XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Praha 31. května — 4. června 1966 [PDF]

Zitiervorschau

XIII. SJEZD

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 31. KVĚTNA - 4. ČERVNA 1966

Tee

R'A

XIII . SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

PROLETARI

VŠECH ZEMI , SPOJTE SE !

i

..?

5.12.17 ... ? !

!

XIII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA PRAHA 31. KVĚTNA

-

4. ČERVNA

1966

SVOBODA 1967

PRVNÍ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 31. KVĚTNA 1966

Před 9. hodinou přicházejí na tribunu členové a kandidáti předsed nictva ústředního výboru KSČ, předseda ústřední kontrolní a revizní

komise, tajemníci ústředního výboru KSČ, zahraniční hosté a předse dové stran Národní fronty, vítáni povstáním a potleskem.

ZAHAJOVACÍ PROJEV SOUDRUHA ANTONINA NOVOTNÉHO

Soudruzí a soudružky , drazí zahraniční přátelé, vážení hostél Z pověření ústředního výboru zahajuji jednání XIII. sjezdu Komu nistické strany Československa. Srdečně vás vítám, soudruzi delegáti XIII. sjezdu, i vás, soudruzi hosté. Srdečně vítáme naše milé soudruhy členy delegací bratrských komu

nistických a dělnických stran a spolu s nimi členy delegací národně demokratických a pokrokových stran. ( Potlesk. )

Je pro nás ctí a upřímnou radostí, že bratrské a spřátelené strany vyhověly našemu pozvání a vyslaly své představitele, aby se zúčast nili jednání XIII. sjezdu naší komunistické strany . Srdečně vítáme na našem sjezdu delegace stran Národní fronty :

delegaci Československé strany socialistické, vedenou soudruhem ministrem dr. Aloisem Neumanem (potlesk ),

delegaci Československé strany lidové, vedenou soudruhem minist rem dr. Josefem Plojharem ( potlesk ), delegaci Strany slovenské obrody , vedenou soudruhem Jozefem Mjar tanem ( potlesk ) ,

delegaci slovenské Strany slobody, vedenou soudruhem Michalem Zákovičem ( potlesk ). Navrhuji, abychom při zahájení sjezdu uctili památku soudruhů, kte

ří v období od XII. sjezdu opustili řady Komunistické strany Českoslo venska. ( Přitomni povstávaji. ) S úctou a pohnutím dnes vzpomínáme

zemřelých zasloužilých členů ústředního výboru a ústřední kontrolní a revizní komise strany soudružky Anežky Hodinové - Spurné, soudruhů Čeňka Hrušky, Matěje Špindlera, Josefa Tesly a Josefa Palečka.

Skláníme se 1 před památkou soudruhů vedoucích pracovníků bratr ských komunistických a dělnických stran, které smrt vytrhla z řad mezinárodního revolučního dělnického hnutí, jemuž zasvětill svůj ži vot. ( Chvíli ticha přítomní uctívají památku zemřelých soudruhů. Prítomní opět usedají. ) Děkuji vám . Soudružky a soudruzi,

náš XIII . sjezd se schází krátce poté, kdy jsme vzpomínali 45. výroči založení Komunistické strany Československa, její slavné cesty, kterou 9

šla v boji proti kapitalismu, v boji proti fašismu, za svobodu našich národů, za vítězství dělnické třídy.

Strana v procesu bojů naplnila odkaz zakladatelů strany , inspirova ný Velkou říjnovou socialistickou revolucí, idejemi Vladimíra Iljiče

Lenina, a v čele dělnické třídy a ostatních pracujících zabezpečila ví tězství socialistického společenského řádu v naší zemi. Na XII. sjezdu Komunistické strany Československa jsme přijali zá sadní linii, která sleduje zabezpečení všestranného rozvoje naší socia listické společnosti. Tato linie vychází z vítězství socialistických vý .

robních vztahů a jejich využití k plnému rozvinutí socialistických vý. robních sil. Usnesení XII. sjezdu má veliký význam pro další rozvoj

socialistické společnosti, neboť otevírá nové možnosti rozmachu tvůr čích sil lidu, ekonomiky a kultury, vědy a techniky , možnosti vlastní

socialistickému společenskému řádu . Proto má pro další období plnou

platnost a je postupně od XII . sjezdu uskutečňováno podle politického a hospodářského vývoje společnosti.

Úkolem XIII. sjezdu strany je dále prohloubit a propracovat tuto

politickou a hospodářskou linii na základě nových poznatků a zku šeností, na základě změn, jimiž od XII. sjezdu naše společnost pro chází. K jednání XIII. sjezdu se scházíme v krátké době po XXIII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu , jehož jednání a závěry mají zásadní význam nejen jako směr dalšího budování materiálně technic

ké základny komunismu a všestranného rozvoje života sovětské spo lečnosti, ale který byl i událostí, jež má bezesporu kladný vliv na vý. voj v mezinárodním komunistickém hnutí, na vývoj v celém světě.

Musíme si být vědomí i toho, že XIII . sjezd naší strany se koná

v období zostřeného mezinárodního napětí vyvolaného vojenskou agre sí Spojených států amerických proti lidu jižního Vietnamu, proti Viet namské demokratické republice. Tato agrese ve spojení s reakčními pučí vůči dalším svobodným národům ukazuje cíle , jež sledují impe zabránit pokrokovému vývoji lidstva. Tyto varovné skutečnosti jsou naléhavou výzvou k semknutí všech

rialistické síly

pokrokových sil světa , zejména všech oddílů mezinárodního komunis tického hnutí, v boji proti imperialismu, proti reakci. Náš sjezd se schá zí právě v období, kdy komunistické a dělnické strany vyvíjejí úsilí k upevnění jednoty marxisticko-leninských řad na základě dokumentů přijatých v letech 1957 a 1960 na poradách představitelů komunistických a dělnických stran. Komunistická strana Československa svým jedná

ním učiní vše pro jednotu a rozvoj světového revolučního dělnického hnutí, pro další růst sil svobody, demokracie a míru. ( Potlesk. ) Soudruzi, vážení hosté !

S vřelými soudružskými city vítáme na našem sjezdu delegaci bratr ské Komunistické strany Sovětského svazu, která důsledně plní svou úlohu předního oddílu mezinárodního komunistického hnutí, nese roz 10

hodující podíl na jeho společném boji proti imperialismu, za svobodu národů, za pokrok, za svobodu a komunismus! ( Potlesk.) Vítáme vedou cího delegace, generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické

strany Sovětského svazu soudruha Leonida Iljiče Brežněva, a dále členy delegace, soudruhy: člena politického byra ústředního výboru Komunistické strany So větského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny Petra Jefimoviče Selesta,

kandidáta politického byrá ústředního výboru Komunistické strany

Sovětského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Běloruska Petra Mironoviče Mašerova, kandidátku ústředního výboru Komunistické strany Sovětského sva zu , tajemnici moskevského městského výboru Komunistické strany So

větského svazu Raisu Fjodorovnu Děmentjevovou, člena ústřední revizní komise Komunistické strany Sovětského svazu , prvního zástupce vedoucího oddělení ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Konstantina Viktoroviče Rusakova, člena ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu , vel vyslance Svazu sovětských socialistických republik v Československé so cialistické republice Stěpana Vasiljeviče Červoněnka. ( Potlesk .)

Srdečně a upřímně zdravíme a vítáme delegaci Jednotné socialistické strany Německa, vedenou prvním tajemníkem ústředního výboru sou druhem Walterem Ulbrichtem. ( Potlesk. ) Delegaci Polské sjednocené dělnické strany, vedenou členem politic kého byra ústředního výboru, předsedou Státní rady soudruhem Edwar dem Ochabem. ( Potlesk. ) Delegaci Mađarské socialistické dělnické strany , vedenou členem po litického byra ústředního výboru soudruhem Deszó Nemesem. ( Potlesk. )

Delegaci Bulharské komunistické strany , vedenou členem politického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Borisem Velčevem. ( Potlesk . )

Delegaci Rumunské komunistické strany, vedenou členem stálého předsednictva výkonného výboru ústředního výboru soudruhem Alexand rem Birladeanem . ( Potlesk. )

Delegaci Svazu komunistů Jugoslávie, vedenou členem výkonného výboru ústředního výboru a předsedou vlády soudruhem Petarem Stam boličem . ( Potlesk. )

Delegaci Mongolské lidové revoluční strany, vedenou členem poli tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Njamynem Zagvaralem . ( Potlesk . )

Srdečně vítáme představitele hrdinného vietnamského lidu: dele

gaci Vietnamské strany pracujících, vedenou členem politického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Le duc Them ( potlesk ) ;

delegaci Národní fronty osvobození jižního Vietnamu, vedenou čle dem astředního výboru soudruhem Dang quang Minhem. ( Potlesk. ) 11

Delegaci Korejské strany práce, vedenou členem politického byra ústředního výboru a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Li Džong-okem . ( Potlesk .)

Delegaci Komunistické strany Kuby, vedenou členem sekretariátu ústředního výboru soudruhem Carlosem Rafaelem Rodriguezem . ( Po tlesk . )

Delegáta Komunistické strany Austrálie, člena ústředního výboru sou druha Edgara Argenta Rosse. (Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Argentiny, vedenou předsedou strany soudruhem Victoriem Codovillou. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Belgie, vedenou členem politického byra ústředního výboru soudruhem Louisem van Geyetem. ( Potlesk .) Delegaci Brazilské komunistické strany. (Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Cejlonu, člena politického byra ústřed ního výboru soudruha Kotturugeho Pablise Silvu. (Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Dánska , vedenou členem předsednic tva a sekretariátu ústředního výboru soudruhem Ludvigem Hanse nem . (Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Ecuadoru. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Finska, vedenou členem politického byra ústředního výboru soudruhem Martti Malmbergem. (Potlesk. )

Delegaci Francouzské komunistické strany , vedenou členem pollo tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Rolandem Leroyem . ( Potlesk . )

Delegáta Komunistické strany Hondurasu , člena ústředního výboru

soudruha Amaya Amadora Ramona. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Chile, člena politického byra soudru ha Orlanda Millase. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Indie, tajemníka Národní rady sou druha Bhupese Guptu. ( Potlesk. )

Delegáta Irácké komunistické strany, člena ústředního výboru sou druha Zaki Khairiho. ( Potlesk. ) Delegaci Lidové strany fránu , vedenou prvním tajemníkem ústřed ního výboru soudruhem Rézou Radmanešem . ( Potlesk. ) Delegáta Irské dělnické strany, generálního tajemníka strany sou druha Seana Nolana. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Severního Irska , člena výkonného vý. boru soudruha Williama McCullougha . ( Potlesk . )

Delegáta Jednotné socialistické strany Islandu, předsedu strany sou druha Einara Olgeirssona . ( Potlesk. )

Delegaci Italské komunistické strany , vedenou členem vedení a se kretariátu ústředního výboru soudruhem Armandem Cossuttou. (PO tlesk. )

Delegaci Komunistické strany Izraele. ( Potlesk. )

Delegáta Jihoafrické komunistické strany soudruha Lebadiho. (PO tlesk. ) 12

Delegáta Jordánské komunistické strany, generálního tajemníka stra ny soudruha Fuada Nassera. (Potlesk.) , Delegaci Komunistické strany Kanady, vedenou předsedou strany soudruhem Timem Buckem . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Kolumbie, člena politického byra soudruha Hernanda Hurtada. (Potlesk .)

Delegáta Strany lidového předvoje Kostariky. ( Potlesk .) Delegáta Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru , zástupce gene rálního tajemníka ústředního výboru soudruha Andrea Fantise . (Po tlesk . )

Delegaci Libanonské komunistické strany, vedenou členem politic kého byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Hassanem Omarem Kraytenem. ( Potlesk.)

Delegáta Lucemburské komunistické strany, člena vedení ústředni ho výboru soudruha Jeana Killa. ( Potlesk .)

Delegáta Martinické komunistické strany, člena politického byra a tajemníka ústředního výboru soudruha Georga Mauvoise. ( Potlesk. ) Delegáta Mexické komunistické strany, generálního tajemníka stra ny soudruha Arnolda Martineze Verduga. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Německa, vedenou prvním tajemníkem

ústředního výboru soudruhem Maxem Reimannem . ( Potlesk.) Delegáta Jednotné socialistické strany Německa západní Berlín , předsedu strany soudruha Gerharda Daneliuse. (Potlesk. ) Delegáta Nicaragujské socialistické strany, člena politického byra soudruha Luise Dominga Sancheze Sancha. (Potlesk .) Delegáta Komunistické strany Norska, člena politického byra ústřed ního výboru soudruha Arneho Joergensena. ( Potlesk. )

Delegáta Lidové strany Panamy, člena ústředního výboru soudruha Hilberta Gonzalese Zapatu . ( Potlesk .)

Delegáta Paraguayské komunistické strany, člena sekretariátu sou druha Josého Concepciona Acostu . ( Potlesk. )

Delegáta Peruánské komunistické strany, člena politického byra ústředního výboru soudruha Julia Pereze. ( Potlesk .) Delegaci Komunistické strany Portugalska, vedenou tajemníkem ústředního výboru soudruhem Sérgiem Vilariguesem . ( Potlesk .) Delegáta Guatemalské strany práce. ( Potlesk . )

Delegáta Guadeloupské komunistické strany, generálního tajemní ka soudruha Evremonta Gena. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Rakouska, vedenou členkou politic

kého byra ústředního výboru soudružkou Marií Urbanovou . ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Řecka , vedenou členem politického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Mitsosem Parcalidi sem. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Salvadoru . ( Potlesk. )

Delegáta Sanmarinské komunistické strany, člena vedení soudruha Umberta Barulliho. (Potlesk.) 13

Delegáta Komunistické strany Spojených států amerických, člena předsednictva ústředního výboru soudruha Jamese Westa . ( Potlesk. ) Delegáta Súdánské komunistické strany. (Potlesk .) Delegáta Syrské komunistické strany , člena politického byra sou druha Daniela Daouda Neemeho. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Španělska , vedenou členem výkonného výboru ústředního výboru soudruhem Ignaciem Gallegem. ( Potlesk .) Delegáta Švýcarské strany práce, člena řídícího výboru a poslance soudruha Ernsta Decosterda. ( Potlesk. ) Delegáta Tuniské komunistické strany, tajemníka ústředního výbo ru soudruha Mohameda Harmela. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Turecka , generálního tajemníka stra ny soudruha Jakuba Demira. (Potlesk .) Delegáta Komunistické strany Uruguaye, člena politického byra ústředního výboru soudruha Alberta Altesora. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Velké Británie, vedenou členkou před

sednictva ústředního výboru soudružkou Norou Jefferyovou. ( Potlesk. ) Delegáta

Komunistické strany Venezuely , generálního tajemníka

strany soudruha Jesuse Fariu. ( Potlesk.) Dále srdečně vítáme představitele Lidového hnutí za

osvobození

Angoly . (Potlesk.)

Delegaci Arabského socialistického svazu, vedenou členem generál ního sekretariátu soudruhem Zulfikarem Sabrim. ( Potlesk. ) Představitele Národního hnutí revoluce Brazzaville, člena politické

ho byra soudruha Maurice Ognamiho. ( Potlesk. ) Představitelku Lidové pokrokové strany Guayany, generální tajem nici soudružku Janet Jaganovou. ( Potlesk. ) Delegaci Demokratické strany Guineje . ( Potlesk. )

Představitele Strany africké nezávislosti , takzvané Portugalské Gui neje , člena politického byra Aristida Pereiru . ( Potlesk. ) Představitele Italské socialistické strany proletářské jednoty , člena národního vedení soudruha Vincenza Ansanelliho. (Potlesk. ) Delegaci Súdánského svazu Mali , vedenou členem politického byra soudruhem Idrissou Diarrou. ( Potlesk. ) Představitele Strany africké nezávislosti PAI Senegal . ( Potlesk . ) Srdečně vítám mezi námi i delegáty dalších bratrských komunistic

kých a dělnických stran , které nemůžeme jmenovat vzhledem k po stavení těchto stran v jejich zemích. ( Potlesk. ) Vítáme na našem sjezdu velvyslance socialistických zemí a dalších spřátelených zemí. ( Potlesk . )

Ještě jednou vás, drazí zahraniční soudruzi a přátelé, srdečně vítáme na našem XIII . sjezdu. ( Potlesk. ) Soudruzi a soudružky, tím považuji XIII. sjezd Komunistické strany Československa za zahájený. ( Potlesk. )

( Delegáti a hosté Xill. sjezdu KSČ zpivaſi Internacionálu. ) * 14

Poznámka :

V průběhu sjezdového jednání přivítali účastníci sjezdu další dele. gace bratrských stran :

Delegáta Komunistické strany Švédska, soudruha Larse Petterssona, člena předsednictva ústředního výboru strany. Delegáta Marocké komunistické strany , soudruha Abdallaha Layachi

ho, člena politického byra a tajemníka ústředního výboru. Delegáta Komunistické strany Bolívie, soudruha Alda Florese, člena politického byra ústředního výboru .

1

VOLBA PRACOVNÍHO PŘEDSEDNICTVA ,

SCHVÁLENI PROGRAMU A JEDNACÍHO ŘÁDU XIII . SJEZDU , VOLBA SJEZDOVÝCH KOMISI ( VOLEBNI , NÁVRHOVE , MANDÁTOVÉ A REDAKČNÍCH KOMISI

PRO SJEZDOVÉ REZOLUCE )

Soudruh ANTONIN NOVOTNÝ : Nyní, soudruzi a soudružky, přikročíme k volbě členů předsednictva

XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Návrh na členy předsednictva vám byl předložen. Jsou, soudruzi , do tazy, připomínky k předloženému návrhu na členy předsednictva sjez du? ( Nebyly .) Kdo souhlasí, soudruzi, s návrhem , necht zvedne ruku a delegačenku. ( Hlasuje se. )

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. ) Je někdo proti ? (Nikdo. )

Členové předsednictva jsou jednomyslně zvoleni. Žádám soudruhy, aby zaujali svoje místo. ( Potlesk . )

PRACOVNI PŘEDSEDNICTVO XIII. SJEZDU KSČ BABINEC STEFAN

KAPEK ANTONIN

BAŠOVSKÁ MÁRIA

KOLDER DRAHOMIR KOSCELANSKY JÁN KOUCKY VLADIMIR LASTOVIČKA BOHUSLAV LEFLEROVÁ HELENA LENÁRT JOZEF LUXOVÁ JARMILA MACHAČOVA-DOSTALOVA

BESSEROVÅ LADISLAVA

CERNIK OLDRICH DOLANSKY JAROMIR DUBČEK ALEXANDER FIERLINGER ZDENEK FISCHER LEO

HENDRYCH JIRI HLADKY MILAN HLINA JAN HRON PAVEL

CHUDIK MICHAL

BOŽENA

NĚMEC JOSEF NOVOTNY ANTONIN PASTYŘIK MIROSLAV PECHA FRANTIŠEK

17

PROKOPOVÁ JULIE RUJBR FRANTIŠEK SABOLCIK MICHAL SIMONEK OTAKAR SORM FRANTIŠEK STEFANEC STEFAN STROUGAL LUBOMIR TATARKOVÁ BRONISLAVA TROUSIL JOSEF VACULIK MARTIN

VOLENIK OLDŘICH ZAVADIL MIROSLAV ZEITHAML RICHARD

Soudruh JIRI HENDRYCH :

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k jednání XIII. sjezdu. 1. Předkládá se vám ke schválení program XIII. sjezdu KSČ, jehož návrh vám byl písemně předložen . Ma, soudružky a soudruzi , někdo k návrhu programu připomínky nebo doplňky ? ( Neměl . ) Nemá .

Kdo souhlasí s navrženým programem XIII . sjezdu tak, jak vám byl předložen ? ( Hlasuje se.) Je někdo proti ? ( Nikdo. ) zdržel se někdo hlasování ? ( Nikdo. )

Program XIII . sjezdu Komunistické strany Československa byl schvá len.

PROGRAM

XIII . SJEZDU KSČ

1. ZAHÁJENI 2. VOLBA PRACOVNÍHO PŘEDSEDNICTVA, SCHVÁLENÍ PROGRAMU XIII. SJEZ DU KSČ A JEDNACÍHO ŘÁDU, VOLBA NÁVRHOVE, VOLEBNÍ A MANDÁTOVÉ KOMISE A REDAKČNÍCH KOMISÍ PRO SJEZDOVÉ REZOLUCE

3. ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A DALŠÍ ÚKOLY STRANY SOUDRUH ANTONÍN NOVOTNÝ 4. ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE

SOUDRUH PAVEL

HRON 5. DISKUSE

6. ZPRÁVA MANDÁTOVÉ KOMISE 7. VOLBY ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A ÚSTŘEDNÍ KONTROLNI A REVIZNI KOMISE

8. SCHVÁLENI :

USNESENÍ XIII. SJEZDU KSC ; ZMĚN VE STANOVÁCH KSČ ; REZOLUCE O ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE STRANY ; REZOLUCE O POSTAVENÍ A ÚKOLECH NÁRODNÍCH VÝBORO V SOCIA

LISTICKÉ SPOLEČNOSTI ;

- REZOLUCE O DALŠÍM ROZVOJI SOCIALISTICKÉ KULTURY; REZOLUCE K OTÁZKÁM MEZINÁRODNÍHO KOMUNISTICKÉHO HNUTI 9. ZÁVĚR 18

1

II. Dále, soudruzi, je třeba schválit návrh jednacího řádu XIII. sjezdu. Kdo z delegátů má k návrhu připomínky nebo doplňující návrh? Nikdo . )

Kdo souhlasí s navrženým jednacím řádem XIII. sjezdu KSČ ? (Hla suje se. )

Je někdo proti? ( Nikdo. ) zdržel se někdo hlasování? ( Nikdo. )

Jednací řád XIII. sjezdu byl schválen . III. Nyní, soudružky a soudruzi, k návrhu na volební komisi XIII. sjezdu.

Kdo má k předloženému návrhu připomínky nebo doplňující návrh? Nikdo. )

Kdo souhlasí s návrhem na složení volební komise tak , jak byl před ložen? ( Hlasuje se. )

Kdo je proti ? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo . )

Volební komise byla schválena.

VOLEBNI

Bartík Václav

KOMISE

Javorek Bohuslav Kráčmarová Marie

Ceralová Marie Cvik Rudolf Démant Ferdinand Gašpar Tomáš

Krištofičín Josef Kubíček Josef

Habart Joset

Machová Antonie

Hammer Zdenek Hendrych jifi Heroltová Drahomíra Hons František

Mazánek Oldřich Miska Jaroslav Mojžišová Anna

Kratochvíl Václav

Novotný Miroslav Pecha František

Petroňáková Gizela Prchlík Václav Platnica Imrich Pivková Mária

Sabolčík Michal Šalgovič Viliam Šubrt Josef Tesar František Zibar Stanislav Žežulková Jaroslava

IV. Dále máme zvolit návrhovou komisi .

Prosím, soudružky a soudruzi, abyste z návrhu vypustili soudruha Jindřicha Staňka, který onemocněl . Má někdo k předloženému návrhu připomínky nebo doplňující ná vrh ? ( Neměl. ) Kdo souhlasí s návrhem na členy návrhové komise ? ( Hlasuje se. ) Je někdo proti ? ( Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo. ) Návrhová komise byla zvolena. 19

NAVRHOVÁ KOMISE

Adamec Ladislav

Koscelanský Ján Koucký Vladimir

Paulovič Alexander

Auersperg Pavel Černík Oldřich

Krušek Antonin

Starečková Jiřina

Dolanský Jaromír Dráb Vojtěch Dubček Alexander

Kuba František Laštovička Bohuslav

Svoboda Jan

Lenart Jozef Machačová -Dostálová Božena Meliš Vladimír

Šik Oto Šimon Bohumil

Fišera Štefan Flaksová Alena Hron Pavel Chudík Michal

Mičková Eliška Netík Jaromír Němec Josef Novotný Antonín

Jeřábek Jaroslav Kalabus Josef

Kapek Antonín Knížka Jaroslav

Pastyřík Miroslav Pelnár Jan

Kolder Drahomír

Purkrábek Václav

Sabata Jaroslav

Šimůnek Otakar Sorm František

Špaček Josef Štrougal Lubomír Švestka Oldřich Trávníček Tomáš Vaculík Martin Voleník Oldřich

V. Dále vám byl předložen návrh na mandátovou komisi, přistoupíme k její volbě.

Kdo má k návrhu připomínky nebo pozměňující návrh ? (Nikdo. ) Kdo souhlasí s návrhem na složení mandátové komise tak, jak vám byl předložen ? ( Hlasuje se. ) Je někdo proti? (Nikdo. )

Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo. ) Mandátová komise byla schválena .

MANDATOVÁ KOMISE Baráček František

Forejtová Anna

Bárta Miloslav

Gavenda Zdeněk

Balúchová Mária Beran Rudolf Brus Jiří Červinka Vincenc

Hlína Jan

Kuncová Božena Magdolenová Anna Mockovčiak Ján Podlipná Julie

Jančík Jaroslav

Poláček Karel

Kalmár Ján Kárník Josef

Ševec Jozef

Hartman Ladislav

VI. Dále vám, soudruzi a soudružky, byly rozdány návrhy na zvolení těchto redakčních komisí :

k rezoluci o zemědělské politice strany – tady prosím o vypuš tění soudruha Miroslava Vyskota, který je služebně v zahraničí; k rezoluci o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti; zde prosím vy k rezoluci o dalším rozvoji socialistické kultury pustit z návrhu soudruha Vojtecha Mihálika, který je nemocen ; k rezoluci o otázkách mezinárodního komunistického hnutí.

Kdo má , soudružky a soudruzi, k předloženým návrhům připomínky nebo pozměňující návrh ? (Nikdo .) 20

Dám tedy o návrzích na jednotlivé komise hlasovat.

a ) Kdo souhlasí s navrženým složením redakční komise k rezoluci o zemědělské politice strany ? ( Hlasuje se. ) Je někdo proti ? ( Nikdo. )

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. ) Děkuji - komise tedy byla zvolena.

b) Kdo souhlasí s navrženým složením redakční komise k rezoluci o národních výborech ? ( Hlasuje se . )

Je někdo proti? ( Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. ) Komise byla zvolena.

c ) Kdo souhlasí s navrženým složením redakční komise k rezoluci o kulturní politice strany? ( Hlasuje se. )

Je někdo proti ? (Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. )

Komise byla zvolena. d ) Kdo souhlasí s navrženým složením redakční komise k rezoluci o otázkách jednoty mezinárodního komunistického hnutí? ( Hlasuje se .) Je někdo proti ? (Nikdo. )

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. ) Komise byla zvolena . REDAKČNI KOMISE K REZOLUCI XIII. SJEZDU KSČ O ZEMĚDĚLSKE POLITICE STRANY Hetteš Jarolím Holčák Michal

Mikuláš Martin

Hrubešová Anna Hunalová Helena

Michal Jiří Průša Richard

Dvorský František Grumel Ján

Janík Ján Kouba Jindřich Kraus František

Sádovský Štefan Štrougal Lubomír Trousil Josef

Havelka Jan

Kučera Václav

Veselá Marie

Astaloš Ladislav

Balážovičová Etela Cerný Josef Dočkalová Věra

Doksanský Josef

Mařík Josef

O POSTAVENÍ A OKOLECH NARODNÍCH VÝBORO V SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI Andrýsek Jaroslav Barbírek František

Holman Jindřich Kudrna Josef

Bendík Viktor

Latner Jan

Cerny Ludvík Cervenka František

Leflerová Helena

Gabriel Cudovit Geryk Rudolf Gilba Peter

Macek Bohumil Martinka Severin Mušal Jan Pašek Václav

Procházková Božena 21

Rada Gustav Rosová Ludmila Sedláček Václav

Svobodová Marie Tažký Anton Trojan jaroslav Vaculík Martin Vaverka Oldrich

O DALŠIM ROZVOJI SOCIALISTICKÉ KULTURY

Auersperg Pavel

Háša Pavel

Mandák Eduard

Axman Miloš Bilak Vasil

Havlin Josef

Marko Miloš

Hruška Radomil

Pichanic Ivan

Blažek Jan

Kárný Miroslav

Říha Vojtěch

Boháč Ladislav

Šulef Oldřich

Burjanek Josef

Kladiva Jaroslav Kozel Jaroslav

Grohman Josef

Krček Antonín

Větrovec Josef Vrabec Jozef

Hájek Jiří

Kulich Ján

Zavadil Miroslav

K OTÁZKÁM MEZINÁRODNÍHO KOMUNISTICKÉHO HNUTI

Besserová Ladislava David Václav Dobiáš Karol

Innemann Květoslav Kaderka Oldřich Karlovská Anna

Lorincz Julius Manoušek Ladislav Marčák Bohumil

Dohnal Václav

Kmošek Zdeněk

Fries Egon

Kolenička Anton

Mrázek Karel Nový Vilém Pražáková Marie

Futej Daniel Hruškovič Miloslav Chlumsk

11ja

Kosnar Jaroslav Koucký Vladimír Kozelka Bedřich

Schwarz Štefan

Svačina Vladimir

Král Alois

VII. Soudružky a soudruzi , přistupujeme nyní k prvnímu bodu pro gramu XIII. sjezdu naší strany. Soudruh Antonín Novotný přednese zprávu o činnosti ústředního vý. boru Komunistické strany Československa a dalších úkolech strany. Prosím soudruha Antonína Novotného .

ZPRÁVA

O ČINNOSTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

KSČ

A DALŠÍCH ÚKOLECH STRANY , přednesená prvním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem ANTONINEM NOVOTNÝM

Soudruzi a soudružky, drazí zahraniční přátelé, vážení hosté !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Československa předkládám delegátům XIII. sjezdu zprávu o činnosti ústředního výboru

a celé strany od XII. sjezdu spolu s návrhy na další postup při zabez pečování všestranného rozvoje socialistické společnosti. Všichni dele.

gáti sjezdu dostali předem podrobnou písemnou zprávu a další doku menty, aby se mohli lépe připravit na sjezdové jednání .

K rokování nejvyššího orgánu Komunistické strany Československa se scházíme nedlouho po 45. výročí jejího založení. S pocity radosti a hrdosti si připomínáme výsledky veliké práce, kterou strana vykonala

pro vítězství socialismu a mírový život československého lidu. XIII . sjezd naší komunistické strany se schází nedlouho po XXIII .

sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, který přijal významné úkoly pro další budování materiálně technické základny komunismu a celý rozvoj sovětské společnosti, výrazně se zapsal do historie meziná rodního komunistického hnutí i vývoje mezinárodní situace. XXIII . sjezd přináší řadu podnětů, jichž můžeme využít i pro činnost Komunistické strany Československa . V písemné zprávě, kterou ústřední výbor předložil delegátům XIII. sjezdu, jsou celkově zhodnoceny dosažené výsledky budování socialis ucké společnosti. Přestavbou a rozvojem našeho národního hospodár

ství byl podstatně posílen průmyslový charakter státu, bylo industriall zováno Slovensko. Zvítězilo a upevnilo se socialistické vlastnictví vý.

robních prostředků. Zvýšil se objem základních výrobních fondů , bylo 23

dosaženo plné zaměstnanosti a stuupla životní úroveň pracujících. Ve srovnání s rokem 1937 vzrostla průmyslová výroba skoro na pětináso bek, z toho na Slovensku skoro na patnáctinásobek, a národní důchod stoupl dvaapůlkrát. Osobní spotřeba se v průměru na jednoho obyvatele

téměř zdvojnásobila, pracovněprávní a sociální vymoženosti, rozvoj školství, zdravotnictví a kultury dosáhly rozsahem i kvalitou nové, vyš ší úrovně.

Cesta k těmto výsledkům nebyla snadná. Na počátku padesátých let jsme museli uskutečnit základní změny v ekonomice tak, aby byly plně

v souladu s novou politickou orientací naší země, aby všestranně zabez pečily její nezávislost a samostatnost. Museli jsme naši zemi také za

bezpečit proti hrozbě války, která byla na počátku padesátých let akut ní. Navíc bylo nutné vyrovnat se s politikou diskriminace a embarga ze strany kapitalistických států a v krátké době provést pronikavé změny ve struktuře našeho průmyslu. Z těchto a dalších příčin do

cházelo k přílišnému rozšiřování sortimentu ve výrobě, ke zvyšování nároků na investice a ke ztrátě tempa technické úrovně výroby. Rychlý a všestranný rozvoj naší ekonomiky měl značně extenzívní charakter. Prudce rostla zaměstnanost, protože v té době byl dostatek pracovních sil, probíhala rozsáhlá výstavba nových výrobních kapacit,

což kladlo náročné požadavky na zdroje národního hospodářství. Nad měrná spotřeba surovin a energie byla spojena s rostoucími náklady. Postupně se však dřívější možnosti i rezervy vyčerpaly. Dosahovaná

efektiynost národního hospodářství nestačila k zabezpečení růstu spo třeby, založenému v minulosti. Nepodařilo se v žádoucí míře zvyšovat kvalitu výroby a dostatečně čelit značným ztrátám a nehospodárnosti ; v tomto směru byla také nedostatečně využívána hmotná zaintereso

vanost, což vedlo k nivelizaci platů. Všechny tyto příčiny spolu s po stupnou ztrátou účinnosti dřívější soustavy řízení vedly ke vzniku do časné nerovnováhy mezi tvorbou zdrojů a jejich užitím.

S odstupem let se potvrzuje, že XII. sjezd správně posoudil vývoj a stav naší společnosti a potřeby jejího dalšího rozvoje, reálně hodnotil vnitřní a vnější možností naší země.

Ústřední výbor naší komunistické strany při své práci v uplynulém období proto vycházel z toho, že závěry XII. sjezdu jsou dlouhodobě

platné a v zásadě správně vyjadřují proces, kterým prochází naše země po vítězství socialismu. Proto také XIII. sjezd navazuje na usnesení XII. sjezdu a pokračuje v rozpracování otázek dalšího všestranného rozvoje socialistické společnosti.

Při stanovení své linie se XII. sjezd opíral o socialistické výrobní vztahy, o vybudovanou hospodářskou základnu, o uplatnění poznatků vědy a techniky, o rozvoj spolupráce se socialistickými zeměmi, ze

jména se Sovětským svazem. Zdůraznil, že jsme na začátku nové eta py, kdy musíme přejít k intenzívnímu rozvoji. Stanovil úkoly k vyrov nání disproporcí mezi úrovní výrobních sil v průmyslu a zemědělství, 24

mezi úrovní výroby a spotřeby, k rozhodnějšímu vytváření podmínek pro uplatnění vědy a techniky. Zdůraznil přitom klíčovou úlohu stroji renství a chemie, vyzvedl význam intenzifikace zemědělství, nutnost

prohlubování specializace a koncentrace výroby, vědecké organizace

práce a využívání možností mezinárodní socialistické dělby práce. V zájmu zabezpečení náročných ekonomických úkolů i dalších úkolů

rozvoje socialistické společnosti uložil XII. sjezd zdokonalit veškerou fídicí činnost, dále prohlubovat socialistickou demokracii, účast pra cujících na řízení a správě země, zabezpečit rozvoj vzdělanosti , kultury, upevňovat politickou a ideovou jednotu našeho lidu na zásadách mar

xismu-leninismu, proletářského internacionalismu, zajišťovat bezpeč nost naší vlasti , upevňovat naši sounáležitost ke společenství socialis tických zemí, zejména upevňovat přátelství a rozvíjet spolupráci se Sva zem sovětských socialistických republik.

Práce ústředního výboru a jeho orgánů a komisí, činnost celé strany obsáhla všechny základní oblasti, které XII. sjezd vyzvedl jako rozho dující pro další rozvoj socialistické společnosti.

Na předním místě stály otázky ekonomiky jako základny rozvoje celé společnosti .

Konkrétní situace si vyžadovala značné úsilí při řešení bezprostřed ních problémů, neboť k plnění úkolů XII. sjezdu jsme přistupovali za

situace silně poznamenané následky kruté zimy, která měla velký vliv na hluboký pokles výroby. A tak rok 1963, který měl sehrát důležitou

úlohu při konsolidaci národního hospodářství, naše předpoklady ne splnil.

Opatření, která ústřední výbor přijal, spolu s velkým pracovním úsi lím našeho lidu vedla k postupnému překonávání přechodné stagnace a od druhé poloviny roku 1964 opět začal v národním hospodářství po malý vzestupný vývoj . Byl obnoven růst průmyslové výroby, konsoli dováno zásobování národního hospodářství palivy, elektřinou a základ ními surovinami, zásobování obyvatelstva potravinami a dalšími druhy spotřebního zboží. V zemědělství i přes krajně nepříznivé podmínky dále probíhala sta

bilizace. Zejména v jednotných zemědělských družstvech se kladně projevilo posílení hmotné zainteresovanosti. Zvyšovala se živočišná výroba , k čemuž pomohl i zvýšený dovoz kvalitních krmiv a je

jich lepší využívání. Zlepšila se plynulost železniční dopravy, vzrostly dodávky pro vývoz a rozšířila se výměna zboží se socialistickými i kapitalistickými státy. To umožnilo vyšší dovoz techniky, zemědělských výrobků, potravin a dalšího zboží pro tržní fondy. Pozitivní vývoj hospodářství pokračuje i v letošním roce. Začínají zde do určité míry působit i některé prvky zdokonalené soustavy plánovi tého řízení, což vyvolává větší zájem o hospodárnost, o technický po

krok, o rychlejší obměnu výrobních programů, působí i na zvyšování pracovní kázně. Plánovaný objem průmyslové výroby byl od počátku 25

roku do konce dubna překročen o 2,2 % , přírůstek průmyslové výroby představuje proti loňskému roku více než 8 % . Tvorba hrubého důchodu v průmyslových podnicích za první čtvrtletí byla proti podnikovým

plánům o 1,3 miliardy korun vyšší, z toho zhruba polovinu představují relativní úspory materiálových nákladů. Dodávky pro tržní fondy se zvýšily proti roku 1965 o 11,7 % . Také podzimní a jarní práce přes ob tíže s osivy a sadbami proběhly úspěšně.

Tyto výsledky musíme ale posuzovat střízlivě a vycházet z toho, že v národním hospodářství stále ještě trvá stav nerovnováhy, že se dosud nepodařilo dosáhnout obratu v efektivnosti výroby. Ještě pociťujeme

důsledky poklesu výroby a národního důchodu v roce 1963, navíc pro hloubené nepříznivými klimatickými a přírodními podmínkami a kala mitami v letech 1964 a 1965. Hmotné ztráty způsobené přírodními vlivy od XII . sjezdu počítáno ve velkoobchodních cenách – představují zhruba 15 miliard Kčs kromě řady dalších důsledků, které narušily ply nulost chodu celého národního hospodářství.

V období po XII, sjezdu pokročily práce na vypracování dlouhodo bých směru rozvoje naší socialistické společnosti . Mezi rozhodující opa

tření náleží vypracování a postupná realizace zásad zdokonalené sou

stavy plánovitého řízení průmyslu a zemědělství a závažné změny v po stavení a činnosti národních výborů.. Sjezdu je také předkládán návrh hlavních směrů hospodářské politiky strany na další období a návrh jejich realizace v období čtvrtého pětiletého plánu.

V politické oblasti přijal ústřední výbor strany na základě usnesení XII. sjezdu řadu opatření pro další rozvoj socialistické státnosti v du

chu ústavy Československé socialistické republiky, pro zdokonalení celé naší zastupitelské soustavy, prohlubování socialistické demokra cie, pro upevňování morální a politické jednoty pracujícího lidu, ná rodů a národností naší země.

Byl spiněn úkol uloženy XII. sjezdem ústřednímu výboru - projed nat a uzavřít zbývající případy politických procesů z počátku padesá tých let. Jsou vyřešeny a uzavřeny všechny otázky související s ná

oravou křivd , se stranickou i občanskou rehabilitaci těch, kdož byli ne právem postiženi. Ústřední výbor realizoval účinná opatření k dodržo . vání leninských principů veškeré činnosti a života strany, státu i celé společnosti. Plnění a rozpracování linie XII. sjezdu bylo spjato s intenzívní ideo

logickou činností, teoretickou i výchovnou prací v duchu marxismu . leninismu. Výsledkem této práce je hlubší chápání procesů rozvoje so cialistické společnosti, jejích možností a další upevnění ideové jednoty strany, politické a morální jednoty našeho lidu. Strana věnovala zvý . šenou pozornost ideologickí práci i vzhledem k zostřování ideologic

kého boje v mezinárodním měřítku, k pokusům Západu o rozmělňování a narušování základních ideových hodnot našeho socialistického života. Složitým, ale převážně po ugresívním vývojem procházela oblast kultury . 26

V mezinárodní činnosti se Komunistická strana Československa aktivně podílela na úsilí o upevnění akční jednoty mezinárodního revo lučního dělnického hnutí, o rozvoj spolupráce zemí socialistického spo. lečenství.

Poskytovali jsme účinnou pomoc protiimperialistickému boji národů,

v prvé řadě vietnamskému lidu, který vede rozhodný boj proti americké agresi, za svobodu a nezávislost své země. Dnes na našem XIII. sjezdu znovu ujištujeme vietnamský lid naší solidaritou, naší všestrannou pod porou . ( Potlesk . ) Soudruzi,

od XII. sjezdu bylo dosaženo mnoha úspěchů v práci strany a lidu.

Dosáhli jsme jich 1 proto, že jsme se mohli opírat o přátelství, o pro hlubující se spolupráci se Sovětským svazem, o spolupráci se zeměmi socialistického společenství.

Jsme si však zároveň vědomí, že mnoho vážných úkolů při zabezpe čování rozvoje socialistické společnosti je před námi. Poznali jsme ta ké , že do budoucna už nám nemohou vystačit mnohé prostředky, které nám dosud pomáhaly řešit otázky našeho rozvoje. Musíme volit nové

progresivní formy, při jejichž hledání tvořivě vycházíme z učení mar. xismu -leninismu, z principů socialistické společnosti, z požadavků vě deckotechnického rozvoje , z podmínek naší země i tendencí vývoje, kterým prochází celé společenství socialistických zemí.

Víme a počítáme s tím , že při prosazování nového vzniknou složité situace, někdy i konflikty se starými návyky, konzervatismem i ne uvědomělostí. Zájmy upevňování a rozvoje naší socialistické společ . nosti však vyžadují, abychom rozvážně , ale důsledně postupovali vpřed , zdokonalovall řídící činnost, uplatňovali vědu a techniku, rozvíjeli de mokratické formy řízení a správy naší země.

S tímto vědomím ústřední výbor přistupoval i k přípravě XIII. sjezdu.

V tezích a ve svém dopise ústřední výbor otevřeně předložil k široké diskusi základní otázky politiky strany na příští období. Diskuse po tvrdila, že naprostá většina pracujících stojí za politikou Komunistické strany Československa, al:tivně se chce podílet na jejím vytváření i na

její realizaci. Naše problémy 1 příští úkoly byly posuzovány kriticky a konstruktivně. Strana v přípravě sjezdu široce využila tvůrčích schop ností našich vědců i zkušeností praxe ze všech úseků stranického i společenského života. Směry a cíle politiky strany , které projedná a přijme náš XIII . sjezd ,

budou proto zahrnovat výsledky diskuse, různých rozborů a úvah, vě. deckých prací, budou výrazemn stupně poznání, k němuž se komunis tická strana jako vedoucí síla naší společnosti dopracovala .

27

Soudruzi a soudružky, jestliže ve stručnosti máme vyjádřit hlavní směry a úkoly politiky strany pro další období, docházíme k těmto závěrům :

Za prvé : Obsahem veškeré naší činnosti i nadále je upevňování a další všestranný rozvoj socialistické společnosti. Aniž bychom ztráceli ze zřetele cíle a perspektivy budoucího komunistického uspořádání spo lečnosti , budeme v příštích letech soustředovat úsilí všech pracujících

na plné, efektivní využití a další rozvíjení materiálních a duchovních zdrojů socialistické etapy naší společnosti. Tato etapa představuje po

měrně dlouhé období, ve kterém půjde o další upevnění a rozvoj socia listických ekonomických a společenských vztahů, o důsledné uplatnění zákonitostí socialismu .

Za druhé: Pro další rozvoj socialistické společnosti má rozhodující

význam její materiálně technická základna, další rozvoj jejích socia listických výrobních sil. Z toho vycházel ústřední výbor a navrhuje přijmout pro dlouhodobější orientaci tyto hlavní směry hospodářské politiky strany na příští období:

-- Zaměřit čtvrtý pětiletý plán na vzestupný rovnoměrný vývoj ná. rodního hospodářství, na obnovení jeho proporcionality, na konsolidaci ekonomiky a posílení hospodářských rezerv. Spolu s hospodárným vy

užíváním zdrojů zabezpečíme takové rozdělování výsledků práce, které bude podněcovat vzestupnou tvorbu zdrojů.

Nejdůležitějším předpokladem proporcionálního rozvoje národního hospodářství je postupně vyrovnat úroveň zemědělství s úrovní prů myslu. K tomu vynaložit přiměřené prostředky, zejména k zabezpečení

rychlého rozvoje služeb pro zemědělství, k posilování zájmu o práci v něm . Využívat prostředků vkládaných do půdy a rostoucího technic kého vybavení jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě , k zabezpečení intenzívní výroby a růstu produktivity práce v zemědělství. Velké úkoly ve využití rezerv a možnosti v tomto směru máme zvláště na Slovensku. - V zájmu docílení ekonomicky výhodnější struktury mezi jednotli

vými výrobky a výrobními obory je třeba postupně vytvářet předpo klady pro strukturální změny, které budou mít rozhodující význam pro efektivnost výroby. Vedle rozvoje zemědělství jde hlavně o nové zdroje

pro energetickou základnu, změny ve strojírenství, rozvoj chemie a za bezpečení výroby spotřebního zboží. Z těchto záměrů vycházet při in vestiční politice a současně ji orientovat na rychlejší návratnost pro

středků, zvýšení kvality a úrovně výstavby s přednostním uplatněním nové techniky rekonstrukcí a modernizací zvláště v tradičních průmys lových oblastech. - Ve vnitřním ekonomickém vývoji klade si strana za úkol zabezpe

čovat posílení harmonického rozvoje oblastí našeho státu , zejména ob lasti pohraniční. Na Slovensku jde hlavně o využití dalších možnosti intenzifikace výroby pro rozvoj celé naší ekonomiky. Postupně řešit problémy v hlavním městě Praze, což především znamená podstatné 28

zlepšení údržby domovního majetku, zachování Prahy jako našeho nej

významnějšího historického místa, urychlenou rekonstrukci komunikač

ních, dopravních a jiných zařízení nutných k plynulému chodu života v hlavním městě. Nezapomínat ani na význam služeb pro obyvatelstvo, a to nejen v Praze, ale ve všech městech a vesnicích.

– Mezi nejzávažnější úkoly patří podporovat všestranný rozvoj vědy a techniky, účinněji zapojit naše národní hospodářství do vědecké a

technické revoluce a zabezpečit, aby se technický rozvoj stal osou per spektivních plánů závodů, podniků, oborů a celého národního hospo

dářství. Ve výzkumu, vývoji a výrobě vytvářet předpoklady pro rychlé uplatnění našich i zahraničních poznatků do výrobní praxe, soustředit pozornost vědecké a technické základny na nosné obory průmyslu. - Na úseku řízení jde především o dopracování a rozhodnější uplat ňování zdokonalené soustavy plánovitého řízení v celém národním hos

podářství od příštího roku. Tím budou vytvořeny předpoklady pro účin nější jednotné ekonomické řízení, vedoucí k hlubšímu souladu spole čenských, podnikových a osobních zájmů na kvalitní práci, na výrobě.

V souladu se zájmy pracujících prosazovat uplatnění těchto principů řízení uvnitř každého podniku, na každém pracovišti tak, aby se pro

sazení hlavních směrů hospodářské politiky stalo celonárodním zájmem a záležitostí nás všech. Je třeba rozvinout socialistické podnikání výrobních hospodářských jednotek a podniků na zásadách rentability, odstraňovat dotace nerentabilních výrob. Na podporu toho všeho zesílit i politickou a společenskou aktivitu všech organizací, zejména odborů. - V závislosti na materiálním vývoji a na jeho podpoře bude se dále rozvíjet i životní úroveň , především ty složky, které vyjadřují bezpro

střední podíl na pracovních zásluhách, přičemž ovšem musíme ve mzdo vé politice více diferencovat obdobně jako v nabídce zboží a služeb. Předpokládá se přiměřeně krýt růst společenské spotřeby a zabezpe čení sociálních vymožeností. Zajištovat rozvoj bytové výstavby, služeb

a posilovat vytváření zdravého životního prostředí. Zabezpečit postup ně podle vývoje národního hospodářství do roku 1970 přechod na 40 hodinovou – 42hodinovou pracovní dobu. — Dalším úkolem je zvýšit mezinárodní dělbu práce. Základ všestran ně rozvíjející se spolupráce vidíme i nadále v našich vzájemných vzta zích se Sovětským svazem. Těžiště spolupráce spatřujeme do budoucna

ve spolupráci zemí socialistického tábora, zejména Rady vzájemné hos

podářské pomoci, na jejíž činnosti se budeme i nadále aktivně podílet. Budeme pokračovat v hospodářské spolupráci s rozvojovými zeměmi

a v účelném rozvíjení obchodu s vyspělými kapitalistickými státy. Ne zbytnou podmínkou našeho účinnějšího zapojení do mezinárodní dělby práce je pozvednout v soutěži s vyspělými zahraničními výrobci tech nickou a ekonomickou úroveň naší výroby.

Za třetí : Vedoucí silou naší společnosti zůstává i nadále dělnická třída a politickým základem státu je její svazek s družstevním rolnic tvem a socialistickou inteligencí. Obsahem dalšího rozvoje socialistic 29

kých společenských vztahů je upevňování tohoto svazku, stálé vzá jemné sbližování dělníků, rolníků a inteligence. Na základě příznivých předpokladů vytvořených socialistickým rozvojem vzájemných vztahů

Čechů a Slováků je nutné napomáhat k dalšímu upevňování bratrské jednoty a ke sbližování národů a národností naší země.

V rozvoji státu a prohlubování socialistické demokracie je základním úkolem uvést do života opatření ke zvýšení úlohy a působnosti národ

ních, výborů. To bude významný krok k větší účasti a iniciativě pracu jících při řízení a správě země, který posílí odpovědnost každého ob čana za rozvoj společnosti a povede i ke zlepšení péče o potřeby lidu. I nadále budeme zkvalitňovat veškerou činnost všech orgánů státního

1 hospodářského řízení a jejich organizaci . Za čtvrté : V oblasti ideologie zůstává nadále naším hlavním úkolem výchova našich pracujících, zejména pak mladé generace, v duchu marxismu-leninismu, socialistického vlastenectví a proletářského inter nacionalismu. S tím je spjato úsilí o tvůrčí rozvoj marxismu -leninismu,

rozpracování aktuálních problémů rozvoje naší společnosti, boj za čis totu marxismu-leninismu, proti buržoazní ideologii a morálce , všem li

beralistickým a dogmatickým tendencím, které deformují revoluční a třídní podstatu komunistické ideologie .

Za páté : Základním předpokladem pro úspěšný rozvoj naší společ nosti je další prohlubování vedoucí úlohy strany ve všech oblastech společenského života, politice, ekonomice i ideologii. Stranické orgány

a organizace na všech stupních musí zdokonalit svou poznávací , řídící a organizátorskou funkci, na základě vědeckého poznání hlouběji ovliv

ňovat společenské procesy, zkvalitňovat kádrovou práci , soustavně upevňovat své spojení s pracujícími, znát jejich názory, oprávněné po třeby. To vyžaduje, aby se také všichni členové strany a všechny stra nické organizace s plnou odpovědností a aktivitou podíleli na práci strany , na uskutečňování její politiky.

Za šesté : V oblasti zahraniční politiky vystupuje do popředí nutnost boje proti agresívním činům imperialismu, zejména za zastavení agrese Spojených států amerických ve Vietnamu, úsilí o realizaci leninské po litiky mírového soužití, zajištění míru a dorozumění mezi národy. Na dále budeme opírat bezpečnost a jistotu Československé socialistické republiky o přátelství a spojenectví se Svazem sovětských socialistic kých republik a zeměmi světového socialistického společenství. ( PO

tlesk. ) Budeme podporovat národně osvobozenecké hnutí, rozšiřovat přá. telské vztahy s pokrokovými silami a rozvíjet spolupráci s rozvojovými zeměmi . Naše strana bude usilovat o upevnění jednoty mezinárodního dělnického hnutí na zásadách marxismu -leninismu a proletářského in ternacionalismu.

Vzhledem k současnému vývoji mezinárodní situace považujeme za nutné i nadále věnovat péči obraně naší země.

30

Soudruzi,

první fází konkretizace a uskutečňování hlavních směrů hospodář

ské politiky strany na příští období jsou úkoly čtvrtého pětiletého plá nu. Především nutno říci, že ačkoliv si práce na přípravě čtvrté pěti letky vyžádaly mnoho úsilí, není ještě možné předložit sjezdu plán zcela vyrovnaný. V důsledku závažných věcných problémů a vnějších

vlivů, jež měly nepříznivý dopad na naši ekonomiku, nepodařilo se

v minulých letech sestavit sedmiletý plán a naše národní hospodářství jsme museli řídit ročními plány. Zčásti tyto obtíže přetrvávají i při vy pracovávání pětiletého plánu a pramení jak z dosavadní nevyrovna

nosti v národním hospodářství, tak z toho, že podniky, národní výbory, 1 ministerstva v důsledku přežívání návyků z dřívější soustavy řízení,

ale i z nepochopení celkového stavu národního hospodářství kladou neúměrné požadavky na celospolečenské zdroje. Letošní dubnové plénum ústředního výboru vyslovilo požadavek, aby

plán na léta 1966–1970 odpovídal vytyčeným základním směrům hos podářského rozvoje a zejména rychlejším tempem růstu národního du

chodu zabezpečoval rostoucí potřeby společnosti. Položilo důraz na urychlení tvorby zdrojů při postupné konsolidaci a rekonstrukci národ

ního hospodářství a uplatňování principů a nástrojů zdokonalené sou stavy plánovitého řízení. Jestliže v posledních letech byla obnovena tempa výroby, pak nyní musíme pokročit dále : obnovit tempo růstu produktivity práce a zabezpečit celkový vzestup efektivnosti národního

hospodářství tak, aby se projevil v optimálním přírůstku národního dů chodu.

Předpokládáme, že do roku 1970 by mohlo proti roku 1965 dojít k dal

šímu růstu osobní spotřeby o 17–18 % a společenské spotřeby o 19 až 20 % . Podíl akumulace do základních fondů zůstane zhruba na dnešní úrovni. Abychom těchto proporcí dosáhli , je třeba zvýšit tvorbu ná rodního důchodu o 22–24 % . Proto je mimořádně naléhavé zastavit

další růst výrobní spotřeby a zvýšit produktivitu práce ve výrobní sféře v pětiletce asi o 22–23 % . Těžištěm tohoto rozvoje bude i do budoucna hlavně průmysl. Před pokládá se, že jeho čistá produkce vzroste asi o 28–30 % . O efektiv nosti průmyslového rozvoje bude do značné míry rozhodovat využití nejmohutnějšího celku naší ekonomiky, metalurgie a strojírenství.

V souladu s vědeckým a technickým pokrokem budeme stále v před stihu rozvíjet strojírenství jak v zájmu technické rekonstrukce a moder nizace naší výrobní základny a zabezpečení spotřebního zboží pro vnitř

ní trh , tak také jako naše nejdůležitější exportní odvětví. Lepším zhod

nocením kovů, intenzifikací výrobního procesu , rekonstrukcí a moder nizací výroby v existujících závodech by se měla zvýšit produkce stro jírenství do roku 1970 asi o 43 % .

Průmysl musí kryt potřeby vnitřního a zahraničního obchodu vysoce efektivními dodávkami na patřičné technické a ekonomické úrovni, 31

což zvláště platí pro výrobky z domácích surovin , jejichž podíl na za hraničním obchodu se musí zvyšovat. Je třeba dále ověřovat perspek tivnost jednotlivých oborů a výrobků a na ty pak soustředit investiční

výstavbu, zabezpečit jejich modernizaci a rekonstrukci, výzkum a vývoj. Zdrojem pro výrobu elektrické energie zůstane pro nejbližší deseti letí převážně hnědé uhlí, těžené povrchovým způsobem. S existujícími zásobami je však třeba zacházet hospodárně, výstavbou elektráren s vel kými agregáty snižovat spotřebu paliva, zdokonalovat přenosová zaří zení a současně zabezpečovat teplofikaci měst. Postupně budeme pře

devším ve spolupráci se Sovětským svazem rozvíjet jadernou energe tiku, která bude znamenat nejen budoucí modernizaci energetiky, ale

vyvolává již dnes kvalitativní změny ve výrobě – zejména ve stroji renství.

Domácí surovinovou základnu je třeba využívat efektivněji než do sud. Týká se to zejména těžby, úpravy a zpracování kaolinu, sklářských

a slévárenských písků, jilů, lupků, magnezitu a dalších surovin pro sklářský , keramický, hutnický průmysl a výrobu stavebních hmot. K to mu by mělo přispět i účelné vyřešení silikátového průmyslu. Totéž se týká i lepšího využití dřevní hmoty. Těžbu rud železných a barevných kovů soustředit na ložiska, která umožní dosáhnout nákladů srovna

telných s cenou dovážených rud. Důležité úkoly bude mít stavební výroba. Počítáme se zvýšením ob

jemu stavebních prací asi o 24 % , s větším podílem generálních oprav a údržby. Cestou k tomu musí být i další zprůmyslnění stavební výroby, používání moderních stavebních metod, nových materiálů a vyšší vý. roba stavebních materiálů a dílců i pro zásobování vnitřního trhu. Je

nutno zkvalitnit výstavbu a její organizaci , na jejíž nízkou úroveň si právem i v diskusi pracující stěžovali. Musíme se vší rozhodností uplat nit ekonomické sankce vůči stavebním podnikům , které odvádějí ne.

kvalitní práci, hlavně v bytové výstavbě, a připravují lidem potíže a způsobují nadměrné výdaje na údržbu a opravy. Strojírenství a stavebnictví ponesou hlavní tíhu investiční výstavby

i změn ve struktuře národního hospodářství ve směru vědeckého a cechnického pokroku .

Tyto základní strukturální změny jsou spojeny s využitím a zpraco váním sovětské nafty , jejíž dodávky v roce 1970 dosáhnou zhruba 10 miliónů tun , to je dvojnásobku nynější úrovně. To bude mít pro nás zá

sadní význam , neboť se výrazně změní skladba paliv, umožní se racio nalizace energetiky, výroby a postupně i lepší hygienické vytápění v domácnostech . Elektrifikace , dieselizace a rozsáhlá technická a eko nomická rekonstrukce železniční dopravy umožní omezit parní trakci

na necelých 10 % . Chemické produkty získané z nafty a plynu dovoli l'ozvinout tak významné obory , jako je výroba plastických hmot, umě lých vláken, hnojiv a dalších chemických prostředků pro zemědělství.

Tyto zıněny zároveň významně přispějí k ozdravění pracovního a život ního prostředí. 32

Předpokládá se, že na tyto velmi rozsáhlé, technicky i finančně ná.

ročné změny vynaložíme zhruba 40 miliard korun investic, které se

nám ovšem v mnohonásobné míře a v poměrně krátké době vrátí po zději.

V pětiletce rovněž počítáme s postupnou rekonstrukcí našeho tradič ního zpracovatelského průmyslu - potravinářství a spotřebního prů myslu. To povede nejen ke zvýšení a zkvalitnění produkce, ale i k vy

tvoření lepšího pracovního prostředí zejména pro ženy. Tato odvětví budou postupně vybavena moderními stroji, aby se urychlovala obměna sortimentu výroby spotřebního zboží a byly lépe zajišťovány rostoucí

požadavky domácího a zahraničního trhu. Potravinářský průmysl roz šíři výrobu polopřipravených jídel a pomůže zvýšit kulturní a ekono mickou úroveň prodeje i veřejného stravování.

Provádění strukturálních změn v národním hospodářství záleží v ros toucí míře na investiční výstavbě, kterou je třeba rozvíjet podle přís ných kritérií dlouhodobé efektivnosti . To vyžaduje především zabezpe čít plné využití již vybudovaných kapacit intenzifikací a modernizací

zastaralých úseků výroby s cílem soustředit prostředky na rozvoj per spektivních oborů a výrob. Pritom považujeme za správné přednostně

modernizovat závody se stabilizovanými, kvalifikovanými pracovními kolektivy a využít bytové výstavby k zabezpečení dostatku pracovníků pro nově vybudované, avšak dosud nevyužité kapacity. Větší pozornost budeme muset věnovat posílení investiční výstavby v nevýrobní sféře a pro vytváření zdravého životního prostředí. Naši investiční politikou a za pomoci zdokonalené soustavy řízení musíme prosadit, aby investice i rekonstrukce byly prováděny na vy soké technické úrovni, aby se dále zvyšoval podíl strojních investic,

snižovala nadměrná rozestavěnost a byly odstraňovány i ostatní dlouho době působící neduhy ve výstavbě.

Soudruzi, mezi hlavní úkoly příštího období i nadále patří zabezpečení rozvoje zemědělství. Při našich opatřeních v rozvoji zemědělské výroby mu

síme vycházet z toho, že základem pro politiku strany na úseku země dělství jsou jeho dvě organizační formy : státní statky a jednotná země dělská družstva. I nadále zůstáváme u usnesení XII . sjezdu postupně vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu. Obsahem této zá kladní direktivy je intenzifikace zemědělské výroby za pomoci vědy a vybavování zemědělské výroby kvalitními výkonnými stroji a zaříze

ními . To předpokládá podstatný růst účinnějších výrobních prostředků, rychlejší zavádění komplexních výrobních technologií a průmyslových 2 XIII. sjezd KSC

33

metod organizace výroby a práce, jakož 1 zvýšení životní úrovně pra cujících v zemědělství. Pozvednutí úrovně zemědělské výroby je naprosto nezbytné vzhledem k významu zemědělství a jeho nezaměnitelnosti v celém společenském reprodukčním procesu. Další vzestup životní úrovně obyvatelstva naší země je těsně spjat s růstem vlastní zemědělské výroby.

Hlavní cestou v rozvoji zemědělství v naší zemi je docenění půdy jako základního výrobního prostředku a intenzifikace jak rostlinné, tak živočišné výroby .

V období od XII . sjezdu se podařilo spolu s další konsolidací země dělských podniků zvýšit výrobu a tržní produkci některých hlavních zemědělských výrobků, což mělo příznivý vliv na uspokojování rostoucí spotřeby a stabilizaci trhu potravin . Kromě zvýšeného úsilí pracujících v zemědělství měla na růst tržní produkce značný vliv opatření schvá lená ústředním výborem strany k rozvoji materiálně technické základ ny, zvýšené dodávky průmyslových hnojiv a potřebné dovozy krmiv.

Rovněž růst hmotné zainteresovanosti, zejména úprava nákupních cen , zavedení prémií, zvýšení mezd ve státním sektoru zemědělství, zlepšení sociálního a důchodového zabezpečení družstevníků v pod statné míře příznivě ovlivnily rozvoj zemědělské výroby. Prostředky

vynaložené od posledního sjezdu na zvýšení hmotné zainteresovanosti představují jen u družstev a jednotlivě hospodařících rolníků zvýšení prostředků ve výši zhrubą o dve miliardy korun ročně. Orientace na další zvyšování zemědělské výroby se opírá o maxi mální využití výrobních podmínek státních statků a jednotných země.

dělských družstev. Ve čtvrté pětiletce sé má zemědělská výroba zvýšit O 15 % a tržní produkce o 19 % . Návrhy přihlížejí ke skutečně dosaho vaným tempûm vývoje v posledních letech , jsou velmi náročné, avšak z hlediska potřeb společností naprosto nezbytné . Z toho také musí vy

cházet příslušné státní i hospodářské orgány při jejich zabezpečování. Opatření, která byla v období po XII . sjezdu již uskutečněna, vytvá

řejí spolu se zdokonalenou soustavou řízení zemědělství příznivé pod mínky k tomu, aby i zemědělství přešlo k efektivnímu způsobu rozvoje . Základem rozvoje našeho zemědělství zůstává i nadále přednostní růst rostlinné produkce. Zkušenosti ukazují, že vyrovnaným vztahům mezi úrovní rostlinné a živočišné výroby stále ještě není v zeměděl . ských podnicích ani v závodech dodávajících zemědělství výrobní pro

středky věnována náležitá pozornost. Sladěný rozvoj rostlinné a živo čišné výroby umožní nejen plnit úkoly v tržní produkci , ale vytváří

předpoklady i k zajištění potřebných rezerv, což je základem dlouho dobé stability zemědèlského odvětví. Vezmeme- li roční celostátní průměr rostlinné výroby , pak množství, které v současné době nakupujeme do státních fondů , je vyprodukováno zhruba na jedné třetině orné půdy . To znamená , že více než 60 % orné půdy a veškeré louky a pastviny slouží kromě zajištění naturálií, 34

+

osiv å sadby jako krmivová základna živočišné výroby. Nejúčelnější využití těchto ploch předpokládá, aby si zemědělské podniky uspořádaly co nejefektivnější využití půdního fondu k získání maximálního množ ství krmiv a vytvoření rezerv. Realizace hlavních směrů rozvoje zemědělství v dalších letech vyža duje uskutečnění kvalitativních změn v jeho materiálně technické zá

kladně , což je především úkolem průmyslu a služeb. Pracovníci v ze mědělství však nesměji zapomíñat, ze mezi výrobní zdroje nepatří jen dodávky z průmyslu a dovozu, ale především pada , kvalitní odrůdy osiv

a sadby , hospodářská zvířata a další prostředky vyráběné v samém zemědělství. Významným činitelem celkového rozvoje hospodaření jednotných ze.

mědělských družstev se musí stát rozvoj družstevní demokracie. Zku. šanosti ukazují, že družstevnictví má u nás velike , dosud nevyužité možnosti . Sama družstevní demokracie je velkým zdrojem iniciativy lidí, vytváří podmínky pro bezprostřední vztah k výrobním prostřed kům a k výsledkům výroby. Všichni členové družstev by si měll sou

čásně v plné míře uvědomit , s jak rozsáhlými základními fondy hos podaří, i velkou odpovědnost vâči společnosti za jejich efektivní využití.

To se vztahuje nejen na zemědělska, ale také na výrobní i spotrebni družstva .

Počítáme také g dalším plánovitým uskutečňováním ekonomicky

účelné specializace a koncentrace zemědělských podniků , s prohlubo váním dělby práce, což vyžaduje zlepšení organizácê podniků a zvýše ní úrovně jejich řízení. Rozvíjet se budou kooperační vztahy nejen mezi podniky uvnitř zemědělství, ale ukáže se i nutnost daleko širšího sepětí

zemědělských a průmyslových podniků , jež může být vymezeno na zá kladě dvoustranné dohody smluvně. Za určitých, oboustranně výhod ných podmínek může vést až k vytvoření zemědělsko - průmyslového

komplexu kombinátního typu. Stále více se i v zemědělství stává výrobní silou věda à technika. její vliv je však třeba spatřovat nejen v progresivních technologických změnách v rostlinné a živočišné výrobě , ale v celé organizaci výroby zemědělského podniku i ve vztazích mezi zemědělstvím a ostatnimi odvetvími národního hospodářství. Proto také úkol vyrovnání zeměděl. ství na úroveň průmyslu, jak jsme jej formulovali na XII. sjezdu , ne

zahrnuje jen oblast vlastního zemědělství, ale má širší dosah, dotyka jící se celého národního hospodářství.

Nesmíme ovšem zapomínat, že všechny tyto okoly budou zabezpečo vat Idé. Proto budeme podporovat v závislosti na možnostech hmotnou zainteresovanost v zemědělství především těch pracovníků, kteří roż hodujícím způsobem ovlivňují výsledky ve výrobě. Zvyšování odměn je

ve značné míše závislé také na úrovni nákladů v zemědělství. V příš.

tích letech je nezbytné dosáhnout podstatného zvýšení účinnosti mate riálových vkladů, a to jak zvýšením technické úrovně základních i obez 35

ných prostředků, tak i jejich hospodárným využitím v zemědělských závodech.

Současně do budoucna počítáme s postupným odstraňováním rozdílů v pracovních a životních podmínkách mezi zemědělstvím a průmyslem výstavbou nejméně 70 000 bytových jednotek pro zemědělské rodiny , posilováním sociálního zabezpečení a dalšími nutnými opatřeními. Vývoj zemědělství bezesporu ovlivní i změny v dosavadním charak teru našeho osídlení. Strana přijala zásady k řešení tohoto procesu .

Chápe jej ovšem jako dlouhodobý proces, a proto je vážná chyba, jest liže v praxi dochází k jednostranným a nerozvážným opatřením , která vyvolávají oprávněnou kritiku obyvatel v malých obcích. Je pochopitel né , že v příštích letech budeme prostředky na bytovou výstavbu a ze

jména na občanské vybavení soustřeďovat především do velkých obcí,

které tvoří ekonomická a společenská centra na venkově. To však v žádném případě neznamená, že jsme pro vysídlení malých obcí nebo proti tomu, aby si zde občané stavěli rodinné domky. Stále větším a významnějším činitelem nezbytným pro národní hos

podářství i pro život obyvatelstva je voda. Její důležitost i nutnost účel ného hospodaření s vodou jsme zdůraznili již vytvořením Ústřední sprá vy vodního hospodářství. Skutečností je, že již dnes máme vody nedo

statek , který se bude v příštích letech ještě stupňovat. Tím naléhavěji vystupují do popředí nutná opatření, která budeme muset provést v zá

jmu co nejúčelnějšího využívání vody, jako je výstavba nádrží nebo akce k podstatnému zlepšení čistoty vod.

Celková situace v národním hospodářství, skutečnost, že se stále ne daří účinně překonávat extenzitu vývoje, podnítila rozhodnutí o urych

leném zavádění zásad zdokonalené soustavy řízení od počátku příštího roku, aby se v celé ekonomice a zejména v podnicích více povzbudil zájem na efektivní výrobě a práci. Máme nyní za sebou rok zkušebního ověřování některých principu zdokonalené soustavy řízení. Od počátku letošního roku ji v širším rozsahu zavádíme v našem průmyslu a stavebnictví,

Rozvíjení nové soustavy bude mít bezesporu vliv na ozdravění ekono mického vývoje , nedojde však k tomu automaticky. Ve veřejnosti jsou

ve značné míře rozšířeny nesprávné představy o tom, že již zavedením zdokonalené soustavy plánovitého řízení se vše radikálně změní, že podniky si budou libovolně určovat ceny, aby měly vysoký zisk, že

mzdy půjdou automaticky nahoru a podobně. Je třeba si uvědomit, že úspěch budeme mít jen tehdy , jestliže orgány hospodářského řízení budou uplatňovat ekonomickou politiku odpovídající duchu nové sou 36

stavy a jestliže na všech stupních řízení dokážeme nekompromisně řešit

nedorozumění a jistě i konflikty, které uplatňování nové soustavy při nese.

Po řadu let bylo například sestavování 1 plnění plánu na všech stup ních řízení provázeno smlouváním , nadsazováním požadavků, skrývá ním rezerv a podobnými » metodami« . Stal se z toho určitý návyk, který hned tak nebude překonán , který však je v rozporu se zásadami zdo

konalené soustavy řízení, s jejími ekonomickými principy a pravidly. Jejich plné uplatňování se projeví jak v pozitivních, tak i v možných negativních dopadech v podnicích podle výsledků jejich práce. Nebude

už tak jako dosud možné vyrovnávat na úkor dobře hospodařících pod niků výsledky těch, které zůstaly pod průměrem, nesplnily úkoly, kte ré v plánu přijaly, a měly pro to podmínky. Druhým možným zdrojem nedorozumění a rozporů je důsledné uplat.

nění hmotné zainteresovanosti pracujících. V minulosti se rozšířily ni.

velizační tendence v odměňování práce, teď však musíme prosadit větší diferenciaci průměrných mezd mezi jednotlivci, ale i mezi podniky a závody podle dosažených výsledků, podle složitosti, kvality a důležitosti práce .

Obdobně financování investic z vlastních prostředků podniků a z úvě rů podtrhne plnou odpovědnost podniků za efektivnost investic a bude mít v případě neefektivních a nadbytečných investic za následek sníže .

ní důchodů podniků. Tím, že se uvedla v život soustava nástrojů pro od stranění dnešní odtrženosti cen výroby a cen trhu, začne se uplatňovat

postupně tlak domácího a zahraničního trhu na výrobu. To všechno musíme mít na zřeteli , počítat s tím , že nová situace bude klást nové a mnohem vyšší nároky na práci všech hospodářských orgá nů a institucí státu, Národní fronty, Revolučního odborového hnutí i na práci strany.

Zdokonalená soustava řízení je spojena s přechodem na ekonomicky spravedlivější a tím i účinnější systém podnikové zainteresovanosti. Jde nám o to, aby si podniky na své potřeby skutečně musely vydělávat, aby dosahovaly vyšších důchodů pouze tehdy, dokáží-li zvyšovat technickou a ekonomickou úroveň , vyrábět levněji a nabízet dokonalejší výrobky . První krok k novému pojetí podnikové zainteresovanosti jsme učinili v letošním roce . Odstranili jsme direktivní mzdové ukazatele a čerpání mzdových fondů podle plnění objemových ukazatelů plánu a začala pla

tit předem stanovená pravidla rozdělování důchodů podniků mezi státní rozpočet a podnikové potřeby. Skutečné výsledky nás však zatím ne uspokojují, zvláště pokud jde o konstrukci odvodů do státního rozpo čtu , která je zatím nedokonalá.

Vzhledem k tomu, že dosud působí řada prvků dřívější soustavy říze. ni, nezmizely ani spekulace s tvorbou plánu, zakrývání rezerv, licitační vymáhání centrálních prostředků a podobně, což oslabuje funkci plánu jako základního nástroje fízení. Je vidět, že pouhé vyhlášení nových opatření ještě není zárukou obratu a že ve správném chápání obsahu 37

změn v řízení zaostávají jak centrální orgány , tak i podniky a závody. Centrální orgány musí dělat obezřetnou politiku a zajištovat pro středky pro celospolečenské potřeby tak , aby podniky pocítily , že ve zdokonalené soustavě se jim iniciativa i každé zlepšení skutečně vy

platí a přinese jim větší důchody. Hospodářská politika našeho státu bude přísně postihovat každý pro jev ekonomické zaostalosti . Bude jen ku prospěchu celé společnosti , jestliže podniky s vysokou technickou a ekonomickou úrovní budou mít lepší rozvojové perspektivy a zaplatí svým pracovníkům i vyšší odměny. Naše ekonomika je v situaci, která vyžaduje rozhodně překonávat ekonomickou zaostalost , ať už její příčinou je technická zaostalost , nebo

zaostalost v organizaci výroby, spočívající v nedostatečné schopnosti dobře organizovat výrobní proces tak, aby byly plně využity výrobní prostředky 1 pracovní čas. V řadě odvětví máme nedostatek pracovníků, a proto si nemůžeme dovolit je neúčelně vázat . Vyřešení těchto problémů vyžaduje, aby vědecké řízení bylo uplatňo. váno na všech stupních , aby bylo dovedeno od racionalizace správy až po racionální vnitropodnikové řízení a organizaci výroby.

Urychlené zavádění zdokonalené soustavy je závislé na tom , jak se podarí iesit cenovou problematiku. Existují stále představy , že v no

vých podmínkách budou monopolní výrobci diktovat ceny a vytvářet si tak pro sebe výhodné podmínky pro růst důchodu. Ve skutečnosti je toinu naopak , cena musí určovat společensky únosnou výši náklada , které je možno na ten který výrobek vynaložit . Orgány centrálního hospodářského řízení musí právě takovou cenovou politiku prosazovat a uplatňovat vůči podnikům .

Již z toho, co jsem uvedl , je zřejmé, že vzrostou nároky vůči ústředním orgánům v provádění hospodářské politiky strany . Jde například o kon

trolu cenového pohybu, vytváření stability cenové hladiny , o postih ce novych spekulací, opatření proti negativním stránkám monopolního po stavení dodavatelů a tak dále. Jde však též o správné uplatnění jednoty

plánu a trhu tak , aby byl zajišťován rovnoměrný vývoj naší ekonomi ky a zabezpečovány společenskoekonomické cíle.

Zdokonalená soustava řízení bude postupně zavedena do celé mate riální sféry naší společnosti.

Na základě principů platných v celém národním hospodářství byly přijaty změny v plánovitém řízení a organizaci zemědělství. Respektují

současně zvláštnosti zemědělské výroby dané především jejím biolo gickým charakterem a těsným sepětím s přírodními podmínkami, dvěma formami socialistického vlastnictví i dosavadní obecně nižší

úrovní výrobních sil ve srovnání s průmyslem . Nutnost dát soustavou řízení větší prostor pro samostatnost rozhodo

vání a iniciativu podniků je v zemědělství zdůrazněna tím , že na pod mínky výroby

měnící se i v průběhu roku

může účinně reagovat

jen bezprostřední výrobce , hmotně zainteresovaný na výsledcích hospo daření. Soustava ekonomických nástrojů s tím počítá a vytváří rovněž 38

predpoklady pro ekonomicky účinnější rovnoprávné dodavatelsko - od

běratelské vztahy , respektující význam zemědělství ve vztazích k ostat ním odvětvím národního hospodářství. Vhodné spojení plánu a nástrojů nepřímého fízení umožní uplatnit I v zemědělství takovou soustavu, která vytvoří dostatečný prostor pro lepší uspokojování potřeb společnosti. Bez dosažení obratu ve vývoji zemědělství nelze trvale konsolidovat národní hospodářství. Na druhé

straně však zároveň bez fádného zabezpečování objektivních potřeb rozvoje zemědělství ostatními odvětvími není obrat ve vývoji zeměděl ství myslitelny .

Velký význam přikládáme rovněž připravovanému zdokonalení sou stavy plánovitého řízení v dopravě.

Důležité bude vlastní dopracování čtvrtého pětiletého plánu, kde je

potřeba zdůraznit, že klíčové místo v celé čtvrté pětiletce bude mít do značné míry nadcházející rok 1967. Je to dáno tím , že v něm zvlášť vyº

stupují do popředí některé rozporné stránky dřívějšího vývoje naší eko nomiky , které se projevují v tlaku na další růst výroby a dovozu, při čemž tempo mobilizace rezerv nedosahuje takového stupně, jak by bylo zapotřebí. Nedořešené rozpory v plánu na letosní rok, zejména v oblasti zahraničního obchodu a v tempu růstu národního důchodu, který do savadním asi 2,5 % přírůstkem je pod plánovaným průměrem celé pěti . letky , oslabuji vytvoření spolehlivé základny dalšího rozvoje. Proto je třeba pětiletý plán souběžně dále propracovávat v centrálních orgánech I v podnicích a vytvářet v podnikové sféře předpoklady pro další urych lení tvorby zdrojů. Soudruzi,

jak jsem již zdůraznil, jsme na počátku významných změn . Prodělá

váme je nejen v metodách řízení, ale i v ekonomickém myšlení a zejmé na pak v metodách a obsahu hospodářské politiky socialistického státu. Tyto změny přesahují oblast ekonomiky. Jsou součástí úsilí strany

o zvědečtění řízení celé naší společnosti. Povedou k dalšímu prohlou bení socialistické demokracie a k lepšímu využití socialistických výrob ních sil zapojením národního hospodářství do nastupující vědecko

technické revoluce. Uplatnění a prosazení zdokonalené soustavy do žl vota vyžaduje pevné a jednotné politické a ekonomické vedení z centra při dalším rozvoji účasti lidí na řešení výrobních a celospolečenských problémů, pro které vytváří nové možnosti.

Podobně jako u nás probíhají i v řadě dalších socialistických zemí změny dosavadních metod a forem plánování a tízení, které mají pod

pořit úsilí o intenzifikaci rozvoje národního hospodářství. Tak se na. plňuje Leninova myšlenka , že teprve řada zemí přecházejících k socia lismu propracuje nejvhodnější formy a metody socialistické výstavby. Toto úsilí se projevuje hledáním nových cest k rozvíjení hospodářské,

vědecké a technické spolupráce. Bude účelné při různosti přístupu a 39

pestrosti forem s přihlédnutím ke stupni zainteresovanosti zúčastněných socialistických států nové zkušenosti plně využít.

Československá socialistická republika je pevnou součástí světového společenství socialistických zemí a aktivním členem Rady vzájemné

hospodářské pomoci. Tím jsou v rozhodující míře určovány vnější pod mínky naší ekonomické , vědecké a technické spolupráce. Z toho vychá

zíme i při stanovení příštích směrů rozvoje národního hospodářství. Vzájemné hospodářské, vědecké a technické spolupráci věnujeme mi mořádnou pozornost, avšak přes určité kladné výsledky jsou dosud ve liké nevyužité možnosti. Stojí před námi úkol dosáhnout výraznějšího pokroku ve specializaci , jsou málo využívány možnosti výrobní koope race, nedostatečně se soustřeďují síly vědy a výzkumu ke zvýšení tech nické úrovně výrobků.

Řešení těchto otázek má pro rozvoj naší ekonomiky základní vý. znam. Jsme si vědomi toho, že vývoj socialistického společenství přes ohromný, v historii lidstva nevídaný růst národního hospodářství je ovlivněn dosud existujícími rozdíly v úrovni ekonomik jednotlivých ze mí. Je ovšem naším společným zájmem posuzovat problémy vzájemné spolupráce nikoliv jen očima dneška, ale očima budoucího vývoje.

Hlavním pilířem vnějších hospodářských a vědeckotechnických sty ků naší republiky byly a jsou ve stále rostoucí míře naše vztahy k So větskému svazu, které budeme dále všestranně rozvíjet. Tato soudruž

ská spolupráce, jež se projevuje i ve velkém rozsahu vzájemné výměny zboží, nám současně dává jistotu pro vývoj základních odvětví našeho průmyslu.

V budoucnosti půjde o rozvoj nových forem spolupráce, které pove dou ke zvýšení vzájemné výhodnosti. Nutno předpokládat, že budeme

postupně dovážet některé suroviny a materiály ve zvýšeném stupni zpracování, například železnorudné pelety, podílet se na rozvoji ně kterých pro nás potřebných surovin a materiálových zdrojů Sovětského svazu a podobně. Vedle dělby práce obchodu se socialistickými zeměmi budeme i na dále rozvíjet hospodářské, vědecké a technické styky s ostatními ze měmi .

Prokázali jsme již mnohokrát, a to nejen slovy , svou solidaritu se

zeměmi, jež bojují za osvobození z koloniální nadvlády nebo již vstou pily na cestu nezávislého vývoje. Budeme i nadále podle svých sil a možností podporovat snahu těchto zemí o vymanění z ekonomických pout, jimiž je svazují staré kapitalistické metropole, o posílení jejich národního hospodářství. Budeme pokračovat v rozšiřování hospodár ských styků, poskytovat jim technickou pomoc a zejména rozvíjet ob chod na základě respektování vzájemných potřeb a vzájemné výhod nosti .

Domníváme se, že existují značné možnosti pro rozvoj obchodu i s vy. spělými kapitalistickými státy v oblasti základních surovin , materiálů, strojů a zařízení i v oblasti spotřebního zboží. Zde však mnoho záleží 40

jednak na naší obchodní zdatnosti a také na odbourání ekonomických a mimoekonomických zábran , kterými tyto státy brzdí rozvoj hospodár ských , obchodních i vědeckotechnických vztahů. Z naší strany je při využívání výsledků vědy a techniky v kapitalistických zemích důležité

to, abychom nikdy nepustili ze zřetele socialistické zásady našeho ži vota a naše komunistické cíle.

Základem našich vnějších ekonomických vztahů je zahraniční ob chod. V uplynulém období se v něm koncentrovaně odrážely vnitřní pro

blémy naší ekonomiky. Zatím se nedaří plně využít zahraniční obchod ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství. Předpoklady pro to vytváříme těsnějším sepětím naší výroby se zahraničním obchodem , jak to vyplývá ze zdokonalené soustavy řízení. Současně je třeba, aby se zlepšila práce zahraničního obchodu.

Výsledky hospodářského rozvoje, účinnost řízení a efektivnost zapoje ni do mezinárodní dělby práce podmiňují další růst životní úrovně. Ne můžeme jej ovšem chápat jednostranně jenom jako výsledek ekonomic kého vývoje. Růst životní úrovně má také zpětný vliv na další rozvoj vý• robních sil země.

Proto bude nutno důsledněji uplatňovat základní princip rozdělování podle práce a harmonický rozvoj všech složek životní úrovně. Půjde tedy nejen o zvyšování spotřeby, ale též o postupné kvalitativní změny, zejména v životním prostředí a stylu života našich pracujících. V současné etapě je nutno především zvyšovat hmotnou zaintereso vanost a cílevědomě překonávat rovnostářství, stejně jako hmotně po stihovat práci nekvalitní a neodpovědnou. Diferencovanému odměňování je třeba přizpůsobovat trh zboží a slu žeb, zvýšit péči výroby i obchodu o kvalitu a sortiment zboží, aby bylo zajištěno plynulé uspokojování poptávky všech příjmových skupin oby vatelstva.

Naše výroba musí respektovat naléhavou potřebu zavádět nové vý. robky. K obohacení vnitřního trhu, k většímu ekonomickému tlaku na výrobu a oslabení negativních účinků monopolů dodavatelů bude nutno rozšiřovat výměnu a podle možností i nákup spotřebního zboží v za hraničí. Na trhu zboží i služeb musí být dodržovány správné hodnotové vztahy a cenové relace měřeny tak, aby vystihovaly změny v nabídce a po

ptávce, zajištovaly zdravý vztah mezi spotřebou a výrobou při správ ném zhodnocení společensky nutné práce na výrobcích a zabezpečení stability celkové plánované cenové hladiny, Takový pohyb cen bude

pak v souladu s růstem tvorby národního důchodu a zásadou dalšího zvyšování životní úrovně pracujících. 41

Struktura osobní spotřeby bude ovlivňována rychlejším růstem spo třeby průmyslového zboží, zvláště dlouhodobé spotřeby. U potravin si klademe za cíl zlepšovat skladbu výživy, aby lépe odpovídala zdravot nim požadavkům .

Spokojenost obyvatelstva závisí také na dobré práci obchodu, jehož

postavení vůči výrobě se musí posílit. Aktivní činnost obchodu spočívá jednak v tom, že bude plnit svou úlohu představitele spotřebitelů vůči výrobě, jednak v tom , že obchod bude pružněji uspokojovat zájem i po žadavky spotřebitelů. Proto obchodní podniky by měly navazovat přímé

obchodní styky s výrobními závody a vyžadovat určité spotřební vý robky. V některých oborech bude třeba hledat i způsob bezprostředního spojení výroby se spotřebitelem . Zlepšení úrovně práce obchodu je také podmíněno účelnou soutěži

vostí mezi našimi socialistickými obchodními systémy. K tomu můžeme využít spotřebních družstev, a proto je třeba zrušit dosavadní vymezení sfér působnosti státního a družsteyního obchodu, přičemž však nezba vujeme spotřební družstva povinnosti zásobovat venkov. Mohou účelně rozvíjet i některé druhy potravinářské výroby a zřídit zásilkový obchod

pro lepší zásobování vesnic průmyslovým zbožím. Ve výrobě spotřebního zboží a u služeb pro obyvatelstvo je třeba uplatňovat a podporovat podnikavost výrobních družstev, jež mohou

vyrábět zboží pro trh v menších sériích. Spotřební a výrobní družstev nictví má v naší společnosti pevné místo. Nedílnou a stále důležitou součástí životní úrovně je zlepšování ži votního prostředí. Voda , vzduch a půda mají pro lidstvo nepostradatel . né hodnoty , nejsou však nevyčerpatelné.

V cílevědomém vytváření příznivého životního prostředí byly v po sledním období učiněny první kroky. Mám na mysli opatření k posílení

územně plánovací a investorské činnosti, ke zvýšení pravomoci národ nich výborů i založení některých záměrů do čtvrté pětiletky , jako je

například rozsáhlejší modernizace ve veřejné dopravní síti , rekonstruk ce a výstavba komunikací, další rozvoj výstavby bytů, zvláště odstraňo vání nedostatků v komplexnosti výstavby sídlišť a zlepšení údržby do savadních základních nevýrobních fondů. Významnou oblast spotřeby zabezpečujeme z celospolečenských fon dů. Napříště z nich budeme při účelném vynakládání prostředků zabez

pečovat především ty úseky společenské spotřeby, které pomáhají roz voji výrobních sil a reprodukci pracovní síly, jako je oblast výchovy a vzdělání, kulturní zařízení celospolečenského významu, zdravotní pé. če, populační politika apod, Rozvoj zdravotních služeb se projevil příznivě na celkovém zdravot. ním stavu obyvatel. Dobrých výsledků, i mezinárodně uznávaných, bylo dosaženo v preventivní péči . Přes značný přírůstek počtu lékařů se ještě nepodařilo dostatečně zkvalitnit služby poskytované obyvatelstvu zdra votnictvím, aby spokojenost pracujících stoupala úměrně s vynaložený .

mi prostředky. Proto musíme zkvalitňovat zdravotní péči zvláště ve zdra. 42

votnických obvodech , dbát, aby lékaři léčili a nebyli přetěžováni admi nistrativou. Strana bude prosazovat, aby i v budoucnu zaujímala ve společenské spotřebě přední místo podpora rodin s dětmi. Na podporu rodinám

s dětmi se vydává různými formami ročně zhruba 15 miliard Kčs. Do přídavků na děti soustředíme uvážlivě a postupně některé formy po moci rodinám s dětmi. Předpokládá se výhledově rovněž další prudlou žení placené mateřské dovolené.

V důchodovém zabezpečení se uplatňuje nárok na důchod tím , že občan může po dosažení věkové hranice a odpracování požadovaných let odejít do důchodu . Státní orgány budou v souvislosti s prodlužová ním lidského věku ekonomicky podporovat dobrovolné zapojování dů.

chodců a starších duševně i fyzicky zdatných osob do pracovního pro cesu .

Na nejpřednějším místě dalšího rozvoje životní úrovně je bydlení.

Při nárocích na novou výstavbu se současně musí zlepšit údržba , opravy a modernizace dosavadního bytového fondu. Patrně se nám nepodaří

uskutečnit do roku 1970 původní záměr o vyřešení bytového problému, přestože dáváme na bytovou výstavbu stále větší prostředky .

Chceme postupně dokončit vybavenost dnešních sídlišť a dále rozví jet komplexní bytovou výstavbu při současném zvyšování bytového standardu . Náročný úkol mají naši architekti , od kterých požadujeme, aby bytová i průmyslová výstavba byla účelná a odpovídala moderní

mu urbanistickému a architektonickému pojetí. Současně předpoklá dáme, že obyvatelstvo se bude samo více na bytové výstavbě podílet a investovat at již družstevní formou , nebo individuální výstavbou dom ků a modernizací bytů.

Nezbytnou podmínkou tvořícího se socialistického životního stylu

je 1 rozšiřování volného času zkracováním pracovní doby a jeho vy. užití pro sebevzdělání, péči o rodinu, oddech a společenskou aktivitu lidí .

Uvažuje se o zavedení pětidenního pracovního týdne při 40 hodinách týdně v hlubinných dolech, těžkých a zdraví škodlivých provozech a

42 hodinách na všech ostatních pracovištích, pochopitelně v závislosti na podmínkách , které vytvoří rozvoj národního hospodářství a jeho jednotlivé úseky.

Rozvoj životní úrovně je objektivně podmíněn dosaženým stupněm

rozvoje výroby, její struktury, efektivnosti a kvalitou vyráběných užit ných hodnot.

Nelze jej redukovat pouze na spotřebu. Při zanedbávání ostatnich složek životní úrovně, jako je rozvoj a kvalita služeb, bytové výstavby,

rozšiřování volného času a tvorba životního prostředí, dochází k defor macím v jejím vývoji. Rovněž nelze opomíjet podmínky, za nichž jsou hmotné i kulturní potřeby uspokojovány .

Cílem probíhajících i příštích změn v kvalitě a struktuře životní arovně je i vytváření socialistického životního stylu, to je způsobu ži 43

vota svobodného socialistického člověka, který zabezpečuje plně har monický rozvoj osobnosti. Změny stylu života můžeme provádět po

stupně na základě vytvoření souhrnu politických, materiálních a spo lečenských podmínek. Nad těmito otázkami se musí zamýšlet vědecká pracoviště, hledat cesty k vytváření životní úrovně a životního stylu , které jsou vlastní socialistickému zřízení.

*

Soudružky a soudruzi, současný rozvoj lidské společnosti je ovlivněn nástupem vědecko

technické revoluce, která přináší nejen velké technologické a technic ké převraty , ale i převratné změny v surovinové a energetické základ. ně, vede k intenzívnějšímu pronikání poznatků vědy a techniky do spo lečenské praxe a tím i k velkým sociálním přeměnám. Stojíme tváří v tvář procesům, které přesahují hranice soudobého civilizačního vý . voje. Významným posláním socialistické společnosti je plně rozvinout

vědeckotechnickou revoluci a uplatnit její plody ve prospěch všeho lidu .

Usilí naší strany vždy bylo a je spojeno s rozvojem vědy a techniky. Na XII. sjezdu byly tyto otázky naléhavě postaveny do popředí politic ké a ekonomické činnosti . V posledních letech bylo zdokonaleno ří zení technického rozvoje , podařilo se zvýšit tempo obměny výroby, zdokonalit řadu výrobků zlepšit technickou úroveň u některých vý. robních oborů , zejména obráběcích strojů, automatizační, zdravotní a

léčebné techniky, přístrojů , textilních strojů, některých hutních a che mických materiálů a dalších . Například společné československo-so větské pracoviště vyřešilo technologii bezvřetenového předení, která předstihuje přední světovou úroveň.

Strana zdůrazňuje velký význam základního výzkumu soustředěného v Československé akademii věd a na vysokých školách , jehož nejvlast nější funkcí je přinášet nové poznatky a objevy. Ty by měly ovlivňovat

koncepční úvahy dalšího vývoje naší společnosti a plně pronikat do hospodářské a politické praxe. V některých vědních oborech – zejmé na ve fyzice, v jaderném výzkumu, v chemii, biochemii , biologii a tey. rii automatizace – jsou úspěšnými výsledky vytvářeny předpoklady .

pro další rozvoj techniky a vědy samé.

Přes dosažené úspěchy nemůžeme však považovat společenskou účin

nost vědy a techniky – zejména realizaci vědeckých a technických po znatků ve výrobě za dostatečnou. Je to jedna z otázek, na níž také právem poukazovali pracující v diskusi k tezím pro přípravu XIII. sjez du . I

yž proces vědeckotechnické revoluce je svou podstatou dlouho,

doby, je potřeba si také uvědomit, že úkoly v národním hospodářství jsou bezprostřední a naléhavé. Považujeme proto za nutné, zejména 44

v nejbližších letech, plně využít rychle mobilizovatelných technických rezerv a při dopracování čtvrté pětiletky všechny záměry důsledně opřít o realizaci vědy a techniky a zvýšit jejich účinnost.,

Rozhodující je realizace jednotné vědeckotechnické politiky k usku tečnění velkých strukturálních změn, zejména přestavby strojírenské výroby, chemizace hospodářství, rozvoje a uplatnění automatizace a výpočetní techniky a změn ve struktuře palivové a energetické základ.

ny, zejména jaderné techniky. V těchto otázkách musíme urychlit vý. zkum , plně využít kapacity Československé akademie věd a vysokých

škol, kde pracuje řada velmi kvalifikovaných pracovníků, a lépe vy užívat mezinárodní dělby práce.

Výzkumnou a vývojovou činnost je nutno soustředit na řešení no vých technologických směrů a nových výrobků přední světové úrovně, na funkčně spolehlivé a esteticky dokonalé výrobky k uspokojování potřeb našich pracujících, k vytváření zdravého životního prostředí a úspoře pracovního času. Spolu s tím zvýšit i náročnost na výzkum • nou a vývojovou práci, čelit nahodilosti ve volbě úkolů, zabezpečovat rychlé řešení problémů na vysoké technické úrovni.

Již několikrát bylo prokázáno, že při rozsáhlém sortimentu naší vý. roby a při jednoprocentním podílu na světové výzkumné základně ob

jektivně nemůžeme udržet a rozvíjet všechno na vysoké úrovni. Naše ústavy a podniky musí s pomocí ústředního řízení nalézt svůj vědecký

a technický profil

stanovit si na základě rozborů efektivnosti, na

které perspektivní úseky soustředí své síly a ve kterých oblastech ne budou dále technicky pracovat.

Tomu bude napomáhat i bezprostřední ekonomická závislost ústavů na hospodářských výsledcích podniků a větší uplatnění ekonomické pobídky v této oblasti. V poslední době byla převedena k podnikům a na chozrascot řada ústavů – například v průmyslu pracuje v hos podářské oblasti asi 90 % výzkumné a vývojové kapacity. V některých oblastech základního badatelského výzkumu však bude nutno dbát, -

aby nebyly podlomeny cile dlouhodobého rozvoje, to znamená, že tyto

oblasti výzkumu a vývoje by měly být nadále řízeny a financovány stá tem.

Předpoklady pro další rozvoj máme. Vybudovali jsme rozsáhly vý.

zkum a vývoj, kde pracuje kolem 130 tisíc pracovníků. Rezervy, které i zde v důsledku extenzívního rozvoje jsou, musíme využít tak, aby chom postupně ve vybraných úsecích zvýšili kvalifikaci pracovníků a vybavili je dokonalou přístrojovou technikou. Nemůžeme se však smi fovat s tím , že v některých našich ústavech připadá na 100 pracovníků pouze jeden nebo dva pracovníci s vědeckou kvalifikací.

Jako marxisté musíme chápat vědeckotechnickou revoluci v jednotě převratů ve výrobních poměrech a výrobních silách společnosti. Je procesem univerzální přeměny celé struktury výrobních sil a zároveň hlubokým zásahem do sociálních podmínek lidského života , povahy

práce a celého postavení člověka moderní civilizace. 45

Jednou z nejdůležitějších pobídek pro tvůrčí práci je atmosféra dů věry, podpory a péče çelé naší společnosti. Vždyť je známo, že ve vě dě a technice se musí daleko více »spoléhat na člověka« , jeho spole čenské, morální a individuální hodnoty. Tolik k hlavním směrům a úkolům hospodářské politiky strany na příští období a ke čtvrtému pětiletému plánu. Myslíme, že touto hos podářskou politikou budeme otevírat stále širší prostor, aby pracující

měli možnosti rozvinout své síly a uplatnit bohatství svých tvůrčích vloh.

Soudružky a soudruzi,

po vítězství socialismu vstoupili jsme do období dozrávání a dotvá ření socialistických vztahů mezi třídami a vrstvami, národy a národ nostmi naší země.

Hybnou silou našeho vnitřního vývoje není již třídní boj antagonis. tických sil, ale společný zájem a postupné sbližování socialistických

tříd a vrstev, které stírá rozdily v podmínkách práce i v jejich spole čenském postavení. Sociální složení společnosti však má a pro určitou dobu si ještě nutně zachová třídní charakter. Nevyhnutelně se bude projevovat různost dílčích zájmů jednotlivých tříd a vrstev i rozdílný

stupeň socialistického uvědomění. Od vzniku nových, socialistických vztahů uplynula teprve krátká doba . Soustavné posilování socialistic kého charakteru naší společnosti, socialistické morálky předpokládá cílevědomý a nesmlouvavý boj s recidivami buržoazních přežitků a ná. vyků, s různými protispolečenskými jevy i ideově cizími vlivy. Nemůžeme také přehlížet existenci ostrého třídního boje v meziná rodním měřítku, jehož odraz má své velmi konkrétní projevy i uvnitř naší socialistické společnosti . Třídní stránka našeho úsilí je dána i tím , že naše socialistická společnost jako pevná součást světové fronty revo lučních sil se aktivně podílí na celosvětovém zápase za mir, pokrok a socialismus, proti kontrarevolučním záměrům mezinárodní reakce. Pro.

to strana bude důsledně vystupovat proti všem pokusům zvenčí i zevnitř o narušování socialistického vývoje, proti jakýmkoliv snahám oživovat maloměšťáckou mentalitu a třídní antagonistické vztahy, proti různým demagogickým výpadům proti straně, její ideologii a politice.

Určující silou veškerého našeho současného společenského vývoje, hlavním nositelem jednoty naší společnosti, byla a je i nadále dělnická třída, která je nejpevněji spjata se socialistickým zřízením , s ideologii as perspektivou komunismu. Dělnická třída je jako celek nejdůsled nějším zastáncem celospolečenských zájmů, svým aktivním postojem

k socialismu účinně ovlivňuje politický a morální přerod všech ostat nich vrstev. Strana proto bude i nadále opírat svou politiku o dělnic kou třídu a zejména jak bylo zdůrazněno na XII. sjezdu o její 48

nejprogresivnější jádro - nejuvědomělejší dělníky , politiku strany dů

sledně hájící a prosazující. Vycházejíce z vedoucí úlohy dělnické třídy, zdůrazňovali jsme vždy a v praxi také prosazovali nejtěsnější spojení a součinnost dělnické

třídy s družstevním rolnictvem a s ostatními sociálními skupinami. Strana bude i nadále prohlubovat svazek dělnické třídy s družstevním rolnictvem, který je politickou páteří našeho socialistického zřízení. Příznivé podmínky pro to jsou vytvářeny upevňováním socialistického charakteru družstevního rolnictva na základě soustavného zvyšování technické i organizační úrovně zemědělské výroby, jejího zprůmyslňo vání, změnami pracovního i životního prostředí, postupným vyrovná váním podstatných rozdílů mezi městem a venkovem.

V souladu s dalším postupem socialismu budou se postupně vytvářet potřebné předpoklady pro překonávání podstatných rozdílů mezi prací

duševní a tělesnou, pro to, aby proces tvůrčího poznání se stále více stával všeobecným obsahem lidské činnosti. Výrazem toho jsou prochá zející změny v kvalifikační struktuře samé dělnické třídy, kde v po sledních letech výrazně roste podíl technicky vzdělaných pracovníků a specialistů.

Na druhé straně změny ve společenském postavení zejména tech nické a vědecké inteligence, jejíž práce je neodmyslitelnou a stále vý. znamnější součástí socialistické výroby, vedou k pochopení a ztotož

nění se zájmem dělnické třídy na vybudování socialistické a komunis tické společnosti.

Socialistická inteligence dnes převážně pochází z řad pracujícího 11 du, což má zásadní vliv na její tvůrčí možnosti i společenskou úlohu. Bez přínosu tvořivé práce inteligence nemohla by uskutečňovat své zá

jmy a cíle dělnická třída, stejně jako inteligence nemůže společensky využít výsledky své práce bez dělnické třídy . Své vědecké a technické záměry nemůže socialistická inteligence uskutečnit ani vně politického úsilí komunistické strany, která dává konkrétní podobu jednotným so

cialistickým zájmům obou těchto sociálních sil . Strana přihlíží ve své politice i k vývoji uvnitř dělnické třídy , kde vedle progresívních sil existují i některé vrstvy se zaostalými 1 sektář skými náladami a rovnostářskými představami , které je třeba soustav ně a cílevědomě překonávat. Právě tak v poměru k inteligenci strana musí počítat s předchozím vývojem jednotlivých vrstev inteligence,

s různou úrovní jejich socialistického uvědomění i s nestejnou snahou překonat iluze, návyky a pozůstatky cizích ideologických vlivů. Chceme znovu zdůraznit, že jakékoliv snahy o nadřazování inteligen ce nebo o její stavovskou výlučnost, právě tak jako podceňování její práce, narušují možnosti celospolečenského uplatnění inteligence a jsou v rozporu s objektivními tendencemi socialismu. Je mimo jakoukoli

pochybnost, že růst odborné, technické i všeobecně kulturní úrovně dělnické třídy spolu s prohlubováním socialistického charakteru intell gence je právě tou základnou, na níž už nyní probíhá postupující sjed 47

nocovací proces. Za žádnou cenu nelze proto připouštět jakékoli umělé vnášení rozporů do naší socialistické společnosti, ale naopak je třeba

1 nadále činit vše pro upevnění socialistické pospolitosti všech lidí svobodné práce. *

Zásadníın činitelem upevňování jednoty naší společnosti je všestran ný rozvoj a sbližování našich národů a národnosti. To bude i v nad

cházejícím období tvořit hlavní obsah národnostní politiky strany, určo

vat náplň konkrétních řešení všech úkolů v ekonomické, sociální, kul turní i politické oblasti. Jejich východiskem jsou dosažené výsledky v celkovém rozvoji Slovenska, který nemá obdoby. Do provozu napří klad bylo uvedeno za 130 miliard korun základních fondů, jejichž tech nická úroveň je vyšší než úroveň obdobnych kapacit v českých krajích.

V důsledku toho byly podstatně zmenšeny rozdíly mezi ekonomikou českých a slovenských krajů. Na tomto základě výrazně vzrostla ži votní úroveň slovenského lidu.

Nejvlastnějším společným zájmem Čechů a Slováků je na prvém mís tě důsledné uskutečňování jednotné linie strany v ekonomice, zamě řené na zvyšování efektivnosti celého národního hospodářství. Jeho

organickou součástí je ekonomický rozmach Slovenska založený na co nejlepším využití místních zdrojů v průmyslu i zemědělství a jejich rostoucího přínosu k tvorbě národního důchodu. Touto cestou bude po kračovat i nadále vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých oblasti na Slovensku i v českých zemích .

Při provádění národnostní politiky vychází Komunistická strana Československa důsledně z proletářského internacionalismu. Jeho

správné chápání a uplatňování respektuje a rozvíjí pokrokové národní tradice a zvláštností, plně je podporuje v zájmu rozvoje naší socialis tické vlasti. Marxisticko-leninskému pojetí a socialistickému řešení ná. rodnostních vztahů je zcela cizí každé nadřazování nebo ignorování

národnostní otázky, projevy národní výlučnosti a izolovanosti. Určité projevy nacionalismu, které se u nás v poslední době v některých kru

zich objevily a jsou oživovány 1 nepřátelskou propagandou, poškozují naši společnou věc. Proti podobným tendencím bude strana i napříště rozhodně vystupovat a pevně uskutečňovat linii internacionální jed

noty, solidarity a spolupráce mezi Čechy a Slováky a občany maďarské, ukrajinské a polské národnosti, kteří v naší zemi žijí. Budeme ještě intenzívnějí posilovat Internacionální city a národní hrdost, socialistické vlastenectví všech našich občanů a jejich oddanost myšlenkám socialismu a komunismu. Současně to znamená, že budeme

přebírat všechno pozitivní a pokrokové, co bylo vytvořeno ve světě, odmítáme však projevy neúcty k vlastnímu národu, bezzásadového po klonkování všemu cizímu. Nepotřebujeme nic z toho, co je neslučitelné

se zájmy socialismu. Máme svou komunistickou ideologii i koncepci 48

socialistického vývoje jako nejprogresívnějšího uspořádání společnosti. Všelidovou politickou základnou socialismu a ztělesněním pevného svazku bratrských národů a národností Československa je Národní fron ta, jejíž vůdčí silou je Komunistická strana Československa. I v příštím období by se měl dál zvyšovat podil všech organizací sdružených v Ná rodní frontě na politickoideové činnosti, obohacování kulturně spole čenského života , na celkovém posilování socialistických vztahů mezi lidmi.

V období mezi sjezdy se uskutečnila z iniciativy ústředního výboru strany řada opatření v politické a státní organizaci s cílem přizpůso bit ji novým úkolům, které ji čekají v dalším rozvoji socialistické spo. lečnosti. Chceme dále všestranně zdokonalovat soustavu naší socialis tické demokracie, plně rozvinout její základní směry a lépe využít vnitřní dynamiky nových společenských vztahů tak, aby stále rostla aktivita všech občanů naší republiky. Rozvoj socialistické demokracie bude strana podporovat ve všech směrech. Uvědomělá účast pracujících na řízení ekonomiky a správě veřejných záležitostí je základní cestou, která umožňuje sjednocovat jejich tvořivý přístup při výstavbě socialistické společnosti. Je zároveň

výrazem nezadatelných práv socialistického člověka rozhodovat o všem, co se ho týká, a závazné povinnosti nést nedílnou odpovědnost nejen za sebe, ale i za celou společnost. Prohlubování socialistické demokracie má své objektivní zákonitos

ti a odpovídající formy, jimiž se musíme důsledně řídit, neboť slouží potřebám rozvoje socialistického života společnosti a člověka. V žád ném případě nerozšiřujeme demokracii samoúčelně, jen pro demokra cii. Jde nám o takový rozvoj socialistické demokracie, která předpoklá

dá jednotný, organizovaný postup a cílevědomé řízení. Proto socialis tická demokracie je neslučitelná se společenskou neodpovědností, 11 beralistickou svévolí, živelností či nejrůznějšími anarchistickými před stavami a dogmatickou strnulostí. Nikdo si u nás nemůže vykládat roz

voj socialistické demokracie tak, že dovolíme zneužívání demokracie k zanášení buržoazní ideologie a morálky do našeho života , k znevažo vání principů socialistické společnosti.

Klíčovou a programovou otázkou dalšího prohlubování socialistic ké demokracie je zdokonalování činnosti a úlohy národních výborů . V této oblasti důsledně jdeme cestou, která realizuje postupné pře růstání státu diktatury proletariátu ve všelidový stát.

Koncepční řešení dalšího rozvoje národních výborů a jejich postave ní v naší společnosti má dnes zásadní význam pro celkovou vývojovou

perspektivu našeho socialistického státu. V tomto smyslu předkládáme sjezdu zvláštní rezoluci. Politickým cílem závěrů a námětů rozvede ných v rezoluci je výrazné posílení pravomoci a odpovědnosti těchto 49

volených orgánů jako základního článku státní moci a veřejné správy při vytváření co nejlepších podmínek pro život i práci lidí, při uspoko jování jejich všestranných potřeb. Významným článkem těchto opatře .

ni je podstatné zvýšení hospodářské a finanční pravomoci národních výborů. Posílení úlohy národních výborů jako orgánů státně politického kom plexního rozvoje příslušných územních obvodů předpokládá navázání

účinných hospodářských vztahů mezinárodními výbory, průmyslo vými podniky a jednotnými zemědělskými družstvy a odstranění pře hrad, jež dosud brzdí jejich nejtěsnější součinnost při vytváření zdra

vého životního prostředí, při řešení otázek dopravy , hospodaření s pů dou a podobně. Zároveň se zvýrazní též úloha národních výborů jako mocenských a správních orgánů při prosazování celospolečenských zájmů.

Hlavní věcí je dnes plná realizace vytyčených zásad tak, aby prak. tické rozhodování o všech otázkách spadajících do pravomoci národ ních výborů a týkajících se vytváření mnoha důležitých podmínek ži vota lidí bylo soustředěno přímo v rukou místních a městských národ ních výborů. Velká odpovědnost spočívá v tomto směru na vládě, která musí zajistit , aby závěry schválené celostátní poradou předsedů KNV a ONV a potvrzené zasedáním ústředního výboru byly ještě v tom to roce všestranně rozpracovány a plně uvedeny do života. Proč to tak naléhavě, soudruzi , zdůrazňujeme? Proto, aby se předešlo věcem , kte ré nám signalizují určité snahy o zkreslování stranou přijatých zásad

o pravomoci a odpovědnosti národních výborů , dělbě práce mezi jed notlivými stupni státního řízení. I když je samozřejmé, že vyšší orgány musí uplatňovat svou řídící a kontrolní úlohu, nelze však připustit , aby ministerstva i vyšší národní výbory se uchylovaly k nesprávnýrn a rušivým zásahům do činnosti nižších , zejména městských a místních národních výborů , zužovaly jejich stanovenou pravomoc a svazovaly tak jejich iniciativu a podnikavost. Proto speciální otázky spojené s činností národních výborů se přenášejí na ministerstvo vnitra , jehož samostatný civilní sektor se nyní výrazně posiluje při plném zacho

vání ústavní zásady o řízení národních výborů jako celku vládou. Jsme přesvědčeni, že toto opatření je správné a zcela namístě, že dá volný prostor činnosti národních výborů, jak jsem řekl , hlavně místních

a městských, že zamezí různým nesprávným centralistickým vlivům , kte ré by se záporně projevily a ztěžovaly vlastní úlohu národních výborů

jako lidových orgánů v nejširším smyslu.

Jestliže se stavíme proti přehnaným centralizujícím tendencím , musi me nesmlouvavě potírat druhou krajnost, kterou v činnosti národních výborů odsoudil již XII . sjezd strany a již jsou snahy o prosazování úzkých lokálně patriotických dílčích zájmů, porušujících princip de mokratického centralismu. Totéž se týká projevů nekázně, nediscipli novanosti a porušování socialistických zákonů. Základním pravidlem, jímž se musí řídit činnost každého národního výboru, je dobrá znalost, 50

bezpodmínečné dodržování a přesné uplatňování všech celostátně plat. ných právních norem a předpisů. Bezprostřední součástí úsilí naší strany o prohloubení socialistické demokracie je snaha o zdokonalení činnosti orgánů centrálního řízení. Ústřední výbor věnoval těmto otázkám po XII. sjezdu značnou pozor. nost. Zevrubně projednával činnost centrálních orgánů v září 1963, na lednovém a listopadovém plenárním zasedání v roce 1965 a řadou

věcných, organizačních a kádrových opatření vytvořil předpoklady pro zlepšení centrálního řízení jako celku. Položil hlavní důraz na kon. cepční zaměření jejich činnosti, na to, aby rozpracovávaly rozvojové výhledy jednotlivých oblastí našeho života, protože jenom na tomto zá

kladě je možná vysoká úroveň rozhodování a řízení. V překonávání nedostatků a zkvalitňování činnosti centrálních or gánů a institucí čeká nás ještě mnoho práce. Strana zde musí vystupo vat jako síla , která sjednocuje a sladuje činnost centrálních orgáno

a institucí. Strana však není partnerem, který by chtěl brát na sebe práci , kterou mají vykonávat jiné, za to odpovědné instituce. V linii , kterou jsme v tomto směru nastoupili XII , sjezdem , musíme dále po kračovat a vytvářet podmínky pro to, aby vláda a ústřední orgány ma

ximálně využívaly svou pravomoc a v rámci své odpovědnosti zabez pečovaly s mnohem větším důrazem a ve všech souvislostech jednot nou realizaci politiky strany . To znamená, že centrální orgány musíme dobudovat jako vysoce kvalifikované útvary s přesně vymezenou pra vomocí a odpovědností, schopné řešit s hlubokou znalostí věci bez prostřední i perspektivní otázky hospodářství a rozvoje společnosti. To

to možné jen za předpokladu , že budou uplatňovat vědecké zásady řízení, usilovat o co největší racionalizaci správy a dbát , aby se cela soustava řízení zbavovala všech byrokratických kazů. Zkvalitnění ústředního řízení je nedílně spjato s prohlubováním de

mokratických forem řízení na všech úsecích včetně ekonomiky. S tím to zřetelem bude vytvořen u generálních ředitelství zastupitelský správ ní výbor, který by měl poradní charakter a v určitých vymezenýcli směrech i schvalovací pravomoc. Jeho činnost by na jedné straně roz . hodně měla přispívat k objektivnímu pohledu hospodářského vedení, zaměřovat se na kolektivní projednávání směrů dalšího rozvoje jednot . livých oborů, dbát o nejefektivnější vynakládání společenských pro středků a čelit i některým technokratickým tendencím . Na druhé stra ně však tento orgán se nemůže stát brzdou aktivní řídící činnosti ře.

ditele, pokud je vykonávána v celospolečenském zájmu . S činností ústředních orgánů těsně souvisí i celkové pojetí kontroly .

Hlavním požadavkem je dnes zvyšování účinnosti kontroly, předchá zení různým negativním jevům , jež mohou vzniknout při uplatňování zdokonalené soustavy řízení. Vzhledem k tomu , že nynější organizace kontroly vznikla za jiných ekonomických a organizačních podmínek, bude nutné přizpůsobit celý její systém požadavkům zdokonalené sou stavy řízení. To předpokládá zjednodušit celý kontrolní systém , aby se 51

činnost nepřekrývala, vytvořit pružně fungující jednotnou soustavu a rozvinout její vazby na příslušné články řízení včetně národních vý. borů. Vy to nejlépe znáte, jak to je, jak se to v praxi projevuje. Předpokladem k dalšímu zdokonalení naší socialistické státnosti je důsledná realizace zásad stranických dokumentů věnovaných prohlou

bení ústavních funkcí Národního shromáždění a plnějšímu uplatnění Slovenské národní rady jako článku celostátního řízení. Tato usne sení zůstávají nadále základním východiskem jejich činnosti a dlouho

dobou směrnicí pro jejich práci.

Významnou podmínkou rozvoje socialistické demokracie je důsled né uplatnění společenské funkce socialistického práva, dodržování so cialistické zákonnosti jako nástrojů, které zajišťují stabilitu, vnitřní organizovanost a jednotu socialistické společnosti. V posledních letech jsme na tomto úseku přijali řadu opatření, kte

rá umožňují socialistické právo a zákonnost dále prohloubit. Je však nezbytné dále stabilizovat právní řád a současně ho zdokonalovat tak, aby co nejpřesněji vyjadřoval a podchycoval změny, k nimž dochází

zaváděním zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství, prohlu bováním socialistické demokracie i organizace státu, aby zavazoval

k účinnému rozhodování jednotlivé orgány i pracovníky v souladu s je jich pravomocí a odpovědností.

V socialistické společnosti je nezbytné rozhodně prosazovat a plnit zásady ústavy a zákonné normy, které vyjadřují celospolečenské zájmy, práva, svobody i povinnosti občanů. Naléhavé je nyní propracovat na příklad důsledné uplatňování zákonnosti v oblasti správního řízení. Tou to cestou lze upevňovat uvědomělou pracovní kázeň, dodržovat pravid la socialistického soužití a svádět rozhodný boj s kriminalitou a

s ostatními negativními jevy jako s nejhrubší formou porušování práva. Praxe nás přesvědčuje, že to nemůže být jen záležitostí soudů, pro

kuratury a bezpečnosti. Musíme přirozeně i nadále zdokonalovat čin nost těchto institucí při předcházení a včasném odhalování každého

případu porušení práva a zákonnosti. Záleží však současně i na tom, nakolik každý občan bude aktivně přispívat k dodržování zákonnosti, plnit své občanské povinnosti. Určitá netečnost veřejnosti, s níž se ně

kdy setkáváme, ztěžuje rychlý , rozhodný postih a jde ve skutečnosti na ruku protispolečenské činnosti různých nenapravitelných individui. Jednou z nejdůležitějších funkcí našeho státu a společnosti, na kterou nesmíme nikdy zapomínat s ohledem na současnou mezinárodní situaci, poznamenanou agresivitou imperialismu, je i nadále rozvíjet obrannou moc našeho státu a udržovat ji na úrovni soudobých potřeb.

Mluvíme-li o zabezpečení naší socialistické vlasti před vnější impe rialistickou agresí, chápeme vždy tento úkol v pevné jednotě všech členských zemí Varšavské smlouvy, v posilování jejich obranného po

tenciálu a v těsné vzájemné spolupráci se Sovětským svazem, jehož vojenské síly jsou na nejvyšší vědecké a technické úrovni a tvoří jádro obranyschopnosti celého našeho socialistického tábora . ( Potlesk. ) 52

Naše ozbrojené síly budeme neustále zdokonalovat, upevňovat a rozvíjet jejich kvality. Budeme jim poskytovat v příštích letech vše, co potřebují k zabezpečení své vojenské úrovně moderní technikou. Od velení armády a jejího politického vedení, od všech komunistů a pří

slušníků ozbrojených sil očekáváme, že všech hodnot, kterých se jim od společnosti dostává, plně využijí k zabezpečení obrany země.

Do celkového procesu prohlubování socialistické demokracie a zdo konalování forem společenského života patří i změny ve vymezení úko

lů a činnosti společenských organizací sdružených v Národní frontě, které schválilo lednové plénum ÚV KSČ v roce 1965. Klademe důraz zejména na to, aby tyto organizace lépe uspokojovaly mnohostranné

zájmy svých členů, sjednocovaly je k plnění linie strany a mnohem

důsledněji dbaly o zabezpečování celospolečenských zájmů. Svou ideovou, politickou a zájmovou činností měly by zejména výrazně ovlivňovat společenský a kulturní život v okruhu svého působení. K to mu by mělo přispět i převedení činnosti některých

společenských

organizací do místa bydliště, které se ukázalo jako správné. Postupující vývoj naší socialistické společnosti vyvolává nové pohle dy a nároky i na práci odborů. Předsjezdová diskuse svými ' četnými kritickými náměty potvrdila, jak je nutné, aby se odbory se zřetelem na nové úkoly v současné situaci, ale také z hlediska usnesení vlast

ního sjezdu hluboce a všestranně zamyslely nad dosavadními výsledky a důkladně přezkoumaly metody své práce, její vliv a účinnost. Usnesení plenárního zasedání ústředního výboru v lednu 1965 orien tovalo odbory zejména na ty oblasti, kde mohou nejúčinněji podpořit celkové úsilí naší společnosti o růst efektivnosti výroby , rychlý rozvoj techniky a vytvářet podmínky pro rozvinutí výrobní a technické ini ciativy pracujících. Pro její plné uplatnění má i nadále zásadní význam

socialistická soutěž jako výraz tvůrčího, odpovědného přístupu k práci , v níž se plně uplatní zkušenosti a iniciativa pracujících. V rozvíjení

tohoto velkého kapitálu by měly odbory vidět své nejvlastnější poslá ni a nedovolovat, aby socialistická soutěž byla svazována a diskredito vána bezduchým formalismem, planým evidováním , přijímáním po chybných závazků, jejichž hodnota je pod úrovní běžné pracovní a

technologické kázně. Má-li socialistická soutěž přinést skutečný efekt , je potřeba ji důsledně orientovat na dosažení těch cílů, které mají rozhodující význam pro uplatnění racionalizace a kvalitativních strá nek rozvoje výroby.

V té souvislosti je nutno zdůraznit, že bez pracovního pořádku a

kázně se ani žádná dobře organizovaná výroba , ani k jejímu splnění zaměřená soutěž zabezpečit nedá. Proto odborové organizace musí

v tomto směru působit nejen mezi pracujícími , ale také od hospodář. ských pracovníků, zejména mistrů, vyžadovat, aby nepřecházeli projevy 53

nekázně, nepořádku, neodpovědnusti, a v tomto smeru plně podporovat jejich autoritu.

Svou úlohu budou odbory plnit tím lépe, čím účinněji budou přispí vat k upevňování soudružských vztahů mezi pracujícími, utvářet zá sadový poměr mezi odborovou organizací a vedením závodu, čím od povědněji budou prosazovat oprávněné požadavky pracujících a usilo vat o vytváření příznivého a bezpečného pracovního prostředí. S ne menší rozhodností a otevřeností musí však všechny odborové orgány a organizace vystupovat proti jakýmkoli projevům ochranářství, proti

různým konzervativním a zaostalým náladám, proti prosazování díl čích zájmů na úkor společných zájmů pracujících. Tak budou odbory plnit svou základní výchovnou funkcí odborů jako školy komunismu.

V tomto směru můžeme uvítat návrh Ústřední rady odborů na nové pojetí kolektivních smluv, v nichž bude vyjádřena odpovědnost pracujících za plnění základních úkolů plánu podniku, za dodržová ní celospolečenských zájmů, zabezpečena jejich účast na rozhodo vání o rozdělení prostředků do jednotlivých fondů jak na potřeby vý roby a rozvoj podniků, tak na důchody pracujících .

Při prohlubování socialistické demokracie, rozšiřování podílu pracu jících na správě státu hrají důležitou úlohu i další společenské orga nizace. Závažným úkolem , vycházejícím z významného

poslání

žen

v naší společnosti, je najmě vytváření všestranných podmínek k tomu,

aby ženy mohly plně uplatnit své schopnosti ve všech oblastech hos podářského a kulturního života země. V souhlase s výsledky předsjez

dové diskuse by měl ústřední výbor propracovat podněty k upevnění organizačních základů hnutí žen a zvýšení koordinační a řídící úlohy Výboru československých žen .

*

Soudruzi,

velmi závažnou otázkou, životně spjatou s osudem příštího vývoje společnosti, je příprava mladé generace na její příští život. Naše mládež se významně podílí na úkolech , které dnes řešíme ve všech oblastech našeho socialistického života .

Jsme toho názoru , že se naše mládež vyvíjí zdravě , že ve své převáž. né většině chápe politiku strany a podle svých sil se aktivně zúčast

ňuje na jejím uskutečňování. Je pochopitelné, že v postoji mládeže a v její účasti na společenském dění se projevují problémy a vlastnosti, které jsou jí vlastní právě vzhledem k její krátké životní zkušenosti . Strana však bude vždy usilovat o to, aby dělící čára u nás neprobí

hala mezi starými a mladými , ale mezi progresívním a zpátečnickým ve všech generačních složkách naší společnosti . Mezi generacemi ne

existují žádné ostré předěly ani výlučná odpovědnost jedné generace 54

a výlučné právo kritiky pro generaci další. Pro naší společnost je cha rakteristické společné poslání a cíl všech pokolení, a proto je nespráv né uměle rozdělovat naše společenství podle generačních měřítek. Náročnost současného vývoje vyžaduje, aby péče strany , státu a spo lečenských organizací o zdravou odbornou i ideovou přípravu a vývoj mládeže byla účinnější, abychom jí věnovali více pozornosti než kdyko liv v minulosti . V zájmu pomocl mládeže národnímu hospodářství a for mování morálních vlastností mladých lidí podporujeme iniciativu Čes koslovenského svazu mládeže, která dále rozvíjí pokrokovou tradici or

ganizování staveb mládeže. S mládeží je v současné době nerozlučně spjata i budoucnost našeho zemědělství , vytváření pracovních , kulturních a životních podmínek naší socialistické vesnice. Proto je významnou součástí zemědělské politiky strany úkol získat mládež pro práci v ze. mědělství, pro jehož řešení budeme vytvářet všechny předpoklady.

Československý svaz mládeže za dobu svého působení vykonal mnoho pozitivního. Zároveň však účinnější uspokojování a ovlivňování potřeb a zájmů mladých lidí si vyžádá , aby Československý svaz mládeže pre zkoumal dosavadní obsah a formy své činnosti i svou organizační vý. stavbu. Bude rozhodně nutné , aby daleko více diferencoval svou práci

v souladu s věkovými rozdíly mládeže. Československý svaz mládeže

by měl předstoupit, aniž by ustoupil z principu jednotné organizace, před veškerou mládež s ucelenou koncepcí své činnosti , která bude lépe vyjadřovat zájmy a potřeby mladých lidí určované současným stupněm

rozvoje naší společnosti. Významnou složkou utváření morálního i fyzic. kého profilu mladých lidí se musí stát í tělovýchova , sport i branná výchova

Předpokladem plného zapojení mládeže do společenského života je její všestranná odborná i občanská příprava spojená s vysokou úrovni

znalostí a mravní vyspělostí socialistického člověka. Pro naši součas nost z toho vyplývá klíčový význam soustavného růstu vzdělanosti a

náročnosti, zejména nutnost podstatného vzestupu kvality středního a vysokého školství. Společenskou funkci vzdělání a kvalifikace chápe. me v těsné souvislosti s aktivní produktivní činností lidí, s kvalitou

řídící práce, v nejtěsnějším sepětí s plánovitým rozvojem národního hospodářství a kultury , s neustálým zdokonalováním naší socialistické demokracie, Z těchto základních hledisek vyplývaly závěry XII . sjezdu o dlouho. dobé perspektivě školské politiky strany , kterou rozpracovalo plé num ústředního výboru strany v říjnu 1964. Považujeme i nadále tento

program rozvoje školství za správný. Do popředí vystupují kvalitativní stránky školství, větší odpovědnost učitelů za vysokou úroveň vědomos tí žáků a studentů , za upevňování socialistického světového názoru a zdravých morálních a charakterových rysů mladého člověka . Při zvy šování úrovně vzdělanosti budeme usilovat o všestranný rozvoj talentu každého člověka a návyku vzdělávat se po celý život.

Strana pokládá práci škol všech druhů spolu s výchovou v rodině a 55

působením Československého svazu mládeže a Pionýra za vzájemně se doplňující činitele, kteří nesou nedílnou odpovědnost za vytváření po litického, odborného a morálního profilu mladé generace. Proto dnes více než kdy jindy zdůrazňujeme společenskou funkci školy, která spo

čívá ve výchovném formování mládeže jednoznačně v duchu idejí so cialismu. Od základní školy může být tedy učitelem mladé generace jen ten pracovník , jehož odborná úroveň, ideová vyspělost a politická zra

lost i občanské morální kvality jsou zárukou jeho autority jak mezi žáky a studenty, tak i v očích rodičů a celé veřejnosti. (Potlesk.)

Naprostá většina studentstva stoji na socialistických pozicích . Zku šenosti však ukazují, že v procesu formování jejich socialistického myš lení se prolínají zdravé rysy společenské veřejné činnosti s živelnými představami o socialismu i s častými negativními a dokonce nepřátel skými vlivy. Zde také tkví kořeny některých nesprávných nálad nebo mylných politických představ, které se projevují i v jednostranně ne

objektivním a negativním pohledu na naši socialistickou skutečnost i ve výpadech proti straně a její politice. Nebudeme se smiřovat s tím , že zatímco jedna

a to vysoce převa

žující – část dělnické a zemědělské i studentské mládeže aktivně pod. poruje socialistické budování, na druhé straně určitá, i když malá část mládeže , hlavně studující, vystupuje s destruktivním vztahem k hodno tám naší společnosti. Je to výsledek socialismu cizího, poťouchlého psa ní některých kulturních časopisů i jiných záporných jevů na kulturní frontě. Odpovědnost za tento stav nesou i někteří pedagogové, včetně

některých učitelů marxismu-leninismu, kteří svou pasivitou přenechá vají půdu negativistickým vlivům nebo se dokonce s nimi solidarizují. Vyvineme všechno úsilí, aby se tendence, které poškozují veškerou mládež, rozhodně změnily a překonaly. Dosažení zásadního obratu závisí ve značné míře na upevňování po

litického a ideového vlivu stranických organizací mezi mládeží, hlavně mezi studenty , na podstatném zvýšení odpovědnosti všech komunistů učitelů. Mezi učitele nepatří ti, kteří se zpronevěřují socialistickému vychovatelskému poslání, a mezi studenty lidé, kteří vystupují proti

našemu socialistickému zřízení. ( Potlesk. ) Plnou podporu strany budou mít ti pedagogové, kteří vychovávají mladou inteligenci náročně, vedou studenty k vědecké i odborné skromnosti , k odpovědnosti vůči jejich

vstupu do života, vůči socialismu. Musíme klást stále náročnější poža davky na znalosti mládeže, která vychází z učňovských , středních a hlavně vysokých škol. Proto bude třeba uplatňovat daleko větší nároč. nost během studia hlavně na vysokých školách a uvolňovat ze škol ty studenty , kteří nedávají záruku úspěšného dokončení studia . (Potlesk. )

Naše sympatie má ta převážná část studentstva, která řádně studuje , upřímně a věcně chce pomocí straně při překonávání různých nedo

statků na školách i ve společenském životě. Ústřední výbor strany ne jednou ukázal , že má pro jejich odůvodněné návrhy plné pochopeni.

Daleko větší a bezprostřednější odpovědnost za politickoldeový stav 56

na našich školách musí prokázat orgány státní školské správy, počína je ministerstvem školství, rektoráty vysokých škol a konče ředitelství mi základních škol.

V současné etapě rozvoje naší společnosti, v níž strana posiluje vě decké řízení společenských procesů, se dále zvyšuje úloha společen ských věd. Oceňujeme práci většiny společenskovědních pracovníků, kteří se podílejí na teoretickém řešení nejzávažnějších problémů roz voje naší společnosti a svými teoretickými pracemi přispěli k přípravě XIII. sjezdu strany. Chceme uvést alespoň jejich podíl na zpracování nové soustavy řízení, na analýze společenských důsledků vědeckotech

nické revoluce a na řadě úspěšných sociologických průzkumů. Základní podmínkou k dosažení pozitivních výsledků v oblasti spole

čenských věd je důsledné rozvíjení vědy na třídních a stranických zá

sadách , v dialektické jednotě vědeckosti a stranickosti. S tím těsně souvisí zdokonalování marxisticko- leninské metody badatelské práce,

smysl pro realitu, zdravá kritičnost, tvůrčí odvaha podložená světoná zorovou jistotou, přísné respektování faktů, zaměření na vše nové a pokrokové, cílevědomost a koordinovanost. Nesmíme ani na okamžik zapomínat, že v oblasti společenských věd výrazně působí nesmířitelný protiklad mezi buržoazní a socialistickou ideologií. Každý vědomý či bezděčný pokus o ideový smír pokřivuje rozvoj marxismu-leninismu a otupuje jeho revoluční charakter. Je naší

povinností soustředit všechny síly naší společenskovědní fronty k ideo vému nástupu, v němž se plně prokáže síla naší komunistické pravdy a převaha teorie i praxe socialismu v konfrontaci s kapitalistickým světem . Prožíváme dobu, kdy marxisticko - leninské učení prochází no vým tvůrčím vzestupem , což vytváří podmínky, aby byl všem starým

i zmodernizovaným doktrinám antikomunismu zasazen rozhodný úder a vybojována nová ideová vítězství socialismu.

Soudružky a soudruzi,

všechna opatření, jež směřují k rozvinutí socialistického charakteru naší společnosti, se hluboce dotýkají i oblasti kultury a umění. V nej hlubším smyslu slova stává se kultura a umění společenskou nezbyt ností. Má - li však splnit pokrokové poslání , musí mít socialistický cha

rakter, opírat se o ty hodnoty minulosti a přítomnosti, které odpovídají potřebám socialismu.

Celkovou koncepci, vycházející z těchto idejí, rozpracoval XII. sjezd v zásady kulturní politiky strany. Při jejich realizaci kladla strana dů raz na stranickou a ideovou vyhraněnost, směřující k cílevědomé tvor

bě hodnot socialistického života. Tato linie inspirovala umělce ke správnému pohledu na kulturní dědictví, který umožňoval v plné šíři 57

navazovat na pokrokové tradice kultury mezi oběma válkami, spjaté s revolučním bojem dělnické třídy. Jednotu ideových principů socialistického umění spojovala strana s důslednou Internacionální orientaci, která prohlubovala jeho spojení

s kulturou Sovětského svazu , umením socialistických zemí a tvorbou pokrokových a demokratických umělců celého světa . Kulturní politika strany umožnila rozvíjet široké pojetí socialistické kultury a umělec ké tvorby , která dnes představuje bohatě členěny celek , spočívající ve

své rozhodující části na jednotném světonázorovém základě. Toto pojetí se promítlo i do kvalitativně nového vztahu českého a slo venského umění. Mezi kulturou obou národů dochází nejen k postup nému sbližování, ale i k vzájemnému ovlivňování a společnému pů

sobení, v němž vznikají a rozvíjejí se hodnoty jednotné internacionální

československé socialistické kultury . Vývoj v oblasti kultury a umění však nebyl bez rozporů. Stranické orgány musely v řadě dokumentů ostře odmítnout některé negativní

tendence, zejména v kulturně politické publicistice. Zvlášť nedobrou

úlohu sehrály některé kulturní časopisy šířením politicky a ideově po chybených stanovisek a dokonce protistranických názorů. Na jejich

stránkách se nejednou projevovalo překrucování či snižování revoluč ních tradic, falešné výklady o smyslu a podstatě společenského poslá ní nejen vědy a kultury, ale i politiky z pozic , které byly často v roz

poru s marxisticko -leninským učením i politikou strany . Svou podstatu zakrývaly tyto jevy často tím , že se halily do módní ho liberalistického hávu. Ve svých důsledcích však vedly k propagaci netřídně chápaného abstraktního humanismu, představovaly nekritič

nost a smířlivost v přebírání různých proudů a forem buržoazní ideolo gie. K těmto záporným jevům zazněla v předsjezdové diskusí oprávně. ná a spravedlivá kritika .

Má-li se kultura vyvíjet zdravě na socialistických základech, stoupají tím více nároky na uplatňování vedoucí úlohy strany v této oblasti. Ta se projevuje v politickém a ideovém vlivu na kulturně uměleckou fron tu , v hlubokém socialistickém obsahu uměleckých děl , v kulturní činnos ti a v odpovědném občanském postoji umělců. Sjezdu se předkládá

zvláštní rezoluce, která představuje dlouhodobý program stranické kul turní politiky . S rozvojem kultury těsně souvisí stranické poslání tisku , rozhlasu,

televize a filmu. Na 1300 novin a časopisů v nákladu 19 miliónů výtis ků , jakož i rozhlas a televize, které jsou ve styku s posluchači a diváky prostřednictvím více než 6 miliónů přijímačů, a konečně i film s mi

lióny návštěvníků kin dnes tvoří pevnou součást demokratického orga

nismu socialistické společnosti. Jsou povolány ve svém souhrnu působit jako prostředky komunistické výchovy nejširších vrstev, rozvíjet spole čensky prospěšnou kritiku a plnit svou základní funkci jako důležitého

nástroje společenského řízení a prohlubování socialistické demokracie.

Otevřená a zásadní kritická stanoviska strany k nedostatkům tisku , 58

rozhlasu , televize i filmu vycházela z úsilí rozhodně překonávat vše, co oslabuje jejich politickospolečenský vliv v komunistickém duchu, co narušuje hlavní smysl práce novinářů a publicistů jako předního akti

vu strany. Takový byl i jednoznačný požadavek předsjezdové diskuse. Významným pokrokem bude vypracování a schválení nového tiskové ho zákona , jehož uplatnění dále prohloubí demokratickou funkci tisku

při vytváření socialistického veřejného mínění a výrazně zvýší jeho po litickou i morální odpovědnost za důsledné prosazování idejí socialismu.

Soudružky a soudruzi,

když hodnotíme výsledky rozvoje socialistické společnosti , ještě více si uvědomujeme, co znamená komunistická strana , s níž jsou

spojeny všechny úspěchy pracujícího lidu . Strana při plnění svého dějinného poslání správně vytyčovala politickou linii a zabezpečo vala jl výchovnou , masovou a organizátorskou prací. Svou zásadní revoluční činností strana získala do svých řad nejlepší

príslušníky dělnické třídy , družstevního rolnictva a inteligence. Její politika plně vyjadřuje zájmy dělnické třídy a všech pracujících , je

jí poznání odráží složitý a neustále se vyvíjející komplex vnitřních i vnejších procesů. To jí umožňuje, aby úspěšně plnila úlohu uvědo . inělého předvoje lidu. Vzrůstající úloha strany předpokládá soustavně zlepšovat všechny

stránky její mnohostranné činnosti , jejího vnitřního života i jejího působení na společnost. Chceme - li dosáhnout svých cílů, upevňovat vedoucí úlohu strany a rozšiřovat její vliv, pak musíme vycházet ne. jen ze zkušeností a všeho kladného v historii strany, ale i z neustá lého poznávání procesu společenského vývoje. V tomto směru má velký význam důsledná činnost ústředního výboru. Ústřední výbor

v uplynulém období uváženě a systematicky rozpracovával a prosa zoval do praxe direktivy XII. sjezdu, iniciativně předkládal náměty na řešení a překonání některých obtíží ve vývoji národního hospo

dářství. Soustřeďoval pozornost celé strany na řešení klíčových pro blémů rozhodujících pro rozvoj naší společnosti, na prosazení kvali tativních změn v národním hospodářství , strukturálních přeměn v průmyslu i zemědělství, zlepšení řídící práce. Ústřední výbor byl

organizatorem a přímým aktivním činitelem při teoretickém rozpra .

cování řady ekonomických i ideologických otázek , všestrannějšího rozvíjení demokratické podstaty socialistického státu a jeho nových funkcí v hospodářské, sociální a kulturní oblasti . Oceňujeme-li kladně úsilí o rozvoj teorie a praxe, neznamená to, že považujeme daný stav za postačující. Vědecký charakter politiky a

činnosti strany musíme stále prohlubovat a současně zpevňovat a vše. 59

stranně rozvíjet spojení s pracujícími. To je nutná podmínka správné činnosti strany, má-li být uznávanou vedoucí silou . Pevné spojení s pracujícími, využívání jejich podnětů je nejen osvědčenou zásadou socialistické demokracie , ale také neobyčejně důležitou součástí poznávací činnosti strany. Dokladem toho je dis kuse k tezím ústředního výboru, kterou jsme organizovali v rám ci příprav XIII. sjezdu. ' Statisíce členů strany se podílely na přípra

vě jeho jednání. Jenom ústřednímu výboru strany došlo přes 15 000 připomínek a dopisů, jež se dotýkají celospolečenských nebo celo státních problémů. Vedle tisíců připomínek, které zůstávají v okre

sech a městech. Tím diskuse splnila své poslání, potvrdila správnost úvah a návrhů ústředního výboru pro XIII . sjezd , vyznačovala se věc.

ností, otevřeností, zdravou kritičnosti. Z diskuse zazněl požadayek jednoty slov a činů, aktivnějšího řešení problémů a nedostatků, dú slednějšího vyvozování závěrů z neodpovědnosti a neschopnosti a z porušování celospolečenských zájmů. Obrátila pozornost pracují

cích k úkolům, které řešíme, mnoho problémů se tímto kolektivním posuzováním vyjasnilo. V písemné zprávě, v referátě a návrzích usne sení a rezolucí, které ústřední výbor předkládá sjezdu, jsou také obsa ženy názory tisíců straníků i nestraníků , které pronesli v předsjezdové

diskusi. V diskusi se také objevily rozdílné názory na některé otázky naší současné hospodářské situace, i na to, jak by měla strana dále

postupovat. Řada problémů, kterými se diskuse zabývala, byla vyřeše na, řadu řešíme, k některým se budeme vracet ještě po sjezdu. V kaž dém případě reálně oceňujeme názory, jež byly vedeny snahou o hle dání příčin různých nedostatků a problémů a hledání cest k jejich nápravě.

