XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Praha 31. V. — 4. VI. 1966 [PDF]

Zitiervorschau

Northwestern

University Library Evanston , Illinois 60208-2300

uu

1

1

XIII . SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

!

1 1

XIII . SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 31. V.

4. VI . 1966

SVOBODA - PRAHA 1966

MAIN 355.42094 Kiit

TEZE

PRO PŘIPRAVU XIII . SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

Komunistická strana Československa připravuje svůj XIII . sjezd v součinnosti s pracujícími na základě kritického rozboru práce, jejích výsledků a zkušeností v uplynulém období. Úkolem sjezdu bude dále propracovat a konkretizovat dlouhodobou linii dalšího všestranného

rozvoje socialistické společnosti , stanovenou XII . sjezdem strany. 1. V roce 1960 jsme konstatovali, že v naší zemi zvítězil socialismus.

Úspěšně byl dovršen přechod od kapitalismu k socialismu. Nastala nová etapa, jejímž posláním je plně rozvinout socialistické

vý

robní vztahy, využít předností a možnosti socialistického zřízení k vše strannému rozvoji naší společnosti. Vzhledem k náročnosti těchto úkolů a přeměn, které sledují rozvoj výrobních sil na podkladě vě deckotechnické revoluce a další zdokonalování socialistických spole čenských vztahů, i s ohledem na trvající základní světový rozpor mezi socialismem a kapitalismem bude tato etapa nepochybně zahrnovat poměrně dlouhé časové období. XII. sjezd strany se konal na počátku této etapy, formuloval její základní směry a dlouhodobé úkoly více

méně rámcově. Zkušenosti uplynulých tří let potvrdily správnost vyty čené perspektivy a ukázaly, že úkoly současné etapy jsou velmi ná ročné, že jejich splnění vyžaduje prosazení nových přístupů a cest. Zhruba v prvním desetiletí po únoru 1948 soustřeďovala strana hlavní pozornost i síly dělnické třídy a ostatních pracujících na rozhodující

úkol – plně zabezpečit a upevnit vybojovanou politickou moc, dosáh nout vítězství socialistického řádu. To vyžadovalo zejména : s důrazem na tempa rozvoje národního hospodářství v podmínkách embarga a stu dené války ze strany imperialismu řešit úkoly poválečné obnovy a sou časně vybudovat solidní ekonomickou základnu socialistického zřízení ; zabezpečit socialistický rozvoj země proti vnějšímu nepříteli; potlačit definitivně odpor zbytků buržoazie a veškeré reakce, likvidovat i po slední jejich politické a hospodářské pozice a výsady a na druhé straně 5

vytvořit pro pracující existenční jistotu, odčinit nespravedlnosti kapi talistické společnosti v rozdělování ; vytvářet a upevňovat morální a politickou jednotu společnosti pracujících ; podstatně zvýšit účast lidu na správě země, demokratizovat vzdělání a kulturu, připravit a vy chovat

ze značné části v bezprostřední praktické činnosti a obtížných

podmínkách boje s reakcí – silný kádr veřejných a hospodářských pra

(

covníků a vůbec novou, socialistickou inteligenci ; vytvářet, ověřovat a zdokonalovat instituce socialistického státu a nové společnosti ; plnit internacionální povinnosti v zájmu socialismu a pokroku na celém světě. Tento těžký, ale historicky nezbytný revoluční proces byl pod

vedením strany, nehledě na dílčí omyly, způsobené tehdejší úrovní po znání i vlivy kultu osobnosti, dovršen v roce 1960. XII . sjezd strany otevřel další, novou etapu etapu budování a vše

stranného rozvoje socialistické společnosti. Tato etapa zahrnuje řešení úkolů, které mají v mnohém novou kvalitu. Zárukou jejich postupného zvládnutí a úspěšné realizace je prohlubující se proces, ve kterém

strana upevňuje a rozšiřuje vědecké základy veškeré své činnosti , hlou běji analyzuje domácí i světový vývoj a v boji proti nesprávným názo

rům, subjektivním i objektivním překážkám nachází nové, odpovídající pohledy a přístup k otázkám socialistické výstavby. V současné etapě jde především o to, v podmínkách stabilizované socialistické společnosti a určujícího vlivu společenství socialistických

zemí ve světě posunout do popředí veškeré činnosti úkol intenzifikace národního hospodářství, která má rozhodující význam pro společenský

rozvoj, a musí se proto řídit hledisky přísné ekonomické účelnosti. Otevírá se nám prostor pro plnější uplatnění a využití zákonitostí a principů socialismu, jejichž možnosti a aktivní obsah jsme zatím zdaleka nevyčerpali.

2. Práce strany po XII . sjezdu nebyla snadná. Úkoly, k jejichž řešení jsme přistoupili , jsou dlouhodobé a výjimečně složité, vyžadují sou stavně mobilizovat všechny síly strany a společnosti a současně překo návat tlak setrvačnosti a vžité rutiny. To se nám však plně nedařilo.

Nedospěli jsme vždy zavčas ke správným závěrům a krokům , přičemž výsledky úsilí strany leckdy oslabovala nedostatečná důslednost v uskutečňování přijatých opatření .

Řešení řady základních záměrů ztížily také vnější i vnitřní okolnosti . Zesílily agresívní tendence imperialismu, které v prvém období dospěly až na samu hranici světového nukleárního konfliktu. Vážný odraz mělo

prohloubení rozporů v mezinárodním komunistickém hnutí. Tempo uskutečňování úkolů XII . sjezdu zpomalily také nepředvídatelné opa kující se hluboké výkyvy v přírodních podmínkách, které měly vliv na chod celého hospodářství, zvláště na úrodu v zemědělství.

Přes všechny tyto a další obtíže naše společnost neustrnula ve svém vývoji. Naopak, v realizaci linie XII. sjezdu dosáhli jsme důležitých po zitivních výsledků. Za hlavní z nich považujeme :

a ) V duchu usnesení sjezdu podrobil ústřední výbor znovu hlubokému 6 1

rozboru práci strany , která byla ovlivňována působením tzv. kultu osob nosti , přijal další závěry a dokončil nápravu chyb z těchto let, odčinil

porušení zákonnosti. Zásadní přístup k těmto otázkám vedl k dalšímu

uplatnění a rozvoji leninských norem v životě strany a společnosti a zabránil tomu, aby nehistorický a jednostranný pohled vedl k negaci celé velké práce, již v uplynulých letech pod vedením naší strany pra cující vykonali. Strana důsledně vedla boj s revizionistickými a libera listickými tendencemi a současně vykořeňovala pozůstatky dogmatis

mu. Tento zápas pokračuje. Důsledné překonávání nedostatků minu losti, vyvození praktických poučení a jejich realizace vytváří předpo

klady k rozvoji iniciativy a aktivity pracujících při řešení nových úkolů a překonávání těžkostí.

b ) Podle směrnice XII. sjezdu byly vypracovány zásady nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Jejich postupné uskutečnění

představuje hluboký politický proces, který se týká celé naší společ nosti, vnese do jejího života nové, aktivní prvky. V oblasti národního hospodářství jsme již v duchu zásad nově uspořádali organizaci výrobní

a technické základny a jejího státního řízení, byly vypracovány a schvá leny zásady ke zkvalitnění činnosti orgánů ústředního řízení. Uzpůso

buje se systém ekonomických podnětů ke zlepšování kvalitativních stránek výroby a ke zvýšení úrovně hospodaření ve všech článcích ná. rodního hospodářství . c ) Naše strana zaujímala pevné marxisticko-leninské stanovisko v otázkách ideové a akční jednoty mezinárodního komunistického hnutí a podílí se důsledně na jejím upevnění a prohloubení. Stejně tak naše socialistická republika po boku Sovětského svazu a dalších socialistic kých a mírumilovných zemí stála v předních řadách světových progre

sívních sil, ať už šlo o boj proti imperialistické agresi a ohrožování svobodných národů, o podporu národně osvobozeneckého hnutí či o aktivní kroky k upevnění světového míru a mezinárodní bezpečnosti.

3. Žijeme a pracujeme v podmínkách socialismu, budujeme vyspělou socialistickou společnost s vysokou úrovní práce a života , která je ne zbytným předstupněm budoucího vývoje ke komunismu. Zkušenosti znovu potvrdily, že nelze předbíhat vývoj , zaměňovat konečný cíl se

současností a s reálným řešením problémů dané situace. To se týká ne jen hospodářství a životních podmínek lidí, ale i celé nadstavby, posta vení a úkolů státních orgánů a institucí. Tuto skutečnost jsme v ně kterých případech dostatečně nedocenili. Pro rozvoj socialistické spo

lečnosti jsou platné zásady a zákonitosti vycházející ze socialistických výrobních a společenských vztahů.

v oblasti výrobních vztahů je nutno počítat a cílevědomě využívat působení zákona hodnoty, existence zbožní výroby, do důsledků pro sadit socialistický princip odměny podle množství a společenského vý

znamu práce. Je nutno uplatňovat tomu odpovídající hmotné i morální podněty, dát průchod tomuto principu i v rozdělování, regulovat spole 7

čenskou spotřebu tak, aby nepředbíhala možnosti a úroveň společnosti a byla v souladu se zájmy jejího dalšího rozvoje.

V oblasti společenských vztahů nelze pouštět ze zřetele existenci tříd , které nejsou sice antagonistické a postupně se sbližují, nicméně pro cházejí složitým procesem diferenciace, v němž se projevuje i různost zájmů, k jejichž uspokojování je nutné přihlížet. Bezprostředním zá jmem celé společnosti je uskutečnění připravovaného programu kon

solidace a rekonstrukce národního hospodářství za pomoci nové sou stavy řízení. Vedoucí silou naší společnosti je dělnická třída, která je

hlavním nositelem politických idejí socialismu a rozhodující silou roz

voje produktivní výroby i v podmínkách důsledného - uplatnění vědy a techniky. Tyto skutečnosti mají vliv na vývoj dělnické třídy samé, vedou k upevňování její přátelské spolupráce s družstevním rolnictvem a všemi skupinami inteligence. To vše musí nacházet odraz také v celé

oblasti nadstavby. Je nutné plně využít současných socialistických insti tucí a plně čerpat z jejich možností. Velká úloha v tomto směru při padá národním výborům, všem zastupitelským sborům a společenským organizacím pracujících.

Spolu se správným určením směrů společenského rozvoje je hlavní podmínkou našeho dalšího postupu vpřed aktivita lidí, tvořivý postoj hospodářů naší země. Tomu musí odpovídat naše hospodářská soustava

i celá oblast nadstavby. Strana, státní a hospodářské orgány , společen ské organizace musejí působit v tom směru, aby každý pracující člověk, každý kolektiv iniciativně pracoval s vědomím , že zájem společnosti se shoduje s jeho vlastním zájmem.

1. DALŠÍ ROZVOJ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

4. XII . sjezd se konal v době, kdy se v oblasti materiálního rozvoje

naší společnosti vyčerpaly možnosti předchozího, převážně extenzív ního rozvoje, pro nějž je charakteristická rostoucí náročnost výroby na suroviny, materiál , energii, pracovní síly a investice. Rozbor prove dený v období XII. sjezdu ukázal, že je nutno dosáhnout obratu v do savadním pojetí vývoje. Avšak složitá ekonomická situace, vývoj struk

tury národního hospodářství založený v minulosti, zhoršení podmínek ve vnějších vztazích spolu s mimořádnými přírodními vlivy zúžily ma teriáíní základnu pro nutný obrat. Všechny tyto problémy se prohlou

bily na přelomu let 1962-1963 a představují mnohamiliardové škody. Strana v usnesení XII. sjezdu reagovala na situaci v oblasti ekono miky vytyčením úkolů ve třech zásadních, vzájemně spjatých a pod miňujících se směrech : - Usilím o obnovení porušené proporcionality a zvýšení efektivnosti, vyžadující seskupení sil k vytvoření předpokladů pro postupný přechod 8

od extenzívního k intenzívnímu rozvoji . V tomto směru vytyčil sjezd především bezprostřední krátkodobé úkoly .

Prohloubením a zvědečtěním plánovitého řízení národního hospo dářství tak , aby dosavadní soustava a metody řízení, které byly výra zem extenzívního pojetí rozvoje a neustále jej opakovaly, byly nahra zeny metodami otevírajícími cestu intenzívnímu ekonomickému rozvoji .

V tomto ohledu sjezd počital s několikaletým procesem. Požadavkem zformovat na základě dosavadního poznání dlouho dobější koncepci rozvoje, která by umožňovala komplexně , jednotně a cílevědomě realizovat nové pojetí ekonomického rozvoje. Zde sjezd

stanovil základní koncepční sněry. 5. Od XII. sjezdu uplynuly tři roky. Za tuto dobu bylo vykonáno mnoho .

pro řešení bezprostředních ekonomických úkolů, prohloubilo se poznání příčin a tendencí dlouhodobého vývoje a byly propracovány cesty po stupných změn. V letech po XII. sjezdu se podařilo podstatně zmírnit ostrý rozpor mezi těžbou a spotřebou paliv, mezi výrobou a spotřebou elektřiny, zmenšit dřívější velké nedostatky v zásobování strojírenských odvětví

kovem. Zpracovatelský průmysl dosáhl dalšího zvýšení výroby a dodá vek pro vnitřní spotřebu i vývoz. V zemědělství se urychlil vzestup

živočišné produkce. V dopravě dále pokročila technická rekonstrukce. Objem zahraničního obchodu se zvýšil. Vnitřní trh byl stabilizován

u potravin a částečně se zlepšilo zásobování některými druhy žádaného průmyslového zboží .

Značně vzrostl počet pracovníků vědeckovýzkumné základny a byla vyvinuta a osvojena řada významných prací výzkumného a vývojového

charakteru. Pokračovala industrializace a celkový ekonomický rozvoj Slovenska , které v průmyslu dnes vyrábí více než celá republika v roce

1937. Základní výrobní fondy, republiky vzrostly za tři roky o 60 mld korun. Při plnění úkolů dlouhodobé koncepce jsme však teprve na po

čátku období, v němž má k zásadním změnám dojít. K základním problémům československé ekonomiky patří dosavadní systém administrativně direktivního způsobu řízení, neodpovídající sou časným podmínkám ekonomického růstu národního hospodářství. Ten to rozpor, který se ještě v posledních letech nepodařilo zeslabit, je

jednou z hlavních příčin negativních jevů, které narušují plynulost eko nomického rozvoje a snižují působení pozitivních vývojových tendencí. Dosavadní vývoj má dva závažné důsledky : Proti původním zámě rům XII. sjezdu se dosud nepodařilo obnovit národohospodářské pro porce. Oslabená výchozí základna znemožnila sestavit sedmiletý plán a národní hospodářství bylo nutno řídit ročními plány. To sice umož nilo soustředit se na řešení krátkodobých úkolů, avšak nepodařilo se

překonat živelnost, zejména v investiční výstavbě, a zužoval se prostor i pro vypracování čtvrté pětiletky.

Druhým vážným důsledkem je, že při obnovení dynamiky našeho

hospodářství dosud převažuje extenzívní rozvoj se všemi nepříznivými 9

důsledky s tím spojenými. Vyrábíme stále draho a vzhledem k rozsahu našich výrobních fondů i málo . Náklady na prostou obnovu hospodářství jsou proto vysoké a omezují možnosti rozvoje. Stále více výsledků vý

roby musíme vkládat zpět k reprodukci výrobního procesu a na krytí všech ostatních potřeb společnosti zbývá stále menší podíl. Přitom např. potřeby pro rozvoj komunikací, služeb, školství, vědy a výzkumu, zdra

votnictví, bytové výstavby apod. rostou rychleji než společenská vý . roba. Jejich vnitřní uspokojování je v základním rozporu se zákoni tostmi vývoje vyspělé společnosti a zpětně brzdí její kvalitativní roz voj. Tuto situaci dále ovlivnila řada činitelů, které vyvolávají značné ekonomické napětí, jako jsou vlivy mimořádné zimy v roce 1963, dů sledky dvojí velké neúrody ve třech letech , miliardové ztráty v důsled ku záplav na Slovensku a na Moravě.

Z hlediska užití zdrojů byla dodržována v zásadě koncepce vývoje stanovená XII. sjezdem. Přes určitá cenová opatření v roce 1963 a 1964 se podíl obyvatelstva na užití národního důchodu zvýšil v roce 1964 proti roku 1962 z 60,2 % na 63,9 % . Tento vývoj , i když není s ohledem

na zaostávání některých kvalitativních prvků životní úrovně zcela uspo kojivý, přesahuje možnosti národního hospodářství v posledních letech.

Svědčí o tom skutečnost, že národní důchod v roce 1964 prakticky stagnoval na úrovni roku 1961, zatímco pracovní příjmy obyvatelstva vzrostly v témže období o několik mld Kčs. I když spravedlivé rozdělování výsledků práce v socialismu dává zá sadně jiné, nesrovnatelně větší možnosti pro růst životní úrovně pracu jících než v kapitalismu, není možné přehlédnout , že růst produktivity práce, který rozhoduje o tempech růstu životní úrovně, se u nás značně

opožđuje za vyspělými kapitalistickými zeměmi. Je třeba důsledně za bezpečovat, aby růst spotřeby obyvatelstva odpovídal růstu společen

ských zdrojů. Žádná sebebohatší společnost nemůže natrvalo rozdělo vat více, než vytváří, a žít nad své možnosti . Rozvíjet dále osobní a spo

lečenskou spotřebu můžeme jen za podmínek, že vyprodukujeme více prostředků než dosud . Jinak nebude z čeho životní úroveň zvyšovat ani ji udržovat na dosažené výši.

V tomto úsilí spatřuje ústřední výbor též významného činitele zainte resovanosti pracujících na intenzívním eko omickém růstu. Její nutnou

podmínkou a zárukou správného působení však musí být překonání stagnace společenské produktivity práce a postupné překonávání nive lizace v odměňování. Tyto úkoly nelze spojovat jenom s řešením cel kové dlouhodobé koncepce, ale je též třeba okamžitě mobilizovat exis

tující rezervy včetně zvýšení pracovní kázně, provádění správné kádrové politiky, upevnění socialistické morálky a zvýšení iniciativy a kvalifikace pracujících. 6. Dosavadní extenzívní rysy vedly k poklesu efektivnosti našeho hos podářství :

současná struktura výroby národního hospodářství je náročná na 10

suroviny , které jsou převážně dováženy , investice směřují především do odvětví s dlouhodobou návratností prostředků ; – při zaostávání technickoekonomické úrovně výrobních sil vyús

tuje tato struktura do vážných rozporů. To se projevuje především v tlaku na rostoucí spotřebu materiálů, surovin a energie zejména jejich nízkým zhodnocením což zhoršuje stav naší ekonomiky i ve vnějších vztazích. V tlaku na investice, který při nízkém využití základ ních fondů a při neustálém zpoždování a nedostatečné technické

úrovni výstavby vede k stále větším nákladům, umrtvuje výsledky spo lečenské práce a oslabuje budoucí vývoj. Přes vyčerpanost zdrojů stále ještě trvá tlak na pracovní síly , který vedl k rychlejšímu odčer pání pracovních sil ze zemědělství, k přezaměstnanosti ve výrobní

sféře, kde vzhledem k nízké produktivitě práce pracuje nadměrný po čet lidí, a tím je podvázán vývoj služeb i ostatních nevýrobních odvětví ; používané metody řízení, jednostranně preferující objemové extenzívní rysy rozvoje, posilovaly též nezdravé tendence výroby pro

výrobu, chyběl dostatečný zřetel ke kritériím světové technickoekono mické úrovně produkce. Na vnitřním trhu vedly k tomu, že se nemohl dostatečně projevit vliv spotřebitele na sortiment, kvalitu a rozsah vý

roby ; to mělo za následek oslabování zainteresovanosti pracujících na výrobě a vedlo k materiálním ztrátám ve sféře oběhu.

Úsilí o překonání těchto nepříznivých tendencí spojoval ústřední výbor v období mezi XII . a XIII . sjezdem s propracováním zdokonalené

soustavy řízení. Pracující přijali nové zásady se souhlasem . Od klad ného přijetí zásad bude však třeba dosáhnout jejich plného pochopení, rozhodněji přecházet k jejich uplatnění a dalšímu tvůrčímu rozvíjení. I když máme určité vlastní zkušenosti a můžeme čerpat i ze zkušeností druhých socialistických zemí, uskutečňováním nové soustavy vstupu 1

jeme v podstatě na nové, neprobádané cesty . Všechny problémy nejsou ještě zcela objasněny , mnohé otázky se musí v praxi dopracovat a hle

dat nejlepší způsoby, získávat zkušenosti , jak stále zdokonalovat plá novité řízení naší ekonomiky .

7. Na tendence projevující se dlouhodobě v rozvoji národního hospo dářství musí reagovat program hospodářské politiky strany a měnit je cílevědomě podle jednotné dlouhodobé koncepce. Ústřední výbor strany projednal na svém prosincovém zasedání zá sadní otázky politickohospodářského programu a stanovil úkoly k jeho dopracování pro XIII. 'sjezd. Základem programu je soubor aktivních opatření k obnovení dynamické rovnováhy hospodářství a zvýšení efek tivnosti daných zdrojů. Má určit cesty a prostředky, které pomohou vyvést naši ekonomiku ze současných potíží, a stanovit i konkrétní

cíle, jež mají být řešeny v jednotlivých etapách odpovědnými orgány hospodářského řízení. Program hospodářské politiky musí odpovídat

skutečnosti, že jde o socialistickou etapu vývoje společnosti , a zabez >

pečit přednostně zásadu odměňování podle práce. Rozhodujícím problémem je zabezpečení rychlého tempa růstu pro 11

duktivity práce a národního důchodu k plnému uspokojení vnitřních

potřeb země. Postupné konsolidace a rekonstrukce je možno dosáhnout jen tak, že bude v nejkratší možné době obnovena základní rovnováha národního hospodářství, zabezpečen jeho další dynamický rozvoj post lováním výstavby, rezerv a životní úrovně.

Tohoto rozvoje nelze dosáhnout pouze jednorázovými zásahy. Musí být výsledkem dlouhodobě platných opatření, pod jejichž vlivem se bude utvářet koncepce rozvoje společnosti , zabezpečující racionální vývoj a dynamickou rovnováhu ekonomiky z dlouhodobého hlediska. Opatření obsažená v politickohospodářském programu budou plně vy užita k přípravě a uskutečňování výsledků XIII . sjezdu strany , ovlivní

charakter a cíle plánu na léta 1966–1970 a pomohou usměrnit práce na dlouhodobém výhledu rozvoje národního hospodářství po roce 1970.

XIII . sjezd strany naváže na dlouhodobá usnesení XII . sjezdu, jejichž konkretizace bude osou politickohospodářského programu, svou pozornost zejména k těmto otázkám hospodářské politiky strany:

8. Zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství. Zvýšení vědecké úrovně řízení ve všech oblastech umožní nalézt správná řešení dalšího vývoje naší socialistické společnosti. Jde o dlou

hodobý , složitý politický proces, jímž bude procházet celá naše společ nost. Zvláštní pozornost je třeba přitom věnovat řízení ekonomiky , jež je materiální základnou společnosti. Úkolem je řídit národní hospodář

ství účinněji , vědečtěji a pokrokovějšími metodami než dosud.

Účinnosti plánovitého řízení národního hospodářství se dosáhne vyvo láním a využitím hmotného a morálního zájmu pracujících na spole čenské užitečnosti a nejvyšší efektivnosti výroby . Proto se musí osobní

zainteresovanost pracujících pevně spojit s výsledky práce podniků ; významná část odměny za práci bude závislá na efektivnosti a rentabi

litě podnikového hospodaření. První kroky v tomto směru musí být dovršeny opatřeními zejména v pružném cenovém systému, při kterém se prosadí směna podle hodnoty výrobku a bude neustále vyrovnávána nabídka zboží s tržní poptávkou. Proto je změna cenového systému nej

naléhavějším úkolem . Přenesení zájmu podniků od kvantitativních uka zatelů ke kvalitativním musí vést k úspornému hospodaření s pracov

ními silami , k odstranění dosavadní napjatosti mezi jejich potřebou a zdroji .

Zvýšení vědeckosti plánovitého řízení se dosáhne důsledným res pektováním objektivních ekonomických souvislostí a hledisek na všech stupních řízení. Zejména v investiční výstavbě musí každé rozhodnutí vycházet z propočtu efektivnosti a návratnosti vynakládaných spole

čenských prostředků. Rovněž v oblasti zahraničních hospodářských styků je předním hledisko efektivnosti, přínos zahraničního obchodu 12

k zvětšování našeho národního důchodu. Na jeho výsledcích je třeba zainteresovat obchodní i výrobní podniky, využívat přitom tlaku světo vých cen na výrobu a všech progresívních forem spojení výrobní a za hraničně obchodní činnosti. Pokrokovější metody řízení hospodářství umožní spojit státní plán

s rozvinutým socialistickým trhem. Dosud často přemíra dílčích ukaza telů plánu administrativně nahrazovala trh. To se ukázalo jako nedo

statečné. Napříště plán bude nástrojem usměrňování základních pro porcí a dlouhodobých směrů vývoje výrobních a rozdělovacích procesů,

a tím i základního vývoje trhu. Trh musí být využíván k lepšímu uspoko jování potřeb jednotlivců i celé společnosti a pro objektivizaci rozhodo vání o rozvoji jednotlivých podniků a celého hospodářství. Aktivně poznávat situaci v poptávce, pružněji se jí přizpůsobovat a trvale ji pod

něcovat novými, kvalitnějšími výrobky je základní povinností a nejvlast nějším zájmem obchodních i výrobních organizací. Za tím účelem je

třeba důsledně využívat soutěže mezi socialistickými podniky a po stupně i dovozů ze zahraničí.

Podstatné zdokonalování ekonomického řízení dá pevnější základ pro sjednocování společenských, skupinových i individuálních zájmů, a tím i pro účinnější politickovýchovné působení v oblasti hospodářství ,

které je úkolem vedoucích pracovníků všech stupňů a společenských organizací pod vedením strany. Prosazení ekonomicky odůvodněné od měny za práci povede k podstatnému zvýšení odpovědnosti a pracovní

morálky, což je v oblasti hospodářství klíčový politický úkol. To vyža duje současně přísně odlišovat prostředky a formy, jimiž naše společ nost provádí sociální politiku, tak aby nebyly směšovány s odměnou za práci. Sjednocení, objektivizace a ustálení ekonomických nástrojů jako od

vodů podniků , působení cen , úvěru a úroku a podnikových důchodů, které jsou nezměnitelnými podmínkami práce a hospodaření, přenese

těžiště pozornosti od úsilí o získání nepodložených výhod k úsilí dosáh nout trvalé prosperity podniků a zajištění životní perspektivy jejich pracovníků. Tvorba i rozdělování prostředků na odměny za práci musí odpovídat

socialistickým zásadám a být v naprostém souladu s celospolečenskými zájmy. Hmotná zainteresovanost musí podporovat rozvoj tvůrčí iniciati vy pracujících. Význam socialistického soutěžení v podmínkách nové soustavy se nesnižuje naopak má být nástrojem , který bude napo máhat rozvoji společnosti v nejširším slova smyslu, a to jak formová ním socialistického člověka a vztahů mezi lidmi , tak i v oblasti uspo

kojování materiálních potřeb společnosti.

Uvnitř oborových podniků a závodů se musí rozvinout používání nej modernějších metod řízení a organizace výroby v souladu se specific kými podmínkami jednotlivých oborů . Přitom je třeba dosáhnout, aby materiální zájmy všech závodů , dílen i jednotlivců byly skutečně spo 13

jovány s podnikavostí a technicky i ekonomicky nejpokrokovějším roz vojem celého podniku. Mimořádnou pozornost zasluhuje výchova , vý běr a rozmísťování řídících kádrů , zvýšení úrovně společenského hod nocení kvalifikované, tvořivé a obětavé práce. Racionalizace vnitropodnikového řízení je v současných podmínkách

stejně velkým zdrojem růstu produktivity práce jako zavádění nové techniky. Zdokonalování vnitropodnikového řízení a celé vnitropodni kové praxe je nejen věcí vědy , ale bezprostřední záležitostí oborových i editelství a vedení podniků. Centrální hospodářské orgány mají po užít všech prostředků ekonomického tlaku, který umožňuje nová sou stava řízení, k tomu , aby působily na racionalizaci vnitropodnikového řízení .

Zavádění nové soustavy řízení je nástrojem k prosazení vyšší efek

tivnosti národního hospodářství. Nová soustava a ekonomický program strany tvoří nedílnou jednotu . Uplatnění nové soustavy povede k nut nému zpřísnění ekonomických podmínek práce podniků a bude v celo

společenském zájmu klást i vyšší nároky na pracovní kolektivy. Opatření připravená pro rok 1966 prošla v předcházejících měsících první prověrkou své účinnosti při přípravě plánu na rok 1966 a na 4. pětiletku. Konkrétní ekonomická praxe nevytvořila však zatím dostateč nou jistotu a stabilitu nástrojů a pravidel. Jsou to do značné míry prů

vodní jevy zavádění nové soustavy , kdy ještě přežívá starý způsob myš lení, a také důsledek nekomplexnosti soustavy ekonomických nástrojů. Podmínky dosud vytvořené pro zavedení soustavy k 1. 1. 1966 lze cha rakterizovat tak, že z celého komplexu řeší prozatím jednu stránku, 1

a to vytvoření určitých impulsů ke zhospodárnění výroby , přičemž ne

působí ještě dostatečně k nutnému přerozdělení národního důchodu a tím ke strukturálním změnám . Nejde tedy o konečnou etapu. Opatření je třeba dále rozvíjet zejména v cenové a investiční politice a ve vyjas řování úlohy vnějších vztahů a postupně a urychleně je ověřovat praxí.

Úkolem stranických orgánů a organizací, řídících hospodářských or gánů i pracovníků teoretické fronty je neochabovat v dosažení těch cílů, které ke zdokonalení soustavy řízení vytyčil ústřední výbor stra ny na svém plenárním zasedání v lednu 1965. V předsjezdové diskusi očekává ústřední výbor strany , že pracující

se vyjádří k dosavadním zkušenostem v zavádění nové soustavy, ukáží problémy , které je nutné důsledněji řešit v práci centrálních orgánů, oborových podniků a na jejich vlastních pracovištích, aby nové řízení účinněji pomáhalo realizaci vytyčených úkolů ve výrobě. 9. Plán jako hlavní nástroj řízení ekonomiky . Nová soustava řízení mění obsah a úlohu plánu, který je nadále základním nástrojem usměr

ňování rozhodujících ekonomických procesů , hledání nejracionálnějších směrů rozvoje ekonomiky jako celku i nejvýhodnější oborové struktury .

Těžiště se přenáší na plány perspektivní, opřené o dlouhodobé výhledy rozvoje naší ekonomiky. K zabezpečování plánu v roce 1966 bude nutno přistupovat již podle 14

zásad nové soustavy řízení. Návrh vychází ze současného stavu našeho hospodářství a navazuje na tendence letošního roku. V tomto směru Ize

kladně hodnotit především výsledky plnění plánu v průmyslu, jehož výroba v letošním roce vzroste zhruba o 7,5 % proti roku 1964, a úsili pracujících o plnější uspokojování dodávek pro vnitřní spotřebu i vývoz. Základem rozvoje naší ekonomiky v roce 1966 je růst průmyslové vý. roby , jež se má v tomto roce zvýšit o 5,6 % . Rychlejším tempem se bude rozvíjet výroba především ve strojírenství ( 0 7,3 % ) a v chemickém prů myslu ( o 7 % ) . Zvyšuje se výroba elektřiny o 8,8 % , válcovaného ma teriálu , trubek a hutních druhovýrobků o 3,5 % , dusíkatých hnojiv o 9 % , syntetického kaučuku o 14 % , stavebních dílců o 7,9 % . Strojí renský průmysl zvýší zejména výrobu chemických zařízení o 13,2 % ,

textilních strojů o 17,9 % , osobních automobilů o 18,3 % a bytových jader o 23,3 % . Výroba spotřebního a potravinářského průmyslu se má zvýšit v příštím roce zhruba o 4 % . Přírůstek výroby bude kryt růstem

produktivity práce ze 77 % a ve stavebnictví 2 94 % . Plán na rok 1966 stanoví poměrně velmi náročné úkoly pro zeměděl

ství. Předpokládá se , že zemědělská produkce vzroste proti dosažené nízké úrovni roku 1965 zhruba o 6-7 procent. Pro zajištění dalšího

růstu osobní spotřeby plán počítá se zvýšením maloobchodního obratu zhruba o 4,5 %

při rychlejším vzestupu prodeje průmyslového zboží

0 6 % . V příštím roce bude odevzdáno obyvatelstvu asi 82 tisíc byto vých jednotek , tj . o 3 tisíce více než v letošním roce. V roce 1966 se

dále zvyšují prostředky pro investiční výstavbu a generální opravy , a to zhruba o 7 % proti úrovni dosažené v letošním roce. Plán předpokládá, že dojde ke snížení rozestavěnosti a že hodnota základních fondů, kte

ré budou uvedeny do provozu, převýší částku vynaložených investic . Plán na rok 1966 nezabezpečuje, vzhledem k změněným předpokladům ve výchozí základně, všechny naléhavé potřeby národního hospodářství

a řeší jen v omezenějším rozsahu program dlouhodobější postupné kon solidace a rekonstrukce naší ekonomiky. K zabezpečení základních cílů

stanovených plánem rozvoje národního hospodářství na rok 1966 budou pružně využívány nástroje ekonomického řízení, zejména ceny a úvěry. Ústřední výbor předpokládá , že vedoucí hospodářští pracovníci a

všichni pracující, vědomi si současné hospodářské situace, budou při plnění úkolů plánu v roce 1966 odhalovat další zdroje růstu výroby a hledat úspory při vynakládání prostředků. Překračování plánu v prů myslu má být zaměřeno především k posílení dodávek průmyslového zboží pro vnitřní trh a pro zahraniční obchod. Přitom musí být oriento váno na takové druhy výrob a výrobků , aby další rozvoj výroby byl spjat s růstem celkové efektivnosti .

Ve výrobní spotřebě je třeba věnovat prvořadou pozornost maximál nímu zhodnocování surovin a materiálů. Opatření vedoucí k růstu pro duktivity práce je nutno v souladu s novým zákoníkem práce spojovat

se zvyšováním pracovní kázně , s plným využíváním pracovní doby a dů sledným uplatňováním hmotné odpovědnosti za zaviněné ztráty ve vý 15

robě. Investiční prostředky i dosavadní základní fondy musí být prvo řadě využívány na rozvoj efektivních výrob,

V pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1966–1970 musí být zajištěno obnovení základní rovnováhy mezi tvorbou a užitím národního důchodu. Hlavní důraz při rozpracování tohoto úkolu je kla

den na zvýšení národohospodářské efektivnosti rozvoje cestou intenzifi kace

a

dalším posilováním těch strukturálních změn , především

ve zpracovatelských odvětvích a chemii, které umožní vyšší zhodno cení společenské práce a podstatně širší a efektivnější zapojení do me zinárodního trhu.

Ústřední výbor zdůrazňuje , že konečny efekt úsilí všech plánovacích

míst musí směřovat k přednostnímu rozvoji těch odvětví a oborů, které dosahují již dnes technické a kvalitativní úrovně vyspělých průmyslo vých zemí a které mají vysoký stupeň rentability , a na druhé straně k postupnému snižování a rušení vysoce nákladných a málo efektivních

výrob. Uvolněných zdrojů , základních výrobních fondů a mobilních pra covních sil musí být využito k účelné kooperaci a rozšíření kapacity vysoce efektivních výrob, schopných konkurence ; k snižování vývozu

výrobků, v nichž vyvážíme poměrně málo zhodnocené suroviny a ma teriály, málo živé práce ; k zvyšování počtu technických a módních no

vinek při využívání pružnějšího působení hmotné zainteresovanosti a ce nové politiky ; k rozšiřování rozsahu i objemu výroby, materiálů a vý robků umožňujících zvýšit účast obyvatelstva na investiční, především stavební činnosti. Současně nutno zabezpečovat výrazné zvýšení výro

by a výrobků dlouhodobého užití.

Nadále zůstane rozhodujícím úsekem naší ekonomiky průmysl, a to jak v důsledku svého přímého rozvoje, tak i svou úlohou při rozvoji ostatních odvětví. Práce na pětiletém plánu v rozhodujících odvětvích národního hospodářství budou zaměřeny : V palivo -energetické a surovinové základně k snižování nákladů na těžbu a výrobu, k rozšíření zdrojů zušlechtěných forem energie a účin

nějšímu využití možností mezinárodní směny i za naší aktivní úvěrové účasti ; k rozvíjení nových surovinových a energetických zdrojů ( jader ná energetika , chemie ) a těch vlastních surovinových zdrojů, které se v dalším stupni zpracování mohou efektivně uplatnit na zahraničních trzích. Všechny druhy surovin , paliv a energie je třeba lépe využívat při zpracování.

Ve strojírenství dopracovat koncepci a zaměření rozvoje zejména těchto oborů z hlediska jejich úlohy na mezinárodním trhu: stroje a zařízení pro zpracování kovů včetně nářadí, textilní a pletací stroje ,

nákladní automobily včetně příslušenství, lokomotivy , kožedělné a obuv nické stroje , polygrafické stroje , gumárenské a plastikárenské stroje , chemická zařízení, potravinářské stroje, spalovací motory, valivá ložis ka, slaboproudá elektrotechnika, přesná mechanika; z hlediska zvýšení jejich úlohy na vnitřním trhu : osobní automobily a další výrobky dlou hodobé spotřeby ; z hlediska vyššího uspokojování vlastních potřeb a 16

!

omezování dovozu : výpočetní techniku, pístní kroužky , kabely, izolační výrobky ; z hlediska zajištění bytové výstavby: bytová jádra , výtahy, vany , plynové sporáky , ocelové zárubně , topná tělesa , kotle pro ústřed ní vytápění.

V metalurgii dosáhnout dalšího zlepšení vnitřní ekonomie hutních závodů především snížením spotřeby základních materiálů, zpracovacích >

nákladů , zlepšením sortimentu a kvality výrobků, aby se výrazně zvýšila hospodárnost jejich využívání v celém národním hospodářství. Převáž

ně objemový růst vývozu postupně nahradit zvyšováním vývozu výrobků, u kterých je více zhodnocena kovová substance. Rozšiřovat a zajišťovat výrobu hutních druhovýrobků, zejména těžkých výkovků unikátního cha rakteru.

Ve spotřebním průmyslu spolu se zabezpečováním vnitřních potřeb dopracovat koncepci vývozu spotřebního zboží, zejména s ohledem na jeho efektivnost. Rozvíjet výrobu nedostatkových druhů spotřebního zboží, urychlovat dodávky zboží módního charakteru a vysoké kvality.

Propracovávat zvýšení dodávek nezbytných k zajištění bytové výstav by a výrobků dodávaných ostatním resortům ke kompletaci jejich pro dukce ( osobních automobilů, traktorů, některých výrobků chemického

průmyslu apod . ) . Zvyšovat podíl vývozu výrobků zejména na bázi domácí surovinové základny .

V chemickém průmyslu rychle rozvíjet moderní odvětví jako nositele progresívních směrů úspory společenské práce a surovinové základny

řady odvětví národního hospodářství. Těžiště chemického programu stá le větší měrou posunovat na rozvoj petrochemických procesů založe ných na zpracování ropy . Ve stavebnictví v odvětví výroby stavebních hmot zajišťovat přednost

ně vyšší objemy a kvalitu výroby tradičních stavebních hmot : cemen tu, vápna , kameniva , zdicích a dalších stavebních materiálů. Propracovat

rozvoj výroby a možnosti vývozu těch druhů stavebních materiálů, kte ré jsou vysoce efektivní, zejména keramických výrobků. Rozvinout leh

kou prefabrikaci na bázi kovů, chemických hmot a skla , zaměřenou zejména na výrobky pro dokončovací práce a kompletaci staveb. V od

větví stavební výroby zrychlit výstavbu především intenzifikací procesů dokončování staveb, modernizovat strojní park a racionalizovat všechny

výrobní procesy i zásobování, skladování, opravárenské a další pomoc né činnosti.

V dopravě pokračovat v technické rekonstrukci a modernizaci želez

nic, dodržet stanovené tempo elektrizace a dieselizace a dále zvyšovat propustnost uzlů a tratí. Zvyšovat kázeň, bezpečnost a kulturu cesto

vání. Vytvořit předpoklady pro dosažení hospodářské rentability želez niční dopravy , pro snižování vlastních nákladů a pro vyloučení nehos podárných a protisměrných přeprav. Vypracovat program rekonstrukce a modernizace vybrané silniční sítě. V zemědělství rozpracovat způsob nejvýhodnějšího zabezpečení vnitř ních potřeb našeho hospodářství s tím , aby byly stanoveny předpokla 17

dy a úkoly, které musí zabezpečit zemědělství vlastními silami a které budou zabezpečovat ostatní odvětví národního hospodářství a co bude třeba dovézt ze zahraničí.

Rozpracování koncepce progresívního rozvoje oborů, zejména však realizace potřebných strukturálních změn průmyslové výroby , nemůže

být v plném rozsahu vyřešeno v průběhu 4. pětiletky ; vyjadřuje dlou hodobější orientaci rozvoje hospodářství i pro určité období po roce 1970.

Spolu s vytvářením podmínek pro postupné uskutečňování progra

mu konsolidace a rekonstrukce národního hospodářství je nutné dopra . covat návrh na trvalý a efektivní růst fondu akumulace , zejména v in vestiční výstavbě a v základních výrobních fondech tak, aby bylo možno : -- lépe uspokojit potřeby bytového fondu a některých dalších úseků nevýrobní sféry , komunikací apod .; zvýšit rozsah investiční činnosti zaměřené na modernizaci a re

konstrukci hospodářství, aby mohly být uvolněny stavební kapacity pro urychlení rozvojových staveb v perspektivních oborech , zejména zpra covatelského průmyslu ;

– postupně provést přesun investic z odvětví investičně vysoce ná ročných a s dlouhodobou návratností ve prospěch těch odvětví, která

mohou významným způsobem přispět k rozšíření obratu zahraničního obchodu, vnitřního trhu a vytvořit možnosti pro kvalitativní změny v životní úrovni obyvatelstva.

Zvýšená pozornost i prostředky budou věnovány na řešení problémů hlavního města Prahy . Nadále bude zabezpečováno postupné zvyšování a vyrovnávání ekonomického rozvoje jednotlivých oblastí státu, zejmé. na Slovenska ; řešení oblastních problémů spojovat s účinnějším využi tím přírodních a ekonomických podmínek oblastí a v souladu s hlav ním cílem , jímž je dosažení ekonomické rovnováhy národního hospo dářství.

Ústřední výbor vychází z toho, že rozvoj národního hospodářství na zdravých základech musí být zabezpečován důsledně , všemi prostředky a co nejrychleji , jak to vyžadují potřeby společnosti a zájmy pracujících . K tomu musí směřovat práce na sestavení čtvrtého pětiletého plánu ve všech hospodářských orgánech .

Známe základní příčiny současných nedostatků a máme možnost sou středit se na jejich řešení a využít k tomu všech nástrojů hospodářské politiky . Současný ekonomický potenciál naší země, jehož sílu tvoří především kapacita , vzdělanost a dovednost pracujících, bohaté zá kladní výrobní fondy , surovinová, materiálová a energetická základna , vědeckovýzkumná pracoviště, představuje úroveň , na jejímž základě je možno plně rozvinout program hospodářského rozvoje a kvalitně vy pracovat pětiletý plán na léta 1966-1970.

Zabezpečením konkrétních úkolů a rozpracování zásad rozvoje národ

ního hospodářství na nejbližší období je závislé na prvém místě na schopnostech, iniciativě a aktivitě řídících hospodářských pracovníků. 18

Do popředí vystupuje požadavek vysoké politické vyspělosti, odborné zdatnosti , dostatek praktických zkušeností, organizačního talentu, věc

nost, osobní rozhodnost a pružné jednání, smysl pro podnikavost , pro technický rozvoj . Schopnost orientovat se ve složitých ekonomických souvislostech , nebát se rozumného rizika , umět vést lidi, to jsou poža

davky , které klade na vedoucí hospodářské pracovníky dnešní naše situace v ' hospodářství, nutnost jejího cílevědomého řešení. Ústřední výbor, krajské a okresní výbory i základní organizace strany budou důsledně požadovat odpovědnost všech hospodářských vedoucích a pra

covníků za svěřený úsek - činnosti, disciplinované plnění úkolů a vyso kou náročnost na kvalitní a včasné jejich provedení. Ústřední výbor je přesvědčen , že hospodářští pracovníci , kteří již mnohokráte prokázali své tvůrčí řídící schopnosti , jsou s to ve spolupráci s kolektivy vědec kých pracovníků, techniků a inženýrů , organizátorů výroby, ekonomů a s dělným aktivem pracujících dotvořit koncepci svých odvětví , oborů

a podniků v souladu se zájmy a potřebami celé společnosti , prosadit v praxi urychlené zavedení nejnovějších vědeckých a technických po znatků, vyvolat zájem všech na kvalitním a kvalifikovaném plnění úko lů, a tak řešit

krok za krokem, důsledně a s nebývalou odpovědností

- všechny úkoly nezbytné pro rozvoj naší vyspělé socialistické společ nosti.

10. Rozvoj zemědělství je celospolečenskou záležitostí a jedním ze základních předpokladů stability a rozvoje národního hospodářství. V oblasti rozvoje zemědělství byla XII . sjezdem KSČ vytyčena linie

k vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu. Tento úkol představuje plánovitý proces, v němž budou postupně překonány historicky vzniklé ekonomické rozdíly mezi průmyslem a zemědělstvím a sociálně ekono mické rozdíly v charakteru a postavení dvou základních tříd socialis tické společnosti

dělníků a družstevních rolníků. Uskutečňování to

hoto procesu předpokládá vybudování materiálně technické základny socialistické zemědělské velkovýroby , což umožní pracovat v zeměděl ství metodami podobnými průmyslovým a překonávat podstatné rozdíly v charakteru práce a v úrovni životních podmínek pracujících v ze

mědělství a v průmyslu. Tím dosáhneme takového rozvoje zemědělské výroby , aby byly co nejúplněji uspokojovány potřeby společnosti zejmé na v potravinách , při snižování nákladů na jednotku produkce. V období od XII . sjezdu přijal ústřední výbor na úseku ekonomiky , materiálního zabezpečení a řízení řadu zásadních opatření. Byla posi

lována hospodářská samostatnost zemědělských podniků , zdokonalo vány nástroje řízení, provedeny změny v plánování směrem k uvolnění iniciativy zemědělských podniků , k posílení podnikové i osobní hmotné zainteresovanosti a učiněna řada cenových opatření i opatření na úse ku odměňování. Nově byl upraven způsob rozdělování důchodů v JZD a zlepšeno důchodové a sociální zabezpečení pracujících v JZD. Do ze mědělství byla dodána další technika, každoročně stoupá množství che mických prostředků dodaných do zemědělství, zvýšil se podíl investic 19

do strojů i do půdy , bylo započato s budováním krmivářského prů myslu .

Při těchto opatřeních , přes dobré výsledky v živočišné výrobě, nebylo však dosaženo potřebného růstu celkové výroby. Nepodařilo se překo nat některé záporné jevy , které brzdí rozvoj zemědělství. Efektivnost zemědělské výroby značně snižuje zaostávání rostlinné výroby , zejména výroby krmiv, což neumožňuje vytvářet potřebné re

zervy . Zaostávání rostlinné výroby dále prohloubila neúroda v posled ních dvou letech . Bylo nutné dovézt značné množství krmiv, a to nepříz nivě ovlivňuje celkovou situaci v národním hospodářství. Stále trvá

úbytek pracovních sil , který se ještě nepodařilo nahradit odpovídající mechanizací. Věková skladba pracujících v zemědělství je nepříznivá. Výrobní prostředky vkládané do zemědělství nepřinášejí dostatečný eko nomický přínos, ať již pro nízkou kvalitu a nekomplexnost nebo pro jejich nedostatečné využití. Vyrovnání životních podmínek mezi měs tem a vesnicí se opožďuje. Mezi jednotlivými zemědělskými podniky

jsou velké rozdíly ve výsledcích hospodaření. Dosavadní soustava řízení stále ještě nevytváří dostatečný prostor pro iniciativu zemědělských podniků , využívání vlastních výrobních podmínek a pro uplatnění spe cializace .

V dalším rozvoji zemědělství je nutno důsledně prosazovat uskuteč

nění linie XII. sjezdu. To vyžaduje soustředit pozornost na uplatnění zásad zdokonaleného plánovitého řízení zemědělství při současném ře šení výrobních úkolů tak , aby zemědělství podstatně přispívalo k sta

bilizaci a ekonomickému růstu celého národního hospodářství. K těm to otázkám se vysloví připravovaná celostátní konference pracovníků v zemědělství, na níž budou projednány všechny otázky rozvoje našeho zemědělství, jeho výroby , řízení organizace apod. V zemědělství bude uplatněna soustava řízení, která tvoří nedílný

celek se soustavou řízení celého národního hospodářství a sleduje další posílení svazku dělníků a družstevních rolníků, vycházejícího z jednoty jejich ekonomických a politických zájmů. Výrazem těchto společných

cílů je zabezpečení trvalého růstu zemědělské výroby , společenské pro duktivity práce , sbližování charakteru zemědělské práce s prací prů

myslovou , rozvíjením progresívních velkovýrobních forem a speciali zace . To vše přispěje k vyrovnání životních podmínek vesnice s městem .

Zemědělské podniky budou v souladu s přírodními a ekonomickými podmínkami a potřebami rozvoje výrobních sil, specializace a dosažení maximální efektivnosti vkladů rozhodovat o struktuře výroby. Postupně

bude odstraněn systém přidělování hnojiv, osiv, krmiv a ostatních pro středků a zaveden systém smluv volného nákupu a rozšiřován volný

nákup prostředků. V oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů dojde k ekonomickému zrovnoprávnění zemědělských podniků s podniky

v ostatních odvětvích národního hospodářství. Ekonomická samostat nost zemědělských podniků bude posílen

i v rozhodování o struktuře

a úrovní vkladů do výroby , v uplatňování forem odměňování. 20

Růst pravomoci zemědělských podniků musí nutně vést i ke zvýšení

jejich odpovědnosti za uspokojování potřeb společnosti v objemu a struktuře zemědělských výrobků, za dosažení maximální efektivnosti vkladů do výroby, za správné rozdělování hrubého důchodu ve pro spěch reprodukce pracovních sil a výrobních fondů.

Základními činiteli rozvoje výroby a růstu společenské produktivity práce v našem zemědělství jsou: struktura a kvalifikace pracujících ; úroveň a struktura dodávek výrobních prostředků z průmyslu ; rozvoj

služeb pro zemědělství; účinné zapojení vědy a výzkumu na řešení hlav ních problémů socialistické velkovýroby. Zabezpečení trvalé obnovy pracovních sil v zemědělství je v součas né době a v nejbližší perspektivě stěžejním předpokladem jeho dalšího

rozvoje. Stabilizace základního kádru kvalifikovaných pracovníků v ze mědělství musíme dosáhnout jednak celkovou změnou způsobu práce

v zemědělství, jednak souborem opatření ke zvýšení zájmu o zeměděl ské povolání, zejména u mládeže. To bude věcí jak celé společnosti, tak každého zemědělského podniku.

Zásadní obrat v charakteru a celkové kultuře práce v zemědělství je podmíněn rozsáhlou modernizací procesů zemědělské výroby, zvý šením technické a technologické úrovně strojů a staveb, komplexní mechanizací pracných a namáhavých prací a všestranným rozvojem služeb pro zemědělství.

Využitím ekonomických nástrojů bude prohlubována hmotná zainte resovanost zemědělských podniků na výsledcích výroby a snižování ná kladů. To umožní zvyšovat úroveň odměn jednotlivých kategorií pracov níků na úroveň srovnatelných povolání v jiných odvětvích. Zemědělské

podniky musí samy preferovat ta povolání, která mají vliv na zvýšení a zefektivnění jejich výroby . Ke stabilizaci pracovních sil rozšiřovat výstavbu bytů a zvyšovat úroveň bydlení na vesnici. Průmysl dodávající prostředky do zemědělství se musí stát výrazným

činitelem při zvyšování efektivnosti zemědělské výroby . Průmyslové podniky, především strojírenské a chemické, i stavebnictví si musí plně uvědomit , že malokapacitní , nevýkonné, nekvalitní a drahé výrobní prostředky, dodávané do zemědělství , zvyšují neúměrně náklady země dělských výrobků a oslabují hmotnou zainteresovanost výrobců. Čím více bude postupovat zprůmyslnění zemědělství a prosazovat se inten zifikační linie rozvoje výroby , tím více bude záležet na kvalitě a vý konnosti dodávaných výrobních prostředků a na pohotovém servisu . Technická modernizace zemědělství vyžaduje , aby vedle dodávek vý robních prostředků se zárukou kvality a technické úrovně byla budo

vána síť služeb, zvláště pro tu činnost, jejíž provedení vyžaduje vysokou specializaci pracovníků, vybavení speciálním zařízením, anebo jde-li o jednorázovou práci . Taktéž je třeba zkvalitnit všechny obchodní služ by. Intenzívněji bude třeba rozvíjet výrobní služby specifických země . dělských prací, jako vápnění půdy , aplikaci průmyslových hnojiv, pro 21

vádění mechanizačních prací stroji STS a údržbou náročnějších za řízení.

V krmivářském průmyslu dosáhnout vysoké kvality krmných směsí, která by zajistila co největší úspory ve spotřebě krmiv na jednotku výroby .

Plné využití všech prostředků na základě racionální organizace prá ce je předpokladem efektivního rozvoje zemědělství. Zemědělské pod

niky si musí plně uvědomit, že bez toho by vynakládání nových pro středků do zemědělství bylo málo účinné.

Růst společenské produktivity práce v zemědělství je nutno stále více spojovat s širokým uplatněním výsledků vědy a výzkumu. Naše vědecká a výzkumná pracoviště musí soustředit pozornost na rozhodu jící články ovlivňující rozvoj zemědělské velkovýroby a více využívat zahraničních vědeckých poznatků a výsledků. Ve vlastním rozvoji zemědělské výroby zůstává hlavním úkolem sou stavný růst intenzity rostlinné výroby, založený na efektivním využití

půdy , přírodních a ekonomických podmínek každého zemědělského pod niku. Základní cestou růstu intenzity rostlinné výroby je a zůstane zvy 7

šování hektarových výnosů. Potřeby národního hospodářství a stabilita a efektivnost rozvoje živo čišné výroby vyžadují dosáhnout podstatného zvýšení výroby zrnin

a objemné píce na loukách a pastvinách. Rozhodující část orné půdy , louky a pastviny slouží pro potřebu živočišné výroby. Je nejvlastnějším zájmem zemědělských podniků docílit nejefektitvnějšího uspořádání vlastní krmivové základny při respektování přírodních a ekonomických podmínek. Hlavním článkem živočišné výroby je chov skotu, a to jak pro vý robu mléka a masa , tak i pro svůj význam v rozvoji celé zemědělské výroby. Současně s přednostním rozvojem chovu skotu zabezpečovat

úměrný růst výroby prasat , jatečné drůbeže a vajec v souladu s uspo kojováním potřeb racionální výživy a vnitřního trhu.

Konsolidace jednotlivých úseků zemědělské výroby a zabezpečení je

jich rovnoměrného růstu vyžaduje postupně a plánovitě vytvářet rezervy především osiv a krmiv jak v zemědělských závodech, tak v celostát ním měřítku .

K tomu, aby bylo možné dosáhnout požadovaných cílů v zemědělství, bude nezbytné zabezpečit výchovu a rozmístění pracovníků do vedení zemědělských podniků a všech článků řízení tak, aby byli schopni nově vytvářené podmínky plně využívat v zájmu rozvoje zemědělství a celé naší socialistické společnosti .

11. Vědecký a technický pokrok se musí stát hlavním činitelem růstu společenské produktivity práce. Rozhodující cestou k dosažení vysoké efektivnosti výroby je důsledné uplatňování současných poznatků vědy

a progresívní techniky v celé výrobní základně. Je třeba urychlit rozvoj chemizace, docílit obratu ve struktuře a způsobu využívání paliv ener getických zdrojů, usilovat o urychlenou obměnu výrobních programů, 22

zejména ve strojírenství a o celkové zvýšení technickoorganizační a eko nomické úrovně výroby ; rozhodně je třeba zvýšit uplatnění techniky

a automatizace ve vlastní výrobě i v nevýrobní oblasti ; zemědělskou výrobu je nutno postavit na vědecký základ s plným využitím ve světě dosaženého rozvoje zemědělské vědy a techniky. Předpokladem zvýšení účinnosti výzkumných prací a urychlení tech nického rozvoje je vyjasnění a stabilizace dlouhodobého výhledu vý roby. Je správné postavit činnost výzkumné základny všude, kde je

to opodstatněné, na chozrasčotní princip a sledovat důsledně účinnost

a návratnost vynakládaných prostředků v aplikovaném výzkumu a vý. voji .

Příprava a rozvoj techniky v ČSSR musí vycházet z poznatků vědy a techniky dosažených ve světě. To vyžaduje soustavně sledovat svě tový pokrok vědy a techniky a organizovat systém informací v celém hospodářství a výzkumu. Je zapotřebí daleko lépe než dosud využívat předností mezinárodní

spolupráce a zejména dělby práce se socialistickými státy, především se Sovětským svazem. Současně je třeba využívat i výhodných forem styků s kapitalistickými zeměmi.

Vlastní výzkumnou činnost je nutno soustředit podle specifických potřeb a předpokladů na menší počet důležitých úkolů. Řešení těchto

úkolů plně zabezpečit a usilovat o zkrácení lhůt a jejich včasné za končení plnou realizací v praxi, případně je jinak zhodnotit ( prodejem licencí apod. ) . Radikálně je nutno zlepšit kvalifikační strukturu pra

covníků výzkumné a vývojové základny.

O tom, co z výsledků vědeckovýzkumné činnosti, nákupu licencí či získaných podkladů má být zavedeno v národním hospodářství, budou rozhodovat kritéria ekonomického efektu. Tato rozhodnutí musí být zakotvena a plně podporována plánem a nástroji nové soustavy řízení .

V plánech podniků musí být pronikavě zvýšen podíl nejprogresív nějších výrobků, nejvíce žádaných na domácím i světovém trhu. Ceno vou politikou působit k tomu, aby pro podniky bylo výhodné vyrábět

výrobky vysoké technické úrovně. Tvrdé sankce a srážky z cen nutno naopak uplatňovat u technicky zastaralých výrobků. Je úkolem orgánů

finanční a úvěrové soustavy podporovat důsledně úvěrovou politikou prosazování vědeckotechnického pokroku ve výrobě a rychlou návrat nost vynakládaných prostředků.

Osud dalšího rozvoje naší ekonomiky spočívá především v tom, uči níme-li každý náš národohospodářský plán, stejně jako plán každého

oboru, podniku a závodu, plánem pronikavého, vysoce efektivního technického vzestupu a technické rekonstrukce a modernizace. To vy zdvihuje úlohu vědecké a technické inteligence. Spojení intelektuálních tvůrčích sil vědců s kvalifikovanou prací

dělníků a techniků přetváří vědu v nejdůležitější výrobní sílu , zabezpe čující pokrok a rozvoj celé společnosti . Tento princip platí přesto, že

zdaleka ne všechny poznatky vědy ovlivňují rozvoj výroby bezpro 23

středně a rovnoměrně. Ústřední výbor s velkou naléhavostí zdůrazňuje významnou úlohu naší vědy v socialismu, který uvolňuje tvořivé síly

člověka, plně otevírá možnost bádání, výzkumu a teoretické tvůrčí práce .

Rozhodující kapacita našeho badatelského výzkumu bude zaměřena do oblasti základních přírodních věd, hlavně fyziky, chemie a biologie.

Cílem bude řešit především vybrané úkoly spjaté s rozhodujícími per spektivními potřebami našeho společenského a hospodářského rozvoje a na některých klíčových úsecích , kde máme nejlepší předpoklady,

přispět i k obohacení světové pokladnice vědění. Strana bude i nadále napomáhat k vytváření kádrových, materiálních i organizačních podmínek pro další rozvoj vědy a k prohlubování jejího vlivu v rozvoji socialismu a očekává , že pracovníci vědy dají všechny své síly a talent do služeb socialistické společnosti. 12. Investiční výstavbou podporovat ekonomický rozvoj. Poznání sou časného stavu rozvoje naší ekonomiky vyžaduje, aby investiční politika prostředky investičního plánu rozdělovala ve prospěch těch oborů a vý

rob, které představují nejvýhodnější zhodnocení naší práce na mezi národním trhu a úsporu materiálů, surovin a pracovních sil. V inves

tiční politice musí být prosazena dlouhodobá koncepce na posílení těch oborů a výrob, které rozhodují o prosazení rozhodujících směrů vědecko technické revoluce a zabezpečují zdravý vývoj národního hospodářství. Změna strukturální skladby celé výrobní základny si vyžádá delší doby, ale změny ve struktuře uvnitř oborů nelze odkládat. Těžiště investiční

činnosti pro nejbližší etapy je třeba hledat v přípravě a realizaci inves tičních akcí s rychlou a světovým srovnáním ověřenou návratností vy naložených prostředků.

V celkové koncepci investiční politiky se musí mnohem náročněji prosazovat hlediska ekonomická a hlediska společenské efektivnosti, jež musí být základním kritériem při rozhodování a zařazování inves

tic do plánu. Hledisko ekonomické efektivnosti je třeba uplatňovat jak v přípravě a projektování investic, kde je rozhodujícím způsobem ovliv

řována technická úroveň budoucí výroby a uspokojování potřeb společ nosti , tak v etapě jejich realizace. Tlak na efektivnost výstavby musí být uplatňován tak, aby investor měl plný zájem na co největším čistém důchodu z hodnoty vložených prostředků, doslova z každé koruny vy naložené na investice.

Důsledným uplatněním uvedených zásad a souběžným působením ekonomických nástrojů nutno vytvořit účinný tlak na zvýšené využití základních výrobních fondů a jejich modernizaci a rekonstrukci . Při

tom je třeba vhodně kombinovat novou výstavbu progresívních závodů

s rekonstrukcí závodů schopných rozvoje a likvidovat neefektivní pro vozy.

Vyšší hospodárností a efektivností výroby i výstavby v průmyslu je

nutno uvolnit další zdroje pro bytovou a občanskou výstavbu. Řešit ji především z hlediska dlouhodobých tendencí ve způsobu života společ 24

nosti, s ohledem na změny v jejich demografické skladbě, struktury osídlení a rozvoje jednotlivých oblastí včetně urbanistického a archi tektonického řešení .

K účinnějšímu provádění investiční výstavby umožnit podnikům vy tvářet vlastní skutečné zdroje pro výstavbu. Ve výhledovém řešení způ sobu financování investiční výstavby respektovat zásadu, že většina vý robních investic bude financována z vlastních zdrojů podniků a inves tičního úvěru. Upravit systém hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti účastníků výstavby k výraznému snižování nadměrné rozestavěnosti, k posílení zájmu na věcné a časové koordinaci dodávek a prací pro stavby, aby bylo dosaženo podstatného zkrácení průběžných lhůt vý 1

stavby a včasného a kvalitního uvedení kapacit do provozu. 13. Prohloubit naše zapojení do mezinárodní dělby práce a aktivněji

využívat jejich výhod. Ve vnějších vztazích je nutno vytvářet postupně a cílevědomě předpoklady, aby dlouhodobý rozvoj našeho národního hospodářství, především jeho strukturální a technické zaměření, byl důsledněji prověřován a usměrňován z hlediska světových vývojových

tendencí a z hlediska vývoje socialistického i kapitalistického hospo dářství. Veškerá činnost musí být v tomto směru v zásadním souladu

se základními principy společenské efektivnosti. To se týká jak výroby, tak spotřeby .

Složitost problematiky našich vnějších vztahů vyžaduje , aby výrobci i spotřebitelé bezprostředněji pociťovali ve výsledcích svého hospoda ření vliv ekonomického a technického vývoje ve světě, rychle rostoucí náročnost na kvalitu a pohotovost výroby. Účast výroby na řešení otá zek mezinárodní dělby práce musí být podřízena ekonomickým potře bám jejich rozvoje při respektování celospolečenských hledisek. K to mu je třeba postupně zdokonalovat plánovité řízení vnějších ekonomic

kých vztahů, podporovat podnikavost v zahraničně obchodní činnosti, rozšiřovat formy účasti výroby na přípravě a provádění zahraničního

obchodu. To vyžaduje zajišťovat vypracování a realizaci konkrétních opatření ke skutečnému rozvíjení ekonomických vztahů mezi výrobou a zahraničním obchodem a zvyšovat přímou odpovědnost podniků za

dosahované výsledky při vývozu i dovozu. Hospodářské styky se zahra

ničím musí být podloženy dlouhodobým průzkumem vývojových ten dencí světového trhu, cen apod .

Ve vnějších vztazích bude ČSSR intenzívně rozvíjet především vzá jemnou výměnu zboží a hospodářskou spolupráci se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi jako rozhodující stabilizační faktor

v rozvoji čs. hospodářství a zároveň iniciativně působit na prohlubování racionální a progresívně organizované mezinárodní dělby práce v ze mích světové socialistické soustavy. Velký význam přikládáme upevňování a rozšiřování hospodářských

styků s rozvojovými zeměmi, přičemž budeme nadále vycházet zejména z principů oboustranné výhodnosti a respektování vzájemných potřeb.

Hospodářských styků s vyspělými kapitalistickými státy budeme též 25 .

využívat k cílevědomému zvyšování technické úrovně hospodářství naší

republiky. Budeme podporovat rozvoj a normalizaci světového obchodu a prosazovat odstranění všech diskriminačních překážek . 14. Cesty dalšího rozvoje životní úrovně. Základní cesty rozvoje ži votní úrovně z hlediska rozdělování a způsob jejího zajištění spatřuje

ústřední výbor v posilování hmotné zainteresovanosti , která se bude vyvíjet v závislosti na rozvoji výroby a její efektivnosti a v bezprostřed ním sepětí zájmu jednotlivce se zájmy společnosti . I nadále budeme

zvyšovat pomoc rodinám s dětmi, postupně sjednotíme různé formy této pomoci ( např. úlevy nájemného a další ) do rámce dětských přídavků, které budou v důsledku toho přiměřeně zvýšeny, a dále bude více při hlédnuto k rodinám s větším počtem dětí. Rozvoj životní úrovně bude

ovlivněn změnami ve formách jejího uspokojování. Zvýší se stupeň uspokojování užitnými předměty, současně však výrazně poroste vý

znam ostatních složek životní úrovně, které spoluvytvářejí podmínky

pro změnu stylu života a jsou charakteristické pro krytí potřeb obyva telstva průmyslově vyspělých zemí. Výrazem této změny má být po

stupně rostoucí podíl uspokojování potřeb pomocí placených služeb, uspokojování zvýšených požadavků na bydlení, na elektrifikaci, mecha

nizaci prací v domácnostech i uspokojování narůstajících požadavků na vytváření příznivějšího životního a pracovního prostředí, zvětšení rozsahu volného času a možností pro rozvoj všestranných činností v rámci tohoto rozšířeného volného času, jako je další zvyšování kvali fikace a vzdělání, ale také automobilismus, rekreace, cestovní ruch . Za hlavní směr vývoje životní úrovně je třeba pokládat nikoli jen

kvantitativní růst, ale posilování jejích kvalitativních stránek. To vyžaduje vytvářet předpoklady především pro lepší bydlení a pře

konávat překážky v plnění usnesení ÚV o vyřešení bytového problému. Musíme zajistit předpoklady k zabezpečení výstavby vyššího počtu bytů dodavatelským způsobem i svépomocí ; zvýšit stavební kapacity pro

bytovou výstavbu; zajistit dostatek stavebních hmot i v tržních fondech; rozšířit prefabrikaci stavebních materiálů pro výstavbu rodinných dom ků, rodinných rekreačních zařízení. Národní výbory musí zabezpečit dostatečný předstih v přípravě stavebních pozemků, zpružnit dosavadní ízení při zahajování staveb, rozhodněji řešit nedostatky v údržbě by tového fondu a provést opatření k rozšíření péče obyvatelstva o údržbu a modernizaci bytů. Za tím účelem zvýší se výrazně účast obyvatelstva, podniků a národních výborů na všech formách bytové výstavby. Pře vážný počet bytů bude zajišťován družstevní výstavbou. V plánu rozvoje

hospodářství na rok 1966 a v dalších letech vytvářet v podmínkách jednotlivých stupňů národních výborů trvalé předpoklady pro rozvoj místních výroben všech druhů stavebního materiálu. rvadále nelze odkládat zásadní řešení zvýšení rozsahu a kvality szu žeb poskytovaných obyvatelstvu. To vyžaduje překonávat stagnaci v je jich rozvoji především zvyšováním úrovně materiálně technické zá

kladny novou technikou. Při rozšiřování kapacit služeb a oprav postu 26

povat diferencovaně podle velikosti a významu jednotlivých míst, na venkově především dobudováním sítě v menších městech a spádových

obcích. Zlepšit služby vnitřního obchodu. V dopravě lépe uspokojovat přepravní potřeby obyvatelstva a řešit její ztrátovost. Pozvednout úro veň osobní dopravy . Současně řešit rozhodujícím způsobem stav silniční sítě.

Přistoupit k postupnému zkracování pracovní doby na 42 až 40. hodin

týdně při zavedení pětidenního pracovního týdne. V jednotlivých eta pách dát možnost zkrátit pracovní dobu na jednctlivých podnicích jen tehdy , až se vytvoří předpoklady z vlastních zdrojů. Odpadlou pracovní dobu nahradit mobilizací vnitřních rezerv, plným využíváním zákonné pracovní doby , zvyšováním směnnosti v zájmu intenzívního a lepšího

časového využití výrobních fondů. Přitom musí být plně respektován vztah na navazující odvětví , zejména na rovnoměrnost odběru elektrické

energie a dopravy. Zkrácení pracovní doby pokládat za proces zvyšující efektivnost národního hospodářství .

Soustavnými opatřeními zlepšovat životní a pracovní prostředí. V tomto směru zvýšit péči a odpovědnost podniků, úlohu a pravomoc národních výborů, využívat k tomu i ekonomických nástrojů a postihů. V zájmu posilování hmotné zainteresovanosti pokládat za rozhodující princip rozdělování podle práce. V odměňování práce důsledně odstraňovat nivelizaci a zabezpečovat

plnou preferenci mezd podle kvalifikace , odpovědnosti a složitosti prá ce. Zajistit, aby celostátně stanovené mzdové tarify zajišťovaly v tomto směru dostatečnou diferenciaci a aby jejich výše podporovala rozvoj

progresívních výrobních oborů. Postupně u všech kategorií pracovníků posilovat pohyblivé složky odměny za práci, zejména závislé na celko

vých hospodářských výsledcích podniků i vnitropodnikových středisek. V žádném případě nejde o nějaký třináctý plat, nýbrž o výrazně od stupňovaný podíl na skutečných výsledcích hospodaření za období,

v nichž lze tyto výsledky spolehlivě hodnotit. U vedoucích pracovníků přitom uplatňovat princip dlouhodobější zainteresovanosti. V oblasti nevýrobní sféry uskutečnit postupně denivelizační opatření spojená

s mobilizací též vnitřních zdrojů úhrady, a to tak, aby výdělková úro veň nezaostávala za mzdovou úrovní odpovídajících kategorií v prů

myslu. Výraznou mzdovou diferenciaci podporovat i důsledným uplat ňováním hmotné odpovědnosti, a to nejen postihováním pohyblivých složek mzdy, ale i přísným požadováním úhrady ztrát. Počítat s tím,

že podniky mají plnou odpovědnost za škody a zmetky, které zavinily. Posilování hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti vyžaduje daleko

lépe pracovat, zlepšovat pracovní morálku a zvyšovat odpovědnost za práci – ředitelem počínaje a konče každým pracovníkem. K posílení hmotné zainteresovanosti stabilizovat trh vytvářením před

pokladů pro urychlení výroby i dovozu spotřebního zboží. Uplatňová ním cenové politiky, směřující k užšímu sepětí mezi vývojem nákladů a maloobchodními cenami zboží, zajišťovat soulad mezi nabídkou a po 27

ptávkou. K tomu cíli urychlit rozvoj příslušných oborů spotřebního, po travinářského a chemického průmyslu i strojírenství . Vytvářet cenovou

diferenciaci podstatným rozšířením sortimentu jednotlivých zastupitel ných druhů zboží, která umožní plynulé uspokojování potřeb všech pří jmových skupin obyvatelstva. V souladu s potřebami a podmínkami na rodního hospodářství využívat spotřebitelský úvěr. Při zajišťování trhu

potravinami zlepšovat výživu obyvatelstva, zejména zvyšováním podílu živočišných bílkovin, predevším mléka a mléčných výrobků ( zvláště u dětí a mládeže ) , ovoce a zeleniny ve stravě. V růstu osobní spotřeby

pokládat v dalším obdubí za základní tendenci zrychlování růstu spo

třeby průmyslového zboží, zejména zboží charakteru občasné a dlouho dobé spotřeby .

Řešením otázek rentability služeb dosáhnout zvýšení jejich úlohy na trhu a podnítit podniky k jejich dalšímu rozšiřování a zkvalitňování .

Prosazovat maximální efektivnost a hospodárnost ve využívání fondů společenské spotřeby. Vycházet z toho, že v celé naší společnosti je

nutné nastoupit kurs zreálnění pohledů na hospodářský , společenský a státní život. Z celospolečenských zdrojů napříště krýt jen náklady na oblast výchovy, vzdělání, zdravotní péče, aktivní populační politiky, sociální zabezpečení atd . , kde není možné potřeby krýt vlastními při jmy. Na všech úsecích společenské spotřeby je třeba prohloubit hospo

dárnost, přihlížet k hodnotovým hlediskům a kombinovat účelně pla cené a neplacené služby. Při zabezpečování těchto služeb 'zvyšovat účast podniků a národních výborů.

15. Rozpracování linie XII . sjezdu pro další období dává nové pod něty pro budování socialistické společnosti. Ukazuje se , že to bude

dlouhodobý a náročný proces. Záleží na tom, jak účinně dokážeme vy. užívat všech možností socialistické ekonomiky a velkých potenciálních rezerv vytvořených v průběhu minulého vývoje.

K tomu je ovšem třeba pronikat ještě hlouběji do podstaty hospodář

ských procesů, poznávat příčiny negativních jevů a tendencí, důsledně řídit socialistickou výstavbu, hospodářská rozhodnutí opírat o vše

stranné ekonomické úvahy, zvyšovat nároky na kvalitu práce, lépe vy. užívat zdrojů ekonomického rozvoje, vyrábět více, lépe a levněji a také účelněji používat a spotřebovávat výsledky společenské práce. V kaž

dém odvětví národního hospodářství, oborovém ředitelství, podniku a závodu, u každého člena strany a každého občana republiky musí se

prohloubit odpovědnost za rozmnožování společenského vlastnictví základu socialistické ekonomiky .

II. ROZVOJ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU

16. V období přechodu od kapitalismu k socialismu jsme uskutečnili základní společenské přeměny, odstranili podmínky protikladných trid

nich zájmů a vytvořili tak předpoklady pro zásadní soulad zájmu 28

socialistické společnosti jako celku, jednotlivých společenských skupin i jednotlivců. Třídní boj pozbyl tak natrvalo vnitřní ekonomickou základnu.

Sociální strukturu obyvatelstva naší země v uplynulém roce tvořili z 58,1 % dělníci, z 29,2 % ostatní zaměstnanci, z 8,6 % družstevní rolníci , 1,1 % tvořili ostatní družstevní výrobci, 0,1 % svobodná povo lání, 2,5 % drobní rolníci a 0,4 % řemeslníci a živnostníci . Drtivou většinu obyvatelstva tvoří pracující v socialistickém sektoru .

Změna sociální struktury a její nová kvalita vytváří objektivní základ pro další upevnění politické a morální jednoty naší společnosti. Sou

časně se však projevují rozdílné zájmy podle sociální příslušnosti , spo lečenské dělby práce apod . Nové společenské vztahy vytvářejí pod mínky, aby úsilí o překonání společenských rozdílů bylo v souladu s vývojem socialismu a napomáhalo progresivnímu pohybu společ nosti vpřed.

Vedle zbytků malovýroby, tradice a prvků malovýrobního způsobu

hospodaření setkáváme se i s různými protispolečenskými, v podstatě maloburžoazními prvky v myšlení i jednání lidi. Nelze také opomíjet

skutečnost, že boj mezi kapitalismem a socialismem v mezinárodním měřítku ovlivňuje rozdílně občany naší společnosti a oživuje různě zvyklosti a předsudky buržoazního zřízení. Hlavní silou, která je schopna nejen překonávat nesprávné tendence

v myšlení a v praxi, ale i sjednocovat různorodé zájmy i budovatelské úsilí všech složek společnosti, je dělnická třída. Nejsou opodstatněné a správné názory, které se to snaží popírat, protože ve skutečnosti

přizvukují cizím zájmům namířeným proti politickým a ideovým zá kladům socialistické společnosti. Oprávněnost a nutnost vedoucí úlohy dělnické třídy i v období budování socialismu a komunismu je dána

tím, že dělnická třída má hlavní zájem na společenském pokroku, je spjata s moderním způsobem průmyslové velkovýroby a se spole čenským vlastnictvím výrobních prostředků. Je nadto nejpočetnější

a nejlépe organizovanou složkou společnosti. V důsledku toho všeho je povolána i nadále plnit revoluční společenské poslání, které nemůže splnit žádná jiná třída nebo sociální skupina.

Dělnická třída je důsledným obhájcem již dosažených vymožeností socialistického zřízení. Její vedoucí postavení podmiňuje celý další vývoj socialistické demokracie a státnosti ve směru socialistických a komunistických perspektiv. Dělnická třída může uplatnit svou vedoucí

společenskou funkci pouze ve spojení s ostatními pracujícími, v souladu se základními zájmy a cíli rolníků a inteligence, což význam a posta vení dělnické třídy upevňuje a dává jí sílu všespolečenského činitele.

Činnost komunistické strany a socialistického státu se opírá o širo kou Národní frontu, jakožto politický svazek dělníků, rolníků a inteli gence , jako výraz jednoty základních ekonomických, politickoideových

a kulturních zájmů všeho našeho lidu a jeho semknutosti kolem Komu nistické strany Československa, která zájmy a cíle lidu ve své politice 29

vyjadřuje a cílevědomě organizuje jejich uskutečňování. Národní fronta i nadále má svůj organizační výraz v jednotě společenských organi

zací a ostatních politických stran, uznávajících vedoucí úlohu KSČ. 17. Naše společnost vytváří předpoklady také pro další rozvoj a rozkvět socialistických národů Čechů a Slováků i ostatních národ

ností, pro jejich vzájemné porozumění a přátelskou spolupráci.

Dosavadní postupné sbližování a vyrovnávání – politické, ekono mezi českými a slovenskými kraji svědčí o velkých možnostech, které dává našim národům a národnostem mické, sociální a kulturní

socialistické zřízení a marxisticko - leninská národnostní politika strany .

Hlavní záruky dalšího úspěšného budování socialistické společnosti na základě jednotné československé ekonomiky spatřuje strana v dalším upevňování a rozvíjení internacionální jednoty strany a v uskuteč ňování její jednotné generální linie. V souladu s životními zájmy

atrice

obou národů a ostatních národností naší vlasti bude strana i nadále

pokračovat v odstraňování historicky podmíněné zaostalosti některých oblastí a ve vyrovnávání pracovních a životních podmínek obyvatelstva

ovm tak, aby se souběžně s přednost v souladu s ekonomickou efektivností

ním rozvojem méně rozvinutých oblastí úměrně zvyšoval i jejich podíl na tvorbě a užití národního důchodu.

Významného kroku bylo dosaženo rovněž v rozvoji národních kultur, přičemž nejde již jen pouze o souběžné rozvíjení zejména české a slovenské kultury, ale v prvé řadě o jejich sbližování a vzájemné působení a obohacování, což výrazně ovlivňuje utváření nových hodnot

socialistického československého umění a kultury. Hybnou silou tohoto procesu jsou pokrokové tradice minulosti , zvláště bojové tradice revo

luční dělnické třídy. Jejich cílevědomé pěstování a využívání má výrazné místo v inspirujícím působení na další rozvoj naší socialistické kultury.

bulan

para

camera

KSČ bude dbát, aby závazná stranická usnesení v oblasti národ nostních vztahů a jejich realizace v praxi byla vyjádřena, pokud je to účelné, i v právních normách a aby národnostní složení bylo respekto váno i v kádrové práci na všech úsecích. Řešení konkrétních úkolů národnostní politiky strany v ekonomice,

sociální i kulturní oblasti, při prohlubování a rozšiřování socialistické demokracie nepůsobí automaticky na vědomí našich občanů, a proto je nutné souběžně objasňovat jejich smysl a význam v politickoideové oblasti účinnou ofenzívní agitací a propagandou.

18. Základní dokument současné etapy rozvoje naší společnosti charakterizuje náš stát jako lidovou organizaci v nejvlastnějším slova smyslu, ve kterou se zorganizoval pracující lid v čele s dělnickou třídou. Autorita socialistického státu, jeho orgánů, nová ústava ČSSR

je stále více autoritou důvěry a aktivní podpory širokých mas pracu jících. Formování a upevňování autority státu se ubírá především cestou

zvyšování uvědomělé a odpovědné účasti každého jednotlivého člena společnosti na veřejném politickém životě i na správě a řízení cestou 30

prosazování socialistické demokracie do všech oblastí denního spole čenského a státního života .

Stát diktatury dělnické třídy splnil u nás své hlavní dějinné poslání. Jeho postupná přeměna ve všelidový stát , podmíněná především sbližo váním dělníků, družstevních rolníků a inteligence, nemůže se obejít bez nutných vývojových mezistupňů . Jsme teprve na počátku tohoto

rozvoje ; náš stát dále upevňuje a chrání vztahy vytvořené diktaturou proletariátu, nepřipustí oživování starých třídních rozporů a překonává - zejména v ideologické a morální oblasti – i vlivy přežívající z kapi talistické společnosti a plynoucí z náporu imperialistických sil ze zahraničí. V tomto smyslu dovršuje historické úkoly diktatury děl nické třídy. Soustava socialistické demokracie –- stát, společenské organizace cílevědomě usiluje o to, aby a strana jako vedoucí společenská síla se rozdílné zájmy i přístupy pracujících ke společenským problémům

demokraticky projevily a aby se uvnitř organizací socialistické společ nosti správně, z hlediska celospolečenských potřeb a cílů řešily. Rozvoj demokracie musí přitom postupovat ruku v ruce s posilováním vědec

kosti a odbornosti společenského řízení. To předpokládá další cílevě domý vnitřní vývoj celé politické organizace naší společnosti. Význam ná úloha přitom přísluší zastupitelským sborům státu, které musí při tvorbě státní linie demokraticky řešit rozdíly i případné rozpory mezi

dílčími zájmy lidu ( skupinovými, místními, pracovních kolektivů apod. ) a správně tlumočit a hájit celospolečenské potřeby. Proto je nutno rozvíjet účinné demokratické vazby mezi volenými orgány státu a pra cujícími v územních obvodech i na pracovištích, jejichž činnosti za stupitelské orgány vedou a ovlivňují. Poroste i úloha společenských

organizací, jejichž posláním je vyjadřovat a dobrovolnou aktivní čin ností lidí uspokojovat jejich různé zvláštní zájmy a potřeby, napomáhat tomu, aby zvláštní zájmy byly uváděny do souladu se společenskými možnostmi a potřebami. V procesu výstavby materiálně technické základny socialismu a v podmínkách působení nové soustavy řízení hospodářství potřebuje

naše společnost iniciativu i růst odpovědnosti miliónů lidí ve výrobě, v oblasti techniky i vědy, na všech úsecích společenské práce. Proto je nutno dále zvyšovat účinnost demokratické účasti pracujících na řízení, zejména prostřednictvím ROH. Rozvoj demokracie přitom účinně spojovat s odpovědností za kázeň a posílení disciplíny, bez nichž je socialistická demokracie neuskutečnitelná .

Současné úkoly kladou na všechny státní orgány zvýšenou odpověd

nost. Záleží na tom, jak tyto orgány opravdu pracují, jak naslouchají hlasu lidí, skládají jim účty ze své práce, dovedou objasnit významn jednotlivých společenských rozhodnutí a realizovat jejich uskuteč jování.

Snahy agresívních a reakčních sil imperialismu zastavit společenský 31 1

:

pokrok a vystupňovat boj proti osvobozeneckému hnutí národů a proti mírovým silám, jejichž hlavní oporou jsou socialistické země, nutí nás

rovněž neustále zdokonalovat obranyschopnost země. Tento úkol je nutné zabezpečovat v jednotě ekonomických, morálních, politických a vojenských opatření, která zajišťují obranu území státu a současně

rozvíjejí aktivní vztah obyvatelstva, všech státních a společenských orgánů a organizací k potřebám ochrany socialistické vlasti . V ozbroje

ných silách klade strana hlavní důraz na zvyšování bojové pohotovosti,

zdokonalování řízení a velení armády a upevňování morální a politické jednoty a kázně vojsk. Dále budeme přispívat k prohlubování jednoty ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. V této jednotné síle a v pevném spojenectví a přátelství se Sovětským svazem spatřuje me hlavní záruku bezpečnosti republiky a svobody našich národů. Součástí zdokonalování socialistického státu je úsilí o prohlubování

činnosti státních a hospodářských orgánů. Významným krokem v tomto směru je usnesení ústředního výboru strany z listopadu 1965, zaměřu , ící

pozornost k vytvoření předpokladů, aby se současným požadavkům uzpůsobil obsah, metody a styl práce ústředních orgánů a jejich struk tura. Práce ústředního řízení se musí soustředovat především na konkretizaci dlouhodobé perspektivy rozvoje společnosti, na rozho dování o zásadních problémech , přičemž je nutné přispívat k zvědeč tění řídící práce, uskutečnit účelnou dělbu práce mezi státními a hos

podářskými orgány všech stupňů a jasně stanovit konkrétní odpověd nost. Pro vnitřní zdokonalování mechanismu státu a zkvalitňování

jeho kádrové struktury, spojené s celkovým snižováním značně roz bujelého státního aparátu, má velký význam rozvoj socialistické demo

kracie a zvýšená společenská kontrola veřejnosti. Důležitým činitelem při řízení společnosti a státu je socialistické právo a zákonnost. Soustavné upevňování socialistických společen ských vztahů nejúčinněji napomáhá vnitřní organizovanosti společnosti

a státu. Přesné vymezení a zajištění práv, svobod a povinností občanů je předpokladem toho, aby každý mohl využít možností k vlastnímu

rozvíjení a uplatnění svých schopností a aby současně byly respek továny zájmy společnosti. Není náhodné, že veřejnost se důrazně domáhá toho, abychom důsledně čelili stále trvajícím projevům poru

šování socialistické zákonnosti, jako je zanedbávání a neplnění občan ských povinností a poškozování práv občanů. Upevňování občanské

kázně nemůže být jen záležitostí příslušných orgánů socialistického státu, nýbrž je nejvlastnějším zájmem a věcí každého jednotlivého člena společnosti. Pro upevňování socialistické státnosti jsou povolány mnoho vykonat zastupitelské sbory pracujících, zejména národní výbory, které stojí

občanovi, jeho potřebám a požadavkům nejblíže. 19. Strana vždy zdůrazňovala, že národní výbory jsou orgány lidu, jejichž síla spočívá ve sp

životem lidu, v jeho důvěře. To zava

zuje národní výbory pracovat tak, aby v nich viděl každý občan své 32

představitele, kteří také jeho jménem rozhodují o otázkách bezprostřed ně se dotýkajících jeho života . Strana v souladu s rozvojem socialistické společnosti soustavně usiluje o zvýšení úlohy národních výborů, přičemž zvyšování úlohy

a pravomoci zastupitelských sborů vůbec chápe jako posílení úlohy

pracujících, kteří jejich prostřednictvím v naší zemi vládnou. Nyní v souvislosti s realizací nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství je žádoucí a nutné vytvářet další ekonomické, organizační a právní podmínky pro větší samostatnost a pravomoc, a tím i odpo vědnost národních výborů za celkové výsledky ve všech oblastech jejich činnosti .

Řízení společnosti bude i nadále, vycházet z územně výrobního prin cipu, který se plně osvědčil a umožňuje úzké sepětí výstavby společ nosti s denními potřebami, zájmy a iniciativou občanů. Tento princip nejlépe umožňuje prosazování celospolečenských zájmů proti ne správným resortním, oborovým , místním, skupinovým a jiným úzkým zájmům. To nemůže být v rozporu s tím, že se vytvořily oborové

podniky a trusty, které hospodaří samostatně a územně se nekryjí s obvody státních orgánů, protože hospodářství, zvláště průmysl,

nemůže být vyňato z příslušného území a jeho vlivu. Činnost národních výborů bude tím všestrannější a dokonalejší, čímn

lépe se podaří účelně skloubit centrální řízení s větší samostatností národních výborů. Samostatnost a odpovědnost národních výborů po vede ke snížení počtu konkrétních přímých zásahů do jejich práce v zá ležitostech místního významu, které mohou nejlépe posoudit a rozhod nout samy. Tím se současně zvýší odpovědnost národních výborů za prosazování celospolečenských zájmů mezi obyvatelstvem a vzrostou

požadavky na plnění povinností vůči centrálním státním a hospo dářským orgánům. Z tohoto hlediska je nutné znovu posoudit všechny platné předpisy, statistická hlášení, ceníky apod. a zjednodušit je tak, aby v ničem bez vážného důvodu neomezovaly prostor pro vlastní iniciativu národních výborů. Péče o zlepšení činnosti národních výborů

a sjednocování jejich činnosti musí se více ubírat i takovými cestami , jako je zobecňování a předávání zkušeností, například na konferencích národních výborů .

V souladu s prosazováním a obhajobou celospolečenských zájmů a potřeb musí národní výbory účinněji uplatňovat svoji pravomoc i při zabezpečování denních potřeb obyvatelstva, při rozvoji, zdokonalování a zkvalitňování služeb, v péči o životní a pracovní prostředí, o rozvoj

kultury, výchovu, společenský život v místech. To se týká především městských a místních národních výborů, které nesou za plné podpory

a účinné pomoci okresních národních výborů spoluodpovědnost také za rozvoj zemědělské výroby .

V plánování, financování a rozpočtování bude nutné posílit hmotný

zájem národních výborů na efektivním rozvoji a využívání všech místních možností, dosáhnout maximální soběstačnosti ve finančních 2 Sborník

33

zdrojích, především městských a místních národních výborů . Bude

správné, aby národní výbory měly v rámci svého obvodu určitý bez prostřední podíl na vyprodukovaných hodnotách a aby měly možnost

po dohodě s občany stanovit dávky a poplatky. Na druhé straně musí národní výbory kryt výstavbu různych obecně prospěšných zařízení místního významu ze svých vlastních prostředků . K tomuto účelu bude rovněž správné spojovat hmotné a finanční

prostředky národních výborů, organizací řízených ústředně, společen ských organizací, výrobních družstev, JZD apod. Rovněž by měla být národním výborům dána možnost stanovit za určité služby diferenco vané ceny podle jejich kvality a ekonomické rentability.

Také hospodářství, které řídí národní výbory, bude se rozvíjet v sou ladu se zásadami nové soustavy plánovitého řízení . I při maximální samostatnosti podniků musí však národní výbory nést za všestranné uspokojování potřeb občanů a efektivní plnění plánu plnou odpo

vědnost. To však nesmí znamenat jakékoli splývání národních výborů s aparátem místního hospodářství a podléhání jeho úzkým hlediskům.

Pravomoc a postavení národních výborů v otázkách oblastního plá nování vůči hospodářským institucím řízeným ústředně i vůči JZD, státním statkům apod. bude nutno vymezit tak, aby národní výbory jako politické orgány státní mocí a správy měly všechny mož

nosti plně zabezpečovat zájmy celé společnosti. V zájmu upevňování socialistické zákonnosti bude nutno zejména zkvalitnit správní řízení a dát možnost odvolání k vyššímu národníinu výboru . Zájmy společnosti vyžadují, aby se posílila úloha národních

výborů v předcházení trestné a protispolečenské činnosti. V souladu se zdokonalováním práce místních a městských národních

výborů je nutné dále posílit a zvýšit odpovědnost okresních národních výborů za komplexní rozvoj okresu, prohloubit zejména jejich dife rencovanou řídící a organizátorskou práci k národním výborům nižších stupňů. Funkce krajských národních výborů musí více než dosud spočívat v účastí a zvýšené právomoci při tvorbě státního plánu , ze jména při sestavování návrhů dlouhodobých perspektivních plánů kom plexního rozvoje krajů při uplatňování oblastní proporcionality . Těmto zásadám bude třeba přizpůsobit dělbu pravomoci a odpovědnosti mezi jednotlivými stupní národních výborů. Problematiku rozvoje činnosti národních výborů považuje ústřední výbor za správné ještě před XIII . sjezdem projednat na konferenci

předsedů krajských a okresních národních výborů a národních výborů větších měst.

20. Rozvoj a prohlubování socialistické demokracie není samoúčelem . Jeho smyslem je upevňování jednoty společnosti , obnovování této jednoty na stále vyšším stupni . Formy a projevy socialistické demo

kracie, mezi nimiž rozhodující místo přísluší přímé a aktivní účasti pracujících na správě společnosti a státu, přispívají k rozvoji plodné

aktivity a iniciativy občanů, k jejímu harmonickému sepětí s celkovým 34

proudem socialistické výstavby. Uvědomělá a odpovědná účast na

životě společnosti a státu činí z občana odpovědného činitele spole čenského a státního života a její hlavní význam tkví v tom, že uvádí

do souladu společenský charakter výrobního procesu se společenským , charakterem řízení.

Součástí rozvoje a prohlubování socialistické demokracie je vytvá ření dalších předpokladů pro plnější a všestrannější uplatnění občana jako přímého tvůrce a nositele socialistického pokroku. Tím se také nejúčinněji naplňuje ústavní zásada, že jednotlivec může v naší spo

lečnosti dospět k rozvinutí svých schopností a k uplatnění svých oprávněných zájmů jen aktivní účastí na rozvoji celé společnosti, především patřičným podílem na společenské práci . To je také nej účinnější a nejspolehlivější cesta k odstraňování byrokratismu a ne pružnosti správního aparátu, jakýchkoli forem jeho nadřazenosti, která je cizí charakteru socialistického státu. Politice strany jsou proto cizí všechny názory a tendence, které jed

nostranně posuzují socialistickou demokracii a opomíjejí její vlastní obsah. To platí i o falešných názorech, které předstírají umělé pře

hrady mezi občanem a socialistickým státem s jeho institucemi, zveli čují jednotlivé nedostatky při uskutečňování socialịstické demokracie a útočí proti socialistické demokracii a našemu zřízení vůbec. Filosofie bezmocnosti a nicoty, příznačná pro vztah jedince ke společenským a státním institucím v poměrech kapitalismu, neplatí pro socialistické

zřízení. Uvědomělé rozvíjení jeho vnitřní dynamiky je základem , na němž lze cílevědomě řešit všechny vznikající rozpory socialistické ho voje a probojovat základní myšlenku socialismu všestranném a plném osvobození člověka .

III. OTAZKY IDEOLOGIE

21. V uplynulých letech strana usilovala o upevnění politické a mo rální jednoty společnosti , o růst socialistické uvědomělosti svých členů a všech občanů. Soustřeďovala pozornost zejména na rozvoj iniciativy

lidí, tvořivý způsob myšlení, na výchovu k odpovědnosti a samostat nému rozhodování v souladu s celkovou politikou strany . Strana mu sela překonávat některé nesprávné a protimarxistické názory , které souvisely s překrucováním úsilí strany o důsledné vymýcení nespráv ných metod kultu osobnosti , s hospodářskými obtížemi a složitou mezi národně politickou situací. Ve své ideově politické činnosti čelila libe ralistickým tendencím a paušálnímu znevažování minulosti . Důsledným prosazováním leninských principů do života strany a společnosti pře

konávala pozůstatky dogmatismu a konzervativní strnulosti, bojovala proti zaostávání aa setrvačnosti v myšlení i praxi .

Strana zdůrazňuje nutnost boje na dvě fronty i v tomto období. Libe 35

1

ralismus a oportunismus stejně jako konzervatismus a strnulost mají

různé podoby a působí v různých směrech. Nejde jen o oblast ideově politickou. Cílevědomé úsilí ideologické práce musí směřovat k překo

nání liberalistických tendencí a názorů i ve vztahu k plnění společen ských povinností především na pracovištích , k nekvalitní práci a plýt vání společenskými prostředky. Musí neustále pozvedat veřejné mínění proti liberálnímu vztahu k nekázni a nedisciplinovanosti , škodlivému nadřazování zájmů jednotlivců či skupin nad zájmy celku , jednostran nému zdůrazňování práv a nároků.

Stejně je potřeba vymycovat jakékoli náznaky dogmatické strnulosti v názorech na rozvoj socialistické společnosti , konzervatismus v uplat nování vědy a v zavádění nové, progresívní techniky , technologie a no vých výrobků, v zanedbávání možností pro učelné rozšiřování výroby

a zvyšování společenského bohatství, v plýtvání talenty a energií pra cujících. Je nutné probojovat nové, pokrokové přístupy k řízení našeho 9

národního hospodářství, intenzívního rozvoje jeho jednotlivých odvět ví a oblastí, překonávat škodlivé, rovnostářské názory na odměňování

pracujících a na rozdělování národního důchodu. Zvýšené požadavky na politickovýchovnou práci klade překonávání konzervativních a prosazení nových přístupů k ekonomickým problé

mům , k řízení národního hospodářství. V této době jde zejména o to, dát správné místo nové, zdokonalené soustavě řízení při řešení věcných

problémů ekonomiky 1 v myšlení pracujících. Nová soustava řízení sa ma o sobě nemůže rozšířit zdroje v hospodářství, vytváří podmínky pro jejich lepší využití a rozdělení. Bude záležet na tom, jak nejen ústřed

ní orgány , ale i podniky budou schopny těchto možnosti využít. Proto je překonávání přežitých metod a stanovisek, vysvětlování a zdůvodňo vání zásad nové soustavy v souvislosti s praktickými kroky k jejich

realizaci , získávání širokých vrstev pracujících pro pochopení záměrů strany a pro aktivní činnost nezbytnou součástí hospodářské politiky naší strany .

Rozvoji socialistického myšlení a překonávání negativních ideově politických vlivů musí více napomáhat tisk , rozhlas a televize . Svým politickým a kulturně výchovným působením , informační a publicistic

kou činností vykonal mnoho pro rozvoj politické a pracovní aktivity a iniciativy pracujících , jejich účast na správě státu, hospodářské a kul

turní výstavbě . Každý publicista musí mít neustále na zřeteli společen ský účin tisku , rozhlasu a televize , je potřebné dále zesilovat, více

a vynalézavěji věnovat pozornost zejména problematice našeho vnitř ního života , zdokonalovat pohotovou informaci , ' aktivně vysvětlovat ob sah a smysl úkolů, které řešíme , více analyzovat pozitivní zkušenosti a iniciativu lidí a současně kriticky ukazovat rozborem konkrétních ne

dostatků , co brzdí náš postup a jak tyto jevy překonávat. Poslání tis ku, rozhlasu a televize se zdaleka nevyčerpává seznamováním čtenářů s důležitými fakty , rozhodnutímí a událostmi ; stejně závažný úkol je

vést čtenáře , aby chápal jednotlivé jevy v našem životě v širokých sou 36

vislostech celkového vývoje a úsilí společnosti , dovedl rozpoznávat a

překonávat to , co přežívá nebo musí být překonáno, a zároveň podpo rovat vše , co je zárodkem nového a zaslouží proto plné podpory .

Vzrůstající společenská úloha tisku, rozhlasu a televize zvyšuje ná roky na činnost novinářů a publicistů , jejich stranickou odpovědnost za to , aby jejich práce působila vyhraněně v duchu stranické linie roz

voje socialistické společnosti a měla vysokou politickou , odbornou i kulturní úroveň. Odpovědnost za úroveň a práci tisku nesou i jeho vy davatelé , státní a společenské organizace a instituce. Stranické orgány

i naše veřejnost oprávněně kritizovaly v uplynulém období některé pu blicisty za nepochopení jejich společenské odpovědnosti, za nespráv né vystupování v tisku , rozhlase či televizi . Je věcí novinářů a zejména komunistů v tisku , aby nedovolili zneužívat důvěry , kterou jim strana

a celá společnost dává , a vždy důsledně prosazovali v tisku, rozhlase a televizi názory a stanoviska , která naší společnost posilují. Tisk , roz hlas a televize v nemalé míře spoluodpovídají za to, jak lidé chápou smysl úkolů , které řešíme , jak se rozvíjí jejich konstruktivní kritický smysl a tvořivé myšlení, jejich ochota a rozhodnost překonávat nedo statky .

Ze společenské funkce komunistické strany vyplývá i vedení celé oblasti ideologické práce a nadstavby . Strana stanovením koncepčních úkolů rozvoje celé socialistické společnosti vytváří pro ideologickou činnost široký prostor. Vycházejíc ze své politické odpovědnosti za rozvoj naší společnosti, strana vykonává rozhodující obsahový vliv ve všech ideologických otázkách .

22. Klíčem k dalšímu rozvoji výrobních sil naší socialistické společ nosti je vědeckotechnická revoluce , která podmiňuje dynamiku eko nomického , politického a společenského rozvoje socialismu . Přitom si uvědomujeme , že společenská hlediska vědeckotechnické revoluce

za socialismu se výrazně liší od podmínek kapitalismu. V podmínkách socialismu nalezla nové místo a dále se rozvíjela teo rie i praxe ve vědách o společnosti. Zejména v posledních letech do chází k oživení tvůrčí teoretické činnosti i v této oblasti . Rozvoj spo lečenských věd a jejich výsledky se promítly v konkrétním rozvoji naší společnosti , v oblasti ekonomiky i teoretické a praktické práci stra ny. Ekonomická teorie se podstatnou měrou podílela na vypracování

zásad zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství. Velká práce čeká ještě naši ekonomickou vědu při řešení problémů , které vzniknou v souvislosti s realizací nové soustavy řízení, a při teoretickém zpraco vání dalších věcných problémů naší ekonomiky .

Přes dosavadní úspěchy největší a nejobtížnější etapa rozvoje vědec ké práce zůstává před námi . Současný rozvoj vědy a sociálně ekono mický vývoj vyžadují, abychom se důsledněji opírali o teoretické zá

klady věd o společnosti a rozvíjeli marxismus-leninismus , jehož pozná vací a přetvářející funkce by se měla výrazněji uplatňovat v odhalování nových kvalit společenského vývoje , jeho tendencí a potřeb. Složitost 37

současného vývoje vyžaduje od našich společenskovědních pracovníků, aby důsledně obhajovali a rozvíjeli revoluční marxisticko-leninské učení zobecňováním nových jevů a tendencí a vytvářell tak soustavně důleži

tý předpoklad pro úspěšné splnění společenské funkce komunistické strany. Do teorie i praxe je žádoucí důrazněji prosazovat marxisticko

leninský přístup, hlubokou vědeckost spojenou s třídním postojem , smysl pro realitu, především pro vše nové a progresívní, zdravou kri tičnost, obhajovat čistotu marxismu-leninismu a bojovat proti jakýmkoli pokusům otevírat ve jménu jakéhosi »vylepšování« dveře ideovému pro nikání nepřátelské ideologie. 23. Rozvoj socialistické společnosti vyžaduje podstatný vzestup vše

stranných znalostí a odborné kvalifikace pracujících, zejména mladé generace. Významnou úlohu ve vzdělávacím a výchovném procesu plní socialistické školství. Strana pokládá práci škol všeho druhu spolu s rodinnou výchovou za základ utváření morálního a politického pro filu naší mladé generace a jejího dalšího duševního rozvoje. Při ideo

vé, morální a politické výchově žáků a studentů je třeba mít na zře teli , že mladí lidé si teprve vytvářejí vlastní zkušenosti. Proto se k vě. deckému světovému názoru propracovávají hlavně přes znalosti získané ។

ve škole, které jsou pro ně východiskem při formování vlastních názorů na různé otázky společenského života. Tento proces probíhá za stálé konfrontace se skutečností, v níž žijí. Základním úkolem naší ideové a výchovné činnosti je těsně spojovat problematiku společenského života s výchovou, výukou a celým živo tem školy, zvyšovat občanskou a politickou uvědomělost mládeže, pře

konávat nesocialistické vlivy otevřeným vysvětlováním ožehavých pro blémů a jasnými stranickými stanovisky. Přitom je nutné více využívat pozitivních rysů ideologického ruchu mezi mladými lidmi, jejich zájmu

à elánu, ale též kriticky poukazovat na důsledky vědomých či nevědo mých liberalistických tendencí a názorů na řadu aktuálních ideových a politických otázek.

Ústřední postavou v prohlubování vzdělanosti jsou učitelé a vycho vatelé, kteří nesou podstatnou část odpovědnosti za vzdělání a výcho vu naší mladé generace. Strana si váží obětavé práce a úsilí socialistic

kých učitelů a vychovatelů všech druhů škol co nejlépe připravit no vou generaci na její úkoly a poslání v naší společnosti. Bude podpo rovat iniciativu vedoucí k dalšímu zkvalitnění politické a odborné úrov ně socialistické vzdělávací soustavy, rozvoji pedagogické vědy i praxe. Bude usilovat o vytváření všech potřebných podmínek pro práci učitelů a vychovatelů v souladu s velkým společenským významem a odpo vědností jejich činnosti.

24. V procesu budování socialistické společnosti věnuje strana vel kou péči a pozornost vytváření početné nové, socialistické inteligence. Socialistická inteligence, jejíž podstatná část vzešla z řad dělníků a rolníků, avšak jejíž nedílnou součástí je i naprostá většina příslušníků staré inteligence, která pochopila možnosti socialismu a dává své zna 38

losti do jeho služeb, plní zejména v našich podmínkách významnou společenskou funkci . S dalším rozvojem socialistické společnosti , při řešení požadavků rozvoje vědeckotechnické revolucé , zdokonalování or ganizace života společnosti a rozvoje socialistické kultury úloha inte ligence dále vzrůstá .

Strana si váží tvůrčího hledání progresívních cest , které vycházejí Ź podmínek a potřeb socialismu , a soustavně usiluje o to, aby ideový , tvůrčí potenciál naší vědy a kultury přispíval k řešení klíčových pro

blémů dalšího společenského vývoje. Na podkladě činorodého řešení otázek socialistického života bude straná úsilí naší socialistické inteli : gence dále sjednocovat, napomáhat stále těsnějšímu sepětí socialistické

inteligence s úsilím dělnické třídy a všech pracujících a současně dbát na překonání některých nesprávných názorů na socialistickou inteli. genci .

Vědeckotechnická a socialistická kulturní revoluce vytváří rovněž příznivé podmínky pro aktivní uplatnění mladé generace naší inteli

gence. Komunistická stráná vítá nástup mladé generace ve vědě, kultu ře i umění a očekává, že bude důstojnou pokračovatelkou revolučních tradic demokratického rozvoje i socialistických idejí. 25. V naší společnosti nebývale vzrostla a bude se dále rozvíjet úloha kultury a umění. Umění svým specifickým působením na člověka ,

na rozvoj jeho poznání života a světa , na utváření jeho morálního i po litického profilu , na rozvíjení jeho citových stránek , fantazie a tvoři

vých schopností se stalo významnou součástí socialistického života a vý. znamně se podílí na formování a rozvoji socialistické osobnosti .

Strana si váží úspěchů naší kultury a umění, jimiž odpověděla umě lecká fronta na výsledky XII . sjezdu. I nadále bude celou svou vahou

podporovat rozvoj socialistického umění, které dává zcela své mistrov ství a mnohotvárné estetické koncepce do služeb rozvoje socialistické společnosti, které středem své pozornosti učinilo člověka naší doby a hlavní důraz klade na podporu a rozvoj tvořivé iniciativy a aktivity

socialistických lidí. Umět i ve složitých situacích a naopak právě v nich nacházet jistotu vítězné perspektivy socialistického humanismu, to je odpovědný stranický přístup k uměleckému ztvárnění života socialistic

ké společnosti. Socialistické umění ve svých nejlepších dílech pravdi vě , bez zjednodušování a bez iluzí ukazuje realitu našeho života , jeho

proměny a krásu , objevuje a ztvárňuje i to , co vyrůstá z naší revo lučni minulosti .

Živnou půdou , pevným žázemím a vlastním smyslem socialistického

umění je rozvíjející se život našeho lidu, naší socialistické společnosti. Proto je hlavním a rozhodujícím jeho proudem umění realistické, těs ně spjaté s širokou obcí čtenára a diváků, zahrnující všechno spole čensky progresívni a vytvářející prostor pro novátorství, tvůrčí výboje

i vnitřní diferenciaci , umění sloužící rozvoji socialistické společnosti. Navzájem neoddělitelné jsou občanský a umělecký postoj socialis Hokých umělců. V jejich sepětí je záruka , že umělecká tvorba bude plně 39

uspokojovat bohatě diferencované zájmy člověka v podmínkách socia lismu, sjednocované potřebami a cíli naší socialistické společnosti a oddaností věci internacionálního revolučního pokroku. V zájmu rozvoje

našeho umění a společnosti je třeba posilovat součinnost se všemi de mokratickými a pokrokovými silami mezinárodní kulturní a umělecké fronty , rozvíjet názorovou konfrontaci z pozic tvůrčího marxismu- leni

nismu. Vyhraněně a nesmiřitelně vystupovat proti všem ideovým prou dům třídně cizím a nepřátelským socialistické ideologii, proti módním heslům o tzv. světovosti , která ignorují existenci dvou kultur reakč .

ní a pokrokové - v kapitalistickém světě. Strana vyžaduje , aby nemarxistické názory byly kriticky rozebrány , falešné vyvráceny a pozitivním tvůrčím marxistickým řešením překoná ny . Současně připomíná, že trvá základní třídní rozpor mezi socialis

mem a kapitalismem , že neexistuje a nemůže mezi socialistickou a bur žoazní ideologií dojít ke smíru. S názory , které se snaží tuto skutečnost obcházet nebo dokonce nepřátelskou buržoazní ideologii hlásají, je tře

ba nelítostně bojovat. Je nepřípustné, aby v naší společnosti byla těm to názorům poskytována jakákoli platforma. Velkou odpovědnost mají tvůrčí umělecké svazy , jejichž činnost v zá jmu rozvoje našeho socialistického umění by se měla v duchu stranic

ké politiky účinněji rozvíjet a prohlubovat. 26. Významným činitelem při rozvoji a upevňování socialistického společenského vědomí, který je zároveň tímto vědomím zpětně formo

ván , je cílevědomé utváření socialistického životního stylu. Nový způsob života lidí, odpovídající smyslu, nárokům a cílům všestranného socialis

tického rozvoje, se teprve postupně rozvíjí. Jeho vyzrávání předpoklá dá činorodé aktivní úsilí o důsledné prosazení socialistických principů

v myšlení, jednání i ve vzájemných vztazích mezi lidmi. Jde o složitý , náročný proces, ve kterém nelze spoléhat pouze na automatické půso bení socialistických výrobních a společenských vztahů a socialistických

idejí, nýbrž je stejně nezbytný uvědomělý aktivní postoj k překonává ní různých krajních tendencí, které pokřivují charakter socialistických vztahů mezi lidmi .

Rozvoj socialistického způsobu života nemá nic společného s přeží vajícími představami o »asketickém socialismu« , které neberou zřetel

na hmotné zájmy a potřeby lidí. Uvědomělý socialistický postoj člo věka může plně proniknout celým společenským životem jen tam , kde jsou pro to cílevědomě a plánovitě vytvářeny materiální podmínky. V rozporu se socialistickou morálkou jsou však i vulgární představy o tzv. » spotřebitelském socialismu «, jehož charakteristickým znakem je sobectví, slepá honba za materiálními statky , lhostejnost a netečnost

ke společenským a národním potřebám v socialistickém kolektivu. Socialistická ideologie musí tyto jednostranné názory překonávat a ukazovat správné východisko v jednotném působení hmotných a morál ních faktorů. Proti tendencím sobectví, pohrdajícího nejen celospole čenskými zájmy, ale také přezíravého k tužbám a zájmům spoluobča 40

nů a spolupracovníků, bude se úsilí strany zaměřovat na výchovu ke ko lektivismu , na prohlubování občanského přesvědčení, že nejlepší schop nosti, vlastnosti a talent jednotlivce se mohou reálně prosadit jen teh dy , jsou -li spojovány se zájmy a cíli širších kolektivů. Překonávání představ, jako by cílem socialismu bylo pouze zvyšování hmotné spo třeby , nelze však ztotožňovat s názory , jež by považovaly současnou úroveň hmotné spotřeby za uspokojivou a konečnou. Rozvoj socialistického životního stylu chápe strana jako souhrn jevů

zahrnujících životní prostředí ve svém celku, individuální materiální potřeby , vzájemné vztahy lidí, společenskou činnost, účelné a ekono

mické využití volného času a přirozenou organizaci všech potřeb lid ského života . V této souvislosti naléhavě zdůrazňuje , že při utváření so

cialistického způsobu života má mimořádnou úlohu rodina , kde se ne jen vytváří charakter lidské osobnosti a způsob vzájemného soužití lidí ,

ale realizují se i některé ekonomické podmínky života. Celý tento sou hrn otázek vyžaduje hledat promyšlená řešení jak v další společenské činnosti , tak ve vyváženém vztahu mezi působením rodiny a výchovným vlivem pracovních kolektivů, školy , společenských institucí, který ne byl v minulosti vždy náležitě doceněn.

IV. O STRANE

27. Další všestranný rozvoj socialistické společnosti je neodlučně spjat s komunistickou stranou , s růstem její vedoucí úlohy . V dané chví li vystupuje do popředí především politická stránka vedoucí úlohy

strany, jejímž východiskem je vědecký rozbor stavu a vývojových ten dencí naší společnosti i poměru sil ve světě. Na tomto podkladě sta noví strana, která soustřeďuje poznání celé společnosti, a je proto hlav ním nositelem tvůrčího politického myšlení, svůj politický i hospodář ský program , a vycházejíc z nejnovějších poznatků vědy , vytyčuje cíle a perspektivy dalšího rozvoje ve všech oblastech společenského života . Politickou stránku činnosti strany jako její základní rys nelze nikdy zanedbávat. Naopak je třeba, zvláště při zásadních společenských přeměnách a při přechodu od jedné vývojové etapy ke druhé, její uplatnění prohlubovat a zdokonalovat. Vedoucí úlohu strany nelze ni

kdy jednostranně zužovat jen na ryze organizační práci. Mnohonásob ně to platí dnes, v současné etapě všestranného rozvoje socialistické společnosti, kdy úspěšné řešení složitých problémů a realizace všech našich úkolů v hospodářství i všude jinde je bez vyhraněného politic kého přístupu a orientace založené na znalosti objektivních procesů

společenského rozvoje prostě nemyslitelná. Vedoucí úloha strany se utvářela v bojích za práva dělnické třídy a pracujícího lidu, za vítězství a výstavbu socialismu, které strana vede

již páté desetiletí. Toto historické hledisko při rozvíjení vedoucí úlohy 41

strany je třeba důsledně uplatňovat. Dějinná cesta strany představuje pevné záruky a ztělesňuje v sobě nesmírnou tvořivou sílu , která má

pro realizaci budoucích úkolů a perspektiv zásadní význam. To je dů ležité obzvláště pro mladou generaci, která nemohla bezprostředně zís kat zkušenosti z třídních bojů za kapitalismu a už ani z posledního a rozhodujícího třídního střetnutí v naší zemi

Z února 1948. Proto při

kritickém posuzování minulosti odmítáme jednostranný pohled , který v historii strany vyhledává jen chyby a pomíjí její podstatné stránky , celou velikost bojů strany, které vedly k vítězství socialistické revolu 1

ce. Objektivní pochopení dějinné cesty strany, vědomí kontinuity s vel kými třídními zápasy minulosti , s hrdinným bojem komunistů v oku

paci , s vítězstvím v únoru 1948 patří k nezbytným předpokladům pro důsledné uplatňování vedoucí úlohy strany dnes i v budoucnosti. Mimořádnou důležitost má přitom bezvýhradné zachovávání a rozví jení základních, mnohokrát ověřených a osvědčených principů činnosti a vnitřního života strany. Základním principem, podle kterého se řídí činnost strany a na kterém je založena její organizační výstavba, je demokratický centralismus. Princip demokratického centralismu má obecnou platnost. Jeho narušení se nutně dotýká revolučního charak

teru strany, její jednoty a akceschopnosti . Ve straně vždy bude platit, že vyšší stranické orgány se opírají a vycházejí ze zkušeností a po

znatků komunistů a nižších orgánů a pro nižší orgány je závazné roz hodnutí vyšších orgánů. Historie potvrzuje, že důsledné probojování tohoto principu proti živelnosti a sociálně demokratickému oportunis mu učinilo ze strany pevnou a ukázněnou revoluční organizaci, prolnu

tou demokratickým spojením základních organizací až po ústřední vý bor. Organizační a ideová jednota je základem síly , akceschopnosti a vedoucí úlohy strany. Cestou k takové jednotě je zásadová výměna názorů na základě marxismu-leninismu, přísná kritika a nesmlouvavá

sebekritika, vysoká uvědomělá kázeň komunistů při provádění přija tých usnesení. Jen tak lze dostát velké odpovědnosti , kterou nese stra na a všichni její členové před naším lidem a před celým mezinárodním dělnickým hnutím.

28. Dalekosáhlý význam má zvláště v současné době výrazné uplat nění vedoucí úlohy strany ve výrobně ekonomické oblasti, což zahrnuje jednak vypracování a rozvíjení hospodářského programu strany a vy

tváření podmínek pro jeho realizaci, jednak důsledné praktické zabez pečování hospodářských úkolů na všech úsecích a pracovištích. Rozho

dující vliv strany sjednocující úsilí všech státních , hospodářských , spo lečenských orgánů a organizací į všech pracujících může se plně a v celé šíři uplatnit jen tehdy , stanou- li se jeho aktivni

nositelem

všechny stranické organizace a orgány,

Podmínky pro intenzívní rozvoj národního hospodářství spoluvytváří zdokonalená soustava plánovitého řízení, která otevře značný prostor pro rozvoj a uplatnění iniciativy a aktivity hospodářských vedoucích a všech dělníků, techniků a rolníků. Proto je prvořadým úkolem kraj 42

ských a okresních výborů a všech základních organizací strany , aby se

za prosazení zásad nové soustavy do života postavily celou svou vahou a autoritou. Tento úkol nelze ani na chvíli jakkoliv oddělovat od sou

stavné péče a úsilí o plnění výrobních úkolů. Přitom je nutné dosavadní formy stranického vedení, spjaté s dosavadním systémem řízení hospo

dářství, v podmínkách zdokonalené soustavy v mnohém přebudovat. Již dnes je třeba se připravit na řešení mnoha nových otázek . Zvy

šuje se samostatnost rozhodování ředitelů podniků, zejména při velmi náročném posilování kvalitativního rozvoje výroby, při změnách její struktury , zajišťování rentability apod. Nutnost řešení hospodářských nedostatků bude vyžadovat vysokou náročnost ředitelů, vedoucích ce chů, dílen, mistrů na kvalitní a přesnou práci, na přísně kontrolované pracovní výsledky a odměny atd. Přitom budou ředitelé potřeboyat zá sadní podporu stranických organizací. Nová soustava s sebou přinese problémy postupného rušení nebo přebudování neefektivních výrob,

přerozdělování pracovních sil do jiných podniků a oborů, nutnost de nivelizace v odměňování ve prospěch vysoce kvalifikované a tvůrčí

práce, zvýšené působení trhu na plánovitou výrobní činnost podniků a jejich důchody. Postoj pracujících k vedení podniků bude náročnější, nově se budou formovat vztahy mezi lidmi vůbec. To bude od stranic kých organizací vyžadovat vysokou aktivitu. Posuzování věcí ze širších

celospolečenských hledisek, rozborová činnost, usměrňování vedení podniků přes komunisty v nich zastoupené, rozvoj nových forem ini ciativy a soutěžení pracujících 1 nové kádrové požadavky dávají nový obsah právu kontroly stranických organizací nad výsledky činnosti

hospodářského vedení a zvyšují nároky na jeho uskutečňování. Hlavním rysem činnosti stranických organizací ve výrobně ekono mické oblasti musí být politický přístup k řešení ekonomických pro blémů. Jejich úkolem není přímé řízení výroby, nýbrž všestranná péče o to, aby se výroba a celá ekonomika vyvíjela na základě plánu v duchu

politiky strany , aby se v tomto směru sjednocovalo uvědomělé úsilí a iniciativa hospodářských vedoucích a pracovních kolektivů a nebyla přitom narušována rozhodující společenská , ekonomická a sociální hlediska. Stranické organizace se musí na daleko vyšší úrovni pomocí rozborů a soustavného spojení se všemi pracujícími dopracovávat

k správnému pochopení místních podmínek, vypracovávat a zaujímat vlastní stanoviska k záměrům a ekonomické politice rozvoje podniků , ke kolektivním smlouvám, k analýze a hodnocení jejich výsledků atd.

V tomto smyslu nesou všichni členové strany, stranické organizace a orgány plnou odpovědnost za úspěšný ekonomický rozvoj závodu, podniku, oboru a celého hospodářství. Tuto odpovědnost nelze však chápat všeobecně. Je proto věcí všech orgánů a organizací strany , aby vložily přiměřený díl konkrétních povinností, úkolů a odpovědnosti na každého člena a kandidáta strany, soustavně sledovaly , posuzovaly

a vedly jeho práci, staraly se, aby byl na výši svého stranického po věření.

43

První povinností komunisty je svědomité, příkladné plnění vlastních úkolů na pracovišti, neúchylné uplatňování zásad socialistické ekono miky a společnosti ve vlastní práci . Jen za tohoto předpokladu může komunista se zdarem vnášet politiku strany mezi své spolupracovníky ,

dosáhnout, aby se odváděla kvalitní práce, upevňovala pracovní disci plína , rozvíjela iniciativa a zavládl všude tvůrčí budovatelský ruch.

V tom je také nejspolehlivější základna pro účinný boj proti všemu, co sráží aktivitu pracujících, jako jsou nedostatky v organizaci práce

a výroby, lhostejnost k technickému rozvoji a iniciativním podnětům , nepořádky v odměňování, ale i nesprávné, falešné názory, návyky a předsudky . Získat si svou prací a zásadovým komunistickým posto

jem důvěru a vážnost pracujících, to je pro komunistu rozhodující před poklad pro uplatnění vedoucí úlohy strany , se životem spjatou masovou politickou práci, pro každodenní praktickou výchovu pracujících v du chu socialismu. Je neslučiteiné s členstvím ve straně, aby její člen

svou prací a postojem politiku strany jakkoli zlehčoval, oslaboval dů věru lidu v její správnost. Neméně naléhavé je všude

nastolit

správné vztahy stranických

organizací a orgánů vůči hospodářskému vedení a naopak . Zdokonalená soustava řízení dává vedoucím hospodářským pracovníkům větší pra vomoc i samostatnost a tomu odpovídající odpovědnost . Stranické orgány a organizace mají hospodářské pracovníky v této velmi náročné práci politicky podporovat, ne se s nimi dělit o rozhodování a odpověd nost. V jejich vzájemném poměru musí se citlivě obrážet obecné vztahy

mezi ekonomikou a politikou, které jsou vymezeny jednotou základních cílů , ale odlišným , osobitým přístupem a prostředky k zabezpečování stanovených úkolů. Je plýtváním a tříštěním společenských sil , jestliže se hospodářští pracovníci ohrazují proti oprávněným upozorněním a pod nětům stranické organizace nebo jestliže stranická organizace nechápe

právo kontroly především jako pomoc či dokonce nepřípustně zasahuje do bezprostředního řízení výroby . Nedílnou částí vedoucí úlohy strany, která má v současné době ve liký význam, je kádrová práce. Soustavnou práci s lidmi, uvážené roz

dělování úkolů a jejich kontrolu, stálou péči o růst politické a odborné kvalifikace, podporu všeho kladného a progresívního, ale také kritiku nedostatků považuje strana za rozhodující část kádrové práce. Bez toho nelze uskutečňovat vskutku účelnou kádrovou politiku, cílevědomě

vybírat, připravovat a stavět na odpovědná místa nejpovolanější a nej schopnější pracovníky, které máme k dispozici. Náročnost nových úkolů

přitom nedovoluje slevovat ani z politické vyspělosti, ani z odborné zdatnosti nebo organizátorských schopností. V každém případě však musí být základním předpokladem upřímná a osvědčená oddanost so

cialistické republice, vyhraněná uvědomělá vůle co nejlépe přispívat k rozvoji naší společnosti . Při rovnosti této podmínky však vlastní vý .

běr musí záviset na odborných a organizačních schopnostech. Metody výběru vedoucích pracovníků v hospodářství by se měly objektivizovat 44

( konkursy, výběr podle zadaných prací, pohovory před komisí apod. ) . V řídící práci je nutno podstatně zvyšovat uplatnění žen . Zvláštní po zornost musí patřit cílevědomé přípravě a výchově mladých , vzdělaných a talentovaných pracovníků, jejichž silné stránky je potřebné rozvíjet

více na samostatných praktických úkolech a v těsné součinnosti se zku šenými pracovníky starší generace. V současné situaci ještě naléhavěji vystupuje do popředí úloha Revo lučního odborového hnutí, které jako nejširší společenská organizace u nás představuje nejbližšího spolubojovníka strany. Prostřednictvím odborů uplatňuje se vliv a podíl samých výrobců na řízení hospodár

ství. Odbory představují nejsilnější nástroj pro rozvoj iniciativy pracu jících, ke kterému zvláště zdokonalená soustava řízení plánovitého rozvoje hospodářství vytváří velmi příznivé podmínky. Strana očekává , že odborové orgány a organizace tvůrčím způsobem využijí těchto pod

mínek ke zvýšení úrovně odborové práce , na vyšší stupeň pozvednou socialistické soutěžení a hnutí brigád socialistické práce , vypracují a rozvinou další nové formy pracovní a společenské aktivity pracují

cích. Základem pro rozmach činorodé práce odborů je rezoluce ústřed ního výboru strany z ledna 1965, jejíž závěry je třeba uvádět důsledně do života. To je především věc odborářů- komunistů a stranických orga

nizací, které je vedou. Klíčem ke správnému pojetí činnosti odborů je pochopení, že hájit zájmy pracujících znamená především hájit spole čenské zájmy .

29. V práci strany bude nutné v příštím období podstatně více pozor nosti věnovat činnosti mezi pracujícími v místech, kde bydlí . Již dnes zde tráví valnou část volného času, přičemž tato tendence v závislosti na zkracování pracovní doby a zdokonalování služeb bude sílit. Ukazuje se

však, že jsme zde dosud nevytvořili nutné předpoklady pro takové občan ské soužití, které vyúsťuje ve společném úsilí o vytváření kulturního ži votního prostředí, ve svépomoci , v péči o veřejné záležitosti , zdravých sousedských vztazích i v družném společenském životě včetně zábavy . K řešení tohoto úkolu, který má mimořádný význam pro utváření

socialistického způsobu života a rozvoj socialistických společenských

vztahů, přispělo rozhodnutí ústředního výboru strany o převodu čin nosti některých společenských organizací do míst. Současně tím ovšem vyvstal před komunisty a stranickými organizacemi daleko naléha

věji úkol sjednocovat působení společenských organizací, cílevědomě a

úplněji ovlivňovat v obcích a městech politický, veřejný a kulturní život. Zároveň vyvstává otázka, jak semknout těsněji především síly

samé strany. Dnes u nás mnohdy v poměrně nevelkém územním okruhu pracuje několik stranických organizací. Jde mnohdy o početně malé organizace, které v důsledku toho ve velmi omezené míře působí navenek a pomíjejí řadu úkolů, které zdánlivě přímo s jejich prací

nesouvisejí. Týká se to organizací strany v obchodech , v malých vý robnách místního průmyslu, komunálních službá

na menších ško

lách, v některých místních úřadech a institucích . Ústřední výbor dává 45

v úvahu, zda takové organizace - kde je to účelné – nesloučit s uliční organizací v jedinou místní organizaci , která by zabezpečovala v místě

jednotné stranické působení a převzala by stranickou péči o problémy životního prostředí. Současně bude správné vytvářet kolem místních organizací stálý aktiv komunistů ze společenských organizací .

Na vesnicích je zvlášť patrno, zejména tam, kde vedle sebe pracují dvě stranické organizace

vesnická a v JZD

že se tříští stranická

práce. Ukazuje se, že bude správné v některých případech a podle místních podmínek ustavit jedinou stranickou organizaci, která by uplatňovala vůdčí úlohu v družstevní zemědělské výrobě, v práci národního výboru, v činnosti společenských organizací a také v celém společenském životě vesnice. Ve veřejném životě se stále ještě málo uplatňují ženy i mladí lidé.

I zde je nutné hledat cesty k tomu, jak podstatně zvýšit jejich účast na činorodé práci ve všech oblastech společenského života. Zkušenosti mnohokrát potvrdily, že právě ženy dovedou velmi aktivně a obětavě

řešit mnoho otázek nejen v závodech , družstvech apod., ale zejména v místech, v rodičovských sdruženích, při různých akcích národního

výboru atd. Ústřední výbor očekává náměty, jak prohloubit v tomto směru činnost výborů žen, zda nepostavit hnutí žen na pevnější orga nizační základ a nezvýšit koordinační a řídící úlohu Československého výboru žen. Svůj názor k této otázce a k problematice společenského rozvoje by měla říci celostátní konference žen na počátku roku 1966 .

Mnoho dobré práce lze v místech vykonat pro zdravý růst a výchovu

naší mládeže. Je to záležitost celé společnosti, všech jejích organizací a institucí ; v tomto směru není důvodu k jakékoli konkurenci. Jde

však o to, aby stranické organizace koordinovaly tuto práci a péči, aktivně se jí samy účastnily. Mnoho cenných postřehů vzešlo z besed uspořádaných v akci Strana hovoří s mládeží. Zvláštní úlohu přitom

hrají chlapci a děvčata sdružení v Československém svazu mládeže. Jejich organizace a místní skupiny by svou mnohostrannou a pestrou

činností měly v klubech i kroužcích sdružit ke vzdělání, sportu i zábavě co nejvíce mladých lidí ze škol , továren nebo zemědělských závodů,

důmyslně volit formy práce s ohledem na věk, osobní zájmy atd. V rozmachu takové činnosti spatřuje strana jednu ze záruk, že mladá generace bude vyrůstat v uvědomělou a aktivní část socialistické

společnosti. 30. Velké úkoly rozvoje socialismu a nezbytnost zesílit vedoucí úlohu strany vyzvedávají otázky politické a ideové přípravy komunistů . Nezlomná oddanost straně a věci lidu, obětavost v práci musí být

založeny na neustálém prohlubování ideové úrovně každého člena stra ny, upevňování vědeckého světového názoru, znalosti marxisticko

leninské teorie a současných potřeb a úkolů strany . Bez toho může komunista těžko dostát svým náročným povinnostem a odpovědnosti podílet se aktivně a tvůrčím způsobem na vypracování a provádění politiky strany, mít přitom potřebnou jistotu a přehled v každodenní 46

1

1

práci. Ústřední výbor považuje proto za potřebné za účasti stranických organizací shrnout, posoudit a zobecnit zkušenosti i náměty, jak důsledněji překonat mnohde trvající zbytky formálnosti, nedostatečné úrovně vnitrostranické výchovy tak, aby znásobovala síly a účinnost

práce komunistů, pomáhala jim chápat události a úkoly ve všech vnitropolitických i mezinárodních souvislostech.

Ve zdokonalení vnitrostranické výchovy a celkové politické přípravy omunistů spatřuje ústřední výbor hlavní cestu k zesílení politické

práce mezi lidmi . Bez této práce nelze úspěšně dnes plnit výrobní ani další úkoly. Každé zanedbání politického objasnění problémů má nedobré následky, oslabuje úsilí ó splnění úkolů a nepřispívá důvěře ve stranu .

Nedílnou částí politické práce je informovanost lidi, kterou musí lépe než dosud zabezpečovat také tisk, rozhlas a televize. Ústřední

výbor v poslední době podstatně rozšířil informaci uvnitř strany. Proud této informace nedochází však vždy do všech organizací anebo nedojde včas. Bylo by správné, aby se diskuse k těmto tezím zabývala rovněž možnostmi , jak zlepšit informaci také s ohledem na specifické úkoly stranických organizací a komunistů na různých úsecích práce.

V té souvislosti je však nutné upozornit, že šíře informací má pocho pitelně své hranice, dané potřebou chránit zájmy státu i strany. Důležitou úlohu ve výchově členů strany mají členské schůze stra

nických organizací. V kolektivním posuzování a projednávání problémů hospodářské a kulturní výstavby se vytváří politická zkušenost, která obohacuje všechny komunisty a celou stranu živým příkladem uplatňo vání marxismu -leninismu, sjednocuje síly stranické organizace a dává směr každodenní činnosti jednotlivých komunistů. Tuto úlohu nemohou

splnit formální schůze, které neřeší aktuální politické otázky a ome zují se na všeobecně známé věci nebo hospodářské zprávy.

Stranické organizace mají ve svém vnitřním životě vytvářet podmín ky pro výměnu názorů a sjednocování stanovisek. Členové strany mají

právo a povinnost vyžadovat od výborů svých základních organizací, aby připravovaly věcná a podnětná jednání členských schůzí. Nejzra lejší řešení úkolů je možné jedině v podmínkách , kdy členové strany cítí, že se počítá s jejich zkušeností a míněním. Možnost kritického

vyslovení stanoviska k problémům politiky a práce strany, jejich orgánů , organizací i jednotlivých funkcionářů je vyjádřením stranické demokracie a základnou , na které se utváří uvědomělá stra

nická disciplina a kázeň.

Komunisté mají k úkolům přistupovat tvůrčím způsobem

a

vést

ostatní pracující k aktivitě a iniciativě. V denní praktické práci při

uskutečňování linie strany se stranické orgány a organizace i jednotliví komunisté setkávají s problémy , pro které není vždy směrnice. Záleží ná samostatném posouzení věci, odpovědném rozhodnutí a aktivním řešení problémů v duchu stranické linie.

Nezbytnou podmínkou uplatňování vedoucí úlohy strany je soustavné 47

doplňování jejích řad, zvláště mladými lidmi. Od XII . sjezdu do konce října 1965 přijala strana 106 995 nových kandidátů , z nich 60 %

mladých lidí ve věku do 26 let. Strana bude i nadále posilovat a upevňovat své dělnické jádro a zachovávat zásadu, aby většinu z přijí maných kandidátů tvořili politicky vyspělí, odborně zdatní dělníci a družstevní rolníci a stále více příslušníků socialistické inteligence .

V. K ÚKOLŮM V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH

31. V letech, která uplynula od XII. sjezdu naší strany, probíhal ve světě mnohostranný a složitý zápas mezi socialismem a kapitalisriem .

Pozice socialismu a jeho vliv dále vzrostly, i když vývoj neprobíhal přímočaře. V socialistických zemích pokračoval všestranný rozvoj ,

dále vzrůstala jejich mezinárodní autorita. Zároveň bylo nutno vyrov návat se s řadou obtíží, razit nové cesty . Velkých úspěchů dosáhlo národně osvobozenecké hnutí. Mladé nezávislé státy Asie a Afriky se staly významnou silou v mezinárodním životě a důležitým činitelem

progresívního vývoje, třebaže v řadě z nich probíhá tvrdý a houževnatý zápas o jejich základní pokrokovou orientaci . V uplynulé době pokračovalo celkové oslabování pozic kapitalismu a ještě více se zostřily rozpory mezi imperialisty. Celkový hospodářský

vzestup , způsobený úspěchy vědeckotechnické revoluce, státními zásahy a militarizací hospodářství nic nezměnil na vykořisťovatelské pod statě kapitalismu. Třídní boj zůstává nadále základním rysem kapita

listické společnosti. Mezinárodní dělnická třída, věrná svému histo rickému poslání, vedla v této situaci úporný boj za práva pracujících, za osvobození od vykořisťování a za uskutečnění svých třídních cílů. Vůdčí silou tohoto boje je mezinárodní komunistické hnutí, které vyvíjí

svou činnost v podmínkách, jež umožňují komunistickým stranám usi lovat nejrozmanitějšími formami o další rozvoj světového revolučního procesu.

Zápas mezi kapitalismem a socialismem byl v uplynulé době zároveň charakterizován rostoucí agresivitou imperialismu a aktivizací reakč ních sil , vážnými překážkami a rozpory, na něž naráželo mezinárodní

komunistické hnutí, i dočasnými porážkami některých revolučních oddílů.

Vládnoucí kruhy USA zesilují horečné zbrojení a vytvářejí ohniska válečných požárů v různých částech světa . Výrazem toho jsou dnes již

válečné akce USA proti Vietnamské demokratické republice a jiho vietnamskému lidu, další americké agresívní akce proti revoluční Kubě, intervence USA v Kongu a v jiných afrických zemích, ozbrojený zásah v Dominikánské republice, nastolování diktátorských režimů v zemích Latinské Ameriky.

Nebezpečné ohnisko napětí vytváří v Evropě hlavní spojenec ame 48

rického imperialismu – západoněmecký revanšismus a militarismus – který usiluje o revizi výsledků II. světové války. V důsledku agresívní politiky imperialistických kruhů, usilující o za stavení revolučních přeměn světa , byl přerušen proces zmírňování mezinárodního napětí a zhoršily se mezinárodní vztahy. 32. Naše strana pokládá za svůj hlavní úkol v současné době přispí

vat k úsilí o zastavení agresívních akcí imperialistů, k důslednému odhalování jejich plánů a k uskutečnění konkrétních kroků, jež by vedly k novému příznivému obratu ve vývoji mezinárodních vztahů. Podmínkou podstatného zlepšení mezinárodní situace je především

skoncování s americkou agresí ve Vietnamu. ČSSR plně podporuje hrdinný boj vietnamského lidu a jeho spravedlivé požadavky. V duchu proletářského internacionalismu poskytujeme a budeme i v budoucnu poskytovat účinnou pomoc Vietnamské demokratické republice v zájmu definitivního odražení americké agrese.

33. V zájmu míru a bezpečnosti v Evropě budeme i nadále vystupo vat proti západoněmeckému militarismu a revanšismu. Budeme odha

lovat nebezpečnou politiku vládnoucích kruhů Německé spolkové republiky usilujících o přímé či nepřímé získání jaderných zbraní, případně o jejich vlastní výrobu .

Náš boj proti západoněmeckému militarismu a revanšismu nezna mená, že jsme nepřátelsky zaujati vůči německému lidu. Důkazem

toho jsou naše přátelské vztahy a široká spolupráce s Německou demo kratickou republikou. Vycházíme z existence dvou německých států jako reálné skutečnosti a jsme pro nastolení normálních styků i s Ně meckou spolkovou republikou, avšak nepřipustíme, aby rozvoj těchto

styků byl ze strany vlády NSR podmiňován jakýmikoli nepřijatelnými politickými podmínkami nebo omezeními. Revanšistické požadavky jsou s politikou dobrých sousedských vztahů neslučitelné. Jsme pro vytváření takových podmínek v Evropě, které by přispěly k zmírnění mezinárodního napětí a odstranily nebezpečí ozbrojeného

konfliktu. Chceme aktivně napomáhat k uskutečnění i dílčích opatření směřujících k posílení bezpečnosti evropských národů, ke zvýšení vzájemné důvěry mezi národy. 34. Nedílnou součástí našeho boje za mír, za odvrácení světové války ,

je rozhodný odpor proti imperialistickým agresorům. Uplatnění zásady mírového soužití znamená pro nás nejenom důsledné úsilí o mírové řešení konfliktů a sporů, o všeobecné a úplné odzbrojení, ale i roz

hodný postup, který přivede imperialisty k rozumu všude tam, kde se uchylují k válečným hrozbám, k vměšování do vnitřních záležitostí, k exportu kontrarevoluce. Politika mírového soužití není zaměřena na zachování dosavadního stavu ve světě, ale na vytváření příznivých

předpokladů pro svobodný rozvoj národů, pro jejich boj za demokracii, za osvobození z imperialistické nadvlády a za uskutečnění pokrokových cílů. Takováto mírová politika je v plném souladu s našimi revolučními 49

idejemi, odpovídá poměru sil ve světě a její správnost se znovu po tvrzuje .

35. Základním kamenem naší zahraniční politiky je pevné spojenectví a nerozlučné přátelství se Sovětským svazem, Bratſský spojenecký svazek s SSSR je spolehlivou zárukou naší bezpečnosti , samostatnosti a svrchovanosti . Tvoří zároveň politickou základnu pro rozvoj široké všestranné spolupráce obou zemí. Je zásluhou našich bratrských komu že se tato spolupráce neustále pro KSČ a KSSS nistických stran hlubuje. Sovětský svaz byl vždy naším nejvěrnějším spojencem a přítelem. Jeho komunistická výstavba je pro nás zdrojem mnohých zkušeností, naše vzájemná spolupráce má pro československé hospodářství stě žejní význam. Se Sovětským svazem jsme naprosto jednotni ve všech

základních otázkách současného světového vývoje. Zdůrazňujeme naše přátelství se Sovětským svazem a rozhodně odmítáme všechny pokusy napadat a zlehčovat či oslabovat jeho úlohu a vliv v socialistickém společenství i ve světě, jeho pomoc věci světové socialistické revoluce.

