Dokumenty z dějin KSČ [PDF]

Zitiervorschau

JN

2229 .A5 D643 1981

EDICE PRAMENY

MLADÁ FRONTA 1981

DOKUMENTY

ZZ

DĚJIN

KSC Universityof Virginia Library JN2229.A5 D643 1981 ALD

Dokumenty z dejin KSC : sbor

DX 000 916 58L

LIES

1

1

.

1

TY

UNIVERSI

1

A OF VIRGIVNII LLE S

CHARLOTTE

Y

LIBRAR

1

1

I

ABC MARXISMU / LENINISMU

1

EDICE

PRAMENY

P

MLADA FRONTA

SBORNIK

DOKUMENTŮ

( 1921-1980 )

1 1

1

PRAHA 1981

DOKUMENTY Z

DĚJIN

KSČ

EDIČNÍ RADA

Dr. JIŘÍ CBRNÝ, CSc. Prof. dr. JIŘINA POPBLOVÁ -OTÁHALOVÁ , DrSc . Dr. JAN SEDLÁČEK , CSc.

Doc. dr. VÁCLAV ŠEDIVEC, CSc. MARIAN GRÍGEL

JN

2229

AS DER 1981

Recenzoval: dr. Jaroslav Soukup, UML ÚV KSČ

ÚVOD

Posláním této publikace je přiblížit čtenáři historii strany , sníž jsou spojeny nejnovější dějiny našich národů. Od jejího založení uplynulo letos 60 let. Co je to za časový úsek ? Doba jednoho krátkého lidského života. A k jakým změnám během této jedné generace došlo ! Uskutečnilo se, co až do vzniku leninismu

a bolševické strany nebylo považováno mnohými za uskuteč nitelné.

Bohumír Šmeral, jedna z vedoucích osobností sociální de mokracie a později KSČ, vzpomíná na stav dělnického hnutí začátkem století v zemích západní a střední Evropy: „ Nesetkal jsem se ani v jednom případě... s autoritativním sociálně de mokratickým politikem nebo teoretikem , o němž bych nabyl dojmu, že aspoň jako s jednou možností počítá s tím , že sociální převrat může být dílem už našeho pokoleni."

Pro komunisty nebyl socialismus jen velkým cílem , povzbu zujícím nadšení a posvěcujícím denní práci, ale aktuálním , prak tickým úkolem . Čtvrtstoletí po vznikukomunistické strany se její zakladatelé stali spolu s jejími mladšími příslušníky uskutečňo vateli socialistické revoluce a pokládali základy socialismu. Již více než polovinu své existence prožívá komunistická strana ve výstavbě socialistické společnosti. Vzhledem k věkovému slo žení polovina našeho obyvatelstva nezažila vůbec kapitalismus, a nemá přesnější představy o podmínkách a problémech, v nichž komunistická strana zápasila a vyvíjela se. Neméně vzrušivá byla léta po osvobození,kdy se mnozí museli rozloučit

s představou budování socialismu jako s pochodem po široké dlážděné cestě pod oslnivým sluncem . Pro dnešní mladé lidi je představa např. o založení strany před 60 lety tak vzdálená jako pro zakladatele strany období, kdy do cházelo k prvým nesmělým pokusům o zakládání podpůrných a vzdělávacích spolků. Máme sice k dispozici četnou historickou literaturu, od souborných přehledů dějin KSČ po speciální

monografie, ale kdo se nechce omezit jen na to , co mu sepsali 7

historikové, sáhne po pramenech. Jsou to dokumenty, které po sobě zanechalo hnutí samo a které nebyly určeny k tomu, aby

zprostředkovaly historické znalosti. Vypovídají o době, o pů vodcích, kteří je vytvářeli, a o problémech , se kterými se hnutí

potýkalo, mnohem zevrubněji a všestranněji, než mohou učinit historikové.

Takových dokumentů je ovšem ohromné množství. A po něvadž jejich výběr je dán rozsahem publikace, mohou zachytit

pouzezlomky časových úseků, jen některé jevyči jejich stránky, jen úzký rozsah území a jen omezené množství problémů.

Publikování autentických pramenů má tedy své přednosti i nevýhody. Podle toho se takéna ně díváme. Jsou sice základními kameny, z nichž historik staví, ale jsou to kameny hrubé, jak je

vyvrhla příroda nebo poskytlo hnutí. Musíbýt teprve vysvětleny, zhodnoceny, porovnány s ostatními, vyloženy. Jejich prostý souhrn nevytváří ještě stavbu či historii. Přes vysoký stupeň analýzy nemůže dokument postihnout vždy zcela přesně celou komplexnost jevů, většinou neukončených , a z toho vyplývají cíchúkolů . Takových možných dílčíchnepřesností či nedostat ků si musíme být při studiu vědomi.

Úvodní dokument, jímž je projev vedoucí osobnosti mar xistické levice Bohumíra Šmerala na Ustavujícím sjezdu KSČ ,

výstižně objasňuje cestu vedoucí k založení strany. Obsahuje nejen hlubokou analýzu stadia soudobého světového i domácího vývoje, metodu budování strany ii jejích úkolů, ale nese v sobě i některé dosud nepřekonané sociálně demokratické názory. Pominuty jsou prvé kroky strany a období jejího vyzrávání.

Bylo vyplněno hospodářskými i politickými boji a z hlediska vnitřního vývoje hledáním a uplatňováním správné strategie a taktiky, jejímž jádrem byla taktika jednotné fronty a dělnicko -rolnické vlády. Proces bolševizace, který byl zahájen v roce 1924

a jehož podstatou bylo všestranné zdokonalování strany, měl svá úspěšná i méně úspěšná stadia. Jeho rozhodujícím mezní kem byl V. sjezd KSČ v r. 1929, který znamenal překonání hluboké vnitrostranické krize, přijetí nové bolševické linie a nástup nového vedení. Rozbor celé problematiky nejvšestran něji a nejhutněji zachycují jeho politické teze.

K starostem o chléb a práci, jež přinesla světová hospodářská krize, přibyly další obavy o udržení samotné existence našich

národů a celé země. Novou strategickotaktickou orientaci dal mezinárodnímu komunistickému hnutí VII. kongres KI. U nás

ji konkretizoval VII. sjezd KSČ , který odpovídal na otázku, jak 8

se bránit proti domácímu i zahraničnímu fašismu. Závažné místo tu připadalo mládeži, k níž se VII. sjezd obrátil se samo statným provoláním .

Další dokument je z následujícího sjezdu KSČ, který se však již sešel ve zcela jiné situaci - po těžkém , ale vítězně završeném národně osvobozeneckém boji. Komunisté usilovali o zajištění jeho výsledků a o další rozvíjení národně demokratické revoluce. Tuto linii můžeme sledovat v hlavním projevu VII . sjezdu KSČ v r. 1946 .

Únor 1948 jako završeni procesu přerůstání národní a demokra tické revoluce v revoluci socialistickou nastolil pro stranu nové

úkoly.Ústřední výbor se o nich chtěl poradit se vším členstvem , jak svědčí dopis k přípravě IX . sjezdu. Nová generální linie budování socialismu —- je nejlapidárněji formulována ve sjez -

dovém referátu K. Gottwalda.

Industrializace a úspěšný hospodářský rozvoj, kolektivizace zemědělství a převedení drobného živnostenského aa obchodního

podnikání do socialistických kolejí spolu s rozmachem kultury a vytvořením nové sociální a politické struktury znamenalo

vybudování základů socialismu dokončené na přelomu 50. a 60. let. Nemenší byla složitost socialistické výstavby na poli hospodářském , politickém i kulturním v 60. letech, provázená narůstáním subjektivismu v podmínkách zostřeného ideolo

gického zápasu ve světě. XIV . sjezd KSČ objasnil příčiny vý voje, vedoucího až k hluboké politické krizi let 1968–69, a za roveň schválil a ocenil způsobpřekonání krize novým vedením strany od dubna 1969. Uzavřel těžké a složité období v historii

strany a stanovil linii budování rozvinuté socialistické společ nosti.

Vcelku stranické dokumenty výrazně osvětlují cestu , kterou strana prošla. I když se výběr omezil jen na dokumenty nejvyš ších orgánů, nemohl zdaleka postihnout ani ty nejdůležitější. Odrážejí se v nich zkušenosti, které strana při vedení dělnické

třídy, pracujících a posléze celé naší společnosti získala. Doklá dají složitost problémů a svědčí o tom , jak je strana úspěšně zvládala. Redakce

9

Z PROJEVU SOUDRUHA

BOHUMÍRA ŠMERALA NA USTAVUJÍCÍM SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 14. - 16 . květen 1921

Soudruzi a soudružky !

Vývoj dělnického hnutí v Československu od převratu 1918 dál se cestou, která byla jiná než v zemích okolních , a pokud

cílevědomým vedenímmohl být vykonáván na budování strany vliv, pracovalo toto vedení jinými metodami, než jakých užívaly revolučně nejuvědomělejší skupiny a strany například v Maďar sku, Rakousku i Německu. Má -li dnes, po dvou letech , být charakterizována tato metoda

budování naší strany, řekl bych o ní toto : měla na zřeteli, aby československý proletariát přivedla pokud možno brzy k tako vému třídnímu poznání, k takové vůli a odhodlanosti k činům , jak to odpovídá revolučnímu smyslu dějinného období. Snažila se k tomuto cíli přivést ne malou skupinu, sektu , nýbrž velkou

stranu proletářských mas. Přihlížejíc k náladám , které na pře chodný čas se musely zmocniti i dělníků v národě, jenž si po

třistaleté nesamostatnosti opět vydobyl samostatný stát, v ná rodě, jehož veřejným míněním každou chvíli probíhají nové vlny vážných obav, že státní samostatnosti pozbude, přihlížejíc dále k úrovni vzdělání a celkové povaze československého děl nictva, nechávala prostě procházet dělníky názorným vyučo

váním skutečnosti. Nebyla však přitom pasívní, nečinná. Trpě livě, ale s velkou iniciativností a soustavnosti stále a stále upo

zorňovala masy na význam toho, co se skutečně dálo v zrcadle

skutečnosti, ukazovala jim jejich iluze, jejich omyly. Přitom neustrnula v dogmatu , ustavičně sledovala každou novou fázi vývoje událostí a sociálně revolučních zápasů v Rusku a v celém světě, stále se znovu učila, potvrzovala a ověřovala své dosavadní zkušenosti. Dnes jest příležitost, abychom posoudili bilanci

celkové naší linie za poslední dva roky.Jest dnes československý proletariát v sociálně revolučním , komunistickém uvědomění a ve schopnosti a ve vůli k činům také tak daleko jako proletariát o ze

mich okolních, kde při přibližně stejných poměrech řízeno bylo 10

dělnické hnutí jinými metodami - v Budapešti, ve Vídni, .

v Mnichově, v Berlíně - anebo nikoli ? Zodpovědění této otáz

ky je rozhodující pro správnost anebo nesprávnost našeho do savadního postupu. Kdybychom poznali, že vnitřní vývoj čes koslovenského proletariátu zůstal znatelně za stupněm , jehož dosáhlo revoluční dělnické hnutí v našem okolí, neváhali bychom

to přiznat, vyvoditi z toho důsledky a dosavadní metodu bu dování strany revidovati. Kdybychom však mohli na položenou otázku s čistým svědomím odpověděti kladně, pak bychom ne směli od dosavadní linie ustupovat v poslední chvíli,kdy má po ní dospět naše dělnické hnutí k závěrečným metám , k ustavení se ve stranu komunistickou .

Jaká bylaunás situace 28. října 1918, v den české nacionální revoluce ? Jediná třída, která mohla být nositelem revoluce z historického hlediska vyššího typu , revoluce sociální, třída dělnická, nebyla si ve své mase vědomatohoto úkolu. Nezapírám ,

že byla to také vina politiky, kterou jsem (ovšem v úplně

jiných poměrech, zejména jako někdejší místopředseda České ho svazu ), byl nucen dělat já sám , která vyvolala dezorientaci

vné řadách proletariátu, takže 28. říjen nebyl schopen samostat akce . Náš taktický oportunismus z dob války dal půdu pro český sociální patriotismus. Dělník, který si neujasnil, že jeho bida, jeho nouze je vyvolána nikoli příčinami lokálního významu nebo nacionálního rázu , nýbrž výhradně imperialistickou válkou,

dělník, kterému nebylojasno, že jestpotřebí obrátiti válku svě tovou v občanskou válku proti buržoazii, tento dělník se stal snadno obětí českého nacionalismu a sociálního patriotismu.

Český proletariát revoltoval 28. října z pohnutek sociálních, stejně jako za hranicemi legionáři, avšak následkem dezorientace,

způsobené oportunismem a sociálpatriotismem , nesprávně vedl svou revoltu jen proti Rakousku , a nejde dále také proti své buržoazii. S takovými dějinnými omyly se v historii setkáváme. Velmi často revoltující sedláci, nespokojeni s feudálním vyko řistováním , revoltovali proti němu pod zcela jinými hesly než sociálními, aniž dovedli odstranit příčinu své bídy, ba aniž

přesně seznávali, kde tyto příčiny tkví. Takto též revoltovala česká dělnická třída protiRakousku, očekávajíc, že s odstraně ním Rakouska zmizí i válečná bída a nouze. Národní osvobození,

využito buržoazií, stalo se brzdou třídní průbojnosti našeho pro letariátu, tak jako vítězná válka se velmi často stává pomocníkem vnitřní reakce. Takto jsme dosti dlouho po české nacionální re 11

voluci měli u nás takovou situaci, že buržoazii byl poskytnut hradní mír , velká většina dělnictva stála v národním táboře a vi

děla svůj podstatný úkolv budování republiky, aniž by pozoro vala, že nebuduje republiku svoji, republiku socialistickou, nýbrž že pomáhá upevňovat státní buržoazní aparát, který zítra se obrátí proti ní. Sociální patriotismus měl unás daleko solidnější

základnu v nacionální psychologii po 28. říjnu než kdekoli jinde v poválečné střední Evropě. Zatímco německá buržoazie v Německu a v německém Rakousku a madarská v Uhrách

byla diskreditována válečnou porážkou, česká buržoazie upevnila své pozice právě 28. října, stojic v čele národního osvobození. Proto měli jsme u nás podstatně jinou situaci než v okolních státech, ačkoli naše hospodářsko-sociální struktura jest podobná. V těchto poměrech, kdy u nás nemohlo býti řeči o tom , že sto jíme před bezprostředním výbuchem sociální revoluce, a kdy tudíž nemusila být vytvořena komunistická strana s takovým spěchem nako např. v Rakousku, Německu a Uhrách , kde bo řící se státní mašinérie buržoazie mohla býti jedním úderem roz bita, a kde tudíž před komunistickou stranou, byť' i kvantitativně

nepatrnou , stály velmi vážné úkoly, v těchto poměrech zvolili jsme metodu pozvolného vyrůstání ke komunistické straně. Tato metoda byla založena na úvaze, že v okamžiku, kdy sociál ni patriotismus triumfoval, ustaviti hned komunistickou stranu

by bylo sicepěkným činem , avšakbez praktického účinku ,neboť týmž okamžikem bychom se oddělili od mas nejuvědomělejších dělníků, politicky činných v sociálně demokratické straně, a zůstavili je sociálním patriotům . Bylo tudíž naší devizou : pracovati uvnitř strany, využíti stranického aparátu až do ma ximálního stupně, abychom vyvedli masy dělníků ze scestí, na něž od pevné linie třídní politiky sešly. Ani psychologický proces radikalizace mas nevyvíjel se kraj ními obraty. Dělník, který dnes je stoupencem sociálního re formismu, sociálního patriotismu, nebude zítra přímo ideově vyhraněným komunistou, nýbrž postupně odhazuje jeden opor tunistický názor za druhým a nakonec vyzrává ve skutečného, uvědomělého komunistu . Stačí, abychom pohlédli na sebe a po rovnali naše vlastní vyzrávání ke komunismu, aby každý z nás

potvrdil, že přerod ke komunismu byl u každého pozvolným procesem, a nikoli skokem . Jednou z podstatných příčin skoro

podivuhodného zjevu, že marxistická levice během dvou a půl poválečných let stala se největší dělnickou stranou v Českoslo

venské republice, a snad největší politickou stranou v Česko 12

slovensku vůbec, bylo to , že jsme nepostavili mezi sebe a ostatní

dělníky, řekněme v lednu 1919, příkrou mez , nýbrž že jsme postupně odstraňovali jednu oportunistickou iluzi za druhou, podchycujíce vždy masy při každém tomto kroku vpřed . Když

jsme několikaměsíční prací vyvrátili iluze o spolupráci tříd, když jsme jako výsledek této práce dosáhli toho, že značná část

bývalé strany, to jest značná část dělnických mas šla za námi v této otázce, ani tehdy ještě nevnucovali jsme masám názory, které by v té době nebyly pochopeny a jejichž vnucování by nás oddělilo od těchto mas, které jsme už měli za sebou v tak dů

ležité otázce. Ve válce nelze postupovati tak, že ihned , bez pří

prav přistoupí se k rozhodnému útoku. Konečný cíl, to jest zničení nepřítele, má sice vojevůdce stále na mysli, avšak dnes

dá rozkaz pouze k postupu o dva kilometry, zítra soustředí na tom nebo onom úseku svoji těžkou dělostřelbu, ostřeluje

nepřátelské pozice, zase pronikne vpřed na křídlech, a teprve když si takto byl připravil možnost k všeobecnému útoku, může

k němu přistoupit. Naším válečným úkolem bylo a je zničení kapitalismu revoluční cestou , a tento válečný úkol se nám roz kládá na několik užších , částečných úkolů , jakmile přistupujeme k jeho provedení.

Nemůže být řeči o vítězství proletariátu , dokud sám pro letariát stojí v nacionálním , nám nepřátelském táboře. Mluviti o sociální revoluci, a nemíti na mysli skutečný stav věcí, nepo čítati přesně se silami, které jsou kní nutny, je škodlivá fantazie, která může vážně ohroziti úspěch celé akce. Proto také pozvolné dobývání strany, které se mnohým zdálo zbytečným úkolem , je

nutným předpokladem budoucího úspěchu, neboť dokud budou se sociální patrioti opirat o stotisícovou stranu , dokud pomoci této stotisícové strany budou ovlivňovati další statisíce dělníků , do té doby nemůže být řeči o rozhodné ofenzívě proti kapita lismu. Dobývajíce velkou sociálně demokratickou stranu, obra cejíce její frontu proti buržoazii,vykonávali jsme velmi závažnou, velmi nutnou a velmi užitečnou práci, a tato práce nám teprve vytvořila velké komunistické hnutí, jež je zárukou našeho vítěz

ství. Že jsme postupovali správně, toho jest pro nás důkazem to, že to byla pravice, která učinila konec naší práce uvnitř strany a raději stranu v srpnu minulého roku rozbila, aby zachránila pro sebe zbytky strany, aby postavila mimo náš ideový vliv příslušníky v Plzni, v Mor. Ostravě a jinde. Jestliže jsmeaž do srpna minulého roku byli v jednotné straně s pravicí, pak jsme

to nečinili proto, že jsme chtěli s Bechyněm a Tusarem udržet 13

jednotnou frontu , nýbrž proto , že jsme chtěli udržet jednotnou frontu s dělníky, odhalit sociální patriotismus, reformismus, a úplně oddělit sociální patrioty od mas. Srpnovým rozhodnutím zastupitelstva byl učiněn konec jednotě strany a ustavili jsme se jako strana samostatná. Ta část dělníků, která zůstala v pravici, vypadla tím z našeho bezprostředního ideového ovlivňování, přímá cesta k nim byla nám zatarasena. Ovšem nehledě na všech ny pokusy vlády a pravice, nemohly nám k nim zatarasit cestu docela, vývoj věcí, události od srpna do května a zvláště události prosincové nám otevíraly cestu k dělníkům ; získali jsme během osmi uplynulých měsícůřadu velmi cenných úspěchů.

Proniknuti naší strany na Ostravsko, do velikého, velmi dů ležitého průmyslového střediska, průlom v Plzni - to jsou úspěchy, které nám přinesl v tomto směru prosinec. Pravice ukázala se před očima dělníků skutečně jako strana jdoucí ruku v ruce s buržoazií, tisíce dělníků, které šly v jejích řadách , byly -

právě prosincovými událostmi a vládní perzekucí probuzeny a přešly k nám .

Nyní, dva a půl roku po 28. říjnu, máme u nás — mírně od hadováno - třistatisícovou stranu, stranu , jež má nesporně

většinu československého proletariátu na své straně. Je to roz hodně velký úspěch , úspěch, jehož velikost si uvědomíme,

když si připomeneme, že relativně, vzhledem k počtu obyvatel stva a počtu dělníků v Československu, byli bychom největší

stranou III. internacionály, a absolutně, podle počtu členů, následovali bychom ihned za Komunistickou stranou Ruska

a Německa. Spojená německá komunistická strana má kolem půl miliónu členů proti 60 miliónům obyvatel a 22 miliónům osob , zaměstnaných v průmyslu a zemědělství. U nás máme poměr 350 000 organizovaných členů, 13 miliónů obyvatel a 3 600 000 dělníků. Podle počtu členů jsme daleko před francouzskou a italskou soudružskou stranou , které vykazují čísla 140 000

a 180000 (před rozkolem v Livornu). Dospěli-li jsme k takovým číslům , pak je to známka, že naše taktika vV hlavních rysech byla

správná a v našich poměrech úspěšná. Nechceme nikterak za krývat, že slabou stránkou této taktiky bylo, že jsme v jednotlivých fázích našeho vyrůstání ke komunistické straně nebyli dostatečně čistí, že například marxistická levice před jedním a půl rokem více se blížila typu německé nezávislé strany než strany komu nistické. To však spočívá v základech metody, kterou jsme zvo lili. Bylo to postupné zrání, vyrůstání ke komunistické straně co

možná kompletně, v největší mase. Tak například zrála levice 14

v německé nezávislé straně, a jen díky tomu, že tento proces se

vyvíjel postupně, vznikla tam velká komunistická strana. 450 000 členů německé nezávislé strany přijalo komunistický program , vyzrálo a společně s bývalou Komunistickou stranou Německa tvoří nyní sekci Komunistické internacionály v Německu . Ovšem musíme si být vědomi, že velká strana není žádným fe tišem , ničím absolutním , nýbrž že je jen nástrojem k dosažení vyššího cíle, jímž je vybudování socialistické společnosti. Rovněž musíme si být vědomi, že vzrůst strany má své hranice, že nesmí se u nás opakovat to, co bylo zvykem ve staré německé sociální

demokracii, totiž aby se učinila strana přístupnější,slevovalo se z jejího programu a byly činěny ústupky buržoazii.Velká strana není samoúčelem , nýbrž jen prostředkem k dosažení cíle. Vzhledem k tomuto výsledku, soudruzi, myslím , že dnes, po svědomité práci dvou let, máme plné právo hrdě zvolat do celého světa a do řad internacionály : „ Dnes už se nemůže více říkati,

že by masy československého proletariátu byly při nástupu na frontu světové sociální revoluce pozadu . Dnes už smíme říci, že stupeň , na nějž se vyvinulo děſnické hnutí československé, se vyrovná stupni, na němž je dělnické hnutí v okolních zemích.

Dostihlo jejjak revolučním uvědoměním , takschopností a vůli k činům . “ Musíme si uvědomit tento stav , abychom sami ne

podceňovali výsledky dosavadní činnosti a aby radost z nich byla pro nás všechny vzpruhou k dalšímu vypětí sil a k další nadšené práci. Myslím , že ještě před půl druhým rokem nikdo nepředpokládal, že tempo, jakým se dělnické hnutí u nás vyvíjí, bude poměrně rychlé. Soudruzi, chtěl bych mít nadlidskou schopnost, abych

vlil do srdcí všech našich pracovníků hrdost a radost, jakou právem můžeme míti z toho vývoje. Dnes jsme zde na sjezdu, abychom před tváří celého národa prohlásili se pro komunismus

a vstoupili do III. internacionály ! Vzpomeňme si, jak je tomu dlouho , že slovo bolševik se vůbec nesmělo nahlas vyslovit a jméno Lenin bylo jednou znejhorších nadávek českého jazyka, jak zlomena byla celá páteř dělnického hnutí; proto nemohu uvést výraznější doklad, než když připomenu úlohu, kterou ne zdánlivě, zevně, vnuceně, ale skutečně hrál jako „ socialistická“ autorita ve vnitřním cítění u dělníků pražských továren americký spekulant Voska. A dnes máme za sebou náš První máj!

Dnes zahajujeme sjezd, na kterém měšťáctvem celého světa zběsile nenáviděný a potupený prapor komunismu chceme roz vinout v čele svých řad. Naše hnutí provedlo na podzim větší 15

očistu od pravičáckých zrádců a kolísavých centristů , což se stalo organicky, jako když zralý plod spadne ze stromu, a bez roz tržky širokých vrstev proletářských příslušníků strany! Po ti sících zatýkali, vrhali do žalářů, výjimečnýmisenáty odsuzovali jako „ velezrádce “. Ukradli nám všechny technické prostředky

propagandy, pomocí měšťáckých soudců, pomocí četniků a po licajtůza majetek soukromých vlastníků prohlásili Lidový dům ,

tiskárnu, jediné místo ke schůzím proletariátu uprostředPrahy. Zatlačili nás do sklepa, ztížili možnost tiskové agitace. Dnes každý dělník cítí, že otázka ústředních orgánů, jež si vybudovaly masy chudých po haléřích za dvacetiletí, stala se symbolem stavu bezprávnosti, s níž musí nesmiřitelní odpůrci kapitalismu

počítati vtomto „ demokratickém “ státě. Věříme ve veliké dějinné poslání československého proletariátu ! Věříme ve veliké poslání dělnické Prahy! Slibujeme: Učiníme vše, aby vláda buržoazie v celé střední Evropě byla zlomena a aby se v srdci střední Evropy, uprostřed Prahy, tam , kde jsou dnes prolitou dělnickou krví posvěcené, dělníkům přechodně ukradené prostory Lido

vého domu, jednou tyčil obrovský mezinárodní chrám práce, pomnik mučedniků, pomnik padlých oběti, slavnostní symbol zvítězivší triumfující třidy dělnické. Taková je v podstatě bilance citů, které dnes ovládají naše hnutí a jimž pokusil jsem se dáti výraz slovy, která nikdy plně nemohou vystihnout skutečnost. Než vraťme se opět k chladné

rozumové analýze. Uvažujme dále s klidnou, nepředpojatou kritičností, kontrolujme a přezkoumávejme znovu a znovu své

stanovisko, promysleme znovu a znovu všechny skutečnosti, aby bylo všechno uváženo dřív, než závazným usnesením tohoto sjezdu určíme si cestu dál.

Jest nynější dějinné období opravdu revoluční ? V prvé řadě, majíce před očima zkušenosti posledních 6 měsíců, chceme se zamysliti nad otázkou, která je otázkou našeho svě domí, jejíž zodpovědění je základem pro všechen náš postup. Žijeme opravdu v období revolučním , obdobném přechodu z feudalismu do kapitalismu, žijeme opravdu na přelomu dějin , žijeme opravdu uprostřed nebývalé světové hospodářské a po litické krize, jak jsme předpokládali při jednání na zářijovém sjezdu ? Jsou jednotlivci, kteří ještě před půl druhým rokem stáli 16

s námi v jedné řadě, a kteří se dnes stavějí do jiné fronty. Odů vodňují změnu svého stanoviska názorem , že krize kapitalismu je překonána , společnost že znovu vrůstá do normálních soukro

mokapitalistických forem , že sám Lenin obnovuje v Rusku staré řády a zařizuje státní politiku Ruska na trvalý poměr s ka pitalistickými státy. Neváhám říci otevřeně: Kdybychom byli přesvědčeni, že takový stav skutečně jest, že pominula v tomto dějinném období situace, ve které lze s nadějí na výsledek sou středit světový tlak proletářské třídy na zvrácení kapitalistických řádů a k prosazení vlády proletariátu za 24 hodin , jediným hla sováním mezinárodního sjezdu změnili bychom celou soustavu své taktiky a přizpůsobili bychom ji změnivším se poměrům . Vždyť stejně se zachoval Marx, když přešlo období akutní revoluční krize roku 1848 a kapitalistická společnost ještě znovu pevně zapadla na desetiletí do svých starých ložisek . Tím bychom se nijak nevzdávali svých konečných revolučních cílů , hnali

bychom kodpovědnostisocialistické oportunisty, jejichž pomocí a zradou by kapitalistická společnost zachránila se z krize , vy volané světovou válkou, a věřili bychom , že náš den přece jenom přijde. Hospodářská krize světa Ale nemám dojem , že by posledních 6 měsíců přineslo vážnější příznaky kapitalistické obnovy. Nezmenšila se finanční krize států. Řada států, mezi nimi i náš stát, i v tomto půlroce žila z nových dluhů, rozmnožovala břemeno státních dluhů stejně jako za války a udělala nové kroky k propasti státního bankrotu . Nezmenšila se krize výrobní, naopak, teprve teď dostáváme se do stadia, kdy kapitalisté začínají zavírat podniky, ač masy lidu mají takovou potřebu práce a výrobků. Teprve teď začíná ve všech státech katastrofální nezaměstnanost, hlad a zoufalství statisíců dělníků a příslušníků jejich rodin . A může kdo říci, že

nastal podstatný obrat k lepšímu v otázce drahoty, v otázce bytové, v otázce rozvrácených financí obcí ? Postupuje zproleta rizování nejen dělníků, ale také živnostníků, malých obchodníků,

úředníků a inteligence. Pozemková reforma končí ostudou a na obzoru je velká krize drobných zemědělských vlastníků.

Čtyřletáimperialistická válka, jež měla ohromným státním aliancím , Dohodě a centrálním mocnostem sloužiti jako prostře

dekk hospodářskému rozkvětu, dialekticky se proměnila v pravý opak, stala se východiskem všestranného rozpadu a zániku 17

2

Dokumenty z dějin KSČ

kapitalistických řádů. Při daném stavu kapitalistické dezorga nizace světového hospodářství se kapitalismus může vrátit

k akumulaci jen tehdy, když předběžněještě více stlačí materiální úroveň dělnické třídy, aby takto mohl shromáždit materiální

hodnoty, které jsou nutnépro vyšší výrobnost. Proces výrobní se skládá ze vždy opakujících se procesů reproduktivních, a re produktivní procesmůže být větší než předcházející jen v tom případě, kdy uvedeme do výroby větší množství technicko -vý

fobních sil, což předpokládá jistý úbytek z předcházejícího procesu reprodukčního. Aby byl získán tento zbytek, musí kapitalismus stlačit hmotný ekvivalent, který dostává proletariát, jinými slovy zvětšiti nadhodnotu. V každodenní životní praxi vidíme vždy znovu se opakující snahu kapitalistů zmenšiti mzdy dělníků, a na druhé straně boje o zvýšení nebo zachování mzdy,

což jejen vnějším vyjádřením uvedených ekonomických vztahů tříd . Proto také potlačení této linie kapitalistické obnovy musí vyvolat zostřený třídní boj a ještě více porušit společenskou

rovnováhua uváděti do pohybu vždy širší aa širší vrstvy. Zde se několika slovy dotknu buržoazních plánů, tzv . „ ozdraveni“, „ reparace“ a „ rekonstrukce “ . Kapitalismus, aby se přenesl přes nejkritičtější poválečné období, potřebuje, aby ve svých snahách stlačil hmotnou úroveň proletariátu , aby takto mohl

přistoupit k „ reparaci“ výrobního aparátu, nebyl rušen revo lučními výbuchy, stávkami, sabotáží. Potřebuje, aby se pracující vrátili ke staré, vysoké intenzitě pracovní. A proto apeluje prostřednictvím sociálních reformistů na dělníky, aby pracovali, ukazuje na to, že budou -li pilně pracovat, vejde život do nor

málních předválečných koleji, a že takto sami dělníci budou se mít lépe atd . Pravou podstatou všeho toho není nic jiného než návrat ke kapitalismu, pokus o překonání velké poválečné krize, a zde jsou sociální reformátoři určeni buržoazil k tomu, aby zmír

nili revoluční odpor dělnické třídy proti novému upevnění kapitalismu. Není potřeba mluvit o tom , že důsledně třídní, důsledně revoluční strana proletariátu, strana naše, strana ko munistická, se na tyto rekonstrukční udice buržoazie nechytí. Politická krize Evropy

Vedle krize hospodářské maří každý pokus o znovuvybudování Evropy velká krize politická. Versailleský mír ochromil výrobu největší evropské země — Německa - zkomplikoval poměry 18

ve střední Evropě tak, že místo aby se přistoupilo k plánovité práci, křádnýmhospodářsko -výměnným stykům , byť idováleč ného rázu, bylo v kontinentální Evropě všechno zamotáno, spleteno auvedeno ve zmatek. K tomu se přidružovala z hospo dářského hlediska nesmyslná — pro zásobování Evropy přímo

katastrofální- politika blokády Ruska, státu objímajícího jednu šestinu plochy celé zeměkoule. Polsko bylo po několika letech

války znovu vrženo proti Sovětskému Rusku, opětně byly pro mrhány nesčíslné miliardy hodnot, zabrzděna konsolidace vý chodni Evropy, následkem čehož pociťujeme v celé Evropě

nedostatek potravin a budeme jej pocitovatještě dlouho.Všechny evropské státy se octly v nesmírně těžké hospodářské situaci. Zdá se býti přirozené, že Zz této situace by se mělo hledati vý

chodisko společnou prací, společným úsilím a vzájemnou po mocí. Avšak kapitalismus to nedovede. Kapitalistické státy nedovedly politicky rozřešit poválečný stav a nedovedou jej vyřešit ani hospodářsky. Místo vzájemné pomoci snaží se jeden stát zachrániti se ekonomicky nemilosrdným vykořisťováním druhého. Silnější rdousí slabšího, Spojené státy Anglii, Anglie kontinentální Evropu, Francie Polsko, Československo a celou střední a jihovýchodní Evropu. Odrazem těchto poměrů jsou valutární vztahy. Valuta čsl. byla stlačena na 7,5 % své doválečné

hodnoty, ačkoli kupní její síla je nesporně větší. Československo není ovšem samo; rovněž velice je stlačena francouzská, italská,

rumunská valuta. Československo, které jest tísněno státy hospodářsky nebo finančně silnějšími, opět se částečně hojí tím , že stlačuje valutu a vykořisťuje tak státy slabší, jako německé Rakousko.

Tento valutární souboj velmi zřetelně ilustruje podstatu kapitalistických řádů. Bezmezné vykořisťování tak jest spojeno, spoutáno s kapitalismem , že tento se marně snaží vyplésti se z vlastních pout. Valutárníspekulace, stlačení valut evropských států vyvolává těžké následky, podlamuje kupní silu států a tím

brzdí a iznemožňuje čilejšísměnné styky. Kapitalistické státy se pokusily na podzim minulého roku na konferenci v Bruselu vyjíti z této slepé uličky, rozešly se však , aniž něco učinily , aniž

napravily nesnesitelné poměry . Versailleský mír je aktem a zá roveň dokumentem této dezorganizace, jejíž druhou stránkou je 1

valutární anarchie . Tedy nejenže světová válka vyvolala takový zjev, že například v kontinentální Evropě klesla těžba uhii

1

o 40 %, nýbrž vzájemné hospodářské styky kapitalistických států

1

byly tak dezorganizovány, že těchto 60 % těžby uhlí nemůže být 19

racionálně využito. Když v Severní Americe hnije bavlna pro nedostatek kupců a když v tutéž dobu ve střední Evropě stoji textilní továrny, které, kdyby byly uvedeny do chodu, mohly by vyrobiti milióny metrů sukna a zaměstnati statisíce dělníků,

pak to je pro nás apro všechny soudné lidi zřejmým důkazem toho, že řád, v němž je takový stav přirozenou věcí, je absurdní, nepřirozený a nemožný. A tato bavlna nenípřevážena do Evropy nikoli proto , že není dopravních prostředků, jež by ji mohly

přepravit, nebo že se nejeví v Evropě potřeba textilních tovarů, nýbrž proto, že kapitalistický řád je tak hluboko zapleten do roz porů, že se z nich nemůže vyplést, že je svým vlastním hrobařem . Všude se staví do cesty skutečnému ozdravení a pozvednutí výrobních sil tolik překážek, tolik umělých přehrad , že kapita

listický svět stále tone ve výrobních a odbytových krizích , ne zaměstnanosti, valutárních krizích atd. Počet nezaměstnaných po krátkém období zdánlivé konjunktury znovu rapidně stoupá. V Anglii je nyní více než 1 milión nezaměstnaných , v Německu

800 000 a u nás v Československu stoupl počet od ledna o 100 % . V tomto stavu zmatku a nepořádku bude kapitalistický svět ještě dlouho, ohromná většina lidu bude strádat nedostatkem a zi

mou , dokud tyto poměry nevybičují a nevyvolají tolik revoluční energie, kolik je jí potřebí, aby kapitalismus byl překonán novou

společensko -výrobní organizacívyššího typu, organizací socialis tickou . Nyní jsme právě svědky tohoto velikého historického

procesu , že se na jedné straně zřetelně, přímo hmatatelně roz padává jeden společenský řád, a na druhé straně vzniká uvnitř

této rozkládající se společnosti pevné jádro — komunistická strana, která seskupujevždy větší avětšímasy nejuvědomělejších lidí a vede je k východisku z tohoto rozkladu a tlení, vede je do nové,vyšší společenské formace. Vzhledem k velikosti problémů nestačí parlamentarismus, jen

diktatura proletariátu je východiskem k novému životu ! A tak myslím , že dnes i nedělnická veřejnost bude lépe chápat slova, která bude slyšet na našem sjezdu o diktatuře proletariátu, než je chápala ještě při sjezdu zářijovém . Přijdou jim na chuť mnozí, na něž ještě před šesti měsíci působila jen prázdným ,

neživotným dojmem .Nyní i duševně proděláváme za půl roku rychlejší vývoj než v dobách normálních za půlstoletí. Nepro cházíme všichni neobyčejně účinným názorovým vyučováním o tom , že pouhá metoda parlamentární nestačí na rozřešení úkolů tak ohromných, jaké nutněvyrůstají z nynější doby ? Jedině práce může zachránit svět, a proletariát dá práci, 20

aby zachránil svět.Ale podmínkou , aby ji dal,jest,aby práce byla osvobozena. Žádná moc na zemi nedonutí dělníky , aby kovali sami na sebe nová pouta , aby znovu skláněli se do podmínek

faraónského otroctví, aby zvýšili pracovní výkon za tím účelem , aby mohly být zúrokovány a spláceny dluhy kapitalistické a militaristické minulosti, aby soukromí kapitalisté , velkostat káři, spekulanti koristili z nich novou nadhodnotu a z nahro

maděné nadhodnoty budovali nové pilíře své nadvlády. Lid bude pracovati, uvědomělá jeho část bude pracovati, a druhá část bude budto s sebou stržena, anebo dělnickou vládou k plně ní povinností donucena. Ale napřed musí být stát v rukou pra cujících lidí, vlády dělníků a rolníků. Ten , kdo pracuje, musí

vědět, že pracuje ne pro příživníky a lichváře, nýbrž sám pro sebe, pro své děti, pro svou třídu. To je soustava,která umožní

plánovité využití práce ve prospěch celku, která zachrání spo lečnost Zz anarchiea rozvratu , až parlamentarismus projeví svou neschopnost řešit obrovské problémy této epochy, to je smysl a obsah diktatury proletariátu !

Organizace a ideová propaganda Vycházím z hlediska, že krize kapitalismu překonána není, že svůj vývoj poměrůve všech státech potvrzuje správnost na zoru , zněhož jsme vycházeli na sjezdu říjnovém , že jsme opravdu v revoluční epoše, na přelomu dějin , uprostřed veliké světové války proletářské třídy za svržení kapitalismu. Ale právě proto ,

že jsme si toho vědomi, máme právo a povinnost svědomitěaa bez zaujatosti kterýmkoli směrem zkoumat otázku : jaké operace jsou a pravděpodobně budou pro nejbližší dobu , pro nejbližších 6 měsíců nebo pro nejbližší účely na tom úseku fronty, který je obsazen naším oddílem ,co se může a co se má stát v nejbližší době právě na území Československa ? V tomto ohledu dovolte mně, soudruzi, vysloviti názor, že naše hnutí, zejména když ustaví se na tomto sjezdu ve stranu komunistickou, má velkou vnitřní potřebu, aby na jistou dobu

mohlo se věnovati vnitřní konsolidaci, práci organizační, pevně semknout masy , jež vzdor a idea k nám přitáhly, a práci ideové,

výchovné, propagandistické, zejména velké propagandě tiskem . Nemůžeme říci, bude-li nám tento čas popřán. Kdyby došlo

v Německu nebo v jiném velikém státě k převratu, je samozřej mé, že bychom museli ihned zahájit činnost jiného druhu. Ale 21

nedojde - li na celkové linii fronty světové revoluce k událostem

nepředvídaným , máme před sebou v prvé řadě úkol tento. Ozvaly se už hlasy, které s tímto míněním nebyly spokojeny

a označovaly je za „ oportunismus“. Soudruzi, též protipodobné revoluční netrpělivosti musíme táhnout pevnou čáru . Jakmile jednou víme, že jsme ve válce, nesmí být kvalita určeného oddílu

ve frontě posuzována podle toho, začne- li ihned střílet jako blá

zen , sotva dostane se k patronám , nýbrž podle toho, jak dovede se ovládat a ukázněně čekat na chvíli, kdy jeho vstoupení do akce bude míti smysl. Přitom nesmíme brát zřetel jen na to , můžeme- li

se podle našich poměrů odvážit útoku, nýbrž vždycky musíme přihlížet k celkové situaci přinejmenším ve střední Evropě. Otázka taktiky nejbližší doby souvisí velmi úzce s otázkou tempa socialistické revoluce a tempa rozkladu kapitalistického zřízení ve střední a západní Evropě. Je možno si představiti dvě formy zániku kapitalismu; katastrofu, rychlý pád, nebo ne zadržitelné tlení, postupný rozklad, během něhož se v západní Evropě konsoliduji komunistické strany, revoluční kapacita

bude během tohoto procesu stoupati, až dojde k výbuchu, jenž smete kapitalistickou společnost. Zakončení tohoto procesu přechází tím do prvé formy, formy katastrofy. Celá věc tím pře chází tedy k ocenění, k všestrannému zhodnocení situace, v níž

je kapitalismus. Stojíme před okamžitým zánikem kapitalismu, před okamžitou katastrofou, či ve vleklé krizi, v hnilobném roz kladu, jenž v době poměrně delší skončí sociální revoluci ? Vyřešení této otázky závisí v hlavních rysech na dvou činitelích , na hospodářské situaci poválečné Evropy i na rychlosti, s jakou budoudělnické masy přijímat revoluční komunistický program . Přitom musíme si uvědomiti, že oba činitelé nejsou na sobě nezávislí, nýbrž že je mezi nimi funkcionální vztah: půjde-li hospodářský rozklad rychle, pak také na něj budou rychleji reagovat dělnické masy.

Zkoumáme-li hospodářskou situaci, pak nemůžeme ve střední Evropě přehlédnout jednotlivé známky, nasvědčující, že stojíme

spíše uprostřed vleklého procesu tlení než před bezprostřední katastrofou. Porovnáme-li výrobu západoevropských států roku 1920 s jejich výrobou ke konci války nebo v prvním pololetí 1919, tu nemůžeme říci, že by tendence byla jenom zhoršující, jsou také zřetelné příznaky jistého částečného zlepšení. Ovšem

nehledě na toto částečné zlepšení, všeobecná hospodářská situace zůstává neobyčejně těžká a nikde nelze ještě pozorovati návrat k „ normálním “ předválečným poměrům , jež samy o sobě byly 22

1

dostatečně „ nenormální“. Pozorovali jsme dokonce, že během uplynulých osmi měsíců proběhla cenová křivka celou amplitu dou , ktivkou klesajícího, stoupajícího, klesajícího a zasestoupa jícího vlnění, že po prosinci, kdy ceny dosáhly nejvyšší hladiny, na několik měsíců klesly a nyní opět stoupají. Zdá se tudíž, že

v takovém stavu částečných konjunktur , částečných zlepšení a opětovnéhozhoršování bude poválečná kapitalistická Evropa ještě dlouho, že celková hospodářská situace bude stále špatná,

a zatim revoluční sily tak vyrostou, že budou schopnykapita :

listický řád překonati. Kdybychom zjistili, že hospodářská si tuace je během roku 1921 horší než v roce 1918 anebo 1919, pak bychom měli právo očekávat brzký, bezprostřední krach kapita lismu; jinak jsme nuceni přikloniti se kmyšlence, že rozkladný proces bude ještě pokračovati, aniž by nás přivedl k okamžité katastrofě.

