úkolů druhé pětiletky má veliký vliv organizace všech příslušníků dělnické třídy a širokých vrstev pracujících Revoluční odborové hnutí. Odbory spojují na základě dobrovolnosti miliónové masy pra

cujících k boji za jejich nejvlastnější životní zájmy, s nimiž je v plné shodě politika naší strany a její linie v socialistické vý stavbě.

Hlavním úkolem odborů je získávat nejširší vrstvy pracují cích k aktivní účasti v socialistické výstavbě, organizovat ma

sové socialistické soutěžení, výměnu nejlepších výrobních zku šeností a uplatňování nové techniky. Komunisté v odborech musí mít stále na zřeteli a vysvětlovat všem pracujícím, že nový spo

lečenský řád může zvítězit jedině vyšší produktivitou práce, než byla za kapitalismu.

Odborářská práce hraje rozhodující úlohu v tom, aby plnění úkolů výstavby bylo všude v souladu s trvalou péčí o člověka, o je ho životní podmínky a kulturní vývoj, zdraví a bezpečnost práce. Odborová organizace neplní a nemůže plnit svou úlohu tam, kde je pouhým přívěskem vedení závodu a ne jeho partnerem, který s ním má sice pracovat ve shodě , ale ne na úkor pevného há jení zájmů pracujících. Mají-li odbory takto účinněji a všestranněji než dosud plnit (

své významné poslání v naší společnosti, musí zlepšit především bezprostřední organizátorskou a výchovnou práci mezi dělníky a zaměstnanci přímo v závodech, v dílnách a na jednotlivých praco vištích. Mnohostranná náplň odborové činnosti se má všestranně

projevit v plnění kolektivních smluv, jejichž autoritu je nutno značně posílit. Komunisté v odborech musí vést rozhodný boj s byrokratis mem v odborářské práci. Sila odborového hnutí je především v činnosti tisíců dobro volných funkcionářů, v jednotě členských mas. Proto bude správ

né podstatně snížit počet placených pracovníků v odborech, pře 282

devším v ÚRO a v ÚV svazů, a přenést větší váhu na odborář ský aktiv, především na předsedy závodních výborů, na volené orgány, na práci svazů. Provést účelnou a ráznou decentrali zaci, přenést těžiště odborářské práce na nižší odborové orgány a na závody.

Strana oceňuje významný přínos naší mládeže při budování socialismu. Celostátní konference však upozorňuje celou stranu na vážné slabiny ve výchovné práci mezi mládeží. Strana jako celek nevěnovala mládeži takovou pozornost, jaké bylo třeba.

Denní starostí naší strany musí být především zesílení vý chovného vlivu na naši mládež v duchu socialistických idejí. Celá strana musí zvýšit péči o výchovu mládeže na závodech i vesnicích a o studentskou mládež. K tomu bude třeba, aby při OV KSČ byly ustaveny 6-8členné komise pro práci mezi mlá

deží jako pomocný orgán okresního výboru ; jeden z tajemníků KV i OV KSČ bude v přímém styku se soudruhy ve vedoucích funkcích ČSM . Stane-li se věc výchovy mládeže věcí celé strany,

bude-li ČSM poskytnuta všestranná pomoc široké veřejnosti, rychle se zbaví mnohých nedostatků, přiblíží svou činnost více místům, kde mládež žije, rozšíří svůj vliv na veškerou mládež. Rozhodujícím měřítkem práce mládeže zůstává její účast na

aktivní budovatelské práci. Je nutné , aby se ČSM více opíral o děl nické jádro mládeže. Slabá je organizace ČSM na vesnici. Orga

nizace ČSM musí plnit významné politické poslání při sjednoco vání naší dělnické, rolnické a studentské mládeže. Vážným ne dostatkem je, že činnost ČSM je málo přitažlivá, že se mu nedaří zaujmout pro práci ve Svazu veškerou mládež a vykonávat na ni svůj vliv. Konference považuje za nutné zlepšit práci strany mezi že

nami. Ačkoli podíl žen na různých úsecích výstavby a společen ského života je značný a bude stále stoupat, nezvyšuje se úměr

ně tomu jejich kvalifikace. Nejsou vždy řešeny různé obtíže spo jené se zařazováním žen do socialistické výstavby jak v závo dech, tak i na vesnicích. To je třeba odstranit, hlavně odbory a národní výbory by měly této skutečnosti věnovat zvýšenou po

zornost. Také činnost výborů žen při národních výborech třeba postavit na vyšší úroveň , zlepšit politickovýchovnou práci mezi 283

ženami a v daleko větší míře je získávat pro řešení sociálních a kulturních otázek v činnosti národních výborů.

Proto je úkolem celé strany daleko pozorněji vnikat do těchto problémů, hledat spolu s aktivními pracovnicemi správné cesty k jejich řešení a dbát na svolávání aktivů žen po linii stra 1

ny, odborů i národních výborů. Celostátní konference souhlasí s vytvořením jednotné tělo

výchovné a sportovní organizace, opřené o tělovýchovné jednoty v místech a na závodech, budované podle zásad demokratic kého centralismu při uplatnění nejširší účasti dobrovolných pra covníků.

Významným opatřením je i to, že jednotná tělovýchovná organizace bude včleněna do rámce Národní fronty.

Takto vybudovaná organizace s minimálním aparátem pove de k dalšímu zmasovění tělesné výchovy a sportu, k dalším je jich úspěchům. Celostátní konference konstatuje , že jsme pře: zlepšení ideo logické práce strany nedosáhli ještě plného obratu, že jsme ne vytvořili ještě všechny předpoklady pro její trvalý vzestup.

Velikou brzdou ideologické práce je dogmatismus v chápání teorie a administrátorský postoj k řízení ideologické práce. Dogmatismus, to je určitý způsob strnulého myšlení, jenž se vy hýbá analýze skutečnosti , nepoužívá marxismu-leninismu jako metody poznání a přeměny světa , ale jako hotového receptu pro všechny případy v životě. Pomoc, kterou marxisticko -leninská teorie poskytuje praxi ,

není v tom, že teorie pouze piekriticky konstatuje vše, co se vy . skytuje v praxi, že jen mechanicky zdůvodní vše, co v našem životě existuje. Teorie a ideologická práce, má-li skutečně slou

žit praxi, musí praxi kriticky rozebírat a hodnotit, zevšeobecňovat nové, pokrokové stránky naší praxe a kritizovat to, co je v praxi zaostalé , rutinérské a zkostnatělé.

Celá ideologická práce od teoretické činnosti až po agitaci musí daleko více učit komunisty samostatně myslit, zevšeobec ňovat zkušenosti a na tomto základě iniciativně jednat v duchu marxismu-leninismu, v duchu generální linie strany. Musí ji pro

línat marxisticko - leninský názor o rozhodující úloze lidových mas při budování socialismu. 284

V současné době vystupuje do popředí v propagandě a agitaci ekonomická stránka teorie marxismu-leninismu, otázky konkrét ní ekonomiky . Současně s tím je v popředí ideologické práce boj

za důsledné uplatňování leninských norem stranického života, rozpracovávání a objasňování otázek výstavby strany a stranic ké práce i mezinárodních otázek. Ze skutečnosti , že jsme pro mírové soužití a soutěžení s ka pitalismem, nelze nikterak vyvozovat, že by bylo možno polevit v boji proti buržoazní ideologii , proti přežitkům kapitalismu ve vědomí lidí.

Veliké úkoly má stranický tisk. Vycházíme ze zásady, že stra nický tisk je hlasatelem stranických názorů a že je řízen stra nickými orgány. Výměna názorů na stránkách tisku o tom, jak

zlepšovat práci, musí být prováděna v duchu našich idejí, nespráv né názory musí být vysvětlovány a překonávány, aniž při tom přijde nazmar jediný správný podnět. Při veškeré živosti a poutavosti obsahu tisku, o kterou budeme stále usilovat, záleží tím více na

jeho základní stranické pozici, na jeho komunistické pevnosti a jasnosti. Je třeba zvýšit stranickou kritičnost tisku, jeho pohoto vost a informovanost.

Jedním z nejvážnějších problémů v oblasti výchovy je vý chova nové inteligence. V politickovýchovné práci mezi vysoko školáky má zvláštní místo vyučování marxismu-leninismu, které je třeba zbavit všech vlivů dogmatického výkladu a odtržení od praxe. Rozvrstvení studentů na vysokých školách podle jejich sociálního původu stále ještě neodpovídá úloze dělnické třídy a pracujícího rolnictva v naší společnosti. Pokud jde o otázky literatury a umění, zásadní postoj k těm

to otázkám byl vyjádřen v dopise ústředního výboru strany II . sjezdu spisovatelů. Ovzduší otevřené výměny názorů a všestranného rozmachu

tvůrčí aktivity, které přináší na všech úsecích důsledné uplatňo vání leninských idejí, vytváří nejpříznivější podmínky pro čin

nost našich spisovatelů a všech umělců. Strana je přesvědčena , že jejich tvorba bude svědectvím naší veliké doby.

Úkoly ideologické práce naší strany vyžadují nutnost jejího nejužšího spojení s výstavbou socialismu. Pro tento základní úkol je třeba využít všech prostředků propagandy a agitace, našeho 285

tisku, literatury, filmu a umění, naší kulturně osvětové práce. Ve smyslu rezoluce březnového ÚV KSČ a usnesení ÚV KSČ z dubna letošního roku, které obsahují hlavní závěry pro naši práci v současné době, celostátní konference zdůrazňuje, že v ce

lé činnosti strany jde o to, důsledně uplatňovat stanovy naší strany, v nichž jsou vtěleny leninské principy stranického ži vota. Aby proces osvojení si leninských principů probíhal v celé straně co nejintenzívněji, je nutno orientovat se na takové me tody práce, které umožňují upevňovat organizační a ideovou jednotu strany a vytvářejí příznivé podmínky pro rozvíjení ini ciativy a osobní odpovědnosti každého komunisty .

V současné době je třeba zaměřit pozornost strany především k těmto metodám a formám práce :

a ) Ve všech stranických orgánech důsledně dodržovat zá sadu kolektivního vedení a rozhodování. Chápat ji jako společné projednání otázek a osobní odpovědnost při provádění. V této

souvislosti pracovat více s aktivem, postupně do něho získávat i bezpartijní a systematicky využívat práce dobrovolných komisí při orgánech strany.

b ) Soustředit se na řešení zásadních otázek a přitom daleko

větší pozornost věnovat kontrole plnění směrnic, a to za nejširší účasti pracujících.

c ) Těžiště stranické práce vidět mezi lidem na pracovištích . Proto stranické orgány musí pracovat operativněji, odstranit zby tečné porady a schůzování.

Je třeba, aby se členové ústředního výboru a vlády a další vedoucí straničtí a hospodářští pracovníci systematicky zúčast

novali zasedání krajských a okresních výborů, aby chodili na členské schůze v závodech a místech, na schůze krajských a okresních aktivů .

d ) zlepšit informovanost členstva o zásadních otázkách pro

jednávaných vyššími orgány strany vedle účasti vedoucích pra covníků na schůzích a aktivech poskytováním materiálů nižším stranickým orgánům k informaci, instruktážemi a stranickým tiskem.

e ) Podstatně zvýšit náročnost na práci stranického aparátu,

významného pomocníka voleného orgánu, zejména rozvíjet jeho organizátorskou úlohu . Zlepšit péči o výchovu pracovníků stra 286

nického aparátu a neustále jej zkvalitňovat. Správně rozmístit síly stranického aparátu, aby byla poskytována lepší pomoc niž ším orgánům strany a především organizacím ve výrobě. f ) Kádrovou prací se musí zabývat všichni odpovědní pra covníci a uvědomovat si , že stranické kádry vychováváme nejen

na školách, ale především v praktické práci. Je nutno posuzovat

kádry podle politických, pracovních i morálních kvalit za osobní účasti toho, o koho jde. Daleko směleji vyzvedávat do funkcí

členy strany z řad třídně uvědomělých dělníků a rolníků.

Celostátní konference svými závěry znamená jasné stano

visko k dosaženým úspěchům i chybám, kterých jsme se ve stra nické činnosti dopouštěli. Otevřenou kritikou nedostatků v mi nulém i jasnou směrnicí pro práci strany v nejbližším období dává nový impuls k rozvinutí široké iniciativy v politickém i hos podářském životě. Všechna přijímaná opatření, týkající se stát ního a hospodářského života a práce strany, směřují k prohlou

bení socialistického demokratismu v naší zemi a povedou k roz voji politické a pracovní aktivity všeho lidu. Úkolem stranických orgánů a organizací je na všech úsecích zvýšit řídící a uvědomo

vací činnost strany rozvíjením zásadní stranické kritiky, odstra řovat všechny překážky, které brání iniciativě pracujících, pev ně rozhodnutých – pod vedením Komunistické strany Českoslo venska vlasti .

dát všechny síly k dobudování socialismu v naší

„Od X. do XI. sjezdu KSC“ , str. 337-344

287

O ÚKOLECH ODBORU PŘI BUDOVÁNÍ SOCIALISMU V NAŠÍ VLASTI

Usnesení plenárního zasedání ÚV KSČ z 27. září 1956

Uplynulých jedenáct let naší lidově demokratické repu bliky znamená slavnou dobu v dějinách národů Československa. Pracující v čele s dělnickou třídou dokázali celému světu, že jsou schopni hospodařit ve své zemi lépe než kapitalisté a za jistit pro všechen lid trvalý vzestup hmotné a kulturní úrovně. Vzrostla síla dělnické třídy a upevnil se její svazek s pra

cujícím rolnictvem. Byly splněny základní úkoly socialistické výstavby a přestavby národního hospodářství. Socialistický sektor se v roce 1955 podílel 90 procenty na národním důchodu. Objem průmyslové výroby se od roku 1946 zvětšil více než 3,5krát.

Hlavním a vedoucím odvětvím průmyslu se stalo strojírenství. Rozhodujícím činitelem pro rozvoj průmyslové výroby byl růst produktivity práce, který ke vzrůstu výroby přispěl 86,5 procen ty. Vzrostla a upevnila se socialistická zemědělská velkovýroba a zlepšilo se postavení drobného a středního rolníka. Vzestup výroby a produktivity práce vedl ke zvyšování osobní spotřeby potravin a průmyslového zboží. Na velkých a pozoruhodných vý

sledcích, kterých náš pracující lid dosáhl, se podílí Revoluční odborové hnutí .

Výsledky dosažené v hospodářské a kulturní výstavbě umož 288

nily stanovit smělé cíle druhého pětiletého plánu rozvoje národ ntho hospodářství : dobudɔvat v podstatě materiálně výrobní základnu socia lismu a dosáhnout, aby socialistický sektor získal i v zeměděl ství rozhodující převahu ;

zajistit rychlý rozvoj výrobních sil a přispět tak k získání prvenství socialistické světové soustavy v mírovém soutěžení s kapitalismem ;

rozšířením a upevněním socialistických výrobních vztahů a rozvojem výroby na základě růstu společenské produktivity prá ce dále podstatně zvýšit hmotnou a kulturní úroveň lidu. Dosáhnout těchto cílů předpokládá zvýšit hrubou výrobu prů

myslu nejméně o 50 procent; celkový objem zemědělské výroby zhruba o 30 procent : celkový objem přepravy ( mimo závodovou ) o 44 procent ; počet pracovníků v národním hospodářství o 7,9 procenta ; národní důchod nejméně o 48 procent ; zvýšit osobní spotřebu obyvatelstva nejméně o jednu třetinu a spotřebu krytou

z prostředků státního rozpočtu o více než jednu pětinu v porov nání s úrovní dosaženou v roce 1955. Velký důraz je kladen na

růst produktivity práce, která má zabezpečit růst průmyslové výroby z devíti desetin, a růst stavebně montážních prací ze čtyř pětin.

Splnění úkolů druhého pětiletého plánu vyžaduje od Revo lučního odborového hnutí rozvíjet aktivitu a tvůrčí iniciativu pra

cujících jako nevyčerpatelný zdroj síly socialistického hospodář ství a plně využít jejich bohatých zkušeností. Pro Revoluční od

borové hnutí to znamená dát plně všechny své síly a možnosti do služeb socialistické výstavby ; provést důkladný rozbor své práce a odstranit z ní všechny nedostatky, které se přes nesporné úspěchy projevují. Smělé a inspirující ideje XX. sjezdu Komunistické strany So větského svazu, které mocně ovlivnily politický a hospodářský život naší země, se obrazily v usneseních celostátní konference naší strany a ve směrnicích k druhému pětiletému plánu rozvoje

našeho národního hospodářství. Mohutný vzestup politické akti vity strany se stále více projevuje ve všestranném růstu inicia tivy nejširších vrstev pracujícího lidu, v jejich aktivní účasti na budování a správě naší země . Přes tyto kladné výsledky nelze 19 KSC o úloze odborů

289

však přehlédnout některé záporné jevy v Revolučním odborovém hnutí, které pramení z nesprávného chápání výsledků XX. sjezdu KSSS , z pronikání nepřátelské propagandy do řad odborů, což oslabuje jejich vliv v masách pracujících.

Úloha odborů je často chápána tak, jako by odbory byly po volány hájit zájmy dělníků proti jejich socialistickému státu. To

je nesprávné, neboť hájit zájmy dělníků a ostatních pracujících v lidově demokratickém zřízení je úkolem státu, strany, odborů a celé společnosti. Revoluční odborové hnutí má dnes základní vliv na ekono

mickosociální politiku při hospodářské a kulturní výstavbě stá tu. Zúčastňuje se při tvorbě zákonů a nařízení, mzdových opatře ní, má zabezpečenou plnou účast při vypracovávání hospodářské politiky. Je jeho úkolem hledat další cesty, jak ještě více tento vliv rozšířit a podstatně zlepšit propagandistickou práci se v objasňování zásad hospodářské politiky strany a vlády znamovat s ní dělníky a všechny pracující. Ústřední výbor KSČ na březnovém a dubnovém zasedání le tošního roku kriticky poukázal na byrokratické a administrativní metody práce, které se zakořenily v odborech. Upozornil, že pře

bujelost odborového aparátu a přílišná centralizace jsou vážnou brzdou iniciativy členských mas. Také v diskusi, která probíhala na těchto zasedáních ve straně i celé veřejnosti, bylo kriticky

hovořeno o práci Revolučního odborového hnutí, zejména o tu hém centralismu a byrokratismu v odborové práci .

Celostátní konference KSČ znovu ukázala, kterým směrem zaměřit práci Revolučního odborového hnutí, aby nastal rozhod ný obrat v jeho práci :

1. získávat nejširší vrstvy pracujících k aktivní účasti v socialis tické výstavbě ;

2. dbát, aby plnění úkolů výstavby bylo všude v souladu s trva lou péčí o člověka ;

3. svést rozhodný boj s byrokratismem v odborářské práci, pod

statně snížit počet placených pracovníků a větší váhu přenést na odborářský aktiv.

290

1. PODSTATNĚ ZVÝŠIT ÚLOHU ODBORO PŘI BUDOVÁNÍ SOCIALISMU

V základních odborových organizacích i v nejvyšších odboro vých orgánech se projevují u komunistů-funkcionářů vážné teore tické nejasnosti v chápání a praktickém uskutečňování úlohy od borů při budování socialismu. Mnozí odboroví funkcionáři - i komunisté .

podléhají a

sami často hlásají nesprávné názory o tom, že úloha odborů je dnes v podstatě stejná jako za kapitalismu, že se změnily jen

formy a metody boje. Z takových názorů vyplývá nesprávné chá pání otázky hájení zájmů pracujících. Kořen těchto nesprávných názorů je v nepochopení základního rozdílu v postavení dělnic

ké třídy za kapitalismu a dnes, a tím i v postavení odborů. Rudé odbory hájily zájmy pracujících za kapitalismu tím, že

organizovaly a vedly dělnictvo do boje za ekonomické a politic ké požadavky dělnické třídy proti kapitalistům. Cílem tohoto boje bylo chránit dělníky před vykořisťováním a zbídačováním, zlepšit jejich materiální postavení a sjednotit a vychovat dělnickou třídu

i ostatní námezdně pracující k boji za svržení kapitalistického řádu. Hlavní formou boje byla v této době stávka a podmínkou vítězství uvědomělost a jednota dělníků. Vedoucí silou v tomto boji byla komunistická strana. Dnes se postavení dělnické třídy od základu změnilo. Z děl nické třídy, dříve vykořisťované, se stala třída vládnoucí. Stát,

který byl dříve nástrojem v rukou buržoazie na potlačování a ožebračování dělnické třídy, se stal nástrojem dělnické třídy k po tlačení odporu nepřátel dělnické třídy, nástrojem převýchovy obyvatelstva , nástrojem k zabezpečení ekonomické a kulturní přestavby společnosti. S těmito politickými a ekonomickými změnami v našem společenském zřízení se změnilo také postavení a úloha odborů.

Úkolem odborů dnes je získávat nejširší vrstvy pracujících k aktivní účasti v socialistické výstavbě, a tím neustále zlepšovat jejich materiální zabezpečení, upevňovat jednotu dělnické třídy,

vychovávat člověka v duchu socialismu, a tak naplňovat lenin skou tezi, že odbory jsou školou správy, školou hospodaření, školou komunismu.

V naší etapě vývoje jde o to , aby se každý dělník stal hospo dářem na svém pracovišti, zlepšovatelem výroby , aby na výrob 291

ních poradách pomáhal řešit otázky výroby , aby úsilí všech

pracujících směřovalo ke zvýšení produktivity práce cestou lepší organizace práce, cestou zavádění nové a využívání veškeré tech niky . Proto nelze jednostranně chápat hájení zájmů pracujících,

podléhat „ ochranářským “ náladám, které zanáší do řad pracu jících nejčastěji měštácký panikář nebo třídní nepřítel a kterým

mnozí odboroví funkcionáři podléhají. K trvalému zvyšování ži votní úrovně všech pracujících není za socialismu jiná cesta nežli cesta zvyšování a zdokonalování výroby. Vést pracující touto cestou znamená hájit jejich zájmy .

Nejdůležitějším činitelem ve výrobě je člověk. Proto odborová práce hraje rozhodující úlohu v tom, aby plnění úkolů výstavby národního hospodářství bylo všude v souladu s trvalou péčí o člo

věka, o jeho životní podmínky a kulturní vývoj, zdraví a bez pečnost práce. Odborům se v lidově demokratickém státě otvírají široké

možnosti nejen pečovat o potřeby dělníků a ostatních zaměst nanců , ale především vytvářet předpoklady pro to, aby jejich po třeby mohly být rozvojem socialistické výroby v neustále rostou cí míře uspokojovány . Je proto úkolem odborů aktivně zapojovat nejširší vrstvy pracujících do socialistické výstavby a vychová

vat je v uvědomělé příslušníky a budovatele našeho lidově de inokratického státu. Tento úkol je tím závažnější, že do našich

závodů přišla celá řada malovýrobců a příslušníků neproletár ských vrstev. Poměr odborové organizace k lidově demokratic kému státu musí být tedy poměrem aktivní spolupráce. Odbory

spojují hospodářský aparát s pracujícími. Odbory nejsou organizací státní. Je to organizace, kde na základě budovatelské práce a praktických zkušeností se pracu jící oprošťují od starých návyků a předsudků, kde se stávají uvě

domělými budovateli nového společenského řádu, kde se učí spravovat a řídit hospodářství celé země. Odbory nesou spoluodpovědnost před dělnickou třídou za ří zení hospodářství v naší zemi . Jejich úkolem je nesmiřovat se s fakty narušování našeho národního hospodářství ze strany ně

kterých hospodářských pracovníků, jako je neuspokojivá organi zace práce a výroby, porušování bezpečnostních opatření při práci a podobně. 292

Plní-li odborové organizace své povinnosti i v tomto směru, přispívají velkou měrou k upevňování svého státu i k upevňování autority odborové organizace.

Poměr odborové organizace k vedení závodu má být pomě rem vzájemné spolupráce, neboť jejich zájmy jsou totožné. Ne

jsou však totožné formy a metody práce, kterými zajišťují plnění hospodářských plánů. Ředitel závodu řídí výrobu cestou příkazu,

tj. cestou služební, a nese před zákonem plnou odpovědnost za stav v závodě, za plnění plánu. Odborová organizace, jako dobro

volná organizace, zajišťuje plnění výrobních úkolů cestou vý chovy, přesvědčování a podněcování iniciativy pracujících . Auto ritu může mít jen takový závodní výbor odborového svazu, který se stal nikoli přívěskem vedení závodu, ale jeho partnerem, který s ním pracuje ve shodě, ale přitom si kriticky všímá všech nedo statků porušujících zájmy pracujících. Závodní výbor odborového svazu nejedná správně ani tehdy, nahrazuje - li vedení závodu, neboť nahrazování a obcházení ve dení závodu je jednou z forem projevů anarchosyndikalismu. Úkolem odborů je vést všechny dělníky a ostatní zaměst nance k jasnému poznání, že jen aktivní účastí při výstavbě so

cialistického hospodářství lze dosáhnout uspokojování jejich hmotných i kulturních potřeb. Proto mají organizovat masové so cialistické soutěžení, výměnu nejlepších zkušeností, dbát o zavá dění nové techniky a nových metod práce, mají vysvětlovat všem

pracujícím , že nový společenský řád může zvítězit jenom vyšší produktivitou práce než byla za kapitalismu.

Veškerá praktická činnost odborů vyžaduje neobyčejné po zornosti a všímavosti pro každodenní nejdrobnější - otázky života pracujících. K tomu přispěje, když odbory budou upev

novat spojení s pracujícími, přesvědčovat je o politice odborů, a když se budou od pracujících učit. Odborové organizace mají znát názory pracujících, umět vždy správně a včas rozeznat,

kdy zájmy jednotlivců jsou v rozporu se zájmy celku. Nesprávné názory nenechat bez odpovědi, ale dobře je vysvětlovat. K opráv něné kritice nemůže odborová organizace mlčet, ale musí napra vovat nedostatky, rozhodně bojovat proti anarchistickým meto dám řešení obtíží nebo rozporů se státními a hospodářskými

orgány, rozpory pomáhat odstraňovat a vysvětlovat, že stávka 293

není forma, jak se i někdy správných požadavků domáhat. Přitom plně využívat všech práv odborové organizace. Revoluční odborové hnutí je samostatnou společenskou orga

nizací, řídí se principy demokratického centralismu. Proto ne může být pověřováno různými úkoly nebo funkcemi od jiných společenských, státních nebo hospodářských organizací.

Aby se Revoluční odborové hnutí daleko aktivněji podílelo na budování socialismu, je nutno :

1. Zvýšit aktivitu odborových organizací při sestavování a plnění národohospodářského plánu, při zvyšování výroby a pro duktivity práce.

Splnění vysokých úkolů druhé pětiletky je podmíněno rozvo jem aktivity a tvůrčí iniciativy dělníků, rolníků a pracující inte

ligence. To zavazuje ROH , aby zvýšilo účast všech odborových svazů, a zejména jejich základních organizací na celkovém řízení národního hospodářství, aby dbalo o to , že růstu produktivity práce bude dosahováno především na podkladě technického roz voje, uskutečňováním technickoorganizačních opatření, a nikoliv za cenu vyššího fyzického vypětí dělníků. Technika přináší uleh čení namáhavé práce, odstraňuje podstatný rozdíl mezi fyzickou

a duševní prací a je rozhodujícím činitelem pro nepřetržitý růst produktivity práce, pro trvalý růst životní úrovně všech pracu jících. Proto je úlohou odborů :

rozvíjet zájem pracujících o novou techniku, vysvětlovat vý

znam mechanizace, vést je k zvyšování odborné kvalifikace, zlepšování úrovně vyučování v kursech a školách určených pro

rozšíření technického vzdělání pracujících, k masovému rozví jení hnutí vynálezců a zlepšovatelů výroby . Vynálezci a zlepšovatelé se střetávají s neporozuměním u hospodářských pracovníků i s lhostejností odborové organizace nebo některých odborových funkcionářů. Velké množství zlepšo vacích návrhů není rychle vyřizováno a zaváděno. Rozšiřování přijatých zlepšovacích návrhů je často živelné. Úsilí odborových 294

organizací má směřovat k tomu, aby síly všech pracovníků ve výrobě, inženýrů, konstruktérů, technologů, mistrů a dělníků

byly zaměřeny k dosažení významných úspěchů ve zvyšování technické úrovně.

Neodůvodněné změny výrobních programů narušují organi

zaci výroby, mají za následek zvyšování prostojů a růst šturmov štiny. Nepříznivě ovlivňují výdělky dělníků a jejich spokojenost v práci. Je úkolem odborové organizace, aby proti nepořádkům a byrokratickým přehmatům hospodářských pracovníků zaujímala

jasný a nekompromisní postoj. V případech odůvodněných změn má naproti tomu odborová organizace společně s vedením závodu

vysvětlovat změny výrobních programů pracujícím a získávat je pro zajištění plynulé výroby. Stále stoupající počet individuálních a kolektivních závazků a závodů přihlášených do soutěže o rudé prapory svědčí o tom, že se zvýšil zájem pracujících o socialistické soutěžení. Na základě dosažených výsledků a zkušeností je třeba dále prohlubovat výchovnou funkci socialistického soutěžení, organi

zovat jeho rozvoj a zaměřit jej na masové ovládnutí nejvyšší tech

niky a organizace výroby. Veřejně hodnotit výsledky soutěžení a účinněji využívat morální i hmotné pobídky soutěžících. Dbát, aby pracovní nadšení dělníků a techniků, projevující se v socia listickém soutěžení, bylo podepřeno hmotnou zainteresovaností a pořádkem v organizaci výroby. Důležitým úkolem ROH je zajistit usnesení celostátní kon

ference strany o zkrácení pracovní doby na 46 hodin a u mlá deže do 16 let na 36 hodin týdně s platností od 1. 10. 1956. Zís kané zkušenosti z plnění tohoto úkolu zhodnotit a využít jich při zkracování pracovní doby na sedmihodinový pracovní den. Zvýšit účast odborových organizací ve výrobě znamená více než dosud využívat výrobních porad, hospodářských aktivů a ostatních forem účasti dělníků na řízení výroby. S potřebnou razností a zásadovostí vyžadovat, aby hospodářští vedoucí řešili

iniciativní návrhy pracujících a uplatňovali je v praxi, aby ne nechávali bez odpovědi ani jeden návrh a kritickou připomínku, aby zaváděli do praxe novou techniku a pokrokové výrobní me tody na všech pracovištích. Spolu s nimi organizovat širokou výměnu nejlepších zkušeností mezi pracujícími. Vést je k vlaste 295

neckému poměru k práci, k pečlivému zacházení se socialistic kým vlastnictvím a plnému využívání kapacit strojního zařízení. kozhodněji vystupovat proti jednotlivcům, kteří výrobou zmetků, neodůvodněnou absencí, svévolnými změnami v zaměstnání a rozkrádáním státního majetku poškozují celý kolektiv pracují cích.

Zvýšit aktivní účast základních odborových organizací na sestavování národohospodářského plánu na rok 1957 v období jeho příprav, zvláště při plánování technického rozvoje, plánu

práce, mzdových fondů, investiční výstavby, sociálních a kultur ních zařízení, ochrany a bezpečnosti práce. Zabezpečovat, aby ná vrhy ročních plánů byly na pracovištích projednávány s plnou vážností a za nejširší účasti všech pracujících. Rozhodněji usilo vat o to, aby prostředky, které vláda dává k zabezpečení rozvoje

národního hospodářství a osobních potřeb pracujících, byly co nejúčelněji použity v plném rozsahu. 2. Dále upevňovat svazek dělníků a rolníků, který je politic

kým základem Národní fronty a nezbytnou podmínkou vybudo vání socialismu .

Vedoucí úlohu v

mto svazku má dělnická třída. Odborové

organizace mají prohlubovat v řadách dělnictva vědomí odpo vědnosti dělnické třídy za socialistickou přestavbu vesnice. Orga nizátorskou prací na závodech a prostřednictvím patronátů při spívat k upevňování svazku dělníků a rolníků, jakožto podmín ky dalších úspěchů ve zvyšování zemědělské výroby a ve združ

stevňování zemědělství. Získávat dělníky, kteří žijí na vesnici, aby posílili JZD a stali se propagátory a organizátory socialis tického způsobu hospodaření.

Při patronátní činnosti pomáhat zemědělství nejen brigá dami, ale hlavně politickoorganizátorskou prací při zakládání JZD ; předávat rolníkům zkušenosti z organizace práce v prů myslu , a tak přispívat k tomu, aby JZD byla stále samostatnější a všestranně se upevňovala . Podstatně zlepšit odborovou práci mezi pracovníky státních statků a STS , usilovat o kvalitnější obdělávání půdy a nepřetržitý růst produktivity práce. 296

3. Zvýšit autoritu kolektivních smluv. Kolektivní smlouvy jsou prostředkem k mobilizaci širokých mas pracujících za splnění výrobních plánů, prostředkem k za jištění zájmů pracujících na závodě. Rozšiřuje se okruh lidí, kteří

se aktivně účastní projednávání, schvalování a plnění kolektiv ních smluv .

Odborové orgány odshora dolů nevěnují péči každodennímu plnění kolektivních smluv a spoléhají většinou na čtvrtletní maso

vé prověrky, které jsou někdy mechanicky prováděny. Omlouvají neplnění závazků obsažených v kolektivních smlouvách a při pouštějí jejich převádění do dalších měsíců a roků. Revoluční odborové hnutí musí odshora až dolů rozhodně

zlepšit péči o plnění kolektivních smluv a požadovat, aby byly plněny také ze strany hospodářských orgánů. Soustavně praco .

vat s kolektivními smlouvami, jejich plnění kontrolovat a učinit z nich skutečný celoroční program činnosti v závodech, základ

organizátorské a výchovné činnosti. Odborová organizace, jako partner hospodářských orgánů, musí hájit zájmy pracujících ob sažené v kolektivní smlouvě. Do kolektivní smlouvy zařazovat

po projednání s pracujícími takové závazky , které by řešily zá kladní a rozhodující problémy závodu. Dále zvyšovat počet zá vodů, které budou uzavírat kolektivní smlouvy . Uvážit možnost sestavování kolektivních smluv v období příprav a sestavování plánu na závodech. V zájmu zvýšení účasti ministerstev a ústřed

ních výborů odborových svazů při sestavování a plnění kolek tivních smluv uvážit možnost uzavírání oboustranných smluv me

zi oběma partnery. Tyto smlouvy by měly obsahovat konkrétní pomoc a opatření ministerstva a svazu a měly by být kontrolo vatelné .

Plnění kolektivních smluv zvýší autoritu Revolučního odboro

vého hnutí a povede k dalšímu rozvoji iniciativy pracujících . 4. Dbát o plnění socialistických zásad odměny za práci. Mezi odborovými funkcionáři se stále projevují vážné nejas

nosti v úloze odborů při uplatňování mzdové poiitiky na závo dech. Společným kořenem těchto nedostatků je nesprávně uplat ňovaná zásada spolupráce mezi hospodářskými a odborovými 297

orgány. Odborové orgány nemohou zaujímat shovívavé stano visko k chybám hospodářských orgánů a přejímat mechanicky i nesprávné názory na mzdová opatření. Musí podporovat a pře svědčovat pracující o socialistických zásadách odměny za kvali tu a množství vykonané práce. Vážným nedostatkem je, že nebyly vytvořeny podmínky, aby

pracovní a mzdové spory jednotlivců i celých kolektivů byly s hospodářskými orgány správně a operativně řešeny. Třetí vše odborový sjezd uložil zřizovat za tím účelem v závodech smírčí

a rozhodčí komise. Tyto však dosud ustaveny nebyly. Oprávněné stížnosti pracujících se často odborovými orgány

neřeší a nevysvětlují. To vede k nespokojenosti, ke zbytečné fluktuaci , k soudním sporům, ke ztrátě důvěry v odborovou orga nizaci, což má za následek i stávky.

V současné době je naléhavým úkolem podstatně zlepšit čin nost odborových orgánů všech stupňů na úseku odměňování prá

ce. Ustavit komise pro řešení pracovních a mzdových sporů v zá vodech. Vyžadovat odstranění složitých a nesrozumitelných před pisů, které umožňují porušovat zásadu odměny podle vykonané práce.

Vysvětlovat pracujícím nutnost a správnost odměny podle vykonané práce a vést účinný boj proti rovnostářství ve mzdo

vé praxi. Dbát, aby zvyšování kvalifikace pracujících bylo pod loženo hmotnou zainteresovaností.

Na základě znalosti situace v závodech pomáhat státním a

hospodářským orgánům při zavádění pořádku do mzdové praxe, zejména při zavádění technicky zdůvodněných výkonových no rem a při prémiování. Nedopustit, aby mzdové úpravy byly ze

strany hospodářských orgánů prováděny formou nařízení, aniž hy pracující s těmito úpravami byli předem důkladně seznámeni. Trvat na tom, aby zpevnění norem bylo podloženo technicko organizačními opatřeními.

5. Pečovat o pracující a zlepšení jejich pracovních podmínek. Rozvojem národního hospodářství byly vytvořeny podmínky k dalšímu zlepšení národního pojištění. Naše národní pojištění je

spolu s pojištěním Sovětského svazu nejlepším na světě. O zdraví pracujících se stará značný počet lékařů a zdravotníků. Léky, 298

ošetření a léčení v nemocnicích, sanatoriích a lázních se posky tuje pracujícím zdarma. Většina odborových funkcionářů chápe nemocenské pojiště ní postaru a nezískává poctivé pracující do boje proti těm, kteří zneužívají výhod nemocenského pojištění. Tento stav nelze

přehlížet. Revoluční odborové hnutí musí zvýšit svou odpověd nost za účelné a šetrné hospodaření s prostředky nemocenského

pojištění a splnit slib daný straně a vládě , že provede účinná opatření ke snížení absence.

Odborová organizace musí skoncovat s dosavadní praxí trpného přihlížení k nedodržování nejzákladnějších pravidel hy gieny, zdravotní péče a bezpečnosti při práci, k tomu, že nejsou

vytvářeny podmínky pro umisťování a přeškolování osob se sní ženou pracovní schopností. Zvláště komise ochrany a bezpeč nosti práce při odborových orgánech musí vést dělníky k dodržo vání bezpečnostních předpisů, neboť nepříznivý vývoj nemoc nosti a úrazovosti je v rozporu se stále stoupající životní úrovní,

s výší prostředků vynakládaných každoročně na ochranu a bez pečnost práce, s prohlubováním a rozšiřováním zdravotní péče.

Ukazovat jim na zásadní rozdíl v péči o pracující v kapitalistic kých zemích a u nás.

Ve spolupráci s hospodářskými orgány zlepšovat bytovou pé či o pracující a rozšířit kontrolu bytové výstavby v závodech. Podle možnosti rozšiřovat rodinnou rekreaci .

Projevovat nekompromisnost, důslednost a samostatný po

stoj v případech porušování socialistické zákonnosti, byrokra tického poměru hospodářských pracovníků vůči dělníkům. 6. Obohacovat kulturní a společenský život pracujících. Zlepšení kulturní činnosti odborů prospěje, budou-li do ní

zapojovány stále širší vrstvy pracujících i jejich rodinných pří slušníků a bude-li proniknuta socialistickou ideovostí. To vy

žaduje vymycovat apolitičnost z činnosti kulturních zařízení, sou borů a kroužků lidové umělecké tvořivosti i z ostatních forem

kulturně výchovné práce. Upevňovat vztah dělníků a zaměstnan ců ke svému závodu, poměr ke společenskému vlastnictví, upev

řovat v pracujících city socialistického vlastenectví a proletár ského internacionalismu. Lépe využívat sít kulturních zařízení 299

odborů, tj. závodních klubů, rudých koutků a závodních knihoven. Mnohem více napomáhat kulturnímu a technickému růstu pra cujících, uspokojovat jejich živý zájem o politické a hospodár

ské otázky dneška, vytvářet pro ně radostné prostředí, naplněné novým duchem lidských vztahů a socialistické morálky. 7. Prohloubit úlohu odborového tisku a závodnich časopisů . Velké úkoly socialistické výstavby vyžadují zlepšit informo vanost čtenářů, vysvětlovat politické i odborné problémy. Zame

zit nezodpovědnému zveřejňování materiálů, které pracujícím v jejich práci nepomáhají, ale dezorientují je. Na stránkách „ Práce " je třeba daleko více rozvinout odpovědnou, veřejnou kritiku a dosáhnout toho, aby za účasti nejširších mas pracují cích byly odstraňovány chyby a nedostatky z praxe odborových i hospodářských orgánů. Dosáhnout toho, aby do „ Práce“ a od borového tisku daleko více psali vedoucí funkcionáři odborů. Dále zlepšit úroveň sektorových časopisů znamená odstranit neshody v jejich řízení mezi odborovými a hospodářskými orgá ny a projevit větší iniciativu při řešení aktuálních problémů.

Závodní časopisy, které mají bohatou a bojovou tradici, musí se oprostit od jednostranného pojetí své práce a sehrát úlohu organizátora v boji za novou techniku, za zlepšení výroby. Bo

jovat proti byrokratismu a formalismu, podněcovat iniciativu mas, zvyšovat jejich elán a nadšení a vést je za splnění usne sení celostátní konference strany.

8. Zvýšit vliv odborů na výchovu mladých lidí. Úkoly socialistické výstavby vyžadují mládež vzdělanou, mi lující svou práci, vědu a umění. Pro výchovu mladých lidí je rozhodující jejich aktivní účast v budovatelské činnosti.

Revoluční odborové hnutí si dosud plně neuvědomilo svou velikou odpovědnost za výchovu a péči o naši mládež. Nedosta

tečně pečuje o další výchovu a odborný růst mladých dělníků, hlavně těch, kteří přicházejí ze státních učilišť Pracovních zá

loh a učňovských škol . To je třeba změnit a ve spolupráci s Čes koslovenským svazem mládeže získávat mládež k aktivní účasti v socialistickém soutěžení, k boji za uplatňování pokrokových 300

metod práce, k zvládnutí nové techniky, lepšímu poměru k práci a k socialistickému vlastnictví. Využívat všech možností a bo hatých prostředků odborové organizace k rozvíjení kulturního a společenského života mládeže.

9. Dále rozšiřovat účast žen na různých úsecích socialistic

ké výstavby a společenského života. Počet pracujících žen neustále roste. To zavazuje odborovou organizaci řešit problémy ve zvyšování jejich kvalifikace. Pro vést účinná opatření ke zlepšení situace v zařazování žen do socialistické výstavby, v péči o pracující ženu a její děti.

Odborové organizace pomohou zvýšit aktivitu žen v odborové práci i veřejném životě, když budou svolávat aktivy žen a řešit jejich problémy. II . ZLEPŠIT ORGANIZÁTORSKOU A VÝCHOVNOU PRÁCI PŘÍMO NA ZÁVODECH

Organizátorská a výchovná práce mezi pracujícími je i dnes

hlavním měřítkem úrovně odborové činnosti od Ústřední rady odborů až po závodní výbory. Tuhá centralizace , která byla do roku 1948 nutná a správná, nebyla uvolněna, vedla k vytváření byrokratických metod práce a stala se brzdou dříve tak úspěšné

činnosti odborových organizací. S tuhou centralizací řízení a provádění odborové práce se vytvořil i nadbytečný aparát

v ústředních orgánech , jehož řízení, kádrovému zkvalitnění, po litickému a odbornému růstu byla věnována velmi malá péče. To jsou hlavní příčiny toho, že byla oslabena zejména bezpro střední organizátorská a výchovná práce mezi dělníky a zaměst nanci na závodech a na pracovištích.

Odborová práce na závodech je prostoupena kampaňovitostí a často samoúčelností. Je ve vleku událostí a není přitažlivá, protože málo řeší problémy pracujících. Ti potom právem ne jsou spokojeni s odborovou organizací. O nedostatcích v organizátorské a výchovné práci bylo již

několikrát jednáno a byla přijímána řada usnesení. Přesto ÚRO a většina odborových svazů setrvává na starých chybách. Rozhodující úlohu v řízení práce nižších orgánů má Ústřed 301

ní rada odborů a ústřední výbory odborových svazů . Účinnost řídící práce je však oslabována ne dobrou dělbou práce mezi orgány Ústřední rady odborů, nesprávným vztahem mezi apa rátem ÚRO a volenými orgány Ústřední rady odborů, nedosta tečným řízením aparátu a nejasnými vztahy mezi Ústřední radou odborů a ústředními výbory odborových svazů. Dosavadní stav práce vede k oslabování kolektivního vedení, k formalismu a by rokratismu v práci a malé odpovědnosti jednotlivých funkcio nářů.

Zlepšení řídící, organizátorské a výchovné práce odborů vy žaduje :

1. Na plenárních zasedáních Ústřední rady odborů zaměřo vat celé odborové hnutí na plnění hlavních úkolů vytyčených X. sjezdem a celostátní konferencí KSČ. Na základě znalostí hnutí zevšeobecňovat nejlepší metody práce odborových svazů. Plénum Ústřední rady odborů musí plnit úlohu nejvyššího řídí cího kolektivního orgánu mezi sjezdy.

Předsednictvo ÚRO musí skládat účty ze své činnosti ple

nárnímu zasedání, zabývat se jeho přípravou za aktivní účasti členů pléna a plnit funkci řídícího orgánu mezi plenárními za

sedáními. Sekretariát ÚRO si nesmí osvojovat úlohu předsed

nictva, ale má organizovat a kontrolovat splnění usnesení vyš ších orgánů.

2. Zajistit co nejrychleji, aby odborovým svazům se dostalo větší pravomoci a odpovědnosti za řízení odborové práce. Ústřed ním výborům odborových svazů dát možnost, aby problémy své

ho sektoru řešily samostatně v linii dané všeodborovým sjezdem a plenárními schůzemi Ústřední rady odborů. V práci ústřed ních výborů odborových svazů vyzvednout více úlohu pléna ja kožto nejvyššího kolektivního řídícího orgánu svazu mezi sjezdy. 3. V krajích a oblastech prosadit, aby řídícími kolektivními orgány byly krajské a oblastní výbory svazů. Dbát toho, aby krajským odborovým radám nebyla vnucována jiná úloha než ta, která je jim dána stanovami Revolučního odborového hnutí. Tu

to zásadu je třeba více uplatňovat a dodržovat i v krajských výborech strany.

Svazové orgány přiblížit centru výroby daného sektoru, aby jejich funkcionáři měli možnost být v osobním denním spojení 302

1

1

se závody a řešili problémy pracujících. Netrvat na tom, aby krajské a oblastní orgány byly vždy v krajském městě. Hledat

možnosti zřídit okresní nebo městské výbory svazů podle si tuace i bez placených funkcionářů. Jít důsledně po svazové linii a nevidět jedinou možnost přiblížit se závodům v ustavování a rozšiřování všeodborových orgánů. 4. Uvolněné odborové funkcionáře na závodech řídit tak,

aby se stali organizátory kolektivní odborářské práce. Starat

se o zvyšování jejich politické, ekonomické a odborové úrovně, aby mohli zaujímat samostatné stanovisko a nebyli závislí na názoru vedení závodu.

5. V celé práci Revolučního odborového hnutí vyzvednout úlohu základních a dílenských odborových organizací, odboro vých úseků a členských schůzí, neboť tam je těžiště odborové práce. Zajišťovat účast vedoucích funkcionářů a pracovníků na členských schůzích v závodech. Zbavit členské schůze a výrobní porady formálnosti, zaměřit je především na život a problémy závodu a pracovišť. Vést základní odborové organizace k větší samostatnosti a iniciativě při organizování plnění usnesení strany a vlády a vyš

ších odborových orgánů. Dosáhnout zvýšené aktivity odborových funkcionářů , nezahrnovat je zbytečnými usneseními, směrnice

mi, dopisy, ale učit je na praktické denní práci přímo v závo dech řešit palčivé otázky na pracovištích. 6. Zvýšit podíl odborového aktivu na řešení všech rozhodu

jících otázek odborové politiky. Především pomocí něho zlepšit bezprostřední organizátorskou a výchovnou práci mezi dělníky a zaměstnanci přímo v závodech. Za hlavní měřítko pro uvolňo vání funkcionářů nebrat mechanicky klíč počtu členů nebo za městnanců, ale podmínky odvětví, závodů, kraje, jít cestou sni žování počtu uvolněných funkcionářů v závodech.

Dosáhnout toho, aby každý funkcionář a pracovník odborů vnikl do výrobních problémů příslušného odvětví, aby byl poli ticky, ekonomicky i odborně vzdělaný a zejména v závodech

dovedl účinně pomáhat při řešení všech naléhavých otázek. Skoncovat s přezíravým poměrem k růstu kádrů odborového hnutí, k situaci v odborových školách. Věnovat větší pozornost výběru žáků do odborových škol. Zkvalitnit úroveň vyučování 303

odborových škol a umožnit jim ještě větší spojení s praxí. Vy tvořit podmínky pro soustředění odborového internátního ško lení a obnovit odborovou školu na Slovensku. Prověřit náplň od

borových škol, aby vychovávaly funkcionáře pro jejich práci v závodech. Z tohoto hlediska prověřit také základní školení odborového aktivu.

7. Po celostátní konferenci KSČ bylo přikročeno k podstat nému zvýšení pravomoci slovenských národních orgánů. Plnění ekonomických a politických úkolů na Slovensku vyžaduje aktiv nější spolupráci ROH se slovenskými národními orgány. K to mu je třeba zvýšit pravomoc Slovenské odborové rady v řízení odborové práce a určit její postavení ve styku se státními a ve řejnými orgány.

Zvýšení pravomoci Slovenské odborové rady přispěje k další aktivizaci odborového hnutí na Slovensku. Slovenská odborová

rada, která je územním všeodborovým orgánem, zabezpečuje plnění usnesení Ústřední rady odborů a kontroluje, jakým způ sobem slovenské výbory odborových svazů provádějí a zabezpe čují usnesení ústředních výborů svazů na Slovensku. Slovenské výbory odborových svazů se ve své práci řídí usneseními ústřed ních výborů svazů. Ukládá úkoly slovenským výborům odboro

vých svazů tehdy, když tyto vyplývají z jednání a usnesení slo venských národních orgánů. To vše nemůže a nepovede ke zvý šení všeodborového aparátu anebo k vytvoření „ druhé Ústřední rady odborů “. Slovenské odborové orgány svou prací se musi

plně podílet na mobilizaci slovenských pracujících za rozvoj národního hospodářství a zvyšování kulturní úrovně lidu. 8. Sekretariát ÚRO nedostatečně řídí aparát ÚRO, je vůči němu málo náročný a nevede jej k plné aktivní účasti při za jišťování usnesení Ústřední rady odborů. Přijatá usnesení se ne stávají věcí všech pracovníků, kteří často o správnosti usnesení polemizují, místo aby bojovali za jejich uskutečnění. Jednotlivá

oddělení pracují resortně, projevují málo samostatnosti a tvůr čího přístupu k hlavním úkolům v hnutí. V Ústřední radě odborů je možno najít téměř ke všem , často i dílčím problémům, ně . jaká usnesení, která však zůstávají velmi často nesplněna. Plnění usnesení celostátní konference KSČ K odborům vy

žaduje podstatně snížit a zkvalitnit aparát Ústřední rady od . 304

borů a ústředních výborů odborových svazů . Stanovit úlohu apa rátu ÚRO a způsob jeho řízení, jeho poměr k voleným orgánům ÚRO, k aparátu a voleným orgánům ústředních výborů odboro vých svazů. III. SPRÁVNĚ UPLATŇOVAT VEDOUCÍ ÚLOHU STRANY

Na práci strany a na správném uplatňování její vedoucí úlohy závisí úspěšné plnění úkolů Revolučního odborového hnu tí. Od X. sjezdu strany se zlepšila úroveň řízení a účinná pomoc komunistům v odborovém hnutí, zejména v krajích. Dokladem toho jsou dosažené výsledky v plnění plánu, rozvoji socialistic kého soutěžení a zvyšování produktivity práce.

Dosud se však projevují nejasnosti v chápání a praktickém uplatňování vedoucí úlohy strany. Dochází k podceňování odbo rových organizací, k nahrazování, poručníkování a k diktátor skému jednání s komunisty pracujícími v odborovém hnutí. To vede k znevažování práce stranických orgánů a celé strany a ke snižování autority ROH. Komunisté v odborech potom nepřesvěd čují o správnosti stranické linie, ale alibisticky se schovávají za rozhodnutí stranického orgánu.

Vedoucí úloha strany nemá nic společného s poručníková ním komunistů v odborovém hnutí a s holým administrováním, ale rozvíjí se na podkladě přesvědčování a organizátorské práce. Strana uplatňuje vedoucí úlohu vůči odborům přes komunisty pracující v odborech a jejich povinností je uplatnit linii a úkoly strany v činnosti a usneseních odborových orgánů. Neplnění odborových usnesení je ve svém důsledku neplněním linie a úkolů strany. A v odborech je silně zakořeněno neplnění vlast ních usnesení .

Stranické orgány v krajích, okresech i na závodech musí vést komunisty - odboráře k plnění jejich vlastních usnesení a

pomáhat jim při správné aplikaci usnesení na místní podmínky a poměry

Při uplatňování vedoucí úlohy strany dosahují zejména kraj ské výbory strany počátečních dobrých výsledků v práci se stra nickými skupinami , přičemž nejčastějším nedostatkem je, že vě nují malou pozornost přípravě náplně a problémům odborové práce. Komunisté v krajských odborových orgánech nedoceňují 20 KSC O Qloze odborů

305

vždy význam stranických skupin a jejich vliv na odborovou prá ci. Podobně je tomu v Ústřední radě odborů a ústředních výbo rech svazů.

Od ústředního výboru až po základní organizace strany je třeba neustále rozvíjet práci s aktivem komunistů-odborářů a se

stranickými skupinami. To platí zejména pro okresní výbory strany. Aktivy komunistů -odborářů v okresech jsou svolávány velmi zřídka a většinou jde pouze o předsedy závodních výborů. Okresní výbory přitom málo znají problematiku odborového hnutí.

Pracovat

aktivem komunistů v odborech vyžaduje sezna

movat se s úkoly ROH a vnikat do problémů odborové práce v závodech. Neukládat pouze úkoly, ale radit se s komunisty

i s bezpartijními , jak zlepšit práci v odborovém hnutí a jaká opatření přijmout ke splnění úkolů. Zainteresovat také stranické orgány a organizace na realizaci usnesení. V základních organizacích strany se vyskytují největší ne jasnosti v uplatňování vedoucí úlohy strany. Stranické organi .

zace často ukládají úkoly komunistům v odborech, málo však činí pro jejich zajištění po stranické linii . Aktiv komunistů není stranickými organizacemi téměř svoláván. Úkoly jsou zpravidla ukládány pouze předsedům závodních výborů ROH . Také k hod nocení práce jsou zváni většinou předsedové závodních výborů, a nikoliv stranické skupiny.

Ke zvýšení aktivity odborových organizací bude správné, aby výbory stranických organizací pracovaly soustavně nejen

s komunisty v závodních výborech, ale i s komunisty v nižších odborových orgánech ( dílenské výbory, úsekoví důvěrníci, ko mise ) . Seznamovat na členských schůzích stranických orga nizací všechny členy s rozhodujícími úkoly odborové organizace

a vést je, aby šli příkladem při jejich plnění. Vyvracet nespráv né názory na úlohu a poslání odborových organizací. Osvědčené bezpartijní odborové funkcionáře z řad dělníků přijímat za kan didáty strany.

Stranické organizace v závodech musí v zájmu celé strany zvýšit starost a péči o práci komunistů v odborech a na pod kladě znalostí situace soustředovat jejich činnost na řešení zá kladních otázek. Mít stále na mysli, že bez aktivní činnosti od 306

borových organizací není možno splnit smělé úkoly druhého pětiletého plánu. Kádrová práce většiny stranických orgánů se málo zaměřuje

na výchovu funkcionářů odborů v průběhu funkčního období. Situaci v odborech prospěje, když při výběru na navrhování funk cionářů budou stranické orgány brát více v úvahu názory ko munistů příslušného odborového orgánu, a když budou vysílat do odborových funkcí zkušené komunisty.

Komunisté pracující v odborech nejsou mnohdy o některých zásadních stranických opatřeních informováni. Na druhé straně komunisté pracující v odborech nepokládají sami za nutné se znamovat stranické orgány s problémy své práce a někdy před nimi utajují vážné nedostatky. Protože včasná informovanost o stranických usneseních má velký vliv na výchovu a rozvíjení aktivity a iniciativy komunistů v odborech, je třeba tento stav podstatně zlepšit.

Komunisté v odborech často nepovažují usnesení stranické ho orgánu za své, argumentují tím „ to usnesla strana" a pole mizují o jeho správnosti. Na odborových schůzích potom vy stupují jako „ odboráři“ s názory, které jsou v rozporu s usne sením strany. Strana je spojena jednotou vůle a činů. Pro vše chny členy strany bez rozdílu, at pracují na kterémkoliv úseku, jsou závazné stanovy a usnesení strany.

Revoluční odborové hnutí má své významné poslání v me

zinárodním dělnickém hnutí. Je členem Světové odborové fe

derace. Ústřední výbory Odborových svazů jsou členy Meziná rodních odborových sdružení. Těchto širokých možností a zkušeností není však plně vy

užíváno pro výchovu všech pracujících v duchu proletářského internacionalismu. Zkušeností z mezinárodního odborového hnutí

je třeba více využívat. Organizovat besedy na pracovištích, psát o nich v sektorových a závodních časopisech, seznamovat s ni mi pracující na členských schůzích. Celostátní konference zdůraznila, že jednota dělnické třídy jak v národním, tak v mezinárodním měřítku je nezbytným před

pokladem pro další rozhodné úspěchy v boji za udržení a upev 307

nění míru. Na upevňování této jednoty musí mít podíl i Re

voluční odborové hnutí. Je proto v zájmu strany, dělnické tří dy a všech pracujících pozvednout úroveň práce ROH. „ Od X. do XI. sjezdu KSC“, str. 425-443.

308

ZA VYŠŠÍ EFEKTIVNOST ČESKOSLOVENSKÉHO NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Rezoluce ÚV KSČ k referátu Jaromíra Dolanského z 28. února 1957

Ú s. třední výbor KSČ

a .

na své schůzi ve dnech 27. a 28.

února 1957 projednal současnou situaci v našem hospodářství a opatření, která je nutno provést k zajištění jeho dalšího roz voje. 1.

Ústřední výbor KSČ konstatuje, že v období od celostátní konference strany byl vývoj naší lidově demokratické republiky charakterizován dalším všestranným vzestupem.

Důsledné provádění politiky Komunistické strany Českoslo venska, vypracované celostátní konferencí strany na základě tvůrčího osvojení výsledků XX. sjezdu KSSS, stalo se základem

dalšího posílení svazku dělníků a rolníků i bratrské jednoty Čechů a Slováků a příslušníků všech národností naší země, zá kladem dalšího rozvoje socialistické demokracie i upevnění so

cialistické zákonnosti. Při další výstavbě naší lidové demokra cie, v boji proti nesprávným názorům, projevům živelnosti a

oportunismu, sílila ideologická a organizační jednota strany a její autorita jako vedoucí síly v naší zemi. 309

Důležitou součástí rozvoje a upevňování lidově demokratic kého Československa byl progresívní rozvoj našeho hospodář ství, který pokračoval i v roce 1956.

Rychlým tempem vzrostla průmyslová výroba, která do sáhla 2,7násobku výroby roku 1937. Bylo dosaženo dalších úspě . chů ve zvyšování zemědělské výroby, zejména živočišné výroby , a to při současném růstu a upevňování JZD . Podařilo se překonat stagnaci v úrovni investiční výstavby .

Do provozu byly dány nové významné kapacity. Růst průmyslové a zemědělské výroby umožnil uskutečnit, v souladu s usnesením celostátní konference strany, rozsáhlá

opatření k zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Jejich výsled kem bylo zvětšení osobní spotřeby o 8,5 procenta při součas ném růstu výdajů ze státního rozpočtu pro účely zdravotní, kul turní a sociální. Životní úroveň dosáhla v roce 1956 nejvyššího stupně, jakého kdy bylo u nás dosaženo . V roce 1956 bylo dáno do užívání ve státní a individuální bytové výstavbě celkem 54 000 bytů včetně bytů postavených svépomocí.

Příznivý vývoj našeho hospodářství znamenal další posílení ekonomické síly naší země. Dosažené výsledky znovu výrazně prokazují, že jedině cesta socialistické výstavby zabezpečuje trvalý růst životní úrovně československého lidu a rozkvět naší vlasti .

2.

Ve vývoji hospodářství se však zároveň projevovaly některé vážné záporné jevy . Především nebylo dosaženo plánovaného

zvýšení hospodárnosti výroby v důsledku nesplnění plánu snížení materiálních nákladů. Při celkovém plnění plánu zůstaly ně které dodávky pro investiční výstavbu a technický rozvoj , vnitřní trh a zahraniční obchod nesplněny , zejména v těžkém strojíren

ství. Nebyl dodržen plánovaný poměr mezi tempem růstu pro duktivity práce a výdělků. Přes další zlepšení v zemědělské vý robě nebyly plánované úkoly zcela splněny. Nesplněny zůstaly také některé důležité úkoly v investiční výstavbě , zejména na klíčových stavbách.

Vnitřní obtíže našeho hospodářství pak byly ještě zesíleny vlivem některých vnějších faktorů. 310

1

Souhrnným výsledkem těchto nepříznivých zjevů ve vývoji

našeho hospodářství je, že se vytvořilo určité napětí mezi na. šimi zdroji a potřebami. Proto bylo třeba stanovit úkoly plánu na rok 1957 tak, aby bylo dosaženo souladu mezi našimi zdroji.

zejména v palivech a kovech, a potřebami národního hospodář ství. 3.

Před československým národním hospodářstvím stojí vážný úkol zabezpečit překonání současných obtíží a vytvořit předpo

klady pro další vzestup výroby a životní úrovně, pro další splně ní hlavních politických a ekonomických cílů druhé pětiletky.

Ústřední výbor KSČ je toho názoru, že hlavní cestou k to mu je důsledné plnění usnesení celostátní konference KSČ a jejich další konkretizace za nejširší aktivní účasti pracujících. Nejdůležitějším úkolem při tom je dosáhnout maximální efek tivnosti v celém národním hospodářství, maximálně efektivní

tvorby společenského produktu a národního důchodu i jeho nej účinnějšího rozdělování.

K jeho uskutečnění je třeba provést komplexní opatření ve

všech oblastech výroby, v oblasti organizace a plánovitého ří zení hospodářství i v oblasti hospodářskoorganizátorské práce .

K tomu je zapotřebí zejména : a ) cílevědomým a promyšleným řízením dalšího růstu a skladby průmyslové výroby zabezpečit co nejefektivnější využí vání surovin a materiálů, trvalý růst společenské produktivity práce a zajistit plné uspokojování potřeb národního hospodář ství; zvláštní důraz klást na to, aby urychleným rozvojem pali

vové, energetické, metalurgické a chemické základny bylo do saženo jejich předstihu jako podmínky dalšího progresívního rozvoje výroby ; b ) zabezpečit další růst zemědělské výroby, především na podkladě rozšiřování a upevňování zemědělské socialistické vel

kovýroby, na podkladě účelného využívání přírodních ekono mických podmínek a trvalého zvyšování produktivity práce v ze mědělství cestou komplexní mechanizace všech odvětví země dělské výroby ; c ) podstatně zvýšit efektivnost investiční výstavby tak, aby 311

byly pronikavě sníženy její náklady, aby bylo dosahováno ma ximálních přírůstků výrobních kapacit, růstu technické úrovně a nejhospodárnějšího provozu v nově budovaných objektech ;

d ) rozvíjet hospodářství všech oblastí v souladu s jejich přírodními a ekonomickými podmínkami, zejména hospodářství Slovenska a pohraničních okresů ; e ) systematicky vytvářet a posilovat soustavu materiálových,

devizových, finančních a kapacitních rezerv ; f ) aktivně rozvíjet hospodářskou spolupráci se zeměmi so cialistického tábora a zejména se Sovětským svazem , která je základním předpokladem dalšího rozvoje našeho národního hos

podářství a zdrojem rozmachu a síly socialistického tábora jako celku ;

g ) cílevědomým rozvíjením zahraničního obchodu zajistit uspokojování potřeb hospodářství a vytvořit k tomu nutný před

poklad zajištěním předstihu objemu vývozu před dovozem. 4.

K dosažení efektivnosti československého národního hospo dářství je nezbytné provést účinná opatření ke zvýšení úrovně

organizace, řízení a plánování národního hospodářství tak, aby byly více a lépe využívány přednosti socialistické hospodářské soustavy . Od celostátní konference byla vykonána značná práce, avšak provedená opatření jsou teprve prvním krokem k vyřešení hlavních úkolů při zdokonalování řízení a organizace národního hospodářství.

Ústřední výbor KSČ považuje proto za nutné, aby v souladu s usnesením celostátní konference byla provedena další opatře ní k důslednému uplatnění zásad demokratického centralismu

v oblasti organizace , řízení a plánování národního hospodářství s cílem přiblížit řízení výrobě, vytvořit předpoklady pro stále

aktivnější účast pracujících na řízení, dosáhnout, aby pracovníci všech stupňů hospodářství a zejména podniků aktivně usilovali o plné využívání rezerv. Tím bude současně umožněno další zjednodušení organizačních a hospodářských vztahů, větší kon

krétnost řízení a snížení administrativy v celém hospodářství. Za nejdůležitější úkol je třeba přitom považovat další roz šíření pravomoci podniků tak, aby mohly samostatně plnit úkoly, 312

zejména nést odpovědnost za zásobování hospodářství nebo jeho

oblastí výrobky svého sortimentu a provádět odbyt své produk ce . Současně s rozšiřováním odpovědnosti a pravomoci je třeba vybavovat podniky odpovídajícími předpoklady, zejména pro jekčními, konstrukčními, montážními útvary, pokud tyto útvary

není účelné organizovat centrálně pro více podniků nebo orga nizací daného odvětví. To je nutné proto, aby podniky skutečně mohly rozšířenou pravomoc využívat a nést uloženou jim od povědnost.