Československá zahraniční politika vychází z jednoty zájmů světové socialistické soustavy jako celku a z konkrétních podmínek naší země. Upevňování jednoty a semknutosti socialistického společenství a pro

hlubování přátelství a všestranné spolupráce socialistických zemí v zá jmu úspěšného postupu socialistické a komunistické výstavby, to jsou

hlavní zásady naší politiky vůči těmto zemím . Společně s nimi budeme přispívat k upevnění Varšavského obranného společenství a ke zvýšení

bojové připravenosti jeho ozbrojených sil. Budeme soustavně usilovat, aby se zvýšila úloha a účinnost Rady vzájemné hospodářské pomoci jakožto významné organizace hospodářské spolupráce socialistických zemí. Naší snahou je, aby RVHP mnohem výrazněji přispívala k rozvoji mezinárodní socialistické dělby práce, přičemž jsme si plně vědomi, že jde o dlouhodobý proces, v jehož průběhu je třeba překonávat celou řadu obtíží.

ČSSR bude i nadále podporovat národně osvobozenecké hnutí ná rodů Asie, Afriky a Latinské Ameriky, s nimiž nás spojují společné zájmy boje proti imperialismu , za mír a společenský pokrok. Budeme usilovat o rozšíření všestranné vzájemně výhodné spolupráce a upev

nění solidarity s nezávislými rozvojovými zeměmi, o nejširší součinnost v oblasti politické, hospodářské i kulturní, o rozvoj styků mezi stra

nami i společenskými organizacemi.

V duchu zásad mírového soužití bude vláda ČSSR jako dosud aktivně uşilovat o normální vztahy a rozvíjet styky s kapitalistickými zeměmi, zejména evropskými, Máme zájem o politickou spolupráci , o rozvoj hos podářských vztahů a o výměnu kulturních hodnot se všemi národy,

Je ovšem nezbytné, aby i vlády kapitalistických států přistupovaly k této spolupráci na základě rovnoprávnosti a plného respektování svrchovanosti naší země. Budeme nadále nekompromisně vystupovat proti všem formám ideologické i jiné diverze a proti jakýmkoliv poku 50

sům narušovat naše přátelské vztahy k SSSR a dalším socialistickým zemím .

36. V současné zostřené mezinárodní situaci vystupuje do popředí dnes více než kdy jindy požadavek zásadní jednoty a posílení akce schopnosti celého mezinárodního komunistického hnutí. Společným závazkem všech bratrských komunistických stran je přistupovat k těm to otázkám s plnou internacionální odpovědností a z tohoto hlediska posuzovat i rozpory, které v hnutí existují. Je třeba znovu říci, že tyto

rozpory vážně oslabují naši společnou věc, že usnadňují pozici našich

nepřátel, a že proto padá zvlášť těžká odpovědnost na ty, kdož je vyvo lávají a prohlubují. Naše strana důsledně uplatňuje zásadu, že specifické podmínky,

v nichž jednotlivé strany pracují, nemají v žádném případě narušit je jich vědomí internacionální sounáležitosti s celým hnutím. Naopak,

tyto rozdílné podmínky mají být ještě větší pobídkou k vzájemné sou činnosti, konzultacím, výměně názorů, vyjasňování a sbližování stano visek. V současné době je naléhavě tné zdůraznit zásady proletář:

ského internacionalismu jeho uplatňováním v konkrétních činech. Jed nota komunistického hnutí v současné době znamená boj za uskuteč nění společných cílů. Nepomůže pouhé ujišťování o nesmiřitelném

zápasu proti imperialismu a o připravenosti vzít na sebe břímě boje. Jedině soustředěný koordinovaný nástup proti imperialistickému nepří teli s plným využitím podmínek a možností každé strany přispěje k jed notě a společnému úspěchu.

Naše strana plně oceňuje internacionalistický a uvážlivý postoj ÚV KSSS k otázkám jednoty hnutí, který se projevil i v řadě závažných ini ciativních kroků zaměřených na zlepšení vzájemných vztahů s komu

nistickou stranou Číny a s vládou Čínské lidové republiky. Převážná většina bratrských stran chápe nutnost jednoty a společných akcí a rovněž se s KSSS solidarizuje . Snahy KSSS se však až dosud nesetkaly

s kladným ohlasem u vedení KS Číny, které naopak rozpoutalo v po

sledních měsících další ostrou protisovětskou pomlouvačnou kampaň . Čínští vedoucí představitelé neprojevili reálný smysl pro společné zá jmy hnutí. Jejich kategorické odmítání akční jednoty našeho hnutí a vyº tváření stále nových rozporů, jejich propaganda proti KSSS a Sovět skému svazu oslabuje společný boj proti silám světové reakce a objek tivně nahrává imperialismu. KSČ , vědoma si své internacionální odpovědnosti, věrna generální linii komunistického hnutí vypracované na moskevských poradách v roce 1957 a 1960 a v duchu výzvy poradní schůzky představitelů bratrských stran v březnu 1965 , bude i nadále usilovat o semknutost

našeho hnutí na zásadách marxismu -leninismu, aktivně rozvíjet dvou stranné i mnohostranné kontakty s bratrskými stranami a všemožně dbát o společné akce a společný boj . Jsme pro trpělivé a postupné vy

tváření příznivých podmínek , jež by v příhodné době umožnily uspořá dat mezinárodní porady komunistického hnutí. 51

Uplynulé období prokázalo, že zahraničně politická linie stanovená XII. sjezdem KSČ, jejímž základem je bratrské spojenectví se Sovět ským svazem, upevnila mezinárodní postavení naší socialistické repub liky a zajistila její mírový rozvoj a další všestranný rozmach. Také postup naší strany v mezinárodním komunistickém hnutí, vedený pře

devším snahou přispět k upevnění jeho leninské jednoty, se ukázal jako správný a byl v souladu s postojem převážné většiny bratrských stran .

Československý lid bude pod vedením naší strany i nadále ze všech sil přispívat k dosažení nových vítězství ve společném boji proti impe rialismu, za světový mír, demokracii a socialismus.

Ústřední výbor předkládá teze k přípravě XIII. sjezdu celé straně a pracující veřejnosti, aby vyjádřily své stanovisko k jejich závěrům

a námětům. Jsme přesvědčeni , že se všechny stranické organizace a orgány, společenské organizace, všichni komunisté a pracující budou podílet na vytváření politiky strany jak svými zkušenostmi a znalost

mi , tak vysokou pracovní a občanskou aktivitou v hospodářském i spo lečenském životě .

Ústřední výbor Komunistické strany Československa V Praze v prosinci 1965 .

52

ZAHAJOVACÍ PROJEV SOUDRUHA A. NOVOTNÉHO

Soudruzi a soudružky, drazí zahraniční přátelé, vážení hosté! Z pověření ústředního výboru zahajuji jednání XIII . sjezdu Komu nistické strany Československa. Srdečně vás vítám , soudruzi delegáti XIII . sjezdu, i vás , soudruzi hosté.

Srdečně vítáme naše milé soudruhy členy delegací bratrských komu nistických a dělnických stran a spolu s nimi členy delegací národně demokratických a pokrokových stran.

Je pro nás ctí a upřímnou radostí, že bratrské a spřátelené strany vyhověly našemu pozvání a vyslaly své představitele , aby se zúčast nili jednání XIII . sjezdu naší komunistické strany .

Srdečně vítáme na našem sjezdu delegace stran Národní fronty : delegaci Československé strany socialistické , vedenou ministrem dr. Aloisem Neumanem ,

soudruhem

delegaci Československé strany lidové , vedenou soudruhem minis trem dr. Josefem Plojharem , delegaci Strany slovenské obrody , vedenou soudruhem Jozefem Mjar tanem ,

delegaci slovenské Strany slobody, vedenou soudruhem Michalem Žákovičem . Navrhuji , abychom při zahájení sjezdu uctili památku soudruhů, kte ří v období od XII . sjezdu opustili řady Komunistické strany Českoslo

venska. S úctou a pohnutím dnes vzpomínáme zemřelých zasloužilých členů ústředního výboru a ústřední kontrolní a revizní komise strany soudružky Anežky Hodinové- Spurné, soudruhů Čeňka Hrušky , Matěje Spindlera, Josefa Tesly a Josefa Palečka. Skláníme se i před památkou soudruhů vedoucích pracovníků bratr ských komunistických a dělnických stran, které smrt vytrhla z řad

mezinárodního revolučního dělnického hnutí, jemuž zasvětili svůj ži vot .

Soudružky a soudruzi ,

náš XIII . sjezd se schází krátce poté , kdy jsme vzpomínali 45. výročí

založení Komunistické strany Československa, její slavné cesty , kterou 53

šla v boji proti kapitalismu, v boji proti fašismu, za svobodu našich národů, za vítězství dělnické třídy. >

Strana v procesu bojů naplnila odkaz zakladatelů strany , Inspirova ný Velkou říjnovou socialistickou revolucí, idejemi Vladimíra Iljiče Lenina, a v čele dělnické třídy a ostatních pracujících zabezpečila ví tězství socialistického společenského řádu v naší zemi.

Na XII. sjezdu Komunistické strany Československa jsme přijali zá sadní linii , která sleduje zabezpečení všestranného rozvoje naší socia

listické společnosti. Tato linie vychází z vítězství socialistických vý . robních vztahů a jejich využití k plnému rozvinutí socialistických vý. robních sil. Usnesení XII. sjezdu má veliký význam pro další rozvoj

socialistické společnosti , neboť otevírá nové možnosti rozmachu tvůr čích sil lidu, ekonomiky a kultury , vědy a techniky , možnosti vlastní socialistickému společenskému řádu. Proto má pro další období plnou

platnost a je postupně od XII. sjezdu uskutečňováno podle politického a hospodářského vývoje společnosti. Úkolem XIII . sjezdu strany, je dále prohloubit a propracovat tuto

politickou a hospodářskou linii na základě nových poznatků a zku šenosti, na základě změn, jimiž od XII . sjezdu naše společnost pro chází.

K jednání XIlI . sjezdu se scházíme v krátké době po XXIII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, jehož jednání a závěry mají zásadní význam nejen jako směr dalšího budování materiálně technic

ké základny komunismu a všestranného rozvoje života sovětské spo lečnosti , ale který byl i událostí , jež má bezesporu kladný vliv na vý . voj v mezinárodním komunistickém hnutí , na vývoj v celém světě . Musíme si být vědomi i toho, že XIII . sjezd naší strany se koná >

v období zostřeného mezinárodního napětí vyvolaného vojenskou agre sí Spojených států amerických proti lidu jižního Vietnamu, proti Viet namské demokratické republice . Tato agrese ve spojení s reakčními

puči vůči dalším svobodným národům ukazuje cíle , jež sledují impe rialistické síly

zabránit pokrokovému vývoji lidstva.

Tyto varovné skutečnosti jsou naléhavou výzvou k semknutí všech pokrokových sil světa , zejména všech oddílů mezinárodního komunis

tického hnutí, v boji proti imperialismu, proti reakci. Náš sjezd se schá zí právě v období, kdy komunistické a dělnické strany vyvíjejí úsilí k upevnění jednoty marxisticko-leninských řad na základě dokumentů

přijatých v letech 1957 a 1960 na poradách představitelů komunistických a dělnických stran. Komunistická strana Československa svým jedná ním učiní vše pro jednotu a rozvoj světového revolučního dělnického

hnutí , pro další růst sil svobody, demokracie a míru. Soudruzi , vážení hosté ! S vřelými soudružskými city vítáme na našem sjezdu delegaci bratr

ské Komunistické strany Sovětského svazu, která důsledně plní svou úlohu předního oddílu mezinárodního komunistického hnutí, nese roz 54

1

hodující podíl na jeho společném boji proți imperialismu, za svobodu národů, za pokrok , za svobodu a komunismus ! Vítáme vedoucího dele gace , člena politického byra a generálního tajemníka ústředního vý boru Komunistické strany Sovětského svazu soudruha Leonida Iljiče Brežněva , a dále členy delegace, soudruhy : člena politického byra ústředního výboru Komunistické strany So

větského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny Petra Jefimoviče Selesta, kandidáta politického byra ústředního výboru Komunistické strany

Sovětského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Běloruska Petra Mironoviče Mašerova , kandidátku ústředního výboru Komunistické strany Sovětského sva

zu , tajemnici moskevského městského výboru Komunistické strany Sp větského svazu Raisu Fjodorovnu Děmentjevovou , člena ústřední revizní komise ústředního výboru Komunistické stra ny Sovětského svazu , prvního zástupce vedoucího oddělení ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Konstantina Viktoroviče Rusakova , 1

člena ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, vel

vyslance Svazu sovětských socialistických republik y Československé so cialistické republice Stěpana Vasiljeviče Červoněnka. Srdečně a upřímně zdravíme a vítáme delegaci Jednotné socialistické strany Německa , vedenou prvním tajemníkem ústředního výboru sou druhem Walterem Ulbrichtem .

Delegaci Polské sjednocené dělnické strany , vedenou členem politic

kého byra ústředního výboru soudruhem Edwardem Ochabem. Delegaci Madarské socialistické dělnické strany , vedenou členem po litického byra ústředního výboru soudruhem Dezső Nemešem . Delegaci Bulharské komunistické strany , vedenou členem politického

byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Borisem Velčevem . Delegaci Rumunské komunistické strany , vedenou členem předsed nictva výkonného výboru soudruhem Alexandrem Birladeanem . Delegaci Svazu komunistů Jugoslávie , vedenou členem výkonného výborụ soudruhem Petarem Stamboličem .

Delegaci Mongolské lidové revoluční strany , vedenou členem poli tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem

Njamynem

Žagvaralem . Srdečně vítáme představitele hrdinného vietnamského lidu: dele

gaci Vietnamské strany pracujících, vedenou členem politického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Le -duc-Them ; delegaci Národní fronty osvobození jižního Vietnamu, vedenou čle

nem ústředního výboru soudruhem Dang-qvag -Minhem . Delegaci Korejské strany práce, vedenou členem politického byra ústředního výboru soudruhem L. Džong -okem. 55

Delegaci Komunistické strany Kuby , vedenou členem sekretariátu ústředního výboru soudruhem Carlosem Rafaelem Rodríguezem .

Delegáta Komunistické strany Austrálie , člena ústředního výboru sou druha Edgara Rosse .

Delegaci Komunistické strany Argentiny , vedenou předsedou strany soudruhem Victorio Codovillou.

Delegaci Komunistické strany Belgie, vedenou členem politického byra ústředního výboru soudruhem Louisem Van Geyetem . Delegaci Brazilské komunistické strany.

Delegáta Komunistické strany Cejlonu, člena politického by ra ústřed ního výboru soudruha Kottorugeho Pablise Silvu. Delegaci Komunistické strany Dánska , vedenou členem předsednic

tva a sekretariátu ústředního výboru soudruhem Ludvigem Hanse nem .

Delegáta Komunistické strany Ecuadoru. Delegaci Komunistické strany Finska , vedenou členem politického byra ústředního výboru soudruhem Marttim Malmbergem. Delegaci Francouzské komunistické strany , vedenou členem poli

tického , byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Rolandem Leroyen .

Delegáta Komunistické strany Hondurasu, člena ústředního výboru soudruha Amaye Amadora Ramena. Delegáta Komunistické strany Chile, člena politického byra soudru ha Orlanda Millase .

Delegáta Komunistické strany Indie , tajemníka Národní rady sou druha Bhupeše Guptu. Delegáta Irácké komunistické strany, člena ústředního výboru Zaki Khairiho .

Delegaci Lidové strany fránu , vedenou prvním tajemníkem ústřed ního výboru soudruhem Rézou Radmanešem .

Delegáta Irské dělnické strany , generálního tajemníka strany sou druha Seana Nollana.

Delegáta Komunistické strany Severního Irska , člena výkonného vý boru soudruha W. McCullougha .

Delegáta Jednotné socialistické strany Islandu, předsedu strany sou

druha Einara Olgeirssona . Delegaci Italské komunistické strany, vedenou členem vedení a se kretariátu ústředního výboru soudruhem Armandem Cossuttou. Delegaci Komunistické strany Izraele.

Delegáta Jihoafrické komunistické strany soudruha Lebadeho.

Delegáta Jordánské komunistické strany , generálního tajemníka stra ny soudruha Fuada Nassara .

Delegaci Komunistické strany Kanady , vedenou předsedou strany soudruhem Timem Buckem .

Delegáta Komunistické strany Kolumbie , člena politického byra ústředního výboru soudruha Hernando Hurtada . 56

Delegáta Strany lidového předvoje Kostariky. Delegáta Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru, zástupce gene rálního tajemníka ústředního výboru soudruha Andrea Fantise. Delegaci Libanonské komunistické strany , vedenou členem politic kého byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Hassanem Omarem Kraytenem .

Delegáta Lucemburské komunistické strany , člena vedení ústřední ho výboru soudruha Jeana Killa.

Delegáta Martinické komunistické strany , člena politického byra a tajemníka ústředního výboru soudruha George Mawoise. Delegáta Mexické komunistické strany, generálního tajemníka stra ny soudruha Arnolda Martínéze Verduga .

Delegaci Komunistické strany Německa , vedenou prvním tajemníkem ústředního výboru soudruhem Maxem Reimannem .

Delegáta Jednotné socialistické strany Německa západní Berlín , předsedu strany soudruha Gerharda Daneliuse. Delegáta Nicaragujské socialistické strany , člena politického byra soudruha Luise Dominga Sancheze Sancha .

Delegáta Komunistické strany Norska , člena politického byra ústřed ního výboru Arneho Joergensena. Delegáta Panamské lidové strany , člena ústředního výboru soudruha Hilberta Gonzálese Zapatu. Delegáta Paraguayské komunistické strany , člena sekretariátu sou druha Josého Concepción Acostu.

Delegáta Peruánské komunistické strany , člena politického byra ústředního výboru soudruha Julia Pereze. Delegaci Portugalské komunistické strany , vedenou tajemníkem ústředního výboru soudruhem Sergiem Vilariguesem. Delegáta Guatemalské strany práce. Delegáta Guadeloupské komunistické strany , generálního tajemní ka ústředního výboru soudruha Evremonta Gene . Delegaci Komunistické strany Rakouska , vedenou členkou politic kého byra ústředního výboru soudružkou Marií Urbanovou .

Delegaci Komunistické strany Řecka , vedenou členem politického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Mitsosem Parcelidi sem .

Delegáta Komunistické strany Salvadoru. Delegáta Sanmarinské komunistické strany , člena vedení soudruha Umberta Barulliho .

Delegáta Komunistické strany Spojených států amerických , člena předsednictva ústředního výboru soudruha Jamese Westa . Delegáta Súdánské komunistické strany.

Delegáta Syrské komunistické strany , člena politického byra : 1.1 druha Daniela Daouda Neemeho .

Delegaci Komunistické strany Španělska , vedenou členem výkonného výboru soudruhem Ignaciem Galegem. 57

Delegáta Švýcarské strany práce, člena řídícího výboru soudruha Ernesta Decosterda .

Delegáta Tuniské komunistické strany , tajemníka ústředního výbo ru soudruha Mohameda Harmela .

Delegáta Komunistické strany Turecka, generálního tajemníka stra ny soudruha Jakuba Demira .

Delegáta Komunistické strany Uruguaye , člena politického byra ústředního výboru soudruha Alberta Altesora.

Delegaci Komunistické strany Velké Británie , vedenou členkou před sednictva ústředního výboru soudružkou Norou Jefferyovou . Delegáta Komunistické strany Venezuely, generálního tajemníka strany soudruha Jesuse Fariu.

Dále srdečně vítáme představitele Lidového hnutí

za

osvobození

Angoly.

Delegaci Arabského socialistického svazu, vedenou členem general ního sekretariátu soudruhem Zulfikarem Sabrim.

Představitele Národního hnutí revoluce Brazzaville , člena politické ho byra soudruha Maurice Ognamiho. Představitelku Lidové pokrokové strany Guayany , generální tajem nici Janet Jaganovou. Delegaci Demokratické strany Guineje. Představitele Strany africké nezávislosti, takzvané Portugalské Gui neje, člena politického byra Aristida Pereiru. Představitele Italské socialistické strany proletářské jednoty , člena národního vedení soudruha Vincenza Ansanelliho . Delegaci Súdánského svazu Mali , vedenou členem politického byra a tajemníkem soudruhem Idrissem Diarrou. Představitele Strany africké nezávislosti Senegalu.

Srdečně vítám mezi námi i delegáty dalších bratrských komunistic kých a dělnických stran , které nemůžeme jmenovat vzhledem k po stavení těchto stran v jejich zemích .

Vítáme na našem sjezdu velvyslance socialistických zemí a dalších spřátelených zemí. Ještě jednou vás , drazí zahraniční soudruzi a přátelé , srdečně vítáme na našem XIII . sjezdu .

Tím považuji XIII . sjezd Komunistické strany Československa za za hájený . *

V průběhu sjezdového jednání přivítali účastníci sjezdu další dele gace bratrských stran :

Delegáta Komunistické strany Švédska , soudruha Larse Petterssona , člena předsednictva ústředního výboru strany. Delegáta Marocké komunistické strany, soudruha Abdalaha Layachi ho , člena politického byra a tajemníka ústředního výboru . Delegáta Komunistické strany Bolívie , soudruha Alda Floresè , čleil politického byra ústředního výboru. 58

3

ZPRAVA

O ČINNOSTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A DALŠÍCH ÚKOLECH STRANY přednesená soudruhem ANTONINEM NOVOTNÝM

Soudruzi a soudružky, drazí zahraniční přátelé, vážení hosté !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Československa předkládám delegátům XIII . sjezdu zprávu o činnosti ústředního výboru a celé strany od XII. sjezdu spolu s návrhy na další postup při zabez

pečování všestranného rozvoje socialistické společnosti. Všichni dele gáti sjezdu dostali předem podrobnou písemnou zprávu a další doku

menty, aby se mohli lépe připravit na sjezdové jednání. K rokování nejvyššího orgánu Komunistické strany Československa se scházíme nedlouho po 45. výročí jejího založení. S pocity radosti a hrdosti si připomínáme výsledky veliké práce, kterou strana vykonala pro vítězství socialismu a mírový život československého lidu. XIII. sjezd naší komunistické strany se schází nedlouho po XXIII .

sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, který přijal významné úkoly pro další budování materiálně technické základny komunismu a celý rozvoj sovětské společnosti, výrazně se zapsal do historie meziná rodního komunistického hnutí i vývoje mezinárodní situace. XXIII . sjezd přináší řadu podnětů , jichž můžeme využít i pro činnost Komunistické strany Československa . V písemné zprávě, kterou ústřední výbor předložil delegátům XIII. sjezdu, jsou celkově zhodnoceny dosažené výsledky budování socialis tické společnosti . Přestavbou a rozvojem našeho národního hospodár

ství byl podstatně posílen průmyslový charakter státu, bylo industriali zováno Slovensko. Zvítězilo a upevnilo se socialistické vlastnictví vý robních prostředků. Zvýšil se objem základních výrobních fondů, bylo 59

dosaženo plné zaměstnanosti a stoupla životní úroveň pracujících. Ve

srovnání s rokem 1937 vzrostla průmyslová výroba skoro na pětináso bek , z toho na Slovensku skoro na patnáctinásobek , a národní důchod stoupl dvaapůlkrát. Osobní spotřeba se v průměru na jednoho obyvatele

téměř zdvojnásobila, pracovněprávní a sociální vymoženosti , rozvoj školství, zdravotnictví a kultury dosáhly rozsahem i kvalitou nové, vyš ší úrovně .

Cesta k těmto výsledkům nebyla snadná. Na počátku padesátých let jsme museli uskutečnit základní změny v ekonomice tak, aby byly plně v souladu s novou politickou orientací naší země, aby všestranně zabez pečily její nezávislost a samostatnost. Museli jsme naši zemi také za bezpečit proti hrozbě války, která byla na počátku padesátých let akut

ní. Navíc bylo nutné vyrovnat se s politikou diskriminace a embarga ze strany kapitalistických států a v krátké době provést pronikavé změny ve struktuře našeho průmyslu. Z těchto a dalších příčin do cházelo k přílišnému rozšiřování sortimentu ve výrobě, ke zvyšování nároků na investice a ke ztrátě tempa technické úrovně výroby.

Rychlý a všestranný rozvoj naší ekonomiky měl značně extenzívní charakter. Prudce rostla zaměstnanost, protože v té době byl dostatek

pracovních sil, probíhala rozsáhlá výstavba nových výrobních kapacit, což kladlo náročné požadavky na zdroje národního hospodářství. Nad měrná spotřeba surovin a energie byla spojena s rostoucími náklady.

Postupně se však dřívější možnosti i rezervy vyčerpaly. Dosahovaná efektivnost národního hospodářství nestačila k zabezpečení růstu spo třeby, založenému v minulosti. Nepodařilo se v žádoucí míře zvyšovat kvalitu výroby a dostatečně čelit značným ztrátám a nehospodárnosti ;

v tomto směru byla také nedostatečně využívána hmotná zaintereso vanost, což vedlo k nivelizaci platů. Všechny tyto příčiny spolu s po stupnou ztrátou účinnosti dřívější soustavy řízení vedly ke vzniku do časné nerovnováhy mezi tvorbou zdrojů a jejich užitím .

S odstupem let se potvrzuje , že XII . sjezd správně posoudil vývoj a stav naší společnosti a potřeby jejího dalšího rozvoje , reálně hodnotil vnitřní a vnější možnosti naší země.

Ústřední výbor naší komunistické strany při své práci v uplynulém období proto vycházel z toho , že závěry XII. sjezdu jsou dlouhodobě

platné a v zásadě správně vyjadřují proces, kterým prochází naše země po vítězství socialismu. Proto také XIII. sjezd navazuje na usnesení XII . sjezdu a pokračuje v rozpracování otázek dalšího všestranného rozvoje socialistické společnosti. Při stanovení své linie se XII. sjezd opíral o socialistické výrobní vztahy, o vybudovanou hospodářskou základnu, o uplatnění poznatků vědy a techniky, o rozvoj spolupráce se socialistickými zeměmi , ze

jména se Sovětským svazem . Zdůraznil , že jsme na začátku nové eta py, kdy musíme přejít k intenzívnímu rozvoji. Stanovil úkoly k vyrov nání disproporcí mezi úrovní výrobních sil v průmyslu a zemědělství, 60

mezi úrovní výroby a spotřeby , k rozhodnějšímu vytváření podmínek pro uplatnění vědy a techniky . Zdůraznil přitom klíčovou úlohu strojí

renství a chemie , vyzvedl význam intenzifikace zemědělství, nutnost

prohlubování specializace a koncentrace výroby, vědecké organizace práce a využívání možností mezinárodní socialistické dělby práce. V zájmu zabezpečení náročných ekonomických úkolů i dalších úkolů

rozvoje socialistické společnosti uložil XII. sjezd zdokonalit veškerou řídící činnost, dále prohlubovat socialistickou demokracii, účast pra

cujících na řízení a správě země , zabezpečit rozvoj vzdělanosti , kultury , upevňovat politickou a ideovou jednotu našeho lidu na zásadách mar xismu-leninismu, proletářského internacionalismu, zajištovat bezpeč nost naší vlasti , upevňovat naši sounáležitost ke společenství socialis tických zemí, zejména upevňovat přátelství a rozvíjet spolupráci se Sva zem sovětských socialistických republik. Práce ústředního výboru a jeho orgánů a komisí, činnost celé strany obsáhla všechny základní oblasti , které XII. sjezd vyzvedl jako rozho

dující pro další rozvoj socialistické společnosti. Na předním místě stály otázky ekonomiky jako základny rozvoje celé společnosti.

Konkrétní situace si vyžadovala značné úsilí při řešení bezprostřed ních problémů, neboť k plnění úkolů XII . sjezdu jsme přistupovali za situace silně poznamenané následky kruté zimy, která měla velký vliv na hluboký pokles výroby. A tak rok 1963, který měl sehrát důležitou

úlohu při konsolidaci národního hospodářství, naše předpoklady ne splnil.

Opatření, která ústřední výbor přijal , spolu s velkým pracovním úsi lím našeho lidu vedla k postupnému překonávání přechodné stagnace a od druhé poloviny roku 1964 opět začal v národním hospodářství po malý vzestupný vývoj. Byl obnoven růst průmyslové výroby, konsoli dováno zásobování národního hospodářství palivy , elektřinou a základ ními surovinami, zásobování obyvatelstva potravinami a dalšími druhy spotřebního zboží. V zemědělství i přes krajně nepříznivé podmínky dále probíhala sta bilizace. Zejména v jednotných zemědělských družstvech se kladně

projevilo posílení hmotné zainteresovanosti . Zvyšovala se živočišná výroba , k čemuž pomohl i zvýšený dovoz kvalitních krmiva je jich lepší využívání. Zlepšila se plynulost železniční dopravy , vzrostly dodávky pro vývoz a rozšířila se výměna zboží se socialistickými i kapitalistickými státy. To umožnilo vyšší dovoz techniky, zemědělských výrobků, potravin a dalšího zboží pro tržní fondy.

Pozitivní vývoj hospodářství pokračuje i v letošním roce . Začínají zde do určité míry působit i některé prvky zdokonalené soustavy plánovi tého řízení, což vyvolává větší zájem o hospodárnost, o technický po krok, o rychlejší obměnu výrobních programů, působí i na zvyšování pracovní kázně. Plánovaný objem průmyslové výroby byl od počátku 61

roku do konce dubna překročen o 2,2 % , přírůstek průmyslové výroby představuje proti loňskému roku více než 8 % . Tvorba hrubého důchodu v průmyslových podnicích za první čtvrtletí byla proti podnikovým plánům o 1,3 miliardy korun vyšší, z toho zhruba polovinu představují relativní úspory materiálových nákladů. Dodávky pro tržní fondy se zvýšily proti roku 1965 o 11,7 % . Také podzimní a jarní práce přes ob

tíže s osivy a sadbami proběhly úspěšně. Tyto výsledky musíme ale posuzovat střízlivě a vycházet z toho, že v národním hospodářství stále ještě trvá stav nerovnováhy, že se dosud

nepodařilo dosáhnout obratu v efektivnosti výroby. Ještě pociťujeme důsledky poklesu výroby a národního důchodu v roce 1963, navíc pro

hloubené nepříznivými klimatickými a přírodními podmínkami a kala mitami v letech 1964 a 1965. Hmotné ztráty způsobené přírodními vlivy od XII . sjezdu počítáno ve velkoobchodních cenách představují zhruba 15 miliard Kčs kromě řady dalších důsledků, které narušily ply nulost chodu celého národního hospodářství.

V období po XII. sjezdu pokročily práce na vypracování dlouhodo bých směrů rozvoje naší socialistické společnosti. Mezi rozhodující opa

tření náleží vypracování a postupná realizace zásad zdokonalené sou stavy plánovitého řízení průmyslu a zemědělství a závažné změny v po

stavení a činnosti národních výborů. Sjezdu je také předkládán návrh hlavních směrů hospodářské politiky strany na další období a návrh jejich realizace v období čtvrtého pětiletého plánu.

V politické oblasti přijal ústřední výbor strany na základě usnesení XII . sjezdu řadu opatření pro další rozvoj socialistické státnosti v du chu ústavy Československé socialistické republiky, pro zdokonalení celé naší zastupitelské soustavy, prohlubování socialistické demokra cie, pro upevňování morální a politické jednoty pracujícího lidu, na rodů a národností naší země .

Byl splněn úkol uložený XII. sjezdem ústřednímu výboru projed nat a uzavřít zbývající případy politických procesů z počátku padesá tých let. Jsou vyřešeny a uzavřeny všechny otázky související s ná . pravou křivd , se stranickou i občanskou rehabilitací těch, kdož byli ne

právem postiženi. Ústřední výbor realizoval účinná opatření k dodržo vání leninských principů veškeré činnosti a života strany, státu i celé společnosti.

Plnění a rozpracování linie XII. sjezdu bylo spjato s intenzívní ideo logickou činností, teoretickou i výchovnou prací v duchu marxismu leninismu. Výsledkem této práce je hlubší chápání procesů rozvoje so cialistické společnosti, jejích možností a další upevnění ideové jednoty

strany, politické a morální jednoty našeho lidu. Strana věnovala zvý . šenou pozornost ideologické práci i vzhledem k zostřování ideologic kého boje v mezinárodním měřítku , k pokusům Západu o rozmělňování a narušování základních ideových hodnot našeho socialistického života . Složitým, ale převážně progresívním vývojem procházela oblast kultury 62

V mezinárodní činnosti se Komunistická strana Československa aktivně podílela na úsilí o upevnění akční jednoty mezinárodního revo lučního dělnického hnutí, o rozvoj spolupráce zemí socialistického spo lečenství.

Poskytovali jsme účinnou pomoc protiimperialistickému boji národů,

v prvé řadě vietnamskému lidu, který vede rozhodný boj proti americké agreši, za svobodu a nezávislost své země. Dnes na našem XIII . sjezdu znovu ujišťujeme vietnamský lid naší solidaritou, naší všestrannou pod porou. Soudruzi,

od XII . sjezdu bylo dosaženo mnoha úspěchů v práci strany a lidu .

Dosáhli jsme jich i proto, že jsme se mohli opírat o přátelství , o pro hlubující se spolupráci se Sovětským svazem , o spolupráci se zeměmi socialistického společenství.

Jsme si však zároveň vědomi , že mnoho vážných úkolů při zabezpe čování rozvoje socialistické společnosti je před námi. Poznali jsme ta ké , že do budoucna už nám nemohou vystačit mnohé prostředky, které nám dosud pomáhaly řešit otázky našeho rozvoje. Musíme volit nové

progresívní formy, při jejichž hledání tvořivě vycházíme z učení mar xismu-leninismu, z principů socialistické společnosti, z požadavků vě deckotechnického rozvoje , z podmínek naší země i tendencí vývoje , kterým prochází celé společenství socialistických zemí.

Víme a počítáme s tím, že při prosazování nového vzniknou složité situace, někdy i konflikty se starými návyky, konzervatismem i ne uvědomělostí. Zájmy upevňování a rozvoje naší socialistické společ nosti však vyžadují, abychom rozvážně, ale důsledně postupovali vpřed ,

zdokonalovali řídící činnost, uplatňovali vědu a techniku, rozvíjeli de mokratické formy řízení a správy naší země. S tímto vědomím ústřední výbor přistupoval i k přípravě XIII . sjezdu. V tezích a ve svém dopise ústřední výbor otevřeně předložil k široké

diskusi základní otázky politiky strany na příští období . Diskuse po tvrdila, že naprostá většina pracujících stojí za politikou Komunistické

strany Československa, aktivně se chce podílet na jejím vytváření i na

její realizaci. Naše problémy 1 příští úkoly byly posuzovány kriticky a konstruktivně. Strana v přípravě sjezdu široce využila tvůrčích schop ností našich vědců i zkušeností praxe ze všech úseků stranického i společenského života.

Směry a cíle politiky strany , které projedná a přijme náš XIII. sjezd , budou proto zahrnovat výsledky diskuse , různých rozborů a úvah, vě deckých prací, budou výrazem stupně poznání, k němuž se komunis tická strana jako vedoucí síla naší společnosti dopracovala .

63

HLAVNÍ SMĚRY A ÚKOLY POLITIKY STRANY

Soudruzi a soudružky,

jestliže ve stručnosti máme vyjádřit hlavní směry a úkoly politiky strany pro další období , docházíme k těmto závěrům :

Za prvé : Obsahem veškeré naší činnosti i nadále je upevňování a

další všestranný rozvoj socialistické společnosti. Aniž bychom ztráceli ze zřetele cíle a perspektivy budoucího komunistického uspořádání spo lečnosti, budeme v příštích letech soustřeďovat úsilí všech pracujících na plné, efektivní využití a další rozvíjení materiálních a duchovních

zdrojů socialistické etapy naší společnosti. Tato etapa představuje po měrně dlouhé období, ve kterém půjde o další upevnění a rozvoj socia

listických ekonomických a společenských vztahů, o důsledné uplatnění zákonitosti socialismu.

Za druhé: Pro další rozvoj socialistické společnosti má rozhodující

význam její materiálně technická základna, další rozvoj jejích socia listických výrobních sil . Z toho vycházel ústřední výbor a navrhuje

přijmout pro dlouhodobější orientaci tyto hlavní směry hospodářské politiky strany na příští období :

Zaměřit čtvrtý pětiletý plán na vzestupný rovnoměrný vývoj ná. rodního hospodářství, na obnovení jeho proporcionality, na konsolidaci ekonomiky a posílení hospodářských rezerv. Spolu s hospodárným vy užíváním zdrojů zabezpečíme takové rozdělování výsledků práce, které bude podněcovat vzestupnou tvorbu zdrojů. – Nejdůležitějším předpokladem proporcionálního rozvoje národního

hospodářství je postupně vyrovnat úroveň zemědělství s úrovní prů myslu. K tomu vynaložit přiměřené prostředky, zejména k zabezpečení

rychlého rozvoje služeb pro zemědělství, k posilování zájmu o práci v něm. Využívat prostředků vkládaných do půdy a rostoucího technic kého vybavení jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě, k zabezpečení intenzívní výroby a růstu produktivity práce v zemědělství. Velké úkoly ve využití rezerv a možnosti v tomto směru máme zvláště na Slovensku. -

- V zájmu docílení ekonomicky výhodnější struktury mezi jednotll vými výrobky a výrobními obory je třeba postupně vytvářet předpo klady pro strukturální změny, které budou mít rozhodující význam pro efektivnost výroby. Vedle rozvoje zemědělství jde hlavně o nové zdroje pro energetickou základnu, změny ve strojírenství , rozvoj chemie a za bezpečení výroby spotřebního zboží. Z těchto záměrů vycházet při in

vestiční politice a současně ji orientovat na rychlejší návratnost pro

středků, zvýšení kvality a úrovně výstavby s přednostním uplatněním nové techniky rekonstrukcí a modernizací zvláště v tradičních průmys lových oblastech. Ve vnitřním ekonomickém vývoji klade si strana za úkol zabezpe

čovat posílení harmonického rozvoje oblastí našeho státu, zejména ob lasti pohraniční. Na Slovensku jde hlavně o využití dalších možností 64

Intenzifikace výroby pro rozvoj celé naší ekonomiky. Postupně řešit problémy v hlavním městě Praze, což především znamená podstatné zlepšení údržby domovního majetku, zachování Prahy jako našeho nej významnějšího historického místa, urychlenou rekonstrukci komunikač

ních, dopravních a jiných zařízení nutných k plynulému chodu života v hlavním městě. Nezapomínat ani na význam služeb pro obyvatelstvo , a to nejen v Praze, ale ve všech městech a vesnicích. - Mezi nejzávažnější úkoly patří podporovat všestranný rozvoj vědy

a techniky, účinněji zapojit naše národní hospodářství do vědecké a technické revoluce a zabezpečit, aby se technický rozvoj stal osou per spektivních plánů závodů, podniků, oborů a celého národního hospo

dářství. Ve výzkumu, vývoji a výrobě vytvářet předpoklady pro rychlé uplatnění našich i zahraničních poznatků do výrobní praxe, soustředit

pozornost vědecké a technické základny na nosné obory průmyslu. Na úseku řízení jde především o dopracování a rozhodnější uplat ňování zdokonalené soustavy plánovitého řízení v celém národním hos podářství od příštího roku. Tím budou vytvořeny předpoklady pro účin nější jednotné ekonomické řízení, vedoucí k hlubšímu souladu spole čenských, podnikových a osobních zájmů na kvalitní práci , na výrobě.

V souladu se zájmy pracujících prosazovat uplatnění těchto principů řízení uvnitř každého podniku, na každém pracovišti ' tak, aby se pro sazení hlavních směrů hospodářské politiky stalo celonárodním zájmem a záležitostí nás všech. Je třeba rozvinout socialistické podnikání výrobních hospodářských jednotek a podniků na zásadách rentability, odstraňovat dotace nerentabilních výrob. Na podporu toho všeho zesílit

i politickou a společenskou aktivitu všech organizací, zejména odborů . V závislosti na materiálním vývoji a na jeho podpoře bude se dále

rozvíjet i životní úroveň, především ty složky, které vyjadřují bezpro střední podíl na pracovních zásluhách, přičemž ovšem musíme ve mzdo vé politice více diferencovat obdobně jako v nabídce zboží a služeb. Předpokládá se přiměřeně krýt růst společenské spotřeby a zabezpe

čení sociálních vymožeností. Zajišťovat rozvoj bytové výstavby, služeb a posilovat vytváření zdravého životního prostředí. Zabezpečit postup ně podle vývoje národního hospodářství do roku 1970 přechod na 40 hodinovou 42hodinovou pracovní dobu. Dalším úkolem je zvýšit mezinárodní dělbu práce. Základ všestran ně rozvíjející se spolupráce vidíme i nadále v našich vzájemných vzta zích se Sovětským svazem. Těžiště spolupráce spatřujeme do budoucna ve spolupráci zemí socialistického tábora , zejména Rady vzájemné hos

podářské pomoci, na jejíž činnosti se budeme i nadále aktivně podílet. Budeme pokračovat v hospodářské spolupráci s rozvojovými zeměmi

a v účelném rozvíjení obchodu s vyspělými kapitalistickými státy. Ne zbytnou podmínkou našeho účinnějšího zapojení do mezinárodní dělby práce je pozvednout v soutěži s vyspělými zahraničními výrobci tech nickou a ekonomickou úroveň naší výroby . Za třetí : Vedoucí silou naší společnosti zůstává i nadále dělnická 3 Sborník

65

třída a politickým základem státu je její svazek s družstevním rolnic tvem a socialistickou inteligencí. Obsahem dalšího rozvoje socialistic

kých společenských vztahů je upevňování tohoto svazku , stálé vzá jemné sbližování dělníků, rolníků a inteligence. Na základě příznivých předpokladů vytvořených socialistickým rozvojem vzájemných vztahů Čechů a Slováků je nutné napomáhat k dalšímu upevňování bratrské jednoty a ke sbližování národů a národností naší země.

V rozvoji státu a prohlubování socialistické demokracie je základním úkolem uvést do života opatření ke zvýšení úlohy a působnosti národ ních výborů. To bude významný krok k větší účasti a iniciativě pracu

jících při řízení a správě země, který posílí odpovědnost každého ob čana za rozvoj společnosti a povede i ke zlepšení péče o potřeby lidu. I nadále budeme zkvalitňovat veškerou činnost všech orgánů státního

i hospodářského řízení a jejich organizaci. Za čtvrté: V oblasti ideologie zůstává nadále naším hlavním úkolem

výchova našich pracujících, zejména pak mladé generace, v duchu marxismu-leninismu, socialistického vlastenectví a proletářského inter nacionalismu. S tím je spjato úsilí o tvůrčí rozvoj marxismu-leninismu, rozpracování aktuálních problémů rozvoje naší společnosti, boj za čis totu marxismu-leninismu, proti buržoazni ideologii a morálce, všem 11

beralistickým a dogmatickým tendencím, které deformují revoluční a třídní podstatu komunistické ideologie. Za páté : Základním předpokladem pro úspěšný rozvoj naší společ nosti je další prohlubování vedoucí úlohy strany ve všech oblastech

společenského života, politice, ekonomice i ideologii. Stranické orgány a organizace na všech stupních musí zdokonalit svou poznávací, řídící a organizátorskou funkci, na základě vědeckého poznání hlouběji ovliv

ňovat společenské procesy, zkvalitňovat kádrovou práci, soustavně upevňovat své spojení s pracujícími, znát jejich názory, oprávněné po třeby. To vyžaduje , aby se také všichni členové strany a všechny stra nické organizace s plnou odpovědnosti a aktivitou podíleli na práci

strany, na uskutečňování její politiky. Za šesté : V oblasti zahraniční politiky vystupuje do popředí nutnost boje proti agresívním činům imperialismu, zejména za zastavení agrese Spojených států amerických ve Vietnamu, úsilí o realizaci leninské po litiky mírového soužití, zajištění míru a dorozumění mezi národy. Na dále budeme opírat bezpečnost a jistotu Československé socialistické republiky o přátelství a spojenectví se Svazem sovětských socialistic kých republik a zeměmi světového socialistického společenství. Budeme podporovat národně osvobozenecké hnutí, rozšiřovat přátelské vztahy s pokrokovými silami a rozvíjet spolupráci s rozvojovými zeměmi. Na še strana bude usilovat o upevnění jednoty mezinárodního dělnického

hnutí na zásadách marxismu-leninismu a proletářského internaciona lismu.

Vzhledem k současnému vývoji mezinárodní situace považujeme za nutné i nadále věnovat péči obraně naší země. 66

PETILETY PLAN HOSPODARSKEHO ROZVOJE

Soudruzi ,

první fází konkretizace a uskutečňování hlavních směrů hospodář

ské politiky strany na příští období jsou úkoly čtvrtého pětiletého plá nu. Především nutno říci, že ačkoliv si práce na přípravě čtvrté pěti letky vyžádaly mnoho úsilí, není ještě možné předložit sjezdu plán

zcela vyrovnaný. V důsledku závažných věcných problémů a vnějších vlivů, jež měly nepříznivý dopad na naši ekonomiku, nepodařilo se v minulých letech sestavit sedmiletý plán a naše národní hospodářství

jsme museli řídit ročními plány. Zčásti tyto obtíže přetrvávají i při vy pracovávání pětiletého plánu a pramení jak z dosavadní nevyrovna nosti v národním hospodářství, tak z toho, že podniky, národní výbory i ministerstva v důsledku přežívání návyků z dřívější soustavy řízení, ale i z nepochopení celkového stavu národního hospodářství kladou neúměrné požadavky na celospolečenské zdroje. Letošní dubnové plénum ústředního výboru vyslovilo požadavek , aby

plán na léta 1966–1970 odpovídal vytyčeným základním směrům hos podářského rozvoje a zejména rychlejším tempem růstu národního dů chodu zabezpečoval rostoucí potřeby společnosti. Položilo důraz na urychlení tvorby zdrojů při postupné konsolidaci a rekonstrukci národ ního hospodářství a uplatňování principů a nástrojů zdokonalené sou stavy plánovitého řízení. Jestliže v posledních letech byla obnovena tempa výroby, pak nyní musíme pokročit dále : obnovit tempo růstu

produktivity práce a zabezpečit celkový vzestup efektivnosti národního hospodářství tak, aby se projevil v optimálním přírůstku národního dů chodu.

Předpokládáme, že do roku 1970 by mohlo proti roku 1965 dojít k dal

šímu růstu osobní spotřeby o 17–18 % a společenské spotřeby o 19 až 20 % . Podil akumulace do základních fondů zůstane zhruba na dnešní

úrovni. Abychom těchto proporcí dosáhli, je třeba zvýšit tvorbu ná rodního důchodu o 22--24 % . Proto je mimořádně naléhavé zastavit

další růst výrobní spotřeby a zvýšit produktivitu práce ve výrobní sféře v pětiletce asi o 22–23 % . Těžištěm tohoto rozvoje bude i do budoucna hlavně průmysl. Před

pokládá se, že jeho čistá produkce vzroste asi o 28–30 % . O efektiv nosti průmyslového rozvoje bude do značné míry rozhodovat využití

nejmohutnějšího celku naší ekonomiky, metalurgie a strojírenství. V souladu s vědeckým a technickým pokrokem budeme stále v před stihu rozvíjet strojírenství jak v zájmu technické rekonstrukce a moder

nizace naší výrobní základny a zabezpečení spotřebního zboží pro vnitř ní trh , tak také jako naše nejdůležitější exportní odvětví. Lepším zhod nocením kovů, intenzifikací výrobního procesu, rekonstrukcí a moder

nizací výroby v existujících závodech by se měla zvýšit produkce stro jírenství do roku 1970 asi o 43 % . 67

Průmysl musí krýt potřeby vnitřního a zahraničního obchodu vysoce efektivními dodávkami na patřičné technické a ekonomické úrovni ,

což zvláště platí pro výrobky z domácích surovin , jejichž podíl na za hraničním obchodu se musí zvyšovat. Je třeba dále ověřovat perspek tivnost jednotlivých oborů a výrobků a na ty pak soustředit Investiční výstavbu, zabezpečit jejich modernizaci a rekonstrukci , výzkum a vývoj . Zdrojem pro výrobu elektrické energie zůstane pro nejbližší deseti

letí převážně hnědé uhlí, těžené povrchovým způsobem. S existujícími zásobami je však třeba zacházet hospodárně, výstavbou elektráren s vel kými agregáty snižovat spotřebu paliva , zdokonalovat přenosová zaří zení a současně zabezpečovat teplofikaci měst. Postupně budeme pře

devším ve spolupráci se Sovětským svazem rozvíjet jadernou energe tiku, která bude znamenat nejen budoucí modernizaci energetiky, ale vyvolává již dnes kvalitativní změny ve výrobě zejména ve strojí renství .

Domácí surovinovou základnu je třeba využívat efektivněji než do sud. Týká se to zejména těžby, úpravy a zpracování kaolínu, sklářských a slévárenských písků, jílů, lupků, magnezitu a dalších surovin pro

sklářský , keramický , hutnický průmysl a výrobu stavebních hmot. K to mu by mělo přispět í účelné vyřešení silikátového průmyslu. Totéž se týká i lepšího využití dřevní hmoty. Těžbu rud Železných a barevných kovů soustředit na ložiska, která umožní dosáhnout nákladů srovna telných s cenou dovážených rud. Důležité úkoly bude mít stavební výroba . Počítáme se zvýšením ob

jemu stavebních prací asi o 24 % , s větším podílem generálních oprav a údržby. Cestou k tomu musí být i další zprůmyslnění stavební výroby ,

používání moderních stavebních metod, nových materiálů a vyšší vý. roba stavebních materiálů a dílců i pro zásobování vnitřního trhu. Je

nutno zkvalitnit výstavbu a její organizaci , na jejíž nízkou úroveň si právem i v diskusi pracující stěžovali . Musíme se vší rozhodnosti uplat nit ekonomické sankce vůči stavebním podnikům, které odváději ne

kvalitní práci , hlavně v bytové výstavbě, a připravují lidem potíže a způsobují nadměrné výdaje na údržbu a opravy.

Strojírenství a stavebnictví ponesou hlavní tíhu investiční výstavby i změn ve struktuře národního hospodářství ve směru vědeckého a technického pokroku .

Tyto základní strukturální změny jsou spojeny s využitím a zpraco váním sovětské nafty, jejíž dodávky v roce 1970 dosáhnou zhruba 10

miliónů tun, to je dvojnásobku nynější úrovně. To bude mít pro nás zá sadní význam, neboť se výrazně změní skladba paliv, umožní se racio nalizace energetiky, výroby a postupně i lepší hygienické vytápění v domácnostech. Elektrifikace, dieselizace a rozsáhlá technická a eko nomická rekonstrukce železniční dopravy umožní omezit parní trakci

na necelých 10 % . Chemické produkty získané z nafty a plynu dovoli l'ozvinout tak významné obory , jako je výroba plastických hmot, umě

lých vláken, hnojiv a dalších chemických prostředků pro zemědělství. 68

Tyto změny zároveň významně přispějí k ozdravění pracovního a život ního prostředí . Předpokládá se , že na tyto velmi rozsáhlé, technicky i finančně ná

ročné změny vynaložíme zhruba 40 miliard korun investic, které se nám ovšem v mnohonásobné míře a v poměrně krátké době vrátí po zději .

V pětiletce rovněž počítáme s postupnou rekonstrukcí našeho tradič

ního zpracovatelského průmyslu - potravinářství a spotřebního prů myslu. To povede nejen ke zvýšení a zkvalitnění produkce, ale i k vy

tvoření lepšího pracovního prostředí zejména pro ženy. Tato odvětví

budou postupně vybavena moderními stroji, aby se urychlovala obměna sortimentu výroby spotřebního zboží a byly lépe zajišťovány rostoucí požadavky domácího a zahraničního trhu. Potravinářský průmysl roz šíří výrobu polopřipravených jídel a pomůže zvýšit kulturní a ekono mickou úroveň prodeje i veřejného stravování. Provádění strukturálních změn v národním hospodářství záleží v ros

toucí míře na investiční výstavbě, kterou je třeba rozvíjet podle přís ných kritérií dlouhodobé efektivnosti. To vyžaduje především zabezpe

čit plné využití již vybudovaných kapacit intenzifikací a modernizací zastaralých úseků výroby s cílem soustředit prostředky na rozvoj per spektivních oborů a výrob. Přitom považujeme za správné přednostně modernizovat závody se stabilizovanými, kvalifikovanými pracovními

kolektivy a využít bytové výstavby k zabezpečení dostatku pracovníků pro nově vybudované, avšak dosud nevyužité kapacity . Větší pozornost budeme muset věnovat posílení investiční výstavby v nevýrobní sféře a pro vytváření zdravého životního prostředí.

Naší investiční politikou a za pomoci zdokonalené soustavy řízení musíme prosadit, aby investice i rekonstrukce byly prováděny na vy soké technické úrovni, aby se dále zvyšoval podíl strojních investic, snižovala nadměrná rozestavěnost a byly odstraňovány i ostatní dlouho době působící neduhy ve výstavbě. CESTY

V ZESTUPU

ZEMĚDĚLSKE

VÝROBY

Soudruzi,

mezi hlavní úkoly příštího období i nadále patří zabezpečení rozvoje zemědělství. Pri našich opatřeních v rozvoji zemědělské výroby mu

síme vycházet z toho, že základem pro politiku strany na úseku země dělství jsou jeho dvě organizační formy : státní statky a jednotná země dělská družstva. I nadále zůstáváme u usnesení XII. sjezdu postupně vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu. Obsahem této zá kladní direktivy je intenzifikace zemědělské výroby za pomoci vědy a vybavování zemědělské výroby kvalitními výkonnými stroji a zaříze

ními. To předpokládá podstatný růst účinnějších výrobních prostředků, 69

rychlejší zavádění komplexních výrobních technologií a průmyslových

metod organizace výroby a práce, jakož i zvýšení životní úrovně pra cujících v zemědělství.

Pozvednutí úrovně zemědělské výroby je naprosto nezbytné vzhledem k významu zemědělství a jeho nezaměnitelnosti v celém společenském

reprodukčním procesu. Další vzestup životní úrovně obyvatelstva naší země je těsně spjat s růstem vlastní zemědělské výroby. Hlavní cestou v rozvoji zemědělství v naší zemi je docenění půdy

jako základního výrobního prostředku a intenzifikace jak rostlinné, tak živočišné výroby .

V období od XII. sjezdu se podařilo spolu s další konsolidací země

dělských podniků zvýšit výrobu a tržní produkci některých hlavních zemědělských výrobků, což mělo příznivý vliv na uspokojování rostoucí

spotřeby a stabilizaci trhu potravin. Kromě zvýšeného úsilí pracujících v zemědělství měla na růst tržní produkce značný vliv opatření schvá lená ústředním výborem strany k rozvoji materiálně technické základ ny, zvýšené dodávky průmyslových hnojiv a potřebné dovozy krmiv. Rovněž růst hmotné zainteresovanosti , zejména úprava nákupních cen , zavedení prémií, zvýšení mezd ve státním sektoru zemědělství,

zlepšení sociálního a důchodového zabezpečení družstevníků v pod statné míře příznivě ovlivnily rozvoj zemědělské výroby. Prostředky vynaložené od posledního sjezdu na zvýšení hmotné zainteresovanosti představují jen u družstev a jednotlivě hospodařících rolníků zvýšení prostředků ve výši zhruba o dvě miliardy korun ročně.

Orientace na další zvyšování zemědělské výroby se opírá o maxi mální využití výrobních podmínek státních statků a jednotných země dělských družstev. Ve čtvrté pětiletce se má zemědělská výroba zvýšit

o 15 % a tržní produkce o 19 % . Návrhy přihlížejí ke skutečně dosaho vaným tempům vývoje v posledních letech, jsou velmi náročné, avšak

z hlediska potřeb společnosti naprosto nezbytné. Z toho také musí vy. cházet příslušné státní i hospodářské orgány při jejich zabezpečování. Opatření, která byla v období po XII. sjezdu již uskutečněna, vytvá

řejí spolu se zdokonalenou soustavou řízení zemědělství příznivé pod mínky k tomu, aby i zemědělství přešlo k efektivnímu způsobu rozvoje . Základem rozvoje našeho zemědělství zůstává i nadále přednostní

růst rostlinné produkce. Zkušenosti ukazují, že vyrovnaným vztahům mezi úrovní rostlinné a živočišné výroby stále ještě není v zeměděl ských podnicích ani v závodech dodávajících zemědělství výrobní pro. středky věnována náležitá pozornost. Sladěný rozvoj rostlinné a živo čišné výroby umožní nejen plnit úkoly v tržní produkci, ale vytváří předpoklady i k zajištění potřebných rezerv, což je základem dlouho dobé stability zemědělského odvětví.

Vezmeme-li roční celostátní průměr rostlinné výroby, pak množství, které v současné době nakupujeme do státních fondů , je vyprodukováno zhruba na jedné třetině orné půdy. To znamená, že více než 60 %

orné půdy a veškeré louky a pastviny slouží kromě zajištění naturálií, 70

1

osiv a sadby jako krmivová základna živočišné výroby. Nejúčelnější využití těchto ploch předpokládá, aby si zemědělské podniky uspořádaly co nejefektivnější využití půdního fondu k získání maximálního množ ství krmiv a vytvoření rezerv. Realizace hlavních směrů rozvoje zemědělství v dalších letech vyža duje uskutečnění kvalitativních změn v jeho materiálně technické zá

kladně, což je především úkolem průmyslu a služeb. Pracovníci v ze mědělství však nesmějí zapomínat, že mezi výrobní zdroje nepatří jen

dodávky z průmyslu a dovozu, ale především půda, kvalitní odrůdy osiv a sadby, hospodářská zvířata a další prostředky vyráběné v samém zemědělství .

Významným činitelem celkového rozvoje hospodaření jednotných ze mědělských družstev se musí stát rozvoj družstevní demokracie. Zku šenosti ukazují, že družstevnictví má u nás veliké , dosud možnosti. Sama družstevní demokracie je velkým zdrojem lidí, vytváří podmínky pro bezprostřední vztah k výrobním kům a k výsledkům výroby. Všichni členové družstev by si

nevyužité iniciativy prostřed měli sou

časně v plné míře uvědomit, s jak rozsáhlými základními fondy hos podaří, i velkou odpovědnost vůči společnosti za jejich efektivní využití. To se vztahuje nejen na zemědělská , ale také na výrobní i spotřební družstva .

Počítáme také s dalším plánovitým uskutečňováním ekonomicky ačelné specializace a koncentrace zemědělských podniků, s prohlubo váním dělby práce, což vyžaduje zlepšení organizace podniků a zvýše ní úrovně jejich řízení. Rozvíjet se budou kooperační vztahy nejen mezi podniky uvnitř zemědělství, ale ukáže se i nutnost daleko širšího sepětí zemědělských a průmyslových podniků, jež může být vymezeno na zá kladě dvoustranné dohody smluvně. Za určitých , oboustranně výhod ných podmínek může vést až k vytvoření zemědělsko -průmyslového

komplexu kombinátního typu. Stále více se 1 v zemědělství stává výrobní silou věda a technika.

Její vliv je však třeba spatřovat nejen v progresívních technologických změnách v rostlinné a živočišné výrobě, ale v celé organizaci výroby

zemědělského podniku i ve vztazích mezi zemědělstvím a ostatními

odvětvími národního hospodářství. Proto také úkol vyrovnání zeměděl ství na úroveň průmyslu, jak jsme jej formulovali na XII. sjezdu , ne zahrnuje jen oblast vlastního zemědělství, ale má širší dosah, dotýka jící se celého národního hospodářství. Nesmíme ovšem zapomínat, že všechny tyto úkoly budou zabezpečo

vat lidé. Proto budeme podporovat v závislosti na možnostech hmotnou zainteresovanost v zemědělství především těch pracovníků , kteří roz

hodujícím způsobem ovlivňují výsledky ve výrobě. Zvyšování odměn je ve značné míře závislé také na úrovni nákladů v zemědělství. V příš tích letech je nezbytné dosáhnout podstatného zvýšení účinnosti mate riálových vkladů, a to jak zvýšením technické úrovně základních i oběž 71

ných prostředků, tak i jejich hospodárným využitím v zemědělských závodech,

Současně do budoucna počítáme s postupným odstraňováním rozdílů v pracovních a životních podmínkách mezi zemědělstvím a průmyslem

výstavbou nejméně 70 000 bytových jednotek pro zemědělské rodiny , posilováním sociálního zabezpečení a dalšími nutnými opatřeními. Vývoj zemědělství bezesporu ovlivní i změny v dosavadním charak teru našeho osídlení. Strana přijala zásady k řešení tohoto procesu.

Chápe jej ovšem jako dlouhodobý proces , a proto je vážná chyba, jest liže v praxi dochází k jednostranným a nerozvážným opatřením , která

vyvolávají oprávněnou kritiku obyvatel v malých obcích . Je pochopitel né, že v příštích letech budeme prostředky na bytovou výstavbu a ze jména na občanské vybavení soustředovat především do velkých obcí, které tvoří ekonomická a společenská centra na venkově. To však v žádném případě neznamená, že jsme pro vysídlení malých obcí nebo proti tomu, aby si zde občané stavěli rodinné domky .

Stále větším a významnějším činitelem nezbytným pro národní hos podářství i pro život obyvatelstva je voda. Její důležitost i nutnost účel

ného hospodaření s vodou jsme zdůraznili již vytvořením Ústřední sprá vy vodního hospodářství. Skutečností je, že již dnes máme vody nedo statek , který se bude v příštích letech ještě stupňovat. Tím naléhavěji vystupují do popředí nutná opatření, která budeme muset provést v zá jmu co nejúčelnějšího využívání vody, jako je výstavba nádrží nebo

akce k podstatnému zlepšení čistoty vod. REALIZACE ZDOKONALENÉ SOUSTAVY Ř I ZENI HOSPODÁŘSTVI

Celková situace v národním hospodářství, skutečnost , že se stále ne daří účinně překonávat extenzitu vývoje, podnítila rozhodnutí o urych

leném zavádění zásad zdokonalené soustavy řízení od počátku příštího roku, aby se v celé ekonomice a zejména v podnicích více povzbudil zájem na efektivní výrobě a práci. Máme nyní za sebou rok zkušebního ověřování některých principů zdokonalené soustavy řízení. Od počátku letošního roku ji v širším rozsahu zavádíme v našem průmyslu a stavebnictví. Rozvíjení nové soustavy bude mít bezesporu vliv na ozdravění ekono

mického vývoje, nedojde však k tomu automaticky . Ve veřejnosti jsou ve značné míře rozšířeny nesprávné představy o tom, že již zavedením

zdokonalené soustavy plánovitého řízení se vše radikálně změní, že podniky si budou libovolně určovat ceny , aby měly vysoký zisk , že mzdy půjdou automaticky nahoru a podobně. Je třeba si uvědomit , že úspěch budeme mít jen tehdy , jestliže orgány hospodářského řízení budou uplatňovat ekonomickou politiku odpovídající duchu nové sou 72

stavy a jestliže na všech stupních řízení dokážeme nekompromisně řešit nedorozumění a jistě i konflikty , které uplatňování nové soustavy při nese.

Po řadu let bylo například sestavování i plnění plánu na všech stup ních řízení provázeno smlouváním, nadsazováním požadavků, skrývá

ním rezerv a podobnými »metodami«. Stal se z toho určitý návyk , který hned tak nebude překonán, který však je v rozporu se zásadami zdo konalené soustavy řízení, s jejími ekonomickými principy a pravidly . Jejich plné uplatňování se projeví jak v pozitivních, tak i v možných negativních dopadech v podnicích podle výsledků jejich práce. Nebude

už tak jako dosud možné vyrovnávat na úkor dobře hospodařících pod niků výsledky těch, které zůstaly pod průměrem, nesplnily úkoly , kte ré v plánu přijaly , a měly pro to podmínky . Druhým možným zdrojem nedorozumění a rozporů je důsledné uplat nění hmotné zainteresovanosti pracujících. V minulosti se rozšířily ni velizační tendence v odměňování práce, teď však musíme prosadit větší diferenciaci průměrných mezd mezi jednotlivci, ale i mezi podniky a

závody podle dosažených výsledků, podle složitosti, kvality a důležitosti práce .

Obdobně financování investic z vlastních prostředků podniků a z úvě

rů podtrhne plnou odpovědnost podniků za efektivnost investic a bude mít v případě neefektivních a nadbytečných investic za následek sníže

ní důchodů podniků. Tím , že se uvedla v život soustava nástrojů pro od stranění dnešní odtrženosti cen výroby a cen trhu, začne se uplatňovat postupně tlak domácího a zahraničního trhu na výrobu. To všechno musíme mít na zřeteli , počítat s tím , že nová situace bude

klást nové a mnohem vyšší nároky na práci všech hospodářských orgá nů a institucí státu, Národní fronty, Revolučního odborového hnutí i na práci strany.

Zdokonalená soustava řízení je spojena s přechodem na ekonomicky spravedlivější a tím i účinnější systém podnikové zainteresovanosti. Jde

nám o to, aby si podniky na své potřeby skutečně musely vydělávat, aby dosahovaly vyšších důchodů pouze tehdy , dokáží-li zvyšovat technickou a ekonomickou úroveň, vyrábět levněji a nabízet dokonalejší výrobky . První krok k novému pojetí podnikové zainteresovanosti jsme učinili v letošním roce. Odstranili jsme direktivní mzdové ukazatele a čerpání mzdových fondů podle plnění objemových ukazatelů plánu a začala pla

tit předem stanovená pravidla rozdělování důchodů podniků mezi státní rozpočet a podnikové potřeby . Skutečné výsledky nás však zatím ne uspokojují, zvláště pokud jde o konstrukci odvodů do státního rozpo čtu, která je zatím nedokonalá. Vzhledem k tomu , že dosud působí řada prvků dřívější soustavy říze ní, nezmizely ani spekulace s tvorbou plánu, zakrývání rezerv, licitační vymáhání centrálních prostředků a podobně , což oslabuje funkci plánu jako základního nástroje řízení. Je vidět, že pouhé vyhlášení nových opatření ještě není zárukou obratu a že ve správném chápání obsahu 73

změn v řízení zaostávají jak centrální orgány, tak i podniky a závody.

Centrální orgány musí dělat obezřetnou politiku a zajištovat pro středky pro celospolečenské potřeby tak, aby podniky pocítily , že ve

zdokonalené soustavě se jim iniciativa i každé zlepšení skutečně vy platí a přinese jim větší důchody.

Hospodářská politika našeho státu bude přísně postihovat každý pro jev ekonomické zaostalosti. Bude jen ku prospěchu celé společnosti, jestliže podniky s vysokou technickou a ekonomickou úrovní budou mít lepší rozvojové perspektivy a zaplatí svým pracovníkům i vyšší odměny.

Naše ekonomika je v situaci, která vyžaduje rozhodně překonávat ekonomickou zaostalost, ať už její příčinou je technická zaostalost , nebo

zaostalost v organizaci výroby, spočívající v nedostatečné schopnosti dobře organizovat výrobní proces tak, aby byly plně využity výrobní

prostředky i pracovní čas. V řadě odvětví máme nedostatek pracovníků, a proto si nemůžeme dovolit je neúčelně vázat.

Vyřešení těchto problémů vyžaduje, aby vědecké řízení bylo uplatňo váno na všech stupních, aby bylo dovedeno od racionalizace správy až

po racionální vnitropodnikové řízení a organizaci výroby. Urychlené zavádění zdokonalené soustavy je závislé na tom , jak se podaří řešit cenovou problematiku. Existují stále představy, že v no

vých podmínkách budou monopolní výrobci diktovat ceny a vytvářet si tak pro sebe výhodné podmínky pro růst důchodu. Ve skutečnosti je tomu naopak, cena musí určovat společensky únosnou výši nákladů, které je možno na ten který výrobek vynaložit. Orgány centrálního

hospodářského řízení musí právě takovou cenovou politiku prosazovat a uplatňovat vůči podnikům . Již z toho, co jsem uvedl, je zřejmé, že vzrostou nároky vůči ústředním orgánům v provádění hospodářské politiky strany. Jde například o kon

trolu cenového pohybu, vytváření stability cenové hladiny, o postih ce nových spekulací, opatření proti negativním stránkám monopolního po

stavení dodavatelů a tak dále. Jde však též o správné uplatnění jednoty plánu a trhu tak, aby byl zajišťován rovnoměrný vývoj naší ekonomi. ky a zabezpečovány společenskoekonomické cíle. Zdokonalená soustava řízení bude postupně zavedena do celé mate riální sféry naší společnosti. Na základě principů platných v celém národním hospodářství byly

přijaty změny v plánovitém řízení a organizaci zemědělství. Respektují současně zvláštností zemědělské výroby dané především jejím biolo gickým charakterem a těsným sepětím s přírodními podmínkami, dvěma formami socialistického

vlastnictví i dosavadní obecně nižší

úrovní výrobních sil ve srovnání s průmyslem. Nutnost dát soustavou řízení větší prostor pro samostatnost rozhodo

vání a iniciativu podniků je v zemědělství zdůrazněna tím, že na pod může účinně reagovat minky výroby měnící se i v průběhu roku jen bezprostřední výrobce, hmotně zainteresovaný na výsledcích hospo dateni. Soustava ekonomických nástrojů s tím počítá a vytváří rovněž 74

předpoklady pro ekonomicky účinnější rovnoprávné dodavatelsko -od běratelské vztahy , respektující význam zemědělství ve vztazích k ostat ním odvětvím národního hospodářství. Vhodné spojení plánu a nástrojů nepřímého řízení umožní uplatnit í v zemědělství takovou .soustavu, která vytvoří dostatečný prostor pro

lepší uspokojování potřeb společnosti. Bez dosažení obratu ve vývoji zemědělství nelze trvale konsolidovat národní hospodářství. Na druhé straně však zároveň bez řádného zabezpečování objektivních potřeb rozvoje zemědělství ostatními odvětvími není obrat ve vývoji zeměděl ství myslitelný . Velký význam přikládáme rovněž připravovanému zdokonalení sou stavy plánovitého řízení v dopravě.

Důležité bude vlastní dopracování čtvrtého pětiletého plánu, kde je potřeba zdůraznit, že klíčové místo v celé čtvrté pětiletce bude mít do

značné míry nadcházející rok 1967. Je to dáno tím, že v něm zvlášť vy stupují do popředí některé rozporné stránky dřívějšího vývoje naší eko

nomiky , které se projevují v tlaku na další růst výroby a dovozu, při čemž tempo mobilizace rezerv nedosahuje takového stupně, jak by bylo zapotřebí. Nedořešené rozpory v plánu na letošní rok , zejména v oblasti zahraničního obchodu a v . tempu růstu národního důchodu, který do

savadním asi 2,5% přírůstkem je pod plánovaným průměrem celé pěti letky, oslabují vytvoření spolehlivé základny dalšího rozvoje. Proto je třeba pětiletý plán souběžně dále propracovávat v centrálních orgánech i v podnicích a vytvářet v podnikové sféře předpoklady pro další urych lení tvorby zdrojů . Soudruzi,

jak jsem již zdůraznil, jsme na počátku významných změn . Prodělá váme je nejen v metodách řízení, ale i v ekonomickém myšlení a zejmé

na pak v metodách a obsahu hospodářské politiky socialistického státu. Tyto změny přesahují oblast ekonomiky. Jsou součástí úsilí strany o zvědečtění řízení celé naší společnosti . Povedou k dalšímu prohlou bení socialistické demokracie a k lepšímu využití socialistických výrob

ních sil zapojením národního hospodářství do nastupující vědecko technické revoluce. Uplatnění a prosazení zdokonalené soustavy do ži vota vyžaduje pevné a jednotné politické a ekonomické vedení z centra při dalším rozvoji účasti lidí na řešení výrobních a celospolečenských problémů, pro které vytváří nové možnosti.

Podobně jako u nás probíhají i v řadě dalších socialistických zemí změny dosavadních metod a forem plánování a řízení, které mají pod pořit úsilí o intenzifikaci rozvoje národního hospodářství. Tak se na plňuje Leninova myšlenka, že teprve řada zemí přecházejících k socia lismu propracuje nejvhodnější formy a metody socialistické výstavby. Toto úsilí se projevuje hledáním nových cest k rozvíjení hospodářské, vědecké a technické spolupráce. Bude účelné při různosti přístupu a 75

pestrosti forem s přihlédnutím ke stupni zainteresovanosti zúčastněných

socialistických států nové zkušenosti plně využít. Československá socialistická republika je pevnou součástí světového společenství socialistických zemí a aktivním členem Rady vzájemné hospodářské pomoci. Tím jsou v rozhodující míře určovány vnější pod

mínky naší ekonomické, vědecké a technické spolupráce. Z toho vychá zíme i při stanovení příštích směrů rozvoje národního hospodářství. Vzájemné hospodářské, vědecké a technické spolupráci věnujeme mi mořádnou pozornost, avšak přes určité kladné výsledky jsou dosud ve liké nevyužité možnosti. Stojí před námi úkol dosáhnout výraznějšího

pokroku ve specializaci, jsou málo využívány možnosti výrobní koope race, nedostatečně se soustřeďují síly vědy a výzkumu ke zvýšení tech nické úrovně výrobků.

Řešení těchto otázek má pro rozvoj naší ekonomiky základní vý. znam. Jsme si vědomi toho, že vývoj socialistického společenství přes ohromný , v historii lidstva nevídaný růst národního hospodářství je

ovlivněn dosud existujícími rozdíly v úrovni ekonomik jednotlivých ze mi. Je ovšem naším společným zájmem posuzovat problémy vzájemné spolupráce nikoliv jen očima dneška , ale očima budoucího vývoje.

Hlavním pilířem vnějších hospodářských a vědeckotechnických sty- ' ků naší republiky byly a jsou ve stále rostoucí míře naše vztahy k So větskému svazu, které budeme dále všestranně rozvíjet. Tato soudruž ská spolupráce, jež se projevuje i ve velkém rozsahu vzájemné výměny zboží, nám současně dává jistotu pro vývoj základních odvětví našeho průmyslu .

V budoucnosti půjde o rozvoj nových forem spolupráce, které pove dou ke zvýšení vzájemné výhodnosti . Nutno předpokládat, že budeme

postupně dovážet některé suroviny a materiály ve zvýšeném stupni zpracování, například železnorudné pelety , podílet se na rozvoji ně kterých pro nás potřebných surovin a materiálových zdrojů Sovětského svazu a podobně .

Vedle dělby práce a obchodu se socialistickými zeměmi budeme i na dále rozvíjet hospodářské , vědecké a technické styky s ostatními ze měmi .

Prokázali jsme již mnohokrát, a to nejen slovy , svou solidaritu se zeměmi, jež bojují za osvobození z koloniální nadvlády nebo již vstou pily na cestu nezávislého vývoje. Budeme i nadále podle svých sil a

možností podporovat snahu těchto zemí o vymanění z ekonomických pout, jimiž je svazují staré kapitalistické metropole, o posílení jejich

národního hospodářství. Budeme pokračovat v rozšiřování hospodář ských styků, poskytovat jim technickou pomoc a zejména rozvíjet ob chod na základě respektování vzájemných potřeb a vzájemné výhod nosti.

Domníváme se, že existují značné možnosti pro rozvoj obchodu i s vy spělými kapitalistickými státy v oblasti základních surovin, materiala, strojů a zařízení i v oblasti spotřebního zboží. Zde však mnoho záleží 78

jednak na naší obchodní zdatnosti a také na odbourání ekonomických

a mimoekonomických zábran , kterými tyto státy brzdí rozvoj hospodár ských , obchodních i vědeckotechnických vztahů. Z naší strany je při využívání výsledků vědy a techniky v kapitalistických zemích důležité to , abychom nikdy nepustili ze zřetele socialistické zásady našeho ži vota a naše komunistické cíle .

Základem našich vnějších ekonomických vztahů je zahraniční ob chod. V uplynulém období se v něm koncentrovaně odrážely vnitřní pro blémy naší ekonomiky. Zatím se nedaří plně využít zahraniční obchod ke zvýšené efektivnosti národního hospodářství. Předpoklady pro to vytváříme těsnějším sepětím naší výroby se zahraničním obchodem , jak to vyplývá ze zdokonalené soustavy řízení. Současně je třeba, aby se zlepšila práce zahraničního obchodu . ROST ZIVOTNI UROVNE

Výsledky hospodářského rozvoje , účinnost řízení a efektivnost zapoje ní do mezinárodní dělby práce podmiňují další růst životní úrovně. Ne můžeme jej ovšem chápat jednostranně jenom jako výsledek ekonomic kého vývoje. Růst životní úrovně má také zpětný vliv na další rozvoj vý . robních sil země.

Proto bude nutno důsledněji uplatňovat základní princip rozdělování

podle práce a harmonický rozvoj všech složek životní úrovně. Půjde tedy nejen o zvyšování spotřeby , ale též o postupné kvalitativní změny , zejména v životním prostředí a stylu života našich pracujících .

V současné etapě je nutno především zvyšovat hmotnou zaintereso . vanost a cílevědomě překonávat rovnostářství, stejně jako hmotně po stihovat práci nekvalitní a neodpovědnou. Diferencovanému odměňování je třeba přizpůsobovat trh zboží a slu žeb , zvýšit péči výroby i obchodu o kvalitu a sortiment zboží, aby bylo

zajištěno plynulé uspokojování poptávky všech příjmových skupin oby vatelstva .

Naše výroba musí respektovat naléhavou potřebu zavádět nové vý. robky . K obohacení vnitřního trhu , k většímu ekonomickému tlaku na

výrobu a oslabení negativních účinků monopolů dodavatelů bude nutno rozšiřovat výměnu a podle možností i nákup spotřebního zboží v za hraničí .

Na trhu zboží i služeb musí být dodržovány správné hodnotové vztahy a cenové relace měřeny tak , aby vystihovaly změny v nabídce a po ptávce, zajišťovaly zdravý vztah mezi spotřebou a výrobou při správ ném zhodnocení společensky nutné práce na výrobcích a zabezpečení stability celkové plánované cenové hladiny. Takový pohyb cen bude

pak v souladu s růstem tvorby národního důchodu zvyšování životní úrovně pracujících. 77

zásadou dalšího

Struktura osobní spotřeby bude ovlivňována rychlejším růstem spo třeby průmyslového zboží, zvláště dlouhodobé spotřeby. U potravin si klademe za cíl zlepšovat skladbu výživy, aby lépe odpovídala zdravot ním požadavkům.

Spokojenost obyvatelstva závisí také na dobré práci obchodu, jehož postavení vůči výrobě se musí posílit. Aktivní činnost obchodu spočívá

jednak v tom , že bude plnit svou úlohu představitele spotřebitelů vůči výrobě, jednak v tom , že obchod bude pružněji uspokojovat zájem i po

žadavky spotřebitelů. Proto obchodní podniky by měly navazovat přímé obchodní styky s výrobními závody a vyžadovat určité spotřební vý. robky. V některých oborech bude třeba hledat i způsob bezprostředního spojení výroby se spotřebitelem .

Zlepšení úrovně práce obchodu je také podmíněno účelnou soutěži vostí mezi našimi socialistickými obchodními systémy. K tomu můžeme využít spotřebních družstev, a proto je třeba zrušit dosavadní vymezení

sfér působnosti státního a družstevního obchodu, přičemž však nezba vujeme spotřební družstva povinnosti zásobovat venkov. Mohou účelně rozvíjet i některé druhy potravinářské výroby a zřídit zásilkový obchod pro lepší zásobování vesnic průmyslovým zbožím . Ve výrobě spotřebního zboží a u služeb pro obyvatelstvo je třeba

uplatňovat a podporovat podnikavost výrobních družstev, jež mohou vyrábět zboží pro trh v menších sériích. Spotřební a výrobní družstev

nictví má v naší společnosti pevné místo. Nedílnou a stále důležitou součástí životní úrovně je zlepšování ži

votního prostředí. Voda , vzduch a půda mají pro lidstvo nepostradatel né hodnoty , nejsou však nevyčerpatelné.

V cílevědomém vytváření příznivého životního prostředí byly v po sledním období učiněny první kroky. Mám na mysli opatření k posílení územně plánovací a investorské činnosti, ke zvýšení pravomoci národ ních výborů i založení některých záměrů do čtvrté pětiletky, jako je

například rozsáhlejší modernizace ve veřejné dopravní síti, rekonstruk ce a výstavba komunikací, další rozvoj výstavby bytů, zvláště odstraňo vání nedostatků v komplexnosti výstavby sídlišť a zlepšení údržby do savadních základních nevýrobních fondů. Významnou oblast spotřeby zabezpečujeme z celospolečenských fon dů. Napříště z nich budeme při účelném vynakládání prostředků zabez

pečovat především ty úseky společenské spotřeby, které pomáhají roz voji výrobních sil a reprodukci pracovní síly , jako je oblast výchovy a vzdělání, kulturní zařízení celospolečenského významu, zdravotní pé če, populační politika apod. Rozvoj zdravotních služeb se projevil příznivě na celkovém zdravot

ním stavu obyvatel. Dobrých výsledků, i mezinárodně uznávaných , bylo dosaženo v preventivní péči. Přes značný přírůstek počtu lékařů se ještě nepodařilo dostatečně zkvalitnit služby poskytované obyvatelstvu zdra votnictvím , aby spokojenost pracujících stoupala úměrně s vynaložený. mi prostředky. Proto musíme zkvalitňovat zdravotní péči zvláště ve zdra 78

1

votnických obvodech , dbát, aby lékaři léčili a nebyli přetěžováni admi nistrativou .

Strana bude prosazovat, aby i v budoucnu zaujímala ve společenské spotřebě přední místo podpora rodin s dětmi. Na podporu rodinám s dětmi se vydává různými formami ročně zhruba 15 miliard Kčs. Do

přídavků na děti soustředíme uvážlivě a postupně některé formy po moci rodinám s dětmi. Předpokládá se výhledově rovněž další prodlou žení placené mateřské dovolené.

V důchodovém zabezpečení se uplatňuje nárok na důchod tím, že občan může po dosažení věkové hranice a odpracování požadovaných let odejít do důchodu. Státní orgány budou v souvislosti s prodlužová ním lidského věku ekonomicky podporovat dobrovolné zapojování dů chodců a starších duševně i fyzicky zdatných osob do pracovního pro cesu .

Na nejpřednějším místě dalšího rozvoje životní úrovně je bydlení. Při nárocích na novou výstavbu se současně musí zlepšit údržba , opravy a modernizace dosavadního bytového fondu. Patrně se nám nepodaří

uskutečnit do roku 1970 původní záměr o vyřešení bytového problému, přestože dáváme na bytovou výstavbu stále větší prostředky. Chceme postupně dokončit vybavenost dnešních sídlišť a dále rozví jet komplexní bytovou výstavbų při současném zvyšování bytového standardu . Náročný úkol mají naši architekti, od kterých požadujeme,

aby bytová i průmyslová výstavba byla účelná a odpovídala moderní mu urbanistickému a architektonickému pojetí. Současně předpoklá

dáme, že obyvatelstvo se bude samo více na bytové výstavbě podílet a investovat ať již družstevní formou, nebo individuální výstavbou dom ků a modernizací bytů.

Nezbytnou podmínkou tvořícího se socialistického životního stylu je i rozšiřování volného času zkracováním pracovní doby a jeho vy. užití pro sebevzdělání, péči o rodinu, oddech a společenskou aktivitu lidí.

Uvažuje se o zavedení pětidenního pracovního týdne při 40 hodinách týdně v hlubinných dolech, těžkých a zdraví škodlivých provozech a 42 hodinách na všech ostatních pracovištích, pochopitelně v závislosti na podmínkách, které vytvoří rozvoj národního hospodářství a jeho jednotlivé úseky. Rozvoj životní úrovně je objektivně podmíněn dosaženým stupněm

rozvoje výroby, její struktury, efektivnosti a kvalitou vyráběných užit ných hodnot.

Nelze jej redukovat pouze na spotřebu. Při zanedbávání ostatních

složek životní úrovně, jako je rozvoj a kvalita služeb, bytové výstavby, rozšiřování volného času a tvorba životního prostředí, dochází k defor macím v jejím vývoji. Rovněž nelze opomíjet podmínky, za nichž jsou hmotné i kulturní potřeby uspokojovány .

Cílem probíhajících i příštích změn v kvalitě a struktuře životní úrovně je i vytváření socialistického životního stylu, to je způsobu ži 79

vota svobodného socialistického člověka , který zabezpečuje plně har monický rozvoj osobnosti. Změny stylu života můžeme provádět po

stupně na základě vytvoření souhrnu politických, materiálních a spo lečenských podmínek . Nad těmito otázkami se musí zamýšlet vědecká pracoviště, hledat cesty k vytváření životní úrovně a životního stylu, které jsou vlastní socialistickému zřízení.

ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

Soudružky a soudruzi,

současný rozvoj lidské společnosti je ovlivněn nástupem vědecko technické revoluce, která přináší nejen velké technologické a technic ké převraty , ale i převratné změny v surovinové a energetické základ

ně, vede k intenzívnějšímu pronikání poznatků vědy a techniky do spo lečenské praxe a tím i k velkým sociálním přeměnám . Stojíme tváří

v tvář procesům, které přesahují hranice soudobého civilizačního vý voje. Významným posláním socialistické společnosti je plně rozvinout

vědeckotechnickou revoluci a uplatnit její plody ve prospěch všeho lidu .

Ūsilí naší strany vždy bylo a je spojeno s rozvojem vědy a techniky. Na XII. sjezdu byly tyto otázky naléhavě postaveny do popředí politic .

ké a ekonomické činnosti. V posledních letech bylo zdokonaleno ří zení technického rozvoje, podařilo se zvýšit tempo obměny výroby , zdokonalit řadu výrobků a zlepšit technickou úroveň u některých vý.

robních oborů, zejména obráběcích strojů, automatizační, zdravotní a léčebné techniky, přístrojů, textilních strojů, některých hutních a che mických materiálů a dalších . Například společné československo - so větské pracoviště vyřešilo technologii bezvřetenového předení, která předstihuje přední světovou úroveň.

Strana zdůrazňuje velký význam základního výzkumu soustředěného v Československé akademii věd a na vysokých školách, jehož nejvlast nější funkcí je přinášet nové poznatky a objevy. Ty by měly ovlivňovat

koncepční úvahy dalšího vývoje naší společnosti a plně pronikat do hospodářské a politické praxe. V některých vědních oborech - zejmé na ve fyzice, v jaderném výzkumu, v chemii , biochemii, biologii a teo

rii automatizace - jsou úspěšnými výsledky vytvářeny předpoklady pro další rozvoj techniky a vědy samé.

Přes dosažené úspěchy nemůžeme však považovat společenskou účin nost vědy a techniky – zejména realizaci vědeckých a technických po znatků ve výrobě za dostatečnou. Je to jedna z otázek, na niž také právem poukazovali pracující v diskusi k tezím pro přípravu XIII. sjez du. I když proces vědeckotechnické revoluce je svou podstatou dlouho dobý, je potřeba si také uvědomit, že úkoly v národním hospodářství

jsou bezprostřední a naléhavé. Považujeme proto za nutné, zejména 80.

v nejbližších letech, plně využít rychle mobilizovatelných technických rezerv a při dopracování čtvrté pětiletky všechny záměry důsledně

opřít o realizaci vědy a techniky a zvýšit jejich účinnost. Rozhodující je realizace jednotné vědeckotechnické politiky k usku

tečnění velkých strukturálních změn, zejména přestavby strojírenské výroby, chemižace hospodářství, rozvoje a uplatnění automatizace a výpočetní techniky a změn ve struktuře palivové a energetické základ

ny, zejména jaderné techniky. V těchto otázkách musíme urychlit vý zkum, plně využít kapacity Československé akademie věd a vysokých

škol, kde pracuje řada velmi kvalifikovaných pracovníků, a lépe vy užívat mezinárodní dělby práce. Výzkumnou a vývojovou činnost je nutno soustředit na řešení no vých technologických směrů a nových výrobků přední světové úrovně, na funkčně spolehlivé a esteticky dokonalé výrobky k uspokojování potřeb našich pracujících, k vytváření zdravého životního prostředí a úspoře pracovního času. Spolu s tím zvýšit i náročnost na výzkum

nou a vývojovou práci, čelit nahodilosti ve volbě úkolů, zabezpečovat rychlé řešení problémů na vysoké technické úrovni.

Již několikrát bylo prokázáno, že při rozsáhlém sortimentu naší vý roby a při jednoprocentním podílu na světové výzkumné základně ob

jektivně nemůžeme udržet a rozvíjet všechno na vysoké úrovni. Naše ústavy a podniky musí s pomocí ústředního řízení nalézt svůj vědecký a technický profil stanovit si na základě rozborů efektivnosti, na které perspektivní úseky soustředí své síly a ve kterých oblastech ne budou dále technicky pracovat.

Tomu bude napomáhat i bezprostřední ekonomická závislost ústavů na hospodářských výsledcích podniků a větší uplatnění ekonomické pobídky v této oblasti. V poslední době byla převedena k podnikům například v průmyslu pracuje v hos

a na chozrasčot řada ústavů

podářské oblasti asi 90 % výzkumné a vývojové kapacity. V některých oblastech základního badatelského výzkumu však bude nutno dbát, aby nebyly podlomeny cíle dlouhodobého rozvoje, to znamená, že tyto

oblasti výzkumu a vývoje by měly být nadále řízeny a financovány stá tem .

Předpoklady pro další rozvoj máme. Vybudovali jsme rozsáhlý vý. zkum a vývoj , kde pracuje kolem 130 tisíc pracovníků . Rezervy, které i zde v důsledku extenzívního rozvoje jsou, musíme využít tak, aby

chom postupně ve vybraných úsecích zvýšili kvalifikaci pracovníků a vybavili je dokonalou přístrojovou technikou. Nemůžeme se však smi řovat s tím, že v některých našich ústavech připadá na 100 pracovníků

pouze jeden nebo dva pracovníci s vědeckou kvalifikací. Jako marxisté musíme chápat vědeckotechnickou revoluci v jednotě převratů ve výrobních poměrech a výrobních silách společnosti. Je

procesem univerzální přeměny celé struktury výrobních sil a zároveň hlubokým zásahem do sociálních podmínek lidského života, povahy práce a celého postavení člověka moderní civilizace. 81

Jednou z nejdůležitějších pobídek pro tvůrčí práci je atmosféra dů věry, podpory a péče celé naší společnosti. Vždyť je známo, že ve vě dě a technice se musí daleko více »spoléhat na člověka«, jeho spole čenské, morální a individuální hodnoty.

Tolik k hlavním směrům a úkolům hospodářské politiky strany na příští období a ke čtvrtému pětiletému plánu. Myslíme, že touto hos podářskou politikou budeme otevírat stále širší prostor, aby pracující

měli možnosti rozvinout své síly a uplatnit bohatství svých tvůrčích vloh .

SPOLEČENSKÁ STRUKTURA,

SBLIŽOVANI NAŠICH NARODO Soudružky a soudruzi, po vítězství socialismu vstoupili jsme do období dozrávání a dotvá

ření socialistických vztahů mezi třídami a vrstvami, národy a národ nostmi naší země.

Hybnou silou našeho vnitřního vývoje není již třídní boj antagonis tických sil, ale společný zájem a postupné sbližování socialistických

tříd a vrstev, které stírá rozdíly v podmínkách práce i v jejich spole čenském postavení. Sociální složení společnosti však má a pro určitou

dobu si ještě nutně zachová třídní charakter. Nevyhnutelně se bude projevovat různost dílčích zájmů jednotlivých tříd a vrstev i rozdílný stupeň socialistického uvědomění. Od vzniku nových, socialistických

vztahů uplynula teprve krátká doba. Soustavné posilování socialistic kého charakteru naší společnosti, socialistické morálky předpokládá

cílevědomý a nesmlouvavý boj s recidivami buržoazních přežitků a ná vyků, s různými protispolečenskými jevy i ideově cizími vlivy. Nemůžeme také přehlížet existenci ostrého třídního boje v meziná rodním měřítku, jehož odraz má své velmi konkrétní projevy i uvnitř

naší socialistické společnosti. Třídní stránka našeho úsilí je dána i tím, že naše socialistická společnost jako pevná součást světové fronty revo lučních sil se aktivně podílí na celosvětovém zápase za mir, pokrok a socialismus, proti kontrarevolučním záměrům mezinárodní reakce. Pro

to strana bude důsledně vystupovat proti všem pokusům zvenčí i zevnitř o narušování socialistického vývoje, proti jakýmkoliv snahám oživovat

maloměštáckou mentalitu a třídní antagonistické vztahy, proti různým demagogickým výpadům proti straně, její ideologii a politice . Určující silou veškerého našeho současného společenského vývoje , hlavním nositelem jednoty naší společnosti, byla a je i nadále dělnická třída, která je nejpevněji spjata se socialistickým zřízením , s ideologii a s perspektivou komunismu. Dělnická třída je jako celek nejdůsled nějším zastáncem celospolečenských zájmů, svým aktivním postojem k socialismu účinně ovlivňuje politický a morální přerod všech ostat 82

ních vrstev. Strana proto bude i nadále opirat svou politiku o dělnic o její jak bylo zdůrazněno na XII . sjezdu kou třídu a zejména nejprogresívnější jádro - nejuvědomělejší dělníky , politiku strany dů sledně hájící a prosazující. Vycházejíce z vedoucí úlohy dělnické třídy, zdůrazňovali jsme vždy

a v praxi také prosazovali nejtěsnější spojení a součinnost dělnické třídy s družstevním rolnictvem a s ostatními sociálními skupinami . Strana bude i nadále prohlubovat svazek dělnické třídy s družstevním rolnictvem, který je politickou páteří našeho socialistického zřízení. Príznivé podmínky pro to jsou vytvářeny upevňováním socialistického charakteru družstevního rolnictva na základě soustavného zvyšování

technické i organizační úrovně zemědělské výroby, jejího zprůmyslňo

vání, změnami pracovního i životního prostředí, postupným vyrovná váním podstatných rozdílů mezi městem a venkovem .

V souladu s dalším postupem socialismu budou se postupně vytvářet potřebné předpoklady pro překonávání podstatných rozdílů mezi prací duševní a tělesnou, pro to, aby proces tvůrčího poznání se stále více

stával všeobecným obsahem lidské činnosti. Výrazem toho jsou prochá zející změny v kvalifikační struktuře samé dělnické třídy, kde v po

sledních letech výrazně roste podíl technicky vzdělaných pracovníků a specialistů.

Na druhé straně změny ve společenském postavení zejména tech

nické a vědecké inteligence, jejíž práce je neodmyslitelnou a stále vý znamnější součástí socialistické výroby , vedou k pochopení a ztotože

nění se zájmem dělnické třídy na vybudování socialistické a komunis tické společnosti. Socialistická inteligence dnes převážně pochází z řad pracujícího li .

du, což má zásadní vliv na její tvůrčí možnosti i společenskou úlohu. Bez přínosu tvořivé práce inteligence nemohla by uskutečňovat své zá

jmy a cíle dělnická třída, stejně jako inteligence nemůže společensky

využít výsledky své práce bez dělnické třídy. Své vědecké a technické záměry nemůže socialistická inteligence uskutečnit ani vně politického úsilí komunistické strany, která dává konkrétní podobu jednotným so

cialistickým zájmům obou těchto sociálních sil. Strana přihlíží ve své politice i k vývoji uvnitř dělnické třídy, kde

vedle progresívních sil existují i některé vrstvy se zaostalými i sektář skými náladami a rovnostářskými představami, které je třeba soustav ně a cílevědomě překonávat. Právě tak v poměru k inteligenci strana

musí počítat s předchozím vývojem jednotlivých vrstev inteligence, s různou úrovní jejich socialistického uvědomění i s nestejnou snahou

překonat iluze, návyky a pozůstatky cizích ideologických vlivů. Chceme znovu zdůraznit, že jakékoliv snahy o nadřazování inteligen ce nebo o její stavovskou výlučnost, právě tak jako podceňování její práce, narušují možnosti celospolečenského uplatnění inteligence a jsou

v rozporu s objektivními tendencemi socialismu. Je mimo jakoukoli pochybnost, že růst odborné, technické i všeobecně kulturní úrovně 83

dělnické třídy spolu s prohlubováním socialistického charakteru Intell gence je právě tou základnou, na níž už nyní probíhá postupující sjed

nocovací proces. Za žádnou cenu nelze proto připouštět jakékoli umělé vnášení rozporů do naší socialistické společnosti, ale naopak je třeba i nadále činit vše pro upevnění socialistické pospolitostí všech lidí svobodné práce.

*

Zásadním činitelem upevňování jednoty naší společnosti je všestran ný rozvoj a sbližování našich národů a národnosti. To bude i v nad

cházejícím období tvořit hlavní obsah národnostní politiky strany, určo vat náplň konkrétních řešení všech úkolů v ekonomické, socialni, kul turni i politické oblasti. Jejich východiskem jsou dosažené výsledky v celkovém rozvoji Slovenska, který nemá obdoby. Do provozu napří

klad bylo uvedeno za 130 miliard korun základních fondů, jejichž tech nická úroveň je vyšší než úroveň obdobných kapacit v Českých krajích. V důsledku toho byly podstatně zmenšeny rozdíly mezi ekonomikou

českých a slovenských krajů. Na tomto základě výrazně vzrostla žl votní úroveň slovenského lidu.

Nejvlastnějším společným zájmem Čechů a Slováků je na prvém mís tě důsledné uskutečňování jednotné linie strany v ekonomice, zamě řené na zvyšování efektivnosti celého národního hospodářství. Jeho organickou součástí je ekonomický rozmach Slovenska založený na co nejlepším využití místních zdrojů v průmyslu i zemědělství a jejich

rostoucího přínosu k tvorbě národního důchodu. Touto cestou bude po kračovat i nadále vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých oblastí na Slovensku i v českých zemích . Při provádění národnostní politiky vychází Komunistická strana

Československa důsledně z proletářského internacionalismu. Jeho správné chápání a uplatňování respektuje a rozvíjí pokrokové národní tradice a zvláštnosti, plně je podporuje v zájmu rozvoje naší socialis tické vlasti . Marxisticko-leninskému pojetí a socialistickému řešení ná

rodnostních vztahů je zcela cizí každé nadřazování nebo ignorování národnostní otázky, projevy národní výlučnosti a izolovanosti. Určité projevy nacionalismu, které se u nás v poslední době v některých kru zích objevily a jsou oživovány i nepřátelskou propagandou, poškozují

naši společnou věc. Proti podobným tendencím bude strana i napříště rozhodně vystupovat a pevně uskutečňovat linii internacionální jed noty , solidarity a spolupráce mezi Čechy a Slováky a občany maďarské, ukrajinské a polské národnosti, kteří v naší zemi žijí. Budeme ještě intenzívněji posilovat internacionální city a národní

hrdost, socialistické vlastenectví všech'našich občanů a jejich oddanost myšlenkám socialismu a komunismu. Současně to znamená, že budeme přebírat všechno pozitivní a pokrokové, co bylo vytvořeno ve světě, odmítáme však projevy neúcty k vlastnímu národu, bezzásadového po klonkování všemu cizímu. Nepotřebujeme nic z toho, co je neslučitelné

se zájmy socialismu. Máme svou komunistickou ideologii i koncepci 84

socialistického vývoje jako nejprogresívnějšího uspořádání společnosti. Všelidovou politickou základnou socialismu a ztělesněním pevného svazku bratrských národů a národností Československa je Národní fron ta, jejíž vůdčí silou je Komunistická strana Československa. I v příštím období by se měl dál zvyšovat podíl všech organizací sdružených v Ná l'odní frontě na politickoideové činnosti, obohacování kulturně spole čenského života, na celkovém posilování socialistických vztahů mezi lidmi.

PROHLUBOVANI

SOCIALISTICKE

DEMOKRACIE

V období mezi sjezdy se uskutečnila z iniciativy ústředního výboru strany řada opatření v politické a státní organizaci s cílem přizpůso

bit ji novým úkolům, které ji čekají v dalším rozvoji socialistické spo lečnosti. Chceme dále všestranně zdokonalovat soustavu naší socialis

tické demokracie, plně rozvinout její základní směry a lépe využít vnitřní dynamiky nových společenských vztahů tak, aby stále rostla aktivita všech občanů naší republiky.

Rozvoj socialistické demokracie bude strana podporovat ve všech směrech . Uvědomělá účast pracujících na řízení ekonomiky a správě veřejných záležitostí je základní cestou, která umožňuje sjednocovat

jejich tvořivý přístup při výstavbě socialistické společnosti. Je zároveň výrazem nezadatelných práv socialistického člověka rozhodovat o všem,

co se ho týká , a závazné povinnosti nést nedílnou odpovědnost nejen za sebe, ale i za celou společnost. Prohlubování socialistické demokracie má své objektivní zákonitos ti a odpovídající formy, jimiž se musíme důsledně řídit, neboť slouží

potřebám rozvoje socialistického života společnosti a člověka . V žád ném případě nerozšiřujeme demokracii samoúčelně, jen pro demokra cli. Jde nám o takový rozvoj socialistické demokracie, která předpoklá

dá jednotný, organizovaný postup a cílevědomé řízení. Proto socialis

tická demokracie je neslučitelná se společenskou neodpovědností, 11 beralistickou svévolí, živelností či nejrůznějšími anarchistickými před dogmatickou strnulostí. Nikdo si u nás nemůže vykládat roze

stavami

voj socialistické demokracie tak, že dovolíme zneužívání demokracie k zanášení buržoazní ideologie a morálky do našeho života , k znevažo vání principů socialistické společnosti . Klíčovou a programovou otázkou dalšího prohlubování socialistic

ké demokracie je zdokonalování činnosti a úlohy národních výborů. V této oblasti důsledně jdeme cestou, která realizuje postupné pře

růstání státu diktatury proletariátu ve všelidový stát. Koncepční řešení dalšího rozvoje národních výborů a jejich postave ní v naší společnosti má dnes zásadní význam pro celkovou vývojovou perspektivu našeho socialistického státu. V tomto smyslu předkládáme sjezdu zvláštní rezoluci . Politickým cílem závěrů a námětů rozvede

ných v rezoluci je výrazné posílení pravomoci a odpovědnosti těchto 85

volených orgánů jako základního článku státní moci a veřejné správy

při vytváření co nejlepších podmínek pro život i práci lidí, při uspoko jování jejich všestranných potřeb. Významným článkem těchto opatře ní je podstatné zvýšení hospodářské a finanční pravomoci národních výborů .

Posílení úlohy národních výborů jako orgánů státně politického kom plexního rozvoje příslušných územních obvodů předpokládá navázání účinných hospodářských vztahů mezi národními výbory, průmyslo

vými podniky a jednotnými zemědělskými družstvy a odstranění pře hrad , jež dosud brzdí jejich nejtěsnější součinnost při vytváření zdra

vého životního prostředí, při řešení otázek dopravy, hospodaření s pů dou a podobně. Zároveň se zvýrazní též úloha národních výborů jako mocenských a správních orgánů při prosazování celospolečenských zájmů.

Hlavní věcí je dnes plná realizace vytyčených zásad tak, aby prak tické rozhodování o všech otázkách spadajících do pravomoci národ ních výborů a týkajících se vytváření mnoha důležitých podmínek ži

vota lidí bylo soustředěno přímo v rukou místních a městských národ ních výborů. Velká odpovědnost spočívá v tomto směru na vládě,

která musí zajistit, aby závěry schválené celostátní poradou předsedů KNV a ONV a potvrzené zasedáním ústředního výboru byly ještě v tom to roce všestranně rozpracovány a plně uvedeny do života. Proč to tak

naléhavě, soudruzi, zdůrazňujeme? Proto, aby se předešlo věcem, kte ré nám signalizují určité snahy o zkreslování stranou přijatých zásad

o pravomoci a odpovědnosti národních výborů, dělbě práce mezi jed notlivými stupni státního řízení. I když je samozřejmé, že vyšší orgány musí uplatňovat svou řídící a kontrolní úlohu, nelze však připustit,

aby ministerstva i vyšší národní výbory se uchylovaly k nesprávným a rušivým zásahům do činnosti nižších, zejména městských a místních

národních výborů, zužovaly jejich stanovenou pravomoc a svazovaly tak jejich iniciativu a podnikavost. Proto speciální otázky spojené s činností národních výborů se přenášejí na ministerstvo vnitra , jehož samostatný civilní sektor se nyní výrazně posiluje při plném zacho vání ústavní zásady o řízení národních výborů jako celku vládou. Jsme přesvědčeni, že toto opatření je správné a zcela namístě , že dá volný

prostor činnosti národních výborů, jak jsem řekl , hlavně místních a městských, že zamezí různým nesprávným centralistickým vlivům, kte ré by se záporně projevily a ztěžovaly vlastní úlohu národních výborů

jako lidových orgánů v nejširším smyslu. Jestliže se stavíme proti přehnaným centralizujícím tendencím, musí me nesmlouvavě potírat druhou krajnost, kterou v činnosti národních

výborů odsoudil již XII. sjezd strany a jíž jsou snahy o prosazování úzkých lokálně patriotických dílčích zájmů, porušujících princip de. mokratického centralismu. Totéž se týká projevů nekázně , nediscipli

novanosti a porušování socialistických zákonů. Základním pravidlem,

jímž se musí řídit činnost každého národního výboru, je dobrá znalost, 86

bezpodmínečné dodržování a přesné uplatňování všech celostátně plat

ných právních norem a předpisů. Bezprostřední součástí úsilí naší strany o prohloubení socialistické demokracie je snaha o zdokonalení činnosti orgánů centrálního řízení.

Ústřední výbor věnoval těmto otázkám po XII. sjezdu značnou pozor nost. Zevrubně projednával činnost centrálních orgánů v září 1963 , na lednovém a listopadovém plenárním zasedání v roce 1965 a řadou

věcných , organizačních a kádrových opatření vytvořil předpoklady pro zlepšení centrálního řízení jako celku. Položil hlavní důraz na kon cepční zaměření jejich činnosti, na to, aby rozpracovávaly rozvojové

výhledy jednotlivých oblastí našeho života, protože jenom na tomto zá

kladě je možná vysoká úroveň rozhodování a řízení. V překonávání nedostatků a zkvalitňování činnosti centrálních or gánů a institucí čeká nás ještě mnoho práce. Strana zde musí vystupo

vat jako síla, která sjednocuje a slađuje činnost centrálních orgánů a institucí. Strana však není partnerem, který by chtěl brát na sebe práci, kterou mají vykonávat jiné, za to odpovědné instituce. V linii , kterou jsme v tomto směru nastoupili XII. sjezdem, musíme dále po kračovat a vytvářet podmínky pro to, aby vláda a ústřední orgány ma ximálně využívaly svou pravomoc a v rámci své odpovědnosti zabez pečovaly s mnohem větším důrazem a ve všech souvislostech jednot

nou realizaci politiky strany. To znamená, že centrální orgány musíme

dobudovat jako vysoce kvalifikované útvary s přesně vymezenou pra vomocí a odpovědností, schopné řešit s hlubokou znalostí věci bez prostřední i perspektivní otázky hospodářství a rozvoje společnosti . Ic to možné jen za předpokladu, že budou uplatňovat vědecké zásady řízení, usilovat o co největší racionalizaci správy a dbát, aby se celá

soustava'řízení zbavovala všech byrokratických kazů. Zkvalitnění ústředního řízení je nedílně spjato s prohlubováním de mokratických forem řízení na všech úsecích včetně ekonomiky. S tím to zřetelem bude vytvořen u generálních ředitelství zastupitelský správ ní výbor, který by měl poradní charakter a v určitých vymezených směrech i schvalovací pravomoc. Jeho činnost by na jedné straně roze

hodně měla přispívat k objektivnímu pohledu hospodářského vedení, zaměřovat se na kolektivní projednávání směrů dalšího rozvoje jednot livých oborů , dbát o nejefektivnější vynakládání společenských pro

středků a čelit i některým technokratickým tendencím. Na druhé stra ně však tento orgán se nemůže stát brzdou aktivní řídící činnosti ře ditele, pokud je vykonávána v celospolečenském zájmu. S činností ústředních orgánů těsně souvisí i celkové pojetí kontroly. Hlavním požadavkem je dnes zvyšování účinnosti kontroly, předchá

zení různým negativním jevům, jež mohou vzniknout při uplatňování zdokonalené soustavy řízení. Vzhledem k tomu, že nynější organizace kontroly vznikla za jiných ekonomických a organizačních podmínek, bude nutné přizpůsobit celý její systém požadavkům zdokonalené sou stavy řízení. To předpokládá zjednodušit celý kontrolní systém, aby se 87

činnost nepřekrývala, vytvořit pružně fungující jednotnou soustavu a rozvinout její vazby na příslušné články řízení včetně národních vý. borů. Vy to nejlépe znáte, jak to je, jak se to v praxi projevuje.

Předpokladem k dalšímu zdokonalení naší socialistické státnosti je důsledná realizace zásad stranických dokumentů věnovaných prohlou bení ústavních funkcí Národního shromáždění a plnějšímu uplatnění

Slovenské národní rady jako článku celostátního řízení. Tato usne sení zůstávají nadále základním východiskem jejich činnosti a dlouho dobou směrnicí pro jejich práci.

Významnou podmínkou rozvoje socialistické demokracie je důsled né uplatnění společenské funkce socialistického práva, dodržování so cialistické zákonnosti jako nástrojů, které zajišťují stabilitu, vnitřní organizovanost a jednotu socialistické společnosti. V posledních letech jsme na tomto úseku přijali řadu opatření, kte

rá umožňují socialistické právo a zákonnost dále prohloubit. Je však nezbytné dále stabilizovat právní řád a současně ho zdokonalovat tak , aby co nejpřesněji vyjadřoval a podchycoval změny, k nimž dochází zaváděním zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství, prohlu bováním socialistické demokracie i organizace státu, aby zavazoval

k účinnému rozhodování jednotlivé orgány i pracovníky v souladu s je jich pravomocí a odpovědností.

V socialistické společnosti je nezbytné rozhodně prosazovat a plnit zásady ústavy a zákonné normy, které vyjadřují celospolečenské zájmy, práva, svobody i povinnosti občanů. Naléhavé je nyní propracovat na příklad důsledné uplatňování zákonnosti v oblasti správního řízení. Tou to cestou lze upevňovat uvědomělou pracovní kázeň, dodržovat pravid la socialistického soužití a svádět rozhodný boj s kriminalitou a

s ostatními negativními jevy jako s nejhrubší formou porušování práva. Praxe nás přesvědčuje, že to nemůže být jen záležitostí soudů, pro kuratury a bezpečnosti. Musíme přirozeně i nadále zdokonalovat čin nost těchto institucí při předcházení a včasném odhalování každého případu porušení práva a zákonnosti. Záleží však současně i na tom, nakolik každý občan bude aktivně přispívat k dodržování zákonnosti,

plnit své občanské povinnosti . Určitá netečnost veřejnosti, s níž se ně kdy setkáváme, ztěžuje rychlý, rozhodný postih a jde ve skutečnosti na ruku protispolečenské činnosti různých nenapravitelných individui. Jednou z nejdůležitějších funkcí našeho státu a společnosti, na kterou

nesmíme nikdy zapomínat s ohledem na současnou mezinárodní situaci, poznamenanou agresivitou imperialismu, je i nadále rozvíjet obrannou moc našeho státu a udržovat ji na úrovni soudobých potřeb. Mluvíme-li o zabezpečení naší socialistické vlasti před vnější impe

rialistickou agresí, chápeme vždy tento úkol v pevné jednotě všech členských zemí Varšavské smlouvy, v posilování jejich obranného po

tenciálu a v těsné vzájemné spolupráci se Sovětským svazem, jehož vojenské síly jsou na nejvyšší vědecké a technické úrovni a tvoří jádro obranyschopnosti celého našeho socialistického tábora. 88

Naše ozbrojené sily budeme neustále zdokonalovat, upevňovat a

rozvíjet jejich kvality. Budeme jim poskytovat v příštích letech vše, co potřebují k zabezpečení své vojenské úrovně moderní technikou. Od

velení armády a jejího politického vedení, od všech komunistů a pří slušníků ozbrojených sil očekáváme, že všech hodnot, kterých se jim od společnosti dostává, plně využijí k zabezpečení obrany země.

Do celkového procesu prohlubování socialistické demokracie a zdo konalování forem společenského života patří i změny ve vymezení úko lů a činnosti společenských organizací sdružených v Národní frontě, které schválilo lednové plénum ÚV KSČ v roce 1965. Klademe důraz

zejména na to, aby tyto organizace lépe uspokojovaly mnohostranné zájmy svých členů, sjednocovaly je k plnění linie strany a mnohem důsledněji dbaly o zabezpečování celospolečenských zájmů.. Svou ideovou, politickou a zájmovou činností měly by zejména výrazně

ovlivňovat společenský a kulturní život v okruhu svého působení. K to mu by mělo přispět i převedení činnosti některých společenských organizací do místa bydliště, které se ukázalo jako správné. Postupující vývoj naší socialistické společnosti vyvolává nové pohle

dy a nároky i na práci odborů. Předsjezdová diskuse svými četnými kritickými náměty potvrdila, jak je nutné, aby se odbory se zřetelem na nové úkoly v současné situaci, ale také z hlediska usnesení vlast ního sjezdu hluboce a všestranně zamyslely nad dosavadními výsledky důkladně přezkoumaly metody své práce, její vliv a účinnost.

Usnesení plenárního zasedání ústředního výboru v lednu 1965 orien tovalo odbory zejména na ty oblasti , kde mohou nejúčinněji podpořit

celkové úsilí naší společnosti o růst efektivnosti výroby , rychlý rozvoj techniky a vytvářet podmínky pro rozvinutí výrobní a technické ini ciativy pracujících. Pro její plné uplatnění má i nadále zásadní význam socialistická soutěž jako výraz tvůrčího, odpovědného přístupu k práci , v níž se plně uplatní zkušenosti a iniciativa pracujících . V rozvíjení tohoto velkého kapitálu by měly odbory vidět své nejvlastnější poslá ní a nedovolovat , aby socialistická soutěž byla svazována a diskredito

vána bezduchým

formalismem , planým evidováním , přijímáním po

chybných závazků, jejichž hodnota je pod úrovní běžné pracovní a technologické kázně . Má-li socialistická soutěž přinést skutečný efekt, je potřeba ji důsledně orientovat na dosažení těch cílů, které mají

rozhodující význam pro uplatnění racionalizace a kvalitativních strá nek rozvoje výroby.

V té souvislosti je nutno zdůraznit, že bez pracovního pořádku a kázně se ani žádná dobře organizovaná výroba, ani k jejímu splnění zaměřená soutěž zabezpečit nedá. Proto odborové organizace musí

v tomto směru působit nejen mezi pracujícími , ale také od hospodář ských pracovníků, zejména mistrů, vyžadovat, aby nepřecházeli projevy 89

nekázně , nepořádku, neodpovědnosti, a v tomto směru plně podporovat jejich autoritu.

Svou úlohu budou odbory plnit tím lépe, čím účinněji budou přispí vat k upevňování soudružských vztahů mezi pracujícími, utvářet zá sadový poměr mezi odborovou organizací a vedením závodu, čím od povědněji budou prosazovat oprávněné požadavky pracujících a usilo vat o vytváření příznivého a bezpečného pracovního prostředí. S ne menší rozhodností a otevřeností musí však všechny odborové orgány a organizace vystupovat proti jakýmkoli projevům ochranářství, proti různým konzervativním a zaostalým náladám, proti prosazování díl čích zájmů na úkor společných zájmů pracujících. Tak budou odbory

plnit svou základní výchovnou funkci odborů jako školy komunismu. V tomto směru můžeme uvítat návrh Ústřední rady odborů na

nové pojetí kolektivních smluv, v nichž bude vyjádřena odpovědnost pracujících za plnění základních úkolů plánu podniku, za dodržová ní celospolečenských zájmů, zabezpečena jejich účast na rozhodo vání o rozdělení prostředků do jednotlivých fondů jak na potřeby vý. roby a rozvoj podniků, tak na důchody pracujících .

Při prohlubování socialistické demokracie, rozšiřování podílu pracu jících na správě státu hrají důležitou úlohu i další společenské orga nizace. Závažným úkolem, vycházejícím z významného poslání žen v naší společnosti, je najmě vytváření všestranných podmínek k tomu,

aby ženy mohly plně uplatnit své schopnosti ve všech oblastech hos podářského a kulturního života země. V souhlase s výsledky předsjez dové diskuse by měl ústřední výbor propracovat podněty k upevnění

organizačních základů hnutí žen a zvýšení koordinační a řídící úlohy Výboru československých žen.

VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ V DUCHU SOCIALISMU

Soudruzi,

velmi závažnou otázkou, životně spjatou s osudem příštího vývoje společnosti, je příprava mladé generace na její příští život. Naše mládež se významně podílí na úkolech , které dnes řešíme ve všech oblastech našeho socialistického života .

Jsme toho názoru, že se naše mládež vyvíjí zdravě , že ve své převáž.

né většině chápe politiku strany a podle svých sil se aktivně zúčast ňuje na jejím uskutečňování. Je pochopitelné , že v postoji mládeže a

v její účasti na společenském dění se projevují problémy a vlastnosti , které jsou jí vlastní právě vzhledem k její krátké životní zkušenosti. Strana však bude vždy usilovat o to, aby dělící čára u nás neprobí

hala mezi starými a mladými, ale mezi progresívním a zpátečnickým ve všech generačních složkách naší společnosti. Mezi generacemi ne existují žádné ostré předěly ani výlučná odpovědnost jedné generace 90

a výlučné právo kritiky pro generaci další. Pro naši společnost je cha rakteristické společné poslání a cíl všech pokolení, a proto je nespráv

né uměle rozdělovat naše společenství podle generačních měřítek. Náročnost současného vývoje vyžaduje, aby péče strany , státu a spo

lečenských organizací o zdravou odbornou i ideovou přípravu a vývoj mládeže byla účinnější, abychom jí věnovali více pozornosti než kdyko liv v minulosti. V zájmu pomoci mládeže národnímu hospodářství a for

mování morálních vlastností mladých lidí podporujeme iniciativu Čes koslovenského svazu mládeže , která dále rozvíjí pokrokovou tradici or ganizování staveb mládeže. S mládeží je v současné době nerozlučně

spjata i budoucnost našeho zemědělství, vytváření pracovních , kulturních a životních podmínek naší socialistické vesnice. Proto je významnou součástí zemědělské politiky strany úkol získat mládež pro práci v ze

mědělství, pro jehož řešení budeme vytvářet všechny předpoklady. Československý svaz mládeže za dobu svého působení vykonal mnoho pozitivního. Zároveň však účinnější uspokojování a ovlivňování potřeb

a zájmů mladých lidí si vyžádá, aby Československý svaz mládeže pře zkoumal dosavadní obsah a formy své činnosti i svou organizační vý.

stavbu. Bude rozhodně nutné, aby daleko více diferencoval svou práci v souladu s věkovými rozdíly mládeže. Československý svaz mládeže

by měl předstoupit, aniž by ustoupil z principu jednotné organizace , před veškerou mládež s ucelenou koncepcí své činnosti , která bude lépe vyjadřovat zájmy a potřeby mladých lidí určované současným stupněm rozvoje naší společnosti. Významnou složkou utváření morálního i fyzic

kého profilu mladých lidí se musí stát i tělovýchova, sport i branná výchova

Předpokladem plného zapojení mládeže do společenského života je její všestranná odborná i občanská příprava spojená s vysokou úrovní znalostí a mravní vyspělostí socialistického člověka. Pro naši součas nost z toho vyplývá klíčový význam soustavného růstu vzdělanosti a náročnosti, zejména nutnost podstatného vzestupu kvality středního a

vysokého školství. Společenskou funkci vzdělání a kvalifikace chápe me v těsné souvislosti s aktivní produktivní činností lidí, s kvalitou řídící práce, v nejtěsnějším sepětí s plánovitým rozvojem národního

hospodářství a kultury , s neustálým zdokonalováním naší socialistické demokracie.

Z těchto základních hledisek vyplývaly závěry XII . sjezdu o dlouho

dobé perspektivě školské politiky strany, kterou rozpracovalo plé num ústředního výboru strany v říjnu 1964. Považujeme i nadále tento

program rozvoje školství za správný. Do popředí vystupují kvalitativni stránky školství, větší odpovědnost učitelů za vysokou úroveň vědomos tí žáků a studentů, za upevňování socialistického světového názoru

a zdravých morálních a charakterových rysů mladého člověka . Při zvy šování úrovně vzdělanosti budeme usilovat o všestranný rozvoj talentu

každého člověka a návyku vzdělávat se po celý život. Strana pokládá práci škol všech druhů spolu s výchovou v rodině a 91

působením Československého svazu mládeže a Pionýra za vzájemně se doplňující činitele, kteří nesou nedílnou odpovědnost za vytváření po litického , odborného a morálního profilu mladé generace. Proto dnes více než kdy jindy zdůrazňujeme společenskou funkci školy , která spo čívá ve výchovném formování mládeže jednoznačně v duchu idejí so

cialismu. Od základní školy může být tedy učitelem mladé generace jen ten pracovník , jehož odborná úroveň , ideová vyspělost a politická zra lost i občanské morální kvality jsou zárukou jeho autority jak mezi žáky a studenty, tak i v očích rodičů a celé veřejnosti.

Naprostá většina studentstva stojí na socialistických pozicích. Zku šenosti však ukazují, že v procesu formování jejich socialistického myš lení se prolínají zdravé rysy společenské veřejné činnosti s živelnými představami o socialismu i s častými negativními a dokonce nepřátel

skými vlivy . Zde také tkví kořeny některých nesprávných nálad nebo mylných politických představ, které se projevují i v jednostranně ne

objektivním a negativním pohledu na naši socialistickou skutečnost i ve výpadech proti straně a její politice .

Nebudeme se smiřovat s tím , že zatímco jedna a to vysoce převa žující část dělnické a zemědělské i studentské mládeže aktivně pod poruje socialistické budování, na druhé straně určitá , i když malá část

mládeže, hlavně studující, vystupuje s destruktivním vztahem k hodno tám naší společnosti . Je to výsledek socialismu cizího , poťouchlého psa

ní některých kulturních časopisů i jiných záporných jevů na kulturní frontě . Odpovědnost za tento stav nesou i někteří pedagogové, včetně

některých učitelů marxismu-leninismu, kteří svou pasivitou přenechá vají půdu negativistickým vlivům nebo se dokonce s nimi solidarizují. Vyvineme všechno úsilí, aby se tendence, které poškozují veškerou mládež, rozhodně změnily a překonaly.

Dosažení zásadního obratu závisí ve značné míře na upevňování po litického a ideového vlivu stranických organizaci mezi mládeží, hlavně mezi studenty , na podstatném zvýšení odpovědnosti všech komunista učitelů. Mezi učitele nepatří ti, kteří se zpronevěřují socialistickému vychovatelskému poslání, a mezi studenty lidé, kteří vystupují proti

našemu socialistickému zřízení. Plnou podporu strany budou mít ti pe dagogové , kteří vychovávají mladou inteligenci náročně, vedou studenty

k vědecké i odborné skromnosti , k odpovědnosti vůči jejich vstupu do

života, vůči socialismu. Musíme klást stále náročnější požadavky na znalosti mládeže, která vychází z učňovských , středních a hlavně vysokých škol . Proto bude třeba uplatňovat daleko větší náročnost bě. hem studia hlavně na vysokých školách a uvolňovat ze škol ty studenty , kteří nedávají záruku úspěšného dokončení studia . Naše sympatie má ta převážná část studentstva, která řádně studuje , upřímně a věcně chce

pomocí straně při překonávání různých nedostatků na školách i ve spo lečenském životě . Ústřední výbor strany nejednou ukázal, že má pro jejich odůvodněné návrhy plné pochopení.

Daleko větší a bezprostřednější odpovědnost za politickoideový stav 92

na našich školách musí prokázat orgány státní školské správy , počína je ministerstvem školství, rektoráty vysokých škol a konče ředitelství mi základních škol .

V současné etapě rozvoje naší společnosti, v níž strana posiluje vě

decké řízení společenských procesů, se dále zvyšuje úloha společen ských věd. Oceňujeme práci většiny společenskovědních pracovníků,

kteří se podílejí na teoretickém řešení nejzávažnějších problémů roz voje naší společnosti a svými teoretickými pracemi přispěli k přípravě XIII. sjezdu strany. Chceme uvést alespoň jejich podíl na zpracování nové soustavy řízení, na analýze společenských důsledků vědeckotech nické revoluce a na řadě úspěšných sociologických průzkumů. Základní podmínkou k dosažení pozitivních výsledků v oblasti spole

čenských věd je důsledné rozvíjení vědy na třídních a stranických zá sadách, v dialektické jednotě vědeckosti a stranickosti. S tím těsně souvisí zdokonalování marxisticko-leninské metody badatelské práce ,

smysl pro realitu , zdravá kritičnost, tvůrčí odvaha podložená světoná zorovou jistotou, přísné respektování faktů, zaměření na vše nové a pokrokové, cílevědomost a koordinovanost. Nesmíme ani na okamžik zapomínat, že v oblasti společenských věd

výrazně působí nesmiřitelný protiklad mezi buržoazní a socialistickou ideologií. Každý vědomý či bezděčný pokus o ideový smír pokřivuje

rozvoj marxismu-leninismu a otupuje jeho revoluční charakter. Je naší povinností soustředit všechny síly naší společenskovědní fronty k ideo

vému nástupu, v němž se plně prokáže síla naší komunistické pravdy a převaha teorie i praxe socialismu v konfrontaci s kapitalistickým světem . Prožíváme dobu, kdy marxisticko-leninské učení prochází no vým tvůrčím vzestupem , což vytváří podmínky, aby byl všem starým

i zmodernizovaným doktrinám antikomunismu zasazen rozhodný úder a vybojována nová ideová vítězství socialismu.

KULTURNI POLITIKA STRANY

Soudružky a soudruzi,

všechna opatření, jež směřují k rozvinutí socialistického charakteru naší společnosti, se hluboce dotýkají i oblasti kultury a umění. V nej hlubším smyslu slova stává se kultura a umění společenskou nezbyt ností. Má-li však splnit pokrokové poslání, musí mít socialistický cha

rakter, opirat se o ty hodnoty minulosti a přítomnosti , které odpovídají potřebám socialismu. Celkovou koncepci, vycházející z těchto ideji , rozpracoval XII . sjezd v zásady kulturní politiky strany . Při jejich realizaci kladla strana dů

raz na stranickou a ideovou vyhraněnost, směřující k cílevědomé tvor bě hodnot socialistického života . Tato linie inspirovala umělce ke

správnému pohledu na kulturní dědictví, který umožňoval v plné šíři 93

navazovat na pokrokové tradice kultury mezi oběma válkami, spjaté s revolučním bojem dělnické třídy .

Jednotu ideových principů socialistického umění spojovala strana s důslednou internacionální orientací, která prohlubovala jeho spojení

s kulturou Sovětského svazu, uměním socialistických zemí a tvorbou

pokrokových a demokratických umělců celého světa. Kulturní politika strany umožnila rozvíjet široké pojetí socialistické kultury a umělec

ké tvorby , která dnes představuje bohatě členěný celek, spočívající ve své rozhodující části na jednotném světonázorovém základě. Toto pojetí se promítlo i do kvalitativně nového vztahu českého a slo venského umění. Mezi kulturou obou národů dochází nejen k postup

nému sbližování, ale i k vzájemnému ovlivňování a společnému pů sobení, v němž vznikají a rozvíjejí se hodnoty jednotné internacionální československé socialistické kultury .

Vývoj v oblasti kultury a umění však nebyl bez rozporů. Stranické orgány musely v řadě dokumentů ostře odmítnout některé negativní

tendence, zejména v kulturně politické publicistice. Zvlášť nedobrou úlohu sehrály některé kulturní časopisy šířením politicky a ideově po chybených stanovisek a dokonce protistranických názorů. Na jejich

stránkách se nejednou projevovalo překrucování či snižování revoluč ních tradic, falešné výklady o smyslu a podstatě společenského poslá ní nejen vědy a kultury, ale i politiky z pozic, které byly často v roz poru s marxisticko-leninským učením i politikou strany . Svou podstatu zakrývaly tyto jevy často tím, že se halily do módní

ho liberalistického hávu. Ve svých důsledcích však vedly k propagaci netřídně chápaného abstraktního humanismu, představovaly nekritič nost a smířlivost v přebírání různých proudů a forem buržoazni ideolo gie. K těmto záporným jevům zazněla v předsjezdové diskusi oprávně . ná a spravedlivá kritika .

Má-li se kultura vyvíjet zdravě na socialistických základech, stoupají tím více nároky na uplatňování vedoucí úlohy strany v této oblasti. Ta

se projevuje v politickém a ideovém vlivu na kulturně uměleckou fron tu, v hlubokém socialistickém obsahu uměleckých děl, v kulturní činnos ti a v odpovědném občanském postoji umělců. Sjezdu se předkládá zvláštní rezoluce, která představuje dlouhodobý program stranické kul turní politiky.

S rozvojem kultury těsně souvisí stranické poslání tisku, rozhlasu, televize a filmu. Na 1300 novin a časopisů v nákladu 19 miliónů výtis ků, jakož i rozhlas a televize, které jsou ve styku s posluchači a diváky

prostřednictvím více než 6 miliónů přijímačů, a konečně i film s mi lióny návštěvníků kin dnes tvoří pevnou součást demokratického orga

nismu socialistické společnosti. Jsou povolány ve svém souhrnu působit jako prostředky komunistické výchovy nejširších vrstev, rozvíjet spole . čensky prospěšnou kritiku a plnit svou základní funkci jako důležitého

nástroje společenského řízení a prohlubování socialistické demokracie . | Otevřená a zásadní kritická stanoviska strany k nedostatkům tisku, 94

rozhlasu, televize i filmu vycházela z úsilí rozhodně překonávat vše, co oslabuje jejich politickospolečenský vliv v komunistickém duchu, co narušuje hlavní smysl práce novinářů a publicistů jako předního akti

vu strany . Takový byl i jednoznačný požadavek předsjezdové diskuse. Významným pokrokem bude vypracování a schválení nového tiskové ho zákona, jehož uplatnění dále prohloubí demokratickou funkci tisku při vytváření socialistického veřejného mínění a výrazně zvýší jeho po

litickou i morální odpovědnost za důsledné prosazování idejí socialismu. VEDOUCI SILA SPOLEČNOSTI

STRANA

Soudružky a soudruzi,

když hodnotíme výsledky rozvoje socialistické společnosti, ještě více si uvědomujeme, co znamená komunistická strana , s níž jsou spojeny všechny úspěchy pracujícího lidu. Strana při plnění svého

dějinného poslání správně vytyčovala politickou linii a zabezpečo vala ji výchovnou, masovou a organizátorskou prací. Svou zásadní revoluční činností strana získala do svých řad nejlepší

příslušníky dělnické třídy, družstevního rolnictva a inteligence. Její politika plně vyjadřuje zájmy dělnické třídy a všech pracujících, je

jí poznání odráží složitý a neustále se vyvíjející komplex vnitřních i vnějších procesů. To jí umožňuje, aby úspěšně plnila úlohu uvědo . mělého předvoje lidu.

Vzrůstající úloha strany předpokládá soustavně zlepšovat všechny stránky její mnohostranné činnosti, jejího vnitřního života i jejího působení na společnost. Chceme-li dosáhnout svých cílů, upevňovat vedoucí úlohu strany a rozšiřovat její vliv, pak musíme vycházet ne jen ze zkušeností a všeho kladného v historii strany, ale i z neustá lého poznávání procesu společenského vývoje. V tomto směru má

velký význam důsledná činnost ústředního výboru. Ústřední výbor v uplynulém obaubí uváženě a systematicky rozpracovával a prosa

zoval do praxe direktivy XII . sjezdu , iniciativně předkládal náměty na řešení a překonání některých obtíží ve vývoji národního hospo

dářství. Soustřeďoval pozornost celé strany na řešení klíčových pro blémů rozhodujících pro rozvoj naší společnosti, na prosazení kvali tativních

změn

V

národním

hospodářství, strukturálních

přeměn

v průmyslu i zemědělství, zlepšení řídící práce. Ústřední výbor byl organizátorem a přímým aktivním činitelem při teoretickém rozpra

cování řady ekonomických i ideologických otázek, všestrannějšího rozvíjení demokratické podstaty socialistického státu a jeho nových

funkcí v hospodářské, sociální a kulturní oblasti. Oceňujeme-li kladně úsilí o rozvoj teorie a praxe, neznamená to,

že

považujeme daný stav za postačující. Vědecký charakter politiky a činnosti strany musíme stále prohlubovat a současně zpevňovat a vše 95

stranně rozvíjet spojení s pracujícími. To je nutná podmínka správné činnosti strany, má-li být uznávanou vedoucí silou.

Pevné spojení s pracujícími, využívání jejich podnětů je nejen osvědčenou zásadou socialistické demokracie, ale také neobyčejně

důležitou součástí poznávací činnosti strany. Dokladem toho je dis kuse k tezím ústředního výboru, kterou jsme organizovali v rám ci příprav XIII. sjezdu. Statisíce členů strany se podílely na přípra vě jeho jednání. Jenom ústřednímu výboru strany došlo přes 15 000

připomínek a dopisů, jež se dotýkají celospolečenských nebo celo státních problémů. Vedle tisíců připomínek, které zůstávají v okre sech a městech. Tím diskuse splnila své poslání, potvrdila správnost úvah a návrhů ústředního výboru pro XIII. sjezd, vyznačovala se věc

ností, otevřeností, zdravou kritičnosti. Z diskuse zazněl požadavek jednoty slov a činů, aktivnějšího řešení problémů a nedostatků, dů slednějšího vyvozování závěrů z neodpovědnosti a neschopnosti a

z porušování celospolečenských zájmů. Obrátila pozornost pracují cích k úkolům, které řešíme, mnoho problémů se tímto kolektivním posuzováním vyjasnilo . V písemné zprávě, v referátě a návrzích usne

sení a rezolucí, které ústřední výbor předkládá sjezdu, jsou také obsa

ženy názory tisíců straníků i nestraníků, které pronesli v předsjezdové diskusi. V diskusi se také objevily rozdílné názory na některé otázky naší současné hospodářské situace, i na to, jak by měla strana dále

postupovat. Řada problémů, kterými se diskuse zabývala, byla vyřeše na, řadu řešíme, k některým se budeme vracet ještě po sjezdu. V kaž dém případě reálně oceňujeme názory, jež byly vedeny snahou o hle

dání příčin různých nedostatků a problémů a hledání cest k jejich nápravě .

Zdůrazňujeme-li význam poznávací činnosti strany, vědeckého cha rakteru její politiky a správného obsahového zaměření její politiky, pak se stejnou naléhavostí připomínáme, že to vyžaduje, aby členo

vé strany plně chápali její politiku, považovali ji za svou vlastní, pra covali na jejím uskutečnění v praxi. V tomto směru klademe velké nároky na všechny komunisty a zvláště na ty soudruhy, kteří pra cují na vedoucích místech . Právě na nich, na jejich zásadovosti, schopnosti pracovat s lidmi a rozvíjet aktivitu lidí, na jejich iniciativě a samostatnosti ve značné míře závisí uskutečňování stranických usnesení.

Odmítáme názory, jež popírají nebo snižují význam stranického -

vedení v životě společnosti. Projevily se - byť ojediněle – nejen v nesprávných představách o vztahu strany ke kultuře a umění, ale i v souvislosti s vypracováním a zaváděním zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství. Buď popíraly nutnost stranického vlivu na rozvoj ekonomiky, nebo jej zužovaly jen na ideové působení. A přece ekonomika není autonomním, jen do sebe uzavřeným celkem,

nýbrž určuje zásadně celý společenský vývoj a je jím zpětně ovliv nována . Nelze ji oddělovat od politiky a veškeré společenské činnosti. 96

To všechno nezbytně vyžaduje neochvějně uplatňovat stranické vedení v národním hospodářství. A nejen ideovým a politickým půso

bením, ale i propracováním koncepcí jeho rozvoje, řešením klíčových problémů, aby odpovídaly celospolečenským zájmům, a samozřejmě i organizátorskou a kádrovou prací, sjednocováním úsilí všech pra cujících , státních orgánů, hospodářského vedení, odborů i mládeže. Proto ústřední výbor navrhuje, aby článek stanov strany , který dává stranickým organizacím právo kontrolovat činnost hospodářského ve

dení, byl upřesněn tak, aby stranické organizace měly plnou možnost posoudit a prosadit ve výrobě uplatnění celospolečenských zájmů. Stranické vedení hospodářství nesmí ovšem vést k nahrazování či dublování hospodářského či státního vedení. V jednání stranických orgánů a organizací o ekonomických problémech musí převážit poli tický přístup. To vytváří prostor jak pro práci stranických organizací, tak pro práci státních a hospodářských orgánů i společenských orga

nizací a k zvyšování odpovědnosti jejich funkcionářů a pracovníků . Přežívající dublování, schovávání se za autoritu stranických usnesení bude třeba rychleji odstraňovat. To bude zároveň i účinná zbraň proti

subjektivismu v řízení, proti mocenskému rozhodování bez respektování ekonomických souvislostí a zákonitostí. Zesílení vlivu strany neznamená, že orgány strany mají rozhodovat o všem , za všechno odpovídat. Naopak musí volit takový styl a určo

vat takovou dělbu práce, aby odpovědnost státních a hospodářských orgánů za úkoly, které jsou povinny řešit, byla naprosto zřejmi.

Odpovědnost strany za vývoj společnosti neznamená, že strana dělá všechno za všechny .

Strana jako centrum společenského řízení uskutečňuje vrcholnou celospolečenskou kontrolu, která je nezbytnou součástí uplatňování

její vedoucí úlohy. Kontrolní činnost strany je nutno výrazněji orien tovat na plnění usnesení sjezdu, konferencí a plén stranických orgá nů, provádět ji jako aktivní pomoc při rozvíjení správných forem a metod práce a při zobecňování zkušeností.

Na rozhodujících místech potřebujeme stále více schopných, od borně zdatných pracovníků , plně oddaných socialismu, kteří se stále vzdělávají, dovedou řídit, organizovat práci a získat pro ni lidi. Proto také strana věnuje takovou pozornost kádrové práci, která je důle

žitým nástrojem uplatňování její vedoucí úlohy. To jsme jasně zakot vili v usnesení ústředního výboru o kádrové práci z prosince 1964. Zdůraznili jsme novou situaci, v níž se nacházíme poté, co v naší zemi zvítězil socialismus, a nové nároky na kádry z ní vyplývající. Chceme,

aby na vedoucí místa přicházeli lidé dobře připraveni politicky i od borně, což tvoří nedílnou jednotu, dvě nerozlučně spjaté stránky požadavků na kádry, protože řídící práce je vždy v té či oné míře

politickou prací. Rozhodujícím kritériem při rozhodování o kádrech ie socialistické uvědomění , odborné předpoklady pro zastávání funkce a nabyté zkušenosti. Strana pochopitelně při rozmisťování lidí, má-li 4 Sbruik

97

volit při stejných odborných a organizačních schopnostech , bude dávat přednost lépe připravenému členu strany. Současně se musíme

starat, abychom kvalitní odborníky připravili a získali do strany. Otevíráme také dveře k plnému uplatnění mladých a nadaných pra covníků. Jejich vzdělání a postupné získávání zkušeností vytváří pod mínky, aby se plně zapojili do života společnosti. Patřičnou pozornost

budeme věnovat i tomu, aby na vedoucích místech pracovalo více žen . Celá historie naší strany i zkušenosti ostatních bratrských stran názorně ukazují, že ani na okamžik nemůžeme pustit ze zřetele upevňování ideové, politické a organizační jednoty strany. Pevná jed nota strany však nemá význam jen pro vnitřní život strany, ale také pro úspěšný rozvoj celé socialistické společnosti. Z ní vyrůstá a na ní závisí jednota všeho lidu. Přitom nám samozřejmě jde o to, aby naše jednota byla důsledně

budována na zásadách marxismu-leninismu, aby se soustavně upevňo vala v boji za uskutečnění politiky strany. Její kvalita závisí přede

vším na tom , jak hluboce jsme schopni poznávat objektivní zákoni tosti a potřeby rozvoje společnosti a v praktické činnosti podle toho postupovat a sjednocovat se. Nemůžeme přehlížet, že jsme svědky jevů, které jednotu strany neupevňují, ale naopak působí proti ní. Je to například pasivita některých členů strany, svévolný výklad

stranických usnesení a jejich komolení, nadřazování osobních zájmů a názorů nad potřeby celku, pochybovačnost a nezásadovost, podlé hání ideově cizím vlivům. Prostě to, co je v rozporu s oddaností věci

revoluce, s naším učením, povinnostmi a odpovědnosti i kázní člena strany. Překonávat všechny tyto rušivé momenty a dosáhnout dalšího upevnění jednoty strany a jednoty lidu to je cesta ke zvýšení akce schopnosti celé strany a aktivity každého komunisty.

V tomto směru zdůrazňujeme důležitost ideologické práce strany a v ní stranické výchovy. Vyzdvihujeme navíc tento úkol proto, že

musíme čelit vlivům buržoazní ideologie, liberalistickým výstřelkůrn , pravicovému oportunismu, sektářství, ale i dogmatismu .

