Mesiáš podle Matouše, 2. část 9788071122333 [PDF]

Zitiervorschau

Mesiáš podle Matouše --------------Druhá část---------------

Bohuslav Wojnar

Mesiáš podle Matouše -------- Druhá část----------

Bohuslav Wojnar

Mesiáš podle Matouše, 2. část Bohuslav Wojnar

Editor: Ing. Jindřich Novák

Ilustrace: Petr Fiurášek Korektura: Věra Dvořáková Grafická úprava: Ing. Jindřich Novák Fotografie na obálce: www.123rf.com

Křesťanský život, s. r. o. Polní 1105/15, Český Těšín, 737 01 www.krestanskyzivot.cz

119-003-23

ISBN 978-80-7112-233-3

Nepsal jsem komentář, na to nemám kvalifikaci. Sbírka Mesiáš podle Matou' še je série kázání přednesená v konkrétním sboru v konkrétní situaci a době. Poté, co jsem ve sboru dokončil třicetidílnou sérii „Desatero pro 21. století“, vnímal jsem silné nutkání, věřím, že od Ducha svátého, pustit se do kázání Matoušova evangelia, o které jsem se už léta zajímal. To, že to bude osmdesátidílná série, následovaná šedesátidílnou sérií „Skutky - Mesiáš a jeho lidé, příběh pokračuje...“ jsem ještě tehdy netušil. Po tom, co to způsobilo v mém životě, a věřím, že i v životě sboru, jsem přesvědčen, že by každé společen­ ství minimálně jednou za generaci mělo projít obdobím kázání alespoň jed­ noho evangelia a knihy Skutků. Ano, Pavlovy listy jsou pro církev důležité, ale ona čtyři evangelia jsou evangelium. Takto to, jak tvrdí Scot McKnight ve své průlomové knize „The King Jesus Gospel“, chápaly první generace křesťanů a měli bychom to takto brát i my. Mou modlitbou je, aby tato sbírka kázání mohla posloužit stejně tak i vám k hlubšímu porozumění evangelia Ježíše Me­ siáše, našeho Krále. Tato kniha by nevznikla bez obrovského nasazení zejména editora nakla­ datelství Křesťanský život, Ing. Jindřicha Nováka, který mou mluvenou řeč převedl do psané podoby, a také mě všemožným způsobem ve vydávání nejdříve článků v časopise, a nyní i této knihy, velmi povzbuzoval. Patří mu velké díky. Děkuji také redaktorce časopisu Život v Kristu Mgr. Ivaně Bartíkové, Ph.D. a celé redakci za odvahu i trpělivost publikovat v rámci časopi­ su články tohoto formátu. Rovněž nemohu nezmínit skvělé a vtipné ilustrace pastora Petra Fiuráška, bez nichž by to prostě nebylo ono. Velké díky, Petře. Děkuji také všem v Křesťanském centru Český Těšín i v rodině, kteří mě k pře­ vedení této série kázání do knižní podoby povzbuzovali. V neposlední řadě patří obrovské díky mé manželce Felicii, bez jejíž pomoci by nejen nevznikla tato série kázání, ale asi bych nejspíš ani nebyl schopen být pastorem. Největší díky samozřejmě náleží Bohu, který nám dal nejen Matoušovo evangelium, ale celé Písmo svaté. A především díky za to, že tento svět milo­ val takovým způsobem, že dal svého jedinečného Syna, ono věčné Slovo, slí­ beného Mesiáše Krále, jehož Království máme hledat nade vše ostatní.

Bohuslav Wojnar

Obsah 41. Podobenství o Království (Mt 13,44-50)................................................. 7 42. Pověra? Potřeba? Víra? (Mt 14,1-36)....................................................... 17

43. Krok víry (Mí 14,22-33).......................................................................... 25 44. Košer srdce (Mí 15,1-20)........................................................

33

45. Drobty z Pánova stolu (Mt 15,21-28).................................................... 43

46. Znamení času (Mt 16,1-12)..................................................................... 51

47. 48. 49. 50.