V souladu s tím je nutno podle konkrétních podmínek jed notlivých odvětví přezkoumat účelnost vytváření větších, kom

plexních hospodářských jednotek na zásadách podnikového chozrasčotu tak, aby bylo možno zvládnout řízení celých úseků

při zdokonalení výhledového a operativního plánování, při větší pružnosti řízení, zjednodušení kooperace a menší administrativě. V souladu s přesunem pravomoci a odpovědnosti je třeba provést příslušné úpravy i v metodice a soustavě plánování. Jeho těžiště je třeba posunovat z detailního určování úkolů podnikům

pomocí výrobně technických ukazatelů na ukazatele základní se zdůrazněním ukazatelů ekonomických, kterými bude zabez pečeno plnění nejdůležitějších kvalitativních úkolů a dodržování hlavních proporcí v národním hospodářství a zároveň ponechá

ny nejširší možnosti uplatňování iniciativy podniků. Je třeba zejména posílit úlohu perspektivního plánování. Nedílnou součástí opatření ke zvýšení pravomoci a odpověd nosti podniků musí být zvýšení úlohy ekonomických pák řízení a hmotné zainteresovanosti s cílem lépe jich využít pro zajiš

tování plánovitého rozvoje národního hospodářství, pro rozví jení iniciativy podniků a pracujících při odhalování rezerv.

Proto je třeba účinněji než dosud využívat ekonomických nástrojů založených na působení zákona hodnoty, zejména vlast ních nákladů, dále ceny, zisku, úvěru, odpisů apod. Hlavní ces tou k jejich plnému využití je důsledné uplatňování podnikového chozrazčotu jako socialistické metody řízení hospodářství.

Ústřední výbor KSČ zdůrazňuje, že k provádění všech těch : to opatření je třeba přistupovat tvůrčím způsobem, plně vychá zet z konkrétních podmínek jednotlivých odvětví a nepřipustit překotnost, šablonovitost nebo improvizaci. 313

5.

Ústřední výbor KSČ zdůrazňuje, že při provádění těchto opa tření je třeba vycházet z leninských principů organizace a ří. zení socialistického hospodářství, založených na společenském vlastnictví výrobních prostředků a plánovitém řízení rozvoje hos podářství, které se v praxi naší socialistické výstavby plně

osvědčily. Mezi tyto zásady patří především : zásada demokratického centralismu sjednocující ústřední

vedení v zásadních otázkách s rozvíjením iniciativy podniků, národních výborů i všech pracujících při provádění této linie ; zásada řízení národního hospodářství jednotným, direktiv ním státním plánem ;

zásada jediného odpovědného vedoucího při současném roz šiřování aktivní účasti pracujících na řízení ;

zásada hmotné zainteresovanosti založená na jednotě zá jmů socialistické společnosti jako celku a každého občana ; zásada jednoty politického a hospodářského vedení. Ústřední výbor zdůrazňuje, že při provádění těchto opatření

je třeba vést rozhodný boj proti všem tendencím směřujícín k oslabení principu plánovitého ústředního vedení, zejména proti tendencím maloburžoazní živelnosti, proti překrucování zásady demokratického centralismu, proti nedocenění rozhodujícího vý. znamu hospodářskoorganizátorské činnosti lidově demokratic kého státu při výstavbě socialistické ekonomiky. .

6.

Při zlepšování řízení hospodářství je třeba věnovat mimo řádnou pozornost posílení všech článků řízení hospodářství vyso ce kvalifikovanými a lidově demokratickému zřízení oddanými

pracovníky. Velkou péči je třeba věnovat výchově mladých tech nických kádrů z řad absolventů odborných a vysokých škol. Podstatně nutno zvýšit úroveň odborné přípravy a zvyšování kvalifikace inženýrskotechnických pracovníků i dělníků. Je tře

ba šíře zapojovat starší technickou inteligenci do aktivní práce na zdokonalování výroby a rozvíjení techniky. 314

1

7.

Ústřední výbor KSČ považuje za mimořádně důležité pod statné rozšíření aktivní účasti pracujících na řízení, pro které vytváří příznivé podmínky rozsáhlé rozšíření pravomoci a od povědnosti podniku. Hlavní cestou pro rozšiřování účasti pracujících na řízení, cestou, která odpovídá tradicím a podmínkám naší země a vy

chází z organizačních forem, které si dělnická třída v průběhu svého boje vytvořila, je účast pracujících na řízení prostřednic tvím odborové organizace.

Hlavní věcí při rozšiřování účasti pracujících na řízení je v plném rozsahu využít práv, která naše lidově demokratické zřízení odborové organizaci zabezpečuje. Za jednu z nejdůležitějších oblastí účasti pracujících na řízení třeba považovat rozvíjení jejich výrobně technické akti

vity, zejména socialistického soutěžení a zlepšovatelského hnutí.

Provádění základních, pro rozvoj národního hospodářství rozhodujících úkolů bude možné zabezpečovat plánovitě, postup ně a diferencovaně podle konkrétních podmínek a charakteru jednotlivých odvětví. Ústřední výbor však výslovně zdůrazňuje, že s překonává ním a odstraňováním nynějších obtíží v rozvoji národního hos podářství nelze otálet, až budou všechny základní problémy de finitivně rozřešeny . Rozhodující v daném okamžiku je, aby i při dnešní soustavě organizace , plánování a řízení byla okamžitě

a neprodleně prováděna ve všech článcích národního hospodář ství, na všech závodech a pracovištích účinná opatření, aby váž . né nedostatky byly odstraňovány již při plnění úkolů plánu na rok 1957 a vytvořeny podmínky pro sestavení vyrovnaného plá nu v roce 1958.

Zejména je třeba vynaložit všechny naše síly pro zajištění úkolů plánu na rok 1957, především v těžbě uhlí, v růstu pro duktivity práce a ve snižování vlastních nákladů ; dosahovat

splnění plánovaného sortimentu a vysoké jakosti ; mimořádné úsilí věnovat dodávkám pro vývoz ; učinit zejména také vše, aby 315

byly od samého počátku s největší péčí zajišťovány úkoly ze mědělské výroby. Proto je třeba zajišťovat koordinaci hospo dářské činnosti jednotlivých resortů V celostátním měřítku v krajích i okresech, zajišťovat rytmičnost v naší výrobě, rov noměrné plnění plánu ve všech ukazatelích po kvartálech, mě sících a ve lhůtách určených harmonogramy, technickými reži my, výrobnímy plány atd. V čele úsilí o splnění těchto úkolů hospodářství musí stát

stranické orgány a organizace ; zvýšit svou vedoucí roli a kon trolní činnost při zajišťování úkolů ; správně spojovat hospo dářskou a politickou práci ; zlepšit mobilizaci pracujících ; roz

víjet aktivní práci na všech pracovištích a bojem proti nespráv ným a nepřátelským názorům upevňovat ideovou jednotu. Ústřední výbor KSČ je přesvědčen, že celá strana a všichni pracující – dělníci, rolníci, technici, vědci, organizátoři výroby přijmou za svá opatření strany k překonání nynějších obtíží a k zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství a vy naloží všechny síly k jejich splnění. Tato opatření, která plně

odpovídají životním zájmům lidu a jsou v plném souladu s pod mínkami a úkoly výstavby socialismu v naší zemi, zabezpečují další úspěšné provádění generální linie. Jejich úspěšné splnění přinese další posílení a upevnění našeho lidově demokratického zřízení, další růst hmotné a kulturní úrovně pracujících a bude

naším přínosem boji za udržení míru. „ Od X. do XI. sjezdu KSC“, str. 484-490.

316

1

O NĚKTERÝCH OTÁZKÁCH ČINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACI NÁRODNI FRONTY

Usnesení OV KSČ ze 7. března 1957

Miliónov é masy dělníků, rolníků a inteligence pod vedením iliónové KSČ jsou rozhodujícím činitelem při výstavbě socialismu. Síla li dových mas je umocňována morálně politickou a organizační

jednotou. Národní fronta je výrazem bloku dělníků, rolníků a inteligence vedeného dělnickou třídou, výrazem jednoty veške rého lidu měst a vesnic. Politickým základem Národní fronty je svazek dělníků a rolníků.

Jednota a bratrská spolupráce všech vrstev pracujících je při výstavbě socialismu nanejvýš nutná. Sama dělnická třída a její strana nemůže svými vlastními silami vybudovat socialis mus. Výstavba socialismu je záležitostí všech vrstev pracujících,

všeho našeho lidu. Čím více bude využíváno zkušeností a tvůrčí iniciativy pracujících, tím více porostou řady uvědomělých a aktivních budovatelů, tím rychleji a s menšími potížemi bude

socialismu dosaženo . Sila našeho společenského zřízení je pří mo závislá na pevné jednotě všeho lidu, sdruženého kolem stra ny a vlády Národní fronty. Naši pracující pod vedením strany zvítězili nad kapitalis mem, zbavili se panství buržoazie a sami vládnou a budují svou

štastnou budoucnost. V procesu třídních zápasů s buržoazií, 317

v boji za národní osvobození, v procesu boje o vybudování so cialismu vznikl a neustále se upevňuje svazek dělníků a rolníků jako základ jednoty pracujícího lidu, jako základ našeho spo .

lečenského zřízení. Socialistický společenský řád zajišťuje také inteligenci plné rozvinutí a využití svých schopností a nadání.

Proto zájmy inteligence jsou v plném souladu se zájmy dělníků

1 H

a rolníků.

Společný boj za jednotný program a cíl, společná snaha vybudovat socialismus a uhájit světový mír, to je základna, která umožňuje uskutečnění pevné jednoty všeho pracujícího lidu našich národů.

V kapitalistických státech snaží se vládnoucí buržoazie vše

mi prostředky znemožnit vytvoření jednoty pracujícího lidu. Ne jednotnost, vzájemné rozeštvávání, politická dezorientace v řa dách vykořisťovaných vrstev, to je situace, která vyhovuje tříd ním zájmům buržoazie.

Jednota našeho lidu sdruženého v Národní frontě je zdro

jem a zárukou úspěchu socialistického společenského řádu, je výrazem předností socialismu nad kapitalismem. Proto Národní fronta bude existovat i nadále jako politická formace našeho veřejného života na cestě k socialismu. Politika KSČ jako ve doucí síly Národní fronty je zaměřena na neustálé upevňování politické a organizační jednoty lidu. Strana věnuje největší po

zornost otázkám každodenního styku s nejširšími masami pra cujících.

Národní fronta není pouhým abstraktním výrazem jednoty

lidu. Je vytvářena společenskými organizacemi pracujících Komunistickou stranou Československa, jako vedoucí silou Ná

rodní fronty , ROH , ČSM , druhými politickými stranami a další mi organizacemi, prostřednictvím nichž je politika Národní fronty organizačně zajišťována, prakticky uváděna v život. 9

Z hlediska organizační jednoty našeho lidu je tedy Národní

fronta bojovým blokem politických stran a společenských orga nizací pod vedením KSČ . Tento blok nemá nic společného s koa . licemi starého buržoazního typu, nýbrž je výrazem jednoty lidu

vedeného společným úsilím vybudovat socialismus. Společenské organizace pracujících, jakož i nekomunistické

politické strany dobrovolně uznávají vedoucí úlohu KSČ v Ná 318

.

rodní frontě . KSČ si vydobyla své vedoucí postavení ve státě svým důsledným bojem za práva a lepší život pracujících. Pra cující lid se na vlastních dlouholetých zkušenostech přesvědčil, že KSČ jako strana dělnické třídy, nejpokrokovější třídy spo lečnosti, dovede s úspěchem vést ostatní pracující, že pod jejím

vedením dosáhl náš lid obrovských úspěchů politických, hospo dářských, sociálních i kulturních. Jen KSČ může s jistototu vést všechen náš lid, protože se řídí revolučním učením marxismu leninismu, jehož tvůrčí životodárná síla se jasně projevuje v úspěších Sovětského svazu a ostatních zemí budujících socia lismus .

POSLÁNÍ A ÚKOLY SPOLEČENSKÝCH ORGANIZACÍ SDRUŽENÝCH V NÁRODNÍ FRONTĚ

Každá ze společenských organizací má při budování socia

lismu své místo a poslání. Zvlášť významná úloha připadá ROH a ČSM. ROH sdružuje ve svých řadách téměř všechny přísluš níky dělnické třídy a zároveň i ostatní zaměstnance a na zá kladě dobrovolnosti je spojuje k boji za uskutečňování našich

hospodářských plánů a vychovává je v uvědomělé příslušníky lidově demokratického státu. Výchovou mladé generace se na

úspěších socialistické výstavby významně podílí ČSM. Svým po sláním, složením členstva a masovou základnou jsou ROH a ČSM nejdůležitějšími organizacemi Národní fronty. Proto jim naše strana věnuje mimořádnou pozornost. ROH a ČSM se musí snažit o to, aby vzorným plněním úkolů v Národní frontě staly se pří kladem ostatním organizacím Národní fronty.

Významný podíl na široké propagaci Sovětského svazu má SČSP. Seznamuje náš lid se životem a prací sovětského lidu.

pomáhá mu poznávat Sovětský svaz a předávat mu jeho bohaté zkušenosti.

Pro budování socialismu je nanejvýš nutná a záslužná i zá jmová činnost ostatních společenských organizací. Sport a tělo

výchova, řízená a masově prováděná v jednotné tělovýchovné organizaci, má veliký význam pro upevňování tělesné zdatnosti

pracujících a jejich zdravotního stavu . Činnost Svazarmu po máhá k upevnění obranyschopnosti naší země. Členové ČSPO 319

zachraňují miliónové hodnoty tím, že například zajištují pre ventivní ochranu před požáry atd. Obsah této zájmové činnosti

umožňuje členům jednotlivých společenských organizací spojo vat své osobní zájmy a potřeby se zájmy a potřebami celé spo lečnosti.

Touto činností se však úkoly a poslání společenských orga

nizací při budování socialismu nevyčerpávají. Kromě specifické činnosti, která odlišuje zájmové poslání společenských organi zací, zajišťují a plní tyto organizace takové úkoly, které tvoří společný obsah činnosti celé Národní fronty, jejichž plnění po máhá prohlubovat jednotu a spolupráci všech vrstev pracujícího lidu. Obsahem této činnosti, která stmeluje společenské orga nizace v jednotné Národní frontě, je především plnění budova telských úkolů. V referátě předneseném soudruhem Novotným

na prosincovém zasedání ÚV KSČ je tento úkol znovu zdůraz ňován těmito slovy : „ Právě jedním z nejvážnějších závěrů ze současných událostí je to, že musíme vždy a ve všem dbát, aby

neustále rostla a sílila tato spolupráce, pevná jednota našeho lidu, jejímž výrazem je Národní fronta. Ještě více semknout vše chen náš lid

-

dělníky, rolníky a inteligenci, ženy a mládež

- to znamená vést je k plnění budovatelských úkolů jak pro upevnění naší republiky a blaho jejího lidu, tak i v boji za mír . Usnesení celostátní konference naší strany je zaměřeno na

úkoly, jejichž splnění bude znamenat, že socialismus v naší vlasti bude v podstatě vybudován. Úspěšné plnění směrnic celo státní konference předpokládá, aby se staly záležitostí všeho lidu , celé Národní fronty. To vyžaduje , aby jednotlivé společen ské organizace pomáhaly při plnění hlavních úkolů socialistické výstavby v průmyslu i zemědělství. V růstu průmyslové výroby,

ve zvyšování její efektivnosti má velkou roli rozvoj socialistické soutěže, novátorské a zlepšovatelské hnutí. Společenské organi zace v závodech musí rozvíjet a podporovat širokou iniciativu pracujících a vytvářet podmínky pro uplatňování jejich boha tých tvůrčích schopností. Bez rozvíjení a dalšího upevňování so cialistické zemědělské výroby nelze zajistit trvalý dostatek ze

mědělských produktů na trhu, nelze podstatně zvýšit životní úroveň na vesnici i ve městě. Je proto záležitostí všeho lidu,

všech společenských organizací, pomáhat svou masovou politic 320

kou prací při upevňování a rozšiřování socialistických výrobních vztahů na vesnici.

Nedílným obsahem masové politické činnosti společenských organizací je neustálé rozvíjení výchovné práce. Bez spojování výchovné práce s ostatní činností nemohou společenské organi zace dosáhnout kladných výsledků. Je věcí všech společenských

organizací sdružených v Národní frontě vést své členy k hrdosti nad úspěchy, kterých jsme dosáhli, k lásce a oddanosti k li dově demokratickému řádu, posilovat mezi pracujícími pocity socialistického vlastenectví a bratrství mezi národy. Společenské organizace mají všechny předpoklady pro to, aby v těsné spo lupráci s národními výbory aktivně pomáhaly rozvíjet kulturní život, především na venkově .

V současné době, využívajíce událostí v Maďarsku, stupňují

západní imperialistické kruhy nenávistnou, pomlouvačnou kam paň proti Sovětskému svazu a zemím lidové demokracie. Všemi prostředky se snaží rozštěpit pevnou jednotu zemí tábora socia lismu a vnést pochybnosti a rozkol uvnitř těchto zemí. Je třeba,

aby celá Národní fronta, její orgány a organizace znovu a znovu odhalovaly zločinné cíle a válečnou politiku imperialistů, posi lovaly nenávist našeho lidu k těmto rušitelům míru a mírové budovatelské práce a neslevovaly nic ze své ostražitosti a bdě losti proti každému, kdo by se pokusil narušovat klid a pořá

dek v naší republice. Je třeba dále posilovat pevné přátelství našeho lidu s bratrským sovětským lidem, neboť v našem přá telství a spojenectví se Sovětským svazem tkví záruka naší bez pečnosti a nerušené výstavby socialismu pro blaho a ve pro spěch všeho našeho lidu. Společenské organizace sdružené v Ná rodní frontě musí stále ukazovat svému členstvu, že bojovat za udržení míru znamená především plnit a překračovat hospodář

ské plány, zvyšovat produktivitu práce, snižovat vlastní nákla dy výroby, zavádět novou techniku a využívat jí jak v průmyslu, tak i v zemědělství.

Aktivní činnost společenských organizací je při výstavbě

socialismu naprosto nezbytná. Svou masovou politickou prací pomáhají upevňovat svazek dělníků a rolníků, mobilizují široké vrstvy pracujících do aktivní budovatelské práce, aktivně působí při převýchově mas v duchu socialismu. Činnost společenských 21 KSC o úloze odborů

321

organizací je velmi významná při vytváření a upevňování socia listických společenských vztahů. Význam všech organizací Národní fronty při budování so cialismu bude tím větší, čím aktivnější a důslednější bude jejich účast na plnění společenských úkolů Národní fronty, hlavně úkolů budovatelských . Nelze říci, že všichni funkcionáři ve všech společenských organizacích plně pochopili úkoly a poslání svých organizací.

Vyskytují se například názory , že úkolem organizací sdružených v Národní frontě není pomáhat při socialistické přestavbě ze mědělské výroby , že takovéto úkoly jsou úkoly „ navíc “ , které je nom brzdí plnění „ vlastních “ zájmových úkolů. Takové názory svědčí o tom, že jejich nositelé nepochopili podstatu a poslání spo

lečenských organizací v lidové demokracii, nepochopili, že nelze oddělovat plnění takzvaných zájmových úkolů od úkolů celé Národní fronty. Je povinností především komunistů pracujících

ve společenských organizacích překonávat přežitky starého spolkaření a klubismu, prosazovat linii strany v těchto organi

zacích, vysvětlovat nesprávné názory, překonávat potíže. Odpovědní pracovníci společenských organizací si musí stále uvědomovat, že o tom, zda budou či nebudou plněny plány a úkoly, rozhoduje členstvo základních organizací. Je proto tře

ba neustále se starat o to , aby činnost základních organizací byla stále živější a aktivnější. Jen v těsném spojení orgánu s členstvem, těsné a vzájemné spolupráci s ostatními organi zacemi sdruženými v Národní frontě mohou společenské orga

nizace plnit významnou úlohu převodových pák strany při bu dování socialismu a upevňování míru. ČINNOST VÝBORO NÁRODNÍ FRONTY A JEJICH VZTAH K SPOLEČENSKÝM ORGANIZACIM

Posláním výborů Národní fronty v ústředí, v krajích, okresech a místech jako politických koordinačních orgánů Národní fron

ty je pečovat o to, aby společné úkoly Národní fronty byly v jednotlivých společenských organizacích projednávány a plně ny na základě společného postupu celé Národní fronty. Koordi nační činnost výborů NF vyplývá z potřeby zajistit účelnou spo lupráci jednotlivých společenských organizací v Národní fron 322

tě. Mluvíme-li o Národní frontě jako o výrazu jednoty pracu jících měst a venkova, jde o takovou jednotu, která se projevuje ve společném úsilí pracujícího lidu, to je v podstatě ve společ

ném úsilí jednotlivých organizací sdružených v NF, zabezpečo vat plnění úkolů socialistické výstavby. Upevňovat jednotu lidu na základě jeho budovatelské práce, to mimo jiné znamená za

jišťovat jednotnou , plánovitou, společně organizovanou činnost jednotlivých společenských organizací. Koordinovaná činnost společenských organizací je jedním z předpokladů úspěšné prá

ce celé Národní fronty . V zajišťování jednotného postupu všech organizací sdružených v NF při plnění společných úkolů tkví hlavní obsah činnosti výborů NF.

Významnou úlohu mají orgány Národní fronty při organi

zování celostátních masových politických akcí a zvlášť pak na úseku spolupráce a činnosti nekomunistických politických stran. Organizátorská úloha orgánů Národní fronty vyžaduje jejich

vysokou operativnost, akceschopnost a dostatečnou autoritu. Je proto nezbytné , aby členy těchto orgánů byli pouze takoví před stavitelé orgánů jednotlivých společenských organizací, kteří mohou odpovědně zastupovat svou organizaci, kteří jsou dobře

seznámeni s činností organizace, kterou zastupují, a kteří jsou schopni přenášet a zajišťovat usnesení orgánů Národní fronty ve svých organizacích. Zlepšit činnost orgánů Národní fronty znamená také zkva litnit práci jejich aparátu. Je třeba důsledně odstraňovat admi

nistrativní metody jejich práce a nahradit je soustavným sty kem s aparátem příslušných orgánů společenských organizací,

sledovat přitom, jak jsou usnesení orgánů NF rozpracována, kon kretizována a zajišťována v jednotlivých společenských organi

zacích. Důležité písemné podklady pro jednání orgánů Národní fronty a návrhy na usnesení musí být zpracovány po předběžné dohodě s vedoucími funkcionáři orgánů jednotlivých společen ských organizací. Jen tak je možno zajistit, že usnesení orgánů

NF budou reálná a uskutečnitelná . Více pozornosti a konkrétní pomoci je třeba věnovat nižším orgánům NF. Pokud jde o vzájemné vztahy orgánů NF a jednotlivých spo lečenských organizací, nelze je charakterizovat tak, že jsou to vztahy založené na podřízenosti společenských organizací orgá 323

nům NF. Orgány NF musí respektovat samostatnost a dobrovol nost společenských organizací. Nemohou proto zasahovat do otázek týkajících se vnitřních problémů společenských orga nizací, jejich organizační výstavby, jejich zájmových úkolů. O tom mají právo rozhodovat jen příslušné volené orgány těch to organizací.

Avšak pokud jde o společné úkoly celé Národní fronty, je povinností orgánů NF dbát o to, aby byly ve společenských or ganizacích projednávány a zajišťovány. Povinností orgánů NF

je hodnotit plnění těchto společenských úkolů společenskými organizacemi, odhalovat a kritizovat nedostatky. Tuto činnost vyplývající z koordinační funkce výborů NF nelze hodnotit jako

porušování principu samostatnosti a dobrovolnosti společen ských organizací, nelze ji hodnotit tak, že orgány NF ukládají

společenským organizacím úkoly „ navíc “. Úkoly projednávané v orgánech NF jsou neoddělitelnou součástí vlastní činnosti

všech společenských organizací, vyplývající z podstaty a po slání těchto organizací při budování socialismu. Orgány NF mají plné právo se usnášet o způsobu zajištování společenských úko lů Národní fronty v jednotlivých společenských organizacích, o tom, jakým podílem jednotlivé organizace přispívají v plně ní těchto úkolů, určovat způsob vzájemné pomoci v případě po třeby atd.

Způsob jednání a rozhodování v orgánech Národní fronty

musí být v naprostém souladu se zásadami demokratičnosti a uvědomělé disciplíny , vyplývající ze vzájemné spolupráce, ze společných zájmů pomáhat při výstavbě socialismu. Tyto zásady jsou však často porušovány tím, že členové orgánů NF sice vel

mi živě diskutují o problémech, plně souhlasí s navrhovaným usnesením, ale neudělají nic pro to, aby toto usnesení přenesli a zajistili jeho plnění ve svých organizacích. Usnesení orgánů Národní fronty je pro společenské organizace závazné a musí

být jimi důsledně plněno. Jinak by nebylo možno zajistit akce schopnost orgánů NF i organizací sdružených v Národní frontě při jednotném zajišťování společných úkolů. Praktické uplatňování politiky Národní fronty vyžaduje hle

dat a využívat správné organizační formy v masové politické práci Národní fronty, které by napomáhaly k prohlubování so 324

cialistického demokratismu, k stále aktivnější účasti širokých lidových mas při řešení problémů naší výstavby. Je třeba vy užívat všech organizačních forem k maximálnímu využití zku

šeností a tvůrčí iniciativy pracujících, členů a funkcionářů spo lečenských organizací, komunistů, bezpartijních , příslušníků ne komunistických politických stran , dělníků, rolníků a pracující inteligence. V této souvislosti je třeba poukázat na dobré zkuše. nosti tzv. rozšířených výborů NF, které jsou v ústředí, krajích a okresech čas od času svolávány. Je třeba rozšířené výbory NF svolávat častěji a projednávat v nich nejen důležitá usne sení strany a vlády, ale i místní úkoly a problémy. Dbát o to,

aby na zasedání rozšířených výborů NF byli pozváni ve větší míře bezpartijní a příslušníci nekomunistických politických stran . Podněty a návrhy pracujících, jejich kritické připomínky, vznesené na zasedání rozšířených výborů NF, je nutno předávat

příslušným orgánům a dbát, aby byly pečlivě vyřizovány. Jen tak je možno očekávat, že zasedání rozšířených výborů NF sta nou se základnou pro praktické uskutečňování a prohlubování politiky Národní fronty. Často je diskutována otázka politického využití některých

spolků, které mají velkou členskou základnu, jako je například Čs. myslivecká jednota, spolky rybářů, baráčníků apod. I když povinnost pečovat o tyto spolky připadá podle příslušných zá konných ustanovení národním výborům, měly by jim orgány Ná rodní fronty v krajích, okresech i místech věnovat patřičnou pozornost a zvát jejich zástupce ke spolupráci při zajištování důležitých úkolů Národní fronty.

V některých okresech je živelně a nejednotně řešena otázka činnosti místních výborů NF. Někde se oživuje činnost těchto orgánů ve všech obcích, v jiných okresech se o jejich práci

prakticky nikdo nestará. Neoživovat činnost místních výborů NF všeobecně by znamenalo prakticky zrušit přirozený a dnes ještě

nutný článek v celkové struktuře Národní fronty, který, jak praxe ukazuje, nelze dosud nahradit bud přímým zajišťováním úkolů v obcích okresními výbory NF nebo prostřednictvím okresních

výborů společenských organizací. Existují však obce, kde je za ložena jedna nebo dvě společenské organizace. V takových místech nejsou podmínky pro činnost místních výborů NF, pro 325

tože tam nelze rozvíjet takovou veřejnou činnost, která by vy

žadovala soustavné koordinace a usměrňování. Jediným kri tériem pro posuzování otázky oživovat či neoživovat činnost místních výborů NF je konkrétní politická situace v jednotlivých

obcích. Tam, kde místní politická situace si vyžaduje aktivní činnost Národní fronty, je třeba postarat se o to , aby místní vý bory Národní fronty soustavně pracovaly .

Některé společné úkoly Národní fronty, například volby do národních výborů, 1. máj apod., je ovšem třeba zajišťovat i v těch obcích, kde místní výbory Národní fronty činnost nevyvíjejí. Za jišťování takových úkolů může provádět místní národní výbor tím, že například dá podnět k ustavení zvláštní komise Národní

fronty ( například k zajištění voleb ) , která svou činností může nahradit funkci místního výboru Národní fronty . Je ovšem třeba,

aby okresní výbor Národní fronty po dohodě s příslušnými okresními orgány stanovil vždy předem, jakým způsobem bude daný úkol v obcích, kde MV Národní fronty nepracuje, za

jišťován. V každém případě musí především stranická organizace zajišťovat tyto úkoly přímo prostřednictvím komunistů ve spo lečenských organizacích. VZÁJEMNÝ VZTAH VÝBORO NF A NÁRODNÍCH VÝBORO

Národní výbory jsou nositeli a vykonavateli státní moci a orgány jednotné státní správy ; jsou organizátory hospodářského života , nositeli kulturně výchovné funkce státu a budovatelských úkolů v okruhu své působnosti. Svou každodenní prací usku

tečňují a provádějí politiku vlády Národní fronty a zapojují nej širší masy občanů do aktivní účasti na této činnosti. Prostřed nictvím národních výborů uplatňují pracující svůj vliv na řízení státu .

Výbory Národní fronty jsou politickými koordinačními orgá ny Národní fronty . Nemají výkonnou státní moc a nemohou v žádném směru nahrazovat národní výbory . Avšak výbory Ná

rodní fronty mají významnou úlohu jako organizátoři úzké spo lupráce Národní fronty s národními výbory, která je jedním z předpokladů úspěšné práce národních výborů. Činnost celé Národní fronty musí být zaměřena na pomoc

národním výborům při plnění jejich úkolů, na neustálé prohlu 326

bování úzkého spojení národních výborů s masami pracujících na upevňování autority národních výborů a jejich jednotlivých členů ve volebních obvodech. Společenské organizace mají se

znamovat své členy s plány a úkoly národních výborů a mobili .

zovat je k aktivní pomoci při jejich plnění. Mají pomáhat na rodním výborům při výběru členů do komisí národních výborů, do uličních výborů, při organizování veřejných schůzí národ ních výborů a podobně.

Svou masovou politickou prací mezi svými členy mohou orga nizace sdružené v Národní frontě vytvářet předpoklady pro

úspěšnou činnost národních výborů prakticky ve všech oblastech. Ukoly souvisící se socialistickou přestavbou zemědělské výroby, socialistická soutěž v zemědělství, vlastenecké závazky rolníků, akce zvelebování měst a obcí, kulturní činnost atd.

ve všech

těchto úkolech mohou organizace sdružené v Národní frontě

národním výborům podstatně pomáhat. Je však třeba, aby nejen společenské organizace, ale samy národní výbory pochopily vý. znam Národní fronty a využívaly plně pomoci, kterou jim Ná rodní fronta může poskytnout. Zvláště v současné době, kdy

v rámci decentralizace se rozšiřuje pravomoc národních výborů a současně s tím i jejich odpovědnost, je nezbytné, aby vzájemná spolupráce národních výborů a orgánů Národní fronty se pod statně zlepšila . UPLATŇOVÁNÍ VEDOUCÍ ÚLOHY STRANY V ORGÁNECH NF

A V ORGANIZACÍCH SDRUŽENÝCH V NF

Národní fronta představuje významný převodní systém, pro

střednictvím něhož strana uplatňuje svůj vliv v bezpartijních ma sách, řídí proces neustálého zvyšování socialistického uvědomění

širokých pracujících vrstev a jehož strana využívá pro mobili zování, podchycení a usměrnění tvůrčích sil lidu. Strana uplatňuje svou vedoucí úlohu ve společenských orga nizacích již shora v ústředních orgánech těchto organizací.

Kromě toho všechny stupně stranických orgánů vykonávají svůj vliv na příslušné orgány společenských organizací. Stejně tak je tomu s uplatňováním vedoucí úlohy strany v orgánech Ná rodní fronty .

Orgány Národní fronty jsou řízeny stranou jednak z hlediska 327

jejich funkce převodové páky, kterou provádějí směrem k neko inunistickým politickým stranám, a jednak se zřetelem na úkoly, které má Národní fronta plnit jako celek. Strana řídí činnost společenských organizací prostřednictvím komunistů v těchto

organizacích, dává jim úkoly, určuje politický obsah jejich čin nosti, v níž tyto organizace spojují své tzv. zájmové úkoly s úkoly budovatelskými, které jsou stranou ukládány jako spo lečné pro celou Národní frontu. Výbory Národní fronty pak za jišťují, aby tyto společné úkoly Národní fronty byly společen skými organizacemi plněny jednotně a plánovitě. Stranické orgány uplatňují tedy svou vedoucí úlohu v Ná rodní frontě v podstatě dvěma směry : prostřednictvím komunistů

pracujících ve společenských organizacích a prostřednictvím ko munistů ve výborech Národní fronty . Uplatňování vedoucí úlohy strany v Národní frontě tímto způsobem není projevem zbyteč

ného dualismu, nýbrž je a musí být v souladu s posláním a funkční náplní orgánů Národní fronty a organizací sdružených v Národní frontě .

Při uplatňování vedoucí úlohy strany v Národní frontě vy skytují se ještě závažné nedostatky . Nižší stranické orgány ne využívají plně masové politické práce organizací sdružených v Národní frontě, zvláště pokud jde o místní problémy . V usne seních KV a OV KSČ je sice čas od času pamatováno na úkoly

pro Národní frontu, ale jde většinou o takové úkoly, které jsou stanoveny ústředně a které krajské a okresní orgány strany pouze prezentují. Hlavně u některých okresních výborů strany se projevuje přímé podceňování významu a poslání Národní fron ty. S tím souvisí formální a neúčinná kontrola činnosti komunistů

pracujících v organizacích sdružených v Národní frontě a v or gánech Národní fronty. Jejich činnost se nehodnotí z hlediska plnění společných úkolů Národní fronty . V důsledku toho ně kteří komunisté necítí před stranou plnou odpovědnost za plnění těchto úkolů. Nižší stranické orgány se málo radí s aktivem

komunistů ze společenských organizací a nevyužívají plně jejich bohatých zkušeností z masové politické práce mezi bezpartij ními a jinostraníky. Také stranických skupin v orgánech Ná rodní fronty a ve společenských organizacích je nutno více ryužívat pro zajištování politiky strany v Národní frontě. 328

Kořenem nedostatků při uplatňování vedoucí úlohy strany

v Národní frontě, především v okresech , zůstává nedostatečná ideologická vyjasněnost významu a poslání Národní fronty . Skodlivé názory popírající nutnost existence Národní fronty pro jevily se také ve vnitrostranické diskusi po XX. sjezdu KSSS .

Funkcionáři a členové nižších stranických orgánů si musí

uvědomit, že podceňovat význam Národní fronty nebo dokonce ignorovat její existenci v politické praxi znamená dopouštět se sektářských chyb. Uznávat slovy nutnost existence Národní fron ty, ale prakticky ji nevyužívat, nestarat se o to, aby činnost Ná

rodní fronty byla stále širší a aktivnější – to není nic jiného než oportunismus v praxi. Obě tyto chyby škodí dělnické třídě, straně, zájmům socialismu.

Naše strana stojí v nastávajícím období před velkými úkoly, jejichž úspěšné splnění bude znamenat další krok v rozvíjení socialistické výstavby, další upevnění morálně politické jednoty

našeho lidu sdruženého v Národní frontě, další upevnění hospo dářské a politické síly našeho státu.

Jednou z nejdůležitějších vnitropolitických událostí budou volby do národních výborů. Na předvolebních schůzích, besedách a shromážděních budou naši pracující seznámeni s výsledky po litiky strany a vlády Národní fronty a s výsledky činnosti na rodních výborů. Zároveň se voliči budou aktivně podílet na ře sení nejzávažnějších úkolů, které je třeba v současné době plnit,

aby život našeho lidu byl ještě radostnější, aby ještě rychleji a úspěšněji probíhala výstavba socialismu v naší vlasti, aby náš lid svými budovatelskými úspěchy a svou semknutostí ještě více přispěl k vítězství míru na celém světě. Předvolební kampaň, která bude probíhat v těsné spojitosti s aktuálními otázkami hospodářské a kulturní výstavby, je věcí

celé Národní fronty , všech jejích orgánů a společenských organi zací. Národní fronta musí vynaložit všechno úsilí, aby v předvo

lební kampani podstatně zvýšila svou pomoc a podporu ná

rodním výborům a jejím členům při plnění úkolů pětiletého hospodářského plánu, při organizování předvolebních schůzí, přednášek a besed a v dalších úkolech předvolební kampaně. 329

Orgány Národní fronty a organizace sdružené v Národní

frontě mají bohaté zkušenosti z masové politické práce. V jejich řadách jsou tisíce dobrých agitátorů, kteří jsou schopni vysvětlo vat všechny aktuální otázky našim občanům. Plně využít schop ností a zkušeností těchto agitátorů je jeden z nejdůležitějších úkolů Národní fronty a společenských organizací v předvolební kampani.

Poslední události v Maďarsku a veliký ohlas mezi naším lidem. Postoj politických stran k těmto událostem šeho lidu sdruženého kolem strany a

na Blízkém Východě měly společenských organizací a znovu dokázal jednotu na vlády Národní fronty, jeho

odhodlání vybudovat socialismus v naší zemi, jeho věrnost zá

sadám proletářského internacionalismu. Strana vysoko oceňuje práci a postoj organizací sdružených v Národní frontě v této době.

Strana je přesvědčena, že volby do národních výborů budou dalším vítězným triumfem našeho lidu, našeho lidově demokra tického zřízení. Strana očekává od všech komunistů pracujících v orgánech Národní fronty a organizacích sdružených v Národní frontě, že udělají vše pro to , aby předvolební kampaň se stala tribunou

vítězné socialistické ideologie, praktickou školou socialistického demokratismu, dalším krokem vpřed v plnění usnesení celostátní konference strany.

„ Od X. do XI. sjezdu KSC“, str. 491–503.

1

330

O NĚKTERÝCH SOUČASNÝCH OTÁZKÁCH IDEOLOGICKÉ PRÁCE STRANY “ Rezoluce ÚV KSČ ze 14. června 1957

Ústřední výbor Komunistické strany Československa pro jednal na svém zasedání ve dnech 14. a 15. června 1957 některé

současné otázky ideologické práce strany a přijal opatření ke zvýšení její úrovně. I.

1. Ústřední výbor Komunistické strany Československa kon statuje, že neochvějný postup naší dělnické třídy a všeho lidu v boji za mír a socialismus, jeho správný politický postoj v uply nulém období, zejména v podzimních událostech roku 1956, je

nesporně výsledkem ideologickovýchovné a politickoorganizátor ské práce komunistické strany, která šla vždy pevně leninskou cestou v čele pracujících. Poslední období, v němž se vliv XX. sjezdu KSSS mimořádně

hluboce projevil právě v ideologické oblasti, se vyznačuje nebý valým zvýšením zájmu nejširších stranických a lidových mas o klíčové otázky naší doby, o problémy světového vývoje a naší socialistické výstavby. Nové a náročné úkoly , které klade na

ideologickou práci strany současný stav, a další perspektivy 331

vnitřního a mezinárodního vývoje vyžadují, aby všechny oblasti ideologické práce byly v popředí zájmu a veškeré činnosti celé strany, aby strana ještě více zesílila svůj výchovný vliv na nej širší vrstvy pracujících . Stálým bojovým úkolem naší ideologické práce musí být od halování ideologie soudobého imperialismu, zaměřené na zne možnění mírového soužití a přípravu nové války. V zájmu tohoto

cíle pracuje celá imperialistická propagandistická mašinérie od přímého hlásání výzev k atomové válce proti socialistickým ze mím až po vychvalování „lidového kapitalismu“. Agresívním plánům imperialismu stále více slouží i ideologie pravicových socialistických vůdců. Třídní nepřítel se usilovně snaží oslabovat bojeschopnost mezinárodního komunistického hnutí vyvoláváním a podporou rozkladných revizionistických tendencí.

Ideologická práce strany musí být účinnější, principiálnější, bojovnější a přesvědčivější i vzhledem k velkým a stále rostou cím úkolům socialistické výstavby, která se neuskutečňuje ži velně, ale cílevědomým úsilím komunistické strany. Ideje mar >

xismu- leninismu, které jsou mocnou přetvářející silou, musí stále silněji a účinněji ovlivňovat budovatelskou práci lidových mas. Obrovské úkoly se před ideologickou činností otvírají zejména

v souvislosti s tím, že stojíme na prahu nové veliké technické revoluce. Při plnění svých bojových úkolů musíme se do konce vypořádat se všemi škodlivými vlivy dogmatismu.

Ústřední výbor KSČ na základě těchto perspektiv a úkolů zdůrazňuje klíčový význam ideologické a výchovné práce strany a její politickou závažnost v současné etapě socialistické vý. stavby.

2. Při posuzování všech otázek vnitřního i mezinárodního

vývoje se stále silněji projevuje význam Velké říjnové socialistické revoluce, která dala směr dalším osudům lidské společnosti.

Cesta, kterou sovětský lid nastoupil vítězstvím Říjnové revoluce, stala se příkladem pro národy všech světadílů.

Cesta Velikého října je i naší cestou. Spolu s pracujícími celého světa znovu vzdáváme v letošním roce 40. výročí Velké

i'íjnové socialistické revoluce čest straně bolševiků a všem so větským lidem, kteří první v dějinách lidstva vykročili na cestu ke komunismu.

332

40. výročí Říjnové revoluce bude pro nás další příležitostí k rozvinutí idejí marxismu -leninismu, k hlubokému poznávání ve likého díla Lenina a obecně platných zákonitostí budování so

cialismu, bez jejichž uvědomělého uplatňování nelze vytvořit novou socialistickou a komunistickou společnost. 3. Osou mezinárodního vývoje nadále zůstává základní roz por kapitalismu a socialismu. Veliká vítězství mezinárodního re

volučního hnutí, zahájená Říjnovou socialistickou revolucí, změ nila však pronikavě jeho obsah. Dnes již nejde o protiklad mezi jednou socialistickou zemí a kapitalistickým světem, který ji ze všech stran obkličoval, ale o existenci a soupeření dvou pro tikladných společenských soustav, při čemž se sféra panství ka pitalismu dále zužuje a síla socialistické světové soustavy neza držitelně roste. Ideje Marxe, Engelse a Lenina stále více proni

kají do vědomí stamiliónů lidí. V ideologické práci nesmíme ani na okamžik ztrácet se

zřetele, že imperialisté vynakládají vše k tomu, aby rozsáhlými ekonomickými, politickými i vojenskými akcemi zabránili roz kladu svého přežitého a k zániku odsouzeného systému. Pod dojmem růstu sil socialismu změnili však svou taktiku . Aniž od

hazují staré nástroje studené války , přikládají stále větší význam ideologickému působení, které je jedním z hlavních prostředků jejich taktiky vůči socialistickým zemím. Rozsáhlou ideologickou

činnosti, za pomoci lživých výmyslů o „ lidovém kapitalismu “, teorií o „ národním komunismu“ apod., se snaží oklamat lid vlast ních zemí a dezorientovat pracující socialistických států. 4. Imperialisté vždy ve svých plánech počítali s aktivní po mocí oportunistických a revizionistických živlů v dělnickém hnutí. Tak jako mnohokrát v minulosti, tak i v současné době je revizionismus pomocníkem mezinárodního imperialismu v boji proti revolučnímu hnutí, proti rostoucím silám socialismu. Revizionisté pod rouškou marxistické terminologie se po celá desetiletí snaží zbavit marxismus jeho revoluční podstaty,

hrubě zkreslovat zákonitost společenského vývoje, a tak zbavit proletariát jeho největší zbraně v boji za socialismus. Společným rysem soudobých revizionistů je tak jako v mi nulosti popírání hlavních zákonitostí třídního boje mezi proleta riátem a buržoazií a leninského učení o diktatuře proletariátu . 333

Popírají demokratičnost socialistického zřízení a volají po „ abso lutní svobodě a demokracii“ ; usilují však ve skutečnosti o ná vrat a upevnění buržoazní demokracie. Své útoky soustřeďují

proti činnosti komunistických stran, které jsou rozhodující silou v boji za diktaturu proletariátu, za vybudování socialismu a ko munismu.

I když u nás projevy revizionismu neznamenaly pro stranu a další výstavbu socialismu bezprostřední nebezpečí, signalizují i naše zkušenosti jejich existenci. Ústřední výbor KSČ považuje za nezbytné zdůraznit nutnost boje proti všem projevům a vlivům revizionismu. To předpokládá především zintenzívnit veškerou naši ideologickou a výchovnou práci, zvyšovat ideovou zocelenost celé strany a socialistické uvědomění širokých vrstev pracujících. Je nezbytné, aby se

ideologičtí pracovníci zabývali otázkami ekonomického a tříd ního vývoje kapitalismu a jeho rysy v současné etapě. Důsled ným propracováním a osvětlením problémů mezinárodního děl nického hnutí i otázek, které s sebou nese vývoj kapitalismu a

celá mezinárodně politická situace, ještě lépe ideově vyzbrojíme náš lid v boji proti imperialismu a všem jeho pomocníkům a spojencům. 5. Mimořádně vážným úkolem ideologické práce je rozpra

cování otázek, které souvisí s plány západoněmeckého imperialis mu. Remilitarizace západního Německa je dnes již faktem. Milita risté ruku v ruce s urychleným budováním vojenského poten ciálu rozdmychávají šovinistickou propagandu, pěstují panger

mánské útočné choutky a připravují postupně úplnou fašizaci země. Toto vážné nebezpečí musí propaganda ukázat všemu na šemu lidu , vést k nejvyšší bdělosti a pohotovosti vůči nepřátel ským plánům namířeným proti socialistické vlasti.

Současně musíme vynaložit maximální úsilí jak po stra nické, tak po státní linii i přes naše společenské organizace, abychom pomohli mobilizovat všechny síly především v zemích

sousedících se západním Německem k účinným kolektivním akcím, jež by odvrátily rostoucí hrozbu, kterou revanšisté v zá

padním Německu představují pro mír v Evropě. 6. Socialistická revoluce, rozvíjející se úspěšně v hospodář

sky a kulturně vyspělém Československu, je významnou orga 334

nickou součástí historického zápasu lidské společnosti o dosa žení vyššího komunistického stupně vývoje.

Základní spojitost našeho boje s bojem dělnické třídy ve všech zemích vedla k tomu, že jsme se v naší práci řídili ne úzce nacionálními hledisky, ale vždy jsme při prosazování ná rodních zájmů našeho lidu důsledně vycházeli ze zásad prole tářského internacionalismu. Vždy se ptáme a budeme se ptát, zda to či ono opatření prospívá nám i mezinárodním silám so cialismu. Více budeme v ideologické práci zdůrazňovat, že důsled ný proletářský internacionalismus vyjadřuje plně i národní zájmy lidu.

Za jeden ze základních úkolů považujeme neustálé upev

ňování jednoty socialistického tábora, prohlubování a rozšiřo vání spolupráce všech socialistických zemí na zásadách prole tářského internacionalismu, věrnosti ideám marxismu -leninismu a odkazu Říjnové revoluce. Tomu musíme ze všech sil napomá hat v celé ideologické práci.

Ústřední výbor KSČ kladně hodnotí výsledky, kterých bylo

dosaženo ve styku a vzájemném jednání mezi socialistickými ze iněmi a mezi bratrskými komunistickými a dělnickými stranami. Současně vyjadřuje potřebu dalšího prohlubování vzájemných bratrských styků a považuje za prospěšné uskutečnění společ ného mnohostranného jednání o závažných politických i ideolo gických otázkách a založení mezinárodního komunistického teo retickopolitického časopisu.

II.

1. Na základě velikých změn, ke kterým došlo v poslední

době ve společenských vztazích v naší zemi, je třeba zesílit vý chovu mas k socialistickému uvědomění. Přitom si musíme být

vědomi, že formování socialistického vědomí není proces živelný,

ale že musí být cílevědomě řízeno stranou. Politické předpoklady k vybudování socialismu, definitivně

vybojované v letech 1945 až 1948 v přímém střetnutí s buržoazií a končící její naprostou porážkou, byly začátkem základní spo lečenské, ekonomické a kulturní přeměny společnosti. Až dosud byla likvidována třída průmyslová, finanční a ob 335

chodní buržoazie cestou přímého vyvlastnění a část jejich pří

slušníků je převychovávána v pracující občany. Značně jsou omezeny možnosti a vliv vesnického kulaka, při čemž postupu jeme podle jeho vztahu k naší společnosti.

Malovýrobci, přirození spojenci dělnické třídy, jsou převy chováváni dlouhodobou ekonomickou a ideologickou činností.

Celý tento proces, který není dosud zdaleka skončen, je zá kladním obsahem třídního boje v naší zemi . Je zápasem , v němž jsou pod vedením dělnické třídy postupně překonávány třídní

rozdíly a vytvářeny předpoklady k vytvoření beztřídní společ nosti .

2. Pod vedením komunistické strany vybojovala naše děl

nická třída ve svazku s ostatními vrstvami pracujících prole tářskou diktaturu , skutečnou lidovou demokracii. Z hlediska svobody miliónů lidí učinila již naše lidová moc tolik jako žádná buržoazní demokracie .

Pro proletářskou diktaturu v čele s komunistickou stranou má mimořádnou důležitost kritika nedostatků v naší společnosti, v níž se odráží aktivní vztah pracujících k lidově demokra tickému státu tak, aby strana se stále učila od mas a masy od strany . Stranické organizace, všestranně rozvíjejíce a podporu

jíce takovou kritiku, musí současně zajistit, aby se projevy neso cialistické kritiky nestaly organizátorem protilidových , kontra revolučních elementů.

Vážným úkolem ideologické práce je objasňovat význam a poslání lidově demokratického státu, podstatu naší socialistické demokracie, její přednosti před demokracií buržoazní. Nedopustit, aby bojů , které strana soustavně vede proti projevům byrokra tismu, bylo zneužíváno k očerňování našeho lidově demokratic kého státního zřízení.

Vedoucí úloha strany v naší společnosti je uznávána všemi

pracujícími. Její význam je však stále třeba vysvětlovat, ukazo vat, že strana je zde proto, aby bojovala za zájmy lidu a aby mu obětavě sloužila. Bez vedoucí úlohy strany nebylo by našeho úspěšného postupu vpřed ; proto je třeba ustavičně zdokonalovat

metody stranického vedení jak v oblasti jejího ideového působení, tak v konkrétní organizátorské a řídící práci na všech úsecích našeho života. 336

3. Nejširší ideologickou a výchovnou činnost strany, státu

a všech společenských organizací je nutno zaměřit do všech vrstev naší společnosti.

Je třeba dále prohlubovat socialistickou výchovu dělnické třídy a vycházet při tom z jejích slavných revolučních tradic,

zvyšovat její politickou vyspělost a upevňovat socialistické vě domí, uvědomělou disciplínu a kázeň tak, aby jako vedoucí síla

všech pracujících splnila svůj historický úkol, vybudování so cialismu a komunismu.

Při výchovné práci v řadách dělnické třídy nesmíme zapo mínat na skutečnost, že její řady rychle rostou, doplňují se z vrstev malovýrobců, a ani na tu skutečnost, že na závody přišlo mnoho příslušníků dřívějších vykořisťovatelských tříd, kteří se trvávají ve starém myšlení a ovlivňují svými názory i část pra Cujících .

Velikou úlohu na tomto poli mají odbory, které jsou pře devším povolány, aby zaměřovaly výchovu pracujících k socia listickému poměru k práci, za správný poměr k socialistickému vlastnictví, k pracovní kázni a ovládnutí nové techniky .

Na naší vesnici musí strana ještě dovedněji a usilovněji vy užívat všech kladných podmínek naší situace v zemědělství

k boji za přeměnu rolnictva v nové socialistické rolnictvo. Pů sobit výchovnou prací strany, aby se rolník naučil nejen socia listicky hospodařit, ale také socialisticky žít a myslit. Jednotná zemědělská družstva se mají stát také základnou nové socia listické kultury na vesnici. Důležité úkoly stojí před stranou v úsilí o socialistickou

výchovu inteligence. Naprostá většina naší inteligence jde bok po boku s dělnickou třídou a s komunistickou stranou. Strana bude i dále všestranně pracovat k tomu, aby veškerá inteligence

přijala marxistický světový názor a překonala všechny přežitky minulosti.

Současně s procesem převýchovy staré inteligence v duchu socialismu bude strana řídit výchovu nové inteligence vyšlé z řad ciělnické třídy a rolnictva. Z tohoto hlediska musí být neustále věnována pozornost zlepšování sociálního složení studentů střed ních a vysokých škol.

4. V úsilí o postupné odstraňování přežitků kapitalismu, jež 22

KSC O úloze odborů

337

brání v růstu socialistického uvědomění lidu, nesmí strana ani

na okamžik ztrácet ze zřetele překonávání náboženských před sudků. Toho je třeba dosáhnout soustavnou a trpělivou výchovou, aby se věřící občané sami postupně a dobrovolně , na základě vlastního přesvědčení, oproštovali od vlivu náboženství. Vědecká ateistická propaganda musí být prováděna v těsném spojení s veš kerou politickou, kulturní a osvětovou prací. 5. V celém boji za socialistickou výchovu a převýchovu člo věka je nutno neustále věnovat nesmírnou pozornost výchově mládeže, aby cítila svoji odpovědnost za dosažení vznešeného cíle komunismu a aby byla pro tento úkol všestranně připravena . Úkolem komunistů je naučit mládež správně ocenit práci a boj

starších generací. Nesmíme zapomínat, že nynější mladé poko lení neprošlo tvrdou školou revolučních bojů a fakticky nepoz r.alo kapitalistické zřízení s jeho důsledky, nezaměstnaností a

bídou. Mimořádnou pozornost musíme věnovat výchově dělnické mládeže a při výchově daleko více využít bezprostředního vlivu starších a zkušených dělníků a prostředí závodů. Proto ústřední výbor KSČ rozhodl, aby byly postupně zrušeny zvláštní internáty pracovních záloh, kromě hornictví, hutnictví a stavebnictví. Za

výchovu učňů budou přímo odpovídat závody a podniky. Zvlášt velkou péči je nutno věnovat i rolnické mládeži. Da

leko lépe vysvětlovat mládeži perspektivu práce v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby. Nikdo jiný než naše mlá dež nemůže být hlavním nositelem dovršení historického pře vratu našeho zemědělství, jímž bude vítězství socialistické druž stevní myšlenky.

Studující mládež na našich vysokých školách má nyní dobré podmínky k úspěšnému studiu, k zajištění cílevědomé přípravy

pro budoucí povolání. Nejde nám však jen o zajištění vysoké od borné úrovně, ale zároveň o zajištění socialistické výchovy, a vý chovu a přípravu uvědomělé inteligence, která se v příštích letech bude podílet na výstavbě komunismu. Stranické organizace mají proto střežit čistotu socialistické výchovy na školách všech

stupňů, nedopustit, aby zejména na mladé lidi působily vlivy ne přátelské socialismu. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat studiu marxismu-leninismu a přípravě kádrů pro tento obor,

Ústřední výbor KSČ zdůrazňuje nutnost zvýšit aktivní účast stu 338

dentů na životě školy zejména prostřednictvím organizace mlá deže. 6. Na úseku všeobecně vzdělávacího školství má strana mi

mořádně významný úkol zajistit, aby byly uskutečněny všude zásady školské reformy i perspektiva všeobecného úplného stře doškolského vzdělání, dát veškeré mládeži před vstupem do po

volání širokou všeobecnou průpravu k socialistickému budo vání. Toho bude dosaženo jen dalším plněním úkolů daných usnesením ústředního výboru KSČo všeobecně vzdělávacím škol ství z června 1955, a zvláště důsledným záváděním polytechnické výchovy. Současně musíme stále sledovat nebývale prudký roz

voj vědy a techniky, aby školství šlo s ním ruku v ruce a včas reagovalo na jeho podněty, aby naše mládež byla náležitě při pravena pro veliké perspektivy technické revoluce. 7. Československý svaz mládeže má v socialistické výchově

mládeže velmi významné a odpovědné úkoly. Dnešní situace a nové úkoly postavily mladé lidi před závažné problémy , kterým musí daleko lépe odpovídat i práce a zaměření organizace mlá deže. Nelze přehlížet ani některé negativní zjevy u části mladých lidí. Hlavním úkolem organizace mládeže je zesílit výchovu veškeré mládeže v duchu oddanosti a věrnosti komunismu. Bude

třeba daleko více organizovat velké akce mládeže, umožňující zapojení mladých lidí do kolektivní práce na významných dílech naší socialistické výstavby. Zlepšit činnost organizace mládeže nezbytně vyžaduje rozšířit počet členů strany v jejích řadách. Výchova mládeže, její účast ve výstavbě i ve veřejném životě, její příprava pro další etapu našeho socialistického vývoje, to je jeden ze základních politických úkolů naší strany . Ústřední vý bor KSČ zřizuje komisi pro otázky mládeže, jejímž úkolem bude propracovat tyto otázky pro XI . sjezd naší strany.

III .

1. Směr vytyčený komunistickou stranou již na celostátní konferenci KSČ v roce 1956 k prohloubení teoretické práce na

úseku společenských věd, k hlubokému a kritickému studiu sou casných otázek, k rozvoji vědeckých diskusí a k sepětí teorie s praxí je jedině správnou cestou k tvůrčímu uplatnění mar 339

xismu- leninismu v našich konkrétních podmínkách i k dalšímu rozvoji společenských věd.

Naše společenské vědy již v podstatě prošly obdobím, kdy hlavním úkolem bylo probojovat jako základ veškeré další práce inarxismus- leninismus. I když jsme na úseku společenských věd dosáhli již mnohých úspěchů v překonávání dogmatismu a sub

jektivismu, je potřeba boji proti nim věnovat i nadále pozornost a v současné době vést rozhodný a důsledný boj proti revizionis

mu jako hlavnímu nebezpečí pro další tvůrčí rozvoj společen ských věd .

V dalším rozvoji společenských věd je třeba zaměřit se na zpracování děl, která dají odpověď na závažné otázky společen ského vývoje .

Strana bude upevňovat svou řídící úlohu na úseku spole čenských věd. Strana se ve své praktické činnosti bezprostředně setkává se všestranným působením zákonů společenského vývoje a jediná je s to poskytnout spolehlivé východisko k teoretickému zpracování a ovládnutí těchto zákonů. Tato skutečnost, jak učil

Lenin, dělá ze strany přirozené ideové řídící centrum. 2. Významné místo v ideologické sféře všech velkých spole čenských bojů naší doby má literatura a umění. Právě proto je

předmětem zájmu naší strany, která usiluje, aby umění sloužilo boji za komunismus, aby se aktivně zúčastnilo historického zá pasu za osvobození člověka.

Naše strana se plně hlásí k základní linii, kterou v uplynu

lém období prosazovala v boji za zásadní principy socialistického umění, především za lidovost a ideovost a správné hodnocení velikého kulturního odkazu naší minulosti. V duchu těchto zásad

vznikla řada literárních a uměleckých děl, která patří na přední místo naší národní kultury.

Důležitým předpokladem zdárného rozvoje naší literatury a umění je péče o nejširší rozvoj uměleckých talentů a osob

ností spojených se stranou společným bojem za socialismus. Straně je cizí jakékoliv sektářské zužování fronty naší litera tury a umění, administrování, i to, aby jménem strany byla vy zvedávána ta nebo jiná skupina umělců.

Strana musí nadále pečovat o socialistický vývoj naší lite ratury a umění. Má zásadní zájem na rozvoji umění v duchu 340

socialistického realismu. V politickém a ideologickém smyslu jsou

pro ni nepřijatelné i v oblasti umění živelnost, ideologická pasi vita a bezideová rozbředlost. Vedoucí úlohu strany v politických a ideologických otázkách musí komunisté uplatňovat soudružský

mi diskusemi, rozvíjením teoretické práce, věcnou a zásadní ar gumentací.

Vážné a podnětné úkoly má v současné době naše literární a umělecká kritika. Možnosti, které dnes mají kulturní a umělecké

časopisy, nejsou dosud uspokojivě využívány a na jejich strán kách se objevují politicky i ideologicky nesprávné názory a tendence .

Zájmům lidu slouží umění socialistické, které se uvědoměle zařazuje do velikého společenského zápasu naší doby. Přesvěd čený socialistický umělec nemůže tvořit jinak než pro lid, ne

může být nikým jiným než umělcem socialistickým a realistic kým.

3. Přední místo v ideologickovýchovné práci patří stranické

propagandě, která vyzbrojuje členy strany marxisticko-leninskou teorií, umožňuje jim správně chápat zákonitosti vnitřního i mezi národního vývoje, správně uplatňovat vedoucí úlohu strany a zvyšovat odpovědnost komunistů za veškeré dění v naší zemi . V souhlase se současnou situací naší země se ukázala jako naprosto správná orientace propagandy především na ekono

inické otázky. Tuto linii je nutno dále prohlubovat a ještě těs něji spojit propagandu s naléhavými úkoly socialistické výstavby. Při orientaci na ekonomii a ekonomiku, na hlubší výklad otázek mezinárodních vztahů musí být současně větší pozornost věno vána základním otázkám našeho světového názoru a vědeckého

komunismu, jako jsou otázky třídního boje, strategie a taktiky strany, úloha komunistické strany v naší společnosti a další. Velký význam má studium historických zkušeností naší strany a mezinárodního dělnického hnutí, zejména Komunistické strany Sovětského svazu. Při rozboru stavu naší propagandy se stále ještě ukazují

vážné nedostatky. Do všech důsledků se musí stranické orgány a organizace vyrovnat se všemi projevy dogmatismu, které osla

bují účinnost stranické propagandy. Je třeba vnést do ní více zásadovosti a revolučnosti a zvýšit její teoretickou úroveň. 341

Současně ústřední výbor odmítá nesprávné názory, které

snižují úlohu stranické propagandy a jsou v rozporu s leninským pojetím. Teorie marxismu-leninismu nemůže se stát revoluční zbraní mas bez stranické propagandy. Úkolem stranických orgánů a organizací je neustále zvy šovat úroveň stranického školení, které je široce organizovanou

formou propagandy a důležitým prostředkem marxisticko -lenin ského vzdělání členů strany i velkého počtu bezpartijních. Pod statně se musí zvýšit úroveň samostatného studia funkcionářů strany, kteří svým houževnatým a soustavným studiem musí být příkladem všem komunistům .

4. S velikou naléhavostí vystupuje nyní v souvislosti s veli kými úkoly , před kterými stojíme v nejbližším období a jež mo

hou být splněny jen širokou mobilizací pracujících, nutnost roz vinout politickou agitaci v masách. Krajské a okresní výbory i zá kladní organizace strany musí zaměřit politickou agitaci na živé aktuální otázky a dávat pohotově zásadní stranickou odpověd lidem, kteří na slovo strany čekají a chtějí s komunisty hovořit. Agitace musí mít ofenzívní ráz a nesmí se vyhýbat odpovědi na

všechny otázky , jež pracující kladou. Agitační práce dosud trpěla nesoustavností a malým využí

váním všech různorodých prostředků účinné přesvědčovací čin nosti. Agitaci je nutno vést jako soustavnou práci , ne jen při důležitých akcích. V agitační práci je třeba vedle živého slova komunistů agitátorů více využívat tisk, názornou agitaci i rozhlas, zpravodajský film a televizi .

Soustavné rozvíjení agitační práce při využití všech prostřed ků je povinností všech organizací, celého stranického aktivu. 5. Při plnění velikých ideologických úkolů byl vždy mocným nástrojem strany tisk. V dnešní době, kdy v souvislosti s roz vojem boje za mír ve světě a za další úspěchy socialistické vý

stavby v zemi ideologický zápas ještě vzrůstá , musí tisk zesílit svůj vliv. Dopis ústředního výboru KSČ II. sjezdu Svazu česko slovenských novinářů ukázal, jakých výsledků bylo dosaženo

v práci našeho tisku, i další perspektivy jeho práce. Stranické orgány musí věnovat větší pozornost krajskému a místnímu tisku, vesnickým i závodním časopisům, aby byla zvý šena podstatně jejich úroveň, aby i tyto časopisy v největší míře 342

pomáhaly v ideové výchově lidu v duchu socialismu a mobilizo valy a organizovaly pracující do boje za plnění nových úkolů socialistické výstavby.

Ústřední výbor KSČ vyzývá všechny stranické organizace, vše

chny komunisty , aby ještě bděleji střežili čistotu našeho revo lučního učení marxismu-leninismu, zesílili ideologickou práci strany ve všech vrstvách pracujících ke splnění velkých úkolů budování socialismu v naší zemi.

Současně ukládá, aby závěry zasedání ústředního výboru KSČ byly všestranně rozpracovány, aby se jejich uplatnění stalo

významnou součástí příprav XI. sjezdu Komunistické strany Čes koslovenska v roce 1958 .. „Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str. 532–543.

343

DOVRŠIT SOCIALISTICKOU VÝSTAVBU V NAŠÍ VLASTI

Dopis ÚV KSČ všem organizacím a členům strany, organizacím .

Národní fronty a pracujícímu lidu Československa o plnění usnesení celostátní konference KSČ a o dalších úkolech výstavby socialismu

Říjen 1957

Soudružky a soudruzi, pracující

Československé republiky !

V roce 1958 se bude konat XI . sjezd Komunistické strany Československa. Má jednat o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti a vytyčit perspektivu dalšího období.

Komunistická strana Československa již přistoupila k přípra vám svého sjezdu. Zasedání ústředního výboru KSČ 30. září až 2. října 1957 jednalo o tom, jak jsou plněna usnesení celostátní konference strany , schválilo návrh druhého pětiletého plánu roz voje národního hospodářství a zásady ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení průmyslu.