Nemůžeme také přehlédnout, že tvůrčí rozvoj marxisticko-leninské teorie i nové podmínky praxe socialistické výstavby kladou otázky, s nimiž jsme se dříve nesetkávali a které musíme lidem vysvětlit, aby

je správně chápali . Spolu s těmito důvody mluví pro zvýšení účinnosti stranické výchovy i sám vývoj strany, doplňování jejich řad novými členy .

Semknutost strany je přímo úměrná kvalitě jejího vnitřního života .

Proto nejdůležitějším úkolem základních stranických organizací, kde politika strany dostává nejkonkrétnější výraz, je vést komunisty

k vysoké uvědomělosti a aktivitě při realizaci stranických usnesení. Ony odpovídají za uskutečňování politiky strany v obvodu své pů sobnosti, za marxisticko-leninskou výchovu, politickou informovanost

členů a bezpartijních , za masovou politickou práci, za sjednocování komunistů i za upevňování spojení strany s lidem. 98

Demokratický centralismus jako leninská vůdčí zásada výstavby a života strany zabezpečuje, aby komunisté a stranické organizace po stupovali maximálně jednotně. Jeho neochvějné uplatňování umožňuje a vyžaduje prohlubovat vnitrostranickou demokracii a vytvářet větší prostor pro kritiku a sebekritiku. Současně je zárukou, že demokracie

a kritika ve straně budou sloužit výhradně jejímu prospěchu. Stále se setkáváme s tím , že není zcela překonáno potlačování kri tiky. Stranické orgány a organizace musí daleko důrazněji bojovat proti těmto nepřípustným jevům. Stejně tak nemohou u členů strany přecházet projevy neupřímnosti , kariérismu, pochlebování a patolízal ství i nevšímavosti vůči nedostatkům .

Jednou z hlavních podmínek uplatňování stranického vlivu ve všech oblastech společenského života je soustavná péče strany o doplňování svých řad novými členy . K 1. lednu 1962 bylo ve straně 1 657 021 členů a kandidátů. K 1. lednu 1966 máme ve straně 1 698 002 členy a kandi dáty. Počet komunistů se za uplynulé čtyři roky zvýšil o 40 981 sou druhů .

Při dalším posilování stranických řad se musí základní stranické or ganizace především zaměřovat na posilování dělnického jádra ve stra ně a přijímat politicky vyspělé dělníky . Daleko větší pozornost je za potřebí věnovat přijímání předních družstevních rolníků . Dělníci a druž

stevníci by měli tvořit většinu nově přijímaných členů strany . Rostoucí úloha vědy , techniky i úkoly v oblasti kultury vyžadují při

jímat do strany více než dosud pokrokové příslušníky socialistické in teligence. Znovu zdůrazňujeme, že z hlediska růstu strany je zvlášť důležité, aby do jejích řad přišli mladí pracující.

Ústřední výbor předkládá sjezdu návrhy na změny ve stanovách stra ny. Diskuse k této otázce na okresních a krajských konferencích stra ny potvrdila návrhy ústředního výboru. Konečný návrh, který delegá

tům sjezdu ústřední výbor předkládá, je v souladu s jejími výsledky. Praxe strany v posledních letech ukázala , že stanovy schválené XII . sjezdem není potřeba od základů přepracovávat, ale provést jen dílčí úpravy, které by odpovídaly některým novým podmínkám v životě spo lečnosti. Příkladem je návrh , aby byla zrušena kandidátská lhůta. Změ nila se sociální struktura společnosti a upevnila se ideová, politická

a morální jednota lidu a ani pohyb obyvatelstva uvnitř země již není tak velký jako v minulých letech. Kandidátská lhůta dnes již jen for málně plní své poslání a přežila se. Cílem dalších změn ve stanovách strany je přesněji vyjádřit její ve

doucí úlohu ve společnosti a zásady jejího života, zvýraznit úkoly stra nických orgánů i organizací , upřesnit práva a povinnosti komunistů

tak , aby se aktivněji účastnili vytváření a uskutečňování politiky strany .

99

BOJ S IMPERIALISMEM , ZA MIR , DEMOKRACII

A

SOCIALISMUS

VE SVĚTĚ

Soudruzi a soudružky , také v oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodního komunistické

ho hnutí naše strana v uplynulém období důsledně uplatňovala politic kou linii proletářského internacionalismu vytyčenou XII. sjezdem .

V minulých letech jsme dále prohloubili jak bratrskou spolupráci se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi , tak mezinárodní solida ritu s revolučními silami ostatních zemí. Nikdy nezapomínáme , že jsme součástí světového revolučního a pokrokového hnutí, s nímž nás spo.

jují společné socialistické, demokratické a mírové zájmy . Úporný zápas mezi silami pokroku a reakce , mezi silami socialismu a kapitalismu se nadále zákonitě vyvíjí ve prospěch socialismu, i když tato cesta není vždy přímočará. Imperialistické kruhy ze všech sil a vše . mi prostředky se snaží zabránit progresívnímu vývoji a zastavit proces revoluční přeměny světa . Spojené státy americké rozpoutaly v posled ních letech řadu agresívních a intervenčních akcí proti národům usi

lujícím o nezávislost, svrchovanost a spravedlivější společenský řád. Osobují si právo vměšovat se i ozbrojenou silou do záležitostí mnoha zemí a určovat podle svých zájmů a potřeb jejich vnitřní vývoj . Dnes znovu vidíme takový provokativní postup Spojených států vůči Kubán

ské republice , jejímu lidu. Odsuzujeme tyto provokace a ubezpečujeme kubánský lid , že tak jako v minulosti , i nyní stojíme pevně, po jeho boku .

Nejhrubším projevem imperialistické politiky Spojených států ame rických v současné době je ozbrojená agrese proti vietnamskému lidu.

V boji s jihovietnamskými vlastenci nasazují své intervenční ozbrojené síly , zabíjejí pokojné obyvatelstvo , pustoší celé oblasti. V rozporu se základními normami mezinárodního práva napadly Vietnamskou demo

kratickou republiku a vedou proti ní nevyhlášenou válku. Pod zámin kou » zadržování« komunismu chtějí Spojené státy americké v oblasti

Indočíny dále rozšířit svou imperialistickou expanzi. Do agresívních

akcí postupně zavlékají i další kapitalistické země. Avšak přes veškeré válečné úsill nedaří se americkým agresorům dosáhnout svých cílů.

Vietnamský lid za bratrské pomoci socialistických zemí a pomocí pokro kových sil světa úspěšně odolává náporu agresorů a bojuje za svá práva .

Jedinou cestou k řešení vietnamského konfliktu v souladu s ženevský mi dohodami z roku 1954 je zastavení agrese Spojených států americ

kých, odchod amerických vojsk z jižního Vietnamu a respektování prá va , svrchovanosti a nezávislosti vietnamského lidu. Tvrzení amerických činitelů, že Spojené státy americké chtějí jednat »bez podmínek « o skon

cování konfliktu, jsou pouhou demagogií. Vždyť Spojené státy americké 100

zahájily zločinnou agresi ve Vietnamu, a je tedy na nich , aby s ní skon covaly, aby respektovaly přirozené právo národů na svrchovanost a od činily páchané příkoří a škody vietnamskému lidu . Československý lid

stojí pevně po boku hrdinného vietnamského lidu a bude i nadále ze všech svých možností poskytovat Vietnamské demokratické republice pomoc a podporovat úsilí jihovietnamského lidu o splnění jeho spra vedlivých požadavků .

Také v Evropě dochází k událostem , které nepříznivě ovlivňují cel kovou situaci ve světě .

Hlavním zdrojem zostřování mezinárodního napětí je zde militaristic ká a revanšistická politika západoněmeckého imperialismu. Revize vý. sledků druhé světové války a požadavky na změny hranic vytvořených

po porážce hitlerovského Německa tvoří součást oficiálního zahraničně politického kursu Německé spolkové republiky . Bonnská vláda se vy. hlašuje za jediného mluvčího německého lidu a nezastřeně hovoří o tom, že za jedinou cestu k sjednocení Německa považuje pohlcení Německé demokratické republiky. Agresívní záměry západoněmeckých militaris

tů a revanšistů zřetelně vynikají v souvislosti se stupňovanými sna hami bonnské vlády o získání přístupu k jaderným zbraním.

Z těchto důvodů nemůžeme považovat za opravdová a vážně myšlená různá » mírová « gesta vlády Německé spolkové republiky. Vycházíme z vlastních trpkých zkušeností a posuzujeme politickou linii vlády Ně mecké spolkové republiky podle jejích činů, nikoliv podle slov. o neupřímnosti takzvané mírové iniciativy bonnské vlády , která nedávno předložila některé návrhy v oblasti mezinárodních vztahů vlá dě Československé socialistické republiky i jiným zemím , svědčí i to , že Německá spolková republika se stále nehodlá jasně distancovat od

mnichovského diktátu a za důkaz mírumilovnosti se snaží vydávat své prohlášení, že mnichovská dohoda nemá již žádný » teritoriální« vý. znam. My trváme na tom, aby se bonnská vláda plně zřekla mnichov ské dohody, jakožto mezinárodního zločinu proti naší republice, který

způsobil Československu nenahraditelné lidské i materiální škody. Již nejednou jsme zdůraznili a dokázali v praxi, že nechováme zášť vůči německému lidu. Víme, že i v Německé spolkové republice se

ozývají rozumné hlasy, vyslovující se pro realistickou politiku vůči so cialistickým zemím a hledající cesty k zabezpečení míru v Evropě.

S těmi, kdož projevují dobrou vůli a střízlivě pohlížejí na tyto pro blémy, jsme ochotni kdykoliv hovořit. Znovu však prohlašujeme, že v zájmu evropské bezpečnosti a zajištění míru nepolevíme v rozhodném boji proti západoněmeckému militarismu a revanšismu a proti jeho pokusům získat přístup k atomovým zbraním. V naší politice vycházíme z toho, že existují dva suverénní německé Německou demokratickou republikou státy, přičemž s jedním z nich

máme přátelské vztahy a její politiku v německé otázce podporu jeme. 101

Zvláštní pozornost věnujeme otázkám evropské bezpečnosti, neboť se bezprostředně dotýkají zájmů naší země. Vývoj v Evropě stále jasněji ukazuje, že politika NATO se dostává do slepé uličky. Evropské národy

si postupně uvědomují nebezpečnost této politiky, která zhoršuje situaci v Evropě. Nemohou konec konců nevidět, že pod pláštíkem boje proti

domnělému nebezpečí ze strany socialistických zemí jim NATO nepři náší nic jiného než riziko, že budou zatahovány do agresívních dobro družství amerického imperialismu. Jedinou cestou k upevnění bezpeč

nosti a míru v této oblasti je všestranný rozvoj vztahů mezi evropskými státy s různým společenským zřízením a vytváření účinných podmínek pro trvalé uvolňování napětí a rozřešení všech závažných problémů. Proto vítáme sovětský návrh na svolání mezinárodní konference evrop

ských zemí o bezpečnosti v Evropě, tlumočený soudruhem Brežněvem na XXIII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Soudružky a soudruzi ,

přes podstatné zhoršení mezinárodní situace se stále více potvrzuje, že imperialismus nemá již dnes zdaleka takové možnosti prosazovat své expanzívní záměry jako v minulosti. V úsilí o udržení a rozšíření svých pozic naráží na mohutnou sílu světového socialistického spole čenství a na odpor široké protiimperialistické fronty. Celkové pozice světového imperialismu jsou oslabovány také prohlubujícími se roz pory mezi jednotlivými státy kapitalistické soustavy. Spojené státy

dnes již zdaleka nemohou uplatňovat svou politickou hegemonii v kapi talistickém světě jako dříve. Silné odstředivé tendence se projevují zejména ve vojensko-politické krizi Severoatlantického paktu.

V každém případě však budeme tyto rozpory oceňovat reálně a ne polevíme v protiimperialistickém boji, v aktivním prosazování politiky mírového soužití států s různým společenským zřízením. Jak jsme již nejednou prohlásili, politika mírového soužití nezna

mená pro nás smiřování se se současným stavem ve světě. Její prová. dění chápeme jako účinnou formu boje proti agresívním akcím impe rialismu, kolonialismu , boje za pokrokové cíle lidstva, jako formu míro vého řešení sporných mezinárodních problémů. Součástí této politiky je boj za všeobecné a úplné odzbrojení, za odstranění hrozby termonukleární války. Československá socialistická

republika plně podporuje sovětský návrh na uzavření smlouvy o neší. ření jaderných zbraní, jakož i návrh na svolání světové konference o odzbrojení .

V duchu politiky mírového soužití zemí s různým společenským zříze ním má naše republika vztahy s kapitalistickými státy na základě na prosté rovnosti, vzájemné výhodnosti , jakož i nevměšování do vnitř

ních záležitostí. Potvrzují to výsledky našich obchodních, vědeckých, technických a kulturních styků s řadou kapitalistických zemí. Hodláme

i nadále v tomto směru využívat všech možností, které existují. 102

Soudružky a soudruzi,

do popředí dějinného vývoje vystupuje dnes více než kdy jindy úloha světové socialistické soustavy, která je hlavní revoluční silou naší epo chy, spolehlivou oporou boje národů za mír, národní svobodu, demo

kracii a nezávislost. Další posilování světové socialistické soustavy, její jednoty a semknutosti chápeme jako nejvyšší internacionální povinnost komunistických stran a všech socialistických zemí. Rozhodujícím činitelem celého společenství socialistických zemí je první a nejmocnější socialistická země na světě

Svaz sovětských

socialistických republik. Jeho mohutný vědecký, hospodářský a vojen ský potenciál , veliké zkušenosti v budování socialistické společnosti,

jakož 1 leninská revoluční politika Komunistické strany Sovětského svazu

to vše činí ze Sovětského svazu hlavní oporu světového socia

lismu, pokroku a míru. Je to především sovětská ekonomika, úspěchy sovětské vědy a techniky, zejména v kosmickém výzkumu, které po stavily socialismus do čela řady oblastí světového vědeckého rozvoje. Vzhledem k této úloze sovětské země je zcela přirozená snaha

našich imperialistických nepřátel narušit přátelské svazky jednotlivých socialistických zemí se Sovětským svazem , a vytvořit si tak příznivější podmínky ve svém tažení proti světovému socialismu. Pevné spojenectví a nerozlučné přátelství se Sovětským svazem je zá kladním kamenem celé naší politiky. V bratrském spojeneckém svazku

a spolupráci se Sovětským svazem vidíme nejspolehlivější záruku naší bezpečnosti, svrchovanosti a úspěšného budování socialismu v naší vlasti .

Zvláště v současné době musíme zdůrazňovat, že nastolování nových

forem v životě naší společnosti , ať již rozvojem socialistické demokra cie, a hlavně rozvojem ekonomiky , je možné právě proto, že svou eko

nomiku opíráme v prvé řadě o Sovětský svaz, o jeho zkušenosti ,

jeho

ohromnou politickou a hospodářskou moc, kterou dnes ve světě před stavuje .

Zejména to musíme jasně říci na adresu mladých lidí, kteří dnes žijí ' z výhod minulých dob a neumějí si představit, že tyto výhody vyplynuly hlavně ze spolupráce se Sovětským svazem. Je třeba proto velmi tvrdě odrazit každý názor, který by toto přátel ství a spojenectví oslaboval , a vést v tomto směru systematickou vý chovu . Tato výchova musí vycházet z plného pochopení politiky naší strany, která je součástí širokého mezinárodního komunistického hnutí , a politiky naší země, která je členem socialistického společenství. Pro rozvoj spolupráce a prohlubování jednoty socialistických zemí se

ukázaly velmi užitečné schůzky a politické konzultace mezi vedoucími stranickými a státními činiteli , při nichž dochází k plodné výměně zku šeností z výstavby socialismu a komunismu, k úspěšnému řešení otázek vzájemných vztahů a k vyjasňování společných stanovisek v zahraničně politické oblasti.

Rozvíjení dvoustranné i vícestranné spolupráce socialistických států 103

ve všech oblastech v duchu marxismu-leninismu, socialistického inter nacionalismu odpovídá nejvlastnějším zájmům každé jednotlivé země

i společenství socialistických zemí jako celku. Je přirozené, že rozdíl né objektivní podmínky budování socialismu v jednotlivých socialistic kých zemích , složitost nových problémů, s nimiž se tyto země setká

vají a pro něž neexistují hotová a prověřená řešení, mohou vyvolávat rozdílnosti v názorech na některé otázky socialistické výstavby a vzá jemné spolupráce. Jde o to, nepřipustit přerůstání těchto rozdílných názorů v rozpory, které by negativně ovlivňovaly celkové vzájemné

vztahy a společný postup socialistických zemí, cílevědomě usilovat o plný soulad národních a internacionálních zájmů.

Mimořádný význam pro úspěšné plnění úlohy socialistického spole čenství ve světě, pro další posílení vlivu socialistických sil na mezi národní dění má soustavné zvyšování ekonomické úrovně každé socia listické země a socialistického společenství jako celku. Lidé na celém světě mají dnes možnost praktického srovnávání a také velmi citlivě

reagují na vše, co děláme. Každý nezdar na hospodářském úseku po škozuje zájmy socialismu v nejširších souvislostech . A naopak, každý

nový úspěch a důkaz převahy socialismu získává pro naši věc další stoupence.

Máme zájem i na rozvíjení vztahů s Čínskou lidovou republikou a Albánskou lidovou republikou, kde každé zlepšení vztahů by prospělo jednotě a síle celého socialistického společenství. Vědomí velké odpovědnosti a snaha vyrovnat se s problémy, které

postupně vznikaly, podnítily u nás tak jako v dalších socialistických zemích a komunistických stranách proces tvůrčího rozvoje marxisticko leninské teorie a vyvolaly nutnost uplatňovat při výstavbě socialismu

i v mezinárodním revolučním boji nové cesty a formy, které jsou výra zem nevyčerpatelné vnitřní síly myšlenek socialismu. Začátek tohoto tvůrčího nástupu je zcela oprávněně spojován s historickým XX . sjez dem Komunistické strany Sovětského svazu.

V uplynulém období dosáhl velkého rozmachu boj národů za osvobo zení z područí kolonialismu a neckolonialismu, za svobodu a nezávis lost, vznikla řada nových svrchovaných států. Zároveň se však imperia listé snaží ozbrojeným násilím zardousit národně osvobozenecký boj v Angole , Mozambiku, Portugalské Guineji, v jižní Arábii, rasistické re žimy v Jihoafrické republice a v Jižní Rhodesii brutálně potlačují zá kladní práva původního obyvatelstva.

V rozvojových zemích dosáhly pokrokové síly mnohých vítězství, ale zakusily v některých případech i trpkost dočasné porážky. Zvláště nyní jsme svědky stupňujícího se nátlaku, vměšování a intrik imperialistic kých mocností, reakčních spiknutí a převratů, doprovázených krutým

potlačováním a likvidací revolučních sil. S rozhořčeným odsouzením u nás i ve světě se setkalo najmě masové vraždění v Indonésii, jemuž padly za oběť desetitisíce komunistů a dalších vlastenců. Československá socialistická republika vždy podporovala a bude i na 104

dále podporovat spravedlivý boj národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky proti imperialismu, za právo každého národa na nezávislý politický a

hospodářský rozvoj a svobodnou volbu společenského zřízení. Bude usi lovat o rozvíjení všestranné politické, hospodářské i kulturní spolu práce s rozvojovými zeměmi, o rozšiřování styků s pokrokovými poli

tickými stranami a společenskými organizacemi těchto zemí. V letech po XII . sjezdu se naše strana řídila závěry moskevských

porad komunistických a dělnických stran z roku 1957 a 1960. Světový vývoj potvrdil správnost a programovou platnost generální linie mezi

národního komunistického hnutí. Život ovšem přinesl nové problé my , které bude nutno společně řešit, prohloubit a upřesnit některá do savadní stanoviska.

V úsilí o jednotu mezinárodního revolučního dělnického hnutí , za pře konání současných rozporů vysoce oceňujeme úlohu Komunistické stra ny Sovětského svazu. Principiální postoj ústředního výboru Komunis tické strany Sovětského svazu k problémům hnutí , který se setkává se širokou podporou a pochopením komunistických a dělnických stran na

celém světě, znovu se plně projevil na XXIII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Tento sjezd byl hluboce prodchnut duchem

proletářského internacionalismu a snahou po semknutosti světového komunismu .

Komunistická strana Československa společně s dalšími bratrskými

stranami vyvíjí všestranné úsilí o překonání ideologických a politic kých rozporů, které existují uvnitř hnutí, oslabují jeho akceschopnost, dezorientují některé naše spojence a jsou využívány imperialisty ke stupňování jejich agresívní politiky.

Touto cestou hodláme jít i nadále. Jsme pro upřímnou soudružskou konstruktivní výměnu názorů mezi bratrskými stranami, ale rozhodně

odmítáme urážlivou, nevraživou polemiku. Žádné odlišnosti v názo rech na tu nebo onu teoretickou nebo politickou otázku nemohou ospra vedlnit odmítání akční jednoty ve společném boji proti imperialismu.

V poslední době jsme vedli dvoustranná jednání s představiteli bratr ských stran řady zemí. Tato jednání potvrdila užitečnost vzájemné vý

měny zkušeností, možnost upevnění a dalšího sblížení stanovisek k na léhavým problémům současného vývoje.

Naše strana je zároveň přesvědčena o prospěšnosti celosvětových porad komunistických a dělnických stran a vidí v nich účinný způ sob koordinace činnosti a vytváření ideové i akční jednoty hnutí. Sou díme, že všechny bratrské strany by měly cílevědomě vytvářet přízni. vé ovzduší, které by umožnilo v příhodné době uskutečnění porady a její zdárný průběh.

Soudruzi a soudružky, vážení hosté, končím zprávu o činnosti ústředního výboru a práci strany od XII . sjezdu. Našemu XIII. sjezdu připadá projednat a přijmout závažná roz hodnutí, která budou směrnicí činnosti strany v příštích letech , budou 105

rozhodující měrou působit v rozvoji naší socialistické společnosti. Komunistická strana Československa je plně schopna splnit úkoly vedoucí politické síly naší země, je k tomu připravena bohatými zku šenostmi celé své dosavadní historie. Její síla pramení z věrnosti zásadáin revolučního učení marxismu-leninismu a jeho důsledného

uplatňování, z tvůrčího přístupu k této nejpokrokovější vědecké teorii lidstva. V historii strany jsou slavná období tvůrčího rozmachu. K nim patří zejména boj za lidovou frontu, období národně osvobozeneckého boje, otevření socialistické cesty v únoru 1948 a údobí dovršení vítěz ství socialismu. Můžeme říci, že i dnes procházíme takovým obdobím velké tvořivé práce strany, soustředující své nejlepší síly, síly dělnické třídy, rolnictva a inteligence, nejlepší síly teorie a praxe na pozná váni, ovládnutí a uskutečnění úkolů všestranného rozvoje socialistické společnosti , na zabezpečení bohatého, vysoce kulturního života našeho lidu.

Síla strany , a zároveň přesvědčení o tom, že její usnesení se stanou reálnou skutečností, pramení z pevného spojení strany s dělnickou

třídou, pracujícím lidem měst i venkova. Přesvědčení, že strana jde správnou cestou a na této cestě dovede československý lid k dalším úspěchům, vyplývá konečně z naší věr nosti zásadám proletářského internacionalismu, zásadám pokroku, svo

body národů, míru. Tento postoj Komunistické strany Československa jí získal podporu veliké rodiny komunistických a dělnických stran i pokrokových hnutí ve světě, jak o tom svědčí i účast delegací bratr ských a spřátelených stran na našem sjezdu. Děkujeme jim za jejich

účast na našem sjezdu i soudružský poměr k naší komunistické straně a můžeme naše vážené hosty ubezpečit, že tak jako v minulosti bude se vždy naše komunistická strana považovat za pevný oddíl meziná rodního komunistického hnutí, za pevnou součást světové mírové proti imperialistické fronty. Náš lid bude vždy stát na straně fronty boje za mir, demokracii, socialismus.

Ať žije náš pracující lid, tvůrce všech společenských hodnot!

At se neustále rozvíjí a upevňuje světové socialistické společenstvíl Ať sílí a upevňuje se jednota mezinárodního komunistického hnutil Ať žije bratrský sovětský lid a jeho slavná komunistická strana, strana Leninoval

Ať žije svoboda všech národů, ať žije demokracie a mír !

Ať žije Komunistická strana Československa, vedoucí síla naší so cialistické společnosti! Vpřed za další všestranný rozvoj naší socialistické vlasti ! Vpřed k ví tězství komunismu !

ZPRÁVA

ÚSTŘEDNI KONTROLNI A REVIZNI KOMISE přednesená soudruhem PA VLEM

HRONEM

Období, za které předkládáme zprávu o práci ústřední kontrolní a revizní komise, bylo charakteristické úsilím celé strany o řešení no vých úkolů všestranného rozvoje socialistické společnosti a kladlo mimořádné nároky na poznávací schopností strany, na její organizá torskou a ideologickou činnost. Na zasedáních ústředního výboru byla postupně rozpracována usne seni XII . sjezdu strany ve všech důležitých oblastech života. Pozitivním a výrazným rysem byl promyšlený a realistický postoj ÚV KSČ k základním politickým , ekonomickým a ideologickým otázkám .

Ztotožňujeme se se závěry zprávy o činnosti OV KSČ, z nichž vy plývá, že rozhodující problémy řeší strana v souladu s objektivními potřebami vývoje společnosti. Je plněn stěžejní úkol stanovený XII . sjezdem ke zdokonalení řídící práce. Soustava řízení a plánování národního hospodářství postupně průmyslu, zemědělství a dalších odvětvích, změny v sys zaváděná

tému práce centrálních orgánů, národních výborů a v ostatních ob

lastech společenského života jsou příkladem tvůrčího přístupu ústřed ního výboru k řešení současných problémů a znamenají další rozvinutí marxisticko-leninské teorie v podmínkách budování socialistické spo lečnosti .

Neoddělitelnou součástí těchto kvalitativních přeměn je nové pře skupování a rozložení sil strany a jejích organizací a proces prohlu bování vedoucí úlohy strany a metod jejího uplatňování.

Vytvořením komisí při stranických orgánech v ústředí, krajích a okre sech byla prohloubena práce s odborným a vědeckým aktivem. Zvyšuje 107

ise kontrolní úloha plén stranických orgánů i podíl členů orgánů na tvorbě a zajišťování usnesení. Upevnilo se spojení s okresními a kraj skými výbory strany v denní práci orgánů ústředního výboru, což vedlo ke zvýšení úrovně stranické práce a využití progresivních sil

a zkušeností členů strany. Pozorněji a důkladněji se zkoumá mínění a kritické názory veřejnosti .

Součástí těchto opatření byla realizace nového pojetí úlohy kon trolních a revizních komisí jako jednotných kontrolních orgánů strany spojujících politickokontrolní, revizní a disciplinární práci . Byly vy

tvořeny příznivější podmínky pro provádění sebekontroly stranického organismu, zvyšování osobní odpovědnosti komunistů a rozšíření účasti členů strany na masové kontrole. Ústřední kontrolní a revizní komise věnovala prvořadou pozornost praktickému uskutečňování usnesení ústředního výboru a usilovala,

aby kontrolní činnost strany vedla k hlubšímu poznávání skutečností a k upevňování ideové a akční jednoty strany. Zkušenosti potvrzují, že politický přístup k ekonomickým problémům a snaha o jejich vyřešení v konkrétních a často i konfliktních vztazích

klade nové nároky na stranickou práci. Intenzívní úsilí strany o vše obecné zvyšování kvality práce probíhá v mnohých základních orga nizacích v podmínkách , kdy je nutno probojovat především názorovou jednotu a vytvořit veřejné mínění odsuzující nedbalost a posílit odpo vědnost za vykonanou práci od dělníka až po ředitele. Ukázalo se, že zásadní změna závisí především na prohloubení řídící práce, počínaje

mistry. Komise proto dala podnět k opatření, jež napomáhá ke zvýšení úlohy, posílení odpovědnosti a významu práce mistrů. Je nesporné, že nové zásady řízení národního hospodářství vytvářejí

předpoklady pro dosažení vyššího kvalitativního stupně ve vývoji naší společnosti. To však neznamená , že ke zlepšení dojde automaticky. V socialistické společnosti bude vždy náš postup kupředu záležet v prvé řadě na lidech, na jejich přesvědčení, schopnostech a

zna

lostech .

z tohoto procesu prohlubování a rozvoje socialistické společnosti vychází celý soubor opatření ústředního výboru od zvyšování úlohy

státních a hospodářských orgánů, posilování pravomoci národních výborů až po zvýraznění úlohy uličních organizací a převedení čin nosti společenských organizací do míst. Všechna opatření směřují ke

zvýšení pozornosti k problémům a zájmům lidí a k rozvoji jejich inl ciativní účasti na řešení společenských úkolů. Mají také prohloubit účinnost práce strany mezi pracujícími .

Rozbory zkoumající úroveň účinnosti stranické práce a hloubku pronikání stranických usnesení mezi členy strany a pracující uka zují , že některá usnesení orgánů ústředního výboru nejsou zajišťována s potřebnou rozhodností a nejsou vždy podložena dostatečnou politicko výchovnou a organizátorskou prací. Tak dochází k oslabení závaznosti

stranických usnesení, jejich vlivu na práci členů strany. Správně je 108

(

proto ve zprávě ústředního výboru položen tak velký důraz na odpo

vědnost všech orgánů a komunistů za důsledné plnění usnesení s tím , že po jeho přijetí je těžiště práce v přímé pomoci vyšších orgánů

základním organizacím strany. Tomu významně napomůže prohloubení dělby práce mezi krajskými a okresními výbory strany tak, aby nebyla přijímána usnesení, pokud pouze mechanicky opakují usnesení ústřed ního výboru, a o to více sil bylo věnováno praktickému zajištování

a kontrole plnění v základních organizacích. Rovněž komunisté na odpovědných místech státního a hospodář ského aparátu, zejména v centrálních úřadech , by měli pružněji a

s větší iniciativou a tvůrčím přístupem zajištovat usnesení ústředního výboru strany.

Předpoklady pro vysokou autoritu usnesení bude nutno lépe vytvářet již při jejich tvorbě. Často značný počet usnesení spolu s nepřiměřeně krátkými lhůtami rozpracování a zajištování oslabuje jejich účinnost . Reálností usnesení napomáhá dnes již běžná zásada, že před roz hodováním o perspektivních a zásadních opatřeních se vychází ana lýzy návrhů a názorů lidí, že je vyžadováno vyjádření těch, jichž se týkají a kteří je budou realizovat.

Prosazování usnesení strany je a nadále bude provázeno střetáváním progresívního s konzervativním a prohloubení jednoty bude vyžadovat

překonávání rozpornosti mezi osobními , skupinovými a společenskými zájmy.

Nelze přehlédnout, že někteří komunisté pod vlivem nedostatků, které kolem sebe vidí, ztrácejí bojovnost a někdy rezignují. Někteří

se domnívají, že se mohou jen podílet na výsledcích úsilí jiných, nebo že se tyto výsledky dostaví jen činností vyšších orgánů. Nechybějí ani ojedinělé projevy ničím nevázané kritiky, ve které jsou vynášeny nad

řazené a neodpovědné soudy o všem minulém. Právě tak nelze pomi nout ani názory některých členů strany, stavějících se proti závaznosti stranických usnesení vůbec. Nositelé těchto tendencí neoplývají ani stranickou odpovědností , ani reálným přístupem ke skutečnosti .

Na jejich adresu musíme otevřeně říci : důvěru pracujících strana vždy získávala v denním zápase o vše, co bylo spjato s každodenním

životem, s progresívními opatřeními a s budoucností. Veliké úkoly vytyčované stranou je možno splnit jen silami všech organizovaných komunistů tak, že každý člen strany bude stále konfrontovat cíle a program strany s tím, co pro jejich uskutečnění konkrétně dělá ve

svém okolí, na pracovišti, v bydlišti, co on sám vykonal pro odstra nění nedostatků.

Předpokladem pevné ideové a akční jednoty strany při plnění usne

sení je vytváření podmínek pro výměnu a střetávání názorů na řešení problémů, které však probíhá na půdě strany a v souladu se stanovami končí přijetím závazného usnesení. * 109

V diskusích k tezím a na výročních schůzích a konferencích stra ny byl naléhavě vyslovován požadavek upevnění odpovědnosti a státní

disciplíny na všech stupních řízení a důslednější vyvozování závěrů ze zjištěných nedostatků. To považujeme za kritiku naší práce. Nedostatky v odpovědnosti, které se objevují u některých pracov

níků, se však netýkají pouze dělníků a řadových pracovníků, ale také pracovníků vedoucích. Základní příčiny nedostatečné kázně a dis ciplíny nutno hledat ve

důsledků administrativně direktivního způ

sobu řízení i v neochotě, v neschopnosti i ve snaze přiživit své osobní nebo skupinové zájmy.

Ve vnitřních vztazích státních a hospodářských orgánů a instituci

je často odpovědnost rozmělněna mezi různé komise a pomocné orgá ny, není jasně vymezen rozsah odpovědnosti jednotlivců a těchto ko

misí, takže odpovědného pracovníka lze těžko určit. Například v nedávné době jsme na základě upozornění okresního výboru strany v Rakovníku prověřovali příčiny nedostatků vzniklých

při rekonstrukci Rakovnických keramických závodů. V důsledku ne vyhovujícího projektového řešení, použití nevhodných a nevyzkouše ných strojních zařízení a málo odpovědné práce na všech stupních ří zení došlo ke značným ztrátám. Investice byla dána do provozu se

zpožděním a investiční náklady byly značně překročeny, nedosahuje se projektované kapacity ani kvalitativních ukazatelů. Aby bylo dosa ženo původního záměru, bude třeba dalších investičních prostředků.

Odpovědnost za tyto nedostatky nese Keramoprojekt, Přerovské stro

jírny , oborové ředitelství Československých keramických závodů a také ministerstvo stavebnictví.

Přestože různé komise ministerstva a oborového ředitelství tento

stav zkoumaly, osobní odpovědnost a závěry byly vyvozeny až po zá sahu stranických orgánů. V těchto otázkách nelze připouštět žádnou kolektivní odpovědnost, která by umožňovala vedoucím pracovníkům schovávat se za rozhodnutí orgánu.

Lenin naléhavě varoval před takovouto praxí. Uvedený příklad, ale i další naše zkušenosti signalizují, že vedou

cím pracovníkům se ještě tento zásadní požadavek zdokonalené sou stavy řízení nedostal plně do krve. Dovednost pružně využívat pravo.

moci a nést osobní odpovědnost je, jak vyplývá ze zprávy ústředního výboru, nezbytným požadavkem současnosti . Ve zdokonalené ekonomické soustavě, která vytváří příznivé ob jektivní podmínky pro uplatňování osobní odpovědnosti, poroste úloha,

pravomoc a samostatnost vedoucích pracovníků. Mají-li splnit poža davky, které na ně společnost klade, musí být na patřičné politické a odborné úrovni.

Nemalý význam pro schopnost vedoucích hospodářských pracov níků správně vést a řídit má konkrétní znalost stranické práce, zna

lost vnitřního ideového a organizačního uspořádání života strany. Pro to je správné u pracovníků odborně zdatných, životně zkušených po 110

važovat příslušnost ke straně jako k vedoucí síle naší společnosti za přednost spojenou se stranickou odpovědnosti. vedoucích pracovníků státního a hospodářského apa Od komunistů rátu budeme proto požadovat, aby se stranickou zásadovostí přistupo

vali ke své osobní odpovědnosti a k odpovědnosti svých spolupracovní ků.

Stranické vedení celého systému kontrolních orgánů zaměříme na přesné označování osob odpovědných za zjištěné nedostatky jako jed

nu ze základních otázek zvyšování úrovně kontrolní práce v nových podmínkách.

Kontrolním a revizním komisím strana svěřila významné poslání při upevňování stranické disciplíny a výchově členů. Podle stanov stra ny komise volají k odpovědnosti ty, kdo svým jednáním narušují jed notu strany, podlamují autoritu stranických orgánů a celé strany, za nášejí do jejího života cizí ideologické názory . Rozsah disciplinární práce kontrolních a revizních komisí je zřej mý z písemné zprávy předložené delegátům sjezdu. Poznatky , které při této činnosti byly soustředěny o ideologické vyspělosti členů stra ny, ukazují, že zatímco většina komunistů osvědčila své vysoké ideové a politické kvality , projevují se v myšlení některých členů pochybnos

ti, kolísavost a bezradnost. Hlavní příčiny spočívají především ve slo žitosti procesu, kterým prochází naše socialistická společnost a sou časné mezinárodní komunistické hnutí .

Naše zkušenosti však přitom ukazují, že nelze do nekonečna jednat a zabývat se těmi, kteří neuznávají názory druhých, považují se za absolutně neomylné, domnívají se, že nemusí respektovat názor a roz hodnutí kolektivu a podřídit se jeho potřebám a stanoviskům . Strana má své pevné zásady, spočívající na jednotě názorů, jejich uvědomě

lém provádění a dodržování dobrovolné kázně. Pravda, jednotu názorů a dobrovolnou kázeň nelze uskutečnit administrativními a organizač ními opatřeními , ale v podmínkách otevřené výměny názorů na stranic

ké půdě, ve vzájemném působení vedení organizace na členy a naopak, v konkrétních vztazích mezi jednotlivými členy.

I když disciplinární řízení považujeme za krajní opatření tam, kde selhaly jiné výchovné prostředky, budeme i této formy práce lépe využívat k aktivnímu řešení rozhodujících společenských problémů a k účinějšímu postihu těch komunistů, kteří svou nedbalou prací poško zují autoritu strany, zaviňují národohospodářské ztráty a deformují soudružské vztahy mezi lidmi, čímž působí společnosti morální škody. Zkušenosti z období mezi sjezdy potvrzují, že síla , akceschopnost strany kázeň stranických řad spočívá v tom, že každý člen strany se podílí na usneseních své základní organizace, na členských schůzích se vyjadřuje k základním otázkám politiky strany , osvojuje si a učí se správně pochopit usnesení vyšších stranických orgánů. V základ ních organizacích strany probíhá proces pochopení podmínek, za

nichž se uplatňuje princip demokratického centralismu, vedoucí úlohy 111

strany, kádrové práce, význam kritiky a sebekritiky i stranické kázně. Jednání a závěry plén ústředního výboru, zejména z dubna 1963 a lednového pléna 1965, hluboce zapůsobily v základních organizacích. Dále byly prohloubeny leninské normy stranické práce, vyjasněny otázky dělby práce postavení základních organizací podle územně výrobního principu. Tak došlo k rozvinutí této zásady zakotvené ve

stanovách po obsahové stránce. Organizacím strany v závodech byl pře vedením činnosti společenských organizací do místa bydliště vytvo řen daleko větší prostor pro péči o výrobní otázky, o rozvoj ekono. miky a zabezpečování stranické linie v tomto směru. Na organizace strany v místě bydliště, zejména organizace ve měs

tech, které znají konkrétní potřeby lidí, jejich zájmy a záliby, byla přenesena odpovědnost za organizování a rozvoj společenského života, který zabezpečují různé společenské a zájmové organizace. I když se zpočátku projevily různé obtíže a v některých společen ských organizacích názory, že jejich význam je podceňován, zkuše nosti ukazují, že jde o moudré rozhodnutí. Dnes jsou v podstatě po

čáteční obtíže překonány, stranické organizace v místě věnují těmto otázkám větší pozornost. Samozřejmě stupeň poznání, zejména uplat ňování účinnějších forem práce, je v základních organizacích různý a celé toto úsilí o zlepšení práce je nutno považovat za proces.

XII. sjezd uložil ústřednímu výboru uzavřít do 4 měsíců všechny

zbývající případy, kdy došlo k porušení leninských norem ve stranic ké práci a socialistické zákonnosti . Tento úkol byl splněn.

Všechny žádosti o revize byly důkladně hodnoceny a s maximální pozorností zkoumány důvody a doklady, na základě kterých byla dříve učiněna rozhodnutí. Byl zkoumán životní i stranický profil každého jednotlivce. Bylo zjištěno, že ve 455 případech byly stranické tresty uloženy neoprávněně, na základě nedostatečně prověřených poznatků, konstrukcí a podezření. Těmto soudruhům bylo vráceno členství ve

straně nebo zrušeny stranické tresty nižšího stupně a napraveny i dal ší křivdy.

Aby nebylo znehodnoceno úsilí za nápravu minulých chyb, bylo nut no oddělit ty, kteří se ho snažili zneužít ve svůj osobní prospěch. Po důkladném prověření a kolektivním posouzení v orgánech byly ne

oprávněné žádosti odmítnuty. Rovněž u těch, kteří svou neodpovědnou prací připustili, že došlo k chybám, byly vyvozeny závěry po stranické a státní linii. Všechny otázky související s nápravou, jak uložil XII. sjezd , jsou uzavřeny .

Kontrolni a revizní komise sledovaly i stav a vývoj členstva. Uká zalo se, že počet vyloučených a vyškrtnutých je v uplynulém období 112

nižší proti předcházejícímu. Došlo však k výrazné změně v poměru mezi vyloučenými a vyškrtnutými, neboť formou vyškrtnutí je ukončo váno členství z 80 % . Jde jednak o přestárlé a nemocné soudruhy ,

kteří se sami necítí schopni plnit povinnosti člena strany a žádají o ukončení členství ; dále o osoby, které svými povahovými vlastnostmi se nehodí za členy strany a neměly být vůbec přijímány. Komise při

potvrzování a projednávání odvolání napravily některé nedostatky, v podstatě však shledávají rozhodnutí stranických organizací správný . mi .

Nelze však zastírat, že mnozí z těch, kteří v uplynulém období odešli touto cestou ze strany, mohli být při včasné péči o jejich politickou výchovu a při lepší pozornosti jejich osobním problémům nadále řád

nými členy. V tomto směru jsou stále citelné nedostatky v práci zá kladních organizací .

Kladně se projevilo opatření ústředního výboru KSČ k řízení věko vého a sociálního složení strany. Většina základních organizací stra

ny se zamýšlí velmi vážně nad současným stavem své organizace v souvislosti s perspektivami své práce do dalších let. Soudruzi v mno hých organizacích přistoupili k promyšlenému zjednávání nápravy , je jíž výsledky se odrážejí i ve zvýšeném počtu přijatých kandidátů. Ten to nástup bude třeba dále rozvíjet a přijímání nových členů do strany provádět cílevědoměji s ohledem na stav a potřeby jednotlivých stra nických organizací.

V politickokontrolní, revizní a v disciplinární činnosti získaly ko. mise poznatky a zkušenosti , které přispěly k obsahovým námětům a návrhům na zpřesnění a úpravu stanov strany. Jde zejména o některé otázky členství a zvyšování účinnosti kontrolní práce strany. K ná

vrhům se kladně vyjádřily stranické konference. Návrh na zrušení členství vychází z poznatku, že politické uvědomě.

ní a potřeba hájit a prosazovat programové cíle strany je složitý pro ces. V tomto procesu, ve kterém se formuje postupně dobrovolná stra nická kázeň a oddanost člena ke straně, každý neobstojí. Z historie naší strany je známo, že se soustavně, v průběhu denních zápasů očištovala od slabých a kolísavých jednotlivců, což přispívalo k jeji

mu upevňování. S tím je nutno jako se zákonitosti počítat i nadále. Návrh na výmaz stranických trestů až po důtku s výstrahou vychází ze zkušenosti, že výchovné působení trestu vzrůstá úměrně s tím, jak bylo provinění soudružsky , avšak zásadně projednáno v základní orga nizaci. Takto projednávané chyby jsou dobrým ponaučením nejen pro

chybujícího, ale pro všechny členy organizace. Člen strany by měl skládat účty i z toho , jak chyby napravil. A pokud se tak stalo, je

oprávněné považovat je za překonané a zbavit člena povinnosti uvádět je po celý svůj život. Nejde o administrativní opatření. Jeho smysl spočívá v zásadě, že 113

strana má pečovat o každého člena, právě tak jako každý člen o čis totu a dobré jméno strany. Bude však třeba důsledně čelit tomu , aby výmaz trestu se nestal novým disciplinárním řízením s rozsáhlou admi nistrativou. Hlavním kritériem pro souhlas k výmazu trestu je posou

zení, jak člen strany plní stranické povinnosti vyplývající ze stanov strany a usnesení jeho základní organizace. V návrhu stanov dochází dále k zvýraznění kontrolní úlohy strany. V dosavadním 27. článku stanov je odpovědnost za kontrolu usnesení

uložena pouze stranickým výborům . Tato formulace vedla zejména v praxi mnohých stranických organizací k zúženému pojetí kontroly. Proto se doporučuje, aby odpovědnost za kontrolu stranických usnesení měly základní organizace strany a všechny stranické orgány.

Návrh stanov také zdůrazňuje zaměření činnosti kontrolních a re vizních komisí na kontrolu plnění usnesení sjezdů, konferencí a plén stranických orgánů. Dále obsahuje doporučení, aby i na úrovni pod nikových, celozávodních, místních a městských výborů strany byly

ustaveny kontrolní a revizní komise. To odpovídá rostoucím požadav kům na kontrolní a zejména revizní činnost strany nejen ve vyšších

orgánech, ale i v jejich základních článcích . *

Soustavnou pozornost a péči věnovala ÚKRK spolu s krajskými

a okresními komisemi hospodárnosti ve vydávání stranických pro středků, upevňování kázně v placení členských příspěvků, ochraně stranických dokumentů, zařízení a všeho majetku strany a pořádku

ve vedení stranické evidence a administrativy jako důležitých pro středků upevňování organizační jednoty strany . Pravidelné kontroly

těchto úseků byly prováděny ve všech stranických orgánech, zaříze ních a podnicích strany a v základních organizacích. Hospodaření Komunistické strany Československa, všech jejích orgá

nů a organizací je řízeno podle zásady demokratického centralismu. Stranické orgány vypracovávají své rozpočty a plány samostatně

v souladu s politickými, ideologickými a organizačními úkoly. Ve stranickém hospodaření a zejména v placení členských příspěvků bylo dosaženo příznivých výsledků. Došlo ke zlepšení v poměru a ve vývoji příjmů a výdajů. Příjmy strany vzrostly od XII. sjezdu o 3,6 procenta a výdaje se zvýšily jen o 1,2 % . Na růstu příjmů strany se po dílejí zejména příjmy za členské příspěvky, které se zvýšily o 2,6 %

a celkově představují 66,5 % veškerých příjmů strany. Přebytek kraj ských stranických časopisů za poslední čtyři roky činí 11 % . Odvody stranických podniků Rudé právo a Pravda ústřednímu výboru KSČ

byly překročeny téměř o 4 % a činí 14 % celkových příjmů strany. Mnohotvárná činnost naší strany je plně zabezpečována z vlastních prostředků a nemalým příspěvkem je dotován rozpočet Českosloven ského svazu mládeže. 114

Kontrolní a revizní komise všech stupňů uskutečnily od XII. sjezdu

strany tisíce revizí a prověrek v základních organizacích strany. Celostranicky byly revize provedeny v hutních a chemických závo dech. Tato metoda pomohla ke zlepšení pořádku v organizační čin nosti základních organizací .

Zkušenosti z těchto revizí a prověrek dokazují, že stranické organi zace tuto pomoc kladně hodnotí a využívají pro zlepšení své práce.

Přestože se příspěvková morálka neustále zlepšuje, kontrolní a re vizní komise zjištují případy nesprávného placení členských příspěvků a nepravidelnosti v jejich odběru. Namnoze je stále uplatňován administrativní přístup při uskuteč ňování materiálního spojení člena se stranou a nedoceňována skuteč nost, že každý člen vstupoval do strany s vědomím dávat své síly k uskutečňování politických cílů strany.

Činorodý život organizace, uspokojení z práce každého člena strany v činnosti stranické organizace povede k uvědomělému plnění i této zá kladní stranické povinnosti .

Ve finančním zabezpečení aktivní činnosti stranických organizací do cházelo k nedostatkům, které byly brzdou dalšího rozvíjení masové

politické práce i jejich aktivního působení. Výdaje základních organi zací v roce 1965 činily pouze necelá 3 % z příjmů za členské pří spěvky, i když v rozpočtech si základní organizace plánovaly daleko více finančních prostředků. Proto ústřední výbor KSČ schválil, aby činnost ZO KSČ byla finančně

zabezpečována v rozsahu 10 % výnosu z členských příspěvků. To zna roce 1966 mohou základní organizace daleko lépe orga nizovat svou práci, neboť mají podstatně vyšší prostředky.

mená, že již

Přitom nelze vidět jen rozsah prostředků, ale především jejich účinné a efektivní vynakládání. Jde o to, aby rozpočet vznikl na základě roz

boru a zhodnocení účinnosti práce jednotlivých organizací a cílů, které mají v politické, organizátorské a výchovné práci plnit. Tím bude do cházet k odhalování reálných a konkrétních potřeb materiálního zabez pečení a k optimálnímu stanovení jejich výše. Takovýto přístup k rozpočtování ve stranických organizacích a orgá nech budeme prosazovat .

V období mezi XII. a XIII. sjezdem strany dosáhla dobrých výsledků také vydavatelství časopisů Rudé právo, Pravda a krajské stranické

časopisy. Stranický tisk významně ovlivňuje a podílí se na růstu poli tického uvědomění našich občanů. Denní náklad všech krajských deníků činí 920 tisíc výtisků, Rudého práva přes 1 milión výtisků a Pravdy 270

tisíc výtisků. Většina stranických časopisů vykazuje aktivní hospodář ské výsledky .

Problémy dosud trvají při vydávání Rudého práva ve slovenském jazyce, jehož rozšiřování je třeba věnovat větší pozornost. Také ně které tec

tické a politické časopisy , například Otázky míru a socia

lismu, Nová mysl i Život strany, nemají optimálně možný počet odbě 115

ratelů. Okresní výbory strany i základní organizace by měly věnovat rozšiřování a využití stranického tisku mnohem větší péči.

Hospodaření Vysoké školy politické, Ústavu dějin KSČ, stranických muzeí a dalších účelových zařízení strany odpovídá jejich významu a potřebám .

V rozpočtu na rok 1966 jsou prostředky na ideologickou výchovu zvýšeny téměř o plnou třetinu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat

pořádání školení, aktivů, seminářů a porad, zejména s přihlédnutím k pracovní době a ke ztrátě pracovních směn. I ve stranické práci platí zásada uskutečňovat většinu akcí mimo pracovní dobu .

Většina stranických orgánů a organizací chápe, že členská evidence a administrativa významně přispívá k účinnosti politické práce, a proto jejímu vedení a využívání věnují patřičnou pozornost.

Kontrolní a revizní komise všech stupňů musí dále prohloubit kon trolu a pomoc stranickým orgánům a organizacím při realizaci usnesení

XIII . sjezdu a ústředního výboru KSČ tak , aby materiální a finanční prostředky strany byly co nejefektivněji využity .

Výrazem společenské kontroly prováděné lidem, projevem přímého uplatňování demokratických práv jsou návrhy, stížnosti a dopisy pra cujících .

Početné dopisy, jež denně docházejí stranickým orgánům, vyjadřují vedle denních starostí a osobních problémů také cenné, iniciativní návrhy a důvěru ke straně a vůli pomáhat jí při uskutečňování její politiky .

Bezprostředně po XII. sjezdu strany obrátil se ústřední výbor ke všem stranickým organizacím a zdůraznil úkoly základních organizací v péči o názory a připomínky pracujících, Toto úsilí spolu s vlivem některých opatření v národním hospo dářství se mimo jiné projevilo poklesem počtu stížností .

Využívání a komplexní hodnocení závažných problémů vyplývajících z připomínek pracujících bylo zdůrazněno jako součást zdokonalování

řídící práce. Kontrolní a revizní komise využívaly rozborů dopisů a ná mětů pro kontrolní práci strany, pečovaly o prohloubení metod práce s dopisy a doporučily opatření k přesnému evidenčnímu sledování fakt, jež z nich vyplývají.

Celá tato činnost byla nově pojata v souvislosti s péčí o rozvoj vnitrostranické demokracie, a proto navazovala na důsledné a syste

matické využívání připomínek vyjádřených v diskusi na členských schůzích, aktivech a shromážděních , která je jedním z důležitých prostředků zvyšování aktivity komunistů a důvěry vůči stranickým orgánům. Přesto se setkáváme s tím, že některé správné a užitečné návrhy,

náměty a kritické připomínky se nedostanou přes názory a rozhodnutí 116

jednotlivce k příslušným řídícím orgánům, i když vycházejí ze znalosti věci a jsou ověřeny v praxi. To je projevem byrokratismu, který musíme rozhodně vymýtit !

Současně je však nutno energicky, s využitím všech zákonných pro středků a zejména pomocí veřejného mínění čelit případům, kdy stěžo vatelé zneužívají práva podat stížnost a prosazují své sobecké a ne oprávněné požadavky.

Pro rozvoj aktivity lidu je důležité, aby pracující se neustále pře

svědčovali o tom, že všechny stranické, státní i hospodářské orgány reálně přihlížejí k jejich problémům. Všechna naše práce se ve svém konečném výsledku musí promítat ve spokojenosti lidí, ve vytváření socialistických vztahů mezi lidmi a v pé

či o člověka. Znalost jejich názorů a námětů je jedním z důležitých prostředků k plnění tohoto úkolu.

V předsjezdové diskusi byla oprávněně kritizována přebujelá admi nistrativa .

Ústřední výbor se v období po XII. sjezdu intenzivně zabýval proble

matikou řízení a správy, jejím zkvalitňováním, zjednodušováním a zhos podárňováním. Přesto tyto problémy byly převážně pochopeny jako

pouhé direktivní snižování počtu pracovních sil v administrativě , aniž byly účinně řešeny vlastní příčiny jejího stálého růstu. V posledních dvou letech se podařilo stavy řídícího a správního aparátu poněkud

snížit. Dochází k posilování kategorie inženýrsko-technických kádrů

na úkor kategorie administrativních pracovníků. Tato fakta však ne mohou zakrýt skutečnost, že ještě máme mnoho pracné, neúčelné admi nistrativy. Racionalizace řízení a správy není dostatečně spojována se zaváděním progresívních prvků nové soustavy řízení se zjed nodušováním agend, odstraňováním duplicit, zkvalitňováním řídícího

aparátu a využíváním mechanizace. Přední místo v naší činnosti zaujímají otázky spojené se zvyšováním podílu pracujících na kontrolní činnosti .

Významné úkoly z toho vyplývají pro komise lidové kontroly, které se jako jednotná soustava osvědčily. Oceňujeme práci desetitisíců členů komisí lidové kontroly, kteří ze

jména v závodech a v obcích vykonávají společensky významnou čin nost při upevňování pracovní a státní disciplíny. Tato práce klade

značné nároky nejen na politickou a odbornou vyspělost, ale i na obětavost a charakterové vlastnosti členů komisí.

Ve zprávě ústředního výboru je zdůrazněno, že nynější organizace kontroly vznikla za jiných ekonomických a organizačních podmínek, a dále, že je nutné přizpůsobit systém kontroly požadavkům zdokona lené soustavy řízení.

Mnohé se musí změnit v systému organizace a v metodách práce vyš

ších orgánů, zejména Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Ne důsledně se provádí přizpůsobení vnitřních organizačních vztahů vzhle dem k požadavkům vyplývajícím ze zdokonalené soustavy řízení . Také 117

vliv pléna ÚKLKS na řízení celé soustavy musí být podstatně vyšší. Zvýšit účinnost kontroly vyžaduje především od centrálních orgánů

zlepšit metody a formy činnosti, překonat formalismus ve vnitřní orga nizaci, prohloubit mezi nimi dělbu práce a upravit vzájemné vztahy.

Obrat v metodách kontrolní práce musí spočívat zejména ve vý razné orientaci na to, jak působí ekonomické nástroje na rozvoj

výroby, jak jsou respektovány celospolečenské zájmy. Již nyní se ukazuje, že v některých oblastech bude účelné kontrol ní systém sjednotit a zjednodušit. Za velmi aktuální úkol pokládáme zdokonalování systému kontroly v souvislosti s celkovým úsilím o ra cionalizaci řízení a správy . Je třeba skoncovat s takovou praxí, kdy

jednotlivé organizace jsou kontrolovány ve stejných otázkách něko lika orgány , přičemž jde o povrchní šetření bez současného řešení problémů. Smyslem celého našeho snažení v tomto směru je dosáhnout toho,

aby široce demokraticky a na vysoké odborné úrovni prováděná kon trola byla velkou ideologickou a morální silou a aktivním činitelem v řízení společnosti.

Ve zprávě ústředního výboru i v předloženém návrhu na usnesení je široký program a koncepce práce pro činnost strany a všech pra

cujících pro všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Jeho uskutečňování ve stranické i státní oblasti musí být spojeno se sou stavným rozšiřováním prostoru pro uplatnění iniciativy a aktivity. Ústřední kontrolní a revizní komise bude plně stát za všemi, kdož budou v čele boje za naplňování vytyčených koncepcí, za prosazování

nových, progresívních změn v řízení a rozvoji naší společnosti. To , že nám bylo svěřeno právo zkoumat vztah lidí k plnění usne sení, vést k odpovědnosti ty , kdo poškozují zájmy strany a společnosti , nás zavazuje a klade to na naší práci vysoké nároky. Tento úkol splníme tím , když vždy ukážeme, kdo má odpovědnost

za nedostatky, pomůžeme je napravit a současně vysoce vyzvedneme ty, kteří pracovali dobře , kteří ukazují v praktické práci cestu k ře šení.

Celé období mezi sjezdy prokázalo, že pracující pod vedením Ko

munistické strany Československa mají zájem na rychlém překoná vání obtíží, což vyjádřili ve stanoviscích k tezím . Právem proto mů žeme založit naši činnost na plné důvěře ve schopnost a tvůrčí odhod lání našich lidí.

Jednota strany a její těsné sepětí s dělnickou třídou a pracujícími

naší vlasti jsou zárukou dalšího úspěšného vývoje společnosti k socia lismu a komunismu.

PROJEV VEDOUCÍHO DELEGACE KSSS

SOUDRUHA L. I. BREŽNĚVA

Drazí soudruzi, přátelé a bratři!

Delegace Komunistické strany Sovětského svazu srdečně děkuje za pozvání na XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Přivezli

jsme vám vřelý bratrský pozdrav dvanáctimiliónové strany sovětských komunistů a všeho sovětského lidu. Vaším prostřednictvím srdečně zdravíme Komunistickou stranu Československa a všechny pracující

Československé socialistické republiky a z celého srdce vám přejeme další úspěchy ve velké věci výstavby socialismu ve vaší zemi. Komunisté Sovětského svazu a všichni sovětští lidé s velkou pozor ností sledují jednání sjezdu, na němž hodnotíte výsledky cesty , kte rou prošly strana a lid, a určujete směr dalšího rozvoje. >

Zpráva ústředního výboru KSČ a projevy delegátů ukazují, jak da leko postoupila československá ekonomika. Téměř pětinásobné zvý .

šení průmyslové výroby, jehož dosáhla vaše země v poválečném obdo bi, je skutečností obrovského dosahu. My, sovětští lidé, s potěšením pozorujeme rozvoj vědy, techniky a kultury v bratrském Českosloven sku a to , jakých úspěchů bylo dosaženo při zdokonalování nových spo lečenských vztahů, jak zásadová a důsledná zahraniční politika so cialistického Československa přispívá ke stálému vzestupu mezinárodní prestiže vašeho státu,

Jsme spolu s vámi hrdi na tyto úspěchy, vidíme v nich další ná zorné potvrzení životodárné síly marxisticko-leninského učení, důkaz obrovských možností socialistického zřízení.

Lid nehodnotí činnost strany jen podle dosažených výsledků, ale i podle jejích plánů do budoucna. Vždyť tyto plány vyjadřují vůli stra ny k zajištění stálého pokroku společnosti a její schopnost vést s jis

totou pracující k novým cílům , otevírat nové obzory. Veliký dojem v kých a sociálních nocení úspěchů a vodnění každého

náš zanechala hloubka rozboru složitých ekonomic problémů provedená na sjezdu , střízlivé, věcné hod. zásadová kritika nedostatků, snaha o vědecké zdů navrhovaného řešení , kterými se vyznačuje zpráva 119

přednesená na sjezdu prvním tajemníkem ÚV KSČ , významným činite lem mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, váženým sou

druhem Antonínem Novotným. Všechno to vzbuzuje jistotu, že akční program vypracovaný sjezdem bude znamenat významný mezník na cestě dalšího všestranného rozvoje Československé socialistické repu bliky .

Středem pozornosti vašeho sjezdu jsou otázky zvyšování efektivnosti

společenské výroby. Usilujete o zdokonalení soustavy řízení národ ního hospodářství na základě upevňování zásad plánování a všestran

ného rozvoje tvůrčí iniciativy pracujících. Přibližně stejný okruh otá zek projednával, jak známo, nedávný XXIII. sjezd KSSS . Není to ovšem náhodná shoda. Ideová harmonie stranických sjezdů odráží spo

lečné cíle našich stran i společný přístup k řešení aktuálních úkolů, které dnes vytyčuje život před každou socialistickou zemí při plném respektování jejích specifických podmínek a národních zvláštností.

1

Těší nás jednota názorů KSSS a KSČ na otázky výstavby socialismu a komunismu .

XIII. sjezd KSČ probíhá ve znamení dalšího upevňování strany jako předvoje, vedoucí síly společnosti, ve znamení zvyšování vedoucí a ří dící úlohy strany v podmínkách zdokonalování socialistické společ nosti .

Sjezd se sešel ve významných dnech 45. výročí vaší strany. Sovětští komunisté i milióny komunistů v jiných zemích sdílejí vaši radost a hrdost u příležitosti tohoto slavného výročí. Komunistická strana

Československa byla vždy neochvějně oddána ušlechtilým zásadám proletářského internacionalismu. Svědčí o tom nejen její aktivní čin nost na mezinárodním kolbišti, ale i skutečnost, že úspěšně překo

nala národnostní rozpolcenost v zemi a zformovala se jako jednotná strana všech národů a národností Československa. Svou správnou poli

tikou položila vaše strana pevné základy Národní fronty socialistic kého Československa. V řadách KSČ se sjednotili nejlepší synové děl nické třídy, pracujícího rolnictva a inteligence. Strana vychovala vlastence silného ducha, kteří v těžké době pro vlast, v letech ně. mecko-fašistické okupace statečně bojovali proti cizím zotročovatelům, za svobodu vlasti, za vítězství revoluce, za vybudování nové společ

nosti a vysoko nesli prapor Komunistické strany Československa. Spolehlivou zárukou úspěchů vaší strany je, že se vždy ve své veškeré činnosti řídí jedinou vědeckou teorií společenského vývoje – marxisticko-leninským učením, důsledně bojuje proti názorům cizím socialismu, vytrvale provádí třídní, revoluční linii neúnavně vycho vává pracující v duchu oddanosti idejím komunismu. Tato ideologická

linie Komunistické strany Československa se znovu projevila ve zprávě ÚV tomuto sjezdu.

Zkušeností KSČ, jakož i ostatních marxisticko-leninských stran po tvrzují, že revoluční strana může dosáhnout úspěchů v boji za socia lismus, jestliže důsledně spojuje v teorii i v praxi vřelé vlastenectví, 120

službu zájmům svého lidu se zásadami proletářského internacionalis inu, se službou společným zájmům socialismu, zájmům třídního , osvo bozeneckého boje všech národů. Skutečnost, že jednání XIII. sjezdu

se účastní delegace a představitelé více než 70 komunistických a děl nických stran a rovněž levicových socialistických a demokratických stran, přesvědčivě ukazuje, jak velké autoritě se těší Komunistická strana Československa ve světovém komunistickém hnutí, mezi děl nickou třídou, mezi pracujícími celého světa. Sovětští komunisté se radují z vašich úspěchů, drazí přátelé, a sku tečně si váží bratrských vztahů s Komunistickou stranou Českoslo venska. Jménem Komunistické strany Sovětského svazu a všeho sovět

ského lidu vás ujišťujeme, že budeme i nadále neustále upevňovat bojovou solidaritu našich stran, nerozborné přátelství země sovětů a socialistického Československa ! Přátelství národů obou našich zemí již přineslo bohaté ovoce a bez pochyby ještě příznivěji ovlivní rozvoj našich zemí v budoucnu. Je

dobře známo, jak vysoké úrovně a rozmachu dosáhla nyní hospodář ská spolupráce SSSR a Československa. Vaše republika zaujímá jedno

z předních míst mezi státy, s nimiž Sovětský svaz udržuje obchodní styky. Na ČSSR připadá téměř pětina celkového našeho dovozu strojů

a zařízení. Dodávky sovětské techniky a surovin zase hrají významnou úlohu v uspokojování potřeb vašeho národního hospodářství. Soustav ně, k oboustrannému prospěchu, se rozvíjejí vědeckotechnické styky

mezi našimi zeměmi, výměna myšlenek a zkušeností z výroby, stra nické a státní výstavby, styky a vztahy v jiných oblastech života a činnosti našich stran a zemí.

Skvělým příkladem rozšiřujících se bratrských vztahů mezi národy

obou zemí je nedávno dosažená dohoda o dalším rozšíření hospodář

ské spolupráce mezi SSSR a ČSSR. Svědčí o tom i dohoda o výměně velkých skupin studentů o prázdninách. S touto iniciativou přišli čes koslovenští soudruzi a my jsme ji vřele podpořili. Několik tisíc česko slovenských a sovětských studentů bude ted mít možnost projít praxi v bratrské zemi, seznámit se s jejím životem, kulturou, technickými

vymoženostmi a se životem svých přátel – studentů. Myslíme, že je to velmi dobrá věc. Přispěje k prohloubení přátelství těch, kteří před

stavují budoucnosti našich zemí, přátelství mladých. Jak málo se to vše podobá vztahům v kapitalistické soustavě, kde,

jak zdůrazňoval ještě Marx, zisk jednoho státu znamená zpravidla ztrátu pro jiný stát. Příklad obou našich i ostatních socialistických států přesvědčivě ukazuje, že spolupráce v socialistickém světě zna mená zisk pro všechny, protože se opírá o zásady bratrské solidarity a úplné rovnoprávnosti, vzájemných výhod a vzájemné nezištné bratr

ské podpory, naprosté dobrovolnosti a přísného respektování suvere nity každé země. Všemožné rozvíjení takové spolupráce pro blaho našich národů je úkolem prvořadého významu. Zasluhuje si toho, aby chom nešetřili sil k jeho uskutečnění. 121

Současně s růstem národního hospodářství socialistických států

rostou a rozšiřují se jejich vzájemné vztahy, nabývají stále intenzív nějšího rázu. Sám život nám předkládá požadavek zvyšovat úroveň mezinárodní socialistické dělby práce, hledat a uplatňovat v praxi nové, stále účinnější a pro zainteresované země přijatelné formy mno hostranných i dvoustranných hospodářských styků. Je pochopitelné, že při řešení tohoto úkolu věnují strany a vlády socialistických zemí velkou pozornost zdokonalování činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci a zvýšení její efektivnosti .

Nikdy nezapomínáme na to, že rozvoj spolupráce na základě dělby

práce nepřináší socialistickým zemím jen hospodářské výhody . Je to rovněž otázka obrovského politického významu. Rozvoj hospodářských styků přispívá k rozkvětu každé socialistické země, ještě více je sbli žuje, upevňuje přátelství našich národů a posiluje celou světovou so cialistickou soustavu .

Světová socialistická soustava je vedoucí revoluční silou současnosti . Stále více ovlivňuje veškeré mezinárodní dění. Na rozsahu a stupni tohoto vlivu dnes v obrovské míře závisí i upevnění míru na světě a

rozvoj revolučního, osvobozeneckého hnutí. Právě proto vidíme svůj internacionální úkol, svou posvátnou povinnost uloženou nám ději nami, zájmy světové revoluce a naším svědomím komunistů v tom , abychom výstavbou socialismu a komunismu ve svých zemích zároveň

neustále posilovali světové socialistické společenství. S uspokojením konstatujeme, že také v těchto otázkách je mezi KSSS a KSČ naprostá jednota. Obě naše strany důsledně bojují za upevnění světové socialistické soustavy, za společné politické akce socialistických zemí na mezinárodním fóru. Nutnost jednoty a společných akcí socialistických zemí je tím větší ,

že imperialismus ve snaze zabrzdit rozvoj světového revolučního pro cesu používá nevybíravě proti našim zemím všechny metody hospo

dářského, politického a ideologického boje. Imperialisté, a to především reakční kruhy USA, se uchylují i k přímým válečným dobrodružstvím. Příkladem toho je zákeřná agrese USA proti vietnamskému lidu. Po celém světě se šíří mohutné hnutí na podporu Vietnamu, vytváří

se široká jednotná protiimperialistická 'fronta proti loupežným akcím amerických útočníků. Lidé ve všech zemích stále více chápou, jaké ne bezpečí pro mír a mezinárodní bezpečnost tyto akce znamenají. V této situaci politická a vojenská spolupráce socialistických států a jejich bojová revoluční solidarita nabývají zvláštního významu. Pa matujete si, soudruzi, jak zaníceně zazněla z tribuny XXIII. sjezdu

KSSS ve zvláštním prohlášení sjezdu, v projevech sovětských komu nistů a představitelů bratrských stran vřelá výzva k solidární podpoře

bojujícího Vietnamu? Dnes tato výzva zní zde, na sjezdu českosloven ské komunistické strany. Srdce sovětských a československých komu nistů, srdce všech čestných lidí světa bijí zajedno se srdci bojujících

vietnamských bratrů. Obdivujeme odvahu a statečnost vietnamských 122

vlastenců, kteří přiměli imperialistické agresory k tomu, aby pocítili na své vlastní kůži nepřekonatelnou sílu lidu bojujícího za svou svo

bodu a nezávislost. Poskytovali jsme a budeme poskytovat vietnam skému lidu pomoc v jeho posvátném boji. Agresoři narazí na vzrůsta

jící podporu Vietnamu ze strany národů SSSR, Československa a jiných socialistických zemí, všech pokrokových lidí světa. Opíraje se o soli daritu širokých lidových mas na celém světě a o účinnou podporu socialistických zemí, hrdinný vietnamský lid ve svém spravedlivém boji zvítězí .

Dalším svědectvím útočnosti imperialismu jsou provokační akce americké soldatesky na území Kuby v oblasti vojenské základny USA Guantánamo .

V celém světě tyto provokace vyvolávají protest a rozhořčení. MO hou v sobě skrývat velmi vážné následky také pro ty, kdo je podnikají. Naši kubánští bratři mohou být přesvědčeni o tom, že Sovětský svaz pevně podporuje revoluční Kubu, její posvátné právo na svobodu a nezávislost. Naše prohlášení o tom jsou dobře známa celému světu. Spolu s národy jiných socialistických zemí se sovětský lid rozhodně

staví proti všem pokusům amerických imperialistů roznítit nové ohnis ko války a agrese .

Zkušenosti z osvobozeneckého boje Vietnamců a jiných národů zno

vu a znovu ukazují, že semknutost zemí světové socialistické soustavy, základny a bašty všech revolučních a svobodymilovných sil, v jejich

boji proti imperialistické agresi, proti kolonialismu a neokolonialismu, upevnění jednoty celého světového komunistického a dělnického hnutí je v naší době nejvyšší internacionální povinností každé marxisticko

leninské strany. Je příjemné a radostné konstatovat, že také v těchto velmi důležitých otázkách je stanovisko KSSS a KSČ naprosto shodné. Soudruzi !

Naše strany a státy, jakož i ostatní bratrské strany a spojenecké socialistické země věnují i nadále velkou pozornost situaci v Evropě.

Jak známo, existuje tu ohnisko vážného válečného nebezpečí. Revan šistická politika vládnoucích kruhů Německé spolkové republiky , kte

rou podporují imperialisté USA, se stále otevřeněji dostává do rozporu s vůlí a životními zájmy stamiliónů lidí na evropském kontinentě. Je v rozporu se zájmy desítek států východní a západní Evropy, které mají zájem na trvalém míru. Avšak, soudruzi , při dnešní vojenské technice je Evropa příliš malý a nebezpečný dům, aby jeho obyvatelé mohli komukoliv dovolit hrát si v něm s ohněm války. Široké lidové masy evropských zemí si tuto jednoduchou pravdu stále více uvědo muji .

Všechno to dnes posunuje zvlášť výrazně do popředí úkol zajistit

evropskou bezpečnost. Jsme pevně přesvědčeni , že tento úkol může být vyřešen společným úsilím všech evropských států.

Budou-li beznadějné plány západoněmeckých revanšistických kruhů 123

o revizi výsledků druhé světové války uloženy ad acta, bude-li skon cováno s tím , aby se do evropských záležitostí vměšovaly vnější síly, jejichž cíle nemají nic společného se životními zájmy evropských národů, pak to můžeme s jistotou říci přestane existovat otázka

válečného nebezpečí v současné Evropě, jejíž polovinu tvoří mocné a důsledně mírumilovné socialistické státy .

Socialistické země

Sovětský svaz, Československo , Polsko , NDR a

další – předložily, jak známo, řadu návrhů k upevnění míru v Evropě. Tyto návrhy představují vcelku rozsáhlý a zcela konkrétní program , který by měli vážně projednat západní státníci, mají-li pocit odpo

vědnosti a jsou-li skutečně znepokojeni osudy evropského míru . Víme, že některé jiné evropské státy mají své názory na otázky posílení bezpečnosti v Evropě, mimo jiné i cestou dohod o neútočení anebo výměnou příslušných prohlášení. Jsme vždy ochotni co nejpo

zorněji a nejpoctivěji projednat existující návrhy tohoto druhu , což jsme s naprostou jasností prohlásili na XXIII . sjezdu KSSS . Ale to nebude záležet jen na nás.

Vláda NSR předložila nedávno dokument halasně vychvalovaný jako plán o urovnání evropských problémů. Jde o notu, kterou Bonn roze slal koncem března 1966 vládám četných zemí, mezi nimi také Česko slovensku a Sovětskému svazu. Důkladné zhodnocení této nóty je ob saženo v odpovědích Sovětského svazú, Československa, Polska a dal ších socialistických států. Chtěl bych zde zdůraznit následující okol nosti .

Ujištění o mírových snahách, návrhy, jež mají manifestovat míru milovnost NSR, to všechno by nebylo špatné, kdyby to alespoň poně kud odpovídalo politice, kterou Bonn ve skutečnosti provádí. Dokud vládnoucí kruhy NSR předkládají požadavek na změnu nynějších hra

nic v Evropě, pokud si dělají nárok na úlohu představitelů » celého Německa« a tváří se, že na světě neexistuje socialistický stát němec Německá demokratická republika kých pracujících a dokonce

vyhrožují a podnikají represívní opatření proti zemím, které nechtějí následovat tuto politiku, dokud nepřestaly pokusy o získání tou či

onou cestou jaderných zbraní pro bundeswehr, do té doby nikdo ne bude moci přijmout vážně mírová ujištění vlády NSR.

Stavíme se rozhodně proti nebezpečné revanšistické politice, avšak zároveň jsme pro to, aby se NSR zúčastnila mírové spolupráce evrop

ských zemí, která přispívá k upevnění bezpečnosti v Evropě. Domni vali jsme se a domníváme, že takový stát jako NSR, s jeho hospodář skými zdroji, kvalifikovanou dělnickou třídou a pracovitým obyvatel stvem by mohl této věci přispět svým dílem. Má-li se tak stát ve skutečnosti, záleží do značné míry na samé NSR . Ale jedno je jasné : jestliže ti, kdo určují její zahraniční politiku, se raději budou držet pozice dobrodružných revanšistických záměrů a

ponechají si úlohu rušitelů míru v Evropě, přivede to ke stále větší izo laci NSR, bude to vyvolávat přirozenou ostražitost všech evropských 124

států , které mají zájem na posílení celoevropské bezpečnosti . Mírová spolupráce evropských států se bude upevňovat a rozšiřovat , protože odpovídá nejvlastnějším zájmům evropských národů a má před sebou velké a naprosto reálné perspektivy.

Soudruzi ! Je dobře známo, že Sovětský svaz, Československo a ostat ní socialistické země byly vždy proti rozdělení Evropy a světa na vo

jenské bloky států, které stojí proti sobě. Takové stanovisko zastávají všechny členské země obranné Varšavské smlouvy. Jsme pro to , aby vojenská spojenectví byla nahrazena mírovou spoluprací všech států , a jsme ochotni přispět k tomu svým podílem. Nejsme však naivní lidé, vidíme reálnou skutečnost a stojíme na stráži zájmů našich národů.

Dokud existuje vojenský blok NATO vytvořený americkým imperia lismem k agresívním účelům, dokud tento blok slouží politice revan

šistů a militaristů, musíme z toho dělat praktické závěry. Budeme i nadále projevovat maximální bdělost a upevňovat obranyschopnost našich socialistických států. Přitom znovu prohlašujeme , že naše vo jenská síla neslouží útočným cílům proti komukoliv, nýbrž cílům obra ny mírové práce našich národů. Vytrvalý, důsledný a aktivní boj za mír v Evropě a na celém světě považujeme za jeden z hlavních úkolů zahraničně politické činnosti KSSS a sovětského státu. V této oblasti, stejně jako ve všech ostatních

jsou komunisté Sovětského svazu a Československa naprosto jednotni a jdou bok po boku jako skuteční přátelé, jako ideoví bratři a spolu bojovníci .

Drazí přátelé!

S obrovským zájmem sleduje delegace KSSS jednání vašeho sjezdu. O KSSS a sovětském lidu bylo řečeno mnoho dobrých slov. Jsme vám hluboce vděčni za velké uznání a podporu činnosti naší strany a sovět ského státu. Do hloubi duše jsme dojati vřelým a srdečným přijetím ,

jehož se dostalo představitelům KSSS , a vidíme v tom další důkaz pevného upřímného přátelství, které stmelilo naše strany a národy

v jeden celek. Dovolte mi, abych vás, drazí soudruzi, znovu ujistil, že i sovětští lidé zůstanou rovněž vždy věrni tomuto velkému bojovému

přátelství. V KSSS a sovětských lidech budete vždy mít spolehlivé, věrné přátele, spojence a bratry . Dovolte mi závěrem , abych vyjádřil pevné přesvědčení, že XIII . sjezd

Komunistické strany Československa se stane významnou událostí v dějinách vaší strany, v životě vaší země, v dalším vzestupu národního

hospodářství, vědy a kultury, v zdokonalování socialistických vztahů. Realizace usnesení sjezdu bude znamenat další velký přínos k rozvoji

světové socialistické soustavy, k upevnění jejího mezinárodního po stavení a poslouží stmelení světového komunistického a dělnického hnutí .

Ještě jednou vám přejeme úspěchy ve velké práci na dalším rozvoji

socialistické společnosti . 125

Ať žije slavná Komunistická strana Československa ! Ať roste a stále se obohacuje mnohotvárné nerozborné bratrské přá telství národů Sovětského svazu a Československa, KSSS a KSČ ! Ať vzkvétá a upevňuje se nejspolehlivější záštita míru, svobody a štěstí všech národů

světová socialistická soustava !

Nechť se těsněji semknou řady velké armády komunistů celého světa !

Ať žije komunismus ! Dovolte mi, abych tlumočil pozdrav ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu XIII . sjezdu Komunistické strany Českoslo venska .

POZDRAV ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSSS XIII . SJEZDU KSČ

Drazí soudruzi

Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jménem celé dvanáctimiliónové armády sovětských komunistů posílá XIII . sjezdu

bratrské Komunistické strany Československa vřelý pozdrav a přeje mu úspěšnou a plodnou práci .

Sovětským lidem jsou dobře známy úspěchy Československé socia : listické republiky ve všech oblastech hospodářského, společenského

a kulturního života. Všechno, nač je dnes právem hrdý československý lid, je nerozlučně spjato s činností jeho komunistické strany.

XIII. sjezd KSČ hodnotí výsledky velké budovatelské práce vaší stra ny a všeho československého lidu, projednává úkoly dalšího všestran

néħo rozvoje socialistické společnosti ve vaší zemi. Zásadová a tvůrčí politika KSČ a jejího ústředního výboru je zárukou toho, že usnesení přijatá XIII . sjezdem budou úspěšně splněna a českoslovenští pracu jící dosáhnou na cestě socialistické výstavby dalších vítězství .

S radostí zdůrazňujeme, že mezi Komunistickou stranou Sovětského

svazu a Komunistickou stranou Československa je úplná názorová jednota ve všech otázkách vzájemných vztahů našich stran a zemí, ve všech problémech současného světového dění. Komunistická strana Sovětského svazu a všechen sovětský lid si velice váží srdečných bratrských vztahů s komunistickou stranou a

pracujícími Československa. Přátelství mezi KSSS a KSČ, SSSR a ČSSR se zakládá na neotřesitelných zásadách marxismu-leninismu, na pevném základě socialistického internacionalismu. Plně odpovídá životním

zájmům národů obou našich zemí, významně přispívá k dalšímu posí lení společenství socialistických států, k úspěšné výstavbě socialismu

a komunismu. Věříme, že XIII . sjezd Komunistické strany Českosloven ska bude znamenat nový přínos k dalšímu upevnění přátelství našich stran a národů.

Z celého srdce vám přejeme, drazí soudruzi , další velké úspěchy ve

výstavbě socialismu, v boji za štěstí vašeho lidu, za posílení socialistic kého společenství, za trvalý mír na světě. 127

Ujišťujeme vás, že v tomto ušlechtilém boji můžete vždy počítat

s plným pochopením a podporou Komunistické strany Sovětského sva zu a všeho sovětského lidu.

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať sílí a rozvíjí se věčné a nerozborné sovětsko-československé přá telství !

Ať žije jednota socialistického společenství, celého mezinárodního komunistického a dělnického hnutí na neochvějném základě marxis mu-leninismu !

Ať žije komunismus !

Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu

ZPRÁVA

MANDÁTOVÉ KOMISE přednesená soudruhem JANEM HLINOU

BE

Soudruzi delegátil

XIII. sjezdem vrcholí významné období práce strany. Jeho přípravou byly výroční členské schůze, stranické konference a sjezd Komunistic ké strany Slovenska, které se konaly za vysoké politické aktivity ko munistů . V čele pozornosti na všech výročních jednáních byly úkoly dalšího rozvoje národního hospodářství, naší společnosti, zlepšení stylu

a metod stranické práce. Předsjezdová diskuse proběhla v duchu ná. zorové jednoty s náměty obsaženými v tezích ústředního výboru ke XIII . sjezdu KSČ. Nedílnou součástí nástupu k XIII . sjezdu byly volby delegátů sjezdu na krajských konferencích. Jim předcházely volby delegátů na okresní a krajské konference. Na výročních členských schůzích základních or. ganizací bylo zvoleno 52 980 delegátů na okresní konference ; na okres ních konferencích bylo zvoleno 5029 delegátů na krajské konference.

Na sjezd Komunistické strany Slovenska bylo zvoleno 606 delegátů. členů

na 1100 Podle klíče stanoveného ústředním výborem strany jeden delegát s hlasem rozhodujícím a na 1100 kandidátů jeden delegát i

s hlasem poradním - zvolily krajské konference 1490 delegátů XIII. sjezdu s hlasem rozhodujícím a 53 delegátů s hlasem poradním. Volby delegátů všech stupňů proběhly podle stanov strany, zásad vnitrostranické demokracie a za vysoké náročnosti na odpovědný vý .

běr delegátů. Všichni delegáti XIII. sjezdu byli zvoleni jednomyslně Z celkového počtu zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím je pří tomno 1477, z vážných důvodů je řádně omluveno 12 soudruhů. Omlu

veni jsou dále 3 delegáti s hlasem poradním. Jeden delegát s hlasem rozhodujícím

soudruh Jaroslav Rous

zemřel .

Vedle volených delegátů účastní se sjezdového jednání s hlasem po radním 57 členů a kandidátů ústředního výboru KSČ a 15 členů ústřed ní kontrolní a revizní komise, kteří nebyli zvoleni za delegáty . Na sjez du je přítomno 600 hostů. Jednání XIII. sjezdu se účastní 77 delegací bratrských komunistic 5 Sborník

129

kých a dělnických stran a dalších pokrokových stran z jiných zemí,

což je velkým uznáním naší straně a výrazem proletářského internacio nalismu, jímž se neochvějně ve své činnosti řídí.

Naše strana jako vedoucí a řídící sila celé společnosti vyjadřuje pro

gresívní potřeby jejího rozvoje a životní zájmy všech pracujících. Sjed nocuje ve svých řadách početné řady předních dělníků, rolníků a pří slušníků inteligence, z nichž nejzkušenější a nejvyspělejší byli zvoleni za delegáty XIII. sjezdu. Největší počet delegátů s hlasem rozhodujícím

811

tj . 54,4 %

tvoří pracovníci , kteří působí bezprostředně v materiální výrobě. V průmyslu , dopravě a stavebnictví pracuje 559 delegátů , z nichž je

327 dělníků, 122 inženýrsko -technických pracovníků , 110 ieditelů pod niků a závodů . Z tohoto počtu je delegátů ze strojírenství 174, ze spo třebního průmyslu 105, z hutí 53 , z dolů 38 , z dopravy 37 , z chemického průmyslu 31 atd. Na sjezdu je přítomno 252 delegátů z řad pracujících v zemědělství. Z nich pracuje 151 v JZD , 62 na státních statcích a 39 v ostatních země dělských zařízeních . Předsedů JZD je mezi delegáty 80, traktoristů,

mechanizátorů, zemědělských dělníků 45, agronomů a zootechniků 59. Fřítomnost těchto delegátů na XIII . sjezdu strany je praktickým výra

zem dělnicko-rolnického svazku ve straně. Tento svazek je významnou silou pro uskutečňování směrnice XIII. sjezdu k rozvoji socialistického zemědělství, v růstu životní a kulturní úrovně pracujících v tomto dů ležitém odvětví 'národního hospodářství.

Z delegátů pracujících ve výrobě je 190 členů brigád socialistické práce , 21 zlepšovatelů, 85 soudruhů je zapojeno v jiných formách socia listického soutěžení. Socialistickou inteligenci, působící mimo výrobní oblast, zastupuje '

na sjezdu 119 delegátů . Je mezi nimi 57 učitelů a profesorů, 15 lékařů, 19 uměleckých a kulturních pracovníků a další představitelé vědy a

umění. Mezi nimi jsou 4 členové Československé akademie věd . Účast těchto delegátů na jednání sjezdu je důkazem vážnosti, kterou strana přikládá tvůrčí inteligenci při výchově mládeže a všech pracujících v duchu komunistických idejí , v dalším rozvoji vědy , kultury a umění. Ze stranických a veřejných pracovníků bylo za delegáty sjezdu zvo

leno 466 soudruhů a soudružek. Jsou to vesměs osvědčení a zkušení pracovníci , kteří zastávají významné stranické a veřejné funkce . Z nich je 28 pracovníků ÚV KSČ a ÚV KSS , 83 pracovníků krajských a 150 pra

covníků okresních výborů . 41 z nich je pracovníky celozávodních a podnikových výborů strany . Dále bylo zvoleno 103 pracovníků národních výborů, z nichž je 74 předsedů KNV nebo ONV. Kromě toho byli zvoleni

pracovníci ROH a ČSM a dalších společenských organizací, kteří sou časně zastávají významné funkce ve volených orgánech těchto organi zací. 130

Mezi delegáty sjezdu je 65 příslušníků ozbrojených sil. Komunisté v ozbrojených silách představují důležitou část celkového členstva

strany , přispívají k uhájení socialistických vymožeností při provádění politiky strany, především k udržení světového míru. Ostatních 29 delegátů je z řad pracovníků služeb, důchodců, žen z do

mácnosti atd.; doplňují tak složení delegátů, které zahrnuje členy strany ze všech oblastí našeho života.

Podle původního povolání je z delegátů 68,5 procenta dělníků. Strana věnuje soustavnou pozornost zvyšování politického a odbor

ného růstu svého členstva. Dokladem této péče je i skutečnost, že značná část

485

delegátů má vysokoškolské a 471 středoškolské

vzdělání. Téměř dvě třetiny delegátů mají tedy vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Stranické školení absolvovalo 1378 delegátů, z toho 216 tříleté, 149 jednoleté až dvouleté.

Mezi delegáty je 440 členů výborů základních organizací, z nichž je

208 předsedů, dále 238 členů celozávodních, podnikových a místních výborů; z toho je 79 předsedů těchto stranických orgánů. Značný počet delegátů je členy a kandidáty stranických orgánů a členy kontrolních a revizních komisí všech stupňů, a to okresních 689, krajských 430 a ústředních 121.

Za delegáty sjezdu bylo zvoleno 128 poslanců Národního shromáž dění a Slovenské národní rady, 290 poslanců národních výborů všech stupňů, 91 funkcionářů Revolučního odborového hnutí, 16 funkcionářů

ČSM a 168 funkcionářů dalších společenských a zájmových organizací pracujících . Jejich účast je významná, nebot organizace, v nichž pra

cují, pomáhají straně organizovat a vychovávat bezpartijní občany k či norodému podílu na správě země, na rozvoji a řízení výroby, vychová . vají je k socialistickému uvědomění .

Další údaje o delegátech XIII . sjezdu hovoří o tom , že mezi nimi jsou

soudružky a soudruzi, kteří se významně projevují ve společensko politickém životě naší země, zasloužili se o rozvoj národního hospodář: ství a životní úroveň všech pracujících. Za tuto činnost jim strana a

vláda propůjčily vysoká stranická a státní vyznamenání. Za delegáty sjezdu s hlasem rozhodujícím bylo zvoleno 274 žen , tj

18,7 procenta z celkového počtu delegátů. Jsou mezi nimi přední děl . nice, družstevnice, vedoucí pracovnice ze všech úseků našeho spole čenského života, z nichž značná část vykonává významné stranické a veřejné funkce 8 delegátek je členkami nejvyšších orgánů strany , další jsou členkami krajských, okresních a celozávodních výborů a výborů

základních organizací, z toho je ve funkci předsedy 75 soudružek. 18 delegátek je poslankyněmi Národního shromáždění, 80 poslankyněmi nebo funkcionářkami národních výborů a společenských organizací, 55 delegátek je nositelkami vysokých řádů a vyznamenání.

Podle věkového složení jsou nejpočetnější skupinou delegáti ve věku od 41 do 50 let

51,4 procenta, dále skupina od 31 do 40 lei 131

28,3

procenta , 2,8 procenta je ve věku od 18 do 30 let, 15,3 procenta je star ších 50 a 2,2 procenta starších 60 let.

Podle délky svého členství 72,1 % delegátů vstoupilo do strany v le tech 1945-1948 , 21 % delegátů se stalo členy strany v letech 1949-

1965. Mezi delegáty je 103 předválečných členů strany, tj . 6,9 % všech delegátů. Z nich je 15 soudruhů členy strany od jejího založení. Do

volte mi z tohoto místa , u příležitosti 45. výročí založení strany, těmto soudruž a všem ostatním zasloužilým členům strany

delegátům

sky poděkovat za dlouholetou, věrnou revoluční činnost a za vše , co pro věc strany a pracujícího lidu vykonali. Složení delegátů obráží kontinuitu a spojení různých generací komu nistů, lišících se sice věkem a délkou členství ve straně, ale spjatých

jednotou názorů a organizační činností v uvědomělý svazek komunistů. Z delegátů XIII . sjezdu se zúčastnilo : I. - III. sjezdu strany

1 delegát

IV . sjezdu V. sjezdu

2 delegáti 7 delegátů

VI. sjezdu

9 delegátů

VII. sjezdu VIII . sjezdu IX. sjezdu

17 delegátů 43 delegátů

115 delegátů 190 delegátů

X. sjezdu

244 delegátů 430 delegátů

XI . sjezdu

XII. sjezdu

Všech sjezdů strany se zúčastnila jako delegátka soudružka Julie Prokopová, delegátka jihočeské krajské organizace .

Národnostní složení delegátů je praktickým výrazem charakteru na ší strany, budované na principech proletářského internacionalismu. Na

sjezd bylo zvoleno 1192 delegátů české národnosti, 265 národnosti slo venské a 33 ostatních národností. Výrazem soudružské spolupráce čes

kých a slovenských komunistů je to, že na krajských konferencích v českých krajích bylo zvoleno 21 delegátů slovenské národnosti a v slo venských krajích 10 delegátů české národnosti.

Soudružky a soudruzi ! Složení delegátů sjezdu odpovídá hlavním úkolům , které strana na

sjezdu projednává a bude po sjezdu uskutečňovat. Delegáti způsobem svého zvolení, svou kvalitou i počtem představují vůli členských řad.

Mandátová komise prozkoumala plné moci delegátů XIII . sjezdu a zjistila, že všichni byli řádně zvoleni krajskými konferencemi podle stanov strany a směrnic ústředního výboru. Konstatuje , že ze zvolených 1490 delegátů s hlasem rozhodujícím je přítomno 1477 a že jejich man dáty jsou pravoplatné. XIII . sjezd KSČ je schopný usnášení. 132

PROJEVY DELEGÁTŮ

NA XIII . SJEZDU KSČ

Soudružka LIBUŠE HRDINOVA,

západočeská krajská organizace KSČ V úvodu svého vystoupení hovořila soudružka L. Hrdinová o úspěších

pracujících Závodů V. I. Lenina i o nedostatcích, s nimiž se potýkají, a pokračovala :

Uplynulý rok a počátek roku 1966 byly velmi náročné na práci stra

nických organizací a na hospodářské vedení závodů a podniků. Šlo o to, dobře připravit lidi na zdokonalenou soustavu řízení. Pochopili jsme ji nejen jako záležitost ekonomickou, ale zároveň jako politický proces , jehož průběh bude závislý na tom, jak lidé pochopí změny a jak je uskuteční.

Dokud jsme studovali novou soustavu, zdálo se všechno mnohem jed nodušší než v době, kdy jsme ji začali uvádět do života. Především se

projevila snaha odkrýt rezervy - jako např. vyřadit neúčelné základní fondy, likvidovat nepotřebné zásoby – , zlepšil se poměr ke kvalitě , stouplo úsilí zdokonalovat řízení , organizační a technickou stránku pří pravy výroby. Ale současně se projevily i dožívající staré metody a od por k odhalování rezerv.

Po vysvětlení většina vedoucích pracovníků závodů začala za pod pory stranických funkcionářů hledat cesty , jak vyšší úkoly zajistit . Navrhli zvýšit výrobu pro export, snížit počet režijních pracovníků , projednali s odběratelskou organizací snížení penalizačních postihů a zkrátili průběžné lhůty výroby .

Zkušenosti, které jsem uvedla , dokazují, že nová soustava řízení je pro hospodářské pracovníky mnohem náročnější, že k úkolům v no vých podmínkách je potřebí skutečně politického přístupu, ale že také ledacos musíme v našich hlavách změnit .

To platí i o stranických funkcionářích.

V současné době, kdy je za námi počáteční nervozita, lze hodnotit první zkušenosti kladně. Z poznatků , které jsme získali, vycházíme při 133

zabezpečování čtvrté pětiletky. V současné době se nám daří zvyšovat hospodárnost účelnějším využíváním mzdových prostředků; menší po zornost se však věnuje ostatním zdrojům úspor, zejména materiálových , a režijním položkám. Podstatné snížení přesčasů téměř o 40 % za první čtyři měsíce letošního roku se přirozeně promítlo do nižších měsíčních výdělků. V důsledku toho se projevují v myšlení a názorech části děl

níků náznaky, jako by nová soustava stála proti nim. Vysvětlujeme, že sama přesčasová práce je proti zájmům dělníků, že budeme postupovat

takovou cestou, která umožní dosáhnout vyšší , zasloužené výdělky, ty však musejí být podloženy vyšší produktivitou a kvalitou práce. I tím

chceme působit proti mzdové nivelizaci, která je hluboce zakořeněna v myšlení mnohých pracujících . Velikou pozornost věnujeme kádrové práci. V loňském roce, při pří pravě nové soustavy řízení, některé závody pořídily přehled o ' stavu

kádrového obsazení a rozbor budoucích potřeb a nároků na kvalifikaci. Přesto se dosud nepodařilo zcela odstranit nahodilost v kádrové prá ci . Víme, že náš podnik by měl v daleko větší míře připravovat schop né pracovníky do vedoucích míst nejen v závodech a podnicích, ale i na centrálních orgánech. Nezbytnou podmínkou přípravy kádrů je jejich materiální zabezpe čení. V budoucnu s tím musíme lépe počítat při rozdělování fondů. Zdokonalená soustava řízení a s ní i nové podmínky kladou nové

nároky i na připravenost lidí, kteří přicházejí do závodů, tedy i na ab solventy vysokých škol . Při pohovorech mezi pracovníky našeho pod niku a Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni se ukázalo, že bude třeba věnovat větší pozornost výuce základních teoretických dis

ciplín. Praxe vyžaduje znalosti základů výpočetní techniky, programo vání, využití samočinných počítačů, matematických metod v řízení, teo rie řízení, teorie informací a kybernetiky. Je žádoucí i úzké sepětí vý uky politické ekonomie s ekonomikou průmyslu. Měla by se dále pro

hloubit společenskovědní výuka, především logiky, která je nezbytná k přesnému vyjádření pracovního postupu a řešení případů, a socio logie a psychologie jako nástrojů práce s lidmi.

Nový obsah výuky na vysoké škole by přispěl k tomu, že by poslu chači přicházeli na závody s vyšší úrovní znalostí a připraveností, a

tedy s lepšími předpoklady pro rozmístění, využití jejich schopností a další speciální přípravu. K požadavkům na nový obsah výuky na vyso kých školách technického směru by měly zaujmout zásadní stanovisko centrální orgány .

Návrhy předložené XIII . sjezdu zdůrazňují, že uskutečnění myšlenek a závěrů lednového pléna ústředního výboru o prohlubování vedoucí

úlohy strany v nových podmínkách je složitým a tvůrčím procesem. Jestliže se zamýšlíme, proč se navzájem nahrazují stranické a hospo

dářské orgány či společenské organizace, zjišťujeme nedostatečný po litický přístup k řešení problémů výroby, rozvoje společnosti a kults ního života, účasti pracujících na řízení a kontrole. 134

Poukáži na jednu z příčin tohoto stavu. Dosud ještě přežívají staré metody operativního zasahování stranických organizací a orgánů do

pravomoci hospodářských vedoucích. A položíme-li si otázku, proč tak dlouho mohou tyto metody přežívat, ukazuje se současně, že k náhra zování dochází zpravidla všude tam, kde jsou nedostatky v organizaci a řízení výroby.

Formální uplatňování práva kontroly se projevuje i tam, kde stra

nický orgán svou úrovní nestačí kvalifikovaně politicky posoudit zá sadní rozhodnutí či opatření a jejich důsledky. Nelze pominout, že ani mnohé výbory základních organizací nedovedou pracovat se stranic kým aktivem a využívat odborníky . To ukazuje nutnost ještě účinněji překonávat některé chyby v pojetí stranické práce. Je zapotřebí zvýšit aktivitu celé strany , každého je.

jího člena . Vyrovnat se s poklesem stranické kázně a disciplíny včetně

porušování příspěvkové morálky. Průběh výročních členských schůzí a předsjezdová diskuse ukázaly, že komunisté nejsou vůči těmto pro jevům lhostejní. Výbory základních organizací hledají způsoby řešení.

Cesta však není v nějakém radikálním postupu, jak se často ozývá, tj . ve vylučování a prověrkách. Zkušenosti z poslední doby, zejména ve

spojení s novou soustavou řízení, ukazují, že velikou úlohu musí sehrát osobní příklad komunistů. Považujeme za správné při rozvoji osobního příkladu komunistů uplat ňovat metodu konkrétního úkolu. Cestu vidíme také v překonání roz

dílů mezi úrovní výborů základních organizací a vyšších, zejména okresních orgánů.

K důslednému uplatňování nového stylu a metod práce strany by

velmi prospělo teoretické propracování některých problémů, které jsou odrazem vývojových změn v naší společnosti. Jde zejména o takové

otázky, jako je vedoucí úloha dělnické třídy, vědeckost práce strany atd.

Soudruh JAROLIM HETTES ,

západoslovenská krajská organizace KSS V období mezi XII . a XIII . sjezdem KSČ zaznamenalo zemědělství Západoslovenského kraje určitý příznivý vývoj, hlavně v živočišné vý robě. V porovnání s rokem 1962 vzrostla hrubá zemědělská produkce o 13,6 % , z toho živočišná produkce o 25,6 % a rostlinná produkce jen

0 4,5 % . Rok 1965 byl přitom poznamenán živelní pohromou v oblasti Dunaje , která znamenala pokles 'rrubé zemědělské produkce o 300 mi liónů korun. Dobrý vývoj byl dosažen též v tržní produkci . Vzrostla proti roku 1962 0 636 Kčs na 1 hektar zemědělské půdy , což je 500 miliónů

korun. Porovnání živočišné produkce v roce 1963 a 1965 ukazuje, že produkce masa vzrostla ze 133 kg na 1 hektar na 158 kg, což v abso 135

4

lutním objemu znamená zvýšení o 23 000 tun masa, u mléka je to 0 29 miliónů litrů a u vajec o 42 miliónů kusů navíc.

Naši družstevníci a pracovníci státních statků velmi kladně hodnotí opatření ústředního výboru strany pro rozvoj živočišné výroby a krmi vové základny. Díky iniciativě a pracovitosti lidí pokračuje v zeměděl ství našeho kraje příznivý vývoj živočišné výroby i tržní produkce také v tomto roce. Při růstu výroby bohužel neroste úměrně efektivnost vklá daných prostředků. Hodnota hrubé zemědělské produkce na tisíc korun

základních fondů poklesla za uvedené období z 900 korun na 740 korun. Podle rozboru návrhu čtvrté pětiletky by tento nepříznivý vývoj měl pokračovat i v budoucnosti. Neprojevuje se dostatečně zvýšená spotře ba umělých hnojiv v rozvoji rostlinné výroby. Na zhoršování efektiv nosti zemědělské výroby v posledních letech mají do značné míry vliv i ostatní odvětví národního hospodářství. Jsem přesvědčen , že nová

soustava vytvoří podmínky, aby takové podniky nemohly existovat a aby nemohli dobře žít ani takoví vedoucí pracovníci těchto podniků,

kteří nebudou dělat kvalitní stroje a nebudou poskytovat nové služby. Budu proto mluvit k příčinám snižování efektivnosti, které jsou řeši telné, které jsou v rukou zemědělců, v podnicích nebo v resortu země dělství .

Podle zkušeností Západoslovenského kraje je to především nedosta tečné využívání předností socialistické velkovýroby a výrobních vzta

hů nastolených po kolektivizaci, což je způsobeno především nízkou úrovní poznání a využívání ekonomické vědy . Velmi málo byly ekono mické poznatky využívány k předvídání, jak to které opatření ovlivní v budoucnosti jednotlivé zemědělské podniky, výrobní oblasti nebo jed

notlivá odvětví. Markantním příkladem je převod strojů do malých jed notných zemědělských družstev z STS .

Nedostatečné využívání ekonomických poznatků způsobilo , že se čas. to přeceňovalo šetření živé práce. Naše rozbory ukázaly, že nejefektiv

nějším vkladem v tomto období, tedy na krátké období, je právě vklad do odměn . Na každou dodatečně vloženou pracovní jednotku za rok 1962 až 1964 v hodnotě 20 Kčs byla zvýšena výroba o 45-50 korun.

Zatímco jsme takovou velikou péči věnovali šetření »živé práce «, až hříšně se zanedbávalo šetření mrtvou prací. Jen tím je možné vysvětlit,

že nemáme dosud v okresech a krajích k dispozici vědecky zpracované propočty, ve které oblasti a v kterém odvětví dává vklad mrtvé práce nejvyšší efekt. Přitom je známo, že jednotlivé intenzifikační faktory reagují v různých podmínkách rozdílně. Až dosud budované základní

prostředky nebyly hodnoceny z hlediska racionalizace pracovního pro cesu. Myslím, že plánování potřeb pracovních sil pro zemědělství je třeba dělat i z hlediska racionalizace zemědělské výroby vůbec a racio nalizace pracovních procesů zvláště.

Co jsme pro odstranění tohoto nepříznivého vývoje v kraji udělali a čeho jsme dosáhli? Řekl jsem , že nedostatečně využíváme předností socialistické velkovýroby . Vždyť v našem kraji je průměrná výmera 136

družstev více než 850 ha. Vybavenost pracovníků v zemědělství základ

ními prostředky je zhruba 50 000-70 000 Kčs . Ve většině družstev a v obcích máme dostatek pracovních sil a přitom jsme v efektivnosti

zemědělské výroby velmi vážně zaostali. Způsobují to podle nás dosa . vadní administrativní způsoby a nízká úroveň zejména v ekonomickém

myšlení a podnikání především u vedoucích pracovníků. Samozřejmě že nejsou vinni jen oni, protože v minulosti jsme tomu, kdo dělal více,

dávali na čelo vizitku spekulanta. A často je to v našem kraji, u 10-15 procent družstev , i nízká hmotná stalo, že jsou neefektivně mrhány Dokáži to na několika číslech renství a organizaci, zejména od

zainteresovanost. Jen tak se potom prostředky vkládané do zemědělství . v mechanizaci zemědělství, opravá doby odevzdání strojů STS do JZD.

Tak např. v okrese Bratislava-venkov byl výkon na jednu traktorovou jednotku u družstva do 500 ha ročně 99 průměrných hektarů. U druž

stev nad 1500 ha 225 průměrných hektarů. Zemědělský závod s výmě rou do 500 ha má náklady na opravy strojů v přepočtu na 1 ha 425 Kčs a družstvo nad 2000 ha zhruba 365 korun. Velké rezervy máme v orga nizací materiálně technického zásobování a opravárenství. Oprávněné jsou stížnosti na opravy součástek. Když jsme však udělali rozbor vý . voje zásob od roku 1960, zjistili jsme, že v roce 1960 jsme měli na 1 ha součástek za 34 Kčs a v roce 1964 už za 117 Kčs. A to jsou ty další rezervy.

V ekonomickém rozboru opravárenství jsme také došli k zajímavým číslům. Podle našich norem je u družstev v porovnání s STS zhruba o třetinu více oprav, než je to potřebné při dobré opravárenské orga nizaci, jakou dnes již známe. Podobných rezerv je víc. Jak využíváme tyto a ostatní ekonomické poznatky v praxi, zejména v zájmu zvýšení efektivnosti našeho zemědělství? Už několik let se za

býváme problémy jak snížit náklady a zvýšit výrobu. Za hlavní jsme považovali a považujeme využívat maximálně přírodní a ekonomické podmínky našeho kraje. Máme nejdelší vegetační dobu, vysoké sluneční

záření, máme dostatek vody v řekách a máme dostatek pracovních sil. Proto prosazujeme, aby se u nás vyráběly takové plodiny, které se

v některých krajích vyrábějí dráže, anebo kde není dostatek pracovních sil .

Zkušenosti ukazují, že u nás můžeme vyrobit náležitým využitím zá vlah dostatek objemných krmiv. To nám dalo možnost uskutečňovat kooperaci ve výše položených oblastech. To všechno jsme vzali v úvahu při zaměření a rozmístění výroby v okresech a v družstvech. V druhé

etapě těchto prací po dokonalé přípravě kádrů jsme si vyjasňovali a zaváděli specializaci zemědělské výroby. Část okresů zavádí vnitro. podnikovou specializaci se zúženým výrobním programem a většina ma lých družstev zase kooperaci . Je velkým nedostatkem, že naše vyšší orgány nevypracovaly takovou hmotnou zainteresovanost, aby se vedou cím pracovníkům v okrese práce Davíc vyplatila . Víme, že specializace je jen začátek a není všelék. Jenom vytvány 137

předpoklady, aby se realizovala jedna část předností socialistické vel kovýroby. Proto už v této etapě připravujeme další dělbu práce, a to jak ve výrobě, tak i v organizaci služeb do nadpodnikových nebo mezi

družstevních organizací. Velmi by nám pomohlo, kdyby ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem potravinářského průmyslu a někte rými dalšími více než dosud organizovalo vertikální integraci.

Další etapa , která pravděpodobně nejvíce přispěje k procesu racio nalizace, je zvýšená aktivita a odpovědnost pracovníků zemědělských podniků. Na tomto úseku je i nová soustava řízení zemědělství nejsla běji zpracována. Zemědělství má zvláštnosti dané přírodními a biolo gickými činiteli , jakož i nízkou technickou úrovní výrobních sil. Zku

!

šenosti z minulosti ukazují, že je to možné úspěšně řešit jen vytvoře ním takových vztahů, kdy budou družstevníci a pracovníci státních statků pracovat jako na svém vlastním. My už od začátku tohoto roku

zkoušíme takovýto způsob zvyšování iniciativy na JZD Sládečkovce a na Siátním statku Nitra. V podstatě jde o to , aby v tomto družstvu,

které má 3000 ha, rodiny a jednotlivé kolektivy byly odpovědny za výsledky své práce. Jen y JZD Sládečkovce bylo možné po zavedení těchto vztahů uvolnit 90 pracovníků a ušetřit více než 400 000 Kčs na

administrativně technických pracovnících. Snížily se náklady na opra vy, snížila se spotřeba materiálu a lépe se využívají stroje. Po vyzkou

šení a zdokonalení tohoto systému doporučíme tento způsob i ostatním podnikům .

I při nejlepší vůli není možné, aby v podnicích, okresech anebo v krajích stranické a hospodářské organizace a orgány samy vyřešily mnohé problémy. Nově zvolený ústřední výbor strany by měl vytvářet i předpoklady k tomu, aby ministerstvo zemědělství plnilo lépe než do sud funkci celostátního orgánu a tak pomáhalo okresům, krajům a pod nikům zabezpečovat zvyšování výroby. Mohu říci našemu sjezdu, že komunisté a všichni pracovníci v země. dělství Západoslovenského kraje budou i nadále dělat všechno , co je

v jejich silách, pro zvýšení zemědělské výroby.

1

Soudruh MARTIN VACULÍK, pražská městská organizace KSČ

Pražská stranická organizace představující 165 000 členů se aktivně podílela na posouzení tezí ústředního výboru naší strany ke XIII. sjez du. K jejich obsahu se vyjádřilo 36 000 komunistů a příslušníků jiných 1

politických stran i bezpartijních. Kladně byla hodnocena otevřená ana lýza současné hospodářské situace, kterou ÚV strany provedl v dopise základním organizacím strany.

Pracující hlavního města Prahy kritizují otevřeně nedostatky v na šem životě, ale zároveň projevují odhodlání přiložit ruku k nápravě, 138

pomoci straně a vládě řešit další úkoly rozvoje socialistické společ

nosti. Svědčí o tom velký rozvoj pracovní iniciativy závodů ve Vyso čanech, ve Škodovce na Smíchově i v dalších pražských závodech. Vel mi pozitivně bylo oceněno zásadní usnesení předsednictva ÚV a roz hodnutí vlády o výstavbě a rekonstrukci hlavního města, s jehož reali zací bylo již započato. Zatímco v letech 1964–1965 šlo o některé přípravné práce a řešení havarijních případů v dopravě a opravách domů, je letošní rok skutec

ným nástupem k řešení všech nejdůležitějších úkolů. Mám na mysli především městskou hromadnou dopravu, opravy domů a fasád, rekon strukci vozovek , inženýrských sítí i vybavení sídlišť. Chtěl bych z tohoto místa ocenit aktivní přístup ministerstva staveb nictví, dopravy, Státní plánovací komise, Státní komise pro techniku I dalších centrálních orgánů k řešení otázek výstavby a rekonstrukce

Prahy. Uznání patří i těm krajům, které s nevšedním pochopením po máhají Praze stavebními a údržbářskými kapacitami. Účast krajů a mimopražských stavebních závodů na výstavbě Prahy přinesla nové kon strukční a architektonické prvky i zdravou soutěž s pražskými staveb ními organizacemi. Tuto významnou pomoc bude Praha potřebovat ně kolik let. Jde o překlenutí období, ve kterém novým rozdělením pra covních sil vytvoříme vlastní stavební a údržbářské kapacity, schopné udržovat domovní fond i komunikace, zajistit perspektivní úkoly ve výstavbě.

Městský výbor strany zvyšuje nároky na funkcionáře Národního vý . boru hl . města Prahy, aby s nemalými prostředky i pomocí , kterých se nyní Praze dostává, efektivně hospodařili. Usilujeme o včasnou pří pravu, účelnou koordinaci, urychlení a vyšší kvalitu především staveb ních prací a rekonstrukcí vozovek. S dnešním stavem , který je před mětem oprávněné kritiky Pražanů i našich hostí, nejsme spokojeni . Vy

tváření lepšího pracovního prostředí obyvatel Prahy považujeme za svůj stěžejní úkol v další činnosti po XIII. sjezdu strany.

Pro pražský průmysl, především strojírenský, je v období mezi XII . a XIII. sjezdem charakteristická tendence koncentrace a specializace

vybraných oborů. Průmyslová výroba se mezi dvěma sjezdy v Praze zvý šila o 17,5 % . Odsun většího počtu výrobních programů do ostatních

oblastí republiky umožnil uvolnění asi 19 500 pracovníků strojírenství, kteří posílili vybrané obory - dopravu a služby. Tyto přesuny spolu s částečnou modernizací strojírenství umožnily zvýšení výroby moto

rových lokomotiv o 100 % , tramvají o 50 % , polovodičů o 759's a výpo 7

četní techniky o 80 % .

Cílevědomé přetváření struktury průmyslu k podstatnému zvýšení je ho efektivnosti cestou specializace a koncentrace je proces značně slo žitý. Je to především významný úkol politický, protože se dotýká celo státních dlouhodobých zájmů, ale i bezprostředních konkrétních zájmů značného množství lidí, pracovních kolektivů, podniků, závodů i jed

notlivců. Prosazování uvedených objektivně nutných procesů do života 139

je často školou politického přístupu k řešení závažných ekonomických úkolů pro řadu stranických organizací a orgánů i hospodářských pra covníků. Ani v Praze neprobíhal tento proces bez problémů a potíží, a

to někdy značných. Bylo mnohdy nutno překonávat nepochopení, ne souhlas vyplývající často z vžitých představ a lokálního přístupu, ale i z určité pohodlnosti. Jestliže se v pražském strojírenství podařilo

uskutečnit poměrně velmi rychle značné strukturální změny a změny výrobních programů bez vážnějších poruch a politických kolizí, pak je to v neposlední řadě tím , že stranické orgány v tom spatřovaly význam nou politickou záležitost a politickou prací tomuto procesu významně pomáhaly .

Významné strukturální přeměny v průmyslu hlavního města probí haly s určitým předstihem v době, kdy nepůsobily ekonomické nástroje nové soustavy na dlouhodobé rozhodování, a v podmínkách, kdy prak

ticky neexistoval perspektivní plán jednotlivých odvětví ani celého ná rodního hospodářství. Mohlo tedy docházet k některým dílčím chybám . Jsme však přesvědčeni, že působení nové soustavy plánovitého řízení

v její rozvinuté podobě ve spojení s kvalifikovaným centrálním rozho dováním potvrdí správnost přijatých opatření v jejich podstatě a že bu

dou vytvářeny příznivé podmínky pro rozvoj těch celostátně důležitých progresívních oborů, které nejlépe odpovídají charakteru města s jeho vysokou koncentrací vědeckých a technických sil i s bohatými zkuše nostmi a kvalifikací dělnické třídy .

Poměrně nejméně se udělalo v odsunu činností, které do Prahy ne patří, přestože ze strany městských orgánů byla této otázce věnována maximální pozornost. Tím se podstatně snížily možnosti v uvolňování pracovních sil ve prospěch rozvojových oborů. To se mimo jiné proje vuje v tom, že některé nově vybudované závody, například ZPA Jino nice nebo Laboratorní přístroje , nejsou plně, využity . Ještě dnes trvá

stav, kdy v Praze existuje největší počet drobných jednotek, v úřední

češtině nazývaných místně odloučené jednotky, ze všech krajů repu bliky . Jde například o různé dislokované provozovny, skladové jednot

ky, vývojové a projekční složky , styčné kanceláře a podobně. Je zde například soustředěna čtvrtina všech místně odloučených jednotek stro jírenství, v Praze je rovněž největší koncentrace nevýrobních místně

odloučených jednotek , kterých je zde víc než na území Moravy a Slo

venska dohromady. Přitom na jednu tuto provozovnu připadá pouze 128 pracovníků, což je nejméně ze všech krajů v republice. Ministerstvo těžkého průmyslu a jeho oborová ředitelství neplní a neustále odklá dají provedení svých vlastních rozhodnutí o odsunu těchto provozoven.

Do roku 1970 počítáme s dokončením rekonstrukce a modernizací 11 velkých strojírenských závodů a úsporou dalších 20 000 pracovních sil. K tomu je zároveň nezbytná koncentrace vědeckovýzkumné základny se zaměřením na nejprogresívnější obory. Uvědomujeme si naléhavě , že právě vědeckotechnický rozvoj rozhod 140

ne v největší míře o budcucnosti pražského strojírenského průmyslu. V oblasti centrálního řízení je připravován velmi vážný krok k dal- ! šímu urychlení nové soustavy plánovitého řízení. Zdá se nám, že mno

ho úsilí je sice věnováno velkým národohospodářským a společensko ekonomickým opatřením, ale malá pozornost novému podnikovému sy . stému řízení. Chceme právě k podnikům a závodům soustředit pozor nost stranické práce v souvislosti s prohloubením nové soustavy řízení. Z dosavadních zkušeností usuzujeme, že nové zásady řízení proniknou

nikoliv při obecném vysvětlování, ale při jejich konkrétním uplatnění v podmínkách závodu, dílny nebo kanceláře. Na této úrovni se povede

také hlavní zápasí o přetvoření každodenní práce a společenského vě domí.

Je dosud nedostatkem, že se mnoho hovoří o ekonomickém tlaku na

podniky na rozdíl od dřívějšího administrativního tlaku a méně se po čítá s podniky jako s živými nositeli a průkopníky nové soustavy ří

zení. Experimentální ověřování nové soustavy přineslo některé náměty pro nové způsoby podnikového řízení v oblasti organizace práce i od měňování lidí. Osvědčil se zvláštní fond mistra i dalších řídících pra

covníků, vztah odborové organizace, která posuzuje základní pravidla odměňování, ale ponechává mistrovi při konkrétní odměně plnou pravo

moc a odpovědnost. Vhodnými opatřeními lze regulovat a odměňovat oběh zásob, odbyt hotových výrobků, kvalitu výrobků, investice, dovoz, vývoz i jiné úkoly .

Chceme i ve stranické práci zobecnit nejlepší zkušenosti nových fo rem podnikového řízení a pomáhat k jejich realizaci ve všech pražských závodech. Letošní hospodářské výsledky pražských závodů jsou dobré, hodnotíme je však střízlivě vzhledem k tomu, že nová soustava řízení

se ještě nenaplňuje. Hlavním kritériem činnosti našich podniků bude i nadále jejich schopnost urychlit a zvyšovat tvorbu hrubého důchodu

využitím potenciálních rezerv na základě nové techniky a racionali zace řízení .

Na základě nových ekonomických úkolů si ujasňujeme i nové způ soby stranické práce . Při uplatnění vedoucí úlohy strany v oblasti eko nomiky budeme vycházet ze zásady, že strana neřídí výrobu přímo, ale prostřednictvím k tomu speciálně vytvořeného aparátu, který je vyba ven potřebnou pravomocí a tomu odpovídající hmotnou i morální od povědností. Chceme-li požadovat plnou odpovědnost hospodářských ve doucích při řízení výrobního procesu a za dosahované ekonomické vý . sledky, není možné, aby stranické orgány a organizace jako dosud bez prostředně zasahovaly do výrobního i technologického procesu, braly na sebe rozhodování o těchto otázkách. Taková praxe umožňovala ano nymitu odpovědnosti a alibismus, který sice mnohým vyhovoval, ale společnosti škodil a dosud velmi škodí . Toto pojetí stranické práce ne znamená, že zbavujeme komunisty a stranické organizace odpovědnosti za plnění ekonomických úkolů. Mluvíme-li o dělbě práce mezi stranic kou organizací a hospodářským vedením na konkrétním pracovišti , ne 141

chápeme věc tak, že hospodářské vedení se stará jen o řízení výroby a stranická organizace jen o politickovýchovnou práci.

Aby stranická organizace mohla úspěšně realizovat politickovýchov nou práci s určitým efektem, musí vycházet ze základních zájmů lidí, jež jsou na pracovišti převážně spjaty s výrobou, organizací a řízením výrobního procesu. Na druhé straně nemůže - vedoucí hospodářský pra covník pominout názory stranické organizace, která zobecňuje a ovliv ňuje názory jednotlivců a kolektivů, vztahy lidí na pracovišti , podmín ky, které bud pozitivně, nebo negativně působí na rozvoj pracovní ini 1

ciativy a aktivity. Bylo by velmi krátkozraké od vedoucích pracovníků, kdyby podcenili všechny aspekty, které jsou ve výrobě spjaty s úlohou lidského činitele .

Zdroje, které má naše národní hospodářství, může uvést do pohybu jen člověk a jeho pracovní síla , ať je jejím nositelem dělník, technik,

vědec nebo hospodářský pracovník. Na jeho vztahu k práci, na jeho kvalifikaci, schopnostech orientovat se a řídit závisí konečný efekt živé í mrtvé práce. Stranické orgány a organizace mají právo i povinnost i v budoucnu se vyjadřovat ke všem koncepčním otázkám rozvoje svého pracoviště,

ať již jde o techniku, technologii, organizaci práce i rozmisťování lidí, přípravu plánu, posouzení dlouhodobých výhledů nebo výsledků. Jde

jen o to, aby přísně vymezily zásahy do operativního řízení výroby . To se týká i kádrové činnosti orgánů a organizací strany, kde půjde ani ne tak o posuzování jednotlivých kádrových případů jako o prosazení stranické zásady v kádrové práci, jak o ní hovořil soudruh Novotný ve zprávě, aby se na všechna řídící místa dostávali lidé schopní, od borně zdatní pracovníci, plně oddaní socialismu , kteří se stále vzdělá

vají, dovedou řídit, organizovat práci a získávat pro ni lidi. Zvláštní pozornost chceme věnovat práci s technickou inteligencí.

Máme na mysli především dvě formy činnosti : soustřeďovat nejlepší představitele technické inteligence do stranického aktivu, obohacovat

tak poznání strany a prosazovat progresívní závěry strany v oblasti vý . roby .

Za druhé chceme systémem ideologické výchovy pomáhat technické inteligenci zpolitizovat její práci, to je posílit celospolečenské chápá ní její práce. Důraz je třeba položit na filosofické základy našeho svě ového názoru, ale také na sociologii, psychologii a moderní teorii ří zení. Základem organizátorské práce stranických organizací se může

postupně stát systém ukládání stranických úkolů. Je to velmi účinná cesta k aktivitě komunistů i bezpartijních, umožňuje boj proti forma lismu ve stranické práci . Člena strany i bezpartijního zde máme mož nost zhodnotit podle jeho práce pro stranu a společnost a ne pouze podle formálního plnění stranických povinností nebo podle formálních řečí .

Při ukládání stranického úkolu kolektivům dochází k praktickému sbližování a poznání dělníků , techniků i hospodářských pracovníků . 142

Stranické úkoly nelze omezovat jen na čistě výrobní záležitosti , může me jimi postihnout celou šíři stranické práce, ideologickou výchovu, péči o mladé lidi , zvyšování kvalifikace , uplatnění žen v práci odborů i mládeže. Stranické organizace mají podněcovat rozvoj pracovní ini ciativy, jejíž hlavní formou je socialistická soutěž. V našich závodech se objevuje řada nových forem · brigády ekonomické iniciativy v Tesle

Hloubětín, čestné úkoly ke XIII . sjezdu v ČKD Elektrotechnika a Dukle Karlín , komplexní brigády v lokomotivce ČKD. Domníváme se, že by chom měli různost forem a přístupů k socialistické soutěži na našich závodech podpořit. Chtěli bychom však v organizaci socialistické sou těže stranicky prosadit tyto zásady : plně zaměřit její obsah na nové požadavky ve výrobě , na kvalitu, rentabilitu, světové parametry, plnění exportu . Dosáhnout týmové soutěže, týmové práce v soutěži, spojení techniků a dělníků, které jedině dává záruku efektu a neformálnosti

socialistické soutěže. Při praktické organizaci soutěže vycházíme z to ho, že koncepci na každém pracovišti by měla dát společná porada strany, hospodářského vedení a odborové rgani ce, a za praktickou

stránku socialistické soutěže by měly odpovídat plně odborové organi zace .

Soudruh JAN MUŠAL,

severomoravská krajská organizace KSČ V rezoluci o národních výborech, jejíž návrh náš sjezd projednává ,

vrcholí systematická péče, kterou naše strana věnuje otázkám dalšího rozvoje a prohloubení práce národních výborů.

Národní výbory jako orgány komplexního společenského řízení ve svých obvodech budou plnit i nadále významnou ekonomickou funkci . Nelze ji však chápat pouze tak, že řídí některá odvětví nebo úseky

hospodářství, ale daleko šířeji , především v jejich odpovědnosti za komplexní rozvoj celého hospodářství na příslušném území, za opti

mální harmonický rozvoj ve správných oblastních proporcích. Dosavadní vývoj našeho hospodářství potvrzuje, že důležitým před

pokladem pro optimální harmonický a efektivní rozvoj hospodářství je vyjasnění dlouhodobé perspektivy, a to na všech stupních řízení.

Dlouhodobou perspektivu rozvoje našeho kraje jsme propracovali ne jen do roku 1970, ale i do roku 1980. Při této práci vycházíme z přírod ních a ekonomických podmínek kraje a jednotlivých podoblastí a uplatňujeme zásady maximální efektivnosti. Přitom zkoumáme, které

hnací síly v oblasti rozhodují o celkové úrovni rozvoje. Jde v této souvislosti o vypracování nosných programů, které se

stanou páteří efektivního rozvoje ekonomiky kraje. Dlouhodobou per spektivu kraje propracovává krajský národní výbor, který odpovídá krajské stranické organizaci za proporcionální, oblastně vyvážený roz 143

voj v kraji , včetně rozvoje centrálně řízeného průmyslu. Při této práci se KNV opírá jak o okresní národní výbory, tak o podniky v kraji a těsně spolupracuje se Státní plánovací komisí, s příslušnými oborovými ředitelstvími a s ministerstvy.

To ovšem předpokládá, že vedení jednotlivých podniků musí zásadně respektovat a v některých otázkách rozvoje přímo vycházet ze stano

visek a úvah národních výborů. Nejde o prestižní otázky. Těsná vzá

jemná spolupráce podniků a národních výborů musí vést k zefektiv nění prací na perspektivě. Musí respektovat základní možnosti roz voje kraje, především rozmístění výrobních sil, krytí potřeb pracovníků, bytů, vody, komunikací apod.

O nezbytnosti takovéhoto postupu svědčí dosavadní zkušenosti s pří pravou návrhu čtvrté pětiletky, jak jej jednotlivé podniky zpracovaly a předložily v lednu letošního roku.

V předložených návrzích pokračovaly mnohdy snahy o extenzívní rozvoj. Podniky a organizace v kraji požadovaly zvýšení počtu pra

covníků o téměř 48 000 lidí, objem investic a generálních oprav na vrhovaly v hodnotě více než 40 miliard Kčs, přičemž například prů myslová výroba se podle návrhu podniků má zvýšit za celých 5 let pouze o 13,4 procenta.

S takovými návrhy jsme nesouhlasili a požadujeme, aby postupně byly zhodnocovány ty prostředky, které jsme již v uplynulých letech na rozvoj hospodářství vynaložili.

Dále vycházíme z toho, že rozhodujícím činitelem v rozvoji hospo dářství kraje jsou zdroje pracovních sil. Pro další práci na oblastním plánu bude nutno vypracovat také spo

lehlivou metodu měření efektivnosti rozvoje jednotlivých závodů, pod niků a odvětví. V tomto směru již těsně spolupracujeme s výzkumným ústavem oblastního plánování v Bratislavě.

Základní principy oblastního plánování však nejsou dostatečně za kotveny ani v nové soustavě. Brzdou je nejen řada nepropracovaných teoretických otázek, ale také postoj oborových orgánů. Právě tyto or gány by měly ve vlastním zájmu pochopit nezbytnost plánovat a roz

víjet hospodářství podle podmínek jednotlivých oblastí. V oblastním plánování nejde jen o proporcionální rozvoj výrobní sféry a správné rozmístění výrobních sil, ale i o odpovídající rozvoj ne výrobní sféry, o zlepšení životního a pracovního prostředí, o vytvoře ní nového, socialistického stylu života našeho obyvatelstva. Je třeba, aby v tom národní výbory měly plnou podporu podniků. Ne pomohlo by zvýšení pravomoci národních výborů, kdyby současně

nebyla zvýšena i odpovědnost podniků za zlepšování životního a pra covního prostředí. Jen se vztahy budovanými na základě dobrovol nosti nebo pomocí sankcí zde natrvalo nevystačíme. Musí být vytvořen

i pevný systém ekonomických vazeb a nástrojů, stanovena vhodná eko nomická pravidla, která by usměrňovala jednostranný oborový pohled

do celospolečenských hledisek a zajišťovala hmotnou zainteresovanost 144

1

podniků na vytváření podmínek pro reprodukci pracovní síly, na zlep šování životního prostředí. Hovořím o tom proto, že některé připravo vané materiály neřeší tuto problematiku důsledně a komplexně. Usnesení XII . sjezdu i dnešní návrh rezoluce o národních výborech

zdůrazňují jako jeden z jejich hlavních úkolů péči o rozvoj služeb, o maximální uspokojování potřeb obyvatelstva a o tvorbu příznivého životního prostředí.

Naši pracující stále více chápou, že příznivé životní prostředí tam , kde žijí, bydlí a pracují, si musí také sami pomáhat vytvářet. V minulosti v rozvoji národního hospodářství byla výrazně prefero vána hlavní výrobní odvětví , služby byly zdrojem náboru kvalifikova

ných pracovních sil pro výrobu, a to se projevilo na jejich úrovni. Cílově chceme a musíme dosáhnout toho, aby veškeré společensky

nutné potřeby byly maximálně pokryty nabídkou všech druhů služeb, aby navíc získané zdroje trvale napomáhaly k dalšímu rozvoji hospo dářství a kultury v jednotlivých oblastech. Z těchto hledisek jsme pro .

jednávali výhledovou koncepci do roku 1970 a úkoly zabezpečující rea lizaci progresívnějšího rozvoje služeb. Prostřednictvím národních výborů se pracující v nejširší míře účast ní na řízení státu. Mají-li národní výbory své funkce úspěšně plnit ,

nesmíme na tyto skutečnosti zapomínat. Naopak. Proces postupného přechodu k všelidovému státu vyžaduje, aby soustavně podněcovaly zá

jem širokých mas pracujících o správu veřejných věcí a zvyšovaly je. jich účast na řízení.

V rozšiřování účasti pracujících na práci národních výborů hledáme nové formy. Za jednu z progresívních forem považujeme hnutí konkrét ních činů, které se pod vedením naší krajské organizace rozvinulo před 20. výročím osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a které úspěšně pokračuje v letošním roce. V této iniciativě lidí vidíme jednu z progresívních perspektivních forem účasti pracujících na řízení. K jejímu rozšiřování zaměřujeme naši masovou politickou práci.

Soudruh JAN BLAZEK ,

jihomoravská krajská organizace KSC Strana věnuje úspěšnému řešení problémů kultury a umění zvýšenou pozornost. Stranické řízení tohoto úseku pro svou specifičnost není snadné a vyžaduje mimořádně citlivého přístupu . V minulosti vcelku nedávné a ještě i dnes někteří členové a funkcio

náři strany závažnost problémů v kultuře a umění plně nedoceňuji. Tu a tam se dokonce projevují nesprávné názory , jako by se budování so

cialistické společnosti odbývalo výhradně jen ve sféře ekonomické. Takovéto názory jsou nepochybně mylné, protože kultura a umění 145

ve všech etapách lidského vývoje bezprostředně spoluvytvářely životní

styl společnosti a pomáhají ho vytvářet i dnes. Působí pronikavě i na rozšiřování duchovního obzoru člověka, učí ho vidět život jako tvůrčí

proces, pomáhají mu vytvářet tvůrčí smysl pro vlastní práci, upevňují morální vlastnosti i citový vztah člověka k člověku. ' Výtvarné umění

kromě svého hlubokého dosahu v oblasti ideové také podstatným způ sobem ovlivňuje a spoluvytváří hmotnou kulturu a životní prostředí naší společnosti .

Nedoceňování kultury a umění nám zpětně vyvolává nedobrý odraz i v oblasti ekonomické a ve všech ostatních oblastech naší společnosti.

Ukazuje se totiž, že ekonomické stimuly nepůsobí na myšlení lidí auto maticky že je nutné působit nejen na rozum, ale i na cit lidí, na pro středí, ve kterém žijí a pracují, a stále hlouběji a důsledněji pronikat do hloubky duševní sféry člověka. Důležitým nástrojem a klíčem k této citové oblasti je právě umění všech druhů. Proto naše strana v návrhu sjezdové rezoluce o dalším rozvoji socialistické kultury správně doceňuje jeho úlohu a zároveň vy

tyčuje perspektivy jeho rozvoje v naší společnosti tím, že vytváří všech ny předpoklady pro jeho vlastní rozvoj a vývoj vpřed.

V dnešní situaci, kdy je naše socialistická společnost stále ještě ohro žována zvenčí, je nezbytné odmítat umění, které je socialismu nepřá

telské. Úkolem strany mimo jiné je upozorňovat umělce na problémy a složitost současné situace, být silou, která je vede, ovšem ne silou, která rozkazuje a autoritativně se vměšuje i do otázek formálního ztvárňování. Jako zastánci uměleckého realismu, tzn. hlubokého a k pod statě jdoucího zobrazování skutečnosti, si tím více musíme být vědomi toho, že jsou rozličné a mnohotvárné možnosti a metody uměleckého

zobrazování. Tedy toho, že lze sloužit naší společné věci velmi rozdíl nými prostředky a nanejvýš rozdílným stylem. Samotný vývoj umění nutně potřebuje mnohé experimenty, a to i za cenu, že leckterý z nich se nezdaří. Tato nezbytná svoboda experimen

tování požaduje však stejně nezbytnou socialistickou kritiku i zásadní, stranicky chápané vyrovnávání se s každým experimentem. A konečně je tu ještě lid , který vynáší své soudy. Kritika konzumentů umění ne může být ovšem bez občasných chyb už proto, že jsou v ní obsaženy rozličné požadavky spotřebitelů i různá vkusová měřítka.

Cílem naší socialistické společnosti je plnost života, a proto je také nutná plnost a maximální bohatství socialistického umění. Nyní, kdy

už konečně doznívají reakce na kult osobnosti, který měl nepříznivý vliv i v řízení kultury a umění, jsme často svědky toho, že některé pro tiklady v umění, které byly za normální situace v jeho vývoji vždy hna

cí silou a jeho názorovým kvasem, se nenormálně vyhrocují a u někte rých jednotlivých umělců zaběhly i do nežádoucích extrémů. Tím u ve řejnosti vzniká dojem, že se póly v umělecké tvorbě víc a extrémněji vzdalují, než tomu je ve skutečnosti. V umění vždy normálně vedle sebe žily a žijí směry avantgardní a 146

směry tradiční, směry, které experimentují, i směry, které se snaží c syntézu nově nabytého.

V současné době máme v našem umění mnoho estetických programů , které jsou nutnou cestou vedoucí k objektivitě, protože jen konfrontaci a bojem názorů se lze dobrat obecných hodnot. Je nutno říci, že este tické programy si vytvářejí různé skupiny umělců i jednotlivci pro vnitřní potřebu své práce, protože žádná umělecká hodnota nemůže

vzniknout bez programového zaujetí. Někteří lidé se až příliš znepokojují tím, že v našem současném umě

ní spolu zápasí tyto odlišné tvůrčí programy a projevy. Domnívám se však , že je to zcela normální, zejména jsou-li jednotné v základním totiž když stojí na pozicích socialismu. Na tuto situaci si musíme všich

ni zvyknout a především by ji měla chápat plně naše kritika.

Je pravda, že každý takový estetický program v umění je svým způ sobem jednostranně zaměřen. To mu však nelze vytýkat. Větší nebez pečí pro zdravý vývoj našeho umění vidím spíš v mocenských ambicích u některých netolerantních skupin a jednotlivců, kteří chtějí všemi pro středky , i mocenskými, potřít opačné estetické názory. A to máme vlast ně dogmatismus obrácený naruby, který je ve vývoji umění zrovna tak

škodlivý, jako byl ten první. Nesmíme zapomínat na zkušenosti minu lých let i na tu prostou pravdu, že cesty k opravdovému umění nevy myslíme na svazových židlích, ale v houževnatém úsilí umělecky ztvár

nit současné snahy naší společnosti v konkrétních uměleckých dílech . Vážnou otázkou v současném vývoji umění je i otázka módy. Všichni se jí, ať vědomě nebo nevědomě, přizpůsobujeme a všichni k ní máme tak trochu opovržlivý vztah - ik módě oblékání , účesu a ve všem

všudy. Ve vědě a umění může být však móda vážným nebezpečím. Jak mile umění opouští svou sociální funkci, snadno podléhá tzv. módnímu modernismu, ve kterém imponují více senzace než systematická tvůrčí

práce. A často jsme dnes svědky toho, že estetické programy vyvolané módní vlnou nevydrží ani jednu sezónu a rozpadají se . Hodně mla

dých umělců se nechává strhnout velmi často těmito levnými senza cemi a trpí tím nejvíc jejich vlastní vážná tvůrčí práce. I uvnitř dnešních konzumentů umění probíhá diferenciace. Patří už

ke specifickým zvláštnostem umění, že někdo své pocity současníka najde obsaženy třeba v díle Smetanově nebo Mánesově, druhý třeba v kakofonické hudbě nebo v neiigurativním malířství. A zde dochází často ze strany umělců i konzumentů ke dvěma krajnostem. U někte rých tvůrců i kritiků se setkáváme s určitou jednostranností pohledu

na diváky a někdy i s jejich paušálním podceňováním, s představou, že každé umělecké dílo, které není diváky chápáno a přijímáno, je ná ročnou, významnou uměleckou hodnotou a že příčina nepochopení tkví

výhradně v divákovi, který k takovému dílu prý ještě nedorostl. Je jas né, že takovéto představy, které neberou v úvahu adresáta umění a ne počítají s ním v jeho nejrůznějších podobách, zužují jen okruh těch, 147

ke kterým jsou schopna takováto díla hovořit, a snižují tak společenský význam a působení umění vůbec.

Na druhé straně vládnou u části občanstva představy, které degra dují umění na pouhou zábavu a zavrhují umění, které na ně klade větší

nároky, k jehož vnímání je třeba dospět určitou výchovou a průpravou. Oba tyto krajní názory vycházejí ze strnulé sektářské představy jed noho univerzálního modelu umění, závazného pro všechny umělce i pro všechno obecenstvo.

Podle velikosti a hloubky umění je také posuzována kulturní úroveň

naší socialistické společnosti . Proto i úspěšné řešení problémů kulturní fronty bude mít nesporně velmi kladný vliv v budoucnosti. Věříme, že

navrhovaná rezoluce XIII. sjezdu o dalším rozvoji socialistické kultury, bude-li v praxi správně a citlivě realizována, tyto otázky zdravého vý

voje naší kultury a umění v podstatě na dlouhé období vyřeší. Bude záležet především na tom, jak aktivně komunisté v uměleckých sva

zech i v celé oblasti kultury a kritiky budou prosazovat kulturní poli tiku strany , bít se za ni a uvádět ji v život.

Soudruh JOSEF NĚMEC, středočeská krajská organizace KSČ Složitost řešení vážných hospodářských problémů země a ideově po litických otázek v uplynulém období kladla na naši stranu, na všechny

její organizace a členy nebývalé nároky. Strana podrobila kritickému hodnocení řadu oblastí naší činnosti i výsledků práce. Otevřeně uká

zala vážné problémy a starosti i cesty k jejich překonání. Ale nejen to, ústřední výbor současně zdůraznil , co všechno bylo již u nás vykonáno

jak v rozvoji výrobních sil, tak i v soustavném zlepšování hmotných

a kulturních podmínek života pracujících. Chtěl bych říci, že toto ob jektivní hodnocení dobře chápe většina naší veřejnosti a plně se s ním

ztotožňuje . Je tomu tak právě proto , že se dívá na život rozumně a ne snaží se jednostranně zdůrazňovat jenom některé jeho stránky.

Je to aktivní, správně zaměřené pracovní úsilí, které přináší národ nímu hospodářství potřebné hodnoty. Vidíme v tom výraz hluboké dů věry naprosté většiny našich pracujících v socialismus i důkaz odhod lání dát tomuto cíli pod vedením strany všechnu energii a obětavost.