5

‫܀‬

1

Druhý faktor, na němž závisí vyřešení tohoto problému, je stav revolučních sil, bojujících proti kapitalismu. Sociá voluce nemůže být chápána jako něco mechanického; hospo dářský rozklad in concreto ještě není revoluci. Revoluce se usku tečňuje tehdy, když statisíce a milióny lidí, dělníků si uvědomí, že stávající řád musí být odstraněn . A moderní revoluce se liší od pudových výbuchů dřívějška ještě i tím , že tisíce a statisíce dělníků vědí, co postaviti místo starého řádu, že jdou vědomě za

2

ideálem socialistické, komunistické společnosti. Dělník , stou

1

penec sociálně patriotické sociální demokracie, také zakouší bidu, avšak nerevoltuje, neboť chová ještě iluze omožnosti zlepšení cestou parlamentární demokracie aa reforem . Teprve tehdy,když se postaví do našich řad , teprve tehdy, když je veden komunistic kou stranou , je revolučním atomem , revoluční silou . Rovněž tak

jako rusky délník, trpící bidou a zimou daleko více než český dělník , je revoluční silou, ačkoli nerevoltuje proti vládě, neboť

je veden komunistickou stranou, jež mu pravi, že trpí proto , že kapitalistická Evropa chce zničiti socialistický stát, a proto blokuje Sovětské Rusko a vede proti němu ustavičnou válku,

aon svým strádáním pomáhá vítězství socialismu. Jak patrno, D

ideologičtí činitelé mohou vykonat určitývliv, takže hospodářský stav se nevyvíjíabsolutně, bezprostředně a nezávisle na lidském vědomí. Stoupání revoluční vlny je patrno právě na tom , jak šíří se kruh těch, kteří jsou na straněrevoluce, kteří jsou nejen

1

nespokojeni, nýbrž i vědoměnespokojeni, tj. jdou za ideálem nové společnosti. V Rusku před 7. listopadem 1917, před vý buchem proletářskérevoluce, šla za revoluci, za komunistickou 23

stranou zcela jasně většina dělnické třídy. Volby do Petrohrad

ského a Moskevského sovětu, volby ve všech důležitých prů myslových střediscích i v severníarmádě nejjasněji prokázaly, že sociálně patriotické strany menševiků a sociálních revolucio nářů jsou potřeny a že majorita dělníků a vojáků jde za komu nistickou stranou. A jen potom přistoupili ruští soudruzi k roz hodné revoluční akci. Revoluce má svou objektivní diagnózu, objektivní příznaky, které nemůžeme pominouti a nahraditi pouze prvky vůle, byť bychom i tuto dovedli vystupňovat do krajnosti. Kdybychom použili tohoto měřítka k rozboru situace

třídních sil, působících ve střední Evropě, proti kapitalismu, pak nemůžeme říci, že stojíme určitě před takovým jejich vzrů stem , aby se mohlo mluviti o příznacích bezprostředni revoluční akce, tak jako se o nich mohlo mluvit v říjnu 1917 v Rusku.

Je mnoho příznaků, věcně nasvědčujících tomu, že právě teď spíše procházímefázíshromaždovánía organizování revolučních sil. Chceme mít komunistickou stranu jako velikou stranu mas !

Když úmyslně nezavíráme oči před tím , že obraz třídních sil působících proti sobě v přítomné době, třebaže celkové stadium revoluční zůstává, přece jen se ve střední Evropě změnil od

listopadu 1918 v tom směru, že buržoazie středoevropská pře konala první kritický okamžik po vojenské porážce a že přistou pila k znovuvybudování starého utlačovatelského aparátu , pak musíme v tomvidět další vážný důvod pro stanovisko, abychom budovali velikou komunistickou stranu, chceme- li vážně po mýšleti na překonání kapitalismu. Po událostech v Německu

a po prosincových událostech u nás není nejmenší pochyby, že

sociální patrioti v rozhodných okamžicích vystupuji jako přímí obhájci kapitalismu. Můžeme je a kapitalismus přemoci jen tehdy, budeme- li velikou komunistickou stranou , stranou mas.

Úkolem naším pro nejbližší dobu je organizačně i ideově zkonsolidovati stranu, obnoviti technické prostředky pro její vedení. V Praze stále ještě nemáme ani místnost pro redakci. Postarat se o její finanční zajištění, dáti do pořádku tisk a ihned začíti velikou propagandu tiskovou . Kromě toho však se musíme snažiti rychle uplatniti svůj vliv na proletariát, který dosud neni vtažen do rámce naší organizace politické, a pak na vrstvy polo proletářské, které, třeba měly jistý majetek nebo zdánlivě pevněj 24

ší postavení než dělnik, nevykořisťujíce druhých, odkázány jsou žíti jenom z práce vlastních rukou nebo hlavy. Poměr strany k oběma těmto vrstvám je z hlediska sociální revoluce nejvýš

důležitý. Náš poměr k odborům byl přesně formulován odpovědí Unii

železničních zřízenců , na které se usnesl výkonný výbor strany. I to, co je v tomto projevu řečeno, platí oficiálně, a já myslím , že vzhledem k času stačí, když také na fóru sjezdovém prostě prohlásím závaznost těchto hledisek jménem celé strany, aniž

bych je potřeboval podrobně opakovat. V podstatě dá se naše stanovisko k odborům vyjádřit slovy : „ Nikoli tříštit, nýbrž pronikat nekompromisnimi ideami!" Pro sblížení všech chudých lidí

poměr k středním vlastníkům a inteligenci Kromě odborů musíme však věnovat pozornost též jiným vrst

vám proletářů, kteří dosud jsou mimorámec naší strany. U nás je ten stav, že veliké vrstvy proletářských živlů jsou organizovány ve straně českých socialistů, katolické i agrárni. O těchto stranách je možno říci, že dnes mají více proletářských živlů než sociální

demokracie ( pravice ), od které se dělnické masy odklonily. Také tyto proletáře v jiných stranách musíme burcovati k tříd nímu a revolučnímu uvědomění. Tito lidé jsou v dosavadních

stranách dosud jen silou setrvačnosti. Dostali se do nich před válkou , kdy pohnutky nacionální a na Moravě a Slovensku kon fesionální hrály v jejich myslích mnohem větší úlohu než dnes.

Je to zjev úplně nepřirozený a nemožný. Takový proces obnovy a očisty, jaký prodělala sociální demokracie v poměrech úplně změněných , musí prodělat každá strana, ve které proletářské živly jsou. Jsou už také příznaky, že k tomu dojde. Je levice u českých socialistů, je kvašenímezi dělníky ve straně katolické, je zřetelné hnut nespokojenosti mezi částí domovinářů vestraně agrární. My musíme účelnou taktikou působiti k tomu , aby vše, co spojuje chudoba, a co proto patří dohromady, se co nejdřív aspoň sblížilo . Přitom je nutno důrazně vystupovat proti boháčům ; vůči chudým lidem , třeba zatím politicky stáli proti nám , se osvědčuje taktika vysvětlování a trpělivosti. V řadách inteligence musíme rozptýliti znepokojení prove

dením důkazu , že není pravda, jako by naše hnutí ohrožovalo národní samostatnost a nemělo pro ni smysl, naopak, že versailleská 25

koncepce zahraniční politiky, vytvořená kapitalistickými vlá dami,a ve vnitřních poměrech sobectví boháčů a mocných mohly

by nás vésti znovu k Bílé hoře, a že záchrana před tím není ve

spolupráci s boháči vlastního národa,nýbrž ve vytvoření jednot né mezinárodní fronty revolučních dělníků všechnárodů v tomto státě žijících . Dále musíme inteligenci přesvědčiti, že při orga nizaci plánovitého hospodaření socialistické republiky bylo by

jejích odborných znalostív nejvyšší míře potřebí, že by proto byla více ceněna a měla příležitost mnohem více se uplatniti než v překrveném , byrokraticko -správním aparátu organizace dneš ního státu . Pro sebe pak zase z potřeby inteligence vyvozujeme, že je potřebí strany, která zavčas dovede nejlepší živly inteli gence získati, předejíti zavčas tomu, aby zbytečně nebyly zatla čeny do kontrarevoluce a sabotáže a aby mohlo býti v případě

vítězství jejich odborných sil k výstavbě ihned použito . Když budeme postupovat touto metodou , věřím , že v Československu

dojde k naprosté změně politického rozvrstvení, že dosavadní strany budou rozloženy, proletářské živly z nich vytaženy, mezi sebou sblíženy a seřazeny ke společnému boji proti bankám , velkokapitálu a velkostatkářům . Tak vzejde fronta, která za ve dení komunistické strany zahájí zpočátku boj za velké konkrétní požadavky, boj, jenž pak svou vlastní logikou bude se stupňovat a rozšíří se v boj za dobytí státní moci, za zřízení vlády dělníků

a malých rolníků, proletářské diktatury, jež jediná je s to vy budovat republiku opravdu socialistickou . Z á věr

Soudruzi, končím . Taková je cesta, kterou jsme šli. Takové jsou

zkušenosti, kterých jsme nabyli. Takoví jsme jako strana dnes,

po vývoji, který jsme prožili. Nezakrývám , že v nás vedle před ností jsou také ještě určité slabosti. Ty jsou důsledkem způsobu, jakým jsme se vyvíjeli. Nejsme se svým vývojem u konce.

I po tomto sjezdubudeme vnitřně zrát a vyvíjet se dál. Takoví, jací jsme, vstupujeme na stupně III . internacionály a hlásíme se o přijetí. Víme, že dnes, kdy hroutí se celá stará společenská soustava, kdy proletariát uvědomuje si neschůdnost cesty re formistické a kdy v důsledku odrazu vývoje výrobních poměrů, odrazu vrcholného vnitřního rozporu výrobních sil rodí se vněm revoluční vůle, je Komunistická internacionála soustředujícím bodem revoluční armády dělnictva celého světa . Je výrazem 26

praktických zkušeností všech dosavadních revoluci. Její hlavní principy, diktatura proletariátu a soustava sovětů, zůstanou už navždy základními pojmy zápasu za osvobození pracující třídy z jařma kapitalismu.

Soudruzi, na posledním sjezdu jsem pronesl slova o obětech a utrpení, o tom , že půjdeme cestou ponížení a potupy. Slova tato splnila se dříve, než jsme čekali. Naše utrpení není ještě u konce. Čím silnější budeme aa čím blíže svému cíli, tím bru tálnější násilí a teror nepřátel budeme nuceni odrážet. Pro chudé

není práva v měštácké společnosti. Ale čekají nás také obtíže ještě jiného druhu . I náš další vnitřní vývoj nebude bez starosti. Mohou býti zklamány naše iluze i v osobách , které stojí anebo zdají se stát nám blízko. Do každého hnutí, jakmile nabude urči tého rozsahu , mohou se vlouditi špatní jednotlivci. Ale jako žádná

oběť a utrpení, tak také žádné zklamání v jednotlivcích i pří padně v celých skupinách neotřese naší vírou v ideu, kterou jednou uznali jsme za správnou. Komunismus je vědeckým výrazem daného stavu dějinného vývoje a má vysoký mravní význam .

Zapřísahá k úplné shodě chudé a vyděděnétřídy celého světa. Snaží se stmelit v úplnou jednotu jejich myšlení a činy, zajistit

pravé a upřímné bratrstvo, které by vyzvalo všechnyproletáře přes hranice států a národů, abyse pracující všech plemen zeměkoule jako bratři a sestry spojili kolem rudého praporu. Komuna jediná je s to plánovitou organizací světa odstranit příčiny válek, odstranit duševní a fyzický zmatek, anarchii

výroby a zavést účelné hospodářské využití všeho aa všude. Komunismus je organizace, pořádek, řád ducha, času, síly a hmoty a spolupráce. Kéž bychom všichni my, které osvítila záře této ideje a kteří musíme popřípadě být též tvrdými v je

jích službách , našli silu , abychom přitom vždycky všichni zů stali současně dobrými lidmi.

Kéž by naše dnes zakládaná strana byla vždy stranou dobrých

lidi, prostých sobectví, ctižádosti, lehkomyslnosti a frivolnosti! Budeme- li sami v sobě tvořit společnost dobrých lidí, pak bu deme vnitřně šťastni, i kdyby na nás dopadly kruté ránya kdyby se celý ostatní svět s potupou na nás díval jako na zrádce a vy vrhele lidstva. Na světě není nic legitimního.

A tak naše odvrácení od sociální demokracie, zpronevěřivší se

marxismu, ke komunismu neznamená jen změnu politické fronty a útočných metod , nýbrž mnohem více. Komunismus není jen učením politickohospodářským . Pokud dějiny lidstva sahají, vždy

povstával komunismus jako úsilí o nový ucelený životní názor. 27

Různé komunistické obce a skupiny, jež vyvěraly ze dna rozbité, znemravnělé společnosti, jejíž životní konvence nevy jadřovaly již živou potřebu lidských poměrů, šly vždy až na kloub společenské přeměny. Tu nešlo jen o stavbu hospodářské ho světa. Jednou z aktivních stránek komunismu vždy byla i váš nivá touha po nové organizaci duchovních vztahů. Komunismus chce nejen novou výrobní a správní základnu, ale i nového člo věka. Soudruzi ruští to pochopili — nikdy nebylo srdce Ruska tak horoucí touhou po kulturním vyžití jako za jejich režimu.

Umění jeví tendenci proniknout kduší širokých vrstev , které je nepokládají už za hračku, nýbrž za nástroj nového života. Lidové vzdělání, divadlo , film , literatura , výtvarnictví prodě lávají za komunistického řádu dalekosáhlou proměnu . Péče

o dítě, dostupující skoro už kultu dítěte, ozařovala i nejhroznější dny prvé fáze revoluce. Jde o to, aby tvorba nových velikých hodnot, mravních a estetických, byla předána z rukou třídních individualit a nepatrné, soukromým vlastnictvím zajištěné men šiny do rukou lidových mas. Aby tyto spolutvořily nejen svým hlasováním , nejen svou fyzickou prací pro štěstí své komunistic ké vlasti, ale i svou živou , bezprostřední spoluúčastí na tvorbě

kulturní a mravním rozvoji národa. Také mymusíme pochopit a prohloubiti svůj komunismus. Půjdeme k dělníkovi nejen jako k tomu, jenž trpí fyzicky, ale i jako k tomu, jemuž chceme vy dobýti plnou účast na darech života. Jsme více než politická

strana. Jsme předvoj nového života. Tvoříce nové poměry, chceme také tvořit nové lidi! Protokol Ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa konaného v Praze - Karlíně ve dnech 14. - 16. května 1921 .

Praha 1921 , str . 98-151

28

REZOLUCE O PŘÍSTUPU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

KE III . INTERNACIONALE 14. - 16 . květen 1921

Sjezd československé sociálně demokratické levice prohlašuje

se slavnostně pro bezpodmínečné přistoupení ku III. interna cionále v Moskvě. Tímto okamžikem mění sjezd název strany sociálně demokratické levice v název Komunistické strany

československé, čímž dává výraz faktickému rozchodu se stra nou sociálních patriotů. Delegáti přítomní v zastoupení svých organizací zavazují se slavnostně povinnosti vyjádřené ve 21 podmínkách za každých okolností plnit, a to nejen v období dočasného klidu zbraní, nýbrž i při vyvrcholení třídního boje,

jenž musí jednoho dne nutně vystupňovat v otevřenou válku s kapitalismem . Protokol Ustavujícího sjezdu

Komunistické strany československé konaného v Praze - Karlíně ve dnech 14. - 16. května 1921 .

Praha 1921 , str . 162 - 163

29 1

POZDRAVNÝ DOPIS

USTAVUJÍCÍHO SJEZDU KSČ KOMUNISTICKÉ INTERNACIONALE 16. květen 1921

VÝKONNÉMU VÝBORU

KOMUNISTICKÉ INTERNACIONÁLY V MOSKVĚ Vážení soudruzi !

Sjezd Československé sociálně demokratické strany dělnické

(levice ), konaný ve dnech 15.4) až 16. května 1921, rozhodl se živelnou jednomyslností přijatí všech 21 bodů , které podmiňují

vstup do Komunistické internacionály, a stal se tak Ustavujícím sjezdem komunistické strany Československa. Uvědomujíce Vás o tom , opětujeme jménem československého proletariátu

pozdravyvýkonného výboru Komunistické internacionály. Československý proletariát prošel od 28. října 1918, od za ložení samostatného československého státu, velikou řadou

zkušeností, velikým názorným vyučováním . Jeho prvopočáteční iluze z dob nacionální protihabsburské revoluce , iluze o sociální spravedlnosti, o beztřídnosti nacionálního státu, jeho iluze o úspěšnosti koaliční spolupráce s buržoazií a o nutnosti sociál ního patriotismu byly tímto názorným vyučováním odhaleny ve své pravé podstatě: jako omyly nebo přímo zlovolná zrada. Omylem byla představa, že československý stát, jehož vnitřní i zahraniční politika stála a stojí v nejužší souvislosti s politikou Francie, nejreakčnějšího státu dnes v Evropě, může býti státem sociálně spravedlivým , v němž zbaveni by byli výsad přísluš níci vládnoucí buržoazie. Omylem byla myšlenka, že proletariát může bojovati za své osvobození prostřednictvím sociálně de mokratických mluvčích, uplatňováním vlivů na správu buržoazní ho státu , neboť brzy se musilo objeviti, že takováto účast je přímo spoluprací s buržoazií, je zradou na proletářském lidu. A Čes koslovenský proletariát procházeje tímto názorným vyučováním nemohl jinak než dospěti jím k zásadám a směrnicím III., Ko 1) Toto datum stojí v originále dopisu (pozn . red .). 30

munistické internacionály , které v československém prostředí vytyčeny byly tzv . marxistickou levicí. Taktické linii marxistické levice v lůně bývalé sociálně demo

kratické strany sluší přičísti,když proces oproštování seod tenden cí sociálně patriotických začínal vdělnických masách převažovati a když komunistické myšlení zrálo, že revoluční dělnické hnutí v září minulého roku zbavilo se sociálního patriotismubez roz poltění vlastních řad úplně a nadobro , ba žei vůdčí duchové ko

Îísavého centrismu ocitli se takto převážnou většinou mimospo jitost s politicky organizovaným proletariátem Československým .

Svým postupem zjednala marxistická levice nejpříznivější podmínky pro zrání komunistické myšlenky v lůně mas česko slovenského proletariátu. A jestliže ještě tu a tam vproletářských kruzích bývalé sociálně demokratické strany nebylo o tomto přibližování ke komunistické myšlence dosti jasno, zmizely všecky pochybnosti a nejistoty ve dnech prosincových , kdy bez příkladná zrada sociálních patriotů dala uzráti komunistické myšlence v komunistický čin bojovného protestu . Od té doby vyvíjela se soc. dem . levice přímočaře a jasně ke Komunistické internacionále a všecky zvratné reflexy neujasněného a v česko

slovenských poměrech dvojnásob malomocného centrismu byly přemáhány s určitostí a pevností velikého, cílevědomého kolektivu. V dnešní den, soudruzi, pohlížejíce zpět do historie

dvou a půl roku, přicházíme konečně k Vám naplněni pocity uspokojení, ba hrdostí nad rychlostí a určitostí, s jakou česko slovenské dělnické hnutí ne ve své menšině, nýbrž jako velký

celek překonalo tendence sociálního patriotismu a oportunismu a staví se po bok revolučního proletariátu celého světa, spjatého Komunistickou internacionálou v jediné nepřemožitelné vojsko světové sociální revoluce.

Československá komunistická strana přichází do Komunistic ké internacionály jako bojovnice revoluce ze země, která přes svoji malost má velký význam v mocenských poměrech střední Evropy. Ale přichází též ze státu národnostně smíšeného a je si vědoma toho,že před ní leží veliká práce organizační, která musí

sepnouti v jedinou frontu nejen proletáře československé, nýbrž též proletariát mluvící jazykem německým , maďarským , rusín ským a polským . Takto leží před námi úkol výstavby jediné, centralizované, mezinárodní strany, který mimo komunistickou stranu ruskou v tomto rozsahu nevyskytl se dosud ani u jediné ze stran náležejících ke Komunistické internacionále. je jen přirozeným jevem , plynoucím z historických podmínek, jestliže 31

v tempu a formě vývoje dělnictva různých národností v Republi ce československé ke Komunistické internacionále jest konsta tovati některé rozdíly a jistou nesouměrnost. Tato nesouměrnost ani u jedné z národnostních skupin nevzniká z koncesí náladám nacionalismu – a tomto směru jest Váš názor, který vyslovujete, -

soudruzi, ve svém projevu k našemu sjezdu, naštěstí nesouhlas se skutečnými poměry — nýbrž vyplývá po našem názoru z do savadníhohistoricky odlišného organizačního vývoje jednotlivých národnostních skupin. Nepochybujeme, že spojenému českoslo venskému, německému, madarskému, rusínskému a polskému pro letariátu Ceskoslovenska zdaří se vyrovnati všecky tyto problémy v nekratší době úplně a docela , takže můžeme Vás, soudruzi,

ujistiti, že vybudování jednotné komunistické strany Českoslo venska, sekce III . internacionály, jest od dnešního dne již jen problémem organizační techniky, který bude v nejbližší době rozřešen a proveden .

Jsme si vědomi velikosti a odpovědnosti úkolu, který v mezi národním boji za sociální revoluci připadá právě na českoslo venský úsek fronty. Praha jako centrum Malé dohody stala se v poslední době koncentračním táborem středoevropské proti revoluce. Ale můžeme Vás ujistit, soudruzi, že celá naše strana považuje za nejprvnější svůj úkol naprosto znemožniti a za každou cenu zničiti jakýkoliv pokus držitelů moci v tomto našem státě proti sovětskému Rusku.- Víme, že věc sovětského Ruska jest

věcí mezinárodního proletariátu, věcí naší. Jsme si vědomi, že během dosavadního našeho vývoje, který v některých ohledech

dál se jiným způsobem než v ostatních zemích, poskytla nám Komunistická internacionála cennou zálohu důvěry. Jsme plni

radosti nad tím , že výsledkem nynějšího sjezdu můžeme podati

důkaz, že tato důvěra nebyla zklamána, a očekáváme, žestejná důvěra zůstane nám uchována i pro rozhodování, která v spleti tých poměrech naší země bude nám činiti v budoucnosti. Prosíme,

aby exekutivní komité vyřídilo srdečný náš pozdrav komunistic kému proletariátu Ruska. Sláva světové sociální revoluci ! V Praze 16. května 1921

Ustavující sjezd československé strany komunistické Protokol Ustavujícího sjezdu Komunistické strany československé konaného v Praze - Karlíně ve dnech 14. - 16. května 1921 .

Praha 1921 , str . 218-222

32

REZOLUCE

SLUČOVACÍHO SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

30. říjen 1921

Zástupciproletariátu českého, slovenského , německého, polské :

ho, maďarského a ukrajinského, shromáždění na společném Slučovacím sjezdu , zdraví usnesení Třetího světovéhokongresu

Komunistické internacionály, který vyslovil požadavek , aby byla vytvořena jednotná mezinárodní komunistická strana Česko slovenska. Jsou odhodláni provést sjednocení s nadšením tim větším , ježto požadavek Třetího světového kongresu je v úplném souhlase s vůli proletariátu všech národů tohoto státu vytvořiti

mezinárodní proletářskou jednotnou frontu, jak se tato každým dnem ostřeji projevovala. Tak usnesení Třetího světového kon gresu nebylo ničím jiným než výrazem nezbytné nutnosti pro

letářského třídního boje a výrazem toho, že třídně uvědomělý I

proletariát si uvědomil tuto nutnost. Důvěrníci mezinárodního třídně uvědomělého proletariátu všech národů, plníce tuto ne zbytnou nutnost třídního boje, jsou si vědomi, ženynější sjedno

cení bude plně působivým a stane se skutečným stupněm k dal šímu vzestupu a k pochodu proletariátu , nezůstane-li pouze spojením formálně organizačním , nýbrž vyvine-li se v nejužší organické společenství pro boj, založené na jednotě zásad, taktiky 1

a organizace.

Protokol Slučovacího sjezdu h

komunistických stran Ceskoslovenska konaného v Praze - Smíchově ve dnech 30. října 4. listopadu 1921 . Praha 1922 , str . 44-45

33 3 -

Dokumenty z dějin KSC

Z POLICKÝCH TEZI

V. SJEZDU KSC O SITUACI

A ÚKOLECH STRANY 18. - 23. únor 1929

D. ÚKOLY KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

59. Zostřené třídní rozpory a hrozivé nebezpečí imperialistické války vyžadují od komunistické strany maximum pohotovosti, průbojnosti a cílevědomosti. Jako vůdce a organizátor revoluč ního hnutí proletariátu Československa, jako nositel zásad a cílů komunismu bojuje Komunistickástrana Československa za získá ní většiny dělnické třídy a širokých vrstev chudých rolníků pro vyvlastnění kapitalistů, pro vyvlastnění velkostatků bez náhrady, uskutečnění sebeurčovacího práva utlačených národů až do odtržení od československého státu. Komunistická strana Česko

slovenska prohlašuje otevřeně, že její cíle mohou být dosaženy

pouze násilným svržením dosavadní kapitalistické společnosti, ozbrojeným povstáním , nastolením diktatury proletariátu. VIII .

Nejbližší politické a taktické úkoly 60. V celkovém procesu polarizace třídních sil uskutečnit bojovou jednotu proletariátu a revoluční svazek dělníků, rolníků a potlačených národů, uskutečnit v tomto revolučním bloku

vůdčí úlohu proletariátu, zlomit vliv reformistů a buržoazie na masy – to je nejdůležitější taktický úkol komunistické strany. Jeho splnění vyžaduje kromě jiného pevnou orientaci strany na kapitalistickou racionalizací diskvalifikované a obzvláště vy kořisťované dělnictvo, mladé nekvalifikované proletáře a ženy v továrnách. Tyto kategorie dělnictva jsou hlavními nositeli radikalizačního procesu v pracujících vrstvách a jejich význam ve výrobě stoupá. Prostředkem revoluční mobilizace je boj za diktaturu proletariátu . Taktikou je jednotná fronta zdola při 34

dodržování jasné bolševické linie a revoluční perspektivy ve všech denních otázkách třídního zápasu .

61. Ústředním akutním problémem dneška je stále více boj proti nebezpečí imperialistické války a revoluční obrana Sovět ského svazu . Tento boj musí být co nejtěsněji spojen se všemi denními hospodářskými a politickými boji pracujících vrstev

-2

a podřízen boji za diktaturu proletariátu. V nynějším období nabývají hospodářské boje proletariátu velkého politického

významu. Při každém velkém hospodářském boji sráží se děl nictvo se ztrustovanými kapitalistickými organizacemi, které jsou co nejúžeji spjaty s imperialistickou státní mocí. Rozvinutí

každého takového hospodářského boje pod správným vedením komunistické strany dává boji protistátníráz. Z této příčiny a také proto , aby mohla snáze připravovat válku, zostřuje buržo azie politickou ofenzívu proti pracujícímu lidu, urychluje fašizaci

kapitalistického státu, soustředuje a organizuje fašistické kádry k boji proti pracujícímu lidu a jehopředvoji, komunistické straně.

23

ab aža

Dis

62. Boj proti nebezpečí imperialistické války a na obranu Sovětského svazu nelzevést úspěšně jinak než v těsné souvislosti se zápasem zadenní požadavky proletariátu. Musíme masy zej ména přesvědčit, že velké nebezpečí imperialistické války sku

tečně existuje, musíme jim dokázat, že hospodářská ofenziva, fašizace a zostřená buržoazní diktatura jsou podstatnou částí válečných příprav. K tomu především nutno objasnit imperialis tickou roli Ceskoslovenska, ukázat, že ČSR se stává jedním z nejdůležitějších středisek válečných příprav proti SSSR , agitač ně zhodnotit všechny mezinárodní jevy dokazující válečné pří pravy a obkličovací politiku imperialistů proti SSSR a jejich

旨自 ga

utlačovací boj proti koloniálnímnárodům ( Cina, Indie, Afghá

‫ܡܰܘ‬ Ink

nistán ). Tim současně provádíme výchovu strany a pracujících vrstev k internacionalismu, nezbytnému právě v boji proti imperialistické válce. Dále nutno odhalovat militaristickou po

litiku československé buržoazie, její zbrojeni, zařizování prů

les an

žen site

myslu na válečnou potřebu, tvoření nových odvětví válečného průmyslu apod., jakož i bojovat proti útokům na politická práva

vojáků. Při práci v armádě musíme propagandu boje za přeměnu imperialistické války ve válku občanskou , za ozbrojené povstání

proletariátu a za diktaturu proletariátu spojovat s bojem za denní hospodářské a politické požadavky proletářů a rolníků v unifor mě.Strana musí chápat, že bez energické a vytrvalé politické i organizační práce v armádě, bez vytvoření sítě ilegálních buněk mezi vojskem nelze vážně připravovat ozbrojené povstání pro 35

letariátu a přeměnu imperialistické války ve válku občanskou. V těsné souvislosti s denními hospodářskými a politickými zá pasy musíme organizovat také zvláštní akce protiválečné a na obranu SSSR ( demonstrace, projevy, agitační kampaně apod .), navazujíce přitom na konkrétní události jak domácí, tak i me

zinárodní. Ze strategického stanoviska vedení války nejdůle žitějším bodům ( válečný průmysl, veliké závody, transport atd .) je nutno věnovat i postránce politické, i organizační zvýšenou po zornost a zesílit v nich naše opěrné body. Pro mobilizaci mas

Československa proti imperialistické válce, pro práci v armádě má boj za vyvlastnění velkostatkůbez náhrady, boj za sebeurčo

vací právo utlačených národů Československaprvořadý význam . Konečně musíme neustále zdůrazňovat třídní charakter války

proti Sovětskému svazu , vyzdvihovat jeho úspěchy ve výstavbě socialistického života (postavit proti sobě stále se zlepšující podmínky životní dělníků a rolníků v SSSR s rostoucím zbi

dačením pracujících mas a se stupňovaným tlakem buržoazie ), jeho důslednou mírovou politiku (odzbrojovací návrhy atd.). Musíme masám dokázat, že vítězstvi imperialistů ve válce proti

Sovětskémusvazu by znamenalo nejen porážku sovětskéhopro letariátu, nýbrž i nejtěžší porážku , jakou kdy utrpěl proletariát celého světa. Otázka obrany SSSR musí proto stát ve středu veškeré pozornosti strany. Boj proti imperialistické válce je

nemyslitelný bez rozhodného odhalování pacifismu, jenž za nynějších poměrů je důležitou zbraní v rukou imperialistů při přípravě váleka přizakrývání těchto příprav, bez rozhodného

odhalování Společnosti národů, tohoto hlavního nástroje impe rialistického „ pacifismu“, bez odhalování sociální demokracie,

která hraje aktivní roli při přípravách imperialistické války. Zejména musí komunistická strana objasnit, že imperialistickým

válkám může být učiněn definitivni konec pouze revolučním svržením buržoazie a nastolením diktatury proletariátu. Na druhé

straně však je nezbytno co nejenergičtěji potírat názor, že

musíme pracovat k vypuknutí imperialistické války. Čím více mobilizujeme pracující masy proti imperialistické válce a pro

ochranu SSSR už před vypuknutím imperialistické války, tím více připravujeme tytomasy k přeměně imperialistické války ve válku občanskou . Mobilizace mas proti imperialistické válce a na ochranu Sovětského svazu musí být prováděna pod hesly

porážky imperialistického Československého státu , porážky „ vlastní“ buržoazie a přeměny imperialistické války ve válku občanskou . Boj proti přípravám války musí směřovat proti všem 36

jednotlivým projevům těchto příprav, jako například zostřený boj proti vojenským fašistickým formacím ( Sokol, selská jízda, legionáři, střelci, proti zavedení předvojenské výchovy mládeže

apod .). Jednou z nejdůležitějších etap válečných příprav v Čes koslovensku je chystaný militarizační zákon. Strana musi už dnes zařídit celou svoji taktiku tak , aby dovedla proti tomu po

stavit co nejširší vrstvy pracujícího liduměst i venkova.

64. Hospodářská hnuti (mzdová, protiracionalizační, protidra projevůradikalizace pracujících vrstev. Úkolem strany a Ru

hotní, protidaňová atd . atd .) jsou dnes jedním z nejdůležitějších dých odborů je sledovat bedlivě všechny hospodářské problémy, reagovat živě na hospodářské požadavky pracujících, připra vovat, organizovat a vést boj za jejich prosazeni, stát se hege monem ve všech hospodářských hnutích při uplatňování re voluční stávkové strategie a taktiky. Bez revolučnistrategie a tak tiky nelze vést úspěšných hospodářských bojů proletariátu . Mezi nej důležitější momenty nové stávkové taktiky patří zejména toto :

a) Strana a Rudé odbory musí k propracování konkrétních požadavků přitáhnout conejširší masydělnictva v závodecha po starat se o širokou popularizacipožadavků ještě před zahájením

boje tak, aby široké vrstvy dělnictva považovaly požadavky skutečněza vlastní a byly si vědomy, že jespoluvytyčovaly. b ) V období panství finančního kapitálu a zostřeného třídního

napětí nabývají hospodářská hnutí stále většího politického významu, narážejíce na sjednocenou frontu veškeré buržoazie, jejího státního aparátu a reformistů. Dílčí hospodářské požadav

ky musí být proto, úměrně rozsahu a intenzitě hnutí, spojovány s hesly a požadavky politickými, přičemž nutno navazovat ze jména na ony politické momenty ,které z hospodářského boje pří mo plynou.Cilevědomé úsilí o politizování, rozšiřovánía spojová ní hospodářských bojů je jedním z předpokladů jejich úspěšnosti. c) Z nejnovějších zkušeností byla to najmě stávka textiláků, která znovu potvrdila, že mzdová a hospodářská hnutí nelze vést jinak než v nejostřejšímboji proti reformistickým vůdcům a proti celému aparátu reformistických stran a odborů. Boj tento musí

být veden nejen při otevřeném stávkokazectví reformistů, nýbrž i proti všem jejich pokusům na potlačení hospodářských hnutí

dělnictva uplatňovánímhesla průmyslového míru a spolupráce s kapitalisty, jakož i podřizováním dělnictva rozhodčím výrokům různých smírčích , paritních a podobných komisí, v nichž roz hoduje buržoazie . 37

d ) Strana a Rudé odbory musí se však v bojích opírat o širo ké vrstvy neorganizovaných a reformistických dělníků ustavo váním demokraticky volených stávkových výborů, které předsta vují organizační formu jednotné fronty zdola.Tyto stávkové výbo ry, do nichž je nutno přitáhnout nejlepší dělníky neorganizované a dělníky reformistické, mají pro vedení bojů mimořádný význam . e) Finanční otázku bojů nutno postavit na širokýzáklad pro letářské solidarity celé dělnické třídy a rozvinout ji mezi děl nictvem prakticky ještě před zahájením boje. Současně však musíme rozhodně potírat názor, že vedení boje je závislé na

finanční síle Rudých odborů. Široká propaganda zásady vzá jemné solidarity dělnické třídy v boji musí být spojena s výstav

bou a podporou Mezinárodní dělnické pomoci jakožto pomocné organizace všeho proletariátu . 65. V otázce rolnické je takticky nejdůležitějším úkolem vést boj za denní požadavky velké masy drobného a středního rol nictva tak , aby rolnictvo zkušenostmi těchto bojů bylo stále více přesvědčováno: Za prvé, že za kapitalismu je zdrcující masa rolnictva odsouzena k postupnému zbídačování a zproletarizo vání a že žádné reformy v rámci kapitalismu tomuto procesu nezabrání; za druhé, že k vyšším formám sociálním se může masa drobného rolnictva vyvíjet bezbolestně na vzestupné linii jak po stránce sociální, kulturní i politické pouze po svrženi panství kapitalismu a po převzetí moci proletariátem ; za třetí konečně, že toho lze docílit pouze revolučním bojem , vybojo váním diktatury proletariátu ve spolku rolnictva s dělnictvem , pod vedením proletariátu. Postupující diferenciace rolnictva

vytváří neobyčejně příznivou základnu pro nejširší rozvinutí třídního boje na vesnici a pro nejužší spojení tohoto boje s vše obecným třídním bojem proletariátu . Komunistická strana mo bilizuje a organizuje zemědělské dělníky, chudé a střední rolnické vrstvy na nejširší základně jednotné fronty zdola k boji proti jednotné frontě továrníků , velkostatkářů a bohatých sedláků

pod heslem : „ Vyvlastnění veškeré půdy velkostatkářů, státu a církve bez náhrady a odevzdání jí chudým rolníkům .“ Vtomto

boji vystupuje strana s denními požadavky rolnictva (daňové otázky, pachtovní otázky, drahota atd.). Co nejostřeji musí být

potírány oportunistické názory, že úkolem komunistů je vy zývat rolnictvo, aby žádalo od měšťáckých a maloměšťáckých stran provedení jejich hesel a slibů. Naopak, komunisté mají za úkol v bojích rolnictva za denní požadavky odhalovat prolhaná

hesla těchto stran, fašistický charakter hesel agrární strany a tato 38

hesla nahradit našimi revolučními hesly. Denní boj rolnictva

musí být co nejúžeji spojens všeobecným bojem proletariátu a pod jeho vedením proti fašismu, proti imperialistickému vá lečnému nebezpečí, za revoluční obranu Sovětského svazu atd . V těchto všech bojích je nutno soustavně stavět vymoženosti rolnictva v Sovětském svazu a za vlády proletariátu, dělnicko -rolnické vlády, proti bidnému stavu rolnictva za panství ka pitalismu. Neúnavně musí být přesvědčovány nejširší vrstvy

rolnictva na praktických příkladech o společenství jeho zájmu se zájmy průmyslového proletariátu , o nevyhnutelnosti revoluční ho svazku dělníků a rolníků. Je nutno, aby každý boj městských dělníků byl popularizován mezi pracujícími rolnickými vrstvami, aby byly organizovány akce solidarity, aby rolnictvo bylo při

tahováno k účasti na dělnických konferencích, aby byly organi zovány na podkladu konkrétních politických a hospodářských akcí společně dělnicko-rolnické konference apod . Strana musí

likvidovat dosavadní nesprávné vztahy k zemědělským dělní kům . Zemědělští dělníci,kteří tvoří dil proletariátu na vesnici, jsou našimi nejdůležitějšími oddíly na venkově. Práci mezi zemědělským proletariátem , jeho hospodářským bojům musíbýt věnována největší pozornost. Především musí být úplně zlikvi

dována účast rudých zemědělských sekcí v smírčích komisích . 66. Stále užší semknutí buržoazie všech národností pod ve dením české buržoazie přidává větší význam národnostní otázce v Československu než dříve. Komunistická strana musí vědět,

jak boj proti každému národnostnímu utlačování, za denní požadavky pracujících vrstev ujařmených národů až k úplnému odtržení od československého kapitalistického státu mobilizo vat a vést. Tento boj musí být conejvíce spojen s všeobecnými hospodářskými a politickými požadavky pracujících vrstev

potlačených národů, s všeobecným třídním bojem veškerého proletariátu v Československu. Jen tak může komunistická strana organizovat nejširší jednotnou frontu zdola pracujících vrstev potlačovaných národů, revoluční svazek dělníků, rolníků,

všech národů v Československu pod vedením proletariátu proti jednotné frontě buržoazie všech národností v městě i na venkově pod vedením české buržoazie. Jen tak může komunistická strana

realizovat svoji hegemonii v revolučním boji za národnostní osvobození pokořených národů a dát tomuto hnutí revoluční třídní charakter. S největší rozhodností musí strana odhalovat prolhaná hesla měštáckých a maloměšťáckých stran potlačova

ných národů . Na základě praktických zkušeností v boji mas za 39

jejich denní požadavky musí strana objasnit pracujícím vrstvám potlačovaných národů, že heslo autonomie, kulturní autonomie apod. je namířeno proti jejich vlastním zájmům , znamená pro dịužování jejich národnostního útlaku donekonečna a zachování

dnešního kapitalistického Československého státu. Na základě těchto praktických zkušeností musí také strana ukázat pracují

cím vrstvám , že národnostní útlak je částí sociálního a politic kého potlačování pracujícího lidu kapitalismem a že revoluční

osvobození proletariátu ze sociálního područí, svrženi kapita listického pořádku, zřízení diktatury proletariátu je nemožné

bez spojeni pracujících vrstev potlačovaných národů v Česko slovensku. Boj za sebeurčení národů až k úplnému odtržení od československého státu je tudíž organickoučástí všeobecné ho boje proletariátu za svržení měšťáckého pořádku, za dikta turu proletariátu .

67. Ve všech hospodářských a politických akcích musí strana chápat, že je nutno spojit denní požadavky pracujích vrstev s heslem svržení měšťáckého pořádku ozbrojeným povstáním proletariátu , zřízením diktatury proletariátu tak, že tato budou stále více přecházet do masa a krve proletariátu a rolnictva. Propaganda hesla ozbrojeného povstání proletariátu musí být

rozvinuta na základě nejširší popularizace zkušeností velké ruské bolševické revoluce. Je úkolem nového ústředí strany , aby věnovalo tomuto problému zvláštní pozornost. 68. Uvedené úkoly lze splnit pouze v ostrém a neustálém boji proti reformismu, v boji o vyrvání pracujících vrstev zjeho vlivu. První podmínkou k tomu je přesná linie a přesné revoluční stanovisko naší strany ve všech konkrétních projevech třídního boje tak, aby pracující masy jasně viděly rozdíl mezi naší a re formistickou taktikou. Druhou podmínkou je dokázat masám srostlost reformistů s buržoazií, jejich vyloženě buržoazní cha rakter a jejich vývoj k fašismu. Třetí podmínkou konečně je

přesvědčit pracující vrstvy o tom, že pouze komunistická strana je stranou proletářskou a že k boji proti kapitalistům je nutno se soustředit okolo komunistické strany. To vše vyžaduje bedlivé sledování veškeré činnosti reformistů, rychlé a jasné reagování, a konečně neúprosný boj proti oportunismu ve vlastních řadách , který je objektivním spojencem reformismu.

69. Nejdůležitější metodou mobilizace pracujících vrstev, jakož i boje proti reformismu je taktika jednotné fronty zdula . Tato musí být uplatňována ve všech případech a ve všech akcích, zejména pak v hnutích mzdových. Organizační formou jednotné 40

fronty zdola mají být volené jednotné orgány dělnictva (stáv kové, akční výbory ), vylučující koalici s reformistickými vůdci

v jakékoliv formě. Do služeb jednotné fronty nutno postavit i hnutí závodních výborů a rad, v nichž musíme zostřit boj proti zkorumpovaným reformistickým špičkám . Jinak však správné uplatňování taktiky jednotné fronty nezbytně vyžaduje jasného rozlišování mezi reformistickými vůdci a zkorumpovanými re formistickými funkcionáři v závodech na jedné a masou refor

mistického dělnictva na druhé straně. Proti reformistickým organizacím vedeme neúprosný boj, reformistické dělníky však

chceme získata postavit proti změšťáčtělým vůdcům . vrstvám , 70. Zostřená ofenzíva buržoazie proti pracujícím fašizace státního aparátu a perzekuce komunistické strany stavěji před stranu úkol okamžitého přechodu k ilegálním pracovním metodám . Práce závodních buněk a všech stranických instanci

musí být zařízena v tom smyslu. Sjezd strany pověřuje nový ústřední výbor, aby ihned po sjezdu provedl náležité opatření. Boj o legální pozice strany při současné přípravě na ilegalitu je dnes jedním z nejdůležitějších vnitrostranických úkolů . Strana musí si být vědoma toho, že boj za legální pozice strany, za svo bodu pro revoluční organizace, revolučni tisk je možný jen při

prolomení rámce měštácké legality, který je neustále zužovản. Strana se musí naučit účelně spojovat legální metody pracovní

s metodami ilegálními,aniž všakupadne do spikleneckého ro mantismu. I naše ilegální metody pracovní musí mít masový charakter. Zvlášť naléhavou jeví se být nutnost opatření, která

by straně umožnila paralyzovat následky perzekuce tisku . 71. Pod zorným úhlem uvedených úkolů stává se bolševické řešení odborové otázky přímo životním problémem strany. Vy žaduje především soustředění pozornosti celé strany na tuto otázku, vyžaduje dále rozhodnýkurs k napravení politické linie Rudých odborů , vyžaduje konečně zesílenou práci komunistů v odborech reformistických. Rudé odbory stojí na rozcestí. Bud vpřed na cestě revoluční, nebo zpět k úplnému reformismu. Jiného východiska není. Strana musí učiniti vše, aby Rudé od

bory kráčely cestou revoluční. Jedním z nejaktuálnějších úkolů v odborové otázce je příprava sjezdu MVS a sjezdů sekčních .