Zdůrazňujeme-li význam poznávací činnosti strany, vědeckého cha rakteru její politiky a správného obsahového zaměření její politiky, pak se stejnou naléhavostí připomínáme, že to vyžaduje, aby členo

vé strany plně chápali její politiku, považovali ji za svou vlastní, pra covali na jejím uskutečnění v praxi. V tomto směru klademe velké nároky na všechny komunisty a zvláště na ty soudruhy, kteří pra cují na vedoucích místech. Právě na nich, na jejich zásadovosti, schopnosti pracovat s lidmi a rozvíjet aktivitu lidí, na jejich iniciativě

a samostatnosti ve značné míře závisí uskutečňování stranických usnesení.

Odmítáme názory, jež popírají nebo snižují význam stranického vedení v životě společnosti. Projevily se

-

byť ojediněle

nejen

v nesprávných představách o vztahu strany ke kultuře a umění, ale i v souvislosti s vypracováním a zaváděním zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství. Buď popíraly nutnost stranického vlivu na rozvoj ekonomiky, nebo jej zužovaly jen na ideové působení. A přece ekonomika není autonomním, jen do sebe uzavřeným celkem . nýbrž určuje zásadně celý společenský vývoj a je jím zpětně ovliv .

ňována. Nelze ji oddělovat od politiky a veškeré společenské činnosti. 60

To všechno nezbytně vyžaduje neochvějně uplatňovat stranické vedení v národním hospodářství. A nejen ideovým a politickým půso bením , ale i propracováním koncepcí jeho rozvoje, řešením klíčových

problémů, aby odpovídaly celospolečenským zájmům, a samozřejmě i organizátorskou a kádrovou prací, sjednocováním úsilí všech pra cujících, státních orgánů, hospodářského vedení, odborů i mládeže.

Proto ústřední výbor navrhuje, aby článek stanov strany , který dává stranickým organizacím právo kontrolovat činnost hospodářského ve dení, byl upřesněn tak, aby stranické organizace měly plnou možnost

posoudit a prosadit ve výrobě uplatnění celospolečenských zájmů. Stranické vedení hospodářství nesmí ovšem vést k nahrazování či dublování hospodářského či státního vedení. V jednání stranických orgánů a organizací o ekonomických problémech musí převážit poli tický přístup. To vytváří prostor jak pro práci stranických organizací,

tak pro práci státních a hospodářských orgánů i společenských orga nizací a k zvyšování odpovědnosti jejich funkcionářů a pracovníků. Přežívající dublování, schovávání se za autoritu stranických usnesení bude třeba rychleji odstraňovat. To bude zároveň i účinná zbraň proti subjektivismu v řízení, proti mocenskému rozhodování bez respektování

ekonomických souvislostí a zákonitostí. Zesílení vlivu strany neznamená, že orgány strany mají rozhodovat o všem , za všechno odpovídat. Naopak musí volit takový styl a určo

vat takovou dělbu práce, aby odpovědnost státních a hospodářských orgánů za úkoly, které jsou povinny řešit, byla naprosto zřejmá .

Odpovědnost strany za vývoj společnosti neznamená, že strana dělá všechno za všechny.

Strana jako centrum společenského řízení uskutečňuje vrcholnou celospolečenskou kontrolu, která je nezbytnou součástí uplatňování

její vedoucí úlohy. Kontrolní činnost strany je nutno výrazněji orien tovat na plnění usnesení sjezdu, konferenci a plén stranických orgá . nů, provádět ji jako aktivní pomoc při rozvíjení správných forem a metod práce a při zobecňování zkušeností. Na rozhodujících místech potřebujeme stále více schopných, od borně zdatných pracovníků, plně oddaných socialismu, kteří se stále

vzdělávají, dovedou řídit, organizovat práci a získat pro ni lidi. Proto také strana věnuje takovou pozornost kádrové práci, která je důl.3 . žitým nástrojem uplatňování její vedoucí úlohy. To jsme jasně zakot vili v usnesení ústředního výboru o kádrové práci z prosince 1964.

Zdůraznili jsme novou situaci, v níž se nacházíme poté, co v naší zemi zvítězil socialismus, a nové nároky na kádry z ní vyplývající. Chceme,

aby na vedoucí místa přicházeli lidé dobře připraveni politicky i od borně, což tvoří nedílnou jednotu, dvě nerozlučně spjaté stránky požadavků na kádry, protože řídicí práce je vždy v té či oné míře politickou prací. Rozhodujícím kritériem při rozhodování o kádrech je socialistické uvědomění, odborné předpoklady pro zastávání funkce

a nabyté zkušenosti. Strana pochopitelně při rozmisťování lidí, má-li 61

volit při stejných odborných a organizačních schopnostech, bude dávat přednost lépe připravenému členu strany. Současně se musíme

stárat, abychom kvalitní odborníky připravili a získali do strany. Otevíráme také dveře k plnému uplatnění mladych a nadaných pra

covníků. Jejich vzdělání a postupné získávání zkušeností vytvářejí pod mínky, aby se plně zapojili do života společnosti. Patřičnou pozornost

budeme věnovat i tomu, aby na vedoucích místech pracovalo více žen. Celá historie naší strany i zkušenosti ostatních bratrských stran názorně ukazují, že ani na okamžik nemůžeme pustit ze zřetele

upevňování ideové, politické a organizační jednoty strany. Pevná jed nota strany však nemá význam jen pro vnitřní život strany, ale také pro úspěšný rozvoj celé socialistické společnosti . Z ní vyrůstá a ná

ni závisí jednota všeho lidu. Přitom nám samozřejmě jde o to, aby naše jednota byla důsledně budována na zásadách marxismu - leninismu, aby se soustavně upevňo

vala v boji za uskutečnění politiky strany. Její kvalita závisí předo vším na tom, jak hluboce jsme schopni poznávat objektivní zákoni tosti a potřeby rozvoje společnosti a v praktické činnosti podle toho

postupovat a sjednocovat se. Nemůžeme přehlížet, že jsme svědky jevů, které jednotu strany neupevňují, ale naopak působí proti ní. Je to například pasivita některých členů strany, svévolný výklad stranických usnesení a jejich komolení, nadřazování osobních zájmů a názorů nad potřeby celku, pochybovačnost a nezásadovost, podlé. hání ideově cizím vlivům. Prostě to, co je v rozporu s oddaností věci revoluce, s naším učením , povinnostmi a odpovědnosti i kázní člena

strany. Překonávat všechny tyto rušivé momenty a dosáhnout dalšího upevnění jednoty strany a jednoty lidu – to je cesta ke zvýšení akce schopnosti celé strany a aktivity každého komunisty. V tomto směru zdůrazňujeme důležitost ideologické práce strany a v ní stranické výchovy. Vyzdvihujeme navíc tento úkol proto , že musíme čelit vlivům buržoazní ideologie, liberalistickým výstřelkům, pravicovému oportunismu, sektářství, ale i dogmatismu . Nemůžeme také přehlédnout, že tvůrčí rozvoj marxisticko -leninské teorie i nové podmínky praxe socialistické výstavby kladou otázky, s nimiž jsme se dříve nesetkávali a které musíme lidem vysvětlit, aby je správně chápali . Spolu s těmito důvody mluví pro zvýšení účinnosti

stranické výchovy i sám vývoj strany, doplňování jejích řad novými členy.

Semknutost strany je přímo úměrná kvalitě jejího vnitřního života. Proto nejdůležitějším úkolem základních stranických organizací, kde politika strany dostává nejkonkrétnější výraz, je vést komunisty

k vysoké uvědomělosti a aktivitě při realizaci stranických usnesení: Ony odpovídají za uskutečňování politiky strany v obvodu své pa sobnosti, za marxisticko-leninskou výchovu, politickou informovanost členů a bezpartijních , za masovou politickou práci, za sjednocování komunistů i za upevňování spojení strany s lidem . 62

Demokratický centralismus jako leninská vůdčí zásada výstavby a

života strany zabezpečuje, aby komunisté a stranické organizace po stupovali maximálně jednotně. Jeho neochvějné uplatňování umožňuje

a vyžaduje prohlubovat vnitrostranickou demokracii a vytvářet větší prostor pro kritiku a sebekritiku. Současně je zárukou, že demokracie a kritika ve straně budou sloužit výhradně jejímu prospěchu.

Stále se setkáváme s tím, že není zcela překonáno potlačování kri tiky . Stranické orgány a organizace musí daleko důrazněji bojovat proti těmto nepřípustným jevům. Stejně tak nemohou u členů strany

přecházet projevy neupřímnosti, kariérismu, pochlebování a patolízal ství i nevšímavostí vůči nedostatkům . Jednou z hlavních podmínek uplatňování stranického vlivu ve všech

oblastech společenského života je soustavná péče strany o doplňování svých řad novými členy. K 1. lednu 1962 bylo ve straně 1 657 021 členů a kandidátů. K 1. lednu 1966 máme ve straně 1 698 002 členy a kandi

dáty. Počet komunistů se za uplynulé čtyři roky zvýšil o 40 981 sou druhů.

Při dalším posilování stranických řad se musí základní stranické or ganizace především zaměřovat na posilování dělnického jádra ve stra ne a přijímat politicky vyspělé dělníky. Daleko větší pozornost je za potřebí věnovat přijímání předních družstevních rolníků. Dělníci a druž

stevníci by měli tvořit většinu nově přijímaných členů strany. Rostoucí úloha vědy , techniky i úkoly v oblasti kultury vyžadují při

jímat do strany více než dosud pokrokové příslušníky socialistické in teligence. Znovu zdůrazňujeme , že z hlediska růstu strany je zvlášť důležité, aby do jejích řad přišli mladí pracující.

Ústřední výbor předkládá sjezdu návrhy na změny ve stanovách stra ay. Diskuse k této otázce na okresních a krajských konferencích stra

ny potvrdila návrhy ústředního výboru. Konečný návrh , který delegá

tüm sjezdu ústřední výbor předkládá , je v souladu s jejími výsledky . Praxe strany v posledních letech ukázala, že stanovy schválené XII . sjezdem není potřeba od základů přepracovávat , ale provést jen dílčí úpravy , které by odpovídaly některým novým podmínkám v životě spo . lečnosti . Příkladem je návrh , aby byla zrušena kandidátská lhůta . Žmě

nila se sociální struktura společnosti a upevnila se ideová , politická a morální jednota lidu a ani pohyb obyvatelstva uvnitř země již není tak velký jako v minulých letech . Kandidátská lhůta dnes již jen for málně plní své poslání a přežila se. Cílem dalších změn ve stanovách strany je přesněji vyjádřit její ve

doucí úlohu ve společnosti a zásady jejího života , zvýraznit úkoly stra nických orgánů i organizací, upřesnit práva a povinnosti komunistů tak , aby se aktivněji účastnili vytváření a uskutečňování politiky strany.

*

63

Soudruzi a soudružky,

také v oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodního komunistické

ho hnutí naše strana v uplynulém období důsledně uplatňovala politic kou linii proletářského internacionalismu vytyčenou XII. sjezdem . V minulých letech jsme dále prohloubili jak bratrskou spolupráci se

Sovětským svazem a socialistickými zeměmi, tak mezinárodní solida

ritu s revolučními silami ostatních zemí. Nikdy nezapomínáme , že jsme součástí světového revolučního a pokrokového hnutí, s nímž nás spo jují společné socialistické, demokratické a mírové zájmy.

Úporný zápas mezi silami pokroku a reakce, mezi silami socialismu a kapitalismu se nadále zákonitě vyvíjí ve prospěch socialismu, i když

tato cesta není vždy přímočará. Imperialistické kruhy ze všech sil a vše. mi prostředky se snaží zabránit progresívnímu vývoji a zastavit proces revoluční přeměny světa. Spojené státy americké rozpoutaly v posled ních letech řadu agresívních a intervenčních akcí proti národům usi lujícím o nezávislost, svrchovanost a spravedlivější společenský řád.

Osobují si právo vměšovat se i ozbrojenou silou do záležitostí mnoha zemí a určovat podle svých zájmů a potřeb jejich vnitřní vývoj. Dnes

znovu vidíme takový provokativní postup Spojených států vůči Kubán ské republice, jejímu lidu. Odsuzujeme tyto provokace a ubezpečujeme kubánský lid, že tak jako v minulosti, i nyní stojíme pevně po jeho boku. ( Potlesk. ) Nejhrubším projevem imperialistické politiky Spojených států ame rických v současné době je ozbrojená agrese proti vietnamskému lidu.

V boji s jihovietnamskými vlastenci nasazují své intervenční ozbrojené síly, zabíjejí pokojné obyvatelstvo, pustoší celé oblasti. V rozporu se základními normami mezinárodního práva napadly Vietnamskou demo

kratickou republiku a vedou proti ní nevyhlášenou válku. Pod zámin. kou »zadržování« komunismu chtějí Spojené státy americké v oblasti Indočíny dále rozšířit svou imperialistickou expanzi. Do agresívních

akcí postupně zavlékají i další kapitalistické země. Avšak přes veškeré válečné úsilí nedaří se americkým agresorům dosáhnout svých cílů. Vietnamský lid za bratrské pomoci socialistických zemí a za pomoci po krokových sil světa úspěšně odolává náporu agresorů a bojuje za svá práva. ( Potlesk. )

Jedinou cestou k řešení vietnamského konfliktu v souladu s ženevsky . mi dohodami z roku 1954 je zastavení agrese Spojených států americ

kých, odchod amerických vojsk z jižního Vietnamu a respektování prá va , svrchovanosti a nezávislosti vietnamského lidu. ( Potlesk. ) Tvrzení

amerických činitelů, že Spojené státy americké chtějí jednat »bez pod mínek « o skoncování konfliktu, jsou pouhou demagogií. Vždyť Spojené státy americké zahájily zločinnou agresive Vietnamu, a je tedy na

nich, aby s ní skoncovaly, aby respektovaly přirozené právo národů na

svrchovanost a odčinily páchané příkoří a škody vietnamskému lidu . Československý lid stojí pevně po boku hrdinného vietnamského lidu 64

a bude i nadále ze všech svých možností poskytovat Vietnamské demo kratické republice pomoc a podporovat úsill jihovietnamského lidu o splnění jeho spravedlivých požadavků. (Potlesk . )

Také v Evropě dochází k událostem , které nepříznivě ovlivňují cel. kovou situaci ve světě.

Hlavním zdrojem zostřování mezinárodního napětí je zde militaristic. ká a revanšistická politika západoněmeckého imperialismu. Revize vý. sledků druhé světové války a požadavky na změny hranic vytvořených po porážce hitlerovského Německa tvoří součást oficiálního zahraničně politického kursu Německé spolkové republiky. Bonnská vláda se vy .

hlašuje za jediného mluvčího německého lidu a nezastřeně hovorí o tom , že za jedinou cestu k sjednocení Německa považuje pohlcení Německé demokratické republiky. Agresívní záměry západoněmeckých militaris.

tů a revanšistů zřetelně vynikaji v souvislosti se stupňovanými sna hami bonnské vlády o získání přístupu k jaderným zbraním .

Z těchto důvodů nemůžeme považovat za opravdová a vážně myšlená různá „ mírová « gesta vlády Německé spolkové republiky. Vycházíme

z vlastních trpkých zkušenosti a posuzujeme politickou linti vlády Ně mecké spolkové republiky podle jejich činů, nikoliv podle slov. O neupřímnosti takzvané mírové iniciativy bonnské vlády , která

nedávno předložila některé návrhy v oblasti mezinárodních vztahů vlá dě Československé socialistické republiky i jiným zemím , svědčí i to, že Německá spolková republika se stále nehodlá jasně distancovat od mnichovského diktátu a za důkaz mírumilovnosti se snaží vydávat své

prohlášení, že mnichovská dohoda nemá již žádný »teritoriální« vý.

znam. My trváme na tom, aby se bonnská vláda plně zřekla mnichov. ské dohody, jakožto mezinárodního zločinu proti naší republice, který

způsobil Československu nenahraditelné lidské i materiální škody. Potlesk . )

Již nejednou jsme zdůraznili a dokázali v praxi, že nechováme zášt vůči německému lidu. Víme, že i v Německé spolkové republice se ozývají rozumné hlasy, vyslovující se pro realistickou politiku vůči so cialistickým zemím a hledající cesty k zabezpečení míru v Evropě.

S těmi, kdož projevují dobrou vůli a střízlivě pohlížejí na tyto pro blémy, jsme ochotni kdykoliv hovořit, Znovu však prohlašujeme, že

v zájmu evropské bezpečnosti a zajištění míru nepolevíme v rozhodném boji proti západoněmeckému militarismu a revanšismu a proti jeho pokusům získat přístup k atomovým zbraním . ( Potlesk. )

V naší politice vycházíme z toho, že existují dva suverénní německé

státy, přičemž s jedním z nich - Německou demokratickou republikou - máme přátelské vztahy a její politiku v německé otázce podporu jeme. ( Potlesk . )

Zvláštní pozornost věnujeme otázkám evropské bezpečnosti, neboť se bezprostředně dotýkají zájmů naší země. Vývoj v Evropě stále jasněji ukazuje, že politika NATO se dostává do slepé uličky. Evropské národy

si postupně uvědomují nebezpečnost této politiky, která zhoršuje situaci 3 XII. sjezd KSC

65

v Evropě. Nemohou konec konců nevidět, že pod pláštíkem boje proti domnělému nebezpečí ze strany socialistických zemí jim NATO nepří náší nic jiného než riziko, že budou zatahovány do agresívních dobro

družství amerického imperialismu. Jedinou cestou k upevnění bezpeč nosti a míru v této oblasti je všestranný rozvoj vztahů mezi evropskými státy s různým společenským zřízením a vytváření účinných podmínek pro trvalé uvolňování napětí a rozřešení všech závažných problémů. Proto vítáme sovětský návrh na svolání mezinárodní konference evrop ských zemí o bezpečnosti v Evropě, tlumočený soudruhem Brežněvem na XXIII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu . ( Potlesk .)

Soudružky a soudruzi, přes podstatné zhoršení mezinárodní situace se stále více potvrzuje, že imperialismus nemá již dnes zdaleka takové možnosti prosazovat své expanzívní záměry jako v minulosti. V úsilí o udržení a rozšíření svých pozic naráží na mohutnou sílu světového socialistického spole

čenství a na odpor široké protiimperialistické fronty. Celkové pozice světového imperialismu jsou oslabovány také prohlubujícími se roz

pory mezi jednotlivými státy kapitalistické soustavy. Spojené státy

dnes již zdaleka nemohou uplatňovat svou politickou hegemonii v kapi talistickém světě jako dříve. Silné odstředivé tendence se projevují zejména ve vojensko - politické krizi Severoatlantického paktu. V každém případě však budeme tyto rozpory oceňovat reálně a ne polevíme v protiimperialistickém boji, v aktivním prosazování politiky mírového soužití států s různým společenským zřízením . Jak jsme již nejednou prohlásili, politika mírového soužití nezna mená pro nás smiřování se se současným stavem ve světě. Její prová dění chápeme jako účinnou formu boje proti agresivnim akcím impe

rialismú, kolonialismu, boje za pokrokové cíle lidstva, jako formu miro vého řešení sporných mezinárodních problémů. Součástí této politiky je boj za všeobecné a úplné odzbrojení, za

odstranění hrozby termonukleární války. Československá socialistická republika plně podporuje sovětský návrh na uzavření smlouvy o nešl ření jaderných zbraní, jakož i návrh na svolání světové konference o odzbrojení. V duchu politiky mírového soužití zemí s různým společenským zříze ním má naše republika vztahy s kapitalistickými státy na základě na prosté rovnosti, vzájemné výhodnosti, jakož i nevměšování do vnitr

ních záležitostí. Potvrzují to výsledky našich obchodních, vědeckých , technických a kulturních styků s řadou kapitalistických zemí. Hodláme

i nadále v tomto smeru využívat všech možností, které existují. Soudružky a soudruzi, do popředí dějinného vývoje vystupuje dnes více než kdy jindy dloha světové socialistické soustavy, která je hlavní revoluční silou naší epo 66

chy, spolehlivou oporou boje národů za mir, národní svobodu, demo kracii a nezávislost. Další posilování světové socialistické soustavy, její jednoty a semknutosti chápeme jako nejvyšší internacionální povinnost

komunistických stran a všech soclalistických zemí. Rozhodujícím činitelem celého společenství socialistických zemí je první a nejmocnější socialistická země na světě – Svaz sovětských socialistických republik . Jeho mohutný vědecký, hospodářský a vojen: ský potenciál, veliké zkušenosti v budování socialistické společnosti, C

jakož i leninská revoluční politika Komunistické strany Sovětského

svazu - to vše činí ze Sovětského svazu hlavní oporu světového socia lismu, pokroku a míru. Je to především sovětská ekonomika, úspěchy sovětské vědy a techniky, zejména v kosmickém výzkumu, které po staviły socialismus do čela řady oblastí světového vědeckého rozvoje. Vzhledem k této úloze sovětské země je zcela přirozená snaha našich imperialistických nepřátel narušit přátelské svazky jednotlivých socialistických zemí se Sovětským svazem , a vytvořt si tak příznivější

podminky ve svém tažení proti světovému socialismu. Pevné spojenectví a nerozlučné přátelství se Sovětským svazem je zá. kladnim kamenem celé naší politiky. V bratrském spojeneckém svazku

a spolupráci se Sovětským svazem vidíme nejspolehlivější záruku naší bezpečnosti, svrchovanosti a úspěšného budování socialismu v naši vlasti. ( Potlesk . )

Zvláště v současné době musíme zdůrazňovat, že nastolování nových

torem v životě naší společnosti, at již rozvojem socialistické demokra cie, a hlavně rozvojem ekonomiky, je možné práve proto, že svou eko nomiku opíráme v prvé řadě o Sovětský svaz, o jeho zkušenosti, o jeho

ohromnou politickou a hospodářskou moc, kterou dnes ve světě před stavuje.

Zejména to musíme jasně fici na adresu mladých lidi, kteří dnes žiji z výhod minulých dob a neumějí si představit, že tyto výhody vyplynuly hlavně ze spolupráce se Sovětským svazem.

Je třeba proto velmi tvrdě odrazit každý názor, který by toto přátel ství a spojenectví oslaboval, a vést v tomto směru systematickou vý. chovu . Tato výchova musí vycházet z plného pochopení politiky naši strany , která je součástí širokého mezinárodního komunistického hnuti,

a politiky naší země, která je členem socialistického společenství. Pro rozvoj spolupráce a prohlubování jednoty socialistických zemí se ukázaly velmi užitečné schůzky a politické konzultace mezi vedoucími stranickými a státními činiteli, při nichž dochází k plodné výměně zku . šenosti z výstavby socialismu a komunismu, k úspěšnému řešení otázek

vzájemných vztahů a k vyjasňování společných stanovisek v zahraničně politické oblasti.

Rozvíjení dvoustranné i vícestranné spolupráce socialistických státu ve všech oblastech v duchu marxismu- leninismu, socialistickébo inter nacionalismu odpovídá nejvlastnějším zájmom každé jednotlivé země 67

i společenství socialistických zemí jako celku. Je přirozené, že rozdíl né objektivní podmínky budování socialismu v jednotlivých socialistic kých zemích, složitost nových problémů, s nimiž se tyto země setká vají a pro něž neexistují hotová a prověřená řešení, mohou vyvolávat

rozdílnosti v názorech na některé otázky socialistické výstavby a vzá

jemné spolupráce. Jde o to, nepřipustit přerůstání těchto rozdílných názorů v rozpory , které by negativně ovlivňovaly celkové vzájemné vztahy a společný postup socialistických zemí, cílevědomě usilovat

o plný soulad národních a internacionálních zájmů. Mimořádný význam pro úspěšné plnění úlohy socialistického spole čenství ve světě, pro další posílení vlivu socialistických sil na mezi národní dění má soustavné zvyšování ekonomické úrovně každé socia

listické země a socialistického společenství jako celku. Lidé na celém světě mají dnes možnost praktického srovnávání a také velmi citlivě

reagují na vše, co děláme. Každý nezdar na hospodářském úseku po škozuje zájmy socialismu v nejširších souvislostech. A naopak, každý nový úspěch a důkaz převahy socialismu získává pro naši věc další stoupence .

Máme zájem i na rozvíjení vztahů s Čínskou lidovou republikou a Albánskou lidovou republikou, kde každé zlepšení vztahů by prospělo jednotě a síle celého socialistického společenství.

Vědomí velké odpovědnosti a snaha vyrovnat se s problémy, které postupně vznikaly, podnítily u nás tak jako v dalších socialistických zemích a komunistických stranách proces tvůrčího rozvoje marxisticko leninské teorie a vyvolaly nutnost uplatňovat při výstavbě socialismu

i v mezinárodním revolučním boji nové cesty a formy , které jsou výra zem nevyčerpatelné vnitřní síly myšlenek socialismu. Začátek tohoto tvůrčího nástupu je zcela oprávněně spojován s historickým XX. sjez dem Komunistické strany Sovětského svazu.

V uplynulém období dosáhl velkého rozmachu boj národů za osvobo zení z područí kolonialismu a neokolonialismu, za svobodu a nezávis lost, vznikla řada nových svrchovaných států . Zároveň se však imperia listé snaží ozbrojeným násilím zardousit národně osvobozenecký boj v Angole , Mozambiku, Portugalské Guineji , v jižní Arábii , rasistické re

žimy v Jihoafrické republice a v Jižní Rhodesii brutálně potlačují zá kladní práva původního obyvatelstva.

V rozvojových zemích dosáhly pokrokové síly mnohých vítězství, ale zakusily v některých případech i trpkost dočasné porážky . Zvláště nyní jsme svědky stupňujícího se nátlaku , vměšování a intrik imperialistic kých mocností, reakčních spiknutí a převratů , doprovázených krutým potlačováním a likvidací revolučních sil. S rozhořčeným odsouzením u nás i ve světě se setkalo najmě masové vraždění v Indonésii, jemuž

padly za oběť desetitisíce komunistů a dalších vlastenců.

Československá socialistická republika vždy podporovala a bude i na dále podporovat spravedlivý boj národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky 68

proti imperialismu, za právo každého národa na nezávislý politicky a hospodářský rozvoj a svobodnou volbu společenského zřízení. ( Potlesk . ) Bude usilovat o rozvíjení všestranné politické, hospodářské i kulturní

spolupráce s rozvojovými zeměmi, o rozšiřování styků s pokrokovými politickými stranami a společenskými organizacemi těchto zemi. V letech po XII. sjezdu se naše strana řídila závěry moskevských

porad komunistických a dělnických stran z roku 1957 a 1960. Světový vývoj potvrdil správnost a programovou platnost generální linie mezi národního komunistického hnuti. Život ovšem přinesl nové problé my, které bude nutno společně řešit, prohloubit a upřesnit některá do savadní stanoviska.

V úsilí o jednotu mezinárodního revolučního dělnického hnutí, za pře. konání současných rozporů vysoce oceňujeme úlohu Komunistické stra ny Sovětského svazu . Principiální postoj ústředního výboru Komunis tické strany Sovětského svazu k problémům hnutí, který se setkává se širokou podporou a pochopením komunistických a dělnických strán na

celém světě, znovu se plně projevil na XXIII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu . Tento sjezd byl hluboce prodchnut duchem proletářského internacionalismu a snahou po semknutosti světového komunismu.

Komunistická strana Československa společně s dalšími bratrskými stranami vyvíjí všestranné úsilí o překonání ideologických a politice kých rozporů, které existují uvnitř hnutí, oslabuji jeho akceschopnost, dezorientují některé naše spojence a jsou využívány imperialisty ke stupňování jejich agresivní politiky. Touto cestou hodláme jít i nadále . Jsme pro upřímnou soudružskou

konstruktivní výměnu názorů mezi bratrskými stranami, ale rozhodně

odmítáme urážlivou, nevraživou polemiku. Žádné odlišnosti v názo rech na tu nebo onu teoretickou nebo politickou otázku nemohou ospra vedlnit odmítání akční jednoty ve společném boji proti imperialismu. V poslední době jsme vedli dvoustranná jednání s představiteli bratr , ských stran řady zemí. Tato jednání potvrdila užitečnost vzájemné vý.

měny zkušeností, možnost upevnění a dalšího sblížení stanovisek k na. léhavým problémům současného vývoje.

Naše strana je zároveň přesvědčena o prospěšnosti celosvětových porad komunistických a dělnických stran ' a vidí v nich účinný způ. sob koordinace činnosti a vytváření ideové i akční jednoty hnutí. Sou. díme , že všechny bratrské strany by měly cílevědomě vytvářet přízni. vé ovzduší, které by umožnilo v příhodné době uskutečnění porady a její zdárný průběh . Soudruzi a soudružky, vážení hosté,

končím zprávu o činnosti ústředního výboru a práci strany od XII. sjezdu. Našemu XIII. sjezdu připadá projednat a přijmout závažná roz hodnutí, která budou směrnicí činnosti strany v příštích letech, budou rozhodující měrou působit v rozvoji naší socialistické společnosti. 69

Komunistická strana Československa je plně schopna splnit ukoly vedoucí politické síly naší země, je k tomu připravena bohatými zku. šenostmi celé své dosavadní historie . Její sila pramení z věrnosti zásadám revolučního učení marxismu -leninismu a jeho důsledného uplatňování, z tvůrčího přístupu k této nejpokrokovější vědecké teorii lidstva . V historii strany jsou slavná období tvůrčího rozmachų. K nim patří zejména boj za lidovou frontu, období národně osvobozeneckého boje, otevření socialistické cesty v únoru 1948 a údobí dovršení vítěz

ství socialismu. Můžeme říci, že i dnes procházíme takovým obdobím velké tvořivé práce strany, soustředující své nejlepší síly, sily dělnické

třídy, rolnictva a inteligence, nejlepší síly teorie a praxe na pozná vání, ovládnutí a uskutečnění úkolů všestranného rozvoje socialstické společnosti, na zabezpečení bohatého, vysoce kulturního života našeho lidu.

Sila strany a zároveň přesvědčení o tom , že její usnesení se stanou reálnou skutečnosti, pramení z pevného spojení strany s dělnickou třídou , pracujícím lidem měst i venkova.

Přesvědčení, že strana jde správnou cestou a na této cestě dovede

československý lid k dalším úspěchům, vyplývá konečně z naší věr nosti zásadám proletářského internacionalismu, zásadám pokroku, svo

body národů, míru. Tento postoj Komunistické strany Československa ji získal podporu veliké rodiny komunistických a dělnických stran

i pokrokových hnutí ve světě, jak o tom svědčí i účast delegací bratr ských a spřátelených stran na našem sjezdu. Děkujeme jim za jejich

účast na našem sjezdu i soudružský poměr k naší komunistické straně a můžeme naše vážené hosty ubezpečit, že tak jako v minulosti bude se vždy naše komunistická straną považovat za pevný oddíl meziná . rodního komunistického hnutí, za pevnou součást světové mírové proti. imperialistické fronty. ( Potlesk .) Náš lid bude vždy stát na straně fron ty boje za mír , demokracii, socialismus. ( Potlesk . )

Ať žije náš pracující lid, tvůrce všech společenských hodnot ! (Dlou hotrvající potlesk. )

Ať se neustále rozvíjí a upevňuje světové socialistické společenství! ( Potlesk . ) Ať sili a upevňuje se jednota mezinárodního komunistického hnuti! ( Potlesk .)

Ať žije bratrský sovětský lid a jeho slavná komunistická strana, strana Leninova! (Dlouhotrvající potlesk .) At žije svoboda všech národů, ať žije demokracie a mír ! ( Dlouhotrva jící potlesk. ) At žije Komunistická strana Československa, vedoucí síla naší so cialistické společnosti! ( Dlouhotrvarci potlesk . ) Vpřed za další všestranný rozvoj naší socialistické vlasti! Vpřed k ví

tězství komunismu! ( Dlouhotrvající potlesk. Delegáti vstávají a volaji: » Ar žije KSC ! «. ) 70

Soudruh JIRI HENDRYCH : Soudružky a soudruzi, děkuji soudruhu Novotnému za přednesenou zprávu.

Končíme dopolední jednání. Nyní je polednú prestávka. Odpolední jed

nání sjezdu započne za půl druhé hodiny, to je ve 14 hodin 35 minut, ( jednání přerušeno ve 13 hod. 6 min. ) ( Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod . 35 min. ) Soudruh JOZEF LENART :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání XIII. sjezdu naší strany. Podle programu následuje zpráva ústřední kontrolní a revizní komi. se Komunistické strany Československa. Prosím soudruha Pavla Hrona, aby přednesl zprávu .

71

ZPRÁVA

ÚSTŘEDNI KONTROLNI A REVIZNI KOMISE , přednesená soudruhem PAVLEM HRONEM

Soudružky a soudruzi delegáti, období, za které předkládáme zprávu o práci ústřední kontrolní a

revizní komise, bylo charakteristické úsilím celé strany o řešení no vých úkolů všestranného rozvoje socialistické společnosti a kladlo

mimořádné nároky na poznávací schopnosti strany, na její organizá torskou a ideologickou činnost .

Na zasedáních ústředního výboru byla postupně rozpracována usne

sení XII. sjezdu strany ve všech důležitých oblastech života. Pozitivním a výrazným rysem byl promyšlený a realistický postoj ústředního výboru KSČ k základním politickým , ekonomickým a ideolo gickým otázkám .

Ztotožňujeme se se závěry zprávy o činnosti ústředního výboru,

z nichž vyplývá, že rozhodující problémy řeší strana v souladu s objek tivními potřebami vývoje společnosti. Je plněn stěžejní úkol stanovený XII . sjezdem ke zdokonalení řídící práce. Soustava řízení a plánování národního hospodářství postupně zaváděná v průmyslu , zemědělství a v dalších odvětvích, změny v sys tému práce centrálních orgánů, národních výborů a v ostatních ob

lastech společenského života jsou příkladem tvůrčího přístupu ústřed ního výboru k řešení současných problémů a znamenají další rozvinutí marxisticko-leninské teorie v podmínkách budování socialistické spo lečnosti .

Neoddělitelnou součástí těchto kvalitativních přeměn je nové pře skupování a rozložení sil strany a jejích organizací a proces prohlu bování vedoucí úlohy strany a metod jejího uplatňování. Vytvořením komisí při stranických orgánech v ústředí, krajích a okre

sech byla prohloubena práce s odborným a vědeckým aktivem. Zvyšuje 72

se kontrolní úloha plén stranických orgánů i podil členů orgánů na tvorbě a zajišťování usnesení. Upevnilo se spojení s okresními a kraj. skými výbory strany v denní práci orgánů ústředního výboru, což

vedlo ke zvýšení úrovně stranické práce a využití progresívních sil a zkušeností členů strany. Pozorněji a důkladněji se zkoumá mínění a kritické názory veřejnosti . Součástí těchto opatření byla realizace nového pojetí úlohy kon trolních a revizních komisí jako jednotných kontrolních orgánů strany

spojujících politickokontrolní, revizní a disciplinární práci. Byly vy tvořeny příznivější podmínky pro provádění sebekontroly stranického

organismu, zvyšování osobní odpovědnosti komunistů a rozšíření účasti členů strany na masové kontrole.

Ústřední kontrolní a revizní komise věnovala prvořadou pozornost praktickému uskutečňování usnesení ústředního výboru a usilovala, aby kontrolní činnost strany vedla k hlubšímu poznávání skutečnosti

a k upevňování ideové a akční jednoty strany.

Zkušenosti potvrzují, že politický přístup k ekonomickým problémům a snaha o jejich vyřešení v konkrétních a často i konfliktních vztazích klade nové nároky na stranickou práci. Intenzívní úsilí strany o vše obecné zvyšování kvality práce probíhá v mnohých základních orga nizacích v podmínkách , kdy je nutno probojovat především názorovou jednotu a vytvořit veřejné mínění odsuzující nedbalost a posílit odpo

vědnost za vykonanou práci od dělníka až po ředitele. Ukázalo se, že zásadní změna závisí především na prohloubení řídící práce, počínaje mistry . Komise proto dala podnět k opatření, jež napomáhá ke zvýšení úlohy, posílení odpovědnosti a významu práce mistrů.

Je nesporné, že nové zásady řízení národního hospodářství vytvářejí předpoklady pro dosažení vyššího kvalitativního stupně ve vývoji naší

společnosti. To však neznamená, že ke zlepšení dojde automaticky. V socialistické společnosti bude vždy náš postup kupředu záležet v prvé řadě na lidech, na jejich přesvědčení, schopnostech a zna. lostech Z tohoto procesu prohlubování a rozvoje socialistické společnosti

vychází celý soubor opatření ústředního výboru od zvyšování úlohy

státních a hospodářských orgánů, posilování pravomoci národních výborů až po zvýraznění úlohy uličních organizací a převedení čin nosti společenských organizací do míst. Všechna opatření směřují ke

zvýšení pozornosti k problémům a zájmům lidí a k rozvoji jejich ini ciativní účasti na řešení společenských úkolů. Mají také prohloubit účinnost práce strany mezi pracujícími .

Rozbory zkoumající úroveň účinnosti stranické práce a hloubku pronikání stranických usnesení mezi členy strany a pracující uka zují, že některá usnesení orgánů ústředního výboru nejsou zajišťována s potřebnou rozhodností a nejsou vždy podložena dostatečnou politicko výchovnou a organizátorskou prací . Tak dochází k oslabení závaznosti

stranických usnesení, jejich vlivu na práci členů strany. Správně je 73

proto ve zprávě ústředního výboru položen tak velký dôraz na odpo

vědnost všech orgánů a komunistů za důsledné plnění usnesení s tím, že po jeho přijetí je těžiště práce v přímé pomoci vyšších orgánů

základnim organizacím strany. Tomu významně napomůže prohloubení dělby práce mezi krajskými a okrescimi výbory strany tak, aby nebyla přijímána usneseni, pokud pouze mechanicky opakují usnesení ústřed ního výboru , a o to více sil bylo věnováno praktickému žajištování a kontrole plnění v základních organizacich.

Rovněž komunisté na odpovědných místech státního a hospodár ského aparátu , zejména v centrálních úřadech , by měli pružněji a s větší iniciativou a tvůrčím přístupem zajištovat usnesení ústředního výboru strany.

Předpoklady pro vysokou autoritu usnesení bude nutno lépe vytvářet již při jejich tvorbě. Často značný počet usnesení spolu s nepřiměřeně krátkými lhátami rozpracování a zajištování oslabuje jejich účinnost. Reálnosti usnesení napomáhá dnes již běžná zásada, že před roz .

hodováním o perspektivních a zásadních opatřeních se vychází z ana lýzy návrhů a názorů lidí, že je vyžadováno vyjádření těch, jichž se týkají a kteri je budou realizovat. Prosazování usnesení strany je a nadále bude provázeno střetáváním progresivního s konzervativnim a prohloubení jednoty bude vyžadovat

překonávání rozpornosti mezi osobními, skupinovými a společenskými zájmy.

Nelze přehlédnout, že někteří komunisté pod vlivem nedostatka, které kolem sebe vidi, ztrácejí bojovnost a někdy rezignují. Někteří

se domnívají, že se mohou jen podílet na výsledcích úsilí jiných nebo že se tyto výsledky dostaví jen činnosti vyšších orgánů. Nechyběji ani

ojedinělé projevy ničím nevázané kritiky, ve které jsou vynášeny nad řazené a neodpovědné soudy o všem minulém. Právě tak nelze pomi nout ani názory některých členů strany, stavějících se proti závaznosti stranických usnesení vůbec. Nositelé těchto tendenci neoplývají ani

stranickou odpovědností, ani reálným přístupem ke skutečnosti. Na jejich adresu musíme otevřeně říci : důvěru pracujících strana vždy získávala v denním zápase o vše, co bylo spjato s každodenním Zivotem , s progresivními opatřeními a s budoucnosti. Veliké úkoly

vytyčované stranou je možno splnit jen silami všech organizovaných komunistů tak , že každy člen strany bude stále konfrontovat cile a program strany s tím, co pro jejich uskutečnění konkrétně dělá ve svém okolí, na pracovišti, v bydlišti, co on sám vykonal pro odstra nění nedostatků.

Předpokladem pevné ideové a akční jednoty strany při plnění usne semí je vytváření podmínek pro výměnu a střetávání názorů na řešení problémů, které však probíhá na půdě strany a v souladu se stanovami konci přijetím závazného usnesení. * 74

v diskusích k tezím a na výročnich schůzích a konferencích stra ny byl naléhavě vyslovován požadavek upevnění odpovědnosti a státní disciplíny na všech stupních řízení a důslednější vyvozování závěrů ze zjištěných nedostatku. To považujeme za kritiku naší práce. Nedostatky v odpovědnosti, které se objevují u některých pracov níků, se však netýkají pouze dělníků a řadových pracovníků, ale také pracovníků vedoucích . Základní příčiny nedostatečné kázně a dis cipliny nutno hledat vedle důsledků administrativně direktivního způ . sobu Fizení 1 v neochotě, v neschopnosti i ve snaze příživit své osobní nebo skupinové zájmy. Ve vnitřních vztazích státních a hospodářských orgánů a instituci je často odpovědnost rozmělněna mezi různé komise a pomocné orgá

ny, není jasně vymezen rozsah odpovědnosti jednotlivců a těchto ko misí, takže odpovědného pracovníka Ize těžko určit. Například v nedávné době jsme na základě upozornění okresního výboru strany v Rakovniku prověřovali příčiny nedostatků vzniklých

PM rekonstrukci Rakovnických keramických závodů. V důsledku ne vyhovujícího projektového řešení, použití nevhodných a nevyzkouše. ných strojních zařízení a málo odpovědné práce na všech stupních ří.

zení došlo ke značným ztrátám . Investice byla dána do provozu se zpožděním a investiční náklady byly značně překročeny, nedosahuje se projektované kapacity ani kvalitativních ukazatelů . Aby bylo dosa ženo původního záměru , bude třeba dalších investičních prostředků.

Odpovědnost za'tyto nedostatky nese Keramoprojekt, Přerovské stro Jirny , oborové ředitelství Československých keramických závodů a také ministerstvo stavebnictví. Přestože různé komise ministerstva a oborového ředitelství tento

stav zkoumaly, osobní odpovědnost a závěry byly vyvozeny až po zá.

sahu stranických orgánů. V těchto otázkách nelze připouštět žádnou kolektivní odpovědnost, která by umožňovala vedoucím pracovníkům schovávat se za rozhodnutí orgánu. Lenin naléhavě varoval před takovouto praxí.

Uvedený příklad, ale i další naše zkušenosti signalizují, že vedou cím pracovníkům se ještě tento zásadní požadavek zdokonalené sou stavy řízení nedostal plně do krve. Dovednost pružně využívat pravo moci a nést osobní odpovědnost je, jak vyplývá ze zprávy ústředního výboru , nezbytným požadavkem současnosti.

Ve zdokonalené ekonomické soustavě, která vytváří příznivé ob jektivní podmínky pro uplatňování osobní odpovědnosti, poroste úloha, pravomoc a samostatnost vedoucích pracovníků. Mají-li splnit poža

davky, které na ně společnost klade, musí být na patřičné politické a odborné úrovni. Nemaly význam pro schopnost vedoucích hospodářských pracov

nſka správně vést a Mdit má konkrétní znalost stranické práce, zna.

lost vnitřního ideového a organizačního uspořádání života strany. Pro to je správné u pracovníků odborně zdatnych, životně zkušených po 75

važovat příslušnost ke straně jako k vedoucí síle naší společnosti za přednost spojenou se stranickou odpovědností. Od komunistů-vedoucích pracovníků státního a hospodářského apa rátu budeme proto požadovat, aby se stranickou zásadovostí přistupo vall ke své osobní odpovědnosti a k odpovědnosti svých spolupracovni ků.

Stranické vedení celého systému kontrolních orgánů zaměříme na přesné označování osob odpovedných za zjištěné nedostatky jako jed

nu ze základních otázek zvyšování úrovně kontrolní práce v nových podmínkách.

Kontrolním a revizním komisím strana svěřila významné poslání při upevňování stranické disciplíny a výchově členů. Podle stanov stra ny komise volají k odpovědnosti ty, kdo svým jednáním narušují jed notu strany, podlamují autoritu stranických orgánů a celé strany, za nášejí do jejího života cizí ideologické názory. Rozsah disciplinární práce kontrolních a revizních komisí je zřej mý z písemné zprávý předložené , delegátům sjezdu. Poznatky, které

při této činnosti byly soustředěny o ideologické vyspělosti členů stra ny, ukazují, že zatímco většina komunistů osvědčila své vysoké ideové

a politické kvality, projevují se v myšlení některých členů pochybnos ti, kolísavost a bezradnost. Hlavní příčiny spočívají především ve slo

žitosti procesu, kterým prochází naše socialistická společnost a sou. časné mezinárodní komunistické hnutí. Naše zkušenosti však přitom ukazují, že nelze do nekonečna jednat a zabývat se těmi, kteří neuznávají názory druhých , považují se za absolutně neomylné, domnívají se, že nemusí respektovat názor a roz hodnutí kolektivu a podřídit se jeho potřebám a stanoviskům. Strana

má své pevné zásady, spočívající na jednotě názorů, jejich uvědomě lém provádění a dodržování dobrovolné kázně. Pravda, jednotu názorů a dobrovolnou kázeň nelze uskutečnit administrativními a organizač

nimi opatřeními , ale v podmínkách otevřené výměny názorů na stranic

ké půdě, ve vzájemném působení vedení organizace na členy a naopak, v konkrétních vztazích mezi jednotlivými členy.

I když disciplinární řízení považujeme za krajní opatření tam, kde selhaly jiné výchovné prostředky, budeme i této formy práce lépe využívat k aktivnímu řešení rozhodujících společenských proħlémů a

k účinnějšímu postihu těch komunistů, kteří svou nedbalou prací poško zují autoritu strany, zaviňují národohospodářské ztráty a deformují

soudružské vztahy mezi lidmi, čímž působí společnosti morální škody. Zkušenosti z období mezi sjezdy potvrzují, že síla, akceschopnost

strany a kázeň stranických řad spočívá v tom, že každý člen strany se podili na usneseních své základní organizace, na členských schůzích se vyjadřuje k základním otázkám politiky strany, osvojuje si a učí

se správně pochopit usnesení vyšších stranických orgánů. V základ nich organizacích strany probíhá proces pochopení podmínek,

za

nichž se uplatňuje princip demokratického centralismu, vedoucí úlohy 76

strany, kádrové práce, význam kritiky a sebekritiky i stranické kázně. Jednání a závěry plén ústředního výboru, zejména z dubna 1963 a lednového pléna 1965, hluboce zapůsobily v základních organizacích. Dále byly prohloubeny leninské normy stranické práce, vyjasněny

otázky dělby práce a postavení základních organizací podle územně výrobního principu. Tak došlo k rozvinutí této zásady zakotvené ve stanovách po obsahové stránce. Organizacím strany v závodech byl pře

vedením činnosti společenských organizací do místa bydliště vytvo řen daleko větší prostor pro péči o výrobní otázky, o rozvoj ekono miky a zabezpečování stranické linie v tomto směru .

Na organizace strany v místě bydliště, zejména organizace ve měs tech, které znají konkrétní potřeby lidí, jejich zájmy a záliby, byla

přenesena odpovědnost za organizování a rozvoj společenského života, který zabezpečují různé společenské a zájmové organizace. I když se zpočátku projevily různé obtíže a v některých společen ských organizacích názory, že jejich význam je podceňován, zkuše

nosti ukazují, že jde o moudré rozhodnutí. Dnes jsou v podstatě po čáteční obtíže překonány, stranické organizace v místě věnuji těmto

otázkám větší pozornost . Samozřejmě stupeň poznání, zejména uplat ňování účinnějších forem práce, je v základních organizacích různy a celé toto úsilí o zlepšení práce je nutno považovat za proces.

XII . sjezd uložil ústřednímu výboru uzavřít do 4 měsíců všechny zbývající případy , kdy došlo k porušení leninských norem ve stranic

ké práci a socialistické zákonnosti. Tento úkol byl splněn. Všechny žádosti o revize byly důkladně hodnoceny a s maximální pozorností zkoumány důvody a doklady, na základě kterých byla dříve učiněna rozhodnutí. Byl zkoumán životní i stranický profil každého

jednotlivce. Bylo zjištěno, že ve 455 případech byly stranické tresty uloženy neoprávněně, na základě nedostatečně prověřených poznatků, konstrukcí a podezření . Těmto soudruhům bylo vráceno členství ve

straně nebo zrušeny stranické tresty nižšího stupně a napraveny i dal ší křivdy.

Aby nebylo znehodnoceno úsilí za nápravu minulých chyb, bylo nut no oddělit ty , kteří se ho snažili zneužít ve svůj osobní prospěch. Po důkladném prověření a kolektivním posouzení v orgánech byly ne oprávněné žádosti odmítnuty. Rovněž u těch, kteří svou neodpovědnou prací připustili, že došlo k chybám, byly vyvozeny závěry po stranické a státní linii . Všechny otázky související s nápravou, jak uložil XII. sjezd , jsou uzavřeny .

Kontrolní a revizní komise sledovaly i stav a vývoj členstva . Uká

zalo se, že počet vyloučených a vyškrtnutých je v uplynulém období 77

nižší mezi váno kteří

proti předcházejícímu. Došlo však k výrazné změně v poměru vyloučenými a vyškrtnutými, neboť formou vyškrtnutí je ukonco členství z 80 %. Jde jednak o přestárle a nemocné soudruhy, se sami necítí schopni plnit povinnosti člena strany a žádají

o ukončení členství; dále o osoby, které svými povahovými vlastnostmi se nehodí za členy strany a neměly být vůbec přijímány. Komise pm

potvrzování a projednávání odvolání napravily některé nedostatky, v podstatě však shledávají rozhodnutí stranických organizací správny . mi.

Nelze však zastírat, že mnozí z těch, kteří v uplynulém období odešli

touto cestou ze strany, mohli být při včásné péči o jejich politickou výchovu a při lepší pozornosti jejich osobním problémům nadále fád nými členy. V tomto směru jsou stále citelné nedostatky v práci za . kladních organizaci.

Kladně se projevilo opatření ústředního výboru KSC k fizení věko vého a sociálního složeni strany. Většina základních organizaci stra ny se zamýšlí velmi vážně nad současným stavem své organizace v souvislosti s perspektivami své práce do dalších let. Soudruzi v mno

hých organizacích přistoupili k promyšlenému zjednávání nápravy , je Již výsledky se odrážejí i ve zvýšeném počtu přijatých kandidátů . Ten to nástup bude třeba dále rozvíjet a přijímání nových členů do strany provádět cílevědoměji s ohledem na stav a potřeby jednotlivých stra nických organizací.

V politickokontrolni, revizní a v disciplinární činnosti získaly ko . mise poznatky a zkušenosti, které přispěly k obsahovým námětům a návrhům na zpřesnění a úpravu stanov strany. Jde zejména o některé otázky členství a zvyšování účinnosti kontrolní práce strany. K ná vrhům se kladně vyjádřily stranické konference. Návrh na zrušení členství vychází z poznatku, že politické uvědomě. ní a potřeba hájit a prosazovat programové cíle strany je složitý pro .

ces. V tomto procesu, ve kterém se formuje postupně dobrovolná stra nická kázeň a oddanost člena ke straně, každý neobstojí. Z historie naší strany je známo, že se soustavně, v průběhu denních zápasů očištovala od slabých a kolísavých jednotlivců , což přispívalo k jeji

mu upevňování. S tím je nutno jako se zákonitosti počítat i nadále. Návrh na vymaz stranických trestů až po důtku s výstrahou vychází ze zkušenosti, že výchovné působení trestu yzrůstá úměrně s tím , jak bylo provinění soudružsky, avšak zásadně projednáno v základní orga nizaci. Takto projednávané chyby jsou dobrým ponaučením nejen pro chybujícího, ale pro všechny členy organizace. Člen strany by měl skládat účty i z toho, jak chyby napravil. A pokud se tak stalo, je oprávněné považovat je za překonané a zbavit člena povinnosti uvádět je po celý svůj život .

Nejde o administrativní opatření. Jeho smysl spočívá v zásadě, že 78

strana má pečovat o každého člena, právě tak jako každý člen o čis totu a dobré jméno strany. Bude však třeba důsledně čelit tomu, aby

výmaz trestu se nestal novým disciplinárním řízením s rozsáhlou admi nistrativou. Hlavním kritériem pro souhlas k výmazu trestu je posou . zení, jak člen strany plní stranické povinnosti vyplývající ze stanov strany a usnesení jeho základní organizace.

V návrhu stanov dochází dále k zvýraznění kontrolní úlohy strany, V dosavadním 27. článku stanov je odpovědnost za kontrolu usnesení

uložena pouze stranickým výborům . Tato formulace vedla zejména v praxi mnohých stranických organizací k zúženému pojetí kontroly. Proto se doporučuje, aby odpovědnost za kontrolu stranických usnesení měly základní organizace strany a všechny stranické orgány. Návrh stanov také zdůrazňuje zaměření činnosti kontrolních a re vizních komisí na kontrolu plnění asnesení sjezdů, konferencí a plén stranických orgánů. Dále obsahuje doporučení, aby I na úrovni pod nikových , celozávodních, místních a městských výborů strany byly ustaveny kontrolní a revizní komise. To odpovídá rostoucím požadav

kům na kontrolní a zejména revizní činnost strany nejen ve vyšších orgánech , ale 1 v jejich základních článcích,

Soustavnou pozornost a péči věnovala UKRK spolu s krajskými a okresními komisemi hospodárnosti ve vydávání stranických pro středků, upevňování kázně v placení členských příspěvků, ochraně

stranických dokumentů, zařízení a všeho majetku strany a pořádku ve vedení stranické evidence a administrativy jako důležitých pro

středků upevňování organizační jednoty strany. Pravidelné kontroly těchto úseků byly prováděny ve všech stranických orgánech, zaříze

ních a podnicích strany a v základních organizacích. Hospodaření Komunistické strany Československa, všech jejích orgá

nů a organizací je řízeno podle zásady demokratického centralismu.

Stranické orgány vypracovávají své rozpočty a plány samostatně v souladu s politickými, ideologickými a organizačními úkoly.

Ve stranickém hospodaření a zejména v placení členských příspěvků bylo dosaženo příznivých výsledků. Došlo ke zlepšení v poměru a ve vývoji příjmů a výdajů. Příjmy strany vzrostly od XII. sjezdu o 3,6

procenta a výdaje se zvýšily jen o 1,2 %. Na růstu příjmů strany se po dílejí zejména příjmy za členské příspěvky, které se zvýšily o 2,6 % a celkově představují 66,5 % veškerých príjmů strany. Přebytek kraj

ských stranických časopisů za poslední čtyři roky činí 11 %. Odvody stranických podniků Rudé právo a Pravda ústřednímu výboru KSČ byly překročeny téměř o 4 % a činí 14 % celkových příjmů strany.

Mnohotvárná činnost naší strany je plně zabezpečována z vlastních prostředků a nemalým příspěvkem je dotován rozpočet Českosloven ského svazu mládeže. 79

Kontrolní a revizní komise všech stupňů uskutečnily od XII. sjezdu strany tisíce revizí a prověrek v základních organizacích strany. Celostranicky byly revize provedeny v organizacích v hutích a che mických závodech . Tato metoda pomohla ke zlepšení pořádku v orga nižační činnosti základních organizací.

Zkušenosti z těchto revizí a prověrek dokazují, že stranické organi

zace tuto pomoc kladně hodnotí a využívají pro zlepšení své práce. Přestože se příspěvková morálka neustále zlepšuje, kontrolní a re

vizní komise zjištují případy nesprávného placení členských příspěvků a nepravidelností v jejich odběru.

Namnoze je stále uplatňován administrativní přístup při uskuteč

ňování materiálního spojení člena se stranou a nedoceňována skuteč nost, že každý člen vstupoval do strany s vědomím dávat své síly k uskutečňování politických cílů strany.

Cinorodý život organizace, uspokojení z práce každého člena strany 'v činnosti stranické organizace povede k uvědomělému plnění i této zá kladní stranické povinnosti.

Ve finančním zabezpečení aktivní činnosti stranických organizací do cházelo k nedostatkům, které byly brzdou dalšího rozvíjení masové politické práce i jejich aktivního působení. Výdaje základních organi

zací v roce 1965 činily pouze necelá 3 % z příjmů za členské pří spěvky, i když v rozpočtech si základní organizace plánovaly daleko i vice finančních prostředků.

Proto ústřední výbor KSČ schválil, aby činnost základních organizací byla finančně zabezpečována v rozsahu 10 % výnosu z členských pří spěvků. To znamená, že již v roce 1966 mohou základní organizace da

leko lépe organizovat svou práci, neboť mají podstatně vyšší prostředky. Přitom nelze vidět jen rozsah prostředků, ale především jejich účinné a efektivní vynakládání. Jde o to, aby rozpočet vznikl na základě roz boru a zhodnocení účinnosti práce jednotlivých organizací a cílů, které mají v 'politické, organizátorské a výchovné práci plnit. Tím bude do cházet k odhalování reálných a konkrétních potřeb materiálního zabez pečení a k optimálnímu stanovení jejich výše. Takovýto přístup k rozpočtování ve stranických organizacích a orgá nech budeme prosazovat .

V období mezi XII. a XIII. sjezdem strany dosáhla dobrých výsledků také vydavatelství časopisů Rudé právo, Pravda a krajské stranické časopisy. Stranický tisk významně ovlivňuje a podílí se na růstu poli tického uvědomění našich občanů. Denní náklad všech krajských deníků

činí 920 tisíc výtisků, Rudého práva přes 1 milión výtisků a Pravdy 270 tisíc výtisků. Většina stranických časopisů vykazuje aktivní hospodár ské výsledky.

Problémy dosud trvají při vydávání Rudého práva ve slovenském jazyce, jehož rozšiřování je třeba věnovat větší pozornost. Také ně

které teoretické a politické časopisy, například Otázky míru a socia

lismu, Nová mysl 1 Zivot strany, nemají optimálně možný počet odbě. 80

ratelů . Okresní výbory strany i základní organizace by měly věnovat rozšiřování a využití stranického tisku mnohem větší péči. Hospodaření Vysoké školy politické, Ústavu dějin KSČ, stranických muzeí a dalších účelových zařízení strany odpovídá jejich významu a potřebám .

V rozpočtu na rok 1966 jsou prostředky na ideologickou výchovu

zvýšeny téměř o plnou třetinu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat

pořádání školení, aktivů, seminářů a porad, zejména s přihlédnutím k pracovní době a ke ztrátě pracovních směn. I ve stranické práci platí zásada uskutečňovat většinu akci mimo pracovní dobu. Většina stranických orgánů a organizací chápe, že členská evidence a administrativa významně přispívá k účinnosti politické práce, a proto jejímu vedení a využívání věnují patřičnou pozornost.

Kontrolní a revizní komise všech stupňů musí dále prohloubit kon trolu a pomoc stranickým orgánům a organizacím při realizaci usnesení XIII . sjezdu a ústředního výboru KSČ tak , aby materiální a finanční prostředky strany byly co nejefektivněji využity. Soudružky a soudruzi,

výrazem společenské kontroly prováděné lidem, projevem přímého uplatňování demokratických práv jsou návrhy, stížnosti a dopisy pra cujících.

Početné dopisy, jež denně docházejí stranickým orgánům, vyjadřují vedle denních starostí a osobních problémů také cenné, iniciativní návrhy a důvěru ke straně a vůli pomáhat jí při uskutečňování její politiky.

Bezprostředně po XII. sjezdu strany obrátil se ústřední výbor ke všem stranickým organizacím a zdůraznil úkoly základních organizací v péči o názory a připomínky pracujících.

Toto úsilí spolu s vlivem některých opatření v národním hospo dářství se mimo jiné projevilo poklesem počtu stížností.

Využívání a komplexní hodnocení závažných problémů vyplývajících z připomínek pracujících bylo zdůrazněno jako součást zdokonalování řídící práce. Kontrolní a revizní komise využívaly rozborů dopisů a ná mětů pro kontrolni práci strany, pečovaly o prohloubení metod práce

s dopisy a doporučily opatření k přesnému evidenčnímu sledování fakt, jež z nich vyplývají .

Celá tato činnost byla nově pojata v souvislosti s péčí o rozvoj vnitrostranické demokracie, a proto navazovala na důsledné a syste matické využívání připomínek vyjádřených v diskusi na členských schůzích, aktivech a shromážděních, která je jedním z důležitých prostředků zvyšování aktivity komunistů a důvěry vůči stranickým orgánům .

Přesto se setkáváme s tím, že některé správné a užitečné návrhy,

náměty a kritické připomínky se nedostanou přes názory a rozhodnutí 81

jednotlivce k příslušným fídícím orgánům , 1 když vycházejí ze znalosti věci a jsou ověřeny v praxi. To je projevem byrokratismu, který musíme rozhodně vymýtit! Současně je však nutno energicky, s využitím všech zákonných pro středků a zejména pomocí veřejného mínění čelit případům , kdy stěžo

vatelé zneužívají práva podat stížnost a prosazují své sobecké a ne oprávněné požadavky. Pro rozvoj aktivity lidu je důležité, aby pracující se neustále pře

svědčovali o tom , že všechny stranické, státní 1 hospodářské orgány reálně přihlížejí k jejich problémům. Všechna naše práce se ve svém konečném výsledku musí promítat ve

spokojenosti lidí, ve vytváření socialistických vztahů mezi lidmi a v pé

či o člověka. Znalost jejich názorů a námětů je jedním z důležitých prostředků k plnění tohoto úkolu. V předsjezdové diskusi byla oprávněně kritizována přebujelá admi nistrativa .

Ústřední výbor se v období po XII. sjezdu intenzivně zabýval proble matikou řízení a správy, jejím zkvalitňováním, zjednodušováním a zhos podárňováním. Přesto tyto problémy byly převážně pochopeny jako

pouhé direktivní snižování počtu pracovních sil v administrativě, aniž byly účinně řešeny vlastní příčiny jejího stálého růstu. V posledních dvou letech se podařilo stavy řídícího a správního aparátu poněkud snížit. Dochází k posilování kategorie inženýrsko -technických kádrů

na úkor kategorie administrativních pracovníků. Tato fakta však ne. mohou zakrýt skutečnost, že ještě máme mnoho pracné, neúčelné admi nistrativy. Racionalizace řízení a správy není dostatečně spojována se zaváděním progresívních prvků nové soustavy řízení se zjed

nodušováním agend, odstraňováním duplicit, zkvalitňováním řídícího aparátu a využíváním mechanizace.

Přední místo v naši činnosti zaujímají otázky spojené se zvyšováním podilu pracujících na kontrolní činnosti. Významné úkoly z toho vyplývají pro komise lidové kontroly, které

se jako jednotná soustava osvědčily. Oceňujeme práci desetitisíců členů komisí lidové kontroty, kteří ze

jména v závodech a v obcích vykonávají společensky významnou čin nost při upevňování pracovní a státní disciplíny. Tato práce klade značné nároky nejen na politickou a odbornou vyspělost, ale i na obětavost a charakterové vlastnosti členů komisí.

Ve zprávě ústředního výboru je zdůrazněno, že nynější organizace kontroly vznikla za jiných ekonomických a organizačních podmínek, a dále, že je nutné přizpůsobit systém kontroly požadavkům zdokona lené soustavy řízení.

Mnohé se musí změnit v systému organizace a v metodách práce vyš ších orgánů, zejména Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Ne důsledně se provádí přizpůsobení vnitřních organizačních vztahů vzhle dem k požadavkům vyplývajícím ze zdokonalené soustavy řízení. Také 82

vliv pléna OKLKS na řízení celé soustavy musí být podstatně vyšší.

Zvýšit účinnost kontroly vyžaduje především od centrálních orgánů zlepšit metody a formy činnosti, překonat formalismus ve vnitřní orga dizaci, prohloubit mezi nimi dělbu práce a upravit vzájemné vztahy.

Obrat v metodách kontrolní práce musí spočívat zejména ve vý. razné orientaci na to, jak působí ekonomické nástroje na rozvoj výroby, jak jsou respektovány celospolečenské zájmy. Již nyní se ukazuje, že v některých oblastech bude účelné kontrol. ní systém sjednotit a zjednodušit. Za velmi aktuální úkol pokládáme

zdokonalování systému kontroly v souvislosti s celkovým úsilím o ra. cionalizací řízení a správy. Je třeba skoncovat s takovou praxt, kdy jednotlivé organizace jsou kontrolovány ve stejných otázkách něko lika orgány, přičemž jde o povrchní šetření bez současného fešeni problémů.

Smyslem celého našeho snažení v tomto směra je dosáhnout toho, aby široce demokraticky a na vysoké odborné drovni prováděná kon

trola byla velkou ideologickou a morální sílou a aktivnim Cinitelem v řízení společnosti, Soudružky a soudruzi,

ve zprávě ústředního výboru i v předloženém návrhu na usnesení je široký program a koncepce práce pro činnost strany a všech pra cujících pro všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Jeho uskutečňování ve stranické i státní oblasti musí být spojeno se sou stavným rozšitováním prostoru pro uplatnění iniciativy a aktivity .

Ostřední kontrolní a revizní komise bude plně stát za všemi, kdož budou v čele boje za naplnování vytyčených koncepci, za prosazování

nových, progresivních změn v řízení a rozvoji naší společnosti. To, že nám bylo svěřeno zkoumat vztah lidí k plnění usnesení, vést k odpovědnosti ty, kdo poškozuji zájmy strany a společnosti, nás zavazuje a klade to na naši práci vysoké nároky. Tento úkol splníme tím , když vždy ukážeme, kdo má odpovědnost za nedostatky, pomůžeme je napravit a současně vysoce vyzvedneme ty , kteří pracovali dobře, kteří ukazují v praktické práci cestu k te šení.

Celé období mezi sjezdy prokázalo , že pracující pod vedením Ko munistické strany Československa mají zájem na rychlém překoná. vání obtíží, což vyjádmli ve stanoviscích k tezím . Právem proto mů. žeme založit naší činnost na plné důvěře ve schopnost a tvůrci odhod lání našich lidí. Jednota strany a její těsné sepětí s dělnickou třídou a pracujícími

naší vlasti jsou zárukou dalšího úspěšného vývoje společnosti k socia lismu a komunismu. ( Potlesk .)

83

Soudruh JOZEF LENART :

Děkuji soudruhu Hronovi za přednesenou zprávu. Soudružky a soudruzi, vyslechli jsme zprávu ústředního výboru a zprávu ústřední kontrolní a revizní komise naší strany. K oběma před neseným zprávám zahajujeme diskusi. Žádám přihlášenou delegátku soudružku Libuši Hrdinovou, pracovni ci Závodů Vladimíra Iljiče Lenina v Plzni ze Západočeského kraje, aby se ujala slova. Připraví se soudruh Jarolím Hetteš za Západoslovenský kraj.

Soudružka LIBUŠE HRDINOVÁ, západačeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi, na XII. sjezdu strany bylo jménem komunistů-škodováků slibe

no, že nebudou šetřit silami, aby neplnění úkolů v Závodech V. I. Le nina bylo rychle překonáno. Hospodářské úkoly v letech 1963 až 1965 byly úspěšně splněny a v celé řadě důležitých ukazatelů

překročeny. Zvláště si ceníme dobrých výsledků při uvádění In vestičních celků do provozu, a to jak doma, tak za hranicemi. Namát

kou uvádím Východoslovenské železárny Košice, rumunskou velkou elektrárnu Luduš, Závod strojírenské metalurgie Indie. Rovněž prvních pět měsíců letošního roku v plnění plánu je úspěšné. Kvalita výroby

i výrobků se dále zlepšuje, náklady na zmetky se stále snižují. Pozor nost soustřeďujeme na výstavbu elektráren Ledvice I a Vojany , projek tovou připravenost elektráren Prunéřov, Počerady, Všestudy, Ledvice II a Mělník II .

Tyto nesporné úspěchy jsou výsledkem schopností, iniciativy a oběta

vosti našich pracujících a politickoorganizátorské práce komunistů. Jsou také odrazem účinné pomoci , kterou nám poskytoval ústřední vý bor strany prostřednictvím své ekonomické komise zejména v letech

1963 a 1964. V práci jsme měli také nedostatky, hlavně v nedodržení termínu výstavby elektráren. Nepodařilo se nám ještě plně odstranit některé závady na elektrických lokomotivách. Jsou to především tech nické nedostatky, které musí být co nejdříve odstraněny. Soudruzi, uplynulý rok 1965 a počátky roku 1966 byly velmi náročné

na práci stranických organizací a na hospodářské vedení závodů a pod níků. Šlo o to, dobře připravit lidi na zdokonalenou soustavu řízení.

Pochopili jsme ji nejen jako ekonomickou záležitost , ale zároveň jako politický proces závislý na tom , jak lidé pochopí nové změny a jak je uskuteční .

Dopis ústředního výboru strany základním organizacím k výročním

členským schůzím a teze pro přípravu XIII. sjezdu strany jasně uká 84

zaly nám všem nejen správnost lednového usnesení ústředního výboru k zavádění nové soustavy řízení, ale zdůraznily zejména nutnost aktiv ního přístupu každého člena strany. Dokud jsme zvládali novou sou stavu řízení teoreticky , byly věci mnohem jasnější než v době, kdy jsme

ji začali uvádět do života. Na jedné straně, a to ve většině případů, se projevily první snahy po odkrytí rezerv , jako například vyřazení zá kladních fondů , likvidace nepotřebných zásob, poměr ke zvýšení kva

lity, ke zlepšení řízení, organizační a technická stránka přípravy vý. roby . A to začaly iniciativně uplatňovat samy závody. Na druhé straně však, když se ukázalo , že stávající plány nezajištují finanční rovno váhu našeho národního hospodářství a vláda musela úkoly zpevnit, pro

jevily se dožívající staré metody a přístup k sestavení plánu, a tím i od por k odhalování rezerv. Je možno říci, že většina vedoucích pracovniků závodů po vysvětlení, za podpory stranických funkcionářů, začala hledat cesty , jak zpevněné úkoly zajistit. Navrhli zvýšit výrobu pro export, snížit počet režijních

pracovníků, projednali s odběratelskou organizací snížení penalizač ních postihů a zkrátili průběžné lhůty výroby. Například závod na vý.

robu turbín po projednání zvýšil výrobu o další turbínu pro elektrárnu Prunéřov, a tím zlepšil ekonomiku závodu.

Zkušenosti, které jsem uvedla, dokazují, že nová soustava řízení je na hospodářské pracovníky mnohem náročnější, že k úkolům v nových

podmínkách je potřebí skutečně politického přístupu, že ledacos musi me v našich hlavách změnit. A platí to i o stranických funkcionářích . V současné době po počáteční nervozitě lze již kladně hodnotit prvé získané zkušenosti, zvýšenou snahu zajistit úkoly při větší hospodár nosti a daleko větší pozornost věnovat ekonomickým stránkám řízení výroby . Z těchto poznatků vycházíme při zabezpečování směrných čísel čtvrté pětiletky . V současné době se nám daří zvyšovat hospodárnost

účelnějším využíváním mzdových prostředků, ale menší pozornost se věnuje ostatním zdrojům úspor, zejména materiálovým a režijním po ložkám . Podstatné snížení přesčasů téměř o 40 % za první čtyři mě síce letošního roku se přirozeně promítlo do nižších měsíčních výděl ků . V důsledku toho se projevují určité náznaky v myšlení a názorech

dělníků, jako by nová soustava stála proti nim. Vysvětlujeme, že přes časová práce je proti zájmům dělníků a že budeme postupovat tako vou cestou, která umožní dosáhnout vyšších, ale zasloužených výdělků, podložených vyšší produktivitou a kvalitou práce. I tím chceme působit

proti mzdové nivelizaci , která je hluboce zakořeněna v myšlení řady našich pracujících.

Přístup k nové soustavě řízení ukazuje diferenciaci řídicích vedou cích kádrů, na jedné straně schopných a podnikavých a na druhé stra ně pasívních, kterým direktivní způsob řízení vyhovoval. Tyto poznat ky nás vedou k daleko větší pozornosti ke kádrové práci než dosud. Některé naše závody již velmi dobře pochopily požadavky a nutnost kvalitativních změn v kádrové práci. V loňském roce v souvislosti s pří. 85

pravou na novou soustavu Mzení provedly přehled stavu kádrového ob

sazení, hodnocení jeho kvality a rozbor pudoucích potřeb a nároků na kvalifikaci kádrů a podle toho zaměřily i konkrétní opatření v kádro vém obsazení a přípravě kádrových rezerv . Přes tyto skutečnosti se

dosud nepodařilo všude odstranit nahodilost v kádrové práci. Jsme si velmi dobře vědomi, že náš podnik by měl v daleko větší míře produ kovat schopné pracovníky na vedoucí místa nejen v závodech a podni cích, ale i v centrálních orgánech . To však znamená více je poznávat,

znát jejich schopnosti, vlastnosti a především s nimi soustavně pracovat. Tuto činnost však zatím u řady vedoucích hospodářských pracovníků postrádáme. Nezbytnou podmínkou přípravy kádrů je její materiální zabezpečení.

V tomto směru musíme v budoucnu lépe počítat při rozdělování fondu a vyčlenit takovou částku , která by umožnila širokou přípravu pracov níků, odpovídající potřebám závodů a podniků. Zdokonalená soustava řízení a s ní i nové podmínky si kladou nové nároky 1 na připravenost lidi, kteří přicházejí do závodů, tedy i na absolventy vysokých škol. Při pohovorech mezi pracovníky našeho pod niku a Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni se zásadně ově filo, že bude třeba věnovat větší pozornost výuce základních teoretic kých disciplín . Jestliže dříve se považovalo za přednost úzké odborné zaměření a praktický způsob výuky, život ukázal, že je třeba jít jinou cestou, dát absolventům vysokých škol hlubší teoretickou přípravu. UŽ současná praxe vyžaduje znalosti základů výpočetní techniky, progra mování, využití samočinných počítačů , matematických metod v řízení, teorie řízení, teorie informací a kybernetiky. Je žádoucí i úzké sepětí výuky politické ekonomie s ekonomikou průmyslu, což by dalo absol ventům solidní základy v problematice tvorby cen , kalkulací, v nových otázkách plánování.

Méla by se dále prohloubit společenskovědní výuka , především logi ky, jako nezbytného předpokladu k přesnému vyjádření pracovního po stupu a řešení případů, i sociologie a psychologie, jako nástrojů Mzeni

a práce s lidmi. Tyto požadavky si nutně vyžádají omezení výuky popisných praktic kých a odborných předmětů. V souvislosti s tím bude třeba řešit i peda gogické zajištění výuky nových předmětů. Náš podnik by byl schopen

postupně toto zabezpečovat z vlastních pedagogických zdrojů. Mimo to i sama vysoká škola má mezi svými učiteli řadu těch, kteří mají smysl

pro tyto potřeby vývoje a společně je chtějí zajištovat. Nový obsah výuky na vysoké škole by přispěl k tomu, že by poslu

chači přicházeli na závody s vyšší úrovní znalostí a připravenosti, a te dy s lepšími předpoklady pro rozmístění, využití schopností a další

speciální přípravu. A velmi by to příspělo i k zpracování celkové kon cepce výchovné činnosti podniků. K požadavkům na nový obsah výuky na vysokých školách technického směru by měly zaujmout zásadní sta novisko centrální orgány. 86

W

Návrhy predložené XIII. sjezdu zdôraznuji, že uskutečnění myšlenek a závěrd lednového pléna ústředního výboru o prohlubování vedoucí úlohy strany v nových podmínkách je složitým a tvůrčím procesem . A naše zkušenosti to plně potvrzujL Tento proces má mnoho hlubo . kých pfitin , které zdaleka netkví jen v subjektivní vůli členů a funk .

clonard strany . Jestliže se zamyslíme nad přičinami nahrazování v M. zení a odpovědnosti mezi stranickými a hospodářskými orgány či spo • ledenskými organizacemi, zjištujeme nedostatečný politický přístap k fešení problémů výroby , rozvoje společnosti a kulturního života, účasti pracujících na Mzení a kontrole .

Poukáži na jednu z důležitých príčin tohoto stavu v uplatňování pr & va kontroly stranickými organizacemi v našem podniku. Dosud ještě prežívají staré metody operativního zasahování stranických organizací a orgánů tam , kde odpovědnost zcela jasně přísluší hospodářskému ve . dedi. A položíme- li si otázku, proč tak dlouho mohou tyto metody pre Zvat, ukazuje se , že to není jen záležitost mechanického přežívání sta rých metod . Platí to totiž všude tam , kde se projevují nedostatky v or . ganizaci a řízení výroby . Ty jsou jen zvolna odstraňovány. Za těchto

podmínek se pak stranické organizace 1 orgány často ocitají v uloze operativních hospodářských řídících orgánů. Formální a schematické uplatňování práva kontroly se projevuje

I tam , kde stranický orgán svou úrovní nestači kvalifikovaně politicky posoudit zásadní rozhodnutí či opatření a jejich důsledky. V souvislosti s tím nelze pominout také skutečnost, že mnohé výbory základních organizací nedovedou správně pracovat se stranickým aktivem a využí vat odborníků.

To ukazuje nutnost účinněji překonávat některé chyby v pojetí stra nické práce. K tomu je zapotřebí zvýšit aktivitu celé strany, každého jejího člena. Dosáhnout toho, aby komunisté chápali politiku strany, prakticky ji svým osobním pMkladem uskutečňovali a dokázali jl lidem

objasňovat. To vše předpokládá vypořádat se i s vlastními nedostatky, které ve straně máme. Vyrovnat se porušováním stanov strany , které se projevuje téměř 50 % neúčasti na členských schůzích , poklesem stra nické kázně a discipliny včetně porušování příspěvkové morálky . Pro běh výročních Elenských schůzí a předsjezdová diskuse ukázaly , že ko munisté nejsou vaci těmto projevům lhostejni. A výbory základních or

ganizaci hledají způsoby řešení. Cesta k tomu není v nějakém radikál . nim postupu , jak se často ozývá, tj. vylučování a prověrka. Zkušenosti 2 poslední doby, zejména ve spojení s novou soustavou řízení, ukazují,

jak velikou úlohu sehrává osobní příklad komunistů . Mohla bych uvádět z našeho závodu desítky kladných 1 záporných příkladů . Považujeme za správné při rozvoji osobního příkladu komunistů uplatňovat základní metodu , kterou zdůraznil již XII. sjezd , tj. metodu

konkrétního úkolu pro každého komunistu . Je zapotřebí shrnout zkuše ností ze všech krajů a okresů, zobecnit je a v celé straně využívat roz voje aktivity a iniciatívy komunistů . Cestu vidíme také v překonání 87

rozporů mezi úrovní výborů základních organizací a vyšších, zejména okresních orgánů. Skutečnost je taková , a materiály ke sjezdu to plně potvrzují, že ve vyšších orgánech se koncentrují životně a politicky nejzkušenější a vzdělané kádry, zatímco ve většině základních organi

zací dochází ke střídání stráží. Nejzkušenější část strany, komunisté od roku 1945, odcházejí mimo výrobní oblast a do čela jdou lidé mladí nejen věkem, ale i zkušenostmi a členstvím ve straně. Jde o to , aby chom tento základní aktiv, který každodenně přímo mezi lidmi zabez

pečuje politiku strany , dostali na patřičnou úroveň , která by umožňo vala dobře, iniciativně a s větší samostatností zabezpečovat a řešit úko ly v základních organizacích. Na tomto úkolu bychom neměli šetřit času, sil , ani finančních prostředků, neboť je podle našeho názoru roz hodujícím nástrojem k účinnému uplatňování vedoucí úlohy strany

a zvýšení aktivity základních organizací strany. K důslednému uplatňování nového pojetí stylu a metod práce strany by velmi prospělo teoretické propracování některých problémů, které

jsou odrazem neustálých vývojových změn v naší společnosti. Jde zejmé na o takové otázky , jako je vedoucí úloha dělnické třídy, vedoucí úloha strany v nových podmínkách, problematika mladé generace, vě deckost práce strany atd. Hovořím o tom proto, že to nejsou jen teo

retické problémy , ale praktické, se kterými se v denním životě se tkáváme, které se často velmi svérázně vysvětlují, což nepůsobí nijak příznivě k upevnění ideologické a akční jednoty komunistů.

Plně proto souhlasíme se závěry lednového pléna ústředního výboru strany z roku 1965, s navrhovanými úpravami ve stanovách, které uka zují cestu a způsoby účinnějšího rozvoje politickoorganizátorské čin nosti strany .

Soudružky a soudruzi, chtěla bych z pověření delegátů Plzně-města ocenit přístup ústředního výboru k naší přípravě na sjezd. Závažné ma- , teriály, které jsme dostali, nám umožnily dobrou přípravu na jednání sjezdu a stanou se i pomůckou při uskutečňování jeho závěrů. A do kumenty, které XIII . sjezd přijme, jsou základním vyjádřením politiky strany, jež obecně odpovídají orientaci i v naší městské organizaci. Dělníci a technici oborového podniku Škoda se ještě s větší aktivitou zúčastní uskutečňování závěrů XIII. sjezdu naší strany. Ujišťujeme XIII . sjezd o tom , že my, plzeňští komunisté, tomu dáme všechny své síly. ( Potlesk. ) Soudruh JOZEF LENART : Děkuji soudružce Hrdinové.

Slovo má soudruh Jarolím Hetteš, vedoucí krajské zemědělské správy Západoslovenského kraje. Připraví se soudruh Martin Vaculík.

88

Soudruh JAROLIM HETTES, západoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi,

v období mezi XII. a XIII. sjezdem KSČ zaznamenalo zemědělství Zá padoslovenského kraje určitý příznivý vývoj, hlavně v živočišné vý. robě. V porovnání s rokem 1962 vzrostla hrubá zemědělská produkce o 13,6 % , z toho živočišná produkce o 25,6 % a rostlinná produkce jen 0 4,5 % . Rok 1965 byl přitom poznamenán živelnou pohromou v oblasti Dunaje , která znamenala pokles hrubé zemědělské produkce o 300 mi liónů Kčs. Dobrých výsledků bylo dosaženo též v tržní produkci. Vzrost

la proti roku 1962 0 636 Kčs na 1 hektar zemědělské půdy, což je 500 miliónů Kčs. Porovnání živočišné produkce v roce 1963 a 1965 ukazuje,

že produkce masa vzrostla ze 133 kg na 1 hektar na 158 kg, což v abso lutním objemu znamená zvýšení o 23 tisíc tun masa, u mléka je to o 29 miliónů litrů a u vajec o 42 miliónů navíc. Zvláště se projevil růst ži vočišné produkce v těch podnicích a okresech , kde dělali vážná opa tření v zaměření a specializaci, což jim pomohlo upevnit kolektivy

v těchto jednotných zemědělských družstvech .

Naši družstevníci a pracovníci státních statků velmi kladně hodnotí opatření ústředního výboru strany pro rozvoj živočišné výroby a krmi vové základny. Díky iniciativě a pracovitosti lidí v zemědělství našeho kraje pokračuje příznivý vývoj živočišné výroby i tržní produkce také v tomto roce. Do 20. května tohoto roku je tržní produkce v kraji vyšší

o 28 tisíc q u masa, o 12 700 tisíc litrů u mléka a zvýšila se též výroba vajec .

Při růstu výroby bohužel neroste úměrně efektivnost vkládaných prostředků. Hodnota hrubé zemědělské produkce na tisíc korun základ ních fondů poklesla za uvedené období z 900 Kčs na 740 Kčs. Podle roz boru návrhu čtvrté pětiletky by tento nepříznivý vývoj měl pokračovat

i v budoucnosti. Neprojevuje se dostatečně zvýšená spotřeba umělých hnojiv v rozvoji rostlinné výroby. Na zhoršování efektivnosti zeměděl ské výroby v posledních letech mají do značné míry vliv i ostatní od

větví národního hospodářství. Jsem přesvědčen, že nová soustava řízení vytvoří takové podmínky, aby takové podniky nemohly existovat , a aby nemohli dobře žít ani takoví vedoucí pracovníci těchto podniků, kteří nebudou dělat kvalitní stroje a nebudou poskytovat nové a dobré služby. Budu proto mluvit k příčinám snižování efektivnosti, které jsou ře šitelné, které jsou v rukou zemědělců , v podnicích anebo v resortu ze mědělství.

Podle zkušeností Západoslovenského kraje je to především nedosta tečné využívání předností socialistické velkovýroby a výrobních vztahů

nastolených po kolektivizaci, což je způsobeno především nízkou úrovní poznání a využívání ekonomické vědy. Dosud jsme se v ekonomice ze mědělství více zabývali tím, jaké je to ve světě anebo jaké to u nás 89

bylo. Velmi málo byly ekonomické poznatky využívány pro předvídani, jak které opatření ovlivní v budoucnosti jednotlivé zemědělské podniky, výrobní oblasti anebo jednotlivá odvětví. Markantním příkladem toho

je převod strojů do malých jednotných zemědělských družstev z STS. Nedostatečné využívání ekonomických poznatků způsobilo , že se čas

to přeceňovalo šetření živé práce a naše rozbory ukázaly, že nejefekts

nějším vkladem v tomto období, tedy na krátké období, je právě vklad do odměn . Na každou dodatečně vloženou pracovní jednotku za léta 1962–1964 v hodnotě 20 Kčs byla zvýšena výroba o 45-50 Kčs. Za. tímco jsme tak velikou péči věnovali šetření živé práce, až hřišně se zanedbávalo šetření mrtvou prací. Jen tím je možné vysvětlit, že ne máme dosud v okrese a krajích k dispozici vědecky zpracované propo

čty , ve které oblasti a v kterém odvětví dává vklad mrtvé práce nejvyš. $1 etekt. PMtom je známo, že jednotlivé intenzifikační faktory dávaji

v různých podmínkách rozdílné výsledky. Až dosud budované základní prostředky nebyly hodnoceny z hlediska racionalizace pracovního pro cosu . Myslím , že plánování potřeb pracovních sil pro zemědělství je

třeba dělat i z hlediska racionalizace zemědělské výroby vůbec a ra . cionalizace pracovních procesů zvláště. Když porovnáme potřeby pra covníků u nás se stavem pracovníků zemědělství v některých státech , vidíme, že tu máme velkou rezervu . Myslím, že problémem racionaliza .

ce v zemědělství, a zvláště racionalizace pracovních procesů, bychom se měli zabývat mnohem víc než dosud.

Co jsme pro odstranění tohoto nepříznivého vývoje v kraji udělali a čebo jsme dosáhll ? Rekl jsem, že nedostatečně využíváme prednosti

socialistické velkovýroby. Vždyť v našem kraji je průměrná výměra druž stev více než 850 ha. Vybavenost pracovníků v zemědělství základními prostředky je zhruba 50 až 70 tisíc Kčs. Ve většině družstev a v ob cich máme dostatek pracovních sil, a přitom jsme v efektivnosti země. dělské výroby velmi vážně zaostall. Způsobují to podle nás dosavadní administrativní způsoby řízení a nízká úroveň zejména v ekonomickám myšlení a podnikání, především u vedoucích pracovníků. Samozřejmě že nejsou vingi jen oni, protože v minulosti jsme tomu, kdo dělal i vi. ce , dávali na čelo vizitku spekulanta. A často je to v našem kraji u 10–15 % družstev i nízká hmotná zainteresovanost. Jen tak se po

tom stalo , že jsou neefektivně mrhány prostředky vkládané do země. dělství.

Dokáži to na několika číslech v mechanizaci zemědělství, opravánen

ství a organizací, zejména od odevzdání strojů STS do JZD. Tak napří. klad v okrese Bratislava-venkov byl výkon na jednu traktorovou jed

notku u družstva do 500 ha ročně 99 průměrných hektarů. U družstev nad 1500 ha 225 průměrných hektarů. Zemědělský závod s výměrou do

500 ha má náklady na opravy strojů v přepočtu na 1 ha 425 Kčs a druž stvo nad 2000 ha zhruba 365 Kčs. Velké rezervy máme v organizaci materiálně technického zásobování a opravárenství. Oprávněné jsou stíž Dosti na opravy součástek. Když jsme však udělali rozbor vývoje zásob 90

od roku 1960, zjistili jsme, že v roce 1960 jsme měli na 1 ha součástek za 34 Kčs.a v roce 1964 už za 117 Kčs. To jsou ty další rezervy . V ekonomickém rozboru opravárenství jsme také došli k zajímavým číslům . Podle našich norem je u družstev v porovnání s STS zhruba o třetinu více oprav, než je to potřebné při dobré opravárenské orga nizaci, jakou již dnes známe. Podobných rezerv je víc.

Jak využíváme tyto a ostatní ekonomické poznatky v praxi, zejména

v zájmu zvýšení efektivnosti našeho zemědělství? Už několik let se zabýváme problémy, jak snížit náklady a zvýšit výrobu . Za hlavní jsme považovali a považujeme využívat maximálně přírodní a ekonomické podmínky našeho kraje . Máme nejdelší vegetační dobu, vysoké sluneč

ní záření, máme dostatek vody v řekách a máme dostatek pracovních sil. Proto prosazujeme, aby se u nás vyráběly takové plodiny, které se v některých krajích vyráběji dráže, anebo kde není dostatek pracovních sil.

Zkušenosti nám ukazují, že u nás můžeme vyrobit náležitým využitím závlah dostatek objemových krmiv. To nám dalo možpost provádět koo peraci s podniky ve výše položených oblastech. To všechno jsme vzali v úvahu při zaměření a rozmístění zemědělské výroby v okresech a v družstvech . V druhé etapě těchto prací po dokonalé přípravě kádrů jsme si vyjasňovali a zavádělt specializaci zemědělské výroby. Část okresů zavádí vnitropodnikovou specializaci se zúženým výrobním pro gramem a většina malých družstev zase kooperaci. Je velkým nedostat kem, že naše vyšší orgány nevypracovaly také podmínky pro hmotnou zainteresovanost, aby se vedoucím pracovníkům v okrese práce navíc vyplatila. Aby byl rozdíl i v odměnách mezi těmi, kteří jdou trnitou cestou , a mezi těmi , kteří zabezpečují jen výrobu .

Víme, že specializace je jen začátek a není všelék . Jenom vytváří

předpoklady, aby se realizovala jedna část předností socialistické vel. kovýroby. Proto v této etapě připravujeme další dělbu práce, a to jak ve výrobě, tak i v organizaci služeb do nadpodnikových nebo mezidruž stevních organizací. Velmi by nám pomohlo, kdyby ministerstvo ze

mědělství spolu s ministerstvem potravinářského průmyslu a některými dalšími více než dosud organizovaly vertikální integraci . Vím , že jsou snahy, zejména u zpracovatelského a potravinářského průmyslu, vyčiš tovat programy, a myslím si, že to je výhodné jen pro plánování, ale nevýhodné pro společnost, pro národní hospodářství. Další etapa, která pravděpodobně nejvíce přispěje k procesu racio nalizace, je zvýšená aktivita a odpovědnost pracovníků zemědělských podniků. Na tomto úseku je i pová soustava řízení zemědělství nejsla

bějí zpracována. Zemědělství má zvláštnosti dané přírodními a biolo gickými činiteli, jakož i nízkou technickou úrovní výrobních sil. Zku

šenosti z minulosti ukazují, že je to možné úspěšně řešit jen vytvoře ním takových vztahů, kdy budou družstevníci a pracovníci státních stat

ků pracovat jako na svém vlastním. Již od začátku tohoto roku zkou 91

šíme takovýto způsob zvyšování iniciativy v JZD Sládečkovce a na Státním statku Nitra. V podstatě jde o to, aby v tomto družstvu, které má 3000 ha, byly rodiny a jednotlivé kolektivy odpovědny za výsledky své práce. Jen v JZD Sládečkovce bylo možné po zavedení těchto vztahů uvolnit 90 pracovníků a ušetřit více než 400 000 Kčs na administrativně technických pracovnících . Snížily se náklady na opravy, snížila se spo

třeba materiálu a lépe se využívají stroje. Po vyzkoušení a zdokonalení tohoto systému doporučíme tento způsob i ostatním podnikům v kraji

jako přípravu na získání rezerv v družstvech a státních statcích při zavádění zdokonalené soustavy řízení v zemědělství. I při nejlepší vůli není možné, aby v podnicích, okresech anebo

v krajích stranické a hospodářské organizace a orgány samy vyřešily mnohé problémy. Nově zvoleny ústřední výbor strany by měl vytvářet i předpoklady k tomu, aby ministerstvo zemědělství plnilo lépe než do

sud funkci celostátního orgánu, a tak pomáhalo okresům, krajům a podnikům zabezpečovat zvyšování výroby. Měl by ekonomické vědě v zemědělství vytvořit prostor kádrově a materiálně, a podle nás to bu dou efektivně vložené peníze. V ústavech a na vysokých školách by bylo potřebné propracovat problémy, na kterých závisí, jak budeme vy.

užívat předností socialistické zemědělské velkovýroby. V besedách s předními zemědělskými podnikateli v kapitalistických státech jsme nejednou zjistili , že nám v duchu závidí naši velkovýrobu, náš prostor pro využívání všech poznatků vědy a techniky. Proto bychom měli ještě více tyto skutečné přednosti v zájmu nás všech lépe využívat. Mohu

říci našemu sjezdu , že komunisté a všichni pracovníci v zemědělství Západoslovenského kraje budou i nadále dělat vše, co umí, co je v je jich silách, pro zvýšení zemědělské výroby. (Potlesk. ) Soudruh JOZEF LENART :

Děkuji soudruhu Hettešovi.

Nyní bude hovořit soudruh Martin Vaculík, kandidát předsednictva ústředního výboru strany a vedoucí tajemník městského výboru strany v Praze .

Prosím, soudružky a soudruzi , ještě několik informací. Upozorňuji, že schůze volební komise se bude konat dnes o 18.00 hodině v místnosti

číslo 24 v pravém křídle Sjezdového paláce. Schůze mandátové komise

se koná dnes v 17 hodin 30 minut v místnosti číslo 26. Redakční ko mise k návrhu rezoluce o dalším rozvoji socialistické kultury zasedá

zítra ráno v 8 hodin 30 minut v místnosti číslo 29 v pravém křídle Sjez dového paláce. Prosím , soudruh Vaculík má slovo .

92

Soudruh MARTIN VACULÍK, pražská městská organizace KSC

Soudružky a soudruzi, vážení hosté, pražská stranická organizace , představující 165 000 členů, se aktivně

podílela na posouzení tezí ústředního výboru naší strany ke XIII . sjez du . K jejich obsahu se vyjádřilo 36 000 komunistů a příslušníků jiných politických stran i bezpartijních. Kladně byla hodnocena otevřená ana

lýza současné hospodářské situace, kterou UV strany provedl v dopise základním organizacím strany .

Pracující hlavního města Prahy kritizují otevřeně nedostatky v na. šem životě, ale zároveň projevují odhodlání přiložit ruku k nápravě, pomoci straně a vládě řešit další úkoly rozvoje socialistické společ nosti. Svědčí o tom velký rozvoj pracovní iniciativy závodů ve Vyso

čanech , ve Škodovce na Smíchově i v dalších pražských závodech. Vel mi pozitivně bylo oceněno zásadní usnesení předsednictva ÚV a roz hodnutí vlády o výstavbě a rekonstrukci hlavního města, s jehož reali zací bylo již započato.

Zatímco v letech 1964–1965 šlo o některé přípravné práce a řešení havarijních případů v dopravě a opravách domů, je letošní rok skuteč ným nástupem k řešení všech nejdůležitějších úkolů. Mám na mysli především městskou hromadnou dopravu , opravy domů a fasád, rekon strukci vozovek , inženýrských sítí i vybavení sídlišť. Chtěl bych z tohoto místa ocenit aktivní přístup ministerstva staveb

nictví, dopravy, Státní plánovací komise, Státní komise pro techniku i dalších centrálních orgánů k řešení otázek výstavby a rekonstrukce Prahy. Uznání patří i těm krajům , které s nevšedním pochopením po máhají Praze stavebními a údržbářskými kapacitami. Účast krajů a mimopražských stavebních závodů na výstavbě Prahy přinesla nové kon strukční a architektonické prvky i zdravou soutěž s pražskými staveb

ními organizacemi. Tuto významnou pomoc bude Praha potřebovat ně. kolik let. Jde o překlenutí období, ve kterém novým rozdělením pra covních sil vytvoříme vlastní stavební a údržbářské kapacity, schopné

udržovat domovní fond i komunikace a zajistit perspektivní úkoly ve výstavbě.

Městský výbor strany zvyšuje nároky na funkcionáře Národního vý . boru hl . města Prahy, aby s nemalými prostředky i pomocí, kterých

se nyní Praze dostává, efektivně hospodařili. Usilujeme o včasnou pří pravu , účelnou koordinaci, urychlení a vyšší kvalitu především staveb ních prací a rekonstrukcí vozovek. S dnešním stavem , který je před mětem oprávněné kritiky Pražanů i našich hostí, nejsme spokojeni. Vy tváření lepšího pracovního prostředí obyvatel Prahy považujeme za svůj

stěžejní úkol v další činnosti po XIII. sjezdu strany. Pro pražský průmysl, především strojírenský , je v období mezi XII.

a XIII. sjezdem charakteristická tendence koncentrace a specializace vybraných oborů . Průmyslová výroba se mezi dvěma sjezdy v Praze zvý. 93

šila o 17,5 %. Odsun většího počtu výrobních programů do ostatních oblastí republiky umožnil uvolnění asi 19 500 pracoyniků strojírenství, kteří posílili vybrané obory - dopravu a služby.. Tyto přesuny spolu s částečnou modernizací strojírenství umožnily zvýšení výroby moto

rových lokomotiv o 100 %, tramvají o 50 % , polovodičů o 75 % a výpo četní techniky o 80 %.

Clevědomé přetváření struktury průmyslu k podstatnému zvýšení je ho efektivnosti cestou specializace a koncentrace je proces značně slo zity. Je to především významný úkol politický, protože se dotýká celo státnich dlouhodobých zájmů, ale i bezprostředních konkrétních zájmů značného množství lidi, pracovních kolektivů, podniků, závodů i jed notlivců. Prosazování uvedených objektivně nutných procesů do života je často školou politického přístupu k řešení závažných ekonomických

úkolů pro řadu stranických organizací a orgánů i hospodárských pra covníků. Ani v Praze neprobíhal tento proces bez problémů a potin , a to někdy značnych . Bylo mnohdy nutno překonávat nepochopení, ne souhlas vyplývající často z vžitých představ a lokálního přístupu , ale

I z určité pohodlnosti. Jestliže se v pražském strojírenství podaMlo uskutečnit poměrně velmi rychle značné strukturální změny a změny výrobních programů bez vážnějších poruch a politických kolizí, pak je to v neposlední řadě tím , že stranické orgány v tom spatřovaly význam . nou politickou záležitost a politickou prací tomuto procesu významně pomáhaly. Významné strukturální přeměny v průmyslu hlavního města proble

haly s určitým předstihem v době, kdy nepůsobily ekonomické nástroje nové soustavy na dlouhodobé rozhodování, a v podmínkách , kdy prak .

ticky neexistoval perspektivní plán jednotlivých odvětví ani celého ná.

rodního hospodářství. Mohlo tedy docházet k některým dilčím chybám . Jsme však přesvědčeni, že působení nové soustavy plánovitého Mizent v její rozvinuté podobě ve spojení s kvalifikovaným centrálním rozho

dováním potvrdísprávnost přijatých opatření v jejich podstatě a že bu dou vytvářeny příznivé podmínky pro rozvoj těch celostátně důležitých progresivních oborů , které nejlépe odpovídají charakteru města s jeho vysokou koncentrací vědeckých a technických sil i s bohatými zkuše nostmi a kvalifikací dělnické třídy.

Poměrně nejméně se udělalo v odsunu činnosti, které do Prahy ne patří, přestože ze strany městských orgánů byla této otázce věnována maximální pozornost. Tím se podstatně snížily možnosti v uvolňování pracovních sil ve prospěch rozvojových oborů. To se mimo jiné praje vuje v tom, že některé nově vybudované závody, například ZPA Jino

nice nebo Laboratorní přístroje, nejsou plně využity. Ještě dnes trvá stav, kdy v Praze existuje největší počet drobných jednotek , v úřední češtině nazývaných místně odloučené jednotky, ze všech krajů repu . bliky. Jde například o různé r'Islokované provozovny, skladové jednot. ky, vývojové a projekční složky, styčné kanceláře a podobně. Je zde

například soustředěna čtvrtina všech místně odloučených jednotek stro 94

jírenství, v Praze je rovněž největší koncentrace nevýrobních místně odloučených jednotek , kterých je zde víc než na území Moravy a Slo venska dohromady. Přitom na jednu tuto provozovnu připadá pouze 128 pracovníků, což je nejméně ze všech krajů v republice. Ministerstvo

těžkého průmyslu a jeho oborová ředitelství neplní a neustále odklá daji provedení svých vlastních rozhodnutí o odsunu těchto provozoven . Do roku 1970 počítáme s dokončením rekonstrukce a modernizaci 11 velkých strojírenských závodů a úsporou dalších 20 000 pracovních sil. K tomu je zároveň nezbytná koncentrace vědeckovýzkumné základny se zaměřením na nejprogresívnější obory.

Uvědomujeme si naléhavě, že právě vědeckotechnický rozvoj rozhod ne v největší míře o budcucnosti pražského strojírenského průmyslu. V oblasti centrálního řízení je připravován velmi vážný krok k dal. šímu urychlení nové soustavy plánovitého řízení. Zdá se nám, že mno ho úsilí je sice věnováno velkým národohospodářským a společensko

ekonomickým opatřením, ale malá pozornost novému podnikovému sy. stému řízení. Chceme právě k podnikům a závodům soustředit pozor. nost stranické práce v souvislosti s prohloubením nové soustavy řízení.

z dosavadních zkušeností usuzujeme, že nové zásady řízení proniknou nikoliv při obecném vysvětlování, ale při jejich konkrétním uplatnění v podmínkách závodu , dílny nebo kanceláře. Na této úrovni se povede také hlavní zápas o přetvoření každodenní práce a společenského vě domi. Je dosud nedostatkem , že se mnobo hovoří o ekonomickém tlaku na

podniky na rozdíl od dřívějšího administrativního tlaku a méně se po čítá s podniky jako s živými nositeli a průkopníky nové soustavy ří

zení. Experimentální ověřování nové soustavy přineslo některé náměty pro nové způsoby podnikového řízení v oblasti organizace práce 1 od měňování lidí. Osvědčil se zvláštní fond mistra i dalších řídicích pra.

covníků, vztah odborové organizace, která posuzuje základní pravidla

odměňování, ale ponechává mistrovi při konkrétní odměně plnou pravo. moc a odpovědnost. Vhodnými opatřeními lze regulovat a odměňovat oběh zásob , odbyt hotových výrobků, kvalitu výrobků, investice, dovoz, vývoz i jiné úkoly.

Chceme i ve stranické práci zobecnit nejlepší zkušenosti nových fo rem podnikového řízení a pomábat k jejich realizaci ve všech pražských

závodech . Letošní hospodářské výsledky pražských závodů jsou dobré, hodnotíme je však střízlivě vzhledem k tomu, že nová soustava řízení se ještě nenaplňuje. Hlavním kritériem činnosti našich podniků bude i nadále jejich schopnost urychlit a zvyšovat tvorbu hrubého důchodu

využitím potenciálních rezerv na základě nové, techniky a racionali. zace řízení.

Na základě nových ekonomických úkolů si ujasňujeme i nové způ. soby stranické práce. Př uplatnění vedoucí úlohy strany v oblasti eko. nomiky budeme vycházet ze zásady, že strana neřídí výrobu přímo, ale 95

prostřednictvím k tomu speciálně vytvořeného aparátu, který je vyba ven potřebnou pravomocí a tomu odpovídající hmotnou i morální od povědností. Chceme-li požadovat plnou odpovědnost hospodářských ve

doucích při řízení výrobního procesu a za dosahované ekonomické vý. sledky, není možné, aby stranické orgány a organizace jako dosud bez

prostředně zasahovaly do výrobního i technologického procesu, braly na sebe rozhodování o těchto otázkách. Taková praxe umožňovala ano nymitu odpovědnosti a alibismus, který sice mnohým vyhovoval, ale

společnosti škodil a dosud velmi škodí. Toto pojetí stranické práce ne znamená, že zbavujeme komunisty a stranické organizace odpovědnosti za plnění ekonomických úkolů. Mluvíme-li o dělbě práce mezi stranic kou organizací a hospodářským vedením na konkrétním pracovišti, ne chápeme věc tak, že hospodářské vedení se stará jen o řízení výroby a stranická organizace jen o politickovýchovnou práci. Aby stranická organizace mohla úspěšně realizovat politickovýchov nou práci s určitým efektem, musí vycházet ze základních zájmů lidí, jež jsou na pracovišti převážně spjaty s výrobou, organizací a řízením výrobního procesu. Na druhé straně nemůže vedoucí hospodářský pra covník pominout názory stranické organizace , která zobecňuje a ovlive

ňuje názory jednotlivců a kolektivů, vztahy lidí na pracovišti, podmín ky, které buď pozitivně, nebo negativně působí na rozvoj pracovní ini ciativy a aktivity. Bylo by velmi krátkozraké od vedoucích pracovníků, kdyby podcenili všechny aspekty, které jsou ve výrobě spjaty s úlohou lidského činitele.

Zdroje, které má naše národní hospodářství, může uvést do pohybu

jen člověk a jeho pracovní síla, ať je jejím nositelem dělník , technik, vědec nebo hospodářský pracovník. Na jeho vztahu k práci, na jeho kvalifikaci, schopnostech orientovat se a řídit závisí konečný efekt živé i mrtvé práce. Stranické orgány a organizace mají právo i povinnost i v budoucnu se vyjadřovat ke všem koncepčním otázkám rozvoje svého pracoviště,

at již jde o techniku, technologii, organizaci práce i rozmistování lidí, přípravu plánu, posouzení dlouhodobých výhledů nebo výsledků. Jde jen o to, aby přísně vymezily zásahy do operativního řízení výroby. To se týká i kádrové činnosti orgánů a organizací strany , kde půjde ani ne tak o posuzování jednotlivých kádrových případů jako o prosazení stranické zásady v kádrové práci, jak o ní hovořil soudruh Novotný

ve zprávě, aby se na všechna řídící místa dostávali lidé schopní, od borně zdatní pracovníci, plně oddaní socialismu , kteří se stále vzdělá vají, dovedou řídit, organizovat práci a získávat pro ni lidi.

Zvláštní pozornost chceme věnovat práci s technickou inteligencí. Máme na mysli především dvě formy činnosti: soustředovat nejlepší

představitele technické inteligence do stranického aktivu, obołacovat tak poznání strany a prosazovat progresívní závěry strany v oblasti vý. roby . 96

Za druhé chceme systémem ideologické výchovy pomáhat technické Inteligencí zpolitizovat její práci, to je posílit celospolečenské chápá ni její práce. Důraz je třeba položit na filosofické základy našeho svě

tového názoru, ale také na sociologii, psychologii a moderní teorii ří zení. Základem organizátorské práce stranických organizací se může

postupně stát systém ukládání stranických úkolů. Je to velmi účinná cesta k aktivitě komunistů i bezpartijních , umožňuje boj proti forma lismu ve stranické práci. Člena strany i bezpartijního zde máme može

nost zhodnotit podle jeho práce pro stranu a společnost a ne pouze podle formálního plnění stranických povinností nebo podle formálních řeči.

PM ukládání stranického úkolu kolektivům dochází k praktickému sbližování a poznání dělníků, techniků i hospodářských pracovníků. Stranické úkoly nelze omezovat jen na čistě výrobní záležitosti, může me jimi postihnout celou šíř stranické práce, ideologickou výchovu, péči o mladé lidi, zvyšování kvalifikace, uplatnění žen v práci odborů

i mládeže . Stranické organizace mají podněcovat rozvoj pracovní ini. ciativy, jejíž hlavní formou je socialistická soutěž. V našich závodech se objevuje řada nových forem

brigády ekonomické iniciativy v Tesle

Hloubětín , čestné úkoly ke XIII. sjezdu v ČKD Elektrotechnika a Dukle

Karlín , komplexní brigády v lokomotivce ČKD. Domníváme se, že by >

chom měli různost forem a přístupů k socialistické soutěži na našich závodech podpořit. Chtěli bychom však v organizaci socialistické sou těže stranicky prosadit tyto zásady: plně zaměřit její obsah na nové požadavky ve výrobě, na kvalitu, rentabilitu , světové parametry, plnění exportu. Dosáhnout týmové soutěže, týmové práce v soutěži, spojení techniků a dělníků, které jedině dává záruku efektu a neformálnosti

socialistické soutěže. Při praktické organizaci soutěže vycházíme z to ho, že koncepci na každém pracovišti by měla dát společná porada strany, hospodářského vedení a odborové organizace , a za praktickou stránku socialistické soutěže by měly odpovídat plně odborové organi . zace .

Soudružky a soudruzil, jsme si vědomi vážných úkolů, které vyply nou z jednání a závěrů XIII. sjezdu naší strany. Chceme v pražské stra nické organizaci usilovně pracovat pro jejich splnění. ( Potlesk. ) . Soudruh JOZEF LENART :

Děkuji soudruhu Vaculíkovi a slovo má soudruh Mušal, předseda Krajského národního výboru Severomoravského kraje .

A XIII . sjezd KSC

97

Vážené soudružky a soudruzi, v rezoluci o národních výborech, jejíž návrh náš sjezd projednává ,

vrcholí systematická péče, kterou naše strana věnuje otázkám dalšího rozvoje a prohloubení práce národních výborů. Je to v souladu s dal ším prohlubováním socialistické demokracie v etapě přechodu státu dik tatury proletariátu ve všelidový stát. Národní výbory, jako orgány kom

plexního společenského řízení ve svých obvodech , budou plnit nadále

i významnou ekonomickou funkci . Nelze ji však chápat pouze tak , že řídí některá odvětví nebo úseky hospodářství, ale daleko šířeji, přede

vším v jejich odpovědnosti za komplexní rozvoj celého hospodářství na příslušném území, za optimální harmonický rozvoj ve správných oblastních proporcích . V Severomoravském kraji jsme již před XII. sjezdem naší strany po

stupně vytvářeli podmínky pro uplatnění zásad oblastního plánování a pro komplexní řízení hospodářství v oblasti . Dosavadní vývoj našeho hospodářství potvrzuje, že důležitým před pokladem pro optimální harmonický a efektivní rozvoj hospodářství je

vyjasnění dlouhodobé perspektivy , a to na všech stupních řízení . Proto jsme propracovali dlouhodobou perspektivu rozvoje kraje, a to nejen do roku 1970, ale i do roku 1980. Při práci na této dlouhodobé perspek tivě hospodářského rozvoje vycházíme z přírodních a ekonomických podmínek kraje a jednotlivých podoblastí a uplatňujeme zásady maxi mální efektivnosti. Přitom zkoumáme, které hnací síly v oblasti rozho dují o celkové úrovni rozvoje.

Jde v této souvislosti o vypracování nosných programů, které se sta nou páterí efektivního rozvoje ekonomiky kraje. Při zpracovávání dlou

hodobých perspektiv je provedena dělba práce tak , že dlouhodobá per spektiva kraje je propracovávána krajským národním výborem, který odpovídá krajské stranické organizaci za proporcionální oblastně vy vážený rozvoj v kraji, včetně rozvoje centrálně řízeného průmyslu. Při této práci se KNV opírá jak o okresní národní výbory, tak o podniky v kraji a těsně spolupracuje se Státní plánovací komisí, s příslušnými oborovými ředitelstvími a s ministerstvy.

To ovšem předpokládá, že vedení jednotlivých podniků musí zásadně

respektovat stanoviska a úvahy národních výborů a v některých otázkách rozvoje z nich přímo vycházet. Nejde o prestižní otázky . Těsná vzájem

ná spolupráce podniků a národních výborů musí vést k zefektivnění prací na perspektivě . Musí respektovat základní možnosti rozvoje kraje , především rozmístění výrobních sil , krytí potřeb pracovníků, bytů, vo dy, komunikací apod. O nezbytnosti takovéhoto postupu svedčí dosavadní zkušenosti s pří

pravou návrhu čtvrté pětiletky , jak jej jednotlivé podniky zpracovaly 98

1129

Soudruh JAN MUŠAL, severomoravská krajská organizace KSC

ic

a předložily v lednu letošního roku. V předložených návrzích pokračo valy mnohdy snahy o extenzívní rozvoj . Podniky a organizace v kraji požadovaly zvýšení počtu pracovníků o téměř 48 000 lidí, objem inves tic a generálních oprav navrhovaly v hodnotě více než 40 miliard Kčs ,

přičemž například průmyslová výroba se podle návrhu podniků měla zvýšit za celých 5 let pouze o 13,3 % .

S takovýmito návrhy jsme nesouhlasili a požadujeme , aby postupně byly zhodnocovány ty prostředky , které jsme již v uplynulých letech do rozvoje hospodářství vynaložili . Jsme si, soudružky a soudruzi, vě Comi , že republika po právu čeká od našeho kraje, především od jeho

průmyslové části, kde se koncentrovalo úsilí všeho lidu v období in dustrializace, při budování těžkého průmyslu , vysoce kvalifikovanou a efektivní práci, která nejen vrátí národnímu hospodářství vložené prostředky, ale přinese 1 úroky, které úměrně přispějí k řešení dneš. nich disproporcí v kraji.

Dále vycházíme z toho, že rozhodujícím činitelem v rozvoji hospodář

ství kraje jsou zdroje pracovních sil . Téměř 27 % všech pracovníků v průmyslu je vázáno v odvětví paliv. Tento stav se nijak výrazně ne změní ani v příštích pěti letech . Jsme však toho názoru , že úkoly sta novené v těžbě je nutno zabezpečit při nynější zamestnanosti i při dalším zkracování pracovní doby . Budeme proto vytvářet předpoklady

pro zkvalitnění kmenového stavu pracovníků v dolech, a to především dobrým organizovaným náborem a učni, ve kterých spatřujeme rozho dující předpoklad pro urychlenou stabilizaci . V hutní výrobě chceme zabezpečit pracovníky pro uzavřené technolo gické postupy, ovšem bez nároků na zvýšení zaměstnanosti. I hutě musí

hledat řešení v podstatně lepším využití vlastních zdrojů pracovních sil a jejich novým rozmístěním .

V té souvislosti budeme muset řešit i vážné problémy se zaměstná váním žen v tomto odvětví. Cestu k řešení však nelze spatřovat jen v požadavku, aby na jednotlivých pracovištích hutních provozů byly ženy nahrazovány muži . V zemědělství počítáme s mírným snížením počtu pracovníků. Chceme

však zlepšit jejich strukturu zvýšením počtu mužských pracovních sil i zlepšením věkového složení a doplnením mladšími kvalifikovanými pracovníky.

Pro další lepší práci na oblastním plánu bude nutno vypracovat také spolehlivou metodu měření efektivnosti rozvoje jednotlivých závodů, podniků a odvětví. V tomto směru již tësně spolupracujeme s Výzkum ným ústavem oblastního plánování v Bratislavě, neboť v uplatňování oblastního plánování je třeba dále postupovat progresívněji a rozhod něji než doposud. Základní principy oblastního plánování nejsou dosta tečně zakotveny ani v nové soustavě. Brzdou je nejen řada nepropraco

vaných teoretických otázek , ale také postoj oborových orgánů . Právě ty.o orgány by měly ve vlastním zájmu pochopit nezbytnost plánovat a rozvíjet hospodářství podle podmínek jednotlivých oblastí, neboť 99

správným proporcionálním rozvojem jejich hospodářství budou rozšířeny nové zdroje a nové hodnoty. Využití takové možnosti se naše společnost nemůže vzdát.

V oblastním plánování nejde jen, soudružky a soudruzi, o proporcio

nální rozvoj výrobní sféry a správné rozmístění výrobních sil, které by přineslo maximální efekt pro hospodářství oblastí a tím i celého státu , ale 1 o odpovídající rozvoj nevýrobní sféry, o zlepšení životního a pra

covního prostředí, o vytvoření nového socialistického stylu života na šeho obyvatelstva. Životní prostředí má zpětný vliv na rozvoj výroby. Dnešní situace je u nás ještě taková, že celá oblast nevýrobní sféry

spolu s úrovní životního a pracovního prostředí je jednou z hlavních brzd našeho rychlejšího postupu vpřed. Proto v kraji efektivnímu roz

voji nevýrobní sféry a zlepšení životního a pracovního prostředí vě nujeme maximální pozornost. Je třeba, aby v tom národní výbory měly plnou podporu podniků . Nepomohlo by zvýšení pravomoci národních

výborů, kdyby současně nebyla zvýšena i odpovědnost podniků za zlep šování životního a pracovního prostředí. Jen se vztahy budovanými na

základě dobrovolnosti nebo pomocí sankcí zde, soudružky a soudruzi, natrvalo nevystačíme. Musí být vytvořen i pevný systém ekonomických vazeb a nástrojů, stanovena vhodná ekonomická pravidla , která by usměrňovala jednostranný oborový pohled z celospolečenských hledi

sek a zajišťovala hmotnou zainteresovanost podniků na vytváření pod mínek pro reprodukci pracovní síly, na zlepšování životního prostředí.

Hovořím o tom proto , že některé připravované materiály k této proble matice neřeší tuto problematiku důsledně a komplexně.

Soudružky a soudruzi , usnesení XII. sjezdu i dnešní návrh rezoluce o národních výborech zdůrazňují jako jeden z jejich hlavních úkolů péči o rozvoj služeb, o maximální uspokojování potřeb obyvatelstva a o tvorbu příznivého životního prostředí. Jak přistupujeme k realizaci

v této oblasti? Přenesli jsme již zvýšenou pravomoc a odpovědnost v plá nování, financování a hospodaření na okresní národní výbory a městské národní výbory. Smyslem těchto opatření je, aby zejména okresní, ale

také městské a místní národní výbory mohly efektivněji využít pro středků daných plánem a svým vlastním podnikáním a iniciativou roz množily zdroje plánu a využily je k urychlení rozvoje hospodářského i kulturního života na území, které spravují. Na tomto úseku máme ně které dobré zkušenosti . Národní výbory v našem kraji , například v okre se Opava a Frýdek-Místek, řeší problém zlepšení obchodní sítě na ves

nicích tak, že z fondu rezerv a rozvoje i svépomocnou prací občanů po staví nové moderní samoobsluhy a za hodnotu díla je pak prodají pro

vozovateli. Tak získají další zdroje pro budování potřebných společen ských zařízení. Nebo v Ostravě, Třinci, Frýdku-Místku, na Přerovsku , Šumpersku a v ostatních okresech kraje dochází z iniciativy národních výborů ke sdružování prostředků závodů a družstev, a tím národní vý. bory získávají i zdroje pro výstavbu potřebných zařízení. Dokazuje se zcela jednoznačně, že je správné takto uvolnit ruce národním výborům 100

nižších stupňů, protože u nich jsou nepřeberné možnosti i dále rozvíjet místní hospodářství a služby obyvatelstvu. Usilí o zvýšení efektivnosti v hospodářství národních výborů v letošním roce přineslo řadu kon krétních námětů ke zprogresívnění kvalitativních i kvantitativních uka. zatelů, jejichž realizace představuje zvýšení zdrojů národních výborů o více než 50 miliónů Kčs. Zvýšené úkoly jsou vyjádřením závazku pra

cujících našemu XIII. sjezdu strany. Provedená analýza úrovně všech druhů služeb v našem kraji ukázala, že systém placených služeb není dosud v dostatečné míře rozvinut. V minulosti v rozvoji národního hospodářství byla výrazně prefero

vána hlavní výrobní odvětví, služby byly zdrojem náboru kvalifikovaných pracovních sil pro výrobu, přičemž tento stav byl dále zhoršován mzdo

vou preferencí a výhodnými hmotnými podmínkami u stejných profesi ve výrobě. Nedostatečný rozvoj služeb byl dále ovlivňován nízkou úrov

ní materiálně technické základny, špatným zásobováním a dalšími pří činami, které působily na rentabilitu jednotlivých podniků, oborů a vozoven . Cilově chceme a musíme dosáhnout toho, aby veškeré lečensky nutné potřeby byly maximálně pokryty nabídkou všech hů služeb , aby navíc získané zdroje trvale napomáhaly k dalšímu

pro spo dru roz

voji hospodářství a kultury v jednotlivých oblastech. Z těchto hledisek jsme projednávali výhledovou koncepci do roku

1970 a úkoly zabezpečující realizaci progresívnějšího rozvoje služeb. Usilujeme o posílení postavení a zvýšení úlohy národních výborů pro to, že představují hlavní formu účasti lidových mas na řízení státu a je jich prostřednictvím se výrazněji uskutečňuje lidová moc. Mají-li národ ní výbory své funkce úspěšně plnit, nesmíme na tyto skutečnosti za pomínat. Naopak. Proces postupného přechodu k všelidovému státu vy žaduje, aby soustavně podněcovaly zájem širokých mas pracujících o správu veřejných věcí a zvyšovaly jejich účast na řízení.

Mnoho záleží na správném pochopení poslání společenských orga nizací, jejichž činnost byla přenesena do měst a obcí a které při vhodně volených formách spolupráce s národními výbory sehrávají dů

ležitou úlohu v rozvíjení aktivity mas, ve využívání různých skupino vých zájmů lidí ve prospěch celé společnosti. Nejde nám však o jakou koli účast pracujících na práci národních výborů. Těžiště vidíme v aktivní uvědomělé práci na tvorbě socialistického životního prostředí v městech a obcích . Naši pracující stále více chápou , že příznivé životní prostředí tam , kde žijí, bydlí a pracují, si musí také sami pomáhat vy tvářet. V rozšiřování účasti pracujících na práci národních výborů hle dáme stále nové formy. Za jednu z progresívních forem považujeme hnutí konkrétních činů, které se pod vedením naší krajské organizace rozvinulo před 20. výročím osvobození naší vlasti Sovětskou armádou

a které úspěšně pokračuje v letošním roce . V hnutí konkrétních činů na počest 20. výročí osvobození bylo v našem kraji uskutečněno téměř 76 000 akcí ke zvelebení měst a obcí a ke zlepšení životního prostředí. 101

1

Tyto akce přinesly společnosti při finančních nákladech 185 miliónů ko run hodnotu ve výši více než 650 miliónů korun. Na počest XIII. sjezdu byly národními výbory v našem kraji , a spolu s nimi i se závody a společenskými organizacemi , uzavřeny většinou sdružené závazky, které představují na 12 000 nejrůznějších zvelebova cích akcí, jejichž realizace přinese hodnotu více než 330 miliónů korun

ve formě nových škol, kulturních , zdravotních , sociálních a sportov ních zařízení, ve formě krásnějšího vzhledu obcí a měst, ve zlepšených

životních podmínkách našich občanů.

Soudružky a soudruzi , v této iniciativě lidí vidíme progresívní per spektivní formu účasti pracujících na řízení. Naši masovou politickou práci zaměřujeme k jejímu rozšiřování. Vidíme v ní také záruku úspěšného plnění těch úkolů , které nám XIII. sjezd strany v Severomoravském kraji na úseku národních vý. borů uloží. ( Potlesk. )

Soudruh JOZEF LENART : Děkuji soudruhu Mušalovi .

Soudružky a soudruzi, přerušujeme odpolední sjezdové jednání na půl hodiny. Jako další se k diskusi připraví soudruh Jan Blažek . ( Jednání přerušeno v 16 hoi'. 26 min . ) (Jednání znovu zahájeno v 16 hod. 58 min . ) Soudruh JOZEF LENÁRT :

Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání sjezdu. Slovo má soudruh Jan Blažek, akademický malíř, profesor uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, Jihomoravský kraj. Soudruh JAN BLAŽEK, jihomoravská krajská orgunizace KSČ Strana věnuje úspěšnému řešení problémů kultury a umění zvýšenou pozornost. Stranické řízení tohoto úseku pro svou specifičnost není snadné a vyžaduje mimořádně citlivého přístupu. V minulosti vcelku nedávné a ještě i dnes někteří členové a funkcio náři strany závažnost problémů v kultuře a umění plně nedoceňují. Tu

a tam se dokonce projevují nesprávné názory, jako by se budování so cialistické společnosti odbývalo výhradně jen ve sféře ekonomické. 102

Takovéto názory jsou nepochybně mylné, protože kultura a umění ve všech etapách lidského vývoje bezprostředně spoluvytvářely životní styl společnosti a pomáhají ho vytvářet i dnes. Působí pronikavě i na rozšiřování duchovního obzoru člověka , učí ho vidět život jako tvůrčí proces, pomáhají mu vytvářet tvůrčí smysl pro vlastní práci, upevňují morální vlastnosti i citový vztah člověka k člověku. Výtvarné umění kromě svého hlubokého dosahu v oblasti ideové také podstatným způ

sobem ovlivňuje a spoluvytváří hmotnou kulturu a životní prostředí naší společnosti.

Nedoceňování kultury a umění nám zpětně vyvolává nedobrý odraz i v oblasti ekonomické a ve všech ostatních oblastech naší společnosti. Ukazuje se totiž, že ekonomické stimuly nepůsobí na myšlení lidí auto maticky – že je nutné působit nejen na rozum , ale i na cit lidí , na pro středí, ve kterém žijí a pracují, a stále hlouběji a důsledněji pronikat do hloubky duševní sféry člověka.

Důležitým nástrojem a klíčem k této citové oblasti je právě umění všech druhů. Proto naše strana v návrhu sjezdové rezoluce o dalším rozvoji socialistické kultury správně doceňuje jeho úlohu a zároveň vy

tyčuje perspektivy jeho rozvoje v naší společnosti tím , že vytváří všech ny předpoklady pro jeho vlastní rozvoj a vývoj vpřed .

V dnešní situaci, kdy je naše socialistická společnost stále ještě ohro žována zvenčí, je nezbytné odmítat umění, které je socialismu nepřá

telské. Úkolem strany mimo jiné je upozorňovat umělce na problémy a složitost současné situace, být silou , která je vede, ovšem ne silou,

která rozkazuje a autoritativně se vměšuje i do otázek formálního ztvárňování. Jako zastánci uměleckého realismu , tzn. hlubokého a k pod statě jdoucího zobrazování skutečnosti , si tím více musíme být vědomi toho, že jsou rozličné a mnohotvárné možnosti a metody uměleckého zobrazování. Tedy toho, že lze sloužit naší společné věci velmi rozdíl. ným prostředky a nanejvýš rozdílným stylem . Samotný vývoj umění nutně potřebuje mnohé experimenty , a to i za cenu, že leckterý z nich se nezdaří. Tato nezbytná svoboda experimen tování požaduje však stejně nezbytnou socialistickou kritiku i zásadní,

stranícky chápané vyrovnávání se s každým experimentem. A konečně je tu ještě lid , který vynáší své soudy. Kritika konzumentů umění ne

může být ovšem bez občasných chyb už proto, že jsou v ní obsaženy rozličné požadavky spotřebitelů 1 různá vkusová měřítka.

Cílem naší socialistické společnosti je plnost života , a proto je také nutná plnost a maximální bohatství socialistického umění. Nyní, kdy už konečně doznívají reakce na kult osobnosti, který měl nepříznivý vliv 1 v řízení kultury a umění, jsme často svědky toho, že některé pro

tiklady v umění, které byly za normální situace v jeho vývoji vždy hna . cí silou a jeho názorovým kvasem, se nenormálně vyhrocují a u někte rých jednotlivých umělců zaběhly i do nežádoucích extrémů. Tím u ve řejnosti vzniká dojem, že se póly v umělecké tvorbě víc a extrémněji vzdalují, než tomu je ve skutečnosti . 103

V umění vždy normálně vedle sebe žily a žijí směry avantgardní a

směry tradiční, směry, které experimentují, i směry, které se snaží o syntézu nově nabytého .

V současné době máme v našem umění mnoho estetických programů, které jsou nutnou cestou vedoucí k objektivitě, protože jen konfrontaci a bojem názorů se lze dobrat obecných hodnot. Je nutno říci, že este tické programy si vytvářejí různé skupiny umělců i jednotlivci pro vnitřní potřebu své práce, protože žádná umělecká hodnota nemůže vzniknout bez programového zaujetí.

Někteří lidé se až příliš znepokojují tím, že v našem současném umě ní spolu zápasí tyto odlišné tvůrčí programy a projevy. Domnívám se

však , že je to zcela normální, zejména jsou-li jednotné v základním totiž když stojí na pozicích socialismu. Na tuto situaci si musíme všich

ni zvyknout a především by ji měla chápat plně naše kritika. Je pravda, že každý takový estetický program v umění je svým způ sobem jednostranně zaměřen. To mu však nelze vytýkat. Větší nebez

pečí pro zdravý vývoj našeho umění vidím spíš v mocenských ambicích u některých netolerantních skupin a jednotlivců, kteří chtějí všemi pro středky, i mocenskými, potřít opačné estetické názory. A to máme vlast. ně dogmatismus obrácený naruby, který je ve vývoji umění zrovna tak

škodlivý, jako byl ten první. Nesmíme zapomínat na zkušenosti minu lých let i na tu prostou pravdu, že cesty k opravdovému umění nevy

myslíme na svazových židlích, ale v houževnatém úsilí umělecky ztvár nit současné snahy naší společnosti v konkrétních uměleckých dílech. Vážnou otázkou v současném vývoji umění je i otázka módy. Všichni se jí, ať vědomě nebo nevědomě, přizpůsobujeme a všichni k ní máme tak trochu opovržlivý vztah i k módě oblékání, účesu a ve všem -

všudy. Ve vědě a umění může být však móda vážným nebezpečím . Jak mile umění opouští svou sociální funkci, snadno podléhá tzv. módnímu

modernismu, ve kterém imponují více senzace než systematická tvůrčí práce. A často jsme dnes svědky toho, že estetické programy vyvolané módní vlnou nevydrží ani jednu sezónu a rozpadají se . Hodně mlas dých umělců se nechává strhnout velmi často těmito levnými senza cemi a trpí tím nejvíc jejich vlastní vážná tvůrčí práce. I uvnitř dnešních konzumentů umění probíhá diferenciace. Patří už

ke specifickým zvláštnostem umění, že někdo své pocity současníka najde obsaženy třeba v dile Smetanově nebo Mánesově, druhý třeba

v kakofonické hudbě nebo v nefigurativním malířství. A zde dochází často ze strany umělců i konzumentů ke dvěma krajnostem . U někte

rých tvůrců i kritiků se setkáváme s určitou jednostranností pohledu na diváky a někdy i s jejich paušálním podceňováním, s představou , že každé umělecké dílo, které není diváky chápáno přijímáno, je na ročnou, významnou uměleckou hodnotou a že příčina nepochopení tkví

výhradně v divákovi , který k takovému dílu prý ještě nedorostl. Je jas né, že takovéto představy , které neberou v úvahu adresáta unění a ne. 104

počítají s ním v jeho nejrůznějších podobách, zužují jen okruh těch, ke kterým jsou schopna takováto dila hovořit, a snižují tak společenský význam a působení umění vůbec.

Na druhé straně vládnou u části občanstva představy, které degra dují umění na pouhou zábavu a zavrhují umění, které na ně klade větší nároky, k jehož vnímání je třeba dospět určitou výchovou a průpravou . Oba tyto krajní názory vycházejí ze strnulé sektářské představy jed noho univerzálního modelu umění, závazného pro všechny umělce i pro všechno obecenstvo. Podle velikosti a hloubky umění je také posuzována kulturní úroveň naší socialistické společnosti. Proto i úspěšné řešení problémů kulturní fronty bude mít nesporně velmi kladný vliv v budoucnosti. Věříme, že navrhovaná rezoluce XIII. sjezdu o dalším rozvoji socialistické kultury, bude-li v praxi správně a citlivě realizována, tyto otázky zdravého vý. voje naší kultury a umění v podstatě na dlouhé období vyřeší. Bude záležet především na tom, jak aktivně komunisté v uměleckých sva zech i v celé oblasti kultury a kritiky budou prosazovat kulturní poli tiku strany , bít se za ni a uvádět ji v život. Půjde také o to, aby se ideologické působení na lidi vždy současně a citlivě řešilo s problémy ekonomickými.

Výsledky práce v ekonomické oblasti budou úspěšnější, budou -li'o nich rozhodovat lidé dostatečně ideově uvědomělí, s pevným světovým názo rem, lidé s citlivou pozorností jednoho člověka ke druhému v duchu

leninsky pojatého soudružství, to znamená kulturně vyspělí lidé, kteří budou stát na patřičné výši v rozvíjející se socialistické společnosti.

( Potlesk . )

Soudruh JOZEF LENÅRT : Děkuji soudruhu Blažkovi.

Nyní vystoupí s projevem vedoucí delegace KSSS soudruh Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník ústředního výboru Komunistické stra ny Sovětského svazu. Prosím soudruha Brežněva. ( Potlesk a volání: »At žije Sovětský svaz !« )

PROJEV VEDOUCÍHO DELEGACE KSSS SOUDRUHA L. I. BREŽNĚVA

Drazí soudruzi , přátelé a bratřil Delegace Komunistické strany Sovětského svazu srdečně děkuje za

pozvání na XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Přivezli jsme vám vřelý bratrský pozdrav dvanáctimiliónové strany sovětských

komunistů a všeho sovětského lidu. (Potlesk. ) Vaším prostřednictvím srdečně zdravíme Komunistickou stranu Československa a všechny pra cující Československé socialistické republiky a z celého srdce vám pře jeme další úspěchy ve velké věci výstavby socialismu ve vaší zemi. ( Potlesk. ) Komunisté Sovětského svazu a všichni sovětští lidé s velkou pozor ností sledují jednání sjezdu, na němž hodnotíte výsledky cesty , kte rou prošly strana a lid, a určujete směr dalšího rozvoje.

Zpráva ústředního výboru KSČ a projevy delegátů ukazují, jak da leko postoupila československá ekonomika. Téměř pětinásobné zvý, šení průmyslové výroby, jehož dosáhla vaše země v poválečném obdo bí, je skutečností obrovského dosahu. My , sovětští lidé , s potěšením pozorujeme rozvoj vědy , techniky a kultury v bratrském Českosloven sku, a to , jakých úspěchů bylo dosaženo při zdokonalování nových spo

lečenských vztahů, jak zásadová a důsledná zahraniční politika so cialistického Československa přispívá ke stálému vzestupu mezinárodní prestiže vašeho státu.

Jsme spolu s vámi hrdi na tyto úspěchy , vidíme v nich další na zorné potvrzení životodárné síly marxisticko-leninského učení, důkaz obrovských možností socialistického zřízení.

Lid nehodnotí činnost strany jen podle dosažených výsledků, ale 1 podle jejích plánů do budoucna. Vždyť tyto plány vyjadřují vůli stra ny k zajištění stálého pokroku společnosti a její schopnost vést s jis

totou pracující k novým cílům, otevírat nové obzory. Veliký dojem v nás zanechala hloubka rozboru složitých ekonomic kých a sociálních problémů provedená na sjezdu, střízlivé, věcné hod nocení úspěchů a zásadová kritika nedostatků , snaha o vědecké zdů

vodnění každého navrhovaného řešení, kterými se vyznačuje zpráva

přednesená na sjezdu prvním tajemníkem ÚV KSČ , významným činite 106

lem mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, váženým sou druhem Antonínem Novotným . Všechno to vzbuzuje jistotu, že akční program

vypracovaný sjezdem bude znamenat významný mezník na

cestě dalšího všestranného rozvoje Československé socialistické repu bliky .

Středem pozornosti vašeho sjezdu jsou otázky zvyšování efektivnosti společenské výroby. Usilujete o zdokonalení soustavy řízení národ

ního hospodářství na základě upevňování zásad plánování a všestran ného rozvoje tvůrčí iniciativy pracujících. Přibližně stejný okruh otá zek projednával, jak známo, nedávný XXIII. sjezd KSSS . Není to ovšem náhodná shoda. Ideová harmonie stranických sjezdů odráží spo lečné cíle našich stran i společný přístup k řešení aktuálních úkolů, které dnes vytyčuje život před každou socialistickou zemí při plném respektování jejich specifických podmínek a národních zvláštností. Těší nás jednota názorů KSSS a KSČ na otázky výstavby socialismu a komunismu.

XIII. sjezd KSČ probíhá ve znamení dalšího upevňování strany jako předvoje, vedoucí síly společnosti , ve znamení zvyšování vedoucí a ří.

dící úlohy strany v podmínkách zdokonalování socialistické společ nosti .

Sjezd se sešel ve významných dnech 45. výročí vaší strany. Sovětští komunisté i milióny komunistů v jiných zemích sdílejí vaši radost a hrdost u příležitosti tohoto slavného výročí. Komunistická strana Československa byla vždy neochvějně oddána ušlechtilým zásadám proletářského internacionalismu. Svědčí o tom nejen její aktivní čin nost na mezinárodním kolbišti , ale i skutečnost , že úspěšně překo nala národnostní rozpolcenost v zemi a zformovala se jako jednotná strana všech národů a národností Československa. Svou správnou poli tikou položila vaše strana pevné základy Národní fronty socialistic kého Československa. V řadách KSČ se sjednotili nejlepší synové děl

nické třídy, pracujícího rolnictva a inteligence. Strana vychovala vlastence silného ducha , kteří v těžké době pro vlast, v letech ně

meckofašistické okupace statečně bojovali proti cizím zotročovatelům , za svobodu vlasti , za vítězství revoluce, za vybudování nové společ nosti a vysoko nesli prapor Komunistické strany Československa . Potlesk. )

Spolehlivou zárukou úspěchů vaší strany je, že se vždy ve své

veškeré činnosti řídí jedinou vědeckou teorií společenského vývoje – marxisticko -leninským učením , důsledně bojuje proti názorům cizím socialismu, vytrvale provádí třídní, revoluční linii a neúnavně vycho vává pracující v duchu oddanosti idejím komunismu. Tato ideologická linie Komunistické strany Československa se znovu projevila ve zprávě ÚV tomuto sjezdu.

Zkušenosti KSČ, jakož i ostatních marxisticko -leninských stran po tvrzují, že revoluční strana může dosáhnout úspěchů v boji za socia :

lismus, jestliže důsledně spojuje v teorii i v praxi vřelé vlastenectví, 107

službu zájmům svého lidu se zásadami proletářského internacionalis. mu, se službou společným zájmům socialismu, zájmům třídního, osvo bozeneckého boje všech národů. Skutečnost, že jednání XIII. sjezdu se účastní delegace a představitelé více než 70 komunistických a děl nických stran a rovněž levicových socialistických a demokratických stran, přesvědčivě ukazuje, jak velké autoritě se těší Komunistická

strana Československa ve světovém komunistickém hnutí, mezi děl. nickou třídou, mezi pracujícími celého světa. Sovětští komunisté se radují z vašich úspěchů, drazí přátelé, a sku tečně si váží bratrských vztahů s Komunistickou stranou Českoslo venska. Jménem Komunistické strany Sovětského svazu a všeho sovět. ského lidu vás ujišťujeme, že budeme i nadále neustále upevňovat

bojovou solidaritu našich stran, nerozborné přátelství země sovětů a socialistického Československa. ( Dlouhotrvající potlesk .)

Přátelství národů obou našich zemí již přineslo bohaté ovoce a bez pochyby ještě příznivěji ovlivní rozvoj našich zemí v budoucnu. Je dobře známo, jak vysoké úrovně a rozmachu dosáhla nyní hospodář ská spolupráce SSSR a Československa. Vaše republika zaujímá jedno z předních míst mezi státy, s nimiž Sovětský svaz udržuje obchodní styky. Na ČSSR připadá téměř pětina celkového našeho dovozu strojů

a zařízení. Dodávky sovětské techniky a surovin zase hrají významnou úlohu v uspokojování potřeb vašeho národního hospodářství. Soustav

ně, k oboustrannému prospěchu, se rozvíjejí vědeckotechnické styky mezi našimi zeměmi, výměna myšlenek a zkušeností z výroby, stra nické a státní výstavby, styky a vztahy v jiných oblastech života a činnosti našich stran a zemí. Skvělým příkladem rozšiřujících se bratrských vztahů mezi národy obou zemí je nedávno dosažená dohoda o dalším rozšíření hospodář.

ské spolupráce mezi SSSR a ČSSR. Svědčí o tom i dohoda o výměně velkých skupin studentů o prázdninách. S touto iniciativou přišli čes koslovenští soudruzi a my jsme ji vřele podpořili. Několik tisíc česko slovenských a sovětských studentů bude teď mít možnost projít praxi v bratrské zemi , seznámit se s jejím životem, kulturou, technickými studentů. Myslíme, že je vymoženostmi a se životem svých přátel to velmi dobrá věc. Přispěje k prohloubení přátelství těch, kteří před

stavují budoucnost našich zemí, přátelství mladých. Jak málo se to vše podobá vztahům v kapitalistické soustavě, kde,

jak zdůrazňoval ještě Marx, zisk jednoho státu znamená zpravidla ztrátu pro jiný stát. Příklad obou našich i ostatních socialistických států přesvědčivě ukazuje, že spolupráce v socialistickém světě zna mená zisk pro všechny, protože se opírá o zásady bratrské solidarity a úplné rovnoprávnosti, vzájemných výhod a vzájemné nezištné bratr ské podpory, naprosté dobrovolnosti a přísného respektováni suvere

nity každé země. Všemožné rozvíjení takové spolupráce pro blaho našich národů je úkolem prvořadého významu. Zasluhuje si toho, aby chom nešetřili sil k jeho uskutečnění. 108

Současně s růstem národního hospodářství socialistických států rostou a rozšiřují se jejich vzájemné vztahy, nabývají stále intenzív nějšího rázu. Sám život nám předkládá požadavek zvyšovat úroveň mezinárodní socialistické dělby práce, hledat a uplatňovat v praxi nové, stále účinnější a pro zainteresované země přijatelné formy mno hostrannych i dvoustranných hospodářských styků. Je pochopitelné, že

při řešení tohoto úkolu věnují strany a vlády socialistických zemí velkou pozornost zdokonalování činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci a zvýšení její efektivnosti. Nikdy nezapomínáme na to, že rozvoj spolupráce na základě dělby práce nepřináší socialistickým zemím jen hospodářské výhody. Je to

rovněž otázka obrovského politického významu. Rozvoj hospodářských styků přispívá k rozkvětu každé socialistické země, ještě více je sbli žuje, upevňuje přátelství našich národů a posiluje celou světovou so cialistickou soustavu.