Ústřední výbor KSČ vychází z toho, že přípravy XI. sjezdu a významný obsah jeho jednání jsou věcí všeho pracujícího lidu. Předkládá proto celé straně a všem pracujícím k posouzení vý sledky dosažené při plnění usnesení celostátní konference KSČ a návrhy směřující k dovršení naší socialistické výstavby.

Obrací se ke komunistům i bezpartijním, k celé Národní frontě , k odborářům, mládeži a ženám, k dělníkům, ' k družstev níkům a pracujícím rolníkům, k naší inteligenci, k technikům,

k vědeckým pracovníkům a umělcům, k příslušníkům ozbrojených 344

sil, aby se vyslovili k uskutečňování usnesení celostátní konfe

rence a k navrhovaným opatřením. Chce se s nimi poradit, sly šet jejich podněty a návrhy. Ústřední výbor KSČ očekává, že pracující současně řeknou, jak se budou podílet na dalším rozvoji průmyslové a zemědělské výroby, na dalším zabezpečování hmot né úrovně lidu a rozvoji kultury . Značně jsme se již přiblížili k uskutečnění svého velikého cíle – vybudování socialistické společnosti. V našem lidově de

mokratickém zřízení je prakticky zcela odstraněno vykořisťování člověka člověkem. V průmyslu, peněžnictví a obchodě plně vlád nou socialistické výrobní vztahy a počínají převládat i v země dělství. Současný rozvoj združstevňování vesnice svědčí o tom,

že v nejbližším období dosáhnou i zde naprosto rozhodující pře vahy. Rychlé tempo rozvoje výrobních sil v celém národním hos podářství vytváří silnou materiálně technickou základnu socia

lismu, která umožňuje stále plněji uspokojovat hmotné i kulturní potřeby pracujících. Ruku v ruce s tímto procesem v materiální oblasti se vyvíjí funkce našeho socialistického státu, z čehož vy

plývá i nutnost stálého zdokonalování a prohlubování socialis tické demokracie.

Dovršit socialistickou výstavbu v naší zemi vyžaduje dále podstatně rozvinout národní hospodářství, dosáhnout vítězství so cialistické zemědělské velkovýroby , zvýšit všestrannou účast pra cujících na správě a řízení státu. Jde o to, aby si každý občan byl vědom své odpovědnosti a podle svých sil a schopností na kaž

dém pracovišti co nejvíce přispíval ke správnému uskutečňování politiky strany. Zároveň je nutno této aktivity pracujících, jejich

návrhů a podnětů plně využívat při řešení všech otázek rozvoje našeho státu a hospodářství, při řízení závodů a podniků i v čin nosti celé státní správy. 1. DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A SOUČASNÉ PROBLÉMY NAŠÍ VÝSTAVBY

V uplynulém období dosáhli naši pracující pod vedením Ko

munistické strany Československa v socialistické výstavbě vý znamných úspěchů, které učinily naši vlast mocnou a bohatší. Podílí se na nich celá Národní fronta, představovaná společen

skými organizacemi, jako je jednotné Revoluční odborové hnutí, dále národní výbory i všechny další organizace pracujících. 345

Naše úspěchy plně potvrzují naprostou správnost generáln! linie výstavby socialismu, vytyčené IX. sjezdem a dále rozvinuté X. sjezdem a celostátní konferencí strany v roce 1956.

Plánovitý rozvoj národního hospodářství v uplynulém obdo bí se opíral o přednostní růst těžkého průmyslu, budování socia listické zemědělské velkovýroby a spolupráci se zeměmi socia listického tábora , především se Sovětským svazem. Od X. sjezdu došlo k dalšímu upevnění a rozšíření materiálně technické zá kladny socialismu. Průmyslová výroba ČSR zaznamenala takové tempo růstu, jaké nemohou vykázat vyspělé kapitalistické země.

Ročně se zvyšuje naše průmyslová výroba v průměru téměř o 10 % . Za poslední čtyři léta, 1954–1957, dosáhneme přírůstku výroby například u elektrické energie zhruba 5,5 miliardy kWh, u kamenného uhlí více než 4 milióny tun, u hnědého uhlí okolo 16 miliónů tun, u cementu asi 1,5 miliónů tun, u cihel 800 miliónů

kusů. Státní investice na rozvoj národního hospodářství činí za tato léta přes 86 miliard korun. To představuje vesměs větší přírůstky než za celou první pětiletku. U pracujících rolníků nezadržitelně vítězí myšlenka země dělské velkovýroby v jednotných zemědělských družstvech . V ro

ce 1955 bylo v ČSR 6795 JZD III. a IV. typu, v roce 1956 již 8016 a k 30. září 1957 vzrostl jejich počet na 10 943. Zatímco

v roce 1955 hospodařila družstva na 1 947 000 ha zemědělské půdy, k 30. září 1957 již hospodařila na 3 229 716 ha. V letošním

ruce dosáhl socialistický sektor na vesnici převahy . Byly položeny základy pro upevnění a rozšíření socialistic

kých vztahů na vesnici a pro soustavný vzestup zemědělské vý. roby. Za poslední čtyři roky vzroste hrubá zemědělská produkce asi o 10 % . Na tom se podílí zejména vzestup výroby cukrovky zhruba o 15 % , jatečných prasat zhruba o 55 % , mléka o 15 % . JZD výrobními výsledky stále zřetelněji dokazují svou převahu nad výrobou jednotlivě hospodařících rolníků a ukazují velké možnosti socialistické zemědělské velkovýroby. Přesvědčivým dokladem předností našeho socialistického

zřízení je stále lepší uspokojování hmotných a kulturních po třeb pracujících. Průměrná měsíční mzda dělníka v průmyslu stoupla z 1138 Kčs v roce 1953 přibližně na 1300 Kčs v roce 1957, tedy o 14 % . Nominální mzdy pracujících v celém národním 346

hospodářství se proti roku 1953 zvýšily v roce 1957 o 13,1 % . Přitom se maloobchodní ceny zboží a ceny služeb obyvatelstvu za toto období snížily o více než 17 % . Soustava pevných výkupních a nákupních cen zemědělských

produktů a snižování cen zboží široké denní spotřeby se proje vily v růstu životní úrovně vesnického obyvatelstva. Za jediný rok 1956 se zvýšily hrubé příjmy rolníků o 9,4 % .

Za poslední čtyři roky, 1954–1957, se zvýšila osobní spotře ba všeho obyvatelstva o více než 40 % . Například spotřeba masa stoupla téměř o třetinu, másla asi o 40 % . Za čtyři roky pracu jící zakoupili na 820 000 praček, téměř 140 000 ledniček a na 210 000 televizorů. Vcelku vzrostly spotřebitelské nákupy průmys lového zboží za čtyři roky asi o 84 % a potravin asi o 29 % . · V uplynulých čtyřech letech přešlo do užívání obyvatelstva přes 200 000 bytových jednotek včetně individuální bytové vý. stavby. Celostátní konference stanovila řadu úkolů směřujících k upev

nění lidově demokratického zřízení, k zabezpečení dalšího rozvo je národního hospodářství a růstu životní úrovně lidu.

Tyto úkoly byly celkem splněny. Podstatně se rozšířila pra vomoc a odpovědnost slovenských národních orgánů. Rozšířila se pravomoc národních výborů. Národní výbory dnes řídí více

než třetinu celého hospodářství. Byla zvýšena pravomoc ministrů i ředitelů podniků. Přistoupilo se k zjednodušení admnistrativy.

Bylo zrušeno nebo sloučeno několik ministerstev a centrálních úřadů. Všechna uskutečněná opatření se ukázala jako naprosto správná.

Na základě usnesení konference jsme přistoupili ke zkrácení pracovní doby u všech pracujících o dvě hodiny týdně a u mla distvých na 36 hodin týdně. Uskutečnilo se nové nemocenské pojištění a sociální zabezpečení pracujících, které je jedním

z nejlepších na světě. V prosinci 1956 jsme mohli přistoupit k dal šímu snížení cen zboží široké spotřeby, čímž pracující získali v letošním roce zhruba 1,8 miliardy korun. Toto snížení bylo o to

významnější, že se týkalo kromě průmyslového zboží také řady základních potravin, zejména masa a tuků. Pracujícímu lidu náleží veškeré plody pokrokové kultury, vědy a umění, jejichž rozvoji věnuje strana neustálou péči. Na 347

vysokých školách bylo v minulém roce přes 51 000 řádných stu dentů a více než 26 000 studovalo v mimořádných formách , což

je více než dvojnásobek proti dobám kapitalistické republiky. Široká výchovná činnost strany, společenských organizací i stá lu vede k růstu socialistického uvědomění pracujících. Naše strana a naši pracující plně podporují linii XX. sjezdu

KSSS , která otevírá nové perspektivy rozmachu komunismu ve světě.

Upevnilo se mezinárodně politické postavení naší republiky, která je pevnou součástí světového tábora socialismu v čele se Sovětským svazem. Československá zahraniční politika přispívá k mírové spolupráci národů, řídí se leninskými zásadami o mož rosti mírového soužití a soutěžení států s různým společenským zřízením. Naše podpora národům, které se vymanily z imperia listického područí a bojují za svou nezávislost, má velký význam v boji proti imperialismu a za mír. Komunistická strana Československa a naše dělnická tří

da čestně plní své internacionální povinnosti. To se výraz

ně projevilo v pevném postoji našich pracujících v době kon trarevolučního puče v Maďarsku. Náš postoj přispíval ke zkřížení plánu imperialistů, směřujících k oslabení a rozbití socialistického tábora a celého mezinárodního komunistického

hnutí. Značný význam pro upevnění a prohloubení interna cionálních svazků měla řada jednání naší strany s bratr skými komunistickými a dělnickými stranami, především s Ko munistickou stranou Sovětského svazu.

To jsou hlavní výsledky důsledného provádění generální li nie naší strany . Při uskutečňování úkolů socialistické výstavby se současně

projevují některé vážné nedostatky a problémy. Jejich příčiny jsou především vnitřní.

Dosavadní úroveň řízení a plánování národního hospodářství neodpovídá dosaženému stupni rozvoje výrobních sil. S řešením

této otázky je nerozlučně spjato další zvyšování účasti pracují cích na řízení hospodářství a správě státu, které je nezbytným předpokladem dalšího rozvoje tvůrčí iniciativy lidu.

Stranou vytyčovaná zásada vyrábět více , lépe a levněji se neuplatňuje tak důsledně, jak to vyžaduje rychlý růst potřeb vý 348

roby a obyvatelstva, zejména po nedávných opatřeních k dalšímu zvýšení životní úrovně. Vzestup zemědělské výroby zatím nedává plnou záruku, že

bude do roku 1960 dosaženo zvýšení o 30 % . Ostřední výbor KSČ se obrací k pracujícím, aby se vyjádřili k návrhům, jejichž uskutečnění má přispět k překonání nedo statků a uvolnit cestu k ještě rychlejšímu postupu vpřed. To sou

časně vyžaduje, aby každý pracující se zamyslel nad svou vlastní prací a podílem při plnění úkolů socialistické výstavby a na svém pracovišti se ještě více účastnil na řízení a správě , na roz voji průmyslové i zemědělské výroby . Překonání nedostatků je plně v našich silách.

Úspěšné uskutečňování všech úkolů při dovršení socialis

tické výstavby v naší vlasti učiní naši republiku ještě bohatší, projeví se v dalším mocném rozvoji hospodářství, ve stálém růstu životní úrovně lidu .

II. DOSLEDNĚJI BOJOVAT ZA DOVRŠENI SOCIALISTICKÉ VÝSTAVBY

Ústřední výbor KSČ hodnotil situaci v národním hospodářství, naše ekonomické a výrobní možnosti. Vycházeje ze snahy zabez pečit v maximální možné míře cíle a základní úkoly stanovené směrnicemi celostátní konference KSČ, schválil návrh druhého

pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1956 až 1960.

Schválený návrh se v některých konkrétních výrobních úko lech a ekonomických ukazatelích odchyluje od směrnic celo státní konference KSČ.

Je tomu tak proto, že se v uplynulém období projevily v ná rodním hospodářství především tyto nepříznivé zjevy : V průmyslové a stavební výrobě docházelo v posledních dvou letech k překračování stanovené spotřeby surovin, materiálů, paliv a elektrické energie. Produktivita práce vzrůstala proti předpokladům pomaleji,

rozvoj výroby se uskutečňoval s větším počtem pracovníků a při překračování mzdových fondů. Rovněž plán ivenstiční výstavby nebyl v uplynulých dvou

letech uspokojivě plněn. Došlo ke zdržení ve výstavbě zejména na těch úsecích , které jsou nejdůležitější pro další rychlý rozvoj 349

národního hospodářství. Přitom trvalý růst nákladů na výstavbu omezuje i možnosti jejího rozvoje v dalších letech.

Kromě těchto nejvážnějších nedostatků, projevujících se v ce lém národním hospodářství, existuje řada dalších v jednotlivých

odvětvích, zejména ve strojírenství, stavebnictví, dopravě, zahra ničním obchodě a zemědělství. Jejich důsledkem bylo omezení zdrojů národního důchodu a nutnost změn v návrhu pětiletého plánu proti směrnicím schváleným celostátní konferencí KSČ.

Ústřední výbor KSČ vychází při změnách v návrhu pětile tého plánu z toho, že musí být splněna směrnice celostátní kon ference zvýšit do roku 1960 proti roku 1955 osobní spotřebu obyvatelstva nejméně o třetinu. K zabezpečení tohoto cíle je nutné , aby hrubá produkce v prů

myslu se zvýšila o 56 % , tj. více, než předpokládaly směrnice, aby v zemědělství byl zajištěn úkol zvýšit produkci zhruba o 30 % , jak stanovily směrnice, a státní investiční výstavba byla snížena zhruba o 10 procent. Splnit plánované úkoly , překonat současné obtíže znamená

v každém závodě podstatně přispět ke zvýšení společenské pro duktivity práce.

Jde především o to :

dosáhnout úspor při spotřebě surovin a materiálů, dbát zejmé na o nejvyšší hospodárnost při spotřebě paliv, válcovaného ma teriálu, odlitků, stavebních a jiných hmot ;

růst produktivity živé práce zajišťovat pečlivým využíváním existující techniky, jejím zdokonalováním, zaváděním nové tech niky a lepší organizací práce ;

nepřipustit plnění výrobních úkolů s větším počtem zaměst nanců, než stanoví plán, a za cenu neoprávněného překračování mzdových fondů. Plánem stanovený poměr mezi růstem produk

tivity práce a růstem průměrných mezd je nutno bezpodmínečně dodržovat .

Ústřední výbor KSČ současně klade pracujícím otázku, jak

dále postupovat ve zkracování pracovní doby. Strana zásadně sleduje linii postupného zkracování pracovní doby. Z hlediska nynější neuspokojivé situace v růstu produktivity práce a trvalého nedostatku pracovních sil v důležitých odvětvích se však nejeví účelným přistoupit v nejbližším období k dalšímu zkrácení pra 350

covní doby. Bez rychlejšího růstu produktivity práce by totiž zkrácení pracovní doby omezilo možnosti zvyšování životní úrov ně po linii růstu příjmů obyvatelstva a snižování cen. Mimořádně vážné důsledky prakticky pro všechna odvětví

československého hospodářství mají nedostatky strojírenského průmyslu, především těžkého strojírenství. Omezují jejich tech nický rozvoj, snižují růst produktivity práce a vyvolávají další

neúměrné požadavky na pracovní síly . Zpomalují uvádění no vých kapacit do provozu, nepříznivě ovlivňují vývoz i nákup su rovin a materiálu v zahraničí.

Proto je nutno zabezpečit ve všech závodech plnění výroby strojů a zařízení i spotřebního průmyslového zboží ve stanove ných lhůtách a potřebné kvalitě, hospodárně a na nejvyšší technické úrovni. To je také vedle zlepšení práce zahraničního

obchodu důležitý předpoklad pro zvýšení rentability našeho vý. vozu i dovozu.

S omezenými investičními prostředky je nutno co nejlépe hospodařit a co nejúčelněji je vynakládat. Je třeba plně zabez

pečit přednostní rozvoj výstavby v odvětví paliv a energetického průmyslu, která se soustřeďuje zejména v krajích Ostrava, Ústí nad Labem, Karlovy Vary a Praha. V ostatních krajích republiky se objem investic sníží. Na Slovensku bude přesto do konce

pětiletky provedena nebo zahájena řada důležitých investičních akcí v odvětví paliv, energetiky, chemie , dopravy, vodního hos podářství a dalších. Prostředky na výstavbu, které slouží k uspo kojování materiálních a kulturních potřeb pracujících, zůstávají v podstatě na úrovni směrnic. Rozmístění investic do nejdůležitějších odvětví vytvoří pod mínky, aby po roce 1960 bylo zrychleno tempo výstavby a sta

vební výroby v dalších českých krajích a na Slovensku. Současná situace v investiční výstavbě vyžaduje soustředit

všechny prostředky k urychlenému uvádění výrobních kapacit do provozu, aby co nejdříve a nejrychleji přinášely prospěch společ. nosti. V tomto směru zůstává hodně dlužno zejména naše sta vebnictví. Je nutno dosáhnout podstatných úspor v rozpočto vých cenách nových i rozestavěných staveb a na základě úspor

určovat více prostředků na moderní strojní vybavení. Úkoly vytyčené druhým pětiletým plánem vycházejí ze sou 351

časného stavu našeho hospodářství, jsou reálné a splnitelné. Ústřední výbor se naopak domnívá, že možnosti našeho národní

ho hospodářství nejsou plně vyčerpány a využity. Obrací se proto k pracujícím v průmyslu i zemědělství, aby v souvislosti s druhým pětiletým plánem prozkoumali všechny vlastní možnosti a zdroje ve výrobě. Stále je třeba prověřovat na každém závodě všechny mož nosti dalšího rozvoje výroby, lepšího hospodaření a směle odha lovat dosud skryté rezervy . Za účasti kolektivů, dílen, cechů, závodů rozhodnout, zda je možné úkoly druhé pětiletky překročit a při plnění dosáhnout vyšších kvalitativních ukazatelů .

V zemědělství využít iniciativy řady okresů a JZD, které vy

hlásily závazky, a dosáhnout úrovně výroby plánované ke konci druhé pětiletky již v roce 1959 a toto hnutí dále rozšiřovat. Základním hlediskem, vtěleným do denní konkrétní práce komunistů a všech pracujících na jednotlivých úsecích našeho hospodářství, které si musíme všichni osvojit, je : Vyrábět více, lépe a levněji !

Všestranně zlepšit řízení průmyslu

V zájmu dalšího rozvoje národního hospodářství a zabezpe čování soustavného růstu hmotné i kulturní úrovně lidu je nyní,

po splnění různých krátkodobých opatření, usnesených celostát ní konferencí strany, nutno energicky přistoupit k uskutečňování všech dlouhodobých opatření , která byla konferencí stanovena. Jde o to, uplatnit všechny přednosti socialistického hospo dářství, lépe využívat rezerv a možností, které se neustále nově vytvářejí s rozvíjením socialistické výroby a s upevňováním so cialistických výrobních vztahů.

Ústřední výbor KSČ projednal návrhy zásadních opatření, která povedou k dokonalejšímu uplatnění principu demokratic kého centralismu, aby bylo prohloubeno jednotné ústřední ve

dení socialistického hospodářství a současně operativní řízení maximálně přiblíženo výrobě. Předpokládaná opatření vytvářejí podmínky k účinnějšímu využívání ekonomických zákonů, ob jektivně platných a působících v našem hospodářství. Zároveň 352

sledují jako hlavní úkol zvýšení účasti pracujících na řízení a řešení problémů výroby a hospodaření.

Ústřední výbor KSČ předkládá zásady navrhovaných opatře ní pracujícím k diskusi s tím, aby po projednání a schválení mohly být uváděny do praxe. Zásady zvýšení účinnosti řízení průmyslu vycházejí z toho,

že organizace průmyslu, způsob plánování, financování a eviden ce tvoří nedílnou součást řízení. Úspěch díla předpokládá tedy vytvořit v oblasti plánování a organizace při zvyšování účasti pracujících na řízení celou soustavu opatření. Jde o to, aby v ce lém systému řízení byla správněji uplatněna leninská zásada de mokratickému centralismu, která organicky spojuje ústřední ve

dení v zásadních otázkách s rozsáhlými právy podniků a s ma ximální iniciativou pracujících. Má být změněn celý styl řídící práce i vztahy mezi ministerstvy a podniky, což zároveň umožní

podstatně zmenšit vrcholný řídící aparát. v oblasti plánování je třeba především podstatně prohlou bit a zdokonalit perspektivní plánování. Zabezpečit soustavné

vypracovávání dlouhodobých plánů rozvoje národního hospodář ství na 10 až 15 let. Tak bude možno lépe stanovit úkoly a za

měření pětiletých plánů, aby co nejlépe odpovídaly potřebám a možnostem hospodářského rozvoje.

Zvýšení kvality perspektivního plánování umožní, aby v pě

tiletých plánech byly závazně stanoveny úkoly , jimiž se mění ty proporce v rozvoji národního hospodářství, jež nejsou řeši telné v ročních plánech. Některé úkoly pětiletých plánů budou závazné pro podniky do té míry, jaká je nezbytná pro uzaví

rání dlouhodobých hospodářských smluv, proto ,aby podniky si mohly do značné míry samostatně tvořit vlastní koncepci rozvoje .

Roční plány nebudou v zásadě opakovat to, co již bylo podnikům závazně stanoveno v pětiletých plánech. Roční plány, podobně jako plány pětileté, budou vypraco

vávány na rozdíl od nynějšího stavu za aktivní účasti podniků. Na úseku plánování, financování a materiální zainteresovanosti

se vytvářejí předpoklady pro to, aby podniky byly přímo zainte resovány na maximálním využívání rezerv, na maximálním zvý šení výroby a zlepšení kvalitativních ukazatelů proti minulému období. Úkolem ministerstev, plánovacího úřadu a všech vrchol 23

KSC O Oloze odborů

353

ných orgánů bude organizovat a usměrňovat tuto iniciativu tak,

aby v rozvoji národního hospodářství byly vytvářeny náležité proporce v souladu s potřebami společnosti. V plánu výroby, odbytu a zásobování bude zaveden ukaza tel odbytu , členěný podle ekonomického určení produkce, to zna mená dodávky pro investiční výstavbu, pro vývoz, pro tržní fon .

dy atd. V závislosti na plnění ukazatele odbytu bude hodnocena také práce podniku. Ukazatel hrubé výroby bude ponechán jako evidenční a propočtový ukazatel. V plánu práce se počítá s tím, že těžiště určování úkolů v rozmisťování pracovních sil a ve zvyšování jejich kvalifikace

bude přeneseno do perspektivních plánů. Bude upuštěno od di rektivního ukládání průměrných výdělků a produktivity práce v ročních plánech. Místo toho budou zavedeny pětileté normati vy, které určí podíl růstu mezd na růstu produktivity práce.

V ročních plánech bude závazně stanoven pouze ukazatel mzdo vého fondu.

Dosavadní centrální a direktivní ukládání úkolů ve snižování vlastních nákladů bude v ročních plánech nahrazeno stanovením pevné částky odvodu zisku do státního rozpočtu. Přitom ukazatele produktivity práce a průměrných mezd a

plán vlastních nákladů zůstávají dále částí plánů podniků. Zru šení direktivního určování těchto ukazatelů je možno provést po stupně tak , jak v ministerstvech a podnicích budou zabezpečeny

předpoklady, že takto zvýšené pravomoci bude použito ve pro spěch národního hospodářství. V oblasti výstavby a obnovy základních fondů se soustře dí státní plán na nejdůležitější stavby. Plánování ostatní inves tiční výstavby i generálních oprav bude přeneseno na podniky

a budou jim vymezeny potřebné vlastní finanční zdroje. Pro zlepšení řízení národního hospodářství má dále zásadní význam stálá péče o soulad zájmů jednotlivců a podniků se

zájmy společnosti. K tomu je nezbytné budovat systém řízení tak, aby spojoval místní a centrální zájmy, využíval místních zkuše ností, respektoval místní podmínky a zvláštnosti při plné pod poře celostátních zájmů. Pro vytvoření účinné podnikové zainteresovanosti je nutno zvýšit chozrasčotní samostatnost podniku. Omezit takové zásahy 354

nadpodnikových orgánů do dílčích problémů, které nemohou vy cházet z dostatečných věcných znalostí. Je nutno lépe využívat nepřímých forem řízení podniků za pomoci ucelené soustavy

ekonomických podnětů, jako je cena, zisk, vlastní náklady, od pisy, penále, úrok, oběžné prostředky. Tak lze vytvořit nástroj ,

který zainteresuje podniky a jejich pracovníky na dobrém hos podaření a odkrývání rezerv.

Ekonomické podněty nutno uspořádat tak, aby podniky měly zájem na vypracování mobilizujícího plánu. Podniky, které dosa hují rychlejšího růstu výroby a rychlejšího zlepšování kvalita tivních ukazatelů, budou zvýhodněny proti těm, které si sta novily nízké plány. Podněty nebudou nadále spojeny výlučně jen s překračováním plánu. Vlastní finanční zdroje budou podnikům poskytovány na delší časové období, zpravidla na pětiletku. Tyto zdroje se budou sklá dat z podílu na přírůstku zisku, případně z vytvořeného zisku, z. podílu na odpisu, z tržeb za prodej nepotřebných a vyřazených základních fondů.

Ze státního rozpočtu budou podnikům poskytovány prostřed ky jen na nejdůležitější potřeby národního hospodářství, napří

klad na investice jmenovitě schvalované vládou. Další potřeby budou hradit ze svých prostředků podniky, případně nadpodni kové orgány . Soustava ekonomických pák, vytvářejících hmotnou zainte resovanost podniků jako celku, bude spojena se zlepšeným hmot ným zainteresováním ' jednotlivců prostřednictvím mezd a zříze

ním zvláštního prémiového fondu tvořeného v závislosti na vý sledcích práce podniku.

Zruší se relativní čerpání mzdových fondů podle plnění plánu hrubé výroby. Zavede se relativní čerpání pouze v oblasti dělnických mezd, a to ve vztahu k takovým ukazatelům, které správně vyjadřují objem vynaložené práce v jednotlivých odvět vích a podnicích .

Prémiový fond bude rozdělován všem pracovníkům v podobě chozrasčotních prémií, zejména za snížení spotřeby materiálu,

lepší využití zařízení, ve formě odměn za zlepšovací náměty a návrhy racionalizačních opatření a ve formě prémií vedoucím pracovníkům podniků. 355

Operativní řízení výroby bude v plném rozsahu svěřeno

podnikům, případně jejich sdružením, která budou obstarávat některé stránky činnosti podniků, jež je z hlediska podniku a celého národního hospodářství výhodné obstarávat společně. Základním požadavkem nové organizace průmyslu je vybu dování takových komplexních výrobně hospodářských jednotek, které budou schopny samostatně řešit otázky technického roz voje, rozšiřování výrobní základny , zásobování a odbytu. Takovou

výrobně hospodářskou jednotkou bude podnik vybavený všemi těmi činnostmi, které k podnikové činnosti náleží. Někdy bude účelné dosavadní podniky slučovat ve větší podniky, obzvláště tam, kde se v minulých letech při tvoření podniků zašlo příliš daleko .

Výrobně hospodářské jednotky ponesou odpovědnost za plné a plynulé uspokojování potřeb národního hospodářství nebo

určitého okruhu odběratelů uceleným sortimentem výrobků v rám ci stanoveného výrobního programu. Budou vybaveny vlastními finančními prostředky. Zpravidla budou u nich vytvořeny orga nizační předpoklady také pro výzkum, vývoj , konstrukci, výcho vu dělnického dorostu, a kde je to účelné, i projekce a montáž.

Odbyt výrobně hospodářské jednotky bude zahrnovat prů zkum potřeb a jejich krytí v rámci plánované výrobní, projekční

a montážní činnosti podniku. Příslušné útvary budou organizo vány tak, aby mohly v časovém předstihu připravovat odbytové plány , naplnit je zakázkami, zakázky technicky vyjasnit, dodáv kově zajistit a uskutečnit. Tím bude dosaženo ustálení dodava lclských i odběratelských vztahů mezi podniky a v celém ná

rodním hospodářství . Vybavení výrobně hospodářských jednotek projekčními útva ry bude uskutečněno vyčleněním projekce ze státních projekto vých ústavů. Sdružení podniků bude mít malý aparát, neomezující

pravomoc a odpovědnost určenou podnikům. Náplň činnosti, organizační uspořádání a forma sdružení podniků bude přirozeně v jednotlivých odvětvích a oborech značně odlišná. V žádném pří

padě nejde o to , aby princip sdružování podniků byl uplatňován všeobecně, stejně jako nejde o to , aby sdružení podniků byla jakousi obdobou nynějších hlavních správ. Nesmějí být orgánem ,

který by na sebe soustřeďoval rozšířené činnosti podniků a 356

takto vlastně bránil prakticky realizovat zásadu pravomoci pod niků. Sdružení podniků budou pracovat na chozrascotním prin cipu.

Práce ministerstev má být soustředěna na otázky perspek tivní, rozvojové a kontrolu. ' Ministerstva prohloubí svou práci

na pětiletých plánech, desetiletých až patnáctiletých plánech svých odvětví a na zabezpečování předpokladů rozvoje. V oblasti běžného řízení budou na základě soustavných rozborů a srovná

ní usměrňovat a zlepšovat práci výrobně hospodářských jednotek při sestavování ročních plánů a jejich realizaci . Budou provádět

a usměrňovat mzdovou, cenovou a finanční politiku. Prohloubí se jejich kontrolní, inspekční a kádrová činnost. Organizační strukturu ministerstev je nutno řešit s přihlédnutím ke zvlášt rostem jednotlivých odvětví. Ministerstva musí být malými útva ry . Hlavní správy je nutno zrušit.

Všechna tato opatření musí vést ke ; splnění direktivy celo státní konference podstatně snížit a zlevnit hospodářskopráv

ní aparát, důsledně odstraňovat byrokratismus, zlepšovat systém a metody práce. Je třeba, aby za aktivní účasti pracujících v jed notlivých odvětvích, podnicích, závodech bylo dosaženo takového poměru počtem dělníků, inženýrskotechnických pracovníků a ad ministrativních pracovníků, který zaručuje nejvyšší produktivitu práce a hospodárnost výroby a je v souladu s požadavky mo

derního socialistického průmyslu. Tuto linii je třeba neustále pro sazovat při uvádění všech navrhovaných opatření do života, sle dovat a kontrolovat její plnění shora i zdola .

z charakteru připravovaných opatření je zřejmé, že zvyšují úlohu ústředního plánovitého řízení hospodářství státem. Jsou

zároveň v souladu se zvyšováním pravomoci i odpovědnosti niž ších hospodářských a státních orgánů. Ústředně bude rozhodo

váno o všech zásadních úkolech celostátního významu, rozšiřuje se péče ústředních orgánů o rozvojové otázky. Operativní řešení problémů nižšími orgány se usměrňuje pomocí ekonomických pák a kontroly. To povede ke zvýšení souladu podnikových zá jmů se státními a osobních se společenskými a k rozšíření účasti pracujících na správě a řízení.

Návrhy směřující ke zlepšení a zvýšení účinnosti řízení a

plánování průmyslu vyžadují, aby pracující s nimi byli důkladně 357

seznámeni. Vedoucí straničtí, odboroví a hospodářští pracovníci jsou povinni návrhy zásad a jejich význam objasňovat a vy

světlovat mezi pracujícími , seznamovat je s tím, jak tyto zásady mají být konkrétně uplatněny v rámci jednotlivých ministerstev, výrobních odvětví a podniků.

Ústřední výbor KSČ při vypracování návrhů nových zásad vy cházel z našich dosavadních zkušeností a sleduje jimi vyřešení následujících základních otázek :

1. Dosáhnout, aby se v duchu prohloubení demokratického cen tralismu v oblasti řízení ústředně řešily především zásadní otáz

ky proporcionálního rozvoje národního hospodářství, otázky per

spektivního plánování v celém hospodářství i v jednotlivých od větvích .

2. Odstranit dosavadní stav, kdy operativní rozhodování ústřed

ních orgánů zabíhá do podrobností a nemůže se opírat o dosta tečnou znalost věcí. Operativní rozhodování a řízení je třeba při

blížit výrobě, zvýšit pravomoc a odpovědnost základních článků hospodářského řízení. 3. Odstranit stav, kdy není stále věnována dostatečná po zornost ekonomickým podnětům, takže některé působí nespráv ným směrem. Dosáhnout, aby celá soustava ekonomických pod nětů účinně působila na rozvoj hospodářství , k stále lepšímu uspokojování zájmů společnosti i jednotlivců.

4. Důsledným uplatněním nových zásad organizace, pláno vání a financování umožnit podstatné zmenšení aparátu, ze jména v nadpodnikových článcích řízení, zjednodušit jej a zlev nit .

5. Lépe využívat soustavy ekonomických podnětů, což se ne

obejde bez soustavné hospodářskopolitické práce a předpoklá lá zvýšení nároků na politickou a odbornou zdatnost hospodář ských pracovníků, vysokou úroveň politickoorganizátorské prá ce v masách a zvýšení účasti pracujících na řízení.

Ústřední výbor KSČ se obrací k pracujícím, aby posoudili , jak připravované návrhy řeší tyto základní otázky a problémy v řízení našeho průmyslu.

358

Dále upevňovat a rozšiřovat socialistický sektor na vesnici, rozvíjet a zvyšovat zemědělskou výrobu K 30. září 1957 hospodařil socialistický sektor v zemědělství již na 61,4 % zemědělské půdy. Tento podíl denně vzrůstá. Jed notná zemědělská družstva a státní statky zajišťují rozhodující

část tržní zemědělské produkce. Stále více se uplatňuje ekono mická převaha socialistického sektoru v zemědělství, zatímco

podíl malovýroby soustavně klesá. Zvyšuje se politický a kul turní vliv socialistického sektoru na vesnici.

Výsledky práce našich rolníků svědčí o jejich aktivní účasti v budování socialistického zřízení. Rozhodující postavení JZD v zemědělské výrobě, jejich rozsáhlé výrobní a technické mož nosti a účast v politickém a kulturním životě stále silněji pů

sobí na přetváření myšlení a na život jednotlivě hospodařících rolníků. Další rolníci se denně rozhodují pro účast ve společ ném družstevním hospodaření. Na socialistické přestavbě ves nice se aktivně podílí celá dělnická třída i naše inteligence.

Socialistické formy hospodaření na vesnici vytvářejí nové podmínky pro další rozvoj zemědělské výroby. Umožňují v krát ké době zvýšit rostlinnou a zejména živočišnou výrobu a přispět, aby celá naše společnost se stala bohatší.

Ekonomika socialistického státu a zájmy společnosti vyža dují, aby socialistický sektor v zemědělství se stal jak naprosto převažujícím v podílu na půdě, tak aby novými výrobními meto dami a vysokou intenzívní výrobou stále více dokazoval své před Gosti.

Znamená to budovat dobře organizovaná a vysoce rentabilní socialistická hospodářství, využívat vědy a techniky, dosáhnout rychlého růstu produktivity práce a intenzity výroby. Je nutno

hospodárně využívat vynakládaných prostředků. Pro další vzestup zemědělské výroby bude důležité, aby pra cující v zemědělství plně ovládli problémy socialistického hos

podaření. Rozhodující je vlastní práce družstevníků, pracovníků STS a státních statků.

Ústřední výbor KSČ očekává, že v diskusi naši družstevníci,

pracovníci státních statků a STS , jednotlivě hospodařící rolníci i pracovníci zemědělské správy a výzkumu důkladně projednají 359

otázky rozvoje a zhospodárňování zemědělské výroby , poradí se o opatřeních, která sami podniknou, a přijdou s návrhy, jak nej

lépe tento problém řešit. Na jeho správném řešení ve značné míře závisí zvyšování životní úrovně našich pracujících měst i venkova.

Národní hospodářství země tvoří jeden celek, jehož jednotlivé části se navzájem ovlivňují. Naše dělnická třída vytváří stále více hodnot, které se promítají v růstu životní úrovně lidu. To

zavazuje i všechny rolníky, aby zvyšovali svůj přínos k růstu blahobytu celé společnosti. Nemůžeme se nadále spokojovat s tím, že náš průmysl dosáhl světové úrovně, zatímco zeměděl ství se této úrovni přibližuje prozatím jen pomalu.

Stále je nutno mít na paměti, že základním prostředkem hospodaření, a tím i zvyšování výroby je půda. Do roku 1960 se iná zvýšit výměra orné půdy na 5 325 000 ha a rozšířit osevní plochy o 4,5 % . K tomu je třeba v každém okrese a obci vyhle dávat další vhodné plochy pro obdělávání, nepřipouštět přeměnu orné půdy na zemědělskou, její neúčelné zaostávání, dobře vy užívat půdního fondu a soustavně zvyšovat úrodnost půd zejména správným hnojením, melioracemi , zavodňováním a podobně . Při řešení hlavních problémů zemědělské výroby je v sou

časné době nutno soustředit se zejména na podstatné zvýšení ži vočišné výroby , masa, mléka, vajec a tuků. To především vyža duje, aby JZD a státní statky věnovaly plnou pozornost a péči zvýšení stavů skotu na 100 ha a zvýšení počtu ustájených krav.

Neuspokojivá je užitkovost hospodářských zvířat. Prodlužuje se doba výkrmu, nehospodárně se využívá krmiv.

Do roku 1960 je nutno podle nyní schváleného návrhu pěti letky zvýšit celkové stavy skotu o 9,5 % , z toho krav o 5,5 % . Jatečného skotu o 37,7 % , jatečných prasat o 33,1 % . Výrobu mléka o 39,7 % . Ještě progresívnější růst se má projevit na Slo vensku.

Před pracovníky v zemědělství stojí úkol vyrobit do roku 1960 v celostátním průměru na jeden hektar zemědělské půdy : 50 kg jatečného skotu a 660 litrů mléka ; na 1 ha orné půdy 110 kg jatečných prasat a 470 vajec. V roce 1958 splnění plánu stavu krav, zvýšení dojivosti a

dodávek v průměru jen o půl litru denně od každé krávy 360

hy nahradilo již v příštím roce dovoz másla ze zahraničí. Podobně by se projevilo ve zvýšení životní úrovně i splnění ostatních úkolů.

Růst živočišné výroby je podmíněn výrobou krmiv. Bez ener gického přístupu ke zvýšení výroby objemných krmiv, jako sena na loukách, silážních plodin, především kukuřice a směsek, není možno jít kupředu.

V pěstování krmných plodin stojí na předním místě kukuřice zejména jako silážní plodina. Dává také největší množství krmných jednotek z hektaru. V mnohých místech, především v českých krajích, nebyl význam kukuřice dosud doceněn. Zkušenosti Sovětského svazu i jiných států a vlastní zkuše

nosti řady našich družstev přitom výrazně prokazují výhodnost pěstování kukuřice na siláž pro rozvoj živočišné výroby. Pěsto vání kukuřice a dalších vysoce výnosných krmných kultur je

nutno rozšiřovat na úkor plodin s nízkými hektarovými výnosy. Spolu s rozvojem a upevňováním zemědělských družstev a úkoly ve výrobě vystupuje do popředí investiční výstavba v ze mědělství. Stát vynakládá na investice pro zemědělství stále větší prostředky. I v tom se konkrétně projevuje pomoc dělnické třídy pracujícím rolníkům. V roce 1956 vzrostl objem investic

v zemědělství proti roku 1954 o 70 % včetně lesnictví. Výstavba společných zařízení je jedním z důležitých předpokladů pro roz voj socialistické velkovýroby. Investiční prostředky nejsou však nejlépe, nejúčelněji a hos

podárně vynakládány. Přes značný vzrůst prostředků bylo na příklad v roce 1956 proti roku 1954 uvedeno v JZD do provozu

jen o 5,9 procenta více stájového prostoru pro skot a o 29,9 procenta pro prasata. Stavební náklady na ustájení jednoho kusu

dobytka vzrostly zhruba o 60 procent. Spotřeba materiálu se zvýšila dvojnásobně až trojnásobně. Náklady na ustájení se zvý šily zvláště na státních statcích. Ústřední výbor se obrací ke všem družstevníkům a pracov níkům státních statků, aby se zamysleli nad možnostmi, jak vy

užít všech dosavadních hospodářských budov a zařízení a lev nými, účelnými úpravami z nich budovat společná zařízení pro ustájení hospodářských zvířat. Tam, kde nejsou vhodné budovy k adaptacím, mají přicházet se svými náměty, jak stavět nové, 361

lehké a levné stáje , především pro krávy a prasnice, a své ná měty rychle realizovat. Tak podstatně snížit náklady na ustá jení jednoho kusu.

K účelné investiční výstavbě je třeba plně využívat všech vlastních možností a prostředků. Při výstavbě, vlastní výrobě stavebního materiálu a řemeslných pracích je třeba široce roz víjet formy svépomoci upevnit JZD spoluprací několika JZD i v rámci okresu. Novou výstavbu zařízení a hospodářských bu

dov uskutečňovat v blízkosti dosavadních budov, komunikací, vodovodní a elektrické sítě. Při řešení těchto problémů mají stát v čele národní výbory. Významnou měrou mohou pomoci družstvům při budování společných stájí pro živočišnou výrobu patronátní závody. Naši dělníci zajisté pochopí, o jak důležité

otázky jde, zorganizují zvýšenou výrobu potřebného stavebního materiálu a pomohou družstevníkům i odbornými pracovními silami .

Stát bude nadále poskytovat příspěvky a zápůjčky pro vý stavbu zemědělství. Bude přitom důsledně sledovat zásady hos podárnosti a účelnosti výstavby. Umožnit v nejširším měřítku výstavbu lehkých, jednodu chých staveb včetně provizorií a adaptací předpokládá přepra

covat a odbourat byrokratické předpisy v projekci, zásobování, úvěrování i provést změny na úseku veterinárním, v požární ochraně a schvalovacím řízení. Zrušit tzv. povolené typy a přejít

k širokému výběru vhodných projektů levných staveb. O inves tiční výstavbě v JZD budou podle jasných a jednoduchých směr nic a s konečnou platností rozhodovat okresní národní výbory na základě pevně stanovených limitů a materiálových fondů. V zemědělských stavebních závodech je nutno vyrábět jed noduché prefabrikáty, tvárnice a další materiál. Zavést krajské bilancování výroby a spotřeby stavebního materiálu a zamezit

zbytečné přepravě. Při výstavbě rozšířit odbornou a poradenskou pomoc. Při určování směru investic dbát, aby se rychle pro jevily v růstu zemědělské výroby a zvyšování produktivity práce.

Ústřední výbor KSČ vybízí všechny družstevníky a pracující v zemědělství, aby v tomto duchu vydatně přispěli svými ná

měty a zkušenostmi k plnému zabezpečení investiční zeměděl 362

ské výstavby a ve svých družstvech podle místních podmínek okamžitě využili všech možností k jejímu rozvoji. Při rozvoji družstevního hospodaření podstatně vzrůstá úlo ha a odpovědnost STS. Pracovníci STS mají být oporou při orga nizování socialistické vesnice, nositeli nových pokrokových vý robních metod, rádci a pomocníky družstevníků. Je žádoucí, aby STS vykonávaly pro JZD i pomocné řemeslné práce.

V okresech, kde socialistický sektor již dosáhl rozhodující převahy, rozšiřovat vliv a pomoc STS i k rozvoji živočišné velko

výroby v JZD. K tomu postupně převádět na STS zootechnickou službu. Rovněž roztříštěnou agronomickou službů soustředovat v STS a JZD .

Rozsah prací STS do roku 1960 má vzrůst proti roku 1955 o 140 procent. Značná část investičních prostředků v zeměděl ství je věnována na rozšiřování strojového parku a mechanizaci zemědělských prací. Spolu s dalším rozšiřováním počtu strojů v STS bude dána podstatně větší možnost i pro nákup strojů zemědělskými družstvy.

Využití mechanizačních prostředků v zemědělství je však dosud nízké. Je třeba, aby zemědělské stroje podstatněji ovliv

ňovaly růst produktivity práce. K tomu je nutno strojů plně vy užívat, odstranit často nevhodné složení strojového parku i níz

kou kvalitu. Příčiny dosavadního neuspokojivého stavu spočívají jak v práci STS a státních statků, tak v nedostatcích práce vý zkumu, vývoje i výroby zemědělských strojů. Rostoucí úkoly národního hospodářství, zabezpečování růstu životní úrovně obyvatelstva a upevňování našeho státu vyžadují,

aby dosud jednotlivě hospodařící rolníci se aktivněji podíleli na výstavbě republiky. Svůj náležitý podíl nemohou však ani přes podporu státu poskytnout v podmínkách individuální malovýro by. Je proto třeba získat i tuto část rolníků pro společné cíle ,

uvést jejich osobní zájmy do souladu se zájmy společnosti. Strana a celá Národní fronta usilují o postupné získání na prosté většiny drobných a středních rolníků pro účast v dobu dování socialistické vesnice. Budou také dbát, aby konzolido

vaná družstva i závody poskytovaly všestrannou pomoc a pod poru družstvům nově utvořeným .

V zájmu dosažení naprosté převahy socialistického sektoru 363

na vesnici a dalšího podstatného zvýšení zemědělské výroby obrací ústřední výbor KSČ pozornost především k těmto základ ním otázkám : 1. Nadále věnovat všestranné úsilí dalšímu zakládání a roz

voji JZD, dosáhnout, aby všechna družstva včetně nově založe ných měla dobré hospodářské výsledky. Je třeba, aby se druž stva řídila svými stanovami, posilovala družstevní fondy, široce

uplatňovala pokrokové zkušenosti hospodaření. V každém druž stvu mají mít družstevníci na zřeteli nejen okamžité výsledky, ale současně perspektívy společného hospodaření a na jeho roz voj soustřeďovat plnou pozornost. 2. Opatření uskutečněná v zemědělství v posledním období

i nově navrhovaná umožňují na základě rozvoje iniciativy druž stevníků a všech pracujících v zemědělství dosáhnout lepších

výsledků v práci a hospodaření. Jde o to, posoudit, jak těchto možností lépe využívat, uplatnit vlastní zkušenosti, zejména v in

vestiční zemědělské výstavbě, při využití všech vlastních zdrojů a prostředků a případně navrhnout, jak odstranit všechny pře . kážky , které tomu dosud brání.

3. Posoudit ve všech JZD, obcích, na státních statcích

i v STS otázky rozvoje rostlinné i živočišné zemědělské vý. roby. Projednat a zabezpečit zejména všechny možnosti k pod statnému zvýšení živočišné výroby a výroby kvalitních krmiv, především kukuřice .

Vážnými otázkami rozvoje zemědělských družstev a zvyšo vání zemědělské výroby se mají zabývat nejen v každém druž stvu, vesnici , státním statku a STS , ale rovněž v závodech, v ná

rodních výborech a v organizacích pracujících a aktivně pomoci k jejich úspěšnému řešení. III. ZVYŠOVAT ÚČAST PRACUJÍCÍCH NA ŘÍZENÍ A SPRAVĚ, PROHLUBOVAT SOCIALISTICKÉ UVĚDOMENI LIDU A SOCIALISTICKOU DEMOKRACII

Celostátní konference zdůraznila, že základním zdrojem síly

našeho státního a společenského zřízení je neustálé zvyšování účasti mas na správě státu a na řízení hospodářství a soustavný vzestup socialistického uvědomění lidu. To je také hlavní směr prohlubování socialistické demokracie v naší zemi. 364

Dosavadní vývoj plně potvrzuje toto usnesení celostátní kon ference . Mohli jsme jít od slavného února 1948 cestou socialis tické výstavby proto, že v naší zemi je moc v rukou dělnické třídy, která postupuje v pevném spojenectví s pracujícím rol nictvem a inteligencí.

Nové velké úkoly, které si stavíme v boji za dobudování socia alismu však vyžadují, aby dále rostla aktivní účast pracujících na správě a řízení života v zemi. Proto komunistická strana usku tečňuje svou politiku v těsném spojení s lidem a před všemi důležitými rozhodnutími se obrací k pracujícím, aby řekli své

připomínky a podněty. Účast lidu při řešení problémů státu a hospodářství musí vést k tomu, aby se každý pracující ze všech sil zasazoval o plnění přijatých usnesení a úkolů. Povinností všech státních a hospodářských orgánů je postupovat v každo denní své činnosti podle zásadních směrnic komunistické strany. Základními pilíři lidově demokratické moci a nositeli tvo řivé účasti lidu na výstavbě socialismu jsou národní výbory.

Za poslední období, zejména po volbách, došlo k jejich dalšímu upevnění, k dalšímu rozšíření jejich pravomoci a k posílení je jich úlohy jako základních orgánů státní moci. Počet členů národních výborů se zvýšil na 216 000. Byly rozšířeny stálé komise národních výborů. Mimo členy národ ních výborů pracuje v nich dalších 93 000 občanů. Výbory žen

mají 165 000 členek. V uličních výborech pracuje více než 50 000 občanů. Funkcionáři národních výborů obětavě vykonávají svě řené funkce po své pracovní době. Prostřednictvím národních výborů se stále více občanů účast ní veřejné činnosti. To vytváří příznivé podmínky k širokému

uplatnění vlivu, aktivity a iniciativy lidu v souladu s potře bami politického a ekonomického vývoje.

Velký význam má provádění usnesení celostátní konference o značném rozšíření pravomoci národních výborů, které bez prostředně řídí stále širší oblast hospodářské činnosti. Zejména

na úseku zemědělské výroby a výkupu, místního hospodářství . školství, kultury a zdravotnictví se rozšířil a dále rozšiřuje okruh otázek , o nichž národní výbory rozhodují s konečnou platností. Disponují značnými finančními prostředky. V roce 1957 se celkový rozpočet národních výborů zvýšil proti roku 365

1956 o 9 489 000 000 korun, to je o 56,8 procenta. Zatímco v roce 1956 vydaly národní výbory na hospodářskou činnost 19,5 pro centa, je to v roce 1957 již 45,6 procenta z celkových výdajů. K tomu, aby směrnice celostátní konference byla důsledně

splněna, je třeba, aby rozšířená pravomoc nebyla soustřeďo vána na krajských národních výborech, ale aby se dále přená šela na okresní a místní národní výbory. Spolu s rozšířením pravomoci vzrůstá odpovědnost národ ních výborů i jednotlivých členů v národních výborech a komi

sích. Velikost a složitost současných úkolů a jejich úspěšné usku tečňování vyžaduje, aby se úroveň celkové činnosti národních výborů soustavně zvyšovala. To předpokládá, aby národní výbory i jejich jednotliví čle nové stále více pronikali do problémů, znali a řešili ožehavé otázky. Zvládnout své úkoly mohou však národní výbory s úspě chem tehdy, když k jejich řešení a uskutečňování budou přibí

rat co nejširší okruh pracujících. Národní výbory jako orgány lidové moci , jako skutečná místní vláda mají všechny zásadní otázky projednávat a uskutečňovat za stále větší účasti občan stva.

To je jedině správný směr ke zvýšení účasti pracujících na správě státu. Pracující prostřednictvím národních výborů uplat ňují svá občanská práva, zvyšuje se jejich pocit odpovědnosti za účast v činnosti národních výborů, při řešení všech otázek míst hího dění v souladu se zájmy celé země.

Ústřední výbor KSČ se obrací ke všem členům národních výborů i k dalším pracujícím, aby vyvinuli nejvyšší úsilí a celou

činnost národních výborů dále prohlubovali. Je nutno prozkou mat a uskutečňovat nejúčinnější formy, které v práci národních

výborů povedou k dalšímu rozšiřování účasti pracujících na ří zení a správě. Při uskutečňování úkolů národních výborů mají se členové národních výborů soustavně starat o odstraňování všech nedo

statků, s nimiž se shledávají v místě, řešit je a odstraňovat za účasti lidí, vyžadovat jejich připomínky, znát jejich názory, ná vrhy i kritiku a k potřebám lidí soustavně přihlížet.

To je třeba vyžadovat i na pracovnících národních výborů. Členové národních výborů mají kontrolovat činnost odborů a 366

správ národních výborů, sledovat, jak uskutečňují a řeší jed notlivé úkoly. Z práce národních výborů je třeba soustavně odstraňovat administrativní metody a mechanické přenášení úkolů z kraj

ských a okresních národních výborů na místní. Mají se stát pra vidlem porady předsedů ONV s předsedy MNV za účasti vedou cích správ, kde předsedové ONV podávají zprávy, radí se, jak

uskutečňovat úkoly v okresech, a kde předsedové MNV vzná šejí své kritické připomínky a podněty. Vyšší národní výbory mají být v pravidelném osobním styku s nižšími. V tom bude záruka, že důležité úkoly a problémy míst budou řešeny nikoliv od stolu, ale po všestranném posouzení širokým kolektivem se znalostí věci .

Stejně musí postupovat krajské, okresní a zejména místní národní výbory ve styku s pracujícími. Jejich povinností je , aby

všechny důležité otázky, například sestavení plánu místního hospodářství nebo rozdělení doplňkového rozpočtu, předkládaly

k diskusi a posouzení voličům, vyžadovaly jejich účast. Není možné připouštět, aby rozhodovaly o otázkách života města či vesnice za zavřenými dveřmi úřadovny.

Aktivní činnost národních výborů se má projevit v soustav ném uplatňování vlivu na nejrůznějších úsecích. Je třeba na příklad zlepšit a povznést na vyšší úroveň služby, místní vý robu pro obyvatelstvo, občanskou kontrolu obchodu.

Zvyšování úrovně činnosti národních výborů souvisí se zkva litňováním práce jejich aparátů. Zvýšení pravomoci nižších stát ních orgánů umožňuje zjednodušit administrativu, snížit na všech stupních správní aparát a změnit jeho práci. S dosavad ními výsledky však nemůžeme být spokojeni. Podobně jako na ministerstvech trvají i v národních výborech tendence obchá

zet a neplnit usnesení celostátní konference strany o zhospodár nění a snížení administrativy. Projevují se stále snahy vytvářet nové administrativní útvary. Byrokratické metody v práci správ ního aparátu jsou jen pomalu a s obtížemi překonávány. Zlepšená činnost národních výborů a široká účast lidu na jejich práci významně přispěje v místech k úspěšnému uskuteč ňování úkolů na úseku hospodářství i kultury ve prospěch celé společnosti i jednotlivých občanů. Proto je zapotřebí uplatnit 367

v práci národních výborů bohatost všech forem à využít všech místních možností .

Zvýšený vliv a účast pracujících se šíře projevuje i v soud nictví. V roce 1956 se zvýšil počet soudců z lidu ze 16 000

na 50 000. Provádějí se první volby soudců a soudců z lidu. To zvyšuje účast lidu na výkonu soudnictví a prohlubuje jeho de mokratičnost. Je v zájmu pracujících, aby socialistická zákon nost stále lépe sloužila ochraně našeho zřízení a vymožeností

lidu před úklady třídních nepřátel. Chránit společný majetek lidu a vychovávat každého občana k uvědomělému plnění po

vinností vůči společnosti a státu je trvalým významným poža davkem.

Souhrn všech opatření, jež mají být uskutečněna ke zlep šení řízení průmyslu, vytváří další předpoklady pro zvýšení

účasti pracujících na řízení, prohloubení socialistického demo kratismu a upevnění lidově demokratického zřízení. Zvýšení účasti pracujících na řízení se neuskuteční samočinně, ale záleží ve velké míře na tom, jak dovedou hospodářské orgány a jejich

pracovníci ve své činnosti spojovat zásadu jediného odpovědné ho vedoucího se širokou účastí pracujících. To zvyšuje nároky na vedoucí pracovníky v hospodářství, ale současně jim to umož ňuje, aby lépe pronikli do všech otázek činnosti podniku, aby s pomocí pracujících odhalili a využili existujících rezerv, zba vovali se byrokratických návyků v práci a co nejlépe zajištovali svěřené úkoly.

Správné hospodářské vedení je nemyslitelné bez opory hos podářských pracovníků o stranické organizace a jejich právo kontroly , o spolupráci s odborovými a mládežnickými organiza cemi. Vedoucí hospodářský pracovník si musí stále uvědomovat, že vést znamená radit se a pracovat s lidmi, dbát, aby se správně reagovalo na kritiku, aby se uskutečňovaly návrhy a připomín ky pracujících.

Vedoucí hospodářský pracovník musí cítit odpovědnost za to, aby pracující správně chápali spojitost svého pracovního úkolu s úkoly kolektivu a celé společnosti, aby rozuměli naší

hospodářské politice a uvědoměle plnit své výrobní úkoly. K to 368

mu má být zaměřena organizátorskovýchovná práce hospodář ských pracovníků, které se má účastnit nejen ředitel a jeho nejbližší spolupracovníci, ale všichni vedoucí činitelé ředitelství, vedoucí cechů, mistři, veškerá technická inteligence v závodě.

Vedoucí hospodářské pracovníky bude třeba posuzovat nejen podle toho, jak úspěšně zajistí výsledky hospodaření, ale také podle toho, jak budou plnit své organizátorské a výchovné úkoly k zabezpečení široké účasti pracujících na řízení výroby a hos podaření v našich závodech a podnicích.

Účast pracujících při řízení národního hospodářství je nut no soustavně zvyšovat prostřednictvím odborové organizace. Jednotné Revoluční odborové hnutí je mohutnou organizací

a velikou vymožeností všech dělníků a zaměstnanců. Po celostátní konferenci strany a zasedání ústředního vý boru KSČ v září 1956 došlo při zvyšování úlohy odborů ve vý stavbě socialismu k částečnému zlepšení.

Odborové organizace mají v naší zemi všechny podmínky k tomu, aby plně uplatňovaly vliv pracujících na řízení hospo

dářství. To vyplývá z tradic nejstarší a nejmasovější organizace naší dělnické třídy a pracujících a z velkých vymožeností a práv, které získaly odbory v lidově demokratické republice. Strana a pracující jsou zajedno v tom, že není třeba ke zvý

šení účasti pracujících na řízení a k řešení věci v závodech hle dat jiné způsoby než prostřednictvím odborové organizace. Jde však o to, aby se činnost odborů zlepšila a odbory využívaly svých práv, plnily všechny své povinnosti. Komunistická strana očekává, že v probíhající diskusi se pracující vyjádří k práci odborových orgánů a organizací, podle svých zkušeností ukáží

na příčiny, proč odborové organizace v mnoha místech nevy . užívají svých práv a neplní své povinnosti a pomohou v tomto směru aktivizovat odborové organizace .

Odborové organizace májí soustavně a účinně mobilizovat pracující za dosažení co nejlepších hospodářských výsledků. K tomu je třeba využívat zejména výrobních porad, řešit zde za široké účasti pracujících ožehavé problémy výroby , organizace práce a zasazovat se o odstraňování nedostatků. V této souvis losti nechť se pracující vyjádří k tomu, jak v jejich závodech 24 KSC o dloze odbort

369

jsou výrobní procesy připravovány, zda návrhy a podněty z těch to porad jsou vedením závodu zabezpečovány. Odborové organizace věnují zvýšenou péči rozvoji socialistic kého soutěžení. Aktivněji se podílejí na rozvoji hnutí zlepšova telů a vynálezců a na rozšiřování jejich zkušeností. Kolektivní

smlouvy se uzavírají ve stále větším počtu závodů a jejich obsah se zlepšuje. Socialistická soutěž se již stala osvědčenou formou plnění

našich plánů. Jde o to , rozšiřovat její masovou základnu a pro střednictvím soutěže pozvedat masy dělníků a zaměstnanců na

úroveň předních pracovníků. To vyžaduje organizovat soutěžení mezi dvojicemi, partami , dílnami, cechy, závody i podniky a od větvími. Výsledky soutěže je nutno pravidelně hodnotit, oceňo

vat pracovníky, kteří se čestně vyrovnávají se svými závazky. Závodní odborová organizace má právo účastnit se kontroly práce vedení podniku a hospodaření. Starost o tyto otázky musí

začínat již při přípravě plánu, při projednávání, jak jeho splnění zabezpečit, a v samém procesu jeho plnění. Smyslem toho ne smí ovšem být pouhé informování odborové organizace, ale kon

krétní opatření v organizátorské a výchovné činnosti. Základ ním programem této činnosti, jakož i péče o potřeby pracujících je kolektivní smlouva. Význam kolektivních smluv však není dosud doceněn. Především je nutno odstranit administrativně byrokratický postup při uzavírání smluv bez účasti kolektivů pracujících. Vycházejíc ze zvyšování účasti lidu na řízení a správě,

bude správné zavázat odborovou organizaci i hospodářské vede ní k tomu, aby připravovaly kolektivní smlouvy na podkladě smluv dílen, cechů a provozů, aby byla vypracována za účasti všech pracujících. Když se kolektivní smlouva neplní a pracující

mají námitky k účinnosti kontroly, pak na žádost nejméně po loviny pracujících závodu je třeba svolat odborovou schůzi za účasti odpovědných zástupců hospodářských a odborových orgá nů a přijmout zde opatření k nápravě.

Odborovým organizacím přísluší prověřovat, jak mzdová po litika a praxe působí k rozšiřování aktivní účasti pracujících na plnění plánu, a zabezpečovat správný soulad mezd s produktivi tou práce. Nové podmínky řízení umožní podstatně prohloubit 370

vliv odborové organizace na provádění mzdové politiky v pod niku, aby lépe spojovala zájmy kolektivu se zájmem osobním a lépe odpovídala socialistické zásadě odměny podle množství a jakosti vykonané práce.

Trvalým úkolem odborové organizace je rozhodněji než do sud vystupovat proti liberalistickým demagogickým tendencím,

které jsou často zahalovány líbivými a „ revolučními“ hesly ob hajoby „ zájmů“ pracujících, ale ve skutečnosti poškozují věc socialismu. Je třeba ukazovat jejich škodlivost, odhalovat je před osazenstvem závodů a podniků, vysvětlovat, jak škodí zájmům pracujících a celé společnosti. Odborové organizace mají vystu

povat proti neoprávněným požadavkům na mzdy, proti porušo vání pracovní kázně, zneužívání národního pojištění. Daleko otevřeněji a rozhodněji musí odhalovat a pranýřovat před osa zenstvem závodu ty, kteří stavějí individualistické požadavky

nad zájmy celku a zneužívají socialistických vymožeností. Odbory jsou v závodech předními strážci společného socia listického vlastnictví. Nesmějí dovolit rozkrádání národního ma jetku, nesmějí nečinně přihlížet ke zjevům poškozujícím společ nost. Rozhodně musí bojovat za dodržování pracovní a státní kázně.

V naší republice jsou stále příznivější podmínky, aby se po boku dospělých také mládež plně účastnila vedení hospodářství a státu. Převážná část mladých lidí se aktivně podílí na budo vatelském úsilí a rozvíjí svou iniciativu a schopnosti.

Nemůžeme však být spokojeni s ideově politickou výchovou mládeže. Nedostatky a problémy ve výchově mládeže je nutno

posuzovat se vší vážností a odpovědností a řešit je za pomoci celé veřejnosti. Vychovávat mládež v obětavé budovatele, rozně covat v ní nadšení pro velké perspektivy socialismu a komu nismu.

Hlavní zárukou splnění našich úkolů je iniciativa a aktivita

dělnické třídy, družstevníků a rolníků, inteligence – širokých mas všech pracujících. Významným činitelem, který ovlivňuje rozvoj politické i pracovní iniciativy lidu, je vzestup socialistic

kého uvědomění. Uvědomělostí lidových mas sílí celý náš lidově demokratický stát.

Hlavními současnými problémy socialistické výchovy se za 371

bývalo zasedání ústředního výboru KSČ v červnu 1957. Jeho výsledky jsou přijímány se souhlasem. Jde nyní o to, aby se pracující vyjádřili, jak závěry ústředního výboru prakticky uplat ňovat v jednotlivých oblastech výchovné činnosti a jak plně vy užívat všech prostředků, které máme. Zejména je třeba obrátit pozornost k práci škol, k jejich výchovné činnosti. Škola musí vychovávat odborně zdatné a sou

časně morálně a občansky uvědomělé mladé lidi, oddané socia lismu . To vyžaduje , aby škola byla všestranně spjata se živo

tem a s praxí naší výstavby. O to mají pečovat jak školská sprá va a učitelé, tak i naše závody , družstva a společenské orga nizace .

Stále významnější úloha při rozvoji výrobních sil i ve zvy šování socialistického uvědomění a vzdělanosti lidu přináleží vědě. Žádný jiný společenský řád než socialismus nemůže po skytnout takové možnosti rozvoji a uplatnění vědy a techniky.

Tvůrčí činnost vědecké a technické inteligence je třeba cílevě doměji zaměřit k perspektivám rozvoje celé naší společnosti a zároveň více dbát, aby výsledky vědy a techniky byly daleko rychleji uváděny do praxe. Socialismus otevřel miliónovým masám přístup ke vzdělání a kultuře , a tím zároveň vytvořil nebývalé předpoklady pro roz

květ všech odvětví kulturní a umělecké tvorby. Pro všechny kul turní pracovníky z toho vyplývá závazek ještě daleko těsnějšího sepětí se socialistickým dneškem a budoucností našeho lidu. Naše strana věnovala zejména v posledním období otázkám roz

voje socialistické kultury zvýšenou pozornost. Zdůraznila prin cipy socialistického umění

zejména jeho ideovost a lidovost,

což se jistě projeví v nové tvorbě našich spisovatelů a umělců. Naše škola , věda , umění a všechny další prostředky ideové

ho působení mají být plně zaměřeny k tomu, aby socialistické myšlení ovládlo celou naši společnost.

Socialistické ideje se střetávají v boji s přežitky starého buržoazního myšlení, které má své nositele v naší společnosti a dosud působí na část pracujících. To se mezi jiným projevuje v poměru k socialistickému vlastnictví, ve zneužívání výhod a předností, které poskytuje naše zřízení. Je úkolem ideologické práce strany a výchovné činnosti všech organizací pracujících 372

soustavně vytvářet veřejné mínění proti těmto zjevům, vést proti nim soustavný boj , odhalovat a vymycovat jejich příčiny.

