XIII. sjezd Komunistické strany Československa. Praha 31. května — 4. června 1966 [PDF]

Zitiervorschau

XIII. SJEZD

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 31. KVĚTNA - 4. ČERVNA 1966 NEPŘEDNESENÉ DISKUSNÍ PRÍSPEVKY

SIS

ANEN RI

SIGILLUM

SKIVERSITET

A }*

INDIANA UNIVERSITY LIBRARY

XIII . SJEZD KOMUNISTICKE STRANY

ČESKOSLOVENSKA

1

1

PROLETAŘI VŠECH ZEMI ,

SPOJTE SE !

XIII . SJEZD

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA -Siexit V. 13a

PRAHA 31. KVĚTNA- 4. ČERVNA 1966 Nepřednesené diskusní příspěvky, které byly předány předsed nictvu XIII. sjezdu nebo ústřednímu výboru Komunistické strany Československa

SVOBODA 1967

R

JN 2229 A5 K 689 v.13

INDLANA UNIVERSITY LIBRERY

a

3-1 1-7 /

1

Súdruh VOJTECH ANTAL, stredoslovenská krajská organizácia KSS

Vážené súdružky a súdruhovia !

Už niekoľko rokov, ale najmä od XII. sjazdu KSČ , prebieha bohatá diskusia o problémoch rozvoja lesného hospodárstva a využívania dreva

nej suroviny. Deje sa tak najmä medzi pracovníkmi lesného hospodár stva a odvetví drevospracujúceho priemyslu. Z priebehu diskusie k té zam XIII . sjazdu KSČ a aj z dennej tlače je veľmi dobre známe, že sa touto problematikou ( mimoriadne intenzívne ) zaoberali stranícke ora ganizácie v podnikoch a závodoch lesného hospodárstva a drevospracus

júceho priemyslu Stredoslovenského kraja. Veľkú pozornosť týmto otáza kam venovali okresné konferencie i krajská konferencia stredoslovens

skej organizácie KSČ. Je to aj pochopiteľné. Lesy Stredoslovenského kraja tvoria okolo 19 % lesov republiky a na celkových zásobách drea va na pni sa tento kraj podieľa 22 % . V Stredoslovenskom kraji pris padá na 1 obyvateľa 0,60 ha lesnej pôdy a 99 plm zásob dreva na pni.

V ČSSR je to iba 0,31 ha a 43 plm zásob. Týchto niekoľko údajov prez svedčivo ukazuje, že v našom kraji viac ako v ktoromkoľvek inom je život značnej časti obyvateľstva spojený s lesom a s využívaním jeho bohatstva.

V predsjazdovej diskusii sa všestranne ukazovalo na význam lesného

hospodárstva a využívania dreva v ekonomike našej republiky . V tom vidíme opodstatnenie, aby sme aj na sjazde obrátili pozornosť na tieto

problémy, a to už aj preto, že tézy k nášmu sjazdu sa nimi nezaobea rali .

Naša socialistická republika je priemyselne vyspelým, ale na suroviny

relatívne chudobným štátom. Situáciu, ktorá spočíva v nekomplexnosti vlastnej surovinovej základne, si zhoršujeme ešte aj tým, že ani domá

ce surovinové zdroje dosť intenzívne nevyužívame. Veľmi výrazne sa to prejavuje najmä pri dreve, ktoré je po uhlí naším najväčším domá cim surovinovým zdrojom .

Pri rozumnom a starostlivom hospodárení sú naše lesy nevyčerpaa 5

telným a neustále sa obnovujúcim zdrojom drevnej suroviny. V porov

naní s mnohými krajinami Európy je stav lesného fondu ČSSR pomer ne priaznivý. Svedčí o tom napr. taká skutočnosť, že zásoby dreva na pni na 1 ha využívaných lesov činia v Európe ( bez SSSR ) okolo 80 plm, kým v našej republike, okolo 145 plm. Aj v úrovni hektárovej produk cie zaraďujeme sa na popredné miesto v Európe. Veď celkový bežný prírastok činí u nás 3,6 plm na ha , kým európsky priemer je iba 2,4 plm. ( Z hľadiska možností efektívneho spracovania drevnej hmoty má

me . aj priaznivejšiú druhovú skladbu drevín, ako je tomu vo svete a v Európe. ) .

Táto charakteristika lesného fondu ČSSR a jej porovnanie so sta vom lesov v Európe nemôže však byť dôvodom k tomu, aby sme sa so

situáciou v našich lesoch uspokojovali. Znamenalo by to nevidieť celý rad problémov , ktoré súvisia so zveľaďovaním lesného fondu v záujme neustáleho zvyšovania produkcie dreva a ostatných materiálnych úžit kových hodnôt pre uspokojovanie potrieb národného hospodárstva, ale aj v záujme účinnejšieho prejavovania sa pozitívnych účinkov a funk cií lesa, najmä vodohospodárskych, klimatických, sanitárnych a pod. Myslíme, že si musíme viac ako doteraz uvedomiť význam týchto uži .

točných účinkov a funkcii lesného hospodárstva pre našu spoločnosť , lebo aj z ekonomického hľadiska môžu prevyšovať bezprostredný úžitok z produkcie dreva a iných materiálnych úžitkových hodnôt, poskyto vaných lesom . Starostlivosť o lesy ako o surovinový zdroj je základnou podmienkou jeho obnovovania , pričom so zreteľom na potreby našej socialistic -

je nutné pri tomto obnovovaní vychádzať z principov rozšírenej socialistickej reprodukcie. Je samozrejmé, že intenzívne hos podárenie v lesoch môže a musí viesť ku kvantitatívnemu a kvalita kej ekonomiky

tívnemu zvyšovaniu objemu ťaženej hmoty na základe zvyšovania

prirastavosti pri súčasnom zvyšování ostatných užitočných účinkov lesa. Ak vychádzame z uvedených hľadisk, musíme konštatovať, že na roz:

voj nášho lesného fondu nepriaznivo vplývalo a vplýva jeho nerovno. merné využívanie. Ide najmä o disproporciu medzi prírastkom dreva a ťažobným etátom a disproporciou medzi ťažobným etátom a ťažbou

dreva, resp . tažobnými požiadavkami. Ťažby dreva už dlhú dobu pre vyšujú ťažobné možnosti. Aj vývoj po roku 1960 ukazuje, že sa dôsled ne neplnia smernice XI. a XII . sjazdu KSČ o postupnom znižovaní ťaž by dreva na úroveň ťažobných etátov priemerne ročne o 3 600 00 plm .

Celkovú disproporciu medzi ťažobnými možnosťami a ťažbou dreva

zhoršuje v ČSSR ešte protikladný charakter tejto disproporcie v ihlič natom a listnatom dreve. Kým v ihličnatých porastoch vysoko preťa žujeme, ťažba listnatých druhov drevín ostáva pod úrovňou etátu, čo

má za následok neplnenie pestovatelských úloh pri výchove a obnove porastov a značne vplýva aj na tempo uskutočňovania prevodov vý .

mladkových lesov na lesy produktívnejšie – vysokokmenné. So zrete. lom na územné rozdiely v druhovej skladbe lesného fondu prejavujú 6

sa dôsledky takéhoto stavu najmä na Slovensku. Paradoxné je to, že

spracovanie listnatého dreva nie je dnes na svete technologickým a ani ekonomickým problémom .

Zlepšovanie lesného fondu ČSSR a tým aj zvyšovanie produkcie na báze zvyšovania prirastavosti vyžaduje v prvom rade vyriešenie analy

zovaných disproporcií. Tie však skrývajú v sebe celý rad technických , technologických a ekonomických problémov, a to jednak v lesnom hosa podárstve, jednak v odvetviach používajúcich a spracúvajúcich drevo .

Pri prístupe k riešeniu týchto problémov musíme mať na zreteli, že charakteristické pre vývoj v ČSSR, ale aj pre vývoj v celej Európe, je neustále narastanie spotreby dreva. Pretože rast tažby dreva aj so zrea

teľom na zvyšovanie podielu úžitkových sortimentov v ťažobnom fonde nebude zo známych príčin, spočívajúcich v charaktere výroby, úmerz.

ný rastu spoločenskej výroby, bude potrebné tento rozpor vyriešiť naja mä efektívnejším využívaním všetkej drevnej suroviny. Ved kým v roz koch 1951-1960 pripadal u nás viac ako 1 plm vyťaženého dreva na

obyvateľa, znížil sa tento podiel v rokoch 1961-1965 na 0,9 plm. Ak vyrovnáme ťažbu na úroveň ťažobných možností, bude aj napriek ich absolútnemu rastu v rokoch 1965-1980 klesať podiel ťažby na obya vateľa na 0,81 plm v roku 1970 a 0,77 plm v roku 1980 .

K možnostiam efektívnejšieho využívania drevnej suroviny sa ešte vo svojom diskusnom príspevku aspoň stručne vyjadrím. Problematika zhodnocovania drevnej suroviny musí tých pracovníkov, ktorí drevo

pestujú, tažia a dodávajú, teda lesníkov, zaujímať viac ako doteraz. Najprv však považujem za potrebné hovoriť o niektorých základných

problémoch zlepšovania a využívania lesného fondu našej republiky. Okrem rozširovania lesného fondu zalesňovaním nelesných , pre poľno

hospodárstvo a iné účely sa už nehodiacich pôd vidíme základnú úlo hu zlepšovania lesného fondu v zintenzívňovaní pestovania lesov. Ide o to, aby sme na každom hektári leśnej pôdy vypestovali stále viac a kvalitnejšej drevnej hmoty. K tomu je potrebné vytvárať aj vhodné podmienky .

Máme tu v prvom rade na mysli lepšie vybavovanie lesného hospo dárstva základnými fondmi, a v tom najmä zvyšovanie hustoty lesnej cestnej siete. To povedie nielen k zníženiu spotreby práce pri doprave dreva, ale súčasne aj umožní progresívne spôsoby hospodárenia v po rastoch. Hustota, lesnej cestnej siete je veľmi nízka najmä na Sloven sku a výrazne ovplyvňuje v horských podmienkach lesného hospodár

stva aj lepšie využívanie vyťaženej drevnej hmoty, neumožňuje ťažobne i pestebne zasahovať na značnej ploche tzv. ťažko prístupných porastov, spôsobuje straty na samotnej vyťaženej drevnej hmote i škody na te rajších lesných porastoch. V rozvoji základných fondov lesného hos podárstva bude hrať významnú úlohu i vybavovanie novou technikou, mechanizačnými a dopravnými prostriedkami. To bude vyžadovať aj energickejšie riešenie zmien v technológii a v príprave výroby, ktoré musia zavádzaniu novej techniky predchádzať. 7

So zintenzívňovaním lesnej výroby veľmi úzko súvisí závažný pro blém reprodukcie pracovných síl. Ide tu najmä o zvýšenie absolútneho

počtu a tým aj podielu stálych lesných robotníkov, o zlepšenie ich kvalifikačnej štruktúry a o postupne upravenie ich vekovej skladby. Myslím, že si nie dosť dobre uvedomujeme, že rastúce požiadavky na

intenzívny rozvoj lesného hospodárstva bude možné splniť len vtedy, ak lesné hospodárstvo bude mať dostatok pracovných síl s odpoveda júcou odbornou kvalifikáciou. Pre ich získanie a udržanie je však po

trebné vytvoriť priaznivejšie podmienky , ako je tomu doteraz, hoci sa v tomto smere od oslobodenia už veľa vykonalo. Ide najmä o zlepšenie

pracovných, materiálnych, sociálnych a kultúrnych podmienok. Splne nie všetkých týchto predpokladov v mnohom presahuje rámec možností samotného lesného hospodárstva , ak máme napr. na mysli dopravu lesných robotníkov na pracoviská, výrobu vyhovujúcich pracovných

odevov a obuvi, bytovú výstavbu a pod. Obzvlášť závažné sú tieto pro blémy v pohraničných oblastiach českých krajov a vypuklejšie sa už

začínajú prejavovať aj v spriemyselňovaných oblastiach Slovenska. Po pri súčasnom absolútnom nedostatku stálych lesných robotníkov vya stupuje tu ešte stále v súvislosti so spomínanými podmienkami práce v lese problém nerovnomerného zastúpenia robotníkov v jednotlivých vekových skupinách. Zo súčasného vekového rozdelenia stálych lesných robotníkov možno vyvodiť, že podiel stálych lesných robotníkov sa bu de postupne znižovať a ich priemerný vek zvyšovať, ak sa neurobia včas účinnejšie opatrenia v zlepšovaní spomínaných podmienok, ktoré by urobili prácu v lese aj z tejto stránky zaujímavejšou a atraktív nejšou pre mladých ľudí.

Osobitnú pozornosť by si zasluhovala aj problematika vedeckovýa skumnej a vývojovej základne lesného hospodárstva. Podiel pracovní:

kov v tejto základni z celkového počtu pracovníkov lesného hospodár stva činí iba okolo 0,7-0,8 % . Kádrové a materiálne budovanie te

rajších vedeckých a výskumných pracovísk, vysokých škôl a výskum ných ústavov je tak jedným z kľúčových problémov všestranného roz. voja nášho lesného hospodárstva. Predpokladaný perspektívný vývoj lesného hospodárstva ukazuje na možnosti pomerne značného zlepšovania ťažobných možností v ro koch 1970-1980 a po roku 1980. Prepočty ukazujú na možnosť zvýšenia ťažobného etátu z okrúhle 12 mil. plm v roku 1970 na cca 12,5 mil.

plm v roku 1980 až na 13 mil. plm po roku 1980. Súčasne sa očakáva aj vzrast zásob dreva na pni jednak v dôsled ku presunu vekových tried, jednak v dôsledku zvyšovania prirastavosti porastov a zásob hmoty vo výsadbách rýchlorastúcich drevín. Tieto naše možnosti v rozvoji využívania lesného fondu musíme však vidieť

v priamej súvislosti s 'ďalšími možnými pozitívnymi, ale aj negatív nymi vplyvmi. Pokiaľ ide o negatívne vplyvy, máme tu na mysli ško

dy spôsobované priemyselnými exhalátmi. Okrem severozápadných Čiech a Ostravska, kde sú tieto problémy najzávažnejšie, začínajú sa 8

škody z exhalátov vypuklejšie prejavovat už aj na Slovensku, napr. v oblasti Žiaru nad Hronom, Novák a inde. Tieto problémy sú iste záa važnejšie z hľadiska zdravého životného prostredia, no treba na ne

upozorniť aj v súvislosti s rozvojom lesného hospodárstva. Na Slovensku aj naďalej v úlohe nepriaznivého činiteľa pri zvyšovaní produkčných schopností lesov vystupuje pastva v lese. Doriešenie tohto historického problému súvisí najmä s rozvojom socialistického poľno hospodárstva v horských a podhorských podmienkach. Myslíme si, že

rezort poľnohospodárstva by mal pri riešení rozvoja poľnohospodárskej výroby v týchto oblastiach vidieť aj túto naliehavú úlohu.

V efektívnejšom využívaní ťažobného fondu sú skryté ' d'alšie možné zdroje odstraňovania disproporcie medzi ťažobnými možnosťami a ťaža

bou dreva, a tak aj lepšieho uspokojovania potrieb nášho národného hospodárstva v dreve a výrobkov z neho. O nedostatočnej úrovni využí

vania tažobného fondu a o zaostávaní ČSSR za progresívnou spotrebou dreva vo svete by sme mohli uviesť celý rad údajov. Písalo sa o tom

už mnoho aj na stránkach našej tlače ( Technické noviny, Hospodárske noviny ) a výstižne o tom na sjazde KSS hovoril súdruh Lupták: Stačí preto, ak uvedieme porovnanie koeficientov využitia dreva, ktoré vya

počítal známy sovietsky lesný ekonóm profesor Vasiljev ako pomer hodnoty všetkých produktov z dreva k hodnote všetkých sortimentov

surového dreva včítane dreva palivového. V ČSSR na korunu surového dreva vyrábame výrobky z dreva v hodnote 2,41 Kčs, kým v Rakúsku činí úroveň tejto výroby 2,91, v Nemeckej demokratickej republike 3,91, v Nemeckej spolkovej republike 4,78. Už z týchto údajov si môžeme urobiť obraz o tom , aké veľké rezervy má ČSSR v dokonalejšom spra covaní tažobného fondu v drevospracujúcom priemysle, včítane chémie dreva .

Disproporciu medzi zdrojmi a potrebou dreva môžeme prehlbovat alebo zmierňovať rozdielom medzi vývozom a dovozom dreva. Českoa slovensko je doteraz štátom, ktorý v značnej miere vyváža surové dre

vo a polovýrobky z neho, hoci podľa základných ukazovateľov zabeza pečenosti obyvatelstva drevom stojí práve na rozhraní štátov vyváža júcich a dovážajúcich drevo. Náš vývoz surového dreva a polovýrob kov z neho predstavuje po prepočítaní na hmotu hrúbia viac ako 10 %

tažobného fondu a nemá zatiaľ klesajúcu tendenciu, ktorá sa prejavu je už aj u takých na lesy a drevo bohatých štátov, ako je Fínsko, Ru .

munsko a pod. Štruktúra vývozu sa tu mení smerom na vývoz finálnych výrobkov mechanického a najmä chemického spracovania dreva. Najväčšie zdroje lepšieho využívania drevnej suroviny sú v drevo spracujúcom priemysle, včítane priemyslu papiera a celulózy. Nespra covaný odpad činí tu približne 2,5 mil. plm. Je zaujímavé, že o odpad z našich drevárskych závodov prejavujú živý záujem niektoré susedné štáty a vedia ho efektívne spracovať chemickou alebo mechanicko chemickou cestou, pričom takéto výrobky u nich nakupujeme. V do sledku nedostatočných kapacít na báze modernej technológie je u nás 9

stále relatívne vysoký podiel ihličnatého a najmä listnatého paliva.

Pri ihličnatých drevinách je to až 7-8 % a pri listnatých okolo 30 % . Celkove ide u nás do paliva okolo 1,5 mil . plm surového dreva, z ktorého by sa prevažná časť mohla spracovať chemicky alebo na aglomerované materiály. Po vyčerpaní týchto zdrojov máme ešte ďalšie v hmote ne hrúbia a v kôre,

Možnosti lepšieho využívania dreva u nás musíme posudzovať aj z pohľadu na vývoj spotreby dreva a výrobkov z neho v Európe. Ak

dnešný deficit surového dreva činí v Európe okolo 40 mil. plm ročne a predpokladá sa jeho vzrast do roku 1970 na okolo 90 mil. plm, aj na priek zvyšovaniu tažby dreva a jeho lepšieho využívania , stojí skutoč ne za úvahu, aby sme v takejto situácii rychle zabezpečili efektívne

zhodnocovanie našej drevnej suroviny, a to v záujme účinnejšieho uplatňovania sa na európskom trhu, kde ceny výrobkov z dreva majú

neustále stúpajúcu tendenclu. Obecne je známe, akým výhodným tova rom je už dnes drevo a výrobky z neho na zahraničných trhoch. Pre zaujímavosť stačí uviesť, že za 1 m3 reziva môžeme v zahraničí nakúpit 47 kg masla alebo 500 kg pšenice alebo 320 kg ryže a pod. O čo vý hodnejšie by sme mohli zhodnotiť našu národnú prácu vývozom finál nych výrobkov, ak ich výrobu budeme uskutočňovať na vysokej technic

kej úrovni, s vysokou produktivitou práce. Tento stručný rozbor ukazuje, že účelnejšou spotrebou surového dre

va, efektívnejším spracovaním v priemysle a znížením strát na dreve v samotnom lesnom hospodárstve mohli by sme pri terajšom tažobnom fonde mobilizovať okolo 4-5 mil. plm dreva pre spracovanie. Vo fia nálnej produkcii to môže reprezentovať okolo 4 mld Kčs, Využitie mobilizovatelnych rezerv , ktoré v drevnej surovine máme,

vyžaduje jednak rýchlu obnovu terajších kapacít, jednak rozvíjať nové kapacity. Doterajšie i predbežné predpokladané tempo rozvoja drevo spracujúceho priemyslu, včítane priemyslu celulózy a papiera, nemoža no so zreteľom na význam dreva ako suroviny považovať za dostaču

júce. Napriek tomu, že poznáme vývojové tendencie v technike, tech nológii a ekonomike spracovania dreva, nepodarilo sa nám ich v na

šich podmienkach realizovať. Po pomerne úspešnom povojnovom nás stupe budovania kombinátov musíme ešte aj dnes, po dvadsiatich ro koch, registrovať nedobudovanie zamýšľaných programov Bučiny, Hen

coviec, Smrečiny a iných. Tu už nejde iba o nevyužívanie tzv, drevné ho odpadu, ale aj o nevyužívanie značnej hodnoty základných fondov , budovaných pre úplný kombinátny program týchto podnikov. Nazdávame sa, že popri novej zdokonalenej sústave riadenia nášho ná rodného hospodárstva bude efektívnejšie využitie nášho drevného bo hatstva závisiet aj od vytvorenia dobrých organizačných podmienok, ktoré by umožnili vypracovanie a realizovanie jednotnej koncepcie rozvoja lesného hospodárstva a využitia drevnej hmoty. Sme toho ná. zoru, že doterajšie rezortné roztrieštenie týchto odvetví neumožnilo a neumožňuje, aby sa takáto koncepcia vypracovala a najmä rýchlo a 10

úspešne realizovala. Potreba organizačného spojenia lesného hospo dárstva so základnými odvetviami spracovania dreva je v našich pod. mienkach plne oprávnená, a to preto, lebo môže do určitej miery v pozitívnom zmysle vplývať na potrebnú štruktúru tvorby surovinovej základne, a tak prispieť ešte k plnšiemu zladeniu spoločenských funk cií lesov s maximálnymi úžitkovými hodnotami spracovatelských od vetví. Integrovanie lesného hospodárstva s odvetviami spracovania . dreva zodpovedá svetovým tendenciám vývoja hospodársky vyspelých štátov. Takto to treba chápať aj z hľadiska rezortu poľnohospodárstva a lesného hospodárstva, ktorý vynaložil nemálo úsilia pre rozvoj náš ho lesného hospodárstva . Považoval som za potrebné v hraniciach možnosti diskusného pri

spevku obrátiť pozornosť najvyššieho straníckeho orgánu na niektoré základné problémy rozvoja nášho lesného hospodárstva ako zdroja jed .

nej z našich najbohatších domácich surovín a na jeho čo najefektiv. nejšie využitie. Odporúčam, aby XIII . sjazd našej strany :

1. zaujal stanovisko k riešeniu základných problémov rozvoja nášho lesného hospodárstva ;

2. uložil prehodnotiť doterajšie postavenie dreva v štruktúre nášho národného hospodárstva v súlade s orientáciou na komplexné a inten zivne využívanie domácich surovín ;

3. uložil pozitivne doriešiť aj objektivnymi orgánmi podporovaný ná vrh organizačného spojenia lesného hospodárstva so základnými od vetviami spracovania dreva. Sme presvedčení, že premysleným a rýchlym riešením vyššie analy

zovaných problémov bude môcť naše lesné hospodárstvo a drevospra. cujúci priemysel prispievať ešte väčším dielom k rozvoju národného hospodárstva, k rastu bohatstva a sily našej socialistickej vlasti.

Soudruh FRANTIŠEK AUSBERGER ,

severočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi!

Žádný z národních podniků v severočeském hnědouhelném revíru neexperimentoval v minulém roce působení ani dílčích zásad nové sou

stavy řízení a plánování národního hospodářství, Po uplatnění nové soustavy v celém revíru od 1. ledna stojíme tedy v současné době te prve na počátku působení nových zásad řízení

našem oboru, a proto

můžeme vycházet pouze z omezených zkušenosti, získaných za uply. nulé čtyři měsíce letošního roku. 11

S novými zásadami byla současně uplatněna také nová soustava účetnictví ve všech podřízených organizacích oborového ředitelství SHR. Věnovali jsme pozornost nejen vlastní problematice účetnictví ,

ale i základním otázkám a potřebám nového řízení a plánování s cí lem dosáhnout žádoucího stupně informovanosti pracovníků na kaž dém významném ekonomickém a hospodářském úseku. Toto vzájemné · propojení dvou těsně na sebe navazujících témat se nám projevilo ja:

ko velice účinné a máme za to, že značně přispělo i k lepšímu pocho pení přestavby a poslání účetnictví vůbec.

Systém vnitropodnikového řízení v SHR lze stručně charakterizovat takto: k důslednému využívání hodnotových vztahů jsou vnitropodni kové ceny ve všech hospodářských střediscích stanoveny na bázi vlast ních nákladů a výdajů, zvýšené o ziskovou přirážku na výši plánované tvorby fondu odměn a plánem určených odvodů ze základních pro středků.

V revíru na každém podniku proběhla řada školení a instruktáží, při

nichž vedoucí pracovníci objasňovali ostatním zaměstnancům a funk cionářům smysl a obsah nových zásad v aplikaci na podmínky podni

ků a závodů. V některých případech však poctivá snaha lektorů ne přinesla žádoucí výsledek. Ukazuje se nám, že mnoho našich pracova

níků si představovalo účinnost nových zásad národního hospodářství příliš zjednodušeně a mnozí se domnívali, že z působení nových zá sad poplynou jen výhody.

Dosavadní zkušenosti však ukazují, že se dostavuje mnoho starosti, které jsme dříve v revíru neměli. Je potřeba daleko více organizátorské ce, velké množství masové politické práce a zejména pak značná

trpělivost při vysvětlování některých zdánlivě negativních jevů. Zejmé ną tato skutečnost je velmi vážná, protože dosud řada našich zaa městnanců stále chápe nové zásady v zajetí starých a přežitých návya

ků a zvyklostí. Odstranění tohoto stavu tedy znamená změnit myšle ní našich zaměstnanců, přizpůsobit mu pracovní aktivitu a správně

orientovat úsilí pracovníků. K tomu je třeba vytvářet také správné předpoklady. Rozhodující většina našich zaměstnanců poslání a působení nových zásad pochopila správně a jejich uplatnění hodnotí jako jedno z nej pozitivnějších opatření, které bylo v období mezi XII . a XIII . sjezdem naší strany uplatněno . Správně také chápou skutečnost, že otázka od povídajícího působení nové soustavy je přímo spjata s její správnou

realizací. A že naši havíři vzali celou věc za správný konec, o tom svědčí vytvoření 37 miliónů Kčs nadplánovaného zisku za uplynulé čty ři měsíce.

Nepodařilo se nám všechno a bez závad. Naše podniky nás právem

kritizovaly za pozdní zpracování některých částí zásad. Kritické pří pomínky přicházely například k hmotnému zainteresování i k odmě ňování. Ze strany podniků se však také ještě stále ukazuje řada spe kulativních jevů. A tak celorevírní ekonomická konference, konaná 12

.

v měsíci dubnu letošního roku, po zhodnocení dosavadních nedostatka a analýzy všech perspektivních možností a po odhalení rezerv mohla konstatovat, že severočeský revír je schopen proti původnímu návrhu rozpisu čtvrtého pětiletého plánu zvýšit tvorbu zisku do roku 1970 o více než 800 miliónů Kčs.

Nedostatky, které se nám za první čtyři měsíce při realizaci noa vých zásad vyskytly, v žádném případě neznamenají deklasaci činnosti pracovníků, kteří tyto zásady připravovali a uvádějí je do života. Nas opak. Průzkum , který jsme prováděli, ukázal, že naše podniky se své ho úkolu zhostily dobře, a úroveň vnitropodnikového řízení v revíru je kladně hodnocena i ze strany nadřízeného ministerstva.