Vyznání Mesiáše a klíče Království (Ml 16,13-28)................................ 61 Být svědky jeho slávy (Mt 17,1-23)......................................................... 69 Věřím, pomoz mé nevíře (Ml 17,14-20)................................................79

Jako malé děti (Mt 18,1-4)...................................................................... 89

51. Běda světu kvůli pohoršení (Mt 18,5-14)............................................. 95

52. Bloudící ovce (Mt 18,12-14)..................................................................105

53. Pane, tak kolikrát? (Mt 18,15-35).......................................................... 113 54. Co Bůh spojil (Mt 19,1-12)....................................................................123

55. Nechte děti (Mt 19,13-15)..................................................................... 133 56. 57. 58. 59.

Co mi ještě schází? (Mt 19,13-30)......................................................... 141 Dělníci jedenácté hodiny (Mt 20,1-16)............................................... 149 Duchovní ambice (Mt20,17-28).......................................................... 157 Oslíkovo poselství (Mt21,1-17)............................................................ 165

60. Fíkovník bez fíků (Mt21,18-27)........................................................... 173 61. Komu patří vinice? (Mt 21,18-27)........................................................ 183 62. Čije ten obraz a nápis? (Mt22,15-22)................................................. 193

63. Mýlíte se (Mt22,23-46)........................................................................ 205 64. 65. 66. 67.

Jeruzaléme,Jeruzaléme... (Mt23,27).................................................. 213 Dávejte si pozor (Mt24,1-5)................................................................ 223 Porodní bolesti (Mt24,5-14)................................................................ 233

Evangelium království (Mt 4,13-14)..................................................... 241 5

6

Mesiáš podle Matouše

68. Má slova nepominou (Mt24,15-28)................................................... 249

69. A uvidí Syna člověka (Ml24,26-44)................................................... 259 70. Bděte... (Mt24,36-44)........................................................................ 269

71. Můj Pán dlouho nepřichází (Mt24,45-25,13).................................... 277 72. Jak nezakopat svůj talent (Mt25,14-30)............................................. 287 73. Vztahovačný Ježíš (Mt25,31-46)..........................................................295 74. Něco krásného (Mt26,1-15)................................................................. 305 75. Poslední večeře (Mt26,17-35).............................................................. 313 76. Staň se tvá vůle (Mt26,36-56).............................................................. 321 77. Ježíšovo odsouzení (Mt26,36-56) ............................................... 331 78. Slovo kříže (Mt27,31-56)...................................................................... 341

79. Vy se nebojte (Mt27,62-28,15)............................................................ 349 80. Jděte tedy (Mt28,16-20)..................................................................... 359

4í.

Podobenství o Království 2. „Pověděljim dalšípodobenství: „Nebeske královstvíjejako hořčičně zrnko, které člo­ věk vzal a zasel na svém poli. To zrnkoje sice nejmensí ze všech semen, ale když vyroste, je větší nezjiné byliny aje z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se vjeho větvích.“ Vyprávěl jim ještě další podobenství: „Nebeské královstvíje jako kvas, který zena vzala a zadělala do tří měřic mouky, az nakonec všechno zkvasilo.“ (Mt 13,31-33) „Nebeské královstvíje, jako když člověk najde poklad ukrytý v poli. Znovu ho ukryje a Pa^jde, s radostíprodá všechno, co má, a koupí to pole. Nebeské království je, jako když kupec hledající krásné perly najde jednu velmi vzácnou perlu. Jde, prodá všechno, co má, a koupíji. Nebeské královstvíjejako síťspustená do moře, která nabírá všechno možné. Kdyzse naplní, rybářiji vytáhnou na břeh, sednou si a to, coje dobré, vyberou do kádí; to, coje spatné, ale vyhodí. Totéž se bude dít na konci světa: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spra­ vedlivých a vhodíje do ohnivépece. Tam bude plácá skřípění zubů.“(Mt 13,44-50)

edním ze zásadních sporů mezi křesťany dneška je: Jak je to s Božím krá­ lovstvím? Bude Kristovo evangelium postupně sílit a Boží království bude růst a růst, až tento svět promění na Boží království, a pak přijde Pán a posadí se na trůn, který mu takhle připravíme, nebo bude evangelium v tomto světě sice působit, ale bude stále více odmítáno a pronásledováno, až na konci, kdy už se bude zdát, že to všechno padne a přijde vniveč, do toho vstoupí Pán svým příchodem, zasáhne do situace a nastolí své království? Kdo má pravdu? A jaký má na to názor Pán? Pán Ježíš na tuto otázku odpo­ vídá sedmi podobenstvími o království. V podobenství o rozsévači jsme si ukázali, že pouze ti, kteří slyší slovo krá­ lovství a rozumí mu, jsou dobrou půdou, přinášející ovoce. V životě člověka vzniká Boží království skrze přijetí evangelia, slova o království, jak to nazval Matouš. Pak Pán Ježíš pokračoval podobenstvím o pleveli mezi pšenicí, kte­ rým ukazuje na soustavnou snahu nepřítele zdiskreditovat a zničit vliv králov­ ství v tomto světě. Dále Ježíš v podobenství o hořčičném zrnu a o kvasu ukazuje dvojí příklad o nepatrném začátku království, ale o jeho obrovské síle a vlivu, růstu a schop­ nosti proniknout všude a prostoupit celou společnost.