Světová socialistická soustava je vedoucí revoluční silou současnosti. Stále více ovlivňuje veškeré mezinárodní dění. Na rozsahu a stupni tohoto vlivu dnes v obrovské míře závisí i upevnění míru na světě a

rozvoj revolučního, osvobozeneckého hnutí. Právě proto vidíme svůj Internacionální úkol, svou posvátnou povinnost uloženou nám ději

nami, zájmy světové revoluce a naším svědomím komunistů v tom, abychom výstavbou socialismu a komunismu ve svých zemích zároveň neustále posilovali světové socialistické společenství. s uspokojením konstatujeme, že také v těchto otázkách je mezi KSSS a KSČ naprostá jednota. Obě naše strany důsledně bojují za upevnění světové socialistické soustavy, za společné politické akce socialistických zemí na mezinárodním fóru.

Nutnost jednoty a společných akcí socialistických zemí je tím větší, že imperialismus ve snaze zabrzdit rozvoj světového revolučního pro cesu používá nevybíravě proti našim zemím všechny metody hospo dářského , politického a ideologického boje. Imperialisté, a to především reakční kruhy USA, se uchylují i k přímým válečným dobrodružstvím. Příkladem toho je zákeřná agrese USA proti vietnamskému lidu. Po celém světě se šíří mohutné hnutí na podporu Vietnamu, vytváří se široká jednotná protiimperialistická fronta proti loupežným akcím amerických útočníků. Lidé ve všech zemích stále více chápou , jaké ne bezpečí pro mír a mezinárodní bezpečnost tyto akce znamenají. V této situaci politická a vojenská spolupráce socialistických států a jejich bojová revoluční solidarita nabývají zvláštního významu. Pa matujete si, soudruzi, jak zaniceně zazněla z tribuny XXIII, sjezdu

KSSS ve zvláštním prohlášení sjezdu, v projevech sovětských komu nistů a představitelů bratrských stran vřelá výzva k solidární podpoře bojujícího Vietnamu ? ( Potlesk. ) Dnes tato výzva zní zde, na sjezdu československé komunistické strany. Srdce sovětských a českosloven

ských komunistů, srdce všech čestných lidí světa bijí zajedno se srdci bojujících vietnamských bratrů . ( Potlesk .) Obdivujeme odvahu a stated 109

nost vietnamských vlastenců, kteří přiměli imperialistické agresory

k tomu, aby pocítili na své vlastní kůži nepřekonatelnou sílu lidu boju jícího za svou svobodu a nezávislost. Poskytovali jsme a budeme posky tovat vietnamskému lidu pomoc v jeho posvátném boji. Agresoři narazí

na vzrůstající podporu Vietnamu ze strany národů SSSR, Českosloven ska a jiných socialistických zemí, všech pokrokových lidí světa . Opíraje se o solidaritu širokých lidových mas na celém světě a o účinnou pod poru socialistických zemí, hrdinný vietnamský lid ve svém spraved livém boji zvítězí . ( Potlesk . )

Dalším svědectvím útočnosti imperialismu jsou provokační akce americké soldatesky na území Kuby v oblasti vojenské základny USA Guantánamo .

V celém světě tyto provokace vyvolávají protest a rozhořčení. Mo

hou v sobě skrývat velmi vážné následky také pro ty, kdo je podnikají. Naši kubánští bratři mohou být přesvědčeni o tom , že Sovětský svaz pevně podporuje revoluční Kubu, její posvátné právo na svobodu a

nezávislost. ( Potlesk. ) Naše prohlášení o tom jsou dobře známa celému světu.

Spolu s národy jiných socialistických zemí se sovětský lid rozhodně staví proti všem pokusům amerických imperialistů roznítit nové ohnis ko války a agrese .

Zkušenosti z osvobozeneckého boje Vietnamců a jiných národů zno vu a znovu ukazují, že semknutost zemí světové socialistické soustavy, základny a bašty všech revolučních a svobodymilovných sil , v jejich

boji proti imperialistické agresi , proti kolonialismu a neokolonialismu, upevnění jednoty celého světového komunistického a dělnického hnutí je v naší době nejvyšší internacionální povinností každé marxisticko leninské strany. ( Potlesk. ) Je příjemné a radostné konstatovat , že také v těchto velmi düležitých otázkách je stanovisko KSSS a KSČ naprosto shodné. ( Potlesk. ) Soudruzi !

Naše strany a státy, jakož i ostatní bratrské strany a spojenecké

socialistické země věnují i nadále velkou pozornost situaci v Evropě. Jak známo, existuje tu ohnisko vážného válečného nebezpečí. Revan

šistická politika vládnoucích kruhů Německé spolkové republiky, kte rou podporují imperialisté USA, se stále otevřeněji dostává do rozporu s vůlí a životními zájmy stamiliónů lidí na evropském kontinentě. Je

v rozporu se zájmy desítek států východní a západní Evropy, které mají zájem na trvalém míru. Avšak, soudruzi , při dnešní vojenské technice je Evropa příliš malý a nebezpečný dům, aby jeho obyvatelé mohli komukoliv dovolit hrát si v něm s ohněm války. Široké lidové masy evropských zemí si tuto jednoduchou pravdu stále více uvědo mují .

Všechno to dnes posunuje zvlášť výrazně do popředí úkol zajistit 110

evropskou bezpečnost. Jsme pevně přesvědčeni , že tento úkol může

být vyřešen společným úsilím všech evropských států. Budou-li beznadějné plány západoněmeckých revanšistických kruhů o revizi výsledků druhé světové války uloženy ad acta, bude-li skon

cováno s tím, aby se do evropských záležitostí vměšovaly vnější síly, ejichž cíle nemají nic společného se životními zájmy evropských národů, pak to můžeme s jistotou říci - přestane existovat otázka válečného nebezpečí v současné Evropě, jejíž polovinu tvoří mocné a důsledně mírumilovné socialistické státy.

Socialistické země — Sovětský svaz, Československo, Polsko, NDR a další -- předložily, jak známo, řadu návrhů k upevnění míru v Evropě. Tyto návrhy představují vcelku rozsáhlý a zcela konkrétní program, který by měli vážně projednat západní státníci , mají-li pocit odpo vědnosti a jsou-li skutečně znepokojeni osudy evropského míru.

Víme, že některé jiné evropské státy mají své názory na otázky posílení bezpečnosti v Evropě, mimo jiné i cestou dohod o neútočení anebo výměnou příslušných prohlášení. Jsme vždy ochotni co nejpo

zorněji a nejpoctivěji projednat existující návrhy tohoto druhu, což jsme s naprostou jasností prohlásili na XXIII. sjezdu KSSS . Ale to nebude záležet jen na nás.

Vláda NSR předložila nedávno dokument halasně vychvalovaný jako plán o urovnání evropských problémů. Jde o notu, kterou Bonn roze slal koncem března 1966 vládám četných zemí, mezi nimi také Česko slovensku a Sovětskému svazu . Důkladné zhodnocení této nóty je ob saženo v odpovědích Sovětského svazu, Československa, Polska a dal ších socialistických států. Chtěl bych zde zdůraznit následující okol nosti .

Ujištění o mírových snahách , návrhy, jež mají manifestovat míru milovnost NSR, to všechno by nebylo špatné, kdyby to alespoň poně kud odpovídalo politice, kterou Bonn ve skutečnosti provádí . Dokud vládnoucí kruhy NSR předkládají požadavek na změnu nynějších hra

nic v Evropě, pokud si dělají nárok na úlohu představitelů »celého Německau a tváří se, že na světě neexistuje socialistický stát němec kých pracujících Německá demokratická republika -- a dokonce vyhrožují a podnikají represívní opatření proti zemím , které nechtějí

následovat tuto politiku, dokud nepřestaly pokusy o získání jaderných zbraní pro bundeswehr tou či onou cestou , do té doby nikdo nebude moci přijmout vážně mírová ujištění vlády NSR .

Stavíme se rozhodně proti nebezpečné revanšistické politice, avšak zároveň jsme pro to, aby se NSR zúčastnila mírové spolupráce evrop ských zemí, která přispívá k upevnění bezpečnosti v Evropě. Domní vali jsme se a domníváme, že takový stát jako NSR, s jeho hospodář skými zdroji, kvalifikovanou dělnickou třídou a pracovitým obyvatel stvem by mohl této věci přispět svým dílem. Má-li se tak stát ve skutečnosti , záleží do značné míry na samé NSR . Ale jedno je jasné : jestliže ti, kdo určují její zahraniční politiku, se 111

raději budou držet pozice dobrodružných revanšistických záměrů a

ponechají si úlohu rušitelů míru v Evropě, přivede to ke stále větší izo laci NSR, bude to vyvolávat přirozenou ostražitost všech evropských států, které mají zájem na posílení celoevropské bezpečnosti. Mírová spolupráce evropských států se bude upevňovat a rozšiřovat, protože odpovídá nejvlastnějším zájmům evropských národů a má před sebou velké a naprosto reálné perspektivy. Soudruzil Je dobře známo, že Sovětský svaz, Československo a ostat

ni socialistické země byly vždy proti rozdělení Evropy a světa na vo jenské bloky států, které stojí proti sobě. Takové stanovisko zastávají

všechny členské země obranné Varšavské smlouvy. Jsme pro to, aby vojenská spojenectví byla nahrazena mírovou spoluprací všech států , a jsme ochotni přispět k tomu svým podílem. Nejsme však naivní lidé, vidíme reálnou skutečnost a stojíme na stráži zájmů našich národů .

Dokud existuje vojenský blok NATO vytvořený americkým imperia lismem k agresívním účelům, dokud tento blok slouží politice revan

šistů a militaristů, musíme z toho dělat praktické závěry . Budeme 1 nadále projevovat maximální bdělost a upevňovat obranyschopnost našich socialistických států . Přitom znovu prohlašujeme, že naše vo jenská síla neslouží útočným cílům proti komukoliv, nýbrž cílům obra ny mírové práce našich národů. ( Potlesk .)

Vytrvalý, důsledný a aktivní boj za mir v Evropě a na celém světě považujeme za jeden z hlavních úkolů zahraničně politické činnosti KSSS a sovětského státu. V této oblasti, stejně jako ve všech ostatních jsou komunisté Sovětského svazu a Československa naprosto jednotni a jdou bok po boku jako skuteční přátelé, jako ideoví bratři a spolu bojovníci. ( Potlesk. )

Drazí přátelé! S obrovským zájmem sleduje delegace KSSS jednání vašeho sjezdu. O KSSS a sovětském lidu bylo řečeno mnoho dobrých slov. Jsme vám

hluboce vděčni za velké uznání a podporu činnosti naší strany a sovět ského státu. Do hloubi duše jsme dojati vřelým a srdečným přijetím , jehož se dostalo představitelům KSSS, a vidíme v tom další důkaz

pevného upřímného přátelství, které stmelilo naše strany a národy v jeden celek. ( Potlesk. ) Dovolte mi, abych vás, drazí soudruzi, znovu ujistil, že 1 sovětští lidé zůstanou rovněž vždy věrni tomuto velkému

bojovému přátelství. V KSSS a sovětských lidech budete vždy mít spo lehlivé, věrné přátele, spojence a bratry. ( Dlouhotrvající potlesk .) Dovolte mi závěrem , abych vyjádřil pevné přesvědčení, že XIII. sjezd Komunistické strany Československa se stane významnou událostí v dějinách vaší strany, v životě vaší země, v dalším vzestupu národního

hospodářství, vědy a kultury, v zdokonalování socialistických vztahů.

Realizace usnesení sjezdu bude znamenat další velký přínos k rozvoji světové socialistické soustavy, k upevnění jejího mezinárodního po 112

stavení a poslouží stmelení světového komunistického a dělnického hnuti.

Ještě jednou vám přejeme úspěchy ve velké práci na dalším rozvoji socialistické společnosti .

At žije slavná Komunistická strana Československal (Potlesk.) At roste a stále se obohacuje mnohotvárné nerozborné bratrské přá telství národů Sovětského

svazu a

Československa, KSSS a KSČI

( Dlouhotrvající potlesk.)

At vzkvétá a upevňuje se nejspolehlivější záštita míru, svobody a štěstí všech národů – světová socialistická soustaval ( Potlesk .) Necht se těsněji semknou řady velké armády komunistů celého světa ! ( Potlesk . )

At žije komunismus! ( Dlouhotrvající potlesk.) Dovolte mi, abych tlumočil pozdrav ústředního výboru Komunistické

strany Sovětského svazu XIII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska . ( Dlouhotrvající potlesk. )

!

POZDRAV OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSSS XIII.. SJEZDU KSČ

Drazí soudruzi!

Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jménem celé

dvanáctimiliónové armády sovětských komunistů posílá XIII . sjezdu bratrské Komunistické strany Československa vřelý pozdrav a přeje mu úspěšnou a plodnou práci . Sovětským lidem jsou dobře známy úspěchy Československé socia listické republiky ve všech oblastech hospodářského, společenského a kulturního života. Všechno, nač je dnes právem hrdý československý

lid, je nerozlučně spjato s činností jeho komunistické strany. XIII. sjezd KSČ hodnotí výsledky velké budovatelské práce vaší stra ny a všeho československého lidu, projednává úkoly dalšího všestran ného rozvoje socialistické společnosti ve vaší zemi. Zásadová a tvůrčí politika KSČ a jejího ústředního výboru je zárukou toho, že usnesení

přijatá XIII. sjezdem budou úspěšně splněna a českoslovenští pracu jící dosáhnou na cestě socialistické výstavby dalších vítězství.

S radostí zdůrazňujeme, že mezi Komunistickou stranou Sovětského svazu a Komunistickou stranou Československa je úplná názorová jednota ve všech otázkách vzájemných vztahů našich stran a zemí, ve všech problémech současného světového dění. Komunistická strana Sovětského svazu a všechen sovětský lid si

velice váží srdečných bratrských vztahů s komunistickou stranou a

pracujícími Československa . Přátelství mezi KSSS a KSČ, SSSR a ČSSR se zakládá na neotřesitelných zásadách marxismu-leninismu, na pevném základě socialistického internacionalismu. Plně

odpovídá

životním

zájmům národů obou našich zemí, významně přispívá k dalšímu posi lení společenství socialistických států, k úspěšné výstavbě socialismu a komunismu. Věříme, že XIII . sjezd Komunistické strany Českosloven ska bude znamenat nový přínos k dalšímu upevnění přátelství našich stran a národů .

Z celého srdce vám přejeme, drazí soudruzi , další velké úspěchy ve výstavbě socialismu, v boji za štěstí vašeho lidu, za posílení socialistic kého společenství, za trvalý mír na světě. 114

Ujišťujeme vás, že v tomto ušlechtilém boji můžete vždy počítat s plným pochopením a podporou Komunistické strany Sovětského sva 2 a všeho sovětského lidu.

At žije Komunistická strana Československa ! At sílí a rozvíjí se věčné a nerozborné sovětsko-československé přá telstvíl

At žije jednota socialistického společenství, celého mezinárodního komunistického a dělnického hnutí na neochvějném základě marxis mu -leninisinu!

Ať žije komunismus !

Ostřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu

Drazí soudruzi ,

naše delegace přivezla váin pamětní dar ústředního výboru KSSS, bustu V. I. Lenina , dílo významného sovětského sochaře Tomského .

Necht tento dar symbolizuje věrnost našich stran ideám leninismu, naši jednotu a družbu v boji za naše společné veliké dílo – dílo vítězství komunismu! ( Potlesk a volání: » Ať žije sovětský svaz!« ) Soudruh JOZEF LENÁRT :

Soudružky a soudruzi , jistěže jménem nás všech mohu co nejsrdeč něji poděkovat vedoucímu delegace Komunistické strany Sovětského svazu soudruhu Brežněvovi za jeho vřelá slova o jednotě našich stran , o družbě a přátelství mezi našimi národy , mezi našimi zeměmi, i za jeho

přání mnoha úspěchů v práci naší strany i v práci našeho lidu . Děkuji mu též za jeho projev a ústřednímu výboru Komunistické stra

ny Sovětského svazu za pozdravný dopis a za vzácný dar naší komu nistické straně. Ještě jednou srdečné díky . ( Potlesk. ) Soudružky a soudruzi, tím končíme první den zasedání XIII . sjezdu. Zítřejší jednání bude zahájeno v 8.30 ráno. Prosím delegáty , aby se do stavili do Sjezdového paláce o 8.00 hodině. Čest práci ! 1Zasedání prvého dne skončeno v 17 hod. 55 min. )

重

DRUHÝ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 1. ČERVNA 1966

(Jednání zahájeno v 8 hod. 30 min .) Soudruh JAROMÍR DOLANSKY :

Soudružky a soudruzi , zahajujeme druhý den jednání XIII. sjezdu strany .

Dříve, než zahájíme diskusi, dovolte mi , abych přivítal na našem

sjezdu další soudruhy delegáty bratrských stran , kteří přijeli v průběhu včerejšího dne:

delegáta Marocké komunistické strany, člena politického byra a ta jemníka ústředního výboru soudruha Abdallaha Layachiho (potlesk ) a delegáta Komunistické strany Švédska, člena předsednictva ústředního výboru soudruha Larse Olafa Petterssona. ( Potlesk. ) Na našem sjezdu je nyní přítomno 77 delegací bratrských komunis

tických a dělnických stran a národně demokratických a pokrokových stran. ( Potlesk . ) Pokračujeme v diskusi . Slovo má soudruh Josef Němec, vedoucí ta

jemník středočeského krajského výboru Komunistické strany Česko slovenska. Připraví se soudruh Josef Šimon, člen obvodního výboru KSC Praha 1 .

Soudruh JOSEF NEMEC,

středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi,

předložená zpráva i referát soudruha Novotného se hluboce zabýva ly činností strany od XII. do XIII. sjezdu. Složitost řešení vážných hos podářských problémů země a politickoideových otázek v uplynulém období kladla na naši stranu, na všechny její organizace a členy nebý valé nároky. Strana podrobila kritickému hodnocení řadu oblastí naší činnosti i výsledků práce. Otevřeně ukázala vážné problémy a starosti i cesty k jejich překonání. Ale nejen to, ústřední výbor současně zdů raznil , co všechno bylo již u nás vykonáno jak v rozvoji výrobních sil , tak 1 v soustavném zlepšování hmotných a kulturních podmínek života pracujících . 119

Chtěl bych říci, že toto objektivní hodnocení dobře chápe většina

naší veřejnosti a plně se s ním ztotožňuje. Je tomu tak právě proto , že se dívá na život rozumně a nesnaží se jednostranně zdůrazňovat jenom

některé jeho stránky. Také se však našli i takoví, kteří začall uvádět v pochybnost všechno to, co bylo uděláno v minulosti. Zapomínají na to, že další perspektivy naší společnosti a možnosti jejího dalšího roz

voje jsou podmíněny právě celou minulou činností strany a že tato činnost přinesla našemu lidu socialismus a vytvořila základy, na kte rých se může dále rozvíjet socialistická výstavba. Jestliže mluvím o tendenci nezdravého snižování minulé činnosti strany, pak především proto, abych vyzvedl druhou, převažující ten denci našeho života, to je aktivní a uvědomělou snahu většiny pracu jících dělat to, k čemu nás vede strana a co je v dané chvíli nejvíce

třeba. Je to aktivní, správně zaměřené pracovní úsilí, které přináší národnímu hospodářství potřebné hodnoty. Vidíme v tom výraz hlaboké

důvěry naprosté většiny našich pracujících k socialismu i důkaz od hodlání pod vedením strany dát tomuto cíli všechnu energii a obě tavost.

Naše krajská stranická organizace konkretizovala linii o intenzívním rozvojí národního hospodářství se zvláštním důrazem na kvalitu, ren tabilitu a technickou dokonalost, neboť zde vidíme největší zdroje Intenzívního rozvoje. Krajská konference v roce 1964 uložila základním

organizacím v průmyslu co nejlépe uspokojovat celospolečenské po třeby kvalitními, technicky dokonalými výrobky s nejvyšší rentabilitou. Politický přístup k zajištování těchto národohospodářských úkolů jsme viděli v masové politické práci mezi lidmi. Touto cestou se nám v po sledních letech podařilo ze zaostávajícího podniku Spojené ocelárny v Kladně vytvořit příkladný podnik v našem kraji. Zde právě tak jako v závodě Tatra Kolín, v uranových dolech, v Kablu Kladno i v dalších

podnicích soudruzi pochopili, že komunisté nesmějí nepříznivé jevy jen zdůvodňovat a vysvětlovat, ale především je odstraňovat a měnit k lepšímu.

V souladu se závěry lednového pléna ústředního výboru strany v roce 1965 jsme podnítili rozvoj iniciativy technické inteligence a osvědčila se nám soutěž o získání průkazu inženýra a technika. Dnes soutěží

téměř 7000 techniků a předpokládaný přínos pro národní hospodářství je více než 300 mil. Kčs. Kromě značného ekonomického prospěchu napomáhá tato soutěž lépe rozvíjet a upevňovat soudružské vztahy mezi dělníky a techniky. Soutěž techniků změnila dřívější praxi, kdy stranické orgány pracovaly pouze s vedoucími hospodářskými pracov níky. Dnes pracují se širokým okruhem odborníků – komunistů i bez-. partijních – a jejich progresivní návrhy podporují. Spolupráce dělníků a techniků pod vedením strany umožnila v TOS Čelákovice odstranit zaostávání a získat tříletý předstih v konstrukčních pracích při vývoji nových výrobků. Dnes prosazujeme soutěživost celých technických --

-

týmů pro řešení technicky odvážnych a náročných úkolů. 120

"

Již delší dobu vedeme komunisty, aby byli skutečnou avantgardou na svém pracovišti. K tomu nám napomáhá ukládání konkrétních dílčích osobních úkolů členům strany. Ukládání osobních úkolů v základních organizacích působí na přirozenou snahu člověka být mezi úspěšnými, snažit se vyniknout. Každý vyřešený úkol pak zvyšuje důvěru ve vlast ní schopnosti. Rozvoj socialistického soutěžení zajišťujeme dvěma směry. Jednak spravedlivější hmotnou zainteresovaností jednotlivých pracovníků, jednak větším působením morálních faktorů . To nám také

umožnilo rozvinout hnutí čestných úkolů na počest XIII. sjezdu strany. Nejde jen o nový název, ale jde o změnu obsahu socialistické soutěže.

Čestný úkol každého pracovního kolektivu závodu a podniku je ve svém obsahu výrazem jednotného organizovaného úsilí vedoucích or

gánů podniku a soutěžícího kolektivu při zabezpečování politickohos podářských úkolů. Všechna tato opatření se příznivě projevují v rozvoji ekonomiky a ve zvýšené politické aktivitě naší krajské organizace.

Plánovaný objem průmyslové výroby za čtyři měsíce letošního roku je překračován o více než 3 %, přičemž hodnota zboží vyrobeného navíc

již představuje částku 241 500 000 Kčs. Proti stejnému období minu lého roku vzrostla výroba o více než 13 % a tento přírůstek výroby byl téměř z 82 % zajištěn růstem produktivity práce. Důchody podniků

byly překročeny o 299 800 000 Kčs. Z toho hrubý důchod podniků o 228 200 000 Kčs a zisk o 71 600 000 Kčs. Plánované odvody do státní

ho rozpočtu byly splněny zhruba na 111 % , a navíc proti plánu bylo 9

odvedeno 71 600 000 KČs.

I když tyto úspěchy našeho průmyslu na začátku roku nesmíme pře cenit, jsou nesporným dokladem zvýšené pracovní iniciativy.

Také zemědělci našeho kraje v předsjezdovém období svou prací prokázali, že chápou svou odpovědnost a současné potřeby národního hospodářství. Jarní práce probíhají letos dříve a kvalitněji než v řadě předcházejících let. V kraji byla letos splněna směrnice XII. sjezdu

na oseti 51 % orné půdy zrninami. Také výsadba brambor na 40 000 hektarů byla úspěšně skončena. Do zahájení sjezdu bylo již vyjedno ceno více než 35 000 ha cukrovky, což v našem kraji představuje přes 70 % její výměry. Nejvíce si ceníme toho, že jarní práce letos pro bíhají za pomoci menšího počtu pracovníků z jiných odvětví než v mi nulých letech. Lepším využitím vlastních sil zemědělských závodů i místního obyvatelstva se snižují náklady a práce jsou prováděny kvalitněji.

V letech od XII. sjezdu výrazně vzrostla v kraji tržní produkce živo čišné výroby. Ve srovnání s množstvím nakoupené produkce v roce 1962 bylo v minulém roce dodáno více o 15,1 % mléka, o 21,2 % masa , 0 19,8 % vajec. Jen v těchto letech představovaly produkty živočišné výroby , které dostala společnost ze zemědělských závodů našeho kraje, hodnotu o 324 500 000 Kčs větší než v roce XII. sjezdu strany. Mi

mořádně obtížné podmínky minulých dvou let nesmlouvavě prově 121

rovaly naši politickoorganizátorskou schopnost a náš politický vliv na vědomí pracovníků v zemědělství. Znovu se potvrdilo, že socialistická zemědělská velkovýroba může za účasti celé společnosti zvládnout

i velmi těžkou situaci s minimálními důsledky. Zemědělci svým mimo řádným úsilím dokázali, že si váží péče a pomoci, kterou jim strana a celá společnost věnuje. Získali ve své práci jistotu, která se odrazila i v jejich předsjezdové iniciativě. Dobré výsledky v průmyslu i v zemědělství nám však nezakrývají

skutečnost, že celkové záměry strany a potřebné změny k větší inten zifikaci naší ekonomiky nejsou všemi pracujícími ještě plně pocho peny. Proto za klíčový úkol politickovýchovné práce krajské organi zace považujeme dále upevňovat ideově politickou jednotu komunistů i bezpartijních při uvádění nové soustavy řízení do praxe v průmyslu í zemědělství.

Širokou propagandistickou kampaní prováděnou diferencovaně a nej

různějšími prostředky jsme seznamovali vedoucí pracovníky , přední

funkcionářský aktiv a členy strany s obsahem této náročné problema tiky, která v praxi přináší neustále řadu nových ideově politických otázek.

Stále máme co dělat s názory, které zaměnily nižší etapu komunis mu za jeho vyšší fázi . Z těchto nesprávných představ pramení poža

davky na bohatší rozdělování, neodůvodněné nároky na vyšší životní standard. Představa socialismu je deformována na představu o spo lečnosti, v níž se každému musí žít dobře bez ohledu na to, čím při spívá k rozvoji této společnosti. Dřívější podceňování zbožně peněžních

vztahů i to , že jsme v minulosti často stavěli do popředí úzké sociální hledisko, dnes ztěžuje správné chápání potřebných ekonomických opatřeni .

Mnozí lidé stále ještě vidí své osobní zájmy na prvním místě a nebu de lehké, aby přivykli a uvědomovali si , že jejich osobní potřeby budou lépe uspokojovány teprve tehdy , až budou zabezpečeny potřeby celé

společnosti . Vidíme proto naléhavou nutnost dále a hlouběji vysvětlovat novou soustavu, která celým svým pojetím je spjata s nepřetržitým překonáváním všech nesprávných pohledů a názorů , mimo jiné

i v souvislosti s tím, jak bude docházet k diferenciaci v příjmech pod ciků a odměňování jednotlivců . Potvrdilo se , že je - li ke zvládnutí dil čích otázek soustavy nutná odborná kvalifikace pro zvládnutí kom

plexní souvislosti, je nutná především politická zralost stranických a hospodářských pracovníků na vedoucích místech. Souvisí to s jejich schopností řešit různé a někdy i napjaté situace, které se vyskytnou, a především musí umět takovým situacím předcházet. To od nás vyžaduje, abychom i stranickou práci na všech stupních

řízení v kraji dělali ještě cílevědoměji a kvalifikovaněji. Proto zvyšu jeme požadavky na stranickopolitickou i organizátorskou práci . V uplynulém období jsme v tomto směru soustředili síly na několik

rozhodujících článků. První z nich je politickoideová příprava a výchova 122

I

předního funkcionářského aktivu strany. Jde o komunisty, kteří rozho

dujícím způsobem ovlivňují politickou i hospodářskou činnost a musí samostatně řešit mnohé složité problémy. Jejich dobrá ideová 1 prak. tická politická příprava je prvním předpokladem účinnosti práce celé

naší krajské organizace. Za druhé jsme museli vycházet ze skutečnosti, že do výborů základních organizací v našem kraji přichází nyní každo ročně asi 8000 nových , méně zkušených funkcionářů, z výborů nám postupně odcházejí dlouholetí funkcionáři z předválečného období za

kalení v boji proti buržoazii, 1 ti, kteří v poválečných letech stáli v čele socialistických přeměn naší společnosti . Na jejich místa přicházejí sou

druzi, kteří, i když pracovali ve své většině ve výborech Českosloven ského svazu mládeže nebo v jiných společenských organizacích či ná rodních výborech, nemají dostatek vlastních politických zkušenosti. Mnozí nemají ani hlubší znalosti našeho světového názoru. Ne vždy se dokáží plně orientovat ve složitých ekonomických a politických otáz kách.

Tato situace nás vedla k tomu, abychom v krajském i v okresních výborech věnovali těmto soudruhům zvýšenou pozornost. Dosáhli jsme toho , že okresní výbory mají plány výchovy svého stranického aktivu

à organizují pro ně krátkodobá seminární školení. Předností těchto třídenních a týdenních internátních kursů je, že se v nich vysvětlují zásady stranické práce a specifické podmínky, v nichž organizace pů

sobi. Funkcionáři jsou kvalifikovaně seznamováni s osvědčenými zku šenostmi a novými pohledy na činnost strany a s problematikou zavá.

dění zdokonalené soustavy v určitých podmínkách. Takto organizované školení členů výborů stranických organizací z jednoho oboru umožňu je kromě kvalifikovaného a diferencovaně zaměřeného výkladu i výmě

nu zkušeností mezi funkcionáři jednotlivých odvětví. Posluchači zpra vidla žádají krajský výbor, aby podobné školení se stalo trvalou for mou v systému výchovy funkcionářů v základních organizacích. Dnes náin však chybí alespoň část dřívější husté sítě okresních a krajských stranických škol , ve kterých jsme pro stranickou práci

V základních organizacích internátně připravili mnoho funkcionářů. Oblastní stranická škola dnes těmto potřebám stačit nemůže a ani ve černí university marxismu-leninismu tuto mezeru zatím nevyplňují. V průběhu příštích let budeme muset společně s okresními výbory proškolit několik tisíc funkcionářů okresních výborů , celozávodních a

místních výborů i základních organizací strany a komunistů pracují cich v orgánech Československého svazu mládeže, Revolučního odbo rového hnutí, národních výborů i v dalších společenských organiza cích. Chceme proto spojit síly a prostředky vždy dvou nebo tří okresů d v průběhu roku, zejména od podzimních měsíců do jara, ve vhodných

zařízeních proškolit měnící se funkcionářský aktiv. Isme si vědomi toho, že jak důkladně připravíme a vyzbrojíme roz hodující stranický aktiv pro plnění úkolů XIII. sjezdu, tak se budou 123

vytvářet také podmínky pro další upevňování vedoucí úlohy strany a získávání všech pracujících k důslednému splnění sjezdových usne sení ve středočeské krajské organizaci. ( Potlesk .)

Soudruh JAROMÍR DOLANSKY : Děkuji soudruhu Němcovi .

Soudruzi a soudružky, upozorňuji, že schůze redakční komise k ná vrhu rezoluce XIII. sjezdu KSČ o zemědělské politice strany se koná dnes v 11 hodin v místnosti Číslo 28 v pravém křídle Sjezdového palá ce . Schůze návrhové komise se koná dnes ve 14 hodin 30 minut v míst.

nosti číslo 30 v pravém křídle Sjezdového paláce. Nyní hovoří soudruh Šimon , připraví se soudruh Halečka, člen před sednictva OV KSS Prešov, Východoslovenský kraj.

Soudruh JOSEF SIMON, pražská městská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi! Aparát centrálních orgánů představuje 3,2 % z celkového počtu technickoadministrativního a řídícího aparátu. Přesto však má jeho působnost velký dosah a ovlivňuje požadavky na administrativu v ce lém státě. Na obvodě Praha 1 je soustředěna převážná část ústřed ních úřadů. Protože v uplynulém období byla práce v řídících orgá nech centrální sféry mimořádně náročná a probíhala za bouřlivých podmínek, bylo povinností našeho obvodního výboru věnovat práci zá kladních organizací strany na centrálních orgánech zvýšenou pozor

nost. Přes řadu drobných nedostatků je možno hodnotit práci zá kladních organizací kladně. Úspěšně zvládly náročné úkoly plánu

a léta 1964 a 1965 se vyznačovala postupnou stabilizací v plnění plá nu a postupným odstraňováním základních disproporcí v rozvoji národního hospodářství. K 1. červenci 1965 byla reorganizována výrob ně technická základna převážné části našeho průmyslu a vznikla obo

rová ředitelství jako nejvyšší orgány chozrascotní sféry. Přes řadu počátečních potíží, kdy bylo třeba věnovat pozornost zejména orga

nizačním a kádrovým otázkám , je práce základních organizací strany v těchto nově vzniklých orgánech převážně stabilizována. Přestože z činnosti nových generálních ředitelství nemáme příliš

mnoho zkušeností, domníváme se, že je třeba odmítnout některé před časné kritické hlasy, které hodnotí jejich práci paušálně , většinou zá porně. Bude přece záležet na nás všech, a zejména na práci základních organizací strany na oborových jednotkách, aby v praxi prokázaly účel nost a prospěšnost nového organizačního uspořádání. Vodítkem jim musí být směrnice ústředního výboru strany z listopadu 1965, aby aparát byl 124

malý, koncepční a zbytečně na sebe nevztahoval pravomoc podřízených podniků.

V průběhu minulého roku byla na většině centrálních orgánů pro váděna reorganizace řízení centrální sféry . Tento náročný úkol za sou• časného zajištování řady důležitých řídících prací byl celkem úspěšně

splněn a základní organizace strany i celozávodní výbory sehrály zde

rozhodující úlohu. Je samozřejmé, že při přemísťování a uvolňování značné části řídícího aparátu jsme zaznamenali řadu chyb a drobných

porušení pravidel o stranické kádrové práci. Dělali jsme však okamžité zásahy a tyto nedostatky byly rychle odstraněny. Souběžně s hospo

dářskou reorganizací byla provedena také přestavba základních orga nizací strany.

Při podrobném rozboru kritiky některých nedostaků v průběhu pro váděné reorganizace shledali jsme 1 nesprávný postup některých ko

munistů . Je třeba kritizovat jednotlivé pracovníky centrálních orgánů, mezi nimi na prvním místě komunisty, kteří se domnívají, že práce na centrálním orgánu je jim zaručena až do penze, a považují práci na oborových ředitelstvích nebo na výrobních podnicích za ponižující a podřadnou.

Obroda celého našeho společenského života si objektivně vynucuje urychlené zavádění nové soustavy plánovitého řízení našeho národního hospodářství. Rozhodujícím činitelem se stává materiální výroba. Proto I pro základní organizace strany a celozávodní výbory na centrálních orgánech je v tomto období hlavním úkolem, aby vytvářely předpoklady pro rozvoj výrobních sil a úspěšné plnění plánu rozvoje našeho národ. ního hospodářství, nikoli tedy práce samoúčelná, zaměřená jen na čin nost a práci vlastního aparátu . Největší překážkou ke zvládnutí tohoto náročného úkolu je příliš zakořeněný resortismus. Práce uvnitř aparátu jednotlivých centrálních úřadů trpí funkcionálkou. Moderní administrativa potřebuje lidi vše stranně vzdělané, s vysokou kvalifikací. Proto je povinností základních organizací strany na všech pracovištích centrální sféry řízení sjed

nocovat úsilí všech pracujících a mobilizovat je k účinné spolupráci, k zajištování úkolů.

je logické, že zavedení nové soustavy řízení je dlouhodobý proces a vyžaduje trpělivost a péči při jeho realizaci a postupném dopra

cování. Z toho vyplývá pro základní organizace strany centrálních ole

gánt. závažný úkol při urychleném odstraňování všech těžkostí a pře kážek.

Pokusím se jen v krátkosti na některé tyto problémy ukázat. V pře chodném období neplatí staré předpisy, nové bud nejsou vypracovány, nebo podle nich a podle nových pravidel neumíme pracovat, a existuje také různý názor a výklad těchto nových zásad. Například celá oblast Investiční výstavby, jako nejdůležitější nástroj při provádění vědecko

technické revoluce, není dodnes ani v zásadách propracována. Je sa mozře mé, že nedořešené vztahy v oblasti projektových prací, pláno 125

vání dodávek a montáží, kontroly výstavby, jakož i uplatňování hmot ných stimulů vyvolávají řadu zbytečných diskusí a vyžadují řešení zásadních rozporů až na úrovni centrálních orgánů. V některých od větvích bude nová soustava řízení a plánování zaváděna až od 1. 1 .

1967. V oblasti společenských potřeb, financovaných ze státního roz počtu, budou prvky nové ekonomické soustavy uplatňovány postupně až do roku 1970. Z toho jasně pramení těžkosti v nejednotné metodice projednávání dodavatelsko -odběratelských vztahů, v metodách pláno vání, kontrole i způsobech zajišťování. Při rozběhu nové soustavy bylo

třeba řešit řadu věcných rozporů, které ohrožovaly plynulý chod vý. roby a uspokojování potřeb.

V některých VHJ je ekonomických ukazatelů dosahováno nesprávný

mi formami, např. tlakem na zvyšování cen nebo jednostranným zajiš továním jen finálního odbytu, např. dodávek pro export nebo tržní fondy, s výrazným nedoceněním materiálně technického zásobování, vzájemných dodávek a subdodávek mezi VH ) , podniky i závody . Těchto několik nadhozených problémů burcuje komunisty základních organizací strany na centrálních orgánech k tomu, aby podobné obtíže

rychle vzájemnou spoluprací odstranili, s předvídavostí a včasnými opatřeními

předcházeli podobným překážkám . Dobré příklady při

řešení takovýchto rozporů a hledání cest společného posiupu ukazují celozávodní výbory na ministerstvu dopravy, ministerstvu těžkého prů

myslu a základní organizace strany na Ústřední správě energetiky . Úkoly současné etapy jsou obtížné. Musíme se proto rychle zbavit resortismu i osobních a skupinových zájmů a nestavět zájmy jedněch proti zájmům druhých , ale hledat cestu , jak účinnou spoluprací je nej rychleji sladit na zajištění společenských zájmů. A základní organi zace strany na centrálních orgánech jsou především předurčeny k tomu, aby byly strážci těchto společenských zájmů. Opatření ústřed ního výboru strany budou splněna jen tehdy, bude -li v našem národním hospodářství zavedena pružná moderní administrativa.

Prosím vás proto, všechny delegáty, abyste nám konkrétní kritikou pomáhali a v propagandistické práci na všech pracovištích probojo vávali usnesení ústředního výboru z listopadu minulého roku. ( Potlesk . )

Soudruh JAROMÍR DOLANSKY :

Děkuji soudruhu Šimonovi .

Slovo má soudruh Halečka . Připraví se soudruh Miroslav Štepán, vedoucí tajemník OV KSČ Jičín , Východočeský kraj.

126

Soudruh TIBOR HALEČKA ,

východoslovenská krajská organizace KSS Vážené soudružky a soudruzi,

ve svém příspěvku se chci aspoň několika poznámkami zabývat pro blémy výchovy mládeže, kterým i ve zprávě ústředního výboru byla věnována značná pozornost. Jde o otázku , které byla již v předsjezdo vé diskusi věnována pozornost a která je různě vysvětlována v tisku, rozhlase , televizi , ale též v každodenních, neformálních rozhovorech .

Za poslední léta se v těchto diskusích o problémech výchovy mládeže objevila a časově různě vystřídala mnohá stanoviska , ze kterých by

bylo možné zobecnit dvě charakteristická stanoviska, představující pro tichůdné jednostranné krajnosti. Jedna z nich s mentorskou nespoko jeností hodnotí naši mládež v podstatě negativně. Vytýká jí uvolněnost

mravů , morální liberalismus, neslušnost , politickou neangažovanost, nedostatek nadšení, lhostejnost k práci apod. Věřící občané jí navíc

ještě vytýkají bezbožnost a recept k nápravě vidí v náboženské výcho vě. Druhé stanovisko zaujímají ti , kdo hodnotí naši mládež všeobecně

pozitivně a v extrémní poloze s ní často až koketují. S oběma stano visky se můžeme setkat 1 u některých členů strany .

Mají-li stranické organizace na všech pracovištích a školách důsled në uplatňovat zásadu o přímém vedení Československého svazu mládeže stranou , je potřeba v maximální míře sjednotit stanoviska členů strany v souladu s poměrem strany k mládeži , neboť i v tomto případě má jednostrannost škodlivý dosah.

Domnívám se, že cílevědomost výchovné práce vyžaduje , abychom věnovali těmto otázkám i ve vnitrostranické výchově důslednou pozor nost. Je správné a užitečné, když se v odpovědích na otázku , jaká je naše současná mládež, střetáváme stále výrazněji se závěry, které spočívají na hlubší a diferencovanější znalosti mládeže, že se více bere v úvahu časová podmíněnost jejího formování, že se realisticky nahrazuje iluzorní představa o jejím profilu respektováním věkově psychologických zvláštností apod . To umožňuje správnější závěry o obsahu i formách výchovy mladých lidí. Myslí ? však, že v zájmu větší cílevědomosti a konkrétních výchov ných cílů i volbě výchovných prostředků by se měla ze strany teore tických pracovníků i pedagogů v praxi věnovat větší pozornost rozvoji

pedagogické vědy, která u nás podle mého názoru zatím trpí velkým schematismem . Větší pozornost by se měla věnovat otázkám psychologie a sociologie .

Tak bychom mohli na faktické znalosti problémů a znalosti situace delat i závěry ve výchovné práci . Výchovu mládeže, a nejen výuku , musíme zmodernizovat, čímž nemám na mysli zanášení módnosti do výchovy. Platí to o všech typech škol , výchovných zařízení a o institu cích , které se na výchově podílejí. Platí to i o vysokých školách, kde e zanedbaná vysokoškolská pedagogika , kterou často nahrazuje za 127

nášení středoškolských pedagogických norem na vysokou školu anebo odmítání jakýchkoli norem v pedagogické praxi vysokých škol. Neujasněnost ilustruji na tomto příkladě. Myslím, že v roce 1956 ( přesně si rok nepamatuji ) bylo přijato usnesení ÚV KSČ, v němž byla vyslovena zásada, že posluchači vysokých škol mohou mít za semestr nejvýše 4 zkoušky. Tím se vyšlo vstříc opodstatněnému požadavku stu

dentů, protože – mají-li mít požadované hluboké teoretické vědomosti, je problematické realizovat za semestr více než 4 zkoušky. Dnes je však takový stav, že ministerstvo školství muselo vyhláškou konkretizovat

nový vysokoškolský zákon, který upravuje počet zkoušek na 4–5 za semestr a pomáhá tím řešit situaci na některých fakultách, hlavně

dvojoborového studia, kde počet zkoušek v některých oborech je 6-8 . Ukazuje se, že i neujasněnost zásadních pedagogických otázek pro vokuje často nespokojenost studentů. V souvislosti s pedagogickými problémy chci upozornit aspoň na dva momenty, které se odrážejí – podle mého názoru negativně – ve -

výchovných důsledcích.

Za prvé: Přírodní a společenské vědy zaznamenaly zejména v po sledních desetiletích nebývalý rozvoj. Tento proces se spolu s aplikač. ními důsledky v rozvoji techniky projevuje jako vědeckotechnická revo luce. Tak jako v různých oblastech společenského života, musíme se

s tímto jevem vyrovnat i v pedagogické teorii a praxi, a to nejen modernizací forem výuky. Jde o to, jak zařadit kvantum existujících a dále se množících poznatků do učebních plánů, aby byly v souladu

s kapacitou přirozených intelektuálních možností věkových skupin studující mládeže a současně ve svém množství zabezpečovaly kvali fikovanou přípravu pro zařazení v životě. Stav vědomostních nároků je všeobecně napjatý. Přitom však konsta tujeme potřebu zařazovat do programu středních, ale i vysokých škol - včera o tom hovořila soudružka Hrdinová - nové předměty, napří-. klad na střední školy základy filosofie, psychologie, sociologie, logiky . Konstatuje se také nedostatečné zastoupení hudební a výtvarné vý .

chovy z hlediska formováni estetického vkusu a estetické výchovy.

Pedagogická teorie však pouze konstatuje tezi o všestranném rozvoji socialistické osobnosti, místo konkrétního uvedení tohoto požadavku do

souladu s programem mnohotvárného rozvoje společenského života a jeho hodnot.

Druhý moment souvisí s metodami výchovy. Zde jsme zdůrazňovali přesvědčování, což je i dnes jednou ze správných výchovných metod. V praxi však byla tato metoda často pochopena jednostranně jako slovní mentorování. Je to jeden z důsledků nedostatečného uplatňo vání psychologie v práci s mládeží. Ve výchov naší mládeže sledujeme však konkrétní cíle z hlediska potřeb rozvoje socialistické společnosti. Jde nám zejména o to, za

bezpečit takovou přípravu a životní orientaci mládeže, aby si její pří 128

slušníci našli konstruktivní místo v našem životě. Zde nás nedostatky i nejvíce a nejcitelněji boli.

V tomto směru nejsme vždy spokojení a ve vztahu k částí mládeže vyslovujeme tadu výhrad , hlavně pokud jde o projevy negativistické

kritiky z poslední doby. Ale jsou i horší jevy, mezi které patří určitý

únikový styl života a lhostejnost. Jednou z příčin těchto jevů je , že úspěchy, kterých jsme ve vývoji socialistické společnosti dosáhli, nás svedly k utopické představě o tempu dosahování našeho cíle. Od

razilo se to i v zjednodušeném teoretickém pojetí socialismu. Na tom to zjednodušeném pojetí socialistické společnosti byla založena i vý . chova na školách a mládež v praktickém střetnutí se životem nará

žela často na rozpor teorie a praxe, slov a činů, citlivě na ně reagujíc po svém . Je tedy výsledkem 1 výchovné práce, že dnes hodnotí naše problémy a nedostatky ve společenském životě ne vždy z hlediska reálných možností a reálných ideálů, ale z hlediska iluzorních před stav o socialismu, anebo se ve vědomí části jejich příslušníků deval.

vují osvojené teoretické hodnoty, které v praxi nedovedou uplatnit. ' Myslím, že teoretickému rozpracování uvedených otázek je treba věnovat velkou pozornost, že je to jeden z vážných úkolů, zvláště na vysokých školách. Také úkoly, které byly ve zprávě ústředního výboru stavěny před

organizace ČSM v rozvíjení mnohotvárnějšího obsahu. 1 forem práce či organizační výstavby, jsou naléhavé a nestrpí odkladu . Nám musí

záležet na tom, aby organizace ČSM měla neformální, efektivní dosah v práci s mládeží, a zejména musí překonat strnulost forem práce, respektovat mnohotvárnost zájmů mladých lidí, mít porozumění pro jejich tvořivou aktivitu a iniciativu a šířeji než dosud rozvinout ob

sahové zaměření ideově výchovné práce na ty otázky, které si mladi lidé potřebují vyřešit.

Myslím, že všeobecně musíme požadovat na všech úsecích , které jsou v té či oné míře zainteresovány na výchově mládeže, důslednější a systematickou výchovnou práci s mládeží, neboť ve srovnání s mi pulostí, kdy jsme měli relativně méně problémů, anebo aspoň jsme

je v menší míře viděli, ve srovnání s touto minulosti konkrétní vý. chovná práce s mládeži za poslední roky poklesla, a to si skutečně nemůžeme dovolit. ( Potlesk .) Soudruh JAROMIR DOLANSKY: Děkuji soudruhu Halečkovi. Diskutuje soudruh Štěpán , připraví se soudruh Jaroslav Jeřábek , člen předsednictva krajského výboru KSS, Středoslovenský kraj.

5 XIII. sjezd KSC

129

Soudruh MIROSLAV ŠTĚPÁN, východočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi,

usnesení XII . sjezdu naší strany mimo jiné stanovilo vyrovnat úro veň zemědělství na úroveň průmyslu a na základě plného využívání půdního fondu, rozvoje materiálně technické základny, s plným využi tím vědy a techniky postupně měnit charakter práce v zemědělství. Z těchto závěrů vycházel okresní výbor strany v Jičíně. Plně si uvědo mil , že dosáhnout zásadního obratu znamená stanovit dlouhodobější cíl a pro jeho plnění postupně vytvářet podmínky ve stranickoorganizá torské práci v základních stranických organizacích { ve státních a hos podářských orgánech v okrese. Uvědomili jsme si, že je to cesta

k aktivní účasti lidí na plnění hospodářskopolitické směrnice strany. V našich podmínkách je rozhodující plodinou cukrovka. Přitom tra diční způsob jejího pěstování při vysokém množství ruční práce, při nedostatku pracovních sil byl pro zemědělské podniky příliš drahý a ekonomicky je nutil ke snižování osevních ploch. Okresní výbor i naše jednotná zemědělská družstva si byly plně vědomy, že cukrovka je cennou surovinou jak pro naše národní hospodářství, tak i pro řešení intenzívní výroby krmiv a efektivní využívání půdy. Šlo v podstatě o to, uvést vnitřními cestami do souladu ekonomický zájem společ nosti a zemědělského podniku .

Právě z tohoto hlediska jsme přistoupili k vypracování dlouhodobého programu, jehož obsahem bylo na základě nové technologie zintenzív nit pěstování cukrovky a dosáhnout vyšší efektivnasti. Okresní výbor

přitom čerpal z dosavadních zkušeností a námětů našich družstevníků a pracovníků státních statků. Účinnou pomoc při zpracování a reali zaci poskytlo zemědělské oddělení ústředního výboru naší strany, vý• zkumné ústavy, ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu . Tato iniciativa dala základ vzniku » jičínského hnuti«. Okresní výbor strany od samého začátku stál v čele probojovávání nových techno.

logických postupů. Prostřednictvím základních organizací strany a ko munistů v představenstvech jednotných zemědělských družstev, v ná rodních výborech i společenských organizacích vytvářel veřejné mínění

o nutnosti zavedení nového způsobu práce. Bylo potřeba mnoho úsill a elánu k tomu, aby v myšlení lidí byly překonány vžité návyky,

tradice a v praxi i nevyhovující vyhlášky . Byli jsme si vědomi toho, že při dosavadním způsobu řízení tento stav dokážeme změnit jen přes haspodářské orgány. A v tom musel okresní výbor sehrát rozhodující úlohu. K překonání starých návyků a způsobů práce byla zaměřena

ekonomická propaganda a za pomoci názorných příkladů předních zemědělských závodů byly postupně získávány zkušenosti . Ty byly

zobecňovány v základních stranických organizacích a v zemědělských závodech a vytvářeny podmínky pro jejich uplatnění v praxi. Školení lidi na konkrétních příkladech bylo nejlepším prostředkem pro rozší 130

ření hnutí do všech zemědělských podniků v okrese. Ekonomická pro paganda a dny nové techniky, organizované přímo na polích a v Agro

stroji Jičín , přispěly ke zvýšení kvalifikace družstevníků a pracovníků státních statků a měly rozhodující vliv na zlepšení organizace práce, využití mechanizace a pochopení nových progresívních metod. Čeho jsme konkrétně dosáhli ? Nebudu hovořit o jednotlivých fázích celého komplexu, ale zmíním se jen o dvou úsecích nejnáročnějších na potřebu pracovních sil, tj . jednocení a sklizeň cukrovky. Pro zvládnutí

těchto prací jsme se kromě nové technologie zaměřili i na maximální využívání místních pracovních zdrojů a postupně jsme dokázali v na. ších podmínkách v posledních dvou letech zajistit pěstování cukrovky

v podstatě bez brigád ze závodů. Například v roce 1963 byla poprvé nová technologie pěstování cukrovky na jaře uplatněna na 40 % oseté

plochy. Potřeba brigádnických dnů ze závodů činila 8750 dnů a za ně bylo ze státních prostředků doplaceno 600 000 Kčs. V roce 1965 za podstatně ztížených klimatických podmínek byla nová technologie osevu uplatněna na 97 % ploch a počet brigádnických dnů poklesl na 1800, refundováno z prostředků okresního národního výboru bylo již jen 78 000 Kčs. Na prémiích brigádám z místních zdrojů bylo vyplaceno 96 000 Kčs. Průměrný doplatek na 1 ha vyjednocené cukrovky z pro středků okresního národního výboru v roce 1963 činil 3100 Kčs a v roce

1965 jen 490 Kčs. Pritom nepočítáme, jaké vznikly úspory v průmyslo . vých závodech, kde nebylo nutno vzniklé ztráty nahrazovat přesčaso vou prací apod.

Zkušenosti získané v našem okrese potvrzují, že použitím nové tech nologie při zpracování půdy na podzim , při přesném výsevu, použití herbicidů a prosvětlování dosáhne zručná pracovnice při dojednocení cukrovky průměrného denního výkonu asi 20 arů proti dřívějším 5-6 arům . Máme celou řadu žen, které v době jednocení při dodržení agro techniky dosahují výkonu 3,5-4 ha,

Na dokompletování linky pro pěstování cukrovky bude v příštím

roce náš Agrostroj vyrábět sériově šestiřádkovou rotační plečku, která lépe ničí plevel, kypří půdu a dosahuje vyšších výkonů. Adaptérem na tuto plečku má být automatický jednotič, u kterého byl ukončen výzkum a je reálná naděje, že s využitím zahraničních zkušeností bude

vyráběn během 2–3 let.

O těchto strojích hovořím proto, že chci zdůraznit, jak velký význam má to , že Agrostroj Jičín řeší potřebu mechanizačních prostředků pro

cukrovku komplexně a v těsné spolupráci se zemědělskou praxí, Ještě daleko výraznějších výsledků v úspoře pracovních sil bylo do. saženo při sklizni cukrovky. V roce 1963 byla dělená sklizeň provedena na 24 % plochy. Brigádnických dnů bylo odpracováno 10 375 a na re fundaci bylo vyplaceno 520 000 Kčs. V roce 1965 bylo novou techno logli sklizeno již 65 % ploch a odpracováno jen 209 brigádnických dnů

a refundováno 20 000 Kčs. Prakticky byla sklizeň provedena bez brigád. Náklady na 1 ha sklizené cukrovky brigádami ze závodů činily z pro 131

středků okresního národního výboru v průměru 3 let 2514 Kčs. Přitom šlo jen o sházení na hromadu a okrájení cukrovky . Vezmeme-li v úvahu vybrání, nakládání, svoz cukrovky a svoz chrástu při tradiční sklizni, zvýší se náklady na 1 ha'o dalších 700 Kčs. Na 1 ha sklizený pomocí

brigádníků bylo dříve z prostředků ONV vypláceno až 3214 Kčs. Skli zeň tradičním způsobem prováděná pracovníky zemědělských závodů stála 1400 Kčs. Jeden hektar sklizený novou technologií stojí 700-800 korun .

Z těchto údajů je vidět význam i úspory, které je možno získat za

vedením nové technologie. Nejcennějším výsledkem našeho snažení je ta skutečnost, že nové

technologické postupy v zemědělských závodech se staly za poměrně krátkou dobu při pěstování cukrovky nezbytnými, protože byly řešeny komplexně, materiálně zajištovány a vytvářejí příznivé podmínky pro trvalý růst hektarových výnosů , vzestup produktivity práce a soustavné snižování nákladů a ztrát. To učinilo z cukrovky vysoce efektivní a

rentabilní plodinu, která nejenže není ztrátová, ale která příznivě ovlivňuje finanční hospodaření zemědělských závodů. Například v Jednotném zemědělském družstvu 25. únor ve Slatinách

činí průměrné náklady za poslední tři roky na 1 q cukrovky 16,15 Kčs při průměrném výnosu 354 q. Čistý důchod z každého hektaru cukrov . ky je 998 Kčs. Kromě toho družstvo získává vysokou sklizní chrástu v nejlepší kvalitě a cukrovarskými řízky plných 18,7 % potřebných stravitelných bílkovin , což znamená, že kvalitní sklizeň chrástu děle nou sklizní a cukrovarské řízky z 1 ha cukrovky nahradí 0,75 ha vojtěšky. V důsledku této prokazatelné ekonomické efektivnosti roz

šířilo toto družstvo plochu cukrovky z 212 ha v roce 1962 na 275 ha v roce 1965 a v letošním roce na 300 ha .

Tím, že se pěstování cukrovky řešilo komplexně, nemáme potíže se

zabezpečováním ploch cukrovky v okresu. Porovnáme- li nákup cuk rovky v průměru tří let, a to léta 1960–1962 a 1963–1965, prodali jsme za poslední tři roky o 25 % cukrovky do cukrovarů více. Podobně cukrovka příznivě ovlivňuje vysokou intenzitu živočišné výroby v na šich zemědělských podnicích. Náš okres prodal v roce 1965 z 1 ha

zemědělské půdy 170. kg masa, 800 litrů mléka a 493 vajec. Není také náhoda, že řepařící družstva mají až 100 kusů skotu na 100 ha země. dělské půdy. Na základě velkého významu cukrovky pro živočišnou výrobu roz

šířili jsme » jičínské hnuti« v letošním roce o uplatňování zkušenosti Výzkumného ústavu živočišné výroby v Rapotíně s polosyntetickým a syntetickým výkrmem skotu . Počítáme s tím, že při uplatňování spe cializace bude cukrovka v řepařské oblasti ovlivňovat organizaci ze mědělské výroby. Za pomoci Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření bude vytvořen modelový specializovaný závod na Státním statku Jičín , kde bude na výměře 1100 ha orné půdy uplatněna zjednodušená sklad. ba výroby tak, že kromě cukrovky bude v podstatě pěstována jen voj 132

teška: a obiloviny. V návaznosti na rostlinnou výrobu bude rozšířenažit skotu a chov dojnic s využitím polosyntetické. a syntetické metody. Tato specializace při využití vysokého stupně mechanizace umožni podstatné snížení počtu pracovníků. Místo dosavadních 86 pracovníků v rostlinné výrobě se počítá pouze s 26 traktoristy -opraváři a 7 údrž báři. Zavedením této úzké specializace při plném využiti komplexní

mechanizace je možno dosáhnout zhruba trojnásobného zvýšení pro duktivity práce, Máme za to, že vzhledem k této možnosti a současně národohospodářskému významu cukrovky by měla být problému kom

plexní mechanizace věnována daleko větší pozornost, zejména naším strojírenstvím , které dosud není schopno pružně zabezpečovat poža davky zemědělských podniků na potřebné stroje s vyššími výkony a

v lepší kvalitě včetně náhradních dílů. Přitom bychom neměli litovat ani devizových prostředků na dovoz světových technických novinek pro zemědělstyi a rychle je u nás zavádět do výroby v našem strojírenství. Naše zkušenosti i zde potvrzují, že prostředky věnované na komplexní mechanizaci se společnosti i zemědělským podnikům vyplatí,

Rovněž ministerstvo chemického průmyslu by mělo daleko větší péči věnovat kvalitě, sortimentu hnojiv a zabezpečit větší podíl granulova ných koncentrovaných hnojiv a vyřešit technologii obalování obrušo vaného semene cukrovky. Větší pozornost je třeba věnovat rozšíření

služeb Agroletu, který v určitých obdobích rozhoduje o přihnojení a ochraně rostlin. Máme za to, že tato forma služeb zasluhuje daleko

většího rozvoje, než je tomu dosud. Největší rezervy vidíme v organizaci práce a v plném využití me

chanizace. I když v našem okrese výkony na kombajn přesahovaly 30 ha za sezónu, zkušenosti nám potvrdily, že při bezporuchovém pro. vozu je možno dosáhnout podstatně vyšších výkonů. Například v Jed notném zemědělském družstvu Podchlumí—Dobrá Voda dokázali během jednoho dne dvěma sklízecími soupravami sklidit 10 ha cukrovky a celkem bylo sklizeno a uloženo 28 vagónů cukrovky a 43 vagónů chrástu za 10 pracovních hodin. V tomto jednotném zemědělském

družstvu celkový náklad dříve při tradiční sklizni činil 1140 Kčs a pri komplexně mechanizované sklizni 489 Kčs. Okresní výbor i nadále vidi jako jednu z hlavních otázek další pro hlubování výchovy a zvyšování kvalifikace mechanizátorských a fidi cích kádrů .

Soudružky a soudruzi, hodnotíme-li výsledky dosažené v » jičínském hnutie v našem okrese za poslední tři roky, ukazuje se, že je to ná.

zorný příklad pro náš okresní výbor i základní organizace, jak stra nicky přistupovat k plnění hospodářských úkolů, ale také jak vhod ným využíváním a volením správných metod a forem práce zabezpe čovat rozvoj iniciativy a výchovu lidí. Zásady uplatňované v našem okrese zobecňují v sobě správné použití metody hlavního článku, na

zorného příkladu a ukládání konkrétních úkolů. Metoda hlavního člán ku je v tom, že uplatňováním nové technologie dochází k upevňování 133

svazku dělníků a rolníků a je zabezpečován efektivní rozvoj rostlinné i živočišné výroby. Názorný příklad vidime v tom, že hnutí ukazuje,

jak zvládnout včas práce v agrotechnických lhůtách, jak odstranit na máhavou ruční práci, snížit vlastní náklady a zvýšit produktivitu práce. Metoda ukládání konkrétních úkolů je v tom, že jsme vymezili odpo. vědnost jednotlivých funkcionářů zemědělských podniků, výrobní ze mědělské správy, národních výborů, okresní odborové rady, ostatních institucí a stranických organizací. Byly ukládány úkoly odborníkům

zemědělských zařízení a prováděna důsledná kontrola. Tento zásadní přístup uplatňování vedoucí úlohy strany omezil na minimum možnost obezličky nejen funkcionářů národních výborů , okresní odborové rady, ale zejména výrobní zemědělské správy a jed notnych zemědělských družstev. Náročnost okresního výboru byla pro ně školou v tom, že se učili

poznávat všechny zákonité vztahy a souvislosti. Ukázalo se, že takto volený cílevědomý přístup k zajištování úkolů přináší výsledky ve změ ně myšlení lidi, rozvíjí iniciativu, vede k samostatnosti v práci i upev nování důvěry v sebe a vyvrací v celé řadě případů některá nesprávná

tvrzení o pasivitě členů strany i bezpartijních . A to jsou hodnoty, které pro naši práci jsou rozhodující. Ze získaných zkušeností můžeme vyvodit obecný závěr, že nebudou -li se v fizení zemědělské výroby

uplatňovat subjektivní názory, přejde-li se od slov k činům a bude -li dán plný průchod iniciativě, nemusíme mít obavy o to, že zemědělství nepomůže daleko lépe řešit problémy našeho národního hospodářství. (Potlesk. )

Soudruh JAROMIR DOLANSKY :

Děkuji soudruhu Štěpánovi. Slovo má soudruh Jeřábek , připraví se soudruh Jan Latner, předseda Okresního národního výboru Chomutov, Severočeský kraj .

Soudruh JAROSLAV JEŘABEK,

středoslovenská krajská organizace KSS Vážení soudruzi,

ve svém diskusním příspěvku navazuji na tu část zprávy ústředního výboru , která se týká dopravy , a pak na část, týkající se vysokých škol. Podrobněji se zmíním o činnosti Vysoké školy dopravní.

Mimořádně nepříznivá zima počátkem roku 1962, která měla za ná sledek dopravní kalamitu neočekávaných rozměrů , ukázala všechny tehdejší nedostatky v železniční dopravě. Od té doby bylo dosaženo značného pokroku. Došlo například k reorganizací řízení železniční dopravy, v rámci technické rekonstrukce bylo elektrifikováno 1800 km 134

nových tratí, postoupila modernizace lokomotivniho a vozového parku, zvýšila se propustnost nejdůležitějších tratí, stanic a uzlů, udělal se další krok k automatizaci tím, že se zdvojnásobil počet staníc vyba vených modernim reléovým zabezpečovacím zařízením a pokročilo roz

šiřování tratové sítě vybavené autoblokem , byla postavena širokoroz chodná trat, rozšířila se mechanizace nakládacích a vykládacích prací, zlepšila se koordinace s ostatními druhy dopravy, zvýšila se i kázeň . Urychluje se zavádění výsledků výzkumu do dopravní praxe, postupně se zlepšuje kvalifikační struktura pracovníků v dopravě.

Všechno to se příznivě projevilo 1 ve zvládnutí periodických doprav ních špiček, zvláště při podzimních kampaních, ale také při loňské kalamitě vzniklé zátopami na jižním Slovensku.

Zůstávají však i nadále některé neuspokojivé jevy, například pomalé uvádění do provozu a využívání nové techniky a technologie, značná poruchovost nové techniky, zvláště elektrických a dieselových loko

motiv, at již v důsledku výrobních nedostatků nebo neodborného zachá zení, nehodovost aj. Také fluktuace zaměstnanců v železniční dopravě je mimořádně velká, zasahuje téměř 10 % pracovníků ročně. Produktivita

pracovníků některých profesí je velmi nízká, což je částečně dáno prů myslovým charakterem práce téměř jedné šestiny pracovníků želez niční dopravy, to je především personálu lokomotivních a vlakových čet.

Tyto jevy ztěžují například současné úsili o zkrácení pracovní doby bez snížení a zdražení výkonů dopravy. Zůstává stále otevřená otázka rušení nerentabilních tratí , kterých je v železniční síti celá řada a je jichž existence je obhajována národními výbory a výrobními závody, které se naopak snaží o jejich další rozšíření. Důvodem je jistě nízké jízdné na železnici.

Nejzávažnější úkoly však vyplývají z postavení dopravy v nové sou stavě řízení. Bylo by třeba urychlit rozpracování této problematiky, zvláště problematiky tarifů v Železniční dopravě. Je třeba, aby úhrada

za dopravu odpovídala lépe skutečným nákladům a aby se tarifní poli. tika stala jednou z cest snižování celospolečenských výdajů . Přes tyto a další nedostatky a potíže se dá říci , že se situace v do pravě postupně zlepšuje. Je to jistě důsledek jak systematického úsilí ministra a vedoucích pracovníků resortu dopravy, tak úsilí naprosté většiny pracovníků v dopravním provozu. Dlouhodobě se pozitivně za čínají projevovat i výsledky činnosti pracovníků z oblasti vědeckotech nického rozvoje, výzkumu, vývoje a dalších. Jedním z činitelů, které tento vývoj příznivě ovlivňují, je stálé zlepšování kvalifikační struktury

pracovníků v dopravě. Středně technické a provozně ekonomické kád ry dodává dopravě především 7 dopravních průmyslovek, spojům 2 spo jové průmyslovky.

Vysokoškolsky kvalifikované odborníky technickoprovozního a pro vozně ekonomického zaměření vychovává pro dopravu a spoje Vysoká

škola dopravní v Žilině. Od roku 1957, kdy vyšli první absolventi této 135

nové vysoké školy založené v roce 1953, vychovala škola dopravě a vý. robě technických zařízení pro dopravu už přes 2100 dopravních a stroj ních inženýrů. Dnes na ní studuje více než 2400 posluchačů v denním

studiu a 1500 posluchačů v dálkovém , večerním a postgraduálním stu diu. Vysoká škola dopravní byla původně v Praze a měla v roce 1959 téměř 1300 posluchačů. Ještě v roce 1959 rozhodly ústřední výbor KSČ a vláda, aby se škola přemístila z Prahy do Žiliny, kde měla plnit dva hlavní úkoly, a to za prvé jako jediná celostátní vysoká škola

dopravní měla vychovávat vysokoškolsky kvalifikované, politicky vy spělé odborníky pro naši dopravu a spoje a řešit vědeckovýzkumné úkoly v oborech, které jsou na škole zastoupeny, a za druhé jako

jediná vysoká škola v silně průmyslové oblasti severozápadního Slo venska se měla stát důležitou pedagogickou, vědeckou a kulturně poli tickou institucí v této významné industrializované oblasti Středosloven ského kraje. Oba tyto úkoly Vysoká škola dopravní skutečně plní. Poti že nakupené v letech 1960-1962, kdy se postupně přemístovaly ka

tedry, laboratoře, zkušebny a ostatní pracoviště školy z Prahy do Žili ny, byly rychle překonány a navíc byly vytvořeny podmínky pro další rozvoj.

Dnes má Vysoká škola dopravní dvojnásobný rozsah ve srovnání s ob dobím na začátku přemísťování. Laboratoře byly vybaveny nejnovějším demonstračním, přístrojovým a zkušebním zařízením. Učitelský sbor byl i přes potíže vzniklé odchodem z hlavního města postupně doplněn řadou mladých talentovaných docentů a odborných asistentů, kteří spo

lu se staršími profesory vytvořily kolektivy schopné řešit náročné pedagogické a vědeckovýzkumné úkoly. Výsledky jejich práce byly

mnohokrát oceněny jak v resortu dopravy, tak i na mezinárodních vě. deckých konferencích, jako například práce o nových trakčních pro středcích, práce v oboru dynamiky vozidel, dynamiky dopravních sta . veb a jiné.

Významnou pomoc při materiálním a kádrovém budování poskytují škole okresní a krajské stranické a státní orgány. Také vedoucí pra covníci ústředních slovenských orgánů a ministerstva dopravy pomohli škole v obtížném období jejího přemísťování z Prahy do Žiliny a také nyní pomáhají vytvářet dobré podmínky pro její další rozvoj. Díky této pomoci je možné dnes konstatovat, že Vysoká škola dopra

svém novém působišti, v Žilině, v podstatě konsolidovaná a plní vše. chny úkoly vyplývající z její funkce celostátní vysoké školy i úkoly

dané jí z funkce důležité kuiturní instituce v oblasti severozápadního Slovenska.

· Tím se podle našeho názoru potvrdila správnost rozhodnutí ústřed ního výboru naší strany a vlády z roku 1959 o přemístění této školy.

V historii československého vysokého školství je to první případ, kdy byla tak významná vysoká škola přemístěna z hlavního města. V životě školy je ovšem stále nutné překonávat ové a nové překážky. Kromě

přirozených potíží vzniklých z objektivních podmínek při stěhování 136

školy, při jejím růstu, při formování a dotváření nových, neklasických vědních disciplín překonávala Vysoká škola dopravní, a stále ještě musí překonávat, různé těžkosti, které jí způsobují určití vlivní pracov níci některých institucí a ústředních úřadů ať už z neinformovanosti nebo z nepochopení. Tak například někteří pracovníci jiných vy sokých škol u nás nevybíravým způsobem usilují o odtržení některých studijních oborů z Vysoké školy dopravní ao jejich převedení na

polytechniky. Tyto snahy se zaměřují zvláště na studijní obor sta vební údržba a rekonstrukce tratí, což má za následek ustavičný,

neklid , narušující budování vysoké školy v Žilině. Podobné následky mají snahy některých pracovníků , a to i na ministerstvu školství a kul

1

tury , uvést v pochybnost potřebu výstavby nových budov pro Vysokou školu dopravní tím, že násilně hledají důvody pro snížení směrných čísel pro přijímání studentů do prvních ročníků. Tyto snahy se dostá vají do rozporu se skutečnými potřebami, jak ukazuje rozbor současné situace a perspektivy rozvoje v odvětvích dopravy a spojů. Jde totiž o oblasti národního hospodářství, kde nedostatek vysokoškolsky kvali fikovaných pracovníků je ve srovnání s ostatními odvětvími průmyslu a ve srovnání se zahraničím zvlášť patrný. Krátkodobé kursy včetně podnikových institutů nemohou trvale nahradit vysokou školu. Snahy o odtržení některých studijních oborů z komplexu Vysoké školy dopravní a snahy o zredukování odůvodněného růstu školy a její výstavby narušují citelně budování školy. Projevuje se to zvláště ne příznivě při získávání předních odborníků za profesory nebo docenty, protože ti mají pocit nejistoty o perspektivách školy. Ztěžuje se tím i nábor posluchačů do prvních ročníků a vnáší se neklid mezi studenty. Podobné potíže měla 1 Vysoká škola dopravní v Drážďanech v Německé demokratické republice. Dnes však došla již takového uznání, že se v odborných kruzích v západním Německu objevily požadavky vybu dovat i tam podobnou vysokou školu. Také sovětské Instituty Inženýrů železniční dopravy a spojové instituty, které ovšem mají mnohem delší tradici, mají své pevné a výrazné postavení v systému sovětského vy. sokého školství.

Jak s drážďanskou, tak i se sovětskými vysokými dopravními škola mi, zvláště s moskevskou a leningradskou, má naše Vysoká škola do pravní velmi těsné kontakty a družbu, a to především v oblasti peda gogické a vědeckovýzkumné práce. Tyto styky se v posledních letech rozšířily i na další vysoké školy a vědeckovýzkumné instituce v zahra ničí. Také výměnné prázdninové praxe studentů se za poslední čtyři roky svým rozsahem téměř ztrojnásobily. Tím jsou vhodně doplňovány odborné praxe studentů u nás, hlavně v obvodu Střední a Východní dráhy.

Předdiplomní praxe studentů pátých ročníků probíhají na pracoviš tích dopravy v celé republice. Za dobu svého působení v Žilině Vysoká škola dopravní vybudovala také živé spojení se strojírenskými a elek

trotechnickými závody severozápadního Slovenska a východní Moravy. 137

Pro toto zázemí vychovává kromě dopravních inženýrů i strojní Inže ngry studijních oborů kolejová vozidla a strojírenská technologie . Zá

vody zase pomáhají budovat laboratoře a zkušebny při katedrách školy . Součástí školy je i středisko dálkového studia v Praze a v Žilině a vojenská fakulta v Žilině, která si svépomocí postavila dvě nové školní budovy. Bohužel pražské středisko dálkového a postgraduálního studia trpi prostorovou stísněnosti, kterou se škola za účasti minister stva školství i dopravy už několik roků marně snaží zmírnát. Velmi těsná je spolupráce Vysoké školy dopravní s Výzkumným ústavem dopravním v Praze. Jeho pobočka se buduje v Žilině. Potřebám školy 1 požadavku posílení vědeckovýzkumné základny Slovenska by

však odpovídalo rychlejší tempo budování této pobočky Výzkumného ústavu dopravního v Žilině. Stálo by za uvážení přemístit i některé

další části tohoto výzkumného ústavu z Prahy do Žiliny. Kromě dobrých výsledků v pedagogické, politickovýchovné a vědecko

výzkumné práci vykázala Vysoká škola dopravní v Žilině i významný přínos k soužití obou našich národů. Protože je jedinou celostátní vy sokou školou dopravní, studují na ní mladí lidé z českých zemí a ze Slovenska, aniž se objevují jakékoli náznaky národnostních problémů.

Naopak, mezi studenty Čechy a Slováky vzniká při společné práci trvalé osobní přátelství, které pokračuje i po dostudování a nástupu do zaměstnání. Také v pedagogickém sboru působí učitelé obou národ ností v dobré shodě a spolupráci. Můžeme tedy i na příkladu této vysoké školy prakticky dokumentovat bratrskou jednotu obou našich národů.

Nakonec bych chtěl na základě zkušeností z dlouholetého působení

na Vysoké škole dopravní v Praze i v Zilině hovořit k té části zprávy, přednesené soudruhem Novotným, která se týkala vysokoškolské mlá deže. Myslím, že ústřední výbor naší strany, došel ke správným závě

rům při jejím hodnocení. Je třeba ocenit a vítat otevřenost, s jakou

mladí lidé vystupují. Velká většina studentů má zdravý přístup a dobrý poměr ke studiu a vůbec k práci . Bere však socialistickou skutečnost jako samozřejmost, a proto k ní nemá tak těsný a vřelý vztah jako starší generace, která socialismus vybojovala . Zjednodušený pohled na současný složitý ekonomický a politický vývoj ve světě i u nás a často 1 určitá názorová dezorientace vedou někdy část studentů k nespráv nému kritickému postoji, třeba z jejich strany i dobře míněnému. Vcelku se dá ale říci, že vyloženě ideologicky nepřátelské živly jsou mezi

vysokoškolskými studenty výjimkou. Ve zprávě ústředního výboru se správně konstatuje, že v současné situaci mají členové pedagogických sborů vysokých škol mnohem větší odpovědnost než dříve. Také formy působení na vývoj mladého člověka jsou mnohem náročnější. Na Vysoké škole dopravní se osvědčil v tom

to směru Častý styk učitelů se studenty i mimo vlastní výukový proces. Uskutečňuje se jednak návštěvami učitelů ve studentských domovech ( v kolejích ) a při různých jiných příležitostech, jako jsou studentské 138

kulturní, sportovní a zábavní akce apod. Ostatně i sousedství student

ských domovů s novou městskou čtvrtí Hliny v Žilině, kde bydlí téměř všichni členové pedagogického sboru vysoké školy , umožňuje častá setkání učitelů se studenty. Při hodnocení loňského a letošního studentského majálesu a jeho

srovnání s pražským jsme došli k závěru, že prostředí menšího města nedává možnost výstředním živlům mezi studenty využít anonymity a krýt se tím, že je nikdo nepozná. Letošní majáles, který v Žilině stu denti uspořádali v sobotu 21. května 1966, proběhl za velké pozornosti a účasti občanů města i okoli. Všeobecně se hodnotí jako pěkná akce,

plná vtipu a veseli, bez větších rušivých momentů a nevkusu . Velmi kladnou úlohu při tom sehrála organizace ČSM a studenti-komuniste. Zatim je však organizovanost studentů ve straně velmi malá, necelych 5 procent. Celozávodní výbor i fakultní výbory Komunistické strany Slovenska na Vysoké škole dopravní se několikrát zabývaly stavem politickovy

chovné práce a došly k závěrům, že kromě posílení jednotného, poli tickoideového působení pedagogů je třeba podstatně posílit i stranické jádro mezi studenty přijetím dalších nadaných, politicky vyspělých a aktivních studentů za členy strany. Zároveň projednaly opatření smě. řující k posílení vlivu CSM mezi studenty. Většina profesorů, docentů

a odborných asistentů Vysoké školy dopravní si uvědomila , že kromě učitelů kateder mohou a musí právě profiloví učitelé, zvláště zkušeni profesori a docenti z odborných kateder působivě seznamovat studenta

jak s odbornou a vědeckou problematikou své disciplíny, tak i se spo lečenskými a politickými souvislostmi aplikací této disciplíny v praxi. Zároveň materialistická podstata, ze které všechny základní, přípravné I profilové disciplíny vycházejí, je pevnou základnou pro rozvíjeni mar

xisticko-leninského světového názoru posluchačů. Také přirozená dia lektika a vývoj těchto disciplín jako vědních oborů nebo v rámci pří slušných vědních oborů se nabízí učitelům odborných kateder k využiti při formování profilu vysokoškolského studenta. V současném období

hromadění příznaků vědeckotechnické revoluce není ani jiná cesta možná a odpovědnost vysokoškolských učitelů je tím větší, neboť právě budoucí inteligence, kterou dnes na vysokých školách vychováváme, bude hrát jednu z hlavních úloh při řešení vědeckých, technickoeko nomických a společenských otázek , které v blízké budoucnosti postavi vědeckotechnická revoluce na pořad dne.

Závěrem bych chtěl ujistit, že komunisté na Vysoké škole dopravni budou důsledně uplatňovat usnesení XIII. sjezdu ve své práci. ( Potlesk .)

139

Soudruh JAROMIR DOLANSKY: : Děkuji soudruhu Jeřábkovi.

Diskutuje soudruh Latner, připraví se soudruh František Pecha, ve

doucí tajemník východočeského krajského výboru strany. Soudruh JAN LATNER,

severočeská krajská organtzace KSC Soudružky a soudruzi,

my, komunisté pracující v národních výborech, jsme s uspokojením upitali březnové zasedání ústředního výboru strany, které řešilo pro

blematiku "národních výborů a přijalo usnesení o úkolech národních výború v socialistické společnosti. Národním výborům se dostává potřebného postavení v uplatňování

státních politických funkcí. V minulosti v důsledku různých centra

lizačních opatření tato základní funkce byla do značné míry oslabena. V krajích , okresech a místech neměly potřebné postavení v rozmístění

výrobních sil ani v řešení oblastní proporcionality a komplexního roz voje územi.

Přestože se v národních výborech uplatňovaly samosprávní prvky, jejich podnikavost v důsledku uplatňování systému financování byla do značné míry omezena. Dostáváme tedy potřebný prostor pro řízení

problematiky území, pro rozvoj vlastní podnikavosti i podnikavosti a Iniciativy lidí. Usnesení, přestože je v poměrně krátké době v životě, nachází v praxi své uplatnění, zejména v rozvíjení podnikavosti. I v na šem chomutovském okrese vedeme národní výbory k daleko intenzív

nějšímu využívání různých zdrojů místních surovin a k rozšiřování slu žeb obyvatelstvu. Uvádíme do provozu čtyři pískovny, máme připravenu rekonstrukci staré cihelny a po jejím uvedení do provozu bude možné

ročně vyrobit 2 a půl miliónu cihel nebo jiných výrobků pro místní stavebnictví, stavbu rodinných domků, garáží atd. Rovněž budeme vyrá bět chodnikové dlaždice, obrubníky, kterých se nám v současné době tak nedostává. Řešíme rovněž stavbu místních komunikací, bu

deme mít vlastní kapacitu, vlastní kámen i potřebné mechanizační prostředky i pro opravu všech místních komunikací. Spolupráce se závody je u nás již tradičně dobrá. Za pomoci závodů jsme vybudovali nebo rekonstruovali řadu mateřských škol a jeslí. Za jejich pomoci jsme

provedli také rekonstrukci celého náměstí 1. máje v Chomutově. Byla to dobrá soudružská a vzájemná pomoc. Nám však to nestačí. V letoš

ním roce dochází k výraznější pomoci podniků v budování společných zařízení, sloužících všem občanům. Máme sjednány finanční dohody na

období 5 let. Finanční prostředky investiční povahy tak představují částku již přes 23 mil. Kčs. Z těchto prostředků provedeme výstavbu

školských zařízení, sportovních a hygienických, účelových zařízení, 140

včetně výstavby autobusového nádraží. Zřídili jsme 3 školy v přírodě, jedna z nich nám byla bezplatně předána od závodů .. Závody rovněž poskytují ze svých fondů kulturních a sociálních potřeb finanční pro středky na krytí části nákladů na provoz škol v přírodě. Je jistě správné, že národní výbory mají hradit část nákladů na uspo kojování místních potřeb ze svých vlastních zdrojů, z fondů rezerv a rozvoje. Národní výbory toto opatření považují za správné, vždyť povede nejen k hospodárnosti, efektivnosti ve vynakládání finanč ních prostředků, ale zvýší se především odpovědnost národních výborů.

Budou samy rozhodovat o tom, jak použít finančních prostředků. To se ve svých důsledcích projeví v rozvíjení masové politické práce mezi občany. Máme však určité obavy, a k tomu nás vedou zkušenosti z mi nulých let. V národních výborech potřebujeme finanční jistotu na

delší časové období, tedy na celou pětiletku. Pokud nebude dána fl

nanční jistota, podnikavost se výrazně projevovat nebude. Centra listické zásahy do rozpočtů národních výborů by , znovu vedly ná rodní výbory k situaci, že by se přestaly spoléhat na vlastní podni. .

kavost a výraznější rozvíjení iniciativy občanů. Že tuto iniciativu ob čanů dokáží národní výbory dobře organizovat, třeba i v mimořádných podmínkách , jako je náš okres, dokazují závazky občanů na zvelebení měst a obcí. V loňském roce v našem okrese občané vytvořili dilo v hod . notě více než 25 mil. Kčs a letos chceme tyto závazky překročit. Velkou pomocí tu byla i naše mládež a pionýři, kteří také byli před konáním XIII. sjezdu naší strany přijati presidentem a prvním tajem

nikem ústředního výboru strany soudruhem Antonínem Novotným na Pražském hradě. O úspěších, kterých jsme od XII. sjezdu dosáhli, je možno se nejlépe

přesvědčit u nás v Severočeském kraji. Vyrostla nám nová energetická

díla, došlo k podstatnému zvýšení těžby v hnědouhelné pánvi, staví se nová sídliště, v podstatě celá nová města. Centrum rozvoje kraje se stále více přesunuje do oblasti hnědouhelné pánve a Chomutovsko- za číná plnit funkci energetické základny republiky. Nemenší význam pro národní hospodářství má rozvinutá hutní výroba, válcování trub, výrobky z ušlechtilých ocelí, kuličková ložiska, velký sortiment kera

mických výrobků a doplňující provozovny spotřebního průmyslu a další. Dnešní rozsah okresu a celá energetická oblast má své zcela vyhra něné problémy. Soustřeďují se do potřeby vyrovnat rozpor mezi vý. robní a nevýrobní sférou. Ve výrobní sféře máme zaměstnáno 70 % a v nevýrobní 30 % obyvatelstva. Je nutné řešit rozpory mezi městy

a venkovem. V okrese máme 5 měst, v nichž je koncentrováno 73 % obyvatelstva našeho okresu.

Vezmeme-li dále v úvahu rozpornosti v nekomplexní občanské vý. stavbě, v nekomplexní oborové a územní struktuře výroby, potřeby na

rodního hospodářství, existenci přírodního bohatství, které v okrese máme, negativni bilanci pracovních sil a problematiku jejich rozmís tění, nedostatky v životním a pracovním prostředí, je nutné v souladu 141

s řešením zralých problémů, aby ústřední plánovací a řídící orgány našeho hospodářství posuzovaly v této oblasti celý komplex vztahů výroby, osídlení a dopravy. Obrovský rozvoj výrobních sil v tomto území přináší řadu negativ

ních dopadů pro rozvoj jiných oblasti výroby a životních podmínek lidí. Začínají se nám projevovat vážné disproporce mezi rozvojem palivo energetické základny a zemědělské výroby na jedné straně, a mezi růs tem průmyslové výroby a koncentrací obyvatelstva do městského osi

dlení na straně druhé. Známá nekomplexnost v občanské výstavbě vy tváří situaci, kdy tato hustě osídlená část Severočeského kraje přestá vá být přitažlivá pro život občanů. Zvlášt bych se chtěl zabývat problematikou, která nás nejvíce tizi, a to je naše zemědělství. Situace v této oblasti je dnes taková, že

všechna hospodářská odvětví, zejména pak zemědělství, se musí při způsobovat zájmům rozvoje energetiky a průmyslu. Z hlediska rozvoje společnosti je to jistě žádoucí. Ovšem bez potřebné komplexnosti př náší řadu hospodářských, společenských dopadů na myšlení i jednání lidí. Dovolte, abych se zastavil krátce u některých dopadů v země dělství.

Podle výhledového rajónového plánu bude v příštích letech zabráno pro výstavbu elektráren a s tím spojenou důlní těžbu skoro 11 tisíc ha

zemědělské orné půdy převážně v nejúrodnější části okresu. To před stavuje jednu čtvrtinu dnes obdělávané zemědělské půdy. Dojde k na rušení vodního režimu, bude zlikvidován velký počet zemědělských závodů, a tak zemědělství na Chomutovsku, které svým objemem je na třetím místě v kraji, zaznamená v budoucnu podstatný pokles. Rostlin ná výroba je již dnes nepříznivě ovlivňována exhalacemi, což se pro

jevuje také na hektarových výnosech. Provedenými průzkumy bylo zjištěno, že sušina sklizených krmných plodin obsahuje přes 30 % pís

ku, nemluvě o vážné situaci , která již dnes se projevuje i na lesních porostech v horské oblasti celé pánve. Postupná likvidace zemědělství přináší s sebou ( neustále zhoršující se životní podmínky v tomto prostoru. Na základě požadavku severočes kého revíru musel okresní národní výbor vydat stavební uzávěry již ve 28 obcích a osadách, což je takřka jedna pětina dnešního stavu obcí a osad v okrese. Do roku 1980 má být likvidováno na vesnicích 2252

bytových jednotek. Vzniká situace, kterou nejsou schopny národní vý bory řešit. Za likvidaci bytového fondu prováděnou důlní činnosti se provádí náhradní výstavba pouze ve městech, což vede k tomu, že ven kov se vylidňuje, a to v obcích, k jejichž likvidaci má podle záměrů

dojít během 10—20 let. Obyvatelstvo těchto obcí žije bez perspektivy a snaží se odstěhovat předčasně tam, kde bude mít zajištěnou budouc nost. A tak se neustále zhoršuje situace v pracovních silách v zeměděl.

ství, kde je velmi úrodná půda a kde bude ještě třeba dále hospodařit deset až dvacet į více let intenzivně. V okrese pokračuje odliv pracov 142

niků ze zemědělství. Ještě v roce 1960 pracovalo v zemědělských závo

dech přes sedm a půl tisíce lidí a za pět let došlo k poklesu pracovníku v zemědělské výrobě o jednu třetinu. Vyvstala vážná problematika v zajištění rostlinné výroby, zejména technických plodin náročných na lidskou práci. V loňském roce 64 % okopanin bylo obděláno a skli. zeno pracovníky z nezemědělských závodů. Přes všechny zhoršující se podmínky v zemědělství úkoly ve výrobě

také plníme. Naše zemědělské závody splnily dodávky zemědělských produktů v loňském roce a dodaly přes milión litrů mléka navíc, vysoko překročily dodávky obilovin, masa a vajec. O tom svědčí skutečnost, že se naší zemědělci umístili v celostátním hodnocení mezi předními okresy v naší republice. Řešíme problematiku hospodaření v horských podmínkách a využíváme velmi výhodných podmínek pro rozvoj ovoc nářství v podhorské oblasti intenzivním zakládáním sadů. Problematika okresu, jak o ní hovořím, je velmi složitá . Nečekáme

však jen na řešení z centra. V souladu se známými celostátními úva hami o budoucím vývoji osídlení jsme zpracovali studii osídlení okresu . Máme vybrané střediskové obce a v podstatě je ukončena jejich úřední příprava. Sjednotili jsme se s orgány kraje na potřebě bytových jed notek pro zemědělství v této pětiletce. Zdálo by se tedy, že problémy vesnického doosídlení jsou dořešeny. Zůstali jsme však stát na problému stavebních kapacit. Pozemní stavby na vesnici stavět nechtějí. Příčinou je dosavadní metodika plánování a financování, vyšší stavební náklady v roztříštěné výstavbě i nedostatek pracovních sil. Klademe si velmi vážnou otázku , jak dále rozvíjet průmyslovou i zemědělskou výrobu ,

jak zajistit potřebné životní podmínky. Při hledání optimálních cest vždy skončíme u stavebních kapacit. Rozvoj energetiky, s ní spojena důlní těžba, povrchová těžba vyvolávají nejen devastace půdy, ale mnohdy i jiné investice vyvolané v podobě přeložek železničních tratí,

komunikací; energetických vedení, vodních toků , náhradních investic v zemědělství, bytové i občanské výstavby, potřebu nových vodnich nádrží. To jsou maximálně vysoké požadavky na stavební kapacity. Energetika 1 paliva zabezpečuji Investiční výstavbu centrálně specialt zovanými podniky. U nich se neprojevují vážnější potíže, potíže spoči

vají v řešení vyvolaných investic, které musejí zabezpečovat národní výbory, a ty to skutečně nemohou stačit. Pozemní stavby se zhruba vy. rovnávají s výstavbou bytů, nestačí s vlastními silami na výstavbu ob čanské vybavenosti, inženýrských sítí, účelovou zemědělskou výstavbu a výstavbu bytů na vesnici zcela odmítají. V rozporu s požadavky cen

trálních orgánů jsme nuceni v zájmu rozvoje zemědělské výroby po užívat místní stavební kapacity k výstavbě kravínů, drůbežáren a jiných zemědělských staveb , čímž snižujeme kapacitu pro bytový fond. Řešení vidíme v tom, že je nutné vybudovat z Pozemních staveb silné kapacit ní podniky zvyšováním počtu pracovníků. Možnosti podle našeho názo

ru jsou dvě : budovat velkokapacitní učiliště pro stavební řemesla a po

skytnout stavbařům byty ve větším rozsahu ze státní výstavby i za cemu, 143

že by došlo na několik let ke snížení počtu bytových jednotek pro jiné organizace.

1 ..Usnesení ústředního výboru strany o úkolech národních výborů v.59 cialistické společnosti je dokumentem, který dává národním vý. -borům postavení orgánu státně politické správy a vytváří základní

podmínky k ovlivňování rozvoje výroby i života na jejich územi. Dává prostor pro rozvoj podnikavosti a iniciativy. Jsme si vědomi, že tu pů

jde především o odpovědnost. Počátkem roku 1967 mají být všechna opatření v působnosti a pravomocí národních výborů v celém komplexu uvedena do života. Jsme přesvědčeni, že usnesení bude i orgány vlády realizováno také v plném rozsahu . >

Soudružky a soudruzi, jsme přesvědčeni, že národní výbory splní

V dalším rozvoji socialistické společnosti své poslání a nadále budou prvními pomocníky naší strany, tak jako to v'minulosti nesčetněkrát prokázaly. ( Potlesk .) Soudruh JAROMIR DOLANSKY: Děkuji soudruhu Latnerovi.

Slovo má soudruh Pecha. Připraví se soudruh Bohumil Bareš, před seda JZD Božetice, okres Písek, Jihočeský kraj. Soudruh FRANTIŠEK PECHA, východočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi,

východočeská krajská organizace strany se v uplynulém období aktivně podílela na realizaci linie XII. sjezdu a usnesení ústředního výboru. Objem průmyslové výroby se v roce 1965 ve srovnání s rokem

1962.zvýšil o 7,6 %, přičemž produktivita práce stoupla rovněž o 7,6 % , zatímco počet pracovníků zůstal na stejné úrovni. Úspěšně se vy rovnáváme s plněním dodávek pro export, tržními fondy a investič ní výstavbou. Za uplynulý rok zásluhou podniků spotřebního průmyslu bylo dodáno navíc zboží pro export v hodnotě 156 milionů korun a pro tržní fondy za 77 miliónů korun. Ve stavební výrobě byl překo nán pokles z let 1962 až 1964. Ve srovnání s tímto rokem se objem stavebních prací zvýšil o 10 % přírůstu produktivity práce o 7,4 procenta, V zemědělské výrobě dosahujeme trvalého růstu ve výno

sech brambor, cukrovky a pice, zatímco v obilovinách již po několik let stagnujeme. Na každý hektar zemědělské půdy bylo dodáno v roce 1965 170 kg masa, 658 litrů mléka a 448 vajec. Výsledků v živočišné výrobě bylo dosaženo i dalším rozvojem iniciativy družstevníků a pra covníků státních statků, ovšem i zvýšeným přídělem krmiv ze státních fondů. 144

Významných výsledků bylo dosaženo také v oblasti péče o člověka, v růstu osobní a společenské potřeby . Průměrné mzdy pracovníků v 'SO

cialistickém sektoru vzrostly jen za poslední rok z 1396 Kčs na 1451 Kčs, stabilizoval se prodej potravinářského zboží, zlepšilo se i zásobování průmyslovým zbožím . Za poslední tři roky bylo v kraji postaveno 12

tisíc nových bytů a ročně vynakládáme na rozvoj školství a vzdělanost 700 miliónů Kčs a na zdravotní péči 580 miliónů Kčs. Při realizaci usnesení lednového pléna z roku 1965 jsme dospěll

k závěru , aby v činnosti krajského výboru na prvním místě bylo řešení

zásadních koncepčních otázek v polítickoekonomické, ideologické ob lasti i ve stranickoorganizátorské práci. Byl vypracován základ studie o současném stavu a perspektivním rozvoji výrobních sil v kraji , gene cel rozvoje zemědělské výroby . Přijali jsme zásadní opatření k rozvoji

techniky a k práci s - technickou inteligencí, byl proveden rozbor eko nomické propagandy na vesnicí, rozsah a účinnost masové politické práce , rozbor životní úrovně, v různorodých podmínkách našeho kraje.

Na plénu krajského výboru jsme projednali studii o Mzení a slo žení krajské organizace strany. Hledáme cesty ke zlepšení Informo vanosti základních organizací a k všestrannému zkvalitnění kontroly .

Plánovitou kádrovou politikou vytváříme předpoklady pro rozvoj masové politické práce 1 ideologické práce v okresech a osobní účasti Clenů a pracovníků krajského výboru se podílíme na jejich uskuteč. ňování. Jsme si vědomi toho, že vytváření předpokladů pro perspektiv ní činnost v řadě oblastí má ještě vážné nedostatky. Příčiny jsou mimo jiné také v tom, že ještě státní a hospodářské orgány i společenské or ganizace místo soustavného poznávání a zkoumání vývoje řeší často přemíru dilčích operativních otázek, zasahují do pravomoci niž

ších orgánů, což vede k podlamování samostatnosti a iniciativy v 'le. jich práci. V současné době krajský výbor provádí analýzu práce okres nich výboru, celozávodních výborů a základních organizací v důleži

tých průmyslových podnicích pří prohlubování vedoucí úlohy strany v podmínkách nové soustavy řízení národního hospodářství. Osvědčilo se, že pro orientaci i pro konkrétní pomoc poskytuje krajský výbor okresním výborům zásadní materiály, organizuje sou stavně semináře a výměnu zkušeností z práce okresních výborů a

základních organizací. Bude však také třeba důsledněji dbát, aby plá ny práce krajského výboru více ovlivňovaly Jednotný postup okresních výborů v základních a pro celou stránu obecně platných otázkách.

Domníváme se, že by prospělo uplatnit tyto zásady směrem 1 ke kraj ským výborům strany.

K pozitivním výsledkům dochází v činnosti okresních výboru. Po stupně se upouští od řešení různých technickovýrobních problémů, což

vedlo k nahrazování hospodářských a státních orgánů, k nahodílostem , k zbytečnému třištění sil stranického aktivu. Začíná se více využívat rozborové metody jak v oblasti stranické činnosti, tak i v ekonomice. Příkladem toho je » havlíčkobrodské « a » jičínské hnutí«, které tím, že 145

se stalo záležitostí stranických orgánů , národních výborů, společenských organizací, zemědělských závodů a všech pracujících a uplatnilo zpra

vidla zásadu »každý komunista konkrétní úkol«, přineslo příznivé vý. sledky ve výrobě brambor 1 cukrovky.

Na výročních členských schůzích a konferencích řada lidí kritizovala špatnou organizaci i kvalitu práce mnoha průmyslových i zeměděl ských závodů, ve stavebnictví i na jiných úsecích, a někde i slabou pracovní morálku, přebujelou administrativu, která plodí byrokratis mus. Protože se často kritizované nedostatky jen velmi pomalu odstra

ňují, stávají se někteří lidé zatrpklými, pasivními, projevuje se u nich tendence vidět chyby jinde, zejména v ústředních orgánech. Ukázalo se, že nedůslednost a smiřlivectví k vlastním chybám a nedostatkům

je podstatnou příčinou slabé politické práce našich základních organi zací.

Pomoc základním organizacím při posilování iniciativy a odpověd nosti za vytváření a uskutečňování politiky v obvodu působení vidíme mimo jiné v tom, že zástupci vyšších orgánů budou více a konkrétněji ihned na místě reagovat na palčivé a nejasné otázky. Zatím jsou oprávněné kritické hlasy, že často více registrujeme, vysvětlujeme, než řešíme.

Diskuse k tezím ovšem potvrdila, že existuje shoda a jednota názorů na politiku strany, na úkoly ve vnitřní i zahraniční politice. Přesto

však nepouštíme ze zřetele, že občas, ne bez úspěchů, se pokoušejí je dinci o výpady proti straně a jejím zásadám. Využívají a často i obrat

ně zneužívají široké demokratičnosti našeho zřízení a práva kritiky k pokusům narušovat jednotu strany. Někteří naší lidé si myslí, že demokracie za socialismu je bezbřehá, že si mohou' dovolit všechno.

Útočí proti vedoucí úloze strany či dělnické třídy, osočují ústřední výbor a pokoušejí se urážet hluboké city, které náš lid chová k so

větskému svazu a ostatním socialistickým zemím. Tyto pokusy jsou ostře odsuzovány v našich základních organizacích, a zejména děl níci na závodech volají po důsledném vyvozování závěrů odshora až dolů. Samozřejmě že zde musíme pečlivě vážit, zda jde o úmysl,

samolibost, nadřazenost či o nepochopení otázek, neznalost věcí apod. V našem kraji jsme získali velmi cenné poznatky při soustavné, systematické výchově základního aktivu , především formou krátkodo bého internátního školení. Ty uplatníme nyní, při rozpracování závěrů XIII. sjezdu. I když k výchově, zejména teoretické, je třeba mít zvlášť připravené soudruhy, je nezbytné, aby agitační denní výchovnou a uvě.

domovací činnost prováděl každý člen strany, ať pracuje na výrobním, státním , kulturním či jiném úseku.

Hledáme cesty , jak dále rozvíjet práci našich stranických orgánů. Některé základní organizace strany, jako například v Tesle Pardubi ce, v Českých závodech gumárenských v Hradci, začínají ve své práci využívat i určitých forem sociologických průzkumů. Soustředujeme se na to, abychom zapojili každého člena do jednání, rozhodování i usku 146

tečňování politiky strany. Jen poctivé a konkrétní úsill v každém článku řízení soustavné práce každé stranické organizace nám může

zabezpečit vyrovnaný chod našeho národního hospodářství a vzestupný rozvoj celé naší společnosti. Jsme přesvědčeni, že k řešení všech závažných otázek velmi účinně napomůže důsledné uplatňování stanov naší strany v praxi. Na zákla dě našich zkušeností plně podporujeme návrh změn, zejména zvýrazně ní vedoucí úlohy strany, zvýšení aktivního podílu každého člena na vytváření a uskutečňování politiky strany, odpovědnosti za stranu I zdůraznění nedílné jednoty stranické kázně a discipliny.

Naše krajská organizace plně podporuje závěry ústředního výboru

zformované do tezi pro přípravu XIII. sjezdu. Vyjadřuje jednoznačný souhlas s postupem ústředního výboru při upevňování jednoty mezi národního komunistického hnutí a při řešení mezinárodních politic

kých otázek . V souladu s názory naší krajské delegace ubezpečují, že vykonáme vše pro to, aby sjezdová usnesení a jeho závěry byly v našem kraji splněny . ( Potlesk .)

Soudruh JAROMIR DOLANSKY :

Děkuji soudruhu Pechovi. Před přestávkou promluví ještě soudruh Bareš. Soudruh BOHUMIL BARES,

jihočeská krajská organizace KSC

Soudruzi a soudružky,

jedním ze základních úkolů stranické organizace je péče o mládež. Zemědělství má v současné době mimořádnou důležitost, a to zejmé

na v získávání a výchově mládeže pro zemědělské povolání. Byli jsme v minulých letech a jsme i dnes jedním z těch družstev, kde o mla dé lidi není nouze. A to díky tomu, že jsme se dovedli včas vzpamatovat

a orientovat na jejich získávání. Dnes mohu říci, že trpělivá a soustavná práce stranické organizace, národního výboru a představenstva JZD přináší své ovoce. Často se setkáváme s tvrzením , že mládež ztratila vztah k zeměděl. ství a že pro ni práce v zemědělství není dost přitažlivá. Domnívám

se, že v našem JZD tomu tak není. Z našich zkušeností víme, že mládež má vztah k zemědělské výrobě a ke svému družstvu takový, jaké pod mínky dokážeme pro mladé lidi vytvořit. Od roku 1958 jsme začali

družstevně hospodařit v celé naší obci. A již v tomto období vstoupili mladí lidé do JZD. Již tehdy jsme ve stranické organizaci a předsta

venstvu JZD zvažovali naše finanční možnosti, které nebyly příliš veliké. Ale přesto jsme z nich po roce 1958 uplatnili některé výhody pro mla dé lidi v JZD. Tak chlapci při návratu z vojny dostávali 500 Kčs, při 147

uzavření sňatku dostávali mladí družstevníci rovněž 500 Kčs, při naro . zení dítěte jednorázový přídavek 600 Kčs. Značnou pomoc jsme též

poskytli z kulturního fondu při zakládání tělovýchovné jednoty na šeho družstva. Možná, že se to nezdá mnoho, ale naše JZD si tehdy nemohlo více dovolit. Zkrátka i my jsme tehdy nežili a nemohli žít nad poměry. Dnes je to jinak. Mladí členové družstva, kteří se žení nebo vdávají, obdrží každý 1000 Kčs a na svatební hostinu dáváme metrá kové prase .

Myslím , že jsme na rozdíl od některých družstev udělali dobře, když

jsme kromě plánu výroby sami vypracovali dlouholetý plán potřeby pracovních sil a jejich kvalifikace. Ještě cennější je to, že plán nezůstal

na papíře, ale je rok od roku plněn. Nešlo nám jenom o náhradu při rozeného úbytku pracovních sil, ale naopak jak léta přibývají, stoupá u mladých, kteří do družstva přicházejí, náročnost na kvalifikaci. V tom jsou názory družstva i mládeže společné. Dnes pracuje v našem JZD 8 vyučenců zemědělec-mechanizátor, 3 absolventi zemědělských mistrov

ských škol, 4 maturanti s úplným středoškolským vzděláním a 2 vy. sokoškoláci. Máme tři kvalifikované opraváře a v současné době stu

duje na různých školách 7 mladých lidí, z toho jeden na vysoké škole zemědělské. Nemají pravdu ti funkcionáři i ostatní družstevníci, kteří

si myslí, že peníze poskytované JZD mládeži na získání kvalifikace se družstvu nevrátí. S tím máme opačné zkušenosti. Naše družstevní mlá dež potvrzuje ve své práci, že bez dobrých znalostí agrotechniky, tech nologie a technických vlastností strojů nelze dosáhnout dobré kvality

+

práce i dobrých výdělků. Zvláště někteří kvalifikovaní mechanizátoři dosahují ve své práci vynikajících výsledků. Například soudruzi Ma toušek a Dvořák dosáhli na dvaceti hektarech svěřených ploch brambor 301 q 2 1 ha . A to nejsou sami, i ostatní na jiných úsecích se zařadili mezi přední družstevníky v našem JZD. A to nejsme v typicky bram borářské oblasti .

Nejenom na výrobních úsecích mají naši mladí lidé dobré výsledky. Již několik let tradičně sehrají 3 divadelní hry společně s ostatní mlá deži, kterou v obci máme. Divadlo zajíždí i do ostatních obcí zpestřit

kulturní život. Chci upozornit na to , že při získávání mládeže do zè . mědělství kromě rodičů a školy hraje důležitou úlohu veřejné mínění,

které spoluvytváří tisk, rozhlas a televize. Mám dojem , že zvláště v minulosti se v programech rozhlasu a televize i některých filmech hovořilo o životě na vesnici io zemědělské práci dost negativně. Na příklad v televizním pořadu Přežije člověk civilizaci. Tady není něco

v pořádku. Současný stav naší propagandy vytváří dost negativních ná lad. Zdá se nám, že se příliš mnoho vykládají práva jednotlivce a dost

málo se zdůrazňují potřeby společnosti. Nedávno jsem četl článek v Mladé frontě, kde autor na dotazy mladých lidí vysvětloval ustanove ní zákoníku práce. Nechci předělávat zákony, ale vysvětlení v uvede ném tisku mně i mnoha jiným připadá, že je to snaha poradit mladým

lidem, jak odejít ze zemědělství. Těžko souhlasit s tím, abychom 148

**

uzavtrall s mladými lidmi smlouvy, ze kterých vyplývají povinnosti

placení a vydržování učňů, a potom připustili, aby nenastoupili práci v JZD a nestali se jeho členy. Kdo vrátí vynaložené částky země. dělskému závodu , když nedojde k nástupu do JZD, které učně,vydržo : valo ? Vždyť náklad: na jednoho učně činí za 3 roky 24 000 Kčs. Na roz :

dil od závodů nedostáváme pro výchovu učňů státní finanční prostřed ky a výuku platíme z vlastních peněz. Mám na mysli učně, kteří se učí řemeslu pro JZD. My takové případy u nás némáme, ale vím, že mnozí předsedové JZD v okrese si na tyto věci stěžují. Od letošního roku jsme v našem družstvu zavedli pevnou peněžní odměnu. První zkušenosti potvrzují, že tato forma odměny zvyšuje zá jem družstevníků, zejména mladých. Velmi často slyšíme vášnivé de 1

baty mezi mladými družstevníky a průmyslovou mládeží, kdo si vice vydělá. Jsme rádi, že družstevní mládež nezůstává s výdělky v našem

JZD pozadu. O tom, že mládež v našem družstvu je spokojena, jsme se přesvědčili v letošní zimě, kdy jsme umožnili těm mladým , kteří o to

požádali, pracovat v průmyslu. Nechci zde hanět pracovní prostředí v našich továrnách , před lety jsem tam také pracoval, ale mám radost z toho, že se mladí, kteří v průmyslu pracovali, nemohli dočkat jara,

aby se mohli vrátit ke své práci, ke které přirostlí a kde pevně spojili svůj život se životem družstva. Perspektivně počítáme s tím , že budou překonány materiálové 1 ostat nípotíže v bytové výstavbě a že se nám podaří postavit dalších 12 , byto. vých jednotek ve prospěch mladých družstevních rodin . Mám radost z toho, že v našem JZD vyrůstají nejenom kvalifikovaní družstevníci, ale z mnohych již jsou kandidáti a členové strany, což pochopitelně omlazuje řady naší stranické organizace , která rozšiřuje svůj vliv na mládež. Jsme přesvědčeni, že mladí lidé nyní i v budoucnu rozhodnou o vý . sledcích a úrovni hospodaření jednotlivých zemědělských závodů a díky

dostatku pracovních sil patří naše družstvo Československo -sovětského přátelství v Božeticích k předním družstvům na okrese Písek . Máme dobře dotované fondy, ale nejvíce si vážíme fondu nejcennějšího, a to

je fond družstevní mládeže. Dosud jsem hovořil jenom o družstevní mládeži. To ovšem neznamená,

že se spolu se stranickou organizací a MNV nestaráme o život ostatních mladých lidí, kterých je v obci kolem 30 a pracují mimo zemědělství. S mládeží jsme takřka v každodenním styku a myslíme, že to velmi prospívá společné věci. At již jde o úkoly, v zemědělství, ve zvelebení obce nebo ve sportovní a kulturní činnosti. Jsme si plně vědomi toho, že jak stranická organizace, tak i komunisté v MNV a ve vedení JZD od povídáme za činnost svazácké organizace. Podle našeho názoru a zku. šeností víme, že mládež nerada formálně a suchopárně schůzuje. Proto >

je zde třeba stále hledat a uplatňovat nové formy zajímavé, přitažlivé a užitečné činnosti mládeže. Domníváme se podle našich zkušeností, že 149

je nejudelnější projednat bez dlouhého schazování potřebné úkoly s mládeží.

Proč o tom hovořím ? V loňském roce bylo z popudu mládeže v naší obci vybudováno hokejové hřiště . Mládež si sama zajistila projekty a začala opravdu s velikou chutí po nedělich organizovat brigády. Když se zdálo, že toto úsilí polevuje, svolali jsme mládež znovu , dohodli se o dalším postupu a brigády pokračovaly . A skutečně se podařilo, i když za vydatné pomoci tesařů JZD, stadión včetně mantinelů dokončit. Dilo

v celkové hodnotě 82 000 Kčs bylo vykonáno za 24 000 Kčs. Právě na tomto příkladu chci ukázat, že když se dá naší mládeží pří. ležitost a vyjde se jí vstříc, že mladí lidé tuto pozornost a pomoc mno hokrát vrátí.

Tyto naše zkušenosti z práce s mládeží jsem chtěl říci na našem XIII. sjezdu, a tím podpořit vědomí všech našich stranických organizací a ze

jména JZD, aby účelně a odvážněji a hlavně více podporovaly a aktiv něji získávaly mládež do zemědělského povolání. ( Potlesk .) Soudruh JAROMÍR DOLANSKY :

Soudružky a soudruzi, přerušujeme sjezdové jednání na půl hodiny. Pokračovat budeme v 11 hodin 5 minut.

( Jednání přerušeno v 10 hod. 35 min. ) (Jednání opět zahájeno v 11 hod. 8 min. )

Soudruh DRAHOMIR KOLDER :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání. Pokud máte připomín ky k návrhu usnesení a rezolucím XIII. sjezdu strany a k návrhu změn ve stanovách strany , žádám vás, abyste je předali pořadatelům. Nyní vystoupí s projevem vedoucí delegace Jednotné socialistické strany Německa soudruh Walter Ulbricht, první tajemník ústředního

výboru Jednotné socialistické strany Německa. Prosím soudruha Ulbrich ta , aby se ujal slova . ( Potlesk . )

150

POZDRAV JEDNOTNE SOCIALISTICKE STRANY NEMECKA

předneseny soudruhem WALTEREM ULBRICHTEM

Soudruzi delegáti XIII. sjezdu Komunistické strany Československa ! Váženy soudruhu Novotny! Milí přátelé !

PMIŠli jsme k vám nejen proto, že jsme dobrými sousedy, ale i pro

to, že se mezi oběma našimi stranami, KSC a SED, a mezi našimi so cialistickými státy rozvinuly těsné přátelské vztahy. V duchu tohoto

přátelství vás, mill soudruzi delegáti, jménem SED co nejsrdečněji zdravíme. (Potlesk. )

Naším společným velkým přítelem je KSSS. Společně se Sovětským svazem a jinými socialistickými státy patříme ke státům Varšavské smlouvy a RVHP. Cítíme se zároveň spjati s komunistickými a dělnic kými stranami a všemi mirumilovnými a demokratickými silami v ka pitalistických zemích Evropy. Naším společným protivníkem jsou ty.

Imperialistické síly západního Německa , které by stále ještě chtěly do datečně vyhrát hitlerovskou válku revanšistickou politikou, atomovým zbrojením a strategií útočné obrany. Německou demokratickou republiku a Ceskoslovenskou socialistic kou republiku především pojí to, co mají společného při socialistické výstavbě v našich vysoce vyspělých průmyslových zemích. S velkým

zájmem a pozorností jsme vyslechli referát vašeho prvního tajemni ka soudruha Novotného a vítáme tento konstruktivní výklad. Jsme s vámi zajedno v tom, že se musí posilovat bratrská solidarita komunistických a dělnických stran socialistických států, neangažova

ných států a všech mírových sil, aby se skoncovalo s barbarskou ag. resí USA proti hrdinnému vietnamskému lidu.

A znovu němečtí imperialisté hanobí jméno Německa tím, že jako je. diný evropský stát poskytují válce USA politickou, morální a materiál ní podporu. Němečti militaristé považují válku proti vietnamskému lidu za podobné válečné cvičení, jako byla kdysi hitlerovská válečná invaze proti španělské lidové frontě. Ačkoli poválečné údobí sotva skončilo, vychází už opět ze západoněmecké Spolkové republiky ne bezpečí revanšismu. Tím naléhavěji je nutno posllovat moc našich socialistických zemí .

Západní Německo se vinou své revanšistické politiky a expanzívnosti stalo druhým ohniskem válečného nebezpečí ve světě a hlavním na rušovatelem míru v Evropě. Západoněmečtí ultrareakcionáři, kteří se opirajl o agresivní vojenskou osu Washington -Bonn, se především

pokoušejí získat právo na disponování jadernými zbraněmi, obnovit 151

moc německého imperialismu v hranicích z roku 1937 a dosáhnout hegemonie v Evropě.

Svrchovaným úsilím evropských národů a států, rovnoprávným jed náním všech států a svoláním konference o evropské bezpečnosti je třeba dosáhnout toho, aby se oba německé státy zřekly účasti na dis ponování atomovými zbraněmi a aby bylo dosaženo dohody o zřeknutí

se síly. Sovětský svaz, lidové Polsko a ostatní socialistické země před . ložily návrhy na takovou evropskou konferenci o zajištění míru. Evrop ské národy už poznávají, že bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jedině tehdy, jestliže se uznají existující hranice. Nároky bonnské vlády na to, aby byla jediným představitelem Německa , musíme vidět v souvislosti

s jejím úsilím o nadvládu v Evropě.

Jsme rádi a vděčni, že náš soused a přítel ČSSR vystupovala důsled ně ve všech etapách boje za mír a bezpečnost. Za to bych chtěl jménem

NDR vyslovit KSČ, vládě a československému lidu upřímný dík. My zase učiníme všechno, abychom posilovali jednotu komunistického a dělnického hnutí a sjednocení sil míru, demokracie a socialismu. SED

a Národní fronta demokratického Německa se i v budoucnu společně s dělnickou třídou a všemi mírumilovnými silami v západním Německu zasadí všemi svými silami za to, aby z německého území už nikdy

nevzešla válka. Právě proto se naše strana obrátila s otevřeným do

pisem na sociální demokracii v západním Německu a zahájila výměnu názorů o životních otázkách dělnické třídy a pracujícího lidu. Vůdco vé sociálně demokratické strany by si měli uvědomit svou velkou od povědnost, přestat s podporováním revanšistické politiky CDU/CSU a je jí politiky atomového zbrojení a v zájmu zajištění míru podniknout kroky k dorozumění mezi oběma největšími stranami. Mill soudruzi !

Občané Německé demokratické republiky sledují vývoj u svého so cialistického souseda, ČSSR, s velkou pozorností. Mají upřímnou radost

2 úspěchů, jichž dosáhli dělníci, inteligence a všichni pracující ČSSR pod vedením vaší marxisticko -leninské strany.

S velkou pozorností jsme sledovali usnesení ÚV Komunistické stra ny Československa o zdokonaleném systému plánování a řízení národ

ního hospodářství, o dalším rozvoji demokracie a o rozvoji socialistic kého zemědělství. Také zkušenosti naší strany ukazují, že takové otáz

ky, jako soustavné zvyšování národního důchodu, růst produktivity práce, rychlé zvyšování efektivnosti investic, rozvíjení iniciativy pra čujících a zvyšování zemědělské výroby, mají rozhodující význam . My v Německé demokratické republice jsme přikročili k druhé eta pě nového hospodářského systému plánování a řízení a usilujeme o to, aby věda působila ještě silněji jako výrobní síla.

Už v posledních letech se ukázalo, že vědeckotechnickou revoluci lze úspěšně zvládnout jen neustálým rozvíjením spolupráce, kooperace a

dělby práce mezi socialistickými zeměmi v hospodářské i vědecké

oblasti. Kooperace obou našich zemí už přinesla ovoce. Mělo by nás to 152

povzbudit k tomu, abychom v započaté cestě pokračovali ještě cílevě . doměji a důsledněji. Vyřešit rozhodující otázky je však možné jedině společným perspektivním plánováním a kooperací v určitých oblastech v duchu statutu a základních zásad RVHP, které ukazují, že vědecký

a technický pokrok lze urychlit, jestliže sjednotíme a zkoordinujeme úsilí členských zemí a jejich hospodářskou spolupráci. Je třeba orga

nizovat mnohostrannou spolupráci zainteresovaných zemí na základě dobrovolnosti a skutečné hospodářsky smluvně stanovené kooperace. Teprve taková spolupráce na vyšší úrovni umožní rozvíjet hospodářské síly každé země a racionálně využívat pokrokových zkušeností vědy a techniky v zájmu zvýšení životní úrovně každého národa a posílení celé světové socialistické soustavy.

Souhlasíme s tím , co konstatuje sjezd strany a co říkal soudruh A. Novotný, že totiž řešení nových a složitých problémů klade velké po žadavky na marxisticko -leninskou stranu, požaduje další tvůrčí rozvíje ní marxismu- leninismu s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a zvyšuje vedoucí úlohu strany ve všech oblastech společenského živo

ta. Proto je nutno bojovat proti pronikání reakčních buržoazních ideo logií ze Západu a rozhodně bojovat proti antikomunismu. Podle našeho názoru jsou dány všechny předpoklady pro to , aby se

bratrské vztahy mezi našimi stranami, státy a národy dále posilovaly na základě našeho nerozborného přátelství se Sovětským svazem ostatními socialistickými zeměmi, abychom dosáhli co největšího upey

nění našeho bojového společenství. Přejeme proto Komunistické straně Československa a českosloven. skému lidu další úspěchy ve všestranném rozvíjení socialistické spo

lečnosti, při uskutečňování nového pětiletého plánu a v našem spo lečném boji za upevnění jednoty světového komunistického hnutí a za. jištění míru. ( Potlesk .)

Přejeme vám, milí soudruzi delegáti, a všemu československémubra . trskému lidu mnoho zdaru při plnění úkolů, které ukládá sjezd strany.

At žije Komunistická strana Československa a její ústřední výbor! (Potlesk. )

At žije nepřemožitelné učení marxismu-leninismul Přátelství! ( Dlouhotrvající potlesk. )

Soudruh DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhu Ulbrichtovi za pozdravný projev. Nyní vystoupí s projevem vedoucí delegace Polské sjednocené děl. nické strany soudruh Edward Ochab, člen politického byra ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a předseda Státní rady Pol ské lidové republiky. Prosím soudruha Ochaba, aby se ujal slova. ( Potlesk . )

153

POZDRAV POLSKE SJEDNOCENE DELNICKÉ STRANY ,

předneseny soudruhem EDWARDEM OCHABEM Drazí soudruzi delegáti!

Jménem ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany srdeč ně zdravím XIII. sjezd Komunistické strany Ceskoslovenska a vyřizu .

ji všem členům vaší strany, dělnické třídě a všemu lidu Českosloven ské socialistické republiky upřímné bratrské pozdravy naší strany, polské dělnické třídy a polského lidu. ( Potlesk .)

Zdravíme váš sjezd jako významnou událost v životě vaší strany a mezinárodního dělnického hnuti.

váš sjezd hodnotí dosavadní cestu budování socialismu a nastiňuje perspektivy dalšího rozvoje Československé socialistické republiky. Pozorně sledujeme vaše úspěchy i záměry. Vzájemná výměna zku

šeností ze socialistické výstavby v oblasti hospodářské, společenské a kulturní je nesmírně cenná pro všechny dělnické strany.

Je proto pochopitelné, že sjezd vaší zkušené strany, strany zocelené v bojích, která fidi zivot země s vysoce vyspělým hospodářským po

tenciálem, budí hluboký zájem Polské sjednocené dělnické strany i polského veřejného mínění.

Vaše republika je nejen sousedem Polské lidové republiky, ale také jejím přítelem a socialistickým spojencem.

Polský lid, který v tomto roce oslavuje tisíc let své státnosti, může s oprávněnou hrdostí konstatovat, že údobí lidové moci vešlo do dějin polského lidu jako údobí velkých převratných přeměn ve všech oblas tech života naší země.

Polská lidová republika, která je dědicem pokrokových tradic před chozích pokolení a úspěšně uskutečňuje revoluční ideje polského pro letariátu, je vyvrcholením tisícileté historie našeho lidu. Pod vedením Polské sjednocené dělnické strany, zásluhou úsill vše ho lidu překonala Polská lidová republika staletou zaostalost, pozved

la se z trosek a spáleništ, jež tu zanechal hitlerovský okupant, a sta la se hospodářsky a kulturně vysoce vyspělou zemí. Stálý rozvoj co nejtěsnější spolupráce s první socialistickou zemí – Sovětským svazem

s Československou socialistickou republikou a

dalšími bratrskými socialistickými zeměmi je pro nás velkou pomocí v budování socialismu.

Upevňování přátelských svazků a spolupráce ve všech oblastech má pro obě naše země obrovský význam vyplývající ze životních zájmo polského lidu a národů Ceskoslovenska.

Toto přátelství zéroveň prospívá zájmům celého socialistického spo lečenství, míru a bezpečnosti v Evropě. S uspokojením konstatujeme, že na mezinárodním dějišti bojuje Polsko 1 Československo proti silám 154

Imperialismu za tytéž velké humanistické ideály, za svobodu a res. pektování práv všech národů, za bezpečnost a spolupráci mezi národy, za mír v Evropě a na celém světě. Velký význam přikládáme upevňování polsko-československé hospo dářské spolupráce jak v rámci RVHP, tak i v dvoustranných stycích,

což nesporně zvětšuje možnosti pro další urychlení hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně pracujících obou našich bratrských zemi .

Plně sdílíme názory vyjádřené v referátě soudruha Novotného o hos podářské a vědeckotechnické spolupráci mezi bratrskými socialistic kými zeměmi.

Polsko a Československo už mají mnoho zkušeností ze spolupráce v řadě hospodářských oblasti, v rozvíjení kooperace a specializace. Před oběma našimi zeměmi se rýsují další možnosti spojovat síly a prostředky k rozvíjení a prohlubování socialistické dělby práce, koope race a specializace výroby. Změny v systému plánování a řízení národního hospodářství, které se zavádějí v obou našich zemích, přispějí k uskutečnění těchto důle žitých cílů. Cím větší bude hospodářský potenciál našich zemí, čím rychleji po

roste hospodářská síla socialistických států a životní úroveň jejich obyvatel , tím větší vliv bude mít socialistické společenství na utváření osudů lidstva . Soudruzi !

Stěžejní otázka, před níž nyní stojí národy světa, je skoncovat s bar. barskou agresí amerického imperialismu ve Vietnamu. Světovému veřejnému mínění je jasné, že američtí agresoři, přestože

používají nejmodernější techniky vraždění a ničení, nejsou s to přemo

ci hrdinný vietnamský lid, který bojuje za národní a sociální osvobo zení. Chápou to už dokonce i někteří spojenci USA, jakož i uvážlivější američtí politikové .

Naše strana a polský lid se plně solidarizuji s hrdinným vietnamským lidem . Podobně jako jiné socialistické země, také Polsko poskytuje a

bude i nadále poskytovat bojujícímu Vietnamu morální i materiální pomoc . ( Potlesk. )

Máme za to, že v nynější situaci – tváří v tvář imperialistické pro vokaci v jihovýchodní Asii a proti revoluční Kubě

- je jednota států

socialistického společenství, akční jednota všech komunistických stran a všech protiimperialistických sil na světě nejdůležitější podmínkou pro vítězné odražení agrese Spojených států , pro účinnou pomoc národ ně osvobozeneckým hnutím a pro zmaření plánů světového impe. rialismu.

Soudruzi!

Válka ve Vietnamu vrhá zlověstný stín na celou mezinárodní si tuaci. Americký imperialismus se snaží zaktivizovat všechny síly proti

komunistické a protilidové reakce. Aktivizují se také revanšistické vo 155

jenské síly v Německé spolkové republice, které využívají napětí v mezinárodní situaci, aby posílily svou vojenskou pozici v západním bloku .

Cím dál neodbytněji se imperialisté z Bonnu domáhají přístupu k ja derným zbraním, čím dál hlasitěji a zpupněji předkládají revizionis tické požadavky. Hlavním ohrožením míru v Evropě je agresívni po litika NSR , politika studené války. Západoněmecký imperialismus úto L proti systému vztahů, které vznikly po vojenské porážce hitlerismu, a klade si za cíl především revizí západních hranic Polska a likvidaci Německé demokratické republiky. : Bonnská vláda se neodhodlala ani odsoudit hanebnou mnichovskou

dohodu a hraje nebezpečnou hru namířenou proti životním zájmům Československa a jiných socialistických zemí, proti miru.

Ve své poslední takzvané mírové nótě prohlašuje Bonn, že Německo nadále trvá na hranicích z roku 1937, jako kdyby byla nikdy neexisto

vala barbarská třetí říše, jako kdyby byla třetí říše nikdy nerozpoutala vražednou válku a nedopustila se bezpočtu zločinů v okupovaných zemích, jako kdyby v důsledku této zločinné války nikdy nedošlo k bezpodmínečné kapitulaci hitlerovského Německa. Znovu prohlašujeme: Neexistuje problém hranic na Odře a , Nise, existuje však problém míru v Evropě, jejž ohrožují územní požadavky militaristických sil v NSR. : Cesta k míru v Evropě vede přes vytvoření systému evropské bez pečnosti, přes uskutečnění návrhů SSSR a jiných socialistických stá

tů, směřujících k uvolnění napětí a k zastavení horečného zbrojeni, zejména nukleárního. -, Drazí soudruzi !

Polskou sjednocenou dělnickou stranu pojí s Komunistickou stranou Československa dlouholeté tradice solidarity, tradice společného boje

polských, českých a slovenských komunistů proti kapitalistickým vy kořistovatelům a šovinistům , tradice společného boje proti hitlerov skému útočníkovi. Naše strany pojí společný prapor marxismu-lens nismu a proletářského internacionalismu, pojí nás práce na výstavbě socialismu a společný boj za pokrok a svobodu národů.

Z celého srdce přejeme XIII. sjezdu úspěšné jednání a celé straně další úspěchy v práci pro dobro bratrských československých národů, ku prospěchu naší společné věci - míru a socialismul ( Potlesk . )

At žije a vzkvétá Československá socialistická republika! ( Potlesk .) Ať žiju Komunistická strana Československal (Potlesk. ) At žije bratrské, socialistické přátelství mezi našimi národy! (Dlouho trvající potlesk. )

156

Soudruh DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhu Ochabovi za pozdravný projev. Nyní se přihlásil do diskuse Člen předsednictva ústředního výboru

a první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Slovenska soudruh Dubček. Připraví se soudruh Jozef Maršala, mistr Turčianských strojíren v Martině, člen krajského výboru KSS .

Soudruh ALEXANDER DUBČEK Vážené soudružky a soudruzi!

Komunisté na Slovensku dokončili přípravu na XIII. sjezd sjezdem Komunistické strany Slovenska, který se důstojně zařadil do úsill ko munistů celé republiky o náš další rozvoj . Vyzněl jako střízlivé, avšak

optimistické zhodnocení práce našeho lidu a jeho perspektiv a kladně zhodnotil činnost komunistů na Slovensku vykonanou od posledního sjezdu pod vedením ústředního výboru . Uskutečňování závěrů XII. sjezdu Komunistické strany Českosloven . ska přineslo na Slovensku zvlášť významné výsledky. Celá strana, krajské i okresní a základní organizace přijaly závěry a opatření XII. sjezdu a usnesení ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska s plným souhlasem. Vyvolaly aktivní politický a ideologický ruch a byly významným činitelem pro politickou práci strany, pro spole

čenské vědy. Rozšířily prostor pro tvořivou iniciativu pracujících, pro prohloubení socialistické demokracie. Na Slovensku byla potřeba ta kového ozdravení zvlášt naléhavá. Proto i proces uskutečňování zá. věrů XII. sjezdu probíhal zvlášt v počátečním období bouřlivěji, s vý. znamnými kladnými důsledky pro jednotu strany, pro další vývoj, pro

upevnění jednoty naší Československé socialistické republiky. Závěry

XII. sjezdu se soustředovaly na vytváření prostoru pro řešení naléha vých ekonomických úkolů, odstranění negativních tendencí a na rych

lejší rozvoj výrobních sil. V tomto úsilí usnesení XII. sjezdu splnilo své aktivní poslání v intezívnějším využívání zdrojů Slovenska pro

rozvoj jednotné československé ekonomiky.

Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska tomuto úkolu věnoval prvořadou pozornost. I při složitosti ekonomických problémů dosábli naši pracující při plnění direktiv XII . sjezdu KSČ pozitivních výsledků.

Rozvinuly se výrobní vztahy I výrobní síly a úměrně i hmotná a kulturní úroveň lidu. Průmyslová výroba celostátně vzrostla o 19,4 %,

na Slovensku však o 28,6 % , přitom chemická o 50 % , metalurgická o 76 % . Nominální příjmy obyvatel vzrostly o 17 %. Tomuto rozvoji

přispěla i iniciativa pracujících Slovenska v minulém roce, kdy se vyrobilo nad plán za více než 1 mld Kčs žádoucích výrobků. V roce

1965 růst výroby dosáhl - % 11,6 % a v tomto roce za 4 měsíce dosa 157

huje 15,6 % . Zlepšila se i kvalitativní stránka výroby. Produktivita práce je už nad celostátním průměrem.

V zemědělské produkci, která na Slovensku vzrostla od roku 1948 O 45,4 % , pokračoval růst i v posledních třech letech. Tržní živočišná produkce vzrostla o 17,9 % , přitom nákup mléka o 14 % , masa o 18 % >

a vajec o 35 % .

I v tomto roce se úkoly v nákupu překračují. Vzrostla i rostlinná výroba o 3,6 % , a to vzdor živelním pohromám, jakými byly sucho v roce 1963 a 1964 a katastrofální povodeň v roce 1965. Vysoké oce

nění si zaslouží pracovníci jižního Slovenska, kteří při velkých život.

ních útrapách v důsledku povodně ještě loni v létě obdělali 200 tisíc hektarů poškozené půdy, na podzim zorali a letošního roku očekávají

dobrou úrodu. Dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych ze sjez dové tribuny co nejsrdečněji ocenil účinnou pomoc pracujících všech

krajů a okresů naší Ceskoslovenské socialistické republiky na ob novení života jižního Slovenska. Tlumočte, prosím, ve vašich okresech

a závodech naší vděčnost za příkladnou pomoc, která byla živým svě dectvím velké morální a politické síly našich bratrských národů, a

také československého vlastenectví našich maďarských spoluobčanů. (Potlesk. )

Soudruzi, významné závěry XII. sjezdu utvářely podmínky k prohlu bování leninských norem stranického života , rozvíjení úlohy strany,

které jsme se snažili na Slovensku co nejlépe uplatnit. Členové strany i převážná většina pracujících pochopili, že odhalením chyb a odstra ňováním omylů jde straně o vytváření podmínek plnějšího uplatňování leninských zásad ve straně i mimo ni, o utváření širšího prostoru pro tvořivou práci všech pracujících.

Potvrdily to 1 výroční schůze a konference. Také na sjezdu Kamu nistické strany Slovenska se velmi výrazně projevilo přesvědčení členů strany, že se v tomto směru bude dále zdokonalovat stranická práce, prohlubovat její metody, zvyšovat její účinnost. Všechny stra nické orgány a organizace na Slovensku vysoce ocenily opatření ústředního výboru Komunistické strany Československa k přehodno cení chybných závěrů z kritiky buržoazního nacionalismu na IX. sjezdu Komunistické strany Slovenska. Významně přispěly k dalšímu upev

nění jednoty strany a lidu našich bratrských národů Čechů a Slováka, jakož i ostatních národností. Idea proletářského internacionalismu, jejíž podstatou je posilování důvěry, úcty, vzájemného respektování a prohlubování společné práce na společném díle, stále hlouběji pro

niká do vědomí našeho lidu. Upevňuje základy našeho státu, které byly položeny v národně demokratické revoluci, ve slavném Slovenském národním povstání, jehož historickému významu jsme dali správné

místo. Ani v takovém složitém období, jaké jsme prožili při odstra ňování deformací vzniklých v boji proti nacionalismu, nebyl prostor pro otevřený projev pozůstatků ludáctví. To opětovně potvrdilo, že

zásah Slovenského národního povstání do myšlení našeho národa 158

1 více než 20letá výchovná práce strany přinesly své výsledky, na

kterých můžeme směle stavět další budoucnost. V praxi se naplnila slova Klementa Gottwalda, že za povstání formuloval slovenský lid jasně svůj poměr k Ceskoslovenské republice, k českému národu, a po ložil základy nového, spravedlivějšího, skutečně bratrského spolužití. Čechů a Slováků. Tento základ nové, zdravé jednoty našich rovnopráve ných národů v jednom státě muzíme dnes dále na vyšší úrovni rozvíjet a upevňovat. K pevnosti naší československé, s hrdostí zdůrazňujeme socialistické státnosti dnes nejvíce přispívají úspěchy ve společné práci. Další vklad k ní chceme vložit splněním programu našeho XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Národnostní vztahy, jakož í vztahy mezi lidmi jsou živé a jako takové je třeba je chápat a za bezpečovat jejich vývoj .

Nacionalismus jako protiklad internacionálního smýšlení je vytrva

lým přežitkem. Čelit mu je stále aktuální. A musí to dělat, jak učí Lenin, především komunisté vlastního národa, hlavně pozitivním rozvíjením zdravých vztahů k druhým národům.

Na adresu štváčů ze zahraničí možno říci , že kalkulace na oslabení

republiky, jejího socialistického vývoje, oslabením vztahů Čechů a Slo váků jsou marné, že psí hlas do nebe nedoletí. ( Potlesk. ) Na Slovensku jako v celé vlasti je určujícím činitelem dělnická třída ve svazku s rol nictvem a socialistickou inteligencí, vedená komunistickou stranou.

Strana bohatá 45letými zkušenostmi se řídí zásadami proletářského internacionalismu a dovede správně řešit vztahy mezi národy. To musí

každý vzít na vědomí, tím více revanšisté v Německé spolkové repu blice a jejich přátelé emigranti, kteří zradili náš lid. Vývoj přesvědčivě ukázal , že politika Komunistické strany Československa vyjadřuje vůli

a základní zájmy lidu Slovenska. Zabezpečuje slovenskému lidu histo rické sociální přeměny a vývoj . Důstojně se řadí do pokrokového šiku

světa, jehož rozhodující silou je Svaz sovětských socialistických re publik. Na těchto nejpokrokovějších základech má lid Slovenska zabez pečen svůj všestranný národní rozvoj, který je možno nazvat obdobím renesance národního života Slováků. Tato skutečnost se odráží i na

životě občanů jiných národností. My, komunisté, máme neustále na zřeteli upevňování soudružských internacionálních svazků, které nedo volíme antikomunismu oslabovat.

Zvláštní zřetel je třeba klást na ty odrůdy antikomunismu, které chtějí v širším měřítku využít pro své cíle národnostní otázku. Mám na mysli zvlášť nebezpečnou odrůdu antikomunismu, kterou je anti sovětismus. Jeho cílem je rozleptávat jednotu socialistického společen

ství, jednotu se Sovětským svazem, ideovou jednotu. Proto my, komu

nisté Československa, se jako internacionalisté hlásíme ke spolupráci , k bratrským vztahům s komunistickými a dělnickými stranami . Proto s takovým důrazem prohlašujeme, že náš soudružský vztah ke Svazu

sovětských socialistických republik, k jeho leninské komunistické stra ně byl, je a bude základním pilířem naší politiky. (Potlesk .) 159

Jádrem dalšího rozvoje jsou ekonomické procesy, které jsou a zá stávají určujícím činitelem našeho života a mají výrazně politický charakter. Těžiště předsjezdové přípravy Komunistické strany Sloven ska bylo v řešení úkolů ekonomického rozvoje. Odpovědně jsme po.

suzovali úkoly a místo Slovenska při jejich plnění i činnost komunistů na Slovensku při uskutečňování závažných závěrů naší strany v eko nomické oblasti. Výsledky analytické práce Komunistické strany Čes koslovenska od XII. sjezdu, tvorba koncepcí rozvoje výrobních sil a

nový způsob řízení otvírají další perspektivy 1 pro rozvoj ekonomiky na Slovensku efektivnějším využíváním jeho zdrojů. Program industria

lizace Slovenska měl a má nejen politické, ale i ekonomické zdůvod nění. To se v úsilí o intenzivní rozvoj stává ještě výraznějším a stavi sociální aa národnostni aspekt do souladu se současnými cili naší eko nomiky. Využíváním všech zdrojů růstu na Slovensku pro intenzifikaci

i celostátní ekonomiky se bude dále vytvářet širší prostor pro zvyšo +

vání účasti Slovenska na ' tvorbě i využití národního důchodu. To je nejsprávnější cesta dalšího vyrovnávání rozdílu 1 odpověď strany na obavy některých jednotlivců o osud dalšího vyrovnávání Slovenska na úroveň Českých krajů. Výsledky prudkého ekonomického rozvoje Sio venska a životní úrovně jeho lidu, které dokazují fakta, jsou jednou z nejsvětlejších stránek úspěšné politiky naší Komunistické strany Československa a práce naší revoluční generace budující socialismus. Na předposledním zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa jsme vzpomínali, komu by přišlo před nějakými 15-20 roky na mysl vůbec srovnávat Slovensko s některými nejvyspělejšími průmyslovými zeměmi Evropy. A dnes Slovensko nejenom patří mezi

průměrně průmyslově vyspělé země, ale dokonce mnohé převyšuje. Právem můžeme být na výsledky této politiky Komunistické strany Ceskoslovenska hrdi. ( Potlesk . )

Další, rychlejší rozvoj výrobních sil na Slovensku je aktuální hlavně proto, že pro něj jsou v existujících podmínkách a zdrojích reálné předpoklady. Jde přitom o lepší využívání zdrojů, které se nahromadiły y procesu industrializace, jmenovitě o lepší využívání základních fon dů. Jen jako příklad uvádím , že již ve čtvrtém pětiletém plánu se jejich lepším využitím na Slovensku zvýší výroba o 7-8 miliard korun .

Druhá skupina zdrojů spočívá v dalším využívání domácích surovin , jmenovitě v lepším zhodnocení dřevní hmoty . O tom hovořil 1 soudruh Novotný v referátě. Využíváme ji ekonomicky velice málo. To platí io magnezitu, o nerudných surovinách , o využívání zdrojů v země

dělství, o vodním bohatství, především Dunaje, jakož i o ekonomickém využití přírodních krás Slovenska. Velkým zdrojem zůstávají také mož nosti přírůstku pracovních sil. Jejich přípravu a pracovní zapojení je třeba řešit komplexně. Skoro půl miliónu 15letého dorostu opusti na Slovensku do roku 1970 základní školu. Tento velký podíl mladé gene

race republiky je třeba odborně připravit už ve školách a uplatnit ho v produktivním výrobním procesu. 160

Třetí skupinu zdrojů tvoři geografické faktory. Lepší využití výhodné

polohy Slovenska ve vztahu k zahraničnímu obchodu a rozvíjející se hospodářská spolupráce především se Sovětským svazem přinesou naší ekonomice další významné úspory a výhody. Je tomu tak například při budování Východoslovenských železáren i energetických zdrojů. Návrh rozvoje hospodářství do roku 1970 sleduje lepší využití zdrojů a podmínek Slovenska. V průmyslu vzroste objem výroby zhruba o 56

procent, při celostátním vzrůstu o 30 % . Slovensko se bude podílet

25 % na průmyslové výrobě Československé socialistické republiky. V zemědělství je plánován vzrůst o 18,3 % při celostátním růstu o 14,6 procenta . Zaměstnanost vzroste o 130-140 tisíc pracovníků. Přitom zkoumání dalších možností růstu výroby a společenské produktivity ještě v tomto pětiletém plánu je stejně aktuální na Slovensku jako v celé republice.