Novým podmínkám v závodech a podnicích je přizpůsobena i socia

listická soutěž jednotlivců, kolektivů, závodů a i celorevírní soutěž podniků. Do popředí iniciativy havířů byla postavena otázka efektiv: nosti. Socialistické závazky jsou zaměřovány na růst produktivity práz

ce, snižování nákladů a na kvalitu dobývaného a upravovaného paliva. Stěžejním kritériem v celorevírní soutěži podniků je tvorba zisku. Podařilo se nám v revíru vykonat kus poctivé práce. Přesto však víme, že nás daleko větší kus práce dosud očekává. Jsme si vědomi

toho, že tuhá paliva budou mít v našem státě ještě dlouhou dobu rozhoa dující úlohu ve výrobě energie. Severočeský hnědouhelný revír jako největší energetická základna republiky v průběhu čtvrtého pětiletého plánu zaznamená také největší rozmach ve výrobě energetického palia va. Do rozvoje revíru bude do roku 1970 vloženo více než 334 miliardy korun. Převážná část těchto prostředků je vkládána do výstavby po

vrchových dolů, protože perspektiva těžeb v severočeském revíru spo čívá v zásadním přeorientování hlubinné těžby na těžbu povrchovou,

a tedy vysoce ekonomickou, s maximálními možnostmi využití dobý: vané uhelné substance.

Vážným problémem pro nás v průběhu celé čtvrté pětiletky zůstane

rozdílná efektivnost jednotlivých dolů, která je nejmarkantnější při srovnání efektivnosti dolů hlubinných s efektivností dolů povrchových. Podíl těžby z hlubinných dolů v průběhu čtvrté pětiletky podstatně kle sá ; v roce 1966 z těžby 50 mil. tun mají hlubinné doly vytěžit 10 mil.

tun. V roce 1970 z celkové těžby 57 miliónů tun bude revír těžit pouze

8 miliónů tun z hlubinných dolů. Tato těžba však je nutná se zřetelem na potřeby palivové bilance, zejména v kvalitních tříděných druzích hnědého uhlí. Musíme tedy s tímto faktem počítat při řešení technic

kých a organizačních problémů spojených s otázkou rozdílné efektiva nosti jednotlivých dolů, zejména pro období, kdy bude v celém národ ním hospodářství uplatněn hrubý důchod a jednotné odvody. Již v posledních dvou letech došlo v severočeském revíru k uzavře ní tří neefektivních hlubinných dolů. V průběhu letošního a příštího

roku počítáme s uzavřením dalších tří dolů. A do roku 1970 dojde k uzavření dalších dvou hlubinných dolů, jejichž efektivnost nebude

možné udržet na té výši, aby odpovídala ostatním podnikům v revíru. 13

Řešení těchto opatření je velmi obtížné a vyžaduje kromě velkého technického úsilí i mimořádně náročnou masovou politickou práci, protože ne vždy všichni havíři správně chápou oprávněnost rozhodnu tí o uzavření toho či onoho závodu, na kterém právě pracují. Vznášejí .

námitky proti argumentům efektivnosti, porovnávají vzájemně čísia s ostatními závody, třeba i mimo náš revír. Je však třeba konstatovat,

že nakonec při zjištění, že jde o správnou věc, realizovanou cílevědo mě, nikoli jen s jednostranným pohledem na ekonomiku, ale i s přís ným zřetelem na zaměstnance, souhlasí s těmito záměry a sami je na konec při realizaci podporují. Na hlubinných dolech, které zůstanou i po roce 1970 v provozu, jsou

již dnes vytvářeny předpoklady pro podstatné zvýšení ekonomiky vý roby. Především je optimalizována dlouhodobá příprava. Jsou zavírána

všechna stará důlní díla, kterých není nezbytně třeba k zajišťování výroby a bezpečnosti osazenstva. Dále je koncentrována těžba z jed notlivých důlních polí. Používáme tzv . kráčivé výztuže a mohl bych uvést ještě řadu dalších opatření, která budou zajišťovat především růst produktivity práce a snižování výrobních nákladů.

Na všech našich dolech, tedy i na povrchových, nám jde v současné době o zásadní otázku, která je stěžejní při zajišťování maximálních

tržeb a pro tvorbu zisku. Je to kvalita a sortiment dobývaného a zpra covávaného paliva. Zdaleka nemáme vyčerpány všechny možnosti pro

zlepšení sortimentální skladby, zvláště pro snížení podílů drobných frakci upravovaného paliva. Při řešení této záležitosti musí sehrát roz

hodující roli optimalizace střelných prací jak v hlubinných dolech, tak v celistvé sloji na dolech povrchových, a to zejména tam, kde je do býváno uhlí určené ke zpracování pro spotřebitele, kteří konzumují uhlí tříděné. Stejně tak i důsledné selektivní dobývání u velkostrojů

na povrchových dolech není stále disciplinovaně uplatňováno na všech pracovištích, kde má být součástí technologického procesu. Neméně důležitou záležitostí je vlastní přeprava narubaného paliva ke zpracování a po zpracování pak k nakládce do vozů ČSD. V dopra vě paliva vůbec, zejména mezi procesem dobývání a úpravou, nám dosud dochází k značnému tříštění uhlí na přesypech. Tím se zvyšuje

podíl drobných druhů, jejichž cena je nižší než u druhů hrubých. V ne poslední řadě je to i otázka správné hmotné zainteresovanosti pracov níků, kteří bezprostředně o kvalitě uhlí a jeho sortimentální skladbě

svou prací rozhodují. Máme již z minulého roku dostatek zkušeností z některých našich dolů, a proto je nyní musíme rychle a úspěšně uplatnit i na ostatních závodech. Jsme si vědomi, že otázka ekonomiky výroby je pro nás stěžejní a

stává se každodenní záležitostí všech vedoucích hospodářských pra covníků na dolech. Víme, že nejde o žádnou módnost, že »sezóna « ekonomiky nepřišla nahodile. Jde o vážný problém současné doby. Jsme

si však vědomi toho, že to bude stejně naléhavý problém i v příštích letech pětiletky a stejně tak i v letech po roce 1970. Proto se sna 14.

žíme vytvářet v nových podmínkách nejlepší předpoklady pro zvyšo vání ekonomiky revíru a současně chceme již dnes také pro příští lé

ta připravovat odpovědně rozvoj celého revíru . Dosáhl -li náš revír do dnešních dnů dobrých výsledků, jsme přesvěd čeni, že i v budoucích letech můžeme pracovat stejně, ba dokonce lé pe. Jde nám o to, abychom při stanovování perspektivních cílů rozvoje

těžeb a určování odpovídajících prostředků postupovali v naprostém souladu se skutečnými potřebami paliva pro národní hospodářství. Abychom tento úkol mohli splnit, potřebujeme znát alespoň hrubou, avšak odpovědnou dlouhodobou perspektivní potřebu paliva pro národ ní hospodářství přibližně na 10 let, a to proto, že například výstavba roční kapacitou 10-12 miliónů tun trvá přibližně 8-10 velkolomu

let a vyžaduje 1,5-2 miliardy Kčs na investiční prostředky. Znamená to tedy, že již v současné době musíme zajišťovat rozvoj těžeb v revíru

na léta 1975 a další. Chceme zabránit jakémukoli zbytečnému vynakla dání investičních prostředků, které v případě nadměrných požadavků na potřebu paliva se pak mohou projevit ve formě nedostatečně vy pod užitých základních fondů. Nemůžeme však připustit ani opak dimenzování dobývacích kapacit a následné nezajištění potřeb paliva pro národní hospodářství. Oba extrémy jsou pro náš revír i pro naši spo

lečnost škodlivé. Proto je pro nás otázka celkového rozvoje národní ho hospodářství životně důležitá.

Stoupající výroba do roku 1970 bude v revíru zajišťována růstem pro. duktivity práce. To nám umožní především koncentrace těžeb na po vrchové, vysoce efektivní doly.

Povrchové dobývání má však jak v našem revíru, tak i v celé pod krušnohorské oblasti své stinné stránky . Postup porubních front seve ročeských hnědouhelných dolů starými důlními poli bývalých hlubin ných šachet je provázen značným množstvím záparů a ohňů, s nimiž často při jejich likvidaci bez zvláštních úspěchů zápolíme. Povrchové

doly, jejichž porubní fronty postupují důlními poli s panenskou slojí, tyto potíže neznají. Zápary a ohně způsobují pochopitelně v místech

vzniku nepříznivé exhalace. Stejně tak při odklizových pracích jak pro postup porubní fronty, tak i pro vnější vysýpky k uložení odklizo vané zeminy dochází k záborům zemědělské půdy. A vnějšími vysýp

kami vytvořená umělá pohoří krajinu v žádném případě také nezkráš lují:

Vynakládáme nemálo prostředků na likvidaci těchto stop důlní čin nosti. Na zmáhání záparů a ohňů na povrchových dolech v našem re

víru pracuje téměř 200 lidí. Řada technickoinženýrských pracovníků z oborového ředitelství a národních podniků spolu s Výzkumným ústa vem hnědého uhlí v Mostě hledají nejúčinnější způsoby likvidace zá parů a zejména pak zaměřují svou pozornost na vyřešení účinného pre ventivního opatření. I když jsme za posledních pět let dosáhli výrazné

ho zlepšení, stále nemůžeme být se současným stavem spokojeni . Stej. ně tomu tak je 1. v rekultivační činnosti, již se snažíme zahladit sto 15

py povrchové těžby, které v kraji zůstávají. Značnou část rekultivovar ných pozemků předáváme opět do užívání zemědělství. Převážná část je však' osazována vysokou zelení. Do roku 1970 vynaloží náš revír na tuto činnost více než 1/4 miliardy Kčs. Uvědomujeme si, že je naší povinností spolu s národními výbory

pečovat v oblasti severočeské pánve o zlepšení životního prostředí, které není právě příznivé. Tato povinnost nás zavazuje nejen vůči 45 000 zaměstnanců revíru a jejich rodinným příslušníkům, ale i vůči ostatním občanům, kteří jsou nuceni v oblasti severočeské pánve byd: let.

Na základě vládního usnesení o životním prostředí a výsledků jed nání vlády s předsedy KNV a ONV uzavřely všechny naše národní pod

niky s okresními národními výbory dohody o spolupráci a financování závažných akcí, ovlivňujících rozhodujícím způsobem zlepšení života

ních podmínek v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad La bem .

Jde o řadu kulturních, sociálních, zdravotních, školských a rekreača ních akcí, jejichž hodnota v celém revíru v průběhu pětiletky dosáh ne přibližně 300 miliónů Kčs. Je to jen malá náplast na zlepšení těža kých životních podmínek zmíněných čtyř okresů. Jsme však toho náz zoru, že stejným způsobem by měla postupovat i ostatní odvětví. A

jestliže nás revír našel pro tyto záměry plné pochopení na ministera stvu hornictví, jsem přesvědčen, že i druhá odvětví úměrně pomohou. Zásada ovšem spočívá v tom, že nelze řešit problém s nataženou ru: kou vůči resortu nebo státnímu rozpočtu. U nás v revíru jsme získali prostředky důslednou prověrkou plánu pro čtvrtou pětiletku a máme za to, že použití části dosažených úspor na zlepšení životních podmí

nek je zcela správné, zejména když další prostředky získané prověr kou vracíme ; zvyšujeme o ně celkový plán čtvrté pětiletky tak, abya chom maximálně naplnili stanovené úkoly národního hospodářství.

V úspěšné realizaci plánu čtvrté pětiletky spatřují severočeští havíři svou zásadní povinnost. Splněním úkolů čtvrté pětiletky se budou roz . hodujícím způsobem podílet na plnění usnesení XIII . sjezdu a jsem

přesvědčen, že stejně úspěšně jako vždy v letech předchozích.

Soudruh LADISLAV BENISCH ,

severomoravská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi ! Dovolte mi , abych jako delegát Severomoravského kraje pozdravil ní XIII . sjezdu a přál jeho průběhu mnoho zdaru. Vzhledem k to mu, že se mi dostalo té cti zúčastnit se sjezdových jednání, používám 9

16 1

této příležitosti, abych jako pracovník autoopravárenství hovořil o pro blémech, které v tomto odvětví byly a dosud jsou. Myslím si přitom, že právě oblast autoopravárenství ve svém poslá ní jako služba motorismu, a to jak pro socialistický, tak i soukromý

sektor, neplní svou úlohu tak , jak bychom si všichni přáli. Je skutečností, že péče o rozvoj autoopravárenství, zejména servisa ních služeb, v našem Severomoravském kraji doznala právě v posled ních letech velkého pokroku, jako například : v tomto roce bude uvez den do provozu nový autoopravárenský závod v Olomouci v hodnotě

24 mil. Kčs. V roce 1964 byl v podstatě dobudován autoopravárenský závod v Zábřehu

v současné době se buduje moderní autoservis

v Rožnově pod Radhoštěm. V přípravných projektových pracích je rekonstrukce závodu v Bruntále, Ostravě, Frýdlantě atd.

Domnívám se, že i když tato oblast budování nových kapacit a mo dernizace dosavadních je jedním ze základních článků k vytvoření

podmínek pro vlastní činnost ve službách autoopravárenství, není to přesto však vše, abychom tyto naše služby prováděli ke spokojenosti zákazníka .

Mám na mysli rychlé a kvalitní provádění oprav. Již nejméně po do bu 10 let řešíme problém nedostatečné výroby náhradních dílů, a to jak co do množství, tak co do sortimentu. Zlepšení tohoto stavu ne

nastalo ani po mnoha vládních usneseních , ani po mnoha jednáních na ÚV KSČ . Náhradní díly jsou dodávány nepravidelně a často v ne patrném množství, což pociťujeme nejen my, ale i naši odběratelé. Ve snaze plnit své povinnosti jsme také někdy nuceni odebírat náz hradní díly, které dodavatel při dodávce označuje jako »zmetkové«. Tyto náhradní díly pak musíme opravovat a jako příklad uvedu, že jen v roce 1965 činila hodnota takto upravených náhradních dílů v našem

národním podniku 946 tisíc Kčs, nehledě k tomu, že pracovní čas strávený na těchto opravách mohl být věnován skutečné opraváren ské činnosti .

Při smluvním zajišťování potřebného materiálu a při realizaci dodá vek z mototechny, n. p., zůstává mnoho položek náhradních dílů a pří slušenství nepotvrzených. Nejvíce nedostatků se projevuje ve skupině

příslušenství motorových vozidel. Hlavní dodavatelské podniky, jako PAL Kbely, PAL Magneton Kroměříž, MOTORPAL Jihlava, SANDRIK Dolné Hamry, AUTOPAL Nový Jičín, KABLO Kladno, a přibližně dvě

desítky dalších mají koncentrovány příslušné výrobní programy a vědí, že odběratelská potřeba přesahuje jejich výrobní možnosti. Pro první

čtvrtletí roku 1966 kupříkladu neměl podnik z příslušenství zajištěny automobilové vodiče, hřídelové těsnicí kroužky, určité druhy svítidel atd.

Jak se tyto nedostatky projevují v praxi, uvedu na jednom příkladu, který i když není obecný, není ani ojedinělý :

Vůz Škoda 1201 , majetek vojenského útvaru Libava, byl přistaven

do opravny v Olomouci k provedení střední opravy, dne 20. 2. 1965. 17

Vzhledem k tomu, že nebyly různé drobnosti«, jako gumové těsnění

kolem dveří, těsnění skel, gumy větracích okének, těsnění kufru, brzdo vé válečky apod. , byl tento vůz, i když vlastní oprava byla provedena

daleko dříve, předán zákazníkovi až 14. 5. 1966. To znamená, že tato oprava, kterou normálně provádíme do 6 týdnů, trvala rok a tři mě. síce .

Možnosti autoopravárenských podniků při zajištování náhradních zdrojů u náhradních dílů a příslušenství jsou podstatně omezeny exis

tujícím monopolem výroby a odbytu v podnicích ČAZ a v Mototechně, n. p. Nejobtížnější situace z tohoto hlediska je u náhradních dílů pro

automobily zahraničních značek, kde mimo příslušný odbytový sklad Mototechny jiný zdroj neexistuje.

Závěrem svého krátkého diskusního příspěvku bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že celé problematice autoopravárenství, hlavně pak otáz

ce náhradních dílů, bude ústředními orgány věnována taková pozor nost, aby na tomto důležitém úseku národního hospodářství došlo v krátké době k výraznějšímu zlepšení.

Soudruh JOSEF BINHAK,

středočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi !

Ve svém diskusním příspěvku chci hovořit o některých problémech, které jsme na našem závodě řešili .

1. Hospodaření závodu a zajišťování jeho další perspektivy. 2. Význam socialistické soutěže při řešení úzkých profilů ve výrobě. Náš závod vyrábí celou řadu let obráběcí stroje, je jediným závodem

V ČSSR na výrobu ozubárenských strojů a jedním z největších závodů v daném oboru ve světovém měřítku.

Celá řada strojů se vyrábí již desetiletí a pouze malá vylepšení by

nepřinesla zkvalitnění parametrů ani zréntabilnění výroby. Byl tedy závod a zejména technický rozvoj postaven před úkol v co nejkratší době zkonstruovat řadu nových strojů, stroje parametrů světové úrova ně, stroje stavebnicově řešené s maximální dědičností dílců pro jed notlivé velikosti i typy strojů. I když náš podnik nepatří ke stěžejním ve Středočeském kraji , za ujímáme monopolní postavení ve výrobě ozubárenských strojů, nástro jářských frézek, středních soustruhů a měřicích přístrojů na ozubení.

Z hlediska mezinárodní statistiky patří výroba obráběcích strojů v Československu, měřeno v objemech, na 7. místo na světě. Ve vývozu obráběcích strojů se řadíme na 6. místo. 18

T

V naší republice zaujímá náš podnik v objemu výroby obráběcích

strojů 4. místo a 60 % naší výroby exportujeme téměř do všech zemí světa. Podílem vývozu a efektivnosti výroby je na předním místě pos bočný závod Žebrák. Na základě takovéto situace na zahraničním trhu s ohledem na efeka

tivnost vývozu obráběcích strojů a v nových podmínkách řízení připra vujeme několik opatření ke zvýšení efektivnosti výroby obráběcích strojů, o kterých chci mluvit v další části diskusního příspěvku.

Pro zvýšení efektivnosti výroby obráběcích strojů je třeba, aby náš podnik splnil tyto úkoly : využití dosavadních kapacit v Čelákovicích a modernizace závodu Žebrák.

Musíme otevřeně přiznat, že i když vykazujeme určité úspěchy, máa me v závodě v Čelákovicích dosud nízké využití základních fondů vlia vem nově vybudovaných kapacit, což už dnes působí velké starosti

a v nových podmínkách řízení bude nepříznivě ovlivňovat tvorbu hru. bého důchodu. Proto společně se stranickou organizací vedeme kolekti vy pracovníků našeho závodu k soutěžení a odkrývání všech rezerv pro zvýšení návratnosti investic.

Lepší využití výrobních fondů chceme řešit v prvé řadě vlastními silami a vlastními zdroji. V oblasti technického rozvoje a techniky

zkracujeme vývojové lhůty tak, že ve velmi krátké době dojde u nás k obměně výrobního programu zavedením 10 nových typů obráběcích strojů do výroby i na trh.

Uvedu za příklad jeden z experimentů zkracování lhůt technického rozvoje. V minulých letech jsme se dostali ve vývoji obráběcích strojů v našem závodě do obtížné situace po řadu let se projevovala ne efektivnost rozvoje, stagnace a technické zaostávání. Zbývalo jen je

diné řešení. Zkrátit konstrukční vývoj o jeden a půl roku a výrobu prototypu nejméně na polovinu času. To znamenalo oprostit se od všech zvyklostí, zbavit se administrativního pojetí plánu. Byla utvořena komplexní skupina 13 konstruktérů , specifikován úkol,

určena cílová prémie ( dosti značná ) , zvolena metoda práce v týmu a pracovní doba delší, než je běžné. Tak vznikla tzv. akce Sloup. K vytvoření dokonalého prostředí pro intenzívní tvůrčí práci byla ta : to skupina zavezena 100 km od závodu do osamělého domu v lese s internátním ubytováním .

A výsledek ? Zrodil se kolektiv pro věc zapálených lidí, kteří za tři měsíce vypracovali konstrukci stroje OF 71 jako prvního člena sta vebnicové řady a vývoj zkrátili o jeden a půl roku. Dnes už je tento

stroj vyroben a jsou vyrobeny i další stroje, které budou letos před váděny na Mezinárodním veletrhu v Brně.

Uspěch tohoto experimentu vyvolal v celém závodě rozruch i obdiv a to byl začátek soutěžení techniků mezi sebou. Experiment přinesl

závodu miliónové úspory, které jsou také zaznamenány v Průkazech úspěchů technika a inženýra po vzoru Kladna. 10

Úspěch akce Sloup přinesl vývojovým pracovníkům sebedůvěru a chuť k řešení dalších obtížných úkolů. To se projevilo u následující ho výrobku, soustruhu S 100, který byl zkonstruován, vyroben a smona tován za deset měsíců. Potom následovalo konstruování stroje OHO 50 a OF 45 a dalších podle tohoto příkladu. Zatímco v předcházejících letech jsme za 4 roky postavili 1 proto to je náš typ, v roce 1965 jsme postavili 4 prototypy a v roce 1966

smělý plán – máme smontovat 8 prototypů. Jestliže jsme před lety měli zpoždění, máme dnes v technickém rozvoji a projektování 3letý náskok.

Při podrobném studiu této metody se teprve poznává, kolik se dá vya

tvořit v technickém rozvoji koncentrací úsilí a vytvořením podmínek pro nerušenou tvůrčí práci. V technologii naší výroby připravujeme řadu progresívních metod. Za důležitou však pokládám práci na vývoji a dnes už se ověřuje proa

voz univerzální linky sestavené z programově řízených strojů na obráa bění rotačních součástí pro malosériovou výrobu. Je to českosloven ský unikát a má celostátní význam.

Mluvil jsem jen o těch nejdůležitějších metodách, které ověřujeme a které mají naději na úspěch a celostátní význam. Předpokládáme, že jejich zavedením se zvýší výrobnost našeho závodu a zlepší využití základních fondů.

Přestože čerpáme všechny možnosti řešení vlastními silami, nebude u nás dosaženo efektivnosti využití kapacit. Proto druhá cesta pro

jejich využití, dnes však nejméně populární

jsem si toho plně věa

dom, ale nemohu se jí vyhnout je přísun dalších pracovních sil, i když vím, že je to skoro nemožné. Bilance pracovních sil, zvláště pak kvalifikovaných, je v okrese

Praha-východ neudržitelně rozporná, nehledě na to, že nábor pracov: ních sil z jiné oblasti by vyžadoval bytovou výstavbu. Řešením by bylo

aspoň plánovat potřebný počet učňů do I. ročníků z blízkého okolí. Zatím je situace opačná: plánované roční stavy učňů v roce 1960 374, v roce 1965 – 221 a plán na rok 1966 je 198. V roce 1962 jsme přia

jali do 1. ročníku 130 učňů a v roce 1966 přijímáme 48 učňů a z toho polovinu děvčat. Tím si závod nevytvoří stabilizaci pracovních sil a ne mohl by udržovat tradici, která je budována 55 let. Nedojde-li ke zvýšení náboru učňů pro náš závod, bude to mít škoda

livé následky pro ztrátu kvalifikace a udržení cenné výrobní tradice. Domnívám se, že direktivní ukazatel plánu práce je v novém způ

sobu řízení polovičatým řešením. Vždyť bilanční úsek na krajském národním výboru nemůže přesně znát potřebu některých závodů z hle diska efektivnosti oboru a plánovat jeho preferenci, pokud není těsná návaznost na jednotlivé resorty. Zde právě nové podmínky působí

rychleji a tak předbíhají představy některých plánovacích míst. 20

Pokud už mluvím o efektivnosti, musím se zmínit o výstavbě sídliště v Čelákovicích. Výstavba byla zahájena před několika lety, provádí ji Průmstav Mladá Boleslav , závod vzorné kvality. Dnes se na plánova

cích místech KNV od komplexního dostavění sídliště ustupuje , i když jsou tam vybudovány inženýrské sítě, zavedena dálkově teplá voda, topení a plyn přes původní rozsah. Je třeba kalkulovat, že postavení každého dalšího domu je levné s ohledem na dříve vybudovanou inže nýrskou síť. Přejeme si dobudování sídliště třeba soustředěním výstav: by z blízkého okolí, vždyť jde o využití už vložených prostředků, a proto o tom mluvím.

V našem závodě je také nízká směnnost a nejsou plně využity vý

robní kapacity našeho závodu. V současné době se potýkáme s problé mem, že odcházejí lidé ze strojních profesí a ze směn. K tomu plně dopomáhá zákoník práce, na jehož základě se množí výpovědi pracov níků ze strojních profesí, a to nejen neplničů norem, ale i těch, kteří

si vydělávají 7 až 10 Kčs na hod. a bydlí přímo v, našem městě. Při prováděných pohovorech s těmito pracovníky byly jednoznačně uváděny důvody : práce na stroji, na dvě až tři směny a vše, co s tím souvisí. Většina z nich chce přejít do okolních závodů jako údržbáři s platem v časové mzdě a jen na ranní směnu. Myslím, že to není jen náš specifický problém , ale že obdobná situace se projevuje i v jiných závodech. Řekněme si úpřímně, vždyť práce na stroji je velmi nároča ná, jsou přesně stanovené normy, finanční srážky za eventuální zmet ky a zničené nářadí a práce na dvě až tři směny . Nestálo by za úvahu

o preferenci strojního opracování nejen hovořit, ale prakticky ji pro vádět a preferovat i ty pracovníky, kteří pracují na dvě až tři směny.

Vždyť v našem státě jsou větší výdělky na montážích než na strojích. Já osobně pracuji v mechanickém cechu jako revolverář. Tento cech byl nejužším profilem našeho závodu a dnes je plně konsolidovaným útvarem a stojí v čele provozů v závodě. Uvedu v krátkosti způsob řešení a vliv socialistické soutěže, politické a odborářské práce a cíle vědomého hospodářského vedení při řešení daného problému.

V minulých letech měl mechanický cech značný vliv na neuspoko jivé výsledky v plnění státního plánu závodu. Z těchto důvodů se při kročilo ke komplexnímu řešení celého mechanického cechu. Byly pro vedeny dvě hlavní změny, a to : 1. Reorganizace celého cechu, tři velká střediska rozdělena na osm předmětně uzavřených dílen, sestavení strojů do pololinek s jedním vedoucím ; při této reorganizaci byla provedena celá řada kádrových změn jak ve vedení cechu, tak i ve vedení dílen, řada technických a technologických opatření a důsledné zavádění malé mechanizace. 2. Byla provedena změna územního uspořádání organizace strany

a dílenských výborů ROH a ČSM. To vše bylo provedeno i s kádrovou změnou ve vedení jednotlivých orgánů jak KSČ , tak ROH 1 ČSM . Celkovým problémem i rozborem situace se vážně zabýval výbor na

ší základní organizace strany a za účasti celozávodního výboru KSČ 21

a vedení cechu jak na výborových i členských schůzích strany, tak i na jednotlivých pracovištích jsme se radili se všeini pracujícími ? seznamovali jsme je s danými problémy, záměry a s plněním daných úkolů. Můžeme konstatovat, že daných výsledků bylo dosaženo proto,

že se nám podařilo před každého pracovníka postavit konkrétní úkol a celý kolektiv zapojit do řešení problémů. Jedním z hlavních problé mů , k němuž byla zaměřena řada opatření, byla stabilizace kádrů a zamezení nezdravé fluktuace.