J

7

8

Matouš 13,44-50

V podobenství o pokladu a perle Pán Ježíš mluví o obrovské hodnotě krá­ lovství, pro kterou se vyplatí obětovat vše, co nám stojí v cestě k jejímu získání, kterou ale vidí jen ti, kteří vědí, oč jde. Na závěr Pán Ježíš mluví o konečném zúčtování v podobenství o tažné síti.

Hořčičné zrnko a kvas Pán Ježíš začíná vždy úplně stejným způsobem: Pověděljim dalšípodobenství. A řekl: Nebeské královstvíjejako. Pán Ježíš podobenstvími vždy ukazuje některý z aspektů nebo z vlastností Božího království. A tady říká, že je jako hořčič­ né zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli. Sice to zrnko je nejmenší ze všech semen (biologové a zemědělci by mohli namítnout, že jsou i mnohem menší semena než hořčice), ale v Izraeli se tehdy při srovnávání „malé jako“ často používalo „jako hořčičné semínko“. Zdá se tedy, že hořčičné zrnko ukazuje na prvotní nepatrnost nebo malé začátky království v tomto věku a na jeho překvapivý růst na závěr. Kdyby to podobenství mělo ukazovat pouze na konečnou velikost království, Ježíš by asi nepoužil hořčici. Semínko je sice malé, ale rostlina sama vyroste jen metr a půl, dva metry, výjimečně některé druhy hořčice vyrostou větší. Různí od­ borníci se dohadují, jestli to byla černá nebo bílá hořčice, nebo něco jiného, co v té době nazývali hořčicí, ale o to ani tak nejde. Kdyby Pán Ježíš chtěl po­ užít kontrast velikosti, měl by lepší příklady. Z hořčice vyroste velký keř nebo

Podobenství

o

Království 2.

9

strom, a dokonce si ptáci v něm dělají hnízda. Je to narážka na starozákonní prorocké slovo, které ovšem mluvilo o cedru, o obrovském stromu, ve kterém si i ti největší ptáci mohou dělat hnízda. Kdyby Pán Ježíš chtěl mluvit o koneč­ né velikosti, cedr libanonský by byl mnohem lepším příkladem. Z toho vyplývá, že Pán Ježíš chtěl zdůraznit ještě něco jiného. Dokonce se zdá, že nejde ani o zázračnost růstu. Kdyby se jednalo o to, že z toho malin­ katého najednou něco začne rašit a růst, pak Pán Ježíš mohl zopakovat podo­ benství z Markova evangelia: „Boží království působí, jako když Člověk hodí %rno na zem. Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani nevíjak. Země totiž plodí úrodu sama od sebe...“ Tady je řečeno: sama od sebe, automaticky. Jsou je­ nom dvě místa v celém NZ, kde je použito slovo automaticky. Jenom dvě věci fungují v Božím slově automaticky, v Markovi, a když Petr vycházel z vězení a brána se před ním automaticky otevřela. Ale zde je dále napsáno: „nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu. A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žen. “ (Mk 4,26-29} Tyto verše lépe vystihují zázrak růstu. V se­ meni rostliny je totiž obrovská síla života. Co je tedy hlavní pointou? Odborníci na Nový zákon a na řečtinu, jako je Carson a další, říkají, že Ježíš chtěl zdůraznit především organickou jednotu mezi semínkem a rostlinou, která z toho vyrostla, že se jedná o stále tutéž věc. To malé semínko hořčice, které padlo do země, mělo úplně stejnou DNA jako rostlina, která z toho vyrostla. To je dle mého názoru skutečně hlavní pointou. Židé totiž měli utkvělou představu o tom, že když přijde Mesiáš a začne Me­ siánské království, bude to obrovské, celosvětové. Když slyšeli mluvit Ježíše, cítili, že z něho jde moc, ale ti jeho pomocníci se jim moc nezdáli jako jádro Mesiánské armády, která převrátí Římskou říši naruby. Protože Mesiánské krá­ lovství to mělo udělat. Farizeům a povýšeným a pyšným vůdcům Izraele ani tolik nevadil Ježíš, jako ti jeho učedníci. S těmihle lidmi by měl být Mesiáš, který nastolí Mesiánský věk? Měli o tom obrovské pochybnosti. Potřebovali uvidět, že to, co začíná málem, raší z malého semínka, které ovšem má po­ tenciál Božího království, které nejenom že převrátí vzhůru nohama Římskou říši (což se stalo několik století nato), změní osud Izraele úplně od základu ještě v té generaci, ke které On mluvil, ale že přijde den, kdy z toho vyroste království, které zachvátí celý svět, a když přijde Mesiáš zpátky, bude přesně do puntíku naplněno každé slovo, které proroci prorokovali. Jeho Mesiánské tisícileté království bude nastoleno na této zemi. Takže nešlo o zdůraznění konečné velikosti království, protože o tom by má­ lokdo z Židů pochyboval, oni četli své proroky a utěšovali se a radovali, neměli pochybnosti o tom, že Mesiánské království bude obrovské, velkolepé a veli­ ké. Ale měli problém to uvidět v malinkatém začátku, kdy Ježíš přišel v pokoře a ve zlomenosti, kdy se nechal ukřižovat. Šlo o ukázku organické jednoty ma­ lých začátků s tím, co bude na konci věků. Chci k tomu dodat, že to není jenom