Komunisté na Slovensku jsou připraveni odpovědně plnit své úkoly, které vyplynou z našeho XIII. sjezdu. Ve zprávě ústředního výboru se zdůrazňuje, že ve vzájemných vztazích Čechů a Slováků stojí na prvním místě úsili o důsledné uskutečňování jednotné linie strany v ekonomi.

ce , zaměřené na zvyšování efektivnosti celého národního hospodářství; organickou součástí efektivního rozvoje je ekonomický rozmach Slo venska založený na optimálním využití regionálních ekonomických

zdrojů v průmyslu 1 v zemědělství, což znamená také přínos k rostoucí tvorbě národního důchodu. To se stane základní otázkou politickoorganizátorské práce strany ,

jejího výchovného vlivu i měřítkem vztahů celospolečenských cílů naší vlasti k její jednotě a síle. Tento přístup stále více povede v řadách strany a v řadách pracujících k upevňování pocitu odpovědnosti za

maximální příspěvek Slovenska v řešení úkolů naší ekonomiky. Proto jsme na sjezdu Komunistické strany Slovenska plně podpořili návrh hospodářského rozvoje, jehož plnění dále přispěje k upevňování jed noty, ekonomiky i naší československé státnosti. Ze stejného hle diska se rozpracovává i zapojení Slovenské národní rady jako sou části centrálního řízení do činnosti řídících orgánů v podmínkách no. vé soustavy řízení, aby její činnost odpovídala jak důležitosti plánovali

činnosti, tak 1 možnostem vlivu na realizaci plánů, vytyčeným cílům a úkolům .

My, komunisté, víme, že úspěch našich záměrů a realizace plánů těsně souvisí s tím, jak je hodnotí, pochopí a osvojí si pracující. I nej smělejší a nejkrásnější plány by zůstaly jenom neživým heslem, úva

hou a přáním, kdybychom je nedokázali pracujícím přiblížit tak, aby je přijali za své, aby pochopili, že jimi se realizují i jejich osobní zá

jmy a tužby. Jsme si vědomi, že to můžeme úspěšně dělat jen a jen tehdy, když budeme soustavně a reálně hodnotit život, problémy a ná. zory lidi, což je základní podmínkou naší práce. Vyplývá z podstaty poslání naší strany, abychom se nezastavovali při obhajování dosa . ženého, ale soustředovali se na pozitivní boj za nové, pokrokové. • XIII. sjezd KSC

161

Úsili o nové úspěchy je i nejúčinnějším bojem proti negativním je

vům . K tomuto základnímu poslání strany chceme v naší práci sjed nocovat aktivitu komunistů, rozvíjet vnitrostranický život. Máme k to mu předpoklady. Strana i komunisté vyrostli. Vzrostla jejich teoretická činnost, ideově politická práce i jejich řady. Za 4 roky se počet čle nů na Slovensku zvýšil o 24 000 a dnes je to již 300tisícová armáda

připravená na plnění úkolů XIII. sjezdu KSČ. I nadále je třeba čelit různým projevům sektářství a nedisciplino vanosti , rozvíjet vnitrostranickou demokracii a kolektivnost vedení.

V péči o výchovu a rozmisťování kádrů budeme kromě odborné a poli tické přípravy klást důraz i na charakterové vlastnosti, na čestnost,

na poctivý přístup k zájmům lidí. Každý neupřímný formální vztah k lidem, každé sledování osobních cílů u funkcionáře i u člena strany odrazuje pracující, vážně poškozuje zájmy strany.

Od XII . sjezdu se vykonal na úseku ideově výchovném velký kus

práce. Neznamená to však, že různé nesprávné projevy a tendence se již překonaly. Uvědomujeme si, že každou chybu na kterémkoli úseku práce je možno okamžitě zneužít proti socialismu a politice strany. Zde naše pozornost vyplývá z poznatků, že ideologická ob last je sféra, ve které se odráží rozporuplný vývoj naší společnosti .

I v budoucnosti bude třeba poznávat a osvětlovat především nové jevy, všestranně napomáhat, aby je nejširší vrstvy našeho lidu pocho pily a prosazovaly z nich vyplývající opatření strany. Pokládáme za nutné, aby vzrostl ideový vliv v objasňování národnostní politiky, vy

cházející přitom z rozboru konkrétní situace, z reálných perspektiv národnostních vztahů. Budeme objasňovat i souvislosti mezi internacio nální jednotou a uspokojováním národních zájmů a potřeb. Hlásíme se

k pokrokovému národnímu dědictví, napravujeme nesprávné věci, které minulé režimy napáchaly na národním vědomí, ať už jeho utlačováním ,

nebo zneužíváním. Činíme ho součástí pevného, hrdého socialistického vlastenectví a internacionálního smýšlení našich lidí.

Na utváření socialistického vědomí má významný vliv umění a jeho ideové působení. Většina umělců správně pochopila zásadu široké šká ly socialistického umění, proklamovanou stranou. Usilovali umělecky přesvědčivě zobrazit dynamiku současného života , obohatit duchovní

život člověka a upevňovat jeho socialistické rysy. Naše umění dále vyrostlo .

Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska usiloval o bližší

přimknutí pracovníků kultury, publicistiky a nadstavbové oblasti vů bec ke straně. To si vyžadovalo čelit jak sektářskolevičáckým tenden cím , tak i výstřelkům nevázanosti, neideovosti. Přitom jsme cílevědomě sledovali v konkrétním diferencovaném přístupu k základním organiza cím i jednotlivcům záměr získat pracovníky tohoto širokého ideového stranického aktivu pro aktivní a tvořivé uskutečňování závěrů XII. sjez . du Komunistické strany Československa . ÚV KSS vycházel a vychází z toho, že kulturní politiku je možno účinně zabezpečovat jedině pro 162

střednictvím komunistů na těchto úsecích, jejich aktivní účastí na tvor bě a uskutečňování politiky strany. Tento postup se v plné míře osvědčil.

Soudruzi a soudružky, dlouholeté úsilí strany a výsledky boje, práce a umu našeho lidu přinesly na Slovensku nebývalé změny v životě pra cujících. Všichni, kteří se aktivně podileli na velkém díle budování 1

průmyslu , socialistických přeměn zemědělství i na plnění úkolu kul. turní revoluce, mohou být na výsledky práce oprávněně hrdi. Jsme hrdi i na práci naší strany. Její orgány a organizace na Slovensku na

základě koncepční politiky ústředního výboru KSC správně rozpraco . valy všechny oblasti života a vytvářejí široký prostor pro tvůrčí uplat. nění všech pracujících. Náš XIII. sjezd navazuje na všechno to velké a kladné, co se vykonalo pro vítězství a rozvoj života československého pracujícího lidu, a určuje cesty k dalším úspěchům . Sjezd Komunistické

strany Slovenska ukázal, že komunisté na Slovensku jsou připraveni tyto úkoly pinit. Nebudou šetřit sil, aby se naše společná práce dařila, aby naše společnost, jednotná vlast, vlast Čechů a Slováků i ostatních národností dále rozkvétala a silila. (Potlesk. ) Jsme hrdí, že naše strana i vlast patří k nejpokrokovějším silám světa řídicím se ideály marxis mu -leninismu, že stojí věrně po boku Sovětského svazu jako pevná sou. část zemi socialistického společenství. Hrdost, jasnost cílů i odhodlání, znásobené znalostí věcí, to jsou zdroje naší síly, záruky, že i složitější a náročnější úkoly úspěšně splníme. Rozhodující je, aby strana k je jich splnění jednotně vykročila, aby uzpůsobovala svoji činnost úko

lům . Slavná, 45letá bojová historie zavazuje nás, komunisty dneška, abychom velké revoluční dědictví, zkušenosti a poslání strany dále rozvíjeli .

Stále jsou živá slova velkého revolucionáře Komunistické strany Československa a mezinárodního komunistického hnutí Klementa Gott walda, se kterými vstupoval do historického boje za prohlubování re volučního charakteru naší strany : »Bolševizace není jedním osamoce.

ným aktem ve vývoji strany, bolševizace je nepřetržitý proces ve vývoji strany, nikdy nezakončený, nikdy ne hotový, právě tak jako nepřetržitý a nezakončený je vývoj společnosti.« Čest a sláva jubilující 45leté, v revolučních bojich zocelené straně ieninského typu, Komunistické straně Československal (Potlesk. )

Soudruh DRAHOMIR KOLDER : Slovo má soudruh Maršala a připrav se soudruh Václav Štáfek, předseda JZD Kačice, Středočeský kraj.

163

Soudruh JOZEF MARŠALA , středoslovenská krajská organizace KSS Vážené soudružky, soudruzi,

jednou z velmi aktuálních otázek, se kterými se v našich podnicích a závodech dnes velmi často setkáváme a o kterých je velmi mnoho diskusí, je postavení mistra ve výrobě, který má být ve smyslu usne. sení ústředního výboru ústřední postavou, a jak všeobecně říkáme, pilířem výroby. Tímto pilířem ve skutečnosti je, protože odpovídá za

všechny výrobní úkoly a je odpovědný za organizaci a plynulý chod výroby na svém pracovišti.

Současně odpovídá i za věci, které nepatří do jeho přímé pracovní náplně, a měl by je zabezpečovat někdo jiný. Tím chci vyjádřit to, že

se musí starat o zabezpečování materiálů, nářadí a dalších věcí, které v podniku s dobře organizovanou výrobou jsou samozřejmostí. Odpo

vědnost za plnění úkolů a nakonec i tlak vedoucích pracovníků ho nuti mnohokrát k tomu, aby dělal všechno možné pro zajištění plánu, někdy na úkor zdraví, výdělku dělníků , kvality výroby. Přitom nehovorim o bezpečnosti práce a vůbec nějaké organizovanosti. Mistr, toto slovo

zní mezi osazenstvem od začátku až do konce pracovní směny. Z toho

se dá lehce soudit, že je jedinou ústřední postavou v dílně, přes kte rou procházejí všechny výrobní problémy a požadavky pracovníků. Mistr je odpovědný za plnění plánovaných úkolů , hospodárnost výroby, kvalitu výroby , pracovní disciplínu, socialistickou soutěž, bezpečnost při práci, využití základních prostředků, péči o dorost, za práci s od. borovou organizací a podle platných směrnic by se dalo vyjmenovat mnoho jeho dalších úkolů a povinností.

Z toho můžeme vidět, že je odpovědnou osobou s mimořádnými po vinnostmi. Horší je to však už s jeho právy, která může v praxi uplat ňovat. Bohužel, těch se dosud mistrům nedostalo ani v prvních měsících

uplatňování zdokonalené soustavy řízení, přestože se o tom diskutovalo v ústředních orgánech . Přitom je třeba zdůraznit, že na mnoha podni cích a závodech doposud nevytvořili, ani nevytvářejí podmínky k tomu, aby mistr mohl všechny své úkoly plně a nerušeně zabezpečovat. My jsme si plně vědomi svých úkolů a povinnosti a chceme je plnit. Nijak

se od nich neodtahujeme, ale přece by neškodilo, kdyby i mistři dostali více správněné pravomoci v oblasti mzdové politiky, jakož i v oblasti pracovněprávní. Například mistr neměl dosud možnost odměnit pra covníka za mimořádnou pracovní iniciativu bez zdlouhavého schvalo vání nadřízenými orgány. Nemám na mysli zřizování fondů mistrů, o tom se už moc hovořilo a napsalo, ale dosud se tato forma uplat

ňuje nedostatečně. Zdá se nám, jako by se nevěřilo, že prostředků z fondů mistra dobře použije, i když má v pracovním procesu svěřeny statisícové hodnoty, Takováto praxe není zdravá, nelíbí se nám, mělo

by se s ní skutečně skončit, vycházet z konkrétních případů i potřeb

a cát do rovnováhy pravomoc mistrů s mírou jejich odpovědnosti. PM 164

dnešních mzdových předpisech o čerpání stropovaných průměrných vý. dělků mistr nemá možnost výrazněji ocenit své pracovníky formou

kolektivních prémií za dobrou práci, respektive postihnout špatné pra covníky. Mistrovi ukládáme, aby snižoval mzdy za absenci a nepořádek atd ., ale když jde o to, aby některému pracovníkovi třeba úkolovou

mzdu a někdy i prémie zvýšil, musí o tom rozhodovat normovač a jiné vyšší orgány. Všude může mistr srazit ze mzdy dělníkovi, ale bez ji ných orgánů nemá právo přidat mu třeba jen 5 korun . Nechci tvrdit, že jen finanční prostředky mají vliv na získání autority, avšak v sou• časném období hrají a budou ještě dlouho sehrávat v našem ekonomic kém životě velkou úlohu i v postavení mistra .

Odpovědnosti mistra za bezpečnost při práci nejsou vytvořeny pod mínky a nikdo mu v mnohých případech z určitých obav před odpo

vědností neporadí, co v případě porušování předpisů má mistr dělat. Může si dovolit využít své pravomoci , sankcí nebo pokárání nediscipli novaného pracovníka za porušování bezpečnostních předpisů ?

Při nedostatku pracovních sil musí mistr vždy zvažovat, co bude men ším zlem. Zda dodržování bezpečnosti při práci, technologického po

stupu, nebo plnění plánovaných úkolů. Všechny tyto problémy si musí mistr vyřešit sám při velkém nedo statku pracovních sil a materiálu ; to je typické především pro průmys.

lová centra . Mistr pracuje v určitých technologických podmínkách , které na něm nezávisí a které jsou mnohokrát v rozporu s požadavky na něho kladenými v tom smyslu, aby vyráběl kvalitně, v plánovaném objemu a přitom dodržel zásady bezpečnosti při práci.

Současné předpisy o bezpečnosti při práci by při důslednosti mistra v mnohých případech zabránily pracovat v mnoha dílnách. Například nedůsledným řešením technologie výroby v prostoru , kde byl zákaz

manipulace s ohněm, se prováděly odmašťovací práce s hořlavými látkami v těsné blízkosti broušení materiálu . Došlo několikrát k požáru, a když chtěl mistr splnit úkoly, musel rozhodnout, které pracoviště

má být provozní, protože měl dvě východiska : zastavit výrobu, a to je u nás za daných podmínek nemožné, nebo pokračovat ve výrobě a nést osobní odpovědnost za případné neštěstí. Je to jeden z nejchou lostivějších problémů mistra v jeho povolání. Dale co ztěžuje jeho pozici a úlohu v materiální výrobě je šturmovšti na, dohánění plánu všemi možnými prostředky. Třeba říci, že první

měsíce uplatňování zásad nového zdokonaleného řízení nám v tomto směru ještě málo přinesly . Takovéto problémy v materiálně technickém zásobování, jaké máme v současnosti, neměli jsme již delší dobu . Mistr

musí tento stav lidem správně vysvětlovat, za všech okolností zabezpe čovat plán výroby ve všech ukazatelích a přitom ještě dodržovat všechny předpisy o bezpečnosti práce. Jaká je to však hospodárnost a plynulost výroby, když je v jejím procesu takovýto stav. Skutečnost je taková, že například v našem podniku pravidelně první dekádu v měsíci dosahu jeme v plnění měsíčního plánu odvádění výrobků průměrně 11 % , 165

v druhé dekádě kolem 15 % a v třetí dekádě 70-74 i více procent,

což i dělníci oprávněně kritizují. Při takovéto šturmovštině, která se opakuje z měsíce na měsíc, mistr mlčky přebírá odpovědnost za porušování zákona o pracovní době, na rušení technologické disciplíny , ba i hospodárnosti, zkrátka vyrábí se za každou cenu .

Nová soustava zdokonaleného řízení v podstatě teoreticky řeší tento problém, ale v praktickém uskutečňování procesu výroby se velmi vážně naskýtá nutnost urychleně a v plné šíři realizovat usnesení ústředního

výboru plněním všech zásad zdokonaleného řízení a plánování v prak. tickém životě . Mistři v materiální výrobě od nové soustavy řízení oče

kávají, že se změní takovýto stav, kdy mistr má například právo jen zpevňovat výkonovou normu a nemá ještě dostatek volného prostoru na stanovení odměny při odchylných podmínkách , než jaké předpoklá dá technologický postup. Jde především o případy porušování ekono

mických dávek při změnách rozměrových norem materiálu a podobně. To vede k tomu, že v mnohých případech se porušuje technologický postup, uměle se zrychluje řezná rychlost strojů a porušuje se techno

logie výroby na úkor životnosti základních výrobních fondů. V takové ·

situaci se pak říká , že mistr vyvíjí slabou masovou politickou práci. Také nikdo nevidí, že právě za takovýchto nepříznivých podmínek musí organizovat socialistickou soutěž, mobilizovat lidi za plnění úkolů hos podárnosti , kvality, využívání pracovní doby apod . Tyto a další otázky zaměstnávají náš celozávodní výbor strany a ve dení podniku už několik měsíců. V zájmu řešení správného postavení

mistra ve výrobě jsme například udělali snímek pracovního dne mistra, který konkrétně v našem podniku ukazuje : stížnosti a problémy pra covníků zaberou mistrovi denně v průměru 80 minut, řídící, plánovací

a kontrolní činnost 150 minut, činnost hospodářskoadministrativní 110 minut, činnost a práce organizátorská 105 minut, osobní potřeby a od dech 20 minut, ostatní činnost 15 minut , tedy 480 minut . Uvedený sní

mek pracovního dne ukazuje , že značnou část pracovního dne zabírají

mistrovi administrativní práce a vedlejší povinnosti . Jde hlavně o vypi sování různých hlášení , podpisování kontrolních lístků , změny norem ,

pracovních postupů atd. V důsledku toho zůstává mistrovi velmi málo času na organizátorskou a výchovnou práci na pracovišti . Proto mezi mistry vzniká názor, že mistr je za takovýchto podmínek děvče pro všechno, jen ne organizátor výroby. Na mistra jsou kladeny odpovědné úkoly a povinnosti , které vyžadují

vytvářet mu předpoklady k tomu, aby měl právo rozhodovat o základ ních otázkách řízení výroby . Prvním předpokladem je dát mistrovi právo rozhodovat o podstatné části hmotné zainteresovanosti podřízených pra

covníků, aby mohl využívat hmotné zainteresovanosti k účinnému vy užívání techniky a základních fondů , k dodržování technologie výroby , a tím i kvality výrobků. V materiálním zásobování a operativním plá nování dosáhnout úrovně odpovídající rovnoměrnosti výroby a tak zbavit 166

1

mistra povinností při zajištování materiálu , organizování šturmovštiny

apod. V neposlední řadě je třeba zbavit mistra nadměrných administra tivních prací a ostatních problémů, které jsou povinny zabezpečovat

vyšší řídící orgány. Aby mohl nést plnou odpovědnost za chod výroby, je třeba mu vytvořit takové podmínky, za kterých bude moci převážnou část své činnosti využívat k výchovné a organizátorské práci mezi

lidmi , na čemž by se mělo více podílet 1 Revoluční odborové hnutí. Hovoří se o tom i ve zprávě ústředního výboru .

Vážené soudružky a soudruzi, svým diskusnim příspěvkem jsem chtěl vyjádřit svůj názor a také názor mnohých mistrů o jejich současném postavení ve výrobě.

Těsně před konáním našeho XIII. sjezdu probíhaly v našem martin ském okrese ve všech celozávodních, místních a základních organiza cích strany slavnostní schůze při příležitosti 45. výročí založení Komu

nistické strany Československa. Požádali mě odevzdat vám všem srdečné pozdravy a přání úspěchů v našem jednání.

Pracující našeho okresu současně ujištují delegáty sjezdu, že vynaloží

maximální úsilí pro to, aby se závěry XIII. sjezdu dostaly urychleně a v plné šíři do praktického života . ( Potlesk .) Soudruh DRAHOMÍR KOLDER :

Slovo má soudruh Štáfek . Připraví se soudruh Josef Smetivý, předse. da stranické organizace Závodů Jana Švermy, Jinonice, Praha. Soudruh VACLAV ŠTAFEK ,

středočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi,

IX . sjezd KSČ , který se konal v roce 1949, byl rozhodujícím mezníkem v životě našich zemědělců . Byl to sjezd, na kterém mimo jiné bylo usneseno zakládat jednotná zemědělská družstva, a tím sou časně byl položen základ k lepšímu životu našich družstevních rol

níků , k životu, který se rok od roku mění ve prospěch pracujících v zemědělství. Myšlenka družstevní zemědělské velkovýroby pevně za . kořenila , což potvrzuje ta skutečnost, že naši družstevníci hovoří o svém družstvu, projevují své názory na výrobu, zapojují se do socialistické soutěže a není jim jedno, když ještě některé problémy nejsou vyřešeny nebo když se jim nedarí výroba .

Dnes jednáme na XIII. sjezdu naší strany o dalším rozvoji naší spo

lečnosti. Od IX. sjezdu to není ještě tak daleká doba a vidíme, že druž. stevní zemědělská velkovýroba je schopna se rozvíjet. Cesta družstevní velkovýroby je jednou z rozhodujících cest, která povede z hlediska ekonomiky, intenzity , rozvoje iniciativy a spokojenosti pracujících v ze 167

mědělství k produktivní zemědělské výrobě, která bude schopna zajistit potřeby celé naší společnosti. Dokazují to již dnes zemědělská družstva, která svou úrovní, svou výrobou i organizací daleko převyšují průměr.

Například na našem okrese Kladno hrubá zemědělská produkce na 1 ha v průměru za rok 1965 byla 8236 Kčs. Máme tam ovšem družstva, jako JZD Žižice, které dosahuje přes 10 000 Kčs, a další, která mají velmi dobrou výrobu. I naše družstvo Nový život Kačice se , mezi ně řadi. Je to

zásluha cílevědomé práce stranických orgánů a organizací i družstev níků. Současně je to důkaz o správnosti družstevní cesty. Jak je toho dosahováno a proč pracující v družstvech mají zájem o své družstvo , o výrobu, proč jsou hrdi , když mohou státu dodat víc, než mají plán, uvedu několik příkladů z našeho družstva, které se svou výrobou i orga nizací řadí mezi dobrá družstva v našem okrese .

Stranická organizace družstva Nový život se stará a projednává pro

blémy a dává úkoly nejen funkcionářům družstva, ale i všem členom

stranické organizace. Řekli jsme si

byť sebemenší úkol, ale je to úkol a vede komunisty k odpovědnosti. Z tohoto hlediska bylo indivi

duálně přistoupeno k projednání úkolů, takže dnes máme v našem druž stvu zapojeny. komunisty v soutěžících kolektivech, ovlivňují práci kolektivů v komisích družstva, v představenstvu, mezi mládeží. Dá se říci, že není ani jeden úsek , ať rídicí či pracovní, kde by nepracoval komunista .

Od roku 1961 jsme družstvo s vyšší úrovní hospodaření. Pevná pe.

něžní odměna, vytváření lepších pracovních podmínek, zavádění me chanizace na všech úsecích, sociální zařízení, dvousměnné provozy, stejná dovolená jako v průmyslu, zapojení do socialistické soutěže, to

vše mělo a má vliv na myšlení členů družstva. Přestává se spekulovat nejen s vlastní pracovní silou, ale i s mládeží. Žádný zemědělec, i když pracoval na svém soukromém , nepracoval bez perspektivy. Plánoval, i když ne vždycky na papíře . Přemýšlel nad tím , že si například za tři

roky postaví stáj, koupí secí stroj nebo zavede vodovod. Úkolem stra nické organizace a vedení družstva je dávat perspektivu, seznamovat s ní členy družstva a ptát se jich, co říkají tomu, že se postaví kravin ,

bytové jednotky, že se za rok ta nebo ona práce bude dělat jinak. To se snažíme dělat v našem družstvu a není problém ani stavět, ani za

vádět v práci a organizaci nové pokrokové metody.

Soudružky a soudruzi, samozřejmě to souvisí se zásadamí pořádku v odměňování, v kázni a povinnostech členů. V našem

družstvu, je

v soutěži zapojeno 12 kolektivů, z nichž již 5 získalo titul brigády socialistické práce, a letos má být dalšímu kolektivu tento titul udělen .

Je až dojemné, když vidíme například velmi pěkný poměr Hdí v kolek tívu chovu prasat, kde nejenom vztahy členů kolektivu jsou velmi dobré, ale i poměr ke družstvu je velmi dobrý. Uvedu příklad z po slední doby . Naše družstvo je zaměřeno na chov skotu a výrobu vepřo vého masa. Máme 1450 ha půdy a dodáváme státu 3400 q masa celkem .

V měsíci dubnu nám zle zařádila v chovu prasat nemoc, virové onemoc 168

něnl, proti kterému není léku, a měli jsme poměrně vysoké úhyny a ztráty u selat. Kolik starostí, práce a diskusí o splnění závazku bylo v kolektivu, to se nedá ani povědět. Nejednalo se tam o tom , že budou nižší platy , ale o výrobu a o čestné umístění v soutěži. A to je jenom jeden z příkladů, který uvádím pro podporu toho, že většina našich družstevníků bere zemědělskou výrobu za svou a že jim není jedno, jaký názor na ně má celá naše společnost. Mohl bych uvést i další příklady, kdy člen družstva v době, kdy jsem v družstvu začínal, kolem roku 1950, se se mnou do krve přel, že ne dokážeme ' to, o čem v perspektivách hovoříme. A dnes je zapojen ve

funkci a směje se tehdejším diskusím , uznává, že neměl pravdu. Uvá dlm to jenom proto, že mnohdy jsou zkreslené názory na naše druž stevníky, jako by se nic v zemědělství nezměnilo . Vliv organizovaného

prostředí působí na celou členskou základnu a vytváří i podmínky pro dobrou práci mládeže. V našem družstvu pracuje 58 mladých lidí ve věku do 28 let. Jsme s nimi až na malé výjimky spokojeni. Mladí lidé nám pracují nejenom

na výrobních úsecích , ale jsou zapojeni do života celého družstva . Nejde však jenom o zapojení do práce a řízení, ale jde současně o vy

tváření podmínek a perspektiv, které je nutno naší mládeži dávat. Pracuje nám dobře svazácký výbor, základní organizace ČSM ; spolu s ní

již dva roky pořádáme měsíčně besedy s naší mládeží. Snažíme se, aby mladí lidé žili dobrým a správným životem . Není to práce snadná, pro tože kvalita, zvláště po stránce znalostí ze základních a učňovských škol, neodpovídá potřebám . Je samozřejmé, že stupeň intelektu má význam i při uplatňování těchto mladých lidí v zemědělství. Vytvořili

jsme jim podmínky pro dobré ubytování a stravování. Máme dvě druž stevní jídelny a ubytovnu pro svobodnou mládež. Po stránce kulturního

vyžití jsme dosáhli určitých výsledků. Naše svazácká organizace vydává měsíčně časopis Šotek, ve kterém informuje o životě mládeže a udá lostech v družstvu. Správu těchto zařízení dáváme do rukou zase mla dým funkcionářům , aby byli bliže problémům naší mládeže. Každý mě síc se projednává činnost mládeže nejen ve stranickém výboru, ale I v představenstvu družstva, abychom měli možnost odstraňovat nedo statky jak ve výchově, tak i v hmotném zabezpečení. Při získávání mládeže na našem okrese , který je vysoce průmyslový,

máme mnoho potíží a mnohdy se doslova musíme rvát o každého mla dého člověka. Jsme v těžké konkurenci se Spojenými ocelárnami na

Kladně, doly a dalšími továrnami, které na našem okrese máme. Dosti často slyšíme, abychom více platili, třebaže neplatíme tak špatně.

A když budu mluvit konkrétně o našem družstvu, kde je základ 24 Kčs na peněžní odměnu , nemusíme hovořit o špatných platech. Tyto názory nám mnohdy ztrpčuji život. Přesto se, soudruzi a soudružky, situace lepší, a věříme, že v souvislosti s novou soustavou řízení našeho země

dělství se budou tvořit i lepší podmínky pro naši mládež. Soudružky a soudruzi, nyní se mnoho diskutuje a jedná, zajištuje se 169

nová soustava fizení v Dašem průmyslo. Za velmi krátkou dobu bude stejná nebo podobná situace v našem zemědělství. Bude to jistě náročný úkol , kvalitativně jiný, s velkými nároky na řízení a na zemědělskou inteligenci. Dosavadní výstavba zemědělských družstev spočívala od svého vývoje ve velké míře na drobných a středních zemědělcích, kteří za pomoci dělníků z továren uskutečňovali socializaci a položili základy k zemědělské velkovýrobě. To je jedna část vývoje. Nyní nastává období, kdy chceme, aby na základě technické revoluce i v zemědělství nastal

rozvoj, který nejenom po stránce zabezpečování potřeb společnosti, ale i po stránce ekonomické by byl dobrý. Potřebujeme intenzivní výrobu s vysokou produkcí. Bude to právě naše zemědělská inteligence, která sehraje rozhodující roll v tom , jak rychle a kvalitně bude nová soustava v našem zemědělství uvedena v život.

A tady bych se chtěl trochu pozastavit nad kádrovou prací a nad prací našich pedagogů, zvláště na vysokých školách. Víte, soudružky

a soudruzi, my ve stranických organizacích a na okresech dostaneme například úkol posílit naší armádu, máme připravovat a také připra vujeme kandidáty strany před odchodem do základní vojenské služby. Pokládáme to za správné a snažíme se úkol splnit. Totéž je při roz

mísťování na důležité úseky a konec konců děláme to tak , jak jsme o tom hovořili, i v našem zemědělském družstvu. Ale nemohu pochopit jednu věc, a na to bych se rád zeptal i našich pedagogů. Jak je možné, že většina našich vysokoškoláků k nám přijde, a nejenom že nejsou

členy strany , ale i poměr a přístup některých k naší straně je nedů. věřivý. Dívají se na členy strany, kteří prodělávali těžké období socia lizace vesnice, jako na fanatiky a fantasty a s velkou oblibou kritizují práci, která již byla vykonána. ( Potlesk.)

Máme s nimi potom mnoho práce a ne vždy se nám daří vysvětlit jim, že jeho táta i mama bojovali o to, co je dnes. Proto se ptám na ších pedogogů, co tedy dělají pro to, aby naše inteligence, s kterou

počítáme, byla taková, jakou potřebujeme. Jak je politicky vedou, když po mnoha letech z jim svěřených mladých studentů nám přijdou dolů do provozu dospěli lidé, kteří se vymlouvají na různé problémy jenom proto, aby nemuseli nést odpovědnost komunistů.

Myslím si, že liberalistická politika nemá místo a neměla by mít místo na našich školách. (Potlesk. ) Co je to za posílení zemědělského závodu, když není soulad mezi odborností a politickým uvědoměním těchto lidí, a my musime konstatovat, že ten nebo onen vysokoškolák není dobrý jenom proto, že ztratil na vysoké škole cit k lidem dik výchově, která tam je.

Znám z praxe, že když pracuje na úseku dobrý komunista, dobrý stranický výbor, tvoří se kolem něho dobrý kolektiv, vycházejí odtud dobří členové strany. Totéž, myslím, platí všude a mělo by to být i na vysokých školách.

Současně, jako již několikrát na různých schůzích, doporučuji, aby se zpřísnil výběr na vysoké školy. Vždyt přece demokratizace života 170

ještě neznamená, že budeme podporovat, aby nám studovali ti , kteří

jsou stále ještě zatížení názory lidí, kteří by rádi postupně měnili naši výchovu v tom směru, že vše, co se udělalo, bylo špatné a že kdejaký starý funkcionár -komunista , i když schopný, by měl rychle odejít v zá jmu tzv. jejich nového pořádku ve společnosti. A to myslím souvisí i s těmi majálesy.

To, o čem hovořím , nejsou jenom moje vlastní názory, velmi často je slyšíme při různých diskusích a měla by se jim věnovat pozornost. To není zaměřeno proti naší inteligenci. Myslím si však, že máme prá

vo žádat, aby lidé, kteří mají pracovat na vedoucích místech v našem zemědělství, byli nejenom vzdělaní, ale i oddaní socialismu, s dob rým vztahem k lidem , aby je učili a pomáhali jim tak , jak se sluší na příslušníky naší socialistické inteligence. Inteligenci potřebujeme, po

čítáme s ní, a proto připomínáme našim pedagogům jejich odpovědnost. Doufám, soudružky a soudruzi, že stejné problémy nebudeme muset projednávat na XIV. sjezdu naší strany. Na závěr svého diskusního příspěvku bych chtěl říci jenom tolik , že družstevníci a pracovníci státních statků našeho okresu jsou si vědomí

úkolů, které před nimi stojí, že se dovedou seprat jak s přírodou, tak i s nedobrými názory na naše zemědělství a že udělají všechno pro to, aby kromě revoluční dělnické třídy Kladenska i oni dokázali zvládnout všechno , co jim bude uloženo usnesením XIII. sjezdu. Čest práci ! Potlesk . )

Soudruh DRAHOMÍR KOLDER :

Soudružky a soudruzi , náš XIII. sjezd přišla pozdravit delegace jis ker, plonýrů a svazáků. ( Za hlaholu pionýrských trubačů přicházejí do zasedacího sálu sva záci, pionýři a jiskry s rudými prapory ČSM a PO v čele a obdarovávaji delegáty a hosty sjezdu dárky a květinami. Povel: » K rudým praporům Československého svazu mládeže a Pio. nýrské organizace hled! ) Soudruh VÁCLAV BEROUNSKÝ : Drazí soudruzi , delegace svazáků, pionýrů a jisker přišla pozdravit XIII . sjezd KSČ

Pionýrka MARIA TALAMONOVÁ ,

žákyně 9. třídy základní devítileté školy v Galantě Milí soudruzi a soudružky !

Dovolte mi , abych vás jménem všech československých pionýrů a jisker pozdravila v den , který se na celém světě slaví jako Mezinárodní den dětí. 171

Pro nás, kteří jsme v této chvíli mezi vámi, je to velká čest. Uply . nulo jen několik týdnů od sedmnáctých narozenin naší Pionýrské orga nizace, kdy nás na Pražském hradě přijal první tajemník ústředního

výboru Komunistické strany Ceskoslovenska a president republiky sou druh Antonín Novotný a další soudruzi. Hovořím za nás, protože jsem

se tohoto setkání též zúčastnila. Soudruh Novotný nám připomněl zá sluhy komunistické strany o náš dnešní radostný život. Potom se nás

nečekaně zeptal, zda bychom se chtěli stát komunisty. Přemýšlela jsem o tom. A představila jsem si člověka, který nemůže zůstat lhostejný k tomu, když má někdo vedle něho uplakané oči, který víc než na svůj vlastní prospěch myslí na prospěch druhých, na zítřek naší země a vlastně na budoucnost celého lidstva. Představila jsem si člověka vese lého, pracovitého a čestného . Chtěla bych ještě jednou a právě zde od.

povědět na tuto otázku : Ano, takovým člověkem chci být! A jsem pře svědčena, že v naší organizaci je nás mnoho, kteří by odpověděli právě tak jako já.

Snažíme se být takovými již dnes. Letošní rok byl pro nás, pro pio nýry, ve znamení útoku na pohodlnost, nudu a nezájem . Snažili jsme se léčit tyto neduhy pevnou vůlí, odvahou, romantickým životem a pra cí. Nebylo toho málo, co naše skupiny a oddíly na počest XIII. sjezdu

strany vykonaly. Zúčastňovali jsme se zajímavých her, pořádali turis: tické výpravy, budovali nová hřiště a klubovny, sázeli stromky, zkráš . lovali okolí škol i domů.

Bylo toho velmi mnoho, ale doufáme, že to od nás přijmete jako dar. Chtěli bychom vám zde dnes předat hlášení všech okresních pionýr

ských štábů v Československu. Hovoří se v nich o tom, co jsme s ra dostí na počest XIII. sjezdu podle svých sil vykonall. Byli bychom rádi, kdybyste tato hlášení přijali jako poděkování československých pionýrů Komunistické straně Československa za to, že každý náš den je plný slunka, úsměvů a lásky. (Předává soudruhu Antoninu Novot PO nému » Výsledky práce pionýrů na počest XIII. sjezdu KSC“, – Po tlesk .)

Soudruh LADISLAV KALENDA , závod CKD Sokolovo

Drazí soudruzi!

Na přípravě XIII. sjezdu Komunistické strany Československa se po dílela i mladá generace naší socialistické republiky. Přinášíme vám pozdravy právě jejím jménem, pozdravy od mladých dělníků a zeměděl. ců, inteligence, studentů a učňů.

Chtěli bychom vám ze srdce poděkovat za to, že strana zahájila pří. pravy svého sjezdu otevřeným, upřímným rozhovorem s mladou smě.

nou. Na tisících besedách » Strana hovoří s mládeží« jsme si společně, z očí do očí, vyjasnili nejeden názor. V tomto dialogu jsme položili

fadu nám nejasných otázek a patří k jeho největším kladům , že právě 172

na takové dotazy nám byly dany podrobné a důkladné odpovědi.

Vznikla tam i nejedna podnětná myšlenka, námět a úvaha. Už jen to samo dokazuje, jakou péči a pozornost věnuje strana mládeži a jaký vztah maji- mladí k ideám komunismu.

Dokazují to nejen slova, ale i naše činy. Před XIII. sjezdem strany se vyznamenaly mládežnické brigády při pomoci zatopeným slovenským

obcím , zvláště pak Kolárovu, svazácké pracovní prapory zavlály nad širokou kolejí, která překlenula sovětské hranice a přivádí vlaky nalo žené rudou až do košického hutního kolosu. Nejen tyto na první pohled výrazné činy zůstanou na věky památníkem úsilí dnešního pokolení. Mohli bychom uvést tisíce drobných, každodenních iniciativ, které usi

lují o kvalitu práce a výrobků, světovost jejich parametrů, o pomoci mládeže při zavádění nové soustavy řízení 1 o bytech, které vznikají na vesnicích pod rukama mladých lidí v akci »Mládež sobě « . Jsme prá vem hrdi na mladé mozky, které k nim daly impuls, na mladé ruce , které je přeměnily ve skutečnost. Pozornost však věnujeme nejen výrobě a budovatelským činům , ale

| volnému času. Na první místo dáváme sebevzdělání. Právě ono jako soustavný návyk je podmínkou , že naše pokolení obstojí v nadcháze jich vědeckotechnické revoluci, která nemůže počítat s těmi, kteří zaostanou.

V posledním období se snažíme o pestrou, různorodou činnost, která dává možnost uplatnění zájmů všem vrstvám mládeže. Jsme přesvěd čeni, že Československý svaz mládeže jako jednotná organizace může úspěšně řešit problémy, které jsou spojeny s autoritou organizace, jejím postavením i úlohou v životě každého mladého člověka. Všechno úsilí nás mladých má proto směřovat k plnému a širokému využití možností jednotné mládežnické organizace, a ne ke spekulacím na

její rozdrobení. Podporujeme v našem Svazu návrhy i názory vyslo vované se snahou dále obohatit a zvýšit aktivitu naší organizace a současně odmítáme nesprávné tendence, zejména některých studentů,

kteří poškozují dobré jméno nás mladých. Komunistická strana Česko slovenska od počátků budování socialistické republiky měla vždy vel kou důvěru v síly mládeže.

Chceme vám dnes znovu a upřímně říci, že celý náš Československý svaz mládeže, všichni mladí lidé se hrdě stavějí za program a cíle caší komunistické strany a její úsili o upevnění nejtěsnějších svazků

se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického tábora. Chce me vám poděkovat za vše, co strana dělá pro zdravý a štastný vývoj naší mládeže. Dovolte, abychom předali hlášení o výsledcích naší práce před sjez dem a ujištění, že s nemenším zaujetím a aktivitou budeme rozvíjet činnost naší organizace při uskutečňování závěrů XIII. sjezdu a v pří

pravách na V. sjezd Československého svazu mládeže. (Předává sou druhovt Antoninu Novotnému »Výsledky svazácké aktivity k XIII. sjez du KSC « ,

Potlesk . ) 173

Soudruh DRAHOMIR KOLDER :

Naši mladí přátelé, soudružky a soudruzi,

XIII. sjezd Komunistické strany Československa přijímá vaše hlášení a děkujeme vám . V jedné pisni našeho mládí je verš »nikdo nás ne rozdvojí, ideál svůj máme, pevný je jak v hlubinách dolů masív skal«. Vy máte dnes jiné písně, ale přesto bych vám chtěl jménem našich de legátů odkázat jednu myšlenku z této písně. Abyste i vy nalezlí svůj ideál a nezpronevěřili se mu tak, jako my se nikdy nezpronevěříme

ideálům našeho mládí, které jsme nalezli v boji a práci pro komunis mus. Vždyť komunismus je mladí světa , je to naděje všech pokrokových a poctivých lidí. Mluvili jste zde o charakteru, čestnosti a pracovitosti. Kde jinde než právě v ideálech komunismu jsou tyto hodnoty v nej plnější míře obsaženy. Děkujeme vám za vaše hlášení.

Ať žije naše mladá generace! ( Potlesk. )

'(Povel: »K rudým praporům Československého svazu mládeže a Pio nýrské organizace hled!« Za pochodu dechového orchestru a za potlesku celého sálu odcházejí

zástupct Ceskoslovenského svazu mládeže, Pionýrské organizace a jis ker ze zasedacího sálu . )

Soudruh DRAHOMIR KOLDER : Soudružky a soudruzi,

upozorňuji, že schůze redakční komise k návrhu rezoluce XIII. sjezdu o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti se koná v 16 hodin 30 minut v místnosti číslo 28 – pravé křídlo Sjezdo vého paláce. Schůze redakční komise k návrhu rezoluce XIII. sjezdu k otázkám mezinárodního komunistického hnutí se koná dnes v 16 ho

din 30 minut v místnosti číslo 29, také v pravém křídle Sjezdového pa láce. Schůze volební komise se koná dnes v 16 hodin v místnosti číslo

24 v pravém křídle Sjezdového paláce.

Nyní přerušujeme jednání. Odpolední jednání začne za pět minut půl třetí.

Děkuji vám. ( Dopolední jednání zakončeno ve 12 hod. 55 min.)

( Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod . 30 min.)

174

Soudruh OTAKAR ŠIMONEK : Soudružky a soudruzi,

pokračujeme v jednání XIII. sjezdu naší strany.

Soudružky a soudruzi, na svých stolech jste našli rudé karafiáty. Je to dárek, který letecky poslali vám , účastníkům XIII . sjezdu naší komu

nistické strany , jihofrancouzští družstevníci . (Potlesk. ) Jistě mohu jménem vás všech našim francouzským přátelům a sou

druhům z celého srdce poděkovat za tuto milou pozornost. ( Potlesk. )

Soudružky a soudruzi, jako další pozdraví náš sjezd vedoucí Vietnam ské strany pracujících soudruh Le duc Tho , člen politického byra a tajemník ústředního výboru Vietnamské strany pracujících. Prosím sou druha Le duc Tho , aby se ujal slova. ( Potlesk. ) POZDRAV VIETNAMSKÉ STRANY

PRACUJICICH ,

přednesený soudruhem LE DUC THEM

Drazí soudruzi !

My, zástupci Vietnamské strany pracujících, jsme s velkou radostí přijali možnost zúčastnit se XIII. sjezdu slavné Komunistické strany, Československa. Dovolte, soudruzi delegáti, abych vám a vaším pro střednictvím i všem československým komunistům, dělnické třídě, druž stevním zemědělcům a příslušníkům socialistické inteligence tlumočil bojové solidární pozdravy a nejvřelejší blahopřání vietnamských ko munistů , vietnamské dělnické třídy a vietnamského lidu. ( Potlesk. )

Před necelými třemi týdny vzpomněla československá dělnická třída a českoslovenští pracující 45. výročí založení Komunistické strany

Československa. 45 let – to je jen krátký úsek v dlouhé historii ná roda. Avšak kolik slavných stránek bylo vepsáno do dějin bojů dělnic ké třídy a národů Československa, k jakým obrovským změnám došlo ve vaší zemi za těch 45 let, které uplynuly od vzniku Komunistické strany Československa ! Pod vedením vaší strany a s pomocí Sovětské armády svrhla česko slovenská dělnická třída a československý lid jařmo nadvlády hitle rovského fašismu a zlikvidovala kapitalistický vykořisťovatelský řád ve vaší zemi. Československý lid se stal opravdovým pánem své vlasti . Ve všech oblastech života v Československu se výrazně uplatnily přednos

ti socialistického zřízení. Československé národní hospodářství se vel .

koryse a velkým tempem rozvíjí. Kultura a vzdělání se staly společ ným majetkem všeho pracujícího lidu. Český a slovenský národ spolo s příslušníky ostatních národností v Československu spolu harmonicky žijí v bratrském přátelství a ruku v ruce společně budují svou socialis tickou vlast.

Pouhých 21 let po svém osvobození má již československý lid moderní 175

průmysl, dokonalé, mechanizované socialistické zemědělství a pokroko

vou vědu a' techniku. Počet obyvatelstva Československa tvoří jen 0,4 % obyvatel zeměkoule, ale svou průmyslovou výrobou se dnes Českosloven ská socialistická republika podili 2,5 % na celkové světové průmyslové výrobě a ve výrobě na jednoho obyvatele se řadí na jedno z předních

míst ve světě. Mezinárodní postavení Československa se každým dnem upevňuje.

Ceskoslovenský pracující lid dnes pod vedením Komunistické strany Ceskoslovenska usiluje o ještě všestrannější rozvoj své milované so cialistické republiky. Tento váš sjezd se jistě stane významným mezni

kem pro rozvoj Československé socialistické republiky. Upřímně mu přejeme plný zdar.

My vietnamští komunisté a náš vietnamský lid se z celého srdce radujeme z úspěchů, jichž českoslovenští komunisté a bratrský Čes

koslovenský lid dosáhli. Každý váš úspěch považuje vietnamská dělnic ká třída a vietnamský lid za svůj vlastní úspěch. Každý úspěch Čes koslovenského lidu je příspěvkem moci socialistického tábora proti

útočným a válkychtivým záměrům imperialistů v čele s imperialisty americkými. Zejména v Evropě se militarismus a revanšismus, ktery zvedá hlavu v západním Německu, stal válečným nástrojem americ kého imperialismu, jenž vážně ohrožuje mír v Evropě a ve světě. Vše stranný růst Československé socialistické republiky, jakož i všech ostatních bratrských socialistických zemí, je mimořádně důležity pro ochranu socialistického tábora, pro obranu míru v Evropě a na celém světě. Vietnamský lid se pevně solidarizuje s Komunistickou stranou

Československa a s bratrským československým lidem a rozhodně pod. poruje boj československého lidu proti temným záměrům západoně meckých revanšistů, podněcovaných americkými imperialisty. ( Potlesk . ) Drazí soudruzi, situace ve Vietnamu a v oblasti jihovýchodní Asie se stává stále váž.

nější v důsledku otevřené válečné a agresívní politiky amerického im . perialissu .

Jak všichni víte, byla ženevskými dohodami z roku 1954 uznána nezávislost, jednota a územní nedotknutelnost naší země. Avšak ame ričtí imperialisté, vystupující jako nejbezohlednější mezinárodní čet níci, drze roztrhali tyto dohody, přímo se vměšují a provádějí stále

otevřenější agresi na jihu naší země, aby přeměnili polovinu naší vlas 1

ti v kolonii nového typu a ve válečnou základnu, která by byla ná. stupištěm k útoku na socialistický tábor a k sabotáži revolučního hnu

tí národů Indočíny a jihovýchodní Asie. *

Nastolili v jižním Vietnamu diktátorský a fašistický loutkový ce žim , který s nepopsatelnou krutosti terorizuje lid. Během uplynulých 11 let tam byly vražděny, zatýkány a vězněny statisíce vlastenců,

na pět miliónů obyvatel bylo uvrženo do téměř osmi tisíc koncentrac ních táborů vydávaných za »strategické vesnice« . Byli jste, soudruzi , svědky zvěrstev hitlerovského fašismu v době okupace. Masakr v Li 176

1

dicích zanechal v každém z nás pocit nenávisti, který nikdy nevybled ne. Podobné bolestné scény se dnes na jihu naší země odehrávají dennodenně a často s ještě větší drastičností. Avšak lid našeho jižního Vietnamu se nikdy nenechá srazit na kolena sebevětším terorem. Od vážně povstal v boji na obranu svého práva na svobodný život a za nezávislost našeho národa . Pod slavným praporem Národní fronty osvobození jižního Vietnamu kráčel a kráčí náš hrdinny jihovietnam

ský lid od vítězství k vítězství. Na začátku povstání měl náš jihovietnamský lid na svou obranu té měř holé ruce, ale jeho vlastenectví a nenávist vůči americkým impe rialistům a jejich přisluhovačům ho přeměnily v neporazitelnou sílu. Ve svém boji proti nepříteli dokázal kombinovat politický boj s ozbro

jeným bojem , koordinovat akce na venkově a ve městech a útočit na nepřítele na všech frontách : politicky, vojensky a vyvoláváním rozkla

du v loutkové armádě. Takovým způsobem dokázal rozvinout všestran. nou a neobyčejně důraznou lidovou válku. Za několik málo let tak zhatil již dva strategické plány nepřítele, nejprve plán Stan . leyův a Taylorův, pak plán McNamarův, které si kladly za cíl

podrobit jižní Vietnam během krátké doby. Zároveň jihovietnam ský lid v podstatě zlikvidoval celý systém strategických vesnic a osvobodil čtyř pětiny území s přibližně 10 milióny obyvatel

z nepřátelské kontroly . V důsledku úspěchu revolučních sil se loutková armáda a loutkový režim hroutí a rychle rozkládá. Od té do by, co byla svržena Ngo -dinh -Diemova vláda, došlo jižním Vietnamu asi k 10 dalším převratům, které znemožnily jakoukoli konsolidaci režimu. I loutková armáda se rozkládá ve velkém, přesně, jak to po střehl americký novinář Walter Lippmann: »Peníze ani medaile roz hodně nejsou materiálem , z něhož by bylo možno vybudovat pevnou hráz, která by zastavila proudy valící se v duši vietnamského vojáka

( tj. příslušníka loutkové saigonské armády ) .« Američtí imperialisté chtěli porazit jihovietnamský lid strategii » zvláštní války« , jíž se pokoušeli dodat rychlý spád, aby rychle dosáhli vítězství. Avšak hlavní sloupy »zvláštní války«, které tvořily loutková armáda, loutkový režim a strategické vesnice, byly zviklány, a tak americká »zvláštní válka« ztroskotala. Strategie zaměřená na rychlé vítězství byla úplně rozbita, takže jsou odsouzeni k pasívnímu vedení dlouhodobé války. Po stránce strategické to pro ně znamená podstatný neúspěch. Přes všechny porážky se američtí imperialisté stále ještě nehodlají

vzdát svého agresivního záměru obsadit jižní část naší země. Podle

nich by totiž takový ústup znamenal pohromu pro » svobodný svět«, pro autoritu USA v očích jejich přísluhovačů a povzbuzení pro revoluční hnutí na různých místech, aby proti ním vystoupilo. Ve snaze zabrá nit rozkladu loutkové armády a loutkového režimu a vyhnout se ne bezpečí úplné porážky přistoupili na začátku roku 1965 američtí im perialisté na jedné straně k masovému vyslání svých vojsk do jižního 177

Vietnamu a k jejich přímému zapojení do války, a na druhé straně za hájili ničivou leteckou válku 'proti severní části naší země a rozšířili válku v Laosu. Doufali, že se jim prostřednictvím tohoto plánu podaři znovu převzít iniciativu na jihovietnamském bojišti, zabránit pomoci severního Vietnamu jižnímu Vietnamu, zlomit odhodlání lidu severního Vietnamu a silou donutit Vietnamskou demokratickou republiku , aby přistoupila na jejich podvodný »plán mírového jednání «.

Americké stupňování a rozšiřování války vedlo k tomu, že boj celé naší země postoupil do nového stadia : válka probíhá v celé naší zemi

a »zvláštní válka « v jižním Vietnamu byla přeměněna ve »válku 10 kální«, v níž USA dostatečně jasně odhalily svou agresívní kolonizá torskou podstatu. V současné době dosáhly americké agresívní expe

diční síly v jižním Vietnamu počtu 255 000 mužů. Jestliže počítáme příslušníky 7. americké flotily, kteří se pravidelně účastní válečných operací, oddíly amerických vasalů a loutkovou armádu, dosahuje cel

kový jejich počet spolu s Američany Čísla přes 800 000 mužů, kteří jsou dobře vybaveni všemi nejmodernějšími válečnými prostředky. Avšak od chvíle, kdy američtí imperialisté zvýšili počet svých vojsk v jižním Vietnamu a zapojili je přímo do válečných operací, utrpěli ještě větší počet těžkých porážek. Jen v roce 1965 bylo vyřazeno z bo je přes 240 000 amerických a loutkových vojáků, z toho 19 000 ame rických ( v roce 1964 bylo z boje vyřazeno přes 180 000 vojáků, z toho jen 2000 amerických ) . Na začátku roku 1966 se američtí pohlaváři sešli se svými příslu

hovači v Honolulu na schůzce na nejvyšší úrovni, aby se pokusili najít východisko z těchto neustálých neúspěchů. Projednali otázky stup ňování a rozšiřování války, přičemž se američtí vedoucí činitelé sna

žili zkrášlit své zkompromitované přisluhovače generály Thieua a Ky ho. Uchýlili se přitom k demagogickým projevům a lichým slibům, že budou » investovat do rozvoje jihovýchodní Asie 1 mld dolarů« a že »uskuteční sociální reformy, rozvoj venkova« atd ... Zvláště halasně troubili do celého světa , že v období sucha se jim podaří upevnit

jejich základny, že přejdou do útoku a podrobí si osvobozené oblasti , že se jim podaří zničit pravidelné jednotky osvobozenecké armády a získat zpět bojovou iniciativu a tím změnit válečnou situaci. Avšak

skutečná situace v jižním Vietnamu se nevyvíjela podle propočtů ame rických imperialistů. Uplynulých pět měsíců v období sucha bylo pěti měsíci velmi urputných bojů , avšak též pěti měsíci velkých vítězství

lidu jižního Vietnamu a jeho ozbrojených sil, bylo to pět měsíců hor kých porážek nepřítele .

Američtí imperialisté a jejich přisluhovači nasadili do boje skoro všechny své mobilní síly, prováděli jednu vyčištovací operaci za dru

hou, přičemž v mnoha z nich nasadili 10 až 15 praporů a některých operací se zúčastnilo i 27 praporů. V těchto vyčištovacích operacích se neštítili použít ani nejbarbarštějších válečných metod. Strategické bombardéry B-52 provádějí kobercové bombardování. K barbarskému 178

vraždění lidí je používáno napalmu, jedovatých chemických látek a plynů. V některých oblastech průměrně na každého obyvatele připa.

dají 4 shozené pumy; jenom během prvních 3 měsíců t. r. bylo 150 000 lidí zasaženo jedovatými látkami a plyny; desetitisíce bylo zabito a zraněno. Stovky tisíců hektarů zemědělských kultur a ovocného stro moví bylo zničeno. Zničeno bylo skoro 40 000 domů. Cílem barbarské politiky spálené země, kterou provádějí američtí imperialisté a je

jich přísluhovači, je vše spálit, vše zničit, všechny pobít, a tak srazit na kolena náš jihovietnamský lid. Avšak stejně jako černé mraky nemohou zakrýt slunce, ani tyto

barbarské činy nemohou zachránit od porážky ty, kteří je páchají Náš jihovietnamský lid a jeho ozbrojené síly zlomily svou vůlí bojovat a

zvítězit, svou statečností, svou vynalézavou a pružnou taktikou téměř všechny útoky nepřítele v období sucha. Čím větší byl počet americ kých vojáků v jižním Vietnamu a čím více se přímo zúčastnili váleč. ných akcí, tím citelnější byly jejich porážky. Jen během 5 měsíců ob

dobí sucha, od listopadu 1965 do března 1966, vyřadil jihovietnamský lid a jeho ozbrojené síly z boje 120 000 nepřátelských vojáků, z toho přes 40 tisíc amerických útočníků, zcela zničil 30 praporů, z toho 14 praporů americké armády. Počet amerických vojáků zabitých a zra.

něných v uplynulém období sucha byl více než trojnásobný, než byl počet vojáků vyřazených z bojů za poslední 4 roky. Počet úplně zlikvi dovaných praporů americké armády byl jedenapůlkrát větší než v celém roce 1965. Během 5 měsíců období sucha bylo také sestřeleno a zniče

no 1400 letadel . Tyto neúspěchy jsou jasným důkazem toho, že se ame rickým imperialistům nepodařilo realizovat jejich strategický plán pro období sucha. Dostali se naopak do ještě bezvýchodnější situace. Uspěchy jihovietnamského lidu a jeho ozbrojených sil v uplynulém období sucha mají velký význam a umožnily nám dojít k závěru, že náš jihovietnamský lid je schopen 1 vojensky zvítězit nad americkými

imperialisty. Americký senátor Mansfield musel přiznat, že náš lid má » dost odhodlanosti a schopností, aby čelil jakémukoli počtu americ kých vojáků nasazených do Vietnamu « . Citelné vojenské neúspěchy amerických imperialistů v období sucha

se projevují v ještě větší míře na politické frontě. Po honolulské schůzce doufali , že se jim podaří zkonsolidovat loutkový režim a usku. tečnit své podvodné reformy . Avšak slova chvály, vyslovená nejvyššími americkými představiteli v Honolulu na adresu jihovietnamských při sluhovačů , ještě nedozněla, když začaly propukat konflikty uvnitř lout.

kového režimu a loutkové armády, které svou intenzitou předčily všechny dřívější konflikty v posledních 11 letech. Nynější jejich inter ní ozbrojené konflikty v městě Hue a Da-nangu je ještě rychleji sho di do propasti. Vysoké životní náklady, rapidně stoupající ceny, vážná

inflace v okupovaných městech zcela odhalují řeči o hospodářské re formě jako podvod. Tato situace vytvořila předpoklady pro rozvoj in . tenzívního politického boje ve městech, kde propukají stále rozhodněj. 179

ší demonstrace proti americkým agresorům a generálské klice Tuleua a Kyho, požadující mír, zajištění národních a demokratických práv, a

zlepšení životních podmínek. V koordinaci s hnutím ve městech stále silí boj rolnických mas za likvidaci strategických vesnic a proti pro

čišťovacím operacím. Výše vyjmenovaná fakta vytvoří v dohledné do: bě příznivé podmínky pro dosažení vojenských úspěchů, které ještě vi

ce oslabí a izolují americké imperialisty a jejich pomocniky. Ničivá letecká válka proti severní části naší země je též velmi

urputná. Byly již napadeny téměř všechny provincie, všechna města a důležité komunikační spoje. Některé oblasti byly napadeny přes 200krát. K útoku na některé oblasti v severním Vietnamu nasadili ame.

ričtí imperialisté dokonce strategické bombardéry B -52 . Američtí im perialisté tvrdí, že byly napadeny jen vojenské objekty. Ale ve skuteč nosti se dopustili již mnoha desítek přepadů vesnic, škol, nemocnic a kostelů, přičemž zahynuly tisíce žen, dětí, žáků a pacientů. Letecká

válka proti severnímu Vietnamu nám způsobila jisté škody a potíže. Lid a armáda severního Vietnamu však ani na chvíli nepropadli pani

ce a strachu, naopak se těsněji semkli, statečně bojují a zároveň za bezpečují výrobu. Cile vytčené v první pětiletce byly úspěšně splně.

ny, zvýšil se náš ekonomický potenciál a zvýšila se obranyschopnost naší země. K 22. květnu 1966 bylo sestřeleno více než 1050 amerických letadel, stovky pilotů upadly do zajetí, převaha amerického letectva byla překonána. Napadení severního Vietnamu neoslabilo naši bojovou

morálku, nemohlo nám zabránit v poskytování pomoci jižnímu Vietna mu. Naopak vyvolává v severovietnamském lidu ostrou nenávist a ješ.

tě více v něm utvrzuje odhodlání porazit americké imperialisty. ( Potlesk. ) Drazí soudruzi,

jsme si vědomí, že se američtí imperialisté nechtějí smířit s poráž

kou, i když utrpělí soustavné těžké neúspěchy jak na jihu, tak i na se veru naší země. Hodlají i nadále ještě více stupňovat válku. Maji

v úmyslu svrhnout na naši zemi během jednoho roku takové množství pum, které by se rovnalo 40 % všech pum, jichž použili v druhé svě tové válce, poslat do jižního Vietnamu 400 000—500 000 vojáků a zá roveň pokračovat v ještě intenzívnější » eskalacia ve válce na severu. Avšak sebevětší rozšiřování války je nezachrání od porážky. Konečné vítězství bude patřit našemu lidu. Náš boj je spravedlivý, všechen náš lid a naše armáda od severu k jihu jsou jednotné a statečně bojuji za obranu země. Dějiny národů jasně ukazují, že i malý a slabý národ, kte, rý povstal jako jeden muž a řídí se správnou politickou linií, je ne porazitelný. Kromě toho se náš spravedlivý boj těší sympatiím a dlm dál tím větší podpoře národů celého světa , včetně lidu Spojených státo

amerických, a má široké zázemí, kterým je severní Vietnam a mohutny socialistický tábor, jež mu pomáhaji. Sledujeme linii neporazitelné : dové války. Ozbrojené síly našeho jižního Vietnamu ' rychle vyrostly a

načerpaly cenné zkušenosti z dřívějšího boje proti francouzským ko 180

lonialistům a z nynějšího desetiletého boje proti americkým imperia

listám a jejich pomocníkům. To jsou základní podmínky, které zabez pečují naše vítězství. USA sice mají materiální převahu, disponují mo derními válečnými prostředky, jsou vedoucí imperialistickou mocností a jsou mnohonásobně větší než naše země, avšak jejich agresívní vál.

ka je válkou nespravedlivou. Nejenže nemají podporu amerického lidu a národů světa, ale naopak jejich politika je rozhodně odsuzována.

Rozpory ve vládnoucích kruzích USA a v imperialistickém táboře se čím dál tím více prohlubují. Američtí imperialisté se octli v plné izo laci. Bojová morálka amerických vojáků je velmi nízká, protože bo

jují bez cíle. Případy odmítnutí podřídit se rozkazům jsou v řadách americké armády stále častější; stal se případ, kdy celý prapor odmítl bojovat. Hluboké rozpory zmítají loutkovým režimem a loutkovou ar mádou, které se vůčihledě rozpadají. Mnozí američtí vojáci spáchali

sebevraždu nebo odmítli bojovat. Morálka loutkové armády hluboce klesla, dezerce a odmítnutí plnit rozkazy jsou čím dál tím četnější. I americký tisk musil přiznat, že každý rok dezertuje až 180 000 vo

jáků loutkové armády. Ovšem toto číslo ještě zdaleka nedosahuje pravo dy. To jsou základní podmínky, které způsobí porážku Američanů a je. jich přísluhovačů. To proto, že i nadále je ve válce nejvíce rozho. dujícím faktorem člověk. Taktika a technika americké armády není

vhodná pro bojové podmínky v jižním Vietnamu, nedovoluje, aby byla pružně uplatněna, a tak se nejen nemůže dostatečně projevit její efekt,

ale naopak vyvolává pasivitu a nerozhodnost amerických jednotek . Američtí imperialisté vyslali svá vojska do jižního Vietnamu v době, kdy jihovietnamský lid už měl absolutní politickou převahu, vypořádal

se s jejich »zvláštní válkou«, kdy síly osvobozenecké armády byly roz vinuty na všech bojištích a všude přešly do ofenzívy. Proto se americ

ké oddíly hned octly v defenzivní situaci a musely čelit velmi inten zívní lidové válce, v níž se dostaly do obklíčení, od okamžiku, kdy vstoupily na vietnamskou půdu. Agentura AP přinesla následující při rovnání: »Americká armáda se podobá zápasníku těžké váhy, který je

skoro slepý a je přiveden na neznámé místo plné léček a překážek. Přitom jeho protivníkem ( je míněna osvobozenecká armáda ) je chyt. rý a zkušený zápasník lehké váhy, který má oči i vzadu.« Proto se ame ričtí imperialisté nemohou vymanit z defenzívy a z bezvýchodné situ

ace a nebudou se moci vyhnout těžké porážce, ať vyšlou do jižního Vietnamu sebevětší počet vojáků. Navíc za podmínek lidové války , která se rozvinula do té míry, jako dnes v jižním Vietnamu, nemají američtí imperialisté tolik mobilních sil jako osvobozenecká armáda, aby se jim podařilo uskutečnit jejich agresívní plán , tj . obsadit území a podrobit ho své kontrole . Jenom necelá jedna třetina z více než

800 000 příslušníků amerických loutkových a satelitních sil předsta

vují mobilní síly. Ostatní jednotky jsou vázány na devíti amerických základnách a více než 3000 pozicích loutkové armády . Jestliže tyto mo

bilní síly jsou nasazeny do akce na jednom místě, znamená to, že jsou 181

stahovány odjinud. Udeří na jednom místě a vzápětí jsou odtud staže ny. Výsledek se nijak neliší od plácnutí rukou do vody. Američané kro mě toho bojují desetitisíce kilometrů daleko od svého zázemí, a to

nutně vyvolává mnoho potíží v zásobování armády, čímž stoupají í náklady. To všechno omezuje nepřátelskou materiální převahu a zá

roveň to patří k základním podmínkám, které způsobí americkým imperialistům porážku v jejich agresívní válce. Drazí soudruzi,

vietnamský lid již zakusil devítiletou válku odporu proti francouz ským kolonizátorům a dnes již jedenáctý rok bojuje proti americké agresi. Velmi toužíme po míru, abychom obnovili zemi poničenou 20 lety války. Ale opravdový mír musí být těsně spjat s opravdovou nezávis lostí. Američtí imperialisté již několikrát nabízeli »mírové jednání“. Ale jejich »mír« je po každém návrhu doprovázen stupňováním agrese a »eskalací«. Nedáme se rozhodně navnadit do této jejich pasti. Trváme

na stanovisku vyjádřeném ve 4 bodech vlády Vietnamské demokratic ké republiky a v 5 bodech Národní fronty osvobození jižního Vietna

mu, které považujeme za nejsprávnější základnu pro řešení vietnam ského problému. Dokud se američtí imperialisté nezřeknou svých agre sívních úmyslů a neuznají naše výše uvedené stanovisko, jsme odhod láni bojovat až do konečného vítězství, byť musíme přinášet tisíce

obětí a překonávat nesčetné potíže. Revoluční boj za záchranu rodné vlasti je nejušlechtilejší věcí, která se neobejde bez obětí a ztrát. Sebe větší oběti a obtíže neotřesou touto naší skálopevnou vůlí. (Potlesk. ) S velkým potěšením konstatujeme, že v našem boji proti americkým

imperialistim, za záchranu naší vlasti , se vietnamskému lidu stále dostává upřímné podpory a aktivní pomoci Komunistické strany Ces. koslovenska , vlády a lidu bratrské Československé socialistické re publiky. KSČ a vláda ČSSR nejednou odsoudily agresi amerických imperialistů a podpořily spravedlivé stanovisko vlády VDR a Národ ní fronty osvobození jižního Viatnamu k řešení vietnamského problé mu. I na nynějším sjezdu vaší strany silne zněla slova odsuzujíci ame

rickou agresívní válku a slova podpory naší spravedlivé věci. Tato pod pora a pomoc je zářným projevem solidarity a přátelství mezi oběma našimi stranami a národy. Je to projev dlouholeté tradice proletářského internacionalismu, který je vlastní dělnické třídě Československa . Drazí soudruzi,

dovolte, abych z této sjezdové tribuny vyjádřil hluboké díky Viet namské strany pracujících, vlády a lidu Vietnamu Komunistické stra ně Československa , vládě a lidu bratrského Československa za tuto

cennou podporu a pomoc. Používám této příležitosti, abych upřímně poděkoval socialistickým státům, bratrským stranám í dělnické třídě

a všem národům světa, které obětavě pomáhají a podporují náš spra vedlivý boj . Jsme pevně přesvědčeni, že s vaší aktivní podporou a po

moci vietnamský lid splní svou posvátnou povinnost v boji proti americ 182

kým imperialistům za záchranu vlasti a ubráni svá spravedlivá národa ní práva a že zároveň splní svou internacionální povinnost chránit výspu socialistického tábora v jihovýchodní Asii a hájit světový mír. ( Potlesk./

V současné době zároveň s agresívní válkou proti Vietnamu stup

ňují a rozšiřují američti imperialisté a jejich pomahači agresívní vál

ku proti Laosu, dopouštějí se provokací proti Kambodžskému králov ství a vyvolávají napětí v mnoha oblastech světa , nejnověji na Kubě. Mají v úmyslu narušovat socialistický tábor, zadržovat národně osvo bozenecké hnutí, udržovat nadvládu kapitalismu, šířit neokolonialis

mus ve všech jeho podobách a připravovat novou světovou válku. Avšak hluboce se mýlí, neboť poměr sil na světě se od základů změnil : socia listický tábor svou silou předčil imperialistický tábor, mírové síly pře važují nad silami války. Mezinárodní situace se určitě nebude vyvíjet podle jejich představ. ( Potlesk. ) Jsme pevně přesvědčeni, že sjednotí-li se socialistický tábor a me zinárodní komunistické hnutí, dělnická třída a lid celého světa, pak

určitě rozdrtí veškeré agresívní plány imperialistů. Vietnamští komu nisté přísahají svou věrnost marxismu-leninismu a proletářskému inter nacionalismu, budou ze všech sil bojovat za jednotu socialistického tá bora a mezinárodního komunistického hnutí na základě marxismu-le

ninismu a proletářského internacionalismu, kterou považuji' za rozho dující faktor pro vítězství boje za mír, národní nezávislost, demokracii a socialismus. ( Potlesk. )

Dovolte, abych ještě jednou popřál vašemu sjezdu plný zdar. Nechť se upevňují a rozkvétají solidarita a přátelství mezi KSC a Vietnamskou stranou pracujících, mezi národy Československa a Viet namul

Dovolte, abych předal dopis OV Vietnamské strany pracujících XIII. sjezdu, podepsaný soudruhem Ho Či Minem . ( Předává soudruhu A. No

votnému pozdravný dopis. - Potlesk. ) DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU VIETNAMSKE STRANY PRACUJICICH

Hanoj 25. května 1966

Třináctému sjezdu Komunistické strany Československa Drazí soudruzi ,

jménem všech členů Vietnamské strany pracujících, dělnické třídy Vietnamu a vietnamského lidu zasíláme XIII. sjezdu Komunistické stra ny Ceskoslovenska nejvřelejší bratrské pozdravy. 183

Dělnická třída a bratrský lid Československa svou vytrvalou tvård prací dosáhly v uplynulých letech pod vedením Komunistické strany Československa velikých vítězství v budování socialismu a upevno vání obranyschopnosti Československé socialistické republiky. Zvyšu

je se průmyslová výroba, byl překročen plan i ve stavebnictví, dopra vě, živočišné výrobě, zahraničním obchodu a v dalších důležitých od větvích hospodářství. Československá socialistická republika se stala

zemí s vysoce rozvinutým průmyslem a zemědělstvím , nejmodernější vědou a technikou, v níž se neustále zlepšuje materiální a kulturni život lidu.

Vietnamská strana pracujících a pracující Vietnamu se radují ze skvělých výsledků, kterých dosáhly strana a československý lid v so

cialistické výstavbě, a upřímně jim přeji další úspěchy při plnění všech úkolů vytyčených tímto sjezdem.

Vietnamsky lid důsledně podporuje boj bratrského Československého lidu proti politice podněcování války americkými imperialisty a zá padoněmeckými revanšisty, na obranu míru v Evropě a na celérn světě.

Strana, vláda a bratrský československý lid poskytuji vietnamskému lidu stálou podporu a aktivní pomoc při budování socialismu, jakož i v současném boji proti americkým imperialistům za záchranu vlasti. Cenná podpora a pomoc Československé socialistické republiky, ostat ních bratrských socialistických zemí a mírumilovných národů celého světa jsou pro nás zdrojem síly a velkého nadšení v našem nynějším revolučním boji.

Při této příležitosti zasíláme vám, drazí soudruzi, a vaším prostřed nictvím československé vládě a bratrskému československému lidu náš upřímný dík.

Přejeme XIII. sjezdu plný zdar v jeho práci.

Necht se neustále upevňuje a rozvíjí bojové přátelství mezi strana mi a národy obou našich zemí. jménem OV Vietnamské strany pracujících

HO ČI MIN, předseda Soudruh OTAKAR ŠIMONEK : Soudružky a soudruzi, děkuji soudruhu Le duc Tho za pozdravný pro jev a ujištujeme delegaci Vietnamské strany pracujících , že naše strana

a s ní všichni pracující Československa budou nadále podporovat hrdinný boj vietnamského lidu proti americkým agresorům . ( Potlesk .) Soudružky a soudruzi, pokračujeme nyní v diskusi. Slovo má soudruh

Josef Smetivy, předseda závodní organizace KSČ Závody Jana Švermy, Jinonice. Připraví se soudruh Jiří Hebelka, výrobní náměstek ředitele ČKD Blansko, Jihomoravský kraj. 184

Soudruh JOSEF SMETIVY,

pražská městská organizace KSC Soudruzi a soudružky, jsem jedním z delegátů závodní organizace národního podniku Mo torlet z Jinonic. Mnohým snad řekne víc starý název Walter z první

republiky, tedy závod, který má jak svou dlouholetou tradicí odbornou, tak i významné postavení v historii dělnického hnutí. Vyrábíme jako

jediný závod v Československu letecké proudové motory. Plníme po řadu let plán, byli jsme za výsledky naší práce vyznamenáni Rádem

Klementa Gottwalda , státní cenou a jinými poctami, rudé prapory mi nisterstva i vlády zdobí naši zasedací síň takřka trvale . Plníme vzorně

i své exportní závazky. Péče o naše výrobky nekončí tím, že motor projde branou závodu .

Podle hospodářských výsledků by tedy bylo možno usuzovat, že poli tická práce je u nás na takové úrovni, že bylo dosaženo souladu mezi společenskými a individuálními zájmy, že lidé jsou spokojeni, že se živě zajímají o problémy závodu a že jejich politická aktivita je v důsledku

toho na značně vysokém stupni. Tak tomu ve skutečnosti však není. Je samozřejmé, že příznivé hospodářské výsledky nám nespadly do klina.

je za nimi poctivé úsilí vedení závodu i kus dobré práce naší závodní organizace strany. Přesto však nebo spíše právě proto – není naše práce bez problémů. Osvědčená pravda, že bez politické práce není ani hospodářských

výsledků , zastírá mnohdy okolnosti, za kterých jich bylo dosaženo, a tím je zkreslován pohled na skutečnou politickou situaci. Ve sku tečnosti i u nás aktivita členů strany klesá, členské schůze jsou po

važovány za ztrátu času, ideologická výchova se potýká s nezájmem a část našich členů propadá malomyslným náladám. Poctiví komunisté st stěžují, že význam členství ve straně upadá, protože základní orga nizace jsou s to vyřešit jen velmi málo problémů, které lidi v podniku

skutečně páli. Základní organizace se s tímto problémem poctivě potý. kají, avšak znovu a znovu si přitom připomínají svou bezmocnost, protože při řešení konkrétních připomínek, kritik, námětů narážejí

neustále na zed předpisů, kompetencí a anonymity, které odkazují tešení do stále vyšších a vyšších poloh, až se někdy ztrácejí v kolektiv ní neodpovědnosti.

Očekávali jsme zásadní nápravu od uplatnění zásad nové soustavy Fízení. Nejsme tak naivní, abychom očekávali, že nedostatky složitého a vyježděného systému dosavadního řídícího mechanismu vyřeší no

vá soustava naráz. Jsme však naproti tomu přesvědčeni, že není příliš času na otálení. Byl jsem delegátem na městské konferenci , kde sou

druh Novotný kritizoval případ nedávno rekonstruované komunikace na Příkopech a rozhořčoval se právem, že už se bude muset znovu pře dělávat. Řekl přitom, že nebudeme trpět, aby takové škody platila celá

naše společnost, ale že za ně musí převzít plnou odpovědnost podnik 185

a ti jeho představitelé, kteří je zavinili. Když jsem o tomto výroku informoval členy naší základní organizace, všichni se ztotožňovali

s jeho názorem. Není však málo těch , kteří nevěří, že za dosavadního systému řízení je vůbec možno pravého viníka odhalit a postihnout. Škody jsou totiž někdy tak nehorázné a nepochopitelné, že lidé už ani nevěří, že jde o neschopnost, ale vidí v mnoha případech úmysl.

Zatím, bohužel, netrestaný. Jsme přesvědčeni, že když se podařilo vy tvořit na dělníka tak nesmlouvavé předpisy, že má hradit za třeba

i jen náhodný zmetek 30 % i více, musí se přece umět udělat stejné předpisy, a hlavně vytvořit stejné podmínky pro důslednou praxi í pro viníky miliónových škod. Ti zatím zůstávají skryti a předchozí schvá. lení stranickými orgány používají přitom jako štítu. Nejde však zdaleka jen o škody hospodářské. Všichni přece chá peme a cítíme, jak tohle všechno nám dělá nenahraditelné škody poli tické. Všem je známo, že naše strana má vedoucí úlohu ve státě, logicky pak má ve veřejném mínění i všechnu odpovědnost za nešvary , které zatím neumí odstranit. V čem to podle našeho mínění všechno vězí ?

Ať už zavádění nové soustavy řízení je sebesložitější, dlouhodobý pro ces, jedno od ní chceme vidět rychle: aby dala podnikům pravomoc

samostatného rozhodování v podmínkách, které ony nejlépe znají a ve kterých pracují, aby každému z vedoucích vymezila osobní odpověd nost tak, aby ji nebylo možno přesouvat ani dolů, ani nahoru. Aby vytvořila od počátku pro obě strany taková pravidla, která podniku

vrátí jistotu, že dobře hospodařit se vyplatí, a důvěru, že odhalovat rezervy není spojeno s rizikem.

Už při prvních výkladech o zásadách nového řízení řekl soudruh Šik, že soustava je závislá na přísném oboustranném dodržování ekonomic kých pravidel. K tomu měli lidé důvěru. S tou jsme šli do experimentu. Pravidla byla schválena předem všemi organizacemi a dokonce za

hrnuta do kolektivní smlouvy. Představte si ohlas, který způsobilo, když po dosažení prokazatelných příznivých výsledků byla celoroční odměna , krytá dokonce částečně ze mzdových fondů, při dodržení všech ekonomických pravidel z naší strany , vyplacena jen částečně , a to ještě po dlouhé tahanici s bankou a nadřízenými orgány až v březnu. I když

jsme v zavádění nové soustavy pokročili, chybí i dnes záruka, že ekono mická pravidla se nebudou neustále měnit. Minulý čtvrtek jsme se na

první stránce Rudého práva v jednom článku dočetli , že neustálé uplat ňování tzv. operativních ekonomických nástrojů otupuje ekonomické pú sobení původně stanovených základních ekonomických nástrojů. Na

téže stránce však Státní komise pro finance, ceny a mzdy doporučuje centrálním orgánům ještě více těchto operativních ekonomických ná strojů vůči podnikům využívat. Lidé opravdu čtou i první stránku Ru

dého práva , a jak jim potom vysvětlit, jak je to se zásadami , na kterých celá soustava stojí. Jak vysvětlit lidem, že zatímco v televizi, v rozhlase , tisku i při školení významní představitelé strany a vlády i ekonomičtí odborníci hlásají, že podniky mohou uskutečnit mnoho věcí, které vy. 186

cházejí ze zásad nové soustavy, z vlastní pravomoci ihned, když v kon krétních případech se přesvědčujeme, že to možné není a že se zatím

nic nestalo. Například soudruh Vaculík mluvil o prolínání dělnické tří dy s inteligencí, o růstu nároků na kvalifikaci dělníka až k znalostem inženýra. Když do fabriky přijde náročný elektronicky řízený stroj , který nahradí práci několika dělníků ve vyšších kvalifikačních třídách , ale podle dosud platných předpisů Státní mzdové komise je práce na tomto stroji zařazena do III., nejvýše IV. kvalifikační třídy , důsledek

je ten, že kvalifikovaní dělníci se začínají na novou techniku dívat jako kdysi jejich předchůdci na nové stroje v naší smíchovské kar tounce. Není divu, že na sebemenší poruchu je třeba volat štáb opra vářů, protože obsluha dovede jen mačkat knoflíky.

Dále jsme se z televizní besedy ministrů dověděli, že podniky se mohou zbavit, jak řekl soudruh Toman doslova , mrtvých duší a peníze rozdělit mezi svoje kvalitní pracovníky. Zatím však platí předpisy o plánovaném růstu průměrných mezd dále a na příští pětiletku má

závod opět direktivně stanoven počet pracovních sil. Máme málo pra covníků. Je to však také tím, že k udržení mzdového průměru je třeba na dílnách i v ostatních útvarech držet mrtvé duše právě k udržení

mzdového průměru a k zaplacení těch, kdo jsou schopni udělat kus pořádné poctivé práce. Tento mzdový strop pak působí i na skrývání

pracovních rezerv, brání větší iniciativě v práci a konkrétně v současné době ztěžuje zkracování pracovní doby. Nemůžeme uvěřit tomu, že taková forma odměňování, která by odpovídala vyšší produktivitě, by mohla vést k inflaci, jak se o tom také leckdy hovoří. Takových pří kladů bych mohl uvést ještě celou řadu. Lidé tyto projevy sledují, souhlasí s nimi a na nás chtějí, abychom

prosazovali uskutečnění toho, co je v nich nového. Zatím ve většině případů to není v našich silách, protože prováděcí nařízení se často zpožďují, na cestě k podnikům se rozmělňují, ztrácí se údernost usne sení, přesvědčivost a někdy i sám smysl a podstata. Vzniká z toho zdání, že jde o rozpor mezi teorií a praxí, mezi zásadami prováděcími předpisy, mezi vedením a mezi články, zkrátka že je velký rozdíl mezi slovy a činy.

Mnoho jsme si slibovali od usnesení XII. sjezdu o účasti vyšších stra nických funkcionářů v nižších orgánech a základních organizacích . Vždyť v tom byla vždycky nejcennější zbraň jednoty a akceschopnosti

naší strany. Maly, neformální rozhovor s pracujícími přinese funkcio nářům většinou více poznání než obsáhlé a učesané zprávy a sociolo

gické průzkumy. Pro členy a základní organizace je to takové oživení aktivity, které sebelepší propagandistickou prací nemůžeme dosáhnout. Jasně to u nás ukázaly návštěvy soudruhů Novotného , Lenarta, Kouc kého i dalších.

Věříme, že XIII. sjezd naší strany tuto zásadu nejenom potvrdí, ale že najde formu , jak důsledně uplatňovat její plnění. Nechceme nemož nosti, chceme jen, aby povinnost plnit naše usnesení platila pro kaž 187

dého, zvláště pak pro ty, co jsou na vedoucích místech. Dnešní situace to vyžaduje víc než kdykoli předtím. Kdo potom tuto stranickou zásadu porušuje, ztrácí naší důvěru a dokazuje, že je nutno mu » poděkovat« . Takového pak at nahradí ten, který má v sobě sílu, přesvědčení a od hodlání za věc revoluce bojovat a zvítězit. Tím se splní zajisté přání nás všech, přání, které je těsně spjato s linií naší strany

doopravdy

zvyšovat životní úroveň a postarat se o spokojený a radostný život

v naší vlasti. My na závodě pro to uděláme, co bude v našich silách . ( Potlesk.)

Soudruh OTAKAR ŠIMONEK :

Soudruzi, děkuji soudruhu Smetivému. Slovo má soudruh Jiří Hebelka.

Soudruh JIRI HEBELKA,

jihomoravská krajská organizace KSC Soudruzi,

v návrhu usnesení XIII. sjezdu je vytyčena zásada dale uplatňovat svazek dělnické třídy, družstevního rolnictva a socialistické inte ligence. Chtěl bych se zabývat užší otázkou, a to vztahem mezi tech nickou inteligencí a dělníky. Technická inteligence v minulosti byla závislá na vládnoucí třídě a plně ji sloužila jak v oblastimate riální výroby, tak i svou společenskou a ideologickou angažovanosti. I když příslušníci technické inteligence byli za kapitalismu námezdně

pracujícími stejně jako dělníci, byli však daleko více spjati se správou , měli vyšší platy a celkově vyšší životní úroveň než dělníci. Kromě

tvůrčích techniků v předvýrobních složkách, jejichž činnost byla více vzdálena od bezprostředního výrobního procesu, a tím i od dělnické třídy, byli to především vedoucí, příslušníci tovární byrokracie, kteří

přímo uplatňovali zájmy kapitalistů vůči dělnictvu . Právě tato činnost zanechala určitou nedůvěru a rezervovanost u dělnické třídy i dodnes.

V období výstavby socialismu se podstatně změnila třídní struktura technické inteligence. Převážná část vyšla z dělnické třídy a mnoho

jejích příslušníků bylo v minulých letech dělníky. Dělnická třída si tedy v období minulých let prakticky vytvomla svou vlastní inteligenci,

která je s ní třídně v naprosté většině spjata. Jestliže vztah mezi dělnickou třídou a technickou inteligencí se má v budoucnosti v zájmu

celé socialistické společnosti rozvíjet, půjde o to, abychom dovedli postupně omezovat ty negativní faktory, které tento vývoj zpomalují.

Příslušníci technickohospodářského aparátu připravují celý výrobní proces, tento proces také řídí a kontrolují. Na druhé straně dělník

přímo vyrábí a vytváří vlastní hodnoty. V soudobých podmínkách je 188

činnost jednoho bez druhého zcela vyloučena. Přes to však tato samo. zřejmá zásada není vždy správně chápána, a zejména v praktickém životě je často přehlížena.

Tak například mnozí z manuálních pracovníků vyčítají duševním pracovníkům klidné pracovní prostředí, práci na jednu směnu, vy. cházejí ze zásady, že u těchto pracovníků papír snese všechno, že je velmi obtížné měřit výkony těchto pracovníků apod. Nelze ovšem popřit,

že v mnohých případech jsou některé tyto připomínky oprávněné. Tak u jednicových pracovníků provádíme běžné snímky pracovního dne s minutovým rozborem ztrát, na druhé straně připouštíme, že v některých kancelářích jsou na dveřích cedulky »Zde se nekouří « a kuřáci běžně tráví své kuřácké přestávky na chodbě.

V průběhu výrobního procesu vznikají pracovni konflikty souvisejí cí s vyžadováním kázně a disciplíny. Jde především o požadavek do

držování pracovní doby, kvality práce, šetření strojů, nářadí apod. Když hospodárští pracovníci uplatňují hmotné postihy vůči těm , kteří

tyto zásady nedodržují, setkávají se s tvrdou argumentací, například u zmetkovitosti, že na jedné straně dovedeme trestat za malé škody, avšak nedovedeme vést k odpovědnosti ty, kteří na řídících místech

způsobí škody daleko větší. Takováto argumentace bývá velmi konkrét ni, at již vychází z příkladů vlastního pracovního prostředí anebo z ne dostatků v celém našem národním hospodářství, které byly a jsou v do statečné míře publikovány. Nejvíce nedostatků máme v tomto směru především v realizaci pro jektů , které nebývají domyšleny do konce, a dělníky udivuje, že věcí, které jsou jim z každodenní praxe samozřejmé a běžné, projektant přehlédl nebo nedostatečně vyřešil. Stejně tvrdě jsou kritizovány časté reorganizace, když se např. při

pravuje výroba zařízení včetně investic, avšak dříve než se vlastní výroba rozvine, je výrobek převeden do druhého závodu nebo podni ku . Je rovněž obtížné vysvětlovat nerovnoměrné zatížení jednotlivých pracovišt, kdy se střídají období, jak se říká, kdy není do čeho pích

nout, a na druhé straně v krátkém čase je požadována práce přes čas, mnohdy i o nedělích.

Nejvíce konfliktů vzniká v souvislosti se zpevňováním výkonových norem . Ti, kteří prosazují zásadu správných odměn za práci, jsou od býváni v tom smyslu, že jim se to lehko vykládá, oni mají zaručeny měsíční výdělky a podobně. A je nutno říci, že v těchto otázkách, to znamená v otázkách hájení společenských zájmů ze strany základních organizaci, je mnoho nejasného .

Na druhé straně určitá část techniků podceňuje praktické znalosti a mnohdy i odborné znalosti dělníků, chová se někdy povýšeně, akade micky, a i když jde o případy ojedinělé, jsou mnohdy závěry paušali

zovány na převážnou část technické inteligence. Také dělníci neumějí vždy správně ocenít mimořádné výsledky práce techniků, berou je mnohdy jako samozřejmost a též si dosti neumějí představit, že jsou 189

některé složité technické problémy , které technici nedovedou okamžitě

a pohotově řešit. Tyto případy se týkají především těch otázek, které jsou na hranici dosavadního technického poznání.

Stejně tak jsou v očích dělníků jakékoli omyly mnohdy neomluvi telné, přehlížejí, že vývoj v jakékoli tvůrčí oblasti není

jednodu

chý a přináší nutně i určitou míru chyb. Můžeme si říci, že kdyby na příklad byli zavřeni všichni američtí raketoví odborníci v těch létech, kdy jim rakety padaly, a bylo jich hodně, že by Amerika dneska raketový výzkum neměla. Přirozeně nelze omlouvat chyby, které jsou zcela zjevné a vznikly

z nedbalosti. Ty zaslouží plně kritiku včetně hmotného postihu. Tento stručný výčet faktorů , které nepříznivě ovlivňují vztah dělnic

ké třídy a inteligence, zřejmě nelze řešit pouze v oblasti výchovy a propagandy. Kořeny tohoto stavu tkví především ve vlastní výrobě,

v celém jejím procesu. Víme, že jsme v minulosti otázkám řízení vě novali malou pozornost, byli jsme zvyklí především improvizovat, mo

bilizovat lidi, mnohdy formálně soutěžit, avšak nedovedli jsme vždy řádně výrobu připravit po všech stránkách. Lze říci , že již v období diskuse o nové soustavě řízení nastal určitý obrat k lepšímu, kdy otázky řízení, rentability výroby, kvality a technické úrovně výrobků

se staly každodenním námětem jednání technickoinženýrských pra covníků .

Stranické organizace v uplynulých letech začaly daleko lépe pra covat s technickou inteligencí, pozvedly také její sebedůvěru a uvol nily další rozvoj tvůrčích sil . Jestliže v minulosti jsme ne vždy uplat ňovali správnou politiku vůči technickoinženýrským pracovníkům, lze říci , že tato doba již pomalu končí.

Chtěl bych uvést alespoň pár zkušeností z práce technickoinženýr ských pracovníků z podniku ČKD Blansko. V našem závodě máme mno

haleté zkušenosti s komplexními brigádami, které byly reprezentovány nejlepšími techniky z vývoje, konstrukce, metalurgie a technologie a dále potom předními dělníky. V těchto skupinách jsme prověřovali jed

notlivé výrobky a hledali jsme nejekonomičtější řešení a možnosti úspor materiálu . Na základě těchto dřívějších zkušeností jsme zavedli

v poslední době prohloubení této činnosti, to jest komplexní řešení nákladovostí výrobků tím, že jsme přešli na hodnotovou analýzu.

K dnešnímu dni jsme prověřili dva naše výrobky a tříměsíční práce čtyřčlenné skupiny techniků přinesla následující výsledky. U spojky R 630 jsme snížilf počet dílců o 30,4 % , celkové náklady

O 20,6 % a pracnost o 27 % . U druhého výrobku se nám podařilo snížit pracnost o 4,5 % , rovněž i náklady o 27 % . Pravda je, že jsme byli sami překvapeni těmito dobrými výsledky. Ukázalo se, že tato čin

nost komplexních brigád, pokud je dělána organizovaně, řekl bych profesionálně, přináší takové výsledky, kterých jsme nikdy v minulosti nedosáhli.

Děláme zásadní opatření i v našich dalších nosných oborech, jako 190

jsou karusely, vodní turbíny a podobně. Myslím , že není špatnou věcí, že jsme v uplynulém období provedli rozbor, jak náš závod uspokojuje potřeby trhu. Dříve jsme tyto otázky prakticky neřešili. Avšak proto, že narážíme sami na značné obtíže v oblasti dodavatelsko-odběratelských

vztahů, cítili jsme povinnost prověřit, zda my sami děláme vše, aby se situace zlepšila. Ukázalo se, že ze zakázek jednoho roku v 80 % pří padů jsme vyhověli zákazníkům jak v požadovaném sortimentu výroby ,

tak i v dodacích lhůtách. Zbývající případy, kdy jsme nebyli schopni zákazníkům vyhovět, byly především ovlivněny, a to ze 70 % , dlouhými

dodacími lhůtami materiálu a subdodavatelů. Pouze zbytek byl ovlivněn vlastním podnikem, a to především přeplněnosti výroby a nedostatkem kapacit konstrukčních kanceláří. Proto jsou v současné době dělána taková opatření, abychom pod statně zlepšili využití výrobních ploch , pomocné plochy přeměnili na

plochy výrobní a abychom lépe využívali základních prostředků. Považoval bych za správné, aby oborová ředitelství í stranické vý.

bory si udělaly rozbor, jak to vypadá v oblasti dodavatelsko-odběratel ských vztahů. Považuji to za jednu z nejtěžších oblastí v nové soustavě řízení. ( Potlesk . )

Soudruh OTAKAR ŠIMONEK :

Děkuji soudruhu Hebelkovi.

Nyní, soudružky a soudruzi, vystoupí s projevem vedoucí delegace Francouzské komunistické strany soudruh Roland Leroy, člen politic kého byra a tajemník ústředního výboru Francouzské komunistické

strany. Prosím soudruha Leroye, aby se ujal slova . ( Potlesk. ) POZDRAV FRANCOUZSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY, přednesený soudruhem ROLANDEM LEROYEM

Drazí soudruzi!

Přináším vašemu sjezdu bratrský a vřelý pozdrav Francouzské komu nistické strany. ( Potlesk. )

Obě naše strany se zrodily po Velké říjnové revoluci a jako tehdy tak i dnes jdou neochvějně Leninovou cestou. Národy Československa a Francie spojuje hluboké přátelství, které se osvědčilo v těžkých do bách a bojích. Tak jako pro všechny pokrokové síly ve světě, jsou vaše úspěchy 1 úspěchy pro nás. Proto jsme vyslechli s velkým uspokojením zprávu soudruha Novotného, ve které podal přehled vykonané práce , a s dů věrou hledíme vstříc perspektivám, které v ní byly vytyčeny.

Francouzští pracující sleduji s velkým zájmem zvyšování životní 191

úrovně, rozkvět blahobytu a kultury a prohlubování demokracie ve vaší zemi. Nyní, když státně monopolistický kapitalismus přiostřuje všechny rozpory imperialismu, zdůrazňuje převahu socialismu ještě ví

ce velké úsilí, které vynakládáte, abyste lépe zorganizovali hospodák. ský život, abyste pro svůj dnešní i zítřejší pokrok položili pevnější a vědečtější základy.

Francouzští pracující dobře vědí, že lidu Československa je mír oprav . du drahý, protože si chce zachovat své vymoženosti. Francouzšti komu . nisté, kteří se v roce 1938 postavili proti mnichovskému diktátu a kteri

ho nikdy neuznali, stoji po vašem boku i dnes, když odsuzujete revan . šistické projevy , územní požadavky a snahu západního Německa získat atomové zbraně. ( Potlesk. ) Jsme pro bratrské přátelství s německým

lidem, avšak toto přátelství je pravým opakem dohody francouzských monopolů s německými koncerny, stejně jako je zcela něco jiného než spojenectví s bundeswehrem. Proto bojujeme za uznání Německé demokratické republiky Francií a

za potvrzení existujících hranic. Podporujeme také návrh na uspořá dání evropské konference a jakýkoli návrh na organizaci bezpečnosti v Evropě. Odsuzujeme výrobu atomových zbraní ve Francii, která povzbuzu

je německé militaristy, podněcuje horečné zbrojení a rozšiřování ato mových zbraní.

Změna poměru sil ve světě ve prospěch socialismu a stupňování roz porů mezi imperialisty přiměly francouzskou vládu k opatřením , aby vymanila naši zemi z amerického područí, ke snaze o realističtější me zinárodní spolupráci. Tak například general De Gaulle rozhodl, že

Francie vystoupí z vojenské organizace Atlantického paktu. De Gaulle také brzy oficiálně navštíví Sovětský svaz. Podstatně se také zlepšují

hospodářské, kulturní a politické vztahy mezi Francií a ČSSR , stejně jako mezi Francií a ostatními socialistickými zeměmi.

Bojujeme proti americké nadvládě a za politiku odpovídající národ ním zájmům naší země a podporujeme všechna opatření, at již vychá zejí z jakýchkoli motivů. Vidíme v tom další důvody, abychom pokra čovali ve svém boji za obnovení přátelských svazků, které spojovaly během druhé světové války i po ní Francii a Sovětský svaz, další dů. vody pro účast Francie na konferencích o odzbrojeni, za podepsání moskevské dohody o zastavení jaderných pokusů a za nastolení poli. tiky míru a odzbrojení. ( Potlesk. ) Drazí soudruzi ! Pro vnitropolitickou situaci ve Francii je charakte ristický rozvoj masových lidových akcí proti silám monopolů. 17. květ.

na jsme byli svědky nejmohutnějšího boje za požadavky od roku 1958, kdy byla nastolena osobní moc. Milióny dělníků a úředníků stávkovaly. V Paříži a ve všech velkých městech se konaly mohutné pouliční demonstrace.

Snažíme se v dnešní situaci rozvíjet širokou masovou politiku, kte

rá odpovídá bezprostředním í budoucím zájmům dělnické třídy i lidu 192

Francie. Jednota dělnické třídy a svazek demokratických sil pro nás není a nikdy nebude otázkou dočasné taktiky, ale politickou otáz

kou. Náš postup přispěl již k tomu, že v širokých masách francouz ského lidu uzrála myšlenka nutnosti hlubokých politických změn a na stolení skutečné demokracie. Bojujeme za spojenectví s ostatními de.

mokratickými stranami na základě společného vládního programu, abychom zajistili budoucnost Francie. Drazí soudruzi! Snažíme se určit svou politiku tak, aby odpovídala specifickým podmínkám naší země. Jsme stoupenci nezávislosti komu

nistických a dělnických stran. Avšak tato nezávislost není v rozporu s tím, že celé světové komunistické hnutí potřebuje společnou gene rální linii spočívající na zásadách marxismu-leninismu. Tak jako vy, vážíme si i my moudrého a pevného postoje KSSS a

jejího úsilí neochvějně hájit základní zásady obsažené v Prohlášení a Deklaraci z let 1957 a 1960. Máme velký zájem upevňovat nejrůzněj

šími způsoby vztahy mezi komunistickými a dělnickými stranami, zkoumat s nimi nové problémy a rozvíjet společné akce. Přejeme si, aby tyto výměny názorů a tato setkání příspěly k tomu, aby se vy•

tvořily příznivé podmínky pro novou mezinárodní konferenci stran. Více než kdy jindy je dnes akční jednota všech socialistických zemí

a všech komunistických stran nezbytná v boji proti americkým impe rialistům , kteří se brutálně vměšují do vnitřních záležitostí jiných ná rodů . Jsme solidární s bdělým kubánským lidem , který hájí svou svo

bodu a nezávislost. ( Potlesk. ) Zločinná agrese amerického imperia lismu ve Vietnamu vyvolává u nás mohutné manifestace, kterých se

zúčastňují statisíce mladých lidí, pracujících a obránců míru. Dovolte mi, abych zde znovu vyjádřil naprostou solidaritu francouzských ko munistů se slavnou Vietnamskou stranou pracujících a s hrdinnou

jihovietnamskou Frontou národního osvobození. ( Potlesk. ) Drazí soudruzi, sledujeme průběh vašeho XIII. sjezdu, který je zá rukou nových vítězství vaší strany a československého lidu. At žije přátelství národů Československa a Franciel ( Potlesk . ) At žije KSC ! (Potlesk . )

At žije komunismus ! ( Dlouhotrvající potlesk . )

Soudruh OTAKAR ŠIMONEK : Soudružky a soudruzi, děkuji soudruhu Leroyovi za jeho projev. Nyní diskutuje soudružka Alena Pokorná, členka předsednictva kraj ského výboru KSČ, Severočeský kraj. Připraví se soudruh Ladislav Hojecký, podnikový ředitel VŽKG, Severomoravský kraj .

7 XIII. sjezd KSC

193

úrovně, rozkvět blahobytu a kultury a prohlubování demokracie ve vaší zemi. Nyní, když státně monopolistický kapitalismus přiostřuje

všechny rozpory imperialismu, zdůrazňuje převahu socialismu ještě ví ce velké úsilí, které vynakládáte, abyste lépe zorganizovali hospodár ský život, abyste pro svůj dnešní i zítřejší pokrok položili pevnější a vědečtější základy.

Francouzští pracující dobře vědí, že lidu Československa je mír oprav du drahý, protože si chce zachovat své vymoženosti. Francouzští komu nisté, kteří se v roce 1938 postavili proti mnichovskému diktátu a kteří ho nikdy neuznali, stojí po vašem boku i dnes, když odsuzujete revan .

šistické projevy, územní požadavky a snahu západního Německa získat atomové zbraně. ( Potlesk .) Jsme pro bratrské přátelství s německým lidem, avšak toto přátelství je pravým opakem dohody francouzských monopolů s německými koncerny, stejně jako je zcela něco jiného než spojenectví s bundeswehrem .

Proto bojujeme za uznání Německé demokratické republiky Francií a za potvrzení existujících hranic. Podporujeme také návrh na uspořá dání evropské konference a jakýkoli návrh na organizaci bezpečnosti v Evropě.

Odsuzujeme výrobu atomových zbraní ve Francii, která povzbuzu . je německé militaristy, podněcuje horečné zbrojení a rozšiřování ato mových zbraní.

Změna poměru sil ve světě ve prospěch socialismu a stupňování roz porů mezi imperialisty přiměly francouzskou vládu k opatřením , aby

vymanila naši zemi z amerického područí, ke snaze o realističtější mé zinárodní spolupráci. Tak například general De Gaulle rozhodl, že

Francie vystoupí z vojenské organizace Atlantického paktu. De Gaulle také brzy oficiálně navštíví Sovětský svaz . Podstatně se také zlepšují

hospodářské, kulturní a politické vztahy mezi Francií a ČSSR, stejně jako mezi Francií a ostatními socialistickými zeměmi.

Bojujeme proti americké nadvládě a za politiku odpovídající národ ním zájmům naší země a podporujeme všechna opatření, ať již vychá zejí z jakýchkoli motivů. Vidíme v tom další důvody, abychom pokra. čovali ve svém boji za obnovení přátelských svazků, které spojovaly

během druhé světové války i po ní Francii a Sovětský svaz, další dů vody pro účast Francie na konferencích o odzbrojení, za podepsání moskevské dohody o zastavení jaderných pokusů a za nastolení poli. tiky míru a odzbrojeni. ( Potlesk. ) Drazí soudruzi ! Pro vnitropolitickou situaci ve Francii je charakte

ristický rozvoj masových lidových akcí proti silám monopolů. 17. květ. na jsme byli svědky nejmohutnějšího boje za požadavky od roku 1958, kdy byla nastolena osobní moc. Milióny dělníků a úředníků

stávkovaly. V Paříži a ve všech velkých městech se konaly mohutné pouliční demonstrace.

Snažíme se v dnešní situaci rozvíjet širokou masovou politiku, kte rá odpovídá bezprostředním 1 budoucím zájmům dělnické třídy 1 lidu 192

Francie . Jednota dělnické třídy a svazek demokratických sil pro nás

není a nikdy nebude otázkou dočasné taktiky, ale politickou otáz kou. Náš postup přispěl již k tomu, že v širokých masách francouz ského lidu uzrála myšlenka nutnosti hlubokých politických změn a na. : stolení skutečné demokracie . Bojujeme za spojenectví s ostatními de. mokratickými stranami na základě společného vládního programu, abychom zajistili budoucnost Francie.

Drazí soudruzil Snažíme se určit svou politiku tak, aby odpovídala specifickým podmínkám naší země. Jsme stoupenci nezávislosti komu

nistických a dělnických stran. Avšak tato nezávislost není v rozporu s tím, že celé světové komunistické hnutí potřebuje společnou gene

rální linii spočívající na zásadách marxismu-leninismu. Tak jako vy, vážíme si 1 my moudrého a pevného postoje KSSS a jejího úsili neochvějně hájit základní zásady obsažené v Prohlášení a Deklaraci z let 1957 a 1960. Máme velký zájem upevňovat nejrůzněj

šími způsoby vztahy mezi komunistickými a dělnickými stranami, zkoumat s nimi nové problémy a rozvíjet společné akce. Přejeme si,

aby tyto výměny názorů a tato setkání příspěly k tomu, aby se vy . tvořily příznivé podmínky pro novou mezinárodní konferenci stran. Více než kdy jindy je dnes akční jednota všech socialistických zemi a všech komunistických stran nezbytná v boji proti americkým impe

rialistům, kteří se brutálně vměšují do vnitřních záležitostí jiných ná rodů. Jsme solidární s bdělým kubánským lidem , který hájí svou svo bodu a nezávislost. ( Potlesk. ) Zločinná agrese amerického imperia

lismu ve Vietnamu vyvolává u nás mohutné manifestace, kterých se zúčastňují statisíce mladých lidí, pracujících a obránců míru. Dovolte mi , abych zde znovu vyjádřil naprostou solidaritu francouzských ko

munistů se slavnou Vietnamskou stranou pracujících a s hrdinnou jihovietnamskou Frontou národního osvobození. ( Potlesk . ) Drazí soudruzi, sledujeme průběh vašeho XIII. sjezdu, který je zá rukou nových vítězství vaší strany a československého lidu.

At žije přátelství národů Československa a Francie ! ( Potlesk. ) At žije KSČI ( Potlesk. ) At žije komunismus! ( Dlouhotrvající potlesk. )

Soudruh OTAKAR ŠIMONEK :

Soudružky a soudruzi , děkuji soudruhu Leroyovi za jeho projev. Nyní diskutuje soudružka Alena Pokorná, členka předsedníctva kraj. ského výboru KSČ, Severočeský kraj . Připraví se soudruh Ladislav

Hojecký, podnikový ředitel VŽKG, Severomoravský kraj.

7 XII. sjezd KSC

193

Soudružka ALENA POKORNA, severočeská krajská organizace KSC

Vážené soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku bych se chtěla zabývat otázkami spo třebního průmyslu v Severočeském kraji. O tomto kraji jsme byli až

dosud zvyklí slýchat převážně z hlediska jeho podílu v odvětví chemie , hornictví a strojírenství, méně však již o jeho podílu na celkové produkci ve spotřebním průmyslu. A přitom spotřební průmysl zde představuje asi 20 % z objemu hrubé výroby , z 238 000 pracovni ků v kraji jich pracuje ve spotřebním průmyslu 84 000 a z toho přes 55 000 žen. Velkým střediskem textilního průmyslu v Severo českém kraji je okres Liberec. Jsou zde nejen důležité národní pod niky, které svou produkcí i z celostátního hlediska · představují

významný podíl ve výrobě určitého sortimentu, a to národní podnik Průmysl bytových textilií, jehož úkolem je zásobovat spotřebitele ko

berci a bytovým textilem, a národní podnik Textilana, který vyrábí látky na pánské a dámské svrchní ošacení, ale i celá řada dalších

závodů menšího rozsahu, jako je Hedva, Tiba, Juta

další. Rovněž

textilní strojírenství je dalším základním průmyslovým odvětvím Libe recka .

Nyní bych se tedy ráda zmínila o některých problémech, s nimiž se v závodech textilního průmyslu setkáváme v denním životě. Již XII . sjezdem strany bylo pro rozvoj spotřebního průmyslu požadováno vy . pracovat plán modernizace, vyřazovat zastaralé a neekonomické ka pacity z provozu. Nový pohled na úlohu spotřebního průmyslu byl

přijat všemi jeho pracovníky s velkou odezvou, neboť dosavadní pod ceňování důležitosti tohoto odvětví přineslo v jeho rozvoji řadu škod, zvláště pak způsobilo komplexní zaostalost strojního parku v textilním

průmyslu . A přitom je nutno připomenout, že naše textilní výrobky patřily v minulosti vždycky ke světové špičce, a my bychom si přáli , aby tomu bylo tak i nadále.

Těžko se však stále stoupající výrobní úkoly plní na starém strojním parku, jehož hodnota byla v některých případech odepsána již před první světovou válkou a jehož produktivnost je

průměru zhruba na

polovině výkonu obdobných zařízení v jiných zemích. Nové strojní kapacity tedy do textilního průmyslu nejsou požadovány nahodile. Při jeho modernizaci na libereckém okrese nevycházíme z přehnaných představ o stavbě nových závodů s novým strojním vybavením . Řešení vidíme v modernizaci a technické rekonstrukci dosavadních závodů

schopných rozvoje.

Pozornost věnovaná textilnímu průmyslu v posledních letech ze strany nejvyšších stranických i státních orgánů se dnes u nás již v našich národních podnicích projevuje. Namátkou bych chtěla uvést Průmysl bytových textilií, v němž byla uplatněna progresívní světová technika ve výrobě všívaných koberců Kovral . Efektivnost zavedení 194

moderního strojního zařízení pro tuto výrobu dokazuje, že vynaložené investiční náklady ve výši 18 mil. Kčs byly vráceny vyprodukovaným

ziskem za necelé dva roky , a s přihlédnutím k dani z obratu dokonce za několik měsíců. A to nehovořím již o tom, jak výrazně přispělo toto zařízení svou vysokou výrobností k obohacení sortimentu na na. šem trhu a jaké zvýšení produktivity práce v závodě přineslo. Obdobně dochází k postupným výměnám zastaralého strojního parku

i v národním podniku Textilana a dalších závodech . Z uvedených sku

tečností by se mohlo zdát, že ve spotřebním průmyslu nastal z hlediska investiční politiky zásadní obrat. Dosud tomu však tak není, protože investice prozatím vynaložené do modernizace textilního průmyslu v okrese Liberec řeší s ohledem na dřívější neudržitelný stav celý problém jen částečně.

V této souvislosti bych se chtěla zmínit ještě o jedné závažné okol.

nosti. Textilní průmysl, a z toho především vlnařský průmysl, byl v mi nulosti při nákupu strojního zařízení odkázán takřka výlučně na dovoz z kapitalistických států. V posledních letech se však projevuje pro nás pochopitelná snaha nakupovat tyto stroje ve státech sdružených v Radě vzájemné hospodářské pomoci . Je třeba otevřeně říci , že strojní za

řízení z těchto států, ale i ta, která se vyrábějí u nás, nejsou vždy na světové úrovni. Bylo by účelné zvážit možnosti – a to i přes napjatou devizovou bilanci – nákupu některých progresívních výrobních zaříze -

ní pro textilní průmysl v kapitalistických státech , neboť bychom ne

sporně rozšířili možnosti vývozu našich výrobků zpět do těchto států, a tím zajistili i devizovou návratnost.

· Hovoříme -li o vývozu našich textilních výrobků, musíme mít v první

řadě na zřeteli požadavky světového trhu, kde zvláště v posledních letech převládá orientace na chemická vlákna . Pro nás to tedy zna mená vyrábět zboží nejen špičkové kvality, ale především podstatně

zvednout podíl chemických vláken v našich výrobcích. Jinak naše vý . robky budou pokládány za zastaralé. Řešení této situace vyžaduje, aby

byl učiněn zásadní obrat v zaměření našeho chemického průmyslu a aby urychleně byly rozšiřovány kapacity na výrobu chemických vláken.

Vždyť zvyšování podílu chemických vláken v textilních výrobcích má přímé důsledky na snížení potřeby deviz, na snížení objemu surovin

i na vlastní snížení ceny výrobků. V národním podniku Texiilana bylo například zjištěno, že při použití viny představovala hodnota devizových surovin na jednu korunu vy robeného zboží 45 haléřů , proti tomu při použití chemických mate riálů klesla tato hodnota na 24 haléře. Tento příklad dostatečně do

kumentuje přínos, který by další rozšíření chemických vláken v tex tilním průmyslu mělo, nehledě již na to, že výrobky z chemických vláken jsou na světových trzích konkurenčně schopnější, především

pro své známé vlastnosti, které zvyšují jejich spotřebitelskou hodnotu. Soudružky a soudruzi, dosud jsem se zabývala ekonomickými otáz kami. Nemusím však jistě připomínat, že nejdůležitějším činitelem 195

ve výrobním procesu jsou lidé. Na získání pracovních sil a jejich žá doucí stabilizaci v našich závodech má rozhodující vliv nedostatek

bytového fondu. Prováděli jsme rozbory nákladů, které musíme vyna ložit na vyučení kvalifikovaného pracovníka. Tato vysoká částka ne bývá však vždy společnosti vrácena. Značná část těchto pracovníků, a jde většinou o mladé dívky, z našich textilních závodů odchází. Na

první pohled by se zdálo, že bychom jim měli vytýkat nedostatek zájmu o obor, v němž se vyučily . Ve skutečnosti však je problém

poněkud hlubší, neboť kromě pracovní stránky zde hraje význač nou roli i stránka osobní. Nedostatek bytů totiž způsobuje, že mladí lidé po uzavření sňatku odcházejí do jiných oblastí našeho státu, kde

jsou možnosti v tomto směru uspokojivější. Situace se stává velmi vážnou, zvláště v oblasti Frýdlantska, kde je značná část textilního průmyslu soustředěna a kde prakticky dochází k postupnému vylidňo vání. Jsem si vědoma toho, že nedostatek bytů je zatím problémem celostátním. A připomínám jej pro dokreslení, jak vážnou roli hraje v zajištění spotřebního průmyslu našeho okresu.

Hovořím-li o celkové problematice pracovních sil, musím připome nout, že ve spotřebním průmyslu jde především o ženy, které mají svůj značný podíl na dobrých výsledcích tohoto odvětví. Vždyť jsou to právě ženy , které se příčiňují o poměrně vysokou směnnost, a přispívají

tak k vysokému využívání základních fondů. I když práce ve dvou směnách je zde již po léta ustáleným režimem , nedá se říci, že se

nesetkáváme při získávání pracovnic na druhou směnu s určitými ob tížemi. Vyplývá to nejen z toho, že tento režim není zatím běžný ve

všech odvětvích našeho průmyslu, ale přináší pro pracovníky na druhé směně řadu komplikujících momentů. Pokud se týká vlastní reprodukce pracovní síly, setkáváme se zvláště u žen s tím, že po 9

skončení druhé směny nemohou plně využít dobu určenou ke klidu a

odpočinku, neboť denní chod domácnosti již od rána je nutí k jejímu zkrácení. V neposlední řadě je to i otázka finanční, neboť druhá směna nutně vyžaduje zvýšené výdaje na stravování. S tím souvisejí

také potíže, které s náborem dalších pracovníků pro práci ve dvou směnách máme. Domnívám se, že by určité mzdové zvýhodnění při

spělo k rychlejšímu zavádění dvojsměnného režimu v celém průmyslu. Takovéto řešení by však nemělo zůstávat jen otázkou závodu či podni ku, ale mělo by mít zásadní celostátní charakter, i když by třeba šlo jen o diferencované rozdělení prostředků vyprodukovaných přímo těmito závody a podniky .

Nejvíce diskutovanou otázkou ve spotřebním průmyslu je v poslední

době otázka zkracování pracovní doby. Usnesení o zkrácení pracovní doby na 44 hodiny týdně nebylo v závodech spotřebního průmyslu libereckého okresu přijato tak jednoznačně, jak bychom očekávali . Především z toho důvodu, že není žádným tajemstvím, že při dosa

vadním systému dvousměnné práce při 46 hodinách týdně napracová vali pracovníci sobotní odpolední směnu, čímž prakticky dvě volné 196

-

soboty v měsíci již dnes měli. Tento stav trvá v mnohých našich zá vodech již od padesátých let a vynutila si jej především situace v pra

covních silách, potřeba získat další ženy do pracovního procesu. Toto opatření se přitom ukázalo jako ekonomicky prospěšné, neboť značně snížilo vysokou sobotní absenci. Usnesení vlády o zkrácení pracovní doby, příloha číslo 2, však říká, že nezbytné napracování dnů pracov. ního volna má být řešeno především prodloužením dosavadních sobot ních směn. A za takovýchto podmínek bylo zkrácení pracovní doby, které by nutně znamenalo zavedení odpoledních sobotních směn ve všech závodech spotřebního průmyslu našeho okresu, odmítáno. Vyskytla se řada názorů na řešení a převažuje požadavek umožnit tři volné soboty pro pracovníky ve dvousměnném provozu, při zacho vání požadovaného počtu pracovních hodin. To je však v rozporu s ci tovanou přílohou vládního usnesení. V našem závodě Průmyslu byto vých textilií ve Vratislavicích, kde ověřujeme v rámci podniku od

1. května t. r. zkrácenou pracovní dobu, přes veškeré vysvětlování a přesvědčování našich žen musel být prozatím uplatněn systém tří vol. ných sobot, a tedy vědomě obcházíme platné předpisy.

Domnívám se, že před tímto vývojem zavádění zkrácení pracovní doby nesmíme zavírat oči a že by měl být ústředními orgány zásadně řešen . Všichni víme, že naše společnost počítá s dalším postupným

zkracováním pracovní doby. Zde bych chtěla doporučit, aby bylo při takovýchto opatřeních přihlédnuto především k pracovníkům ve dvou směnném systému a aby při dalším zkracování pracovní doby byli preferováni. I to by byl způsob, jak bychom vyjádřili, že naše společ

nost si je vědoma jejich určitého většího podílu na plnění společných úkolů .

Všechny otázky, o kterých jsem až dosud hovořila, se nutně odrážejí

v životě a práci stranických organizací na našich závodech. Zvláště živě se o nich hovořilo v etapě příprav zavádění nové soustavy řízení rárodního hospodářství a v diskusi k tezím ústředního výboru . Mohu fíci, že nová soustava řízení vyvolala neobvyklý zájem u všech našich

členů, kteří v plné důvěře ve stranu očekávají urychlené dovedení zásad nové soustavy do praxe a tato důvěra nesmí být zklamána.

Kladem je, že stranické organizace po zasedání lednového pléna ústředního výboru naší strany pochopily svou úlohu v nových pod mínkách, plně na přípravě uplatnění zásad nové soustavy spolupra covaly a dnes dbají na její správné zavedení. Na výsledcích stranické

práce se v závodech spotřebního průmyslu značnou měrou podílejí opět ženy. Je nutno říci, že přes velké pracovní vytížení, o jehož

některých aspektech jsem zde hovořila, najdou si tyto funkcionářky čas na stranickou práci a vykonávají ji se svědomitostí a pečlivosti jim vlastni.

Soudružky a soudruzi, hovořila jsem o některých našich závažných problémech. Byla bych nerada, kdyby vznikl dojem, že pracující libe reckého okresu , jejichž jménem mluvím , přicházejí pouze s připomín 197

kami. Rozhodně tomu tak není, neboť dosavadní výsledky jejich práce dokazují, že dovedou i v podmínkách, které nejsou vždy snadné, své úkoly plnit i překračovat. Rada závazků ke XIII. sjezdu naší strany, uzavřených nejen v závodech spotřebního průmyslu, ale i v dalších

závodech našeho okresu, dokazuje, že půjdou touto cestou i nadále , a to vám jejich jménem slibujl (Potlesk. } Soudruh OTAKAR ŠIMONEK :

Soudružky a soudruzi, děkuji soudružce Pokorné. Nyní má slovo soudruh Ladislav Hojecký.

Soudruh LADISLAV HOJECKÝ, severomoravská krajská organizace KSC Vážené soudružky , vážení soudruzi, období mezi XII . a XIII . sjezdem naší strany bylo v hutních podnicích Severomoravského kraje nástupem za dosažení obratu v rozvoji výroby , její kvality a ekonomie. Naléhavě jsme pocitovali potřebu splácet naše ekonomické i morální závazky vůči naší společnosti, která vložila do

rozvoje hutní základny na Ostravsku miliardové hodnoty . Formy zajištování tohoto úkolu byly různé a vycházely v každém

podniku z konkrétní problematiky. Cíle, které jsme však přitom sledo vali , byly společné . Na prvém místě to bylo úsili o konsolidaci výroby ,

pak o plnění výroby v potřebném sortimentu a kvalitě a vzápětí na to následovala opatření směřující ke snižování nákladů. Při zajištění těchto úkolů byly uplatňovány nové experimentální prvky hmotné zaintere sovanosti . S tím začali jako první Vv Nové huti Klementa Gottwalda

v Kunčicích. Bylo využíváno týmů techniků a ekonomů, které začali jako první rozvíjet soudruzi v Třineckých železárnách. Nakonec bylo vyhlášeno hnutí za kvalitu a rentabilitu výrobků , které vzniklo ve Vítko . vických železárnách. Celé toto období bylo spojeno s. náročnou ideově

výchovnou prací zaměřenou na vysvětlování významů realizovaných opatření. Místo zajištování uložených úkolů ve výrobě »šturmem « byli

pracující vedeni k tomu, aby uvažovali o ekonomickém efektu své práce, aby mysleli na její přínos pro celou společnost. Nové pojetí zabezpečování vyšší efektivnosti si přímo vynucovalo experimentální ověřování zásad zdokonalené soustavy řízení. V těsné vzájemné spolupráci všech hutních podniků jsme rozpracová vali zásady nové soustavy až na závody a střediska a velmi často jsme hledali odpověď na všechny problémy vnitropodnikového ekonomického řízení, které nebyly mnohdy ani teoreticky zpracovány. Jejich uvedení

v život na pracoviště bylo nutno probojovávat politicky a mnohde roz bíjet staré názory. Tak tomu bylo při řešení střídačských příplatků , které jsme přesunuli do oblasti pohyblivých mezd na podporu kvality 198

pt prémiování za hospodárske výsledky , sortiment atd. Jednotu nám zabezpečovaly akční programy řádně připravené, prodiskutované a

schvalované na celopodnikových konferencích našich stranických or ganizací.

Soustředěným úsilím se nám podařilo v krátké době propracovat systém pevných vnitropodnikových cen , vyřešit formy vzájemných pře.

dávek bez zbytečné kontroly nadřízenými útvary, změnit systém plánu 3 evidence tak, aby se ve všech střediscích zjistil hospodářský výsle

dek jako objektivní měřítko výsledků jejich práce a mohly se spra vedlivěji rozdělovat výdělky na kolektivy a jednotlivce.

Mimořádnou pozornost jsme přikládali individuální hmotné zainte resovanosti , která musí zajištovat soulad zájmů jednotlivce se zájmy celé společnosti. Uplatnili jsme zásadu , že na prostředky pro prémie a odměny si musí příslušné hospodářské středisko vydělat. To vše mělo přirozeně dopad na každého jednotlivce a jeho myšlení. Proto jsme

v organizaci strány i po linii odborů a mládeže věnovali veškeré úsilí ideově výchovné práci zaměřené na přetváření myšlení lidí v intencích těchto nových zásad. Zbavovali jsme formálnosti i socialistické formy

řízení, především socialistickou soutěž. Rozvinutí hnutí konkrétních činů k 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou to jasně po tvrdilo. Zároveň jsme tím pádně odpověděli na otázku, zda socialis tické soutěžení, nebo hmotná zainteresovanost, a to v tom smyslu, že I v podmínkách nové soustavy řízení budeme dále rozvíjet a prosazovat morální faktory. Musíme se ovšem starat, aby tyto morální faktory

na jedné straně a hmotná zainteresovanost na straně druhé působily stejným směrem . Rozvinutím a plnou realizaci těchto opatření vyvolalt jsme v pod nicích zcela novou situaci, což se výrazně projevilo při sestavování plánu na rok 1966 i při konkretizaci úkolů pro čtvrtou pětiletku. Velmi nám zde pomohly vnitropodnikové ekonomické nástroje a pravidia , v nichž jsme zakotvili vhodné ekonomické stimuly, podněcující k se stavení optimálního plánu a zvýhodňující ty závody, které již v etapě sestavování plánu odkryjí všechny rezervy, proti závodům, které z opa trnosti by se snažily podržet měkký plán. Závody si musely naplá

novat a zabezpečit potřebné existeční fondy , a protože podil do fondu byl vyšši při sestavování plánu než při překračování, přestalo doha

dování o vyšším plánu se závody a naopak kolektivy a závody se snažily vytvořit takovou situaci, aby mobilizovaly všechny finanční rezervy .

Pod tlakem nové soustavy zpracováváme urychleně optimální va rianty technického rozvoje hutního průmyslu na Ostravsku. V těchto studiích se řeší nejen progresívní technika , technologie, účelná moder

nizace, automatizace a racionální využití pracovních sil , ale i další zkvalitnění řízení, opírající se o exaktní metody a využití počítačů. Cel komplex těchto otázek se neobejde bez soustavné péče o růst kvalifi

kace pracovníků a jejich reustálou výchovu. Kadrová práce stojí tu 199

proto na předním místě. Je podložena důkladnými studiemi | požadav

ky na kádry a jejich kvalifikaci, které vyplývají – a to podtrhují

z dlouhodobé koncepce technického rozvoje. Při práci s kádry a péči o jejich výchovu jsme se naučili využívat spolupráce s vysokými ško lami, výzkumnými ústavy a všemi dalšími organizacemi, které jsou ochotny nám pomáhat. Významnou pomoc při zabezpečování našich úkolů očekáváme od

urychlené realizace zdokonalené soustavy řízení v jejím cílovém po jetí. Vítáme proto úsilí ÚV KSČ o urychlení této práce. Plně se stavíme

za hlavní myšlenky cílového řešení, především za jednotné odvody podniků a za přímé sepětí podniků se státním rozpočtem. Jednotnými

odvody podniků se vytvoří podmínky pro objektivní posuzování vý . sledků práce každého podniku. Tento systém nepochybně vyvolá řetě ' zovou reakci v zaostalých výrobách, které bude nutno pod ekonomic

kým tlakem urychleně řešit, a povede to k vytváření zdravých hospo dářských celků na základě poznání ekonomické prospěšnosti.

Všechny hutní podniky Ostravska se na základě dosavadních zkuše ností stavějí za odvody do státního rozpočtu ze zisku. Tento systém byl v široké míře uplatněn uvnitř podniků, osvědčil se, byly s ním sezná

meny kolektivy pracujících na mnohonásobném školení a je jim zcela srozumitelný. Kromě toho zisk velmi dobře navazuje na hnutí za kva. litu a rentabilitu, které se stalo záležitostí celého Severomoravského

kraje. Z toho důvodu považujeme za nezbytné u zisků zůstat, avšak zá roveň bychom si přáli, aby při stanovení sazeb odvodů nebyla zjevná diskriminace zisku proti hrubému důchodu .

Stavíme se i za navrhované financování a provádění investic z vlast ních podnikových zdrojů, respektive úvěrů. Jsme toho názoru, že při

nové soustavě je nutné vést podniky k odpovědnosti za celý repro dukční proces. V tom směru vyzněly také naše návrhy na pokračování experimentálního ověřování těchto zásad cílového řešení, které zatím ještě nebyly uvedeny v život.

I další návrh, který zdůraznil odpovědnost investičních dodavatelů a mění investorský systém na systém dodavatelský, pokud se týká řízení výstavby velkých celků, s plnými finančními dopady na doda

vatele, plně podporujeme. I když i u nás, speciálně ve Vítkovických železárnách, si uvědomujeme, jaká odpovědnost a zvýšené nároky na

kvalitu naší práce z titulu generálního dodavatele hutního zařízení budou na nás kladeny. Soudíme totiž, že takové řešení může podstatně zjednodušit vzájemné vztahy ve výstavbě velkých celků mezi partnery, zjednodušit řízení, což povede ke zkrácení doby výstavby, sníží počet rozsáhlých porad a dohadování se mezi jednotlivými partnery a prav děpodobně povede i ke zrušení nepotřebných útvarů a předpisů, což může národnímu hospodářství jen prospět.

V této souvislosti je účelné pozastavit se u projekčních ústavů a jejich vybavení. Je dostatečně známo, že generální dodavatelé pro dlužují délku výstavby v projektu až po realizaci hlavně tím, že na 200

tahují předvýrobní etapy z titulu nedostatku projekčních , konstrukč.

ních a přípravárenských kapacit. Proti tomu máme bohatě doto vané centrálně řízené projekční ústavy a bude třeba, aby si uvědomily, že právě v této době, kdy bojujeme o další zahraniční trhy, je třeba v prvé řadě pomáhat zabezpečit úkoly hlavních dodavatelů v těsné spolupráci s nimi. Jistě je tvrdé opatření, které se týká splácení zůstatkové ceny zá

kladních fondů. Pro ozdravení situace v národním hospodářství je však nezbytné, a proto je považujeme za zcela správné.

V jednom směru však nutně potřebujeme širší prostor pro rozvoj aktivity podniků, a to ve směru prohloubení přímých odběratelsko

dodavatelských vztahů, s vyloučením všech zbytečných mezičlánků. Je nezbytné promyslet, jakou funkci má sehrát monopol zahraničního

obchodu v podmínkách nové soustavy. Jsme toho názoru, že je třeba postupně propracovat takový systém v řízení zahraničního obchodu, aby se mohly plně uplatnit schopnosti podniků, pokud jde o rychlou reagenci na poptávky , možnost nejrychlejšího vyjasňování technických

podmínek kontraktů se zahraničními odběrateli a plné uplatnění viivu podniků na uzavírání kontraktů včetně jejich vlivu na ceny . Pak bude také možno plně přenést i hospodářskou odpovědnost za efektivnost zahraničního obchodu na podniky . Pzo bude prospěšné využívat jako obchodní sítě v zájmu podniků bez narušení státního monopolu zahia ničního obchodu. I v tomto směru jsme již předložili příslušné návrhy s přesnou specifikací cílů .

Rozhodující otázkou, která do značné míry rozhodne o účinnosti

nové soustavy, je otázka přestavby cen. Souhlasíme se snahou tuto

přestavbu maximálně urychlit. Různé cenové disproporce, které po přestavbě vzniknou, bude nutno urychleně a uváženě řešit . Zvláště

bude zapotřebí řešit návaznost našich cen na ceny zahraniční, aby v našich podmínkách rozsáhlé mezinárodní kooperace se stala cena kritériem v efektivnosti naší národní práce. Věříme, že nová soustava si vynutí i řadu nekompromisních zákroků

v organizační skladbě našeho hospodářství a že takto vytvořené systé my a organizační seskupení budou zdravé, protože je vyvolá objektivní potřeba a ekonomická nutnost. V minulých dnech se sešli zástupci našich hutních podniků na Ostravsku znovu . Sešli se jak straničtí, tak hospodářští pracovníci a

znovu posoudili v duchu tezí XIII . sjezdu naší strany možnosti hutí

plnit potřeby národního hospodářství ve čtvrté pětiletce. Mohu proto XIII . sjezd za ostravské hutě ujistit, že ostravští hutníci učiní vše pro to, aby přijaté závěry XIII. sjezdu byly prosazeny do života , maximálně plněny a realizovány. ( Potlesk. )

201

Soudruh OTAKAR ŠIMONEK : Soudruzi, děkuji soudruhovi Hojeckému. Soudružky a soudruzi, přerušují nyní sjezdové jednání na půl hodiny,

to znamená, že zahájíme nové jednání v 16 hodin 45 minut. ( Jednání přerušeno v 16 hod. 15 min . ) ( Jednání znovu zahájeno v 16 hod. 44 min. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání. Náš sjezd pozdraví dr. Josef Plojhar, předseda Československé strany lidové. Prosím, aby se ujal slova.

POZDRAV ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ, přednesený

Dr. JOSEFEM PLOJHAREM Vážené předsednictvo sjezdu, vážení hosté, soudruzi a soudružky ! Každý sjezd Komunistické strany Československa, vedoucí síly naši Národní fronty, otevírá další novou etapu budování a všestranného

rozvoje socialistické společnosti, dalšího tvůrčího rozmachu sil našich národů.

Proto se také v těchto dnech obrací pozornost všeho našeho pracu jícího lidu k Praze, dějišti vašeho sjezdu. A proto i já považuji za velkou čest, že mohu vám, delegátům

slavného XIII. sjezdu Komu

nistické strany Československa , tlumočit srdečné, upřímné pozdrayy všech funkcionářů a členů Československé strany lidové. ( Potlesk. )

Jak se praví ve zprávě pro delegáty vašeho sjezdu, vstoupila naše společnost do nové etapy svého vývoje, do etapy upevňování a dalšího

všestranného rozvoje socialismu, ve které současně vytváříme před.

poklady pro příští přechod ke komunismu. Její charakteristiku, jakož i politickou linii pro toto období formuloval XII. sjezd KSČ. Hlavním úkolem XIII . sjezdu je konkretizovat a rozpracovat takto vytyčenou linii, a to v souladu s měnícími se vnitřními a vnějšími podmínkami a hlubším poznáním potřeb a reálných možností současné etapy. K to muto náročnému, ale současně též velmi radostnému a záslužnému

úkolu přistupujete v období, kdy vzpomínáme 45. výročí založení KSČ. Tato skutečnost výmluvně potvrzuje zákonitou kontinuitu současné

politiky vaší strany, celou její historii . Dosvědčuje, že komunistická strana vždy splnila, co slíbila. Vyřešila velké revoluční úkoly, pro které byla v roce 1921 založena; a dovedla náš lid k vítězství nad 202

buržoazií a k vybudování socialismu v naší vlasti, jejíž bezpečnost

zajistila přátelskými a spojeneckými svazky se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými zeměmi. Po celou dobu své existence v předmnichovské republice i za fašis tické okupace stála vždy jako skutečný předvoj nového života v čele pracujících mas a důsledně obhajovala a prosazovala jejich zájmy. A že to nebylo úsilí nikterak snadné, vyplývá z faktů, že ještě do

února 1948 probíhal u nás tuhý a neúprosný boj, kdo s koho, mezi buržoazil pracujícím lidem a že už v roce 1960 mohla být přijata nová ústava, jež zakotvuje základní socialistické přeměny. Pod vedením komunistické strany vykonal lid Československa úcty

hodné dílo, na něž může být právem hrdý. Také tato celková bilance výsledků úspěšné práce svědčí o souladu politiky komunistické strany, s objektivními potřebami a možnostmi rozvoje naší společnosti. Jsou to právě tyto společenské potřeby a možnosti, které musí podněcovat všechny uvědomělé vlastence naší země, aby nezůstávali stát u dosaže

ného, ale šli v pevné jednotě myslí a srdcí dál a výš, neboť i vývoj v celém světě jde stále kupředu.

Průmyslově vyspělé Československo je přímo předurčeno sehrát velkou úlohu jako příklad úspěšného budování socialismu. Abychom k této metě dospěli, potřebujeme mít na vysoké úrovni průmyslovou a zemědělskou výrobu, stavebnictví a dopravu, dobře propracovanou perspektivu budoucího vývoje, vědecky sestavované národohospodářské plány, co nejdokonalejší systém řízení, ale též velkou uvědomělou disciplínu a odpovědnost na všech pracovištích a ve všech článcích řízení .

o tom všem sé velmi zevrubně hovořilo v návrhu tezí pro přípravu XIII . sjezdu, předložených počátkem t. r. široké celonárodní diskusi. Jsem rád, jestliže mohu z této tribuny prohlásit, že se do diskuse k te

zim aktivně zapojili též členové Československé strany lidové. Na schůzích našich stranických organizací, na veřejných shromážděních

I na nejrůznějších pracovištích přednesli stovky a tisíce věcných a podnětných připomínek, jež jsme pak v jejich souhrnu mohli k danému termínu předložit ÚV KSČ .

Neméně potěšující je fakt, že rozvoj iniciativy členstva naší strany, projevující se tak výrazně v období příprav vašeho sjezdu, nalezl také svůj konkrétní odraz v závazcích na počest XIII. sjezdu, které v sou ladu s usnesením celostranické konference Československé strany lido vé uzavírali členové naší strany pracující v zemědělství i na ostatních úsecích hospodářské činnosti . Celková hodnota těchto závazků před

stavuje, vyčísleno podle obecně daných kritérií, 27 169 500 Kčs a podílí se na ní 93,5 % členské základny naší strany. ( Potlesk. ) To je také,

vážení soudruzi delegáti , náš skromný dar k vašemu sjezdu. Byli by• chom rádi , kdybyste ho přijali jako upřímný projev díků za každodenní pomoc komunistické strany v naší práci, která umožňuje také funk cionářům a členům Československé strany lidové aktivně přispívat 203

k zabezpečování úkolů v průmyslu a zemědělství, podílet se na práci zastupitelských sborů a rozvíjet vlastní politickovýchovnou činnost zaměřenou k dalšímu upevňování jednoty našeho lidu. My, členové Československé strany lidové, organizující ve svých fa dách poctivé křesťansky smýšlející občany naší země, jsme se z vlast ního přesvědčení přihlásili k cílevědomé spolupráci v Národní frontě vedené Komunistickou stranou Československa. Činíme tak v pevném přesvědčení, že politika naší Národní fronty, prodchnutá duchem socia listického humanismu, vědecky podloženou službou člověku a všestran nému rozvoji jeho schopností, odpovídá též plně křesťanským předsta vám o harmonickém uspořádání vztahů mezi lidmi, že vytváří skutečně reálné a konkrétní podmínky pro vskutku svobodný a důstojný život

člověka. V neposlední řadě se domníváme, že tato otevřená, plodná a úspěšná spolupráce s komunisty v socialistickém státě může být pří kladem 1 křesťanům v zemích s jiným společenským zřízením k plnění navýsost odpovědného a mravně zavazujícího historického poslání —

bojovat v jednotě s nejprogresívnějšími silami za odvrácení nové ničivé války, hájit mír a štěstí všeho lidstva. ( Potlesk .) Vytvářet takové pod

mínky na celém světě, aby nebylo bídy ani hladu, aby lidé všech ná rodů pokojně vedle sebe žili, spolu pracovali a soutěžili, nikoli v hro madění vyhlazovacích zbraní, ale v budování fondu vzájemné důvěry

a skutečné služby lidstvu této planety. V tomto duchu bych chtěl pozdravit ještě jednou vaše významné zasedání a popřát vám plný úspěch ve vaší práci. Současně bych vás

chtěl ujistit, že výsledky vašeho sjezdu budou pro všechny členy Čes koslovenské strany lidové mocnou pobídkou k tomu, aby ještě zvýšili

svůj podíl na rozvoji naší socialistické společnosti, aby ještě aktivněji a cílevědoměji napomáhali k dalšímu upevňování a prohlubování jed noty našeho lidu .

Ať žije Komunistická strana Československa, at žije naše krásná vlast, Československá socialistická republika! ( Potlesk . ) Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych prvnímu tajemní.

kovi ústředního výboru Komunistické strany Československa soudru

hovi Antonínu Novotnému předal závazky příslušníků Československé strany lidové na počest XIII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska . ( Potlesk. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Plojharovi.

Nyní vystoupí s pozdravným projevem našemu sjezdu dr. Alois Neu

man, předseda Československé strany socialistické. Prosím, aby se ujal slova.

204

POZDRAV ČESKOSLOVENSKÉ STRANY SOCIALISTICKE ,

přednesený Dr. ALOISEM NEUMANEM Soudružky a soudruzi, delegáti, vážení hosté! Jsem rád, že mohu spolu s členy delegace ústředního výboru naší

strany sledovat jednání XIII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska, který jménem Československé strany socialistické co nej srdečněji pozdravuji. ( Potlesk. )

Široká a cílevědomě založená příprava sjezdů KSČ se u nás plně vžila a osvědčila. Je to důkaz, že vedoucí síla našeho lidų se před

svými nejzávažnějšími rozhodnutími radí nejen s celým kolektivem

komunistů, ale se všemi občany naší vlasti. Zpětným odrazem toho je, že vždycky, kdykoli naše společnost pod vedením Komunistické strany Československa přemýšlí o tom, jak nejlépe a nejrychleji pokročit

v rozvinutí svých plánů, předsevzetí a odhodlání, jsme v celé naší Ná rodni frontě svědky nových projevů upřímného vlastenectví a socialis tického uvědomění. Nebude snad nadsázkou, když řeknu, že nám toto všechno potvrdilo letošní předsjezdové jaro, jež jako by se svou pohodou, svěžestí a příslibem bohatých plodů přeneslo i do lidských srdcí a myslí. Období, které sjezdu bezprostředně předcházelo, znamenalo i pro vše chny příslušníky Československé strany socialistické dobu zvýšené po litické a budovatelské aktivity, která vyvěrá ze společného díla, jehož velikost nám znovu přiblížily teze předznamenávající dnešní XIII. sjezd.

Dovolte mi proto, abych při této příležitosti prohlásil, že členové Československé strany socialistické se na svých výročních členských schůzích a okresních konferencích plně přihlásili k cílům, které vy. tyčily teze pro přípravu tohoto sjezdu, a v diskusi celého národa bohatě a plodně uplatnili své poznatky a zkušenosti. Svými náměty a podněty

upřímně se snažili přispět k řešení našich současných úkolů a pro

blémů. Zároveň pak vyjádřili uvědomělý souhlas s opatřeními v oblasti naší ekonomiky, především se zaváděním zásad nové soustavy pláno vitého řízení hospodářství i s opatřeními z oblasti nadstavby a ideo logie .

V předsjezdové rozpravě k předloženým tezím byly v souvislosti s řešením otázek ekonomické základny středem pozornosti i problémy

dynamiky rozvoje naší socialistické společnosti a státu. I tady se po tvrdilo, že ideologie dělnické třídy vyvolává u nás souhlasnou rezo nanci ve stále širších vrstvách obyvatelstva, že se myšlenková jednota našich národů stále znovuvytváří a dále upevňuje.

A to vše, vážené soudružky a soudruzi , jasně dokládá, že komunis tická strana Československa je uznávanou vedoucí silou celé naší spo 205

lečnosti, to vše je přesvědčivý projev naprosté důvěry našeho lidu k její politice.

Oněch 21 let, která od našeho osvobození uplynula , nesčetněkrát dokázalo, že komunistická strana šla a jde správně. Celý vývoj v naší

zemi potvrzuje, že bez vedoucí úlohy komunistické strany bychom u nás uskutečnění socialistických myšlenek nikdy nedosáhli. To všech no má vysoký mrayní a mobilizační význam. Viděli jsme, jak jednotlivé

statě v tezích jsou blízké srdcím a myslím všech poctivých občanů naší vlasti. Blízké proto, že představují životní perspektivu nás všech a zá . roveň každého z nás. Proto se v diskusi hovořilo s hrdostí nejen o úspě ších, ale také otevřeně a starostlivě o chybách a obtížích .