Jejími hlavními příčinami byly :

1. dvousměnný provoz , 2. vyšší fyzické vypětí v poměru k dosahovanému výdělku než za montáži , 3. riziko zmetků a zničeného nářadí,

Pro zvyšování kvalifikace byly a jsou i nadále pořádány kursy a politickoodborné přednášky v závodní škole práce, kde přednášeli přední dělníci o svých metodách, a tím předávali své bohaté zkuše nosti. Ti také převzali patronáty nad neplniči norem :

Mladým pracovníkům byla a je umožněna prostřednictvím Česko slovenského svazu mládeže návštěva jiných závodů. Velkou zásluhu na zlepšení situace mechanického cechu měla a má socialistická sou

těž. Všichni pracující mají uzavřeny jak osobní, tak i kolektivní zá vazky. Široce je rozvinuta soutěž kolektivů brigád socialistické prá

ce a mládežnických úderek, byly a jsou prováděny měsíce vzorných směn mládeže, které řídí a organizuje ČSM. Další příčinou zlepšení situace v plnění mechanického cechu byla vyšší pracovní morálka všech pracovníků cechu, které bylo dosaženo nekompromisním poža

dováním plnění úkolů od všech vedoucích hospodářských pracovníků a dělníků a zveřejňováním dosažených výsledků jednotlivců a dílen,

Socialistická soutěž byla hlavně zaměřena na úzkoprofilová pracoa viště, na zvyšování výkonu, zlepšovatelské hnutí a snižování pracnosti, vždy s vymezeným konkrétním cílem a určenou odměnou. Socialistic

kou soutěž řídí hospodářský pracovník spolu s funkcionářem ROH a vyhlašuje a udává směr, k čemu soutěž zaměřit a čeho je třeba v sou těži dosáhnout. Jednotlivé výsledky socialistické soutěže jsou pravi

delně hodnoceny na výborových a členských schůzích strany , Dále soutěžíme o kvalitu ; v našem cechu bylo v roce 1960 za 283 342

korun, v roce 1963 za 358 386 Kčs a v roce 1965 za 197 128 Kčs zmet ků. V tomto roce nebyl poprvé překročen daný limit a bylo dosaženo dobrých úspor, v porovnání s rokem 1964 byla skutečnost nižší o 84 000 korun . Proč to ? Jednoduše na kvalitu práce je zaměřena soutěž a stala se jedním z bodů prémiových ukazatelů. Výsledek se dostavil a každý začal přemýšlet o své práci, neboť zmetky okamžitě cítil ve své kapse, a to v minulosti nebylo. V roce 1964 činila ještě zmetko vitost měsíčně 32 000 Kčs, avšak od počátku letošního roku měsíčně 16 000 Kčs. A to při zvýšeném trendu výroby , vyšším stavu pracov níků a větším nároku na kvalitu práce . V současné době se v našem 22

cechu plně rozvinula soutěž Za čest tovární značky a Ručím za svoji práci .

Při přestavbě cechu byly stroje v nově organizovaných střediscích postaveny do pololinek, a tím dosaženo zkrácení transportních cest, zkrácena průběžná doba dílců ve výrobě a podle rozboru prováděného výzkumným ústavem jsme dosáhli touto organizací pracovišt nejkratší

transportní cesty a nejkratší doby výroby dílců ve srovnatelných zá vodech našeho trustu,

Dále bylo na základě uplatňování a zavádění malé mechanizace instalováno 98 kusů upínání, jak vzduchových na soustruhy a úpravy,

tak hydraulických na revolvery, a tím byla odstraněna dřina na těch to strojích, zajištěny vyšší výkony a výdělky dělníka, což sehrálo pod statnou úlohu i při stabilizaci kádrů .

Pro zvyšování produktivity práce bylo třeba využít nové techniky a technologie i správné organizace výroby, a proto byla v minulých letech provedena výměna strojního parku ze 67 % . Touto výměnou se sledovalo odstranění poruchovosti, která klesla z 900 na 60 hodin měsíčně, i sjednocení typů strojů v našem cechu ' a tím zjednodušeni

při zajišťování náhradních dílců, které jsou k dispozici v pohotovost ním skladě, jenž byl vybudován. To podstatně ovlivnilo udržování stro jů s minimální poruchovosti a s podstatným zkrácením havarijních oprav. Dále byly dány do provozu nové stroje, jako OFP 20, SPE 50,

SP 12, AB 80 a řada dalších, které nám pomáhají zvyšovat produktivi tu a efektivnost výroby. Od počátku byla stranická a odborářská práce cechu zaměřena na

vytváření politických předpokladů k plnění daných úkolů v rámci ce-. chu. Důsledně se dbalo na pravidelné konání výrobních porad za ří. zení úsekového důvěrníka, kde se řešily problémy jednotlivých stře disek a pracovišt, Svou úlohu zde měl i ČSM, který byl plně zapojen do celkové činnosti, a pod jeho vedením se uskutečňovaly pohovory s mladými lidmi, pořádání vzorných směn mládeže apod. V těchto směnách stoupal v průměru výkon mládežníků o 6,5 %, což podstat ně ovlivňovalo plnění úkolů mechanického cechu. Ne všichni naši

mistří měli a mají čisté svědomí v práci s mládeží; mnohdy je volen špatný přístup k ní, přednost ve vychystávání práce se dává starším pracovníkům a mladým se často nedá správná příležitost, což se nám

prokázalo v prováděných pohovorech, Veškerá tato činnost, z níž jen v kostce uvádím výtah některých problémů a způsobů řešení, měla jeden cíl, a to zajistit stabilizaci kádrů, vyšší výrobnost cechu, zvýšení výdělku dělníků , zlepšení v plnění sortimentu , rovnoměrný přísun dil

ců naší montáži, a tím i plynulé plnění plánu. Můžeme skutečně po . tvrdit, že jsme svého cíle dosáhli, Vždyť výsledky našeho závodu v mi nulém i letošním roce to plně dosvědčují, Hodnotíme-li dnes politickou, odborářskou a hospodářskou situaci

cechu lehkých mechanik pohledem zpět, do doby, kdy jsme se y cechu potýkali s 300 000 hodin zpoždění, což představovalo 3měsíční kapa

citu cechu , můžeme říci, že jsme se s ním plně vyrovnali a nastupovali jsme do roku 1964 bez zpoždění a na úrovni státního plánu. To vše

nebyla nedělní procházka, vyžádalo si to cílevědomou práci všech děl níků, funkcionářů a hospodářských pracovníků pod vedením stranické

organizace za účelné pomoci celozávodního výboru KSČ a řady pracov níků celého závodu. Provedly se desítky a stovky opatření a před kaž=

dého pracovníka byl postaven konkrétní úkol k uzavření socialistické ho závazku. Tohoto úspěchu bylo možné dosáhnout jedině na základě

správně prováděné masové politické práce, která byla naší stranickou organizací plně zajištěna .

V mechanickém cechu má každý jednotlivec uzavřen socialistický závazek. Dále pak máme v současné době 9 kolektivů brigád socialis tické práce, z toho 3 dílny socialistické práce. Většina kolektivů zís kala titul »XII. sjezdu KSČ« a titul »20. výročí osvobození« , který zís kal i cech jako celek. Jak je vidět z dosažených úspěchů, vedou si

kolektivy dobře. Mají také nemalou zásluhu na tom, jak jsem již v úvo du uvedl, že bylo možné splnit tak náročné úkoly minulého roku, které byly velmi náročné i po stránce organizace výroby, kde jsme v mechanickém cechu zajišťovali výrobu řady prototypů. Dále bylo nuta

no jen za loňský rok vyrobit tisíce položek pro naše prototypy, a to vše při zajišťování hlavní výroby ; každý, kdo zná výrobu prototypů a její historii, musí ocenit, jakého vypětí bylo třeba k zorganizování a zvládnutí této náročné výroby.

V poslední době se stále častěji vyskytují hlasy, že socialistické soutěžení, a to celostátně, se dostalo do určité stagnace a stalo se přežitkem, volá se po něčem novém, říká se, že kolektivy jsou již na výši. Ale je tomu skutečně tak ? Nemají opravdu kolektivy již v čem

soutěžit ? Dotáhli jsme opravdu socialistickou soutěž až do konce ? Myslím, že tomu tak není. Dávejme zase kolektivům konkrétní úkoly, ale takové, které jsou schopny splnit, a vytvořme jim pro jejich splně ní také podmínky. Těch úkolů na nás v letošním roce čeká určitě dost. Zkuste zjistit, zda všichni členové a' celý kolektiv žijí opravdu životem socialistického člověka, a uvidíte, že tomu tak není.

Podíváme-li se na vývoj našeho cechu, musíme konstatovat, že má neustále stoupající trend a že zvýšenou výrobu zajišťujeme s menším počtem lidí. Výkonové normy byly plněny v roce 1960 po zavedení nové soustavy dělnických mezd na 105,2 % a v roce 1965 na 122,9 % . Průměrný výdělek dělníka v roce 1960 byl na hodinu 7,04 Kčs a v roce 1965 byl 8,69 Kčs, tj . o 1,65 Kčs vyšší průměrný hodinový výdělek děl níka v mechanickém cechu. Průměrná měsíční mzda dělníka v roce 1960 1470 Kčs a v roce 1965 1825 Kčs, to znamená, že si v mechanickém cechu vydělal v roce 1965 o 355 Kčs více než ním roce zavedení nové soustavy dělnických mezd, a to je

činila dělník v prv: pádná

odpověď těm , kteří v té době hlásali, že to byl útok proti dělnictvu

a útok na dělnické peníze. Dosud však nebyly plně odkryty rezervy ,

které jsou ještě ve využití pracovní doby. 24

1

Na těchto několika příkladech z našeho života jsem chtěl ukázat, jak jsme řešili problémy a jaký význam měla a má socialistická soua těž, jakých výsledků je možné dosáhnout, jestliže hospodářský pra covník udává soutěži správný směr, odbory ji konkrétně řídí a hodnotí a jestliže stranická organizace vytváří politické předpoklady pro úspěšné plnění. Je nutno počítat s tím, že z lidí vyprchalo revoluční

nadšení, a nesmíme čekat, že sami přijdou s návrhy a závazky, ale musíme soutěžit v nových podmínkách a stavět před každého konkrétní úkol.

Závěrem svého diskusního příspěvku bych chtěl říci, že jsem byl poz věřen, abych jménem všech komunistů a pracujících TOS Čelákovice ujistil XIII . sjezd naší strany, že vynaložíme veškeré své pracovní úsilí, vědomi si pocty, která nám byla prokázána v letošním roce, a to uděa lení Řádu práce presidentem republiky, že všechny úkoly, které jsou nám dány v tomto roce, nejenom splníme, ale překročíme podle zpřesa něného závazku, který byl schválen na veřejné celozávodní schůzi strany .

Vyrobíme zboží nad plán v hodnotě 1 160 000 Kčs, export do kapis

talistických zemí překročíme o 450 000 Kčs a v oblasti hospodárnosti uspoříme na nákladech proti plánu 450 000 Kčs. Toto je přínos pracujících našeho podniku TOS Čelákovice na pos čest XIII. sjezdu .

Soudruh BRUNO BOBREK ,

severomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi !

Dovolte mi, abych stručně ukázal, jakými formami pracovali komu nisté v okrese Karviná a na Dole Československé armády při zajišťo vání linie vytyčené XII. sjezdem KSČ , a zvláště pak při zajištování usnesení lednového pléna ÚV KSČ z roku 1964 a 1965.

Tak jako v celé vlasti, i u nás lidé očekávali po XII. sjezdu KSČ radikální změnu ve směru kvalitativním . Horníci karvínského okresu

po projednání závěrů XII. sjezdu vyvinuli veliké úsilí, aby úkoly vya plývající ze směrnic XII. sjezdu byly na našich šachtách a v našem okrese zajištěny . Projevilo se to zvláště v posjezdovém údobí, kdy nastal nepříznivý stav na přelomu let 1962-1963 následkem mimořádně tua

hé zimy, která se projevila ve značných těžkostech celého národního hospodářství. Do Ostravy přijel první tajemník ústředního výboru soua

druh Antonín Novotný, který tehdy požádal na celorevírním aktivu jménem ústředního výboru KSČ a vlády o pomoc naše havíře. Jednalo se o překročení plánu ve výši nejméně 400 000 tun uhlí. Navzdory, 25

vzniklým potížím fárali 'havíři do šachet i na dobrovolné nedělní smě ny a jen dva dny volna v měsíci měli odpočinek . Veškerý společensky

život, sport, kultura, zábava, všechno se podřídilo zajištění potřebné výše těžby. S denním plněním a překračováním plánu žila naše měs

ta, sídliště, školy, pionýři navštěvovali patronátní osádky , přední pra covníky, předáky, rozvinula se široká soutěž mezi osádkami a jednot livými šachtami. Bez ohledu na volný čas a s nesmírnou obětavostí, vysokým stupněm uvědomělosti plnili a překračovali horníci své den

ní plány. Dosáhli jsme nevídaných výsledků, které předčily všechna naše

očekávání. Zde sehrála svou úlohu a poslání stranická, odborová,

mlá

dežnická organizace a brigády socialistické práce .

V tomto těžkém údobí havíří znovu dosaženými výsledky potvrdili, že ústřední výbor naší strany se na ně může plně spolehnout. Jak vy

plývá ze zprávy ústředního výboru, složitý vývoj ekonomické situace, struktury národního hospodářství, založený v minulosti, zhoršení pod

mínek ve vnějších vztazích spolu s mimořádnými přírodními vlivy zú žily materiální základnu pro nutný obrat k intenzívnímu rozvoji. I když v roce 1965 byly nastoupeny v okrese Karviná první kroky k intenzív

nímu rozvoji ekonomiky, nemůžeme být s dosaženými výsledky spo kojeni. Docházíme-li k závěru, že se nám v roce 1965 podařilo položit

jenom první základy k přechodu na intenzívní rozvoj ekonomiky,

9

že

nám přibývá rentabilních šachet

a

podniků v okrese , pak

tomu bylo i proto , že se podařilo zkvalitnit řídící činnost strany, ºže došlo k dalšímu upevnění autority stranických orgá

nů a organizací, a to na základě toho , že byl zvolen zcela kon krétní a diferencovaný přístup při stanovení cílů. Došlo ke změně fo

rem stranické práce i k hodnocení, které se provádí podle dosažených výsledků a ne podle toho, jak kdo umí nedostatečné výsledky zdůvod ňovat nebo krasořečnit. Byla učiněna přítrž svolávání porad pro vy kazování činnosti , stejně jako i velkovýrobě usnesení. Zaměřili jsme

úsilí politické práce především na masovou politickou práci, na zkvalit nění činnosti práce stranických skupin a zvýšení kvality a účinnosti

členských schůzí při zajištění 80 % účasti v třísměnném provozu. Do sud však čeká naše stranické organizace na šachtách hodně práce, o čemž svědčí i připomínky , které vzešly na členských a veřejných

schůzích k tezím XIII . sjezdu KSČ, a to jak k ekonomickým otázkám, tak i k řízení a zavádění nového systému řízení i ke stranické práci. Zvláště v oblasti životního prostředí, v našich nových městských cel

cích a sídlištích, máme co dohánět ve zlepšování placených i nepla cených služeb i ve vytváření radostného životního prostředí, společen .

skokulturního a sportovního života pro naše horníky v Karviné, Orlo vé a Havířově .

Nečekáme jen na pokyny ústředního výboru, ale snažíme se zajišťo vat úkoly v našem okrese tak, jak to ukázalo plénum ONV, které při jalo po lednovém zasedání v minulém roce konkrétní opatření, jak dá le zlepšovat masovou politickou práci, zvyšovat aktivitu členů a stá 26

le více zapojovat do plnění úkolů i bezpartijní. Podařilo se nám doa sáhnout některých dobrých výsledků , na kterých se podílí rovněž i na še šachta Důl Čs. armády v Karviné, kde došlo při zajišťování linie XII. sjezdu ke kvalitativnímu zvratu, což je možno dokumentovat na

základě řady faktů. Od XII . sjezdu KSČ byla naše šachta vysoce ren. tabilní a vyprodukovala zisk pro národní hospodářství ve výši 195 mil. korun. V minulém roce vyprodukovali naši havíři zisk ve výši 144 mil. korun při podkročení pracovních sil v průměru 19 směn denně. Dociles né hospodárske výsledky by mohly vyvolat zdání, že u nás vzhledem

k dosaženým výsledkům je vše v naprostém pořádku, což však zdaleka neodpovídá pravdě. Ze zkušenosti víme, že úspěchů může být dosaže no jedině na základě denního styku s pracujícími, při rozvíjení masos vé politické práce a získávání pracujících pro vytyčené programové cíle. Tyto smělé programy mohly být zpracovány se vší zodpověda ností proto, že důl byl po stránce technické řádně připraven pro plněz ní úkolů , a zde jsme dosáhli určitých výsledků i při plnění perspektiva ního technického programu, kterým byly vytvořeny podmínky pro za bezpečování linie XII . sjezdu na úseku zvyšování produktivity práce a neustálého zvyšování podílu mrtvé práce. Tak kupříkladu byla poda statně zvýšena mechanizace v období mezi XII . a XIII . sjezdem. Koma

bajny je těženo o 80 % více uhlí, koncentrace těžby uhlí v porubech byla zvýšena o 30 % , v přípravách o 20 % , dále byla snížena směn nost na 1000 tun uhlí ze 428 na 367 směn. Za období čtyř let výkon

v rubání stoupl o více než 10 % , obdobně celkový výkon byl rovněž zvýšen o více než 10 % . V porovnání s výsledky dosaženými v roce

1962 poklesla úrazovost, a to těžší případy o více než 50 % a u leh: kých úrazů byl zaznamenán pokles o více než 30 % . Za těmito výsled ky se skrývá poctivá práce našich havířů a techniků a na nich se poa dili ve značné míře stranická , odborová a mládežnická organizace. Velikým pomocníkem po stránce politickovychovné i při zajištování zvyšování efektivnosti výroby, upevnění jednoty pracujících za splně

ni vytyčených cílů bylo zavedení zkušebního provozu podle hospodář: ského experimentu na Dole ČSA před dvěma léty. Návrh zavedení hos podářského experimentu, který byl vypracován v duchu jednání ledno

vého pléna ÚV KSČ v roce 1964, narazil zpočátku na silný odpor. kon: zervativců, kteří nás napadali, že chceme bezzáslužné zisky a nějaké výsady pro experimentující podnik. Teprve za účinné podpory ÚV

KSČ bylo možno přistoupit k realizaci. Zavádění hospodářského experimentu bylo plně využito naší stra nickou organizací na veřejných schůzích, besedách, aktivech, kde pra

cující, a to jak dělníci, tak technici, vycházeli s podnětnými návrhy, jak docilovat nejlepších ekonomických výsledků na jednotlivých pra covištích, k zvyšování intenzity práce, organizace, lepšího využívání

dosavadního strojního parku, k snižování materiálových nákladů, což našlo velikou odezvu a pochopení mezi našimi zaměstnanci . Na zákla dě rozvoje veliké iniciativy našich zaměstnanců dosáhl Důl Čs. armády 27

světových parametrů ve spotřebě materiálů a vytyčené úkoly jsme se ctí splnili. Tak kupříkladu spotřeba důlního dříví poklesla od roku 1962 o 50 %, ztrátovost ocelové výstuže o 80 % , třaskavin a výbušnin o 20

procent. Dobré výsledky se projevily v úspoře energie, oceli a ve sni : žování spotřeby dalšího materiálu, takže celkové materiálové náklady na jednu** vytěženou tunu se kupříkladu v letošním roce pohybují od

11,50 do 14 Kčs, což je nejnižší v OKR. Nezůstali jsme jen u úspory materiálu , ale postupně jsou odstraňovány komplexní normy, které nejsou správným vyjádřením a staly se brzdou dalšího zvyšování in tenzity práce. Bylo zavedeno zkušebně individuální odměňování, jsou

tvořena v dole samostatná hospodářská střediska, což vede k zpřesňování výsledků hospodárnosti a spravedlivějšího odměňoyání jednotlivců za dosažené , výsledky. Podstatně se zvýšila mechanizace během čtyř let,

která dosahuje na řadě šachet až 100 % . Zvýšila se koncentrace těžby, kvalifikace pracujících a je zaváděna nejmodernější existující techni ka pro naše ostravsko-karvínské šachty. Dosahujeme tak nejenom zvy šování produktivity práce a zvyšování kultury hornické práce, ale od

XII. sjezdu rovněž i snížení těžebních dnů z 314 na 271 pracovních dnů v tomto roce. Dnes je situace v OKR taková, že si začínají lidé vážit práce na šachtách a v celém OKR se situace potěšitelně stabili zuje.

Kde jsou, soudružky a soudruzi, příčiny dosažených dobrých výsled ků ? Předně v tom, že jsme vycházeli z té zásady, že nezbytné je vždy se sjednotit na konkrétních číslech, vytyčit základní program , cesty i prostředky, jak jej splnit. K tomu jsme na základě rozborů, analýz i perspektiv propracovali po jednotlivých úsecích, které hlavní otáz

ky je třeba řešit a které z nich vystupují do popředí v současné do bě. Byli jsme si vědomi toho, že pro jednotlivé stranické organizace,

masové organizace, komunisty v hospodářském vedení vyplývají roz: dílné úkoly a formy při řešení společných cílů. Zde jsme se snažili

uplatňovat zásadu nenahrazovat hospodářské orgány, ale politicky je orientovat na základě konkrétních znalostí jak politické, tak ekono mické situace na hlavní články a problémy daného úseku. Jako me todu k tomu jsme používali zejména zobecňování dobrých příkladů i přístupu stranických organizací, hospodářského vedení při řešení ekonomických otázek a zkušenosti uplatňování stranickoorganizátor ské a masové politické práce nejen z našeho podniku, ale rovněž z do

lů Dukla, Gottwald, 1. máje, 9. května, kde rovněž dosahují velmi dob rých výsledků.

Celozávodní výbor strany věnoval značnou pozornost rozvoji inicia tivy pracujících v soutěži brigád socialistické práce a v kompletním úkolování nejen komunistů, ale i ostatních pracujících při zajištování vytyčených cílů. Zvláště jsme se zaměřili na rozvoj iniciativy našich

techniků, kde v souvislosti s projednáváním tezí k XIII . sjezdu si naše šachta vytyčila cíl odvést v letošním roce v nadplánu nejméně 33 mi liónů Kčs a dodat tak do státní pokladny celkem 225 mil. Kčs hrubého 28

zisku. K dosažení lepších výsledků v našem podniku byl schválen program technickoekonomické koncepce se zaměřením na zvyšování

koncentrace výroby, zpřesňování systémů řízení, snížení vlastních nás kladů a přeřazení nebo propuštění takových pracovníků, kteří do všeho mluví a za nic konkrétně neodpovídají .

Na základě těchto vytyčených konkrétních cílů a úkolů v ekono mickém i společenském vývoji musí mít ideologická výchova a agitace

zcela konkrétní obsah a účel, musí být cílevědomá, konkrétní a úder ná. Zde jsme ještě hodně naší straně dlužni. Pokud jsme docilovali

dílčích výsledků v rámci VSV, přednáškové propagandy, bude zapoa třebí nyní, po XIII. sjezdu, zaměřit úsilí celé naší strany na tento úsek. Nový systém řízení nezbytně vyžaduje zvyšování politické úrovně, upevňování kázně a disciplíny, odstranění mnohých nešvarů a zlozvya ků, které jsou hluboce zakořeněny v myšlení ještě mnohých našich 9

dělníků a techniků. Jako příklad mohu uvést názory, které se projevily,

v souvislosti s těžkostmi odbytu uhlí, kde příkladně Třinecké železára ny, jak se proslýchalo, sníží odběr uhlí z Dolu Čs. armády o 400 000 tun. Za tento čin bychom měli hutníkům z Třince poděkovat, že se

sníženým množstvím uhlí a koksu vyprodukují stejné množství kvalita ní oceli. Avšak našly se i takové hlasy na našich šachtách, že jejich

počínání není správné, a to z obavy, že budeme mít těžkosti

odby:

tem. Jistěže takovéto názory v našem životě nemohou obstát a máme

radost z toho, že v Třinci je znát práce komunistů, a to jak u vysos kých pecí, tak i ve vedení podniku.

Zde bylo zapotřebí znovu a znovu vysvětlovat otázky ekonomické i při projednávání tezí k XIII . sjezdu. Mezi jinými byly i připomínky v souvislosti s novým systémem řízení, aby ÚV KSČ zvážil opodstatně

nost některých orgánů. Jsou časté názory , že je velmi lehké kontrolo vat, hůře se již zajišťuje a organizuje. Vznikají dokonce i takové nás zory na závodech, že celá řada lidí musí být administrativně zaměstná na proto, aby kontrola měla práci.

Tak kupříkladu na naší šachtě provádí kontrolu 19 orgánů. Tento stav je nadále neúnosný a nemá nic společného s řízením v duchu nových směrnic a s řešením zvyšování především společenské produk tivity práce. Všechny tyto problémy se dostávají do popředí proto,

že při zavádění nové soustavy řízení začínáme být skutečnými hospoa dáři , což je vidět z každodenního života našich šachet, továren. Řada předsjezdových schůzí, na kterých byly schvalovány rezoluce ve formě čestného prohlášení o splnění závazků na počest XIII . sjezdu KSČ, svědčí o tom , že na našich šachtách si kladou komunisté za cíl skoncovat se vším starým a se vším tím, co se nám staví do cesty. Nejenom náš podnik, ale celá karvínská organizace komunistů vypra covala konkrétní program , jak řešit složitost ekonomických problémů

průmyslového okresu. Doporučujeme ústřednímu výboru: a ) aby bylo zváženo, zda musíme dovážet tolik uhlí do okresu, když mohou značnou část vytěžit havíři našich šachet, 29

b ) zda není možno uvolnit i při úpravě cen Černé uhlí pro maloa obchod,

c ) zlepšovat prostředí v městech snižováním prašnosti, spalováním hodnotnějšího uhlí než dosud. Šachty karvínského okresu si vytyčily za cíl pro rok 1966 zlepšit

plánovaný hrubý zisk nejméně o 250 miliónů korun při dodržování bezpečnosti práce. Opatření k zajištění tohoto cíle jsou zaměřena na dosažení dvou tun celkového výkonu karvínské oblasti do roku 1967, což představuje při dané úrovni těžeb denní úsporu 4500 pracovníků.

Takovýmito činy odpovídají horníci karvínského okresu na řešení

úkolů, které vytyčuje XIII. sjezd strany. Z pověření okresní organiza ce mohu ubezpečit XIII . sjezd, že tak jako v minulosti bylo plné spo lehnutí na havíře a techniky karvínské oblasti, tak i do budoucna

chtějí naši horníci zvýšeným pracovním úsilím a čestným splněním úkolů, vjivčených XIII. sjezdem KSČ, přispět k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti.

Súdruh KOLOMAN BOĎ A

Vážené sádružky a súdruhovia ! Súdruh Novotný v zpráve ÚV KSČ zdôraznil, že prvoradým zdrojom spodárstva a celej spoločnosti je využívanie súdobých poznatkov vedy a výskumu, uplatňovanie výsled kov technického rozvoja dosiahnutých ako u nás, tak aj v zahraničí. nášho socialistického národného

Táto zásada plne platí aj pre další rozvoj poľnohospodárskej výroby a núti vytvoriť všetky predpoklady pre jej realizáciu. Pretože veda a technika sú základné činitele zvyšovania efektív: nosti výroby a pretože úspory spoločenskej práce dosiahnuté realizá ciou vedy a techniky vo výrobe sa musia prejaviť vo zvyšovaní dôchod kov poľnohospodárskych podnikov, vytvára takto objektívne zdokona

lená sústava riadenia priaznivé podmienky pre zvýšenie záujmu všet: kých podnikov na maximálnom urýchlení a realizácii poznatkov vedy a techniky vo výrobnom procese. Spojenie efektívnosti vedeckotech

nického rozvoja s hmotnou zainteresovanosťou pracovníkov bude hlav ným stimulujúcim činiteľom realizácie vedy a techniky vo výrobe. Účinnost vedy nebude však pôsobiť automaticky, ale prostredníc tvom l'udí vo vede i praxi, ktorí jej význam pochopia a budú výsled . ky vedy a techniky vedome v praxi aplikovať. Preto i riadenie a organizácia poľnohospodárskej vedy musia byť také, aby zaručovali neustále cieľavedomé získavanie nových vedec kých poznatkov, ktoré spolu s poznatkami získanými v zahraničí budú

účinným systémom prevádzané do praxe. 30

Pôjde teda o vybudovanie takého systému, ktorý bude zaručovat por pri prudkom rozvoji vedy aj prenikanie jej poznatkov do každodennej riadiacej práce centrálnych i nadpodnikových orgánov i do praxe sa : motnych podnikov .