10

Matouš 13,44-50

v principu nastolení Božího království, ale v principu každé naší práce. Naše dílo v tisíciletém království bude jiné, věci budou jinak, než jsou teď. Ale teď ži­ jeme na světě, kde je pšenice a koukol vedle sebe, kde jsou všechny možné ryby, mrtvé i živé, podivné i ty košer, všechno je pohromadě namícháno. A někdy už toho máme plné „kecky“ a říkáme: „Maranatha. Přijď, Pane Ježíši.“ Pán Ježíš chtěl vysvětlit právě ten obrovský potenciál semínka. Někdo řekl, že každý dokáže spočítat semínka v jednom jablku, ale kolik je jablek v jed­ nom semínku, ví jenom Bůh. Potenciál je obrovský. Semínko začátku králov­ ství je ponížené a malé, ale jeho potenciál spočívá v tom, že je v něm život. Ži­ vot Kristův, který způsobí, že dojde vítězně až do konce a jeho završení bude ve žni v den Páně. Kvas poukazuje na dnešní dobu, kdy království proniká všude tam, kde se těsto společnosti dostane s kvasem do styku. Bylo by obtížné najít věc, která lépe vyjadřuje to nenápadné proniknutí do každého zákoutí lidské společnos­ ti, kvas to vyjadřuje velice přesně. Ježíš se vlastně odvolává na přísloví, které bylo v jeho době dost běžné, také Pavel používá stejné přísloví, ovšem v ne­ gativním významu. V1. Korintským 5,6 Pavel říká: ,Vase chlubení není namístě. Copak nevíte, ze trocha kvasu prokvasí celé těsto?“ Tady se jedná o kvas pýchy, který prokvasí celé těsto korintského sboru, pokud se s ním nebude jednat. Když vám nakyne těsto, dostanete z něj droždí zpátky? V tom je právě ten průšvih, pokud je kvas ve smyslu negativním. Pokud je to ale kvas království, haleluja, chvála Pánu! Přesně to se má stát. Co je jednou poznamenáno Božím králov­ stvím, už nikdy nebude stejné. Někdo vypočítal, že stačí šest procent lidí v nějaké společnosti, tvořících názorově sourodý celek, aby měli vliv. Bude-li šest procent křesťanů ve třídě, ve škole, na pracovišti, ve společnosti, překročí se pomyslný Rubikon. Ta spo­ lečnost už nikdy nebude stejná, bude poznamenaná tímto vlivem. Proto Pán Ježíš mluví o kvasu. Pán Ježíš v 16. kapitole Matouše říká: Jak to, ze nechápete, ze jsem nemluvil o chlebu?“ Protože oni se dohadovali, že nevzali chleba, vůbec nechápali, co jim Ježíš chtěl říct, proto říká:,Varujte sefarizejského a saducejského kvasu! Tehdy pochopili, zejim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, alefarizejského a saducej­ ského učení.“ (Mt 16,11-12} Kvas zde znamená učení. Učení působí jako kvas. Přijmeme-li nějaké učení, to nás ovlivní. A zbavit se nějakého učení není tak jednoduché, jak si někdy myslíme. Záleží na tom, co přijímáš do svého živo­ ta, záleží na tom, co čteš, co je ti drahé. Projdou-li ty věci tvým životem jako kvas, navždycky tě ovlivní. A pak musí přijít velice zásadní působení Ducha svátého, aby tě zázračně dostalo zpátky do výchozího bodu. Obrazně to vidí­ me u Židů vždy o svátku nekvašených chlebů. Museli najít každý kvas, který doma měli. Po celý rok vždycky vzali kousíček vykvaseného chleba a zamí­ chali ho do čerstvého těsta, a tím vlastně pokračoval celý rok ten stejný kvas.

Podobenství o Království 2.