Dále zvyšovat a prohlubovat socialistické uvědomění lidu předpokládá, aby stranické organizace, odbory, mládežnické or ganizace a celá Národní fronta soustavně a pozorně objasňovaly pracujícím důležité a vážné problémy vnitřní i zahraniční politiky, hospodářství i kultury, radily se s nimi při řešení otá zek a stále více je zapojovaly do aktivní účasti na řízení a správě.

Účast pracujících na řízení vyplývá ze samé třídní podstaty našeho společenského zřízení. Náš stát je státem dělníků a rol níků, založeným na spolupráci všech pracujících. Aktivní účast stále širších mas pracujících na řešení otázek výroby a socia listické výstavby, stálé prohlubování účasti nejširších vrstev lidu na vládě a kontrole, zvyšování jejich kulturní vyspělosti,

to je hlavní cesta k rozvíjení socialistického demokratismu, dalšímu upevnění lidově demokratického zřízení a účinnému boji proti byrokratismu. Zvyšování účasti pracujících na řízení a správě je základní

podmínkou uvolnění dalších tvůrčích sil a schopností pracují cích. K tomu také směřují všechna navrhovaná opatření. Nelze se však nyní spokojit jen s tím, že k tomu máme velké mož nosti, a navrhovaná opatření je dále rozšiřují, ale posoudit, jak

jsou využívány, jak hospodářské a státní orgány i organizace pracujících dbají o nejaktivnější účast pracujících na řízení a správě.

Ústřední výbor KSČ vyzývá pracující, aby posoudili a pro jednali zejména tyto otázky : 1. Jak národní výbory plní své úkoly v zájmu celé spo

lečnosti i občanů v jednotlivých místech, jak řeší a uskuteč ňují své úkoly za aktivní účasti nejširších vrstev občanstva . Sou

časně je správné všude zhodnotit, jak se pracující podílejí a účastní práce národních výborů, a přistoupit k takovým opatře . ním, která tuto účast budou soustavně zvyšovat .

2. Jak se hospodářské orgány a jejich vedoucí pracovníci opírají při své řídící činnosti o pracující, jak jim umožňují

účast na řízení, jak se s nimi radí a reagují na jejich připo minky, jak spolupracují s odborovými organizacemi a jak plní 373

úkoly, které pro ně vyplývají z vedoucí úlohy strany a jejího práva kontroly hospodářského vedení. Zároveň bude třeba všude

projednat, jak bude napříště zlepšena činnost hospodářského vedení a jeho spolupráce s pracujícími a jejich organizacemi.

3. Jak odborové organizace využívají svých práv a plní své povinnosti v zájmu socialistické výstavby a uspokojování potřeb všech pracujících, jak dělníci a zaměstnanci znají úlohu a po slání odborové organizace. Nová opatření v oblasti řízení a plá nování průmyslu umožňují ještě lépe uplatňovat všechna práva odborových organizací a pracující se mají zabývat tím, jak v tomto směru zaktivizují jejich činnost. 4. Jak je využíváno všech prostředků ideového a kulturního

působení a jak je zaměřena jejich činnost. Zároveň mají sdělo vat své podněty k dalšímu zlepšení a prohloubení práce naší socialistické školy, kultury, vědy a umění.

IV. DÁLE UPEVŇOVAT JEDNOTU STRANY A LIDU

Vládnoucí třídou v naší zemi je dělnická třída. Prokázala své revoluční vlastnosti v bojích za svržení kapitalismu, za vy tvoření a upevnění lidově demokratického zřízení . Její politická i morální vyspělost se plně projevila v neochvějné vůli jít od hodlaně cestou výstavby socialistické společnosti. Osvědčila se při řízení státu, stále uvědoměleji plnila svou vůdčí úlohu v naší

společnosti. Pod vedením strany uskutečňovala dělnická třída revoluční socialistické přeměny.

Upevňování svazku dělníků a rolníků je pilířem socialistic ké výstavby . Činnost strany vždy také k upevňování tohoto svaz ku směřovala. Posláním dělnicko-rolnického svazku je získat

drobného a středního rolníka pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu . To odpovídá společnému zájmu jak dělnické třídy, tak zejména rolnictva, neboť to je cesta lepšího, radostného a blahobytného života na naší vesnici.

Spolu s dělnickou třídou se rolnictvo a inteligence podílejí na rozmachu výrobních sil, na rozvoji výroby , na využívání tech niky v pracovních procesech, na zvyšování produktivity práce

a rozvoji kultury . To se projevuje v neustálém zvyšování život ní úrovně . 374

Výsledky, kterých bylo dosaženo v rozvoji zemědělských

družstev, zřetelně ukazují, jaké rozsáhlé přeměny nastaly v tříd ních vztazích na vesnici. Je to důležitý historický přelom pro konečné vítězství socialismu.

K myšlenkám socialismu se přihlásila značná část naší in

teligence a postupně se její většina aktivně zařazovala do so cialistické výstavby. Pro mnohé její příslušníky to znamenalo

počátek hlubokého vnitřního přerodu. Dělnická třída vedená stranou organizovala na široké zá kladně ideologickou převýchovu staré inteligence v duchu socia lismu. Současně věnovala zvýšenou péči i prostředky na výchovu

nové inteligence vyšlé z dělnické třídy a pracujícího rolnictva a třídně s nimi spjaté.

Naše inteligence stojí politikou strany . Potvrdily to ze jména zkušenosti z minulého roku. Inteligence prošla velikou školou praktické politické výchovy, což vedlo k prohloubení jejího socialistického uvědomění. U jednotlivců došlo však k jed nostrannému zápornému hodnocení výsledků naší budovatelské

činnosti. K tomu přispěla i jejich odtrženost od života a práce lidu. O pevné spojení inteligence se životem lidu je proto třeba stále usilovat.

Před našima očima se odehrává veliká přeměna třídní struk

tury společnosti i tvářnosti jednotlivých tříd a společenských vrstev. Je to důležitý stupeň k vytvoření beztřídní společnosti, ke které směřuje politika komunistické strany. Likvidace velkoburžoazie cestou přímého vyvlastnění a pře výchova části buržoazie v občany žijící ze své práce je rovněž součástí odstraňování hlubokých třídních rozporů zděděných z kapitalistické společnosti. Na vesnici je v podstatě zlomena ekonomická síla kulaků. Jejich podíl na výrobě značně poklesl. Je jim prakticky znemož

něno vykořisťování. Omezování hospodářského a politického vlivu kulaků není však doposud skončeno. Nesmiřitelně je třeba postupovat proti kulakům, kteří se snaží poškozovat národní hospodářství nebo vyvíjet protistátní činnost. U části kulaků se snažíme o jejich postupnou a obezřetnou převýchovu . Až do úplného odstranění třídních rozporů nesmí dělnická třída polevit ve své bdělosti vůči všem snahám bývalých vyko 375

řistovatelských živlů oslabovat naše lidové zřízení rozkrádáním národního majetku, spekulacemi, nepřátelskou propagandou nebo podvratnou protistátní činností. Změny v třídní struktuře společnosti, k nimž došlo a ne ustále dochází v naší zemi , uskutečňování politiky strany na všech úsecích hospodářského, politického i kulturního života

vedou k upevňování morálně politické jednoty lidu. Jednota lidu se projevila a zakalovala v průběhu národní a demokratické revoluce a zejména v historických dnech února 1948. Hrstka reakčních pučistů tehdy narazila na rozhodné od hodlání dělnické třídy a skálopevnou jednotu všech pracujících vedených komunistickou stranou. Stejně jako v minulosti i dnes je veškerá činnost strany za

měřena ke stálému upevňování jednoty lidu. Z tohoto zorného úhlu je třeba vidět i současná opatření,

která navrhuje strana. Jejich smyslem je urychlit konečné ví tězství socialismu. Tato opatření mají vysloveně třídní charakter, vyjadřují zájmy dělnické třídy, které jsou ve shodě se zájmy pracujícího rolnictva a inteligence. Jejich uskutečňování se pro jeví v dalším uvolnění tvůrčích sil lidu, ještě více vyzvedne je ho účast na řízení státu, na rozvoji hospodářství i kultury.

Hlavní a rozhodující silou při uskutečňování úkolů naší výstavby je dělnická třída. Její nejvyspělejší příslušníci zaují mají přední místa ve státě i hospodářství. Je třeba podíl dělnic

ké třídy na správě i řízení dále zvyšovat. Spolu s politickou pevností a třídním uvědoměním to vyžaduje, aby další přísluš níci dělnické třídy soustavně zvyšovali i svou odbornou zdat nost.

Politickým výrazem neustále se upevňující jednoty lidu, stmelované Komunistickou stranou Československa, je Národní fronta. Zrodila se v boji českého a slovenského národa proti fašistickým okupantům za národní a státní nezávislost.

Politika Národní fronty je zaměřena k uskutečňování pro gramu výstavby socialismu. Komunistická strana vždy dbala o posílení Národní fronty, která je výrazem bloku dělníků, pra

cujících rolníků a inteligence, jednoty pracujícího lidu měst i venkova. Dbala, aby všechna opatření a úkoly , které přináší

socialistická výstavba, se staly věcí celé Národní fronty, aby se 376

na jejich uskutečňování podílely všechny společenské organizace našeho lidu .

Aktivita a iniciativa Národní fronty dále vzrostla zejména v období vážných událostí na sklonku minulého roku a při vol

bách do národních výborů. Zkušenosti z tohoto období ukázaly , jaký široký aktiv je v organizacích Národní fronty. S tímto aktivem je třeba se soustavně radit ve všech závaž ných otázkách .

Činnost organizací sdružených v Národní frontě se má vý

razněji projevit nejen při celostátních kampaních a akcích, ale v soustavné výchovné a přesvědčovací práci mezi obyvatel stvem. Veškerou činnost Národní fronty je nutno soustředovat

k vybudování socialismu, k posilování morálně politické jednoty lidu, k zvyšování hmotné a kulturní úrovně, k upevnění míru. To také předpokládá vystupovat proti přežitkům kapitalistické výchovy, porušování státní a pracovní kázně, nesprávnému po

měru k socialistickému vlastnictví, zneužívání vymožeností, kte ré poskytuje lidově demokratické zřízení.

K upevňování morálně politické jednoty lidu přispívá usku tečňování leninské národnostní politiky komunistickou stranou.

Národnostní

politika

naší

a internacionální charakter.

zemi

má

jasný

socialistický

Lidově demokratické zřízení od

stranilo příčiny národnostního útlaku a nevraživosti mezi ná

rody a národnostmi naší republiky. Při socialistické výstavbě se utužovaly bratrské svazky mezi českým a slovenským národem. Byla odstraněna politická, hospodářská i kulturní nerovnost mezi našimi národy.

Významným krokem v řešení národnostní otázky je rovněž rozšíření pravomoci slovenských národních orgánů. To beze

sporu přispěje k ještě rychlejšímu hospodářskému i kulturnímu rozvoji Slovenska a dále prohloubí bratrský svazek Čechů a Slováků .

Naše země je skutečnou socialistickou vlastí i pro přísluš

níky dalších národností. Jsou jim zajištěna veškerá práva ob čanů republiky. Aktivně se účastní na celém hospodářském i po litickém životě země, při socialistické výstavbě, v činnosti spo lečenských organizací i státních orgánů. Komunistická strana Československa organizuje a inspiruje 377

veškerý pracující lid k tvůrčí práci při výstavbě socialismu. Uplatňuje svou vedoucí úlohu na všech úsecích hospodářského, politického i kulturního života. Vedoucí úloha strany je uzná vána a její politika aktivně podporována celou dělnickou třídou, pracujícím rolnictvem i inteligencí.

Strana uskutečňuje svou politiku v nejtěsnějším spojení s masami pracujících. Čerpá z jejich moudrostí, zkušeností a každodenně je získává k plnění socialistického programu. Stra na je nerozlučně spjata s činností pracujících mas, radí se s ni mi o nejdůležitějších opatřeních směřujících k vybudování so cialistické společnosti, učí je a učí se od nich. V uplynulém období se dále zlepšila činnost stranických orgánů a organizací, které důsledněji v každodenní práci uplat ňují leninské metody. Stranické organizace prohlubují své spo jení s pracujícími, více se s nimi radí při řešení vážných otázek, kolem stranických organizací se vytváří stále početnější bez partijní aktiv.

Stále větší je vliv stranických organizací při zabezpečování úkolů výroby. Uplatňováním práva kontroly stranickými organi zacemi a soustavnou mobilizací mas jsou úkoly ve výrobě lépe zabezpečovány, úspěšněji se překonávají obtíže a nedostatky . Je však skutečností, že tyto zásady dosud nepronikly do všech organizací a do krve všech komunistů. Je třeba zamyslet se v každé organizaci strany nad vlastní prací, její účinností a výsledky. V čele a ve spojení s pracujícími se má každá orga nizace strany a všichni komunisté s největším úsilím přičiňovat

o úspěšné splnění úkolů, které stanoví strana. To je také základem správného uplatnění vedoucí úlohy ko inunistické strany, osvědčené, v bojích zocelené a uznávané vůd kyně lidu Československa.

Naprostá většina pracujících s politikou strany nejen sou hlasí a aktivně ji podporuje, ale každodenně se na pracovištích zasazuje o její uvádění v život, obětavě plní úkoly socialistické výstavby. Dalším výrazem odhodlání pracujících jít pod vedením

KSČ k vítěznému dovršení výstavby socialismu bude, když nej lepší příslušníci dělnické třídy, družstevníci , inteligence, se budou 7

hlásit do stranických řad.

378

Ústřední výbor Komunistické strany Československa se obra cí ke všem pracujícím naší země, aby řekli své slovo, jak ještě lépe uskutečňovat politiku strany. Necht se bohaté zkušenosti našeho lidu, který je skutečným vládcem v lidově demokratické republice, plně uplatní v diskusi

o plnění usnesení celostátní konference a dalších úkolech vý stavby socialismu.

Půjde o to, aby pracující nejen přicházeli se svými náměty, ale aby se aktivně podíleli na uskutečňování všech opatření směřujících k rychlejšímu postupu na cestě socialistické vý stavby. Stranické orgány a organizace jsou přitom povinny soustav ně vysvětlovat a objasňovat všechny otázky a bezprostředně od straňovat nedostatky, jejichž řešení je v silách pracujících

i v možnostech hospodářských a státních orgánů . Pod vedením Komunistické strany Československa, pevně semknut v Národní frontě, dovrší pracující lid výstavbu socia lismu ve své vlasti! OSTŘEDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

„ Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str. 605-638.

379

REVOLUČNÍ ZÁSLUHY JEDNOTNÝCH ODBORU Projev Antonina Novotného na slavnostním zasedání ÚRO A OV odborových svazů dne 22. února 1958 u příležitosti 10. výročí Vítězného února

Soudruzi oudruzi

a soudružky !

Dovolte mi, abych z pověření ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Národní fronty srdečně pozdravil vaše slavnostní zasedání. Sešli jste se u příležitosti výročí úno rového vítězství pracujících nad reakcí, deset let od historického sjezdu závodních rad.

Všechen náš lid oslavuje desáté výročí rozhodujícího vítěz ství nad vnitřními a zahraničními nepřáteli našeho lidově demo kratického zřízení, které uvolnilo cestu k budování socialismu v naší vlasti .

Čím bylo charakteristické období od května 1945 do února

1948 ? Bylo charakteristické tím, že dělnická třída a pracující lid sváděli s reakcí rozhodující boj o příští osud naší republiky, o důsledné provedení národní a demokratické revoluce a prosa zení socialistické cesty .

Drtivá většina pracujících poznala plány reakce na obno

vení kapitalismu a jasně se postavila za politiku Komunistické strany Československa.

Od samého počátku osvobození naší republiky bojovala děl 380

nická třída, vedená Komunistickou stranou Československa, za svou jednotu, v níž viděla svou největší sílu. Vědoma si své

velké odpovědnosti za další vývoj republiky, odrážela všechny útoky namířené proti této jednotě. Její snaha našla výraz v úsilí vybudovat jednotnou a mocnou

revoluční odborovou organizaci. Revoluční odborové hnutí, které si po osvobození naší republiky tento úkol vytklo, také ho dů

sledně uskutečňovalo. Přes snahy některých reakčních politic kých činitelů vytvářet na závodech a pracovištích stavovské organizace po vzoru buržoazní republiky podařilo se probojovat

mezi pracujícími zásadu jednoty. Jednota našich odborů , které bylo dosaženo, neměla v historii československého odborového hnutí obdoby. Od samého vzniku jednotného Revolučního odborového hnutí

bylo našim pracujícím zřejmé, že skutečná rovnoprávnost pra cujících a skutečná demokracie může být teprve v té společnosti, v níž je navždy odstraněna jakákoliv možnost vykořisťování člo věka člověkem. Proto také jednotná odborová organizace plně podporovala komunistickou stranu a aktivně bojovala proti reakčním záměrům buržoazie a jí zaprodaným pravicovým poli tikům v ostatních politických stranách. Mohutné řady příslušníků odborového hnutí, bojující společně

s komunisty, to byla ona politická síla, která rozhodně stála za ústředním výborem naší strany a která spolu s komunistickou

stranou rozhodla Únor. Nesmiřitelné „ již dost s rozvracením re publiky “ , řečené pracujícími na adresu buržoazie na sjezdu zá vodních rad, bylo podpořeno generální stávkou . Toto rozhodné vystoupení zůstane v historii našeho dělnického hnutí zazna

menáno jako důkaz vysoké politické uvědomělosti našich pra cujících. Slova soudruha Gottwalda na sjezdu závodních rad v únoru 1948, kde vyzval odbory do boje za jednotu dělnické třídy, za

jednotu pracujících a celého národa jako záruky vítězství, při jalo Revoluční odborové hnutí plně za své. Potvrdilo se naprosto jednoznačně, že dělnická třída a vše

chen pracující lid s linií komunistické strany plně souhlasí a dů sledně trvá na uskutečnění socialistických přeměn v naší zemi. V tom byla a zůstává veliká politická zásluha Revolučního od 381

borového hnutí, že v tak osudových dnech , kdy se rozhodovalo o příštím vývoji naší republiky, vystoupilo jako revoluční politic ký činitel.

Ke správnému pochopení a prosazení revoluční úlohy odbo rového hnutí, k vytvoření a probojování jeho jednoty významně přispěl svou záslužnou prací soudruh Antonín Zápotocký. Význam Revolučního odborového hnutí po únoru 1948 ne

bývale vzrostl. Odbory se staly důležitým činitelem obrozené Národní fronty a socialistické výstavby v naší vlasti. Neexistuje žádné řešení otázek mzdových, pracovně právních, sociálních, zdravotních i jiných, týkajících se pracujících, na nichž Revo

luční odborové hnutí nespolupracovalo a nespolurozhodovalo. Odborovému hnutí byla v plné šíři předána péče o provádění

zákona o národním pojištění, řešení otázek ochrany a bezpečnosti práce a další důležité úkoly. Odbory jsou přední silou naší spo lečnosti, mají významné postavení v systému naší lidové demo kracie. Svou činností přispívají k tomu, aby byla zabezpečována hmotná a kulturní úroveň lidu na základě stále vyšších a lep ších výsledků výroby. 0 úkolech odborů při budování socialismu v naší vlasti

jednal ústřední výbor Komunistické strany Československa na svém zasedání v září 1956. Ukázal, že všestranné rozvíjení prů

myslové a zemědělské výroby, soustavné zvyšování produktivity práce, zlepšování organizace výroby a důsledná hospodárnost jsou nezbytným základem zvyšování životní úrovně pracujících v socialistickém státě. A proto je úkolem odborů získávat nej

širší masy pracujících k aktivní účasti na socialistické výstavbě. Současně ústřední výbor Komunistické strany Československa

ukázal, že úkolem odborů je i nadále zpevňovat jednotu děl nické třídy, vychovávat pracující v duchu idejí socialismu, sou stavně zlepšovat péči o potřeby dělníků a ostatních pracujících a zejména vytvářet předpoklady k tomu, aby jejich potřeby mohly být uspokojovány neustálým rozvojem socialistické vý . roby.

Odborové orgány a organizace mají v našem společenském

zřízení veliká práva, ale i velkou odpovědnost. Jejich prostřed nictvím je stále rozšiřována účast pracujících na přípravě, sesta vování a kontrole národohospodářských plánů, na konkrétním 382

řízení výroby. V naší zemi probíhá veliký proces prohlubování

socialistické demokracie. Jeho cílem je dále zvyšovat účast pra cujících na řízení, správě a kontrole. Jedním z významných kroků v tomto směru je nová organizace, řízení, plánování a financo

vání průmyslu. Řízení výroby se tak více přiblíží závodům a pra cující budou mít na ni ještě větší vliv. Je třeba, aby odborové orgány a organizace iniciativně vy užívaly těchto nových a dokonalejších forem řízení výroby

k tomu, aby nacházely nové a účinnější způsoby odborové práce. To vyžaduje, aby hlavní váha práce odborů byla přenesena na závody. Tam, kde se rozhoduje o výsledcích výroby. Aby od

boroví funkcionáři byli denními rádci pracujících a neustále jim pomáhali. Aby odbory na závodech aktivně řešily spolu s vedením podniku nejen problémy výroby, ale i problémy pracujících. Hlavně však, aby se ve své činnosti opíraly o spolupráci se vše

mi pracujícími a radily se s nimi o všech otázkách života a práce na závodech. To pomůže k dalšímu upevnění jednoty odborového hnutí, ke zvýšení jeho aktivity. K tomu je třeba nadále využívat dobrých zkušeností z dosa

vadní práce odborů a urychleně odstraňovat nedostatky. Zvláštní péči bude nutno věnovat zlepšení výchovné práce přímo v závo dech, kde se naše plány konkrétně a bezprostředně realizují. Předním úkolem odborů je vést pracující k aktivní účasti v socialistické výstavbě, především cestou socialistického soutě žení. Dbát o to, aby si osvojovali nejnovější poznatky techniky a vědy a používali jich při zdokonalování a zvyšování výroby , vést je k dodržování ochrany společenského socialistického vlastnictví, pečovat o třídní uvědomění a zvyšování politické uvědomělosti a odborné zdatnosti, zvláště u dělnické mládeže..

Tyto veliké úkoly musí být denní záležitostí práce odborů. U příležitosti desátého výročí únorového vítězství pracují

cího lidu oceňuje Komunistická strana Československa a vláda Národní fronty účast Revolučního odborového hnutí v boji za

dosažení tohoto historického vítězství. Oceňujeme i jeho práci v uplynulých letech, která velkou měrou přispěla k mohutnému rozvoji národního hospodářství, rozkvětu země, k dosaženým vý sledkům v budování socialismu.

Stanuli jsme na samém prahu dovršení socialistické výstav 383

by. Za námi je velký kus poctivé práce v budování naší socialis tické vlasti. Upevnili jsme lidově demokratický řád, rozmnožili jsme bohatství země. Zajistili jsme trvalý růst životní úrovně lidu. To vše je výsledek uvědomělé iniciativy a pracovní aktivi ty našeho lidu. Je to výsledek vysokého politického uvědomění, jež se opírá o výchovnou práci strany, zaměřenou ke splnění na šich socialistických cílů. Bylo by však chyba, kdybychom propa

dali sebeuspokojení nad dosaženými úspěchy a výsledky naší společné práce. V souladu s úkolem dovršit socialistickou vý

stavbu bude třeba ještě větší aktivity a iniciativy, lepší a do konalejší organizátorské a řídící činnosti. Náš lid se souhlasem přijímá úkol dovršit výstavbu socia lismu v naší zemi. Všenárodní diskuse, která probíhala k dopisu

ÚV KSČ, to plně potvrdila. Stojíme před obdobím , které bude vy žadovat mnoho nového úsilí, zdatnosti, umu i lásky ke společné věci. Naši pracující již nejednou dokázali, že na cestě k vytče nému cíli dovedou překonat i největší obtíže. K plnění těchto úkolů nastupujeme bojovně ve znamení Vítězného února 1948.

Že to umíme, toho jsou svědectvím tisíce závazků dělníků i tech niků, závodů, jednotných zemědělských družstev, strojních a

traktorových stanic, státních statků, ústavů i kanceláří na po čest dnešního slavného výročí a na počest XI. sjezdu KSČ. Není pochyb, že zvítězíme, že socialismus v naší zemi vybudujeme a že v této zemi zajistíme šťastný život všeho našeho lidu.

V tom je nám zárukou bratrské přátelství a spojenectví se So větským svazem, o jehož sílu a pomoc se opíráme při budování socialismu.

V tom je nám zárukou přátelství s bratrskými socialistic kými zeměmi a solidarita celého mezinárodního revolučního hnutí.

Na návrh ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska a vlády Národní fronty, za zásluhy Revolučního odbo

rového hnutí o vítězství pracujících nad reakcí a při budování socialismu předávám odborům „ Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti“ . Necht toto vysoké vyznamenání každému členu Revolučního odborového hnutí, všem pracujícím

připomíná revoluční zásluhy jednotných odborů a je pro ně zá vazkem k dosažení dalších vítězství při výstavbě republiky. 384

At žije slavná bojová organizace našich pracujících

Re

voluční odborové hnutí !

At žije naše hrdinná a slavná dělnická třída, přední bojov

ník za nový, socialistický řád ! At nadále vzkvétá naše lidově demokratická Československá republika, vlast našeho pracujícího lidu !

Pod vedením Komunistické strany Československa vpřed za dovršení výstavby socialismu v naší vlasti ! „ Práce " , 23. 2. 1958 .

25 KSC O úloze odborů

.

295

O DALŠÍM ROZVOJI A PROHLOUBENÍ IDEOVÉ ÚČINNOSTI OSVĚTOVÉ PRÁCE

Usnesení ÚV KSČ z 22. dubna 1958

I. ÚLOHA A VÝZNAM OSVĚTOVÉ PRÁCE V OBDOBÍ DOVRŠENI SOCIALISTICKÉ VÝSTAVBY

Pod vedením Komunistické strany Československa na stupuje všechen náš pracující lid k dovršení socialistické vý stavby v naší zemi. Uskutečnění tohoto cíle je nemyslitelné bez

vítězství socialistické ideologie ve vědomí naprosté většiny lidí. Proto KSČ věnuje otázkám ideologické a kulturně výchovné práce mezi občany velkou pozornost. Důležité poslání připadá

v tomto směru osvětové práci, která má být účinným nástrojem strany v socialistické výchově nejširších mas. Komunistická strana vždy spojovala poslání osvěty s bojem

o uskutečnění revolučních cílů dělnické třídy a bojovala proti zneužívání osvěty buržoazií. Naše dnešní osvěta je svým obsa

hem socialistická, neboť vychází z cílů a úkolů vytyčených KSČ, které vyjadřují odhodlání pracujícího lidu vybudovat socialis mus v naší zemi . Socialistická osvěta otevřeně stojí na straně

zájmů vládnoucí dělnické třídy, řídí se vědeckým světovým ná zorem, marxismem - leninismem, a bojuje proti všem projevům buržoazní ideologie i apolitičnosti. Tato stranickost se musí od

rážet ve všech oblastech osvětové činnosti, v práci národních výborů i dobrovolných organizací a jejich osvětových zařízení, 386

v zájmové kulturní a výchovné činnosti , v organizování spole čenského a kulturního života pracujících. Na rozdíl od staré buržoazní osvěty je socialistická osvěta

svou formou skutečně národní a lidová, navazuje na nejlepší tradice buditelské osvěty, na činnost dělnických kulturních a vý

chovných spolků a kroužků, rozvíjí a nesmírně obohacuje tyto pokrokové tradice v podmínkách lidově demokratického spole čenského řádu.

Základní cíle osvětové práce vyplývají z cílů socialistické kulturní revoluce a jsou totožné s cíli veškeré kulturně výchovné činnosti strany a státu : v kolektivu socialistické společnosti vše stranně rozvíjet osobnost každého pracujícího člověka, oboha covat ho takovými znalostmi a vlastnostmi , aby se stal osobně

šťastnějším a schopnějším plně žít v nové společnosti a pracovat pro její rozvoj . Výchovu všech pracujících k novému socialistic kému vlastenectví spojuje socialistická osvěta s výchovou k pro letářskému internacionalismu, přátelství a pevné jednotě s pra

cujícími socialistických zemí a celého světa. Dosáhnout těchto cílů lze však jedině tehdy, je -li osvětová práce plně podřízena politice strany, jestliže celým svým zaměřením, metodami i for inami své každodenní činnosti přispívá k plnění úkolů výstavby socialismu.

V naší vlasti je osvětová a výchovná práce organizována pod vedením komunistické strany národními výbory a všemi dobro volnými organizacemi lidu sdruženými v Národní frontě (Re

volučním odborovým hnutím, Československým svazem mládeže, Svazem Československo-sovětského přátelství, Československým svazem tělesné výchovy, Československým svazem požární ochra ny a dalšími organizacemi ) . Významnou úlohu má Českosloven ská společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí. I když mají tyto masové organizace své vlastní zájmové

úkoly v naší společnosti, organizují osvětovou práci na spo lečné základně, aby tak byla uplatňována jednotná kulturně vý chovná linie daná stranou. Národní výbory a společenské orga nizace mají v úzké vzájemné spolupráci rozvíjet širokou a roz

manitou osvětovou a kulturně výchovnou činnost a všestranně podporovat neustálý rozvoj politické a pracovní aktivity děl níků, rolníků a pracující inteligence. Široké možnosti rozvoje 387

osvětové práce umožňuje hustá sit kulturních a osvětových za

řízení : závodních klubů, lidových knihoven, muzeí, lidových hvězdáren, osvětových besed, domů osvěty aj. Správnost soustře dění osvětové činnosti na základnu národních výborů a dobro

volných organizací a jejich kulturních a osvětových zařízení byla potvrzena celým předcházejícím vývojem a v praxi se plně osvědčila.

Své poslání plní osvětová práce zejména na vesnici. V sou časné době musí více pomáhat upevňování a rozšiřování socia listických výrobních vztahů a celkovému zvýšení zemědělské vý. roby. Tam, kde již existuje družstvo, má osvěta přispívat uvědo

movací prací především k vnitřní konzolidaci a k politickému a organizačnímu upevnění družstva na základě jeho stanov, po máhat řešit hlavní hospodářské problémy družstva a zvyšovat soustavnou zemědělskou propagací odbornou kvalifikaci rolníků, crganizovat cílevědomě kulturní oddech a kolektivní společenský život vesnice, podněcovat, zvláště u vyspělejších družstev, ini ciativu družstevních rolníků, aby sami svépomocně zvelebovali své životní a kulturní prostředí. V obcích, kde není dosud usta veno družstvo, má osvěta především bojovat cílevědomou agi tační a kulturně výchovnou prací za založení družstva. Významným úkolem je dále zlepšit osvětovou práci i ve městech, na velkých stavbách a v nových sídlištích. V průmys lových střediscích a sídlištích pracujících rozvíjí tuto činnost

především Revoluční odborové hnutí, v zemědělských oblastech, tj . v převážné většině menších měst, národní výbory spolu se všemi dobrovolnými organizacemi lidu. Hlavní úkol spočívá zde zejména v rozvinutí bohatého společenského a kulturního ži

vota, v boji proti pozůstatkům maloměšťáctví i apolitičnosti. Da ieko více než dosud se musí malá města stát kulturními stře

disky nejbližšího okolí, v nichž se bude osvětová práce rozvíjet

v duchu pokrokových regionálních kulturních tradic a bude vzo rem osvětovým pracovníkům na vesnici . Veškerá osvětová práce má přitom cílevědomě směřovat k upevňování svazku dělníků a rolníků .

388

II . HLAVNÍ ÚKOLY OSVĚTOVÉ PRÁCE

Veškerá osvětová práce je prací politickovýchovnou. Poli tického účinku dosahuje především jasným ideovým a programo

vým zaměřením každé akce, celým rozsahem své činnosti a vy užíváním všech prostředků a forem, jimiž disponuje : přednášek, uměleckého i naučného filmu, diskusí a besed, krásné i naučné

literatury, hudby i zpěvu, poezie, divadelních her apod. Takové pojetí vylučuje z osvětové práce nejen samoúčelné kulturničení, ale i nepřirozenou jednostrannost, formalismus a dogmatismus při uplatňování politických zřetelů. Vyžaduje ne dílnou jednotu politického a kulturně výchovného působení, těsné spojení osvěty se životem pracujících, znalost problémů a kulturních potřeb lidu.

Ideovou účinnost osvětové práce oslabuje skutečnost, že její obsah neodpovídá vždy hlavním politickým cílům, které vyty čuje strana ; nedílnost a jednota politického a kulturně výchov ného působení je tím narušována. Vyskytují se projevy bezideo

vosti, nejsou ojedinělé případy úzce odborného pojetí zdravot nických a zemědělských akcí i všeobecnost a deklarativnost některých přednášek o vnitřní a zahraniční politice. Obdobně ve výchově uměním a v lidově umělecké tvořivosti se projevují

jednak tendence k bezideovosti, jednak přežívající zbytky sche matismu. V estrádách se vyskytují někdy dokonce i projevy, které jsou ideově zcela cizí našemu lidově demokratickému zří

zení. I v lidových knihovnách, v nichž osvětová práce dosáhla velkého rozmachu, se dosud projevuje zaostávání v masové práci s politickou a naučnou literaturou. Ani kulturní boj proti proje

vům alkoholismu a proti některým výstřednostem u části naší mládeže nepřináší dosud vždycky uspokojivé výsledky . V důsled ku toho naše osvěta dosud v mnohých případech málo ovlivňuje úroveň výchovy pracujících. V některých případech stojí dokonce

mimo bouřlivý rozvoj vědy, techniky a kultury. Pozvednout celou osvětovou práci na úroveň současných úkolů znamená zvýšit aktivitu a iniciativu komunistů a desetitisíců dobrovolných pra covníků na tomto úseku. Je třeba prosazovat především správné

pojetí osvětové práce, dbát o zvýšení její ideové působnosti na masy obyvatelstva, o její cílevědomost a bojovnost. 389

Tyto snahy je nutno trvale uplatňovat ve všech hlavních směrech, v nichž osvěta rozvíjí svou činnost : a ) v šíření vědeckého světového názoru, ve vysvětlování a prosazování politiky strany ; b ) ve zvyšování všeobecného a odborného vzdělání pracu jících ;

c ) ve výchově uměním a v péči o bohatý společenský a kul turní život pracujících .

Tyto základní chory osvětové činnosti se navzájem prolí nají, a proto musí spolu být harmonicky spjaty. Povinností ná

rodních výborů je, aby podle místních politických a hospodár ských podmínek a potřeb obyvatelstva ve spolupráci se společen skými organizacemi správně stanovily obsah a rozsah jednotli vých oborů osvětové činnosti i jejich vzájemné vztahy. Šíření vědeckého světového názoru, vysvětlování a prosazování politiky strany Soustavná a cílevědomá výchova pracujících k vědeckému světovému názoru a boj proti nepřátelským ideologiím patří

k nejpřednějším úkolům osvěty. Osvětová práce seznamuje pra cující s myšlenkami a zásadami marxismu - leninismu jednak

při konkrétním vysvětlování politiky strany a vlády, jednak při výchově k materialistickému světovému názoru. V tomto směru má veliký význam soustavný výklad společenských a přírodních jevů. Jde především o populární objasňování nejdůležitějších jevů ve vývoji přírody a lidské společnosti, osvětlování otázek

o složení vesmíru, o původu člověka a osvětlování společenského významu objevů v oblasti astronomie, biologie, fyziky , chemie a

jiných věd , které potvrzují správnost materialistických názorů na vývoj přírody a lidské společnosti. V tom také spočívá základ

vědeckoateistické propagandy , která je významnou součástí vý. chovy k vědeckému materialistickému názoru a boje proti ná boženské ideologii. V této činnosti se však musíme vyvarovat

jakéhokoliv urážení citů věřících, neulpívat na jednotlivých for mách a respektovat zvláštnosti různých prostředí. Mimo to je nutno zakládat a podporovat činnost sborů pro občanské záleži tosti, jimž přísluší v boji proti vlivům náboženství významná 390

úloha. V jejich práci se má stále více projevovat starostlivá péče národních výborů o občany a významné události v jejich životě.

Osvětovou prací je třeba napomáhat k tomu, aby všichni občané rozuměli politice Komunistické strany Československa, řídili se jejími ideami a uskutečňovali je v praxi . Pro osvětovou práci vyplývá z toho úkol věnovat zvýšenou pozornost soustav

nému vysvětlování a propagaci naší vnitřní politiky: propagovat přednosti lidově demokratického zřízení, úspěchy naší socialis tické výstavby a pokrok v naší vědě, technice a umění. Dosud se občané málo dovídají v osvětových zařízeních o důležitých usne seních strany a vlády i o národohospodářském plánu a nejsou informováni o tom, jaké úkoly vyplývají z těchto usnesení pro

jejich obec, okres nebo kraj. V současné době mají osvětoví pra covníci věnovat pozornost především popularizaci důležitých opa tření strany a vlády, která vedou k dalšímu rozmachu naší prů Diyslové i zemědělské výroby, a více se zabývat plněním denních hospodářských úkolů v obci.

Je dále třeba, aby osvětoví pracovníci pod vedením stranic kých organizací pohotově reagovali na vážné mezinárodní udá losti , ukazovali převahu sil socialismu nad silami imperialismu,

sil míru nad silami války, bojovali konkrétními fakty a argu menty proti nepřátelské propagandě, objasňovali úkoly civilní obrany jako součásti mírového budování a zvyšování obranyschop

nosti státu, aby byl v širokých masách obyvatelstva posilován pocit odpovědnosti, připravenosti a síly.

Základním úkolem komunistické výchovy je boj proti pozů statkům staré a za vytvoření nové socialistické morálky. Vý znamnou součástí tohoto boje je upevňování a prohlubování mo

rálně politické jednoty lidu, výchova našich pracujících k hrdosti nad dosaženými výsledky socialistického budování, výchova k re volučnímu optimismu a k boji za obranu revolučních vymožeností dělnické třídy. Výchovou v duchu proletářského internacionalismu je dále nutno upevňovat solidaritu a bratrské svazky s pra cujícími celého světa. Současně s tím vést rozhodný boj s pro jevy a pozůstatky buržoazního nacionalismu a šovinismu. Veliký

význam má osvětová a výchovná práce národních výborů a do brovolných organizací mezi občany jiných národností, směřující k upevnění jednoty všeho našeho lidu bez rozdílu národnosti. 391

V tom smyslu má zejména velký význam rozvíjení kulturního a

společenského života mezi těmito pracujícími a jejich výchova v uvědomělé občany Československé lidově demokratické repu bliky.

Úlohou osvěty je vytvářet nový, socialistický profil pracu

jícího člověka, pěstovat v něm takové rysy, jako je čestnost, prav divost, pracovitost, statečnost, pracovní hrdinství, skromnost, prosazování společných zájmů všeho pracujícího lidu. To však vyžaduje ještě ostřeji vystupovat proti všem projevům maloměš táckého individualismu a přežitkům kapitalismu ve vědomí lidí.

Mravní a výchovné působení osvětové práce nesmí však v žádném případě nabýt jakékoliv formy falešného moralizování a povýšeného mentorování, nýbrž musí prolínat celou osvětovou práci a stát se trvalou zásadou každodenní práce s lidmi.

Zvyšování všeobecného a odborného vzdělání Při zvyšování všeobecného a odborného technického vzdě

lání pracujících navazuje osvětová práce na vzdělávací činnost školy a vytváří organizačně skloubenou doplňovací soustavu

vzdělávací péče obsahující různé formy od systematicky organi zované přednáškové propagandy a četby naučné literatury až po vzdělávací kursy, zájmové kroužky , lidové osvětové školy, dlouhodobé cykly lidových universit a lidových polytechnik. Nejnaléhavěji roste potřeba vyššího všeobecného i odborného technického vzdělání na vesnici mezi rolnictvem, které je posta

veno před úkol zvládnout novou techniku a vědecké metody so cialistické zemědělské velkovýroby . Činnost osvěty má vytvářet předpoklady pro rozvoj zájmové sebevzdělávací činnosti pracujících, především v kroužcích a kur

sech. Přitom má všestranně vyhovovat i osobním zájmům občanů, vyplývajícím zejména z potřeb jejich povolání. Ve výchovně vzdělávací činnosti má své důležité místo pro

pagace ekonomických poznatků. Jejím úkolem je objasňovat zá kladní hospodářské problémy a názorně ukazovat, jak tyto pro blémy řešit na různých pracovištích. Přitom spojovat hlediska místní s hledisky celostátními a objasňovat i zásady mezinárodní socialistické dělby práce. 392

Je nutno uplatňovat leninské myšlenky o produktivitě práce a jejím základním významu pro vítězství nového řádu, objasňo vat vztahy mezi produktivitou a růstem mezd, otázky správného odměňování za práci, problémy snižování vlastních nákladů v průmyslových závodech a JZD, otázky rentability, vysvětlovat podstatu ekonomických svazků mezi městem a vesnicí apod. Zá roveň je třeba vycházet z toho, že nejmocnějším výchovným činitelem je sám pracovní proces a organizace práce. Propagace technických poznatků dosud místy zaostává za

potřebami národního hospodářství. Úkolem osvěty je šířit základ- . ní poznatky technických a přírodních věd a výrobních postupů

( strojírenství, elektrotechnika , chemie a fyzika ) a zároveň umož ňovat pracujícím, aby si soustavně osvojovali nejnovější vymože nosti vědy a techniky. Také na vesnicích je nutno seznamovat

rolníky, zejména vesnickou mládež, s novou technikou, která proniká do zemědělství.

Důležitou cestou pro zvyšování odborně technické kvalifi kace zemědělců je zemědělská propagace. V jejím obsahu se má

osvěta orientovat především na takové otázky, které mají v míst ních podmínkách rozhodující význam pro rozvoj zemědělské vý roby. Jsou to především otázky řádného hospodaření na veškeré půdě, dosažení rychlejšího rozvoje v chovu skotu, zejména zvy šování stavu krav a jejich užitkovosti, rozšíření a zkvalitnění krmivové základny, zvláště pěstováním kukuřice a zvyšováním výnosů luk a pastvin atd.

V zájmu zkvalitnění zemědělské propagace je třeba dbát, aby stranické orgány a organizace pravidelně sledovaly prová dění zemědělské propagace a aby národní výbory a jejich ze mědělské správy a odbory skoncovaly s jejím dosavadním pře zíráním . Národní výbory musí vytvořit podmínky pro správné tematické řízení a systematickou práci zemědělských propagač ních skupin, do nichž je třeba zapojovat přední zemědělské od borníky, aby zabezpečovali správný obsah všech forem zeměděl ské propagace a prosazovali přitom zavádění zkušeností nejlep ších pracovníků. Kromě běžných forem zemědělské propagace je třeba využívat také forem náročnějších : např. večerů výměn zku

šeností mezi JZD, odborných instruktáží vědeckých pracovníků na pracovištích, konzultací a exkurzí na polích a ve stájích. Ve 393

větší míře musí osvěta využívat odborných instruktáží a popu

lárně vědeckých zemědělských filmů a odborného zemědělského tisku. Organizovat ve spolupráci se zemědělskými správami a od bory rad národních výborů výstavy a dokladový materiál z nich poskytovat muzeím ; v muzeích vytvářet v expozici socialistické

výstavby zvláštní úsek věnovaný zemědělství. Při vedení vesnic kých kronik klást důraz na zemědělské otázky, zejména na zá

znamy o zakládání a budování JZD . Soustavnou a účinnou pomoc je třeba věnovat osvětové a kulturní práci na státních statcích

a STS , kde nejvíce zaostává. Velký význam pro výchovu k socialistickému vlastenectví a

pěstování národní hrdosti má regionální vlastivědná práce. Umožňuje vést občany k činnému poznávání historie i součas nosti vlastního kraje a k tomu, aby pomáhali využívat jeho pří rodního a kulturního bohatství k dalšímu rozkvětu celé vlasti.

Zvlášt důležitá je tato práce v pohraničí, kde musí navazovat na pokrokové bojové tradice našich hraničářů a vytvářet tradice nové.

Nebylo dosud také využito všech výchovných možností, které

poskytuje veliké množství kulturních a historických památek a Inuzeí. Je zvláště třeba zlepšit uspořádání jejich sbírek a dále je obohacovat, podstatně zvýšit úroveň průvodců a ideovou účin nost jejich výkladu.

Tematickou součástí vzdělávací činnosti jsou rovněž jazykové a jiné praktické kursy v osvětových zařízeních ( zejména organi zování lidových kursů ruštiny ve spolupráci se Svazem českoslo vensko-sovětského přátelství ) , dále různé kursy domácích prací. Je nutno dbát, aby tematika kursů obsáhla všechny důležité zájmy a potřeby pracujících. Výchova uměním a péče o bohatý společenský život

Osvětová práce různými formami seznamuje pracující s bo hatstvím uměleckých hodnot minulosti a současnosti, nevyužívá

však dosud plně výchovné síly umění, které působí nejen na myšlení, nýbrž i cit a charakter člověka. Tomu slouží pokroková díla klasického a uměleckého odkazu a zejména nová tvorba ,

prodchnutá idejemi a žhavými problémy socialistické epochy 394

ne však díla bezideová a schematická. Proti braku a kýči, kryjí címu se často rouškou falešně chápané lidovosti a zábavnosti, lze úspěšně bojovat jen tehdy, skoncujeme- li s podceňováním ná roků pracujících ( zejména vesnických lidí ) , jak se dosud pro

jevuje v programech některých profesionálních umělců, estrád ních skupin a v oblasti užitého umění. Na estetické cítění působí ovšem i celé společenské a životní prostředí člověka, zejména kultura oblékání a bydlení, vzhled obce atd. Proto i tyto otázky se musí stát předmětem pozornosti osvětové práce. Zájezdy profesionálních umělců, které je nutno lépe pláno vat na základě konkrétních kulturně politických potřeb jednot

livých okresů a obcí, by měly být doplňkem místních kulturních podniků, které lze uskutečnit vlastními silami v každém kultur ním zařízení.

Veliké pozornosti si zaslouží rozvíjení osvětové práce po mocí moderních prostředků, které masově působí na nejširší

vrstvy pracujících ( rozhlas, televize, film apod. ) . Čtenářské krouž ky filmových a televizních diváků umožňují ještě zesílit vý chovný dosah dobré knihy , dobrého filmu a televize. Kulturní iniciativa pracujících se projevuje nejvýrazněji v mnohotvárné lidové umělecké tvořivosti, která je současně formou společenského života a nedílnou součástí národní kul

tury. Úkolem národních výborů a dobrovolných organizací je crganizovat pracující v masovém měřítku podle jejich zájmů do souborů a kroužků a všestranně podněcovat jejich tvůrčí schop nosti na podkladě bohatých tradic našeho lidového umění a

v duchu bojovné revoluční kulturní tvořivosti dělnické třídy. Úzké sepětí souborů a kroužků se životem svého společenského prostředí umožňuje šířit zpěvnost, tanečnost, tradiční muzikant ství atd. a pružně reagovat na aktuální problémy i zájmy lidí.

Předpokladem účinného výchovného působení je rozmanitý bohatý a ideově průbojný repertoár. Je třeba vést jednotlivce a členy souborů k tvůrčí odvaze v uměleckém zpracování aktuální problematiky, přičemž umělecké i kulturně politické úkoly mají

plně odpovídat jejich přirozeným schopnostem a možnostem. Při vedení souborů a kroužků je třeba zvýšit soustavnou odbornou

pomoc profesionálních umělců a pedagogů, i když nové vedoucí souborů bude nutno vždy získávat hlavně školením talentovaných 395

amatérů. Další rozvoj umělecké tvořivosti pracujících proto úzce

souvisí s úrovní estetické výchovy na školách a dále zejména s péčí o mimoškolní tvořivost dětí ( pionýrské organizace a pionýrské domy ) , jež má dosud vážné mezery a nedostatky . Účinným nástrojem morální a politické výchovy je již spo

lečný život a tvůrčí práce v kolektivu. Proto je třeba podstatně zlepšit péči o vnitřní život v souborech a kroužcích a dbát o správné uplatňování samosprávy. Toto ideově politické řízení je prvořadým úkolem organizací, na jejichž půdě soubory a krouž ky pracují. Jim také přísluší pečovat o to, aby pro hmotné zájmy nebo nezdravé profesionalistické tendence nebylo narušováno zdravé jádro lidové tvořivosti. Podmínkou dobré práce kolektivů

je aktivní účast všech jejich členů na veškeré politické, umě lecké i organizační činnosti souborů.

Rozvíjení bohatého společenského života na vyšší úrovni ne slouží jen radostnému oddechu po práci, ale je i nástrojem po litické, morální a estetické výchovy.

Dnešní stav kulturního a společenského života na vesnici zdaleka neuspokojuje rostoucí kulturní nároky vesnických lidí a dosud málo přispívá k tomu, aby vesnická mládež nalézala své trvalé zaměstnání v zemědělství.

Nedostatečná je dosud pomoc osvětových zařízení Česko slovenskému svazu mládeže a pionýrské organizaci ČSM v je jich výchovném úsilí a snaze o zvýšení vlivu na veškerou mládež a děti. Je třeba vycházet v mnohem větší míře vstříc konkrét

ním potřebám organizací ČSM a pionýrských skupin při jejich veškeré výchovné a kulturně politické činnosti ( propůjčování místností a zařízení, metodickoporadenská pomoc atd. ) . Organi zace ČSM by měly v mnohem větší míře pracovat v osvětových zařízeních a cílevědomě využívat některých odlišných zájmů vlastních mládeži . Jde především o otázky lidové umělecké tvo

řivosti , zajímavosti vědy a techniky, zájmové kroužky, hodnotné zábavy , tělovýchovu a sport, tance a společenskou výchovu aj. Lidové zábavy jsou nejen výrazem bohatého společenského života, ale i účinnou a dosud nedoceněnou součástí kulturní a

morální výchovy . Vedle péče o dobrou úroveň orchestrů a hostu jících umělců je třeba důsledněji podporovat aktivní úlohu ličastníků zábavy, tj . uplatnění jejich vlastní tvořivé iniciativy. 396

Toho nelze dosáhnout bez výchovy dobrovolných organizátorů

různých forem lidové zábavy a bez vytváření takového kultur ního prostředí, jež pomáhá pěstovat vkus, společenské chování a soudružské vztahy. III. ZLEPŠIT ŘÍZENÍ OSVĚTOVÉ PRÁCE

Základní otázkou pozvednutí celkové úrovně osvětové práce je nutnost zlepšit a zesílit stranické řízení na tomto úseku.

Povinností všech stranických orgánů a organizací je správně uplatňovat vedoucí úlohu strany, zejména v ideovém a politic kém řízení osvětové a kulturní práce. Svou vedoucí úlohu stra

na uplatňuje prostřednictvím komunistů v národních výborech, dobrovolných organizacích a jejich kulturních zařízeních . Strana požaduje od komunistů na těchto úsecích, aby stranická usne

sení prosazovali a uskutečňovali tvůrčím způsobem a bojovali proti byrokratickému a administrativnímu pojetí a řízení osvě tové práce, která oslabuje a mění osvětu v bezduchý, od života

odtržený nástroj .

Jde o to , aby především krajské a okresní výbory strany věnovaly stálou pozornost hlavním úsekům osvětové práce. Ve doucím pracovníkům z úseku osvěty je třeba dávat více příle >

žitosti k tomu, aby vystupovali na zasedáních stranických orgá nů a skládali účty ze své práce. Velkou pozornost musí KV a OV věnovat práci s aktivem dobrovolných i profesionálních pracovníků z různých úseků osvě tové a kulturní práce. S tímto aktivem operativně pracovat a využívat jej k přípravě a zabezpečování stranických usnesení, k získávání zkušeností o stavu a problémech osvěty i ke kon trole plnění stranických usnesení. K tomu, aby stranický aktiv

byl dobře připraven na plnění svých úkolů, budou KV a OV KSČ

organizovat pro pracovníky v osvětě a kultuře přednášky a s ? mináře k důležitým usnesením strany a vlády, k otázkám ideolu gické a kulturní práce. Stranické organizace určují obsah a zaměření besed, před

nášek i názorné agitace k politickým úkolům a dbají o správné spojování celostátních úkolů s místními podmínkami a potře

bami. Projednávají a schvalují plány práce osvětové činnosti a provádějí systematicky kontrolu plnění stranických usnesení. 397

Nejzávažnější otázkou v práci stranických orgánů a orga

nizací při řešení osvětové práce je práce s kádry. Neuspoko jující úroveň osvětové práce má mnohdy příčinu v nízké ideové a politické úrovni osvětových pracovníků. V tomto smyslu jsou zá važné nedostatky, zejména v okresních a krajských domech

osvěty. Úkolem stranických orgánů je zlepšit kádrové složení osvětových pracovníků, vysílat do osvětové práce vzdělané, po liticky vyspělé soudruhy s praktickými zkušenostmi. Ministerstvo školství a kultury připraví a zavede jednotný systém vzdělávací péče, který umožní neustálý politický a od borný růst všech osvětových pracovníků.

Významnou úlohu v rozvoji osvětové činnosti mají národní výbory . Za dosavadního stavu však mnohé národní výbory do

statečně neuplatňují zásadu ústavního zákona, podle něhož mají v obvodu své působnosti plánovitě řídit nejen hospodářskou, ale i kulturní výstavbu. Jejich odpovědnost se má projevit zejména v konkrétní péči o to, aby byl ve spolupráci se všemi dobrovol

nými organizacemi zpracován společný plán kulturní činnosti. Přitom je zapotřebí, aby se kromě sestavování plánů krátkodo bých přistupovalo stále ve větším měřítku i k vytváření kultur ních programů dlouhodobých, tj. takových, které v sobě spojují perspektivy jak celostátní, tak krajské, okresní i místní povahy. Ne vždy dostatečná péče národních výborů o rozvoj veřej ného kulturního života se doposud projevuje i ve špatné koordi

naci osvětové práce. Je proto třeba neustále prohlubovat vzá jemnou spolupráci národních výborů s dobrovolnými organiza cemi i na poli osvětové a kulturní masové práce, uvádět v sou

lad využití a výstavbu osvětových zařízení národních výborů s vý stavbou a činností závodních klubů, kulturních středisek ČSD a jiných kulturních zařízení. Výrazněji se musí projevit spolu práce národních výborů s odborovými organizacemi v průmyslo vých městech a sídlištích, na státních statcích a STS , v závodech lesních a dřevařských, a to zejména v pohraničí. Odborové organizace musí zaměřovat činnost závodních klu bů ve městech nejen na práci v místě, ale i na činnost patro

nátní a na přímou ideovou i hmotnou podporu osvětových zaří zení v obcích, odkud dělníci denně dojíždějí do závodů ; získávat dělníky pro aktivní osvětovou práci v jejich bydlištích. 398

Kontrola , která má zatím u národních výborů všech stupňů ponejvíce nárazový a administrativní charakter, musí být do bu

doucna rozvinuta tak, aby se stala formou ideového řízení a konkrétní pomocí osvětovým pracovníkům národních výborů a

nižších složek. K tomu je nutno vytvořit důležitý předpoklad tím, že bude vydán osvětový zákon jako stěžejní právní norma pro tuto oblast.

Trvalým úkolem zůstává zvyšování účasti pracujících na říze

ní a provádění veřejné kulturní činnosti . V souvislosti s tím vystu puje do popředí úloha plén národních výborů, soustavy iniciativ

ních, poradních a odborných orgánů zřizovaných při národních výborech a jejich osvětových zařízeních a konečně úloha dobro volných organizací, které budou přebírat stále závažnější úkoly. Pléna NV mají čas od času za účasti zástupců společenských organizací hodnotit stav a úroveň osvětové činnosti a kulturního

života ve svém obvodu, dohodnout se na společných opatřeních. Mimořádný význam pro zvyšování účasti pracujících na ří zení mají stálé školské a kulturní ( stálé kulturní ) komise rad

národních výborů. Tyto komise jsou podle novelizovaného zá kona o národních výborech doplňovány o nejlepší odborníky ze zájmových kulturních oblastí. Tím se jim dostává větších mož

ností k tomu, aby se staly významnými nástroji národních vý borů pro řešení, lidovou kontrolu, koordinaci a plánování otázek kulturní a osvětové práce. Právě v těchto komisích má docházet k vzájemné koordinaci osvětové a kulturní výchovné práce , vede né národními výbory a dobrovolnými organizacemi. Proto je nutné, aby v nich byli zastoupeni funkcionáři dobrovolných orga nizací a aby zde bylo dosahováno dohody o společném postupu v rozvíjení osvětové a kulturní práce. Osvětová zařízení národních výborů zřizují své rady , poradní

sbory a pracují s širokým aktivem dobrovolných pracovníků. Jedním z předpokladů pro další rozvinutí činnosti těchto důle žitých pomocných orgánů budou i změny ve správě osvětových

zařízení. Je třeba umožnit, aby se zejména rady osvětových za řízení staly skutečnými orgány kolektivního vedení a byly vy

baveny dostatečnou mírou pravomoci a odpovědnosti. Mnohem více nežli dosud se musí rozvinout práce odborných pracovních kclektivů složených z nejzkušenějších dobrovolných pracovníků 399

jednotlivých zájmových oblastí. Tyto pracovní kolektivy, organi zované při osvětových zařízeních, mají se jak v oblasti lidové umělecké tvořivosti, tak v oblasti vzdělávací iniciativně podílet na usměrňování ideového i odborného růstu souborů a kroužků a

podle potřeby i organizačně zajišťovat soutěže, přehlídky a po

dobné akce kulturně politického i vzdělávacího charakteru. Zři zování těchto odborných pracovních kolektivů nesmí však být zaměňováno se škodlivými tendencemi návratu ke spolkům sta

rého typu, jež pod rouškou tzv. nezávislosti sloužily buržoazní společnosti. V etapě dovršení socialistické výstavby bude zapo

třebí důrazněji zlepšovat ideově politickou péči dobrovolných organizací a národních výborů o rozvoj zájmové kulturní činnosti a usilovat v poradních sborech, komisích, aktivech a případně i v nových, účinnějších organizačních formách o další zvyšování iniciativy, odpovědnosti a účasti pracujících na řízení kulturního života .

Pozornost všech stranických organizací musí být zaměřena zejména k tomu, aby byla soustavně rozvíjena široká iniciativa a tvořivost všeho našeho lidu, aby osvětová práce byla skutečně lidová a socialistická. Všechny stranické orgány a organizace budou proto věnovat pozornost zvláště tomu, aby do osvětové

práce bylo získáno stále více obětavých dobrovolných pracov níků .

Do osvětové práce není dosud v plné míře zapojována všechna pracující inteligence, přestože v lidově demokratickém zřízení je čestnou povinností veškeré inteligence předávat znalosti a po znatky všem pracujícím. Na vesnici plní poměrně nejlépe svou úlohu učitelé. Je však třeba, aby důležitost účasti v osvětové

práci pochopili i ti učitelé a příslušníci inteligence, kteří dosud stojí stranou. Úkolem národních výborů i dobrovolných organi zací je, aby osvětovou práci naší inteligence, zejména učitelů, podporovaly a vytvářely pro ni všechny potřebné podmínky.

Pro další rozvoj osvětové činnosti je nutné i další posílení spolupráce krajských a okresních orgánů Československé spo lečnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí s národními výbory a dobrovolnými organizacemi. Tyto vzájemné vztahy je potřeba upravit tak, aby lektorské sbory a celková organizace

vědeckoosvětové přednáškové činnosti v krajích a okresech byly 400

podle podmínek postupně sjednocovány na organizační základně společnosti. Přitom je třeba i nadále využívat referentských sbo rů dobrovolných organizací. Současně je třeba upevňovat cha

rakter Československé společnosti pro šíření politických a vě deckých znalostí jako dobrovolné organizace a bojovat proti

nezdravým profesionalistickým tendencím. Postupující združstevňování vytváří příznivé podmínky pro vyšší kulturu družstevní práce a vzájemných společenských vzta hů na vesnici . Silná a prosperující jednotná zemědělská druž

stva jako nositelé pokroku v zemědělství převezmou postupně i významnou úlohu v organizování kulturního a společenského života při budování kulturních společenských středisek – druž stevních klubů. Družstevní kluby jsou kulturními a osvětovými zařízeními JZD, která řídí jejich práci . V současném období však

není rozhodující rychlé zakládání těchto klubů. Zato je nutná aktivnější činnost osvětových besed, zvláště na pomoc JZD, a správné využívání kulturních fondů JZD k rozvoji kulturního ži vota v obci. Založením družstevního klubu JZD nezbavuje se

MNV odpovědnosti za plánování a řízení kulturní a osvětové prá ce v obci .

Jedním z hlavních úkolů dalšího rozvoje osvětové práce je

plné využití všech dosavadních osvětových zařízení. Osvětová zařízení se musí stát společnou základnou osvětové i kulturně

výchovné činnosti národních výborů a dobrovolných organizací. Další vývoj vyžaduje, aby bylo přikročeno k adaptaci vhodných objektů pro osvětová zařízení. Vedle adaptací výstavby z veřej ných prostředků ( zejména v pohraničních okresech ) zůstává zde však hlavní metodou občanská svépomoc, na níž se mají podílet všechny dobrovolné organizace lidu. Povinností národních výborů,

zejména na vesnici, je, aby při budování sítě osvětových zařízení vyvolávaly a podporovaly občanskou svépomoc, vytvářely pro ni Iné podmínky hlavně lepším využíváním místních materiálo vých zdrojů a uvolňováním vhodných budov k adaptacím, aby kontrolovaly využívání zařízení, která jsou již v provozu, a vra cely kulturní objekty, sály a prostranství jejich původním účelům.

Nezbytnou podmínkou dalšího zvyšování úrovně osvětové práce je také soustavná poradenská pomoc i pohotová výměna a zevšeobecňování nejlepších zkušeností z praxe. Plnit tyto úkoly 20 KSC O úloze odboru

401

přísluší zejména domům osvěty a odborným institucím minister stva školství a kultury, Osvětovému ústavu, Ústřednímu domu lidové tvořivosti v Praze, na Slovensku Osvetovému ústrediu a Slo

venskému domu ludovej umeleckej tvorivosti. Jejich činnost musí být zaměřena také k tomu, aby byl z osvětové práce vymycován formalismus a byrokratické metody a aby se osvěta stala sku

tečným ohniskem dobrovolné a zájmové činnosti lidu. Správné řízení a poskytování účinné poradenské pomoci vyžaduje rov něž soustavnou výzkumnou práci , dokumentaci a vybavení osvě tových zařízení názornými pomůckami. Více je také třeba využívat soudobé osvětové literatury, zlepšit a rozvinout ediční činnost pro osvětové pracovníky , za

jistit pružné vydávání a distribuci repertoárového materiálu pro potřeby lidové umělecké tvořivosti. Vetší pozornosti si konečně l'yžaduje i osvětový tisk, zejména základní časopisy Osvětová práce a Osvetová práca. Z těchto časopisů je nutno vytvořit účinný nástroj řízení, který povede osvětové pracovníky k užší mu sepětí jejich činnosti s úkoly socialistické výstavby a bude

zabezpečovat i výměnu nejlepších zkušeností z osvětové praxe. Otázkami osvětové a výchovné práce se musí soustavně zabývat i ostatní periodický tisk, rozhlas a televize.

Důležitým činitelem pro další rozvoj osvětové a kulturně výchovné práce bude XI . sjezd KSČ , jehož jednání bude mít

historický význam. Sjezd zhodnotí dosud vykonanou práci v bu dování socialismu v naší vlasti a současně vytyčí konkrétní úkoly v dovršení socialistické výstavby. Osvětová a celá kulturně vý chovná práce bude pod vedením KSČ stát v prvé řadě boje za uskutečnění tohoto velikého úkolu, v prvé řadě boje za ještě šťastnější a krásnější budoucnost všeho našeho lidu. „ Od X. do XI. sjezdu KSC “ , str . 769-784.

402

ÚKOLY NA CESTĚ K DOVRŠENÍ SOCIALISTICKÉ VÝSTAVBY

2 hlavního referátu XI . sjezdu KSČ, předneseného Antonínem Novotným 18. června 1958

ZA DALŠÍ ROZMACH SOCIALISTICKÉ VÝROBY

S udružky a soudruzi, hlavním bitevním polem , na němž se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, je národní hospodářství, náš průmysl , stavebnictví, dopra va a zemědělství.

Dosáhnout tohoto cíle znamená dále rozvíjet výrobní síly v naší zemi a na tomto základě zvyšovat hmotnou a kulturní úroveň lidu .

Při stanovení úkolů v národním hospodářství vycházíme z je

ho bouřlivého vzestupu v posledních deseti letech. Českosloven ský průmysl dosáhl v této době takového tempa rozvoje jako v žádném průmyslově vyspělém kapitalistickém státě . Základem

celého národního hospodářství se stal těžký průmysl , především strojírenství, jehož výroba vzrostla 4,6krát. Průmyslová výroba rostla ročně v průměru o 11,7 procenta, zatímco v hlavních ka

pitalistických zemích se tento přírůstek pohybuje kolem 4-6 procent. Jsme na třetím až čtvrtém místě ve světě v těžbě uhlí

na hlavu, ve výrobě oceli na sedmém místě. Ve výrobě obrábě

cích a tvářecích strojů jsme na úrovni nejvyspělejších západních zemí a ve výrobě parních a vodních turbín jsme je předstihli . 403

V produkci elektrické energie na hlavu jsme již předstihli Itálii a Francii.