Naše krajská stranická organizace konkretizovala linii o intenzívním rozvoji národního hospodářství se zvláštním důrazem na kvalitu, renta bilitu a technickou dokonalost , neboť zde vidíme největší zdroje inten zívního rozvoje . Krajská konference v roce 1964 uložila základním organizacím v prů myslu co nejlépe uspokojovat celospolečenské potřeby kvalitními, tech

nicky dokonalými výrobky s nejvyšší rentabilitou. Politický přístup 148

k zajišťování těchto národohospodářských úkolů jsme viděli v masové politické práci mezi lidmi. V souladu se závěry lednového pléna ústředního výboru strany v roce 1965 jsme podnítili rozvoj iniciativy technické inteligence a osvědčila

se nám soutěž o získání průkazu inženýra a technika. Dnes soutěží té měř 7000 techniků a předpokládaný přínos pro národní hospodářství je více než 300 mil . korun. Kromě značného ekonomického prospěchu

napomáhá tato soutěž lépe rozvíjet a upevňovat soudružské vztahy me zi dělníky a techniky. Soutěž techniků změnila dřívější praxi , kdy stra

nické orgány pracovaly pouze s vedoucími hospodářskými pracovníky. komunistů i bezpartij Dnes pracují se širokým okruhem odborníků ních a jejich progresívní návrhy podporují. Spolupráce dělníků

a techniků pod vedením strany umožnila v TOS Čelákovice odstranit zaostávání a získat tříletý předstih v konstrukčních pracích při vývoji

nových výrobků. Dnes prosazujeme soutěživost celých technických týmů pro řešení technicky odvážných a náročných úkolů. Již delší dobu vedeme komunisty, aby byli skutečnou avantgardou

na svém pracovišti . K tomu nám napomáhá ukládání konkrétních díl čích osobních úkolů členům strany. Ukládání osobních úkolů v základ

ních organizacích působí na přirozenou snahu člověka být mezi úspěš nými , snažit se vyniknout. Každý vyřešený úkol pak zvyšuje důvěru ve vlastní schopnosti . Rozvoj socialistického soutěžení zajišťujeme dvěma směry. Jednak spravedlivější hmotnou zainteresovaností jednotlivých

pracovníků, jednak větším působením morálních faktorů. To nám také umožnilo rozvinout hnutí čestných úkolů na počest XIII . sjezdu strany . Všechna tato opatření se příznivě projevují v rozvoji ekonomiky a

ve zvýšené politické aktivitě naší krajské organizace. Plánovaný objem průmyslové výroby za 4 měsíce letošního roku je překračován o více než 3 % , přičemž hodnota zboží vyrobeného navíc představuje částku 241 500 000 korun. Proti stejnému období minulého

roku vzrostla výroba více než o 13 % a tento přírůstek výroby byl té měř z 82 % zajištěn růstem produktivity práce. Důchody podniků byly

překročeny o 299 800 000 korun. Z toho hrubý důchod podniků o 228 200 000 korun a zisk o 71 600 000 korun. Plánované odvody do stát

ního rozpočtu byly splněny zhruba na 111 % a navíc proti plánu bylo odvedeno 71 600 000 korun .

I když tyto úspěchy našeho průmyslu na začátku roku nesmíme pře cenit, jsou nesporným dokladem zvýšené pracovní iniciativy. Také zemědělci našeho kraje v předsjezdovém období svou prací pro

kázali , že chápou svou odpovědnost a současné potřeby národního hos podářství. Jarní práce probíhají letos dříve a kvalitněji než v řadě před cházejících let. V kraji byla letos splněna směrnice XII . sjezdu na osetí 51 % orné půdy zrninami. Také výsadba brambor na 40 000 ha byla úspěšně skončena. Do zahájení sjezdu bylo již vyjednoceno více než

35 000 ha cukrovky , což v našem kraji představuje přes 70 % výměry . 149

její

Dobré výsledky v průmyslu i v zemědělství nám však nezakrývají sku tečnost, že celkové záměry strany a potřebné změny k větší intenzifi

kaci naší ekonomiky nejsou všemi pracujícími ještě plně pochopeny . Proto za klíčový úkol politickovýchovné práce krajské organizace po važujeme dále upevňovat ideově politickou jednotu komunistů i bez partijních při uvádění nové soustavy řízení v průmyslu i zemědělství.

Širokou propagandistickou kampaní, prováděnou diferencovaně a nej různějšími prostředky, jsme seznamovali vedoucí pracovníky, přední funkcionářský aktiv a členy strany s obsahem této náročné problema tiky, která v praxi přináší řadu nových ideově politických otázek.

Mnozí lidé stále ještě vidí své osobní zájmy na prvém místě a nebude lehké, aby přivykli a uvědomovali si, že jejich osobní potřeby budou lépe uspokojovány teprve tehdy, až budou zabezpečeny potřeby celé společnosti. Vidíme proto naléhavou nutnost dále a hlouběji vysvětlo vat novou soustavu, která celým svým pojetím je spjata s nepřetržitým

překonáváním všech nesprávných pohledů a názorů, mimo jiné i v sou vislosti s tím, jak bude docházet k diferenciaci v příjmech podniků a odměňování jednotlivců. Potvrdilo se, že je-li ke zvládnutí dílčích otá zek soustavy nutná odborná kvalifikace, pro zvládnutí komplexní sou

vislosti je nutná především politická zralost stranických a hospodář ských pracovníků na vedoucích místech. Souvisí to s jejich schopnosti

řešit různé a někdy i napjaté situace, které se vyskytnou, především umět takovým situacím předcházet. To od nás vyžaduje, abychom i stranickou práci na všech stupních

řízení v kraji prováděli ještě cílevědoměji a kvalifikovaněji. Proto zvy šujeme požadavky na stranickopolitickou i organizátorskou práci. V uplynulém období jsme v tomto směru soustředili síly na několik

rozhodujících článků. První z nich je ideově politická příprava a vý chova předního funkcionářského aktivu strany. Jde o komunisty, kteří rozhodujícím způsobem ovlivňují politickou i hospodářskou činnost a

musí samostatně řešit mnohé složité problémy. Jejich dobrá ideová i praktická politická příprava je prvním před pokladem účinnosti práce celé naší krajské organizace. Jsme si vědomi toho, že jak důkladně připravíme a vyzbrojíme roz

hodující stranický aktiv pro plnění úkolů XIII. sjezdu, tak se budou vytvářet také podmínky pro další upevňování vedoucí úlohy strany a získávání všech pracujících k důslednému splnění sjezdových usnesení ve středočeské krajské organizaci.

Soudruh JOSEF ŠIMON,

pražská městská organizace KSČ Přestože z činnosti nových generálních ředitelství nemáme příliš

mnoho zkušeností, domníváme se, že je třeba odmítnout některé před časné kritické hlasy, které paušálně, většinou záporně hodnotí práci 150

těchto nových orgánů. Bude přece záležet na nás všech, a zejména na práci základních organizací strany na cborových jednotkách, aby v praxi prokázaly účelnost a prospěšnost nového organizačního uspo

řádání. Vodítkem jim musí být směrnice ústředního výboru strany z listopadu 1965, aby aparát byl malý, koncepční a nevztahoval zby .

tečně na sebe pravomoc podřízených podniků. V průběhu minulého roku byla na většině centrálních orgánů prove

dena reorganizace řízení centrální sféry. Tento náročný úkol za sou časného zajištování řady důležitých řídících prací byl celkem úspěšně zajištěn a základní organizace strany i celozávodní výbory sehrály zde rozhodující úlohu. Je samozřejmé, že při přemisťování a uvolňování značné části řídícího aparátu jsme zaznamenali řadu chyb a drobných i porušení pravidel o stranické kádrové práci. Dělali jsme však okamžité zásahy a tyto nedostatky byly rychle odstraněny. Souběžně s hospodář

skou reorganizací byla provedena také přestavba základních organi zací strany. V současné době práce nových základních organizací na centrálních orgánech je stabilizována a komunisté plní v převážné mí ře dobře své stranické úkoly.

Při podrobném rozboru kritiky některých nedostatků v průběhu pro váděné reorganizace shledali jsme i nesprávný postup některých komu nistů. Je třeba kritizovat jednotlivé pracovníky centrálních orgánů , mezi nimi na prvém místě komunisty, kteří se domnívají, že práce

na centrálním orgánu je jim zaručena až do penze, a považují práci na oborových ředitelstvích nebo na výrobních podnicích za ponižující a podřadnou.

Největší překážkou ke zvládnutí tohoto náročného úkolu je příliš zakořeněný resortismus. Práce uvnitř aparátu jednotlivých centrálních úřadů trpí funkcionálkou. Moderní administrativa potřebuje všestranně vzdělané lidi s vysokou kvalifikací .

Pokusím se jen v krátkosti na některé tyto problémy ukázat. V pře chodném období neplatí staré předpisy, nové buď nejsou vypracovány, nebo podle nich a podle nových pravidel neumíme pracovat, a existuje také různý názor a výklad těchto nových zásad. Například celá oblast

investiční výstavby jako nejdůležitější nástroj při provádění vědecko technické revoluce není dodnes ani v zásadách propracována. Je samozřejmé , že nedořešené vztahy v oblasti projektových prací,

plánování dodávek a montáží, kontroly výstavby, jakož i uplatňování hmotných stimulů vyvolávají řadu zbytečných diskusí a vyžadují řešení

zásadních rozporů až na úrovni centrálních orgánů.

V některých VHJ jsou ekonomické ukazatele dosahovány nespráv nými formami, např. tlakem na zvyšování cen nebo jednostranným zajišťováním jen finálního odbytu, např. dodávek pro export nebo tržní

fondy , s výrazným nedoceněním materiálně technického zásobování, vzájemných dodávek a subdodávek mezi VHJ , podniky i závody.

Úkoly současné etapy jsou pro nás všechny obtížné. Musíme se proto rychle zbavit resortismu i osobních skupinových zájmů a nestavět 151

zájmy jedněch proti druhým , ale hledat cestu , jak účinnou spoluprací je nejrychleji sladit na zajištění společenských zájmů. A základní orga nizace strany na centrálních orgánech jsou především předurčeny k to

mu, aby byly strážci těchto společenských zájmů. Úspěch všech opa tření ústředního výboru strany bude dosažen jen tehdy, bude-li v na

šem národním hospodářství zavedena pružná, moderní administrativa. Soudruh TIBOR HALE ČKA,

východoslovenská krajská organizace KSS

V diskusích o problémech výchovy mládeže se objevila a vystřídala mnohá stanoviska, z nichž je možné zobecnit dvě charakteristické ten

dence představující protichůdné jednostranné krajnosti. Jedna z nich s mentorskou nespokojeností hodnotí naši mládež v podstatě negativně.

Vytýká jí uvolněnost mravů, morální liberalismus, neslušnost, politic kou neangažovanost, nedostatek nadšení, lhostejnost v práci apod. Věřící občané jí navíc ještě vytýkají bezbožnost a recept k nápravě

vidí v náboženské výchově. Druhé stanovisko zaujímají ti, kdo hodnoti naši mládež všeobecně pozitivně a v extrémní poloze s ní často až ko ketují. S oběma stanovisky se můžeme setkat i u některých členů strany.

Mají-li stranické organizace na všech pracovištích a školách důsled ně uplatňovat zásadu o přímém vedení Československého svazu mládeže stranou, je potřeba v maximální míře sjednotit stanoviska členů strany

v souladu s poměrem strany k mládeži, neboť i v tomto případě má jednostrannost škodlivý dosah. Domnívám se, že cílevědomost výchovné práce vyžaduje, abychom

věnovali těmto otázkám i ve vnitrostranické výchově důslednou pozor nost. Je správné a užitečné, když se v odpovědích na otázku, jaká je naše současná mládež, střetáváme stále výrazněji se závěry, které

spočívají na hlubší a diferencovanější znalosti mládeže, že se více bere v úvahu časová podmíněnost jejího formování, že se realisticky nahrazuje iluzorní představa o jejím profilu respektováním věkově psychologických zvláštností apod. To umožňuje správnější závěry o obsahu i formách výchovy mladých lidí.

Myslím však, že v zájmu větší cílevědomosti a konkrétních výchov ných cílů i volbě výchovných prostředků by se měla ze strany teore

tických pracovníků i pedagogů v praxi věnovat větší pozornost rozvoji pedagogické vědy, která u nás podle mého názoru zatím trpí velkým schematismem. Větší pozornost by se měla věnovat otázkám psychologie, 1

a sociologie.

Tak bychom mohli na faktické znalosti problémů a znalosti situace dělat i závěry ve výchovné práci. Výchovu mládeže, a nejen výuku , musíme zmodernizovat, čímž nemám na mysli zanášení módnosti do 152

výchovy. Platí to o všech typech škol , výchovných zařízení a o institu cích, které se na výchově podílejí. Platí to i o vysokých školách, kde

je zanedbaná vysokoškolská pedagogika, kterou často nahrazuje za nášení středoškolských pedagogických norem na vysokou školu anebo odmítání jakýchkoli norem v pedagogické praxi vysokých škol .

Neujasněnost ilustruji na tomto příkladě. Myslím, že v roce 1956 ( přesně si rok nepamatuji ) bylo přijato usnesení ÚV KSČ, ve kterém se přijala zásada , že posluchači vysokých škol mohou mít za semestr nejvýše 4 zkoušky. Tím se vyšlo vstříc opodstatněnému požadavku stu dentů, protože

mají- li mít požadované hluboké teoretické vědomosti,

je problematické realizovat za semestr více než 4 zkoušky. Dnes je však takový stav, že muselo ministerstvo školství vyhláškou konkretizovat nový vysokoškolský zákon, který upravuje počet zkoušek na 4–5 za semestr a pomáhá tím řešit situaci na některých fakultách, hlavně

dvojoborového studia , kde počet zkoušek v některých oborech je 6-8. Ukazuje se, že i neujasněnost zásadních pedagogických otázek pro

vokuje často nespokojenost studentů. V souvislosti s pedagogickými problémy chci upozornit aspoň na dva momenty, které se odrážejí výchovných důsledcích .

podle mého názoru negativně

ve

Za prvé : Přírodní a společenské vědy zaznamenaly zejména v po sledních desetiletích nebývalý rozvoj . Tento proces se spolu s aplikač ními důsledky v rozvoji techniky projevuje jako vědeckotechnická revo luce. Tak jako v různých oblastech společenského života, musíme se s tímto jevem vyrovnat i v pedagogické teorii a praxi, a to nejen modernizací forem výuky. Jde o to, jak zařadit kvantum existujících a dále se množících poznatků do učebních plánů, aby byly v souladu s kapacitou přirozených intelektuálních možností věkových skupin studující mládeže a současně ve svém množství zabezpečovaly kvali fikovanou přípravu pro zařazení v životě, Stav vědomostních nároků je všeobecně napjatý. Přitom však konsta tujeme potřebu zařazovat do programu středních, ale i vysokých škol včera o tom hovořila soudružka Hrdinová nové předměty, napří klad na střední školy základy filosofie, psychologie, sociologie, logiky . Konstatuje se také nedostatečné zastoupení hudební a výtvarné vý

chovy z hlediska formování estetického vkusu a estetické výchovy.

Pedagogická teorie však pouze konstatuje tezi o všestranném rozvoji socialistické osobnosti , místo konkrétního uvedení tohoto požadavku do souladu s programem mnohotvárného rozvoje společenského života a jeho hodnot.

Druhý moment souvisí s metodami výchovy. Zde jsme zdůrazňovali přesvědčování , což je i dnes jednou ze správných výchovných metod . V praxi však byla tato metoda často pochopena jednostranně jako ilovní mentorování. Je to jeden z důsledků nedostatečného uplatňo . ání psychologie v práci s mládeží.

Ve výchově naší mládeže sledujeme však konkrétní cíle z hlediska 153

potřeb rozvoje socialistické společnosti. Jde nám zejména o to, za bezpečit takovou přípravu a životní orientaci mládeže, aby si její pří 1

slušníci našli konstruktivní místo v našem životě. Zde nás nedostatky i nejvíce a nejcitelněji bolí. V tomto směru nejsme vždy spokojeni a ve vztahu k části mládeže

vyslovujeme řadu výhrad, hlavně pokud jde o projevy negativistické kritiky z poslední doby. Ale jsou i horší jevy , mezi které patří určitý únikový styl života a lhostejnost. Jednou z příčin těchto jevů je , že

úspěchy, kterých jsme ve vývoji socialistické společnosti dosáhli,

nás svedly k utopické představě o tempu dosahování našeho cíle. Od razilo se to i v zjednodušeném teoretickém pojetí socialismu. Na tom

to zjednodušeném pojetí socialistické společnosti byla založena i vý chova na školách a mládež v praktickém střetnutí se životem nara žela často na rozpor teorie a praxe, slov a činů, citlivě na ně reagujíc po svém. Je tedy výsledkem i výchovné práce, že dnes hodnotí naše

problémy a nedostatky ve společenském životě ne vždy z hlediska reálných možností a reálných ideálů , ale z hlediska iluzorních před stav o socialismu, anebo se ve vědomí části jejích příslušníků deval

vují osvojené teoretické hodnoty, které v praxi nedovedou uplatnit. Myslím, že teoretickému rozpracování uvedených otázek je třeba věnovat velkou pozornost, že je to jeden z vážných úkolů, zvláště na vysokých školách .

Také úkoly, které byly ve zprávě ústředního výboru stavěny před organizace ČSM v rozvíjení mnohotvárnějšího obsahu i forem práce či organizační výstavby, jsou naléhavé a nestrpí odkladu. Nám musí záležet na tom, aby organizace ČSM měla neformální, efektivní dosah

v práci s mládeží, a zejména musí překonat strnulost forem práce, respektovat mnohotvárnost zájmů mladých lidí, mít porozumění pro jejich tvořivou aktivitu a iniciativu a šířeji než dosud rozvinout ob sahové zaměření ideově výchovné práce na ty otázky, které si mladí lidé potřebují vyřešit.

Soudruh MIROSLAV ŠTĚPÁN, východočeská krajská organizace KSČ Usnesení XII. sjezdu naší strany mimo jiné stanovilo vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu a na základě plného využívání půdního fondu, rozvoje materiálně technické základny, s plným využitím vědy a techniky postupně měnit charakter práce v zemědělství.

V našich podmínkách na jičínském okrese je rozhodující plodinou cukrovka. Tradiční způsob jejího pěstování při vysokém množství ruční práce a při nedostatku pracovních sil byl pro zemědělské podniky příliš drahý a ekonomicky je nutil ke snižování osevních ploch. Šlo tedy

v podstatě o to, uvést vnitřními cestami do souladu ekonomický zájem 154

společnosti a zemědělského podniku. Právě z tohoto hlediska jsme při stoupili k vypracování dlouhodobého programu, jehož obsahem bylo na základě nové technologie zintenzívnit pěstování cukrovky a dosáh nout její vyšší efektivnosti. Okresní výbor přitom čerpal z dosavad: ních zkušeností a námětů našich družstevníků a pracovníků státních statků. Účinnou pomoc poskytlo zemědělské oddělení ústředního vý boru naší strany, výzkumné ústavy ministerstev zemědělství a potra

vinářského průmyslu. Tato iniciativa dala základ vzniku »jičínského hnutí«. Okresní výbor strany od samého začátku stál v čele probojová

vání nových technologických postupů. Prostřednictvím základních orga nizací strany a komunistů v představenstvech jednotných zemědělských

družstev, v národních výborech i společenských organizacích vytvářel veřejné mínění o nutnosti zavedení nového způsobu práce. Bylo po

třeba mnoho úsilí a elánu k tomu, aby v myšlení lidí byly překonány vžité návyky, tradice a často i nevyhovující vyhlášky. Školení lidí na konkrétních příkladech bylo nejlepším prostředkem pro rozšíření hnutí do všech zemědělských podniků v okrese. Ekonomická propa ganda a dny nové techniky, organizované přímo na polích a v Agro stroji Jičín, přispěly ke zvýšení kvalifikace družstevníků a pracovníků

státních statků a měly rozhodující vliv na zlepšení organizace práce, využití mechanizace a pochopení nových progresívních metod.

Čeho jsme konkrétně dosáhli ? Dokázali jsme zajistit pěstování cuk rovky v podstatě bez brigád ze závodů. V roce 1963 byla poprvé nová technologie pěstování cukrovky na jaře uplatněna na 40 % oseté plo

chy. V roce 1965 za podstatně ztížených klimatických podmínek byla

nová technologie osevu uplatněna na 97 % ploch. Zkušenosti získané v našem okrese potvrzují, že použitím nové tech nologie při zpracování půdy na podzim, při přesném výsevu, použití

herbicidů a prosvětlování dosáhne zručná pracovnice při dojednocení cukrovky průměrného denního výkonu asi 20 arů proti dřívějším 5-6. Máme celou řadu žen, které v době jednocení při dodržení agrotech niky dosahují výkonu 3,5-4 ha .

Ještě daleko výraznějších výsledků v úspoře pracovních sil bylo do saženo při sklizni cukrovky. V roce 1963 byla dělená sklizeň prove

dena na 24 % plochy. V roce 1965 bylo novou technologií sklizeno již 65 % ploch . Sklizeň byla prakticky provedena bez brigád. Nejcennějším výsledkem našeho snažení je ta skutečnost, že nové technologické postupy v zemědělských závodech se za poměrně krát

kou dobu staly při pěstování cukrovky nezbytnými, protože byly řešeny komplexně a vytvářejí příznivé podmínky pro trvalý růst hektarových výnosů, vzestup produktivity práce a soustavné snižování nákladů a ztrát. To učinilo z cukrovky vysoce efektivní a rentabilní plodinu,

která nejenže není ztrátová, ale která příznivě ovlivňuje finanční hos podaření zemědělských závodů. Například v Jed ném zemědělském družstvu 25. únor ve Slatinách

činí průměrné náklady za poslední tři roky na 1 q cukrovky 16,15 Kčs 155

při průměrném výnosu 354 q. Čistý důchod na každý hektar cukrovky je 998 Kčs. V důsledku prokazatelné ekonomické efektivnosti rozšířilo

toto družstvo plochu cukrovky z 212 ha v roce 1962 na 275 ha v roce 1965 a v letošním roce na 300 ha .

Tím, že se pěstování cukrovky řešilo komplexně , nemáme potíže se zabezpečováním ploch cukrovky v okrese. Porovnáváme-li nákup cuk rovky v průměru tří let, a to léta 1960–1962 a 1963-1965, prodali jsme >

za poslední tři roky o 25 % cukrovky do cukrovarů více.

Cukrovka příznivě ovlivňuje také vysokou intenzitu živočišné výroby v našich zemědělských podnicích. Náš okres prodal v roce 1965 z 1 ha zemědělské půdy 170 kg masa, 800 litrů mléka a 493 vajec. Není také

náhodou, že řepařská družstva mají až 100 kusů skotu na 100 ha země dělské půdy. Na základě velkého významu cukrovky pro živočišnou výrobu roz šířili jsme jičínské hnutí v letošním roce o uplatňování zkušeností Vý. zkumného ústavu živočišné výroby v Rapotíně s polosyntetickým a syn tetickým výkrmem skotu. Za pomoci Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření bude vytvořen modelový specializovaný závod v rámci statku Jičín, kde bude na výměře 1100 hektarů orné půdy uplatněna zjednodušená skladba výroby, takže vedle cukrovky bude se v podstatě pěstovat jen vojtěška a obiloviny. V návaznosti na rostlinnou výrobu

bude rozšířen žír skotu a chov dojnic s využitím polosyntetické a syn tetické metody .

Tato specializace při využití vysokého stupně mechanizace umožní podstatné snížení počtu pracovníků a bude možno dosáhnout zhruba trojnásobného zvýšení produktivity práce. Máme za to, že vzhledem k této možnosti a současně národohospodářskému významu cukrovky by měla být problému komplexní mechanizace věnována daleko větší

pozornost, zejména naším strojírenstvím, které dosud není schopno pružně zabezpečovat požadavky zemědělských podniků na potřebné stroje s vyššími výkony a v lepší kvalitě včetně náhradních dílů. Při

tom bychom neměli litovat ani devizových prostředků na dovoz světo vých technických novinek pro zemědělství a rychle je u nás zavádět do výroby v našem strojírenství. Naše zkušenosti i zde potvrzují, že prostředky věnované na komplexní mechanizaci se společnosti i ze mědělským podnikům vyplatí. Rovněž ministerstvo chemického průmyslu by mělo daleko větší péči věnovat kvalitě i sortimentu hnojiv a zabezpečit větší podíl granulo

vaných koncentrovaných hnojiv a vyřešit technologii obalování obrušo

vaného semene cukrovky. Větší pozornost je třeba věnovat rozšíření služeb Agroletu, který v určitých obdobích rozhoduje o přihnojení a ochraně rostlin. Máme za to, že tato forma služeb zasluhuje daleko většího rozvoje.

Největší rezervy vidíme v organizaci práce a v plném využití mecha našem okrese výkony na kombajn přesahovaly 30 ha

nizace . I když

za sezónu, zkušenosti nám potvrdily, že při bezporuchovém provozu je 156

možno dosáhnout podstatně vyšších výkonů. Například v Jednotném zemědělském družstvu Podchlumí -- Dobrá Voda

dokázali během

jednoho dne dvěma sklízecími soupravami sklidit 10 ha cukrovky a cel kem bylo sklizeno a uloženo 28 vagónů cukrovky a 43 vagónů chrástu

za 10 pracovních hodin. V tomto jednotném zemědělském družstvu cel kový náklad dříve při tradiční sklizni činil 1140 korun a při kom plexně mechanizované sklizni 489 korun .

Okresní výbor i nadále vidí jako jednu z hlavních otázek další pro hlubování výchovy a zvyšování kvalifikace mechanizátorských a řídí cích kádrů .

Soudružky a soudruzi, hodnotíme-li výsledky jičínského hnutí v na šem okrese za poslední tři roky, ukazuje se, že je to názorný příklad , jak stranicky přistupovat k plnění hospodářských úkolů , jak vhod

ným využíváním správných metod a forem práce zabezpečovat rozvoj iniciativy a výchovu lidí. Ze získaných zkušeností můžeme vyvodit obecný závěr, že nebudou- li

se v řízení zemědělské výroby uplatňovat subjektivní názory a přejde se od slov k činům, bude-li dán plný průchod iniciativě, nemusíme mít obavy o to, že zemědělství nepomůže daleko více řešit problémy na šeho národního hospodářství.

Soudruh JAROSLAV JE Ř Á BEK,

středoslovenská krajská organizace KSS Přes různé nedostatky a potíže v dopravě se dá říci , že situace se

v této oblasti postupně zlepšuje. Dlouhodobě se pozitivně začínají projevovat i výsledky činnosti pracovníků z oblasti vědeckotechnické ho rozvoje, výzkumu , vývoje a dalších. Jedním z činitelů, které tento vývoj příznivě ovlivňují, je stálé zlepšování kvalifikace pracovníků v dopravě. Středně technické a provozně ekonomické kádry dodává dopravě především 7 dopravních průmyslovek spojů a 2 spojové prů myslovky. Vysokoškolsky kvalifikované odborníky technickoprovoz

ního a provozně ekonomického zaměření vychovává pro dopravu a spoje Vysoká škola dopravní v Žilině. Od roku 1957, kdy vyšli první ab solventi této nové vysoké školy , založené v roce 1953 , vychovala škola dopravě a výrobě technických zařízení pro dopravu už přes 2100

dopravních a strojních inženýrů. Dnes na ní studuje více než 2400 posluchačů v denním studiu a 1500 posluchačů v dálkovém , večerním a postgraduálním studiu.

Dnes má Vysoká škola dopravní dvojnásobný rozsah , laboratoře byly vybaveny nejnovějším demonstračním přístrojovým a zkušebním za

řízením . Učitelský sbor byl postupně doplněn řadou mladých talento vaných docentů a odborných asistentů , kteří spolu se staršími profe 157

sory vytvořili kolektivy schopné řešit náročné pedagogické a vědecko výzkumné úkoly .

Významnou pomoc při materiálním a kádrovém budování poskytují škole okresní a krajské stranické a státní orgány . Potvrdila se správ nost rozhodnutí ústředního výboru naší strany a vlády z roku 1959

o přemístění této školy z Prahy do Žiliny. V historii československého vysokého školství je to první případ, kdy byla tak velká vysoká škola přemístěna z hlavního města .

Vysoká škola dopravní ovšem stále ještě musí překonávat různé

těžkosti, které jí způsobují určití vlivní pracovníci některých institucí

a ústředních úřadů, ať už z neinformovanosti nebo z nepochopení. Tak například nevybíravým způsobem se usiluje o odtržení některých stu

dijních oborů z Vysoké školy dopravní a o jejich převedení na poly techniky. Tyto snahy se zaměřují zvláště na studijní obor stavební

údržba a rekonstrukce trati, což má za následek ustavičný neklid na rušující budování vysoké školy v Žilině. Podobné následky mají snahy

některých pracovníků, a to i na ministerstvu školství a kultury , uvést v pochybnost potřebu výstavby nových budov pro Vysokou školu do pravní tím, že násilně hledají důvody pro snížení směrných čísel pro přijímání studentů do prvých ročníků. Snahy o odtržení některých

studijních oborů z komplexu Vysoké školy dopravní a snahy o zre dukování odůvodněného růstu školy a její výstavby narušují citelně budování školy . Projevuje se to zvláště nepříznivě při získávání před

ních odborníků za profesory nebo docenty, protože ti mají pocit ne jistoty kolem budoucnosti školy. Ztěžuje se tím i nábor posluchačů do prvých ročníků a vnáší se neklid mezi studenty.

Za dobu svého působení v Žilině Vysoká škola dopravní vybudovala také živé spojení se strojírenskými a elektrotechnickými závody seve rozápadního Slovenska a východní Moravy. Pro toto zázemí vychovává kromě dopravních inženýrů i strojní inženýry studijních oborů kole

jová vozidla a strojírenská technologie. Závody zase pomáhají budovat laboratoře a zkušebny' při katedrách školy. Součástí školy je i stře

disko dálkového studia v Praze a Žilině a vojenská fakulta v Žilině, která si svépomocí postavila dvě nové školní budovy. Protože je škola jedinou celostátní vysokou školou dopravní, studuji na ní vedle sebe ve vzájemné spolupráci a shodě mladí lidé z českých

zemí a ze Slovenska bez toho, že by se objevily jakékoli náznaky národnostních problémů. Naopak. Mezi studenty , Čechy a Slováky, vzniká při společné práci trvalé osobní přátelství, které pokračuje i po dostudování a nástupu do zaměstnání. Také v pedagogickém sbo ru působí učitelé obou národností v dobré shodě a spolupráci. Můžeme tedy i na příkladu této vysoké školy prakticky dokumentovat bratr skou jednotu obou našich národů.

Nakonec bych se chtěl na základě zkušeností vyjádřit k té části zprávy, přednesené soudruhem Novotným , která se týkala vysokoškol

ské mládeže. Myslím, že ústřední výbor naší strany došel ke správným 158

závěrům při jejím hodnocení. Je třeba ocenit a vítat otevřenost , s jakou mladí lidé vystupují. Velká většina studentů má zdravý přístup a dobrý

poměr ke studiu a vůbec k práci . Bere však socialistickou skutečnost jako samozřejmost, a nemá k ní proto tak těsný a vřelý vztah jako starší generace , která socialismus vybojovala. Zjednodušený pohled ná současný složitý ekonomický a politický vývoj ve světě i u nás a často i určitá názorová dezorientace někdy vedou část studentů k ne správné kritice , ba i z jejich strany dobře míněné . Vcelku se dá

ale říci , že vyloženě ideologicky nepřátelské živly jsou mezi vysoko 9

školskými studenty výjimkou.

Ve zprávě ústředního výboru se správně konstatuje, že v současné situaci mají členové pedagogických sborů vysoké školy mnohem větší

odpovědnost než dříve. Také formy působení na vývoj mladého člověka jsou mnohem náročnější. Na Vysoké škole dopravní se osvědčil v tomto směru častý styk učitelů se studenty i mimo vlastní výukový

proces. Uskutečňuje se jednak návštěvami učitelů ve studentských do movech , kolejích a při různých jiných příležitostech , jako jsou stu dentské kulturní, sportovní a zábavné akce apod. Při hodnocení loňského a letošního studentského majálesu a jeho

srovnání s pražským jsme došli k závěru, že prostředí menšího města nedává možnost výstředním živlům mezi studenty využít anonymity a

krýt se tím, že je nikdo nepozná. Letošní majáles v Žilině proběhl za velké pozornosti a účasti občanů města i okolí. Všeobecně se hod notí jako pěkná akce plná vtipu a veselí bez větších rušivých mo mentů a nevkusu. Velmi kladnou úlohu přitom sehrála organizace ČSM a studenti - komunisté . Zatím je však organizovanost studentů ve

straně velmi malá, necelých 5 % . Celozávodní výbor i fakultní výbo ry KSS na Vysoké škole dopravní se několikrát zabývaly stavem po

litickovýchovné práce a došly k závěrům , že vedle posílení jednotného, ideově politického působení pedagogů je třeba podstatně posílit i stra nické jádro mezi studenty přijetím dalších nadaných a politicky vy spělých a aktivních studentů za členy strany. Zároveň projednaly opatření směřující k posílení vlivu ČSM mezi studenty. Většina pro fesorů, docentů a odborných asistentů Vysoké školy dopravní si uvě. domila, že vedle učitelů kateder mohou a musí právě profiloví uči telé, zvláště zkušení profesoři a docenti z odborných kateder, působivě seznamovat studenta jak s odbornou a vědeckou problematikou své

disciplíny, tak i se společenskými a politickými souvislostmi aplikací této disciplíny v praxi. Odpovědnost vysokoškolských učitelů je tím větší, že právě ta budoucí inteligence, kterou dnes na vysokých ško

lách vychováváme, bude hrát jednu z hlavních úloh při řešení vědec kých, technickoekonomických a společenských otázek, které v blízké budoucnosti postaví vědeckotechnická revoluce na pořad dne.

159

Soudruh JAN LATNER,

severočeská krajská organizace KSČ My komunisté pracující v národních výborech jsme s uspokojením uvítali březnové zasedání ÚV strany , které řešilo problematiku národ ních výborů a přijalo usnesení o úkolech národních výborů v socia listické společnosti. Národním výborům se dostává potřebného postavení v uplatňování

státních politických funkcí. V minulosti v důsledku různých centra lizačních opatření tato základní funkce byla do značné míry oslabena.

V území krajů, okresů a míst neměly potřebný vliv na rozmístění výrobních sil ani na řešení oblastní proporcionality komplexního roz voje území.

Přestože v národních výborech se uplatňovaly samosprávní prvky,

jejich podnikavost v důsledku uplatňování systému financování byla do značné míry omezena. Dostáváme tedy potřebný prostor pro řízení problematiky území, pro rozvoj vlastní podnikavosti a iniciativy lidí.

Usnesení, přestože je v poměrně krátké době,v životě, nachází v praxi své uplatnění, zejména v rozvíjení podnikavosti. I v našem chomutov ském okrese vedeme národní výbory k daleko intenzívnějšímu využí vání různých zdrojů místních surovin a rozšiřování služeb občanstva.

Je jistě správné, že národní výbory si mají hradit část nákladů na uspokojování místních potřeb ze svých vlastních zdrojů, z fondů re zerv a rozvoje. Národní výbory toto opatření považují za správné. Vždyť ono povede nejen k hospodárnosti, efektivnosti ve vynakládání

finančních prostředků, ale zvýší se především samosprávní funkce národních výborů. Ony budou rozhodovat o tom , jak použít finanč.

ních prostředků. To se ve svých důsledcích projeví v rozvíjení masové politické práce mezi občany. " Máme však určité obavy a k tomu nás vedou zkušenosti z minulých let. V národních výborech potřebujeme finanční jistotu. Ta aby byla dána na delší časové období, tedy na celou pětiletku. Pokud nebude dána finanční jistota, podnikavost se výrazně projevovat nebude. Centralistické zásahy do rozpočtů národ ních výborů by znovu vedly národní výbory k situaci, že by se přestaly spoléhat na vlastní podnikavost a výraznější rozvíjení iniciativy občanů.

Že tuto iniciativu občanů dokáží národní výbory dobře organizovat, třeba i v mimořádných podmínkách, jako je náš okres, dokazují zá vazky občanů na zvelebení měst a obcí. I v loňském roce v našem okrese občané vytvořili dílo v hodnotě více než 25 miliónů Kčs a letos chceme vykonat ještě více. O úspěších, kterých jsme od XII . sjezdu dosáhli , je možno se nej lépe přesvědčit u nás v Severočeském kraji. Vyrostla nám nová ener.

getická díla, došlo k podstatnému zvýšení těžby v hnědouhelné pánvi, stavějí se nová sídliště, v podstatě celá nová města. Centrum rozvoje

kraje se stále více přesunuje do oblasti hnědouhelné pánve a Chomu 160

5

tovsko začíná plnit funkci energetické základny republiky . Nemenší význam pro národní hospodářství má rozvinutá hutní výroba, válcování

trub, výrobky z ušlechtilých ocelí, kuličková ložiska, velký sortiment keramických výrobků a doplňující provozovny spotřebního průmyslu a další.

Obrovský rozvoj výrobních sil v tomto území přináší řadu negativ

ních dopadů pro rozvoj jiných oblastí výroby a životních podmínek lidí. Začínají se nám projevovat vážné disproporce mezi rozvojem

palivo-energetické základny a zemědělské výroby na jedné straně, a mezi růstem průmyslové výroby a koncentrací obyvatelstva do měst ského osídlení. Známá nekomplexnost v občanské výstavbě vytváří situaci, kdy tato hustě osídlená část Severočeského kraje přestává být

přitažlivá pro život občanů. A tak se neustále zhoršuje situace v pracovních silách v zemědělství, kde je velmi úrodná půda a kde bude ještě třeba dále hospodařit deset

až dvacet i více let intenzívně. V okrese pokračuje odliv pracovníků ze zemědělství. Ještě

1960 pracovalo v zemědělských závodech

přes sedm a půl tisíce lidí a za pět let došlo k poklesu pracovníků v zemědělské výrobě o jednu třetinu . Vyvstala vážná problematika v zajištění rostlinné výroby, zejména technických plodin , náročných na lidskou práci. V loňském roce 64 % okopanin bylo obděláno a sklizeno pracovníky z nezemědělských závodů.

Přes všechny zhoršující se podmínky v zemědělství, úkoly v země dělské výrobě také plníme. Naše zemědělské závody splnily dodávky

zemědělských produktů v loňském roce a dodaly přes milión litrů mlé ka navíc, vysoko překročily dodávky obilovin, masa a vajec. O tom svědčí skutečnost, že naši zemědělci se umístili v celostátním hodno cení mezi předními okresy v naší republice. Řešíme problematiku hos

podaření v horských podmínkách a využíváme velmi výhodných pod mínek pro rozvoj ovocnářství v podhorské oblasti intenzívním zaklá dáním sadů . Problematika okresu je velmi složitá. Nečekáme však jen na řešení z centra. V souladu se známými celostátními úvahami o bu .

doucím vývoji osídlení jsme zpracovali studii osídlení okresu. Usnesení ústředního výboru strany o úkolech národních výborů v socialistické společnosti je dokumentem, který nám , národním vý borům , dává postavení orgánu státně politické správy a vytváří zá kladní podmínky k ovlivňování rozvoje výroby i života v jejich území. Dává prostor pro rozvoj podnikavosti a iniciativy . Jsme si vědomi, že

tu půjde především o odpovědnost. Začátkem roku 1967 mají být všechna opatření v působnosti a pravomoci národních výborů v celém komplexu uvedena do života. Jsme přesvědčeni, že usnesení bude i or gány vlády realizováno také v plném rozsahu. 1

6 Sborník

161

Soudruh FRANTIŠEK PECHA ,

východočeská krajská organizace KSC V úvodu hovořil soudruh Pecha o hospodářských výsledcích kraje. Uvedl, že při realizaci usnesení lednového pléna z roku 1965 dospěli k závěru, aby v činnosti krajského výboru na prvém místě bylo řešení zásadních koncepčních otázek v politickoekonomické, ideologické ob

lasti i ve stranickoorganizátorské práci. Byl vypracován základ studie

o současném stavu a perspektivním rozvoji výrobních sil v kráji, gene rel rozvoje zemědělské výroby. Přijali jsme zásadní opatření k rozvoji

techniky a k práci s technickou inteligencí, byl proveden rozbor eko nomické propagandy na vesnici, rozsah a účinnost masové politické

práce, rozbor životní úrovně v různorodých podmínkách našeho kraje. Na plénu krajského výboru jsme projednali studii o řízení a slo žení krajské organizace strany. Hledáme cesty ke zlepšení informo vanosti základních organizací a k všestrannému zkvalitnění kontroly .

Plánovitou kádrovou politikou vytváříme předpoklady pro rozvoj masové politické práce i ideologické práce v okresech a osobní účasti členů a pracovníků krajského výboru se podílíme na jejich uskuteč

ňování. Jsme si vědomi toho, že vytváření předpokladů pro perspektiv ní činnost v řadě oblastí má ještě vážné nedostatky. Příčiny jsou mimo

jiné také v tom, že ještě státní a hospodářské orgány i společenské or ganizace namísto soustavného poznávání a zkoumání vývoje řeší často přemíru dílčích operativních otázek, zasahují potom do pravomoci niž ších orgánů, což vede k podlamování samostatnosti a iniciativy v je jich práci. V současné době krajský výbor provádí analýzu práce okres

ních výborů, celozávodních výborů a základních organizací v důleži tých průmyslových podnicích při prohlubování vedoucí úlohy strany

v podmínkách nové soustavy řízení národního hospodářství. Osvědčilo se, že pro orientaci i pro konkrétní pomoc poskytuje krajský výbor okresním výborům zásadní materiály, organizuje sou stavně semináře a výměnu zkušeností z práce okresních výborů a

základních organizací. Bude však také třeba důsledněji dbát, abý plá ny práce krajského výboru více ovlivňovaly jednotný postup okresních výborů v základních a pro celou stranu obecně platných otázkách.

Domníváme se, že by věci prospělo uplatnit tyto zásady směrem i ke krajským výborům strany .

K pozitivním výsledkům dochází v činnosti okresních výborů. Po stupně se upouští od řešení různých technickovýrobních problémů, což vedlo k nahrazování hospodářských a státních orgánů, k nahodilostem, k zbytečnému tříštění sil stranického aktivu. Začíná se více využívat rozborové metody jak v oblasti stranické činnosti, tak i v ekonomice. Příkladem toho je » havlíčkobrodské« a »jičínské hnutí« , které tím , že se stalo záležitostí stranických orgánů, národních výborů, společenských organizací, zemědělských závodů a všech pracujících a uplatnilo zpra 162

vidla zásadu » každý komunista konkrétní úkol«, přineslo příznivé vý. sledky ve výrobě brambor i cukrovky. Na výročních členských schůzích a konferencích řada lidí kritizovala špatnou organizaci i kvalitu práce mnoha průmyslových i zeměděl ských závodů, ve stavebnictví i na jiných úsecích, a někde i slabou pracovní morálku, přebujelou administrativu , která plodí byrokratis

mus. Protože se často kritizované nedostatky jen velmi pomalu odstra ňují, stávají se někteří lidé zatrpklými, pasívními, projevuje se u nich tendence vidět chyby jinde, zejména v ústředních orgánech. Ukázalo se, že nedůslednost a smířlivectví k vlastním chybám a nedostatkům je podstatnou příčinou slabé politické práce našich základních organi zací .

Pomoc základním organizacím při posilování iniciativy a odpověd nosti za vytváření a uskutečňování politiky v obvodu působení vidíme mimo jiné v tom, že zástupci vyšších orgánů budou více a konkrétněji ihned na místě reagovat na palčivé a nejasné otázky. Zatím jsou .

oprávněné kritické hlasy, že často více registrujeme, vysvětlujeme, než řešíme .

Diskuse k tezím ovšem potvrdila, že existuje shoda a jednota názorů

na politiku strany, na úkoly ve vnitřní i zahraniční politice. Přesto však nepouštíme ze zřetele, že občas, ne bez úspěchů, se pokoušejí je dinci o výpady proti straně a jejím zásadám. Využívají a často i obrat ně zneužívají široké demokratičnosti našeho zřízení a práva kritiky

k pokusům narušovat jednotu strany. Někteří naši lidé si myslí, že demokracie za socialismu je bezbřehá, že si mohou dovolit všechno.

Útočí proti vedoucí úloze strany či dělnické třídy, osočují ústřední výbor a pokoušejí se urážet hluboké city, které náš lid chová k So větskému svazu a ostatním socialistickým zemím. Tyto pokusy jsou ostře odsuzovány v našich základních organizacích, a zejména děl níci na závodech volají po důsledném vyvozování závěrů odshora až

dolů. Samozřejmě že zde musíme pečlivě vážit, zda jde o úmysl, samolibost, nadřazenost či o nepochopení otázek, neznalost věcí apod.

V našem kraji jsme získali velmi cenné poznatky při soustavné, systematické výchově základního aktivu, především formou krátkodo bého internátního školení. Ty uplatníme nyní, při rozpracování závěrů XIII. sjezdu. I když k výchově, zejména teoretické, je třeba mít zvlášť připravené soudruhy, je nezbytné, aby agitační denní výchovnou a uvě domovací činnost prováděl každý člen strany, ať pracuje na výrobním, státním; kulturním či jiném úseku. Hledáme cesty, jak dále rozvíjet práci našich stranických orgánů. Některé základní organizace strany, jako například v Tesle Pardubi

ce, v Českých závodech gumárenských v Hradci, začínají ve své práci využívat i určitých forem sociologických průzkumů. Soustřeďujeme se na to, abychom zapojili každého člena do jednání, rozhodování i usku

tečňování politiky strany. Jen poctivé a konkrétní úsilí v každém článku řízení soustavné práce každé stranické organizace nám může 163

zabezpečit vyrovnaný chod našeho národního hospodářství a vzestupný rozvoj celé naší společnosti.

Jsme přesvědčeni, že k řešení všech závažných otázek velmi účinně napomůže důsledné uplatňování stanov naší strany v praxi . Na zákla dě našich zkušeností plně podporujeme návrh změn, zejména zvýrazně

ní vedoucí úlohy strany, zvýšení aktivního podílu každého člena na vytváření a uskutečňování politiky strany, odpovědnosti za stranu i zdůraznění nedílné jednoty stranické kázně a disciplíny. Naše krajská organizace plně podporuje závěry ústředního výboru zformované do tezí pro přípravu XIII. sjezdu. Vyjadřuje jednoznačný

souhlas s postupem ústředního výboru při upevňování jednoty mezi národního komunistického hnutí a při řešení mezinárodních politic kých otázek .

Soudruh BOHUMIL BAREŠ ,

jihočeská krajská organizace KSC Zemědělství má v současné době mimořádnou důležitost, a to zejména

v získávání a výchově mládeže pro zemědělské povolání. Byli jsme v minulých letech a v současné době jedním z těch družstev, kde ó mladé lidi není nouze. A to díky tomu, že jsme se dovedli včas

vzpamatovat a orientovat na jejich získávání. Dnes mohu říci, že trpělivá a soustavná práce stranické organizace, národního výboru a představenstva JZD přináší své ovoce.

Často se setkáváme s tvrzením, že mládež ztratila vztah k země dělství a že pro ni práce v zemědělství není dost přitažlivá. Domnívám se, že v našem JZD tomu tak není, Z našich zkušeností víme, že mládež

má k zemědělské výrobě, ke svému družstvu takový vztah, jaké pod mínky dokážeme pro mladé lidi vytvořit. Od roku 1957 jsme započali družstevně hospodařit v celé naší obcí . Již tehdy jsme ve stranické

organizaci a představenstvu JZD zvažovali naše finanční možnosti, které nebyly příliš veliké. Ale přesto jsme z nich po roce 1958 uplatnili ně které výhody pro tyto mladé lidi v JZD. Myslím, že jsme na rozdíl od některých družstev udělali dobře, když jsme vedle plánu výroby sami vypracovali dlouholetý plán potřeby

pracovních sil a jejich kvalifikace. Ještě cennější je to, že plán nezůstal na papíře, ale je rok od roku plněn. Nešlo nám jenom o náhradu přiro zeného úbytku pracovních sil, ale naopak, jak léta přibývají, stoupá

u mladých, kteří do družstva přicházejí, náročnost na kvalifikaci. V tom jsou názory družstva i mládeže společné. Dnes pracuje v našem JZD 8 vyučenců zemědělec-mechanizátor, 3 absolventi zemědělských mist rovských škol, 4 maturanti s úplným středoškolským vzděláním a 2 vy sokoškoláci .

Máme tři kvalifikované opraváře a v současné době studuje na růz 164

ných školách 7 mladých lidí, z toho jeden na Vysoké škole země dělské.

Nemají pravdu ti funkcionáři i ostatní družstevníci, kteří si myslí , že peníze poskytované JZD mládeži na získání kvalifikace se družstvu nevrátí. S tím máme opačné zkušenosti. Naše družstevní mládež po tvrzuje ve své práci, že bez dobrých znalostí agrotechniky, technologie

a technických vlastností strojů nelze dosáhnout dobré kvality práce i dobrých výdělků. Zvláště někteří kvalifikovaní mechanizátoři dosahují ve své práci vynikajících výsledků. Přesto chci upozornit na to , že při získávání mládeže do zemědělství

vedle rodičů a školy hraje důležitou úlohu veřejné mínění, které spolu vytváří tisk, rozhlas a televize. Mám dojem, že zvláště v minulosti se v programech rozhlasu a televize i některých filmech hovořilo o životě na vesnici i o zemědělské práci dost negativně.

Od letošního roku jsme v našem družstvu zavedli pevnou peněžní odměnu. První zkušenosti potvrzují, že tato forma odměny zvyšuje zájem družstevníků, zejména mladých. Velmi často slyšíme vášnivé debaty mezi mladými družstevníky a průmyslovou mládeží, kdo si více vydělá. Jsme rádi, že družstevní mládež nezůstává s výdělky v našem JZD pozadu. O tom, že mládež v našem družstvu je spokojena , jsme se přesvědčili v letošní zimě, kdy jsme umožnili těm mladým , kteří

o to požádali, pracovat v průmyslu. Nechci zde hanět pracovní pro středí v našich továrnách , před lety jsem tam také pracoval, ale mám radost z toho, že mladí, kteří v průmyslu pracovali, se nemohli dočkat jara, aby se mohli vrátit ke své práci, ke které přirostli, a pevně spo jili svůj život životem družstva .

Perspektivně počítáme s tím, že budou překonány materiálové i ostatní potíže v bytové výstavbě a že se nám podaří postavit dalších 12 bytových jednotek ve prospěch mladých družstevních rodin. Mám radost z toho, že v našem JZD vyrůstají nejenom kvalifikovaní druž stevníci, ale z mnohých již jsou kandidáti a členové strany, což pocho pitelně omlazuje řady naší stranické organizace, která rozšiřuje svůj vliv na mládež.

Jsme přesvědčeni, že mladí lidé nyní i v budoucnu rozhodnou o vý. sledcích a úrovni hospodaření jednotlivých zemědělských závodů , díky dostatku pracovních sil patří naše družstvo Československo-sovětského

přátelství v Božeticích k předním družstvům na okrese Písek. Máme dobře dotované fondy, ale nejvíce si vážíme fondu nejcennějšího, a to 1

je fond družstevní mládeže.

Soudruh ALEXANDER DUBČEK Komunisté na Slovensku dokončili přípravu na XIII . sjezd sjezdem

Komunistické strany Slovenska , který se důstojně zařadil do úsilí ko

munistů celé republiky o náš další rozvoj . Vyzněl jako střízlivé, avšak 165

optimistické zhodnocení práce našeho lidu a jeho perspektiv a kladně zhodnotil činnost komunistů na Slovensku vykonanou od posledního sjezdu pod vedením ústředního výboru.

Uskutečňování závěrů XII. sjezdu Komunistické strany Českosloven ska přineslo na Slovensku zvlášť významné výsledky. Celá strana, krajské i okresní a základní organizace přijaly závěry a opatření XII . sjezdu a usnesení ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska s plným souhlasem. Vyvolaly aktivní politický a ideologický ruch

a byly významným činitelem pro politickou práci strany, pro spole čenské vědy. Rozšířily prostor pro tvořivou iniciativu pracujících, pro prohloubení socialistické demokracie. Na Slovensku byla potřeba ta kového ozdravení zvlášť naléhavá. Proto i proces uskutečňování zá věrů XII. sjezdu probíhal zvlášť v počátečním období bouřlivěji, s vý

znamnými kladnými důsledky pro jednotu strany, pro další vývoj, pro upevnění jednoty naší Československé socialistické republiky. Závěry XII . sjezdu se soustředovaly na vytváření prostoru pro řešení naléha vých ekonomických úkolů, odstranění negativních tendencí a na rych

lejší rozvoj výrobních sil. V tomto úsilí usnesení XII. sjezdu splnilo své aktivní poslání v intezívnějším využívání zdrojů Slovenska pro rozvoj jednotné československé ekonomiky .

Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska tomuto úkolu věnoval prvořadou pozornost. I při složitosti ekonomických problémů dosáhli

naši pracující při plnění direktiv XII . sjezdu KSČ pozitivních výsledků. Rozvinuly se výrobní vztahy . i výrobní síly a úměrně i hmotná a kulturní úroveň lidu. Průmyslová výroba celostátně vzrostla o 19,4 % , na Slovensku však o 28,6 % , přitom chemická o 50 %, metalurgická

0 76 % . Nominální příjmy obyvatel vzrostly o 17 %. Tomuto rozvoji přispěla i iniciativa pracujících Slovenska v minulém roce, kdy se vyrobilo nad plán za více než 1 mld Kčs žádoucích výrobků. V roce 1965 růst výroby dosáhl už 11,6 % a v tomto roce za 4 měsíce dosa

huje 15,6 % . Zlepšila se i kvalitativní stránka výroby, která je už nad celostátním průměrem. V zemědělské produkci, která na Sloven sku vzrostla od roku 1948 o 45,4 % , pokračoval růst i v poslednich třech letech. Tržní živočišná produkce vzrostla o 17,9 % , přitom nákup mléka o 14 %, masa o 18 % a vajec o 35 % . >

I v tomto roce se úkoly v nákupu překračují. Vzrostla i rostlinná .

výroba o 3,6 %, a to vzdor živelním pohromám , jakými byly sucho v roce 1963 a 1964 a katastrofální povodeň v roce 1965. Vysoké oce nění si zaslouží pracovníci jižního Slovenska , kteří při velkých život ních útrapách v důsledku povodně ještě loni v létě obdělali 200 tisíc hektarů poškozené půdy, na podzim zorali a letošního roku očekávají dobrou úrodu. Dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych ze sjez

dové tribuny co nejsrdečněji ocenil účinnou pomoc pracujících všech

krajů a okresů naší Československé socialistické republiky na ob novení života jižního Slovenska . Tlumočte, prosím , ve vašich okresech

a závodech naši vděčnost za příkladnou pomoc, která byla živým svě 166

dectvím velké morální a politické síly našich bratrských národů, a také československého vlastenectví našich maďarských spoluobčanů. Významné závěry XII. sjezdu utvářely podmínky k prohlubování le

ninských norem stranického života, rozvíjení úlohy strany, které jsme se snažili na Slovensku co nejlépe uplatnit. Členové strany i převážná většina pracujících pochopili, že odhalením chyb a odstraňováním omylů jde straně o vytváření podmínek plnějšího uplatňování lenin ských zásad ve straně i mimo ni, o utvoření širšího prostoru pro tvoři vou práci všech pracujících.

Potvrdily to i výroční schůze a konference. Také na sjezdu Komu nistické strany Slovenska se velmi výrazně projevilo přesvědčení členů strany, že se v tomto směru bude dále zdokonalovat stranická

práce, prohlubovat její metody, zvyšovat její účinnost. Všechny stra nické orgány a organizace na Slovensku vysoce ocenily opatření ústředního výboru Komunistické strany Československa k přehodno cení chybných závěrů kritiky buržoazního nacionalismu na IX. sjezdu Komunistické strany Slovenska. Významně přispěly k dalšímu upev nění jednoty strany a lidu našich bratrských národů Čechů a Slováků, jakož i ostatních národnosti. Idea proletářského internacionalismu, jejíž podstatou je posilování důvěry, úcty, vzájemného respektování

a prohlubování společné práce na společném díle, stále hlouběji pro niká do vědomí našeho lidu. Upevňuje základy našeho státu , které

byly položeny v národně demokratické revoluci, slavném Slovenském národním povstání, jehož historickému významu işme dali správné místo. Ani v takovém složitém období, jaké jsme prožili při odstra

ňování deformací vzniklých v boji proti nacionalismu, nebyl prostor pro otevřený projev pozůstatků ludáctví. To opětovně potvrdilo, že zásah Slovenského národního povstání do myšlení našeho národa i více než 20letá výchovná práce strany přinesly své výsledky, na kterých můžeme směle stavět další budoucnost. V praxi se naplnila slova Klementa Gottwalda, že za povstání formuloval slovenský lid

jasně svůj poměr k Československé republice, k českému národu, a po ložil základy nového, spravedlivějšího, hlavně bratrského spolužití Čechů a Slováků. Tento základ nové zdravé jednoty našich rovnopráv ných národů v jednom státě musíme dnes dále na vyšší úrovni rozvíjet

a upevňovat. Pevnosti naší československé, s hrdostí zdůrazňujeme socialistické státnosti dnes nejvíce přispívají úspěchy ve společné práci. Další vklad k ní chceme vložit splněním programu našeho XIII .

sjezdu Komunistické strany Československa. Národnostní vztahy, jakož i vztahy mezi lidmi jsou živé a jako takové je třeba je chápat a za bezpečovat jejich vývoj .

Nacionalismus jako protiklad internacionálního smýšlení je vytrva lým přežitkem. Čelit mu je stále aktuální. A musí to dělat, jak učí Lenin, především komunisté vlastního národa, hlavně pozitivnim rozvíjením zdravých vztahů k druhým národům. Na adresu štváčů ze zahraničí

možno říci, že kalkulace na oslabení republiky, jejího socialistického 167

vývoje, oslabení vztahů Čechů a Slováků jsou marné, že psí hlas do nebe nedoletí. Na Slovensku jako v celé vlasti je určujícím činitelem dělnická třída ve svazku s rolnictvem a socialistickou inteligencí, vede ná komunistickou stranou, Strana bohatá 45letými zkušenostmi se řídí

zásadami proletářského internacionalismu a dovede správně řešit vzta hy mezi národy. To musí každý vzít na vědomí, tím více revanšisté v Německé spolkové republice a jejich přátelé emigranti, kteří zradili

náš lid. Vývoj přesvědčivě ukázal, že politika Komunistické strany Československa vyjadřuje vůli a základní zájmy lidu Slovenska. Dů. stojně se řadí do pokrokového šiku světa, jehož rozhodující silou je Svaz sovětských socialistických republik . Na těchto nejpokrokovějších

základech má lid Slovenska zabezpečen svůj všestranný národní roz voj, který je možno nazvat obdobím renesance národního života Slo váků. Tato skutečnost se odráží i na životě občanů jiných národností.

My, komunisté, máme neustále na zřeteli upevňování soudružských internacionálních svazků, které nedovolíme antikomunismu oslabovat . Zvláštní zřetel je třeba klást na ty odrůdy antikomunismu, které chtějí v širším měřítku využít pro své cíle národnostní otázku. Mám

na mysli zvlášť nebezpečnou odrůdu antikomunismu, kterou je anti sovětismus. Jeho cílem je rozleptávat jednotu socialistického společen ství, jednotu se Sovětským svazem, ideovou jednotu. Proto my, komu

nisté Československa , se jako internacionalisté hlásíme ke spolupráci, k bratrským vztahům s komunistickými a dělnickými stranami. Proto s takovým důrazem prohlašujeme, že náš soudružský vztah ke Svazu sovětských socialistických republik, k jeho leninské komunistické stra

ně byl, je a bude základním pilířem naší politiky. Jádrein dalšího rozyoje jsou ekonomické procesy, které jsou à zů

stávají určujícím činitelem našeho života a mají výrazně politický charakter. Těžiště předsjezdové přípravy Komunistické strany Sloven ska bylo v řešení úkolů ekonomického rozvoje. Zodpovědně jsme po suzovali úkoly a místo Slovenska při jejich plnění i činnost komunistů

na Slovensku při uskutečňování závažných závěrů naší strany v eko nomické oblasti. Výsledky analytické práce Komunistické strany Čes koslovenska od XII. sjezdu, tvorba koncepcí rozvoje výrobních sil a nový způsob řízení otvírají další perspektivy i pro rozvoj ekonomiky

na Slovensku efektivnějším využíváním jeho zdrojů . Program industria lizace Slovenska měl a má nejen politické, ale i ekonomické zdůvod nění. To se v úsilí o intenzivní rozvoj stává ještě výraznějším a staví sociální a národnostní aspekt do souladu se současnými cili naší eko-'

nomiky. Využíváním všech zdrojů růstu na Slovensku pro intenzifikaci i celostátní ekonomiky se bude dále vytvářet širší prostor pro zvyšo vání účasti Slovenska na tvorbě i využití národního důchodu. To je

nejsprávnější cesta dalšího vyrovnávání rozdílu i odpověd strany na obavy některých jednotlivců o nsud dalšího vyrovnávání Slovenska na

úroveň českých krajů. Výsledky prudkého ekonomického rozvoje Slo venska a životní úrovně jeho lidu, které dokazují fakta, jsou jednou 168

主

z nejsvětlejších stránek úspěšné politiky naší Komunistické strany Československa a práce naší revoluční generace budující socialismus. Na předposledním zasedání ústředního výboru Komunistické strany

Československa jsme vzpomínali, komu by přišlo před nějakými 15--20 roky na mysl vůbec srovnávat Slovensko s některými nejvyspělejšími

průmyslovými zeměmi Evropy. A dnes Slovensko nejenom patří mezi průměrně průmyslově vyspělé země, ale dokonce mnohé převyšuje. Právem můžeme být na výsledky této politiky Komunistické strany Československa hrdi. Další, rychlejší rozvoj výrobních sil na Slovensku je aktuální hlavně proto, že pro něj jsou v existujících podmínkách a zdrojích reálné

předpoklady. Jde přitom o lepší využívání zdrojů, které se nahromadily v procesu industrializace, jmenovitě o lepší využívání základních fon dů. Jen jako příklad uvádím , že již ve 4. pětiletém plánu se jejich

lepším využitím na Slovensku zvýší výroba o 7-8 miliard korun. Druhá skupina zdrojů spočívá v dalším využívání domácích surovin ,

jmenovitě v lepším zhodnocení dřevní hmoty. O tom hovořil i soudruh Novotný v referátě. Využíváme ji ekonomicky velice málo. To platí i o magnezitu, o nerudných surovinách, o využívání zdrojů v země dělství, o vodním bohatství, především Dunaje, jakož io ekonomickém využití přírodních krás Slovenska. Velkým zdrojem zůstávají také mož

nosti přírůstku pracovních sil. Jejich přípravu a pracovní zapojení je třeba řešit komplexně. Skoro půl miliónu 15letého dorosiu opustí na Slovensku do roku 1970 základní školu. Tento velký podíl mladé gene

race republiky je třeba odborně připravit už ve školách a uplatnit ho v produktivním výrobním procesu .

Třetí skupinu zdrojů tvoří geografické faktory. Lepší využití výhodné polohy Slovenska ve vztahu k zahraničnímu obchodu a rozvíjející se hospodářská spolupráce především se Sovětským svazem přinesou naší

ekonomice další významné úspory a výhody. Je tomu tak například při budování Východoslovenských železáren i energetických zdrojů. Návrh rozvoje hospodářství do roku 1970 sleduje lepší využití zdrojů a podmínek Slovenska. V průmyslu vzroste objem výroby zhruba o 56

procent, při celostátním vzrůstu o 30 %. Slovensko se bude podílet 25 % na průmyslové výrobě Československé socialistické republiky. V zemědělství je plánován vzrůst o 18,3 % při celostátním růstu 14,6 procenta. Zaměstnanost vzroste o 130-140 tisíc pracovníků. Přitom

zkoumání dalších možností růstu výroby a společenské produktivity ještě v tomto pětiletém plánu je stejně aktuální na Slovensku jako v celé republice . Komunisté na Slovensku jsou připraveni odpovědně plnit své úko'y , které vyplynou z našeho XIII. sjezdu. Ve zprávě ústředního výboru se

zdůrazňuje, že ve vzájemných vztazích Čechů a Slováků stojí na prvém místě úsilí o důsledné uskutečňování jednotné linie strany v ekonomice

zaměřené na zvyšování efektivnosti celého národního hospodářství a že organickou součástí efektivního rozvoje je ekonomický rozmach Slo 169

venska založený nå optimálním využití regionálních ekonomických zdrojů v průmyslu, v zemědělství i v přínosu k rostoucí tvorbě národ ního důchodu.

To se stane základní otázkou politickoorganizátorské práce strany, jejího výchovného vlivu 1 měřítkem vztahů celospolečenských cílů naší viasti k její jednotě a síle. Tento přístup stále více povede v řadách

strany a v řadách pracujících k upevňování pocitu odpovědnosti za maximální příspěvek Slovenska v řešení úkolů naší ekonomiky. Proto jsme na sjezdu Komunistické strany Slovenska plně podpořili návrh hospodářského rozvoje, jehož plnění dále přispěje k upevňování jed noty, ekonomiky i naší československé státnosti. Ze stejného hle diska se rozpracovává i zapojení Slovenské národní rady jako sou části centrálního řízení do činnosti řídících orgánů v podmínkách no

vé soustavy řízení, aby její činnost odpovídala jak důležitosti plánovací činnosti, tak i možnostem vlivu na realizaci plánů, vytyčeným cílům a úkolům.

My, komunisté, víme, že úspěch našich záměrů a realizace plánů

těsně souvisí s tím, jak je hodnoti, pochopí a osvojí si pracující. II nej smělejší a nejkrásnější plány by zůstaly jenom neživým heslem, úva

hou a přáním , kdybychom je nedokázali pracujícím přiblížit tak, aby je přijali za své, aby pochopili, že jimi se realizují i jejich osobní zá jmy a tužby. Jsme si vědomi, že to můžeme úspěšně dělat jen a jen tehdy, když budeme soustavně a reálně hodnotit život, problémy a ná

zory lidí, což je základní podmínkou naší práce. Vyplývá z podstaty poslání naší strany, abychom se nezastavovali při obhajování dosa ženého, ale soustředovali se na pozitivní boj za nové,, pokrokové. Úsili o nové úspěchy je i nejúčinnějším bojem proti negativním je vům. K tomuto základnímu poslání strany chceme v naší práci sjed nocovat aktivitu komunistů, rozvíjet vnitrostranický život. Máme k to

mu předpoklady. Strana i komunisté vyrostli. Vzrostla jejich teoretická činnost, ideově politická práce i jejich řady. Za 4 roky se počet čle nů na Slovensku zvýšil o 24 000 a dnes je to již 300tisícová armáda připravená na plnění úkolů XIII. sjezdu KSČ. I nadále je třeba čelit různým projevům sektářství a nedisciplino vanosti, rozvíjet vnitrostranickou demokracii a kolektivnost vedeni.

V péči o výchovu a rozmistování kádrů budeme vedle odborné a poli tické přípravy klást důraz i na charakterové vlastnosti, na čestnost, na poctivý přístup k zájmům lidí. Každý neupřímný formální vztah

k lidem , každé sledování osobních cílů u funkcionáře i u člena strany odrazuje pracující, vážně poškozuje zájmy strany.

Od XII. sjezdu se vykonal na úseku ideově výchovném velký kus práce. Neznamená to však, že různé nesprávné projevy a tendence se již překonaly . Uvědomujeme si, že každou chybu na kterémkoli úseku práce je možno okamžitě zneužít proti socialismu a politice

strany. Zde naše pozornost vyplývá z poznatků, že ideologická ob last je sféra, ve které se odráží rozporuplný vývoj naší společnosti. 170

I v budoucnosti bude třeba poznávat a osvětlovat především nové jevy, všestranně napomáhat, aby je nejširší vrstvy našeho lidu pocho pily a prosazovaly z nich vyplývající opatření strany. Pokládáme za nutné, aby vzrostl ideový vliv v objasňování národnostní politiky, vy cházející přitom z rozboru konkrétní situace, z reálných perspektiv národnostních vztahů. Budeme objasňovat i souvislosti mezi internacio nální jednotou a uspokojováním národních zájmů a potřeb. Hlásíme se

k pokrokovému národnímu dědictví, napravujeme nesprávné věci , které minulé režimy napáchaly na národním vědomí, ať už jeho utlačováním , nebo zneužíváním. Činíme ho součástí pevného, hrdého socialistického vlastenectví a internacionálního smýšlení našich lidí.

Na utváření socialistického vědomí má významný vliv umění a jeho ideové působení. Většina umělců správně pochopila zásadu široké šká

ly socialistického umění, proklamovanou stranou. Usilovali umělecky přesvědčivě zobrazit dynamiku současného života, obohatit duchovní život člověka a upevňovat jeho socialistické rysy. Naše umění dále vyrostlo . Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska usiloval o bližší

přímknutí pracovníků kultury, publicistiky a nadstavbové oblasti vů bec ke straně. To si vyžadovalo čelit jak sektářskolevičáckým tenden cím, tak i výstřelkům nevázanosti, neideovosti. Přitom jsme cílevědomě sledovali v konkrétním diferencovaném přístupu k základním organiza cím i jednotlivcům záměr získat pracovníky tohoto širokého ideového stranického aktivu pro aktivní a tvořivé uskutečňování závěrů XII. sjez

du Komunistické strany Československa. ÚV KSS vycházel a vychází z toho, že kulturní politiku je možno účinně zabezpečovat jedině pro střednictvím komunistů na těchto úsecích, jejich aktivní účastí na tvor

bě a uskutečňování politiky strany. Tento postup se v plné míře osvědčil .

Dlouholeté úsilí strany a výsledky boje, práce a umu našeho lidu přinesly na Slovensku nebývalé změny v životě pracujících. Všichni, kteří se aktivně zúčastňovali na velkém díle budování průmyslu, so cialistických přeměn zemědělství i naplnění úkolu kulturní revoluce , mohou být na výsledky práce oprávněně hrdi . Jsme hrdi i na práci naší

strany. Její orgány a organizace na Slovensku na základě koncepční politiky ústředního výboru KSČ správně rozpracovaly všechny oblasti života a vytvářejí široký prostor pro tvůrčí uplatnění všech pracujících . Náš XIII. sjezd navazuje na všechno to velké a kladné, co se vykonalo pro vítězství a rozvoj života československého pracujícího lidu, a urču je cesty k dalším úspěchům. Sjezd Komunistické strany Slovenska uká zal, že komunisté na Slovensku jsou připraveni tyto úkoly plnit. Ne budou šetřit sil, aby se naše společná práce dařila, aby naše společnost ,

jednotná vlast, vlast Čechů a Slováků i ostatních národností dále roz kvétala a sílila. Jsme hrdi, že naše strana 1 vlast patří k nejpokroko vějším silám světa, řídícím se ideály marxismu-leninismu, že stojí věr ně po boku Sovětského svazu jako pevná součást zemí socialistického 171

společenství. Hrdost, jasnost cílů i odhodlání, znásobené znalostí věcí, to jsou zdroje naší síly , záruky, že i složitější a náročnější úkoly úspěš ně splníme.

Stále jsou živá slova velkého revolucionáře Komunistické strany

Československa a mezinárodního komunistického hnutí Klementa Gott walda, se kterými vstupoval do historického boje za prohlubování re volučního charakteru naší strany : » Bolševizace není jedním osamoce ným aktem ve vývoji strany, bolševizace je nepřetržitý proces ve vývoji strany, nikdy nezakončený, nikdy ne hotový, právě tak jako nepřetržitý a nezakončený je vývoj společnosti.«

Soudruh JOZEF MARŠALA, středoslovenská krajská organizace KSS Jednou z velmi aktuálních otázek , se kterými se v našich podnicích a závodech dnes velmi často setkáváme a o kterých je velmi mnoho

diskusí a různých názorů, je postavení mistra ve výrobě, který má být ve smyslu usnesení ústředního výboru ústřední postavou, a jak všeobec ně říkáme, pilířem výroby. Tímto pilířem ve skutečnosti je, protože odpovídá za všechny výrobní úkoly a je odpovědný za organizaci a ply nulý chod výroby na svém pracovišti. Horší je to však už s jeho právy, která může v praxi uplatňovat.

Bohužel , těch se dosud mistrům nedostalo ani v prvních měsících uplatňování nové zdokonalené soustavy řízení, přestože se o tom dis kutovalo v ústředních orgánech. Například mistr neměl dosud možnost odměnit pracovníka za mimořádnou pracovní iniciativu bez zdlouha vého schvalování nadřízenými orgány. Nemám na mysli zřizování fondů mistrů, o tom se už moc hovořilo a napsalo, ale dosud se tato

forma uplatňuje nedostatečně. Takováto praxe není zdravá, nelíbí se nám a mělo by se s ní skutečně skončit a vycházet z konkrétních pří padů i potřeb a dát do rovnováhy pravomoc mistrů s mírou jejich od povědnosti. Při dnešních mzdových předpisech mistr nemá možnost výrazněji ocenit své pracovníky . Mistrovi ukládáme, aby snižoval mzdy za absenci a nepořádek atd., ale když jde o to, aby některému pra covníkovi mzdy zvýšil, musí o tom rozhodovat normovač a jiné vyšší orgány .

Soudruh Maršala dále kritizoval četné případy, kdy mistr plně ne může zabezpečit ani dodržování předpisů o bezpečnosti práce. Někde by musel rovnou prosazovat zastavení výroby .

Úlohu mistra stále ještě ztěžuje šturmovština, dohánění plnění plá nu všemi možnými prostředky. Třeba říci, že prvé měsíce uplatňování zásad nového, zdokonaleného řízení nám v tomto směru ještě málo

přinesly. Takové problémy v materiálně technickém zásobování, jaké

máme v současnosti , neměli jsme již delší dobu. Skutečnost je taková , 172

že například v našem podniku pravidelně prvou dekádu v měsíci za znamenáváme plnění měsíčního plánu v odvádèní výrobků průměrně 11 % , v druhé dekádě kolem 15 % a v třetí dekádě až 70-74 i více

procent, což i dělníci oprávněně kritizují. Při takovéto šturmovštině, která se opakuje z měsíce na měsíc , mistr mlčky přebírá zodpovědnost za porušování zákona o pracovní době, narušení technologické disciplíny, ba i hospodárnosti. V zájmu řešení správného postavení mistra ve výrobě udělali jsme

například snímek pracovního dne mistra, který v našem podniku uka zuje : stížnosti a problémy pracovníků denně zaberou mistrovi v prů měru 80 minut, řídící, plánovací a kontrolní činnost 150 minut, činnost hospodářsko - administrativní 110 minut, činnost a práce organizátor ská 105 minut, osobní potřeby a oddech 20 minut, ostatní činnost 15 minut, tedy 480 minut. Uvedený snímek pracovního dne ukazuje, že značnou část pracovního dne zabírají mistrovi administrativní práce a vedlejší povinnosti. Jde hlavně o vypisování rozličných hlášení, pod pisování kontrolních lístků, změny norem, pracovních postupů atd. V důsledku toho zůstává mistrovi velmi málo času na organizátorskou

a výchovnou práci na pracovišti. Proto mezi mistry vzniká názor, že mistr je za takovýchto podmínek děvče pro všechno , jen ne organi zátor výroby.

Soudruh VÁCLAV ŠTAFEK,

středočeská krajská organizace KSČ V úvodu vyjádřil soudruh Štáfek své přesvědčení, že cesta družstevní velkovýroby je jednou z rozhodujících cest, která povede ke spokoje nosti pracujících v zemědělství a k dobré produktivní zemědělské vý.

robě, která bude schopna zajistit potřeby celé naší společnosti. Do kazuje to dnes již celá řada zemědělských družstev, která svou úrov ní daleko převyšují průměr svou výrobou i organrzací. Například na na šem okrese Kladno hrubá zemědělská produkce na 1 ha v průměru za

rok 1965 byla 8236 Kčs. Máme tam ovšem družstva, jako JZD Žižice, které dosahuje přes 10 000 Kčs, a další, která mají velmi dobrou výro bu. I naše družstvo Nový život Kačice se mezi ně řadí. Je to zásluha

cílevědomé práce stranických orgánů a organizací i družstevníků. Sou časně je to důkaz o správnosti družstevní cesty. Stranická organizace našeho družstva Nový život dává úkoly nejen

funkcionářům družstva, ale i všem členům stranické organizace . Řekli jsme si – byť sebemenší úkol, ale je to úkol a vede k odpovědnosti komunisty . Dnes máme v našem družstvu zapojeny komunisty v sou těžících kolektivech, ovlivňují práci v komisích družstva, v představen . stvu , mezi mládeží. Dá se říci, že není ani jeden úsek , at řídící či pra covní, kde by nepracoval komunista. 173

Žádný zemědělec, i když pracoval na svém soukromém , nepracoval

bez perspektivy. Plánoval , i když ne vždycky na papíře. Přemýšlel nad tím , že si například za 3 roky postaví stáj , koupí secí stroj nebo zavede vodovod . Úkol stranické organizace a vedení družstva je per spektivụ dávat, seznamovat s ní členy družstva a ptát se jich, co říkají tomu, že se postaví kravín, bytové jednotky, že za rok ta nebo ona práce se bude dělat jinak . To se snažíme dělat v našem družstvu a ne

ní p.oblém ani stavět, ani zavádět v práci a organizaci nové pokro kové metody .

V našem družstvu pracuje 58 mladých lidí ve věku do 28 let. Jsme s nimi až na malé výjimky spokojeni. Mladí lidé nám pracují nejenom na výrobních úsecích, ale jsou zapojeni do života celého družstva. Nejde však jenom o zapojení do práce a řízení, ale jde současně o vy tváření podmínek a perspektiv, kterou je nutno naší mládeži dávat.

Pracuje nám dobře svazácký výbor, základní organizace ČSM ; spolu s ní již dva roky pořádáme měsíční besedy s naší mládeží. Snažíme se, aby mladí lidé žili dobrým a správným životem. Není to práce

snadná, protože kvalita, zvláště po stránce znalostí ze základních a učňovských škol, neodpovídá potřebám. Je samozřejmé, že stupeň inte lektu má význam i při uplatňování těchto mladých lidí v zemědělství.

Vytvořili jsme jim podmínky pro dobré ubytování a stravování. Máme 2 družstevní jídelny a ubytovnu svobodné mládeže. Po stránce kul turního vyžití jsme dosáhli určitých výsledků. Naše svazácká orga

nizace vydává měsíčně časopis Šotek, ve kterém informujeme o živo tě mládeže a událostech v družstvu. Správu těchto zařízení dáváme do

rukou zase mladým funkcionářům , aby byli blíže problémům mlá deže. Každý měsíc se projednává činnost mládeže nejen ve stranickém

výboru , ale i v představenstvu družstva, abychom měli možnost od straňovat nedostatky jak ve výchově, tak i v hmotném zabezpečení.

Pří získávání mládeže na našem okrese, který je vysoce průmyslo vý, máme mnoho potíží a doslova se mnohdy musíme rvát o každého mladého člověka. Jsme v těžké konkurenci Spojených oceláren na Kladně, dolů a dalších továren. Dosti často slyšíme , abychom více pla

till, třebaže se neplatí tak špatně. A když budu mluvit konkrétně o na šem družstvu, kde je základ 24 Kčs na peněžní odměnu, nemusíme hovořit o špatných platech. Tyto názory nám mnohdy ztrpčují život,

přestože se situace lepší, a věříme, že v souvislosti s novou soustavou řízení našeho zemědělství se budou tvořit i lepší podmínky pro naši mládež.

Soudruh Štáfek se pak zabýval některými otázkami kádrové práce. Uvedl, že ve stranických organizacích se snaží připravovat kandidáty

strany před odchodem do základní vojenské služby. Nemohu však po chopit, řekl dále, jak je možné, že většina našich vysokoškoláků, kteří k nám přijdou, a nejenže nejsou členy strany , ale jejich poměr a přístup k naší straně je nedůvěřivý , že na nás, na členy strany, kteří prodělávali těžké období socializace vesnice, se dívají jako na fana 174

tiky a fantasty a že s velkou oblibou rádi kritizují práci, která již byla vykonána. Proto se ptám našich pedagogů : Co děláte pro to, aby naše inteli gence, s kterou počítáme, byla taková , jakou potřebujeme ? Co děláte

za politickou a komunistickou výchovu, když po mnoha letech z vám svěřených mladých studentů nám přijedou již v dospělém věku dolů do provozu lidé, kteří se vymlouvají na různé problémy jenom proto, aby nemuseli nést odpovědnost komunistů ?

Myslím si, že liberalistická politika nemá místo a neměla by mít místo na našich školách. Co je to za posílení zemědělského závodu, když není soulad mezi odborností a politickým uvědoměním těchto li . dí, a my musíme konstatovat, že ten nebo onen vysokoškolák není dobrý jenom proto, že ztratil cit k lidem na vysoké škole dík výchově, která tam je.

Znám z praxe, že když pracuje na úseku dobrý komunista, dobrý stranický výbor, tvoří se kolem něho dobrý kolektiv, vycházejí od tud dobří členové strany. Totéž, myslím, platí všude a mělo by to být i na vysokých školách.

Soudruh JOSEF SMETIVY, pražská městská organizace KSČ V úvodu vypočítal soudruh Smetivý úspěchy podniku Motorlet v Pra ze-Jinonicích a pokračoval : Podle hospodářských výsledků by tedy bylo možno usuzovat, že politická práce je u nás na takové úrovni , že bylo dosaženo souladu mezi společenskými a individuálními zájmy, že lidé jsou spokojeni, že se živě zajímají o problémy závodu a že jejich

politická aktivita je v důsledku toho na značně vysokém stupni. Tak to mu ve skutečnosti však není . Je samozřejmé, že příznivé hospodářské výsledky nám nespadly zadarmo do klína. Je za nimi poctivé úsilí vedení závodu i kus dobré práce naší závodní organizace strany. Přes nebo spíše právě proto není naše práce bez problémů. to však

Osvědčená pravda, že bez politické práce není ani hospodárských výsledků, zastírá mnohdy okolnosti , za kterých jich bylo dosaženo, a tím je zkreslován pohled na skutečnou politickou situaci. Ve sku

tečnosti i u nás aktivita členů strany klesá, členské schůze jsou po važovány za ztrátu času, ideologická výchova se potýká s nezájmem a část našich členů propadá malomyslným náladám. Poctiví komunisté si stěžují, že význam členství ve straně upadá, protože základní orga nizace jsou s to vyřešit jen velmi málo problémů, které lidi v podniku

skutečně páli. Základní organizace se s tímto problémem poctivě potý . kají, avšak znovu a znovu si přitom připomínají svoji bezmocnost, protože při řešení konkrétních připomínek, kritik, námětů narážejí neustále na zeď předpisů , kompetencí a anonymity, které odkazují 175

rešení do stále vyšších a vyšších poloh, až se někdy ztrácejí v kolektiv ni neodpovědnosti.

Očekávali jsme zásadní nápravu od uplatnění zásad nové soustavy řízení. Nejsme tak naivní, abychom očekávali, že nedostatky složitého

a vyježděného systému dosavadního řídícího mechanismu vyřeší no vá soustava naráz. Jsme však naproti tomu přesvědčeni, že není příliš

času na otálení. Byl jsem delegátem na městské konferenci, kde sou druh Novotný kritizoval případ nedávno rekonstruované komunikace

na Příkopech a rozhořčoval se právem, že už se bude muset znovu pře dělávat. Řekl přitom, že nebudeme trpět, aby takové škody platila celá naše společnost, ale že za ně musí převzít plnou odpovědnost podnik

a ti jeho představitelé, kteří je zavinili. Když jsem o tomto výroku informoval členy naší základní organizace, všichni se ztotožňovali s jeho názorem. Není jich však málo, kteří nevěří, zda za dosavadního

systému řízení je možno vůbec pravého viníka odhalit a postihnout. Škody jsou totiž někdy tak nehorázné a nepochopitelné, že lidé už ani nevěří, že jde o neschopnost, ale vidí

mnoha případech úmysl.

Zatím, bohužel, netrestaný. Jsme přesvědčeni, že když se podařilo vy tvořit na dělníka tak nesmlouvavé předpisy, že má hradit za. třeba í jen náhodný zmetek 30 % i více, musí se přece umět udělat stejné předpisy a hlavně vytvořit stejné podmínky pro důslednou praxi i pro viníky miliónových škod. Ti zatím zůstávají skryti a předchozí schvá lení stranickými orgány používají přitom jako štítu. Nejde však zdaleka jen o škody hospodářské. Všichni přece chá

1

peme a cítíme, jak tohle všechno nám dělá nenahraditelné škody poli tické. Všem je známo, že naše strana má vedoucí úlohu ve státě, logicky pak má ve veřejném mínění i všechnu odpovědnost za nešvary, které zatím neumí odstranit. V čem to podle našeho mínění všechno vězí ?

Ať už zavádění nové soustavy řízení je sebesložitější, dlouhodobý pro ces, jedno od ní chceme vidět rychle: aby dala podnikům pravomoc samostatného rozhodování v podmínkách, které ony nejlépe znají a ve kterých pracují, aby každému z vedoucích vymezila osobní odpověd nost tak, aby ji nebylo možno přesouvat ani dolů, ani nahoru . Aby

vytvořila od počátku pro obě strany taková pravidla , která podniku vrátí jistotu, že dobře hospodařit se vyplatí, a důvěru, že odhalovat rezervy není spojeno s rizikem. Už při prvních výkladech o zásadách nového řízení řekl soudruh Šik, že soustava je závislá na přísném oboustranném dodržování ekonomic

kých pravidel. K tomu měli lidé důvěru. S tou jsme šli do experimentu. Pravidla byla schválena předem všemi organizacemi a dokonce za hrnuta do kolektivní smlouvy. Představte si ohlas, který způsobilo , když po dosažení prokazatelných příznivých výsledků byla celoroční

odměna , krytá dokonce částečně ze mzdových fondů, při dodržení všech ekonomických pravidel z naší strany, vyplacena jen částečně, a to ještě po dlouhé tahanici s bankou a nadřízenými orgány až v březnu. I když

jsme v zavádění nové soustavy pokročill, chybí i dnes záruka, že ekono 176

3

mická pravidla se nebudou neustále měnit. Minulý čtvrtek jsme se na první stránce Rudého práva v jednom článku dočetli , že neustálé uplat

ňování tzv. operativních ekonomických nástrojů otupuje ekonomické pů sobení původně stanovených základních ekonomických nástrojů. Na téže stránce však Státní komise pro finance, ceny a mzdy doporučuje centrálním orgánům ještě více těchto operativních ekonomických ná strojů vůči podnikům využívat. Lidé opravdu čtou i první stránku Ru dého práva , a jak jim potom vysvětlit, jak je to se zásadami, na kterých celá soustava stojí. Jak vysvětlit lidem, že zatímco v televizi, v rozhlase,

tisku i při školení významní představitelé strany a vlády i ekonomičtí odborníci hlásají, že podniky mohou uskutečnit mnoho věcí, které vy cházejí ze zásad nové soustavy, z vlastní pravomoci ihned, když v kon

krétních případech se přesvědčujeme, že to možné není a že se zatím nic nestalo. Například soudruh Vaculík mluvil o prolínání dělnické tři. dy s inteligencí, o růstu nároků na kvalifikaci dělníka až k znalostem

inženýra. Když do fabriky přijde náročný elektronicky řízený stroj, který nahradí práci několika dělníků ve vyšších kvalifikačních třídách ,

ale podle dosud platných předpisů Státní mzdové komise je práce na tomto stroji zařazena do III ., nejvýše IV . kvalifikační třídy, důsledek je ten, že kvalifikovaní dělníci se začínají na novou techniku dívat

jako kdysi jejich předchůdci na nové stroje v naší smíchovské kar tounce. Není divu, že na sebemenší poruchu je třeba volat štáb opra vářů, protože obsluha dovede jen mačkat knoflíky. Dále jsme se z televizní besedy ministrů dověděli, že podniky se

mohou zbavit, jak řekl soudruh Toman doslova, mrtvých duší a peníze rozdělit mezi svoje kvalitní pracovníky. Zatím však platí předpisy o plánovaném růstu průměrných mezd dále a na příští pětiletku má závod opět direktivně stanoven počet pracovních sil. Máme málo pra covníků. Je to však také tím, že k udržení mzdového průměru je třeba na dílnách i v ostatních útvarech držet mrtvé duše právě k udržení

mzdového průměru a k zaplacení těch, kdo jsou schopni udělat kus pořádné poctivé práce. Tento mzdový strop pak působí i na skrývání pracovních rezerv, brání větší iniciativě v práci a konkrétně v současné době ztěžuje zkracování pracovní doby. Nemůžeme uvěřit tomu, že taková forma odměňování, která by odpovídala vyšší produktivitě, by

mohla vést k inflaci, jak se o tom také leckdy hovoří. Takových pří kladů bych mohl uvést ještě celou řadu. Lidé tyto projevy sledují, souhlasí s nimi a na nás chtějí, abychom prosazovali uskutečnění toho, co je v nich nového. Zatím ve většině

případů to není v našich silách, protože prováděcí nařízení se často zpožđují, na cestě k podnikům se rozmělňují, ztrácí se údernost usne sení, přesvědčivost a někdy i sám smysl a podstata. Vzniká z toho zdání, že jde o rozpor mezi teorií a praxí, mezi zásadami a prováděcími předpisy, mezi vedením a mezi články, zkrátka že je velký rozdíl mezi slovy a činy.

Mnoho jsme si slibovali od usnesení XII. sjezdu o účasti vyšších stra 177

nických funkcionářů v nižších orgánech a základních organizacích . Vždyť v tom byla vždycky nejcennější zbraň jednoty a akceschopnosti naší strany. Malý, neformální rozhovor s pracujícími přinese funkcio nářům většinou více poznání než obsáhlé a učesané zprávy a sociolo

gické průzkumy. Pro členy a základní organizace je to takové oživení aktivity, které sebelepší propagandistickou prací nemůžeme dosáhnout. Jasně to u nás ukázaly návštěvy soudruhů Novotného, Lenárta , Kouc kého i dalších .

Věříme, že XIII. sjezd naší strany tuto zásadu nejenom potvrdí , ale že najde formu, jak důsledně uplatňovat její plnění. Nechceme nemož

nosti, chceme jen, aby povinnost plnit naše usnesení platila pro kaž dého, zvláště pak pro ty, co jsou na vedoucích místech. Dnešní situace to vyžaduje víc než kdykoli předtím. Kdo potom tuto stranickou zásadu

porušuje, ztrácí naši důvěru a dokazuje, že je nutno mu »poděkovat « . Takového pak ať nahradí ten , který má v sobě sílu, přesvědčení a od

hodlání za věc revoluce bojovat a zvítězit. Tím se splní zajisté přání nás všech , přání, které je těsně spjato s linií naší strany – doopravdy zvyšovat životní úroveň a postarat se o spokojený a radostný život v naší vlasti. My na závodě pro to uděláme, co bude v našich silách. Soudruh JIŘÍ HEBELKA ,

jihomoravská krajská organizace KSC Soudruh se zabýval vztahem mezi technickou inteligencí , a děl

níky. Zdůraznil, že v období výstavby socialismu se podstatně změ nila třídní struktura technické inteligence. Převážná část vyšla z děl nické třídy a mnoho jejích příslušníků bylo v minulých letech

dělníky. Dělnická třída si tedy v období minulých let prakticky vytvoři la svou vlastní inteligenci, která je s ní třídně v naprosté většině spja ta. Jestliže vztah mezi dělnickou třídou a technickou inteligencí se má v budoucnosti v zájmu celé socialistické společnosti rozvíjet, půjde o to, abychom dovedli postupně omezovat ty negativni faktory, které

tento vývoj zpomalují. Příslušníci technickohospodářského aparátu při pravují celý výrobní proces, tento proces také řídí a kontrolují. Na

druhé straně dělník přímo vyrábí a vytváří vlastní hodnoty . V soudo bých podmínkách je činnost jednoho bez druhého zcela vyloučena.

Přes to však tato samozřejmá zásada není vždy správně chápána, a zejména v praktickém životě je často přehlížena, Tak například mnozí z manuálních pracovníků vyčítají duševním pracovníkům klidné pracovní prostředí, práci na jednu směnu, vy

cházejí ze zásady, že u těchto pracovníků papír snese všechno, že je velmi obtížné měřit výkony těchto pracovníků apod. Nelze ovšem popřít, Za v mnohých případech jsou některé tyto připomínky oprávněné.

Tak u jednicových pracovníků provádíme běžné snímky pracovního 178

dne s minutovým rozborem ztrát, na druhé straně připouštíme, že v některých kancelářích jsou na dveřích cedulky »Zde se nekouří « a kuřáci běžně tráví své kuřácké přestávky na chodbě. V průběhu výrobního procesu vznikají pracovní konflikty souvisejí cí s vyžadováním kázne a disciplíny . Jde především o požadavek do držování pracovní doby, kvality práce, šetření strojů, nářadí apod .

Když hospodářští pracovníci uplatňují hmotné postihy vůči těm, kteří tyto zásady nedodržují, setkávají se s tvrdou argumentací, například u zmetkovitosti , že na jedné straně dovederne trestat za malé škody,

avšak nedovedene vést k odpovědnosti ty, kteří na řídících místech způsobí škody daleko větší. Takováto argumentace bývá velmi konkrét. ni, ať již vychází z příkladů vlastního pracovního prostředí anebo z ne

dostatků v celém našem národním hospodářství, které byly a jsou v do statečné míře publikovány. Nejvíce nedostatků máme v tomto směru především v realizaci pro jektů, které nebývají doinyšleny do konce, a dělníky udivuje, že věci,

které jsou jim z každodenní praxe samozřejmé a běžné, projektant přehlédl nebo nedostatečně vyřešil.

Stejně tvrdě jsou kritizovány časté reorganizace, když se např. při pravuje výroba zařízení včetně investic, avšak dříve než se vlastni výroba rozvine, je výrobek převeden do druhého závodu nebo podni .

ku. Je rovněž obtížné vysvětlovat nerovnoměrné zatížení jednotlivých pracovišť, kdy se střídají období, jak se říká, kdy není do čeho pích . nout, a na druhé straně v krátkém čase je požadována práce přes čas, mnohdy i o nedělích.

Nejvíce konfliktů vzniká v souvislosti se zpevňováním výkonových norem. Ti, kteří prosazují zásadu správných odměn za práci, jsou od býváni v tom smyslu, že jim se to lehko vykládá, oni mají zaručeny měsíční výdělky a podobně. A je nutno říci, že v těchto otázkách, to

znamená v otázkách hájení společenských zájmů ze strany základních organizací, je mnoho nejasného. Na druhé straně určitá část techniků podceňuje praktické znalosti

a mnohdy i odborné znalosti dělníků, chová se někdy povýšeně, akade micky, a i když jde o případy ojedinělé, jsou mnohdy závěry paušali zovány na převážnou část technické inteligence. Také dělníci neumějí vždy správně ocenit mimořádné výsledky práce techniků, berou je

mnohdy jako samozřejmost a též si dosti neumějí představit, že jsou některé složité technické problémy , které technici nedovedou okamžitě a pohotově řešit. Tyto případy se týkají především těch otázek, které jsou na hranici dosavadního technického poznání. Stejně tak jsou v očích dělníků jakékoli omyly mnohdy neomluvi

telné a přehlížejí, že vývoj v jakékoli tvůrčí oblasti není jednodu chý a přináší nutně i určitou míru chyb. Můžeme si říci, že kdyby na

příklad byli zavřeni všichni američtí raketoví odborníci v těch létech, kdy jim rakety padaly , a bylo jich hodně , že by Amerika dneska raketový výzkum neměla. 179

Přirozeně nelze omlouvat chyby, které jsou zcela zjevné a vznikly z nedbalosti. Ty zaslouží plně kritiku včetně hmotného postihu.

Tento stručný výčet faktorů, které nepříznivě ovlivňují vztah dělnic ké třídy a inteligence, zřejmě nelze řešit pouze v oblasti výchovy a propagandy. Kořeny tohoto stavu tkví především ve vlastní výrobě, v celém jejím procesu. Víme, že jsme v minulosti otázkám řízení vě

novali malou pozornost, byli jsme zvyklí především improvizovat, mo bilizovat lidi, mnohdy formálně soutěžit, avšak nedovedli jsme vždy řádně výrobu připravit po všech stránkách. Lze říci, že již v období diskuse o nové soustavě řízení nastal určitý obrat k lepšímu, kdy

otázky řízení, rentability výroby, kvality a technické úrovně výrobků se staly každodenním námětem jednání technickoinženýrských pra covníků .

Stranické organizace v uplynulých letech začaly daleko lépe pra covat s technickou inteligencí, pozvedly také její sebedůvěru a uvol

nily další rozvoj tvůrčích sil. Jestliže v minulosti jsme ne vždy uplat ňovali správnou politiku vůči technickoinženýrským pracovníkům, lze říci , že tato doba již pomalu končí. Chtěl bych uvést alespoň pár zkušeností z práce technickoinženýr

ských pracovníků z podniku ČKD Blansko. V našem závodě máme mno haleté zkušenosti s komplexními brigádami, které byly reprezentovány nejlepšími techniky z vývoje, konstrukce , metalurgie a technologie a dále potom předními dělníky . V těchto skupinách jsme prověřovali jed notlivé výrobky a hledali jsme nejekonomičtější řešení a možnosti úspor materiálu. Na základě těchto dřívějších zkušeností jsme zavedli v poslední době prohloubení této činnosti, to jest komplexní řešení nákladovosti výrobků tím, že jsme přešli na hodnotovou analýzu .

K dnešnímu dni jsme prověřili dva naše výrobky a tříměsíční práce čtyřčlenné skupiny techniků přinesla následující výsledky .

U spojky R 630 jsme snížili počet dílců o 30,4 % , celkové náklady o 20,6 % a pracnost o 27 % . U druhého výrobku se nám podařilo snížit pracnost o 4,5 % , rovněž i náklady o 27 % . Pravda je, že jsme byli sami překvapeni těmito dobrými výsledky. Ukázalo se, že tato čin nost komplexních brigád, pokud je dělána organizovaně, řekl bych profesionálně, přináší takové výsledky, kterých jsme nikdy v minulosti nedosáhli .

Děláme zásadní opatření i v našich dalších nosných oborech , jako jsou karusely, vodní turbíny a podobně. Myslím, že není špatnou věcí, že jsme v uplynulém období provedli rozbor, jak náš závod uspokojuje potřeby trhu. Dříve jsme tyto otázky prakticky neřešili. Avšak proto, že narážíme sami na značné obtíže v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů, cítili jsme povinnost prověřit, zda my sami děláme vše, aby se situace zlepšila. Ukázalo se, že ze zakázek jednoho roku v 80 % pří

padů jsme vyhověli zákazníkům jak v požadovaném sortimentu výroby , tak i v dodacích lhůtách. Zbývající případy, kdy jsme nebyli schopni zákazníkům vyhovět, byly především ovlivněny, a to ze 70 %, dlouhými 180

1

dodacími lhůtami materiálu a subdodavatelů. Pouze zbytek byl ovlivněn vlastním podnikem , a to především přeplněnosti výroby a nedostatkem kapacit konstrukčních kanceláří.

Proto jsou v současné době dělána taková opatření, abychom pod statně zlepšili využití výrobních ploch, pomocné plochy přeměnili na plochy výrobní a abychom lépe využívali základních prostředků. Považoval bych za správné, aby oborová ředitelství i stranické vý. bory si udělaly rozbor, jak to vypadá v oblasti dodavatelsko odběratel

ských vztahů. Považuji to za jednu z nejtěžších oblastí v nové soustavě řízení .

Soudružka ALENA POKORNA,

severočeská krajská organizace KSČ O našem kraji jsme byli až dosud zvyklí slýchat převážně jen v sou vislosti s jeho podílem v odvětví chemie, hornictví a strojírenství, méně však již o jeho podílu na celkové produkci ve spotřebním prů

myslu. A přitom spotřební průmysl zde představuje asi 20 % z objemu hrubé výroby, z 238 000 pracovníků v kraji jich pracuje ve spotřebním průmyslu 84 000 a z toho přes 55 000 žen. Proto bych se ráda zmínila

o některých problémech , s nimiž se v závodech textilního průmyslu setkáváme v denním životě .

Již XII. sjezdem strany bylo pro rozvoj spotřebního průmyslu požado váno vypracovat plán modernizace a vyřazovat zastaralé a neekono mické kapacity z provozu. Nový pohled na úlohu spotřebního průmyslu

byl přijat všemi jeho pracovníky s velkou odezvou, neboť dosavadní podceňování důležitosti tohoto odvětví přineslo v jeho rozvoji řadu škod , zvláště pak způsobilo komplexní zaostalost strojního parku v tex tilním průmyslu . A přitom je nutno připomenout, že naše textilní výrob ky patřily v minulosti vždycky ke světové špičce, a my bychom si přáli , aby tomu bylo tak i nadále .

Těžko se však stále stoupající výrobní úkoly plní na starém strojním parku, jehož hodnota byla v některých případech odepsána již před první světovou válkou a jehož produktivnost je v průměru na zhruba

polovině výkonu obdobných zařízení v jiných zemích. Nové strojní kapacity do textilního průmyslu nejsou požadovány nahodile. Při jeho modernizaci na libereckém okrese nevycházíme z přehnaných představ o stavbě nových závodů s novým strojním vybavením. Řešení vidíme v modernizaci a technické rekonstrukci dosavadních závodů schopných rozvoje.

Namátkou bych chtěla uvést průmysl bytových textilií, v němž byla

uplatněna progresívní světová technika ve výrobě všívaných koberců kovral. Efektivnost zavedení moderního strojního zařízení pro tuto výrobu dokazuje, že vynaložené investiční náklady ve výši 18 mil. Kčs 181

byly vráceny vyprodukovaným ziskem za necelé dva roky a s přihléd nutím k dani z obratu dokonce za několik měsíců. A to nehovořím již o tom, jak výrazně přispělo toto zařízení svou vysokou výrobností

k obohacení sortimentu na našem trhu a jaké zvýšení produktivity práce v závodě přineslo.

Obdobně dochází k postupným výměnám zastaralého strojního parku i v národním podniku Textilana a dalších závodech. Z uvedených sku tečností by se mohlo zdát, že ve spotřebním průmyslu nastal z hle diska investiční politiky zásadní obrat. Dosud tomu však tak není,

protože investice prozatím vynaložené do modernizace textilního prů myslu v okrese Liberec řeší s ohledem na dřívější neudržitelný stav celý problém jen částečně. V této souvislosti bych se chtěla zmínit ještě o jedné závažné okol nosti. Textilní průmysl a z toho především vlnařský průmysl byl v mi

nulosti při nákupu strojního zařízení odkázán takřka výlučně na dovoz z kapitalistických států. V posledních letech se však projevuje u nás

pochopitelná snaha nakupovat tyto stroje ve státech sdružených v Radě vzájemné hospodářské pomoci. Je třeba otevřeně říci, že strojní zařízení z těchto států, ale i vyráběná u nás, nejsou vždy na světové úrovni. Bylo by účelné zvážit možnosti a to i přes napjatou devizovou bilanci – nákupu některých progresívních výrobních zařízení pro textilní prů mysl v kapitalistických státech, neboť bychom nesporně rozšířili mož nosti vývozu našich výrobků zpět do těchto států a tím zajistili i devi zovou návratnost.

Hovoříme-li o vývozu našich textilních výrobků, musíme mít v prvé řadě na zřeteli požadavky světového trhu, kde zvláště v posledních letech převládá orientace na chemická vlákna. Pro nás to tedy zna mená vyrábět zboží nejen špičkové kvality, ale především podstatně zvýšit podíl chemických vláken v našich výrobcích. Jinak naše výrobky budou pokládány za zastaralé. Řešení této situace vyžaduje, aby byl učiněn zásadní obrat v zaměření našeho chemického průmyslu a aby urychleně byly rozšiřovány kapacity na výrobu " chemických vláken. Vždyť zvyšování podílu chemických vláken v textilních výrobcích má

přímé důsledky na snížení potřeby deviz, na snížení objemu surovin i na vlastní snížení ceny výrobků.

V národním podniku Textilana bylo například zjištěno, že při použití viny představovala hodnota devizových surovin na jednu korunu vyro

beného zboží 45 haléřů, naproti tomu při použití chemických mate riálů klesla tato hodnota na 24 haléře. Tento příklad dostatečně doku mentuje přínos, který by další rozšíření chemických vláken v textilním průmyslu mělo, nehledě již na to, že výrobky z chemických vláken jsou

na světových trzích konkurenčně schopnější, především pro své známé vlastnosti, které zvyšují užitnou hodnotu.

Všechny otázky, o kterých jsem až dosud hovořila, se nutně odrá žejí v životě a práci stranických organizací na našich závodech. Zvláště živě se o nich hovořilo v etapě příprav zavádění nové soustavy řízení 182

národního hospodářství a v diskusi k tezím ústředního výboru. Mohu říci, že nová soustava řízení vyvolala neobvyklý zájem u všech našich členů, kteří v plné důvěře ve stranu očekávají urychlené dovedení zásad nové soustavy do praxe, a tato důvěra nesmí být zklamána. Kladem je, že stranické organizace po zasedání lednového pléna ústředního výboru naší strany pochopily svou úlohu v nových podmín kách, plně na přípravě uplatnění zásad nové soustavy spolupraco valy a dnes dbají na její správné zavedení. Na výsledcích stranické práce se v závodech spotřebního průmyslu značnou měrou podílejí opět ženy. Je nutno říci, že přes velké pracovní vytížení, o jehož někte rých aspektech jsem zde hovorila, najdou si tyto funkcionářky čas na stranickou práci a vykonávají ji se svědomitostí a pečlivostí jim vlastní .

Soudružky a soudruzi, hovořila jsem o některých našich závažných problémech. Byla bych nerada, kdyby ve vás vznikl dojem, že pracu

jící libereckého okresu, jejichž jménem mluvím, přicházejí pouze s při pomínkami .

Rozhodně tomu tak není, neboť dosavadní výsledky jejich práce dokazují, že dovedou i v podmínkách, které nejsou vždy snadné, své úkoly plnit i překračovat. Rada závazků ke XIII. sjezdu naší strany,

uzavřených nejen v závodech spotřebního průmyslu, ale i v dalších závodech našeho okresu, dokazuje, že půjdou touto cestou i nadále, a to vám jejich jménem slibuji.

Soudruh LADISLAV HOJECKY,

severomoravská krajská organizace KSC Období mezi XII. a XIII. sjezdem naší strany bylo v hutních podni cích Severomoravského kraje nástupem za dosažení obratu v rozvoji výroby, její kvality a ekonomie. Naléhavě jsme pociťovali potřebu splá cet naše ekonomické i morální závazky vůči naší společnosti, která

vložila do rozvoje hutní základny na Ostravsku miliardové hodnoty. Formy zajišťování tohoto úkolu yly různé a vycházely v každém podniku z konkrétni problematiky. Cíle, které jsme však přitom sledo

vali, byly společné. Na prvém místě to bylo úsilí o konsolidaci výroby, pak o plnění výroby v potřebném sortimentu a kvalitě a vzápětí na to následovala opatření směřující ke snižování nákladů. Při zajištění těchto úkolů byly uplatňovány nové experimentální prvky hmotné zaintere sovanosti. S tím začali jako první v Nové huti Klementa Gottwalda

v Kunčicích. Bylo využíváno týmů techniků a ekonomů, které začali jako první rozvíjet soudruzi v Třineckých železárnách. Nakonec bylo vyhlášeno hnutí za kvalitu a rentabilitu výrobků, které vzniklo ve Vítko vických železárnách.

V těsné vzájemné spolupráci všech hutních podniků rozpracovávali 183

jsme zásady nové soustavy až na závody a střediska a velmi často jsme hledali odpověď na všechny problémy vnitropodnikového ekonomického řízení, které nebyly mnohdy ani teoreticky zpracovány. Jejich uvedení

v život na pracoviště bylo nutno probojovávat politicky a mnohde roz bíjet staré názory. Tak tomu bylo při řešení střídačských příplatků, které jsme přesunuli do oblasti pohyblivých mezd na podporu kvality

při prémiování za hospodářské výsledky, sortiment atd. Soustředěným úsilím se nám podařilo v krátké době propracovat systém pevných vnitropodnikových cen , vyřešit formy vzájemných pře dávek bez zbytečné kontroly nadřízenými útvary, změnit systém plánu

a evidence tak, aby se ve všech střediscích zjistil hospodářský výsle dek jako objektivní měřítko výsledků jejich práce a mohly se spra vedlivěji rozdělovat výdělky na kolektivy a jednotlivce.

Mimořádnou pozornost jsme přikládali individuální hmotné zainte resovanosti, která musí zajišťovat soulad zájmů jednotlivce se zájmy

celé společnosti. Uplatnili jsme zásadu, že na prostředky pro prémie a odměny si musí příslušné hospodářské středisko vydělat. To vše mělo přirozeně dopad na každého jednotlivce a jeho myšlení. Proto jsme v organizaci strany i po linii odborů a mládeže věnovali veškeré úsilí ideově výchovné práci zaměřené na přetváření myšlení lidí v intencích

těchto nových zásad. Zbavovali jsme formálnosti i socialistické formy řízení, především socialistickou soutěž. Rozvinutí hnutí konkrétních činů k 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou to jasně po tvrdilo. Zároveň jsme tím pádně odpověděli na otázku, zda socialis tické soutěžení, nebo hmotná zainteresovanost , a to v tom smyslu, že

i v podmínkách nové soustavy řízení budeme dále rozvíjet a prosazovat morální faktory . Musíme se ovšem starat, aby tyto morální faktory na jedné straně a hmotná zainteresovanost na straně druhé působily stejným směrem .

Rozvinutím a plnou realizací těchto opatření vyvolali jsme v pod nicích zcela novou situaci, což se výrazně projevilo při sestavování plánu na rok 1966 i při konkretizaci úkolů pro čtvrtou pětiletku. Velmi

nám zde pomohly vnitropodnikové ekonomické nástroje a pravidla, v nichž jsme zakotvili vhodné ekonomické stimuly, podněcující k se stavení optimálního plánu a zvýhodňující ty závody, které již v etapě sestavování plánu odkryjí všechny rezervy, proti závodům, které z opa trnosti by se snažily podržet měkký plán. Závody si musely naplá

novat a zabezpečit potřebné existeční fondy, a protože podil do fondu byl vyšší při sestavování plánu než při překračování, přestalo doha dování o vyšším plánu se závody a naopak kolektivy a závody se snažily vytvořit takovou situaci, aby mobilizovaly všechny finanční rezervy .

Pod tlakem nové soustavy zpracováváme urychleně optimální va rianty technického rozvoje hutního průmyslu na Ostravsku. V těchto

studiích se řeší nejen progresivní technika, technologie, účelná moder nizace, automatizace a racionální využití pracovních sil, ale i další 184

zkvalitnění řízení, opírající se o exaktní metody a využití počítačů. Celý

komplex těchto otázek se neobejde bez soustavné péče o růst kvalifi kace pracovníků a jejich neustálou výchovu. Kádrová práce stojí tu proto na předním místě. Je odložena důkladnými studiemi i požadav ky na kádry a jejich kvalifikaci , které vyplývají – a to podtrhuji – z dlouhodobé koncepce technického rozvoje. Při práci s kádry a péči

o jejich výchovu jsme se naučili využívat spolupráce s vysokými ško. lami, výzkumnými ústavy a všemi dalšími organizacemi, které jsou ochotny nám pomáhat.

Významnou pomoc při zabezpečování našich úkolů očekáváme od urychlené realizace zdokonalené soustavy řízení v jejím cílovém po

jetí. Vítáme proto úsilí ÚV KSČ o urychlení této práce. Plně se stavíme za hlavní myšlenky cílového řešení, především za jednotné odvody podniků a za přímé sepětí podniků se státním rozpočtem. Jednotnými

odvody podniků se vytvoří podmínky pro objektivní posuzování vý. sledků práce každého podniku. Tento systém nepochybně vyvolá řetě zovou reakci v zaostalých výrobách, které bude nutno pod ekonomic kým tlakem urychleně řešit, a povede to k vytváření zdravých hospo dářských celků na základě poznání ekonomické prospěšnosti.

Všechny hutní podniky Ostravska se na základě dosavadních zkuše ností stavějí za odvody do státního rozpočtu ze zisku. Tento systém byl v široké míře uplatněn uvnitř podniků, osvědčil se, byly s ním sezná meny kolektivy pracujících na mnohonásobném školení a je jim zcela srozumitelný. Kromě toho zisk velmi dobře navazuje na hnutí za kva litu a rentabilitu, které se stalo záležitostí celého Severomoravského

kraje. Z toho důvodu považujeme za nezbytné u zisků zůstat, avšak zá roveň bychom si přáli, aby při stanovení sazeb odvodů nebyla zjevná

diskriminace zisku proti hrubému důchodu. Stavíme se i za navrhované financování a provádění investic z vlast ních podnikových zdrojů, respektive úvěrů. Jsme toho názoru, že při nové soustavě je nutné vést podniky k odpovědnosti za celý repro dukční proces.

I další návrh, který zdůraznil odpovědnost investičních dodavatelů

a mění investorský systém na systém dodavatelský, pokud se týká řízení výstavby velkých celků, s plnými finančními dopady na doda vatele, plně podporujeme. I když i u nás, speciálně ve Vítkovických

železárnách, si uvědomujeme, jaká odpovědnost a zvýšené nároky na kvalitu naší práce z titulu generálního dodavatele hutního zařízení budou na nás kladeny .

V této souvislosti je účelné pozastavit se u projekčních ústavů a jejich vybavení. Je dostatečně známo, že generální dodavatelé pro dlužují délku výstavby v projektu až po realizaci hlavně tím, že na tahují předvýrobní etapy z titulu nedostatku projekáních, konstrukč ních a přípravárenských kapacit. Na druhé straně máme bohatě doto vané centrálně řízené projekční ústavy a bude třeba , aby si uvědomily ,

že právě v této době, kdy bojujeme o další zahraniční trhy, je třeba 185

V prvé řadě pomáhat zabezpečit úkoly hlavních dodavatelů v těsné spolupráci s nimi. Jistě je tvrdé opatření, které se týká splácení zůstatkové ceny zá kladních fondů. Pro ozdravení situace v národním hospodářství je

však nezbytné, a proto je považujeme za zcela správné. V jednom směru však nutně potřebujeme širší prostor pro rozvoj aktivity podniků, a to ve směru prohloubení přímých odběratelsko dodavatelských vztahů, s vyloučením všech zbytečných mezičlánků .

Je nezbytné promyslet, jakou funkci má sehrát monopol zahraničního obchodu v podmínkách nové soustavy. Jsme toho názoru, že je třeba postupně propracovat takový systém v řízení zahraničního obchodu,

aby se mohly plně uplatnit schopnosti podniků, pokud jde o rychlou reagenci na poptávky, možnost nejrychlejšího vyjasňování technických podmínek kontraktů se zahraničními odběrateli a plné uplatnění vlivu

podniků na uzavírání kontraktů včetně jejich vlivu na ceny. Pak bude také možno plně přenést i hospodářskou odpovědnost za efektivnost zahraničního obchodu na podniky. PZO bude prospěšné využívat jako

obchodní sítě v zájmu podniků bez narušení státního monopolu zahra ničního obchodu.

Rozhodující otázkou, která do značné míry rozhodne o účinnosti nové soustavy, je otázka přestavby cen . Souhlasíme se snahou tuto

přestavbu maximálně urychlit. Různé cenové disproporce, které po - přestavbě vzniknou, bude nutno urychleně a uváženě řešit. Zvláště

bude zapotřebí řešit návaznost našich cen na ceny zahraniční, aby v našich podmínkách rozsáhlé mezinárodní kooperace se stala cena kritériem v efektivnosti naší národní práce. Věříme, že nová soustava si vynutí i řadu nekompromisních zákroků

v organizační skladbě našeho hospodářství a že takto vytvořené systé. my a organizační seskupení budou zdravé, protože je vyvolá objektivní potřeba a ekonomická nutnost.

POZDRAV ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ, přednesený Dr. JOSEFEM PLOJHAREM

Každý sjezd Komunistické strany Československa, vedoucí síly naší Národní fronty, otevírá další novou etapu budování a všestranného rozvoje socialistické společnosti . Proto se také v těchto dnech obrací

pozornost všeho našeho pracujícího lidu k Praze, dějišti vašeho sjezdu . A proto i já považuji za velkou čest, že vám mohu tlumočit srdečné,

upřímné pozdravy všech funkcionářů a členů Československé strany lidové.

Jak se praví ve zprávě pro delegáty vašeho sjezdu, vstoupila naše 186

společnost do nové etapy svého vývoje, do etapy upevňování a dalšího všestranného rozvoje socialismu, ve které současně vytváříme předpo klady pro příští přechod ke komunismu. Politickou linii pro toto období formuloval XII. sjezd KSČ. Hlavním úkolem XIII . sjezdu je

konkretizovat a rozpracovat takto vytčenou linii, a to v souladů s mě nícími se vnitřními a vnějšími podmínkami a hlubším poznáním potřeb

a reálných možností současné etapy. K tomuto náročnému úkolu při stupujete v období, kdy vzpomínáme 45. výročí založení KSČ. Tato sku tečnost výmluvně potvrzuje zákonitou kontinuitu současné politiky vaší strany, celou její historii. Dosvědčuje, že komunistická strana vždy splnila, co slíbila. Vyřešila velké revoluční úkoly , pro které byla v roce 1921 založena , a dovedla náš lid k vítězství nad buržoazií a k vybudo .

vání socialismu v naší vlasti, jejíž bezpečnost zajistila přátelskými a spojeneckými svazky'se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi.

Pod vedením komunistické strany vykonal lid Československa úcty

hodné dílo, na něž může být právem hrdý. Také tato celková bilance výsledků úspěšné práce svědčí o souladu politiky komunistické strany s objektivními potřebami a možnostmi rozvoje naší společnosti. Jsou to právě tyto společenské potřeby a možnosti, které musí podněcovat všechny uvědomělé vlastence naší země, aby nezůstávali stát u dosaže ného, ale šli v pevné jednotě myslí a srdcí dál a výš, neboť i vývoj v celém světě jde stále kupředu. O tom všem se velmi zevrubně hovořilo v návrhu tezí pro přípravu XIII. sjezdu. Jsem rád, jestliže mohu z této tribuny prohlásit, že se do diskuse k tezím aktivně zapojili též členové Československé strany

lidové. Na schůzích našich stranických organizací, na veřejných shro mážděních i na nejrůznějších pracovištích přednesli stovky a tisíce

věcných a podnětných připomínek, jež jsme pak v jejich souhrnu mohli

k danému termínu předložit ÚV KSČ. Neméně potěšující je fakt, že rozvoj iniciativy členstva naší strany,

projevující se tak výrazně v období příprav vašeho sjezdu, nalezl také svůj konkrétní odraz v závazcích na počest XIII. sjezdu, které v sou

ladu s usnesením celostranické konference Československé strany lido vé uzavírali členové naší strany. Celková hodnota těchto závazků před stavuje 21 169 500 Kčs a podílí se na ní 93,5 % členské základny naší strany. To je také náš skromný dar k vašemu sjezdu. Byli bychom rádi,

kdybyste ho přijali jako upřímný projev díků za každodenní pomoc ko munistické strany v naší práci, která umožňuje také funkcionářům

a členům Československé strany lidové aktivně přispívat k zabezpečo vání úkolů v průmyslu a zemědělství, podílet se na práci zastupitelských sborů a rozvíjet vlastní politickovýchovnou činnost zaměřenou k dal šímu upevňování jednoty našeho lidu. My, členové Československé strany lidové, organizující ve svých řa dách poctivé křesťansky smýšlející občany naší země , jsme se z vlast ního přesvědčení přihlásili k cilevědomé spolupráci v Národní frontě 187

vedené Komunistickou stranou Československa. Činíme tak v pevném přesvědčení, že politika naší Národní fronty, prodchnutá duchem socia listického humanismu, vědecky podloženou službou člověku a všestran

nému rozvoji jeho schopností, odpovídá též plně křesťanským předsta vám o harmonickém uspořádání vztahů mezi lidmi, že vytváří skutečně

reálné a konkrétní podmínky pro vskutku svobodný a důstojný život člověka . V neposlední řadě se domníváme, že tato otevřená, plodná a úspěšná spolupráce s komunisty v socialistickém státě může být pří. kladem i křesťanům v zemích s jiným společenským zřízením k plnění navýsost odpovědného a mravně zavazujícího historického poslání

bojovat v jednotě s nejprogresívnějšími silami za odvrácení nové ničivé války, hájit mír a štěstí všeho lidstva .

V tomto duchu bych chtěl pozdravit ještě jednou vaše významné zasedání a popřát vám plný úspěch ve vaší práci. Současně bych vás

chtěl ujistit, že výsledky vašeho sjezdu budou pro všechny členy Čes koslovenské strany lidové mocnou pobídkou k tomu, aby ještě zvýšili svůj podíl na rozvoji naší socialistické společnosti, aby ještě aktivněji a cílevědoměji napomáhali k dalšímu upevňování a prohlubování jed noty našeho lidu.

POZDRAV

ČESKOSLOVENSKÉ

STRANY

SOCIALISTICKÉ

přednesený Dr. ALOISEM NEUMANEM

Soudružky a soudruzi, delegáti, vážení hosté !

Široká a cílevědomě založená příprava sjezdu KSČ se u nás plně vžila a osvědčila . Je to důkaz, že vedoucí síla našeho lidu se před

svými nejzávažnějšími rozhodnutími radí nejen s celým kolektivem komunistů, ale se všemi občany naší vlasti . Zpětným odrazem toho ie,

že vždycky, kdykoli naše společnost pod vedením Komunistické strany Československa přemýšlí o tom, jak nejlépe a nejrychleji pokročit v rozvinutí svých plánů, předsevzetí odhodlání, jsme v celé naší Ná rodní frontě svědky nových projevů upřímného vlastenectví a socialis tického uvědomění .

Období, které sjezdu bezprostředně předcházelo, znamenalo i pro všechny příslušníky Československé strany socialistické dobu zvýšené politické i budovatelské aktivity, která vyvěrá ze společného díla, je hož velikost nám znovu přiblížily teze předznamenávající dnešní XIII. sjezd .

Členové Československé strany socialistické sé na svých výročních

členských schůzích a okresních konferencích plně přihlásili k cílům , které vytyčily teze pro přípravu tohoto sjezdu, a v diskusi národa bohatě a plodně uplatnili své poznatky a zkušenosti. 188

celého

V předsjezdové rozpravě k předloženým tezím byly v souvislosti

s řešením otázek ekonomické základny středem pozornosti i problémy dynamiky rozvoje naší socialistické společnosti a státu. I tady se po tvrdilo, že ideologie dělnické třídy vyvolává u nás souhlasnou rezo

nanci ve stále širších vrstvách obyvatelstva, že se myšlenková jednota našich národů stále znovuvytváří a dále upevňuje. A to vše jasně dokládá, že Komunistická strana Československa je

uznávanou vedoucí silou celé naší společnosti, to vše je přesvědčivý projev naprosté důvěry našeho lidu k její politice. Oněch 21 let , která od našeho osvobození uplynula , nesčetněkrát dokázalo , že komunistická strana šla a jde správně. Celý vývoj v naší zemi potvrzuje, že bez vedoucí úlohy komunistické strany bychom

u nás uskutečnění socialistických myšlenek nikdy nedosáhli. Předsjezdová kampaň potvrdila šířku a hloubku naší socialistické demokracie. Z širokého ohlasu diskuse v naší veřejnosti vyvěrá pře svědčení, že stejně jako myšlenky tezí i závěry XIII. sjezdu se stanou

duševním majetkem každého, kdo to s naší vlastí myslí poctivě

čestně, kdo k této rodné zemi přilnul svým vlastenectvím, kdo chová ve vážnosti odkaz našich národních tradic a kdo myslí na šťastnou a bezpečnou budoucnost příštích pokolení. Není náhodou, že v zápase o lepší život člověka stála na straně

dělnické třídy naše pokroková inteligence, která statečně pozvedla svůj hlas ve smyslu solidarity a socialistického humanismu vždy, kdy koli toho bylo třeba. Bez zvyšování její aktivní úlohy a bez její účasti v našem životě se nelze obejít. Zejména ne dnes, v údobí vědecko

technické revoluce a dalšího rozvoje výrobních sil. V této oblasti se její součinnost už výrazně projevuje. Bude však třeba, aby se spole čenská aktivita inteligence co nejvýrazněji uplatnila i v procesu upev

ňování ideové, politické a morální jednoty socialistické společnosti. Vážené soudružky, vážení soudruzi, pro uskutečnění našich úkolů a dosažení vytčených cílů potřebujeme klid a mír. Situace je však ta

ková, že již delší dobu jsme svědky zvýšeného úsilí imperialistických sil o brutální potlačení všech pokrokových snah ve světě, tužeb národů po svobodě a sociální spravedlnosti. Zejména to, co provádějí Ameri

čané ve Vietnamu, to je ukázka novodobého barbarství, jež se neza stavuje ani před bombardováním a vražděním lidí, kteří se zcela ničím neprovinili. A není divu, že pod patronací politiků organizujících ma sakry svobodymilovných lidí znovu vyrostl západoněmecký militaris mus a znovu vystrkují růžky revanšisté. Dnešní mezinárodní situace zdůrazňuje význam a nutnost boje za

mír. Jsme přesvědčeni, že jen síla socialistických zemí brání imperia listům, aby plně uskutečnili své cíle. Tím více vystupuje do popředí potřeba naprosté semknutosti států socialistického tábora, tím nalé

havější se stává požadavek akční jednoty celého mezinárodního ko munistického hnutí.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, XIII . sjezd Komunistické strany 189

Československa je příležitostí nejen k objektivnímu posouzení cesty od

XII . sjezdu a k přípravě vůdčích směrnic pro další činorodou aktivitu našich národů. Je to i zastavení nad uplynulým dvacetiletím, při kte rém všichni , nejen příslušníci Komunistické strany Československa, ale i ostatních politických stran Národní fronty a občané bez stranické příslušnosti, pociťujeme oprávněnou hrdost nad dosaženými výsledky

pod vedením Komunistické strany Československa. Stejně jako ten krát před 21 lety , kdy jsme výstavbou socialistické vlasti začínali, stejně jako v únorových dnech 1948 i dnes chceme jít k dalším metám

ve znamení dvou jistot a základních principů. Že je třeba i nyní jako oko v hlavě střežit, chránit a rozvíjet pevnou,

upřímným vlastenectvím a socialistickým internacionalismem pro dchnutou jednotu lidu v čele s Komunistickou stranou Československa, jakožto inspirátorkou všeho pokrokového a pozitivního pro blaho a dobro pracujícího člověka . A že ani zítřky naší krásné vlasti, kterou máme nade všechno rádi, se nemohou svobodně, bezpečně a zdárně rozvíjet bez našeho neroz spojenectví, bez nejvěrnějšího přátelství se Sovětským svazem a jeho lidem, s nímž nás pojí pevné a nezrušitelné pouto lásky, jež

každoročně znovu plnými květy rozkvétá. Máme k tomu nesmírné, ne změřitelné a nepřemožitelné potenciální mravní síly socialistického uvědomění a lásky k životu. Pod vedením Komunistické strany Česko

slovenska sáhli jsme smělou rukou po starém a dalekém snu a uvedli jej ve skutek . Pod vedením Komunistické strany Československa a po boku Sovětského svazu budeme obětavě, nadšeně a rádi pracovat dál . Pro pokrok všeho lidstva a pro mír na celém světě, pro štěstí naší drahé socialistické vlasti.

POZDRAV

STRANY

SLOVENSKÉ OBRODY,

přednesený JOZEF EM

MJARTANEM

Připadl mi mimořádně čestný úkol pozdravit vaše zasedání, pozdra

vit XIII. sjezd Komunistické strany Československa v zastoupení ústřed ního výboru a všech členů “ trany slovenské obrody. Zdravím vás s pro cítěnou duší, ale též s rozradostněným srdcem . Vaším prostřednictvím

pozdravuji všechno to, co dala naše republika a strana oběma našim národům a všem našim národnostem .

Síněmi vašich sjezdů nejednou kráčela historie. Dějiny velkých ide álů, silných předsevzetí, ale i dějiny činů , a dnes v tomto sále vane

duch nových perspektiv, závazků a rozhodnutí. Náš slovenský lid kdysi tak neuznávaný a ponižovaný , dnes sebevědomý – přetvořil zemi

zaostalého agrárního typu za bratrské české pomoci v zem pokrokovou , sociálně spravedlivou a technicky vyspělou . Velká je doba , v níž žijeme 190

Doba hlubokých sociálních přeměn , doba, která vede k šťastnější a krásnější budoucnosti našich národů. Byli bychom nevděčné děti, ba

marnotratní synové, kdybychom tuto pravdu nekonstatovali . To, co Slo vensko dosáhlo za posledních 20 let, nedalo mu ani jedno předešlé

století. A tato pravda zůstane pravdou, ať se to líbí anebo nelíbí pánům z Londýna , New Yorku anebo Mnichova .

Přirozeně, že kořeny tohoto nového života vyrůstají z půdy hlubší,

živnější, z pokrokových tradíc našeho lidu. Vždy to tak bývalo : slo venská radost, české potěšení, český neúspěch, slovenský smutek. Bratrství obou národů se kulo do ruda kladivem srdečnosti a svářelo

ohněm sounáležitosti, oddanosti a pokrevnosti. K takovému bratrství se

upřímně přiznáváme a odkazujeme ho dalším pokolením . Toto bratrství nemohl podlomit ani takový živel, jakým byl krutý hitlerovský fašis

mus. Žilo plně i za druhé světové války, ve dnech vítězného nástupu československého armádního sboru, který též skropil svou krví naši vlast. Stejně tomu bylo i za dnů Slovenského národního povstání i za

dnů pražského odboje. Náš lid povstal za zvuků šest let násilně umlče né hymny Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska . Doopravdy hromy bily, peklo burácelo, padali lidé, tekla krev a z utrápených tváří kanuly , slzy. Očekávané jaro přišlo v desetitisících nových domů, ve stovkách

nových závodů a miliónech spokojených lidí, kteří konečně začali žít a hospodařit pro sebe. Našeho člověka přestal trápit strach z nezaměst nanosti, vystěhovalectví, přestala zoufalost z nejistého zítřku. Při této příležitosti se nesmí opominout ani pomocná ruka našeho

velkého ochránce Sovětského svazu a jeho velkých obětí. Nebýt přede vším hrdinů Sovětského svazu , nebylo by naší svobody ani naší repu bliky.

S úctou a vděkem chci vzpomenout vašeho posledního sjezdu, který vysoko rozvinul a vyzvedl zásady socialistického humanismu, socialis tického práva a zákonnosti. Strana slovenské obrody se plně hlásí k vel.

kému socialistickému dilu, ale nejen hlásí, ruku v ruce na půdě Ná rodní fronty, v jednotě chce zvelebovat toto dílo, neboť socialismus není jen cesta, není to jen směr a víra v šťastnější budoucnost, ale je to zároveň přesvědčení, život štastný, radostný , naplněný pocitem jis toty, odvahy a sily .

XIII. sjezd Komunistické strany Československa schválí nové úkoly, V ekonomice postupně odbouráváme přežitý administrativní způsob ří zení a nahrazujeme ho zdokonalenou soustavou plánovitého řízení, v níž rozhodující úlohu sehrají ekonomické páky a rozvoj zdravé ini

ciativy. Dovedeme pochopit těžkosti , překážky a problémy, které na náš lid a stát v složitých mezinárodních vztazích a ve vnitřním vývoji doléhají. Tyto problémy je nutno trpělivě řešit. Diskuse k tezím na pů dě Strany slovenské obrody ve slovenských krajích i na konferencích byla obohacením našeho myšlení a prcjevem upřímného vlastenectví

a správného postoje vůči všemu, co se u nás děje. Byla pro nás i vzpru hou do další činorodé a cílevědomé práce při budovází společného dila 191

a šťastného života. Rušné ovzduší v celém našem veřejném , politickém, hospodářském a kulturním životě dává každému z nás všechny mož nosti iniciativy a pomůže tak realizovat velké cíle naší socialistické

společnosti, jak je ve svých závěrech a usneseních schválí XIII. sjezd Komunistické strany Československa.

Nechceme však zůstat jen u pěkných prohlášení, jež by nebyla pod ložena činy. Ne slova, ale činy. Ne sliby, ale opravdová statečná práce na každém úseku a za každých okolností. Pracovat pro jejich uskuteč

nění, pro další rozvoj všech předností našeho socialistického zřízení v naší krásné vlasti , to je a bude obsahem naší budoucí práce, jež zůstane naším vyznáním .

POZDRAV

SLOVENSKÉ

STRANY

SLOBODY,

přednesený MICHALEM ŽÁKOVIČEM

Přináším srdečné pozdravy příslušníků Strany slobody vašemu sjez du, který je významnou událostí v dalším vývoji života naší společnosti. Před několika dny jsme oslavili 21. výročí osvobození naší vlasti hrdin nou Sovětskou armádou. Desetiletí jsou v životě národů velmi krátký čas. Pro nás se však uplynulých 21 let stalo nejvýznamnější kapitolou

našich novodobých dějin, protože za toto období se pod vedením Komu nistické strany Československa splnily tužby generací bojovníků děl nické třídy za práva lidu a tužby pokrokových demokratických a vlas

teneckých sil za nový rozkvět života našich národů, které za hitlerov ské okupace a války prošly nejtěžší dobou temna. Uplynulé období podalo přesvědčivý důkaz o tom, že výstavba socia lismu vede k netušenému rozvoji materiálních a kulturních hodnot. Na

še republika zmohutněla. Vzrostla její síla a obranyschopnost, zvýšila se její vážnost ve světě. O tom přesvědčivě hovoří čísla a fakta o roz

voji jednotlivých odvětví. Všechny tyto výsledky jsou dílem práce na šeho lidu a jeho morálně politické jednoty. Na tomto velkém díle ob

rody naší společnosti spolupracuje s dělníky a rolníky inteligence, pra covníci vědy a techniky, kteří se všichni utvrdili v přesvědčení, že so cialismus plní národní, pokrokové a vlastenecké ideály našeho lidu.

Všechny tyto výsledky jsou nerozlučně spjaty s komunistickou stra nou a mohli jsme jich dosáhnout jen pod vedením této strany. Tomu také logicky odpovídá skutečnost, že pracující vedoucí úlohu strany

nejen uznávají, ale svou tvůrčí prací pomáhají uskuteččovat cíle, ke kterým je komunistická strana vede. Mezi milióny těchto odhodlaných stojí i všichni příslušníci naší strany , kteří svou každodenní prací v továrnách, na polích, ve veřej. ném í občanském otě dokazují, že mají hlubokou úctu a pevnou dů

věru v politiku komunistické strany. 192

5

U nás na Slovensku každý občan, každý žák ve škole s hrdostí vy

jmenovává názvy velkých staveb a podniků, které jsou konkrétním vý . razem této správné politiky : Východoslovenské železárny, Slovnaft , elektrárny Vojany , Nováky , Duslo v Šale, Niklová huť v Seredi, Tesla na kdysi nejchudší Oravě, širokorozchodná trať, která nás spojuje ne

jen symbolicky , ale prakticky až s oblastmi Dalekého východu, zavla žovací práce na Východoslovenské nížině a další jsou naplněním od .

věkých tužeb našich dědů a otců, jsou nejkrásnějším důkazem opráv

něné bratrské jednoty národů jednotné socialistické Českosloven ské republiky. Jsou naplněním slov soudruha Antonína Novotného z ro ku 1964, která cituji : » Rovnoprávné bratrství a soudružská jednota čes kého a slovenského národa utvrzená ve Slovenském národním povstá ní, v bojích za osvobození a společné socialistické práce jsou věčně živé, neustále sílí a obnovují se v politice a činnosti Komunistické stra

ny Československa, která vede všechen náš lid spolehlivou internacio nální cestou ke komunistickým zítřkům.«

Příslušníci naší strany jsou pevně přesvědčeni, že Komunistická stra na Československa je jedinou stranou schopnou vytyčovat další směry rozvoje naší společnosti, že pevná jednota lidu vyjádřená v Národní

frontě a odhodlání naplnit činy i usnesení tohoto sjezdu jsou silou, která dokáže úspěšně řešit a vyřešit složité otázky naší současnosti i budoucnosti .

Vážené soudružky a soudruzi, drazí přátelé, usnesení vašeho význam ného sjezdu, která ukáží cestu dalšího postupu, stanou se velkým zá vazkem a povzbuzením pro všechny organizace Národní fronty a také pro všechny členy naší strany .

Chtěl bych vás ubezpečit, že příslušníci Strany slobody přistoupí s největší odpovědností k plnění těchto úkolů, připraveni vynaložit všechny síly na dosažení společných cílů, které v konkrétní podobě vytyčí pro nás všechny jako závaznou programovou směrnici usnesení vašeho sjezdu. Vstoupili jsme do období vážných úvah , vážných řešení

a vážných činů. S vážností, přiměřenou této době, v období vrcholícího úsilí o další posílení naší vlasti a celého tábora nově se tvořícího světa ,

v období vrcholícího úsilí o zachování míru ve světě, který je vážně ohrožován v mnohých částech naší planety, v období, kdy roste auto rita a moc Sovětského svazu a socialistického tábora, si hluboce uvě. domujeme, že znásobovat tuto sílu je náš nejlepší přínos k boji, který

národy vedou proti válce. Váš sjezd přijatými usneseními promluví ke všem občanům naší vlasti. Chtěl bych vás z této tribuny ubezpečit jmé.

nem Strany slobody a jejích členů, že v naší straně se k těmto úko lům a k této práci s odhodláním hlásíme a tomuto společnému úkolu zasvětíme všechny své síly.

7 Sborník

193

Şoudružka OTÝLIE MARTÍŠKOVÁ, středočeská krajská organizace KSČ Jsem delegátka z mělnického okresu a pracuji v národním podniku

Kaučuk. Náš závod byl vybudován na základě usnesení XI. sjezdu naší strany. Bylo stanoveno vybudovat první závod v naší republice a snížit naši závislost na dovozu kaučuku z ciziny . Náš ústřední výbor vyzval

mládež, aby pomohla při stavbě tohoto závodu, a tak pokračovala v tradicích staveb mládeže. Je možno s hrdostí prohlásit, že tato stavba

za vydatné pomoci Sovětského svazu, který poskytl potřebnou doku mentaci a zaškolení výrobních kádrů, byla dobudována ve vládou sta noveném termínu a 1. července 1963 byla uvedena do zkušebního provozu .

Období po XII. sjezdu se vyznačovalo úsilím pracovníků našeho zá vodu dosáhnout projektovaných parametrů . Můžeme dnes sjezdu ozná init, že pracovníci první československé kaučukárny dosáhli 10 % pře

kročení kapacity, podstatného snížení vlastních nákladů i růstu produk tivity práce. Snížili jsme počet pracovníků o 92 proti projektu , přes

tože jsme byli nuceni pokrýt pracovními silami další pracoviště, která v projektu nebyla zahrnuta.

Hovořilo se často o našem závodě, že není dostatečně rentabilní, že má zastaralou technologii, a proto není schopen soutěžit s obdob

nými zahraničními výrobky. Považuji za vhodné říci k tomu několik slov .

Rozhodnutí o výstavbě našeho závodu se uskutečnilo v době, kdy

jsme neměli dostatečnou surovinovou základnu, neboť nebyl rozvinut petrochemický průmysl. Z těchto důvodů byla zvolena cesta přípravy

butadienu jako základní suroviny ze syntetického lihu. Kromě této části výroby je ostatní technologie na světové úrovni a náš kaučuk

je schopen konkurovat svou kvalitou na zahraničním trhu, o čemž svědčí vývoz uskutečněný v poslední době. V současné době podnik přistupuje k nahrazení méně ekonomické výroby butadienu z lihu. Je třeba zdůraznit, že je to umožněno dosta

tečnými dodávkami sovětské ropy do Československa. Tyto otázky zdůrazňuji proto, že zkreslené informace o národním podniku Kaučuk

vrhají stín na správné rozhodnutí strany a vlády vybudovat závod na syntetický kaučuk na základě technologie z lihu, Kdyby nebyla naše kaučukárna vybudována, museli bychom v minulém roce dovézt 52 000 t syntetického kaučuku, za který bychom zaplatili asi 116 milionů korun v obchodní paritě.

V úvodu jsem se zmínila, že náš závod byl stavbou mládeže. Kada mládežníků, kteří budovali závod , se pak stala jeho trvalými zaměst nanči. Průměrný věk je u nás 32 let. Budovatelský duch, který pano val na výstavbě závodu, se přenesl i do zajišťování výroby. V politické

a hospodářské činnosti podniku se projevují progresivní prvky a snaha 194

dokázat, že jsme schopni realizovat plány, které před námi stojí. Jako

doklad progresivity je možno uvést, že v období příprav nové soustavy řízení převážná většina našich pracujících se o ni velmi intenzívně zajímala a přispívala konkrétními návrhy k jejímu úspěšnému zave

deni. V podniku byla vypracována progresívní hlediska hodnocení pra covníků, která se začala v praxi uplatňovat .

To umožnilo důsledný výběr a přípravu kádrových rezerv. Naše zku šenosti jsou využívány v rámci celého sektoru chemie. Vzhledem

k tomu, že nová soustava řízení vyžaduje dostatečné znalosti z eko nomie a organizace řízení, věnovali jsme maximální pozornost ško lení našich pracovníků. Při této příležitosti je třeba říci, že na závo dech je kritizováno, že příprava k zavádění nové soustavy ze strany nadřízených orgánů nebyla včasná .