11

Aby se jim v tom nemnožily nežádoucí bakterie, jednou za rok se měli zbavit veškerého kvasu. Bůh z nás dokáže skrze Ducha svátého udělat nepopsaný list, naše srdce pročistí, abychom mohli být dobiým kvasem Kristovým. Kvas ukazuje na farizejské učení nezdravého fundamentalismu, oni ve SZ neviděli Mesiáše, neviděli Krista, a proto se nemohli dobrat správného významu. U sa­ duceů to byl zase nezdravý liberalismus. Kvasem je nazváno i pokrytectví. Farizejské pokrytectví, kterého se máme varovat. Záleží na učení, ale také na osobním příkladu. Když děti vidí pokry­ tectví u svých rodičů, může to zkomplikovat jejich vstup do Božího království. Takový kvas osobního příkladu poškozuje, (viz L12. kap.) A Marek k tomu ještě přidává: ,A varujte se také kvasu Herodova.“ (Mk 8,15) Co to může znamenat? Zrádnou a falešnou sympatii světa? Politický vliv? He­ rodovo lišáctví, kompromisy? Musíme být realisté, politika tohoto světa má tři zásady: 1) Dostaň se k moci. 2) Udrž se při moci. 3) Zvětšuj svoji moc. Máme-li mít vliv na tento svět jako kvas Boží, pak určitě ne způsobem Herodova kvasu, ani farizejského, ani saducejského kvasu, ale kvasu Kristova, kvasu království Mesiáše. Kvas, který má prostoupit společnost, je na individuálním základě. Když já budu dobrý, živý a správný kvas, budu mít vliv na společnost. Ne tím, že budu mít správného člověka někde ve vládě, jenž bude naším křesťanským černým koněm, kterého my tam prosadíme a bude dělat naše věci. Symbolika kvasu je tudíž vždycky negativní, ovšem Ježíš překvapivě, a jako by možná záměrně, chtěl překvapit všechny lidi, kteří ho poslouchali, a pou­ žil to jako obraz království. Možná je takhle chtěl šokovat: „Ano, vám se zdá tato fáze království jako špatná, dokonce jste ji označili za práci Belzebula, ale nakonec to bude kvas království, kvas učení Mesiáše, které prokvasí celé těsto světa, i toho světa, který s tím nechce nic mít.“ Totiž na tom kvasu je zvláštní to, že jakmile se jednou dostane do těsta, začne působit, a pak už není cesty zpátky, prokvasí celé těsto. Kolik ho bude? Tady v tom případě ho bylo docela hodně, víte, kolik toho těsta bylo? Ze čtyřiceti litrů mouky. Někdo vypočítal, že to bylo těsto na chle­ ba pro asi 150 lidí, pro jednu takovou menší tehdejší izraelskou vesničku. Celé to prokvasí. Od příchodu Krista na tento svět vliv nebeského království není sice okázalý, není příliš viditelný navenek. Naopak velice často jsou to falešné cesty, které jsou příliš viditelné a příliš součástí systému tohoto světa, často se jedná více o antikristovského ducha než o Kristovského ducha, protože Kris­ tovský kvas je zamíchán do toho těsta tak, že ho není příliš vidět, ale on pů­ sobí, až prokvasí celé to těsto. I když není vidět navenek, je neodstranitelný. Od momentu, kdy Ježíš přišel na tento svět, jeho vliv je z tohoto světa neod­ stranitelný. Všechny moci světa, pekla, vesmíru by se mohly proti tomu posta­ vit, ale jeho vliv už je neodstranitelný.

12

Matouš 13,44-50

Takže kvas ukazuje na malé začátky, ale celosvětový vliv časem ukazuje na působení zevnitř, nejdříve ve tvém srdci, pak ve tvé rodině. Všude tam, kde máš vliv, tento kvas království působí. Ukazuje také na neviditelnost působe­ ní království, ale jeho efekt nakonec bude zřejmý všem, jakmile je zamíchán, už ho není možné vidět, ale je zřejmé, že s tím těstem se něco děje. A další vlastnost je ta absolutní neoddělitelnost kvasu od těsta, pokud jednou začne působit. Takže ne kvas farizeů, saduceů, ne kvas pokrytectví, ne kvas politických in­ trik a Herodovských kompromisů, ale kvas Mesiášova evangelia, jeho učení. To je moc, která promění tento svět a která v konečném důsledku také zvítězí. Zároveň to ukazuje na důležitost učení. Dobrá půda jsou ti, kdo slyší a rozumí, kteří si nechají otevřít svoje duchovní oči, aby viděli.