Na rozvoj národního hospodářství jsme za uplynulých deset let věnovali značné prostředky, při čemž celková výše investic dosáhla 214 miliard Kčs. Z toho investice do průmyslu činily 92 miliard Kčs, do zemědělství 24 miliard Kčs, do bytové výstav by, zdravotnictví, kultury a sociální péče 47 miliard Kčs. Vybu dovali jsme nové tepelné a vodní elektrárny, uhelné doly a lomy ,

vysoké martinské pece, strojírenské, chemické a jiné závody , obytné domy, školy , nemocnice a jiná zařízení sloužící obyva

telstvu. Strana přitom dbala o takový poměr mezi akumulací a spotřebou, aby byly uspokojeny potřeby obyvatelstva a zároveň zajištěn plánovaný růst výroby. Dovršení výstavby socialismu vyžaduje, aby byl dostatek ma teriálních statků a aby se plně uplatňovala socialistická zásada jejich rozdělování podle zásluhy. Už dnes je v naší zemi poměrně

vysoká životní úroveň, nepoměrně vyšší než za dřívějších kapita listických poměrů, vyšší než v řadě vyspělých kapitalistických států. Již dnes se ukazují nedostižné přednosti socialismu před

kapitalismem. Vytvořit šťastný, spokojený život lidí – to je zá

klad politiky strany, tomu slouží veškerá její práce. Proto žádné sebeuspokojení, žádná pohodlnost u nás nesmí najít místa, velký a opravdový budovatelský zápal má ovládat veškeré naše myšlení a práci. Proto také plány rozvoje našeho národního hospodářství inusí být rok od roku vyšší a maximálně mobilizační. Všestranné úsilí, které strana věnovala řešení základních

hospodářských problémů, přineslo již kladné výsledky. Plány prů myslové výroby se překračují nejen co do objemu, ale výrazněji

se projevuje i plnění kvalitativních ukazatelů. V posledním ob dobí se zvyšuje tempo růstu produktivity práce , přičemž poměr

mezi růstem produktivity a růstem mezd je značně příznivější než v předchozích letech. Dobré výsledky přináší široké hnutí

za snížení vlastních nákladů, které se rozvinulo na závodech. Naše národní hospodářství se tak postupně dostává na kvalita tivně vyšší úroveň a lépe se uplatňují přednosti socialistického způsobu hospodaření. To samozřejmě dále zvyšuje nároky na

veškerou naši hospodářskou činnost. Všechny nedostatky , které se v uplynulých letech projevovaly, nejsou ještě překonány , 404

avšak praxe již potvrdila, že cesta, kterou jsme k jejich řešení nastoupili , je správná . Velká perspektiva revolučních přeměn naší společnosti i na ší ekonomiky stojí dnes před námi zcela jasně. Budeme ji cíle vědomě uskutečňovat při úspěšném mírovém soutěžení s kapi talismem , v nejužší součinnosti se Sovětským svazem a všemi bratrskými socialistickými zeměmi.

Mezinárodní dělbou práce a hospodářskou spoluprací, která znásobuje možnosti našeho hospodářství i hospodářství celého so cialistického tábora, budeme moci ještě výrazněji prokázat před nosi socialistické výstavby v našem průmyslově vyspělém státě. Na základě této perspektivy můžeme vytyčit již dnes poli tickohospodářské směrnice XI . sjezdu strany, základní směry a cíle rozvoje našeho hospodářství do roku 1965 : 1. Rychlým rozvojem chceme dále zvýšit význam průmyslu v ekonomice naší země a dosáhnout do roku 1965 ve srovnání s rokem 1957 růstu průmyslové výroby o 90-95 procent. K to mu bude nutno provést v průmyslu takové strukturální změny, které umožní lépe využít naše přírodní bohatství, povedou k co

nejplnějšímu využití surovin a materiálů domácích i dovážených, a zvláště umožní dosáhnout vysoké úrovně společenské produk tivity práce a celkového zvýšení efektivnosti výroby. V souladu s tím budeme rozvíjet především surovinová a materiálová od větví průmyslu, zvláště paliva a metalurgii. Mimořádně důle

žité bude rychle rozvinout chemický průmysl, a tím zvýšit jeho úlohu v rozvoji výrobních sil země. Zároveň bude nutno změnit

strukturu a zvýšit technickou úroveň strojírenství, které bude i nadále hlavním článkem hospodářského rozvoje. 2. Dokončením socialistické přestavby vesnice , posílením

ekonomiky jednotných zemědělských družstev a státních stat ků vybudujeme moderní, intenzívně hospodařící socialistické zemědělství, vybavené výkonnou mechanizací a používající v ši

rokém rozsahu chemických prostředků. Na tomto podkladě chceme dosáhnout, aby do roku 1965 zemědělská výroba vzrostla zhruba o 40 procent proti roku 1957. 3. ve stejném období bude nutno zvýšit objem stavebních prací o 70 až 80 procent. K tomu je třeba dosáhnout obratu v industriali zaci stavebnictví a podstatně rozvinout výrobu stavebních hmot . 405

4. V rozvoji dopravy počítáme do roku 1965 se zvýšeným objemem přepravy proti roku 1957 o 90 až 95 procent. Hlavní cestou ke splnění tohoto úkolu bude podstatné rozšíření elek trické a motorové trakce .

5. Zároveň budeme zajišťovat v jednotlivých oblastech účin né využití přírodních a ekonomických podmínek. Půjde o to ,

aby se na Slovensku zvýšila průmyslová výroba v roce 1965 více než dvojnásobně ve srovnání s rokem 1957 a aby zemědělská výroba dosáhla v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích.

6. Budeme počítat s hlubokou specializací a kooperací vý roby v rámci socialistického tábora a racionálně využívat pří rodních zdrojů a možností československého hospodářství též pro potřeby ostatních zemí socialistického tábora. Za základ

dalšího rozvoje hospodářské spolupráce považujeme vzestup vý

vozu a dovozu strojů, vývoz surovin, pro něž má naše republika výhodné přírodní a ekonomické podmínky , a dovoz těch surovin a materiálů, pro jejichž výrobu mají výhodnější podmínky jiné socialistické země . V souladu s našimi ekonomickými možnost

mi budeme pomáhat rozvoji socialistických zemí s méně vyvi nutým průmyslem. I nadále chceme rozšiřovat hospodářské styky s ostatní mi zeměmi , zejména s hospodářsky málo vyvinutými státy, jako součást aktivního československého příspěvku k mírovému sou žití .

7. Cestou k dalšímu výraznému růstu efektivnosti českoslo venského hospodářství je podstatné zvýšení společenské pro duktivity práce , snížení vlastních nákladů, zejména materiálo

vých, plné využívání nejnovějších poznatků vědy a výzkumu a rychlé zavádění pokrokové techniky do všech odvětví národního

hospodářství. Do roku 1965 chceme zvýšit proti roku 1957 pro duktivitu práce v průmyslu zhruba o tři čtvrtiny, ve stavebnictví krýt předpokládaný přírůstek výroby prakticky zvýšením produkti

vity práce a v zemědělství zvýšit produktivitu nejméně o dvě třeti ny. Snížení vlastních nákladů má v průmyslové výrobě činit v prů

měru 2,5–3 procenta ročně a ve stavební výrobě 3 procenta. 8. Další všestranný růst životní úrovně obyvatelstva bude

zajištěn zejména snižováním cen základních životních potřeb 406

obyvatelstva a zvyšováním reálných důchodů . Zvláštní pozornost soustředíme na zvýšení životní úrovně rodin s více dětmi. Do roku 1965 se počítá se zvýšením osobní spotřeby obyvatelstva

zhruba o 45 procent ve srovnání s rokem 1957. Počítáme s tím , že můžeme do roku 1970 v podstatě vyřešit bytový problém v re publice . Nadále budou vytvářeny podmínky pro další zkracování pracovní doby. PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ A DOPRAVA

Pro rozvoj průmyslu a celého národního hospodářství, pro

další rychlý vzestup výrobních sil je nanejvýš nutné dále in tenzívně zabezpečovat naši surovinovou a energetickou základ nu. To je hlavní úkol našich národohospodářských plánů. Hlavním energetickým zdrojem a současně hlavní průmys lovou surovinou v našem státě je uhlí. Na něm je založena pře

vážná část výroby elektrické energie, opírá se o ně metalurgie. Uhlí představuje též důležitou chemickou surovinu, jejíž vý znam dále vzroste .

Těžba uhlí dosáhla v roce 1957 úrovně o 81 procent vyšší než v roce 1848 a s ní vzrostla i výroba elektrické energie o 136 procent. Přesto rozvoj palivové a energetické základny

neodpovídá požadavkům rychlého tempa rozvoje národního hos podářství.

K plnému uspokojení našich potřeb chceme a musíme do sáhnout v roce 1965 těžby kamenného uhlí 35 až 36 miliónů tun, to je o 40 procent více proti roku 1957. To bude převážně úkol ostravsko -karvinském revíru. Přitom musíme získat maximální

množství uhlí vhodného pro koksování. To bude vyžadovat do

končení prováděných rekonstrukcí, jakož i výstavbu nových dolů a zvýšenou mechanizaci a automatizaci těžby. Zdůrazňujeme ve likou závažnost těchto úkolů tím spíše, že dosavadní průběh

investiční výstavby je zde velmi neuspokojivý . V těžbě hnědého uhlí předpokládáme zvýšení do roku 1965 2 dnešních zhruba 49 miliónů tun asi 77 miliónů tun. Vzhledem

k obtížnějším těžebním podmínkám to bude úkol nemalý, avšak je plně v našich možnostech jej splnit. Budeme věnovat zvláštní pozornost maximálnímu využití dosavadních těžebních kapacit a současně i nákladům na těžbu , na výstavbu nových lomů i na 407

postup porubních front s ohledem na vynaložené investice. Sou časně budeme vytvářet předpoklady pro průmyslové využití ne rubatelných zásob hnědého uhlí podzemním zplynováním jako významného energetického zdroje pro výrobu elektřiny. Soudružky a soudruzi! Chtěl bych z tribuny sjezdu pozdra vit a poděkovat našim havířům, kteří s velkým nadšením a od hodláním plní své závazky a dali na počest našeho sjezdu již téměř ' 1 900 000 tun uhlí navíc.

Značné úkoly nás očekávají ve výrobě elektrické energie. Potřeba elektrické energie vzhledem k rozvoji našeho průmyslu , úkolům v dopravě, v zemědělství i nárokům v domácnostech rychle poroste. Výstavbou velkých elektráren s nízkou spotře bou uhlí, uvedením rozestavěných vodních děl do provozu i vy budováním nových vodních děl chceme dosáhnout v roce 1965 38 miliard kilowatthodin. Vzhledem k omezenému rozsahu zásob energetického uhlí musíme považovat za prvořadý úkol rych leji uskutečnit ve spolupráci s SSSR výstavbu první jaderné

elektrárny a získat zkušenosti pro výstavbu dalších jaderných elektráren po roce 1965.

Při rozvíjení našich energetických zdrojů bude velmi vý znamné zvýšit do roku 1965 nejméně 2,7krát výrobu svítiplynu proti úrovni roku 1957 a snížit podíl přímého spalování uhlí v průmyslu i domácnostech. Podstatné zvyšování dovozu ropy Z SSSR nám umožní, abychom v roce 1965 dosáhli výroby asi

3 miliónů tun pohonných látek, což má základní význam pro rozvoj dopravy i mechanizace zemědělství a stavebnictví.

V dalším rozvoji našeho hospodářství dále poroste váha hutního průmyslu. Na základě předpokládaného rozvoje těžby kamenného uhlí, výroby koksu, těžby a dovozu rud je možno zvýšit výrobu oceli do roku 1965 na 9,2 až 9,7 miliónu tun. Vý roba koksu v téže době má dosáhnout 10,7 miliónu tun. Tento

úkol zabezpečíme dostavbou a rekonstrukcí některých hutních kapacit, a zejména výstavbou nového

velkého

kombinátu

Slovensku, vybaveného válcovnou širokých pásů. Dále je třeba zvětšit podíl ušlechtilých a nízkolegovaných ocelí v celkové výrobě oceli a podíl plechů ve výrobě válcova

ného materiálu . Zaměříme se na intenzívnější využití dosavadní ho zařízení, na zavádění nového způsobu výroby oceli v kyslí 408

kových konvertorech . To nám umožní, abychom dosáhli výraz nějších úspěchů při výrobě základních materiálů. Krytí potřeby základních barevných kovů je třeba zabezpe čovat hlavně spoluprací se socialistickými zeměmi. S veškerým důrazem je nutno řešit záměnu barevných kovů jinými materi

ály. Bude nutné vypracovat ucelenou koncepci pro řešení po třeby barevných kovů. V celém komplexu našich hospodářských úkolů má mimo řádný význam chemický průmysl, který se musí stát jedním z vedoucích odvětví. Dnešní úroveň chemické výroby zdaleka ne

uspokojuje naše potřeby . Zatímco například v těžbě uhlí a vý

robě surové oceli patříme mezi nejvyspělejší průmyslové státy, opožďuje se náš chemický průmysl za světovým rozvojem o 5 až 10 let. Dosavadní směrnice strany byly ministerstvem che mického průmyslu, Státním úřadem plánovacím, ministerstvem

těžkého strojírenství a ministerstvem stavebnictví nedostatečně plněny. Další opoždování chemického průmyslu by vedlo k pro

hloubení vzniklé disproporce a k zpomalení rozvoje ostatních odvětví .

K dovršení výstavby socialismu je objektivně nutno pod

statně zvýšit chemizaci všech odvětví, což urychlí rozvoj vý robních sil a růst produktivity práce na základě nejvyšší tech niky. Půjde o to, abychom pro rozvoj chemického průmyslu co

nejlépe a nejrychleji využili příznivých podmínek, které nám skýtá domácí surovinová základna, technicky vyspělé strojíren

ství a spolupráce s SSSR a socialistickými zeměmi . Zkušenosti Sovětského svazu , kde velmi rychle vyrůstají nové velké che mické kapacity , potvrzují, že vynaložené investice přinášejí již v několika letech mnohonásobný užitek . Do roku 1965 se počítá s růstem chemické výroby proti roku 1957 2,5krát. Zejména bude nutno soustředit úsilí na roz vinutí výroby syntetického kaučuku a nových syntetických hmot. Výroba dusíkatých hnojiv se zvýší asi čtyřnásobně, především na bázi zemního a později koksárenského plynu. V roce 1965

chceme dosáhnout čtyřnásobku výroby plastických hmot a vy rábět 90 000-95 000 tun umělých vláken, z toho asi 15 000 tun syntetických, a současně zvýšit jejich jakost. Toto zvýšení je

třeba považovat za minimální . S urychlením musí naše chemie 409

odstranit zaostávání ve výrobě syntetických pracích prostředků, což bude znamenat velkou úsporu tuků.

Bude správné, když problémy souvisící s rychlým rozvojem chemického průmyslu projedná plénum ústředního výboru naší strany .

V souladu s potřebami rychlého technického rozvoje a růstu produktivity práce ve všech odvětvích je třeba zvýšit do roku 1965 strojírenskou výrobu, spadající pod strojírenská minister

stva, zhruba o 130 procent proti roku 1957. Půjde o to , zlepšovat strukturu strojírenství, zvyšovat sériovost výroby , zdokonalovat technologii tak, aby strojírenství lépe zabezpečovalo potřeby na šeho národního hospodářství a přispívalo k rozšiřování spolu práce se zeměmi socialistického tábora, zejména se Sovětským

svazem. Dosáhnout, aby naše strojírenská výroba daleko lépe odpovídala potřebám mezinárodní socialistické spolupráce, je

základní, přímo životní otázkou jejího dalšího rozvoje. V tom je rovněž základ dlouhodobé stabilizace výrobních programů. Soustředíme se především na výrobu chemických zařízení,

zařízení pro energetiku a hutnictví, elektrických a motorových lokomotiv, na rozšíření výroby obráběcích a tvářecích strojů, nářadí a odlitků, strojů pro zemědělství a stavebnictví a spo třebního zboží. Postup automatizace musíme zabezpečit podstat

ným vzestupem výroby elektronických zařízení, měřicích a re gulačních přístrojů a počítacích strojů.

Při konstrukci strojů a zařízení je nutno zabezpečovat pře devším zvyšování jejich výkonů, jakost a hospodárnost a maxi mální využití materiálů. V nejširší možné míře budeme používat

normalizovaných a typizovaných sériově vyráběných součástí a uzlů, nových materiálů, úsporných profilů, a tak dosáhneme, aby váha našich strojů nebyla větší než u strojů vyráběných v nej vyspělejších průmyslových zemích. Je rovněž nutné, aby také hutě a chemie daleko lépe než dosud zajišťovaly potřeby strojírenství v množství, sortimentu a kvalitě materiálu. Předstihnout kapitalistické státy ve stro jírenství znamená předstihnout je nejen výkonem a technickou dokonalostí produkce, ale i kratší dobou potřebnou pro zave dení strojů a zařízení do výroby, jakož i větší pohotovostí při dodávkách . 410

Nadále budeme dbát o to, aby byl při rozvoji těžkého prů myslu v potřebném rozsahu zabezpečován i rozvoj spotřebního a potravinářského průmyslu. V těchto odvětvích se soustředíme

na provádění jejich technické rekonstrukce, kterou zabezpečíme potřebnými prostředky. Při stále rostoucí vnitřní spotřebě oby vatelstva a s ohledem na požadavky zahraničního obchodu bu dou se i v příštích letech úkoly spotřebního a potravinářského průmyslu zvyšovat. Výrobu potravinářského průmyslu zvýšíme

v roce 1965 proti roku 1957 o 40 procent. Budeme klást větší nároky na výrobu nových druhů zboží, zlepšování kvality, vzhle du a trvanlivosti. Ve výrobě papíru chceme dosáhnout v roce 1965 úrovně zhruba o jednu třetinu vyšší proti roku 1957 . Třeba zdůraznit nutnost většího využití bohatých zásob su rovin, zejména magnezitu na Slovensku pro výrobu žáruvzdor

ných materiálů, skla a keramiky, zvýšeného použití umělých vláken a hmot v textilním, kožedělném a spotřebním průmyslu a konečně i podstatných úspor dřeva a jeho náhrady železobeto

nem a novými hmotami. Spotřebu řeziva je třeba snížit do roku 1965 asi o 30 procent .

Ve stavebnictví se objem stavebních prací za posledních 10

let zvýšil o 207 procent . Ústřední výbor se v roce 1955 zabýval rozvojem stavebnictví a přijal usnesení o opatřeních k jeho

zprůmyslnění a dalšímu rozvoji. Musíme otevřeně říci, že se toto usnesení vinou ministerstva stavebnictví dostatečně neplní !

Je třeba podstatně zkrátit průměrnou dobu výstavby, zamezit plýtvání cementem, betonářskou ocelí a dalšími stavebními ma teriály, rozhodně snížit náklady na výstavbu. K tomu musí při

spět úsporná konstrukční řešení staveb, umožňující využití no vých lehkých stavebních hmot a typizace v co největším roz sahu.

Na všech těchto úkolech se musí podílet i ostatní průmyslo

vá odvětví, a mnohdy ještě více než samo stavebnictví, protože jde o společnou otázku investorů, projektantů, strojírenského i stavebního průmyslu. Zároveň je třeba vidět ve zprůmyslnění stavebnictví nejen problém technický a organizační, ale také investiční.

Základní úkoly stavebnictví, dané naší stranou, zůstávají v platnosti . Naléhavost jejich plnění vyplývá z rozsáhlých in 411

vestičních úkolů a z toho, že v příštím období chceme postupně řešit bytový problém širokou výstavbou nových obytných domů. Tento veliký úkol nemůžeme splnit, aniž dosáhneme rozhodného obratu ve stavebnictví.

V zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství je nutno klást hlavní důraz nikoli na kvantitativní, ale na kvali tativní stránku investiční výstavby. Kvalitativní stránka inves tiční výstavby, konkrétně zvýšení její technické úrovně a eko nomické účinnosti, musí sehrát mnohem významnější úlohu než dosud. Jak velké rezervy zde jsou, ukazují i výsledky prověrky, investic, provedené z podnětu ústředního výboru strany .

S velikými úkoly investiční a bytové výstavby je spjata naléhavá potřeba zabezpečit stavebnictví dostatečným počtem stálých pracovních sil, zvláště pro výstavbu v krajích Ostrava,

Ústí, Karlovy Vary a v městě Praze . Bude správné, když na po moc stavebnictví pracovními silami budeme orientovat síly naší mládeže.

Velkému objemu stavebních prací v příštích letech musí odpovídat rostoucí výroba istavebních hmot, pro kterou máme

bohaté surovinové zdroje. Do roku 1965 předpokládáme zvýšit výrobu cementu na 7 miliónů tun. Přitom je nutné směle a vel koryse přistoupit k vybudování zcela nové, vysoce vyspělé prů

myslové základny pro prefabrikaci dokončovacích prací také ve strojírenství, chemickém a spotřebním průmyslu i v ostatních průmyslových odvětvích. Bez toho nelze dosáhnout zprůmyslnění stavebnictví.

Pevný krok s rozvojem našeho národního hospodářství musí držet doprava. Opatření ústředního výboru strany, uskutečněná v posledních měsících na našich železnicích, dokazují, že lepší využití prostředků a sil, které v dopravě máme , přispívá ke

zlepšení práce na drahách. V tom je třeba stále pokračovat, dů sledně se zaměřit na zlepšení organizátorské a řídící práce na železnicích a na rozšíření socialistického soutěžení. Na druhé straně bude však nutno zabezpečit rozšíření přepravní kapacity

především zvýšením technické úrovně , dodávkami velkoprosto rových vozů, mechanizací nakládky a vykládky . Chceme pře devším, aby v příštím období mnohem rychleji postupovala elek trifikace železnic .

412

Z hlediska dalších úkolů dopravy bude důležité stanovit co

nejúčelněji dělbu mezi dopravou železniční, automobilovou, říční a ostatní přepravou. Zvláště naléhavé je zrychlit do roku 1965 oběh železničních vozů na 3,8 dne, zvýšit průměrnou váhu vla

ku, využít elektroniky k automatizaci a mechanizaci dopravy, přesunout dopravu na krátké vzdálenosti ze železnic na silnice, urychlit rekonstrukci silniční sítě a započít se stavbou dálnice

napříč republikou. Pracující se právem dožadují zvýšení kul tury cestování a zlepšení městské a předměstské dopravy ve velkých průmyslových místech. V souladu s rozvojem národního hospodářství musíme vě

novat zvýšenou pozornost spojům, jejich rozšíření a zvýšení je jich výkonnosti na základě nejnovější techniky, zejména vybu dovat do roku 1965 síť ultrakrátkovlnných vysílačů, dobudovat

v celé republice síť televize s možností uvádění dvou programů a uskutečnit výstavbu nových automatických telefonních ústře den.

NOVÁ TECHNIKA, PRODUKTIVITA PRÁCE A ŘÍZENÍ PROMYSLU

K dovršení výstavby socialismu přistupujeme v době, kdy započala nová technická revoluce , spjatá s ovládnutím jaderné

energie k mírovým účelům, s použitím polovodičů, rozvojem elektroniky a dálkovým řízením výrobních procesů, s rozvojem výroby nových hmot. Plně využít těchto nových objevů může lidstvo jen v socialismu a komunismu, kde je odstraněno vy kořisťování člověka člověkem a kde panuje společenské vlast

nictví výrobních prostředků. Prvenství Sovětského svazu v mno ha oblastech rozvíjející se technické revoluce znovu vydává svě

dectví o převaze socialismu nad kapitalismem. Naše těsná bra trská spolupráce se Sovětským svazem a s ostatními socialistic kými zeměmi umožní, abychom i my plně využili velikých po kroků, které technická revoluce přináší . Hlavní cestou technického rozvoje v našich podmínkách bylo až dosud zvyšování mechanizace výrobních procesů. I když ještě v mnoha oblastech, jako například ve stavebnictví, v ze

mědělství, v těžbě uhlí a rud, jsme zdaleka nevyčerpali všechny možnosti, je nutné se v dalším období orientovat na dosažení kvalitativně vyššího stupně techniky . 413

Komplexní mechanizace, a zejména automatizace výrobních procesů představuje klíč k takovému zvýšení produktivity prá ce, jakého je třeba pro všestranný rozvoj socialistické společ

nosti. V našich podmínkách nepovede ovšem k nezaměstnanosti a zbídačování dělnické třídy jako na Západě, nýbrž bude pra cujícím sloužit k zvýšení blahobytu a zkrácení pracovní doby. Na automatizaci je třeba se orientovat především v energe

tice , chemickém a metalurgickém průmyslu. Zvláštní význam má automatizace ve zpracovatelských odvětvích – ve strojíren ství, v potravinářském průmyslu, v řadě oborů spotřebního prů myslu, kde se uplatňují metody velkosériové a hromadné výroby . To vše vyžaduje orientovat pozornost hospodářských a vě

deckých pracovníků, výzkumných a vývojových pracovišť a vý roby na rychlý rozvoj automatizačního zařízení, přístrojové techniky a celého elektrotechnického průmyslu. Bude třeba dů

sledněji dbát, aby podíl strojů a zařízení na celkových investi cích se pronikavě zvýšil. Ústřední výbor strany a vláda přijaly před třemi lety teze o dalším technickém rozvoji průmyslu. Jejich uvádění do života

je však až dosud nedostatečné. Jednotlivé resorty sice vypraco valy plány technického rozvoje , avšak vedoucí hospodářští pra

covníci přistoupili k jejich uskutečňování s malou odpovědností. Technický rozvoj se dosud nestal v praxi rozhodujícím činite

lem pro zvyšování výroby a produktivity práce. Nová technika se zavádí pomalu a nerozhodně a nadále se nedostatečně vy užívá dosavadní techniky . Zaostává i zavádění pokrokové tech

nologie, racionální organizace výroby a zvyšování kvalifikace kádrů. Řízení technického rozvoje podléhá živelnosti v důsledku nedostatečné jednotící koncepce a nedostatečného svázání plá

nu technického rozvoje s ostatními částmi národohospodářské ho plánu.

Považujeme za účelné, aby byl zřízen vrcholný org

pro

technický rozvoj , který by rozpracovával potřeby národního hos podářství v oblasti techniky a pomáhal při koordinaci a kon trole činnosti jednotlivých resortů v otázkách technického roz voje . Jeho úkolem rovněž bude soustředit dosud roztříštěnou technickou dokumentaci .

V nové organizaci našeho průmyslu je obsažena zásada 414

podpory technického rozvoje hmotnou zainteresovaností. Tuto

zásadu je nutno urychleně konkrétně rozpracovat, aby se brzy účinně projevila v praxi.

Úsilí o technický rozvoj se musí stát záležitostí všech hos podářských pracovníků od ministerstev až po závody. Konkrétní technická politika musí tvořit významnou součást práce závod

ních stranických organizací. Je třeba dosáhnout toho, aby vý sledky našich vědeckých a výzkumných ústavů a vývojových pracovišt, zlepšovací návrhy a vynálezy byly co nejrychleji re alizovány. Důsledné zavádění a maximální využívání nové techniky je

hlavním zdrojem růstu společenské produktivity práce, jejíž pod . statné zvýšení je nezbytnou podmínkou dovršení socialistické výstavby. Závažnost tohoto úkolu je tím větší, že s ohledem na dnes již vysokou zaměstnanost můžeme růstem počtu pracovní

ků zabezpečit jen nepatrnou část přírůstku výroby. Proto bude třeba dosáhnout přírůstku výroby především růstem produktivity práce, lepší technikou a organizací výroby. Příznivé podmínky pro podstatnější zvyšování produktivity práce vytváří nová orga nizace našeho hospodářství.

V nastávajícím období musíme maximálně hospodařit s pra covními silami. Přitom je třeba brát v úvahu, že vzrůstající úkoly v oblasti kulturní výstavby a nutnost zvyšovat úroveň služeb pro obyvatelstvo kladou další požadavky na pracovní síly.

V našich plánech je položen hlavní důraz na klíčová od větví národního hospodářství. Proto také zejména zde musí být sveden boj o vysokou produktivitu práce. Vedle základních opa

tření, o nichž jsem již hovořil, je třeba v těchto odvětvích před nostní bytovou výstavbou, plánovitým zvyšováním kvalifikace a zlepšováním pracovních podmínek zejména mechanizací těž kých a namáhavých prací – stabilizovat kádry pracovníků. Vyšší životní úroveň pracujících musí být vždy podložena

odpovídajícím růstem produktivity práce . Z toho je třeba vy cházet při provádění mzdové politiky, k tomuto cíli směřuje i důsledné uplatňování socialistické zásady odměňování podle množství a jakosti vykonané práce. To sleduje i připravovaná přestavba soustavy dělnických mezd. Předpokládá nejširší uplatnění technicky zdůvodněných 415

norem, které musí být v souladu s dosaženým stupněm organi zace výroby a techniky. Zavedení nových mzdových tarifů na podkladě tarifních kvalifikačních katalogů zajistí zvýšení jejich podílů na dosahovaných výdělcích a umožní správně ohodnotit a určit výši mzdy podle vykonané práce.

Rozmach socialistické ekonomiky, provázený bouřlivým roz machem techniky, vede postupně k odstraňování rozdílu mezi

duševní a fyzickou prací, ke zvyšování podílu kvalifikované práce na celkovém objemu společenské práce. Tím se bude také zvětšovat podíl kvalifikovaných pracovníků ve vyšších pří jmových skupinách a snižovat podíl nekvalifikovaných pracov níků v nižších příjmových skupinách. V souladu s tím zabezpe čuje přestavba dělnických mezd výraznější odstupňování výděl

ků podle kvalifikace, společenského významu práce i pracov ních podmínek. Celkový růst produktivity práce v našem hos podářství bude vytvářet předpoklady pro trvalý růst nominálních i reálných mezd všech pracujících. Všechna tato opatření, vycházející z našich dosavadních zkušeností a prováděná za nejaktivnější účasti odborů, značně

zvýší ekonomickou úlohu mzdy, zabezpečí spravedlivější odmě ňování a budou podněcovat k dalšímu zvyšování kvalifikace a růstu produktivity práce. Další rozvoj průmyslu, stavebnictví, dopravy a ostatních

odvětví národního hospodářství vyžaduje soustavné odhalování a stále lepší využívání vnitřních rezerv našeho hospodářství. Mimořádné důležitosti nabývá proto plnění kvalitativních uka zatelů a jejich rychlý růst. Jde zejména o další vzestup pro

duktivity práce a o podstatné zvýšení jejího podílu na přírůstku výroby, o další snižování vlastních nákladů, zejména materiálo vých, o zabezpečení růstu výroby na základě lepšího využití výrobních ploch, strojů a zařízení, a o co největší hospodárnost investiční výstavby. Naše úspěchy by mohly být daleko větší, kdyby bouřlivý růst objemu výroby byl vždy provázen nejpřís

nější hospodárností. Významným úkolem proto zůstává i nadále každodenní úsilí o neustálé zvyšování efektivnosti národního hospodářství na zá kladě všestranné mobilizace rezerv a stále plnějšího využívání předností socialistické ekonomiky. K tomu cíli musí směřovat 416

práce strany, hospodářských orgánů, odborů, mládeže a ostat

ních organizací ; k tomuto cíli je třeba mobilizovat iniciativu a aktivitu pracujících. Jen tak lze prakticky řešit rozpor mezi

výrobou a spotřebou, který se projevuje jako napětí mezi na šimi zdroji a potřebami. Vysoké úkoly, které si ve svých usne

seních a plánech klademe, vyplývají z cíle – dovršení výstavby socialismu. K jejich dosažení máme všechny předpoklady. Boj o jejich splnění stupňuje požadavky na hospodářství, na úro veň organizátorské a řídící práce a odhaluje její slabiny. Sou

časně však s postupem výstavby neustále rostou v našem lidu nové síly a vytvářejí se nové příznivé předpoklady , jak pře

konávat obtíže a plnit rostoucí úkoly. Proto také strana otevřeně odhaluje obtíže a rozhodně odstraňuje všechno, co brzdí tento postup vpřed , co překáží plnému uplatnění rostoucí síly a ini ciativy pracujících a využití neustále se rozšiřujících možností našeho hospodářství.

Významným předpokladem k splnění našich národohospo dářských úkolů je důsledné uplatnění schválených zásad ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení.

K 1. dubnu 1958 jsme uskutečnili prvou, možno říci snad nější část zásad. Na ministerstvech byly zrušeny hlavní správy ,

byly zřízeny nové podniky a sdružení. V druhé polovině letoš ního roku začneme s konkrétní přípravou pro uplatňování všech přijatých změn v plánování, zásobování, odbytu, v soustavě eko nomických podnětů a v odměňování. V současné době stojíme tedy právě uprostřed významných změn v řízení národního hospodářství. K definitivnímu zhodnocení výsledků těchto opatření ústřed

ního výboru a vlády bude možno přirozeně přistoupit teprve s odstupem delší doby. Zatím je možno zmínit se jen o prvních zkušenostech. Reorganizace nebyla provázena žádným rušivým jevem v chodu našich závodů. Výrobní plány jsou překračovány, skutečné výsledky ve srovnání se stejným obdobím minulého

roku jsou znatelně lepší . Aparát hospodářských ministerstev a ústředních úřadů, kde byla provedena reorganizace , byl zmen šen o 9500 pracovníků, tj . zhruba o třetinu. Snížení v počtech

pracovníků řídících útvarů podniků a závodů má představovat dalších asi 30 000 lidí. 27 KSČ O úloze odborů

417

Je třeba důsledně dbát o to, aby nové útvary, především sdružení, nevytvářely nový přebujelý aparát a aby byla všude prosazována zásada největší úspornosti v administrativě. Zatím je počet pracovníků, kteří přešli z administrativy do výroby, nepatrný. Vytváření nových vztahů mezi ministerstvy a výrobně hos

podářskými jednotkami, mezi výrobně hospodářskými jednotka mi navzájem i mezi závody , pokud jde o řízení, kooperaci, do dávky apod ., je teprve v počátcích. Především ministerstva musí hledat nové způsoby práce, aby se zcela oprostila od starých , vžitých metod administrování a snah řídit pomocí oběžníků a

fermanů. Hned od počátku je nutné, aby v nově zřízených pod nicích a ve sdruženích nebyly připuštěny tyto staré metody a aby se proti nim ostře bojovalo. Některé zkušenosti ukazují, že i v nových podnicích a sdruženích se řízení od zeleného stolu pomocí stovek oběžníků stále ještě považuje za nejvyšší vrchol dokonalosti v řízení práce. Ve vedení podniků nepotřebujeme byrokraty , ale lidi iniciativní, těsně spjaté s pracujícími. To je třeba mít na paměti při praktickém uplatnění nových metod řízení .

Novou formou pro zapojení výrobního aktivu z řad dělníků,

techniků, hospodářských pracovníků, stranických a odborových

funkcionářů do řízení výrobně hospodářských jednotek bude ustavení technickoekonomických rad. Jejich činnost jakožto po radních orgánů ředitele bude zaměřena na základní otázky roz

voje podniků, posouzení investičních záměrů, rozpracování dlou hodobých normativů apod . Musíme si být všichni neustále vě domi toho, že ne několik vedoucích pracovníků, nýbrž poroz umění, účast a tvůrčí činnost celé masy pracujících rozhodne

o tom, jaký bude přínos našich podniků k dovršení výstavby socialismu . ZEMĚDĚLSTVÍ

Soudruzi ! Velký cíl , který si klademe, vyžaduje, aby byla

spolu s postupným dokončením socialistické přestavby země dělství především podstatně zvýšena zemědělská výroba. Převratné změny, k nimž dochází na vesnici, plně potvrzují, že také zde socialismus v nejbližší době dosáhne rozhodujícího 418

vítězství. K 1. červnu 1958 hospodaří družstevní rolníci v 11 740

JZD na 3 898 000 ha zemědělské půdy a spolu se státními statky se podílejí na 71,5 procenta celkové výměry zemědělské půdy.

Naprostá většina JZD přesvědčivě dokazuje dobrými výrobními a hospodářskými výsledky přednosti socialistické velkovýroby . To nezůstává bez vlivu na dosud jednotlivě hospodařící drobné a střední rolníky. Za poslední tři roky, od července 1955 do června letošního roku, vzrostl počet JZD se společným hospoda řením v rostlinné a živočišné výrobě o více než 5000 a výměra

družstevní půdy se více než zdvojnásobila. Vydatná pomoc dělnické třídy a socialistického státu vý znamně podpořila výrobní úsilí družstevníků a ostatních rolníků.

Zvýšila se výroba masa a technických plodin, vzrostly hektarové výnosy obilovin a vzrostly také dodávky do centrálních fondů. Dosavadní tempo růstu zemědělské výroby , která je dnes

zhruba na předválečné úrovni, však zdaleka neodpovídá mož nostem a rezervám, které v zemědělství máme, ani potřebám naší společnosti. To způsobuje, že zemědělství stále zaostává

za potřebami národního hospodářství a stává se brzdou jeho pronikavějšího rozmachu. Naše národní hospodářství značně za

těžuje nutnost dovážet velké množství zemědělských produktů. Tento stav nás nutí, abychom přistoupili k mnohem rozhodněj šímu zabezpečení maximálních výnosů a užitkovosti.

Vzestupem zemědělské výroby musíme plně krýt přírůstek potřeby základních potravin pro obyvatelstvo a ve větší míře krýt potřebu zemědělských surovin pro náš lehký a potravinář ský průmysl. Dále je třeba, aby se zemědělství výrazněji podí lelo na vývozu svými tradičními produkty, jako je chmel , slad , cukr, osiva a sádě.

V současné době je podstatný a rychlý vzestup zemědělské výroby jedním z nejzávažnějších úkolů strany a všeho našeho lidu. Jeho vyřešení mají v rukou naši družstevníci a rolníci, pra covníci státních statků i strojních a traktorových stanic za účin

né pomoci ostatních odvětví národního hospodářství, zejména strojírenského a chemického průmyslu.

Úkoly ve zvýšení zemědělské výroby do roku 1960 jsou vel ké, ale je v našich silách je splnit. Jsou stavěny na přednostech socialistické zemědělské výroby, na široké aktivitě pracujících , 419

na pomoci státu a dělnické třídy. Cestu k jejich splnění ukazují zejména ta JZD , která se zavazují dosáhnout úrovně zemědělské výroby plánované pro rok 1960 již ke konci roku 1959. Je to cesta využití všech velkých rezerv a prostředků, které v země dělství jsou.

Máme reálné předpoklady vytyčit si jako cíl krýt do roku 1965 spotřebu některých hlavních rostlinných a živočišných pro duktů převážně z vlastní výroby a postupně snižovat až na ne .

zbytné množství dovoz zemědělských produktů. To vyžaduje do sáhnout v průměru let 1961 až 1965 těchto hektarových výnosů : u pšenice 26 q, u ječmene 25 q, u řepky 16 a, u cukrovky 312 q, u víceletých pícnin 63 q, u sena z luk 46 q. Produkci

chmele musíme do roku 1965 zdvojnásobit zvýšením hektaro vých výnosů a výsadbou nových chmelnic. Jak u chmele, tak u cukrovky chceme i nadále upevňovat své tradiční přední místo ve světě .

V živočišné výrobě je před naším zemědělstvím pro rok 1965

úkol vyrobit na 1 ha zemědělské půdy 175 kg masa živé váhy včetně drůbeže, mléka 730 litrů, vajec 407 kusů.

Je přirozené, že v úrodných oblastech musíme dosahovat výnosů a užitkovosti podstatně vyšší , například v Polabí, na Hané, na Žitném ostrově musíme sklízet aspoň 40 q pšenice z hektaru, 380—400 q cukrovky a podobně. Tím má naše ze mědělství zabezpečit zvýšení dodávek pro obyvatele v roce 1965

proti roku 1957 u hovězího a vepřového masa asi o 40 procent, drůbeže asi o 190 procent, mléka o 58 procent a vajec o 43 procent . Máme možnost v krátké době dostihnout úrovně předních kapitalistických zemích nejen v intenzitě zemědělské výroby , ale také v produktivitě práce. Pro rychlejší růst výroby je třeba vytvářet náležité před poklady i jejím účelným rajónováním, které bude v souladu s produkčními podmínkami jednotlivých oblastí. Na tomto úkolu se zatím pracuje velmi liknavě. Mnohem větší pozornost je nutno

také věnovat boji za snížení ztrát při sklizni a poučit se pro letošní žně z velikých ztrát, které byly v loňském roce. Při dalším rozvoji živočišné výroby půjde především o zkva litnění chovu skotu, zejména krav, a zvýšení jeho užitkovosti. Do roku 1965 považujeme za potřebné rozšířit stavy skotu asi 420

o 700 000 až 800 000 kusů. Využijeme k tomu i horských oblastí, které je možno přeměnit v rozsáhlou základnu chovného hově zího dobytka. Přestože jsme proti předválečným letům stavy prasat téměř zdvojnásobili , budeme i nadále výrobu vepřového masa zvyšovat.

Pro rozvoj živočišné výroby musíme vytvořit předpoklady dostatečnou výrobou kvalitních a levných krmiv. Jednu z největ ších rezerv máme v pěstování kukuřice . Výrobou kukuřice, pře devším ve voskově mléčné zralosti, můžeme ve většině krajů

výrazně přispět k řešení problému krmiv, a tím k rozvoji živo čišné výroby . Je zapotřebí vyrobit dostatek vlastního vhodného osiva , zejména hybridního , a zabezpečit komplexní mechanizaci pěstování kukuřice. Každý socialistický zemědělský závod, a to je povinností každého dobrého hospodáře, by měl mít zabezpe čenu z vlastních zdrojů nejen plnou provozní potřebu hodnot ných krmiv, ale i krmnou rezervu minimálně ve výši 15 procent

roční spotřeby při splnění dodávkových úkolů. Smělé cíle , které si v zemědělství klademe, musíme zabez

pečit širokým rozvojem a využitím techniky, řízením výroby na vědeckém podkladě a stále aktivnější účastí pracujících při ře šení všech problémů v zemědělství. To bude vyžadovat dostatek odborných technických kádrů bezprostředně spojených s výrob ním procesem. Do budoucna nevystačíme s tím, že zemědělští odborníci budou jen na STS a národních výborech, ale budeme vyžadovat, aby zemědělští inženýři a technici pracovali přede vším přímo v JZD .

Velkou pomocí zemědělství byly a jsou sovětské zkuše nosti. Zejména nyní, kdy usilujeme o podstatné zvýšení země dělské výroby, má správné uplatňování zkušeností sovětských

kolchozníků a pracovníků sovchozů zvláště veliký význam. Vzestup intenzity rostlinné a živočišné výroby a produkti

vity zemědělské práce je podmíněn vytvořením nezbytných předpokladů, zvláště v materiálně technické základně socialis tického zemědělství. Při zvyšování technické úrovně zemědělství

má vedle mechanizace prvořadý význam chemizace výrobních procesů. Komplexní mechanizace a význam chemizace pro další rozvoj zemědělství nejsou dosud doceněny , zejména ministerstvy , která je mají zajišťovat, včetně ministerstva zemědělství. 421

Podceňování významu mechanizace se projevuje jak ve vý voji , tak i ve výrobě a kvalitě zemědělských strojů. Není do

sud úspěšně vyřešena mechanizace zvlášť obtížných prací, ačko liv se na tomto úkolu pracuje již mnoho let. Proto rozvoj vý robních sil v zemědělství relativně zaostává za velikým roz vojem socialistických výrobních vztahů. Abychom tento stav změnili, musíme mimo jiné dodat zemědělství do roku 1965 100 000 trakiorů 21 500 traktorů

z tohoto množství již v letech 1959 a 1960 dodat do roku 1965 i další stroje a zařízení,

a zvýšit dodávky strojených hnojiv 2,5krát proti roku 1957. V zemi s moderním rozvinutým průmyslem, jako je naše, nesmí

být problémem vyrobit stroje a chemické prostředky, které ze mědělství nezbytně potřebuje. Velké nároky budou kladeny na zemědělskou výstavbu, kde ještě nejsou překonány vážné nedostatky. Směr i způsob výstav . by zemědělských budov musí odpovídat všem požadavkům po krokové technologie a tempu růstu socialistické velkovýroby.

I v zemědělské výstavbě musíme jít cestou snižování stavebních nákladů a zvyšování podílu investic na vnitřní technické a me

chanizační vybavení, mnohem více využívat místních zdrojů sta vebního materiálu , rozšířit družstevní svépomocnou výstavbu.

Přitom plně uplatnit zásadu postavit co nejvíce s nejmenšími finančními náklady. Očekáváme, že nedávná opatření strany k podstatnému zlevnění výstavby v zemědělství budou do všech >

důsledků splněna.

Vzhledem k omezenému půdnímu fondu v naší zemi musíme mnohem důsledněji využívat a zúrodňovat zemědělskou půdu,

základní výrobní prostředek v zemědělství. Bude zapotřebí, aby naše JZD a příslušné hospodářské orgány prováděly v podstatně širším měřítku odvodňování zamokřených pozemků a budování závlah a využily k tomu vlastních zdrojů i mezidružstevní své

pomoci. V některých oblastech, zejména na jižním Slovensku a ve východoslovenské nížině, znamená úprava vodního režimu značné rozšíření fondu orné půdy a zejména podstatné zvýšení

úrodnosti půdy . Rozhodněji musíme také řešit ochranu půdy, zvláště také odstraňovat škodlivé účinky odpadních zplodin z průmyslové výroby na zemědělskou a lesní výrobu . Jednotná zemědělská družstva vytvářejí dnes na vesnici 422

pevnou výrobní, společenskou a kulturní základnu. A právě to jsou ty skutečnosti, se kterými dnes počítáme a které umožňují, abychom dokončili vybudování materiálně výrobní základny so

cialismu na vesnici a podstatně zvýšili zemědělskou výrobu. Můžeme na našem sjezdu znovu zdůraznit, že i u nás se

potvrdila v celém rozsahu životnost Leninova družstevního plá nu jako jedině správné cesty k vybudování socialistického ze

mědělství. Je pochopitelné, že proces socialistické přestavby vesnice neprobíhá bez těžkostí a chyb. Důsledným a cílevědo mým prováděním politické linie strany je však překonáváme. Budete jistě, soudruzi, všichni souhlasit s tím, aby XI . sjezd naší

strany vysoko ocenil práci a uvědomělost statisíců drobných a středních rolníků, kteří budují svá JZD v souladu se svými zájmy

a zájmy celé společnosti, a současně vyzdvihl obětavou práci desetitisíců členů a funkcionářů strany, kteří se neúnavně pře svědčovací a organizátorskou činností příčiňují o vítězný po stup socialismu na naší vesnici.

V průběhu budování družstev na vesnici se rolníci názorně

přesvědčili o výhodách společné a organizované práce za pomo ci STS . Velká materiální pomoc dělnické třídy a socialistického

státu i vlastní poznání rolníků o přednostech družstevního hos podaření umožnily v posledních letech budovat JZD bez pře chodných nižších forem. Jako základní forma se plně osvědčil

III . typ JZD , který nejlépe vyhovuje, neboť v něm se dobře spo jují zájmy jednotlivých rolníků se zájmy celého družstva. Při té příležitosti je třeba odmítnout nedomyšlené názory některých soudruhů na slučování družstev a vytváření nových velkých vesnic. Při budování družstevního zemědělství jsme vždy vycházeli z toho, že velikost katastru obcí a uspořádání naší vesnice odpovídá ve své většině intenzívnímu hospodaření na půdě i společnému životu jejích obyvatel. Proto i v příštím

období, kdy půjde o další upevnění, hospodářský a kulturní roz voj JZD, počítáme s tím , že velikost družstev bude v podstatě odpovídat katastru našich vesnic . Přitom je ovšem možno slu

čovat malá družstva v osadách , jsou-li pro to podmínky. Máme a nadále budeme mít velká družstva, zejména na jižním Slo

vensku, která budou hospodařit na více než 1000 ha půdy. Musíme však všude stát na půdě reálné skutečnosti. U nás jsou 423

povětšině výstavné vesnice s kulturním prostředím, kam postup

ný rozvoj socialistické velkovýroby přináší novou techniku a kulturu práce a celého života. Stále více se tak stírá rozdíl mezi městem a venkovem . To je cesta , po které dále půjdeme při bu dování JZD a rozvoji naší družstevní velkovýroby.

Rychlý rozvoj zemědělského družstevnictví vytváří novou příznivou situaci na vesnici a je předpokladem trvalého růstu výroby a produktivity práce. Dnes už značná část družstevníků si uvědomuje, že smysl politiky strany spočívá v tom, aby družstevní zemědělská velko

výroba se stala významným činitelem v národním hospodářství a stále více se podílela na zabezpečování celé naší společnosti. Pro dosažení stále lepších výrobních výsledků JZD je roz hodující stálé posilování hospodářské základny družstva. To je

možné za předpokladu dostatečného dotování družstevních fon dů, především nedělitelného. Chceme-li dát družstvům větší množství strojů a lépe je vybavit pro rychlejší zvyšování výro

by, budou k tomu potřebovat více vlastních finančních prostřed ků. Dosavadní zkušenosti ukazují, že 7 procent z celkových peněžních příjmů, vkládaných do nedělitelného fondu, neposta čuje pro další rozvoj družstva. Bude správné, aby podle příkla du mnohých JZD družstevníci dotaci pro nedělitelný fond tak zvyšovali, aby zabezpečili nejen obnovu základních výrobních prostředků, ale současně i nové zdroje pro rozšíření výroby. Úroveň hospodaření JZD nemůžeme posuzovat jen podle výše odměny za pracovní jednotku, ale především podle toho, jak družstva naplňují a rozšiřují své fondy a zvyšují investice z vlastních zdrojů především do půdy a základního stáda. Ne smějí zapomínat ani na nedostatečné dotování sociálního a kul

turního fondu. Zkušenosti družstev potvrzují, že základem pří jmů družstevníků má být peněžní odměna. Naturálie a záhu menková hospodářství mají sloužit jako doplněk výživy rodiny družstevníka. To vše jsou cesty, jak upevňovat a rozmnožovat bohatství celého družstva a na tomto základě zvyšovat životní úroveň družstevníků .

Zatímco naprostá většina družstev rok od roku zvyšuje vý . robu, politicky a organizačně se upevňuje a rostou důchody

jejich členů , jsou stále ještě družstva, kde výroba zaostává. 424

Zde musí družstevníci hledat hlavní cestu k překonání potíží

a nedostatků především uvnitř družstva jak v trvalém růstii společné výroby, tak i v lepší organizaci práce . Zároveň ovšem bude nutné poskytnout těmto družstvům pomoc osvědčenými

organizátory z výroby a odborníky, aby nejdéle do dvou let dosáhla rozhodného obratu v hospodaření. Stát bude družstvům i dále poskytovat účinnou pomoc ,

bude však pomáhat především začínajícím a hospodářsky sla bým družstvům.

Zabezpečit vzestup zemědělské výroby a hospodářský roz mach JZD vyžaduje daleko důsledněji uplatňovat pokrokové vý. robní zkušenosti. Družstva sama musí projevovat zvýšený zájem o získání odborníků a vysíláním svých členů a mládeže do škol si vychovávat odborníky z vlastních řad. Vysoký a v mnohých místech rozhodující podíl práce žen v zemědělské výrobě vy žaduje, aby JZD a národní výbory v daleko větší míře než do

sud pověřovaly ženy odpovědnými funkcemi v družstvech a sta raly se také o jejich odborné vzdělání. Zároveň musí pečovat O výchovu mladé družstevní generace, vytvořit pro ni vhodné

pracovní podmínky i kulturní prostředí. Je již řada JZD, která ukazují mládeži perspektivy v zemědělství, pečují o zavádění techniky a průmyslové kultury práce v rostlinné a živočišné výrobě, starají se o kulturní život vesnice, budují sociální a tělo

výchovná zařízení, poskytují pomoc v bytové výstavbě , a tím získávají mládež pro práci v družstvu. Vzhledem k tomu, že

v družstvech pracují převážně starší lidé, mělo by každoročně aspoň 40 000 až 45 000 mladých lidí najít své životní uplatnění v zemědělství. Základní význam má zavedení učebního poměru pro zemědělskou mládež, aby dostala kvalifikaci podobně jako v průmyslu. Jsme přesvědčeni , že JZD se dobře postarají o svě řenou mládež a získají ji pro trvalou práci v zemědělství. Je ovšem třeba, aby příslušné zemědělské orgány s největším urychlením tento vážný úkol zabezpečily .

K upevnění svazku dělníků a rolníků a k rozmachu druž stevního hnutí významně přispěly závody svou patronátní čin ností a strojní a traktorové stanice . Hlavní činnost strojních a

traktorových stanic musí směřovat ke zvýšení rostlinné a živo čišné výroby v družstvech. I když družstva budou postupně více 425

vybavovat svá hospodářství stroji, zůstanou strojní a traktorové stanice důležitým činitelem v rozvoji JZD a základnou, kde bu

dou soustředěny hlavní mechanizační prostředky. Činnost STS se bude rozšiřovat o další speciální úkoly, jako jsou meliorace , práce v lukařství a chmelařství, opravárenská i menší investiční činnost a jiné odborné technické služby družstvům. Budou vy chovávat učně, kteří po vyučení budou moci přejít jako údržbáři

do JZD. STS musí ještě více prohlubovat spolupráci s JZD, roz šiřovat a přiblížit odbornou pomoc družstevní výrobě. Značným podílem k naplnění centrálních fondů zeměděl skými produkty přispívají státní statky. Přes některá opatření nepodařilo se podstatně zlepšit jejich hospodaření a vytvořit z nich vzorné socialistické zemědělské velkozávody. Situace

na státních statcích a nové úkoly, které před zemědělstvím vy . tyčujeme, vyžadují, aby se stranické orgány důkladně zabývaly hospodářským upevněním a rozvojem státních statků. Na základě stabilizace půdního fondu bude možno do roku 1965 uplatnit na všech státních statcích řádné výrobní zaměření

a účelnou specializaci výroby a podstatně zvýšit výrobu mléka , masa, technických plodin a krmiv. Dnešní způsob financování na státních statcích je nutno považovat za dočasný. Bude třeba vytvořit podmínky pro zru šení systému dotací a pro přechod k dosažení plné rentabi

lity . Kádrově bude třeba posílit zejména nižší výrobní jednotky na státních statcích.

V lesním hospodářství zůstává , naléhavým úkolem zvýšit produkci dřeva na hektar lesní půdy , a tím - spolu s postup

ným snižováním spotřeby dřeva a lepším využitím dřevní hmo dosáhnout, aby byla nejpozději v roce 1970 odstraněna dosavadní vážná disproporce mezi přírůstkem a těžbou dřeva. Na zalesňování by se měla podílet zejména mládež a pionýři .

ty

Velké úkoly v zemědělské výrobě kladou zvýšené nároky na řídící práci zemědělských orgánů. Od ministerstva zeměděl ství požadujeme , aby důsledně přešlo od množství podružných úkolů, jejichž centrální zabezpečování může být jen formální,

k vyjasňování a řešení hlavních problémů našeho zemědělství, Bude třeba, aby se soustředilo na rozhodující úkoly se zvýšenou organizátorskou prací. Operativní řízení zemědělské výroby patří 426

plně národním výborům, přičemž těžiště musí být v okresních a místních národních výborech. Dosavadní vývoj v našem zemědělství, charakterizovaný vel

kým rozmachem a upevňováním socialistických výrobních vzta hů, vytvořil předpoklady pro další rychlý růst zemědělské vý . roby. Klademe si v tomto směru velké úkoly, jejichž uskuteč nění je naprosto nezbytné v zájmu správného rozvoje celého národního hospodářství a dalšího zvyšování životní úrovně lidu.

Fakta ze všech krajů republiky i ze všech úseků zemědělství ukazují, jak velké možnosti a rezervy máme.. Využít všech

těchto možností a rezerv a zaměřit se na podstatné zvýšení rost linné a živočišné výroby , jak je vytyčujeme v našich plánech,

je čestným úkolem všech družstevníků, pracovníků STS a stát ních statků, všech našich pracujících rolníků. V tomto svém

úsilí budou mít trvalou pomoc dělnické třídy, neboť podstatné zvýšení zemědělské výroby je velkým úkolem všenárodním. HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ SLOVENSKA A OBLASTI

Velký program dalšího rozmachu národního hospodářství klade zvýšené nároky na správné rozmisťování výrobních sil a na hospodářský rozvoj oblastí. Naše dosavadní politika a její výsledky vytvořily pro to potřebné podmínky. Jde především o podstatné zvýšení průmyslové a zeměděl ské výroby na Slovensku, aby tak byl i nadále zabezpečen rych lejší rozvoj národního hospodářství na Slovensku a aby se v do

hledné době dokončilo vyrovnání rozdílu v ekonomické úrovni Slovenska a českých krajů. Aby bylo odstraněno zaostávání

v industrializaci východního Slovenska, bylo zde v posledních letech započato s výstavbou některých podniků zpracovatelské ho průmyslu, například závodu na kapronová vlákna v Humen

ném a závodu na dopravní zařízení v Medzilaborcích. Jak vy plývá z vytyčených plánů, počítá se na východním Slovensku s vybudováním ucelené průmyslové oblasti s mohutným meta

lurgickým průmyslem a navazujícími výrobami. Průmyslová vý . roba na Slovensku má být v roce 1965 více než dvojnásobně vyšší ve srovnání s rokem 1957. V zemědělství se má zvýšit výroba tak , aby v obdobných přírodních podmínkách dosáhla

v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích. 427

Pokud jde o průmysl, budeme přihlížet k bohatým surovi

novým zdrojům na Slovensku i k tomu, aby se zde ve zvýšené míře využívalo surovin dopravovaných z bratrských socialistic kých zemí přes Slovensko. Rozvoj energetické základny na Slovensku bude zabezpečován další výstavbou nových vodních děl na Váhu a Dunaji a vý stavbou jaderné elektrárny . Na jižním Slovensku bude ještě v této pětiletce zahájena výstavba kombinátu na dusíkatá hnojiva .

Skladbu zemědělské výroby na Slovensku chceme zlepšit zvýšením podílu živočišné produkce, především chovem hovězího dobytka. Rozvoj chovu skotu je třeba považovat za klíčový pro blém při zvyšování úrovně zemědělské výroby na Slovensku. V souladu s růstem zemědělské produkce vzroste i váha sloven ského potravinářského průmyslu . Již celostátní konference strany zdůraznila nutnost věnovat

větší pozornost problémům jednotlivých oblastí . Budeme nyní sle dovat, aby lepším využíváním přírodních a ekonomických pod

mínek jednotlivých oblastí byl zabezpečován rozvoj specializova ných průmyslových odvětví a podniků a dosahováno účelné ko operace mezi nimi. Musíme dbát, aby nehospodárná kooperace mezi oblastmi a stejně tak nehospodárná přeprava zboží a ma teriálů zbytečně nepoškozovaly naše hospodářství.

Výstavbu pohraničí bude řešit každý kraj postupně, okres za okresem , přičemž bude třeba začít tam, kde jsou nejvýhodnější podmínky pro dosažení rychlého růstu zemědělské výroby a roz voje průmyslu. To je cesta k vyřešení problémů v pohraničí, ke

zvýšení jeho přínosu celému národnímu hospodářství. Ve výstavbě jednotlivých oblastí důležité místo zaujímá úsilí o hospodárné zabezpečení dostatečných vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva, průmyslu i zemědělství. Zároveň je nut no zlepšit čistotu vodních toků.

Naše dosavadní praxe potvrzuje, že budování socialismu vede

spolu s rozvojem celé republiky i k všestrannému vzestupu jednotlivých oblastí. To se ještě výrazněji projeví v příštích letech.

428

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

Plnění základních hospodářských úkolů nám umožnilo sou stavně zvyšovat životní úroveň lidu. Zejména vývoj po peněžní reformě je možno označit za kvalitativní obrat, který položil základ pro neustálý růst reálných důchodů obyvatelstva. Několi

kerým snížením cen v letech 1953 až 1957 vzrostla spotřeba po travin a průmyslových výrobků na dosud nebývalou výši. Také společenská spotřeba zaznamenala rychlý růst. Náklady na služ

by poskytované obyvatelstvu bezplatně jsou ve srovnání s rokem 1948 téměř čtyřikrát vyšší.

Budeme nadále pokračovat ve zvyšování životní úrovně, aby chom našemu lidu zabezpečili stále bohatší a šťastnější život. Naše úsilí v příštích letech zaměříme především na tyto úkoly : 1. aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby všeho oby vatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu , především rodin s více dětmi ;

2. aby byl do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový pro blém ; 3. aby byly v nejkratší době všestranně rozšířeny a zkvalit něny služby placené obyvatelstvem. Pro zvyšování osobní spotřeby obyvatel bude i nadále roz hodujícím činitelem zvyšování reálných důchodů na základě růstu

nominálních příjmů a snižování maloobchodních cen. Tak jako nominální mzdy dělníků a zaměstnanců bude mož

no zvyšovat jen v souladu s odpovídajícím růstem produktivity práce, rovněž příjmy zemědělského obyvatelstva bude možno zvyšovat jen úměrně k růstu tržní produkce.

Při snižování cen bude třeba se zaměřit na ceny nejběžněj ších druhů potravin a těch dalších druhů zboží široké spotřeby , které tvoří největší položky v rozpočtu dělnických rodin s niž šími příjmy na hlavu . Bude také nutné rozšířit ještě více možnost dalšího výděl

ku početnějších rodin tím, že vytvoříme podinínky pro vyšší zaměstnanost žen. To ovšem vyžaduje podstatně zlepšit všestran nou péči o děti zaměstnaných matek rozšířením sítě jeslí a ma teřských škol při závodech a JZD a zlepšením práce družin pro školní mládež. Bude záležet na odborových organizacích a ná

rodních výborech, aby spolu s vedoucími pracovníky podniků 429

a závodů rozvinuli iniciativu k plnému využití možností, které k tomu v místě jsou.

V souladu s růstem reálných mezd pracujících porostou ná

roky na výběr potravin, průmyslového spotřebního zboží a na veškeré služby . Průměrnou výživnou hodnotou potravin u nás

spotřebovaných se vyrovnáme již dnes nejvyspělejším zemím. Musíme však podstatně zlepšit jejich skladbu, aby odpovídala rostoucí poptávce a nárokům spotřebitelů a zásadám správné výživy, a počítat proto se zvýšenou spotřebou živočišných pro duktů, zeleniny a ovoce .

V této souvislosti je na místě zdůraznit , že jsme dosud málo učinili pro rozvoj našeho ovocnářství . Bude třeba, aby národní výbory a JZD rozvinuli iniciativu ke zvýšení produkce všech na

šich tradičních druhů ovoce a zabezpečily osázení vhodných míst ovocnými stromy, aniž se bude zmenšovat plocha orné půdy a luk .

Zvýšenou pozornost vyžaduje skladba průmyslového spotřeb ního zboží, zejména výrobků dlouhodobé spotřeby, které zvyšují

kulturu bydlení a obohacují život pracujících. Půjde o to, aby jak výrobní podniky, tak i obchodní organizace zajistily podstatné

rozšíření sortimentu průmyslového zboží a dodávaly v potřeb ném množství technicky dokonalé výrobky, dosahující svým pro vedením světové úrovně. Přitom je třeba odsoudit tendence vý roby i obchodu orientovat se jednostranně na dražší druhy zboží na úkor běžných a levnějších .

Ve státním a družstevním obchodě jsou kladeny stále vyšší požadavky na zrychlení a zkvalitnění obsluhy pracujících, na kulturu, hygienu a poctivost při prodeji zboží. To předpokládá zavádět a rozšiřovat nové formy prodeje. Zvláštní pozornost je nutno věnovat výstavbě a doplnění obchodní sítě v sídlištích a zlepšení zásobování odlehlých míst. Zamezit spekulantství a ne poctivost v obchodě, zejména při prodeji masa, bude možné jen

za účinné pomoci široké občanské kontroly organizované národ ními výbory a za spolupráce odborové organizace . Bude třeba vytvořit důkladný systém kontroly navazující na všechny složky výroby a prodejní organizace včetně družstevních. Vážným problémem v růstu životní úrovně obyvatelstva je

zaostávání bytové výstavby. Dosavadní tempo výstavby nestačí k odstranění nedostatků bytů z minulých let a zajištění další -430

potřeby, která vyplývá z přirozeného přírůstku obyvatelstva a

jeho nároků na vyšší bytovou kulturu. Vycházejíce z našich dosavadních zkušeností a možností, které poskytuje rostoucí rozmach výrobních sil, klademe si za úkol v podstatě vyřešit do roku 1970 bytový problém. V příští pětiletce bude třeba počítat s výstavbou asi půl miliónu bytů. Splnit tento velký úkol nebude lehké. Bude to vyžadovat

využití všech rezerv, které spočívají ve zjednodušení a zrychlení stavebních prací a v možnostech, které poskytuje státní, druž stevní, podniková a soukromá výstavba . Pokládáme za správné , aby bytová výstavba nebyla financována převážně jen ze stát ního rozpočtu jako dosud , ale aby potřebné prostředky byly čer

pány ve větší míře z finančních zdrojů obyvatelstva, podniků a družstev. Organizátory využití těchto možností se musí stát pře devším národní výbory. Ty mohou nejlépe a se znalostí místních

podmínek mobilizovat pracovníky i materiálové zdroje, hledat co nejúčinnější způsoby , jak zapojit obyvatelstvo do bytové výstav by, rozvíjet jeho iniciativu a organizovat svépomoc. Trvalý růst hmotné a kulturní úrovně je doprovázen i stou

pajícími požadavky na služby placené obyvatelstvem. Neustálá kritika a stížnosti z řad pracujících ukazují, že v poskytování služeb nedošlo k podstatnějšímu zlepšení a že ani svým rozsa hem, ani kvalitou nestačí uspokojit rostoucí nároky obyvatel . Nelze se nadále smiřovat s tím , že nejrůznější opravy instalací, bytových zařízení a podobně jsou prováděny nekvalitně , po dlou hém čekání a většinou velmi draho . Bude úkolem národních vý

borů v rámci zvýšené pravomoci, kterou po zrušení ministerstva místního hospodářství mají, postarat se o podstatné zkvalitnění a rozšíření všech placených služeb, zabezpečovat je pracovními silami, novým dorostem i materiálem , zejména pak zajistit dů slednou kontrolu jejich činnosti . V tomto směru bude nutné orientovat i výrobní družstva . PROHLUBOVAT A ZDOKONALOVAT NAŠI SOCIALISTICKOU DEMOKRACII

Soudruzi a soudružky, náš program dovršit socialistickou

výstavbu vyžaduje, aby s rozvojem společenskoekonomické zá kladny byla neustále všestranně prohlubována a zdokonalována naše socialistická demokracie. 431

Jsme si vědomi, že bez pevného a dobře organizovaného socialistického státu bychom nedosáhli velkých výsledků, které dnes hodnotíme , a nemohli bychom uskutečňovat další veliké úkoly, které si dáváme. Na rozdíl od buržoazně demokratických států, které chtějí nesmiřitelnost třídních rozporů falešně zakrý

vat a neslouží ničemu jinému než upevňování a „ zvěčnění“ pan : ství buržoazie, náš socialistický stát cílevědomě připravuje úplné odstranění třídních rozporů. Již tím je náš stát tisíckrát demo

kratičtější než kterákoliv buržoazní demokracie. Řídíme se marxisticko- leninským učením, a proto rozhodně

odmítáme revizionistické názory na stát jako na nadtřídní orga

nizaci. Takové názory zastírají rozpor mezi proletariátem a bur žoazií, vedou k přikrašlování imperialismu a zamlčují jeho agre sívní úmysly a cíle. V tomto revizionistickém výkladu se při hod nocení situace v socialistických zemích nesprávně staví do proti kladu socialistická demokracie a diktatura proletariátu, jak jsme se s tím setkali v programu SKJ . Stejně tak odmítáme revizio nistické názory , jako by odumírání státu bylo dnes hlavním,

aktuálním úkolem

v socialistických zemích. To je v přímém

protikladu s názory klasiků marxismu-leninismu o úloze státu, o socialistické demokracii a odporuje zkušenostem mezinárod ního revolučního hnutí .