Skutečnosti uplynulých měsíců letošního roku dokazují, že včasná příprava včetně školení vedoucích pracovníků až po mistry, dále funkcionářů strany a odborů přinesla své ovoce: Náš závod za první čtyři měsíce t. r. vytvořil proti plánu přírůstek hrubého důchodu ve výši 8 miliónů 665 tisíc korun. O tom, že nejde o lehké úkoly, svědčí ná

sledující fakta : Tržby proti skutečnosti roku 1965 se zvyšují o 17,6 %ó , při růstu materiálových nákladů o 10,9 % . Ještě v roce 1965 nákladovost na jednu korunu vyrobeného zboží či nila 1 Kčs 10 hal. a v plánu na letošní rok činí 98 hal. Snažíme se, aby

skutečný výsledek byl ještě lepší. z dosažených výsledků za prvé měsíce letošního roku vyplývá jedno značný závěr, že nové zásady řízení ve vazbě na hmotnou'zaintereso vanost příznivě působí a plní svou funkci. Je pravda, že neplníme některé ukazatele, které jsme si vytyčili, a že není vše tak ideální,

jak se na první pohled zdá. S čistým svědomím však můžeme pro hlásit, že ve srovnání s výsledky minulých období došlo po zavedení

nové soustavy na všech úsecích k podstatnému zlepšení hospodářských výsledků.

Dnes se skutečně obrací koruna v dlani, než se vydá. Pracovníci se více zajímají o ekonomické výsledky výroby, a dokonce lidé, kteří

k ekonomickým otázkám byli apatičtí, dnes sami hledají způsoby , jak vyrábět co možná s nejmenšími náklady. Příkladů z praxe je možno uvést hodně. Na středisku polymerace například došlo k podstatnému zlepšení spolupráce s údržbou, což umožnilo rychleji realizovat některé rekonstrukce zařízení, které pří nesly 1700 000 Kčs úspor na energli. Toto středisko navrhlo ve spolu

práci se závodním výzkumem náhradu jedné drahé suroviny jinou, pod statně levnější, čímž uspořilo dalších 300 tisíc korun. Pracovníci to

hoto střediska dosáhli v průběhu prvního čtvrtletí měsíčně zvý šení výdělků o 100 Kčs jako podíl ze zisku a mělo to takový úspěch, že postupně dochází ke stabilizaci kádrů a jednotliví pracovníci se sami nabízejí, že pomohou k rychlé realizaci dalších technických změn .

195

Provedli jsme změny v některých funkcích a do čela řady funkčních útvarů jsme dali soudruhy z výroby, kteří skýtají záruku, že politické i hospodářské úkoly budou plněny . Nebáli jsme se provést poměrně značný počet kádrových změn a po zkušenostech můžeme říci, že je to jeden z prostředků, který se stává nutnou součástí realizace nové

soustavy řízení v praxi. Kádrové změny nám umožňují prověřit si schopnosti většího počtu pracovníků, a tím i otevřít perspektivu pro mladé techniky i dělníky. To považujeme za důležitý moment v kád rové práci a spolu s objektivním hodnocením výsledků práce získává

me podklady pro výběr a přípravu kádrových rezerv. Přípravu kádro vých rezerv považujeme za prvořadý politický úkol, prostřednictvím kterého je možno řešit otázky technického rozvoje a ekonomické problémy .

Chtěla bych zdůraznit, že bez důsledného plnění usnesení ÚV KSČ o kádrové práci není možno v podnicích zavádět do praxe moderni

prvky řízení. Dokazuje to následující příklad: V našem podniku jsme vyráběli blokový polystyrén, který dosahoval

světových parametrů ve všech ukazatelích. Věděli jsme však, že dosa vadní technologie není perspektivní. Proto jsme přikročili k rekon. strukci této výroby , i když na výrobky byl dostatečný odbyt doma i v zahraničí . Ze Sovětského svazu jsme získali informace, že existuje modernější technologie. Ani ne do jednoho roku jsme tento provoz rekonstruovali a začali vyrábět výrobek ještě dokonalejší, než byl dosavadní.

Šlo o investici v hodnotě 2 500 000 korun , která se nám vrátí za 3 roky. Kdybychom rekonstrukci zajištovali dodavatelským způsobem, trvalo by to minimálně 2-3 roky. Proto jsme se rozhodli uskutečnit ji vlastními silami i za cenu určitého rizika. Dali jsme příležitost mla dým soudruhům , aby dokázali, že jsme schopni zavádět rychle progre sívní technologie a že při jejich zavádění dovedeme využívat moder ních metod k urychlení realizace, jako je například metoda kritické cesty.

Náš závazek, že rekonstrukci provedeme do XIII . sjezdu , byl splněn před termínem. I to dokazuje, že dovedeme-li využít iniciativy a dáme důvěru nižším hospodářským orgánům , můžeme udělat velký krok kupředu.

Ukazuje se , že je třeba přehodnotit zaměření stranické práce a po zkušenostech ze stranické práce v našem podniku by se měly celozá vodní výbory zaměřit na kontrolu zajištění perspektivních otázek

a větší péči věnovat kádrové politice. Zaměřit se na cílevědomou ideologickou výchovu komunistů, aby se nestávalo, že některý bezpar

tijní je na vyšší politické úrovni než člen strany. U nás v podniku jsme se rozhodli , že kromě prohloubení nové soustavy řízení a péče o kádro vou práci zaměříme svou činnost na technický rozvoj závodu a zave dení některých moderních prvků řízení. Soudružky a soudruzi, na závěr svého diskusního příspěvku bych 196

chtěla ještě říci , že jsme si dali čestný úkol . Závazek byl na začátku roku předán soudruhu Novotnému. Podle našeho názoru šlo o náročný

úkol . Výsledky I. čtvrtletí však ukázaly , že zlepšenou úrovní řízení mů žeme docílit podstatně lepších výsledků ; ačkoli v závodě máme jistě řadu nedořešených problémů a těžkostí, je možno dnes na sjezdu pro

hlásit, že čestný úkol , který jsme si dali důchodu navíc sjezdu strany .

vytvořit 10 miliónů hrubého

si zpřesňujeme o dalších 10 miliónů jako dar ke XIII.

K zabezpečení tohoto závazku překročíme výrobu kaučuku o 700 tun , polystyrénu o 250 tun a styrénu o 1000 tun.

Soudruh OLDŘICH VOLENÍK ,

severomoravská krajská organizace KSČ Předstupuji před sjezd , abych ukázal, jak naše severomoravská kraj ská organizace plnila své úkoly a hlavně jaké závěry činí pro svou práci, která nás čeká po XIII. sjezdu.

V době od XII . sjezdu jsme dosáhli jistých výsledků. Ostravské uhlí a ocel nejsou již limitujícími články v národním hospodářství. A nejen to . I lidem se pracuje lépe. Jestliže ještě v roce 1962 havíři ostravsko karvínských dolů museli pracovat o nedělích a svátcích, pak v roce 1965 měli již 3 volné soboty v měsíci . Přitom revír a nejen revír, také jiná odvětví pracuje se znatelně lepšími hospodářskými výsled ky. Naši horníci a železničáři získali v roce 1965 nejvyšší uznání v ce

lostátní soutěži. Ani v zemědělství nejsme bez kladných výsledků, mno ho se změnilo ve vztazích lidí na vesnici .

Krajská konference ocenila úsilí dělnické třídy a inteligence při pře.

konávání nejvážnějších potíží v ekonomice. Ale zároveň jsme otevřeně vystoupili s tím, že není místa pro sebe uspokojování, že ještě nepracujeme dostatečně efektivně. Proto usilu jeme o takový vývoj , který se vyznačuje vzestupnou tendencí ekono mických výsledků.

Jaké máme politické předpoklady k pochopení a k realizaci tohoto závěru ?

Vycházíme z teze , že v současném období vystupuje do popředí poli tická stránka vedoucí úlohy strany. Při úsilí o zvyšování účinnosti stra

nickopolitické práce museli jsme se nově podívat na všechny stránky naší činnosti. Východiskem se stal rozbor hospodářskopolitické situa ce v kraji, ujasnění jeho místa v ekonomice, politice a kultuře v zemi,

rozbor stavu politického vědomí pracujících a posouzení úrovně stra nickopolitické práce.

Diskuse k tezím pro přípravu XIII . sjezdu v podstatě ukázala zralost naší krajské organizace , její politickoideovou pevnost. Otevřené slovo 197

ústředního výboru o našich obtížích nevedlo k oslabení, nýbrž k posí lení politické vůle řešit problémy. S odpovědným přístupem a porozuměním jsme se setkali u pracují cích. Nemalujeme si přitom situaci růžově. Dobře víme, kolik je nejas

ností, nesprávných názorů, postojů i počinů jak ve stranických organi zacích, tak i mimo ně. Oprávněné kritice byla podrobena naše práce i práce ústředního výboru a centrálních orgánů. Kritika však měla větši nou tvořivý tón. Převažující byl její pozitivní obsah. Obrátili jsme pozornost k vlastní práci, to znamená začít každý u se

be, podle zásady, že bude méně nespokojenosti a více spokojenosti, bude-li každý z nás nespokojen s vlastní prací a dá-li této tvořivé ne spokojenosti výraz v konkrétním činu směřujícím k nápravě nedo statků .

Výsledkem byl rozvoj iniciativy v podobě hnutí konkrétních činů v průmyslu, zemědělství i kulturně politické oblasti. Svědectvím jsou výsledky jednak již z prvních měsíců v hospodaření kraje, jednak opatření závodů a podniků k vytvoření 1 miliardy Kčs zisku nad úkol stanovený pro rok 1966.

Za hlavní v politickém řízení ekonomické oblasti pokládáme usilovně prosazovat nové principy a rozhodně bojovat proti konzervatismu, kte rý je nejsilnější, brzdou. Stavíme se proto za návrh komplexního zave dení nové soustavy řízení od roku 1967.

Urychlení tohoto procesu vytvoří podmínky pro zvyšování podnika vosti, zvláště pro to, aby se hodnotové vztahy prosadily i ve vnitro

podnikovém řízení a aby se mohlo rozhodovat již na úrovni podniku o tom, co je a co není pro národní hospodářství efektivní.

Vážné problémy je třeba řešit v oblasti vnitropodnikové organizace, normování práce, mzdové politiky , přeřazování lidí v důsledku racio nalizačních opatření a jiných problémů. Spěch a nedostatečná politická a organizačně technická příprava by byly na škodu, ale i oddalování řešení by neprospělo. Za hlavní úkol považujeme získat potřebný před stih v politickém vysvětlování nové soustavy pracujícím. Lidem musí být jasno, jinak neustanou různé diskuse o sociální jis

totě, nivelizaci atd. Proto jsme pro dobře připravené, ale urychlené komplexní řešení.

Mnoho úsilí vynakládáme na to, aby v nových podmínkách obstála řídicí práce krajského výboru. Koncentrujeme úsilí na zvědečtění naší činnosti, aby naše záměry a závěry byly co nejsprávnější, protože zá kladem vedoucí úlohy strany je správná politika. Malo platný by ovšem byl správny závěr, kdybychom pro jeho plnění nezískali lidi. Masovou politickou a organizátorskou práci chápeme aktivně. Ale

nestačí jen, aby pracující chápali nás. My musíme chápat pracující. Naše krajská konference charakterizovala tento vztah tak, aby v naší

práci, v práci státních a hospodářských orgánů byl obsažen cit pro potřeby lidí.

A tohoto citu je maximálně zapotřebí. Úroveň služeb, dopravy, život 198

ního i pracovního prostředí, kulturně společenského života je stále ješ tě nízká. Musíme sjezdu říci, že se nám nepodařilo uspokojivě zlepšit životní podmínky pracujících v ostravsko-karvinské průmyslové aglo meraci. A totéž platí pro zemědělství, zejména v pohraničí.

Pokládám proto za jeden z nejvýznamnějších politických úkolů spolu se zabezpečováním efektivního rozvoje průmyslu i zemědělství usilovat

o lepší životní a pracovní podmínky, citlivě posuzovat a houževnatě zabezpečovat to, co lidé k životu potřebují. V tom vidíme reálné na

plňování požadavků socialistického humanismu, konkrétní řešení zá sady, že rozhodující je pro nás zájem lidi.

A pak nebude možné obejít se bez příslušného dílu odpovědnosti a povinnosti centrálních orgánů, ale také a především podniků a závodů v kraji .

V souvislosti s uplatňováním vedoucí úlohy strany se ukazuje jako naučit základní organizace přemýšlivému, iniciativ

naléhavý úkol

nímu přístupu k stranickopolitickému zabezpečování úkolů. Naše zku šenosti potvrzují, že nové prvky prosazované ve stranickém vedení po plénu UV v lednu 1965 jsou účinné. Neprosazují se však tak rychle, jak si to situace v národním hospodářství a potřeby rozvoje kulturně společenského života vyžadují. Navyklý starý pracovní styl tisíců zá kladních organizací, ale i pracovníků okresních a krajských výborů má houževnaté kořeny. Daří se jej měnit sice pomalu a s obtížemi, ale výsledky tohoto procesu jsou již patrné. Nepostřehneme je ze dne na den. Srovnáme-li však delší období, např. čím a s jakými výsledky činností se krajský výbor i okresní výbory zabývalý v roce 1983 a čím v roce 1965, zjistíme kvalitativní změny. Krajský výbor i okresní vybory

dnes posuzují v hospodářské oblasti základní koncepční otázky v sou vislosti s územním plánem, problematikou pracovních sil, životního pro středí a podobně. Ani v těchto případech, kromě výrazně politických otázek , přímo nerozhodují, ale vyjadřují politické stanovisko. Tento boj proti nahrazování hospodářských orgánů vedený pod hes

iem »ať každý dělá, co mu přísluší« má kladný vliv na myšlení a tvo řivou iniciativu komunistů, hospodářských pracovníků, funkcionára státních orgánů a společenských organizací. Jsou samostatnější a ini ciativnější, mohou rozvíjet své tvořivé schopnosti i um. A protože mizí schovávání se za kolektivní odpovědnost, roste pocit osobní odpověd nosti .

Otevřeně třeba říci, že někdejší stranická práce způsobila v psycho

logii lidí vážné politické škody, které dosud nejsou zcela překonány. Hovořil o tom i soudruh Novotný. Za každý sebemenší nedostatek v běž ném životě byla a ještě je obviňována jen a jen strana. Dokonce i ti,

kteří přímo svou nezodpovědnou prací nedostatky zavinili, se snaží pře nést zodpovědnost na stranu, vymlouvají se na různá opatření a po dobně. Tento stav autoritě celé strany, včetně ÚV , nikterak neprospívá. Chci ujistit sjezd o tom , že náš krajský výbor vyžaduje velmi nároč ně plnění povinností a složení účtů z odpovědnosti od těch, kteří pra 199

cují na různých místech z pověření strany. Naši náročnost vyvažujeme důvěrou a podporou i snahou o zvyšování autority hospodářských i ostatních vedoucích pracovníků. Pocit důvěry a jistoty, podpory a pochopení a někdy i méně nervo

zity považujeme za rozhodující zejména v období zvýšených nároků v řešení obtížných situací. Důvěra v lidi a jejich podpora, to je jeden ze základních principů v uplatňování vedoucí úlohy strany. V podstatě nám tedy jde o zvyšování odpovědnosti komunistů na všech úsecích. Stranicky je vést, ale nenahrazovat, a tím také zmnožit síly strany.

V krajském výboru se v posledním půldruhém roce poměrně úspěšně uplatňuje metoda zobecnění zkušeností na základě důkladných analýz určité oblasti stranické práce nebo společenského života. Tato stránka činnosti krajského výboru nabývá postupně vědeckého

charakteru, my však nejsme pro uspěchané sociologické průzkumy. Ty mnohdy více zkreslí, než objasni objektivní tendence. Avšak uvážené, dobře promyšlené a zorganizované sociologické průzkumy se vyplácejí.

Propracováváme se tak k větší schopnosti stanovit hlavní směry na šeho úsilí a stanovit i způsoby jejich řešení. Nové v těchto některých změnách stranického řízení je to, že v centru

pozornosti práce orgánů a organizací jsou lidé à vztahy mezi nimi místo tun, metrů a kusů, jak tomu bylo v nedávné minulosti. V procesu překonávání starého pojetí stranické práce musíme překo návat řadu nesprávných, svou povahou dogmatických názorů i u mno ha funkcionářů , kteří dosud nepochopili nejzákladnější princip úlohy

strany v politické soustavě socialistické společnosti : především ten prin cip, že vedoucí úloha strany není dána nějak automaticky »autoritou

moci«, ale jedině a výhradně společenskou autoritou. Takovou auto ritu naše strana má. To však promítnuto do stranické práce musi zna menat, že nejzákladnějším kritériem pro posuzování úrovně uplatňo vání vedoucí úlohy strany v okruhu každé základní organizace, v okre

sé, kraji 1 ve státě je stav uvědomělé a dobrovolné podpory politiky strany masou lidu.

V naší straně se nepochopení této zásady projevuje kromě jiného 1

podceňováním těch komunistů, kteří pracují ve funkcích státních, hos podářských a společenských organizací. Jsme všichni členy jedné stra 1

ny, stejní komuniste, at pracujeme přímo ve stranické funkci, nebo

v odborech či jako hospodářští vedoucí. Platí pro nás jen jedna stra nická linie, kterou jsme povinni ze všech svých sil uskutečňovat. Nad nášení a přeceňování významu stranické funkce je určitým projevem sektářství uvnitř strany, které vede k nepochopení a narušování zásady,

že vedoucí úloha strany, kupříkladu u ředitele závodu nebo předsedy národního výboru , se v rozsahu jeho pravomoci uskutečňuje i prostřed nictvím jeho řídící práce.

Jiným druhem vnitrostranického sektářství je nahrazování úlohy celé stranické organizace jenom výborem. 200

Naše členské schůze se musí stát tribunou střetávání názorů. Každý komunista přece má právo a povinnost na členské schůzi vyjádřit svůj

názor, i když je nesprávný, a to bez obav, že bude umlčen , zesměšno ván či dokonce šikanován. Jsou závažné signály z výročních členských schůzí, z konferencí i z běžných schůzí, že v diskusi málo vystupují

dělníci. Příčiny jsou nejen v nedobře připraveném obsahu jednání člen: ských schůzí, k němuž nemají dělníci často co říci, ale také v tom, že že ty, kteří se přece jenom zakořenil v naší praxi nebezpečný jev vysloví nesprávný názor, odsuzujeme.

Samozřejmě nelze slučovat nesprávné názory, které jsou výrazem ne jasnosti v myšlení komunistů, s dogmatickými a potouchlými útoky na

stranu a základní principy socialistické společnosti. S takovými s pro minutím diskutéry se musíme rázně vypořádat a odhalovat je. Avšak otevřenost střetnutí názorů, při nichž se nejasné a nesprávné

věci vysvětlí, může jedině straně prospět, zejména v tom smyslu, že komunisté budou mít pocit 'spolutvůrců všech opatření, která strana dělá. Rozhodně je lepší, když nesprávné názory jsou vysloveny na stra

nické schůzi a tam vysvětleny, než když je sami komunisté přenášejí do diskuse s bezpartijními .

To jsou, soudružky, a soudruzi, jen některé základní otázky stranic kého přístupu naší krajské organizace k zabezpečování cílů strany v současném období. Znovu zdůrazňuji, že pružně měnit metody a styl stranické práce tak, aby přinášely maximální celospolečenský efekt, je proces, který nemůže být nikdy ukončen. Co stačilo včera, je dnes málo. Domníváme se, že strana ve vědec

kém stylu vedení společnosti musí mít předstih před všemi ostatními oblastmi. Logicky to vyplývá z jejího postavení jako vedoucí síly spo lečnosti.

Pokládám proto za správné tak, jak to doporučila naše krajská kon ference , aby bylo uloženo novému ústřednímu výboru ve spolupráci s nižšími stranickými orgány, zejména krajskými výbory a společensko vědními teoretickými pracovišti, hlouběji teoreticky i metodicky pro

pracovat některé základní otázky učení o straně v našich podmínkách rozvinuté socialistické výstavby. Má to nesporně i svůj nemalý význam pro mezinárodní komunistické a dělnické hnutí. bez toho není ži Jsme pro rozvoj tvořivého myšlení, pro diskusi vota v politické oblasti. Ale jde o to, aby podněcovala k tvořivému řešení problémů, aby byla ideově politickým základem jednotného orga C

nizovaného úsilí.

Spolu s tím musíme dosáhnout pochopení, že sjezd si nemůže klást

za úkol vyřešit všechno. Že sice sjezd pojme do svých rozhodnutí vše moudré a reálné, ale rozhodující bude naše vlastní práce při plnění jeho závěrů. Jde nám prostě o akční přístup k sjezdovým usnesením , o to, aby každý pochopil, že záleží na něm a že rozhodující bude kon ?

krétní čin.

S takovým politickým přístupem se chopíme řešení sjezdových zá 201

věrů. Opřeme se o naši vyspělou dělnickou třídu a družstevní rolníky, o technickou inteligenci a mládež, jejichž iniciativu a aktivitu poklá dáme za rozhodující.

Naše krajská organizace strany má důvěru pracujících i schopnost je vést. Proto můžeme sjezd ujistit , že v ní má a bude mít naše strana a její ústřední výbor oporu.

Soudružka MARTA VLAČIHOVÁ, západoslovenská krajská organizace. KSS

Soudružka Vlačihová se nejdříve zabývala významem školy v naší společnosti a jejími úkoly, připomněla některé problémy bratislav

ského školství a soustředila se potom na otázky složení učitelských sborů .

Naše školy jsou obsazeny většinou dobře připravenými učiteli

uvedla. Menší nedostatek kvalifikovaných učitelských sil pocitujeme

v tělesné a pracovní výchově. Nedostatek učitelů máme pro vyučo vání cizím jazykům . Slabší připravenost v pedagogice, v psychologii a v metodikách jednotlivých vyučovacích předmětů se projevuje u části mladých učitelů, což vyplývá ze systému jejich přípravy na vysokých školách.

I když se za poslední léta zlepšila péče o odborný růst učitelů cizích jazyků prostřednictvím jazykových a metodických seminářů i odborných jazykových kursů v zahraničí, je velmi potřebí, aby mi

nisterstvo školství kulturními dohodami zabezpečovalo možnosti po bytu studentům po dobu studií, ale i učitelům cizích jazyků v pří. slušných zemích aspoň jednou za 5 let. Druhým důležitým jevem, který značně ovlivňuje naší práci, je vysoká feminizace učitelských sborů v Bratislavě. Není přirozené, že

naše město převyšuje počtem žen učitelek nejen celoslovenský, ale i celostátní průměr, protože 81,3 % z počtu učitelů tvoří ženy. Myslím , že tento stav, kdy na školách je z 5 učitelů jen 1 muž, je z hlediska výchovného působení na naše žáky nezdravý. Podle našich zkušeností totiž ženy učitelky, i při vší úctě k jejich snaživé práci, nemohou ve všech složkách výchovy nahradit muže

a naši žáci, zejména chlapci ve vyšších ročnících základní devítileté školy, se přímo dožadují vlivu muže učitele. Jak se však přesvědču

jeme, stav je takový, že učitelské povolání není dnes pro studenty, pro mladé muže přitažlivé. Působí tu víc příčin. Práce učitele je společensky důležitá, náročná, veřejností nepře tržitě hodnocená a kritizovaná. Dopracovat se k pedagogickému mist rovství vyžaduje značné a dlouhodobé psychické vypětí. Práce s dětmi, s mládeží má své specifické zákonitosti, na síly a schopnosti člověka velmi náročné. Toto si mladí muži uvědomují a dávají do souvislosti 202

nejen s finančním zabezpečením učitelů, které, jak je známo, zaostává

za platy v jiných pracovních odvětvích, ale též se společenským po stavením učitele, s pohledem na něho a s přístupem k němu, který

stále není v celé šíři na takové úrovni, jakou by význam a důležitost jeho práce vyžadovala . I když usnesení strany hovoří o tom jasně a jednoznačně.

Proto mladí učitelé, muži , odcházejí do jiných, pokojnějších a platově

lépe zabezpečených pracovních odvětví a na školách zůstávají jen starší muži a ženy, které povětšině neudávají tón hmotnému zabez . pečení rodiny. Domnívám se, že kromě platové úpravy, která se chystá ,

by měla následovat, a to nejenom v zájmu bratislavských škol, ale škol a učitelů vůbec, i další opatření, například řešení naléhavého problému bytů pro učitele, zkrácení pracovní doby , tedy úvazků uči telů, kterým modernizace výuky a zejména diferencovaný přístup

k žákům nejen neubraly, ale naopak přidaly na pracovním zatížení. Dále se soudružka Vlačihová zabývala nedostatkem školských pros tor v Bratislavě a moderními vyučovacími metodami.

Otázky individuálního přístupu a respektování osobnosti dítěte, hie dání objektivních kritérií pro analýzu jeho zájmů, schopností a osob ních vlastnosti a zákonitě z toho plynoucí i didaktické principy vý .

chovně vyučovacího procesu se staly ve značné míře východiskem pro rozvinutí pedagogického ruchu na našich školách. Uplatňováním vědecky zdůvodněných metodických postupů pro jed notlivé skupiny žáků v oblasti vnitřní diferenciace jsme na některých školách získali konkrétní zkušenosti o tom, jak docílit tvořivý a samo statný přístup žáka k řešení složitějších problémů přímo ve vyučova cím procesu. Za určitou formu diferenciace, která našla široké uplat .

nění na většině bratislavských škol, považujeme i soustavu nepovin ných předmětů a mimoškolní zájmové činnosti, která má velmi dobrý

odraz při všestranném rozvíjení osobnosti dítěte. Podíl žáků na nepo vinném vyučování má vzestupný charakter. Pravda, v oblasti diferen covaného vyučování máme ještě mnoho nevyjasněných základních

otázek. Zodpovědně je třeba řešit otázky diagnostikování žáků, klasi fíkace a hodnocení, minimálních a maximálních osnov, metodické postupy pro jednotlivé třídy. Nemůžeme zatím říci, který způsob dife

renciace je lepší. Či diferenciace cestou zájmové činnosti, nebo cestou variabilních skupin, nebo dělením žáků do studijních a praktických tříd a podobně.

Domnívám se, že v tomto směru dostávají naši učitelé malou po moc, hlavně od pedagogické teorie. V závěru soudružka Vlačihová informovala sjezd o několika expe

rimentech, které se ověřují na bratislavských školách, zabývala se výukou cizích jazyků a uzavřela : Nevšední zájem rodičů o zabezpečení vyučování cizích jazyků pro děti nás těší. Vždyť souvisí s prudkým rozvojem vědy a techniky, s úsilím národa o prvenství v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. 203

Ale i znepokojuje. Neboť nemůžeme zatím v plné míře uspokojit při

rozený zájem o cizí jazyky , jejichž studium jsme v posledních letech velmi zanedbali. Myslíme si, že budování škol pro vyhledávání a pés tování talentů ve větších průmyslových centrech je v podmínkách naší socialistické výchovy správné. A nenarušuje zásady jednotného, zá kladního vzdělání naší mládeže .

Soudruh JAROMÍR DOLANSKÝ

Dovolte, abych své vystoupení věnoval jednotě minulosti, přítomnosti a budoucnosti, sepětí revolučních tradic a současných úkolů strany, novým prvkům, které vnášíme do socialistické výstavby, spojení vědy a revolučního boje dělnické třídy. Podnětem k tomu je jak časová shoda, která z letošního roku udělala

jakoby průsečík jubileí strany , tak i závažnost dnešních problémů, opravňující k historickým konfrontacím . Rok 1966, to znamená 45 let od založení strany, 30 let od VII.

sjezdu, 20 let od VIII. sjezdu strany, 10 let od celostátní konference v roce 1956 .

Posloupnost těchto mezníků tvůrčí politiky strany obráží dějiny jejího vzniku a růstu jako strany leninského typu, dějiny jejího boje o vedení

dělnické třídy a lidových mas, dějiny jejího úsili o osvojení a správné uplatňování marxismu-leninismu ve specifických podmínkách naší ze mě, dějiny jejího internacionálního vztahu k Sovětskému svazu, který

nám byl konkrétním příkladem socialistického východiska z kapitalis mu, majákem naděje v temnu okupace, osvoboditelem a poté nenahra ditelnou oporou v letech výstavby. V historicky krátké době 45 let dovedla strana dělnickou třídu ve

svazku s pracujícími masami k vítězství socialismu . Ve dvou deseti letich , za obtížných podmínek, při trvalém tlaku imperialismu, který nás přiměl, abychom řadu našich záměrů, a to nejen v hospodářství, přizpůsobovali realitě mezinárodního třídního zápasu, při všech okli kách a omylech způsobených novostí a složitostí úkolů, při všech deformacích tváře socialismu, které strana sama otevřeně ukázala a čestně napravila, dokázala dovést k definitivnímu vítězství socialis tické výrobní vztahy, zabezpečit nezávislost a bezpečnost země, usku tečnit socialistické obrození slovenského národa a leninsky vyřešit

národnostní otázku u nás, výrazně povznést životní úroveň širokých lidových vrstev a dát jim existenční jistotu , učinit marxismus základem

naší soudobé kultury, rozvinout hospodářskou a kulturní výstavbu v měřítku zaručujícím pevnou základnu dalšího socialistického roz voje .

Plným právem můžeme říci : práce a oběti armády komunistů došly

naplnění. Komunistická strane se ctí v uplynulých 45 letech splnila svou povinnost k dělnické třídě, ke všemu lidu i k mezinárodnímu 204

revolučnímu hnutí. Jeji historie zůstane navždy pro nás , kteří jsme s ni prodělali její cestu, 1 pro novou směnu zdrojem hrdosti , pramenem po učení, závazkem ochránit a rozmnožovat její dědictví. Ve svém vývoji poznala strana období vítězství i porážek, rozmachu i ústupů. Její síla a životnost, její schopnost překonat nejtěžší zkoušky ,

odhalovat a napravovat chyby, neustále rozvíjet a obnovovat svoje síly, svou jednotu a svou ideovou výzbroj , organizovat a vést lidové masy, vypracovat a uvést v život správnou linii, která plně obstála v pro věrce dějin, se zakládala především na věrnosti marxismu leninismu a těsném spojení s masami.

Dějiny strany jako základní poučení vyzvedají, že strana - tot jednota vědy a revoluční dělnické třídy. Odtud úsill strany , aby se neustále posi lovaly vědecké základy její politiky . Odtud její svrchovaný zájem na

pravdivém poznání, na soustavné marxistické analýze společenského rozvoje i vlastní práce, odtud její péče , aby při každém historickém obratu se dále prohlubovalo spojení s masami, odtud úsilí strany učinit vědu zbraní dělnické třídy a lidu a jejich boj hnací silou dějinného pokroku.

Na toto poznání strany dnes navazujeme , když ústřední výbor pří.

chází k XIII . sjezdu se zásadními závěry o dalším uskutečňování dlou hodobé linie rozvoje socialismu v naší zemi vytyčené XII . sjezdem . Víme všichni , že jsme v posledních letech procházeli závažným vý .

vojovým předělem. Jeho náplní bylo úsilí strany uvést ve smyslu idejí XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu ve skutek leninské normy a principy v životě strany i v řízení socialistické společnosti, překonat schematické představy a dobrat se hlubokého poznání zákoni

tostí společenského i ekonomického rozvoje socialismu, upevnit socia listickou zákonnost, na podkladě úplného vítězství socialistických vý.

robních vztahů vytvořit široký prostor pro růst činorodé iniciativy zdola i příznivé ovzduší pro tvořivou práci a myšlení. Tento proces se slil vjedno s nutností neodkladně řešit rozpor mezi dosavadním

extenzívním vývojem národního hospodářství a jeho novými vnitřními i vnějšími podmínkami, rozpor mezi starým systémem řízení a potře bami růstu výrobních sil. Výsledkem tohoto procesu jsou zásadní zá

věry strany, které svým obsahem řeší nejen bezprostřední hospodářské a politické úkoly, nýbrž současně směřují k pozvednutí vědecké úrovně řízení socialistické společnosti.

Celková aktivizace našeho společenského a myšlenkového života, která patří k základním výsledkům práce strany od jejího XII . sjezdu,

umožňuje a vyžaduje , abychom v příštím období dali na pořad dne úkol

dopracovat ucelený komplexní, vědecký program dalšího rozvoje so cialistické společnosti ; program , který ve své všestrannosti bude proti kladem dogmatické uniformity a sektářské omezenosti, stejně jako pasívního kopírování jednostranností kapitalismu. Jeho východisko představuje požadavek uvést celý společenský roz voj do proudu vědeckotechnické revoluce , která bude s rostoucí inten . 205

zitou ovlivňovat nejen hospodářství, ale i společenský a kulturní život, předpoklady pro tvorbu socialistického životního stylu i rozvoje a uplatnění osobnosti. Tyto přeměny ve vzájemné podmíněnosti s rozvojem socialistických výrobních vztahů, s rozvojem a změnami v postavení tříd a skupin naší

společnosti nutně povedou k dalšímu rozšiřování socialistické demo kracie ve všech záležitostech státu i denního života lidí, které posiluje vědomí svobody , k reálnému naplňování myšlenek a cílů socialistic kého humanismu.

Jádrem programu vládnoucí strany stává se nutně rozvoj hospodář ství, kde se rozhoduje o tvorbě zdrojů pro uspokojování potřeb společ

nosti, o dynamice společenského rozvoje. Proto má takový význam, že strana přistoupila ke zformování směrů a cílů své hospodářské po litiky pro příští období. Jestliže bezprostřední úkol rychlé obnovy rov nováhy hospodářství budeme řešit především na podkladě využití existujících zdrojů, pak jeho perspektivní růst bude založen na inten zívním uplatňování nových faktorů a strukturálních změn, které při

náší vědeckotechnická revoluce a které mají rozhodující význam pro

tolik potřebné zvýšení efektivnosti národního hospodářství. Tento úkol musíme postavit do středu pozornosti , prolnout jím všechny, zejména

dlouhodobé ekonomické úvahy , plány a prognózy, podřídit mu rozhodo vání ve všech ostatních otázkách.

Strana ve své politice vždycky vycházela z jednoty věcných úkolů a metod řízení, z potřeby souladu výrobních sil a výrobních vztahů.

Také přechod k intenzifikaci národního hospodářství chápeme v neroz lučné jednotě se zaváděním nové soustavy řízení. Je to nástroj, jak

mnohem ostřejším uplatněním hmotných pobídek i ekonomického tlaku využít latentní rezervy v národním hospodářství, v každém podniku

i v práci každého kolektivu a jednotlivce ; jak obnovou ekonomické role hodnotových vztahů a nástrojů účinně prosadit v celém hospo

dářství požadavek návratnosti a efektivnosti vynakládaných prostřed ků, jak na podkladě objektivizace měřítek ekonomické efektivnosti nově a účinněji než dosud spojit záměry plánu a iniciativu podniků. Víme, jak obtížné bude usměrnit sílu hmotného zájmu a mechanismus 9

hodnotových vztahů, aby byly v souladu s celospolečenskými potřebami. >

Proto je tak důležité zavádění nové soustavy cílevědomě řídit jako proces, v plném souladu s úkoly hospodářské politiky. Základním zdrojem úspěchů strany vždycky bylo , že se s plnou otevřeností obracela k pracujícím , aby jim pravdivě vysvětlila příčiny

obtíží i smysl nových úkolů, že rozvíjí takové organizační formy, které jim umožňují na vlastních zkušenostech se přesvědčovat o správnosti politiky strany a bezprostředně se podílet na její realizaci. Například uplatňování hodnotových nástrojů v nové soustavě řízení umožní silou hmotného zájmu i tlaku vtáhnout široké kolektivy jak

do každodenního praktického řešení konkrétních ožehavých otázek , jako je kvalita výroby, zvyšování kvalifikace, důsledné rozlišování vý 206

dělků podle pracovních výsledků, tak také do posuzování takových zá sadních otázek, jako například poměr spotřeby a akumulace, které se budou řešit v každém podniku. To vše nás přivádí na práh řešení dalších vážných otázek spojených s rozvíjením iniciativy a aktivity mas. Jde o rozpracování způsobů, jak upevňovat kázeň a autoritu, jak předcházet vzniku rozporů a sjed

nocovat zájmy jednotlivých skupin pracujících, jak plně rozvinout vlastní úlohu společenských a zájmových organizací, oproštěnou od ná nosů formalismu a extenzity , které do jejich života vneslo administra

tivní řízení. Řešení těchto otázek povede tak k vnitřnímu obohaco vání socialistické demokracie.

V průběhu celé své historie kladla strana největší důraz na růst uvědomění lidových mas, na to, aby znaly a chápaly společenské sou vislosti svých bezprostředních zájmů a požadavků, aby revoluční cíle,

boj za dobytí a upevnění moci, rozvoj a vítězství socialismu byly pro ně tím rozhodujícím. Proto také úlohu hmotné zainteresovanosti, pro

jejíž intenzívnější uplatnění vytváříme mnohem všestrannější předpo klady než dosud, nestavíme do protikladu, nýbrž spojujeme s růstem

socialistického uvědomění, s povznesením úlohy morálních faktorů v celém společenském životě. To dnes vyžaduje houževnatě bojovat proti tlaku různých zaostalých názorů, proti záměně rovnosti za rov

nostářství, účasti pracujících na řízení za falešnou demokracii ve výrobě, proti odtrhování práv od povinností a požadavků od zásluh,

proti smířlivosti k nedostatkům , k šablonovitosti , k průměrným nebo dokonce podprůměrným výsledkům, které neobstojí v mezinárodním

porovnání, za vysokou socialistickou náročnost. Ale právě tak to vyžaduje, abychom současně s hmotnými předpo

klady vytvářeli rozvojem kultury , umění, celého duchovního života i všestranné ideologické předpoklady pro plné uplatnění a uspokojo vání zájmů pracujících, pro všestranný rozvoj vysoce vzdělaných , kva.

lifikovaných a tvůrčích lidí, bez nichž je socialismus nemyslitelný . Vždyť převaha socialismu nad kapitalismem nezáleží pouze v úrovni hmotné spotřeby toho nebo onoho výrobku, nýbrž právě v harmonické jednotě hmotných a kulturních stránek, ve které hmotná spotřeba není samoúčelem, nýbrž prostředkem rozvoje a obohacování svobodného so cialistického života .

Strana celým svým zápasem prokázala objektivní nezbytnost své vůdčí úlohy. Prokázala, že dějinné přeměny společnosti se nemohou uskutečnit jako samočinný výsledek vývoje, nybrž jen jako piod jed

noty revoluční teorie a praxe. Také všechny zkušenosti naší socialis tické výstavby potvrzují, že jedině strana může sjednocovat zájmy a potřeby jednotlivých tříd naší společnosti, formulovat vědecký pro gram dalšího rozvoje, řešit správně vztah ekonomiky a politiky, při.

čemž priorita politiky nemůže znamenat voluntarisius, prosazování momentálních požadavků v rozporu s objektivními zákonitostmi. Pro 207

gresívní vývoj naší společnosti i zásadní opatření posledních let jsou nerozlučně spojena s posilováním její vedoucí úlohy. Je proto zákonité, že tváří v tvář novým úkolům, které vyžadují posílit jak vědeckou úroveň řízení společnosti, tak také společenskou iniciativu, vystupuje nezbytnost dále upevnit vedoucí roli strany a povznést i její uplatňování na vyšší stupeň.

Proto sjezd klade důraz na rozvíjení politické stránky vedoucí úlohy strany a její poznávací činnost. Proto vyzvedá nutnost, aby otázky vývojových tendencí společnosti, otázky sociálních přesunů spojených s vědeckotechnickou revolucí, otázky státu, státního aparátu, hospo dářského aparátu a jejich úkolů a odpovědnosti, otázky rozvoje spole

čenského života byly předmětem soustavné marxistické analýzy, aby se ve sváru našich záměrů a praxe neustále obohacovaly tvůrčí rysy v politice strany, aby se udržoval předstih teoretického myšlení stra ny, aby si strana osvojovala nejlepší výsledky vědeckého myšlení a aby stála v čele jeho rozvoje. Tím vším se dále upevní její úloha ohniska společenského dění, její schopnost rozvíjet nástroje svého působení v souladu s novými pod

mínkami, otevírat politický prostor pro řešení dozrálých problémů a pro společenskoekonomický pokrok naší země, navazovat spojení s na

stupujícími generacemi, vnášet nový patos do socialistické výstavby. To nám umožní účinně bojovat proti liberalistickým , nesocialistickým

názorům i proti dogmatismu, pozvedat úroveň kádrů, rozvíjet marxistic ké myšlení a plnit tím i naši důležitou mezinárodní povinnost .

Úspěchy svého boje i výstavby socialismu jsme vždy považovali za neoddělitelnou součást světového komunistického hnutí. Považujeme za hrdost naší strany , že nikdy nezakolísala ve své věrnosti proletář skému internacionalismu, že vždycky věrně stála po boku Sovět ského svazu a Komunistické strany Sovětského svazu. Výrazem toho

byl v předválečných letech náš podíl na bojích a práci Komunistické internacionály, která měla nedocenitelný význam pro růst naší strany ,

pro vítězství revolučních sil ve straně v čele s Klementem Gottwaldem v roce 1929, pro vypracování politiky jednotné a lidové fronty jako

přístupu k socialistické revoluci. Výrazem tohoto proletářského inter nacionalismu stala se i naše účast na rozvoji mezinárodní socialistické

dělby práce, na rozvoji a upevňování Varšavské smlouvy, jeho výrazem

je plná podpora, kterou naše strana poskytuje úsilí o překonání roz porů a obnovu jednoty mezinárodního komunistického hnutí. Jsme plně přesvědčeni o jednotě našich národních a internacional ních zájmů í povinností. Proto považujeme upevnění svazku a spolu práce se Sovětským svazem a socialistickým táborem za rozhodující vnější předpoklad dalšího rozvoje socialismu v naší zemi. Zejména

spolupráce se Sovětským svazem je pro nás základní cestou , jak v pod mínkách naší země řešit problém začlenění do mezinárodní dělby

práce i stále závažnější novou otázku našeho začlenění do procesu bouřlivého rozvoje vědy a techniky. Čím všestrannější a těsnější bude 208

naše spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi, tím aktivněji a také efektivněji budeme moci využívat v duchu zásady mírového soužití také pro nás výhodné možnosti hospodářských

styků s kapitalistickým světem. Pokusil jsem se alespoň v hrubých rysech naznačit, jak se zásadní opatření a záměry strany spojují s tradicí její tvůrčí politiky. Víme, že naše úkoly jsou náročné, naše odpovědnost výjimečná. Víme, že tlak vnitřních a vnějších obtíží a složitost přechodu k novým formám řízení budou klást velké nároky na všechny oblasti naší práce, na uvědomě.

lost a odpovědnost každého komunisty. Ale stejně jako jsou velké obtíže, jsou velké i naše možnosti, naše příležitost v praxi výstavby

sjednotit pod vedením strany dynamiku vědeckotechnické revoluce, společenské přednosti socialismu a iniciativu pracujících v jediný

proud, který povede k plnému uplatnění ekonomických i společen ských, kulturních i lidských možností socialismu . Nepřátelská propaganda se pokouší dokazovat, že komunismus byl

předstižen vývojem, že nedovede odpovídat na otázky soudobého světa a člověka. Tyto její pokusy však skončí stejně jako podobná proroctví,

kterých jsme za uplynulých 45 let tolik slyšeli. Právě tváří v tvář pře kotným změnám, jimiž svět prochází, prokazuje nový tvůrčí rozvoj mar xismu, jeho sílu a životnost naopak buržoazni ideologie svou bezrad nost. Nakonec i ti nejrealističtější její představitelé při pokusech vyrov

nat se s těmito změnami dospívají k utopiím, jejichž překonáním již před více než sto lety započal vědecký socialismus svou dráhu.

45 let práce a bojů naší strany nás ještě více utvrzuje v přesvědčení, že na straně komunismu je pravda dějin; zákon pokroku, síla revoluční vědy , tužby a nevyčerpatelná energie lidu, že na jeho straně bude i konečné vítězství.

Soudruh VOJTECH MAJKUT ,

východoslovenská krajská organizace KSS Naše trebišovská okresní or nizace strany hned po XII. sjezdu KSČ za účasti odborníků přikročila k rozpracovávání usnesení. Postupně byly vypracovány perspektivní plány specializace, zúrodňování půdy, rozvoje obilnářství, krmivové základny a chovu hovězího dobytka. Mnohé z těchto úkolů jsme již realizovali, dalšími se v současném období zabýváme. Uvědomujeme si, že náročné úkoly můžeme splnit jen za aktivní účasti všech pracujících. Proto vedeme základní orga

nizace strany ke konkrétnější práci mezi zemědělci . Pomáháme zá kladním organizacím v rozvíjení práce ve stranických skupinách, aby tak úkoly , které vytyčuje strana, co nejlépe pochopil a přijal za své každý jednotlivec. Od posledního sjezdu požádalo o vstup do okresní organizace strany 209

1406 převážně mladých lidí, z kterých je více než polovina zemědělců. Kromě vysílání na vysoké a střední technické škoiy organizujeme pro pracující večery otázek a odpovědí, výměny zkušeností, technickoeko nomické konference. Dobré zkušenosti máme z internátního školení aktivu funkcionářů. Pro jednotlivé profese pořádáme speciální inter

nátní školení, které provádí výrobní zemědělská správa. Konkrétní, dlouhodobé perspektivní plány a příprava lidí přinášeji

výsledky. V uplatňování specializace nejsme zatím ještě daleko, ale zemědělské podniky ji postupně uskutečňují. Například výrobu vajec

máme z 50 % soustředěnu a do roku 1968 výrobu vajec bude zabez pečovat jen 12 zemědělských podniků. V některých podnicích přípra vujeme společně s komplexní zemědělskou výzkumnou stanicí pro vý . chodoslovenskou nížinu podmínky pro kooperací skupin družstev. Jestliže např. roku 1960 okres vyráběl 5464 vagónů obilovin, v roce 1965 jsme vyrobili už 7268 vagónů. I výroba kukuřice se zvýšila v roce 1965 o 150 vagónů proti roku 1960. Ve snaze zabezpečit dobrou krmi.

vovou základnu pro hovězí dobytek zvýšili jsme pěstování víceletých krmiv na orné půdě z 11 % na 20 % . Díky nákupní a zásobovací organizaci zavedli jsme v jedné čtvrtině zemědělských podniků jako experiment dodávku krmných směsí na

základě oboustranně závazných smluv pro výrobu vepřového masa s garanci 47 dkg, přírůstku na kus a den. V těchto podnicích dosahují přírůstku 50 až 60 dkg při průměrné spotřebě 4,20 kg krmných směsí na 1 kg masa. Experiment rozšiřujeme a zavádíme i na výrobu vajec při garanci 147 kusů snůšky vajec na nosnici. Hlavní pozornost už přes tři roky věnujeme ochraně, rozšiřování a

zvyšování úrodnosti orné půdy. Zemědělci našeho okresu, ale i celé východoslovenské nížiny s díky a s uznáním přijali rozhodnutí strany a vlády, kterým se začala úprava vodního režimu v trebišovském a

michalovském okrese. Jak by ne. Za několik roků vybudováním vel

kých nádrží na horních tocích řek a ochranných násypů mohly tyto okresy získat více než 22 tisíc ha předtím prakticky ladem ležící půdy. Orná půda je už dnes chráněna od záplav z řek, ale myslíme si, že je třeba urychlit ještě úpravu spodních vod, které nám činí nadále velké škody. Myslíme si, že by bylo správné tyto problémy urychleně řešit,

protože tyto vody snižují účinnost dosud vynaložených investic na východoslovenskou nížinu. Dále soudruh V. Majkut podrobně hovořil o snaze zemědělců trebi

šovského okresu cilevědomě zúroaňovat půdu a co nejvíce omezit ne

příznivé vlivy počasí. Uvedl i vynikající výsledky předních zeměděl ských pracovníků a poté zdůraznil : V našem okrese, jakmile bude doplňková závlaha, je možné výhodně pěstovat všechny plodiny. Vý . značně se můžeme podílet na pěstování raných brambor a zeleniny . Už dnes zeleninu pěstujeme na ploše více než 1500 ha a doufáme, že se konečně dokončí i výstavba konzervárny na zpracování zeleniny.

Stálo by rovněž za to, aby u elektrárny, Vojany mohly být postaveny 210

skleníky na rychlenou zeleninu, k čemuž by se využívalo odpadní teplo, které dosud odchází bez užitku.

Stále více si uvědomujeme, že úspěšně překonávat konzervativni názory i praxi dokážeme se vzdělanými mladými lidmi. I zde už máme

prvé úspěchy. Do podniků, které usilují o zvýšení kultury pracovního prostředí, do těchto družstev a státních statků se vracejí mladí lidé v celých skupinách, jako je to v případě Vojky , v Stredě nad Bodro gom , v Michaľanech a celé řadě dalších .

Závěrem bych chtěl ubezpečit XIII. sjezd, že komunisté i bezpartijní v trebišovském okrese jsou si vědomi toho, že práce, která nás čeká , je velmi náročná. Jsme připraveni vynaložit všechen svůj um, síly a schopnosti, abychom úkoly dobře splnili.

Soudruh JIŘÍ HENDRYCH Období od XII . sjezdu, z něhož při svém jednání zde na XIII. sjezdu

vycházíme a na které bude naše další práce navazovat, bylo pro stranu a celou naši společnost – upřímně řečeno zatěžkávací zkouškou . XII. sjezd strany se konal na počátku nové etapy , etapy všestranného rozvoje socialistické společnosti , kterou otevřelo u nás vítězství socia

listických výrobních vztahů , vítězství socialistického zřízení. Strana stanula v nové situaci. Vyzbrojena zásadní dlouhodobou linií XII. sjez

du musela se orientovat v nových podmínkách a úkolech, vycházejíc z vědecké analýzy objektivně poznat stav společnosti, působení záko nitostí socialismu a na tomto základě postupně linii XII . sjezdu roz

pracovávat a konkretizovat. Ústřední výbor strany předložil XIII. sjezdu v podkladových materi álech a ve zprávě, kterou podal soudruh Novotný , obraz těchto let, a na bilanci naší společné práce. Myslím , že přes všechny těžkosti

hromadilo se jich v těchto letech vrchovatě – i přes všechny naše ne dostatky a chyby je to bilance poziiivní . Strana houževnatě řešila ne odkladné problémy , zejména v národním hospodářství, a současně sou středila síly i na hlavní generální řešení, které vyznačuje zdůvodněnou

dlouhodobou koncepci rozvoje socialistické společnosti. Kdo nebyl jen pozorovatelem našeho života těchto let a podílel se na práci strany, ví, že to všechno nebylo snadné. Řekl bych, že těžkosti ,

které již v poslední době začínáme překonávat , byly takového druhu,

že sám fakt, jak strana s rozvahou zvládla situaci , svědčí o její zralosti a síle. Dokumentace , shrnutá v písemné zprávě ústředního výboru, uka zuje, že strana dovedla nejen semknout síly k vypracování nových kon

cepcí, vyplývajících z nové etapy společenského rozvoje, ale mnohé již začala uvádět do života.

Ústřední výbor vytvořil podmínky pro to, aby náš XIII. sjezd mohl jednat o další práci s hlubokou znalostí věci a na základě dobrých pod. 211

kladů. Máme v rukou zásady pětiletého plánu do roku 1970, který kon

kretizuje postup při konsolidaci a rekonstrukci našeho národního hos podářství a zakládá jeho další dynamický rozvoj . Jednáme současně

o hlavních směrech naší ekonomiky v příštím období, které bude po vyjádření sjezdu nutné rozpracovat v dlouhodobý výhled. Jsou tu už první zkušenosti z uplatňování zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, zkušenosti z průmyslu i zemědělství. Byla zpracována řada studií týkajících se nejzávažnějších otázek roz

voje společnosti, státu, ideologie, stranického vedení. Mnoho nám při nesla diskuse ke sjezdu a zvláště diskusní stránky Rudého práva svěd čí o ideovém ruchu ve straně. XII. sjezd ukázal správný směr naší práci. Novou problematiku jsme započali řešit až v této nové etapě. Nebylo to možné a reálné dříve .

Přitom je třeba vidět, že také poznání je proces, který se zpravidla neobejde i bez negativních zkušeností. Lenin tuto pravdu vyjádřil tak, že se nelze naučit řešit úkoly novým způsobem dnes, jestliže nám ne ela oči včerejší zkušenost na starých nesprávných závěrech . Také

ote

po XII. sjezdu řada otázek musela dozrát k svému řešení. Tím nechci říci , že některé problémy jsme nemohli rozpoznat dříve, přistoupit dří ve k jejich řešení. Složitost problémů se přitom zauzlovala bezprostřed ními objektivními vlivy vnitřními 1 vnějšími . Je proto velmi pochybené kritizovat včerejší práci strany jen z hle

diska dnešního poznání, na kterém má zásluhu především strana , nebo dokonce absolutně negovat její činnost v minulosti , ačkoli právě stra

na podrobila stav naší společnosti na předělu etap nejhlubší objek tivní kritice. Jinak ani nebylo možné v přechodném období, které jsme

prožívali a ještě prožíváme, překonávat nedostatky a nalézt takové kon krétní cesty , vytyčit reálné a schůdné směry dalšího postupu. Soudruzi ,

jak vyplývá ze zprávy ústředního výboru, musíme v další práci dů sledně uskutečňovat dva hlavní možno říci strategické úkoly, které ovlivní rozvoj ekonomiky i celé společnosti , jejích materiálních i duchovních stránek . Jde o realizaci a dotvoření zdokonalené ekono mické soustavy a nejširší uplatnění vědeckotechnického pokroku , o

zvládnutí problematiky vědeckotechnické revoluce.

Ekonomické reformy, které začínáme uskutečňovat, otevírají pro roz voj našeho hospodářství nový, široký prostor, především proto, že uvol ňují cestu k plnému uplatnění zásad socialismu, k využití jeho mož

ností a předností. Zdokonalená soustava řízení národního hospodář ství odpovídá potřebám a úkolům první fáze komunistické společnosti

- socialismu po vítězství socialistických výrobních vztahů. Soustava využívá zákonitostí, které ani nebylo možné plně a vcelku uplatnit v do bě boje o vítězství socialismu , o upevnění politické moci dělnické třídy.

Zbožně peněžní vztahy , působení trhu, zásady hmotné zainteresova nosti, odměňování podle výsledků práce a ovšem také a především 212

ústřední plán jako vědecká syntéza a výraz poznání ekonomiky a je jích zákonitostí, to vše odpovídá současné etapě společenského vývoje a vůbec neznamená nějaký návrat zpět, jak to líčí nepřátelská propa ganda a jak by to snad odpovídalo zbožným přáním některých lidí.

Nová soustava je významným krokem vpřed, k dalšímu rozmachu so cialistické společnosti .

Praktické zkušenosti nás samozřejmě také budou učit a vyžádají şi další úpravy a zdokonalení . Stejně tak musíme počítat, že se zavádění zdokonalené soustavy neobejde bez konfliktů a otazníků. Soustava spo

lu s uplatněním osobních i skupinových zájmů výrazně posouvá do po předí zájmy celé společnosti. Správně chápat a prosazovat tento zá

jem, pevně stát při uskutečňování hospodářské politiky strany bude předním úkolem všech stranických organizací. Víme, že v uplynulé do

bě se z nejrůznějších příčin u nás cit a smysl pro toto důležité hledisko oslabil. Mnozí lidé jednak dosud nepřekonali dědictví minulosti, sta vějí své osobní zájmy proti zájmům společnosti, často k tomu ovšem přispívají naše nedostatky v organizaci výrobního procesu i v naší uvě

domovací práci. Proto ve vztahu k realizaci nové soustavy je zvlášť důležité, abychom působili na vědomí lidi a formovali je ke správnému pochopení socialistických principů, proti jejich deformování v praxi.

Nemylme se, že k fungování soustavy postačí vytvoření správných ekonomických vztahů, cenové soustavy apod. Bez toho, co tvoří sousta vu , samozřejmě ji nelze realizovat. Avšak hlavní záruka její realizace je především v jejím pochopení lidmi, v jejím ovládnutí hospodářskými

orgány v aktivní účasti pracujících. Bez toho by naše hospodářství pro padlo živelnosti a došlo by bezpochyby k vážným deformacím . Ústřední výbor ve své zprávě znovu vyzvedá význam vědeckotechnic kého pokroku , který se musí v příštích letech stát rozhodujícím nosi telem dalšího rozvoje výrobních sil . Úlohu vědeckotechnického pokro ku nezdůrazňuje naše strana poprvé, bez něho si nelze představit roz voj národního hospodářství, pětinásobný vzestup průmyslové výroby za minulých dvacet let. Skutečnost je ovšem taková , že výzkum a tech

nika byly dosud do značné míry poplatné extenzívnímu vývoji našeho hospodářství, nepůsobily dostatečně ke kvalitativním změnám , ke zvý . šení intenzity výrobních sil. Bylo by ovšem nespravedlivé chápat tolo

zjištění jako výtku naší vědě a technice. Extenzívní vývoj našeho hos podářství v dosavadní fázi měl své příčiny a své odůvodnění. Museli

jsme nejprve dokončit industrializaci, v jejímž procesu nutně převažují prvky průmyslové revoluce se všemi svými znaky , jako je nasávání velkého počtu pracovních sil do výrobního procesu, pronikavá délba

práce aj . Současně musela vítězná revoluce rychle odčiňovat křivdy kapitalismu vůči pracujícím , zabezpečit právo na práci atd. Nebylo vždy

možné překročit hranice úzkých sociálních hledisek, i když v dlouho . dobějším výhledu byla patrna jejich omezenost. Široké uplatnění vědeckotechnického pokroku na vyšším stupni v kte

rékoli zemi přitom záleží kromě jiného na existenci vyspělých průmys. 213

lových odvětví schopných produkovat nejen novou techniku, ale i zá kladní materiály pro její výrobu a dále i zcela nové materiály a suro viny . Jde například o výrobky chemického průmyslu , pro který je zase nutné získat surovinovou základnu. Je tu dále i rychle rostoucí potřeba

elektrické energie, problém v našich podmínkách definitivně řešitelný rozvojem jaderných elektráren. Přitom nelze zapomínat, že řešení mnoha základních otázek vědecko technické revoluce je pro zemi naší velikosti se značně omezenou su novinovou bází možné jen v těsné součinnosti s dalšími zeměmi. Znač

ný rozmach našeho hospodářství by byl nemožný bez rozsáhlé spolu práce socialistických zemí, zejména se Sovětským svazem, na které stojí celá naše perspektiva. Soudruh Brežněv připomněl nedávná eko nomická jednání, která dávají základ pro tuto perspektivu . V oblasti vědeckotechnického rozvoje, který v nadcházejícím období musí mít stále větší předstih před výrobou, je tento úkol řešitelný jen v těsné spolupráci socialistických zemí.

Studiu a propracování otázek vědeckotechnické revoluce a jejích společenských a lidských souvislostí věnujeme v poslední době znač nou pozornost. Z popudu ústředního výboru strany a pod jeho vedením pracuje na této problematice početná skupina pracovníků ČSAV nej různějších oborů. V těchto pracích docházejí k závěru, že úroveň a

struktura výrobních sil společnosti mají mnohem pronikavější sociální a lidské důsledky , než připouštěla teorie odvozená z počátečních úko lů socialistické revoluce a z podmínek socialistické industrializace.

Vyvozují ze svých zkoumání, že základním posláním socialismu je v tomto smyslu uvolňovat a rozvíjet všechny podmínky pro vytváření

nejpokrokovějších výrobních sil, pro revoluční přeměnu celé civilizační základny lidského života. Přitom samozřejmě nelze již výrobní síly chá

pat jen jako souhrn pracovních prostředků a pracovních sil, jak to vice méně odpovídalo podmínkám industrializace . Takový nehistorický po hled by byl dnes již nutně zúžený. Musíme se v současné nové etapě učit rozumět výrobním silám v širokém smyslu, jak je charakterizoval

i Marx, jako výrobním silám lidského života vůbec, včetně vědy, tvůr čích schopností člověka i osvojení přírodních sil. O vědeckotechnické revoluci se u nás všeobecně mluví dost a žel ani tato problematika není chráněna před tím , aby se leckdy nestala jen módní záležitostí, aby nebyla zjednodušována. Při posuzování této pro

blematiky se nejčastěji zapomíná na existenci základního antagonis tického rozporu ve světě. Jsou snahy líčit vědeckotechnickou revoluci

jako jakýsi celosvětový autonomní, nadtřídní proud, který si razí cestu všemi kontinenty a povede dokonce k nějakému usmíření společen ských systémů . Přirozeně, přírodní vědy , technika, tytéž výsledky vě deckého bádání mohou stát a také stojí ve službách jak socialistického,

tak kapitalistického zřízení a slouží rozvoji jeho výrobních sil. Zkou máme-li však již dnešní první stadium vědeckotechnické revoluce, ově řujeme si , že proces vědeckotechnického převratu ve výrobních silách 214

se dostává zákonitě do rozporu s výrobními vztahy kapitalistické spo lečnosti, sráží se s nimi a spěje k bezvýchodnosti. A tak, jestliže je povaha výrobních sil dosud tím , v čem se socialis

mus a kapitalismus relativně nejméně odlišují, pak perspektivy vědec kotechnické revoluce naznačují, že právě ona představuje zároveň pro ces, v němž se principiální odlišnosti obou světů vyhroti. To proto, že při uplatňování vědeckotechnické revoluce přichází prakticky ke slovu

celospolečenské sjednocení, z něhož vyplývá postup vědy a nakonec rozvoj člověka jako specificky nové výrobní síly sociální revoluce. Vše

nasvědčuje, že k plnému, cílevědomému, řízenému rozmachu vědy a techniky může dojít právě jen v příznivých společenských podmínkách a ty jsou dány jedině společností bez třídních přehrad. A naopak, bez třídní společnost může v budoucnosti dosáhnout komunismu právě jen za plného uplatnění vymožeností vědeckotechnické revoluce. Tento společenský, třídní moment problematiky vědeckotechnické re voluce je velmi důležitý. Snahy zbavovat ji tohoto obsahu mají nedobré

důsledky, plodí mimo jiné povrchní názory všelidského humanismu o tzv. moderním člověku a moderním státě vůbec, opomíjejí společen

ský charakter procesů a jevů. Odtud konec konců pramení i názory , které by chtěly snižovat vedoucí úlohu dělnické třídy při dalším roz

voji socialistické společnosti. Proto poznání zákonitosti objektivního působení vědeckotechnického pokroku v kapitalistické a zvláště v naší společnosti, vědomé jejich využívání, má základní význam. Vyzbrojuje nás k soutěži s kapitalistickým světem a dále posiluje naše přesvěd čení o správnosti naší cesty, o velikosti našeho cíle komunismu. Záruky ani předpoklady kvalitativních změn a vzestupu hospodár

ství, rozvoje socialistické společnosti, zdaleka neleží jen v ekonomické oblasti. Podmínky pro rozvoj výrobních sil spoluutváří rozvoj socialis tické demokracie v nejširším smyslu, prohlubování vědeckých základů politiky strany a zesilování její vedoucí úlohy ve společnosti , výraz

nější působení naší ideologie. Právě podmínky socialistické demokra cie, rozvoj naší teorie a vědeckého poznání, komunistická výchova zdo

konalují, aktivizují a zušlechtují základ výrobních sil -- Člověka. Chtěl bych v této souvislosti zvláště vyzvednout význam socialistické demokracie. Myslím , že v tomto ohledu při zdokonalování činnosti zastupitelských sborů, zvyšování úlohy společenských organizací, v rozvoji účasti pracujících na správě státu řízení hospodářství jsme

dosáhli od XII. sjezdu dobrých výsledků . Tato skutečnost se přitom projevuje nejen v řešení vnitřních otázek země, ale má současně navenek pro přesvědčivost socialistického pří kladu nemenší význam než úspěchy ekonomiky . Pomáhá pracujícím v kapitalistických zemích v jejich boji za demokratická práva , za větší ovlivnění procesů vyplývajících z probíhající vědeckotechnické revoluce. Soustavu socialistické demokracie strana v období

mezi sjezdy

kriticky posuzovala, dotvářela a rozvíjela . V posledním období před 215

XIII. sjezdem se zabývala prohloubením úlohy národních výborů. Kro ky, které z tohoto jednání vzešly, naše veřejnost všeobecně kladně přivítala. Uvědomujeme si přitom, že je nezbytné dospět dál. Přistou pili jsme zatím k řešení řady praktických otázek v práci národních výborů, zejména pokud jde o jejich ekonomické působení. Je však třeba

ještě podstatně více docenit význam národních výborů jako orgánů socialistické samosprávy, které vskutku komplexně zabezpečují život a potřeby obyvatel v jejich územním obvodu, v celé šíři rozvíjejí svou

společenskou, ekonomickou i výchovnou činnost. Stejně tak vzrůstá naléhavost činorodého působení společenských organizací , jejichž posláním je na pracovištích i v místech, kde lidé

bydlí, cílevědomě vytvářet dělné ovzduší, rozvíjet socialistické vztahy mezi lidmi, formovat jejich socialistický životní styl. Spolu s tím bude

správné soustavně rozšiřovat spolupráci společenských organizací se zastupitelskými sbory a hospodářskými orgány. Jen těmito çestami, stále širší a účinnější účastí lidí na veřejném

a společenském životě, na řízení a správě záležitostí svého kolektivu a celé společnosti lze dospět ke vskutku socialistickému člověku. To znamená člověku, který považuje zájem společnosti za svůj základní zájem, který svou společenskou aktivitou naplňuje demokratičnost naší společnosti. Proto musíme ostře vystupovat proti jevům, které je možné nazvat manipulací s lidmi. Stále se ještě u nás v jednotlivých případech často rozhoduje o lidech bez nich. Tak ovšem nelze sepnout

vlastní zájmy lidí se společenským zájmem, což je rozhodující jak pro společnost, tak pro uplatnění lidské subjektivity. Tato skutečnost má

velký význam právě v podmínkách zdokonalené ekonomické soustavy, jejíž působení je nedílně spjato s demokratismem naší společnosti. Soudruh Novotný ve zprávě hovořil o některých konkrétních opatře ních, která byla přijata po linii ROH i v ovlivňování práce oborových orgánů v průmyslu. Podle zásad zdokonalené soustavy v zemědělství

mají být vytvořeny zastupitelské orgány při výrobních správách. Mám za to, že tyto nové formy účasti pracujících na řízení je třeba pod

pořit a rozvíjet, ovšem dbát přitom, aby nebyla narušována pravomoc a odpovědnost hospodářských vedoucích, aby nebylo zasahováno do

jejich operativní práce apod. Nová soustava mnohem více než dřívější

potřebuje k svému uplatnění širší a všestrannější účast pracujících na řízení. Chtěl bych vyzdvihnout ještě jednu otázku, o které se zmiňuje zpráva. Jde o širší uplatnění družstevnictví. Naše zkušenosti ukazují,

že demokratický vztah družstevních výrobců ke svému podniku, bez prostřední zájem na jeho výsledcích má mnoho předností a že nejen v zemědělství, ale také v menších výrobnách, v menších podnicích ně

kterých odvětví bychom družstevní formy měli více využívat. Leckdy jsme dost neviděli, že družstevní forma je v našich podmínkách for mou socialistického vlastnictví a není méněcenná , jak se to někdy ještě traduje. * 216

V přípravách sjezdu a nyní v jeho průběhu se pozitivně projevuje , že ústřední výbor v uplynulém období aktivizoval teoretickou frontu , těs

něji přimkl i společenské vědy k řešení aktuálních problémů. V řadě oblastí se daří rozvíjet marxisticko-leninskou teorii, stavět zkoumání problémů na exaktnější základy. Soustředěné úsilí v tomto směru by mělo dále pokračovat. Přitom

jde o to, abychom v této práci neustále prohlubovali tvůrčí přístup. : Musíme se důsledněji zbavovat všeho přežilého, zkoumat a řešit otázky 9

bez šablony, zásadově. Musíme si zvykat na polemiku a diskusi, učit

se hledat správné závěry ve střetání názorů a jejich tříbení. V tomto duchu do značné míry probíhala příprava XIII. sjezdu. Přitom jsme

nejednou jasně řekli, o jaké názory straně jde. Jde o názory, které vyrůstají ze zájmů socialismu, jsou progresivní a tvořivé, usilují o po

hyb kupředu. Pochopitelně strana odmítla všechny, kdo chtěli tohoto ovzduší zneužít k protisocialistickým cílům . Přitom nás nesmí mýlit, že tvůrčí odvaha a smělost bývají leckdy zneužity k opouštění zásad, k přizpůsobování cizím teoriím . Marxismus

leninismus je přirozeně otevřen všemu lidskému poznání, kriticky zkoumá, dotváří a přijímá vše, co nese myšlení kupředu. Marxismus leninismus neopouští své základní principy, v nichž je zdroj jeho životnosti a přetvářející síly. Považujeme proto za svůj úkol důsledně bojovat proti rozmělňování našeho učení, proti ideové rozbředlosti

a liberalistické kaši, která je jen na povrchu pocukrována socialismem. Pod heslem » objektivity« se pokoušejí někteří lidé kupčit s obnoše ným zbožím , jako jsou například různé legendy o buržoazni republice, o buržoazni demokracii. Lze si lehce spočítat, kdo může na ty doby

a pořádky vzpomínat v dobrém a přikrášlovat je. Je však velmi škod livé, když se tyto legendy spolu s iluzemi o kapitalismu servírují mla dým lidem. Stejně staronovým nástrojem dezorientace je tzv. generační rozpor, jeho oživování a nekonečné přetřásání, které odvádí často pozornost od základních otázek našeho života. Přitom není nic pochyb

nějšího a schematičtějšího než ztotožňovat dělící čáru mezi mladými a staršími s hranicí mezi novým a starým. A podobné »záměny« se nám

prezentují v buržoazní propagandě v mnoha směrech. Anarchie se vydává za svobodu, liberalismus se ztotožňuje s demokracií. Prapor

demokracie byl vždycky praporem našeho hnutí. Nesmíme dovolit, aby byl proti nám zneužíván těmi, kdo se mu už dávno zpronevěřili. Myslím, že je správné zde na sjezdu ocenit přínos naší ekonomické vědy k analýze našeho hospodářství, k vypracování zásad pro zdoko nalení naší ekonomické soustavy i hlavních směrů dalšího hospodář ského rozvoje. Stejně tak se osvědčilo, když byly pod vedením ústřed

ního výboru vytvořeny pracovní skupiny, které se soustředěně věno valy kromě zmíněných již otázek vědeckotechnické revoluce například

problematice dynamiky společenského rozvoje a struktury naší spo lečnosti, volného času, tendencím vývoj

národnostních vztahů, hmot

ných a morálních podnětů při práci nebo otázkám mládeže a dalším. 217

Myslím , že se vykonala dobrá práce, na mnohé probléiny bylo vrženo nové světlo a ujasnil se další postup . V této činnosti bude správné dále soustavně pokračovat a zejména větší úsilí soustředit na prak

tickou aplikaci poznatků v činnosti strany a v životě společnosti. Vědecky založené zkoumání i praktické řešení členité soustavy

otázek dalšího rozvoje socialistické společnosti je současně hlavním zdrojem našeho aktivního působení navenek, do kapitalistických zemí.

Nemáme zapomínat, jaký má naše práce a vývoj celého socialistického světa na ostatní svět v mnoha směrech určující vliv. Je tomu tak už od vítězství Velké říjnové socialistické revoluce, a zejména po druhé

světové válce, od vzniku společenství socialistických zemí. Socialis tický svět má dnes již nejednu historickou zásluhu, jeho existenci a politice vděčí lidstvo za zachování světového míru, za zhroucení ko loniální soustavy 1 nakonec za podporu bojů pracujících v kapitalis

tických zemích. Naše úsilí získat ve všech směrech převahu nad ka pitalismem má však i druhý aspekt, který nemůžeme opomíjet. Exis tence socialistických zemí, jejich vzestup mobilizuje současně síly kapitalistického světa, nutí jej, aby horečněji rozvíjel své síly v eko nomice, v politice i v ideologii. Právě v ideologickém boji kapitalistické státy používají novou moderní výzbroj . I zde se musíme vyvarovat schémat a plně využívat síly našich nepřemožitelných idejí , která tkví v jejich nepřetržitém tvůrčím rozvoji. Hlavní částí naší ideologie je komunistická výchova pracujících.

Její úkoly, na které se má v současné době soustřeďovat, jednoznačně vymezuje jednání našeho sjezdu. Zmínil jsem se už v souvislosti se zdokonalenou soustavou o nut nosti pěstovat smysl pro prvořady význam celospolečenského zájmu. Jsou a budou však i další neméně složité problémy.

Naše ekonomická soustava, vědeckotechnický pokrok, rozvoj socia to vše postaví mnohé lidi do osobně nepříjemné

listické demokracie

.

situace, která se nutně střetne s jejich dosavadními , přežívajícími

představami. Nepůjde o to, abychom tuto nespokojēnost chlácholili. Musíme otevřeně a zásadově ukazovat, z čeho pramení, a přispívat k tomu, aby tato nespokojenost nacházela průchod v socialistické iniciativě.

Strana , všechny její orgány a organizace, stojí před velikým úkolem vytvořit podmínky k tomu, aby se u nás rozvinul velký a hluboký vý. chovný proces, ve kterém hraje výchovnou úlohu vedle objasňujícího slova i sama skutečnost a zkušenost, v němž se lidé vychovávají i sami ,

chápou se vlastníma rukama řešení věcí na svém pracovišti a ve svém okolí, stávají se vskutku spolutvůrci socialistické společnosti. Při rozvíjení tohoto procesu musíme zároveň počítat, že se projeví i určité protisocialistické tendence. Nemáme důvod namlouvat si , že sklony k individualismu, chamtivosti, nepoměru ke společenskému

vlastnictví a další, které po staletí vrůstaly do lidského povědomí, zmizí samočinně. Nejen to. Víme, že tyto jevy se nově reprodukují 218

i v naší společnosti, a to všude , kde jsme dosud nedokázali prosadit nebo nedodržujeme socialistické principy. Mnohé jevy tohoto druhu nelze přitom zahrnovat jednoduše mezi

netřídní neantagonistické rozpory. Skutečnost, že jsme likvidovali vykořisťovatelské třídy, že mezi dnešními třídami naší společnosti není třídních antagonismů, zdaleka neznamená, že činnost jednotlivců, směřující proti socialistickým výrobním a společenským vztahům , je zbavena třídních aspektů. Mnohé v tomto směru nepůsobí přímo, nýbrž

zprostředkovaně, a proto je nutné kvalitu jevů a tendencí v naší spo

lečnosti citlivě rozpoznávat a podle toho volit formy a prostředky boje. Pohyb společnosti kupředu není možný bez kritického ověřování každého jejího kroku, bez odhalování nedostatků a často úpornéhɔ

boje za nápravu. Musíme usilovat, aby tento zdravý proud naše vý. chova pěstovala a rozvíjela. *

Soudruh Novotný ve zprávě zdůraznil, že v socialistické výchově musíme do budoucna věnovat nesporně daleko více péče mladé ge neraci, která bude postupně přebírat do rukou osudy naší společnosti

a země. Je to naše odpovědnost, jak bude pro své úkoly zralá. Myslím, že v této přípravě musíme hledat všechny cesty, aby si všichni mladi

lidé nalezli pevné místo mezi tvůrci příští komunistické společnosti. Nemůžeme tvrdit, že se nám to vždycky daří. Musíme se dobrat odpo

vědi na otázku, proč nedovedeme všechny mladé lidi pro naše velké dilo získat, když se většinou narodili již v naší společnosti, procházeli jejími školami, vyrůstali v socialistické pionýrské a svazácké organi zaci nebo pod jejím vlivem.

Na tyto naléhavé otázky se strana, organizace mládeže i naše škola snaží nalézt odpověď. Dosavadní výsledky v hlavních rysech shrnuje zpráva ústředního výboru a návrh usnesení našeho sjezdu a lze oče

kávat, že je blízký sjezd Svazu mládeže dobře rozpracuje. Bude záležet na tom, jak dovedeme vystihnout realitu podmínek, ve kterých mládež vyrůstá, a počítat s tím. Bylo už mnohokrát připomenuto, že mladí lidé v naší republice ne

poznali z vlastní zkušenosti kapitalistickou společnost, vykořisťování, ostrý třídní boj , slavný rok 1945, a dokonce ani poslední otevřené střetnutí s buržoazil v únoru 1948. Tuto vlastní zkušenost, kterou si

nesmíme ponechávat pro sebe, nemohou nahradit pouhé vzpomínky. Sepětí těchto revolučních zkušeností, hrdinských třídních bojů minu losti s dnešními úkoly a prací mladých lidí musí být organické a hlubší. To je zvlášť závažné ve vztazích naší mládeže k mládeži druhých zemí bojujících za svobodu, za socialismus. City opravdového internaciona lismu a bojové solidarity, které jsou po mnohá desetiletí vlastní naší dělnické třídě a všem pokrokovým lidem v naší zemi, se obnovují

v každé generaci. Pěstujme je tak, aby byly stále hlubší a mnoho 219 !

strannější, aby sláva května 1945 , kdy naší zemi osvobodila sovětská

vojska , stále žila v přátelství naší a sovětské mládeže . Spolu s rozvojem socialistické společnosti revoluční pohyb, jeho strhující atmosféra a energie, to, co nazýváme patosem revoluce, pro niká do nových dalších oblastí společenského života . Dotýká se stále více rozvoje výrobních sil, civilizačních základů lidského života , roz voje tvůrčích sil člověka a zušlechtování vztahů mezi lidmi. Tyto

otázky nelze podceňovat. Staly se po vítězství socialistického řádu důležitou součástí komunistické revoluce, dostávají se stále více do

centra společenského pohybu. Proto také ony upoutávají a uchvacují mladou generaci .

Problémy spojené s vybudováním technicky a kulturně vyspělé so

cialistické společnosti, spjaté se základní přeměnou života lidí a jejich vztahů, mají hluboký a neodlučný komunistický obsah, nelze je bez marxismu-leninismu úspěšně a plně vyřešit. Když dokážeme svou vý. chovnou prací a tvůrčím rozvojem socialistické ideologie tuto skuteč nost dovést do vědomí mladých lidí, její přirozenou zdravou kritičnost

obrátit proti brzdám socialistického rozvoje a do služeb komunistické budoucnosti, pak »otázku mládeže« vyřešíme. Chtěl bych připomenout myšlenku vyjádřenou již dříve ústředním

výborem, že musíme umět dávat rozlet přirozené aktivitě mladých lidí, správný směr tak, jak se to již dnes u mnoha chlapců a děvčat

daří a jak to bylo téměř všeobecně příznačné třeba po osvobození naší vlasti v roce 1945. To je nejúčinnější atmosféra pro socialistickou výchovu.

Nesmíme také váhat přenést na mladé lidi jako na své spolubojov níky úměrný díl odpovědnosti za rozvoj společnosti, k čemuž patří

i vzájemná důvěra a otevřenost. Máme už dosti zkušeností, že největší radost můžeme mít z těch mladých, na které byly vloženy větší ná. roky, kteří poznali život a práci bez závětří, v zápase za zájmy naší společnosti . To se týká všech mladých lidí i studentů. Nechci opako vat, co správně bylo řečeno . o této otázce ve zprávě. Společnost je povinna být mnohem náročnější na přípravu budoucí inteligence s ohledem na příští potřeby společnosti jak v odborném , tak morálním a politickém ohledu. V tom se nedá nic slevit a podle toho je nutné také orientovat práci studentů, školy, organizací mládeže i organi. zací strany .

Soudružky a soudruzi, několika poznámkami jsem chtěl zdůraznit hlavní úkoly uvedené ve zprávě ústředního výboru, které máme při realizaci linie všestranného rozvoje socialistické společnosti. Jistotu naší práce, její perspektivu

posilují pevné soudružské vztahy a všestranná spolupráce se Sovět. ským svazem, se socialistickými zeměmi, s mezinárodním komunis. tickým hnutím . ✓ 220

Příčiníme se , aby výsledky naší práce znamenaly důstojný přínos

k velikosti prvního půlstoletí socialistické revoluce, ke slávě 50. výročí Velkého října .

Spolehlivou zárukou zdaru naší práce je důsledný postup daný hlavními směry rozvoje hospodářství a čtvrtou pětiletkou, aktivní účastí pracujících, zdokonalenou soustavou řízení, širokým uplatněním

vědeckotechnického pokroku a všestrannou obětavou a rozvážnou pra cí strany .

Soudruh JOSEF VESELY ,

západočeská krajská organizace KSC

V úvodu svého diskusního příspěvku charakterizoval soudruh J. Ve. selý vývoj JZD 1. máj Dechtín a dále mj . uvedl : V rostlinné výrobě

jsme nuceni pěstovat všechno, počínaje všemi druhy obilovin, technic kých plodin a zčásti i zeleninu . V současné době je to celkem 20 druhů plodin. Tato roztříštěná výroba má pochopitelně velký vliv na výši na kladů u jednotlivých výrobků, zvláště když je snaha získat pro výrobu a sklizeň všech druhů rostlinné výroby mechanizaci. Již dnes jen od

pisy u strojů a jejich údržba činí 587 000 korun . Roztříštěná výroba a vysoké náklady jsou hlavní překážkou, proč lidem v zemědělství ne můžeme vytvořit alespoň přibližné pracovní podmínky s přiměřenou odměnou jako v průmyslu. Nemůžeme-li nabídnout stejné podmínky , výsledek je ten , že nám vesnice stárnou, neplníme nábor mladých , na opak nám lidé z vesnic odcházejí. V naší stranické organizaci jsme toho názoru , že v zemědělství je

dosti rezerv. V našich podmínkách jsme s výrobou už na určité výši , můžeme proto jít jen cestou další specializace. Z obilovin se např. v na ších podmínkách lépe daří pšenici než žitu. Kdybychom pěstovali na

dosavadní ploše žita pšenici , sklizeň by se zvýšila o 7 vagónů obilovin při stejných nákladech . Dosavadní systém plánování to neumožňoval, i když na to my i společnost doplácíme. Plánování v nové soustavě ří zení by nás mělo nechat více přemýšlet o tom , co v podmínkách na šich závodů je výhodnější pěstovat. Mnoho však závisí také na zpraco

vání výhledů specializace celého klatovského okresu . Specializace rost.

linné výroby musí přesně navazovat na výhledovou specializaci živo čišné výroby. Naše zaměření živočišné výroby bude především na vý . robu mléka, plemenářskou práci v chovu skotu a výrobu hovězího masa . Do roku 1970 chceme docílit průměrné dojivosti od jedné dojnice tři

tisíce litrů, to znamená, že z 1 ha zemědělské půdy budeme prodávat státu více než jeden tisíc litrů mléka. Rovněž se bude zvyšovat i do dávka masa. Tato částečná specializace nám umožní prodat společnosti

více výrobků v hodnotě 800 000 korun než v roce 1965. Specializace nám umožní v živočišné výrobě zavést na všech pracovištích dvousměn 221

ný provoz a v rostlinné výrobě pravidelné zaměstnání. Specializace si však vynutí větší požadavky na schopnosti a kvalifikaci všech i ve doucích pracovníků JZD. Na všech pracovištích národního hospodářství se vyšší a kvalitní vý

roba projeví ve vyšší odměně za práci. U nás například, i když zvýšíme od roku 1965 do roku 1970 množství výrobků pro společnost v hodnotě přes 800 tisíc korun, zvýšíme fond osobní spotřeby proti roku 1965 jen o 300 tisíc korun. Průměrná odměna našeho člena JZD za měsíc činí 900 korun . Podle předpokladu do roku 1970 se zvýší na 1100 Kčs. S tím

nemůžeme být spokojeni a klademe si za cíl do roku 1970 vytvořit pod

mínky pro vyrovnání odměn s odměnami v průmyslu. Dále soudruh J. Veselý hovořil o obtížích a nemalých ztrátách v hos

podaření s náhradními díly a zdůraznil : Máme přece vyspělý průmysl, výpočetní techniku a všechny možnosti vyřešit již jednou problém ná

hradních dílů. Je nám divné, proč ministerstva , kterým toto přísluší řešit, stále váhají a proč to už tak dlouho trvá . My bychom náhradní díly, které máme pro jistotu ve vlastním skladu , okresním skladům

ihned předali, když se nám zaručí, že podle objednávek obratem ná hradní díly podle potřeby dostaneme, a vznikne-li škoda nedodáním náhradních dílů, že ji ponesou s námi.

Soudruh JÚLIUS LÖRINCZ, západoslovenská krajská organizace KSS Plně souhlasím s národnostní politikou naší strany. Začínám touto konvenční nebo, jak je to v módě říkat, »schematickou« větou a jak

nesouhlasit s národnostní politikou naší strany, když KSČ konsekvent ně uskutečňovala národnostní politiku vycházející z idejí proletářského internacionalismu. Ta pochopitelně nevylučuje národní svéráznosti, na

opak, v plné míře respektuje a podporuje jejich rozvoj, pokrokovou národní tradici.

Do specifických národnostních jevů patří především národní kultu ra, rozvoj národní kultury, vzdělání, školství. Toto pro nás, Madary v Československé socialistické republice, má podle naší socialistické ústavy bezprostředně zabezpečit Slovenská národní rada, slovenské

národní orgány , tedy státní orgány. Kdybychom neviděli, co se na tomto poli za posledních dvacet let udělalo, byli bychom slepí a zlo

myslní. Máme skoro 550 základních devítiletých ško) s 87 000 žáků, 22 středních všeobecně vzdělávacích škol, 5 středních odborných škol a 5 dalších středních odborných škol, 7 zemědělských technických

škol, Vysokou školu pedagogickou, tedy dohromady asi 920 škol s vy učovacím jazykem maďarským, asi se 100 000 žáků. Poměrně málo vy sokoškoláků madarské národnosti máme na vysokých školách. Vychází u nás asi 20 časopisů v maďarské řeči. V nemalém množství 222

se vydávají při slovenských nakladatelstvích maďarské knihy od na šich madarských autorů, překlady z češtiny a slovenštiny i ze světové

literatury, mnohokrát ve společném vydání s Maďarskou lidovou re publikou, odkud ve velkém nákladu dovážíme maďarské knihy. Máme

maďarské oblastní divadlo v Komárně, ovšem téměř bez přístřeší. Při slovenském výboru ČSM existuje Madarský soubor písní a tanců. V po sledních letech začal účinkovat Pěvecký sbor madarských učitelů, činnost vyvíjí kulturní spolek madarských pracujících Csemadok. Otevřenou otázkou je osvětová činnost státních orgánů mezi občany

maďarské národnosti. Svého času jsme v Csemadoku vypracovali návrh na řešení této otázky. Návrhem se zabývaly stranické orgány a byl po

stoupen Slovenské národní radě. V podstatě jde o to, že jsme navrhli, aby státní orgány, v prvé řadě jde o osvětový ústav, zabezpečovaly výchovnou činnost mezi občany maďarské národnosti. Žádali jsme, aby tam bylo vybudováno madarské oddělení. Obdobně by bylo třeba

takové oddělení vybudovat i na ministerstvu školství a kultury . Čeká nás úkol v praxi dořešit národnostní problémy , které máme vy .

jasněny v teorii a zakotveny v rozličných usneseních strany i státních orgánů. Je třeba upřímně říci, že přes usnesení OV KSČ nepřistoupily

státní orgány k rozpracování příslušného dokumentu ÚV KSČ o těchto otázkách komplexně, a proto se celá národnostní politika na jižním Slovensku soustřeďuje především na úsek školství a kultury . Bude tře

ba, aby vláda a zejména Slovenská národní rada, ve smyslu zásad ná rodnostní politiky strany přistoupily

ke komplexnímu zabezpečení

stranických usnesení a vydaly normy závazné pro všechny orgány , které na jižním Slovensku působí. Jedním z našich cílů je orientovat zájem maďarských pracujících

na československé problémy, aby s nimi žili a cítili. Řeknu to otevře. ně: aby neposlouchali jen budapešťský rozhlas a televizi, ale i naše , madarské vysílání. Aby nevzniklo nedorozumění – nebyl to žádný zá měr proti lidově demokratickému Maďarsku. Dařilo se nám to, ale nyní po nějakém nešťastném technickém zásahu madarské vysílání

na jižním Slovensku se nedá téměř vůbec poslouchat, některá místa vůbec nepokrývá .

Bylo by třeba také uvažovat o samostatném vydavatelství maďarské knihy, abychom i my, Maďaři v Československu, mohli bezprostředně zasahovat do vydavatelské činnosti.

V poslední době nemáme nejlepší zkušenosti s obsahem našich ma ďarských časopisů. Objevují se v nich divné tendence rehabilitovat re

akční spisovatele, ba i politiky . Proti takovým zpátečnickým nacionál ním a politickým projevům apod. musí bojovat především komunisté daného národa či národnosti , kteří musí na konkrétních projevech snah o národní výlučnost a tendencí k izolovanosti ukazovat škodlivost jed. noho i druhého.

Nejasnosti vznikají i po uveřejňování nevhodných článků, hodno tících minulost národů. Mnohokrát v nich dochází k zastírání sociál. 223

ních rozporů v dějinách a k idealizování minulostí jednotlivých náro dů na úkor druhých. Myslím , že je třeba si uvědomit, že je jen jedna

cesta správná: proti nacionalismu bojovat internacionalismem, a ne nacionalismem z druhé strany.

Soudruh BOHUMÍR LOMSKÝ XII. sjezd strany vytyčil i v oblasti upevňování obranyschopnosti vlas

ti dlouhodobou linii platnou pro budování ozbrojených sil . Při realizaci této linie mělo zásadní význam další prohloubení vedoucí úlohy strany , což se projevilo ve všech oblastech života ozbrojených sil maximálním

úsilím o důsledné splnění úkolů i úspěšným překonáváním subjekti vismu , formalismu a rutinérství v práci jejich příslušníků.

Těžiště pozornosti bylo v uplynulém období soustředěno na výstavbu vysoce bojeschopných a bojepohotových ozbrojených sil . Tato orientace vojenské politiky strany vyplývala ze skutečnosti, že armáda je jádrem obrany země a že je ji nutno neustále zkvalitňovat, aby byla na úrovni

požadavků soudobého vojenství, vždy připravena splnit se ctí úkoly, kte ré vyplývají ze zabezpečování obrany socialismu a z jejího poslání v ob ranném systému armád Varšavské smlouvy.

Nejvýraznějších úspěchů bylo dosaženo v technické kvalitativní pře stavbě armády. Důraz byl položen na výstavbu raketových vojsk, zvýše ní úderné síly manévrovosti , odolnosti tankových a motostřeleckých

vojsk, na zkvalitnění našeho letectva a zefektivnění systému protivzduš né obrany státu.

Nová, stále složitější bojová technika a zbraně si vynutily základní

změny v teorii a praxi vojenského umění, v operační a taktické přípra. vě štábů a vojsk, v obsahu výchovy, v metodice výcviku a zvýraznily nutnost všestranného upevňování vojenské kázně. Tyto požadavky našly

svůj význam v nových základních bojových a polních řádech, o jejichž dokonalé zvládnutí v praxi vojska úspěšně usilují. Kvalitativní změny , které probíhají v armádě, zákonitě zvyšují náro ky na všeobecné a odborné vzdělání, na politickou, technickou, peda gogickou a speciální přípravu vojáků z povolání. To staví do nového světla otázku kádrů. Úkol , aby důstojníci naší armád měli úplné stře

doškolské všeobecné a vojenské vzdělání, byl v podstatě vyřešen. Dnes již máme 21 % vysokoškolsky vzdělaných důstojníků, z nichž 31 % tvoří inženýři, 45 % důstojníků má večerní universitu marxismu-leni nismu a vyšší politické vzdělání. Náš důstojnický sbor, v němž je 75 % komunistů, dokazuje svou věrnost straně, socialistické vlasti a socia

listickému internacionalismu obětavým plněním vojenských povinností, aktivní účastí při budování socialismu a veřejnou politickou prací. Je ra. dostné konstatovat, že v uplynulém období se dále úspěšně upevňoval svazek armády a lidu, tento mohutný zdroj síly socialistické armády. Na dosažených výsledcích se velkou měrou zasloužila svou aktivitou 224 /

a iniciativou, obětavosti, uvědomělým postojem k plnění úkolů, mnohdy

i statečností naše mládež, která při pevném vedení a výchově je schop na úspěšně plnit náročné úkoly vojenské služby. Nepochybujeme o tom, že naše mládež dá i v budoucnu všechen svůj elán a zanícení ve prospěch šťastné budoucnosti naší socialistické vlas ti. V této souvislosti kladně oceňujeme práci Československého svazu mládeže při přípravě mládeže ke splnění nejčestnější občanské povin nosti i pomoc. Svazarmu při řešení úkolů, které před armádou stojí.

Shrneme-li výsledky naší práce v ozbrojených silách za uplynulé ob dobí, je možno konstatovat, že úspěšným vyřešením nebo rozpraco váním úkolů vytyčených XII. sjezdem strany byla armáda v hlavních

a rozhodujících otázkách připravena k plnění složitých úkolů, které před ní stojí, a jsou vytvořeny podmínky k jejímu dalšímu zkvalitňo. vání. Je to výsledek odpovědné a obětavé práce vojenských rad, veli

telů, politických pracovníků, stranických a mládežnických organizací 1 mas vojáků, kteří v družném úsilí v období klidnější i zhoršené mezi

národní situace často ve složitých podmínkách dali všechny své síly do služeb vlasti.

Hlavním nebezpečím pro mír a bezpečnost v Evropě, která zůstává trvale klíčovou oblastí, v níž se řeší otázka světového míru, je vedle agresivní politiky USA militaristická a revanšistická politika vlády

Německé spolkové republiky, která prosazuje revizi výsledků druhé světové války a platných hranic Evropy. Nemůže být jinak, než že revanšistickým a agresívním cílům této politiky se podřizuje a jim odpovídá útočná vojenská strategie. Přitom pro německé militaristy,

kteří rozpoutali již dvě světové války, bylo vždycky charakteristické nereálné ocenění strategických cílů a nedoceňování zákonů ozbroje ného zápasu. Tím nebezpečnější svými následky jsou tyto tendence

a velikášství dnes, kdy dobrodružnost západních imperialistů nezná mezí. Což můžeme nevidět, že se Německá spolková republika stále

výrazněji domáhá jaderných zbraní k uskutečnění svých cílů a že na válečné přípravy vydali v Bonnu za posledních 10 let skoro 200 mld marek, což je dvakrát více než Hitler, když před druhou světovou vál .

kou připravoval svá dobyvačná tažení téměř proti všem evropským stá tům .

Přivítali bychom, kdyby v Bonnu s chladnou hlavou zvažovali poměr sil v Evropě, aby došli k závěru , že řešení německé otázky silou,

stejně jako uskutečnění revanšistických požadavků je nereálné, aby pak skutečnými mírovými činy přispěli k plodné spolupráci mezi ná rody a k zajištění evropské bezpečnosti . My s nikým o našich odvě kých šumavských hranicích diskutovat nebudeme a jakýkoli pokus o jejich narušení bude vzápětí zmařen. Imperialisté se dosud nevzdali úmyslu zničit socialistické státy, a proto je nezbytné zachovávat bdělost, nedat se událostmi překvapit a jako nedílnou součást výstavby socialismu chápat péči o obranu. I když mohu doložit sjezdu, že linie stanovená XII. sjezdem byla 8 Sborník

225

v armádě vcelku úspěšně plněna, výroční schůze a konference komu nistů odhalily řadu rezerv i nedostatků , které máme při zvyšování bo

jové pohotovosti vojsk, zdokonalování jejich bojového mistrovství, or ganizovanosti života a kázně, v řízení a velení, jakož i v prohlubování účinnosti ideologické a stranické práce.

Morální síla lidu a vojsk vždycky v podstatě rozhodovala o vítězství v boji . To neztratilo nic na významu, ba naopak . A proto je naším úko len hledat cesty k tomu, aby politickovýchovná práce s vojáky, zvláš tě jejich výchova v komunistickém duchu, byla ještě účinnější. Proces zavádění nejmodernějších zbraní a techniky do armády bude pokračo. vat. V souladu s tím musíme zdokonalovat materiálně technické zabez

pečení. To nám vytvoří prostor pro účinnější zabezpečování osobního

volna vojáků a zkvalitňování bojové přípravy. Při této příležitosti chci vyjádřit vřelý dík našim dělníkům , technikům, inženýrům, vědcům , kteří dávají armádě zbraně a techniku vynikajících kvalit, a ubezpečit je, že jejich výrobky jsou v dobrých rukou a jsou ovládány straně a lidu oddanými vojáky.

Klíčovou otázkou v další etapě výstavby armády se musí stát úsilí o zkvalitnění řízení a velení a posílení role vědy při hledání tvůrčího řešení úkolů. To vyžaduje bojovat proti konzervatismu v myšlení lidí. Základní podmínkou dosažení dalších úspěchů při zvyšování bojeschop

nosti a bojové pohotovosti ozbrojených sil je přirozeně tak jako v celé naší společnosti další prohlubování vedoucí úlohy strany. Obrana země není a nemůže být jen resortní záležitostí. Je věcí vše

ho lidu. Je záležitostí nejen vojáků, ale všech stranických organizací a institucí, které společnými silami nejen musí, ale jedině společně mohou řešit otázky dalšího zvyšování obranné síly socialistického státu . Dnes nemůžeme právě tak jako ostatní bratrské socialistické státy řešit úspěšně otázky obrany jinak než v rámci obranného svazku států

Varšavské smlouvy, dokud není zabezpečena kolektivní bezpečnost v Evropě. Jsme rozhodnuti i v budoucnu vyvíjet iniciativu a maximálne

přispívat k dalšímu upevňování jednoty, prohlubování spolupráce s bra trskými armádami států Varšavské smlouvy , zejinéna s jejich hlavní oporou

se Sovětskou armádou

a ještě lépe využívat jejich zkuše.

ností. V nerozborné jednotě armád spojených ozbrojených sil je naše síla a hlavně jistota při řešení otázek obrany země.

Dovolte mi, abych vás ubezpečil, že příslušníci ozbrojených sil, jak ukázaly konference komunistů i svazáků v armádě, jsou pevně semknu

ti kolem ústředního výboru KSČ a pině podporují jeho politiku. Pod vedením strany půjdou naše ozbrojené síly vstříc novým úspěchům v práci pro rozkvět a pevnou obranu naší drahé vlasti, socialismu a mi . ru ve světě .

226

Soudruh JOZEF LENART

Ve svém diskusním příspěvku bych chtěl něco říci k některým otáz

kám řízení národního hospodářství. Období od XII . sjezdu strany charakterizuje kromě jiného úsilí zkva litnit v širokém procesu prohlubování socialistické demokracie ústřed ní řízení státu a hospodářství zvlášť. Ústřední výbor řešil tyto otázky a v souvislosti se zdokonalením soustavy řízení, s rozšiřováním samo statnosti a zodpovědnosti podniků a národních výborů položil hlavní důraz na jednotící funkci vlády při realizaci politiky strany, na per

spektivnost a koncepčnost v řídící práci ústředních státních a hospo dářských orgánů.

Ze zprávy ústředního výboru, přednesené soudruhem Novotným , je vidět, že poznání nevyhnutelnosti zdokonalit řízení socialistické eko nomiky respektováním a širokým uplatňováním hodnotových kategorii

a vztahů se nezrodilo z vymyšlených představ či horoucích přání, ale vyplynulo ze všestranných analýz a teoretického zevšeobecňování

konkrétních poznatků a zkušeností z hospodářského, ale i společen ského vývoje vůbec.

Je to požadavek, který logicky vyplývá ze současného stavu naší společnosti a jejich nejbližších cílů.

Ruku v ruce s tím, že operativní rozhodování, hledání optimálních řešení svěřujeme těm článkům řízení, které jsou a budou hmotně i po

liticky zainteresovány a zodpovědny a mohou s bezprostřední konkrét nější znalostí věci , a tedy i s patřičným efektem rozhodovat, vznikají potřeby nově sladovat a řídit základní proporce z hlediska zájmů celé společnosti .

Tento nový úkol centra se ne všude správně chápe. Na jedné straně

se setkáváme se strnulými názory a praktikami, které v zajetí starých pohledů na práci ústředí vidí v rozšiřování pravomoci podniků a i uplatňování tržního mechanismu oslabení ústředního řízení, a tím i

nebezpečí živelnosti a stagnace. Na druhé straně jsou zase názory, které poslání centra v podmínkách uplatňování zbožně peněžních vztahů ne

doceňují a považují ústřední řízení, plánování národního hospodářství víceméně za zbytečné. Obě tyto na první pohled celkem protichůdné tendence mají však

jedno společné – jde o nepochopení úzké souvislosti plánu a trhu v so cialistické soustavě řízení, jejich rozdílnosti a osobitosti na jedné stra ně a totožnosti a jednoty na straně druhé. Lidem s ustrnulými představami o formách řízení a plánování z po čátečního období socialistického budování nejde do hlavy , jak je mož no skloubit trh s plánem. Je skutečností, že v kapitalistických zemích se s takovýmto sklou bením nesetkáváme. I když ve Francii , Japonsku , v Anglii, ale i v USA

a dalších státech, kde buržoazní ideologové ještě poměrně nedávno 227

zesměšňovali a zlehčovali plánování v Sovětském svazu, vyvolává proti kladný , ve své podstatě krizový a nerovnoměrný rozvoj výrobních sil pokusy uplatňovat národohospodářské plánování. Kapitalistické mono poly sice detailně plánují uvnitř závodu, v rámci firmy , ale ve státním

měřítku se sestavují jen prognózy a návrhy , případně se uskutečňují dílčí koordinace. Hlavní překážkou národohospodářského plánování, a

tudíž spojení přednosti plánu a trhu, je kapitalistické vlastnictví výrob ních prostředků. U nás socialistické vlastnictví výrobních prostředků, stupeň vyspě losti naší společnosti a další faktory umožňují nejen rozvíjet zbožně peněžní formy bez vykořistovatelského charakteru, ale uplatňovat také

všechny přednosti plánování nejen v podniku, ale v celém hospodář ství. Přirozeně, že nejde o napodobení trhu z období raného kapitalis mu, a nepůjde ani o překonávané a primitivní formy přidělového plá nování. Jde o socialistické, na vysoké koncentraci a sladěné kooperaci

rozvíjené zbožně peněžní vztahy a o vědecky podložené a exaktními metodami vyzbrojené plánování. Trh se tedy nebude jaksi vymykat plánování a plánování nebude vylučovat trh, ale bude ho poznávat, res pektovat a jeho formy pružně využívat. Trh může být v rámci plánované socialistické ekonomiky ne z nouze trpěnou součástí, naopak může a musí být jednou z hlavních forem jejího dynamického rozvoje. Bude rychleji, účinněji burcovat vnitřní síly a zdroje socialistické společnosti vcelku a jejího lidského, tvořivého potenciálu zvlášť. Tak jako je sou

těž vlastní socialismu , tak je trh jednou z forem jejího projevu. A jako je dobrovolná spolupráce a kooperace, založená na poznání účelné nut nosti , rovněž vlastní socialismu, tak i plánovitost je jednou z hlavních

forem této spolupráce. Proto když přistupujeme k důslednějšímu vy.

užívání hodnotových vztahů, když vytváříme podmínky pro rozvoj ini ciativy na nižších stupních řízení podářské

· jak v oblasti politické, tak i hos

neznamená to , že otvíráme cestu živelnosti . Zdokonalené

řízení chceme opírat o aktivní uplatňování socialistických forem trhu, aniž tím snížíme úlohu plánu .

Vedle společenských důvodů pro národohospodářské plánování je ústřední řízení účelné i proto , aby podniky mohly racionálně a renta bilně působit nejen v podnikovém , ale i ve státním a mezinárodním měřítku. Nejde a nepůjde tedy o vrchnostensko -institucionální důvody

pro ústřední řízení. Přitom základní význam má poznání, že v zájmu efektivního rozvoje hospodářství musí státní plán svými proporcemi vytvořit místo napětí a distribuce

prostor pro aktivní působení so

cialistického trhu .

Půjde přitom o to, aby tyto plány využívaly ekonomické nástroje, aby z vnitřních i vnějších příčin stále vznikající disproporčnost nepřerostla

v brzdu rozvoje. Půjde o to, aby její řešení bylo jak předmětem hmot né zainteresovanosti , tak i plánovitého sladování proporcionality hlavních podmínek optimálního uspokojování společnosti . Takovéto

sladování plánovacích a ekonomických nástrojů zvyšuje náročnost 228

na práci ústředí, práci vlády a vyžaduje podstatně změnit obsah a do

savadní formy řízení a vžité metody práce. Z těchto hledisek řešil ústřední výbor strany v listopadu loňského roku otázky postavení a úlohy orgánů centrálního řízení. Šlo o to, vy tvořit předpoklady pro jejich aktivní úlohu v procesu uplatňování prin cipů nové soustavy řízení za současného řešení věcných problémů roz voje ekonomiky. Vyžadovalo to uzpůsobit síly tak, aby orgány centrál ního řízení byly schopny správně určovat základní směry rozvoje hos

podářství a ekonomické nástroje pro jejich dosažení, aby si osvojily i práci s těmito nástroji a se znalostí je využívaly. Se zřetelem na tyto úkoly jsme přebudovali především státní komise.

Jejich činnost jsme výrazně zaměřili na přípravu dlouhodobé koncepce národohospodářského rozvoje, na čtvrtý pětiletý plán a na urychlené zavedení nové soustavy. Přímým členstvím ministrů v těchto komisích se zajišťuje aktivní podíl členů vlády na řešení zásadních otázek roz voje celého národního hospodářství a nejen vlastního resortu. Věcný

obsah těchto úprav respektuje zásadu nedublovat činnost, omezovat obezličku, resortismus a racionální dělbou a koordinací řídicí práce

dosáhnout, aby každý orgán vlády představoval účelně uzavřený okruh pravomoci a zodpovědnosti. V orgánech vlády se prostřednictvím vě deckých pracovníků zúčastňuje na práci Akademie, vysoké školy a po

dílejí se na ní rovněž i zkušení hospodářští pracovníci. Práce státních komisí se už rozběhla a dává nadějné výsledky zvláště v přípravě rych lého uplatňování zdokonalené soustavy řízení.

Jsme si plně vědomí, že podniky už při sestavování plánu na příští rok a v pracích na čtvrté pětiletce musí mít v základních rysech jistotu, v jakém rámci a v jakých ekonomických podmínkách budou rozvíjet

hospodářskou činnost. Připravili jsme proto na léta 1967-1970 podmín ky hospodaření podniků podle nové soustavy. Počítáme, že ještě v tom to měsíci je projednáme s generálními řediteli a potom definitivně schválíme .

Ve směru požadavků vytyčených ve zprávě ústředního výboru sou. časně pracujeme na dotvoření centrálních orgánů, přičemž zvláštní důraz klademe na správnou dělbu práce mezi ministerstvy a podniky.

Vycházíme z toho, že podniková sféra končí na generálních ředitel stvích. Úkolem ministerstev je vypracovávat především výhledy odvět. ví, slaďovat mezioborové vztahy a proporce, určovat ekonomická, plá novací i smluvní pravidla, která konkretizují všeobecně platné pod

mínky pro činnost hospodářských organizací. Výstavbou odvětvového řízení sledujeme tedy především , aby povin

nosti jednotlivých stupňů řídící soustavy odpovídaly takovému okruhu otázek , v nichž příslušný stupeň má a může mít nejúplnější komplexní znalosti. Nemělo by smyslu hovořit o hospodářském podnikání našich

výrobních a obchodních organizací, jestliže by se do operativních zá ležitostí míchala ministerstva. Bylo by to narušení pravomoci a samo

statnosti podniků a s tím musíme skoncovat. 229

Dovolte mi nyní několik poznámek ke zvědečtování organizace prá ce vůbec.

Skutečnost, že zdůrazňujeme vědeckost v plánování, vědecký přístup k poznání a využívání ekonomických nástrojů, zdaleka neznamená, že

tím snad vyčerpáváme obsah postulátu o nevyhnutelnosti zvědečtění naší řídící činnosti. Naopak –- i celý komplex tzv. operativního řízení je třeba podrobovat neustálé konfrontaci s moderními poznatky a po krokovými zkušenostmi z vědecké organizace práce a všestranné racio

nalizace. To platí jak pro činnost v ústředí, tak i na jednotlivých stup ních, pro podnikání celostátní, ale i pro nejdrobnější, nejvšednější. Socialistická soustava je pro to

řekl bych

přímo stvořena . Má

pro to i své tradice. Vždyť vznik a celá další činnost komunistických

stran se opírá o vědeckou organizaci a řízení politického hnutí, které se zrodilo z kritiky živelnosti, nahodilosti a příštipkaření v politické práci. II po vítězství revoluce je budování socialistického státu a hospo dářství založeno na vědeckých základech probojovávaných Leninem. Z toho jsme mnoho čerpali, ale vývoj nestojí a nečeká na nás. Věda

o organizaci a řízení společnosti se musí neustále a s náležitým před stihem rozvíjet na základě nových poznatků a metod, obohacovat vším

progresívním, co se ve světě objevuje. Stále je pro nás poučné stano visko, které vyjádřil Lenin v charakteristice Taylorovy soustavy, o kte ré řekl, že v sobě spojuje stejně jako všechny vymoženosti kapitalismu

rafinovanou bestialitu buržoazního vykořisťování s řadou velmi cenných vědeckých vymožeností. Lenin doporučoval , aby sovětská republika pře bírala všechno cenné z vědeckých a technických vymožeností. Mluvil dokonce o tom, že uskutečnění socialismu bude záviset na tom , jak úspěšně se bude spojovat sovětská moc a sovětská organizace správy s nejnovějšími vymoženostmi v této oblasti.

Myslím, že máme všechny důvody o těchto otázkách vážně uvažovat a velmi ostře nastolit nutnost zabývat se organizací práce na širokém základě a systematicky . Jestliže ji konfrontujeme s technickým pokrokem, vidíme její výraz

né zaostávání, důsledkem čehož je nevyužívání základních fondů, plýt vání prostředky i pracovními silami.

Pro konkrétní příklady nemusíme chodit daleko. Podívejme se třeba jen na takové stavby, jako jsou elektrárny Ledvice a Vojany nebo dusí kárna v Šale. Nemusím zdůrazňovat, jaký význam pro rozvoj naší eko

nomiky má jejich včasné uvádění do provozu. A čeho jsme tu svědky? Vidíme, že tyto stavby trpí celou řadou neduhů, typických pro naši investiční výstavbu jako je nedostatek plánovitosti, pasivita ekono

mických nástrojů, nízká organizovanost a špatná sladěnost dodavatelů a subdodavatelů v čase i v kvalitě. Výsledkem potom samozřejmě ne může být nic optimálního, jedině průměrnost a ztráty pro národní hospodářství, jakých jsme svědky při jiných akcích . A protože rady

ani porady nepomáhají, rozhodla vláda, že dodavatelé budou platit od vody ze základních fondů v termínech nedokončených. Jestliže se po 230

měry nezmění, jistě to sáhne poměrně hluboko do kapes dodavatelů.

Už je a ještě bude větší křik, ale jiné cesty není. A že k tomu nemusí vždy docházet, ukazuje příklad výstavby široko rozchodné tratě. I tady jsme se zpočátku střetli se vžitými názory mno ha odborníků, s nedůvěrou, zda tak rozsáhlou a náročnou stavbu možno

postavit v tak krátkém čase a za poměrně nízké náklady. Dilo se však přece jen podařilo a má v mnoha směrech průkopnický význam. Díky tomu, že moderní technice na této stavbě odpovídala i moderní organi zace práce, vysoká směnnost a využití strojů, byla ukončena za 25 mě. síců, to znamená v termínu a bez zvýšení nákladů. To je důkazem, že máme v investiční výstavbě reálné předpoklady dosáhnout podstatného zvýšeni efektivnosti, a to jak z hlediska zkrácení termínů, tak i sníže ním celkových nákladů. Racionalizace a modernizace výstavby ovšem vyžadují také racionalizaci a modernizaci myšlení.

To však platí nejen o investiční výstavbě. Nedávno tu například byla skupina zahraničních expertů z oboru výpočtové techniky, která navští vila několik strojírenských závodů. Kladně hodnotili vysokou kvalifi

kaci našich pracovníků i vysokou úroveň výrobků, ale divili se nízké úrovni organizace a řízení navštívených závodů. Úsili o zvědečtění řídící práce musíme věnovat soustředěnou pozor. nost na všech úsecích a vytvářet pro to i organizační předpoklady.

Při vládě toto úsilí nyní koordinuje Státní komise pro řízení a or ganizaci. Pro vědecký výzkum v této oblasti, pro kvalifikovanou pora .

denskou činnost a pro výchovu kádrů jsme zřídili Institut řízení a Ústav státní správy: Resortní ústavy pro otázky organizace více přiblížíme

potřebám praxe , aby na chozrasčotním principu vypracovávaly a nabí zely závodům projekty nejvhodnější organizace .

Státní komise pro řízení a organizaci připravila program racionali zace řízení a správy pro nejbližší léta .

Počítáme s tím, že v širokém měřítku uskutečníme zvláště mechani zaci, případně automatizaci hromadných a opakovatelných prací. Na příklad v zahraničním obchodě půjde o výpočty hospodářských výsled ků, evidenci inkasa a plateb, což zrychlí a zjednoduší tyto práce . Zme chanizování fakturace náhradních součástek v Motokovu kromě úspor na administrativních pracích odstraňuje mnohé nepříjemností spojené s pozdním vyřizováním objednávek a snižuje náklady na penále. Ve

vnitřním obchodě zase připravujeme takový systém zpracování údajů, aby se zjednodušily obchodní vztahy, zkoordinovaly skladové zásoby ve výrobě i v obchodě a v souhrnu aby se tak účelovým a pohotovým zá : sobováním obchodů zlepšily služby zákazníkům.

V souvislosti s racionalizačními opatřeními je třeba vidět 1 úlohu práva, právních předpisů jako důležitého nástroje řízení . V minulosti centrální orgány ve snaze detailně řídit podřízené organizace vydávaly

spousty právních předpisů. Snažily se jimi upravit nejen to, co právní pravu vyžaduje, ale dát podrobný návod k činnosti i otázkách , které isou předmětem odborné kvalifikace lidí nebo jsou dány technologic 231

kým, či jinými odbornými postupy. Záplava těchto předpisů zkreslila funkci práva, znehodnotila jeho význam a způsobila nepřehlednost o tom, co vlastně platí. Zjistili jsme, že jen pro úsek hospodářských

vztahů platilo donedávna více než 850 předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů a v bývalém Úředním listu a více než 4300 předpisů, uveřejně ných v resortních věstnících. Ve vládě jsme se proto rozhodli důsledně odstraňovat všechno , co v této oblasti zbytečně svazuje ruce pracovníkům podniků a národních výborů. K zavedení nové soustavy jsme vydali celkem 15 právních před pisů a současně jsme 165 dosavadních zrušili, resp. navrhli Národnímu shromáždění ke zrušení. K 1. říjnu tohoto roku se zruší i podstatná část

z oněch 4300 resortních předpisů, které nebudou v přímém souladu s no vou soustavou .

To znamená, že podniky, národní výbory, ústavy nebudou mít směr nice na všechno. Budou se muset orientovat samostatně a dělat to při

tom s vědomím opravdových socialistických hospodářů. Jsme předsvěd čeni, že snížení počtu a zkvalitnění obsahu právních předpisů zvýší právní a smluvní disciplínu a přispěje ke snižování zbytečné administra tivy a byrokratismu.

V této souvislosti je nutné podtrhnout význam disciplíny, pořádku a pracovní morálky, které jsou u nás na nízké úrovni. S novou soustavou, . s působením ekonomických nástrojů, spojujeme oprávněně naděje, že nám pomohou ve výchově lidí k dodržování a ke ctění takových zá

kladních pravidel organizované společnosti, jako je právě dobrovolné podřizování se jejím společným zájmům . Nejsme však idealisté, nebudeme se spoléhat jen na automatismus soustavy. Vláda od státního hospodářského aparátu vyžaduje a bude

vyžadovat nekompromisní postup proti narušovatelům disciplíny, proti šlendriánství. Víme, že to bude často složité, nepříjemné, ale za špat nou práci není možné platit a s lajdáctvím je třeba ukončit mírové soužití.

Dovolte mi dále dotknout se ještě některých problémů využívání a rozvíjení materiálních zájmů pracujících na společenské užitečnosti a efektivnosti výroby. Naše dosavadní praxe při výstavbě socialismu, dobré i špatné zkuše

nosti nás více než názorně přesvědčují o principiálním významu sou stavy odměňování. Uvědomujíce si společenskou roli odměňování i po

třebu co nejdříve překonat nedostatky v této oblasti, ústřední výbor strany spolu s vládou, spolu s pracovníky vědy a praxe zpracovali a postupně už uskutečňujeme soustavu opatření na účinnější využívání socialistické zásady odměny za výsledky práce podniků, kolektivů i jednotlivců.

Zvláště se to týká přestavby velkoobchodních cen, které musejí dů

sledněji vyjadřovat vynaloženou práci jak z hlediska společenského zájmu o výsledky, tak i zahraničních cen, aby cena působila jako ob jektivní nástroj hmotného zájmu podniků. 232

Protože mnohé ceny jsou v konfliktu s dynamickými ekonomickými faktory a plní více méně pasívní evidenční funkci, připravujeme pře stavbu velkoobchodních cen tak, aby od příštího roku vstoupily v plat nost.

Mnozí hospodářští pracovníci, kteří se mylně těší, že budou moci ce nou krýt všeobecnou i konkrétní zaostalost a primitivně se pokoušet o'cenové či přirážkové fixlování, budou ovšem muset vystřízlivět. Cen

trální orgány nejenže se nespolehnou jen na kontrolu odběratele, ale samy zdokonalují systém cenové kontroly. A nejen to, budeme na ne kvalitní, technicky či módně zastaralé výrobky, zvlášť z hromadné pro dukce, stanovovat srážky z cen, dokud nebude zjednána náprava. Jed

nomu velkému novému závodu, který z obchodních důvodů neuvádím jmenovitě, jsme nedávno dali ultimátum: jestliže do určité doby neod straní konkrétní technické vady výrobků, snížíme velkoobchodní cenu o 5 % , což může výrazně postihnout fond odměňování. Současně sjednocujeme ekonomické vztahy podniků ke státnímu roz

počtu. V zájmu lepšího a účelného hospodaření se základními fondy a racionálního investování si budou podniky i výrobní investice krýt z vlastních zdrojů při využívání úvěru. Doufáme, že to výrazně zchladí »investiční vášeň« stavebního charakteru v průmyslu.

Základem pro odměňování podnikových kolektivů i jednotlivců se tak stává ocenění jejich skutečných výsledků a přínosu přes tržby a

příjmy za výrobky a služby. Příjmy podniků musejí být jediným zdro jem mezd, výplat a prémií. Domníváme se, že je to spravedlivá socia .

listická zásada, účinná cesta, abychom překonávali a překonali rovnos tářství, nivelizaci, aby nikdo nedostával odměnu podle času stráve ného v zaměstnání bez ohledu na výsledky a vlastní přičinění. Těmto záměrům musíme co nejdříve přizpůsobit také mzdové sy: >

stémy.

Vypracovali jsme koncepci k zesílení růstu pohyblivé složky mezd a výdělků, především prémií a podílů na 'hospodářských výsledcích vnitra

podnikových útvarů i podniků, protože právě tyto složky umožní pruž něji a spravedlivěji diferencovat odměnu podle faktické zásluhy. Ve většině případů je třeba podil zvýšit na úkor růstu pevných a nepohybli vých základních částí mezd a platů. Zvláště váha podílu na hospodář ských výsledcích se musí ve mzdě zvyšovat. Předpokládáme například,

že v dobře hospodařících podnicích by tato složka mohla v průměru do roku 1970 tvořit 8–10 procent mzdy při přiměřeném absolutním a relativním poklesu pevných složek.

U hospodářských pracovníků musí být přirozeně podle stupně jejich společenské a hmotné zodpovědnosti větší část odměny svázána s tím , jak hospodaří cech, závod, podnik , který řídí, a v přiměřeném hospo dářském cyklu. Tvořivým způsobem a účinněji než dosud musíme také

odměňovat práci konstruktérů, vývojových pracovníků, projektantů a

vynálezců. Ne odpracované hodiny, ale efekt, technické a ekonomické parametry konkrétního zařízení mají být základem a kritériem pro je 233

jich odměny. Řekl bych , že nyní je přímo životní, existenční otázkou našich podniků, aby bez průtahů hledaly cesty, jak maximálně podnítit a svázat zájmy, těchto tvůrčích pracovníků se zvyšováním technické úrovně, kvality a rentability výroby. Marxisticko - leninské učení dává jednoznačnou odpověd, podle jakých zásad budovat soustavu odměňování. Vědecký socialismus, přihlížeje k podmínkám a stupní rozvoje socialistické společnosti, vytyčuje pro odměňování zásadu : »Každý podle svých schopností a každému podle

práce«. V socialismu přirozeně velkou a působivou roli hrají i mravní podněty, protože jde o společnost osvobozenou od vykořisťování, přitom však materiální zainteresovanosti

-

tomuto základnímu vztahu jedno

ty zájmů jednotlivců a společnosti

přikládá prvořadý význam. I pro nás jsou a musí být závazným programem Leninova slova, Le ainova Idea o tom, že »ne bezprostředně na základě nadšení, ale po. mocí nadšení zrozeného z velké revoluce, na základě osobního zájmu, ve aa základě osobní zainteresovanosti, na základě chozrasčotu« dou cesty miliónů lidí ke komunismu.

V naší společnosti jsme dosáhli určitých pozitivních výsledků v uplat ňování a rozvíjení tohoto principu. Jsme však svědky i mnoha nedůsled

ností v této oblasti, které vážně oslabují náš postup. Připomeňme jen například nízké využívání úkolové, akordní mzdy mimo jiné i ve sta vebnictví, kde využití této formy je zvláště naléhavé. Podobně v minu losti i v hutích jsme nedocenili úlohu pohyblivých složek mzdy, což

mělo nepříznivý vliv na kvalitu a hospodárnost produkce. Při experi mentálním ověřování zásad zdokonalené soustavy řízení v hutních pod nicích se ukázalo nevyhnutelné zrušit strnulou mzdovou praxi, připo mínající téměř definitivu, a získané prostředky využít na posílení hmot né zainteresovanosti na kvalitě a rentabilitě. V ocelárně NHKG v Kundi

cích i ve VŽKG nastoupili už v roce 1964 tuto správnou cestu a pohyb livá složka mzdy se téměř zdvojnásobila na úkor fixní a dosáhli i lep ších hospodářských výsledků. Zkušenosti z celé fronty experimentujících podniků dokládají, že mu síme v odměňování velmi nekompromisně respektovat objektivně půso bící zákonitosti socialismu. To znamená odměňovat každého pod

niky, kolektivy nebo jednotlivce - jen podle zásluhy, podle konkrét ních výsledků, podle odevzdané práce a díla.

jsme přesvědčeni, že to je jediná správná , jedině zdůvodněná, nevy hnutelná socialistická cesta, protože odpovídá vědeckému socialismu, vyjadřuje životní zájmy společnosti, všech pracujících a je i v souladu s našimi vlastními zkušenostmi.

Neděláme u nás tedy žádný odklon od socialismu ani se nezříkáme socialistických zásad, jestliže zásadu spravedlivé odměny za práci vy zdvihujeme a uplatňujeme. Naopak, za socialismu cizí musíme považo vat rovnostářství, nivelizaci ve mzdách, odtržené od pracovních zásluh a konkrétních výsledků. Nerovnost v zásluhách a nárok na rovnost v od

měnách jsou produktem maloměšťácké závisti. Plodí lhostejnost, ne. 234

jak víme ze zkuše úctu k dílu a schopnostem člověka a nakonec jsou příčinou stagnace a konzervatismu. ností -

V protikladu s kapitalismem staví až socialistické zřízení poprvé v dě jinách životní úroveň lidu do přímé závislosti na rozvoji materiální vý . roby a produktivity práce. Ne podle kapitálu, ale » za stejné množství taková jak obrazně řekl Lenin práce , stejné množství výrobků« je podstata socialismu, která vyjadřuje rozdíl mezi oběma systémy. Ať nás proto páni buržoazni propagandisté nepodezírají, že správným vy užíváním materiální zainteresovanosti a odměny za práci podle zá sluhy napodobujeme a přebíráme kapitalistické zásady a metody. Od

měna za práci podle zásluhy – to je mateřské znaménko, přednost

a ctnost socialismu. Nikde v kapitalistickém systému, založeném na vykořisťování člověka člověkem, neplatí a nemůže platit tato zásada. Je plodem socialismu. A my tuto možnost musíme využívat tak, aby se stala jedním z rozhodujících nástrojů rozvoje tvořivých sil společnosti. Chtěl bych připomenout, že v nově uzpůsobeném systému materiální zainteresovanosti mimořádně vzrostla role vnitropodnikového řízení. Potřebujeme a musíme dosáhnout, aby chozrasčot jako socialistický princip hospodaření měl i v této oblasti aktivní, působivé formy a dyna mický mechanismus odpovídající nové soustavě. To , co dosud máme ve většině našich podniků, je neduživý, bezkrevný systém, který pasi vitou formy dusí živý obsah chozrascotu. Jde nám o to, aby vnitropodnikové řízení, rozvíjené na principu choz rastotu a racionální organizace , stále více sehrávalo ve vnitřním orga nismu

řekl bych

funkci účinného transformátoru těch plánova

cích a zbožně peněžních vztahů, v nichž bude podnik jako celek pů

sobit. To znamená, že cena, za kterou podnik prodává výrobky, poža 9

davky a tlak trhu, nároky na kvalitu – to všechno, přeměněno »na

drobné« , musí proniknout a v adekvátní podobě působit i ve vztazích vnitropodnikových útvarů a kolektivů.

Dobré zkušenosti v takovémto organizování vnitropodnikového řízení mají soudruzi v některých obuvnických, textilních i některých strojí renských a chemických závodech. Stručně a zjednodušeně řečeno , jde

o to , že celou činnost podniku a závodů rozčlenili do samostatně hos podařících středisek, která jsou vůči sobě odběrateli a dodavateli , za

vnitropodnikové ceny nakupují suroviny a materiál a za ně rovněž pro dávají svoji produkci. Každý výdaj má tedy v podnicích svého adre sáta, ztrácí se anonymita, obezlička a každý vnitropodnikový útvar je

plně zainteresován na maximálním příspěvku k tvorbě hrubého důchodu a zisku, na čemž závisí odměna kolektivu i jednotlivců . Myslím, že takovouto cestu musíme nastoupit ne ovšem šablono vitě, ale tvořivě

-

ve všech našich podnicích. Ta velmi účelně a orga

nicky váže, kloubí zájmy jednotlivců, kolektivů a společnosti . Zvyšuje hmotnou odpovědnost za práci. Vyvolává tlak a kritičnost, aby se ne pokračovalo ve špatné práci, na zmetcích, aby se odchylky od normy včas zjistily 1 hmotně postihovaly a nepoškozoval se spotřebitel, aby 235

se naplňovalo ne špatné staronové pravidlo »Náš zákazník, náš pán«. A je to také cesta ke spravedlivé odměně, která musí záviset na osob

ním vkladu, na výsledcích cechu, dílny , oddělení v přímé návaznosti na práci celého podniku.

Přirozeně, účinně působící vnitropodnikové řízení souvisí i s tako vými prozaickými věcmi , jako je vysoce kvalifikované účetnictví, ský ta živý obraz o výsledcích jako podklad pro měření zásluh . Budeme

muset zvelebovat i takovou disciplínu, jako je rozpočtovnictví, které do hodnotové podoby promítá plán, a jestliže se opírá o exaktní kalku

lace a normy, je působivým nástrojem rentabilní výroby. Je mi snad možno zazlívat, že tu uvádím takové nudné a nezáživné

věci, jak se u nás ještě často na účtování a rozpočtování hledí. Život, potřeby ekonomiky však velmi tvrdě a neústupně žádají, abychom ná

ležitě docenili a kvalifikovaně, vskutku mistrovsky zvládli i tyto disci plíny , protože od exaktní evidence, od kontroly míry vynakládané prá ce začíná pořádek . Na tom závisí spravedlivé odměňování, disciplina a to je předpoklad, aby se po zásluze ocenilo dilo a práce člověka. Bez toho se vpřed nepohneme. Proto, držíce se Leninovy rady, nesmíme se vyhýbat obchodní kalku

laci. Jedině na základě obchodní kalkulace – zdůrazňoval Lenin

je

možno budovat hospodářství.

S pozitivním ohlasem se setkaly zásady reformy účetnictví, vypra cované v duchu zdokonalené soustavy širokým aktivem teoretiků i prak

tiků kolem Ústřední komise lidové kontroly a statistiky . V této načaté mravenčí , ale náramně užitečné činnosti bude třeba pokračovat ... Musíme tedy velmi trpělivě, houževnatě využívajíce dobrých do mácích i vhodných zahraničních poznatků - podstatně přebudovat ce -

lou vnitropodnikovou ekonomiku a její organizaci na úroveň principů nové soustavy . Je to velmi vděčné pole pro iniciativu hospodářských

pracovníků i pro stranické a odborové organizace . Musíme jednat s vě domím, že právě v této oblasti kladerne cihly , pilíře moderního, racio nálního, vyspělého socialistického řízení národního hospodářství. Na závěr svého diskusního příspěvku bych chtěl ještě podtrhnout, že pracujeme-li dnes na nové soustavě řízení a na tom , aby se co nej rychleji dosáhlo i jejich pozitivních účinků, nijak nesnižujeme to velké dilo, které tu bylo dosud vykonáno. Dosavadní soustava řízení sehrála ve své době své poslání, přispěla

k industrializaci republiky a Slovenska zvlášť. Vždyť objem průmyslové výroby v Československu v přepočtu na obyvatele je dnes asi 4,2krát vyšší, než je průměr v celém světě, zatímco za kapitalistické soustavy byl jen 2,4krát vyšší . Když vezmeme v úvahu, že za posledních dvacet let průmysl v mnoha částech světa nestagnuje naopak jsme svědky tím plastičtěji na tomto faktų vidíme, jak socialismus

konjunktury

posunul naši vlast na žebříčku hospodářské olympiády dále od prů měru a výše mezi hospodářsky vyspělé země. 236

Tyto výsledky nás zavazují, abychom dnes novými, účinnějšími for mami a prostředky , odpovídajícími současné úrovni vývoje naší spo lečnosti , pokračovali v tomto dlle a dovedli naši vlast k bohatému roz květu, ve prospěch všeho našeho lidu.

Soudruh FRANTIŠEK TESAŘ, severočeská krajská organizace KSC

Ve svém diskusním příspěvku soudruh F. Tesař úvodem mj . zdůraz. nil , že se chce zabývat zejména otázkami stranického řízení a stra

nické práce na úrovni severočeského krajského výboru strany, a uvedl : Za nejzávažnější podnět k hlubokému zamyšlení nad dosavad . ním obsahem a formami stranické práce a stranického řízení považu : jeme lednové plenární zasedání ústředního výboru z roku 1965. Jeho obsah a dlouhodobá platnost jeho závěrů je dnes už nesporná. Vy jadřují to i navrhované změny ve stanovách. Hluboký a zásadní rozbor přežilých forem a metod naší práce umožnil ústřednímu výboru ne

obyčejně progresívně vytyčit nové myšlenky a dal nám v nižších stra nických orgánech nesmírně bohaté možností k rozvíjení vlastního

myšlení a iniciativy. Od lednového pléna ústředního výboru uplynulo jeden a půl roku. To není dlouhá doba , zvláště když uvážíme, že od správného pochopení závěrů tohoto pléna k uskutečňování jeho myš

lenek nevede přímá cesta, ale složitý proces ovlivňování názorů a vžitých forem práce tisíců funkcionářů a členů strany, Sám jsem si představoval, že uskutečňování těchto přeměn bude ještě složitější a bude trvat déle, než je tomu ve skutečnosti. To, že

se nám postupně daří měnit praxí , svědčí o tom , že otázky dozrály a že ústřední výbor zvolil pravou dobu pro jejich řešení. Přitom jsme si vědomi, že tento proces zdaleka není ukončen . Probíhá dále a úměr.

ně tomu, jak pro jeho uplatnění zejména my ve vyšších stranických

orgánech vytváříme podmínky . Za nejzákladnější považuji, že byl ve srovnání s minulým obdobím nově vymezen obsah stranické práce a stranického řízení, že došlo k velmi hlubokému předělu v pojetí vedoucí úlohy strany a že politická, přesvědčovací a výchovná práce strany se znovu dostává na přední místo . To samozřejmě není snadné. Jde tu v podstatě o přesnější vymezení

působnosti stranických orgánů a organizací na jedné straně , a všech

ostatních orgánů a organizací na straně druhé. Aby každý dělal , co mu přísluší, aby nedocházelo ke směšování a ztotožňování stranic : kého , státního a hospodářského vedení. Takové směšování, jak jsme se nejednou přesvědčili, nutně vede k oslabování osobní odpověd nosti a konec konců k snižování a porušování vedoucí úlohy strany Rozlišovat, co je úkolem strany a co je úkolem jiných orgánů, je složité ; k rozlišování musí docházet v každém konkrétním případě 237

znovu . Neexistuje totiž společný, pro všechny případy platný způsob,

který bychom mohli použít. Stále však dochází k tomu, že se prosazuje už vžitý starý způsob, kdy stranické orgány rozhodovaly téměř o všem

a o všech detailech, způsob, který vedl k oslabení vlastní iniciativy a odpovědnosti hospodářských a státních orgánů i společenských orga nizací. My sami jsme tak vlastní nesprávnou praxí vytvořili příznivé ovzduší pro alibismus a snižování osobní odpovědnosti. My sami jsine mnohé vedoucí pracovníky hospodářského a státního aparátu naučili vyčkávat na směrnice shora, z kraje nebo z centra.

S takovými nedostatky jsme se ještě plně nevypořádali a jen dů sledným a uvážlivým postupem stranických orgánů můžeme zabránit

jejich dalšímu trvání. Mohl bych uvést z činnosti našeho předsednictva i pléna krajského výboru četné příklady, jak se nám daří vedoucí

úlohu strany v praxi uskutečňovat. Jedním z prvních úkolů po ledno vém plénu ústředního výboru bylo vyjasnění správného vztahu a správ ných forem vedoucí úlohy strany vůči krajskému národnímu výboru.

Udělali jsme důkladný rozbor činnosti krajského národního výboru , jeho rady, komisí, vedoucích funkcionářů a poslanců. To umožnilo

plénu krajského výboru strany zaujmout kritické stanovisko k dosa vadním výsledkům metodám práce KNV. Objasnili jsme si, že hlav ními příčinami některých neúspěchů byl resortismus, nekomplexnost při posuzování důležitých otázek rozvoje kraje, zejména v radě. Dů sledkem toho byla i malá autorita rady vůči odborům a komisím. Také mezi vedoucími funkcionáři nebyly dobré a náročné soudružské vztahy . Všechny tyto otázky jsme po plénu krajského výboru znovu projed nali za účasti vedoucích pracovníků KNV ve sti nické organizaci a ve stranické skupině poslanců.

První výsledky se dostavují. Pro krajský výbor strany a jeho před sednictvo to znamená, že může zvýšit nároky na soudruhy pracující V KNV, že mnohé dílčí věci, které se dříve detailně řešily na plénech

a v předsednictvu krajského výboru strany, přecházejí nyní na státní orgán, jeho volené funkcionáře a aparát. Do našeho předsednictva a zejména na plénum krajského výboru strany přicházejí nyní z této oblasti jen věci zásadního charakteru. Snažíme se vytvořit takový stav, aby se předsednictvo a plénum zabývalo hlavními koncepčními otázkami z investiční výstavby, rozvoje obchodu a služeb a dalších odvětví, které spadají do pravomoci a odpovědnosti národních výborů. Náš krajský výbor se nyní připravuje obdobným způsobem řešit í vztah ke krajské odborové radě. Chceme současně také lépe vyjasnit vztah základních stranických organizaci k odborovým orgánům v zá

vodech. I tam se musí postupně účelně rozdělit úkoly a odstranit časté duplicity, jimž se dosud neumíme vyhnout. Důsledné rozdělení úkolů, stanovení rozdílného obsahu a forem práce, ale i rozdělení odpovědnosti a povinnosti mezi stranickými a

ostatními orgány a organizacemi je podle našeho názoru zásadní otáz ka. Je to první předpoklad, aby stranické orgány neřešily věci, které !

238

příslušejí jiným, ale aby se tím důsledněji, soustavněji a hlouběji

mohly zabývat zásadními ekonomickými otázkami a politickou a vý . chovnou prací .

Přitom nelze říci, že bychom dnes věnovali menší pozornost problé. mům v národním hospodářství. Změnil se však přístup k těmto otáz: kám. Posuzujeme je z hlediska koncepce a z hlediska politických úkolů našich základních organizací. I když se teprve učíme uplatňovat takovýto - vzhledem k minulosti

přístup, můžeme už dnes říci, že se nám plně daleko náročnější osvědčuje a přináší výsledky. Tento přístup, který volíme na úrovni

krajského výboru, dává příklad našim okresním výborům a odtud se postupně přenáší i do základních organizací. Nejlepší instruktáží je

totiž konkrétní příklad vlastního přístupu ke stranické práci , který uplatňuje vyšší stranický orgán. Jiným závěrem , který se snažíme uskutečňovat, je cílevědomé zvy

šování podílu kádrové práce v celkové stranickopolitické činnosti. Objektivní skutečností je, že krajský výbor ani stranické organizace nejsou schopny nahrazovat hospodářské, státní a odborové i jiné orgány . I při sebelepším složení volených orgánů a komisí nemohou stranické orgány do všech detailů posoudit odbornou stránku předlo ženého problému a zabezpečit splnění rozhodnutí, které se přijme. To je vlastní úkol státních nebo hospodářských instituci , kde je třeba mít

takové soudruhy, kteří jak svými odbornými, tak politickými a morál ními vlastnostmi zaručí správné a stranické řešení konkrétních úkolů

na úseku, za jehož vedení jim strana svěřila odpovědnost. Máme však také mnoho vedoucích pracovníků, kteří jsou sice straně oddáni a mají nejlepší vůli, avšak chybí jim potřebná kvalifikace, odbornost a schopnost vést lidi. I tyto případy postupně a citlivě,

s potřebnou rozvahou a taktem řešíme. V některých případech jsme již změny uskutečnili. ' Jinde dáváme soudruhům možnost zvýšit si vzdělání a odbornost. Proto také věnujeme velkou pozornost odborné a zejména politické přípravě mladých pracovníků. Osvědčují se nám

krátkodobé praxe inženýrů a jiných odborníků ve stranickém aparátě, vysíláme schopné soudruhy do stranických i odborných škol a kursů, abychom je na řídící práci v nové soustavě všestranně připravill. AC

je to v mnoha případech nesnadné, nezbývá nic jiného než rozloučit se při rozestavování kádrů se sociálními a společenskými ohledy a nezaměňovat je se zásadovým, vysoce náročným postojem k jejich práci . Jedině takový postoj považujeme za správný a za stranicky.

Soudruh IVAN SKÁLA

Lenin nejednou zdůrazňoval, že živá, tvůrčí činnost mas je základ ním činitelem nového života společnosti. Proto i kulturu učil chápat ne izolovaně, ale v souvislosti s celkovou činností pracujících mas, 239

jako součást celkového boje za přeměnu světa , za komunismus. Ta

kové společensky aktivní pojetí kultury je vlastní komunistům, k ně mu se hlásíme a nelze se ho v žádném případě zříci. Takové společen sky aktivní pojetí kultury je a nemůže nebýt základem každé sku tečně stranické kulturní politiky. V zemi, která nastoupila socialistickou cestu, stává se v aktivním leninském pojetí kultura součástí a nástrojem obrovského dialektic

kého procesu. Revolucí vytvořená skutečnost a podmínky, které nová společnost cílevědomě vytváří, působí na nebývalý rozvoj kultury, na její socialistický charakter, na rychlý kulturní vzestup širokých mas. A naopak, nebývalý rozvoj kultury nabývající socialistických rysů, jeji

demokratizace, rostoucí kulturní úroveň mas, které se stoupající mě rou podílejí na tvorbě kultury, to všechno působí jako mocná hnací síla k dalšímu postupu společnosti.

Významnou součástí kulturní revoluce je demokratizace umění. Také ta má dvě stránky. Na jedné straně prohlubování a upevňování spo lečensky aktivního charakteru umění, jeho sepětí se životem, zájmy a emocionalitou dnešních lidí, na druhé straně zpřístupňování umělec kých děl širokým vrstvám. Na jedné straně vědomá představa umělce

působit určitým způsobem na určitý okruh lidí, na druhé straně kul turní výchova širokých vrstev, zvyšování jejich vzdělanosti, vkusu, umělecké vnímavosti. Nelze se omezit na jednu stránku tohoto pro

cesu ; jde právě o dvojjediný úkol. Tento pohyb přirozeně neprobíhá automaticky, je mu třeba napomáhat cílevědomým působením v tvůrčí oblasti umění i v oblasti jeho rozšiřování a působení, v oblasti kultur ně výchovné a organizátorské práce. Demokratizace umění se v naší společnosti prosazuje a bude nadále

prosazovat jako základní proces v této oblasti. Není nějakým subjek tivním, voluntaristickým výmyslem strany, jejích orgánů nebo jed

notlivých komunistů, ale zákonitým procesem, který má svou historic kou logiku, a proto i své významné místo v celkovém úsilí strany. Demokratizace umění je zároveň v plné shodě se zájmy umění samého ,

které vždy touží hovořit k co největšímu a ne k co nejmenšímu počtu lidí.