Komunisté v Rudých odborech musí pod vedením strany při pravit politicky a organizačně tyto sjezdy tak, aby skutečně zna menaly přelom v dějinách rudého odborového hnutí v Českoslo

vensku. Proti likvidátorským elementům , ohrožujícím jednotu rudého odborového hnutí,usilujícím o jeho zavlečení do úplné 41

ho oportunistického bahna a do područí reformistů, nutno po stavit veškeré členstvo odborových organizací. Komunisté musi

v odborech prosazovat, aby na vedoucí a rozhodující místa byly soustavně přibírány mladé revoluční elementy . Denní a syste matická práce strany pro zesileni Rudých odborů a jejich revolu cionování je jedním z nejdůležitějších úkolů příští doby. Sjezd

strany považuje za jednu z nejtěžších chyb dosavadního vedeni strany úplné zanedbání frakční práce jak v reformistických , tak

v Rudých odborech. Musí být konstatováno, žev nejdůležitějších sekcích MVS rudé a komunistické frakce bud vůbec neexistují,

nebo jen existují v nedostatečné formě. Nejdůležitějším úkolem strany v boji proti likvidátorství v Rudých odborech je výstavba frakci zdola až nahoru a soustavná práce těchto frakcí. Strana mu si dále věnovat zvýšenou pozornost práci komunistů ve všech ostatnich masových organizacích, jako jsou družstva, sportovní kulturní a různé zájmové a pomocné organizace. 72. Nezbytnou je také rozhodná orientace strany na závody

vůbec a velkozávody zvlášt. Celá organizační politika musí se brát směrem na upevnění pozic strany v závodech , na denní praktickou podporu práce závodních buněk vyššími orgány strany, a to tak , aby závodní buňky se staly skutečně základem strany. Nemenší pozornost musíme věnovat organizacím mlá

deže, jejíž politická důležitost roste úměrně s postupující racio nalizací a nebezpečím války . Z těchto důvodů nutno se daleko více než dosud starat o získání proletářských žen v továrnách jak do buněk strany, tak i do Rudých odborů . 73. Zesílení masového charakteru a zlepšení sociálního slo žení strany soustavným získáváním nových členů , najmě z řad

mladého dělnictva a továrních dělnic ; zabezpečení finanční sobě stačnosti strany, zvýšení finanční obětavosti všech členů strany , docílení masového nákladu komunistického tisku a literatury zlepše

ním jeho kvality, spojením se závody a organizací kolportáže tot rovněž skupina úkolů, majících vysoce politický význam a ča Sovost .

IX .

Vnitrostranické úkoly 74. Akutní úkoly vnitrostranické nemohou být odděleny od

všeobecných politických a taktických úkolů strany. Jsou jejich části, nezbytným doplňkem a mohou být správně řešeny jen v ohni boje proti reformismu a buržoazii. 42

75. Tak posuzováno je nejdůležitějším

vnitrostranickým

úkolem zlomení sociálně demokratických tradic a vnitrostranic

kých příčin oportunismu a pasivity. Energetický kurs na rozvinutí iniciativy a aktivity všeho členstva; plné uplatnění vnitrostra nické demokracie v rámci demokratického centralismu a při

utuženi bolševické disciplíny ; široká a stálá ideologická kampaň, navazující na akutní a konkrétní otázky a osvětlující současně základní problémy komunistického hnuti; orientace na mladé revoluční elementy proletářské a soustavné jejich přibírání na vedoucí a rozhodující místa ve všech orgánech strany; rozhodné uplatňování bolševické sebekritiky jak ve vedení, tak ve všech

organizacích strany; konečně praktický obrat doleva ve veškeré denní práci všech organizací strany - to jsou prostředky, jimiž docílíme splnění tohoto úkolu . 76. Dalším vnitrostranickým úkolem je rozhodný boj proti

pravému a likvidátorskému nebezpečí a jeho nositelům ve vlast nich řadách. Tím , že na každém konkrétním případu oportu nistického vykolejení budeme přesvědčovat široké vrstvy členstva

o zhoubnosti oportunismu a vážnosti pravého nebezpečí, tím , že seznámí se členstvo strany s mezinárodními zkušenostmi boje proti pravému nebezpečí; tím , že budeme energicky potírat bezzásadovost, smířlivost proti pravým a oportunismus za krývaný levou frázi; tím , že budeme soustavně zvyšovat ideolo gickou úroveň vedoucích kádrů i celé strany - podaří se nám získat všechny zdravé proletářské elementy na bolševickou platformu, izolovat nenapravitelné oportunistické živly. Strana nesmí trpět, aby v jejích řadách bylpropagován oportunismus v jakékoliv formě. Současně s nejostřejším bojem proti pravému a likvidátorskému nebezpečí je soustavným úkolem strany, aby definitivně zlikvidovala a vymýtila trockistické zůstatky ve straně. Nové ústředí strany musi bezodkladně provést roz

sáhlou kampaň o protirevolučním charakteru trockismu jak ve straně, tak iv nejširších vrstvách proletariátu. 77. Třetím vnitrostranickým úkolem je přitáhnutí všech sil

vboji proti oportunismu a likvidátorství na platformu usnesení Kominterny, sjezdu strany a vedoucích stranických instanci. Protokol V. řádného sjezdu

Komunistické strany Československa. Svoboda , Praha 1978 , str . 470-484

43

LIDOVOU FRONTU NA OBRANU MIRU ,

PROTI HITLEROVI , ZA CHLÉB A SVOBODU ! 11. – 14. duben 1936

( Druhý a třetí oddíl usnesení VII. sjezdu KSČ k ' 1. bodu denního pořádku : „ Sjedno

cení dělnické třídy a pracujícího lidu v bo jiproti fašismu, válce a ofenzívě kapitálu “ , přijaté k referátu soudruha Gottwalda )

II . NÁVRH PLATFORMY JEDNOTNÉ A LIDOVÉ FRONTY V ČESKOSLOVENSKU

Aniž by upouštěli od svých programových zásad a cílů, aniž by přestali propagovat, agitovat azískávat široké vrstvy pracu jícího lidu pro tyto zásady a cíle, komunisté navrhuji a podporuji

všechny takové požadavky a opatření, jež by sjednocovalystati síce a milióny, jejichž uskutečnění by zlepšilo postavení dělníků,

rolníků, živnostníků a jiných pracujících vrstev , rozšířilo jejich demokratická práva a zesililo jejich pozice, oslabilo pozice reakce a fašismu a zatarasilo fašismu cestu kmoci, pomohlo zachránit mir a ubránit lid a republiku před fašistickými podněcovateli války.

9. Ať platí bohatí !

Komunisté jsou přesvědčeni, že bídě a hladu bude učiněn de finitivně konec, až bude odstraněno vykořištování člověka člo věkem , až budou vyvlastňovatelé vyvlastněni a nastoupena široká cesta socialismu. Avšak i dnes možno zlepšit postavení pracuji cího lidu měst i venkova. K tomu však je třeba společného vy stoupení a boje všech dělnických stran a organizaci, jakož ii orga nizací pracujících rolníků a živnostníků. Za to , aby byly ihned zahájeny rozsáhlé investiční práce, jejichž projekty jsou už ho

tovy uobcí, okresů , zemí, státu , projekty železnic, silnic, meliora cí, elektrifikace atd . Aby prostředky na tyto práce, pokud se 44

nedostávají v normálních rozpočtech, byly získány nucenou půjčkou u milionářů. Aby dělníkům natěchto pracích zaměstna ným se dostalo řádných mezd podle kolektivní smlouvy. Aby

dělníkům v závodechbylyzvýšeny mzdy a kolektivní smlouvy skutečně zajištěny. Aby těm nezaměstnaným , kteří práci ne dostanou , byla zajištěna podpora, zlepšen gentský systém a stra vovací akce . Aby do hladových oblastí německých , slovenských a podkarpatoruských bylo dáno více chleba a více práce. Aby bylo zaopatřeno zaměstnání a živobytí pro mladou generaci

pracujících. Aby byla zavedena čtyřicetihodinová, resp. šesta třicetihodinová doba pracovní při nezkrácených mzdách.Aby v závodech byl stíhánzaměstnavatelský teror, jímž jsou dělníci

hnáni do žlutáckých organizaci. Aby byly sníženy lichvářské kartelové ceny životních potřeb, jako cukru apod. Aby byla provedena parcelace zbytkařské, velkostatkářské,státní a církev nípůdy ve prospěch pracujících rolníků. Aby se pracujícím rol níkům a živnostníkům dostalo skutečného oddlužení na účet

bank, velkostatkářů , lichvářů a státu. Aby se jim dostalo účinné ochrany proti útisku ze strany kartelů, syndikátů a monopolů.

Aby u pracujících rolníků,živnostníků a majitelů malýchdomků byly škrtnuty družnédaněa sniženy daně běžné. Aby byl vydán zákaz provádět u nich jakékoli exekuce. Aby rolníkům byly za bezpečeny spravedlivé ceny jejich výrobků na účet lichvářských zisků monopolistů a sníženim cen za výrobky velkostatkářů. Spra vedlivépožadavkypracujícího lidu možno splnit,jeho nesnesitelnépo

stavení možno zlepšit, když bude prosazenoheslo„Atplatí bohatí!“ . 10. Všechna práva dělníků m a antifašistům - žádná práva fašistům , těmto pomocníkům Hitlera ! -

Komunisté jsou toho názoru, že pracující lid budemít zabezpe cenu plnou svobodu teprve za podmínek proletářské, sovětské demokracie. Avšak i dnes je možno udržet a rozšířit demokra tická práva pracujících a zatarasit cestu fašismu, jak ukazují

příklady Francie aŠpanělska. K tomu však je nutno, aby všichni antifašisté a jejich strany a organizace se společně zasazovali o prosazení takových opatření, která znamenají skutečnou obranu

demokracie předfašismem . Ať je zrušena cenzura dělnického a jiného antifašistického tisku . Ať dělníkům a jiným antifašistům

je zaručena svoboda slova, shromažďování a spolčování. Ať je 45

udělena všeobecná amnestie protifašickým vězňům , jakož i da všechny činy vyplynuvší ze sociálních zápasů (stávky, exekuce aj.). Neboť nelze vážně mluvit o obraně demokracie proti fa šismu a zároveň pronásledovat nejdůslednější odpůrce fašismu. At ze státního aparátu včetně armády jsou odstraněni oni vysocí

byrokraté a důstojníci, kteří jsou stoupenci reakce a fašismu. At naproti tomu jsou dána plná občanská práva vojákům , pod

důstojníkům a prostým členům četnickéhoa policejního sboru. Neboť nelze vážně bránit demokracii proti fašismu a zároveň

ponechávat rozhodující pozice v rukou jeho stoupenců. Ať všichni antifašisté, jejich strany a organizace, společně bojujíce za sociální a demokratická práva všech vrstev pracujícího lidu, rozvinou v celé zemi společnou velkou kampaň proti reakcioná řům a fašistickým demagogům , aby jejich demagogii odhalili, je od lidu izolovali a připravili jim zdrcující porážku. Nelze jinak obhájit demokracii před fašismem než prosazováním hesla „ Všech na práva dělníkům a antifašistům , žádná práva fašistům , těmto pomocníkům Hitlera !" .

Součástí našeho antifašistického boje je obrana všech kultur ních hodnot před reakcí. Ať je zrušena cenzura filmu a divadel

ních her. Ať jsou odstraněni ze škol, univerzit a všech výchovně vzdělávacích institucí všichni reakční učitelé a profesoři a z uče bnic vymýcen reakční duch .

11. Uskutečnit rovnoprávnost všech národů Československa

Komunisté jsou přesvědčeni, že sovětská moc, jak to ukazuje příklad Sovětského svazu , odstraní jakýkoli národní útlak, dá všem národům jejich národní práva, zajistí jejich národní svobodu , plný kulturní rozvoj a podmínky bratrské spolupráce s národy jinými. Avšak už nyní možno docílit, aby demokratic kou národní politikou, uskutečněním národní rovnoprávnosti ve všech směrech byly vykonány minimální předpoklady pro nor mální soužití všechnárodů Československaa překonán ten krajně nebezpečný stav, kdy celé pohraniční oblasti stávají se obětí agentů zahraničního fašismu a iredenty. Komunisté jsou proti anšlusu byť i jedné vesnice k Hitlerovu Německu, Horthyho Maďarsku nebo k pilsudčíkovskému Polsku. Avšak klamná víra

fašismem a šovinismem svedených německých, maďarských a polských mas může být překonána jen tehdy, bude-li učiněno 46

zadost jejich oprávněným požadavkům a právům . Je třeba, aby do německýchoblasti, na Slovensko a Podkarpatsko bylo dáno více chleba, více podpor, více práce úměrně větší nezaměstna nosti, větší bídě, většímu nedostatku, který v těchto oblastech

panuje. Je třeba , aby se Němcům , Slovákům , Madarům , Ukra jincům a Polákům dostalo tolik a takových škol, kolik a jakých

potřebují. Je třeba, aby ve státních a veřejných službách byli zaměstnáni němečti, slovenšti, maďaršti, ukrajinští a polští dělníci, zřízenci a úředníci podle národnostního klíče. Je třeba učinit konec urážející a ponižující jazykové praxi a stanovit, že každý občan se může u úřadu a ve veřejném životě domluvit svým mateřským jazykem . Je třeba, aby se německým , sloven

ským , madarským , ukrajinským a polským rolníkům dostalo půdyna účet bývalých šlechtických latifundistů, zbytkařů a stá tu . Je třeba, aby tito rolníci a živnostníci byli vybaveni z dluhů

a chráněni před exekutorem . Je zkrátka třeba uskutečnit rovno právnost nečeského obyvatelstva ve všech otázkách : sociální a ho

spodářské, v oblasti politických práv, v oblasti školské, jazykové, kulturní atd. VII. sjezd KSČ zdůrazňuje, že za předpokladu

plné rovnoprávnosti všech národů Československa vedlo by uznání práva na národní sebeurčení, jehož se KSČ nevzdává, jen k zesílení bratrského svazku národů Československa a ke zvýšení jeho odolnosti vůči zahraničnímu fašismu. 1 2. Na obranu míru a za zkroceni

fašistického podněcovatele války Komunisté jsou si vědomi, že válkám bude učiněn definitivní konec odstraněním jejich základní příčiny, tj. kapitalismu. Avšak i dnes možno zachránit krajně ohroženýmír, když všechny

mirumilovné sily ve státním i mezinárodnímměřítku se sjednoti a sjednoceně vystoupí na obranu míru, zahrotí svůj boj proti fašistickému útočníku a jeho pomocníkům , přivodí jeho izolaci a pád. Navrhujeme a žádáme proto : Aťvláda závazně prohlásí, že plně podporuje mírovou politiku Sovětského svazu a že pevně trvá na sovětsko - československé smlouvě o vzájemné pomoci do všech jejích důsledků. Ať každý pokus otřást smlouvou sovětsko -československou a spřáhnout se s Hitlerovým Berlinem je po važován za útok na mír a velezradu na zájmech národů Česko slovenska. Ať je antifašistům v Sudetech dána plná svoboda.

Ať je dána plná svoboda protihitlerovské činnosti německých 47

antifašistů -emigrantů a ať jsou podporováni z prostředků urče ných pro ruské bělogvardějce. At je poskytnuta veškerá politic ká a morální podpora německému pracujícímu lidu v jeho těžkém. boji s barbarskýmfašismem v Německu, neboťpád tohoto krvavého

režimu zbaví světjednoho z nejnebezpečnějších podněcovatelů války. 13. Za obranu lidu a republiky před fašistickým útočníkem Komunisté jsou přesvědčeni, že nejlepší zárukou obrany re publiky a národní samostatnosti každého národa proti fašistic kým útočníkům je moc soustředěná v rukou proletariátu. Ko munistům nejsou ale ani dnes lhostejny otázky obrany země ohrožené bezprostředně fašistickým podněcovatelem války.

Stojíc na pozici obrany lidu arepubliky před fašistickýmútoč níkem , nesmí se však dělnická třída ani v této věci podřizovat politice „ vlastní buržoazie" , nýbrž musí vést samostatnou, aktivní, třídní politiku, vycházejícíze zájmů pracujícího lidu a skutečné obrany proti fašismu. Komunisté odmítají názor, že obrana republiky je nutně spojena s politikou hradního míru a podřízení se pod vedení vlastní buržoazie. Naopak . Skutečná obrana republiky nezbytně vyžaduje zesílení třídního boje proti

vlastní buržoazii, především proti reakčním , fašistickým živlům , zrádcům a kapitulantům , jejichž politika je v příkrém rozporu se zájmy skutečné obrany země. Zamezit zradu vlastní bružoazie, vynutit si jedině účinný, tj. lidový, jakobínský způsob obrany republiky, toť otázka, která může přivést do pohybu milióny. Je pravý oportunismus odvozovat z obrany republiky proti fašistickému útočníkovi nutnost třídního míru s vlastní buržoazií.

To vede k reformistickému a sociálpatriotickému stanovisku. Je sektářský dogmatismus ignorovat tuto otázku a prohlašovat, že do obrany republiky nám nic není, to že je věci buržoazie. Ne, toť takévěcí dělnické třídy a všeho pracujícího lidu, a čím dříve bude řízení této obrany v jeho rukou , tím lépe bude o bez pečnost republiky a svobodu lidu postaráno. 1 4. Podmínky skutečné obrany Vycházejíce z těchto úvah, komunisté prohlašují: Skutečná obrana republiky vyžaduje, aby byly splněny sociální a hospo dářské požadavky nezaměstnaných i zaměstnaných dělníků, 48

.

pracující mládeže a žen, pracujících rolníků aživnostníků aa ostat ních vrstev pracujícího lidu. Nelze na jedné straně brutálně vykořisťovat lid, a na druhé straně po něm žádat, aby bránil

republiku. Skutečná obrana republiky vyžaduje, aby byla usku tečněna rovnoprávnost všech národů Československa. Nelze na jedné straněnečeský lid národně utlačovat, diskriminovat, a na druhé straně po něm chtít obranu republiky. Skutečná obrana republiky vyžaduje, aby byl učiněn konec odbourávání demokra cie, rozšířena demokratická práva lidu a provedena demokra

tizace celého režimu. Nelze na jedné straně pracující lid utlačo vat, pronásledovat a šikanovat, a na druhé straně ho volat k obra

ně republiky. Skutečná obrana republiky vyžaduje, aby armáda, četnictvo, policie a celý státní aparát byly očištěny od reakčních

a fašistických živlů a tyto živly nahrazeny nefašisty. Nelze na jedné straně chtít bránit republiku před Hitlerem , a na druhé straně ponechávat na velmi rozhodujících místech jeho skryté i otevřené pomocníky. To jsou první a základní předpoklady

skutečné obrany země a pracující lid musí za jejich splnění bojovat.

Komunisté jsou nejrozhodnějšími stoupenci obrany republiky proti fašismu. Právě proto varují před tím , aby pod titulem

„ obrany státu “ byla vmiru i ve válce suspendována občanská a demokratická práva lidu a jeho organizací a lid postaven pod komando reakčních byrokratů a generálů. To není obrana re

publiky, nýbrž zabiják obrany republiky. Vedle výše uvedených návrhů navrhují komunisté toto opatření pro lidovou obranu republiky :

Nechtse provede zestátněnízbrojníhoprůmyslu bez náhrady při rozšíření a zabezpečenísociálních, odborových a politických práv zaměstnaného tam dělnictva a úřednictva. Nechť se zave de demokratická kontrola výroby zbraní a obchodu se zbraněmi. Nechť jsou ze správních rad, vedení a ředitelství podniků a spo lečnosti, za účinné účasti dělníků a úředníků dotyčných závodů a podniků, odstraněni všichni říšskoněmečtí i domácí agenti a pomocníci Hitlera. Nechť v pohraničních územích je zabrána

půda bývalých šlechtických latifundistů, velkostatkářů azbyt kařů a přidělena bezplatně tamním rolníkům a zemědělským

dělníkům . Nechť je na boháče uvalena zvláštní daň, jejíhož vý nosu se pod kontrolou dělnických odborových organizací použije k účelům obrany země, jako stavby krytů , zaopatření plynových

masek pro protileteckou a protiplynovou obranu, pro stavbycest a jiných spojů atd . Nechť je vojákům , poddůstojníkům a nižším 49 Dokumenty z dějin KSČ

důstojníkům zvýšen žold a zlepšena strava. Nechť je vojákům vráceno volební a koaliční právo a organizován denní styk vo jenských částí s dělníky v závodech, v armádě vedena proti fašistická propaganda a navázáno spojení jednotlivých částí armády s příslušnými částmi Rudé armády. Nechť branná vý chova a civilní protiletecká a protiplynová obrana je postavena na demokratický a protifašistický základ podle těchto principů: Dobrovolná účast s vyloučenim reakčních aa fašistických živlú . Demokratická samospráva bez vměšování se byrokratů a svo

bodná volba instruktorů a učitelů. Všechny materiální prostřed ky včetně zbraní, nutné pro činnost organizace, dodá stát ze zvláštní daně uvalené na boháče. Na tomto podkladě navrhuje me vytvoření v každé obci sborů protifašistické lidové obrany

za účasti všech antifašistických organizací a spolků. Ozbrojené fašistické nebo fašisty a reakcionáři ovládané organizace necht jsou rozpuštěny a zbraně jim odebrány. Do rukou fašistů aa reak cionářů žádné zbraně!

Na všech těchto a podobných opatřeních a požadavcích se už dnes může shodnout většina pracujícího lidu , všechny dělnic ké strany a organizace, jakož i organizace pracujících rolníků,

živnostníků a jiných pracujících vrstev. VII. sjezd KSČ pro hlašuje ochotu komunistické strany jednat s každou nefašistickou organizaci, zejména pak se socialistickými stranami, o každém požadavku a opatření, které by zlepšovalo postavení pracujícího lidu, udeřilo proti fašismu, rozšiřovalo demokratická práva lidu a přispělo ke skutečné obraně republiky proti fašistickým podněco vatelům války.

III . AKČNÍ JEDNOTA DĚLNICTVA A LIDOVÁ FRONTA

VŠECH PRACUJÍCÍCH SE MUSÍ STÁT SKUTKEM PŘES VŠECHNY PŘEKÁŽKY Většina vůdců ve vedení vládně socialistických stran stoji dosud

v řadách odpůrců akční jednoty dělnické třídy, jednoty odboro vé a lidové fronty všech pracujících. Opětovné nabídky komu nistické strany byly jimi ke škodě celé dělnické věci a vlastních jejich stran zamítány. 50

Politika třídní spolupráce s buržoazií zavedla tyto vůdce tak daleko, že v zájmu společenství s vyloženými reakcionáři z agrární strany udržují rozkol dělnické třídy a brání se zuby nehty akčnímu sjednocení dělnictva i v takové chvíli, kdy je úplně jasné, že pouze akčně sjednocený proletariát ve spolku s ostatními vrstvami pracujícího lidu je s to odvrátit hrozící mu pohromy. 15. Kam vedou odpůrci jednotné fronty dělnickou třídu ?

Z důvodů, které sami udávají pro své odmítavé stanovisko k jed notné frontě, vyplývá, do jaké slepé uličky zavedli dělnickou

třídu, pracující lid a své strany. Prohlašují, že nemohou dělat jednotnou frontu s komunisty, poněvadž je to neslučitelné s jejich ,socialistických vůdců , účastí ve vládě. Jak to však přijde, že reakční vedení agrární strany mohlo v prosinci 1935 provést reakční spiknutí společně s Hlinkou, Kramářem , Stříbrným a Henleinem , jak to, že s nimi může osnovat reakčníspiknutí no vá, a zůstává přitom nadále v koaliční vládě se socialisty ? Závěr je jen jeden : ve vládě diktuje reakční klika agrární strany, opi rající se o všemožné reakcionáře a fašisty mimo vládu, a vládní

socialisté - poslouchají a ustupují. To se projevuje znovu a zno vu , při každé příležitosti. Agrárníci prosazovali zhoršení pod por v nezaměstnanosti. Vládní socialisté odmítli v jednotné

frontě bojovat proti tomu, ustoupili, a agrárníci prosadili svou. Agrárníci prosazovali zrušení ochrany nájemníků. Vládní so cialisté odmítli jednotnou frontu k boji proti tomu, ustoupili,

a agrárníci prosadili svou. Agrárníci rozpoutali v závodech, na něž mají prostřednictvím státu a svého finančního koncernu vliv, pustý teror a ženou dělníky násilím do svých stávkokazec

kých organizací. Vládní socialisté odmítli jednotnou frontu k boji proti tomu, ustupují, a agrárníci prosazují svou. Agrárníci prosazovali řadu zákonů a nařízení, jež přinášejí pracujícím rolníkům škody, ale zato agrárnickým kartelářům , monopo listům a špiritusníkům stamiliónové zisky na úkor všeho pra cujícího lidu. Vládní socialisté odmítli v jednotné frontě proti

tomu bojovat, ustoupili, a agrárníci prosadili svou . A tak to chodí stále, agrárníci si bouchnou na stůl, pohrozí vládním socialistům vyhazovem z vlády a vládní socialisté couvnou a spol knou vše.

51

16. Do slepé uličky Lze snadno odhadnout konce této smutné a zahanbující hry,

při níž účet platí pracující lid. Až se reakční klice v agrárnístraně podaří zformovat a upevnit celý reakčně fašistický blok, až v dů sledku neustálého ustupování a odmítání jednotné fronty

vládními socialisty se zkonsolidují síly fašistické reakce při současně prohlubovaném rozkolu a dezorientaci dělnické třídy,

pak se může snadnoopakovat prosinec 1935, ale vnebezpečnější formě a s katastrofálními následky, totiž s nastolením reakčně

fašistické diktatury a s generálním útokem reakce na celé děl nické hnutí včetně socialistických stran , odborů a jiných orga nizací.

Vládně socialističtí vůdcové neprávem tvrdí, že prý komunisté činí podmínkou jednotné fronty vystoupení socialistů z vlády, čímžprý by se otevřely do vlády dveře fašistům a reakcionářům .

Na tojeodpovědí několik .Předně: Ani ve Francii,ani ve Španěl sku nejsousocialisté ve vládě. Ve Španělsku musela však reakční vláda odejít. Ve Francii se musel poděkovat reakcionář Laval. Tam reakcionáře vytlačila a drží jestále od vlády akční jednota dělnické třídy, odborová jednota a lidová fronta. Za druhé: v Československu někteří reakcionáři - a to velmi nebezpeční -

už ve vládě jsou a o vtažení dalších – Hlinky a Kramáře – se jedná. A sice za souhlasu vládních socialistů a při jejich účasti na vládní koalici. V Československu se tedy reakcionáři a fašisté mohou do vlády cpát ne proto , že tam nesedí vládní socialisté, nýbrž proto, poněvadž zde není akční jednoty děl nictva, odborové jednoty a lidové fronty, která by jim v tom svým tlakem zabránila. Za třetí: Komunisté neschvalují vládní

politiku socialistů, nepovažují ji za hráz proti fašismu, ale jejich vystoupení z vlády podmínkou jednotné fronty nečiní. 17. Kde je východisko ? Jaké je bezprostřední východisko z oné slepé uličky, kam vládní socialisté dělnickou třídu zavedli ? Takové :

At socialistické strany – bez ohledu na svoji účast ve vládě dohodnou se s komunistickou stranou na řadě minimálních

požadavků a opatření, která směřují k zlepšení sociálního po stavení dělníků, rolníků, živnostníků a jiných pracujících vrstev, která rozšiřují demokratická práva lidu a jsou namířena proti 52

reakci a fašismu a která směřují ke skutečné obraně republiky

před fašistickým útočníkem . VII. sjezd KSČ přináší k tomuto cili konkrétní návrhy ve formě platformy lidové fronty . Nadto je

komunistická strana ovšem ochotna podporovat každý, byť se bemenší požadavek jdoucí tímto směrem , zejména pak po této

linii se pohybující požadavky obsažené ve volebních programech socialistických stran. Ať socialistické strany uzavřousS komunis tickou stranou pakt o společném boji za prosazení společně

ujednaných požadavků aanávrhů. Ať současně působí k tomu, aby obdobný pakt uzavřely všechny dělnické odborové organi zace a snažily se proň získat ostatninefašistické odborové orga nizace. Ať socialistické strany společně s komunistickou stranou

a odborovými organizacemi společně vypracované požadavky a návrhy předloží na příslušných místech vparlamentě, ve vládě, zaměstnavatelským organizacím . At všechny dělnické strany

a odborové organizace obrátí se přímo na organizace pracuji cích rolníků, živnostníků a jiných pracujících vrstev s návrhem

společného postupu s dělnickými organizacemi. At vedení všech dělnických stran a odborů dají výzvu, aby jejich organizace v závodech a obcích utvořily na místě bojové souručenství,

utvořily v místech a závodech společné akční orgány, postupo valy ve smyslu sjednaného paktu společně a jednotněvzávodních výborech , obecních zastupitelstvech a v ostatních veřejných orgánech , aby se obrátily v místech na organizace malorolnické, živnostenskéa podobné, získaly je pro společný postup a vytvo

řily s nimi orgány lidové fronty v jednotlivých obcích.Aťvedení všech dělnických stran a odborů zahájí na tomto podkladě v celé

republice velkou společnou propagační, agitační a demonstrační

kampaň a organizuje stávkyza prosazení společných požadavků. Ať prohlásí a konkrétními činy dotvrdí, že z nastoupené cesty neustoupí, že za aprosazením vytyčených požadavků půjdou tvrdě a neúchylně, a činí vážné přípravy pro generální stávku. 18. Od ústupu v protinástup Není pochyby, že takový obrat v politice socialistických stran a odborů, jejich přechod napozici akční jednoty dělnickétřídy, odborové jednoty a lidové fronty všech pracujících by elektri zoval nejen dělnickou třídu , ale i ostatní vrstvy pracujících. Vrátilo by se nadšení a elán . Vrátila by se víra ve věc dělnictva a socialismu. Schýlené hlavy zastrašených a zklamaných jedno 53

tlivců by se zvedly . Zraky rolníků a městských středních vrstev by se znovu obrátily k dělnické třídě. Dělnická třída stala by se

mocí a silou, která přitahuje a soustředuje všechny vykořisto vané, nespokojené a utlačované. V jednotlivých měšťáckých stranách by nastala rychlá diferenciace odzdola až nahoru.

Reakční, fašistické živly v těchto stranách by byly tlačeny do izolace, většina pracujících příslušníků a pokrokových živlů

dnešních měšťáckých stran by tíhla k sjednoceně postupující mu dělnictvu , vytvářela by se široká lidová fronta . Pozice fa

šistické reakce by byly otřeseny, pozice dělnické třídy rozšíře ny a upevněny. Poměr sil by se změnil v neprospěch buržoazie a její fašistické reakce a ve prospěch dělnictva. Změnil by se také poměr sil ve státním aparátu a v armádě. I zde by pod vlivem

sjednoceného a nastupujícího dělnictva probíhala rychlá dife renciace. Velká část nižších kádrů státního aparátu i armády by byla přitahována na stranu lidové fronty, státní aparát by přestal být spolehlivým nástrojem na potlačení lidu, jak jsme toho byli svědky v roce 1918. Nastala by krize buržoazního režimu. 19. Vláda lidové fronty

A pak by také stála jinak otázka vlády. Jestliže dnes reakcionáři dávají vládním socialistům každou chvíli nůž na krk a stavějí je

před diktát: buď všechno spolknete, nebo půjdete z vlády ven pak by se stalo akutním a proveditelným heslo : reakcionáři půjdou z vlády ven ! A pak by také mohla stát otázka vytvoření vlády lidové fronty, která by byla s to provést požadavky lidové fronty aa kterou by komunisté přitom plně podporovali. Otázka vlády lidové fronty stává se obzvláště důležitou v sou

vislosti s obranou republikyproti zahraničnímu fašismu. Dnešni vláda, v níž sedí reakcionáři, kující pikle s vyloženými pomocníky Hitlera, neskýtá záruku , že provede opatření pro skutečnou obranu republiky proti fašismu. Dělnická třída musí vůči této

vládě mít největší nedůvěru, tím větší, poněvadž tato vláda pod pláštíkem obrany země činí opatření k militaristickému a poli cejnímu spoutání dělnictva, jeho organizací a všeho pracujícího

lidu a poněvadž existuje nebezpečí, že ozbrojené moci může být zneužito proti vlastnímu lidu. Proto také komunistická strana nemůže nést politickou odpovědnost za celkovou brannou politiku nynější vlády. Naproti tomu vláda lidové fronty, vzešlá z mohutného lidového hnutí a jeho boje proti reakci, 54

ii

bude mít vůli a moc provést skutečná opatření na obranu lidu a republiky lidovým , jakobínským způsobem , opírajíc se přitom o činorodou aktivitu a antifašistický boj nejširších mas, čímž budou dány praktické záruky, že ozbrojené moci nebude zne

užito proti lidu a republika bude skutečně bráněna. Nehledě na opětovné zamítnutí našich nabídek vedeními vládně

socialistických stran prohlašuje VII. sjezd KSČ neochvějnou vili komunistické strany dobýt stůj co stůj akčníjednoty dělnictva, odborové jednoty a lidové fronty všech pracujících. VII. sjezd

KSČ apeluje přitom na všechny stoupence jednotné fronty v řa dách socialistických stran , na všechny jejich organizace a členy, aby se bez ohledu na všechna protivenství semkli, bojovali a při

vedli věc jednoty dělnické třídy ve svých stranách a organizacich k vítězství. VII. sjezd KSC současně apeluje k pracujícím rolni kům , živnostníkům , inteligenci a kjejich organizacím , aby v poznání, že obhajoba jejich vlastních zájmů může být zabezpečena nikoli ve společenství s velkoburžoazií a velkostatkáři, nýbrž jedině ve spolku s dělnickou třídou, vstoupili všude ve styk s dělnickými organizacemi a společně s nimi položili základy široké lidové fronty. Protokol VII . sjezdu Komunistické strany Československa . Svoboda , Praha 1967 , str . 515-530

55

PROVOLÁNÍ VII. SJEZDU KSČ :

ove

MLÁDEŽI ČESKOSLOVENSKA

Velikonoce 1936

MLÁDEŽI ČESKOSLOVENSKA !

Ve vážné chvili mluvíme k tobě, mladý hochu a dívko! Jde o tvůj osud. Těžké mraky se stahují nad osudem mladé generace všech národů v Československu.

Svoboda a mír jsou v sázce. Československo je obklopeno

fašistickými státy a hraničí se zemí, v níž dnesvládne hitlerovský fašismus, který mává pochodní strašlivé války , naplňuje svět

nejistotou a pracující lid v Československu vážnými obavami o budoucnost všech národů, o budoucnost našeho mládí, český lid obavami o samostatnost českého národa.

Nebezpečí je tím větší, že fašistický nepřítel za hranicemi má svého spojence v reakci v Československu. Národní sjednocení právě tak jako Gajdovi fašisté, Henlein v Sudetech , Hlinka na Slovensku, Fencik na Podkarpatsku a také všichni reakcionáři z vládních stran , zvláště z vedení agrární strany , chtějí spojit své síly. Proti lidu ! Proti mladé generaci.

Všechno to, co bylo pracujícím lidem vybojováno staletým bojem generaci, je vážně ohroženo fašistickou reakcí.

NEZAMĚSTNANOST STRAŠLIVÝM ÚDĚLEM MLADÉ GENERACE

Více než čtvrt miliónu je vás, mladých lidí, bez práce. Vaše ruce a mozky by chtěly pracovat, tvořit, a systém neschopný života odsuzuje vás k nucené zahálce. Mnozí z vás vyšli školu a nemohli

se vyučit řemeslo, nikdy ve svém životě nepracovali. Mnozí odborné vědomosti. Říkají vám „ synové národa", a nedají vám

z vás se vyučili a dlouhá nezaměstnanost je oloupila o získané možnost vydělat si chléb . Obydlí ve skalních doupatech , skle pích , stozích a cihelnách , žebrota, to dává nezaměstnané mlá deži kapitalismus. 56

Strašlivě žije i pracující mládež Statisíce mladých dělníků a zaměstnanců pracují od časného

rána dopozdní noci. Technický pokrok dvacátého století, který by umožnil šťastný život všemu lidstvu aa svobodnou radostnou práci, stává se v rukou kapitalismu nástrojem hrozného vykořisťo vání. Mzdy mládeže staly se almužnami nestačícími na nejnut

nější životní potřeby . Hrozba nezaměstnanosti, visíci jako Da moklův meč nad každým 'mladým pracujícím člověkem , činí z práce peklo těžkého života . NA 150 000 UČŇ Ú

BEZPRÁVNÝMI OTROKY ZAMĚSTNAVATELU

Tvrdá skutečnost tohoto systému rozbiji pohádku o zlatém dnu řemesla. Nevyplatí se častojít do učeníaa také mnozí mladí lidé nemají k tomu vůbec možnost. Bidná mzda učňů, kteří jsou často používáni jako pomocní dělníci anebo jako služebné a jimž se vučení nedostane odborného vzdělání a jsou bez práv – tot úděl učňů.

STUDIUM SE STÁVÁ VÝSADOU BOHATÝCH, MLADÁ INTELIGENCÉ HLADOVI i

Odbourávání nadací, protekce a numerus clausus omezují pří

stup do středních a vysokých škol nadaným , ale chudým chlap cům a děvčatům . Desetitisíce absolventů vysokých a středních škol, kteří by mohli svými schopnostmi a vědomostmi utvářet život člověka štastným a kulturním , jsou doháněny ucházet se o místa obecních metařů .

HYNE MLÁDEŽ VENKOVA Daně, hypotekární dluhy, poplatky a exekuce vyhánějí chudou rolnickou mládež z hospodářství áa chalup jejích otců, přičemž tato mládež nemá dnes ani možnosti nalézt obživu ve městech .

Vesnická mládež hladoví. Nemajíc žádných sociálních práv, je vydána napospas bezcitnému vysávání agrárních kapitalistů. 57

DESETITISÍCE MLADÝCH DĚ V ČAT A ŽEN NEVÝSLOVNĚ TRPI

Jejich mzdy a platy jsou ještě nestoudněji stlačovány než u mla dých hochů.Budoucí dárkyně nových životů jsou dnešním sys témem pokořeny, hanobeny a zneuctívány.

DĚTSKÁ LÉTA NEJSOU VÍCE RADOSTÍ Podvýživa, rozedrané oděvy, vlhké a studené byty ničí zdra ví nejmladších občanů . Jsou děti, pro něž je houska pohádkou. Desetitisíce dětí na Zakarpatsku i v jiných oblastechnikdy ne viděly čokoládu, nikdy neměly cukr v kávě. Jsou děti, které se již neumějí smát, které místo veselého hraní natahují své hu

bené ručky na nárožích a chodí prosit od dveří ke dveřím o mi lodary. KAPITALISMUS JE VINEN

STRAŠLIVÝM POSTAVENÍM MLADÉ GENERACE

Ty, mladý hochu a dívko, přemýšlíš o svém postavení, chtěl bys změnit tuto hroznou situaci, hledáš východisko, hledáš cestu záchrany .

Ano, je cesta záchrany.

MLÁDÍ, TO JE VAŠE SÍLA STMELENÍ TÉTO SILY VAŠE VÍTĚZSTVÍ

S nadšením mladých a příkladnou obětavostí vytvořili jste si a rozvíjíte své organizace.

Snažíte se , aby tyto organizace byly vašimi nejlepšími po mocníky a bojovníky za uskutečnění vašich denních potřeb a ko nečných ideálů. Jsou vás desetitisíce a statisíce v různých orga nizacích , spolcích a sdruženích , které s fašismem a reakcí ne

mají nic společného. Tato vaše statisícová armáda je roztříštěna a fronta mladé generace zeslabena. Svádíte boj se svým tragic kým postavením pod různými prapory. 58

Toho využívá váš společný nepřítel, žene vás do bratrovra žedného boje, staví vásproti sobě a dábelským smíchem slaví ví tězství této jeho nejlepší zbraně, kterou je roztříštěnost vašich sil. Ano, roztříštěnost vašich sil ztěžuje vítězství mladých v boji za denní požadavky.

Jde o budoucnost naděje všech národů žijících v ČSR. Jde o příští mladé generace. Vy všichni, organizátoři, vedoucí akti visté a členově všech nefašistických organizací mládeže, po chopte svoji historickou zodpovědnost před mládeží. Vaše roz hodnutí stmelit sily mladých , vaše činy, uvést do pohybu armádu vítězného mládí, budou znova potvrzením , že mladá generace nezklame.

Ukažte zářivý příklad lidu všech národů ČSR. Ukažte celému světu , že chcete tlačit kola dějin kupředu ...

My z tribuny VII. sjezdu KSČ voláme do vašich řad, k vám, před kterými je budoucnost:

Spojte sily svých organizací, vyzdvihněte společnýma ru kama bojovný prapor mladé generace a vtiskněte na něj heslo : Na obranu svobody, míru, pokroku, za chléb ! Ať celý světví, že mládež všech národů ČSR bojuje společně za to, aby v Československu nebylo jediného nešťastného, hla

dovějícího, nesvobodného a utlačovaného mladého člověka, a že jsou v pochodu stmelené síly mladých , volajících po radostné a šťastné domovině.

Vaše mírové konference v Bruselu, váš přípravný výbor pro světový sjezd mládeže v Ženevě, vaše Studentská fronta pro pokrok, mír a svobodu , vaše vítězství nad fašistickým Národním sjednocením , v Ústředním svazu čs. studentstva, váš výbor pro

dodržování olympijských zásad, vaše stovky „klubů mladých“, vaše účast v boji severočeských horníků, brněnských textiláků,

pražských stavebníků, horehronských zemědělských dělníků — tyto bohaté příkladné zkušenosti ukazují na možnost spolu práce.

Jen nepřátelé míru, kteří jdou společně s Hitlerem, zbro jaři, bankéři a velkostatkáři, mají zájem na tom , aby mládež společně nehájila mír. Fabrikanti, bankéři, velkostatkáři, všichni ti, kteří mládež v zájmu svých kapes vykořistují, se všemožně snaží znemožnit

společný nástup mladých za chléb.

Čeští, němečtí, maďaršti, slovenští páni a jejich reakční organizace sejí do vašich myslí a srdcí jed národnostní a raso vé nenávisti. Snaží se, abyste své ušlechtilé snahy o bratrské 59

spolužití zaměnili za šovinismus,aby tak váš odpor proti spo lečným nepřátelům byl co nejslabší. Reakcionáři, vaši utlačovatelé, odpůrci svobody, pokroku mladých, ti, kteří šlapou vaše práva, kteří vám nedávají svobodně rozhodovato vašich osudech, kteří vám uzavírají dveře a znemo

žňují přístup do všech domů umění, věd a vzdělání. Ano, ti všichni potřebují, aby vaše sily bojující za pokrok, svobodu a kulturu byly roztříštěny.