Předsjezdová kampaň potvrdila, soudružky a soudruzi, šířku a hloub ku naší socialistické demokracie. Z širokého ohlasu diskuse v naší ve

řejnosti vyvěrá přesvědčení, že stejně jako myšlenky tezí i závěry XIII . sjezdu se stanou duševním majetkem každého, kdo to s naší vlastí mysli poctivě a čestně, kdo k této rodné zemi přilnul svým vlastenectvím, kdo chová ve vážnosti odkaz našich národních tradic a kdo mysli na šťastnou a bezpečnou budoucnost příštích pokolení. Pravda, život a

praxe stavějí před nás mnoho problémů vyplývajících ze složitosti procesů , jimiž procházíme, i ze skutečnosti , že při našem postupu vpřed musíme jít často neprobádanými cestami. Patří sem kromě problémů hospodářských například i některé otázky způsobu života, který dosud ne vždy plně odpovídá socialistickému pojetí. Problémy vztahu osob ních a společenských zájmů, i to, že jsou ještě mezi námi lidé s men

talitou spotřebitelů, zvyklí jen kritizovat a myslet jen na svůj úzký osobní prospěch . Nezřídka jde o jednotlivce podléhající v tom nebo onom směru myšlenkám kapitalistického světa , který jim své ideje

v mistrném balení a velmi rafinovaně předkládá. Zkušenost nás učí, že k obratu v myšlení a morálce nedochází máv

nutím kouzelného proutku . Aktivní účast opravdu každého jednotlivce na našem společném díle vyžaduje stálé prohlubování ideologické prá ce tak , aby každý občan socialistické republiky plně chápal pravý smysl socialistického humanismu a podstatu socialistické demokracie.

Není náhodou, soudružky a soudruzi , že v zápase o lepší život člo věka stála na straně dělnické třídy naše pokroková inteligence, která statečně pozvedla svůj hlas ve smyslu solidarity a socialistického

humanismu vždy, kdykoli toho bylo třeba . Bez zvyšování její aktivní úlohy a bez její účasti v našem životě se nelze obejít. Zejména ne dnes, v údobí vědeckotechnické revoluce a dalšího rozvoje výrobních

sil. V této oblasti se její součinnost už výrazně projevuje. Bude však třeba, aby se společenská aktivita inteligence co nejvýrazněji uplatnila i v procesu upevňování ideové, politické a morální jednoty socialistické společnosti.

Vážené soudružky , vážení soudruzi , pro uskutečnění našich úkolů a dosažení vytčených cílů potřebujeme klid a ' mír. Situace je však ta ková, že již delší dobu jsme svědky zvýšeného úsilí imperialistických 206

sil o brutální potlačení všech pokrokových snah ve světě, tužeb národů po svobodě a sociální spravedlnosti. Zejména to, co provádějí Ameri

čané ve Vietnamu, to je ukázka novodobého barbarství, jež se neza stavuje ani před bombardováním a vražděním lidí, kteří se zcela ničím neprovinili. A není divu , že pod patronací politiků organizujících ma

sakry svobodymilovných lidí znovu vyrostl západoněmecký militaris mus a znovu vystrkují růžky revanšisté.

Dnešní mezinárodní situace zdůrazňuje význam a nutnost boje za mír. Jsme přesvědčeni, že jen síla socialistických zemí brání imperia listům , aby plně uskutečnili své cíle. Tím více vystupuje do popředí potřeba naprosté semknutosti států socialistického tábora, tím nalé havější se stává požadavek akční jednoty celého mezinárodního ko munistického hnutí. To je, soudružky a soudruzi, jediná reálná síla, která je schopna zkrotit imperialismus, zabránit mu v agresi a přinutit jej k mírovému soužití. Jsme si plně vědomi, jakou úlohu tu má veli kost a síla Sovětského svazu, jeho snahy za vyřešení sporných mezi

národních otázek jednáním, a nikoli válkou. Tato politika odpovídá plně životním zájmům obou našich národů, a proto se za ni bezvýhrad ně stavíme a dáváme jí svou plnou podporu . ( Potlesk. ) V tomto smyslu také jednomyslně se vyjadřovali v předsjezdové diskusi členové té strany, kterou mám čest tu dnes zastupovat.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, XIII. sjezd Komunistické strany Československa je příležitostí nejen k objektivnímu posouzení cesty od XII . sjezdu a k přípravě vůdčích směrnic pro další činorodou aktivitu našich národů. Je to i zastavení nad uplynulým dvacetiletím , při kte rém všichni, nejen příslušníci Komunistické strany Československa, ale i ostatních politických stran Národní fronty a občané bez stranické příslušnosti, pocitujeme oprávněnou hrdost nad výsledky dosaženými

pod vedením Komunistické strany Československa. Stejně jako ten krát před 21 lety, kdy jsme s výstavbou socialistické vlasti začínali,

stejně jako v únorových dnech 1948 i dnes chceme jít k dalším metám ve znamení dvou jistot a základních principů. Že je třeba i nyní jako oko v hlavě střežít, chránit a rozvíjet pevnou, upřímným vlastenectvím a socialistickým internacionalismem prodchnutou jednotu lidu v čele s Komunistickou stranou Československa, jakožto inspirátorkou všeho pokrokového a pozitivního pro blaho a dobro pracujícího člověka. A že ani zítřky naší krásné vlasti, kterou máme nade všechno rádi,

se nemohou svobodně, bezpečně a zdárně rozvíjet bez našeho neroz borného spojenectví, bez nejvěrnějšího přátelství se Sovětským svazem

a jeho lidem , s nímž nás pojí pevné a nezrušitelné pouto lásky, jež každoročně znovu plnými květy rozkvétá. ( Potlesk. ) Máme k tomu, soudružky a soudruzi, nesmírné, nezměřitelné a nepřemožitelné po tenciální mravní síly socialistického uvědomění a lásky k životu. Pod vedením Komunistické strany Československa sáhli jsme smělou rukou po starém a dalekém snu a uvedli jej ve skutek. Pod vedením Komu nistické strany Československa a po boku Sovětského svazu budeme 207

obětavě, nadšeně a rádi pracovat dál. Pro pokrok všeho lidstva a pro mir na celém světě, pro štěstí naší drahé socialistické vlasti. (Potlesk./ Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Neumanovi. XIII. sjezd Komunistické strany Československa nyní pozdraví před

seda Strany slovenské obrody Jozef Mjartan. Prosím, aby se ujal slova. (Potlesk .)

POZDRAV STRANY SLOVENSKE OBRODY, 1

přednesený JOZEFEM MJARTANEM

Vážený sjezde, vážené soudružky a soudruzi, milí přátelé! Připadl mi mimořádně čestný úkol pozdravit vaše zasedání, pozdra . vit XIII. sjezd Komunistické strany Československa v zastoupení ústřed .

ního výboru a všech členů Strany slovenské obrody. Zdravím vás s pro cítěnou duší, ale též s rozradostněným srdcem . Vaším prostřednictvím

pozdravuji všechno to, co dala naše republika a strana oběma našim národům a všem našim národnostem .

Síněmi vašich sjezdů nejednou kráčela historie. Dějiny velkých ide álů, silných předsevzetí, ale i dějiny činů, a dnes v tomto sále vane duch nových perspektiv, závazků a rozhodnutí. Náš slovenský lid

kdysi tak neuznávaný a ponižovany, dnes sebevědomý – přetvořil zemi zaostalého agrárního typu za bratrské české pomoci v zem pokrokovou,

sociálně spravedlivou a technicky vyspělou. Velká je doba, v níž žijeme. Doba hlubokých sociálních přeměn, doba, která vede k šťastnější a krásnější budoucnosti našich národů. Byli bychom nevděčné děti , ba marnotratní synové, kdybychom tuto pravdu nekonstatovali. To, čeho Slovensko dosáhlo za posledních 20 let, nedalo mu ani jedno předešlé století. A tato pravda zůstane pravdou, ať se to líbí anebo nelíbí pánům 2 Londýna, New Yorku anebo Mnichova. Přirozeně, že kořeny tohoto nového života vyrůstají z půdy hlubší,

živnější, z pokrokových tradic našeho lidu. Vždy to tak bývalo : slo venská radost, české potěšení, český neúspěch, slovenský smutek.

Bratrství obou národů se kulo do ruda kladivem srdečzosti a svářelo ohněm sounáležitosti, oddanosti a pokrevnosti. K takovému bratrství se upřímně přiznáváme a odkazujeme ho dalším pokolením. Toto bratrství nemohl podlomit ani takový živel, jakým byl krutý hitlerovský fašis.

mus. Žilo plně i za druhé světové války, ve dnech vítězného nástupu

československého armádního sboru, který též skropil svou krví naši vlast. Stejně tomu bylo i za dnů Slovenského národního povstání i za 208

dnů pražského odboje. Náš lid povstal za zvuků šest let násilně umlče né hymny Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska. Doopravdy hromy bily, peklo burácelo, padali lidé, tekla krev a z utrápených tváří kanuly slzy. Očekávané jaro přišlo v desetitisících nových domů, ve stovkách

nových závodů a miliónech spokojených lidí, kteří konečně začali žít a hospodařit pro sebe. Našeho člověka přestal trápit strach z nezaměst nanosti , vystěhovalectví, přestala zoufalost z nejistého zítřku.

Při této příležitosti se nesmí opominout ani pomocná ruka našeho velkého ochránce Sovětského svazu a jeho velkých obětí. Nebýt přede.

vším hrdinů Sovětského svazu, nebylo by naší svobody ani naší repu bliky.

S úctou a vděkem chci vzpomenout vašeho posledního sjezdu, který vysoko rozvinul a vyzvedl zásady socialistického humanismu, socialis tického práva a zákonnosti. Strana slovenské obrody se plně hlásí k vel. kému socialistickému dílu, ale nejen hlásí, ruku v ruce na půdě Ná. rodní fronty, v jednotě chce zvelebovat toto dílo, neboť socialismus není jen cesta, není to jen směr a víra v šťastnější budoucnost, ale je to zároveň přesvědčení, život štastny, radostny, naplněný pocitem jis toty , odvahy a sily .

XIII. sjezd Komunistické strany Československa schválí nové úkoly. V ekonomice postupně odbouráváme přežitý administrativní způsob ří zení a nahrazujeme ho zdokonalenou soustavou plánovitého řízení, v níž rozhodující úlohu sehrají ekonomické páky a rozvoj zdravé ini ciativy . Dovedeme pochopit těžkosti, překážky a problémy, které na náš lid a stát v složitých mezinárodních vztazích a ve vnitřním vývoji doléhají. Tyto problémy je nutno trpělivě řešit. Diskuse k tezím na pů

dě Strany slovenské obrody ve slovenských krajích i na konferencích byla obohacením našeho myšlení a projevem upřímného vlastenectví a správného postoje vůči všemu, co se u nás děje. Byla pro nás i vzpru hou do další činorodé a cílevědomé práce při budování společného díla

a štastného života. Rušné ovzduší v celém našem veřejném , politickém, hospodářském a kulturním životě dává každému z nás všechny mož nosti iniciativy a pomůže tak realizovat velké cíle naší socialistické společnosti, jak je ve svých závěrech a usneseních schválí XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Nechceme však zůstat jen u pěkných prohlášení, jež by nebyla pod

ložena činy. Ne slova , ale činy. Ne sliby, ale opravdová statečná práce na každém úseku a za každých okolností. Pracovat pro jejich uskuteč nění, pro další rozvoj všech předností našeho socialistického zřízení v naší krásné vlasti, to je a bude obsahem naší budoucí práce, jež zůstane naším vyznáním .

Soudružky a soudruzi, čest a sláva Komunistické straně Českoslo venska a jejímu XIII . sjezdu . ( Potlesk . )

209

Soudruh ÀLEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Mjartanovi.

Zdravici k XIII. sjezdu teď přednese předseda slovenské Strany slo body Michal Žákovič. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. )

POZDRAV STRANY SLOBODY, přednesený

MICHALEM ŽÁKOVIČEM Vážené soudružky a soudruzi, drazí přátelél Přináším srdečné pozdravy příslušníků Strany slobody vašemu sjez du, který je významnou událostí v dalším vývoji života naší společnosti. Před několika dny jsme oslavili 21. výročí osvobození naší vlasti hrdin nou Sovětskou armádou. Desetiletí jsou v životě národů velmi krátký čas. Pro nás se však uplynulých 21 let stalo nejvýznamnější kapitolou našich novodobých dějin , protože za toto období se pod vedením Komu nistické strany Československa splnily tužby generací bojovníků děl. nické třídy za práva lidu a tužby pokrokových demokratických a vlas

teneckých sil za nový rozkvět života našich národů, které za hitlerov ské okupace a války prošly nejtěžší dobou temna. Uplynulé období podalo přesvědčivý důkaz o tom, že výstavba socia lismu vede k netušenému rozvoji materiálních a kulturních hodnot. Na

še republika zmohutněla. Vzrostla její síla a obranyschopnost, zvýšila

se její vážnost v mezinárodním světě. O tom přesvědčivě hovoří čísla a fakta o rozvoji jednotlivých odvětví. Všechny tyto výsledky jsou dílem práce našeho lidu a jeho morálně politické jednoty . Na tomto velkém díle obrody naší společnosti spolupracuje s dělníky a rolníky

inteligence, pracovníci vědy a techniky, kteří se všichni utvrdili v pře svědčení, že socialismus plní národní, pokrokové a vlastenecké ideály našeho lidu .

Všechny tyto výsledky jsou nerozlučně spjaty s komunistickou stra nou a mohli jsme jich dosáhnout jen pod vedením této strany. Tomu také logicky odpovídá skutečnost , že pracující vedoucí úlohu strany nejen uznávají, ale svou tvůrčí prací pomáhají uskutečňovat cíle, ke kterým je komunistická strana vede. Výrazně se to projevilo zejména v předsjezdové diskusi, které se aktivně zúčastnily desetitisíce pracujících, a tato jejich účast na pří pravě tohoto sjezdu stala se současně manifestaci našeho upřímného vztahu ke komunistické straně a naší rozhodné vůle ze všech sil ji podporovat v jejím neúnavném boji za zájmy lidu. Mezi milióny těchto odhodlaných stojí i všichni příslušníci naší strany, kteří svou každo denní prací v továrnách, na polích, ve veřejném i občanském životě

dokazují, že mají hlubokou úctu a pevnou důvěru v politiku komunis . 210

tické strany. Tuto důvěru podporují všechny dosažené výsledky, na které musí být každý, kdo objektivně posuzuje , hrdý. Máme být na

co hrdi. Vždyt s výsledky statečné práce miliónů usilovných rukou se setkáváme od nejkrajnější západní hranice naší vlasti až po její vý. chodní hranici, na severu i na jihu naší vlasti. Tak je to v českých krajích i na Slovensku ; zejména u nás na Slo vensku každý občan, každý žák ve škole s hrdostí vyjmenovává názvy velkých staveb a podniků, které jsou konkrétním výrazem této správné politiky : Východoslovenské železárny, Slovnaft, elektrárny Vojany,

Nováky , Dusíkárna v Šale, Niklová huť v Seredi, Tesla na kdysi nej chudší Oravě, širokorozchodná trať, která nás spojuje nejen symbo licky , ale prakticky až s oblastmi Dalekého východu, zavlažovací práce

na východoslovenské nížině a další jsou naplněním odvěkých tužeb na šich dědů a otců, jsou nejkrásnějším důkazem oprávněné bratrské jed noty národů jednotné socialistické Československé republiky . Jsou na plněním slov soudruha Antonína Novotného z roku 1964, která cituji : » Rovnoprávné bratrství a soudružská jednota českého a slovenského národa utvrzená ve Slovenském národním povstání, v bojích za osvo bození a společné socialistické práce jsou věčně živé, neustále silí

a obnovují se v politice a činnosti Komunistické strany Československa, která vede všechen náš lid spolehlivou internacionální cestou ke ko munistickým zítřkům . «

Příslušníci naší strany jsou pevně přesvědčeni , že Komunistická stra na Československa je jedinou stranou schopnou vytyčovat další směry rozvoje naší společnosti , že pevná jednota lidu vyjádřená v Národní frontě a odhodlání naplnit činy i usnesení tohoto sjezdu jsou silou, která dokáže úspěšně řešit a vyřešit složité otázky naší současnosti I budoucnosti.

Vážené soudružky a soudruzi, drazí přátelé, usnesení vašeho význam ného sjezdu, která ukáží cestu dalšího postupu , stanou se velkým zá vazkem a povzbuzením pro všechny organizace Národní fronty a také

pro všechny členy naší strany. Chtěl bych vás ubezpečit, že příslušníci Strany slobody přistoupí s největší odpovědností k plnění těchto úkolů, připraveni vynaložit všechny síly na dosažení společných cílů, které v konkrétní podobě

vytyčí pro nás všechny jako závaznou programovou směrnici usnesení vašeho sjezdu. Vstoupili jsme do období vážných úvah , vážných řešení

a vážných činů. S vážností, přiměřenou této době, v období vrcholícího úsilí o další posílení naší vlasti a celého tábora nově se tvořícího světa , v období vrcholícího úsilí o zachování míru ve světě, který je vážně

ohrožován v mnohých částech naší planety, v období, kdy roste auto rita a moc Sovětského svazu a socialistického tábora, si hluboce uvě. domujeme, že znásobovat tuto sílu je náš nejlepší přínos k boji , který národy vedou proti válce. Váš sjezd přijatými usneseními promluví ko

všem občanům naší vlasti a zavolá je do práce a k oddané spolupráci . Chtěl bych vás z této tribuny ujistit jménem Strany slobody a jejich 211

členů, že v naší straně se k těmto úkolům a k této práci s odhodláním hlásíme a tomuto společnému úkolu zasvětíme všechny své síly.

At žije Národní fronta, výraz pevné jednoty našeho lidu! At žije vedoucí síla našeho lidu, Komunistická strana Českosloven skal ( Potlesk.)

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Žákovičovi.

Nyní vystoupí vedoucí delegace Madarské socialistické dělnické strany, člen politického byra ústředního výboru soudruh Dezső Ne mes. (Potlesk. )

POZDRAV MAĎARSKÉ SOCIALISTICKÉ DĚLNICKE STRANY ,

přednesený soudruhem DEZSŐ NEMESEM Vážení soudruzi !

Delegace Madarské socialistické dělnické strany tlumočí pozdrav a přání úspěchu jménem ústředního výboru naší strany a všeho jejího

členstva XIII. sjezdu bratrské Komunistické strany Československa . ( Potlesk .)

Zdravíme z tribuny sjezdu všechny členy vaší veliké, v boji zoce lené strany a všechen lid vaší země, přejeme jim nové úspěchy v bu dování nové společnosti a v historickém boji za vítězství socialismu. Naše národy již urazily velkou cestu. S vysoko vztyčeným rudým bo jovým praporem mezinárodní dělnické třídy a vlajkami našich národů

jsme zlikvidovali panství vykořisťovatelů, vkročili jsme na cestu so cialistického rozvoje a dosáhli jsme velkých úspěchů. Postavili jsme se tváří v tvář celému kapitalistickému světu, nejednomu zuřivému útoku imperialistů a jejich rozvratným pokusům a udělali jsme čaru

přes rozpočet všem, jejichž úklady nám měly zabránit v našem socia listickém rozvoji .

Velkou posilou pro naše národy je skutečnost, že nejsme sami. Mů . žeme se opřít o Sovětský svaz, osvoboditele naší vlasti, a o společen .

ství bratrských socialistických zemí. Spojenými silami se postavíme 1 v budoucnosti proti všem piklům imperialistů .

Neshody v názorech mezi socialistickými zeměmi však zabraňují, aby mocný socialistický svět ještě více ovlivňoval vývoj mezinárod nich událostí. K našim názorovým neshodám upínají imperialisté růz 212

né naděje; zvláště jim lichotí protisovětské útoky, zahalované do jáké. koli roušky. Pokrok socialistických zemí a další rozvoj jejich sil nelze

však zadržet. Ve společném úsilí namířeném proti faktorům, které dnes brání jednotě socialistického světa, bude se i nadále upevňovat semknutost našich zemí a vzrůstat jejich vliv.

Společně s vámi usilujeme o to, aby přes existující ideologické ne shody vytvořily akční jednotu na podporu vietnamského lidu, boju jícího s podivuhodným hrdinstvím.

Vytvoření akční jednoty na celém světě by přineslo nový rozmach silám bojujícím proti imperialismu. Učinilo by konec veškerým nadě. jím amerických agresorů, které se dnes ještě upínají k neshodám v ná: zorech mezi socialistickými zeměmi. A proto i naše strana nadále usi

luje o vytvoření protiimperialistické akční jednoty. Na základě zásad moskevských Deklarací z roku 1957 a 1960 dále upevňujeme naše přá telství se sovětským lidem a s jeho slavnou komunistickou stranou, s ostatními socialistickými zeměmi a se všemi bratrskými stranami, s nimiž vedeme společný boj.

V boji za uhájení světového míru usilujeme společně zde v Evropě o zkrocení západoněmeckých revanšistů a o evropskou bezpečnost, společně podporujeme všechny národy bojující proti imperialismu za svou svobodu a nezávislost. Vážení soudruzi !

v boji za socialismus a za mír, za těsnější semknutost socialis tických zemí se upevnilo přátelství československého a madarského

pracujícího lidu. A to nelze již nikdy rozbít žádnými nacionalis tickými pletichami, které v minulosti způsobily našim národům tolik starosti a trpkosti. Toto přátelství střeží a uhájí proti všem třídně uvědomělá maďarská, česká a slovenská dělnická třída a každý, kdo je věrným stoupencem socialismu a kdo 'věc bratrské solidarity náro dů pokládá za svou. V našich zemích se při socialistickém budování vyskytly nové pro blémy. Dostali jsme se na vyšší úroveň hospodářského vývoje, a to v situaci, kdy se rozvoj vědy a techniky mimořádně urychlil, význam hospodářské spolupráce socialistických zemí stále vzrůstá a úloha so

cialistických zemí ve světovém hospodářství i v mezinárodním obcho dě se zvyšuje. Další rozvoj a zvýšení úrovně řízení národního hospo dářství je nevyhnutelnou nutností. Naše strana se také aktivně zabývá úkoly z toho vyplývajícími, jejichž řešení pokládáme za jednu z ústřed ních otázek . S velkým zájmem sledujeme podobné úsilí bratrských zemi , a tím tedy i vaši práci. Výměna a uplatňování zkušeností byly dosud důležitým zdrojem našeho rozvoje a budou jím ještě víc i v bu doucou .

Rozvoj socialistického Československa , další úspěchy jeho lidu slouží společné věci socialistického světa a mají důležitou úlohu v roz

voji styků s jeho sousedy. Bezprostřední styky našich národů se v mla 213

nulých letech významně rozšířily a s dalším rozvojem našich zemí vzrůstají.

jménem naší delegace ze srdce přeji, aby vaše úsilí při řešení no vých otázek a ve všech oblastech socialistického budování bylo koru nováno úspěchem. Čest práci, soudružky a soudruzi! ( Potlesk. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Nemesovi.

Jako další vystoupí vedoucí delegace Italské komunistické strany, člen vedení a sekretariátu ústředního výboru soudruh Armando Cos sutta. ( Potlesk. )

POZDRAV ITALSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY,

přednesený soudruhem ARMANDEM COSSUTTOU Drazí soudruzi!

Přináším vašemu XIII. sjezdu vřely a bratrský pozdrav našeho ústřed ního výboru, všech Italských komunistů a osmi miliónů pracujících, kteří v Itálii hlasují pro naši stranu. ( Potlesk. ) Váš sjezd probíhá v době obzvláštní politické a bojové aktivity v Ev ropě a ve světě. Hrdinný odpor vietnamského lidu, vojenská vítězství bojovníků Národní fronty osvobození a pokračující rozklad loutkové saigonské vlády stále více izolují americkou imperialistickou agresi , zatímco se rozšiřuje solidarita lidových a demokratických sil. Také v Itálii dělníci, ženy, mládež a intelektuálové manifestují a vy. cházejí do ulic, aby vyjádřili solidaritu vietnamskému lidu. Tyto velké masové manifestace spojují komunisty, socialisty a katolíky v jednot ném boji za to, aby vláda levého středu odmítla jakoukoli odpovědnost za činy americké vlády. Nedávné provokace proti Kubě vyvolávají náš rozhodný protest a vedou nás k aktivní bdělosti. V současné době v Itálii a v ostatních evropských zemích probíhá boj za překonání nepřátelských vojenských bloků, za vytvoření systému

kolektivní bezpečnosti. Německý revanšismus, snaha bonnských vlád ců získat atomové zbraně a neuznávání hranic představují jedno z nej

větších nebezpečí pro mír v Evropě. Tváří v tvář krizi atlantické aliance a rozporům v táboře jejích stoupenců vznikla vášnivá diskuse v Ital ském a západoevropském dělnickém hnutí . Dnes existují v Evropě nové

podmínky pro překonání rozdělení, které přinesla studená válka, k pře konání jak Atlantického, tak Varšavského paktu a pro zajištění míru 214

a budoucnosti našeho kontinentu vytvořením systému kolektivní bezpeč. nosti.

V tomto směru se v celé Evropě vytvářejí nové vztahy mezi levicový. mi silami ; ve Francii, jak ukazuje také nedávná jednotná stávka ; v Ně.

mecku , kde se nyní rozvíjí velmi zajímavý dialog mezi sociálními de mokraty a SED ; ve Finsku, kde socialisté, sociální demokraté a komu :

nisté vytvořili novou většinu a novou vládu, která sdružuje zástupce všech levicových sil. V těchto otázkách naše strana a Francouzská komunistická strana do.

sáhly plné dohody, kterou potvrdila nedávná schůzka delegací obou stran vedených soudruhy Waldeckem Rochetem a Luigi Longem v San Remu. V těchto otázkách se také projevila naprostá shoda názorů mezi

naší stranou a delegací Komunistické strany Finska, která přijela do Itálie právě v těchto dnech, stejně tak jako na schůzce komunistických stran západní Evropy v Bruselu a ve Vídni. Totožnost stanovisek dosaže

ná na těchto setkáních ještě více přispívá k rozvíjení dialogu a k vy tvoření nových vztahů mezi všemi levicovými a socialistickými silami, které jsou nejen nezbytné, ale také možné a zčásti již existují. Naším společným odhodláním v Evropě je všemi způsoby přispívat

k dosažení nových dohod mezi všemi levicovými silami, laickými 1 ka tolickými. Z těchto dohod se může zrodit obrat v zahraniční politice západních zemí. Některé nedávné události, jako návštěva ministra za hraničních věcí SSSR soudruha Gromyka v Římě a jeho setkání s pape žem , a významné výsledky, kterych bylo dosaženo při rozšiřování ob chodních vztahů a rozšíření kulturních vztahů mezi Itálii a SSSR a me

zl socialistickými zeměmi, zdůrazňují, že dnes je nejen nutné, ale i mož né prohlubovat dohody také v otázkách povýtce politických tak, aby chom se dostali k řešení problémů evropské bezpečnosti.

Tento sjednocovací proces naráží v Itálii na vážnou překážku předsta vovanou politikou a rozbíječskými záměry vlády levého středu. Politic ký marasmus, vytvořeny levým středem, uvolňuje dnes široký prostor ničivým silám krajní pravice, které se již pokusily o různé provokace;

bdělost a boj mas však tyto akce systematicky maří, v celé zemi se rozrůstá velké jednotné antifašistické hnutí, které rozšiřuje a upevňu

je kontakty a spojenectví v oblasti sociálních a hospodářských bojů dělníků.

V těchto dnech bojují v Itálil milióny dělníků : kovodělníci, stavební dělníci, zaměstnanci potravinářského průmyslu, tiskaři, zaměstnanci autobusové, železniční a tramvajové dopravy, zaměstnanci pošt a te legrafů, zaměstnanci pojišťoven, státních podniků; v krizi je celý zdra votnický aparát, lékaři bojují za své požadavky ; v krizi je celé školství a probíhá boj, který zachvacuje celé školství od mateřské školy až po university ; prakticky všechen lid bojuje za radikální změny ve vztazích mezi třídami , za hlubokou obnovu ekonomické, politické a společenské struktury.

Proti politice levého středu, který je podporován velkopodnikateli , 215

vzniká a vytváří se nová jednota v boji a v boji se tato jednota posiluje, zapojují se do něho široké sektory odborového hnutí, katolického a so

ciálně demokratického, s nimiž probíhá dnes dialog, dnes ještě obtížný, ale slibný, o otázkách a perspektivách organické jednoty odborářů. Aby

zachránily levý střed před rozpadem, sociálně demokratická strana

a socialistická strana Nenniho se rozhodly uskutečnit sjednocení na sociálně demokratické základně. Toto sjednocení však naráží na velký odpor uvnitř samé socialistické strany a na odpor mas, které tuto stra

nu podporují. Myslíme, že existují podmínky pro úspěšný boj proti antikomunistickým cílům, které si klade toto sjednocení, a proti nebez

pečím, která představuje, protože je v rozporu s požadavky dělnické třídy a lidových mas; dělnické masy si uvědomují, že ne nové rozdělení

levice, ale jednota posiluje proces sbližování mezi všemi dělnickými a demokratickými silami a aktivnějšími a pokrokovějšími katolickými silami.

Proto pracujeme pr

vytvoření nových forem spolupráce mezi všemi

těmito silami s perspektivou vytvořit na jedné straně novou jednotu demokratických a lidových sil a novou parlamentní většinu , a na druhé straně dosáhnout sjednocení v jednotné straně dělnické třídy, která by sdružovala všechny opravdu socialistické síly. Navrhujeme katolíkům , aby s námi spolupracovali nejen v boji za bezprostřední požadavky , ne

jen v boji proti podmínkám vykořistování a omezování svobody a dů stojnosti lidské osobnosti, což je vlastní kapitalistické společnosti, ale navrhujeme jím, abychom společně hledali oblasti shody, abychom

mohli spolupracovat při budování nové společnosti osvobozené od vy kořisťování a od války.

Přišli jsme na váš sjezd nejen proto, abychom potvrdili společné úsilí, které vždy vedlo všechny naše akce, nejen abychom upevnili pouta bra

trství, která spojují naše strany, ale abychom s hlubokým zájmem sle dovali vaši práci. Hluboce oceňujeme, drazí soudruzi, bilanci úspěchů, kterých jste dosáhli, a chápeme, co stojí za každým tímto úspěchem , kolika překážkám jste museli čelit a jak jste je uměli překonat. Přirozeně vaše naše situace a vaše a naše zkušenosti jsou podstatně rozdílné. Můžeme vám však říci s naprostou upřímností, že vaše úspě chy přímo pomáhají našemu boji. Máte v Evropě velkou úlohu, řídíte zemi, která se těší výjimečnému prestiži mezi pracujícími Evropy a ce

lého světa. Již dlouho věnujeme pozornost novým metodám řízení, kte

ré zamýšlíte uplatnit v hospodářství ; vysoce oceňujeme nová zdokona lení, která hodláte zavést do systému plánování ; tato zdokonalení uka zují tvůrčí schopnost vaší strany a její neustálé úsilí přizpůsobovat se

novým podmínkám á stále více přihlížet k národní skutečnosti. Stejně tak přisuzujeme velký význam každé iniciativě v kulturní oblasti smě tující ke stále širší účasti v diskusi a v hledání všech živých sil.spo lečnosti. Jsme odhodlání stejně jako vy vynaložit veškeré úsilí pro gb novení a posílení jednoty mezinárodního hnutí. Víme, že tato jednota

je dnes možná jen za předpokladu, že budou respektovány obzvláštní 216

rozdilné podmínky; pro tuto jednotu, byt v rozdílnosti, je třeba spo lečně pracovat. Aby byla posílena, považujeme za užitečné schůzky, kte. ré slouží ke konfrontaci různých zkušeností a k rozvíjení širší diskuse mezi bratrskými stranami.

Ospěšnou práci, soudruzi, a nové úspěchy slavné Komunistické stra ně Československa !

At žije přátelství mezi československým a italským lidem! ( Potlesk. ) At žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutil At žije socialismus! (Potlesk .)

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Cossuttovi.

Nyní vystoupí vedoucí delegace Rumunské komunistické strany, člen předsednictva výkonného výboru OV soudruh Alexandru Birladeanu. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk. )

POZDRAV RUMUNSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY , přednesený soudruhem ALEXANDREM BIRLADE ANEM Drazí soudruzi!

Dovolte mi , abych vám jménem delegace Rumunské komunistické

strany poděkoval za pozvání na XIII. sjezd Komunistické strany Čes koslovenska a tlumočil delegátům a hostům na sjezdu, komunistům a všemu československému lidu vřelý soudružský pozdrav ústředního výboru Rumunské komunistické strany, komunistů a pracujícího lidu Rumunska, současně s přáním plného zdaru v práci sjezdu. ( Potlesk. ) Rumunský lid se raduje z celého srdce z pozoruhodných úspěchů do dosažených bratrským československým lidem v budování a rozvoji so

cialistické společnosti. Hluboké přeměny, které nastaly v Českosloven sku v letech socialismu, růst hospodářského potenciálu země, rozvoj průmyslové výroby, zemědělství, vědy, techniky, školství, umění, zvý šení životní úrovně jsou plody tvůrčího a obětavého boje českosloven ského lidu, zkušeného vedení KSČ a jeho ústředního výboru v čele se soudruhem Antonínem Novotným . Svými úspěchy, svou intenzívní čin

ností za neustálý pokrok a rozkvět své země československý lid při.

spívá po boku ostatních socialistických zemí k upevňování světové so cialistické soustavy a mírových sil na celém světě. Sjezd je událostí velkého významu v životě strany, vašeho lidu a vaší země. Dokumenty a projevy delegátů dokazují vysokou odpovědnost

a kompetenci, s jakou komunisté projednávají základní otazky sou 217

visející s pokrokem československé společnosti, dokazují jejich vřelou

touhu a pevné rozhodnutí dovršit dilo budování socialismu, zajistit ne ustálý rozvoj země, blahobyt a štěstí lidu.

Významná usnesení vašeho sjezdu budou povzbuzujícím pracovním a bojovým programem pro československou dělnickou třídu, rolnictvo

a inteligenci. Přejeme vám , drazí soudruzi, z celého srdce, abyste tato

usnesení uskutečnili a dosáhli nových a významných úspěchů ve vaší cestě vpřed k socialismu a komunismu. Dovolte mi, abych vám sdělil několik aspektů z činnosti naší strany

a našeho lidu. Pracující Rumunské socialistické republiky dosáhli vý . znamných úspěchů v budování socialistické společnosti , v rozvoji prů . myslu, družstevního zemědělství, vědy a kultury, ve zvyšování mate. riální a kulturní úrovně. Nyní veškerý náš lid s nadšením uskutečňuje program, který v minulém roce přijal IX. sjezd Rumunské komunistické strany a podle kterého bude pokračovat proces dovršeni socialistické

výstavby. Naše strana soustřeďuje i pro další období hlavní úsili na rozvoj průmyslu, který je bezpečnou cestou k růstu národního důchodu a zvyšování životní úrovně lidu, zárukou nezávislosti a svrchovanosti země. Zároveň věnuje mimořádnou pozornost intenzívnímu a všestran mu rozvoji zemědělství a významné materiální prostředky věnuje na upevňování materiálně technické základny zemědělství, na jeho mecha

nizaci , chemizaci , na rozšiřování zavlažovacích zařízení. To jsou ne zbytné podmínky pro rozvoj živočišné a rostlinné výroby, pro zvyšování sociální a kulturní úrovně na vesnici .

Vycházejíc z objektivní nutnosti společenského pokroku a zevšeobec ňujíc dosažené zkušenosti , naše strana neustále zdokonaluje formy a metody organizace a tízení národního hospodářství a veškerého spo

lečenského života. Na základě doporučení sjezdu strany byly před tře mi měsíci založeny Celostátní svaz výrobních zemědělských družstev, jakož i krajské a okresní svazy, které vytvářejí ještě příznivější pod . mínky pro větší účast rolnických mas na řízení zemědělství a občanské

správě a přispívají k rozvíjení družstevní demokracie a socialistické demokracie vůbec. Učinili jsme opatření k lepšímu řízení vědeckový . zkumné činnosti a ostatních oblastí tak, aby odpovídaly úrovní rozvoje a úkolům současné etapy socialistické výstavby.

Nedávné 45. výročí založení Rumunské komunistické strany bylo pří. ležitostí k hodnocení činnosti naší strany a našeho lidu a přispělo k novému rozmachu tvůrčí práce mas. Dobré výsledky , kterých jsme

dosud dosáhli při plnění plánovaných úkolů na tento rok první rok nové pětiletky - potvrzují reálný charakter tohoto plánu, upevňu . -

jí přesvědčení, že usnesení sjezdu strany budou uskutečněna a pove dou socialistické Rumunsko dále po cestě pokroku a civilizace. Soudruzi ,

tradiční přátelství a spolupráce mezi rumunským a československým lidem , mezi našimi zeměmi maji hluboké kořeny v minulosti. Nejednou 218

rumunský a československý lid se setkal v průběhu dějin na společ.

ných pozicích v boji za národní svobodu a sociální pokrok. Jsou zná. my staré svazky bratrské solidarity mezi rumunskou a československou dělnickou třídou, mezi našimi komunistickými stranami. V letech socialistické výstavby, kdy se naše strany staly vládnoucími stranami, dostaly rumunsko-československé vztahy nový obsah, neustá le se rozvíjejí na základě totožných základních cílů, naší společné mar.

xisticko -leninské ideologie a shodného společenského zřízení v obou zemích. S uspokojením konstatujeme, že rok od roku se rozšiřuje hos podářská spolupráce, výměna zboží, technická, vědecká a kulturní spo

lupráce a sportovní a turistické styky. Rozvíjejí se styky mezi našimi komunistickými stranami, výměňují se zkušenosti, uskutečňují se vzá jemné návštěvy stranických delegací a rozšiřují se styky mezi spole čenskými organizacemi. Jsme rádi , můžeme-li zdůraznit, že na rok 1970 se počítá s téměř dvojnásobným zvýšením úrovně hospodářské výměny proti roku 1960 při současné intenzifikaci styků v dalších oblastech. Jsme přesvědčeni , že stále lepší možnosti a podmínky, které se vytvá řejí s postupem hospodářského a kulturního vývoje v našich zemích , povedou k dalšímu rozšíření hospodářské spolupráce , kooperace ve vý. robe a našich bratrských vztahů ve všech oblastech. Upevňování přátelství, bratrského svazku a spolupráce mezi Rumun

skem a Československem je ku prospěchu obou našich zemí a národů a současně přispívá k jednotě socialistických zemí, k jednotě mezi. národního komunistického a dělnického hnutí, k vítězství socialismu a míru.

V souladu se základními zájmy rumunského lidu, socialismu a míru je středem zahraniční politiky Rumunské socialistické republiky pevné přátelství a bratrský svazek se všemi socialistickými zeměmi. Zároveň rozvíjí Rumunsko vztahy spolupráce s ostatními státy světa bez ohle du na jejich politický systém. Rumunská komunistická strana má za to, že v současné době , kdy ve

světě existují státy s různým společenským zřízením, kdy národy ak tivně projevují svou touhu po míru, společenské a národní svobodě, bez pečnou základnou, na které je možno budovat a rozvíjet mezinárodní vztahy, jsou zásady respektování národní nezávislosti a svrchovanosti , rovnoprávnosti, nevměšování do vnitřních záležitostí a vzájemné výho

dy Rumunsko důsledně usiluje o uplatňování těchto zásad, odsuzuje využívání síly v mezinárodních vztazích , požaduje rozhodné respekto vání nedotknutelného práva každého národa , aby rozhodoval sám

o svém osudu a svobodně si zvolil cestu hospodářského a společenského rozvoje podle své vůle. V tomto duchu podporují naše vláda a náš lid národy, které bojují za odstranění jarma cizí nadvlády, proti imperia lismu, neokolonialismu a reakčním silám , za národní nezávislost a za zemí. Rumunský lid odsuzuje agresí ame Gemokratický rozvoj svý

rických imperialistů ve Vietnamu a poskytuje veškerou podporu hrdin nému osvobozeneckému boji vietnamského lidu, postoji vlády Vietnam 219

ské demokratické republiky a Národní fronty osvobození, která je jedi

ným zákonným představitelem jihovietnamského lidu. Rumunsko žádá zastavení náletů proti Vietnamské demokratické republice, stažení všech cizích vojsk a uplatňování ženevských dohod týkajících se Viet namu. Vietnamskému lidu musí být ponechána svoboda, aby si samostat. ně vyřešil otázky rozvoje své země. Obroyské síly usilují dnes na celém světě o demokracii, svobodu

a společenský pokrok, o obranu míru proti agresívním plánům impe rialistických kruhů. Pevné sjednocení těchto sil, semknutost socialistic kých zemí, mezinárodního komunistického a dělnického hnutí jsou zárukou vítězství míru a pokroku. Ustálení vztahů mezi komunistickými a dělnickými stranami na zá kladě zásad proletářského internacionalismu, vzájemné úcty, rovnopráv

nosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, projednávání otázek spo lečného zájmu mezi stranami v konstruktivním a soudružském duchu jsou, podle pevného přesvědčení naší strany, bezpečnou základnou pro upevnění jednoty a semknutosti mezinárodního komunistického hnutí. Majic za to, že převažující jsou zájmy a cíle, které spojují komunis

tické strany pod praporem marxismu-leninismu, Rumunská komunistic ká strana bude i nadále přispívat svým plným přínosem k upevňování

jednoty socialistických zemí a komunistického hnutí. Dovolte mi, drazí soudruzi, abych v závěru vyjádřil znovu své nej upřímnější přání k úspěšnému jednání vašeho sjezdu, splnění jeho usne

sení, přání neustálého rozkvětu spřáteleného socialistického Českoslo venska .

Ať žije Komunistická strana Československa!

At žije bratrské přátelství mezi rumunským a československým 11 dem !

Ať žije jednota socialistických zemí a mezinárodního komunistického a dělnického hnutil ( Potlesk. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Birladeanovi.

Ke slovu se přihlásil vedoucí delegace Bulharské komunistické stra ny, člen politického byra a tajemník ústředního výboru soudruh Boris Velčev. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk. )

220

POZDRAV BULHARSKE KOMUNISTICKÉ STRANY, přednesený soudruhem BORIS EM VELČEVEM

:

Drazí soudruzi a soudružky , jménem Bulharské komunistické strany a jejího ústředního výboru naše delegace srdečně zdraví XIII. sjezd , bratrské Komunistické strany

Československa, všechny komunisty Československé socialistické repu bliky, všechen váš pracující lid a přeje sjezdu mnoho zdaru v plodné práci pro blaho a štěstí vaší obrozené vlasti. ( Potlesk. ) Národy Bulharska a Československa a obě naše komunistické strany pojí životem prověřené a nikdy nenarušené srdečné přátelství. Toto

bratrské přátelství se zrodilo v dávných dobách, stále více se upevňuje veliké věci socialismu a rozvíjí v boji za vítězství naší společné věci a komunismu. Pracující Bulharské lidové republiky se zájmem sledují snahy a úsili Československého lidu a jeho bojového předvoje komunistické stra• ny - o vybudování nového společenského řádu v Československu -

v jedné z průmyslově nejvyspělejších zemí světa. S velkou pozornosti jsme vyslechli hodnotnou zprávu přednesenou soudruhem Novotným.

Je v ní přesvědčivě vyjádřena hrdinná práce československého lidu a nové úspěchy, kterých bylo dosaženo při uskutečňování XII. sjezdem

přijatého dlouhodobého programu výstavby vysoce rozvinuté socialis tické společnosti v Československé socialistické republice a také směry jejího dalšího rozvoje. Bulharští komunisté a všechen náš lid se upřím ně radují z vašich výsledků v budování materiálně technické základny socialismu, ve zvyšování průmyslového potenciálu země, v růstu hmot né a kulturní úrovně československého lidu.

Jsme hluboce přesvědčeni, že úkoly, které vytyčí XIII. sjezd pro ještě dynamičtější a efektivnější rozvoj hospodářství, pro další rozkvět vědy a kultury, pro další všestranný vzestup rozvinuté socialistické společ

nosti ve vaší vlasti, budou bezvýhradně splněny. Záruku skýtá příslovečná pracovitost a tvůrčí schopnosti bratrského československého lidu a jeho oddanost socialismu. Záruku skýtá i jasná politická linie a osvědčené vedení Komunistické strany Českosloven. ska, která získala zkušenosti a ponaučení ze své bohaté, téměř půlsto leté historie - historie slavných bojů proti kapitalismu a fašismu a obětavé práce pro výstavbu socialismu.

I my v naší lidové republice již téměř 22 let bojujeme za vybudování nové, socialistické společnosti. V posledních letech veškerá mnohotvár ná činnost strany a všeho lidu probíhá ve znamení boje za splnění usne sení VIII. sjezdu strany, za uskutečňování sjezdem schválené generální perspektivy rozvoje naší země do roku 1980. V tomto neúnavném boji dosahuje náš lid významných úspěchů a dovedl naši zemi ještě dále po 221

cestě jejího hospodářského, politického a kulturního rozkvětu. Jenom

za období čtvrté pětiletky ( 1961–1965 ) bylo v Bulharské lidové repu

blice vybudováno tolik základních výrobních fondů, kolik bylo vytvo řeno za celou existenci bulharského státu do roku 1960. Ve stejném období se úspěšně vyvíjela i naše industrializace. Průmyslová výroba každoročně vzrůstala o 11,5 procenta a již 21krát převýšila průmyslo vou produkci z období před druhou světovou válkou. Bulharský lid po važuje ze svůj velký úspěch založení a rychlý rozvoj takových průmys

lových odvětví, jako je hutnictví, energetika, chemie a zvláště stroji renství, které v buržoazním Bulharsku téměř neexistovaly. Navzdory

některým nepředvídaným potížím zaznamenává nové úspěchy také na še zemědělství, které je již zcela přebudováno na socialistických zá

kladech. Naše zemědělství se stále více stabilizuje a jako celek se již stalo rentabilním odvětvím. Jeho celková produkce v letech socialis

tické výstavby vzrostla více než dvojnásobně. Pozoruhodné jsou naše úspěchy i v oblasti vědy, kultury a školství. Urychlené budování mate

riálně technické základny socialismu vytváří podmínky pro rychlé na růstání národního důchodu, který se pouze v posledních pěti letech zvýšil o 42 procent. Právě na této základně mohla strana a vláda na konci loňského roku přijmout konkrétní program dalšího růstu životní úrovně našeho lidu. Chceme-li stručně vyjádřit naše úspěchy, můžeme říci, že v letech lidové vlády se bohatství Bulharské lidové republiky zečtyřnásobilo . Za několik měsíců svolá Bulharská komunistická strana svůj IX . sjezd.

Pro jeho důstojné uvítání nyní v celé zemi vrcholí celonárodní politická a pracovní aktivita, probíhá neúnavný boj za splnění a překračování výrobních úkolů.

Na sjezdu budou schváleny směrnice nového pětiletého národohos podářského plánu do roku 1970. V této pětiletce bude dále pokračovat rychlý rozvoj průmyslu a budou provedeny nové kvalitativní změny v jeho struktuře, posílí se intenzifikace zemědělství a proces jeho zprů myslnění, ještě více se zvýší hmotná a kulturní úroveň pracujících. Dů. ležitým mezníkem bude zavedení nové soustavy řízení národního hos podářství, která v dvouletém experimentu prokázala svou nespornou

převahu a velké možnosti pro další, ještě úspěšnější rozvoj naší socia listické společnosti .

Mluvíme-li o úspěších , jichž jsme dosáhli, a o perspektivách našeho

rozvoje, vždy si uvědomujeme, že jsou nerozlučně spjaty nejen s hrdin . ským úsilím a tvořivou prací bulharského lidu, ale i s nezištnou vše. strannou spoluprací a vzájemnou pomocí, jež se tak plodně rozvíjí mezi

naší zemí a všemi bratrskými socialistickými zeměmi , a zvláště s první a největší zemi socialistického společenství - s velikým Sovětským svazem . V souladu se zájmy našich národů a s budováním socialismu se

stále více rozvíjí hospodářská, vědecká a kulturní spolupráce mezi Bul . harskem a Československem. Jsme hluboce přesvědčení a důsledně za stáváme stanovisko, že čím více se rozšiřuje jak dvoustranná, tak i 222

mnohostranná spolupráce socialistických zemí, tím rychleji roste i moc každé jednotlivé země a socialistického společenství jako celku. Soudruzi delegáti ,

s velkým uspokojením můžeme konstatovat, že mezi našimi dvěma bratrskými stranami existuje naprostá jednota v hodnocení mezinárod ní situace a situace mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí.

Plně sdílíme znepokojení vaší strany, vašeho lidu a všech mírumilov ných sil světa nad ohrožením světového míru , vyvolaném agresívními

činy amerického imperialismu ve Vietnamu a znovu nastupujícím revan šismem v západním Německu. Bulharský lid bezvýhradně podporuje svatý osvobozenecký boj hrdinného Vietnamu, poskytoval a bude i na dále poskytovat podle svých sil co možná největší pomoc bratrskému vietnamskému lidu. Náš lid hluboce věří, že barbarští útočníci budou vypuzeni z odvěké vietnamské půdy a spravedlivá věc vietnamského lidu zvítězí. Rozhodně odsuzujeme militarismus a výbojnoy politiku re. akčních kruhů západního Německa, které svými pokusy dostat se k ja

derným zbraním a kříšením svých starých revanšistických choutek zo střují napětí v Evropě a vytvářejí nebezpečí pro světový mír a bezpeč nost národů. Bulharská lidová republika stejně jako dosud bude vše možně podporovat národně osvobozenecký boj národů Asie, Afriky a

Latinské Ameriky, boj proti kolonialismu a neokclonialismu, boj za na

prostou svobodu, národní svrchovanost a sociální pokrok. ( Potlesk. ) V současné složité mezinárodní situaci , kdy imperialismus stupňuje

svou hospodářskou, ideologickou a vojenskou expanzi, zastáváme roz hodné stanovisko, že vrcholnou povinností každé marxisticko-leninské strany je trpělivě a důsledně bojovat za sjednocení početných oddílů světového komunistického hnutí a všech pokrokových sil v jednotné

frontě proti zrůdným záměrům imperialistů uvrhnout lidstvo do ohně nové ničivé války. Bulharská komunistická strana vysoce hodnotí ne únavné úsilí Komunistické strany Sovětského svazu , Komunistické stra

ny Československa a všech dalších bratrských stran o odstranění pře kážek na cestě dalšího upevňování jednoty a semknutosti socialistic

kých zemí a celého mezinárodního komunistického a dělnického hnutí na neochvějných zásadách marxismu- leninismu a proletářského inter nacionalismu. ( Potlesk. ) Naše strana , věrna odkazu Jiřího Dimitrova , bude i nadále bojovat ještě houževnatěji za upevňování jednoty mezinárodního komunistického

hnutí a dělnické třídy všech zemí, za znásobení jejich síly, za zvýšení bojeschopnosti v zápase proti starému světu, za vítězství světlých ide álů komunismu. ( Potlesk. ) Soudružky a soudruzi,

dovolte, abychom z této čestné tribuny na závěr ještě jednou pozdra vili XIII. sjezd vaší slavné komunistické strany a abychom vyjádřili

své hluboké přesvědčení, že tento sjezd bude novým mocným impulsem

pro další všestranný rozvoj Československé socialistické republiky. 223

Z celého srdce vám přejeme, drazí soudruzi, mnoho dalších úspěchů a nových vítězství. ( Potlesk . )

Ať žije Komunistická strana Československa vedoucí síla československého lidu !

všeobecně uznávaná

Ať žije bratrská družba národů Bulharské lidové republiky a Česko slovenské socialistické republiky!

Ať se upevňuje jednota mezinárodního komunistického a dělnio

ého

hnutí !

Ať žije komunismus ! ( Potlesk. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhú Velčevovi, vedoucímu delegace Bulharské komu. nistické strany .

Nyní vystoupí vedoucí delegace Korejské strany práce, člen politic

kého byra ústředního výboru a náměstek předsedy rady ministrů sou druh Li Džong-ok. Prosím, aby se ujal slova. (Potlesk.) POZDRAV KOREJSKÉ STRANY PRACE,

přednesený soudruhem LI DŽONG - OKEM Drazí soudruzi !

Dovolte mi, abych z pověření ústředního výboru Korejské strany prá ce tlumočil XIII . sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím všem členům vaší strany a bratrskému českosloven skému lidu vřelý pozdrav. ( Potlesk. )

Hned od prvního dne svého vzniku vedla Komunistická strana Česko slovenska těžký boj proti diktátorské moci buržoazie, za svobodu a osvobození československého lidu.

V těžkých letech, kdy zemi okupovala hitlerovská fašistická klika , organizovala a rozvinula Komunistická strana Československa odboj proti okupantům a vedla svůj lid k vítězství.

Po osvobození zhatil československý lid záměry imperialistů a vnitř ní reakce , kteří se pokusili svrhnout lidově demokratické zřízení a ob

novit buržoazní režim , uhájil revoluční vymoženosti a dosáhl velkých úspěchů v budování socialismu.

Díky pracovnímu hrdinství dělnické třídy a všech pracujících se Čes koslovensko stalo socialistickým průmyslovým státem.

Korejský lid upřímně blahopřeje československému lidu k jeho úspě chům .

Nový pětiletý plán, který se projednává na tomto sjezdu, stanoví, že 224

se v letech 1966–1970 zvýší průmyslová výroba o 28–30 % a zeměděl. ská výroba o 15 %. Uskutečnění tohoto úkolu povede k ještě většímu upevnění hospodář.

ské moci Československa a k dalšímu zlepšeni života lidu. Jsme přesvědčeni, že českoslovenští pracující úspěšně splní úkoly nového pětiletého plánu, který byl vytyčen na tomto sjezdu . Drazí soudruzi!

V poslední době imperialisté v čele s imperialisty USA ještě více stupňují politiku agrese a války. Imperialisté USA útočí proti socialistickému táboru, potlačují děl nické hnutí a národně osvobozenecký boj, všude rozvíjejí podvratnou a záškodnickou činnost. Už přes dvacet let okupují američtí imperialisté jižní polovinu naši vlasti. Proměnili ji ve svou atomovou a raketovou základnu a neustále se dopouštěji provokačních akcí proti severní části Koreje. V důsledku koloniální zotročovatelské politiky amerického imperia

lismu bylo z kořenů vyvráceno národní hospodářství a kultura jižní Koreje a obyvatelstvo bylo ožebračeno.

Američtí imperialisté zavinili všechna neštěstí a útrapy korejského lidu a jsou hlavní překážkou v cestě k sjednocení Koreje vlastními si lami.

Imperialisté USA znovu vyzbrojují japonské militaristy a hodlají

z nich udělat »úderný oddíl« pro agresi v Asii. Dosáhli už dohody mezi vládnoucími kruhy Japonska a jihokorejskou loutkovou klikou, jejímž výsledkem je uzavření agresivní » jihokorejsko japonské smlouvy«.

» Jihokorejsko-japonská smlouva« je prakticky třístranným vojenským paktem USA, Japonska a loutek jižní Koreje, který navazuje na » ja ponsko-americkou bezpečnostní smlouvu « a »smlouvu o vzájemné obra ně mezi jižní Koreou a USA«.

Na základě této »smlouvy« se pokoušejí slepit agresívní »vojenský pakt zemí severovýchodní Asie« a dovršit tak budování jednotné sítě protikomunistického obklíčení v Asii.

Podle pokynů imperialistů USA »sesmolili« japonští militaristé do konce plán války proti KLDR a jiným socialistickým zemím , horečně urychlují zbrojení a připravují válku. Vládnoucí kruhy Japonska nyní aktivně pomáhají americkým impe

rialistům v jejich agresívní válce ve Vietnamu. Američtí imperialisté využívají Japonska jako opěrného bodu pro

agresi a utlačování národů v Asii, kde japonští militaristé vystupují jako nebezpečná agresivni sila.

Pod falešným štítem »mírového jednání« pokračují imperialisté USA v rozšiřování agresívní války ve Vietnamu. Posllají do jižního Vietnamu nové a nové vojenské jednotky, použí 8 XIII. sjezd KSC

225

vají rozmanitých prostředků hromadného vyhlazování a prováději tak tiku »spálené země«.

Stupňují gangsterské bombardování Vietnamské demokratické repu bliky, jejich letouny bezohledně svrhávají bomby na školy , nemocnice, přehrady, obce. Agrese amerických imperialistů ve Vietnamu je namířena nejen proti vietnamskému lidu, ale je také vážnou provokaci směřující k agresi

proti socialistickému táboru, k potlačení osvobozeneckého boje národů a narušování míru ve světě.

Agrese amerického imperialismu ve Vietnamu a hrdinný boj vietnam .

ského lidu proti ní jsou dnes těžištěm boje mezi silami imperialismu a protiimperialistickými silami. V poslední době znovu vyvolávají američtí imperialisté vojenské pro vokace na válečné základně Guantánamo a rozvíjejí protikubánskou propagandu. Jsou to zjevné úklady, jejichž cílem je likvidovat kubánskou revoluci a spravedlivý boj, k němuž se pozvedají latinskoamerické národy.

Nynější situace vyžaduje další zesilování boje proti imperialismu, zejména proti imperialismu USA. Revoluční národy, pozvedající pochodeň protiimperialistického boje

ve všech oblastech světa, musí zasadit mocnou ránu imperialistům USA a spoutat jim ruce, aby se nemohli dopouštět zvůle.

Zejména v situaci, kdy američtí imperialisté stupňují své agresívnt akce, musejí socialistické země aktivně odhalovat a odsuzovat jejich politiku agrese a války a důsledně je izolovat od národů celého světa. Rozvinou -li všechny komunistické a dělnické strany a mírumilovné

národy celého světa všude houževnatý protiimperialistický boj, dokází zmařit politiku agrese a války prováděnou imperialisty USA a zajistí mir na celém světě.

Pro zesílení protiimperialistického boje a rozvoj revolučního hnuti národů je nutno bránit socialistický tábor a hájit semknutost meziná

rodního komunistického hnutí. Všechny bratrské strany musejí proto hájit zásady marxismu- leninismu a respektovat normy vzájemných vztahů mezi bratrskými stranami, které se vyznačují rovnoprávností, samostatností, vzájemným nevměšováním do vnitřních záležitostí, vzá jemnou úctou a spoluprací.

Naše strana bude stejně jako dosud bojovat proti imperialismu v čele s imperialismem USA, za mir, národní nezávislost a socialismus, bude

všemožně usilövat o jednotu socialistického tábora a semknutost mezi národního komunistického hnutí na zásadách marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu .

Dovolte mi, abych závěrem z celého srdce popřál československému lidu nové úspěchy v dalším boji za dovršení výstavby socialismu.

At žije přátelství a semknutost mezi korejslým a československým lidem! (Potlesk. ) 226

Ať žije jednota socialistického tábora a semknutost mezinárodního komunistického hnutí ! At žije vítězný prapor marxismu - leninismul ( Potlesk. ) Soudruh ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Li Džong- okovi.

Nyní, soudruzi a soudružky, přerušují sjezdové jednání na jednu hodinu . Začneme v 19 hodin 30 minut. Prosím, abyste včas zaujali svá místa.

(Jednání přerušeno v 18 hod . 30 min.) ( Jednání znovu zahájeno v 19 hod. 30 min . ) Soudruh ALEXANDER DUBČEK :

Soudružky a soudruzi, zahajujeme večerní jednání našeho sjezdu.

Nyní vystoupí s projevem vedoucí delegace Svazu komunistů Jugo slávie, člen výkonného výboru UV a předseda vlády soudruh Petar

Stambolič. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk.)

POZDRAV SVAZU KOMUNISTU JUGOSLAVIE, přednesený soudruhem PETAREM STAMBOLIČEM

Soudružky a soudruzi delegáti , jsem šťasten, že se mi dostalo příležitosti, abych vám tlumočil srdeč né, přátelské pozdravy našeho ústředního výboru , jugoslávských komu nistů a národů Jugoslávie a že mohu vyjádřit upřímné přáni úspěšné

práce XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. ( Potlesk. ) Svaz komunistů a pracující socialistické Jugoslávie se zvláštním zá jmem a pozorností sledují tvůrčí úsilí a úspěchy v budování socialismu, kterých národy Československé socialistické republiky dosahují pod vedením své komunistické strany, jež právě v těchto dnech oslavuje své 45. výročí . ( Potlesk .)

Zkušenosti z výstavby socialismu v Československu, v zemi s vyspě lým stupněm hospodářského rozvoje, mají zvláštní význam pro další rozvoj a upevnění socialismu jako společenskoekonomického systému .

Jsme přesvědčeni, že vaše nová soustava řízení, kterou zavádíte, po vzbudi ještě více společenskohospodářský rozvoj a že rovněž přispěje 227

k úspěšnějšímu řešení těch problémů, které dnes s sebou přináší sou dobý dynamický rozvoj socialismu v mnoha zemích . Právě takový rozvoj a neustálé posilování vlivu socialistických a po krokových sil na současný společenský vývoj ve světě dávají základní rys době, v níž žijeme. Proto socialistické země, jejichž úloha v mezi

národních vztazích den ze dne roste, mají stále větší odpovědnost za další osudy míru , socialismu a boje za nastolení rovnoprávných vztahů a spolupráce mezi všemi národy a zeměmi. Porážka kolonialismu a vznik více než padesáti osvobozených, nezá

vislých zemí v Asii, Africe, jakož i v Latinské Americe, otevřely nové možnosti a široké perspektivy pro rozvoj pokroku a socialismu. V boji za co nejrychlejší společenskoekonomické osvobození a politickou su verenitu se většina zemí v těchto oblastech rozhodla orientovat se na socialistický rozvoj. Imperialistické a neokolonialistické síly, zahnané tímto pokrokovým vývojem převážné části lidstva, úporně se pokoušejí zachovat si dosa vadní a znovu získat ztracené pozice. Dělají to nejen hrubým vměšová. ním do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí, nýbrž i přímým použi tím síly a ozbrojenou intervencí v mnoha částech světa . Americká agrese ve Vietnamu je nejvýraznějším projevem této impe

rialistické politiky. Představuje nejhrubší porušení práva vietnamského lidu na národní nezávislost a na samostatnou volbu cesty a způsobu

společenského rozvoje své vlastní země. Socialistická Jugoslávie a Svaz komunistů Jugoslávie rozhodně odsuzují tuto agresi a poskytují plnou

podporu spravedlivému boji hrdinného vietnamského lidu. ( Potlesk. ) Národní fronta osvobození jižního Vietnamu, která se těší nejširší pod.

poře svého lidu, se na základě svého boje a lidských i materiálních obětí stala zákonným představitelem zájmů jižního Vietnamu. Bez je.

jího souhlasu a účasti není dnes možné hledat jakoukoli cestu k ukon. čení války, ani nelze rozhodovat o dalším osudu lidu jižního Vietnamu. Abychom zabránili těmto i jiným akcím neokolonialismu a imperia lismu, je nezbytné zvýšit úsilí všech mírumilovných a pokrokových sil, je nutno poskytovat politickou a materiální podporu tužbám a boji no vých zemí a národů za jejich úplnou národní samostatnost a sociální pokrok. V tomto směru má obrovský význam rozvíjení hospodářské spolupráce mezi socialistickými a rozvojovými zeměmi , spolupráce,

která napomáhá samostatnému hospodářskému a politickému rozvoji těchto zemí .

To je cesta, jíž se úspěšně řeší jeden z hlavních rozporů současného světa

propast mezi hospodářsky vyspělými a rozvojovými zeměmi.

Tím se zároveň vytvářejí příznivější podmínky i pro další rozvoj socia lismu .

Revoluční změny ve světě a boj za národní osvobození a rovnopráv nou spolupráci se stále více odrážejí i na situaci ve vztazích mezi evropskými zeměmi. Zlepšování spolupráce mezi socialistickými a ka pitalistickými zeměmi přispělo k upevnění míru a soužití v této části 228

světa . Samostatnější vystupování mnohých evropských států rozšiřuje základnu pozitivního vývoje a otevírá perspektivy pro řešení dlouho dobých problémů evropské spolupráce a bezpečnosti. Naproti tomu po silování západoněmeckého militarismu, revanšismu a nukleárních ambi

cí Německé spolkové republiky je stálým potenciálním zdrojem nebez pečí pro evropskou bezpečnost a hlavní brzdou zlepšování vztahů mezi evropskými zeměmi.

Soudružky a soudruzi, v soudobém mezinárodním dělnickém hnutí jsou bojovné socialistické ideje a praxe stále bohatší a specifické formy činnosti jednotlivých stran

mínkami

v souladu s národními zájmy a s historickými i dalšími pod jsou stále zřejmější. Samostatnost a nezávislost stran

a hnutí a vzájemná spolupráce na základě rovnoprávnosti se stále více stávají nezbytnou podmínkou pro nové tvůrčí činy, pro nalézání a zdo konalování co nejvhodnějších cest a forem rozvoje socialismu v jed notlivých zemích a ve světě vůbec. Na těchto základech a řešením zachování míru, posilování hlavních problémů současného rozvoje socialismu, boj proti imperialismu a hegemonii, jakož i pomoc rozvo jovým zemím – lze dosáhnout hlubší součinnosti a úspěšné spoluprá ce, lze zesílit aktivitu pokrokových sil. Tyto vztahy samozřejmě před -

pokládají posilování revoluční odpovědnosti každé komunistické stra

ny a pokrokového hnutí vůči vlastní dělnické třídě a národům, jakož i vůči mezinárodnímu dělnickému a pokrokovému hnutí vcelku. Soudružky a soudruzi,

národy Jugoslávie oslavují letos 25. výročí socialistické revoluce a plná dvě desetiletí socialistické výstavby v mírových podmínkách. Dosavadní rozvoj socialistických společenských vztahů a silný růst našeho hospodářství v podmínkách samosprávy pracujících přinesly

nové problémy a vytvořily zároveň i možnosti, abychom přistoupili k novým úkolům v rozvoji socialistických vztahů . Hospodářská refor ma, kterou nyní uskutečňujeme, má především modernizací průmyslu a dalších odvětví hospodářství vést k ještě rychlejšímu rozvoji celkové

výroby a k širšímu zapojování naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Tím se zároveň otevírají možnosti pro rychlejší růst životní úrov

ně osobní i společenské. Základní společenský smysl hospodářské re formy je v dalším všestranném posilování a prohlubování socialistic

kých demokratických společenských vztahů, v nichž se pracující stále více stává pánem svého osudu a hlavní hybnou silou našeho rozvoje.

Naše politika již přináší významné pozitivní výsledky a přispívá k plnému uplatnění osobnosti přímého výrobce jako nositele všeho po krokového vývoje v naší socialistické, samosprávné společnosti. To jsou úkoly , které jsme si dali na VIII. sjezdu Svazu komunistů Jugosla vie .

Na závěr mi dovolte, drazí soudruzi, abych ještě jednou vyjádřil naše

nejupřímnější přání a potřebu dále a všestranně posilovat přátelství 229

a soudružskou spolupráci mezi našimi národy a stranami. Naše vztahy nespočívají pouze na přátelství upevněném ve dnech společného boje proti fašismu. Sill a úspěšně se rozvíjejí neustále povzbuzovány spo lečnými zájmy a tužbami národů našich zemí, při další výstavbě socia lismu a v úsilí o zachování míru ve světě.

Častá setkání a všestranná výměna názorů a zkušeností, k nimž došlo v poslední době, a zvláště setkání soudruha Tita a soudruha Novotné ho, otevřely nové, široké možnosti k dalšímu rozvoji dosavadních vzá. jemných styků a spolupráce, k prohloubení přátelských vztahů. Přitom výměna zkušeností a názorů a stále bohatší spolupráce jsou jednou

z nejlepších cest k tomu, aby byl tradičním svazkům našich národů a jejich společnému asili pH budování štastnější budoucnosti dán piny socialistický obsah .

At žije Komunistická strana Československal ( Potlesk. ) At žije mir a socialismus ! (Potlesk. ) Soudruh ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Stamboličovi.

Jako další vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Finska, člen politického byra ústředního výboru soudruh Martti Malmberg. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk .)

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY FINSKA, přednesený soudruhem MARTTI MALMBERGEM Drazí soudruzi!

Přináším vašemu sjezdu a všem pracujícím vaší země pozdrav Ko munistické strany Finska. S radostí jsme přijali pozvání, protože vzá jemný styk stran nám pomáhá k lepšímu pochopení našich problémů a úkolů, které jsou před námi. Poučení a zkušenosti druhých nám vždy pomáhají ve vlastní práci . Informace, které jsme v posledních dnech

obdrželi na vaší Vysoké škole politické a na mělnickém okrese, zpráva ústředního výboru a dosavadní diskusní příspěvky nám ukázaly mno ho nového o činnosti vaší strany.

Politická situace v naší vlastné zemi je v současně době podle naše . ho názoru ve velmi významné etapě vývoje. V březnových volbách zís. kaly dělnické strany v parlamentě většinu 3 mandátů, což byl jasný protest pracujících naší země proti buržoazním stranám, které u nás vládly již od roku 1948 , kdy byli komunisté odstranění z vlády. Minulý

týden byla vytvořena vláda, které se zúčastní též naše komunistická strana, jak to odpovídá většině dělnických stran v parlamentě. 230

Buržoazní politika posledních let zkrachovala. Buržoazním vládám se nepodařilo stabilizovat státní hospodářství ani přes trvající vysokou konjunkturu . Situace se řešily pomocí nahodile získaných krátkodo bých půjček z různých zdrojů. Chybně vedený, a v důsledku toho pa

sívní zahraniční obchod dále násobil naše hospodářské obtíže. Na základě vlastních zkušeností došly široké masy k poznatku, že zále žitosti země se nedají řešit ku prospěchu lidu bez účasti komunistické strany .

V boji za nahrazení buržoazní politiky politikou pracujících vychá zela naše strana z nutnosti dosáhnout co nejširší spolupráce pracují. cích. Zásluhou naší mnohaleté, cílevědomé a usilovné práce se rozvi. nula myšlenka spolupráce a zesílila ve společných akcích v závodech, na stavbách, v přístavech a na polích. Výsledkem jsou nemocenské a všeobecné pojištění proti nezaměstnanosti. V současné době přechází me postupně na 40hodinový pracovní týden. Přes neustálé zvyšování

cen, jež prováděly buržoazní vlády, se pracujícím podařilo dokonce poněkud zvýšit své reálné mzdy.

Vláda dělnických stran a Strany středu, vytvořená přes odpor bur žoazie, je nejlepším výsledkem spolupráce pracujícího lidu. Komunisté nešli do vlády jen proto, aby se jí zúčastnili. Ve vládním programu jsou obsaženy všechny naše nejdůležitější aktuální požadavky, jako je odstranění nezaměstnanosti, urychlený rozvoj bytové výstavby, prove

dení daňové reformy , zlepšení zákonodárství v oblasti práce a sociál ní péče, uskutečnění školské reformy , nastolení pořádku do státního

hospodářství a aktivizace zahraničního obchodu. V programu se také zdůrazňuje, že vláda bude pokračovat ve své nynější politice míru a neutrality, jejímž základem je další rozvoj dobrých a důvěrných vzta hů zvláště k Sovětskému svazu a přesné dodržování platných státních smluv, hlavně smlouvy o přátelství a spolupráci se Sovětským svazem. Rozvoj spolupráce vyžadoval od naší strany osvojení si zkušeností mezinárodního dělnického hnutí, opuštění některých starých názorů,

jež omezovaly naší činnost a důvěru vůči našim spojencům , v první fadě sociálních demokratů, kteří tvoří druhou polovinu našeho děl nického hnuti . I oni se hodně změnili a stále častěji od nich slýchá

me, že diskriminace komunistů musí přestat. V zahraniční politice také sociální demokraté považují za správné rozvíjet dobré vztahy

se Sovětským svazem. Jejich postoj k NATO se stává stále kritičtějším a spolu s námi odsuzují válku USA proti vietnamskému lidu. Zvlášť rozhodující význam pro změnu politické situace v naší zemi maji

úspěšné výsledky Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí

v oblasti ekonomie, vědy a rozvoje všech oblastí společenského živo ta, důsledný boj těchto zemi za uvolnění mezinárodního napětí, za vyřešení sporných otázek cestou jednání a činnost za zákaz jaderných zbraní.

Rezoluce XIII . sjezdu naší strany, který se konal začátkem letošního roku, zdůrazňuje, že naše stranická práce musí vycházet z důkladného 231

rozboru poměrů v naší zemi , se zřetelem na všechny změny probíhající

v ekonomice, složení obyvatelstva, kulturním vývoji a myšlení lidí. Naše stranická práce v duchu marxismu-leninismu bude tehdy vědecká , budeme-li vycházet z reálné skutečnosti. V současné době pracujeme

na upřesnění programu a stanov strany, aby odpovídaly noyým pod mínkám. Sjezd finských odborů letos v červnu bude jistě také zna menat krok kupředu za sjednocení odborového hnutí.

Víme, že naše cesta nebude lehká. To platí i pro naši účast ve vládě. Se zřetelem na zkušenosti mezinárodního komunistického hnutí a jeho společné rozhodnutí a důvěřujíce v široké masy pracujících jsme však přesvědčeni , že i veliké těžkosti se dají zdolat.

Přejeme vašemu sjezdovému jednání dobré pokračování a mnoho zdaru vaší práci při uskutečňování jeho rozhodnutí. ( Potlesk. ) Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Malmbergovi . Nyní vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Kuby, člen

sekretariátu ústředního výboru soudruh Carlos Rafael Rodriguez. ( Po tlesk .)

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY KUBY, přednesený soudruhem CARLOS EM RAFAELEM RODRIGUEZ EM

Jménem ústředního výboru Komunistické strany Kuby předáváme bratrský a revoluční pozdrav XIII. sjezdu Komunistické strany Čes koslovenska. ( Potlesk. )

Tím, že zdravíme komunisty Československa a přejeme úspěch je jich sjezdu, současně zdravíme ty nejlepší syny českého a slovenského národa , kteří utlačováni habsburskou říší již před mnoha desítkami let pozvedli prapor socialismu, ty , kteří bojovali za porážku hitlerov ského fašismu na frontách druhé světové války a vedli s příkladným

hrdinstvím odboj svých národů proti nacistickému okupantu až do

jeho porážky ; dobyli svou národní svobodu, překonali kolísavost a odpor kapitulantské buržoazie a nastoupili cestu k socialismu. Zdra. víme stranu Lidic a Vítězného února roku 1948, stranu, která ztěles

ňuje mezi národy obraz a hlas muže, jako byl Julius Fučík.

XIII . sjezd Komunistické strany Československa vyvíjí nové úsili k upevnění svého socialistického státu, a jak se pravi v tezích ke sjez. du, k podněcování »dalšího všestranného vývoje socialistické sco . lečnostia ,

Jako všechny socialistické státy čelí dnes Československo impe 232

rialistické agresí namířené proti míru . Severoameričtí imperialisté znovu dokazují, že rozšiřováním své agresívní a intervenční politiky si přisvojují úlohu četníků , která kdysi byla vlastní hitlerovskému nacismu.

Když byli vyhnáni z Playa Girón, zaútočili opět svými tanky, letad ly i pěchotou na území Dominikánské republiky a potřísnili je krvi vlasteneckého národa, který proti nim bojuje. Na zasedání Sněmovny reprezentantů cynicky prohlásili, že si přivlastňují právo na Inter venci v kterékoli zemi Latinské Ameriky, v níž by byly ohroženy jejich imperialistické zájmy i zájmy oligarchie , která je v jejich službách . Podporují západoněmecké revanšisty . Zaplavují svými silně mechanizovanými vojsky území jižního Vietnamu ; vraždí a muči viet

namské vlastence a podporují jejich zkorumpované a nenáviděné vládce. S nebývalou a dosud nevídanou intenzitou bombardují města, vesnice, nemocnice a jiné civilní objekty v severním Vietnamu. Vy chloubají se zkázou, kterou způsobili svými zločiny, a neuspokojeni ani těmito činy, opět zasypávají Kubu neomalenými hrozbami, jež byly

z této tribuny odsouzeny soudruhy Brežněvem a Novotným a které pramení z utkvělé představy severoamerických imperialistů, že jsou neporazitelni. Ale imperialistické panství není skutečným rysem naší doby. V pod

statné části světa roste a sili socialismus. Nové země získávají svou nezávislost a bojují za její zachování. Revoluční proud proti koloniál. nímu a neokoloniálnímu vykořisťování imperialismu zaplavuje Afriku, Asii a Latinskou Ameriku - vykořisťované země, které dosud byly nejjistějšími rezervami imperialismu . Kuba je hrda na to, že právě v Havaně se uskutečnila konference tří kontinentů, která byla obrazem nové situace v revolučním hnutí, kva litativně odlišné od situace bezprostředně po druhé světové válce, a nové situace, která si vynucuje takovou strategii a taktiku, jež byla

jednomyslně přijata na této konferenci - jednom z nejreprezentative nějších mezinárodních shromáždění protiimperialistických sil. Na konferenci tři kontinentů bylo jednotně potvrzeno » právo ná

rodů na revoluci« , nepopíratelná teze, která proti sobě staví »revoluč ní a imperialistické násilí« . Ozbrojené povstání bylo označeno jako

jediná možná forma boje tam, kde imperialismus a oligarchie svým jménem vládnou a znepřístupňují všechny cesty, jak je tomu téměř

ve všech zemích našich tří kontinentů, v nichž imperialismus vládne přímo či nepřímo . Konference zdůraznila »právo a povinnost pokrokových vlád pod.

porovat národy, které bojují za své osvobození«, a stanovila principy solidarity , pomoci národně osvobozeneckým hnutím a pomoci vietnam skému národu . Na konferenci se rovněž vytvořila Latinskoamerická organizace solidarity .

Imperialismus nemá tedy volnou cestu. Na konferenci tří kontinentů 233

se osvědčilo nerozlučné spojení růstu a hospodářského vývoje socia

listických zemi, boje dělnické třídy a pokrokových vrstev kapitalis tických zemí a hnutí národního osvobození. Národně osvobozenecké

hnutí přispěje k urychlení a podpoře revolučních akcí proletariatu

a pokrokových vrstev v kapitalistických státech, zatímco třídní boj proti kapitalismu pomůže v boji za zrovnoprávnění. Každý krok na cestě k upevnění socialistických zemí nejenže osvětlí národům per spektivu jejich vlastní budoucnosti, ale umožní socialistickému světu plnit stále účinněji úkoly mezinárodní solidarity.

Společný a jednotný boj všech revolučních sil bude nejlepší záru kou toho, že imperialismus bude nenávratně odsouzen k smrti. A Viet nam je dramatickým bodem, kde se tato jednota musí soustředit.

Obdivuhodné hrdinství a organizace vlastenců a komunistů sever niho a jižního Vietnamu v jejich boji proti imperialistickému vetřelci a jeho loutkám jsou zárukou toho, že ve Vietnamu bude imperialismus poražen. Ale národy světa nechtějí být úzkostlivými a rozhořčenými diváky dlouhého boje, ve kterém dočasná technická převaha Yankeeů nutí lid severního a jižního Vietnamu ke každodennímu krveprolévání. Porážka imperialistů ve Vietnamu není jen úkolem Vietnamců. Vietnam je pouze příkladem toho, co severoameričtí imperialisté hodlají podnikat i na jihovýchodě Asie, v Africe, v Latinské Americe či na libovolném místě na zeměkoulí, jestliže nedostanou jak se patří

přes prsty. Proto naše strana prostřednictvím svého prvního tajem níka soudruha Fidela Castra poukázala na nutnost, aby socialistické země a mezinárodní komunistické hnutí vyjádřily své rozhodnutí přijmout všechna vojenská a politická opatření, která by se ukázala potřebná k obraně Vietnamu.

Soudruh Fidel Castro také vyjádřil naše stanovisko v této záleži tosti. »Jsme pro to,« řekl, » aby se Vietnamu pomohlo zbraněmi i bo jovníky ! Jsme pro to, aby se v zájmu Vietnamu podstoupilo 1 možné rizikol « To by byla zákonná obrana proti porušování mezinárodního práva imperialismem, to by byla odpověď na intervenci Spojených států.

Soudruzi, Kuba vstoupila do osmého roku své revoluce a buduje socialismus. Pod vedením své komunistické strany postupuje v orga

nizování a přípravě svých odborných kádrů, které imperialistická nad . vláda nedovolila našemu národu utvářet.

Ekonomická a technická spolupráce nejvyspělejších zemí socialis tického tábora znamená pro nás cennou pomoc na této cestě. V po. slední době se vzájemné státní a stranické vztahy našich zemi široce

rozvinuly. Návštěva náměstka předsedy vlády Otakara Šimůnka, člena předsednictva Komunistické strany Československa , v tomto směru účinně přispěla. Společná komise pro hospodářskou a vědeckotech nickou spolupráci mezi našimi zeměmi má již své první výrazné vý . sledky při rozvoji našeho hospodářství a technické pomoci.

Doufáme, že tyto vztahy se budou stále upevňovat a rozšiřovat a 234

budou stále více prodchnuty proletářským internacionalismem , ko munismem.

Výstavba socialismu v naší zemi postupuje. Usilujeme o vybudování

pevné materiální základny socialismu a současně se snažíme vštípit lidu komunistické uvědomění, uspišit výchovu komunistického člověka. Kuba tu stojí jako příklad toho, že v podmínkách Latinské Ameriky, kde bida, vykořistování a nespravedlnost jsou objektivními faktory revolučního procesu, hraje bojové odhodlání avantgardy rozhodující roli v průběhu revoluce. Ale severoameričtí imperialisté neustávají ve své bezvýsledné snaze

udusit náš revoluční vývoj. Před několika málo dny nová provokace, vedená z americké vojenské základny Guantánamo, kterou si impe rialisté nezákonně a proti vůli našeho lidu podržují, stála život sou druha Luise Ramíreze Lópeze, stejně jako předtím soudruha Ramóna Lópeze Peñi, hrdinných představitelů našeho pohraničního praporu. Když se američtí imperialisté ve své skutečné gangsterské podobě

střetnou s veřejným míněním, utíkají se k výhrůžkám a nestoudnému lhaní.

Ale Kuba se nedá zastrašit. Na brutální výhrůžky Deana Ruska od pověděl Fidel Castro tím , že vyhlásil pohotovost revolučních ozbroje

ných sil a našeho lidu. A jménem každého Kubánce řekl, že »jestliže se odváží nás napadnout, budeme bojovat neúnavně a nelítostně, do kud zbude jediná střela, jediný muž, dokud bude na světě národ,

jenž se zbraní v ruce bude bojovat proti nim«. Jsme malá země, ale pomoc socialistického tábora, a zvláště Sovětského svazu, který nám zde potvrdil svou solidaritu v projevu soudruha Brežněva, umožnila, abychom měli vojenskou sílu, která v rukou našeho lidu, toho lidu, který nekompromisně a odvážně uskutečnil svou revoluci a způsobil severoamerickému imperialismu první vojenskou porážku v Americe,

proměnila malý ostrov v pevnost, kterou imperialisté nemohou na

padnout, aniž zvažují riziko tohoto dobrodružství. V této bitvě Kuba přijme, jak řekl náš president Dorticós, pomoc dobrovolníků našich spřátelených zemí. Dovolte mi, abych vás zároveň s naším pozdravem XIII . sjezdu ujistil, že kubánský lid v čele se svou komunistickou stranou nikdy neustoupí, nebude šetřit úsilím, oběťmi a odvahou, aby přispěl všemi prostředky a všemi svými silami revoluci, socialismu a komunismu. ( Potlesk. )

At žije přátelství mezi našimi komunistickými stranami a našimi národy !

Nechť žije revolučni boj národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky ! At žije socialismus !

At žije marxismus- leninismus! ( Potlesk. )

235

Soudruh ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Rodriguezovi .

Vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Německa, první ta jemník ústředního výboru soudruh Max Reimann. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY NĚMECKA, přednesený soudruhem MAXEM REIMANNEM

Drahé soudružky a soudruzi! Jménem delegace ústředního výboru Komunistické strany Němec

ka a všech komunistů Německé spolkové republiky vám tlumočím srdečné a bratrské bojové pozdravy a přeji vašemu XIII. sjezdu mno ho úspěchů. ( Potlesk. ) Zdravíme vaším prostřednictvím všechny členy vaší v bojích zocelené strany, všechny příslušníky vaší dělnické třídy a všechny pracující vaší země.

XIII. sjezd přijme důležitá usnesení, která povedou k dalšímu vše strannému rozvoji socialistické společnosti, ke zvýšení jejího hmot. ného i kulturního bohatství a k trvalému růstu životní úrovně všech občanů Československé socialistické republiky. Máme radost ze všech úspěchů, jichž dosahují pracující vaší socia listické republiky pod vedením komunistické strany při výstavbě roz vinuté socialistické společnosti . Spatřujeme v nich významnou podporu

vlastního boje proti západoněmeckému revanšismu a imperialismu, za mír, demokracii a sociální pokrok.

Dále se rozvíjejí bojové tradice, které pojí obě naše strany, tradice , které se projevily v solidaritě československých komunistů s němec. kými antifašisty v letech fašistické diktatury. Jsme těsně spjati s vaší stranou v úsili zajistit mír a bezpečnost v Evropě a čelit jejich ohrožení německým imperialismem a milita rismem .

Žádné ujišťování Bonnu o touze po míru nemůže zastřít, že Erhar. dova vláda jako jediná v Evropě neuznává existující hranice a klade územní požadavky vůči státům sousedícím s Německou spolkovou re. publikou.

Tato vláda již otevřeně prohlásila, že má v úmyslu začlenit do Ně. mecké spolkové republiky Německou demokratickou republiku a části území Československé socialistické republiky a jiných států. Vládnoucí kruhy Německé spolkové republiky se domnívají, že do

stanou co nejdříve atomové zbraně, že se přiblíží svým revanšistic kým cílům , jestliže se těsně spojí s militarismem USA. Proto jejich

zbrojní monopoly a Erhardova vláda poskytují agresorům USA hmotnou a morální podporu v jejich špinavé válce proti vietnamskému lidu. 236

Vojenskopoliticky komplot agresívních sil amerického a západoněmec kého imperialismu je vážnou hrozbou pro všechny mírumilovné národy a státy. Zajištění evropské bezpečnosti se tak stalo zásadní otázkou v boji národů za mír.

Považujeme za svůj nejvýznamnější přínos k zajištění míru a bez pečnosti zabránit tomu, aby z území Německé spolkové republiky byla

rozpoutána atomová, revanšistická válka. V tom spočívá velká odpo vědnost naší strany , dělnické třídy a všech mírových sil Spolkové re

publiky. Značná část našeho obyvatelstva dosud podceňuje nebezpečí, které vychází z německého imperialismu. Proto je naším důležitým úkolem neustále odhalovat válečné přípravy a posilovat vědomí odpo vědnosti za mír. My komunisté předkládáme obyvatelstvu Německé spolkové repub

liky k diskusi vytvoření systému evropské bezpečnosti, na němž by se podílely všechny státy. Návrhy XXIII . sjezdu Komunistické strany So větského svazu na zajištění míru v Evropě, jasné mírové stanovisko,

které zaujaly vlády Sovětského svazu a Československé socialistické republiky v odpovědi na tak zvanou bonnskou mírovou nótu, mírové návrhy NDR a její návrhy na dorozumění jsou pro nás významnou pod porou.

V Německé spolkové republice přibývá lidí, kteří si uvědomují svou

odpovědnost za zachování míru. Dokazuje to průběh letošních veliko nočních pochodů odpůrců atomových zbraní, jichž se zúčastnilo 145 000 občanů.

Významnou událostí v boji za mír a demokracii byl nedávny 7. sjezd Německého odborového svazu, Sjezd odmítl výjimečné zákony Erhar dovy vlády a vyslovil se proti atomovému vyzbrojení Německé spol

kové republiky a proti její účasti na špinavé válce USA ve Vietnamu. Mnozí duševní pracovníci , profesoři velkých a významných universit, umělci a kněží, kteří spatřují v odborech nejsilnější organizovanou sílu pro obranu míru a demokracie, důrazně naléhali na sjezd , aby výji mečné zákony odmítl, a tak posílili stanovisko jeho delegátů . Zostřování rozporů mezi revanšistickou a atomovou válečnou poll tikou zbrojařských monopolů a jejich vlády a mezi zájmy lidu se pro jevuje také v zesíleném boji, který rozvíjejí dělníci a zaměstnanci za vyšší mzdy a horníci za svá sociální práva, za zajištění práce.

My komunisté prosazujeme součinnost dělnické třídy , jejích odborů a všech ostatních vrstev lidu, a především dorozumění mezi komunisty a sociálními demokraty. V tom nám prokázal mimořádně velkou pomoc

dialog mezi SED a SPD, který začal z iniciativy ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa. V jednotném postupu dělnické třídy, ve spojenectví se všemi lido vými silami spatřujeme nejdůležitější předpoklad pro to, abychom od razill síly revanšismu a militarismu a prosadili politiku míru, doro

zumění a demokracie, která odpovídá národním zájmům našeho lidu a nutnosti zajistit bezpečnost všem evropským národům. ( Potlesk. ) 237

Čím aktivněji bude naše strana působit mezi obyvatelstvem a čím pře svědčivěji mu bude ukazovat mírovou alternativu, tím více se budou děl.

níci a pracující vrstvy přesvědčovat o tom, že politika naší strany odpo vídá jejich životním zájmům a že obnovit legalitu Komunistické strany Německa je národní nutností. (Potlesk.) Milé soudružky a soudruzi!

Naše strana podporuje výzvu XXIII. sjezdu Komunistické strany So větského svazu k obnovení akční jednoty všech komunistů v boji proti agresi USA ve Vietnamu a k poskytnutí účinné pomoci vietnamskému

lidu. Je to dnes první a nejsvětější povinnosti proletářského inter

2

nacionalismu. (Potlesk . )

Komunistická strana Německa, stejně jako většina bratrských stran, zachovává věrnost marxisticko-leninské generální linii, která byla spo lečně schválena v Deklaraci a Prohlášení z let 1957 a 1960 a je spo lehlivým základem pro upevnění jednoty, pro jednotné akce proti spo lečnému imperialistickému nepříteli. Ať žije Komunistická strana Československa !

At žije jednota a semknutost komunistických a dělnických stran na základě zásad marxismu-leninismul

At žije mír na celém světěl (Potlesk. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Děkuji soudruhu Reimannovi.

Přihlásil se vedoucí delegace Mongolské lidové revoluční strany, člen politického byra a tajemník ústředního výboru soudruh Njamyn Žagvaral. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk. )

POZDRAV MONGOLSKE LIDOVÉ REVOLUČNI STRANY,

přednesený soudruhem NJAMYNEM ŽAGVARALEM Drazí soudruzi !

Jménem Mongolské lidové revoluční strany a všeho mongolského

lidu vám, vážení sjezdoví delegáti, a vaším prostřednictvím všem ko munistům a pracujícím Československa vyřizuji nejupřímnější bratr ský pozdrav a přeji vašemu sjezdu plodnou práci. ( Potlesk .)

Komunistická strana Československa, jejíž 45. výročí založení jsme společně s vámi nedávno oslavili, prošla slavnou revoluční cestou a

přivedla svou zemi k socialismu, vybudovala v historicky krátké době silné socialistické hospodářství. Československá socialistická republika 238

2

se stala jednou z nejvyspělejších zemí světa. Mongolští komunisté a pracující mají ze všech vašich úspěchů a vítězství upřímnou radost,

jako by to byly jejich vlastní úspěchy a vítězství. Jak vysvítá ze zprávy o činnosti UV KSČ, kterou přednesl soudruh Antonín Novotný, vytyčuje vaše strana československému lidu nové

velké úkoly v budování všestranně vyspělé socialistické společnosti. Jsme pevně přesvědčeni, že českoslovenští komunisté a pracující úspěš ně splní úkoly stanovené tímto sjezdem. Mongolsky lld pod vedením své revoluční strany úspěšně splnil tře

tí pětiletý plán rozvoje národního hospodářství a kultury své země na léta 1961–1965, a tím učinil velký krok v budování socialismu. Pracující naší země začali letos uskutečňovat čtvrtý pětiletý plán rozvoje Mongolské lidové republiky na léta 1966-1970, jehož směrni ce projednal všechen náš lid v široké diskusi a jejž schváll XV. sjezd naší strany. Hlavním ekonomickým úkolem nové pětiletky je zajistit rychlý rozvoj všech národohospodářských odvětví všestranným upeva

ňováním a rozšiřováním jejich materiálně technické základny, další industrializací země, zvyšováním produktivity práce, efektivním vy užíváním výrobních fondů a na tomto základě usilovat o soustavné

zvyšování hmotného blahobytu a kulturní úrovně mongolského lidu. Splnění čtvrté pětiletky bude pro pracující naší země významnou etapou v uskutečňování velkých úkolů vytyčených v novém programu Mongolské lidové republiky - v programu dovršení výstavby soci

alismu v naší zemi, jenž bude rovněž schválen na nastávajícím stra nickém sjezdu.

Sily imperialismu a reakce se nyní všemožně pokoušejí získat zpět to, co ztratily, obnovit své někdejší panství. Spojené státy ame rické vedou koloniální válku v jižním Vietnamu a barbarsky bombardují území Vietnamské demokratické republiky. Není nejmen .

ších pochyb o tom, že hrdinný vietnamský lid s pomocí a podporou národů socialistických zemí a pokrokových sil míru zvítězí ve spraved. livém boji proti imperialistické agresi. Energicky odsuzujeme nové

provokace amerických imperialistů proti bratrské Kubě. Revanšistické choutky reakčních sil v západním Německu a jejich požadavek, aby dostaly atomovou zbraň, zvyšují napětí v Evropě. V této souvislosti s radostí konstatujeme, že Československá socialistická republika vý. znamně přispívá k upevňování míru a bezpečnosti v Evropě i na ce lém světě. ( Potlesk. )

V dnešní situaci, kdy se aktivizují síly reakce a imperialismu, na bývá prvořadého významu otázka akční jednoty všech revolučních sil naší doby.

Naše strany se neochvějně přidržují pozic marxismu -leninismu,

energicky bojují proti veškerým úchylkám od všeobecně schválené 11 nle a zároveň, vědomy si své vysoké odpovědnosti, aktivně prosazuji semknutost všech oddílů komunistického hnuti,

XXIII. sjezd KSSS, který se konal letos na jaře, ukázal růst autority 239

KSSS jako nejzocelenějšího, nejzkušenějšího oddílu a všeobecně uzná vaného předvoje mezinárodního komunistického hnutí, ukázal nezlom

né odhodlání naprosté většiny komunistických a dělnických stran svě ta jít společně s Leninovou stranou a neúnavně upevňovat jednotu svých řad v boji proti imperialismu. Rádi konstatujeme, že se neustále rozvíjejí a rozšiřují tradiční bratr

ské vztahy mezi Mongolskou lidovou revoluční stranou a Komunistic kou stranou Československa, stejně jako přátelství a těsná spolupráce mezi našimi zeměmi. Mongolská lidová revoluční strana a všechen

mongolský lid si hluboce váží internacionální pomoci, kterou bratrský československý lid poskytuje socialistické výstavbě naší země.

Z celého srdce přejeme vám, drazí soudruzi, a vaším prostřednictvím všem československým komunistům a pracujícím nové velké úspěchy v dalším budování vyspělé socialistické společnosti, v ušlechtilém bo ji za mír a bezpečnost národů na celém světě. ( Potlesk. ) Ať žije Komunistická strana Československa

pirátorka a orga

nizátorka všech vítězství a úspěchů československého lidu ! At žije bratrské přátelství mezi mongolským a československým 11 dem !

Ať sili jednota a semknutost socialistických zemí a mezinárodního komunistického hnutí ! Sláva vítěznému učení marxismu-leninismu. ( Potlesk .)

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Soudružky a soudruzi, dále pokračujeme v diskusi.

Slovo má soudružka Otilie Martíšková, členka předsednictva OV

KSČ Mělník, Středočeský kraj. Připraví se soudruh Oldřich Voleník. Soudružka OTILIE MARTIŠKOVA, středočeská krajská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi,

jsem delegátka z mělnického okresu a pracují v národním podniku Kaučuk. Náš závod byl vybudován na základě usnesení XI. sjezdu naší strany. Bylo stanoveno vybudovat první závod na výrobu syntetického kaučuku v naší republice a snížit naši závislost na dovozu kaučuku z ciziny. Náš ústřední výbor vyzval mládež, aby pomohla při stavbě

tohoto závodu, a tak pokračovala v tradicích staveb mládeže. Je možno s hrdostí prohlásit, že tato stavba za vydatné pomoci Sovětského svazu, který poskytl potřebnou dokumentaci a zaškolení výrobních kádrů, byla dobudována ve vládou stanoveném termínu a 1. července 1963 uvedena do zkušebního provozu .

240

Období po XII. sjezdu se vyznačovalo úsilím kolektivu pracovníků našeho závodu dosáhnout projektovaných parametrů ve výrobních

kapacitách, spotřebních normách a ostatních kvalitativních ukazate lích. Můžeme dnes sjezdu oznámit, že pracovníci první československé kaučukárny dosáhli 10% překročení kapacity , podstatného snížení

vlastních nákladů a růstu produktivity práce. Snížili jsme počet pra covníků o 92 proti projektu, přestože jsme byli nuceni pokrýt pracov ními silami další pracoviště, která v projektu nebyla zahrnuta .

Mnoho se hovořilo o našem závodě, že není dostatečně rentabilní, že má zastaralou technologii, a proto není schopen soutěžit s obdob nými zahraničními podniky. Považuji za vhodné k tomu říci několik slov.

Rozhodnutí o výstavbě našeho závodu se uskutečnilo v době, kdy jsme neměli dostatečnou surovinovou základnu, neboť nebyl rozvinutý petrochemický průmysl. Z těchto důvodů byla zvolena cesta přípravy butadienu jako základní suroviny ze syntetického lihu. Kromě této části výroby je ostatní technologie na světové úrovni a náš kaučuk je schopen konkurovat svou kvalitou na zahraničním trhu, o čemž svědčí vývoz uskutečněný v poslední době.

V současné době podnik přistupuje k nahrazení méně ekonomické výroby butadienu z lihu. Je třeba zdůraznit, že je to umožněno dosta.

tečnými dodávkami sovětské ropy do Československa, neboť z ní bude butadien vyráběn. Tyto otázky zdůrazňuji proto, že zkreslené infor

mace o národním podniku Kaučuk vrhají stín na správné rozhodnutí

strany a vlády vybudovat závod na syntetický kaučuk na základě technologie z lihu. Kdyby nebyla naše kaučukárna vybudována, museli

bychom v minulém roce dovézt 52 tisíc tun syntetického kaučuku, za který bychom zaplatili asi 116 miliónů korun v obchodní paritě. V úvodu jsem se zmínila, že náš závod byl stavbou mládeže. Řada mládežníků, kteří budovali závod, se pak stala jeho trvalými zaměst nanci. Průměrný věk je u nás 32 let. Budovatelský duch, který panoval na výstavbě závodu, se přenesl i do zajištování výroby.

V politické a hospodářské činnosti podniku se projevují progresívní prvky a snaha dokázat, že jsme schopni realizovat plány, které před námi stojí. Jako doklad progresivity je možno uvést, že v období pří

prav nové soustavy řízení se převážná většina našich pracujících o ní velmi intenzívně zajímala a přispívala konkrétními návrhy k je jímu úspěšnému zavedení. Celozávodní výbor strany se svým aktivem, ostatní masové organizace i komunisté ve vedení podniku nečekali na směrnice a začali sami v období, kdy se o nové soustavě teprve teore ticky diskutovalo, zpracovávat praktická opatření organizačního a eko nomického rázu pro zavedení nové soustavy. Bez nadsázky je možno

říci , že toto období bylo ve znamení zvýšené aktivity stranických orgánů, které stály v čele probojování nových myšlenek a nových prvků v řízení našeho podniku. Současně s přípravou nové soustavy řízení byly na podniku vypracovány nové zásady hodnocení lidí a při 241

stoupilo se k praktickému uplatnění usnesení ústředního výboru o kádro vé práci. V podniku byla vypracována progresivní hlediska hodnocení pracovníků, která se začala v praxi uplatňovat. To umožnilo důsledny výběr a přípravu kádrových rezerv . Naše zku .

šenosti jsou využívány v rámci celého sektoru chemie. Vzhledem k to mu, že nová soustava řízení vyžaduje dostatečné znalosti z ekonomie a organizace řízení, věnovali jsme maximální pozornost proškolení

našich pracovníků. Při této příležitosti je třeba říci, že na závodech je kritizováno, že příprava k zavádění nové soustavy ze strany nadříze ných orgánů nebyla včasná. Skutečnosti uplynulých měsíců letošního roku dokazují, že včasná příprava včetně školení vedoucích pracovníků až po mistry, dále funk cionářů strany a odborů, přinesla své ovoce. Náš závod za první čtyři

měsíce vytvořil proti plánu přírůstek hrubého důchodu ve výši 8 mi liónů 665 tisíc korun . O tom, že nejde o lehké úkoly, svědčí následující fakta :

Tržby proti skutečnosti roku 1965 se zvyšují o 17,6 % při růstu mate riálových nákladů o 10,9 % . Ještě v roce 1965 nákladovost na jednu Kčs vyrobeného zboží činila 1 Kčs 10 hal., a v plánu na letošní rok činí

98 hal. Snažíme se, aby byl skutečný výsledek ještě lepší. Z dosažených výsledků za prvé měsíce letošního roku vyplývá jedno značný závěr, že nové zásady řízení ve vazbě na hmotnou zaintereso

vanost příznivě působí a plní svou funkci. Je pravda, že neplníme některé ukazatele, které jsme si vytyčili, a že není vše tak ideální, jak se na první pohled zdá. S čistým svědomím však můžeme pro hlásit, že ve srovnání s výsledky minulých období došlo po zavedení nové soustavy na všech úsecích k podstatnému zlepšení hospodářských výsledků .

Dnes se skutečně obrací koruna v dlani, než se vydá. Pracovníci se

více zajímají o ekonomické výsledky výroby , a dokonce lidé, kteří k ekonomickým otázkám byli apatičtí, dnes sami hledají způsoby, jak

vyrábět co možná s nejmenšími náklady. Příkladů z praxe je možno uvést hodně. Pro dokreslení alespoň jeden. Na středisku polymerace došlo k podstatnému zlepšení spolupráce s údržbou, což umožnilo rychleji realizovat některé rekonstrukce za

řízení, které přinesly 1 700 000 Kčs úspor na energii. Toto středisko navrhlo ve spolupráci se závodním výzkumem náhradu jedné drahé suroviny jinou, podstatně levnější, čímž uspořilo dalších 300 000 korun . Pracovníci tohoto střediska dosáhli v průběhu prvního čtvrtletí měsíčně zvýšení výdělků o 100 Kčs jako podíl ze zisku a mělo to takový úspěch , že postupně dochází ke stabilizaci kádrů a jednotliví

pracovníci se sami nabízejí, že pomohou k rychlé realizaci dalších technických změn. Na dosažených výsledcích se podílejí 1 pracovníci ostatních středisek, kteří se o úspory zasloužili.

Že se nová soustava neprojevila jen v oblasti výroby, je možné do ložit příkladem 1 ze zásobovacího odboru. 242

Dosud hlavním úkolem zásobovačů bylo sehnat materiál pro výrobu včas a přitom nepřekročit normativ zásob. Nikdo se nezabýval ekono mií způsobu přepravy, velikostí dodávek atd. V letošním roce, když jsme byli vyzváni dodavatelem k odběru několika desítek tun zboží,

nedali již zásobovači příkaz k automobilové přepravě, jako dříve, ale sjednali přepravu železnicí, čímž bylo ušetřeno několik tisíc korun. Na podnicích, bez ohledu na těžkosti, se kterými se rodila, je k nové soustavě zdravý přístup a je nutné využít iniciativy podniků k dosažení

co nejlepších hospodářských výsledků. Můžeme potvrdit, že ekono. mické těžkosti našeho hospodářství ovlivňují politickou situaci, akti vitu a postoj řady bezpartijních i členů strany k veřejné a pracovní

činnosti. Není jistě dobrým vysvědčením naší politické práce, že se I od některých členů ozývají názory proti denivelizaci mezd a mnohdy I nesprávný postoj k řídícím kádrům . Právě proto komunisté na našem podniku věnovali pozornost kádrové a organizační přípravě nové sou stavy řízení a dosažení jednoty názorů. Sjednotili jsme názory stra nického aktivu na postup provedení radikálních opatření ve změně řízení našeho podniku. Jako jeden z prvních podniků jsme zrušili cechové řízení, a tak zkrátili tok informací a zjednodušili řízení.

Provedli jsme obměny v některých funkcích a do čela řady funkč nich útvarů jsme dali soudruhy z výroby, kteří skýtají záruku, že politické 1 hospodářské úkoly budou plněny. Nebáli jsme se provést

poměrně značný počet kádrových obměn a po zkušenostech můžeme říci, že je to jeden z prostředků, který se stává nutnou součástí realizace nové soustavy řízení v praxi. Kádrové obměny nám umožňují

prověřit si schopností většího počtu pracovníků, a tím i otevřít per spektivu pro mladé techniky 1 dělníky. To považujeme za důležitý moment v kádrové práci a spolu s objektivním hudnocením výsledků práce získáváme podklady pro výběr a přípravu kádrových rezerv. Pří pravu kádrových rezerv považujeme za prvořadý politický úkol, pro střednictvím kterého je možno řešit otázky, technického rozvoje a ekonomické problémy.

Chtěla bych zdůraznit, že bez důsledného plnění usnesení OV KSČ

o kádrové práci není možno na podnicích do praxe zavádět moderní prvky řízení. Dokazuje to následující příklad : V našem podniku jsme vyráběli blokový polystyrén , který dosahoval světových parametrů ve všech ukazatelích. Věděli jsme však, že dosavadní technologie není perspektivní. Proto jsme přikročili k rekonstrukci této výroby, i když na výrobky byl dostatečný odbyt doma i v zahraničí. Ze Sovětského

svazu jsme získali informace, že existuje modernější technologie. Ani ne do jednoho roku jsme tento provoz rekonstruovali a začali vyrábět výrobek ještě dokonalejší, než byl dosavadní.

Šlo o investici v hodnotě 2 300 000 Kčs, která se nám vrátí za 3 roky. Kdybychom rekonstrukcí zajištovali dodavatelským způsobem , trvalo

by to minimálně 2-3 roky. Proto jsme se rozhodli uskutečnit ji vlast nimi silami i za cenu určitého rizika. Dali jsme příležitost mladým 243

soudruhům , aby dokázali, že jsme schopni zavádět rychle progresivní technologie a že při jejich zavádění dovedeme využívat moderních metod k urychlení realizace.

Náš závazek, že rekonstrukci provedeme do XIII. sjezdu, byl splněn před termínem. To dokazuje, že dovedeme-li využít Iniciativy a dáme

důvěru nižším hospodářským orgánům, můžeme udělat velký krok kupředu.

Pokud jde o stranickou práci, podle našeho názoru by i zde mělo

dojít k některým změnám. Řízení se stává stále složitějším a stranické orgány při uplatňování práva kontroly často upadají do operativního zajišťování úkolů na podnicích, a tím do určité míry nahrazování hospodářského vedení. Ukazuje se, že je třeba přehodnotit zaměření

stranické práce a po zkušenostech ze stranické práce v našem pod niku by se měly celozávodní výbory zaměřit na kontrolu zajištění perspektivních otázek a větší péči věnovat kádrové politice. Zaměřit se na cílevědomou ideologickou výchovu komunistů, aby se nestávalo,

že některý bezpartijní je na větší politické výši než člen strany. U nás na podniku jsme se rozhodli, že kromě prohloubení nové soustavy

řízení a péče o kádrovou práci zaměříme svou činnost na technicky rozvoj závodu a zavedení některých moderních prvků řízení. Stranické

orgány budou prohlubovat politickou práci s techniky a budou se snažit zapojit širší kolektiv do aktivnějšího zabezpečování vytyčených

hospodářských úkolů. Máme již řadu dobrých zkušeností ze soutěže o průkaz technika-inženýra, která pomohla silně ovlivnit ekonomické

výsledky v minulém roce. I letos nám přináší značné úspory. Dobrým příkladem využití schopností techniků je zpracování plánu na počítači, což umožňuje z velkého množství variant vybrat tu nej efektivnější pro podnik i národní hospodářství. Starými metodami bychom potřebovali dvakrát tolik času a pracovníků. Uvádím to proto, abychom se ve stranické práci i hospodářské činnosti zaměřili na ty úseky činnosti, kde naše úsilí může přinést maximální efekt.

Soudružky a soudruzi, na závěr svého diskusního příspěvku bych chtěla ještě říci, že jsme si dali čestný úkol, který byl na začátku roku předán soudruhovi Novotnému. Podle našeho názoru šlo o ná

ročný úkol. Výsledky 1. čtvrtletí však ukázaly, že zlepšenou úrovni řízení můžeme dosáhnout podstatně lepších výsledků. Ačkoli máme v zá vodě ještě řadu nedořešených

problémů a těžkostí, je možno dnes

na sjezdu prohlásit, že čestný úkol, který jsme si daki 10 miliónů hrubého důchodu navíc

vytvořit si zpřesňujeme o dalších 10 mi -

liónů jako dar ke XIII . sjezdu strany. Tím překročíme celkový pláno vaný hrubý důchod o 20 miliónů Kčs. Dosáhneme toho snížením vlast

ních nákladů o 17 miliónů korun a překročením výroby zboží o 8 mi liónů 400 tisíc korun .

K zabezpečení tohoto závazku překročíme výrobu kaučuku o 700 tun ,

polystyrénu o 250 tun a styrénu o 1000 tun . Zpřesněním čestného úkolu vyjadřujeme kladný postoj pracujících 244

Kaučuku k řešení úkolů v rozvoji našeho průmyslu. Jsme si vědomí, že usnesení XIII . sjezdu bude náročné i pro náš podnik, zejména při výstavbě petrochemického kombinátu.

Jménem kolektivu Kaučuku slibuji, že úkoly čestně splníme s vyna ložením úsilí k tomu, abychom jako závod nového průmyslového oboru vytvořill tak dobrou tradici, jakou mají naše přední závody. ( Potlesk.)

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Jako poslední dnes vystoupí soudruh Oldřich Voleník, vedoucí ta jemnik krajského výboru Severomoravského kraje.

Soudruh OLDŘICH VOLENIK ,

severomoravská krajská organizace KSC Soudruzi a soudružky, předstupuji před sjezd, abych ukázal, jak naše severomoravská kraj ská organizace plnila své úkoly a hlavně jaké závěry činí pro svou práci, která nás čeká po XIII . sjezdu.

V době od XII. sjezdu jsme dosáhli jistých výsledků. Ostravské uhlí a ocel nejsou již limitujícími články v národním hospodářství. A nejen

to. I lldem se pracuje lépe. Jestliže ještě v roce 1962 havíří ostravsko karvínských dolů museli pracovat o nedělích a svátcích, pak v roce 1965 měli již 3 volné soboty v měsíci . Přitom revír

a nejen revír,

také jiná odvětví – pracuje se znatelně lepšími hospodářskými výsled ky. Naši horníci a železničáři získall v roce 1965 nejvyšší uznání v ce lostátní soutěži. Ani v zemědělství nejsme bez kladných výsledků, mno

ho se změnilo ve vztazích lidí na vesnici. Krajská konference ocenila úsilí dělnické třídy a inteligence při pře. konávání nejvážnějších potíží v ekonomice. Ale zároveň jsme otevřeně vystoupili s tím , že není místa pro sebe. uspokojování, že ještě nepracujeme dostatečně efektivně. Proto usilu jeme o takový vývoj, který se vyznačuje vzestupnou tendencí ekono.

mických výsledků. Jaké máme politické předpoklady k pochopení a k realizaci tohoto závěru ? Vycházíme z teze, že v současném období vystupuje do popředí poli

tická stránka vedoucí úlohy strany. Při úsilí o zvyšování účinnosti stra nickopolitické práce museli jsme se nově podívat na všechny stránky

naší činnosti. Východiskem se stal rozbor hospodářskopolitické situa ce v kraji, ujasnění jeho místa v ekonomice, politice a kultuře v zemi , rozbor stavu politického vědomí pracujících a posouzení úrovně stra nickopolitické práce. 245

Diskuse k tezím pro přípravu XIII. sjezdu v podstatě ukázala zralost naší krajské organizace, její politickoideovou pevnost. Otevřené slovo ústředního výboru o našich obtížích nevedlo k oslabení, nýbrž k posí lení politické vůle řešit problémy. S odpovědným přístupem a porozuměním jsme se setkali u pracují.

cích. Nemalujeme si přitom situaci růžově. Dobře víme, kolik je nejas ností, nesprávných názorů, postojů i počinů jak ve stranických organi

zacích, tak i mimo ně. Oprávněné kritice byla podrobena naše práce i práce ústředního výboru a centrálních orgánů. Kritika však měla větší nou tvořivý tón. Převažující byl její pozitivní obsah.

Obrátili jsme pozornost k vlastní práci, to znamená začít každý u se. be, podle zásady, že bude méně nespokojenosti a více spokojenosti, bude- li každý z nás nespokojen s vlastní prací a dá-li této tvořivé ne spokojenosti výraz v konkrétním činu směřujícím k nápravě nedo statků .

Výsledkem byl rozvoj iniciativy v podobě hnutí konkrétních činů v průmyslu, zemědělství i kulturně politické oblasti. Svědectvím jsou výsledky jednak již z prvních měsíců v hospodaření kraje, jednak

opatření závodů a podniků k vytvoření 1 miliardy Kčs zisku nad úkol stanovený pro rok 1966. Za hlavní v politickém řízení ekonomické oblasti pokládáme usilovně

prosazovat nové principy a rozhodně bojovat proti konzervatismu, kte rý je nejsilnější brzdou. Stavíme se proto za návrh komplexního zave dení nové soustavy řízení od roku 1967. Urychlení tohoto procesu vytvoří podmínky pro zvyšování podnika vosti , zvláště pro to, aby se hodnotové vztahy prosadily i ve vnitro podnikovém řízení a aby se mohlo rozhodovat již na úrovni podniku o tom, co je a co není pro národní hospodářství efektivní. Vážné problémy je třeba řešit v oblasti vnitropodnikové organizace ,

normování práce, mzdové politiky, přeřazování lidí v důsledku racio nalizačních opatření a jiných problémů. Spěch a nedostatečná politická

a organizačně technická příprava by byly na škodu, ale i oddalování řešení by neprospělo. Za hlavní úkol považujeme získat potřebný před stih v politickém vysvětlování nové soustavy pracujícím. Bude jistě dobře, když potřebnou úroveň pochopení všech požadavků i dopadů dosáhneme včas, v předstihu, dříve, než začnou působit některé ne. gativní ekonomické dopady. Tolik politické předvídavosti musíme mít,

lidem musí být jasno, jinak neustanou různé diskuse o sociální jistotě, nivelizaci atd. Proto jsme pro dobře připravené, ale urychlené kom plexní řešení .

Mnoho úsilí vynakládáme na to, aby v nových podmínkách obstála řídící práce krajského výboru. Koncentrujeme úsili na zvědečtění naši

činnosti , aby naše záměry a závěry byly co nejsprávnější, protože zá kladem vedoucí úlohy strany je správná politika. Málo platný by ovšem

byl správný závěr, kdybychom pro jeho plnění nezískali lidi.

Masovou politickou a organizátorskou práci chápeme aktivně. Ale 246

nestačí jen, aby pracující chápall nás. My musíme chápat pracující. Naše krajská konference charakterizovala tento vztah tak, aby v naší práci, v práci státních a hospodářských orgánů byl obsažen cit pro potřeby lidi .

A tohoto citu je maximálně zapotřebí. Úroveň služeb, dopravy, život. ního 1 pracovního prostředí, kulturně společenského života je stále ješ tě nízká. Musíme sjezdu říci, že se nám nepodařilo uspokojivě zlepšit

životní podmínky pracujících v ostravsko-karvinské průmyslové aglo meraci. A totéž platí pro zemědělství, zejména v pohraničí. Pokládám proto za jeden z nejvýznamnějších politických úkolů spolu se zabezpečováním efektivního rozvoje průmyslu 1 zemědělství usilovat

o lepší životní a pracovní podmínky, citlivě posuzovat a houževnatě zabezpečovat to , co lidé k životu potřebují. V tom vidíme reálné na plňování požadavků socialistického humanismu, konkrétní řešení zá sady , že rozhodující je pro nás zájem lidi.

A pak nebude možné obejít se bez příslušného dílu odpovědnosti a povinnosti centrálních orgánů, ale také a především podniků a závodů v kraji . Pracujeme na opatřeních ke sjednocení prostředků a sil ná rodních výborů , podniků i odborových organizací v zájmu zlepšení péče

o děti. Chceme, aby více dětí mohlo jezdit v průběhu roku do hor, chceme lépe vybavit školy a městské obvody, dát dětem vice hřišť,

koupališt, kluzišt tak, aby je měly více dostupné. Podporujeme proto plně návrhy krajského národního výboru , které obsahují požadavek

přímé finanční a materiální účasti průmyslových podniků na řešení problémů životního prostředí.

V souvislosti s uplatňováním vedoucí úlohy strany se ukazuje jako naléhavý úkol – naučit základní organizace přemýšlivému, iniciativ nímu přístupu k stranickopolitickému zabezpečování úkolů. Naše zku šenosti potvrzují, že nové prvky prosazované ve stranickém vedení po plénu OV v lednu 1965 jsou účinné. Neprosazují se však tak rychle, jak si to situace v národním hospodářství a potřeby rozvoje kulturně společenského života vyžadují. Navyklý starý pracovní styl tisíců zá kladních organizaci, ale i pracovníků okresních a krajských výborů má houževnaté kořeny. Daří se jej měnit sice pomalu a s obtížemi, ale výsledky tohoto procesu jsou již patrné. Nepostřehneme je ze dne na den. Srovnáme-li však delší období, např. čím a s jakými výsledky činností se krajský výbor i okresní výbory zabývaly v roce 1963 a čím v roce 1965 , zjistíme kvalitativní změny. Krajský výbor i okresní výbory -

dnes posuzují v hospodářské oblasti základní koncepční otázky v sou

vislosti s územním plánem, problematikou pracovních sil, životního pro

středí a podobně. Ani v těchto případech, kromě výrazně politických otázek, přímo nerozhodují, ale vyjadřují politické stanovisko. Tento boj proti nahrazování hospodářských orgánů vedený pod hes lem »at každý dělá, co mu příslušía má kladný vliv na myšlení

tvo

Mvou iniciativu komunistů, hospodářských pracovníků, funkcionářů

státních orgánů a společenských organizací. Jsou samostatnější a ini 247

ciativnější, mohou rozvíjet své tvořivé schopnosti i um . A protože mizi

schovávání se za kolektivní odpovědnost, roste pocit csobní odpověd nosti .

Otevřeně třeba říci , že někdejší stranická práce způsobila v psycho

logii lidí vážné politické škody, které dosud nejsou zcela překonány. Hovořil o tom i soudruh Novotný. Za každý sebemenší nedostatek v běž ném životě byla a ještě je obviňována jen a jen strana. Dokonce i ti, kteří přímo svou nezodpovědnou prací nedostatky zavinili, se snaží pře

nést zodpovědnost na stranu, vymlouvají se na různá opatření a po dobně. Tento stav autoritě celé strany, včetně ÚV, nikterak neprospívá. Chci ujistit sjezd o tom , že náš krajský výbor vyžaduje velmi nároč ně plnění povinností a složení účtů z odpovědnosti od těch, kteří pra cují na různých místech z pověření strany. Naši náročnost vyvažujeme důvěrou a podporou i snahou o zvyšování autority hospodářských i ostatních vedoucích pracovníků. Pocit důvěry a jistoty, podpory a pochopení a někdy i méně nervo zity považujeme za rozhodující zejména v období zvýšených nároků v řešení obtížných situací. Důvěra v lidi a jejich podpora, to je jeden ze základních principů v uplatňování vedoucí úlohy strany. V podstatě nám tedy jde o zvyšování odpovědnosti komunistů na všech úsecích. Stranicky je vést, ale nenahrazovat, a tím také zmnožít 7

síly strany.

Krajskému a okresním výborům , jejich pracovníkům í aktivu se tak uvolňují ruce pro práci s funkcionáři základních organizací, zejména s předsedy .

V krajském výboru se v posledním půldruhém roce poměrně úspěšně uplatňuje metoda zobecnění zkušeností na základě důkladných analýz

určité oblasti stranické práce nebo společenského života. Tato stránka činností krajského výboru nabývá postupně vědeckého charakteru, my však nejsme pro uspěchané sociologické průzkumy. Ty mnohdy více zkreslí, než objasni objektivní tendence. Avšak uvážené,

dobře promyšlené a zorganizované sociologické průzkumy se vyplácejí. Propracováváme se tak k větší schopnosti stanovit hlavní směry na . šeho úsilí a stanovit i způsoby jejich řešení. ové v těchto některých změnách stranického řízení je to , že v centru

pozornosti práce orgánů a organizací jsou lidé a vztahy mezi nimi místo tun , metrů a kusů, jak tomu bylo v nedávné minulosti .

Soudružky a soudruzi, v procesu překonávání starého pojetí stranic ké práce musíme překonávat řadu nesprávných, svou povahou dog.

matických názorů i u mnoha funkcionářů, kteří dosud nepochopili nejzákladnější princip úlohy strany v politické soustavě socialistické společnosti : především ten princip, že vedoucí úloha strany není dána nějak automaticky »autoritou moci « , ale jedině a výhradně společen skou autoritou. Takovou autoritu naše strana má. To však promítnuto do stranické práce musí znamenat, že nejzákladnějším kritériem pro posuzování úrovně uplatňování vedoucí úlohy strany v okruhu každé 248

základní organizace, v okrese, kraji i ve státě je stav uvědomělé a dobrovolné podpory politiky strany masou lidu. V naší straně se nepochopení této zásady projevuje kromě jiného i podceňováním těch komunistů , kteří pracují ve funkcích státních, hos

podářských a společenských organizací. Jsme všichni členy jedné stra ny, stejní komunisté, at pracujeme přímo ve stranické funkci , nebo

v odborech či jako hospodářští vedoucí. Platí pro nás jen jedna stra.

nická linie, kterou jsme povinni ze všech svých sil uskutečňovat. Nad nášení a přeceňování významu stranické funkce je určitým projevem sektářství uvnitř strany, které vede k nepochopení a narušování zásady, že vedoucí úloha strany, kupříkladu u ředitele závodu nebo předsedy národního výboru , se v rozsahu jeho pravomoci uskutečňuje i prostřed nictvím jeho ridící práce.

Jiným druhem vnitrostranického sektářství je nahrazování úlohy celé stranické organizace jenom výborem.

Je to 1 problém málo zajímavých a přitažlivých členských schůzí, které o ničem nerozhodují, komunisty dostatečně pro každodenní maso vou politickou práci mezi bezpartijními nevyzbrojují. Vidíme v tom

jednu z příčin pasivity značného počtu členů strany. Naše členské

schůze se musí stát tribunou střetávání názorů. Každý komunista přece má právo a povinnost na členské schůzi vyjádřit svůj názor, i když je

nesprávný, a to bez obav, že bude umlčen , zesměšňován či dokonce šikanován . Jsou závažné signály z výročních členských schůzí, z kon ferencí i z běžných schůzí, že v diskusi málo vystupují dělníci . Příčiny

jsou nejen v nedobře připraveném obsahu jednání členských schůzí, k němuž nemají dělníci často co říci , ale také v tom, že se přece jenom zakořenil v naší praxi nebezpečný jev – že ty, kteří vysloví nesprávný názor, odsuzujeme. Samozřejmě nelze slučovat nesprávné názory, které jsou výrazem ne. jasnosti v myšlení komunistů, s dogmatickými a potouchlými útoky na 1

stranu a základní principy socialistické společnosti. S takovými s pro minutím diskutéry se musíme rázně vypořádat a odhalovat je. Avšak otevřenost střetnutí názorů, při nichž se nejasné a nesprávné věci vysvětlí, může jedině straně prospět, zejména v tom smyslu, že komunisté budou mít pocit spolutvůrců všech opatření , která strana dělá. Rozhodně je lepší, když nesprávné názory jsou vysloveny na stra

nické schůzi a tam vysvětleny, než když je sami komunisté přenášejí do diskuse s bezpartijními v koupelnách, na šachtách , ve vlacích,

i restauracích apod. Už řadu let prosazujeme v základních organizacích jako jednu ze každému komunistovi konkrétní základních metod práce zásadu

úkol. V mnoha organizacích se tato metoda vžila a přinesla své vý .

sledky. Nedostatkem však zůstává, že konkrétní úkoly jsou ukládány poměrně úzkému okruhu komunistů, převážně hospodářským pracov níkům . Pričina podle našeho názoru spočívala právě v nepochopení 249

úlohy stranické organizace při zajištování výroby , jak jsem o tom hovořil. Pokud se totiž za hlavní v činnosti stranické organizace nepovažuje

aktivní účast každého komunisty, skutečně těžko se úkoly pro všechny komunisty hledají . Ukazuje se tedy jako správné a nutné rozšířit

zaměření konkrétních úkolů právě na tuto oblast každodenní práce komunistů mezi lidmi .

Z toho, co jsem řekl, je patrna snaha a úsilí krajského výboru o zvý.

šení autority každé základní organizace a jednotlivých členů. Chceme dosáhnout pochopení v základních organizacích, že se jejich činnost

nedá nahradit, že není možné ji předat některému jinému orgánu, že to musí být především základní organizace, která své úkoly bude plnit.

To jsou, soudružky a soudruzi, jen některé základní otázky stranic kého přístupu naší krajské organizace k zabezpečování cílů strany

v současném období. Znovu zdůrazňuji, že pružně měnit metody a styl stranické práce tak, aby přinášely maximální celospolečenský efekt, je proces , který nemůže být nikdy ukončen .

Co stačilo včera, je dnes málo. Domníváme se, že strana ve vědec.

kém stylu vedení společnosti musí mít předstih před všemi ostatními oblastmi. Logicky to vyplývá z jejího postavení jako vedoucí síly spo lečnosti.

Pokládám proto za správné tak, jak to doporučila naše krajská kon

ference, aby bylo uloženo novému ústřednímu výboru ve spolupráci s nižšími stranickými orgány, zejména krajskými výbory a společensko

vědními teoretickými pracovišti, hlouběji teoreticky 1 metodicky pro pracovat některé základní otázky učení o straně v našich podmínkách rozvinuté socialistické výstavby. Má to nesporně i svůj nemalý význam pro mezinárodní komunistické a dělnické hnutí.

Soudružky a soudruzi , málo platné by bylo pouhé ujištování sjezdu o tom, že svým povinnostem dostojíme. Za svou povinnost jsme po kládali promyslet náš postup pri realizaci jeho závěru . Chceme především dosáhnout jednoty v chápání závěrů sjezdu a sjednotit 1 politické úsilí k jeho realizaci . Nemůžeme, tak si alespoň myslíme, opakovat to, co se na některých úsecích ukázalo po XII. sjezdu. Byl to různý výklad jeho závěrů, diskuse o jejich správnosti a úplnosti, což vedlo k oslabování jednoty. Jsme pro rozvoj tvořivého myšlení, pro diskusi bez toho není ži. vota v politické oblasti. Ale jde o to , aby podněcovala k tvořivému řešení problémů, aby byla ideově politickým základem jednotného orga nizovaného úsili.

Spolu s tím musíme dosáhnout pochopení, že sjezd si nemůže klást

za úkol vyřešit všechno. Že sice sjezd pojme do svých rozhodnutí vše moudré a reálné, ale rozhodující bude naše vlastní práce při plnění jeho závěrů. Jde nám prostě o akční přístup k sjezdovým usnesením , 259

.

mobilizace a výchova všech pracujících, vytváření názorové jednoty a

o to, aby každý pochopil, že záleží na něm a že rozhodující bude kon krétní čin.

S takovým politickým přístupem se chopíme řešení sjezdových zá věrů. Opřeme se o naši vyspělou dělnickou třídu a družstevní rolníky , o technickou inteligenci a mládež, jejichž iniciativu a aktivitu poklá . dáme za rozhodující.

Naše krajská organizace strany má důvěru pracujících i schopnost je vést. Proto můžeme sjezd ujistit , že v ní má a bude mít naše strana a její ústřední výbor oporu . (Potlesk. )

Soudruh ALEXANDER DUBČEK : Soudružky a soudruzi, končíme druhý den jednání Xill . sjezdu naší strany. Zítřejší jednání bude zahájeno o 8. hodině 30 minutách ráno.

Delegáti se dostaví do Sjezdového paláce o 8. hodině. Prosíme, aby soudruzi přišli včas, aby mohla být uskutečněna prezence. Děkuji .

(Druhý den jednání ukončen ve 21 hod. 10 min . )

TŘETÍ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 2. ČERVNA 1966

:

lednání zahájeno v 8 hod. 30 min.) Soudruh MICHAL CHUDIK : Soudružky a soudruzi, zahajuji třetí den jednání XIII. sjezdu naší strany.

Pokračujeme v diskusi. Ke slovu se přihlásila ředitelka základní de vítileté školy v Bratislavě soudružka Marta Vlačihová. Připraví se sou druh Jaromír Dolanský, člen předsednictva ÚV KSČ. Dovolte ještě jedno oznámení. Delegátům s hlasem rozhodujícím byl rozdán návrh na členy a kandidáty ústředního výboru a členy ústřední

kontrolní a revizní komise KSČ. Připomínky k předloženému návrhu odevzdejte, soudruzi a soudružky, vedoucím krajských delegací dnes

do 16. hodiny. Žádáme delegáty, aby po skončení dnešního jednání po nechali návrhy na stolech.

Soudružka MARTA VLACIHOVA,

západoslovenská krajská organizace KSS Váženi delegátt, soudružky a soudruzil

Škola se stala v našem společenském životě velmi důležitým činite lem. Vyplývá to nejen z přirozené touhy našeho lidu po vzdělání, ale je to též objektivní důsledek rychlého rozvoje výrobních sil a nastupující

vědeckotechnické revoluce. Důkazem toho jsou i usnesení sjezdu a ústředního výboru Komunistické strany Československa, které v důleži tých etapách vývoje naší společnosti orientují pedagogické a jiné pra

covníky k soustředění pozornosti na nejnaléhavější problémy naší spo lečnosti.

Takovým závažným dokumentem je též usnesení ÚV KSČ z října 1964

o dalším rozvoji školství a výchovy mládeže na školách , které se stalo součástí i náplní politickoldeové a organizátorské práce městského vý . boru strany, městského národního výboru a stranických orgánů na ško

lách. Toto usnesení podstatě ovlivnilo vnitrostranickou výchovu a od 255

borně metodickou práci všech učitelů a v neposlední řadě zaměřilo pozornost celé veřejnosti i na problémy školy a výchovy mládeže .

Dříve , než budu hovořit o tom, jak na bratislavských školách plníme jeden z hlavních úkolů uvedeného usnesení pro školy I. cyklu, moder

nizaci obsahu a forem výchovného a vzdělávacího procesu, pokusím se stručně analyzovat kádrové, prostorové a materiální podmínky, v nichž tyto úkoly realizujeme.

Z hlediska kádrového obsazení bratislavských škol uvedu dva vý. znamné momenty . Naše školy jsou obsazeny většinou dobře připrave

nými učiteli . Menší nedostatek kvalifikovaných učitelských sil poci ťujeme v tělesné a pracovní výchově. Nedostatek učitelů máme pro vy učování některých cizích jazyků. Slabší připravenost v pedagogice, v psychologii a v metodikách jednotlivých vyučovacích předmětů se projevuje u části mladých učitelů, což vyplývá ze systému jejich pří pravy na vysokých školách.

Pokud jde o nedostatek učitelů cizích jazyků, nerozhoduje zde jen aprobace a kvalifikace pro určitý stupeň škol, ale i jazyková praxe, kterou nemohou získat jen studiem na vysoké škole . Mnohým našim

absolventům vysokých škol chybí delší jazyková praxe v cizině. A tak se na našich devítiletých školách zatím v mnohých případech lépe uplat ňují učitelé sice bez pedagogického vzdělání, ale takoví, kterým delší pobyt v cizině umožnil zvládnout cizí jazyk aktivně. I když se za poslední léta péče o odborný růst učitelů cizích jazyků pomocí jazykových a metodických seminářů i odborných jazykových

kursů v zahraničí zlepšila , je velmi potřebné, aby ministerstvo školství kulturními dohodami zajištovalo možnosti pobytu v zahraničí aspoň jed

nou za 5 let nejen studentům po dobu studií, ale i učitelům cizích ja zyků.

Druhým důležitým jevem, který značně ovlivňuje naši práci , je vy soká feminizace učitelských sborů v Bratislavě. Není přirozené, že naše

město převyšuje počtem žen -učitelek nejen celoslovenský, ale i celo státní průměr, protože 81,3 % z počtu učitelů tvoří ženy . Myslím, že

tento stav, kdy na školách je z 5 učitelů jen 1 muž , je z hlediska vý. chovného působení na naše žáky nezdravý.

Podle našich zkušeností totiž ženy-učitelky i při vší úctě k jejich snaživé práci nemohou ve všech složkách výchovy nahradit muže a naši žáci , zejména chlapci ve vyšších ročnících základní devítileté školy,

se přímo dožadují vlivu muže-učitele. Jak se však přesvědčujeme, stav je takový , že učitelské povolání není dnes pro studenty, pro mladé muže přitažlivé. Působí tu víc příčin. Práce učitele je společensky důležitá, náročná, veřejností nepřetržitě

hodnocená a kritizovaná . Dopracovat se k pedagogickému mistrovství vyžaduje značné a dlouhodobé psychické vypětí. Práce s dětmi, s mlá deží, má své specifické zákonitosti , je na síly a schopnosti člověka velmi náročná . To si mladí muži uvědomují a dávají do souvislosti nejen s finančním zabezpečením učitelů, které, jak je známo, zaostává za 256

platy v jiných pracovních odvětvích , ale též se společenským postave ním učitele. Společenské postavení učitele a vztah veřejnosti k němu není stále na takové úrovni, jakou význam a důležitost jeho práce vyža. dují, i když usnesení strany hovoří o tom jasně a jednoznačně.

Proto mladí učitelé-muži odcházejí do jiných, pokojnějších a platově lépe zabezpečených pracovních odvětví a na školách zůstávají jen muži starší a ženy , které povětšině neudávají tón hmotnému zabezpečení:ro diny. Domnívám se, že kromě platové úpravy , která se chystá, by měla následovat, a to nejenom v zájmu bratislavských škol, ale škol a učitelů vůbec, i další opatření, například řešení naléhavého problému bytů pro

učitele, zkrácení pracovní doby , tedy úvazků učitelů, kterým moderni zace výuky a zejména diferencovaný přístup k žákům nejen neubraly ,

ale naopak přidaly na pracovním zatížení, a podobně. Z hlediska školských prostorů základních devítiletých škol , přestože od osvobození bylo postaveno několik krásných účelových budov, je si.

tuace neuspokojivá. Chybí nám 394 učeben, což představuje 16 dvaceti pětitřídních škol. V Bratislavě není téměř žádná devítiletá škola, na kte ré by se nevyučovalo ve dvou směnách. 43 % našich škol převyšuje hra

nici organizovanosti stanovenou školským zákonem. Máme dokonce školy , které organizovaností přesahují 40, jedna dokonce až 50 tříd . 40 % škol je umístěno ve starých i klášterních budovách , které prostředím a vybaveností plnění stanovených úkolů nevyhovují. V podmínkách

Bratislavy není možné odpovědně zajistit vyučování prací na pozemku jako součásti pracovního vyučování, protože většina škol nemá vytvo

řeny základní předpoklady pro výuku. Nejsou vhodné pozemky , a když jsou, často až dvě třetiny vyučovacího času potřebují žáci na cestu tam

a zpět . Unikají nám tu neracionálně drahocenné hodiny vyučovacího času, přirozeně ne bez negativních výchovných důsledků. Myslím, že problém výuky prací na pozemku v takových městech, jako

je Bratislava a další velká města , by bylo třeba zásadněji přehodnotit, protože velká část učitelů se shoduje v tom , že pro městské děti uve dený předmět ani z hlediska výuky , ani z hlediska výchovy nepřináší žádoucí efekt. Čas věnovaný pracím na pozemku by se dal ve velkých

městech mnohem efektivněji využít, například na posílení přírodověd ního vyučování anebo praktik z těchto předmětů.

Díky péči o materiální vybavení škol ze strany městského národního výboru byly naše školy v posledních letech ve velké míře dotovány

základními učebními pomůckami. Avšak při cílevědomém organizování tvořivé a samostatné práce žáků nám chybějí soubory učebních pomů. cck , které by umožnily teoretické poznatky aplikovat na praxi, a na

některých, hlavně starých školách nám chybějí dobře vybavené od. borné učebny pro fyziku a chemii. Uvedla jsem jen některé problémy , které se nejvýrazněji projevují

při vytváření podmínek pro modernizaci obsahu vzdělání, protože po drobný rozbor situace na každé škole byl základem pro reálné rozpra

cování a plnění usnesení. Naši učitelé si hned na začátku uvědomili, že 9 XIII. sjezd KSC

257

modernizace obsahu vzdělání si vyžádá od nich podstatně vyšší zkvalit. nění jejich práce, s čímž nevyhnutelně souvisí 1 potřeba hlubokého stu . dia nejnovějších teoretických poznatků i dobrých zkušeností nejlepších

učitelů z praxe a přirozeně pomoc ze strany kompetentních orgánů a ve doucích instituci. V průběhu posledních let, ale hlavně při realizaci říjnových usnesení, se v práci mnohých bratislavských škol začaly projevovat modernizační snahy. Otázky individuálního přístupu a respektování osobnosti dítěte, hledání objektivních kritérií pro analýzu jeho zájmů, schopností a osob

nich vlastností a zákonitě z toho plynoucí i didaktické principy výchov ně vyučovacího procesu se staly ve značné míře východiskem pro roz vinutí pedagogického ruchu na našich školách. Uplatňováním vědeckých zdůvodnění metodických postupů pro jed notlivé skupiny žáků v oblasti vnitřní diferenciace jsme na některých školách získali konkrétní zkušenosti o tom, jak dosáhnout tvořivého a samostatného přístupu žáka k řešení složitějších problémů přímo ve

vyučovacím procesu. Za určitou formu diferenciace, která našla široké uplatnění ve většině bratislavských škol , považujeme i soustavu nepo vinných předmětů a mimoškolní zájmové činnosti, která má velmi dobry

odraz při všestranném rozvíjení osobnosti dítěte. Podil žáků na nepo vinném vyučování má vzestupný charakter a doplňujeme je i soutě žemi nadaných žáků v matematické, fyzikální a chemické olympiádě. Úroveň olympiád v kvalitě a počtu účastníků má stoupající tendenci. Pravda, v oblasti diferencovaného vyučování máme ještě mnoho nevy jasněných základních otázek. Odpovědně je třeba řešit otázky diagnosti. kování žáků, klasifikace a hodnocení, minimálních a maximálních

osnov, metodické postupy pro jednotlivé třídy a skupiny. Nemůžeme zatím říci, který způsob diferenciace je lepší. Zda diferenciace cestou

zájmové činnosti, nebo cestou variabilních skupin , nebo dělením žáků do studijních a praktických tříd a podobně. Domnívám se , že v tomto směru dostávají naši učitelé malou pomoc, hlavně od pedagogické teorie . Ve většině bratislavských škol bylo zavedeno specializované vyučo

vání ve čtvrtém a pátém postupném ročníku. Výsledky jsou dobré. V tomto směru nemáme vážnějších pedagogických problémů. Forma jed. noho učitele v ročnících 1. -5. se ukazuje s ohledem na modernizaci ob

sahu již přežitá. Dosavadní zkušenosti některých našich škol v uvede ných oblastech jsou cenné. Velmi citlivě je sleduje nejen školská sprá. va, ale i ideologické oddělení městského výboru strany prostřednictvím základních organizací strany a nejzkušenějších učitelů -komunistů . Na

schůzkách metodických zařízení je nejen zevšeobecňujeme, ale i pre nášíme do práce všech bratislavských škol .

Díky této spolupráci se nejen zvyšuje informovanost učitelů o nových pedagogických poznatcích , ale hledají se i způsoby jejich praktického uplatnění a přímého využití ve vyučovacích hodinách . V souvislosti s tím se zintenzivňuje individuální studium odborné a 258

pedagogické literatury, postupně se sjednocují názory na zprogresívně ní výchovně vyučovacího procesu a na zvýšení tvořivé aktivity učitela všech škol.

Dalším důkazem opodstatnění uvedených stranických usnesení jsou první nadějné výsledky bratislavských škol, které se podílejí na celo

státním výzkumu. Na základní devítileté škole v Košické ulici probíhá pokusné vyučování v matematice v rámci státního plánu výzkumu. Jde o závažný vědeckovýzkumný úkol , jako je nové pojetí vyučování mate matiky a fyziky. K jeho plnění přistupují naší soudruzi velmi odpovědně, nebot st jsou vědomi významu přírodních věd jak pro potřeby vědecko

technického rozvoje v naší vlasti, tak i z hlediska udržování kroku s rozvojem vědy ve světě. Výzkum uskutečňuje kabinet pro modernizaci vyučování matematiky

a fyziky za účelem získání vědecky ověřených podkladů pro perspek tivní hloubkovou přeměnu vyučovacích metod. Zkoumá se zavedení no vých partií v moderní matematice a fyzice , které nejsou v současné době součástí učebních osnov. To klade na vyučující mimořádné nároky, zejména pokud jde o odborné studium a metodické zpracování učební látky. Už v nejnižších ročnících základní devítileté školy se kladou zá klady matematickým pojmům na podkladě teorie množin . Pro 6. po

stupný ročník připravují učitelé novou učebnici, která se opět opírá o teoril množin a její aplikaci na číselné soustavy, desetinná čísla, obsahy, objemy apod.