Právě na celkovém pozadí kulturní revoluce a tohoto procesu de

mokratizace umění lze dospět i k nejsprávnějšímu, širokému a nedog matickému pojetí a řešení takových významných otázek, jako je

angažovanost a lidovost socialistického umění, jako je vztah tradice a modernosti v rámci jedné národní kultury, jako je vzájemný vztah a kontext národních kultur v naší zemi, jako je náš diferencovaný

vztah k ideově diferencovanému umění Západu i náš vztah k umění sovětskému, bratrsky nám blízkému svou podstatou. Proces demokratizace umění u nás ovšem neprobíhal a neprobíhá hladce a bez poruch. V poválečných letech převážná část umělců ve snaze odpovědět obrovskému zájmu o umění a zrušit jako neblahé dědictví minulosti protiklad tzv. vysokého umění a umění pro masy 240

vycházela tomuto zájmu vstříc někdy i omezováním svých tvůrčích

možností, své tvůrčí palety, opomíjením mnoha podnětů z vlastní mi nulosti našeho umění i z umění světového. Reakce na to vedla poz ději, zejména v posledních letech, často k vývoji opačnému, kdy umění začalo nejen v hojné míře zužitkovávat zanedbané podněty a horečně dohánět své vnitřní možnosti, což je správné, ale leckdy dokonce podléhalo různým cizím vlivům a módám, a tím namnoze oslabovalo svůj zřetel a svůj vztah k širším vrstvám obecenstva. Nemalá část

umění se tak začala stále více zaměřovat na poměrně úzkou vrstvu městské inteligence a část dokonce na snoby. V naší umělecké tvorbě jsme dnes svědky i vážného plodného úsili a skutečného náročného a odpovědného hledačství mnoha našich umělců, kteří dávají umění velkou šíři a mnohotvárnost. Myslím, že

není třeba vypočítávat ty četné úspěchy, kterých naše umění dosáhlo doma i za hranicemi. Jsme ovšem vedle toho i svědky nejednoho jalo vého pokusnictví, v jaké se obvykle zvrtává práce toho umělce, který ztratí představu, pro koho tvoří anebo že vůbec pro někoho tvoří.

Nejednou se bohužel setkáváme za pasívního přihlížení nebo dokonce aktivní podpory části teoretické a uměleckokritické fronty, především

na stránkách některých kulturních časopisů, s rysy inspirovanými nestrávenými vlivy buržoazní ideologie, především s tendencemi izo lovat tvorbu a celý vývoj umění od života společnosti, od jejího úsili a směřování. Ale tkví snad v tom svoboda umělce ? Netkví přece jen spíše v ustavičné konfrontaci skutečnosti a velkého humanistického snu? Nesahá úsilí některých umělců a kritiků vyjmout dilo ze spole čenských souvislostí, zbavit je ideového stanoviska, ideově umělec kého hodnocení skutečnosti, případně jakéhokoli vztahu k realitě vůbec, nesahá toto úsilí na samu podstatu umění ? Má čtenář vidět vrchol 'a vzor např. v poezii, která není už ani náhodným shlukem slov, ale jen náhodným shlukem hlásek, z nichž jsou tvořena neexis tující slova neexistující řeči? Umělec komunista ovšem nemůže a nebude tvořit mimo souvislost

s celým úsilím strany. A tak ani nemůžeme vyhovět těm kritikům , kteří by chtěli, abychom, hovoříme-li o umění, rezignovali na přívlas tek socialistické a hovořili jen o dobrém a špatném umění. Ano, iny

jsme samozřejmě pro dobré umění, ale umění, které je dobré a ještě k tomu socialistické, to přirozeně máme ještě radši. A přitom ovšem nepovažujeme za dobré automaticky všechno to, kolem čeho snobové dělají veliký hluk.

Je-li ovšem oslabován vztah mezi uměním a divákem, je divák vy. staven zvýšenou měrou podbízení velmi různých průměrných nebo podprůměrných uměleckých výtvorů, které se tlačí do vzniklého

prázdna. A není divu, že pak v mnoha lidech tvrdošíjně přežívají nebo znovu ožívají představy o umění jako pouhé zábavě, představy za vrhující šmahem takové umění, které na diváka klade větší nároky a k jehož vnímání je třeba dospět určitou zkušeností a výchovou. 241

Oba tyto výkyvy, o kterých jsem hovořil, mají společný kořen, totiž strnulou sektářskou představu jednoho univerzálního modelu umění a jednoho univerzálního nediferencovaného publika. Umění ovšem ne má a nemůže mít jednu podobu , právě tak jako neexistuje průměrný

univerzální divák. A každé úsilí směstnat mnohotvárný proces umě lecké tvorby do jedné normy, do obručí jednoho modelu je nepřiro

zené, nesprávné a nemožné, je projevem zjednodušených představ, ať maji na mysli jednou nejprostšího diváka, jindy snoba. Usilujeme li o jednotu kultury, o jednotu umění, máme na mysli jednotu ve smyslu

cílů, společenského směřování, nikoli nějakou uniformitu tvůrčích způsobů. Dopouštěli bychom se zjednodušení dokonce i tehdy, kdyby

chom chtěli umění vidět jen jako vertikální hierarchii vyšších a niž ších hodnot a neviděli je zároveň jako bohatě členitou horizontální

paletu hodnot, které existují vedle sebe a odpovídají svou mnohotvár ností široké diferenciaci naší společnosti. A tato široká paleta umění různého tvůrčího zaměření a určení a různé náročnosti má právě jako celek uspokojovat mnohotvárný zájem a potřebu diváků jako celku.

Považuji proto za přirozenou a vysoce kladnou skutečnost, že naše umění se v posledních letech značně diferencovalo, že v něm existuje široká škála různých hodnot, které si navzájem nepřekážejí a které třebaže jsou vytvářeny umělci několika generací a třebaže se obracejí do různých diváckých a čtenářských vrstev, ve své většině, i když různou měrou, působí podle představ svých tvůrců směrem, kterým se vyvíjí naše společnost . Strana ve své kulturní politice zdůrazňuje šíři a mnohotvárnost

umění, ponechává volnost tvořivé soutěží různých způsobů umělecké realizace. Na druhé straně neskrývá, že je ji nejbližší takové umění, které specifickými prostředky svého působení na člověka co nejúčin

něji napomáhá k uskutečňování jejich velkých společenských cílů. Není to tedy ani projevem nějaké libovůle, že si zvláště váží umění

s jasným aktivním vztahem k realitě našeho socialistického života, umění, které se neuzavírá do sebe, ale dovede svým poselstvím hovořit k co největšímu okruhu diváků.

Takovéto široké aktivní chápání socialistického umění vytváří před poklad pro další velký rozvoj našeho umění, umění skutečně moder ního. Vytváří předpoklad pro další aktivizaci všech umělců, kteří mají kladný vztah k naší společnosti a jejímu usilování, komunistů i neko munistů. Nepodvazuje, naopak uvolňuje křídla jejich rozletu a zároveň jasně a velmi široce formuluje jejich společenské poslání a vidí zá.

kladní měřítko jejich tvorby právě ve vztahu k naším společenským cílům. A to dává zároveň i možnost naprosto zásadně se postavit k takovým dílům , k takovým ideovým nebo politickým tendencím

v nich, které jsou s našimi cili v nesmiřitelném rozporu. Považuji za správné, že návrh rezoluce ke kulturním otázkám ne

chce řešit nějaké dílčí problémy estetické nebo terminologické, které

jsou věcí dalšího propracovávání odborných teoretických pracovníků, 242

ale že obrací pozornost právě k základním kulturně politickým otáz: kám, že se pokouší formulovat aktivní poslání socialistického umění, že nedává univerzální direktivní recepty, ale zásadní orientaci, že se pokouší nastínit aktivní koncepci kulturní politiky a řízení, vycházející

ze současného stavu a perspektiv naší společnosti, ze současného stavu vědeckého poznání kulturní oblasti a z perspektivních úkolů dalšího rozvoje kulturní revoluce. Myslím si, že optimální kulturně politická koncepce strany , tak jak to odpovídá tradici strany, která

od svého založení přitahovala nejlepší síly našeho umění, nemůže být bezbřehá, ale přitom by měla být dostatečně široká, aby sjednotila

maximální počet tvůrčích uměleckých pracovníků k další bohaté tvorbě, k umělecké aktivitě ve smyslu našeho společenského vývoje .

Že by měla být koncipována aktivně, aby při svém uskutečňování se stala opravdu působivým vývojovým faktorem. Že by měla být konci.

pována dynamicky , aby nelpěla na strnulých poučkách nebo normái h, ale předjímala společenský pohyb a mohla do sebe vstřebávat další

nové prvky a rysy , které tomuto progresívnímu pohybu naší společ nosti budou odpovídat a napomáhat. Domnívám se, že návrh rezoluce ke kulturním otázkám má tyto rysy a že pomůže semknout širokou frontu našich umělců, komunistů i ne

komunistů, k takové náročné, mnohotvárné, společensky aktivní tvor bě, která v srdcích a ve vědomí lidí se bude proměňovat v účinnou energii naší další cesty. 9

Soudruh MIROSLAV PASTY ŘÍK

Jednání XIII. sjezdu sleduje s velkou pozorností i celé naše Revo

luční odborové hnutí. Už v diskusi k tezím XIII . sjezdu vyjádřila

XIII. plenární schůze Ústřední rady odborů jednoznačně svou pod poru politice strany v dalším rozvoji naší společnosti. A rozmach pra covní iniciativy v předsjezdovém období svědčí o tom, že k jednani sjezdu, k návrhům obsaženým v tezích vzhlížejí pracující s důvěrou 9

a s vůlí aktivně přispět k realizování sjezdových závěrů. Odbory proto, že vyjadřují a hájí stěžejní zájmy dělnické třídy a

ostatních pracujících , mají velkou odpovědnost jako hlavní spoluto jovník strany především za hospodářský rozvoj , za vše, co ho nyliv.

ňuje. Hlásíme se k této odpovědnosti a široce založenou masovou politickou, výchovnou a organizátorskou činností, opravdu živou pract s lidmi budeme pomáhat spojovat stranu s masami a masy se stranou . Přitom ovšem v praktické činnosti v závodech, nikde nemohou odbory

vystupovat jako slepý nástroj hospodářského vedení. Když pomáhají hospodářským orgánům připravovat a zabezpečovat

plán, vždy si musí zachovat svoji vlastní tvář jako samostatná, dobro volná, politická a zájmová organizace . Na tyto otázky se snaží Revo luční odborové hnutí postupně odpovídat v praxi. 243

Přistupujeme proto k programu hospodářského rozvoje a k nové

soustavě plánovitého řízení jako k výchozím bodům celé naší činnosti do budoucna. To bude přirozeně klást vysoké nároky na úroveň ideo vého i organizačního řízení odborové organizace, na masovou politic kou práci odborových organizací, na vytváření dělného ovzduší spolu

práce dělníků s techniky, pracovníky vývoje a výzkumu, na citlivý přístup k řešení všech problémů. Neobejde se to bez nového stylu a metod práce v odborech, bez soustavného živého styku s lidmi. V souvislosti s nástupem k urychle nému zavedení nové soustavy očekává odbory značná míra spoluod povědnosti za všestrannou přípravu pracujících. Zpřísnění ekonomic kých podmínek narazí u mnohých lidí na vžitou mentalitu , vypěstova

nou dosavadní soustavou řízení. Často se ještě setkáváme s falešnou solidaritou s lidmi, kteří nepřispívají společnosti, kteří podlamují pracovní a technologickou kázeň a zaměňují náročnost vedoucích pracovníků za asociálnost. Setkáváme se s konzervatismem vůči zavá dění a ' využívání vědy a techniky ve výrobě, ale také s neschopností

některých hospodářských pracovníků plynule organizovat a správně řídit práci. Silně je zakořeněno mzdové rovnostářství, které je vážnou brzdou rozvoje iniciativy a je v rozporu se spravedlivým oceňováním jednotlivých pracovníků i kolektivů.

Zde nás čeká především velký výchovný úkol. S pomocí lektorských sborů, které jsme vybudovali, a konzultačních středisek v závodech a kulturních zařízeních rozvineme velkou seznamovací konzultační

a propagandistickou kampaň k pochopení všech hlavních problémů hospodářského rozvoje a nové soustavy řízení,

Nejde přitom ovšem jen o toto propagandistické vysvětlování. Naše orgány a veškerý aktiv v závodech musí sehrát zvláště za pomoci a s využitím brigád socialistické práce aktivnější úlohu ve výchově k so cialistickému vztahu k práci , v upevňování kázně , více dbát na odbor nou přípravu, politický a ekonomický rozhled pracujících . Odborové orgány a organizace vzaly mimo jiné za své jako jeden z hlavních

svých programových cílů všestranně napomáhat ke zvyšování vzdělání a kvalifikace pracujících. Ve své práci prosazujeme, aby výchova kva lifikovaných pracovníků všech kategorií těsně navazovala na skutečné potřeby rozvoje odvětví , oborů, podniků a závodů v souladu s dlouho

dobým plánem technického rozvoje a pracovních sil . Soudruh Novotný zde vyzvedl problém mládeže. I my v odborech , a to konkrétně v každé základní organizaci, musíme odpovědněji při stoupit k výchově mladé generace. Zvyšování vzdělání a kvalifikace

chápeme jako konkrétní projev péče odborů o pracující, o jejich vyšší společenské uplatnění, větší morální i hmotné ocenění jejich přínosu pro společnost. Zvýšenou pozornost chceme věnovat problematice za

městnaných žen , bez jejichž uvědomělé účasti si nelze představit další rozvoj naší společnosti. Zasazujeme se o to , aby pro ně byly vytvářeny 244

takové podmínky , aby jejich pracovní činnost nebyla v rozporu s ma teřským posláním .

Vůbec v celém přístupu k lidem v souvislosti s uplatňováním zásad

nové soustavy řízení nutno více pamatovat na závažné poslání odborů , zlepšovat podmínky života pracujících. Musíme se zajímat nejen o to,

jak člověk pracuje, ale také za jakých podmínek pracuje a jak žije po práci , jaké podmínky má k svému kulturnímu vývoji , k rozvoji cito

vého života, k tomu, aby se v naší společnosti dobře cítil. Celou svou činností chceme se účinně spolupodílet na všestranném rozvoji so cialistické společnosti, překonávat překážky plného uplatnění tvůrčích sil našich pracujících. Přitom dosud málo zdůrazňujeme, že to, co u nás uskutečňujeme,

co mají odbory zakotveno ve svých právech, je i v nejvyspělejších kapitalistických zemích předmětem tvrdého třídního boje. V rezoluci ústředního výboru o postavení, úloze a úkolech Revoluč ního odborového hnutí v období rozvinuté výstavby socialisinu byla

dána zásadní linie zejména pro výstavbu výrobních výborů. V průběhu loňského roku a počátkem letošního roku byly tyto nové orgány v roz

hodující části našich podniků a závodů ustaveny a začaly pracovat. Z dosavadních poznatků možno vyvodit závěr, že výrobní výbory za

čínají plnit důležitou úlohu kvalifikovaného aktivu prohlubujícího účast pracujících na řízení při respektování zásad pravomoci a odpovědnosti

příslušných hospodářských vedoucích. Výstavbu výrobních výborů však doprovázejí některé závažné problé.

my. Základní organizace i svazové orgány nás často upozorňují na malý zájem a někdy i odmítavý postoj nekterých vedoucích hospodái ských pracovníků. Mnozí z nich dosud nevidí ve výrobních výborech jedinečnou možnost k tomu, aby se pracující mohli přímo podílet na řešení hlavních výrobních problémů a zvyšování technické úrovně vý .

roby . Přitom tam , kde pracující byli skutečně seznámeni s problémy , dosáhlo se za jejich přímé pomoci urychlené nápravy . Bude nutné, aby vedoucí hospodárští pracovníci se přímo podíleli na organizaci a čin

nosti výrobních výborů a využívali jich ke zkvalitnění své řídící práce . Plně souhlasíme s hodnocením práce odborů v oblasti socialistického

soutěžení, jak je uvedl soudruh Novotný v přednesené zprávě o čin nosti. Již současné zkušenosti ukazují, že nyní máme dobré podmínky ,

abychom rozvíjeli neformální soutěžení. Konkrétní stanovení výrobních úkolů a dovedení vnitropodnikového hospodaření až na provozy a dílny vede k prohloubení účasti pracujících na řízení, je nástrojem jejich eko nomické výchovy a slouží ke správnému a cílevědomému zaměření a usměrňování jejich iniciativy . To vše umožňuje i důslednější uplatnění leninských principů soutěžení, jako je srovnatelnost výsledků, výměna zkušeností a vzájemná soudružská pomoc . Využijeme plně těchto pří

znivých podmínek , abychom soutěžení zbavili formálnosti a aby zvýše. ní konkrétnosti soutěžení sloužilo jako nástroj k rozvinutí pracovní iniciativy lidí . i

245

Ve zdokonalené soustavě vyžaduje soutěžení nový obsah a nové po

jetí. Na základě důkladných rozborů musí být stanoveny v každém zá vodě konkrétní cíle soutěžení. To budeme požadovat od hospodářského vedení a počítáme s tím, že stranické orgány k této činnosti hospo dářské pracovníky povedou. V souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství je nezbytné v nových podmínkách řízení uplatňovat pře

devším takové formy tvůrčí iniciativy, které budou přispívat k dosa hování vysoké užitné hodnoty výroby. Cílem bude dosahovat světových technických a ekonomických parametrů výroby. Jsme si přitom plně

vědomi, že si některé kolektivy budou muset stanovit řadu postupných cílů, než této úrovně dosáhnou. Budeme mnohem důsledněji orientovat zejména brigády a kolektivy socialistické práce na rozhodující úkoly v oblasti výroby, na růst produktivity společenské práce, na rentabi

litu, hospodárnost, kvalitu výrobků a využití základních fondů. Hnutí brigád, dilen, provozů a závodů socialistické práce považujeme za

perspektivní formu, kterou je třeba rozvíjet jak směrem k reálnějším hospodářským výsledkům, tak směrem k větší iniciativě, zlepšování podmínek práce a stavu na pracovišti. Mimořádný význam přitom při kládáme aktivnímu podílu kolektivů socialistické práce na modernizaci výrobního zařízení, zdokonalování organizace výroby a práce, odstra ňování fyzicky namáhavých prací. Společenskou vážnost hnutí kolek

tivů socialistické práce budeme podporovat soustavným hodnocením jejich zkušeností a výsledků, spojenou s obhajobou titulů a tím , že ne připustíme inflaci v udělování těchto čestných názvů.

Významného místa se v nové soustavě řízení dostává kolektivnim smlouvám. Odborové orgány budou své úsilí soustřeďovat především

k tomu, aby kolektivní smlouvy zabezpečovaly soulad zájmů společ nosti a zájmů kolektivu

řešily otázky rozdělení té části hrubého dů

chodu, která zůstává v podnicích, a to zejména z hlediska perspektiv ního rozvoje podniku. Velmi důležitou stránkou kolektivních smluv

se musí stát vlastní péče o člověka při vytváření pracovního a život ního prostředí i řešení otázek vedoucích ke sladění místních a pod nikových zájmů v rámci komplexního řešení potřeb pracujících . Kolektivní smlouvy se stávají závažným dokumentem spoluúčasti pracujících na řízení podniků a mobilizujícím nástrojem k co nejlep

šímu plnění plánu. Nová soustava umožňuje a také vyžaduje, aby se v celém řídícím procesu zvýšila účast příslušných odborových orgánů

a organizací. Při úpravě vzájemné součinnosti hospodářských a odbo rových orgánů v zákoníku práce byla posílena pravomoc a odpověd

nost vedoucích pracovníků v některých závažných otázkách a odbo. rové orgány byly orientovány na spolurozhodování v zásadních věcech

a oproštěny od projednávání dílčích, méně závažných problémů. Je nutné, aby odborové orgány všechny formy účasti, ať už jde o spo lurozhodování v závažných otázkách nebo o součinnost, důsledně uplat 1

ňovaly a aby si uvědomovaly, že s jejich pravomocí je těsně spojena i spoluodpovědnost za správné rozhodnutí. Vztahy spolupráce s hos 246

podářskými orgány , vzájemné pochopení a také respektování jsou ne zbytné. V činnosti odborového hnutí neustále zdůrazňujeme takový

přístup odborových orgánů i funkcionářů, abychom především rozví jeli všechny kladné prvky spolupráce. Nemůžeme však zůstat lhostejní ani k ojedinělým projevům podceňování odborových organizací a je.

jich práv a zejména k přehlížení potřeb péče o pracující. Soudruzi, XIII. sjezd strany v celkovém hodnocení rozvoje naší spo.

lečnosti vyzdvihuje význam činnosti odborů, nutnost zesílit vliv a účin nost jejich práce. Celou přípravu VI. všeodborového sjezdu zaměřujeme na to, jak práci zlepšit. Mohu sjezdu strany tlumočit plnou odhodla

nost našich orgánů i funkcionářů splnit úkoly, které strana před celou společnost i Revoluční odborové hnutí vytyčuje. Uděláme všechno pro to, k čemu nás zavazuje název Revoluční odborové hnutí i jeho velké .

tradice. Chceme být i dnes na straně pokroku a pomáhat mu razit

cestu, pracovat iniciativně jako věrný spolubojovník strany pro věc dělnické třídy, pracujícího lidu, pro nová vítězství. Soudruh JÁN TABAČEK,

středoslovenská krajská organizace KSS Československý ložiskový průmysl je mladým výrobním oborem vybu dovaným v posledních 15 letech a je ukázkou bratrské spolupráce obou našich národů . Byl budován a rozvíjen na Slovensku v rámci industria lizace českými dělníky a techniky , kteří učili naše lidi organizovat

a vyrábět. Dnes jeho objem na Slovensku představuje více než 60 % československé produkce. Považujeme proto za správné, že řízení vý. roby ložisek je na Slovensku v centru ložiskové výroby. Generální ředitelství závodu na výrobu ložisek v Považské Bystrici řídí osm výrobních podniků ; sedm vyrábí ložiska a v osmém se tato výroba připravuje . Ročně zajišťujeme výrobu zboží v hodnotě přes 2 mi

liardy korun . Počet pracovníků na našem generálním ředitelství je 6-7 promile z počtu pracovníků z trustu a jde o kvalifikované pracovníky. Více než 30 % řídících pracovníků a odborných pracovníků má vysoko

školské vzdělání. 52 % pracovníků vedení trustu jsou příslušníci KSČ. Generální ředitelství bylo utvořeno tak , že se nezvýšil řídící aparát

trustu , ale naopak se zlepšil poměr inženýrsko-technických pracovníků ve prospěch výrobních pracovníků. Předpokladem jakéhokoliv pokroku k mechanizaci a automatizaci,

hledání progresívních technologií, zvyšování produktivity práce je vy. budování dostatečných kapacit ve vědeckovýzkumné základně. Vědec

kovýzkumná základna strojírenství na Slovensku, též v našem Středo slovenském kraji, zaostává ve značném rozsahu proti průměrné vyba . venosti v ostatních oblastech státu. V naší výrobní hospodářské jed notce je počet pracovníků vědeckovýzkumné základny nižší dvakrát 247

až třikrát proti průměrné vybavenosti v československém strojírenství. Rozpracovali jsme postup, jak počet pracovníků vědeckotechnické zá

kladny vyrovnat na potřebnou úroveň v budoucích 4-5 letech. Vypracovali jsme podrobnou analýzu současného stavu technické úrov ně výroby a výrobků a stanovili jsme si cíle a další postup. Analýza

ukazuje, jaký je stav výroby výrobků ve srovnání s nejvyspělejšími výrobci, průměrný věk strojů, kvalita materiálu , jeho využití, typovost strojů a zařízení, měřicí techniky, zkušebnictví atd. Rozbor umožní správně zaměřit vědeckovýzkumnou základnu a úsilí všech pracovníků trustu .

Uskutečňování koncepce rozvoje ložiskového průmyslu bude ve svých

důsledcích znamenat, že bude 70 % ložisek přesnějších proti standar du. Dosáhne se zvýšení produktivity práce, vyššího využití materiálu a v roce 1969 a 1970 vyrobíme automatizovanou linku na výrobu ložisek

s roční produkcí 4 až 5 miliónů kusů. Problémem pro uskutečňování našich záměrů je vysoký stupeň morálního a fyzického opotřebování strojů a zařízení. Technickou revoluci, rozvoj motorizace, automatizace i chemizace si nelze představit bez dalšího rozvíjení a modernizace ložiskové výroby. V dalším mluvil soudruh Tabaček o potřebě podstatně zdokonalovat organizaci práce a výroby. Do roku 1970 máme zvýšit výrobu v naší výrobní hospodářské jed

notce o více než 40 % . Nerovnoměrné možnosti v získání pracovních sil z oblastního hlediska vyžadují si často přesun výrobních progra

mů. Naproti tomu se setkáváme s nedostatečným porozuměním při ře šení tohoto problému. Těžko chápeme postoj některých pracovníků centrálních orgánů, kteří nedovedou realizovat své usnesení o přesunu

výrobních programů na Slovensko, přestože mají být uskutečňovány na základě závěrů xii. sjezdu. Velký rozvoj strojírenství na Slovensku za poslední léta dokazuje,

že, politika Komunistické strany Československa v rozmisťování výrob ních sil tak, aby mohly být účelně využity zdroje pracovních sil v jed notlivých oblastech, je správná a zdržování tohoto vývoje společnosti škodí.

V rámci koncepce rozvoje ložiskové výroby a její koncentrace jsme

dali návrh na využití závodu Elektrovod Žilina pro účely ložiskového průmyslu . Ale přesto, že ministerstvo těžkého průmyslu dává v plném

rozsahu záruky , že dosavadní program pro účely energetiky bude za bezpečen, nedaří se tuto účelnou delimitaci uskutečnit. Příslušné orgány by k tomu měly zaujmout stanovisko a vynaložit úsilí k uskutečnění těchto návrhů.

Několik připomínek k práci a postavení generálních ředitelství. Jsme toho názoru, že některé otázky pravomoci, zodpovědnosti, vztahu k mi

nisterstvu , zahraničnímu obchodu atd. nejsou dosud dořešeny. Vidíme však , že tyto otázky není možné ovšem vyřešit přes noc. 248

V našem trustu jsme se rozhodli v oblastech, kde naše odpovědnos a pravomoc je dostačující, řešit problémy s plnou zodpovědností a vy tvářet tak lepší podmínky pro budoucnost. Jsou to oblasti kvality vý . roby , výchovy kádrů, technického rozvoje, budování vědeckovýzkumné základny, pracovních disciplín atd. Takovýto postup podle našeho ná zoru odpovídá současné vybavenosti pravomocí a je v souladu s poža . davky .

Soudruh FRANTIŠEK SAMEC, jihočeská krajská organizace KSC Delegáti z pohraničních oblastí Jihočeského kraje přivítali, že připo .

mínky z předsjezdové diskuse byly ústředním výborem objektivně po . souzeny a závěry předloženy XIII. sjezdu. Pokládáme za správné, jak je uvedeno v návrhu usnesení sjezdu, prohloubit komplexnost rozvoje oblastí a rozvíjet jejich výrobni specializaçi. Pohraniční oblasti to po třebují. V Jihočeském kraji pohraniční oblasti představují 44 % celkové

rozlohy kraje a podílejí se 29 % na celkovém počtu obyvatel. Přestože

v minulých letech byla dílčí opatření v rozvoji těchto oblastí realizo vána, hodnotíme výsledky tak, že přispěla ke snížení trvalého vystěho

vání obyvatel, ale stěhování dále probíhá. Tedy, jak se předpokládalo, ke stabilizaci osídlení nedošlo. V celém jihočeském pohraničí za období

let 1960–1965 se do pohraničních okresů přistěhovalo 24 400 obyvatel, ale vystěhovalo se 29 400 obyvatel. Komplexní řešení problému vidíme ve využití místních podmínek, surovin a dosavadní struktury základ

ních hospodářských odvětví našich pohraničních okresů. Další předpo klady je nutné vytvářet rekonstrukcí nynějších průmyslových závodů a dalším doplněním skladby průmyslu, a to přitažlivou úrovní výroby pro tyto mladé pracovníky. Jako podmínka k tomu bude nutné, abychom dále zabezpečovali byty, služby a dopravu do zaměstnání.

Přes tyto problémy poměry v pohraničních oblastech se konsolidují , Úkoly v průmyslové i zemědělské výrobě jsou dobře plněny. Zejména za poslední léta dochází k příznivému rozvoji zemědělské výroby a ke stabilizaci kádrových pracovníků.

V návrhu sjezdového usnesení se hovoří o tom, že je třeba v pohraničí rychle specializovat zemědělskou výrobu tak, aby účelným využitím půdního fondu byla zvýšena tržní produkce. Plně s tímto závěrem sou hlasíme a v opatřeních našeho okresu s ním počítáme. V posledních letech tento vývoj byl příznivý, hlavně v živočišné tržní produkci. U ně kterých produktů jsme nad celokrajským průměrem . Například v mi nulém roce v okrese byla docilena dojivost na dojnici 2185 litrů a letos

jsou reálné předpoklady docílit 2300 litrů. Dokonce statek Malonty v extrémních podmínkách podle reálných předpokladů se přiblíží k 3000 litrům mléka na dojnici. Přesto však tržní produkce živočišných vý . 249 1

robků z 1 ha je hluboko pod krajským průměrem. To pramení z velmi nízkého osídlení a vybavenosti, z nízkých stavů skotu a z nedostatku provozních kapacit. V pohraniční oblasti okresu je přes 9500 ha zemědělské půdy, která nemá žádná provozní zařízení, nejsou tam žádné vesnice ani bytové objekty a část této půdy je v hraničním pásmu. V důsledku toho je tato

půda velmi extenzívně využívána a z toho z třetiny devastována. Vel kým problémem této oblasti je, že značná část je bez komunikačního propojení a obnova těchto komunikací pro zemědělské účely je a bude velmi nákladná. Najít správny systém a vytvořit podmínky pro využití

těchto půd nebylo zatím v silách okresu ani kraje. Proto si vážíme po moci pracujících z ČKD Praha, krajských průmyslových závodů i za vodů našeho kraje .

Rovněž se zabýváme otázkou, jak zabezpečit celoroční zaměstnání pracovníků v zemědělství. Vyřešení tohoto problému jistě napomůže k jejich stabilizaci . Po několik let pracuje po dobu čtyř až pěti měsíců

na 500 pracovníků ze zemědělství v zemědělských průmyslových zá vodech. Této možnosti ovšem nelze využít v rozhodující části pohraničí z důvodů dopravních a pro velké vzdálenosti k průmyslovým závodům. Jak máme prověřeno, může být jen v našem okrese zaměstnáno po

dobu těchto zimních měsíců na 1000 pracovníků ze zemědělství. Stálo

by za úvahu, aby Ústřední svaz výrobních družstev, popřípadě některé jiné resorty využily této možnosti a do pohraničí na zimní období pře

nesly některé druhy výroby nebo výrobků. Šlo by o takové výrobky , které nejsou náročné na zapracování, na kvalifikaci lidí, a nejsou také náročné na provozní prostory .

K usnesení strany a vlády k rozvoji pohraničních oblastí z minulého

roku nebylo ze všech resortů přistoupeno jednoznačně. V resortech se dost dlouho přešlapovalo. Dnes se situace trochu mění k dobrému. Stranické orgány i orgány národních výborů v Jihočeském kraji po

usnesení vlády k pohraničí z minulého roku iniciativně propracovaly návrh nových druhů materiálních zainteresovaností a mzdové preferen

ce ve vybraných oblastech pohraničních okresů. Tento návrh se v mi nulém roce předložil ústředním orgánům k posouzení. Dodnes nebyl

však projednán, i když některé formulace byly převzaty ústředními or gány pro jiné oblasti republiky. Takový přístup vyvolává nejen kritiku, ale také omezuje další iniciativu. V pohraničních oblastech nečekáme jen na to, jak nám bude pomo

ženo z našich ústředních orgánů. V našem okrese zvyšujeme kapacitu místního stavebnictví. Zlepšili jsme péči o údržbu bytového fondu. Zlep

šujeme a rozšiřujeme služby do vzdálených pohraničních oblastí. Roz

šiřujeme kapacitu melioračních družstev. Řešíme kapacitu pro budování zemědělských komunikací a rozšiřujeme stavební skupiny na státní statky. Jsme si dobře vědomi, že možnosti v naší zemi jsou a budou

omezené, a proto hledáme viastní možnosti. 250

Komunisté i pracující jihočeského pohraničí učiní vše, aby pomoc, která bude poskytována těmto oblastem, se v co nejkratší době vrátila ve prospěch celé společnosti a posílení ekonomiky naší země. Soudruh VLADIMIR KOUCKÝ

Chtěl bych hovořit nejprve na podporu té části sjezdové zprávy ,

níž

byl naléhavě zdůrazněn úkol vytvářet stále aktivnější vztah naší mlá deže k práci a cílům strany.

Je nesporné, že socialismus se stal samozřejmou skutečností i pro život mladého pokolení, že v něm komunistické ideje zapustily kořeny . To nás však nesmí svést ke zidealizovaným představám, jako by se světonázorový vývoj, lidské kvality a společenský postoj každého mla dého člověka měl už vyvíjet přímočaře a téměř samočinně. Podobný názor vede jen k pasivitě v politickovýchovné práci, uvolňuje prostor pro působení cizích vlivů a cizí ideologie. O tom svědčí ostatně některé varovné signály i z poslední doby. Také v socialismu je ovšem mladá generace skupinou, která se teprve vyvíjí, hledá své místo ve společnosti, hledá a vytváří si své životní

hodnoty . Socialismus jí pro to poskytuje stále širší prostor, jestliže při tom někteří mladí lidé, chybují a tápou, zjednodušeně a třeba i primi . tivně podléhají záporným tendencím, neopravňuje to ještě k jednostran. ným soudům o profilu celé studující či pracující mládeže. Jediným

správným přístupem je diferencovaný rozbor a konkrétní závěry k jed. notlivým jevům, jak zde o tom hovořil již soudruh Halečka. K nápravě nestačí pouhá slova, plané mentorování či natrvalo neúčinná jednorá

zová opatření; vyžaduje to houževnaté a energické odstraňování dů sledně zjištěných příčin. A to zpravidla není ani lehká, ani krátkodobá

práce. Musíme se ji ve všech orgánech učit lépe organizovat a kontro lovat.

Nanejvýš aktuální je znovu zdůraznit odpovědnost všech, kdo názory , jednání i chování mladých lidí bezprostředně ovlivňují; připomenout naléhavost každodenní účasti příslušníků mladé generace na takové

společenské aktivitě, která umožňuje poznávat složitost a náročnost budování socialismu a zbavovat se zjednodušujících představ, učí vy .

rovnávat se i s nezdary, s rozporností života, a tak upevňovat zdravé vlastnosti socialistického člověka.

Hovoří-li se o práci na školách, je první v pořadí práce pedagogů. Strana se v rámci opatření, jimiž se postupně dostává do správných

relací odměňování inteligence, zasadila i o zlepšení jejich materiál . ního postavení, tak jak to dovolují dnešní možnosti ; věříme, že se to

postupně projeví také v rostoucí úrovni učitelského dorostu, včetně většího zájmu chlapců o učitelské povolání. Většina z nás zná nemálo takových učitelů, kteří mohou být mla

dým lidem působivým příkladem poctivosti v práci, hluboké oddanosti 251

socialismu a svému povolání. Někteří však stále ještě chápou své po slání zúženě, jako by jejich úkolem bylo jen školit odborně zaměře

né specialisty, a nikoliv všestranně připravovat mladé lidi na uplatně ní ve společnosti, politicky je vychovávat a vést. Velké většině našich učitelů a profesorů není však jistě lhostejné,

co na žáky, studenty a učně působí, jak smýšlejí, čemu straní a kde hledají své vzory, v jaké společnosti se pohybují. Poslání učitele přímo

vyžaduje, aby dobře znal a chápal mladé lidi , aby byl jejich blízkým přítelem a rádcem, který je při vzdělávání učí postupně nalézt správ né místo ve společenském dění, učí je žít.

To znamená být vždy náročný na jejich studium, důsledně vyžado vat plnění všech studijních i společenských povinností,

soustavněji

formovat pocit odpovědnosti, a ne lacině se podbízet různým nála dám, nekriticky přihlížet i zmateným a mylným názorům. I s tím se setkáváme. Takováto krátkozraká politika nakonec nutně vede k váž ným poruchám ve výchovném procesu, plodí nepřípustnou nevázanost ve vztahu některých vysokoškoláků k učitelům, ničí jejich autoritu a studijní kázeň.

V práci s mladými lidmi není možné se vyhýbat kladeným otázkám, at přicházejí odkudkoliv ; mladý člověk musí být kvalitně a soustavně seznamován s aktuálními problémy společenského života, hospodár

ství, kultury i vědy. Bez toho nelze vytvořit základ jeho politického uvědomování a všestranného rozhledu . Akce Strana hovoří s mládeži

nám znovu ukázala , že taková soustavná práce na příliš mnoha mís tech chybí.

Strana a její ústřední výbor přistupují k naší pracující i studují. cí mládeži s velkou důvěrou a otevřeností. Většina ji také dovede správně splácet. Ovšem jednotlivci, kteří této důvěry hrubě zneužívají,

at lajdáckým poměrem ke studiu, nebo neodpovědnými urážkami věcí pro naši společnost nedotknutelných, nemohou nepočítat s důsledky toho, že ji ztrácejí. Hlavně samotným studentům musí přece záležet na tom, aby jim několik desítek ničeho si nevážících lidí vážně nepoškozo

valo dobré jméno, především oni sami se mají vypořádat s jejich nepří. stojnostmi . Jinak ovšem musí i všechny přímo odpovědné instituce řád ně splnit svou povinnost .

Rád bych připomněl, že společenskopolitická aktivita studentů při nesla v posledním období nejednu užitečnou iniciativu. Z ní vlastně vzešla i řada podnětů, abychom umožnili většímu počtu studentů se

známit se bezprostředně se životem Sovětského svazu a jejich sovět ských soudruhů. Proto jsme velice uvítali plné pochopení sovětské strany, o němž zde hovořil soudruh Brežněv. Pevně věříme, že jeho vřelá slova o významu přátelství mládeže obou našich zemí budou závazkem pro naše škol

ské i svazácké orgány a především pro samo studentstvo, aby účinně a prospěšně využilo všech nových možností.

Orgány ústředního výboru se postavily letos na jaře i za urychle 252

né prosazení celé série pozitivních námětů vzešlých z celostátní stu dentské konference. Vyjádřily však zároveň jasně kritický postoj k ně kterým jejím negativním rysům. A tak tomu bude vždy: podpora vše . mu kladnému, čím školy žijí, kritika a rozhodný boj proti tomu, co ka zí jejich tvář.

Mladí lidé se dnes setkávají s mnoha složitými společenskými i po litickými problémy, domácími i světovými, v nichž nejednou není leh . ké správně se orientovat ani pro zkušené lidi z řad starších generací Nelze si zjednodušeně představovat, že chyby a omyly pramení snad jenom z toho, že na mladé lidi působí špatné názory a myšlenky, a ni koli i sama skutečnost, především ekonomická, se všemi svými otáz kami .

Rozhodně však z toho nelze dělat závěr, že pedagog nemůže již mít skoro žádný vliv na utváření vědomí studentů, jak nás o tom někteří funkcionáři z fakult přesvědčují.

Musíme naopak důrazněji překonávat bezstarostnost, s níž se přehlí ží, jak ideová rozkolísanost a politický zmatek nejedněch starších jsou zanášeny mezi mladé lidi , jak jsou jim dokonce vydávány za »smělost« a »novost « . Bohužel i mezi učiteli najdeme jednotlivce, kte

ří různé pocity vlastní ukřivděnosti či deziluzí promítají šířením ne víry i mezi ty, jež mají vychovávat. S podobnými jevy musí komunisté svádět důsledný zápas, jehož jediným účinným východiskem je tvůrči, stranický postoj k věci.

Opravdu zhoubným nebezpečím se stávají, jestliže přerůstají v cel kový nihilistický postoj , v nevíru, že je možno komunisticky rozřešit problémy praxe, a zejména jestli pronikají do tisku, televize, filmu. Za tím se tomu nepodařilo postavit dost účinnou hráz především proto, že řada soudruhů nárokuje pro sebe právo mít k platné linii strany jen všemožné výhrady a řídit se něčím jiným. Věřím, že navržená rezoluce o kulturní politice, podepřená velkou autoritou sjezdu, stane se jed ním z účinných kritérií oddělujících zrno od plev, určí závaznou odpo vědnost každého komunisty na tomto úseku.

Hlavní podmínkou zřetelnějších pokroků ve výchovné práci a trva lého překonání záporných jevů je závazná názorová i akční jednota nikoliv povrchní a formální, nýbrž živá a hluboká všech komunis tů, a to v prvé řadě těch , kteří pracují na odpovědných místech ve

stranických orgánech všech stupňů, ve školské správě i v ČSM . Četné zkušenosti nám ukázaly a to až do poslední doby že tam , kde vý . chovná práce plněním linie ným krokem volby nových

není dostatečně zaručena , projevuje se to i neuspokojivým strany a důležitých usnesení ústředního výboru. Význam k jejímu dosažení byly i změny na ministerstvu školství, vysokoškolských výborů strany , posílení důležitých úseků

stranického aparátu. Počítáme s tím, že k účinné realizaci politiky strany v oblasti výchovy a vzdělání přispějí i výsledky nadcházejících voleb rektorů a děkanů všech vysokých škol .

Základním předpokladem podstatného zkvalitnění politickovýchovné 253

práce je jednotné úsilí jak o zvýšení její obsahové náplně, tak o ře šení otázek organizačních a kádrových. Chci připomenout zejména

katedry marxismu-leninismu, kde je nanejvýš naléhavé zlepšit jejich řízení i složení, zesílit stranický postoj i kvalifikaci jejich učitelů, důkladně přezkoumat osnovy. Zde má převzít významný díl politické a ideologické odpovědnosti Vysoká škola politická při ÚV KSČ, jak to přísluší její funkci v systému vysokého školství a jak to vyžadují po třeby strany.

Většinou se nevyplatila praxe z minulosti, kdy se vysokoškolská pra coviště stávala někdy »zaopatřovacím ústavem« pro lidi, kteří z růz ných příčin neuspěli v jiných funkcích. Na učitelské sbory musíme po

hlížet jako na doslova čelné realizátory politiky strany mezi mládeží i v široké veřejnosti. Kdo nemá o politice strany v hlavě jasno, kdo nemá ideové či morální předpoklady účinně a tvořivě rozvíjet komu nistickou výchovu, nemůže v práci na škole obstát.

Zdůrazňuji-li znovu význam učitele , nijak to neznamená, že je lze činit odpovědnými za všechno a nevidět základní

úlohu

rodiny

a

prostředí i veliké možnosti zvýšit vliv Československého svazu mláde že, jak o tom hovořil soudruh Novotný.

Nemohu se však zbavit dojmu, že v posledních letech se podceňuje i přímý vliv strany, který by mohla a měla v ' mnohem větší míře vyko návat na nejaktivnější jádro mladé generace. Stačí se o tom přesvědčit

nahlédnutím do přehledů o složení strany. Z celkového počtu členů strany je pouhých 16 % ve věku od 18 do 30 let, a to jde velkou větši nou o soudruhy starší 25 let. Zatímco ještě v roce 1960 bylo v řadách

ČSM 10,7 % komunistů, pokleslo toto procento do konce loňského ro ku na 7,2 % . Studenti pak tvoří pouhá 4 promile členstva strany. Z maturantů nebo absolventů učňovských učilišt je podle průzku

mů ve straně jen asi jeden ze čtyřiceti. Neuspokojivý je však i vý voj stranické základny mezi vysokoškolskými studenty, který neodpo vídá zjištěným možnostem a zájmu. Uvedu jediný doklad : z 941 stu dentů brněnské pedagogické fakulty je pouze 10 komunistů. Zdůraz ňuji, že jde o budoucí pedagogy. Myslím, že tyto údaje názorně ukazují velkou naléhavost celého

problému. Strana nemůže oslabovat své přímé organizační spojení s mladou generací včetně těch jejích příslušníků, kteří si na školách osvojují vzdělání a budou hrát v životě společnosti významnou úlohu. Včas je politicky podchytit a formovat jejich charakter, to znamená zabezpečit si zároveň i nejúčinnější působení na daleko širší okruh

mladých lidí. Je to problém nejen mládeže a nezbytného posílení stra nického jádra ČSM, ale problém celé strany. Jde zároveň o to, abychom dokázali učinit vlastní veřejnou činnost pro mladou generaci přitažlivějším polem působnosti. Zdá se, že všude

tam, kde přežívají takové nedostatky, jako je formalismus, nedůsled nost, povrchnost, rozpor mezi sliby a činy – všude tam se vážně osla 254

buje právě působení na mládež i její zájem o veřejnou politickou čin nost.

Nemůže být stranické organizace, která by necítila svůj podíl odpo vědnosti. Přitáhneme-li správně k práci Svaz mládeže, budeme - li

opravdu všude bojovat za jednotné působení všech základních faktorů výchovy a principiálně čelit vlivům, které působí proti socialistickému duchu, přesně a cílevědomě diferencovat, dosáhneme bezpochyby vý

razných výsledků v politickém růstu všech složek mládeže. A všechny upřímné mladé stoupence komunistických ideálů voláme k aktivni účasti ną tomto úsilí strany.

Chci se nyní zabývat některými aktuálními problémy, o nichž nyní probíhá výměna názorů a stanovisek v mezinárodním komunistickém hnutí.

Základním rysem současné situace zůstává její zostření v důsledku

zločinné americké války ve Vietnamu. Přesto licoměrnost, s jakou před stavitelé USA mluví o »bezúhonnosti« své zahraniční politiky, je bez mezná. Ministr obrany McNamara se v nedávném projevu tvářil, ja

ko by vůbec nedošlo k agresi ve Vietnamu, a dokonce hlásá, že » Spo jené státy nebyly pověřeny shora, aby prováděly policejní dozor nad světem«. Kdo tedy ne- li USA dosazuje a prosazuje zkorumpované

loutkové režimy, kdo roztahuje své armády po všech kontinentech a potlačuje vůli národů po svobodě ? Kdo podniká nebezpečné provoka ce proti Laosu, lidové Číně a nyní opět proti revoluční Kubě? Nedomníváme se, že to všechno jsou projevy síly amerického im perialismu, svědčí daleko více o slabosti a bezvýchodnosti jejich poli tických koncepcí. Nás ovšem jejich avanturismus ještě naléhavěji vyzývá, abychom proti akcím imperialistů stavěli stále účinnější hráz, jednotu socialis

tických zemí a všech revolučních sil světa, využívající v zájmu spra vedlivé věci co nejširší škály prostředků a metod. Ovšem k ní musí být společná vůle všech ; snaha stavět se mimo tuto jednotnou akční frontu povzbuzuje jen agresory.

Velmi důležité je správné hodnocení pomoci našich zemí hrdinnému vietnamskému lidu. Měli jsme mnohokrát možnost seznámit se s oce

něním pomoci Sovětského svazu Vietnamu přímo z úst vedoucích vietnamských soudruhů. Nepovažuji ji ani za malou, ani za málo účin nou. Potěšila nás i slova, jimiž vedoucí delegací Vietnamské strany pracujících i Fronty národního osvobození jižního Vietnamu na našem

sjezdu, právě tak jako poselství soudruha Ho Či Mina, vřele oceňují i podporu ČSSR . V posledních letech, když se projevily rozpory mezi komunistickými stranami, stupňuje americký imperialismus ve svém boji proti socialis tické soustavě taktiku dvou tváří. I směrem k nám se snaží především 255

v propagandě nastavovat co nejvlídnější úsměv »budovatele mostů«.

Skutečná tvář amerického imperialismu je však jediná : tvář brutálního agresora , kterou je možno vidět zcela bez masky ve Vietnamu, avšak kterou by ukázal kdekoliv jinde, kdyby socialistické země opustily principy internacionalismu , oslabily svou bdělost a ochranu, nechaly se vzájemně izolovat a zejména oddělit od Sovětského svazu.

Boj proti imperialistickému nebezpečí, který je stále v popředí naší pozornosti, zahrnuje i naše úsilí důledně prosazovat politiku mírového soužití. XII. sjezd KSČ jasně zdůraznil třídní podstatu našeho mírové ho zápasu, v němž jde především o to, aby státy s různým zřízením

dokázaly rozřešit sporné problémy bez použití zbraní, a nikoliv o bez zásadovou koexistenci utlačovaných s utlačiteli, pravdy se lží. Je zřejmé, že tu nejde a nemůže jít o nějaké vyhýbání se boji proti imperialismu. Naopak, jde o vytvoření optimálních podmínek pro nej

širší protiimperialistickou frontu, kterou je ovšem možno formovat a rozšiřovat jen soustavným politickým úsilím , které prokáže svou pře svědčivost a účinnost nikoli sektářskými , myšlenkově chudými a nedi ferencovanými frázemi, které nám nejen spojence nezískají, nýbrž na konec jen a jen odpuzují.

V úsilí bratrských stran o posílení vlivu komunistických myšlenek jde i o správné uplatnění závazné

marxisticko- leninské

dialektiky

obecného a zvláštního, o to, aby respektování specifických národních úkolů bylo vždy chápáno tak, že nebude na úkor společných

inter

nacionálních zájmů a narušovat jejich vzájemnou jednotu ; o principiál . ní pojetí boje za demokracii, která nepřipustí ztotožňování buržoazní demokracie a některých forem parlamentarismu s pojmem demokra

cie vůbec. Tím naléhavější i pro nás je včas a soustavně propracovávat konkrétní rozvíjení naší nové, socialistické demokracie. Chci připomenout jen to, o čem se zmínil soudruh Novotný, pokud

jde o zvýšení účasti pracujících na řízení hospodářského života v sou vislosti s novou soustavou. Domnívám se , že se nejen nemáme obávat

zesílení demokratických rysů v řízení této oblasti, ale naopak mů . žeme jít kupředu směleji. Přesné formulování nových, širších práv ko

lektivů pracujících při novém pojetí kolektivních smluv nebo ustavo vání správních výborů neznamená rozhodně zavádění nějaké obezlič ky. či anarchie a podlamování výrobní disciplíny. Naopak právě takto

se mohou vytvářet předpoklady pro důslednější dělbu odpovědnosti, pro překonávání dosud časté živelnosti v naší praxi ; a tedy i spoleh livé základy skutečné kázně. Odbočil jsem k těmto otázkám především proto, že v současném dělnickém hnutí v kapitalistických zemích mají otázky postavení děl nictva ve výrobě zcela prvořadý význam. A pro práci našich bratrských stran je velmi závažné, jak právě tyto otázky dokáže nově a na stále

vyšší úrovni řešit socialistické hospodářství, s jakými novými argumen ty od nás mohou přijít mezi nekomunistické dělníky a získávat je pr boj za socialismus. 256

Principiální význam pro veškerou práci naší strany, stejně jako pro činnost mezinárodního komunistického hnutí má těsný bratrský vztah k Sovětskému svazu a jeho leninské komunistické straně. Je třeba zno vu zdůraznit, že Sovětský svaz je rozhodující silou, která zdržuje svě tovou reakci před rozpoutáváním dalších, stále ničivějších vojenských >

dobrodružství.

Mohli jsme se nedávno ve dnech XXIII. sjezdu KSSS přesvědčit, co znamenají sovětské raketové a jaderné zbraně, jejichž mohutná :ičin

nost je dána uplatněním nejnovějších vědeckých poznatků. Názorně

jsme si zároveň uvědomili, jaké obrovské hodnoty vynakládá sovětská země a statečný sovětský lid v zájmu obrany světového míru a jak nestoudné je jakékoliv znevažování této oběti. Ještě více jsme si ozřejmili, proč reakční buržoazie tolik nenávidí Sovětský svaz, proč

jej považuje za svého úhlavního nepřítele, proč věnuje takové obrov

ské prostředky na stupňování protisovětských intrik a štvanic. Z hlediska třídního boje ve světě jsou věci naprosto jasné. Každý čin, který se pokouší oslabit základy mezinárodního postavení a autority Sovětského svazu, jeho velikého prestiže v očích stamiliónů prostých lidí, pomáhá reakci, škodí pokroku. Upřímná solidarita se Sovětským svazem není a nemůže být pro stoupence socialismu a pokroku otázkou

nějakého taktizování, ale prvořadým zájmem naší společné věci. Jestliže náš sjezd znovu posílá nejsrdečnější pozdravy sovětskému lidu a KSSS, chci zdůraznit, že nejde o žádnou jednostrannou zále žitost. Se stejně upřímnými projevy a velmi konkrétními důkazy lásky

a úcty k naší straně a republice se vždy setkáváme i my v Sovětském

svazu všude, kamkoliv přijedeme. A další upevňování této družby, je neodmyslitelným , podstatným rysem naší stranické linie. Současný stav hnutí i situaci ve světě charakterizuje značná složitost

probíhajících jevů, jež nelze postihnout schematickým pohledem, nýbrž jen seriózním studiem a analýzou reálných faktů.

Připomeňme nerovnovážnost, která se projevuje v současném světo vém vývoji v důsledku prohlubujících se rozdílů mezi průmyslově vy . spělými a rozvojovými zeměmi . Z naší planety zdaleka ještě nezmizela bída, desítky miliónů lidí ještě každoročně umírají z podvýživy a úsilí o ekonomický vzestup na obrov

hladu. Přitom řada zemí naráží

ské těžkosti prohlubované neokolonialistickou politikou imperialismu. Uvědomujeme-li si v plné míře existenci i skutečnost tohoto hlubo kého rozporu , zavazuje nás to tím více k jeho pečlivému marxistickému hodnocení bez jakékoliv jednostrannosti a zkreslování. Vykořisťovaní

a utlačovaní žijí nejen v rozvojových, ale i ve vyspělých kapitalistic kých zemích. Fronta třídního boje probíhá uvnitř obou skupin států, hranici mezi vyspělými a hospodářsky nerozvinutými zeměmi nelze rozhodně vydávat za nějaký třídní předěl. Domnívám se, že neexistuje ani rozpor mezi úsilím socialistických zemí o neustálý růst ekonomické i životní úrovně a jejich povinností

pomáhat rozvojovým zemím a osvobozeneckému boji utlačovaných ná 9 Sborník

257

rodů, kterou jsme již potvrdili činy a k níž se znovu hlásíme. Vždyť právě rychlý rozmach socialistických států je předpokladem , aby i tato

pomoc byla podstatně účinnější než dosud a aby zároveň výsledky, jež přináší socialismus, zvyšovaly jeho přitažlivost mezi pracujícími všech zemí.

Cílem komunistického hnutí je nikoli omezovat, ale všemožně roz šiřovat frontu boje, v níž socialistické i rozvojové země i proletariát vyspělých kapitalistických států mají své specifické úkoly. Podporovat

vše, co sjednocuje pracující všech kontinentů, překonávat to, co by je mohlo stavět proti sobě jedině tak je možno vytvořit mohutný revoluční proud , který zasadí imperialismu rozhodující údery. Současný vývoj ve světě názorně potvrzuje, jak naléhavá a potřebná

je dnes semknutost mezinárodního komunismu. Ústřední výbor naší strany plnil aktivně usnesení XII. sjezdu, který proti tendencím rozkolu

výrazně vyzvedl myšlenku jednoty, a vynakládal nemalé úsilí, aby jed nota hnutí byla obnovena a znovu znásobena jeho bojová síla. Jsme toho názoru, že otázky vztahů mezi komunistickými stranami

jsou příliš závažné, než aby se stávaly pastvou pro laciné žurnalis tické úspěchy, než aby si na nich brousili ostrovtip různí karikaturisté. Dnes už se zcela zdiskreditovaly ony nálepky označující jakýkoliv

tvůrčí krok za zradu komunismu i subjektivistické nálady . vylučující škrtem pera celé strany z řad hnutí . Jestliže jsou taková obvinění i nyní adresována, také naší straně, pak poskvrna urážky ulpí jen na jejich autorech. Cítíme všude

velmi zřetelně, jak spontánně a to nejen u nás komunisté nepřijímají a přímo odmítají zmíněné silácké slovní trum fování, jak silná a opravdová je vůle k jednotě. Proto tak rozhodně

soudíme, že nevraživá politická kampaň a obočování jsou komunistic kého hnutí nedůstojné.

Naše strana pokládala a pokládá proletářský internacionalismus za vůdčí princip a za neporušitelnou zásadu činnosti celého hnutí. Jeho

společný akční postup může být stanoven jen na základě soustavných a intenzívních dvoustranných i mnostranných kontaktů, výměn názorů a konfrontace stanovisek , v níž každá strana postupuje co nejodpověd něj

ak vůči dělnické třídě a pracujícím své země, tak i vůči celému

hnutí, pečlivě váží stanoviska bratrských stran.

Praxe komunistického hnutí s sebou přináší stále nové cesty, mno hotvárnější formy a přístupy v činnosti stran, jež si zasluhují pozor

ného studia a analýzy. S velkým zájmem proto sledujeme nové rozbory současného stavu kapitalistické společnosti, vypracované bratrskými stranami, plodné diskuse francouzských soudruhů k závažným otáz kám naší ideologie, iniciativu italských komunistů při vytváření jednoty

dělnictva i široké protimonopolistické fronty, významné politické úspěchy finské strany, výsledky květnové porady západoevropských komunistů ve Vídni.

Je nesporné, že zejména nové přístupy k boji za získání spojenců 258

dělnické třídy přinášejí v posledním období nejeden kladný výsledek a cenné poučení pro celé naše hnutí, že aktivní a tvůrčí přístup komunistů především k politickému dialogu se socialisty , ale například i k masám věřících otevírá nové možnosti, otřásá řadou antikomunistických před sudků.

A nemohu v rámci svého času než se zmínit o tom, co je zvlášť blízké

zajímavé pro naši praxi, totiž bohaté poznatky KSSS a dal

ších bratrských stran socialistických zemí o nových metodách hospo

dářského řízení i zkušenosti z jiných úseků rozvoje nové společnosti. Chci jen znovu zdůraznit, že mají principiální význam i pro boj našich

soudruhů v kapitalistických zemích, že tvoří nedílnou součást našeho společného internacionálního úsilí. ,

Pro naše stranická i společenskovědní pracoviště z toho plynou zod povědné úkoly ; měly by se po mém soudu zabývat mnohem soustavněji tím , čím žijí a oč usilují bratrské strany, konfrontovat nové jevy a pří stupy s našimi zkušenostmi, častěji a pohotověji informovat o svých

poznatcích stranické orgány i veřejnost. Nemenší pozornost je třeba věnovat dějinám i mezinárodním zkuše. nostem naší strany a celého hnutí i proto, že se v řadě článků i me moárových prací k jednotlivým etapám projevilo nemálo nesprávností a zkreslování. Mám tu na mysli i snahy »nověá osvětlovat např. vztah Kominterny k naší straně a její úlohu vůbec. Společným kořenem je

zpravidla tendence obcházet mlčením hlavní rysy vývoje a silně akcen tovat některé negativní, dříve neznámé prvky a dávat jim takto zvuk věcí rozhodujícího významu.

Naše strana nezamlčuje omyly minulosti, odsuzuje porušování lenin ských norem a jeho neblahé důsledky. Souhlasím však s diskutéry , kteří

protestovali proti přehlížení všeho pozitivního, co bylo vykonáno a co nesporně převládalo. Nezapomeňme, že mladí lidé to již zpravidla neznají, že výchovné důsledky jsou pak tíživé. Proto jsme se také při 30. výročí VII. kongresu Kominterny společně s desítkami bratrských stran přihlásili otevřeně k jejímu praporu, který nám i do nových historických podmínek naléhavě připomíná leninský odkaz jednoty svě tového komunismu.

V příštím roce oslavíme 50. výročí Velké říjnové revoluce

počátku

nové, svobodné éry lidstva. V současné době se postavení socialismu ve světě změnilo : podstatně zmohutněl a zároveň značně nabyl i na mnohotvárnosti. Sovětský svaz však zůstává jeho rozhodující oporou. Poslední zkušenosti hnutí, činnost bratrské sovětské strany, průběh jejího XXIII . sjezdu nám ukazují, jak dále posilovat myšlenku jednoty , kterou tak přesvědčivě vyjadřuje i celé ovzduší internacionalni solida

rity, jímž plně žije i náš XIII. sjezd. Rozhodná vůle miliónů komunistů , kteří volají po semknutosti, přinese nesporně své ovoce.

Nepochybuji, že v tomto úsilí splní naše strana i v budoucnu svou revoluční povinnost. 259

Soudruh BOHUMIL Š PAČEK,

pražská městská organizace KSC Jako lékař a vědecký pracovník se budu zabývat podmínkami dalšího rozvoje naší zdravotní služby , a zvláště léčebné péče . Lidé nás nazývají

někdy něžně, někdy nazlobeně »údržbáři svých těl « . Jako chirurg se necítím touto přezdívkou nikterak dotčen , spíše naopak. Zdá se mi , že

to vystihuje velmi přiléhavě aktuální společenský význam léčebné pé če daleko lépe než sáhodlouhý výklad .

Soudruh Špaček hovořil potom o úloze zdravotní služby . Podobně jako se rychlými tempy rozvíjela základna průmyslové vý . roby, narůstá i zdravotní služba, hlavně co do rozsahu. Byla vybudo vána hygienická a protiepidemiologická služba, která spolehlivě pra cuje. Preventivní i léčebná péče o děti je zajišťována do té míry , že je naší vizitkou v celém světě. Rozšířilo se materiální kádrové obsazení

základních zařízení léčebné péče v obvodech a poliklinikách. Výroba léčiv vyrostla natolik , že jsme v léčivech téměř soběstační a vyvážíme je do celého světa .

Vytvořili jsme také výzkumnou základnu, jejíž pracovníci dosahují mezinárodně uznávaných výsledků skoro ve všech odvětvích současné

lékařské vědy. Stejně jako celá naše společnost prošlo naše zdravot nictví obdobím rychlého růstu a rozvoje hlavně co do rozsahu. Avšak vznikly některé disproporce mezi jednotlivými součástmi naší zdra votní služby. Tyto disproporce při současném rychlém pokroku v lékař ských vědách a hlavně ve zdravotnické technice v celosvětovém mě řítku by mohly vést k určitému zaostávání dosažené úrovně, zejména v léčebné péči. Zatím všechny pokusy, které o zlepšování léčebné péče i ostatnich

zdravotnických služeb byly , se dosud pohybovaly jenom v mezích di rektivně administrativního způsobu řízení zdravotní služby. To mělo za následek čím dál větší byrokratizování veškeré zdravotnické a zejména

odborné činnosti. Přičteme -li k tomu okolnost, že průměrná mzda pra covníka ve zdravotnictví stagnovala proti jiným oblastem , nedivme se , že u značné části lékařů i zdravotního personálu poklesl zájem o vlast

ní odborné práce. A odtud pramení všechny důvody nespokojenosti s naší prací ve veřejnosti , která velmi citlivě reaguje na každý výkyv

v provozu zdravotní služby, a to jak v kladném, tak i záporném smyslu. Hlavní strukturální disproporcí, která se ve zdravotnictví projevuje, je zastaralost a opotřebovanost nemocničního fondu , jeho vybavení stroji , přístroji a nástroji . Mylny předpoklad, že vzrůstající účinnost

preventivních opatření vede automaticky ke snížení potřeby rozvoje léčebných , zejména lůžkových zařízení, vedl při direktivně administra

tivním způsobu řízení k nedostatečným nárokům na údržbu, generální opravy, rekonstrukci i novou výstavbu těchto klíčových zařízení léčeb né péče. 260

Výroba základní klasické i moderní zdravotnické techniky nestačí zajistit ani sortiment, ale hlavně potřebné kvalitní přístroje a nástroje. To má za následek zastaralost ve vybavení, např. rentgenovými , ale

i jinými přístroji . Řešit provozní obtíže za těchto podmínek je někdy těžší než řešit vědecký problém nebo dělat složitou a náročnou operaci. Z iniciativy strany uvolňuje vláda naší republiky značné finanční

prostředky k úpravě platů zaměstnanců ve zdravotnictví. Od 1. 7. t . r. dojde k platové úpravě středních a nižších zdravotních pracovníků pracujících u lůžka nemocného a u zdravotnických pracovníků v lékař ských obvodech. To jistě přispěje k lepší úrovni léčebné péče. Ovšemi bez přímé spolupráce s výrobou nedokážeme zajistit údržbu i stavební rekonstrukci dosavadních nemocničních a léčebných zařízení . Bez účas

ti výroby a dovozu nedokážeme krýt naléhavou potřebu nové moderní zdravotnické techniky. Domnívám se, že vztahy, které se začínají vy tvářet v rámci nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství mezi výrobci a spotřebiteli, by měly pomoci překonat tuto disproporci. Z povahy medicíny i z poslání zdravotní služby vyplývá , že dokonalá péče o nemocné je základem správné péče o zdraví. Mluvíme-li o tom , že chceme postavit zdravotnictví na vědecké základy, pak pro oblast léčebné péče to předpokládá prosadit důsledně klinický způsob práce,

kolektivní i individuální odpovědnost za nemocného až na nejvysunu tější pracoviště léčebné péče, až do obvodu a zpět k ústřednímu zaří zení v klinicky organizované nemocnici .

Soudruh JOSEF KARBAN ,

západočeská krajská organizace KSČ K rozvoji výroby keramiky i užitkového porcelánu byla přijata jiz

řada vládních usnesení . Avšak k podstatnému zlepšení na tomto úseku dosud nedošlo. Podle mého názoru vývoj užitkového porcelánu nega

tivně ovlivnilo i to, že dřívější závody na výrobu keramického techno logického zařízení byly od roku 1947 převedeny na jiný výrobní pro

gram a výroba keramických strojů nebyla od té doby vůbec zajišťo vána . Později výrobu sice převzal ZTS Martin, který vyrábí pouze část strojů dříve dovážených nebo vyvinutých výzkumným ústavem našeho oboru.

Vývoj keramických strojů náš strojírenský průmysl nezajišťuje vů bec. Dosavadní úroveň dodávaných strojů tuzemské výroby je nízká a lze je uvádět do provozu až po úpravách, a to často po období jednoho až dvou let .

Nutnost řešit rozvoj výroby užitkového porcelánu je odůvodněna i současným stavem palivové základny. Od roku 1968 nezajistí národní podnik Uhlozbyt dodávku kvalitního paliva pro staré kulaté i tunelové pece. Přitom u starých pecních agregátů nelze použít dálkový plyn 261

nebo propan-butan. Řešení je možné jedině za předpokladu výstavby nových tunelových pecí a s tím související rekonstrukce starých a vý stavby nových závodů.

Požadavky odběratelů uspokojujeme v letošním roce pouze na 76 % a v roce 1970, podle dosavadních perspektiv , je budeme krýt pouze na

69 % . Tento stav není stranickým organizacím v oboru lhostejný. A do mnívám se stupovat k která byla Soudruh

proto, že ústřední orgány by měly daleko odpovědněji při naplňování závěrů XII. sjezdu strany i vládních usnesení, k rozvoji keramiky přijata. Karban se dále věnoval problémům oborového podniku a

připomněl, že těžba a úprava kaolinu, jílů, písků a živců stále zaostává za potřebami našeho národního hospodářství a disproporce do budouc na, nenastane-li zásadní obrat, bude dále narůstat. Hodnotíme-li první výsledky působení nové soustavy řízení v našem

oboru, zdůraznil soudruh Karban , jsme toho názoru, že se plně osvěd čila. Pro zajištění dalšího vývoje pokládáme však za nezbytné, aby byly stabilizovány dlouhodobé ekonomické nástroje. Současný stav totiž vytváří pocit nejistoty a do určité míry v některých případech

i spekulace, jak v našem, tak i v jiných odvětvích národního hospodář ství. Zde mám na mysli zejména oblast odběratelsko -dodavatelských vztahů a tvorby cen. Podle dosavadních zkušeností dochází k neúměr

nému zvyšování cen i některých materiálů, které náš závod zpracovává. Tak tomu bylo například v poslední době u cen řeziva, dekoračního materiálu a dalších .

Mám za to, že některé podniky na tomto úseku spekulují a chtějí si

zvyšováním cen vylepšit ekonomické výsledky bez ohledu na celospo lečenské zájmy.

Dosavadní zkušenosti z praktického uplatňování zdokonalené sousta vy řízení nás stavějí před některé vážné politické i ekonomické problé

my. I u nás se vyskytly názory, že nové zásady všechno vyřeší a auto maticky odstraní problémy, s nimiž jsme se při výrobě užitkového por celánu setkávali . Zejména u vedoucích závodů se objevily názory, že

závodu a provozu musí být dána plná pravomoc podnikání. To u mno hých bylo motivováno jednostranným zájmem dosahovat v závodě vý . sledky výhodné pro jejich kolektiv, bez ohledu na zájmy celého oboru i na celospolečenské zájmy. Na druhé straně u některých pracovníků oborového ředitelství se projevily tendence příliš úzkostlivě centrali zovat některé oblasti řízení závodů přímo na obor. Bylo proto nutno věnovat velkou pozornost především přípravě lidí,

vysvětlování všech otázek působení nové soustavy řízení a především jejímu správnému politickému zajištění. Jsme si vědomi, že velká odpovědnost za správné uplatňování zásad spočívá především na komunistech a stranických orgánech oborů. Chce me proto stranickou práci orientovat především na oblast politického

působení a na výchovu pracujících , na oblast kádrové práce a na řešení 262

vzájemných vztahů mezi lidmi , které se v procesu zavádění nové sou stavy řízení nově utvářejí.

Po vytvoření oborových ředitelství se i v našem oboru ukázalo jako nutné a účelné svolávat koordinační stranické porady. První zkuše nosti z těchto porad ukázaly, že značně přispěly k sjednocení názorů na společný postup komunistů a stranických organizací v oboru, zejmé na při uvádění nové soustavy řízení do života v závodech. Přípravě těchto porad je však třeba věnovat více péče než dosud, aby

se nestaly, jak tomu bylo zpočátku, jakousi obdobou řešení hospodář ských problémů na ředitelských poradách. Nepovažujeme za účelné ko nat tyto porady za účasti širokého aktivu hospodářských pracovníků. Je však třeba zajišťovat širší účast stranických funkcionářů ze základ ních organizací.

Soudruh LUDOVIT BENČAŤ, východoslovenská krajská organizace KSS Hovořil o některých otázkách stavebnictví a práci stranických

organizací v podmínkách zdokonalené soustavy plánovitého řízení.

V podniku Pozemní stavby Košice jsme za období od začátku roku do konce dubna splnili plán tvorby hrubého důchodu na 107 % a ne

rozdělený hrubý důchod je ve výši bezmála 3 miliónů Kčs. Za toto období vytvořily se v podniku podmínky ke komplexnímu odevzdávání ucelených okrsků sídlišť, zejména díky zavedení exaktních matema

tických metod v přípravě staveb a ve vyhodnocování postupu stavby. Výsledky za uplynulé období máme velmi dobré. Avšak neodpoví dají možnostem, které dává zdokonalená soustava řízení v našem hospodářství. Domnívám se, že při zavádění zdokonalené soustavy

řízení jsme v oblasti odměňování vytvořily bariéry, které nepodporují iniciativu pracujících. Bylo by vhodné uvažovat o posunutí těchto bariér, aby mohla pružněji působit hmotná zainteresovanost. Tíží nás situace v zásobování materiálem . Pracující požadují : Dejte

nám materiál a termín k dokončení úkolu, ostatní ponechte naší sta rosti. Nedostatek materiálu v mnoha případech brzdí práci a rozvoj socialistického soutěžení. Uznáváme, že jsou schodky v celostátních bilancích některých materiálů a výrobků. Ale právě proto je dispro porce mezi plánem a skutečnou spotřebou. Mnozí naši dodavatelé anebo odbytové organizace pro údajný ne

dostatek zdrojů odmítají uzavírat smlouvy o přípravě dodávek i vlast ní dodávkové smlouvy. Mnozí dodavatelé využívají svou monopolní pozici a vyžadují v případě dodávek »nad plán « . vysoké a ničím neodůvodněné přirážky , které potom zkracují hospodářské výsledky odběratelů. Takovéto případy máme u některých druhů důležitých

materiálů, např. u litinových rour, kamenných obrubníků, výtahů, 263

stavebních dílců, vzduchotechniky, velkokuchyňských zařízení a dal

ších. To všechno ztěžuje i politickou práci. Lidé na tyto nedostatky po ukazují a často je dávají i do souvislosti se zdokonalenou soustavou

řízení. Ještě je mnoho direktivnosti při určování výrobní náplně. Investoři nemají ujasněny investiční záměry, dochází proto k častým změnám v investičním plánu. Soustavně se zhoršuje předstih územní a projektové přípravy. Je však jisté, že nová soustava řízení u nás

zapustila hlubší kořeny, než jsme sami očekávali, a jsme přesvědčeni, že přes nedostatky jsou všechny předpoklady na udržení dosažených výsledků. Náklady vložené v průběhu minulého roku do přípravy zdokonalené soustavy řízení, do internátního školení téměř 1000 pra covníků podniku přinesly svůj užitek. Připomínal jsem negativní jevy, které vyplynuly z neujasněných odběratelsko -dodavatelských vztahů. Musím však na druhé straně zdůraznit, že zdokonalená sousta

va vzbudila všeobecný zájem pracovníků o ekonomické problémy. Vliv zdokonalené soustavy se projevuje i ve větším pořádku na stav bách. U techniků, zejména výrobních, vyvolaly nové podmínky značný zájem o otázky nákladů, ujasnily se organizační vztahy uvnitř pod . niku. Vyjasnily se vztahy mezi vnitropodnikovými složkami. Pod statně se decentralizovalo rozhodování na nižší vnitropodnikové orgány, čímž se zvýšila jejich autorita a odpovědnost.

Několik slov o práci naší stranické organizace v podmínkách zavá. dění nové soustavy plánovitého řízení. Vyjasnili jsme si vztahy mezi

stranickými organizacemi a hospodářskými orgány. Zastáváme zásadu, že výrobu neřídí stranická organizace, ale příslušní vedoucí pracovníci, počínaje ředitelem a konče mistrem. Všechny členy strany a stranické organizace vychováváme k odpovědnosti za úspěšný ekonomický roz

voj podniku, stavební správy anebo hospodářského střediska. Jednotu cílů strany a hospodářského vedení snažíme se zabezpečovat odlišným přístupem a prostředky bez toho, aby se stranické organizace dělily

s hospodářskými vedoucími o vyšší pravomoc, kterou jim zdokonalená soustava dává , anebo zase aby nebyli lhostejní k zaměření ekonomic

kého vývoje a k splnění hospodářských úkolů. Z těchto hledisek budeme muset důsledněji uplatňovat vedoucí úlohu strany v Revolučním odbo rovém hnutí a Československém svazu

ládeže, což se nám dosud

v plné míře nepodařilo. Hlavní pozornost a starost musíme věnovat otázce dobrých lidských vztahů mezi spolupracovníky. Velmi citlivě a odpovědně musíme tyto vztahy řešit z hlediska zdokonalené soustavy plánovitého řízení. Zde je třeba překonávat nezdravé vztahy mezi

jednotlivými hospodářskými pracovníky. Většina pracovníků vidí jen zisk a dobré lidské a přátelské vztahy jim zůstávají cizí. Snažíme se zvyšovat aktivitu členů strany. Především se zaměřujeme na přípravu a výběr programu pro výborové a členské schůze. Pomocí stranických skupin aktivizujeme jednotlivé členy strany.

264

Soudruh VLADIMIR MEDUNA,

jihomoravská krajská organizace KSČ Siojime na prahu vědeckotechnické revoluce, která vytvoří předpo klady pro komunistickou společnost. Každý ví, že tento převrat bude vyžadovat pronikavé zlepšení kvalifikace pracujících a zvýšení počtu

špičkových kádrů, tj . absolventů vysokých škol. XII. sjezd strany předpokládal, že celkový počet studujících na vysokých školách by měl v roce 1970 dosáhnout asi 220 000. Vládou schválené plány pro tento pětiletý plán předpokládají však jen 157 000.

V čem jsou příčiny tohoto značného snížení? Chci je demonstrovat na oborech 01-08, ve kterých se vychovávají na vysokých školách

technických absolventi pro průmysl. Počet studujících těchto oborů pronikavě stoupl, takže počet absolventů, kteří v této pětiletce školy opustí, vzroste asi o 40 % proti pětiletce předešlé. Skoly překročily svoje rezervy, a jsou proto nyní velmi vážné nedostatky v jejich mate riálním vybavení. Plánované rozšíření prostorových kapacit těchto škol ve čtvrtém pětiletém plánu bude sloužit jen dalšímu přibližně stejnému trendu rozvoje počtu posluchačů, a napjatá situace se proto do roku

1970 nezlepší. Dále se předpokládal zvýšený zájem pracujících o stu dium při zaměstnání. K tomu nedošlo a projevuje se tendence spíše opačná. Ke zvýšení zájmu o vzdělání je třeba zřejmě i výraznějších hos

podářských stimulů, a proto se tyto formy studia rozvinou patrně teprve v plném proudu vědeckotechnické revoluce. Na závodech a resortech přežívá direktivní způsob řízení a otázky technického rozvoje

výroby nejsou doceňovány. Vedoucí místa jsou ze značné části obsa zena praktiky, jejichž výměna teoreticky vzdělanými, avšak nezkuše. nými absolventy vysokých škol, je obtížná. Proto zájem o zvyšování

počtu inženýrů v průmyslu stoupá jen velmi zvolna a umístění absolven tů je nutno v některých případech zajištovat direktivně. Za těchto okolností není divu, že například někteří pracovníci Státní plánovací komise a ministerstva těžkého strojírenství zastávají názor, že

dnešní počty studujících strojírenství jsou více než dostatečné a měly by se v budoucnu spíše snižovat.

Často se také hovoří o tom, že kvalita absolventů je důležitější než jejich počet. Domnívám se, že nelze stavět kvalitu a počet absolventů

proti sobě, poněvadž rozvoj výroby lze zabezpečit jen v péči o obojí. V proudu technické revoluce jeden sebeschopnější inženýr nemůže sám rozvoj výroby na závodě zvládnout. Jen člověk klouzající po povrchu odborné problematiky může zájem o odbornost stavět do protikladu

k otázkám společnosti, k otázkám politiky. Naopak vysoká odbornost je téměř vždy spojena s vážným přístupem ke společenským otázkám a podporou progresívních společenských proudů. Proto v době mezi dvěma světovými válkami vedla naše strana agitaci mezi inteligenci přes odborné otázky a dosáhla tak velikých, obecně známých úspěchů. 265

Kolísání názorů na počty studentů z roku na rok má záporný vliv

na celý výchovný proces a tím i na kvalitu absolventů. Proto učitelé naší strojní fakulty v Brně provedli v poslední době podrobnou analýzui potřeby inženýrů ve třech moravských strojírenských závodech různého

typu, které zaměstnávají přes 14 000 pracovníků, z nichž je dnes 120 inženýrů. Závody předpokládají zvětšení jejich počtu do roku 1970

na 345. Podle názoru fakulty by však jejich počet v tomto roce měl být 724, tj. více než dvojnásobek plánu závodu a šestinásobek součas ného stavu .

Mohou vysoké školy technické za současného stavu zajistit nutný po čet inženýrů ? V letech 1966-1970 odejde do závodů ze škol asi 21 000

a v letech 1971–1975 asi 30 000 absolventů. Tím dosáhne počet inženýrů v závodech v roce 1975 asi 83 000. Do potřeby přibližně 112.000 bude

však chybět 29 000 absolventů, tj. produkce celé jedné pětiletky. Do držíme-li na vysokých školách dosavadní trend růstu počtu absolventů přibližně 40 % za pět let zlepší se situace v roce 1980 jen zčásti. -

Nelze proto hovořit o možnosti stagnace v počtech studentů na vyso kých školách technických, ale naopak počítat s jejich dalším zvyšo

váním po roce 1970 v trendu asi dvojnásobném, než je dosavadní. Pro takový prudký vzrůst je třeba ovšem již v této pětiletce vytvářet před poklady ve zvyšování počtu studentů na středních všeobecně vzdělá

vacích školách, v propagaci a podmínkách pro vysokoškolské studium po zaměstnání, ve zvyšování počtu a hlavně kvality učitelů na vysokých školách technických a v prostorovém a materiálním vybavení vysokých

škol nad částky dosud pro tento pětiletý plán uvažované, poněvadž investice do vzdělání jsou investicemi nejvýnosnějšími.

Soudruh ŠTEFAN VOSKÁR,

západoslovenská krajská organizace KSS Chtěl bych říci pár slov k potřebě chemizace národního hospodářství jako důležité složky technického rozvoje, a to především z hlediska na šeho Západoslovenského kraje. V celém světě je dnes vidět snaha uplatňovat urychlenou chemizaci budováním velkých chemických kom

binátů a rekonstrukcí nynějších závodů na základě úspěchů vlastního výzkumu, jakož i nakupováním licencí na nejvyšší technické úrovni . Zodpovědní pracovníci ve všech hospodářsky vyvinutých státech stavějí na jedno z předních míst všestrannou chemizaci .

My pracovníci z chemie jsme rádi, že se otázce chemizace národního hospodářství připisuje velký význam i v materiálech našeho sjezdu. Nás

delegáty ze Západoslovenského kraje toto zvlášt uspokojuje, protože náš kraj je v chemické výrobě už nyní v podílu zaměstnanců chemického

průmyslu na celkové průmyslové zaměstnanosti na prvním místě. Díky velkým investicím v období od XII. sjezdu naší strany zaujímá náš kraj 266

prvé místo ve výši základních fondů, jakož i v hodnotě odvětvové chemické produkce. Pro chemii v našem kraji je toho času charakteris tická výroba pohonných hmot a mazadel, vláken, průmyslových hnojiv, přípravků pro ochranu rostlin a plastických hmot z ropy.

Spojení bratislavského Slovnaftu se Sovětským svazem ropovodem Družba působí velmi vydatně na ekonomiku nejen Bratislavy, ale celé republiky. Ropovod Družba, který se už zaplatil úsporami na dopravě, je jedním z konkrétních příkladů, jak postupovat v industrializaci

i v rozvoji dopravy nejen uvnitř našeho státu, ale i v ekonomické spo lupráci se zeměmi socialistického tábora a zejména s bratrským Sovět

ským svazem. Postupné zvyšování dodávek ropy ze Sovětského svazu umožnilo v minulém roce zpracovat již 6 miliónů tun ropy , čímž se

podstatně zlepšila struktura palivové a pohonné bilance a vytvořily se podmínky pro další žádoucí rozvoj petrochemie. V materiálu sjezdu se konstatuje, jaký rozvoj zaznamenal chemický průmysl. Ukazuje se však, že všechny tyto úspěchy v chemizaci národní ho hospodářství jsou v návaznosti na celkový rozvoj našeho hospodár

ství nedostatečné. Stále máme málo, možno říci, všech chemických vý. robků. Je třeba, abychom si to uvědomili a všemi způsoby i prostředky, a to i nákupem progresivních výrobních postupů a strojních zařízení

ze zahraničí, urychlili chemizaci tak, jako to udělaly hospodářsky vy spělé státy na celém světě, protože se tím nejen zlepší situace v ná

rodním hospodářství, ale v duchu nových zásad řízení se zabezpečí i rychlý návrat investovaných prostředků.

V této pětiletce však plánovaných přibližně 18 miliard Kčs na investi ce do chemie nezaručí dostatečně rychlý rozvoj žádoucích oborů che mické výroby. Urychlená chemizace národního hospodářství by si vy .

žadovala asi o 18 % investic víc, než kolik se toho času uvažuje. Potřebujeme totiž nejen další rafinerie, ale i navazující výroby , pře . devším pro zabezpečení zvýšení výroby vláken a plastických hmot. I v jiných zemích, kde se ropa a zemní plyn vyskytují jen v malém

množství anebo vůbec ne, dochází k rychlému rozvoji petrochemie. Petrochemická výroba je jedním ze základních ukazatelů rozvoje vý. robních sil a společenské produktivity práce. Abychom na tomto úseku dosáhli další, rychlejší rozvoj, potřebujeme zvýšit dovoz a zpracování ropy do roku 1971.asi na trojnásobek předcházejícího roku a tím nejen pokrýt potřeby národního hospodářství, ale i vyrobit dostatek produktů , kterými bychom mohli platit za dodávky ropy a zemního plynu .

Pracující Bratislavy a našeho kraje vidí nejlépe význam hospodářské spolupráce se Sovětským svazem, který nám dodává potřebné suroviny pro rozvoj chemie. Stále se zvyšující potřeby ropy a zemního plynu by

měly být pokryty především zvýšenými a dlouhodobě zajištěnými do dávkami ze Sovětského svazu. Za tími účelem se buduje ze Sovětského

svazu plynovod a bude třeba při využití bohatých zkušeností z výstavby ropovodu Družba vybudovat další linku, která zvýší ekonomiku dopra

vy ropy zejména pro petrochemii. 267

Když budeme chtít pokrýt své potřeby petrochemickými výrobky, bu deme muset především vybudovat další výrobny, zejména umělých hmot a syntetických vláken . Především tuto produkci bychom mohli exportovat hlavně do Sovětského svazu jako protihodnotu jeho dodá vek .

Bude třeba urychlit výstavbu chemie po celé republice a současně bu de třeba využít dobré podmínky Západoslovenského kraje , které pro další rozvoj tohoto odvětví má. Jde především o využití Dunaje, největ

šího vodního zdroje Československa, dlouhodobou tradici chemie v Bra tislavě, dostatek potřebných pracovních sil, výhodnou vodní cestu i že lezniční dopravu atd. Voda se stává dnes v celém světě i u nás limitu jícím faktorem budování velkých chemických provozů, bude proto třeba

využít možnost výstavby

nových výroben, zejména v Dimitrovce

a v Slovnaftu v Bratislavě, v Šale, a mimo to využít okresy ležící na

Dunaji k budování dalších nových chemických výrob. Z ostatních vhod ných podmínek je třeba vyzdvihnout ještě dostatečné zdroje pracovních sil .

I vybudované stavební kapacity v kraji jsou důležitým činitelem, kte rý je třeba urychleně využít pro další rozvoj chemie v našem kraji. Pracovníci našich chemických závodů v kraji převezmou i v nových tvrdších podmínkách plné návratnosti investičních prostředků další

úkoly v budování nových výrob, ať už syntetických vláken, plastických A

hmot, celulózy, papíru, hnojiv apod .

Rozvoj chemie v celé republice je závislý nejen na nezištné a svědo mité práci pracujících našeho chemického sektoru, ale i na dobré práci strojírenství, stavebnictví jakož i zahraničního obchodu. Doufáme, že

spravedlivější a intenzívnější hmotná zainteresovanost v zaváděném systému plánovitého řízení i v uvedených sektorech vytváří tak, jak se o to snažíme v chemii, normální obchodní vztahy, v kterých by si

dodavatelé strojů , montáží i staveb vážili svých zákazníků-investorů. To je zapotřebí proto, aby se zamezilo hospodářským ztrátám , jako to mu bylo například při první etapě výstavby dusíkárny v Sale a dalších důležitých stavbách chemie.

Soudruh KAREL HRUŠKA

pražská městská organizace KSC

Soudruh Hruška ujistil sjezd jménem vysočanských slévačů, že pra

cující ČKD ( Praha 9 ) vyvinou úsilí o splnění úkolů, jež přijme XIII. sjezd, a pak se soustředil na problematiku se zaváděním zdokonalené soustavy řízení .

Zpočátku se při propagaci zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství mluvilo hlavně o zavedení třináctého platu .

Byl to názor povrchní a my jsme tomu sami nevěřili . My od zdokona 268

lené soustavy očekáváme, že vedle jiného vyvolá snahu o úspory pra covních sil . Říkám to zejména proto , že se stále mluví o nedostatku pracovních sil a v Praze zvlášť. Naše slévárny jsou kvůli nízké úrov ni techniky v nich téměř na pokraji svých výrobních možností. Za do

savadní organizace práce a současného stavu techniky jsou tedy po měry ve výrobě většinou napjaté. Jiná situace je ovšem u dělníků ostat. ních. Jsou mezi nimi i takoví, kteří nechodí do závodu pro práci a pro výdělek, ale hlavně pro výdělek. Nacházíme je mezi režijními dělníky, bez nichž si sice provoz závodu představit neumíme, ale mezi režijními

dělníky a zaměstnanci jsou i takoví, bez kterých by bylo možno si chod

závodu snadno představit. Podobné »pracovníky« by kapitalistický pod. nikatel nezaměstnával. A právě mezi nimi je dost takových, kteří mají

v pracovní době dost času na plané filosofování a neopodstatněné rebelování. Jednou z příčin toho, proč se pořád křičí po pracovních si lách, jsou vlivy staré soustavy hospodaření, starých zvyklostí apod. Věřím, až se ve zdokonalené soustavě uvolní iniciativa jak hospodář ských vedoucích, tak dělníků, že ani v Praze nebude takový tlak na pracovní síly.

Každému je dobře známo, že volné pracovní síly nejsou, ale je zatím

výhodné je požadovat. S pracovními silami rostou hodiny a s hodinami peníze, a o to některým hospodářským pracovníkům jde. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že závod, který hrál poctivou hru,

bdkrýval své rezervy, byl a doposud je v nevýhodě proti těm, které chytračí a mají trvalé rezervy . Příkladem toho je zavádění nových normativů ve slévárenství. Jestliže by ve slévárnách ČKD mělo podle zjištění zpevnění norem dělat 8,5 % , jsou v naší republice slévárny, kde by zpevnění mělo dělat až 35 % . Soudím, že je třeba lidi, kteří něco znají, umějí a mají potřebnou míru odpovědnosti a vztahu k zá vodu a společenským potřebám, patřičně odměnit. Ale současně by naše závody neměly být ani sociálními zařízeními, ani místy pro >

poskytování lehkých a levných výdělků, nýbrž pracovišti, kde se vy.

rábí co nejracionálněji, což by se mělo projevit ve výplatních sáčcích těch, kteří jsou při výrobě potřeba, a ne těch, kteří jen okolo výroby pobíhají. Mohl bych ukázat, že se u nás peníze vždy správně neroze

dělují a někdy ani správně rozdělit nejdou. Při rozdělování se při vší dobré snaze někdy trochu, a někdy i více přihlíží k hlediskům dobro

činnosti. Většinou nám pak takové rozdělování peněz natropí více škody než užitku.

Z našich schůzí i pracovišť přichází hodně připomínek, že je stále mnoho pracovníků v řídících útvarech ; tím nemyslím jen centrální orgány, ale i nižší články a závody. Nechtěl bych se tím jakkoli dotknout těch pracovníků, kteří své schopnosti prokázali. Ale jsou i takoví, kteří své schopnosti nedokazují. My se těch schopných v zá

jmu výroby i společnosti chceme zastat a jestliže kritizuji součas. nou systemizaci, mám předně na mysli jejich dobro. Nám by skutečně daleko více prospěl třeba vývojový pracovník, 269

který by měl na starosti racionalizaci dopravy aj ., než takový, třeba v ekonomickém úseku, který dodatečně eviduje to , co se mělo stát

a nestalo se. Myslím , že není třeba místa technickohospodářských pracovníků systemizovat, ale obsazovat je podle skutečné potřeby

závodů. A pokud jde o tvůrčí techniky, aby jejich práce byla pravi delně hodnocena a počítaly se výsledky, které společné věci přinesli. A ještě jednu maličkost, která souvisí s novým řízením . Je chyba, že některé věci líčíme často jen a jen z hlediska osobních výhod, jako například zkrácenou pracovní dobu. Musíme se poučit z minu losti a i v propagandě věci více posuzovat z pozice státu, podniku,

závodu atd . Pouštíme se až do přílišných diskusí tam, kde jde o věci

ryze hospodářské a nevyhnutelné, jako je například právě zkrácená pracovní doba. Je výhodná, ale nemusí být výhodná pro všechny. My ji však potřebujeme zavést, protože potřebujeme dát pracujícím víc času na odpočinek, vzdělání a kulturu, ale také snížit náklady ve dělníkům zpevnit výrobě, a to i za cenu, že musíme jako u nás

normy ò 4,5 % při zkrácení pracovní doby na 44 hodiny týdně. Nechtěli bychom však, aby se při dalším zkracování pracovní doby používalo výhradně formy zpřesňování norem. Jsou jiné způsoby, ať

technikou nebo organizací, ale je třeba včas začít. Díváme se na věci tak, že jsou-li to věci nutné, nezbytné a z hlediska hospodářského nevyhnutelné a prověřené, pak by o některých věcech nemusely být vůbec dalekosáhlé diskuse.

S otázkou kvality bylo na našem závodě uděláno mnoho. Dnes je

jasné, a je to bez diskusí, že vyrobí-li někdo zmetkový kus, musí jej přiměřeně uhradit. To platí pro dělníka a srážky platí i pro tech niky. Stejně tak jako soudruzi z Jinonic doporučujeme, aby podobný

systém, který uplatňujeme na našem závodě a na všech závodech,

byl prosazován i pro chyby v řídící práci, a to na všech stupních řízení, při všem respektu ke složitosti řídící práce vůbec.

Ještě bych se rád zmínil o současném stavu a názoru na socialis tické soutěžení. Popravdě musím říci, že se na dosavadní formy a způsoby díváme s menší důvěrou, protože nejsou tou silou, která by řešila problémy na závodě a mezi lidmi, ale často někdy naopak. Na druhé straně jsme pro jakoukoliv rozumnou soutěž, ať se jí říká

jakkoliv, ovšem takovou, která dává skutečné možnosti porovnat do sažené výsledky a poučit se z nich o cestách, kterými jich bylo dosaženo .

Není pravda, že jsou to brigády, které vždy hýbají výrobou a živo tem na závodě . Úkoly jsou kvalitativně i kvantitativně plněny stejně dobře, přestože nám hnutí brigád pokulhává. Pravda je taková, že v některých případech hnutí brigád u nás stagnuje, a je škoda, že takto nedůstojně dožívá. Tím nechci říci, že toto hnutí nepřineslo nebo nepřináší někde ještě své výsledky. U nás však čekáme více od dobrého

řízení než od výzev. K dobrým patřily vždycky ty soutěže , které mají 270

svou cílovou rovinku a po splnění nebo dosažení jsou vyhodnoceny a také uzavřeny .

Otázka odborové práce je jistě složitá. My jsme ji. rozebrali z hle diska účinnosti na celozávodní i krajské konferenci.

Dovolil bych si vznést pouze slušný dotaz, zda je našim odborovým funkcionářům na ÚRO známo, kolik nepopulárních záležitostí, a to čistě odborových, musí pro nízkou revolučnost odborového hnutí řešit stranické organizace , a hlavně, zda si uvědomují, jak by odborová práce vypadala, kdyby tomu tak nebylo. Připomínám to pouze proto,

abych se vyjádřil k diskusnímu příspěvku soudruha Pastyříka. Nedovolil bych si odsoudit staré formy řízení, ale v souladu s ná

zory u nás je pokládám za překonané. Doporučoval bych, aby se od všeobecného povídání přešlo rychleji k realizaci. Podle zkušeností z minula se právem obáváme, že půjde-li zavádění takto pomalu, že

se myšlenka rozplyne a systém zastará . Naši lidé umějí dělat a také si umějí vydělat. Ale co je však znervózňuje, to jsou všechny ty složi tosti kolem prémiových řádů, kolektivních prémií a jiné. Často se výplata pro dělníka stává příliš složitou věcí, zvlášť u dělníků pracu

jících ve váhovém úkolu. Formy, které se používají, sice dělají pořá dek ve výkazech, ale již méně mezi mzdou a výrobou a mezi lidmi vůbec .

Jde nám o to , abychom nyní rychleji přešli od obecného vysvětio

vání podstaty a významu národohospodářské soustavy ke konkrétním opatřením, k vypracování vnitropodnikové soustavy, ve které by byla jasně vymezena odpovědnost a pravomoc vedení závodu i jednotlivých pracovníků, a urychleně se začaly zavádět do praxe zásady nové soustavy .

A nyní mi dovolte, abych s odvoláním na to, že problémy v eko nomice také přímo působí na činnost strany, ukázal na některé pro

blémy stranické práce v období mezi XII . a XIII . sjezdem. Toto období hodnotíme v naší stranické organizaci jako období velmi složité a

pro stranickou práci velmi náročné, které prověřilo sílu a pravdivost našich myšlenek, aktivitu jednotlivých komunistů a celé organizace .

Bez jakéhokoliv fňukání, ale při reálném hodnocení pokládáme zde za nutné zdůraznit fakt, že se nám často zdálo , jako by se úsilí našich pracujících pořád někam ztrácelo. Problémy nám rostly takřka pod

rukama , vytvářela se kolem nás a potom i u nás psychóza, že všechno děláme špatně , nekvalitně, draze a kdekdo začal být nějak málo sám se sebou spokojen. Ve spojitosti s tím nám ublížil neutěšený stav v městské hromadné dopravě, chátrání bytového fondu a majet ku vůbec. Lidé nesčíslněkrát upozorňovali na malé opravy, kterými mohly být zachráněny veliké hodnoty. Dále to byly a ještě jsou neutěšené poměry ve službách a v našem případě časté zvyšování výkonu, většinou na úkor fyzického vypětí bez podstatné pomoci techniků. Nu, bylo v té době dost starostí s liknavými, ale i pasív nimi jednotlivci . V jejich liknavosti jsme neviděli jen působení vlivů 271

zvenku, ale i naše vlastní chyby. Jednak to byly ty, o kterých jsem

mluvil , ale byly to i takové, ze kterých jsme se poučili. Například

mezi kolísavými byli někteří technici a hospodářští pracovníci, kteří byli do strany přijati, a to někdy i proti své vůli, že jsme chteli mít na vedoucí funkci komunistu, a nedívali jsme se důkladně na jeho politické a morální kvality. Velikou čest straně nedělají a byli by měli daleko větší cenu jako bezpartijní hospodářští pracovníci. Ukázalo se nám například také, že jsme sice měli dobrou vůli

posilovat v rámci obvodu i města třídní složení přijímáním mladých dělníků do strany, ale potom jsme jim nevěnovali potřebnou péči a některým dodnes nejsou jasné cíle'a linie strany . Ukázalo se také, že jsme se v mnoha případech až příliš ztotožňovali s názory hospo

dářského vedení a jejich názory obhajóvali, místo vysvětlování poli tiky strany, péče o lidi a pochopení pro jejich potřeby. Nakonec bych se chtěl zmínit o svém osobním zážitku. Loni jsem

navštívil Sovětský svaz. Poznal jsem rozlehlé území, poznal jsem mnoho lidí. Nechtěl bych se ale proto vydávat za experta a znalce

Sovětského svazu. Chtěl bych jen a jen připomenout, že jsem poznal nesmírnou lásku sovětských lidí k našim národům , k našim tradicím a výsledkům práce. Bylo mně, soudruzi, v Sovětském svazu a pak i doma kolikrát až stydno za všechny projevy přátelství k naší zemi,

když jsem si vzpomněl na některé nepěkné názory i vystoupení někte rých jednotlivců, mladých lidí, vysokoškoláků v majálesovém prů

vodu. Stejné stanovisko jako já mají i naši pracující, neboť náš poměr k Sovětskému svazu je pro nás otázkou nejen srdce, ale i rozumu.

Soudruh JAROSLAV MISKA ,

severomoravská krajská organizace KSČ Zatímco do XII. sjezdu jsme zajišťovali úkoly vyloženě extenzívním způsobem , to znamená růstem počtu pracovníků, zvyšováním techniky, intenzity práce a těžbou v nepracovních dnech, nastal od roku 1963 příznivý obrat. Tehdy jsme slíbili naší straně, že učiníme vše, aby revír

nedělal potíže národnímu hospodářství. Svůj slib jsme dodrželi. Po kládám za svou povinnost říci, že ke konsolidaci revíru přispěla roz

hodující měrou péče naší strany a vlády projevovaná formou dotací na investiční výstavbụ, technický rozvoj i péči o lidi. Nyní činíme taková opatření, abychom tyto vynaložené prostředky

naší společnosti vraceli. Soustavným úsilím horníků a techniků se poda řilo zlepšit technickou připravenost šachet, plnění důlního výkonu produktivity práce a došlo k zastavení růstu nákladů. Plán těžby je plněn rovnoměrně ve všední dny. Ve spolupráci s krajským výborem

strany a oddělením těžkého průmyslu ÚV KSČ přijali jsme zásadu pro gramového řešení rozhodujících komplexních otázek rozvoje našeho 272

revíru. Provedli jsme důkladné analýzy dosavadní situace delší časové řady. Zvážili jsme možnosti a vytyčili jsme ekonomický program do roku 1970.

Nechtěl bych , aby vznikl dojem, že už máme v revíru vše vyřešeno a že to dál půjde již samo a bez problémů. Máme ještě dost otevřených otázek, jejichž řešení nezáleží ovšem vždy jen na nás. Proto se chci zmínit o současném stavu zavádění nové soustavy plánovitého řízení revíru a problémech, které jsou s tím spojeny. Náš ekonomický pro gram jsme zaměřili především na odkrytí vnitřních rezerv při důklad ném zvážení prostředků na investiční výstavbu. To znamená, že více využijeme provozních kapacit a základních fondů. S tím souhlasí

všichni naši pracovníci, kterým jsme zdůrazňovali neměnnost vytyče ných zásad ve stanovených odvodech pro tvorbu fondů po dobu tří let. Tato záruka dlouhodobé platnosti, hmotné zainteresovanosti a pev

né výchozí základny nám opravdu pomohla rozhodujícím způsobem. Jsem si vědom, že jsme novou soustavu řízení uváděli v život jako

otevřený systém, který se bude dále vyvíjet. Na druhé straně je však nezbytné, a potvrzovali jsme to svým usnesením, aby ekonomické ná stroje působily dlouhodobě, relativně, v neměnné formě.

Při příležitosti přestavby velkoobchodních cen pokládáme za nutné řešit některé disproporce mezi plynnými, tekutými a tuhými palivy

z hlediska jejich působení na trhu. Nemůžeme ani souhlasit s franko přirážkami při přepravě, které jsou stanoveny úměrně k ceně uhlí. To

podporuje převoz ' nejméně hodnotných paliv na veliké vzdálenosti. Jsme toho názoru, že je zde rozhodující přepravovaná váha a vzdále

nost, a nikoliv kvalita obsahu. Řešení vidíme v tom, že franko ceny by měly být stanoveny rajonově, a nikoli tak, jak je tomu dosud. Není také dobrý stav, že v období přípravy a realizace cenové pře stavby byly s okamžitou platností prováděny změny cen několika sto vek výrobků. Např. výroba důlních vozů je převedena z VŽKG do Strop kova na Slovensku a my nemůžeme pochopit, proč byla zvýšena cena na jeden vůz o 10 až 15 % . Ke stejnému zvýšení dochází u větracích luten, vrtných korunek, nářadí apod. Nejhůře na nás doléhá zvýšení ceny za dulní lokomotivy. Převod

její výroby do Turčianských strojíren znamená zvýšení ceny o 53 % . K tomu všemu přibývají vyšší náklady na dopravné , zvyšování obchod ního rabatu atd. Myslím, že tato praxe by měla být co nejrychleji změ něna, jinak osud plnění našeho ekonomického programu je v rukou

dodavatelských podniků, a nikoliv u nás, v revíru. Správnější by bylo postupovat etapově při cenové přestavbě. Je také třeba přijmout kon krétní zásadu, kdy může být výrobek označen jako nový , novou cenou. Dosud se v cenové politice mnohdy spatřuje nástroj ke zlepšování eko nomiky, ale bez zásluh . V té souvislosti pokládám za nutné podotknout, že musíme vytvořit dostatečné fondy k tomu , abychom pro zachování hornické preference dodrželi žádoucí růst mezd dělníků. Zvyšování cen našimi dodavateli 273

může tento nutný ekonomický požadavek vážně ohrozit nebo dokon

ce znemožnit. Mám zde na zřeteli péči o všech 114 tisíc zaměstnanců revíru a dalších 246 tisíc jejich rodinných příslušníků. U nich přece nechceme dopustit zhoršení jejich měsíčních příjmů. Několik slov k odbytu našeho ostravského uhlí. Je obecně známo ,

že na zajištění výstavby , rekonstrukci , modernizaci kapacit těžebních a úpravárenských byly vynaloženy a jsou vynakládány stamiliónové částky. Nyní se dostáváme do neočekávané situace, že na toto uhlí

nemáme dostatečný odbyt. Plánovací orgán sice stanovil , že uhlí a koks patří mezi tzv. závazné úkoly, pro které je stanovena povinnost uza

vírat hospodářské smlouvy, ale skutečnost je jiná. Jen s velkými obtí žemi se nám daří uzavírat kontrakty na kvartály nebo dokonce na mě

síce. Místo dlouhodobých, pevných obchodních smluv doslova lepíme s odbytovou organizací měsíční režimy pro jednotlivé šachty a koksov

ny. Ať jsou důvody nižších požadavků na uhlí a koks u našich odběra telů jakékoliv, pokládáme za nezbytné vytvořit potřebnou jistotu od bytu vůbec. To proto, že nikdo z nás nesejme odpovědnost za investo vané hodnoty, a stejně nebezpečné by bylo ukvapeně změnit celkovou

koncepci rozvoje největšího kamenouhelného revíru a tím způsobit v některém budoucím roce opačnou situaci , že by uhlí zase chybělo.

Další problém, který nemůžeme vyřešit sami, je progresívní uplat ňování nové techniky v revíru ve světových parametrech. I když jsme dosáhli toho, že téměř 73 % uhlí je dobýváno a nakládáno stroji, ne

řešíme dosti rychle komplexnost v mechanizaci práce porubu. Proto jsme odkázáni na dovoz formou kooperace , případně licencí. Zatím

se nám podařilo vybavit pouze dva poruby v revíru a o tom, jak tato technika přispívá k růstu produktivity práce, svědčí naše první výsled ky , kdy při jejím použití dochází k dvojnásobnému růstu výkonu ru bání, tzn . 20 tun na hlavu a směnu.

Na podporu našeho požadavku uvádím, že naše uhlí a koks je v sou časné době vyváženo do 12 kapitalistických zemí. Jen letos bude vy vezeno téměř 700 000 t koksu a 400 000 t uhlí. Je dobrou vizitkou pro

nás, že při trvalém růstu neprodaného uhlí na haldách u západoevrop ských revírů vývoz našich paliv a především koksu soustavně roste. Proto se domníváme, že řešení kooperačních vztahů při dovozu nové techniky prospěch revíru by nemělo mít takové těžkosti. Jsem přesvědčen, že mé vystoupení bude pochopeno tak , že veškeré

úsilí naší technické a ekonomické inteligence a všech pracujících smě řuje k tomu, aby revír pokrýval potřeby národního hospodářství s nej vyšší efektivností. Důkazem toho je, že proti směrnicím 4. pětiletky

jsme snížili plánovanou ztrátu o 1,5 mld Kčs, což je zakotveno v na šem plánu. Hledáme další cesty k zlepšení hospodářského výsledku. Jsem rád, že mohu sjezdu oznámit, že již koncem dubna byl splněn

náš závazek, který stanovil zlepšení hospodářského výsledku o 150 mil. Kčs do XIII. sjezdu. To nám dává právo vyhlásit závazek pro rok 1966 k zlepšení hospodářského výsledku o 360 mil. Kčs. 274

Soudruh JAN MORAVANSKY , západoslovenská krajská organizace KSS Od minulého roku byly na železnici podle usnesení ÚV KSČ ustano veny nové stranické, odborové a mládežnické orgány, které pracují na

výrobním a oborovém principu. Toto období je poměrně krátké k to mu , aby bylo možno dosáhnout podstatnější výsledky v stranickopoli: tické práci. Již dnes však můžeme dělat závěry, a život to potyrzuje, že toto rozhodnutí ústředního výboru bylo správné a přišlo právě včas.

Ustanovení stranických výborů přineslo v životě strany na železnici určité oživení. V průběhu roku podařilo se nám nastolit na jednání stranického výboru a výboru základních organizací, společenských organizací nejpalčivější otázky stranické práce, některé problémy že

lezniční dopravy, života a práce našich železničářů. Na druhé straně mají hospodářští vedoucí možnost, dříve než prove. dou zásadní opatření, poradit se o různých otázkách se stranickým ak tivem. Stranický výbor podle potřeby řeší spolu s funkcionářským ak tivem nebo s výbory základních organizací úkoly týkající se politic kých, hospodářských otázek uzlů nebo jednotlivých výkonných jedno. tek.

Dvojitá podřízenost základních organizací na železnici – i když by ly ze začátku určité obavy se v žádném případě neprojevuje nega

tivně. Stranický výbor za svůj nejzákladnější úkol považuje nutnost zvýšit vliv, úroveň a účinnost stranické práce, aby základní organiza

ce byly skutečnou vedoucí a hybnou silou na každém pracovišti. V našich organizacích jsou ještě nejasnosti v otázkách ideologické výchovy. Větší organizace strany tuto úlohu plní poměrně uspokojivě,

menší organizace strany, kde máme méně vyspělé členstvo, tuto úlo hu plní formálně. Obyčejně přečtou usnesení nebo materiál, který dostaly, bez hlubšího vysvětlení. A když děláme různá školení a se mináře, je vidět, že to nestačí a že je nutné školit větší počet funkcio

nářů a propagandistů v základních organizacích v několikatýdenních kursech. V této souvislosti poukazují na zkušenosti z minulosti. Kraj ské výbory strany měly krajské a později oblastní stranické školy, kte. ré každoročně školily stovky funkcionářů . Připravovaly tak široký aktiv pro práci v základních organizacích i mezi bezpartijními. Pova žujeme za nutné tuto otázku hlouběji prozkoumat.

Projevila se též účinnost usnesení ÚV KSČ o zvýšení disciplíny z prosince roku 1964. Komunisté si usnesení osvojili a na základě ně ho přistoupili ke konkrétnímu hodnocení každého porušení disciplíny. Na základě tohoto usnesení bylo přijato usnesení vlády č. 688/64. Podle nich jsme měli řešit různé bytové, pracovní a sociální otázky železni . čářů. Žel, ne všechna tato usnesení byla dovedena do konce. Napří klad měla se řešit stabilizace kádrů na železnicích i takovými forma .

mi, jako je bytová výstavba . O realizaci je možno si učinit obraz tako 275

1

vý, že v roce 1966 u správy Východní dráhy byly podány 504 žádosti o povolení výstavby rodinných domků , avšak pro nedostatek prostřed -

ků byly vyřízeny jen 204. Taková forma řešení bytového problému se ukázala jako správná, ale je třeba, aby na ni bylo poskytováno více prostředků. To však není jediný způsob. Potřebujeme železničáře uby tovat i ve velkých městech, ve velkých uzlech mimo individuální vý stavbu a zde jsou závažné těžkosti. Státní správa nám měla podle po

žadavků uvolnit 2292 služebních nebo podnikových bytů, které obývají železniční zaměstnanci, případně železniční důchodci. Dosud nám však neuvolnila ani jeden.

Náš stranický výbor věnuje ve své práci mimořádnou pozornost problémům investiční výstavby a technického rozvoje. Současný stav je však takový , že parní trakce je nahrazována elektrickou a dieselo vou pomalu a opožděně. Vítáme proto návrh, aby se její výstavba

urychlila. Domníváme se též, že druhý hlavní tah , to je trať Brno - Štú rovo, by měl být urychleně vybudován, aby přepravní proces byl co nejrychlejší, abychom mohli získat výhodné zahraniční přepravy a tím i značný zdroj devizových příjmů pro národní hospodářství. Rekon

strukční přeměny, které se na tomto tahu uskutečňují, jsou velmi zdlou havé. Například rekonstrukce štúrovského uzlu trvala tak dlouho, ž:

sotva se jeho výstavba uskuteční, už nebude stačit na špičkovou pře pravu , a nehovoříme ani o tak potřebných rezervách, bez kterých se železniční doprava neobejde. Vyskytují se i protichůdné tendence od porující politice naší strany, které směřují ne ke zkrácení doby vý stavby, ale jen k prodlužování a umrtvování miliónových prostředků. Například výstavba bratislavského východního nádraží se připravuje už 10 let. Když se konečně přikročilo k její výstavbě, už se objevily hlasy, zda by nebylo možné ukončit první část a pokračovat v druhé části po jednoroční přestávce .

Stranické výbory jako orgány strany jsou si vědomy, že se mohou plně uplatnit jen tehdy, když budou masy nejen organizovat, ale krok za krokem jejich problémy řešit.

Soudruh JOSEF SOUCHA,

jihočeská krajská organizace KSC Rozvoj zemědělství bude závislý i na výraznějším posilování jeho ma teriálně technické základny . Plnění tohoto cíle budou i nadále ovlivňo

vat podniky vyrábějící zemědělskou techniku.

Dosavadní vývoj ukázal, že skladba vyráběných strojů pro potřeby zemědělství neodpovídá dosud plně potřebám a hlavně nedostatky v zá sobování náhradními díly jsou předmětem opakující se k' ritiky. Již ně kolik let probíhá diskuse, jak objektivně vyřešit průzkum potřeby ná hradních dílů, jejich skladbu a množství a jak u nich provádět pružnou 276

distribuci do zemedelskych závodu . Zatim se . vice diskutuje a mene se

realizují účinná opatření. Potom se nemůžeme divit paradoxní situaci ,

že na jedné straně se hovoří o nedostatku náhradních dílů pro potřeby zemědělské techniky a na druhé straně se náhradní díly šrotují, protože

nebyla dosud dobře odhadnuta jejich potřeba a skladba. Přesto nám ale není lhostejné , jak se se stroji hospodaří v jednotných zemědělských družstvech a státních statcích . Jejich poměrně nízké využívání a hlavně

malá péče o ně je také jednou z příčin nízké efektivnosti zemědělské výroby .

Růst požadavků na náhradní díly je úměrný také této péči, i když hlavním kritériem zůstává kvalita vyráběných strojů a jejich funkční

schopnosti, které v našich podnicích budeme muset dále zlepšovat. Ko lektiv našeho podniku Agrostroj Pelhřimov se snažil plnit všechny po žadavky na jednotlivé druhy zemědělských strojů v oblasti živočišné výroby . Za období 10 roků jsme dodali našim zemědělcům 127 000 ze

mědělských strojů. Tyto stroje pomáhají mechanizovat nejobtížnější zemědělské práce , které se musely dříve dělat se značným použitím fyzické námahy pracovníků. Přitom byly v plném rozsahu pokryty po žadavky na dodávky celého sortimentu náhradních dílů. Splnili jsme slib daný XII . sjezdu strany a zavedli do výroby kombi novaný cepový sklízeč 6 TKZ 160, kterých bylo dodáno do zemědělské praxe již přes 12 000 kusů . Zavedení cepových sklízečů v našem země .

dělství přineslo úsporu 19 000 pracovníků a přes 260 mil. Kčs úspor na přímých nákladech . Současně s progresívním rozvojem výroby strojů probíhá i u nás postupná modernizace výrobního procesu v jednotlivých výrobních jednotkách a některé naše zemědělské stroje dosahují svě tové úrovně. Jedním z těchto strojů je dojicí automat DA 100 , kterému na loňském mezinárodním veletrhu v Brně byla udělena zlatá medaile.

To nás zavazuje k tomu, abychom připravovali do výroby další stroje, které budòu součástí technologických souborů a linek v zemědělské praxi . Nejinak tomu bude i v řešení další mechanizace zemědělské vý . roby. Není nám přecé lhostejné, že mnohé zemědělské práce vyžadují ještě příliš mnoho fyzické námahy. Je to především sběr brambor. To

nás nutí k tomu vyjádřit přesvědčení, že naši vývojoví pracovníci , inže nýři a technici účelně využijí svěřených prostředků a najdou způsoby komplexní mechanizace těchto těžkých prací.

Proto vzrůstá požadavek, abychom daleko více prohloubili práci stra ny mezi technickou inteligencí v našich podnicích. Z denní praxe víme, jaké názory se vyskytují v posuzování této kategorie pracovníků. Ne

všude je dosud chápána vědecky prokázaná skutečnost , že práce kvali fikovaného technika nebo schopného organizátora výroby přináší mno

honásobně vyšší společenskou produktivitu práce než u dělníka. V nové soustavě řízení, která vytváří nové vztahy v ekonomice, bude hospodář ský výsledek závislý nejenom na dobré práci dělníků, ale také ve velké míře na schopnostech techniků a řídících pracovníků. Rostou-li dnes požadavky na oblast řízení jako celku, potom poroste 277

úměrně i požadavek na odbornou a politickou přípravu těch, kdo řídí. Jejich práce bude stále pod větší kontrolou všech pracujících. Z tohoto hlediska i naše stranická práce bude složitější a náročnější. Náš celozávodní výbor strany věnuje pozornost otázkám, které se do týkají i práce s techniky, a pokládá za hlavní dosáhnout, aby ve všech oblastech byl zpracován dlouhodobý program, který by zajištoval jak rozvoj podniku , tak i koncepční řešení dalšího rozvoje mechanizace ži

očišné výroby. Řídíme se dlouhodobým plánem, který pro tento úsek

zpracoval jihočeský krajský výbor strany. Při této činnosti poznáváme, jak důležité je znát potíže, s kterými se naše technická inteligence při své práci setkává. Je to především posouzení, do jaké míry vytváříme prostor, aby každý řídící pracovník a technik se mohl věnovat takové činnosti, která přinese maximální efekt.

Mnoho administrativy a převažující operativní činnost způsobují velké starosti mnohým technikům, kteří si právem stěžují na tento stav.

Praxe ukázala, že podniky zabývající se vývojem zemědělských strojů prakticky dohnaly v některých oblastech základní výzkum , což má za následek, že výrobky, které vyjdou z vývojových konstrukcí, nemají často dlouhou životnost, protože nebyly s ohledem na předcházející ne vyjasněnost stanoveny reálně. Tím mnohdy iniciativa tvůrčích pracov níků nedojde realizace.

I za socialismu v popředí zájmů pracujících stojí hmotný zájem, zá vislý na práci každého jednotlivce. Platí to i o práci našich techniků.

Mnohé v tomto směru bylo vyřešeno ku prospěchu věci a bylo to tech nickou inteligencí oceněno, i když pohříchu se to zatím výrazně nepro jevilo ve společenských výsledcích. V tomto směru bude nutné vymezit zásady odměňování zejména těch , kteří společnosti přinášejí největší

užitek . Přinášejí nové progresívní myšlenky v technice, v technologii a organizaci výroby . Takový technik , který má dobrý vztah k lidem a vý. razné výsledky ve své práci, potom nemusí mít obavy , že by nebyl kolektivem pracujících uznáván a oceňován.

Soudružka VĚRA DOČKALOVA, jihomoravská krajská organizace KSC Pracuji ve funkci předsedkyně JZD Pěnčín na okrese Prostějov, který patří mezi nejintenzívnější okresy.

Dobrých výsledků dosahujeme v rostlinné výrobě, ke které zaměřu

jeme prvořadou pozornost. Zejména dobrých výsledků dosahujeme v pěstování cukrovky a obilovin. Také v živočišné výrobě dosahuje náš okres dobrých výsledků. V roce 1965 činila tržní produkce do státních fondů na 1 hektar zemědělské

půdy 180 kg jatečného masa, 575 litrů mléka a 422 vajec. Významný rozmach zaznamenal vývoj mechanizace. 278

Nemusíme se stydět ani za dosažené výsledky v oblasti zemědělské ekonomiky .

Proč tato suchá, možná pro delegáty sjezdu nezáživná fakta uvádím ?

Rozhodně ne proto, abych vyvolávala pocit sebeuspokojení, neboť i v našem okrese jsou značné rezervy i nedostatky, které musíme řešit. Hovořím však o těchto »suchých« faktech proto , že se na vesnici uskutečňuje proces, tolik podnětný k naplnění závěrů XII. sjezdu naší

strany a pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu. Bolí mě totiž ně kdy až příliš časté konstatování nedostatků, které v zemědělství ještě

jsou. Někdy to vypadá tak, že lidé, kteří o zemědělství mluví, se na ně dívají přes černé brýle, že kritika zemědělství se stala jakousi módou .

Je třeba si uvědomit, k jakým převratným změnám v krátké histo rické době v zemědělství došlo. Co vše bylo uděláno od přechodu z ma

lovýroby na velkovýrobu, ať již v oblasti investic, mechanizace , nových technologií atd., ale zejména v myšlení bývalých malovýrobců. To , že dnes můžeme hovořit o dvou spřátelených třídách, dělníků a družstev. ních rolníků, je skutečnost ověřovaná denní praxí. Dnes se mezi druž stevníky najde málo těch, kteří by se chtěli vrátit k soukromému hos. podaření.

Za tento vítězný proces patří dík naší straně, i když nešlo vždy vše tak hladce, bez zákrutů, i když ještě není vše v pořádku. Myslím si však, že přílišná netrpělivost neprospěje, spíše uškodí. I zde má své opodstatnění myšlenka, že nejde přeskakovat etapy, že nelze zemědělství vyrovnat na úroveň průmyslu jen na základě zbož ných přání . Proto plně podporuji požadavek zvědečtění naší práce, a to odshora až dolů, i požadavek odstranit z naší stranické práce subjektivismus. Osobně jsem přesvědčena o tom, že ústřední výbor v celém předsjezdo vém období opravdu se znalostí věci a s vědeckým přístupem zhodnotil dosavadní situaci v zemědělství i na ostatních úsecích , a že jsou vyty čovány správné a reálné úkoly, za které je zapotřebí plně se postavit.

Mimořádnou pozornost pracujících v zemědělství vzbudilo usnesení ústředního výboru naší strany z března letošního roku o hlavních smě

rech zdokonalení plánovitého řízení zemědělství. Přináší mnoho no vého, co má pro nás, pracovníky v zemědělství, velký význam a za co je potřebí ústřednímu výboru a vládě poděkovat. Při projednávání zá

sad s vedoucími pracovníky v zemědělství a ve stranických organiza cích na vesnicích se snad nejvíce hovoří a nejvíce připomínek je k pro

blémům dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tyto otázky jsou mimo řádně živé proto , že zemědělství nebylo až dosud plně rovnocenným partnerem svých odběratelů a dodavatelů a těžce neslo , monopolně a jednostranně diktované podmínky ve vzájemných vztazích.

Tím spíš je nepochopitelný příklad, o kterém chci mluvit. Ministerstvo potravinářského průmyslu ve snaze koncentrovat vý.

robu a dosáhnout podnikové efektivnosti chce vybudovat v Olomouci velkokapacitní mlékárnu, která má denně zpracovat až 400 000 litrů 279

mléka z okresů Olomouc, Prostějov a Přerov, místo původně uvažované výstavby dvou mlékáren s menší kapacitou 250 000 litrů v Olomouci -

a 150 000 litrů v Prostějově. Prakticky to znamená, že by bylo uzavřeno pět menších dosavadních mlékáren jen v okrese Prostějov a že zhruba 100 000 až 150 000 litrů mléka by bylo denně dopravováno ke zpraco

vání do Olomouce a naopak zpracované mléko a mléčné výrobky zpět ke spotřebiteli v okrese Prostějov. Při projednávání těchto otázek zaujaly naše okresní a krajské orgány k záměrům ministerstva potravinářského průmyslu rozhodně odmítavé

stanovisko. Přesto však ministerstvo pokračuje v realizaci svých zámě rů a prosazuje jednoznačně svou koncepci. Nepřihlíží k názorům oblast ních plánovacích orgánů a názory výrobní zemědělské správy a země dělců nebere v úvahu vůbec. Dovolte mi proto otázku, jak chápou sou

druzi z tohoto ministerstva otázku rovnoprávnosti zemědělských závodů v dodavatelsko -odběratelských vztazích, jak o nich hovoří materiály ústředního výboru naší strany, a jaké rovnítko se činí mezi resortní a

společenskou efektivností. Netrpí soudruzi určitou gigantománií? Nechci náš sjezd zdržovat podrobnostmi dosavadního jednání kolem

této otázky. Jako součást svého vystoupení přikládám proto fakta o ne správném postupu ministerstva potravinářského průmyslu spolu s ná vrhem, jak bychom tyto problémy chtěli ku prospěchu společnosti řešit my.

Mohla bych uvést i příklad z průmyslu na zpracování masa . Tam má také docházet k vysoké koncentraci, kde se málo přihlíží k takzvané turistice živých zvířat a masa k zpracování i k turistice již hotových masových výrobků. A možno dodat i k časté turistice funkcionářů druž

stev, ať zootechniků nebo předsedů, když chtějí mít jistotu, že dobytek byl správně oceněn.

Hovořím o těchto otázkách, soudruzi a soudružky, na XIII. sjezdu proto, aby odpovědné centrální orgány důkladně prověřily a odpověd ně posoudily, zda budování velkokapacitních zpracovatelských závodů

v resortu ministerstva potravinářského průmyslu je pro národní hospo dářství a společnost skutečně efektivní a zda neřeší jen efektivnost jednoho resortu na úkor ostatních.

Loni na srpnovém plénu ústředního výboru strany jsem hovořila o ne dostatcích a problémech, které máme v náhradních dílech. Po té kritice asi za dva dny soudruzi z ministerstva poslali do Prostějova několik pracovníků, kteří přišli prošetřit naše připomínky a slíbili , že dojde

k nápravě. No, od srpna do konce května už je dost dlouhá doba a 'my zatím o žádné nápravě nevíme. Naopak, nedostatek některých druhů

zemědělských strojů i náhradních dílů se dále prohloubil, a tak možno hodnotit » služby «, které poskytují prodejny střediska Ústředního pod niku zemědělské techniky zemědělským závodům , jako horší než před

reorganizací. Názorným příkladem nepružnosti prodejních středisek

Ústředního podniku zemědělské techniky je třeba tento příklad z na šeho okresu . JZD Hrubčice, nositel Řádu práce, potřebovalo koupit krm 280. 1

iný automat »tisícovku« pro krmení vepřů. Prodejní středisko jej ne

mohlo dodat, a tak soudruzi z Hrubčic inzerovali v Zemědělských novi nách. Do dnešního dne dostali 18 nabídek různých zemědělských zá vodů, z toho i prodejního střediska OPZT v Českých Budějovicích, po dle nichž mohou požadovaný automat ihned odkoupit. Soudruzi, copak by nemohl Ústřední podnik zemědělské techniky v rámci služeb země. dělství organizovat takový dispečink , s jehož pomocí by mohl obsta

rat zemědělským závodům z jiných okresů a krajů ty stroje a me chanismy, o něž mají zájem?

Nedostatek náhradních dílů pociťují nejen zemědělské závody. Dotý ká se značně i organizace opravárenské činnosti traktorové stanice,

která musí jednak udržovat značné množství náhradních dílů na skladě a jednak je pracně nakupovat, pochopitelně za zvýšených nákladů, po celé republice. V našem okrese traktorová stanice i nadále musí mít nakupovače náhradních dílů a jistě tomu je tak, jak máme zkušenosti, i jinde na okresech.

Je skutečně načase, aby výrobci zemědělských strojů i distribuční složky plně zabezpečili výrobu dostatečného množství náhradních dílů a přispěli tak k efektivnímu využití základních prostředků v země

dělství. To bude nejlepší a nejcennější služba, jakou prokáží našemu zemědělství.

Soudruh DRAHOMIR KOLDER Zpráva o činnosti ÚV a návrh usnesení předložený XIII. sjezdu vy . jadřují kolektivní poznání, úsilí celé strany o reálný pohled na sou časnost i budoucnost . Zobecníme-li podstatu tohoto přístupu strany,

pak jejím východiskem je chápání socialismu jako celé historické epochy, v jejímž průběhu se bude rozvíjet a upevňovat působení

zákonitostí rozvoje socialistické společnosti. Právě zdokonalování sou stavy plánovitého řízení je krokem, jehož realizací strana usiluje

o další rozvinutí socialistických výrobních vztahů a jejich aktivního působení na rozvoj výrobních sil . Vítězství socialistických výrobních vztahů vyjadřuje zásadní změny ve vývoji společnosti. Zároveň je východiskem, na jehož základě se formují tisíce konkrétních vztahů mezi lidmi, mezi jednotlivcem , pra covním kolektivem a celou společností . Proto nelze, jak to bylo vy.

jádřeno v tezích ke XIII. sjezdu, předbíhat vývoj, formulovat různá přání a hesla založená jen na faktu vítězství socialismu.

Teze ÚV KSČ k XIII. sjezdu daly podnět, aby se celá strana , všichni pracující vyjádřili k politice strany, aby v průběhu příprav XIII . sjezdu se organizace strany připravily pro nastávající úkoly. Tím, že pod vedením ústředního výboru byla provedena analýza hos

podářského vývoje a vypracovány zásady zdokonalené

soustavy

plánovitého řízení a hlavní směry hospodářské politiky v příštím ob 281

dobí, dostala se celá strana do nástupu, výrazně se aktivizovala

činnost celé naší společnosti. To byl nesporně základní rys příprav XIII. sjezdu.

Přitom však nesmíme přehlížet, že se v průběhu diskuse objevily i některé projevy starosti pracujících nebo i pochybnosti , jak důsledně budou stanovené závěry uvedeny v život. Nepochybně se v nich obrážely

problémy a obtíže předchozích let. Ukazuje se, že zásadní změny v soustavě plánovitého řízení nejsou ještě všude chápány jednotně a správně. Stupeň poznání a pochopení

nutnosti těchto změn a s nimi spjatých důsledků je různý. Přes ne smírnou práci, kterou strana vykonala k objasnění smyslu nových opatření a své politiky, se setkáváme ještě s názorovými rozdíly, ne

jasnostmi, váhavostí a nejistotou. Je to vyvoláno tím, že se nejedná

jenom o dílčí organizační zásahy, nebo pouhé změny plánovací meto diky, nýbrž o hlubokou přeměnu společensko-ekonomického postavení pracovních kolektivů, spojenou s pronikavým růstem požadavků a ś nutností změnit vžitou praxi a myšlení. Ve svém vystoupení bych chtěl vaši pozornost obrátit k některým

předpokladům a podmínkám realizace hospodářské politiky strany, jež musíme vytvořit, abychom na základě usnesení XIII. sjezdu sjednotili kolem strany všechny tvořivé síly a soustavně zvyšovali pracovní a politickou aktivitu při jeho uskutečňování.

Předně jde o to, aby komunisté správně chápali a vysvětlovali smysl hlavních směrů a principů hospodářské politiky. Rozhodující úlohou

v této hospodářské politice strany bude mít uplatňování ekonomické soustavy plánovitého řízení národního hospodářství ve spojení se

změnou obsahu hospodářské politiky státu směrem k vyšší ekonomické efektivnosti a k rychlejšímu přechodu na intenzívní rozvoj národního hospodářství. Cílem, kterého má být dosaženo v nejbližších letech, je obnovení základní rovnováhy mezi tvorbou a užitím zdrojů . Složitost a náročnost tohoto úkolu je dána tím, že přes vynaložené úsilí se nepodařilo uplatňováním dosavadních nástrojů a metod dosáh

nout zásadního obratu v efektivnosti výroby. Také práce na čtvrtém pětiletém plánu plně potvrdily, že bez komplexního uplatnění základ ních principů nové soustavy nebude vytvořen prostor k tomu, aby linie

intenzívního rozvoje národního hospodářství byla reálně prosazena do praktického života .

Rozhodnější krok k zavedení nové soustavy plánovitého řízení, o kte rém rozhodl ústřední výbor, představuje komplexní ekonomickou refor

mu, jejímž hlavním smyslem je v jednotě s plánem , jako hlavním ná strojem řízení, podpořit energičtěji řešení věcných problémů na všech stupních řízení. Tato cesta , kterou musíme rozhodněji vykročit, je ekonomickou ne

zbytností. Není jednorázovou akcí ani východiskem z nouze. Obrazně řečeno, směřuje k postupnému překonávání luxusu, který si ve srovnání s vyspělými zeměmi dovolujeme např. tím, že máme 282

značnou výrobní spotřebu, že na srovnatelný národní důchod zaměst náváme podstatně více pracovních sil .

Opatření, která strana uvádí v život, jsou dána pokrokem, kterého bylo dosaženo v oblasti vědeckého poznání společensko-ekonomických procesů za socialismu, a to nejen u nás, ale i v ostatních socialistic kých zemích . Významnou oporou v postupu prací na urychleném zavá

dění nové soustavy řízení a při formulování principů hospodářské politiky strany bylo pro nás jednání XXIII . sjezdu KSSS a jeho závěry

k prováděné hospodářské reformě a úkolům hospodářského rozvoje do roku 1970.

Účinnost nové soustavy plánovitého řízení závisí v rozhodující míře na tom, jak zabere v podnicích, nakolik změní jednání podniků, jejich ekonomické rozhodování, nakolik podnítí jejich úsilí o technickoekono

mický pokrok. Proto vystupuje nyní do popředí úkol , jak se podaří prin cipy nové soustavy rozpracovat uvnitř VH ), dovést je do jednotlivých podniků, závodů, dílen až ke každému pracovníkovi, jak se podaří

rozpracovat konkrétní formy vnitropodnikového řízení

a

hmotné

zainteresovanosti, aby se vytvářely příznivé předpoklady pro bezpro

střední a účinný zájem miliónů lidí o problémy efektivnosti, technic kého pokroku, růstu kvalifikace, upevňování disciplíny a pořádku ve výrobě.

Je pochopitelné, že v první etapě jsme kladli důraz především na změny v řízení v oblasti vztahů mezi centrem a chozrasčotní sférou.

To proto, že změny v této oblasti jsou nutným předpokladem toho, aby podniky mohly začít skutečně podnikat a aby byly ekonomicky donu

ceny k pokroku, k zvědečtění vnitropodnikového řízení. Před rokem či dvěma dávali jsme podnikům plně za pravdu, když si stěžovaly na

nedostatek prostoru pro iniciativu. Jejich kritika tehdy pomáhala na svět nové soustavě. Dnes však musíme vážit, v jakém rozsahu a ve

kterých oblastech jsou tyto připomínky oprávněné a kdy jde bud o neznalost, nebo dokonce o nechuť širšího prostoru pro vlastní ini ciativu využít.

Je skutečností, že i přes řadu problémů a zábran, které vyplývají zejména z nerovnovážného stavu ekonomiky, mají podniky už letos řadu možností, např. v oblasti plánu práce a odměňování, stejně tak i v oblasti racionalizace výroby. Od příštího roku budou mít prostoru

pro vlastní iniciativu ještě více. Jestliže pracující mají plně pocítit změny, které nová soustava přináší, pak má klíčový význam dovedení

principů nové soustavy řízení až ke každému zaměstnanci. Je třeba otevřeně říci : Buď budeme v řízení národního hospodářství i v činnosti podniků trpět projevy a případy neefektivní a nekvalitní

práce, nadále pardonovat neodpovědnost a šlendriánství, přezírat vý. znam vědy a technického pokroku pro rozvoj výrobních sil a tyto nezdravé jevy podporovat i formami odměňování. Pak se ale zároveň musíme smířit se stagnací nebo dokonce s možností poklesu životni

úrovně, s tím , že každý pracující bude na to doplácet malým výběrem 283

často špatného a drahého zboží, neochotou v obchodech, nedostatečně

fungujícími službami a všemi těmi dalšími nedostatky, které jsou přitom předmětem oprávněné kritiky lidí. Nebo dokážeme s tímto stavem rozhodně skoncovat , přejít k progre

sívním metodám řízení a organizace práce, k vymezení jasné odpověd nosti, k racionalizaci, k rozvoji socialistických zásad hmotné zainte resovanosti spjatých s růstem produktivity společenské práce a efek tivnosti . Jen tak můžeme nastoupit cestu odbourávání různých forem

zaostalosti a průměrnosti, s nimiž se denně v hospodářské praxi i osob ním životě setkáváme. Změna musí být základem pro postupné vytvá ření atmosféry zdravého sebevědomí a pocitu, že se nám dílo daří, že jdeme správnou cestou. A to je cesta, která je obsahem hospodářské

politiky strany a která ukazuje správné, reálné východisko z nynější situace.

Její realizace bude v příštím období v nebývalé míře náročná na

zásadový postoj ÚV, jeho předsednictva, KV, OV, základních organizací i jednotlivých komunistů na odpovědných hospodářských či stranických funkcích, a to nejen v obecných principech, ale zejména v jednotlivých konkrétních řešeních .

Povinností komunistů na všech úsecích, kde pracují, je nejen prin cipy nové soustavy plánování a řízení uvádět do života, ale zároveň

i objektivně zjištovat názory a nálady lidí na jejich uplatňování, ana lyzovat příčiny a důvody pro ty či ony nálady , brát v úvahu předsudky i zaostalost, bezdůvodně nepřitakávat ani lichotit, ale vysvětlovat a pozvedávat. Budeme muset překonávat zaostalé názory, které nahrávají nedisciplinovaným a neschopným. Tento zápas nebude lehký, bude vyžadovat nezměrné trpělivosti a energie. Strana proto musí vystupovat jako síla, které nade vše záleží, aby se naše socialistická demokracie rozvíjela, aby schopnosti lidí, jejich

talent, potence a energie nebyly v ničem promarňovány. V tomto směru musí usměrňovat činnost celé soustavy socialistických, státních

a hospodářských orgánů i společenských organizací . Péče o rozvoj tvůrčích sil pracujících a jejich uplatnění, které dává vnitřní uspoko

:ení člověku i pocit užitečnosti, to je základní starost, kterou strana musí neustále prosazovat. K tomu, aby politika socialistické společnosti plnila své poslání, je zapotřebí, aby zdravě fungoval mechanismus

demokratické soustavy, který bude uvádět do pohybu a vést k aktivitě všechny složky společnosti .

Proto musíme dbát, aby aktivně pracovaly všechny složky naší de mokratické společenské soustavy , aby byly maximálně využity a je .

jich odpovědnost přesně vymezena , aby byla nedílná. Z každodenní praxe víme, že v tomto směru nejsou věci u nás zdaleka v pořádku. V souladu se závěry listopadového pléna ústředního výboru jde o to , dbát o přesné vymezení kompetencí a odpovědnosti , rychleji překo návat a odstraňovat formálnost v práci řídících orgánů , usilovat o stále

větší poznání zákonitosti socialistické ekonomiky , řešit příčiny a ne 284

následky, realizovat vědecké metody plánování ve vhodné kombinaci s nástroji ekonomického řízení .

Jde o to , přesně rozpracovat ve státních orgánech usnesení sjezdu, zejména dopracovat pětiletý plán a opatření spojená se zaváděním

soustavy plánovitého řízení, aby podniky včas znaly podmínky , ve kte rých budou pracovat. Soudružky a soudruzi, řadu těchto otázek musíme bedlivě zkoumat a z hlediska nového eko

nomického způsobu řízení našeho hospodářství dále rozpracovat. Jejich řešení přesahuje oblast ekonomiky . Proto si je nelze představit bez

současného řešení ostatních oblastí společenských vztahů, zejména politických. Formy stranické práce , stejně jako formy organizace spo lečnosti vůbec , nelze libovolně měnit ze dne na den , ale je třeba vy cházet z osvědčené kontinuity, osvědčených zvyklostí a vhodných tra dic , navazovat na ně i při tvorbě nových forem a odstraňovat to, co

odporuje potřebám praxe a novým požadavkům , co brání překonávat zaostalé , přežité metody .

V této činnosti při řízení společnosti je strana nezastupitelná. Jestli že orgány a organizace strany konkrétně řeší problémy , které jsou plně v kompetenci jednotlivých institucí, odborných hospodářských a státních orgánů vybavených k plnění svých úkolů nedílnými pravo mocemi a jejich činnost nahrazují, nejenže tím podporují jejich pasi vitu a alibismus, ale nutně zanedbávají své úkoly , které za ně nemá podniků , ale i cen trálních orgánů. Musíme nadále trvat v duchu usnesení ÚV z ledna 1965 na tom, že dublování je promarňování energie, vnášení subjektivismu a často i nezákonnosti. Tato skutečnost mnohdy napomáhá k pasivitě

už kdo řešit. Nahrazování se netýká jen závodů

členské základny , někdy i k různým pochybnostem o politice strany . Strana je nástrojem revolučních přeměn. Organizuje třídně uvědo mělé síly a na základě aktivizace těchto sil získává pro myšlenky ko munismu stále širší masy lidu. Toho může dosáhnout pouze tím , že dělá správnou politiku, která vychází z jednoty bezprostředních a dlouho 7

dobých zájmů a potřeb pracujících. Navrhované usnesení XIII . sjezdu předpokládá, že budeme pokračovat v řešení programových otázek dal šího rozvoje naší socialistické společnosti . Mám na mysli propracování

takových otázek, jako je vedoucí úloha strany v nových podmínkách , úloha společenských organizací atd . , jak o tom hovořili i další dele

gáti sjezdu. Současně by bylo žádoucí, aby pod vedením ústředního výboru pokračovaly práce na politicko -hospodářském programu, zahr nující perspektivy rozvoje společnosti ve všech politicko -společen. ských i politickoekonomických souvislostech .