NA TOBĚ, MLÁDEŽI, ZÁLEŽÍ! Můžeš znemožnit uskutečnění tohoto krvavého pekla, můžeš odrazit tyto plány, můžeš porazit jejich strůjce. Postavite-li, vy mladí, společně z vašich organizací hradby, pak vaše tvrze odrazí útoky starého, prohnilého aloupežného ka pitalismu, a přejdou -li vaše stmelené sily k útoku, je vítězství vaše. My, komunisté, kteří denně bojujeme za vaše zájmy, za nový řád , za řád šťastného a radostného mládí, my k vám z tribuny

VII. sjezdu KSČ voláme slovy, která se nesla do celého světa z Moskvy, z tribuny VI. kongresu Komunistické internacionály mládeže : ... mládež nemůže se zdarem hájit své zájmy, nesjednoti-li své sily po boku dělnické třídy a všeho pracujícíholidu v boji proti

společnému nepříteli,proti fašismu a imperialismu." Mládež Francie a Španělska ukazuje nám příklad .Ona sjedno

tila své síly a vřadila se do mohutného nástupu lidu ve svých zemích , stala se významným činitelem v hnutí lidové fronty . Mládeži všech národů Ceskoslovenska ! Sjednot' se a po boku

mládeže Francie a Španělska, po boku protifašistické mládeže celého světa, po boku všeho pracujícího lidu Československa nastup k zápasům , které tě povedou k šťastné budoucnosti.

MLÁDEŽ V ŽDY ZVEDLA PRAPOR TAM , KDE SE ODVÁŽILI OTROCI BÝT SVOBODNI

Dějiny národů Československa jsou hrdinnou písní odvážné, smělé mládeže. Jsou hrdinnou písní boje za svobodu a pokrok, boje proti pánům a utlačovatelům .

Když husité táhli do boje proti pánům a s nimi spojené reakci, 60

otřásala se Evropa jejich bojovnými činy a byla to mládež, která naplňovala nadšením oddily husitských bojovníků. Když

v roce 1848 pozdvihl se pracující lid proti feudální monarchii, když česká šlechta, velkostatkáři a kapitalisté stáli na straně ty ranů, tu stavěli mladí pražští studenti a dělníci barikády a vzty čili, svobodou nadšeni, rudý prapor! Když v roce 1905 bojoval pracující lid za svobodu a rovnost, za všeobecné hlasovací právo, byla mládež duší tohoto hnutí a jeden z ní, sklářský učeň Hubáč,

obětoval svůj život za svobodu. Mládež stála v předních řadách v odboji lidu proti rakousko -uherské monarchii, ona stála i po vyhlášení republiky v řadách boje za sociální osvobození. Naplněna žhavou láskou pro svůj národ,zaujala česká, stejně jako slovenská, německá aa madarská mládež čestné místo v boji

za svobodu. Smrti vstříc, neobávajíc se žádných obětí, bojovala proti nepřátelům národa. Byla nositelem praporu za veliké ideály lidstva, svobodu, pokrok a mir. MLÁDEŽI ČESKOSLOVENSKA, NEVYDÁVEJ NIKDY TENTO PRAPOR ZE SVÝCH ŘUKOU !

Vyzdvihněte jej nyní proti barbarským silám k zániku odsou zeného kapitalistického světa proti fašismu, který chce zabránit

příchodu nové, osvobozené společnosti! Mládež je povolána k boji za nový svět.

Mládeži Ceskoslovenska !

Je země, kde všechny ideály mládeže aa lidstva se staly skuteč ností. Je země, která byla kdysi bičem národů, zemí vyhnanství, roboty , nejstrašnějších muk mládeže, avšak stala se zemí svo

body. Pod vedením komunistické strany, pod geniálním ve denim Lenina a Stalina byl socialismus uskutečněn , vznikla vlast všech pracujících — socialistický Sovětský svaz ! Je to země nemající nezaměstnaných, země, kde práce stala se věcícti a hrdinství, země nejšťastnější mládeže světa !... Je to země, ve kterébyl kapitalismus poražen. Mladý sovětský

dělník a rolník vědí, že nepracují již pro obohacení kapitalistů, nýbrž pro sebe, neboť závody, dílny, všechno bohatství země patří pracujícím . Vykořisťování člověka člověkem přestalo a pro letářský stát buduje blaho všech. Je to země národní svobody, kde všechny národy odsouzené carismem k zániku mohou nyní svobodně rozvíjet svoji kulturu , 61

národní zvyky, svou řeč, je to země, kde zmizela národní ne návist odstraněním utlačovatelů .

Je to země míru . Od ustavení sovětské moci bojovaly sovětské

národy za mír. Vybudovaly ohromnou nepřemožitelnou armádu dělníků a rolníků, kteří střeží mír , odrazí i každý útok fašistů na jejich zemi a budou hájit mir jiných národů proti fašistickému barbarství a válečným dobrodružstvím .

Je to země zaslíbená šťastné budoucnosti. Všude, kde vítězí socialismus, kde dělníci a rolníci chápou se moci, je konec bidy a začíná tam život plný skutků, hrdinství a tvoření. Spějte k so

cialismu, nepřipustte, aby fašističtí dobrodruhové táhli proti Sovětskému svazu, a braňte zemi svobody, míru a socialismu.

Voláme vás, mladí lidé Československa , k boji za vaše práva !

Proklamujeme právo mladých proletářů, aby mohli žít ze své práce a aby se mohli vyučit povolání! Zkrácením pracovní doby na 40 hodin a pro mládež na 36 hodin v týdnu (bez újmy na mzdě), rozvinutím dalekosáhlých investič ních prací, penzionováním všech těch, kteří mají ve státních úřadech a kancelářích nárok na plnou penzi, byly by vytvořeny předpoklady k zařazení mládeže zpět do práce.

Parcelací velkostatkářské a zbytkařsképůdy nad 50 ha a při dělením půdy mladým rolníkům za současné státní pomoci na opatření pracovních potřeb může veliká část chudé venkovské mládeže nabýt existence.

Systematickou kontrolou v zacházení s učni za účasti zástupců organizací dělnické mládeže, reformou odborného školství,

přeložením vyučování do pracovní doby — bezplatnými spe ciálními kursy, systematickým praktickým a teoretickým ško

lením kvalifikovanými mistry, inženýry a profesory může být zajištěno zdokonalení učňů v povolání. Mladým nezaměstna ným a výpomocným dělníkům bylo by možno zajistit pomoci státní podpory účast na těchto zařízeních odborného školení, jež by mělo sloužit také k osvojení kvalifikace i neřemeslného do rostu a zemědělské mládeže.

Zvýšením mzdy mládeži, zařazením učňů, mladých zeměděl ských dělníků do kolektivních smluv je možno zaručit jim ži votní minimum . Mladým nezaměstnaným je možno zajistit státní podporou alespoň obživu .

Zlepšením sociálního pojištění, prodloužením zákonité do volené na nejméně tři týdny, zdravotní péčí pro všechny ne zaměstnané dělníky, zaměstnance a studenty je možno zvýšit všeobecný zdravotní stav lidu. 62

: PROKLAMUJEME PRÁVO MLÁDEŽE OSVOJIT SI KULTURU A VĚDU Aby bylo dosaženo zvýšení všeobecné úrovně vzdělání, nechť jsou ve všech okresních a větších městech zřízeny měšťanské školy, které by byly vybaveny všemi nutnými vědeckými škol nímipomůckami a řízeny pokrokovými učiteli. Střední školy a univerzity nechť jsou přístupny pro dcery a syny dělníků a všech pracujících pomocí dostatečných státních

stipendií, osvobozením od školnéhoaa všech tax a poplatků a bez platným dodáváním školních pomůcek, přičemž budiž vyučo vání na středních školách reformováno podle zásad pokrokové výchovy.

Žádáme, aby nezaměstnaná mládež bezplatně, dělníci a pra cující mládež za snížené ceny měli přístup na všechny kulturní

a vědecké podniky (divadla, koncerty, přednášky, kina atd.). VOLÁME PO SVOBODNÉM SPORTU A REFORMĚ TĚLOVÝCHOVY 1

Nechť je zamezeno , aby tělovýchova byla předmětem obchod ního podnikání. Odmítáme rozhodně snahy reakceo to, aby byly zmilitarizovány sport a tělovýchova, které mají dávat osvěžení a zdravou výchovu mladé generaci pracujících, být nutnou sou části boje za zdraví lidu .

Žádáme, aby byla zajištěna možnost svobodného pěstování sportu a jeho provozování nezaměstnanou a pracující mládeží. Nechť jsou dána mládeži hřiště, tělocvičny, sportovní náčiní, prostě vše, čeho je k sportu zapotřebí. Za umožnění masového pěstování sportu celou mladou generací !

ŽÁDÁME DEMOKRATICKÁ PRÁVA PRO MLÁDEŽ, PROTOŽE BEZ SVOBODY MLÁDEŽ ZAKRŇUJE

A STÁVÁ SE OBĚTÍ FAŠISMU Čím více má mládež práv a svobod , tím lépe se bude moci

hájit proti reakci a fašismu. Žádáme pro mládež: volební právo počínaje 18. rokem a zastoupení ve všech zákonodárných a správ 63

ních orgánech, volební právo pro vojáky, svobodu tisku a shro mažďování, volnost při tvoření jejích organizací a právo učňů odborově se organizovat.

BOJUJEME ZA ZAJIŠTĚNÍ MÍRU Nám , komunistům , není osud českého národa a všech národů v Československu, ohrožených fašismem zahraničním i vnitřním , lhostejný. Právě proto usilujeme o mír, a budou -li všechny mí rumilovné síly sjednoceny ke společnému boji za mír, může být tento ubráněn.

Vy, mladí, budte v předních řadách tohoto nástupu sjednocené sily mladé generace do boje na obranu mírové poli tiky Sovětského svazu, kolektivní bezpečnosti a nedělitelnosti míru !

Věc miru vyžaduje, abyste byli nejlepšímiobránci paktu mezi SSSR a ČSSR. Abyste uzavřeli nejtěsnější bratrský svazek s mládeží Sovětského svazu a s jeho hrdinnou, nepřemožitelnou Rudou armádou .

Udeřte sjednocenou silou na pařáty všech těch, kteří zrazují zájmy českého národa a paktují se s Hitlerem , chtějí zradit mírové smlouvy se Sovětským svazem - zemí míru a obráncem svobody malých národů. V zájmu míru buďte silou , která se bude domáhat, aby Spo lečnost národů v obraně míru použila těch nejrozhodnějších prostředků proti fašistickým strůjcům války. Bojujíce za mír , chceme, aby mládež v případě Hitlerova útoku na národy a lid Československa obětavě a odvážně bo jovala proti Hitlerovi a jeho spojencům i se zbraní v ruce na -

život a na smrt.

Právě proto upíráme právo vychovávat mládež těm , kteří

bud jsou sami reakcionáři , anebo jsou spojenci reakcionářů, kteří zavinili tragédii mládeže. Odmítajíce zavádění předvojen ské výchovy, žádáme svobodu pro tvoření protifašistické lidové obrany, naplněné bojovným duchem proti fašismu. Necht branná výchova a civilní protiletecká a protiplynová obrana jsou postaveny na demokratický základ podle těchto prin cipů : dobrovolná účast s vyloučením reakčních a fašistických

živlů; demokratická samospráva bez vměšování se byrokratů a svobodná volba instruktorů a učitelů; všechny materiální prostředky včetně zbraní, nutné pro činnost organizace, nechť 64

dodá stát z výtěžku zvláštní daně uvalené na boháče. Na tomto

podkladě navrhujeme vytvořenív každé obci sboru protifašistic ké lidové obrany mládeže za účasti všech antifašistických orga nizací a spolků.

ŽÁDÁME PRO MLÁDEŽ PRÁVO NA PRÁCI,

PRÁVO NA KULTURNÍ ŽIVOT, PRÁVO NA SVOBODU A PRÁVO NA MIR !

To je program , jehož uskutečnění může mládež uchránit před hrůzami fašismu a války a zajistit jí lidské žití. KOMUNISTICKÁ STRANA BUDE STÁLE VAŠE POŽADAVKY

A VÁŠ BOJ ZA SJEDNOCENÍ MLÁDEŽE PODPOROVAT Prohlašujeme, že komunistická mládež může zcela samostatně rozhodovat o všech otázkách spolupráce s nefašistickými orga nizacemi. Dáváme jí plné právo rozhodování o spolupráci se

všemi proti fašismu a válce směřujícími silami a společně s nimi hájit zájmy mládeže. Dáváme jí plnou organizační samostatnost, protože ti, kdož prožívají nejkrutější tragédii mladé generace, sami musí mít možnost rozhodovat o všech otázkách společného boje a společné cesty .

Vy všichni, příslušníci nefašistických organizací, trpíte stej ným bezprávím , patříte k těm, kteří jsoupovoláni změnit si tuaci; patříte k těm , kdož nesou velikou odpovědnost před veš kerou mládeží.

Odstraňte proto všechny překážky, které jsou diktovány úzkoprsým stranickým stanoviskem , stanoviskem spolupráce s nepřáteli pracujícího lidu, a které stojí v cestě spoluprácimlá deže. I vy musíte mít možnost sami rozhodovat. I vy potřebujete organizační samostatnost, aby se stalo skutečností miliónové souručenství mládeže.

Ne sami, ale v úzkém svazku s veškerým pracujícím , svobodu milujícím lidem můžete hájit své zájmy. Vaše zájmy nejsou v rozporu se zájmy dospělých, nýbrž směřují proti starému světu. Naše strana, všechny její složky a příslušníci budou vám ná 65 5

Dokumenty z dějin KSČ

pomocni. Všude a vždy budeme vámposkytovat radu a pomoc, neboť i my vedeme boj za vaše požadavky, neboť jsme stranou, která sdružuje nejrevolučnější, svobodě a socialismu nejodda nější lidi. Jsme stranou mládeže, neboť náš program , program socialismu, je program šťastné mládeže. Vyzýváme všechny dělnické a protifašistické organizace, všechny závodní výbory, obecní zastupitelstva, aby podporovaly boj mládeže a všestranně pomáhaly při sjednocování mládeže.

MLÁDEŽ POTŘEBUJE

V BOJI ZA SVOBODU A MÍR, ZA CHLÉB

SILNOU, BOJOVNOU ORGANIZACI Mládež, která chce úspěšně hájit své zájmy, která chce na závodech , na venkově, na univerzitě a střední škole klást odpor kapitalistickému vykořisťování a reakčním silám , musí se orga

nizovat. Potřebuje organizaci, v níž mládež sama může rozho dovat, v níž se učí, bojuje, v níž může se zastat všech svých zájmů. Potřebuje organizaci, která mládež nestranicky sdružuje a ve které nerozhodují zájmy jedné strany, ale demokratický, kamarádský život a dorozumění a železná vůle v boji proti fašismu a válce.

ŘÍKÁME VŠEM MLADÝM

SOCIALISTŮM, ŽE NENÍ DŮVODU PRO UDRŽOVÁNÍ ROZKOLU DĚLNICKÉ MLÁDEŽE

Vy, mladí socialisté i komunistická mládež, jste děti jedné třídy, máte společnou teorii, marxismus, vy a komunistická mládež chcete mládeži pomoci, nenávidíte fašismus a válku a toužíte po socialismu. Sloučením všech socialistických orga nizací s komunistickou mládeží vznikla by ohromná síla přitažli vá pro dělnickou mládež a pro celou mladou generaci lidu. Toto organizační sjednocení je možné. Rozhodněte sami de mokratickým způsobem a kamarádskou diskusi o programu, jménu a způsobu práce jednotné organizace. Dáváme komunis

tické mládeži plnou svobodu uskutečnit sjednocení nejen se 66

socialistickými organizacemi mládeže, ale i se všemi nefašistic kými organizacemi mládeže. Nesmíte nikdy zapomenout, že vaše organizace musí vést

tvrdošíjný boj proti nepřátelům mládeže. Jen bajem proti kapitalismu, jen bojem proti fašismu můžeme se zachránit. Nesmíte nikdy zapomenout, že váš osud je spojen 3 osudem

mládeže všech národů a všech zemí. Proto musí vaše organizace vést boj proti šovinismu a musí vychovávat mládež ke skutečné pomoci protifašistům , nepřátelům války, k mezinárodní soli daritě.

Nesmíte nikdy zapomenout, že vaše snahy mohou být jen

tehdy úspěšny, když si osvojíte učení osvobozovacího boje. Je to učení největších lidí světa— učení Marxe, Lenina. Všechny teorie buržoazie zbankrotovaly. Jen učení revolučního socialis -

mu se osvědčilo . Na jedné šestině země vedlo k vítězství. Je to

pokrokové učení, je to učení aktivního zasáhnutí do světových dějin. je to učení, které teorii činí vodítkem pro jednání. Osvojte si toto učení a jeho použití vás povede k svobodě a šťastnému životu .

VOLÁME VEŠKEROU

PROTIFAŠISTICKOU MLÁDEŽ V ČSR, ABY SE V ŘADILA

DO HNUTÍ KOMUNISTICKÉ MLÁDEŽE Je to organizace, která stojí od svého založení v prvních řadách

boje pracujících. Bojovala neustále za požadavky mládeže v zá vodech , v dílnách a na univerzitách , vybojovávala pomoc ne

zaměstnané mládeži, vedla mládež k boji proti militarizaci, proti fašismu. Bojuje za mír, za sociální osvobození a hájí ná rodni samostatnost. Je to organizace, která napsala na svůj štít heslo sjednocení mládeže. Je vybudována na zásadách -

třídního boje, proletářského internacionalismu — marxismu -leninismu – a je součástí hrdinné Komunistické internacioná ly mládeže, v jejíž řadách stojí revoluční mládež celého světa, leninský Komsomol Sovětského svazu. Je školou mládeže pro největší myšlenku lidstva — socialismus. -

-

Mládeži, dej se odhodlaně na cestu za sjednocení svých sil v boji za svobodu, pokrok, mír a chléb ! Mládeži, uchop do svých rukou prapor svobody, prapor so cialismu ! 67

Mládeži, bojuj s komunistickou stranou za štastnou budoucnost pracujících všech národů Ceskoslovenska !

Mládeži, bud odvážnou a smělou ! V hrdinném boji proti všem nepřátelům leží záruka vítězství nad starým světem , v neúnavném boji vytvoříme svět štastné mládeže, svět socialismu !

VII. sjezd Komunistické strany Československa Velikonoce 1936 Protokol VII . sjezdu

Komunistické strany Československa (výšatky). Svoboda , Praha 1967 , str . 558-577

68

PROJEV K. GOTTWALDA NA VIII. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY CESKOSLOVENSKA : DNEŠNÍ SITUACE,

POLITIKA STRANY A JEJÍ AKČNÍ PROGRAM 29. březen 1946

Soudruzi a soudružky ! Něco přes deset a půl měsíce přešlo od chvíle, kdy slavná Rudá armáda zlomila poslední odpor hitlerovských vojsk, kla dený těmito právě na našem území, a kdy tak dovršila osvobození celé Československé republiky od cizáckých vetřelců . Tímto

velkým historickým okamžikem končila perioda našeho otevře ného válečného a partyzánského boje proti německým okupan

tům a započala perioda budovatelská , období výstavby nové, osvobozené republiky. Úkolem mého referátu je dáti stručnou bilanci tohoto budo vatelského údobí, osvětliti hlavní linie politiky naší strany v této periodě a načrtnouti perspektivu vývoje a politiky naší strany v blízké budoucnosti.

Můžeme zajisté bez nadsázky a přehánění říci, že vytvořením první domácí vlády v Košicích v dubnu 1945, přijetím jejího tzv. Košického vládního programu a posléze příjezdem této první domácí vlády do Prahydne 10. května 1945 – začala se psáti nová kapitoladějin Československa.

Oč nám ,komunistům , aspolu s námi všempoctivým demo kratům , sdruženým v Národní frontě, běželo především ? Běželo nám o to, aby základy nového, svobodného Ceskosloven ska byly položeny dobře, aby byly pevné. Běželo nám o to, aby z krutých historických zkoušek, jimiž za uplynulé desítiletí

prošlo lidstvo a s ním i naše národy Čechů a Slováků,byly při vytváření nového , svobodného života vyvozeny patřičné zá věry a důsledky. Běželo nám o to , aby se neopakovaly chyby z let 1918-20 a abychom tentokrát už při prvních krocích osvobozeného státu odstranili kazy, které hlodaly na samých kořenech předmnichovské republiky a pomáhaly tak zahranič nímu nepříteli uvrhnouti naše národy a náš stát do katastrofy. Náš plán přestavby a výstavby nového Československa byl narýsován v tzv. Košickém vládním programu. Na tomto vlád 69

ním programu pracovala komunistická strana už v letech oku pace , v jeho hrubých rysech jej prodiskutovala s prezidentem

republiky při památné prezidentově návštěvě v prosinci roku 1943 v Moskvě a postupně pro tento program získala všechny ostatní složky Národní fronty. Největším zadostiučiněním pak nám komunistům byla skutečnost, s jakým možno říci živelným

souhlasem přijal a schválil tento program náš osvobozený liddo ma. To nám bylo novým důkazem , že jsme na správné cestě, to

nám dalo novouvzpruhu, abychom po přijetí a schválení vládního programusoustředili všechny síly na jeho důsledné provádění. Z jakých základních skutečností vycházel náš plán přestavby a výstavby nového Československa ? Takových skutečností bylo několik. Rozvedu jen některé z nejdůležitějších . První a základní skutečností byla zdrcující vojenská porážka hitlerovského Německa a jeho satelitů. Zvěrský, barbarský režim , který už od prvého okamžiku své existence vrhal temné reakční stíny na naši republiku a dodával odvahu všem temným ,

reakčním silám domácím ; režim , který za šest let okupace při pravil našemu národu hotové peklo apokusil se podťati fyzické kořeny jeho národní existence; režim , který hůře než upir dusil všechno svobodomyslné, pokrokové a demokratické a šířil kolem sebe nákazu hůře než mor — tento režim byl poražen

a rozbit napadrť. Největší a nejnebezpečnější nepřítel Čechů a Slováků, největší a nejnebezpečnější nepřítel Československé

republiky byl zničen, zatímco Československá republika vstá vala k novému, svobodnému životu . Hlavní překážka našeho svobodného národního a státního života byla odstraněna. Je jasné,

že to musilo míti na náš národní a státní život pronikavý vliv. Druhou a neméně základní skutečností byla okolnost, že po

rážka hitlerovského Německa byla dilem protihitlerovské koalice, v níž mimořádně vynikající úlohu sehrál Sovětský svaz.

Sovětský svaz a jeho Rudá armáda nesly hlavní vojenskou tíži války proti hitlerovskému Německu . A coje pro nás, Čechy aSlo váky, to hlavní a rozhodující: osvobození našich národů, obno vení naší státní samostatnosti přišlo z Východu, naši národní svobodu a státní samostatnost nám přinesla Rudá armáda,

Sovětský svaz pod vedením geniálního vojevůdce a státníka soudruha Stalina. Tato slovanská velmoc, jejíž zrod v roce 1917

tak vydatně přispěl k rozkladu rakousko-uherské monarchie, a tím i k našemu 28. říjnu 1918 ; ta sovětská velmoc, jejíž hlu

boký demokratismus a opravdový socialismus byly všem po krokovým lidem vzpruhou v boji proti tmářství, reakci aa fašismu; 70

ta velmoc, která při nás stála v nejtěžších dobách Mnichova i oku

pace a která první uznala naši republiku jako rovnocenného partnera a uzavřela s ní spojeneckou smlouvu ; ta bratrská slo vanská spojenecká velmoc, s níž jsme poprvé v dějinách našich

národů dosáhli společné hranice —- tato velmoc osvobodila naši zemi od odvěkého nepřítele a ponechala a ponechává nám plné právo a volnost, abychom si náš osvobozený život zařídili po svém , podle svého obrazu .

Může někdo pochybovat, že tento velký osvobozenecký čin

Rudé armády a Sovětského svazu bude někdy vymazán z paměti našeho lidu a že zůstane bez vlivu na formování se jeho poli tického vědomí?

Třetí základní skutečnosti, s nížjsme se při obnově Českoslo venské republiky setkali,byl úplný ideologický, politický a mravní bankrot dříve vládnoucí vrstvy finanční, průmyslovéa agrární velkoburžoazie. Stalo se, co my, komunisté, jsme už dávno před Mnichovem předvídali. Došlo na to, že ona tenká vrstva fi

nanční, průmyslové a agrární velkoburžoazie, která pro sebe uzurpovala právo mluvit jménem národa a státu, tento národ a stát v osudových chvílích zradila a obětovala svým úzkým třídním , kořistnickým zájmům . Tato dříve ve státě vládnoucí

a rozhodující klika paktovala se s Hitlerovou pátou kolonou a spolupřipravila Mnichov ; tato zrádná klika v období tzv .

druhé republiky svojí politikou rozbíjení a demoralizace ná roda a nadbiháním Berlinu připravila neblahý 15. březen 1939 ;

tato klika vítala Hitlera na hradě českých králů a po celou dobu okupace cizáckým vetřelcům sloužila a pomáhala Němcům vésti válku.

Nechť nikdo nepovažuje národní zradu Preissů, Beranů, Hrubých, Krejčích, Bienertů aa Moravců a spol. za jejich osobní věc. Ne! Běží o daleko vice. Běží o národní zradu celé dříve

vládnoucí vrstvy , třídy. Tato dříve vládnoucí a rozhodující vrstva , byvši v hodinách pro národ a stát nejtěžších postavena před otázku vztyčiti vysoko prapor národního odboje, nejenže tak neučinila, ale národní a státní prapor pošlapala a hanebně

přešla na stranu nepřítele. A byly to všechny vrstvypracujícího lidu -dělníci, rolníci, živnostníci a inteligence – kteří zvedli a vztyčili pošlapaný národní a státní prapor a svedli s německým okupantem nesmiřitelný národně osvobozenecký zápas, koru novaný nakonec velkým vítězstvím .

Co plyne z národní prorady dříve vládnoucí kliky na jedné straně a z národní věrnosti a obětavosti širokých vrstev našeho 71

pracujícíholidu na stranědruhé ? Plyne z toho, že dříve vládnoucí klika navždy ztratila právo mluvit jménem národa a státu , že navždy ztratila právo spravovati a říditi věci národní a státní

a že toto právo přešlo na náš pospolitý pracující lid ve městech i na venkově.

Čtvrtou velkou skutečností, z níž jsme při kladení základů nové republiky vycházeli, byla široká národní jednota našeho lidu doma. Tato národní jednota byla přirozená. Vytvořila se v ohni společného boje proti okupantům a zrádcům . Vytvořila se

v podzemních skupinách odboje, při sabotáži, při partyzánských akcích , při Slovenském národním povstání, jakož i v českém povstání v květnových dnech. Vytvořila se v koncentračních

táborech, v kobkácha v mučírnách gestapa, jakož i na popraviš tích. Ta tenká vrstva zaprodanců a zrádců, kteří aktivně sloužili Němcům , byla v národě izolována aa ztratila také svůj rozkladný vliv . Ti, kteří v dřívějších dobách sledovali starou rozbiječskou taktiku podle hesla „ Rozděl a panuj!" , byli před národem od haleni jako přímí agenti nepřítele a národ odmítl jejich rozbíječ ské pokusy. Bylo velkým štěstím pro republiku, že během oku

pace se národ ve své zdrcující většině postavil nejen proti okupantům , nýbrž i proti klice bídných zrádců, že nedbal jejich rozkladných hesel, že se nedal rozeštvat mezi sebou navzájem a nedal se zneužít k bratrovražednému boji na radost nepřátel.

A bylo stejně velkým štěstím pro republiku , že po vyhnání okupantů, tedy po odstranění tohoto krutého tlaku zvenčí, se po dařilo udržet národní jednotu a zajistiti si ji při výstavbě no vé republiky. Není sporu o tom, že národní jednota vykovaná v bojiproti cizím utlačovatelům a zrádcům a přenesená do období budovatelského vtiskla dosavadnímu dílu obnovy a výstavby svou nevyhladitelnou pečet'.

Takové byly tedy některé z hlavních okolností, z nichž jsme vycházeli po osvobození a na počátku budovatelského období. Co bylo potřebí učinit v první řadě a nač bylo nutno soustředit hlavní pozornost ? Zmíním se opět jen o tom nejdůležitějším . Předně bylo potřebí zajistit , aby se v osvobozené republice náležitou měrou uplatnily vůle a moc lidu, tedy právě toho činitele, který nesl hlavní tíhu národně osvobozeneckého zápasu s okupanty. Současně s tím , jako druhá stránka téže věci, bylo nutno zamezit, aby se ke slovu a k moci dostala ona zrádná kli ka, která dříve v republice vládla a rozhodovala. Jak vidíte,

běží o úkol nemalý. Nicméně, anebo právě proto dala naše stra na k jeho řešení patřičné popudy a iniciativu. 72

Ta

Opatřeni, za výše uvedeným dílem provedená a prováděná,

3 克。

pohybují sev podstatě čtyřmi směry. Běželo především o to vyřadit z politického života v osvobo

rias

JE

Tz

8,1

-

co

zené republice hlavní politickou reprezentaci zrádcovských klik : v českých zemích stranu agrárni a národně sjednocenou a její politické odnože, na Slovensku pak hlavně stranu Hlinkovu. Pro tyto strany nejenže nebylo a nemohlo býti místo ani ve ve řejném politickém životě osvobozené republiky. Proto byly tyto strany zakázány, resp. jejich obnova nebyla připuštěna, přičemž jejich řadovým stoupencům , pokud se nekompromi tovali spoluprací s nepřítelem , byla dána možnost politického a tvůrčího uplatnění se ve stranách Národní fronty nebo v jed notných zájmových organizacích národního významu. Tak přešla veškerá vládní moc v osvobozené republice na Národní

frontu , která je politickým výrazem svazku či bloku dělníků, rolníků, živnostníků a inteligence, zkrátka svazku neboli bloku pracujícího lidu měst i venkova.

Současně s tímto opatřením bylo nutno zajistiti lidu možnost

přímé účasti ve státní správě, tj. dáti mu možnost, aby zákony, dekrety a vládní nařízení sám prostřednictvím svých zástupců také prováděl. Tak vznikl náš systém národních výborů jakožto

demokratických lidových orgánů státní a veřejné správy, na rozdíl od policejně byrokratické správy , kterou jsme v podstatě převzali od staré rakousko -uherské monarchie a kterou němečtí okupanti tak dokonale zneužili pro své okupační a válečné cíle. Náš nový, lidový, ne formálně, nýbrž skutečně demokratický systém státní a veřejné správy má mimo jiné ten velký význam , že umožňuje deseti — ba statisícům aktivní účast na státní

správě, že tuto činípřístupnější lidové kontrole a že znesnadňuje zneužití státního a veřejného aparátu proti zájmům lidu, ná roda a státu . Teprve dokonale vybudovaný a dobře lidově, to jest nebyrokraticky fungující systém národních výborů plus vlády Národní fronty dává nové republice její lidový, skutečně

demokratický ráz. Avšak anito ještě není vše. Další, řekl bych základní zárukou, že politická moc zůstane v rukou Národní fronty, tj . v rukou bloku dělníků, rolníků, živnostníků a inteligence, jest hospo

ni

dářské podložení této moci. To je hluboký smysl velkého zná rodňovacího a zestátňovacího díla, které jsme provedli. I zde

le

jsme postupovali plánovitě a cílevědomě. Prvním krokem bylo dosazení národních správ do majetkových podstat Němců,

TE

Madarů a zrádců . Dalším krokem byly dekrety zestátňovací, 73

jimiž jest zestátněno všechno bankovnictví a pojišťovnictví,

všechen důlní ahutní průmysl, podniky energetické, jakož ivelké závody ostatních průmyslových odvětví. Nyní jsou zestátňovaci dekrety konkrétně prováděny postupným tvořením národních podniků. Přitom jsme plně dodrželi slovo, které jsme od za čátku dali, že totiž vedle zestátněného sektoru hospodářství bude trvat široký sektor hospodářství soukromého a že drobné a střední soukromé podnikání bude součástí našeho nového hospodářského systému a bude se těšit plné podpoře Národní fronty. Ekonomická opatření Národní fronty nejsou tedy nami řena proti drobným a středním podnikatelům , nýbrž jen a jen proti oné zrádnéklice, která v minulosti zneužívala své hospo dářské moci k politickému spoutání národa a republiky a šla

nakonec tak daleko, že kvůli plným měšcům vydala republiku všanc nepříteli. Aby se toto nemohlo už nikdy opakovat, pro vedli jsme onu velkou znárodňovací akci, která je také jedním z charakteristických rysů naší nové, skutečné demokracie. Konečně se opatření proti zrádné klice pohybovala po linii očisty našeho národního života. Byl vydán dekret o lidových soudech , dekret o národním soudu a dekret o národní cti. Někte

ří z hlavních představitelů dřívějšího zrádcovského režimu byli

zajištěni a čekají na soud. Vcelku však dilo národní očisty je prováděno pomalu a nerozhodně. Zrádní mouřeníni mají mno ho placených i neplacených advokátů, kteří je zepředu i zezadu omývají. Je to nebezpečné počínání. Nebezpečné proto, poněvadž je v rozporu se zdravým smyslem národa, který volá ne po pomstě, ale po spravedlivém soudu nad těmi, kteří zradili

a sloužili nepříteli,když národu šlo o existenci. Jeto nebezpečné počínání také proto, poněvadž v něm národ vidi — a nikoliv -

neprávem - snahu o rehabilitaci těch živlů a těch klik , které

dříve republikou vládlya které ji přivedly k Mnichovu a k oku paci. Omývači zrádných mouřenínů by měli s tímto míněním národa počítat. A Národní fronta jako celek by měla ve věci národní očisty ukázat spravedlivou, ale pevnou a silnou ruku,

kterouprávě vtétooblasti veřejného života nejvíce postrádáme. To byla tedy hlavní opatření, která jsme provedli s cílem , aby v nové republice byla uplatněna vůle a moc lidu a aby se kmoci nevrátily dříve vládnoucí zrádné živly. I když ve věci

očisty národního života silně kulháme, jsou ostatni politická a hospodářská opatření dost účinná, abychom kýženého výsledku dosáhli.

Druhým úkolem po osvobození republiky bylo využíti plně 74

fa

chova a okupace jasně ukázal, že žít s těmito menšinami pod jednou střechou nám , Čechům aSlovákům , nelze. Z toho pak jasně vyplynul náš kategorický požadavek odsunuNěmců a Ma darůa osídlení našich pohraničních oblastí českýmia slovenskými lidmi. Je potřebi, abynáš lid věděl, že tento náš národní a státní

požadavek se setkal od prvního okamžiku s plným pochopením a podporou Sovětského svazu a žeto byl osobně soudruh Stalin, který na památné postupimské konferenci získal pro uznání

našeho požadavku na odsun Němců také Anglii a Ameriku,

Fals

TATI

čímž naše právo na odsun Němců bylo mezinárodně uznáno. Je nyní otázkou technického provedení, organizace a dopravy, jakož i dohody se spojeneckými úřady v Německu, kdy a jak budeme moci odsunNěmců postupně provésti. Sovětský svaz a bratrská Jugoslávie nás podporují také ve věci odsunu Madarů. Zde však se dosud, bohužel, nepodařilo

získati porozumění Anglie a Ameriky, takže problém musíme řešit po částech , etapově. Nyní je v proudu akce výměny oby vatelstva, sjednaná s madarskou vládou. Za každého Slováka

nebo Čecha, který se natrvalo odstěhuje do Československa, bude do Maďarska odstěhován od nás jeden Maďar. Mimoto

.

AZH

vojenské porážky hitlerovského Německa a jeho satelitů také v tom smyslu, abychom republiku zbavili páté kolony v podobě německé a madarské menšiny. Postup německé a do značné miry také madarské menšiny v tragických pro nás dnech Mni

mohou být bez ohleduna reciprocitudo Maďarska odsunuti ti Madaři, kteří se obzvláště těžce prohřešili proti Československé republice a slovenskému národu .Po skončení výměny obyvatel stva budeme pak nadále usilovat o to, aby i zbývající část ma ďarského obyvatelstva byla přesídlena do Maďarska a jižní

hranice Slovenska se opětstaly cele slovenskými. ak

7

Its

Jadi

Současně s odsunem Němců postupuje milovými kroky velké historické dílo znovuosídlení českého pohraniči českými lidmi. Dáváme do rukou drobných českých lidí – českých zemědělců, řemeslníků a obchodníků -—- bývalé německé usedlosti, dílny a obchody za mimořádně výhodných podmínek. Zařazujeme zkonfiskovaný německý průmysl a peněžnictví do sektoru na šeho znárodněného hospodářství, zajišťujeme pro stát obrovské

lesní komplexy, velká lázeňská střediska a veškeré bohatství pod zemí. To, co má být podle celkového našeho plánu pone cháno soukromému podnikání, dává stát za výhodných podmínek do rukou českých jednotlivců, kteří na to mají právo a ukázali se

schopnými hospodáři; co pak svou povahou patří pod zestátnění, 75

zařazujeme do zestátněného sektoru a obohacujeme tím ná

rodní majetek a zdroje příštího národního blaha.

Při této příležitosti chtěl bych upozornitna jednu nápadnou věc, která je rovněž charakteristická pro náš lidový režim ; celý

tento obrovský přesun půdy a jiných a jiných hodnot, celé toto historické dilo znovuosvojení si staré české půdy českým národem děje se tak čestně a poctivě, že pro to máme málo historických příkladů. Byly, pravda, zjevy drobného, takzvané ho zlatokopectví. Nositeli toho zjevu byli ve většině případů

lidé, kteří měli nějaké máslo na hlavě a v převratových dnech

a týdnech honem spěchali do pohraničí, kde je nikdo neznal a kde nadto doufali ,,zlatokopčit“. Vcelku však tento zjev zůstal epizodou ve slavných dějinách osidlování našeho pohraničí.

„ Zlatokopové“ přišli a odešli,a kdo zůstal, jsou skutečnípionýři, průkopníci dobrého českého jména, jimž republika může směle

svěřit správu svého pohraničního území. A tak štít velké naší národní akce, jakou osídlení pohraničí bezesporu je, zůstal čistý : není v ní žádných chabrusů a velešíbunků, žádných zbyt kových statků, zbytkových bank , zbytkových koncernů a zbyt kových fabrik , nikdo na tomto dile nezískal a nezíská, jen lid, národ a stát.

Třetím naléhavým a neodkladným úkolem osvobozené re

publiky bylo postaviti poměr Čechů a Slováků v jednotném a společném státě na novou základnu. Všem bylo jasné, že Tiso, Tuka a Mach jsou zločinci aa zrádci nejen československé státní, nýbrž i slovenské národní věci. Slovenský lid pak se svým slav

ným národním povstáním v srpnu roku 1944 jednoznačně oddělil od této skupiny zrádců a zaprodanců a ukázal tak nejen nám , Čechům, nýbrž i celému světu, že s tragikomedií takzvaného slovenského státu nemá nic společného. Slovenský národ se ve svém národním povstání roku 1944 vyslovil nedvojsmyslně pro

obnovení Československé republiky jakožto společného státu Čechů a Slováků .

Bylo na nás, na Češích, abychom uchopili podávanou nám bratrskou ruku a se státnickou moudrostí přikročili k nové úpravě poměru Čechů a Slováků v osvobozené republice. Prvé, co nám velel zdravý rozum a státnická moudrost, bylo uznání

té prosté skutečnosti, že Slováci jsou osobitým , svébytným , prostě vlastním národem, stejně tak jako jsme vlastním národem my

Češi. Z toho pak už jaksi samočinně vyplývalo, že osvoboze ná republika musí být státem dvou rovnoprávných národů, Čechů a Slováků, jež jsou druh druhu rovni. A z toho byly 76

opět odvozeny ony speciální, administrativní, právní a legisla tivní úpravy , k nimž na Slovensku došlo podle Košického vlád ního programu a také mají býti ve své podstatě zakotveny v nové ústavě Ceskoslovenské republiky.

Nechť nikdo nepodceňuje velký státnický čin , jakým bylo toto znovusblížení našich dvou bratrských národů , Čechů a Slováků. Nechť nikdo nezapomene, že prezidentu republiky a první domácí vládě dostalo se tak vřelého uvítání slovenského

obyvatelstva zejména především proto,že prezident a první domácí vláda přinesli s sebou svého druhu Magnu chartu jeho národních svobod . Nechť se nikdo nedomnívá , že vzrůstající

troufalost tisovsko -tukovsko -machovského podzemí má snad svoji příčinu v tom , že slovenskému národu bylo dáno příliš mnoho práv. Ne ! Tisovsko-tukovsko -machovské podzemí na Slovensku, podobně jako preissovsko-beranovské podzemí v českých zemích , zvedá hlavu proto , poněvadž vítězná lidová Československá republika byla proti těmto svým nepřátelům příliš shovívavá a poněvadž jak v řadách slovenské, tak české Národní fronty jsou ještě stále lidé, kteří vidí svůj úkol ne v tom národní zrádce vždy a všude potírat, nýbrž za ně při všech možných i nemožných příležitostech orodovat. Hle, v tom je příčina vzrůstající troufalosti jak slovenské, tak české reakce.

Pokud pak běží o poměr naší strany ke slovenským věcem , můžeme říci: také jménem naší strany byla v Košicích vyhlá šena Magna charta slovenského národa. Naše strana proto učiní, seč je, aby dané slovo bylo dodrženo a do nové ústavy republiky vtěleno. Naše strana při tom postupuje u vědomí, že tak nejlépe hájí pevnost, jednotu a celistvost a nedílnost svobodné Československé republiky.

Čtvrtým komplexem problémů, na které jsme možno říci od prvních hodin po osvobození republiky naráželi, byly pro blémy souvisící s naší hospodářskou rekonstrukcía hospodář skou znovuvýstavbou. V porovnání s Jugoslávii, Polskem , ne mluvě o západních oblastech Sovětského svazu, zůstala naše země víceméně ušetřena válečných hrůz. Přímými válečnými

údery utrpělo hlavně Slovensko, některé části Moravy a Slezska, jakož i některé obvody postižené leteckými útoky. I tak ovšem škody, způsobené našemu státu přímými válečnými událostmi, přesahují částku 50 miliard Kčs, což zajisté samo o sobě svědčí o jejich tíživosti. Nicméně však toto je pouze malá část válečných škod , které nám okupanti zanechali. Více než šest let okupace a války se 77

rovnalo letům soustavného a bezohledného drancování našich

zemí. Přes šest let Němci plundrovali náš průmysl, naše země dělství, naše peněžnictví, naši dopravu, naše pracovní síly, naše zásoby, prostě všechno. Na konci tohoto velkého rabuňku, pro

vedeného ve prospěch německých okupantů a jejich války,pak jsme měli : vyčerpané zásoby potravin a poživatin, prázdná skla diště průmyslových surovin a hotových výrobků, prázdná skla diště našich obchodníků a řemeslníků, opotřebované stroje a za řízení továren , rozvrácenou dopravní a spojovací síť, vymrskaná pole, opotřebovaný inventář a poloprázdné chlévy a špiže našich zemědêlců, prázdné truhly a skříně našeho městského i venkov ského obyvatelstva a nadto všechno pak podryté zdraví nejšir ších vrstev našeho národa v důsledku dřiny, strádání a podvý živy. Co se ovšem tyčilo jak hora nad touto hospodářskou spoušt,

byla obrovitáhromada bezcenných papírů, které nám tu Němci zanechali a jejichž výše se pohybujemezi 300 až 350 miliardami korun.