Pokud jde o fyziku, s pokusem se začne v příštím školním roce. A opět půjde o poznatky moderní fyziky v širším rozsahu, než vyžadují osnovy, zejména pokud jde o fyziku pevných látek a o atomovou fyziku. Vý.

sledky jsou na dobré úrovni 1 proto, že škola je dotovaná kvalitními učitelskými kádry. A přitom se v ročnících 6.-9. přihlíží k zájmům žáků o matematiku a fyziku. v oblasti cizích jazyků bylo v tomto školním roce ve 2. - 6 . ročníku

základní devítileté školy v Nedbalově ulici zřízeno rozšířené vyučování jazyka anglického. Ve stejných ročnících na ZDŠ Dunajská vyučování němčiny , kromě jazyka ruského, který se už čtyři roky s dobrými vý sledky vyučuje na základní devítileté škole ve Vazovově ulici v Bra slavě. Od prvního září příštího školního roku se uvedený experiment rozšíří na další dvě školy , kde se bude též od druhého ročníku vyučo vat jazyk anglický a jazyk francouzský .

I když učitelé na uvedených školách pracují za ztížených podmínek,

v druhých ročnících bez osnov, ve všech ostatních bez předcházejících zkušeností, bez učebnic , povětšině si svépomocně zhotovují učební po můcky s vědomím , že moderní didaktika vyžaduje vyučování pestré , zajímavé a názorné. Je vidět, že ani tady pedagogická teorie, ani státní správa nesplnily povinnosti vůči učitelům .

Dosáhli jsme pěkných výsledků. Například žáci 8. postupného roční

ku ZDŠ ve Vazovově ulici jsou schopni dělat samostatné průvodce so větským turistům po Bratislavě . Žáci 5. ročníku této školy volně bese 259

duji rusky se sovětskými hosty. Žáci 8. tříd samostatně čtou ruskou be letrit, jsou schopni volně písemně i ústně reprodukovat čtené texty. Za jeden školní rok obsáhli žáci na naší škole přímou metodou z ja

zyka anglického širší lexikální okruh , než obsahují učebnice pro nepo vinné vyučování sedmého, osmého a zčásti devátého ročníku. Dokáží se samostatně, pohotově vyjadřovat a konverzovat v nejběžnějších životních situacích . Děti mají o cizí jazyky zájem a pro úspěšné studium všechny předpoklady, které v pozdějším věku člověk ztrácí. Jejich jedinečná imitac ní schopnost, výborná paměť a soutěživost jsou dobrým pomocníkem uči tele , a dělají jeho práci radostnou. Vyučování cizích jazyků podporuje všestranný rozvoj žáka. Zkušenosti základních devítiletých škol s rozší

řeným vyučováním jazyků se ukazují jako progresivní forma rozvíjení základního vzdělání nadaných žáků a v nejbližších letech podstatně při spějí k zvýšení úrovně cizích jazyků na humanitních větvích středních všeobecně vzdělávacích škol .

Nevšední zájem rodičů o zabezpečení vyučování cizích jazyků pro děti nás těší. Vždyť souvisí s prudkým rozvojem vědy a techniky , s úsi

lím národů o prvenství v nejrůznějších oblastech lidské činnosti, ale I znepokojuje, neboť z důvodů, které jsem na začátku uvedla , nemůžeme zatím v plné míře uspokojit přirozený zájem o cizí jazyky , jejichž stu dium jsme v posledních letech velmi zanedbali. Myslíme si, že budování

Škol pro vyhledávání a pěstování talentů ve větších průmyslových cent rech je v podmínkách naší socialistické výchovy správné a nenarušuje zásady jednotného, základního vzdělání naší mládeže. Všechny uvedené úspěchy i neúspěchy , o kterých jsem hovořila , pro blémy i otevřené úkoly nacházejí nás, bratislavské učitele, připravené

je řešit a zdolat. Věříme, že se nám dostane i pomoci všude tam, kde to budeme potřebovat.

Dovolte mi ujistit sjezd naší strany , že socialistické výchově naší mládeže věnujeme všechny své síly a schopnosti. Ideje socialismu a ko munismu jsou nám drahé a takto je vštípíme i do srdcí našich dětí. (Potlesk . ) Soudruh MICHAL CHUDÍK :

Nyní promluví soudruh Dolanský a připraví se soudruh Vojtech Maj

kut, vedoucí tajemník okresního výboru strany v Trebišově. Soudruh JAROMÍR DOLANSKY Soudružky a soudruzi !

Dovolte, abych své vystoupení věnoval jednotě minulosti, přítomnosti a budoucnosti , sepětí revolučních tradic a současných úkolů strany , novým prvkům , které vnášíme do socialistické výstavby, spojení věd a revolučního boje dělnické třídy. 260

Podnětem k tomu je jak časová shoda, která z letošního roku udělala

jakoby průsečík jubileí strany , tak i závažnost dnešních problémů, opravňující k historickým konfrontacím . Rok 1966, to znamená 45 let od založení strany, 30 let od VII.

sjezdu, 20 let od VIII. sjezdu strany, 10 let od celostátní konference v roce 1956 .

Posloupnost těchto mezníků tvůrčí politiky strany obráží dějiny jejího vzniku a růstu jako strany leninského typu, dějiny jejího boje o vedení dělnické třídy a lidových mas, dějiny jejího úsilí o osvojení a správné uplatňování marxismu-leninismu ve specifických podmínkách naší ze mě, dějiny jejího internacionálního vztahu k Sovětskému svazu, který nám byl konkrétním příkladem socialistického východiska z kapitalis mu, majákem naděje v temnu okupace, .osvoboditelem a poté nenahra.

ditelnou oporou v letech výstavby. V historicky krátké době 45 let dovedla strana dělnickou třídu ve svazku s pracujícími masami k vítězství socialismu. Ve dvou deseti letích, za obtížných podmínek, při trvalém tlaku imperialismu, který nás přiměl, abychom řadu našich záměrů, a to nejen v hospodářství,

přizpůsobovali realitě mezinárodního třídního zápasu, při všech okli. kách a omylech způsobených novostí a složitostí úkolů, při všech deformacích tváře socialismu, které strana sama otevřeně ukázala a čestně napravila, dokázala dovést k definitivnímu vítězství socialis tické výrobní vztahy, zabezpečit nezávislost a bezpečnost země, usku tečnit socialistické obrození slovenského národa a leninsky vyřešit

národnostní otázku u nás, výrazně povznést životní úroveň širokých lidových vrstev a dát jim existenční jistotu, učinit marxismus základem naší soudobé kultury , rozvinout hospodářskou a kulturní výstavbu

v měřítku zaručujícím pevnou základnu dalšího socialistického roz voje .

Plným právem můžeme říci : práce a oběti armády komunistů došly naplnění. Komunistická strana se ctí v uplynulých 45 letech splnila svou povinnost k dělnické třídě , ke všemu lidu i k mezinárodnímu

revolučnímu hnutí. Její historie zůstane navždy pro nás , kteří jsme s ní

prodělali její cestu, i pro novou směnu zdrojem hrdosti, pramenem po učení, závazkem ochránit a rozmnožovat její dědictví. ( Potlesk. )

Ve svém vývoji poznala strana období vítězství i porážek, rozmachu I ústupů. Její síla a životnost, její schopnost překonat nejtěžší zkoušky, odhalovat a napravovat chyby, neustále rozvíjet a obnovovat svoje síly, svou jednotu a svcu ideovou výzbroj, organizovat a vést lidové masy, vypracovat a uvést v život správnou linii, která plně obstála v pro věrce dějin , se zakládala především na věrnosti marxismu-leninismu a těsném spojení s masami. Dějiny strany jako základní poučení vyzvedají, že strana – tot jednota vědy a revoluční dělnické třídy. Odtud úsilí strany , aby se neustále posi

lovaly vědecké základy její politiky . Odtud její svrchovaný zájem na pravdivém poznání, na soustavné marxistické analýze společenského 261

rozvoje i vlastní práce, odtud její péče, aby při každém historickém obratu se dale prohlubovalo spojení s masami, odtud úsilí strany učinit vědu zbraní dělnické třídy a lidu a jejich boj hnací silou dějinného pokroku.

Na toto poznání strany dnes navazujeme , když ústřední výbor při. chází k XIII. sjezdu se zásadními závěry o dalším uskutečňování dlou.

hodobé linie rozvoje socialismu v naší zemi vytyčené XII. sjezdem.

Víme všichni, že jsme v posledních letech procházeli závažným vy . vojovým předělem. Jeho náplní bylo úsilí strany uvést ve smyslu ideji XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu ve skutek leninské normy a principy v životě strany I v řízení socialistické společnosti, překonat schematické představy a dobrat se hlubokého poznání zákoni. tostí společenského 1 ekonomického rozvoje socialismu, upevnit socia

listickou zákonnost, na podkladě úplného vítězství socialistických vý. robních vztahů vytvořit široký prostor pro růst činorodé iniciativy zdola 1 příznivé ovzduší pro tvořivou práci a myšlení. Tento proces se slil vjedno s nutností neodkladně řešit rozpor mezi dosavadním extenzívním vývojem národního hospodářství a jeho novými vnitřními

1 vnějšími podmínkami, rozpor mezi starým systémem řízení a potře bami růstu výrobních sil. Výsledkem tohoto procesu jsou zásadní zá věry strany, které svým obsahem nejen řeší bezprostřední hospodářské a politické úkoly, nýbrž současně směřují k pozvednutí vědecké úrovně fizeni socialistické společnosti. Celková aktivizace našeho společenského a myšlenkového života ,

která patří k základním výsledkům práce strany od jejího XII. sjezdu, umožňuje a vyžaduje, abychom v příštím období dali na pořad dne úkol

dopracovat ucelený, komplexní vědecký program dalšího rozvoje so cialistické společnosti; program , který ve své všestrannosti bude proti kladem dogmatické uniformity a sektářské omezenosti, stejně jako pasívního kopírování jednostranností kapitalismu. ( Potlesk. ) Jeho východisko představuje požadavek uvést celý společenský roz voj do proudu vědeckotechnické revoluce, která bude s rostoucí inten zitou ovlivňovat nejen hospodářství, ale i společenský a kulturní život ,

předpoklady pro tvorbu socialistického životního stylu i rozvoje a uplatnění osobnosti. Tyto přeměny ve vzájemné podmíněnosti s rozvojem socialistických

výrobních vztahů, s rozvojem a změpami v postavení tříd a skupin naší společnosti nutně povedou k dalšímu rozšiřování socialistické demo . kracie ve všech záležitostech státu i denního života lidí, které posiluje vědomí svobody , k reálnému naplňování myšlenek a cílů socialistic kého humanismu.

Jádrem programu vládnoucí strany se nutně stává rozvoj hospodár ství, kde se rozhoduje o tvorbě zdrojů pro uspokojování potřeb společ .

ností , o dynamice společenského rozvoje. Proto má takový význam, že strana přistoupila ke zformování směrů a cílů své hospodářské po litiky pro příští období. Jestliže bezprostřední úkol rychlé obnovy rov 262

nováhy hospodářství budeme řešit především na podkladě využití existujících zdrojů, pak jeho perspektivní růst bude založen na inten

zívním uplatňování nových faktorů a strukturálních změn, které při

náší vědeckotechnická revoluce a které mají rozhodující význam pro tolik potřebné zvýšení efektivnosti národního hospodářství. Tento úkol musíme postavit do středu pozornosti, prolnout jím všechny, zejména dlouhodobé ekonomické úvahy , plány a prognózy, podřídit mu rozhodo vání ve všech ostatních otázkách.

Strana ve své politice vždycky vycházela z jednoty věcných úkolů a metod řízení, z potřeby souladu výrobních sil a výrobních vztahů .

Také přechod k intenzifikaci národního hospodářství chápeme v neroz lučné jednotě se zaváděním nové soustavy řízení. Je to nástroj, jak mnohem ostřejším uplatněním hmotných pobídek i ekonomického tlaku využít latentní rezervy v národním hospodářství, v každém podniku I v práci každého kolektivu a jednotlivce ; jak obnovou ekonomické role hodnotových vztahů a nástrojů účinněji prosadit v celém hospo dářství požadavek návratnosti a efektivnosti vynakládaných prostřed

ků, jak na podkladě objektivizace měřítek ekonomické efektivnosti nově a účinněji než dosud spojit záměry plánu a iniciativu podniků. Víme, jak obtížné bude usměrnit sílu hmotného zájmu a mechanismus hodnotových vztahů, aby byly v souladu s celospolečenskými potřebami. Proto je tak důležité zavádění nové soustavy cílevědomě řídit jako proces, v plném souladu s úkoly hospodářské politiky. Základním zdrojem úspěchů strany vždycky bylo, že se s plnou otevřeností obracela k pracujícím, aby jim pravdivě vysvětlila příčiny obtíží i smysl nových úkolů, že rozvíjí takové organizační formy, které jim umožňují na vlastních zkušenostech se přesvědčovat o správnosti politiky strany a bezprostředně se podílet na její realizaci.

Například uplatňování hodnotových nástrojů v nové soustavě řízení umožní silou hmotného zájmu i tlaku vtáhnout široké kolektivy jak do každodenního praktického řešení konkrétních ožehavých otázek , jako je kvalita výroby, zvyšování kvalifikace, důsledné rozlišování vý . dělků podle pracovních výsledků , tak také do posuzování takových zá sadních otázek, jako například poměr spotřeby a akumulace, které se budou řešit v každém podniku.

To vše nás přivádí na práh řešení dalších vážných otázek spojených s rozvíjením iniciativy a aktivity mas. Jde o rozpracování způsobů , jak upevňovat kázeň a autoritu, jak předcházet vzniku rozporů a sjed nocovat zájmy jednotlivých skupin pracujících, jak plně rozvinout

vlastní úlohu společenských a zájmových organizací, oproštěnou od ná : nosů formalismu a extenzity , které do jejich života vneslo administra tivní řízení. Řešení těchto otázek povede tak k vnitřnímu obohaco vání socialistické demokracie. V průběhu celé své historie kladla strana největší důraz na růst uvědomění lidových mas , na to, aby znaly a chápaly společenské soul vislosti svých bezprostředních zájmů a požadavků, aby revoluční cíle, 263

boj za dobytí a upevnění moci, rozvoj a vítězství socialismu byly pro ně tím rozhodujícím. Proto také úlohu hmotné zainteresovanosti, pro jejíž intenzívnější uplatnění vytváříme mnohem všestrannější předpo

klady než dosud , nestavíme do protikladu, nýbrž spojujeme s růstem socialistického uvědomění, s povznesením úlohy morálních faktorů v celém společenském životě. To dnes vyžaduje houževnatě bojovat proti tlaku různých zaostalých názorů, proti záměně rovnosti za rov

nostářství, účasti pracujících na řízení za falešnou demokracii ve výrobě, proti odtrhování práv od povinnosti a požadavků od zásluh, proti smířlivosti k nedostatkům , k šablonovitosti, k průměrným nebo dokonce podprůměrným výsledkům, které neobstojí v mezinárodnim porovnání, za vysokou socialistickou náročnost. : Ale právě tak to vyžaduje , abychom současně s hmotnými předpo .

klady vytvářeli rozvojem kultury, umění, celého duchovního života i všestranné ideologické předpoklady pro plné uplatnění a uspokojo vání zájmů pracujících, pro všestranný rozvoj vysoce vzdělaných , kva Hfikovaných a tvůrčích lidí, bez nichž je socialismus nemyslitelný. (Po tlesk . )

Vždyť převaha socialismu nad kapitalismem nezáleží pouze v úrovni hmotné spotřeby toho nebo onoho výrobku, nýbrž právě v harmonické jednotě hmotných a kulturních stránek, ve které hmotná spotřeba není

samoúčelem , nýbrž prostředkem rozvoje a obohacování svobodného so. cialistického života. (Potlesk. )

Strana celým svým zápasem prokázala objektivní nezbytnost své vůdčí úlohy. Prokázala, že dějipné přeměny společnosti se nemohou uskutečnit jako samočinný výsledek vývoje , nýbrž jen jako plod jed noty revoluční teorie a praxe. Také všechny zkušenosti naší socialis

tické výstavby potvrzují, že jedině strana může sjednocovat zájmy a potřeby jednotlivých tříd naší společnosti, formulovat vědecký pro gram dalšího rozvoje , řešit správně vztah ekonomiky a politiky, při čemž priorita politiky nemůže znamenat voluntarismus, prosazování momentálních požadavků v rozporu s objektivními zákonitostmi. Pro gresívní vývoj naší společnosti i zásadní opatření posledních let jsou nerozlučně spojeny s posilováním její vedoucí úlohy. Je proto zákonité, že tváří v tvář novým úkolům , které vyžadují

posílit jak vědeckou úroveň řízení společnosti, tak také společenskou iniciativu, vystupuje nezbytnost dále upevnit vedoucí roli strany a povznést i její uplatňování na vyšší stupeň. ( Potlesk . )

: Proto sjezd klade důraz na rozvíjení politické stránky vedoucí úlohy strany a její poznávací činnost. Proto vyzvedá nutnost, aby otázky vývojových tendencí společnosti, otázky sociálních přesunů spojených s vědeckotechnickou revolucí, otázky státu, státního aparátu , hospo dářského aparátu a jejich úkolů a odpovědnosti, otázky rozvoje spole čenského života byly předmětem soustavné marxistické analýzy, aby se ve sváru našich zámürů a praxe neustále obohacovaly tvůrčí rysy v politice strany, aby se udržoval předstih teoretického myšlení stra 264

ny, aby si strana osvojovala nejlepší výsledky vědeckého myšlení a

aby stála v čele jeho rozvoje. ( Potlesk. ) Tím vším se dále upevní její úloha ohniska společenského dění, její schopnost rozvíjet nástroje svého působení v souladu s novými pod mínkami, otevírat politický prostor pro řešení dozrálých problémů a

pro společenskoekonomický pokrok naší země, navazovat spojení s na stupujícími generacemi, vnášet nový patos do socialistické výstavby. ( Potlesk . )

To nám umožní účinně bojovat proti liberalistickým , nesocialistickým názorům i proti dogmatismu, pozvedat úroveň kádrů , rozvíjet marxistic ké myšlení a plnit tím i naši důležitou mezinárodní povinnost. Úspěchy svého boje i výstavby socialismu jsme vždy považovali za neoddělitelnou součást světového komunistického hnutí. Považujeme za hrdost naší strany, že nikdy nezakolísala ve své věrnosti proletát. skému internacionalismu, že vždycky věrně stála po boku Sovět.

ského svazu a jeho komunistické strany. Výrazem toho byl v před válečných letech náš podíl na bojích a práci Komunistické internacio nály , která měla nedocenitelný význam pro růst naší strany , pro vítěz. ství revolučních sil ve straně v čele s Klementem Gottwaldem v roce 1929, pro vypracování politiky jednotné a lidové fronty jako přístupu

k socialistické revoluci. ( Potlesk. ) Výrazem tohoto proletářského inter nacionalismu se stala i naše účast na rozvoji mezinárodní socialistické dělby práce, na rozvoji a upevňování Varšavské smlouvy , jeho výrazem je plná podpora, kterou naše strana poskytuje úsilí o překonání rozporů a obrovu jednoty niezinárodního komunistického hnutí,

Jsme plně přesvědčeni o jednotě našich národních a internacionál. ních zájmů i povinností. Proto považujeme upevnění svazku a spolu

práce se Sovětským svazem a socialistickým táborem za rozhodující vnější předpoklad dalšího rozvoje socialismu v naší zemi. Zejména

spolupráce se Sovětským svazem je pro nás základní cestou, jak v pod mínkách naší země řešit problém začlenění do mezinárodní dělby

práce 1 stále závažnější novou otázku našeho začlenění do procesu

bouřlivého rozvoje vědy a techniky. Čím všestrannější a těsnější bude naše spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi, tím aktivněji a také efektivněji budeme moci využívat v duchu

zásady mírového soužití také pro nás výhodné možnosti hospodářských styku s kapitalistickým světem.

Pokusil jsem se alespoň v hrubých rysech naznačit, jak se zásadní opatření a záměry strany spojují s tradicí její tvůrčí politiky. Víme, že naše úkoly jsou náročné, naše odpovědnost výjimečná. Víme, že tlak

vnitřních a vnějších obtíží a složitost přechodu k novým formám řízení budou klást velké nároky na všechny oblasti naší práce , na uvědomě lost a odpovědnost každého komunisty. Ale stejně jako jsou velké

obtíže, jsou velké 1 naše možnosti, naše příležitost v praxi výstavby sjednotit pod vedením strany dynamiku vědeckotechnické revoluce, společenské přednosti socialismu a iniciativu pracujících v jeding 265

proud, ktery povede k plnému uplatnění ekonomických i společen

ských , kulturních i lidských možností socialismu. ( Potlesk. )

Nepřátelská propaganda se pokouší dokazovat, že komunismus byl předstižen vývojem, že nedovede odpovídat na otázky soudobého světa a člověka. Tyto její pokusy však skončí stejně jako podobná proroctví,

kterých jsme za uplynulých 45 let tolik slyšeli. Právě tváří v tvář pře kotným změnám, jimiž svět prochází, prokazuje nový tvůrčí rozvoj mar xismu jeho sílu a životnost a naopak buržoazní ideologie svou bezrad

nost. Nakonec i ti nejrealističtější její představitelé při pokusech vyrov nat se s těmito změnami dospívají k utopiím, jejichž překonáním již

před více než sto lety započal vědecký socialismus svou dráhu. Soudružky a soudruzi ,

45 let práce a bojů naší strany nás ještě více utvrzuje v přesvědčení ,

že na straně komunismu je pravda dějin , zákon pokroku, sila revoluční vědy, tužby a nevyčerpatelná energie lidu, že na jeho straně bude 1 konečné vítězství. ( Potlesk . )

Soudruh MICHAL CHUDIK :

Bude hovořit soudruh Vojtech Majkut. Soudruh VOJTECH MAJKUT,

východoslovenská krajská organizace KSS Vážené soudružky, soudruzi, vážení delegáti , trebišovský okres, jeden z nejvýchodnějších v naší republice, se roz prostírá téměř na polovině východoslovenské nížiny.

Kromě jednoho potravinářského kombinátu , několika provozoven mist

ního významu a překládkové stanice čierná nad Tisou nemáme v našem okrese jiný průmysl. Pravda , máme celou řadu důležitých staveb, okre . sem probíhá Trat družby, ropovod, před dokončením je plynovod, do provozu byla dána širokorozchodná trať

--

Trať přátelství. To jsou tepny

hospodárského života, spolupráce , družby a přátelství národa Českoslo venska a Sovětského svazu .

Před ukončením je tepelná velkoelektrárna ve Vojanech o kapacite

660 MW , která za účinné péče vyšších hospodářských a politických or gánů , ale hlavně za budovatelského nadšení techniků, mistrů a dělníků

na stavbě pokračuje dobře, a proto je předpoklad , že od 1. ledna 1967, tj . v termínu stanoveném vládou, s plnou kapacitou bude dodávat elek třinu našemu národnímu hospodářství.

I zemědělci na počest XIII . sjezdu KSČ časově plní od začátku roku nákupní úkoly masa, mléka a vajec na 100 % . Náš okres je zemědělského charakteru, a proto ve svém diskusním příspěvku chci seznámit XIII . sjezd KSČ s tím , jak jsme dosud zabez 266

pečovali usnesení XII. sjezdu KSC a jak budeme tešit úkoly XIII. sjezdu.

XII. sjezd KSČ vytyčil velmi důležitý úkol – vyrovnat úroveň ze. mědělství na úroveň průmyslu. To zdůrazňuji i materiály a jednání XIII. sjezdu KSČ .

Naše okresní organizace strany hned po XII. sjezdu KSČ za účasti odborníků příkročila k rozpracování usnesení. Postupně byly vypraco vány perspektivní plány specializace, zvyšování kvalifikace a rozmis

tování kádrů, zúrodňování půdy, rozvoje obilnářství, krmivové základny a chovu hovězího dobytka .

Mnohé z těchto úkolů jsme již realizovali, dalšími se v současném období zabýváme a plnění mnoha nás ještě čeká. Uvědomujeme si, že náročné úkoly můžeme splnit jen za aktivní účasti všech pracujících .

Proto vedeme základní organizace strany ke konkrétnější práci mezi zemědělci. Pomáháme základním organizacím při rozvíjení práce ve stranických skupinách, abychom stranickou prací pronikli co nejblíže ke každému jednotlivci.

Od posledního sjezdu požádalo o vstup do okresní organizace strany 1406 převážně mladých lidí, z kterých je víc než polovina zemědělců. Kromě přímého vysílání na vysoké a střední technické školy organi zujeme pro široké masy pracujících večery otázek a odpovědí, výměny zkušenosti, technickoekonomické konference, kde nám velmi účinně

pomáhají soudruzi z okresní organizace Socialistické akademie a ze Zemědělskotechnické společnosti . Dobré zkušenosti máme z internátního školení aktivu funkcionářů

stranických organizací, národních výborů, mládeže, ROH a vedoucích hospodářských pracovníků družstev a státních statků. Pro jednotlivé profese pořádáme speciální internátní školení, které provádí výrobni zemědělská správa.

Na těchto školeních se podrobně zabýváme perspektivou okresů, uči. me se chápat nové, pokrokové a hodně získáváme čerpáním poznatků z předních okresů naší republiky.

Konkrétní, dlouhodobé perspektivní plány a příprava lidi přinášejí už první výsledky. V uplatňování specializace nejsme ještě daleko, ale zemědělské závody ji postupně uskutečňují. Například výrobu vajec máme z 50 % soustředěnu a do roku 1968 ji bude zabezpečovat jen 12

zemědělských závodů. Velké závody řeší specializaci rostlinné a živo

čišné výroby v rámci svých farem anebo v hospodářství statků. V men ších závodech připravujeme společně s komplexní zemědělskou výzkum nou stanicí pro východoslovenskou nížinu podmínky pro kooperaci sku pin družstev.

Jestliže například roku 1960 okres vyráběl 5464 vagónů obilovin, v ro ce 1965 jsme vyrobili již 7268 vagónů obilovin, a tak jsme mohli jako první v republice minulý rok splnit nákup obilí nad 100 % . I výroba kukučice se zvýšila v roce 1965 proti roku 1960 o 150 vagónů. Ve snaze zabezpečit dobrou krmivovou základnu pro hovězí dobytek Isme zvýšili pěstování víceletých krmiv na orné půdě z 11 % na 20 % . 267

Už letošním rokem chceme být soběstační ve výrobě semen vojtěšky a do roku 1970 dodavateli do státních osivových fondů. Nepřízně přírody, dvou suchých roků, kdy bylo málo objemného krmi

va, jsme využili na totální likvidaci tuberkulózních a bangových dojnic. Na základě oboustranných smluv s nákupní a zásobovací organizací jsme zavedli v jedné čtvrtině zemědělských závodů jako experiment dodávku krmných směsí pro výrobu vepřového masa se zárukou 47 dkg přírůstku na kus a den . Tyto závody dosahují 50 až 60 dkg přírůstku při průměrné spotřebě 4,20 kg krmných směsí na 1 kg masa. Tato forma má velké přednosti a oboustranné výhody. 12 závodů za minulý rok tak to získalo více než 20 miliónů Kčs nad plán. Experiment rozšiřujeme a zavádíme už il na výrobu vajec při záruce 147 kusů snůšky vajec na nosnici .

Již přes 3 roky věnujeme hlavní pozornost ochraně, rozšiřování a zvy

šování úrodnosti orné půdy . Zemědělci nejen našeho okresu , ale i celé východoslovenské nížiny, s díky a s uznáním přijali rozhodnutí strany

a vlády o úpravě vodního režimu v trebišovském a michalovském okre. se. Vybudováním velkých nádrží na horních tocích řek a ochranných násypů získaly tyto okresy během několika let víc než 22 000 ha půdy, která předtím prakticky ležela ladem.

Náš okres získal asi 10 000 hektarů orné půdy. Orná půda je už dnes chráněna od záplav iek, ale je třeba ještě urychlit úpravu povrchových vod , které nám činí nadále velké potíže. Přesto , že jeden a půl měsíce nepršelo a půda byla popraskaná, suchá , jsou celé plochy, kde ještě 1 dnes stojí voda na orné půdě . Tím vznikají zemědělcům velké škody. Myslíme si, že by bylo správné tyto problémy urychleně řešit, protože touto povrchovou vodou se snižuje účinnost dosud vynaložených inves tic ve východoslovenské nížině .

Všichni komunisté i bezpartijní zemědělci v trebišovském okrese vě nují velkou pozornost zúrodňování půdy . Používáme organická hnojiva, jako je stájový hnůj, kompost a zelené hnojivo, rovněž půdu dostatečně

vápníme. Vzhledem k nízkým stavům hospodářských zvířat se v minu losti nevyprodukovalo tolik hnoje, aby byla udržena optimální hladina humusu. Péče o půdu se v posledních letech ještě zvýraznila , protože přibylo dalších asi 10 000 hektarů orné půdy , a přitom se stavy dobytka nezvýšily.

Na zvyšování humusu v půdě se už tři roky významně podílejí výži vářské čety , které máme až na výjimky v každém většíın zemědělském závodě. Ve většině případů jsou vedoucí výživářských čet postaveni na úroveň agronomů. Na přechodné období vzal okresní výbor strany tyto vedoucí do své nomenklatury.

Zemědělské závody uzavírají s výživářskými četami každoročně smlouvy na množství a kvalitu denně vyváženého stájového hnoje, jeho ošetřování v polních hnojištích, výrobu kompostů, zapracování hnoje do půdy a v poslední době už přebírají i úkol výroby zeleného hnojení a ochrany rostlin proti plevelům a škůdcům . Jejich činnost se už proje 268

vuje. Zatímco v roce 1960 jsme hnojili asi 10 % orné půdy, v roce 1963 a 1964, kdy bylo katastrofální sucho a k tomu přibylo 10 000 hektarů půdy, hnojili jsme už 14–15 % . Do roku 1970 chceme hnojit přibližně 20-25 % orné půdy. Vypracovali jsme k tomu výživářskou pětiletku. Pokud stavy hovězího dobytka nám nevyprodukují dostatečné množství hnoje , budeme doplňovat organickou hmotu komposty a zeleným hno jením . Dnes je v našem okrese vedoucí výživářské čety na Státním statku

Michalany soudružka Mantičová, 50letá traktoristka, která má státní vyznamenání Za vynikající práci. Ale je celá řada i mladých lidí, kteří zabezpečují zvyšování úrodnosti půdy. Čety jsou podle velikosti závodů tříčlenné až třicetičlenné. Je pravda, že zúrodňování půdy máme v dobrých rukou, ale vlivy kli matických podmínek citelně zasahují do našich pláni. Na východoslo , venské nížině se velmi často opakují suché roky. Během 50 let bylo 22 suchých roků, ve kterých za vegetační období napršelo 100 a dokonce až

122 mm vody. I v letošním roce od poloviny dubna do 24. května spadlo v našem okrese jen 3,8 mm srážek , a to na čtyřikrát. Deště přišly až v posledních dnech, kdy jsme odjížděli na sjezd. Ozimy máme poměrně slušné, ale z jařin už velký užitek mit nebude .

me. Také téměř 25 % cukrovky jsme museli zaorat a znovu sít. Úrody u nás, ale i v sousedním okrese, velmi kolísají. V suchém roce máme 10 q obilí z ha , ve vlhčím roce 1 o 100 % víc. V minulém ne. příznivém, mokrém roce nám voda přispěla, dosáhli jsme 1 při sklizňo vých ztrátách ( kamenec a déšť ) až 21,5 q z ha obilí na výměře více než 30 000 ha .

Tedy snažení zemědělců na východoslovenské nížině je skutečně zá vislé na dostatku vláhy . Myslíme si, že první etapa výstavby východoslovenské nížiny, to je ochrana půdy od záplav, si nutně vyžaduje návaznost druhé etapy, a to úpravu vodního režimu povrchových vod a urychlenou výstavbu velko plošných závlah. Tak budou mít užitek nejen místní zemědělci, ale i spo lečnost.

Máme obavy , že když nedojde k urychlenému zahájení a zkrácení ce lého terminu druhá etapy ( termín je do roku 1980 ) , sníží se ve výcho doslovenské nížině účinnost dosud vložených investic. Vedle ostatních faktorů hraje rozhodující úlohu dostatek vody. Zdálo

by se, podle hektarových výnosů, které jsem uvedl , že trebišovští země dělci neumějí hospodařit. Opak dokazují příznivé roky anebo výsled ky drobných závlah. V našem okrese se zrodilo hnutí za vysokou úrodu cukrovky. Soudruh Lopatnik například vypěstoval na ploše 2 ha 20 va

gónů cukrové řepy, jinde na 100hektarové ploše se podařilo vypěstovat 600 q 2 1 ha a kukuřice 60 až 120 q. Posledních pět let nám však počasí nepřeje .

V našem okrese , jakmile bude doplňková závlaha , je možné výhodně pěstovat všechny plodiny. Význačně se můžeme podílet na pěstován 269

raných brambor a zeleniny. Už dnes pěstujeme zeleninu na ploše více než 1500 ha a doufáme, že bude konečně uskutečněna výstavba konzer várny na zpracování zeleniny v našem okrese. Stálo by rovněž za to, aby u elektrárny Vojany mohly být postaveny skleníky na rychlenou zele ninu, k čemuž by se využívalo odpadního tepla, které dosud odchází bez užitku.

Stále více si uvědomujeme, že úspěšně překonávat zastaralé názory 1 praxi dokážeme se vzdělanými lidmi, hlavně s mladými. I zde už máme první úspěchy. Závodům, které usilují o zvýšení kul.

tury pracovního prostředí, stavějí sprchy, vybavují šatny skříňkami a zavádějí mechanizaci práce v živočišné výrobě, pomáhají mladým lidem při výstavbě rodinných domků, přidělují je na odpovědnou práci a správně hmotně podněcují, těmto družstvům a státním statkům se vracejí mladí lidé v celých skupinách, jako je to v případě Vojky , v Stre de nad Bodrogom, v Michalanech a celé řadě dalších. Závěrem bych chtěl XIII. sjezd ujistit, že komunisté i bezpartijní v trebišovském okrese jsou si vědomi toho, že práce, která nás čeká, je velmi náročná. Jsme všichni připraveni vynaložit všechen svůj um , síly a schopnosti za jejich splnění. ( Potlesk .)

Soudruh MICHAL CHUDÍK : Soudružky a soudruzi, nyní vystoupí s projevem představitel Národní fronty osvobození jižního Vietnamu, člen ústředního výboru soudruh Dang quang Minh. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk . ) POZDRAV NÁRODNI FRONTY OSVOBOZENI JIZNÍHO VIETNAMU ,

přednesený soudruhem

DANG QUANG MINH EM Vážené předsednictvo sjezdu, vážení a drazí přátelé! Dovolte především, abychom tlumočili upřímné poděkování předsed . nictva ústředního výboru Národní fronty osvobození jižního Vietnamu

ústřednímu výboru KSČ za pozvání k účasti na XIII. sjezd KSČ. Toto pozvání je pro nás velkou ctí a zároveň mocným povzbuzením pro jiho vietnamský lid, který vynakládá veškeré své úsilí do boje proti agresi amerických imperialistů.

Jménem ústředního výboru Národní fronty osvobození jižního Viei . namu a jménem čtrnáctimiliónového jihovietnamského lidu co nej upřímněji přejeme XIII . sjezdu a hrdinnému československému lidu mnoho úspěchů . ( Potlesk. )

Dovolte též, abychom zde vyslovili naše pozdravy přátelství a bojové 270

solidarity zástupcům komunistických , dělnických a ostatních revoluc

nich stran a revolučních hnutí ze všech zemí, které se účastní sjezdu. ( Potlesk .)

Národní fronta osvobození jižního Vietnamu obdržela pozvání, aby,

vyslala své zástupce na XIII. sjezd KSČ, měsíc poté, co obdržela po zvání k účasti na XXIII . sjezd KSSS. Na obou sjezdech byla vietnamské otázce věnována mimořádná pozornost. Ve své zprávě na tomto sjezdu

první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotny důrazně odsoudil agresivni válku amerických imperialistů ve Vietnamu, odhalil jejich podvodné, pseudomírové fráze a zároveň jasně vyjádřil postoj československého

lidu, který poskytuje rozhodnou podporu spravedlivému boji vietnam. ského lidu, a vyslovil stanovisko KSČ k řešení vietnamské otázky. To je dalším dokladem vašeho vědomí mezinárodní solidarity. Usilovně pracujete pro blahobyt, rozkvět a sílu své vlasti, ale přitom věnujete plnou pozornost i spravedlivému boji našeho jihovietnamského lidu. Jihovietnamský lid upřímně přeje XIII. sjezdu KSČ plný zdar, aby tak přispěl k dalšímu rozvinutí výstavby socialismu, jež učiní vaši zemi ještě mocnější, ještě více vzkvétající a štastnou a jež bude ještě větším příspěvkem ke společnému boji proti Imperialismu, za mir, národní nezávislost, demokracii a sociální pokrok na celém světě. (PO tlesk. )

Drazí přátelé, již po tří generace, po více než dvacet let jihoviet namsky lld žije a bojuje za nesmírně těžkých podmínek. Téměr 12 let je naše země rozdělena, rozděleno je i mnoho rodin. A dnes 14 miliónů jihovietnamských obyvatel musí ještě pokračovat v boji proti agresi

amerických imperialistů. Myslím , že lid bratrského Československa, stejně tak jako národy, mnoha jiných zemí, poznal, co znamená agresivní válka, a vi také, jak se bránit agresi a vydobýt si mir. Proto jistě dobře chápe naši upřímnou touhu po miru, stejně i jako naši vůli bojovat a zvítězit v boji za opravdový mír. Je to mir nerozlučně spjatý s národní nezá. vislostí.

Když vietnamsky lid zvítězil nad francouzskými kolonizátory pod. porovanými americkými imperialisty a donutil je podepsat v roce 1954

ženevské dohody, jimiž byl obnoven mír ve Vietnamu, byli jsme my v jižním Vietnamu s vědomím převahy, které plynulo z našeho vítěz

ství, odhodlání věnovat všechny naše síly mírové práci, abychom zacelili válečné rány , vybudovali lepší život a prosadili důsledné

splnění všech ustanovení ženevských dohod , zejména sjednocení země cestou všeobecných voleb. Ale bezprostředně po podepsání dohod

začali již Američané pošlapávat jejich ustanovení. Snažili se přeměnit jižní Vietnam v kolonii nového typu a v americkou vojenskou základ. nu sloužící k útoku na ostatní socialistické země, zkoušeli zde uplat nit neokoloniální politiku a ohrožovali státy jihovýchodní Asie, které nedávno dosáhly národní nezávislosti, především oba sousední státy Vietnamu – Lads a Kambodžu. Aby potlačili hnutí jihovietnamského 271

;

lidu, který se mírovými metodami boje snažil prosadit plnění ženev ských dohod, použili američtí imperialisté a jejich pomahači nejbar barštějších vojenských i administrativních opatření.

V této situaci nezbylo jihovietnamskému lidu jiné východisko než povstat jednotně do boje za záchranu vlasti. Pod praporem Národní fronty osvobození jižního Vietnamu začínal jihovietnamský lid svůj boj téměř s holýma rukama . Bojovali jsme politicky 1 vojenskými

silami, vyzbrojeni primitivními zbraněmi proti armádě, která měla

moderní americké zbraně a byla bezprostředně vedena americkými důstojníky.

Jihovietnamskému lidu je vlastní dlouhá tradice boje proti cizím atočníkům , v němž se nikdy nenechal zlomit. Během téměř 12 minu .

lých let přerostlo vlastenecké hnutí v jižnim Vietnamu ve všelidovou a všestrannou válku, vycházející ze zkušeností získaných v době revo luce proti japonským fašistům a v době války odporu proti francouz ským kolonizátorům , které byly a jsou obohacovány v průběhu války proti agresi amerických imperialistů, kterou nazvali »zvláštní vál.

kou«. V tomto boji jsme posilování hlubokou nenávistí k nepříteli

a pevnou vůli zvítězit a čerpáme z tradiční jednoty našeho lidu a z jeho tvůrčích schopnosti. Za pět let ( 1960–1965 ) naš lid a osvobozenecká armáda vyřadily

z bojů 630 000 vojáků saigonského režimu a 20 000 Američanů , ukořis tily 70 000 zbraní různých typů, sestřelily nebo poškodily 2500 letadel a helikoptér různých typů, zlikvidovaly 6000 strategických vesnic,

osvobodily čtyři pětiny území s 10 milióny z celkového počtu 14 mi liónů obyvatel . Národní fronta osvobození jižního Vietnamu vykonává funkce orgánů moci . Řídí válku odporu a zároveň po všech stránkách spravuje osvobozené území. Rozdělila rolníkům více než 2 milióny hektarů půdy, buduje a rozvíjí hospodářská odvětví, kulturu a školství. I ve městech, kde žije přes 4 milióny ,obyvatel, se přiostřuje nenávist

k americkým agresorům a jejich přísluhovačům a boj se zde vede stále rozhodněji. Díky oprávněnosti požadavků, které si Národní

fronta osvobození jižního Vietnamu dala do svého programu, zvyšuje se neustále autorita a vliv Národní fronty na všechny vrstvy měst ského ohyvatelstva .

Roku 1965 nastal rozpad systému strategických vesnic a loutkového režimu a jeho armády , města již neposkytují Američanům a jejich pomahačům bezpečné zázemí. Strategie »zvláštní války byla po. ražena .

Ve snaze předejít totální porážce a zachránit situaci podnikli ame ričtí agresoři další riskantní krok vedoucí k přeměně »zvláštní války« v lokální válku . Tímto krokem byl hromadný přísun amerických a satelitních vojsk do jižního Vietnamu, používání otravných bojových

látek ve velkém měřítku, zejména otravných plynů při pročišťovacích akcích, nasazování strategických bombardérů B 52 k soustředěnému

bombardování poměrně malých ploch desítkami tisíc tun bomb, dlou 272

hotrvající rozsáhlé vojenské operace v duchu politiky spálené země.

Zároveň přikročili k eskalaci války proti Vietnamské demokratické republice . Do května 1965 bylo přisunuto do jižního Vietnamu 255 000 americ

kých vojáků. Připočteme-li k tomu ještě americké kontingenty v Thaj sku a 7. americkou flotilu , pak jihovietnamská válka zaměstnává

12 % amerických ozbrojených sil. Hromadný přísun amerických vojsk do jižního Vietnamu se uskutečňuje za situace, kdy lid a armáda

jižního Vietnamu strhli na svou stranu absolutní politickou převahu a získali iniciativu při vojenských akcích, rozvinuli své síly na všech frontách a jsou připraveni porazit nepřítele. Čím více amerických

vojsk je přísunuto do jižního Vietnamu a přímo zasahuje do války, tím více to povzbuzuje hnutí jihovietnamského lidu za likvidaci ame

rických a jihovietnamských loutkových vojsk. Elitní americké jed notky vyzbrojené moderními zbraněmi o mohutné palebné síle, jako je 1. aeromobilní divize, 1. pěší divize atd., ztratily v jižním Vietnamu

celé roty, prapory a vojenské skupiny. Do dneška byla zničena vice než polovina sil obou těchto divizi. Lid a armáda jižního Vietnamu útočí na americké jednotky nejen mimo jejich opevnění, ale útočí i na jejich pevné vojenské základny, jako je Bien-hoa, Pleiku, Da-nang, ba dokonce útočí i na sídla vyso kých amerických důstojníků v samém středu Saigonu. Za první tři

měsíce 1966 lid a armáda jižního Vietnamu vyřadili z bojů více než 70 000 nepřátel, z toho více než 25 000 amerických agresorů, což činí zhruba 10 % amerického početního stavu v jižním Vietnamu v květ nu 1966. Lid a armáda jižního Vietnamu prokázali v období deštů I v období sucha 1965 a 1966 svoji schopnost porazit oddily Ameri čanů, oddily jejich satelitních států 1 oddíly saigonské armády jak po stránce strategické, tak taktické a po stránce techniky boje. Právě ve své »ofenzívě v období sucha« utrpěla americká vojska nej těžší porážky .

Americká armáda a ostatní cizí vojska v jižním Vietnamu se pokou šejí stupňováním barbarských zločinů udržet u moci kliku kolabo rantů v čele s generály Kyem a Thieuem. To má za následek jen další probouzení národního uvědomění u všech vrstev obyvatelstva 1 v řa dách vojáků a úředníků saigonského režimu . Politické bojové hnuti proti Američanům a jejich pomahačům se rozrůstá do šířky i do hloubky. Zapojuje se do něho obyvatelstvo čtyř velkých měst a 22 krajských měst. Toto hnutí probíhá v koordinaci s protiamerickým bojem obyvatel venkova . Ozbrojený boj za likvidaci co největšího počtu živých sil amerických interventů přináší velká vítězství na

všech frontách . Přitom je koordinováno s mohutným politickým hnu tím, které dnes dosáhlo stupně, který nemá obdoby za uplynulých 12 let .

Těžké vojenské a politické porážky Američanů a saigonského reži

mu na bojištích a ve městech vyvolaly nepokoje, revolty a protiváleč. 273

né akce v řadách loutkové armády. Prikladem toho je případ 1. obr. něné armády, která se vzbouřila proti Američanům a saigonskému re žimu a přidala se k Národní frontě osvobození jižního Vietnamu. Dokonce i jeden americký prapor odmítl podřídit se rozkazu. Vnitřní rozpory mezi Američany a jejich pomahači, mezi saigonskou armádou a civilní správou, mezi místními civilními a vojenskými skupinami a

vedoucí klikou generáld Thieua a Kyho vedly už 1 k ostrým vojenským střetnutím.

Vážení přátelé, přesto, že si američtí imperialisté odnášejí soustavné těžké porážky,

stále ještě tvrdošíjně trvají na svém. Usilovně stupňují a rozšiřují vál ku, nadále posílají do jižního Vietnamu svá vojska i vojska svých sa telitů, stupňují leteckou válku proti VDR a agresivní válku v Laosu, dopouštějí se neustálých provokací proti neutrální Kambodži, uskutec

ňují další dobrodružné kroky při porušování vzdušného prostoru Ciny a vyvolávají nebezpečí rozšíření války v oblasti jihovýchodní Asie a v jiných oblastech světa.

Současně podnikají různé diplomatické akce a vyhlašuji tzv . dob rou vali k míru, čímž se snaží oklamat světové a americké veřejné mínění. Žádné pseudomírové řeči amerických imperialistů však ne mohou zakrýt jejich úmysl: Početnou armádou s velkým množstvím zbraní zlikvidovat vlastenecké sily jihovietnamského lidu a zvrátit

situaci, aby mohli přeměnit jižní Vietnam ve svou kolonil nového typu a vojenskou základnu. Je nade vše jasné, že mír ve Vietnamu může být obnoven jen tehdy,

když američtí imperialisté stáhnou svá vojska z jižního Vietnamu, když uznají základní práva jihovietnamského lidu zakotvená v Ženev

ských dohodách, když uznají Národní frontu osvobození jižního Viet namu jako jedinou a skutečnou představitelku jihovietnamského lidu

a když nechají jihovietnamský lid, aby rozhodoval o svých záležitos tech bez cizího vrněšování. Jestliže nebude agresívní válka vyvolaná americkými imperialisty poražena , nebude mít mír nejenom lid jižního Vietnamu, ale nebude

možno udržet ani mír v jihovýchodní Asii a ve světě.

Náš lid, který velmi touží po opravdovém míru, je rozhodnut vy trvat v boji až do konce, i když bude nucen bojovat dlouho. Na cestě

k vítězství nad americkými agresory, k dosažení národní nezávislosti, demokracie, míru, neutrality, sjednocení vlasti se nebojí žádných ob

tíží. Všechen jihovietnamský lid je odhodlán splnit svou svatou a čestnou národní povinnost a zároveň splnit svou Internacionální po

vinnost při podpoře národně osvobozeneckého hnutí v jiných zemích, a tak aktivně přispět svým dílem k věci míru, nezávislosti a svobody národů světa .

274

Vážení přátelé,

jihovietnamsky lid neni osamocen. Pokrokoví lidé na celém světě vždy považují náš spravedlivý boj za přední frontu proti americkému

imperialismu, společnému nepříteli míru, národní nezávislosti a demo kracie národů celého světa. Proto lidé v mnoha zemích, především lid socialistických zemí, náš lid plně podporuji. Dovolte, přátelé, abych ještě jednou vyjádřil hlubokou vděčnost za

všestrannou podporu a pomoc, kterou nám socialistické státy, komu. nistické a dělnické strany, nezávislé země, národně osvobozenecké hnutí a mírumilovné a svobodymilovné národy poskytují. Děkujeme americkému lidu za jeho ušlechtily boj proti agresivní válce Johnso novy vlády v jižním Vietnamu. Zvláště bych dnes z tribuny XIII. sjezdu KSC, na kterém jsou pří.

tomni predstavitelé mnoha stran a revolučních hnutí, chtěl tlumočit hluboké díky Národní fronty osvobození jižního Vietnamu za upřím

nou podporu a pomoc, kterou nám doposud poskytly ksč, vláda a lid Československa po stránce politické, morální a materiální. Jiloviet namský lid, který denně pozorně sleduje zprávy o podpoře českoslo venského lidu, s radostí vidí, že počínaje stranickými orgány, státními orgány až po prosty lid, všichni českoslovenští přátelé považují náš boj

nikoli jen za vlastní zájmy, ale za boj v zájmu československého lidu, v zájmu socialistického tábora a v zájmu světové revoluce. Prohlášení, veřejné projevy vedoucích činitelů KSČ, vlády, masových organizací, informačních a propagačních orgánů, manifestace československého lidu odsuzující agresivní válku amerických imperialistů a podporující stanovisko pěti bodů Národní fronty osvobození jižního Vietnamu vy

jádřené v prohlášení z 22. 3. 1965, podle něhož je Národní fronta osvo bození jižního Vietnamu jedinou pravoplatnou představitelkou jihoviet namského lidu, cenná materiální pomoc československého lidu, všechna

tato fakta jsou velkým povzbuzením pro bojující jihovietnamský lid. Mezinárodní situace se v současné době stává vážnější v důsledku atoků imperialistů v čele s americkými imperialisty v mnoha částech

světa. Ceskoslovensku a dalším východoevropským socialistickým stá tüm hrozí nebezpečí války, vyplývající ze snahy amerických imperia . listů umožnit západoněmeckým revanšistům, připravujícím válečné do brodružství, přístup k jaderným zbraním.

Avšak imperialisté se přepočítali. Před 21 lety vyvrcholil protifa šistický boj československého lidu Pražským povstáním, kterému so větská armáda, přemožitelka fašismu, dopomohla k vítězství a úplně

osvobodila Československo. Dnes Československo stojí v mocném socia . listickém táboře, má vyvinutý průmysl , který je základnou mechanizo vané velkovýroby, má armádu vyzbrojenou moderními zbraněmi a před stavující spolehlivou sílu pro národní obranu, opírá se o nerozbornou jednotu svých národů. Dnes socialistický tábor, který disponuje nepře.

konatelnými silami za aktivní podpory světového revolučního a mírové ho hnutí a v koordinaci s ním , je v ofenzívě proti imperialistickému tá 275

boru a zatlačuje jej do dříve nevídané izolace. Západoněmečtí revanšis . té a pohlaváři imperialistů, američtí imperialisté budou smeteni, jestliže se odváží rozpoutat válku proti socialistickému táboru. Na Kubě se američtí imperialisté působící ze základny v Guantánamu dopouštějí nových provokačních činů a znovu zostřují situaci v této oblasti. Ame ričtí imperialisté zakusí trpkou porážku, odváží-li se zaútočit na ku bánský lid, našeho

ratra, sice vzdáleného, ale velmi blízkého srdci

vietnamského lidu. Američtí imperialisté také jistě utrží ještě haneb nější porážku při své agresi v Laosu a při provokacích proti Kambod. ži, dvěma blízkým sousedům naší země. (Potlesk. )

Pokud jde o náš boj, jsme pevně přesvědčeni, že při sebevětší kru tosti amerických imperialistů se díky jednotě a vůli našeho lidu bojo

vat a zvítězit a za stále rozhodnější podpory československého lidu, bratrských socialistických států a jiných přátel na celém světě, mezi nimiž je i lid USA, jihovietnamsky lid určitě porazí agresi amerických imperialistů, splní svou posvátnou národní povinnost a přispěje k ná

rodně osvobozeneckému hnutí a uhájení míru na celém světě.

Upřímně přejeme KSČ, vládě a lidu Ceskoslovenské socialistické re , publiky ještě skvělejší úspěchy v budování socialismu, zvyšování ži votní úrovně a blahobytu obyvatelstva a v upevňování národní obrany,

aby se ČSSR stala ještě krásnější, bohatší a mocnější. ( Potlesk. ) Přejeme komunistickým stranám a ostatním dělnickým stranám a

revolučním hnutím všech zemí mnoho úspěchů při plnění jejich ná. rodních a internacionálních úkolů.

Ještě jednou přejeme XIII. sjezdu KSČ plný zdar! ( Potlesk .) Soudruh MICHAL CHUDIK : Soudružky a soudruzi, dovolte, abych jménem nás všech co nejsrdeč něji poděkoval vedoucímu delegace Národní fronty osvobození jižního

Vietnamu, členu ústředního výboru soudruhu Dang quang Minhovi za

Jeho vystoupení a za symbolický dar – Rudý prapor Národní fronty osvobození. (Potlesk. ) Tento dar přijímáme jako výraz internacionální solidarity našich národů v boji proti imperialismu.

Chtěl bych zároveň požádat soudruha Dang quang Minha, aby tlumo čil jihovietnamskému lidu náš soudružský pozdrav a ujistil ho, že čes

koslovenští pracující stojí pevně po boku všech jihovietnamských vlas teneckých sil. ( Potlesk. ) Jménem delegátů XIII. sjezdu Komunistické strany Československa , jménem lidu naší země vyjadřujeme pevné pře. svědčení, že spravedlivý boj vietnamského lidu zvítězí. ( Dlouhotrvající potlesk. )

Nyní vystoupí člen výkonného výboru OV Komunistické strany Spa nělska soudruh Ignacio Gallego. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk . )

278

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY ŠPANĚLSKA, přednesený soudruhem IGNACIEM GALLEGEM

Drazí soudruzi!

Přinášíme vašemu sjezdu bratrský a srdečný pozdray Komunistické strany Španělska a zároveň poděkování za vaši podporu boji španěl. ského lidu za svobodu.

S hlubokým zájmem jsme sledovali referát, který předložil XIII. sjez du soudruh Antonín Novotný , Tento referát kromě důkladného zhodno

cení socialistického budování a nastínění světlé perspektivy vývoje vaší společnosti ve všech oblastech analyzuje řadu otázek , které mají zásad

ní význam nejen pro vás, ale i pro mezinárodní komunistické a děl. nické hnutí.

Španělští komunisté vám přejí z celého srdce velké úspěchy při uskutečňování a plnění úkolů a perspektiv vytyčených vaším sjezdem. Nedávno Komunistická strana Československa a Komunistická strana Spanělska veřejně vyjádřily své stanovisko ve prospěch jednoty mezi národního komunistického a dělnického hnutí, založené na zásadách

marxismu-leninismu. My , španělští komunisté, pokládáme za svou po vinnost vychovávat naši dělnickou třídu a náš lid v zásadách prole tářského internacionalismu.

Drazí soudruzi , dovolte nám považovat vaše úspěchy ve výstavbě

socialismu za naše vlastní. Velká vítězství dosažená vaším lidem pod vedením vaší strany , úspěchy všech socialistických zemí, a na prvním místě úspěchy prvních budovatelů socialistické společnosti, Komunis.

tické strany Sovětského svazu a národů Sovětského svazu, byly a jsou mocným stimulem pro naši stranu, pro naší dělnickou třídu a náš lid v boji proti fašistické tyranii.

Z tribuny vašeho sjezdu chceme vyjádřit ještě jednou naší vřelou so lidaritu s hrdinným vietnamským lidem. Španělský lid pod vlivem ko. munistů a ostatních pokrokových sil vřele a bez ohledu na nebezpečí manifestuje svou solidaritu s vietnamským lidem v jeho boja proti se veroamerickým agresorům . Španělský lid vyjadřuje současně své roz

hořčení nad stálými provokacemi severoamerického imperialismu proti bratrskému národu Kuby .

Dovolte nám několik slov o politické situaci ve Španělsku, která je charakterizována všeobecným rozmachem demokratického hnutí. Chceme na prvním místě vyzdvihnout vzestup španělského dělnického hnutí, jehož výrazem jsou mnohá demokratická shromáždění, časté mo hutné stávky a manifestace i upevňování dělnických komisí , vytváře.

ných přímo dělníky , které nahrazují fašistické odbory . Program děl. alckých komisí obsahuje kromě ekonomických požadavků / požadavky demokratických svobod , které jsou dokonce uvedeny na prvním místě.

Studentské demokratické hnutí prakticky zahrnuje všechny španěl. 277

ské university. Studenti ruši fašistické odbory a sami si vytvareji ne

závislé demokratické odbory. Na různá shromáždění studentů, na je jich stávky a manifestace odpovídala vláda brutálními zákroky policie, uzavřením barcelonské university, vylučováním studentů a profesorů ze škol a pokutami. Avšak všechna represivní opatření nejenže neza

brzdila tento boj , ale naopak přispěla k jeho rozšíření a k posílení jeho demokratického obsahu. Studentské boje proti fašismu, podporované

stále častěji profesory, jsou odrazem vlivu dělnické třídy. Tato skuteč nost je tím významnější, uvážíme-li, že na španělské universitě studuje

pouze 0,8 % studentů dělnického původu. Zemědělští dělníci soustavně vedou boj za práci, které se jim po většinu roku nedostává, a za zvýšení mezd, jež vláda udržuje na nízké úrovni. Zemědělci se organizují na obranu svých požadavků. Středem tohoto boje je požadavek skutečné agrární reformy, která by skonco vala s latifundisty a odevzdala půdu těm , kdo na ní pracují. Ve všech těchto akcích je vyjádřeno odhodlání rolníků skoncovat s diktaturou a nastolit demokratický režim.

Velká část profesorů, advokátů, lékařů, učitelů a pracujících ostat nich odvětví otevřeně bojuje za demokracii. Do tohoto boje za demokracii se zapojují mnozí úřednici, kteří jsou

naprosto nespokojeni s životními podmínkami, v nichž žiji. Dokonce i v armádě, která dlouho byla a zčásti dosud je hlavní opo rou frankismu , se začaly projevovat příznivé tendence k demokratic kým změnám.

Frankistická diktatura vlivem bojů mas a vlastních vnitřních rozport

je nucena se stáhnout. Ustoupila pracujícím a schválila zásady uzáko ňující stávky, které dříve byly označovány za buřičský přečin , ustoupila studentům a uzákonila zrušení fašistických odborů, ustoupila v otáz kách tiskových informací přijetím zákona o tisku, na jehož základě po prvé od nastolení Frankovy moci noviny Informují o bojích lidu. Zdrojem mohutných masových bojů, jež dnes ve Španělsku probíhají, je politika protifrankistické jednoty, kterou háji naše strana. Tato jed nota má odezvu především mezi masami, ale postupuje, i když s větší

mi obtížemi, také do vyšších kruhů i do vedení různých demokratic kých skupin a stran .

Mezi výsledky, kterých dosáhla protifrankistická jednota, stoji v prve ní řadě dialog a spolupráce mezi katolíky a komunisty. Každému je známo, že církev, která byla vždy základním pilířem fran

kismu, neboť většina biskupství stála pevně na jeho pozicích, se dopo sud nerozhodla rozvázat své svazky s diktaturou. Ale současně široké

katolické vrstvy, včetně části duchovenstva, se otevřeně zúčastňují boje za demokracii po boku komunistů .

Politika národního smíření, kterou zastává Komunistická strana Špa nělska, v mnohém pomohla překonat propasti vytvořené v době občan.

ské války a vytvořit široké demokratické hnutí schopné skoncovat s fašismem. 278

Na prahu třicátého výročí počátku fašistického povstání a občanské války ve Španělsku my, španělšti komunisté, můžeme nejen hovořit o minulosti plné obětí, ale 1 o současných velkých bojích a perspekti vách brzkého vítězství.

Jsme pevně přesvědčeni, že likvidace frankistické diktatury je na dosah. Vítězství svobody Španělska bude současně velkým vítězstvím míru a bezpečnosti národa.

Drazí soudruzi! Nakonec vám chceme ještě jednou projevit vděčnost za podporu v našem boji.

At žije Komunistická strana Československa !

Necht žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnuti. ( Potlesk. )

Soudruh MICHAL CHUDIK :

Děkuji za vystoupení.

Nyní vystoupí delegát Komunistické strany Chile, člen politického byra ústředního výboru, soudruh Orlando Millas. Prosím , aby se ujal slova. Potlesk .)

POZDRAV KOMUNISTICKE STRANY CHILE , přednesený soudruhem ORLANDEM MILLASEM

Drazí soudruzi ! Přinášíme vám bratrský pozdrav Komunistické strany Chile.

XIII. sjezd Komunistické strany Československa je důležitou a vý. znamnou událostí mezinárodního dělnického hnutí. Bratrské strany, které jsou přítomny na vašem sjezdu, velmi dobře vědí, že Komunistic ká strana Československa, jak prohlásil ve svém referátě soudruh No votný, je skutečně pevným ciánkem mezinárodnino komunistického hnutí a pevnou oporou protiimperialistické fronty. To je pravda, kte rou potvrdily dějiny a která se opět projevuje v tom, že tento sjezd

je nejen prodchnut duchem velkého Lenina , ale že projevy a příspěvky zde pronesené jsou živým výrazem leninismu. Lidstvo v těchto dnech čelí agresívní a dobrodružné politice, kterou provádějí militaristické kliky imperialismu. Zločinná válka americké ho imperialismu proti hrdinnému vietnamskému lidu vyvolává rozhof čení všech humanisticky smýšlejících lidí. Bezpočet synů Chile reago

valo na výzvu komunistické mládeže, aby podle dohody s červeným

křížem darovali krev pro bojovníky Vietnamské demokratické republi ky a Národní fronty osvobození jižního Vietnamu. Americké provoka 279

ce v Guantánamu namířené proti socialistické Kubě a oživení revan šistického militarismu Německé spolkové republiky stejně jako státní převraty : organizované CIA , to jsou další důkazy zločinného kursu

ultrareakčních kruhů imperialismu аa toho, jak si tyto kruhy uvědomu jí, že mír a demokratický vývoj by znamenaly jejich zničení.

K likvidaci této agresívní politiky je třeba sjednotit všechny proti imperialistické síly. Severoamerická propaganda má radost z každého projevu nejednoty dělnické třídy a národů. Víme, jak náš zapřisáhlý

nepřítel spekuluje s různými projevy nacionalismu, které brání po třebné akční jednotě protiimperialistických sil. Severoamerický tisk jásá nadšením pokaždé, kdy se někdo ocitne, ať už otevřeně či skrytě , na protisovětských pozicích.

Vaše slova , soudruzi, pronesená na tomto sjezdu, svědčí o zralosti a politické vyspělosti a jsou výrazem důsledného uplatňování prole tářského internacionalismu a odhodlaného postoje ve prospěch se mknutosti společenství socialistických zemí této hlavní revoluční

síly naší doby – a těsné spolupráce se Sovětským svazem, který je hlavní baštou světového míru, a proto budou mít mohutnou odezvu ve všech kontinentech.

Otázky, kterých se dotkl soudruh Novotný v oné části svého refe rátu věnované mezinárodní situaci, bereme my , chilští komunisté, za své, neboť vyjadřují rovněž naše smýšlení. Chilský lid vede usilovný boj za uskutečnění strukturálních změn a demokratického pokroku, boj za národní a sociální svobodu. V těch to dnech stojí mezi nevyhnutelnými přeměnami na prvním místě agrární reforma, v jejímž rámci se mobilizují zemědělské masy za

podpory dělnické třídy a převážné většiny země. V odlišných podmínkách a historických okolnostech nabývají zku šenosti Československa získané z budování socialismu mimořádného

významu. Vědecká analýza všestranného rozvoje socialistické společ nosti obsažená ve zprávě ústředního výboru XIII. sjezdu se nyní,

v souladu s marxismem -leninismem, zabývá novými úkoly a ukazuje jasnou perspektivu, Přejeme vám československým komunistům - z celého srdce

největší úspěchy. Víme, že rozhodujícím způsobem přispějí k vítězství míru, nezávislosti národů, demokracie, socialismu a komunismu.

Ať žije přátelství dělnické třídy a lidu Československa a Chile ! Ať žije proletářský internacionalismus! Ať žije Komunistická strana Československa !

Dovolte mi, soudruzi, abych než opustím tuto tribunu, předal z po věření ústředního výboru naší strany dar, který, byť skromný, má pro nás nedocenitelnou hodnotu. Je to medaile s portrétem soudruha Luise

Emilia Recabarrena, polygrafického dělníka, zakladatele Komunistic ké strany Chile, který obětoval svůj život boji proti Imperialismu. Pře.

dává pamětní dar.

Potlesk. )

280

Soudruh MICHAL CHUDIK :

Děkujeme soudruhu Millasovi za jeho vystoupení i za pamětní dar.

Nyní vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Rakouska, člen ka politického byra ústředního výboru soudružka Maria Urbanová. Pro sím , aby se ujala slova . ( Potlesk. )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY RAKOUSKA ,

přednesený soudružkou MARII URBANOVOU

Komunistická strana Rakouska vám posílá, milé soudružky a soudru. zi, srdečné pozdravy. ( Potlesk.) Tyto pozdravy nechť jsou výrazem dob ré sousedské a živé soudružnosti, která daleko přesahuje řady našich stran a projevuje se v četných přátelských, příbuzenských a lidských vztazích mezi obyvateli obou našich zemí.

Váš sjezd , který vyjadřuje velké duševní a tvůrčí úsilí o rozvoj národ ního hospodářství a demokratického obsahu socialismu ve vaší zemi,

velice zajímá naší stranu, neboť myšlenky socialismu nelze od sebe oddělit ani hranicemi , ani celními přehradami. Přejeme vám, drazí soudruzi, mnoho úspěchů ve vaší práci na tomto sjezdu, úspěchů, které i nadále zvýší přitažlivost socialismu a vytvoří základy k jeho kulturní a hospodářské převaze nad kapitalismem. Drazí soudruzi ! Dne 6. března , kdy se konaly poslední volby do Ná rodní rady naší země , utrpělo dělnické hnutí těžkou porážku. Rakouská lidová strana, v jejímž čele stojí krajně pravicoví politikové, získala

v parlamentu absolutní většinu 85 křesel ze 165. Tak vznikla samovlá da , která se snaží uskutečnit svou prokapitalistickou koncepci zaměře nou na EHS a především na německý velkokapitál. Dvacet let společ.

né vlády Socialistické strany Rakouska s Rakouskou stranou lidovou neučinilo ze zástupců kapitálu přátele spolupráce, ale lidi, kteří jsou

nyní ještě povýšenější a mocichtivější než kdykoli dříve po skončení války.

Dnes jde v naší zemi o to, prosadit v dělnickém hnutí socialisticky orientovanou politiku. Jde o to, odpoutat socialistické členy , funkcio náře a přívržence od neúspěšné cesty tzv. třídního partnerství, která nevedla nikam jinam než k upevňování kapitalismu, k posilování kapi talistického partnera, k oslabování partnera socialistického a vyvolala vážné nebezpečí pro vnitřní a zahraniční rozvoj naší země. Tento vývoj je třeba sledovat se zvýšeným pocitem odpovědnosti a v souvislosti s politikou západoněmeckého revanšismu a militarismy, která vážně ohrožuje neutralitu naší země . Považujeme obranu neutra

lity za důležitý přínos rakouského lidu k zachování míru. 281

Zároveň se cítíme pevně spjati s vietnamským lidem, který bojuje za svou svobodu, nezávislost a sebeurčení, a odsuzujeme největší ha nebnost amerického imperialismu, který si osvojuje právo vměšovat se bombami, tanky, smrtí a zkázou do vnitřních záležitostí této země. Kaž.

dý národ na této planetě má právo žít v míru a ve svobodě. ( Potlesk. ) Drazí soudruzi! Komunistická strana Rakouska přeje vám a vašim

národům mnoho úspěchů při budování socialismu. Je naším přáním ještě více utužovat svazky mezi lidmi našich zemí. Ať žije přátelství mezi našimi národy! At žije socialismus! (Potlesk. )

Soudruh MICHAL CHUDIK : Děkuji soudružce Urbanové za vystoupení.

Nyní, soudružky a soudruzi, přerušujeme jednání sjezdu na půl ho diny.

(Jednání přerušeno v 10 hod. 37 min.) ( Jednání znovu zahájeno v 11 hod . 14 min.) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání.

Vystoupí delegát Komunistické strany Indie, tajemník Národní rady soudruh Bhupes Gupta . Prosím , aby se ujal slova . ( Potlesk .)

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY INDIE, přednesený soudruhem BHUPEŠEM GUPTOU

Soudruzi členové předsednictva a soudruzi delegátil

Dovolte mi, abych tlumočil vašemu XIII. sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím všemu pracujícímu lidu Česko

slovenské republiky vřelé pozdravy a nejlepší přání Komunistické stra ny Indie a pracujícího lidu naší země. ( Potlesk. ) My, indičtí komuniste, vám děkujeme za laskavé pozvání, jež mi umožnilo zúčastnit se za naší stranu vašeho sjezdu a získat tak bližší a hlubší pohled do vašeho stra

práce . S pocitem hrdosti si také uvědomuji, že jsem účasten velké manifestace jednoty a solidarity mezinárodního komu. nistického a revolučního hnutí, kterou tak výinluvně dokumentuje pří. nického života

282

tomnost představitelů 77 komunistických a dělnických stran a také ná rodně demokratických stran. Tato okolnost zároveň svědčí o velikém mezinárodním prestiži Komunistické strany Československa. My, indičtí komunisté, jsme vždy chovall Komunistickou stranu Čes koslovenska v hluboké úctě a radujeme se nad tím, že českoslovenští

soudruzi po dovršeni socialismu připravují dlouhodobé programy další. ho upevnění a všeobecného rozvoje socialistické společnosti. Zejména oceňujeme vaše snahy o nové formy a prozíravý, sebekriticky a tvůrčí postoj k problémům socialistické výstavby. Přejeme vám z celého srdce

mnoho úspěchů ve vašem velkém snažení. Vítězstvím socialistické výstavby a svou úlohou v celosvětovém boji

proti imperialismu, za mir, demokracii a socialismus skvěle plní Komu nistická strana Československa svou mezinárodní povinnost. Dovolte mi, soudruzi, abych vás jménem Komunistické strany Indie pozdravil jako spolehlivý oddíl mezinárodního komunistického a světového revoluční. ho hnuti. ( Potlesk. )

Lenin řekl, že vítězný socialismus bude ovlivňovat světový revoluční vývoj zejména svými úspěchy hospodářskými. Veliký Sovětský svaz vedený komunistickou stranou vykonával tento epochální vliv již od Velké říjnové socialistické revoluce. S radostí zjišťujeme, že Českoslo venská socialistická republika a její komunistická strana po boku So větského svazu také plní toto historické poslání.

Současné zkušenosti nás však učí, že socialistické země a komunis tické a dělnické strany, které jsou u moci, musí spojovat socialis

tickou výstavbu svých zemí se správnou politikou a praxí na meziná

rodním dějišti, aby mohly vykonávat v plné míře tento blahodárný vliv na světový vývoj . Sovětský svaz je v tomto směru vzorem a můžeme oprávněně říci, že Ceskoslovenská socialistická republika jedná sou hlasně s ním.

Soudruzi, váš pevný odpor vůči imperialismu a vaše podpora hrdin ného vietnamského lidu nás naplňuje velkým uspokojením. Plně s vámi souhlasíme, že agresivní válka Spojených států naléhavě vynucuje

semknutost a jednotu socialistických zemí a celého komunistického hnutí i revolučních sil.

Špinavé útoky a agresívní akce Spojených států , západního Ně. mecka a jiných imperialistů skutečně burcují lidské svědomí a ohrožují nám tak drahé dědictví lidstva. Zbaběly imperialistický útok Spojených

států na Vietnam připomíná nestvůrnost a hrůzy hitlerovského fašismu - a to právě napodobuje Johnsonova vláda.

Američtí imperialisté mohou a musí být vyhnáni z Vietnamu společ ným a jednotným úsilím všech komunistů , pokrokových a protiimpe

rialistických sil. Hluboce oceňujeme úsilí vaší strany o tuto akční jed notu proti imperialistické agresi. My, indičtí komunisté, plně sdílíme vaši starost o jednotu mezinárod ního komunistického hnutí. Nic nemůže ospravedlnit odmítnutí jed

notné akce proti imperialismu ze strany komunistů . Životní zkušenosti 283

nás přesvědčují, že jednota je největší zdroj sily komunistů a všech revolučních sil.

My v Indii procházíme nyní obtížným a nebezpečným údobím. Po dobně jako v jiných zemích zesílily Spojené státy a jiní imperialisté +

svou neokolonialistickou ofenzívu a tlak také v Indii a podporuji domácí reakci. Avšak jejich působení se setkává s rostoucím odporem početných vlasteneckých a demokratických sil v naší zemi. K prudkým konfliktům a bojům dochází v Indii při řešení otázek,

které se dotýkají života a životních podmínek pracujících. Tyto boje se soustředují v podstatě na cestu dalšího vývoje země. Indický lid je stále více ovlivňován ideami socialismu a začíná si uvědomovat,

že kapitalismus a výlučná nadvláda buržoazie neposkytují žádné řešení základních problémů národní obrody. Vidí, že Indie se může zbavit neblahého dědictví koloniální minulosti a vybudovat svou novou bu doucnost jedině tehdy, jestliže opustí kapitalistickou cestu a vykročí cestou nekapitalistickou.

V boji o hospodářskou nezávislost a rychlý pokrok dostává se Indii

veliké pomoci od Sovětského svazu , Československa a ostatních socia listických zemí. Dovolte mi, abych vám jménem indického lidu, podě koval za vaši bratrskou pomoc poskytovanou naší zemi .

Smím snad použít této příležitosti, abych vám sdělil, že Komunistic ká strana Indie je v čele boje na obranu zájmů a práv našeho pracu .

jícího lidu a chce přivést zemi politicky a hospodářsky na nekapita listickou cestu. Společně s ostatními demokratickými

silami plní

Komunistická strana Indie svědomitě úlohu organizátora a sjednotitele národní demokratické fronty.

Máme ovšem v komunistickém a demokratickém hnutí v Indil své

problémy, avšak naše strana vynakládá veškeré úsilí, aby překonala rozkol a nejednotu. Při plnění tohoto úkolu spoléháme na vaše bratrské sympatie a porozumění. To bude také náš konkrétní příspěvek v boji za širší jednotu světového komunistického hnutí, kterou se českoslo venská a ostatní bratrské komunistické strany, soustředěné kolem

Komunistické strany Sovětského svazu, snaží udržet a posilovat. Ze všeho nejvíce je nám třeba jednoty komunistického hnutí. Ujišťuji vás,

že přes potíže setrvávají členové KSI pevně na generální linii našeho velkého hnutí na moskevských deklaracích z let 1957 a 1960 a jsou plně na vaší straně. ( Potlesk.) Ať žije Komunistická strana Československa ! At žije přátelství mezi Indii a Československem ! At jednota světového komunistického hnutí překonává všechny obtíže a neustále sili !

Ať žije marxismus- leninismus a proletářský internacionalismus! (Po tlesk . )

284

Soudruh ZDENEK FIERLINGER : Děkuji spudruhu Guptovt.

Vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Recka, člen politic kého byra a tajemník ústředního výboru soudruh Mitsos Parcalidis. Prosím , aby se ujal slova . ( Potlesk. )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY ŘECKA,

přednesený soudruhem MITSOSEM PARCALIDISEM Vážení soudruzi !

Dovolte nám , abychom jménem Komunistické strany Řecka předali vašemu sjezdu a československému lidu vřelý bratrský pozdrav. ( Po tlesk. )

Uspěchy socialistického budování ve vaší zemi, neustálý vzestup žl votní úrovně vašeho lidu, rozvoj socialistické demokracie, které sle dují pracující naší země s velkým zájmem a na vlastní oči vidí pří. buzní řeckých politických emigrantů a všichni ti, kteří navštěvují Čes koslovensko, jsou významným přínosem v posílení a přitažlivosti svě. tového socialistického bratrství, inspirují a podporují národy, které bojují za odstranění kapitalistického otroctví. Víme, že i vy sledujete boj řeckého lidu. Dlouhým a tvrdým zápa sem našeho lidu byla svržena Karamanlisova vláda s neofašistickou

orientací a bylo dosaženo určitého demokratického obratu v politic kém životě naší země. Náš boj je zaměřen k zajištění podmínek pro

mírové řešení některých problémů demokratického obrození naší vlasti. Cílem loňského královského puče zorganizovaného za pomoci cizí nadvlády a zaprodané řecké oligarchie bylo zmařit tuto cestu a restaurovat v Řecku lidem odsouzený reakční režim. Proto se všechen řecký lid postavil proti této zvůli a dodnes houževnatě pokračuje ve svém odporu. Předvojem tohoto boje je dělnická třída. Stávkové hnutí covala všechny dosáhlo nevídaných rozměrů a současná vláda zm své síly do boje proti stávkujícím. Jejich hnutí však nemůže zastavit. Právě v těchto dnech zmařili stávkující železničáři fašistické opatření k politické mobilizaci a dodnes pokračují ve své stávce.

V pondělí se ve všech krajských střediscích Řecka uskutečnila shro máždění a demonstrace rolníků požadujících úpravu cen obilí. Ve

středisku severního Řecka Soluni se velké policejní oddíly snažily za bránit manifestantům ve vstupu do města. Rolníci však s tisíci trakto rů rozrazili policejní kordóny a i v tomto městě demonstraci usku tečnili.

Lid svým vytrvalým bojem a za podpory světového veřejného mínění prosadil osvobození politických bojovníků 285

dlouholetých vězňů,

mezi kterými jsou i členové ústředního výboru naší strany. Maratón

ský pochod míru, který se stal v naší zemi krásnou tradicí, byl letos mohutný. Statisíce lidí demonstrovaly svou odhodlanost bojovat za zmaření protikyperských plánů NATO , bojovat za zastavení zločinné války amerických imperialistů ve Vietnamu, za vytvoření bezatomo

vého pásma na Balkáně a ve Středomoří, za vystoupení Řecka z NATO , za provádění nezávislé řecké zahraniční politiky a za systém koleko tivní bezpečnosti v Evropě.

V tomto boji se uskutečňuje v masách řeckého lidu široká jednotná fronta a čím dále, tím více si široké vrstvy lidu uvědomují nutnost spolupráce všech pokrokových sil za dosažení demokratického vý .

chodiska z hluboké politické krize. Proud jednotné společné fronty je povzbuzován v tomto směru úspěchy, kterých dosáhly bratrské strany, jako například komunistické strany Francie, Itálie a Finska. Komunistická strana Řecka oceňuje úsilí, které vynakládá KSSS,

jakož i ostatní bratrské strany spolu s vaší stranou za zabezpečení jednoty všech komunistických stran v podpoře spravedlivého boje hrdinného vietnamského lidu. Žádný ideologický rozpor nemůže ospravedlnit ve vědomí komunistů odmítnutí této jednoty. Vážení soudruzi, nakonec nám dovolte poděkovat ústřednímu vy. boru vaší strany za pozvání na váš sjezd, dovolte nám také, abychom mu přáli úspěchy v práci. Věříme, že jeho usnesení napomůže dalšímu

rychlému, všestrannému rozvoji socialistické společnosti v Českoslo venské socialistické republice.

At žije slavná Komunistická strana Československa! ( Potlesk .) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Parcalidisovi.

Nyní vystoupí delegát Komunistické strany Spojených států americ kých , člen předsednictva ústředního výboru soudruh James West. Pro sím , aby se ujal slova. (Potlesk.)

POZDRAV

KOMUNISTICKÉ

STRANY

USA,

přednesený soudruhem JAMESEM WESTEM Drazí soudruzi!

Komunistická strana Spojených států vám děkuje co nejsrdečněji za vaše pozvání k vyslání přátelské delegace na XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Velice litujeme, že ministerstvo zahraničních věcí USA se obává povolit zástupci vaší strany, hlavnímu redaktoru Rudého práva 286

pfijezd do Spojených států, aby se mohl zúčastnit našeho sjezdu. Vy nemáte obavy z příjezdu amerického komunisty a nebojíte se

přijmout ve své zemi západní obchodníky a statisíce západních turis tů. Na tomto příkladě je vidět, kdo má důvěru v budoucnost a kdo nikoli .

Jménem Komunistické strany Spojených států a jménem soudruha Guse Halla přináším vám a vaším prostřednictvím všem pracujícím a všemu lidu ČSSR naše nejvřelejší soudružské pozdravy. Vaše země, která leží v srdci Evropy, má pro dělnickou třídu a lid Spojených států a ostatních západních demokracií mimořádný vý. znam, neboť je pojítkem mezi starým a novým světem, jehož jste sou částí.

S velkým zájmem sledujeme váš zápas za zdolání složitých problé mů při budování socialistické společnosti, vaše úsilí o dosažení efek

tivnějšího růstu hospodářského rozvoje na základě vědeckého pláno. vání a rozvíjení socialistické demokracie jak v hospodářském, tak i v politickém životě.

Současně sledujeme vaši důslednou politiku proletářského interna cionalismu, které si velice vážíme a s níž hluboce souhlasíme, stejně jako vašeho významného přínosu k boji za mírové soužití v duchu marxismu-leninismu. Zaujímáte přední a čestné místo ve velkém tábo

ře míru, v jehož čele stojí mohutný Sovětský svaz.

Americký lid zná hrdinství československého lidu v jeho boji proti německému fašismu. Ve státě Illinois, odkud pocházím, bylo usneseno přejmenovat jedno z měst na Lidice na věčnou paměť vašich obětí a odvážného boje proti fašistickému zvěrstvu. Svět nesmí již nikdy do volit, aby militaristické Německo ohrozilo světový mír. Stojíme po va šem boku, abychom zvítězili nad spiknutím Pentagonu, který chce

znovu vyzbrojit revanšistické západní Německo. 15. konference naší strany, která bude zahájena 22. června, se bude

především zabývat nejdůležitějším úkolem, a to mobilizací všech sil amerického lidu za skoncování s brutální válkou proti vietnamskému

lidu, za odvolání amerických ozbrojených sil z jihovýchodní Asie a proti novým vojenským provokacím a dobrodružstvím vůči lidové Kubě. Považujeme nyní za nejdůležitější úkol všech komunistů dosáhnout

jednoty světového komunistického hnutí, která si vynutí ukončení války ve Vietnamu. Jednota světového komunistického hnutí je nejdů. ležitějším článkem v boji za vítězství nad útočnými plány amerického

imperialismu, ať již jde o Kubu, o Dominikánskou republiku nebo o Afriku. Jednota je nezbytná pro vítězství politiky mírového soužití. Jsme hrdi na to, že v tomto důležitém boji jsme s vámi.

At vzkvétá a silí přátelství mezi národy ČSSR a Spojených států! ( Potlesk. )

At sili jednota světového komunistického hnutí a proletářského in ternacionalismu! ( Potlesk. ) Boj za mír a mírové soužití zvítězil ( Potlesk. ) 287

Přeji mnoho úspěchů vašemu významnému sjezdu a boji za splnění jeho historických usnesenil ( Potlesk .)

Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Jamesu Westovi. Slovo má soudruh Jiří Hendrych .

Soudruh JIRI HENDRYCH

Soudružky a soudruzil

Období od XII. sjezdu, z něhož při svém jednání zde na XIII. sjezdu vycházíme a na které bude naše další práce navazovat, bylo pro stranu a celou naši společnost upřímně řečeno zatěžkávací zkouškou . XII. sjezd strany se konal na počátku nové etapy, etapy všestranného rozvoje socialistické společnosti , kterou otevřelo u nás vítězství socia

listických výrobních vztahů , vítězství socialistického zřízení. Strana stanula v nové situaci. Vyzbrojena zásadní dlouhodobou linii XII. sjez

du musela se orientovat v nových podmínkách a úkolech, vycházejíc a vědecké analýzy objektivně poznat stav společnosti , působení záko nitostí socialismu a na tomto základě postupně linii XII. sjezdu roze

pracovávat a konkretizovat. Ústřední výbor strany předložil XIII. sjezdu v podkladových materi álech a ve zprávě, kterou podal soudruh Novotný, obraz těchto let,

bilanci naší společné práce. Myslím, že přes všechny těžkosti - a na hromadilo se jich v těchto letech vrchovatě – I přes všechny naše ne dostatky a chyby je to bilance pozitivní. Strana houževnatě řešila ne

odkladné problémy, zejména v národním hospodářství, a současně sou. středila síly i na hlavní generální řešení, které vyznačuje zdůvodněnou dlouhodobou koncepcí rozvoje socialistické společnosti .

Kdo nebyl jen pozorovatelem našeho života těchto let a podílel se na práci strany, ví, že to všechno nebylo snadné. Řekl bych, že těžkosti, které již v poslední době začínáme překonávat, byly takového druhu , že sám fakt , jak strana s rozvahou zvládla situaci , svědčí o její zralosti a síle. Dokumentace, shrnutá v písemné zprávě ústředního výboru, uka. zuje, že strana dovedla nejen semknout síly k vypracování nových kon cepcí , vyplývajících z nové etapy společenského rozvoje, ale mnohé již začala uvádět do života .

Ústřední výbor vytvořil podmínky pro to, aby náš XIII. sjezd mohl jednat o další práci s hlubokou znalostí věci a na základě dobrých pod kladů. Máme v rukou zásady pětiletého plánu do roku 1970, který kon

kretizuje postup při konsolidaci a rekonstrukci našeho národního hos podářství zakládá jeho další dynamický rozvoj . Jednáme současně o hlavních směrech naší ekonomiky v příštím období, které bude po

vyjádření sjezdu nutné rozpracovat v dlouhodobý výhled . Jsou tu už 288

první zkušenosti z uplatňování zásad zdokonalené soustavy plánovitého

řízení národního hospodářství, zkušenosti z průmyslu 1 zemědělství. Byla zpracována řada studii týkajících se nejzávažnějších otázek roz voje společnosti, státu, ideologie, stranického vedení. Mnoho nám při.

nesla diskuse ke sjezdu a zvláště diskusní stránky Rudého práva svěd cí o ideovém ruchu ve straně.

XII. sjezd ukázal správný směr naší práci. Novou problematiku jsme začali řešit až v této nové etapě. Nebylo to možné a reálné dříve .

Přitom je třeba vidět, že také poznání je proces, který se zpravidla neobejde i bez negativních zkušeností. Lenin tuto pravdu vyjádřil tak, že se nelze naučit řešit úkoly novým způsobem dnes, jestliže nám ne otevřela oči včerejší zkušenost na starých nesprávných závěrech. Také

po XII. sjezdu řada otázek musela dozrát k svému řešení. Tím nechci fíci, že některé problémy jsme nemohli rozpoznat dříve, přistoupit dří ve k jejich řešení. Složitost problémů se přitom zauzlovala bezprostřed ními objektivními vlivy vnitřními 1 vnějšími.

Je proto velmi pochybené kritizovat včerejší práct strany jen z hle diska dnešního poznání, na kterém má zásluhu především strana , nebo dokonce absolutně negovat její činnost v minulosti , ačkoli právě stra na podrobila stav naší společnosti na předělu etap nejhlubší objek

tivní kritice. Jinak ani nebylo možné v přechodném období, které jsme

prožívall a ještě prožíváme, překonávat nedostatky a nalézt takové kon krétní cesty, vytyčit reálné a schůdné směry dalšího postupu. i

Soudruzi,

jak vyplývá ze zprávy ústředního výboru, musíme v další práci dů sledně uskutečňovat dva hlavní

možno říci

strategické úkoly,

které ovlivní rozvoj ekonomiky. I celé společnosti, jejích materiálních 1 duchovních stránek. Jde o realizaci a dotvoření zdokonalené ekono. mické soustavy a nejširší uplatnění vědeckotechnického pokroku, o

zvládnutí problematiky vědeckotechnické revoluce. Ekonomické reformy, které začínáme uskutečňovat, otevírají pro roz voj našeho hospodářství nový, široký prostor, především proto, že uvol 9

nují cestu k plnému uplatnění zásad socialismu, k využití jeho može ností a předností. Zdokonalená soustava řízení národního hospodár ství odpovídá potřebám a úkolům první fáze komunistické společnosti - socialismu po vítězství socialistických výrobních vztahů. Soustava využívá zákonitostí, které ani nebylo možné plně a vcelku uplatnit v do bě boje o vítězství socialismu, o upevnění politické moci dělnické třídy.

Zbožně peněžní vztahy, působení trhu, zásady hmotné zainteresova nosti, odměňování podle výsledků práce a ovšem také a především ústřední plán jako vědecká syntéza a výraz poznání ekonomiky a je jich zákonitosti, to vše odpovídá současné etapě společenského vývoje

a vůbec neznamená nějaký návrat zpět, jak to líčí nepřátelská propa ganda a jak by to snad odpovídalo zbožným přáním některých lidí. 10 XIII. sjezd KSC

289

Nová soustava je významným krokem vpřed, k dalšímu rozmachu so cialistické společnosti .

Praktické zkušenosti nás samozřejmě také budou učit a vyžádají si další úpravy a zdokonalení. Stejně tak musíme počítat, že se zavádění zdokonalené soustavy neobejde bez konfliktů a otazníků. Soustava spo

lu s uplatněním osobních i skupinových zájmů výrazně posouvá do po předí zájmy celé společnosti. Správně chápat a prosazovat tento zá jem, pevně stát při uskutečňování hospodářské politiky strany bude předním úkolem všech stranických organizací. Víme, že v uplynulé do.

bě se z nejrůznějších příčin u nás cit a smysl pro toto důležité hledisko oslabil. Mnozí lidé jednak dosud nepřekonali dědictví minulosti, sta vějí své osobní zájmy proti zájmům společnosti, často k tomu ovšem přispívají naše nedostatky v organizaci výrobního procesu i v naší uvě. domovací práci. Proto ve vztahu k realizaci nové soustavy je zvlášť důležité, abychom působili na vědomí lidí a formovali je ke správnému pochopení socialistických principů, proti jejich deformování v praxi. Nemylme se , že k fungování nové soustavy postačí vytvoření správo ných ekonomických vztahů, cenové soustavy apod. Bez toho, co tvoří soustavu, samozřejmě ji nelze realizovat. Avšak hlavní záruka její rea lizace je především v jejím pochopení lidmi, v jejím ovládnutí hospodár skými orgány , v aktivní účasti pracujících. Bez toho by naše hospodát

ství propadlo živelnosti a došlo by bezpochyby k vážným deformacím . Ústřední výbor ve své zprávě znovu vyzvedá význam vědeckotechnic kého pokroku, který se musí v příštích letech stát rozhodujícím nosi telem dalšího rozvoje výrobních sil. Úlohu vědeckotechnického pokro ku nezdůrazňuje naše strana poprvé, bez něho si nelze představit roz voj národního hospodářství, pětinásobný vzestup průmyslové výroby

za minulých dvacet let. Skutečnost je ovšem taková, že výzkum a tech nika byly dosud do značné míry poplatné extenzívnímu vývoji našeho hospodářství, nepůsobily dostatečně ke kvalitativním změnám, ke zvý . šení intenzity výrobních sil . Bylo by ovšem nespravedlivé chápat toto

zjištění jako výtku naší vědě a technice. Extenzívní vývoj našeho hos podářství v dosavadní fázi měl své příčiny a své odůvodnění. Museli

jsme nejprve dokončit industrializaci, v jejímž procesu nutně převažují prvky průmyslové revoluce se všemi svými znaky, jako je nasávání velkého počtu pracovních sil do výrobního procesu, pronikavá dělba

práca aj. Současně musela vítězná revoluce rychle odčiňovat křivdy kapitalismu vůči pracujícím, zabezpečit právo na práci atd. Nebylo vždy možné překročit hranice úzkých sociálních hledisek, i když v dlouho

dobějším výhledu byla patrna jejich omezenost. Široké uplatnění vědeckotechnického pokroku na vyšším stupni v kte rékoli zemi přitom záleží kromě jiného na existenci vyspělých průmys

lových odvětví schopných produkovat nejen novou techniku, ale i zá . kladní materiály pro její výrobu a dále i zcela nové materiály a suro viny. Jde například o výrobky chemického průmyslu, pro který je zase nutné získat surovinovou základnu. Je tu dále i rychle rostoucí potřeba 290

elektrické energie, problém v našich podmínkách definitivně řešitelny rozvojem jaderných elektráren .

Přitom nelze zapomínat, že řešení mnoha základních otázek vědecko technické revoluce je pro zemi naší velikosti se značně omezenou su rovinovou bází možné jen v těsné součinnosti s dalšími zeměmi. Znač

ný rozmach našeho hospodářství by byl nemožný bez rozsáhlé spolu práce se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem , na kte rém stojí celá naše perspektiva. Soudruh Brežněv připomněl nedávná ekonomická jednání, která dávají základ pro tuto perspektivu. V oblasti

vědeckotechnického rozvoje, který v nadcházejícím období musí mít stále větší předstih před výrobou, je tento úkol řešitelný jen v těsné spolupráci socialistických zemí. Studiu a propracování otázek vědeckotechnické revoluce a jejich společenských a lidských souvislostí věnujeme v poslední době znač

nou pozornost. Z popudu ústředního výboru strany a pod jeho vedením pracuje na této problematice početná skupina pracovníků ČSAV nej. různějších oborů. V těchto pracích docházejí k závěru, že úroveň a struktura výrobních sil společnosti mají mnohem pronikavější sociální a lidské důsledky, než připouštěla teorie odvozená z počátečních úko lů socialistické revoluce a z podmínek socialistické industrializace. Vyvozují ze svých zkoumání, že základním posláním socialismu je v tomto smyslu uvolňovat a rozvíjet všechny podmínky pro vytváření nejpokrokovějších výrobních sil, pro revoluční přeměnu celé civilizační základny lidského života. Přitom samozřejmě nelze již výrobní síly chá pat jen jako souhrn pracovních prostředků a pracovních sil , jak to vice méně odpovídalo podmínkám industrializace. Takový nehistorický po hled by byl dnes již nutně zúženy. Musíme se v současné nové etapě učit rozumět výrobním silám v širokém smyslu, jak je charakterizoval I Marx, jako výrobním silám lidského života vůbec, včetně vědy, tvůr cich schopností člověka 1 osvojení přírodních sil. O vědeckotechnické revoluci se u nás všeobecně mluví dost a žel ani

tato problematika není chráněná před tím, aby se leckdy nestala jen módní záležitostí, aby nebyla zjednodušována. Při posuzování této pro

blematiky se nejčastěji zapomíná ná existenci základního antagonis tického rozporu ve světě. Jsou snahy líčit vědeckotechnickou revoluci jako jakýsi celosvětový autonomní, nadtřídní proud, který si razí cestu všemi kontinenty a povede dokonce k nějakému usmíření společen ských systémů. Přirozeně, přírodní vědy , technika, tytéž výsledky vě deckého bádání mohou stát a také stojí ve službách jak socialistického,

tak kapitalistického zřízení a slouží rozvoji jeho výrobních sil. Zkou máme-li však již dnešní první stadium vědeckotechnické revoluce, ově Fujeme si, že proces vědeckotechnického převratu ve výrobních silách se dostává zákonitě do rozporu s výrobními vztahy kapitalistické spo lečnosti, sráží se s nimi a spěje k bezvýchodnosti.

A tak, jestliže je povaha výrobních sil dosud tím , v čem se socialis mus a kapitalismus relativně nejméně odlišují, pak perspektivy vědec

291

kotechnické revoluce naznačuji, že právě ona predstavuje zároveň pro

ces, v němž se principiální odlišnosti obou světů vyhrotí. To proto, že při uplatňování vědeckotechnické revoluce přichází prakticky ke slovu celospolečenské sjednocení, z něhož vyplývá postup vědy a nakonec rozvoj člověka jako specificky nové výrobní síly sociální revoluce. Vše nasvědčuje, že k plnému, cílevědomému, řízenému rozmachu vědy a

techniky může dojít právě jen v příznivých společenských podmínkách a ty jsou dány jedině společností bez třídnich přehrad. A naopak, bez třídní společnost může v budoucnosti dosáhnout komunismu právě jen za plného uplatnění vymožeností vědeckotechnické revoluce .

Tento společenský, třídní moment problematiky vědeckotechnické re voluce je velmi důležitý. Snahy zbavovat ji tohoto obsahu mají nedobré

důsledky, plodí mimo jiné povrchní názory všelidského humanismu

o tzv. moderním člověku a moderním státě vůbec, opomíjejí společen ský charakter procesů a jevů. Odtud konec konců pramení 1 názory, které by chtěly snižovat vedoucí úlohu dělnické

idy při dalším roze

voji socialistické společnosti. Proto poznání zákonitosti objektivního působení vědeckotechnického pokroku v kapitalistické a zvláště v naší

společnosti, vědomé jejich využívání, má základní význam. Vyzbrojuje nás k soutěži s kapitalistickým světem a dále posiluje naše přesvěd

čení o správnosti naší cesty, o vellkosti našeho cíle

komunismu.

Soudruzi ,

záruky ani předpoklady kvalitativních změn a vzestupu hospodár ství, rozvoje socialistické společnosti, zdaleka neleží jen v ekonomické Gblasti . Podmínky pro rozvoj výrobních sil spoluutváří rozvoj socialis tické demokracie v nejširším smyslu, prohlubování vědeckých základů

politiky strany a zesilování její vedoụcí úlohy ve společnosti , výraz.

nější působení naší ideologie. Právě podmínky socialistické demokra cie, rozvoj naší teorie a vědeckého poznání, komunistická výchova zdo konalují , aktivizují a zušlechťují základ výrobních sil – člověka. Chtěl bych v této souvislosti zvláště vyzvednout význam socialistické demokracie. Myslím, že v tomto ohledu při zdokonalování činnosti

zastupitelských sborů, zvyšování úlohy společenských organizací, v rozvoji účasti pracujících na správě státu a řízení hospodářství jsme dosáhli od XII . sjezdu dobrých výsledků, Tato skutečnost se přitom projevuje nejen v řešení vnitřních otázek země, ale iná současně navenek pro přesvědčivost socialistického pří kladu nemenší význam než úspěchy ekonomiky. Pomáhá pracujícím v kapitalistických zemích v jejich boji za demokratická práva, za větší ovlivnění procesů vyplývajících z probíhající vědeckotechnické revoluce. Soustavu socialistické demokracie strana v období mezi sjezdy

kriticky posuzovala, dotvářela a rozvíjela . V posledním období před XIII . sjezdem se zabývala prohloubením úlohy národních výborů. Krc ky, které z tohoto jednání vzešly, naše veřejnost všeobecně kladně 292

přivítala. Uvědomujeme si přitom, že je nezbytné dospět dál. Přistou

pili jsme zatím k řešení řady praktických otázek v práci národních výborů, zejména pokud jde o jejich ekonomické působení. Je však třeba ještě podstatně více docenit význam národních výborů jako orgánů socialistické samosprávy, které vskutku komplexně zabezpečují život

a potřeby obyvatel v jejich územním obvodu, v celé šíři rozvíjejí svou společenskou, ekonomickou í výchovnou činnost. Stejně tak vzrůstá naléhavost činorodého působení společenských

organizací, jejichž posláním je na pracovištích i v místech, kde lidé bydlí, cílevědomě vytvářet dělné ovzduší, rozvíjet socialistické vztahy mezi lidmi, formovat jejich socialistický životní styl. Spolu s tím bude

správné soustavně rozšiřovat spolupráci společenských organizací se zastupitelskými sbory a hospodářskými orgány .

Jen těmito cestami, stále širší a účinnější účastí lidí na veřejném

a společenském životě, na řízení a správě záležitostí svého kolektivu a celé společnosti lze dospět ke vskutku socialistickému člověku. To

znamená člověku, který považuje zájem společnosti za svůj základní zájem, který svou společenskou aktivitou naplňuje demokratičnost naší společnosti. Proto ' musíme ostře vystupovat proti jevům, které je možné nazvat manipulací s lidmi. Stále se ještě u nás v jednotlivých

případech často rozhoduje o lidech bez nich. Tak ovšem nelze sepnout vlastní zájmy lidí se společenským zájmem, což je rozhodující jak pro

společnost, tak pro uplatnění lidské subjektivity. Tato skutečnost má velký význam právě v podmínkách zdokonalené ekonomické soustavy, jejíž působení je nedílně spjato s demokratismem naší společnosti. Soudruh Novotný ve zprávě hovořil o některých konkrétních opatře. ních, která byla přijata po linii ROH i v ovlivňování práce oborových

orgánů v průmyslu. Podle zásad zdokonalené soustavy v zemědělství mají být vytvořeny zastupitelské orgány při výrobních správách. Mám za to, že tyto nové formy účasti pracujících na řízení je třeba pod pořit a rozvíjet, ovšem dbát přitom, aby nebyla narušována pravomoc a odpovědnost hospodářských vedoucích , aby nebylo zasahováno do jejich operativní práce apod. Nová soustava mnohem více než dřívější potřebuje k svému uplatnění širší a všestrannější účast pracujících na řízení. Chtěl bych vyzdvihnout ještě jednu otázku, o které se zmiňuje zpráva. Jde o širší uplatnění družstevnictví. Naše zkušenosti ukazují, že demokratický vztah družstavních výrobců ke svému podniku, bez prostřední zájem na jeho výsledcích má mnoho předností a že nejen

v zemědělství, ale také v menších výrobnách, v menších podnicích ně kterých odvětví bychom družstevní formy měli více využívat. Leckdy jsme dost neviděli, že družstevní forma je v našich podmínkách for mou socialistického vlastnictví a není méněcenná , jak se to někdy ještě traduje.

V přípravách sjezdu a nyní v jeho průběhu se pozitivně projevuje , že ústřední výbor v uplynulém období aktivizoval teoretickou frontu, těs

něji přimkl 1 společenské vědy k řešení aktuálních problémů. V řadě 293

oblasti se daří rozvíjet marxisticko-leninskou teorii, stavět zkoumání problémů na exaktnější základy.

Soustředěné úsilí v tomto směru by mělo dále pokračovat. Přitom jde o to, abychom v této práci neustále prohlubovali tvůrčí přístup.

Musíme se důsledněji zbavovat všeho přežilého, zkoumat a řešit otázky bez šablony, zásadově. Musíme si zvykat na polemiku a diskusi, učit

se hledat správné závěry ve střetání názorů a jejich tříbení. V tomto duchu do značné míry probíhala příprava XIII. sjezdu. Přitom jsme

nejednou jasně řekli, o jaké názory straně jde. Jde o názory, které

vyrůstají ze zájmů socialismu, jsou progresívní a tvořivé, usiluji o po hyb kupředu. Pochopitelně strana odmitla všechny, kdo chtěli tohoto

ovzduší zneužít k protisocialistickým cílům. Přitom nás nesmí mýlit, že tvůrčí odvaha a smělost bývají leckdy zneužity k opouštění zásad, k přizpůsobování cizím teoriím . Marxismus leninismus je přirozeně otevřen všemu lidskému poznání, kriticky zkoumá, dotváří a přijímá vše, co nese myšlení kupředu. Marxismus luninismus neopouští své základní principy, v nichž je zdroj jeho životnosti a přetvářející síly. Považujeme proto za svůj úkol důsledně bojovat proti rozmělňování našeho učení, proti ideové rozbředlosti a liberalistické kaši , která je jen na povrchu pocukrována socialismem.

Pod heslem »objektivity« se pokoušejí někteří lidé kupčit s obnoše ným zbožím, jako jsou například různé legendy o buržoazni republice, o buržoazni demokracii. Lze si lehce spočítat, kdo může na ty doby a pořádky vzpomínat v dobrém a přikrášlovat je. Je však velmi škod livé, když se tyto legendy spolu s Iluzemi o kapitalismu servírují mla 9

dým lidem. Stejně staronovým nástrojem dezorientace je tzv. generační

rozpor, jeho oživování a nekonečné přetřásání, které odvádí často pozornost od základních otázek našeho života. Pritom není nic pochyb nějšího a schematičtějšího než ztotožňovat dělící čáru mezi mladými a staršími s hranicí mezi novým a starým. A podobné »záměny« se nám prezentují v buržoazní propagandě v mnoha směrech. Anarchie se

vydává za svobodu, liberalismus se ztotožňuje s demokracií. Prapor demokracie byl vždycky praporem našeho hnutí. Nesmíme dovolit, aby byl proti nám zneužíván těmi, kdo se mu už dávno zpronevěřili. Myslím, že je správné zde na sjezdu ocenit přínos naší ekonomické vědy k analýze našeho hospodářství, k vypracování zásad pro zdoko

nalení naší ekonomické soustavy 1 hlavních směrů dalšího hospodár. ského rozvoje. Stejně tak se osvědčilo, když byly pod vedením ústřed

ního výboru vytvořeny pracovní skupiny, které se soustředěně věno valy kromě zmíněných jíž otázek vědeckotechnické revoluce například

problematice dynamiky společenského rozvoje a struktury naší spo lečnosti, volného času , tendencím vývoje národnostních vztahů, hmot.

ných a morálních podnětů při práci nebo otázkám mládeže a dalším . Myslím , že se vykonala dobrá práce, na mnohé problémy bylo vrženo nové světlo a ujasnil se další postup. V této činnosti bude správné 294

dále soustavně pokračovat a zejména větší úsilí soustředit na prak tickou aplikací poznatků v činnosti strany a v životě společnosti. Vědecky založené zkoumání i praktické řešení členité soustavy

otázek dalšího rozvoje socialistické společnosti je současně hlavním zdrojem našeho aktivního působení navenek, do kapitalistických zemí. Nemáme zapomínat, jaký má naše práce a vývoj celého socialistického světa na ostatní svět v mnoha směrech určující vliv. Je tomu tak už

od vítězství Velké říjnové socialistické revoluce, a zejména po druhé světové válce, od vzniku společenství socialistických zemí. Socialis tický svět má dnes již nejednu historickou zásluhu, jeho existenci a politice vděčí lidstvo za zachování světového míru, za zhroucení ko loniální soustavy 1 nakonec za podporu bojů pracujících v kapitalis

tických zemích. Naše úsilí získat ve všech směrech převahu nad ka pitalismem má však i druhý aspekt, který nemůžeme opomíjet. Exis tence socialistických zemí, jejich vzestup mobilizuje současně síly

kapitalistického světa, nutí jej , aby horečněji rozvíjel své síly v eko nomice, v politice 1 v ideologii. Právě v ideologickém boji kapitalistické státy používají novou moderní výzbroj . I zde se musíme vyvarovat schémat a plně využívat sily našich nepřemožitelných idejí, která tkví v jejich nepřetržitém tvůrčím rozvoji. Hlavní částí naší ideologie je komunistická výchova pracujících. Její úkoly, na které se má v současné době soustředovat, jednoznačně vymezuje jednání našeho sjezdu.

Zmínil jsem se už v souvislosti se zdokonalenou soustavou o nut nosti pěstovat smysl pro prvořadý význam celospolečenského zájmu.

Jsou a budou však i další neméně složité problémy. Naše ekonomická soustava, vědeckotechnický pokrok, rozvoj socia

listické demokracie -· to vše postaví mnohé lidi do osobně nepříjemné -

situace, která se nutně střetne s jejich dosavadními, přežívajícími představami. Nepůjde o to , abychom tuto nespokojenost chlácholili.

· Musíme otevřeně a zásadově ukazovat, z čeho pramení, a přispívat k tomu, aby tato nespokojenost nacházela průchod v socialistické iniciativě.

Strana, všechny její orgány a organizace, stojí před velikým úkolem vytvořit podmínky k tomu, aby se u nás rozvinul velký a hluboký vý chovný proces, ve kterém hraje výchovnou úlohu vedle objasňujícího slova i sama skutečnost a zkušenost, v němž se lidé vychovávají i sami ,

chápou se vlastníma rukama řešení věcí na svém pracovišti a ve svém okolí, stávají se vskutku spolutvůrci socialistické společnosti . Při rozvíjení tohoto procesu musíme zároveň počítat , že se projeví

| určité protisocialistické tendence. Nemáme důvod namlouvat si , že sklony k individualismu, chamtivosti, nepoměru ke společenskému

vlastnictví a další , které po staletí vrůstaly do lidského povědomí, zmizí samočinně. Nejen to. Víme, že tyto jevy se nově reprodukují I v naší společnosti, a to všude, kde jsme dosud nedokázali prosadit socialistické principy nebo je nedodržujeme. 295

Mnohé jevy tohoto druhu nelze přitom zahrnovat jednoduše mezi netřídní neantagonistické rozpory. Skutečnost, že jsme zlikvidovali vykořisťovatelské třídy, že mezi dnešními třídami naší společnosti není třídních antagonismů, zdaleka neznamená, že činnost jednotlivců, směřující proti socialistickým výrobním a společenským vztahům , je

zbavena třídních aspektů. Mnohé v tomto směru nepůsobí přímo, nýbrž zprostředkovaně, a proto je nutné kvalitu jevů a tendenci

naší spo

lečností citlivě rozpoznávat a podle toho volit formy a prostředky boje . Pohyb společnosti kupředu není možný bez kritického ověřování každého jejího kroku , bez odhalování nedostatků a často úporného boje za nápravu . Musíme usilovat, aby tento zdravý proud naše vý . chova pěstovala a rozvíjela .

Soudruh Novotný ve zprávě zdůraznil, že v socialistické výchově musíme do budoucna věnovat nesporně daleko více péče mladé ge

neraci, která bude postupně přebírat do rukou osudy naší společnosti a země. Je to naše odpovědnost, jak bude pro své úkoly zralá. Myslím , že v této přípravě musíme hledat všechny cesty, aby si všichni mladi lidé nalezli pevné místo mezi tvůrci příští komunistické společnosti. Nemůžeme tvrdit, že se nám to vždycky daří. Musíme se dobrat odpo vědi na otázku, proč nedovedeme všechny mladé lidi pro naše velké dilo získat, když se většinou narodui již v naší společnosti, procházeli jejími školami, vyrůstali v socialistické ptonýrské à svazácké organi zaci nebo pod jejím vlivem.

Na tyto naléhavé otázky sê strana, organizace mládeže i naše škola snaží nalézt odpověd. Dosavadní výsledky v hlavních rysech shrnuje zpráva ústředního výboru a návrh usnesení našeho sjezdu a lze oče kávat, že je blízký sjezd Svazu mládeže dobře rozpracuje. Bude záležet na tom , jak dovedeme vystihnout realitu podmínek, ve kterých mládež vyrůstá, a počítat s tím.

Bylo už mnohokrát připomenuto, že mladi lidé v naší republice ne poznali z vlastní zkušenosti kapitalistickou společnost, vykořistování, ostrý třídní boj , slavný rok 1945, a dokonce ani poslední otevřené střetnutí s buržoazií v únoru 1948. Tuto vlastní zkušenost, kterou si nesmíme ponechávat pro sebe, nemohou nahradit pouhé vzpomínky.

Sepětí těchto revolučních zkušeností, hrdinských třídních bojů minu. losti s dnešními úkoly a prací mladých lidí mụsí být organické a hlubši. To je zvlášť závažné ve vztazích naší mládeže k ' mládeži druhých zemi bojujících za svobodu, za socialismus. City opravdového internaciona.

lismu a bojové solidarity, které jsou po mnohá desetiletí vlastní naší dělnické třídě a všem pokrokovým lidem v naší zemi , se obnovují

v každé generaci. Pěstujme je tak, aby byly stále hlúbší a mnoho strannější, aby sláva května 1945, kdy naší zemi osvobodila sovětská vojska, stále žila v přátelství naší a sovětské mládeže. Spolu s rozvojem socialistické společnosti revoluční pohyb, jeho strhující atmosféra a energie, to, co nazýváme patosem revoluce, pro

niká do nových dalších oblastí společenského života. Dotýká se stále 296

více rozvoje výrobních sil, civilizačních základů lidského života, roze voje tvůrčích sil člověka a zušlechtování vztahů mezi lidmi. Tyto otázky nelze podceňovat. Staly se po vítězství socialistického řádu důležitou součástí komunistické revoluce, dostávají se stále více do centra společenského pohybu . Proto také ony upoutávají a uchvacují

mladou generaci.

Problémy spojené s vybudováním technicky a kulturně vyspělé so clalistické společnosti, spjaté se základní přeměnou života lidí a jejich vztahů, mají hluboký a neodlučny komunistický obsah, nelze je bez marxismu-leninismu úspěšně a plně vyřešit. Když dokážeme svou vý .

chovnou prací a tvůrčím rozvojem socialistické ideologie tuto skuteč Rost dovést do vědomí mladých lidí, její přirozenou zdravou kritičnost obrátit proti brzdám socialistického rozvoje a zapojit do služeb komunis tické budoucnosti, pak »otázku mládežea vyřešíme. Chtěl bych připomenout myšlenku vyjádřenou již dříve ústředním výborem , že musíme umět dávat rozlet přfrozené aktivitě mladých

lidí, správný směr tak, jak se to již dnes u mnoha chlapců a děvčat daří a jak to bylo téměř všeobecně příznačné třeba po osvobození naší vlasti v roce 1945. To je nejúčinnější atmosféra pro socialistickou výchovu.

Nesmíme také váhat přenést na mladé lidi jako na své spolubojov níky úměrný dil odpovědnosti za rozvoj společhosti, k čemuž patří 1. vzájemná důvěra a otevřenost. Máme už dosti zkušeností, že největší

radost můžeme mít z těch mladých, na které byly vloženy větší ná roky , kteří poznali život a práci bez závětří, v zápase za zájmy naši společnosti. To se týká všech mladých lidí i studentů. Nechci opako vat, co správně bylo řečeno o této otázce ve zprávě i v diskusi. Spo lečnost je povinna být mnohem náročnější na přípravu budoucí inte

ligence s ohledem na příští potřeby společnosti jak v odborném , tak morálním a politickém ohledu. V tom se nedá nic slevit a podle toho je nutné také orientovat práci, studentů, školy, organizací mládeže i or . 5

1

ganizací strany. Soudružky a soudruzi,

několika poznámkami jsem chtěl zdůraznit hlavní úkoly uvedené ve zprávě ústředního výboru, které máme při realizaci linie všestranného

rozvoje socialistické společnosti. Jistotu naší práce, její perspektivu posilují pevné soudružské vztahy a všestranná spolupráce se Sovět. ským svazem, se socialistickými zeměmi, s mezinárodním komunis tickým hnutím . Pričiníme se, aby výsledky naší práce znamenaly důstojný přínos

k velikosti prvního půlstoletí socialistické revoluce, ke slávě 50. výročí Velkého října.

Spolehlivou zárukou zdaru naši práce je důsledný postup daný hlavními směry rozvoje hospodářství a čtvrtou pětiletkou, aktivní 297

účastí pracujících, zdokonalenou soustavou řízení, širokým uplatněním vědeckotechnického pokroku a všestrannou obětavou a rozvážnou pra cí strany . ( Potlesk. )

Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Hendrychovi.

Především mám sdělení pro členy návrhové komise. Oznamuji čles ' nům návrhové komise, že schůze se koná dnes v 17 hodin 30 minut v příslušné místnosti. Nyní následuje zpráva mandátové komise. Žádám předsedu mandá. tové komise soudruha Hlinu, aby zprávu přednesl.

ZPRAVA

MANDÁTOVÉ KOMISE , přednesena soudruhem JANEM HLINOU

Soudruzi delegátil

XIII. sjezdem vrcholí významné období práce strany. Jeho přípravou

byly výroční členské schůze, stranické konference a sjezd Komunistic ké strany Slovenska, které se konaly za vysoké politické aktivity ko munistů. V čele pozornosti na všech výročních jednáních byly úkoly dalšího rozvoje národního hospodářství, naší společnosti, zlepšení stylu

a metod stranické práce. Předsjezdová diskuse proběhla v duchu ná. zorové jednoty s náměty obsaženými v tezích ústředního výboru ke XIII. sjezdu KSC.

Nedllnou součástí nástupu k XIII. sjezdu byly volby delegátů sjezdu na krajských konferencích. Jim předcházely volby delegátů na okresní

a krajské konference. Na výročních členských schůzích základních or ganizací bylo zvoleno 52 980 delegátů na okresní konference ; na okres. nich konferencích bylo zvoleno 5029 delegátů na krajské konference.

Na sjezd Komunistické strany Slovenska bylo zvoleno 606 delegátů. Podle kliče stanoveného ústředním výborem strany

na 1100 členů

jeden delegát s hlasem rozhodujícím a na 1100 kandidátů jeden delegát s hlasem poradnim – zvolily krajské konference 1490 delegátů XIII. sjezdu s hlasem rozhodujícím a 53 delegátů s hlasem poradním.

Volby delegátů všech stupňů proběhly podle stanov strany, zásad vnitrostranické demokracie a za vysoké náročnosti na odpovědný vý . běr delegátů. Všichni delegáti XIII. sjezdu byli zvolení jednomyslně. Z celkového počtu zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím je pří. tomno 1477, z vážných důvodů je řádně omluveno 12 soudruhů. Omlu. veni jsou dále 3 delegáti s hlasem poradním . Jeden delegát s hlasem rozhodujícím - soudruh Jaroslav Rous - zemřel. Kromě volených delegátů účastní se sjezdového jednání s hlasem po

radním 57 členů a kandidátů ústředního výboru KSČ a 15 členů ústřed ni kontrolni a revizní komise, kteří nebyli zvoleni za delegáty. Na sjez du je pMtomno 600 hostů.

Jednání XIII. sjezdu se účastní 77 delegací bratrských komunistic 299

kých a dělnických stran a dalších pokrokových stran z jiných zemí,

což je velkým uznáním naší straně a výrazem proletářského internacio nalismu, jímž se neochvějně ve své činnosti řídí. *

Naše strana jako vedoucí a řídící síla celé společnosti vyjadřuje pro

gresivní potřeby jejího rozvoje a životní zájmy všech pracujících. Sjed nocuje ve svých řadách početné řady předních dělníků, rolníků a pří. slušníků inteligence, z nichž nejzkušenější a nejvyspělejší byli zvoleni za delegáty XIII. sjezdu.

Největší počet delegátů s hlasem rozhodujícím 811 tj . 54,4 % - tvoří pracovníci, kteří působí bezprostředně v materiální výrobě. V průmyslu, dopravě a stavebnictví pracuje 559 delegátů, z nichž je

327 dělníků, 122 inženýrsko-technických pracovníků, 110 ředitelů pod niků a závodů. Z tohoto počtu je delegátů ze strojírenství 174, ze spo

třebního průmyslu 105, z hutí 53, z dolů 38, z dopravy 37, z chemického průmyslu 31 atd.

Na sjezdu je přítomno 252 delegátů z řad pracujících v zemědělství. Z nich pracuje 151 v JZD, 62 na státních statcích a 39 v ostatních země.

dělských zařízeních. Předsedů JZD je mezi delegáty 80, traktorista, mechanizátorů, zemědělských dělníků 45, agronomů a zootechniků 59. 1

Přítomnost těchto delegátů na XIII. sjezdu strany je praktickým výra.

zem dělnicko-rolnického svazku ve straně. Tento svazek je významnou silou pro uskutečňování směrnice XIII. sjezdu k rozvoji socialistického zemědělství, k růstu životní a kulturní úrovně pracujících v tomto dů ležitém odvětví národního hospodářství.

z delegátů pracujících ve výrobě je 190 členů brigád socialistické práce, 21 zlepšovatelů, 85 soudruhů je zapojeno v jiných formách socta listického soutěžení.

Socialistickou inteligenci, působící mimo výrobní oblast, zastupuje na sjezdu 119 delegátů. Je mezi nimi 57 učitelů

profesorů, 15 lékafa,

19 uměleckých a kulturních pracovníků a další představitelé vědy a umění. Mezi nimi jsou 4 členové Československé akademie věd. Očast těchto delegátů na jednání sjezdu je důkazem vážnosti, kterou strana

přikládá tvůrčí inteligenci při výchově mládeže a všech pracujících v duchu komunistických dejí, v dalším rozvoji vědy, kultury a umění. Ze stranických a veřejných pracovníků bylo za delegáty sjezdu zvo leno 466 soudruhů a soudružek. Jsou to vesměs osvědčení a zkušeni

pracovníci , kteří zastávají významné stranické a veřejné funkce. Z nich

je 28 pracovníků ÚV KSČ a ÚV KSS , 83 pracovníků krajských a 150 pra covníků okresních výborů. 41 z nich je pracovníky celozávodních a podnikových výborů strany. Dále bylo zvoleno 103 pracovníků národních výborů, z nichž je 74 předsedů KNV nebo ONV. Kromě toho byli zvoleni pracovníci ROH a ČSM a dalších společenských organizací, kteří sou . časně zastávají významné funkce ve volených orgánech těchto organi zací. 300

Mezi delegáty sjezdu je 65 příslušníků ozbrojených sil . Komunisté

v ozbrojených silách představují důležitou část celkového členstva

strany , přispívají k uhájení socialistických vymožeností při provádění politiky strany, především k udržení světového míru.

Ostatních 29 delegátů je z řad pracovníků služeb, důchodců, žen z do mácnosti atd.; doplňují tak složení delegátů, které zahrnuje členy strany ze všech oblastí našeho života .

Podle původního povolání je z delegátů 68,5 procenta dělníků. Strana věnuje soustavnou pozornost zvyšování politického a odbor

ného růstu svého členstva. Dokladem této péče je i skutečnost, že značná část 485 – delegátů má vysokoškolské a 471 středoškolské vzdělání. Téměř dvě třetiny delegátů mají tedy vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Stranické školení absolvovalo 1378 delegátů, z toho 216 trileté, 149 jednoleté až dvouleté.

Mezi delegáty je 440 členů výborů základních organizací, z nichž je

208 předsedů, dále 238 členů celozávodních, podnikových a místních výborů; z toho je 79 předsedů těchto stranických orgánů. Značný počet

delegátů je členy a kandidáty stranických orgánů a cleny kontrolních a revizních komisí všech stupňů, a to okresních 689, krajských 430 a ústředních 121.

Za delegáty sjezdu bylo zvoleno 128 poslanců Národního shromáž dění a Slovenské národní rady, 290 poslanců národních výborů všech stupňů, 91 funkcionářů Revolučního odborového hnutí, 16 funkcionářů

ČSM a 168 funkcionářů dalších společenských a zájmových organizací pracujících. Jejich účast je významná, nebot organizace, v nichž pra. cují, pomáhají straně organizovat a vychovávat bezpartijní občany k či

norodému podilu na správě země, na rozvoji a řízení výroby, vychová vají je k socialistickému uvědomění.

Další údaje o delegátech XIII. sjezdu hovoří o tom, že jsou mezi nimi soudružky a soudruzi, kteří se významně projevují ve společensko politickém životě naší země, zasloužili se o rozvoj národního hospodář

ství a životní úroveň všech pracujících. Za tuto činnost jim strana a vláda propůjčily vysoká stranická a státní vyznamenání.

Za delegáty sjezdu s hlasem rozhodujícím bylo zvoleno 274 žen, tj. 18,7 procenta z celkového počtu delegátů. Jsou mezi nimi přední děl.

nice , družstevnice, vedoucí pracovnice ze všech úseků našeho spole čenského života , z nichž značná část vykonává významné stranické a veřejné funkce, 8 delegátek je členkami nejvyšších orgánů strany , další jsou členkami krajských, okresních a - celozávodních výborů a výborů základních organizací, z toho je ve funkci předsedy 75 soudružek. 18 delegátek je poslankyněmi Národního shromáždění, 80 poslankyněmi

nebo funkcionářkami národních výborů a společenských organizací, 55 delegátek je nositelkami vysokých rádů a vyznamenání.

Podle věkového složení jsou nejpočetnější skupinou delegáti ve věku od 41 do 50 let – 51,4 procenta, dále skupina od 31 do 40 let 28,3 301

procenta, 2,8 procenta je ve věku od 18 do 30 let, 15,3 procenta je star ších 50 let a 2,2 procenta starších 60 let. Podle délky svého členství 72,1 % delegátů vstoupilo do strany v le tech 1945-1948, 21 % delegátů se stalo členy strany v letech 1949– 1965. Mezi delegáty je 103 předválečných členů strany, tj. 6,9 % všech delegátů. Z nich je 15 soudruhů členy strany od jejího založení. Do volte mi z tohoto místa, u příležitosti 45. výročí založení strany, těmto soudruž delegátům a všem ostatním zasloužilým členům strany

sky poděkovat za dlouholetou, věrnou revoluční činnost a za vše, co pro stranu a pracující lid vykonali, (Potlesk . ) 9

Složení delegátů obráží kontinuitu a spojení různých generací komu nistů, lišících se sice věkem a délkou členství ve straně, ale spjatých jednotou názorů a organizační činností v uvědomělý svazek komunistů . 2 delegátů XIII. sjezdu se zúčastnilo : 1.-- III. sjezdu strany

1 delegát 2 delegáti 7 delegátů

IV. sjezdu

V. sjezdu VI. sjezdu VII. sjezdu

9 delegátů 17 delegátů 43 delegátů

VIII . sjezdu IX. sjezdu

115 delegátů

X. sjezdu

190 delegátů 244 delegátů 430 delegátů

XI. sjezdu XII. sjezdu

Všech sjezdů strany se zúčastnila jako delegátka soudružka Julie

Prokopová, delegátka Jihočeské krajské organizace. (Potlesk. ) Národnostní složení delegátů je praktickým výrazem charakteru na. ší strany, budované na principech proletářského internacionalismu: Na sjezd bylo zvoleno 1192 delegátů české národnosti, 265 národnosti slo

venské a 33 ostatních národnosti. Výrazem soudružské spolupráce čes kých a slovenských komunistů je to, že na krajských konferencích v českých krajích bylo zvoleno 21 delegátů slovenské národnosti a v slo. venských krajích 10 delegátů české národnosti.

Soudružky a soudruzi! Složení delegátů sjezdu odpovídá hlavním úkolům, které strana na sjezdu projednává a bude po sjezdu uskutečňovat. Delegáti způsobem svého zvolení, svou kvalitou i počtem představují vůli členských řad. #

Mandátová komise prozkoumala plné moci delegátů XIII. sjezdu a

zjistila, že všichni byli řádně zvoleni krajskými konferencemi podle stanov strany a směrnic ústředního výboru. Konstatuje, že ze zvolených 1490 delegátů s hlasem rozhodujícím je přítomno 1477 a že jejich man

dáty jsou pravoplatné. XIII. sjezd KSČ je schopný usnášení. (Potlesk./ 302

Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Hlinovi za jeho zprávu. Nyní uděluji slovo soudruhu Josefu Veselému, členu západočeského krajského výboru KSČ. Soudruh JOSEF VESELÝ, západočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi, pracuji v jednotném zemědělském družstvu v obci Štěpánovice u Kla tov jako předseda od založení družstva v roce 1956. Od roku 1960 pra cuji v ekonomickém celku 1. máj Dehtín , který byl vytvořen z pěti bý.

valých JZD. Má výměru 1144 hektarů zemědělské půdy a leží v blízkosti našeho okresního města . Z pěti vesnických organizací byla ustavena jedna stranická organizace v JZD. Vytvořili jsme tak podmínky pro jed

notné řízení jak života obcí, tak i družstva. Bylo nám jasné, že slou . čení Jednotného zemědělského družstva by nemělo význam, kdybychom zůstall u starého způsobu výroby, kdy každá vesnice ( dnes farma druž stva ) vyrábí prakticky všechno. Přikročili jsme proto k vypracování výhledu vnitřní specializace, která se postupně také realizovala. Brali jsme v úvahu jak podmínky úrodnosti půdy , schopnosti lidí i tradici jednotlivých obcí. Zatímco před sloučením byly dojnice ustájeny ve všech pěti vesni. cich v osmi stájích, jsou dnes rozmístěny podle užitkovosti do tři míst : v Točníku, Štěpánovicích a Vicenicích. V budoucnu chceme sou středit dojnice jen do dvou farem . Veškerý výkrm skotu a prasat je soustředěn do Dehtína a v Otỉně máme jen mladý chovny dobytek. Tato částečná koncentrace živočišné výroby nám umožnila získat schopné

ošetřovatele, dobrý a stálý přehled, a hlavně snížit náklady na výrobu mléka a masa.

I společnost od nás více dostává. V roce 1960 bylo odevzdáno státu 733 700 litrů mléka, to je z jednoho hektaru zemědělské půdy 673 litry.

V roce 1965 to již bylo 1 016 480 litrů mléka, z jednoho hektaru země.

dělské půdy 833 litry mléka. Letošního roku to již bude z každého hek taru zemědělské půdy 900 litrů mléka, to znamená celkem 1 030 000 litrů.

V roce 1960 bylo dodáno státu 1957 q masa, to je z jednoho hektaru zemědělské půdy 181 kg. V roce 1965 jsme odevzdali státu již 2362 q,

což činilo z jednoho hektaru zemědělské půdy 205 kg masa. Daleko horší situace je zatím v rostlinné výrobě, kde prakticky jsme nuceni pěstovat všechno, začínaje všemi druhy obilovin, technických

plodin , zčásti 1 zeleninu, a to jistě není dobré využití naší zemědělské pody . V současné době je to celkem 20 druhů plodin. Tato roztříštěná

výroba má pochopitelně velký vliv na výši nákladů u jednotlivých dru 203

hů výrobků, zvláště když je snaha získat pro výrobu a sklizeň všech druhů rostlinné výroby mechanizaci . Již dnes jen odpisy u strojů a je jich údržba činí ročně 587 700 Kčs. Roztříštěná výroba a vysoké ná

klady jsou hlavní překážkou , proč lidem v zemědělství nemůžeme vy.

tvořit alespoň přibližné pracovní podmínky s přiměřenou odměnou za 8hodinovou pracovní dobu jako v průmyslu. Nemůžeme-li nabídnout

stejné podmínky, výsledek je ten, že vesnice stárnou, neplníme ná bor mladých , naopak lidé z vesnic odcházejí. V naší stranické organizaci jsme toho názoru, že by se ve prospěch zvýšení zemědělské výroby i lidí, kteří v zemědělství pracují, dalo více udělat , a tím by získala i naše společnost. Máme za to, že v zemědělství je dosti rezerv. V našich podmínkách jsme s výrobou už na určité výši ,

můžeme proto jít jen cestou další specializace našeho zemědělského zá vodu. Tyto otázky projednáváme s naší výrobní zemědělskou správou s požadavkem užší specializace rostlinné a živočišné výroby. Z obilovin se v našich podininkách lépe daří pšenici než žitu . Kdybychom pěsto

vali na dosavadní ploše žita pšenici , sklizeň by se zvýšila o 7 vagónů obl lovin při stejných nákladech. Dosavadní systém plánování ( na okresy a na

zemědělské závody ) to neumožňoval, i když na to my i společnost do plácíme. Plánování v nové soustavě řízení by nás mělo nechat přemýšlet o tom, co je v podmínkách našich závodů výhodnější pěstovat. Z tech nických plodin by to měla být jen jedna plodina. I když náš okres je bramborářský a bramborám se zde daří, v naší dolejší oblasti kolem Klatov jsou výnosy brambor nejisté a jednáme o snížení ploch brambor ve prospěch obilovin a krmných okopanin . Mnoho však závisí také na zpracování výhledů specializace celého klatovského okresu . Specializa

ce rostlinné výroby v našem závodě musí přesně navazovat na výhledo vou specializací živočišné výroby. Živočišnou výrobu zaměříme přede vším na výrobu mléka, na plemenářskou práci v chovu skotu a na

výrobu hovězího masa. Výkrm prasat budeme provádět jen do té doby, než bude provedena koncentrace výkrmu prasat v rámci okresu . . Do roku 1970 chceme dosáhnout průměrné dojivosti od jedné dojnice

3 tisíce litrů, to znamená, že z 1 ha zemědělské půdy budeme dávat státu více než 1 tisíc litrů mléka. Rovněž tak se bude zvyšovat i dodáv ka masa. Tato částečná specializace nám umožní dát společnosti více výrobků v hodnotě o 800 tisíc Kčs vyšší než v roce 1965. Specializace

nám umožní zavést v živočišné výrobě na všech pracovištích dvousměn ný provoz a I v rostlinné výrobě pravidelné zaměstnání. Specializace si však vynutí větší požadavky na schopnosti a kvalifikaci všech pra covníků JZD 1 vedoucích pracovníků. Tito však budou mít i větší nároky na odměnu za práci. Domníváine se, že by zde pomohlo správné oce . nění zemědělských výrobků podle skutečné výše nákladů a 1 jiný sys tém rozdělování hrubého důchodu JZD ve prospěch osobní spotřeby druz stevníků, a to podle konkrétních podmínek zemědělského závodu. Na všech pracovištích národního hospodářství se vyšší výkon a kva litní výroba projeví v podstatně vyšší odměně za práci. U nás napří 304

klad, i když zvýšíme od roku 1965 do roku 1970 množství výrobků pro společnost v hodnotě přes 800 tisíc Kčs, zvýšíme fond osobní spotře by proti roku 1965 jen o 300 tisíc Kčs. Průměrná odměna našeho člena JZD za měsíc činí 300 Kčs. Podle předpokladu do roku 1970 se zvýší na 1100 Kčs. S tím nemůžeme být spokojeni a klademe si za cíl do

roku 1970 vytvořit podmínky pro vyrovnání odměn s odměnami v prů myslu .

Naše představenstvo projednávalo odhlášku mladého člena JZD, který

si založil rodinu a chce odejít jen proto, že si nevydělá za stejný pra covní čas tolik, co jeho kamarádi v blízkém okresním městě. Při vypracovávání ročních plánů bychom měli mít větší pravomoc ur

čovat poměr akumulace k osobní spotřebě. Není třeba trvat na procen tuálním přidělování, ale nechat nás uvažovat jako hospodáře, který ví, že z podstaty žít nejde.

Jsou 1 jiné možnosti, kde šetřit. Vezměte si třeba zásobování a nehos podárné zacházení našich zemědělských závodů s náhradními díly. Na okresních aktivech mnohokrát upozorňovali soudruzi na to, že dosa

vadní systém zásobování náhradními díly je neudržitelný. Představte si, že i takovou obyčejnou věc, jako je brus na ostření kos, nemůžeme dostat. Nikdo, mimo zemědělský závod, si s tím neláme hlavu. To nás pak nutí k tomu, budovat vlastní sklady náhradních dílů. Těchto skladů

je na našem okrese již přes 100. Počítáme-li, že jsme výměrou průměrné družstvo na okrese, které má náhradní díly a materiál ve skladu za 320 tisíc Kčs, činí to u 100 zemědělských závodů 32 miliónů Kčs. Je-li to tak i celostátně, je nám divné, jak stát může tyto sklady zajištovat. Zatímco mnohý zemědělský závod shání součástky po celé republice, mohou tyto součátky klidně ležet v některém skladu v našem okrese.

Tyto zásoby také vážou finanční prostředky zemědělských podniků. Ve většině případů mají za následek čerpání provozních úvěrů pro mzdy pracovníků. U nás například bychom mohli čerpat o polovinu méně provozního úvěru. Zastáváme názor, že když už služba zemědělským podnikům , tak taková, která by pro společnost 1 zemědělské závody

byla rentabilní. Ústřední podnik zemědělské techniky by měl mít v okre se několik skladů s náhradními díly , které by plně zásobovaly zeměděl. ské podniky a převzaly na sebe starost o naše mechanizátory. Máme přece vyspělý průmysl , výpočetní techniku a všechny mož nosti vyřešit již jednou problém náhradních dílů a je nám divné, proč ministerstva , kterým toto přísluší řešit, stále váhají, a proč to už tak dlouho trvá . My bychom náhradní díly okresním skladům ihned pře dall, když se nám zaručí, že podle objednávek obratem náhradní díly podle potřeby dostaneme. A vznikne- li škoda nedodáním náhradních

dili, že ji ponesou s námi. Možná, že vzniknou určité potíže , ale proč se o ně nemůže s námi podělit i jiné odvětví ? Tak by se v praxi usku tečnilo usnesení XII . sjezdu strany, že je věcí celé naší společnosti

starat se o vyrovnání zemědělské výroby na úroveň průmyslu. Ne sliby, ale skutky. Tak chápeme teze ke XIII. sjezdu naší strany. 305

Šetřit bychom měli i na úseku Mizení našeho zemědělství. Jsme přece Již tak daleko, že v zemědělských závodech máme schopné, politicky 1 odborně vyspělé pracovníky. Nemáme- li je někde, pak je můžeme roz

hodně zajistit ve výzkumných ústavech, v STS , ve výrobních správách,

v nákupu apod. I na těchto pracovištích by se měla hodnotit produkti 1 vita práce a odměňovat podle zásluhy. V každém okrese je Státní banka a lidová kontrola a statistika, kte

ré naše hospodaření sledují. Jde nám především o pomoc při plánování a o reálné hodnocení výsledků naší práce. Zvážit bychom měli i účelnost některých neproduktivních mezičlánků mezi zemědělskými závody a spotřebiteli, jako je výkup zeleniny, masa apod . Jsme si vědomi, že mnoho těchto drobných nedostatků uvnitř země. dělských závodů způsobuje zbytečné ztráty, zbytečné plýtvání pracovní.

mi silami a zvyšuje náklady. O tom , jak budou plněna usnesení okres nich konferencí, krajských konferencí a sjezdu strany, rozhodnou lidé, jejich politická a odborná vyspělost. Zavedením nové soustavy řízení v zemědělství se tyto požadavky na pracovníky dále ještě zvýši. Stranická organizace pří JZD Dehtin zaměří proto pozornost na roz

voj masové politické práce mezi lidmi. Cilem politické práce bude vést hospodářské pracovníky k socialistické podnikavosti, k vytváření sou družských vztahů mezi lidmi a k zlepšování pracovních a životních pod . mínek v našem sloučeném družstvu . Seznámíme proto všechny členy

strany a členy JZD s novou soustavou řízení v zemědělství, aby pro nikla do celého života našeho jednotného zemědělského družstva. I nadále budeme podporovat vnitřní soutěž, která vždy plní své poslá

ni. Pololetně hodnotíme mezidružstevní soutěž mezi naším JZD Dehtin

a sousedními Švihováky za přítomnosti funkcionářů stranických orga. nizaci, MNV a JZD, členů představenstva a revizních komisí obou eko

nomických celků. Taková schůzka, soudružky a soudruzi, jak jsme ji hodnotili v naší stranické organizaci , je bohatou studnicí zkušeností hos podára na svých pracovištích. To dá lidem více než desítky odborných

přednášek. I přes všechny potíže se nám daří získávat mladé lidi pro práci v zemědělství a naší stranické organizaci se daří získávat mladé

členy strany, naše budoucí nástupce, kteří v naší stranické práci i v prá cl v našem jednotném zemědělském družstvu budou pokračovat. Letoš

ního roku jsme již přijali 5 nových členů z řad mládežnické organizace a další tři budeme schvalovat. Naše stranická organizace postupně mlád ne a jsme přesvědčeni, že mladí najdou zalíbení 1 v práci v našem druž stvu.

Naše stranická organizace stále usiluje o účinnější uplatňování ve doucí úlohy strany v hospodářském , kulturním a veřejném životě v na šich obcích . Zkušenosti ukazují, že výsledky jsou zpravidla takové, jak

se k nim postaví členská organizace jako celek a zejména pak komu nisté na pracovištích a ve veřejných funkcích.

My, komunisté na našich vesnicích, jsme si vědomi, že úkoly pro naše zemědělství jsou náročné a že na jejich splnění musí mít především 306

největší podil sami lidé, kteří zemědělskou výrobu bezprostředně za jištují. Na naší stranické schůzi . místní organizace, místního národního výboru a představenstva družstva byl vysloven souhlas s přednesením mého příspěvku a mám vyřídit za všechny komunisty i ostatní pracov

níky našeho jednotného zemědělského družstva, že s úkoly na nás kla denými se jako vždy vyrovnáme a že se náš ústřední výbor strany může na nás plně a ve všem spolehnout. ( Potlesk .) Soudruh ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Veselému.

Promluví ještě soudruh Julius Lorincz, člen ústředního výboru KSČ, předseda Csemadoku, kulturního spolku madarských pracujících . Soudruh JOLIUS LORINCZ,

západoslovenská krajská organizace KSS

Soudružky a soudruzi!

Měl bych jen několik poznámek k národnostní otázce. Plně souhlasím s národnostní politikou naší strany . Začínám touto konvenční, nebo jak je to v módě říkat, »schematickou« větou – a jak nesouhlasit s národ. nostní politikou naší strany, když Komunistická strana Československa konsekventně uskutečňovala národnostní politiku, vycházejíc z ideji proletářského internacionalismu. To pochopitelně nevylučuje národní

svéráznosti , naopak, v plné míře respektuje a podporuje jejich rozvoj a pokrokovou národní tradici. Do specifických národnostních jevů patří ředevším národní kultura, rozvoj národní kultury, vzdělání, školství. Toto pro nás, Maďary v Česko slovenské socialistické republice, má podle naší socialistické ústavy

bezprostředně zabezpečit Slovenská národní rada, slovenské národní orgány, tedy státní orgány. Kdybychom neviděli, co se na tomto poli za posledních dvacet let udělalo, byli bychom slepí, ne -li zlomyslní.

Vezměme školství. Máme téměř 550 základních devítiletých škol s 87 000 žáky , 22 středních všeobecně vzdělávacích škol , 5 středních odborných škol a 5 dalších středních odborných škol, 7 zemědělských technických škol, vysokou školu pedagogickou, tedy dohromady asi 920 škol s vyučo vacím jazykem maďarským - asi se 100 000 žáky. Poměrně málo vyso koškoláků madarské národnosti máme na vysokých školách.