Realizaci směrů a principů hospodářské politiky , jež je navržena sjezdu, posuzujeme reálně. Nepředpokládáme, že vše půjde bez kon fliktů , že její výsledky se okamžitě projeví. Ještě určitý čas potrvá,

nežli se plánovací praxe oprostí od dřívějších nedostatků a povznese 285

se na novou úroveň, která upevní principy a úlohu plánu, než se vše obecně prosadí rovnost ekonomických podmínek a požadavek efektiv nosti pro všechny výrobce, než se odstraní rovnostářské tendence v od měňování, než se plně v praxi docení význam kvalitní práce, vědy, vzdělání a kvalifikace.

Jsme si vědomi, že jde o proces, který rozhodným způsobem zasáhne činnost jak centrálních orgánů, tak podniků, tak i vědomí každého čle na naší společnosti. Jde o postupné zvládnutí ekonomických principů, o etapu poznávání možné intenzity jejich působení v podmínkách jed notlivých stupňů řízení, oblastí činnosti , skupin lidí i jednotlivců. Jde však současně o proces, který vyžaduje ideově politickou pevnost

a akční jednotu v otázkách programovosti a rozvíjení těch progresív ních prvků řízení, které byly uznány jako obecně správné a o jejichž pozitivní úloze nemíníme smlouvat. Je to důležité i proto , abychom mohli čelit snahám hned při prvních konfliktech couvat, jít cestou kompromisů místo zásadního řešení.

Jestliže takto zdůrazňujeme dosah změn, které strana prosazuje v ří zení ekonomiky i celé společnosti, činíme tak mimo jiné i proto, aby

chom ukázali , jak správné byly předpoklady, které strana nejednou při propracovávání a schvalování nových principů řízení zdůrazňovala : že půjde o dlouhodobý proces, že tento proces nebude v žádném pří padě probíhat samočinně, že bude vyžadovat hodně trpělivosti a stálou péči a pozornost celé strany.

Během příprav zásad nové soustavy a jejich propracovávání vykrysta lizovaly závěry umožňující stanovit rozsah úkolů, které stojí před námi. Dospíváme také k poznání, jak tyto úkoly řešit. Přišla doba, kdy je

třeba provádět opatření prakticky. Dovedení tohoto »jak« do každoden ní řídící praxe, do vědomí komunistů a pracovníků centrálních orgánů i podniků, do mysli každého jednotlivého pracovníka bude v pravém slova smyslu bojem za jednotu slov a činů. Bude to zároveň hlavní

zkouška masové politické, ideologické i organizátorské práce strany a jejích organizací. Pracující nás budou posuzovat nikoli podle slov, ale na základě činů a praktických zkušeností.

Program hospodářské politiky je programem náročné práce pro vše chny a pro každého. Jeho realizace může být uskutečněna jen v pod

mínkách výrazné diferenciace, v boji proti společenské nivelizaci, za ostalosti a pohodlnictví. Je proto nezbytné upevnit toto myšlení v celé

naší společnosti, dosáhnout, aby co nejširší okruh lidí znal a také chá pal a podporoval řešení, které strana navrhuje. Jen tak může být do saženo pevné názorové jednoty, která podmiňuje naléhavý obrat v in tenzifikaci rozvoje národního hospodářství. Ve své historii strana prokázala ve všech obtížných situacích schop nost získat masy pro řešení náročných úkolů. Jejich pravdivým vysvět .

lením podnítila iniciativu a odhodlanost mas a tím zabezpečila vítězství socialismu v naší zemi . Jsem přesvědčen, že pro plnění úkolů vytyče ných XIII. sjezdem získá strana rozhodující část pracujících, v jejichž 286

prospěch a v jejichž zájmu vede boj o budoucnost za hlavní předpoklad komunismu za vytvoření silné materiální základny pro všestranný rozvoj člověka .

Soudruh JAROSLAV

REJCHRT, R ,

východočeská krajská organizace KSČ Úloha a význam národních výborů v rozvoji naší společnosti byly v předsjezdovém období velmi diskutovány a náš ústřední výbor strany. jim věnoval mimořádnou pozornost. Svědčí o tom celá řada akcí, pod nětných materiálů, které byly zpracovány ústředním výborem strany,

Národním shromážděním a vládou republiky. Otázky dalšího rozvoje socialistické demokracie a ekonomiky jsou podstatnou částí problema tiky rozvoje celé naší společnosti , kterou řešíme na našem sjezdu. Tyto

zásadní otázky mají dalekosáhlý význam a dotýkají se samé podstaty činnosti národních výborů. Ve Východočeském kraji můžeme i z prak tické činnosti národních výborů potvrdit, že v současné době jde o otáz ky významné politické důležitosti. Jde totiž o oboustranný vztah národních výborů a občanů, ve kterém

musí národní výbory usilovat o prohlubování socialistické státnosti a současně o důvěru lidí.

V národních výborech se často tento fakt nedoceňoval. Závěry, pro vedené ústředním výborem strany a vládou po celostátní konferenci předsedů národních výborů a vedoucích tajemníků strany vytvářejí

objektivně podmínky k tomu, aby národní výbory tuto svou úlohu mohly dobře plnit.

Zvýšená samostatnost národních výborů má bezprostřední vliv na ak tivitu lidí, vede k pochopení, že národní výbor je jejich organizací, a

co hlavního, vede k odstranění formálnosti v práci orgánů národního výboru, vede ke zvyšování aktivní účasti lidí v procesu tvorby i usku tečňování politické linie. Potvrzuje se, že občané se spíše zapojí do rea lizace úkolů, jestliže jde o úkol konkrétní, pro ně anebo jejich obec prospěšný.

V našem kraji jsme v uplynulých dvou letech získali bohaté zkuše

nosti z politické práce národních výborů. Již od voleb v roce 1964 se daří udržovat vysokou aktivitu národních výborů i občanů při zajišťování společensky důležitých akcí. Příčiny dobrých výsledků v soutěži národních výborů , zvlášť v loň

ském roce , vidíme především v tom , že šlo o rok 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a na počest tohoto výročí vyvolanou aktivitu všech občanů našeho kraje . S touto aktivitou a důvěrou obča nů se snažíme účelně hospodařit.

Chci se stručně zmínit o důležité otázce pro činnost národních vý. borů

o nutnosti neustálého zdokonalování řídící práce v národních 287

výborech. Jednání sjezdu ukazuje, že zvýšení vědeckosti řízení umožní nalézt správná řešení dalšího vývoje socialistické společnosti. Jde o to, zbavit i řízení v národních výborech prvků prakticismu a subjektivismu, což zvláště platí pro činnost krajských a okresních národních výborů. Zvyšování vědeckosti řídící práce v národních výborech záleží na

tom, jak budou pracovníci a funkcionáři s to využívat nejnovějších po znatků vědy, i na tom, jak zejména vedoucí funkcionáři pochopí význam

kvalitativně nových jevů v politické, hospodářské i společenské oblasti. Je třeba k tomu vytvořit předpoklady a umožnit vedoucím funkcioná řům si tyto poznatky vědy osvojit. Zatím pro to bylo vykonáno málo. Dnes je zcela zřejmé, že zejména činnost krajských, okresních a měst 9

ských národních výborů je stále výrazněji ovlivňována působením a

uplatňováním zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení. Jisté zku šenosti jsme získali s experimentálním ověřováním. Výsledky jsou uspo kojivé.

Nechceme přeceňovat působení zásad nové soustavy , ale jejich klad né působení tu bezesporu existuje. Svou úlohu zde sehrály i národní

výbory, které byly v letošním roce postaveny před úkol zajistit svou in tezívnější prací patřičné zdroje ke krytí vlastních potřeb a nespoléhat se jako v minulosti jen na příděly ze státního rozpočtu.

Chtěl bych se v této souvislosti zmínit o jedné z otázek plánování. Jsem přesvědčen , že by do plánovací metodiky měla proniknout někte rá nová hlediska , významná pro oblastní plánování, posuzování mezi oborových vztahů atd. Jde o ukazatele, které budou charakterizovat úro veň a rozvoj odvětví na daném území. Domnívám se, že tento okruh uka zatelů nezbytný pro to, ab řídící orgány hly kvalifikovaně roz hodovat o harmonickém rozvoji hospodářství územních celků. V tomto smyslu zvláště vystupuje do popředí úloha krajských ná

rodních výborů , mají-li být skutečným pomocníkem vlády při uplatňo vání komplexního a proporcionálního rozvoje svých území. Proto plně podporují i navrhovanou rezoluci k národním výborům, která se tímto problémem zabývá. Obojí je způsobeno především tím, že v minulých letech se rozvoj

průmyslu nezajišťoval komplexně , že často převažovaly resortní zájmy a někdy působil i nezdravý lokální patriotismus. Dostali jsme se tak v našem kraji do situace, že máme dnes vytížen například Chepos, Zá vody Vítězného února v Hradci Králové, který má 5,5 tis. pracovníků,

jen na 1,29 směny, ČKD Hradec Králové se 3 tis. zaměstnanců jen na 1,31 směny. Také nízká stabilizace pracovních sil v textilkách , hlavně

na Náchodsku, Semilsku i Trutnovsku, přináší ročně vlivem 40% a ně kdy i vyšší fluktuace desítky miliónů ztrát. Obdobnou situaci bych mohl

uvést i u Závodů tkalcovských stavů v Týništi apod . Mám za to, že by se měly jednotlivé resorty zabývat reálnými možnostmi , jak řešit tuto situaci v našem kraji. Mohlo by se tak stát – mimo jiná opatření

i případným přerozdělením investičních prostředků z výrobní do ne výrobní sféry k zajištění potřebného ubytování pro nové zaměstnance , 288

aby tak došlo k lepšímu vytížení jejich kapacity. To je v přímém sou ladu s nutnými požadavky celého národního hospodářství a také ve vlastním zájmu samotných podniků.

Nekomplexností v rozvoji průmyslu našeho kraje došlo i k vážnému zhoršení stavu našeho textilního průmyslu, který má u nás ve Výcho dočeském kraji svou bohatou tradici. Cesta , jak se z toho textiláci mo. hou dostat, byla již nastoupena. Je to rozvoj techniky a technologie k úspoře živé práce. Avšak zrychlení tempa těchto tak potřebných změn v textilkách našeho kraje včetně nutného shromaždování výroby by

úsporou pracovníků přineslo obrovské hodnoty. Zvýšila by se i kvalita výrobků, která je dosti vážně narušována stálým zapracováváním no vých pracovních sil. Jenom na Náchodsku pracuje dnes 2,5 tis. pra covnic, které jsme získali náborem mimo náš kraj , které jsou přechod ně ubytovány a tvoří trvalý zdroj fluktuace. Jde nám dnes o to, abychom se podobných chyb v budoucnosti vyva rovali. V této věci chceme a musíme v orgánu krajského národního

výboru mít takovou úlohu, která nám pro zajištění proporcionality v rozvoji hospodářství kraje z usnesení vlády připadá, a v této své

práci v zájmu plnění hospodářské politiky strany budeme důslední. Soudruh STANISLAV LIBENSKY,

pražská městská organizace KSC Naše výtvarná kultura v době, která uplynula od XII. sjezdu Komu.

nistické strany Československa, prošla a prochází údobím tvořivého rozmachu.

Bez nadsázky lze konstatovat, že naše výtvarné umění po překonání

dočasných dogmatických omezení rozvinulo se do šíře a mnohotvár nosti a že si směle hledá nové cesty a tvůrčí prostředky, a co je důle žité, že si ve své převážné většině uvědomuje odpovědnost vůči socia listické společnosti a aktivně se podili na jejím budování. Na výstavě v síni Mánesa, pod názvem Umělci XIII. sjezdu, snaží se vý. tvarní umělci naznačit, jak široké pole působnosti mohou nalézt v aktiv

ní účasti na našem současném životě. Nejde dnes už jenom o obrazy, sochy, kresby, grafické listy, jde také o díla monumentálního umění, schopná působit na kolektivní vnímání ve spolupráci s architekturou,

jde o rozmanitá odvětví užitého umění, knižní a užitou grafikou počí naje přes' tvorbu v oblasti skla , keramiky, textilu , kovu, dřeva až k tva

rování strojů a nástrojů a k úkolům technické a průmyslové estetiky. Tu všude se rozkládá široký obzor, v němž naše výtvarná kultura mů

že účinně plnit své společenské poslání ve škále rozmanitých funkč ních úkolů, jež se soustřeďují k jednomu náročnému a komplexnímu poslání harmonizovat a vytvářet socialistické, hn é, životní i pra : covní prostředí. 10 Sborník

289

Víme všichni, že v tomto ohledu máme nemálo co dohánět a že v mi

nulosti bylo hodně zanedbáno v oblasti naší výstavby a architektury, ve vybavenosti našich sídlišť a v estetickém vzhledu našich továren, v kráse a úhlednosti našich měst a vesnic. Souvisí to konec konců

s tím, jak málo pozornosti jsme doposud věnovali soustavné výchově estetické, počínaje jejím neutěšeným stavem na školách. Ale řada pro jektů a realizací nových sídlišt z několika uplynulých let naznačuje , že naše výtvarná kultura je vyspělá a připravená k tomu, aby se mohla spolu s architekturou účinně podílet na všech nově řešených úkolech,

jež vyplývají z rozvoje a potřeb naší společnosti. Názorová a výrazová diferenciace, k níž v poslední době došlo v českém i slovenském vý. tvarném umění, není jen navázáním například našich kladných a po krokových tradic.

Je zároveň důsledkem a svědectvím postupující demokratizace našeho uměleckého života, určovaného cílevědomou, přitom citlivou kulturni politikou Komunistické strany Československa. Uvědomujeme si, že ten

to proces názorové i výrazové diferenciace přináší též některé doposud nedořešené problémy. I při všech pozitivních výsledcích si uvědomu jeme řadu složitých otázek, například zdůrazňování subjektivistických zřetelů, které se projevují zejména v některých neujasněných teoretic kých náhledech. Ale je věcí obezřetné a znalé, soustavné a zásadové kritiky, aby v tvořivém přístupu a otevřeném střetání názorů napomá hala probojovávat správný směr další cesty. A je zřejmé, že hlavní

proud našeho umění tímto směrem jde , že přes různost a šířku výtvar ných prostředků je spjat s vědomím ideové jednoty . A co je zvláště ra dostné, že po letech dočasné izolace za domácími humny naše výtvarná kultura si dnes opětovně vydobyla svou prestiž mezinárodní a svým aktivním podílem přispívá v různých oborech i vývoji umění ve svě. tě. Tak k zahraničním úspěchům naší scénografie a loutkového filmu,

naší ilustrace a užitého umění přistoupily v poslední době též doklady uznání, které si naše malířství, sochařství 1 grafika vydobývají v mezi národním soutěžení.

Tyto úspěchy nás těší, ale nejsou pro nás samoúčelem. Náš cíl je

určován odhodláním soustředovat všechny síly k tomu, aby výtvarné umění všech odvětví pronikalo aktivněji a všestranněji do našeho ži vota, aby jej vyjadřovalo a pomáhalo utvářet s platným dosahem spo lečenským i schopností působit na mysl, city a představivost každého jednotlivce.

Je to program, k jehož uskutečnění povede ještě dlouhá a pracná cesta . Ale rezoluce o otázkách kulturní politiky a umění předložená XIII. sjezdu výstižně naznačuje dlouhodobou perspektivu této cesty a definuje zásady další práce v této oblasti.

Dovolte mi proto , abych za Svaz československých výtvarných uměl ců pověděl , že se k těmto zásadám hlásíme a že závěry a usnesení XIII . sjezdu a rezoluci ke kultuře budeme aktivně uskutečňovat v organizač 290

ním zabezpečování výtvarného života, v teoretickém domýšlení aktuál.

ních problémů a zejména v každodenní tvůrčí práci v našich ateliérech. Soudruh JAN KOSCELANSKY, východoslovenská krajská organizace KSS

Ústřední výbor strany dokázal v krátkém čase zmobilizovat nejlepší síly strany a lidu k urychlení vědeckého procesu poznávání. Výsled kem této činnosti strany v období od XII. sjezdu je nová soustava řízení

a program hospodářské politiky strany, který je našemu sjezdu před ložen. To považujeme za jeden z nejvýznamnějších výsledků práce strany v uplynulém období ve vnitřní politice. Tento výsledek je současně velkým a cenným přínosem Komunistic ké strany Československa k tvořivému rozvoji marxisticko-leninské teo rie a praxe. Naše úspěchy v realizaci programu hospodářské politiky strany budou nejkladnější odpovědí pochybovačům jak doma, tai i v zahraničí. Skutečný marxisticko -leninský tvořivý přístup v práci ústředního výboru se projevuje i v tom, že strana oceňuje význam nové soustavy řízení a současně upozorňuje, že model vytvoření a zdokona : lení nové soustavy řízení není a nebude jednorázovou záležitostí, ale

bude to trvalý a i nadále složitý proces, v kterém se soustava tízení bude neustále zlepšovat a zdokonalovat.

A to si musí uvědomit i ti, kteří v posledních letech projevovali ne trpělivost s uvážlivým postupem ústředního výboru strany v přípravě opatření, jak zabezpečit další rozvoj naší socialistické společnosti. Je známo, že Východoslovenský kraj je v současném období krajem

rozvojovým. V souladu s politikou naší strany se tady uskutečňují roz sáhlá opatření k využití přírodních a ekonomických podmínek a rezerv pracovních sil. Díky tomu náš kraj, který byl v minulosti krajem ma sového vystěhovalectví, se postupně mění na významný článek v hos

podářství naší socialistické vlasti. Přes těžkosti v národním hospodář ství se rychle v našem kraji zvyšovala průmyslová výroba i v posledních letech . Proti roku 1960 zvýšil se její objem v roce 1965 o 50 % . Počet

pracovníků v socialistickém sektoru mimo JZD se každoročně zvyšoval O více než 10 000.

V posledních letech se charakter našeho kraje mění hlavně v sou vislosti s výstavbou Východoslovenských železáren, kde už nyní pracuje

více než 12 000 pracovníků. Tato stavba socialismu je konkrétním svě dectvím prolilubujícího se procesu rozvoje naší ekonomiky v návaznosti na pevnou hospodářskou základnu bratrského Sovětského svazu, v které

vidíme jistotu a záruku trvalého rozkvětu hospodářství naší socialistické vlasti

Pracující Východoslovenského kraje budují Východoslovenské

železárny za účasti českých techniků a dělníků i sovětských odborníků. Víme, že realizace původní koncepce výstavby železáren je spojena 291

s vyřešením některých složitých problémů. Avšak celospolečenský

efekt, který z toho vyplyne, říká, že vyřešení těchto problémů je nutno věnovat maximální pozornost. Jde tu o výstavbu moderního metalurgic kého kombinátu, který po dokončení výstavby, má předpoklady dosaho vat ve své činnosti světových parametrů. Realizace původní koncepce je v plném souladu i se zájmy našeho kraje, našeho obyvatelstva, kde

máme ještě rezervy ve zdrojích pracovních sil, protože počet ekonomic ky činných osob v průmyslu Východoslovenského kraje je o polovinu nižší, než je celostátní průměr.

V uplynulém období se v tomto směru udělalo mnoho. Výsledky, kterých se v industrializaci kraje dosáhlo, slouží ke cti a slávě politiky naší strany. Víme i to, že proces vyrovnávání je postupným a dlouho

dobým procesem. V celospolečenském zájmu je však potřebné využít vhodných podmínek i pro rozvoj zpracovatelských odvětví na bázi pro dukce Východoslovenských železáren . K využití existujících rezerv je potřeba též zaměřit ekonomické stimuly v rámci nové soustavy řízení. V závěru svého diskusního příspěvku pak soudruh Koscelanský hovo

řil k metodám stranické práce: Realizace předkládaného programu dalšího rozvoje socialistické spo lečnosti klade velké nároky na práci strany. Novým úkolům a podmín

kám musíme přizpůsobovat obsah a metody stranické práce, zaměřit se na to, abychom získali nejširší masy pracujících k aktivní účasti v pře konávání těžkostí, které mohou vzniknout při zavádění druhé etapy no

vé soustavy řízení a uskutečňování programu hospodářské politiky stra 1

ny. Domnívám se, že je třeba obnovit původní autoritu a význam agitace osobní i názorné , neboť touto metodou jsme v minulosti zvládli velké

úkoly, které strana zabezpečovala jak v období boje o politickou moc,

tak i v období socialistické přestavby národního hospodářství. Zejména je třeba prohloubit konkrétnost v práci krajského i okres ních výborů strany a základních organizací. Dbát o to, aby zasedání na šich orgánů, členské schůze a schůze stranického aktivu lépe vyzbro

jovaly komunisty účinnými a přesvědčovacími argumenty. Je třeba dá vat členům a aktivistům strany takové argumenty , aby byli schopni v každém případě získat nejširší masy našeho lidu k aktivnímu a uvě

domělému plnění programu hospodářské politiky strany, neboť právě v aktivní a uvědomělé práci lidí je jedna z významných předností so cialistického společenského zřízení. A této přednosti musíme maximál ně využívat , neboť možnosti jsou tu neomezené.

Vážným úkolem je upevňování jednoty komunistů, která je předpo kladem jednoty našeho lidu. Jak v minulosti, tak i v současnosti se při řešení složitých úkolů vyskytovaly případy nejednotnosti názorů. Vše

obecná zkušenost je však taková, že jednota, semknutost stranických or ganizací je podmíněna kvalitou i vnitrostranického života, a proto se

budeme muset více zajímat nejen o to, čím se stranické organizace zabývají, ale i o to, jak se tím zabývají, jaké jsou metody jejich práce. V práci krajského a okresních výborů musíme klást větší důraz na 292

rozvíjení demokratického principu v naší činnosti. Všude, kde je to možné, je třeba včas aktuální úkoly projednávat především s těmi, kteří mají připravované usnesení zabezpečovat.

Zdůrazňuji tyto obecně známé normy stranické práce proto, poněvadž se ne vždy a všude důsledně dodržují.

Uvědomujeme si složitost a náročnost práce, kterou budeme muset vykonat při důsledném uskutečňování programu hospodářské politiky

strany a při zavádění nové soustavy řízení. Máme však předpoklady s úspěchem splnit stanovené úkoly, neboť v boji za svobodu, za politic kou moc i v letech socialistické výstavby získala naše strana a její

kádry velké zkušenosti, které jistě pod vedením ústředního výboru pl . ně a tvořivě využijeme pro úspěšnou realizaci závěrů našeho XIII . sjez du .

Soudruh FRANTIŠEK STRAKA,

jihomoravská krajská organizace KSC V minulém týdnu psal v Rudém právu doktor Radovan Rychta o per spektivách vědeckotechnické revoluce. A jistě každý, kdo obsah této práce pochopil, musí být prostě nadšen. Soudruh říká : „Při současné úrovni dynamiky výrobních sil začíná už hospodářský růst záviset mno

hem více na celkovém stavu vědy a pokroku technologie než na počet ním přírůstku strojů a pracovních sil v bezprostřední produkci. « Za předpokladu, že počet pracovních sil bude postupně klesat a stro je budou nahrazovat jejich úbytek, růst výroby může zajišťovat pouze vliv vědeckotechnické revoluce. Již dnes existují důkazy, že toto řeše ni je reálné a v mnoha zemědělských podnicích se uplatňuje. Avšak sku tečně možný rozmach na tomto úseku je brzděn dosavadními metoda. mi práce našich vedoucích orgánů a většiny podniků, které nás zásobují . Uvedu několik zkušeností . Od roku 1964 sledujeme, jak jeden z na šich Agrostrojů již od roku 1960 vyvíjí automatický dávkovací vůz do

stájí. Od vyrobení prvních dvou prototypů uplynulo již půldruhého roku a ty dodnes neviděly krávu u žlabu jenom proto, že někdo nedokázal zajistit, aby byly zkušebně instalovány v podniku, který by byl scho pen v krátké době stavbu dokončit a uvést do provozu . Ve snaze zmechanizovat co nejvíce práce kolem kravína jsme hledali ,

na co se ve většině kravínů v horské oblasti zapomnělo : stroje na vrstvení hnoje. V roce 1964 jsme šli přímo na Státní typizační ústav

do Prahy. Tam nám bylo slavnostně sděleno, že se podařilo zařadit tento stroj po dlouhé bitvě na ministerstvu zemědělství do tematických úkolů. Podle dosavadních zkušenosti se prý dá předpokládat, že proto typ vyjde v roce 1968. Obrátili jsme se proto na JZD Lipůvka, které uvedený stroj již ověřilo a na objednávku jej vyrábí.

Další příklad. Máme celostátní nedostatek jádra. Oblastní stanice pro 293

vědeckou soustavu hospodaření ve Velkém Meziříčí ověřila možnost fermentace slámy a dokázala i ekonomickou výhodnost této metody,

která zaručuje, že 4 kg slámy nahradí 2 až 3 kg jádra. Dodnes jsme se

však nedočkali vyjádření příslušných orgánů, zda se tato metoda může rozšířit.

Dalším zdrojem pro snížení dovozu krmiv je uplatnění správné krmné

techniky v zemědělských podnicích. Všichni hovoříme o plýtvání krmi vy , zejména u skotu, ale dodnes není podnik, který by nám rychle pro vedl rozbor krmiv, abychom podle toho mohli upravit krmnou dávku . Jinde se krmné dávky stanoví na základě 30-40 činitelů a u nás se nestanoví ani na základě 2 činitelů.

Z těchto a dalších zkušeností jsme zjistili , že nadřízené orgány reagu

jí příliš pomalu na potřeby a připomínky praxe, že výroba, vývoj a vý zkum jsou narušovány neodbornými zásahy, že nové zkušenosti a vě

decké poznatky jsou pomalu aplikovány a ověřovány a někdy i pomalu schvalovány, že v mnoha oborech je vývoj a výzkum pozadu za potřeba mi praxe. Že existuje roztříštěnost a nekoordinovanost vývoje a výzku mu, že mnoho dokončených výzkumných úkolů je zakládáno a že někdy i výzkum zkoumá věci v zahraničí ověřené a zavedené.

Domnívám se, že tento stav je do značné míry ovlivněn vzduchoprázd nem mezi výzkumem a širokou výrobní praxí.

nač máme Státní komisi pro koordinanci vědy Vyucuje se otázka a techniky . Několikrát jsme se setkali s její prací a vždy jsme slyšeli jenom záporné hodnocení. My komunisté, ať jsme na kterémkoli místě, bychom neměli dopustit, aby sebemenší nový vědecký či praktický po znatek zůstal neprověřen a nerealizován. V podmínkách našeho zemědělství to platí dvojnásob. Zdá se, že

největší nedostatek je v tom, že poznatky, at praktické nebo teoretické, nedokážeme rychle aplikovat. Čím to je, zda pohodlností, špatnou vý. ukou na školách , zbyrokratizovaným vedoucím a správním aparátem, ne bo špatnou hmotnou zainteresovaností, to nemohu posoudit, ale ze zku šenosti mohu říci , že největší vinu na tomto stavu nese okolnost, že jsme nedokázali do dnešní doby řádně zorganizovat celý proces vzá jemného a účinného spojení teorie s praxí. V zahraničí tuto funkci na úseku zemědělství plní s mimořádnými

výsledky kromě škol a výzkumných ústavů tzv. poradenská služba. Pro poradenské techniky jsou dokonce zřizovány zvláštní vysoké školy. O této službě jsem hovořil s jedním členem zemědělské komise Národní ho shromáždění a velice mne překvapil jeho názor. On totiž tvrdil, že tuto odbornou službu u nás mnusí zajišťovat podniky, s nimiž obcho dujeme, a my že se tím nemůžeme zatěžovat. Jaká je to však logika ?

Jeden z rozhodujících činitelů, to je vliv na rozvoj vědeckých poznat. ků a rychlou jejich aplikaci , přenecháme výkupu, mlékárnám a cukro varům a výrobní správy budou zajišťovat výkup . 0 enské službě v zemědělství jsem příležitostně před VI . sjez dem JZD i po něm hovořil s několika desítkami funkcionářů JZD , 294

státních statků, výrobních správ a stranických orgánů. Všeobecně jsme se shodli, že tyto úkoly by mohla velmi dobře v našich podmínkách plnit speciální poradenská služba zbavená všech byrokratických prvků dosavadního způsobu řízení v zemědělství. Je jasné, že takový aparát není možné vytvořit přes noc. K tomu účelu by museli být vybráni mi mořádně schopní lidé, dobře vyškolení a dobře vedení. V tomto směru jsou už velké zkušenosti v zahraničí.

Společenská produktivita těchto pracovníků by byla velmi vysoká. Byli by schopni plnit základní předpoklad zvyšování produktivity, to je rychlé zavádění vědeckotechnického pokroku, přenášení požadavků praxe směrem nahoru, přenášení zkušeností z podniku do podniku, mohli by radit plánovačům , dát úkoly výzkumu, usměrňovat výrobu v podnicích podle požadavku společnosti a radit ve všech směrech

funkcionářům výrobních zemědělských podniků. Pro zavedení poraden ské služby hovoří též chabé výsledky práce různých zasedání, konferen cí, komisí a konkrétně požadavky praxe.

Kdyby polovina aparátu, který nás řídí, měla náplň poradenské služ. by, podstatně méně by se zasedalo a diskutovalo a podstatně více by

se vyrábělo. Řídící aparát s dosavadní náplní práce a s dosavadním zaměřením je z velké části brzdou rozvoje výrobních sil v zemědělství. Ať tento aparát reorganizujeme jakkoli, nezměníme-li metody jeho práce zezdola až nahoru a nezvýšíme-li vliv praxe, podstatných úspěchů nedosáhneme .

Myslím, že většina zemědělců touží po tom, aby mohla přicházet ve styk s jedním řídícím orgánem, který by měl být více jejich porad

cem a pomocníkem než pouze řídící autoritou. Čím více těchto organi zací bude sloučeno, tím lepší bude předpoklad dokonalejší koordinace

a vyšší produktivity jejich práce. Je ovšem samozřejmým předpokladem , aby na tento orgán měli zemědělci bezprostřední vliv. Tímto opatřením

budou vytvořeny předpoklady pro růst kvalifikace pracovníků v řídí cím aparátu. Dosavadní jejich organizace a náplň práce je namnoze odsuzuje k výkonu prací, které nezaručují jejich odborný růst. Potom se stává, že nadřízené orgány nám nemohou mnoho poradit, jedině snad něco vnutit.'

I nová soustava řízení zemědělství přináší s sebou řadu nesprávných opatření a rozhodnutí, která jsou poznamenána neznalostí praxe, ne dustatky poznání skutečné reality a vlastní promítnutí těchto opatření do výroby. Dalo by se již dnes uvést mnoho příkladů. Vzhledem ke zku šenostem , které jsme získali v minulých letech s řešením problémů na úseku zemědělství, a vzhledem k úkolům , které před tímto úsekem

v národním hospodářství stojí, je nanejvýš nutné urychleně realizovat vertikální družstevní organizaci , tak jak to řeší v Sovětském svazu a v jiných socialistických státech. Zajistíme si tak rozvoj družstevní demokracie, socialistické demokracie a umožnime konečně i pružné

uplatnění demokratického centralismu na úseku zemědělství. 295

Soudruh MICHAL CHUDIK V uplynulém období naše strana úspěšně vyřešila všechny základní

problémy výstavby socialismu, mezi jiným i vztahy našich bratrských národů i v republice žijících národností. Komunistická strana Česko slovenska ne politickým frazérstvím, ne popíráním a zastíráním histo rických pravd, jak to dělala buržoazie, ale odstraněním starých křivd, mohutným rozvojem výrobních sil v celém státě a zvláště rychlým po zdvižením hospodářství a kultury zaostávajících částí republiky, ze

jména Slovenska, vyřešila v minulosti palčivé národnostní problémy v Československu.

My komunisté Slováci musíme s vděčností zde, na nejvyšším fóru

naší strany, před demokraticky zvolenými zástupci územních organi zací strany celé republiky potvrdit, že všechny základní palčivé pro

blémy zaostávání Slovenska byly vyřešeny a že ze Slovenska, v minu losti bědného, agrárního přívěsku kapitalistické republiky, je dnes roz

kvétající průmyslová a zemědělská, kulturně rozvinutá část naší socia listické vlasti.

Proces vyrovnávání Slovenska na úroveň českých krajů, který na

svém VIII . sjezdu vytyčila Komunistická strana Československa jako zá kladní kámen řešení slovenské otázky, se úspěšně rozvíjí, a to i přes všechny těžkosti , kterými prochází naše národní hospodářství v po sledních dvou třech letech . Dnes, s hrdou bilancí dvacetiletého úsilí

naší strany v budování Slovenska, si nezastíráme zrak před složitými úkoly současného a nastávajícího období, při jejichž řešení se po mo hutné předsjezdové přípravě schází na svém sjezdu duchovní potenciál celé naší strany , vlastně všeho československého lidu. A cestu, kterou

jsme prošli, nevidíme jako bezkonfliktní, bez těžkostí a překážek. My, právě my, víme dobře, za jakých složitých podmínek ideologic kých, hospodářských , politických i mezinárodních zvítězila naše socia

listická revoluce. A cesta k vytvoření socialistické společnosti byla cestou úmorných etap, k jejichž vítězství přispívaly tisíce a tisíce komu åtstů i svým individuálním přínosem. Nebylo tomu jinak ani na Slo vensku, ba v mnohém ohledu politicky ještě složitější, i když na druhé

straně pomoc české dělnické třídy, pomoc všeho českého lidu zabez pečováním rychlého rozvoje Slovensķa vytvářela podmínky i pro řešení politických problémů, protože všechen slovenský lid pociťoval na své životní úrovni blahodárnost socialismu.

Slovensko způsobilo tehdy mezinárodní reakci velké zklamání, když vytáhla na šachovnici domácí nacionální buržoazii a lid ji odmítl . Právě

tak nepochodili, když vytasili po staletí vyzkoušenou , osvědčenou

zbraň, zneužili náboženského cítění lidu ke svým 'politickým čachrům a když do křižáckého tažení proti komunistům nastoupila nejvyšší

církevní hierarchie v čele s papežským nunciem Verolínem . Nepřátelé socialismu nepochodili , neboť lid již kráčel pod prapory těch mar.

xisticko-leninských idejí, ke kterým se jeho představitelé přihlásili 296

)

před 45 lety na Lubochňanské konferenci a na zakládajícím sjezdu strany v Praze. Jsme hrdi na to, že bok po boku ruského proletariátu

a proletariátu ostatnich zemí byli to i představitelé naší chudiny, kteří ve znamení nejskvělejších revolučních tradic naší pohnuté národní

historie ukázali lidu cestu z jarma poroby tím , že se přihlásili k pro gramu III. internacionály . Nedělitelnou součástí socialistického rozvoje Slovenska byl růst

národní uvědomělosti . Bohatá národní historie, revoluční vystoupení našich předků, selská povstání, hornické vzpoury, Slovenská repu

blika rad, pečlivě zatajované anebo deformované buržoazními historiky, se díky marxistickému hodnocení historie staly duchovním majetkem všeho lidu, aktivní složkou československého socialistického vlaste

nectví a i jedním ze zdrojů rozvíjení proletářského internacionalismu ve vztahu k ostatním národům. V tomto duchu naše socialistická revo

luce vyřešila též vztahy k madarské a ukrajinské národnosti na Slovensku. Dnes naši spoluobčané maďarské a ukrajinské národnosti

vidí v Československé socialistické republice svůj skutečný domov a svým pracovním úsilím v bratrské shodě s ostatním československým lidem aktivně přispívají k jeho zvelebení. Vysoce oceňujeme jejich podíl na našem společném díle.

Ekonomickému i všestrannému kulturnímu rozvoji maďarské a ukra jinské národnosti věnuje ústřední výbor Komunistické strany Slovenska

a Slovenská národní rada soustavnou pozornost. Jižní Slovensko s velmi rychlým rozvojem zemědělské výroby a postupným zprůmyslňováním takovými moderními závody, jako Slovnaft v Bratislavě, Duslo v Šale, Niklová huť v Seredi, Loděnice Gábora Steinera v Komárně, budování celulózového kombinátu ve Štúrově a cukrovaru v Dunajské Stredě, za .

hájená výstavba levického bavlnářského kombinátu, síť potravinářského průmyslu a tak dále je doslova jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí republiky . Kultura, školství a umění se mezi zde žijícím maďarským obyvatel stvem rozvíjejí nesrovnatelně rychleji a intenzívněji než kdykoli předtím. Rovněž významné základy pro socialistický průmysl i země dělství byly položeny na východním Slovensku, na jehož rozvoji se významnou měrou podílí i ukrajinské obyvatelstvo. Můžeme náš XIII. sjezd ubezpečit, že slovenské národní orgány usilují o všestranný hospodářský i kulturní rozvoj maďarské a ukrajinské ná

rodnosti, jak jim to ukládá Ústava Československé socialistické repu bliky, stejně důsledně, jako usilují o celkový rozvoj Slovenska. Naše dva bratrské národy, Češi a Slováci, po staletí násilně rozdě lené, vždy i za panství jiných nad našimi zeměmi spojovaly své revoluční hnutí. V bouřlivém evropském vývoji v posledních pěti desetiletích nabývala postupně dominující postavení v politickém marxisticko -leninská ideologie, ke které se přihlásili životě ašeho 11 zakladatelé naší strany před 45 lety a která nejdříve výrazně ovlivňo 297

vala a nakonec definitivně formovala i vzájemné vztahy našich národů i ostatních národností Československa. Československá státnost, socialistický společenský řád a bratrské

vztahy k ostatním národům přešly tak řečeno do krve našeho lidu, staly se základními rysy jeho duchovního i politického profilu. Velmi často přicházejí k nám na Slovensko návštěvy státníků, národohospodářů,

novinářů, publicistů, historiků atd. atd. a netají se, že přišli proto, aby se na vlastní oči přesvědčili, co je pravdy na tom, že se Slovensko změnilo k nepoznání. Upřímnější z nich neskrývají svůj obdiv a překva pení, když potkávají lidi uvědomělé, vzdělané, výborně oblečené, když

zjistí, že konzumujeme stejné množství potravin jako Kanaďané, Ame ričané, Švédové, Angličané a bohužel, že i neméně pijeme.

Někteří z nich, odpůrci komunismu, kteří chtějí ukořistit tzv. fotogra fický dokument o nuzném bydlení na Slovensku, musí vyhledávat ně které cikánské osady a dřevěné chaloupky, které se nacházejí už doopravdy zcela ojediněle. Když nyní, opět po 4 letech, na sjezdu naší strany bilancujeme, nemůžeme nevidět životní souvislost mezi

vznikem naší socialistické revoluce, jejím naplněním konkrétní výstav

bou socialistické společnosti a naléhavými úkoly, které nám proces společenských přeměn nastoluje. I dnešní Slovensko jako produkt naší socialistické revoluce, jeho ekonomické i duchovní bohatství, jeho rezervy, je čím dále tím významnějším činitelem v celkovém

rozvoji Československé socialistické republiky, moci a síly našeho státu, jeho socialistické kultury. I když už o tom bylo na našem XIII. sjezdu hovořeno, dovolte mi ještě několika údaji to dokumentovat. Soudruh Novotný uváděl ve

svém referátu, že průmyslová výroba na Slovensku vzrostla pětiná sobně. K tomu možno dodat, že v roce 1965 objem průmyslové výroby

na Slovensku byl o 3 miliardy vyšší než objem průmyslové výroby celé předmnichovské Československé republiky v roce 1937.

Jestliže na Slovensku za buržoazní ČSR v průmyslu a ostatních od větvích národního hospodářství pracovala jen jedna čtvrtina pracovníků v národním hospodářství, v zemědělství pak živořily tři čtvrtiny pracu jících. Dnes v průmyslu a ostatních odvětvích na Slovensku pracuje 72 procent a v zemědělství něco více než čtvrtina pracujících. Vysoká tempa rozvoje průmyslu na Slovensku umožnila, že dnes v objemu průmyslové výroby na 1 obyvatele jsme na vyšší úrovni než

celá řada kapitalistických států. Mezi jinými Rakousko, Itálie, Francie, Finsko, Norsko, Holandsko, Irsko a další země. Zemědělská výroba vzrostla po združstevnění téměř o 40 % a naše vesnice se přeměnily k nepoznání. Mimo mohutný rozvoj výrobních sil přispívá k vysokému životnímu standardu také vysoké procento zaměst nanosti práceschopného obyvatelstva , mužů i žen.

Za léta socialistické výstavby rozkvetla slovenská kultura a díla edních spisovatelů, hudebních a výtvarných umělců výrazně obohatila “ novou , socialistickou československou kulturu. Výrazně

našich

298

vzrostla úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Slovensko se na celostátním počtu absolventů vysokých škol podílí 34 % , středních odborných a odborných škol 28 % .

Za neoddělitelnou součást socialistického rozvoje Slovenska je po třebné považovat i výrazně se zlepšující zdravotní stav obyvatelstva. Prakticky se zlikvidovala dětská obrna a téměř i ostatní nakažlivé choroby, jako tuberkulóza, zejména u dětí, černý kašel a jiné. V po

rovnání s předválečnou úrovní se kojenecká úmrtnost na Slovensku snížila šestkrát. Významně se prodloužil lidský věk. Proti roku 1930,

kdy byl v průměru 50 let, dosáhl v roce 1963 na Slovensku 70 let. Bylo by možné dokumentovat i dalšími údaji, jak se v souladu s růs

tem materiální základny zvyšovala životní úroveň slovenského lidu. Průmysl Slovenska, rozkvetlé zemědělství, bohatý kulturní život a čím dále tím větší úkoly v zabezpečování potřeb celého československého národního hospodářství, rozvoj vědy a výzkumu vyžadují stále užši

spolupráci slovenských národních orgánů s Národním shromážděním a vládou. V tomto duchu řešily ústřední výbor KSČ a ústřední výbor

KSS před dvěma lety, vycházejíce z ústavy, postavení i náplň čin. nosti Slovenské národní rady.

Spolupráce Slovenské národní rady a jejích výkonných orgánů s ústředními orgány státu, založená na účelné dělbě práce i odpověd .

nosti a na účasti SNR na ústředním řízení, odpovídá plně potřebám jednotného řízení státu, národního hospodářství i řešení specifických problémů Slovenska. V dalším rozvíjení činnosti slovenských národních orgánů v pod : mínkách uplatňování nové soustavy řízení budeme se zaměřovat na to, aby Slovensko přiměřeně svým lidským, materiálním i kulturním

hodnotám plnilo úkoly, které vytyčí XIII . sjezd strany, a tak soustavně zvyšovalo svůj podíl na tvorbě bohatství naší společnosti. A tak, jako se to v období socialistické výstavby stalo pravidlem, budeme měřit rozvoj Slovenska mírou jeho prospěšnosti pro rozvoj celého státu, jeho jednotné ekonomiky. Soudruh Novotný ve svém vystoupení označil zemědělství za vý. znamnou rezervu Slovenska . Je tomu skutečně tak . Ještě stále jsme nepřekonali působení historicky nahromaděných faktorů extenzívního, naturálního, soukromovlastnického hospodaření a rozvojem socialis tických výrobních vztahů v zemědělství jsme na jedné straně nedo kázali dostatečně eliminovat klimatické, půdní, vodohospodářské a konfigurační vlivy a na druhé straně plně využít předností socialis

tické zemědělské velkovýroby. Cesty využití rezerv slovenského země dělství nejsou nám tedy neznámé. Naše rozsáhlé nížiny, at už je to Žitný ostrov, oblast Záhoří, Východo slovenská nížina anebo údolí Váhu, ſplų a dalších našich toků, kde je nejdelší vegetační doba, nejvíce tepla a slunečního svitu, tedy kde jsou přírodou vytvořeny příznivé podmínky a kde jsme i hodně vlo žili do vodohospodářských, melioračních a podobných půdních úprav, 299

nás zavazují, abychom především v těchto oblastech produkovali více zemědělských výrobků. Proto v hledání rezerv dalšího rozvoje zemědělství se naše úsilí, naše organizátorská práce soustředuje především na tyto výrobní

podmínky, aby tak jako například v okrese Dunajská Streda , Nitra , Nové Zámky dosahovaly 30metrákových i vícemetrákových výnosů obi lovin z hektaru též družstva a statky na trnavské tabuli, na Záhoří, na

Východoslovenské nížině i v ostatních podobných výrobních podmín kách .

Je naším úkolem, aby si tuto prioritu rychlejšího rozvoje zeměděl ství v intenzívních oblastech Slovenska uvědomili všichni pracovníci

v zemědělství i stranické organizace, abychom na příkladech předních zemědělských závodů pozdvihli celkovou úroveň výroby. Druhou nemalou rezervou jsou naše podhorské a horské výrobní oblasti na Slovensku, rozsahem téměř třetina zemědělské půdy podí

lející se jen 18 % na tržní produkci. Právem hovoříme o dluhu průmyslu vůči zemědělství. Mnohonásobně víc to platí pro tyto oblasti. Zatímco například pěstování a sklizeň obilovin i krmovin máme na rovinách téměř úplně zmechanizované, mechanizace pěstování a sběru brambor a sběru krmovin v horských a podhorských podmínkách odpovídá zhruba tak 35 % .

Uskutečňujeme program zúrodňování travních porostů všeobecně známý jako banskobystrické hnutí. Bude to základna pro rychlejší roz voj chovu hovězího dobytka a ovcí a tím pro stabilní formování celko

vého výrobního zaměření zemědělských závodů v podhorských a hor ských oblastech. Dosavadní zkušenosti zemědělců z těchto oblasti

naznačují, že musíme důsledněji domýšlet a diferencovat i opatření na podporu rozvoje zemědělství, hlavně ekonomického charakteru ,

protože některé sice příznivě působí na rovinách, ale negativně dopa dají na horské oblasti. Budeme usilovat o to, aby připravovaná soustava řízení zemědělství tyto problémy vzala v úvahu a tím i životní pod mínky zemědělců v horských oblastech. Mám na mysli nejen družstev níky a pracovníky státních statků, ale i individuální držitele více než 400 000 ha zemědělské půdy , kteří převážně hospodaří v těchto

těžkých podmínkách. I když se neuzavíráme před postupnou a roz vážnou socializací těchto oblastí, v blízkých perspektivách počítáme, že většina z nich bude ještě soukromě hospodařit. Máme však zájem,

aby i tato půda přinášela společnosti přiměřeně větší hodnoty. Velké rezervy máme též v podstatném zlepšení a prohloubení činnosti v ostat ních odvětvích národního hospodářství, například strojírenství, che

mického průmyslu, potravinářského průmyslu vůči zemědělství. Proto pokládáme za správné, aby všechny problémy, které naše zemědělství

není s to samo řešit, byly překonány za pomoci celé společnosti. Z hlediska celostátních potřeb, jakož i z hlediska rozvoje Slovenska

bude mít stále větší význam využití nerudných surovin, hlavně magne zitu, cementářských surovin, ostatních stavebních hmot, ale i někte 300

rých nových, jako perlitu, bentonitu, hořčíku, čediče a některých

dalších. Lepší využívání vlastních surovinových zdrojů bude působit jako konsolidační faktor v naší ekonomice tehdy, když bude plně

respektovat požadavek národohospodářské efektivnosti . Soustředění těžby železných rud do nejefektivnějších závodů a po stupná likvidace neefektivních anebo vytěžených lokalit při součas

ném rozvoji těžby a zpracování nerudných surovin by umožnily, aby slavná historie slovenských dolů pokračovala na moderním a z hle diska potřeb ČSSR i zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci potřeb ném a efektivním základě.

Stále bolavým problémem zůstává nedostatečné využívání dřevní hmoty, která patří mezi důležité zdroje Slovenska. Je to celostátní problém . I když se počítá s určitým rozvojem v komplexním využívání

dřevní hmoty, hlavně zvýšením dřevotřískových desek dvojnásobně, dřevovláknitých o 24 % , zůstává ještě stále i po roce 1970 v dřevař

ských závodech nevyužitých 78 % dřevního odpadu, přičemž se uvažuje o dovozu některých dřevařských výrobků, mezi nimi právě dřevotřísko

vých a dřevovláknitých desek. Jsem hluboce přesvědčen, že v pod mínkách zdokonalené soustavy plánovitého řízení se výrazně prokáže vysoká národohospodářská efektivnost dřevařského průmyslu a že to umožní zabezpečit jeho přednostní rozvoj.

Dovolte mi zmínit se ještě o jednom problému, kterým se ve spolu práci s celostátními orgány velmi vážně ve slovenských orgánech za býváme. Je to příprava patnáctiletého dorostu . V důsledku příznivého

populačního vývoje, jak to již vzpomínal i soudruh Dubček, nastoupí do národního hospodářství v letech 4. pětiletky 477 000 patnáctiletého

dorostu. V porovnání s předcházejícím pětiletým obdobím je to o 128 000 více. Požadavky našich podniků na Slovensku na učňovský dorost jsou

zejména pod vlivem nové soustavy řízení o 50 000 nižší, než by bylo možné a potřebné po pokrytí potřeb výběrových škol dát do učebního

poměru . Jsme toho názoru, že musíme zabezpečit vysoce kvalifikovanou odbornou přípravu tohoto dorostu, a to i nad úroveň momentálních potřeb podniků na Slovensku. Celkové schodkové bilance kvalifikova ných dělníků ukazují, že po vyučení najdou své uplatnění, přičemž

se ukazuje reálné, že bychom mohli na Slovensku vychovávat kvalifi kované dělníky a techniky pro některé profese z hlediska celostátních potřeb.

Již v předsjezdové diskusi projevovali komunisté i bezpartijní u nás na Slovensku hluboký aktivní zájem o problémy, které v těchto dnech strana na svém XIII . sjezdu řeší. Víme , že nás čekají nové závažné

úkoly, které budou navazovat na výsledky téměř půlstoletého boje naší

KSČ, a řešení, které nás přiblíží ke konečnému cíli komunismu. Dovolte mi vyslovit hluboké přesvědčení, že tak jako vždy v minu losti i po XIII. sjezdu Komunistické strany Československa, díky život. nímu zájmu našich pracujících o další rozvoj naší socialistické vlasti, komunisté na Slovensku spolu se všemi pracujícími budou čestně bojo 301

vat za vyřešení našich současných problémů a za dosažení cílů sjezdem vytyčených. Soudruh OTO ŠIK

Dovolte mi dnes na našem sjezdu vyjádřit se k některým politickým

a ideologickým aspektům zavádění nové soustavy plánovitého řízení. Slova nová soustava řízení se dnes velmi často používají a nesmíme připustit, aby pro široké vrstvy pracujících se z nich stala jen hesla.

Hlavní proto je soustavné a trpělivé vysvětlování a zdůvodňování obsa hu nové soustavy řízení, vysvětlování podstaty a významu jednotlivých změn a jejich vzájemné souvislosti. Stojíme bez nadsázky na prahu nové etapy vývoje socialistického hospodářství, a tudíž 1 naší společ nosti.

Začátek této vývojové etapy nebude jistě lehký a strana okáže mnohé těžkosti, které nás čekají, zvládnout jen tehdy , bude -li každý

komunista přesvědčen o nezbytnosti určitých opatření a vážnosti si tuace, která si tato opatření vynucují. Někdy vznikají názory, že roz bor a výklad současných obtíží vyvolává pesimismus lidí a že je účel

nější vyzvedávat jen velké perspektivy, které nás čekají. Jsem přesvěd čen, že je třeba, aby strana vytyčovala velké a povznášející perspektive ní cíle, protože tyto cíle dávají lidem nejen odvahu a sílu poprat se s různými soudobými nešvary a neduhy, ale umožňují vyjádřit obecné

zájmy a tužby nejrůznějších vrstev a tříd naší společnosti a sjedno covat je v boji za realizaci těchto perspektivních cílů. V tom spočíval vždy a spočívá nadále význam určování dlouhodobých cílů a strategic ké linie strany .

Jde ovšem o to, aby , tyto dlouhodobé cíle nebyly vyjadřovány pouze

v oné nejobecnější podobě jako cíl dosažení komunismu, protože to je nutně příliš abstraktní vyjádření a zůstává pro lidi příliš mlhavou a vzdálenou vidinou. Je nutné, aby dlouhodobé cíle byly vyjádřeny v po někud konkrétnější podobě a v této souvislosti je nutno velmi vyzved nout úsilí některých našich filosofů a práci speciální skupiny, která 1

z podnětu ideologické komise rozpracovala otázku vědeckotechnické re voluce, jejích sociálních souvislostí a jejího významu na naší cestě ke komunismu. Bylo by nyní třeba, aby tato závažná teoretická studie byla co nejdříve doplněna ještě konkrétnější dlouhodobou plánovací prognó

zou na vývojové období do roku 1980, případně delší, jejíž vypracování strana ukládá plánovací komisi a na níž se budou muset podílet nej různější vědecké a výzkumné instituce. Je nesporné, že neexistence ta kovéto dlouhodobé prognózy vytváří značnou nejistotu a nedostatečnou koncepčnost při řešení mnohých dnešních problémů. I když je tedy třeba rozhodně podtrhnout význam perspektivních cílů pro stranu a nutnost ujasnění koncepčních otázek na všech spo 302

1

lečenských úsecích , nelze opět souhlasit s takovým pojetím perspek

tivních otázek , které by odvádělo pozornost strany od bezprostředních soudobých problémů a od pochopení obtížnosti jejich řešení. Jen tehdy , dovede -li strana spolu s vytyčením dlouhodobých cílů ukázat i real

nou cestu a prostředky k jejich dosažení, dovede-li správně určit bez prostřední cíle a způsoby řešení současných problémů, jejichž vyřešení podmiňuje rychlejší postup k dlouhodobým cílům, jen tehdy se propa

ganda o velkých perspektivách změní v reálný politický boj o jejich splnění. Lenin dovedl sice v podmínkách úplného hospodářského roz

vratu, hladu a bídy vytyčit grandiózní program elektrifikace Ruska , avšak zároveň dovedl prosadit nutný bezprostřední obrat v politice stra ny, probojovat novou ekonomickou politiku a zmobilizovat celou stranu pro zajištění zcela nových způsobů hospodaření, řízení a řešení ekono mických problémů.

Aby celé straně a všemu lidu přiblížil nutnost tohoto obratu a hlubo ké pochopení všech změn v jejich složitých souvislostech , nebál se ote vřeně a před tváří celého světa hovořit nejenom o vzniklých obtížích a problémech, ale i o chybách, kterých se dopustila strana, a o někte

rých chybných názorech a představách , kterými se až do té doby řídila. Nikdy nestavěl věci tak , jako by strana byla vždy jednala jedině správ ně a jako by se nemohly nikdy věci vyvíjet jinak, než jak se právě vy . víjely. Tímto otevřeným odhalením příčin všech vzniklých obtíží a je

jich hlubokým teoretickým rozborem nejenom nevyvolal pesimismus a nedůvěru ke straně , ale naopak upevňoval autoritu strany a získával pro její politiku stále větší podporu. Je tedy rozhodně správné, když i naše strana v dnešní době nejenom

vytyčuje politiku sledující určité závažné bezprostřední změny v celém způsobu hospodaření a řízení, ale když přitom i zcela otevřeně hovoří o všech vzniklých nakupených obtížích, které jsou výsledkem přede vším minulého systému administrativního řízení. Bylo by však nesprávné vykládat tento systém řízení jakoby jedině správný v minulosti a neukazovat, že i on byl pouze výsledkem určitého stupně našeho poznání, které pochopitelně bylo nedokonalé a pozname nané značným teoretickým zjednodušováním a empirismem. Lidé musí

vidět, že přistupujeme ke změnám proto, že jsme si na podkladě roz boru uplynulého vývoje a nahromaděných zkušeností uvědomili příčiny různých vzniklých nedostatků, že nejde o nějakou neuváženou, nahodi lou, ale o hluboce promyšlenou změnu, která je výrazem skoku ve vý . voji našeho vlastního poznání a sebekritického překonávání mnohých 9

zjednodušených představ.

Přistupujeme přitom k novým způsobům řízení nejen proto, aby chom překonali nahromaděné minulé nedostatky, ale proto, že jsme si uvědomili, že ekonomické formy řízení jsou nezbytným předpokladem nového, kvalitativního rozvoje naší výroby , že jsou předpokladem zajiš tění budoucích technických převratů ve výrobě, realizací budoucí . vě deckotechnické revoluce. V tom smyslu nemůže být ani řeči o nějakém 303

návratu ke kapitalistickému podnikání, ale jde o historicky mnohem

vyšší stupeň řízení, o společenské řízení, ve kterém se dosud nevída ným způsobem spojuje socialistické plánovité usměrňování s využívá nim tržních vztahů, široká společenská regulace podmínek, za nichž se může plně rozvinout iniciativa jednotlivců a socialistických podni

kových kolektivů a společenský zájem se prosazuje jako sledovaný vý sledek vzájemného působení zájmů výrobců a spotřebitelů uvnitř pláno vitě stanovených mezí.

Tyto podmínky vytvoří takové impulsy pro optimální vývoj naší vý roby, jaké nemohla nikdy vytvořit minulá soustava řízení. Jde o to, umět

vysvětlovat tento závažný skok kupředu v celém našem poznání a ne zjednodušovat smysl řídících změn .

Jen tak přiblížíme lidu celý onen složitý a nutný společenský a myš lenkový přerod, který nás čeká a který bude v začátcích spojený s ně kterými nepopulárními opatřeními, těžko pochopitelnými pro některé lidi. Nejde tedy o to , soudruzi, vracet se samoúčelně k nedostatkům minulosti, a už vůbec ne o to , že by to někomu mohlo dělat radost, ale jde o to , že jedině tehdy, budou -li všichni lidé do detailu chápat, proč vznikly dnešní problémy , v čem spočívaly naše zjednodušené názory a představy, co všechno musíme v řídící, výrobní a jiné hospodářské

činnosti změnit, jen tehdy bude možné celý proces této společenské

přeměny co nejvíce zkrátit a získat pro něj uvědomělou podporu lidí. Všichni lidé musejí vědět, že usilujeme o dosažení velkých perspektive ních cílů v podmínkách , kdy výroba nejen zatím nezajištuje svými vý sledky přechod na potřebný technický převrat, ale nezajišťuje nám dnes ani potřebné pokrytí zvýšeného dovozu, bez kterého v naší zemi neza

jistíme další růst ani výroby, ani spotřeby. Udržujeme dnes pro nás po

třebný dovoz za cenu vývozu i takových výrobků, při nichž nedostává me zpět často nejenom vynaložené pracovní náklady, ale někdy ani všechny vynaložené suroviny. V uplynulých letech se značně zhoršoval vývoj našich výrobních a reprodukčních nákladů, stále více jsme zaostávali ve vývoji produktivi

ty společenské práce, v technické úrovni nových výrobků a strukture výroby za progresívním světovým vývojem.

Jde tedy o to , co nejrychleji' a radikálně změnit vývoj naší výroby, pro což v podnicích existují předpoklady. Nedocílíme to však starými způsoby, všeobecnými výzvami, referáty anebo prostě administra plány, protože to vše vede stále jen k pouhému extenzívnímu rozšiřová ní výroby, k zvětšování materiálové spotřeby a zvyšování objemu inves tičních prostředků, prodlužování doby investiční výstavby, rozšiřování počtu pracovních sil v průmyslu čili k plnění plánu, avšak k trvalému

zhoršování efektivnosti výroby. Jde naopak o to, postavit naše podniky pod tvrdý ekonomický tlak, který v jejich vlastním materiálním zájmu je donutí zajistit takové strukturální změny , takovou organizaci a řízení

výroby, takovou technologii výroby a takovou pracovní morálku, při níž dosáhnou co nejvyšší rentability , co nejvyššího ekonomického efektu . 304

Podniky , které zajistí takový efektivní rozvoj , budou z toho mít i mate

riální prospěch ; podniky, které budou nadále zaostávat, budou mít ma teriální ztráty a po určité době budou muset být i některé trvale ztrá .

tové podniky v zájmu společnosti zavřeny. Není vůbec lehké v naší společnosti prosadit tuto nezbytnou diferen

ciaci v odměňování práce lidí jak z hlediska rozdílného společenského přínosu podniků, tak z hlediska rozdílně náročných a kvalifikovaných profesí a výkonů jednotlivců. Příliš zakořeněny jsou u nás rovnostářské

tendence. Žel, i někteří. členové strany nepochopili boj strany proti třídním rozdílům jako boj proti vztahům určeným soukromým vlastnic

tvím výrobních prostředků, proti vztahům vykořisťování a sociální zá vislosti jedněch na druhých, ale jako boj proti sociálním rozdílům ve spotřebě a životní úrovni, a řešení vidí v odstraňování jakýchkoli roz dílů .

Tím spíše je toto rovnostářské spotřební hledisko rozšířeno mezi ma sami lidí, kteří znají málo anebo nic o vědeckém socialismu. Strana

zatím nedostatečně bojovala proti těmto nesprávným názorům a zejmé na naše propaganda nedostatečně vysvětlovala nutnost a smysl rozdíl ných pracovních výdělků, a proto i rozdílné spotřební a životní úrovně

různých vrstev a skupin pracujících za socialismu. Naopak, nezdravá nivelizační politika v odměňování spíše tyto nesprávné představy v pod

nicích a institucích ještě posilovala. I když v poslední době se již hodně mluví o nutnosti denivelizace, pak ale stále jsou to spíše abstraktní vý. zvy bez dostatečných argumentů a bez potřebného důrazu stranické pro

pagandy. V praxi se proto málo mění a žel i v příliš mnoha případech neslouží například fondy mistrů, nyní zaváděné, k výrazně lepšímu od

měňování nejlepších výkonů a mimořádných výsledků, ale jsou často stejným dílem rozdělovány mezi všechny členy dílny či pracovní sku piny. Je však třeba opravdu vidět, že bez výrazné denivelizace nezajis tíme žádný obrat v kvalitě a technické úrovni naší výroby a naše cíle

předehnat kapitalistické země v tvorbě národního důchodu na jednoho obyvatele zůstanou vzdálenými sny. Vždyť v tom přece spo

dohnat

čívá maloměšťácké jádro rovnostářství, že každý by chtěl dosáhnout co

nejvyšší odměny a spotřeby a jeden hlídá druhého z tohoto hlediska ; avšak vykonávat pak i složitější, obtížnější a náročnější práci než dru hý, přestože společnost takové práce potřebuje, to už se málokomu bez vyšší odměny chce.

Každý přece víme, jak je například namáhavá a mimořádně složitá tvůrčí duševní práce, jejíž význam nesmírně poroste spolu s vědecko

technickým rozvojem. Kolik vyžaduje přípravy , soustředění, trpělivosti a energie. Přesto však nebojujeme dosti proti zjednodušené legendě o tom, že to někomu prostě myslí samo a jinému ne, že někdo se ne potřebuje učit a namáhat a dokáže vše, a druhý nikoli. Tyto mezi lid mi rozšířené názory odvozují schopnost vykonávat duševní práci pouze z přirozené inteligence lidí a popírají význam učení, získávání složi

tých zkušeností apod . Zde v této zjednodušené představě spočívá kořen 305

rozšířených rovnostářských názorů u nás . Jejich aplikace v praxi pak prostě znamená, že příliš mnoha lidem nestojí za to se zvláště namáhat, zvláště učit a překonávat ostatní, když za méně námahy a mnohdy i za

vyslovené lajdáctví může dostat stejné uznání a odměnu. A totéž platí ovšem nejenom o duševní práci, ale o jakékoli kvalifi kované, náročné přesné práci. Odměna za tyto práce není v dosta

tečné míře vyšší než za průměrné či i nekvalitní práce, a proto u nás postupně upadal zájem lidí nějak mimořádně se namáhat. Naopak, mnohdy jsou ti, co by chtěli pracovat lépe, považováni za šplhouny a prospěcháře a vzniká všeobecná rovnostářská solidarita bránící takové

mu pracovnímu výkonu, jaký by společnost potřebovala. Nebudeme však moci více spotřebovávat, dokud nezajistíme maximální rozvoj vysoce kvalifikované a kvalitní práce, a tu nebudeme mít, dokud skutečně hlu boce v našem vědomí nepřekonáme rovnostářské tendence a nezajistíme výraznou diferenciaci v odměňování. Kdo si však opět myslí, že změnu zde přivodí pouze propaganda , i když je nezbytná, ten se mýlí. Jen tržní vztahy , za nichž budou prostě 9

více vydělávat podniky, které zajistí vysoce kvalitní výrobu stále no

vých a předních výrobků, výrobu na vysoké technické úrovni a s níz kými náklady, a za nichž budou prodělávat zaostalé podniky, jen tyto vztahy donutí postupně podniky skutečně realizovat denivelizaci v odměňování.

Podnik musí na své vlastní zkušenosti poznat, že tehdy , bude-li sku tečně výrazně provádět diferenciaci v odměňování a zajistí-li tak pro gresívní, kvalitní a vysoce efektivní rozvoj , dosáhne i vyšších důchodů

pro celý kolektiv a tato praxe se mu vyplatí. Naproti tomu podnik, kte rý bude nadále trpět mzdovou nivelizaci, nedostatečnou kontrolu kva lity práce, který bude technologicky zaostávat a podceňovat výzkum

nou, vývojářskou, konstrukční řídící a kontrolní práci, takový podnik musí postupně za tržních vztahů prodělávat a na svůj postup doplácet. Pochopitelně, že musí být každému podniku dána jak rozhodovací pravomoc, tak finanční možnost, aby realizoval společensky potřebný

efektivní vývoj a aby si za určitý čas vytvořil nezbytné předpoklady pro nutné technické a organizační změny. V některých centrálních finanč ních orgánech je ovšem třeba už jednou překonat neodůvodněný strach

před větší samostatností podniku a vidět, že tam , kde ve značné míře již existuje , se bude stále víc prosazovat dlouhodobé a rozvážné hospo

dářské uvažování. Budou stabilizovány a objektivizovány základní po vinností podniku vůči státu, umožněn rychlejší růst mezd v určitém po měru k růstu hrubých důchodů a vytvořeny ekonomické a částečně i ad ministrativní zábrany proti spekulativnímu zvyšování cen, začnou pod

niky odhalovat své rezervy a zajistí rychlý , efektivní rozvoj své výro by, jaký si mnoho soudruhů dnes neumí vůbec představit. Na to zcela určitě nedoplatí ani naše státní pokladna. Není možné zde nyní každé

jednotlivé opatření sledující urychlení nových způsobů řízení od za čátku příštího roku rozebrat a není to ani nutné, protože v nejbližší 306

době bude publikován celý návrh , kde je smysl všech opatření a jejich

provedení detailně rozebrán a vysvětlen. Chtěl bych se však ještě zmínit o jednom aspektu , který má značně

ideologický charakter a který je stále největší brzdou důsledného pře chodu na nové způsoby řízení, respektive vyvolává zbytečnou nedůvěru

a výhrady některých soudruhů ke všem změnám. Jde o vyskytující se nesprávné stavění plánování do protikladu k nové soustavě a nechápání nezbytných změn, kterými musí projít i samo naše plánování. Někteří soudruzi si neumí představit jiný způsob plánování, než na jaký si zvyk li za téměř 20 let. Domnívají se, že musí zůstat nezměněn. Když zdůraz

ňují, že plán je základním nástrojem řízení, což skutečně také je, pak si ale umějí představit pouze jedinou, dosavadní jakoby neměnnou formu plánu a tu pak stavěji proti nové soustavě. Říkají pak jedním dechem : novou soustavu řízení ano, tu potřebujeme, ale ona nám vše nevyřeší, hlavní věcí pro vyřešení našich věcných problémů je plán.

U někoho pak jde tento zmatek tak daleko, že považuje přechod na no vou soustavu řízení za

okus zlikvidovat plánování a žel

tom smyslu

jsou pak někdy nesprávně informováni i naši zahraniční přátelé. Není to nic jiného než projev naprosto dogmatického myšlení, pro které existuje jediná neměnná představa plánování a každá změna forem plánování pro takového soudruha znamená ztrátu půdy pod nohama .

Nelze opět zde celý předpokládaný nový, vědečtější způsob plánová ní rozebírat. Jde však o to, zabránit, aby se s tak vážnými otázkami na

šeho socialistického hospodářství nepolitikařilo a aby těm, kteří pocti vě hledají skryté příčiny našich hospodářských obtíží, kterým jde o to, změnit vše, co brzdí úspěšnější rozvoj naší socialistické ekonomiky

a socialistické společnosti vůbec, nebyly stále znovu podstrkovány ne socialistické úmysly. Již nesčíslněkrát bylo zdůrazňováno, že plánová . ni ekonomického vývoje je progresivní nutností a nerozlučnou součástí

nové soustavy plánovitého řízení. A to nikoli z nějakých dogmatických důvodů, ale proto, že bez plánování nelze v moderní socialistické spo lečnosti zajistit optimální ekonomický vývoj.

Ten , kdo by však chtěl novou soustavu řízení zúžit jenom na něja kou soustavu podnětů či tržních vztahů a přitom zachovat starý admi

nistrativní charakter a způsob sestavování plánu, ten by jen dokazoval, že nepostoupil ve svém myšlení dále, než kde jsme byli již v roce 1958,

a musel by stejně ztroskotat, jako jsme ztroskotali tehdy . Žel, takto však pojímají novou soustavu lidé, kteří vůbec nepřemýšlejí o tom, jak plány vznikaly a vznikají, jak se vytvářejí direktivní kvantitativní uka . zatelé a proč musejí znemožnit kvalitativní, intenzívní a efektivní roz voj v podnicích .

Staré plánování se vyznačovalo jen naturálním vybilancováním zdrojů a potřeb bez možnosti propočítávat efektivnost vývoje a hledání nej . efektivnějších variant vývoje. Nejde o to, že by snad toto hledisko bylo

jenom opomíjeno, i když také, ale prostě o to, že zkoumání nejefek tivnějších variant vývoje nebylo ani možné, protože neexistovaly a ne 307

mohly opět existovat ekonomické ceny a v podnicích neexistovaly tržní zájmy. Takové plánování pak muselo chtě nechtě zakládat ne efektivní strukturu výroby. Jen změnou charakteru plánu se mohou prosazovat tržní vztahy a jen

při prosazování tržních vztahů se může v plánech prosazovat hledisko nejvyšší efektivnosti. Je tedy nesmyslem mluvit o ekonomické soustavě

řízení a vylučovat z toho plánování,' a už vůbec je nesmyslem chtít za vádět novou soustavu řízení a trvat na sestavování takových plánů jako v minulosti .

Nesmírně důležitou se v podmínkách nové soustavy ovšem stává 1 centrální finanční politika, správné určování odvodů, úvěrových pod minek, úroků, cenové politiky, zahraničně obchodních dotací a prémií, devizových kursů atd . Pomocí těchto nástrojů , jejich cílevědomého a

vzájemně sladěného využívání musí socialistické centrum dosáhnout společensky žádoucího vývoje socialistické podnikové činností odpoví

dající společenským zájmům. Na podkladě trvalého rozboru hospodár ského vývoje bude třeba cílevědomě měnit uplatňování těchto nástrojů, aby se zabránilo negativním hospodářským výsledkům a včas předešlo

předvídaným výkyvům. Takové nikterak lehké centrální hospodářské usměrňování pomocí finančních nástrojů vyžaduje ovšem odpovídající

kádrovou politiku a i určité nezbytné institucionální předpoklady. Za tím jsme pro takovou centrální hospodářskou politiku ještě nevytvořili

všechny potřebné podmínky. Dovolte mi zmínit se ještě o určitém obecnějším negativním jevu, který nemá vůbec nic společného s marxismem-leninismem a je úplně v rozporu s tím , co bývalo vždy a mělo by i nadále být nejcharakte rističtějším rysem komunistického hnutí.

Nejzákladnějším poznatkem marxismu- leninismu je poznatek o trva lém vývoji a změnách všech věcí a jevů ve světě, o nutnosti trvalé kon frontace našich poznatků a teoretických pouček s touto měnící se sku tečnosti a o jejím trvalém rozvíjení, upřesňování a případně i překo

návání tam, kde tyto poznatky a teorie již neodpovídají nové skuteč nosti, anebo tam , kde zjistíme , že ji vykládají zjednodušeně či zkres leně .

Tato základní nutnost, jejíž uplatňování je rozhodující podmínkou trvalé progresivity naší teorie a jež jediná může zajistit avantgardnost

komunistického hnutí, bude sice slovy velmi uznávána , avšak v praxi strany se neprosazuje vždy lehce . Vyskytnou se odpovědní pracovníci na různých stupních řízení, ať už

ve stranickém , státním či hospodářském aparátu, kteří si zvykli na ur citou zaběhanou praxi, příliš o ní nepřemýšlejí, nehledají příčiny urči tých vznikajících problémů , neprovádějí žádnou analytickou práci a ne

účastní se odborných diskusí. Ve svém pocitu odpovědnosti za vývoj . svého úseku a z obavy před důsledky těch či oněch zásadních změn se raději vyhýbají jakékoli nové myšlence a předem ji odsuzují. Posuzují

věci podle svých všeobecných , často jen mlhavých představ, podle ur 308

čitých osobních přání a nahodilých nápadů. Většinou před vším novým

jen varují a proti nositelům nových myšlenek vyvolávají zaujatost a ne důvěru .

Je pochopitelné, že většina odpovědných a řídících pracovníků musí využívat práce a pomoci svých aparátů . Avšak problém je v tom , že

u pracovníků , kteří nemají smysl pro nové a jsou zvyklí velmi vehe mentně prosazovat svou vůli, se pak i jejich aparát snaží svá stano viska přizpůsobovat jejich přáním a předem danému zaujetí. U někte rých odpovědných pracovníků to jde tak daleko, že při vysílání zá

stupců ze svých aparátů do některých objektivních komisí, kde by se měly věci skutečně objektivně a věcně posuzovat, zavazují tyto své zá stupce předem resortní disciplínou. To pochopitelně v těchto komisích

velmi ztěžuje hledání a nacházení nejsprávnějších řešení odpovídají

cích celospolečenským zájmům. Řešení skutečně vznikajících celospo lečenských problémů a rozporů ovšem nevidí, a pokud existenci těchto problémů vůbec přiznávají, pak se domnívají, že je lze překonat pouze propagandou a výchovou .

Je pochopitelně správné, že hlas odpovědného pracovníka má silnou

váhu. Avšak musí být vytvořeny podmínky pro to, aby to nebylo větši nou beznadějné a předem prohrané, přijde-li někdo s jinými názory či návrhy na řešení a postup, než vyhovuje vedoucím. Proti skutečnosti, že na mnoha pracovištích člověk velmi těžce prosazuje odlišné názory, než má ten který vedoucí, a každý se tomu raději vyhýbá, nestačí obec né slovní ujištování, že je to možné a že se nikomu nic nestane. Zku šenosti lidí jsou zatím jiné a ty jsou vždy rozhodující proti každému obecnému ujišťování. Znamená -li tedy nyní zavádění nové soustavy ekonomického řízení také velký krok kupředu v demokratizaci naší společnosti - a strana v této oblasti opravdu vykonala velký kus

práce od posledního sjezdu – pak by bylo třeba do příštího sjezdu za jistit opět velmi hlubokou analýzu celého problému demokracie vztahů -

v celé politické a řídící oblasti a připravit potřebné návrhy. Stejně je třeba dále rozvíjet i vnitrostranickou demokracii .

Tak jako v ekonomice bude pochopitelně i zde okamžitě vznikat kon

zervativní odpor a boj proti všem novým nezvyklým myšlenkám. Ale věřte, že jen tehdy , prosadí-li strana takové postupné progresívní ře šení všech uzrálých problémů, může si udržet opravdu své vedoucí po

stavení a posílit svou autoritu. Jsme všichni komunisté a neumíme si již představit náš život jinak než za podmínek socialismu a uvnitř strany. Musíme však boj o obnovu skutečně leninského, tvůrčího po jetí strany a socialistické společnosti dovést až do konce a nevyhýbat se trvalému zdokonalování našeho vlastního hnutí, trvalému zkoumání a progresívnímu řešení všech vznikajících společenských problémů a

rozporů, trvalému bourání starých dogmat a zjednodušených představ v zájmu socialismu a komunismu.

309

Soudruh JOSEF NOVAK,

severočeská krajská organizace KSC Náš litoměřický okres se svým podílem zemědělské výroby řadí mezi nejdůležitější v Severočeském kraji. Značnou pozornost na výročních členských schůzích, všeplenárkách i konferencích i v zemědělských závodech na vesnicích zaujaly teze ústředního výboru k XIII. sjezdu v oblasti zemědělské problematiky. Z materiálu, který hodnotí, jak bylo plněno usnesení XII. sjezdu, po

važuji za nejdůležitější stanovení správného podílu zemědělské výroby na tvorbě národního důchodu ve výši 25 procent. Především proto, že dřívější nesprávně nízký podil se mohl někomu, zejména ekonomům , zdát u nás zanedbatelný, především v uspokojení oprávněných poža

davků zemědělské výroby. Mám za to, že některé sektory, zejména stro jírenství, chemie, stavebnictví, hlavně jejich vedoucí pracovníci, si to ne vždy dosud plně uvědomují. Jak dokazuje konec konců i kritika ob sažená v materiálu o plnění usnesení XII. sjezdu, která ukazuje, co mělo být našemu zemědělství dodáno a dodáno nebylo.

V této souvislosti se chci zmínit o mechanizaci sklizně jedné z nej důležitějších plodin u nás na okrese, a to cukrovky. V našem okrese sklízíme cukrovku zhruba z 5550 ha a tři cukrovary u nás mají zpraco vat téměř 1 900 000 q řepy. Průměrný výnos z jednoho hektaru je plá

nován 341 4. V okrese je to jedna z nejvýhodnějších plodin spolu s chmelem , zeleninou a ovocem.

Přitom je známo, že sklizeň je velmi náročná na množství lidské

práce. I když se především orientujeme na využití místních zdrojů, ne obejdeme se přesto všechno bez značného množství brigádníků. Všichni jistě známe, jaké problémy , a to i politické, z toho vznikají, a to jak v průmyslových závodech, tak i v zemědělství. Tím více je tedy opráv

něný požadavek našich zemědělců tyto práce maximálně zmechanizovat. Máme u nás naše stroje na dělenou sklizeň. Mám za to, že to jsou po měrné dobré stroje a je třeba je maximálně využívat. Podle mého sou

du jsou to však stroje pro malé, nanejvýš střední závody, které u nás v okrese řepu pěstují. Pro velké pěstitele , a u nás to není ojedinělý případ, kteří pěstují řepu na výměře od 200 do 500 ha, jsou podle mého soudu malé a musí jich tedy být ve sklizni nasazeno několik. Někdy slyšíme i z vyšších míst jednotlivých sektorů, že prý země dělci nevědí , co by chtěli a co mají dostat.

Mám za to, že takto formulovat otázku je chybné. Já nemám na mysli počty výrobků, ale zejména nabídku sortimentů strojů, kvality jejich parametrů, kvality hnojiv, projekty staveb i stavebnin apod. Vždyť pro naše strojírenství, chemii , ale i stavebnictví jsou naše zemědělské závody jedním z největších zákazníků pro jejich výrobky na vnitřním trhu.

Umyslně říkám zákazníků, nejenom odběratelů, poněvadž to jsou 310

podle mého soudu rozdílné pojmy, a tedy výrobci musí respektovat zejména dnes v nové soustavě řízení - zákazníka. Víme všichni, jak důležité je získat zejména mladé lidi do našich

zemědělských závodů. To však těsně souvisí s výstavbou bytů na ves nici. Bytový fond je značně zastaralý. Za posledních pět let bylo v na šem okrese postaveno jenom 72 bytů na našich vesnicích. Okresní kon- / ference strany přijala usnesení v této pětiletce postavit minimálně 650 bytů. Náš okresní stavební podnik převzal výstavbu 242 bytů. Zajištění ostatních bytů zhruba 400 nám činí značné potíže pro malý zájem

ústředně řízených stavebních organizací. Mám za to, že jestliže se ne změní tento poměr, byl by tento společensky důležitý problém vážně ohrožen .

Státní plánovací komise i ministerstvo výstavby má tedy velikou společenskou odpovědnost.

Zakončit bych chtěl vyjádřením svého souhlasu se změnami ve sta novách naší strany. Zvláště vítám 15. článek nového návrhu, který ho

voří o územně výrobní zásadě při výstavbě strany. Vždyť se týká, po dle mého soudu, hlavně stranické práce na naší vesnici. Přiznejme si , že na vesnici dosavadní výstavbou stranických organizací jsme roz

drobili činnost členů strany na řadu specializovaných úseků, některé na výrobu, jiné na školu, obchod, jiné na veřejnou činnost apod. Stra nou však zůstalo to hlavní, aby komunisté řešili ekonomické, kulturní

a společenské cíle, které vytyčuje potřeba současnosti a společenský zájem. Když to přeženů, mohu říci , že docházelo i ke kompetenčním sporům mezi komunisty na vesnici .

Soudružky a soudruzi, snad žádný úsek našeho národního hospodář: ství v plnění svých úkolů není tak závislý na ostatních úsecích jako naše zemědělská výroba. Přesvědčili jsme se, že naši členové JZD i

zaměstnanci statků chtějí náročné úkoly plnit. Musí však i ostatní sektory své povinnosti vůči zemědělství také plnit tak, jak je to vyty čeno i v návrzích usnesení našeho sjezdu .

Soudruh OLDŘICH ČERNÍK Shodně se zprávou ústředního výboru vycházím ze základního oceně ní vývojové etapy společnosti v tom smyslu, že i po dohytí a upevnění politické moci , po úplném vítězství socialistických výrobních vztahů ,

vybudování silné materiálně technické základny a zakotvení základních

socialistických vymožeností, významně zlepšujících postavení pracují cích, stále jde a delší dobu ještě půjde o socialistickou etapu, v níž při rozdělování vytvořených zdrojů musí mít rozhodující váhu a prioritu rozdělování podle práce. Praktické zkušenosti shromážděné při budování socialismu nás po učily o tom, že pro přechod ke komunismu, který samozřejmě neztrácí strana ze zřetele a zůstává plně jejím konečným cílem, je zapotřebí 311

delší doby. Tato doba přitom není vymezena předem časem, ale proble matikou , kterou zejména v rozvoji výrobních sil musí společnost zvlád nout, aby mohly být rozšířeny komunistické principy rozdělování. Nejde však jen o kvalitativní přeměny v ekonomice, ale i o změny ve vztazích mezi třídami a lidmi. Zkušenosti budování socialismu u nás

nás přesvědčily, že socialistické období bude trvat déle a nelze je ani přeskočit, ani nelze v něm improvizovat. Nemluvil bych o tom, kdybych nevěděl, jaký nesmírný politický i ekonomický význam pro rozhodová

ní praktických opatření má správná a výstižná politickoekonomická charakteristika období, pro které se vytyčuje koncepce další práce strany. Závěrům ústředního výboru rozumím tak, že rozdělování a zno vurozdělování národního důchodu, které už Lenin označil za klíč k otáz

kám výroby, je třeba v části sloužící k uspokojení potřeb pracujících ovlivňovat tak, aby fond individuálního odměňování podle množství

a kvality vykonané práce rostl v nastávajícím období přibližně stejně rychle jako fond společenského rozdělování. Tento vztah má hluboké politické a ekonomické opodstatnění a praktický význam. Musíme jej i v dlouhodobém vývoji respektovat a využívat. Růst pracovních pří . jmů a jejich denivelizace musí prostě na všech úsecích národního hos podářství zesílit zainteresovanost, zájem o zvyšování kvalifikace a vý. sledků, které má přinést tvořivá práce příslušníků dělnické třídy, druž .

s !evního rolnictva a inteligence. V tomto směru vyzněla i předsjezdová diskuse.

V nastávajícím 4. pětiletém plánu se předpokládá problém řešit tím ,

že ekonomicky bude plně zabezpečen růst fondů potřebných ke krytí rostoucích nároků z existujících vymoženosti zakotvených zákonnými

opatřeními ve školství, zdravotnictví, sociálním zabezpečení apod. Jejich rozsah odpovídá této etapě vývoje společnosti, není třeba je ani tak rozšiřovat jako zkvalitňovat. Předpokládaný vzestup spotřeby o více než 20 % v této oblasti svědčí

i tak o velkorysém přístupu společnosti k rozvíjení sociálně politických vymožeností obyvatelstva, pro děti, mládež, pracující i starší na odpo činku.

Orientaci na zesílení osobní hmotné zainteresovanosti lze dokumen

tovat tím, že dynamika fondů k tomu potřebných má zhruba z 85 %, tj. těsně, sledovat skutečný růst zdrojů národního důchodu, i tím, že růst průměrné mzdy nebude omezován mzdovýni stropem. Nebylo -li možné zapracovat do návrhu čtvrtého pětiletého plánu více než 18-20 % růst těchto fondů což mimochodem není také nijak málo, když jde o reálný růst pak jen proto, že nebylo možné zapracovat ani větší -

než 22-24 % růst zdrojů národního důchodu. Uvedené hodnoty mají být také zlepšeny, jakmile taková možnost bude ověřena, což s obdo bou pochopitelně platí 1 o plánu a vývoji průměrných mezd ve vztazích k produktivitě práce, výsledkům hospodaření apod.

Říkáme zcela otevřeně, že rychlejší vzestup průměrných mezd, který je nesporně žádoucí, může být dosažen jen v závislosti na zlepšené 312

tvorbě národního důchodu, v úsporách zaměstnanosti a při rychlejším vzestupu produktivity práce, než v projektu plánu do roku 1970 předpo kládáme.

Vítězství socialismu v naší zemi je dílem, které nás všechny naplňuje

hrdostí. Síla naší strany je však v tom, že se nikdy nespokojuje s dosa ženými výsledky, že trvale prověřuje svou práci a vytyčuje konkrétní cíle na cestě dalšího pokroku.

Hlavní směry hospodářské politiky předkládané XIII. sjezdu naši strany umožňují využít plně možností socialismu, nastolují základní

hlediska progresívní politiky strany v příštím období. Představují pro gram práce, kolem něhož strana seskupí všechny tvořivé síly našeho li du. Jde o rozsáhlou komplexní problematiku, mající charakter ekono

mické reformy, jakou jsme ještě v minulosti neřešili. Fro konkrétní podmínky naši nevelké, ale průmyslově silné země ve středu Evropy s horšími ekonomickými podmínkami a zatím ještě i niž. ší ekonomickou úrovní, než mají nejvyspělejší západoevropské země, strana propracovávala a musí být také prosazen program, jehož obsah

i výsledky budou přitažlivé pro pracující a plně je zaujmou. Máme při iom prakticky vyčerpané zdroje pracovních sil, rozvinutý zpracovatel ský průmysl, ale omezenou surovinovou základnu, nemluvě už o pro blémech současných let, na jejichž aktivním řešení do značné míry zá leží pozitivní výsledek takového programu.

Ekonomický vývoj vyspělých průmyslových států je v šedesátých ietech kromě toho typický rozmachem vědeckotechnické revoluce a in přes vnitřní rozpory legračních snah, které mu zatím dávají vze .

stupný charakter i v nesocialistických poměrech. Žijeme v době cha rakterizované kvalitativně novou úlohou vědy a techniky , zasahující do

života společnosti, v době intenzifikace společenského vývoje, zejména ekonomiky, v době, ve které nežije tak dobře jako jiní ten, kdo proces

pronikání vědy a techniky nezvládne. Máme-li urychlit proces rozvíjení socialismu, pak musíme svá hospo

dářství zapojit do proudu vědeckotechnické revoluce a využít ji pro své revoluční cíle. To není fráze, ale životní otázka socialismu . Řízení

ekonomických i společenských procesů včetně našich rozvojových piána! a předpokládaných ekonomických nástrojů ve zdokonalené soustavě vynaložení potřebných prostředků a získání odpovídajících efektů tomu musí odpovídat . Ovládnutí nových objevů v oblasti terhnic kých, přírodních 1 společenských věd předurčuje nejdůležitější záměry národohospodářských plánů, systém plánování a řízení ekonomiky . -

-

Mohu ujistit XIII . sjezd strany, že naše vláda a Státní plánovací ko

mise prosazují v plánu základní orientaci na uplatnění vědy a techniky, postupné provedení strukturálních změn i zesílení hmotné zaintereso .

vanosti. Problematika ovšem vzhledem ke zcela konkrétním možnostem národního hospodářství není jednoduchá. Nemůžeme ze dne na den vy . skočit z objektivně existujících proporcí , smazat problémy a všechno zabezpečit najednou, přičemž ještě každému zajistit, že právě ten jeho 313

záměr bude vzat za nejpřednější. To svým způsobem přece platí v kaž dých podmínkách. Soudím, že varianta užití zdrojů investic a generálních oprav zapra covaná ve čtvrtém pětiletém plánu, která posiluje generální opravy

dvojnásobným tempem proti investicím, která celý přírůstek zdrojů stavebních prací zaměřuje do nevýrobních odvětví a ve výrobních na

proti tomu předpokládá posílit dodávky techniky , která významně po siluje energetitku, chemii, spotřební průmysl a potravinářský průmysl, dopravu a bytovou výstavbu, která usiluje o řešení oblastních problémů. že varianta výroby posilující takové strukturální změny, jako je zvýšení podílu tekutých a plynných paliv, vzestup výroby průmyslových hnojiv a ochranných látek, chemických vláken, plastických hmot, skla a keramiky, a ve struktuře strojírenské výroby posilující odbory zajiš tující prosazení pokrokových technologií, že varianta o plnou čtvrtinu posilující počet pracovníků vědecko

výzkumné základny, předpokládající navíc využití vědeckotechnické spolupráce se socialistickými zeměmi, více než dvojnásobný nákup li. cencí progresivní techniky z vyspělých kapitalistických států než v předcházejícím pětiletí,

že taková varianta pětiletého plánu sleduje linii vědeckotechnické. ho pokroku i uspokojení potřeb naší socialistické společnosti.

Kritické hodnocení naší vlastní práce odhaluje místa, jejichž řešení nebylo plně zvládnuto, umožňuje složitější práci a náročnější úkoly,

které nás čekají v každé další vývojové etapě. K tomu, aby naše pozná

ní objektivních vývojových tendencí bylo co nejhlubší a naše rozhodo váni co nejpodloženější, byla zpracována analýza stavu a vývojových

tendencí našeho národního hospodářství, bylo jednáno o koordinaci plá nů se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci, zhodnoceny vývojo vé tendence kapitalistických států a posouzeny budoucí potřeby naší společnosti. Na tomto základě byly propracovány základní směry roz voje národního hospodářství ve čtvrtém pětiletém plánu a rozvinuta práce na dlouhodobějším výhledu rozvoje národního hospodářství do roku 1980. Tvoří podklady k programu hospodářské politiky, o níž XIII. sjezd strany jedná.

Chtěl bych v té souvislosti vyzvednout tvůrčí teoretickou i praktic, kou práci strany a jejího ústředního výboru při propracovávání linie směřující k rozhodnému rozšíření ekonomické iniciativy, jež má pak

neobyčejně velký praktický význam pro modelování proporcí dalšího hospodářského rozvoje a dalšího z mimořádně důležitých závěrů ústřed ního výboru, který poukazuje na nutnost širšího zapojení naší ekono miky do mezinárodní dělby práce.

V našich podmínkách je totiž jak urychlení procesu technické re voluce, tak i rychlejší růst produktivity práce a tím i růst životní úrov ně nerozlučně spjat právě s dalším rozvojem široké mezinárodní dělby práce, především se socialistickými, ale i kapitalistickými a rozvojo vými zeměmi. Intenzita našeho zapojení je přitom v porovnání s jinými 314

zeměmi s obdobnými přírodními podmínkami i rozsahem trhu stále ještě nízká. Týká se to především strojírenských výrobků a spotřební hu zboží, které zůstanou i nadále páteří našeho vývozu. Je však třeba

zároveň posilovat jejich podíl na našem dovozu v zájmu technického i'ozvoje, kvalitativního posílení vnitřního trhu i žádoucího ekonomického tlaku na naše výrobce.

Struktura vnějších vztahů je přitom taková, že pro zvýšení intenzity mezinárodní dělby práce má rozhodující význam dosažení dalšího po

kroku v procesu ekonomické spolupráce Československa se Sovětským svazem.

Dosažené dohody do roku 1970 dávají pro urychlení tohoto procesu pevný základ. Nemenší význam má hledání nových cest, které umožní

využít dalších zdrojů pro rozvoj vzájemně výhodné hospodářské spolu práce i po roce 1970. K tomu je třeba již nyní vytvářet potřebné kon krétní předpoklady. Některé takové předpoklady právě na těch úsecích , které mají rozhodující, možno říci životní význam pro kvalitativní strukturální změny v naší ekonomice, byly vytvořeny jednáním ústřed

ních plánovacích orgánů Československa a Sovětského svazu v posled ních týdnech. K nejzávažnějším závěrům přijatým ústředním výborem naší strany

na základě analýz teoretických pracovišť i ústředních hospodářských orgánů mezi XII. a XIII. sjezdem patří direktiva k rozvinutí prací na zdokonalené soustavě plánovitého řízení. Vzhledem k tomu, že těžiště rozpracování aplikace soustavy řízení a koordinace prací byla svěřena Státní plánovací komisi a že pociťuji i širší odpovědnost za politickospolečenské pojetí soustavy, domnívám

se, že musím i na XIII. sjezdu vyložit své stanovisko k té nejcitlivější stránce problémů, to je ke vztahům mezi plánem a trhem. Považuji za nutné vyložit své stanovisko i proto, že se kolem této otázky stále ješ tě vyskytují krajní názory prakticky vylučující buď plán, nebo trh, sta véjící je do naprostého protikladu.

Zespolečenštění výrobních prostředků aa socialistický charakter rozdě lování dává naší společnosti možnost využívat poznaných objektivních

zákonitosti pro svůj celkový progresivní vývoj . Marxisticko-leninská teorie nás učí, že aktivní úloha plánu spočívá ve vědomém využívání po znaných zákonitostí a tendencí, jejich vzájemného působení k rozvoji

progresivních faktorů a k potlačování brzdících činitelů, k prospěchu dlouhodobých cílů a zájmů socialistické společnosti . Víme dobře, že plán a trh nejsou ekonomické kategorie téže úrovně. Tržní vztahy samy o sobě působí živelně, reagují spíše krátkodobě a ne mohou řešit optimalizaci dlouhodobého výhledu hospodářství a vývoje společnosti. Vědomé ovlivňování dlouhodobého proporcionálního vývoje hospodářství a společnosti může zajistit jedině soustava národohospo

dářských plánů, která však zase nemůže být tak citlivá k požadovaným ziněnám na vnitřním i vnějším trhu.

Ústřední výbor strany proto několikrát zdůraznil a ve svých rezolu . 315

cích jednoznačně stanovil , že u nás je a zůstane základním nástrojem řízení ekonomických procesů soustava národohospodářských plánů, která musí využívat reálné existence trhu. Spojení úlohy plánu a trhu

a využití jejich dynamických stránek považujeme za základní nástroj mobilizace potenciálních rezerv a rozvíjení růstových faktorů rozvoje národního hospodářství.

Ty žurnalisty a ekonomy kapitalistického světa, kteří s takovou »sta rostlivostí« hodnotí naše kroky k zdokonalení soustavy plánovitého řízení jako liberalizaci československé ekonomiky, můžeme ujistit, že jejich předpověď nevyjde, že budeme náročně a houževnatě v kon

krétních podmínkách Československa rozvíjet principy socialistické ekonomiky, rozvíjet a upevňovat ekonomickou a politickou sílu naší socialistické země.

Nestojíme před otázkou vybrat si mezi plánovaným hospodářstvím bez tržních vztahů nebo tržním hospodářstvím bez plánu. To v kapita

listických poměrech se dá diskutovat o tom, zda tržní hospodářství bez plánu či s plánem, ovšem v jejich pojetí, viz například diskuse probí hající v poslední době na ekonomické frontě v Německé spolkové republice .

V socialistické společnosti jde vždycky o plánované hospodářství, v jehož rámci lze využívat tržních vztahů k podpoře záměrů vytyčených plánem. Jestliže však oběh zboží je fází reprodukčního procesu, jestliže trh je objektivní skutečností, musíme jej využívat k podpoře rozvoje

ekonomiky a bylo naší slabinou, že jsme to lépe neuměli už dříve. Proto musíme ve Státní plánovací komisi především , ale i na ministerstvech, na národních výborech, oborových ředitelstvích náročně pracovat na změnách charakteru plánování.

Při posuzování soustavy plánovitého řízení musíme tak jako v jiných oblastech vycházet z konkrétních historických podmínek dané etapy vývoje. Musíme vidět, že dosavadní metody plánování a řízení měly

v dřívějším období své oprávnění, neboť odpovídaly podmínkám roz sáhlých ekonomických přeměn v první etapě výstavby socialismu, nut. nosti přebudovat strukturu naší ekonomiky, z hlediska úlohy Česko

slovenska v mezinárodní dělbě práce a podmínek, kdy bylo možno rozvíjet národní hospodářství do značné míry i využitím extenzívních zdrojů růstu. Při hodnocení minulosti nemůžeme přehlížet velmi ne příznivé podmínky ve vnějších hospodářských vztazích ze strany kapitalistických států apod.

Avšak ze současných podmínek, kdy hlavním úkolem je budování

#

vyspělé socialistické společnosti , intenzifikace ekonomického rozvoje, uplatnění vědy a techniky a zvýšení efektivnosti, provádíme změny

v soustavě plánování a řízení jako nezbytný předpoklad pro řešení těchto úkolů. Otázky plánu a trhu řešíme tedy nikoli z pozic oslabení, ale naopak z pozic posílení socialismu a lepšího využití objektivních

ekonomických zákonů pro rozvoj celé socialistické společnosti. Když Marx předvídal oběh výrobků bez trhu, měl na mysli komu 316

nistickou společnost, tj. společnost s produktivitou práce nesrovnatel nou s kapitalistickou a s nadbytkem výrobků. Marx říká doslovně citujt : že »způsob rozdělování se bude měnit podle charakteru spole -

čenského výrobního organismu samého a podle stupně historického vývoje výrobců «.

Víme dobře, že zespolečenštění výrobních prostředků bylo přece jednorázovým aktem a revolučním skokem k umožnění progresívního ekonomického a společenského vývoje, nikoli však aktem k přesko čení celé vývojové etapy. Cožpak již máme produktivitu práce nesrov natelně vyšší než ve vyspělých kapitalistických státech? Cožpak se již u nás zákon hodnoty neprosazuje - i když omezeně ? Na druhé straně má však naše společnost dost sil , aby si působení tržních vztahů podřídila, aby jí sloužily a nestaly se samoúčelným oběhem zboží. Trh nám dnes má sloužit především k objektivizování hodnotových vztahů, k vytváření kritérií pro hodnocení přínosu podniků společnosti, ke kontrole užitnosti výrobků a k regulaci mikroekonomic kých procesů.

Taková funkce trhu je s plánovitým hospodářstvím nejen slučitelná, ale také pro socialistickou společnost potřebná a výhodná. Fakta prokazují, že úloha plánu byla v minulosti i nadsazována

• i zužována. Plán v protikladu k živelnosti, která vede za kapitalismu k poruchám reprodukčního procesu, měl především vést k vyrovnanosti zdrojů a potřeb a v důsledku toho se stal fakticky skoro jediným pro středníkem mezi výrobou a spotřebou. Zacházeli jsme s ním i tak, jako

s všemocným, všeobsahujícím nástrojem

když dovolíte

od kolíčků

na prádlo, co nebyly na trhu, až po mnohamiliardové investice, na které nám pak chyběl dech. V diskusi ke sjezdu bylo proto správně požadováno, aby se zvýšila úloha a náročnost na přípravu plánu , zejména na analytickou práci a

odhalování nutných tendencí rozvoje ekonomiky. Jen tím lze dosáh nout, že tržní vztahy nejen musí sloužit k dosažení plánovaných cílů, ale také pomáhat objektivizovat přípravu plánu a také prověřit jeho reálnost a progresivitu.

Změny v soustavě plánování a řízení nejsou samoúčelem , ale ná

strojem politiky strany při řešení věcných problémů socialistické vý. stavby. V socialistické ekonomice musíme vycházet z konkrétní situace.

Každý z nás je povinen respektovat věcné problémy naší ekonomické situace, vyjít z toho, že objektivně existuje značné předurčenost stavu ekonomiky, založená minulým vývojem, která se bude do značné míry reprodukovat i v dalších letech. Především plán, ale také trh a soustava řízení musí tyto reálné podmínky respektovat, ať již jde o tendence pozitivní nebo negativní. Ovlivňování a zakládání nových tendencí v rozvoji národního hospo . dářství je dlouhodobějším procesem. Konkrétní situaci v ekonomice nelze přeskočit jako problémy , které můžeme vyřešit lepším plánem nebo automatikou trhu. Stav naší ekonomiky a její stagnace ve středním 317

období minulé pětiletky svou prokázanou realitou nelze podceňovat,

stejně jako vážnost věcných problémů ani rozsah deformace proporcí, které z toho vyplývají.

Všichni dobře víme, že klíč k dalšímu vzestupu bohatého života v socialistické společnosti leží ve výrobě. Musíme otevřeně říkat, že zvyšování životní úrovně lidu můžeme zajistit jen tenkrát, když budeme lépe, efektivněji vyrábět a směňovat, když zítra budeme kvalitněji

pracovat. Každý z nás, at pracuje v centrálních orgánech v krajích či na závodech nebo vesnicích, musí velmi náročně nyní pracovat a

každý z nás je povinen v praxi prokázat výsledky svého úsilí. Vzbuzo vat revoluční nadšení a zájem o kvalitní práci na dile socialistické

výstavby mohou komunisté tím, že pozitivní dlouhodobý program , který předkládáme lidu nyní z XIII. sjezdu naší strany, že tento pro gram bude doprovázen náročnou a příkladnou prací všech komunistů. Síla příkladu byla a zůstává nejpřesvědčivějším argumentem . V pro pracovávání a zajišťování složitých ekonomických úloh majících tak

významný společenský vliv na rozvoj socialismu u nás musí mít své pevné místo náročná analytická práce všech ekonomických procesů, zkoumání tendencí ekonomické efektivnosti. Matematika jako základní

metoda ekonomické analýzy musí být uznávána a použita jako pevná hráz proti voluntarismu a subjektivismu při rozhodování o ekonomic kých otázkách.

Správně proto bylo ve zprávě ústředního výboru na XIII. sjezdu zdůrazněno, že by bylo neodůvodněnou iluzí očekávat, že prostou změnou soustavy řízení se automaticky vyřeší problémy naší ekono miky. To platí zvlášt pro bezprostřední období let 1967-1968, v němž musíme energicky činit kroky ke konsolidaci národního hospodářství

a rozvíjet jeho dynamické stránky. Tak veliký a složitý úkol, který jsme v minulosti neřešili, můžeme plnit s plnou podporou celé strany, s aktivní účastí každé její organizace.

Oloha plánu jako centrálního nástroje řízení bude zajištována pře devším prostřednictvím centrálního řízení finanční, úvěrové a cenové politiky ovlivňující ekonomické jednání podniků. Činíme praktické

kroky k tomu, aby úloha centra a státního národohospodářského plánu měla v hospodářské politice strany v nových podmínkách tento cha rakter :

1. Stanovit na základě důkladných analýz stavu vývoje a vývojových tendencí národní i světové ekonomiky základní směry a cíle rozvoje hospodářství, jeho struktury, vyváženosti základních makroekonomic

kých vztahů, posouzení celospolečensky důležitého vědeckého a tech

nického rozvoje, oblastní proporcionality, směrů vývoje mezd, cen a finančních fondů, zaměření investiční politiky.

Tento úkol nemůže plnit nikdo jiný než centrum , nebot jedině ono může mít po ruce dostatek informací a znalostí a může jich v souladu s celospolečenskými zájmy vědomě využít .

2. Stanovit ekonomickými podmínkami prostor pro optimální jednání 318

a činnost hospodářských organizací, aby jejich ekonomická práce byla

vedena směrem, že to, co je výhodné pro společnost, musí být výhodné 1

pro podnik a naopak. Pokládáme za jeden z hlavních směrů rozvoje ekonomické iniciativy růst a rozvinutí přímých vztahů mezi podniky. Působení zdokonalené soustavy v průmyslu a stavebnictví, zemědělství, v dopravě prostě ve veškeré ekonomické činnosti, bude nesporně uvolňovat místo k ra cionalizaci přímých vztahů oborových ředitelství a podniků a povede

k zvýšení jejich iniciativy a samostatnosti. 3. Soustavně konfrontovat plánovaný a skutečný vývoj a při zjištění

výraznějších odchylek zkoumat příčiny ; na základě toho zasahovat prostřednictvím příslušných ekonomických nástrojů. Přitom nelze vy. loučit samozřejmě ani jiné zásahy pro případ, že by šlo o protispole čenské počínání. Jde tedy o dostatečně pružný plán , který bude ve

sféře výroby a oběhu vymezovat a případně limitovat základní operační prostor a direktivní ukládání úkolů se postupně omezí na nezbytnou míru. Nástroje, kterými budeme vládnout, mu však musí umožnit, aby mohl :

- usměrnit vývoj celé ekonomiky a podřídit jej cílům, které si socialistická společnost stavi ; účinně zabránit negativním tendencím, které nesporně z různých příčin budou vznikat a posilovat pozitivní stránky reprodukčního procesu.

Soudruzi, o socialistickém charakteru etapy našeho společenského vývoje v nastávajícím období, o rozhodující úloze vědy a techniky

v nejbližší i dlouhodobé perspektivě, o zapojení do mezinárodní dělby práce, o ekonomické soustavě plánovitého řízení jsem považoval za nutné učinit vyslovené poznámky proto, že přes jejich úspěšné zvlád nutí vede cesta i k dalšímu úspěšnému rozvíjení ekonomiky a k další. mu úspěšnému rozvoji naší socialistické společnosti. Soudruh LADISLAV BOHAC,

pražská městská organizace KSČ V období po XII . sjezdu naší strany dochází v našem divadelnictví, stejně jako v jiných uměleckých oblastech, k významným a podnět ným změnám. Mizí šeď myšlenková i výrazových prostředků, divadlo nabírá do šíře bohatosti myšlenek i jejich ztvárnění. Příznačným rysem tohoto vývoje je aktivita, tvůrčí kvas a hledání. Ponenáhlu nastává di .

ferenciace divadel, jak pokud se týká dramaturgie, tak i vlastního stylu práce. Tento pozitivní rys vývoje našeho divadelnictví nebyl

ovšem prost konfliktů a rozporů. Překonávání zjednodušujících a strnu lých hledisek na umění a jeho společenskou funkci vyvolávalo prudký 319

názorový kvas, při němž se snažila uplatnit hlediska, která byla v roz

poru s usnesením XII. sjezdu naší strany. Na jedné straně to bylo ne chápání toho nového, odpovídajícího potřebám umění a společnosti,

a na druhé straně to byly tendence, které účast na společenském úsili o sepětí nejlepších děl s komunistickým humanismem vydávaly za ně co naprosto cizího podstatě umění. Je smozřejmé, že všude tam, kde dochází k střetávání názorů , se začínají ověřovat nové možnosti socia listického umění a jeho cesty k člověku. Tam se také začínají aktivizo

vat síly, které se jednak snaží bránit pohybu vpřed a jednak využít tohoto hledání ve prospěch cílů a myšlenek, které jsou cizí cílům so cialistického umění. Je ovšem pravda, že tyto tendence jsou v mizivé menšině.

Aby naše divadelní umění mohlo dobře a úspěšně plnit úkoly, které

se budou od něho vyžadovat, je třeba vyřešit některé problémy, které mohou brzdit jeho práci. Především podle mého názoru je to veliká roz tříštěnost v jeho řízení . Ministerstvo školství a kultury řídí Národní di vadlo a Státní divadelní studio. Ostatní divadla jsou řízena krajskými

národními výbory, to znamená, že divadelnictví není řízeno jako celek, i když jeho poslání má význam celospolečenský. A přece je důležité, aby byl jednotný postup při vedení divadelnictví. Bude třeba uskutečnit

komplexní ideově ekonomické centrální řízení divadelnictví, protože ta ké jen tak bude možno dodržet správnou zásadu o maximální hospodár nosti divadel . Tato zásada je uznávána všemi divadelníky. Ovšem podle

mého názoru maximální hospodárnost by se měla vykládat tak, že za prostředky, které nám společnost poskytuje, je třeba odevzdávat to nej .

lepší, co je v našich možnostech a silách, a ne žádný umělecký a myš lenkový polotovar nebo dokonce i umělecký zmetek. Často se mluví o tom, že na divadla se doplácí. Je to pravda. Ale je třeba se podívat na celou oblast umění a nejen na její část. Jsou určité úseky, které vydělávají a hodně vydělávají, a jiné, jako divadla, v dané

situaci hospodaří se schodkem . Máme levné vstupné, nejlevnější i ve srovnání s jinými socialistickými zeměmi. Schodek není zaviněn tedy

jen nehospodárností divadel, i když nutno přiznat, že někdy se tak dě je, ale především touto okolností. Zde bych se chtěl zmínit i o tom, že

jsme ještě nenašli vhodný způsob, jak rozlišovat mezi divadly, která bez valného tvůrčího vypětí produkují převážně oddechový repertoár, a divadly, která vynakládají velké úsilí dramaturgické, inscenační a he

recké na tvorbu socialistické divadelní kultury. I při rozdělování fi nančních prostředků divadlům musíme se zbavit rovnostářství. Mnoho se dnes mluví o úbytku návštěvnosti a div ne o krizi divadel . Podíváme-li se však na tuto otázku blíže, zjistíme, že to tak docela pravda není. Průměr návštěvnosti v divadlech je 75 procent, takovou návštěvnost nemá žádná jiná země kromě Sovětského svazu a Rumun .

ska. Podle mého názoru je to způsobeno tím, že došlo k diferenciaci uměleckých zálib a vkusu diváka . Ovšem je samozřejmé, že divadla se

nemohou s tímto stavem smířit a musí znovu podstoupit boj o diváka. 320

Rozhodně však ne snižováním vkusu, uváděním takových her, které

k nám zavádějí maloměšťácké názory a bulvární nevkus. Nyní k rezoluci o dalším rozvoji socialistické kultury. Podle mého ná

zoru nejcennější na ní je to, jak otevírá obrovské možnosti socialistic: kému umělci pro jeho tvůrčí práci, jak logicky a ústrojně navazuje na naše pokrokové kulturní tradice, a především na odkaz komunistické

umělecké avantgardy, reprezentované jmény Vančury, Halase, Novo meského, Fučíka a dalších. My divadelníci učiníme všechno, abychom prací v duchu kulturní politiky naší strany přispěli k tomu, aby život našeho lidu se stal plnější, bohatší a krásnější.

11 Sborník

Z POZDRAVNÝCH PROJEVŮ DELEGÁTŮ BRATRSKÝCH KOMUNISTICKÝCH A DĚLNICKÝCH STRAN PŘEDNESENÝCH NA XIII . SJEZDU KSČ

POZDRAV JEDNOTNÉ SOCIALISTICKÉ STRANY NĚMECKA,

přednesený soudruhem WALTEREM ULBRICHTEM

Soudruzi delegáti XIII. sjezdu Komunistické strany Československa ! Vážený soudruhu Novotný! Milí přátelé !

Přišli jsme k vám nejen proto, že jsme dobrými sousedy, ale i pro

to , že se mezi oběma našimi stranami, KSČ a SED, a mezi našimi so

cialistickými státy rozvinuly těsné přátelské vztahy. V duchu tohoto přátelství vás, milí soudruzi delegáti, jménem SED co nejsrdečněji zdravíme .

Naším společným velkým přítelem je KSSS. Společně se Sovětským svazem a jinými socialistickými státy patříme ke státům Varšavské smlouvy a RVHP. Cítíme se zároveň spjati s komunistickými a dělnic kými stranami a všemi mírumilovnými a demokratickými silami v ka pitalistických zemích Evropy. Naším společným protivníkem jsou ty

imperialistické síly západního Německa, které by stále ještě chtěly do datečně vyhrát hitlerovskou válku revanšistickou politikou, atomovým zbrojením a strategií útočné obrany.

Německou demokratickou republiku a Československou socialistic Poznámka redakce: Plné znění všech ostatních projevů delegátů bratrských komunistických a dělnických stran bude uveřejněno v Protokolu XIII . sjezdu KSČ, 322

kou republiku především pojí to, co mají společného při socialistické

výstavbě v našich vysoce vyspělých průmyslových zemích. S velkýry: zájmem a pozorností jsme vyslechli referát vašeho prvního tajemni ka soudruha Novotného a vítáme tento konstruktivní výklad. Jsme s vámi zajedno v tom, že se musí posilovat bratrská solidarita komunistických a dělnických stran socialistických států, neangažova

ných států a všech mírových sil, aby se skoncovalo s barbarskou ag resí USA proti hrdinnému vietnamskému lidu.

A znovu němečtí imperialisté hanobí jméno Německa tím, že jako je diný evropský stát poskytují válce USA politickou, morální a materiál

ní podporu. Němečtí militaristé považují válku proti vietnamskému lidu za podobné válečné cvičení, jako byla kdysi hitlerovská válečná invaze proti španělské lidové frontě. Ačkoli poválečné údobí sotva

skončilo, vychází už opět ze západoněmecké Spolkové republiky ne bezpečí revanšismu. Tím naléhavěji je nutno posilovat moc našich socialistických zemí. Západní Německo se vinou své revanšistické politiky a expanzívnosti stalo druhým ohniskem válečného nebezpečí ve světě a hlavním na rušovatelem míru v Evropě. Západoněmečtí ultrareakcionáři, kteří se

opírají o agresívní vojenskou osu Washington- Bonn, se především pokoušejí získat právo na disponování jadernými zbraněmi, obnovit moc německého imperialismu v hranicích z roku 1937 a dosáhnout hegemonii v Evropě.

Svrchovaným úsilím evropských národů a států, rovnoprávným jed náním všech států a svoláním konference o evropské bezpečnosti je třeba dosáhnout toho, aby se oba německé státy zřekly účasti na dis

ponování atomovými zbraněmi a aby bylo dosaženo dohody o zřeknutí se síly. Sovětský svaz, lidové Polsko a ostatní socialistické země před ložily návrhy na takovou evropskou konferenci o zajištění míru. Evrop

ské národy už poznávají, že bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jedině tehdy, jestliže se uznají existující hranice. Nároky bonnské vlády na to,

aby byla jediným představitelem Německa, musíme vidět v souvislosti s jejím úsilím o nadvládu v Evropo.

Jsme rádi a vděčni, že náš soused a přítel ČSSR vystupovala důsled ně ve všech etapách boje za mír a bezpečnost. Za to bych chtěl jménem NDR vyslovit KSČ, vládě a československému lidu upřímný dík. My zase učiníme všechno, abychom posilovali jednotu komunistického a dělnického hnutí a sjednocení sil míru, demokracie a socialismu. SED a Národní fronta demokratického Německa se i v budoucnu společně s dělnickou třídou a všemi mírumilovnými silami v západním Německu zasadí všemi svými silami za to, aby z německého území už nikdy nevzešla válka. Právě proto se naše strana obrátila s otevřeným do

pisem na sociální demokracii v západním Německu a zahájila výměnu názorů o životních otázkách dělnické třídy a pracujícího lidu. Vůdco vé sociálně demokratické strany by si měli uvědomit svou velkou od

povědnost, přestat s podporováním revanšistické politiky CDU/CSU a je 323

jí politiky atomového zbrojení a v zájmu zajištění míru podniknout kroky k dorozumění mezi oběma největšími stranami. Milí soudruzi !

Občané Německé demokratické republiky sledují vývoj u svého so

cialistického souseda, ČSSR, s velkou pozorností. Mají upřímnou radost z úspěchů, jichž dosáhli dělníci, inteligence a všichni pracující ČSSR pod vedením vaší marxisticko-leninské strany. S velkou pozorností jsme sledovali usnesení ÚV Komunistické stra

ny Československa o zdokonaleném systému plánování a řízení národ ního hospodářství, o dalším rozvoji demokracie a o rozvoji socialistic

kého zemědělství. Také zkušenosti naší strany ukazují, že takové otáz ky , jako soustavné zvyšování národního důchodu, růst produktivity práce, rychlé zvyšování efektivnosti investic, rozvíjení iniciativy pra

cujících a zvyšování zemědělské výroby, mají rozhodující význam. My y Německé demokratické republice jsme přikročili k druhé eta.

pě nového hospodářského systému plánování a řízení a usilujeme o to, aby věda působila ještě silněji jako výrobní síla . Už v posledních letech se ukázalo, že vědeckotechnickou revoluci lze

úspěšně zvládnout jen neustálým rozvíjením spolupráce, kooperace a dělby práce mezi socialistickými zeměmi v hospodářské i vědecké ob lasti. Kooperace obou našich zemí už přinesla ovoce. Mělo by nás to

povzbudit k tomu, abychom v započaté cestě pokračovali ještě cílevě doměji a důsledněji . Vyřešit rozhodující otázky je však možné jedině

společným perspektivním plánováním a kooperací v určitých oblastech v duchu statútu a základních zásad RVHP, které ukazují, že vědecký

a technický pokrok lze urychlit, jestliže sjednotíme a zkoordinujeme úsilí členských zemí a jejich hospodářskou spolupráci. Je třeba orga nizovat mnohostrannou spolupráci zainteresovaných zemí na základě dobrovolnosti a skutečné hospodářsky smluvně stanovené kooperace.

Teprve taková spolupráce na vyšší úrovni umožní rozvíjet hospodářské síly každé země a racionálně využívat pokrokových zkušeností vědy a

techniky v zájmu zvýšení životní úrovně každého národa a posílení celé světové socialistické soustavy.

Souhlasíme s tím, co konstatuje sjezd strany a co říkal soudruh 7

A. Novotný, že totiž řešení nových a složitých problémů klade velké po žadavky na marxisticko - leninskou stranu, požaduje další tvůrčí rozvíje

ni marxismu-leninismu s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a zvyšuje vedoucí úlohu strany ve všech oblastech společenského živo ta . Proto je nutno bojovat proti pronikání reakčních buržoazních ide

ologií ze Západu a rozhodně bojovat proti antikomunismu. Podle našeho názoru jsou dány všechny předpoklady pro to, aby se bratrské vztahy mezi našimi stranami, státy a národy dále posilovaly na základě našeho nerozborného přátelství se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi, abychom dosáhli co největšího upev nění našeho bojového společenství.

Přejeme proto Komunistické straně Československa a českosloven skému lidu další úspěchy ve všestranném rozvíjení socialistické spo 324

lečnosti, při uskutečňování nového pětiletého plánu a v našem spo lečném boji za upevnění jednoty světového komunistického hnutí a za jištění míru . Přejeme vám , milí soudruzi delegáti, a všemu československému bra trskému lidu mnoho zdaru při plnění úkolů, které ukládá sjezd strany .

Ať žije Komunistická strana Československa a její ústřední výbor! Ať žije nepřemožitelné učení marxismu-leninismu ! Přátelství !

POZDRAV POLSKE SJEDNOCENEDĚLNICKÉ STRANY,

přednesený soudruhem EDWARDEM OCHABEM

Drazí soudruzi delegátil

Jménem ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany srdeč :

ně zdravím XIII. sjezd Komunistické strany Československa a vyřizu ji všem členům vaší strany, dělnické třídě a všemu lidu Českosloven ské socialistické republiky upřímné bratrské pozdravy naší strany, polské dělnické třídy a polského lidu. Zdravíme váš sjezd jako významnou událost v životě vaší strany a mezinárodního dělnického hnutí.

Váš sjezd hodnotí dosavadní cestu budování socialismu a nastiňuje perspektivy dalšího rozvoje Československé socialistické republiky. Pozorně sledujeme vaše úspěchy i záměry . Vzájemná výměna zku šeností ze socialistické výstavby v oblasti hospodářské, společenské a kulturní je nesmírně cenná pro všechny dělnické strany. Je proto pochopitelné, že sjezd vaší zkušené strany, strany zocelené

v bojích, která řídí život země s vysoce vyspělým hospodářským po tenciálem , budí hluboký zájem Polské sjednocené dělnické strany i polského veřejného mínění. Vaše republika je nejen sousedem Polské lidové republiky, ale také jejím přítelem a socialistickým spojencem. Polský lid , který v tomto roce oslavuje tisíc let své státnosti , může

s oprávněnou hrdostí konstatovat, že údobí lidové moci vešlo do dějin polského lidu jako údobí velkých převratných přeměn ve všech oblas tech života naší země.

Polská lidové republika, která je dědicem pokrokových tradic před chozích pokolení a úspěšně uskutečňuje revoluční ideje polského pro

letariátu, je vyvrcholením tisícileté historie našeho lidu. Pod vedením Polské sjednocené dělnické strany, zásluhou úsilí vše ho lidu překonala Polská lidová republika staletou zaostalost, pozved

la se z trosek a spáleništ, jež tu zanechal hitlerovský okupant, a sta la se hospodářsky a kulturně vysoce vyspělou zemí. Stálý rozvoj co nejtěsnější spolupráce s první socialistickou zemí 325

Sovětským svazem

s Československou socialistickou republikou a

dalšími bratrskými socialistickými zeměmi je pro nás velkou pomocí v budování socialismu.

Upevňování přátelských svazků a spolupráce ve všech oblastech má pro obě naše země obrovský význam vyplývající ze životních zájmů

polského lidu a národů Československa. Toto přátelství zároveň prospívá zájmům celého socialistického spo lečenství, míru a bezpečnosti v Evropě. S uspokojením konstatujeme,

že na mezinárodním dějišti bojuje Polsko i Československo proti silám imperialismu za tytéž velké humanistické ideály, za svobodu a res. pektování práv všech národů, za bezpečnost a spolupráci mezi národy, za mir v Evropě a na celém světě. Velký význam přikládáme upevňování polsko-československé hospo

dářské spolupráce jak v rámci RVHP, tak i v dvoustranných stycích, což nesporně zvětšuje možnosti pro další urychlení hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně pracujících obou našich bratrských zemí.

Plně sdílíme názory vyjádřené v referátě soudruha Novotného o hos podářské a vědeckotechnické spolupráci mezi bratrskými socialistic kými zeměmi .

Polsko a Československo už mají mnoho zkušeností ze spolupráce

v řadě hospodářských oblastí, v rozvíjení kooperace a specializace. Před oběma našimi zeměmi se rýsují další možnosti spojovat síly a prostředky k rozvíjení a prohlubování socialistické dělby práce, koope race a specializace výroby.

Změny v systému plánování a řízení národního hospodářství, které se zavádějí v obou našich zemích, přispějí k uskutečnění těchto důle žitých cílů. Čím větší bude hospodářský potenciál našich zemí, čím rychleji po

roste hospodářská síla socialistických států a životní úroveň jejich obyvatel, tím větší vliv bude mít socialistické společenství na utváření osudů lidstva.

Soudruzi !

Stěžejní otázka, před níž nyní stojí národy světa, je skoncovat s bar barskou agresí amerického imperialismu ve Vietnamu.

Světovému veřejnému mínění je jasné, že američtí agresoři, přestože používají nejmodernější techniky vraždění a ničení, nejsou s to přemo

ci hrdinný vietnamský lid, který bojuje za národní a sociální osvobo zení. Chápou to už dokonce i někteří spojenci USA, jakož i uvážlivější američtí politikové .

Naše strana a polský lid se plně solidarizují s hrdinným vietnamským lidem. Podobně jako jiné socialistické země, také Polsko poskytuje a

bude i nadále poskytovat bojujícímu Vietnamu morální i materiální pomoc .

Máme za to, že v nynější situaci 326

tváří v tvář imperialistické pro

vokaci v jihovýchodní Asii a proti revoluční Kubě

je jednota států

socialistického společenství, akční jednota všech komunistických strani

a všech protiimperialistických sil na světě nejdůležitější podmínkou pro vítězné odražení agrese Spojených států, účinnou pomoc národ

ně osvobozeneckým hnutím a pro zmaření plánů světového impe rialismu. Soudruzil

Válka ve Vietnamu vrhá zlověstný stín na celou mezinárodní si tuaci. Americký imperialismus se snaží zaktivizovat všechny síly proti komunistické a protilidové černé reakce. Aktivizují se také revanšistic

ké vojenské síly v Německé spolkové republice, které využívají na pětí v mezinárodní situaci, aby posílily svou vojenskou pozici v západ nim bloku,

Cím dál neodbytněji se imperialisté z Bonnu domáhají přístupu k ja derným zbraním, čím dál hlasitěji a zpupněji předkládají revizionis tické požadavky. Hlavním ohrožením míru v Evropě je agresívní po litika NSR, politika studené války. Západoněmecký imperialismus úto čí proti systému vztahů, které vznikly po vojenské porážce hitlerismu,

a klade si za cíl především revizi západních hranic Polska a likvidaci Německé demokratické republiky. Bonnská vláda se neodhodlala ani odsoudit hanebnou mnichovskou . dohodu a hraje nebezpečnou hru namířenou proti životním zájmům Československa a jiných socialistických zemí, proti míru.

Ve své poslední takzvané mírové nótě prohlašuje Bonn, že Německo nadále trvá na hranicích z roku 1937, jako kdyby byla nikdy neexisto vala barbarská třetí říše, jako kdyby byla třetí říše nikdy nerozpoutala

vražednou válku a nedopustila se bezpočtu zločinů v okupovaných zemích, jako kdyby bylo nikdy v důsledku této zločinné války nedošlo k bezpodmínečné kapitulaci hitlerovského Německa. Znovu prohlašujeme: Neexistuje problém hranic na Odře a Nise, existuje však problém míru v Evropě, jejž ohrožují územní požadavky militaristických sil v NSR. Cesta k míru v Evropě vede přes vytvoření systému evropské bez

pečnosti, přes uskutečnění návrhů SSSR a jiných socialistických stá tů, směřujících k uvolnění napětí a k zastavení horečného zbrojení, zejména nukleárního. Drazí soudruzi !

Polskou sjednocenou dělnickou stranu pojí s Komunistickou stranou Československa dlouholeté tradice solidarity, tradice společného boje

polských, českých a slovenských komunistů proti kapitalistickým vy kořisťovatelům a šovinistům, tradice společného boje proti hitlerov

skému útočníkovi. Naše strany pojí společný prapor marxismu-leni nismu a proletářského internacionalismu, pojí nás práce na výstavbě socialismu a společný boj za pokrok a svobodu národů.

Z celého srdce přejeme XIII. sjezdu úspěšné jednání a celé straně 327

další úspěchy v práci pro dobro bratrských československých národů, ku prospěchu naší společné věci míru a socialismu !

Ať žije a vzkvétá Československá socialistická republika ! Ať žije Komunistická strana Československa ! At žije bratrské, socialistické přátelství mezi našimi národy!

POZDRAV VIETNAMSKÉ STRANY PRACUJICICH , přednesený soudruhem LE - DUC - THEM

Drazí soudruzi!

My, zástupci Vietnamské strany pracujících, jsme s velkou radostí přijali možnost zúčastnit se XIII. sjezdu slavné Komunistické strany

Československa. Dovolte, soudruzi delegáti, abych vám a vaším pro střednictvím i všem československým komunistům, dělnické třídě, druž

stevním zemědělcům a příslušníkům socialistické inteligence tlumočil bojové solidární pozdravy a nejvřelejší blahopřání vietnamských ko munistů, vietnamské dělnické třídy a vietnamského lidu. Před necelými třemi týdny vzpomněla československá dělnická třída

a českoslovenští pracující 45. výročí založení Komunistické strany Československa . 45 let

to je jen krátký úsek v dlouhé historii ná

roda. Avšak kolik slavných stránek bylo vepsáno do dějin bojů dělnic ké třídy a národů Československa, k jakým obrovským změnám došlo ve vaší zemi za těch 45 let, které uplynuly od vzniku Komunistické strany Československa ! Pod vedením vaší strany a s pomocí Sovětské armády svrhla česko

slovenská dělnická třída a československý lid jařmo nadvlády hitle rovského fašismu a zlikvidovala kapitalistický vykořistovatelský řád ve vaší zemi. Československý lid se stal opravdovým pánem své vlasti. Ve

všech oblastech života v Československu se výrazně uplatnily přednos ti socialistického zřízení. Československé národní hospodářství se vel . koryse a velkým tempem rozvíjí. Kultura a vzdělání se staly společ

ným majetkem všeho pracujícího lidu. Český a slovenský národ spolu s příslušníky ostatních národností v Československu spolu harmonicky žijí v bratrském přátelství a ruku v ruce společně budují svou socialis tickou vlast.

Pouhých 21 let po svém osvobození má již československý lid moderní

průmysl, dokonalé, mechanizované socialistické zemědělství a pokroko

vou vědu a techniku. Počet obyvatelstva Československa tvoří jen 0,4 % obyvatel zeměkoule, ale svou průmyslovou výrobou se dnes Českosloven

ská socialistická republika podílí 2,5 % na celkové světové průmyslové výrobě a ve výrobě na jednoho obyvatele se řadí na jedno z předních

míst ve světě. Mezinárodní postavení Československa se každým dnem upevňuje .

Československý pracující lid dnes pod vedením Komunistické strany 328

Československa usiluje o ještě všestrannější rozvoj své milované so cialistické republiky. Tento váš sjezd se jistě stane významným mezní

kem pro rozvoj Československé socialistické republiky. Upřímně mu přejeme plný zdar.

My vietnamští komunisté a náš vietnamský lid se z celého srdce radujeme z úspěchů, jichž českoslovenští komunisté a bratrský čes

koslovenský lid dosáhli. Každý váš úspěch považuje vietnamská dělnic ká třída a vietnamský lid za svůj vlastní úspěch. Každý úspěch čes

koslovenského lidu je příspěvkem moci socialistického tábora proti útočným a válkychtivým záměrům imperialistů v čele s imperialisty

americkými. Zejména v Evropě se militarismus a revanšismus, který zvedá hlavu v západním Německu, stal válečným nástrojem americ kého imperialismu, jenž vážně ohrožuje mír v Evropě a ve světě. Vše

stranný růst Československé socialistické republiky, jakož i všech ostatních bratrských socialistických zemí, je mimořádně důležitý pro ochranu socialistického tábora, pro obranu míru v Evropě a na celém světě. Vietnamský lid se pevně solidarizuje s Komunistickou stranou

Československa a s bratrským československým lidem a rozhodně pod poruje boj československého lidu proti temným záměrům západoně meckých revanšistů, podněcovaných americkými imperialisty. Drazí soudruzi,

situace ve Vietnamu a v oblasti jihovýchodní Asie se stává stále váž nější v důsledku otevřené válečné a agresívní politiky amerického im perialismu.

Jak všichni víte, byla ženevskými dohodami z roku 1954 uznána nezávislost, jednota a územní nedotknutelnost naší země. Avšak ame ričtí imperialisté vystupující jako nejbezohlednější mezinárodní čet níci drze roztrhali tyto dohody, přímo se vměšují a provádějí stále otevřenější agresi na jihu naší země, aby přeměnili polovinu naší vlas tí v kolonii nového typu a ve válečnou základnu, která by byla ná:

stupištěm k útoku na socialistický tábor a k sabotáži revolučního hnu. tí národů Indočíny a jihovýchodní Asie.

Nastolili v jižním Vietnamu diktátorský a fašistický loutkový re žim , který s nepopsatelnou krutosti terorizuje lid . Během uplynulých

11 let tam byly vražděny , zatýkány a vězněny stovky tisíc vlastenců ; na pět miliónů obyvatel bylo uvrženo do téměř osmi tisíc koncentrač ních táborů vydávaných za »strategické vesnice« . Byli jste , soudruzi , svědky zvěrstev hitlerovského fašismu v době okupace. Masakr v Li dicích zanechal v každém z nás pocit nenávisti , který nikdy nevybled ne. Podobné bolestné scény se dnes na jihu naší země odehrávaji dennodenně a často s ještě větší drastičností. Avšak lid našeho jižního Vietnamu se nikdy nenechá srazit na kolena sebevětším terorem . Od.

vážně povstal v boji na obranu svého práva na svobodný život a za nezávislost našeho národa . Pod slavným praporem Národní fronty osvobození jižního Vietnamu kráčel a kráčí náš hrdinný jihovietnam 1

ský lid od vítězství k vítězství.

A

329

Na začátku povstání měl náš jihovietnamský lid na svou obranu té

měř holé ruce, ale jeho vlastenectví a nenávist vůči americkým impe rialistům a jejich přísluhovačům ho přeměnily v neporazitelnou sílu. Ve svém boji proti nepříteli dokázal kombinovat politický boj s ozbro jeným bojem, koordinovat akce na venkově a ve městech a útočit na

nepřítele na všech frontách: politicky, vojensky a vyvoláváním rozkla du v loutkové armádě. Takovým způsobem dokázal rozvinout všestran

nou a neobyčejně důraznou lidovou válku. Za několik málo let tak

zhatil již dva strategické plány nepřítele, nejprve plán Stan leyův a Taylorův, pak plán McNamarův, které si kladly za cíl podrobit jižní Vietnam během krátké doby. Zároveň jihovietnam

ský lid v podstatě zlikvidoval celý systém strategických vesnic a osvobodil čtyři pětiny území s přibližně 10 milióny obyvatel z nepřátelské kontroly. V důsledku úspěchu revolučních sil se loutková armáda a loutkový režim hroutí a rychle rozkládá. Od té do by, co byla svržena Ngo-dinh-Diemova vláda, došlo v jižním Vietnamu asi k 10 dalším převratům, které znemožnily jakoukoli konsolidaci

režimu. I loutková armáda se rozkládá ve velkém, přesně, jak to po střehl americký novinář Walter Lippmann: »Peníze ani medaile roz hodně nejsou materiálem, z něhož by bylo možno vybudovat peyrou

hráz, která by zastavila proudy valící se v duši vietnamského vojáka« ( tj. příslušníka loutkové saigonské armády ) .

Američtí imperialisté chtěli porazit jihovietnamský lid

strategii

»zvláštní války«, jíž se pokoušeli dodat rychlý spád, aby rychle dosáhli

vítězství. Avšak hlavní sloupy »zvláštní války«, které tvořily loutková armáda, loutkový režim a strategické vesnice, byly zviklány, a tak americká »zvláštní válka« ztroskotala. Strategie zaměřená na rychlé vítězství byla úplně rozbita, takže jsou odsouzeni k pasivnímu vedení

dlouhodobé války. Po stránce strategické to pro ně znamená podstatný neúspěch.

Přes všechny porážky se američtí imperialisté stále ještě nehodlají vzdát svého agresívního záměru obsadit jižní část naší země. Podle nich by totiž takový ústup znamenal pohromu pro »svobodný svět«, pro

autoritu USA v očích jejich přísluhovačů a povzbuzení pro revoluční hnutí na různých místech, aby proti nim vystoupilo. Ve snaze zabrá nit rozkladu loutkové armády a loutkového režimu a vyhnout se ne

bezpečí úplné porážky přistoupili na začátku roku 1965 američtí im perialisté na jedné straně k masovému vyslání svých vojsk do jižního Vietnamu a k jejich přímému zapojení do války, a na druhé straně za hájili ničivou leteckou válku proti severní části naší země a rozšírili

válku v Laosu. Doufali, že se jim prostřednictvím tohoto plánu podaří znovu převzít iniciativu na jihovietnamském bojišti, zabránit pomoci severního Vietnamu jižnímu Vetnamu, zlomit odhodlání lidu severního Vietnamu a silou donutit Vietnamskou demokratickou republiku, aby

přistoupila na jejich podvodný »plán mírového jednání«. Americké stupňování a rozšiřování války vedlo k tomu, že boj celé 330

naší země postoupil do nového stadia: válka probíhá v celé naší zemi a »zvláštní válka « v jižním Vietnamu byla přeměněna ve »válku lo kální« , v níž USA dostatečně jasně odhalily svou agresívní kolonizá

torskou podstatu. V současné době dosáhly americké agresívní expe .

diční síly v jižním Vietnamu počtu 255 000 mužů. Jestliže počítáme příslušníky 7. americké flotily, kteří se pravidelně účastní válečných operací , oddíly amerických vasalů a loutkovou armádu, dosahuje cel kový jejich počet spolu s Američany čísla přes 800 000 mužů, kteří

jsou dobře vybaveni všemi nejmodernějšími válečnými prostředky. Avšak od chvíle, kdy američtí imperialisté zvýšili počet svých vojsk v jižním Vietnamu a zapojili je přímo do válečných operací, utrpěli ještě větší počet těžkých porážek. Jen v roce 1965 bylo vyřazeno z bo je přes 240 000 amerických a loutkových vojáků, z toho 19 000 ame rických ( v roce 1964 bylo z boje vyřazeno přes 180 000 vojáků, z toho jen 2000 amerických ) . Na začátku roku 1966 se američtí pohlaváři sešli se svými přislu

hovači v Honolulu na schůzce na nejvyšší úrovni, aby se pokusili najít východisko z těchto neustálých neúspěchů. Projednali otázky stup ňování a rozšiřování války, přičemž se američtí vedoucí činitelé sna žili zkrášlit své zkompromitované přisluhovače generály Thieua a Ky.

ho. Uchýlili se přitom k demagogickým projevům a lichým slibům, že budou »investovat do rozvoje jihovýchodní Asie 1 mld dolarů« a že »uskuteční sociální reformy, rozvoj venkova« atd ... Zvláště halasně troubili do celého světa, že v období sucha se jim podaří upevnit jejich základny, že přejdou do útoku a podrobí si osvobozené oblasti , že se jim podaří zničit pravidelné jednotky osvobozenecké admády a získat zpět bojovou iniciativu a tím změnit válečnou situaci. Avšak

skutečná situace v jižním Vietnamu se nevyvíjela podle propočtů ame rických imperialistů. Uplynulých pět měsíců v období sucha bylo pěti měsíci velmi urputných bojů, avšak též pěti měsíci velkých vítězství lidu jižního Vietnamu a jeho ozbrojených sil, bylo to pět měsíců hoř kých porážek nepřítele.

Američtí imperialisté a jejich přisluhovači nasadili do boje skoro všechny své mobilní síly, prováděli jednu vyčišťovací operaci za dru hou, přičemž v mnoha z nich nasadili 10 až 15 praporů a některých operací se zúčastnilo i 27 praporů. V těchto vyčišťovacích operacích se neštítili použít ani nejbarbarštějších válečných metod. Strategické

bombardéry B-52 provádějí kobercové bombardování. K barbarskému vraždění lidí je používáno napalmu, jedovatých chemických látek a plynů. V některých oblastech průměrně na každého obyvatele připa

dají 4 shozené pumy ; jenom během prvních 3 měsíců t. r. bylo 150 000 lidí zasaženo jedovatými látkami a plyny ; desetitisíce bylo zabito a zraněno. Stovky tisíců hektarů zemědělských kultur a ovocnéh i stro

moví bylo zničeno. Zničeno bylo skoro 40 000 domů. Cílem barbarské politiky spálené země, kterou provádějí američtí imperialisté a je . jich přisluhovači, je vše spálit, vše zničit, všechny pobít, a tak srazit na kolena náš jihovietnamský lid. 331

Avšak stejně jako černé mraky nemohou zakrýt slunce, ani tyto barbarské činy nemohou zachránit od porážky ty, kteří je páchají. Náš jihovietnamský lid a jeho ozbrojené síly zlomily svou vůlí bojovat a zvítězit, svou statečností, svou vynalézavou a pružnou taktikou téměř

všechny útoky nepřítele v období sucha. Čím větší byl počet americ kých vojáků v jižním Vietnamu a čím více se přímo zúčastnili váleč . ných akcí, tím citelnější byly jejich porážky. Jen během 5 měsíců ob

dobí sucha, od listopadu 1965 do března 1966, vyřadil jihovietnamský lid a jeho ozbrojené síly z boje 120 000 nepřátelských vojáků, z toho

přes 40 tisíc amerických útočníků, zcela zničil 30 praporů, z toho 14 praporů americké armády. Počet amerických vojáků zabitých a zra něných v uplynulém období sucha byl více než trojnásobný, než byl počet vojáků vyřazených z bojů za poslední 4 roky. Počet úplně zlikvi dovaných praporů americké armády byl jedenapůlkrát větší než v celém roce 1965. Během 5 měsíců období sucha bylo také sestřeleno a zniče no 1400 letadel. Tyto neúspěchy jsou jasným důkazem toho, že se ame rickým imperialistům nepodařilo realizovat jejich strategický plán

pro období sucha. Dostali se naopak do ještě bezvýchodnější situace. Úspěchy jihovietnamského lidu a jeho ozbrojených sil v uplynulém období sucha mají velký význam a umožnily nám dojít k závěru, že

náš jihovietnamský lid je schopen i vojensky zvítězit nad americkými imperialisty. Americký senátor Mansfield musel přiznat, že náš lid má »dost odhodlanosti a schopností, aby čelil jakémukoli počtu americ kých vojáků nasazených do Vietnamu«.