Naša polnohospodárská veda vyriešila už mnohé zložité otázky a ' nea

sporne prispela k rozvoju nášho poľnohospodárstva. Tak napríklad u cuk rovky bola vyriešená nová technológia pestovania, ktorá umožňuje znížit

priame náklady o 900 Kčs na hektár a zvýšiť výnosy až o 10 % . Vý znamný je prínos vedy pri likvidovaní niektorých infekčných chorôb,

predovšetkým použitie originálnej metódy pri likvidovaní brucelózy a výroba mnohých vakcín na vysokej úrovni.

Poznatky výskumu sa veľmi výrazne prejavili tiež v technológii pesa tovanie chmeľu. Zavedenie pestovania chmeľu v širokých sponoch umožnilo odstrániť ručnú prácu a nahradiť ju mechanizáciou. Zavedea nie odchovu teliat pomocou galacidu s egalizovaným mliekom znames ná zisk 3 tis. ton masla a 120 mil . Kčs.

Uplatnenie delenej dusíkovej výživy zabezpečuje zvyšovanie úrody, pšenice. Podobných výsledkov by bolo možné menovať viac.

Významné sú tiež výsledky základného biologického výskumu, ktos rých poznatky zvlášt v oblasti technickej mikrobiológie, fyziológie, genetiky a patológie rastlin i zvierat znamenajú veľký prínos pre pola

nohospodárstvo, ako jedného z hlavných konzumentov výsledkov bioa logických vied. Naše polnohospodárske vedy prispeli svojimi výsledkami i do por kladnice svetovej vedeckej polnohospodárskej vedy, ich poznatky dnes

umožňujú v pomerne veľkých ( i celoštátnych ) priemeroch produkovať napríklad vyše 40 q pšenice z hektára či 4400 litrov mlieka od dojnia ce, vyrobiť 1 kg mäsa brojlerov z 1,7 kg krmiva . Sú to už výsledky, fantastické, no hranice dalších možností nie sú tu nijako ohraničené. Existujú skutočne reálne, i keď zatiaľ teoretické možnosti dosiahnut

hlbším poznávaním podstaty života pomocou najmodernejšej techniky na bunečnej a molekulárnej úrovni oveľa výraznejšie výsledky. Je predsa možné, a k tomu sa 1 zhromažďuje bohatý vedecký materiál, vypestovat také odrody kultúrnych rastlín, ktoré budú vedieť účina

nejšie reagovat na výživu a tak znásobovat terajšiu produkciu. Ukazu je sa tiež možnosť predlžiť dobu úžitku viacročných krmovín na 8-10 1 viac rokov. Už dnes sa ukazuje, že je možná regulácia tvorby bielkos vín na pôde, a to ich kvantity i kvality, zásahom v oblasti výživy,

ČO

by malo úžasný význam a korigovalo by možno i naše doterajšie nás zory na výrobu syntetických aminokyselín. Dnes už nie je tiež fantá ziou ani to, že napríklad výkrmová doba zvierat sa dá zásahom do regulačného centra príjmu potravy niekoľkonásobne skrátiť. Brány súčasnosti sa skutočne otvárajú do doby, kedy v biológii mô žeme očakávať podobné zmeny, ako v našom storočí zaznamenala fya

zika, ktorá položila vedecké základy dnešnej technickej revolúcii. Poznatky, ktoré doteraz získala a je schopná získavať a transforz 31

movat naša vedecká základňa, spolu s velkým množstvom poznatkov nahromadených vedou na celom svete, môžu už dnes zaručit podstat: né , pri skromnom odhade 50-percentné zvýšenie polnohospodárskej výroby. Problém účinnosti vedy a celej vedeckovýskumnej základne, i keď má mnoho nedostatkov , nie je iba v nízkom množstve nových či aplikovatelných poznatkov, ale hlavne vo veľmi neúčinnom systé me ich prevodu do širokej praxe. Vyriešenie tohto problému už dnes, ale ešte viac v budúcnosti v období prudkého rozvoja v biológii

bude zaujímať rozhodujúce miesto vo vedeckotechnickej revolúcii pol nohospodárstva.

Ide o veľmi zložitý mechanizmus zavádzania vedeckých poznatkov do praxe, ktorý má účinne spájať vedeckú základňu a jej poznatky so širokou paletou užívateľov. Ako dostávať výsledky vedy najrýchlejšie do praxe

to je a ostá.

va jednou z kľúčových otázok vo všetkých vyspelých krajinách. V štáz toch s vyspelým poľnohospodárstvom je budovaný bu'd široký pora. denský aparát platený štátom, alebo sú vytvorené pri výskumných

ústavoch skupiny pre propagáciu dosiahnutých výsledkov medzi uží* vateľmi v praxi .

Poznatky odovzdávajů odborníci aj tak, že prichádzajú na objednáva

ku vyriešiť niektorý problém do poľnohospodárskeho závodu. Takáto služba i väčšina ostatných je platená. Uvedené spôsoby prenášania

vedeckých výsledkov do praxe sú účinné a výhodné, hlavne v poda mienkach , kde priamo vo výrobe nepracujú odborníci s vysokoškola ským vzdelaním, ako je to v kapitalistických štátoch, ale väčšina

z nich pracuje v rôznych službách včítane propagovania a zavádzania najnovších poznatkov do praxe.

V našich podmienkach by bolo iste nesprávne a neúčelné zavádzať takýto systém, keď dnes už tisícky inžinierov pracujú priamo v pola nohospodárskych podnikoch a ked v každom okrese existuje nadpoda nikový orgán, výrobná poľnohospodárska správa, na dobrej odbornej

úrovni. U nás, v našich podmienkach, pôjde predovšetkým o to, ako maximálne podnietiť záujem o nové vedecké poznatky u všetkých od borníkov od riadiacich orgánov až po podnik a ako zabezpečiť ich prostredníctvom

za výdatnej pomoci celej vedeckej základne i ves prenikanie nových poznatkov domácej i zahraničnej vedy do praxe. Tieto poznatky povedú ku zvý. šeniu a zefektívňovaniu výroby a tým aj k priamej hmotnej zaintere

deckotechnickej informačnej služby

sovanosti pracovníkov, ktorí ich realizujú. I keď všeobecne priznávame, že veda je výrobnou silou , jej účin

nosť sa prejaví skutočne iba vtedy, ak získané poznatky ovplyvnia výrobný proces. To teda znamená, že pri našom systéme riadenia s ce lou širokou sieťou odborníkov za zavádzanie poznatkov vedy do pra

xe musí plne zodpovedať rezort vo svojej riadiacej práci. Táto funkcia musí preniknúť celý systém riadenia v polnohospodárstve – musí sa stať jeho súčasťou. 32

Hlavným predpokladom k tomu je spoločná účasť vedúcich pracova níkov rezortu a predstaviteľov vedy na vypracúvaní a posudzovaní kona cepcií i vážnych realizačných návrhov. Pri takomto systéme práce sa postupne – pod vplyvom vedy a získavaním nových poznatkov – doa stane rýchlejšie na vyššiu úroveň celý riadiaci aparát, ktorý bude schopný absorbovať závery našej vedy i bohaté materiály vedecko technických informácií, ktoré obsahujú cenné zahraničné skúsenosti, a zabezpečovať ich praktickú aplikáciu .

V súčasnom období i v najbližších desaťročiach zvyšovanie kvalifis kácie i sústavné prehlbovanie odborných vedomostí ľudí zúčastnených

na riadení výrobného procesu bude hlavným činiteľom, ktorý rozhodus júcou mierou ovplyvní ekonomiku a podporí jej rozvoj. Je vážny pro

blém, ako udržať odbornú úroveň pracovníkov v praxi i v riadiacich orgánoch na výške najnovších vedeckých poznatkov v príslušnom oda bore. Na prvom mieste tu stojí rozpracovanie a realizácia postgraduáls

neho školenia všetkých špecialistov, ktoré by však nemalo iba všes

obecný doplňujúci charakter, ale malo by byť prípravou na získavanie kvalifikačných stupňov v každej profesii, ktoré by boli i hlavným kria tériom pre zaraďovanie odborníkov do príslušných platových tried. Okrem toho treba tiež podnietiť záujem a ctižiadosť o neustále zvyšos vanie vlastných odborných vedomostí prostredníctvom vedeckých či odborných záujmových spoločností jednotlivých profesií.

Uvedenou starostlivosťou o odborníkov, ktorá by bola podporená aj hmotnou zainteresovanosťou, postupne vytvoríme najúčinnejší systém poradcov prakticky vo všetkých polnohospodárskych podnikoch i nada podnikových orgánoch.

Týmto užívateľom vedeckých poznatkov treba však sprostredkovat okrem styku s poprednými odborníkmi a vedeckými inštitúciami aj prísun nových poznatkov. Systém informácií treba dostať ako neodde

liteľnú súčasť do všetkých orgánov riadenia. Pre sústavné zavádzanie vedeckých poznatkov do celého systému riadenia bude treba zabezpea

čiť systematické zhromažďovanie najdôležitejších vedeckých materiá lov, študijných informácií, zpráv z ciest do zahraničia, patentov a iných informatívnych materiálov na jednotlivých stupňoch riadenia

až po výrobné poľnohospodárske správy, poprípade i väčší poľnohos podársky podnik .

Takýmto systémom umožníme získať rýchle a hodnotné informácie z rôznych úsekov mnohostrannej polnohospodárskej problematiky, ke dykoľvek to potrebujeme. Konečne len takto je možné na základe šia rokých znalostí a našich i zahraničných skúseností pristupovať k rie šeniu všetkých otázok, na ktorých pracujeme. Realizáciou informačného systému by sa mali zaoberať výrobné poľ nohospodárske správy, ktoré by organizovali – spolu s oblastnými sta

nicami Ústavu vedeckých sústav hospodárenia či komplexnými stani cami zavádzanie preverených poznatkov do praxe. K tomu účelu by organizovali demonštrácie osvedčených výsledkov alebo predvádza 33

nte novej techniky na majetkoch škôl , šľachtitelských staniciach či najlepších poľnohospodárskych podnikoch v okrese za účasti prísluša. ných odborníkov zo všetkých poľnohospodárskych podnikov. Takto by sme vytvorili veľmi účinný poradenský systém, ktorého aktívnou sú časťou by boli všetci odborníci z poľnohospodárskych podnikov. Zaručil by sa priamy kontakt medzi . demonštračným výsledkom ve deckého pracoviska a užívateľom prostredníctvom pracovníkov vedec kej základne, reprezentovaných Ústavom vedeckých sústav hospodá. renia , a pracovníkov vedeckotechnického rozvoja nadpodnikového ria diaceho orgánu.

Organizačným vyčlenením vedeckej základne od technického rozvo ja sa na základe ich funkčného vyhranenia zvýší úroveň oboch oblasti a zároveň zaručí potrebná súhra a prelínanie konkrétnej činnosti pri zavádzaní vedeckých poznatkov do praxe.

Pracovníci výrobnej polnohospodárskej správy by mali naopak po: dávať návrhy a požiadavky na výskum a informácie, ktoré by sa preda kladali rezortom vrcholnej vedeckej inštitúcie. Styk medzi výskumom

a systémom šírenia vedeckých poznatkov by nebol jednosmerný, ale predstavoval by živý kolobeh vzájomných informácií, prebiehajúci z la boratórií do polí a z poľnohospodárskych podnikov do výskumných staníc a ústavov. Z uvedeného vidno, že prevod domácich i zahraničných vedeckých

poznatkov do praxe poľnohospodárskych podnikov je veľmi zložitý mechanizmus, ktorý obsahuje celý súbor nutných zásahov : . 1. zosilnenie vplyvu vedy na riadenie a zvýšenie zodpovednosti re zortu za aplikovanie nových poznatkov v praxi ,

2. vybudovanie systému vedeckotechnického rozvoja až po nadpod nikový orgán ,

3. vytvorenie dokonalého systému vedeckotechnických a ekonomic

kých informácií a ich využívanie v riadiacich orgánoch, 4. demonštračné predvádzanie nových dosiahnutých výsledkov, 5. zavedenie pravidelného postgraduálneho školenia , 6. vytvorenie vedeckých ( odborných ) záujmových spoločností .

Zložitosť tohto systému vyplýva objektívne z toho, že musí pôsobit na progres v tisíckach poľnohospodárskych podnikoch, hospodáriacich v najrozličnejších podmienkach a realizujúcich najrozličnejšiu výrobu. Oveľa jednoduchší je prevod vedeckých poznatkov v odborovo riade

ných organizáciách , zaoberajúcich sa úzkym sortimentom výroby alebo pôsobiacich i plošne, ale prostredníctvom jedného rozhodujúceho fak tora . Tak je to v prvom prípade napríklad v hydinárstve, kde môže vypestovanie nového hybrida v celom odvetví naraz ako súčasť plánu podstatne zvýšiť výrobu. Podobný zásah ( v druhom prípade ) je možný v krmovinárskom priemysle, kde síce ide už o určitý prevod na väčšie množstvo podnikov v rôznych podmienkach, ale predsa prostredníc tvom veľmi účinného faktora výživy , ktorý môže uplatnením nového

poznatku v kŕmnej zmesi priamo plošne priniesť veľké i pomerne pres 34

ne predpokladané výsledky. Takýto zásah nových vedeckých poznatkov do výroby na celom území štátu je možný tiež napríklad uplatňova ním poznatkov pri šľachtení a v semenárstve organizovanom na vyso kej úrovni, v čom stoja pred nami ohromné nevyužité možnosti pri zvyšovaní rastlinnej výroby. Uvedený spôsob zavádzania vedeckých poznatkov do praxe bude stále väčšmi nadobúdať na význame a myslím si, že bude aj prevládať A

a pre jeho pôsobenie bude treba vytvárať objektivne predpoklady. Ideálnym prototypom je budovanie krmovinárskeho priemyslu a jeho

bezprostredný vplyv na zvyšovanie živočíšnej výroby. Podobne by sme mali pristúpiť k budovaniu şemenárstva a jeho prostredníctvom roz šíriť vedeeké úspechy do celej rastlinnej výroby.

A nakoniec v niektorých prípadoch, kde máme zatial pomerne más lo odborníkov, bez príslušného partnerstva vo výrobnej polnohospos dárskej správe alebo y podniku, bude správne vytvárať skupiny oda borníkov, ktoré pomôžu vyriešiť žiadaný problém na úrovni podniku. V súčasnej dobe pôjde hlavne o otázky vedecky zdôvodnenej orga

nizácie a racionalizácie pracovných procesov, ktoré majú podstatne zvýšiť úroveň výroby, alebo o otázky špecializácie. Môže však ísť aj o špeciálne zložitejšie problémy výroby, ktoré na požiadanie podniku alebo i nadpodnikového orgánu pomôže v konkrétnych podmienkach vyriešiť skupina výskumníkov. Takýto spôsob zavádzania vedeckých poznatkov do praxe by sa uskutočňoval na základe zmluvy a podla dohody by sa finančne odmeňoval. Predstavoval by zároveň spôsob priameho styku vedeckého pracoviska s polnohospodárskym podnia kom.

Nazdávam sa, že postupné zavedenie tohto systému vytvorí predpo klady pre nepretržitý vzájomny kolobeh nových poznatkov do výroby

a konkrétnych požiadavek a problémov z výroby do vedeckej základ ne .

Úspech získavania nových poznatkov i ich aplikácie v praxi záleží vo veľkej miere na tom , ako bude celá vedecká základňa i systém prevodu poznatkov riadený. Riadenie poľnohospodárskej vedy musí byť také, aby zaručovalo vysokú úroveň vedeckej práce a aby autori tatívne ovplyvňovalo celý systém riadenia poľnohospodárskej výroby.

Keď vychádzame z nutnosti vplyvu' vedeckej základne na kvalitu keď uvážime potrebu komplexnosti výskumu ( t. j.

práce rezortu

okrem poľnohospodárstva na úseku nákupu, spracovania výrobkov,

vodného hospodárstva a pod. ) , javí sa potrebné vyčleniť vedeckú zá kladňu v rezorte Ministerstva polnohospodárstva a lesného hospodár stva ako samostatnú autonómnu, a nielen metodickú organizáciu,

s vlastným rozpočtom i vlastnou zahraničnou reprezentáciou. Dote rajšie riadenie vedy Ministerstvom poľnohospodárstva nemohlo splňo vat požiadavky na plynulý rozvoj vedy. Rezort a zvlášť ten , v ktorom

je objektívne nutné centrálne, a nie odborové riadenie vedeckový. skumnej základne, nutne vystupuje vo vzťahu k vede len ako konzua 35

ment vedeckých poznatkov, no hlavnú funkciu pri riadení vedy – to je starostlivosť o jej neustály i kvalitatívny rozvoj, poznávanie vnú: nemohol a nemôže plniť ; torných zákonitostí vývoja vedy ako takej k tomu je nutná samostatná vedecká inštitúcia.

Pri takomto riadení bude vedecká polnohospodárska základňa schop ná v úzkej súčinnosti s kolégiom biologických základov poľnohospo: dárstva ČSAV i vysokými polnohospodárskymi školami plniť nároča né úlohy, ktoré našu vedu čakajú v období vedeckotechnickej revolú. cie i v poľnohospodárstve .

Soudruh JIŘÍ BREJHA , pražská městská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi! Vycházejíce ze základních myšlenek a směrů lednového pléna ÚV

KSČ, bylo v loňském roce rozhodnuto změnit organizační výstavbu stranických orgánů na železnici a vytvořit v rámci provozních oddí

lů stranické výbory. Provozní oddíly ČSD, jako významné hospodář ské útvary, odpovídají za přímé řízení železničního provozu. Změnou organizační struktury stranických orgánů na železnici a ustavením stranických výborů s působností v obvodu PO byly vytvořeny podmína ky pro to, aby mohl být lépe politicky zabezpečován provoz na cea lých traťových úsecích.

Průběh výročních členských schůzí, celozávodních konferencí i kon ference stranického výboru prokázaly po roční existenci, že toto

opatření ÚV se plně osvědčilo. Zvýšil se vliv na provozně ekonomic ké problémy, na výchovnou práci a na práci s kádry. Úspěšná je i součinnost při řízení ZO KSČ na železnici s obvodními a okresními

výbory strany, což je tím výraznější, že 165 ZO KSČ pražského pro vozního oddílu je rozloženo v obvodu 25 obvodních a okresních vý borů KSČ .

V uplynulém roce bylo na železnici dosaženo, především díky ini ciativě a obětavosti lidí, řady úspěchů. Bylo to zdůrazněno i ve zprá vě ÚV KSČ . Jestliže ještě na XII . sjezdu strany bylo konstatováno,

že železnice je brzdou rozvoje našeho národního hospodářství, pak je třeba říci, že v roce 1965 železničáři poprvé od roku 1960 splnili základní úkoly a přepravili dosud nejvíce zboží v historii českosloven ských železnic.

Dosažené úspěchy je třeba posuzovat i v souvislosti se zlepšováním práce stranických organizací. Nová organizační struktura umožňuje zvyšovat náročnost na stranickou práci a komplexněji řešit problémy, které vyplývají ze specifického charakteru železniční dopravy. 36

V současné době soustřeďujeme úsilí stranických organizací na železa nici na dva rozhodující úkoly: na přípravu k uplatnění zásad nového řízení v podmínkách železniční dopravy a na další upevňování kázně a . disciplíny železničářů a zajišťování bezpečnosti železničního pros

vozu spolu se zaváděním nové techniky. Otázkami bezpečnosti železničního provozu a upevňováním kázně se zabýval na svém jednání již XII. sjezd strany. Jsou znovu obsaženy

i v tezích ke XIII. sjezdu KSČ vždy v přímé souvislosti s nutností po kračovat v technické rekonstrukci a modernizaci železnice. Potřeba jednoty výchovné práce a nutnost urychleného vybavování zastaraa lých pracovišt novou technikou, spolu se zvyšováním péče o lidi jsou také hlavním obsahem stanoviska ÚV KSČ ke kázni v železničním pro : vozu, přijatého v roce 1964.

V praxi se však setkáváme s jednostranným chápáním otázek beze

pečnosti provozu a práce, jako by šlo pouze o záležitost výchovy lia dí, a s tendencemi redukovat tyto závažné problémy na železnici pouze

na nedostatky politickovýchovného vlivu a malé účinnosti práce stra: nických i odborových organizací. Úloha lidského činitele hraje samozřejmě při zajištování bezpečnosti provozu významnou roli . Vždyt řada nedostatků, zvláště nehod, je

způsobována právě nedostatečnou technologickou a pracovní kázní jeda notlivců a znevažuje úsilí velkého kolektivu poctivých železničářů.

Následky nehod bývají mnohdy veliké. Jsou to ztráty na lidských žia votech, velké materiální škody a z toho vyplývající i negativní moa rální účinky.

Stranicko-hospodářský průzkum, zorganizovaný v pražském PO, v jed notkách, jejichž zaměstnanci zavinili větší nehody, prokázal, že je mnohdy jak podceňována výchovná práce, tak i nedoceněna úloha nové techniky. Nejvíce se to projevilo v lokomotivním depu Praha 9

střed, v jednom z největších dep v síti ČSD . Důsledky nedostatečné kázně nejsou jen nehody. Závažným proje vem nekázně jsou například nedostatky v řídící a organizátorské prá

ci, které se projevují ve velkých prostojích, ve zpoždování vlaků, v prodlužování pobytu cizích vozů, za které platíme v devizách, a také v nehospodárnosti ve využití lokomotiv a vagónů i v růstu přes časové práce železničářů. Ukazuje se, že obzvláště na železnici bude nutné upevňovat kázeň a disciplínu shora, od ministerstva, až dolů, do výkonných jednotek, na všech stupních řízení. Nebylo by však správné zabývat se jen jednostranně negativními otázkami. Přes některé nedostatky, které se projevují v železničním provozu, přináší cílevědomá stranická práce ve výchově řadu pozitiv: ních výsledků.

Jestliže v roce 1962 byly způsobeny v síti ČSD 403 velké nehody, pak v roce 1965 klesl jejich počet na 319. Kupříkladu v PO, Praha bylo ještě v roce 1964 21 vjezdů na obsazenou kolej ( což je jedna z nejnebezpečnějších nehod ) –- ale již o rok později jich bylo pouze 37

devět. Také počet projetých návěstidel se snížil ze šestnácti v roce 1964 na devět v roce 1965 .

Pokles nehodovosti, který je bezesporu důkazem kladného vlivu vý.

chovné práce, vynikne ještě více ve srovnání s tím , jak za poslední provozu. Jen na hlavním tahu v úseku Praha - Kolín byl zvýšen objem přepravy z 2925 miliónů hru : bých tunových km v roce 1962 na 3220 miliónů hrubých tunových km léta vzrostla intenzita železničního

v roce 1965. V celé síti ČSD předstayuje přírůstek od roku 1962 do ro ku 1965 více než 4 miliardy hrubých tunových km, což je asi 10 procent.

Ještě složitější problémy vystupují do popředí pro železniční do pravu v obvodu Prahy, kde je značná koncentrace obyvatel. Projevují

se ve značných nárocích na předměstskou dělnickou a rekreační do pravu, zvláště v sobotu a v neděli, i v soustředění dálkových a mezia národních železničních spojů.

Daleko výrazněji se proto právě v obvodu Prahy projevují všechny chronické nedostatky, kterými trpí železniční provoz, jako je nedo statek provozních pracovníků, který vyvolává velké množství přesča.

sové práce i únavu lidí. Řadu nových investic a moderní techniku ne lze využít pro nekomplexnost výstavby nových zařízení a nasazování moderních mechanismů .

Výkonné elektrické lokomotivy mají například velké prostoje na

pražských spojkách ( spojovacích tratích ) , konstrukčně zastaralých a nepostačujících současnému objemu osobní a nákladní přepravy .

V současné době, tak jako všechna odvětví našeho národního hos podářství, vytváříme i na železnici podmínky pro zkrácení pracovní doby .

Přípravy jsme zahájili i za předpokladu, že nám do plánovaného stavu chybí převážně v Praze 500 zaměstnanců u nejdůležitějších pro vozních profesí a že zkrácení pracovní doby představuje jen v od

větví dopravy a lokomotivního hospodářství nárok na dalších více než 700 pracovníků. Na hlavním nádraží v Praze chybí například v osobní dopravě čtvrti

na vlakového personálu. V jedné z největších technických stanic Se. verozápadní dráhy, ve Vršovicích, musí dosavadní příslušníci jízdní služby u nákladních vlaků nahrazovat ve vložených směnách více než 100 chybějících zaměstnanců. Přesčasová práce se ve srovnání s ro

kem 1964 v roce 1965 opět zvýšila a dosáhla loni v pražském provoz ním oddíle 3 892 000 hodin a v Severozápadní dráze 13 981 000 hoi din .

Nároky na přesčasovou práci, nepřetržitost provozu, práce pod ši rým nebem vystavená vlivům počasí i četné nedostatky v sociálním zařízení pro zaměstnance jsou příčinou značné fluktuace, především u nově přijímaných pracovníků .

Také nová technika a vyzkoušené prototypy různých automatických a zabezpečovacích zařízení jsou velmi zdlouhavě uplatňovány na CSD 38

v praxi. V mnoha směrech, bez ohledu na zvyšující se objem provozu na tratích, se stále spoléháme na lidského činitele, vybaveného pri mitivním zařízením.

Na frekventovaných železničních přejezdech, jako například u závoa rářského stanoviště 141 poblíž Černošic ( jde o trať na Plzeň a rekreača ní oblast Pražanů ) , zaznamenal v neděli 15. května závorář za jednu hodinu 1500 silničních vozidel a 14 vlaků. Tento obrovský provoz usměrňujeme, stejně jako na stovkách dalších přejezdů, dřevěnými závorami a mechanismem na kliku. Přitom existují vyvinuté automa tické závory naší výroby, z NDR nám nabízejí mechanismus zabezpez

čující i méně frekventované železniční přejezdy, ale my, jak se zdá, »máme« na ČSD dostatek lidí a finančních prostředků na přes časy tak co bychom chvátall s investicemi, které zaručují zvýšení bezpečnosti provozu. Obdobný případ se vyskytuje v lokomotivním hospodaření třeba s uplatněním všestranně použitelného bodového vlakového zabezpečo vače. Již po velkém železničním neštěstí ve Stéblové byl vydán rozkaz ministra dopravy, aby se urychlilo vyzkoušení prototypu tohoto bezpeča nostního opatření na lokomotivách a zajistila sériová výroba. Ale od roku 1960 do dnešního dne jezdí například ve vršovickém

lokomotivním depu s tímto zařízením jen asi 10 strojů. Praxe přitom plně potvrdila přednosti bodového zabezpečovače, ale nenašel se už výrobce a nezorganizovala se cesta od několika vyzkoušených proto typů k sériové výrobě, jež by znamenala několikanásobné zvýšení beza pečnosti dopravy. Jde totiž o zařízení schopné zastavit vlak, jestliže strojní a vlakový personál přehlédne hlavní návěstidla a hrozí nebez peči nehod.

Ministerstvo dopravy vlastní výrobní kapacity nemá a meziresortní jednání, zejména s obory strojírenskými nepřináší užitek. Avšak neštěstí na přejezdu v Deštnici, stejně jako' řada dalších ne hod v síti nabádají, při všem kritickém postoji k provinění pracov níků ČSD, aby bylo otázkám technického vybavení železnic věnováno daleko více pozornosti než v minulých letech. Dostáváme se často i do konfliktu s národními výbory, které hájí

místní patriotické zájmy bez ohledu na potřebu zrychlovat provoz na dopravních komunikacích . Nedostatečný tlak odpovědných hospodářských orgánů, počínaje mi nisterstvy, na výzkumná a vývojová doprayní střediska se projevuje v tom , že jejich experimentální činnost není dost systematická a ne směřuje k nejdůležitějším potřebám. Liniový vlakový zabezpečovač pro tratě s autoblokem je sice spo

lehlivým »kontrolorem« bezpečnosti E lokomotiv na trati , ale v ob vodu stanic se musí vypínat. Jeho funkce není ještě dořešena . Podob

ných »nedotaženosti« bychom našli v použití nové techniky na želez nici víc a jsou také předmětem oprávněné kritiky provozních zaměst nanců.