Je nutno, abychom se při této věci poněkud zastavili, neboť

jeji objasnění nám učiní pochopitelným mnohá opatření vlády Národní fronty, která se některým lidem zdála dosud nepocho pitelnými. Oč tu běží ? Běží v podstatě o to : Němci brali po dobu oku pace z našich zemí vše, co jen mohli uchvátit. Našemu lidu

ponechali jen to, co bylo nezbytné k udržení holého života a k udržení jeho pracovní síly, která měla pro Němce tvořit nové hmotné statky. Němci brali od nás hotové výrobky, plody naší země, naše suroviny, výrobky našich strojů a práci našich lidí. Přitom nebrali snad pouze to, co jsme vyrobili navíc, co

bylo přebytkem naší práce, nýbrž brali — až na to bídné, hla domorné minimum - všechno, co bylo vytvořeno prací našich rukou. Nebrali nám tedy jen náš běžný národní produkt, ný brž čerpali hluboce i z celkové podstaty našeho hospodářství. A za to všechno nedali nic jiného než různé druhy papírků. -

Bylo nám odzačátku jasné, že tyto hospodářské důsledky ně meckého rabování a války nemohou býti překonány ničím jiným

než usilovnou, družnou a obětavou prací celého národa. Věděli jsme, že k pozvednutí životní úrovně našeho lidu na míru před válečnou, a zejména pak k dalšímu zvyšování životní úrovně nad míru předválečnou, bude ještě potřebí mnoho a mnoho

práce, mnoho a mnoho námahy, mnoho a mnoho potu. Nesli bovali jsme proto nikomu modré z nebe ani pečené holuby do úst, nýbrž volali jsme národ k obětem a k práci. Závodní rady 78

a odborové organizace v závodecha v dopravě, národní výbory v obcích a okresech , organizace Jednotného svazu zemědělců

na vesnicích, organizace Svazu mládeže a organizace družstevní

prostě celý systém našich demokratických orgánů a organi zací se pod iniciativou komunistů chopil velkého díla hospo dářské znovuvýstavby země, a možno říci, že ne bez úspěchu. Hned po osvobození jsme rychle dohnali opožděné jarní ze

mědělské práce, byla zajištěna loňská sklizeň , zvládnuta řepná a bramborová kampaň, zabezpečeny zemědělské práce podzimní. Bylo zajištěno byť i dosud ne uspokojivé , ale přece jen plynulé a pravidelné zásobování živobytím s tendencí zlepšovací. Pře konali jsme největší obtíže v dopravě a kalamitu uhelnou. Na příště máme oprávněnou naději, že jak doprava, tak i těžba

uhlí zabezpečí ostatnínaše průmyslová odvětví v jejich vzestup ném vývoji. Přes nedostatek surovin, zejména surovin zahranič

ního původu, stoupá výroba našehotěžkého průmyslu a obraty našeho vnitřního i zahraničního obchodu se zvyšují. Děláme

rovněž ne bez úspěchu pořádekve věcech měnových. Vyhnuli jsme se inflaci, a pokud byly zvýšeny ceny, stalo setak z hospo dářské nezbytnosti, přičemž jsme byli vedeni snahou , abychom

novou úpravou mezd a platů udrželipokud možnojejich reálnou hodnotu. V našem hospodářském životě je jistě ještě mnoho, co není v pořádku, s čím nejsme a nemůžeme býti spokojeni, avšak vcelku, myslím , že můžeme říci, že to nejhorší máme za sebou, a že nenastane-li nic nepředvídaného, půjde to u nás napříště nahoru. A to je, soudruzi a soudružky, v jedenáctém měsíci po skončení tak strašné války, jakou byla druhá světová válka, věc nemala.

Vcelku náš lid a s ním i naše strana podstoupili v uplynulém budovatelském období novou zkoušku státníkovu .

Vyřadili jsme z vedení a rozhodování v národních aa státních věcech kliku zrádné velkoburžoazie a vedení a správa věcí ná rodních a státních přešly do rukou představitelů našeho pospo

litéhopracujícíholidu, dorukou Prozatímního národníhoshro máždění, vlády Národní fronty a do rukou národních výborů. Mnohé reakční duše se utěšovaly, že tyto orgány lidové správy

selžou, že se ukáží neschopnýmispravovati a vésti národ a stát. Zkušenost uplynulých měsíců však nad veškerou pochybnost prokázala, že lid prostřednictvím svých zákonodárných , vlád nich a správních orgánů si dovede vládnout sám , bez těch, kteří

republikuprodali Hitleroviza své plné prkenice. Vyřadili jsme z nejdůležitějších a rozhodujících sektorů na 79

šeho národního hospodářství vliv, moc a rozhodování živlů, jichž reprezentantem je takový Preiss. Reakční sýčkové opět prorokovali, že na tomto „ experimentu “ náš lid selže. Nestalo se tak. I zde se proroctví reakce ukázala býti, nu, řekněme, pro roctvími slepého mládence. Stal se totiž zejména na tomto úseku pravý opak. Všude tam , kde přechod od hospodářství

válečného k hospodářství mírovému zůstal v rukou a pod vede ním bývalých vládnoucích skupin, tento přechod probíhá tam ve znamení velkých sociálních křečí a bojů , ve znamení hromadné

nezaměstnanosti a pronikavého snižování životní úrovně pra cujícího lidu měst i venkova . U nás pak převádíme naše hospo dářství do mírových poměrů za okolností pro pracující lid pokud

možno bezbolestných a s perspektivou na dobrou mírovou konjunkturu.

A potom velká část naší technické inteligence, našich inže nýrů , ředitelů podniků a našich techniků vůbec našla správný poměr k našemu dělnictvu, jeho závodním radám a odborovým organizacím , podobně jako naše dělnictvo, zejména ve

národ

něné části našeho hospodářství, našlo správný poměr k technic ké inteligenci, která je a zůstane nerozlučnou součástí všeho našeho pracujícího lidu. Prostě: naši dělníci, technici, inženýři a závodní ředitelé už nyní ukázali a v budoucnosti ještě více

ukáží, že ke správě aa vedení závodů není třeba kupóny střiha jících a tantiémy pobírajících členů správních rad a různých generálních ředitelů à la Preiss.

Zkrátka a dobře : náš lid prošel v dosavadní budovatelské periodě novou zkouškou státníkovou a obstál. Dokázal, že do vede věci národní a státní, jakož i věci hospodářské spravovat

ne hůře, nýbrž lépe než bývalí páni. A také to, soudruzi a sou družky, je za necelých jedenáct měsíců po osvobození republiky věc nemala .

Tím končím svůj výklad o problémech minulosti a přecházím k formulaci našeho názoru k některým otázkám dneška a nej bližší budoucnosti.

Možno říci, že posuzováno z hlediska pracujícího lidu, je pro blémem všech problémů a úkolem všech úkolů udržení a upev nění dosavadního kursu naší domácí i zahraniční politiky, jejího lidového, demokratického charakteru , jakož i důsledného pro vádění a dalšího tvůrčího rozvíjení toho všeho, co bylo národní a demokratickou revoluci započato. Stavím tento, jak pravím ,

problém všech problémů ne proto, že bych myslel, že v naší nové republice snad jsou anebo zítra vyvstanou reakční vnitřní 80

síly, které by byly s to zvrátit dosavadní vývoj. Nikterak !

Reálné sily a možnostidomácí reakce obrátit kolo dějin a vrá tit běh našich národních a státních věcí do kolejí předmnichov ských nejsou valné. Avšak naše vlastní i mezinárodní zkušenost

nás učí, že musíme být neustále ve střehu a že zachování, udrže ní a další rozvíjení výsledků jakékoliv revoluce je dílem každo denního a neustálého boje se všemi projevy a tendencemi reakce.

Jsou lidé, a snad i někdy dobromyslní lidé, kteří se diví na

šemu harangování proti reakci. Říkají, že prýreakce byla u nás potřena, že jí není a na dlouhou dobu nebude. My, bohužel, nemůžeme s těmito lidmi souhlasit.

Ano, reakce byla u nás bita, ale zdaleka ne dobita . Reakce má

dnes ještě mnoho středisek a mnoho možností k výpadům proti naší demokracii. Bylo by neodpustitelnou slepotou, kdybychom

tyto reakční možnosti a snahy přezírali. Je přece jasné, že ná rodem deposedovaná část velkoburžoazie se jen tak beze všeho

nesmíří se svojí porážkou ,nýbrž že se bude ze všech sil snažit, aby ji pokud možno odčinila . To se bude díti tím více, čím více budeme shov.vaví v dile očisty našeho národního života a čím více budou snad zrádci národní věci nacházet dobrovolné i ne

dobrovolné advokáty. My ovšem , naše strana a bohdá celá Národní fronta, nikdy

nepřipustíme, aby se ke slovu dostala ona velezrádná před mnichovská reakce, a budeme dbát, aby dílo naší národní a de

mokratické revolucebylo i nadále pěstováno a rozvíjeno. Co to mimo jiné znamená ? Znamená to především , že základní výsledky naší národní a demokratické revoluce musí býti ústavně zakoveny, kodifi kovány. Tím je samo sebou řečeno, že výsledek květnových

voleb ,a tím i složení nastávajícího Ústavodárného národního shromáždění musí býti tomuto úkolu odpovídající. Od Ústavo dárného národního shromáždění, které vyjde z květnových voleb ,

žádá náš lid hlavně a především ústavnízabezpečení a zakotvení naší demokratické státní a veřejné správy, systému našich ná rodních výborů.

Našim národním výborům se novou ústavou musí dostat ne méně práv a ne méně povinností než dosud, nýbrž naopak více práv a víc povinnosti. Při přesné ústavně právní kodifikaci systému nár . výborů jakožto hlavních nositelů státní a veřejné

správy musí naše státní administativní soustava doznat důkladné modernizace a decentralizace. Přechod od administrativy 81

zemské k administrativě župní je podle mého soudu více než

zralý. Župním zřízením a přenesením velké části, anebo pří padně celé pravomoci zemských národních výborů na národní výbory župní přiblížíme tyto nové státní úřady více obcím ,

okresům , a tím i lidu ,učiníme jejich činnost lidem více dostupnou a kontrolovatelnou a budeme tak s to potírat výstřelky všelijakého

byrokratismu. My jsme dosud,jak už jsem to jinde několikrát řekl, nalévali nové víno do starých měchů čili těsnali jsme nový lidově demokratický obsah národních výborů do starých byro kratických forem . Nyní již nastal svrchovaný čas, abychom to muto přechodnému stavu učinili konec, a to také bude jedním z hlavních úkolů příštího Ústavodárného národního shromáž dění.

Od příštího Ústavodárného národního shromáždění náš lid očekává také kodifikaci, ústavní zakotvení našich historických zestátňovacích a znárodňovacích dekretů a zákonů.

Znárodnili jsme hlavní úseky našeho národního hospodářství nejen pro dnešek anebo příští zítřek, nýbrž navždy.Tomu také musí dáti patřičný výraz naše nová ústava. Nová ústava naší osvobozené republiky musí býti také v tomto národně hospo dářském aa sociálním smyslu ústavou novou, kodifikující sociální a hospodářské výsledky naší národní a demokratické revoluce.

Velkorysost a státnická moudrost nám Čechům velí, abychom

tentokrát upustili ode všech skrytých i zjevných „ figlů “ a neda li pro budoucnost Slovákům vůbec možnost, aby mohli říkat,

že je Češi opět „ ošmekli “. Ovšem, co budeme od Slováků do budoucna kategoricky žádat a na čem budeme jako na jedné z podmínek slovenské Magny charty neústupně trvat, je ne smiřitelný boj našich slovenských bratří proti tisovsko -tukovsko

-machovské reakci aa všem jejím nositelům , stejně jako my Češi budeme bojovat proti reakci české. Že konečně naše nová ústava bude kodifikovat nynější náš

postoj vůči německé a madarské menšině, považuji za věc tak samozřejmou, že není nutno ztráceti o ní více slov.

Dalším důležitým úkolem dneška je zvládnutí všech problé mů hospodářské a sociální rekonstrukce a postupné překonání všech tohoto úseku se týkajících následků německé okupace a války. Musíme udržet a zlepšit dosavadní stav zásobování našeho obyvatelstva potravinami a postupně, pokud to bude jen po někud možno, přikročovat k postupnému uvolněnítohoto zá sobování k volnému trhu. Musíme výrobu našeho těžkého a leh 82

kého průmyslu řídit a stupňovat tak, aby nám zabezpečil nejen nutný dovoz surovin a výrobků ze zahraničí, nýbrž dodával

stále více hmotných statků pro náš vnitřnítrh. Je naléhavým úkolem , abychom v dohledné době likvidovali stopy války a do končili rekonstrukci a výstavbu válkou zpustošených měst a ves nic . To se týká také naší dopravy a spojovací sítě, kteréžto obě

důležité složky našeho veřejného života musí býti vbrzku při vedeny na předválečnou úroveň. Považujeme za nutné v do

hledné době zakončit velké historické dílo osídlení našeho po hraničí českými a slovenskými lidmi a poskytnouti všemožné pomoci těmto našim pionýrům tak , aby všechny ekonomické

zdroje našeho pohraničí byly postaveny do služeb národa a stá tu . Při organizaci zestátněného sektoru našeho národního hospo dářství budeme naléhat především na rychlejší tempo a stejně

tak na to , aby zestátněný sektor národního hospodářství byl co nejdříve rentabilní a přispíval svým dílem k celkovému národní mu blahobytu . Budeme naléhat, aby co nejdříve, ještě před volbami, byl učiněn generální úklid v naší distribuční síti a aby

tak výrobky jak zemědělské, tak průmyslové a řemeslnické se dostávaly od výrobce přes drobného obchodníka ke spotřebiteli za úměrné ceny, z nichž bude míti užitek jak výrobce , tak drob ný obchodník i spotřebitel. Budeme trvat na tom , aby se do

stalo vydatné hospodářské a sociální pomoci našemuzemědělské mu lidu . Industrializace a mechanizace zemědělství musí v do

hledné době nahradit úbytek pracovních sil a ulehčit těžkou práci našich zemědělců, zejména rolnických žen. Budeme pro sazovat pokud možno rychlé zakončení velkého díla měnové reformy a zabezpečení reálné kupní sily naší nové měny. Po uskutečnění nezbytných dávek z přírůstku majetku a dávek z majetku budeme se snažit o konsolidaci dosud vázaných

vkladů tak, aby zejména drobní lidé a drobní střádalové nebyli poškozeni. Budeme usilovat o důkladnou reformu berní a da

ňovou . Ve věci cen , mezd a platů nepůjdeme, jak už jsem řekl, cestou inflace, nýbrž budeme se naopak snažit o postupné sni žování cen , a tím zvyšováníreálné hodnoty mezd a platů. Ve věci sociálního pojištění připravujeme velké dílo národního pojištění, jímž se má ve smyslu vládního programu zabezpečit pro případ nemoci, úrazu a staroby nejen dělník , ale také rolník, živnostník a pracující intelektuál.

Pravdou ovšem je ,a tu neváháme opět a opět zdůraznit, aby chom co nejdříve překonali hospodářskou spoušť, zanechanou nám Němci, je potřebí hlavně družné a usilovné práce našeho 83

lidu, práce, práce a ještě jednou práce. Ano, soudruzi a soudruž ky! Naše strana ne nadarmo vytyčila heslo : „ Republice vice práce, to je naše agitace !“ Je to heslo nejen volebni, je v něm

podstatná částcelého našeho programu výstavby nové republiky. Také náš VIII. sjezd se koná ve znamení tohoto hesla. Nové

a nové delegace a štafety , oznamující světu výsledky pracovního úsilí komunistických organizací v závodech, úřadech ii na polích , nám ukazují, že naše strana ve svém daném národním prostředí vytvoří typ nové politické organizace, novou tradici politické strany.A také na to můžeme býti právem hrdi. A ještě něco, soudruzi a soudružky, je pro úspěšnou budo vatelskou činnost v osvobozené republice potřebné. Je potřebná, jako sůl potřebná, naše národní jednota , naše Národní fronta.

Jednotné Revoluční odborové hnutí, Jednotný svaz zemědělců , jednotné družstevnictví, jednotný Svaz mládeže a bohdá také budoucí jednotné hnutí tělovýchovné, to jsou společně s po

litickými stranami nositelé Národní fronty. Řekl jsem už, že tato naše Národní fronta je politickým výrazem třídního , so ciálního svazku dělníků, rolníků , živnostníků a inteligence. Připomínám znovu , že tento svazek byl stmelen ve výhni ná

rodního boje a národního utrpení, a že je více než přirozené, když je udržován i v periodě nynější, v období budovatelském . V Národní frontě sdružené vrstvy a složky národa nemaji

vcelku protichůdných zájmů. Nová demokratická lidová re publika a její politická a hospodářská struktura odpovídá záj mům všech pracujících vrstev našeho národa. Reakce proto nemůže vystupovat pod vlastním štítem a pod vlastní vlajkou. Reakce se u nás musí maskovat. A je velkou státnickou zkouš

kou pro všechny složky Národní fronty, a zejména pro poli tické strany, nepřipustit, aby pod jejich firmou, pod jejich šti tem a vlajkou se formovaly reakční síly a mohly tak národní jednotu a Národní frontu rozbíjet zevnitř.

Upozorňujeme-li na tuto možnost, pak to není žádná mátoha nebo chiméra. Historie nás učí, že bitá a do podzemí zahnaná

reakce se snaží nalézti uplatnění a legální formu tím , že proniká do stávajících legálních politických formaci. Tak tomu bylo a tak tomu bude, dokud reakce vůbec existuje. Tak tomu je i u nás.

Nebezpečný není Prchala v Londýně anebo pár jeho beznaděj ných agentů u nás doma. Nebezpečným neni Tiso v kriminále a Sidor ve Vatikáně a jejich ludácké podzemí. Nebezpečnými se tyto živly stávají tehdy, když se jim podaří proniknouti do některých ze stávajících složek Národní fronty, anebo když 84

dokonce věci přivedou k tomu, že ta či ona složka Národní fron

ty se stane hlásnou troubou některých z jejich reakčních názorů a požadavků. A o tom máme u nás řadu zřetelných , mírně ře čeno náznaků a tendencí. Proto voláme k národní ostražitosti, proto tak naléhavě apelujeme na všechny složky Národní fronty, aby se nedaly svésti sirénami reakce, nýbrž i nadále držely krok s celým národem .

Tot, soudruzi a soudružky, je stručně narýsovaný program , s nímž jdeme do nejbližší budoucnosti a také do nastávajících voleb . Komunistická strana Československa a spolu s ní bra trská Komunistická strana Slovenska obstály v těžké historické zkoušce národní poroby a národního odboje. Národ nás, ko

munisty, viděl v nejtěžších hodináchjako své mluvčí, své mu čedníky i své přední bojovníky. Od toho pochází ona velká důvěra národa v naši stranu. Jsme dnes více než miliónovou

stranou a rosteme a porosteme dále i do šířky, i do hloubky. Obstála -li naše strana v době národní poroby a národního od boje, pak dnes můžeme říci, že prodělala s úspěchem i zkoušku státníkovu při výstavbě osvobozené republiky. Nám se ovšem nezatočila a nezatočí hlava od úspěchů. K to mu jsme prošli příliš tvrdými zkouškami a k tomu jsme příliš pilně chodili do školy Marxe, Engelse, Lenina a Stalina. A tato škola marxismu -leninismu, tato škola stalinského bolševismu učí nejen státnické moudrosti a proziravosti, nýbrž také skrom

nosti. Proto my v každé etapě střízlivě a realisticky hodnotíme dosažených met, vážíme poměr sil a vytyčujeme mety nové. Ano , dosáhli jsme jako strana, jako předvoj pracujícího lidu měst i venkova v uplynulé budovatelské periodě mnohého, nač můžeme býti hrdi. Jevšak ještě mnoho, s čím nejsme a nemůže

me býti spokojeni a co naléhavě volá po nápravě. Dosavadní výsledky národní a demokratické revoluce musí býti upevněny a zakotveny, jakýkoliv pokus o reakční zvrat musí býti v zárodku znemožněn a další rozvití budovatelského dila nové, skutečně

demokratické, lidové republiky musí býti všestranně zabezpeče no . Nepochybuji, že lidové hlasování, že volby 26. května 1946 tuto směrnici plně potvrdí. Končím , soudruzi a soudružky. Předstupujeme před národ

jako stranapoctivé práce, strana čistého svědomí a čistých ru kou. Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů jako jednotlivců je uskutečnění velkých a sva 85

tých ideálů socialismu. Jsme na dobré cestě. Mnoho překážek je ještě před námi. Ale my, spjati s národem jako jedno tělo a jedna duše a spolu s národem všechny překážky překonáme a zdoláme. Nechť není považováno za neskromnost, jestli za končuji citováním historického výroku našeho velkého učitele

soudruha Stalina : NENÍ TAKOVÝCH PEVNOSTÍ, KTE RÝCH BY BOLŠEVICI NEDOBYLI! Protokol VIII . sjezdu Komunistické strany Československa . Praha 1946 , str . 63-71

86

DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VŠEM ČLENŮM STRANY

U PŘÍLEŽITOSTI SVOLÁNÍ I X. SJEZDU KSČ 4. březen 1949

Soudružky a soudruzi!

IX. řádný sjezd Komunistické strany Československa je svolán na dny 25. - 29. května 1949. Od posledního, VIII. sjezdu uplynuly tři roky. Cesta, kterou jsme prošli za tato tři léta a již jsme od května 1945 mohli na stoupit dík historickému vítězství Sovětského svazu nad němec kým fašismem a v důsledku boje našeho pracujícího lidu pod

vedením dělnické třídy za národní svobodu a nezávislost, byla úspěšnou cestou výstavby naší lidové demokratické republiky. Veliké úspěchy, které jsme v tomto období zaznamenali, byly korunovány slavným vítězstvím nad reakcí v únoru 1948. I.

VIII. sjezd naší strany se konal v době, kdy se začaly seskupovat v květnu 1945 poražené sily reakce, které ve vhodný okamžik chtěly zničit dilo lidové demokracie a přivodit návrat starých kapitalistických poměrů. Proto VIII. sjezd byl především ná stupem strany, aby mohla svést úspěšný boj s reakcí. Po celá tři léta od VIII. sjezdunaše strana bojovala a praco vala,aby byly překonány poválečné hospodářské obtíže, aby se úspěšně rozvíjelo naše plánované hospodářství, aby byla víc a ví ce upevněna moc pracujícího lidu pod vedením dělnické třídy, aby náš lidově demokratický stát byl bezpečně zajištěn proti všem pokusům o obnovení kapitalistického řádu ze strany buržoazie.

Pádnou odpovědí na první pokusy reakce dosáhnout zvratu ve vývoji naši lidově demokratické republiky byly volby do Ústavodárného národního shromáždění dne 26. května 1946 ,

ve kterých strana dobyla velikého úspěchu. V důsledku tohoto úspěchu došlo k posílení pozic strany v parlamentě a ve vládě, 87

jejímž předsedou sestal poprvé komunista, předseda naší strany soudruh Klement Gottwald. Stále rostoucí důvěra širokých mas lidu ke straně vedla však na druhé straně k stále většímu odporu sil reakce . Reakční

síly, kterým byla ve volbách roku 1946 zasazena těžká rána, se daly na cestu sabotáže , všemožně brzdily naši výstavbu, soustavně se pokoušely podkopávat naše spojenectví se Sovět ským svazem a státy lidové demokracie a s pomocí zahraniční reakce přecházely stále zjevněji k rozvratné velezrádné činnosti.

I když jsme řadou opatření, zejména znárodněním velkého průmyslu a peněžnictví, zbavili buržoazii rozhodující hospo dářské moci, přece jen zůstala v jejích rukou ještě značná část menších průmyslových, stavebních i jiných podniků, zůstal jí domácí velkoobchod, dovoz i vývoz. Tato, byť omezená, hospo dářská moc byla buržoazii oporou, aby se na úkor republiky

a pracujícího lidu znovu obohacovala. Za pomoci politických stran , zvláště strany národně socialistické, lidové a strany slo

venských demokratů, do kterých reakční živly pronikly, zesilo vala reakce svoji činnost, její vliv sahal až do vlády, kde všemožně brzdila a stále víc znemožňovala jakoukoliv práci. Naše strana vedla poctivý boj za splnění vládního programu, mobilizovala pracujíci lid kuskutečnění dvouletého plánua sou

časně otevřeně ukazovala prstem na ty, kdo brzdili a sabotovali, ukazovala lidu , že bychom mohli být dál, kdyby nebylo rozvrat né činnosti reakce. Tato politika strany se ukázala správnou a získala jí důvěru širokýchvrstev lidu v městech i na venkově.

V tomto boji se lid na vlastních zkušenostech přesvědčil,

co se skrývá za Zenkly, Šrámky , Lettrichy a Majery, kteříusilo vali o to, aby naše lidově demokratická republika se stala zase buržoazním státem a vazalem západních imperialistů. II .

Správnost naší politiky, kterou jsme zvolili po květnu 1945 a kterou schválil a dále propracoval náš VIII. sjezd , byla po tvrzena v únorových dnech 1948. Přinesla svoje ovoce kladná,

budovatelská politika strany, mající na zřeteli prospěch lidu a zlepšení jeho životních podmínek. Lid viděl, že zatímco reakce rozvracela, zásluhou komunistické strany se rozvíjí náš znárodněný průmysl a daří se naše dvouletka. Překonali jsme důsledky války, mohli jsme přikročit k zlepšení hornického 88

pojištění, snížit daň ze mzdy,zvládnout následky sucha, pomoci rolníkům postiženým neúrodou . Mizely naděje reakce na to,

že se náš lidově demokratický řád, náš znárodněný průmysl, naše dvouletka zhroutí aа že se tak reakci podaří poštvat lid proti lidově demokratickému režimu a povalit jej. Naopak bylo čím

dále tím jasnější, že v nadcházejících volbách v květnu 1948 zvítězí naše strana a že reakce bude rozdrcena.

V průběhu událostí těsně předcházejících Únoru, po porážce reakce v otázce tzv . milionářské dávky, po nezdaru s licitaci ve věci státních zaměstnanců , po vyhlášení požadavků dalšího znárodnění a nové pozemkové reformy, dělníci a malí i střední rolnici se ještě pevněji postavili za politiku naší strany. Reakce viděla, že nedosáhne svých cílů legálními prostředky. Podněco

vánazápadními imperialisty, rozhodla se k úderu. Cílem reakce bylo úplně zvrátit lidově demokratický řád, vzít lidu vše, co mu osvobození a národní revoluce přinesly, vrátit bývalým majitelům , co bylo znárodněno, a nastolit opět neomezenou nadvládu velkých a mocných pánů. Zahraničně

politicky šlo reakci o to vzdálit nás od Sovětského svazu a od ostatních spojenců a přimknout republiku opět k těm , kdož mají na svědomí Mnichov. Měl se v té či oné formě opakovat rok 1920, který byl začátkem konců vymoženosti, jichž náš lid do sáhl po rozbití Rakousko -Uherska po první světové válce. Avšak tentokrát měla dělnická třída a pracující lid spolehliveho vůdce

v Komunistické straně Československa, která vždy bojovala za spravedlivou věc lidu a za zájmy národa, za velké národní dě dictví, v minulosti už tolikrát buržoazií zaprodané. Proto v únorových dnech tak drtivě dopadly rány na reakci,

proto došlo k tak rozhodnému zúčtování, které navždycky odstranilo možnost provést obnovu kapitalismu vnitřními si lami reakce.

Únorem byla natrvalo zajištěna vláda pracujícího lidu měst i venkova za vedení dělnické třídy, která zvláště v oněch his

torických dnech osvědčila svou rozhodnost a politickou zralost. Únor znamenal další utužení spolupráce a přátelství se So větským svazem , s jehož pomocí a podporou, v přátelském svazku s ostatními lidově demokratickými státy, jedině je možno zajistit vítězství socialismu.

Únor se stal novým výchozím místem k dalšímu boji dělnické třídy a pracujícího lidu proti zbytkům kapitalistické třídy, jak o tom svědčí cesta, kterou jsme po Únoru nastoupili a po které chceme dále rozhodně postupovat. 89

III .

Předním úkolem naší strany po Únoru bylo upevnit a zabezpečit únorové vítězství tak, aby se stalo východiskem k dalším úspě chům .

Strana neodpočívala na vavřínech , jsouc si vědoma, že vše, k čemu se zavázala před Únorem , musí do posledníhopísmene splnit.

Tak byly v krátké době několika týdnů uskutečněny požadav ky druhého znárodnění a zemědělských reforem , vytyčené sjez dem závodních rad a rolnických komisí. Bylo uskutečněno velko rysé národní pojištění. Byla vyhlášena lidově demokratická ústava, která zabezpečuje výsledky naší národní a demokratické revoluce.

Volby do Národního shromáždění se staly triumfem Národní

fronty, která se v Únoru obrodila. Jejich výsledek zajistil nové, vpravdě lidově demokratické Národní shromáždění. Pomocí akčních výborů byla upevněna obrozená Národní

fronta, představující pevný politický svazek všech pracujících vrstev národa, zvláštědělníků a rolníků. Ona se stala vykonava telem očisty našeho veřejného a hospodářského života, z něhož byly odstraněny reakční, lidově demokratické republice nepřá telské živly.

Vítězství v únoru 1948 bylo dovršeno jednomyslnou volbou

soudruha Klementa Gottwalda prezidentem republiky. Tím byly všechny hlavní páky státní moci – parlament, vláda a funkce prezidenta republiky – soustředěny do spolehlivých rukou . Ke konsolidaci poměrů přispělo postupné zavádění nového právního řádu, vyplývajícího z nové ústavy, zvláště budování nových krajských národních výborů a zlidovění soudnictví. Byl

uskutečněn zákon o jednotné škole a řada dalších významných zákonů . Snížili jsme podstatně daně malým astředním zeměděl cům a živnostníkům zavedením jednotnézemědělské a živnosten ské daně .

V tomto období došlo dále k překonání rozkolu dělnické třídy. Dne 27. června 1948 se sloučila Čs. sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa na základě marxismu

-leninismu a tak byla vytvořena jednotná strana dělnické třídy. Upevnili jsme jednotu odborových organizací, uskutečnili jednotnou organizaci mládeže a tělovýchovy. Dále bylo provedeno sloučení s Komunistickou stranou Slo venska a tak vytvořena celostátní komunistická strana pod jed 90

notným vedením , což má velký význam pro upevnění státní

jednoty: Roční poúnorová bilance je úspěšná, i pokud jde o zabezpeče ni hospodářských základů republiky. Byl splněn dvouletý plán v průmyslové výrobě, zajištěno a zlepšeno za opětovné pomoci Sovětského svazu zásobování našeho lidu , uvolněn trh pro četné

druhy zboží. Máme vyrovnaný rozpočet státních financí, bi lance našeho zahraničního obchodu je uspokojivá, byl uzákoněn

první náš pětiletý plán rozvoje národního hospodářství. IV.

Od května 1945 a zvláště od února 1948 jsme postoupili velký kus kupředu. Naše lidově demokratické zřízení se politicky a hos podářsky upevnilo. Celý nášdosavadní vývoj však zároveň ukázal, že cesta k so cialismu nemůže znamenat zmírnění boje mezi starým světem

vykořisťování a mezi novými pokrokovými silami. Naopak se potvrdilo, že cesta k socialismu je cestou nesmiřitelného boje proti zbytkům kapitalistické třídy, proti reakčním živlům , které se dobrovolněnevzdají a stále se snažíobnovitkapitalistické otroctví. Reakce, která prohrála v otevřeném politickém boji, změnila po Únoru svou taktiku . Jestliže dříve jejím nástrojem byly po litické strany a jiné organizace, pak nyní se uchyluje do podzemí a na místo otevřeného boje sahá k záškodnictví, teroru, k aten

tátům a špionáži. Opirá se přitom o zbytky kapitalistických

živlů , o jejích hospodářský vliv, který nebyl ještě zcela odstraněn. Ve své nenávisti se reakční živly zcela otevřeně orientují na válku proti vlastní zemi a vlastnímu národu, na válku, ve

denou především po boku německých imperialistů, na válku, v níž dnes vidí svou jedinou naději. Takový je konec politických

představitelů české a slovenské buržoazie, kteří se stali agenty angloamerických imperialistů, octli se v jednom táboře s ně meckými fašisty. Přirozeně že spekulace reakcionářů s válkou jsoumarné, neboť sily tábora míru jsou větší a mocnější než síly válečných štváčů .

V boji proti těmto reakčním živlům je třeba ustavičné bdě losti. Tvrdá ruka státních orgánů musí dolehnout na ty ,kteří se dali na cestu zločinu proti lidově demokratickému režimu, a v zárodku zlikvidovat každý pokus reakčních kapitalistických živlů o podlamování naší výstavby. 91

Abychom zajistili další úspěšnou cestu k socialismu, je třeba

pokračovat v soustavném a tvrdém boji proti zbytkům kapita

listických tříd a ještěvíce rozvíjet, posilovat a lépe organizovat naše plánovité hospodářství. V rámci Národní fronty budeme nadále posilovat bratrský svazek dělníků a rolníků, který, veden dělnickou třídou, je hlavní oporou naší politiky i na naší další cestě k socialismu.

Naše politika na vesnici se bude opírat o malé rolníky, vytvá řet a upevňovat spojenectví se středními rolníky a izolovat statkáře a boháče, postupně je omezovat a vytlačovat. Budeme posilovat a upevňovat veřejný, společenský sektor našeho průmyslu plněním pětiletého plánu , zvyšováním vý robnosti práce, snižováním výrobních nákladů . Veliký význam pro další upevnění lidově demokratického

státu má státní aparát, jak se to ukázalov únoru, kdy pomohl dělnické třídě a pracujícímu lidu zmařit spiknutí reakce. Je třeba i nadále státní aparát zlepšovat a upevňovat, aby se stal

naprosto bezpečným nástrojem v boji proti kapitalistickým živlům a pomáhal urychlovatcestu k socialismu. To platí zvláště také o armádě a národní bezpečnosti. Další upevňování našeho lidově demokratického státu a roz

voj cestou k socialismu je možný jen za předpokladu nejtěsněj ší a stále pevnější spolupráce a spojenectví se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie.

Na příkladu jugoslávských vedoucích vidíme, kam vedou

opačné tendence, kam vede politika nepřátelství vůči Sovětské mu svazua lidovědemokratickým zemím , politika domnívající se, že je možno se obejít bez pomoci SSSR. Taková politika vede do područí imperialistů, k ztrátě nezávislosti, k likvidaci so cialismu a k obnově kapitalismu.

Proto tím více je třeba vyzdvihnout zásady proletářského internacionalismu a nového, opravdového lidově demokratické

ho vlastenectví. Proto tím důsledněji je třeba bojovat proti všem projevům buržoazního nacionalismu, který je nepřítelem lidové demokracie, nepřítelem cesty k socialismu. V.

Do popředí naší práce nyní vstupují nové velké úkoly na hospo dářském úseku .

Předním úkolem výstavby socialismu je úspěšné plnění pěti 92

letého plánu. Je to úkol nemalý. V průmyslu chceme ke konci pětiletky zvýšit hrubou hodnotu výroby o 57 procent proti roku

1948, z čehož v odvětví kovodělném o 93 procent. V zemědělství budeme stupňovat výrobu tak, aby dosáhla o 16 procent více proti plánované výrobě roku 1948, přičemž živočišná výroba má

stoupnout o celých 86 procent. Národní důchod má být zvýšen o 48 procent.

Takové cíle si může klást jen ten stát, který spěje k socialismu, kde je možno rozvíjet v dosud neobvyklém tempu výrobní síly

a kde aktivní účast nejširších mas při budovatelských úkolech, iniciativa pracujících, se stane základem k stálému zvyšování výrobnosti práce. Zvyšovat výrobnost práce - to především znamená lépe organizovat výrobu a práci a používat stále vyšší a lepší techniky. Zvyšování výrobnosti je dílem dělníků a tech niků, kteříse musí starat o to, jak lépe využít strojů a nástrojů,

jak účelněji organizovat pracovní postup, aby se jim dělalo lépe, aby vyráběli více a levněji.

S úkolem zvyšování výrobnosti práce těsně souvisí úkol sni žování výrobních nákladů. I tento úkol závisí především na pracujících, kteří se stali hospodáři ve svém závodě a dílně. Sni žování výrobních nákladů je třeba uskutečňovat soustavně v každodenní práci cestouúspor v surovinách , elektrické energii, palivu, snižování režie atd .

Boj o hospodárnost ve výrobě vede k mobilizaci vnitřních zdrojů v závodě, k zvýšení zisků závodů, kterých je potřebí k uskutečnění investic i k zvyšování blahobytu pracujících.

Proto je třeba zavádět hospodaření podlerozpočtu , které umož ňuje, aby každý dělník viděl, jak rentabilně jeho dílna aa závod pracuje, co znamená v korunách každý zlepšovací návrh , jaký obnos znamená každá úspora. Pro splnění naší pětiletky je rozhodujícím činitelem akti vita a tvůrčí iniciativa pracujících. Hlavní metodou k zvýšení této aktivity a iniciativy je socialistická soutěž, která se nyní začíná úspěšně rozvíjet. V rámci závodů, dílen i jednotlivých pracovišť jsou rozpracovány jednotlivé konkrétní úkoly, jejichž cílem je zvýšit výrobnost práce a snížit výrobní náklady. Zá vazky darů republice k IX . sjezdu strany, které přijímají v zá vodech naše závodní organizace za součinnosti odborových skupin a organizací Svazumládeže, jsou základem nového moc ného hnutí našeho pracujícího lidu, základem socialistické sou těže .

Je však třeba, abychom zvláště my, komunisté, měli stále 93

na paměti, že nové způsoby práce nevznikají samočinně, aby chom si byli vědomi toho, že všechno nové vzniká bojem proti starému, že i nový poměr k práci se vytváří v boji proti starým návykům z doby kapitalismu. Proto musíme rozhodně bojovat

proti lajdáctví, proti všem , kdož pracují bez odpovědnosti, i proti těm , kdož přistupují k plnění úkolů formálně, s nezáj mem.

Úkolem komunistů je, aby zvláště pečovali o ty, kdo razi nové cesty práce, o úderníky a zlepšovatele, a pomáhali jim výchovou politickou aa odbornou. Je také třeba, aby jejich nové

zkušenosti byly rozšiřovány mezi ostatní dělníky. S bojem za vyšší výrobnost práce, s novým hnutím socialis tického soutěžení souvisí boj za odstraňování rovnostářských tendenci, které se projevují mezi dělníky i mezi odpovědnými činiteli na vedoucích místech . úderníkovi, který překonává normu, přísluší za jeho práci vyšší mzda nežtomu, kdo pracuje starým způsobem .

Hlavní odpovědnost za splnění všech těchto úkolů maji závodní organizace strany, které ve spolupráci a prostřednictvím odborových organizací musí být vedoucí a řídící silou, hlavní pákou při uskutečňování pětiletky na svých závodech. Zvláštní pozornost musíme věnovat otázkám hospodářského aparátu. Po dosavadních zkušenostech je třeba zejména odstranit přílišnou centralizaci v organizaci našich národních podniků, která se projevuje tím , že závodní ředitelé mají malou pravomoc, že mezi závodními ředitelstvími a vyššími orgány je mnoho zbytečných mezičlánků. Je nutno zrušit všechny tyto zbytečné mezičlánky, uskutečnit operativní řízení závodů živým stykem a kontrolou bez papírového úřadování, přeřaděním inženýrů a techniků z ministerstev, z generálních a podnikových ředitelství přímo do závodů. Je třeba dále důsledně prosazovat odshora dolů systém osobní odpovědnosti ředitelů, vedoucích oddělení, dílo

vedoucích , mistrů a také jednotlivých dělníků. To vše musí být doplněno soustavnou výchovou kádrů a jejich správným výběrem a rozestavováním . Je třeba převychovávat,

politicky i odborně školitstaré kádrytechnické inteligence a vy chovávat nové dělnické kádry, stavět především schopné děl níky na odpovědná vedoucí místa a tím zajišťovat dobrý chod hospodářského aparátu .

94

VI.

Také v zemědělství jsme nastoupili nové cesty a za uplynulá léta došlo k řadě velkých změn. Konfiskací půdy zrádců, odsu nem Němců , revizí staré pozemkové reformy a novou pozem

kovou reformou jsme v podstatě uskutečnili zásadu, že půda patří těm , kdo na ní pracují. Během dvouletky jsme učinili

mnoho v mechanizaci zemědělské práce a poskytli jsme pracu jícím rolníkům všestrannou pomoc jednotnou zemědělskou daní,

zemědělskými úvěry, národním pojištěním a zvláště pak při neúrodě v roce 1947. Lidově demokratický stát a naše komunis

tická strana pomáhala malým i středním rolníkům , vedla je do boje proti statkářům a vesnickým boháčům , usilovala o to, aby malé rolníky vymanila ze závislosti na statkářích. Tuto linii v zemědělské politice i nadále zachováváme a na jejím podkladě chceme splnit velké úkoly, které má naše ze mědělská výroba v pětiletém plánu. Aby byly správně vypraco vány výrobní a dodávkové úkoly a spravedlivě rozepsány v ob cích na jednotlivé zemědělce tak, abyvíce dávali velcí a aby bylo ulehčeno malým , byl zaveden nový systém smluy rolníků se

státem o výrobě a o dodávkách (kontraktace). Rolníci tím získá vají hospodářskou jistotu na rozdíl od doby předmnichovské

republiky,kdy nikdy nevěděli, zda své výrobky prodají, a hlavně, zač je prodaji. K zajištění výrobních plánů v zemědělství je třeba Vv současné době urychlit jarní zemědělské práce, provést orbu a ihned zasít, aby se mohla využít každá kapka zimní vláhy a prodloužit jarní vegetační doba. Pro budoucnost nutno plánovat v našem zemědělství řadu opatření, která by chránila naše zemědělce

před suchem . Třeba zakládat a obnovovat rybníky, nádrže, větrolamy, zřizovat ochranné lesní pásy. Splnění výrobních úkolů v zemědělství vyžaduje všestrannou podporu mechanizace zemědělské výroby. Proto byl uskutečněn zákon o mechanizaci zemědělství, na jehož základě bude stále budována a moderními stroji náležitě vybavena hustá síť stát ních strojních stanic.

K zlepšení zásobování našeho lidu budujeme dále veřejné výkrmny vepřů, ostatního dobytka a drůbeže. Toto opatření,

kterému musí naše organizace věnovat veškerou péči, pomůže nám uskutečnit orientaci našeho zemědělství k živočišné vý

robě a ukazuje malým i středním zemědělcům v praxi výhody a přednosti vyšších forem v zemědělské výrobě. 95

Velkým úkolem , který umožní zvýšit výrobnost zemědělství, je scelování, které má odstranit dnešní roztříštěnost půdy a vy

tvořit z desítek drobných parcel větší pole, na kterých by se rolníkům lépe a výhodněji hospodařilo.

Všechny tyto velké úkoly našeho zemědělství vyžadují, aby se co nejvíce rozvíjelo družstevnictví. Družstevnictví dává nej

větší možnost pro zdokonalení zemědělské výroby, pro plné

využití strojů, pro výkup a opatřování zemědělských výrobků a potřeb, pro zvýšení kulturní a sociální úrovně venkova. Proto má tak velký význam zákon o jednotných zemědělských druž stvech, který odstraňuje dosavadní roztříštěnost v družstevní činnosti a soustředuje ji v každé vesnici do jednotného družstva. Jednotné družstvo bude plnit úkoly všech dosavadních země dělských družstev a za jeho součinnosti budou uzavírány smlouvy

o výrobě i o výkupu a dodávce zemědělských výrobků. Do jed notnýchdružstev možno též vedle zemědělců zapojit i vesnické řemeslníky. Při vytváření jednotných družstev je nutno dbát, aby v něm nerozhodoval vesnický boháč, nýbrž drobný a střední rolník .

VII .

Úspěšné plnění výrobních úkolů v průmyslu a v zemědělství je základem pro zajištění zásobování našeho lidu. V důsledku neúrody v roce 1947 jsme měli v zásobování těžkou situaci, kterou jsme díky velkorysé pomoci Sovětského svazu vcelku překonali. O překonání obtíží se také zasloužili v roce 1948 ti rolníci, kteří splnili své dodávkové povinnosti. V poslední době provedli jsme v zásobovací politice několik nových opatření, která znamenají zlepšení a rozšíření zásobování lidu. Zavedli jsme volný trh textilu, obuvi, některých druhů

potravin a jiného zboží. Přitom jsme odběrní listy na textil

aa obuv za normální ceny dali pro všechny, kdož pracují zaplat, pro rolníky do 15 ha, kteří splnili kontingenty, a pro některé další skupiny lidu, jako sociální důchodce atd. Dosáhli jsme toho, že všichni, kteří dostávají potravinové lístky a šatenky, dostanou na ně za vázané levné ceny plné příděly, které jim patří. Kromě toho mohou si nyní přikoupit na volném trhu zboží za zvýšené ceny .

Spotřebitelé mohou nyní být lépe zásobováni, mohou do stávat více textilu i jiného zboží především proto , že jsme pro 96

vedli znárodnění velkoobchodu, dovozu i vývozu , že jsme odtud odstranili kapitalistické živly, které se na úkor pracujícího lidu obohacovaly.

Zabezpečit zásobování našeho lidu, zvláště potravinami, zůstává i nadále jedním z nejpřednějších úkolů strany. Místní a okresní vyživovací komise mají stále významné poslání a je povinností našich organizací, aby jejich práci věnovaly mnoho péče. Jde zvláště o plnění dodávek masa, mléka a vajec. Jde o to, aby kontrolovaly distribuci, aby dbaly o správné přidělování šatenek , aby znemožňovaly jakýkoliv černý obchod.