Citelné vojenské neúspěchy amerických imperialistů v období sucha se projevují v ještě větší míře na politické frontě. Po honolulské

schůzce doufali, že se jim podaří zkonsolidovat loutkový režim a usku tečnit své podvodné reformy. Avšak slova chvály, vyslovená nejvyššími americkými představiteli v Honolulu na adresu jihovietnamských při sluhovačů, ještě nedozněla, když začaly propukat konflikty uvnitř lout kového režimu loutkové armády, které svou intenzitou předčily

všechny dřívější konflikty v posledních 11 letech. Nynější jejich inter ní ozbrojené konflikty v městě Hue a Da -nangu je ještě rychleji sho dí do propasti. Vysoké životní náklady, rapidně stoupající ceny, vážná

inflace v okupovaných městech zcela odhalují řeči o hospodářské re formě jako podvod. Tato situace vytvořila předpoklady pro rozvoj in tenzívního politického boje ve městech, kde propukají stále rozhodněj

ší demonstrace proti americkým agresorům a generálské klice Tuieua a Kyho, požadující mír, zajištění národních a demokratických práv a

zlepšení životních podmínek. V koordinaci s hnutím ve městech stále sílí boj rolnických mas za likvidaci strategických vesnic a proti pro čišťovacím operacím. Výše vyjmenovaná fakta vytvoří v dohledné do

bě příznivé podmínky pro dosažení vojenských úspěchů, které ještě ví . ce oslabí a izolují americké imperialisty a jejich pomocníky. Ničivá letecká válka proti severní části naší země je též velmi

urputná. Byly již napadeny téměř všechny provincie, všechna města a důležité komunikační spoje. Některé oblasti byly napadeny přes 332

200krát. K útoku na některé oblasti v severním Vietnamu nasadili ame

ričtí imperialisté dokonce strategické bombardéry B-52. Američtí im perialisté,tvrdí, že byly napadeny jen vojenské objekty. Ale ve skutec

nosti se dopustili již mnoha desítek přepadů vesnic, škol, nemocnic a kostelů, přičemž zahynuly tisíce žen, dětí, žáků a pacientů. Letecká

válka proti severnímu Vietnamu nám způsobila jisté škody a potíže. Lid a armáda severního Vietnamu však ani na chvíli nepropadli panie ce a strachu, naopak se těsněji semkli , statečně bojují a zároveň za

bezpečují výrobu. Cíle vytčené v první pětiletce byly úspěšně splně ny, zvýšil se náš ekonomický potenciál a zvýšila se obranyschopnost naší země. K 22. květnu 1966 bylo sestřeleno více než 1050 amerických letadel, stovky pilotů upadly do zajetí, převaha amerického letectva

byla překonána. Napadení severního Vietnamu neoslabilo naši bojovou morálku, nemohlo nám zabránit poskytování pomoci jižnímu Vietna. mu. Naopak vyvolává v severovietnamském lidu ostrou nenávist a ješ.

tě více v něm utvrzuje odhodlání porazit americké imperialisty. Drazí soudruzi,

jsme si vědomi, že se američtí imperialisté nechtějí smířit s poráž kou, i když utrpěli soustavné těžké neúspěchy jak na jihu, tak i na se

veru naší země. Hodlají i nadále ještě více stupňovat válku. Maji v úmyslu svrhnout na naši zemi během jednoho roku takové množství pum, které by se rovnalo 40 % všech pum, jichž použili v druhé svě . tové válce, poslat do jižního Vietnamu 400 000-500 000 vojáků a zá

roveň pokračovat v ještě intenzívnější »eskalaci« ve válce na severu . Avšak sebevětší rozšiřování války je nezachrání od porážky. Konečné

vítězství bude patřit našemu lidu. Náš boj je spravedlivý, všechen náš lid a naše armáda od severu k jihu jsou jednotné a statečně bojují za obranu země. Dějiny národů jasně ukazují, že i malý a slabý národ, kte. rý povstal jako jeden muž a řídí se správnou politickou linií, je ne porazitelný. Kromě toho se náš spravedlivý boj těší sympatiím a čím dál tím větší podpoře národů celého světa, včetně lidu Spojených států

amerických, a má široké zázemí, kterým je severní Vietnam a mohutný socialistický tábor, jež mu pomáhají. Sledujeme linii neporazitelné lio dové války. Ozbrojené síly našeho jižního Vietnamu rychle vyrostly a načerpaly cenné zkušenosti z dřívějšího boje proti francouzským ko lonialistům a z nynějšího desetiletého boje proti americkým imperia

listům a jejich pomocníkům. To jsou základní podmínky, které zabez pečují naše vítězství. USA sice mají materiální převahu, disponují mo derními válečnými prostředky, jsou vedoucí imperialistickou mocnosti a jsou mnohonásobně větší než naše země, avšak jejich agresívní vál ka je válkou nespravedlivou. Nejenže nemají podporu amerického li . du a národů světa, ale naopak jejich politika je rozhodně odsuzována. Rozpory ve vládnoucích kruzích USA a v imperialistickém táboře se čím dál tím více prohlubuji. Američtí imperialisté se octli v plné izo laci. Bojová morálka amerických vojáků je velmi nízká, protože bo 333

juji bez cíle. Případy odmítnutí podřídit se rozkazům jsou v řadách americké armády stále častější ; stal se případ, kdy celý prapor odmítl bojovat. Hluboké rozpory zmítají loutkovým režimem a loutkovou ar mádou, které se vůčihledně rozpadají. Mnozí američtí vojáci spáchali sebevraždu nebo odmítli bojovat. Morálka loutkové armády hluboce klesla, dezerce a odmítnutí plnit rozkazy jsou čím dál tím četnější.

I americký tisk musil přiznat, že každý rok dezertuje až 180 000 vo jáků loutkové armády. Ovšem toto číslo ještě zdaleka nedosahuje prav dy. To jsou základní podmínky, které způsobí porážku Američanů a je jich přisluhovačů. To proto, že i nadále je ve válce nejvíce rozhodují cím faktorem člověk. Taktika a technika americké armády není vhod ná pro bojové podmínky v jižním Vietnamu, nedovoluje, aby byla pruž ně uplatněna , a tak se nejen nemůže dostatečně projevit její efekt, ale naopak vyvolává pasivitu a nerozhodnost amerických jednotek .

Američtí imperialisté vyslali svá vojska do jižního Vietnamu v době, kdy jihovietnamský lid už měl absolutní politickou převahu, vypořádal se s jejich »zvláštní válkou«, kdy síly osvobozenecké armády byly roze

vinuty na všech bojištích a všude přešly do ofenzívy. Proto se americ ķé oddíly hned octly v defenzívní situaci a musely čelit velmi inten zívní lidové válce, v níž se dostaly do obklíčení, od okamžiku, kdy

vstoupily na vietnamskou půdu. Agentura AP přinesla následující při rovnání : »Americká armáda se podobá zápasníku těžké váhy, který je

skoro slepý a je přiveden na neznámé místo plné léček a překážek. Přitom jeho protivníkem ( je míněna osvobozenecká armáda ) je chyt rý a zkušený zápasník lehké váhy, který má oči i vzadu.« Proto se ame ričtí imperialisté nemohou vymanit z defenzívy a z bezvýchodné situ ace a nebudou se moci vyhnout těžké porážce, ať vyšlou do jižního

Vietnamu sebevětší počet vojáků. Navíc za podmínek lidové války, která se rozvinula do té míry, jako dnes v jižním Vietnamu, nemají američtí imperialisté tolik mobilních sil jako osvobozenecká armáda,

aby se jim podařilo uskutečnit jejich agresívní plán, tj . obsadit území a podrobit ho své kontrole. Jenom necelá jedna třetina z více než

800 000 příslušníků amerických loutkových a satelitních sil předsta vují mobilní síly. Ostatní jednotky jsou vázány na devíti amerických

základnách a více než 3000 pozicích loutkové armády. Jestliže tyto mo bilní síly jsou nasazeny do akce na jednom místě, znamená to, že jsou

stahovány odjinud. Udeří na jednom místě a vzápětí jsou odtud staže. ny. Výsledek se nijak neliší od plácnutí pěstí do vody. Američané kro mě toho bojují desetitisíce kilometrů daleko od svého zázemí, a to nut ně vyvolává mnoho potíží v zásobování armády, čímž stoupají i ná

klady. To všechno omezuje nepřátelskou materiální převahu a zá roveň to patří k základním podmínkám, které způsobí americkým

imperialistům porážku v jejich agresívní válce. Drazí soudruzi,

vietnamský lid již zakusil devítiletou válku odporu proti francouz ským kolonizátorům a dnes již jedenáctý rok bojuje proti americké 334

$

agresi. Velmi toužíme po míru, abychom obnovili zemi poničenou 20 lety

války. Ale opravdový mír musí být těsně spjat s opravdovou nezávis lostí. Američtí imperialisté již několikrát nabízeli »mírové jednání«. Ale jejich »mír« je po každém návrhu doprovázen stupňováním agrese a »eskalací«. Nedáme se rozhodně navnadit do této jejich pasti. Trváme na stanovisku vyjádřeném ve 4 bodech vlády Vietnamské demokratic ké republiky a v 5 bodech Národní fronty osvobození jižního Vietna

mu, které považujeme za nejsprávnější záşladnu pro řešení vietnam ského problému. Dokud se američtí imperialisté nezřeknou svých

agresívních úmyslů a neuznají naše výše uvedené stanovisko, jsme odhodláni bojovat až do konečného vítězství, byť musíme přinášet ti síce obětí a překonávat nesčetné potíže. Revoluční boj za záchranu rodné vlasti je nejušlechtilejší věcí, která se neobejde bez obětí a ztrát. Sebevětší oběti a obtíže neotřesou touto naší skálopevnou vůlí.

S velkým potěšením konstatujeme, že ve svém boji proti americkým imperialistům, za záchranu naší vlasti, se vietnamskému lidu stále dostává upřímné podpory a aktivní pomoci Komunistické strany Čes koslovenska, vlády a lidu bratrské Československé socialistické re

publiky. KSČ a vláda ČSSR nejednou odsoudily agresi ' amerických imperialistů a podpořily spravedlivé stanovisko vlády VDR a Národ ní fronty osvobození jižního Vietnamu k řešení vietnamského problé mu. I na nynějším sjezdu vaší strany silně zněla slova odsuzující ame.

rickou agresívní válku a slova podpory naší spravedlivé věci. Tato pod . pora a pomoc je zářným projevem solidarity a přátelství mezi oběma

našimi stranami a národy. Je to projev dlouholeté tradice proletářského internacionalismu, který je vlastní dělnické třídě Československa. Drazí soudruzi,

dovolte, abych z této sjezdové tribuny vyjádřil hluboké díky Viet namské strany pracujících, vlády a lidu Vietnamu Komunistické stra ně Československa , vládě a lidu bratrského Československa za tuto cennou podporu a pomoc. Používám této příležitosti, abych upřímně poděkoval socialistickým státům, bratrským stranám í dělnické třídě a všem národům světa, které obětavě pomáhají a podporují náš spra

vedlivý boj . Jsme pevně přesvědčeni, že s vaší aktivní podporou a po. mocí vietnamsky lid splní svou posvátnou povinnost v boji proti americ

kým imperialistům za záchranu vlasti a ubrání svá spravedlivá národ . ní práva a že zároveň splní svou internacionální povinnost chránit výspu socialistického tábora v jihovýchodní Asii a hájit světový mír. V současné době zároveň s agresívní válkou proti Vietnamu stup

ňují a rozšiřují američtí imperialisté a jejich pomahači agresívní vál . ku proti Laosu, dopouštějí se provokaci proti Kambodžskému králog. ství a vyvolávají napětí v mnoha oblastech světa, nejnověji na Kubě.

Mají v úmyslu narušovat socialistický tábor, zadržovat národně osvo. bozenecké hnutí, udržovat nadvládu kapitalismu, šířit neokolonialis . mus ve všech jeho podobách a připravovat novou světovou válku. Avšak 335

hluboce se mýlí, neboť poměr sil na světě se od základů změnil : socia listický tábor svou silou předčil imperialistický tábor, mírové síly pře važují nad silami války. Mezinárodní situace se určitě nebude vyvíjet podle jejich představ.

Jsme pevně přesvědčeni , že sjednotí-li se socialistický tábor a me zinárodní komunistické hnutí, dělnická třída a lid celého světa, pak určitě rozdrtí veškeré agresivní plány imperialistů, Vietnamští komu nisté přísahají svou věrnost marxismu-leninismu a proletářskému inter nacionalismu, budou ze všech sil bojovat za jednotu socialistického tá bora a mezinárodního komunistického hnutí na základě marxismu- le .

ninismu a proletářského internacionalismu, kterou považují za rozho dující faktor pro vítězství boje za mír, národní nezávislost, demokracii a socialismus.

Dovolte, abych ještě jednou popřál vašemu sjezdu plný zdar.

Nechť se upevňují a rozkvétají solidarita a přátelství mezi KSČ a Vietnamskou stranou pracujících, mezi národy Československa a Viet namu !

Dovolte, abych předal dopis ÚV Vietnamské strany pracujících XIII. sjezdu podepsaný soudruhem Ho Či Minem.

ZDRAVICE

soudruha

HO ČI MINA

Drazí soudruzi,

jménem všech členů Vietnamské strany pracujících, dělnické třídy Vietnamu a vietnamského lidu zasíláme XIII. sjezdu Komunistické stra

ny Československa nejvřelejší bratrské pozdravy.

Dělnická třída a bratrský lid Československa svou vytrvalou tvůrčí prací dosáhly v uplynulých letech pod vedením Komunistické strany Československa velikých vítězství v budování socialismu a upevňo

vání obranyschopnosti Československé socialistické republiky. Zvyšu je se průmyslová výroba, byl překročen plán i ve stavebnictví, dopra vě, živočišné výrobě, zahraničním obchodu a v dalších důležitých od větvích hospodářství. Československá socialistická republika se stala zemí s vysoce rozvinutým průmyslem a zemědělstvím, nejmodernější

vědou a technikou, v níž se neustále zlepšuje materiální a kulturní život lidu .

Vietnamská strana pracujících à pracující Vietnamu se radují ze skvělých výsledků, kterých dosáhly strana a československý lid v so

cialistické výstavbě, a upřímně jim přejí další úspěchy při plnění všech úkolů vytyčených tímto sjezdem. 336

1

Vietnamský lid důsledně podporuje boj bratrského československého lidu proti politice podněcování války americkými imperialisty a zá padoněmeckými revanšisty, na obranu míru v Evropě a na celém světě.

Strana , vláda a bratrský československý lid poskytují vietnamskému lidu stálou podporu a aktivní pomoc při budování socialismu, jakož

i v současném boji proti americkým imperialistům za záchranu vlasti . Cenná podpora a pomoc Československé socialistické republiky, ostat ních bratrských socialistických zemí a mírumilovných národů celého světa jsou pro nás zdrojem síly a velkého nadšení v našem nynějším revolučním boji.

Při této příležitosti zasíláme vám, drazí soudruzi, a vaším prostřed

nictvím československé vládě a bratrskému československému lidu náš upřímný dík. Přejeme XIII . sjezdu plný zdar v jeho práci .

Nechť se neustále upevňuje a rozvíjí bojové přátelství mezi strana mi a národy obou našich zemí.

Jménem ÚV Vietnamské strany pracujících HO ČI MIN, předseda

POZDRAV NÁRODNÍ FRONTY OSVOBOZENÍ JIŽNÍHO VIETNAMU,

přednesený soudruhem D A N G - QU A N G - M I N H E M

Vážené předsednictvo sjezdu, vážení a drazí přátelél Dovolte především, abychom tlumočili upřímné poděkování předsed nictva ústředního výboru Národní fronty osvobození jižního Vietnamu ústřednímu výboru KSČ za pozvání k účasti na Xill . sjezdu KSČ. Toto pozvání je pro nás velkou cti a zároveň mocným povzbuzením pro jiho

vietnamský lid, který vynakládá veškeré své úsilí do boje proti agresi amerických imperialistů .

Jménem ústředního výboru Národní fronty osvobození jižního Viet namu a jménem čtrnáctimiliónového jihovietnamského lidu co nej

upřímněji přejeme XIII . sjezdu a hrdinnému československému lidu mnoho úspěchů.

Dovolte též, abychom zde vyslovili naše pozdravy přátelství a bojové solidarity zástupcům komunistických, dělnických a ostatních revoluč. ních stran a revolučních hnutí ze všech zemí, které se účastní sjezdu. Národní fronta osvobození jižního Vietnainu obdržela pozvání, aby vyslala své zástupce na XIII . sjezd KSČ, měsíc poté, co obdržela po 1

zvání k účasti na XXIII . sjezd KSSS . Na obou sjezdech byla vietnamské

otázce věnována mimořádná pozornost. Ve své zprávě na tomto sjezdu , 337

první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný důrazně odsoudil agresívní válku amerických imperialistů ve Vietnamu, odhalil jejich podvodné,

pseudomírové fráze a zároveň jasně vyjádřil postoj československého lidu, který poskytuje rozhodnou podporu spravedlivému boji vietnam ského lidu, a vyslovil stanovisko KSČ k řešení vietnamské otázky. To je dalším dokladem vašeho vědomí mezinárodní solidarity. Usilovně pracujete pro blahobyt, rozkvět a sílu své vlasti, ale přitom věnujete

plnou pozornost i spravedlivému boji našeho jihovietnamského lidu . Jihovietnamský lid upřímně přeje XIII. sjezdu KSČ plný zdar tak, aby přispěl k dalšímu rozvinutí výstavby socialismu, jež učiní vaši zemi ještě mocnější, ještě více vzkvétající a šťastnou a jež bude ještě větším příspěvkem ke společnému boji proti imperialismu, za mír, národní nezávislost, demokracii a sociální pokrok na celém světě. Drazí přátelé, již po tři generace, po více než dvacet let jihoviet namský lid žije a bojuje za nesmírně těžkých podmínek . Téměř 12 let je naše země rozdělena, rozděleno je i mnoho rodin . A dnes 14 miliónů jihovietnamských obyvatel musí ještě pokračovat v boji proti agresi amerických imperialistů.

Myslím, že lid bratrského Československa, stejně tak jako národy mnoha jiných zemí, poznal, co znamená agresívní válka, a ví také,

jak se bránit agresi a vydobýt si mír. Proto jistě dobře chápe naši upřímnou touhu po míru , stejně i jako naši vůli bojovat a zvítězit v boji za opravdový mír. Je to mir nerozlučně spjatý s národní nezá vislostí.

Když vietnamský lid zvítězil nad francouzskými kolonizátory pod porovanými americkými imperialisty a donutil je podepsat ženevské

dohody v roce 1954, jimiž byl obnoven mír ve Vietnamu, jsme my v jižním Vietnamu s vědomím převahy, které plynulo z našeho vítěz ství, byli odhodláni věnovat všechny naše síly mírové práci, abychom zacelili válečné rány, vybudovali lepší život a prosadili důsledné splnění všech ustanovení ženevských dohod , zejména sjednocení země cestou všeobecných voleb . Ale bezprostředně po podepsání dohod

začali již Američané pošlapávat jejich ustanovení. Snažili se přeměnit jižní Vietnam v kolonii nového typu a v americkou vojenskou základ nu sloužící k útoku na ostatní socialistické země, zkoušeli zde uplat nit neokoloniální politiku a ohrožovali státy jihovýchodní Asie, které

nedávno dosáhly národní nezávislosti, především oba sousední státy Vietnamu

Laos a Kambodžu. Aby potlačili hnutí jihovietnamského

lidu, který se mírovými metodami boje snažil prosadit plnění ženev ských dohod, použili američtí imperialisté a jejich pomahači nejbar barštějších vojenských i administrativních opatření.

V této situaci nezbylo jihovietnamskému lidu jiné východisko, než povstat jednotně do boje za záchranu vlasti. Pod praporem Národní fronty osvobození jižního Vietnamu začínal jihovietnamský lid svůj boj téměř s holýma rukama. Bojovali jsme politicky i vojenským silami, vyzbrojeni primitivními zbraněmi proti armádě, která měla 338

moderní americké zbraně a byla vedena bezprostředně americkými důstojníky.

Jihovietnamskému lidu je vlastní dlouhá tradice boje proti cizím útočníkům, v němž se nikdy nenechal zlomit. Během téměř 12 minu

lých let přerostlo vlastenecké hnutí v jižním Vietnamu ve všelidovou a všestrannou válku, vycházející ze zkušeností získaných v době revo luce proti japonským fašistům a v době války odporu proti francouz ským kolonizátorům , které byly a jsou obohacovány v průběhu války proti agresi amerických imperialistů, kterou nazvali »zvláštní vál kou« . V tomto boji jsme posilováni hlubokou nenávistí k nepříteli a pevnou vůlí zvítězit a čerpáme z tradiční jednoty našeho lidu a z jeho tvůrčích schopností.

Za pět let ( 1960–1965 ) náš lid a osvobozenecká armáda vyřadily z bojů 630 000 vojáků saigonského režimu a 20 000 Američanů, ukořis.

tily 70 000 zbraní různých typů, sestřelily nebo poškodily 2500 letadel a helikoptér různých typů, zlikvidovaly 6000 strategických vesnic, osvobodily čtyři pětiny území s 10 milióny z celkového počtu 14 mi liónů obyvatel. Národní fronta osvobození jižního Vietnamu vykonává

funkce orgánů moci. Řídí válku odporu a zároveň po všech stránkách spravuje osvobozené území. Rozdělila rolníkům více než 2 milióny hektarů půdy, buduje a rozvíjí hospodářská odvětví, kulturu a školství. I ve městech, kde žije přes 4 milióny obyvatel, se přiostřuje nenávist k americkým agresorům a jejich přísluhovačům a boj se zde vede

stále rozhodněji. Díky oprávněnosti požadavků, které si Národní fronta osvobození jižního Vietnamu dala do svého programu, zvyšuje se neustále autorita a vliv Národní fronty na všechny vrstvy měst ského obyvatelstva .

Roku 1965 nastal rozpad systému strategických vesnic a loutkového režimu a jeho armády , města již neposkytují Američanům a jejich pomahačům bezpečné zázemí. Strategie »zvláštní války“ byla po ražena .

Ve snaze předejít totální porážce a zachránit situaci podnikli ame

ričtí agresoři další riskantní krok vedoucí k přeměně »zvláštní války « v lokální válku. Tímto krokem byl hromadný přísun amerických a satelitních vojsk do jižního Vietnamu, používání otravných bojových látek ve velkém měřítku, zejména otravných plynů při pročišťovacich

akcích, nasazování strategických bombardérů B 52 k soustředěnému bombardování poměrně malých ploch desítkami tisíc tun bomb, dlou hotrvající rozsáhlé vojenské operace v duchu politiky spálené země. Zároveň přikročili k eskalaci války proti Vietnamské demokratické republice.

Do května 1965 bylo přisunuto do jižního Vietnamu 255 000 americ kých vojáků . Připočteme-li k tomu ještě americké kontingenty v Thaj.

sku a 7. americkou flotilu, pak jihovietnamská válka zaměstnává 12 % amerických ozbrojených sil. Hromadný přísun amerických vojsk do, jižního Vietnamu se uskutečňuje za situace, kdy lid a armáda 339

jižního Vietnamu strhli na svou stranu absolutní politickou převahu a získali iniciativu při vojenských akcích, rozvinuli své síly na všech frontách a jsou připraveni porazit nepřítele. Čím více amerických vojsk je přísunuto do jižního Vietnamu a přímo zasahuje do války, tím více to povzbuzuje hnutí jihovietnamského lidu za likvidaci ame rických a jihovietnamských loutkových vojsk. Elitní americké jed notky vyzbrojené moderními zbraněmi o mohutné palebné síle, jako je 1. aeromobilní divize, 1. pěší divize atd., ztratily v jižním Vietnamu celé roty, prapory a vojenské skupiny. Do dneška byla zničena více než polovina sil obou těchto divizí.

Lid a armáda jižního Vietnamu útočí na americké jednotky nejen mimo jejich opevnění, ale útočí i na jejich pevné vojenské základny, jako je Bien-hoa, Pleiku, Da-nang , ba dokonce útočí i na sídla vyso

kých amerických důstojníků v samém středu Saigonu. Za první tři měsíce 1966 lid a armáda jižního Vietnamu vyřadili z bojů více než 70 000 nepřátel, z toho více než 25 000 amerických agresorů, což činí zhruba 10 % amerického početního stavu v jižním Vietnamu v květ nu 1966. Lid a armáda jižního Vietnamu prokázali v období deštu

i v období sucha 1965 a 1966 svoji schopnost porazit oddíly Ameri čanů, oddily jejich satelitních států i oddily saigonské armády jak po stránce strategické, tak taktické a po stránce techniky boje.

Právě ve své » ofenzívě v období sucha« utrpěla americká vojska nej těžší porážky . Americká armáda a ostatní cizí vojska v jižním Vietnamu se pokou

šejí stupňováním barbarských zločinů udržet u moci kliku kolabo rantů v čele s generály Kyem a Thieuem. To má za následek jen další

probouzení národního uvědomění u všech vrstev obyvatelstva i v . řa dách vojáků a úředníků saigonského režimu. Politické bojové hnutí

proti Američanům a jejich pomahačům se rozrůstá do šířky i do hloubky . Zapojuje se do něho obyvatelstvo čtyř velkých měst a 22 krajských měst . Toto hnutí probíhá v koordinaci s protiamerickým bojem obyvatel venkova. Ozbrojený boj za likvidaci co největšího

počtu živých sil amerických interventů přináší velká vítězství na všech frontách. Přitom je koordinováno s mohutným politickým hnu

tím, které dnes dosáhlo stupně, který nemá obdoby za uplynulých 12 let .

Těžké vojenské a politické porážky Američanů a saigonského reži mu na bojištích a ve městech vyvolaly nepokoje, revolty a protiváleč né akce v řadách loutkové armády. Příkladem toho je případ 1. obr

něné armády, která se vzbouřila proti Američanům a saigonskému re žimu a přidala se k Národní frontě osvobození jižního Vietnamu. Dokonce i jeden americký prapor odmítl podřídit se rozkazu. Vnitřní rozpory mezi Američany a jejich pomahači, mezi saigonskou armádou a civilní správou, mezi místními civilními a vojenskými skupinami a vedoucí klikou generálů Thieua a Kyho vedly už i k ostrým vojenským střetnutím .

340

Vážení přátelé,

přesto, že si američtí imperialisté odnášejí soustavné těžké porážky, stále ještě tvrdošíjně trvají na svém . Usilovně stupňují a rozšiřují vál ku, nadále posílají do jižního Vietnamu svá vojska i vojska svých sa telitů, stupňují leteckou válku proti VDR a agresívní válku v Laosu, dopouštějí se neustálých provokací proti neutrální Kambodži, uskuteč

ňují další dobrodružné kroky při porušování vzdušného prostoru Číny a vyvolávají nebezpečí rozšíření války v oblasti jihovýchodní Asie a v jiných oblastech světa .

Současně podnikají různé diplomatické akce a vyhlašují tzv . dob rou vůli k míru, čímž se snaží oklamat světové a americké veřejné

mínění. Žádné pseudomírové řeči amerických imperialistů však ne mohou zakrýt jejich úmysl : Početnou armádou s velkým množstvím zbraní zlikvidovat vlastenecké síly jihovietnamského lidu a zvrátit situaci, aby mohli přeměnit jižní Vietnam ve svou kolonii nového typu a vojenskou základnu.

Je nade vše jasné, že mír ve Vietnamu může být obnoven jen tehdy, když američtí imperialisté stáhnou svá vojska z jižního Vietnamu, když uznají základní práva jihovietnamského lidu zakotvená v ženeve

ských dohodách , když uznají Národní frontu osvobození jižního Viet namu jako jedinou a skutečnou představitelku jihovietnamského lidu

a když nechají jihovietnamský lid , aby rozhodoval o svých záležitos. tech bez cizího vměšování .

Jestliže nebude agresívní válka vyvolaná americkými imperialisty poražena, nebude mít mír nejenom lid jižního Vietnamu, ale nebude možno udržet ani mír v jihovýchodní Asii a ve světě. Náš lid, který velmi touží po opravdovém míru, je rozhodnut vyo

trvat v boji až do konce, i když bude nucen bojovat dlouho. Na cestě k vítězství nad americkými agresory k dosažení národní nezávislosti, demokracie, míru, neutrality, sjednocení vlasti se nebojí žádných ob tíží. Všechen jihovietnamský lid je odhodlán splnit svou svatou a

čestnou národní povinnost a zároveň splnit svou internacionální po vinnost při podpoře národně osvobozeneckého hnutí v jiných zemích ,

a tak aktivně přispět svým dílem k věci míru, nezávislosti a svobody, národů světa .

Vážení přátelé,

jihovietnamský lid není osamocen. Pokrokoví lidé na celém světě vždy považují náš spravedlivý boj za přední frontu proti americkému

imperialismu, společnému nepříteli míru, národní nezávislosti a demo kracie národů celého světa. Proto lidé v mnoha zemích, především lid socialistických zemí, náš lid plně podporují. Dovolte, přátelé, abych ještě jednou vyjádřil hlubokou vděčnost za všestrannou podporu a pomoc, kterou nám socialistické státy, komu . nistické a dělnické strany, nezávislé země, národně osvobozenecké hnutí a mírumilovné a svobodymilovné národy poskytují. Děkujeme 341

americkému lidu za jeho ušlechtilý boj proti agresívní válce Johnso novy vlády v jižním Vietnamu.

Zvláště bych dnes z tribuny XIII. sjezdu KSČ, na kterém jsou pří tomni představitelé mnoha stran a revolučních hnutí, chtěl tlumočit

hluboké díky Národní fronty osvobození jižního Vietnamu za upřím nou podporu a pomoc, kterou nám doposud poskytly KSČ, vláda a lid

Československa po stránce politické, morální a materiální. Jiloviet namský lid, který denně pozorně sleduje zprávy o podpoře českoslo venského lidu, s radostí vidí, že počínaje stranickými orgány, státními

orgány až po prostý lid, všichni českoslovenští přátelé považují náš boj nikoli jen za vlastní zájmy, ale za boj v zájmu československého lidu,

v zájmu socialistického tábora a v zájmu světové revoluce. Prohlášení, veřejné projevy vedoucích činitelů KSČ, vlády, masových organizací, informačních a propagačních orgánů, manifestace československého lidu odsuzující agresivní válku amerických imperialistů a podporující stanovisko pěti bodů Národní fronty osvobození jižního Vietnamu vy jádřené v prohlášení z 22. 3. 1965, podle něhož je Národní fronta osvo bození jižního Vietnamu jedinou pravoplatnou představitelkou jihoviet namského lidu, cenná materiální pomoc československého lidu, všechna

tato fakta jsou velkým povzbuzením pro bojující jihovietnamský lid. Mezinárodní situace se v současné době stává vážnější v důsledku

útoků imperialistů v čele s americkými imperialisty v mnoha částech světa. Československu a dalším východoevropským socialistickým stá tům hrozí nebezpečí války, vyplývající ze snahy amerických imperia

listů umožnit západoněmeckým revanšistům , připravujícím válečné do brodružstvi, přístup k jaderným zbraním .

Avšak imperialisté se přepočítali. Před 21 lety vyvrcholil protifa šistický boj československého lidu Pražským povstáním, kterému so větská armáda, přemožitelka fašismu, dopomohla k vítězství a úplně osvobodila Československo. Dnes Československo stojí v mocném socia

listickém táboře, má vyvinutý průmysl, který je základnou mechanizo vané velkovýroby, má armádu vyzbrojenou moderními zbraněmi a před

stavující spolehlivou sílu pro národní obranu, opírá se o nerozbornou jednotu svých národů. Dnes socialistický tábor, který disponuje nepře

konatelnými silami za aktivní podpory světového revolučního a mírové ho hnutí a v koordinaci s ním , je v ofenzívě proti imperialistickému tá

boru a zatlačuje jej do dříve nevídané izolace. Západoněmečtí revanšis té a pohlaváři imperialistů, američtí imperialisté budou smeteni, jestliže se odváží rozpoutat válku proti socialistickému táboru . Na Kubě se američtí imperialisté působící ze základny v Guantánamu dopouštějí

nových provokačních činů a znovu zostřují situaci v této oblasti. Ame ričtí imperialisté zakusí trpkou porážku, odváží-li se zaútočit na ku bánský lid, našeho bratra, sice vzdáleného, ale velmi blízkého srdci vietnamského lidu. Američtí imperialisté také jistě utrží ještě haneb

nější porážku při své agresi v Laosu a při provokacích proti Kambod ži, dvěma blízkým sousedům naší země. 342

Pokud jde o náš boj , jsme pevně přesvědčeni, že při sebevětší kru . tosti amerických imperialistů se díky jednotě a vůli našeho lidu bojo vat a zvítězit , a za stále rozhodnější podpory československého lidu ,

bratrských socialistických států a jiných přátel na celém světě, mezi nimiž je 1 lid USA, jihovietnamský lid určitě porazí agresi amerických imperialistů, splní svou posvátnou národní povinnost a přispěje k ná rodně osvobozeneckému hnutí a uhájení míru na celém světě. Upřímně přejeme KSČ, vládě a lidu Československé socialistické re publiky ještě skvělejší úspěchy v budování socialismu, zvyšování ži

votní úrovně a blahobytu obyvatelstva a v upevňování národní obrany, aby se ČSSR stala ještě krásnější, bohatší a mocnější. ostatním dělnickým stranám a Přejeme komunistickým stranám revolučním hnutím všech zemí mnoho úspěchů při plnění jejich ná rodních a internacionálních úkolů.

Ještě jednou přejeme XIII. sjezdu KSČ plný zdar!

POZDRAV MAĎARSKÉ SOCIALISTICKÉ STRANY, přednesený soudruhem DESZŐ

NEMEŠEM

Vážení soudruzi !

Delegace Maďarské socialistické dělnické strany tlumočí pozdrav přání úspěchu jménem ústředního výboru naší strany a všeho jejího

členstva XIII. sjezdu bratrské Komunistické strany Československa. Zdravíme z tribuny sjezdu všechny členy vaší veliké, v boji zoce lené strany a všechen lid vaší země, přejeme jim nové úspěchy v bu dování nové společnosti a v historickém boji za vítězství socialismu. Naše národy již urazily velkou cestu. S vysoko vztyčeným rudým bo jovým praporem mezinárodní dělnické třídy a vlajkami našich národů jsme zlikvidovali panství vykořisťovatelů, vkročili jsme na cestu so

cialistického rozvoje a dosáhli jsme velkých úspěchů. Postavili jsme se tváří v tvář celému kapitalistickému světu, nejednomu zuřivému útoku imperialistů a jejich rozvratným pokusům a udělali jsme čáru

přes rozpočet všem, jejichž úklady nám měly zabránit v našem socia listickém rozvoji.

Velkou posilou pro naše národy je skutečnost, že nejsme sami. Mů .

žeme se opřít o Sovětský svaz, osvoboditele naší vlasti, a o společen. ství bratrských socialistických zemí. Spojenými silami se postavíme i v budoucnosti proti všem piklům imperialistů. 1

Neshody v názorech mezi socialistickými zeměmi však zabraňují,

aby mocný socialistický svět ještě více ovlivňoval vývoj mezinárod ních události. K našim názorovým neshodám upínají imperialisté růz né naděje ; zvláště jim lichotí protisovětské útoky, zahalované do jaké koli roušky. Pokrok socialistických zemí a další rozvoj jejich sil nelze 343

však zadržet. Ve společném úsilí namířeném proti faktorům, které dnes brání jednotě socialistického světa, bude se i nadále upevňovat semknutost našich zemí a vzrůstat jejich vliv.

Společně s vámi usilujeme o to, aby přes existující ideologické ne shody vytvořily akční jednotu na podporu vietnamského lidu, boju jícího s podivuhodným hrdinstvím. Vytvoření akční jednoty na celém světě by přineslo nový rozmach silám bojujícím proti imperialismu. Učinilo by konec veškerým nadě

jím amerických agresorů, které se dnes ještě upínají k neshodám v ná zorech mezi socialistickými zeměmi. A proto i naše strana nadále usi luje o vytvoření protiimperialistické akční jednoty. Na základě zásad moskevských Deklarací z roku 1957 a 1960 dále upevňujeme naše přá

telství se sovětským lidem a s jeho slavnou komunistickou stranou, s ostatními socialistickými zeměmi a se všemi bratrskými stranami , s nimiž vedeme společný boj . V boji za uhájení světového míru usilujeme společně zde v Evropě

ozkrocení západoněmeckých revanšistů a o evropskou bezpečnost, společně podporujeme všechny národy bojující proti imperialismu za svou svobodu a nezávislost.

Vážení soudruzi !

V boji za socialismus a za věc míru, za těsnější semknutost socia

listických zemí se upevnilo přátelství československého a maďarského pracujícího lidu. A to nelze již nikdy více rozbít žádnými nacionalis. tickými pletichami, které v minulosti způsobily našim národům tolik sta

stí a trpkosti. Toto přátelství střeží a uhájí proti všem třídně slovenská dělnická třída a každý, kdo

uvědomělá maďarská, česká

je věrným stoupencem socialismu a kdo věc bratrské solidarity náro dů pokládá za svou. V našich zemích se při socialistickém budování vyskytly nové pro

blémy. Dostali jsme se na vyšší úroveň hospodářského vývoje, a to v situaci, kdy se rozvoj vědy a techniky mimořádně urychlil, význam hospodářské spolupráce socialistických zemí stále vzrůstá a úloha so cialistických zemí ve světovém hospodářství i v mezinárodním obcho dě se zvyšuje. Další rozvoj a zvýšení úrovně řízení národního hospo dářství je nevyhnutelnou nutností. Naše strana se také aktivně zabývá úkoly z toho vyplývajícími, jejichž řešení pokládáme za jednu z ústřed ních otázek. S velkým zájmem sledujeme podobné úsilí bratrských zemí, a tím tedy i vaši práci. Výměna a uplatňování zkušeností byly dosud důležitým zdrojem našeho rozvoje a budou jím ještě víc i v bu doucnu .

Rozvoj socialistického Československa, další úspěchy jeho lidu slouží společné věci socialistického světa a mají důležitou úlohu v roz voji styků s jeho sousedy. Bezprostřední styky našich národů se v mi

nulých letech významně rozšířily a s dalším rozvojem našich zemi vzrůstají. 344

Jménem naší delegace ze srdce přeji, aby vaše úsilí při řešení no

vých otázek a ve všech oblastech socialistického budování bylo koru nováno úspěchem .

POZDRAV RUMUNSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY ,

přednesený soudruhem ALEXANDREM BIRLADE ANEM Drazí soudruzi !

Dovolte mi, abych vám jménem delegace Rumunské komunistické

strany poděkoval za pozvání na XIII. sjezd Komunistické strany Čes koslovenska a tlumočil delegátům a hostům na sjezdu, komunistům

a všemu československému lidu vřelý soudružský pozdrav ústředního výboru Rumunské komunistické strany, komunistů a pracujícího lidu Rumunska, současně s přáním plného zdaru v práci sjezdu. Rumunský lid se raduje z celého srdce z pozoruhodných úspěchů do dosažených bratrským československým lidem v budování a rozvoji so

cialistické společnosti. Hluboké přeměny, které nastaly v Českosloven sku v letech socialismu, růst hospodářského potenciálu země, rozvoj průmyslové výroby, zemědělství, vědy, techniky, školství, umění, zvý . šení životní úrovně jsou plody tvůrčího a obětavého boje českosloven

ského lidu, zkušeného vedení KSČ a jeho ústředního výboru v čele se soudruhem Antonínem Novotným. Svými úspěchy, svou intenzívní čin ností za neustálý pokrok a rozkvět své země československý lid při

spívá po boku ostatních socialistických zemí k upevňování světové so cialistické soustavy a mírových sil na celém světě. Sjezd je událostí velkého významu v životě strany, vašeho lidu a vaší země. Dokumenty a projevy delegátů dokazují vysokou odpovědnost

a kompetenci, s jakou komunisté projednávají základní otázky sou visející s pokrokem československé společnosti , dokazují jejich vřelou

touhu a pevné rozhodnutí dovršit dílo budování socialismu, zajistit ne ustálý rozvoj země, blahobyt a štěstí lidu.

Významná usnesení vašeho sjezdu budou povzbuzujícím pracovním

a bojovým programem pro československou dělnickou třídu, rolnictvo a inteligenci. Přejeme yám, drazí soudruzi, z celého srdce, abyste tato

usnesení uskutečnili a dosáhli nových a významných úspěchů ve vaší cestě vpřed k socialismu a komunismu. Dovolte mi, abych vám sdělil několik aspektů z činnosti naší strany a našeho lidu. Pracující Rumunské socialistické republiky dosáhli vý.

znamných úspěchů v budování socialistické společnosti, v rozvoji prů . myslu, družstevního zemědělství, vědy a kultury, ve zvyšování maie riální a kulturní úrovně. Nyní veškerý náš lid s nadšením uskutečňuje program , který v minulém roce přijal IX. sjezd Rumunské komunistické 345

strany a podle kterého bude pokračovat proces dovršení socialistické

výstavby. Naše strana soustřeďuje i pro další období hlavní úsili na rozvoj průmyslu, který je bezpečnou cestou k růstu národního důchodu

a zvyšování životní úrovně lidu, zárukou nezávislosti a svrchovanosti země. Zároveň věnuje mimořádnou pozornost intenzívnímu a všestran mu rozvoji zemědělství a významné materiální prostředky věnuje na upevňování materiálně technické základny zemědělství, na jeho mecha

nizaci, chemizaci, na rozšiřování zavlažovacích zařízení. To jsou ne zbytné podmínky pro rozvoj živočišné a rostlinné výroby, pro zvyšování sociální a kulturní úrovně na vesnici .

Vycházejíc z objektivní nutnosti společenského pokroku a zevšeobec ňujíc dosažené zkušenosti, naše strana neustále zdokonaluje formy á metody organizace a řízení národního hospodářství a veškerého spo lečenského života. Na základě doporučení sjezdu strany byly před tře mi měsíci založeny Celostátní svaz výrobních zemědělských družstev,

jakož i krajské a okresní svazy, které vytvářejí ještě příznivější pod mínky pro větší účast rolnických mas na řízení zemědělství a občanské správě a přispívají k rozvíjení družstevní demokracie a socialistické

demokracie vůbec. Učinili jsme opatření k lepšímu řízení vědeckový. zkumné činnosti a ostatních oblastí tak, aby odpovídaly úrovni rozvoje

a úkolům současné etapy socialistické výstavby. Nedávné 45. výročí založení Rumunské komunistické strany bylo při

ležitostí k hodnocení činnosti naší strany a našeho lidu a přispělo k novému rozmachu tvůrčí práce mas. Dobré výsledky , kterých jsme dosud dosáhli při plnění plánovaných úkolů na tento rok

první

rok nové pětiletky - potvrzují reálný charakter tohoto plánu, upevňu .

jí přesvědčení, že usnesení sjezdu strany budou uskutečněna a pove

dou socialistické Rumunsko dále po cestě pokroku a civilizace. Soudruzi,

tradiční přátelství a spolupráce mezi rumunským a československým lidem, mezi našimi zeměmi mají hluboké kořeny v minulosti. Nejednou rumunský a československý lid se setkal v průběhu dějin na společ ných pozicích v boji za národní svobodu a sociální pokrok. Jsou zná my staré svazky bratrské solidarity mezi rumunskou a československou dělnickou třídou, mezi našimi komunistickými stranami. V letech socialistické výstavby, kdy se naše strany staly vládnoucími

stranaini , dostaly rumunsko-československé vztahy nový obsah, neustá le se rozvíjejí na základě totožných základních cílů, naší společné mar.

xisticko-leninské ideologie a shodného společenského zřízení v obou zemích. S uspokojením konstatujeme, že rok od roku se rozšiřuje hos

podářská spolupráce, výměna zboží, technická, vědecká a kulturní spo 7

lupráce a sportovní a turistické styky. Rozvíjejí se styky mezi našimi komunistickými stranami, výměnuji se zkušenosti, uskutečňují se vzá jemné návštěvy stranických delegací a rozšiřují se styky mezi spole čenskými organizacemi. Jsme rádi, můžeme-li zdůraznit, že na rok 1970 346

se počítá s téměř dvojnásobným zvýšením úrovně hospodářské výměny proti roku 1960 při současné intenzifikaci styků v dalších oblastech. Jsme přesvědčeni, že stále lepší možnosti a podmínky, které se vytvá řejí s postupem hospodářského a kulturního vývoje v našich zemích , povedou k dalšímu rozšíření hospodářské spolupráce, kooperace ve vý robě a našich bratrských vztahů ve všech oblastech.

Upevňování přátelství, bratrského svazku a spolupráce mezi Rumun . skem a Československem je ku prospěchu obou našich zemí a národů a současně přispívá k jednotě socialistických zemí, k jednotě mezi

národního komunistického a dělnického hnutí, k vítězství socialismu a míru .

V souladu se základními zájmy rumunského lidu, socialismu a míru je středem zahraniční politiky Rumunské socialistické republiky pevné

přátelství a bratrský svazek se všemi socialistickými zeměmi. Zároveň rozvíjí Rumunsko vztahy spolupráce s ostatními státy světa bez ohle du na jejich politický systém. Rumunská komunistická strana má za to, že v současné době, kdy ve světě existují státy s různým společenským zřízením, kdy národy ak.

tivně projevují svou touhu po míru, společenské a národní svobodě, bez pečnou základnou, na které je možno budovat a rozvíjet mezinárodní

vztahy, jsou zásady respektování národní nezávislosti a svrchovanosti, rovnoprávnosti, nevměšování do vnitřních záležitostí a vzájemné výho dy. Rumunsko důsledně usiluje o uplatňování těchto zásad, odsuzuje

využívání síly v mezinárodních vztazích, požaduje rozhodné respekto vání nedotknutelného práva každého národa, aby rozhodoval sám o svém osudu

svobodně si zvolil cestu hospodářského a společenského

rozvoje podle své vůle. V tomto duchu podporují naše vláda a náš lid

národy, které bojují za odstranění jarma cizí nadvlády, proti imperia lismu, neokolonialismu a reakčním silám , za národní nezávislost a za

demokratický rozvoj svých zemí. Rumunský lid odsuzuje agresi ame

rických imperialistů ve Vietnamu a poskytuje veškerou podporu hrdin nému osvobozeneckému boji vietnamského lidu, postoji vlády Vietnam

ské demokratické republiky a Národní fronty osvobození, která je jedi ným zákonným představitelem jihovietnamského lidu. Rumunsko žádá zastavení náletů proti Vietnamské demokratické republice, stažení všech cizích vojsk a uplatňování ženevských dohod týkajících se Viet namu. Vietnamskému lidu musí být ponechána svoboda, aby si samostat ně vyřešil otázky rozvoje své země. Obrovské síly usilují dnes na celém světě o demokracii, svobodu a společenský pokrok, o obranu míru proti agresivním plánům impe rialistických kruhů. Pevné sjednocení těchto sil, semknutost socialistic

kých zemí, mezinárodního komunistického a dělnického hnutí jsou zárukou vítězství míru a pokroku.

Ustálení vztahů mezi komunistickými dělnickými stranami na zá kladě zásad proletářského internacionalismu, vzájemné úcty, rovnopráv nosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, pro , ednávání otázek spo 347

lečného zájmu mezi stranami v konstruktivním a soudružském duchu

jsou, podle pevného přesvědčení naší strany, bezpečnou základnou pro upevnění jednoty a semknutosti mezinárodního komunistického hnutí.

Majíc za to, že převažující jsou zájmy a cíle, které spojují komunis tické strany pod praporem marxismu-leninismu, Rumunská komunistic ká strana bude i nadále přispívat svým plným přínosem k upevňování jednoty socialistických zemí a komunistického hnutí. Dovolte mi , drazí soudruzi, abych v závěru vyjádřil znovu své nej upřímnější přání k úspěšnému jednání vašeho sjezdu, splnění jeho usne sení, přání neustálého rozkvětu spřáteleného socialistického Českoslo veuska.

Ať X9 Komunistická strana Československa !

Ať žije bratrské přátelství mezi rumunským a československým li dem !

Ať žije jednota socialistických zemí a mezinárodního komunistického a dělnického hnutí !

POZDRAV BULHARSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY,

přednesený soudruhem BORIS EM VEL ČE V EM Drazí soudruzi a soudružky ,

jménem Bulharské komunistické strany a jejího ústředního výboru naše delegace srdečně zdraví XIII . sjezd bratrské Komunistické strany Československa , všechny komunisty Československé socialistické repu

bliky, všechen váš pracující lid a přeje sjezdu mnoho zdaru v plodné práci pro blaho a štěstí vaší obrozené vlasti .

Národy Bulharska a Československa a obě naše komunistické strany pojí životem prověřené a nikdy nenarušené srdečné přátelství. Toto bratrské přátelství se zrodilo v dávných dobách , stále více se upevňuje a rozvíjí v boji za vítězství naší společné věci veliké věci socialismu a komunismu. Pracující Bulharské lidové republiky se zájmem sledují snahy a úsili československého lidu jeho bojového předvoje komunistické stra ny o vybudování nového společenského řádu v Československu v jedné z průmyslově nejvyspělejších zemí světa. S velkou pozornosti jsme vyslechli hodnotnou zprávu přednesenou soudruhem Novotným.

Je v ní přesvědčivě vyjádřena hrdinná práce československého lidu a nové úspěchy , kterých bylo dosaženo při uskutečňování XII . sjezdem

přijatého dlouhodobého programu výstavby vysoce rozvinuté socialis tické společnosti v Československé socialistické republice a také směry jejího dalšího rozvoje. Bulharští komunisté a všechen náš lid se upřím ně radují z vašich výsledků v budování materiálně technické základny 348

socialismu, ve zvyšování průmyslového potenciálu země, v růstu hmot. né a kulturní úrovně československého lidu.

Jsme hluboce přesvědčeni , že úkoly, které vytyčí XIII. sjezd pro ještě dynamičtější a efektivnější rozvoj hospodářství, pro další rozkvět vědy a kultury, pro další všestranný vzestup rozvinuté socialistické společ nosti ve vaší vlasti , budou bezvýhradně splněny . Záruku skýtá příslovečná pracovitost a tvůrčí schopnosti bratrského československého lidu a jeho oddanost socialismu. Záruku skýtá i jasná

politická linie a osvědčené vedení Komunistické strany Českosloven ska, která získala zkušenosti a ponaučení ze své bohaté, téměř půlsto leté historie

historie slavných bojů proti kapitalismu a fašismu a

obětavé práce pro výstavbu socialismu.

I my v naší lidové republice již téměř 22 let bojujeme za vybudování nové, socialistické společnosti. V posledních letech veškerá mnohotvár ná činnost strany a všeho lidu probíhá ve znamení boje za splnění usne sení VIII. sjezdu strany, za uskutečňování sjezdem schválené generální perspektivy rozvoje naší země do roku 1980. V tomto neúnavném boji

dosahuje náš lid významných úspěchů a dovedl naši zemi ještě dále po cestě jejího hospodářského, politického a kulturního rozkvětu. Jenom za období čtvrté pětiletky ( 1961–1965 ) bylo v Bulharské lidové repu blice vybudováno tolik základních výrobních fondů, kolik bylo vytvo řeno za celou existenci bulharského státu do roku 1960. Ve stejném období se úspěšně vyvíjela i naše industrializace. Průmyslová výroba

každoročně vzrůstala o 11,5 procenta a již 21krát převýšila průmyslo vou produkci z období před druhou světovou válkou. Bulharský lid po važuje ze svůj velký úspěch založení a rychlý rozvoj takových průmys lových odvětví, jako je hutnictví, energetika, chemie a zvláště stroji

renství, které v buržoazním Bulharsku téměř neexistovaly. Navzdory některým nepředvídaným potížím zaznamenává nové úspěchy také na še zemědělství, které je již zcela přebudováno na socialistických zá

kladech. Naše zemědělství se stále více stabilizuje a jako celek se již stalo rentabilním odvětvím. Jeho celková produkce v letech socialis

tické výstavby vzrostla více než dvojnásobně. Pozoruhodné jsou naše úspěchy i v oblasti vědy, kultury a školství. Urychlené budování mate

riálně technické základny socialismu vytváří podmínky pro rychlé na

růstání národního důchodu, který se pouze v posledních pěti letech zvýšil o 42 procent. Právě na této základně mohla strana a vláda na konci loňského roku přijmout konkrétní program dalšího růstu životní

úrovně našeho lidu. Chceme-li stručně vyjádřit naše úspěchy, můžeme fíci, že v letech lidové vlády se bohatství Bulharské lidové republiky zečtyřnásobilo. Za několik měsíců svolá Bulharská komunistická strana svůj IX . sjezd .

Pro jeho důstojné uvítání nyní v celé zemi vrcholí celonárodní politická a pracovní aktivita, probíhá neúnavný boj za splnění a překračování výrobních úkolů. Na sjezdu budou schváleny směrnice nového pětiletého národohos 349

podářského plánu do roku 1970. V této pětiletce bude dále pokračovat rychlý rozvoj průmyslu a budou provedeny nové kvalitativní změny v jeho struktuře, posílí se intenzifikace zemědělství a proces jeho zprů myslnění, ještě více se zvýší hmotná a kulturní úroveň pracujících. Dů ležitým mezníkem bude zavedení nové soustavy řízení národního hos

podářství, která v dvouletém experimentu prokázala svou nespornou převahu a velké možnosti pro další, ještě úspěšnější rozvoj naší socia listické společnosti .

Mluvíme-li o úspěších, jichž jsme dosáhli, a o perspektivách našeho

rozvoje, vždy si uvědomujeme, že jsou nerozlučně spjaty nejen s hrdin ským úsilím a tvořivou prací bulharského lidu, ale i s nezištnou vše strannou spoluprací a vzájemnou pomocí, jež se tak plodně rozvíjí mezi

naší zemí a všemi bratrskými socialistickými zeměmi a zvláště s první a největší zemí socialistického společenství - s velikým Sovětským svazem . V souladu se zájmy našich národů a s budováním socialismu se stále více rozvíjí hospodářská, vědecká a kulturní spolupráce mezi Bul harskem a Československem . Jsme hluboce přesvědčení a důsledně za

stáváme stanovisko, že čím více se rozšiřuje jak dvoustranná, tak i mnohostranná spolupráce socialistických zemí, tím rychleji roste i moc každé jednotlivé země a socialistického společenství jako celku. Soudruzi delegáti, s velkým uspokojením můžeme konstatovat, že mezi našimi dvěma

bratrskými stranami existuje naprostá jednota v hodnocení mezinárod ní situace a situace v mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí.

Plně sdílíme znepokojení vaší strany, vašeho lidu a všech mírumilov ných sil světa nad ohrožením světového míru, vyvolaném agresivními

činy amerického imperialismu ve Vietnamu a znovu nastupujícím revan šismem v západním Německu. Bulharský lid bezvýhradně podporuje svatý osvobozenecký boj hrdinného Vietnamu, poskytoval a bude i na dále poskytovat podle svých sil co možná největší pomoc bratrskému vietnamskému lidu. Náš lid hluboce věří, že barbarští útočníci budou

vypuzeni z odvěké vietnamské půdy a spravedlivá věc vietnamského lidu zvítězí. Rozhodně odsuzujeme militarismus a výbojnou politiku re akčních kruhů západního Německa , které svými pokusy dostat se k ja

derným zbraním a kříšením svých starých revanšistických choutek zo střují napětí v Evropě a vytvářejí nebezpečí pro světový mír a bezpeč nost národů. Bulharská lidová republika stejně jako dosud bude vše

možně podporovat národně osvobozenecký boj národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky, boj proti kolonialismu a neokolonialismu, boj za na: prostou svobodu, národní svrchovanost a sociální pokrok.

V současné složité mezinárodní situaci, kdy imperialismus stupňuje svou hospodářskou, ideologickou a vojenskou expanzi, zastáváme roz hodné stanovisko, že vrcholnou povinností každé marxisticko-leninské strany je trpělivě a důsledně bojovat za sjednocení početných oddílů

světového komunistického hnutí a všech pokrokových sil v jednotnj 350

frontě proti zrůdným záměrům imperialistů uvrhnout lidstvo do ohně nové ničivé války. Bulharská komunistická strana vysoce hodnotí ne únavné úsilí Komunistické strany Sovětského svazu, Komunistické stra ny Československa a všech dalších bratrských stran o odstranění pře kážek na cestě dalšího upevňování jednoty a semknutosti socialistic kých zemí a celého mezinárodního komunistického a dělnického hnutí

na neochvějných zásadách marxismu-leninismu a proletářského inter nacionalismu . Naše strana , věrna odkazu Jiřího Dimitrova , bude i nadále bojovat

ještě houževnatěji za upevňování jednoty mezinárodního komunistického hnutí a dělnické třídy všech zemí, za znásobení jejich síly, za zvýšení

bojeschopnosti v zápase proti starému světu, za vítězství světlých ide álů komunismu. Soudružky a soudruzi,

dovolte, abychom z této čestné tribuny na závěr ještě jednou pozdra vili XIII . sjezd vaší slavné komunistické strany a abychom vyjádřili své hluboké přesvědčení, že tento sjezd bude novým mocným impulsem pro další všestranný rozvoj Československé socialistické republiky. Z celého srdce vám přejeme, drazí soudruzi , mnoho dalších úspěchů a nových vítězství.

Ať žije Komunistická strana Československa

všeobecně uznávaná

vedoucí síla československého lidu !

Ať žije bratrská družba národů Bulharské lidové republiky a Česko slovenské socialistické republiky ! Ať se upevňuje jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutí !

Ať žije komunismus !

POZDRAV KOREJSKÉ STRANY PRÁCE, přednesený soudruhem LI DŽONG - OKEM Drazí soudruzi !

Dovolte mi, abych z pověření ústředního výboru Korejské strany prá

ce tlumočil XIII . sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím všem členům vaší strany a bratrskému českosloven skému lidu vřelý pozdrav .

Hned od prvního dne svého vzniku vedla Komunistická strana Česko slovenska těžký boj proti diktátorské moci buržoazie, za svobodu a osvobození československého lidu.

V těžkých letech, kdy zemi okupovala hitlerovská fašistická klika, 351

organizovala a rozvinula Komunistická strana Československa odboj proti okupantům a vedla svůj lid k vítězství.

Po osvobození zhatil československý lid záměry imperialistů a vnitř ní reakce, kteří se pokusili svrhnout lidově demokratické zřízení a ob novit buržoazní režim, uhájil revoluční vymoženosti a dosáhl velkých úspěchů v budování socialismu.

Díky pracovnímu hrdinství dělnické třídy a pracujících se Českoslo vensko stalo socialistickým průmyslovým státem. Korejský lid upřímně blahopřeje československému lidu k jeho úspě chům.

Nový pětiletý plán, který se projednává na tomto sjezdu, stanoví, že se v letech 1966–1970 zvýší průmyslová výroba o 28–30 % a zeměděl ská výroba o 15 %.

Uskutečnění tohoto úkolu povede k ještě většímu upevnění hospodár ské moci Československa a k dalšímu zlepšení života lidu.

Jsme přesvědčeni , že českoslovenští pracující úspěšně splní úkoly nového pětiletého plánu, který byl vytyčen na tomto sjezdu. Drazí soudruzi !

V poslední době imperialisté v čele s imperialisty USA ještě více stupňují politiku agrese a války: Imperialisté USA útočí proti socialistickému táboru, potlačují děl nické hnutí a národně osvobozenecký boj , všude rozvíjejí podvratnou a záškodnickou činnost.

Už přes dvacet let okupují američtí imperialisté jižní polovinu naší vlasti. Proměnili ji ve svou atomovou a raketovou základnu a neustále

se dopouštějí provokačních akcí proti severní části Koreje.

V důsledku koloniální zotročovatelské politiky amerického imperia lismu bylo z kořenů vyvráceno národní hospodářství a kultura jižní Koreje a obyvatelstvo bylo ožebračeno. Američtí imperialisté zavinili všechna neštěstí a útrapy korejského

lidu a jsou hlavní překážkou v cestě k sjednocení Koreje vlastními si lami .

Imperialisté USA znovu vyzbrojují japonské militaristy a hodlaji z nich udělat »úderný oddíl « pro agresi v Asii.

Dosáhli už dohody mezi vládnoucími kruhy Japonska a jihokorejskou

loutkovou klikou, jejímž výsledkem je uzavření agresívní » jihokorejsko japonské smlouvy « .

»Jihokorejsko-japonská smlouva« je prakticky třístranným vojenským paktem USA, Japonska a loutek jižní Koreje, který navazuje na » ja ponsko-americkou bezpečnostní smlouvu« a »smlouvu o vzájemné obra ně mezi jižní Koreou à USA « .

Na základě této »smlouvy « se pokoušejí slepit agresívní »vojenský pakt zemí severovýchodní Asie« a dovršit tak budování jednotné sítě protikomunistického obklíčení v Asii. Podle pokynů imperialistů USA » sesmolili « japonští militaristé do 352

konce plán války proti KLDR a jiným socialistickým zemím , horečně

urychlují zbrojení a připravují válku. Vládnoucí kruhy Japonska nyní aktivně pomáhají americkým impe rialistům v jejich agresívní válce ve Vietnamu.

Američtí imperialisté využívají Japonska jako opěrného bodu pro agresi a utlačování národů v Asii, kde japonšti militaristé vystupují jako nebezpečná agresívní síla. Pod falešným štítem » mírového jednání « pokračují imperialisté USA v rozšiřování agresívní války ve Vietnamu. Posílají do jižního Vietnamu nové a nové vojenské jednotky , použí vají rozmanitých prostředků hromadného vyhlazování a prováději tak tiku »spálené země« .

Stupňují gangsterské bombardování Vietnamské demokratické repu bliky, jejich letouny bezohledně svrhávají bomby na školy, nemocnice, přehrady, obce . Agrese amerických imperialistů ve Vietnamu je namířena nejen proti

vietnamskému lidu, ale je také vážnou provokací směřující k agresi proti socialistickému táboru, potlačení osvobozeneckého boje národů a narušování míru ve světě.

Agrese amerického imperialismu ve Vietnamu a hrdinný boj vietnam ského lidu proti ní jsou dnes těžištěm boje mezi silami imperialismu a protiimperialistickými silami. V poslední době znovu vyvolávají američtí imperialisté vojenské pro vokace na válečné základně Guantánamo a rozvíjejí protikubánskou propagandu. Jsou to zjevné úklady, jejichž cílem je likvidovat kubánskou revoluci

a spravedlivý boj , k němuž se pozvedají latinskoamerické národy . Nynější situace vyžaduje další zesilování boje proti imperialismu, zejména proti imperialismu USA.

Revoluční národy, pozvedající pochodeň protiimperialistického boje ve všech oblastech světa, musí zasadit mocnou ránu imperialistům USA

a spoutat jim ruce, aby se nemohli dopouštět zvůle. Zejména v situaci, kdy američtí imperialisté stupňují své agresívní akce, musejí socialistické země aktivně odhalovat a odsuzovat jejich politiku agrese a války a důsledně je izolovat od národů celého světa. Rozvinou-li všechny komunistické a dělnické strany a mírumilovné národy celého světa všude houževnatý protiimperialistický boj, dokáží

zmařit politiku agrese a války prováděnou imperialisty USA a zajistí mír na celém světě.

Pro zesílení protiimperialistického boje a rozvoj revolučního hnutí

národů je nutno bránit socialistický tábor a hájit semknutost meziná rodního komunistického hnutí. Všechny bratrské strany musejí proto hájit zásady marxismu-leninismu a respektovat normy vzájemných vztahů mezi bratrskými stranami , které se vyznačují rovnoprávností,

samostatností, vzájemným nevměšováním do vnitřních záležitostí, vzá jemnou úctou a spoluprací. 12 Sborník

353

}

Naše strana bude stejně jako dosud bojovat proti imperialismu v čele

s imperialismem USA, za mír, národní nezávislost a socialismus, bude všemožně usilovat o jednotu socialistického tábora a semknutost mezi národního komunistického hnutí na zásadách marxismu-leninismu a

proletářského internacionalismu Dovolte mi, abych závěrem z celého srdce popřál československému lidu nové úspěchy v dalším boji za dovršení výstavby socialismu. Ať žije přátelství a semknutost mezi korejským a československým lidem !

Ať žije jednota socialistického tábora a semknutost mezinárodního komunistického hnuti !

Ať žije vítězný prapor marxismu-leninismu!

POZDRAV SVAZU KOMUNISTU JUGOSLAVIE, přednesený soudruhem PETAR EM STAMBOLIČEM

Soudružky a soudruzi delegáti, jsem šťasten, že se mi dostalo příležitosti, abych vám tlumočil srdeč né , přátelské pozdravy našeho ústředního výboru, jugoslávských komu nistů a národů Jugoslávie a že mohu vyjádřit upřímné přání úspěšné

práce XIII . sjezdu Komunistické strany Československa . Svaz komu nistů a pracující socialistické Jugoslávie se zvláštním zájmem a po zorností sledují tvůrčí úsilí a úspěchy v budování socialismu, kterých národy Československé socialistické republiky dosahují pod vedením

své komunistické strany , jež právě v těchto dnech oslavuje své 45. vý ročí.

Zkušenosti z výstavby socialismu v Československu, v zemi s vyspě lým stupněm hospodářského rozvoje, mají zvláštní význam pro další

rozvoj a upevnění socialismu jako společenskoekonomického systému. Jsme přesvědčeni , že vaše nová soustava řízení, kterou zavádíte, po vzbudí ještě více společenskohospodářský rozvoj a že rovněž přispěje

k úspěšnějšímu řešení těch problémů, které dnes s sebou přináší sou dobý dynamický rozvoj socialismu v mnoha zemích.

Právě takový rozvoj a neustálé posilování vlivu socialistických a po krokových sil na současný společenský vývoj ve světě dávají základní rys době, v níž žijeme. Proto socialistické země, jejichž úloha v mezi národních vztazích den ze dne roste, mají stále větší odpovědnost za další osudy míru , socialismu a boje za nastolení rovnoprávných vztahů a spolupráce mezi všemi národy a zeměmi.

Porážka kolonialismu a vznik více než padesáti osvobozených , nezá . vislých zemí v Asii, Africe, jakož i v Latinské Americe, otevřely nové

možnosti a široké perspektivy pro rozvoj pokroku a socialismu. V boji 354

za co nejrychlejší společenskoekonomické osvobození a politickou su verenitu se většina zemí v těchto oblastech rozhodla orientovat se na socialistický rozvoj.

Imperialistické a neokolonialistické síly, zahnané tímto pokrokovým vývojem převážné části lidstva, úporně se pokoušejí zachovat si dosa vadní a znovu získat ztracené pozice. Dělají to nejen hrubým vměšová

ním do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí, nýbrž i přímým použi tím síly a ozbrojenou intervencí v mnoha částech světa.

Americká agrese ve Vietnamu je nejvýraznějším projevem této impe: rialistické politiky. Představuje nejhrubší porušení práva vietnamského

lidu na národní nezávislost a na samostatnou volbu cesty a způsobu společenského rozvoje své vlastní země. Socialistická Jugoslávie a Svaz komunistů Jugoslávie rozhodně odsuzují tuto agresi a poskytují plnou podporu spravedlivému boji hrdinného vietnamského lidu. Národní fronta osvobození jižního Vietnamu, která se těší nejširší podpoře své ho lidu, se na základě svého boje a lidských i materiálních obětí stala zákonným představitelem zájmů jižního Vietnamu. Bez jejího souhlasu

a účasti není dnes možné hledat jakoukoli cestu k ukončení války, ani nelze rozhodovat o dalším osudu lidu jižního Vietnamu .

Abychom zabránili těmto i jiným akcím neokolonialismu imperia lismu, je nezbytné zvýšit úsilí všech mírumilovných a pokrokových sil, je nutno poskytovat politickou a materiální podporu tužbám a boji no vých zemí a národů za jejich úplnou národní samostatnost a sociální pokrok. V tomto směru má obrovský význam rozvíjení hospodářské spolupráce mezi socialistickými a rozvojovými zeměmi, spolupráce,

která napomáhá samostatnému hospodářskému a politickému rozvoji těchto zemí .

To je cesta, jíž se úspěšně řeší jeden z hlavních rozporů současného propast mezi hospodářsky vyspělými a rozvojovými zeměmi. Tím se zároveň vytvářejí příznivější podmínky i pro další rozvoj socia

světa

lismu.

Revoluční změny ve světě a boj za národní osvobození a rovnopráve nou spolupráci se stále více odrážejí i na situaci ve vztazích mezi

evropskými zeměmi. Zlepšování spolupráce mezi socialistickými a ka pitalistickými zeměmi přispělo k upevnění míru a soužití v této části světa. Samostatnější vystupování mnohých evropských států rozšiřuje

základnu pozitivního vývoje a otevírá perspektivy pro řešení dlouho dobých problémů evropské spolupráce a bezpečnosti. Naproti tomu po

silování západoněmeckého militarismu, revanšismu a nukleárních ambi cí Německé spolkové republiky je stálým potenciálním zdrojem nebez pečí pro evropskou bezpečnost a hlavní brzdou zlepšování vztahů mezi evropskými zeměmi . Soudružky a soudruzi , v soudobéin mezinárodním dělnickém hnutí jsou bojovné socialistické

ideje a praxe stále bohatší a specifické formy činnosti jednotlivých 355

v souladu s národními zájmy a s historickými i dalšími pod jsou stále zřejmější. Samostatnost a nezávislost stran a hnutí a vzájemná spolupráce na základě rovnoprávnosti se stále více stran

mínkami

stávají nezbytnou podmínkou pro nové tvůrčí činy, pro nalézání a zdo konalování co nejvhodnějších cest a forem rozyoje socialismu v jed notlivých zemích a ve světě vůbec. Na těchto základech a řešením hlavních problémů současného rozvoje zachování míru , posilování socialismu, boj proti imperialismu a hegemonii , jakož i pomoc rozvo jovým zemím lze dosáhnout hlubší součinnosti a úspěšné spoluprá ce, lze zesílit aktivitu pokrokových sil. Tyto vztahy samozřejmě před

pokládají posilování revoluční odpovědnosti každé komunistické stra ny a pokrokového hnutí vůči vlastní dělnické třídě a národům , jakož i vůči mezinárodnímu dělnickému a pokrokovému hnutí vcelku. Soudružky a soudruzi, národy Jugoslávie oslavují letos 25. výroči socialistické revoluce a plná dvě desetiletí socialistické výstavby v mirových podmínkách.

Dosavadní rozvoj socialistických společenských vztahů a silný růst

našeho hospodářství v podmínkách samosprávy pracujících přinesly nové problémy a vytvořily zároveň i možnosti, abychom přistoupili k novým úkolům v rozvoji socialistických vztahů. Hospodářská refor ma, kterou nyní uskutečňujeme, má především modernizací průmyslu a dalších odvětví hospodářství vést k ještě rychlejšímu rozvoji celkové výroby a k širšímu zapojování naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Tím se zároveň otevírají možnosti pro rychlejší růst životní úrov

ně osobní i společenské. Základní společenský smysl hospodářské re formy je v dalším všestranném posilování a prohlubování socialistic kých demokratických společenských vztahů, v nichž se pracující stále více stává pánem svého osudu a hlavní hybnou silou našeho rozvoje.

Naše politika již přináší významné pozitivní výsledky a přispívá k plnému uplatnění osobnosti přímého výrobce jako nositele všeho po krokového vývoje v naší socialistické, samosprávné společnosti. To

jsou úkoly , které jsme si dali na VIII . sjezdu Svazu komunistů Jugoslá vie.

Na závěr mi dovolte, drazí soudruzi , abych ještě jednou vyjádřil naše

nejupřímnější přání a potřebu dále a všestranné posilovat přátelství a soudružskou spolupráci mezi našimi národy a stranami . Naše vztahy nespočívají pouze na přátelství upevněném ve dnech společného boje

proti fašismu. Sílí a úspěšně se rozvíjejí neustále povzbuzovány spo

lečnými zájmy a tužbami národů našich zemí, při další výstavbě socia lismu a v úsilí o zachování míru ve světě .

Častá setkání a všestranná výměna názorů a zkušeností, k nimž došlo v poslední době , a zvláště setkání soudruha Tita a soudruha Novotné.

ho , otevřely nové , široké možnosti k dalšímu rozvoji dosavadních vzá jemných styků a spolupráce , k prohloubení přátelských vztahů. Přitom výměna zkušeností a názorů a stále bohatší spolupráce jsou jednou z nejlepších cest k tomu , aby byl tradičním svazkům našich národů 356

a jejich společnému úsilí při budování šťastnější budoucnosti dán plný socialistický obsah . Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije mír a socialismus !

POZDRAV KOMUNISTICKÉ

STRANY KUBY ,

přednesený soudruhem CARLOSEM RAFAELEM RODRIGUEZEM

Jménem ústředního výboru Komunistické strany Kuby předáváme

bratrský a revoluční pozdrav XIII. sjezdu Komunistické strany Čes koslovenska .

Tím, že zdravíme komunisty Československa a přejeme úspěch je jich sjezdu, současně zdravíme ty nejlepší syny českého a slovenského národa, kteří útlačováni habsburskou říší již před mnoha desítkami let pozvedli prapor socialismu, ty, kteří bojovali za porážku hitlerov ského fašismu na frontách druhé světové války a vedli s příkladným hrdinstvím odboj svých národů proti nacistickému okupantu až do

jeho porážky ; dobyli svou národní svobodu, překonali kolísavost a odpor kapitulantské buržoazie a nastoupili cestu k socialismu. Zdra. víme stranu Lidic a Vítězného února roku 1948, stranu , která ztěles

ňuje mezi národy obraz a hlas muže, jako byl Julius Fučík. XIII. sjezd Komunistické strany Československa vyvíjí nové úsili k upevnění svého socialistického státu, a jak se pravi v tezích ke sjez du, k podněcování »dalšího všestranného vývoje socialistické spo lečnosti« .

Jako všechny socialistické státy čelí dnes Československo imperialistické agresi namířené proti míru. Severoameričtí imperialisté znovu dokazují, že rozšiřováním své agresívní a intervenční politiky

si přisvojují úlohu četníků, která kdysi byla vlastní hitlerovskému nacismu.

Když byli vyhnáni z Playa Girón, zaútočili opět svými tanky, letad ly i pěchotou na území Dominikánské republiky a potřísnili je krvi vlasteneckého národa , který proti nim bojuje. Na zasedání Sněmovny

reprezentantů cynicky prohlásili, že si přivlastňují právo na inter venci v kterékoli zemi Latinské Ameriky, v níž by byly ohroženy

jejich imperialistické zájmy i zájmy oligarchie, která je v jejich

službách. Podporují západoněmecké revanšisty. Zaplavují svými silně mechanizovanými vojsky území jižního Vietnamu; vraždí a mučí viet

namské vlastence a podporují jejich zkorumpované a nenáviděné vládce. S nebývalou a dosud nevídanou intenzitou bombardují města, vesnice, nemocnice a jiné civilní objekty v severním Vietnamu. Vyo ;

chloubají se zkázou, kterou způsobili svými zločiny , a neuspokojeni ani těmito činy, opět zasypávají Kubu neomalenými hrozbami, jež byly 357

z této tribuny odsouzeny soudruhy Brežněvem a Novotným a které pramení z utkvělé představy severoamerických imperialistů, že jsou neporazitelní.

Ale imperialistické panství není skutečným rysem naší doby. V pod statné části světa roste a sílí socialismus. Nové země získávají svou

nezávislost a bojují za její zachování. Revoluční proud proti koloniál. nímu a neokoloniálnímu vykořistování imperialismu zaplavuje Afriku, Asii a Latinskou Ameriku vykořisťované země, které dosud byly nejjistějšími rezervami imperialismu.

Kuba je hrda na to, že právě v Havaně se uskutečnila konference tří kontinentů, která byla obrazem nové situace v revolučním hnutí, kva

litativně odlišné od situace bezprostředně po druhé světové válce, a nové situace, která si vynucuje takovou strategii a taktiku, jež byla jednomyslně přijata na této konferenci jednom z nejreprezentativ

nějších mezinárodních shromáždění protiimperialistických sil. Na konferenci tří kontinentů bylo jednotně potvrzeno » právo ná

rodů na revoluci« , nepopiratelná teze, která proti sobě staví » revoluč ní a imperialistické násilí« . Ozbrojené povstání bylo označeno jako

jediná možná forma boje tam, kde imperialismus a oligarchie svým jménem vládnou a znepřístupňují všechny cesty, jak je tomu téměř ve všech zemích našich tří kontinentů, v nichž imperialismus vládne přímo či nepřímo .

Konference zdůraznila »právo a povinnost pokrokových vlád pod porovat národy, které bojují za své osvobození«, a stanovila principy

solidarity, pomoci národně osvobozeneckým hnutím a pomoci vietnam skému národu. Na konferenci se rovněž vytvořila Latinskoamerická organizace solidarity. Imperialismus nemá tedy volnou cestu. Na konferenci tří kontinentů

· se osvědčilo nerozlučné spojení růstu a hospodářského vývoje socia listických zemí, boje dělnické třídy a pokrokových vrstev kapitalis tických zemí a hnutí národního osvobození. Národně osvobozenecké hnutí přispěje k urychlení a podpoře revolučních akcí proletariátu

a pokrokových vrstev v kapitalistických státech , zatímco třídní boj proti kapitalismu pomůže v boji za zrovnoprávnění. Každý krok na cestě k upevnění socialistických zemí nejenže osvětlí národům per spektivu jejich vlastní budoucnosti, ale umožní socialistickému světu plnit stále účinněji úkoly mezinárodní solidarity .

Společný a jednotný boj všech revolučních sil bude nejlepší záru kou toho, že imperialismus bude nenávratně odsouzen k smrti. A Viet nam je dramatickým bodem, kde se tato jednota musí soustředit. Obdivuhodné hrdinství a organizace vlastenců a komunistů sever ního a jižního Vietnamu v jejich boji proti imperialistickému vetřelci a jeho loutkám jsou zárukou toho, že ve Vietnamu bude imperialismus

poražen. Ale národy světa nechtějí být úzkostlivými a rozhořčenými diváky dlouhého boje, ve kterém dočasná technická převaha Yankeeů nutí lid severního a jižního Vietnamu ke každodennímu krveprolévání. 358

Porážka imperialistů ve Vietnamu není jen úkolem Vietnamců . Vietnam je pouze příkladem toho, co severoameričtí imperialisté hodlají podnikat i na jihovýchodě Asie, v Africe, v Latinské Americe či na libovolném místě na zeměkouli, jestliže nedostanou jak se patří

přes prsty. Proto naše straną prostřednictvím svého prvního tajem níka soudruha Fidela Castra poukázala na nutnost, aby socialistické

země a mezinárodní komunistické hnutí vyjádřily své rozhodnutí přijmout všechna vojenská a politická opatření, která by se ukázala potřebná k obraně Vietnamu.

Soudruh Fidel Castro také vyjádřil naše stanovisko v této záleži tosti. »Jsme pro to,« řekl, »aby se Vietnamu pomohlo zbraněmi i bo jovníky ! Jsme pro to, aby se v zájmư- Vietnamu podstoupilo 1 možné riziko !« To by byla zákonná obrana proti porušování mezinárodního

práva imperialismem, to by byla odpověď na intervenci Spojených států.

Soudruzi, Kuba vstoupila do osmého roku své revoluce a buduje socialismus. Pod vedením své komunistické strany postupuje v orga nizování a přípravě svých odborných kádrů, které imperialistická nad vláda nedovolila našemu národu utvářet.

Ekonomická a technická spolupráce nejvyspělejších zemí socialis

tického tábora znamená pro nás cennou pomoc na této cestě. V po slední době se vzájemné státní a stranické vztahy našich zemí široce rozvinuly. Návštěva náměstka předsedy vlády Otakara Šimůnka, člena předsednictva Komunistické strany Československa, v tomto směru účinně přispěla. Společná komise pro hospodářskou a vědeckotech

nickou spolupráci mezi našimi zeměmi má již své první výrazné vý. sledky při rozvoji našeho hospodářství a technické pomoci.

Doufáme, že tyto vztahy se budou stále upevňovat a rozšiřovat a budou stále více prodchnuty proletářským internacionalismem , ko munismem .

Výstavba socialismu v naší zemi postupuje. Usilujeme o vybudování pevné materiální základny socialismu a současně se snažíme vštípit lidu komunistické uvědomění, uspíšit výchovu komunistického člověka. Kuba tu stojí jako příklad toho , že v podmínkách Latinské Ameriky, kde bída, vykořisťování a nespravedlnost jsou objektivními faktory revolučního procesu, hraje bojové odhodlání avantgardy rozhodující roli v průběhu revoluce. Ale severoameričtí imperialisté neustávají ve své bezvýsledné snaze udusit náš revoluční vývoj. Před několika málo dny nová provokace, vedená z americké vojenské základny Guantánamo , kterou si' impe

rialisté nezákonně a proti vůli našeho lidu podržují, stála život sou druha Luise Ramíreze Lópeze, stejně jako předtím soudruha Ramona Lópeze Peři, hrdinných představitelů našeho pohraničního praporu.

Když se američtí imperialisté ve své skutečné gangsterské podobě střetnou s veřejným míněním, utíkají se k výhrůžkám a nestoudnému Ihani. 359

Ale Kuba se nedá zastrašit. Na brutální výhrůžky Deana Ruska od

pověděl Fidel Castro tím, že vyhlásil pohotovost revolučních ozbroje ných sil a našeho lidu. A jménem každého Kubánce řekl, že vjestliže sę odváží nás napadnout, budeme bojovat neúnavně a nelítostně, do

kud zbude jediná střela, jediný muž, dokud bude na světě národ, jenž se zbraní v ruce bude bojovat proti nim«. Jsme malá země, ale pomoc socialistického tábora, a zvláště Sovětského svazu, který nám zde potvrdil svou solidaritu v projevu soudruha Brežněva, umožnila,

abychom měli vojenskou sílu, která v rukou našeho lidu, toho lidu, který nekompromisně a odvážně uskutečnil svou revoluci a způsobil severoamerickému imperialismu první vojenskou porážku v Americe, proměnila malý ostrov v pevnost, kterou imperialisté nemohou na padnout, aniž zvažují riziko tohoto dobrodružství. V této bitvě Kuba přijme; jak řekl náš president Dorticós, pomoc

dobrovolníků našich spřátelených zemí.

Dovolte mi, abych vás zároveň s naším pozdravem XIII. sjezdu ujistil, že kubánský lid v čele se svou komunistickou stranou nikdy neustoupí, nebude šetřit úsilím, obětmi a odvahou , aby přispěl všemi prostředky a všemi svými silami revoluci, socialismu a komunismu. Ať žije přátelství mezi našimi komunistickými stranami a našimi . národy !

Necht žije revoluční boj národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky ! Ať žije socialismus !

Ať žije marxismus - leninismus !

POZDRAV MONGOLSKÉ LIDOVÉ REVOLUČNÍ STRANY,

přednesený soudruhem NJA MYNEM

ŽAG VARELEM

Drazí soudruzi!

Jménem Mongolské lidové revoluční strany a všeho mongolského

lidu vám, vážení sjezdoví delegáti, a vaším prostřednictvím všem ko munistům a pracujícím Československa vyřizuji nejupřímnější bratr ský pozdrav a přeji vašemu sjezdu plodnou práci. Komunistická strana Československa, jejíž 45. výročí založení jsme společně s vámi nedávno oslavili, prošla slavnou revoluční cestou a přivedla svou zemi k socialismu, vybudovala v historicky krátké době

silné socialistické hospodářství. Československá socialistická republika se stala jednou z nejvyspělejších zemí světa. Mongolští komunisté a pracující mají ze všech vašich úspěchů a vítězství upřímnou radost,

jako by to byly jejich vlastní úspěchy a vítězství. Jak vysvítá ze zprávy o činnosti ÚV KSČ, kterou přednesl soudruh 360

Antonín Novotný, vytyčuje vaše strana československému lidu nové velké úkoly v budování všestranně vyspělé socialistické společnosti. Jsme pevně přesvědčeni, že českoslovenští komunisté a pracující úspěš. ně splní úkoly stanovené tímto sjezdem.

Mongolský lid pod vedením své revoluční strany úspěšně splnil tře tí pětiletý plán rozvoje národního hospodářství a kultury své země na

léta 1961–1965, a tím učinil velký krok v budování socialismu. Pracující naší země začali letos uskutečňovat čtvrtý pětiletý , plán rozvoje Mongolské lidové republiky na léta 1966–1970, jehož směrni ce projednal všechen náš lid v široké diskusi a jejž schválí XV. sjezd

naší strany. Hlavním ekonomickým úkolem nové pětiletky je zajistit rychlý rozvoj všech národohospodářských odvětví všestranným upev ňováním a rozšiřováním jejich materiálně technické základny, další industrializací země, zvyšováním produktivity práce, efektivním vy užíváním výrobních fondů a na tomto základě usilovat o soustavné zvyšování hmotného blahobytu a kulturní úrovně mongolského lidu.

Splnění čtvrté pětiletky bude pro pracující naší země významnou etapou v uskutečňování velkých úkolů vytyčených v novém programu Mongolské lidové republiky

v programu dovršení výstavby soci .

alismu v naší zemi, jenž bude rovněž schválen na nastávajícím stra nickém sjezdu.

Síly imperialismu a reakce se nyní všemožně pokoušejí získat zpět Spojené státy ame rické vedou koloniální válku v jižním Vietnamu a barbarsky bombardují území Vietnamské demokratické republiky. Není nejmen ších pochyb o tom, že hrdinný vietnamský lid s pomocí a podporou

to, co ztratily, obnovit své někdejší panství.

národů socialistických zemí a pokrokových sil míru zvítězí ve spraved livém boji proti imperialistické agresi. Energicky odsuzujeme nové provokace amerických imperialistů proti bratrské Kubě. Revanšistické choutky reakčních sil v západním Německu a jejich požadavek, aby dostaly atomovou zbraň, zvyšují napětí v Evropě. V této souvislosti s radostí konstatujeme, že Československá socialistická republika vý. znamně přispívá k upevňování míru a bezpečnosti v Evropě i na ce lém světě.

V dnešní situaci, kdy se aktivizují síly reakce a imperialismu, na

bývá prvořadého významu otázka akční jednoty všech revolučních sil naší doby.

Naše strany se neochvějně přidržují pozic marxismu-leninismu, energicky bojují proti veškerým úchylkám od všeobecně schválené li

nie a zároveň, vědomy si své vysoké odpovědnosti, aktivně prosazují semknutost všech oddílů komunistického hnutí.

XXIII. sjezd KSSS, který se konal letos na jaře, ukázal růst autority KSSS jako nejzocelenějšího, nejzkušenějšího oddílu a všeobecně uzná vaného předvoje mezinárodního komunistického hnutí, ukázal nezlom né odhodlání naprosté většiny komunistických a dělnických stran svě 361

ta jít společně s Leninovou stranou a neúnavně upevňovat jednotu svých řad v boji proti imperialismu. Rádi konstatujeme, že se neustále rozvíjejí a rozšiřují tradiční bratr

ské vztahy mezi Mongolskou lidovou revoluční stranou a komunistic kou stranou Československa, stejně jako přátelství a těsná spolupráce

mezi našimi zeměmi. Mongolská lidová revoluční strana a všechen mongolský lid si hluboce váží internacionální pomoci, kterou bratrský československý lid poskytuje socialistické výstavbě naší zeině. Z celého srdce přejeme vám, drazí soudruzi, a vaším prostřednictvím >

všem československým komunistům a pracujícím nové velké úspěchy

v dalším budování vyspělé socialistické společnosti, v ušlechtilém bo ji za mír a bezpečnost národů na celém světě. inspirátorka a orga Ať žije Komunistická strana Československa nizátorka všech vítězství a úspěchů československého lidu !

Ať žije bratrské přátelství mezi mongolským a československým li dem !

Ať sílí jednota a semknutost socialistických zemí a mezinárodního komunistického hnutí ! Sláva vítěznému učení marxismu -leninismu !

POZDRAV FRANCOUZSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY, přednesený soudruhem ROLANDEM LERO Y EM Drazí soudruzi !

Přináším vašemu sjezdu bratrský a vřelý pozdrav Francouzské komu nistické strany .

Obě naše strany se zrodily po Velké říjnové revoluci a jako tehdy . tak i dnes jdou neochvějně Leninovou cestou. Národy Československa a Francie spojuje hluboké přátelství, které se osvědčilo v těžkých do bách a bojích.

Tak jako pro všechny pokrokové síly ve světě, jsou vaše úspěchy

í úspěchy pro nás. Proto jsme vyslechli s velkým uspokojením zprávu soudruha Novotného, ve které podal přehled vykonané práce, a s dů

věrou hledíme vstříc perspektivám, které v ní byly vytyčeny. Francouzští pracující sleduji s velkým zájmem zvyšování životní úrovně, rozkvět blahobytu a kultury , a prohlubování demokracie ve

vaší zemi. Nyní, když státně monopolistický kapitalismus přiostřuje všechny rozpory imperialismu, zdůrazňuje převahu socialismu ještě ví .

ce velké úsilí, které vynakládáte, abyste lépe zorganizovali hospodár ský život, abyste pro svůj dnešní i zítřejší pokrok položili pevnější a vědečtější základy.

Francouzští pracující dobře vědí, že lidu Československa je mír oprav

du drahý, protože si chce zachovat své vymoženosti. Francouzšti komu nisté, kteří se v roce 1938 postavili proti mnichovskému diktátu a kteří 362

ho nikdy neuznali, stojí po vašem boku i dnes , když odsuzujete revan šistické projevy , územní požadavky a snahu západního Německa získat

atomové zbraně. Jsme pro bratrské přátelství s německým lidem, avšak toto přátelství je pravým opakem dohody francouzských monopolů s německými koncerny, stejně jako je zcela něco jiného než spojenec tví Ss bundeswehrem. Proto bojujeme za uznání Německé demokratické republiky Francií a za potvrzení existujících hranic. Podporujeme také návrh na uspořá

dání evropské konference a jakýkoli návrh na organizaci bezpečnosti v Evropě.

Odsuzujeme výrobu atomových zbraní ve Francii, která povzbuzu

je německé militaristy, podněcuje horečné zbrojení a rozšiřování ato mových zbraní.

Změna poměru sil ve světě ve prospěch socialismu a stupňování roz

porů mezi imperialisty přiměly francouzskou vládu k opatřením, aby vymanila naši zemi z amerického područí, ke snaze o realističtější me zinárodní spolupráci. Tak například generál De Gaulle rozhodl, že Francie vystoupí z vojenské organizace Atlantického paktu. De Gaulle také brzy oficiálně navštíví Sovětský svaz. Podstatně se také zlepšují

hospodářské, kulturní a politické vztahy mezi Francií a ČSSR, stejně jako mezi Francií a ostatními socialistickými zeměmi.

Bojujeme proti americké nadvládě a za politiku odpovídající národ ním zájmům naší země a podporujeme všechna opatření, ať již vychá zejí z jakýchkoli motivů. Vidíme v tom další důvody, abychom pokra

čovali ve svém boji za obnovení přátelských svazků, které spojovaly

během druhé světové války i po ní Francii a Sovětský svaz, další dů vody pro účast Francie na konferencích o odzbrojení , za podepsání

moskevské dohody o zastavení jaderných pokusů a za nastolení poli . tiky míru a odzbrojení.

Drazí soudruzi. Pro vnitropolitickou situaci ve Francii je charakte ristický rozvoj masových lidových akcí proti silám monopolů. 17. květ. na jsme byli svědky nejmohutnějšího boje za požadavky od roku 1958, kdy byla nastolena osobní moc . Milióny dělníků a úředníků

stávkovaly. V Paříži a ve všech velkých městech se konaly mohutné pouliční demonstrace. Snažíme se v dnešní situaci rozvíjet širokou masovou politiku, kte

rá odpovídá bezprostředním i budoucím zájmům dělnické třídy i lidu Francie. Jednota dělnické třídy a svazek demokratických sil pro nás

není a nikdy nebude otázkou dočasné taktiky , ale politickou otáz kou. Náš postup přispěl již k tomu, že v širokých masách francouz ského lidu uzrála myšlenka nutnosti hlubokých politických změn a na . stolení skutečné demokracie. Bojujeme za spojenectví s ostatními de . mokratickými stranami na základě společného vládního programu, abychom zajistili budoucnost Francie. Drazí soudruzi ! Snažíme se určit svou politiku tak, aby odpovídala

specifickým podmínkám naší země. Jsme stoupenci nezávislosti komu 363

nistických a dělnických stran. Avšak tato nezávislost není v rozporu s tím, že celé světové komunistické hnutí potřebuje společnou gene

rální linii spočívající na zásadách marxismu-leninismu . Tak jako vy, vážíme si i my moudrého a pevného postoje KSSS a jejího úsilí neochvějně hájit základní zásady obsažené v Prohlášení

a Deklaraci z let 1957 a 1960. Máme velký zájem upevňovat nejrůzněj šími způsoby vztahy mezi komunistickými a dělnickými stranami ,

zkoumat s nimi nové problémy a rozvíjet společné akce. Přejeme si, aby tyto výměny názorů a tato setkání přispěly k tomu, aby se vy

tvořily příznivé podmínky pro novou mezinárodní konferenci stran. Více než kdy jindy je dnes akční jednota všech socialistických zemí a všech komunistických stran nezbytná v boji proti americkým impe rialistům, kteří se brutálně vměšují do vnitřních záležitostí jiných ná

rodů. Jsme solidární s bdělým kubánským lidem, který hájí svou svo bodu a nezávislost. Zločinná agrese amerického imperialismu ve Viet

namu vyvolává u nás mohutné manifestace, kterých se zúčastňují sta tisíce mladých lidí, pracujících a obránců míru. Dovolte mi, abych zde znovu vyjádřil naprostou solidaritu francouzských komunistů se

slavnou Vietnamskou stranou pracujících a s hrdinnou jihovietnam skou Frontou národního osvobození.

Drazí soudruzi, sledujeme průběh vašeho XIII. sjezdu, který je zá rukou nových vítězství vaší strany a československého lidu. Ať žije přátelsví národů Československa a Francie !

Ať žije KSČ ! Ať žije komunismus ! POZDRAV ITALSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY,

přednesený soudruhem ARMANDEM

COSSUTTEM

Drazí soudruzi !

Přináším vašemu XIII . sjezdu vřelý a bratrský pozdrav našeho ústřed ního výboru, všech italských komunistů a osmi miliónů pracujících , kteří v Itálii hlasují pro naši stranu. Váš sjezd probíhá v době obzvláštní politické a bojové aktivity v Ev• ropě a ve světě. Hrdinný odpor vietnamského lidu, vojenská vítězství

bojovníků Národní fronty osvobození a pokračující rozklad loutkové saigonské vlády stále více izolují americkou imperialistickou agresi ,

zatímco se rozšiřuje solidarita lidových a demokratických sil. Také v Itálii dělníci, ženy, mládež a intelektuálové manifestují a vy

cházejí do ulic, aby vyjádřili solidaritu vietnamskému lidu. Tyto velké masové manifestace spojují komunisty, socialisty a katoliky v jednot.

ném boji za to, aby vláda levého středu odmítla jakoukoli odpovědnost za činy americké vlády. Nedávné provokace proti Kubě vyvolávají náš rozhodný protest a vedou nás k aktivní bdělosti . 364

V současné době v Itálii a v ostatních evropských zemích probíhá boj za překonání nepřátelských vojenských bloků, za vytvoření systému

kolektivní bezpečnosti. Německý revanšismus, snaha bonnských vlád ců získat atomové zbraně a neuznávání hranic představují jedno z nej

větších nebezpečí pro mír v Evropě. Tváří v tvář krizi atlantické aliance a rozporům v táboře jejích stoupenců vznikla vášnivá diskuse v ital ském a západoevropském dělnickém hnutí. Dnes existují v Evropě nové podmínky pro překonání rozdělení, které přinesla studená válka, k pře

konání jak Atlantického, tak Varšavského paktu a pro zajištění míru a budoucnosti našeho kontinentu vytvořením systému kolektivní bezpeč nosti .

V tomto směru se v celé Evropě vytvářejí nové vztahy mezi levicový, mi silami ; ve Francii, jak ukazuje také nedávná jednotná stávka ; v Ně

mecku, kde se nyní rozvíjí velmi zajímavý dialog mezi sociálními de mokraty a SED ; ve Finsku, kde socialisté, sociální demokraté a komu nisté vytvořili novou většinu a novou vládu, která sdružuje zástupce všech levicových sil. V těchto otázkách naše strana a Francouzská komunistická strana do

sáhly plné dohody, kterou potvrdila nedávná schůzka delegací obou

stran vedených soudruhy Waldeckem Rochetem a Luigi Longem v San Remu. V těchto otázkách se také projevila naprostá shoda názorů mezi

naší stranou a delegaci Komunistické strany Finska, která přijela do Itálie právě v těchto dnech, stejně tak jako na schůzce komunistických stran západní Evropy v Bruselu a ve Vídni. Totožnost stanovisek dosaže. ná na těchto setkáních ještě více přispívá k rozvíjení dialogu a k vy

tvoření nových vztahů mezi všemi levicovými a socialistickými silami, které jsou nejen nezbytné, ale také možné a zčásti již existují.

Naším společným odhodláním v Evropě je všemi způsoby přispívat k dosažení nových dohod mezi všemi levicovými silami, laickými i ka

tolickými. Z těchto dohod sé může zrodit obrat v zahraniční politice západních zemí. Některé nedávné události, jako návštěva ministra za hraničních věcí SSSR soudruha Gromyka 'v Římě a jeho setkání s pape žem, a významné výsledky, kterých bylo dosaženo při rozšiřování ob chodních vztahů a rozšíření kulturních vztahů mezi Itálií a SSSR a me

zi socialistickými zeměmi, zdůrazňují, že dnes je nejen nutné, ale i mož né prohlubovat dohody také v otázkách povýtce politických tak, aby chom se dostali k řešení problémů evropské bezpečnosti.

Tento sjednocovací proces naráží v Itálii na vážnou překážku předsta vovanou politikou a rozbíječskými záměry vlády levého středu. Politic

ký marasmus, vytvořený levým středem, uvolňuje dnes široký prostor ničivým silám krajní pravice, které se již pokusily o různé provokace ;

bdělost a boj mas však tyto akce systematicky maří, v celé zemi se rozrůstá velké jednotné antifašistické hnutí, které rozšiřuje a upevňu

je kontakty a spojenectví v oblasti sociálních a hospodářských bojů dělníků .

V těchto dnech bojují v Itálii milióny dělníků : kovodělníci , stavební 365

dělníci, zaměstnanci potravinářského průmyslu, tiskaři, zaměstnanci autobusové, železniční a tramvajové dopravy, zaměstnanci pošt a te legrafů, zaměstnanci pojišťoven, státních podniků ; v krizi je celý zdra

votnický aparát, lékaři bojují za své požadavky; v krizi je celé školství a probíhá boj, který zachvacuje celé školství od mateřské školy až po university ; prakticky všechen lid bojuje za radikální změny ve vztazích mezi třídami , za hlubokou obnovu ekonomické, politické a společenské struktury .

Proti politice levého středu, který je podporován velkopodnikateli, vzniká a vytváří se nová jednota v boji a v boji se tato jednota posiluje,

zapojují se do něho široké sektory odborového hnutí, katolického a so ciálně demokratického, s nimiž probíhá dnes dialog, dnes ještě obtížný,

ale slibný, o otázkách a perspektivách organické jednoty odborářů. Aby zachránily levý střed před rozpadem, sociálně demokratická strana a socialistická strana Nenniho se rozhodly uskutečnit sjednocení na

sociálně demokratické základně. Toto sjednocení však naráží na velký odpor uvnitř samé socialistické strany a na odpor mas, které tuto stra

nu podporují. Myslíme, že existují odmínky pro úspěšný boj proti anti komunistickým cílům, které si klade toto sjednocení, a proti nebezpe čím, která představuje, protože je v rozporu s požadavky dělnické třídy a lidových mas; dělnické masy si uvědomují, že ne nové rozdělení le

vice, ale jednota posiluje proces sbližování mezi všemi dělnickými a de mokratickými silami a aktivnějšími a pokrokovějšími katolickými si lami .

Proto pracujeme pro vytvoření nových forem spolupráce mezi všemi těmito silami s perspektivou vytvořit na jedné straně novou jednotu demokratických a lidových sil a novou parlamentní většinu , a na druhé straně dosáhnout sjednocení v jednotné straně dělnické třídy, která by

sdružovala všechny opravdu socialistické síly. Navrhujeme katolíkům , aby s námi spolupracovali nejen v boji za bezprostřední požadavky, ne

jen v boji proti podmínkám vykořisťování a omezování svobody a dů stojnosti lidské osobnosti, což je vlastní kapitalistické společnosti, ale navrhujeme jim, abychom společně hledali oblasti shody, abychom mohli spolupracovat při budování nové společnosti osvobozené od vy . 1

kořisťování a od války .

Přišli jsme na váš sjezd nejen proto, abychom potvrdili společné úsilí, které vždy vedlo všechny naše akce, nejen abychom upevnili pouta bra trství, která spojují naše strany, ale abychom s hlubokým zájmem sle dovali vaši práci. Hluboce oceňujeme, drazí soudruzi, bilanci úspěchů, kterých jste dosáhli, a chápeme, co stojí za každým tímto úspěchem , kolika překážkám jste museli čelit a jak jste je uměli překonat.

Přirozeně vaše a naše situace a vaše a naše zkušenosti jsou podstatně rozdílné. Můžeme vám však říci s naprostou upřímností, že vaše uspě

chy přímo pomáhají našemu boji . Máte v Evropě velkou úlohu, řídíte zemi, která se těší výjimečnému prestiži mezi pracujícími Evropy a ce lého světa . Již dlouho věnujeme pozornost novým metodám řízení, kte. 366

ré zamýšlíte uplatnit v hospodářství; vysoce oceňujeme nová zdokona lení, která hodláte zavést do systému plánování ; tato zdokonalení uka

zují tvůrčí schopnost vaší strany a její neustálé úsilí přizpůsobovat se novým podmínkám a stále více přihlížet k národní skutečnosti . Stejně tak přisuzujeme velký význam každé iniciativě v kulturní oblasti smě. řující ke stále širší účasti v diskusi a v hledání všech živých sil spo lečnosti. Jsme odhodlání stejně jako vy vynaložit veškeré úsilí pro ob novení a posílení jednoty mezinárodního hnutí. Víme, že tato jednota

je dnes možná jen za předpokladu, že budou respektovány obzvláštní rozdílné podmínky ; pro tuto jednotu, byť v rozdílnosti, je třeba spo lečně pracovat. Aby byla posílena, považujeme za užitečné schůzky, kte. ré slouží ke konfrontaci různých zkušeností a k rozvíjení širší diskuse mezi bratrskými stranami.

Úspěšnou práci, soudruzi, a nové úspěchy slavné Komunistické stra ně Československa! Ať žije přátelství mezi československým a italským lidem !

Ať žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutí ! Ať žije socialismus !

PROJEV SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO NA ZÁVĚR DISKUSE

NA XIII . SJEZDU KSČ

Zakončili jsme diskusi k předložené zprávě o činnosti ústředního výboru a celé strany od XII. do XIII. sjezdu a o dalších úkolech stra ny, jakož i k dalším dokumentům, které byly předloženy k jednání XIII. sjezdu . v diskusi vystoupilo 56 soudruhů a soudružek ze 190, kteří se při

hlásili do diskuse. S pozdravnými projevy vystoupili 4 představitelé politických stran Národní fronty. Pozdravné projevy na našem sjezdu předneslo 61 delegací komunistických a revolučních dělnických stran, 9 delegací revolučních, národně demokratických a pokrokových stran. Písemně odevzdaly své pozdravy delegace izraelských komunistů, Ni

caragujské socialistické strany, Sanmarinské komunistické strany, Komunistické strany Švédska a Komunistické strany Bolívie. Obdrželi

jsme také pozdravné telegramy od řídícího výboru Komunistické stra ny Réunionu, od ústředního výboru Komunistické strany Holandska a ústředního výboru strany Lidového sjednocení Haiti. Děkujeme všem

bratrským a spřáteleným stranám za účast i za vystoupení na XIII. sjezdu Komunistické strany Československa . Shrneme-li diskusní příspěvky na našem sjezdu, můžeme konstato vat, že vystoupení delegátů byla v plné shodě se zprávou o činnosti

ústředního výboru strany, kterou předložil ústřední výbor XIII . sjezdu, a tak se znovu potvrdila jednota naší Komunistické strany Česko slovenska ,

Náš sjezd znovu prokázal plnou jednotu stranických řad jak v hod nocení dosavadní činnosti strany , tak i pokud jde o stanovenou linii dalšího všestranného rozvoje socialistické společnosti. Plná názorová jednota se projevila I v hodnocení současné mezi nårodně politické situace, byla potvrzena | správnost politiky naší strany v otázce jednoty mezinárodního komunistického hnutí. Sjezd byl vyvrcholením široké politické přípravy a aktivity naší strany . 368

k XIII . sjezdu, které se aktivně zúčastnily i široké masy občanů naší republiky.

Protože nebylo rozporů mezi zprávou ústředního výboru a soudruny, kteří vystoupili v diskusi, protože se potvrdila jednomyslnost v názo rech na politiku strany a její další úkoly, vzdávám se závěrečného slova .

ZPRAVA VOLEBNI KOMISE přednesená soudruhem JIŘIM HENDRYCHEM

Volební komise sjezdu připravila návrh členů a kandidátů ústřed

ního výboru KSČ a členů ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Byla si plně vědoma své odpovědnosti vůči sjezdu. V přípravě návrhu jsme vycházeli z toho, že před novým ústředním výborem strany je období velmi náročné, jak to ukázala zpráva o činnosti ústředního

výboru a dalších úkolech strany přednesená soudruhem Novotným a návrhy usnesení u ostatních dokumentů sjezdu.

Volební komise navrhuje, aby bylo zvoleno do nového ústředního výboru strany 110 členů a 56 kandidátů, to je celkem 166 členů a

kandidátů ústředního výboru KSČ. Ústřední výbor zvolený XII. sjez dem strany měl 97 členů a 50 kandidátů, celkem 147 soudruhů. Volební komise rovněž navrhuje, aby byla rozšířena ústřední kon

trolní a revizní komise KSČ z dosavadních 30 na 37 členů. Do nového ústředního výboru je navrhováno 56,7 % a do nové ústřední kontrolní a revizní komise 54 % dosavadních členů a kandi

dátů OV KSČ nebo členů ÚKRK. Z celkového počtu se navrhuje 43,3 % nových členů a kandidátů. To znamená, že v nově navrhovaných orgánech zůstává dostatečný počet soudruhů, kteří mají zkušenosti z práce v ústředních orgánech a zaručují tak kontinuitu řízení stra nické činnosti. Mezi nimi jsou i soudruzi s bojovými revolučními zku

šenostmi z doby buržoazní republiky, z boje proti hitlerovskému na cismu, kteří prokázali stranickou pevnost ve všech těžkých obdobích historie strany. Tito soudruzi představují živou zkušenost zápasů naší strany a jsme rádi, že mohou být dále v ústředních stranických orgá nech a podle svých sil pomáhat. Zásada kontinuity uplatňovaná ye stranických orgánech je nezbytná pro živý organismus strany. V zájmu zdravé a nutné obměny lidí a regulace přiměřeného věko vého složení řada soudruhů z ústředních orgánů strany odchází. Své zkušenosti budou dále uplatňovat v zájmu strany v jiných stranic kých orgánech. 370

Při posuzování práce dosavadních členů a kandidátů ÚV KSČ

i ÚKRK i při jednání o nových návrzích vycházela volební komise z toho, že se nároky na vrcholné stranické orgány neustále zvyšují, že řešení otázek vyžaduje hluboké znalosti marxismu-leninismu, vše

obecné vzdělání, odborné znalosti i dlouholetou stranickou praxi. Ko mise vycházela z toho, že na členy a kandidáty ústředního výboru strany i ÚKRK budou kladeny vysoké nároky stranického přístupu v řešení problémů i na jejich pracovištích, že se od nich očekávají

vysoké morální, politické kvality, uplatňování stranického vlivu v je jichokolí, dobrý poměr k pracujícím i vážnost mezi lidmi, která se získává především osobním příkladem .

Složení příštího ÚV KSČ odpovídá poslání, které je ústřednímu vý. řídit stranu mezi sjezdy, vést ústřední orgány státu, komunisty ve společenských organizacích, sjednocovat úsilí všech při výstavbě socialistické společnosti, zabezpečovat ekonomický a

boru svěřeno

kulturní rozvoj země, vnitřní i zahraniční politiku státu. Tyto úkoly vyžadují, aby v ústředním výboru pracovali jak soudruzi z centra, tak z míst, z krajů a okresů, z nejrůznějších pracovišt. Soudruzi z ústřed ních orgánů strany, státu, společenských organizací představují zhruba 40 % a soudruzi z ostatních pracovišť 60 % . Zvýšil se podíl soudruhů z míst, z krajů a okresů. Bezprostředně ve výrobě působí 35 soudruhů a soudružek . Vědeckou , výzkumnou a pedagogickou prací se zabývá 18 členů a kandidátů ústředního výboru.

V předloženém návrhu členů a kandidátů ústředního výboru strany je podle původního povolání 91 dělníků, to je asi 55 % všech členů a kandidátů ÚV KSČ, 5 zemědělců , 38 soudruhů z řad pracujici

inteligence, 21 úředníků a 11 z různých povolání. Tato skladba odpovídá složení strany, obráží skutečnost , že naše strana je stranou dělnické třídy, družstevního rolnictva a inteligence, a současně uka . zuje , že na odpovědných funkcích strany a státu převládají soudruzi a soudružky, kteří vyšli z dělnické třídy, z pracujícího lidu.

Podle vzdělání je navrženo do ÚV KSČ 84 soudruhů a soudružek, tj. polovina, s vysokoškolským vzděláním, z toho 26 soudruhů a soudru

žek je absolventy Vysoké školy politické OV KSC anebo Vysoké stra. nické školy při ÚV KSSS v Moskvě. 26 soudruhů má středoškolské vzdělání a mnozí absolvovali dvouleté anebo kratší kursy Vysoké

školy politické ÚV KSČ. Vesměs jde o soudruhy, kteří mají bohaté praktické zkušenosti ve svém oboru a ve stranické práci . Složení ústředního výboru vydává svědectví o intenzívním vzdělá vacím procesu, který probíhá v naší společnosti . Mnoho soudruhů a

soudružek , kteří pracují na nejrůznějších místech v hospodářství , školství a kultuře, ve veřejných a stranických funkcích, pracovalo ještě před několika lety jako dělníci nebo zemědělci, vystudovali po. tom vysoké školy a představují dnes naši socialistickou inteligenci, inteligenci dělnické třídy, pracujícího lidu. Tato skutečnost svědčí 371

o tom , že strana své funkcionáře připravuje na řešení stále rostou cích nároků při řízení celospolečenských procesů.

Do ústředního výboru je navrženo 36 soudružek a soudruhů ze Sio venska , z toho 2 soudruzi ukrajinské a 2 madarské národnosti. V cel

kovém návrhu je rovněž 1 soudruh polské národnosti. Tyto počty odpovídají národnostnímu složení strany. Za nedostatek předloženého návrhu považuje volební komise sku tečnost, že obsahuje pouze 17 soudružek. Otázka účasti žen ve stra nických orgánech i ve veřejné práci je vážným problémem na všech stupních stranického řízení i ve výborech základních organizací stra

ny, který je spjat především s otázkou větší péče společnosti o po třeby žen, s větší možností volného času.

Podle věkového složení navrhovaných členů a kandidátů OV KSČ je 47 % soudruhů a soudružek ve stáří do 45 let. Dalších 36 % na vrhovaných tvoří soudruzi ve věku od 46 do 55 let a 17 % soudruhů je starších než 55 let .

Podle délky členství ve straně je navrhováno do ústředního výboru 39 soudruhů a soudružek s členstvím před rokem 1945 a 99 soudruhů a soudružek od roku 1945 do února 1948. 7 soudruhů a soudružek je

členy strany od sloučení sociální demokracie s KSČ. Všichni navrho vaní soudruzi a soudružky splňují požadavek stanov strany na délku

členství ve straně. Složení ústředního výboru tak dává záruku, že ve svých členech soustřeďuje dlouholeté zkušenosti práce a bojů strany. Do ústřední kontrolní a revizní komise KSČ je navrhováno podle původního povolání 26 dělníků, to je 70 % . Podle národnostního slo žení je 31 soudruhů české národnosti a 6 slovenské. 12 soudruhů a soudružek je členy strany před rokem 1945 a 25 soudruhů od roku 1945 do února 1948.

Z navržených členů ÚKRK má 17 soudruhů a soudružek vysokoškol ské vzdělání, z toho 7 soudruhů Vysokou školu politickou ÚV KSC nebo Vysokou stranickou školu při ÚV KSSS v Moskvě.

Z pověření volební komise doporučuji XIII . sjezdu všechny navrho vané soudruhy a soudružky ke zvolení.

ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

OSTŘEDNI VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

Clenové ústředního výboru KSC ADAMEC LADISLAV

BARBIREK FRANTIŠEK BESSEROVÁ LADISLAVA BILAK VASIL BINHÁK JOSEF BOĎA KOLOMAN BOROVKA JOSEF BRABEC FRANTIŠEK COLOTKA PETER CVIK RUDOLF

ČERNÁ LUDMILA ČERNÍK OLDŘICH

ČERNÝ JOSEF ČERVENKA FRANTIŠEK DAVID VÁCLAV DOBIAS VÁCLAV

DOČKALOVÁ VERA DOLANSKY JAROMIR DUBČEK ALEXANDER

DVORSKÝ FRANTIŠEK FIERLINGER ZDENEK

GOČÁR JIŘI HÁJEK JIŘI HANÁK JOSEF HARUS JAN HAVELKA JAN

HENDRYCH JIŘI HLADKÝ MILAN HOFFMANN KAREL

HRDINOVÁ LIBUSE CHUDIK MICHAL INDRA ALOIS

JANIK JAN JANKOVCOVA LUDMILA JIRÁSKOVÁ MARIE KABRNA VLADIMIR

KADLEC VLADIMIR KAPEK ANTONIN

KLADIVA JAROSLAV KODEŠ KAREL KOLDER DRAHOMIR KOPECKÁ LUDMILA KORČÁK JOSEF KOSCELANSKY JAN

KOUBA JINDŘICH KOUCKÝ VLADIMIR KOZELKA BEDŘICH KRAJČIR FRANTIŠEK KRČEK ANTONIN KREJČI JOSEF

LOMSKY BOHUMIR

LÖRINCZ JÚLIUS MACEK JOSEF

MACHAČOVÁ BOŽENA MÁLEK IVAN MESTEK KAREL MISKA JAROSLAV NEOVESKÝ KLIMENT

NEPOMUCKY JOSEF NĚMEC JAN NĚMEC JOSEF NOVOTNÝ ANTONÍN NOVÝ VILEM

PASTYŘIK MIROSLAV PAŠEK VÁCLAV PAUL OLDŘICH PAVLOVSKY OLDŘICH

PECHA FRANTIŠEK PELNÁŘ JAN PENC FRANTIŠEK

KRIEGEL FRANTIŠEK

PERKOVIC ANTON PILLER JAN

KROSNAŘ JOSEF

PRCHLÍK VÁCLAV

KRUTINA VRATISLAV

RIGO EMIL

KUBA FRANTIŠEK

SABOLČIK MICHAL SADOVSKY ŠTEFAN SEDLÁKOVÁ MARIA SCHWARZ ŠTEFAN SKÁLA IVAN

KUDRNA JOSEF LAŠTOVIČKA BOHUSLAV LEFLEROVÁ HELENA LENÁRT JOZEF

373

SLAVIK VÁCLAV

SMRKOVSKÝ JOSEF STARÝ OLDŘICH STEHLÍKOVÁ ANNA SVOBODA JAN ŠIK OTO ŠIMON BOHUMIL ŠIMONEK OTAKAR

ŠIŠKA KAROL ŠORM FRANTIŠEK

UHER JINDŘICH

ŠPAČEK JOSEF

VACULÍK MARTIN

ŠTOLL LADISLAV

VODSLOŇ FRANTIŠEK VOJTAS OLDŘICH

ŠTROUGAL LUBOMIR ŠVESTKA OLDŘICH

TESAŘ FRANTIŠEK

TYMES FRANTIŠEK

VOLENÍK OLDŘICH ZAVADIL MIROSLAV

TROJAN JAROSLAV

Kandidáti ústředního výboru KSC AUERSPERG PAVEL BARAN PAVOL BOBREK BRUNO

CAPKA MIROSLAV

KADERKA OLDŘICH

RÁKOSNÍK

KOCHMAN BLAŽEJ

RAŠKOVÁ HELENA

KOLÁŘ JAN KOŇOVÁ ELENA

REPAS MILAN RUML VLADIMIR RYTÍŘ OTAKAR

OLDŘICH

ČERVEŇÁK MICHAL

KOŠAŘ VÁCLAV

FOJTÍK JAN HAJKO VLADIMIR HAVLÍČEK FRANTIŠEK HAVLIN JOSEF

KRAUS FRANTIŠEK

MEDUNA VLADIMIR

ŠIMEČEK VÁCLAV

HEČKO JOSEF HEJNA JAROSLAV

„ MIKOVÁ MARIE MINÁČ VLADIMIR

HOJDAR JOSEF HOLÁSEK ĽUDOVIT HRZAL VLADIMIR HUMHALOVÁ HANA

NAGY ARPÁD NÉMETH LADISLAV

ŠKODA VÁCLAV ŠTĚPINA JOSEF TAKÁČ SAMUEL TOMSA VÁCLAV

NEUBERT

VALO JÁN

CHLEBEC EMIL

CHŇOUPEK BOHUSLAV

PROCHÁZKA . JAN PŘIBYL JOSEF

INNEMANN KVĚTOSLAV JANKECH ANTON

PŠENIČKA ANTONIN PURKRÁBEK VÁCLAV

LABUŤOVÁ INDRA LAŠTOVKA JOSEF

KAREL

PINKAVA JOSEF

ŘEHÁNEK FRANTIŠEK SAMEC FRANTIŠEK SMRČKA LADISLAV

VALO JOZEF VALTERA KAREL

VEJRAŽKA VÍTĚZSLAV VLASÁK FRANTIŠEK

ÚSTŘEDNI KONTROLNI A REVIZNÍ KOMISE Členové ústřední kontrolní a revizní komise KSČ

BELOVICKY JAN BUČKO RUDOLF

HROMÁDKA VÁCLAV HRON PAVEL

REJCHRT JAROSLAV ROŽIČKOVÁ MARIE

ČERVENÝ LADISLAV DÖBERT OSVALD

JAKEŠ MILOŠ JERMAN JAROSLAV

RYPEL JIŘÍ

DVOŘÁK RICHARD

KŘÍČKOVÁ BOHUSLAVA

SVOBODA

FOREJTOVÁ ANNA FRÝBERT JAROSLAV HÁJEK VÁCLAV

KUDĚLÁSEK ALFONS LOUŽIL JIŘI MACHÁČEK JOSEF

ŠALGOVIČ VILIAM

HLINA JAN HOFMAN LEOPOLD

HOJČ JOZEF HONS FRANTIŠEK

MANĎÁK EDUARD

MLEJNEK STANISLAV MUŠAL JAN NETIK JAROMIR PLESKOT VÁCLAV

374

SUCHARDA BOHUMIL ADOLF

TONDL JAN UHLIR VÁCLAV VALENTA JOSEF VECKER MILOSLAV

VELČICKÝ ŠTEFAN VRÑATOVÁ BOŽENA

ZPRÁVA O ZASEDÁNI

ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ

V sobotu 4. června 1986 se konala ustavující schůze ústředního vý. ború KSČ .

Ústřední výbor zvolil prvním tajemníkem UV KSC soudruha ANTO NÍNA NOVOTNÉHO.

Dále byli zvoleni členové a kandidáti předsednictva ÚV KSČ , tajem níci a členové sekretariátu OV KSČ .

Ústřední výbor potvrdil do funkce předsedy ústřední kontrolní a re vizní komise soudruha PAVLA HRONA.

Současně byli zvoleni předsedové a členové komisi ekonomické,

zemědělské, pro otázky životní úrovně, ideologické a právní komise ústředního výboru KSČ.

Ústřední výbor KSČ vyjádřil poděkování a uznání za vykonanou práci soudruhu Zdeňku Fierlingerovi , který odchází z funkce člena předsednictva ÚV KSČ .

Předsednictvo ústředního výboru KSČ : Členové: OLDŘICH ČERNIK JAROMÍR DOLANSKÝ

DRAHOMÍR KOLDER

BOHUSLAV LAŠTOVIČKA JOZEF LENART

ALEXANDR DUBČEK

ANTONÍN NOVOTNÝ

JIŘÍ HENDRYCH MICHAL CHUDÍK

OTAKAR ŠIMUNEK Kandidáti: ŠTEFAN SÅDOVSKY MARTIN VACULÍK

ANTONIN KAPEK MIROSLAV PASTYŘIK

MICHAL SABOLČÍK 375

Tajemníci ÚV KSČ : ANTONIN NOVOTNÝ JIŘÍ HENDRYCH

VLADIMIR KOUCKÝ LUBOMÍR ŠTROUGAL

DRAHOMÍR KOLDER

První tajemník OV KSČ : ANTONIN NOVOTNY Sekretariát ÚV KSČ : ANTONÍN NOVOTNÝ

MIROSLAV PASTYŘÍK

JIŘÍ HENDRYCH

FRANTIŠEK PECHA LUBOMÍR ŠTROUGAL MARTIN VACULÍK

DRAHOMÍR KOLDER VLADIMIR KOUCKÝ

Předsedové komisí ÚV KSČ :

komise ekonomická : DRAHOMIR KOLDER komise zemědělská : LUBOMÍR ŠTROUGAL

komise pro otázky životní úrovně : JAROMÍR DOLANSKY

komise ideologická: JIŘÍ HENDRYCH komise právní: VLADIMIR KOUCKÝ

ZPRÁVA NAVRHOVÉ KOMISE přednesená soudruhem JOZEFEM LENÅRTEM

Návrhová komise projednala návrh usnesení XIII. sjezdu Komunis tické strany Československa ke zprávě o činnosti ústředního výboru a dalších úkolech strany ;

návrh usnesení ke zprávě ústřední kontrolní a revizní komise ; návrh usnesení ke zprávě o diskusi k tezím pro přípravu XIII. sjezdu strany ;

návrh usnesení XIII. sjezdu KSČ »Za další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti« ; návrh usnesení o změnách ve stanovách strany ; návrh rezoluce o zemědělské politice strany ;

návrh rezoluce o postavení a úkolech národních výborů v socialis tické společnosti ;

návrh rezoluce k naléhavým otázkám dalšího rozvoje socialistické kultury ; návrh rezoluce k otázkám mezinárodního komunistického hnutí .

Návrhová komise předkládá tyto návrhy XIII. sjezdu naší strany ke schválení.

Předložené návrhy shrnují výsledky dlouhodobé práce celé strany na přípravě našeho sjezdu. Ústřední výbor rozvinul rozsáhlou činnost V tom směru , abychom co nejhlouběji a nejdůkladněji poznali současný stav naší společnosti i situaci ve světě, a vycházejíce ze závěrů XII.

sjezdu, tvořivým způsobem vypracovali hlavní směry našeho dalšího postupu .

Svá stanoviska k nejdůležitějším otázkám a problémům rozvoje ná rodního hospodářství, socialistických společenských vztahů a demo kracie, státu, kultury a umění, ideologie i práce strany, prostě celé

naší společnosti , shrnul ústřední výbor v tezích pro přípravu XIII sjez du, ve zprávách a náv : zích usnesení a rezolucí , které předložil dele gátům sjezdu . 377

Předsjezdová diskuse, které se aktivně zúčastnili komunisté a znač- .

ná část pracujících naší země, potvrdila správnost závěrů ústředního výboru, podpořila je a přinesla velké množství cenných podnětů pro

jejich další rozpracování. V diskusi pracující hodnotili realisticky do sažené výsledky. Především se soustředili na prodiskutování našich sou časných i budoucích úkolů, na jejich uvážení, promyšlení a zkonkreti zování, abychom je splnili v celé zemi, na všech pracovištích, v ústře dí i na každém místě. Svědčí to o vysoké politické uvědomělosti na šeho lidu.

Jak potvrdila předsjezdová diskuse, jakož i celý průběh XIII. sjezdu, existuje v naší zemi ideová i politická jednota strany a lidu v názoru

na základní otázky národních vztahů i složitosti a těžkosti po XII. sjezdu dále

stavu i perspektiv rozvoje naší společnosti, mezi úkolů světového revolučního hnutí. Přes všechny vnitřních i vnějších podmínek naše země v období postupovala vpřed, upevňoval se její socialistický

charakter a postavení ve světě.

Dosáhli jsme toho především proto, že XII. sjezd správně stanovil hlavní směry dalšího rozvoje naši socialistické společnosti. Ústřední výbor na vědeckých základech prohluboval poznání zákonitosti jejího vývoje, správně zaměřoval, podněcoval a organizoval úsilí celé strany a všech pracujících na splnění ustanovení XII. sjezdu.

Návrhová komise proto doporučuje, aby XIII. sjezd strany schválil zprávu o činnosti ústředního výboru a ústřední kontrolní a revizní ko mise za uplynulé období, vzal na vědomí písemné zprávy o rozvoji naší

společnosti a práci strany mezi XII. a XIII. sjezdem a o diskusi k te. zím pro přípravu XIII. sjezdu, uložil ústřednímu výboru zabezpečit,

aby příslušné stranické, státní, hospodářské a jiné orgány zpracovaly výsledky předsjezdové diskuse a uskutečnily všechny oprávněné a re álné náměty. Hlavní směry našeho dalšího postupu vytyčené ve zprávě ústředního

výboru, kterou přednesl soudruh Antonín Novotný, jakož i v návrzích usnesení a rezoluci jsou plodem kolektivního posouzení a tvůrčího myš lení komunistů a dalších pracujících. Vyjadřují odhodlání soustředit všechno úsilí strany a lidu na využití všech možností a zdrojů socia

lismu pro jeho další všestranný rozmach. Jednání XIII. sjezdu potvrdilo správnost hlavních směrů dalšího po stupu strany. Vyjádřilo skutečnost, že politika strany odpovídá stavu ,

potřebám a možnostem naší společnosti i mezinárodním souvislostem a stupni jejich poznání, že máme všechny základní předpoklady pro to , abychom dosáhli cílů, které si stanovíme.

V diskusi i v připomínkách, které návrhová komise obdržela, dele. gáti sjezdu dále rozvíjeli a rozpracovávali návrhy a myšlenky ústřed ního výboru vyjádřené v předložených a přednesených dokumentech

Návrhová komise projednala všechny připomínky delegátů vyslovené v diskusi i předložené písemně . Je v nich obsaženo mnoho cenných

podnětů, které jsou v souladu s úkoly a duchem jednání sjezdu. Ná 378

vrhová komise proto doporučuje obohatit o ně předložené návrhy usne sení a rezolucí. Příslušné změny a dodatky jste obdrželi v průběhu jed nání. Kromě toho návrhová komise udělala v předložených návrzích drobné redakční úpravy, které nemění jejich smysl. Některé připomínky však zabíhají do velkých podrobností. Návrhová

komise je nedoporučuje do usnesení a rezolucí zapracovat a doporu čuje postoupit je ústřednímu výboru. Podle jejího názoru je úkolem . ústředního výboru, případně vlády či příslušných státních a hospodář ských orgánů , aby připomínky využily při rozpracovávání sjezdových

usnesení a rezolucí. Všechny připomínky, které návrhová komise ne

doporučila realizovat přímo v usneseních a rezolucích sjezdu, prodisku tovala s těmi soudruhy, kteří je podali. Vzhledem k tomu, že jednání sjezdu se plně postavilo za stanoviska ústředního výboru , doporučujeme, aby zpráva o jeho činnosti a dalších

úkolech strany byla schválena jako směrnice pro práci všech komu nistů a aby se schválil návrh usnesení »Za další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti « včetně dodatků a změn, které vám byly pi semně předloženy. Základní myšlenky návrhu usnesení XIII . sjezdu jsou rozvíjeny v předložených návrzích rezolucí, které s usneseními tvoří jeden ne

dělitelný celek. Byly připraveny ve spolupráci se širokým stranickým aktivem , za účasti předních pracovníků úseků společenské činnosti, odborníků a vědců. Projednal je ústřední výbor strany, příslušné re dakční komise, jakož i návrhová komise XIII . sjezdu strany. Provedly se v nich změny podle připomínek delegátů. Prohloubení úlohy strany ve společnosti a spolu s tím nevyhnutel

nost zkvalitnit její poznávací a řídící práci vyžadují učinit některé změny ve stanovách strany. Dosavadní stanovy v zásadě odpovídají současným podmínkám a mohou i nadále plnit svou úlohu. Není proto nutné je od základu přepracovávat .

Je však třeba vycházet ze zkušeností , které strana získala při usku

tečňování usnesení XII . sjezdu, a učinit ve stanovách úpravy podle současných potřeb stranické a společenské praxe. Jde o to, přesněji vyjádřit úlohu strany ve společnosti , posílit ideovou , politickou, orga nizační a akční jednotu komunistů, zvýraznit úlohu stranických orgá nů a organizací v řízení společenského rozvoje . Doporučované úpravy

mají současně přispět ke zvýšení aktivního podílu každého člena na vytváření a uskutečňování politiky strany a toho, že musí ještě více ideově, politicky a organizátorsky působit mezi pracujícími.

Návrhová komise doporučuje schválit změny ve stanovách strany včetně dodatků, které jste písemně obdrželi . K otázkám členství ve straně sjezd obdržel 75 žádostí, které podle

stanov strany postupuje k vyřešení ústřednímu výboru. Jednou ze zásadních podmínek proporcionálního rozvoje národního hospodářství a zvyšování životní úrovně obyvatelstva je efektivní vze 379

stup zemědělské výroby . Rozvoj zemědělství je závažným úkolem celé naší společnosti. Proto návrhová komise doporučuje přijmout samostatnou rezoluci

o zemědělské politice strany. Rezoluce navazuje na zásady vytyčené

XII . sjezdem a dále je rozvíjí na základě zkušeností, které strana v po sledních letech získala.

Základní článek rozvíjení socialistické demokracie a vůbec veške

rého politického, hospodářského a kulturního života vidí strana v ná rodních výborech. Proto soustavně usiluje o zvýšení jejich společenské úlohy. Výrazem toho je i předložený návrh rezoluce o postavení a úko lech národních výborů. Směřuje k výraznému posílení pravomoci a od povědnosti národních výborů na všech úsecích našeho života . Uskuteč

nění rezoluce přispěje k vytvoření podmínek pro uvolnění velké spo lečenské síly, která spočívá v národních výborech. Návrhová komise doporučuje schválit rezoluci o národních výborech spolu s předloženými dodatky a změnami . Vývoj mezi XII. a XIII sjezdem ukázal , že vznikla celá řada naléha vých problémů v kultuře a umění , která vyžaduje samostatné řešení a uvážlivý přístup v podobě akčního stranického programu, vyjádře ného v předložené rezoluci. Návrh rezoluce navazuje na dlouhodobě platná stanoviska ústředního výboru strany , přijatá mezi XII . a XIII . sjezdem. Vychází ze současného

stavu naší socialistické společnosti a její kultury, jakož i z perspektiv jejich vývoje. Spojuje zásadovou kritiku negativních jevů s pozitivním programem . Obrací se k celé straně a k veřejnosti , aby komunisté i bezpartijní znali zásady kulturní politiky strany. Návrh rezoluce vyty čuje ideová a kulturně politická kritéria pro tvořivou a politickou akti vitu naší společnosti , která jsou prověřena našimi zkušenostmi a po znáním .

Návrhová komise doporučuje schválit předloženou rezoluci včetně dodatků a změn .

Těsné sepětí života naší země s celou mezinárodní činnosti Komunis

tické strany Československa a závažnost úkolů, před kterými v sou časnosti stojí komunistické strany ve světě, vedly k návrhu, aby byla přijata samostatná rezoluce k otázkám mezinárodního komunistického hnutí.

V diskusi před sjezdem , jakož i ze sjezdové tribuny byla nesčíslně

krát vyjádřena naše věrnost principům proletářského internacionalismu a manifestována láska a věčné přátelství našeho lidu k Sovětskému svazu, ideová a akční jednota naší strany s leninskou Komunistickou stranou Sovětského svazu . Předložené návrhy správně vystihují tyto city československého lidu . Jako základní úkol určují rozvíjet i nadále širokou přátelskou spolupráci se Sovětským svazem a vysoce oceňují rozhodující úlohu sovětských komunistů ve světovém revolučním vývoji .

Zaměřují činnost strany a všeho lidu na to, abychom se spolu se so větským svazem a ostatními socialistickými zeměmi účinně podíleli na 380

boji proti agresivním akcím imperialismu, na úsilí upevnit mír a bez pečnost národů a všemožně přispívali k posílení jednoty a společného postupu všech komunistických a dělnických stran. Návrh rezoluce vyslovuje též naše odmítavé stanovisko k posledním americkým provokacím vůči Kubě .

Návrhová komise doporučuje, aby sjezd přijal a schválil předložený návrh rezoluce k otázkám mezinárodního komunistického hnutí .

Pro osudy míru a společenského pokroku ve světě má neobyčejnou

závažnost boj vietnamského lidu proti americkým agresorům. Vyjadřu jeme naši plnou solidaritu s hrdinným bojem vietnamských vlastenců a podporu spravedlivým požadavkům Vietnamské demokratické repu bliky a Národní fronty osvobození jižního Vietnamu .

Pracovní předsednictvo a návrhová komise proto doporučují XIII . sjezdu přijmout prohlášení k agresi , Spojených států amerických ve Vietnamu, jehož návrh bude zvlášť přednesen. Soudružky a soudruzi, při přípravě sjezdu i při jeho jednání se po dařilo shromáždit velké bohatství myšlenek pro vytvoření linie, která je vyjádřena v celém průběhu sjezdu, ve všech jeho materiálech včetně

předložených návrhů usnesení a rezolucí. Jsme přesvědčeni , že naše cíle jsou reálné, sjezdová usnesení a rezoluce k nim ukazují cestu.

ZÁVĚREČNÝ PROJEV SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO

Soudruzi a soudružky, vážení hosté,

končíme jednání XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Volbou ústředního výboru strany , volbou ústřední kontrolní a revizní

komise , přijetím usnesení

rezolucí strany jsme uzavřeli jednání XIII .

sjezdu.

Celé jednání sjezdu vyznačovalo se plnou jednotou názorů na řešení

našich vnitřních otázek jak politických , ekonomických , ideologických, tak i problémů , které souvisejí s vlastní činností strany i uplatňová ním vedoucí úlohy strany v celém našem životě. Naprostá názorová shoda se projevila i v mezinárodně politických otázkách, v otázkách jednoty mezinárodního komunistického hnutí.

Jak jsme řekli, XIII. sjezd byl pokračováním XII . sjezdu, dále kon kretizoval a prohloubi ] linii tohoto sjezdu jejíž realizace má zabez pečit všestranný rozvoj socialistické společnosti. Jak vyznělo ze zprá vy i z diskuse delegátů , nebude to malý a ani ne lehký úkol , před kte rým stojíme .

Nastupujeme cestu , na níž otevíráme široké možnosti iniciativě na

šich pracujících , široké možnosti naší vědě a technice , nastupujeme cestu rozvoje socialistické demokracie, jež má být hybnou silou a vý.

razem uplatnění vůle lidu při řízení a správě naší socialistické země. Dokumenty , které jsme přijali a schválili , vznikly na základě pozná ní naší strany , na základě zkušeností , které strana získala z dosavad

ního budování socialistické společnosti i z hlubšího poznání jak mož ností vnějších , tak i možností, které máme uvnitř naší země. Myslíme, že toto vše vytvořilo v přijatých dokumentech dobrou základnu poli. tického , ekonomického i kulturního rozvoje naší socialistické společ nosti. Nevytváříme na základě přijatých opatření novou socialistickou společnost, ale procházíme procesem prohlubování a rozvíjení može ností, jež socialismus dává . Nyní bude záležet na tom , jak budeme umět v praktické činnosti naší strany , vlády , hospodářských orgánů , národních výborů, prostě všude, realizovat úkoly a směry vytyčené v přijatých dokumentech , jak každý

na místě , které zastává , ponese svůj díl odpovědnosti za splnění usne 382

sení XIII. sjezdu. Napříště bude každá práce důsledně měřena podle

výsledků, podle toho, co kladného přináší pro společnost, pro její roz voj. S tím , soudruzi, odcházejme ze sjezdu, to pokládejme po sjezdu za hlavní v životě naší strany a celé naší socialistické společnosti. Mé

ně zbytečných pompézních slov, více odpovědnosti, více konkrétní čin nosti .

Postupujme uvážlivě a pevně vpřed , ani na okamžik však neztrácejme

ze zřetele naše socialistické zásady , na nichž socialistická společnost se jedině může rozvíjet. Jsou to pevně stanovené principy, vycházející z našeho učení marxismu- leninismu, jimiž se i ekonomika musí řídit. Proto, je-li pro život strany i státu řídící zásadou demokratický centra lismus, tak pro národní hospodářství je to státní plán, který obsahuje veškeré obory lidské činnosti. Ovšem takový státní plán, který vychází

z reálné situace a který nemá nic společného s bezduchou mašiné rií byrokratismu. Kdybychom tyto zásady opustili, procházeli bychom mnoha těžkostmi, opouštěli bychom zásady socialistické společnosti. Mnoho záleží na tom , jak stranické orgány a organizace toto vše po

· chopí, jak v čele pracujících budou všechny tyto zásady a vše nové a

nutné, co v životě naší země uskutečňujeme, uvádět do praxe. Na tom závisí, jak se nám podaří jít kupředu, abychom vytvořili bohatou, dobře organizovanou socialistickou společnost, abychom svým jednáním, svý mi činy přispěli k našemu hlavnímu úkolu k dalším vítězstvím so cialismu a k zabezpečení míru ve světě. V tom všem, v závažných rozhodnutích, která jsme přijali a která do

široka otvírají nové cesty v rozvoji socialistické společnosti, spočívá význam XIII. sjezdu v historii Komunistické strany Československa. Našeho sjezdu se zúčastnilo 68 delegací komunistických a dělnic kých stran, 10 delegací spřátelených národně demokratických a pokro

kových stran. Jejich účast i jejich vystoupení významně pomohly i ke zvýšení mezinárodní autority našeho XIII. sjezdu. Vystoupení předsta vitelů komunistických a revolučních dělnických stran na našem sjezdu je velmi důležité pro mezinárodní komunistické hnutí v tom, že jsme

všichni společně demonstrovali pevnou vůli k jednotě mezinárodního komunistického hnutí na zásadách marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu. Spolu s představiteli národně demokratických a po krokových stran jsme všichni vyjádřili vůli společně bojovat proti im perialismu, proti kolonialismu, za svobodu národů, za demokracii, za mír, za socialismus. V tom je naše mezinárodní síla , která znovu tak silně zazněla z tribuny XIII . sjezdu. Tak také chápeme mezinárodní vý . znam našeho sjezdu, který je pomocí jak pro nás , pro naši práci , tak

pro celé mezinárodní komunistické hnutí, pro jeho jednotu. Delegace bratrských stran, jakož i národně demokratických a pokro kových stran svým dílem přispěly k jednání našeho sjezdu, pomohly v práci našeho sjezdu, pomohly v upevňování ducha internacionalismu a mezinárodní solidarity mezi komunistickými , dělnic!:ými a revoluční

mi stranami, k hlubšímu poznání současných problémů národně osvo 383

bozeneckého hnutí, pomohly k plnějšímu pochopení problémů boje ná rodů za svobodu a demokracii i bojů dělnické třídy za sociální a demo

kratická práva v kapitalistických zemích. Ve svých vystoupeních představitelé bratrských komunistických a

dělnických stran a spřátelených zemí vysoce ocenili naši internacionál ní politiku, naše přátelství a podporu druhým komunistickým a dělnic kým revolučním stranám i národům, které musí bojovat za svou ná rodní svobodu a svrchovanost .

Ocenili také výsledky našeho socialistického budování i význam , jež tyto výsledky mají pro mezinárodní pokrokové hnutí.

Děkujeme jim za jejich vystoupení, za jejich vysoké uznání naší stra ně a můžeme je ubezpečit, že si jejich vystoupení a hodnocení velmi vážíme a vidíme v něm výraz jejich internacionálního postoje, projev mezinárodní revoluční solidarity. Ujišťujeme je, že toto uznání budeme vždy mít na paměti při naší práci.

Jak jsme již řekli v úvodu sjezdu, Komunistická strana Českoslo venska bude nadále pevným článkem široké fronty mezinárodního ko munistického hnutí, široké fronty pokrokových a protiimperialistických sil, široké fronty míru. Bratrské strany socialistických zemí ujišťujeme, že naše činnost bude

vždy směřovat k upevňování bratrského svazku mezi socialistickými ze měmi , k rozvoji spolupráce , posilování moci a síly celého socialistické ho společenství .

Delegaci Komunistické strany Sovětského svazu děkujeme za účast, děkujeme soudruhu Brežněvovi za vřelá slova, kterými ve svém vy stoupení ocenil práci naší strany a lidu Československé socialistické republiky , a ujišťujeme , že i nadále základem naší veškeré činnosti

bude vřelý soudružský poměr, pevná ideová a politická jednota s Ko munistickou stranou Sovětského svazu, bratrské přátelství se sovětským lidem .

Děkujeme všem , kdož přispěli k dobrému průběhu našeho sjezdu.

Končíme náš XIII . sjezd s vědomím, že nastupujeme do nového důle žitého období, do nové práce, jež přispěje k upevnění a rozmachu naší socialistické republiky.

Ať žije naše Československá socialistická republika a její pracující lid !

Ať žije pevné nerozborné přátelství mezi sovětským a českosloven ským lidem !

Ať žije pevné a nerozborné přátelství mezi československým lidem

a lidem socialistických zemí! Ať se neustále upevňuje jednota mezi Komunistickou stranou Sovět. ského svazu a komunistickou stranou Československa ! Ať neustále sílí jednota mezinárodníh