39

Také kvalita a provozní spolehlivost nově dodávaných E lokomotiv, traktorů a železničních vagónů neodpovídá požadavkům a potřebám náročnosti železničního provozu. Nad vysokou poruchovostí elektric

kých pantografových jednotek i dieselových lokomotiv by se měli váža ně zamyslet technici dodavatelských závodů. Železničnímu provozu a kultuře cestování mnoho neposlouží, jestliže nová vozidla musí být pro vážné závady odstavována z provozu . Intenzita dopravy a její zvládnutí za předpokladu plné bezpečnosti závisí stále ještě více na lidech než na jejich mechanických a auto

matických pomocnících. Chybí nám koordinace výroby, systematičnost výzkumu a komplexní zavádění nové techniky.

A právě tyto splněné požadavky spolu s rostoucí kázní železničářů, ovlivňovanou zlepšením a zvýšením účinnosti výchovné práce, cháa peme -li je v jednotě charakterizované nepřetržitým provozem na koa

lejích – jsou schopny zabezpečit nejen plynulou dopravu bez výkyvů a hospodářských ztrát, ale také dopravu bezpečnou a beznehodovou. Hustota železniční sítě a úzká návaznost na pražské komunikace

se s problémy výstavby hlavního města Prahy promítají – dlužno přes dem předeslat, že až dosud nijak příznivě – do problémů přestavby -

pražského železničního uzlu.

V roce 1960 byla vládou schválena koncepce přestavby železničnía ho uzlu Praha. V tezích pro přípravu XIII. sjezdu se zdůrazňuje , že zvýa

šená pozornost i prostředky budou věnovány na řešení problémů hlav ního města Prahy. Přestavba pražského železničního uzlu je jedním

z vážných problémů Prahy, protože úkol vládního usnesení nebyl a této pětiletce nebude splněn, neboť do investičního plánu třetí a čtvrté pětiletky nebyly zařazeny rozhodující stavby přebu zdá se, že ani

dování pražského uzlu , přestože byly projekčně připraveny . Projekční práce této veliké investice stály až dosud více, než kolik bylo od ro ku 1959 prostavěno. A každým oddáleným rokem přestavby se tato významná investice soustavně prodražuje. Všechny tyto stavby mají svou návaznost na řešení pražských ko munikací a znamená to tedy, že oddalování řešení přestavby pražské ho železničního uzlu ohrožuje i vybudování pražské komunikační sí tě .

I když jde o velmi rozsáhlé investice, které představují v prvopoz čátku ve svém souhrnu náklady ve výši více než 1500 miliónů, jde o investice velmi nutné se zřetelem na zastaralé zařízení, nedostateč

né technické vybavení a rizikovost práce v rozhodujících železničních uzlech Prahy a na nutnost modernizace osobní dopravy tak, aby odpoví dala potřebám našeho hlavního města. Oddalování jednotlivých staveb přestavby. uzlu má za následek i dal: ší problémy. Již od roku 1957 jsou odmítány dílčí potřeby provozu a je odmítána výstavba nutných sociálních zařízení s poukazem na bu

doucí přestavbu. Lidé pracují v zastaralých podmínkách, a co je nej . horší, začínají pochybovat, zda se přestavba vůbec uskuteční. 40

Jednou z hlavních příčin soustavného oddalování přestavby je ne dostatečná koordinovanost staveb resortu dopravy se stavbami komunia kací hlavního města Prahy .

Před několika lety existovala vládní komise, která měla za úkol koora dinaci práce mezi ministerstvem dopravy a potřebami hlavního měsa

ta. Činnost této komise z nepochopitelných důvodů ustala. Určitě by se vyplatilo, kdyby byl vytvořen orgán, ve kterém by byli nejen zá stupci ministerstva dopravy a hlavního města, ale také pracovníci Státa

ní plánovací komise, případně Státního výboru pro rozvoj techniky nebo ještě zástupci jiných nadresortních institucí. Základní přestavbou pražského železničního uzlu budou vytvořeny podmínky umožňující oddělení nákladní dopravy na okraji města a její

svedení do kapacitního seřa'dovacího nádraží. Přestavbou se také zvěta ší možnost vedení tranzitní dopravy a ušetří se také značné množství

pracovních sil. Přestavba vyřeší i svedení osobní dopravy do centra města, zvýší se kultura cestování a přispěje se ke, zlepšení městské dopravy . Dojde také k určitému uvolnění ploch, tolik potřebných ve městě, a zruší 'se křížení městských komunikací se železničními tra těmi.

Závěrem bych chtěl ubezpečit XIII . sjezd i nově zvolený ústřední výbor KSČ , že pražští železničáři udělají všechno pro to, aby dobře plnili úkoly kladené na železniční dopravu, aby se podstatně zvýšila

bezpečnost dopravy, kultura cestování, abychom i nadále v naší že: lezniční dopravě uspokojovali potřeby našeho národního hospodářství.

Soudruh MILAN BRYD Ñ Á K,

západočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi! Stav silniční sítě přes vynakládané prostředky se nezlepšuje. Na* opak, jsme každodenními svědky stížností na velmi špatný stav našich komunikací.

Chtěl bych se zabývat příčinami, které podle mého názoru tento stav vyvolávají .

Pro správnou a hospodárnou volbu konstrukce je zjišťována řada rozhodujících údajů. V průběhu tohoto procesu však v běžné praxi do

chází k nepřesnostem, které mohou zásadně ovlivnit životnost díla. Například množství a skladba dopravy v době předprojektové pří

pravy neodpovídá vzhledem k časovému rozpětí projekce a dokončení stavby a vzhledem k vlivu změn v objemu výroby v průmyslových ob lastech Západočeského kraje v některých případech dosahované sku tečnosti . Dokladem toho je, že dochází k přesunu přepravy ze želez

niční na silniční síť bez předchozího zesílení vozovek silniční sítě. 41

Stejně tak volbu konstrukce ovlivňuje geologický průzkum podlo loží. Tyto údaje jsou jedním ze stěžejních podkladů pro návrh kon strukce vozovky . Nedostačující průzkum má za následek nezdařené dílo, které nemá pak životnost úměrnou výši vynaložené práce a pro středků.

>

Dalším údajům ovlivňujícím návrh projektanta, není často věnována dostatečná pozornost a vzniká dojem, že projektant ve snaze zachovat ekonomickou efektivnost investice nechá se ovlivnit takzvanými ob vyklými limity pro jednotlivé druhy konstrukce vozovek.

Z toho vyplývá, že v přípravné fázi je nutno věnovat daleko větší pozornost podkladům a výhledovým údajům ze strany investora . Do

savadní nepříznivý stav silnični sítě v Západočeském kraji bude i na dále zhoršován těmito vlivy.

Až do roku 1963 byla v převážné míře upravována jen takzvaná doplňková sít, v akci zbezprašňování vozovek, zatímco vozovky vybra né sítě byly soustavně opomíjeny. Kritika stavu silniční sítě se týká proto zatím převážně kategorie silnic dopravně nejdůležitějších , a to většinou bývalých státních silnic I. třídy.

Vozovky těchto silnic v našem kraji jsou z jedné čtvrtiny opatřeny kryty těžkými, tj. dlažbou a betony , pocházejícími z let 1927—1933. Pro dnešní dopravu mají již nedostatečně únosné konstrukce a jejich po

jmenování těžké stává se tedy iluzorním. Mimoto většina z nich má

šířku 6—6,3 m, trasové parametry jsou zastaralé a kryt je většinou nerovný.

Střední vozovky, jichž je cca 30 procent, byly zřízeny jednak v téma že období 1927–1933, jednak vznikly asi před 10 lety zřízením nových živičných krytů makadamových, většinou na lehkých, starých živičných vozovkách v akci tzv. dálkových tahů. Při jejich zřizování byly proves

deny i menší korekce parametrů trasy a převážně byla též zvětšena šířka vozovky, ze 6 na 7 m . Možno říci, že vzhledově činí dojem mo

dernějších , avšak svou únosností dnes již také nevyhovují. Mimoto jejich povrch již dožil. Zbytek této sítě, tj . 45 procent, tvoří živičné vozovky lehké, zřizované od roku 1930 na původní štěrkované vozov

ce nebo na vozovce předem upravené plným válcováním na hlinitý kal. Tyto vozovky dnes nevyhovují téměř v žádném směru a jsou v součas né době předmětem generálních oprav.

Tento stav platí zhruba pro celé území státu . Byl také jedním z pod nětů k vládnímu usnesení čís. 286/63, zaměřeným na modernizaci vy: brané silniční sítě, která celostátně představuje zhruba 18 procent dél ky , avšak přenáší 45-50 procent celého dopravního výkonu. Na zá

kladě zmíněného vládního usnesení byl v roce 1963 stanoven úkol zmo dernizovat vybranou síť do roku 1970. Vzhledem k tomu, že úkol tak značný nebylo možno realizovat bez výrazného zvýšení dotace finanč ní i výrobní, byl termínovaný úkol do roku 1970 omezen jen na taka Yvanou supervybranou sít, do níž patří silnice » evropské sítě“ a ně. 42

kolik vybraných silnic hlavních a zbytek vybrané sítě je nutno upravo vat souběžně podle daných možností. V našem kraji tvoří vybraná silniční síť podil jen 12,6 procenta, tj . 922 km z celkové délky 7300 km sítě v kraji. Do vybrané supersítě pak páleží naše silnice 1/5 a 1/6, jejichž délka je 193 km, tj . 21 procent z vybrané sítě. Z vybrané sítě podle odborného odhadu vyhovuje jen 220 km dél .

ky, a to na dobu asi 7-10 let, což představuje 24 procent celkové délky. S modernizací vybrané sítě bylo v Západočeském kraji započa to prakticky již v roce 1962 a postupně byl zvyšován pro ni přiděl fie

nančních prostředků z původních 20 procent až na dnešních 70 pro cent.

Pro úpravu silnic jsou rozhodující částky uvolněné pro generální opravy, které ročně dosahují výše 120 mil. Kčs. Cástky vydělované pro

investice jsou nepatrné a kryjí se jimi nákladné, ale krátké úseky silnic, takže k délce modernizovaných úprav přispívají prakticky minimálně. Obnova vozovek nutně předpokládá zintenzívněnou údržbu vybrané silniční sítě provádènou okresními správami silnic. Aby tyto správy mohly plnit stanovené úkoly, je nutno snížit věkový průměr jejich za

městnanců, který je v současné době 55 let. Dále zlepšit mechanizaci a vytvořit čety k řádnému využití mechanizace a k zajištění údržby upravované a rekonstruované silniční sítě. Při provádění údržby dochází k nedodržování technologické kázné dodavatelem, ať již je to po stránce použití nevhodného a neodpo

vídajícího materiálu, stejně tak i potřebných mechanismů. Na silniční úpravu je používán štěrk, který svým zrněním a příměsemi nemůže . vždy zajistit kvalitní vozovku. Tento stav je dále zhoršován prováděním

živičných úprav povrchu silnic, které nedosahují požadované životnos.. ti . Domnívám se, že tento stav je způsoben řadou nedostatků, které lze rozdělit zhruba do 3 hlavních skupin.

Do první skupiny, možno říci nejzávažnější co do rozsahu, lze zařa. dit špatnou kvalitu takzvaných hraněných drtí, které tvoří podstatu

živičných koberců. Tyto hraněné drtě musí mít dobré mechanické vlast nosti , správné zrnění a minimální podíl hliněných příměsí, kromě vhod ných chemických vlastností pro spojení Živicí . Příčiny nedostatků kvalitních hraněných drtí jsou velmi složité a

souvisí s investiční výstavbou, geologickým průzkumem a strojním vy. bavením lomařské výroby v celé republice. Do druhé skupiny lze zahrnout problematiku použití vhodných ži vic a nesoulad mezi normami výrobců živic s přihlédnutím k potřebným vlastnostem pro silniční stavitelství. Z dosavadních zkušeností jsou zná

my případy, kdy živice stejného označení od výrobce měla velmi roz dilné vlastnosti co do použití ve výrobě balených směsí . Podniky sil

ničního stavitelství nejsou po laboratorní stránce vybaveny natolik, aby tyto změny mohly kontinuálně sledovat a podle nich měnit techno

logický postup výroby balených směsí v obalovnách. 43

Do poslední skupiny je pak možno zařadit nedostatky ve vlastní technologii stavby živičných vozovek . Živičné koberce jsou pokládá ny v mnoha případech při chladném počasí na nedostatečně očiště

ný podklad. A i ve vlastní výrobě balených směsí se často vyskytuji nedostatky, jak v porušení správného poměru mísení, tak i v dodržo vání předepsaných teplot.

Vzhledem ke ztrátám plynoucím z těchto nedostatků, zvláště v pod mínkách nového způsobu řízení národního hospodářství, by bylo dale ko efektivnější, aby chemický průmysl přímo dodával silničním podni kům živice konstantních vlastností, odpovídající jednotlivým druhům

úprav, včetně příslušných údajů o způsobu postupu při zpracování na místě spotřeby.

Stejně tak je tomu i při použití mechanizačních prostředků a s tech nologickým postupem předepsaným pro určitý druh úpravy. Rozsah pra cí vzhledem k tempu výstavby vyžaduje vysokou mechanizaci a její

plné využití. S tím samozřejmě souvisí i snaha ministerstva staveb nictví o úpravu směnnosti v různých ročních obdobích.

Podstatné zkrácení lhůty výstavby přinese národnímu hospodářství větší efekt, než je zdánlivé zvýšení nákladů plynoucí ze zvýšení, směn nosti.

výše uvedené nedostatky v technologii provádění výstavby a zesilo

vání silniční sítě jsou jednou z hlavních příčin neuspokojivého stavu. Zdá se, že tento stav je možné snadno odstranit. Investor však nemá

k dispozici všechny prostředky, jak dodavatele přinutit ke kvalitnímu provádění prací. Dosavadní dodavatelsko-odběratelské vztahy by bylo

nutno podrobit revizí a podřídit zájmům kvality, zkracování lhůt vý.. stavby a hmotně zavázat dodavatele ke kvalitnímu provedení dila s ohledem na záruční dobu.

Závěrem bych chtěl připomenout jednoduchou úvahu opřenou o výši prostředků na rozbor situace uvedený dříve, která osvětlí nejlépe kria tický stav sítě do budoucnosti .

Na vybranou síť se dnes výhledově přiděluje celých 84,0 mil. Kčs.

70 procent ze 120 mil. Kčs, tj .

Z této částky připadne ročně na mosty a opravy jiných 10,0 mil. Kčs, silničních objektů asi 74,0 mil . Kčs. takže na úpravy silnic zbude

Minimální požadavek na odstraňování hrubých dopravních závad na vybrané síti přeložkami nebo rekonstrukcemi je ročně 12 km. 1 km této úpravy má průměrný náklad 2,6 mil. Kčs, tj . 31,0 mil. Kčs, zbude tedy ročně na takzvanou modernizaci , bez moder 43,0 mil . Kčs. nizace směrových a výškových parametrů . 1 km této úpravy zesílením konstrukce a rozšířením vozovky , se zřís

zením nového krytu, avšak bez jakýchkoli rektifikací a oprav závad v konstrukci trasy stojí cca 700 tis. Kčs. 44

Je tedy ze zbylých prostředků 43,0 mil. Kčs možno upravit ( 43 mil.: 700 tis. )

60 km ročně ,

.

připočteme-li ročně provedené přeložky a rekonstrukce 12 km ročně, můžeme celkem upravit

72 km ročně.

Z vydělených prostředků dostaneme kilometrický výkon v modernia zaci. Vydělením délky vybrané sítě vyžadující úpravu 702 km ročním

kilometrickým výkonem 72 vyjde, že modernizaci silniční sítě za dosa: vadního stavu lze ukončit asi za 10 let.

Tento nepřijatelný výhled vede pak ,k závěru a opatření, že je nutno

na tyto úpravy vázat i značnou část z prostředků údržby s cílem zkrátit dobu modernizace vybrané sítě.

V uvedeném problému však zůstává řada základních a závažných otázek, jejichž dosah je obtížné bez hlubokých rozborů domyslet. Jsou to následující problémy : 1. V jakém stavu budou úseky silnic, na nichž dojde k úpravě až za 7 nebo 10 let.

2. V jakém stavu budou úpravy silnic během 7 až 10 let, které se

upravují v dnešní době, když je známa celá řada poruch již po ročním a dvouročním užívání.

3. Jak při prudkém a stálém vzestupu intenzity dopravy budou vyhoa

vovat dnes nejzatíženější úseky v plynulosti a propustnosti silničního ruchu a bude-li v budoucnu pak dostatek prostředků k jejich urychle: né a velmi nákladné přestavbě.

4. Co se stane s ostatní sítí v délce 6378 km v Západočeském kraji, když tato bude 7 až 10 let nutně opomíjena pro nedostatek prostředků a když zvláště v sokolovském hnědouhelném revíru bude v důsledku

neklesající národohospodářské potřeby uhlí silniční síť dále neúměrně zatěžována.

Obdobným hrubým rozborem provedeným totiž i u kvantity prostřed ků na údržbu lze dokázat, že finančně postačí jen k zajištění nutných, avšak prodloužených cyklů obnov živičných vozovek, včetně jejich roč ních výsprav. Pro štěrkové vozovky zbudou pak prostředky jen v ta

kové výši, že dovolí udržování posypem písku v průměrné tloušťce 0,7—1 cm/m2 ročně a výspravou výtluků v síle asi 10 cm jen na jedné dvacetině jejich celkové plochy.

Soudruh JIŘÍ BURIAN

Soudružky a soudruzi!

V předsjezdové diskusi, ve zprávě sjezdu i v průběhu dosavadního jednání byla hodnocena činnost strany a dosažené výsledky na všech

úsecích našeho společenského i hospodářského života. Značná pozor nost byla přitom věnována zemědělství. 45

Chtěl bych proto podrobněji hovořit k některým problémům dalšího

rozvoje zemědělství a ukázat, jak se chceme vypořádat s dalšími úkoly. XII . sjezd strany se stal historickým mezníkem v politickém a eko nomickém hodnocení významu našeho zemědělství a v přístupu a ná zorech na řešení jeho dalšího rozvoje. Byl doceněn politickoekonomic ký význam zemědělství v národním hospodářství a jeho společenská úloha při zabezpečování výživy obyvatelstva. Nové hodnocení ukazuje, že při 18 % podílu celospolečenských zá

kladních výrobních fondů ( bez hodnoty půdy ) a s necelými 19 % všech pracovníků v národním hospodářství ( včetně soukromě hospodařících

rolníků ) zemědělství zabezpečuje zhruba 25 % národního důchodu (po dle nového ocenění ) . Pokud jde o spotřebu potravin, dosahujeme jednoho z nejvyšších 3150 kalorií na 1 obyvatele ( tj . jako v USA, NSR průměrů ve světě a ve Francii ) . Je to téměř o 600 kalorií více než před válkou ( + 23 procent ) .

Zásady zdravé výživy a nezbytnost snížení dovozu potravin vzhle dem k situaci na světových trzích vyžadují od našeho zemědělství ne

jen zvýšit výrobu, ale provést i změny v její struktuře. Především jde o zvýšení podílu potravin živočišného původu ( masa, mléka, vajee ) a

o snížení spotřeby mouky a moučných výrobků. XII . sjezd strany přijal závažná opatření k vyrovnání sociálně eko nomických rozdílů v charakteru a postavení pracujících v zemědělství

a v průmyslu, která byla dále rozpracována v usneseních ústředního výboru a vlády.

Na podkladě toho došlo v období posledních tří let ke zrychlení růs tu materiálně technické základny v zemědělství a ke změně struktury investic. Konkrétním důkazem toho je, že podil investic přímo působí cích na výrobu činil v letech 1956--1960 pouze 6,2 %, avšak v letech

1961–1965, tj . po XII. sjezdu, stoupl na 15,7 % z celkového objemu zemědělských investic. Tento podíl dále výrazně stoupá i ve čtvrté pětiletce.

Obdobně se zvýšil i podil investičních prostředků na nákup strojů a zařízení. Zatímco v letech 1956–1960 nakoupily zemědělské podniky mechanizační prostředky za 6,3 miliardy Kčs, vzrostl nákup v letech

1961–1965 o více než 50 % a dosáhl výše téměř 10 miliard Kčs. Celková hodnota mechanizačních prostředků v zemědělství dosáhla 17 miliard Kčs. Na polích dnes např. pracuje 125 000 traktorů, 11 850 obilních kombajnů a tisíce dalších výkonných strojů. Za této situace máme dnes například sklizeň obilovin při průměr

ném počasí technickými prostředky plně zabezpečenu. Počítáme s tím, že komplexně mechanizovaná sklizeň cukrovky bude letos provedena již na čtvrtině ploch. Nejsme dosud spokojeni s řešením komplexní mechanizace sklizně brambor, zejména pokud jde o posklizňovou úpra

vu a sklizeň na svažitých pozemcích. K zásadnímu obratu po XII . sjezdu strany došlo v chemizaci zemědělə 46

ství. V posledních 3 letech před XII . sjezdem činila spotřeba průmyslo . vých hnojiv v průměru 71 kg č. Ž./ha zem . půdy. Nenahrazovala ani úbytek živin odčerpaných sklizněmi . V roce 1965 bylo zemědělským

podnikům dodáno již 121 kg č. Ž. Chemizace se v široké míře uplatňuje i v ochraně rostlin a v živočišné výrobě.

Ustřední výbor strany a vláda schválily opatření, která příznivě ovlivní získání a udržení zvláště mladých a schopných

pracovníků

v zemědělské výrobě. Byly vytvořeny podmínky ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků státních statků i ostatních země dělských podniků. Zlepšily se materiálové výhody pro učně-mechani

zátory. Základní tarify u mechanizátorů a techniků státních statků a STS se zvýšily na úroveň průmyslových odvětví. V minulých týdnech

byly upraveny také tarify pro manuální pracovníky v rostlinné výrobě . Účinně se projevil vliv prémií za mléko a za přírůstky ve výrobě. Usku tečnilo se zvýšení cen některých zemědělských výrobků ( obill, mléko,

telata , jatečný skot ) . Zlepšilo se sociální a důchodové zabezpečení družstevních rolníků . Bytová výstavba v zemědělství byla zvýhodněna a materiálně a finančně podpořena.

Tato opatření již přinášejí první kladné výsledky . Problém pracov ních sil v zemědělství však není dořešen . O mnohém rozhodnou přede

vším zemědělské podniky , jak budou schopny účinně využít všech pro středků i vlastních možností pro vytváření příznivých podmínek pro

práci v zemědělství a pro život na vesnici. Politika strany v období po XII . sjezdu příznivě ovlivnila rozvoj ze mědělské výroby a její efektivnost. To vedlo k ekonomickému upevně ni JZD a státních statků a ke zlepšení a k stabilizaci trhu potravi : nami .

Velkovýrobní podmínky našeho socialistického zemědělství a jeho materiálně technická základna vytvořily předpoklady pro uplatnění mo

derních , vědecký zdůvodněných technologických postupů a zavedeni účelné racionalizace a dělby práce .

Nyní záleží především na zemědělských podnicích, jak těchto pod

mínek využijí a jak se jim úspěšně podaří zorganizovat práci a vý . robu.

Jde o mimořádně náročné úkoly. Nebude je možno vyřešit naráz. Zaměřujeme se proto plánovitě na postupné řešení rozhodujících pro blémů.

Základním cílem je zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské vý . roby .

Toho chceme dosáhnout přednostním růstem rostlinné výroby, ze jména zvyšováním hektarových výnosů . Rychlejším růstem celkové rostlinné výroby bude umožněno podstatně zvýšit tržní produkci živo

čišných výrobků. Tím se dosáhne potřebné strukturální změny potra. vin, tj. vyššího podílu masa, mléka a vajec ve spotřebě obyvatelstva. Tyto zásady jsou promítnuty do konkrétních úkolů čtvrté pětiletky. V období 1966-1970 se má hrubá rostlinná výroba zvýšit o 15,8 % 47

( hrubá živočišná výroba o 12,6 % ), aby bylo možno zvýšit tržní živo

čišnou produkci o 21,4 % ( tržní rostlinnou produkci o 13,9 % ) . Jsou to úkoly náročné, ale reálné, jak ukazují současné výsledky

nejen špičkových, ale i mnoha průměrných zemědělských podniků. V loňském roce jsme vyrobili průměrně na každý ha zemědělské půdy 535 litrů mléka, 162,4 kg jatečného skotu a prasat a 423 vajec.

Proti průměrné výrobě na 1 ha před válkou stoupla intenzita výroby jatečného skotu a prasat na dvojnásobek, výroba vajec o 75 % ; pouze intenzita výroby mléka je nižší o 12,5 % . Přes vzestup v posledních dvou letech zůstává tedy produkce mléka úzkým profilem.

Je však pozoruhodné, že nejen špičková JZD a státní statky dosahují více než dvojnásobek intenzity výroby mléka na 1 ha zemědělské pů:

dy, ale že jsou to i celé okresy. Například okres Hradec Králové již v roce 1964 překročil hranici 1000 litrů a dosáhl 1004 litry na 1 ha. Státní statky v celookresním průměru na okrese Jičín ve Východo českém kraji dosáhly 974 litry a na okrese Kolín ve Středočeském kraji 926 litrů .

Výsledky celkové intenzity výroby našich průměrných zeměděl ských podniků v produkčních oblastech můžeme srovnávat s dosaho

vanými výsledky ve státech s vyspělým zemědělstvím.

Tím nechci přecházet skutečnost, že předpoklady, které byly v po sledních letech díky péči strany vytvořeny, a schopnosti, iniciativa a zkušenosti našich zemědělců nám umožňují, abychom v nejbližších lez tech dosáhli výrazného zlepšení.

Velkou a dosažitelnou výrobní rezervu představují dosud ekonomic? ky slabá JZD a státní statky. Zvýšení úrovně výroby a ekonomiky v těch to podnicích je nejenom zájmem společnosti, ale i pracovníků těchto

podniků. Na ní totiž závisí i výše jejich odměn a tím i jejich životní úrovně.

Spoléháme, že zdokonalená soustava řízení nám pomůže řešit plné uplatnění socialistické podnikavosti všech schopných organizátorů ze

mědělské výroby. Proto klademe mimořádný důraz na rozpracování a na správné komplexní působení soustavy uvnitř vnitropodnikového systému řízení a organizace .

JZD a státní statky se za pomoci výrobních zemědělských správ budou muset vypořádat s řadou nedostatků subjektivního rázu. Musí účelněji vynakládat materiálové a finanční prostředky, provádět správa nou mzdovou politiku, efektivně využívat základní prostředky ( stroje,

budovy, závlahy apod. ) , dodržovat technicky zdůvodněné normy. Půjde také o racionální využívání pracovních sil během roku.

Předpokládáme, že u jednotlivých hospodářství státních statků a faz

rem velkých JZD bude rychleji prosazována hospodářská samostatnost a stále více využíváno vnitropodnikových hodnotových vztahů. V soua

ladu s tím bude nutné posilovat pravomoc a osobní odpovědnost ve doucích podniků a jejich závodů při vyžadování osobní hmotné odpo 48

vědnosti jednotlivých pracovníků, větší odpovědnosti za svěřený ma jetek a více disciplíny v plnění úkolů.

K podnícení zdravé iniciativy pracujících musí všechny zemědělské podniky věnovat více pozornosti otázkám správného řešení osobní hmotné zainteresovanosti, hmotně zainteresovávat pracovníky na kos

nečných hospodářských výsledcích a posilovat úlohu prémií a odměn za individuální výsledky práce.

Mezi základními úkoly podnikové a vnitropodnikové organizace a řía zení patří iniciativní a systematické uplatňování výsledků vědy a tech

niky a pokrokových zkušeností zemědělské praxe, které se nejrychleji projeví ve výsledcích výroby a její efektivnosti. Tak například již 7 let ověřujeme účinnost průmyslových hnojiv ve

vybraných zemědělských podnicích na ploše zhruba 28 000 hektarů. Při intenzívních dávkách těchto hnojiv se ve sledovaných podnicích zvýšila v průměru hrubá zemědělská produkce v řepařské oblasti o 24,7, procenta, v bramborářské oblasti o 28,7 % .