Poklad v poli a vzácná perla Už jsme četli v kázání na hoře: „Hledejte nejprve Bo%í království a jeho spra' vedlnost, a toto vše vám bude přidáno.“(Mt 6,33) Podobenství o pokladu v poli a vzácné perle zapsal pouze Matouš. Ostatní evangelisté si jich bud nevšimli, anebo je Duch svátý nevedl k tomu, aby je zapsali. V těchto podobenstvích Je­ žíš pokračuje ve zdůrazňování motivů nepatrnosti a zároveň hodnoty, kterou není vidět zvenčí nebo kterou nevidí člověk, který neví, o co jde. Skrytý poklad koresponduje se skrytým kvasem. Po tom poli lidé chodili křížem krážem, a nikdo ten poklad neviděl. Pouze jeden člověk na něj narazil. Stejně i kvas. V těstě není vidět, ale když kyne, každý ví, že v něm je kvas. Ra­ dost z objevu má pouze ten, kdo poklad nalezne. Právě ta radost je zdůrazně­ ná - z radosti z objevu běžel a prodal všechno, jen aby získal to pole. Pouze jeden člověk byl ochoten pro poklad v poli vynaložit absolutně všechno. Ji­ nému mladému a bohatému člověku Ježíš řekl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, pro' dej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mé.“ (Mt 19,21) Dobře víme, jak to dopadlo. On neuviděl hodnotu toho pokladu, a odešel smutný. V knihách Job a Přísloví se často mluví o pokladu, jehož cena je nad perly. A mluví se o moudrosti Boží. Kdo je tou moudrostí? Slovo Boží, Ježíš. To je Boží moudrost, jejíž cena je nad perly, nad zlato, nad poklady. Ta malá, ale velmi cenná perla koresponduje s malostí, a přitom s obrov­ ským potenciálem života v hořčičném zrnu. Perly byly ve starověku ceněny více než zlato a diamanty. Mezi perlou a pokladem je ale jeden rozdíl. Na po­ klad totiž člověk narazil. Nalezl ho, aniž by ho hledal. Zdá se, že šel, něčeho si všimnul, začal kopat a narazil na ten pokad. Rychle to přikryl, teď už věděl. Ještě to stále bylo takhle neviditelné, ale on už věděl. Tady se jedná o moment překvapení, že našel ten poklad a že udělal všechno pro to, aby se k němu dostal. Byl ochoten koupit to pole, zaplatit všechno, co bylo třeba, jen aby se k němu dostal.

Podobenství

o

Království 2.

13

Ukazuje to na radost z toho nálezu, na jeho hodnotu a na ochotu zaplatit jakoukoli cenu za tento poklad. Jaká je šance, že najdete poklad na vlastní za­ hradě? Nulová. Ukazuje to vlastně na Boží působení Ducha svátého. Zdálo se to jako náhoda, ale nebylo tomu tak. Toho člověka přivedl Duch Boží doslova, ne obrazně, k nalezení pokladu Božího království. Ještě více to podtrhuje onu jedinečnou cenu situace, kdy člověk dostane šanci na milost. Má se té šance chopit za každou cenu, jako by šlo o všechno, protože skutečně jde o všechno. U perly je ten rozdíl, že je řeč o kupci, který obchodoval s perlami. To byl odborník, který znal cenu perel a který uviděl velice vzácnou perlu, jež před­ čila všechny. Věděl, že má hodnotu. Kdybychom tehdejší ceny přepočítali na dnešní peníze, jednalo by se o desítky milionů korun.1 Asi se skutečně jed­ nalo o velký poklad, a tím nám Pán Ježíš ukazuje, že má smysl hledat. Kdo žíz­ ní po spravedlnosti, kdo hladoví po spravedlnosti, bude nakrmen. Kdo hle­ dá, ten nalézá. V 7. kapitole Matouše Pán Ježíš v Kázání na hoře říkal: „Proste a bude vám dáno, hledejte a nalehnete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboťka%dý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, naléhá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.“ (Mt 7,7-8) Tato podobenství především ukazují na radost a fascinaci člověka, který pochopil, porozuměl tomu, jak obrovskou hodnotu má Boží království, na radost těch, kteří nepodlehnou intrikám nepřítele, ale objeví onen skrytý poklad Božího království, a udělají vše pro to, aby ho ve svém životě měli. Výzva pro nás: V čem vlastně spočívá hodnota, ten obrovský poklad na­ šeho života? Skutečně hledáme nejprve Boží království? A pak nám všechno ostatní bude přidáno, což je dobré, ale i bez toho by království svou hodno­ tu neztratilo. Anebo je tou hodnotou něco jiného...? Stojí za zamyšlení, jestli skutečně je to Kristus, kdo je hodnotou našeho duchovního života.