Naše další linie v zásobovací politice bude i napříště určová

na především potřebami pracujícího lidu. Podle toho, jak bude plněn pětiletý plán v průmyslu i v zemědělství, budeme moci

zlepšovat a rozšiřovat i naše zásobování. Podle toho budeme také rozšiřovat volný obchod a dáme tak možnost všem , kdo vyššími výkony dosáhnou většího výdělku , aby si mohli na vol

ném trhu přilepšovat. Budeme dál zlepšovat náš distribuční aparát, rozšiřovat státní aa družstevní obchody. Budeme také dbát o to , aby řemeslníci doplňovali zásobování

našeho trhu svými průmyslovými výrobky a důležitými služ

bami. Naše pětiletka zaručuje řemeslníkům práci a konjunk turu .

VIII.

Velikou péči musí strana věnovat zlepšování státního aparátu

na všech úsecích, aby byl dobrým nástrojem v boji proti zbý vajícím kapitalistickým živlům a mocnou pákou pro další cestu k socialismu.

Aby státní aparátmohl důsledně a lépe než dosud tento úkol plnit, je v něm nezbytně třeba nové krve, nových kádrů z řad pracujícího lidu, je třeba, aby v něm bylo ještě pevněji zajištěno

vedoucí postavení dělnické třídy. Důležitým úkolem ve státním aparátě je politická a odborná výchova úředníků a zaměstnanců. Přistoupili jsme již ke zřízení učebních oddělení v ministerstvech a ústředních úřadech, která tuto výchovu začala již provádět. Náš lidově demokratický režim vyžaduje na svých úřednících více než starý kapitalistic ký režim . Pro veliké úkoly přestavby naší společnosti potřebu

jeme i ve státním aparátě politickyuvědomělé, marxisticko-le ninsky vzdělané, odborně vyspělé kádry. Pro úředníky lidově 97

demokratického státu nestačí, aby znali jen předpisy. A nadále také nemůže platit, že ve státní službě moudrost a schopnosti rostou s vysezenými lety, že není třeba se učit. Velké úkoly, které má lidově demokratický státní aparát, není možno plnit bez soustavného a nemilosrdného boje proti byrokratismu. Boj proti byrokratismu je třeba vést konkrétně,

odstraňovat jeho příčiny, které spočívají zejména v nepružné a špatné organizaci práce a v nadbytečném počtu úředníků. Nestačí však bojovat proti systému, je nutno současně za

kročovat proti nositelům byrokratismu, kteří dovedou dobrou věc utopit v papíru , kteří jen kancelářsky úřadují, povýšeně jednají a stavějí se netečně k práci. Veřejnou správu, vybudovanou na systému již osvědčených národních výborů, čekají nemalé úkoly. Jde zvláště oto, abychom dokončili započaté dílo reformy a reorganizace veřejné správy na základě krajských národních výborů, čímž se řízení veřejných a státních věcí přiblíží lidu a může být lidem lépe kontrolováno. Tato dalekosáhlá reorganizace znamená účelnou decentraliza ci správy, zjednává předpoklady k pružnějšímu úřadování a od straňuje dosavadní těžkopádnosti. V krajských národních vý

borech musíme dbát, aby jejich aparát se nerozrostl, aby byl omezen na nejnutnější počet lidí, aby to zato byli lidé kvalitní, spolehliví, uvědoměli, kteří dovedou nebyrokraticky jednat, rychle a svědomitě vyřizovat záležitosti z hlediska zájmů pra cujícího lidu. Národní výbory jsou povolány, aby spojovaly nej vyšší státní orgány s lidem, přenášely jejich vůli a snahy na lid azároveň abyzachycovaly nejmenší záchvěvy vůle a cítění lidu a staly se tak tlumočníky jeho zájmů a potřeb . IX.

Soudruzi a soudružky ! Přicházíme k otázkám strany.

Cesta, kterou jsme prošli od VIII. sjezdu, je cestou velikých úspěchů strany. Ve všech závažných chvílích , a zvláště v Úno

ru se naše strana ukázala na výši doby. Náš IX. sjezd připravujeme za největší účasti nejširších mas pracujících. Z iniciativy našich organizací přijímá pracující

lid závazky darů republice k poctě IX . sjezdu. To je nový skvělý důkaz uznání naší strany národem, důkaz důvěry ke straně 98

a k správné cestě, po které strana vede národy Československa.

Ale tyto úspěchy neznamenají, že se můžeme spokojit s dosa ženým a spočinout na vavřínech. Naši stranu čekají novéveliké úkoly, největší, jaké kdy měla. Jde o to, aby opřena o důvěru pracujícího lidu, v čele dělnické třídy byla strůjcem a organizá

torem výstavby socialistického hospodářství a vedoucí silou v boji proti zbývajícím kapitalistickým živlům , aby kráčela směle a neochvějně vpřed k socialismu. K těmto velikým úkolům je třeba stranu dobře vyzbrojit, aby byla stranou ideově jasnou a jednolitou, organizačně pevnou. Naše strana, která měla při VIII. sjezdu více než milión členů, vzrostla během tří let dvojnásobně. Veliká organizační síla strany nám pomohla , že jsmezajistili vítězství vV Únoru i v květ nových volbách 1948. Dosažení velkého počtu mladých členů strany, namnoze ještě málo ideově uvědomělých , ukládá nám

však také veliké úkoly. Musíme nové členy, z nichž mnozí byli přijati bez náležitého individuálního prověření, dostatečně pro věřovat, školit, vtahovat do každodenního politického života strany a vychovávat v uvědomělé a aktivní pracovníky. Provedli jsme prověřovací kampaň , která se stala školou pro celou stranu. Naši členové učili seznát své povinnosti ke straně.

Statisíce členů strany sáhly po marxisticko -leninské literatuře a začaly se seznamovats našíideologií. Strana se začala očišťo vat od nejzjevnějších cizích a kariéristických živlů . Nezbytným úkolem je, abychom ani po skončení prověřovací kampaně nepřestali prověřovat každodenně členy strany při jejich práci a při kontrole uložených jim úkolů . Nemohli jsme v jednorá zové prověrce zbavit stranu všech cizích a kariéristických živlů, které se leckdy dovedou maskovat a skrýt. Je stálým úkolem strany odhalovat takové živly a očišťovat od nich stranu. Zastavili jsme příliv nových členů do strany, abychom mohli věnovat všechny své síly práci na zvyšování ideové úrovně do savadních členů,přitahovat je k větší účasti v každodenním poli tickém životě, učit je být aktivními členy, kontrolovat, jak plní přijaté úkoly. Zavedli jsme systém kandidátů členství. V prověrce

mnoho členů, zvláště těch , kteří vstoupili po Únoru, převedeno do stavu kandidátů. Při plném zapojení do stranické práce v zá kladní organizaci budou se tito soudruzi a soudružky učit, zi

skávat zkušenosti, seznamovat se se základy marxismu-leninismu, aby po uplynutí lhůty mohli být hodni členství ve straně. Pře

vádění těchto kandidátů do stavu členů bude prováděno cestou 99

přísného individuálního přezkoumání se zřetelem na to, jak kdo

splnil úkoly jemu uložené a jak se osvědčil v budovatelské práci při výstavběsocialismu.

Nové a stále větší úkoly zvyšují neustále požadavky na členy strany. Úkolem komunistů je, aby se stále vzdělávali, aby po znávali základy marxismu-leninismu a svoje vědění stále pro hlubovali. Nejlepší školou komunistů je aktivní politická a orga

nizační práce ve stranické organizaci. I při tak velkém počtu členstvaje třeba si klást cil, že všichni členové strany musí být zapojeni do aktivní práce, že nesmí být papírových členů, že

každý člen strany musí mít svůj třeba drobný úkol, musí pomáhat straně. Jen tak vyroste v uvědomělého komunistu, který, bez mezně oddán straně, lidově demokratické republice a velké věci komunismu, bude příkladem a povede ostatní nestranické masy. Od VIII. sjezdu, a zejména za poslední rok jsme vykonali v ideově politické výchově značný kus práce. Organizovali jsme stovky škol a kursů, vybudovali jsme ve všech krajích stálé krajské školy , máme ústřední jednoroční školu . V základních

organizacích organizujeme široké masové školení. Tato práce však ještě zdaleka nestačí. Je třeba v daleko větším měřítku než

dosud organizovat systematické marxisticko- leninské školení všech členů a kandidátů a zvýšit úroveň výchovné práce ve stra ně. Zvláštní péči je třeba věnovat kolektivnímu aindividuální mu marxisticko - leninskému školení vedoucích kádrů strany a odpovědných pracovníků v hospodářském a státním aparátě,

jimžpři nedostatku studia marxismu -leninismu hrozí nebezpečí úzkého prakticismu. Naše strana je nyní vedoucí stranou ve státě. Uplatňovat ve doucí úlohu strany však neznamená, že komunisté mají jen sami všude rozhodovat, bez přitažení druhých , nekomunistických představitelů, neznamená, že komunisté mohou druhým dikto vat. Strana uplatňuje svou vedoucí úlohu tím , že svým přísluš

níkům , kteří pracují v národních výborech , masových organi zacích, ve státním či hospodářském aparátě, dává pokyny v hlav ních otázkách , jak tam mají prosazovat politiku strany. Ale pro sazovat tuto politiku strany mohou komunisté v masách pracu jícího lidu nikoli diktováním , ale přesvědčováním . Mějme stále na zřeteli, že komunistická strana nabyla důvěry pracujícího lidu aa stala se vedoucí silou v národě dík své poctivé

politice, dík tomu, že pracující masy trpělivě přesvědčovala, svou příkladnou prací přitahovala a znovu a znovu získávala.

Soudružky a soudruzi! S hrdostí se můžeme ohlédnout na cestu , 100

kterou strana prošla od VIII. sjezdu. Během uplynulých tří let naše strana vzrostla, získala důvěru nejen dělnické třídy, ale .

i ostatních pracujících vrstev , důvěru velké většiny národa astala se vedoucí silou v budování naší lidově demokratické republiky na cestě k socialismu.

Správnost generální linie strany skvěle potvrdil Únor, kterým definitivně byla zajištěna nová epocha v dějinách naší země,

epocha vlády lidu pod vedením dělnické třídy. Na další cestě k socialismu čekají nás nové, veliké úkoly. Zvládneme je, neboť máme silnou komunistickou stranu , která

rostla a bolševicky se zakalovala v bojích proti kapitalistickým

vydřiduchům , která prokázala, že dovede nejen zbořit panství

buržoazie, ale že také dovede úspěšně budovat nový a lepší společenský řád . Zvládneme nové úkoly, neboť můžeme čerpat při výstavbě

socialismu poučení z bohatých zkušeností předního oddílu mezinárodní dělnické třídy, ze zkušeností slavné Všesvazové komunistické strany (bolševiků ).

Zvládneme nové úkoly, neboť nás vede věrný žák Lenina a Stalina, soudruh Klement Gottwald .

OdIX . sjezdu nás dělí necelé tři měsíce. Již dnes se ukazuje, že IX . sjezd naší strany bude mohutným nástupem k plnění budovatelských úkolů pětiletého plánu. Již dnes nastupuji dělníci, rolníci a ostatní pracující lidé, členové i nečlenové strany, aby pod zástavou IX . sjezdu na počest Komunistické strany Ceskoslovenska dali republice ten nejkrásnější dar SVOU obětavou budovatelskou práci.

Není většícti pro naši stranu, není větší slávy pro náš IX . sjezd než veliký dar práce všeho našeho lidu, věnovaný republi

ce, té republice, která se stává opravdovým domovem pro všech nypracující.

S Klementem Gottwaldem vpřed k socialismu!

Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Protokol IX . řádného sjezdu

Komunistické strany Českoslovenka. Praha 1949, str . 7-22

101

Z REFERATU K. GOTTWALDA NA I X. SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA :

KUPŘEDU K VYBUDOVÁNÍ SOCIALISMU V NAŠI VLASTI 25. květen 1949

Únorové události působily na celý náš veřejný život jako očištu jícíbouře. Teprve po Únoru mohl být do všech důsledků splněn celý vládní program , zejména velké dílo národního pojištění, revize první pozemkové reformy a přijata také nová, lidově de mokratická ústava. Avšak Únor současně umožnil, že mohla být v rekordním čase provedena druhá etapa znárodnění, čímž hospodářskopolitická základna lidově demokratického režimu

byla podstatně rozšířena a upevněna . Pro naše rolnictvo pak přinesl Únor novou pozemkovou reformu, již další statisíce hektarů půdy se dostaly do rukou drobných a středních rolníků

a třída velkostatkářů byla v podstatě zrušena. Teprve po Únoru bylo možno rychle a důsledně splnit všechny dalekosáhlé po

žadavky, které vytyčily památné únorové sjezdy závodních rad a rolnických komisí. Zejména na tomto názorném příkladě náš lid ve městech i na venkově jasně viděl, jak komunistická strana plní dané sliby a převzaté závazky a jak má pracovat skutečná, obrozená Národni fronta. Proto také při květnových volbách do Národního shromáždění, které se konaly v zákonné lhůtě, tak jednoznačně zvítězila kandidátka obrozené Národní fronty, vedené komunistickou stranou . Únorové vítězství lidu bylo

květnovými volbami slavnostně potvrzeno a konsolidováno. Když pak po odstoupení bývalého prezidenta došlo k zásadní změně také na tomto důležitém ústavním místě, znamenalo to další konsolidaci únorového vítězství a další záruku , že i nadále

to půjde u nás v duchu únorového hesla : Kupředu, zpátky ni krok ! Kupředu – k socialismu ! Oněch patnáct měsíců, které uplynuly od února 1948, bylo obdobím těžké sice, ale plodné a radostné práce. Rozšířili a upevnili jsme hospodářskopolitickou základnu našeho lidově demokratického řádu. Veřejný, socialistický sektor našeho hospodářství se rozšířil a zpevnil. Jestliže v době VIII . sjezdu strany bylo vedle bank a pojišťoven znárodněno pouze 62 % průmyslové výroby, zatímco jiných sektorů se znárodnění vůbec 102

nedotklo, pak máme dnes vedle znárodněného peněžnictví

úplně znárodněn zahraniční obchod, vnitřní velkoobchod,přes družstevní a veřejný sektor jde také značná část malodistribuce

a v průmyslu je znárodnění provedeno na 95 % . Po Únoru bylo také možno daleko účelněji a úsporněji organizovat znárodněnou

část našeho hospodářství, které dnes pracuje daleko lépe než před dvěma lety. Naši lidé, dělníci, technici a inženýři , se učí lépe a účelněji hospodařit a spravovat svěřené jim podniky. Zkrátka, veřejný, socialistický sektor hospodářství hraje stále významnější úlohu a je pevnou základnou našeho lidově demo kratického řádu .

Za uplynulé období můžeme dále zaznamenat postupující hos

podářskou konsolidaci a postupný růst výroby a spotřeby . Dvou letka byla v průmyslu (bez průmyslu výživy) splněna na101,3 %, v průmyslu výživy na 86,7% a v zemědělské výrobě na 80,5 % .

Nízké procento výroby zemědělské, jakož i výroby průmyslu potravinářského souvisí sice se suchem a neúrodou v roce 1947, jejichž následky ještě dnes pociťujeme. Značnou úlohu však hrála v těchto sektorech sabotáž reakčních živlů, jako tomu bylo

při dvouletce i ve stavebnictví. Zdárně se rozvíjí plnění pětile tého plánu, který byl za prvé čtyři měsíce v průmyslu (bez prů myslu výživy) splněn na 102,3 %. Zahraniční obchod byl vloni v rovnováze, ač jsme byli nuceni dovézt mimořádné množství potravin. Letos je zahraniční obchod poněkud aktivní. Státní rozpočet je vyrovnán a výsledky prvních měsíců ukazují, že vyrovnání nezůstane na papíře. Podařilo se nám zlepšit vázané zásobování textilem a obuvi a zavést částečně volný trh různého spotřebního zboží, včetně potravin . Budeme se v rámci možnosti i dále snažit, abychom volný trh rozšiřovali a ceny snižovali. Dalekosáhlá sociálně politická opatření, která jsme v uplynulém období zavedli a která byla korunována velkým dílem národní ho pojištění, zabezpečují u nás existencikaždého pracujícího člo věka. Unás nejenže není nezaměstnaných , ale také není žebráků. Po Únoru můžeme rovněž pozorovat postupující politickou konsolidaci. Historický význam má sjednocení dělnické třídy

na podkladě marxismu-leninismu, ke kterému došlo sloučením sociální demokracie s komunistickou stranou a vytvořením

jednotné Komunistickéstrany Československa. Teprve touto jednotou zabezpečila dělnická třída 'svoji vedoucí úlohu v ná rodě a ve státě. Obrozená Národní fronta se po Únoru plně osvědčila. To, že součástí obrozené Národní fronty jsou vedle politických stran také mohutné zájmové organizace a že tyto 103

zájmové organizace jsou dnes organizacemi jednotnými, to dává obrozené Národní frontě takovou širokou základnu a oporu jako nikdy předtím .

Velký kus práce byl vykonán na poli zlidovění a zlepšení ve řejnésprávy. Zavedli jsme systém krajských národních výborů, rozšířili jsme síť okresních národních výborů, přenášíme po stupně stále více pravomocina tyto orgánylidovésprávy, chceme, aby prostřednictvím národních výborů mělo účast na veřejné správě stále více a více občanů , aby takto veřejná správa byla

s lidem co nejtěsněji spjata, aby lid tu nebyl pro úřad, nýbrž úřad pro

lid. Mnohé bylo také provedeno, aby ozbrojené složky

byly ve spolehlivých rukou, v rukou lidí věrných lidu a lidově demokratickým řádům , aby jich už nikdy více nemohlo být zneužito proti lidu a proti národu. Prožíváme velký kulturní rozmach. Mistři kultury , věd a umění

dnes stále více chápou, žejejich místo je na straně lidu,že jejich tvorba bude jen tehdy dobrá, když bude tvorbou lidu a pro lid .

A tento lid dovede být také vděčen mistrům kultury, věd a umě ní. Ještě nikdy se u nás například tak nečetlo jako nyní. Náklady krásné i vědecké literatury nebyly nikdy tak velké jako nyni. Naše inteligence dostává novou posilu z řad mladých dělníků a rolníků. Ještě nikdy nebylo u nás tolik škol a kursů, v nichž nadanimladí lidé z řad pracujících studují a vzdělávají se. Po Únoru byla konečně upevněna zahraničně politická pozice republiky. Únor učinil konec ramenářské, dvojsmyslné politice naší reakce vůči našemu největšímu spojenci, vůči Sovětskému svazu . Dnes je mezi republikou a Sovětským svazem poměr

naprosto poctivý a upřímný, což je základní předpoklad naší zahraničně politické jistoty a bezpečnosti. Naše bezpečnost je dále upevňována spojeneckými smlouvami se státy lidově

demokratickými. A vevěrném a čestném spojenectví se Sovět ským svazem a se státy lidově demokratickými a při upevňováni našeho lidově demokratického řádu můžeme hledět budoucností klidně vstříc. Ne, všichni páni, jichž se to týká, mohou na to vzít jed : Mnichov se u nás opakovat nebude !

Ptáme- li se tedy vcelku, jak strana a její vedení prováděly generál

nípříkaz VIII. sjezdu,pak, myslím ,můžeme říci, že hoprováděly celkem úspěšně. Rozšířili a upevnili jsme v tomto státě moc pracu jícího lidu v čele s dělnickou třídou. Zabezpečili jsmevymoženosti lidu zevnitř i navenek , prohloubili jsme náš lidově demokratický řád a nastoupilijsme na cestu k dalšímetě, na cestu k socialismu. 104

Dovolte, abych nyní přešel k některým otázkám , které s touto naší další cestou souvisí. Nebo jinými slovy : Co musíme hlavně dělat dnes, abychom se k vytyčenémetě dostali ?

1. Ve všech oborech našeho národního hospodářství musíme plnit a splnit pětiletý hospodářský plán, a to nejen kvantitativně, nýbrž také kvalitativně. Akce darů republice, konaná na počest dnešního sjezdu strany, ukázala mimojiné, jak mnoho skrytých rezerv v hospodářství ještě máme. Běží o to tyto rezervy najít a mobilizovat. Běží o to, aby náš znárodněný průmysl vyráběl více, lépe a levněji, než jak se vyrábělo za kapitalistů. Běží o to,

aby naše znárodněné stavebnictví stavělo rychleji a laciněji, než stavěli soukromí podnikatelé. Běží o to , aby naše znárodněná

doprava dopravovala rychleji a spolehlivěji než doprava soukro má. Běží o to, aby naše znárodněné peněžnictví pracovalo účel něji než za dob soukromých bankéřů . Běží o to, abynáš znárod

něný obchod obchodoval lépe a poctivěji, než jak činil obchod soukromý. Prostě my jsmepovinni tyto pravdy našemu pracu jícímu lidu znovu a znovu opakovat a organizovat všechny jeho tvůrčí síly na splnění tohoto úkolu . My si nemůžeme dovolit vypřáhnout, byť i jen na chvíli. Nechť se nám naši reakční ne

přátelé doma i za hranicemi vysmívají, že pořád úderničíme, soutěžíme a brigádujeme. Nakonec je přecejen přejde smích ,

neboť i zde platí, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe . My neustaneme trpělivě, ale houževnatě vysvětlovat všem pra

cujícím lidem , že udržet moc a nepřipustit návrat kapitalistické ho panství, to koneckonců znamená lépe hospodařit nežkapitalisté. Mluvit o cestě k socialismu a na tuto pravdu zapomínat mohl

by jen člověk nevědomý a neodpovědný. My však nejsme ani nevědomí, ani neodpovědní, a proto i v této věci říkáme lidem pravdu !

2. Ruku v ruce s rozšířením a zlevněním výroby bude možno zlepšovat zásobování obyvatelstva potravinami a spotřebním průmyslovým zbožím . V tom je také jeden ze zásadních rozdílů mezi našim lidově demokratickým řádem a kapitalismem . Za kapitalismu vede zvyšování výroby ke krizi a k nezaměstna nosti, kdežto v našem řádu vede vyšší výroba k zlepšení životní úrovně pracujícího lidu. Nynější stav, kdy máme zejména v po

travinách, v textilu a v obuvi vázané hospodářství a kdy jsme v těchto věcech mohli uvolnit trh jen v omezeném rozsahu a při tom poměrně za vysoké ceny, tento stav není ani ideální, ani trvalý, nýbrž je to východisko z nouze, a přechodné. Naši po litikou napříště bude podle možnosti další a další zboží uvolno 105

vat a ceny na volném trhu snižovat. Jak rychle to budeme moci provádět a kdy budeme s to vázané hospodářství vůbec zrušit a ceny sjednotit – to závisí jednak na růstu průmyslové vý -

roby, na přesném plnění smluvních dodávek našich zemědělců, jakož i na rozvoji zahraničního obchodu. Ostatně právě včera vláda usnesla některá zlepšení v zásobování, která vstoupí

v platnost od 1. června a která prakticky ukáží, že to s touto

politikou miníme vážně. Současně jsme však povinni lidem říci, že by bylo neodpustitelnou lehkomyslností právě v oblasti organizace zásobování činit nějaká ukvapená a neuvážená opa tření, která by nakonec poškodila široké masy pracujícího obyvatelstva.

3. Musíme dále rozšiřovat a upevňovat veřejný, socialistický sektor našeho národního hospodářství a omezovat a vytlačovat

prvky kapitalistické. Znárodněné a združstevněné podnikání má v našem veřejném životě hrát stále významnější úlohu, zejména také v oblasti distribuce. Tato politika není namířena proti živnostnictvu jako celku . V tomto směru vznikla v poslední době řada nedorozumění. Jak se věci mají ve skutečnosti a co se skutečně stalo ? Stalo se to, že jsme na začátku roku nemohli

živnostníkům vydat šatenky. To se nestalo ze zásadních důvodů, nýbrž proto , poněvadž se nám na všechny nedostávalo. Stáli jsme totiž před otázkou, jak zlepšit zásobování vázaného trhu textilem a obuví a současně část tohoto zboží zajistit pro volný trh . Bylo proto nutno šatenky vyhradit námezdně pracujícím , sociálním důchodcům a drobným a středním zemědělcům . My víme, že u některých drobných živnostníků došlo k tvrdos

tem. Ale my jsme stáli před úkolem zavést stůj co stůj pořádek do zásobování textilem a obuvi, zabezpečit velké většině oby vatelstva snesitelné zásobování textilem , konfekcí a obuvi, i když

snad to bude někde bolet. Ostatně fakt je, že při vydávání ša tenek se všude postupovalo velmi benevolentně, takže dnes má šatenky na 85 % všeho obyvatelstva. Dále je potřeba říci ně kolik slov na adresu našeho soukromého obchodu, a to pře devším zase obchodu s textilním zbožím . Vy víte, co nám to

dalo námahy, než jsme do zásobování textilem přivodili jakžtakž pořádek. Nešlo to a nešlo ani tehdy, když jsme vyřadili textilní

velkoobchod a zavedli státní velkorozdělovny. A co se stalo ?

Stalo se to, že státní velkorozdělovny přidělovaly soukromým textilním obchodníkům zboží na zboží, toto zboží však nedošlo

k pravoplatným spotřebitelům , nýbrž mizelo namnoze pod pul tem a na černém trhu. Nezbylo prostě nic jiného, než aby si 106

znárodněný textilní a konfekční velkoobchod vytvořil vlastní prodejní síť přímo k spotřebiteli, aby lidé na své legální šatenko vé body také skutečnědostali patřící jim zboží. Dále nesmí být

také zapomenuto , že živnostníkům se dostalo velké pomoci za vedením jednotné živnostenské daně, která jim přinesla pod statné snížení daňového břemene. Konečně je také skutečností,

že náš dvouletý a pětiletý plán a celkový náš hospodářský roz

mach zabezpečily našemu živnostnictvu dostatek práce a že bankroty a konkursy živnosti, které jsou za kapitalismu trvalým zjevem , u nás úplně přestaly. Opakuji proto, že naše politika rozšiřování a upevňování socialistického sektoru v hospodářství

a omezování a vytlačování kapitalistických prvků není namíře na proti živnostnictvu jako celku. Je ovšem nutno, aby živnost níci sami našli kladný poměr k vyšším formám podnikání, aby

spolupracovali s podniky národními, komunálními a družstev nimi,aby se samisdružovali ve skutečná družstva a tak dále.

4. Musíme pro socialismus získat vesnici, malého a středního rolnika a izolovat vesnického boháče. Naše státní statky, komunál ní a jiné veřejné statky, naše velkovýkrmny a jiná zařízení pro

hromadný odchovdobytka a domácího zvířectva musí se navsi stát názorným příkladem a vzorem , který malým a středním rolníkům prakticky předvede všechny výhody socalistického velkopodnikání v zemědělství. Bude nutno síť státních strojních a traktorových stanic značně rozšířit a vybavit je náležitým stroj ním parkem . Rozsah půdy, obdělávané státními strojními a trak torovými stanicemi, musí být velmi podstatně rozšířen, aby pra

cujícím zemědělcům byla jejich těžká práce citelně usnadněna a ulehčena. Naše zemědělská výkupní a prodejní družstva musí

svoji pozornost soustředit na službu malým a středním zeměděl cům . Konečně je třeba postupně provádět zákon o jednotném zemědělském družstvu a postarat se o to, aby členům jednotného zemědělského družstva plynuly z tohoto členství praktické výhody.

Základní metodou veškeré naší politiky a práce na vesnici je metoda názorného přesvědčování a aktivní účasti širokých vrstev malých a středních rolníků. Blok , svazek dělnictva se

základní masou pracujícího rolnictva je pro přechod vesnice k socialismu nezbytností. To musí mít neustále na mysli všichni

naši pracovníci, zejména ti, kteří jsou činní na venkově. Vesnický

úsekpráce a politiky strany bude mít v příštích letech stále větší a větší význam . Neboť tak stojí otázka: Nebude u nás socialismu bez přechodu vesnice k socialismu. A nebude u nás přechodu 107

vesnice k socialismu bez bloku, bez svazku dělnické třídy se základní masou drobných a středních rolníků.

5. Je nutno dále upevňovat a zlepšovat náš lidově demokratický státní aparát, aby zvládl všechny úkoly, které nám vyostanou na cestě k socialismu. Místní, okresní a krajské národní výbory mají ještě mnoho nedostatků, a je nezbytné, aby svoji práci zlepšily. Práci národních výborů všech stupňů nutno neustále kontrolovat shora i zezdola. Lidi, kteří se neosvědčili, je třeba

vyměňovat, a zato povyšovat a odměňovat vzorné pracovníky.

Ministerstva a jiné centrální úřady nesmějí úřadovatbyrokraticky a rozhodovat od zeleného stolu, nýbrž musí svoji řídící, koordi nující a kontrolní funkci vykonávat elasticky a operativně. Nutno bdít nad tím , aby do státního aparátu, zejména do jeho ozbrojených složek- Sboru národní bezpečnosti a armády —

nepronikly protilidové, protistátní a reakční živly, a pokud tam ještě zůstaly, tedy je odhalovat a odstraňovat. Reakci musí být jasné, že v tomto směru nebudeme dělat žádných polovi čatostí. Své čestné místo jako věrná stráž lidově demokratické

republiky vybojovala si také naše Lidová milice. Budeme i nadále naši Lidovou milici budovat a posilovat.

6. Zkušenost nás učí, že pro budování socialismu si musi pracu jící lid vytvořit a vychovat vlastní inteligenci, pocházející z jeho

středu a s nímtřídně a ideologicky spjatou. Budeme proto dále rozšiřovat síť škol a kursů, v nichž se schopní a nadaní dělničtí a rolničtí synové a dcery budou urychleně školit, aby mohli

zaujmout odpovědná místa v hospodářství, ve veřejné správě,

ve Sboru národní bezpečnosti, v armádě a ve veřejném životě vůbec. Dosavadní zkušenosti v tomto směru potvrzuji, že mezi naší dělnickou a rolnickou mládeží obého pohlaví je mnoho

a mnoho skrytých talentů, které po určité průpravě jsou s to zastávat v různých oborech našeho lidově demokratického řádu vedoucí funkce. Kromě tohoto přechodného krátkodobého ško

lení nových kádrů musime daleko seriózněji přikročit k tomu, abychomregulovali příliv na střední a vysoké školy i po stránce

sociální. Jsme hrdi na to, že náš lidově demokratický stát vydá vána své školství tak velkéobnosy jako málokterý stát jiný.Ne můžeme však být spokojeni s tím , jestliže za tyto státní alidové

prostředky jsou stále ještě vychovávány příliš mnohéprotistát ni a protilidové živly. Naše školy, zejména střední a vyšší, musí lidově demokratické republice vychovávat lidi věrné a věci lidu a národa oddané. Pro reakci není ani na našich školách

místa. Vedle prohloubení školení odborného musíme naši novou 108

inteligenci v kursech i ve školách vychovávat v duchu nejpokro kovějšího světového názoru, v duchu dialektického aa historické ho materialismu, v duchu marxismu a leninismu. Není náhodou ,

že kapitalisté zavírají před dialektickým a historickým materia lismem a marxismem -leninismem síně učilišť na devět zámků .

Vědí, že je to světový názor nové třídy, třídy, které patří budouc nost, třídy dělnické. Mybychom se dopustili vážného opomenuti, kdybychom se nesnažili, aby se tento pokrokový světový názor stal názorem celé naší lidově demokratické společnosti.

7. Řekli jsme už při jiné příležitosti, že obrozená Národní fronta zůstává nadále politickým výrazem bloku, svazku pracu jícího lidu měst i venkova, i na naší cestě k socialismu. Tím se ovšem liší charakter obrozené Národní fronty od Národní fronty předúnorové. Předúnorová Národní fronta pod tlakem svých reakčních složek vytlačovala z účasti na správě věcí veřejných tak velké zájmové organizace, jako Revoluční odborové hnutí, Svaz zemědělců , hnutí družstevní, hnutí mládeže, tělovýchovné organizace a podobně. Už tím se stalo, že předúnorová Národní fronta byla tak kusá a že hrozilo, že se zvrhne v koaliční kon ventikl starého typu, provozující zákulisní intrikánskou politiku ukázal, a protilidové parlamentní kombinace. Koneckonců Únor

že část staré Národní fronty se stala přímo hlásnou troubou reakce a nástrojem k restauraci kapitalismu. Je jasné, že obroze ná Národní fronta má poslání přímo opačné. Má znemožnit jakékoli pokusy o obnovu kapitalismu a má vést náš lidově de mokratický řád k socialismu. Až dosud obrozená Národní fronta svoje poslání vcelku plnila. Bude je plnit i nadále, když se všich ni postaráme přinejmenším o tři věci: Když předně budeme dbát, aby do žádné ze složek obrozené Národní fronty nepronikla reakce a nemohla legálního pláště této složky zneužít k prová dění svých ilegálních, rozvratnických a protilidových rejdů.

Osud únorových reakčních pučistů budiž nám všem výstrahou. Když budeme dále všichni pracovat na tom , aby významné složky obrozené Národní fronty - Revoluční odborové hnutí, hnutí zemědělců, hnutí družstevní, Československý svaz mla C

deže, Sokol, organizace bojovníků za svobodua jiné a jiné slož ky -- zůstaly organizacemi jednotnými, živými, aktivními a ros toucími, aby tak představovaly skutečnou většinu pracujícího lidu . A konečně když budeme všichni, každý na svém místě, .

politiku obrozené Národní frontyproti všem nájezdůmreakčních živlů prosazovat a obhajovat, když ji budeme v praxi plnit a pro vádět. Členové a organizace komunistické strany jakožto ve 109

doucí strany obrozené Národní fronty jsou povinni dát k tomu všem poctivým příslušníkům ostatních složek Národní fronty možnost a příležitost. Tak budeme pracovat na konsolidaci obrozené Národní fronty a na další izolaci reakce. 8. Nesmíme ani na okamžik zapomínat, že cesta k socialismu je a bude i po únorovém vítězství cestou třídního boje. Stále platí, že v Únoru byla reakce sice bita a poražena, ale nebyla a nemohla být dobita a likvidována. Reakce změnila jen formy a metody

boje. Dříve svoji protistátní opozici maskovala svou účastí ve

vládě a prováděla sabotáž výstavby republiky a rozvratnou čin nost víceméně legálně. Nyní reakce přešla do podzemí, do ile

gality. Část jejích pohlavárů uprchla za hranice, část jejích stou penců pracuje doma. Nyní převážnou metodou její práce je špionáž, sabotáž, rozvratná propaganda, teroristické akty a růz ná reakční spiknutí. Před všemi lidmi dobré vůle , před všemi složkami obrozené Národní fronty stojí úkol reakci izolovat

a zneškodnit. Přitom by bylo omylem se domnívat, že to je pouze věcí administrativních opatření. Nikterak. Je současně třeba reakci postavit také politicky na pranýř. A politicky pro

dělala reakce od Února takový vývoj, že se od ní každý poctivý Čechoslovak musí s hnusem odvrátit. Jaká je nynější linie reakce ? Nynější linie reakce je linie na válku proti republice

a na porážku republiky v této válce. Naše reakce zůstala v tomto věrna své tradici velezrady. Dále je nynější linie reakce linii

na obnovení kapitalismu. To znamená , že chtějí vrátit banky, doly a továrny kapitalistům a půdu velkostatkářům , že chtějí

opět nastolit vládu velkoburžoazie, která přivedla republiku na pokraj záhuby. Konečně je linií reakce linie na likvidaci národní svobody a státní nezávislosti Československa. Podle jejích před

stav je samostatné a nezávislé Československo historicky pře konanou záležitostí, a chtěli by proto „ československý prostor“ začlenit do nějaké nové rakousko -uherské říše. Rekněte snad ,

že toto jsou jen zrůdné a chorobné fantazie reakčních ztrosko tanců, kteří nemají naději na obnovení své dřívější moci. Ano,

dnešní plány reakce jsou zrůdné a chorobné a nemají nejmenší naděje na uskutečnění. Ale to neznamená, že náš lid tyto reakční

plány nemá znát. Má je znát, aby věděl, kdo a co stojí za různý mi těmi spikleneckými našeptávači, kteří by rádi náš lid odvedli od aktivní a pokojné práce na výstavbě republiky a uvrhli do

neštěstí. A reakční spiklenci necht' vědí : Republiku si rozvracet nedáme! Pokojnou a mírovou práci lidu na výstavbě republiky uhájíme a zajistíme. Dovedli jsme zatočit s reakcí, když seděla 110

ve vládě. Najdeme i vás ve vašich děrách a vaše temné dilo znemožníme. A můžete být ujištěni, že tak jako v Únoru, tak i dnes, i zítra budeme v tom zajedno s většinou našeho pracu jícího lidu ve městech i na venkově.

9. Ruku v ruce s naší pokojnou výstavbou uvnitř půjde naše zahraniční politika, směřující k udržení míru a zabezpečení státní nezávislostirepubliky. I zde je směr naší politiky jasný a nedvoj smyslný. Známe své přátele a víme, na koho se můžeme spo lehnout v dobrém i zlém . Je to především náš velký osvoboditel a spojenec, Svaz sovětských socialistických republik, a náš velký přítel, generalissimus Stalin . My víme, zač Sovětskému svazu vděčíme. Víme, kdo za námi stál v době Mnichova, v osud ném březnu 1939, v temných dnech okupace a války. My víme,

kdo prolil nejvíce krve, abychom byli opět svobodni, víme také, odkud přišla svoboda v památném roce 1945. My víme, komu vděčíme za nezištnou pomoc při výstavbě republiky a při pře

konávání poválečnýchobtíží. A poněvadž to víme, proto nás nikdo a nic od Sovětského svazu neodtrhne. Sovětský svaz za ručuje nám nejen národní svobodu a státní nezávislost, ale

Sovětský svaz stojí také v čele těch , kdož zápasí ve světě o udrže

ní a upevnění míru, který je i nám , Čechoslovákům , tak drahý. Neboť udržení míru je také jednou z podmínek naší cesty k so cialismu, a tak každý úspěch světové fronty míru v čele se So větským svazem prospívá i naší vlastní věci. Kromě Sovětského

svazu budeme své přátelské hospodářské a politické vztahy roz víjet také se zeměmi lidové demokracie, které podobně jako my

byly osvobozeny Sovětskou armádou a podobně jako my budují socialismus. A pokud se týká jiných, tu máme jen jedno přání: aby se přestali míchat do našich vnitřních věcí a vyšli námvstříc v našísnaze rozvinout poctivé obchodní a hospodářské styky na podkladě rovnoprávnosti a bez diskriminací. Taková je naše

zahraniční politika, takový je náš přínos pro udržení a upevnění světového míru .

10. Nakonec musíme jako oko v hlavě střežit a pěstovat jednotu, velikost a akceschopnost naší strany, Komunistické strany Cesko slovenska. Nemůžeme nikdy dost opakovat, co strana znamená. Bez strany by nebylo lidově demokratické republiky. Bez strany by nebylo Vítězného února. Bez strany by nebylo záruky, že nesejdeme z cesty k socialismu. Dnes se v Komunistické straně Československa ztělesňuje jednota naší dělnické třídy a její vedoucí úloha ve všech oborech našeho veřejného života. Tím větší odpovědnost spočívá na straně, na nás všech, na každém 111

z nás. Třídní nepřítel nikdy nespí, a musíme stále počítat s tím , žese bude znovua znovu pokoušet proniknout i do naší strany, ovlivnit její politiku a svést ji na scestí. Strana přece nežije ve vzduchoprázdném prostoru, nýbrž je stále vystavena vlivům

svého prostředí. Jak tomu čelit? Čelit tomu nutno i možno tím , že budeme neustále zvyšovat ideologickou úroveň našich členů. Vtomto směru bylo při prověrce zajisté mnoho vykonáno, ale při velké masovosti naší strany musíme počítat s tím , že jejich

ideologická úroveň není vždy a všude na výši. Čelit cizím vlivům na politiku strany můžeme dále tím , že povedeme všechno člen stvo k aktivnímu boji za politiku strany a její provádění v praxi. Není vyspělým členem strany, kdo politiku strany neobhajuje, kdo se vyhýbá vyvracení různých rozvratnických šeptand apod.

Udržovat čistotu strany musíme také tím , že v ni do důsledku budeme uplatňovat bolševické principy demokratického cen tralismu, vnitrostranické demokracie a stranické kritiky a sebe kritiky. Potlačovat kritiku , nebýt ochoten k sebekritice, demo

kratické přesvědčování zaměňovat mechanickým komandem to znamená poškozovat stranu a usnadňovat pronikání ne přátelských živlů. Konečně má být vlastností každého člena strany bolševická skromnost. Skromnost, pramenící z vědomí, že nikdy jsme pro stranu neudělali dost, a co jsme udělali, ne bylo by možné bez účasti celého stranického kolektivu . Pro stranu jako pro každého jednotlivce platí: z úspěchů a vítězství nezbuj nět! Z neúspěchů a porážek neztrácet hlavu ! Protokol IX . řádného sjezdu

Komunistické strany Československa ( výňatek) . Praha 1949 , str . 96-107

112

Z REZOLUCE XIV. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

25. - 29. květen 1971

Sjezd stanoví pro další činnost strany a roz voj socialistické společnosti tyto základ ní úkoly : I. VNITROSTRANICKÝ ŽIVOT

1. Úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti je plně závislý na důsledném uplatňování a prohlubování vedoucí úlohy strany. Historická nezbytnost její vedoucí úlohy dále vzrůstá s novými

úkoly a potřebami výstavby socialismu. Komunistická strana Československa je opět schopna ve všech oblastech plnit svou

vedoucí úlohu, je politickým , ideologickým , poznávacím a ří

dícím centrem společnosti. Je garantem spojení naší výstavby s internacionálním úsilím společenství socialistických zemí, se Sovětským svazem i s revolučním bojem mezinárodního ko

munistického a protiimperialistického hnutí. Strana v boji s pravicovým oportunismem a revizionismem obnovila své re voluční síly, je ideově jednotná a akceschopná, jde opět leninskou cestou a vytyčuje si smělé a náročné úkoly. Sjezd současně upozorňuje , že se nelze uspokojovat s dosaže

ným stavem a zastírat si obtíže dalšího postupu. Rozvoj socialis mu bude klást stále větší požadavky na řídící činnost strany, na každého jejího člena. O našich dalších úspěších bude stále

více rozhodovat volba správných metod a forem , kvalita a účin nost stranické práce.

Na dosažených výsledcích usilovné práce strany, dělnické

třídy a všech pracujících budeme stavět, upevňovat a rozvíjet je. Obracíme pozornost celé strany na včasné tvůrčí řešení na zrálých problémů současnosti a na určení optimálních cest dalšího všestranného rozvoje socialistické společnosti. To bude v naší práci hlavní a rozhodující. Sila strany je v její věrnosti zásadám marxismu -leninismu 113 8

Dokumenty z dějin KSČ

a proletářského internacionalismu, v jednotě jejích řad, v její akceschopnosti, v cílevědomém prohlubování ideové vyspělosti

všech členů, ve správné kádrové politice a v těsném a neustále rozvíjeném spojení s lidem . Upevňování marxisticko - leninského charakteru strany vyžaduje věnovat těmto rozhodujícím před pokladům všechnu potřebnou pozornost. Musíme učinit vše, aby strana plnila své historické poslání avantgardy dělnické třídy a všech pracujících, aby plně uskuteč ňovala svou vedoucí úlohu ve společnosti jako revoluční, inter nacionální a současně hluboce národní politická síla.

I v podmínkách federativního uspořádání státu si KSČ za chovává charakter jednotné internacionální strany , která garan tuje vztahy bratrské spolupráce národů a národností ČSSR a je integrační silou celého státu. 2. V každodenní práci stranických orgánů a organizací je nutno dále posilovat ideovou, organizační a akční jednotu v du chu Rezoluce k aktuálním otázkám jednoty strany.

Základem jednoty strany je marxismus -leninismus. Znalost marxismu-leninismu nám umožňuje správně se orientovat v slo

žitých společenských procesech a včas vyvozovat účinné závěry. Protomá v činnosti strany rozhodující význam umění sjednocovat výsledky vědy s revoluční praxí. Pro posílení plánovitosti a kon cepčnosti ve stranické činnosti je nezbytné přikročit k zahájení prací na dlouhodobém programu rozvoje socialistické společ nosti.