Přitom podíl nákladů na průmyslová hnojiva se pohyboval v tepat ské oblasti od 3,2 % do 6 % a v bramborářské oblasti od 3,9 % do

5,7 % z celkových vlastních nákladů sledovaných podniků. V minulých letech jsme při ověřování získali dobré zkušenosti s no vým přípravkem proti poléhání pšenice, který nám umožňuje pěstovat nejvýkonnější odrůdy při vysokých dávkách živin. V provozních poku sech jsme dosáhli průměrného zvýšení o 6,5 q/ha. O tento nový che mický prostředek projevují zemědělské podniky mimořádný zájem. Letos jsme jej použili již na 20 000 ha.

Velký význam má přímé využití chemie v živočišné výrobě. Tak na příklad použití močoviny a cukrovky. ( melasy ) ve výkrmu skotu při náší vysoké denní přírůstky 70 až 80 dkg při více než poloviční úspo ře jadrných krmiv. Mnohé podniky dosahují denního přírůstku přes 1

kilogram. Například v JZD Velké Výkleky, okres Nymburk, měli u 114 kusů v únoru a březnu t. r. přírůstek 1,30 kg. V současné době tímto způ. sobem již vykrmujeme zhruba 50.000 kusů skotu. Pro další rozšíření tohoto způsobu je nutno jenom zajistit dostatek krmné cukrovky ne bo melasy.

Velkých úspor bílkovin dosahujeme uplatňováním tzv. cereální vý . živy prasat při použití chemicky vyrobených aminokyselin, zejména lyzinu, vitamínů a antibiotik k základním statkovým krmivům (okopa

ninám a zrninám ) . To umožňuje výkrm jatečných prasat již od 30 kg váhy prakticky bez bílkovinných koncentrátů .

Zé zahraničních zkušeností zavádíme včasný odchov selat, kterým je možno dosáhnout zvýšení odchovu selat na 1 prasnici. Nejlepších výsledků dosahuje Státní statek Lovosice, kde je předpoklad, že v le tošním roce touto metodou dosáhnou u 300 prasnic po 21 odchovaných selatech.

Jeden z příkladů uplatnění průmyslové organizace zemědělské vý.

roby jsou závody na výrobu drůbežího masa v Xaverově a Ivance. Vý: 49

sledky těchto závodů svědčí o vysoké efektivnosti této formy specialia zace.

Například v Xaverově bylo za minulý rok vykrmeno téměř 2 mil. broja lerů o průměrné váze 1,35 kg při nízké spotřebě krmiv. Letos v dubnu

činila spotřeba na 1 kg přírůstku 2,76 kg Krmiv. To jsou jen některé příklady, které dokazují význam pokrokových metod při zvyšování zemědělské výroby. Úspěšný rozvoj zemědělství je závislý na lidech, na rozvoji jejich iniciativy a přístupu k plnění úkolů. V plném rozsahu zde platí zás kladní zásada zdokonalené soustavy řízení co je prospěšné pro spoa lečnost, má být prospěšné 1 pro podnik a jednotlivce . To znamená,

v každodenní práci spojovat osobní a místní zájmy se zájmy celé spy lečnosti.

Považujeme například za potřebné daleko více podporovat účast

pracujících na zlepšování pracovního a životního prostředí na vesni ci. V těsné součinnosti s národními výbory mohou družstevníci a praa covníci státních statků vytvářet hodnoty ( byty, sociální a kulturní za

řízení ) prospěšné jak jím a jejich rodinám, tak ostatním občanům. Bude velmi záležet na vedení zemědělských podniků a také i na výbo rech stranických , odborových i mládežnických organizací, aby podpo řily a správně usměrnily iniciativu lidí.

Při této příležitosti bych chtěl poděkovat všem , kteří se přes sví zele a těžkosti práce v zemědělství svou obětavou prací zasloužili o do sažené výsledky . Ocenění zaslouží i pomoc a obětavé úsilí krajských , okresních i ves

nických organizací strany a národních výborů všech stupňů při řeše ní problémů rozvoje zemědělství. Práce tisíců funkcionářů zaslouží uzná ní právě na tomto sjezdu . V souladu se závěry celostátní konference JZD a státních statků

ujišťuji XIII . sjezd strany, že pracovníci v zemědělství vynaloží všech ny své síly, aby úkoly, které od nich společnost vyžaduje, čestně splnili .

Súdruh RUDOLF CVIK ,

stredoslovenská krajská organizácia KSS

Vážení delegáti !

Od XII . sjazdu riešila Komunistická strana Československa zložité otázky spojené s dalším všestranným rozvojom našej socialistickej

spoločnosti. Činnosť nášho Ústredného výboru a celej našej strany bola predchnutá zásadami internacionalizmu , čo sa plne prejavilo vo výstava

be strany, v riešení ekonomických problémov vo vzťahu k Slovensku, v 50

úsill o jednotu medzinárodného komunistického hnutia a v našej účasti v boji proti imperialistickým silám. Zpráva o činnosti Ústred ného výboru a ostatné predložené dokumenty v plnom rozsahu túto

činnosť strany potvrdzujú. Analýza obsiahnutá v materiáloch, ktoré prerokúva náš sjazd, vyjadruje stanovisko celej strany, čo umožní sú

strediť jej sily na cieľavedomé riešenie základných problémov spoje ných s dalším rozvojom našej socialistickej spoločnosti. Preto naša delegácia plne súhlasí so zprávou o činnosti Ústredného výboru. Pri uskutočňovaní línie XII, sjazdu Komunistickej strany Českoslo venska, v zložitom ideovo-politickom procese vyskytli sa aj nesprávne hlasy a pokusy kritizovať národnostnú politiku strany zo subjektivistic kých a nevedeckých pozícií. O týchto otázkach chcem hovoriť preto,

lebo takéto hlasy odzneli medzi určitými skupinami ľudí aj v našom kraji. Ich vplyv nebolo by ani správne preceňovať, ak berieme do úvaa hy , že víťazstvom národnodemokratickej revolúcie bola odstránená niea

len politická nerovnoprávnosť a v podmienkach budovania našej so cialistickej spoločnosti v historicky krátkom čase aj faktická nerovno právnosť, ktorá v minulosti spočívala v hlbokom sociálno-ekonomickom a kultúrnom zaostávaní Slovenska , aj keď určité rozdiely ešte i dnes existujú. Cieľavedomou činnosťou strany snie dosiahli kvalitatívne vyša

ší stupeň národnej uvedomelosti i politického myslenia pracujúcich. Napriek tomu bolo by tiež nesprávne pokusy o kritiku národnostnej politiky strany podceňovať. Skúsenosti dokazujú, že prejavy naciona lizmu spomalujú rozvíjanie socialistických národných vzťahov, upev

ňovanie československejpraxi štátnosti asú v rozpore s leninskými zásada plne realizuje.

mi, ktoré naša strana

Komunistická strana Československa za svojej slávnej 45-ročnej exis tencie, práce a bojov dôsledne vychádzala z leņinského poňatia ná

rodnostnej politiky . Tieto zásady nielen proklamovala, ale v jednotli vých etapách boja v svojom strategickom a taktickom postupe v lenin skom duchu národnostnú otázku riešila. Už v podmienkach boja pro ti buržoázii odmietla v záujme jednotného postupu revolučných síl českého a slovenského národa nevedecké a falošné názory vládnú cej buržoázie o jednotnom československom národe. Na celosloven skej krajinskej konferencii Komunistickej strany Československa v Ban -

skej Bystrici strana prijala plán hospodárskeho , sociálneho a kultúrne ho povznesenia Slovenska. Strana požadovala komplexné riešenie ná rodnostnej otázky, ale ekonomicko -sociálny aspekt aj v podmienkach boja za demokraciu a proti fašizmu tvoril základ tejto požiadavky. Ako pracujúci na Slovensku chápali národnostnú politiku Komunistic

kej strany Československa, to sa najlepšie dokázalo v priebehu Sloven ského národného povstania, v boji proti fašizmu a vlastnému sloven

skému fašistickému štátu. Veľká väčšina slovenského národa svoj aktív ny boj proti fašizmu spájala s požiadavkou jednotného štátu Čechov a Slovákov, pravda, na nových sociálno-politických základoch, tak ako

ich formulovala Komunistická strana Československa . Pri tejto príle : 51

žitosti treba znovu pripomenúť internacionálny charakter Slovenského národného povstania a osobitne úlohu Sovietskeho sväzu, jeho nezištnú bratskú pomoc v boji proti úhlavnému nepriateľovi. Bez tejto pomoci, bez pomoci sovietskeho ludu a jeho vítazstva nad fašizmom by sme neboli dosiahli národnú slobodu a dnes by sme socializmus nebudovali.

To chápe všetok náš pracujúci ľud. Plne súhlasíme s tým, že v zpráve Ústredného výboru KSČ , ktorú predniesol súdruh Antonín Novotný, sa

tak vysoko oceňuje práca Komunistickej strany Sovietskeho sväzu a spolupráca našich komunistických strán a našich socialistických štá tov.

Leninské riešenie národnostnej otázky Komunistickou stranou Česa koslovenska bolo významnou podmienkou a dôležitým činiteľom polia tického víťazstva nad buržoáziou v roku 1948. V tejto etape českí koz munisti, vyspelá a početná robotnícka trieda, poskytovali osobitnú poa moc revolučným silám na Slovensků. Vďaka tomu sa reakčným silám

nepodarilo po roku 1946 zvrátiť revolučný vývoj na Slovensku.

vitazstvo socialistickej revolúcie v Československu vytvorilo možnosť komplexného riešenia národnostnej otázky v praxi. Je to začiatok intens zívneho budovania jednotnej ekonomiky , vytvárania podmienok pre vše

stranný rozvoj národnej socialistickej kultúry a umenia, pre rozvoj školstva, vzdelanosti a životnej úrovne ludu. Proti akýmkoľvek nacio

nalistickým pseudovedeckým úvahám stojí naša skutočnosť i konkréta ne prepracovaný postup strany pre ďalší rozvoj socialistických národa

ných vzťahov v jednotnom socialistickom štáte. Slovensko v podmienkach buržoáznej republiky a slovenského fašisa tického štátu poskytovalo neutešený obraz, čo bolo zosilnené ničivými následkami vojnových udalostí. O skutočnej situácii hovoria napríklad

aj tieto fakty : V roku 1926 pracovalo na území stredného Slovenska v priemysle približne 26 000 ludí a ludácky režim na základe vojnovej

konjunktúry zvýšil túto zamestnanost o niečo viąc ako 57 000 ľudí. Na území terajšieho Stredoslovenského kraja nebola ani jedna vysoká škoa la. Bolo tu však nespočetné množstvo katolíckych kňazov, jezuitov, kláštorov a podobne. Rovnaký obraz poskytovalo tiež zdravotníctvo, stredné školstvo. To všetko sa prejavilo v nízkej životnej a kultúrnej úrovni ſudu. Poľnohospodárstvo malo charakter rozdrobenej malovýro by s nízkou intenzitou výroby a s nízkymi príjmami. Po oslobodení v historicky krátkom čase sa zmenilo celé stredné Slovensko. Vzrástol

jeho ekonomický potenciál. Za necelých dvadsať rokov v procese sociaa listickej industrializácie Slovenska sa v kraji vybudovalo 94 nových závodov a rekonštruovalo 42 starých závodov. V priemysle pracuje vya

še 189 000 ľudí. Robotnícka trieda početne i kvalitatívne vzrástla. Na

celoštátnej priemyslovej produkcii podieľa sa Stredoslovenský kraj takmer 8 percentami. Tiež polnohospodárstvo bolo prebudované na no vých, socialistických základoch. Podstatné premeny nastali v oblasti životnej úrovne, vzdelanosti, v rozvoji kultúry a umenia . Na vysokých školách študuje 9660 poslucháčov. Široko sa rozvinula sieť základného 52

a stredného školstva. Vyrástla nová, socialistická inteligencia. Životná

úroveň ľudu neznesie žiadne porovnania s minulosťou. Stierajú sa roz diely medzi mestom a dedinou. Úspešne sa rozvíja slovenská národná,

ale svojím obsahom socialistická kultúra. Celkový proces výstavby som cialistickej spoločnosti , výsledky slobodnej práce a umu, vytvorili noa vé potenciálne možnosti pre d'alší prudký rast materiálnych a duchova

ných hodnôt našej spoločnosti. Komunistická strana Československa v svojej praktickej politike realizovala dávne požiadavky a túžby nášho fudu, vytvorila jednotnú ekonomiku, jednotný socialistický štát, ktorý vytvára predpoklady pre rozvoj našej socialistickej spoločnosti, pre šťastný život pracujúcich našej socialistickej vlasti.

Podklady predložené sjazdovému rokovaniu sú dôkazom toho, že na

ša strana v nových ekonomických podmienkach 'ďalej rozvíja leninský princíp riešenia národnostnej otázky. Slovensko dneška nie je už bý valou zaostalou časťou republiky, aj keď existujú medzioblastné roz diely , o ktorých odstránenie strana usiluje. Keď vychádzame z toho,

že v predchádzajúcom vývoji rozvoj našej ekonomiky sa uskutočňoval v značnom rozsahu extenzívnymi formami, musíme z hľadiska potrieb ďalšieho rozvoja našej ekonomiky v práci celej strany položiť dôraz na maximálnu mobilizáciu zdrojov, ktoré boli vytvorené v predchádza: júcom období a ktoré nová sústava umožňuje postupne mobilizovať.

Považujeme za velmi správne, že Ústredný výbor postupne prepracoval a zasadné riešenie týchto otázok nastolil na rokovanie sjazdu. Veľké

mobilizovateľné rezervy sú i u nás hlavne v novovybudovaných stroját renských kapacitách, v ich efektívnejšom využívaní. Len vyriešením výrobnej náplne strojnometalurgických závodov Dubnica a Turčian skych strojární Martin vzrastie do r. 1970 objem priemyslovej produkcie

lepším využitím existujúcich základných fondov o 1317,3 mil. Kčs. Ob

dobné rezervy sú v mnohých ďalších závodoch. Ďalšie rezervy sú v lep šom využívaní domácej surovinovej základne, u nás najmä drevnej hmoty, vo zvyšovaní kvalifikácie kádrov. Osobitne veľké možnosti sú

v intenzifikácii polnohospodárskej výroby, čo je vyjadrené v päťroč nom pláne, ktorý vychádzajúc z týchto možností predpokladá oproti danému stavu zvýšiť polnohospodárskou produkciu o 20,4 % a trhovú produkciu o 35,8 % . Riešenie týchto problémov v oblasti materiálnej základne považujeme za našu hlavnú úlohu. Využitím týchto možností

budeme aktívne podporovať rozvoj našej jednotnej ekonomiky a tým tiež aj urýchlovať medzioblastné vyrovnávanie. napriek búrlivému rozmachu Slovenska Ak sa strane doteraz

ne

podarilo vyrovnať vo všetkých oblastiach jeho úroveň s úrovňou čes kých krajov, hoci o to usilujeme, potom treba otvorene povedať, že mnoho vecí čaká na riešenie aj vo vyrovnávaní medzioblastných rozdielov jed notlivých častí Slovenska. Národohospodársky

plán ostáva hlavným

Článkom riadenia z centra, rešpektuje a vyjadruje správne ciele strany, ktoré ona sleduje v komplexnom riešení národnostnej otázky. V pod mienkach novej sústavy pôjde však a to, aby sa tieto správne zásady 53

vyjadrené v plánoch - v praxi aj realizovali . Uvedomujeme si, že nové zásady riadenia, ktoré teraz uvádzame do života, 1 nová organizácia

výrobnej a technickej základne vytvára situáciu, keď medzioblastné vyrovnávanie nie je len vecou centra, ale tiež záležitosťou krajských

orgánov, najmä však odborových riaditeľstiev. Územné stranícke orgány musia preto z hľadiska celospoločenského efektu investícií starostlivo sledovat a usmerňovať najmä investičnú činnost oblastných orgánov a chozrascotnych jednotiek vyššieho typu ,

činných v sfére ich pôsobnosti. A tu treba povedať, že sa nám doteraz nepodarilo dosiahnut, aby aj na úrovní územných orgánov strany, najmä v okresoch a miestach, boli tieto problémy vždy pochopené a

posudzované predovšetkým zo širších spoločenských hľadísk. Opačný postup je nesprávny a škodlivý. V každom prípade sa vyžaduje v záa

ujme našej spoločnej veci také riešenie, ktoré zabezpečí, aby lokálne záujmy ustúpili zaujmom spoločenským. Rozvoj poľnohospodárskej výroby bude mať vyznamnú úlohu pri ob základnej rovnováhy v národnom hospodárstve a podstatne

ovplyvni proces medzioblastného vyrovnávania . V našich podmienkach ide o podstatné zvýšenie produkcie v horských a podhorských oblastiach. V južnej časti Stredoslovenského kraja, obývanej väčšinou občanmi madarskej národnosti, ktorá je priemyslovo menej rozvinutá , existujú

možnosti podstatne zvýšiť poľnohospodársku produkciu. Hovoríme o tomto probléme preto, že ak riešenie sociálno-ekonomického aspektu národnostnej otázky občanov maďarskej národnosti spájame predovšet

kým s riešením a pozdvihnutím poľnohospodárskej výroby, je to dané objektívnymi geografickými pomermi a historicky sa vyvinuvším osíd lením. Odstrániť zaostávanie týchto časti kraja nemožno len industria lizáciou, ale aj všestrannou pomocou poľnohospodárstvu, pozdvihnutím jeho úrovne na úroveň priemyslovej výroby. Naša strana dosiahla významné úspechy v realizácii svojej národ

nostnej politiky. To je hlavné a rozhodujúce. Je známe, že pri uskutoč: ňovaní línie strany v národnostnej politike sa vyskytli aj chyby vy. plývajúce nielen z daného stupňa poznania, ale aj zo subjektívnej čin nosti niektorých ludí. Aj v budúcnosti pri realizovaní linie strany, bus deme iste narážať na rôzne objektívne i subjektívne prekážky. Preto usilujeme o to, aby sa pri praktickom riešení problémov a vo výchov nej činnosti strany otázky národnostnej politiky strany realizovali a vy

svetlovali kvalifikovane, komplexne, aby nedochádzalo k zjednodušova niu alebo absolutizácii ani jednej stránky zložitého procesu, ktorý uskutočňovanie národnostnej politiky strany obsahuje. Môžu vzniknúť odlišné názory na konkrétne riešenie národnostnej otázky, je však dô

ležité, aby celá strana základné princípy národnostnej otázky, zása du proletárskeho internacionalizmu vždy hájila.

Pri výchove k uvedomelému internacionalizmu osobitnú pozornosť budeme venovať v našej práci hlavne generácii, ktorá vyrástla v pod 54

1

mienkach socializmu a ktorá poznatky o boji strany získava sprostred kovane.

Ubezpečujeme sjazd našej strany, že komunisti stredoslovenskej kraj . skej organizácie nebudú ľutovat sil, aby úlohy, ktoré prijme XIII. sjazd, boli splnené.

Soudruh MIROSLAV ČAPKA,

severomoravská krajská organizace KSČ Vážené soudružky a soudruzil

Předložené sjezdové materiály i sjezdová zpráva přednesená soudru. hem Novotným znovu zdůrazňují velký význam zemědělství pro další

rozvoj socialistické společnosti . V olomouckém okrese se na počest 20. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a na počest XIII. sjezdu naší strany rozvíjí na úseku zemědělské výroby hnutí konkrét ních činů, jehož smyslem je organizovat politickou a pracovní akti vitu, zaměřenou k dalšímu rozvoji zemědělské výroby. Toto hnutí se rozvíjí pod heslem » Za další rozvoj zemědělské výroby na Hané« . V loňském roce, který nebyl příznivý pro zemědělství, bylo v našem okrese dosaženo 9315 Kčs hrubé zemědělské produkce s 6500 Kčs tržuí

produkce na 1 ha zemědělské půdy. V letošním roce zásluhou rozvoje

hnutí konkrétních činů, do kterého je zapojeno 76 % pracovníků so cialistického zemědělství, chceme dosáhnout 11 000 Kčs hrubé zeměs dělské produkce a 7500 Kčs tržní produkce na 1 ha . Máme v okrese asi

25 jednotných zemědělských družstev, která tohoto výsledku dosáhla již v loňském roce. Je to například JZD Topolany, které dosáhlo v hrubé zemědělské produkci 12 634 Kčs a v tržní produkci 8957 Kčs na jeden hektar ze

mědělské půdy. Dále je to jednotné zemědělské družstvo Senice na Ha né, nositel Řádu práce, které dosáhlo 11 765 Kčs hrubé zemědělské . produkce a 8626 Kčs tržní produkce na jeden hektar zemědělské pů dy.

Naše okresní konference strany posoudila rozvoj zemědělské výroby a zhodnotila její výsledky za období mezi XII . a XIII . sjezdem strany.

Vytyčila před stranické organizace, pracovníky zemědělských zařízení a závodů, ale také národní výbory další konkrétní úkoly v rozvoji ze

mědělské výroby. Jde zejména o tyto úkoly : zabezpečovat přednostní růst rostlinné výroby, zejména v obilovi nách, cukrovce a pícninách a tomuto cíli také podřídit odměňování pracovníků v rostlinné výrobě a na úseku mechanizace ; na úseku živočišné výroby položila konference důraz na další roze voj chovu skotu a výroby mléka. 55

Současně konference zdůraznila, že zejména na zemědělské výrobní správě a zemědělských závodech je třeba věnovat větší pozornost upevňování vnitřní ekonomiky zemědělských závodů, především v jeda notných zemědělských družstvech a tyto vést k tomu, aby se zvyšovala nejen zemědělská výroba, ale také její efektivnost.

Prostředkem k zabezpečení těchto cílů se v našem okrese stává proa pracovaná koncepce koncentrace a specializace zemědělské výroby. Tyto zásady koncentrace a specializace začínáme již uplatňovat ve

značné části zemědělských závodů. Jejímu dalšímu uplatnění a prohlus bování do jisté míry zabraňuje nesprávná praxe v rozdělování investiča ních prostředků, a to jak na úseku živočišné, tak rostlinné výroby . Má me za to, že pokud jde o otázky investiční politiky v zemědělství, a to

také sleduje zdokonalená soustava řízení a plánování zemědělské výa roby, bylo by na čase, aby se uplatňovaly stejné zásady, pokud jde o rozdělování prostředků, jako je tomu v ostatních odvětvích národního

hospodářství. To znamená především vkládat prostředky do těch zeměa dělských oblastí a zemědělských závodů, kde je zabezpečena jejich nás vratnost, další růst intenzity zemědělské výroby a zabezpečování celos společenských potřeb. Dalším úkolem, před kterým stojí naše hanácké zemědělství, je doba

ře politicky, organizačně a kádrově připravit uplatňování zdokonalené soustavy řízení a plánování zemědělské výroby. Opatření ústředního výboru k této otázce i sama rezoluce, která je předložena sjezdu, má velký politický a ekonomický význam pro další rozvoj zemědělské výroby. V našem okrese jsou tato opatření velmi dobře přijímána. Zůstává však otevřena otázka dotýkající se oblastí oda

běratelsko-dodavatelských vztahů tak, jak ji zdůraznil soudruh Novotný na celostátní konferenci pracovníků socialistického zemědělství. Otevřeně říkáme, že zejména k této oblasti je v našich zemědělských závodech i mezi družstevníky mnoho nedůvěry. Tato nedůvěra pramení

z dosud vžité praxe, která v našem národním hospodářství působí a ktea rá se odráží v tom, že našemu zemědělství stále ještě nedostatečně poa máhají ostatní odvětví našeho národního hospodářství, zejména pak strojírenství a chemie. Když jsme projednávali se stranickým aktivem analýzu, kterou proa vedlo prosincové plénum ÚV a která se dotýkala v tomto případě úsea ku zemědělské výroby, ve které jsme ukazovali na některá fakta o roza voji zemědělské výroby v ostatních socialistických, ale také kapitalisa tických zemích, setkali jsme se s názorem , že kdyby naši hanáčtí zea mědělci

a v tomto případě to není názor jen zemědělců olomouckého

dostali takové okresu, ale zajisté také ostatních hanáckých okresů prostředky, jako dostává zemědělství například v Německé demokratica ké republice, Německé spolkové republice, v Dánsku či Holandsku, že

bychom v podmínkách hanáckých zemědělských závodů mohli dosáh nout obdobných výsledků. 56

Máme na mysli na úseku rostlinné výroby především cukrovku a obi loviny a na úseku živočišné výroby pak výrobu mléka. V letošním roce dostává naše olomoucké zemědělství na jeden hektar asi 142 kg čistých živin hnojiv. Usilujeme o to, abychom v letošním

roce dosáhli , pokud jde o hektarové výnosy v průměru okresu, 32 4 obilovin a 370 q cukrovky. Na úseku živočišné výroby pak dosáhnout roční dojivosti alespoň 2400 litrů mléka. Tomu samozřejmě také musí odpovídat dostatečné množství krmiv, které si musí zemědělské závody,

vyprodukovat samy. Jsme si vědomi toho, že od našeho hanáckého zemědělství právem

očekává naše strana a vláda další růst jeho intenzity a zabezpečování potřeb pro zásobování obyvatelstva. Vycházíme z toho, že základním úspěchem naší organizátorské a řídící práce musí být politickovýchova

ná práce v řadách pracovníků socialistického zemědělství. Jde nám o to, aby všechny naše cíle, které si vytyčujeme a o je :

jichž splnění usilujeme, znali především ti, kdož o nich rozhodují, to jest pracovníci zemědělských socialistických závodů. V naší řídící a

organizátorské práci uplatňujeme zásadu, aby stranickým orgánům a organizacím vedoucí funkcionáři výrobní zemědělské správy, okresního národního výboru a v místních podmínkách pak vedoucí funkcionáři zemědělských závodů a místních národních výborů předkládali své nás . vrhy na zabezpečování současných úkolů rozvoje zemědělské výroby včetně konkrétních organizačně politických opatření. Za klad v naší řídící a organizátorské práci v okrese považujeme

skutečnost, že se nám daří v jednotném organizovaném úsilí strany, výrobní zemědělské správy, okresního národního výboru, ale také ostatních okresních orgánů a zemědělských zařízení zabezpečovat sta

novené cíle. Na okresní konferenci jsme přijali rezoluci o politické práci na vesnici. Zaměřujeme ji především na zvýšení úrovně a účins

nosti práce základních organizací při jednotných zemědělských druža stvech a vesnických organizacích strany.

Jde nám v současném období o to, zvýšit akceschopnost, aktivitu a vedoucí úlohu strany při zabezpečování dalšího rozvoje zemědělské výroby .

Zejména počítáme's tím, že v daleko větší míře se do aktivní práce na vesnicích zapojí registrovaní soudruzi , členové závodních organizací strany. Souhlasíme se zásadou ústředního výboru, která byla zdůrazně

na v tezích pro přípravu XIII . sjezdu a ve které se hovoří o sjednocová ní stranických sil na vesnici . Máme v tomto případě dobré i špatné

zkušenosti. Máme případy, že na vesnici žije, jako je tomu například ve Velké Bystřici , téměř 400 komunistů a na členské schůze dochází v průměru 80 až 100 členů strany. Příčina tohoto stavu byla v tom, že se na schůzi vesnické organizace řešily především zemědělské otáz ky, a to proto, že při jednotném zemědělském družstvu nebyla ustavena

samostatná základní organizace strany. Takovýchto případů , jako je Velká Bystřice, máme v okrese několik. Náš okresní výbor vycházeje 57

z tohoto poznání, přijal opatření k nové organizační výstavbě stranic kých organizací na vesnici.