Podobenství o vlečné síti Na závěr Pán Ježíš dává podobenství o vlečné síti: „Nebeské královstvíjejako síťspustená do moře, která nabírá všechno mofyié. Kdy% se naplní, rybářiji vytáhnou na břeh, sednou si a to, co je dobré, vyberou do kádí; to, coje špatné, ale vyhodí. Toté% se bude dít na konci světa (teď už Ježíš mluví s učedníky, takže jim vysvětluje význam): Vyjdou andělé, oddělí %lé od spravedlivých a vhodíje do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění yubů.“ (Mt 13,47-50) Typ sítě, která zahrnuje všechno, je použit v Novém zákoně pouze zde. Není to síť, kterou Ježíš používá jako pří­ klad toho, že jsme rybáři lidí - to byla síť, kterou lidé většinou házeli z lodi. Ponořila se a oni ji zase vytáhli. Vlečná síť měla nahoře plováky a dole závaží. Rybáři ji vhodili do vody, a pak ji táhli až ke břehu. Byla to obrovská síť, plná ryb a všeho možného, co nabrala. Bylo velice běžné, že lidé rybáře vídávali, jak sedí na břehu a přebírají všechnu havěť, kterou vytáhli na břeh. Dobré ryby 1 Keener, C. S. (2018). IVP komentář k dobovému pozadí Bible (Mt 13,45-46).

14

Matouš 13,44-50

šly do kádí, a být v kádi, to je to, oč běží. To znamená být v Mesiánském krá­ lovství, které začne v okamžiku, o kterém ta síť mluví. To ostatní vyhazovali zpátky do vody. A když něco bylo mrtvé, vyhazovali to do odpadu. Všimli jste si, že Ježíš závěr popisuje trošku jinak? I toto podobenství za­ psal jen Matouš, protože nejvíc zdůrazňoval přicházející Mesiánské království. On byl tím, kdo nejvíce mluvil o příštím věku. Když je ve 49. verši přeloženo na konci sveta, v originále je řecké slovo aión, které spíše znamená konec věku, konec tohoto věku. Už jsem několikrát zmínil, že Židé měli dva věky, věk ny­ nější a věk příští, který bude věkem Mesiánského království. Je zajímavé, že u pole, kde nepřítel nasel plevel, Pán Ježíš jasně říká, že tím polem je svět. Ale tady se zdá, že síť, která nabírala všechno možné, je tím královstvím Božím. Pak vidíme, že v té síti, v konečném důsledku v té, která obsahuje i církev, bu­ dou různé ryby. Proto je důležité se ujistit, že jste v církvi a že jste tou správ­ nou rybou. Protože ti, kteří jsou skutečně v Kristu, jsou těmi, kteří budou v Božím království. Ostatní budou vyhozeni ven. Síť je především varováním pro ty, kteří odmítají Krista nebo ho berou jen polovičatě. Na konci se ta síť Božího království promění v síť, která zahrne všechno možné. Obsahuje dobré ryby, na které už se rybáři těší, ale i ty ostatní, které patří vyhodit. Není možné to třídit v době, kdy je síť ve vodě. To je stej­ ný prvek jako v podobenství o pleveli mezi pšenicí. Když rostou spolu, není čas to protrhat, až v okamžiku žně. Okamžikem žně je tažení sítě na břeh. Je to závěrečná fáze, kterou, pokud Bůh dá, zažijeme a uvidíme, že přichází čas tříbení. Bude to znamenat konec té zvláštní směsi dobra a zla (pšenice a kou­ kol spolu, kvas prokvašující těsto). Bude to znamenat konec také této zvláštní směsi v církvi, protože ne každý, kdo mu říká: „Pane, Pane“, vejde do Božího království. Jsou lidé, kteří mají pocit, že pochopili, že chytli Boží království za pačesy. A v tom okamžiku přijde čas pravdy. Bude to čas oddělení, čas se­ parace. Separace je hlavním tématem tohoto podobenství, které Pán Ježíš řekl na konci. Na konci se rozhodne o bytí a nebytí každého jednoho. I slovo soud v hebrejštině znamená rozlišení, oddělení. To oddělení bude úplné a dokonalé. Čas promíchání bude pryč. Nepů­ jde zůstat nějak v meziprostoru, dělící čára půjde mezi rybou a rybou, půjde skrze každý lidský život. A lidé budou napravo a nalevo. Nelze se tomu vy­ hnout, protože takto je to psáno v Božím slovu. Oddělení bude dané a nepů­ jde na tom už nic změnit. Čas pro změnu bude pryč. Tedje čas pro změnu, teď můžeme činit pokání. Ale v okamžiku, kdy bude síť vytažena na břeh a kdy se andělé chopí třídění ryb a lidí, jedni půjdou do království a druzí půjdou kam? Nepíše se, že jsou zpátky v Galilejském jezeře, ale Ježíš říká, že budou vyhozeni do ohně, a tam bude pláč a skřípění zubů. To nás má nějak vzpama­ tovat, abychom si uvědomili, že jde skutečně do tuhého.