Budeme si nadále vědomi Leninových slov, že „ teprve v ko munistické společnosti, až odpor kapitalistů bude nadobro zlo

men, až kapitalisté zmizí, až nebude tříd ( tj . až nebude rozdílu mezi členy společnosti v jejich vztahu ke společenským výrob ním prostředkům ), teprve pak zmizí stát a bude možno hovořit o svobodě. Teprve pak bude možná a bude uskutečněna demo kracie opravdu úplná, opravdu bez jakýchkoli výjimek “. Náš rozhodný postoj proti revizionistickým názorům nikte. rak neznamená, že bychom pohlíželi na stát jako na něco neměn ného. Jsme důslednými stoupenci leninské teorie o státu, o jeho odumření, které však je v naprostém rozporu s revizionistickými myšlenkami. V celém období budování socialismu v naší vlasti vzhledem

k příznivým podmínkám , které jsme měli především dík existenci Sovětského svazu a růstu socialismu ve světě, kladla strana dů raz na rozvíjení hospodářskoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu. Činíme celou řadu praktických opatření, zejména 432

v průmyslu a na úseku národních výborů, aby se zvyšovala účast pracujících na rozhodování o všech otázkách hospodářského a veřejného života. Jasně o tom hovoří zvýšení pravomoci podniků a závodů, skutečnost, že národní výbory dnes přímo spravují ce lou třetinu národního hospodářství.

Celé období mezi X. a XI. sjezdem strany je výrazně cha rakterizováno tím, že se naše strana radila s pracujícími ve všech základních otázkách týkajících se státních a hospodářských,

vnitřních a mezinárodních problémů. Houževnatě vedla soustav nou politickou a organizátorskou práci, aby se účast pracujících na řešení základních otázek co nejaktivněji projevila. Tento způ sob práce strany se výrazně projevuje ve velikém růstu politické a pracovní aktivity našeho lidu v posledních letech.

Jestliže právem zdůrazňujeme veliký význam těchto kroků, jsme si zároveň plně vědomi, že naše úsilí při prohlubování do savadních a hledání nových forem účasti lidu na řízení a správě

všech věcí v naší zemi musí být ještě účinnější. Avšak ne všude byl tento základní úkol našeho úsilí za dovršení socialistické výstavby plně pochopen. Je povinností všech komunistů na hos podářském úseku v národních výborech i na jiných úsecích dů

sledně prosazovat, aby všechna důležitá připravovaná opatření se projednávala s lidmi na pracovištích, v obvodech národních vý. borů apod., aby byly slyšeny jejich spravedlivé a správné při pomínky.

Naše komunistická strana bude dbát , aby tyto zásady přešly do krve našeho státního a hospodářského aparátu, zaměří k těm

to otázkám více než dosud svou výchovnou práci a bude také ostře vystupovat proti těm, kteří by chtěli živé, tvůrčí zabezpe čování našich úkolů nahrazovat byrokratismem a administrová ním .

To, že hovoříme o nutnosti dalšího prohlubování socialistic

kého demokratismu, naprosto neznamená, že bychom dávali za pravdu nepřátelské propagandě, která nás napadá za to, že prý jsme zničili v Československu demokracii. Dnes říkají : Přizná váme, že v Československu lidé žijí lépe než před válkou, ale není tu demokracie a svoboda. Jde jim o takovou demokracii a svobodu, kterou náš lid za éry Masaryků a Petschků, Benešů

a Batů poznal na svém těle. Nestáli by za povšimnutí různí ti „ apoštolové demokracie “ z řad naší zrádcovské emigrace, kdyby 28

KSC o dloze odborů

433

s provokativními a urážlivými výroky o našem zřízení nevystu povali také různí kapitalističtí státníci. O demokracii si nás dovo

lují poučovat ti, kteří jsou sami známí jako nejzuřivější potlačo vatelé demokratických svobod všude na světě. Nezakrýváme, naopak hrdě se hlásíme k tomu, že jsme s roz bitím buržoazní státní mašinérie skoncovali i s lživou buržoazní demokracií a svobodou. Nastolili jsme proletářskou demokracii, která se bude rozvíjet až k plné svobodě v komunistické společ nosti, o jejímž vítězství ve světovém měřítku jsme nezlomně pře svědčeni .

Při rozvíjení socialistické demokracie vycházíme z leninské teze, že diktatura proletariátu je přímo ve stát organizovaný pracující lid v čele s dělnickou třídou, že je lidovou organizací

v nejvlastnějším slova smyslu. Prohlubování socialistické demo kracie nelze chápat a také nechápeme jako samovolný živelný

proces , ale je to uvědomělá činnost lidí, která musí obrážet změ ny v oblasti výrobních , třídních a společenských vztahů. V čele tohoto procesu musí stát komunistická strana.

Ve výstavbě našeho státu se řídíme leninským principem demokratického centralismu. Tento princip vyjadřuje potřebu de mokratismu a centralismu v jejich nerozlučné jednotě. Pro ko munistickou stranu zásadně nemůže při uplatňování tohoto

principu být otázkou , že jednou jde o uplatnění demokratismu decentralizace a podruhé zase o uplatnění centralismu. Tím jsme se řídili také při zavedení nové organizace a řízení

našeho průmyslu. Vycházeli jsme z toho , že výrobní prostředky v průmyslu patří celé socialistické společnosti, a proto jsme zesílili jejich centrální řízení v hlavních otázkách prostřednic tvím našeho státu a jeho orgánů. I na této činnosti se podílejí

široké masy, jak o tom svědčí projednávání směrnic rozvoje na šeho hospodářství ve všenárodních diskusích .

Současně jsme zvýšili pravomoc podniků a závodů, tj . našli jsme v daný moment správný stupeň jejich ekonomické samo statnosti. Vycházíme z toho, že prostředky jednotlivých podniků a závodů nejsou vlastnictvím skupiny lidí , ale celé společnosti.

Froto také musí být spravovány tak , aby to co nejvíce prospívalo celé společnosti i kolektivu pracujících podniku nebo závodu. Skutečnost, že komunistická strana prosazuje uplatňování

demokratického centralismu v jeho nedílné jednotě, neznamená, 434

že by v praxi nedocházelo k porušování a zkreslování tohoto principu. Mnohdy se nechápe, že demokratický centralismus dává nejširší pole pro uplatnění lidové iniciativy a aktivity. V této souvislosti je třeba říci slovo k našim národním výbo

rům. Oceňujeme velkou práci národních výborů, kterou vyko naly v minulosti při budování lidově demokratického státu, i jejich rostoucí úlohu při plnění budovatelských úkolů, zejména v země dělství. Vidíme v těchto jejich úspěších především houževnatou

každodenní práci tisíců a desetitisíců funkcionářů a pracovníků a členů různých komisí národních výborů. V současné době se však v činnosti národních výborů stále nedostatečně promítá skutečnost, že stojíme před úkolem dovršit socialistickou výstav tu v naší vlasti.

Strana projednává zásadní otázky našeho státu a hospodář

ství s nejširšími masami pracujících, avšak národní výbory se stále málo radí s lidem, stále nedostatečně předkládají svým voličům k posouzení a řešení různé problémy své činnosti. Mělo by se stát pravidlem, aby se voličům předkládaly k posouzení

například rozpočty národních výborů, problémy výstavby obce, plány zemědělské výroby, řešení bytové otázky apod . To, že se tímto způsobem nepracuje, vede k tomu, že se mnohé problémy

neřeší a odkládají. Jednotná vůle dovršit v co nejkratší době socialistickou vý stavbu nesmí být oslabována nezdravými projevy lokálního pa triotismu. Jejich nebezpečí nesporně vzrostlo rozšířením pravo moci na závodech a v místech. Boji za prosazování a respek

tování celostátních zájmů musí věnovat pozornost celá strana, všechny státní a hospodářské orgány. Ukazuje se , že lokální ten dence nevznikají tehdy, když věci jsou veřejně projednávány s masami občanů , ale mají nejčastěji původ v kancelářských a byrokratických machinacích.

My , komunisté, ve veškeré své činnosti vycházíme z důvěry , kterou máme v náš lid , v jeho pracovitost, tvořivou dovednost a schopnost posoudit , co nejlépe prospívá společnosti a co ne. Jsme přesvědčeni, že když vždy otevřeně řekneme lidu pravdu, co můžeme udělat a co nikoliv, pochopí nás a sami budou účinně vystupovat proti nezdravým místním tendencím.

Nesprávně se někdy chápou otázky přenášení pravomoci .

Jestliže jsme přenesli řadu pravomocí z ministerstev na národní 435

výbory

a bylo třeba tyto věci zvláště na některých úsecích

tvrdě prosazovat – pak nesmíme dopustit, aby se jejich přená šení zastavilo u krajských národních výborů a aby okresy a obce měly při řešení vlastních otázek svázané ruce. Krajské

i okresní národní výbory se musí více radit s předsedy místních národních výborů. To by mělo být ve všech důležitých otázkách pravidlem. Rostoucí úkoly , které dnes mají národní výbory, vyžadují, aby strana lépe řídila jejich práci. Proto ústřední výbor projednal a schválil opatření, aby na úrovni krajů, okresů a míst byly zásadní

otázky, které připravuje národní výbor k řešení, projednány nej prve v příslušných stranických orgánech, podobně jak je tomu ve vztahu ústředního výboru strany k nejvyšším státním a hospo dářským orgánům.

Opatřeními na úseku nejvyšších státních a hospodářských orgánů, v řízení průmyslu i na úseku národních výborů i řadou

dalších kroků jsme významně zasáhli proti kořenům byrokra tismu.

V tomto svém boji budeme vždy důslední, neboť byrokratis mus je cizí proletářskému státu. Nejsme však utopisté, abychom se domnívali, že byrokratismus zničíme přes noc nějakým dekre tem nebo nařízením. Zejména budeme dbát, aby všechna naše nová opatření byla důsledně uváděna do života, a budeme vystu

povat proti těm, kteří by je chtěli utopit v byrokratickém žvanění a papírování. Bude také správné, jestliže sjezd uloží novému

ústřednímu výboru, aby prověřil, jak jsou v činnosti státních a hospodářských orgánů všech stupňů vyřizovány různé podněty, kritické hlasy a stížnosti pracujících, a přijal k tomu na základě zjištěného stavu příslušná opatření. Na ministerstvech a centrálních úřadech byla provedena pro

věrka politické a třídní spolehlivosti a odborné schopnosti všech

jejich pracovníků. Tato prověrka nám ukázala, jak daleko jsme pokročili ve výstavbě našeho socialistického státního a hos

podářského aparátu. Na základě výsledků můžeme říci, že náš státní a hospodářský aparát odpovídá socialistickému charakteru našeho státu. Zjistili jsme také, že falešnými odbornickými a systemizačními tendencemi byla oslabena pozornost ke kádrové práci, a proto se podařilo v některých případech bývalým vyko

řisťovatelským a jiným nepřátelským živlům dostat se na místa, 436

na která rozhodně nepatří. Naše strana bude nadále usilovat o to, aby státní a hospodářský aparát měl takový politický a tříd ní profil, který bude zárukou důsledného provádění vůle stra ny a lidu.

Obracíme-li pozornost na zvyšování hospodářskoorganizátor ské a kulturně výchovné funkce našeho státu, pak to současně

vyžaduje, abychom náležitě uplatňovali i jeho potlačovací a ob rannou funkci. Pokusy o narušování našeho budovatelského úsilí

nepřátelskými živly z řad poražené buržoazie a úklady imperia listů o světový mír nutí nás k nejvyšší bdělosti. Naše veliké úsilí o dovršení socialistické výstavby musí být proti těmto pokusům všemožně chráněno.

Pro výkon těchto funkcí máme armádu, bezpečnost a justici. Jestliže kladně oceňujeme jejich činnost, neznamená to, že ná roky na ně neporostou. Naše bezpečnost pod vedením strany

rychle překonala nesprávné metody, které do ní vnášeli záškod níci, a je plně zaměřena na boj proti imperialistickým agenturám

a jejich domácím pomáhačům. Svými včasnými a účinnými zá sahy si zasloužila velkou důvěru a uznání našich pracujících. Důležité je, že ve své mnohostranné činnosti se stále více opírá o podporu a pomoc lidu, a tak názorně potvrzuje, že je jeho orgánem. úsilí strany směřovalo vždy k tomu, aby naše armáda byla

dobře materiálně zabezpečena, politicky a morálně připravena chránit svou vlast. Dosáhli jsme v tomto směru značných úspě chů. Naše armáda je nejen dobře materiálně vyzbrojena, ale její

příslušníci stále lépe ovládají novou techniku. Zlepšuje se poli tická práce v armádě. Důležitým úkolem politické práce je plně překonat všechny nesprávné tendence, které dříve byly do armá dy zanášeny. V minulém období bylo vyzdvihováno heslo , armá

da s lidem “ , ale přitom i z nejvyšších míst v armádě byly dělány věci, které by armádu od života lidu oddálili. Ne „ armáda s li

dem “ , ale naše armáda je armádou lidu – to je zásada, která >

musí plně proniknout veškerou její činností a projevit se jak v uvědomělé přípravě k obraně vlasti, tak i v tom, že mladí lidé budou přicházet z armády dobře připravení pro život. Základním požadavkem na činnost našich ozbrojených sil

zůstává, aby byly těsně přimknuty ke straně a plně žily životem svého lidu. V duchu proletářského internacionalismu musí upev 437

ňovat a prohlubovat přátelství a bojovou družbu se Sovětskou armádou i armádami ostatních socialistických zemí a společně s nimi stát vždy bděle na stráži socialistického budování. V období dovršování socialistické výstavby výrazně vzrůstá

význam i úloha Národní fronty a dobrovolných masových orga nizací.

Národní fronta se osvědčila při plnění všech velkých budo vatelských úkolů a v boji našeho lidu za mír. Je a zůstane nejšir

ším svazkem pracujících v čele s dělnickou třídou. Činnost Ná rodní fronty řídí a usměrňuje Komunistická strana Českosloven ska, jejíž vedoucí úlohu celá Národní fronta plně uznává. V příš tím období jde o to, aby všechny masové organizace a druhé po

litické strany Národní fronty ještě lépe vyjadřovaly společné zájmy všech pracujících tříd a vrstev našeho lidu a přispívaly k upevňování morálně politické jednoty lidu v boji za dovršeni socialistické výstavby .

Masový charakter a způsob práce našich dobrovolných orga nizací umožňuje, aby byly účinnými nástroji socialistické demo kracie, aby se také přes ně mnohostranně uplatňovala vůle a iniciativa lidu. Proto se strana při všech velkých akcích a důleži

tých opatřeních obrací k odborům, mládeži, ženám, Svazu česko slovensko-sovětského přátelství, Československému svazu tělesné výchovy i dalším organizacím a zaměřuje jejich činnost na nej

důležitější úkoly. Také v boji za dovršení socialistické výstavby povede strana tyto organizace a zejména bude dbát, aby v sou

ladu se svým posláním rozvíjely politickovýchovnou a organizá torskou práci, jejíž výsledky se projeví v budovatelském úsilí našeho lidu .

Zvlášt velké úkoly a poslání mají v příštím období odbory a Československý svaz mládeže.

Revoluční odborové hnutí sehrálo významnou úlohu ve všech bojích naší dělnické třídy . Při hodnocení práce odborů v socialis tické revoluci můžeme říci , že se v jejich činnosti stále výrazněji

projevuje leninská poučka, že „ hlavním a základním zájmem pro letariátu po dobytí státní moci je zvětšit množství výrobků, dale

kosáhle pozvednout výrobní síly společnosti“. V souvislosti s cílem, který je před námi, mají naše odbory

hlavní úkol zajistit co nejširší bezprostřední účast pracujících na správě hospodářství, na řízení a kontrole výroby, a tak v praxi 438

posilovat politickou a ekonomickou moc dělníků a ostatních pra cujících. Poměr mezi odbory a hospodářskými orgány musí být

i nadále poměrem vzájemné spolupráce a součinnosti, jak to vy plývá z charakteru našeho státu. Odborová organizace ani nena

hrazuje hospodářské vedení, ani není jeho přívěskem. Tato zásada musí najít jasný výraz v nových opatřeních, která se na úseku

odborů připravují, a také v příslušných zákonech. Odborové organizace mají používat bohatých forem činnosti ,

které odpovídají situaci na závodech a umožňují nejširším vrst vám pracujících účast na řízení výroby a hospodářství. Jen tak je možno dosáhnout toho , že se závodní výbory nebudou uzavírat

do sebe, ale že se v jejich činnosti bude bezprostředně projevovat mínění a zájem celého kolektivu, jeho přímá účast na řízení a

správě. To je cesta k tomu, aby se odborová práce stala rozhodu jící formou mobilizace pracujících. Nové úkoly vyžadují, aby socialistické soutěžení bylo po

zvednuto na vyšší stupeň a zbaveno všech projevů formalismu a byrokratismu, které se přes nesporné úspěchy stále projevují. Prvořadým úkolem odborů při řízení socialistického soutěžení je dbát mnohem důsledněji na zveřejňování a srovnatelnost výsled

ků a jejich širokou popularizaci, dávat možnost praktického uplatnění zkušeností a podněcovat v něm soudružskou vzájemnou pomoc. Socialistické soutěžení bude třeba přizpůsobit nové orga nizaci národního hospodářství.

Chtěl bych při této příležitosti vyzvednout mocný rozvoj so cialistického soutěžení , které v posledním období dosáhlo tako vého rozmachu, jakého jsme doposud nebyli svědky. Vyslovujeme vřelé uznání našim dělníkům, družstevníkům , inženýrům a tech

nikům za jejich snahu lépe a rychleji plnit vytyčené úkoly pro stále bohatší rozvoj naší společnosti .

Velký význam pro prohlubování účasti pracujících na řízení hospodářství mají výrobní porady jako důležitý projev iniciativy

a kontroly zdola. Na výrobních poradách se nemůže ovšem roz hodovat o náplni, organizaci a technologii výroby , ale pracující zde mají mít plnou možnost navrhovat cesty k jejich zlepšení a zdokonalení. K organizování výrobních porad a zejména k tomu, aby plnily svou funkci trvalé účasti pracujících na řízení vý roby, je třeba plně využít existujících orgánů. Organizátorem vý robních porad se musí stát odborové organizace. Odbory mají 439

důsledně požadovat od hospodářských pracovníků realizaci při jatých návrhů a provádět kontrolu, jaké závěry ze správné kritiky

pracujících dělají hospodářské orgány. Vedení závodu, cechu, dílny je vždy povinno každý návrh přijatý výrobní poradou po soudit, a nemůže-li být návrh uskutečněn, odůvodnit jeho zamít. nutí.

Vyzdvihujeme dále důležitou zásadu, že všechny otázky hmot né zainteresovanosti, to je otázky mezd, prémií a podnikových fondů, je nutno uskutečňovat a řešit za přímé účasti odborových

organizací. Při řešení mzdových otázek musí Revoluční odborové hnutí vycházet ze zájmů celé dělnické třídy, trpělivě a soustavně

vysvětlovat význam pořádku ve mzdách a důležitost technického normování práce . Zakročovat všude tam, kde nejsou uspokojo vány oprávněné nároky našich pracujících, nebo naopak tam, kde převažují úzké, sobecké zájmy jednotlivců a skupin nad zájmy celku. Ke kolektivnímu zainteresování pracujících na závodech

je třeba účinněji využívat podnikových fondů pracujících. O po

užití prostředků z tohoto fondu, který je určen pro kulturní, so ciální, zdravotní a tělovýchovné účely, pro bytovou výstavbu a rekreaci a studijní stipendia, bude rozhodovat odborová organi гасе .

Naši pracující, a zejména jejich odborová organizace, musí projevit více iniciativy při zavádění a zvládnutí nové tech

niky. K zlepšení práce na tomto úseku bude správné, jak se

na to poukazovalo v diskusi k dopisu ÚV KSČ, sjednotit čin nost všech pracovníků podniku a přidružit vědeckotechnické společnosti, které dosud řídila Akademie věd, k odborovému hnutí. Společná práce dělníků a techniků v nové organizaci

zlepšovatelů a vynálezců prospěje jak rozvoji technického po kroku, tak i organizování účinnější výrobně technické propa gandy mezi všemi pracujícími.

Spolu s plnou odpovědností odborů za správu nemocenského pojištění jim bude třeba svěřit i přímý vliv na rozhodování o so ciálním zabezpečení pracujících ve stáří a invaliditě. Aby se za bránilo četným nedostatkům při poskytování těchto důchodů a byla zabezpečena kontrola zdola , bude správné, aby první instan

cí, která bude posuzovat nároky na sociální zabezpečení a dopo ručovat přechod do důchodu, byla odborová organizace. Využijí-li odborové organizace všech příznivých podmínek, budou-li nalé 440

zat nové formy stále širší účasti pracujících v našem hospodář ském, veřejném a kulturním životě – pak budou vskutku školou

hospodaření a správy, školou komunismu. „ Usnesení a dokumenty ÚV KSC “, str. 27-59 .

441

USNESENÍ XI. SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA , konaného 18. až 22. června 1958

XI . sjezd Komunistické strany Československa, konaný ve dnech 18. až 22. června 1958, probíhal ve znamení pevné jednoty strany a mocného vzestupu politické a pracovní aktivity nejšir

ších vrstev pracujících Československa. Na základě zprávy o činnosti ústředního výboru, přednesené

prvním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Antonínem Novotným, projednal XI. sjezd úspěchy dosažené při budování socialismu a současné hlavní úkoly dovršení socialistické výstavby v naší vlasti .

Sjezd konstatuje, že v procesu socialistické výstavby se pod vedením komunistické strany dále upevnila moc dělnické třídy

ve svazku s rolnictvem a ostatními pracujícími. Celé národní hospodářství charakterizuje naprostá převaha socialistických vý . robních vztahů. Na jejich pevném základě dosáhla mocného rozvoje průmyslová výroba, jejímž objemem patří naše republika

mezi nejvyspělejší země světa. Růstem a upevňováním socialis tického sektoru v zemědělství vytváříme předpoklady pro rychlý

vzestup zemědělské výroby. V souvislosti ' s rozvojem národního hospodářství podstatně vzrostla materiální a kulturní úroveň 442

našeho lidu, která výrazně dokazuje přednosti socialistického společenského řádu před kapitalismem.

Dělnická třída zabezpečila úspěšné řešení národnostní otáz ky v Československu. Na Slovensku byl vybudován průmysl , zve lebuje se zemědělství a nastal velký rozmach kultury. Tím se do

velké míry vyrovnal rozdíl mezi českými kraji a Slovenskem. Výsledky našeho budování svědčí o naprosté správnosti ge nerální linie výstavby socialismu, vytyčené na IX. sjezdu KSČ a dále rozpracované X. sjezdem a celostátní konferencí strany. Úspěchů jsme dosáhli proto, že KSČ byla vždy neochvějně věrna učení marxismu- leninismu, tvořivě uplatňovala obecně platné zákonitosti socialistické revoluce a výstavby socialismu v našich

konkrétních podmínkách. Dilo socialismu se stalo věcí živé, tvůr čí práce dělníků, rolníků a inteligence, vedených komunistickou

stranou. Při postupu vpřed jsme se opírali o velkou bratrskou pomoc Sovětského svazu a rostoucí spolupráci socialistických zemí .

Rozbor současného stavu naší společnosti opravňuje XI .

sjezd strany učinit závěr, že v Československu bylo prakticky odstraněno vykořisťování člověka člověkem a v podstatě vybu dovány základy socialismu. Příslušnost Československé lidově demokratické republiky k mohutnému socialistickému táboru v čele se Sovětským svazem, naše příslušnost k mezinárodnímu komunistickému hnutí a naše výsledky v budování socialismu

umožňují vytyčit jako bezprostřední cíl dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Tento cíl je v plném souladu s objektivní zákonitostí dalšího rozvoje naší společnosti. I.

Sjezd konstatuje, že vývoj naší země v uplynulých letech,

všechna historická vítězství a další perspektivy do budoucna jsou nedílnou součástí obrovského revolučního procesu ve světě, který byl před 40 lety zahájen Velkou říjnovou socialistickou revolucí a jehož hlavním obsahem je přechod od kapitalismu

k socialismu. Proto chápeme své úsilí za splnění tohoto cíle v nerozlučném spojení s růstem a dalším upevněním celého so cialistického tábora a všech světových socialistických sil. 443

Úspěchy socialistických zemí, zejména Sovětského svazu , v mohutném rozvoji národního hospodářství, vědy a techniky

dokazující rostoucí převahu socialismu nad kapitalismem. Mocný rozvoj socialistických zemí a rozpad koloniálního systému im perialismu v poválečném období podstatně prohloubily všeobec nou krizi kapitalismu.

Proti politice války, prováděné imperialistickými kruhy v če le s USA, uskutečňují socialistické země v čele se Sovětským svazem důslednou mírovou politiku, prosazují zásady mírového soužití a soutěžení, mobilizují nejširší lidové vrstvy do boje za mír. Jsme přesvědčeni, že mohutná síla socialistického tábora spolu s aktivitou všech mírumilovných lidí světa je schopna

zmařit imperialistické válečné plány. Aktivně podporujeme mí rovou politiku Sovětského svazu a všechny jeho návrhy na zmír nění mezinárodního napětí.

Jsme ochotni zúčastnit se porady představitelů socialistic

kých a kapitalistických zemí na nejvyšší úrovni, která by ne sporně znamenala významný krok ke zmírnění mezinárodního

napětí. V žádném případě však nepřipustíme, aby se imperialisté vměšovali do našich vnitřních záležitostí.

Sjezd považuje za naléhavý úkol československé zahraniční politiky vést po boku socialistických zemí a všech mírumilov ných sil světa houževnatý boj proti militarizaci západního Ně.

mecka, proti jeho ' vyzbrojování nukleárními a raketovými zbra němi. Jménem našeho lidu prohlašujeme, že jsme ochotni stát se součástí bezatomového pásma ve střední Evropě, bude - li do to hoto pásma začleněno také západní Německo. Všechnu svou podporu a solidaritu budeme nadále posky tovat Německé demokratické republice, která úspěšně buduje

socialismus a ztělesňuje základní zájmy německého pracujícího lidu .

Základním předpokladem všech úspěchů v boji za socialis mus je pevná jednota komunistických a dělnických stran, za ložená na věrnosti učení marxismu-leninismu, jejich vzájemná

solidarita a podpora. Mocným podnětem k novému nástupu me zinárodních sil komunismu se staly závěry a usnesení XX. sjez du KSSS . Výrazem jejich rostoucí jednoty se staly moskevské porady komunistických a dělnických stran. Dokumenty přijaté 444

na těchto poradách

Deklarace a Manifest míru

jsou roz

vinutím marxismu-leninismu v nové etapě boje za socialismus a mír .

XI. sjezd plně potvrzuje závěry , které vyvodil ústřední vý. bor KSČ Z výsledků moskevských porad pro práci strany. Je nutno dále pokračovat v rozvíjení širokých styků s bratrskými

stranami, zejména prohlubovat spolupráci s Komunistickou stra nou Sovětského svazu, která je osvědčeným centrem meziná rodního revolučního hnutí, aktivně přispívá k upevňování jed noty a semknutosti všech komunistických stran.

Za svou internacionální povinnost považujeme boj proti revizionismu, který útočí na základní principy marxismu-leni nismu a snaží se narušit jednotu a semknutost komunistického revolučního hnutí . Rozhodně odmítáme nemarxistické revizionis

tické názory hlásané představiteli Svazu komunistů Jugoslávie,

které našly plný výraz v programu schváleném na VII . sjezdu SKJ. Tímto revizionistickým programem se Svaz komunistů Ju- . goslávie sám izoluje od mezinárodního komunistického hnutí. Naše strana projevila dostatek úsilí o sblížení se Svazem komu

nistů Jugoslávie na základě marxismu-leninismu. Jsme jednotni s ostatními bratrskými stranami v názoru , že budoucí vývoj vzta

hů mezi našimi stranami nyní záleží na dalším postupu Svazu komunistů Jugoslávie. Po státní linii budeme pokračovat v ta

kových stycích s Jugoslávií, jež budou prospěšné oběma zemím. V boji za mír a práva pracujících, proti imperialistickýni plánům, za rozvoj spolupráce mezi národy má prvořadý význam nejširší mezinárodní jednota dělnické třídy . Tato jednota může růst jen v boji proti těm, kdož zrazují nejvlastnější zájmy děl . nické třídy. Vyslovujeme svou vřelou solidaritu všem socialistic kým a pokrokovým silám v kapitalistických zemích, které bojují za demokracii a práva pracujících, proti fašizačním pokusůrn monopolistické buržoazie . Naše strana bude usilovat o intenzív nější rozvoj styků se socialistickými stranami v kapitalistických

zemích, s jejich představiteli a dělnickými příslušníky a s ostat ními dělnickými a odborářskými organizacemi. Naše styky se zeměmi socialistického tábora budeme stále důsledněji opírat o zásadu bratrské vzájemné pomoci, která je nejvyšším výrazem proletářského internacionalismu. Budeme na 445

dále posilovat obranyschopnost a bdělost naší země a celého

společenství států Varšavské smlouvy vzhledem k úkladům im perialistů vůči socialistickým zemím. V rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci budeme aktivně přispívat k rozvoji mezi

národní socialistické dělby práce, která vede k dalšímu rozvoji národního hospodářství ve všech socialistických zemích , k ma ximálnímu společnému využití všech sil a zdrojů socialismu ve prospěch celého socialistického tábora. Nadále budeme upevňovat a rozvíjet přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. V letošním roce, v němž vzpomínáme 15.

výročí podepsání československo -sovětské spojenecké smlouvy, která stvrdila věčné přátelství našich národů, si znovu připomíná me, že to byl Sovětský svaz, který svým vítězstvím nad hitlerov

ským fašismem nám přinesl skutečnou svobodu a vždy poskyto val pomoc v našem socialistickém budování.

Rozvíjejíce a prohlubujíce iniciativu a aktivitu zahraniční politiky budeme ještě lépe využívat všech existujících možností k účinnějšímu ovlivňování mezinárodního vývoje. Jde především o německou otázku, o vztahy vůči našim sousedům a zemím, jež jsou nám tradičními styky v minulosti blízké. Významným úko

lem naší zahraniční politiky bude dále rozvíjet přátelskou spo lupráci v hospodářské , politické i kulturní oblasti s protiimpe

rialistickými a protikolonialistickými zeměmi, které se socialis tickými státy tvoří „ pásmo míru " .

Pevně zapojeni do mezinárodní revoluční fronty, v neroz borném spojenectví se Sovětským svazem a všemi zeměmi tá bora socialismu, ve spolupráci se všemi socialistickými a demo kratickými silami budeme bojovat za socialismus a mír ve světě. II .

XI. sjezd KSČ vytyčuje program dovršení socialistické vý . stavby v naší vlasti, což předpokládá splnit tyto hlavní úkoly : 1. V oblasti výrobních vztahů dosáhnout rozhodujícího ví tězství socialistických výrobních vztahů tam, kde má dosud urči tou váhu malovýrobní způsob hospodaření. Jde tedy u nás o do sažení vítězství socialistické družstevní velkovýroby v zeměděl ství .

2. Odstranit zbytky antagonistických tříd , tj . postupně d:) 446

1

spět k likvidaci kulactva jako třídy i zbytků soukromopodnika telských živlů ve městech důsledným omezováním a zatlačo váním.

3. Dále rozvíjet výrobní síly na podkladě nejvyšší techniky, zejména automatizace , mechanizace a chemizace, podstatným zvýšením společenské produktivity práce v průmyslu, stavebnic

tví a dopravě a rozhodným vzestupem intenzity zemědělské vý roby zajistit další nepřetržitý růst životní úrovně lidu. 4. Ruku v ruce s tímto rozvojem společenskoekonomické zá kladny neustále všestranně prohlubovat a zdokonalovat naši socialistickou demokracii, zvyšovat aktivní účast pracujících na správě státu a řízení hospodářství. 5. Dále prohloubit morálně politickou jednotu lidu v duchu marxisticko- leninského učení a dovršit kulturní revoluci .

Dovršení socialistické výstavby není časově předem omeze ným obdobím. Představuje celou etapu vývoje, v níž budujeme socialismus a budeme rozvíjet vyspělou socialistickou společ nost, shromažďovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro další přechod ke komunismu.

Rozhodující pro konečné vítězství socialismu je dobudovat a upevnit v celém našem hospodářství socialistické výrobní vzta

hy, jejichž základem je socialistické vlastnictví výrobních pro středků. Máme všechny předpoklady v příštích dvou letech v podstatě dokončit přechod zemědělské malovýroby k socia listické družstevní velkovýrobě .

Budování a upevňování socialistických výrobních vztahů po . vede k dalším změnám v třídní struktuře naší společnosti. Ve doucí úloha dělnické třídy jako rozhodujícího činitele v boji za

socialismus a ' komunismus se musí ve všech oblastech našeho života dále prohlubovat. Musí pomáhat pracujícím rolníkům, kteří se v procesu budování socialismu na vesnici mění v novou třídu družstevních rolníků, při zvyšování jejich socialistického uvědomění. Dělnická třída a družstevní rolnictvo tvoří v socia

listické společnosti dvě základní spřátelené třídy, jejichž pevný svazek pod vedením dělnické třídy je základním rysem součas ného třídního stavu v naší zemi . 447

V období dovršení socialistické výstavby se bude zvyšovat význam a poslání naší lidové inteligence. Strana má pevnou

důvěru, že naše inteligence dá všechny síly pro zabezpečení prudkého rozvoje naší výroby a techniky, pomůže rozmachu su cialistické kultury. K tomu je potřeba, aby se inteligence více spojila s životem dělnické třídy, aktivněji se účastnila veřejného života země a stále důsledněji opírala svou činnost o marxis ticko - leninské učení.

Důsledným pokračováním v politice omezování a zatlačování

dosáhneme v dohledné době likvidace kulactva jako třídy. V prů běhu pracovního procesu je nutno převychovávat část kulaků, kteří byli přijati do družstev, a nadále zachovávat třídní bdělost vůči činnosti kulaků na vesnici. Současně nesmíme podceňovat

existenci zbytků dalších bývalých vykořisťovatelských tříd, vést je k poctivé práci a potírat všechny jejich pokusy obohacovat se na úkor společnosti, najímat námezdní pracovní síly a narušovat socialistickou výstavbu .

Upevňování socialistických výrobních vztahů a třídní pře měny uskutečňované pod vedením komunistické strany povedou k dalšímu posilování morálně politické jednoty lidu a soudružské spolupráci všech pracujících vrstev.

Hlavním bitevním polem, na němž se bude rozhodovat o dc vršení socialistické výstavby v naší vlasti, je národní hospodár

ství, náš průmysl, stavebnictví, doprava a zemědělství. V miro vém soutěžení s kapitalismem musíme ještě výrazněji prokázat přednosti socialistické výstavby v průmyslově vyspělém státě. K zabezpečení dalšího rychlého rozvoje národního hospo

dářství v příštím období stanoví XI . sjezd tyto základní politicko hospodářské směrnice :

1. Dalším rychlým rozvojem dále zvýšit význam průmyslu v ekonomice ČSR a dosáhnout do roku 1965 ve srovnání s rokem 1957 růstu průmyslové výroby o 90 až 95 procent, což je zhruba

šestinásobek výroby v roce 1937. To znamená rozvíjet především surovinová a materiálová ' odvětví průmyslu, zvláště paliva a me talurgii. Mimořádně důležité bude rychle rozvinout chemický

průmysl, a tím zvýšit jeho úlohu v rozvoji výrobních sil země. 448

Považovat nadále strojírenství za hlavní článek hospodářského rozvoje.

2. Dokončením socialistické přestavby vesnice, posílením a rozvinutím ekonomiky jednotných zemědělských družstev a stát ních statků vybudovat moderní intenzívně hospodařící socialistic

ké zemědělství vybavené výkonnou mechanizací a používající ve velkém rozsahu chemických prostředků. Na tomto základě do sáhnout dalšího růstu zemědělské výroby do roku 1965 proti roku 1957 zhruba o 40 procent .

3. Ve stejném období bude nutno zvýšit objem stavebních

prací o 70 až 80 procent. Za hlavní cestu k dosažení rychlé, levné a kvalitní výstavby považovat industrializaci stavebnictví a roz vinutí výroby stavebních hmot. 4. V rozvoji dopravy počítáme do roku 1965 se zvýšeným objemem přepravy proti roku 1957 o 90 až 95 procent. Splnění tohoto úkolu předpokládá přebudovat technickou základnu do

pravy na účinnější a hospodárnější formy přepravy, rozšíření elektrické a motorové trakce.

5. Musíme zajistit účinné využití přírodních a ekonomic

kých podmínek v jednotlivých oblastech a správným rozmistová ním výrobních sil dosáhnout postupného vyrovnávání ekonomické a kulturní úrovně jednotlivých oblastí. Na Slovensku je nuino dosáhnout zvýšení průmyslové výroby v roce 1965 více než dvoj

násobně ve srovnání's rokem 1957 ; v zemědělství zvýšit výrobu tak , aby v obdobných přírodních podmínkách dosáhla v co nej kratší době intenzity výroby v českých krajích. V pohraničí roz víjet průmysl zejména na základě místních zdrojů surovin a ma

teriálů a zemědělskou výrobu zintenzívnit plným využíváním přírodních podmínek .

6. Budeme rozvíjet československé národní hospodářství jako součást světové socialistické hospodářské soustavy , provádět roz sáhlou specializaci a kooperaci výroby v rámci socialistického tábora a racionálně využívat přírodních zdrojů a možností

našeho hospodářství též pro potřeby ostatních zemí socia listického tábora. V souladu s ekonomickými možnostmi ČSR budeme pomáhat rozvoji socialistických zemí s méně vyvi nutým průmyslem. Nadále budeme rozšiřovat hospodářské styky s ostatními ze 29 KSC O úloze odborů

449

němi, zejména s hospodářsky málo vyvinutými státy, jako součást aktivního československého příspěvku k mírovému sou žití.

7. Dosáhnout dalšího výrazného růstu efektivnosti českoslo venského hospodářství na podkladě podstatného zvýšení spole čenské produktivity práce, snížení vlastních nákladů, zejména materiálových , cestou plného využívání nejnovějších poznatků

vědy a výzkumu, využití dosavadní techniky, rychlého zavádění nové pokrokové techniky a technologie do všech odvětví národ ního hospodářství. Do roku 1965 je nutno zvýšit proti roku 1957

produktivitu práce v průmyslu zhruba o tři čtvrtiny, ve staveb nictví krýt předpokládaný přírůstek výroby zvýšením produkti vity práce a v zemědělství zvýšit produktivitu práce nejméně o dvě třetiny . V průmyslové výrobě zajistit v průměru snížení vlastních nákladů o 2,5-3 procenta ročně, ve stavební výrobě 0 3 procenta ročně. 8. Další rychlý a všestranný růst životní úrovně obyvatelstva budeme nadále zajišťovat zejména snižováním cen základních životních potřeb obyvatelstva a zvyšováním reálných důchodů.

Do roku 1965 počítat se zvýšením osobní spotřeby obyvatelstva zhruba o 45 % ve srovnání s rokem 1957. Do roku 1970 v pod statě vyřešit bytový problém v Československu. Vytvořit pod mínky pro další zkracování pracovní doby .

Uskutečnění vytyčených základních směrnic předpokládá

splnění těchto úkolů v jednotlivých odvětvích : Hlavním energetickým zdrojem a průmyslovou surovinou je

uhlí ; zejména vzrůstá jeho význam jako chemické suroviny. K plnému uspokojení našich potřeb je nutno dosáhnout v roce 1965 těžby 35 až 36 miliónů tun kamenného uhlí, což předsta vuje zvýšení těžby o 40 % proti roku 1957. Bude to převážně úkol ostravsko - karvinského revíru . Současně musíme získat maximální

množství uhlí pro koksování. To vyžaduje dokončit provádění rekonstrukcí, provést výstavbu nových dolů a zvýšit mechanizaci a automatizaci těžby. V těžbě hnědého uhlí je nutno do roku 1965 dosáhnout

zhruba 77 miliónů tun při maximálním využití dosavadních těžeb 450

ních kapacit a výstavbou nových lomů. Současně vytvářet před poklady pro průmyslové využití nerubatelných zásob hnědého uhlí podzemním zplynováním.

Výstavbou nových elektráren s nízkou spotřebou uhlí, uvede ním do provozu rozestavěných a vybudováním nových vodních děl je třeba dosáhnout v roce 1965 výroby 38 miliard kilowatt hodin. Vzhledem k omezenému rozsahu zásob energetického uhlí je nutno považovat za prvořadý úkol výstavbu první jaderné elek

trárny ve spolupráci s SSSR a vytvořit podmínky pro výstavbu dalších jaderných elektráren po roce 1965. Při rozvíjení našich energetických zdrojů bude významné 1

zvýšit do roku 1965 nejméně 2,7krát výrobu svítiplynu proti úrov ni roku 1957 a snížit podíl přímého spalování uhlí v průmyslu i domácnostech. Podstatným zvýšením dovozu ropy z SSSR do sáhnout v roce 1965 výroby 3 miliónů tun pohonných látek . Na základě rozvoje těžby kamenného uhlí, výroby koksu,

těžby a dovozu rud je nutno zvýšit výrobu oceli do roku 1965 na 9,2—9,7 miliónu tun. V téže době dosáhnout 10,7 miliónu tun výroby koksu. Tento úkol zabezpečit dostavbou a rekonstrukcí některých hutních kapacit a zejména výstavbou nového velkého kombinátu na Slovensku, vybaveného válcovnou širokých pásů.

Zvýšit podíl ušlechtilých a nízkolegovaných ocelí a podíl plechů ve výrobě válcovaného materiálu. Krytí spotřeby základních ba

revných kovů je třeba zabezpečovat hlavně spoluprací se socia listickými zeměmi a se vším důrazem řešit záměnu barevných kovů jinými materiály .

V celém národním hospodářství má mimořádný a stále ros toucí význam chemický průmysl, který se musí stát jedním z ve doucích odvětví a jeho výroba do roku 1965 vzrůst nejméně 2,5 X. Sjezd zdůrazňuje nutnost odstranit zaostávání našeho che mického průmyslu a zvýšit chemizaci všech odvětví národního

hospodářství jako objektivní nutnost pro rychlejší rozvoj výrob ních sil a rychlejší růst produktivity práce na základě nejvyšší techniky . K tomu využívat příhodných podmínek v domácí suro vinové základně , technicky vyspělého strojírenství a spolupráce se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi. Zejména nutno soustředit úsilí na rozvinutí výroby syntetického kaučuku a no

vých syntetických hmot. Výrobu dusíkatých hnojiv zvýšit přibliž ně čtyřikrát, především na bázi zemního plynu a později koksá 451

1

renského plynu, výrobu plastických hmot zvýšit čtyřikrát a v roce 1965 vyrábět 90–95 tisíc tun umělých vláken .

V souladu s potřebami rychlého technického rozvoje a růstu produktivity práce je nutno do roku 1965 zvýšit výrobu v stroji renských ministerstvech zhruba o 130 % proti roku 1957. Zlepšo vat strukturu strojírenství, zvyšovat sériovost výroby a zdokonalo vat technologii. Dosáhnout , aby struktura strojírenské výroby lépe odpovídala potřebám mezinárodní socialistické spolupráce a dlouhodobé stabilizace výrobních programů .

Soustředit se především na výrobu chemických zařízení, za řízení pro energetiku a hutnictví, elektrických a motorových lokomotiv, na rozšíření výroby obráběcích a tvářecích strojů, nářadí a odlitků, strojů pro zemědělství a stavebnictví a spotřeb

ního zboží. Postup automatizace zabezpečit podstatným vzestu pem výroby elektronických zařízení, měřicích a regulačních pří strojů a počítacích strojů. Při konstrukci strojů a zařízení za

bezpečovat především zvyšování jejich výkonů, jakost a maxi mální využití materiálů. Zkrátit dobu potřebnou pro zavedení strojů a zařízení do výroby . Při rozvoji těžkého průmyslu je nutno zabezpečit, aby v po třebném rozsahu se rozvíjel spotřební a potravinářský průmysl . Do roku 1965 je nutno zvýšit výrobu potravinářského průmyslu 0 40 % proti roku 1957. Klást větší nároky na výrobu nových druhů zboží, zlepšování kvality , vzhledu a trvanlivosti. Výrobu papíru zvýšit do roku 1965 zhruba o jednu třetinu proti roku

1957. Lépe využívat bohatých zásob surovin pro výrobu žáru vzdorných materiálů, skla a keramiky . Spotřebu řeziva do roku 1965 snížit asi o 30 % .

Ve stavebnictví je třeba dosáhnout rozhodného obratu. Za to je odpovědno především ministerstvo stavebnictví a spolu s ním i ostatní odvětví, jež jsou na stavební výrobě zúčastněna. Je ne zbytné podstatně zkrátit průměrnou dobu výstavby, zamezit plýt

vání materiálem a rozhodně snížit náklady na výstavbu, úspor ným řešením staveb umožňovat využívání lehkých stavebních hmot a typizace . Zabezpečit dostatek stálých pracovních sil, ze

jména pro kraje Ostrava, Ústí nad Labem, Karlovy Vary a v měs tě Praze. Zajistit rostoucí výrobu stavebních hmot, do roku 1965 zvýšit výrobu cementu na 7 miliónů tun .

V dopravě dále zvyšovat úroveň organizátorské a řídící prá 452

ce, zejména na železnicích. Rozšířit přepravní kapacitu přede vším zvýšením technické úrovně, dodávkami velkoprostorových

vozů, mechanizací nakládky a vykládky . Zaměřit se na rychlejší elektrifikaci železnic. Zrychlit oběh vagónů, zvýšit průměrnou

váhu vlaků, využívat elektroniky k automatizaci a mechanizaci dopravy. Přesunout dopravu na krátké vzdálenosti na silnice, urychlit rekonstrukci silniční sítě a započít s výstavbou dálnice

napříč republikou. Řešit problémy městské a předměstské do pravy především ve velkých městech a průmyslových střediscích. Na úseku spojů při rozšíření a zvýšení jejich výkonnosti jde zejména o automatizaci telefonního provozu, dobudování celo

státní televizní sítě s možností dvou programů a budování sítě ultrakrátkovlnných vysílačů rozhlasu. Komplexní mechanizace a zejména automatizace výrobních procesů je klíčem ke zvýšení produktivity práce. Je třeba se především orientovat na automatizaci v energetice, chemickém a metalurgickém průmyslu. Automatizovat ve zpracovatelských

odvětvích zejména procesy, kde se uskutečňuje velkosériová a hromadná výroba. Důsledně dbát především na kvalitativní strán ku investiční výstavby a zabezpečit, aby podíl strojů na celko vých investicích se pronikavě zvýšil. Výsledky našich vědeckých a výzkumných ústavů, vývojových pracovišť, zlepšovací návrhy

a vynálezy je nutno co nejrychleji uvádět do praxe. Úsilí o tech nický rozvoj se musí stát záležitostí všech hospodářských pra covníků, všech závodních stranických organizací ; s ním neod

lučně spojovat důslednou péči o zvýšení hygieny a bezpečnosti práce.

Sjezd považuje za účelné zřízení vrcholného státního orgánu pro technický rozvoj , který bude rozpracovávat potřeby ná rodního hospodářství v oblasti techniky, pomáhat v koordinaci a kontrole technického rozvoje a organizovat soustředění dosud roztříštěné technické dokumentace .

Růstu výroby je nutno dosáhnout především růstem produkti vity práce, lepší technikou a organizací výroby . O vysokou pro

duktivitu práce musí být sveden boj zejména v klíčových odvět vích národního hospodářství . V souladu s tím v těchto odvětvích

je třeba přednostní bytovou výstavbou, plánovitým zvyšováním kvalifikace a zlepšováním pracovních podmínek dosáhnout stabi lizace kádrů pracovníků . 453

Jedině odpovídající růst produktivity práce může být zákla dem vyšší životní úrovně pracujících. Z toho je nutno vycházet při provádění mzdové politiky , při uskutečňování přestavby děl nických mezd , jejímž cílem je důsledné uplatňování zásady od měny podle množství a jakosti vykonané práce. Významným úkolem zůstává i nadále každodenní úsilí o ne ustálé zvyšování efektivnosti národního hospodářství na základě využívání předností socialistické ekonomiky, nejvyšší hospodár nosti a mobilizace vnitřních rezerv. K tomu musí směřovat práce strany, hospodářských orgánů, odborů, mládeže a všech ostatních organizací, rozvíjet iniciativu a aktivitu našich pracujících .

Předpokladem ke splnění našich úkolů v rozvoji výrobních sil je důsledné uplatnění zásad ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení. Zabezpečit všechna přijatá opatření a změny v plánování,

zásobování a odbytu, v soustavě ekonomických podnětů a v od měňování a v neustálém rozšiřování účasti pracujících na řízení hospodářství. Zvyšovat úroveň práce hospodářských orgánů a dále prosazovat zásadu nejpřísnější úspornosti v administrativě.

Na úseku zemědělství považuje XI. sjezd za nejvážnější úkol strany a všeho našeho lidu podstatné zvýšení zemědělské výroby.

Vzestupem zemědělské výroby musíme plně krýt přírůstek spo třeby základních potravin pro obyvatelstvo a ve větší míře po

třebu surovin pro lehký a potravinářský průmysl . Zemědělství se musí výrazněji podílet na vývozu svými tradičními produkty, jako chmel, slad, cukr, osiva a sádě . Je nutno dosáhnout, abychom

v roce 1965 kryli z vlastní výroby spotřebu některých hlavních rostlinných a živočišných produktů a postupně snižovali jejich dovoz .

To vyžaduje dosáhnout v letech 1961–1965 v průměru těchto hektarových výnosů : u pšenice 26 q, ječmene 25 q, řepky 16 a,

cukrovky 312 q. Produkci chmele do roku 1965 zdvojnásobit zvýšením hektarových výnosů, obnovou a výsadbou nových chmelnic .

V živočišné výrobě dosáhnout v roce 1965 z jednoho hektaru zemědělské půdy 175 kg masa živé váhy včetně drůbeže, mléka 730 litrů a vajec 407 kusů. Přitom v úrodných oblastech dosáh 454

nout výnosů a užitkovosti podstatně vyšší. Do roku 1965 zvýšit stav skotu o 700-800 tisíc kusů zkvalitněním jeho chovu, ze jména krav .

Rozvoj živočišné výroby zabezpečit zvýšenou výrobou kva

litních a levných krmiv, zejména pěstováním kukuřice. Výrobou kukuřice ve voskově mléčné zralosti ve většině krajů výrazně přispět k řešení problémů krmiv. Vyrábět dostatek vlastního, ze

jména hybridního osiva a zabezpečit komplexní mechanizaci pěstování kukuřice. Přeměnit horské oblasti v rozsáhlou základnu pěstování chovného hovězího dobytka . V celé zemědělské výrobě využít všech možností dostihnout v krátké době úrovně předních kapitalistických zemí v intenzitě zemědělské výroby i v produktivitě práce. Pro rychlejší růst výroby v zemědělství vytvářet náležité

předpoklady i účelnou rajonizaci , která bude v souladu s pro dukčními podmínkami jednotlivých oblastí. Rostoucí úkoly v zemědělské výrobě je nutno zabezpečit širokým rozvojem a využitím techniky, zaváděním , komplexní me

chanizace a chemizace výrobních procesů a zvyšováním aktivní účasti pracujících při řešení problémů v zemědělství. Do roku 1965 je nutno dodat zemědělství 100 tisíc nových traktorů i další stroje a zařízení, zejména pro mechanizaci živočišné výroby, a zvýšit dodávky strojených hnojiv 2,5krát proti roku 1957.

Rostoucí požadavky na zemědělskou výstavbu vyžadují ener getické snižování stavebních nákladů, zvyšování podílu investic

na vnitřní technické a mechanizační vybavení a stále širší vy užití místních zdrojů a stavebních materiálů a všech forem své pomoci.

Důsledněji musíme využívat a zúrodňovat zemědělskou půdu, podstatně v širším měřítku odvodňovat pozemky a budovat sy stém závlah .

Předpokladem trvalého růstu výroby a produktivity práce v zemědělství je další rozvoj a upevňování našich jednotných ze mědělských družstev, neustálé posilování jejich hospodářské zá kladny. K tomu je nutno zvyšovat nedělitelné fondy družstev,

které zabezpečí obnovu základních výrobních prostředků a zdroje pro rozšíření výroby. Soustavně rozvíjet socialistickou soutěž uvnitř družstev i mezi družstvy, důsledněji uplatňovat pokrokové výrobní zkušenosti. Do dvou let dosáhnout rozhodného obratu 455

v hospodaření zaostávajících družstev. JZD musí pečovat o růst a výchovu mladé družstevní generace , dosáhnout, aby každoroč ně 40 000 až 45 000 mladých lidí nacházelo své životní uplatnění v zemědělství.

Je nutno podstatně zlepšit hospodaření státních statků, vy tvořit z nich vzorné socialistické zemědělské velkozávody. Na

základě stabilizace půdního fondu uplatnit do roku 1965 na všech státních statcích řádné výrobní zaměření, podstatně zvýšit výro

bu mléka , masa , technických plodin a krmiv. Vytvořit podmínky pro zrušení systému dotací a pro přechod k dosažení plné renta bility státních statků.

V lesním hospodářství zvýšit produkci dřeva na hektaru lesní půdy a do roku 1970 odstranit disproporci mezi přírůstkem a těž bou dřeva.

Strojní a traktorové stanice zůstanou i nadále důležitým činitelem v rozvoji JZD a základnou, v níž budou soustředěny

hlavní mechanizační prostředky. Činnost STS se bude rozšiřo vat o další speciální úkoly, jako meliorace, práce v chmelařství a lukařství, opravárenská činnost a jiné technické služby druž stvům. Musí stále prohlubovat pomoc družstevní výrobě. Sjezd zdůrazňuje , že veliké úkoly v zemědělské výrobě kla

dou zvýšené nároky na řídící práci zemědělských orgánů, počí naje ministerstvem zemědělství až po operativní řízení zeměděl ství národními výbory.

XI . sjezd pokládá za jeden z hlavních cílů ve veškeré čin

nosti strany další zvyšování životní úrovně našich pracujících. Zaměřit se na tyto úkoly :

1 , aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby našeho obyvatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími pří jmy na hlavu, především rodin s více dětmi ;

2. aby byl do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém ; 3. aby byly v nejkratší době všestranně rozšířeny a zkvalit něny služby placené obyvatelstvem. Pro zvyšování osobní spotřeby obyvatel bude i nadále rozhodu

jícím činitelem zvyšování reálných důchodů na základě růstu nominálních příjmů a snižování maloobchodních cen. Při snižo 456

vání cen je nutno se zaměřit na ceny potravin a zboží široké spo

třeby , které tvoří největší položky v rozpočtu dělnických rodin . Vytvářet další podmínky pro vyšší zaměstnanost žen, zlepšit péči o děti zaměstnaných matek rozšířením sítě mateřských škol a jeslí při závodech a družstvech, zlepšit práci školních družin .

Je nutno dále rozšiřovat sortiment i skladbu potravin a prů myslového zboží, aby více odpovídaly poptávce a nárokům spo

třebitelů, počítat zejména se zvýšenou spotřebou živočišných pro duktů, zeleniny a ovoce a výrobků dlouhodobé spotřeby, které

zvyšují kulturu bydlení a obchacují život pracujících . Předpoklá daný růst zemědělské výroby do roku 1965 znamená zvýšení do

dávek pro obyvatelstvo proti roku 1957 u hovězího a vepřového masa asi o 40 % , drůbeže o 190 % , mléka o 58 % a vajec

o 43 %. Národní výbory a JZD musí zabezpečit zvýšení produkce všech našich tradičních druhů ovoce.

Zvláštní pozornost věnovat rozšíření obchodní sítě v sídliš tích a zlepšení zásobování odlehlých míst.

Má - li být do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém, je nutno počítat v příští pětiletce s výstavbou zhruba půl miliónu

bytů . Bytovou výstavbu je nutno více zabezpečovat z finančních zdrojů obyvatelstva, podniků a družstev. Organizátorem využití těchto možností musí být národní výbory . Národní výbory musí věnovat zvýšené úsilí o podstatné zkva litnění a rozšíření všech placených služeb obyvatelstvu , zabez pečovat je pracovními silami, novým dorostem i materiálem. Pla cené služby musí dosáhnout takové úrovně a rozsahu, aby plně uspokojovaly rostoucí nároky obyvatelstva.

XI . sjezd KSČ vytyčuje tyto základní politickohospodářské směrnice a vyslovuje plný souhlas s jejich rozborem podle jed

notlivých odvětví národního hospodářství ve zprávě ÚV KSČ Tyto směrnice a jejich zásadní rozpracování jsou direktivou pro

státní a hospodářské orgány k vypracování příslušných plánů. XI. sjezd KSČ je přesvědčen , že tato smělá perspektiva dal šího rozvoje národního hospodářství nadchne všechny pracující v průmyslu, zemědělství, dopravě i stavebnictví, na všech úse

cích socialistické výstavby k novému tvůrčímu rozmachu pra covní iniciativy a aktivity, k dalšímu rozvoji socialistického soutěžení. V tom je bezpečná záruka, že tyto perspektivy se pod vedením komunistické strany stanou skutečností. 457

III .

Spolu s rozvojem společenskoekonomické základny je nutno neustále všestranně prohlubovat a zdokonalovat naši socialistic kou demokracii .

Klademe důraz na rozvíjení hospodářskoorganizátorské a kulturně výchovné funkce socialistického státu a činíme řadu opatření ke zvýšení účasti pracujících na rozhodování o všech otázkách hospodářského a veřejného života. Sjezd vyslovuje plný souhlas s opatřeními, která byla v tomto směru provedena v na rodním hospodářství a na úseku národních výborů. Současně po važuje za nutné vyzdvihnout nutnost dalšího úsilí při prohlu bování a hledání nových účinných forem účasti lidu na řízení národního hospodářství a správě státu. Je nutné zajistit na všech

hospodářských úsecích a v národních výborech, aby všechna dů ležitá opatření byla projednávána s pracujícími a slyšeny jejich připomínky. Budeme dále ostře bojovat proti všem snahám na hrazovat tvůrčí zabezpečování úkolů byrokratismem a administro váním, což je cizí našemu zřízení.

Ve výstavbě našeho státu se řídíme leninským principem

demokratického centralismu, který vyjadřuje spojení centrálního řízení v hlavních otázkách s širokým uplatněním lidové inicia tivy a aktivity .

Rostoucí úkoly národních výborů vyžadují zesílení jejich stranického řízení. Sjezd plně souhlasí s opatřeními ústředního výboru strany , aby na úrovni krajů, okresů a míst byly zásadní otázky, které připravuje národní výbor k řešení, projednány nej prve v příslušných stranických orgánech, podobně jako je tomu ve vztahu ústředního výboru strany k nejvyšším státním a hcs podářským orgánům. Je nutné , aby ústřední výbor i ostatní or

gány strany prověřovaly , jak jsou v činnosti státních a hospo dářských institucí vyřizovány různé podněty, kritické hlasy a

stížnosti pracujících, a na základě zjištěného stavu činily přísluš ná opatření. Současně sjezd ukládá zvýšit pozornost ke kádrové práci a nadále rozhodně usilovat, aby státní a hospodářský apa

rát měl takový politický a třídní profil, který bude zárukou důsledného provádění vůle strany a lidu. Rozvíjení hospodářskoorganizátorské a kulturně výchovné funkce našeho státu vyžaduje , abychom náležitě uplatňovali také 458

jeho potlačovací a obrannou funkci. Je nutno dbát o nejvyšší obranyschopnost republiky, dále budovat naši lidovou armádu, zvyšovat její bojovou a politickou připravenost v souladu s po žadavky soudobého vojenství. Likvidovat všechny pokusy o na rušování našeho budovatelského úsilí nepřátelskými živly z řad poražené buržoazie a imperialistickými agenty. K tomu je nutno

dále upevňovat naši armádu, bezpečnost, orgány prokuratury a justici . Základním požadavkem na činnost těchto nástrojů socia listického státu je, aby v nich byla důsledně uplatňována ve doucí úloha strany a aby plně žily životem lidu.

V období dovršení socialistické výstavby výrazně vzrůstá vý znam a úloha Národní fronty a dobrovolných masových organi zací. Národní fronta je a zůstane nejširším svazkem pracujících v čele s dělnickou třídou. Komunistická strana povede všechny

společenské organizace k tomu, aby v souladu se svým posláním rozvíjely politickovýchovnou a organizátorskou práci, jejíž vý sledky se projeví v budovatelském úsilí našeho lidu a v boji za mír.

Zvlášť velké úkoly a poslání mají v příštím období odbory a Československý svaz mládeže. Hlavním úkolem odborů je zajistit co nejširší bezprostřední

účast pracujících na rozvoji a správě hospodářství . Poměr mezi odbory a hospodářskými orgány musí být i nadále poměrem vzá jemné spolupráce a součinnosti , jak to vyplývá z charakteru na šeho státu. Tato zásada musí plně najít výraz v činnosti odborů i v příslušných zákonech.

Odborové orgány se nesmějí uzavírat do sebe, ale pracovat

tak, aby se v jejich činnosti bezprostředně projevovalo mínění a zájem celého pracovního kolektivu. Výsledky aktivnější od borové práce se musí projevit především v soustavném růstu so cialistického vědomí všech pracujících.

Sjezd očekává, že odbory budou uplatňovat nové formy účasti pracujících na řízení, prohloubí systém výrobních porad a dále rozvinou socialistické soutěžení. Odbory musí projevit více inicia tivy v boji za zavádění a zvládnutí nové techniky, jehož důleži

tým nástrojem budou technickoekonomické rady a technickoeko 459

nomické konference, a organizovat účinnou výrobně technickou propagandu. K tomu, aby odbory mohly ještě více spolu se zabezpečová ním budovatelských úkolů dbát zájmů pracujících, budou roz

hodovat o použití prostředků z podnikových fondů pracujících a bude jim svěřen přímý vliv na rozhodování o sociálním zabezpe

čení pracujících ve stáří a invaliditě . Na plnění úkolů spojených s dovršením socialistické výstav by bude se aktivně podílet veliká část dnešní mladé generace. Náročné úkoly , ke kterým přistupujeme , vyžadují, aby Česko slovenský svaz mládeže zvýšil a prohloubil svůj vliv na všechny mladé lidi. Nejmocnější výchovou mladých lidí je jejich aktivní účast v práci.

XI. sjezd KSČ vyzývá mládež k tomu, aby postavila naší době a své činorodé práci památníky nových velkých děl. Svě

řujeme Československému svazu mládeže podílet se v největší míře na výstavbě těchto děl : nové kaučukárny, elektrárny v Žat ci, vodní dílo Jesenice, hornického sídliště v Jirkově, na rekon strukci závodu hutního průmyslu v Podbrezové. Velkým a ne smírně záslužným dílem mládeže bude provést v příštích letech

vodohospodářské práce ve Východoslovenské nížině a přispět tak k využití a zúrodnění další půdy . Svaz mládeže má vést

naše mladé lidi k tomu, aby se ve velkém počtu rozhodli pro práci v hornictví, ve stavebnictví a v zemědělství.

Kladný vztah většiny mladých lidí k myšlenkám socialismu je nutno upevnit tím, že jej důsledně budeme opírat o vědecký

světový názor, že výchovu mládeže postavíme plně na základy marxismu-leninismu a povedeme ji vyhraněně v komunistickém duchu.

Svaz mládeže musí mít odpovědnost za všechny mladé lidi.

To vyžaduje prohloubit práci uvnitř Svazu, zejména s dělnickou mládeží, která je jeho jádrem, rozšířit působnost a vliv Svazu na vesnici , účinněji pracovat mezi studentskou mládeží. Odpovědnost Svazu mládeže za komunistickou výchovu mla dé generace zvyšuje nároky na stranické vedení a řízení Svazu . Proto je nutné uplatnit zásadu, že Svaz mládeže a jeho organiza

ce na všech stupních budou postaveny pod přímé vedení stra nických organizací a orgánů. 460

Tyto nové vztahy mezi stranou a organizací mládeže pozved nou aktivitu veškeré mládeže při výstavbě socialismu a výrazně ovlivní ideovou výchovu mladých lidí v duchu komunismu.

XI . sjezd strany pokládá za správné, že ústřední výbor stra ny na červnovém zasedání v minulém roce vyzvedl otázky kulturní revoluce jako neodlučnou součást vítězství socialismu a zdůraznil přední místo ideologické práce v činnosti všech stra nických organizací.