Zkušenosti minulého období nás trpce poučily o tom , k ja

kým škodlivým důsledkům vede podceňování ideologické práce strany a zanedbávání ideologické,politické výchovy pracujících.

Řešení problémů dalšího rozvoje společnosti naléhavě vyžaduje podstatně zesílit vliv socialistické ideologie ve všech oblastech , zvýšit ideovou a teoretickou úroveň komunistů, upevnit morálně

politickou jednotu pracujících. Tomu musí přispět všechny články socialistické výchovy a ideologické práce. Jejím základním smyslem je utvářet socialistické vědomí lidu na principech vě deckého světového názoru , vychovávat v duchu socialistického

vlastenectví, proletářského internacionalismu a solidarity s bo jem revolučních sil proti imperialismu ve světě. Z marxisticko -leninských pozic objasňovat současné rozložení třídních sil ve světě, historický zápas socialismu s kapitalismem a naše místo v něm. Nedílnou součástí ideové výchovy je vytváření socialistic kého vztahu k práci, upevňování uvědomělé kázně, zvyšování odpovědnosti jednotlivce ke společnosti, boj proti všem proje 114

vům maloburžoazního myšlení, náboženským přežitkům , nacio nalismu a proti antisovětismu a všem formám buržoazní ideo logie. Strana jako svazek stejně smýšlejících lidí musí věnovat ideologické práci prvořadou pozornost. Ideový růst člena strany

není jen jeho osobní záležitostí, ale přední stranickou povinnosti. Péče o zvyšování politickoideové úrovně každého komunisty je základním a trvalým úkolem všech stranických orgánů a organi zací. Významná úloha v tom připadá soustavnému studiukaž dého člena strany v systému stranického vzdělání. Hlavním nebezpečím , proti němuž musíme bojovat, je pra vicový oportunismus a revizionismus. Politicky poražené pra vicové síly přizpůsobují svou taktiku novým podmínkám , snaží se působit na vědomí části lidí, zneužívat našich chyb a objektivně

vznikajících těžkostí. Znevažují výsledky poctivé práce lidí, sna ží se nás pomluvami, šeptandou a provokacemi rozdělovat, od vádět našipozornost od naléhavých celospolečenských problémů. Za smířlivý postoj k pravicovým tendencím ve straně a jejich nositelům jsme draze zaplatili. Nikdy jim nesmíme dát sebe menší příležitost k uplatnění. Dovršit porážku pravice v ideolo gické oblasti je v současné etapě mimořádně závažným úkolem strany.

Zásadní boj s pravicovým oportunismem vyžaduje odhalovat jeho třídní a sociální kořeny, rozhodně potírat jakékoliv kon

trarevoluční snahy zbytků bývalých vykořisťovatelských tříd opírajících se o pozůstatky vlivu maloburžoazní ideologie a pů sobení antikomunistické diverze.

V oblasti ideologie není možný ani smír, ani kompromisy.

Vymýcenía překonání revizionismu závisí předevšímna včas ném

a

důsledně

marxisticko - leninském řešení

základních

otázek dalšího rozvoje naší společnosti a rozvíjení ideologické

práce. Účinný boj proti pravici zároveň předpokládá, že budeme soustavně překonávat i strnulé, dogmatické chápání marxismu -leninismu. ÚV KSČ jako politické a teoretické centrumstrany musí dál zvyšovat pozornost rozvoji teorie, zvyšovat účinnost řízení společenskovědních pracovišť, dbát o leninské chápání a uplatňování vztahu vědy a politiky.

3. Splnění náročných úkolů a cílů je závislé na odpovědné a iniciativní politické činnosti každého komunisty na pracovišti i v místě bydliště. Podmínkou růstu aktivity členů strany je důsledné dodržování stranické kázně a přesné plnění stranických úkolů , pravidelný stranický život, ovzduší věcného, otevřeného 115

a demokratického projednávání otázek. To závisí i na vysoké vzájemné náročnosti, kritičnosti a sebekritičnosti, ale i soudruž

ském pochopení, pomoci a podpoře. Důležitou úlohu při vy tváření těchto podmínek mají okresní výbory strany, jejichž

hlavní poslání spočívá v řízení základních organizací, neboť

o uskutečnění politiky strany se rozhoduje na pracovištích a v místě bydliště.

Sjezd připomíná, že rostoucí nároky na práci každého ko munisty vyžadují rozhodně překonat projevy pasivity a forma lismu ve straně. Boj proti příčinám a projevůmpasivity chápeme

jako součást zápasu s oportunismem . Rozvíjení aktivity před pokládá dále zabezpečovat soustavnou účast všech komunistů na tvorbě a realizaci politiky strany, dokonaleji organizovat práci, přesně a soustavně informovat, důsledně kontrolovat plnění úkolů . Kolektivnost vedení a přesné stanovení osobní odpo vědnosti je závazným principem práce každého stranického orgánu.

Pro zvyšování akceschopnosti strany má rozhodující význam důsledné dodržování zásad demokratického centralismu, pevná

a uvědomělá kázeň každého komunisty, vyvěrající z hlubokého přesvědčení, z oddanosti straně a z odhodlání prosazovat jeji

politickou linii. Demokratický centralismus je svou vnitřní podstatou spjat s vnitrostranickou demokracií. Vyžaduje dodržo vat jednotný výklad a jednotný postup při uskutečňování po litiky strany, projednávat stranické otázky výhradně na stranic ké půdě. V zájmu strany je rovněž nutné rozhodně vymycovat všechny pokusy o skupinkaření a frakční činnost. Jak byrokra tický centralismus, tak anarchie a živelnost škodí rozvoji vnitro stranické demokracie. Dovedné spojení tvůrčí iniciativy a cíle vědomého řízení znásobuje naše síly.

K rozvinutí plného vnitrostranického života a k posilování marxisticko - leninského charakteru strany je nutno využít změn

provedených ve stanovách strany. Sjezd zavazuje všechny stra nické orgány a organizace, aby dbaly o důkladnou znalost stanov a jejich plné dodržování ve stranickém životě, aby kontrolovaly jejich plnění a nekompromisně vyvozovaly závěry z jejich po rušování.

4. Aby strana byla na všech úsecích vedoucí silou, musí pe čovat systematicky i o zkvalitňování a růst členské základny. Výměna stranických legitimací pomohla vytvořit nezbytné před poklady pro formování strany na kvalitativně vyšší úrovni. V na

stoupené linii zvyšování nároků na členy strany musíme pokra 116

čovat, nepřipouštět smířlivost vůči těm , kteří neusilují o svůj

další všestranný ideový, politický i odborný růst a neplní stra nické povinnosti.

Sjezd ukládá všem stranickým orgánům a organizacím jako naléhavý úkol trvale aa cílevědomě upevňovat revoluční charakter strany posilováním jejího dělnického jádra z nejlepších poli ticky i ideově vyspělých příslušníků dělnické třídy, družstevni ho rolnictva aa socialistické inteligence. Odpovědnost za budouc nost strany a socialismu se musí projevit i v rozhodném obratu

naší pozornosti k přijímání mladých lidí do strany, zejména z řad dělnické třídy.

Znovuzavedenou kandidátskou lhůtu je nutno využít k hlub

ší politické a ideové přípravě nových členů strany, k lepšímu poznání jejich předpokladů být členy strany a pratickému se známení s právy a povinnostmi komunistů . Péče o růst a akti vitu členské základny nemůže být kampaní, ale musí být cíle vědomě řízeným procesem .

5. O úspěchu politické linie strany rozhoduje správný výběr, dobrá příprava a účelné rozmístění kádrů . Proto sjezd zavazuje všechny stranické orgány a organizace, aby věnovaly kádrové politice mimořádnou péči. Kádrová práce musí vycházet z leninských požadavků tříd

nosti, komunistické ideovosti, vysokých morálních kvalit, odda nosti straně, těsného spojení s lidmi, trvalého úsilí o politické a odborné sebevzdělání, obětavosti v práci pro socialismus.

Politická hlediska kádrové práce strananespojuje jen s členstvím ve straně. Každý socialismu oddaný občan má v naší zemi všech

ny možnosti k osobnímu a společenskému uplatnění podle svých schopností, výsledků práce a politické angažovanosti.

Nevyčerpatelným zdrojem kádrů jsou masy dělníků,družstev ních rolníků, ostatních pracujících, žen a mládeže. Směle vy

hledávejme a vyzdvihujme nové, v politické práci i z hlediska pracovních schopností připravené, zejména mladé lidi, pověřuj me je odpovědnými úkoly a pečujme o jejich stálý politický a od borný růst. Přitom citlivě přistupujme ke starým osvědčeným kádrům , jejich zkušenosti a znalosti spojujme s elánem mla dých ... Sjezd oceňuje významný podíl stranického aparátu na dosa žených výsledcích. Jeho úlohu strana nedovolí snižovat a na jeho práci bude klást stále větší nároky. Úsilí o celkovou stabilizaci kádrů vytvoří příznivé ovzduší pro tvůrčí činnost a stálý růst kvalifikace lidí. V kádrové poli 117

tice se dostává do popředí podstatné zkvalitnění politické pří pravy kádrů .

Sjezd vyzdvihuje význam usnesení PÚV KSČ o kádrové a personální práci z 6. listopadu 1970 jako závazné směrnice pro všechny orgány, organizace a funkcionáře strany. V jeho duchu je nutno dbát o jednotu všech nároků na kádry, hodnotit každého podle skutečných výsledků práce, vycházet z pravidel ného, kolektivního a komplexního hodnocení, vnést do celé kádrové práce plánovitost asystematičnost. 6. Zásadní otázkou činnosti strany je stálé upevňování a obno

vování jednoty strany a lidu, prohlubování politickomorální jednoty naší společnosti. Komunisté nebuduji socialismus jen pro sebe, ani jej nemohou vybudovat bez podpory lidu .

Při získávání lidí pro politiku strany se budeme opirat pře

devším o působivost příkladu obětavé práce a osobního života komunistů, o kvalitu každodenní osobní agitace. Masová poli tická práce nemůže být jen záležitostí stranických orgánů a orga

nizací, ale daleko výraznější pozornost ji musí věnovat i státní orgány, národní výbory a všechny společenské organizace. Smyslem všeho snažení strany bylo a je uskutečňování zá kladních zájmů dělnické třídy a ostatních pracujících. Marxistic ko -leninská strana je povinna bojovat proti bezzásadovému pod bizení se zaostalým náladám mas a proti vytyčování demagogic kých požadavků. Sjezd staví před celou stranu se vším důrazem a naléhavostí osvědčenou gottwaldovskou zásadu Čelem k ma sám . Masovou politickou prací budeme šířit ideje komunismu mezi pracujícími, na základě principiální a reálné politiky bu

demeupevňovat jejich důvěru ke straně, podněcovata organizo vat jejich aktivitu a iniciativu.

Z praxe mas strana také čerpá bohatství zkušeností a podně tů pro svou vlastní činnost. O výsledcích naší politiky rozhoduje drobná, při všech příležitostech prováděná každodenní práce mezi lidmi. Za hlavní musíme v příští etapě považovat masovou politickou práci na závodech . Počítáme s každým občanem našeho socialistického státu ,

který se chce upřímně podílet na našem společném úsilí. Týká se to i těch , kteří nedostali stranickou legitimaci a chtějí prací na

pravit své chyby. S těmi, kteřístojí politicky na druhém břehu, povedeme dál rozhodný politický boj.

118

II . HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STRANY Sjezd vysoce oceňuje výsledky konsolidace národního hospodář ství, dosažené po nástupu nového vedení strany v dubnu 1969 zásluhou politického boje a organizátorské práce strany, čin

ností řídících orgánů, obětavým úsilím a iniciativou pracu jících .

Tím bylo odvráceno nebezpečí hrozící hospodářské katastro

fy, zabezpečeno splnění většiny hlavních cílů čtvrté pětiletky, vytvořena příznivá výchozí základna pro nástup do páté pětilet ky a formování dlouhodobé strategie rozvoje našeho hospodář stvi.

1. Dynamickému a proporcionálnímu růstu našeho hospo

dářství připadá zásadní význam v dalším rozvoji socialistické společnosti. Při formulování své hospodářské politiky vychází strana z realistického hodnocení dosažené úrovně ekonomiky, jejích zdrojů a možnosti. Bere v úvahu i zvláštnosti současné etapy,

které stále výrazněji ovlivňují další rozvoj hospodářství i spo lečnosti a kladou i nové, náročnější požadavky na úroveň řídící

práce strany, státu i hospodářských orgánů. Vyčerpanost exten zivních zdrojů vyžaduje založit další rozvoj výrobyplně na růstu produktivity práce, na výrazném obratu ve vývoji materiálové a energetické náročnosti výroby a ve využití základních fondů. Přechod k intenzívnímu rozvoji hospodářství vyžaduje plně využít vymožeností nastupující vědeckotechnické revoluce,

moderních metod řízení a vyšších forem mezinárodní socialistic ké integrace. Nezbytnost spojení vědeckotechnického pokroku se socialismem , kterou formuloval XXIV . sjezd KSSS, se stává

i pro nás jedinou možnou alternativou dalšího rozvoje socialis tické společnosti. Sjezd stanoví, aby se strategickou linií dalšího rozvoje našeho hospodářství, hlavním obsahem hospodářské politiky strany stalo důsledné a všestranné zvyšování efektivnosti rozvoje ná rodního hospodářství, založené na plném uplatnění intenzivních faktorů růstu .

Ekonomický rozvoj v letech 1971 až 1975 orientuje sjezd Směr nicemi k 5. pětiletému plánu na další rozšíření materiálně tech

nické základny socialismu a na upevnění socialistických výrob ních vztahů při prohloubení mezinárodní socialistické integra ce. Hlavním cílem rozvoje hospodářství v páté pětiletce je další růst hmotné a kulturní úrovně lidu . 119

Cíle a úkoly hospodářské politiky strany na příštích pět let konkrétně vyjadřuje návrh Směrnic páté pětiletky. Prvořadým úkolem orgánů státního i hospodářského řízení je vypracovat na jejich základě reálný, avšak náročný a vnitřně vyvážený pětiletý plán na léta 1971–1975. Sjezd zdůrazňuje

nutnost, aby pětileté plány odvětví,oborů, podnikůa národních výborů byly v plném souladu s linií aa cíli hospodářské politiky strany.

2. Za hlavní cíl pětiletky sjezd považuje zajistit v souladu s roz vijenim socialistického způsobu života vyšší uspokojení hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a další upevnění životních jistot obyvatelstva, a to na základě trvalého rozvoje a zvyšování

efektivnosti společenské výroby. Další růst životní úrovně orientovat tak , aby současně s maxi málním uspokojováním hmotných potřeb byl kladen důraz na vyváženost všech stránek životní úrovně, včetně celkového

zlepšení životního a pracovního prostředí, na upevňování so ciálních jistot, na rozvojmorálních podnětů a těch prvků, které ve společnosti, v životě lidí a jejich vzájemných vztazích posiluji socialistický způsob života.

Za hlavní směry a cesty rozvoje životní úrovně sjezd považuje: dále zvyšovat reálné příjmy pracujících a osobní spotřebu.

Strukturu výroby spotřebního zboží rozvíjet v souladu s vý vojem poptávky obyvatelstva, zrychlit zejména růst prodeje

průmyslového zboží a předmětů dlouhodobé spotřeby. Od ob chodu a výroby požadovat podstatné zlepšení plynulosti, pruž nosti v zásobování a sortimentu dodávek. Podstatně zvýšit rozsah a kvalitu služeb a odstraňovat existující značné nedostat ky v jejich poskytování;

-posilovat socialistické principy v odměňování, zejména závislost mezi vykonanou prací a výdělkem , důrazně uplatňovat socialistickou zásadu: každému podle jeho práce, lépe oceňovat poctivou a kvalifikovanou práci, ale též přísněji postihovat práci špatnou a nekvalitní. Podle této zásady připravit přestavbu mzdových soustav ;

dále upevňovat sociální jistoty lidí; zajišťovat stabilitu celkové hladiny maloobchodních cen a vytvářet podmínky pro to, aby životní úroveň osob, které se nemohou účastnit pracovni ho procesu, se zvyšovala přiměřeně s růstem národního důchodu.

Přistoupit k vypracování a realizaci sociálního programu. Na přední místo v něm položit zejména opatření na zlepšení popu

lačního vývoje, na zvýšení podpory rodinám s dětmi a mladým 120

manželstvím . Zdokonalovat soustavu důchodového zabezpečení a v první řadě řešit problémy starodůchodců , kde je potřeba úprav nejnaléhavější; - za jednu z ústředních otázek životní úrovně považovat v příštích letech řešení bytového problému; pro to vytvářet všechna technická, materiálníi organizační opatření, aby stano vený úkol ve výstavbě bytů byl nejen zabezpečen, ale i překročen. Koncentrovat výstavbu bytů a potřebné stavební kapacity zejména v Praze, Severočeském kraji a v Bratislavě. Rozvinout moderní materiálovou základnu pro výstavbu ; zastavit růst stavebních nákladů, zhospodárnit vlastní výstavbu a zkvalitnit údržbu bytového fondu ; — spolu s řešením bytového problému klást při zvyšování životní úrovně potřebný důraz na rozvoj základních fondů ne výrobní sféry, na vytváření podmínek pro zlepšení životního apracovního prostředí, osobní dopravy, zásobování vodou a tep

lem , zlepšování služeb i podmínek pro využití volného času. Dobudovat ucelený systém zdravotní péče o obyvatelstvo, zkrátit objednací a čekací doby na vyšetření a ošetření a zle pšit zásobování obyvatelstva léčivy. Sjezd ukládá ústřednímu výboru, aby při zabezpečování dal šího rozvoje životní úrovně vycházel z toho, že vývoj společnosti dospěl do stadia, kdy trvalý, vyvážený a všestranný vzestup

životní úrovně se stává nejen důležitým výrazem přednosti socialismu, ale i nutnou podmínkou jejího dalšího socialistického rozvoje.

3. Dosažení plánovitého růstu životní úrovně je podmíněno trvalým rozvojem a zvyšováním efektivnosti výroby cestou intenzifikace všech činitelů hospodářského růstu a mobilizace nashromážděných rezerv . Sjezd zdůrazňuje nutnost přijmout

energická opatření, aby byly z kořene vymýceny nepořádky a neodpovědnost, které se dosud vyskytují v různých článcích národního hospodářství, soustavně zlepšovat organizaci práce a plynulost výroby a práce. Za rozhodující metodu plánovitého odhalování a mobilizace rezerv považuje sjezd komplexní socialistickou racionalizaci jako nedilnou součást procesu tvorby a plnění státního plánu na všech stupních řízení, jako nástroj soustavného odhalování

a využívání rezerv ve výrobě, službách i správě. Jako součást pětiletých plánů je nutné ve všech závodech, podnicích a gene rálních ředitelstvích dopracovat komplexní programy raciona lizace .

121

4. Sjezd ukládá urychlit tempo vědeckotechnického pokroku, který se stává rozhodující pákou vzestupu socialistického hospo

dářství. Na prvé místo přitom položit požadavek rychlejšího zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe, cílevědomou ob

měnu výrobních programů, zvyšování technické úrovně a užit né hodnoty výroby a výrobků. Vědeckovýzkumnoupráci oriento

vat na potřeby společenské praxe při výraznějši koncentraci ' na rozhodující programy rozvoje národního hospodářství a důslednější koordinaci se zeměmi RVHP . Realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje učinit osou národohospodářských plánů a celé řídící činnosti. Plnění těchto úkolů pokládat za výrazný rys stranického přístupu vedoucích pracovníků. 5. Urychlení technického rozvoje spojovat s posílením pro porcionality a s rychlejším prosazováním strukturálních změn především v průmyslu. V příštím pětiletí je nutno překonat zej

ména zaostávání palivové a energetické základny avýrazně ury chlit tempo rozvoje chemického průmyslu jako základu chemizace národního hospodářství. Rozhodujíci dil strukturálních přeměn je třeba realizovat ve strojírenství, výrazně urychlit rozvoj tech nicky progresivních oborů a výrob při současném omezování

a zastavování neperspektivních výrob a výrobků na základě komplexně a včaspřipravených opatření. Sjezd ukládá komunistům v hospodářských orgánech všech

stupňů usilovat o soustředění sil, investičních prostředků i vě deckovýzkumných kapacit na řešení klíčových úkolů technické

ho rozvoje a energicky vystupovatprotiprojevům lokálních a úzce podnikových zájmů, které by vedly k tříštění sil. Za náročný úkol stranických organizaci považuje získat pro obětavou práci na plnění úkolů páté pětiletky všechny talentované, schopné vědecké pracovníky a technické odborníky, naši vědeckotech nickou inteligenci.

6. Za významný předpoklad zvyšování efektivnosti našeho

ekonomického rozvoje považuje sjezd urychlené a cílevědomější zapojení čs. ekonomikydo mezinárodní socialistické dělby práce a rozvíjení jejích vyšších forem , které je i významným projevem proletářského internacionalismu, jednoty a sbližování ekonomiky čs. státu s druhými socialistickými zeměmi, především s SSSR .

Současně je nutné rozvíjet účelné hospodářské a vědeckotech nické styky s ostatními zeměmi a zvyšovat efektivnost a kvalitu práce zahraničního obchodu. 7. Sjezd zdůrazňuje nezbytnost upevňování svazku dělnické třídy a družstevního rolnictva jako třídního základu politické 122

moci v našem státě a hlavní podmínky všestranného rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby.

Další rozvoj zemědělství je nezbytnou podmínkou proporcio nálního a efektivního růstu národního hospodářství. Hlavním úkolem zemědělství je krýt přírůstek spotřeby základních po

travin . Rozhodujícím článkem je rozvoj rostlinné výroby, efektiv ní využití a rozšiřování osevních ploch a zvyšování výnosů zrnin , jakož i racionální využívání obilního fondu. Politikou strany

v zemědělství je důsledná orientace na intenzívní využívání výrobních prostředků, zejména půdního fondu, hnojiv, krmiv atechniky. K tomu jenutné zvýšit úroveň řídící a organizátor

ské práce, rychle zavádět průmyslové metody a poznatky vě deckotechnického pokroku.

Důležitou podmínkou dalšího vzestupu zemědělské výroby je upevnění její materiálně technické základny. Podstatně se musí zvýšit podil ostatních odvětví, zejména strojírenství a chemie, na zabezpečení výrobků a služeb nezbytných pro rozvoj země dělské výroby.

Socialistické zemědělství vstupuje do nové etapy svého vý voje. Další mohutný rozvoj výrobních sil, zejména efektivní

uplatnění velkovýrobní technologie a techniky, vyžaduje vý vočišné výroby. Základním předpokladem k tomu je zejména

raznou, cílevědomou koncentraci a specializaci rostlinné a ži

vytváření a prohlubování kooperačních vztahů mezizemědělský mi podniky na základě ekonomické výhodnosti a dobrovolnosti při respektování celospolečenských zájmů. K tomu zaměřit investiční, subvenční, intervenční a daňovou politiku státu ... 8. Sjezd zdůrazňuje nutnost výrazně zvýšit úroveň plánování

a řízení investiční výstavby při jejípřípravě a realizaci. V nej bližších letech nutno dosáhnout sníženi rozestavěnosti a zvýšení

efektivnosti investiční výstavby, zejména rychlejším uváděním kapacit do provozu a snižováním nákladů staveb .

Prvořadou pozornost stranických, státních a hospodářských orgánů věnovat kvalitní přípravě a realizaci rozhodujících staveb, komplexní bytové výstavbě a oblastem soustředěné investiční činnosti. V souladu s tím zajišťovat i plánované přesuny staveb

ních kapacit a zvýšení úrovně práce stavebnictví. V celé in vestičnívýstavbě prosadit kurs nakoncentraciprostředků k mo dernizaci existujících základních fondů. Nepřipustit novou vý stavbu tam , kdeje možné potřeby pokrýt lepším využitím existu

jících kapacit nebo účelným dovozem . 9. Sjezd požaduje od ústředního výboru důsledně zabezpečit 123

direktivy sjezdu a organizovat další práce na pětiletém plánu tak , aby zajišťovalv duchu hospodářské politiky strany maximál ní stabilitu a dynamičnost, proporcionalitu a efektivnost ekonomického rozvoje ... 10. Mimořádný význam přikládá sjezd dalšímu zdokonalování

a upevňování soustavy plánovitého řízení na základě demokratic kého centralismu ...

Náročné úkoly 5. pětiletky vyžadují, aby soustava řízení pů sobila účinněji k řešení úkolů rozvoje hospodářství v pětiletce, k využívání jeho nashromážděných rezerv, kk urychlení vědecko

technického pokroku a strukturálníchzměn, k růstu produktivity práce a snižování materiálové spotřeby, ke zvyšování kvality výrobků a rychlejšímu zapojování naší ekonomiky do meziná rodní socialistické dělby práce ...

Za ústřední otázku pokládá sjezd zdokonalení plánování, zejména perspektivniho zvýšení jeho komplexnosti při řešení klíčovýchnárodohospodářských úkolů , opřené o využívání sou

dobých poznatků ekonomických a společenských věd, moderní výpočetní techniky a poznatků vědy o řízení. Uvádět do opti

málního souladu odvětvové a prostorové plánování. Při posílení role plánu i na podporu jeho cílů aktivněji a účinněji využívat i všech ekonomických stimulů v úsili o mobilizaci rezerv a pod poru hmotné zainteresovanosti.

Na vyšší úroveň je třeba pozvednout vnitropodnikové řízení, které se musí hlouběji opirat o ekonomické kalkulace a široké uplatnění technickohospodářských norem . Ve struktuře řízení vycházet důsledně z uplatnění principů

demokratického centralismu, dořešit postavení podniku, účelně vymezit v souvislosti s koncentrací a kombinováním výroby funkce středního článku řízení i úkoly a odpovědnost orgánů centrálního řízení. Soustavně zdokonalovat strukturu řízení

a její mechanismus, omezovat zbytečné mezičlánky řídícího a administrativního aparátu , zlepšovat úroveň a účinnost jeho práce. Současně se zdokonalováním soustavy řízení dbát o zvýšení úrovně konkrétní řídící a organizátorské práce, energicky odstra ňovat projevy byrokratismu, neodpovědnosti, lajdáctví a opor

tunismu v řídicípraxi a smířlivost k nedostatkům . Sjezd zdůrazňuje nutnost posílit stabilitu kádrů, výrazně

zvýšit politické i odborné nároky na jejich práci, poskytnout jim plnou podporu při prosazování politiky strany a hodnotitje důsledně podle dosažených výsledků. Systematicky je třeba 124

pečovat o růst politické a odborné kvalifikace řídících kádrů,

vyzvedávat mladé, talentované lidi a pověřovat je odpovědnými funkcemi, věnovat trvalou péči všem schopným , socialismu oddaným odborníkům .

11. Pro zvýšení úrovně plánovitého řízení rozvoje společnosti je nezbytné rozvinout práce na dlouhodobém výhledu rozvoje národního hospodářství a vědeckých prognózách dlouhodobého

vývoje potřeb společnosti, vlivu vědeckotechnického rozvoje a sociálních podmínek celého reprodučního procesu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat zejména vypracování dlouhodobé

koncepce rozvoje palivové a energetické základny, zapojení naší ekonomiky do mezinárodní socialistické integrace, zabezpečení našeho hospodářství základními surovinami, komplexu zeměděl ství a výživy a otázek bydlení.

Aktivní úlohu zejména při řešení otázek efektivního rozvoje

hospodářství, zdokonalování soustavy plánovitého řízení, me zinárodní integrace musí sehrát naše ekonomická věda a vý zkum .

Návrh směrnic pro šestý pětiletý plán rozvoje národního hospodářství na léta 1976-1980 je nutné zpracovat v návaznosti na dlouhodobý výhled.

12. Sjezd zdůrazňuje, že při prosazení požadavku zvýšení efektivnosti připadá rozhodující úloha koncepčnímu vedení

a organizátorské práci strany. Proto je nezbytné, aby stranické organizace a komunisté, zejména ve vedoucích funkcích, nesli plnou odpovědnost za důslednou realizaci usnesení XIV. sjezdu, aby ji probojovali proti všem překážkám a mobilizovali pro její plnění široké vrstvy pracujících. Posilování vedoucí role strany v ekonomice je spojeno se zvýšením kontrolní úlohy základních organizací strany. Současně vyžaduje plně využívat a dále roz vijet všechny formy účasti pracujících na řízení. III. SOCIÁLNĚ POLITICKÝ

A KULTURNÍ ROZVOJ SPOLEČNOSTI 1. Politika strany vyjadřuje základní zájmy nejpokrokovější třídy soudobé společnosti — dělnické třídy , která ve svazku s rolnictvem a inteligencí plní své historické poslání vedoucí síly společenského vývoje od kapitalismu ke komunismu. Strana

vynaloží všechny síly, aby upevňovala vedoucí úlohu dělnické třídy, která je hlavním bojovníkem za rozvoj socialistické spo 125

lečnosti. Bude usilovat o růst jejího třídního a politického uvě domění, její vzdělanosti a kulturní úrovně.

Stále významnějším rysem našeho příštího vývoje bude sbli žování dělnické třídy, družstevního rolnictva, socialistické inteligence a ostatních vrstev pracujících , překonávání rozdílů mezi městem a vesnicí, duševní a fyzickou prací, upevňování jednoty lidu nazákladě marxisticko -leninské ideologie. 2. Ve vztazích mezi našimi národy i v otázce postavení ná rodností v Ceskoslovensku strana vychází z leninského pojetí

národnostní politiky.

Vytvořením čs. federace bylo dovršeno úsilí strany o státo právní uspořádánívztahů mezi českým aslovenským národem na zcela rovnoprávných základech . Za dobu od svého vzniku se čs. federace osvědčila a tvoří pevný třídní a internacionální základ bratrského soužití národů a národností v ČSSR.

Sjezd se plně ztotožňuje s tímto významným politickým a ústav ním aktem v historii československého státu .

Strana bude neustále posilovat socialistické vztahy mezi našimi národy a národnostmi, jednotné československé vědomí v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlas tenectví, vzájemné úcty, spolupráce, rovnosti a bratrství. Po vede rozhodný zápas proti všem projevům nacionalismu a šo vinismu .

3. Výrazem jednoty základních třídních, národních a interna cionálních zájmů dělnické třídy a ostatních pracujících a zá kladnou socialistické demokracie v ČSSR je Národní fronta v čele s Komunistickou stranou Československa. Národní fronta je v československých podmínkách výrazem leninské politiky

svazku dělnické třídy, rolnictva a pracující inteligencegbou našich národů a všech národnosti.

Základní úlohou Národní fronty a v ní sdružených organizací je zabezpečovat v široké míře podil pracujících na politickém , státním , hospodářském a kulturním životě, na řízení rozvoje celé společnosti. Jejich společným úkolem je získávat všechny jejich členy pro politiku strany, rozvíjet socialistické vztahy mezi lidmi, organizátorsky a výchovně působit na to , aby rostla

uvědomělá pracovní a společenská aktivita občanů, abyv jejich vědomí neustálesilily city lásky k socialistické vlasti a upřímného přátelství k SSSR, bratrským socialistickým zemím a solidarita ke všem, kdož ve světě bojují za svobodu, mír a společenský pokrok.

V zájmové činnosti společenských organizací považuje strana 126

za zvlášť významný úkol přispívat k formování socialistického životního stylu , k všestrannému využívání volného času pra cujících a mládeže, k uplatnění jejich různorodých zájmů. Významné místo v naší společnosti, zejména při rozvíjení a uplatňování socialistické demokracie, zaujímá ROH jako nej masovější organizace dělnické třídy a ostatních pracujících. Předním úkolem odborů je intenzivně působit na rozvoj eko nomiky, socialistického soutěžení, novátorského a vynálezeckého hnutí, vychovávat pracující k socialistickému poměru k práci a ke společenskému vlastnictví, pečovat oochranu zákonných práv pracujících, o zvyšování jejich kvalifikace, jejich zdraví, sociální a kulturní potřeby, bránit celospolečenské zájmy proti těm , kteří chtějí žít na úkor společnosti. Musí také vést pracující

k hlubšímu třídnímu chápání mezinárodní solidarity dělníků a ostatních pracujících v boji za pokrok , mír a socialismus. Strana bude důsledně dbát, aby se zvyšovala angažovanost komunistů v ROH, aby se odbory aktivněji podílely na správě státu a řízení národního hospodářství, na uvědomování a získá vání pracujících pro politikustrany. Bude dbát o to , aby závaž né otázky týkající se pracujících byly státními a hospodář skými orgány projednávány za účasti Revolučního odborového hnuti.

Sjezd vysoce hodnotí zásluhu matek a pracujících žen o so

cialistickýrozvoj naší společnosti. Strana bude usilovat o další zvýšení podílužen v politickém a hospodářském životě. Všechny státní, hospodářské orgány a společenské organizace musí iniciativně řešit zlepšenípracovních aa životních podmínek pra

cujících žen a vytvářet předpoklady pro jejich stále vyšší spo lečenskou aktivitu.

Významným činitelem v procesu socialistické výstavby je

mladá generace. Strana si váží přirozeného elánu a smyslu mlá deže pro všechno pokrokové aspojuje s ní komunistickou bu doucnost naší země. Péče o zdravý rozvoj mládeže, o její výchovu v duchu vědeckého světového názoru , proletářského internaciona

lismu a socialistického vlastenectví je proto prvořadým zájmem a úkolem strany a celé společnosti.

Strana si je vědoma závažných problémů a potřeb mladé ge nerace. Bude usměrňovat a sjednocovat výchovné působení a péči všech složek společnosti o rozvoj ideových , morálních a fyzických vlastností mládeže. Bude podporovat účast mládeže

v činnosti organizací NF, státních a zastupitelských orgánů a vytvářet další podmínky pro její šťastný život, pro její tvořivou 127

a uvědomělou činnost i všestranné společenské uplatnění. K to mu povede komunisty ve všech státních a hospodářských orgá nech, institucích a ve společenských organizacích. Významné místo v socialistické výchově dětí a mládeže, v rozvíjení jejich zdravé iniciativy, aktivního podílu na socialis tické výstavbě a v zájmové činnosti má Socialistický svaz mládeže

a jeho Pionýrská organizace. Hlavním posláním Socialistického svazu mládeže je získávat a vychovávat mládež k tomu , by milo vala svou socialistickou vlast, aby chovala upřímné vztahy přá telství k SSSR, ke všem státům a národům socialistického tá bora, aby základem jejího vlastního přesvědčení a světového názoru byly ušlechtilé ideje socialismu a komunismu. Vést mládež k obětavému plnění úkolů ukládaných stranou v budování

socialismu, kk poznání a úctě k revolučním tradicím strany a lidu ,

k příkladnému plnění pracovních a studijních úkolů, rozvíjet všestrannou zájmovou činnost dětí a mládeže a rozšiřovat její

řady o další aktivní členy. Současně připravovat nejuvědomělej

ší členy SSM ke vstupu do KSČ. Povinností mladých členů strany je aktivně pracovat mezi dětmi a mládeží. Mimořádnou

pozornost věnovat získávání a přípravě dalších schopných , po liticky vyspělých pionýrských vedoucích. Sjezd vysoce oceňuje práci SČSP, kterou v minulém období >

vykonal při rozvíjení a upevňování československo -sovětského přátelství. Úkolem SCSP bude i nadále přesvědčivě a působivě seznamovat naše pracující s výsledky a úkoly sovětské společnosti a upevňovat tak bratrství mezi naším a sovětským lidem . Významné úkoly při rozvoji fyzických sil a morálních vlast ností občanů má tělesná výchova a sport, o jejichž masový rozvoj

musí pečovat nejen ČSTV a Svazarm , ale i ostatní společenské organizace, národní výbory, školy a další instituce.

Závažné poslání mají družstevní a ostatní společenské a záj mové organizace, které nejen uspokojují mnohostranné zájmy svých členů, ale stále výrazněji tyto zájmy spojují s úkoly a po třebami celé společnosti.

4. Náš socialistický stát je nástrojem moci dělnické třídy a ostatních pracujících. Sjezd považuje za zvlášť důležité, aby

v budoucím období byl dále upevňován jeho třídně politický základ a rozvíjeny všechny jeho funkce v zájmu všestranného rozvoje naší společnosti. V podmínkách federativního uspořádání státu jde v současné době o to, aby federální orgány plně rozvinuly svou sjednocující úlohu v zákonodárné, výkonné i kontrolní oblasti a spolu s ná 128

rodními orgány tvořivě řešily základní úkoly rozvoje společnosti v zájmu všeho lidu .

Hlavním obsahem úsilí strany o upevnění socialistického stá tu je rozšiřování a prohlubování účasti lidu na státním řízení a veřejné správě. Povinností zastupitelských sborů a jejich po slanců je být v těsném spojení s občany, spolupracovat s organi

zacemi Národní fronty a s pracovními kolektivy při řešení míst ních a celospolečenských otázek. V dalším rozvoji socialistické demokracie připadá stále vý znamnější úloha národním výborům jako místním orgánům státní moci a správy, které svým bezprostředním vztahem k ži votu občanů mají předpoklady pro jejich široké zapojování do řízení společnosti. Základním úkolem národních výborů je roz hodněji se podílet na řešení celospolečenských záležitosti, na uspokojování potřeb občanů, zejména v bytové péči, v poskyto vání kvalitních služeb, v dopravě, v zásobování a na vytváření podmínek pro rozvoj zemědělství. Výrazněji musí působit na rozvoj péče o zdraví, vzdělání, školní výchovy a kulturního vota občanů, pečovat o zlepšení životních a společenských pod

minek důchodců, energicky chránit veřejný pořádek, celospo lečenské zájmy a práva občanů. Zároveň s tím vystupuje stále víc do popředí politickovýchovná úloha národních výborů, každodenního úsilí o to, aby se prohlubovalo socialistické vě domí a soužití občanů ...

Další rozvoj socialistického státu vyžaduje, aby ke zvýšení úrovně řídící práce všech státních orgánů byly ve stále větší míře využívány vědecké poznatky a zkušenosti bratrských so cialistických států, aby práce ústředních orgánů státu nabývala stále více koncepční charakter, aby se ve státní správě uplatňo valy účinné racionalizační metody a v práci každého státního orgánu se zpřísnila hlediska odpovědnosti a efektivnosti. V práci státního aparátu důsledně prosazovat leninské meto dy a styl práce, vysokou politickou a odbornou připravenost, vymycovatbyrokratismus apřezíravý vztah k potřebám lidí. Sjezd zdůrazňuje význam orgánů lidové kontroly pro upevňo vání státní a hospodářské disciplíny a dodržování socialistické

zákonnosti. Jejich úspěšná práce bude do velké míry záviset na aktivní spoluúčasti pracujících v boji za pořádek a kázeň v ná rodním hospodářství i v ostatních oblastech společenského ži vota.

5. Trvalým úkolem celé společnosti, ozbrojených sil, státních a společenských orgánů a institucí je zajištění spolehlivé obrany 129 9

Dokumenty z dějin KSČ

země a socialistických vymožeností našeho lidu. Toho lze do sáhnout jen v rámci jednotného úsilí zemí Varšavské smlouvy,

v plném souladu se zájmy všech jejích členských států, v neroz borném přátelství a spojenectví se Sovětským svazem ...

K zvyšování bojové sily Československé lidové armády je zapotřebí rozvíjet stranickopolitickou práci a politickoideovou výchovu, zvláště upevňovat vědomí socialistického vlastenectví

a proletářského internacionalismu příslušné armády ... V systému ozbrojených složek státu mají významné místo a perspektivu Lidové milice jako nástroj sloužící k obraně děl nické moci.

Sjezd vyslovuje Lidovým milicím uznání za jejich věrnost zásadám marxismu -leninismu a proletářského internacionalismu, za obětavost a statečnost v boji proti nepřátelům socialismu, za velkou politickou práci v minulém období. Zároveň ukládá stranickým orgánům , aby pečovaly o další zvyšování bojeschop nosti, politickou přípravu a všestranné kádrové a materiální

zabezpečení Lidových milicí. 6. Sjezd považuje za důležité, aby se všestranně zdokonalo vala činnost orgánů Bezpečnosti, prokuratury a justice při ochraně socialistického zřízení, bezpečnosti a obranyschopnosti

republiky, zájmů světové socialistické soustavy, majetku v so

cialistickém vlastnictví, veřejného pořádku, práv a svobod občanů . Naléhavým úkolem orgánů Bezpečnosti, prokuratury a soudů je energický a koordinovaný boj proti kriminalitě, včasný a roz hodný postih pachatelů trestných činů. Dodržování a upevňování socialistické zákonnosti, státní a občanské kázně, úcta k právu se musí stát záležitostí všech

státních a hospodářských orgánů, společenských organizací i občanů. Proto je nutné, aby se otázkám právní výchovy dostalo více místa na všech úsecích státního a společenského života. 7. Středem pozornosti celé strany musí být rozvíjení ideo logické práce, zvyšování politickomorální vyspělosti pracujících, utváření jejich socialistického profilu.

Účinná výchova socialistického člověka vyžaduje jednotné politické působení všech složek naší socialistické společnosti, zejména celé ideologické fronty. Významná úloha připadá škole, vědě, kultuře, sdělovacím prostředkům , organizacím a společnostem , jejichž bezprostředním úkolem je rozvíjet

vzdělávací a výchovnou činnost mezi pracujícími. Zvlášť náročné úkoly při formování socialistického vědomí 130

mladých lidí musí plnit školství, jehož posláním je připravovat mladou generaci v souladu s potřebami socialistické společnosti,

i jednotlivých společenských s požadavkyrozvíjející se ekonomiky školou socialistickou, oporou so oblastí. Naše škola musí být

cialistického zřízení; její práce musí vycházet z principu jednoty výchovy a výuky a spojení školy se životem . Ñ současné době

stojí v popředíkvalita pedagogické práce, výuky a komunistické výchovy. Zvláštní pozornost je nutno soustředit na předměty, které bezprostředně ovlivňují socialistické uvědomění žáků a studentů, jejich vztah k politice strany a osvojení vědeckého světového názoru .

Podstatně zlepšit systém odborné a ideově politické přípravy dělnického dorostu, především v odborných učilištích , v učňov

ských střediscích a učňovských školách. Vytvářet podmínky pro zvyšování počtu a úspěšné studium dětí z dělnických a rolnických

rodin na středních a vysokých školách . Výchovnou prací na těchto školách zabezpečovat přípravu mladé socialistické inte ligence jako uvědomělého spojence dělnické třídy. Rozhodující úloha při plnění vzdělávacích a výchovných

úkolů školy připadá učitelům , jejichž odpovědnost za výchovu

mladé generace je nezastupitelná. Politické, odborné a morální kvality učitelů všech předmětů musí být zárukou, že naše mladá generace bude připravena pro život v souladu s programem socialistického rozvoje, v duchu marxisticko - leninského svě tového názoru , socialistické etiky, socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu... Základní jistoty existence a uplatnění naší mladé generace

jsou zabezpečovány rozvojem socialistické společnosti. Svou odpovědnost vůči společnosti, socialistickému státu a budouc

nosti našich národů si musí plně uvědomovat i naše studující mládež.

Dále je nutno důsledně uskutečňovat jednotnou celostátní školskou politiku , zvyšovat účinnost řízení, postupně a cílevě domě zkvalitňovat celý školský systém , pokračovat v rozšiřo vání a modernizaci hmotné základny školství.