Smyslem těchto opatření je, zejména ve větších obcích a ve výrob ně ekonomických celcích, přizpůsobit místním podmínkám i organizač ní výstavbu stranických organizací. V praxi to znamená, že ve větších

obcích vedle sebe pracují jak vesnická organizace, tak závodní organic zace při jednotném zemědělském družstvu. Naprostá většina těchto ora

ganizací spolu těsně spolupracuje a řeší všechny zásadní otázky dotý kající se rozvoje obce i rozvoje zemědělství na společných jednáních

výborů organizací, některé otázky dokonce na všeplenární schůzi . Má me za to, že je to správné a že je to plně v souladu s upevňováníın

organizační a zejména ideové jednoty strany při dalším zabezpečování rozvoje jak politické práce na vesnici, tak zemědělské výroby .

Slabinou v činnosti naší okresní organizace jsou nedostatky v oblasti masové politické práce na vesnici. Okresní výbor uplatňuje zásadu pra

covat formou názorných příkladů. To znamená popularizovat především kladné výsledky v činnosti stranických organizací, národních výbo rů a zemědělských závodů, ale také na kritických příkladech ukazovat na nedostatky a poučovat z nich také ostatní stranické organizace, ze

mědělské závody nebo národní výbory . Tato metoda práce přináší své výsledky. Nejsme však spokojeni s dosavadní úrovní agitace, jejímž prostřednictvím je možno zvyšovat vliv strany na politickovýchovnou práci mezi družstevními rolníky.

Zdá se nám, že v práci strany i samotného UV není agitaci věnována dostatečná pozornost. Že se někdy přešlapuje

dlouho rozhoduje a

málo útočí. Jako bychom nějak zapomněli, že zejména na úseku zeměs dělské výroby v celém procesu kolektivizace zemědělství to byla přede vším cílevědomě a trpělivě prováděná osobní agitace, která se stala

rozhodujícím prostředkem k přestavbě socialistické vesnice. Máme za to, že je to celostátní slabina, kterou je třeba v oblasti ma: sové politické práce odstranit. Přitom ovšem musíme přiznat, že jsou to také naše vlastní nedostatky a že jsme i my v našem okrese nedo kázali využít všech forem agitace k prohloubení politickovýchovné prá ce mezi pracovníky socialistického zemědělství. Další slabinu vidíme v nedostatečné účasti komunistů na členských schůzích , a to jak ves nických organizací, tak v základních organizacích při jednotných ze mědělských družstvech . Příčina je také v tom , že máme poměrně vyso

ký věkový průměr členů jak ve vesnických organizacích, tak i v zá . kladních organizacích při jednotných zemědělských družstvech. K toa mu ovšem přistupuje další příčina, na kterou již upozornilo lednové

plénum ÚV KSČ v roce 1965, to je především obsah a úroveň členských schůzí .

Přes všechnu snahu, kterou okresní výbor vyvíjí, se nám nedaří zvys šovat úroveň jednání členských schůzí, a to tak, aby se členské schůze staly opravdovou školou komunistů. Program členských schůzí často

neodpovídá potřebám řešení problémů v oblasti příslušných stranických 58

organizací. Často se na členských schůzích podávají informace, které již členové strany znají z tisku, rozhlasu či televize. Málo se na člen ských schůzích provádí výklad současných problémů politiky strany a komunistům se nedostává konkrétních a věcných odpovědí na palčivé otázky v oblasti vnitropolitické nebo mezinárodně politické. Okresní výbor při řízení vesnických organizací a základních organia zací v JZD uplatňuje metodu diferencovaného řízení a diferencované

pomoci těmto organizacím. Jde nám o to, abychom prostřednictvím té to metody zaměřovali maximální pomoc okresního výboru slabým straa nickým organizacím a postupně tak zvyšovali úroveň jejich práce a ostatní organizace pak vedli k větší samostatnosti při řízení a rozhoa dování.

Těmto směrům také podřizujeme otázky kádrové práce základního aktivu funkcionářů stranických organizací na vesnicích a při JZD. Jde nám o to, aby ve výborech těchto organizací pracovali soudruzi, kteří mají dostatek zkušeností, ale také znalostí a schopností řešit složité problémy současné zemědělské politiky. Jsme si vědomi toho, že pře:

devším ve funkcích předsedů těchto organizací by měli být soudruzi, kteří mají dostatek autority jak mezi členy strany, tak i na veřej nosti .

Máme dost příkladů o tom, že podle autority předsedy stranické organizace se posuzuje práce stranické organizace, což má značný vliv

na upevňování vedoucí úlohy strany v obvodu působnosti té které stra nické organizace . Máme v našem okrese některé , zejména vesnické organizace strany, které nemají potřebnou autoritu stranického vedení a žijí z autority ce lé strany .

K problémům současného politického života na vesnici patří otázky přeorganizovanosti politického a společenského života. Máme konkrét ně na mysli schůzování, které souvisí se značným množstvím organiza cí, které na vesnici máme .

jsou případy, že na vesnici probíhají doslova schůze od pondělka do soboty. Tyto schůze probíhají často formálně, za nízké účasti, nikdy nic nevyřeší a nepomáhají v rozvoji politickovýchovné práce na vesni

ci. Máme na mysli konkrétně existující organizační výstavbu spole čenských a zájmových organizací Národní fronty. Bylo by správné, aby

především ústřední výbory těchto organizací Národní fronty, vychá zejíce z usnesení lednového pléna ÚV KSČ , posoudily organizační vý. stavbu, ale také celkovou činnost svých organizací. Velmi oceňujeme práci společenských a zájmových organizací Národ

ní fronty v okrese, zejména oceňujeme podíl jejich členů na zabezpe čování pomoci našemu zemědělství a účast na všeci zvelebovacích

akcích organizovaných národními výbory. Oceňujeme jejich výsledky i na úseku ideově výchovné práce svých členů . Přesto však se domní váme, že by bylo správné přizpůsobit jejich organizační výstavbu sou

časným potřebám rozvoje politického života na vesnici, v některých 59

případech, zejména v malých obcích, zrušit tyto organizace a převést jejich členy do organizace ve spádových obcích. Máme za to, že by to prospělo řešení současného přeorganizovaného života na vesnici a že

by se nic nezměnilo na významu společenských a zájmových organi zací, kterým strana přiznává patřičné místo v systému politické orga nizace naší společnosti. V minulých dnech jsme v našem okrese skončili semináře funkcioná

řů základních organizací strany . Na těchto seminářích jsme vysvětlo vali současné problémy politiky naší strany, a vycházejíce z tezí pro přípravu XIII . sjezdu, z usnesení krajské a okresní konference, jsme připravovali tento základní aktiv strany na úkoly, které budeme spo lečně zabezpečovat po XIII. sjezdu strany. Jsme si vědomi toho, že jejich zabezpečování je závislé na další akti:

vítě a akceschopnosti základních organizací strany a na aktivní po moci okresního výboru základním organizacím . Je závislé na cílevědo

mé, důsledné a náročné práci okresního výboru, základních organizací a všech komunistů. A my komunisté musíme být všem ostatním pracu jícím v rozvoji této tvořivé, iniciativní a aktivní práce příkladem.

Soudruh KAREL ČECH , jihomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi delegáti ! v diskusním vystoupení budu hovořit k problému, v jehož vyřešení

vidíme důležitou součást naplnění cílů v nových podmínkách řízení, plánování a financování.

Je to v prvé řadě dlouholetý rozvoj našeho podniku, a regulace na bídky a poptávky pracovních sil mzdovými prostředky.

V národním podniku TOS Kuřim jsme uskutečnili dvoudenní konfe renci, která měla projednat náměty dlouhodobého programu hospodář ské politiky našeho podniku do roku 1970 a na léta další.

Při jednání a dalším propracování našich záměrů vycházíme přede vším z tezí XIII. sjezdu KSČ, ale také i dlouhodobého programu hospo dářské politiky Jihomoravského kraje projednaného na krajské konfe renci v oboru strojírenství. Z dokumentů jasně vyplývá, co koneckonců potvrzují i poslední roz

bory provedené nejvyššími hospodářskými orgány, které jasně ukazují, že za současné situace je ve strojírenství ekonomicky nejvýhodnější výroba obráběcích strojů. Tato výroba, která má dlouholetou tradici

V ČSSR a která si také na zahraničních trzích získala poměrně dob ré pozice, byla, pokud se týká investiční a jiné politiky, dost dlouho

opomíjena, takže v současné době je nebezpečí ztráty velmi cenných po 60

zic. Není proto náhodou, že tak významný dokument, jako jsou teze XIII . sjezdų strany, obrací na tuto otázku pozornost stranických orgá nů. Je třeba zdůraznit, že problém není tak jednoduchý, jak by se na první pohled zdálo, že totiž stačí jen zvýšit výrobu obráběcích strojů, a tím je problém v podstatě vyřešen. Je nutno zdůraznit, že uvnitř obox ru obráběcích strojů je různá úroveň naléhavosti zabezpečení této vý:

roby. Po rozsáhlých konzultacích s podniky zahraničního obchodų a

průzkumu trhu tuzemského i zahraničního se ukazuje, že nejen v sou časné době, ale i pro příštích 5-10 let se poptávka po obráběcích stro

jích soustřeďuje v podstatě do 4 podniků. A z těchto 4 podniků se neja vyšší požadavky soustřeďují do národního podniku TOS Kuřim. Z toho důvodu je nutné, abychom se otázkou zabývali nejen z hlea

diska okamžitých národohospodářských potřeb, ale zejména proto, že nelze říci, že by otázka nutnosti přehodnocování perspektivy a zaměs

ření našeho strojírenství měla vždy plnou podporu od podniků a něn kdy i od regionálních orgánů. Tradiční vazby, falešné přátelství a něa

kdy také nedostatky v analýze vedou k tomu, že proces přestavby na šeho národního hospodářství probíhá pomaleji, než by bylo třeba . V našem diskusním příspěvku bychom se chtěli připojit aktivně ke

všemu pokrokovému, k myšlenkám zakotveným ve výše uvedených dokumentech. Problematiku v našem podniku bychom chtěli řešit nás sledujícím způsobem :

1. Aplikací nejnovější techniky a neustálým prohlubováním nové sous stavy řízení uvnitř podniku zajistit maximální růst produktivity práz ce .

2. Využít možností, které dává nová soustava řízení k využití rezerv jak uvnitř podniku, tak také k využití některých nových prvků, jako například mezipodnikové, případně mezinárodní kooperace pro zvý

šení objemu výroby požadovaných strojů. 3. Podle perspektivních projektů provést rekonstrukci závodu a jeho rozšíření tím, že se vybudují kapacity v jiném okrese, kde je přeby

tek pracovních sil. Pro rychlejší rozvoj preferovaných oborů navrhujeme, aby centrální stranické orgány do svého plánu práce zahrnuly soustavnou kontrolu,

jak je přestavba strojírenství zabezpečována na úseku mzdové politiky, sociálním, výstavby závodů, řešení dopravy apod. Přitom je třeba brát v úvahu, že přestavba se nedá uskutečnit okamžia tě. V přechodném období bude nutné doplnit ekonomická opatření, která budou stále více převažovat, novou řadou administrativních a

politických opatření k urychlení tohoto procesu. Tak například již v tomto období by měla být přehodnocena otázka organizovaného ná boru z preferovaných oborů do méně výhodných oborů. Dále by měla být vytvořena možnost, aby perspektivní obory v nejkratší době zvýa šily stav pracovníků. Jako další opatření by bylo třeba uvolnit, například pro výrobu

obráběcích strojů, kapacity, zejména v Brně, kde se dosud vyrábějí ne 61

efektivní výrobky, přičemž v těchto podnicích ještě nepůsobí ekono mické vlivy. Je nutné si uvědomit, že čekat až na období, kdy začnou působit, by znamenalo nebezpečnou ztrátu času. Tím by se mohla vy tvořit nepříznivá situace a v okamžiku, kdy by tyto kapacity na vý 3

robu obráběcích strojů byly převedeny, by mohly být již ztraceny po zice, zejména na zahraničním trhu.

Z toho pro stranické orgány, pro národní výbory i pro hospodář ské orgány vyplývá nutnost zaujmout nový přístup k této problematice. Faktory času jsou při realizaci těchto opatření rozhodující. Všechny úkoly, o kterých se hovořilo na konferenci o rozvoji pod niku, se však neobejdou bez lidí, a to jak bez pracujících v dílnách, tak i bez techniků. Velmi často jsme se zabývali problémy, které nás v této souvislosti nejvíce bolí .

Setkáváme se s tím , že odcházejí mladí lidé z mechanických dílen, kteří jsou v našich podmínkách průměrnými nebo podprůměrnými pra covníky. Jakmile odejdou ze závodu a nastoupí ve své profesi v jiném podniku, obdrží za méně kvalifikovanou a méně náročnou práci, než dělali v Kuřimi, vždycky víc. To už nestačí řešit jenom otázky pracov

ního klimatu u nás nebo v podobných podnicích, zde je třeba podívat se na důvody poněkud hlouběji. Velmi často, především pracovníci z mechanických dílen , osočují a napadají techniky - zejména z ob lasti normování, za to, že oni jsou příčinou, že práce, které vykoná

vají, nejsou správně zařazeny a že odměňování neodpovídá vykonané práci, zejména s ohledem na požadované přesnosti a kusový charak ter výroby. Takovéto napadání vede k tomu, že na jedné straně se

snaží z podniku odejít mnozí mladí pracovníci ze strojních dílen a na straně druhé mladí i starší technici z oblasti normování. Stranická organizace spolu s vedením a odborovou organizací při

jala určitá opatření. Přesto ' ale chceme upozornit na jeden z mnoha projevů, jehož řešení leží mimo možnosti podniku. Je to otázka regulace rozvoje jednotlivých oborů , přesněji řečeno preference oborů a vý robků uvnitř těchto oborů s relativně vysokým stupněm efektivnosti

výroby a devizové výnosnosti a potlačování takových oborů, které jsou z hledisek celospolečenských neefektivní. Nástrojů k dosažení této

preference je celá řada . V našem diskusním příspěvku bychom se chtěli zmínit o jednom z nich, o regulaci nabídky a poptávky pra covních sil mzdovými prostředky . Využití tohoto nástroje tedy sou : visí s problémem denivelizace mezd a platů. Nutnost řešení tohoto problému lze snadno demonstrovat na podmínkách výroby v národ ním podniku TOS Kuřim . Jak je všeobecně známo , jsou v našem ná rodním podniku vyráběny obráběcí stroje a automatické obráběcí linky vysoké kvality. Při výrobě těchto strojů je současně dosahováno rela tivně vysoké efektivnosti výroby i jejich prodeje na zahraničním trhu. Uvedené skutečnosti mimo jiné dosvědčují : Zlaté medaile , které byly výrobkům TOS Kuřim uděleny na MBV ; vysoké procento vývozu, a zde zejména vysoké procento dovozu 62

do kapitalistických států, a v neposlední řadě i vysoká devizová vý: nosnost prodeje.

Je proto logický požadavek, aby v souladu s touto skutečností byla i poptávka po práci v takovémto závodě či oboru. Tedy aby potřebám rozvoje zmíněných oborů i závodů odpovídal příliv pracovních sil . Skutečnost je však diametrálně rozdílná od objektivních potřeb. Svou negativní roli zde hraje paradoxní stav vyvolaný nivelizací mezd i plaa tů, tedy nivelizací, která nerespektuje ekonomickou úroveň jednotlia vých výrob ani míru potřebné kvalifikace. Jak jinak by bylo možné vya

světlit i takové jevy, jako je vysoká fluktuace ze závodů s tak odborně náročnou výrobou , jako je výroba v národním podniku TOS Kuřim . Jak jinak by bylo možné vysvětlit skutečnost, že stále častěji a silněji

se projevují tendence útěků odborníků z kvalifikované práce na práci méně kvalifikovanou. K této skutečnosti by měly příslušné orgány

státní správy přihlížet a řešit ji. Řešení se nabízí v realizaci těchto návrhů :

1. Uvolnit iniciativu v řízení mzdové politiky u těch podniků a oborů, které dosahují žádoucí technické a ekonomické úrovně.

2. Vytvořit podmínky mzdové preference rozvojových oborů difea rencovanou úpravou tarifů v rozsahu 15-25 % v závislosti na celos společenském přínosu pro národní hospodářství.

3. Uvnitř těchto oborů a podniků vytvořit preference mezi jednotlia vými profesemi tak, aby byl enormně zvýšen zájem o práci v kvalifiko vaných profesích, jako např. jsou: modeláři , nástrojaři,

pracovníci vybraných strojních profesí, špičkoví montéři,

pracovníci ovládající číslicově řízené stroje, u kterých je mzda v dnešních podmínkách limitována pracovním programem stroje. Při detailním řešení problémů této profesní preference by se mělo dále přihlížet k takovým faktorům, jako jsou : směnnost,

náročnost zapracování , přesnost norem atp.

Učinit prostě taková opatření, aby se pro pracovníky stala práce v těchto oborech atraktivní , a ne diskriminační . Aby do těchto obori

byl příliv kvalifikovaných dělníků a schopných techniků, a ne snaha co nejdříve odejít.

Dosud ale existují rozpory a jejich podstatu Ize vidět v těsném se: pětí normy práce a výdělku dělníka na podkladě dnešního poměrně relativně nízkého a přitom celostátně jednotného tarifu . Požadavek intenzívního rozvoje národního hospodářství je však

s existencí těchto rozporů neslučitelný . V souvislosti s postupným za váděním nové soustavy řízení národního hospodářství by proto měly být řešeny se vší závažností problémy normování práce a mzdové po litiky tak, aby rozvíjení těchto činností se stalo hybnou silou inicia 63

tivy lidí a stmelujícím článkem mezi zájmy jednotlivce a společnosti, mezi dělníky a inteligencí. Celozávodní výbor v TOS Kuřim přijal za pomoci okresního výboru

à podpory jihomoravského krajského výboru řadu opatření k rozvoji

podniku. Přesto jsme ale pokládali za nutné se o některých otázkách na XIII . sjezdu strany zmínit, neboť práci naší závodní organizace ztě.

žují a není ani v jejich silách, aby je v podmínkách podniku úspěšně vyřešila .

Soudruh LUDVIK ČERNY,

pražská městská organizace KSČ Vážené soudružky a soudruzi !

Období, do kterého jsme nyní v Praze vstoupili, se poměrně dlouho připravovalo. Věnovali jsme velkou pozornost analýze stàvu města a na jejím podkladě vypracování základních dokumentů, které tvoří zá klad komplexního řešení. Pro tyto práce byl získán široký aktiv od

borníků a bylo u nich dosaženo úspěšné spolupráce s orgány vlády a ministerstvy. Byla vypracována hypotéza rozvoje hlavního města a na jejím podkladě potom směrný územní plán, který byl vládou schvá len a je výchozím dokumentem pro další výstavbu a rozvoj města. Dále byla zpracována a schválena studie řešení městské hromadné doprávy

a generální plány jednotlivých městských úseků. Provedené práce plně prokázaly složitost a vážnost problematiky, avšak byly současně vel kým impulzem k nástupu jejího řešení. Nejnaléhavější otázky se řešily operativně za pomoci vlády. Tak na příklad byla přijata opatření k postupnému odstraňování havarijní situace domovního fondu, opatření ke zvýšení spolehlivosti městské

hromadné dopravy, na témže podkladě byla realizována opatření pro

rozvoj turistického ruchu, obchodní sítě, stravování, komunikací a další. Je možno říci, že všechna byla prospěšná a účinná.

Takovýmto způsobem 'však bylo možno řešit pouze některé okamžité úkoly, avšak není možno takto realizovat takové změny v životě města,

které by dlouhodobě vytvořily podmínky pro podstatné zlepšení ži votního prostředí i funkcí velkoměsta a miliónu jeho obyvatel. To si také krátkodobá opatření nekladla za cíl. Jsme si totiž vědomi toho,

že základní změny může přinést pouze cílevědomá, dlouhodobá a na plánu založená práce. To vyplývá především z historického vývoje města. Je všeobecně známo, že historie vytvořila a zanechala ojedi nělé kulturně historické krásy a památky , které jsou vskutku světo známé a hned tak nemají obdoby. Jedná se nejenom o jednotlivé bu

dovy, ale o nesmírně stavebně cenné historické celky, vytvářející pře 64

krásná pražská panorámata. Vedle toho však Praha, zvláště v období vyznačujícím se prudkým růstem, nevyužila různých asanačních zá sahů, které často způsobily vážné škody, k vybudování komunikační sítě vytvářející podmínky pro rozvoj dopravy. Současně bezohledným uplatněním tendence maximálně využít stavebních míst byl vytvořen stav, se kterým se teprve nyní, za cenu velmi složitých a nákladných řešení, musíme vyrovnat. Zatímco jiná města vytvářela. bohatou ko

munikační síť ulic bulvárového typu, v Praze byly prostory získané likvidací historických opevnění a provedenou asanací zastavěny na

úkor potřebného životního prostředí. Komunikační síť, vytvářející již tak dost složité podmínky v historických částech města, nedoznala

proto podstatného zlepšení. Tento vývoj vedl také k tomu, že Praha je v současné době se svými 5500 lidmi na km2 jedním z nejvíce za lidněných měst ve světě. Z celkového počtu 46 000 domů je plných 83 % postaveno do roku 1939. Z celkového počtu 343 000 bytů má pouze 17 % ústřední topení, což je na velkoměsto jistě velmi málo. Podmínky pro bydlení v historických palácích se dostávají do roz- .

poru s dnešními představami a nároky lidí. A vedle Hradčan a Malé Strany, Starého Města nebo Dejvic máme také Žižkov, staré Vysočany, starou Libeň a máme stále ještě nouzové kolonie, kde bydlí dosud 3700 rodin ; tato místa nezbytně vyžadují asanační zásahy, jež jsou ovšem

podmíněny předcházející novou bytovou výstavbou. To jsou některé do klady toho, že základní změny v životním prostředí Prahy budou vskutku obtížné a že se bude jednat o práci dlouhodobou.

To, že pro takovouto práci jsou k dispozici potřebné základní pod klady, znamená, že je možno se vyvarovat improvizací a postupovat

systematicky. Proto také značná pozornost byla věnována zpracování čtvrtého pětiletého plánu, do něhož byly zahrnuty rozhodující úkoly , které je možno a nutno v období do roku 1970 vyřešit. To se týká pře devším problematiky dopravy, oprav a údržby domů a některých dal ších úkolů. Závažnost a složitost řešení je však tak značná, že ob dobí potřebné k jejich zvládnutí bude delší, než je období čtvrté pěti letky .

V současné době je možno již hovořit o tom, že jsme vstoupili do přechodu od prací na základních koncepcích k realizaci řady opatření,

a především , že bylo zahájeno období poměrně intenzívní investiční vý stavby města. Investiční výstavbu pokládáme za základní článek roz: >

voje. To vyplývá již z plánovaného objemu prostředků . Do roku 1970 bude třeba pouze v hospodářství města provést investiční práce v roz sahu více než 9 mld Kčs, samozřejmě v závislosti na tom, jak se bude dařit mobilizovat a vytvářet zdroje, které budou pro řešení potřeb hlavního města použity. Hlavní pozornost v investiční výstavbě bude

věnována bytové a občanské výstavbě, kde základním úkolem je dosa žení souladu mezi vlastní výstavbou bytů a vybavením města a nově

budovaných sídlišť potřebnými službami . Dále se věnuje pozornost pře : 65

devším investicím do dopravy, kde současný stav å výhled ukazuje

na naprostou nutnost přistoupit k velmi závažným a zásadním řešením v rozsahu celého města. Dopravní řešení má své těžiště v přebudování dopravní a komunikační sítě, a to jak z hlediska jejího dimenzováni

pro krytí potřeb narůstající automobilové dopravy , tak i Ź hlediska nutnosti provést rekonstrukce prakticky všech pražských komunikací, zdaleka nevyhovujících nárokům dnešní dopravy. V této oblasti byla zahájena realizace některých akcí, jejichž výstavbu je možno považo

vāt za vskutku historický čin. Je tomu tak nejenom z hlediská jëjich závažnosti, ale také z toho důvodu, že se často jedná o stavby desítky let diskutované a stále odsunované, a úkol jejich realizace připadá

právě naší současnosti. Z těchto staveb je na prvém místě třeba jme novat výstavbu mostu přes Nuselské údolí, nové pražské letiště, tak

zvanou Severojižní magistrálu, podchod na Václavském náměstí a řadu dalších .

Hlávií opatření však jsou zaměřená k zásadnímu řešení městské hromadné dopravy, která již zdaleka nepostačuje dnešním nárokům, znamenajícím denní přepravu 1 600 000 osob. Je rozhodnuto a praktic

ky již započato s výstavbou podzemních tras městské hromadné dopra :

vy, které umožní uvolnění komunikací v centru použë pro dopravu auto mobilovou, zvýší průjezdnost v komunikační síti a přispějí jistě i ke zlep šení celkového vzhledu a prostředí města . Výstavba přibližně 15 km pod zemních tras je opatření naprosto nezbytné, neboť bez vybudování druhé dopravní úrovně V centru města by nebylo možné dopravú ve městě v nejbližších letech zvládnout. Rozvoj motorismu každým rõ . kem bude vytvářet složitější situace à obtížnější podmínky. To je možné vidět na příkladech mnoha měst, která takovéto problémy ře: šila nebo řeší à Ž. jejichž zkušeností se můžeme poučit. To platí zvláště o městech sovětského svazu, která mají velké zkušenosti v budování podzemních dopravních systémů.

Realizovat předpokládaný program výstavby, k němuž přistupuje řada neméně závažných úkolů v rekonstrukci pražského průmyslu, jako jë rekonstrukce ČKD, výstavba Závodů průmyslové automatizace, ale také důležité stavby v jiných oblastech, jako je výstavba Ústředního televizního studia, vysokých škol a jejich zařízení, je úkol, který v his torii města nemá obdoby a který klade především na městské orgány velké požadavky .

jsme si tohỏ vědomi, a proto také městská konference üložila pro vést řadu opatření v oblasti investiční výstavby, v práci národnich vý . borů i stavebních organizací. Je zřejmé, že především je třeba dobre zvládnout řízení výstavby

hlavního města, jednotlivé investice vzájemně dobře zkoordinovat, za bezpečit tak jejich návaznost a ekonomické využití a pracovat tak, aby byly realizovány v jednotlivých částech městä ve stejném časovém období. Zvláště velký tlak je třeba vyvinout v oblasti projektové pří pravy a zabezpečit dále , aby prostředky, které naše společnost få 66

řešení těchto úkolů věnuje, byly využity s maximální hospodárnosti a efektivnosti. Je jistě třeba v hlavním městě přistupovat ke všem řeše ním s potřebnou velkorysosti a perspektivou, avšak přitom dbát na to, aby se prostředky vynaložily účelně a hospodárně. K tomu patří také požadavek, aby práce prováděné v hlavním městě, způsob jejich organizace a tízení byly na vysoké úrovni a odpovídaly podmínkám velkého města . Je třeba dosahovat podstatně kratších průběžných dob, práce dobře organizovat a čelit tak tomu, aby průvodní důsledky, které

vždy výstavba s sebou přináší, byly co nejmenší a přinášely pro občany i návštěvníky Prahy .co nejmenší přechodné zhoršení životních pod

mínek. Takovýto způsob práce klade zvláštnf požadavky na minister

stvo stavebnictví a jeho organizace i ná organizace města, které dosud plně nepochopily společenskou nutnost podřídit se těmto základníci

požadavkům . Je dokonce možno říci , že stavbaři mají a budou mít ve svých rukou nejenom vlastní stavební fešení, průběžnou dobu stavby ,

ale i politickospolečenské důsledky prováděné výstavby pro naše ob čany. Těžiště je v rychlosti provádění a v kvalitě práce . Jsou proto správné snahy soustředit na tyto práce nejlepší prostředky a síly, a

to nejenom stavbařů, ale také projektantů a architektů, kteří v tomto období musejí především v Práže prokázat, že i naše doba přinése hlavnímu městu stavby a technická řešení, která se budou důstojně řadit k tomu, co nám zanechala historie , á která současně vytvoří podmínky pro rozvoj Prahy jako moderního velkoměsta.

zájem architektů a projektantů je nyní opravdu značný . A je potě šitelné, když soutěž na hlavní nádraží vyhrál kolektiv projektantů Ż Košíc .