V zápase s ještě pronikající ideologií kapitalismu, s vlivy ideologického působení zbytků buržoazie a s maloburžoazními tendencemi podařilo se straně učinit ideje socialismu majetkem

velké většiny pracujících, prohloubit v našem lidu city proletár ského internacionalismu a socialistického vlastenectví. Využili

jsme našich velmi příznivých podmínek pro přiblížení kultury lidu. Možnosti širokého přístupu pracujících k vzdělání a kultuře je nutno rozšiřovat i nadále. Současně dbát, aby vzrůstala úro

veň práce všech kulturních, uměleckých a výchovných institucí, aby se zvyšovala stranickost a ideovost našeho umění, tisku, fil mu, rozhlasu a televize, aby pracovaly vyhraněně v komunistic kém duchu. Zlepšit také technické předpoklady, zejména pro vyšší výrobu papíru, lepší a pružnější práci tiskáren , držet krok s rozvojem techniky v televizi , rozhlase a filmu.

V nynějším období vystupuje do popředí otázka překonání všech vlivů buržoazní ideologie a úkol do nejširších vrstev lidu rozšířit působení našich komunistických idejí. Při řešení úkolu má významné místo naše škola. Hlavním úkolem a posláním naší školy se musí stát příprava všestranně vzdělaných lidí, ovládajících základní poznatky vědy a techniky,

kteří budou způsobilí pro kvalifikovanou fyzickou práci a při praveni uvědoměle se účastnit budování komunistické společ .

nosti. Do roku 1970 je nutno dosáhnout, aby bylo poskytováno převážné většině mládeže plné středoškolské vzdělání. Během dvou až tří let prodloužit základní povinné vzdělání na 9 let, na které budou navazovat tři další třídy dvanáctiletky nebo odborná

či učňovská škola. Přiblížit soustavu vysokoškolského vzdělání k výrobě a zlepšit způsob přijímání posluchačů na vysoké školy 461

přednostním výběrem z řad mládeže, která již získala výrobní praxi, a tím i bohatší životní zkušenosti.

Dovršení výstavby socialismu, k němuž nastupujeme v za čátcích nové technické revoluce, vyžaduje maximální rozvoj vè dy. Z těch hledisek je třeba účelněji sladit činnost našich vědec

kých a výzkumných pracovišt, vést vědecké pracovníky k řešení nejdůležitějších klíčových otázek, obsažených v politickohospo dářských směrnicích XI. sjezdu KSČ. Považujeme za účelné při stoupit ke koordinaci v řešení některých důležitých konkrét ních vědeckých úkolů mezi vědci všech socialistických zemí. V boji za socialistického člověka patří významné místo naši literární a umělecké tvorbě. Strana očekává, že se naši umělci a celá kulturní fronta ještě těsněji semknou kolem strany v hoji

za uskutečnění velkých úkolů vytyčených XI . sjezdem. Povede je k tomu, aby rozvíjeli socialistické a realistické umění, které k ši

rokým vrstvám lidu hovoří nejpřesvědčivěji. To předpokládá roz hodně bojovat proti straně cizím, revizionismu nahrávajícím ten dencím a náladám, aby dále vzrostla výchovná síla našeho umění v duchu komunismu .

IV.

Zárukou dovršení socialistické výstavby je Komunistická strana Československa.

V období po X. sjezdu ústřední výbor strany posuzoval a řešil všechny základní otázky socialistické výstavby, sehrál vedoucí

úlohu v zemi a dával správný směr boji za splnění generálni linie výstavby socialismu. Ústřední výbor podrobil otevřené kri tice mnohé chyby a nedostatky, vyvodil správné závěry z vý sledků XX. sjezdu KSSS a postavil se do čela boje splnění. Jasný postoj celé strany byl základem toho, že nemohly rozšířit kapitulantské a revizionistické hlasy že v době zběsilého náporu mezinárodní reakce proti

za jejich se u nás a názory , komunis

tickému hnutí se ještě více upevnila jednota strany a lidu. Síla strany v uplynulém období byla nesporně v tom, že řešení

všech hlavních politických a hospodářských problémů posuzovala společně s naším lidem. 462

Komunistická strana Československa je osvědčenou a uzná

vanou vedoucí silou našeho lidu. Komunistické zásady musí ještě hlouběji prostoupit veškerý náš život. Z toho vyplývá nutnost

dalšího posílení její vedoucí úlohy na, všech úsecích. Vedoucí a řídící úloha strany se musí projevit zvýšeným politickým působením a účinnou organizátorskou prací ve všech stranických organizacích. Strana bude dále prohlubovat leninské principy ve své práci, posilovat kolektivnost vedení, rozvíjet vnitrostranickou demokracii , kritiku a sebekritiku. Ústřední výbor KSČ je centrem veškeré politické, hospodár

ské a ideové činnosti v zemi. Tomu musí odpovídat celá jeho další činnost. Jestliže v uplynulém období spolu se zabezpečová ním hlavních úkolů obrátil pozornost k zásadním otázkám našich

perspektiv, pak nyní půjde o to, aby v duchu sjezdové zprávy a usnesení zabezpečil postupné rozpracování a řešení těchto per spektivních úkolů. Se zvýšením pravomoci v krajích a okresech roste úloha a odpovědnost krajských i okresních výborů strany, které musí dbát v obvodu své působnosti na důsledné hájení celostátních zá

jmů a vést k plnějšímu využívání všech místních sil a možností. Sjezd zdůrazňuje nutnost uplatňování všech opatření, která

pozvedají úlohu základních stranických organizací na závodech i vesnicích. Zvýšení pravomoci podniků a závodů dává ještě větší pole působnosti stranickým organizacím, umožňuje jim hlouběji pronikat do hospodaření závodů, dbát více o potřeby lidí. Vše chny základní organizace musí svou vlastní činností více při

spívat ke zvyšování důvěry a autority celé strany. Odshora dolů je nutno skoncovat s nedostatky při kontrcle plnění přijatých usnesení, které vedou k tomu, že řada dobrých

usnesení není plněna a mnozí odpovědní pracovníci se necítí ji mi vázáni. Tento oportunismus v praxi je třeba rozhodně odstra ňovat. Důsledné prosazování a plnění přijatých usnesení, jed

nota slov a činů musí být pro všechny funkcionáře a pracovníky strany zákonem .

Výběr a správné rozmisťování kádrů, jejich ideová výchova a zvyšování odborné kvalifikace bude v mnohém rozhodovat o splnění našich cílů. V uplatňování vlivu stranických organizací na řešení kádrových otázek v okruhu jejich působnosti se bude 463

výrazněji projevovat vedoucí úloha strany. Vedoucí státní a hos podářští pracovníci odpovídají před stranou nejen za splnění ulc žených úkolů, ale i za správnou práci s kádry.

Odpovědným úkolem základních organizací v příštím období zůstává péče o přijímání kandidátů a členů z řad dělníků, druž stevníků a inteligence, zvláště technické a vědecké. Rozbor vě kového složení strany i závažné úkoly mezi mládeží s veškercu naléhavostí vyzdvihují potřebu přijímat do strany daleko větší počet aktivních mladých lidí.

Dovršení výstavby socialismu přináší a přinese celou řadu nových otázek a problémů, které bude třeba zpracovávat a řešit. K tomu se má zaměřit veškerá ideologická práce strany. Mar xismus - leninismus jako věda a základ revoluční praxe musí být rozvíjen a obohacován o nové zkušenosti mezinárodního dělnic kého hnutí i o naše vlastní zkušenosti, o zobecnění převratných

vědeckých a technických objevů naší doby. Zejména ekonomická věda a marxisticko-leninská filosofie budou muset rozpracovat

mnoho problémů, které bezprostředně souvisí s dalším rozvojem socialistické společnosti. S rostoucími požadavky na ideologickou práci zvyšují se ná roky na stranickou výchovu komunistů i bezpartijních, na stra nickou propagandu a agitaci . Stranická výchova musí být chá

pána jako mnohostranný proces získávání politických, teoretic kých i odborných znalostí na základě studia marxismu -leninismu,

vědeckých poznatků a zkušeností z denní praktické práce stra ny, musí z praxe vycházet a k praxi směřovat. Zvyšovat účin

nost propagandy a agitace vyžaduje, aby šla ruku v ruce s kaž dodenní organizátorskou prací stranických organizací a byla za měřena na hlavní politické a hospodářské úkoly strany. Vzhledem k rostoucímu významu ideologické výchovy v sou vislosti s úkoly dovršení socialistické výstavby ukládá sjezd

ústřednímu výboru vypracovat perspektivní plány pro jednotlivé úseky ideově výchovné práce strany.

XI . sjezd KSČ vytyčuje program dovršení socialistické vý. stavby v naší vlasti. Uskutečnění tohoto programu upevní moc pracujících, povede k velkému rozvoji výrobních sil na základě 464

socialistických výrobních vztahů a zabezpečí další růst mate riální a kulturní úrovně v naší zemi . Proto tento program plně vyjadřuje zájmy našeho lidu. Přistupujeme k jeho plnění s vě

domím odpovědnosti, kterou máme vůči svému lidu a vůči celé mu mezinárodnímu revolučnímu hnutí .

Nesmírnou posilou v boji za splnění tohoto velkého progra mu bude nám příklad Sovětského svazu, první země vítězného socialismu, která pod vedením své komunistické strany úspěšnë uskutečňuje přechod ke komunismu. Budeme se nadále učit z bo

hatých zkušeností KSSS, které nám vždy byly neocenitelnou opo rou a pomocí.

XI. sjezd KSČ se obrací ke všem stranickým organizacím,, ke všem komunistům, a vyslovuje pevné přesvědčení, že učiní vše

pro splnění našich úkolů na cestě k dovršení socialistické vý . stavby.

XI . sjezd KSČ se obrací ke všem pracujícím Československé republiky a vyzývá je, aby rozmnožovali a upevňovali bohatství a síly své země, jak to ukazuje náš jasný program i náš velký cíl.

Pod vedením Komunistické strany Československa do práce a do boje za vítězství socialismu ! „ Usnesení a dokumenty ÚV KSČ “, str. 76-96.

30 KSC O Úluie odborů

465

O PRÁCI ORGANIZACÍ STRANY V PRŮMYSLOVÝCH ZÁVODECH

Usnesení ÚV KSČ Z 3. října 1958

XI.sjezd KSČ schválil generální linii dovršení výstavby socialismu v naší zemi.

Vytyčení tohoto cíle je umožněno tím, že v procesu socialis 7

tické výstavby se pod vedením KSČ dále upevnila moc dělnické třídy ve svazku s rolnictvem . a ostatními pracujícími. Národní hospodářství charakterizuje naprostá převaha socialistických vý . robních vztahů, na jejichž základě bylo dosaženo mocného roz

voje průmyslové výroby, podstatně vzrostla hmotná i kulturní úroveň našeho lidu. Růst a upevňování socialistického sektoru v zemědělství vytváří dobré předpoklady pro rychlý vzestup ze mědělské výroby. Prakticky bylo odstraněno vykořisťování člo věka člověkem a v podstatě vybudovány základy socialismu. Dosažené výsledky v socialistické výstavbě a zvláště pak

pevné mezinárodní postavení Československa ve světové socia : listické soustavě, nejtěsnější bratrská jednota a spolupráce se so větským svazem vytvářejí příznivé vnitřní i vnější podmínky pro dovršení výstavby socialismu v naší vlasti v historicky krát kém období.

Máme všechny předpoklady zvládnout nové a složité úkoly dané XI . sjezdem strany. Strana je vyzbrojena svou bohatou 466

revoluční historií a zkušenostmi při budování nového společen ského řádu. Je neochvějně věrna učení marxismu-leninismu a tvořivě je v našich podmínkách uplatňuje. Svou politikou získala

nesmírnou důvěru a autoritu u všech pracujících, upevnilo se její spojení s lidem. Politika strany je uznávána a přijímána lidem

jako jeho vlastní, neboť vyjadřuje nejvlastnější zájmy, přání a tužby našich pracujících. ZESÍLIT A DOSLEDNĚ UPLATŇOVAT VEDOUCÍ ÚLOHU STRANY

Odpovědnost stranických orgánů a organizací za plnění úko lů XI. sjezdu KSČ zvětšuje náročnost na jejich řídící práci. Úspěšně splnit sjezdová usnesení předpokládá, aby orgány a or ganizace strany důsledně uplatňovaly vedoucí úlohu strany a po

zvedly masovou politickou a organizátorskou práci na vyšší stu peň, soustavně rozvíjely široký proud iniciativy pracujících a trvale působily ke zvyšování jejich účasti na rozhodování o všech otázkách hospodářského a veřejného života.

Vedoucí politickou silou v místě svého působiště mají být stranické organizace. V závodech a podnicích představují stranu závodní organizace strany. Jsou centrem, které řídí veškerou politickou, hospodářskou i kulturní činnost na závodech. V bez prostředním spojení s dělníky , techniky a ostatními pracovníky

závodů vykonávají přímý vliv na život závodu a jeho osazen stva a svou politickou a výchovnou prací působí i na postoj a jednání pracujících v místě bydliště. Za všech okolností mají být vedoucí politickou silou a ručitelem důsledného uplatňování linie strany.

Většina závodních organizací strany toto své poslání plní. Do sud jsou však organizace, v nichž se nejširší politická práce mezi osazenstvem zatím nestala trvalým systémem a její vý znam není plně doceněn. Odstranit tyto nedostatky předpokládá, aby každá závodní , organizace strany plně žila životem celé strany a všeho lidu, byla v denním nejtěsnějším spojení s pra cujícími, znala jejich myšlení, názory i postřehy a dbala jejich

hlasů vyvěrajících z aktivní účasti na politickém, hospodářském a kulturním životě, ze zájmu o důsledné zabezpečování řádného chodu a hospodaření závodů. 467

Skutečným politickým vůdcem se závodní organizace stá vají tehdy , když pravidelně seznamují pracující se všemi dů ležitými rozhodnutími strany a vlády , se všemi významnými zahraničně politickými událostmi tak, aby pracující v plné šíři

pochopili souvislost mezinárodních problémů a boje za

mír

s úkoly naší socialistické výstavby. Pravidelnou pozornost mají stranické organizace věnovat všem významným celostátním po

litickým kampaním a akcím, jako jsou například významná vý ročí, celostátní oslavy, volby pod. Spolu s tím jsou závodní or ganizace strany povinny hovořit s pracujícími o životě vlastních závodů, s jejich účastí řešit nejrůznější otázky výrobního cha rakteru, aby si uvědomili, že splnění úkolů státního plánu při nejvyšší efektivnosti je jedním z hlavních předpokladů pro do sažení našeho cíle dovršení výstavby socialismu. Stranické organizace mají rovněž věnovat trvalou pozornost řízení a roz voji kulturně politické výchovy a kulturního života pracujících , mají například věnovat pozornost otázkám přestavby našeho

školství, působit k utužování spojení školy se závody a půso bit k rozšiřování pomoci závodů školám při polytechnickém vy učování a výrobní praxi žáků na závodech, při vytváření krouž ků pracovního dorostu podle jednotlivých profesí. Všechny tyto otázky a problémy mají stranické organizace dávat na pořad jednání stranických schůzí, ke každé závažné

politické nebo hospodářské otázce svolávat i veřejné schůze strany a srozumitelně zde hovořit ke všem komunistům i bez partijním.

Jak zdůraznil XI . sjezd strany, hlavním bitevním polem, na němž se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby, je národní hospodářství - náš průmysl , stavebnictví, doprava, ze mědělství. Stranické organizace mají soustavně vštěpovat pra cujícím vědomí, že zdrojem veškerého blahobytu a bohatství

lidu je materiální výroba, a soustřeďovat úsilí pracujících na každodenní uskutečňování výrobních plánů na pracovištích. Co má být v neustálém středu pozornosti každé závodní organizace strany ?

Jde především o to, rovnoměrně plnit úkoly státního plánu v množství i v potřebném sortimentu a kvalitě. Zabezpečit úspěš

né plnění exportních zakázek při vysoké kvalitě výrobků. Zlepšit 468

plnění dodávek materiálu, strojů a zařízení pro plánovanou in vestiční výstavbu v krajích Ostrava, Ústí nad Labem, Karlovy Vary a Praha, a zabezpečit jejich komplexní vybavení a plynulé zásobování. Starat se o plnění plánu investiční výstavby na dal

ších důležitých stavbách, jež mají největší význam pro rozvoj těžby paliv, energetiky , hutnictví, chemie, dopravy , výroby sta vebních hmot a zemědělství.

Základním požadavkem zůstává úsilí o dosažení nejvyšší efektivnosti ve výrobě. V souvislosti s bojem za splnění stát ního plánu má mít každá stranická organizace uskutečňování tohoto úkolu pod stálou, pevnou a každodenní kontrolou. Není žádné stranické organizace, ať na kterémkoliv úseku, která by mohla říci : nás se to netýká. I tam, kde se dobře plní plán,

mají se komunisté především ptát : Jsou u nás vyčerpány vše chny možnosti, čím přispět k vyřešení společných hlavních pro blémů hospodářství ? A nikde tomu není tak , že by všechny možnosti byly vyčerpány. Vždyť s postupujícím rozvojem naší

výroby, zaváděním nové techniky se vytvářejí nové možnosti a rezervy , které je třeba neustále odhalovat a v zájmu dalšího

rozmachu výroby jich maximálně využívat. Pracující se ve vý. robním procesu neustále obohacují o nové výrobní, technické a ekonomické zkušenosti. V těchto zkušenostech jsou rovněž skryty nesmírné rezervy, jejichž soustavné využívání má trvale

ovlivňovat rozvoj výroby. Nikde pak není vyčerpána síla na šich základních organizací, spočívající v tom, že jsou nejblíže lidem, výrobě. Vždy dosahují úspěchu, využívají -li této skuteč nosti, když podporují rozvoj iniciativy všech – vedoucích kádrů i řadových dělníků – a pomáhají každému ujasnit úkoly. Soustavnou vysokou pozornost vyžaduje péče o maximální

růst produktivity práce a správnou relaci mezi růstem produk tivity práce a průměrnými výdělky. Cestou k tomu je dokonalejší využívání a zavádění nové techniky, automatizace a mechani zace , pružné uskutečňování zlepšovacích námětů a rozšiřování a zavádění pokrokových zkušeností ke zvýšení úrovně techno logie a organizace výroby , účelné rozmisťování lidí ve výrob ním procesu a správné uplatňování socialistické mzdové po litiky.

Úsilí je třeba zaměřovat na zajišťování plánovaných a nad 469

plánovaných úspor v materiálových nákladech. Prosazovat přís ný režim hospodárnosti při všech výdajích na základě zdoko nalení podnikového chozrasčotu v nové soustavě řízení, prohlu

bovat vnitropodnikový chozrasčot závodů, cechů a dílen. Pro pracovávat metody nejširšího uplatnění hmotné zainteresova nosti uvnitř podniků a závodů.

Vysokou pozornost mají stranické organizace věnovat vy pracování technickoprůmyslových a finančních plánů, které bu dou vycházet z plánů rozvoje národního hospodářství. Stranické

organizace mají dbát, aby plány byly vysoce progresívní, na nejvýš mobilizační, zajišťovaly potřeby národního hospodářství i zakázky pro zahraniční obchod. Jejich pozornost se má sou

středit na vypracování technickoorganizačních opatření a kon trolu jejich uskutečňování s cílem zabezpečit plnění a překra čování výrobních úkolů. Na úspěšném zvládnutí těchto úkolů závisí tempo našeho postupu k dovršení výstavby socialismu. S tím větším úspěchem

je zvládneme, když bude v maximální míře využíváno všech předností a výhod plynoucích z nové organizace a změn v me

todách řízení, zejména pokud jde o největší účast pracujících na řízení, o využití kapacit závodů, specializaci výrobních pro gramů a zjednodušení kooperace , navázání a ustálení dodavatel ských a odběratelských vztahů, dokonalejší využití projekčních, výzkumných a vývojových organizací, lepší využití typizace a normalizace ke zvýšení výrobních sérií, zhospodárnění výroby

nářadí a pomůcek a zkvalitňování stylu práce hospodářského vedení .

Stranické organizace mají rozvíjet u pracujících vysoký pocit odpovědnosti za plnění plánu i jejich hrdost nad dosaže .

nými úspěchy, které přispívají ke konečnému splnění vysokých cílů vytyčovaných naší stranou .

Při řešení a zabezpečování hospodářských problémů nesmějí stranické organizace nikdy ztrácet ze zřetele svou úlohu vedou cího politického činitele. Vždy mají hospodářské úkoly vidět

v souvislosti s celkovou politikou strany a z tohoto hlediska pů sobit mezi pracujícími . Pro svou práci si mají stanovit jasné a konkrétní cíle , předkládat k řešení opravdu základní problémy

závodu a pracujících, otázky, které jsou nejvýše živé a palčivé 470

a stojí v popředí zájmu pracujících. Základním posláním zá vodních organizací strany je nejen zabývat se hlavními otázka mi závodu, ale zejména sjednocovat názory na řešení těchto otázek a sladit práci všech orgánů a organizací ROH , ČSM i hospodářského vedení, a dosáhnout tak jednotného, organizo vaného postupu všech komunistů i bezpartijních ke splnění sta

novených úkolů. V tom je také podstata správného a důsledné ho uplatňování vedoucí úlohy strany.

ROZŠIŘOVAT ÚČAST PRACUJÍCÍCH NA SPRÁVĚ HOSPODÁŘSTVI, NA ŘÍZENÍ A KONTROLE VÝROBY

Závodní organizace strany mají v místech svého působení učinit vše k rozvíjení nejrozmanitějších forem účasti pracují

cích na správě hospodářství, řízení a kontrole výroby. To ne mohou dělat samy , ale za plné součinnosti odborové organi

zace. Postavení odborů v naší společnosti, vysoká práva a tra dice jednotné revoluční odborové organizace, která je nejmaso vější organizací dělnické třídy, vytvářejí dostatečné předpokla dy, aby odbory pod vedením strany byly i nadále organizátory účasti pracujících na řešení otázek dalšího rozmachu hospo dářství, na řízení a kontrole výroby. K tomu má odborová orga nizace bohaté možnosti i množství nejrůznějších již osvědčených forem .

Stranické i odborové organizace jsou povolány neustále rozněcovat tvůrčí elán a odhodlání pracujících , jehož konkrét ním výrazem je rozmach socialistického soutěžení zaměřeného k dosažení perspektiv stanovených XI. sjezdem strany. V uply. nulém období nabylo socialistické soutěžení skutečně masového

charakteru. Na našich závodech jsou však další možnosti, aby se socialistické soutěžení ještě více rozšířilo a přineslo nové úspěchy, zejména ve větší efektivnosti výroby . Úsilí o maximální efektivnosti v průmyslu i v celém hospodářství musí vycházet jednak z hlavních směrů státního plánu, jednak ze specifických problémů a úzkých míst ve výrobě v jednotlivých oborech, zá

vodech a dílnách. Stranická organizace jako iniciátor socialis tického soutěžení má správně určovat jeho zaměření a cíle , vést komunisty , aby stáli v čele uzavírání socialistických závazků, 471

a soustavně sledovat, jak odborová organizace spolu s hos podářskými vedoucími organizuje a stará se o soustavný roz voj socialistického soutěžení, o pravidelnou kontrolu plnění závazků, o výměnu získaných zkušeností ze soutěžení kolek tivů i jednotlivců. Velikost úkolů vyžaduje, aby socialistické soutěžení našich

pracujících ve všech odvětvích nabylo ještě masovějšího cha rakteru, bylo zaměřeno na rozhodující ukazatele, na úsporu ma teriálu, zabezpečovalo komplexní plnění plánu a obsahovalo nové prvky vyššího stupně , jako je hnutí za úsporu normohodin, snížení pracnosti výrobků a zpevňování plánu bez požadavků na státní rozpočet. Jde o to , soustavně pozvedat úroveň socia

listického soutěžení na vyšší stupeň – aby bylo nástrojem ke komunistickou zvýšení efektivnosti výroby a hospodaření metodou výstavby socialismu. Vytvářet předpoklady pro plnění

socialistických závazků, soustavně je kontrolovat a hodnotit, popularizovat, rozšiřovat a zavádět osvědčené zkušenosti a po krokové pracovní metody jednotlivců, soutěžních dvojic, part, závodů. Základem je vnitropodniková soutěž, kde v soudruž ském prostředí dělník s dělníkem, kolektiv s kolektivem, dílna s dílnou měří své výkony, soutěží mezi sebou, přičemž si vzá jemně předávají zkušenosti . Soutěž má být organizována tak,

aby byla zajištěna porovnatelnost dosahovaných výsledků vzá jemně soutěžících jednotlivců i kolektivů a umožněno hodno . cení výsledků. V tomto smyslu dále vzrůstá úloha odborové organizace v organizování a řízení socialistické soutěže, aby spolu s vede

ním závodu a organizací ČSM vytvářela podmínky pro další rozvoj soutěžení. Hospodářské vedení má vytvářet technicko

ekonomické předpoklady, seznamovat pracující s jejich úkoly na pracovišti, lépe organizovat výrobu, seznamovat pracující s technologickým postupem výroby jednotlivých výrobků, plnit připomínky z výrobních porad , odstraňovat nedostatky z vnitro

podnikového plánování, poskytovat konkrétní pomoc novátorům, zlepšovatelům a zabezpečovat urychlenou realizaci podaných zlepšovacích návrhů. Zde mají sehrát důležitou úlohu mistři,

technici , konstruktéři, inženýři, mají osvětlovat pracujícím růz né technické otázky výroby, pomáhat při zpřesňování výkono 472

vých a technickohospodářských norem, při zdokonalování tech nologických postupů, při rozšiřování směnnosti v závodech. Roz

voj , pravidelná kontrola a hodnocení soutěže má působit k do sahování vyšší efektivnosti, ke vzestupu produktivity práce , k vytváření socialistického poměru k práci a upevňování no vých, socialistických vztahů mezi pracujícími.

Závodní organizace strany mají vest odborové organizace k tomu, aby rozšířily svůj podíl na tvorbě podnikového plánu,

zabezpečovaly účast pracujících při jeho sestavování a působily k souladu celostátních zájmů se zájmy podniků a jednotlivců.

Odborové organizace zatím ne všude plně uplatňují svá práva, zejména pokud jde o sestavování kolektivních smluv, o účast na tvorbě takových částí plánu, jako je plán technického roz voje a zavádění nových výrobních metod, obsahujících mecha nizaci těžkých a namáhavých prací, plán investiční výstavby by . tové, sociální , zdravotní a kulturní ( z investičních prostředků ponechávaných k dispozici podnikům a závodům ) , plán využití prémiového fondu, plán opatření ke zvýšení hygieny a bezpeč

nosti práce . Důležitou úlohu při rozvíjení účasti pracujících na řízení má důsledné uplatňování a prohlubování vnitropodniko vého chozrasčotu. Odborová organizace se má přičinit, aby jeho

zásady se staly věcí každého pracujícího, celých pracovních ko lektivů, závodů, cechů a dílen.

Účinným prostředkem kontroly života a práce podniku je kolektivní smlouva. Jde o to, aby sestavování a kontrola plnění kolektivních smluv byly v popředí odborářské činnosti a pro středkem k rozvoji iniciativy pracujících. Stranické organizace při řízení odborů mají dbát, aby kolektivní smlouvy co nejlépe

zabezpečovaly úspěšné plnění plánovaných úkolů. Kolektivní smlouva má pamatovat na zavádění pořádku ve mzdách , na od

straňování nedostatků v organizaci a normování práce, odstra ňování nadměrné fluktuace a absence , stanovit opatření k za mezení zneužívání vymožeností nemocenského pojištění. Plně

má pamatovat na soustavné zvyšování odborné kvalifikace za městnanců a učňů, pomáhat při mimoškolní výchově dětí, za jišťovat opatření a vychovávat k péči o bezpečnost v práci , ob

sahovat plány zdravotních, bytových a sociálních opatření. Ne dílnou součástí kolektivní smlouvy je rozpočet podnikového 473

fondu pracujících a jeho použití k účelům kulturním , sociálním , zdravotním a tělovýchovným, pro bytovou výstavbu, rekreaci a

studijní stipendia. Pravidelné hodnocení a kontrola plnění zá vazků kolektivních smluv na nejširší základně umožňují kon trolu činnosti hospodářského vedení i kontrolu plnění závazků pracujících.

Kolektivní smlouva je vlastně programem práce odborové organizace na závodě. Proto pomoc stranické organizace při se stavování kolektivní smlouvy a soustavná kontrola jejího plnění jsou tedy jedny z významných forem stranického řízení odbo .

rové organizace. Málo by však pomohlo, kdyby se všemi těmito otázkami zabýval jen úzký okruh funkcionářů. Široká proble matika a závažnost úkolů vyžadují, aby hlavní části podniko vých plánů , otázky dalšího rozvoje výroby a socialistické sou těže byly projednávány v duchu široké odborářské demokracie na členských schůzích a konferencích jednotné revoluční odbo rové organizace, na výrobních poradách a besedách se všemi pracujícími, aby aktivně pracovaly technickoekonomické rady, komise závodních a dílenských výborů ROH .

Základní a trvalou formou účasti pracujících na řízení vý. roby a hospodaření jsou výrobní porady organizované odboro

vými orgány a organizacemi v dílnách, ceších a závodech. Umož ňují sloučit zásadu řízení jednou osobou s kontrolou zdola a s aktivní účastí pracujících při řešení výrobních úkolů. Na mno ha závodech byly získány dobré zkušenosti. Tam, kde výrobním poradám je věnována pozornost jak stranickými, tak odborový. mi i hospodářskými orgány, je dosahováno dobrých výsledků ve výrobě i ve výchově pracujících. Avšak ne všude si straničtí a

odboroví funkcionáři i vedoucí pracovníci hospodářského apa rátu plně uvědomují velký význam výrobních porad pro další rozvoj výroby , nepřipravují je dobře a odpovědně. Mnohde se nedostavují na výrobní porady odboroví funkcionáři, vedoucí

hospodářští pracovníci, většinou se opomíjí účast funkcionářů ČSM. Někteří vedoucí hospodářští pracovníci závodů považují výrobní porady jen za věc odborových organizací, s nimiž ne mají mnoho společného, není-li právě na výrobní poradě kriti

zována jejich práce . To je třeba odstranit a s lhostejným po měrem k organizování výrobních porad skoncovat, zlepšit je 474

jich metody, působnost a dosah, aby se zvýšila jejich úroveň. Odborové organizace mají požadovat od hospodářských pracov níků uskutečňování návrhů vzešlých z výrobních porad. V tomto

úsilí musí stranické organizace odborovým orgánům pomáhat využíváním svého práva kontroly činnosti správy podniku. Ke zvýšení úrovně, významu a autority výrobních porad

v dílnách, ceších, závodech napomůže, když stranické organi zace povedou závodní výbory ROH, aby daleko více než dosud zařazovaly přední dělníky , techniky, mistry , inženýry a orga nizátory výroby do komisí výrobně masové práce při závodních výborech ROH.

Hlavní náplní činnosti komisí výrobně masové práce má být především starost o soustavné organizování výrobních po rad na jednotlivých pracovištích s pracovníky téže profese a z různých dílen, mezi dílnami a provozy, kontrolovat a zabez pečovat plnění usnesení přijatých na výrobních poradách. Roz hodnutí komise opírající se o usnesení výrobních porad jsou závazná pro hospodářské pracovníky v tom, že je musí realizo

vat nebo vysvětlit pracujícím způsob jejich postupného řešení. Návrhy, které přesahují rámec pravomoci komise výrobně ma sové práce, nerespektování rozhodnutí komise, jakož i případné spory, které mohou vzniknout při realizaci opatření výrobních porad, jsou předkládány k rozhodnutí závodnímu výboru ROH ,

případně dílenskému výboru a technickoekonomické radě. Na mnoha závodech k dobrým hospodářským výsledkům přispěla stále se prohlubující činnost komplexních brigád (sku pin ) nejlepších pracovníků, dělníků, mistrů, novátorů, vynálezců, inženýrů, konstruktérů a organizátorů výroby, které na základě rozborů výsledků splnění plánovaných úkolů, stavu techniky a

organizace práce iniciativně ukazovaly další možnosti a cesty k zajištění lepších výsledků. Dobře se osvědčuje , když vedoucí

závodu a odborové organizace pověřují některého pracovníka řízením činnosti komplexní brigády, neustále sledují a zaměřují

její činnost podle potřeb dalšího rozmachu výroby . Je správné, aby odborové organizace, technickoekonomické rady a vedoucí

hospodářští pracovníci usilovali o další ustavování komplexních brigád na úrovni dilen, provozoven, závodů i podniků o další

rozšíření a prohloubení jejich činnosti zejména směrem ke zlep 475

šování technologie výroby a jakosti výrobků, zvyšování produk tivity práce , snižování počtu normohodin, zlepšování technic

kých parametrů výrobků . V komplexních brigádách je třeba spa třovat trvalou vyšší formu zlepšovatelského, novátorského a vy nálezeckého hnutí, spojující kolektivní výrobní zkušenosti děl

níků a inženýrskotechnických pracovníků, a všemožně napo máhat jeho dalšímu rozvoji. V souvislosti s vytvořením velkých výrobně hospodářských

jednotek je správné opatření, aby ředitelé a ostatní vedoucí hospodářští pracovníci se mohli při zvyšování úrovně řídíci

práce a při svém rozhodování opírat o bohaté zkušenosti děl nické třídy a pracující inteligence a pracujícím se umožnila

nejširší účast i na řízení a hospodaření velkých hospodářských celků. Významnou formou pro zařazování výrobního aktivu z řad

dělníků, techniků, hospodářských pracovníků, stranických a odborových funkcionářů do řízení výrobně hospodářských jed notek je vytváření technickoekonomických rad jako poradních orgánů ředitelů. Základní obsah jejich práce spočívá v tom, aby posuzovaly nejefektivnější řešení technických a ekonomických problémů, jednaly o perspektivních otázkách rozvoje podniků a závodů, zejména rozvoje technického , projednávaly účinnost

různých forem hmotné zainteresovanosti na výsledcích hospo daření, zabezpečovaly uskutečňování výsledků výrobních porad

a komplexních brigád. Mají účinně pomáhat v technickoekono mické propagandě v podnicích a v závodech a iniciativně po dávat náměty stranickým a odborovým organizacím a vedení, jak zabezpečovat růst technického vzdělání pracujících. Svá

doporučení a usnesení předkládá technickoekonomická rada řediteli výrobně hospodářské jednotky . Technickoekonomická rada dbá, aby bylo co nejlépe vy

užito bohatých zkušeností a tvůrčí iniciativy pracujících, aby v organizační jednotce byly vytvářeny podmínky k soudružské spolupráci a vzájemné pomoci techniků, ekonomů, mistrů a děl níků, od ředitele až k dílnám. Přitom vychází z úkolů vyplý

vajících z výrobních porad a výsledků práce komplexních bri gád . O svých iniciativních opatřeních se radí se stranickou a

odborovou organizací. Stranické i odborové organizace mají včas a s předstihem projednávat plány činnosti technickoekono 476

mických rad, vyjadřovat se k jejich správnému kádrovému slo žení a k jejich práci . Dobře organizovaný systém výrobních porad, soustavná prá ce komise výrobně masové práce, další rozšíření hnutí kom plexních brigád a činnost technickoekonomických rad jsou předpokladem k dosahování dalších úspěchů ve výrobě, ke zvy

šování účasti pracujících na jejím řízení a na hospodaření. Pro to stranické organizace , komunisté v odborech, hospodářští ve doucí mají bez otálení celý tento systém uvádět do života. Stra nické a odborové organizace mají chápat jeho politický smysl a obsah a nevidět v něm pouze organizační záležitost. Pracovní náplň výrobních porad, komisí výrobně masové prá ce, komplexních brigád, jakož i technickoekonomických rad vy .

chází z plánu závodu a odborové organizace. Celý tento systém usměrňuje, sjednocuje a řídí stranická organizace jako vůdčí politická síla v závodě, která vytyčuje hlavní problémy k řešení a kontroluje jejich splnění. Stranická organizace stanoví úkoly komunistům-hospodářským vedoucím, komunistům ve funkcích

ROH , v technickoekonomické radě, vedoucím stranických skupin i dalším členům strany a vede je k jejich důslednému splnění. Stranická organizace a stranické skupiny současně objasňují smysl a význam přijatých opatření, soustavně získávají a mobili

zují pracující k jeịich plnění, dbají, aby komunisté šli příkla dem. Mají prosazovat osobní odpovědnost vedoucích hospodář ských pracovníků za splnění každého opatření a starat se, aby jejich plnění bylo pravidelně projednáváno na stranických i od borových schůzích .

Stranické organizace tak sjednocují společné úsilí všech ko munistů i bezpartijních u strojů, v projekci , konstrukci , vývoji

i výzkumu a v administrativě , členů ROH a ČSM ke splnění stanovených úkolů. Je správné, když výbory základních organizací se budou pravidelně zabývat všemi zkušenostmi z uskutečňování nových

forem odborové práce, radit funkcionářům odborů, jak odstra ňovat obtíže a nedostatky . Probojovávat cestu těm metodám odborové činnosti , které umožňují nejširší účast pracujících na řízení výroby a hospodaření, zvýšit úroveň členských schůzí ROH, zlepšit práci s odborovým aktivem, především práci komi 477

sí závodních výborů apod. V té souvislosti si stranické organi zace musí uvědomit, že posílení autority a úlohy odborové orga nizace jako přímého organizátora účasti pracujících na správě hospodářství, řízení a kontrole výroby je cesta k dalšímu pro hloubení socialistického demokratismu, k posílení vědomí pra cujících, že jsou skutečnými hospodáři v našem státě, že v je

jich rukou je další rozmach národního hospodářství, vědy a kultury, trvalý vzestup hmotného blahobytu.

V politickém řízení práce odborů se stranická organizace musí vyvarovat jakéhokoliv poručníkování a dbát o maximální samostatnost a iniciativu v práci odborů. Významným posláním

komunistů v odborech je pracovat tak, aby celá odborová orga nizace brala úkoly ukládané stranou za vlastní a zabezpečovala jejich plnění všemi pracujícími. Stranické skupiny ve volených odborových orgánech a všichni komunisté svou aktivní činností

v odborech mají usilovat o všestranné zlepšení práce jednotné revoluční odborové organizace, o ještě aktivnější účast odborů

na hospodářské a kulturní výstavbě, v komunistické výchově pracujících .

SOUSTAVNĚ PROHLUBOVAT A ROZVÍJET MASOVOU POLITICKOU A VÝCHOVNOU PRÁCI STRANY

Veškerou činnost závodních organizací strany je nutno po

suzovat podle toho, jak působí ke zvyšování politické vyspělosti a uvědomělosti pracujících, k posilování jejich důvěry ve stranu,

k tomu, aby pracující chápali politiku strany, považovali ji za svou vlastní a obětavě dávali všechny své síly k jejímu usku tečňování .

Prvořadý úkol

řešit všechny vážné problémy ve spojení

s lidmi a za jejich nejvyšší účasti

vyžaduje, aby stranické

organizace ve všech závodech a podnicích soustavně zlepšovaly a zesilovaly masovou politickou práci. Politická agitace mnoh

de dosud není na výši současných úkolů. Její význam některé organizace podceňují. Projevuje se to v obsahu jednání stranic kých schůzí, besed, aktivů, kde jsou leckde jednostranně zdů

razňována jen hospodářská hlediska, ale ztrácí se se zřetele politický smysl, význam a dosah stranických usnesení a úkolů. 478

Málo jsou komunisté vyzbrojováni k agitační práci přímo na členských schůzích, nedostatečně je řízena činnost stranických agitátorů mezi pracujícími. Jsou dosud stranické organizace, které málo pohotově a přesvědčivě reagují na živé a aktuální

politické otázky, na problémy, které zajímají pracující, a mnoh de dokonce účinně nebojují ani proti nesprávným názorům. Život denně přináší četné otázky z vnitřního a mezinárod ního dění, ke kterým je třeba pohotově a zásadně říci pevné

stranické slovo. Naši lidé čekají na takové slovo strany , chtějí s námi hovořit. Je povinností závodních organizací strany vě .

novat plnou pozornost širokému rozvoji všech bohatých forem politické agitace, veřejným schůzím i besedám a dbát, aby pře devším funkcionáři strany, odborů a ČSM i komunisté na ve doucích odpovědných místech pravidelně hovořili k lidem, byli v nejživějším styku s dělníky a dalšími pracujícími. Má být pravidlem, že při přijetí stranického usnesení se zá roveň vždy stanoví, jakých forem politické agitace bude použito při zabezpečování jeho plnění. Více než dosud mají být po člen ských a výborových schůzích svoláváni straničtí agitátoři. Na poradě agitačního kolektivu, který si má vytvořit každá závodní organizace, je správné spolu s výměnou zkušeností jednat o tom,

jak a na kterých místech budou agitátoři objasňovat pracujícím stranická usnesení, jejich smysl a význam a získávat je k účasti na jejich uskutečňování. Rovněž by se mělo stát zásadou, aby

v každém závodě byly vydávány nástěnné noviny, bleskovky, pravidelně a široce popularizovány výsledky práce předních ko lektivů i jednotlivců, prostřednictvím závodního tisku, rozhlasu,

rozšiřovány nové, osvědčené pracovní metody. Řídit veškerou agitační práci na závodě přísluší stranické organizaci, která také plně odpovídá za její obsah. Při rozvoji

agitační práce je třeba využívat bohatých zkušeností naší stra ny z minulosti, být si vědomi, že naše strana vždy politické

agitaci přikládala nesmírný význam, a dosáhnout, aby naše současná agitace byla bojová, nekompromisní, rozněcovala nad. šení a elán pracujících na splnění současných úkolů. Na důležitosti nabývá výchovná práce strany, starost zá

kladních organizací o neustálý vzestup politické a odborné technické úrovně dělníků a zaměstnanců. 479

Velikou péči mají stranické organizace věnovat organizo vání jednotlivých forem stranického školení, sledovat náplň a úroveň studia, dbát, aby základní znalosti marxismu-leninismu

si osvojili nejen komunisté, ale stále širší okruh bezpartijních. K politické výchově je správné plně využívat všech prostředků

propagandistické a agitační práce na závodech , závodních lek torátů a dbát, aby se na této stranické práci, kterou řídí stra

nické organizace, podíleli vedoucí funkcionáři v závodě, výbory organizací , funkcionáři masových organizací i vedoucí hospo dářští pracovníci . Stranické organizace spolu s odbory mají věnovat zvýšenou

pozornost organizování ekonomické výchovy členů strany i pra cujících, neustále prohlubovat jejich ekonomické znalosti tak, aby v základě ovládli složité problémy ekonomiky a řízení prů myslové výroby. Vždyť jde o to , aby dělnická třída lépe a do

konaleji ovládla a využívala výrobních prostředků, neustále zvy šovala svou kvalifikaci. Vyžaduje to skutečnost, že stojíme na

prahu technické revoluce, že musíme vytvářet předpoklady pro využití atomové energie , polovodičů, zařízení pro automatizaci výrobních procesů apod.

Při zvyšování ekonomických znalostí vystupuje před stra nické organizace úkol trvale dbát o zařazování politickoekono

mických otázek na stranické schůze , do stranických skupin, podle potřeby organizovat stranickoekonomické konference za účasti hospodářských vedoucích, techniků, mistrů i předních dělníků a novátorů výroby - komunistů i bezpartijních. Rovněž vést odbory ke konání „ Dnů techniky “, výstav zlepšovacích ná

vrhů a vynálezů , zvyšování úrovně výuky a praktického vý cviku v závodních školách práce a odborných kursech pro jed . notlivé profese , prostě neustále se starat o maximální využití všech osvědčených způsobů i dalších možností a prostředků k posilování odborné technické zdatnosti pracujících.

Stranické a odborové organizace mají dále soustavně po máhat v praktickém a odborném růstu novátorům výroby, zlep šovatelům a vynálezcům a starat se, aby výsledky jejich práce byly popularizovány a uváděny do výrobní praxe všech dělníků a techniků. Zároveň stranické a odborové organizace mají pečo

vat o široký rozvoj kulturně politické výchovy pracujících a 480

plně využívat klubů a všech kulturních zařízení na závodech. Je třeba touto činností dosáhnout, aby na závodech vyrůstal a rozvíjel se nový společenský život prodchnutý vzájemnou sou

družskou spoluprací a kolektivní soudržností. Je významným úkolem stranických i odborových organizací

vést stálý aktivní boj s přežitky starého myšlení a morálky i vlivy buržoazní ideologie, s projevy revizionismu, individua lismu, nekázně a nesprávného poměru k práci a socialistickému vlastnictví. Zejména v mnohých odborových organizacích je však výchovná a kulturní činnost mnohdy ještě samoúčelná a málo pomáhá k socialistické převýchově dělníků a zaměstnanců, ze

jména mladých lidí. Odborové organizace mají rozhodněji vy stupovat proti porušování pracovní a státní kázně, zneužívání

socialistických vymožeností, nesmějí dovolit rozkrádání a po škozování národního majetku. Masová kulturní práce odborů má

napomáhat dalšímu rozvoji iniciativy a při výchově pracujících v komunistickém duchu.

Mimořádnou pozornost stranických orgánů a základních organizací v průmyslových závodech vyžadují učňovská učiliště, výchova mladých dělnků a pracovníků ; jejich stále širší zařa

zování k aktivní účasti na rozvoji hospodářství. V mnohých zá. vodech dosahuje mládež příkladných výsledků při své práci . Přitom však některé stranické orgány a organizace, funk cionáři odborů a komunisté-vedoucí hospodářští činitelé se

chovají k úsilí mládeže , jejímu nadšení a tvůrčímu zápalu při nejmenším netečně. Takový stav je třeba ve smyslu usnesení

XI. sjezdu urychleně napravit. Postarat se, aby stranické orgá . ny a organizace, odborové organizace i vedoucí hospodářští pracovníci vytvářeli nejpříznivější podmínky pro práci chlap ců a děvčat na všech úsecích výroby. Mají jim poskytovat vše

možnou politickou a odbornou pomoc starších kádrových děl níků, spravedlivě hodnotit a povzbuzovat iniciativu a smělé po . činy mládeže v socialistickém soutěžení. Zvláště podporovat a rozvíjet hnutí Za svazácké milióny, soutěž jednotlivců a mlá dežnických kolektivů, kontrolních hlídek hospodárnosti, čet

vzorné jakosti, zlepšovatelské hnutí a další. Účinná podpora této činnosti je nejlepším prostředkem socialistické výchovy pracující mládeže. 31 KS

o úloze odborů

481

Jde o to, aby stranické organizace, odbory, hospodářské

vedení a zejména organizace mládeže neustále ovlivňovaly všechny mladé lidi , působily na ně a nadchly je pro věc so cialismu, která pro ně byla vybojována. Rozvíjení účasti mla dých v mnohostranném životě závodů a celé země má stranic

ká organizace spolu s odborovou organizací svěřovat více než dosud starším zkušeným dělníkům. Učit mladé ovládat jejich obor, probouzet v nich zájem o ovládnutí pokrokových forem výroby a pokrokové techniky, učit je skromnosti a hrdosti, vy chovávat v uvědomělé, politicky vyspělé i odborně zdatné bu dovatele socialismu .

XI . sjezd KSČ stanovil, aby ČSM byl postaven pod přímé vedení stranických organizací a orgánů, a vytyčil mládeži smě lé budovatelské úkoly . To klade novou velkou povinnost a od

povědnost na práci všech stranických organizací, aby se sou stavně zabývaly vedením a výchovou mládeže, ukládaly jí kon krétní úkoly, zvyšovaly svou náročnost vůči členům a organi zacím ČSM a dovedně usměrňovaly jejich iniciativu k plnění výrobních i politických úkolů na všech pracovištích. Stranické organizace v závodech mají pravidelně jednat o činnosti mlá

deže na svých schůzích, zvát na ně funkcionáře organizací mládeže, a naopak pověřovat zkušené funkcionáře strany , aby navštěvovali schůze ČSM a tam aktivně vystupovali a objas

ňovali politiku strany. Daleko více než dosud je třeba mladé lidi zařazovat do stranického školení a tak zabezpečovat je

jich komunistickou výchovu. Zejména přijímáním nových mla dých lidí do strany mají také stranické organizace dosáhnout,

aby ve vedení organizací ČSM pracovalo stranické jádro a funkcionáři mládežnických organizací byli členy či kandidáty Komunistické strany Československa.

Nejdůležitějším úkolem stranických organizací vůči ČSM je

rozněcovat

a

podporovat

pracovní

iniciativu

a

elán

mládeže , zařazovat mladé lidi k odpovědné práci při plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby. Stranické organizace

mají v práci s organizacemi ČSM vycházet z vědomí, že mlá dež je pomocníkem a zálohou strany. Je zapotřebí pracovat s mládeží trpělivě , soustavně ji vést , zvyšovat úlohu organizací ČSM a jejich vliv na veškerou mládež. 482

ZVYŠOVAT ÚČINNOST STRANICKOPOLITICKÉ A ORGANIZÁTORSKÉ PRÁCE

Komunistická strana jako přední bojový oddíl dělnické tří dy soustřeďuje veškeré své úsilí k uskutečnění nejvyšších zá jmů své třídy a všeho pracujícího lidu. Vyžaduje od svých čle nů obětavé plnění směrnic strany , vysokou obětavost a uvědo

mělou kázeň. Jednotlivé stranické organizace, které předsta vují stranu v místě svého působiště, mají přitom podle podmí nek závodů a pracovišť při uskutečňování politiky strany maxi málně rozvíjet svou vlastní iniciativu a samostatnost v konkrét ní organizátorské činnosti. Nelze se spokojovat s tím, že ně které organizace ještě více žijí jen z důvěry a autority strany, místo aby ji soustavně rozmnožovaly svou vlastní dobrou a cílevědomou prací.

K tomu, aby stranické organizace mohly prakticky a účin ně uplatňovat svou vedoucí úlohu, je nezbytné, aby se zabývaly

všemi základními problémy socialistického budování, otázkami hospodářské výstavby, problémy výroby, hospodařením podni ků a závodů.

Z tohoto hlediska vystupuje zvlášť do popředí organizátor

ské činnosti stranických organizací na závodech konkrétní vy užívání práva kontroly činnosti správy podniku se znalostmi všech složitých problémů výroby a hospodaření a za účasti ši rokého aktivu komunistů i bezpartijních. Organizace strany získaly v tomto směru mnoho zkušeností. Ve většině se již ne

spokojují, jako tomu bývalo někdy dříve , jen projednáváním či pouhým „ převzetím “ zpráv a návrhů hospodářských vedoucích. Správně si samy ověřují skutečný stav věcí na jednotlivých úsecích výroby, za pomoci širokého aktivu odhalují nedostat ky, zkoumají příčiny a především usilují o řešení problémů a vedou k tomu hospodářské pracovníky. Tato činnost, i když dosud není bez nedostatků, se již stala trvalou formou kladně

ovlivňující hospodaření podniků a závodů. Je správné, když stranické organizace při uplatňování práva kontroly bedlivě zkoumají signály a kritické připomínky pracujících, podněcují jejich zájem o vynalézavost při rozvoji výroby, stanoví kon krétní opatření, navrhují hospodářským vedoucím a technic

koekonomickým radám postup při uskutečňování všech dob 483

rých podnětných návrhů a probojovávají jejich zavádění do výroby. Takový způsob současně podporuje důvěru pracujících

ke stranické organizaci a posiluje spojení organizace strany s nejširším okruhem pracujících. V činnosti stranických orga nizací je třeba dosáhnout takového stavu, aby se pracující sou

stavně obraceli ke stranickým výborům, stranickým skupinám i k jednotlivým komunistům v přesvědčení, že stranická orga

nizace je s to se přičinit o prosazení námětů ke zlepšení stavu ve výrobě, že v hospodářském vedení a prostřednictvím odbo rů zabezpečí realizování dobrých námětů a připomínek. Rovněž do vědomí všech hospodářských vedoucích musí pro niknout, že úspěch a všestranný rozmach závodů a podniků, které jim byly svěřeny k řízení, vyžaduje jejich soustavný styk s děl

níky, inženýry, techniky a mistry a využívání jejich nashromáždě ných zkušeností jako trvalou metodu řízení. Musí si být vědomi, že vykonávají své funkce z pověření strany a lidu, že jejich po

vinností je všemožně prosazovat a uskutečňovat politiku strany, důsledně dbát jejich vůdčích pokynů a směrnic. Stranické orga nizace v podnicích a závodech mají ostře vystupovat proti všem byrokratickým metodám v činnosti hospodářských pracovníků

a hospodářského aparátu, mají náležitě ovlivňovat jeho styl práce a spojení s pracujícími. Hospodářští vedoucí jsou povinni stra nické organizaci předkládat problémy závodů, navrhovat opatře

ní k odstraňování nedostatků a zabezpečování výroby, i sami se mají podílet na práci stranické organizace při výchově a mobili zaci pracujících. Nikdy nemá docházet k případům přehlíživého poměru hospodářských vedoucích ke stranické organizaci a sna

hám vymykat se kontrole, které ve svých důsledcích narušují vztahy soudružské spolupráce, oslabují vedoucí úlohu strany, vedou

k nesprávným názorům na politiku strany a chybám v řízení. Pro důsledné uplatňování vedoucí úlohy strany, a tím i pro úspěšné zabezpečování úkolů, má stále větší význam kontrola

plnění usnesení. Kontrola je však stále ještě slabinou naší stra nické práce. Při plnění přijatých usnesení se v některých organi zacích a u jednotlivých členů strany dosud setkáváme s nedů sledností a nezřídka dokonce s lehkovážností k osudu přijatých

usnesení. Není myslitelné, aby docházelo i k takovým případům, kdy komunisté ve stranické organizaci schvalují nejen prospěš nost, ale i naléhavost různých opatření, souhlasí s navrhovaným 484

usnesením, avšak mnozí z nich již méně dbají o jeho důsledné a nejrychlejší splnění. Takové případy nelze charakterizovat ji nak než jako hrubou nezásadovost a přímo oportunismus v prak tické práci, které je třeba co nejrozhodněji odsoudit a krok za kro

kem důsledně vymycovat. Stranické organizace a všichni komu nisté jsou povinni houževnatě na svěřeném úseku bojovat a ak tivně uskutečňovat usnesení strany . K tomu je zavazují stanovy

strany, vysoká a uvědomělá kázeň, k tomu je zavazuje příslušnost ke komunistické straně jako bojovému oddílu stejně smýšlejících a jednajících lidí. Důsledné uskutečňování přijatých usnesení, jednota slova s činy posilují akceschopnost stranických organi

zací a přispívají k soustavnému semknutí strany a lidu. Prohlubování vedoucí úlohy strany v mnohém závisí na jed

notlivých lidech, na rozmístění komunistů, na jejich činnosti mezi pracujícími, i obětavosti a příkladu v konkrétní práci. Z to

hoto hlediska má značnou důležitost kádrová práce stranických orgánů a organizací. Je nejen právem, ale i povinností závodních organizací strany dobře znát lidi na závodě, dělníky na praco vištích , techniky, mistry i hospodářské vedoucí. Spolu s rozmis ťováním komunistů stojí v popředí i otázka neustálého růstu a

zpevňování stranických řad na základě přijímání dělníků a dob rých pracovníků i zkušených organizátorů výroby, dobrých mis trů a techniků, lidí, majících smysl pro vše nové a pokrokové, oddaných věci socialismu.

Při obsazování důležitých funkcí ve výrobě, jako jsou hospo

dářští vedoucí, vedoucí jednotlivých cechů a provozů, mistři a technici, plánovači, odpovědní pracovníci v administrativě, má stranická organizace aktivně ovlivňovat jejich rozmisťování a dosazování do funkcí. I když přijímat pracovníky je právem ře ditele, má organizace strany pečovat o výběr lidí přicházejících na důležitá místa, zaujmout k nim své stanovisko, a ředitel je

má respektovat. Při tom vždy dbát o prosazování správných zá sad v kádrové politice na základě třídní a politické spolehlivosti lidí, doplněné pracovní i odbornou zdatností. Důsledně bojovat proti všem projevům „rodinkaření“ a „ přítelíčkování“ , které ve dou k zakrývání nedostatků, přehlížení chyb a k pohodlnosti. Stranická organizace je naopak povinna vytvářet zdravé soudruž ské vztahy spolupráce na základě otevřené kritiky a sebekritiky a vzájemné pomoci. 485

Má-li stranická organizace při řešení politických, hospodár ských a kulturních úkolů sehrát vůdčí úlohu, pak nemůže pra

covat ze dne na den, bez perspektivy. Naopak, má mít pracovní plán, v němž si stanoví na základě úkolů závodu a důkladného rozboru situace konkrétní cíle, kterých chce v daném období

dosáhnout. Podle takto vypracovaného plánu má pak stranická organizace nastolovat hlavní, palčivé problémy, které vyžadují řešení, aby stanovených cílů bylo dosaženo. Jsou to problémy

týkající se jak bezprostředně života závodu a jeho osazenstva ( politická a odborná výchova pracujících, otázky hospodářské,

sociální a kulturní život na závodě apod. ) , tak i problémy celo státního charakteru a otázky vnitrostranické práce. Nelze říci,

že by naše stranické organizace pracovaly bez plánu. Avšak na

mnoze chybí v pracovním plánu jasné vytyčení cíle a zaměření právě na hlavní a rozhodující otázky. Síly organizace se tak

tříští a oslabuje se činnost stranické práce . Jde rovněž o to, spojit v práci výborů stranických organizací zásadu kolektivního posuzování a rozhodování se zásadou osobní

odpovědnosti za plnění usnesení na jednotlivých úsecích činnosti organizace strany. Je správné, aby každý člen výboru měl přidě len určitý úsek, za který odpovídá ( stranická výchova, agitace,

tisk, rozhlas, práce ROH, ČSM, hospodářství organizace, evidence členů a administrativa apod . ) . Tento způsob práce výboru nesmí ovšem znamenat pěstování resortismu. Výbory stranických orga nizací se mají obklopovat širokým aktivem komunistů i bezpar tijních, jehož prostřednictvím prosazují plnění politických i hos podářských cílů v hospodářském vedení, v odborech , na praco vištích, ve výrobě. Závodní organizace jsou povinny pravidelně konat stranické

plenární a výborové schůze, seznamovat komunisty i další pra cující se všemi důležitými usneseními a vést je k jejich plnění. Na členských schůzích jednají členové strany o úkolech, které přísluší stranické organizaci, a určují způsob jejich provádění. Vážně proto porušují vnitrostranickou demokracii a omezují prá va členů ty stranické organizace, které pravidelně nesvolávají členské schůze nebo nedostatečnou přípravou připouštějí jejich

bezobsažný, formální průběh, bez konkrétních závěrů a úkolů pro jednotlivé komunisty.

Má být také pravidlem, aby se bezprostředně po členské i 486

výborové schůzi konala porada s vedoucími stranických skupin, kde se konkrétně rozpracuje postup stranických skupin a komu

nistů k zabezpečování přijatých usnesení. Stranické skupiny jsou důležitým článkem ve výstavbě strany. V jejich činnosti je nutno v plné míře využít možností operativního svolávání členů skupin,

řešit problémy na pracovištích, pohotově reagovat na různé me zinárodní i vnitřní události.

Důležitým prostředkem ke zvyšování aktivity komunistů a účinnosti stranické práce je ukládání konkrétních stranických úkolů nejrůznějšího charakteru, spojené s kontrolou jejich plně ní. Stranické úkoly jsou mnohotvárné. Jako stranický úkol může

být členu i kandidátu strany například uloženo vyřešit určité ekonomické a technické problémy ve výrobě, v organizaci práce a zlepšování technologie výroby, zorganizovat v určitém úseku

dílny socialistické soutěžení, převzít odborný dohled nad zvyšo váním kvalifikace některého chlapce nebo děvčete v dílně, uplat nit určitý pokrokový způsob ve výrobě, pracovat v některé komisi ROH, starat se o názornou agitaci, splnit ten či onen úkol krát kodobého nebo dlouhodobého charakteru. Pečlivý výběr stranic

kých úkolů podle zájmů a schopností komunistů vede stále větší počet členů strany k aktivní práci, znásobuje síly stranické orga nizace, přispívá k semknutosti stranických řad , upevňování jed noty a akceschopnosti stranické organizace. Podstatně je třeba zvýšit účinnost stranické práce ve vel kých podnicích, dosáhnout dalšího zvýšení aktivity komunistů

v závodech s vícesměnným provozem. Stále shledáváme, že o čin 7

nost komunistů v nočních směnách projevují stranické organi

zace menší zájem, neuvědomují si plně, že výroba a její zabez pečování jsou pro všechny směny stejně důležité a často, že dobrá příprava práce i materiálu má velký vliv na rytmický chod

celé výroby. Když stranické organizace málo usilují, aby se po dle směn pořádaly například stranické schůze, plně byla rozví jena činnost stranických skupin v nočních směnách, věnována starost rozmístění komunistů do těchto směn, dochází nezbytně k tomu, že část komunistů je vyřazována z plné stranické práce a oslabuje se vliv i význam celé organizace strany. Závodní stranické organizace rovněž nemohou opomíjet po moc vesnici v úsilí o dosažení rozhodujícího vítězství socialistic

kých výrobních vztahů. K účinné pomoci při plnění tohoto pře 487

vratného úkolu mají závodní organizace příznivou podmínku

v tom, že není většího závodu, v němž by nepracovali členové strany, dělníci a zaměstnanci, kteří bydlí na vesnici. Mnozí

z těchto komunistů účinně pomáhají vesnickým organizacím , pra cují ve stranických výborech, v národních výborech apod. Je však účelné, aby závodní organizace čas od času individuálně

jednaly s každým členem bydlícím na vesnici o jeho zařazení do činnosti v obci a ve spolupráci s vesnickou organizací kon trolovaly plnění úkolů svěřených těmto soudruhům . Závodní or ganizace mají také pravidelně sledovat činnost patronátů závo dů nad JZD, dbát, aby těžiště této významné podpory dělnické třídy vesnici bylo v soustavné politické a organizátorské práci i v poskytování odborné a materiální pomoci.

XI. sjezd naší strany vytyčil jasné perspektivy dalšího roz machu naší země, rozvoje národního hospodářství a vzestupu životní úrovně lidu. Sjezdová usnesení byla v celé straně i mezi pracujícími přijata s nadšeným souhlasem. Náš pracující lid vy

jádřil své odhodlání dosáhnout pod vedením strany nových ví tězství. Je vysokým závazkem stranických organizací v průmys lových závodech jít v čele houževnatého úsilí všeho lidu, roz něcovat iniciativu a elán pracujících, abychom našeho cíle

dovršení socialistické výstavby – dosáhli v době co nejkratší. Ústřední výbor KSČ uložil ústřednímu výboru KSS a všem krajským výborům, aby usnesení „ O práci organizací strany v průmyslových závodech“ bylo projednáno v krajských výbo rech KSČ a KSS, okresních výborech KSČ a KSS , základních organizacích strany v průmyslových závodech, stranických sku pinách oblastních a okresních výborů odborových svazů a stra nických skupinách krajských a okresních výborů ČSM. Ústřední výbor KSČ uložil projednat usnesení na stranických aktivech a seminářích výborů organizací v říjnu a listopadu 1958 a dbát, aby se plně promítlo v přípravě a jednání výročních členských

schůzí stranických organizací. „ Usnesení a dokumenty ÚV KSC “ , str . 125--146 .

488

OTÁZKY DALŠÍHO ROZVOJE ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ LIDU Dopis ÚV KSČ všem organizacím strany a všem pracujícím z 18. listopadu 1958

Soudruzi oudruzi

a soudružky, pracující Československé republiky !

Ústřední výbor KSČ předkládá všem komunistům a všem pracujícím naší republiky k posouzení jednu z nejzávažnějších otázek dovršení socialistické výstavby

otázku dalších cest

zvyšování životní úrovně lidu. Jde tu o konkrétní rozpracování

směrnic XI. sjezdu KSČ, které ukládají zabezpečovat další rych lý a všestranný růst životní úrovně obyvatelstva.

Jako vždy, když jde o řešení závažných otázek rozvoje naší země, obrací se strana na vás všechny , abyste se svými zkuše

nostmi, svou radou a svými návrhy zúčastnili rozhodování o tom, jakými konkrétními cestami a opatřeními co nejúčinněji zabez pečit linii XI. sjezdu k dovršení socialistické výstavby v oblasti

životní úrovně, při zabezpečení dalšího rozkvětu naší vlasti a štastného života všeho lidu .

Předstupujeme s těmito otázkami před vás v době, kdy v ka pitalistických zemích dělnická třída, rolnictvo i ostatní vrstvy obyvatelstva stále tíživěji pociťují důsledky nastupující hospo dářské krize. Tento neradostný výhled, který náš lid z vlastní zkušenosti dobře poznal v kapitalistickém Československu, byl 489

vítězstvím socialistického zřízení v naší zemi navždy odstraněn .

Dnes máme před sebou jasnou perspektivu neustálého vze stupu životní úrovně všech pracujících. Již uplynulá léta zna

menala v tomto směru obrovské změny. Rozvoj socialistického hospodářství se stal zdrojem rychlého růstu národního důchodu, který se proti roku 1937 zvýšil o 108 %.

Rozhodující význam pro růst národního důchodu měl náš průmysl, který v poválečných letech dosáhl takového tempa rozvoje jako v žádném průmyslově vyspělém kapitalistickém

státě. Dnes již dosáhla celková průmyslová výroba v Českoslo vensku více než trojnásobku úrovně z roku 1937. V roce 1957 se výroba elektrické energie zvýšila proti roku 1937 ze 4,1 mld kWh na 17,7 mld, uhlí ( kamenného i hnědého a lignitu ) z 34,7 mil . tun na 75,2 mil. tun, oceli z 2,3 mil. tun na 5,2 mil. tun. Strojírenská výroba za posledních 10 let vzrostla 4,6krát. V mno hých výrobcích jsme ve výrobě na jednoho obyvatele na nej přednějších místech ve světě.