Vychází u nás asi 20 časopisů v maďarské řeči, deníky , periodické časopisy v nákladu asi 25 miliónů. V nemalém nákladu se vydávají při slovenských nakladatelstvích maďarské knihy od našich madarských autorů , překlady z češtiny a slovenštiny i ze světové literatury , mnoho

krát ve společném vydání s Maďarskou lidovou republikou, odkud ve velkém nákladu dovážíme maďarské knihy. Máme madarské oblastní 307

divadlo v Komámě, ovšem téměř bez přístřeší, přesto na slušné úrovni. Při slovenském výboru ČSM existuje madarský soubor písní a tanců. V posledních letech začal svou činnost za velmi těžkých podmínek Pě. vecký sbor madarských učitelů, kulturní činnost vyvíjí kulturní spolek madarských pracujících Csemadok. Otevřenou otázkou je osvětová činnost státních orgánů mezi občany

maďarské národnosti. Svého času jsme v Csemadoku vypracovali návrh na řešení této otázky. Chtěl bych upozornit, že ne naší vinou ani záslu.

hou se tato koncepce dostala před předsednictvo ÚV KSČ . Podle slov a

referátu soudruha Kouckého na prosincovém zasedání ÚV KSČ v roce

1963 byla hodnocena kladně a postoupena Slovenské národní radě, kde

bez vybavení leží až dodnes. Proč, to nevím . Neřešit tyto věci – to ne slouží ani Slovákům , ani nám, nikomu , ba naopak je to škodlivé a zá

porné důsledky z toho se už projevují. Vyvolává to nespokojenost mezi občany maďarské národnosti. V podstatě jde o to, že jsme navrhli aby státní orgány, v prvé řadě osvětový ústav, zabezpečoval výchovnou činnost mezi občany maďarské národnosti. Žádali jsme, aby tam bylo vybudováno maďarské oddělení. Obdobně by bylo třeba takové oddělení vybudovat i na pověřenectvu školství a nenechat to na dobrovolné spo lečenské organizaci Csemadok. Dennodenně dostáváme požadavky a různé rezoluce, abychom z Cse madoku udělali zájmovou organizaci Mađarů. A to v podstatě způ sobily neřešené a odkládané problémy. Velmi dobře znám mentalitu maďarských pracujících. Jsou to skromní, pracovití lidé, a mají -li tako véto požadavky, má to svou příčinu. Věřte mi , že by to nemuselo být. Znehodnocujeme takto naši správnou a dobrou národnostní politiku. Znehodnocujeme i ty nemalé výsledky, o kterých jsem v úvodu hovořil .

Řešení národnostní otázky v Československé socialistické republice, kde žijí dva rovnoprávné národy a národnosti (Maďarů je více než půl mi llónu ) , je pozorně sledováno nejen u nás doma, ale i v ostatních zemích 1

socialistického tábora , v rozvojových a z kolonialismu osvobozených

zemích i ve státech kapitalistických . Naš československý národnostni model neformujeme bez účasti zájemců. Mnoho věcí jsme vyřešili. A vy řešili jsme je dobře nejen v praxi, ale ještě lépe na úseku teoretickém . Vždyť jen v ideologické komisi , ve které jsem byl členem , byl vypraco

ván velmi cenny materiál o národnostní otázce. Nehovorím o různých dobrých 1 méně dobrých publikovaných článcích. Čeká na nás úkol dořešit v praxi národnostní problémy, které máme vyjasněny v teoril a zakotveny v usneseních strany i státních orgánů.

Je třeba upřímně říci, že přes usnesení UV KSČ nepřistoupily státní

orgány, vláda a Slovenská národní rada k rozpracování dokumentu OV KSČ komplexně a celá národnostní politika na jižnim Slovensku se sou střeďuje především na úsek školství a kultury. Zde však též docházelo k nekvalifikovaným zásahům právě proto, že nemůžeme dosáhnoat toho, aby na příslušných státních orgánech byla ustanovena madarská oddě

lení s kvalifikovanými odborníky. Bude třeba, aby vláda a zejména Slo 308

venská národní rada ve smyslu zásad národnostní politiky strany při

stoupily ke komplexnímu zabezpečení stranických usnesení a vydaly normy závazné pro všechny orgány , které na jižním Slovensku působí.

Tyto normy musí zabezpečit jednotné uplatňování národnostní politiky při rozmistování kádrů ve státních a hospodářských orgánech, ve vý. stavbě a rozvoji maďarské kultury a školství a hlavně ve veřejném ži

votě. Ochrana politických a národnostních práv před případným poru šováním ze strany většiny nemůže být jen záležitostí politického uvědo mění jednotlivých funkcionářů v okresech a krajích. Tato práva musí

být zakotvena v právních normách, jejichž dodržování musí být závazné pro každého občana na jižním Slovensku, jak pro Madara, tak i pro Slováka.

Při projednávání tezí ke XIII . sjezdu se ukázalo, že občané madarské národnosti velmi živě reagovali na to, že se v tezích hovořilo o národ. nostním zákonu a podporovali požadavek , aby byl co nejdříve realizován . Máme totiž okresy, kde národnostní politika je vyřešena uspokojivě, jinde zase tomu tak není. Ještě v krátkosti k některým otázkám. Nemalou výchovnou práci jsme

vyvíjeli za posledních 20 let mezi občanstvem maďarské národnosti. Jedním z našich cílů je orientovat zájem maďarských pracujících na československé problémy, aby s nimi žili a cítill. Řeknu to celkem otev řeně: aby neposlouchali jen budapeštský rozhlas a televizi, ale i naše madarské vysílání. Aby nevzniklo nedorozumění není to žádný zá měr proti lidově demokratickému Mađarsku. Dařilo se nám to, ale nyní

po nějakém nešťastném technickém zásahu maďarské vysílání na jižním Slovensku se nedá téměř vůbec poslouchat, některá místa vůbec ne pokrývá. Maďarští pracující právem žádají nápravu v této věci. Neudě láme- li nápravu, ztrácíme je pro naše vysílání. ( Bylo by třeba také uvažovat o samostatném vydavatelství Maďarské knihy, abychom 1 my, Maďaři v Československu, mohli bezprostředně zasahovat do vydavatelské činnosti.

V poslední době nemáme nejlepší zkušenosti s obsahem našich časo pisů. Objevují se v nich divné tendence rehabilitovat reakční spisovatele, be 1 politiky. Klidně vypouštějí zkušební balóny se jmény Mécz László,

Esterházy Jánoš, Jaros Andor, Szentiványi atd. V našich novinách i v pe rodických časopisech se málokdy píše o leninských zásadách národ nostní politiky, o tom , že proti nezdravým nacionálním projevům musí

bojovat především komunisté daného národa či národnosti, kteří musí na konkrétních projevech o národní výlučnosti ukazovat škodlivost ně.

kterých názorů, a to jak v teorii, tak i v praktickém životě. Nevím o tom, že by došlo k revizí těchto leninských zásad . Přesto stačí nějaká poznámka v elektrice, v autobusu, hádka mezi slovenskými a maďarský. mi dětmi a naše maďarské časopisy jsou ochotny z toho udělat národ. nostní aféru. Národnostní rozpory vznikaji 1 z nevhodných článků hod notících minulost národů. Mnohokrát v nich dochází k zastírání sociál

ních rozporů v dějinách a k idealizování minulosti jednotlivých národů 309

na akor druhých . Častokrát se minulost aplikuje na naší dobu a naši generaci, jako se to stalo například v časopise Slovenská literatúra v pátém čísle ročníku 1965 a v štúrovských číslech Kulturného života. Konec konců není dobré, aby za nesprávné názory a činy Košúta a Štúra byli bráni k odpovědnosti dnes žijící vedoucí funkcionáři, národy nebo národnosti. Potom bychom mohli přijít nad absurdum« tak daleko, na príklad, možná, nevím , že Češi mohli vyhrát bitvu na Bílé hoře, kdyby sé nebyl zpozdil Bethlen Gábor se svou armádou roku 1620 a kdyby si byl pospíšil přijít jim na pomoc. Prosím , jestliže si někdo myslí, že jsme

za to odpovědni, jménem Maďarů se mohu omluvit českému národu za zpoždění Bethlena Gábora, odpusťte mi to, ale odpustte mi i to , že se

necítím být vinen za toto zpoždění. Kdybychom šli touto cestou, tak se nedostaneme dále, můžeme se utopit v těchto mnohokrát nepříjemných příkladech v dějinách našich národů. Myslím si, že je třeba si uvědomit jedno, že pro nás je jen jedna cesta správná: proti nacionalismu bojovat internacionalismem , a ne nacionalismem z druhé strany . Asi před 10 lety na jedné konferenci v Nitře diskutoval jeden starý

slovenský soudruh, bývalý zemědělský dělník Antonín Fulek z Kolárova, který kdysi v Gútě spolubojoval, stávkoval s maďarskými dělníky . Jeho

slova nemohu zapomenout dodnes. Závěrem bych ho rád citoval : Lenin , Marx a Engels neměli společnou mateřskou řeč, společný mateřský ja zyk, ale přece si dobře rozuměli, neboť ne jazyk, ale cíl měli společny.

Takto soudruh Fulek. A k tomu bych přidal, že i my, i když nemáme společny mateřský jazyk, česky, slovenský, madarsky, ukrajinský, pol . 1

ský, pracující lid, komunisté, musíme dobře spolužít, spolupracovat za společng cil , za další rozvoj socialismu v naší Československé socialis tické republice. ( Potlesk .) .

Soudruh ZDENEK FIERLINGER : Děkuji soudruhu Lörinczovi. Nyní přerušujeme jednání do 14 hodin 30 minut.

( Jednání přerušeno ve 13 hod. 3 min. ) (Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod. 33 min . ) Soudruh MARTIN VACULIK :

Soudruzi, pokračujeme v jednání našeho sjezdu.

Nejprve sdělení : upozorňujeme, že schůze redakční komise pro otázky mezinárodního komunistického hnutí se koná dnes v 16 hodin 30 minut. Na dopoledním jednání jste vyslechli zprávu mandátové komise. Zad

né písemné připomínky ke zprávě nedošly. Má někdo z pléna připomín . ky ke zprávě mandátové komise? (Neměl.) 310

Nemá. Prosim o hlasování. Kdo souhlasí s předloženou zprávou ? ( Hla suje se. ) Děkuji. Je někdo proti ? ( Nikdo . )

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. ) Zpráva je schválena.

Soudružky a soudruzi, slovo má soudruh Bohumír Lomsky, ministr národní obrany. Soudruh BOHUMIR LOMSKY

Vážené soudružky a soudruzi delegátil Př projednávání tezí k přípravě XIII. sjezdu vyjádřili naši pracující 1 vojáci své odhodlání všestranně napomáhat dalšímu rozkvětu naší so cialistické vlasti a upevňovat její obranyschopnost. Mnozí se přitom ptali, zda za složité a rozporuplné mezinárodní situace děláme dost pro to, aby socialistické budování bylo vždycky dobře zabezpečeno. XII. sjezd strany vytyčil i v oblasti upevňování obranyschopnosti vlas ti dlouhodobou linii platnou pro budování ozbrojených sil. Při realizaci této linie mělo zásadní význam další prohloubení vedoucí úlohy strany, což se projevilo ve všech oblastech života ozbrojených sil maximálním úsilím o důsledné splnění úkola i úspěšným překonáváním subjekti vismu, formalismu a rutinérství v práci jejich příslušníků. Těžiště pozornosti bylo v uplynulém období soustředěno na výstavbu vysoce bojeschopných a bojepohotových ozbrojených sil. Tato orientace vojenské politiky strany vyplývala ze skutečnosti, že armáda je jádrem obrany země a že je ji nutno neustále zkvalitňovat, aby byla na úrovni

požadavků soudobého vojenství, vždy připravena splnit se ctí úkoly, kte. ré vyplývají ze zabezpečování obrany socialismu a z jejího poslání v ob

ranném systému armád Varšavské smlouvy.

Nejvýraznějších úspěchů bylo dosaženo v technické kvalitativní pře stavbě armády. Důraz byl položen na výstavbu raketových vojsk, zvýše. ní úderné sily, manévrovosti, odolnosti tankových a motostřeleckých

vojsk, na zkvalitnění našeho letectva a zefektivnění systému protivzduš né obrany státu. Úměrně s technickým zdokonalováním byla moderni zována materiálně výcviková základna. Nová, stále složitější bojová technika a zbraně si vynutily základní změny v teorii a praxi vojenského umění, v operační a taktické přípra. vě štábů a vojsk, v obsahu výchovy, v metodice výcviku a zvýraznily nutnost všestranného upevňování vojenské kázně. Tyto požadavky našly svůj výraz v nových základních bojových a polních řádech, o jejichž dokonalé zvládnutí v praxi vojska úspěšně usilují.

Kvalitativní změny, které probíhají v armádě, zákonitě zvyšují náro

ky na všeobecné a odborné vzdělání, na politickou, technickou, peda gogickou a speciální přípravu vojáků z povoláni. To staví do nového 311

světla otázku kádrů. Vysoce kvalifikované vojenské kádry jsou »zla tým fondem« ozbrojených sil. Okol, aby důstojníci naší armády měli úplné středoškolské všeobecné a vojenské vzdělání, byl v podstatě vy .

řešen. Dnes již máme 21 % vysokoškolsky vzdělaných důstojníků, z nichž 31 % tvoří inženýři, 45 % důstojníků má večerní universitu mar xismu-leninismu a vyšší politické vzdělání. Náš důstojnický sbor, v němž

je 75 % komunistů, dokazuje svou věrnost straně, socialistické vlasti a socialistickému internacionalismu obětavým plněním vojenských po

vinností, aktivní účastí při budování socialismu a veřejnou politickou prací .

Je radostné konstatovat, že v uplynulém období se dále úspěšně upev noval svazek armády a lidu, tento mohutný zdroj síly socialistické armády .

Na dosažených výsledcích se velkou měrou zasloužila svou aktivitou a iniciativou, obětavostí, uvědomělým postojem k plnění úkolů, mnohdy

1 statečností naše mládež, která při pevném vedení a výchově je schop . na úspěšně plnit náročné úkoly vojenské služby. Viděli jste ji na IH.

celostátní spartakiádě, při vojenských přehlídkách, na cvičeních, při po vodních na jižním Slovensku i při značné pomoci v národním hospodár ství. Stále roste její vzdělanost a mládež usiluje o to, aby udržela krok se zvyšujícími se nároky. Nutno je však prohlubovat její výchovu v du chu socialistického vlastenectví a Internacionalismu.

Nepochybujeme o tom , že naše mládež dá i v budoucnu všechen svůj elán a zanícení ve prospěch šťastné budoucnosti naší socialistické vlas ti. V této souvislosti kladně oceňujeme práci Československého svazu mládeže při přípravě mládeže ke splnění nejčestnější občanské povin nosti 1.pomoc Svazarmu při řešení úkolů, které před armádou stojí. I v budoucnu jim budeme pomáhat v úsilí za další zkvalitnění před vojenské výchovy mládeže ve školách i ve Svazarmu. Shrneme-li výsledky naší práce v ozbrojených silách za uplynulé ob

dobi, je možno konstatovat, že úspěšným vyřešením nebo rozpraco váním úkolů vytyčených XII. sjezdem strany byla armáda v hlavních a rozhodujících otázkách připravena k plnění složitých úkolů, které před ní stojí, a jsou vytvořeny podmínky k jejímu dalšímu zkvalitňo. vání. Je to výsledek odpovědné a obětavé práce vojenských rad, veli

telů, politických pracovníků, stranických a mládežnických organizací i mas vojáků, kteří v družném úsilí v období klidnější i zhoršené mezi

národní situace často ve složitých podmínkách dali všechny své síly do služeb vlasti .

Hlavním nebezpečím pro mír a bezpečnost v Evropě, která zůstává trvale klíčovou oblasti, v níž se řeší otázka: světového míru , je vedle agresívní politiky USA, militaristická a revanšistická politika vlády Německé spolkové republiky , která prosazuje revizi výsledků druhé

světové války a platných hranic v Evropě. Nemůže být jinak , než že se revanšistickým a agresivním cílům této politiky podřizuje a jim odpovídá útočná vojenská strategie. Přitom pro německé militaristy, 312

kteří rozpoutali již dvě světové války, bylo vždycky charakteristické nereálné ocenění strategických cílů a nedoceňování zákonů ozbroje

ného zápasu. Tím nebezpečnější svými následky jsou tyto tendence a velikášství dnes, kdy dobrodružnost západních imperialistů nezná mezí . Což můžeme nevidět, že se Německá spolková republika stále výrazněji domáhá jaderných zbraní k uskutečnění svých cílů a že na válečné přípravy vydali v Bonnu za posledních 10 let téměř 200 mld marek , což je dvakrát více než Hitler, když před druhou světovou vál. kou připravoval svá dobyvačná tažení téměř proti všem evropským stá. tům ? Půlmiliónový bundeswehr je vybudován jako útočná armáda, jeho postavení v NATO se za patronace Spojených států neustále upevňuje úměrně tomu, jak se prosazuje osa Bonn - Washington . Důrazně uplat ňuje v NATO koncepci tak zvané přední obrany, jejímž cílem je v pří. padě konfliktu co nejrychleji přenést bojovou činnost na území NDR a naše .

Přivítali bychom, kdyby v Bonnu's chladnou hlavou zvažovali poměr si] v Evropě , aby došli k závěru , že ' řešení německé otázky silou,

stejně jako uskutečnění revanšistických požadavků je nereálné, aby pak skutečnými mírovými činy přspěli k plodné spolupráci mezi ná

rody a k zajištění evropské bezpečnosti. My s nikým o našich odvě. kých šumavských hranicích diskutovat nebudeme ( potlesk ) a jakýkoli

pokus o jejich narušení bude vzápětí zmařen . Imperialisté, se dosud nevzdali úmyslu zničit socialistické státy, a proto je nezbytné zachovávat bdělost, nedat se událostmi překvapit a jako nedílnou součást výstavby socialismu chápat péči o obranu. I když .mohu doložit sjezdu, že linie stanovená XII . sjezdem byla v armádě vcelku úspěšně plněna, výroční schůze a konference komu nistů odhalily řadu rezerv i nedostatků, které máme při zvyšování bo

jové pohotovosti vojsk, zdokonalování jejich bojového mistrovství, or ganizovanosti života a kázně, v řízení a velení, jakož i v prohlubování účinnosti ideologické a stranické práce.

V dalším období při stálé péči o vysokou bojovou pohotovost vojsk budeme v souladu s pětiletým plánem výstavby armády soustředovat na všech stupních velení úsilí na další prohlubování kvality plnění úkolů

ve všech oblastech výstavby a činnosti armády. To je v souladu i s vývo vojem celé naší společnosti. O kvalitnějším plnění úkolů nemůže roz hodnout nikdo jiný než kvalitnější práce našich vojenských kádrů. Pro to péče o další všestranný růst kádrů, práce s nimi, je naším předním úkolem . V souvislosti s tím bude mít veliký význam uskutečnění pláno vané přestavby našeho vojenského školství.

Ukolů nebude méně, budou náročnější, a proto všestranná péče o člo věka musí jít v armádě ruku v ruce s prohlubováním náročnosti . Morále

ní síla lidu a vojsk vždycky v podstatě rozhodovala o vítězství v boji. To neztratilo nic na významu, ba naopak . Proto je naším úkolem hledat cesty k tomu, aby politickovýchovná práce s vojáky, zvláště jejich vý. chova v komunistickém duchu, byla ještě účinnější. 313

Proces zavádění nejmodernějších zbraní a techniky do armády bude pokračovat. V souladu s tím musíme zdokonalovat materiálně technic

ké zabezpečení. To nám vytvoří prostor pro účinnější zabezpečování osobního volna vojáků a zkvalitňování bojové přípravy. Při této příle

žitosti chci vyjádřit vřelý dík našim dělníkům , technikům, inženýrům , vědcům, kteří dávají armádě zbraně a techniku vynikajících kvalit, a ubezpečit je, že jejich výrobky jsou v dobrých rukou a jsou ovládány straně a lidu oddanými vojáky. Klíčovou otázkou v další etapě výstavby armády se musí stát úsili

o zkvalitnění řízení a velení a posílení úlohy vědy při hledání tvůrčího řešení všech úkolů. To vyžaduje bojovat proti konzervatismu v myšlení

lidí. Zkvalitnění řízení a velení je hlavním článkem, za který musíme na všech stupních vzít, máme -li přispět současně k větší efektivnosti procesu bojové a politické přípravy a zabezpečit, aby tento nezaostával za požadavky probíhající vědeckotechnické revoluce ve vojenství. Zá kladní podmínkou dosažení dalších úspěchů při zvyšování bojeschop nosti a bojové pohotovosti ozbrojených sil je přirozeně, tak jako v celé naší společnosti, další prohlubování vedoucí úlohy strany.

Obrana země není a nemůže být jen resortní záležitostí. Je věcí vše ho lidu. Je záležitostí nejen vojáků, ale všech stranických organizaci

a institucí, které společnými silami nejen musí, ale jedině společně mohou řešit otázky dalšího zvyšování obranné síly socialistického státu .

Hovoříme-li o upevňování obranyschopnosti, máme na mysli celý komplex obranného systému, který v posledních letech vytvořil rozvi.

nutou soustavu zahrnující kromě vojenské oblasti mimořádně důležitou oblast politickovýchovnou, ekonomickou a bezpečnostní. Je reálné tento systém pod vedením strany zpružnit, vztahy v něm zjednodušit a dále i zefektivnit.

Zvýšenou péči vyžaduje civilní obrana a branná příprava obyvatelstva,

neboť má stále větší význam a stává se v soudobé válce strategickým činitelem. Vždyť jejím posláním je uchránit milióny lidí, základní to výrobní a bojovou sílu, bez níž nelze dosáhnout vítězství v žádné, a tím méně v soudobé válce. Sociálně politický rozvoj naší společnosti vy

tváří příznivé předpoklady pro uvědomělou účast nejširších mas oby vatelstva na zajišťování branných potřeb státu. Pro další upevnění obra ny vlasti bude však rozhodující, jak se podaří nejen nám vojákům , ale i ve škole, v závodech, ve společenských organizacích , širokou uvědo movací prací a cílevědomým ideově výchovným působením upevnit vě. domí odpovědnosti každého občana za obranu své vlasti. Vždyť na tom ,

zda lidé správně pochopí tuto nutnost, svoji občanskou povinnost, závisí jejich přístup ke konkrétním úkolům.

Jsme přesvědčeni o tom, že nicméně je v silách naší kulturní fronty přispět větší hřivnou zvláště k vlastenecké a internacionální výchově mládeže a k formování odvážných obránců vlasti. Myslím , že o tomto úkolu by se mělo hovořit i v kulturní rezoluci.

Dokud není zabezpečena kolektivní bezpečnost v Evropě, nemůžeme 314

dnes, právě tak jako ostatní bratrské socialistické státy , řešit dspěšně

otázky obrany jinak než v rámci obranného svazku států Varšavské smlouvy. Jsme rozhodnuti 1 v budoucnu vyvíjet iniciativu a maximálně přispívat k dalšímu upevňování jednoty, prohlubování spolupráce s bra trskými armádami států Varšavské smlouvy, zejména s jejich hlavní se Sovětskou armádou a ještě lépe využívat jejich zkuše

oporou

ností. V nerozborné jednotě armád spojených ozbrojených sil je naše síla a hlavně jistota při řešení otázek obrany země.

Soudruzi a soudružky, upevňovat obranyschopnost vlasti vyžaduje navzdory snahám revanšistů upevňovat toto přátelství a bojovou druz bu, která je zpečetěna společně prolitou krví v boji proti fašismu, v boji za svobodu našich národů. To vyžaduje upevňovat bratrský svazek Ce chů a Slováků , prohlubovat morální a politickou jednotu našeho lidu a jeho semknutost kolem Komunistické strany Ceskoslovenska. V pevné jednotě naší společnosti budeme úspěšně tešlt všechny problémy, které se vyskytují a budou vyskytovat na naši cestě vpřed při budování i při zabezpečování obranyschopnosti země.

Dovolte mi , abych vás ubezpečil, že příslušníci ozbrojených sil, jak ukázaly konference komunistů i svazáků v armádě, jsou pevně semknu ti kolem ústředního výboru KSČ a plně podporují jeho politiku . Pod vedením strany půjdou naše ozbrojené síly vstříc novým úspěchům

v práci pro rozkvět a pevnou obranu naší drahé vlasti, socialismu a mi ru ve světě. (Potlesk. ) Soudruh MARTIN VACULIK :

Děkuji soudruhu Lomskému. Nyní vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Velké Británie, členka předsednictva ústředního výboru soudružka Nora Jefferyová. Pro

sím , aby se ujala slova. ( Potlesk. ) POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY VELKÉ BRITANIE ,

přednesený soudružkou NOROU JEFFERYOVOU

Drazí soudruzi ! Považuji za velkou čest a potěšení, že mohu vašemu sjezdu tlumočit

pozdravy výkonného výboru Komunistické strany Velké Británie a že vám mohu popřát mnoho úspěchů v práci, která je před vámi. Ve Velké Británii máme nyní labouristickou vládu s dostatečnou

parlamentní většinou, aby mohla uskutečnit významné politické, hos

podářské a sociální reformy. Avšak ve všech podstatných věcech spo 315

lupracuje vláda plně s velkým kapitálem a fidí zemi se zřetelem na zájmy monopolú , na což doplácí lid.

Politika vlády vede stále více ke konfliktům s labouristickým a po krokovým hnutím . Vývoj spěje k velkým bojům .

Uvnitř i vně parlamentu sílí opozice proti poslušné podpoře brutální

války Spojených států ve Vietnamu ze strany britské vlády. Wilsonovo stanovisko v této věci je hanebnou zradou nejlepších mezinárodních tradic našeho labouristického hnutí.

Naše strana vždy požadovala stažení amerických vojsk z Vietnamu

a dodržení ženevských dohod. S pocitem zvláštní odpovědnosti činíme vše, co je v našich silách, abychom vytvořili mocné hnutí, které by

donutilo labouristickou vládu k tomu, aby skoncovala s podporou po litiky Spojených států. Pod tímto heslem se také konal velký velikonoční pochod , konaný z iniciativy širokého mírového hnutí, jehož se zúčastnilo mnoho tisíc mladých lidí. Bude to také heslo demonstrací organizovaných naší stranou v tomto měsíci ve všech hlavních částech Británie.

Vietnam je klíčovou otázkou dnešního světa.

Vietnamskému lidu

pomáhá solidarita pokrokových lidí všech zemi ; k tomu je však za potřebí především i akční jednoty všech částí mezinárodního, komunis tického hnutí.

Československý a britský lid mají společný zájem na zmaření zápa doněmeckých revanšistických plánů na změnu hranic v Evropě. Nejen komunisté, ale i jiné významné skupiny našeho lidu sledují se znepo kojením těsné vztahy, které labouristická vláda navazuje s Německou spolkovou republikou, a zoufalé snahy o podporu NATO a o nalezení způsobu , jak uspokojit západoněmecké nukleárníambice. Jsme proti jakémukoli plánu, který by vložil jaderné zbraně do

rukou bonnské vlády. Budeme usilovat o co nejširší podporu toho, aby byly odstraněny cizí základny, aby NATO a organizace Varšavské smlouvy byly nahrazeny smlouvou o evropské bezpečnosti a aby bylo

vytvořeno bezatomové pásmo ve střední Evropě. Požadujeme odchod Británie z NATO a uzavření všech amerických základen a jiných vý. cvikových zařízení.

V Británii jsou na postupu významné boje o práva pracujících. Labouristická vláda je rozhodnuta prosadit politiku, která má zabránit zvýšení mezd , ale ponechat nedotčeny ceny a zisky. Ke své hanbě chystá zákony, které mají postihnout odboráře a zaměstnance v ob chodech , kteří by se stavěli proti přijetí mzdových omezení.

Vláda se rozhodla považovat stávku námořníků za 40hodinový pra covní týden za vyhlášení boje proti její mzdové politice a proti státu a zajistila si mimořádnou moc k tomu, aby v případě potřeby mohla na sadit válečné námořnictvo a armádu proti námořníkům. ? tono by se snadno mohl vyvinout hospodářsky boj největší od roku 1926.

Ke zlepšení celkového stavu a k jeho upevnění v naší zemi považu jeme za nejnaléhavější, aby bylo dosaženo jednotné akce levice k pro 316

sazení změny politiky. Proto jsme na našem sjezdu v listopadu minu lého roku vydali výzvu k levici, která se opírala o návrhy minimál

ního programu jako základny k diskusím. Jedním z nejradostnějších" jevů v celé situaci je široký zájem pokro kové mládeže o myšlenky komunismu. Naše strana právě zahájila společně s našimi mladými komunisty akci k zdvojnásobení počtu členů Ligy mladých komunistů v příštím roce. Drazí soudruzi, učiníme vše, aby v Británii bylo dále posíleno hnutí za mír a sociální pokrok. Přejeme vám mnoho úspěchů při plnění

úkolů , o kterých jste zde diskutovali. Čím větší budou vaše úspěchy,

tím větší odezvu bude mít socialismus u miliónů lidí na celém světě, kteří hledají cestu k míru a bezpečnosti.

At žije Komunistická strana Československa! At žije přátelství mezi lidem obou našich zemi! At žije mír! ( Potlesk. ) Soudruh MARTIN VACULIK ': Děkuji soudružce Jefferyové. Dále vystoupí delegát Komunistické strany Portugalska soudruh Sérgio Vilarigues, tajemník ústředního výboru. Prosím , aby se ujal sto va. ( Potlesk. )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY PORTUGALSKA přednesený soudruhem SÉRGIEM VILARIGUESEM

* Drazí soudruzil Ústřední výbor a všichni členové Komunistické strany Portugalska zasílají nejvřelejší a nejsrdečnější pozdravy XIII. sjezdu KSČ a pro střednictvím delegátů na sjezdu všem komunistům, jakož i všemu lidu Československa. z celého srdce vám přejeme co největší úspěchy při vaší práci. Každý krok vpřed při výstavbě socialismu v Československu znamená nejen zvýšení blahobytu československého lidu, nýbrž zároveň po siluje vliv a sílu socialistického tábora v jeho celku a je cennou po mocí v boji pracujících , kteří dosud žijí v kapitalistickém útlaku , a

v boji dosud porobených národů proti národnímu a koloniálnímu útlaku. Váš život a vaše aktuální problémy jsou pro naši stranu a pro náš lid , který žije a bojuje v těžkých podmínkách fašistické diktatury, předzvěstí naší vlastní budoucnosti, rozkvětu , prosperity , kultury, svo body, nezávislosti a míru.

V Portugalsku byly před 40 lety potlačeny veškeré svobody. Již 40 let jsou zakázány veškeré politické strany, demokratické organizace 317

a časopisy; jsou zakázány a potlačovány všechny požadavky a pro testy ; denně jsou zatýkáni, mučeni a odsuzování nejlepší synové na šeho lidu a na prvním místě členové naší strany.

Hlad, bída, tmářství, útlak, imperialistická nadvláda, koloniální vál ka, to jsou charakteristické rysy současné situace v naší zemi. Portugalská komunistická strana, zocelená zkušenostmi z 40leté lle gální činnosti v odmínkách fašismu, za své 45leté existence rozvíjí

neúnavně boj dělnické třídy a všech pracujících Portugalska za obra nu životních zájmů, za akční jednotu všech demokratických a vlaste neckých sil Portugalska, snaží se pomoci podle svých sil spravedlivé mu osvobozeneckému boji národů Angoly , Guineje, Mosambiku a ostatních portugalských kolonil, za rozvoj lidového masového hnuti v naší zemí, jehož cílem je svrhnout fašistickou diktaturu a nastolit demokratické zřízení v Portugalsku. Zároveň také portugalští komunisté činí vše, co je v jejich silách,

aby mobilizovali dělnickou třídu a lidové masy proti zločinné vál

ce, kterou vedou severoameričtí imperialisté ve Vietnamu, a proti reakční a fašistické činnosti, kterou titiž imperialisté podněcují a řídí v Africe, Asii a Latinské Americe proti svobodě a nezávislosti ná rodů těchto kontinentů. Soudruzi, v našem tvrdém a těžkém boji je životně důležitá podpora socialistického tábora , pracujících a pokrokových lidí celého světa.

Komunistická strana Československa a československý lid nám vždy ochotně a bratrsky vyjadřovaly solidaritu . Dovolte mi, soudruzi, abych při této příležitosti jménem komunistů, dělnické třídy a lidu Portugal ska vyjádřil hlubokou vděčnost československému lidu a přesvědčení, že obě naše strany, prodchnuté vznešenými ideály proletářského interna

cionalismu, budou i nadále utužovat svazky přátelství a spolupráce. Ať žije Komunistická strana Československa a její XIII . sjezd . (Po tlesk . )

Ať žije přátelství mezi portugalským a československým lidem ! (PO tlesk . )

Ať žije jednota, bratrství a spolupráce komunistů celého světal (Po tlesk . )

Soudruh MARTIN VACULIK : Děkuji soudruhu Vilariguesovi. Nyní vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Kanady, před

seda strany soudruh Tim Buck. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk .)

318

POZDRAV KOMUNISTICKE STRANY KANADY,

přednesený soudruhem TIMEM BUCKEM Soudruzi !

Tlumočím vřelé proletářské pozdravy KS Kanady a širokých de mokratických sil naší země. Sdílíme s vámi hrdost nad ohromným hospodářským, politickým a kulturním pokrokem, který československý lid zaznamenal od va šeho XII . sjezdu. Nadšeně vítáme smělé perspektivy nastíněné ve zprávě soudruha Novotného, předložené tomuto sjezdu. Naverbovaní

zastánci státně monopolistického kapitalismu se snaží v Kanadě zastřít revoluční význam těchto opatření lživou propagandou, tvrdice, že je to odklon od socialismu. Ale dělníky nelze obelhat. Říkají : » Jestliže tato opatření pomohou zvýšit produktivitu práce, a tím

životní úroveň, pak jsou novým důkazem životnosti socialistické spo lečnosti a její nevyčerpatelné schopnosti stále se dále rozvíjet.«

Komunistická strana Kanady blahopřeje vaší straně a všemu česko slovenskému lidu k tomuto bouřlivému vývoji vašeho socialistického

národního hospodářství. Je to historicky významný příklad tvůrči aplikace marxismu-leninismu.

Jménem kanadské strany vítá naše delegace, že zpráva OV KSČ, předložená tomuto sjezdu, klade důraz na nutnost posílit a rozšířit boj za mír. My v Severní Americe si denně připomínáme, že je to nyní nejnaléhavější nutnost. Bezohledná politika amerického impe rialismu zvyšuje nebezpečí světové války na nejvyšší míru .

Je však nutné zdůraznit, že také opozice vůči americkým válečným štváčům stále roste. A navíc jak v Kanadě, tak ve Spojených státech milióny demokraticky smýšlejících lidí nyní poznávají, že právě tato politika amerického imperialismu a americké vlády je hrozbou , že

lidstvo bude uvrženo do světové atomové záhuby. Stále širší kruhy

všech vrstev obyvatelstva v Kanadě projevují svůj kritický postoj k zločinné a brutální agresi imperialismu USA ve Vietnamu. I četní

politikové státně monopolistického kapitalismu ztrácejí důvěru v to,

že by američtí imperialisté mohli vyhrát svou dobyvačnou válku ve Vietnamu. Krize, která zachvacuje americkou politiku, je především krizí důvěry amerického lidu v presidenta Johnsona a v jeho vládu. Dochází však k hlubokým změnám ve světové situaci. Porážka ame rického imperialismu ve Vietnamu bude historickým vítězstvím demo . kracie na celém světě. Pevná jednota světového komunistického hnutí, a zejména bratrských národů socialistických zemí, by mohla být rozhodujícím faktorem ve vytváření podmínek pro takové změny, a to v poměrně krátké době.

Z těchto důvodů poukazuje zde naše delegace nejen na horečné stupňování válečného nebezpečí, ale zdůrazňuje také hlavní zásadu, 319

že spojí-li se mirumilovné národy celého světa, mohou porazit Impe rialistické válečné štváče bez nukleární války.

Historický socialistický pokrok dosažený československým lidem od doby konání XII. sjezdu, jenž byl zdůrazněn na tomto významném sjezdu, ukazuje cestu vpřed k příštím vítězstvím míru a socialismu na celém světě.

Ať žije demokratický lid Československa a jeho přátelská pouta se všemi národy socialistické světové soustavy ! ( Potlesk. ) Ať žije mezinárodní protiimperialistický boj národů za mir ! ( Po tlesk .)

Ať žije Komunistická strana Československa! ( Potlesk. ) Soudruh MARTIN VACULIK : Děkuji soudruhu Buckovi.

Vystoupí delegát Syrské komunistické strany, člen politického byra soudruh Daniel Daoud Neeme. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk .)

POZDRAV SYRSKE KOMUNISTICKÉ STRANY,

přednesený soudruhem DANIELEM DAOUDEM NE EMEM

Drazí soudruzi!

Dovolte mi, abych jménem OV KS Sýrie, jménem všech komunistů

a pokrokových lidí Syrské arabské republiky tlumočil vašemu XIII. sjezdu a vaším prostřednictvím všem československým komunistům

a bratrskému československému lidu nejupřímnější a nejsrdečnější pozdravy a přání mnoha úspěchů. Blahopřejeme vám k 45. výročí založení vaší slavné strany. Drazí soudruzi!

Významný referát vašeho ústředního výboru , přednesený soudruhem

Novotným, opírající se o zásady marxismu-leninismu, 1 diskusní pří. spěvky dokazují, že vaše strana pokračuje ve své cestě a ve svém boji za upevnění socialistické společnosti v Československu a za urych lení své cesty ke komunismu.

Vaše strana přispívá významně, k boji za sjednocení revolučních sil ve světě, k boji proti kolonialismu a imperialismu. Má významnou úlohu v podpoře národně osvobozeneckého hnutí v Asii, Africe , a Latinské Ainerice. Věrnost vaší strany zásadám marxismu -leninismu a proletářského internacionalismu se projevuje v pomoci hrdinnému vietnamskému lidu a v jejím boji za skončení zločinné americké agrese v této zemi, v jejím boji za mír, za mírové soužití a proti pla

nům válečných štváčů na rozpoutání nové světové války, v jejím boji 320

za jednotu mezinárodního komunistického hnutí, semknutého kolem své pevné opory

Sovětského svazu a Leninovy strany.

Drazí soudruzi!

Náš lid je velmi vděčen za výsledky spolupráce mezi našimi ze měmi. Naše rafinerie nafty , naše cukrovary, naše největší elektrárna

a další podniky budované s vaší pomocí zůstanou živými symboly, bratrských vztahů mezi našimi zeměmi, symbolem přátelské pomoci.

Od roku 1965 jsme uskutečnili některá pokroková opatření, která vyústila mimo jiné ve znárodnění všech velkých kapitalistických pod niků a zahraničního obchodu. Naše komunistická strana přímo pod

porovala tato opatření a vyzvala všechny pokrokové vlastenecké síly, aby je rovněž podporovaly bez ohledu na rozdíly v názorech v zájmu úspěšné cesty Sýrie k pokroku. Vzájemná pomoc mezi komunisty a levicovými silami strany BAAS se začala rozvíjet přes odpor pravico vých živlů ve vedení této strany . Po událostech z 23 února došlo

k významné kladné změně v politickém životě naší země. Pravicové živly byly odstraněny od moci, ve složení nynější vlády se obráži vzájemná spolupráce mezi komunisty a levicovými baasisty , i když tato spolupráce je ještě velmi omezená . Tento krok, který byl jed nomyslně schválen naším ústředním výborem , v jehož čele stojí gene. rální tajemník Chálide Bagdáš, byl rovněž schválen všemi organiza cemi strany. Po zlepšení politické situace bylo možné obnovit dohodu se Sovět.

ským svazem o budování přehrady na Eufratu a uzavřít další dohody se socialistickými zeměmi o pomoci našemu hospodářskému rozvoji.

V naší zemi vznikly nové příznivé podmínky pro spolupráci pokro. kových sil. Avšak imperialisté nepřihlížejí nečinně k tomuto vývoji.

Kují pikle proti naší zemi. Jejich základna, Izrael, která dostala znovu značné množství amerických útočných zbraní, soustřeďuje většinu svých vojsk na syrských hranicích. Rovněž jordánské úřady soustře dují na našich jižních hranicích armádu vyzbrojenou nejnovějšími americkými a anglickými zbraněmi.

Arabská reakce stupňuje nyní svou činnost pod praporem tak zva ného islámského paktu. Všemi silami se snaží podporovat a posilo . vat vnitřní reakci v Sýrii. Pravicoví baasisté, představovaní Aflakem

a Bitarem, společně se známými reakčními silami nezastírají svou nenávist vůči všeobecné linii země, nenávist k dohodě o stavbě pře .

hrady na Eufratu a k svazku pokrokových sil. Znovu sahají ke známé protikomunistické propagandě, nástroji imperialismu a reakce.

Nynější situace v Sýrii ukládá důležité úkoly všem pokrokovým silám , především silám , které jsou u moci. Je třeba, aby se spolupráce

mezi baasisty a komunisty rozvíjela a aby pro ni byly získány další

pokrokové síly a aby pronikla do všech oblastí politické a hospodář ské činnosti. Tyto síly musí urychlit industrializaci země, rozvíjet a upevňovat státní sektor národního hospodářství, dovršit pozemkovou reformu za účasti rolnictva a vyvíjet takovou politiku, která získá 11 XIII . sjezd KSC

321

maloburžoazii měst a venkova pro sociální pokrok. Náš lid je odhod lan uspišit pochod vpřed k pokroku. Je přesvědčen o přednostech

socialismu. K zajištění tohoto pokroku je však nutné, aby byly respek továny demokratické svobody lidových mas a pokrokových sil. v arabském světě je třeba usilovat o zajištění solidarity proti. Imperialistických sil a vytvořit pokrokovou arabskou frontu, jejímž

hlavním základem by bylo přátelství a bratrství mezi Sjednocenou arabskou republikou a Sýrií. To by upevnilo pozice celého arabského národně osvobozeneckého hnutí, zlepšilo vztahy mezi osvobozenými arabskými zeměmi bez rozdílu jejich politického systému, pomohlo osvobozeneckému boji v jižní Arábil a otevřelo cestu k budování arabské jednoty na správných základech. Ve světovém měřítku musí Sýrie posilovat přátelské vztahy se so

větským svazem i s ostatními socialistickými zeměmi. Toto přátelství zůstává stále hlavní oporou naší politické a hospodářské nezávislosti 1 zárukou našeho postupu k socialismu. Drazí soudruzi!

Jsme přesvědčeni, že lid Sýrie, který bojuje za své vlastenecké a pokrokové cíle, bude mít i nadále podporu vaší strany a vaší spřátelené země .

S velkým zájmem sledujeme rozvoj Československé socialistické republiky, vaše úspěchy v různých oblastech budování země. Diskuse, kterou slyšíme na vašem sjezdu, jasně ukazuje, že rozhodně překonáte jakékoli potíže, že ještě více vzrostou úspěchy v hospodářské vý . stavbě a zvyšování životní úrovně lidu.

Budeme se vracet do své země s pevným přesvědčením, že náš lid a ostatní národy světa zvítězí v boji proti silam imperialismu a re. akce, že dosáhnou nezávislosti, demokracie, pokroku, socialismu a komunismu.

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije přátelství mezi arabským lidem Sýrie a lidem Českoslo venska !

Ať žije svazek všech revolučních a pokrokových sil světa v boji proti dmperialismu a kolonialismul Ať žije svoboda, mír, socialismus a komunismus! ( Potlesk. )

Soudruh MARTIN VACULIK : Děkuji soudruhu Neememu. S projevem vystoupí předseda Jihoafrické komunistické strany sou . druh Lebadi. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk. )

322

POZDRAV JIHOAFRICKE KOMUNISTICKE STRANY,

předneseny soudruhem LEBADIM

Drazí soudruzil Ostřední výbor Jihoafrické komunistické strany posílá vřelé bratrské pozdravy XIII. sjezdu Komunistické strany Ceskoslovenska.

Naše strana a lid naší země vedou rozhořčený a nemilosrdný boj proti Verwoerdovu fašistickému režimu, jehož hanebná rasistická poli. tika apartheidu je hanbou lidstva a ohrožuje mir v Africe a ve světě. Tento boj si vyžádal těžké oběti vůdců a členů našeho národně osvobo zeneckého hnutí, komunistů i nekomunistů. Někteří z nich, jako vlaste

nec Vuyisile Mini , byli popraveni. Mnoho tisíc - včetně takových hrdi. nů našeho lidu, jako jsou Nelson Mandela, Walter Sisulu, Govan Mbeki, Ahmed Kathrada a Bram Fischer

si odpykávají v žalářích doživotní

nebo mnohaleté tresty za svůj statečný boj proti tyranii. Náš lid však i nadále vede a zintenzivňuje svůj boj s plnou vírou ve vítězství své spravedlivé věci. Dosáhneme svobody v Jižní Africe,

v portugalských koloniſch, Rhodesii. Na celém velkém africkém konti. nentě se mohutné masy pracujícího lidu a revolučních vlastenců shro mažďují k boji proti kolonialismu a rasismu, proti kontrarevoluční ofen.

zívě a pučům imperialistů a mezinárodních reakčních živlů. Přes dočas. né neúspěchy vyhraje africký lid svůj těžký boj za dovršeni protikolo niální revoluce a dobude svobody a socialismu. (Potlesk. ) My, Jihoafričané, jsme podporování v našem boji solidaritou a pomocí miliónů pracujících lidí v Africe, v socialistických zemích a na celém světě.

Chtěl bych při této vzácné přležitosti vzdát hold a vyjádřit naše hlu boké uznání za pevnou podporu a pomoc, které se našemu boji proti apartheidu dostalo od komunistické strany a vlády Československa. Do

volte mi, abych z této tribuny vyjadril naše srdečné díky za vaši zásado. vou podporu naší věci a za účinnou praktickou a hmotnou pomoc poskyt. nutou našim bojovníkům za svobodu. ( Potlesk. ) Naš lid nikdy nezapome

ne na pomoc a soudružsky postoj vaší strany v nejtěžším a nejkrutěj. ším období našeho boje za národní osvobození.

Soudruzi! Váš sjezd se schází ve vážné a obtížné době pro pracující lid na celém světě . Mezinárodní reakce, vedená monopolistickým kapi. tallsmem Spojených států, rozpoutala zuřivou protirevoluční ofenzívu v celosvětovém měřítku. Nejtěžší rány dopadají na hrdinný vietnamský

lid. V Africe , Asil a Latinské Americe imperialismus a jeho spojenci 1 agenti šíří vlnu kontrarevolučního teroru . Tato nebezpečná situace

ohrožuje těžko dobyté výsledky socialistických a národně osvobozenec kých revolucí naší doby ; ohrožuje všechen lid zhoubnou válkou. Není vážnějšího úkolu všeho lidstva než semknutí a sjednocení všech proti Imperialistických sil. jenom tak budeme moci čelit kontrarevoluční ofen 323

zívě a dobýt nových vítězství pro mir, socialismus a národní osvobo . zení - pro vítězství lidskosti.

Největším příspěvkem, který lze přinést této věci v současné době , je obnovení jednoty a soudružství uvnitř předvoje protiimperialistic kých sil – mezinárodního komunistického hnutí. -

Věříme, že váš sjezd bude významným příspěvkem k dosažení tohoto cile.

Jsme přesvědčeni, že vaše jednání vedená správným a živým ude

ním marxismu-leninismu přispějí k posílení socialistického hospodář ství a socialistické demokracie v Československu

-

v zemi , kterou dě

jiny a zeměpisná poloha postavily do předních řad lidských snah o lepší Život a učinily z ní baštu proti reakci, zdroj podnětů a příklad pro vše chny utlačované. At žije Komunistická strana Československal (Potlesk.) Ať žije komunismus! (Potlesk . ) Soudruh MARTIN VACULÍK :

Děkuji soudruhu Lebadimu za jeho projev. Nyní vystoupí delegát Komunistické strany Uruguaye Alberto Altesor, člen politického byra ústředního výboru. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk. ) POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY URUGUAY E ,

přednesený soudruhem ALBERTEM ALTESOREM

Vážené předsednictvo, soudruzi delegáti, soudruzi zástupci bratrských stran !

Jménem ústředního výboru Komunistické strany Uruguaye tlumočí.

me bratrský pozdrav pracujícímu lidu Československa a jeho osvěd čené komunistické straně, která prošla všemi zkouškami leninsky zo. celená , jejímu ústřednímu výboru a soudruhům delegátům tohoto vý.

znamného sjezdu , kteří jsou důstojnými zástupci budovatelů komunis tické společnosti, společnosti svobody, blahobytu, míru a štěstí zcela osvobozeného člověka. Jsme zástupci jedné strany Latinské Ameriky, té Latinské Ameriky, která je utiskovaná, vykořistovaná, olupovaná a ponižovaná severo

americkými imperialisty a vlastní oligarchií. Avšak tato Latinská Ame rika se nevzdává. Naopak povstala k boji za záchranu svého bohatství a svého osudu a pevně postupuje na různých úsecích své cesty: v ho

rách i ve městech, s puškou, stávkou, masovými manifestacemi, po chody, obsazováním továren i ve volbách, zvyšuje svou uvědomělost a soustřeďuje síly pro rozhodující okamžik ; proto se nyní sjednocuje 324

ve velkém osvobozeneckém hnutí, které zvítězilo na hrdinné Kubě a

jež osvětluje naši cestu. Náš boj chce skoncovat s bidou, nezaměstnanosti a hladem, s impe rialismem a velkostatkáři. Proto vyjadřuje nejryzejší internacionalis. tické cítění a solidaritu naší dělnické třídy, která dnes jako včera bojuje po boku Kuby. Voláme : Američané, pryč z Dominikánské repub

liky ! Stojíme po boku hrdinných vietnamských bojovníků a žádáme bojovou jednotu dělnické třídy celého světa, jednotu všech komu nistických stran a socialistických zemí, abychom zastavily a utali krvavou ruku amerického vraha ve Vietnamu.

Nesouhlasíme s různými ideologiemi, které ochromují akční jednotu v boji proti společnému nepříteli. Proto podporujeme správnou poli

tiku KSSS ve prospěch akční jednoty, politiku strany, která otevřela cestu k revoluci naší epochy, strany , která od Října do našich dnů vy. soko třímá prapor proletářského internacionalismu a která byla a vždy bude hlavní oporou všech , kdo bojují za svobodu . (Potlesk. ) Jsme přesvědčeni, že tato jednota je základní povinností všech re volucionářů. Můžeme jí dosáhnout, neboť máme společný cíl světo

vou socialistickou revoluci. Máme společný program vypracovaný na poradách v letech 1957 a 1960. Máme společného nepřítele mezi národní imperialismus. A víme, jak čelit společným problémům a jak je řešit , ať již mezinárodními poradami nebo dvoustrannými i mnoho strannými styky se všemi stranami. Z tohoto hlediska uruguayští komunisté upevňují svým každodenním třídním bojem za chléb, za svá práva a demokratické svobody proti imperialistické smýšlení a jednotu lidu a s revoluční perspektivou zve.

dají svůj hlas, aby žádali jednotu celého hnutí. Dovolte mi , abych zakončil vzpomínkou na milióny mučedníků všech dob, vzpomínkou na ty, kdo byli mučeni a zavraždění mezinárodním

kapitalismem, a abych znovu zdůraznil, že jejich krev a jejich oběti vyzývají k jednotě.

Jménem uruguayských komunistů vám přeji velké úspěchy ve vaší práci !

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije jednota mezinárodního komunistického hnuti ! ( Potlesk. )

Soudruh MARTIN VACULÍK :

Děkuji soudruhu Altesorovi.

Vystoupí vedoucí delegace Arabského socialistického svazu , člen ge nerálního sekretariátu soudruh Zulfikar Sabri. Prosím, aby se ujal slova. Potlesk . )

325

POZDRAV ARABSKÉHO SOCIALISTICKÉHO SVAZU, předneseny soudruhem ZULFIKAREM SABRIM Přátelé !

Od svého příjezdu do hlavního města vaší země, ale už i před tím ,

pociťujeme všichni, že XIII. sjezd KSČ se zabývá problémy, které jsou vrcholně důležité nejen pro vás, ale i pro všechny národy, jež přijaly socialismus za své učení a za svůj politický kurs. Svou hospodářskou úroveň jste pozdvihli natolik, že jste se zařadili mezi průmyslově roz vinuté státy. Na vaší cestě vpřed vám analyza skutečnosti ukázala, že tento rozsáhlý materiální pokrok spolu se všemi rostoucími požadave

ky na surovinové a energetické zdroje a lidské a investiční možnosti dosáhl svého maxima.

Museli jste prozkoumat nejpodstatnější otázky, abyste nalezli taková řešení, která by vám umožnila přeskupit sily a uvolnit další možnosti pro nový dynamický skok vpřed v rozvoji výroby. Zvolili jste vědecké zkoumání problémů řízení za východisko pro vytváření pevné základny pro společenské vztahy, v nichž se prolinaji a harmonicky doplňují zájmy celé společnosti se zájmy skupin a jed. notlivců v rámci hospodářského plánování, které má nový revoluční

obsah a je s to být na úrovni těch velkých úkolů, před nimiž stojíte ve snaze dovést společnost k cílům, které samy neustále rostou a roz víjejí se. Imperialismus bezohledně řádí , číhá na každou příležitost, útočí, ně. kde tajně kuje spiknutí, jinde otevřeně vyvolává střetnutí a ve snaze

dosáhnout svých cílů se nezastavuje ani před porušením mezinárod ních smluv a dohod. Šlape po lidských hodnotách, vraždí, boří a ničí a přitom všem tvrdí, že prý hájí svobodu a demokracii. Nejlépe je to vidět na příkladu Vietnamu, v jehož jižní části se lid

seskupuje kolem Národní fronty osvobození a připravuje uchvatitelům a jejich zrádcovským přísluhovačům jednu porážku za druhou. Na se

veru země lid odhodlaně čelí přímým opakujícím se agresivním letec. kým útokům, jimiž se americký imperialismus snaží zakryt své poráž : ky na jihu .

Povinností nás všech je, abychom ze všech svých sil pomáhali jak jižnímu , tak severnímu Vietnamu v jeho statečném boji proti imperia listickým silám, které vedou agresi na jeho území.

Naší povinností je rovněž být ve střehu, neboť ve světě existují dal. ší citlivé oblasti, v nichž přes noc může dojít k náhlému zvratu, což v nejvyšší míře ohrožuje světový mír.

Nemusím snad zvlášť poukazovat na Berlín, protože každý z přítom. ných v tomto sále chápe, jak citlivá je tam situace. Nicméně však

chci varovat před západoněmeckým nebezpečím - mám tím na mysli choutky bonnské vlády , které jsou rozněcovány těsným spojením mezi

imperialistickými a německými monopoly na jedné straně a americ ! ým 326

a německým militarismem na straně druhé. Toto spojení má za cíl pro nikat i do mimoevropských oblastí a vytvářet sféry vlivu a vykořis tování a posléze i vojenské základny, které by se staly jeho pevnými opěrnými body v okamžiku příhodném pro nastoupení politiky, kon . frontace v Evropě .

Takové oblasti nacházíme všude tam, kde se německé monopoly dá vají do služeb imperialistických sil. Z nich nejnebezpečnější je Izrael ,

kde je spojení mezi americkým a německým militarismem nejsilnější a jemuž oba střídavě dodávají zbraně a poskytují bezplatnou hospo dářskou pomoc. Izrael se tak stává i pevnou vojenskou základnou na Středním východě. Současně s tím naprosto popírají práva palestinského lidu .

Osill o navrácení práv tomuto lidu, který byl zbaven své vlasti a vyhnán na východ i západ všemi směry , je cestou k rozbití nejne bezpečnějšího spojení mezi americkým a západoněmeckým militaris. mem , které se sice nalézá v oblasti mimo Evropu, ale velmi těsně se ji dotýká.

Přátelé, na závěr bych chtěl poděkovat ústřednímu výboru Komunis.

tické strany Československa za laskavé pozvání, jimž nám umožnil upevnit při tomto setkání vzájemnou spolupráci.

Lid Sjednocené arabské republiky, Arabský socialistický svaz a před. seda Nejvyššího výkonného výboru Gamal Abdel Nasir se skutečně

upřímně těší na návštěvu, kterou na podzim tohoto roku vykoná sou . druh Antonín Novotný, president Ceskoslovenské socialistické republi ky a první tajemník OV KSČ , v SAR. (Potlesk. ) At žije Komunistická strana Ceskoslovenskal At zije boj mirumilovných národo !

At zije arabsko - československé přátelstvíl ( Potlesk .) Soudruh MARTIN VACULIK :

Děkuji soudruhu Sabrimu. Nyní vystoupí vedouci delegace Komunistické strany Belgie , člen po tického byra ústředního výboru soudruh Louis van Geyet. Prosím, aby se ujal slova. (Potlesk. )

POZDRAV KOMUNISTICKE

STRANY BELGIE,

předneseng soudruhem LOUISEM VAN GEYETEM

Drazí soudruzi! Dovolte mi, abych vašemu sjezdu a jeho prostřednictvím všem pracu jícím Československé socialistické republiky tlumočil bratrský pozdrav 327

Komunistické strany Belgie a pokrokového křídla belgického dělnic ckého a demokratického hnutí, které naše strana ovlivňuje.

Vláda vysoké finanční oligarchie, která se u nás opírá o tradični buržoazní vrstvy , o pravičácké skupiny Belgické socialistické strany a o křesťanské dělnické hnutí, prochází hlubokou krizí. Tato krize má své kořeny v neschopnosti velkoburžoazie vyřešit aspoň zčásti otázku záchrany a rozvoje národního hospodářství v podmínkách integrace Belgie do »malé Evropy«, které se stále více zmocňují americké a zá

padoněmecké monopoly. Tato krize je ještě vystupňována tím, že táž

velkoburžoazie odmítá ustoupit byť 1 jen o píd od zahraniční politiky soustavné orientace na státní department, kterou provádí už téměř dvacet let ve znamení bezvýhradné věrnosti NATO a těsné spolupráce

amerických a belgických neokolonialistů ve snaze zabránit konžskému lidu, aby dosáhl skutečné nezávislosti. V posledních letech jsme byli svědky toho, že se v naší zemi roz

mohlo velmi široké hnutí odporu proti vnitřní i zahraniční politice velkoburžoazie

-

hnutí, jehož hlavní základnu tvoří odbory a které

našlo jednotný výraz zejména v demokratickém hnutí Valonska a v ši rokém spojenectví, když šlo o vyhraněné mírové cíle, jako byly tak

zvané pochody mládeže proti atomovému vyzbrojování a hnutí 8. květ na .

Vnitropoliticky se tento vývoj projevuje mj. tím, že se vytváří spo

lečná fronta odborů , která sdružuje Všeobecný svaz práce Belgie , sto jící pod vlivem socialistické strany, v němž však pracují rovněž komu. nisté, a Konfederaci křesťanských odborů, která je přidružená k děl.

nickému křídlu Sociálně křesťanské strany. Přes úsili pravicových pře dáků Belgické socialistické strany a křesťanského dělnického hnutí roz víjí se uvedená společná fronta stále víc dole , v závodech , v krajích a v jednotlivých průmyslových sektorech ; podporuje stále více organi zování jednotných akcí proti politice sociální stagnace, kterou dělají

velkopodnikatelé a vlády, které následují po sobě, jak to dokázaly ze jména odvážný boj limburských horníků proti usnesení překotného za stavení těžby ve Zwartbergu a skvělá stávka dělnic několika velkých

kovozávodů, která umožnila učinit velký krok vpřed k odstranění rozdílů mezi mzdami žen a mužů .

Stále více rostou a sjednocují se síly socialistů, komunistů i křesťa nů, které přímo spojují boj za požadavky pracujících o vyšší životní úroveň a zaměstnanost s nutností uskutečnit hluboké demokratické a protimonopolistické reformy v hospodářské i ve státní struktuře. Jeden z hlavních problémů , před kterými stojí dělnické a demokra tické síly naší země , je vyjádřit vhodnou politickou formou mohutné jednotné hnutí, které se rozvíjí v továrnách a v odborech. Toto hnutí sdružuje zástupce socialistických, komunistických a křesťanských děl .

níků na základě konkrétního programu demokratické obnovy země. navzdory vládě vysoké finanční oligarchie. I v zahraniční politice se rychle rozvíjejí názorové směry, které žá 328

dají, aby naše vláda zastavila svou politiku bezvýhradné podpory veš kerému sebedobrodružnějšímu podnikání amerického imperialismu. 24. dubna demonstrovalo v bruselských ulicích 30 000 mladých lidí všech

politických směrů na výzvu výboru, který sdružoval zástupce všech důle žitých mládežnických organizací socialistů, komunistů a křestanů, proti tomu, aby na belgickou půdu přišly atomové zbraně , za zrušení vojen ských bloků, za zastavení špinavé americké války ve Vietnamu a za

respektování práva hrdinného vietnamského lidu na sebeurčení. 8. května, u příležitosti velkého mírového shromáždění organizova

ného za podpory všech odborových organizací v belgickém městečku La Louvière, byla zvláště vřele přivítána delegace československého mírového hnutí, jejíž přítomnost byla v očích účastníků symbolem nut nosti těsné spolupráce mezi silami míru východní i západní Evropy . Vzhledem ke stupňování agresívních úkladů amerického imperialis. mu ve světě , jakož i jeho snaze čelit krizi NATO tím, že se ještě více

opírá o západoněmecký revanšistický militarismus, množí se hlasy zejména v řadách odborového hnutí – které žádají revizi smluv’uza vřených naší vládou v rámci útočného vojenského bloku NATO a kla

dou odpor proti plánům zřizovat na našem území generální štáby a zá kladny NATO evakuované z Francie .

Za těchto okolností se naše strana chopila iniciativy a hodlá 12. června organizovat národní manifestaci ve znamení boje proti NATO a za vytvoření v co nejkratší době evropského bezpečnostního systé. mu, který by dosáhl zrušení vojenských bloků bojujících proti sobě.

Aby se mohlo plně rozvíjet hnutí odporu proti politice NATO v ze. mi, jako je naše, je třeba ukázat novým a mohutným silám, které ne. dávno otřásly nynější orientací belgické zahraniční politiky, perspekti vu národního řešení, které by odpovídalo jejich vůli k míru, a záro veň bralo zřetel na jejich touhu, aby byla mnohostranně zaručena

syrchovanost a územní celistvost všech evropských států jak západ. ních , tak i východních .

Proto naše delegace vyslechla s obzvláštním zájmem ony pasáže ze zprávy vašeho ústředního výboru a poselství bratrských stran přítom ných na sjezdu, jež se zabývaly životně důležitým problémem evropské bezpečnosti – problémem , jehož řešení je třeba dosáhnout spojeným úsilím národů socialistických zemí o další upevňování jejich mírumi lovných režimů a sil míru a pokroku evropských kapitalistických ze. mi, aby byla rozbita osa Washington - Bonn. Proto jsme také čerpali cenné povzbuzení pro náš boj z celé čin ností vašeho sjezdu, který se v podstatě zabýval úsilím vaší strany o dosažení nového kvantitativního a kvalitativního pokroku na cestě

k rozvíjení socialistické společnosti v podmínkách vaší země. At žije přátelství mezi pracujícím lidem Belgie a lidem Českoslo venska !

At žije mir mezi národy Evropy a světa ! At žije socialismus! ( Potlesk. ) 329

Soudruh MARTIN VACULIK :

Děkuji soudruhu Louisi van Geyetovi. Vystoupí delegát Mexické komunistické strany, generální tajemník astředního výboru soudruh Arnoldo Martinez Verdugo. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk .)

POZDRAV MEXICKE KOMUNISTICKÉ STRANY, přednesený soudruhem

ARNOLDEM MARTINEZEM

VERDUGEM

Drazí soudruzi!

Jménem ústředního výboru i fadových členů Komunistické strany Mexika vám u příležitosti XIII. sjezdu chceme blahopřát k velkému pokroku, kterého dosáhl lid Československa v budování socialismu, a

k velkému přínosu Komunistické strany Československa v boji za mir, proti imperialismu . Vaše hospodářské a politické úspěchy jsou rozhodující oporou pro

všechny národy, které bojují za svou nezávislost, za demokracii a socialismus .

Jsme rádi, že vám při této příležitosti můžeme vyjádřit upřímnou vděčnost naší strany za správnou politiku Komunistické strany Cesko slovenska, která úspěšně háji marxismus-leninismus, přispívá k jeho tvůrčímu rozvoji, která je prikladem proletářského internacionalismu a která vede důsledný boj za jednotu mezinárodního komunistického a dělnického hnuti. ( Potlesk. )

Boj dělnické třídy a všech pracujících Ceskoslovenska je dobře znám v pokrokových vrstvách mexického lidu. Vaše úspěchy v budo vání socialismu inspirují mexické pracující v boji proti imperialismu, za demokratizaci politického režimu a za zvýšení životní úrovně lidu. Jako ostatní komunistické strany Latinské Ameriky dosáhla naše

strana v poslední době nových úspěchů v boji za získání mas, za sjed nocení protiimperialistických a demokratických sil. Mexické dělnické hnutí prožívá nyní údobí oživeni, stupňuje se boj rolníků za podu ,

roste jednota studentů a ostatních vrstev obyvatelstva. Naše strana posiluje své řady novými členy a rozšiřuje své spojeni s masami. Utvářejí se lepší podmínky k vytvoření demokratické a protiimperialistické fronty, za kterou bojuje naše strana.

Severoamericky imperialismus je úhlavním nepřítelem národa La tinské Ameriky. Imperialismus v zoufalství nad pokroky mezinárodní

ho revolučního hnutí stupňuje své agresivní akce, udržuje své vo jenské oddíly v Dominikánské republice, různě provokuje hrdinnou socialistickou Kubu a vede zločinnou válku proti vietnamskému lidu. Avšak vlastenci Vietnamu, Kuby a dalších zemí nejsou sami. Jsou 330

podporování socialistickým táborem a jeho hlavní silou, Sovětským

svazem. Mohou počítat s bojovou solidaritou národů celého světa. Vaše Komunistická strana Československa stála vždy v prvních řa

dách bojovníků proti imperialismu. Pod vedením svého ústředního výboru navazujë Komunistická strana Československa na Internacio nální tradice a poskytuje materiální i politickou pomoc národům,

které bojují za národní nezávislost, za demokracii a socialismus. Současná mezinárodní situace stále více vyžaduje jednotu světového dělnického a komunistického hnutí. Naše strana se v této otázce plně

ztotožňuje se stanoviskem vaší strany , jak je vyjádřil ve svém proje vu soudruh Novotný. Soudruzil Přejeme všem komunistům a československému lidu, aby

s úspěchem splnili usnesení XIII. sjezdu své strany, čímž posílí moc socialismu a přispěji k boji proti imperialismu a za světový mír . At žije Komunistická strana Československa! At žije jednota mezinárodního komunistického hnutil ( Potlesk. ) Soudruh MARTIN VACULIK : Děkuji soudruhu Verdugovi.

Dále vystoupí představitel Súdánského svazu Mali, člen politického byra soudruh Idrissa Diarra. Prosim , aby se ujal slova. (Potlesk.) POZDRAV SODÁNSKEHO

SVAZU MALI ,

přednesený soudruhem IDRISSOU

DIARROU

Soudruzi z Komunistické strany Ceskoslovenska, vážení hosté, dámy a pánové ! Delegace , jejímž jsem vedoucím, je štastná a hrdá , že může tlumo

cit sjezdu Komunistické strany Ceskoslovenska pozdravy Súdánské unle Afrického demokratického svazu, jejího generálního tajemníka soudruha Modibo Kelty a maliského lidu. Svazky, které spojuji Komunistickou stranu Ceskoslovenska a sú: dánskou unil Afrického demokratického svazu, vládu Československé

socialistické republiky a vládu Republiky Mall, trvají již téměř 6 let. Po vyhlášení naší samostatnosti byla Československá socialistická re publika jednou z prvních zemi, které slíbily podporu Republice Mali, která tehdy prožívala obtížné období svých dějin. Súdánská unie Af

rického demokratického svazu, vláda Republiky Malí a veškerý lid toho nikdy nezapomenou .

Svazky započaté v listopadu 1960 se upevnily, vzájemné vztahy se

prohloubily ve všech oblastech. Přejeme si, aby se v budoucnu dále zlepšovaly. 331

Dějiny lidu Československa a dějiny lidu Mali mají vskutku mnoho styčných bodů. Československo je křižovatkou Evropy, nepřestalo po celou dobu svých dějin bojovat za zajištění své národní svrchovanosti a za udrže

ní své jednoty tváří v tvář nacionalistickým choutkám a rasistickým Ideologiím. Těžké oběti, které československý lid přinesl v boji proti nacismu, jsou známy po celém světě a jsou předmětem obdivu ma liského lidu.

Republika Mali na křižovatce západní Afriky se odhodlaně bránila

koloniální porobě a energicky bojovala za znovudobytí své svobody po kořené kolonialismem .

Ale tyto národní boje svedené v minulosti , jež charakterizují naše země, nejsou jedinými svazky, které nás spojují. Náš společný osud je vyznačován dalšími dvěma zvláštnostmi. První z nich je ta skutečnost, že obě naše země jsou zeměmi vnitru .

kontinentálními, izolovány obklopujícími je zeměmi, bez přímého pří stupu k moři a odsouzeny okolnostmi k tomu, aby byly ve svých mezi

národních obchodních vztazích víceméně odkázány na své sousedy . To je jedna z příčin, proč Československá socialistická republika, která je sama poplatna tomuto stavu věci, chápe naše problémy a snaží se nám pomoci je řešit.

Druhou zvláštností je, že obě naše země budují socialismus a musí nutně bojovat s obtížemi téhož druhu, které nám staví v cestu společ. ný nepřítel – imperialismus. Je ovšem pravda, že Československá so cialistická republika dosáhla již pokročilého stadia budování socialis. mu. Avšak obtíže, s nimiž se nyní setkává Republika Mali v součas.

né etapě budování socialismu, nejsou neznámy Československé so cialistické republice, která prošla stejným obdobím. Proto Republika

Mali, která zdaleka nezoufá a která je posilována příkladem svých předchůdců na cestě k socialismu, překoná, podobně jako oni a dík jejich příkladu a jejich pomoci , všechny obtíže a vybuduje socialismis.

Súdánská unie Afrického demokratického svazu, která vede ne odvratně boj za mír a sociální pokrok, blahopřeje Komunistické stra ně Československa k skvělým úspěchům dosaženým v budování so cialismu. Maliský lid je přesvědčen , že každý úspěch československého lidu posiluje socialistický tábor a činí jej schopnějším pomoci ná . rodně osvobozeneckému hnutí v Africe a jinde. Maliský lid je rovněž

přesvědčen, že každé vítězství africké revoluce je zároveň vítězstvím revoluce socialistické. Toto přesvědčení a naše vědomí proletářské ho internacionalismu nás opravňuje požádai nejpokročilejší a technic . ky nejvyspělejší socialistické země , aby nám i nadále pomáhaly a aby

svou pomoc přizpůsobily podmínkám boje afrického lidu. Jde o úspěch všech pokrokových sil. Soudruzil Naše období se vyznačuje některými základními fakty, jimiž

jsou: posílení socialistického tábora, uspíšení hnutí za osvobození. kolo 332

nizovaných národů, oslabování imperialismu. Avšak imperialismus, jehož

doména a vliv byly všude na světě zmenšeny, užívá nových metod, jako je neokolonialismus, nebo podniká, bez ohledu na veřejné mínění ve světě , přímé akce k znovudobytí ztracených pozic. Nespravedlivé útoky proti severnímu Vietnamu, nastolení rasistického režimu v Rho desii, posilování politiky apartheidu v Jižní Africe a zastřená, avšak

skutečná podpora této politiky ze strany imperialismu, podpora ně kterých státních převratů v Africe, nepředstavují pouze újmu na svobodě a svrchovanosti národů, ale také velmi vážné ohrožení svě tového míru.

Mall, tak jako některé jiné africké země, je jedním z terčů, na které jsou upřeny zraky Imperialismu. Vskutku, cesta k socialismu, na kte rou se Mali vydala, je považována za určité nebezpečí pro imperialis mus a neokolonialismus, které se obávají, aby úspěch Republiky Mali jim nepřinesl další porážku, aby nevyprovokoval další zvraty proti jejich zájmům a zároveň neposílil ony síly ve světě, které bojují proti imperialismu. Z toho důvodu imperialismus vedle přímých a nepří.

mých podvratných akcí, o které se pokouší všude v Africe, používá všech prostředků k oslabení hospodářské a sociální situace v pokro kových afrických státech, čímž sleduje vyvolání nespokojenosti oby vatelstva a případně podporu dobrodružných akcí zrádců vlastního lidu . · Příklad Ghany je příznačný. Zatímco Ghana, hlavní výrobce kakaa

na světě, měla hlavní zdroj příjmu deviz ve vývozu tohoto produktu, nákupní ceny stanovené kapitalisty po několik let nepřetržitě kle saly, aby tak vláda presidenta Nkrumaha byla postavena před obrove ské obtíže. Je zajímavé, že po státním převratě v Ghaně ceny kakaa zaznamenaly vzestup, a zdá se, že budou dále stoupat. Tento příklad

mezi tolika jinými ukazuje velmi jasně jeden z manévrů imperialismu ke zbrzdění a zastavení postupu afrických států, které se vydaly na cestu hospodářského osvobození a boje proti imperialismu a neoko

lonialismu, a zejména těch států, které se rozhodly budovat socialis mus, jako Mall. V současné době představují pokrokové režimy v Africe

jedno z předsunutých míst boje proti imperialismu a za posílení po krokových sil ve světě. Tato předsunutá místa jsou však také nejvíce zranitelná, a proto pokrokové režimy v Africe, jsouce si plně vědomy své odpovědnosti, počítají se zvýšenou pomocí pokrokových sil, která by jim pomohla překonat jejich obtíže. Soudruzil Mali je si vědoma významu svého boje. Mali je přesvěd čena, že se v tomto boji , který je veden rozhodně až do vítězství, může spoléhat na účinnou solidaritu Československé socialistické republiky a všech pokrokových sil ve světě. Súdánská unie Afrického demokratického svazu, vláda Republiky Mali, mallský lid si přejí, aby XIII . sjezd Komunistické strany Česso slovenska přispěl k dalšímu posílení socialistického tábora a všech mírových a pokrokových sil.

Súdánská unie Afrického demokratického svazu v závěru přeje XIII . 333

sjezdu Komunistické strany Československa, aby se stal mezníkem

další významné etapy při budování socialismu v Československu a na cestě československého lidu ke štěstí, blahobytu a míru.

At žije XIII. sjezd Komunistické strany Československa ! Ať žije přátelství mezi Československem a Malil At žije solidarita mezi národy ! At žije socialismus! ( Potlesk .)

Soudruh MARTIN VACULÍK : Děkuji soudruhu Diarrovi.

Nyní vystoupí delegát Irácké komunistické strany, člen ústředního

výboru soudruh Zaki Khairi. Prosím ho , aby se ujal slova. ( Potlesk . ) POZDRAV IRACKE KOMUNISTICKE STRANY, předneseny soudruhem ZAKI KHAIRIM

Soudruzi delegáti XIII. sjezdu slavné Komunistické strany Cesko slovenska ! Drazí soudruzi!

Mám čest tlumočit vám a sesterské československé straně i česko

slovenskému lidu nejupřímnější pozdravy a přání mnoha úspěchů od komunistické strany a revolučního lidu Iráku.

Úspěchy dosažené vaším lidem pod moudrým vedením strany při konsolidaci socialismu a přípravě základů pro budování komunismu

jsou velkým přínosem k upevnění světové socialistické soustavy a bu dování její moci, jež je hlavní oporou světové revoluční fronty proti imperialismu a válce. Proto vám upřímně přejeme co nejvíce úspěchů

ve vaší budovatelské práci a v úsili o hmotný a duchovní pokrok. Soudruzil Světový imperialismus, a zejména Imperialismus Spojených států, se před více než třemi lety chopil iniciativy a mohl provést

známé agresivní akce , které dosud zůstaly bez trestu. V důsledku toho vzrostlo v poslední době zřetelně nebezpečí války. Mezinárodní impe. rialismus a jeho spojenec, domácí reakce, plně využily naši nejednoty,

nedostatku rozhodnosti a revoluční bdělosti, sebeuspokojení a v ne poslední řadě tragických projevů nebývalého národního egoismu, který je nejaktivnějším rozkladným činitelem v našem mezinárodním proletářském hnutí .

Je sice pravda, že světový imperialismus dosud nezvrátil vzájemny poměr sil ve světě ve svůj prospěch. Neměli bychom však zapomínat, že síly fašismu, 1 když dosud nedosáhly takové převahy nad svými nepřáteli, mohly by způsobit lidstvu nebývalé útrapy . 334

V současné době se může imperialismu dokonce podařit zvrátit po měr sil ve svůj prospěch, jestliže bude nadále trvat současný stav v našem mezinárodním komunistickém hnutí, tj . nejednotnost, Jednota nepřijde sama, bez důsledného a principiálního boje proti

nacionálnímu egoismu, nedostatku solidarity s oběťmi přímé agrese a s těmi oddíly světové revoluční fronty, které zvlášť trpí obtížnými

podmínkami, nedostatkem revoluční bdělosti vůči nebezpečí války

a kontrarevoluce i nedostatkem rozhodnosti proti otevřeným agre sivním činům . Nepotřebujeme nyní vzájemnou chválu, ale odpovědnou

a konstruktivní vzájemnou kritiku a sebekritiku, ne jako obsah našich vzájemných vztahů, ale jako nutný nástroj skutečně proletářských mezinárodních vztahů, které nejsou zbaveny skutečné solidarity, ale doplňují ji.

Soudruzi! Přijali jsme s povděkem pozitivní výsledky vaší skutečně proletářské solidarity s věcí našeho lidu a naší strany v těžkých zkouš kách, ve kterých jsme čestně obstáli v roce 1963. Nikdy nezapomeneme na vaše hluboce lidské sympatie. Chtěli bychom vám však otevřeně a soudružsky říci, že v současné době velmi nutně potřebujeme vaši solidaritu . Proto mi, soudruzi, dovolte, abych jménem revolučního lidu Iráku vyzval vaším prostřednictvím bratrský lid socialistického

Československa, aby pozvedl svůj mocny hlas solidarity s námi proti Imperialismu a domácí reakci, která prolévá nepřetržitě po dobu pěti let hrdinnou krev kurdského lidu ve válce, jejíž nespravedlnost přímo

bije do očí a která byla vystupňována v tomto měsíci.

Kurdský lid v Iráku bojuje již pět let proti národnímu útlaku a šovi nismu za nejzákladnější národní práva, za autonomní Kurdistán. Tyto spravedlivé naděje se přirozeně těší sympatiím vašeho svobodymilov

ného lidu, jenž po staletí bojoval proti tyranii , národnímu útlaku a šovinismu velkého národa. Vládnoucí kruhy, které utlačují kurdský

lid v Iráku, zároveň utlačuji všechen irácky lid. To vysvětluje skuteč nost, že je nyní v Iráckých vězeních více než 5000 politických vězňů různých národnosti, politických odstínů a přesvědčení. Proto náš lid

bojuje za demokratickou republiku s autonomií pro Kurdistán . At žije slavná Komunistická strana Československa ! At žije mezinárodní solidarita socialistického proletariátu s osvobo zovacím hnutím Asie, Afriky a Latinské Ameriky ! At žije komunismus! ( Potlesk. ) Soudruh MARTIN VACULÍK : Děkuji soudruhu Zaki Khairimu.

Soudružky a soudruzi, přerušují jednání na půl hodiny. ( Jednání přerušeno v 16 hod. & min. ) (Jednání znovu zahájeno o 16 hod. 42 min . ) 335

Soudruh PAVEL HRON :

Soudružky a soudruzi , budeme pokračovat v jednání. Ke slovu se přihlásil soudruh Jozef Lenart. Prosím, aby se ujal slova. ( Uvítán potleskem . ] Soudruh JOZEF LENART Vážené soudružky, vážení soudruzi, vážení hostél

Ve svém diskusním příspěvku bych chtěl hovořit k některým otáz kám řízení národního hospodářství.

Období od XII. sjezdu strany charakterizuje kromě jiného úsilí zkva. litnit v širokém procesu prohlubování socialistické demokracie ústřed. ní řízení státu a hospodářství zvlášt. Ústřední výbor fešil tyto otázky a v souvislosti se zdokonalením soustavy řízení, s rozšiřováním samo. statnosti a odpovědnosti podniků a národních výborů položil hlavní

důraz na jednotící funkci vlády při realizaci politiky strany, na per spektivnost a koncepčnost v řídicí práci ústředních státních a hospo dářských orgánů.

Ze zprávy ústředního výboru přednesené soudruhem Novotným je vidět, že se poznání nevyhnutelnosti zdokonalit řízení socialistické eko

nomiky respektováním a širokým uplatňováním hodnotových kategorii a vztahů nezrodilo z vymyšlených představ nebo horoucích přání, ale vyplynulo ze všestranných analýz a teoretického zevšeobecňování konkrétních poznatků a zkušeností z hospodářského , ale i společen ského vývoje vůbec. Je to požadavek, který logicky vyplývá ze současného stavu naši společnosti a jejich nejbližších cílů.

Ruku v ruce s tím, že operativni rozhodování, hledání optimálních fešení svěřujeme těm článkům řízení, které jsou a budou hmotně i po liticky zainteresovány a odpovědny a mohou s bezprostřední konkrét nější znalostí věcí, a tedy i s patřičným efektem rozhodovat, vznikají potřeby nově sladovat a řídit základní proporce z hlediska zájmů celé společnosti. Tento nový úkol centra se ne všude správně chápe. Na jedné straně

se setkáváme se strnulými názory a praktikami , které v zajetí starých pohledů na práci ústředí vidí v rozšiřování pravomoci podniků a I uplatňování tržního mechanismu oslabení ústředního řízení, a tím i nebezpečí živelnosti a stagnace. Na druhé straně jsou zase názory, které

poslání centra v podmínkách uplatňování zbožně peněžních vztahů ne. doceňuji a považují ústřední řízení, plánování národního hospodářství víceméně za zbytečné. Obě tyto na první pohled úplně protichůdné tendence mají však

jedno společné - jde o nepochopení těsné souvislosti plánu a trhu v so 336

cialistické soustavě řízení, jejich rozdílnosti a osobitosti na jedné stra ně a totožnosti a jednoty na straně druhé. Lidem s ustrnulými představami o formách řízení a plánování z po čátečního období socialistického budování nejde do hlavy , jak je mož no skloubit trh s plánem .

Je skutečností, že se v kapitalistických zemích s takovýmto sklou bením nesetkáváme, i když ve Francii, Japonsku, v, Anglii, ale i v USA a dalších státech, kde buržoazní ideologové ještě poměrně nedávno

zesměšňovali a zlehčovali plánování v Sovětském svazu, vyvolává proti kladný, ve své podstatě krizový a nerovnoměrný rozvoj výrobních sil pokusy uplatňovat národohospodářské plánování. Kapitalistické mono poly sice detailně plánují uvnitř závodu, v rámci firmy, ale ve státním

měřítku se sestavují jen prognózy a návrhy, případně se uskutečňují dildi koordinace. Hlavní překážkou národohospodářského plánování, a tudíž spojení přednosti plánu a trhu, je kapitalistické vlastnictví výrob ních prostředků.

U nás socialistické vlastnictví výrobních prostředků, stupeň vyspě losti naší společnosti a další faktory umožňují nejen rozvíjet zbožně

peněžní formy bez vykořistovatelského charakteru, ale uplatňovat také všechny přednosti plánování nejen v podniku, ale v celém hospodár ství. Přirozeně, že nejde o napodobení trhu z období raného kapitalis mu, a nepůjde ani o překonávané a někdy primitivní formy přídělového plánování. Jde o socialistické, na vysoké koncentraci a sladěné koope rací rozvíjené zbožně peněžní vztahy a o vědecky podložené a exakt.

nimi metodami vyzbrojené plánování. Trh se tedy nebude jaksi vymykat plánování a plánování nebude vylučovat trh, ale bude ho poznávat, res pektovat a jeho formy pružně využívat. Trh může být v rámci plánované

socialistické ekonomiky ne z nouze trpěnou součástí, naopak může a musí být jednou z hlavních forem jejího dynamického rozvoje. Bude rychleji, účinněji burcovat vnitřní síly a zdroje socialistické společnosti vcelku a jejího lidského, tvořivého potenciálu zvlášt. Tak jako je sou těž vlastní socialismu, tak je trh jednou z forem jejího projevu. A jako

je dobrovolná spolupráce a kooperace, založená na poznání účelné nut nosti , rovněž vlastní socialismu, tak i planovitost je zase jednou z hlave

ních forem této spolupráce. Proto když přistupujeme k důslednému vy užívání hodnotových vztahů, když vytváříme podmínky pro rozvoj ini

clativy na nižších stupních řízení – jak v oblasti politické, tak i hos podářské – neznamená to, že otvíráme cestu živelnosti. Zdokonalené řízení chceme opírat o aktivní uplatňování socialistických forem trhu, aniž tím snížíme úlohu plánu. Kromě společenských důvodů pro národohospodářské plánování je

ústřední řízení účelné i proto, aby podniky mohly racionálně a renta bilně působit nejen v podnikovém, ale i ve státním a mezinárodním měřítku. Nejde a nepůjde tedy o vrchnostensko-institucionální důvody pro ústřední řízení. Při tom základní význam má poznání, že v zájmu efektivního rozvoje hospodářství musí státní plán svými proporcemi 337

vytvořit místo napětí a distribuce prostor pro aktivní působení socialis tického trhu. Půjde tedy o to , aby plán využíval ekonomické nástroje tak , aby z vnitřních i vnějších příčin stále vznikající disproporčnost nepřerostla

v brzdu rozvoje. Půjde o to, aby její řešení bylo jak předmětem hmot.

né zainteresovanosti, tak i plánovitého sladování proporcionality, hlavních to podmínek optimálního uspokojování společnosti. Takovéto sladování plánovacích a ekonomických nástrojů zvyšuje náročnost na práci ústředí, práci vlády a vyžaduje podstatně změnit obsah a do savadní formy řízení a vžité metody práce.

Z těchto hledisek řešil ústřední výbor strany v listopadu loňského

roku otázky postavení a úlohy orgánů centrálního řízení. Šlo o to, vy tvořit předpoklady pro jejich aktivní úlohu v procesu uplatňování prin. cipů nové soustavy řízení za současného řešení věcných problémů roz voje ekonomiky. Vyžadovalo to uzpůsobit sily tak, aby orgány central. ního řízení byly schopny správně určovat základní směry rozvoje hos. podářství a ekonomické nástroje pro jejich dosažení a aby si osvojily

i práci s těmito nástroji a se znalostí je i využívali. Se zřetelem na tyto úkoly jsme přebudovali především státní komise. Jejich činnost jsme výrazně zaměřili na přípravu dlouhodobé koncepce

národohospodářského rozvoje, na čtvrtý pětiletý plán a na urychlené zavedení nové soustavy. Přímým členstvím ministrů v těchto komisích se zabezpečuje aktivní podíl členů vlády na řešení zásadních otázek rozvoje celého národního hospodářství a nejen vlastního resortu. Věcný

obsah těchto úprav respektuje zásadu nedublovat činnost, omezovat obezlíčku, resortismus a racionální dělbou a koordinací řídící práce dosáhnout, aby každý orgán vlády představoval účelně uzavřený okruh

pravomoci a odpovědnosti. V orgánech vlády se prostřednictvím vě. deckých pracovníků zúčastňuje na práci Akademie, vysoké školy a po dlleji se též zkušení hospodářští pracovníci. Práce státních komisí se už rozběhla a dává nadějné výsledky zvláště v přípravě brzkého uplat. nování zdokonalené soustavy řízení. Soudružky a soudruzi, jsme si plně vědomí, že podniky už při sestavo

vání plánu na příští rok a v pracich na čtvrté pětiletce musí mít v zá kladních rysech jistotu. v jakém rámci a v jakých ekonomických pod

mínkách budou rozvíjet hospodářskou činnost. Připravili jsme proto na léta 1967–1970 nové podmínky hospodaření podniků podle zdoko nalené soustavy. Ještě v tomto měsíci je projednáme s generálními ře. diteli a potom definitivně schválíme. SPK , ostatní orgány a vláda za bezpečují, aby po sjezdu ještě v letních měsících byl pětiletý plán do pracován a předložen ke schválení.

Ve směru požadavků vytyčených ve zprávě ústředního výboru záro veň pracujeme na dotvoření centrálních orgánů, přičemž zvláštní dů. raz klademe na správnou dělbu práce mezi ministerstvy a podniky. Vycházíme z toho, že podniková sféra končí na generálních ředitel

stvích. Okolem ministerstev je tvořit především výhledy odvětví, slado 338

vat mezioborové vztahy a proporce, určovat ekonomická, plánovací 1 smluvní pravidla, která konkretizují všeobecně platné podmínky pro činnost hospodářských organizací. Výstavbou odvětvového řízení sledujeme tedy především, aby povin . nosti jednotlivých stupňů řídící soustavy odpovídaly takovému okruhu

otázek, v nichž příslušný stupeň má a může mít nejúplnější komplexní znalosti. Nemělo by smyslu hovořit o hospodářském podnikání našich výrobních a obchodních organizací, jestliže by se do operativních zá .

ležitostí míchala ministerstva. Bylo by to narušení pravomoci a samo. statnosti podniků a s tím musíme skoncovat.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi nyní několik poznámek ke zvědec. tování organizace práce vůbec.

Skutečnost, že zdůrazňujeme vědeckost v plánování, vědecký přístup k poznávání a využívání ekonomických nástrojů, zdaleka neznamená, že tím snad vyčerpáváme celý obsah postulátu o nevyhnutelnosti zvě

dečtění naší řídící činnosti. Naopak - I celý komplex tzv. operativního fízení je třeba neustále konfrontovat s poznatky a pokrokovými zkuše . nostmi z vědecké organizace práce a všestranné racionalizace. To platí jak pro činnost v ústředí, tak i na jednotlivých stupních, pro podnikání celostátní, ale i pro ta nejdrobnější, nejvšednější. Socialistická soustava je pro to řekl bych - přímo stvořena. Ma pro to i své tradice. Vždyť vznik a celá další činnost komunistických stran se opírá o vědeckou organizaci a řízení politického hnutí, které se zrodilo z kritiky živelnosti , nahodilosti a přištipkaření v politické

práci. I po vítězství revoluce je budování socialistického státu a hospo dářství založeno na vědeckých základech probojovanych Leninem .

Z toho jsme čerpali mnoho, ale vývoj nestojí a nečeká na nás. Věda o organizaci a řízení společnosti se musí neustále a s náležitým před. stihem rozvíjet na základě nových poznatků a metod, obohacovat vším

progresívním, co se ve světě objevuje. Stále je pro nás poučné stano visko, které vyjádřil Lenin v charakteristice Taylorovy soustavy, o kte ré řekl , že v sobě spojuje stejně jako všechny vymoženosti kapitalismu rafinovanou bestialitu buržoazního vykořisťování s řadou velmi cenných vědeckých vymoženosti. Lenin doporučoval, aby sovětská republika pře bírala všechno cenné z vědeckých a technických vymoženosti. Mluvil dokonce o tom, že uskutečnění socialismu bude záviset na tom, jak

úspěšně se bude spojovat sovětská moc a sovětská organizace správy s nejnovějšími vymoženostmi v této oblasti. Myslím, že máme všechny důvody o těchto otázkách vážně uvažovat a velmi ostře nastolit nutnost zabývat se organizací práce na širokém základě a systematicky.

Jestliže ji konfrontujeme s technickým pokrokem , vidíme její výraz. né zaostávání, jehož důsledkem je, že nevyužíváme základních fondů, plýtváme prostředky 1 pracovními silami. Pro konkrétní příklady nemusíme chodit daleko. Podívejme se třeba

jen na takové stavby, jako jsou elektrárny Ledvice a Vojany nebo Dusl 339

kárna v Šale. Nemusím zdůrazňovat, jaký význam pro rozvoj naší eko

nomiky má včasné uvádění jejich kapacit do provozu . A čeho jsme tu svědky ? Vidíme , že tyto stavby trpí celou řadou neduhů typických pro naši investiční výstavbu, jako je nedostatek plánovitosti, pasivita eko

nomických nástrojů , nízká organizovanost a špatná sladěnost dodava telů a subdodavatelů v čase i v kvalitě. Výsledkem potom samozřejmě nemůže být nic optimálního, jedině průměrnost a ztráty pro národní hospodářství, jakých jsme svědky i při jiných akcích. A když rady ani

porady nepomáhaly, rozhodla vláda , že dodavatelé budou platit odvody ze základních fondů v termínech nedokončených . Jestliže se poměry nezmění, jistě to sáhne pořádně hluboko do kapes dodavatelů. Už je a bude ještě větší křik , ale jiné cesty není.

A že k tomu nemusí vždy docházet, ukazuje příklad výstavby široko rozchodné tratě. I tady jsme se zpočátku setkali se vžitými názory mno ha odborníků, s nedůvěrou, zda tak rozsáhlou a náročnou stavbu možno postavit v tak krátkém čase a za poměrně nízké náklady. Dilo se však přece jen podařilo a má v mnohém směru průkopnický význam. Díky tomu , že moderní technice na této stavbě odpovídala i moderní organi

zace práce, vysoká směnnost a využití strojů, byla stavba ukončena za 25 měsíců, to znamená v termínu a bez zvýšení nákladů. To je důkaz, že máme v investiční výstavbě reálné předpoklady dosáhnout podstatného

zvýšení efektivnosti, a to jak z hlediska zkrácení termínů, tak i sniže: ní celkových nákladů. Racionalizace a modernizace výstavby ovšem

vyžadují také racionalizaci a modernizaci myšlení. A to se vztahuje nejen na investiční výstavbu . Nedávno například sku

pina zahraničních expertů výpočtové techniky navštívila několik našich strojírenských závodů. Kladně hodnotili vysokou kvalifikaci našich pra covníků i vysokou úroveň výrobků, ale divili se nízké úrovni organizace a řízení navštívených závodů. Usill o zvědečtění řídící práce musíme věnovat soustředěnou pozor:

nost na všech úsecích a vytvářet pro to i organizační předpoklady. Při vládě toto úsilí nyní koordinuje Státní komise pro řízení a or. ganizaci. Pro vědecký výzkum v této oblasti, pro kvalifikovanou pora

denskou činnost a pro výchovu kádrů jsme zřídili Institut řízení a Ustav státní správy. Resortní ústavy pro otázky orga ce více přiblížíme potřebám praxe, aby na chozrascotním principu vypracovávaly a nabí

zely závodům projekty nejvhodnější organizace. Státní komise pro řízení a organizaci připravila program racionalſ. zace řízení a správy pro nejbližší léta. Počítáme s tím, že uskutečníme v širokém měřítku zejména mechani zaci, případně automatizaci hromadných a opakovatelnych prací. Na.

příklad v zahraničním obchodě půjde o výpočty hospodářských výsled ků, evidenci inkasa a plateb, což zrychlí a zjednoduší tyto práce. Zme chanizování fakturace náhradních součástek v Motokovu kromě úspor na administrativních pracích odstraňuje mnohé nepříjemností spojené s pozdním vyřizováním objednávek a snižuje náklady na penále. Ve 340

vnitřním obchodě zase připravujeme takový systém zpracování údajů, aby se zjednodušily obchodní vztahy, zkoordinovaly skladové zásoby ve výrobě i v obchodě a v souhrnu aby se tak účelovým a pohotovým zá:

sobováním obchodů zlepšily služby zákazníkům . V souvislosti s racionalizačními opatřeními je třeba vidět

úlohu

práva , právních předpisů jako důležitého nástroje řízení. V minulosti

centrální orgány ve snaze detailně řídit podřízené organizace vydávaly

spousty právních předpisů. Snažily se jimi upravit nejen to, co právní úpravu vyžaduje, ale dát podrobný návod k činnosti 1 v otázkách, které jsou předmětem odborné kvalifikace lidí nebo jsou dány technologic kými či jinými odbornými postupy. Záplava těchto předpisů zkreslila funkci práva , znehodnotila jeho význam a způsobila nepřehlednost o tom, co vlastně platí. Zjistili jsme, že jen pro hospodářské vztahy

platilo donedávna více než 850 předpisů uveřejněných ve Sbírce záko nů a v bývalém Úředním listu a více než 4300 předpisů uveřejněných v resortních věstnících .

Ve vládě jsme se proto rozhodli důsledně odstraňovat všechno , co v této oblasti zbytečně svazuje ruce pracovníkům podniků a národních výborů. K zavedení nové soustavy jsme vydali celkem 15 právních před; pisů a současně jsme 165 dosavadních zrušili, resp. navrhli Národnímu shromáždění ke zrušení. K 1. říjnu tohoto roku se zruší i podstatná část z oněch 4300 resortních předpisů , všechno, co nebude v přísném soula: du s novou soustavou . To znamená, že podniky, národní výbory, ústavy nebudou mít směr nice na všechno. Budou se muset orientovat samostatně a jednat přt

tom s vědomím opravdových socialistických hospodářů. Jsme pře svědčeni, že snížení počtu a zkvalitnění obsahu právních předpisů zvýši právní a smluvní disciplínu a přispěje ke snižování zbytečné administra tivy a byrokratismu .

I

V této souvislosti je nutné podtrhnout význam disciplíny, pořádku a pracovní morálky, které jsou u nás na nízké úrovni. S novou soustavou,

s působením ekonomických nástrojů, spojujeme oprávněně naděje, že nám pomohou ve výchově lidí, k dodržování a ke ctění takových zá kladních pravidel organizované společnosti , jako je právě dobrovolné podřizování se jejím společným zájmům . Nejsme však idealisté, nebudeme se spoléhat jen na automatismus

soustavy. Vláda vyžaduje – a bude požadavky stupňovat –- od stát ního hospodářského aparátu nekompromisní postup proti narušovatelům

disciplíny, proti šlendriánství. Víme, že to bude často složité, nepříjem né, ale za špatnou práci není možné dobře platit a s lajdáctvím je třeba skončit mírové soužití. ( Potlesk. ) Dovolte mi dále, soudružky a soudruzi, dotknout se ještě některých problémů využívání a rozvíjení materiálních zájmů pracujících na spo lečenské užitečnosti a efektivnosti výroby.

Naše dosavadní praxe při výstavbě socialismu, dobré i špatné zkuše nosti nás více než názorně přesvědčují o principiálním významu sou. 341

stavy odměňováni. Uvědomujice si společenskou roli odměňování i po. třebu co nejdříve překonat nedostatky v této oblasti, ústřední výbor

strany spolu s vládou, spolu s pracovníky vědy a praxe zpracovali a

postupně už uskutečňujeme soustavu opatření na účinnější využívání socialistické zásady odměny za výsledky práce podniků, kolektiva i jednotlivců.

Zvláště se to týká přestavby velkoobchodních cen, které musejí dů sledněji vyjadřovat vynaloženou práci jak z hlediska společenského zájmu o výsledky, tak i zahraničních cen , aby cena působila jako ob jektivní nástroj hmotného zájmu podniku.

Protože mnohé ceny jsou v konfliktu s dynamickými ekonomickými

faktory a plní víceméně pasivní evidenční funkci, připravujeme pře stavbu velkoobchodních cen tak, aby od příštího roku vstoupily v plate nost.

Mnozí hospodářští pracovníci, kteří se mylně těší, že budou moci ce nou krýt všeobecnou

konkrétní zaostalost a primitivně se pokoušet

o cenové nebo přirážkové fixlování, budou ovšem muset vystřízlivět. Centrální orgány nejenže se nespolehnou jen na kontrolu odběratelem , ale samy zdokonalují systém cenové kontroly. A nejen to, budeme na nekvalitní technicky či modně zastaralé výrobky, zvlášt z hromadné

produkce, stanovovat srážky z cen do doby nápravy. Jednomu velkému novému závodu, který z obchodních důvodů neuvádím jmenovitě, jsme nedávno dall ' ultimátum : jestliže do určité doby neodstraní konkrétní

technické vady výrobků, snížíme velkoobchodní cenu o 5 % , což může tvrdě postihnout fond odměňování.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, ještě dotknout se 1 vazby v oblasti ekonomických vztahů podniků ke státnímu rozpočtu . V zájmu lepšího a účelného hospodaření se základními fondy a racionálního investování

si budou podniky 1 výrobní investice krýt z vlastních zdrojů při využi. vání úvěru . Doufáme, že to výrazně zchladi » investiční vášně« v průmys lu, zaměřené převážně místo na techniku na budování hal a rozličných , Často i zbytečných staveb. Základem pro odměňování podnikových kolektivů i jednotlivců se

tak stává ocenění jejich skutečných výsledků a přínosu přes tržby a příjmy za výrobky a služby. Příjmy podniků musejí být jediným zdro jem mezd, výplat a prémií. Domníváme se, že je to spravedlivá socia listická zásada, že to je účinná cesta , abychom překonávali a překonali rovnostářství, nivelizaci , aby nikdo nedostával odměnu podle času strá. veného v zaměstnání bez ohledu na výsledky a vlastní přičinění. Těmto záměrům, soudružky a soudruzi, musíme co nejdříve přizpůso bit také mzdové systémy.

Vypracovali jsme koncepci k zesílení růstu pohyblivé složky mezd a výdělků, především prémil a podíld na hospodárskych výsledcích vnitro podnikových útvarů 1 podniků, protože právě tyto složky umožní pruž

něji a spravedlivěji diferencovat odměnu podle faktické zásluhy. Ve většině případů je třeba zvyšit podll na akor rastu pevných a nepohybli 342

vých základních částí mezd a platd. Zejména váha podſlu na hospodár. skych výsledcích se musí ve mzdě zvyšovat. Předpokládáme napríklad,

že v dobře hospodařících podnicích by tato složka mohla v průměru do roku 1970 tvořit 8–10 procent mezd, při přiměřeném absolutním a relativnim poklesu pevných složek.

U hospodářských pracovníků musí být přirozeně podle stupně jejich společenské a hmotné odpovědnosti větší část odměny svázána s tím, jak hospodaří cech, závod , podnik , který ridí, a v přiměřeném hospo

dářském cyklu. Tvořivým způsobem a účinněji než dosud musíme také odměňovat práci konstruktérů, vývojových pracovníků, projektantů a vynálezců. Ne odpracované hodiny, ale efekt, technické a ekonomické parametry konkrétního zařízení mají být základem a kritériem pro je.

jich odměnu. Řekl bych, že nyní je přímo životní, existenční otázkou našich podniků, aby bez průtahů hledaly cesty, jak maximálně podnítit a svázat zájem těchto tvůrčích pracovníků se zvyšováním technické drovně, kvality a rentability výroby.

Marxisticko-leninské učení dává jednoznačnou odpověd, podle jakych zásad budovat soustavu odměňování. Vědecký socialismus, přihlížeje k podmínkám a stupní rozvoje socialistické společnosti, vytyčuje pro odměňování zásadu: »Každy podle svých schopnosti a každému podle vykonané práce«. V socialismu přirozeně velkou a působivou roli hraji 1 mravní podněty , protože jde o společnost osvobozenou od vykořisto vání; přitom však materiální zainteresovanosti tomuto základnímu vztahu jednoty zájmů jednotlivců a společnosti přikládá prvořady -

význam .

I pro nás jsou a musí být závazným programem Leninova slova, Le ninova idea o tom , že »ne bezprostředně na základě nadšení, ale po mocí nadšení zrozeného z velké revoluce, na základě osobního zájmu, na základě osobní zainteresovanosti, na základě chozrascotu« vedou

cesty miliónů lidí ke komunismu. V naší společnosti jsme dosáhli určitych pozitivních výsledků v uplat.

nování a rozvíjení tohoto principu. Jsme však svědky i mnoha nedůsled. ností v této oblasti , které vážně oslabuji náš postup. PMpomeňme jen například nízké využívání úkolové, akordní mzdy mimo jiné i ve sta vebnictví, kde využití této formy je zvláště naléhavé. Podobně v minu.

losti i v hutích jsme nedocenili úlohu pohyblivých složek mzdy, což mělo nepříznivý vliv na kvalitu a hospodárnost produkce. PM experi.

mentálním ověřování zásad zdokonalené soustavy řízení v 'hutních pod. nicích se ukázalo nevyhnutelné zrušit strnulou mzdovou praxi , připo.

mínající téměř definitivu, a získané prostředky využít na posílení hmot. né zainteresovanosti na kvalitě a rentabilitě. V ocelárně NHKG v Kundi. cich I ve VŽKG nastoupili už v roce 1964 tuto správnou cestu a pohyb. livá složka mzdy se téměř zdvojnásobila na úkor fixní a dosáhli i lepº šich hospodářských výsledků. Zkušenosti z celé fronty experimentujících podnika dokládaji, ze mu

sime v odměňování velmi nekompromisně respektovat objektivně poso 343

bící zákonitosti socialismu. To znamená odměňovat každého

pod

niky, kolektivy nebo jednotlivce - jen podle zásluhy,, podle konkrét nich'výsledků, podle odevzdané práce a dila. Jsme přesvědčeni , soudružky a soudruzi ,1 že to je jediná správná, je dině zdůvodněná , nevyhnutelná socialistická cesta , protože odpovídá vědeckému socialismu, vyjadřuje životní zájmy společnosti, všech pra cujících a je i v souladu s našimi vlastními zkušenostmi.

Neděláme u nás tedy žádný odklon od socialismu ani se nezříkáme socialistických zásad, když zásadu spravedlivé odměny za práci vy .

zdvihujeme a uplatňujeme. Naopak, za socialismu cizí musíme považo. vat rovnostářství, nivelizaci ve mzdách, odtržené od pracovních zásluh a konkrétních výsledků. Nerovnost v zásluhách a nárok na rovnost v od

měnách jsou produktem maloměšťácké závisti. Plodí lhostejnost, ne úctu k dílu a schopnostem člověka a nakonec jak víme ze zkuše jsou příčinou stagnace a konzervatismu. V protikladu s kapitalismem staví až socialistické zřízení životní úro veň lidu do přímé závislosti na rozvoji materiální výroby a produkti ností

vity práce. Ne podle kapitálu , ale » za stejné množství práce stejné množství výrobků«

jak obrazně řekl Lenin

taková je podstata so

cialismu, která vyjadřuje rozdíl mezi oběma systémy . Ať nás proto páni buržoazní propagandisté nepodezírají, že správným využíváním mate riální zainteresovanosti a odměny za práci podle zásluhy napodobujeme

a přebíráme kapitalistické zásady a metody. Odměna za práci podle zásluhy , to je mateřské znaménko , přednost a ctnost socialismu. Nikde v kapitalistickém systému, založeném na vykořisťování člověka člově . kem , neplatí a nemůže platit tato zásada . Je vymožeností socialismu.

A my této vymoženosti musíme využívat tak, aby se stala jedním z roz hodujících nástrojů rozvoje tvořivých sil společnosti.

Chtěl bych, soudružky a soudruzi, připomenout, že v nově uzpůsobe ném systému materiální zainteresovanosti mimořádně vzrostla úloha vni

tropodnikového řízení. Potřebujeme a musíme dosáhnout, aby chozra. scot jako socialistický princip hospodaření měl i v této oblasti aktivní, působivé formy a dynamický mechanismus odpovídající nové soustavě. Neboť to, co dosud máme ve většině našich podniků, je neduživý , bez krevný systém, který pasivitou formy Jde nám o to, aby vnitropodnikové řízen rasčotu a racionální organizace, stále víc funkci účinného transformátoru ich vztahů, v nichž bude podnik jako celi nismu. To znamená, že cena , za ktero davky a tlak trhu , nároky na kvalitu

isí živý obsah chozrascotu. , rozvíjené na principu choz řekl bych . cehrávalo acích a zbožně peněžních

uit, do jeho vnitřního orga aik prodává výrobky, poža to všechno, přeměněno »na

drobné « , musí proniknout a v adekvátní podobě působit i ve vztazích vnitropodnikových útvarů a kolektivů. Dobré zkušenosti v takovémto organizování vnitropodnikového řízení

mají soudruzi v některých obuvnických, textilních i některých stroji

renských a chemických závodech. Stručně a zjednodušeně řečeno, jde 344

o to, že celou činnost podniku 'a závodů rozčlenili do samostatně hos podařících středisek, která jsou vůči sobě odběrateli a dodavateli, za vnitropodnikové ceny nakupují suroviny a materiál a za ně rovněž pro dávají svoji produkci. Každý výdaj má tedy v podnicích svého adre. sáta , ztrácí se anonymita, obezlička a každý vnitropodnikový útvar je plně zainteresován na maximálním příspěvku k tvorbě hrubého důchodu a zisku, na čemž závisí odměna kolektivu i jednotlivců .

Myslím, soudružky a soudruzi , že takovouto cestu musíme nastoupit ne ovšem šablonovitě , ale tvořivě

-

ve všech našich podnicích . Ona

velmi účelně a organicky váže, kloubí zájmy jednotlivců, kolektivů a společnosti. Zvyšuje hmotnou odpovědnost za práci. Vyvolává tlak a kri

tičnost, aby se nepokračovalo ve špatné práci, na zmetcích, aby se od chylky od normy včas zjistily i hmotně postihovaly a nepoškozoval se

spotřebitel, aby se naplňovalo ne špatné staronové pravidlo »Náš zá kazník náš pán« . A je to také cesta ke spravedlivé odměně, která musí záviset na osobním vkladu, na výsledcích cechu, dílny , oddělení v přímé návaznosti na práci celého podniku. Přirozeně účinně působící vnitropodnikové řízení souvisí s takový.

mi prozaickými věcmi , jako je vysoce kvalifikované účetnictví, ský. tající živý obraz o výsledcích jako podklad pro měření zásluh. Budeme muset zvelebovat i takovou disciplínu, jako je rozpočtovnictví, které do hodnotové podoby promítá plán, a opírá - li se o exaktní kalkulace a

normy, je působivým nástrojem rentabilní výroby. • Je mi snad možno zazlívat, že tu uvádím takové nudné a nezáživné věci , jak se u nás ještě nejednou na účtování a rozpočtování hledí. Život, potřeby ekonomiky však velmi tvrdě a neústupně žádají, abychom ná ležitě docenili a kvalifikovaně, vskutku mistrovsky zvládli i tyto disci plíny, protože od exaktní evidence, od kontroly míry vynakládané prá

ce začíná pořádek. Na tom závisí spravedlivé odměňování, disciplína - a to je předpoklad, aby se po zásluze ocenilo dílo a práce člověka. Bez toho se vpřed nepohneme.

Proto, držíce se Leninovy rady , nesmíme se vyhýbat kalkulaci. Je. dině na základě obchodní kalkulace zdůrazňoval Lenin je možno budovat hospodářství.

S pozitivním ohlasem se setkaly zásady reformy účetnictví, vypra cované v duchu zdokonalené soustavy širokým aktivem teoretiků i prak tiků kolem Ústřední komise lidové kontroly a statistiky . V této načaté mravenčí, ale nesmírně užitečné činnosti bude třeba pokračovat. Musíme tedy, soudružky a soudruzi, velmi trpělivě, houževnatě

využívajíce dobrých domácích i pro nás vhodných zahraničních po znatků – podstatně přebudovat celou vnitropodnikovou ekonomiku a její organizaci na úroveň principů nové soustavy. Je to velmi vděčisé pole pro iniciativu hospodářských pracovníků i pro stranické a odboro vé organizace . Musíme jednat s vědomím , že právě v této oblasti kla

deme cihly, pilíře moderního, racionálního , vyspělého socialistického řízení národního hospodářství. 345

Soudružky a soudruzi, na závěr svého diskusního příspěvku bych chtěl ještě podtrhnout, že pracujeme-li dnes na nové soustavě řízení a na tom , aby se co nejdříve projevily její pozitivní účinky, nijak ne

snižujeme velké dílo, které náš lid pod vedením KSC vytvořil. Dosavadní soustava řízení sehrála ve své době své poslání, přispěla

k industrializaci republiky a Slovenska zvlášť. Vždyť objem průmyslové výroby v Československu v přepočtu na obyvatele je dnes asi 4,2krát vyšší, než je světový průměr, zatímco za kapitalistické soustavy byl

jen 2,4 krát vyšší. Když vezmeme v úvahu, že za posledních dvacet let průmysl v mnoha částech světa nestagnuje – naopak jsme svědky kon-.

junktury – tím plastičtěji na tomto faktu vidíme, jak socialismus posu nul naší vlast na žebříčku hospodářské olympiády dále od průměru a výše mezi hospodářsky vyspělé země.

Tyto výsledky nás zavazují, abychom dnes novými, účinnějšími for . mami a prostředky, odpovídajícími současné úrovni vývoje naši spo lečnosti pokračovali v tomto díle a vedli naši vlast k bohatému rozkvě. tu , ku prospěchu všeho našeho lidu. (Potlesk. )

Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Lenartovi.

Slovo má soudruh František Tesař, vedoucí tajemnik severočeského

krajského výboru KSČ, a připraví se soudruh Ivan Skála, spisovatel. Soudruh FRANTIŠEK TESAR,

severočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi ,

všichni si plně uvědomujeme , jak mnoho se v našem stranickém a ve řejném životě změnilo mezi XII. a XIII. sjezdem strany.

XII. sjezd KSČ, konaný před čtyřmi léty, s velkou důslednosti vyty . čil požadavek plného obnovení leninských principů ve stranické práci, platných pro všechny stranické orgány. a neváhám říci, že dosud je Pro každého z nás bylo .

nesnadné

utvořit si na všechny otázky správný a jednoznačný názor a podle něho jednat. Sila tradice a zvyků, sila šablon a rutiny ve stranické práci je

bezesporu velká , a ne každý ji dokáže rychle a snadno překonat. Mno hé metody a formy práce, které se nám dříve jevily jako nesporné a jedině možné, posuzujeme dnes jinak. Snažíme se k nim přistupovat nově, s větší rozvahou a vlastním úsudkem. S některými návyky a vži tými představami jsme se však nedokázali plně rozejít, některé prvky formalismu ve stranické práci mají tak pevné kořeny, že se nam je do sud nepodařilo vymýtit a stále nám překážejí v práci. To říkám na základě zkušeností, které jsme získali v naši severočes. 346

ké krajské organizaci strany. Myslím však, že podobné zkušenosti mají i ostatní funkcionáři a veliká většina členů strany .

Taková je skutečnost a s ní musíme počítat. Proto nemůžeme propa dat netrpělivosti a obavám , že nový obsah a formy stranické práce se vžívají pomalu. Každý z nás, kdo srostl se stranou, kdo cítí spoluodpo

vědnost za další vývoj, vysoce oceňuje velkou, opravdu průkopnickou práci ústředního výboru, vykonanou v období od XII. sjezdu strany.

Bylo to období, v němž bylo třeba řešit zcela nové a principiální pro blémy, začali jsme uskutečňovat hluboké změny uvnitř strany, v jejím životě, v chápání její vedoucí dlohy. Snažili jsme se dopracovat vědec. kých poznatků a na jejich základě, s maximálním vyloučením nahodi losti a voluntarismu řešit problémy a přizpůsobovat jim metody stra nické práce.

Toto úsilí nám znesnadňuje složitý vývoj ekonomiky, pro jehož zvlád

nutí byla vypracována a uváděna v život zdokonalená soustava řízení našeho hospodářství. V ekonomice, ale také témět na všech dalších úsecích života státu a společnosti si práce a nova etapa vývoje naši socialistické společnosti vynutily nové pohledy a nové formy řešení. Ve svém diskusním příspěvku se chci zabývat otázkami stranického Fízení a stranické práce na úrovni našeho severočeského krajského vý. boru strany .

Za nejzávažnější podnět k hlubokému zamyšlení nad dosavadním ob sahem a formami stranické práce a stranického fízení považujeme led nové plenární zasedání ústředního výboru z roku 1965. Jeho obsah a dlouhodobá platnost jeho závěrů je dnes už nesporná. Vyjadřují to i na vrhované změny ve stanovách. Hluboký a zásadní rozbor přežilých forem a metod naší práce umožnil ústřednímu výboru neobyčejně progresivně vytyčit nové myšlenky a dal nám v nižších stranických orgánech ne. smírně bohaté možnosti k rozvíjení vlastního myšlení a iniciativy. Od

lednového pléna ústředního výboru uplynuio jeden a půl roku. To není dlouhá doba , zvláště když uvážíme, že od správného pochopení závěrů tohoto pléna k uskutečňování jeho myšlenek nevede přímá cesta, ale složitý proces ovlivňování a měnění názorů a vžitých forem práce ti síců funkcionářů a členů strany.

Sám jsem si představoval, že uskutečňování těchto přeměn bude ješ. tě složitější a bude trvat déle, než je tomu ve skutečnosti. To , že se

nám postupně daří měnit praxi, svědčí o tom , že tyto otázky dozrály a že ústřední výbor zvolil pravou dobu pro jejich řešení. Přitom jsme si vědomí , že tento proces zdaleka není ukončen. Probíhá dále a úměrně tomu , jak pro jeho uplatnění, zejména ve vyšších stranických or gánech , vytváříme podmínky. Tento proces bude nejen pokračovat, ale bude se dále prohlubovat. Za nejzákladnější považuji, že byl ve srovnání s minulým obdobím nově vymezen obsah stranické práce a stranického řízení, že došlo k velmi hlubokému předělu pojetí vedoucí úlohy strany a že politická, přesvědčovací a výchovná práce strany se znovu dostává na přední misto. 347

To samozřejmě není snadné. Jde tu v podstatě o přesnější vymezení působnosti stranických orgánů a organizací na jedné straně a všech ostatních orgánů a organizací na straně druhé. Aby každý dělal , co mu

přísluší, aby nedocházelo ke směšování a ztotožňování stranického, stát ního a hospodářského vedení. Takové směšování, jak jsme se nejednou přesvědčili , nutně vede k oslabování osobní odpovědnosti a konec konců k - snižování a porušování vedoucí úlohy strany.

Rozlišovat, co je úkolem strany a co je úkolem jiných orgánů, je složité ; k rozlišování musí docházet v každém konkrétním případě zno

vu. Neexistuje totiž společný, pro všechny případy platný způsob, kte rého bychom mohli použít. Stále ale dochází k tomu, že se prosazuje už vžitý starý způsob , kdy stranické orgány rozhodovaly téměř o všem ao.všech detailech, způsob, který vedl k oslabení vlastní iniciativy a od povědnosti hospodářských a státních orgánů i společenských organi

zací. Naší vlastní nesprávnou praxí jsme tak vytvořili příznivé ovzduší pro alibismus a snižování osobní odpovědnosti a mnohé vedoucí pracov níky hospodářského a státního aparátu jsme naučili vyčkávat na směr. nice shora , z.kraje nebo z centra. S takovými nedostatky jsme se ještě plně nevypořádali a jen důsled

ným a uvážlivým postupem stranických orgánů můžeme zabránit jejich dalšímu trvání. Mohl bych uvést z činnosti našeho předsednictva i plé. na krajského výboru četné příklady, jak se nám daří vedoucí úlohu

strany v praxi uskutečňovat. Jedním z prvních úkolů po lednovém plénu ústředního výboru bylo vyjasnění správného vztahu a správných forem vedoucí úlohy strany vůči krajskému národnímu výboru. Vedla nás k tomu nedobrá situace a oprávněná kritika členů krajského vý. boru i veřejnosti k práci KNV.

Udělali jsme důkladný rozbor činnosti krajského národního výboru, jeho rady, komisí, vedoucích funkcionářů a poslanců. To umožnilo plé

nu krajského výboru strany zaujmout kritické stanovisko k dosavadním výsledkům a metodám práce KNV. Objasnili jsme si , že hlavními příči

nami některých neúspěchů byl resortismus, nekomplexnost při posuzo vání důležitých otázek rozvoje kraje , zejména v radě. Důsledkem toho byla 1 malá autorita rady vůči odborům a komisím . Také mezi vedou cími funkcionáři nebyly dobré a náročné soudružské vztahy . Všechny tyto otázky jsme po plénu krajského výboru znovu projed

nali za účasti vedoucích pracovníků KNV ve stranické organizaci a ve stranické skupině poslanců .

První výsledky se dostavují. Pro krajský výbor strany a jeho před sednictvo to znamená, že může zvýšit nároky na soudruhy pracující v KNV , že mnohé dílčí věci , které se dříve detailně řešily na plénech a'v předsednictvu krajského výboru strany, přecházejí nyní na státní orgán , jeho volené funkcionáře a aparát. Do našeho předsednictva a zejména na plénum krajského výboru strany přicházejí nyní z této ob

lasti jen věci zásadního charakteru. Snažíme se vytvořit takový stav, aby se předsednictvo a plénum zabývalo hlavními koncepčními otázkam! 348

z investiční výstavby, rozvoje obchodu a služeb . a z dalších odvětví,

která spadají do pravomoci a odpovědnosti národních výborů. Náš krajský výbor se nyní připravuje obdobným způsobem řešit i vztah ke Krajské odborové radě. Chceme současně také lépe vyjasnit vztah

základních stranických organizací k odborovým orgánům v závodech . I tam musí postupně dojít k účelnému rozdělení úkolů a k odstranění častých duplicit, jimž se dosud neumíme vyhnout . Touto problemati kou se bude zabývat plénum krajského výboru na podzim letošního roku.

Důsledné rozdělení úkolů, stanovení rozdílného obsahu a forem práce , ale i rozdělení odpovědnosti a povinností mezi stranickými a ostatními orgány a organizacemi je podle našeho názoru zásadní otázka . Je to

první předpoklad, aby stranické orgány neřešily věci , které příslušejí

jiným , ale aby se tím důsledněji, soustavněji a hlouběji mohly zabývat zásadními ekonomickými otázkami , politickou a výchovnou prací.

Přitom nelze říci, že bychom dnes věnovali menší pozornost problé mům v národním hospodářství. Změnil se však přístup k těmto otáz

kám . Posuzujeme je z hlediska koncepce a z hlediska politických úkolů našich základních organizací.

I když se teprve učíme uplatňovat takovýto – vzhledem k minulosti

daleko náročnější – přístup, inůžeme už dnes říci , že se nám plně osvědčuje a přináší výsledky. Tento přístup, který volíme na úrovni krajského výboru, dává názorný příklad našim okresním výborům a od tud se postupně přenáší i do základních organizací. Vycházíme totiž z toho, že nejlepší instruktáží je konkrétní příklad vlastního přístupu ke stranické práci, který uplatňuje vyšší stranický orgán.

Jiným závěrem z lednového pléna ústředního výboru, který se sna žíme uskutečňovat,

je

cílevědomé zvyšování podílu kádrové práce

v celkové stranickopolitické činnosti. Objektivní skutečností je, že kraj ský výbor ani stranické organizace nejsou schopny nahrazovat hospo dářské, státní, odborové i jiné orgány . I při sebelepším složení volených orgánů a komisí nemohou stranické orgány do všech detailů posou ait odbornou stránku předloženého problému a zabezpečit realizaci rozhodnutí, které se přijme. To je vlastní úkol státních nebo hospodář ských institucí, kde je třeba mít takové soudruhy , kteří jak svými od

bornými, tak politickými a morálními vlastnostmi zaručí správné a stra nické řešení konkrétních úkolů na úseku, za jehož vedení jim strana svěřila odpovědnost.

Máme však také mnoho vedoucích pracovníků, kteří jsou sice straně oddáni a mají nejlepší vůli , avšak chybí jim potřebná kvalifikace, od bornost a schopnost vést lidi. I tyto případy postupně a citlivě , s po

třebnou rozvahou a taktem řešíme. V některých případech jsme již změ ny uskutečnili. Jinde dáváme soudruhům možnost zvýšit si vzdělání a od bornost. Proto také věnujeme velkou pozornost odborné a zejména po litické přípravě mladých kádrů. Osvědčují

nám krátkodobé praxe in.

enýrů a jiných odborníků ve stranickém aparátě . vysíláme schopné sou . 349

druhy do stranických i odborných škol a kursů, abychom je na fidici

práci v nové soustavě všestranně připravili. Ač je to v mnoha přípa dech nesnadné, nezbývá nic jiného než rozloučit se při rozmistování kádrů se sociálními a společenskými ohledy a nezaměňovat je se zá. sadovým , vysoce náročným postojem k jejich práci. Jedině takový po stoj považujeme za správny a za stranicky.

Chtěl bych, soudružky a soudruzi, fící ještě několik slov k problému, který nám v Severočeském kraji dělá nejvíce starosti. Když jsme začali budovat socialismus, vytyčila strana správně úkol vyrovnat se s problémem některých zaostávajících oblastí. Dnes už ne.

můžeme mluvit o takovýchto oblastech, neboť jejich úroveň se vcelku vyrovnala ostatním částem státu.

v Severočeském kraji však vidíme , že se zde vytvořilo zaostávání ji• zaostávání a hluboké narušení životního prostředí. Srove nání životních a zdravotních podmínek obyvatel v našich okresech Cho

ného druhu

mutov, Most, Teplice a Ustí n. L. s podmínkami v jiných částech kraje a republiky ukazuje , že k řešení tohoto krajně nepříznivého vývoje bude

třeba z hlediska celostátního přistoupit se stejnou rázností a důsledností, uplatněním obdobných preferenčních opatření, jako jsme před lety pří.

stupovali k likvidaci někdejších zaostalých oblastí. Zatím se nesetká váme s plným porozuměním, zejména při realizaci. Také usnesení vlády se plní zcela nedostatečně. My se s tímto stavem v Severočeském kraji nesmiřujeme. Hledáme a nacházíme cesty, jak částečně zabraňovat dal. šímu zhoršování prostředí. Saháme nyní k radikálnějším, i když stále ještě dílčím a improvizovaným opatřením . Patří k nim například snaha přimět průmyslové závody k vydatnější pomoci při zlepšování prostředí.

Také porovnání rozdělovaných investic je konkrétním dokladem ne příznivé situace. Mohl bych to ukázat například na rozboru z roku 1964.

Do průmyslu se v roce 1964 investovalo v republice v průměru 44 % z celkových investic a v Severočeském kraji se do průmyslu Investo . valo téměř 65 % z investic uskutečněných v kraji. Proti tomu na obchod a veřejné stravování v průměru republiky se in vestovala téměř 2 % , ale v našem kraji necelé 1 % . Na komunální služ by 1,5 % v průměru republiky, v našem kraji 0,6 % . Na bytové hospodár ství v našem kraji 10 % , v průměru republiky 14 % , na zdravotnictví a sociální péči 1,4 % , v našem kraji 0,7 % . A tak bych mohl, soudružky a soudruzi, dále pokračovat.

To jsou nedostatky, které jsou způsobeny i námi, ale nemenší podi! na tom má nedostatek stavebních kapacit v kraji. Těžce a velmi proble maticky zajišťujeme výstavbu stanovenou plánem a po léta se plan výstavby neplnil. Stále zůstává hlavním argumentem , že je nedostatek kapacit. S tím však nemůžeme souhlasit, protože se domníváme, že se musí stavět tain, kde to rozvoj národního hospodářství vyžaduje, a ne tam, kde máme dostatek těchto kapacit. Současně bychom doporučovali, aby plánovací komise i vědecká pra . 350

coviště se v souvislosti s přípravou dlouhodobého plánu rozvoje naši republiky zabývaly perspektivou naší severočeské hnědouhelné pánve. PM dosavadním tempu těžby vyvstává otázka , jak uchovat podkrušno

horské krajině její tvář, aby odpovídala požadavkům socialistického života .

Krajský výbor i okresní výbory usilují o to, aby všechny základní or. ganizace pracovaly důsledně a iniciativně pm tešení těchto a všech ostatních úkolů. ( Potlesk .)

Soudruh PAVEL HRON : Děkuji soudruhu Tesařovi. voří soudruh Ivan Skála.

Soudruh IVAN SKALA

Soudružky a soudruzi,

údobí, které nyní prožíváme a v němž se schází strana ke svému XIII. sjezdu, cítíme jako údobi naplňujícího se přelomu. Ušli jsme za uply. nulé dvacetiletí velký kus cesty, jejíž výsledky navzdory všem pochy . bovačům předvčerejším i dnešním od základu změnily tvář i život celé naší země. Splnili jsme řadu historických úkolů, naplnili jsme řadu vý. vojových možností. Dnes jde o předpoklady dalšího vývoje. Zdá se mi,

že pro toto údobí jsou charakteristické především tří stránky, tři zá. kladní procesy

-

nová soustava, nástup vědeckotechnické revoluce a

další rozvoj socialistické demokracie. Tyto tři procesy mají jedno společné. Se znásobenou naléhavosti kla.

dou důraz na subjektivní lidskou stránku vývoje. Vyzdvihují úlohu člo věka, jeho morálně politickou vyspělost, jeho odbornou připravenost a všestranny rozhled , jeho vzdělání a kulturnost, jeho tvůrčí síly a je.

ho iniciativu. A tedy vyzdvihují zároveň význam politického , ideolo

gického, výchovného působení, vyzdvihují význam onoho stále nároč. nějšího procesu, který zahrnujeme pod pojem kulturní revoluce a který podstatnou měrou působí k tomu, aby člověk na stále vyšší úrovni re produkoval svou pracovní sílu a naplňoval svou představu plného 11d.

ského života , kterou spojujeme se socialismem a komunismem . Lenin nejednou zdůrazňoval, že živá, tvůrčí činnost mas , je základním činitelem nového života společnosti. Proto i kulturu učil chápat ne izo

lovaně, ale v souvislosti s celkovou činnosti pracujících mas. Ne jako pasívní sumu hodnot a vědomostí, ale v nejširším a společensky nejzá. važnějším smyslu, jako součást celkového boje za přeměnu světa , za komunismus. Takové společensky aktivní pojetí kultury je vlastní ko

munistům , k němu se hlásíme a nelze se ho v žádném případě zříci, 351

jak k tomu majl v poslední době sklon někteří jednotlivci na ideologic kém úseku.

Takové společensky aktivní pojetí kultury je a nemůže nebýt zákla dem každé skutečně stranické kulturní politiky. V zemi , která nastoupila socialistickou cestu , stává se v aktivním le ninském pojetí kultura součástí a nástrojem obrovského dialektického procesu. Revolucí vytvořená skutečnost a podmínky, které nová spo lečnost cílevědomě vytváří, působí na nebývalý rozvoj kultury, na její socialistický charakter, na rychlý kulturní vzestup širokých vrstev. A na

opak. Nebývalý rozvoj kultury, nabývající socialistických rysů, její de mokratizace, rostoucí kulturní úroveň mas, které se stoupající měrou

podílejí na tvorbě kultury, to všechno působí jako mocná hnací síla k dalšímu postupu společnosti. A myslím, že v budoucnosti to bude činit ještě větší a výraznější měrou.

Významnou součástí kulturní revoluce je demokratizace umění. Také ta má dvě stránky. Na jedné straně prohlubování a upevňování spole čensky aktivního charakteru umění, jeho sepětí se životem , zájmy a emo

cionálitou dnešních lidí, na druhé straně zpřístupňování uměleckých děl širokým vrstvám . Na jedné straně vědomá představa umělce působit

určitým způsobem na určitý okruh lidí, na druhé straně kulturní vý. chova širokých vrstev, zvyšování jejich vzdělanosti, vkusu , umělecké vnímavosti. Nelze se , podle mého názoru , omezit na jednu stránku to .

hoto procesu, jak je tomu někdy z té či oné stránky sklon. Jde právě o dvojjediný úkol. Tento pohyb přirozeně neprobíhá automaticky, je mu třeba napomáhat cílevědomým působením v tvůrčí oblasti umění

i v oblasti jeho rozšiřování a působení, v oblasti kulturně výchovné a organizátorské práce.

Demokratizace umění se v naší společnosti prosazuje a bude nadále prosazovat jako základní proces této oblasti, bez ohledu na to, že ně. kteří lidé, ať již z nedostatečné znalosti marxismu, nebo pod vlivem opačných přání či různých módních výstřelků , jsou dnes náchylní ten

to proces podceňovat nebo odmítat. Demokratizace umění není nějakým subjektivním voluntaristickým výmyslem strany , jejích orgánů nebo jednotlivých komunistů , ale zákonitým procesem , který má svou histo rickou logiku, který má své kořeny v celém vývoji naší kultury, a pro to i své významné místo v celkovém úsilí strany . Demokratizace umění je zároveň v plné shodě se zájmy umění samého, které vždy touží ho.

vořit k co největšímu a ne k co nejmenšímu počtu lidí, i když samozřej. mě jen největší umělecká díla dokáží hovořit ke všem , mají univerzální platnost .

Právě na celkovém pozadí kulturní revoluce a tohoto procesu demo kratizace umění lze dospět k nejsprávnějšímu, širokému a nedogma.

tickému pojetí a řešení takových významných otázek, jako je angažo vanost a lidovost socialistického umění, jako je vztah tradice a moder

ností v rámci jedné národní kultury, jako je vzájemný vztah a kontext 352

národních kultur v naší zemi, jako je naš diferencovaný vztah k ideově

diferencovanému umění Západu 1 náš vztah k umění sovětskému, bratr sky nám blízkému svou podstatou. Tyto a mnohé další závažné otázky jsou v hrubých rysech nastíněny v návrhu rezoluce ke kulturním otázkám , kterou považuji za významný programový dokument. Proces demokratizace umění u nás ovšem neprobíhal a neprobíhá hladce a bez poruch. V poválečných letech převážná část umělců, ve snaze odpovědět obrovskému zájmu o umění a zrušit jako neblahé dě. dictví minulosti protiklad tak zvaného vysokého umění a umění pro

masy, vycházela tomuto zájmu vstříc někdy i omezováním svých tvůr čích možností, své tvůrčí palety, opomíjením mnoha podnětů z vlast ní minulosti našeho umění i z umění světového. Reakce na to vedla

později, zejména v posledních letech, často k výkyvu opačnému, kdy umění začalo nejen v hojné míře využitkovávat zanedbané podněty a horečně dohánět své vnitřní možnosti , což je správné, ale leckdy dokon

ce podléhalo různým cizím vlivům a módám, a tím namnoze oslabova lo svůj zřetel a svůj vztah k širokým vrstvám obecenstva . Nemalá část umění se tak začala stále více zaměřovat na poměrně úzkou vrstvu městské inteligence a jeho část dokonce jenom na snoby.

V naší umělecké tvorbě jsme dnes svědky vážného, plodného úsilí a skutečného náročného a odpovědného hledačství mnoha našich uměl ců, kteří dávají umění velkou šíři a mnohotvárnost. Myslím, že není třeba vypočítávat ty četné úspěchy , kterých naše umění dosáhlo doma i za hranicemi . Jsme ovšem vedle toho i svědky nejednoho jalového po kusnictví, v jaké se obvykle zvrtává práce toho umělce, který ztratí představu, pro koho tvoří anebo že vůbec pro někoho tvoří. Nejednou

se bohužel setkáváme za pasívního přihlížení nebo dokonce aktivní podpory části teoretické a umělecko-kritické fronty, především na strán. kách některých kulturních časopisů, s rysy inspirovanými nestrávenými vlivy buržoazní ideologie, především s tendencemi izolovat tvorbu a ce lý vývoj umění od života společnosti , od jejího úsilí a směřování. Ale tkví snad v tom svoboda umělce ? Netkví přece jen spíše v ustavičné konfrontaci skutečnosti a velkého humanistického snu ? Nesahá úsili

některých umělců a kritiků vyvázat dilo ze společenských souvislostí, zbavit je ideového stanoviska , ideově uměleckého hodnocení skuteč nosti , případně jakéhokoli vztahu k realitě vůbec, nesahá toto úsilí na

samu podstatu umění? Má čtenář vidět vrchol a vzor například v poe zil , která není už ani náhodným shlukem slov, ale jen náhodným shlu kem hlásek , v nichž jsou tvořena neexistující slova neexistující řeči ? Umělec -komunista ovšem nemůže a nebude tvořit mimo souvislost

s celým úsilím strany. A tak ani nemůžeme vyhovět těm kritikům , kte .

ří by chtěli , abychom , hovoříme - li o umění, rezignovali na přívlastek socialistické a hovořili jen o dobrém a špatném umění. Ano , my jsme samozřejmě pro dobré umění, ale umění , které je dobré a ještě k tomu

socialistické, to přirozeně máme ještě radši. A přitom všem nepovažu. 12 XIII. sjezd KSC

353

jeme za dobré automaticky všechno to , kolem čeho snobové dělají ve liký hluk.

Bohužel nejednou právě lidé, kteří ještě předevčírem propadali ve své umělecké práci naturalistické popisnosti a schematismu a v ob

lasti teorie se vyznačovali krajně dogmatickými názory, propadají dnes takovému dogmatismu a schematismu obrácenému naruby. je ovšem třeba říci, že snahy, o kterých jsem mluvil a které se vy . dávají za novátorské, avantgardní, jsou nejednou velmi staré a také vel. mi vzdálené snahám skutečné umělecké avantgardy , která úsilí o umě.

lecký pokrok viděla vždy v jednotě s úsilím o pokrok společenský, neboť skutečný a podstatný vývoj umění se odehrával vždy tam, kde

umění bylo vědomě spjato se životem společnosti, s těmi progresivními myšlenkami, které posunovaly její vývoj .

Je-li ovšem oslabován vztah mezi uměním a divákem, je divák vysta ven zvýšenou měrou podbízení velmi různých průměrných nebo podprů měrných uměleckých výtvorů , které se tlačí do vzniklého prázdna. A ne

ní divu, že pak v mnoha lidech tvrdošíjně přežívají nebo znovu ožívají představy o umění jako pouhé zábavě, představy zavrhující šmahem

takové umění, které na diváka klade větší nároky a k jehož vnímání je třeba dospět určitou zkušeností a výchovou.

Domnívám se, že oba tyto výkyvy, o kterých jsem hovořil, mají spo lečný kořen, totiž strnulou, sektářskou představu jednoho univerzální. ho modelu umění a jednoho univerzálního nediferencovaného publika . Umění ovšem nemá a nemůže mít jednu podobu, právě tak jako neexis tuje průměrný univerzální divák. A každé úsilí směstnat mnohotvárný proces umělecké tvorby do jednotné normy, do obručí jednoho modelu

je nepřirozené, nesprávné a nemožné, je projevem zjednodušených před stav, ať mají na mysli jednou nejprostšího diváka, jindy snoba. Usilujeme-li o jednotu kultury , o jednotu umění, máme na mysli jed notu ve smyslu cílů , společenského směřování, nikoli nějakou unifor

mitu tvůrčích způsobů. Dopouštěli bychom se zjednodušení dokonce i tehdy, kdybychom chtěli umění vidět jen jako vertikální hierarchii vyšších a nižších hodnot neviděli je zároveň jako bohatě členitou ho rizontální paletu hodnot, které existují vedle sebe a odpovídají svou

mnohotvárností široké diferenciaci naší společnosti. A tato široká pa: leta umění různého tvůrčího zaměření a určení a různé náročnosti má právě jako celek uspokojovat mnohotvárný zájem a potřebu diváků jako celku. Tak, aby žádná část obecenstva nezůstala bez hodnotných uměleckých děl, která k ní budou promlouvat, a aby na druhé straně

nebylo uměleckých děl bez konkrétního adresáta. Považuji proto za přirozenou a vysoce kladnou skutečnost, že naše umění přes zmíněné tendence k výlučné jednostrannosti, které se pro jevily v jeho části a na které nakonec nejhůře doplatí ti, kdo jim pro padají, se v posledních letech značně diferencovalo, že v něm existuje široká škála různých hodnot, které si navzájem nepřekážejí a které, třebaže jsou vytvářeny umělci několika generací a třebaže se obracejí 354

do různých diváckých a čtenářských vrstev, ve své většině, i když růz

nou měrou, působí podle představ svých tvůrců směrem, kterým se vy. viji naše společnost .

Strana ve své kulturní politice zdůrazňuje šíři a mnohotvárnost umě ni , ponechává volnost tvořivé soutěží různých způsobů umělecké reall zace. Na druhé straně neskrývá , že je jí nejbližší takové umění, které specifickými prostředky svého působení na člověka co nejúčinněji na pomáhá k uskutečňování jejích velkých společenských cílů . Není to tedy ani projevem nějaké libovůle , že si zvláště váží umění v tomto smyslu společensky aktivního, umění s jasným aktivním vztahem k rea litě našeho socialistického života, umění, které se neuzavírá do sebe, ale

dovede svým poselstvím hovořit k co největšímu okruhu diváků. Takovéto široké aktivní chápání socialistického umění, jak je zdů

razňuje naše strana , vytváří předpoklad pro další velký rozvoj našeho umění, umění skutečně moderního. Vytváří předpoklad pro další aktivi zaci všech umělců, kteří mají kladný vztah k naší společnosti a jejímu

usilování, komunistů i nekomunistů. Nepodvazuje , naopak uvolňuje křídla jejich rozletu a zároveň jasně a velmi široce formuluje jejich

společenské poslání a vidí základní měřítko jejich tvorby právě ve vztahu k našim společenským cílům. A to dává zároveň i možnost na prosto zásadně se postavit k takovým dílům, k takovým ideovým nebo politickým tendencím v nich, které jsou s našimi cili v nesmiřitelném rozporu .

Považuji za správné, že návrh rezoluce ke kulturním otázkám nechce řešit nějaké dílčí problémy estetické nebo terminologické, které jsou věcí dalšího propracovávání odborných teoretických pracovníků, ale že obrací pozornost právě k základním kulturně politickým otázkám , že

se pokouší formulovat aktivní poslání socialistického umění, že nedá vá univerzální direktivní recepty, ale zásadní orientaci, že se pokouší

nastínit aktivní koncepci kulturní politiky a řízení, vycházející ze sou časného stavu a perspektiv naší společnosti, ze současného stavu vědec kého poznání kulturní oblasti a z perspektivních úkolů dalšího rozvoje kulturní revoluce.

Myslím si , že optimální kulturně politická koncepce strany, tak jak

to odpovídá tradicí strany , která od svého založení přitahovala nejlepší síly našeho umění, nemůže být bezbřehá, ale přitom by měla být dostatečně široká, aby sjednotila maximální počet tvůrčích umělec kých pracovníků k další bohaté tvorbě , k umělecké aktivitě ve smyslu našeho společenského vývoje, že by měla být koncipována aktivně , aby se při svém uskutečňování stala opravdu působivým vývojovým fakto rem ; že by měla být koncipována dynamicky, aby nelpěla na strnulých poučkách nebo normách, ale předjímala společenský pohyb a mohla do

sebe vstřebávat další nové prvky a rysy, které tomuto progresívnímu çohybu naší společnosti budou odpovídat a napomáhat. Domnívám se, že návrh rezoluce ke kulturním otázkám má tyto rysy, že jednotlivé problémy nastínil z hlediska celkového procesu kulturní re 355

voluce, k němuž byly zaměřeny i tyto mé poznámky, a že pomůže se mknout širokou frontu našich umělců, komunistů i nekomunistů, k ta

kové náročné, mnohotvárné, společensky aktivní tvorbě, která v srdcích

a ve vědomí lidí se bude proměňovat v účinnou energii naší další cesty. ( Potlesk . )

Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Skálovi .