Výchovná činnost školy musí nalézt podporu celé společnosti,

zejména sdělovacích prostředků ,literaturya umění. 8. Rozvoj socialistické společnosti je bezprostředně spojen s rozvojem vědy. Stojí před námi úkol organicky spojit vymože

nosti vědeckotechnické revoluce s přednostmi socialistické společnosti. Politika strany v oblasti vědy je proto nedílnou

součástí její celkové politické stategie při uskutečňování histo 131

rické úlohy dělnické třídy. Vychází z principů internacionální ho charakteru vědy a z prohlubující se integrace vědy v zemích světového socialistického společenství. Ve spojení s účinnými opatřeními v hospodářském životě je nutno uskutečnit racionální uspořádání a obsahové zaměření celé vědeckovýzkumné základny ČSSR. Zabezpečit jednotné a komplexní řízení vědy ve všech jejích složkách . Hledat cesty

dalšího využití naší rozvinuté vědecké základny, rozhodně pře konávat tendence k samoúčelnosti ve výzkumu, koncentrovat síly na hlavní úkoly, přiblížit vědu k výrobě a praxi a vytvářet takové podmínky, aby tvořivá práce vědecké inteligence mnohem víc přispívala k dalšímu rozvoji socialismu. Zesílit funkci stát ního plánu rozvoje vědy a techniky v jeho návaznosti na plány ekonomického a společenského rozvoje. V třídně rozděleném světě vystupuje do popředí ideologická funkce vědy. Pro její plné uplatnění jako nástroje třídního boje

je nutno překonat důsledky elitářského pojetí vědy a revizionis tické destrukce minulého období. Boj s revizionismem , buržoa

zními a maloburžoazními koncepcemi vést na základě rozvíjení teorie marxismu-leninismu a jednotlivých společenskovědních

oborů z něho vycházejících. Předním úkolem proto je formovat

marxisticko -leninské síly a zaměřit společenskovědní frontu na řešení aktuálních otázek socialistické výstavby. 9. Strana považuje tvorbu uměleckých hodnot a zvyšování kulturní úrovně nejširších vrstev pracujících za významného či

nitele při formování socialistického člověka a při prohlubování socialistických společenských vztahů. Dlouhodobé narůstání nesocialistických , maloburžoazních tendenci zejména v ideové tvůrčí sféře, vedlo k postupnému odklonění značné části umělecké tvorby a kultury od jejího so cialistického poslání a vyvrcholilo zneužitím této oblasti sa mozvanými elitářskými skupinami pro politické cíle pravice. Nejzákladnější politické předpoklady pro obnovení socialistic kého charakteru umění byly v průběhu konsolidačního procesu již vytvořeny. Nyní jde o plné obnovení významné společenské a výchovné úlohy umění, o rozvinutí širokéaktivity tvůrčí fronty při tvorbě literárních, dramatických, výtvarných , hudebních a jiných uměleckých hodnot v socialistickém duchu .Strana bude podporovat umění vycházející z leninských zásad stranickosti a lidovosti, z principů socialistického realismu, výrazově a žán

rově různorodé, pevně spjaté se zájmy a bojem dělnické třídy a všeho pracujícího lidu . Posláním umění je obohacovat naši 132

socialistickou skutečnost a aktivně se podílet na ideovém zá pasu socialismu s kapitalismem . Při šíření uměleckých hodnot mezi nejširší vrstvy obyvatel

očekáváme vysokou odpovědnost, stranickost a zásadovost tvůr čích pracovníků filmu , rozhlasu, televize, kulturně výchovných

pracovníků státních, odborových a jiných orgánů a zařízení. Materiální prostředky pro kulturu a umění musí být vynaklá

dány na podporu angažované tvorby a nesmějí podporovat maloměšťácký nevkus , komercionalizaci kultury, brak a anti socialistické tendence. Přitom považujeme za nezbytné obnovit

a rozvinout socialistickou uměleckou kritiku jako významný pro středek řešení ideově tvůrčích problémů. Důležitou otázkou je

výchova nových generací umělecké tvůrčí inteligence plně od dané myšlenkám socialismu a komunismu, především politicky a odborně odpovědnou prací uměleckých škol.

Strana bude podporovat všestranný rozvoj vlastní, inicia tivní zájmové kulturní a umělecké činnosti pracujících. Sjezd zdůrazňuje zásadu rozvíjení a spolupráce obou našich národních kultur, české a slovenské, při respektování jejich specifických rysů a při uplatňování jednotných leninských , tříd ních a internacionálních principů. 10. Významnými a mocnými ideovými nástroji komunistické strany a socialistického státu při formování profilu socialistic

kého člověka jsou sdělovací prostředky. Jejich základním úko lem je zvyšovat a rozvíjet socialistické uvědomění širokých vrstev obyvatelstva, cílevědomě a v duchu socialistických ideálů formovat veřejné mínění, široce seznamovat se životem a prací lidu bratrských socialistických zemí, věcně a pravdivě informo vat naši společnost o vnitřních aa zahraničních událostech . Získávat pracující pro aktivní politiku strany, pěstovat a roz

vijet odpovědnost příslušníků našich národů a národnosti za stav a vývoj naší socialistické společnosti a jejich spoluúčast na

řízení státu, podněcovat pràcovní a občanskou iniciativu, ši roce popularizovat dosažené úspěchy a nejlepší pracovníky, vychovávat náš lid k socialistickému vlastenectví a internaciona

lismu. Nekompromisně bojovat proti nepřátelské propagandě, proti vlivům buržoazni ideologie a všem maloburžoazním pro jevům v myšlení a praxi. Rozhodně vystupovat proti povýše nectví, neodpovědnosti, formalismu, frazérství, lajdáctví, pří živnictví, úplatkářství a všemu, co brzdí rozvoj iniciativy pra cujících . V redakcích československých sdělovacích prostředků mohou 133

pracovat jen morálně pevní, čestní lidé, přesvědčení stoupenci socialistického zřízení, angažující se pro uskutečňování poli tiky komunistické strany. Je nutné zvýšit profesionální úroveň sdělovacích prostředků a uplatnit takový systém jejich řízení, který zabezpečí co nej větší účinnost jejich práce při realizaci usnesení a směrnic strany. Důležitou podmínkou účinnosti sdělovacích prostředků je i po stupná modernizace a zdokonalování jejich materiálně technické základny.

IV. ZAHRANIČNÍ POLITIKA

1. Trvalým základem zahraničně politické linie KSČ аa ČSSR, hlavní zárukou svobody, nezávislosti a socialistického vývoje

naší vlasti jsou vztahy bratrské spolupráce, přátelství a pevného spojenectví se SSSR a ostatními socialistickými zeměmi. Sjezd ukládá ústřednímu výboru, aby vynaložil veškeré úsilí k dalšímu

všestrannému rozvoji spolupráce s bratrskými socialistickými zeměmi, k prohlubování jednoty socialistického společenství.

ČSSR bude maximálně přispívat k soustavnému upevňování Varšavské smlouvy a iniciativně se podílet na prohlubování spolupráce a rozvíjení ekonomické integrace socialistických zemí v rámci RVHP .

Naše strana bude neochvějně střežit pevné přátelství a spo jenectví ČSSR se Sovětským svazem . Učiníme vše pro to , aby

nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR se stala plodným východiskem k dalšímu pro hlubování spolupráce ve všech oblastech. 2. KSČ bude maximálně přispívat k realizaci závěrů meziná

rodní porady komunistických a dělnických stran v Moskvě, konané v roce 1969. Bude se účinně podílet na každé iniciativě směřující k upevnění akční jednoty komunistického hnutí.

Povede zároveň nesmiřitelný boj s pravicovýmrevizionismem a oportunismem . V souladu se svou internacionální pozici bude rovněž důsledně pokračovat v principiální kritice současných

teorií a praxe nynějšího vedeni KS Číny, které poškozují věc socialismu a světového komunistického hnutí. Přesto soudí, že v zájmu věci socialismu a našich národů a všech států socialistic

kého společenství by byla žádoucí normalizace mezi ČSSR a ČLR po státní linii. Shodně s dalšími bratrskými stranami jsme toho názoru, že široká mezinárodní setkání komunistů by se měla stát trvalou praxí v komunistickém hnutí. 134

Sjezd pozitivně hodnotí skutečnost, že KSČ má nyní dobré soudružské vztahy s naprostou většinou komunistických a děl nických stran. Tyto internacionálnísvazky budeme dále upevňo vat.Tak jako dosud budeme i nadále podporovat bratrskéstrany kapitalistických zemí v jejich zápase proti panství monopolů, za práva a spravedlivé požadavky dělnické třídy. Plně budeme podporovat úsilí komunistických a revolučních demokratických stran mladých národních států Asie, Afriky a Latinské Ameriky o překonání nepříznivého sociálně ekonomického dědictví kolonialismu, závislosti na imperialismu a jejich boj proti neoko lonialistickému vykořisťování. Všestrannou pomoc budeme poskytovat národně osvobozeneckému boji dosud ujařmených národů.

3. V duchu proletářského internacionalismu jsme plně roz hodnuti dále poskytovat pomoc vietnamskému lidu a národům Indočíny v jejich statečném boji proti americké agresi. Plně

podporujeme známé návrhy vlády VDR a prozatímní revoluční vlády jižního Vietnamu na dosažení spravedlivého míru v této oblasti. Jsme na straně Sjednocené arabské republiky a ostatních

arabských států v jejich spravedlivém boji za odstranění násled ků izraelské agrese, za navrácení okupovaných území a za pro sazení oprávněných nároků palestinského lidu. Reálnou cestu k nastolení míru v této oblasti spatřujeme ve splnění všech po

žadavků rezoluce Rady bezpečnosti OSN z listopadu 1967.

4. Národy ČSSR mají životní zájem na zachování míru v Evropě. Proto budeme i nadále aktivně usilovat o uskutečnění

konference o evropské bezpečnostia spolupráci. Uzavření smluv mezi SSSR a NSR a PLR a NSR považujeme za významný

přínoske zlepšení politické atmosféry v Evropě. Trvalým úkolem československé zahraniční politiky zůstává všestranná podpora NDR v jejím úsilí o plné mezinárodně právní uznání. Budeme dále usilovat o normalizaci vztahů mezi ČSSR a NSR.

Očekáváme však , že i vláda NSR bude konkrétními činy opě

tovat naši dobrou vůli a že především potvrdí neplatnost mni

chovské dohody od samého počátku se všemi z toho vyplývající

mi důsledky. Tento spravedlivý nárok ČSSR vyplývá z nezvrat né skutečnosti, že mnichovskou dohodou byl spáchán na Česko slovensku zločin .

Sjezd znovu potvrzuje pevné přesvědčení naší strany a státu dále rozvíjet v duchu leninské politiky mírového soužití politické, hospodářské i kulturní styky se všemi kapitalistickými zeměmi při respektování zásad rovnosti a vzájemných výhod. Zároveň 135

budeme maximálně přispívat k prohlubování bojové jednoty všech světových revolučních, protiimperialistických sil, k roz víjení jejich společných akcí proti rostoucí expanzívnosti mezi

národního imperialismu, především agresívních kruhů Spoje ných států .

Aktivně budeme napomáhat realizaci mírového programu Sovětského svazu , který byl vyjádřen v zahraničně politické linii XXIV . sjezdu KSSS a je ve shodě i s našimi státními a ná rodními zájmy . Rezoluce XIV . sjezdu KSČ str . 25–47 ( výňatky ) . Svoboda , Praha 1971

136

ZPRÁVA O ČINNOSTI STRANY A VÝVOJI SPOLEČNOSTI OD XIV. SJEZDU KSČ A O DALŠÍCH ÚKOLECH STRANY PŘEDNESENÁ SOUDRUHEM

G. HUSÁKEM

( Třetí oddíl : Úkoly strany při rozvoji socia listického státu )

Vážené soudružky a soudruzi, s růstem hospodářské sily našeho státu, s upevněním socialis tických výrobních vztahů pokračovaly pozitivní změny v sociální struktuře naší společnosti. Upevnila se vedoucí úloha dělnické

třídy a její svazek s družstevním rolnictvem a inteligencí, pro hloubila se jednota našich národů a národností. Současně se dále

rozvinul politický systém naší společnosti. Rozšířila se sféra všech jeho činností, v nichž se projevuje hluboký demokratismus a humanismus našeho zřízení. Vzrostla uvědomělost, vzdělanost

a kulturní úroveň pracujících. Výrazně se posílil socialistický charakter naší společnosti. Dosažený stupeň vývoje vytváří nové možnosti využiti předností socialistického zřízení. Můžeme o ně směle opřít program dalšího budování rozvinuté socialistické společnosti.

Rozvinutá socialistická společnost, jejíž budování je obsahem dané etapy, je charakterizována zejména spojováním výsledků vědeckotechnické revoluce s novými společenskými vztahy,

komplexním řešením politických, sociálně ekonomických, kul turních a ideově výchovných otázek, jež umožňuje uspokojovat

stále rostoucí potřeby lidí. Je proto zákonité, že vV této etapě dále vzrůstá úloha marxistic

ko - leninské strany, zvyšují se požadavky na práci všech komu nistů, na jejich vyspělost, na schopnost stranických orgánů a or ganizací uplatňovat vedoucí úlohu strany. Roste význam sub jektivního činitele, aktivity a uvědomělosti lidí.

Stále více bude záležet na kvalitě práce všech řídících orgánů a institucí, na jejich vzájemně propojeném postupu, na tom , jak si budou uvědomovat svou spoluodpovědnost nejen za plnění 137

vlastních úkolů , ale i za celek, na jejich kázni, stejně jako na jejich iniciativě a tvořivosti.

V této tvořivé činnosti lidu má socialistická společnost své nejvlastnější, stále se obnovující, nevyčerpatelné zdroje. Je naším úkolem rozvíjet aktivitu pracujících jak ve výrobním procesu,

tak v celém společenskémživotě.

Obrovský potenciál tvořivé energie, sil a schopností před stavuje především dělnická třída – vedoucí sila naší společnosti.. Novodobá historie potvrzuje, že dělnická třída, vedená stranou vycházející důsledně z učení Marxe, Engelse aLenina, má roz hodující úlohu jak při revoluční změně společenského zřízení, tak v přechodném období od kapitalismu k socialismu a v celém dalším vývoji ke komunismu. Jedině dělnická třída je schopna překonat všechny těžkosti, obtíže a překážky v revolučním pro cesu a při budování nové společnosti, sjednocovat zájmy tříd a vrstev pracujícího lidu a vést je k uskutečnění nejpokrokověj ších sociálních ideálů, ideálů komunismu. Jedním z nejvýznamnějších výsledků vývoje po XIV. sjezdu je skutečnost, že se upevnilo postavení dělnické třídy jako hos podáře a hlavního tvůrce materiálních hodnot, páteře našeho politického systému, že vzrostla její uvědomělost, technická i kulturní úroveň .

Dělnická třída představuje více než 60 % našeho obyvatelstva. Jako vedoucí třída ovlivňuje stále více všechny oblasti života společnosti. V politické a pracovní aktivitě uplatňuje vlastnosti, které se postupně stávají typickými pro činnost a myšlení všeho lidu. Je to především uvědomělý a tvůrčí postoj k práci, spole čenská odpovědnost, organizovanost, obětavost a kolektivnost, houževnatost a schopnost překonávat potíže, smysl pro nové a pokrokové.

Tak, jak roste váha dělnické třídy v socialistické společnosti, rozvíjejí se její tvůrčí síly, osvojuje si nový styl myšlení, nové přístupy k přeměně životních podmínek , přetváří sebe sama a zároveň mění způsob života celé společnosti. Budeme i v budoucnosti všestranně dbát o široké uplatňo vání tvořivého potenciálu dělnické třídy, o rozvoj její aktivity

a zvyšování její uvědomělosti, o rozšiřování její účasti na poli tickém a společenském životě, dbát o to , aby dělnická třídabyla v popředí novátorské iniciativy, aby se zlepšovaly podmínky její

práce a života. Vždy budeme pamětlivi základní myšlenky mar xismu -leninismu, že jen politická strana, která uznává vedoucí úlohu dělnické třídy v revoluční přestavbě společnosti, má právo 138

být její avantgardou, je stranou skutečně revoluční, stranou vě deckého komunismu. Růst vedoucí úlohy dělnické třídy je základní zákonitostí této epochy a idea její vedoucí úlohy, jeji ho světodějnéhoposlání, je podle Lenina prvním a hlavním pili řem marxistické teorie. O tom nás přesvědčivě poučuje celá historie naší strany.

Pevným spojencem dělnické třídy je třída družstevních rol níků. Je to nová třída,která se zformovala v procesu revolučních přeměn naší vesnice. Život pracujících v zemědělství se za jednu generaci změnil k nepoznání. Odvěká zaostalost venkova patří nenávratně minulosti.

V průběhu socialistické přestavby zemědělství došlo ke sku tečné revoluci ve způsobu výroby i života na našívesnici. S po stupující koncentrací a specializací výroby, s vědeckotechnic kým pokrokem , s uplatňováním průmyslových metod a velko výrobních technologií, s růstem kvalifikace se mění i charakter práce v zemědělství a prohlubuje se sepětí družstevního rol nictva se zájmy a potřebamisocialistické společnosti. Již sama skutečnost, že stále větší počet pracovníků zemědělství pracuje s moderními stroji a mechanismy, svědčí o tom , jak rychle se přibližuje charakter zemědělské práce práci v průmyslu . Socialistické družstevní zemědělství, opírající se o moderní velkovýrobu, otevřelo dveře i rychlému růstu vzdělanosti a kvalifikace. Na 1000 pracovníků v zemědělství připadá dnes již 106 odborníků se středoškolským a vysokoškolským vzdě láním . Více než 94 % mladých lidí, kteří v současné době na stupují do zemědělství, má odbornou kvalifikaci. Venkovská

mládež má dnes stejný přístup ke vzdělání a kultuře jako mládež ve městech.

Velká péče strany a socialistického státu, pomoc dělnické třídy naší vesnici přinesly hospodářské a politické výsledky, které nás právem naplňují radostí a hrdostí. Umožňují soustředit ještě větší úsilí celé naší strany, státních , společenských orgánů a organizací na další politický, hospodářský a kulturní vzestup vesnice. Naše pozornost i po XV. sjezdu bude zaměřena na další

upevňování svazku dělnické třídy a družstevního rolnictva jako základu socialistického zřízení.

V naší socialistické společnosti má ve svazku s dělnickou třídou a družstevním rolnictvem své významné místo inteligence.

Žádné jiné zřízení nedává inteligenci tak rozsáhlé možnosti k uplatnění jejich tvořivých sil. S rozvojem socialistické spo lečnosti, jejího hospodářství, zvyšováním úlohy vědy, vzdělanosti 139

a kultury rostou i úkoly, význam a povinnosti inteligence a tím i nároky na její ideovou a odbornou úroveň . Cílevědomě jsme se zaměřovali na prohlubování socialistic

kého charakteru všech skupin inteligence, aby její příslušníci správně chápali své poslání a svou prací všestranně přispívali k upevňování socialistického státu , k rozvoji všech oblastí so cialistické společnosti.

Je zapotřebí říci, že velká většina naší inteligence chápe své poslání správně. Našla v něm plné uplatnění, smyl a cíl svého života, jistotu a mravní sílu. V růstu společenské aktivity naší

inteligence v posledních letech se potvrdila správnost zásado vého a zároveň citlivého přístupu naší strany k inteligenci. V souvislosti s uplatňováním výsledků vědy a techniky v so

cialistické výstavbě narůstají odpovědné úkoly zejména pro vědeckotechnickou inteligenci. Velká a ušlechtilá práce je před všemi těmi, kdo působí na formování vědomí člověka, jeho svě

tový názor a morální hodnoty. I nadále půjde o to , aby všechny složky inteligence všestranně rozvíjely své vědomosti, své tvůrčí schopnosti a celou svou prací přispívaly k rozvoji socialismu, čestně sloužily lidu.

Sbližování dělnické třídy, družstevního rolnictva a inte ligence určuje hlavní směr rozvoje sociální struktury naší spo lečnosti. Tvoří i pevnou základnu jednoty našich národů a ná rodností.

V uplynulém období věnovala strana v duchu leninské nacio

nální politiky soustavnou pozornost všestrannému politickému, hospodářskému a kulturnímu rozvoji našich národů a národnosti, prohlubování jejich spolupráce, jejich vzájemnému poznávání a sbližování. To, že za historicky krátkou dobu se Slovensko stalo průmyslově vyspělou součástí společné československé vlasti, je velkým vítězstvím politiky naší strany. XV. sjezd KSČ může odpovědně a s hrdostí konstatovat, že velké rozdíly v podmínkách hospodářského, politického a kulturního života našich národů a jednotlivých oblastí státu byly překonány. Naše národy žijí svorně ve společném domově. Vztahy mezi nimi jsou uspořádány na leninských zásadách rovnosti a rovnopráv nosti a principech proletářského internacionalismu.

Úspěchy, kterých dosahujeme v oblasti národnostní politiky, dosažený stupeň jednoty a internacionálního bratrství mezi Čechy a Slováky i národnostmi žijícími na našem území patří k nejvýznamnějším historickým vymoženostem našeho revoluč ního dělnického hnutí, zápasů naší strany a lidu . Střežit tuto 140

vym ženost je neustále aktuálním příkazem . Proto nesmíme

připustit nic, co by mohlo v jakékolipodobě oživovat nedůvěru a podeziravost mezi našimi národy a národnostmi, vyvolávat z té či oné strany nacionalismus, s kterým spekulují naši nepřá telé. Jejich kalkulace v této oblasti zcela ztroskotaly zásluhou leninského řešení národnostní otázky v ČSSR. Strana bude nadále vytvářet podmínky pro všestranný rozvoj našich socialistických národů a národnosti, pro rozvíjení jejich

pokrokových tradic a národních kultur. Při respektování ná rodních specifik budeme vycházet z toho, že rozhodující je to, co naše národy spojuje, co umožňuje využívat přednosti socialis

tického zřízení ke společnému prospěchu aa blahu. Při respekto vání federativního uspořádání našeho státu budeme pokračovat v budování národního hospodářství jako společného celku. Bu deme upevňovat jednotu našich národů a národnosti, prohlubo vat vědomí československé státnosti a tím umocňovat sílu

Československé socialistické republiky. Politickým výrazem třídního svazku dělníků, rolníků a inte ligence, všech pracujících, internacionálního společenství našich národů a národností je Národní fronta . I do budoucna ji po važujeme za osvědčenou formu našeho politického systému. Bohatou sítí svých organizací vytváří všechny nezbytné podmín

ky prouplatnění různorodých zájmů, aktivity a iniciativyobčanů, pro jejich účast na řízení a správě veřejných záležitostí a zároveň sjednocování jejich úsilí v socialistické výstavbě. Prostřednictvím politických stran a ostatních organizací Národní fronty má prak ticky každý náš občan možnost reálně uplatňovat svá politická práva a svobody. Je to široká platforma socialistické demokracie, kterou budeme rozvíjet a zdokonalovat.

Na této platformě, v jejíchž programových zásadách se plně obráží vedoucí postavení dělnické třídy a avantgardní úloha komunistické strany v naší společnosti, se rozvíjí činnost celé zastupitelské soustavy, národních výborů, národních rad a Fe derálního shromáždění i výkonných orgánů socialistického státu . Mezi nejvýznamnější organizace Národní fronty patří Re voluční odborové hnutí, v jehož řadách je organizováno více než

šest miliónů pracujících. Je to masová organizace pracujících s rozsáhlými pravomocemii velkou odpovědnosti. OdXIV . sjez du strany odbory dále rozvinuly svou činnost v souladu se svým

posláním i povinnostmi. Strana oceňuje aktivní podporu, kterou odborové hnutí poskytuje její politice. Odbory významně při spívají k dobrým hospodářským výsledkům , působí na utváření 141

uvědomělého vztahu lidí k práci, jejich odpovědného poměru ke společenskému vlastnictví, na formování socialistických

vztahů mezi lidmi. Významný je jejich přínos v oblasti sociální politiky, k všestranné péči o pracující, k ochraně jejich zdraví, k uplatnění jejich mnohostranných zájmů.

S úkolypříštího období jsou spojeny i vyššípožadavky na činnost odborových organizaci. Mimořádné úsili je třeba za měřit na rozvoj iniciativy pracujících a socialistického soutěžení k zabezpečení úkolů šesté pětiletky. Zvlášť důležité je soustředit pozornost na otázky hospodárnosti, efektivnosti, lepší kvality výrobků, širší a účinnější uplatnění výsledků vědeckotechnické ho pokroku. Na odborech také v nemalé míře záleží, jak se bude rozvíjet zvyšování kvalifikace a ekonomického vzdělávání pra

cujících. Odbory musí vést své členy ke kvalitní a odpovědné práci, střežit, aby byly důsledně uplatňovány socialistické prin cipy odměňování. Jejich úkolem je rozhodně prosazovat zájmy naprosté většiny pracujících, spoluvytvářet atmosféru náročnosti, nesmiřitelnosti k nedostatkům , posilování státní, pracovní a tech nologické kázně. Mají spoluodpovědnost i za to, jak se uplatňuje iniciativa a obětavost lidí, zda aktivita pracujících není ochro mována formalismem a různými zbytečnými nedostatky v orga nizaci práce a řízení. Připadá jim povinnost dále zdokonalovat

všestrannou péči o pracující, o zlepšování jejich pracovního a ži votního prostředí.

Na širší základně a účinněji je třeba rozvíjet i politicko-vý chovné působení odborů. Mimořádnou pozornost by odborové organizace měly věnovat mladým lidem , kteří nastupují do pra covního procesu a musí nejednou překonávat počáteční potíže jak v zdokonalování svých odborných schopností, tak v dalším politickém vývoji. To není a nemůže být úkol jednorázový, ale každodenní, trvalý. Stále budeme mít, soudružky a soudruzi, na zřeteli, že mládež je budoucnost naší země. Výchově mladé generace, jejím pro blémům věnuje dnes naše strana a náš socialistický stát soustav nou pozornost. V důsledku toho roste vzdělanost a kvalifikace mládeže, její pracovní a společenská aktivita. Obrovská většina

naší mládeže stojí na pozicích socialismu, vidi v něm svou životní perspektivu. Mladí lidévykonávají odpovědné funkce v hospo

dářství, pracují ve společenských organizacích a ve státní správě. Podstatně se zvýšil jejich počet v zastupitelských sborech. Mno

ho mladých je mezi předními novátory, zlepšovateli, nejlepšími dělníky, techaiky, mezi vědci a umělci. Svým elánem , vztahem 142

k ideálům socialismu, k naší komunistické straně jsou příkladem

pro celou nastupující generaci. Máme zdatnou , vyspělou a uvě domělou mládež. Právem v ní vidíme důstojného pokračovatele našeho velkého revolučního díla. Jednou z prvořadých povin

ností strany a celé společnosti je dbát, aby mladý člověk měl aktivni, činorodý vztah k životu , aby z mladých lidí vyrostli uvědomělí, odborně zdatní občané socialistické vlasti. Všechny státní a společenské instituce – zejména škola, masové komuni

kační prostředky, kultura a umění – musí jednotně působit na mladé pokolenípři formování jeho socialistického vědomí a mo

rálky. Při sebevětší péči strany a socialistického státu o mládež nelze nahradit vliv rodiny, odpovědnost rodičů za to , jaké budou jejich děti, jak se uplatní v životě. Rodičovský příklad v pracovi tosti, skromnosti, v čestnosti jednání, oddanosti socialismu, ve

vlastenectví a internacionalismu je nejpůsobivější.

K mladému člověku je třeba být náročný, nelze mu idealizo vat život, je nutno vést jej k tvůrčí činnosti a úctě k práci, učit

ho překonávat překážky. Tam , kde se na mladého člověka ne kladou požadavky, kde se mu dává vše, na co sivzpomene,tam se oslabují jehomorální a charakterovékvality, zejména smysl pro povinnost a odpovědnost. Je to ke škodě jeho samého, rodičů i celé společnosti. Práce s mládeží nesnáší šablonu, formálnost, falešné morali

zování, vyžaduje trpělivost a citlivost, schopnost přiblížit se k mladému člověku.Naše zřízení vytváří pro uplatnění mládeže, pro její všestranný rozvoj velké možnosti. Proto je také třeba

vést mládež k tomu, aby si byla vědoma svého místa v socialistic

ké společnosti a svých úkolů. Musíme mítna zřeteli, že výchova a formování mladé generace budou i nadále probíhat v podmin kách ostrého třídního zápasu ve světě, jehož součástí je boj o vě domí lidí. Reakční síly se snaží mládeži infikovat falešné hodnoty, odvést ji od zápasu za revoluční přeměnu světa, dezorientovat ji iluzemi a pochybnými vzory. Tím větší je odpovědnost rodičů, učitelů, mistrů, umělců, novinářů a všech, kdo na mládež pů sobi.

Organizace mladé generace - Socialistický svaz mládeže a je ho Pionýrská organizace - od XIV. sjezdu značně vyrostly. Sdružuji dnes více než dva milióny mladých lidí a děti. Strana má v Socialistickém svazu mládeže svého blízkého spolupracov

níka. Z jeho řad čerpá nové, svěží síly. Oceňujeme práci Socialis tického svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace, a proto péče o další jejich rozvoj musí být neustále středem pozornosti stra 143

nických orgánů všech stupňů, všech stranických organizací.

Budeme dbát, aby mládežnická organizace nacházela porozu mění a podporu u všech společenských a státních institucí. Aby svou pestrou a poutavoučinností, která odpovídá potřebám a zálibám mladých lidí, působila na stále širší okruh chlapců

a děvčat, rozvíjela jejich zájem o politický a veřejný život, o kul turu a napomáhala při formování socialistického způsobu je jich života .

Součástí výchovy a rozvoje socialistického člověka, zejména mladé generace, je tělovýchova a sport. Společným úsilím Česko slovenského svazu tělesné výchovy, Socialistického svazu mláde že, Revolučního odborového hnutí, Svazarmu, škol i dalších orga nizací a institucí se podařilo dosáhnout toho, že pro statisíce lidí se stala aktivní tělovýchovná a sportovní činnost nedílnou

součástí života. Podmínky, které naše společnost vytváří, dávají možnost ještě širšího rozvoje masové tělovýchovy a sportu i úspěšnější reprezentace našeho státu. Od XIV. sjezdu se i na tomto úseku udělal kus práce, bude však nutné v tělovýchovných

jednotách zlepšit výchovnou práci a dořešit některé otázky včetně organizace státní péče o tělovýchovu a sport. Mimořádně významnou úlohu ve všech oblastech života naší

společnosti mají ženy. V socialistické společnosti má žena rov noprávné postavení a těší se velké vážnosti a úctě. Právem je oceňována její iniciativa a obětavost v zaměstnání, stejně jako její poslání, zejména ve výchově dětí. Budeme dbát o zlepšování pracovních a životních podmínek žen tak, aby se vedle péče o rodinu mohly všestranně uplatňovat ve společenském a poli tickém životě. Oceňujeme v této souvislosti činnost Českosloven ského svazu žen. Jsme přesvědčeni, že naše ženy významně při spějí k uskutečnění úkolů , které stanoví náš XV. sjezd. Při upevňování přátelství a spolupráce mezi naším a sovětským

lidem, při seznamování pracujících s bohatým životem a osvěd

čenými zkušenostmi sovětské společnosti koná záslužnou práci Svaz československo -sovětského přátelství. Strana bude podpo rovat další rozvoj jeho činnosti, zaměřené k jednomu z našich

základních principů, k prohlubování bratrských vztahů mezi naším a sovětským lidem .

Všestrannému rozvoji aktivity pracujících, zabezpečování

základních úkolů dalšího rozvoje socialismu slouží všechny orgá ny socialistického státu. Můžeme říci, že se dále upevnil socia listický charakter našeho zřízení, právní základ státního a spole čenského života . Rozvíjí se a prohlubuje socialistická demokracie. 144

Náš stát jako nástroj vlády dělnické třídy a ostatních pracu jících je státem skutečně demokratickým . Je rozhodujícím pro středkem budování nové společnosti založené na osvobození

práce, sociální a národnostní spravedlnosti. Hlavním obsahem socialistické demokracie je aktivní účast pracujících na řízení

státu , hospodářství, na řešení otázek života společnosti. Strana vypracovává svou politiku na základě respektování objektivních potřeb rozvoje socialistické společnosti, zájmů dělnické třídy, pracujícího lidu. Shrnuje názory a zkušenosti mas y linii, která

je závazná pro rozhodování všech řídících orgánů. Široké vrstvy lidu se prostřednictvím demokratických institucí a organizací nejen aktivně zúčastňují hledání a tvorby nejúčinnějších cest rozvoje společnosti, ale jsou i hlavní silou při realizaci vytyčených cílů. Jsou aktivním činitelem při tvorbě, realizaci a kontrole naši politiky. Vtom je základní přednost socialistické demokracie. Součástí socialistické demokracie je nejen uplatňování práv, ale i uvědomělé plnění občanských povinností. Z těchto zásad jsme vycházeli a budeme vycházet při rozvíjení hospodářskoorga nizátorské a kulturně výchovné funkce státu , v činnosti státních

a hospodářských řídících orgánů, všech článků státní moci. Upevňování socialistického státu a posilování socialistické de mokracie jsou nerozlučně spjaty. V široké třídní, sociální zá kladně socialistického státu tkví hluboké kořeny jeho demokra tismu, jakého nemůže dosáhnout žádný buržoazní stát.

V období, za které dnes sjezdu skládáme účty, se zkvalitnila práce všech zastupitelských a výkonných orgánůstátu . Význam ně přispěly k úspěšnému splnění sjezdové linie. Dbali jsme o ak tivní účast občanů na správě státu , na řízení hospodářské výsta by a rozvoje kultury i o jejich širokou účast v kontrolní čin nosti.

Znovu se prokázalo, že celé naše státní zřízení je budováno

na principech, které se plně osvědčily. Naším úkolem je toto zřízení chránit, rozvíjet a zdokonalovat činnost všech jeho článků.

Zvláštní pozornost musí strana věnovat celé soustavě zastu pitelských sborů, národním výborům všech stupňů, České ná rodní radě a Slovenské národní radě a Federálnímu shro

máždění.

Významným článkem našeho socialistického zřízení jsou ná rodní výbory jako územní orgány státní moci a správy. Jejich

prostřednictvím se v každé obci, okrese a kraji uskutečňuje vláda lidu. Pracuje v nich dvě stě tisíc poslanců. Další statisíce občanů, dělníci, družstevní rolníci, inteligence, ženy, mládež 145 10

Dokumenty z dějin KSČ

i důchodci pracují v různých komisích a aktivech, dobrovolně se účastní na správě veřejných záležitostí. Je to škola socialis tické demokracie v praxi.

O význané úlozenárodních výborů svědčí, že v jejich přímé pravomoci je řízení a správa tak významných oblasti, jako škol ství, zdravotnictví, kultura, místní hospodářství, služby oby

vatelstvu, výstavba bytů, komunikací, sociální péče, zvelebo vání měst, sídlišť a obcí. Celkem národní výbory disponují 1/3 výdajů státního rozpočtu. Mnohostranná činnost národních výborů každodenně přináší přesvědčivé důkazy o tom, že so cialismus o právech a potřebách lidu nejen hovoří, ale že je reálně zabezpečuje a garantuje. Práce národních výborů ve všech oblastech jejich činnosti

se za poslední léta zlepšila. To se projevuje v uspokojování potřeb občanů, v těsnějším spojení s obyvateli obci, v rozvoji iniciativy při hospodářskoorganizátorské činnosti. Plněním volebních programů a dobrovolnou prací byly vytvořeny velké

odnoty, které obohacují a zpříjemňují životlidí. Poslanci ná rodních výborů konají záslužnou práci, které věnují velké úsili a svůj volný čas.

Vysoko oceňujeme práci národních výborů , avšakvíme, že je třeba v jejich činnosti, v rozvinutí všech jejich funkcí ještě mnohé

zdokonalovat. Nelze pomijet řadu oprávněných stížnosti našich občanů na některé nedostatky, zvlášť v práci aparátu národních výborů. Ne vždy se citlivě reaguje na potřeby a problémy pra cujících , stále seještě setkáváme s projevy formalismu a byrokra

tismu a někdy i s obcházením zákonů a porušováním právních norem .

Dosavadní třístupňový systém výstavby národních výborů plní svou funkci a v současné době se nejeví potřeba ho měnit. Zvláštní pozornost zasluhuje zvýšení účinnosti práce národních výborů ve velkých městech, na nových sídlištích a ve středisko vých obcích. Bude nutné zdokonalit a zlepšit systém řízení ná rodních výborů vládami.

Strana očekává od všech funkcionářů a pracovníků národních výborů , že vynaloží ještě větší úsilí pro získání co nejširších

řad občanů k uvědomělému a iniciativnímu plnění úkolů . Práce poslanců všech zastupitelských sborů je vysoce odpo vědná. Zákonodárná, iniciativní a kontrolní činnost těchto

orgánů je významným prostředkem , jímž se v naší zemi vyjadřu je a uplatňuje vůle lidu. Proto musí být tato činnost předmětem stálé pozornosti ústředního výboru, všech stranických orgánů, 146

celé strany. Je třeba dbát o těsnou součinnost federálních a re

publikových orgánů při tvorbě zákonů i v rozvíjení jejich kon trolních funkcí.

Národní výbory všech stupňů i nejvyšší zastupitelské sbory významně přispěly k realizaci politiky strany v uplynulých pěti letech. Zkušenosti, které jsme získali v tomto období, vytvářejí dobrý základ pro další rozvíjení činnosti všech článků zastupi telské soustavy, jejich poslanců a širokého aktivu, o který se opírají.

Aktivitu zastupitelských sborů je třeba dále rozvinout a za měřit k objasňování a realizaci závěrů XV . sjezdu. To bude ta

ké hlavním obsahem přípravy voleb , které se budou konat na podzim letošního roku. Bude to velká politická událost v životě

naší společnosti. Jsme přesvědčeni, že volby budou projevem

vysoké důvěry pracujících k politice Komunistické strany Čes koslovenska a Národní fronty .

Realizace našich plánů a záměrů závisí ve značné míře na činnosti vlád, ministerstev a pracovníků státní správy. Při plnění závěrů XIV. sjezdu strany vykonali velkou a nesnadnou práci, v jejich činnosti se nesporně hlouběji uplatňuje odpověd

nějšía iniciativnější přístup. Nepřehlížíme však, že v této práci je ještě řada slabých míst. Vyšší nároky klademe především na činnost ústředních a ostat ních řídících orgánů a instituci. Každý odpovědný pracovník

ministerstva a centrálního úřadu a celé řídící sféry simusí být vědom , že svou činností rozhoduje často o řešení otázek, které mají velký politický a společenský dosah . Nelze tolerovat stav, kdy se někteří z nich vyhýbaji konfliktním otázkám , osobní odpovědnosti a včas neřeší nazrálé problémy. Styl práce státního aparátu se musí vyznačovat důsledným prosazováním politiky strany, celospolečenských zájmů, tříd ním přístupem , vysokou politickou odpovědností a profesionální úrovni. Z těchto hledisek je třeba přistupovat k výběru a zvyšo

vání kvalifikace kádrů. Jejich schopnosti předvídat vývoj, po hotově reagovat na nové potřeby, řešit nové úkoly komplexně se znalostívšech nezbytných souvislostí nabývají na významu.

Důležitou součástí řídicí činnostivšech článků je kontrola plně ní úkolů . Zdůrazňujeme také potřebu dalšího zkvalitnění a zvý šení účinnosti práce lidové kontroly na všech stupních.

Strana věnovala a věnuje stálou pozornost zdokonalování právního řádu a dodržování socialistické zákonnosti. Je to dů

ležité pro růst vnitřní síly státu , posilování jistot a důvěry 147

občanů k našemu zřízení, pro uplatňování socialistické demo kracie .

Naše zákony vyjadřují vůli lidu a potřeby socialistické spo lečnosti. Péče o jejich respektování a dodržování je proto nejen záležitostí soudů, prokuratury, Bezpečnosti, ale celé společnosti, každého občana. Pěstovat úctu k zákonům , vychovávat naše lidi k dodržování zákonů a norem socialistického soužití a vést

boj proti jejich porušování je důležitým úkolem . Důležité úkoly plní bezpečnostní orgány, prokuratury a sou dy. Strana bude dbát, aby plnily důsledně své poslání, chránily zájmy společnosti a práva i bezpečnost občanů v přísném sou ladu s našimi zákony.

Sbor národní bezpečnosti chrání socialistické vymoženosti a veřejný pořádek, zabezpečuje podmínky pro klidnou tvořivou

práci našeho lidu, vede boj proti všem nepřátelským a protispo ſečenským živlům. Práce příslušníků Bezpečnosti vyžaduje obětavost, uvědomění a oddanost věci socialismu. Zasluhuje uznání a podporu široké veřejnosti.

V systému ochrany socialistických vymožeností mají důleži té místo i Lidové milice. Oceňujeme obětavost jejich přísluš níků, oddanost straně aa socialistické společnosti. Předsednictvo ústředního výboru strany se často zabývalo otázkami Československé lidové armády, zkvalitňováním a prací jejího velitelského sboru, politickou a bojovou přípravou vojsk.

Dbalo, aby naše armáda měla vše, co potřebuje k záštitě našich hranic, aby se rozvíjela jako moderní armáda, osvojovala si soudobou vojenskou techniku a zvládla vojenské mistrovství. Aby upevňovala cvé svazky se Sovětskou armádou aa armádami bratrských zemí Varšavské smlouvy.

Máme, soudružky a soudruzi, spolehlivou armádu. Je připra

vena kdykoli splnit své vlastenecké a internacionální povinnosti. Služba v naší armádě je čestnou povinností. Je školou, v níž se

mladí lidé fyzicky a charakterově zakalují a politicky vyzrávají, učí se odvaze, aisciplinovanosti, organizovanosti, kolektivismu a získávají zkušenosti a znalosti potřebné pro celý život. Obrana naší socialistické vlasti je záležitostí všech občanů.

Ve výchově lidí k připravenosti bránit svou vlast musí nadále plnit své úkoly Svazarm , školy, Socialistický svaz mládeže i další organizace .

Ústřední výbor a jeho orgány v uplynulém období důsledně dbaly, aby činnost všech článků našeho politického systému, celé Národní fronty, orgánů státní moci a správy byla cílevědo 148

mě koordinována a zaměřena k realizaci závěrů XIV. sjezdu.

Jde o otázky, které byly a budou i nadále v centru naší pozornosti. S upevňováním našeho politického systému a zdokonalováním jeho mechanismu nerozlučně souvisí celkový rozvoj naší spo lečnosti. Nebylo náhodné, že proti našemu politickému systému

a především proti hlavnímu pilíři tohoto systému - vedoucí úloze marxisticko -leninské strany - vedli pravicoví oportu nisté a revizionisté soustředěné útoky. Politický systém , ve kterém vedoucí úlohu má strana leninského typu, patří k největším revolučním vymoženostem dělnické třídy. Pouze jeho prostřed

nictvím může dělnická třída prosadit své základní zájmy, usku

tečnit své historické poslání a sjednotit všechny pracující do boje za vítězství socialismu. XV . sjezd Komunistické strany Československa . Svoboda , Praha 1977 , str . 58–71

149

OBSAH

Z projevu soudruha Bohumíra Šmerala na Ustavujícím sjezdu Komunistické strany Československa

10

Rezoluce o přístupu Komunistické strany Československa ke III . internacionale

29

Pozdravný dopis Ustavujícího sjezdu KSČ 30 Komunistické internacionale

Rezoluce Slučovacího sjezdu Komunistické strany Československa 33

Z politických tezi V. sjezdu KSČ o situaci O

a úkolech strany

34

Lidovou frontu na obranu míru , proti Hitlerovi , za chléb a svobodu ! (Druhý a třetí oddíl usnesení

VII . sjezdu KSČ k 1. bodu denního pořádku )

44

Provolání VII . sjezdu KSČ : Mládeži Československa

56

Projev K. Gottwalda na VIII . sjezdu

Komunistické strany Československa : Dnešní situace , politika strany a její akční program

Dopis ÚV Komunistické strany Československa všem členům strany u příležitosti svolání IX . sjezdu KSČ

87

Z referátu K. Gottwalda na IX . sjezdu

Komunistické strany Československa : Kupředu k vybudování socialismu v naší vlasti

102

69

Z rezoluce XIV . sjezdu Komunistické strany

Československa

113

Zpráva o činnosti strany a o vývoji společnosti

od XIV . sjezdu KSČ aa o dalších úkolech strany přednesená soudruhem G. Husákem ( Úkoly strany při rozvoji socialisticého státu )

137

DOKUMENTY

Z DĚJIN KSČ

Uspořádala dr. Marie Koutská Obálku navrhl

a graficky upravil Václav Kučera Vydala Mladá fronta jako svou 4306. publikaci Edice Prameny, svazek 37 Odpovědná redaktorka Zdena Šmídová Výtvarný redaktor Jiří Svoboda Technický redaktor Miloš Jirsa Vytiskl Mir , n. p., závod 03,

Opletalova 3, Praha 1 9,22 AA . 9,93 VA . Náklad 5000 výtisků První vydání. Praha 1981. 152 stran 510/21 /82.6 00/13 23-029-81 Cena brož. výtisku 9 Kčs

4102538 ME

DX000 916586

01

3 133

ABC MARXISMU LENINIS MU