Proto mohla vzrůst osobní spotřeba proti roku 1948 o 74 % a společenská spotřeba o 135 %. Zejména vývoj po peněžní re formě je možno označit za kvalitativní obrat, který položil zá klad pro neustálý růst reálných důchodů obyvatelstva. Od roku

1953 byly šestkrát sníženy maloobchodní ceny, čímž obyvatel stvo ušetřilo úhrnem 15 miliard Kčs v ročním vyjádření, to jest 1140 Kčs v průměru na jednoho občana. Kupní síla koruny

vzrostla o více než 20 %. Výsledkem příznivého vývoje růstu reálných mezd i zaměstnanosti je neustále stoupající spotřeba,

jak ukazuje průměrná roční spotřeba nejdůležitějších potravin na jednoho obyvatele ; například spotřeba masa v roce 1957 se zvýšila proti roku 1936 z 32,9 kg na 51 kg, vajec ze 137 kusů na

174 kusů, pšeničné mouky ze 65,2 kg na 82 9 kg, cukru z 23,8 kg na 33,5 kg, másla ze 4,8 kg na 5,6 kg. Tím vzrostla i denní spotřeba kalorií na jednoho obyvatele z 2545 na 3068.

Díky úspěchům mírové politiky Sovětského svazu, díky ne ochvějné jednotě socialistického tábora, sjednocujícího pod ve dením Sovětského svazu velkou Čínskou republiku a ostatní

socialistické země Evropy a Asie, podařilo se zachovat mir a mírový rozvoj socialistických zemí přináší již dnes své bohaté plody.

Výmluvný příklad, jak nesmírné jsou možnosti socialistické 490

ho řádu, ukazuje znovu Sovětský svaz, který v předvečer XXI. sjezdu KSSS přichází s velikou mírovou výzvou celému kapi talistickému světu. KSSS vytyčuje nový smělý plán – v nejbliž ších letech po roce 1965 předstihnout USA v celkové výrobě na jednoho obyvatele, zabezpečit nejvyšší životní úroveň na

světě a vytvořit v příštích 15 letech předpoklady pro dovršení přechodu ke komunismu.

Žádný společenský řád nevstoupil do dějin s takovou ne zadržitelnou silou jako socialismus, který zbavuje člověka vy kořisťování a dává mu možnost plného a všestranného rozvoje. Nyní po pouhých 41 letech od Říjnové revoluce vstupujeme již do etapy , kdy socialismus dokáže v krátké době svou drtivou pře. vahu nad kapitalismem ve všech směrech. Jasná perspektiva, že za pouhých 7 let již socialistická soustava předstihne v objemu průmyslové výroby soustavu ka pitalistickou a uskuteční tak další hlubokou revoluční přeměnu

celé situace ve světě, bude nepochybně inspirovat stamilióny pracujících k ještě mocnějšímu nástupu za uskutečnění socia listických cílů.

I v naší zemi máme všechny předpoklady k tomu, abychom v mírovém soutěžení účinně přispěli k dosažení naprosté pře

vahy socialismu nad kapitalismem, abychom tak u nás v histo ricky krátké době předstihli nejvyspělejší kapitalistické země světa jak ve výrobě, tak i ve spotřebě na jednoho obyvatele . Zá rukou toho je naše nejtěsnější spolupráce se Sovětským sva zem a všemi bratrskými socialistickými zeměmi. Zárukou toho je vysoká politická a pracovní aktivita dělnické třídy, rolníků

i pracující inteligence, která přináší významné úspěchy v roz voji našeho hospodářství. Tyto skutečnosti vytvářejí příznivé podmínky pro to, aby chom mohli uvažovat o praktických opatřeních a cestách, jimiž

budeme uskutečňovat tak závažný úkol, jako je zvyšování ži votní úrovně všech pracujících. Volba cest zvyšování životní úrovně pochopitelně závisí na plnění cílů, které jsme si vytkli , i na prostředcích, které jsme si vytvořili a které vytvoříme v budoucnu. Proto otázky životní úrovně nelze posuzovat izolo vaně, bez jejich souvislosti s celkovou hospodářskou situací vytvořenou vývojem v posledním období a bez přihlédnutí k hlavním úkolům, jež musíme v nejbližším období řešit. 491

Jaké jsou hlavní rysy současného vývoje našeho hospodár ství ?

Vcelku úspěšně je plněn plán v průmyslu od počátku roku do konce října v hrubé výrobě na 103 procenta . Plánované

tempo růstu výroby je překračováno. Úspěšněji jsou plněny plá ny v těžbě uhlí, dopravě a strojírenství, i když se zde ještě setkáváme s nedostatky, zejména v kvalitě a technické úrovni výrobků. Letos lze též očekávat lepší splnění úkolů investiční

výstavby než v posledních letech především dík rychlejšímu růstu strojních dodávek, přičemž však stále ještě zaostávají stavební práce. Vzestupu výroby je ve větší míře než v minu

lých letech dosahováno zvyšováním produktivity práce, která letos vzroste zhruba o 7,5 procenta, kdežto plánováno bylo jen zvýšení o 4,2 procenta. Příznivě se též vyvíjel vztah mezi růs tem produktivity práce a průměrných výdělků. Hlavní zásluhu na těchto výsledcích má dělnická třída, její činorodá aktivita a vysoká uvědomělost. Pokud jde o zemědělství, významných výsledků je dosaho váno hlavně ve združstevňování zemědělství ; socialistický sek

tor k 1. říjnu 1958 hospodařil již na více než 75 procentech orné půdy.

Výsledky zemědělské výroby v letošním roce však neod

povídají předpokladům, které vytváří růst JZD, ani potřebám ná rodního hospodářství. To svědčí – i když bereme v úvahu čás tečný vliv nepříznivých klimatických podmínek o trvajících

vážných nedostatcích v hospodářsko-organizátorské práci. Pláno vaných úkolů nebude dosaženo a zemědělská výroba zůstane zhru ba na úrovni loňského roku. Stále zaostává tempo růstu zeměděl ské výroby za rozvojem národního hospodářství.

Důsledkem toho jsou rostoucí požadavky na náš zahraniční obchod, který musí dovážet stále velké množství obilí a dalších zemědělských produktů. Vítězství socialistických výrobních vztahů na vesnici a odstraňování zaostalé malovýroby dává

trvalé předpoklady pro neustálý vzestup zemědělské výroby. Je však nutné, aby již nyní naše družstva provedla účinná or ganizačně technická opatření a dávala ve prospěch národního

hospodářství a pracujících mnohem více než dosud. Překračováním plánu průmyslové výroby vytvářejí se však v současné době další možnosti pro zvýšení osobní spotřeby. 492

Na základě převažujících kladných jevů v našem národ ním hospodářství můžeme v současné době přistoupit k řešení otázek zvýšení životní úrovně lidu. Současně však zdůrazňuje me, že rozsah, v jakém budeme moci životní úroveň dále zvy

šovat, bude záležet především na tom, jak úspěšně budeme plnit a překračovat úkoly druhého pětiletého plánu a jak účinně budeme v našem hospodářství odstraňovat ty nedostatky, které dosud máme .

Proto se naše strana obrací na vás, na komunisty a všechny pracující, abyste se vyslovili k tomu, jak využít všechny re zervy pro úspěšný rozvoj výroby, a zároveň posoudili, jaké cesty

zvyšování životní úrovně podle dosažených výsledků volit. XI. sjezd určil, vycházeje z celkového důkladného rozboru, hlavní cesty zajištování růstu životní úrovně. Nyní jde o to, posoudit, jak v nejbližší době a v jaké míře je vhodné volit

jednotlivé cesty, aby linie sjezdu byla plněna co nejúčelněji, a zároveň se zaměřit na zabezpečení těchto cest.

K problému zvyšování životní úrovně můžeme přikročit z růz ných stran. Uvážit, jaké prostředky věnovat na úpravu nominál

ních mezd ; nebo jít cestou snižování cen potravin či průmyslového zboží ; nebo dále provádět některá sociální opatření apod. Ústřední výbor se domnívá, že v současných podmínkách je účelné kombi novat ve správném poměru různé formy zvyšování životní úrovně. Postupovat tak, aby bylo plněno usnesení XI. sjezdu o zvyšování životní úrovně obyvatelstva, a v té souvislosti zvláště dbát o zvý šení životní úrovně rodin s nízkými přijmy na hlavu, zejména

rodin s větším počtem dětí, a to při celkovém růstu osobní spo třeby. Tím zároveň říkáme, že chceme nadále zvyšovat reálné

důchody obyvatelstva jak cestou zvyšování nominálních příjmů, tak i snižováním maloobchodních cen.

V současném období proto považuje ústřední výbor na základě usnesení XI . sjezdu za prvořadé řešit v zájmu dalšího zvyšování životní úrovně tyto otázky :

1. přestavbu dělnických mzdových soustav ; 2. jako všenárodní úkol do roku 1970 v podstatě vyřešit bytový problém ; 3. další opatření ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva .

493

1. PŘESTAVBA DĚLNICKÝCH MZDOVÝCH SOUSTAV

Zvlášť náročným úkolem velkého politického i ekonomického dosahu je provedení přestavby dělnických mzdových soustav. Při tom je to úkol základní, jehož splnění umožní důsledně uplatňo vat socialistickou zásadu odměňování podle množství a jakosti

a společenského významu vykonané práce. Je cestou k tomu, jak zvýšit a upevnit hmotnou zainteresovanost pracujících na trvalém vzestupu výroby a produktivity práce. A zvyšování výroby, pro duktivity práce i snižování výrobních nákladů je klíčem k růstu

bohatství naší společnosti i růstu životní úrovně pracujícího lidu. Přestavba nových mzdových soustav dělníků v průmyslu spo lu se zavedením technicky zdůvodněných norem a dlouhodobých normativů hmotné zainteresovanosti je nedílnou součástí našich opatření ke zvýšení ekonomické úrovně řízení a efektivnosti roz

voje národního hospodářství.

Již v celostátní diskusi před XI. sjezdem strany pracující prá vem kritizovali, že dosavadní mzdové soustavy i mzdová praxe

požadavkům plně neodpovídají. Je proto nyní naším úkolem , vy plývajícím z usnesení XI. sjezdu, dát v letech 1959 a 1960 skuteč ně do pořádku celou soustavu dělnických mezd.

Jejich přestavbou vytvoříme podmínky pro uplatnění tech nicky zdůvodněných norem, které jsou základem rychlého roz voje výroby a spravedlivého odměňování, umožníme odstranit

neodůvodněné rozdíly ve výdělcích a lépe ocenit kvalifikovanou práci.

Bez vyřešení tohoto úkolu by bylo v budoucnu obtížné plá

novitě zabezpečovat další růst životní úrovně. A nejen to, při za chování dosavadních nedostatků mzdové soustavy a nepořádků ve mzdové politice by úsilí pracujících, jejich pracovní úspěchy a aktivita byly do určité míry i znehodnocovány. Pro přestavbu soustav dělnických mezd byly již v oblasti

mzdové politiky vytvořeny některé důležité předpoklady. Dosáhli jsme obratu v nepříznivém vývoji nominálních mezd. Byla upev něna mzdová disciplína a podařilo se zamezit prohlubování ne dostatků ve mzdové praxi . Určitých dílčích výsledků bylo dosa ženo i v oblasti technického normování práce. Při růstu produkti vity práce se překračování výkonových norem vcelku stabilizovalo.

To svědčí o tom, že vliv technického rozvoje a zlepšování organi 494

zace práce se důsledněji promítá do výkonových norem a vytváří se stále lepší základna pro stanovení technicky zdůvodněných no rem.

Byla provedena přestavba platové a prémiové soustavy pra covníků ve výrobě, zaměřená na to, aby účelnými vnitřními opa třeními, organizací podniků a závodů byla zkvalitněna jejich práce a snížen jejich počet.

Přesto přestavba dělnických mzdových soustav zůstává úko lem velmi složitým . Nezbytné je zejména zdokonalení norem takovým způsobem, aby v nejširší míře byly uplatňovány technicky zdůvodněné výko

nové normy , které mají rozhodující význam pro růst produktivity práce, odhalování rezerv a zdokonalování výroby . Dnes je však v našich závodech značná část norem technicky neodůvodněných.

Pro nestejný vývoj technologie výroby, organizace práce a tech nického normování došlo k nesrovnalostem na různých závodech stejného odvětví i k porušení nezbytných relací mezi odvětvími. Zvláště výrazně se to projevuje ve strojírenství. Je to stav ne únosný, neboť je brzdou technického pokroku výroby a tím i růs

tu produktivity práce. Tato skutečnost byla také v poslední době stále více předmětem oprávněné kritiky dělníků.

Nechceme, aby dělníci pracovali s větší námahou, aby se dřeli. Chceme naopak, aby nová technika na závodech člověku

práci usnadňovala. Současně však jde o to, vytvořit na základě nové techniky, nové organizace práce a nových vztahů ve výrobě skutečně technicky zdůvodněné normy, z kterých můžeme do bu doucna vycházet. Tak budeme mít také pevnou základnu, která

bude východiskem pro další růst nominálních mezd . Musíme také vytvořit pevnou a stálou praxi uplatňování a prověrky norem. Zásadně nesmějí být nové technicky zdůvodněné normy měněny. Tím se také upevní důvěra dělníků i trvale zaručí jejich rostoucí výdělky. Pouze při změně technických a organi začních podmínek vedením závodu nebo podniku může být norma změněna, ovšem jen tehdy, má-li změna prokazatelný vliv na spotřebu času . Při přestavbě dělnických mzdových soustav rozhodně nejde o snižování mezd, o snižování mzdové hladiny . Je však pochopi telné, že hlavní pro uskutečnění tohoto úkolu je plné využití rezerv a zdrojů na závodech. Teprve potom půjde o poskytnutí 495

finančních prostředků ze státní pokladny pro řešení zdůvodně ných rozdílů.

Dosavadní vývoj hospodářství vytváří předpoklady pro to , abychom mohli přestavbu provést při celkovém zvýšení průměr ných nominálních mezd dělníků. Počítáme, že v příštích dvou letech bude možno průměrné mzdy dělníků v průmyslu zvýšit

proti očekávané úrovni v letošním roce o více než 7 %, v průměru o 100 Kčs měsíčně na jednoho dělníka. To bude více, než činilo celkové zvýšení průměrných nominálních dělnických mezd za

poslední čtyři roky. Základní směrnicí pro provedení přestavby je nejvyšší mobilizace vnitřních rezerv v průmyslu. Zmíněný růst mezd závisí na vzestupu produktivity práce. Zároveň půjde o to, posílit mzdovou preferencí důležitá od

větví národního hospodářství, jako jsou paliva a hutě, přičemž růst bude soustředěn zejména na ty skupiny pracovníků, kde zvý šení je z hlediska potřeby stabilizace pracovních sil nejnaléha vější.

Tato opatření současně umožní jednotlivým odvětvím odstra ňovat neodůvodněné rozdíly ve výdělkové úrovni jednotlivých podniků a současně pomohou i podnikům odstraňovat vnitřní mzdové nesrovnalosti.

Skutečnost, že v době provádění dělnických mzdových soustav v letech 1959–1960 chceme dosáhnout tak výraz ného růstu dělnických mezd, a tak zvýšit podíl růstu mezd na pří

růstku produktivity práce, plně odhaluje lživost a bezpodstatnost reakční šeptandy, jako by přestavba byla „ útokem na mzdy “ . Předpokládaný růst výdělku spolu s celým souhrnem opatření, do jehož rámce zapadá, je novým důkazem, že všechny plody úsilí o zvýšení výroby se plně vracejí pracujícím, především dělníkům,

kteří na nich mají rozhodující podíl. U většiny dělníků, jichž se bude úprava týkat, dojde do kon

ce roku 1960 ke zvýšení nominálních mezd. Zároveň jsou však pří pady, kdy normy a mzdy nejsou ekonomicky zdůvodněné. Je to

tam, kde normování zanedbali nebo kde neodpovědně dělali líbi vou politiku. Jak postupovat v takových případech ? Dáte nám jistě za pravdu, že zde je jen jediná cesta : přizpůsobit se stavu a úrovni na jiných závodech.

Ovšem ani v těchto případech nepůjde o to, hromadně snižo vat výdělky. Jde o to, vyvinout nejvyšší úsilí a dosavadní mzdo 496

vou úroveň podložit zvýšenou produktivitou práce. Jde o to, zvy šovat kvalifikaci pracovníků, zlepšit organizaci práce, směle od halovat a využívat vnitřní zdroje a rezervy . To je koneckonců

nejsprávnější cesta v každém závodě. Podle toho , jak se nám podaří zmobilizovat tyto zdroje a rezervy a jak ušetříme finanční prostředky, podle toho jich bude možno využít k dalšímu zvyšo vání životní úrovně. To bude při přestavbě dělnických mzdových soustav velkou pobídkou. Určité zkušenosti z úprav mezd a platů některých kategorií

pracujících byly získány v roce 1956 a 1957. Nebyly to vždy zkušenosti dobré, některé úpravy se v podstatě minulý účinkem.

Toho se nyní musíme vyvarovat a dosáhnout, aby mzdová pře stavba byla všude provedena dobře .

.

Proto také otevřeně přicházíme k vám s touto otázkou. Politika, kterou strana provádí, vychází vždy ze zájmů lidu. Těm to zájmům slouží i přestavba soustav dělnických mezd.

Ústřední výbor je přesvědčen, že se vy všichni, dělníci, ko lektivy v závodech a dílnách a celá dělnická třída, uvědoměle postavíte za přestavbu dělnických mezd jako za svou vlastní věc, za svůj vážný úkol při výstavbě socialistického hospodářství. Již přípravné práce, které byly v jednotlivých odvětvích vyko nány, plně potvrzují, že drtivá většina dělníků přijímá přestavbu se souhlasem a plně se za ni staví. Vysoká aktivita a iniciativa dělníků, jejich uvědomělý poli tický přístup k úkolu dovršit socialistickou výstavbu se projevil v překračování plánů průmyslové výroby , v lepším plnění kva

litativních ukazatelů, v růstu produktivity práce i snižování vlastních nákladů. To vše vytváří příznivé podmínky i pro pře stavbu dělnických mzdových soustav, která povede k dalšímu

rozvoji národního hospodářství , a tím i k rychlejšímu růstu život ní úrovně pracujících. 2. VYŘEŠIT BYTOVÝ PROBLÉM DO ROKU 1970

VELKÝ VŠENÁRODNÍ ÚKOL

V souvislosti s dalším zvyšováním životní úrovně lidu sta novil XI. sjezd strany úkol v podstatě vyřešit do roku 1970 by tový problém. To je další závažná otázka, kterou vám všem předkládá ústřední výbor k posouzení s výzvou, abyste svými návrhy a iniciativou přispěli k jejímu co nejúspěšnějšímu řešení. 32 KSC o úloze odbora

497

Jako neradostné dědictví kapitalismu nám zůstal velmi za staralý bytový fond. Z 3 600 000 bytů v roce 1945 byly 2 milióny

starší 70 let. Byty postavené do roku 1920 jsou nekvalitní, malé a nevybavené . Byty budované v letech 1920 až 1938 sice vyka zují zvýšenou úroveň bydlení, ale jen pro okruh asi 15 % oby vatel. V době okupace se téměř nestavělo a válkou bylo zničeno mnoho tisíc bytů. Dodnes například v Praze ještě máme více

než 70 % bytů o jedné nebo dvou místnostech. Takový stav byl výrazem bytové politiky buržoazie v Čes koslovensku ; podobně se vyskytuje dnes v kapitalistických stá tech, a to jak z hlediska výstavby, tak nájemného, kdy jsou po

škozovány zájmy širokých vrstev pracujících. Nájemné v ka pitalistických státech dosahuje v průměru čtvrtiny až třetiny

příjmů dělníků, zatímco v naší republice činí v průměru 2-4 procenta z průměrných příjmů pracujících. Je ovšem skutečnost ,

že velmi nízké nájemné způsobuje vysokou ztrátovost bytového hospodářství . V současné době hradí stát téměř 70 % všech ná

kladů na správu, údržbu a amortizaci majetku v socialistickém sektoru.

U nás při socialistické výstavbě jsme soustavně dbali na by tovou výstavbu. V letech 1947 až 1957 bylo postaveno téměř 444 000 bytů.

Přesto však dnešní stav bytového fondu neodpovídá potře

bám rychle rostoucí životní úrovně obyvatelstva a požadavkům v období dovršení výstavby socialismu. Vzestup životní úrovně,

neustálé zlepšování léčebné péče, prudké snížení kojenecké úmrtnosti a značné zvýšení průměrné délky života to vše vede k vysokému přírůstku obyvatelstva i jeho nároků na byd lení. Současně je nutno nahrazovat úbytek z demolic a zastara

lého bytového fondu. Stav našich potřeb v současné době vyja dřuje asi 360 000 žádostí o nové byty . Jak naléhavý je bytový

problém v nejrozvinutějších kapitalistických zemích, ukazuje statistika hospodářské komise OSN, podle níž v roce 1955 chy

bělo ve Francii dva a půl miliónu bytů a v západním Německu více než tři a půl miliónu bytů. Úkol odstranění bytové tísně vyvstal u nás zákonitě na takovém stupni socialistického vývoje, kdy už je v průměru

zajištěna vysoká osobní spotřeba hlavních druhů spotřebního zboží. Jde o to , zabezpečit, aby do roku 1970 měla každá domác 498

nost přiměřený byt. Přitom v krajích Karlovy Vary, Ústí n. Lab. , Ostrava a na území hlavního města Prahy chceme tohoto cíle dosáhnout již do roku 1965. Znamená to postavit v letech 1959 až 1970 zhruba 1 200 000 bytů ; z toho ve třetí pětiletce 470 000 a ve čtvrté pětiletce 540 000 bytů.

Takovou výstavbou bytů, vybavených moderním technicko hygienickým zařízením, se zařadí naše republika v bytové úrov ni mezi přední země na světě.

Uskutečnit tak veliký úkol, jakým je výstavba více než jed noho miliónu bytů během 10 let, vyžaduje splnění především

dvou přepokladů : podstatné zvýšení stavební výroby za účinné pomoci ostatních výrobních odvětví a rozvinutí účasti pracujících na této výstavbě.

Jak náročné požadavky klade tento úkol ode dneška do roku 1970 na všechna odvětví národního hospodářství, ukazuje

například zhruba tato spotřeba : 4 miliardy kusů lehčených ci hel, 12 miliónů tun cementu, 1,5 miliónu tun betonářské oceli, 18 miliónů kubíků lehkých hmot, 69 miliónů čtverečních metrů krytiny a obdobně veliké nároky na vnitřní zařízení.

Rozmach bytové výstavby bude klást vysoké nároky na uspokojování potřeb pracujících při vybavování bytů nábytkem

a dalším zařízením. Obyvatelé nových bytů budou mít zájem o vkusné a účelné bytové zařízení, poroste jejich poptávka po nejrůznějším zboží, zejména dlouhodobé spotřeby. To nepochyb

ně bude i pobídkou k dalšímu rozmachu výroby. Vždyť je nutné, aby potřeby pracujících, které se zvyšováním příjmu obyva

telstva budou stále růst, byly všestranně a plně uspokojovány. Budou se zvyšovat i nároky na kvalitnější poskytování pla cených služeb. Úsek placených služeb je předmětem veliké kri tiky, protože nestačí krýt současné požadavky pracujících, ať již jde o služby místního hospodářství, výrobních družstev, do pravy a další. Přitom je nutno počítat, že s novou výstavbou bytů porostou nároky na služby na úseku bydlení a na údržbu. Proto rozvoj služeb a jejich rozšiřování je nedílnou součástí celé bytové výstavby .

Ústřední výbor je si vědom, že plánovanou výstavbu bytů v tak velkém rozsahu nelze splnit pouze dosavadními formami státní a soukromé výstavby . Proto se zabýval i dalšími formami bytové výstavby, organizované průmyslovými podniky, jednotný 499

mi zemědělskými družstvy a lidovými bytovými družstvy, které umožní podstatné zvýšení aktivní účasti pracujících na výstavbě bytů a uvolní další zdroje finanční, materiálové i pracovních sil .

Široce je třeba rozvinout novou formu podnikové výstavby

bytů. Podniky mohou ze svých velkých zdrojů a za ceny platné pro státní bytovou výstavbu zlepšovat bydlení svých zaměst nanců. K financování této výstavby mohou použít vlastních vol ných prostředků, části nadplánovaného zisku, příspěvků z pod

nikového fondu pracujících a případně částečného úvěru Státní banky. V kolektivních smlouvách bude účelné spojit iniciativu pra

cujících s materiálovými, technickými a finančními možnostmi podniků tak, aby výstavbu podnikových bytů bylo možno pro vádět rychle a úsporně, při největším využití svépomoci. Pro

realizaci podnikové výstavby bytů je třeba iniciativně využívat všech rezerv. Organizovat pomoc stavebních odborníků, kteří pracují v podnicích, využívat pomocných výroben, dopravních prostředků, organizovat výrobu stavebních materiálů apod. Vy tvářet podmínky pro účast závodních a podnikových kolektivů při technické a odborné pomoci a při dokončovacích pracích. V závodech rozvinout soutěž k zajištění výrobních úkolů i za tu část pracovníků, kteří budou vysláni na pomoc bytové vý stavbě.

Dále bude plně umožněna účast občanstva na družstevní

bytové výstavbě, která sleduje výhodné sladění společenských i individuálních zájmů. Stát poskytne lidovým bytovým druž

stvům zvláštní příspěvek a přiměřenou půjčku. Předpokládá se, že výstavba bude financována především z vkladů členů družstev ve výši 40 procent celkových nákladů na stavbu bytů. Dále z úvěru poskytovaného družstvu Státní bankou do výše 30 procent celkových nákladů při tříprocentním úroku po dobu třiceti let. Státní subvence bude činit rovněž až 30 procent celkového nákladu na stavbu bytů včetně ceny pro jektu a pozemku.

Je samozřejmé, že výše nákladů členů družstev se bude sni žovat úměrně s tím, jak budou klesat náklady na výstavbu bytů. Čím nižší bude cena bytové výstavby, tím nižší bude i výše vkla

dů. To znovu potvrzuje, jak rozhodující význam pro splnění sta 500

novených úkolů v bytové výstavbě bude mít houževnaté úsilí všech pracovníků ve stavebnictví o snížení stavebních nákladů, spotřeby materiálů, zkrácení doby výstavby atd . V družstevní výstavbě bude platit zásada, že vklad člena družstva se sníží o hodnotu svépomocných prací, které na stav bě odpracuje a jež budou ohodnoceny podle odbytových cen a výkonových norem platných ve stavebnictví. Družstevníkům

budou poskytnuty výhody také v tom, že družstevní byty budou vyňaty z přídělového práva národních výborů, že stavební po zemky mohou být získány i vyvlastněním a že i materiál pro výstavbu prováděnou svépomocí bude dodáván družstvům za velkoobchodní ceny.

Lidová bytová družstva, organizovaná podle stanov Ústřed ní rady družstev, budou zřizována podle zájmu pracujících buď při podnicích, úřadech , nebo v jednotlivých obcích a místech

tak, aby zajišťovala co nejhospodárnější a nejúčelnější prová dění výstavby, správy i údržby domovního majetku.

Na venkově se počítá s další bytovou výstavbou členů JZD. Výstavbou malých nájemných domků, případně řadových dom ků, řešených tak, aby vyhovovaly novým výrobním vztahům na vesnici, budou JZD pečovat o růst životní úrovně svých členů. Národní výbory a zemědělská družstva mají přitom dbát o kul turní vzhled nové vesnice a o ekonomickou účelnost staveb, hos

podařit s půdním fondem, nezapomínat na výstavbu společných kulturních i sociálních zařízení. Veškerou výstavbu budou JZD

financovat ze svých zdrojů s výjimkou nedělitelného fondu. Soukromou výstavbou rodinných domků budeme i nadále uspokojovat zájmy a požadavky pracujících. Proti současnému

stavu však chceme postupně rozšiřovat dodavatelský způsob vý stavby rodinných domků, aby bylo umožněno podstatné zkrá cení doby výstavby a její zlevnění. Vyřešení bytové otázky je úkol závažný a náročný. Jeho závažnost spočívá v tom, že se bezprostředně dotýká rodinných

otázek našich občanů, týká se podmínek a prostředí jejich ži vota, v němž z velké části soustřeďují výsledky své práce a vy tvářejí podmínky pro kulturnější život rodiny, osobní spokoje nosti. Jeho náročnost je dána napjatostí úkolů naší výroby a výstavby a nutností značného urychlení bytové výstavby v krát kém časovém období. Proto je tak důležité, aby se v diskusi 501

k tomuto dopisu vyslovily o bytové výstavbě nejširší vrstvy pracujících.

Ústřední výbor je si zároveň vědom, že zásadní obrat v by tové výstavbě vyžaduje, aby nadšení pracujících, vyvolané XI . sjezdem strany, bylo spojeno s rázným obratem ve zprůmyslnění

stavebnictví i s širokou pomocí shora, od ministerstva staveb nictví i ostatních resortů, především strojírenství, hutí, chemie, spotřebního průmyslu a výrobních družstev. Každý kraj bude znát své potřeby pro řešení bytové otázky

do roku 1965 a do roku 1970. Bude znát, jaké prostředky na která léta dostane. Z toho budou kraje a okresy vycházet, vyčísli si rozdíly mezi potřebou a prostředky a zahrnou do plánů, co je možno zajistit na základě iniciativy národních výborů, zá vodů a družstev v rámci místních zdrojů.

Za léta výstavby socialismu strana učila náš lid vidět za čísly velké perspektivy naší společnosti. Proto za úkolem vý stavby nových bytů budou naši pracující jistě vidět soustavnou péči naší strany o neustálý růst životní úrovně a blahobytu lidu.

Vyřešení bytového problému není zdaleka jenom problémem technickým a výrobním. V prvé řadě je to veliký úkol politický, který vyžaduje soustředit všechny síly našeho lidu, stranických orgánů a organizací, národních výborů, hospodářských orgánů

i všech organizací Národní fronty. Ústřední výbor je přesvědčen, že tento úkol bude úspěšně zvládnut, že vyřešení bytové otázky se stane záležitostí celé naší strany, že všenárodním hnutím dostatek bytů v krátkém ob dobí zajistíme ! 3. DALŠÍ OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ OBYVATELSTVA

Vzestup životní úrovně lidu je v současném období podmí

něn i řešením některých dalších důležitých problémů, s nimiž se ústřední výbor rovněž obrací ke všem komunistům a ke všem pracujícím naší země.

V socialismu nelze ještě zcela odstranit rozdíly při uspoko jování potřeb jednotlivců i rodin. V socialistické společnosti

vyplývají rozdíly v životní úrovni z toho, že odměna jednotli vých členů společnosti musí být určována podle množství, kva 502

lity a společenského významu jejich práce. Přitom mezi jednot livými rodinami jsou rozdíly v počtu nezletilých dětí a v počtu výdělečně činných osob. To ovlivňuje i rozdíly v životní úrovni, která je koneckonců určována výší celkových rodinných příjmů připadajících na osobu.

V souladu s programem dovršení výstavby socialismu sta novil XI . sjezd KSČ úkol, aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby obyvatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu, především rodin s více dětmi. Je to úkol velikého politického i sociálního významu, který vychází z důkladného rozboru nejvážnějších problémů naší životní úrov ně . Při průměrně vysoké životní úrovni jsou v naší společnosti některé dělnicko-zaměstnanecké rodiny se třemi a více dětmi ( částečně i se dvěma dětmi ) a dále i část důchodců, kteří mají nižší příjmy na osobu.

Problém nižších příjmů na osobu v rodinách však nelze v našich podmínkách řešit jednorázovým zvýšením takzvaných nízkých mezd, jak si to ještě někteří lidé zjednodušeně před stavují.

Prvořadé přirozeně je pozvedat ekonomickou úlohu mzdy

tak, aby se plně uplatnila zásada socialistického odměňování za práci. Již dosavadní zkušenosti svědčí o tom, že živitelé ro din převážně pracují na kvalifikovanějších a namáhavějších pracích. Proto také průměrná mzda živitelů rodin, a to bez ro dinných přídavků a beze slev na dani ze mzdy, je u nás téměř o 30 % vyšší než celková průměrná mzda v národním hospo dářství. Zvýhodnění kvalifikovaných a namáhavých prací v no vé mzdové soustavě se tak stane i důležitým činitelem zvýšení životní úrovně rodin s dětmi. Velký význam pro zvyšování životní úrovně rodin s nižšími

příjmy na hlavu a rodin s větším počtem dětí má dále růst reál

ných mezd soustavným snižováním maloobchodních cen základ ních potřeb, zejména potravin. Dalším důležitým činitelem je vytváření podmínek pro roz voj zaměstnanosti žen. Ve výhledové bilanci pracovních sil do roku 1975 se počítá s velkým vzrůstem zaměstnanosti žen, z to ho jen žen z domácnosti o 200 tisíc. Je však třeba jak urychle

nou výstavbou sociálních zařízení pro děti zaměstnaných matek, tak rozvojem služeb ulehčit ženám práci v domácnosti. 503

Ústřední výbor strany jednal i o možnostech , které pro zvy šování životní úrovně rodin s více dětmi při daných prostředcích

skýtá zvýšení rodinných přídavků. Tak je možno zvýšit životní úroveň těchto rodin nejrychleji. Tím ovšem také roste sociální

složka rodinných příjmů, což má pochopitelně svou hranici, při jejímž překročení by se do jisté míry snížil význam odměny

za práci. Hranice je dána v podstatě náklady na výchovu dělí, které rodina musí nést.

Při volbě této cesty nutno především uvážit, zda zvýšit ro

dinné přídavky na děti již od druhého, nebo až od třetího dítěte. Při přestavbě nemocenského pojištění byly již od 1. ledna 1957 zvýšeny rodinné přídavky na čtvrté dítě o 20 Kčs, na páté a kaž

dé další dítě o 60 Kčs. Normální rodinné přídavky činí na první dítě 70 Kčs, na druhé 100 Kčs, na třetí 140 Kčs, na čtvrté 180 Kčs a na páté a každé další dítě 220 Kčs měsíčně.

Ústřední výbor strany se domnívá, že by bylo správné sou středit největší zvýšení rodinného přídavku na třetí dítě a

u každého dalšího dítěte přitom již ponechat stanovenou částku bez další progresivity. Rodinné přídavky na prvé a druhé dítě by zůstaly na dosavadní úrovni. Na tento účel by bylo možno uvolnit částku asi 500 miliónů korun ročně. Při zmíněné kon cepci by to umožnilo zvýšit rodinné přídavky na třetí a každé

další dítě na 240 Kčs měsíčně. Takové zvýšení by přineslo rodi ně s třemi dětmi ročně navíc 1200 Kčs, rodině se čtyřmi dětmi 1920 Kčs a rodině s pěti dětmi 2160 Kčs. Tak by významně

vzrostla životní úroveň 21 % dělnických a zaměstnaneckých ro din s dětmi. Kdybychom v rámci uvedené částky zvýšili přídav ky již na druhé dítě, týkalo by se to sice širšího okruhu rodin, avšak zvýšení by Činilo jen 20—30 Kčs na druhé, třetí a další dítě .

Dále je nutno uvážit poskytování rodinných přídavků di ferencovaně podle výše příjmu na osobu v jednotlivých rodi nách. Rodinné přídavky jsou dnes vypláceny bez ohledu na pří jmy a sociální postavení všem pracujícím podle stejných sazeb a počtu dětí.

Vývoj životní úrovně rodin s nízkými příjmy na hlavu , ze jména rodin s více dětmi, bude určován také tím, jakým směrem

budeme dále snižovat ceny . Největší položku ve výdajích těch to rodin tvoří výdaje na potraviny a odívání. Proto snižování 504

maloobchodních cen musí být v příštích letech zaměřeno hlavně na základní druhy potravin a dále na některé druhy průmyslo vého zboží nejširší spotřeby. Tak umožníme rodinám s nižšími a středními příjmy na osobu, aby větší část svých příjmů mohly věnovat na zakoupení průmyslových výrobků, zejména zboží dlouhodobé spotřeby. Klíčem k neustálému snižování cen, hlavně u potravin, je

ovšem zvyšování zemědělské výroby a její intenzity. Neméně důležité pro snižování cen je snižování nákladů ve výrobě. Již dnes je řada výrobků, kde maloobchodní ceny jsou

stanoveny pod výrobními náklady , jako je tomu například u mnohých druhů dětské konfekce. Vysoké jsou i náklady v ze mědělské výrobě u vajec, mléka, drůbeže apod.

V souvislosti s rodinami, kde jsou nižší příjmy na hlavu,

se často hovoří o důchodcích s nízkými starobními důchody. Jde o tzv. staropenzisty. Dosavadní zkušenosti ukazují, že pře stavba sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění zna

menala pro pracující značné zvýhodnění a v zásadě se osvědčila. Nemohli jsme však zatím vzhledem k omezeným prostředkům zvýšit všechny staré důchody , na úroveň důchodů podle nových předpisů. Dnes chceme dále podle našich možností řešit z tříd

ních i sociálních hledisek nejnaléhavější případy. Pro tento účel se počítá se 150 až 160 milióny Kčs ročně.

Z prostředků doplňkové péče budou i nadále poskytovány peněžité jednorázové nebo opakující se podpory, příspěvky na společné stravování, na nákup uhlí, oděvů apod. těm důchod cům, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci. Navíc chceme zavést trvalé příspěvky k těm nízkým zaměst naneckým důchodům, kdy důchodce dostává nízký důchod jako

následek kapitalistického vykořisťování. O poskytování takové ho trvalého příspěvku mají rozhodovat komise sociálního zabez pečení rad ONV. Tyto komise budou zároveň rozhodovat o úpra vě důchodů bývalých podnikatelů, představitelů bývalého zří zení a trestaných osob. Těmto lidem nebudeme poskytovat z vý . sledků práce našeho lidu žádné výhody.

Stále se ještě vyskytují nejasnosti, pokud jde o vyplácení 505

třetinových starobních důchodů pracujícím důchodcům . Systém

třetinových důchodů odstranil dřívější stav, který byl brzdou v zaměstnání důchodců. Ale nebylo zcela pochopeno, co se zave

dením třetinového důchodu sledovalo. Dnes pobírá každý dil chodce, kterému je 60 let a setrvá v zaměstnání, bez ohledu

na to, jakou práci dělá, třetinový důchod a o čtyři procenta ročně se mu zvyšují penzijní nároky . Třetinový důchod však

měl čelit tomu, aby neodcházeli do důchodu ti, kteří pracovali ve výrobě a měli určitou kvalifikaci, ale nestačili již fyzicky na práci, kterou vykonávali do svých 60 let, a proto se jim sní žil výdělek . Chtěli jsme je udržet ještě po určitou dobu na ta kových pracích ve výrobě, které vyžadují vyšší kvalifikace a kde nemáme dostatek lidí, a přitom zabránit, aby se jim při další práci snižovala životní úroveň . Chceme se s vámi poradit, jak přezkoumat problém těchto

důchodů. Přitom je třeba vidět v celé šíři jak otázku bilance pracovních sil, tak národohospodářskou únosnost, zabraňovat zneužívání těchto našich vymožeností, a zároveň řešit naléhavé případy.

S řešením otázky životní úrovně je spjato i vytváření před

pokladů pro další zkracování pracovní doby. Tento úkol vystu puje do popředí v souvislosti s naším cílem dovršit výstavbu so cialismu a bude nutno jej řešit postupně v souladu s rozvojem

národního hospodářství i s dodržováním růstu životní úrovne. Budeme muset postupovat velmi uváženě podle jednotlivých

oborů, vytvářet podmínky pro zkrácení pracovní doby přede vším u pracovníků v podzemí, v horkých provozech a u jiných

namáhavých a zdraví škodlivých prací. Celý problém bude třeba řešit na základě mobilizace rezerv v národním hospodářství, růstu produktivity práce i rozvoje iniciativy pracujících při ši rokém uplatnění nové techniky .

Všechna tato opatření, která vám předkládáme k posouzení, mají přispět nejen ke zvýšení životní úrovně v nejbližší době, ale do značné míry předurčují proporce a podmínky zajištění růstu životní úrovně v budoucnosti. Setkají se s plným úspě

chem tehdy, budou-li pro jejich další vývoj v následujících le 506

tech vytvářeny odpovídající podmínky především v růstu prů myslové a zemědělské výroby.

O předpokladech dalšího růstu životní úrovně se rozhoduje již dnes na každém pracovišti. Jde především o to, aby každý pracovník zaměřil své úsilí k tomu, aby hrubá výroba celého prů myslu vzrostla v nejbližších dvou letech nejméně o dalších 15 % , abychom i v růstu produktivity práce dosáhli do konce pěti letky dalšího jejího zvýšení o více než 15 % . Stále více v každém závodě usilovat o nejvyšší hospodárnost, vlastní, zejména materiálové náklady , a přispívat tak šování efektivnosti v celém národním hospodářství. předpoklady pro růst životní úrovně znamená dbát i o

je nutné snižovat ke zvy Vytvářet neustále

zlepšování kvality výrobků, plnění sortimentu výroby, růstu technické úrovně výrobků, zkracování dodacích lhůt i rychlé rozvíjení služeb .

Také v investiční výstavbě jsou velké rezervy, které je nut no mobilizovat, abychom investiční prostředky, které máme k dispozici, využili s nejvyšší možnou účinností. K tomu je nutné zkracovat dobu výstavby, snižovat rozestavěnost a zlepšovat ekonomické řešení nových staveb. Těmito cestami snížíme i ná klady na výstavbu nových bytů. V zemědělské výrobě budeme vytvářet nutné předpoklady hlavně tím, když současně s upevňováním a rozšiřováním druž

stev budeme dbát o daleko rychlejší růst zemědělské výroby. K tomu je třeba plánovitě zvyšovat intenzitu zemědělské výroby, hektarové výnosy i užitkovost dobytka. Na všech pracovištích našeho národního hospodářství je tedy nutno v zájmu dovršení socialistické výstavby, v zájmu soustavného růstu životní úrovně soustředit pozornost na to,

abychom vyráběli více, lépe a levněji.

Soudružky a soudruzi, obracíme se k vám se všemi těmito otázkami, abyste se

k nim vyslovili a aktivně přispěli k jejich úspěšnému vyřešení. Jde o rozhodnutí neobyčejně odpovědná, která musí být cpřena 507

o jednotné stanovisko a úsilí celé strany a všeho pracujícího lidu .

Není to poprvé, kdy se strana touto formou obrací k našim

dělníkům, rolníkům a pracující inteligenci. Činila tak v minu losti vždy, když šlo o řešení závažných úkolů rozvoje našeho státu. V poslední době to byla zvláště všenárodní diskuse před

XI. sjezdem strany, která pomohla ujasnit hlavní politické a hospodářské problémy současného vývoje a podstatně přispěla k tomu, abychom vypracovali a XI. sjezdem strany vytyčili linii dovršení výstavby socialismu. Také nyní probíhá již na vesni

cích diskuse k přípravě IV. sjezdu jednotných zemědělských družstev, jejímž obsahem je zabezpečení dalšího zvýšení ze.

mědělské velkovýroby, upevnění a posílení družstev, zdokona lení družstevní ekonomiky i další důležité otázky.

Dosavadní diskuse ukázaly, jak se strana v celé své poli tice opírá o zkušenosti a mínění našeho lidu. V těchto diskusích se projevuje základní rys našeho zřízení, že lid je jediným vlád

cem v lidově demokratické republice, jsou výrazem soustavné ho prohlubování socialistické demokracie . To není myslitelné

v žádné kapitalistické zemi. Je vůbec možno si představit, že by se kapitalisté odvážili zeptat pracujících, jak si představují zvýšení své životní úrovně ? Lživost a falešnost všech jejich frá zí o „ demokracii“ je tak ještě zřejmější. Naše strana předkládá dnes otevřeně celý souhrn otázek zvy šování životní úrovně lidu k projednání stranickým organizacím,

Revolučnímu odborovému hnutí, národním výborům a všem ostat ním organizacím Národní fronty. Vychází přitom z toho, že čím více budou lidé o těchto problémech vědět, tím více pomohou

k jejich řešení, tím větší bude jejich zájem o to, aby návrhy stra ny mohly být co nejdříve uskutečněny. Jsme přesvědčeni, že

diskuse o cestách dalšího zvyšování životní úrovně povede k ještě většímu vzestupu aktivity všech pracujících, k odhalování rezerv v průmyslové a zemědělské výrobě i na ostatních úsecích našeho hospodářství, ve stavebnictví, dopravě, obchodu a jinde. Výsledky této zvýšené aktivity se jistě projeví v plnění a překračování

plánovaných úkolů letošního i příštího roku. Na tom plně závisí uskutečnění našich smělých cílů při zvyšování životní úrovně lidu.

508

Kupředu za další rozmach naší socialistické výroby, za další råst životní úrovně lidu , za dovršení výstavby socialismu v naší zemi ! OSTŘEDNI VÝBOR

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

„ Usnesení a dokumenty ÚV KSC“ . str. 150-167 .

509

K ŘEŠENÍ BYTOVÉHO PROBLÉMU V ČSSR DO ROKU 1970

Z usnesení plenárního zasedání ÚV KSČ ze 4. - 5. března 1959

ÚČAST PRACUJÍCÍCH, ROZHODUJÍCÍ ČINITEL PŘI PLNĚNÍ ÚKOLO V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ, ÚDRŽBĚ NA HOSPODAŘENÍ S BYTOVÝM FONDEM

Vyřešení bytového problému vyžaduje mimořádného, sou středěného a organizovaného úsilí všech pracujících, národních výborů, hospodářských orgánů, Revolučního odborového hnutí, mládežnických orgánů a organizací i ostatních masových složek,

podniků a družstev pod vedením KSČ. Výrazem souhlasu pracu jících s politikou strany je odezva na dopis ústředního výboru KSC, která se projevila zvýšenou iniciativou a aktivitou v plnění úkolů i tisíci podnětných návrhů na opatření, jež přispějí ke

zkvalitnění a urychlení výstavby bytů a využití rezerv. Rozhodující úlohu v rozvoji bytové výstavby mají stranické orgány v krajích a okresech a zvláště všechny základní stra rické organizace v místech výstavby a ve stavební výrobě. For

my státní, družstevní, podnikové , soukromé bytové výstavby a výstavby bytů v JZD vytvářejí příznivé předpoklady k přímé a široké účasti pracujících na bytové výstavbě. Úspěšné zvládnutí

úkolu však vyžaduje posílení a zvýšení úrovně řízení pod vedením strany a plné využití všech předností nové organizační formy řízení stavebnictví v krajích. Centrální způsob řízení značně brzdil rozvoj průmyslové výstavby bytů. Po prováděné decentra lizaci je možno lépe využívat sdružených stavebních organizací 510

podřízených krajským národním výborům a konkrétněji a ope rativněji řídit bytovou výstavbu. Krajské a okresní výbory strany zajistí s národními výbory vypracování ročních plánů v komplexní bytové výstavbě. Každý kolektiv podniku, úřadu, družstva na základě svých možností sta

noví, co může udělat a v jaké lhůtě. Všechny závazky pracují cích budou tvořit okresní a krajský program, který projedná plé num okresního a krajského výboru strany i národních výborů. Veškerá organizační, politická a propagandistická práce stranic

kých orgánů i organizací na úseku bytové výstavby musí nadále vycházet z těchto plánů. Okresní výbory strany a stranické

organizace na stavbách, v závodech a podnicích musí soustavně kontrolovat průběh stavby , operativně řešit problémy a zaměřovat pozornost hospodářských pracovníků na využívání všech rezerv na stavbě, na studium pokrokových metod ve stavebnictví a na využívání kladných zkušeností z výstavby. Pro každou větší stav bu a na sídlištích bude správné určit odpovědné funkcionáře a členy okresního výboru strany a pracovníky aparátu, kteří na 7

místě pomohou organizovat masovou politickou práci strany.

Tímto způsobem budou mít stranické orgány možnost bezpro středně poznávat problémy a potřeby staveb a aktivně ovlivňo vat jejich řešení. Nejschopnější soudruhy musí stranické orga nizace navrhovat na vedoucí místa na stavbách.

Stranické organizace v závodech a na stavbách musí se pra

videlně zabývat otázkami výstavby. Z její iniciativy budou roz pracovány na stavebních objektech grafikony pro plnění jed notlivých postupů prací a dodržování grafikonů bude pravidelně stranickou organizací kontrolováno. V místech soustředěné vý stavby zavést pro koordinaci úsilí stavbařů pravidelné měsíční porady stranických a hospodářských pracovníků a funkcionářů

odborů a mládeže, národních výborů a nejlepších stavbařů. Na plenárních zasedáních a v byrech krajských a okresních výborů, na schůzích stranického aktivu soustavně projednávat otázky spojené s řešením bytového problému. Straničtí funkcionáři musí věnovat více času na stavbě k aktivní účasti v životě základ ních stranických organizací. Důležitým úsekem zvýšení stranické práce při řízení vý stavby je péče o činnost národních výborů. Pro splnění jejich 511

úlohy v bytové výstavbě jsou vytvořeny všechny předpoklady. Nový systém řízení, který byl vytvořen decentralizací všech slo

žek bytové výstavby na národní výbory, umožňuje v širokém mě řítku organizovat účast pracujících a mobilizovat jejich inicia

tivu. Národní výbory musí dbát o to, aby výsledky řízení bytové výstavby byly za pomoci občanstva stále lepší. Široké zveřejňo

vání záměrů výstavby bytů vytvoří podmínky pro to, aby se ře šení bytového problému stalo skutečně záležitostí všech občanů. V závodech, které budou provádět nebo organizovat pomoc by tové výstavbě, je třeba rozvinout soutěž zaměřenou na to, aby za

odešlé pracovníky na pomoc bytové výstavbě převzaly úkoly jiné pracovní kolektivy, a tak zajistily splnění plánu výroby . Velkou pozornost si vyžádá otázka včasného a plynulého zásobování staveb stavebními hmotami a výrobky všeho druhu ,

které bytová výstavba potřebuje. K tomu také využít pomoci pra covníků z nestavebních oborů výroby i brigádnické práce občanů.

První a základní pomocí je vysoká kvalita všech dodávaných výrobků. Široké pomoci občanů - brigádníků využít zejména

při těžbě materiálu z místních zdrojů. Výrobny místního hospo dářství a zejména výrobní družstva rovněž pomohou zvýšením dodávek výrobků všeho druhu , například truhlářských výrobků,

izolačních hmot, pomocí při klempířských a zámečnických pra cích, dodávkami pro dělnické ubikace apod.

Národní výbory mají bohaté zkušenosti z provádění prací při zvelebování měst. Tyto zkušenosti je nutno plně využít a současně s bytovou výstavbou zajišťovat vše ostatní, co bytová výstavba vyžaduje. Nedokončenost sídlišť je značným nedostat kem naší výstavby. Nedokončené terénní úpravy, neprovedené chodníky, nedostatek zeleně, nedomyšlené detaily hospodářské ho provozu, jako sušení prádla, odvoz odpadků apod. , to vše snižuje vysokou úroveň nově budovaných sídlišť. Je nezbytné s tímto stavem skoncovat a docílit řádné dokončování staveb

s úpravou jejich okolí. Je třeba, aby národní výbory a široká veřejnost více pečovaly o úpravné prostředí zakládáním a řád nou údržbou sadů, vybavením měst všemi zařízeními pro pohodlí

obyvatel a udržování čistoty. Široké možnosti uplatnění jsou při výkopových pracích, těžení materiálu z místních zdrojů, úklidu budov při dokončování staveb atp. Současně je nutno zajistit 512

osvětlení a vytápění nových sídlišť tak , aby byty byly odevzdá

ny v kompletním provedení a vybavení. Bude správné, aby ná rodní výbory i závody pečovaly o lepší osvětlení našich měst . Společná péče státu, města a obyvatel vytvoří podmínky pro dobrou úroveň bydlení a její stálé zvyšování.

Krajské výbory KSČ musí dbát, aby krajské národní výbory lépe využívaly projektantů, techniků a mistrů, kteří v nové orga nizaci přešli do pravomoci národních výborů a na nichž mohou požadovat krajské národní výbory, aby se stali aktivisty při pro vádění bytové politiky , při organizování brigád, při získávání občanů na pomocné práce v místech stavby, při širokém zainte resování občanstva na výstavbě bytů, při zlepšování a zhospo

clárňování péče o správu a údržbu bytů, při organizování občan ské kontroly hospodárnosti staveb, při zlepšení práce komunál ních stavebních podniků , organizování komplexních údržbář ských čet apod.

Místní národní výbory budou vytvářet komise a rozšiřovat aktivy občanů, které budou pomáhat řešit otázky řízení, kontro ly a pomoci bytové výstavbě, jako stavební komise, komise pro prověrku investic, komise pro zvelebování obce apod.

Kladné výsledky práce se širokým aktivem při prověrce hospodárnosti investiční výstavby a prohlubování decentralizace ukazují další směry a cesty k zajištění účasti občanů při plnění

velkých úkolů bytové a občanské výstavby. Trvalých úspěchů y růstu i kvalitě bytové výstavby však dosáhneme, budou-li ná

rodní výbory umět spojovat iniciativu, vynalézavost, pohotovost a zvýšené úsilí, které přináší decentralizace, s uvědomělým a

disciplinovaným respektováním celostátních zájmů v dodržování typizace, hospodářských a technických ukazatelů výstavby, v po

moci nedostatkovým krajům a ve správné bytové politice. Národní výbory dosud málo pracují s aktivem občanů při

provádění bytové politiky, se stálými komisemi a uličními výbory , a tak dochází k chybám ik případům nesprávného třídního po

stupu k výkladu nového bytového zákona. Je třeba, aby národní výbory uplatňovaly při rozdělování bytů i v jejich rozmístňování ve státní výstavbě přednostně hlediska potřeb národního hospo dářství. Také navrácení bytů, které slouží jiným účelům, jejich původnímu určení je třeba urychlit. 33 KS

o úloze cdborů

513

Odborové organizace ve stavebnictví musí více využívat od borového aktivu při zlepšování práce v provádění výstavby. S pra

cujícími hovořit o opatřeních k maximálnímu využití pracovní doby, projednávat s nimi otázky plného využití stavebních zařízení, zavá dění dvousměnných provozů a ukázat, že tato opatření dávají velké možnosti úspor prostředků a hmot, umožňují zkrácení lhůt vý

stavby, zvyšují výkon, a tím i výdělky na stavbách. Pracovníky na stavbách dokonale seznamovat s časovým plánem výstavby,

Projednávat na výrobních poradách postup stavebních prací, vy užití nové techniky, správné hospodaření s materiálem. Vytvářet

na podkladě podrobně projednaných úkolů jednotlivců i pracov ních skupin předpoklady pro socialistické soutěžení, zaměřené

na zkracování doby výstavby , zvyšování kvality práce, snižování vlastních nákladů, odevzdávání bytů nad plán a docílení úspor

základních materiálů. Soutěž organizovat a rozvinout jak mezi jednotlivými kolektivy , tak mezi jednotlivými dělníky podle oborů, mezi stavbami, stavebními správami i mezi podniky

v kraji. Stranické a odborové organizace musí ve strojíren ství, v hutích, chemických podnicích a v závodech spotřeb ního průmyslu a místního hospodářství, zajišťujících investiční

výstavbu, zaměřit iniciativu pracujících při projednávání plánu výroby i v průběhu jeho plnění k tomu, aby včas, v dojed naném množství a kvalitě byly plněny zakázky pro stavby , aby nedostatek hmot a výrobků nebyl cích ve stavebnictví .

brzdou úsilí

pracují

Důležitým úkolem strany je podchytit aktivitu mladých lidí ve stavebnictví, organizovat je v Československém svazu mládeže a jejich elán usměrnit k plnění úkolů výstavby. Přecházet od

dočasných brigád na organizování stálých mládežnických kolek tivů. Zajistit, aby mládež pracovala na stavbách pod vedením zkušených odborníků a dobrých organizátorů práce. V různých formách bytové výstavby se budou nově rozvíjet

různé způsoby svépomoci, vynalézavost a aktivita pracujících. Zvládnutí náročných úkolů v bytové výstavbě je závislé na tom, jak komunisté dovedou v pracovním kolektivu vytvořit ovzduší

vysokého pracovního nadšení a podnítit pracující ke zdolávání obtíží a překážek .

514

Ústřední výbor KSČ považuje řešení bytového problému v ČSSR za významný politický a ekonomický úkol. Úspěšné za jištování bytové výstavby přispěje ke zvýšení životní úrovně na šeho lidu. To, jak rychle, kvalitně a hospodárně bude bytový problém řešen, rozhodne rozvoj celého národního hospodářství

a široká účast pracujících a občanů. Ústřední výbor KSČ je pře svědčen, že řešení bytového problému v ČSSR se stane úkolem všenárodním a bude denní starostí organizací KSČ, národních

výborů, hospodářských orgánů, odborů, mládeže a ostatních ma sových a společenských organizací. „ Usnesení a dokumenty ÚV KSC “ , str. 274–278.

515

O TĚSNÉM SPOJENÍ ŠKOLY SE ŽIVOTEM A DALŠÍM ROZVOJI VÝCHOVY A VZDĚLÁNÍ V ČSSR Usnesení plenárního zasedání ÚV KSČ Z 22. -23. dubna 1959

1. VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ V ETAPĚ DOVRŠENÍ VÝSTAVBY SOCIALISMU V NAŠÍ VLASTI

1. XI. sjezd KSČ schválil velkorysý program dovršení výstav by socialismu v naší vlasti. Jsou v něm stanoveny úkoly celé etapy vývoje, v níž dobudujeme a rozvineme vyspělou socialis tickou společnost a současně vytvoříme nové materiální a kul turní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. Správnost tohoto programu byla ověřena výsledky XXI . sjezdu KSSS , který vytyčil nejen úkoly výstavby komunistické společnosti v Sovětském svazu, ale ukázal všem socialistickým zemím reálné perspektivy komunismu .

i

2. Rozhodující úlohu v budování socialismu a komunismu mají masy pracujících. Jejich účast na správě státu a řízení ná

rodního hospodářství a kultury, prohlubování socialistické demo kracie klade vysoké nároky na vzdělání a výchovu lidu, na jeho socialistické uvědomění .

Komunistická společnost vyžaduje všestranně rozvinuté a vzdělané lidi. Proto hlavním obsahem kulturní revoluce se nyní

stává komunistická výchova, utvářející člověka vysoce vzděla ného , ovládajícího poznatky současné vědy a techniky, připrave

ného ke kvalifikované produktivní .práci, tělesně zdatného, člo věka kolektivního, nalézajícího radostné uspokojení v práci pro 516

celek, prodchnutého ideami socialistického vlastenectví a interna cionalismu uvědomělého budovatele a obránce komunistické společnosti. Vychovat jej znamená překonat vlivy buržoazní ideologie a celou řadu přežitků ( soukromovlastnických, nábožen ských apod. ) , které ve vědomí, v jednání a chování lidí zanechala stará společnost, a zajistit plné působení komunistických idejí.

3. Vychovat takové lidi lze jedině tehdy , je-li výchova spjata s řešením úkolů výstavby socialismu a komunismu. Nejlepším učitelem dorůstajících generací a všeho lidu je naše nová sku tečnost, naše revoluční praxe, jejich aktivní účast na výstavbě nové společnosti. Proto již ve škole musí být vyučování těsně

spjato se životem, s prací. Musíme všestranně usilovat o to, aby práce jako tvůrkyně všech hodnot se postupně stala prvořadou životní potřebou všech našich lidí.

Přitom nelze pustit se zřetele, že komunistické názory , komu nistická morálka se utvrzují v boji s přežitky kapitalismu ve vě domí a jednání lidí a že právě v tomto boji je třeba prosazovat plnou platnost našich komunistických idejí. 4. Vítězství socialistické revoluce znamená rozhodující krok k odstranění protikladu mezi prací tělesnou a duševní, zdědě

ného z kapitalistické éry. Práce dělníků a rolníků v socialistické výstavbě se stává prací tvůrčí, která se vyznačuje uvědomělým

úsilím o rozvoj techniky, hledáním nových cest k zvyšování pro duktivity práce. Postupně mizí povolání vyžadující těžkou fyzic kou práci a vznikají povolání nová , která předpokládají mnohem vyšší kvalifikaci.

Příprava pracujících a zvláště výchova mládeže musí k těm

to vývojovým tendencím přihlížet, včas na ně reagovat a přispí vat tak k překonání rozdílů mezi prací tělesnou a duševní. Tím bude napomáhat nejen všestrannému rozvoji každého jednotlivce, ale současně i k rychlému rozvoji celé společnosti.

5. V budování našeho školství a v rozvíjení socialistické výcho vy mládeže jsme dosáhli po roce 1945 a zejména po únoru 1948 velkých úspěchů. Odstranili jsme dvoukolejný buržoazní školský systém, preferující děti buržoazie na úkor dětí dělnických a rol nických, a umožnili veškeré naší mládeži dosáhnout vzdělání na

úrovni nižší střední školy a na tomto základě postupovat ve vzdě lání na školách vyšších . Podstatně jsme rozšířili síť středních a

vysokých škol. Zřídili jsme různé kursy a školy pro vzdě 517

lání pracujících při zaměstnání. Na výběrových školách vzrostl počet dětí z dělnických a rolnických rodin . Obsah výchovy a vzdělávání byl postaven na vědecký základ. Proti staré buržoazní škole se podstatně zlepšily výsledky naší výchovně vzdělávací práce.

Vedle těchto nesporných úspěchů se projevují ve výchovně vzdělávací práci některé vážné nedostatky. Nejzávažnějším z nich je odtržení školy od života, odtržení výchovy a vzdělávání mlá

deže od práce ve výrobě. Proto je vzdělání, které školy poskytují, do značné míry verbální, slovní povahy, málo přispívá k vše strannému rozvoji žactva, k jeho přípravě pro život a práci v socialistické společnosti. Kromě toho jsou naše děti a mládež školní prací přetíženy, což se neblaze projevuje na jejich vývoji. To vše vede k značně jednostrannému rozvoji dorůstajících poko lení, což je v rozporu s požadavky a potřebami naší společnosti. 6. Z úkolů, které máme před sebou, a ze základních tendencí

rozvoje naší společnosti vyplývají nové požadavky na pojetí a charakter vzdělání.

Především nutno překonat nesprávné názory na vzdělání, vyvěrající z podceňování tělesné práce. Převládá nesprávné mí nění, že hlavní význam vyššího vzdělání je v tom, že otvírá cestu jen k práci duševní, v administrativě apod. Bez vyššího a kvalit nějšího vzdělání lidových mas nelze však urychleně dovršit vý. stavbu socialismu a přejít k budování komunismu. Proto je nutné,

aby v budoucnosti měl každý náš pracující člověk vzdělání úměr né potřebám rozvoje naší společnosti. Přitom nesmíme vycházet jen ze současného stavu a potřeb, nýbrž musíme zaměřovat své úsilí do budoucnosti, se zřetelem k bouřlivému rozvoji techniky a kultury. To vše bude mít svůj odraz i v obsahu a charakteru vzdělání. Vzdělaný člověk, který se má účastnit budování socialismu a

komunismu, musí znát nejen základy věd, ale i vědecké základy výroby, její technologii a organizaci , musí znát základní vý. robní odvětví, získat určité pracovní dovednosti a současně musí mít základní odbornou přípravu pro práci v některém odvětví

národního hospodářství a kultury. Všeobecné a polytechnické vzdělání bude i nádale tvořit základ , avšak na vyšším stupni bude spojeno s odborným vzděláním různého zaměření a rozsahu. Jen tak se překoná odtrženost školy od života, vyučování a vzdělání od 518

výroby a zároveň se zvýší kvalita všeobecného a polytechnického vzdělání i příprava pro praktická povolání. 7. Vycházejíce z učení marxismu-leninismu a opírajíce se o naše dosavadní zkušenosti a zkušenosti sovětské školy, můžeme vstoupit do nové etapy rozvoje našeho školství.

XI . sjezd strany na základě rozboru současného stavu výchovy a vzdělání mládeže se zřetelem k perspektivám dovršení socia listické výstavby a přechodu ke komunismu v naší vlasti uložil těsněji různými formami organicky spojovat vyučování s výrobní prací žáků, prodloužit základní povinné školní vzdělání na devět let a do roku 1970 poskytovat většině mládeže plné středoškolské

vzdělání. Ke splnění těchto úkolů je nutno podrobit zásadní pře stavbě celý systém výchovy a vzdělání naší mládeže. II . NOVÝ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A JEHO DALŠÍ ROZVOJ

Předškolní výchova

8. Úkolem jeslí a mateřských škol je pomáhat rodině při vše stranné výchovné péči o děti. Jestliže v jeslích zdůrazňujeme ve dle zdravotní péče i úsilí o rozvíjení řeči svěřených dětí, pak v mateřských školách musíme zajistit, aby se v hravém zaměstnání dětí vedle dosavadních úkolů více osobitým a přiměřeným způ sobem posiloval zájem dětí o práci, o zkrášlování prostředí, v němž žijí, aby děti byly vedeny k samostatnosti a pořádku.

Síť jeslí a mateřských škol musí být uvedena v soulad s ná roky našeho hospodářství a kultury na zaměstnanost žen i s úsi lím žen samých stále více se uplatňovat ve společenské činnosti

i v práci v národním hospodářství. Průmyslové závody, podniky a JZD musí proto postupně ve větší míře za podpory odborových organizací a ve spolupráci s národními výbory zřizovat jesle a mateřské školy . Perspektivně bude třeba zajistit, aby byla všem dětem od pěti let umožněna docházka do mateřské školy. Základní a středoškolské vzdělání

9. Základním principem přestavby naší školy je organické spojení vyučování s výrobní prací. Tento požadavek je nutno uskutečňovat s ohledem na věk žactva. Proto bude správné roz členit středoškolské vzdělání na dva cykly . 519

První cyklus tvoří povinná všeobecně vzdělávací pracovní

a polytechnická škola pro mládež do 15 let – základní devítiletá škola.

Po 15.