Podobenství o Království 2.

15

To třídění bude trvalé, věčné. Bude to konec nadějí pro ty, kteří se neocit­ li na správné straně. Vím, že pro nezasvěcené to zní velmi tvrdě. Právě proto o těch věcech mluvíme, abychom pochopili, jakou hodnotu má to, že se mů­ žeme stát součástí Božího království nyní, abychom ve chvíli třídění byli na té správné straně. Třídění také ukazuje, že to bude znamenat strašný konec pro ty, kteří ne­ jsou vybráni do království. A já bych si skutečně přál, aby to bylo jinak, aby ty ryby třeba vyhodili zpátky do jezera a nechali je plavat. Když ale přijde Syn člověka už to nebude možné. Bude se třídit. Stejně tak i v podobenství o koukolu mezi pšenicí. Přišel čas žně, a žeň znamená soud. Výtrhali koukol a vhodili ho do ohně a pšenici do sýpky. Nejdříve jsou odděleni a odsouzeni ti špatní, aby ti hodni Božího království vstoupili do Mesiánského království, které bude nastoleno tady na této zemi, až Ježíš přijde jako plamen ohně. Ko­ nec je velice šokující, protože Ježíš říká, že ty špatné ryby spálili v ohni. A pak je tam věta, která je v této kapitole už podruhé, že tam bude pláč a skřípění zubů. Přijde den, kdy se Pán Ježíš vrátí jako plamen ohně. Obě podobenství nám ukazují, že do ohně se vyhodí všechno, co se nehodí, každé pohoršení především veškeré modly, falešná náboženství, klanění se jiným než živému Bohu. Toto bude čas žně, čas oddělení pšenice od plevele, čas vytažení sítě na břeh, čas oddělení dobrých ryb od špatných. Toto je čas, kdy se tento svět stane jeho královstvím. Už ne skrytým a všelijak promíchaným s plevelem, už nejenom kvasem v těstě, ale celé těsto, celý svět bude královstvím Mesiáše. Ve vysvětlení podobenství o plevelu mezi pšenicí Pán Ježíš dělá jakoby pře­ met. Ve verši 38: „Poleje tento svět.“ Čili že na poli tohoto světa nějak koexistu­ je jeho království společně s mnoha jinými královstvími, která se klanějí jiným věcem a důrazům. Ale najednou je řečeno, že „Nepřítel, kterýje rozsívá, je ďábel, Zenje konec tohoto světa a žencijsou anděle. Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa. (Anebo přesněji: Na konci tohoto věku.) Syn člověka posle svě anděly a ti vyberou zjeho království všechno pohoršující.“ (Mt 13,39-41) Už to není pole, ze kterého bude vybráno všechno pohoršující, ale už to bude z jeho království. To znamená, že v konečné fázi nastane čas, kdy se celý svět stane královstvím Mesiáše. „... vyberou zjeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchajízlo, a uvrhnouje do ohnivěpece. Tam budeplácá skřípěnízubů. Spravedliví tehdy zcizdří v královstvísvého Otce, (to není nějaké jiné království, to je jednoduše Mesiánské království)jako slunce. Kdo má uši, slyš!“ (Mt 13,41-43) Přesně o této velkolepé situaci, která celý náš svět promění od základů, píše Zjevení: „Tehdy Zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající: „Královstvísvěta se stala královstvím našeho Pána ajeho Mesiáše, jenž bude kralovat na veky věků!“ (Zj 11,15) Celý tento svět se stane královstvím Mesiáše. Už nebude platit, že poleje svět a v tom světě je království, ale celý svět bude najednou proměněn, budou usta­ noveny Mesiánské zákony v přírodě, ve společnosti, a ti, kteří budou hodni

16

Matouš 13,44-50

vstoupit do jeho království, toho ani jednu vteřinu nikdy nebudou litovat. Kéž bychom se toho dožili, ale pokud se nedožijeme, tak budeme vzkříšeni. Na­ stane okamžik, že dokonce ještě o nějaký ten zlomek vteřiny předběhneme ty, kteří budou v té chvíli naživu. Tady je řečeno: „Tehdy těch čtyřiadvacet starců, kte­ ří sedí na svých trůnech před Božím obličejem, padlo na tváře a klanělo se Bohu se slovy: „Děkujeme tobě, Pane Bo%e Všemohoucí, kterýjsi a kterýs byl, ž