Nyní vystoupí delegát Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru , zá stupce generálního tajemníka ústředního výboru soudruh Andreas Fan tis. ( Potlesk .)

POZDRAV

POKROKOVÉ

STRANY

PRACUJÍCÍHO

LIDU KYPRU (AKEL ),

přednesený soudruhem ANDREEM FANTISEM Vážení soudruzi a soudružky !

Jménem Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru tlumočím va šemu sjezdu, celé vaší straně a bratrskému Československému lidu nejvřelejší soudružský pozdrav a naše nejsrdečnější blahopřání. Váš

sjezd se bude zabývat řadou důležitých a historických úkolů. Hlavní důraz bude kladen na vypracování nutných opatření pro dosažení nového pokroku v hospodářské síle ČSSR.

Úspěšné plnění tohoto úkolu bude novým důležitým historickým a slavným krokem československého lidu k vybudování vyspělé socia

listické a komunistické společnosti. Naše strana a všechen pokrokový kyperský lid věří, že pracující vlastenecky cítící lid v ČSSR v čele s uznávanou a zocelenou komunistickou stranou a jejím ústředním výborem příkladnou prací komunistů dovrší veliké a historické

úkoly, které stanoví váš XIII . sjezd. Váš sjezd se schází v podmínkách zostřené agresivity amerického

imperialismu, která se projevuje v barbarském útoku proti hrdinnému vietnamskému lidu a v podvratné činnosti proti národům nově osvo bozených asijských a afrických zemí. Jsme přesvědčení, že váš sjezd

poukáže na veliké nebezpečí světového termonukleárního konfliktu, vyvolané dobrodružnou politikou amerického imperialismu, a nepochy. bujeme, že československý lid projeví svou solidaritu vietnamskému lidu a jiným národům bojujícím proti imperialismu. Komunisté a mírumilovní lidé na celém světě se denně přesvědčují, že američtí imperialisié jsou ve své dobrodružné činnosti a zločin 356

ných plánech stále drzejší a snaží se využívat nynějších rozporů v mezinárodním komunistickém hnutí. Proto naše strana na svém

XI. sjezdu, který se konal před třemi měsíci, zdůraznila, že »zájem

společného protiimperialistického boje, zájem všech národů nutí k ukončení roztržky a k jednotnému postupu socialistických zemí a

světového komunistického hnutí proti americkým imperialistickým útokům ve Vietnamu i jinde, za svobodu a pokrok, za mír«. Upevnění jednoty socialistických zemí a mezinárodního komunistického hnutí na základě dokumentů moskevských porad z let 1957 a 1960, které musí být všemi stranami respektovány, je naléhavým úkolem pro

všechny marxisticko -leninské strany, které chtějí být hodny své historické álohy a poslání.

Jsme přesvědčeni, že XIII. sjezd KSČ, věren slavným proletářským tradicím, bude třímat ještě výše prapor jednoty socialistického tábora a světového komunistického hnutí v zájmu míru mezi národy a v zá jmu vítězství socialismu a komunismu. Drazí soudruzi a soudružky !

Kyperský národ, který je početně malý, již třicet měsíců úporně vede hrdinný osvobozenecký a protiimperialistický boj . Náš lid bojuje za úplnou nezávislost, územní celistvost, samostatnost , za likvidaci

cizích základen na svém území, za to, aby Kypr nebyl přeměněn v termonukleární základnu NATO . Náš lid bojuje za svržení okovů, které mu nasadili imperialisté, a za dosažení svého základního práva

určovat svobodně a samostatně svůj osud, bez vměšování a nátlaku, na základě zásady sebeurčení. Jednota a odhodlaný boj všech vlasteneckých sil našeho národa ,

veliká bratrská pomoc řeckého lidu a cenná materiální a morální pomoc socialistických a neangažovaných zemí byly důležitými činiteli, na kterých ztroskotaly intriky a zločinné plány imperialismu. Tyto plány sledovaly zardoušení našeho spravedlivého osvobozeneckého

boje. Z tribuny vašeho sjezdu projevuji naši vděčnost velikému Sovět skému svazu , Československé socialistické republice a všem socialis tickým zemím , neangažovaným zemím a všem národům , které v nej

kritičtějším okamžiku našeho boje zvedly mohutně svůj hlas a po mohly nám materiálně a morálně v boji proti imperialismu.

Američtí imperialisté spolu se svými pomocníky nyní znovu usilují, aby dosáhli takového vyřešení kyperského problému, které by sloužilo

hlavně jejich strategickým cílům a vedlo k podrobení Kypru útoč nému paktu NATO. Nepodrobený kyperský lid je odhodlán čelit novým podvratným plánům imperialismu a říci hrdinné »NE«, které s úspě.

chem až dodnes vyjadřoval . Náš lid je přesvědčen, že svou nezlom nou jednotou za pomoci opravdových a věrných přátel před novou zkouškou obstojí a zvítězí. Imperialisté ani přes řecko - turecká jed nání, protikomunistickou hysterii, ant jiným způsobem nevnutí kyper. skému lidu své plány na rozdělení Kypru a na sjednocení s Řeckem

podle plánu NATO. Nepřemění Kypr v základnu smrti, v základnu 357

sloužící útokům proti našim sousedům, proti mírumilovnému lidstvu a proti světovému míru . Pevnou linil úplné nezávislosti a sebeurčení

s cílem národního připojení k Řecku, s nezlomnou jednotou našeho lidu a za pomoci a podpory všech protiimperialistických sil bude spra vedlivý

osvobozenecký

boj

kyperského

lidu

korunován

úplným

úspěchem .

Ještě jednou vám přejeme, vážení soudruzi a soudružky, z celého srdce plný úspěch sjezdu a nové a ještě větší úspěchy v ušlechtilém dile

vybudování socialismu a komunismu ve vaší zemi.

Ať žije XIII. sjezd KSČ ! At žije mezinárodní jednota všech pracujících ! Ať žije boj národů za svobodu, mír, demokracii a socialismus! ( PO tlesk . )

Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Fantisovi.

Vystoupí delegát Komunistické strany Cejlonu, člen politického byra ústředního výboru soudruh Kotturuge Pablis Silva. Prosím, aby se ujal slova . ( Potlesk . )

POZDRAV KOMUNISTICKE STRANY CEJLONU , přednesený soudruhem KOTTURUGEM

PABLISEM

SILVOU

Soudruzi, členové předsednictva , soudruzi delegáti !

Jménem ústředního výboru a všech členů Komunistické strany Cej lonu tlumočím vřelé pozdravy, srdečná přání a bratrskou solidaritu

XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Vaším prostřednictvím, soudruzi delegáti, zdravíme všechny česko slovenské komunisty a všechen lid vaší socialistické země. Přejeme jim další úspěchy v jejich důležité práci.

V období od svého XII. sjezdu jste dosáhli mnoha vynikajících úspěchů při uskutečňování generální linie strany a státu, a to jak

ve vnitřní, tak i v zahraniční politice. Socialismus v ČSSR byl upev něn, bylo rozšířeno sociální zabezpečení a výroba i životní úroveň

se zvýšily. Zaujali jste čestné místo v upevňování světové socialistické soustavy a v mezinárodní socialistické dělbě práce. Díky vašemu neochvějnému postoji vůči imperialismu, kolonialismu a neokolonia lismu, díky vaší stálé podpoře národně osvobozeneckých hnutí, díky vaší všestranné pomoci novým státům, které povstaly z trosek kolo.

nialismu, a díky vašemu důsleunému boji za světový mír a odzbrojení vzrostly prestiž a autorita Československa ve světě. 358

To vše posílilo mezinárodní prestiž socialismu, podalo nové dôkazy o přednostech tohoto společenského systému a získalo další síly pod

jeho prapor. Vše, čeho jste dosáhli za necela dvě desetiletí, je výmluv ným protikladem toho, co existovalo v době předválečné buržoazní demokracie a ohromilo ideology, kteří tvrdí, že pro socialismus jsou

jen ty národy, které nepoznaly tzv. výhody buržoazní demokracie. To je obzvlášť důležité pro národy nových států v Asii, Africe a La tinské Americe, které si vybojovaly teprve nedávno svou politickou nezávislost a které se nyní rozhodují, zda mají vykročit na cestu kapitalistického, či nekapitalistického vývoje, na cestu , která vede k socialismu. Váš XIII . sjezd bude dalším významným mezníkem na cestě vaší

strany a vašeho lidu vpřed. Přejeme vám mnoho úspěchů při plnění usnesení tohoto sjezdu.

Upevňování vztahů mezi Cejlonem a ČSSR, které se začalo uskuteč ňovat v roce 1956 , jakož i hospodářská pomoc a spolupráce, které vaše země poskytovala a poskytuje Cejlonu, byly významnými činiteli v boji našeho lidu za upevnění politické nezávislosti, za dobytí hospo dářské nezávislosti a za nalezení nekapitalistické cesty rozvoje. Na základě dvou dohod o hospodářské a obchodní spolupráci, jež byly podepsány mezi našimi zeměmi v roce 1956, pomohla nám ČSSR rozšířit státní sektor průmyslové výroby vybudováním cukrovaru,

zvýšením výroby obuvi a koženého zboží a četnými dalšími průmys lovými projekty. Poskytli jste Cejlonu také výhodné úvěry a technic kou dokumentaci pro velkou hydroelektrárnu, která se právě staví. Pomohli jste nám skoncovat s neekvivalentní směnou, kterou nám imperialistické země vnucovaly, a přijali jste naše tradiční vývozní zboží a výrobky z našich nově vybudovaných průmyslových odvětví výměnou za továrny a vybavení, které jste nám dodali. Dovolte mi,

abych vám poděkoval za tuto pomoc, která je vysoce oceňována všemi pokrokovými silami Cejlonu. Četné výměny delegaci mezi naší a vaší zemí v oblasti státní, poli tické a kulturní za poslední desetiletí nám rovněž pomohly dále upev ňovat dobré vztahy mezi našimi národy.

Vztahy mezi našimi stranami byly vždy pevné a srdečné a naše názory na všechny důležité světové problémy a na problémy meziná rodního komunistického hnutí jsou totožné. Vítáme neochvějnou

loajálnost vaší strany k marxismu-leninismu a k proletářskému inter nacionalismu, ke generální linii a k usnesením , jež byla přijata na zasedáních bratrských stran v Moskvě v roce 1957 a v roce 1960 . Tak jako vaše strana a jiné bratrské strany je i naše strana zne

klidněna rozpory, jež nedávno vznikly v mezinárodním komunistickém hnutí a ve světovém socialistickém táboře. Z těchto rozporů těží jedině náš společný nepřítel , imperialismus. Nebýt těchto rozporů, nebyl by se imperialismus skutečně nikdy odvážil být tak agresivní jako nyní. Naše strana plně souhlasí s tím, že je nyní povinností všech bra . 359

trských stran vyhledávat všechny možnosti pro jednotnou akci proti

společnému nepříteli, imperialismu. Nejnaléhavější je nyní jednotná akce na podporu našich chrabrých vietnamských soudruhů, kteří tak odhodlaně a tak úspěšně bojují proti americké imperialistické agresi.

Takovéto jednotné akce socialistických zemí a bratrských stran ne jenže mohou zabránit imperialistické agresi, ale mohou také vytvořit příznivé ovzduší pro zásadní řešení existujících rozporů a pro pří

pravu dalšího mezinárodního setkání bratrských stran.

Soudruzi delegáti , ujišťuji vás, že Komunistická strana Cejlonu stoji po boku KSSS , vaší strany a všech ostatnich bratrských stran, aby chom nalezli vhodný způsob, který by nám pomohl sjednotit naše

hnutí v boji proti imperialismu a za vítězství naší společné věci. At žije KSČ a jeji XIII. sjezd ! ( Potlesk .) Ať žije přátelství mezi našimi národy a bratrská solidarita mezi našimi stranami !

Ať žije boj za mír, národní osvobození, demokracii, socialismus a komunismus !

Ať žije jednota mezinárodního komunistického hnuti !

Ať žije marxismus -leninismus a proletářský internacionalismus! (PO tlesk . )

Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Silvovi . Nyní vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Dánska, člen

předsednictva a sekretariátu ústředního výboru soudruh Ludvig Han sen . Prosím , aby se ujal slova . ( Potlesk . )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY DANSKA, přednesený soudruhem LUDVIGEM HANSENEM

Ústřední výbor Komunistické strany Dánska posílá jménem všech dánských komunistů prostřednictvím naší delegace srdečné a bratrské pozdravy delegátům XIII. sjezdu Komunistické strany Československa a všem československým komunistům .

Děkujeme za pozvání k účasti na XIII . sjezdu a současně přinášíme co nejsrdečnější přání, aby sjezd úspěšně dovršil práci ve prospěch dalšího budování socialismu ve prospěch jednoty světového komu nistického hnutí a ve prospěch světového míru.

Naše země prošla v posledních letech vysokou konjunkturou se silným růstem výroby a vysokou zaměstnaností. Sociální demokraté a buržoazní strany pokládají proto za vhodné nazývat Dánsko spo . 360

lečností blahobytu. Užitek z tohoto blahobytu mají však jen kapita listé, neboť ti inkasují největší část výsledků růstu výroby, zatímco ta část, kterou si pracující vybojovali kolektivními smlouvami a dal šími akcemi , je rychle pohlcována rostoucími cenami zboží, nájem ného a růstem daní.

Vykořistování pracujících zesílilo, takže dnes se procentuálně po dílejí menším dílem na národním důchodu než před 70 lety. Pro

pracující s nízkými mzdami, penzisty a nemocné znamenala vysoká konjunktura zhoršení jejich postavení v důsledku vysokého růstu cen. Tento pro pracující ekonomicky nepříznivý vývoj není způsoben nedostatkem bojové vůle u pracujících, ale bezzásadovou politikou kompromisů sociální demokracie s buržoazními stranami. Zájmy kapi

talistů byly zajištěny a jsou chráněny státními zásahy, zatímco akční možnosti a demokratická práva pracujících byly omezeny .

Jenom komunisté důsledně bojovali proti této politice. Přes potíže, které naší straně způsobilo roztříštění, podařilo se komunistům v dán. ském odborovém hnutí rozvinout významné akce za jednotu s jinými levicovými silami, požadující spravedlivé rozdělování národního dů chodu a rozšíření demokratických práv. Naše úsilí zasadilo sociálně demokratické politice spolupráce s pravicí mocný úder při nedávno konaných obecních volbách, v nichž levicové síly zaznamenaly vý znamný vzestup hlasů 1 mandátů. Volby neznamenaly pro naši stranu žádné velké vítězství, ale poprvé od roztříštění strany jsme zazna menali přírůstek hlasů v řadě měst a obcí a získali jsme i nové mandáty. Pokračujeme v boji s nově získanými silami , v boji za sjednocení levicových sil, v boji s velkokapitálem při nadcházejícím jednání o kolektivních smlouvách. Komunistická strana Dánska si jako jeden z hlavních úkolů uložila

působit pro vystoupení Dánska z NATO . Barbarská válka Spojených států amerických proti vietnamskému lidu a jejich agresívní akce

v ostatním světě vzbuzují rozhořčení a nenávist ve velké části dán ského lidu. Stále více lidem se stává jasnějším , že komunistické hod

nocení Atlantického paktu jako paktu agresívního je správné. Vojen ská spolupráce Dánska se západním Německem a vedoucí úloha zá

padního Německa v této spolupráci vzbuzuje rovněž v mnoha Dánech

mrazení při myšlence, co by se stalo, jestliže by se revanšechtivým německým militaristům podařilo vyprovokovat válku mezi velmocemi. Proto požadavek komunistů , aby byla skončena vojenská spolupráce se

západním Německem, získává stále větší a větší podporu mezi dánským lidem .

Naše myšlenky a požadavky, aby se Dánsko snažilo zajistit svou bezpečnost vyhlášením neutrality a aby si tím získalo garance velmocí pro tuto neutralitu , získávají postupně půdu v dánských myslích. Chce me zesílit naše úsili k tomu, abychom získall dánský lid pro přetrhání těch svazků, které nás připoutávají k NATO, ne-li dříve, tedy v souvislosti s vypršením smlouvy v roce 1969. 361

Proto má naše strana aktivní zájem na společné iniciativě při

vytváření kolektivního systému evropské bezpečnosti jako alternativy k politice bloků, kterou NATO a studená válka přinesly do Evropy. My, dánští komunisté, jsme hrdi na to, že příslušíme ke světovému hnutí, které je dostatečně silné, aby zmařilo provokace válečných

paličů a zabránilo nové světové válce. Věříme, že naše hnutí si uchová a rozšíří svou sílu tak, aby války byly odstraněny i pro další budouc nost.

Jsme přesvědčení , že tento sjezd bude velkým příspěvkem pro svět lou a šťastnou budoucnost československého lidu a celého lidstva .

Ať žije jednota a solidarita světového komunistického hnutil Ať žije Komunistická strana Československal ( Potlesk. ) Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Hansenovi. Promluví delegát Komunistické strany Austrálie, člen ústředního vý .

boru soudruh Edgar Argent Ross. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY AUSTRÁLIE, přednesený soudruhem EDGAREM ARGENTEM

ROSSEM

Soudruzi delegáti sjezdul

Tlumočím vám soudružské pozdravy Komunistické strany Austrálie. My ve vzdálené Austrálii sledujeme s rostoucím obdivem váš pokrok ve všech oblastech činnosti za zvýšení životní úrovně vašeho lidu, za

zlepšení školství a kultury ve vaší zemi i vaši úlohu ve velkém boji za světový mír.

Jako poměrně vyvinutá kapitalistická země zkoumali jsme bedlivě váš vývoj , z něhož čerpáme důležitá ponaučení nejen při hledání cesty k dobytí politické moci pro pracující lid naší země, ale i při

řešení problémů, před kterými budeme stát, až tuto moc budeme vykonávat.

Jsme přesvědčeni, že jste přispěli významným způsobem k řešení otázky , která se stala sporným bodem v mezinárodním komunistickém hnutí : možnosti mírového přechodu k socialismu za určitých podmínek, a víme , že vaše zkušenost se dá dobře uplatnit i v Austrálii.

V naší zemi jsou kapitalistické monopoly silné, silné je však také dělnické hnutí a demokratická tradice je pevně zakotvena v mysli

lidu, který dobře zná záměry krajní pravice a drží ji v šachu. Ale tato otázka přechodu patří u nás teprve budoucnosti.

Prozatím je naše úsilí zaměřeno na vytváření jednoty dělnického 362

hnutí a všeho lidu v boji proti monopolnímu kapitalismu, pokud jde o bezprostřední otázky životní úrovně, hospodářského zabezpečení, světového miru , a zejména na odpor proti závazkům, které na sebe vzala reakční australská vláda. To, že podporuje americkou agresi ve Vietnamu, je pro nás životně důležitou otázkou, protože žijeme v ob lasti jihovýchodní Asie. Nedávno se vláda usnesla, že ztrojnásobí australské jednotky ve Vietnamu a že pošle mladé brance do války, čímž hrubě zrazuje ná rodní zájmy naší země. Rostoucí vojenské výdaje doléhají stále více a více na lid, a to v rostoucích cenách životních potřeb, v krizi služeb veřejnosti a v ohrožování hospodářského zabezpečení vůbec.

Sváděli jsme dlouhý a velice obtížný boj proti této politice naší vládnoucí třídy a s radostí vám mohu sdělit, že opozice proti ní

značně vzrostla. Přesahuje daleko pokrokovou část dělnického hnutí, jsou v ní studenti, příslušníci svobodných povolání, církevní hod nostáři a vůbec široké masy australského lidu. Tato opozice je nyní tak rozšířená, že se stále konají veřejné dis kuse a četné demonstrace, takže doufáme, že při parlamentních vol .

bách koncem tohoto roku bude poražena nynější reakční australská vláda, která byla téměř 17 let u moci. Tím se vytvoří pevnější zá

kladna pro pokračování boje za stažení australských jednotek z Viet namu a za mír, který zajistí nezávislost této země a uhasí plameny války, jež hrozí zachvátit celý svět. Kromě toho vedeme houževnatou kampaň proti rozšiřování jaderných

zbraní, které se také stalo významnou politickou otázkou v naší zemi. Zatímco se pochopitelně zabýváme vietnamskou otázkou, jsme si

stále vědomí klíčového problému německé otázky a mimořádné si tuace našich soudruhů v Československu, na jehož hranicích zaujali své pozice západoněmečtí revanšisté. Jsme si dobře vědomí potíží, které s tím máte, ale víme, že nepřihlížíte nečinně, že aktivně usilujete

o jejich řešení a budujete dál socialismus ve své zemi. Sledujeme se soudružským zájmem a s velikou úctou, jak řešíte takové problémy, jako je hospodářské řízení, abyste mohli dále upevňovat svou průmys Tovou základnu na cestě ke komunismu.

Jsme pevně přesvědčeni, že je nutné vytvořit solidaritu socialistic kých zemí, komunistických stran a mírumilovných sil ve světě na pod. poru boje vietnamského lidu a za řešení německé otázky, protože víme, že to jsou v zásadě dvě fronty téhož bitevního pole.

V boji za jednotu socialistického tábora podporujeme bezvýhradně zásadu, aby všechny strany byly nezávislé a byly si rovné, a že se

žádná z nich nemá vměšovat do vnitřních záležitostí druhé strany. Pod porujeme pevně usnesení porad komunistických stran z let 1957 a 1960 a budeme podporovat všechna opatření pro obnovení jednoty ve světovém komunistickém hnutí , která je tak důležitá ve velkém boji našich dnů za nastolení trvalého míru a v boji za socialismus a proti

imperialismu. 363

Dovolte mi, abych Komunistické straně Československa tlumočil nejvřelejší blahopřání Komunistické strany Austrálie a abych vyjádřil přesvědčení, že tento sjezd, který upřesní plán hospodářského rozvoje pro příští léta a schváli nové cíle a organizační úkoly, povede k dal ším vítězstvím v boji za mír a socialismus ve světovém měřítku, což bude mít velký význam i pro nás v Austrálii.

At žije Komunistická strana Československal ( Potlesk. ) Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Rossovi.

Promluví delegát Komunistické strany Kolumbie, člen politického by. ra ústředního výboru soudruh Hernando Hurtado. Prosím , aby se ujal slova . ( Potlesk . )

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANY KOLUMBIE,

předneseny soudruhem HERNANDEM

HURTADEM

Drazí soudruzil Dovolte mi, abych tlumočil vašemu XIII. sjezdu a československému lidu bratrský pozdrav ústředního výboru Komunistické strany Kolum bie.

s živým zájmem jsem sledoval průběh jednání vašeho sjezdu. Ve

zprávě soudruha Novotného a v příspěvcích delegátů se jasně rýsují velké úkoly, které v nejbližších pěti letech musí uskutečnit českoslo venský lid pod vedením svého bojového předvoje – komunistické stra

ny. Realizace těchto plánů se obráží nejen v upevňování hospodářství vaší země a ve zlepšování životních podmínek lidu, ale je také pod nětem pro boj kolumbijského lidu za osvobození.

Zatímco československý lid je pánem svého osudu, lid Kolumble musí svádět houževnatý boj proti svým utlačovatelům americkým Imperialistům a domácím vykořisťovatelům. V současné době nabývá tento boj většího rozmachu přes všechny kolonizátorské plány Pen tagonu, jenž pod záminkou boje proti komunismu a »povstaleckým hnutím« rozpoutal skutečnou vyhlazovací válku proti rozsáhlým venkovským oblastem, kde se již po řadu let tvoří nezávislé země. dělské organizace. Marquetalia, El Pato, Riochiquito a jiné oblasti symbolizují boj zemědělců za půdu, na jehož likvidaci mají zájem velkostatkáři a vysoká buržoazie. Již dva roky kladou zemědělci,

přestože jsou početně slabši a čell obrovské vojenské mašinérii, hrdin . ný odpor v partyzánské válce, která vzbudila sympatie obyvatelstva. Desátý sjezd naší strany potvrdil, že se v Kolumbii otevírá osobitá 364

cesta revoluce, vyznačující se využitím a kombinací všech forem a prostředků boje mas a se zřetelem ke kolumbijské skutečnosti. Sjezd odmítl dogmatické teze, které se snaží určovat národům jen jednu jedinou cestu k vítězství revoluce. Proto se naše strana neomezuje na podporu a vedeni partyzánské ho hnutí, ale snaží se také postavit do čela velkých bojů, které vede dělnická třída, studentstvo a městské lidové masy.

Rozvoj těchto konfliktů nedosáhl zatím potřebné intenzity vzhledem k nesvárům, které vládnou v řadách pracujících a mezi levicovými

politickými skupinami v důsledku manévrů domácích velkokapitalistů a amerického imperialismu. Kolumbijským komunistům je jasné, že dovést vítězně náš lid k porážce vládnoucího vykořisťovatelského řádu bude možno jedině na základě boje za jednotu dělnické třídy. Žádáme mezinárodní solidaritu s našimi bojovníky, s politickými vězni a se všemi, koho pronásleduje protilidový režim, a současně jsme solidární s hrdinným bojem vietnamského lidu, který čelí bar barské agresi severoamerického imperialismu. Podporujeme rovněž vlastenecký boj dominikánského lidu proti okupaci námořních jed notek , pevně podporujeme bratrský lid Kuby, symbol osvobození Latinské Ameriky. Nás, kolumbijské komunisty, velice znepokojují názorové neshody, které škodí mezinárodnímu komunistickému hnutí. Z vlastní zkuše nosti známe neblahé důsledky frakcionářství, které prospívají jen a

jen našemu třídnímu nepříteli. Proto jsme odhodlání podpořit veške rou Iniciativu k překonání názorových neshod na základě principů kolektivně vypracovaných na poradách z let 1957 a 1960. Soudruzi, chtěl bych využít příležitosti, abych vyjádřil vděčnost a díky za bratrskou solidaritu Komunistické strany Československa , která, řídíc se proletářským internacionalismem, přispívá k utuženi přátelských svazků obou našich národů.

At žije XIII. sjezd Komunistické strany Československa! At žije přátelství mezi našimi komunistickými stranami a mezi lidem

Československa a Kolumbie! At žije proletářský internacionalismus! ( Potlesk .) Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Hurtadovi. Budeme pokračovat v diskusi, Slovo má soudruh Pastyřík . Soudruh MIROSLAV PASTYŘIK Soudružky a soudruzi,

jednání XIII. sjezdu sleduje s velkou pozornosti i celé naše Revoluč. ní odborové hnutí. Už v diskusi k tezim XIII. sjezdu vyjádřila 13. ple 365

nární schůze Ostřední rady odborů jednoznačně svou podporu politice strany v dalším rozvoji naší společnosti a rozmach pracovní iniciativy v předsjezdovém období svědčí o tom, že k jednání sjezdu, k návrhům obsaženým v tezích vzhlížejí pracující s důvěrou a s vůli aktivně přispět

k realizování sjezdových závěrů. Nepřistupujeme k XIII . sjezdu s prázd nýma rukama. Předali jsme straně hlášení ústředních výborů odborových svazů, hodnotící iniciativu pracujících v prvním čtvrtletí letošního roku, z nichž je zřejmé velké úsilí dosáhnout příznivého obratu v ekonomic

kém rozvoji, zlepšovat rozhodující kvalitativní ukazatele a dát našemu národnímu hospodářství , co potřebuje . Hlubší pohledy do výsledků za první měsíce v jednotlivých odvět vích ukazují rovnoměrnější plnění plánu a zejména cennou skutečnost,

že úkoly prvního čtvrtletí byly splněny mnohem lépe, než tomu bylo v dřívějších letech. V závodech sili snaha zkvalitnit soutěžení, odstranit formalismus, lépe hospodařit.

Chtěl bych z tribuny sjezdu jménem Ostřední rady odborů poděkovat všem pracujícím, kolektivům i jednotlivcům, brigádám socialistické práce, našim funkcionářům, aktivistům a členům, kteří se zasloužili

o rozvoj iniciativy a dobré výsledky. Ústřední výbor strany v rezoluci o odborech zdůraznil významnou úlohu Revolučního odborového hnuti v nových podmínkách, zvláště jeho výchovné poslání takto : » Jako orga

ganizace dělnické třídy a většiny ostatních pracujících musí proto Revo luční odborové hnutí více, lépe a výrazněji vyjadřovat pod vedením Ko munistické strany Československa revoluční úlohu dělnické třídy v ma sách pracujících. O co , podle našeho názoru, jde především? Předně se odbory mají více angažovat v řešení revolučních úkolů sou

časné etapy vývoje naší socialistické společnosti, ať již jde o urych

lené zavádění nové soustavy plánovitého tízení národního hospodář. ství, rentability výroby, kvality výrobků, či o vědeckotechnický pokrok a všechno , co s tím souvisí.

Za druhé se odbory mají lépe starat o podmínky práce a života pra cujících. To má velky význam jak pro všestranng a harmonický rozvoj

každého jednotlivého pracovníka, tak pro celkový rozvoj výroby. Za třetí mají odbory výrazněji vyjadřovat vali a mínění dělnické tří. dy a ostatních pracujících na různé otázky ekonomického, politického, kulturního a sociálního charakteru, a to v zájmu dalšího rozvoje socia listické společnosti , jenž je v souladu se zájmy každého pracujícího člověka .

Za čtvrté odbory mají samostatněji a iniciativněji řešit v masách pra. cujících úkoly , jež v zájmu další výstavby socialismu vytyčuje strana , mají přicházet ke straně , státním a hospodářským orgánům s vlastními podněty a návrhy , aktivněji a iniciativněji plnit svou úlohu v rozvoji socialistické demokracie .

Odbory právě proto, že vyjadřují a hájí stěžejní zájmy dělnické třídy a ostatních pracujících, mají velkou odpovědnost jako hlavní spolubo .

jovník strany především za hospodářský rozvoj, za vše, co ho ovlivňuje . 366

Hlásíme se k této odpovědnosti a široce založenou masovou politickou, výchovnou a organizátorskou činnosti, opravdu živou prací s lidmi bu

deme pomáhat spojovat stranu s masami a masy se stranou . Přitom ovšem v praktické činnosti v závodech nemohou odbory nikde vystupo vat jako slepý nástroj hospodářského vedení. Když pomáhají hospodář ským orgánům připravovat a zabezpečovat plán, vždy musí zacho vat svou vlastní tvář jako samostatná, dobrovolná politická a zájmová

organizace. Na tyto otázky se snaží Revoluční odborové hnutí postupně odpovídat v praxi . Výrazem toho je rozpracování a naplňování programových cílů, jež před rokem stanovila celostátní všeodborová konference, zvýšená pollo tická aktivita odborových organizací i rozvoj pracovní Iniciativy. Soudruh Hendrych na nedávném sjezdu Komunistické strany Sloven ska jménem vedení strany poukázal na to, že etapa, do které jdeme, v sobě již bude zahrnovat období nastupující vědeckotechnické revoluce, že to bude právě ono bitevní pole , na němž musíme porazit kapitalis

mus. Jsme si vědomí , že proces vědeckotechnické revoluce je nejen zá kladní světovou tendencí vývoje výrobních sil, ale zároveň bude mít velký vliv na sociální vztahy , na postavení člověka ve výrobě, na jeho

myšlení a vědomí, na celkový pracovní a životní styl. Přistupujeme proto k programu hospodářského rozvoje a k nové sou

stavě plánovitého řízení jako k výchozím bodům celé naší činnosti v bu doucnosti. To bude přirozeně klást vysoké nároky na úroveň ideového i organizačního řízení odborové organizace, na masovou politickou práci odborových organizací, na vytváření dělného ovzduší spolupráce

dělníků s techniky , pracovníky vývoje a výzkumu, na citlivý přístup k řešení všech problémů. Neobejde se to bez nového stylu a metod práce v odborech, bez sou

stavného živého styku s lidmi . Usilujeme o to a plně to chceine realizo vat po XIII. sjezdu a v přípravě VI. všeodborového sjezdu.

V souvislosti s nástupem k urychlenému zavedení nové soustavy ode

kává odbory značná míra spoluodpovědnosti za všestrannou přípravu pracujících. Zpřísnění ekonomických podmínek narazí u mnohých lidi na

vžitou mentalitu, vypěstovanou dosavadní soustavou řízení. Často se ješ tě setkáváme s falešnou solidaritou s lidmi , kteří nepřispívají společ nosti, kteří podlamují pracovní a technologickou kázeň a zaměňují ná. ročnost vedoucích pracovníků za asociálnost. Setkáváme se s konzerva tismem vůči zavádění a využívání vědy a techniky ve výrobě , ale také s neschopností některých hospodářských pracovníků plynule organizo

vat a správně řídit práci . Silně je zakořeněno mzdové rovnostářství, které je vážnou brzdou rozvoje iniciativy a je v rozporu se spravedli vým oceňováním jednotlivých pracovníků i kolektivů. Zde nás čeká především velký výchovný úkol. S pomocí lektorských

sborů a konzultačních středisek , které jsme v závodech a kulturních zařízeních vybudovall, rozvineme velkou seznamovací, konzultační a pro 367

pagandistickou kampaň k pochopení všech hlavních problémů hospodář . ského rozvoje a nové soustavy řízení. Nejde přitom ovšem jen o toto propagandistické vysvětlení. Naše or gány a veškerý aktiv v závodech musí sehrát zvláště za pomoci a s vy.

užitím brigád socialistické práce aktivnější roli ve výchově k socia listickému vztahu k práci, v upevňování kázně, více dbát na odbornou přípravu, politický a ekonomický rozhled pracujících. Odborové orgá

ny a organizace si vzaly mimo jiné za své jako jeden z hlavních svých programových cílů všestranně napomáhat ke zvyšování vzdělání a kva lifikace pracujících. Ve své práci prosazujeme, aby výchova kvalifiko

vaných pracovníků všech kategorií těsně navazovala na skutečné potře. by rozvoje odvětví, oborů, podniků a závodů v souladu s dlouhodobým plánem technického rozvoje a pracovních sil . Zvýšenou péči přitom chceme věnovat předním dělníkům, mistrům , na

nichž především závisí odborná a výchovná úroveň řídící práce, dále mladým pracovníkům a učňům, jakož i zaměstnaným ženám . Soudruh

Novotný zde vyzvedl problém mládeže. I my v odborech, a to konkrétně v každé základní organizaci, musíme odpovědněji přistoupit k výchově

mladé generace. Zvyšování vzdělání a kvalifikace chápeme jako kon krétní projev péče odborů o pracující, o jejich vyšší společenské uplat

nění, větší morální 1 hmotné ocenění jejich přínosu pro společnost. Zvý. šenou pozornost chceme věnovat problematice zaměstnaných žen, bez

jejichž uvědomělé účasti si nelze představit další rozvoj naší společ nosti . Zasazujeme se o to , aby pro ně byly vytvářeny takové podmínky ,

aby jejich pracovní činnost nebyla v rozporu s mateřským posláním. V řadě závodů se zlepšuje hygiena a bezpečnost v práci , péče o děti. Revoluční odborové hnutí vynakládá značné částky na výstavbu jesli,

mateřských škol apod . Více se pamatuje na tyto otázky v kolektivních smlouvách , ale vcelku jsou zde ještě velké nedostatky a mezery. Bere me to jako svůj úkol, který je součástí našich programových cílů. Vůbec v celém přístupu k lidem v souvislosti s uplatňováním zásad

nové soustavy řízení nutno více pamatovat na závažné poslání odborů, zlepšovat podmínky života pracujících. Nemůžeme přístupovat k člo věku jen jako k výrobci , mít na zřeteli jen jeho pracovní sílu, jen jeho práci, ale vidět ho vždy v jeho celistvosti, sledovat za každých okol ností především zdravý harmonický rozvoj jeho osobnosti. Musíme se zajímat nejen o to , jak člověk pracuje, ale také za jakých podmínek pracuje a jak žije po práci , jaké podmínky má k svému kulturnímu vý. voji , k rozvoji citového života, k tomu, aby se v naší společnosti dobře cítil. Celou svou činností se chceme účinně spolupodílet na všestran . ném rozvoji socialistické společnosti, překonávat překážky plného uplat. nění tvůrčích sil našich pracujících.

Přitom dosud málo zdůrazňujeme, že to, co u nás uskutečňujeme, co mají odbory zakotveno ve svých právech, je i v nejvyspělejších kapita listických zemích předmětem tvrdého třídního boje. Zvláště nyní, kdy

v kapitalistických zemích probíhá vlna technické revoluce, dochází 368

k další koncentraci kapitálu a vytvářejí se integrované hospodářské cel ky , snaží se monopoly podřídit pracující zcela zájmům kapitálu 1 dema gogií o spoluúčasti na řízení. A třídní odbory musí bojovat za takové

požadavky, jako je právo spolurozhodovat o investicích, o rozdělení zisku, o pohybu zainěstnanců, musí bojovat proti hrozbě uzavírání zá vodů v důsledku koncentrace a automatizace.

Jsme si vědomi , že největší solidární podporou v jejich boji bude, když sami jako členové Světové odborové federace budeme moci pou kázat plně na práva , jaká mají odbory u nás, ale především když těch . to práv budeme ještě lépe využívat v zájmu pracujících , v zájmu dal.

ších úspěchů budování nové společnosti. Nikde nemají odbory takové pravomoci jako v socialistických zemích, kde se dělnická třída stala třídou vládnoucí .

Zdokonalená soustava řízení našeho národního hospodářství vytváří příznivé podmínky pro další prohloubení činnosti odborů a zvýraznění

její úlohy. Je však zároveň nesporně mnohem náročnější na kvalitu prá ce všech odborových orgánů a jejich funkcionářů. Bylo proto nutno hle dat nové formy orgánů v Revolučním odborovém hnuti i metody jejich práce.

V rezoluci ústředního výboru o postavení, úloze a úkolech Revoluč ního odborového hnutí v období rozvinuté výstavby socialismu byla dána zásadní linie zejména pro výstavbu výrobních výborů. V průběhu lon

ského roku a počátkem letošního roku byly tyto nové orgány v rozho dující části našich podniků a závodů ustaveny a začaly pracovat. Z do savadních poznatků je možno vyvodit závěr, že výrobní výbory začínají plnit důležitou úlohu kvalifikovaného aktivu prohlubujícího účast pra cujících na řízení při respektování zásad pravomoci a odpovědnosti pří. slušných hospodářských vedoucích. Zvýšení významu nabývají tyto or gány zvláště nyní při urychleném uplatňování ekonomických nástrojů.

Vysoce oceňujeme zejména to, že jejich prostřednictvím dochází k účin nějšímu uplatňování připomínek a návrhů pracujících ke kvalitě a ren tabilitě výroby . V jejich praktické činnosti se upevňuje jednota a sou

činnost pracovníků ve výrobních procesech s pracovníky předvýrobních

etap. Ve výrobních výborech se spojují jejich teoretické a praktické zkušenosti k překonání nedostatků ve výrobě , v organizaci práce , v kul

tuře 1 bezpečnosti práce. Výstavbu výrobních výborů doprovázejí některé závažné problémy. Základní organizace i svazové orgány nás často upo zorňují na malý zájem a někdy i odmítavý postoj některých vedoucích hospodářských pracovníků. Mnozí z nich dosud nevidí ve výrobních vý. borech jedinečnou možnost k tomu, aby se pracující mohli přímo podílet na řešení hlavních výrobních problémů a zvyšování technické úrovně vý. roby. Přitom tam, kde pracující byli skutečně seznámeni s problémy , do

sáhlo se za jejich přímé pomoci urychlené nápravy . Bude nutné, aby

vedoucí hospodářští pracovníci se přímo podíleli na organizaci a čin nosti výrobních výborů a využívali jich ke zkvalitnění své řídící práce . Soudružky a soudruzi, plně souhlasíme s hodnocením práce odborů 369

v oblasti socialistického soutěžení, jak je uvedl soudruh Novotny v před nesené zprávě o činnosti. Již současné zkušenosti ukazují, že nyní máme dobré podmínky, abychom rozvíjeli neformální soutěžení, v němž se projevuje tvůrčí odpovědný přístup k práci, v němž se plně uplatňují

zkušenosti a iniciativa pracujících. Svědčí o tom četné příklady ze zá vodů, kde zdokonalená soustava řízení byla dovedena až do vnitropod

nikových útvarů, na pracoviště a ke každému pracujícímu. Konkrétní stanovení výrobních úkolů a dovedení vnitropodnikového hospodaření

až na provozy a dílny vede k prohloubení účasti pracujících na řízení, je nástrojem jejich ekonomické výchovy a slouží ke správnému a cíle

vědomému zaměření a usměrňování jejich iniciativy. To vše umožňuje 1 důslednější uplatnění leninských principů soutěžení, jako je srovnatel nost výsledků, výměna zkušeností a vzájemná soudružská pomoc. Vy

užijeme plně těchto příznivých podmínek, abychom soutěžení zbavili formálnosti a aby zvýšení konkrétnosti soutěžení sloužilo jako nástroj

k rozvinutí pracovní iniciativy lidí. Ve zdokonalené soustavě, v níž čin nost lidí bude rozhodujícím faktorem jejich životaschopnosti, vyžaduje soutěžení nový obsah a nové pojetí. Na základě důkladných rozborů vý. roby, techniky a technologie, technické úrovně výroby i ekonomiky zá

vodů musí být stanoveny v každém závodě konkrétní cíle soutěžení. TO budeme požadovat od hospodářského vedení a počítáme s tím, že stra nické orgány k této činnosti hospodářské pracovníky povedou. V sou

ladu s potřebami rozvoje národního hospodářství je nezbytné v nových podmínkách řízení uplatňovat především takové formy tvůrčí iniciativy , která bude přispívat k dosahování vysoké užitné hodnoty výroby. Cllem bude dosahovat světových technických a ekonomických parametrů vý . roby. Jsme si přitom plně vědomí , že si některé kolektivy budou muset stanovit řadu postupných cílů, než této úrovně dosáhnou. Budeme mno. hem důsledněji orientovat zejména brigády a kolektivy socialistické

práce na rozhodující úkoly v oblasti výroby, na růst společenské pro duktivity práce, na rentabilitu, hospodárnost , kvalitu výrobků a využití

základních fondů. Hnutí brigád , dllen, provozů a závodů socialistické práce považujeme za perspektivní formu, kterou je třeba rozvíjet jak směrem k reálnějším hospodářským výsledkům, tak směrem k větší ini clativě , zlepšováni podmínek práce a stavu na pracovišti . Mimořádný

význam přitom přikládáme aktivnímu podílu kolektivů socialistické prá ce na modernizaci výrobního zařízení, zdokonalování organizace výroby a práce, odstraňování fyzicky namáhavých prací. Společenskou váž.

nost hnutí kolektivu socialistické práce budeme podporovat soustavným hodnocením jejich zkušeností a výsledků spojenou s obhajobou titulů , a tím , že nepřípustíme inflaci v udělování těchto čestných názvů. Aby

iniciativa některých kolektivů nepřicházela nazmar, bude třeba v orga nizaci soutěžení dosáhnout jeho neformálního skloubení v závodě od

předvýrobních útvarů přes výrobní provozy až po expedici výrobků a v tomto procesu dosahovat soudružské spolupráce mezi dělníky a techniky . Budeme pokračovat v cestě, kterou jsme v rozvoji soutěžení 370

nastoupili v prvém čtvrtletí letošního roku, abychom dosáhli v plně. ni plánu prvého roku naší čtvrté pětiletky co nejlepších výsledků. V tom

spatřují odbory svůj hlavní přínos do celkového úsilí naší socialistické společnosti o růst efektivnosti výroby, o rychlý rozvoj výrobních sil v naší zemi .

Soudružky a soudruzi, významného místa se v nové soustavě řízení do stává kolektivním smlouvám. Odborové orgány budou své úsilí soustře.

dovat především k tomu, aby kolektivní smlouvy zabezpečovaly soulad zájmů společnosti a zájmů kolektivu a řešily otázky rozdělení té části hrubého důchodu, která zůstává v podnicích, a to zejména z hlediska perspektivního rozvoje podniku. Přitom budou kolektivní smlouvy účin ně podporovat rozvoj iniciativy zaměřené na odkrytí a využití výrob ních rezerv, na rentabilitu a kvalitu výroby a prosazovat v oblasti hmotné zainteresovanosti účelnou diferenciaci při uplatňování zásady odmě.

řování podle práce. Velmi důležitou stránkou kolektivních smluv se musí stát vlastní péče o člověka při vytváření pracovního a životního prostředí i řešení otázek směřujících ke sladění místních a podniko vých zájmů v rámci komplexního řešení potřeb pracujících. Kolektivní

smlouvy se stávají závažným dokumentem spoluúčasti pracujících na

řízení podniků a mobilizujícím nástrojem k co nejlepšímu plnění plánu. Nová soustava umožňuje a také vyžaduje , aby se v celém řídicím pro cesu zvýšila účast příslušných odborových orgánů a organizací. Při

úpravě vzájemné součinnosti hospodářských a odborových orgánů byla v zákoníku práce posílena pravomoc a odpovědnost vedoucích pracov níků v některých závažných otázkách a odborové orgány byly oriento. vány na spolurozhodování v zásadních věcech a oproštěny od projedná vání dílčích, méně závažných problémů . Vzhledem k cílům, které jsou účastí pracujících na řešení sledovány , je nutné , aby odborové orgány všechny formy účasti , ať už jde o spolu

rozhodování nebo o součinnost v závažných otázkách, důsledně uplat ňovaly a aby si uvědomovaly , že s jejich pravomocí je těsně spojena i spoluodpovědnost za správné rozhodnutí. Vztahy spolupráce s hos. podářskými orgány , vzájemného pochopení a také respektování jsou ne

zbytné. V činnosti odborového hnutí neustále zdůrazňujeme takový pří stup odborových orgánů i funkcionářů , abychom především rozvíjeli všechny kladné prvky spolupráce. Nemůžeme však zůstat lhostejní ani

k ojedinělým projevům podceňování odborových organizací a jejich práv a zejména k přehlížení potřeb péče o pracující. Soudruzi , XIII. sjezd strany v celkovém hodnocení rozvoje naší spo.

lečnosti vyzdvihuje význam činnosti odborů, nutnost zesílit vliv a účin. nost jejich práce. Jsou to prvé výsledky uplatnění rezoluce ústředního

výboru strany o odborech z ledna roku 1965, že se v Revolučním odbo. tovém hnutí začínají prosazovat pozitivní prvky . Jsme si vědomi toho,

že je to teprve počátek a celou přípravu VI. všeodborového sjezdu za. měřujeme na to , jak práci zlepšit. Mohu sjezdu strany tlumočit plnou

odhodlanost našich orgánů i funkcionarů splnit úkoly, které strana 071

před celou společnost 1 Revoluční odborové hnutí vytyčuje. Uděláme všechno pro to, k čemu nás zavazuje název Revoluční odborové hnutí 1 jeho velké tradice. Chceme být i dnes na straně pokroku a pomáhat mu razit cestu, pracovat iniciativně jako věrný spolubojovník strany pro věc dělnické třídy , pracujícího lidu, pro nová vítězství. Jsme si přitom vědomí, že ne podle slov, ale podle činů budou lidé hodnotit odbory. A z toho budeme vycházet v každé základní organi

zaci. ( Potlesk.) Soudruh PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Pastyříkovi.

Soudruh Pastyřík vystoupil jako poslední třetího dne jednání sjezdu. Než zakončíme, soudruzi, sděluji, že se zítra ráno v 8 hodin 30 minut

sejde redakční komise k rezoluci o socialistické kultuře. Končím, soudružky a soudruzi, třetí den sjezdového jednání. Ráno začínáme v 8 hodin 30 minut. V 8 hodin se sejdeme zde ve Sjezdovém

paláci. Děkuji vám. Dobrou noc.

( Jednání třetího dne sjezdu skončeno v 19 hod. )

ČTVRTÝ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 3. ČERVNA 1966

( Jednání zahájeno v 8 hod. 30 min. ) Soudruh MICHAL SABOLCIK :

Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji čtvrtý den jednání XIII. sjez du naší strany.

Na našem sjezdu srdečně vítám delegáta Komunistické strany Boli

vie, soudruha Aldo Florese , clena politického byra ústředního výboru strany. ( Potlesk . )

Pokračujeme v diskusi. Jako první vystoupí soudruh Ján Tabaček, generální ředitel Závodů na výrobu ložisek, Považská Bystrica. Připravi se soudruh František Samec, vedoucí tajemník okresního výboru stra. ny v Českém Krumlově. Soudruh JANTABAČEK,

středoslovenská krajská organizace KSS Vážené soudružky a soudruzi , Československy ložiskový průmysl je mladým výrobním oborem, kte.

rý byl vybudován v posledních 15 letech a je ukázkou bratrské spolu práce obou našich národů. Byl budován a rozvíjen na Slovensku v rámci industrializace českými dělníky a techniky , kteří učili naše lidi orga nizovat a vyrábět. Dnes jeho objem na Slovensku představuje více než

60 % československé produkce. Považujeme proto za správné, že řízení ložisek je na Slovensku v centru ložiskové výroby. Generální ředi

telství závodu na výrobu ložisek v Považské Bystrici řídí osm výrob

nich podniků; sedm vyrábí ložiska a v osmém se tato výroba připravuje. Ročně zajišťujeme výrobu zboží v hodnotě přes 2 miliardy korun . Z toho 1 millarda 900 milionů korun na Slovensku. Počet pracovníků na na

šem generálním ředitelství je 6–7 promile z počtu pracovníků z trustu a jde o kvalifikované pracovníky . Více než 30 % řídících pracovníků a odborných pracovníků má vysokoškolské vzdělání. 52 % pracovníků vedení trustu jsou příslušníci KSČ. Generální ředitelství bylo utvořeno

tak, že se nezvýšil řídící aparát trustu , ale naopak, zlepšil se poměr 375

inženýrsko-technických pracovníků ve prospěch výrobních pracovníků. Naše práce od začátku roku, příprava na zavádění prvků nové sou stavy, orientovaná méně na řešení organizačních norem , ale hlavně

na vytváření věcných předpokladů pro plnění poslání ve zdokonalené soustavě řízení. Byli jsme vedeni tím , že nová soustava řízení není

vyjádřena organizačním členěním od centra po podnik, ale hlavně vy. užitím zbožně peněžních vztahů, zákona hodnoty socialistické podnika vosti, dynamickým rozvojem národního hospodářství, vyjádřeného vy sokou užitnou hodnotou výrobků, vysokým využitím materiálu a ener

gie, růstem produktivy práce a růstem národního důchodu. Chci dále, vážené soudružky a soudruzi, uvést některé problémy a a fakta o našem postupu na přechod k takovémuto typu ekonomiky. Předpokladem jakéhokoliv pokroku v mechanizaci a automatizaci, hledání progresívních technologií, zlepšování organizace práce, zvyšo.

vání produktivity práce je vybudování dostatečných kapacit na vědec kovýzkumném základě.

Vědeckovýzkumná základna strojírenství na Slovensku i v našem Středoslovenském kraji zaostává ve značném rozsahu proti průměrné vybavenosti v ostatních oblastech státu. V naší výrobní hospodářské jednotce je počet pracovníků vědeckovýzkumné základny dvakrát až

tříkrát nižší proti průměrné vybavenosti v československém strojíren ství. Rozpracovali jsme postup, jak počet pracovníků vědeckotechnické

základny vyrovnat na potřebnou úroveň v budoucích 4–5 letech. Práci všech pracovníků trustu orientujeme na zvýšení kvality na

úroveň předních výrobků ve světě. Za tímto účelem jsme vypracovali podrobnou analýzu současného stavu technické úrovně výroby a výrob ků a stanovili jsme si cíle a další postup. Analýza ukazuje, jaký je stav výroby výrobků ve srovnání s nejvyspělejšími výrobci, průměrný věk strojů, kvalita materiálu, jeho využití, typovost strojů a zařízeni,

měřící techniky, zkušebnictví atd. Rozbor umožní správně zaměřit vě. deckovýzkumnou základnu a úsilí všech pracovníků trustu. Takovýto koordinovaný postup nám dále umožní uplatňovat jednotnou technic kou politiku, vytvářet podmínky pro další shromadňování výroby , uni

fikaci strojního parku , nářadí, měřicích pomůcek, specializaci při pro vádění generálních oprav atd .

Náš postup je v souladu s koncepcí rozvoje strojírenství a metalurgie vypracované ministerstvem těžkého průmyslu a byl projednán ve všech podnicích a organizacích trustu .

Uskutečnění úkolů a cílů je vyjádřené naším celotrustovým socialis tickým závazkem, který byl předán u příležitosti XIII. sjezdu KSČ ústřednímu výboru Komunistické strany Slovenska. Uskutečňování kon cepce rozvoje ložiskového průmyslu bude ve svých důsledcích znamenat

70 % přesnějších ložisek proti standardu. Dosáhne se zvýšení produk tivity práce , vyššího využití materiálu a v letech 1969–1970 zavedeme

automatizovanou linku na výrobu ložisek s roční produkci 4–5 miliónů kusů.

376

Problémem při uskutečňování našich záměrů je vysoký stupeň mo rálního a fyzického opotřebování strojů a zařízení. Ložiskový průmysl v naší Československé republice za 15–17 roků své existence a exis tence sériové výroby nebyl modernizován . Vyrábí se na zastaralých zařízeních, která jsou ve výrobě převážně od zavedení výroby. Výrobně nejsou dokompletována, zaostává výroba metalurgických polotovarů a ve špatném stavu jsou stroje pro dokončující operace, které mají nej vyšší vliv na kvalitu. Vyspělí výrobci, s kterými se na trhu setkáváme ( vyvážíme do 75 států světa ) modernizují a rozšiřují výrobu ložisek s kapitálem podstatně vyšším, než máme my dosud a s kterým počí. táme do roku 1970. Tento stav, který popisují, nebyl pojat do úkolů čtvrté pětiletky v oblasti růstu pracovníků vědeckovýzkumné základny, dovozních limitů pro nákup strojů, v investicích a ostatních částech plánu.

Technickou revoluci , rozvoj motorizace, automatizace i chemizace není možno si představit bez dalšího rozvíjení a modernizace této výroby. Ve strojírenství se ročně spotřebovává v průměru za 1 milión korun ložisek, které ovlivňují strojírenské výrobky v hodnotě 80 mi liónů korun. Můžeme si tedy udělat obraz o tom, do jaké míry ložiska

ovlivňují rozvoj finální strojírenské výroby a výrobků ještě v jiných odvětvích. Řadu problémů v této souvislosti vyřešíme sami, někdy však budeme potřebovat účinnější podporu .

Velkou pozornost od začátku naší činnosti věnujeme otázkám orga

nizace práce, organizace výroby a zvyšování pracovní disciplíny. Oblast pracovní disciplíny je často zužována jen na docházku do práce, do držování přestávek atd. Jsme přesvědčeni , že větší rezervy jsou v sou. časné době v nízké organizační úrovni pracovišt, dílen a útvarů pod

niku. Nízký stupeň pracovní disciplíny je právě důsledkem organizační úrovně, špatné technologické disciplíny , všeobecně nízké náročnosti vedoucích pracovníků jak na pracovištích , tak i ve štábech , hospodár.

ských střediscích, útvarech podniků a ústavů. Takovýto stav není cha rakteristický jenom v naší výrobní hospodářské jednotce , ale odráží všeobecnou skutečnost. Musíme proto práci přípravu výroby, činnost vědeckovýzkumné základny a výrobní proces organizovat tak , aby se

vyloučil nízký stupeň využívání časového fondu, materiálu, pracovníků a kapacit. Pro tento typ organizace práce musíme vytvářet podmínky. hlavně my, organizátoři v průmyslu, širokým uplatněním komplexní

racionalizace výroby . Proto jsme zřídili Ústav pro racionalizaci ložis kové výroby v Žilině, kde chceme řešit komplexní racionalizaci v jízení i správě, a tím odstraňovat uvedené nedostatky. Do roku 1970 máme zvýšit strojírenskou výrobu také v naší výrobní hospodářské jednotce více než o 40 % . Nerovnoměrné možnosti v zís kávání pracovních sil z oblastního hlediska si často vyžadují přesun

výrobních programů. Přitom jde o oblasti, kde se velmi těžko a s vel. kými náklady získávají pracovní síly, a přesto se setkáváme s nedo statečným porozuměním při řešení tohoto problému. Těžko chi peme 377

postoj některých pracovníků centrálních orgánů, kteří nedovedou rea lizovat své usnesení o přesunu výrobních programů na Slovensko, přestože mají být uskutečňovány na základě závěrů XII. sjezdu. V tomto období je potřeba v našem kraji ještě dořešit perspektivu některých strojírenských a metalurgických podniků včetně jejich vyš šího využití.

Často se setkáváme s názory na tzv. neekonomičnost těchto přesunů. Jsme toho názoru, že by se mělo daleko důsledněji požadovat plnění usnesení a nepřipustit, aby některé výrobní hospodářské jednotky, pod niky, resorty a jiné centrální orgány je jakýmkoli způsobem zdržovaly , obcházely, překrucovaly nebo je vůbec nerespektovaly, jak to bylo např. s vládním usnesením číslo 104/64, které konkretizovalo lepší využití

kapacit strojírenství i zdroje pracovních sil na Slovensku a jen velmi těžce a pouze zčásti se realizovalo.

Velký rozvoj strojírenství na Slovensku za poslední léta dokazuje, že politika Komunistické strany Československa v rozmísťování výrob ních sil, aby mohly být účelně využity zdroje pracovních sil v jednot livých oblastech, je správná a zdržování tohoto vývoje společnosti škodí .

V rámci koncepce rozvoje ložiskové výroby a její koncentrace do

prostoru Považská Bystrica, Bytča, Žilina, Kysucké Nové Mesto jsme dali návrh na využití závodu Elektrovod Žilina pro ložiskový průmysl. Přestože ministerstvo těžkého průmyslu dává v plném rozsahu záruky,

že dosavadní program pro účely energetiky bude zabezpečen, není može né tuto účelnou delimitaci uskutečnit. Příslušné orgány by k tomu měly

zaujmout stanovisko a vynaložit úsilí k uskutečnění těchto návrhů.

Ještě několik připomínek k práci a postavení generálních ředitelství. Jsme toho názoru , že některé otázky pravomoci, odpovědnosti, vztahu k ministerstvu, zahraničnímu obchodu atd. nejsou dosud dořešeny. Vi díme však, že není možné všechny tyto otázky vyřešit přes noc. V našem trustu jsme se rozhodli v oblastech, kde naše odpovědnost a pravomoc jsou dostačující, řešit problémy s plnou odpovědnosti a

vytvářet tak lepší podmínky pro budoucnost. Jsou to oblasti kvality výroby, výchovy kádrů, technického rozvoje, budování vědeckovýzkumné

základny, pracovní disciplíny atd. Takovýto postup podle našeho názoru odpovídá současné vybavenosti pravomocí a je v souladu s požadavky, které jsou kladeny na náš průmysl a v souladu s jeho dlouhodobými cíli .

Očekáváme, že generální přestavba cen, přechod k jejich pružnějšímu

vývoji, jednotné odvody , financování investic z vlastních prostředků, odstranění mzdových stropů, denivelizace , uplatnění tlaku trhu na vý .

robu, vynutí si rozvoj podnikavosti a hospodárnosti na všech stupních a v souvislosti s tím se dořeší celá řada otázek.

Setkáváme se s různými názory na stranickou , hospodářskou a jinou kontrolu v oborových ředitelstvích a s obavami , zda nejde o vysoký stupeň koncentrace pravomoci do jedněch rukou apod. Domníváme se , 378

že zřízení kolektivních orgánů při generálních ředitelstvích, poradních

anebo vybavených pravomocí 1 odpovědností v určitých oblastech, ne může věci škodit, naopak, umožní realizovat vyšší typ účasti pracují. cích na řízení. Bylo by užitečné v této etapě vytváření podmínek a formování nové soustavy řízení v praxi, když jde o jednotu zájmů, dát optimální důvěru všem těm, které jsme při zavádění nové soustavy

pověřili vykonáváním odpovědných funkcí, pochopitelně při uplatňo vání vedoucí úlohy strany. Stranické a odborové organizace měly by vytvářet dobrou psychologickou atmosféru hlavně důvěrou, konkrétními radami, správným vysvětlováním cílů nové soustavy řízení, aby se nové,

progresivní prosadilo do života a urychlllo rozvoj naší společnosti. Dovolte, soudružky a soudruzi , abych vás ujistil jménem pracovníků celého našeho trustu, že vynaložíme maximální úsilí pro zvýšení efek tivnosti naší práce a realizaci sjezdového usnesení. (Potlesk. ) Soudruh MICHAL SABOLČIK :

Děkuji soudruhu Tabačkovi. Promluví soudruh Samec, vedoucí tajemník okresního výboru strany

v Českém Krumlově. Připraví se soudruh Vladimír Koucký. Soudruh FRANTIŠEK SAMEC,

jihočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi, delegáti z pohraničních oblastí Jihočeského kraje přivítali, že připomínky z předsjezdové diskuse byly ústředním výborem objektivně posouzeny a závěry předloženy XIII. sjezdu. Poklá. dáme za správné, jak je uvedeno v návrhu usnesení sjezdu, prohloubit komplexnost rozvoje oblastí a rozvíjet jejich výrobní specializaci. Po .

hraniční oblasti to potřebují. V Jihočeském kraji pohraniční oblasti představují 44 % celkové rozlohy kraje a podílejí se 29 % na celkovém počtu obyvatel . Přestože v minulých letech byla dílčí opatření v rozvoji těchto oblastí realizována, hodnotíme výsledky tak, že přispěla ke

snížení trvalého vystěhování obyvatel , ale stěhování dále probíhá. Tedy , jak se předpokládalo, ke stabilizaci osídlení nedošlo. Složitost těchto

problémů ukáži na pohraničním českokrumlovském okrese. Současné osídlení okresu ve srovnání s předválečnými léty je pouze 55 % , hus tota osídlení je v rámci naší republiky nejnižší. Na jeden kilometr čtvereční připadá 30 obyvatel v oblasti hraniční, kolem Lipenské vod. ní nádrže, asi 19 obyvatel . Když se v roce 1954 přistoupilo k orga nizovanému dosídlování pohraničí, docházelo ke značnému pohybu oby vatelstva . Od roku 1954 do minulého roku , tedy za 11 let , přibylo

v okrese 27 000 lidí, ale současně za stejnou dobu se vystěhovalo 31 000 obyvatel. V celém jihočeském pohraničí za období let 1960–1965 se 379

do pohraničních okresů přistěhovalo 24 400 obyvatel , ale vystěhovalo se 29 400 obyvatel. Neustálý pohyb obyvatelstva v těchto oblastech měl velmi nepříznivý vliv na wytový fond. Neustálé opouštění obytných do

mů, střídání majitelů, značně přispělo k tomu, že z domů se staly demolice . Vedle jiných příčin se proti předválečným létům snížil počet obytných domů v našem českokrumlovském okrese o 42 % . Komplexní řešení problému vidíme ve využití místních podmínek, surovin a dosa

vadní struktury základních hospodářských odvětví našich pohraničních okresů. Další předpoklady je nutné vytvářet rekonstrukcí nynějších průmyslových závodů a dalším doplněním skladby průmyslu, a to při. tažlivou úrovní výroby pro tyto mladé pracovníky. Jako podmínku k to mu bude nutné, abychom dále zabezpečovali byty, služby a dopravu do zaměstnání.

Na rozdíl od vnitrozemských okresů mají pohraniční oblasti celkově

lepší věkové složení obyvatelstva. Tato skutečnost měla v minulém ob dobí příznivý vliv na vývoj populace. Například za posledních pět let se podílely pohraniční okresy na celkovém přírůstku obyvatelstva v kraji plnými 60 % . V našem okrese to konkrétně znamená, že do roku 1970 získáme

přirozeným přírůstkem obyvatel 2600 osob v produktivním věku. Máme zájem , aby v okrese zůstali .

Přes tyto problémy se poměry v pohraničních oblastech konsolidují , zlepšily se pracovní a životní podmínky obyvatelstva. Okoly v průmys lové i zemědělské výrobě jsou dobře plněny. Zejména za poslední léta dochází k příznivému rozvoji zemědělské výroby a ke stabilizaci kád rových pracovníků. Vážíme si toho , že jedna třetina zaměstnanců stát. ních statků je ve věku do 29 let, protože statky v našich oblastech jsou rozhodujícím sektorem zemědělství.

Zlepšil se i vzhled obcí. V soutěži národních výborů v akci »Z« umis tily se právě pohraniční obce na nejpřednějších místech v kraji i repu blice, jako například obec Horní Planá. To je důkazem , že pracující

v pohraničí nečekají jen na to, co bude vyřešeno jen v centrálních orgánech , ale sami podle svých sil dělají vše, aby se pohraniči stalo

dobrým domovem pro všechny, kteří tam žijí, a kteří sem přijdou po ctivě pracovat.

Mrzí nás, soudružky a soudruzi, že značná část studentů vysokých škol, soudě podle různých vystoupení v televizi, v rozhlase nebo jin de, vidí stále práci v pohraničí jako trest a život div ne jako na Divo kém západě. Mělo by se jim snad umožnit, aby poznali skutečný život

v pohraničí a aby si pohovořili s pracovníky s vysokoškolským vzdě láním, kteří již deset i více let v těchto podmínkách pracují. A není jich málo . Přišli z Prahy , z Brna , z centrálních orgánů a většina z nich , i když začínala od piky , zastává dnes vedoucí místa. V pohraniči našli svůj trvalý domov a mají také značný podíl na rozvoji kulturního a společenského života v místě. V návrhu sjezdového usnesení se hovoří o tom , že je třeba v pohra 380

.

ničí rychleji specializovat zemědělskou výrobu tak, aby účelným vyu . žitím půdního fondu byla zvýšena tržní produkce. Plně s tímto závěrem souhlasíme a v opatřeních našeho okresu s tím počítáme. V posledních

letech tento vývoj byl příznivý, hlavně v živočišné tržní produkci. U ně. kterých produktů jsme nad celokrajským průměrem. Například v mi nulém roce v okrese bylo dosaženo dojivosti na dojnici 2185 litrů mlé

ka a letos jsou reálné předpoklady dosáhnout 2300 litrů. Dokonce statek Malonty v extrémních podmínkách podle reálných předpokladů se přiblíží k 3000 litrům mléka na dojnici. Přesto však tržní produkce živočišných výrobků z 1 ha je hluboko pod krajským průměrem . To

pramení z velmi nízkého osídlení a vybavenosti, z nízkých stavů skotu a z nedostatku provozních kapacit.

V pohraniční oblasti okresu je přes 9500 ha zemědělské půdy, která nemá žádná provozní zařízení, nejsou tam žádné vesnice ani bytové

objekty a část této půdy je v hraničním pásmu. V důsledku těchto okol. ností je tato půda velmi extenzívně využívána a z jedné třetinu devas tována. Velkým problémem této oblasti je, že značná část je bez komu nikačního propojení a obnova těchto komunikací pro zemědělské účely je a bude velmi nákladná . Rovněž investice do této půdy budou velmi nákladné. Najít správný

systém a vytvořit podmínky pro využití těchto půd nebylo zatím v si. lách okresu ani kraje. Proto si vážíme pomoci pracujících z ČKD Praha, pražských průmyslových závodů i závodů našeho kraje. Za jejich při spění obhospodařujeme 3500 hektarů půdy. Proto jim , soudružky a soudruzi, z tohoto místa děkuji za jejich dob

rou soudružskou pomoc. Věci by prospělo, kdyby vědecká pracoviště a výzkumné ústavy za aktivní pomoci ministerstva zemědělství i pohra ničních okresů propracovaly účelnou komplexní koncepci rozvoje země. dělské výroby právě v těchto extrémních podmínkách s direktivní zá

vazností jak pro jednotlivé okresy , tak i pro jednotlivé centrální orgány do roku 1970, a my bychom mohli dát k tomu i naše náměty.

Rovněž se, soudružky a soudruzi, zabýváme otázkou, jak zabezpečit celoroční zaměstnání pracovníků v zemědělství. Vyřešení tohoto pro . blému jistě napomůže k jejich stabilizaci. Po několik let pracuje po dobu čtyř až pěti měsíců na 500 pracovníků ze zemědělství v průmys

lových závodech. Tēto možnosti ovšem nelze využít v rozhodující části pohraničí z důvodů dopravních a z důvodů velkých vzdáleností k prů

myslovým závodům . Jak máme prověřeno, může být jen v našem okrese zaměstnáno po dobu těchto zimních měsíců na 1000 pracovníků ze zemědělství, z toho na 700 žen. To je značná rezerva pracovních sil, kterou je možno účelně v tomto období využívat. Stálo by za úvahu ,

aby Ústřední svaz výrobních družstev, popřípadě některé jiné resorty využily této možnosti a do pohraničí na zimní období přenesly některé druhy výroby nebo výrobků. Šlo by o takové výrobky, které nejsou

náročné na zapracování lidí, na jejich kvalifikaci a nejsou také náročné na provozní prostory . 381

Přírodně ekonomické podmínky Jihočeského kraje a pohraničí vůbec vyzdvihují jako surovinu dřevo. Kraj se podili zásobou a výrobou dřeva

10 % na celostátní produkci. V našem okrese máme les na 40 % půdy, to je zhruba 90 000 hektarů. Proto nám jde o další zpracování dřeva až do finálního výrobku přímo na místě. A tady jde o některé věcné otázky. My se domníváme, že by se dalo i v našich podmín . kách daleko účelnějl využít dřevo a kolem dřeva spojení pil, když

nechceme volat po nějaké nové organizaci. Využít zejména méně kvalitní dřevo pro potřeby individuální výstavby , popřípadě aby mohla být roz

víjena drobná přidružená zemědělská nebo lesnická výroba. Pomohlo by to k zaměstnanosti pracujících, zejména v zimním období, výrobě

nedostatkových druhú výrobků , zejména pro zemědělství a byla by myslím rozvíjena i zdravá konkurence.

K usnesení strany a vlády k rozvoji pohraničních oblastí z minulého roku se nepřistoupilo ve všech resortech jednoznačně. Dost dlouho se přešlapovalo na místě. Dnes se situace trochu mění k dobrému. Je vy . jasněna rekonstrukce motorů v Kaplici , značně zdlouhavě a ne dost jasně se jeví rekonstrukce papíren v Loučovicích , a to zejména z hle

diska výrobní koncepce. Obdobná situace je i v rekonstrukci ČZM ve Vimperku. A právě v těchto pohraničních oblastech je situace politicky i hospodářsky složitější v tom, že záměry třetí pětiletky se nemohly realizovat a stojí před námi nyní. Tyto otázky byly mezi členy strany

a pracujícími, zejména v období přípravy XIII . sjezdu, velmi živé, uká zala nám to také předsjezdová diskuse i výroční schůze strany . Stranické orgány í orgány národních výborů v Jihočeském kraji po usnesení vlády k pohraničí z minulého roku iniciativně propracovaly

návrh nových druhů materiální zainteresovanosti a mzdové preference ve vybraných oblastech pohraničních okresů. Tento návrh se v minu . lém roce předložil ústředním orgánům k posouzení. Dodnes nebyl však projednán, i když některé formulace byly pře vzaty ústředními orgány pro jiné oblasti republiky. Takovýto přístup vyvolává nejen kritiku, ale také omezuje další iniciativu.

Podmínkou stabilizace a udržení mladých pracovníků v pohraničí jsou byty. V tomto směru se již mnoho udělalo. Přesto však dosavadní zkušenosti při řešení bytové výstavby ukazují, že forma státní bytové

výstavby je pro stabilizaci obyvatelstva méně přijatelná. Přimlouvali bychom se za to, aby bytová výstavba v pohraničních oblastech se řešila podnikovou formou a aby se jen ve výjimečných případech prováděla státní bytová výstavba.

Soudružky a soudruzi, pohraničních oblastech nečekáme jen na to, jak nám bude pomoženo z ústředních orgánů. V našem okrese zvyšu . jeme kapacitu místního stavebnictví. Zlepšili jsme péči o údržbu by tového fondu. Zlepšujeme a rozšiřujeme služby do vzdálených pohra ničních oblastí. Rozšiřujeme kapacitu melioračních družstev. Řešíme

kapacitu pro budování zemědělských komunikací a rozšiřujeme sta vební skupiny na státních statcích. Jsme si dobře vědomi, že možnosti 382

v naší zemi jsou a budou omezené, a proto hledáme vlastní možnosti. Můžeme ujistit XIII. sjezd naší strany, že komunisté i pracující jiho českého pohraničí učiní vše , aby pomoc , která bude poskytována těmto

oblastem , se v co nejkratší době vrátila ve prospěch celé společnosti a posílení ekonomiky naší země. ( Potlesk .) Soudruh

MICHAL SABOLCIK :

Hovoří soudruh Koucký, připraví se soudruh Bohumil Špaček, vedoucí Ostavu klinické a experimentální chirurgie, Praha 4.

Soudruh VLADIMIR KOUCKY Soudružky a soudruzi !

Chtěl bych hovořit nejprve na podporu té části sjezdové zprávy , v níž byl naléhavě zdůrazněn úkol vytvářet stále aktivnější vztah naší mlá deže k práci a cílům strany.

Je nesporné, že se socialismus stal samozřejmou skutečností i pro život mladého pokolení, že v něm komunistické ideje zapustily kořeny.

To nás však nesmí svést ke zidealizovaným představám, jako by se světonázorový vývoj , lidské kvality a společenský postoj každého mla dého člověka měl už vyvíjet přímočaře a téměř samočinně. Podobný názor vede jen k pasivitě v politickovýchovné práci, uvolňuje prostor

pro působení cizích vlivů a cizí ideologie. O tom svědčí ostatně i některé varovné signály z poslední doby.

Také v socialismu je ovšem mladá generace skupinou, která se teprve vyvíjí, hledá své místo ve společnosti , hledá a vytváří si své životní hodnoty. Socialismus jí pro to poskytuje stále širší prostor. Jestliže při tom někteří mladí lidé chybují a tápou, zjednodušeně a třeba i primi tivně podléhají záporným tendencím, neopravňuje to ještě k jednostran. ným soudům o profilu celé studující či pracující mládeže. Jediným správným přístupem je diferencovaný rozbor a konkrétní závěry k jed . notlivým jevům , jak zde o tom hovořil již soudruh Halečka . K nápravě nestačí pouhá slova , plané mentorování či natrvalo neúčinná jednorá. zová opatření ; vyžaduje to houževnaté a energické odstraňování dů.

sledně zjištěných příčin. A to zpravidla není ani lehká , ani krátkodobá

práce. Musíme se ji ve všech orgánech učit lépe organizovat a kontro lovat.

Nanejvýš aktuální je znovu zdůraznit odpovědnost všech , kdo názory, jednání i chování mladých lidí bezprostředně ovlivňují ; připomenout naléhavost každodenní účasti příslušníků mladé generace na takové

společenské činnosti, která umožňuje poznávat složitost a náročnost budování socialismu a zbavovat se zjednodušujících představ, učí vy rovnávat se is nezdary , s rozpornosti života , a tak upevňovat zdravé vlastnosti socialistického člověka . 383

Hovoř1-11 se o práci na školách, je první v pořadí práce pedagogů. Strana se v rámci opatření, jimiž se postupně dostává do správných relací odměňování inteligence, zasadila i o zlepšení jejich materiál.

ního postavení, tak jak to dovolují dnešní možnosti ; věříme, že se to

postupně projeví také v rostoucí úrovni učitelského dorostu, včetně většího zájmu chlapců o učitelské povolání. Většina z nás zná nemálo takových učitelů, kteří mohou být mla

dým lidem působivým příkladem poctivosti v práci, oddanosti socia lismu a svému povolání. Někteří však stále ještě chápou své poslání zúženě, jako by jejich úkolem bylo jen školit odborně zaměřené spe cialisty, a nikoliv všestranně připravovat mladé lidi na uplatnění ve

společnosti, politicky je vychovávat a vést. Většině našich učitelů a profesorů není však jistě lhostejné, co na žáky, studenty a učně působí, jak smýšlejí, čemu straní a kde hledají vzory, v jaké společnosti se pohybují. Poslání učitele přímo vyžaduje, aby dobře znal a chápal mladé lidi, aby byl jejich blízkým přítelem a rádcem , který je při vzdělávání učí postupně nalézt správné místo ve společenském dění, učí je žít. To znamená být vždy náročný na jejich studium i charakterové vlast.

nosti, důsledně vyžadovat plnění všech studijních 1 společenských po vinností, soustavněji formovat pocit odpovědnosti, a ne lacině se pod

bízet různým náladám, nekriticky přihlížet i zmateným a mylným ná zorům . I s tím se setkáváme. Takováto krátkozraká politika nakonec

nutně vede k vážným poruchám ve výchovném procesu, plodí nepří. pustnou nevázanost ve vztahu zejména některých vysokoškoláků k uči telům, ničí jejich autoritu a studijní kázeň. V práci s mladými lidmi není možné se vyhýbat kladeným otázkám ,

ať přicházejí odkudkoliv ; mladý člověk musí být kvalitně a soustavně seznamován s aktuálními problémy společenského života, hospodár ství , kultury i vědy . Bez toho nelze vytvořit základ jeho politického uvědomování a všestranného rozhledu . Akce Strana hovoří s mládeží

nám však znovu ukázala , že taková soustavná práce na příliš mnoha místech chybí.

Strana a její ústřední výbor přistupují k naší pracující i studují. cí mládeži s velkou důvěrou a otevřeností. Většina ji také dovede správně splácet . Ovšem jednotlivci , kteří této důvěry hrubě zneužívají, ať lajdáckým poměrem ke studiu, nebo neodpovědnými urážkami věcí pro naši společnost nedotknutelných , nemohou nepočítat s důsledky

toho, že tuto důvěru ztrácejí. Hlavně studentům musí přece záležet na tom , aby jim několik desítek ničeho si nevážících lidí vážně nepoškozo valo dobré jméno, především oni sami se mají vypořádat s jejich ne

přístojnostmi. Jinak ovšem musí všechny přímo odpovědné orgány řád ně splnit svou povinnost.

Rád bych připomněl, že společenskopolitická aktivita studentů při nesla v posledním období nejednu užitečnou iniciativu . Z ní vlastně

vzešla i řada podnětů , abychom umožnili většímu počtu studentů se 387

známit se bezprostředně se životem Sovětského svazu a jejich sovět. ských soudruhů.

Proto jsme velice uvítali plné pochopení sovětské strany, o němž zde hovořil soudruh Brežněv. Pevně věříme, že jeho vřelá slova o významu

přátelství mládeže obou našich zemí budou závazkem pro naše škol . ské i svazácké orgány a především pro samo studentstvo, aby účinně a prospěšně využilo všech nových možností. Orgány ústředního výboru se postavily letos na jaře i za urychle

né prosazení celé série pozitivních námětů vzešlých z celostátní stu dentské konference. Vyjádřily však zároveň jasně kritický postoj k ně kterým jejím negativním rysům. A tak tomu bude vždy : podpora vše. mu kladnému, čím školy žijí, kritika a rozhodný boj proti tomu, co ka zí jejich tvář.

Mladí lidé se dnes setkávají s mnoha složitými společenskými i po litickými problémy, domácími i světovými, v nichž nejednou není leh: ké správně se orientovat ani pro zkušené lidi z řad starších generací. Nelze si zjednodušeně představovat, že chyby a omyly pramení snad jenom z toho, že na mladé lidi působí špatné názory a myšlenky, a ni koli i přímo sama skutečnost, především ekonomická , se všemi svými otázkami .

Rozhodně však z toho nelze dělat závěr, že pedagog nemůže již mít skoro žádný vliv na utváření a dotváření vědomí studentů, jak nás

o tom přesvědčují i někteří odpovědní straničtí a školští funkcionáři . Musíme naopak důrazněji překonávat bezstarostnost, s níž se přehli ží, jak ideová rozkolísanost a politický zmatek nejedněch starších jsou zanášeny mezi mladé lidi , jak jsou jim dokonce vydávány za »smělost« a »novost «. Bohužel i mezi učiteli najdeme jednotlivce, kte ří různé pocity vlastní ukřivděnosti či deziluzí promítají šířením ne

víry i mezi ty, jež mají vychovávat. S podobnými jevy musí komunisté svádět důsledný zápas, jehož jediným účinným východiskem je tvůrčí,

stranický postoj k věci. Opravdu zhoubným nebezpečím se stávají, jestliže přerůstají v cel kový nihilistický postoj , v nevíru, že je možno komunisticky rozřešit problémy praxe, a zejména jestli pronikají do tisku, televize, filmu. Za tím se tomu nepodařilo postavit dost účinnou hráz především proto, že řada soudruhů se dožaduje práva mít k platné linii strany jen všemože né výhrady a řídit se něčím jiným . Věřím, že i navržená rezoluce o kul turní politice, podepřená velkou autoritou sjezdu , a tedy celé strany , stane se jedním z účinných kritérií oddělujících zrno od plev, určí zá

vaznou odpovědnost každého komunisty na tomto úseku. Hlavní podmínkou zřetelnějších pokroků ve výchovné práci a trva lého překonání záporných jevů je závazná názorová i akční jednota nikoliv povrchní a formální, nýbrž živá a hluboká – všech komunis. tů, a to v prvé řadě těch, kteří pracují na odpovědných místech ve -

stranických orgánech všech stupňů, ve školské správě i v ČSM. Četné zkušenosti nám ukázaly 13 xni. sjezd KSC

a to až do poslední doby 385

že tam , kde

není dostatečně zaručena tato jednota , projevuje se to i neuspokojivým plněním linie strany a důležitých usnesení ústředního výboru. Význam ným krokem k jejímu dosažení byly i změny na ministerstvu školství,

volby nových vysokoškolských výborů strany, posílení důležitých úseků stranického aparátu. Počítáme s tím , že k účinné realizaci politiky strany v oblasti výchovy a vzdělání přispějí i výsledky nadcházejících voleb rektorů a děkanů všech vysokých škol. Základním předpokladem podstatného zkvalitnění politickovýchovné práce je jednotné úsilí jak o zvýšení její obsahové náplně, tak o re šení otázek organizačních a kádrových. Chci připomenout zejména

katedry marxismu-leninismu, kde je nanejvýš naléhavé zlepšit jejich rizeni i složení, zesílit stranický postoj i kvalifikaci jejich učitelů, důkladně přezkoumat osnovy. Zde má převzít významný díl politické a ideologické odpovědnosti Vysoká škola politická při OV KSC, jak to přísluší její funkci v systému našich škol a jak to vyžadují potřeby strany .

většinou se nevyplatila praxe z minulosti, kdy se vysokoškolská pra coviště stávala někdy »zaopatřovacím ústavem« pro lidi, kteří z růz ných příčin neuspěli v jiných funkcích. Na učitelské sbory musíme po hlížet jako na doslova čelné realizátory politiky strany mezi mládeží 1 v široké veřejnosti. Kdo nemá o politice strany v hlavě jasno, kdo nemá ideové či morální předpoklady účinně a tvořivě rozvíjet komu

nistickou výchovu, nemůže v práci na škole obstát. Zdůrazňují-li znovu význam učitele, nijak to neznamená, že je lze činit odpovědnými za všechno a nevidět základní úlohu rodiny a prostředí i veliké možnosti zvýšit vliv Československého svazu mláde že, jak o tom hovořil soudruh Novotný.

Nemohu se však zbavit dojmu, že v posledních letech se podceňuje 1 přímý vliv strany, který by mohla a měla v mnohem větší míře vyko

návat na nejaktivnější jádro mladé generace. Stačí se o tom přesvědčit nahlédnutím do přehledů o složení strany. Z celkového počtu je pou

hých 16 % ve věku od 18 do 30 let, a to jde velkou většinou o soudruhy

starší 25 let. Zatímco ještě v roce 1960 bylo v řadách ČSM 10,5 % komunistů, pokleslo toto procento do konce loňského roku na 7 % . Studenti pak tvoří pouhá 4 promile členstva strany. Z maturantů nebo absolventů učňovských učilišť je podle průzku

mů ve straně jen asi jeden ze čtyřiceti. Neuspokojivý je však i vý. voj stranické základny mezi vysokoškolskými studenty, který neodpo vídá zjištěným možnostem a zájmu. Uvedu jediný doklad : z 941 stu dentů brněnské pedagogické fakulty je pouze 10 komunistů. Zdůraz ňuji, že jde o budoucí pedagogy. Myslím, že tyto údaje názorně ukazují velkou naléhavost celého

problému. Strana nemůže oslabovat své přímé organizační spojení s mladou generací včetně těch jejích příslušníků, kteří si na školách osvojují vzdělání a budou hrát v životě společnosti významnou úlohu

Včas je politicky podchytit a formovat jejich charakter, to znamená 386

zabezpečit si zároveň i nejúčinnější působení na daleko širší okruh

mladých lidí. Je to problém nejen mládeže a nezbytného posílení stra

nického jádra ČSM , ale problém celé strany. Jde zároveň o to, abychom dokázali učinit vlastní veřejnou činnost

pro mladou generaci přitažlivějším polem působnosti. Zdá se, že všude tam, kde přežívají takové nedostatky, jako je formalismus, nedůsled nost, povrchnost, rozpor mezi sliby a činy všude tam se vážně osla

buje právě působení na mládež i její zájem o veřejnou politickou čin nost.

Nemůže být stranické organizace, která by necítila svůj podíl odpo vědnosti. Přitáhneme-li správně k práci Svaz mládeže, budeme-li opravdu všude bojovat za jednotné působení všech základních faktorů

výchovy a principiálně čelit vlivům , které působí proti socialistickému duchu, přesně a cílevědomě diferencovat, dosáhneme bezpochyby vý

razných výsledků v politickém růstu všech složek mládeže. A všechny upřímné mladé stoupence komunistických ideálů voláme k aktivní účasti na tomto úsilí strany.

Soudružky a soudruzi , chci se nyní zabývat některými aktuálními

problémy, o nichž nyní probíhá výměna názorů a stanovisek mezi ko munistickými stranami. Základním rysem současné situace zůstává její zostření v důsledku zločinné americké války ve Vietnamu. Přesto licoměrnost, s jakou před stavitelé USA mluví o »bezúhonnosti« své zahraniční politiky, je bez mezná. Ministr obrany McNamara se v nedávném projevu tvářil, ja ko by vůbec nedošlo k agresi ve Vietnamu, a dokonce hlásá, že » Spo jené státy nebyly pověřeny shora, aby prováděly policejní dozor nad světem «. Kdo tedy – ne-li USA - dosazuje a prosazuje zkorumpované loutkové režimy, kdo roztahuje své armády po všech kontinentech a potlačuje vůli národů po svobodě ? Kdo podniká nebezpečné provoka ce proti Laosu, lidové Číně a nyní opět tak vyzývavě proti revoluční .

Kubě ?

Nás ovšem jejich avanturismus ještě naléhavěji vyzývá , abychom proti akcím imperialistů stavěli stále účinnější hráz, jednotou socialis tických zemí a všech revolučních sil světa , využívající v zájmu spra

vedlivé věci co nejširší škály účinných prostředků a metod. Ovšem k ní musí být společná vůle všech ; snaha stavět se mimo jednotnou akční frontu jer povzbuzuje agresory .

Velmi důležité je správné hodnocení pomoci našich zemí hrdinnému vietnamskému lidu. Měli jsme mnohokrát možnost seznámit se s oce něním pomoci Sovětského svazu Vietnamu přímo z úst vedoucích vietnamských soudruhů. Nepovažují ji ani za malou, ani za málo účin nou. Potěšila nás i slova, jimiž vedoucí delegací Vietnamské strany pracujících i Fronty národního osvobození jižního Vietnamu na našem sjezdu, právě tak jako poselství soudruha Ho Či Mina, vřele oceňuji i podporu ČSSR. 387

V posledních letech , když se projevily rozpory mezi komunistickými stranami, stupňuje americký imperialismus ve svém boji proti socialis tické soustavě taktiku dvou tváří. I směrem k nám se snaží aspoň v propagandě nastavovat co nejvlídnější úsměv »budovatele mostů«. Skutečná tvář amerického imperialismu je však jediná : tvář brutálního agresora, kterou je možno vidět zcela bez masky ve Vietnamu, avšak

kterou by ukázal kdekoliv jinde, kdyby socialistické země opustily principy internacionalismu, oslabily svou bdělost a ochranu, nechaly se vzájemně izolovat a zejména oddělit od Sovětského svazu. ( Potlesk. )

Boj proti imperialistickému nebezpečí, který je stále v popředí naší pozornosti, zahrnuje i naše úsili důledně prosazovat politiku mírového soužití. XII. sjezd KSČ jasně zdůraznil třídní podstatu našeho mírové ho zápasu, v němž jde především o to, aby státy s různým zřízením

dokázaly rozřešit sporné problémy bez použití zbraní, a nikoliv o bez zásadovou koexistenci utlačovaných s utlačiteli, pravdy se lží .

Je zřejmé, že tu nejde a nemůže jít o nějaké vyhýbání se boji proti imperialismu. Naopak, jde o vytvoření optimálních podmínek pro nej širší protiimperialistickou frontu, kterou je ovšem možno formovat

a rozšiřovat jen soustavným politickým úsilím , které prokáže svou pře svědčivost a účinnost nikoli sektářskými , myšlenkově chudými a nedi ferencovanými frázemi , které nám nejen spojence nezískají, nýbrž na konec jen a jen odpuzují. 9

V úsilí bratrských stran o posílení vlivu komunistických myšlenek jde i o správné uplatnění závazné marxisticko - leninské dialektiky obecného a zvláštního, o to, aby respektování specifických národních úkolů bylo vždy chápáno tak, že nebude na

úkor

společných

inter

nacionálních zájmů a narušovat jejich vzájemnou jednotu ; o principiál. ní pojetí boje za demokracii, která nepřipustí ztotožňování buržoazni

demokracie a některých forem parlamentarismu s pojmem demokra cie vůbec. Tím naléhavější i pro nás je včas a soustavně propracovávat konkrétní rozvíjení naší nové, socialistické demokracie.

Chci připomenout jen to, o čem se zmínil soudruh Novotný , pokud jde o zvýšení účasti pracujících na řízení hospodářského života v sou vislosti s novou soustavou. Domnívám se, že se nejen nemáme obávat zesílení demokratických rysů v řízení této oblasti , ale naopak mů

žeme jít kupředu směleji. Přesné formulování nových , širších práv ko lektivů pracujících při novém pojetí kolektivních smluv nebo ustavo vání správních výborů neznamená rozhodně zavádění nějaké obezlič ky či anarchie a podlamování výrobní disciplíny. Naopak právě takto se mohou vytvářet předpoklady pro důslednější dělbu odpovědnosti,

pro překonávání dosud časté živelnosti v praxi, a tedy i spolehlivé základy skutečné kázně.

Odbočil jsem k těmto otázkám především proto , že v současném dělnickém hnití v kapitalistických zemích mají otázky postavení děl

nictva ve výrobě zcela prvořadý význam. A pro práci našich bratrských stran je velmi závažné, jak právě tyto otázky dokáže nově a na stále 388

vyšší úrovni řešit socialistická ekonomika, s jakými argumenty od nás mohou přijít mezi nekomunistické dělníky a získávat je pro boj za socialismus.

Principiální význam pro veškerou práci naší strany, stejně jako pro činnost mezinárodního komunistického hnutí má těsný bratrský vztah k Sovětskému svazu a jeho leninské komunistické straně. Je třeba zno vu zdůraznit, že Sovětský svaz je rozhodující silou, která zdržuje svě tovou reakci před rozpoutáváním dalších, stále ničivějších vojenských dobrodružství. Mohli jsme se nedávno ve dnech XXIII. sjezdu KSSS na vlastní oči

přesvědčit, co znamenají sovětské raketové a jaderné zbraně, jejichž mohutná účinnost je dána uplatněním nejnovějších vědeckých poznat

ků. Názorně jsme si zároveň uvědomili, jaké obrovské hodnoty vyna kládá sovětská země a statečný sovětský lid v zájmu obrany světového míru a jak nestoudné je jakékoliv znevažování tohoto přínosu. Ještě více jsme si ozřejmili , proč reakční buržoazie tolik nenávidí Sovětský

svaz, proč jej považuje za svého úhlavního nepřítele, proč věnuje ta kové obrovské prostředky na stupňování protisovětských intrik a Štvanic.

Z hlediska třídního boje ve světě jsou věci naprosto jasné. Každý čin, který se pokouší oslabit základy mezinárodního postavení a autority Sovětského svazu, jeho velikého prestiže v očích stamiliónů prostých

lidí, pomáhá reakci, škodí pokroku. Upřímná solidarita se Sovětským svazem není a nemůže být pro stoupence socialismu a pokroku otázkou nějakého taktizování, ale prvořadým zájmem naší společné věci.

( Potlesk. ) Jestliže náš sjezd znovu posílá nejsrdečnější pozdravy sovět skému lidu a KSSS , chci zdůraznit, že nejde o žádnou jednostrannou

záležitost. Se stejně upřímnými projevy a velmi konkrétními důkazy lásky a úcty k naší straně a republice se vždy setkáváme i my v So větském svazu všude, kamkoliv přijedeme. A další upevňování této

družby je neodmyslitelným, podstatným rysem naší stranické linie. ( Potlesk .) Současný stav hnutí i situaci ve světě charakterizuje značná složitost probíhajících jevů, jež nelze postihnout schematickým či subjektivistic : kým pohledem, nýbrž jen seriózním studiem a analýzou reálných faktů.

Připomeňme nerovnovážnost, která se projevuje v současném světo vém vývoji v důsledku prohlubujících se rozdílů mezi průmyslově vy. spělými a rozvojovými zeměmi . Z naší planety zdaleka ještě nezmizela bída, desítky miliónů lidí ještě každoročně umírají z podvýživy a hladu. Přitom řada zemí naráží v úsilí o ekonomický vzestup na obrov

ské těžkosti prohlubované neokolonialistickou politikou imperialismu.

Uvědomujeme-li si v plné míře existenci 1 akutnost tohoto rozporu , zavazuje nás to tím více k jeho pečlivému marxistickému hodnocení bez jakékoliv jednostrannosti a zkreslování. Vykořisťovaní a utlačovaní žijí nejen v rozvojových, ale i ve vyspělých kapitalistických zemích. 389

Fronta třídního boje probíhá uvnitř obou skupin států, hranici mezi vyspělými a hospodářsky nerozvinutými zeměmi nelze rozhodně vydá. vat za nějaký třídní předěl.

Domnívám se, že neexistuje ani rozpor mezi úsilím socialistických zemí o neustálý růst ekonomické i životní úrovně a jejich povinnosti pomáhat rozvojovým zemím a osvobozeneckému boji utlačených ná rodů, kterou jsme již potvrdili činy a k níž se znovu hlásíme. Vždyť právě rychlý rozmach socialistických států je předpokladem, aby i tato

pomoc byla podstatně účinnější než dosud a aby zároveň výsledky, jež přináší socialismus, zvyšovaly jeho přitažlivost mezi pracujícími všech zemi.

Cllem komunistického hnutí je nikoli omezovat, ale všemožně roz

šiřovat frontu boje, v níž socialistické i rozvojové země i proletariát vyspělých kapitalistických států mají své specifické úkoly. Podporovat vše, co sjednocuje pracující všech kontinentů, překonávat to, co by je

mohlo stavět proti sobě - jedině tak je možno vytvořit mohutný re voluční proud, který zasadi imperialismu rozhodující údery. ( Potlesk ). Současný vývoj ve světě názorně potvrzuje, jak naléhavá a potřebná je dnes semknutost mezinárodního komunismu. Jsme toho názoru , že otázky vztahů mezi komunistickými stranami

jsou příliš závažné, než aby se stávaly pastvou pro laciné žurnalis tické úspěchy, než aby si na nich brousili ostrovtip různí karikaturisté. Dnes už se zcela zdiskreditovaly ony nálepky označující jakýkoliv tvůrčí krok za zradu komunismu, subjektivistické nálady, vylučující škrtem pera celé strany z řad hnuti. Jestliže jsou taková obvinění i nyní adresována také naší straně, pak poskvrna urážky ulpí jen na jejich autorech.

Cítíme všude – a to nejen u nás

velmi zřetelně, jak spontánně

komunisté nepřijímají a přímo odmítají zmíněné silácké slovní trum . fování, jak silná a opravdová je vůle k jednotě. Proto tak rozhodně soudíme, že nevraživá politická kampaň a osočování jsou komunistic kého hnutí nedůstojné.

Naše strana pokládala a pokládá proletářský Internacionalismus za vůdčí princip a za neporušitelnou zásadu činnosti celého hnutí. Jeho společný akční postup může být stanoven jen na základě soustavných a intenzívních dvoustranných i mnohostranných kontaktů, výměny na

zorů a konfrontace stanovisek, v níž každá strana postupuje co nejodpo vědněji jak vůči dělnické třídě a pracujícím své země , tak i vůči celému hnutí, pečlivě váži stanoviska bratrských stran. Praxe komunistického hnuti s sebou přináší stále nové cesty, mno. hotvárnější formy a přístupy v činnosti stran, jež si zasluhují pozor. ného studia a analýzy. S velkým zájmem proto sledujeme nové rozbory současného stavu kapitalistické společnosti, vypracované bratrskými

stranami, plodné diskuse francouzských soudruhů k závažným otáz: kám naší ideologie, iniciativu Italských komunistů při vytváření jednoty dělnictva | široké protimonopolistické fronty, významné politické 390

úspěchy finské strany, výsledky květnové porady západoevropských komunistů ve Vídni.

Je nesporné, že zejména nové přístupy k boji za získání spojenců dělnické třídy přinášejí v posledním období nejeden kladný výsledek a cenné poučení pro celé naše hnutí, že aktivní a tvůrčí přístup komunistů především k politickému dialogu se socialisty, ale například i k masám věřících otevírá nové možnosti, otřásá řadou antikomunistických před 1

sudků.

Pro naše stranická i společenskovědní pracoviště z toho plynou od . povědné úkoly ; měly by se zabývat mnohem soustavněji tím , čím žiji

a oč usilují bratrské strany, konfrontovat nové jevy a přístupy s na

šimi zkušenostmi, častěji a pohotověji Informovat o svých poznatcích stranické orgány i veřejnost.

Nemenší pozornost je třeba věnovat dějinám i mezinárodním zkuše nostem naší strany a celého hnuti i proto, že se v řadě článků i me

moárových prací k jednotlivým etapám projevilo nemálo nesprávností

a zkreslování. Mám tu na mysli i snahy »nově« osvětlovat např. vztah Kominterny k naší straně a její úlohu vůbec. Společným kořenem je zpravidla tendence obcházet mlčením hlavní rysy vývoje a silně akcen tovat některé negativní, dříve neznámé prvky a dávat jim takto zvuk věcí rozhodujícího významu .

Naše strana nezamlčuje omyly minulosti, odsuzuje porušováni lenin ských norem a jeho neblahé důsledky. Souhlasím však s diskutéry, kteří protestovali proti přehlížení všeho pozitivního, co bylo vykonáno a co nesporně převládalo. Nezapomeňme, že mladí lidé to již zpravidla neznají, že výchovné důsledky jsou pak velmi tíživé. Proto jsme se

také při 30. výročí VII . kongresu Kominterny společně s desítkami bratrských stran přihlásili otevřeně k jejímu praporu, který nám i do nových historických podmínek naléhavě připomíná leninský odkaz jednoty světového komunismu. ( Potlesk. ) Soudruzil V příštím roce oslavíme 50. výročí Velké říjnové revoluce - počátku nové, svobodné éry lidstva . V současné době se postavení socialismu ve světě změnilo : podstatně zmohutněl a zároveň značně nabyl i na mnohotvárnosti. Sovětský svaz však zůstává jeho rozhodu jící oporou .

Poslední zkušenosti hnutí, činnost bratrské sovětské strany, průběh

jejího XXIII. sjezdu nám ukazují, jak dále posilovat myšlenku jednoty , kterou tak přesvědčivě vyjadřuje tak široká účast a aktivní vystoupení desítek bratrských stran i celé ovzduší internacionální solidarity , jímž

plně žije i náš XIII. sjezd. Rozhodná vůle miliónů komunistů, kteří volají po semknutosti, přinese nesporně své ovoce.

Nepochybuji, že v tomto úsili splní naše strana 1 v budoucnu svou revoluční povinnost. ( Potlesk. )

391

Soudruh MICHAL SABOLČIK : Děkuji soudruhu Kouckému. Hovoří soudruh Bohumil Špaček, připraví se soudruh Josef Karban , předseda závodní organizace KSČ Karlovarský porcelán, Nová Role , okres Karlovy Vary.

Soudruh BOHUMIL SPACEK,

pražská městská organizace KSČ Vážené soudružky a soudruzi,

dovolte mi, abych jako lékař a vědecký pracovník se zabýval otázka mi podmínek dalšího rozvoje naší zdravotní služby , a zvláště její důle žité součásti, léčebné péče. Nazýváte nás někdy něžně, někdy nazlobe ně »údržbáři svých těl « . Jako chirurg se necítím touto přezdívkou ni kterak dotčen, spíše naopak. Zdá se mi , že to vystihuje, jak to lidový

vtip většinou dokáže, velmi přiléhavě aktuální společenský význam lé čebné péče daleko lépe než sáhodlouhý výklad.

V rámci zdravotní služby, jejímž úkolem je chránit zdraví všeho oby vatelstva , se léčebná péče bezprostředně zúčastňuje při udržování pra covní schopnosti a délky života jednotlivých členů společnosti. Kromě toho snímá značnou část břemene starostí z rodinných příslušníků nemocného. Vyjádřeno ekonomickými termíny , zdravotní služba se

v rozvinuté společnosti uplatňuje významným způsobem v rozšířené

reprodukci společenské pracovní síly i ve zvyšování společenské pro duktivity práce. Mezi úrovní zdravotnických služeb a úrovní společen ské ekonomiky se vytváří vzájemně se podmiňující vazba. Čím je větší účinnost zdravotnických služeb, tím větší a kvalitnější je pohotový i re

zervní fond práce celé společnosti. To umožňuje lépe i hospodárněji vyrábět, lepší výroba zase umožňuje společnosti vytvářet příhodnějši

životní a pracovní podmínky a zvyšovat náklady na zdravotní péči a tím zvyšovat i jeho užitečný a morální efekt. Tato vzájemná vazba mezi

úrovní zdravotní služby a úrovní výroby se prosazuje, byť částečně a deformovaně, už i v kapitalistických podmínkách. Už první průmyslová revoluce, která se projevila mimo jiné nahromaděním lidí ve městech ,

přinutila vládnoucí vrstvy, aby i ve vlastním zájmu organizovaly z ve řejných prostředků zdravotní službu, která by dohlížela a prováděla

hygienicko-epidemiologická opatření. V podmínkách soukromého vlast nictví se však léčebná péče poskytuje živnostensky v soukromých pra

xích lékařů , sanatoriích , nemocnicích pouze těm, kdo si ji mohou za platit. Pouze úplně nemajetní jsou v omezené míře léčeni dobročinnými organizacemi . Jako všechno, co se týká existence lidí v kapitalistické společnosti, řeší se narůstající rozpor mezi administrativním charakte rem veřejného zdravotnictví a živnostensky poskytovanou léčebnou

péčí na straně jedné, a skutečnou potřebou zdravotní péče na straně dmihé, v boji tříd. 392

Boj o nemocenské pojištění, boj o státem poskytovanou léčebnou péči se stává zákonitě součástí boje dělnické třídy za zlepšení životních podmínek. Ve Švédsku a v Anglii tímto způsobem byla prosazena i stá tem poskytovaná preventivní léčebná péče. Dokonce i americkým kon gresmanům je jasné, že investice vkládané do lékařského výzkumu mají nejenom význam vojenský , ale přinášejí užitek ekonomický i po litický .

Teprve v socialistické společnosti je možné zásadně řešit rozpor mezi

společenskou potřebou lékařské a zdravotnické pomoci a nedostateč nými způsoby jejího uspokojování. A tak sjednocení a zestátnění pre ventivní a léčebné péče ve sjednocenou zdravotní službu znamenalo i u nás první základní krok k vytvoření souladu mezi potřebami spo lečnosti a možnostmi, které k uspokojení těchto potřeb dává celá me

dicína jako věda a praxe. Lékař přestal být zpola zaměstnancem ve ve řejném zdravotnictví a zpola živnostníkem v léčení. Stal se pracovníkem zdravotní služby .

Podobně jako se rychlými tempy rozvíjela základna průmyslové vý . roby , narůstá i zdravotní služba , hlavně co do svého rozsahu. Byla vybudována hygienická a protiepidemiologická služba, která spolehlivě pracuje. Preventivní i léčebná péče o děti je zajišťována do té míry, že je naší vizitkou v celém světě. Rozšířilo se stejně materiální a kád rové obsazení základních zařízení léčebné péče v obvodech a polikli nikách. Výroba léčiv vzrostla natolik , že jsme v léčivech téměř sobě .

stační a vyvážíme je do celého světa . Vytvořili jsme také výzkumnou základnu, jejíž pracovníci dosahují mezinárodně uznávaných výsledků skoro ve všech odvětvích současné

lékařské vědy. Stejně jako celá naše společnost prošlo naše zdravot nictví obdobím rychlého růstu a rozvoje, hlavně co do rozsahu. Toto

období, vyznačené vynikajícími výsledky zdravotní péče jako celku, jak se o nich zmínil soudruh Novotný v úvodním referátu , však vedlo také

k vytvoření některých disproporcí mezi jednotlivými součástmi naší zdravotní služby. Tyto disproporce při současném rychlém pokroku v lékařských vědách, a hlavně ve zdravotnické technice v celosvětovém

měřítku by mohly vést k určitému zaostávání dosažené úrovně, zejména v léčebné péči.

Zatím všechny pokusy o zlepšování léčebné péče i ostatních zdra votnických služeb se dosud pohybovaly jen v mezích direktivně admi nistrativního způsobu řízení zdravotní služby. To mělo za následek čím

dál větší byrokratizování veškeré zdravotnické, a zejména odborné činnosti . Příčteme -li k tomu okolnost , že průměrná mzda pracovníka

ve zdravotnictví stagnovala proti jiným oblastem , nedivíme se, že u značné části lékařů i zdravotního personálu poklesl zájem o vlastní

odborné práce. A odtud pramení všechny důvody nespokojenosti s naší prací ve veřejnosti, která velmi citlivě reaguje na každý výkyv v pro vozu zdravotní služby , a to jak v kladném , tak i záporném smyslu.

Hlavní strukturální disproporce , která se ve zdravotnictví projevuje, 393

je zastaralost a opotřebovanost nemocničního fondu, jeho vybavení stroji, přístroji a nástroji. Mylný předpoklad, že vzrůstající účinnost preventivních opatření vede automaticky ke snížení potřeby rozvoje léčebných, zejména lůžkových zařízení, vedl při direktivním administra

tivním způsobu řízení k nedostatečným nárokům na údržbu, generální

opravy, rekonstrukci i novou výstavbu těchto klíčových zařízení léčebné péče. Přičteme-li k tomu obtíže, které stavební výroba prodělává přímo , představíme si jistě snadno, že v těchto podmínkách pracovat na slušné úrovni lze jenom s krajním vypětím sil .

Výroba základní klasické i moderní zdravotnické techniky nestačí zajistit ani sortimentem, ale hlavně kvalitou, potřebné přístroje a ná

stroje. To má za následek zastaralost ve vybavení, např. rentgenovými, ale i jinými přístroji. Řešit provozní obtíže za těchto podmínek je ně

kdy těžší než řešit vědecký problém nebo dělat složitou a náročnou operaci. Z iniciativy strany uvolňuje vláda naší republiky postupně značné finanční prostředky k úpravě platů zaměstnanců ve zdravot nictví. Od 1. července tohoto roku dojde k platové úpravě u středně

zdravotních pracovníků i lékařů pracujících v terénu a v lůžkových zařízeních. Toto významné opatření přispěje jistě k zajištění dobré úrovně léčebné péče tím, že spravedlivěji odmění náročnou a odpověd nou práci exponovaných pracovníků zdravotnických zařízení. Avšak bez přímé spolupráce s výrobou nedokážeme dosavadními prostředky zajistit údržbu i stavební rekonstrukci stávajících nemocničních a lé.

čebných zařízení. Bez účasti výroby a dovozu nedokážeme krýt nalé. havou potřebu nové moderní zdravotnické techniky. Domnívám se, že vztahy, které se začínají vytvářet v rámci nové soustavy plánovitého

řízení národního hospodářství mezi výrobci a spotřebiteli, pomohou překonat tuto disproporci. Máme už dnes mnoho dokladů o vynikající pomoci pracovníků výroby při zajištování špičkové techniky pro naše léčebná zařízení. Jako výmluvný příklad bych uvedl, že pracovníci Vit kovických železáren projektovali, vyvinuli, vyrobili a postavili při chi

rurgickém oddělení nemocnice v Ostravě podtlakovou komoru, což je zařízení, které se dosud vyrábí pouze v Holandsku a slouží k léčení například těžkých otrav svítiplynem.

Z povahy medicíny 1 z poslání zdravotní služby vyplývá, že dokonalá

péče o nemocné je základem správné péče o zdravé. Mluvíme-li o tom, že chceme postavit zdravotnictví na vědecké základy , pak pro oblast léčebné péče to předpokládá prosadit důsledně klinický způsob práce ,

kolektivní 1 individuální odpovědnost za nemocného až na nejvysunu tější pracoviště léčebné péče, až do obvodu a zpět k ústřednímu zaří. zení v klinicky organizované nemocnici. Nemocný se při poruše svého

zdraví dnes nesvěřuje pouze jedinému lékaři, ale jeho prostřednictvím příslušnému zdravotnickému zařízení, středisku, kde je možné zajistit kooperaci příslušných specialistů, školeného a ošetřujícího personálu . Soudružky a soudruzi, pozoruhodné léčebné výsledky, kterých doci

lují naší vědečtí a lékařští pracovníci v jednotlivých oborech klinické 394

medicíny, které jsou předmětem obdivu 1 zahraničních odborníků, ne jsou náhodné, jsou dílem uvědomělé a cílevědomé práce zdravotnických

kolektivů celé naší republiky. Bez vřelého zájmu naší veřejnosti a ze jména naší strany o podmínky a výsledky naší práce, bez velké dů věry, kterou náš lid vkládá v naší lékařskou práci, nemohli bychom takových výsledků a v takové míře nikdy dosáhnout. Snaha sloužit svě domitě lidu, jehož jsme syny a dcerami, je inspiri

lou, která záko

nitě přivádí jak naší lékařskou vědu, tak zdravotní službu na jedno z předních míst ve světě. ( Potlesk. ) Soudruh MICHAL SABOLČIK : Děkuji soudruhu Špačkovi.

Hovoří soudruh Karban , připravi se soudruh Ľudovít Benčat, předseda celozávodní organizace Komunistické strany Slovenska, Pozemní stav by Košice. Soudruh JOSEF KARBAN ,

západočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi,

pracuji od roku 1946 v závodech Karlovarského porcelánu jako děl. ník a po období 12 let jako mistr. Za dobu své dvacetileté práce v tomto oboru jsem na vlastních zkušenostech poznal všechny těžkosti i pro blémy rozvoje a výroby užitkového porcelánu. Poznal jsem, že k rozvoji keramiky 1 užitkového porcelánu byla přijata již řada vládních usnesení. Avšak k podstatnému zlepšení dosud nedošlo. Pro rozvoj spotřebního průmyslu bylo 1 XII . sjezdem strany požadováno vypracovat plán mo dernizace a rozšiřování těch oborů, které zpracovávají domácí suroviny. Mezi ně patří bezesporu i výroba užitkového porcelánu.

Ve zprávě předložené delegátům XIII. sjezdu se uvádí, že se nepo dařilo zamezit nepříznivému vývoji opotřebovanosti základních fondů

a kapacitní napjatosti. Mám za to, že tato skutečnost se plně projevila i na úseku výroby užitkového porcelánu. Svědčí o tom současná situace

v realizováni investiční výstavby. Stav základních fondů potvrzuje, že jejich obnova pokračuje pomaleji než opotřebení, i s přihlédnutím k to mu, že byla provedena výstavba nového závodu v Nové Roli . Situace je o to horší, že koncepce starých závodů neumožňuje uplatnit v nich moderní technologii výroby .

V současné době převážná část výroby je závislá na kapacitě zasta ralých kulatých pecí, které tvoří ve většině závodů hlavní výrobni za řízení. Zastaralost kulatých peci dokazuje skutečnost, že 70 % jich bylo postaveno do roku 1900. Vzhledem k tomu , že většina těchto pecí již dvakrát přežila svou životnost, došlo v poslední době na našich závo

dech k několika haváriím peci. Nedojde-li k nápravě, mohou se tyto 395

havárie nadále opakovat. Příčina je v tom, že do roku 1958 nebyla pro vedena téměř žádná investiční činnost a byly porušeny i zásady prosté reprodukce. Podle mého názoru vývoj užitkového porcelánu negativně ovlivnila

i skutečnost, že dřívější závody na výrobu keramického technologického zařízení byly do roku 1947 převedeny na jiný výrobní program a výroba keramických strojů nebyla od té doby vůbec zajišťována. Později sice výrobu převzal ZTS Martin, který vyrábí pouze část strojů, dříve dová

žených nebo vyvinutých výzkumným ústavem našeho oboru. Vývoj keramických strojů náš strojírenský průmysl nezajišťuje vůbec. Dosavadní úroveň dodávaných strojů tuzemské výroby je nízká a lze je uvádět do provozu až po úpravách, a to často po období jednoho až dvou let.

Nutnost řešení urychleného rozvoje výroby užitkového porcelánu je odůvodněna i současným stavem palivové základny. Od roku 1968 neza jistí národní podnik Uhlozbyt dodávku kvalitního paliva pro staré ku

laté i tunelové pece. Soudruzi to odůvodňují tím, že doly zavádějí tímto rokem provoz velkotřídíren, ve kterých se neumožní potřebné třídění paliva pro naše závody .

Přitom u starých pecních agregátů nelze uplatnit progresívní způsob pálení dálkovým plynem nebo propanbutanem. Řešení je možné jedině za předpokladu výstavby nových tunelových pecí a s tím související rekonstrukce starých a výstavby nových závodů .

Za současného stavu i při plném využití dosavadních kapacit však trvale neplníme základní poslání našeho oborového podniku , kterým

je uspokojování potřeb našeho národního hospodářství.

Požadavky odběratelů uspokojujeme v letošním roce pouze na 76 % a v roce 1970 podle dosavadních perspektiv budeme tyto požadavky krýt pouze na 69 % .

Tento stav není našim stranickým organizacím v oboru lhostejny . A domnívám se proto , že ústřední orgány by měly daleko odpovědněji

přistupovat k naplňování závěrů XII . sjezdu strany i vládních usnesení, která byla k rozvoji keramiky přijata .

Jak chceme v našem oboru za dané situace řešit zabezpečení prospe rity a dalšího rozvoje výroby užitkového porcelánu ? Je třeba otevřeně říci, že podle nových zásad metodiky a ekonomiky

řízení národního hospodářství nebude mít náš oborový podnik dostatek finančních zdrojů na dovoz nejmodernějšího strojního zařízení ani na větší investiční výstavbu.

Vyvstává proto nebezpečí, že dojde k dalšímu zaostávání technické

úrovně výroby porcelánu za světovou úrovní. Proto chceme v rámci investiční činnosti zabezpečit výstavbu nových závodů, dokončit vý .

stavbu závodu v Klášterci, zahájít výstavbu nového závodu v Dalovicích a provádět rekonstrukci starých závodů. Máme propočteno, že výstavba nových kapacit je rentabilní, což do. kazuje návratnost investic za období 4 let. 396

Za hlavní úkol technického rozvoje v našem oboru považujeme re

konstrukcí palících agregátů s použitím nutných změn v palivové zá kladně, včetně ucelených výrobních linek. Maximální pozornost budeme věnovat i budování mechanizovaných

linek na výrobu talířů a šálků. Více než dosud chceme uplatnit kom plexní mechanizaci balení, využívání umělých hmot, nových způsobů rychlosušení a zejména vývoji nových strojů v našem výzkumném pra covišti a jejich urychlené zavádění do výroby.

Chceme využít i možnosti získání licencí progresívních strojů z ci ziny a zajistit jejich účelnou a rentabilní výrobu u nás.

Těmito opatřeními chceme v našem oboru řešit možnosti a problémy zaostávání úrovně výrobních kapacit. Mám však za to, že řešení těchto problémů by měla více pozornosti

věnovat i příslušná odvětví našeho národního hospodářství a jejich ministerstva, zejména strojírenství a ministerstvo výstavby, které by

mělo lépe zajistit oblast těžby a úpravárenství keramických surovin. Těžba a úprava kaolínu, jílů, písků a živců stále zaostává za potře

bami našeho národního hospodářství a disproporce do budoucna, ne nastane-li zásadní obrat,5 bude dále narůstat.

Národní podnik Sedlecko -vildštejnské kaolínové a hlinné závody , kte. rý je pro nás hlavním dodavatelem, má dosud vážné potíže při uspo kojování svých odběratelů. V rámci resortu ministerstva stavebnictví tento národní podnik ne

měl a dosud nemá vytvořeny podmínky pro takový rozvoj , jaký by, odpovídal potřebám rozvoje zpracovatelských podniků. Přitom je třeba zdůraznit, že v Československu máme dostatečné zásoby kvalitních ke ramických i sklářských surovín. Zaostává však výstavba nových úpra

várenských kapacit s nejmodernější technologií, které jsou hlavním předpokladem k tomu, aby i tento obor mohl v budoucnu lépe uspoko jovat potřeby národního hospodářství. Vyřešení tohoto požadavku pova žujeme za velmi naléhavé k vytvoření lepších podmínek k zabezpečení dalšího rozvoje výroby užitkového porcelánu.

Soudružky a soudruzi, hodnotíme-li první výsledky působení nové soustavy řízení v našem oboru, jsme toho názoru, že se plně osvědčily. Pro zajištění dalšího vývoje pokládáme však za nezbytné, aby byly sta

bilizovány dlouhodobé ekonomické nástroje . Současný stav vytváří pocit nejistoty a do určité míry v některých případech i spekulace jak v našem, tak i v jiných odvětvích národ

ního hospodářství. Zde mám na mysli zejména oblast odběratelsko dodavatelských vztahů a tvorby cen. Podle dosavadních zkušeností do . chází k neúměrnému zvyšování cen u některých materiálů, které náš závod zpracovává. Tak tomu bylo například v poslední době u cen ře ziva, dekoračního materiálu a dalších.

Mám za to, že některé podniky na tomto úseku spekulují a chtějí

si zvyšováním cen vylepšovat ekonomické výsledky bez ohledu na celo. společenské zájmy. 397

V našem oboru se plně osvědčilo uplatnění zásady, že 30 % z tvorby čistého zisku zůstává závodu k použití ve fondu odměn . Tato zásada se stala ekonomickou pobídkou pracujících v závodech, k upevnění pra

covní kázně, ke zvyšování kvality výrobků 1 k lepšímu hospodaření

s materiálem. Došlo tak 1 ke správnému skloubení osobních zájmů pra cujících se zájmy celého závodu.

Dosažené výsledky v prvním čtvrtletí a provedená opatření v organi zaci řízení nám umožnila od 1. května zavést v rámci celého oboru

zkrácenou pracovní dobu.

Ukázalo se , že toto opatření bylo správné, a zvláště je přivítali pra cující ženy v našich závodech, které tvoří 70 % všech našich zaměst nanců. Ukázalo se dále, že při řádném využití pracovní doby a při zlepšené organizaci práce bude i při zkrácené pracovní době plán vý. roby zajištěn. Dosavadní zkušenosti v praktickém uplatňování nové soustavy řízení

staví nás před řešení některých vážných politických i ekonomických problémů. I u nás se vyskytly názory, že nové zásady všechno vyřeší

a automaticky odstraní problémy, s kterými jsme se při výrobě užit kového porcelánu setkávali. Při uplatňování nových zásad vnitropodnikového řízení se projevily zejména u vedoucích závodů názory, že závodu a provozu musí být dá

na plná pravomoc podnikání. To u mnohých bylo motivováno jedno stranným zájmem dosahovat v závodě výsledky výhodné pro jejich ko lektiv bez ohledu na zájny celého oboru i na celospolečenské zájmy. Na druhé straně u některých pracovníků oborového ředitelství se pro jevily tendence příliš úzkostlivě centralizovat některé oblasti řízení závodů přímo na obor.

Bylo proto nutno věnovat velkou pozornost především přípravě lidí,

vysvětlování všech otázek působení nové soustavy řízení a především jejímu správnému politickému zajištění.

Jde o proces, který u nás nemáme ještě zdaleka vyřešen. Jsme si vědomi toho, že velká odpovědnost za správné uplatňování

zásad spočívá především na nás, komunistech a stranických orgánech v oboru . Chceme proto stranickou práci orientovat především na oblast politického působení a na výchovu pracujících, na oblast kádrové práce

a na řešení vzájemných vztahů mezi lidmi , které se v procesu zavádění nové soustavy řízení nově utvářeji.

Po vytvoření oborových ředitelství se i v našem oboru ukázalo jako nutné a účelné svolávat koordinační stranické porady. První zkuše

nosti z těchto porad ukázaly, že značně příspěly k sjednocení názorů na společný postup komunistů a stranických organizací v oboru, ze. jména při uvádění nové soustavy řízení do života v závodech. Jsme však toho názoru, že přípravě těchto porad je třeba věnovat

více péče než dosud, aby se nestaly, jak tomu bylo zpočátku, shodnou

formou řešení hospodářských problémů na ředitelských poradách. Na koordinačních stranických

poradách 398

se

málo aktivně zúčastňují

funkcionáři stranických organizací. Nepovažujeme za účelné konat tyto

porady za účasti širokého aktivu hospodářských pracovníků, jak tomu v našem oboru zatím bylo. Je však třeba zajištovat širší účast stranic kých funkcionářů ze základních organizací . I na samotné přípravě koor dinačních stranických porad by se měli více podílet straničtí funkcionáři

základních organizací rozhodujících závodů včetně příslušných okres. ních výborů strany . Na těchto stranických poradách je třeba dát více prostoru a času na sjednocování úsilí a stanovení jednotného postupu stranických organizací i zajištování společných cílů v oboru a více jich využívat i k vzájemné výměně zkušeností z metod stranické práce.

Soudružky a soudruzi, význam výroby užitkového porcelánu pro ná rodní hospodářství je charakterizován především tím, že větší část pro

dukce je určena pro export. Náš oborový podnik vyrábí ze 70 % zboží pro export, z toho 80 % vyváží do kapitalistických států. V rámci na šeho oboru roste podíl exportu rychleji než přírůstky výroby. Přitom však, jak je uvedeno ve zprávě předložené delegátům sjezdu, klesá podíl vývozu spotřebního průmyslu na celkovém vývozu. Od roku 1962

do roku 1965 poklesl o 0,3 % . Nepříznivě se také vyvíjel pokles dosa hovaných zahraničních cen za jeden kilogram vyvezeného porcelánu. Pokles ze 7,80 Kčs v roce 1949 na 4,07 Kčs za jeden kg vyvezeného porcelánu v roce 1964 je podle našeho názoru jednou ze základních příčin nízké efektivnosti vývozu užitkového porcelánu.

Na základě provedených rozborů ve vývozu v letech 1964 a 1965 se domníváme, že musíme uskutečnit 1 ve výrobě řadu nutných opatření ke snižování výrobních nákladů, zvyšovat užitnou hodnotu výrobků, rozšiřovat sortiment, zvyšovat úroveň dekorace 1 balení výrobků.

Bude však stejně důležité provést opatření k odstranění nedostatků I v komerční práci podniků zahraničního obchodu. Podle našeho názoru vyplývají tyto nedostatky mimo jiné i z odborné kvalifikace kádrů pracujících v podniku zahraničního obchodu v oboru keramiky. U pracovníků tohoto podniku byly a dosud jsou podceňovány znalosti užitných vlastností prodávaného zboží, ekonomiky výrobního oboru, ne dostatečně je prováděn průzkum trhu a výroba je často nesprávně orientována na výrobky s nízkou efektivnosti.

Na základě dosavadních zkušeností jsme k odstranění těchto nedo statků a k většímu spojení výroby s vývozem uzavřeli s podnikem za

hraničního obchodu Československé keramiky dohodu o vzájemné spo lupráci .

Pro rok 1966 byla dohoda rozšířena o cenové vyrovnání s finančním vypořádáním rozdílů, které ve formě přirážek a srážek budou působit 1 na tvorbu hrubého důchodu našeho oboru. Obsah dohody o spolupráci s podnikem zahraničního obchodu je zaměřen 1 tak, aby pracovníci na

šeho oboru se lépe seznámili s problematikou zahraničního obchodu v celém jeho rozsahu. Vliv zahraničních cen, který se promítne v plné šíří do vnitřní eko 399

nomiky výrobního podniku, vynutí si podle našeho názoru v krátké

době kromě ekonomického sepětí i sepětí organizační. Soudružky a soudruzi, náš porcelánový průmysl zaujímá v národním

hospodářství z hlediska devizových přínosů i s ohledem na stále ros toucí tuzemskou spotřebu jistě jedno z důležitých míst. Je proto podle mého názoru nutné, aby v souladu s touto potřebou byl zajišťován i jeho další rozvoj , aby do všech důsledků byla splněna i přijatá usnesení XIII . sjezdu, která k rozvoji keramiky, budou schválena.

My, komunisté, v oboru užitkového porcelánu uděláme pro naplnění závěrů XIII. sjezdu strany vše, co bude v našich silách. ( Potlesk. )

Soudruh MICHAL SABOLČÍK : Děkuji soudruhu Karbanovi.

Hovoří soudruh Ludovít Benčať, připraví se soudruh Vladimír Meduna , rektor Vysokého učení technického, Brno. Ještě malé oznámení, soudružky a soudruzi. Schůze redakční komise k návrhu rezoluce o postavení a úkolech národních výborů se koná dnes v 11 hodin v místnosti číslo 28. Schůze volební komise se koná dnes

odpoledne v 15 hodin v místností číslo 24. Prosím soudruha Benčata.

Soudruh ĽUDOVIT BENČAŤ,

východoslovenská krajská organizace KSS Vážené soudružky a soudruzi,

zmíním se o některých otázkách stavebnictví a práci stranických or ganizací v podmínkách zdokonalené soustavy plánovitého řízení. V zdo

konalené soustavě plánovitého řízení je hodnocení výsledků podniku závislé na výši tvorby hrubého důchodu a na výši nerozděleného pře bytku hrubého důchodu .

V podniku Pozemní stavby Košice za období od začátku roku do konce

dubna jsme dosáhli při hodnocení těchto ukazatelů dobrých výsledků ; hrubý důchod jsme splnili na 107,5 % a nerozdělený hrubý důchod činil bezmála 3 milióny Kčs. Hrubý objem výroby byl splněn na 103 % , bylo odevzdáno 100 % plánovaného počtu bytů, nákladovost na 1 korunu tržeb byla 90 haléřů proti 91 haléřům . Místo plánovaného počtu 26

objektů bylo odevzdáno 42, místo plánovaných 3 staveb bylo odevzdáno 5 staveb a plánovaná rozestavěnost byla snížena ke konci měsíce dubna na 92,5 % .

Za toto období vytvořily se v podniku podmínky na komplexní ode vzdávání ucelených okrsků sídlišť, zejména díky zavedení exaktnich matematických metod v přípravě staveb a ve vyhodnocování postupu stavby . 400

Jak jsem uvedl, výsledky podniku Pozemních staveb Košice jsou za uplynulé období velmi dobré. Avšak ne takové, jaké jsou možnosti za

předpokladu, že by byla zdokonalená soustava v celém našem hospo dářství správně

chápána

a

všechny cesty iniciativy pracujících

otevřeny . Domnívám se, že při zavádění zdokonalené soustavy řízení v oblasti odměňování jsme vytvořili přísné bariéry, které nijak nepři spívají k rozvinutí iniciativy pracujících. Bylo by vhodné uvažovat o po sunutí těchto bariér, což by mělo za následek pružnější a méně ome zované hmotné zainteresování.

Nejvíce nás tíží situace v zásobování. Pracující jednoznačně hovoří : dejte nám materiál a termín k dokončení úkolu, ostatní je již naší starostí. Materiál se stal v mnohých případech brzdou v práci a též

brzdou rozvoje socialistického soutěžení. Jsme si vědomi toho, že jsou schodky v bilanci některých rozhodujících materiálů a výrobků v celo státním měřítku. Ale právě proto je potřebné, aby vyšší hospodářské a stranické orgány dořešily disproporce mezi plánem a skutečnou spo třebou. Ne vždy je totiž možné chybějící druhy materiálu řešit ambu

lantní vlastní výrobou, a hlavně ne za jakoukoliv cenu. Mnozí naši rozhodující dodavatelé anebo odbytové organizace pro údajný nedostatek zdrojů odmítají uzavírat smlouvy o přípravě dodá vek, jakož i vlastní dodávkové smlouvy. V odběratelsko-dodavatelském vztahu s těmito dodavateli jde z jejich strany vlastně o jednostranné určení množství, zejména když jde o jmenovité stavby, a ne o obou .

stranné jednání, v kterém obě strany mají stejná práva a postavení. Mnozí dodavatelé využívají své monopolní pozice a vyžadují v případě dodávek » nad plán« vysoké a ničím neodůvodněné přirážky, které po tom zkracují hospodářské výsledky odběratele. Takovéto případy máme u některých druhů důležitých materiálů, například u litinových rour, kamenných obrubníků, výtahů, stavebních dílců, vzduchotechniky, vel kokuchyňských zařízení a dalších. Za takovéhoto stavu zásobování je

velmi ztížená 1 politická práce. Lidé poukazují na tyto nedostatky a mnozí je dávají i do přímé souvislosti se zdokonalenou soustavou ří. zení. Projevily se i další negativní jevy, mnohé mají původ vnitropod nikový a mnohé mimopodnikový. Ještě stále platí direktivnost ve vý . robní náplni. Investoří nemají ujasněny své investiční závěry, a v dů sledku toho dochází k častým změnám v investičním plánu. Soustavně se zhoršuje předstih územní a projektové přípravy. Cenová soustava doznává velký přerod. Je nedostatek podkladů pro spolehlivé dlouho dobé, ale i krátkodobé plánování. Hodnotit zdokonalené zásady z hle

diska jejich vlivu na výsledky podniku není pro krátkost času od za: vedení ještě možné. Jedno je však jisté, že nová soustava řízení u nás zapustila hlubší kořeny , než jsme sami v začátcích očekávali, a jsme pře svědčení, že přes nedostatky jsou všechny předpoklady na udržení

dosažených výsledků. Není možné nevzpomenout, že náklady vložené v průběhu minulého roku do přípravy zdokonalené soustavy řízení, do

Internátního školení téměř 1000 pracovníků podniku, přinesly svůj uži 401

tek. Jako jsem hovoril o negativních jevech, které vyplynuly z neujas něných odběratelsko-dodavatelských vztahů, musíme na druhé straně

podtrhnout, že největším kladem zdokonalené soustavy je to , že vzbu

dila u všech pracovníků všeobecný zájem o ekonomické problémy. V minulosti se například stavbyvedoucí zajímal hlavně o technické pro vedení díla až po dokončení objektu, dnes se naproti tomu stará o pře

bírání materiálu, o jeho kvalitu, o jeho úsporné uspořádání a zabudo

vání. Vliv zdokonalené soustavy se nejvíce odráží 1 v pořádku na stav bách, který byl vždycky tak kritizován naší veřejností. Naše poznatky v oblasti hospodářského života podniku a přínosu zdokonalené sou stavy řízení ukazují, že se vzbudil u techniků, zejména výrobních, znač ný zájem o otázky nákladovosti, došlo k ujasnění organizačních vztahů

uvnitř podniku, vyjasnily se vztahy mezi vnitropodnikovými složkami a jednoznačně se dohodl způsob měření vzájemného plnění závazků mezi jednotlivými vnitropodnikovými útvary .

Do popředí vstoupila kvalifikace kádrů, jejich schopnosti, zejména pro vyšší nároky v oblasti organizace a řízení stavebních prací. Pod statně se decetralizovalo rozhodování na nižší vnitropodnikové orgány,

čímž se zvýšila jejich autorita a odpovědnost. Nyní chci říci několik slov o tom, jak pracují naše stranické orga nizace po zavedení nové soustavy plánovitého řízení. Je známo, že se

dříve stranické organizace zabývaly vším, a dokonce v mnohých pří padech nahrazovaly vedení podniku a závodu. Vedoucí hospodářský pra covník nic neprovedl, dokud si to nedal odhlasovat ve výboru základní organizace. Takovéto případy byly a ještě i za současné doby se setr

vačností objevují v našich stranických organizacích. Tento způsob prá ce považujeme za nesprávný a musíme mu při každé příležitosti čelit. Je třeba říci , že v našich stranických organizacích jsou jasné cíle naší práce, avšak ne vždy se nám daří uplatňování nových forem a metod práce, neboť někdy ještě ze setrvačnosti řešíme i takové problémy , které z hlediska zdokonalené soustavy úplně podléhají hospodářským

vedoucím. Dnes však už máme vyjasněny vztahy mezi stranickými orga nizacemi a hospodářskými orgány. V práci nám však chybí ještě stále

důslednost, principiálnost a zásadovost v metodách a formách práce při bezprostředním styku s bezpartijními . Je třeba překonat určitou stagnaci v práci, projevující se v pasivitě a lhostejnosti i některých

členů strany. Ve vztahu mezi stranickými organizacemi, hospodářskými orgány a jejich vedoucími pracovníky se snažíme uplatňovat zásadu, že se hospodářští vedoucí, aby mohli úspěšně řešit všechny složité pro blémy, mají opírat o stranické organizace a jejich zkušenosti. Stra

nické organizace jsou zase povinny jejich činnost v souladu s politikou strany a úkolem plánu kontrolovat. Držíme se zásady, že výrobu ne řídí stranická organizace, ale příslušní vedoucí pracovníci, počínaje ředitelem a konče mistrem. Všechny členy strany a stranické organi zace vychováváme k odpovědnosti za úspěšný ekonomický rozvoj pod. niku, stavební správy anebo hospodářského střediska. Jednotu cílů stra 402

ny a hospodářského vedení se snažíme zabezpečovat odlišným prie

stupem a prostředky , aniž se stranické organizace děll s hospodár skými vedoucími o vyšší pravomoc, kterou jim zdokonalená sou stava dává , anebo zase aby nebyly lhostejny k zaměření ekonomického vývoje a ke splnění hospodářských úkolů. Z těchto hledisek budeme

muset důsledněji uplatňovat vedoucí úlohu strany v Revolučním odbo rovém hnutí a Československém svazu mládeže, což se nám doposud

v plné míře nepodařilo. Hlavní pozornost a starost musíme věnovat otáz ce dobrých lidských vztahů mezi spolupracovníky . Velmi citlivě a od povědně musíme tyto vztahy řešit z hlediska potřeby zdokonalené sou

stavy plánovitého řízení. Zde je třeba překonávat nezdravé vztahy mezi jednotlivými hospodářskými pracovníky. Většina pracovníků vidí jen

zisk a dobré lidské a přátelské vztahy jim zůstávají cizí. Je to vážný pro blém a naše základní organizace, jakož i odborové a mládežnické orga. nizace budou muset této otázce v nastávajícím období věnovat vážnou

pozornost. Na stranických schůzích se vyskytují takové připomínky, že strana nemá ve zdokonalené soustavě řízení patřičné místo , a je třeba

její vedoucí postavení v řízení národního hospodářství upevnit. Vysvětlováním správných zásad strany v podmínkách zdokonalené

soustavy se nám podařilo usměrnit výbory základních organizací a členy strany v tom smyslu, aby soudruzi pochopili, že vedoucí úloha

strany v nových podmínkách neztrácí svoje opodstatnění, ale naopak nabývá ještě větší důležitost při uplatňování celospolečenských zájmů.

V tomto smyslu pracujeme při zvyšování aktivity členů strany i z hle. diska přípravy a výběru programu na výborové a členské schůze. V or. ganizátorské práci strany vytváříme stranické skupiny a za pomoci těchto skupin aktivizujeme jednotlivé členy strany. Výbory základních

organizací vedeme k tomu, aby se pravidelně radily s vedoucími stra. nických skupin, aby jejich prostřednictvím mohly postřehnoui , zachytit a hodnotit postoj a zájem pracujících a současně s nimi zpětně působit na cílevědomý rozvoj aktivní, uvědomělé činnosti pracujících. Je třeba

říci, že ne ještě ve všech základních organizacích to máme důsledně dořešené. K cílevědomému zaměření práce stranických organizaci vzhledem na různorodost úkolů a jejich složitost v ideologické oblasti, při výchově a využívání iniciativy můžeme velmi dobře přispět rozbo

rem stavu uskutečněným sociologickým průzkumem jako jedné z vě.

deckých metod poznání. V tomto směru bude třeba udělat více. Jsme přesvědčeni, že usnesení XIII. sjezdu naší strany vnese do mno ných otázek jasnou perspektivu. Vážené soudružky a soudruzi , dovolte mi , abych ubezpečil náš sjezd ,

že komunisté a pracující stavbaři Východoslovenského kraje jsou při.

praveni splnit do důsledků usnesení XIII . sjezdu naší strany. ( Potlesk. )

403

Soudruh MICHAL SABOLČIK :

Děkuji soudruhu Benčatovi. Soudruh Vladimír Meduna bude hovořit po přestávce .

Přerušuji jednání na půl hodiny. Začneme přesně za pět minut 11 hodin. (Jednání přerušeno v 10 hod. 22 min. ) (Jednání znovu zahájeno v 11 hod. )

Soudruh MICHAL SABOLČIK :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v diskusi. Hovoří soudruh Meduna, připraví se soudruh Štefan Voskár, ekono mický ředitel oborového ředitelství chemie, Bratislava.

Soudruh VLADIMIR MEDUNA,

Jihomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi,

materiály sjezdu upozorňují, že stojíme na prahu vědeckotechnické revoluce, která vytvoří předpoklady pro komunistickou společnost. Kaž

dý ví, že tento převrat bude vyžadovat pronikavé zlepšení kvalifikace pracujících a zvýšení počtu špičkových kádrů, tj . absolventů vysokých

škol. XII. sjezd strany předpokládal, že celkový počet studujících na vysokých školách by měl v roce 1970 dosáhnout asi 220 000. Vládou

schválené plány pro tento pětiletý plán předpokládají však jen 157 000. V čem jsou příčiny tohoto značného snížení. Chci je demonstrovat na oborech 01–08, ve kterých se vychovávají na vysokých školách technických absolventi pro průmysl. Počet studujících těchto oborů pro nikavě stoupl , takže počet absolventů, kteří v této pětiletce školy opustí,

vzroste asi o 40 % proti pětiletce předešlé. Školy překročily svoje rezervy, a jsou proto nyní velmi vážné nedostatky v jejich materiálním vybavení. Plánované rozšíření prostorových kapacit těchto škol ve čtvr.

tém pětiletém plánu bude sloužit jen dalšímu, přibližně stejnému tren du rozvoje počtu posluchačů, a napjatá situace se proto do roku 1970 nezlepší. Dále se předpokládal zvýšený zájem pracujících o studium při zaměstnání. K tomu nedošlo a projevuje se tendence spíše opačná. K zvýšení zájmu o vzdělání je třeba zřejmě i výraznějších hospodář . ských stimulů, a proto se tyto formy studia rozvinou patrně teprve v plném proudu vědeckotechnické revoluce. Počet absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol je nedostatečný a navíc dochází k para doxnímu zjevu, že v době techniky je větší zájem mládeže o studium

věd humanitních než věd technických. Proto se neplní ani směrná čísla 404

posluchačů prvního ročníku v denním studiu uvedených oborů. Na zá vodech a resortech přežívá direktivní způsob řízení a otázky technic kého rozvoje výroby nejsou doceňovány. Vedoucí místa jsou ze značné části obsazena praktiky, jejichž výměna teoreticky vzdělanými, avšak nezkušenými absolventy vysokých škol je obtížná. Proto zájem o zvy

šování počtu inženýrů v průmyslu stoupá jen velmi zvolna a umístění absolventů je nutno v některých případech zajišťovat direktivně. Za těchto okolností není divu, že například někteří pracovníci Státní plánovací komise a ministerstva těžkého strojírenství zastávají názor, že dnešní počty studujících strojírenství jsou více než dostatečné a měly by se v budoucnosti spíše snižovat.

Často se také hovoří o tom , že kvalita absolventů je důležitější než jejich počet. Domnívám se, že nemůžeme stavět kvalitu a počet absol ventů proti sobě, poněvadž rozvoj výroby zabezpečíme jen v péči o obojí.

V proudu technické revoluce jeden sebeschopnější inženýr nemůže sám rozvoj výroby na závodě zvládnout. Kvalitu absolventů je ovšem třeba chápat v nedílné dialektické jednotě co nejhlubší znalosti oboru, jeho

polohy v proudu rozvoje techniky , vědy i společnosti, připravenosti absolventů pro vedení lidí a v jejich hlubokém pocitu odpovědnosti

vůči společnosti, která jim věnovala svou důvěru a nešetřila prostředků na jejich vzdělání.

V tomto směru je nutno klást co nejvyšší požadavky nejen na stu

dující, ale i na druhý pól pedagogického procesu – na učitelský sbor. Jen člověk klouzající po povrchu odborné problematiky může zájem o odbornost stavět do protikladu k otázkám společnosti, k otázkám politiky. Naopak vysoká odbornost je téměř vždy spojena s vážným pří .

stupem ke společenským otázkám a podporou progresivních společen ských proudů. Proto v době mezi dvěma světovými válkami vedla naše strana agitaci mezi inteligencí přes odborné otázky a dosáhla tak ve likých , obecně známých úspěchů. Vědecká rada naší školy je přesvědčena, že především plné prosazení

těchto zásad do denní práce nám pomůže komplexně zlepšit kvalitu našich absolventů , na kterou život bude klást stále větší požadavky .

Ale na druhém místě má problematika počtu studentů další zásadní význam, poněvadž velmi výrazně ovlivňuje nejen rozvoj výroby , ale

i práci školy. Kolísání názorů na počty studentů z roku na rok má zá porný vliv na celý výchovný proces, a tím i na kvalitu absolventů. Proto učitelé naší strojní fakulty provedli v poslední době podrobnou

analýzu potřeby Inženýrů ve tř