Na komunistech pracujících v městských orgánech leží tedy velká odpovědnost . Musíme si být vědomi také toho, že vedlê pomoci, která sê bude hlavnímu městu dlouhodobě poskytovat , je třeba maximálně

využívat a rozvíjet vlastní prostředky a síly, a to všestranně na všech úsecích. Platí to především ô nutnosti zabezpečit taková opatření, kte rá by umožnila , aby se stále více zvětšoval podíl pražských staveb ních kapacit na údržbě a opravách domovního fondu . Je třeba využít všech možností, které budou dávat pro práci národních výborů opa tření, realizovaná na základě usnesení našeho jednání.

. Plně souhlasíme s rezoluci k práci národních výborů tak, jak byla sjezdu předložena . Funkcionáři pražských národních výborů oceňuji

úsilí strany o všestranný rozvoj činností zastupitelských sborů a o upevnění jejich postavení. Rovněž snaha vlády o konkretizaci těchto záměrů strany a důsledný postup vlády v jejich realizaci se přijímají s plným üznáním à souhlasem .

Pokládáme za správná rovněž opatření, která směřují ke zvýšení od povědnosti i pravomoci národních výborů v oblasti rozpočtu a finanč ních zdrojů, å máme připravený program dílčích úkolů, kterými chce më sjezdová usnesení naplnit. Orientujeme se především na rozvoj podnikavosti a iniciativy podniků a zařízení městského charakteru, na 67

zvyšování jejich rentability a odstraňování ztrátovosti. Tím přede: vším chceme zvyšovat vlastní příjmy národních výborů. Připravujeme také zavádění některých ekonomických nástrojů, které mají působit

na městský život, na udržování pořádku, zlepšování čistoty ovzduší a hygieny města i na další úseky. Jsme toho názoru, že je naprosto správná tendence dosahovat stále plnějšího sladění zájmů jednotlivých oborových ředitelství, podniků a závodů s potřebami města a zvyšo vat jejich přímý podíl na kulturní a společenské výstavbě. Uvědomili jsme si, že podniky a ředitelství mající své sídlo v Praze, mohou pro rozvoj města mnoho udělat.

To je možno doložit především na příkladu spolupráce s ČKD Pra ha, kde na jedné straně ČKD, jeho vedení, jednotlivé závody, odbo rové orgány se velmi aktivně podílejí na řešení otázek městské do pravy , ale i na zvelebení města a na druhé straně Národní výbor hlav

ního města Prahy poskytuje pomoc při řešení problematiky výstavby

ČKD, ubytování zaměstnanců a při dalších potřebách podniku. Budeme v rozvíjení této spolupráce pokračovat, neboť je oboustranně prospěšná a užitečná. V poslední době se dosáhlo velmi dobré spolupráce i s ji

nými podniky, ČKD Dukla, Loděnice a dalšími, i v oblasti ministerstva dopravy, vodního hospodářství, spotřebního průmyslu a dalších. V uplynulém období, po posledních volbách , měli poslanci možnost se seznámit se svými úkoly a uvědomit si, o jakou odpovědnou práci jde. Bude však třeba, aby ještě více pronikl do vědomí každého po slance, a zvláště komunisty, pocit velké odpovědnosti a aby se v praxi tento pocit plně projevil iniciativní prací na jednotlivých úsecích. Zcela nezbytný je těsný kontakt s občany, působení na ně a jejich získání pro řešení všech otázek našeho společenského života.

Ukázalo se po volbách, že teprve postupně si poslanci uvědomují, o jak obtížnou práci při výkonu funkce jde. A musím říci, že se ještě někteří se složitými úkoly stále těžko vyrovnávají. Jak se upevňuje postavení národních výborů v naší společnosti, jak

se konkretizuje jejich odpovědnost za hospodářský a kulturní rozvoj , tak samozřejmě roste i potřeba znalostí a vědomostí poslanců. Dnes již těžko poslanec pracuje pouze s povrchní znalostí problematiky města a především toho úseku, do kterého je přímo zapojen. Ukazuje se také, že všichni poslanci ještě nemají pevný pocit od

povědnosti za práci celého národního výboru . Často ještě málo vy světlují a obhajují přijatá usnesení a závěry orgánů Národního výboru

hlavního města Prahy, jeho pléna, rady nebo jiné komise, jejímž čle nem poslanec není.

Usnesení sjezdu odpovědnost poslanců a zastupitelských sborů roz hodně ještě zvýší. Větší hospodářská samostatnost národních výborů přinese samozřejmě nutný tlak na podnikavost a iniciativu poslanců a budeme si muset stále více sami lámat hlavu s tím, čeho můžeme

dosáhnout ve spolupráci s občany a za jejich pomoci vlastními silami. Pravomoc v rozhodování o použití prostředků není samozřejmě malá 68

věc. Ale domnívám se, že mnohem složitější je prostředky a zdroje vytvářet. To skutečně vyžaduje zcela nové formy práce, uplatnění noa vých principů v řízení našeho hospodářství a překonávání konzervaa tismu. Praktické zkušenosti dnes již máme. Nové formy a principy oda

měňování a hmotného ukázaly, že i v oblasti rentabilně, odstraňovat služeb ke spokojenosti

interesu v taxislužbě i jinde zcela přesvědčivě národních výborů jsou možnosti, jak pracovat ztrátovost a přitom podstatně zlepšovat funkci lidí. Jde nyní o to, takovýchto zkušeností vya

užívat , což se samozřejmě bez iniciativy a usilovné práce neobejde.

Počítáme s tím, že se všichni poslanci se sjezdovými usneseními poz drobně seznámí, že dopracujeme všechna opatření, která přinesou zvýa šení účinnosti v práci národních výborů, ve vztazích národních výborů jednotlivých stupňů navzájem a v práci s lidmi, především v kulturně výchovné práci, kde národním výborům připadá nemalý úkol. Městský výbor v Praze vede všechny komunisty v zastupitelských orgánech k iniciativní práci a plnění úkolů. Uvědomujeme si, že příští léta bu dou v Praze obtížná a rušná, ale že zcela jistě budou znamenat pokrok a přinesou mnohá řešení, která budou přispívat k tomu, aby Praha byla ještě krásnějším a moderním hlavním městem celé naší repua bliky. Soudruh FRANTIŠEK ČERVENKA,

středočeská krajská organizace KSČ Vážené soudružky a soudruzi !

Na XIII . sjezdu klade naše strana na důležité místo vedle ekonoa mického rozvoje též rozvoj socialistických společenských vztahů, de mokracie a státu. Zvláštní důraz přitom klade na postavení, úlohu a práci národních výborů. 長

Dosavadní vývoj našeho společenského a státního života dokazuje, že národní výbory jsou nejen jeho neoddělitelnou součástí, ale zároveň nejmasovější zastupitelskou organizací lidu a školou výchovy nejšira ších mas.

Jejich tradice je historicky spjata se sociálně revolučními boji pra cujících, s jejich bojem proti kapitalismu, za osvobození vlasti a vya budování socialismu u nás .

Národní výbory se proto právem staly představiteli moci pracují:

cích . Jsou výrazem naší socialistické demokracie, jejíž obsah nekončí volebním aktem, ale spočívá v nejširší účasti pracujících na řízení a správě státu. Tato skutečnost opět výrazně vynikla v období přípravy XIII . sjezdu. Teze ústředního výboru strany daly celou řadu podnětných myšlenek a námětů ke zvyšování úlohy národních výborů v dalším společen ském vývoji. 69

Obsáhlá diskuse , kterou teze podnitily, potvrdila , že s postupným

uskutečňováním zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství je naprosto nezbytné vytvářet podmínky pro větší samostatnost, pra vomoc a odpovědnost, ale i pružnou podnikavost národních výborů při

intenzivní hospodářské a kulturní výstavbě územních obvodů a úseků , v nichž působí .

V našem Středočeském kraji jsme v předsjezdovém období dostali z národních výborů a od občanů značné množství různých námětů a připomínek. Spatřujeme v tom velký politický zisk plynoucí ze zvýše: ného zájmu a účasti lidí na řešení problémů správy státu a naší spo lečnosti.

Významná aktivní účast občanů se projevuje zejména v soutěži o vzornou obec, kterou v našem kraji rozvíjíme již od XII . sjezdu. Za tu dobu soutěž dosáhla značného rozmachu a stala se důležitou meto

dou práce národních výborů.

Na počest XIII . sjezdu strany se do soutěže letos zapojilo již 92 % obcí a měst našeho kraje. Při rozvoji soutěže nacházejí národní výbory nové rezervy, zejména ve spolupráci se společenskými orgánížáčemi , jejichž těžiště činnosti bylo před časem správně přeneseno přímo do obcí. Různé organizace zahrádkářů, ovocnářů, myslivců, rybářů atd. spojují své osobní zájmy a záliby s veřejně prospěšnou prací . V nejbližší budoucnosti očekáváme, že se současné možnosti zlep šování rozvoje vzhledu a čistoty našich obcí ještě dále zvýší v dů

sledku rozšíření příjmové základny národních výborů, jejich větší sa mostatnosti a podnikavosti. K tomu je ovšem potřeba urychleně vyřešit způsob i formy odvodů místních podniků do rozpočtů národních vý.. borů, příjmy z vlastního podnikání a poplatků. Velmi správným opatřením naší strany bylo, že z jejího podnětu se v únoru uskutečnila celostátní konference o práci národních výborů,

k níž jsme se také svým podílem vynasnažili přispět . Na realizaci zá věrů konference sé dnes na všech stupních řízení již intenzívně pra cuje .

Hned po konferenci jsme přistoupili k propracování některých kon krétních opatření v podmínkách našeho Středočeského kraje . V těchto dnech máme shromážděny návrhy na přenesení některých činností a pravomocí na nižší stupně řízení na okresní, městské a místní ná . rodní výbory, případně přímo na organizace řízené národními výbory.

Rozpracováváme tu zásadu, aby každý orgán řídil ty úseky , které může co nejpružněji, nejkomplexněji a nejkvalifikovaněji posuzovat a ovliv ňovat .

Počítáme s tím, že v podstatě nebudeme provádět operativní čin nost, kromě vyřizování různých odvolání a stížností. Naše práce již teď se zaměřuje na koncepční otázky, jako jsou územně technická řešení , oblastní plánování za účasti nižších stupňů národních výborů,

projekční, urbanistickou a investorskou činnost větších akcí a prová dění poradenské a kontrolní činnosti. 70

Do jednotlivých okresů jsme určili vždy jednoho vedoucího projeka tanta a Investora, kteří budou zajišťovat úkoly v těsné spolupráci s okresními a místními národními výbory a vyřizovat sami místní po třeby ve svých ústavech. Tím odpadne dojíždění mnoha lidí do Prahy z okresů a jednotlivých míst.

Kde to bude nutné a účelné, zřídíme v okresech detašovaná praco viště a v některých důležitých městech ustavíme u městského národ ního výboru útvar hlavního architekta. Již jsme jej schválili v Kladně a nyní připravujeme jeho zřízení i v Kutné Hoře. Aby se zvýšil zájem na základě hmotné zainteresovanosti , připra vujeme v letošním roce převedení některých rozpočtových organizací na chozrascotní, jako například projektový a investorský ústav, vodo

hospodářské správy, krajskou organizaci rozvojové techniky apod., aby měly větší prostor pro rozvíjení umu a iniciativy, aby svou práci nas bízely a prodávaly. Vznikne situace, že nekvalitní práce se také nex bude platit. Rozhodli jsme se zároveň na podkladě jednání vlády si prověřit poz třebnost další platnosti některých usnesení našich vlastních orgánů, směrnic a pokynů odborů za období od roku 1958, kdy jsme zaváděli dřívější soustavu řízení. Sledujeme tím oproštění od všeho zbytečného a dosažení větší přehlednosti a podstatného zjednodušení v naší práci.

V současné době máme například připraven k projednání návrh na, zrušení více než 200 usnesení rady KNV , jež jsou dnes již v rozporu s novou soustavou řízení, nebo neodůvodněně omezují samostatnost a

iniciativu podřízených národních výborů a jimi řízených organizací. Zároveň jsme doporučili nižším stupňům národních výborů zrévia dovat ve spolupráci s KNV a s centrálními orgány účelnost různých

předpisů a vyhlášek, které plodí značnou administrativu, prodlužují vya řizování věcí občanů a zbytečně jim ztrpčují život běháním po různých úřadech a institucích .

Máme na mysli nutnost zjednodušit vyřizování takových záležitostí, jako je prodej a koupě nemovitosti dovolenou

na to aby si vzal člověk týden

nebo vydávání různých stavebních povolení, vyřizování

důchodů atd. Na- všechny tyto věci musí být k žádosti připojena hro

mada všemožných potvrzení od fady různých orgánů a úřadů, nejenom z národních výborů. Někdy stačí, aby jeden v tomto řetězu zaujal ne gativní stanovisko, a všechno pro občana-žadatele začíná znovu. V tom je také kus přebujelé administrativy, která byla už několikrát

plným právem kritizována naším ústředním výborem. Proto podle našeho názoru je nutné řešit všude nejenom na ná rodních výborech racionalizaci administrativních prací a obsahové otázky administrativy . Určit, kdo co bude co nejjednodušėji, pružně a

odpovědně vyřizovat, nepotřebné, práct brzdící a komplikující před pisy zrušit a potom se samo ukáže, že nebudeme v administrativě tolik lidí potřebovat. 71

;

Činnost národních výborů však nespočívá jen v politickoorganizá torské práci, ale důležitou úlohu 'mají i oblasti řízení řady hospodář ských odvětví.

Při rozvíjení naší další práce do budoucna půjde hlavně o to, aby se národním výborům podařilo úplně překonat doznívání dřívější soua stavy řízení. V praxi to znamená zcela opustit jednostranné pojetí pří: mého direktivního řízení podniků a organizací , jež mnohdy dlo k pří:

lišnému sepětí národních výborů se zájmy podniků, nedostatečnému zabezpečování potřeb občanů a ve svých důsledcích k oslabování po stavení národních výborů jako orgánů státní moci a správy.

Národní výbory plně odpovídají za zabezpečování četných služeb obyvatelstvu, služeb v nejširším slova smyslu, které se dotýkají ce: lého života lidí, doslovně od narození až do úmrtí.

Pro rok 1965 přijali pracující Středočeského kraje z podnětu kraja ského výboru strany »Program úsilí«, který v období 20. výročí osvoa bození naší republiky Sovětskou armádou vytyčil cesty k překročení úkolů státního plánu ve společensky žádoucí výrobě a k jejímu celko vému zhospodárnění . Do tohoto hnutí se svou iniciativou zapojili i pracující v podnicích řízených národními výbory.

Úsili nastoupené k plnění a překračování plánovaných úkolů trvá i na počátku letošního roku. Za první měsíce se plán výroby i staveb

ních prací plní a překračuje, a rovněž i úkoly v tržbách od obyvatelstva a v maloobchodním obratu jsou úspěšně plněny. K dosaženým výsledkům je ovšem třeba říci i kritická a sebekritická

slova. Plnění a překračování plánu ještě neznamená, že je vše v poa řádku.

Hlavním měřítkem musí být, jak uspokojujeme potřeby naší společa nosti, jak jsou lidé spokojeni. Posuzováno podle těchto měřítek vidíme, že máme ještě co dohánět. Mnohde plán nebyl postaven dostatečně pevně a mobilizačně, ne všechny podniky do plánu zapracovaly své rezervy. Proto se nám také stále dosud nedaří plně uspokojovat po třeby společnosti. V tomto směru musí již letos sehrát svou úlohu nová soustava řízení.

Půjde nám především o růst produktivity práce na hlavu, snižování vlastních nákladů, zejména zamezit růstu výrobní spotřeby materiálů, elektrické energie apod.

V našem kraji v posledních letech věnujeme řešení těchto problémů hodně úsilí a času.

Na přední místo jsme postavili zásadu, že služby placené obyvatel

stvem si v převážné většině musí dokázat na sebe vydělat. Musí pra covat s efektem , rentabilně .

Přitom jsme se zaměřili i na celkové pojetí služeb a dosažení po třebných změn v jejich struktuře, která musí vycházet především z po třeb našich občanů. Jde nám v první řadě o rozvíjení těch oborů slu

žeb, které podstatně ulehčí práci zaměstnaným ženám, tj . služeb ob 72

chodu, prádelen , čistíren, různých opraven, dopravy, jeslí, školek atd. Přitom musíme ekonomickými stimuly a mzdovou politikou zajistit kva litu a včasnost prováděných služeb.

Cestu k pozvednutí úrovně služeb a údržby vidíme také v daleko větším využívání místních zdrojů surovin a materiálů, ve zlepšení ma teriálně technického zásobování a technické vybavenosti podniků a provozoven.

K překonání současných materiálových nedostatků se orientujeme v poslední době na využívání místních lokalit štěrkopísků, ' kamene, strusky, škváry a na obnovení drobných výroben cementového zboží a malých prefabrikátů , a to nejen pro potřebu podniku, ale i k uspo

kojování požadavků drobných spotřebitelů na opravu a výstavbu ro dinných domků .

Dosud se výrobou tohoto zboží začalo v kraji zabývat 8 okresních stavebních podniků a další provozovny u 4 podniků komunálních slu žeb. Je to ovšem ještě málo. Další otevírání a rozšiřování těchto pro vozoven však naráží na nechuť ze strany MNV, které se obávají, že až výrobu rozběhnou, někdo jim ji v reorganizaci vezme, jako tomu bylo

u cihelen ; dále se projevuje opatrnictví brát si úvěr a neznalost vý robních procesů. Tyto problémy však překonáme. Větší snahu však musí vyvinout podniky ministerstva stavebnictví, které vyrábějí sta vební hmoty, protože například nedostatek cihel trvá už poměrně dost dlouho .

Z hlediska materiálně technického zásobování je řada problémů, je

jichž vyřešení není vždy v našich silách. Například odbytovým organia zacím se dosud nepodařilo vytvořit všechny předpoklady pro zásobo

vání hospodářství řízeného národními výbory. Odbytové organizace ne zajišťují komplexní profesní zásobování jednotlivých oborů činnosti a služeb. Síť prodejních středisek namnoze není organizována podle potřeb odběratelů, nehledě k tomu, že v této síti nemůže být prováděna komple tace výrobků z produkce více resortů. Zásobování jednoho oboru je prováděno z několika skladů jednoho nebo více dodavatelů.

Nemalé problémy máme i v technické vybavenosti strojové základny podniků místního hospodářství, dopravy a čištění měst. Uznáváme, že strojní zařízení vysoké kvality a výkonnosti je v prvé řadě dodáváno do důležitých resortů strojírenství, hutního průmyslu apod . Ale i re

sorty, zajišťující doplňkovou výrobu a služby pro obyvatelstvo, jako jsou ' místní hospodářství, výrobní družstva a údržba silnic, potřebují k růstu vlastních kapacit nové, stále výkonnější stroje a zařízení.

A že i zde se dělají dobré výrobky pro spotřebitele, o tom svědčí v těchto dnech výstava na brněnském výstavišti.

Například v dřevoodvětví je přes 1300 strojů, jejichž průměrné stáří přesahuje normovanou dobu životnosti a pohybuje se v průměru 27

let. V kovoodvětví je přes 1800 třískových obráběcích strojů, jejichž průměrné stáří je 19 let, a 230 beztřískových strojů 73

lisů, bucharů

i jiných zařízení, jejichž stáři přesáhlo 21 roků. Obdobná situace se projevuje i v kožedělném odvětví.

Nechci tím říci, že bychom všechno viděli jedině v nejmodernějších strojích, protože dalším činitelem , ovlivňujícím plnění plánu, je i or ganizace pracovních procesů. Skutečností však je, že náš vývoj

v těchto otázkách zaostává a že situace je o to nepříznivější, že jde o obsáhlý sortiment zařízení. Otázka potřebných strojů není hlavním předmětem výrobního zaměření národních podniků a v důsledku toho se pochopitelně neřeší ani jejich vývoj .

Myslím, že by stálo za úvahu, kdyby byl někdo pověřen u minister stva těžkého průmyslu nebo u jiného resortu vývojem

konstrukcí

strojů pro údržbu silnic, čištění měst a případně pro další naše úseky s tím, že jejich výrobu bychom mohli dělat v našich kovopodnicích

v různých krajích, kde na to máme kapacity i příslušné kvalifikované pracovníky. V posledních letech stále zřetelněji vystupuje do popředí péče na

rodních výborů o zlepšování životního prostředí. Souvisí s tím předea vším vytváření optimálních podmínek pro dlouhodobou koncepci struk tury osídlení v kraji, zlepšování úrovně bydlení, dokončování vybavez nosti sídlišť a údržba dosavadního bytového fondu.

Ke zlepšování vzhledu našich obcí přispívá zejména větší péče o ge nerální opravy bytového fondu a vůbec větší pozornost jeho údržbě.

V roce 1970 chceme dosáhnout toho, aby se zvýšily prostředky z dosa vadních 70 miliónů Kčs, které k tomu účelu ročně vynakládáme, na 150 miliónů Kčs.

V této souvislosti budeme ovšem muset za pomoci ministerstva staa

vebnictví vyřešit ještě některé problémy u našich okresních staveb ních podniků. Především je potřeba dosáhnout jejich lepší technické vybavenosti, zejména chybí lešení a větší mechanizace. Dále musíme zlepšit organizaci práce v těchto podnicích, změnit v nich dosavadní

nevyhovující strukturu profesi. A konečně bude potřeba dořešit i ně které mzdové otázky, o nichž vláda už ostatně v poslední době jednala.

Tyto otázky se řeší například již u klempířů, pokrývačů atd. Hlavním článkem naší práce v současnosti je soustavné zpracováz vání územních plánů rajónů Středočeského kraje a jejich dopraco

vání do územních plánů sídlišť, důsledné uplatňování znalostí zpraco vaných v projektu » R « a všech dosud zpracovaných územních a plá. novacích úvah .

V našem kraji máme určitý předstih při zahájení přestavby měst, kterou si v nejbližší budoucnosti vyžádá na celém území republiky přestárlý bytový fond: ( V Mladé Boleslavi, Kladně a celé řadě sídlišť

s významnou funkcí budeme uskutr jovat výstavbu nových bytových jednotek na asanačních územích historické zástavby. ) Při výstavbě těchto nových bytů je nutno dosáhnout komplexní vy bavenosti nejen pro obyvatele nového bytového fondu, ale i pro oby vatele dosavadních bytů. 74

Při výstavbě sídlišt v našem kraji máme však problémy s dokon : čováním technického a občanského vybavení. Je to hlavně otázka ka pacity stavební výroby. V posledním období nebylo stavební výrobou prostavěno na technickém a občanském vybavení sídlišť v ročních prů měrech 15 miliónů Kčs. Do roku 1970 nám stavební výroba nepřevzala

ještě hodnotu prací v částce 150 miliónů Kčs. Nedostatečná kapacita stavební výroby nám tedy zaviňuje nespokojenost obyvatel sídlišť v dů sledku nedokončování komunikací a s tím

souvisejících

terénních

úprav, jakož i distribucí, objektů služeb, školek apod. Tento stav navíc zhoršuje nekoordinovanost postupu při budování

inženýrských sítí, což má za následek často dlouhotrvající neuprave nost sídlištních celků v důsledku nesladěnosti různých výkopových prací apod.

Z toho, o čem jsem hovořil, je vidět, že se nám ještě leccos nedaří tak, jak bychom si přáli.

Proces významných změn, který od počátku letošního roku začí náme u nás pod vedením naší strany realizovat, má pochopitelně značný dopad jak na obsah práce národních výborů jednotlivých stup nů, tak i na její organizaci a na pracovní styl.

Usilujeme o to, abychom skutečně dosáhli kvalitativního obratu v činnosti 'národních výborů, jejich poslanců, pracovníků a aktivistů. To ovšem vyžaduje podstatnou přeměnu myšlení lidí a zde si musíme přiznat, že jsme teprve na začátku. Začínáme postupně přebudovávat náš aparát, u něhož musíme do sáhnout, aby zejména na stupni kraje se jeho podstatná část zabývala

tvůrčí koncepční a perspektivní činností a jen malá část nezbytnou

administrativou. To samozřejmě těsně souvisí i s problematikou sou časné kvalifikace pracovníků národních výborů, kde půjdeme neu stále cestou zvyšování znalostí a schopností lidi.

V závěru bych chtěl znovu upřímně ocenit péči a pozornost, kterou

naše strana věnuje činnosti národních výborů a problémům jejich práce.

Zároveň mi dovolte, abych sjezd naší strany ujistil o tom, že v na

šem kraji budeme všemi silami přispívat k rozvoji národního hospo dářství, jakož i k dalšímu prohlubování socialistické demokracie a naší státnosti.

Soudruh VÁCLAV ČESÁK,

středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi !

V návrhu na změny stanov strany jsou nově formulovány některé otázky související s přijímáním nových členů, zrušenim kandidátské lhůty a s odchodem ze strany . Otázka přijímání nových členů a do 75

1

plňování a omlazování strany novou krví je záležitostí, která předa

pokládá určité úsilí základních organizací. Jaké jsou zkušenosti z této oblasti stranické práce ?

Získávání nových členů do strany ovlivňují některé prvky. Například

vědomí odpovědnosti při vstupu do strany, nároků spojených s člena stvím apod. Určitá náročnost a představy plnění povinností zužují okruh těch nezkušených mladých lidí, kteří mají předpoklady pro

to, stát se dobrými komunisty. Ještě horší je, když děti našich aktiva ních členů a funkcionářů odmítají nabídnuté členství, snad pod těmi dojmy, které prožívají doma, vidí zatížení rodičů, čas, který musí strá vit plněním povinností apod .

Podle našich zkušeností má velkou cenu a velký význam aktivní

přístup ČSM k návrhům nových členů ze svých řad. V loňském roce bylo u nás přijato několik desítek mladých lidí, kteří byli navrženi přímo celozávodním výborem strany, základními organizacemi ČSM a celozávodním výborem ČSM. Považujeme dále za správné – a uskutečňujeme to v praxi – koa nat s těmi lidmi, u kterých počítáme s přijetím do strany, nebo s těmi, kteří již ve straně jsou, besedy, kde se od nich dovídáme, jak se o ně starají základní organizace, jaké se jim ukládají úkoly, jak přijali svůj vstup do strany apod. Odpovědi jsou velmi zajímavé a různorodé. Ukazuje se, že mnoho mladých lidí si stranu idealizuje , že často jsou zklamáni úrovní členských schůzí a postojem komunistů a často jsou

překvapeni tím, že lidé, se kterými se setkávají na pracovišti a u nichž poznali negativní stránky, jsou členy strany. Vyplývá z toho, že sami mladí lidé se přesvědčují, že někteří komunisté se chovají jinak na veřejnosti, jinak na pracovišti a jinak ve styku s mladými lidmi. 1

Samozřejmě, že existují také pozitivní zkušenosti. Často máme ra dost z mladých lidí, které přijímáme, a hlavně z toho, když se z nich stanou v průběhu několika let aktivní funkcionáři.

V našich základních organizacích, celozávodních výborech a do konce i okresních výborech máme velkou část soudruhů, ze kterých, obrazně řečeno, jsme udělali komunisty, které jsme vychovali a kteří se postupně stávají směnou, jež přebírá na svá bedra úkoly vyplý

vající z naší složité cesty k rozvinuté socialistické společnosti. Dále bych chtěl uvést, že je stále dost vysoké procento vyškrtávaa ných. Ze strany často odcházejí lidé, kteří zřejmě svoje členství spo jili s materiálními výhodami a v současné době, kdy se uskutečňují některá, ne zrovna populární opatření, se snaží členství ve straně zbavit. Není to nic překvapujícího u lidí, které jsme přijali před něko lika lety, kteří se stranou nesrostli, anebo jsme asi neměli šťastnou ruku ve výběru. Není to však samozřejmé u lidí, kteří vstoupili do strany po roce 1945, zastávali různé odpovědné hospodářské, stranické i odborové funkce apod . a v současné době je jim obtížné zaplatit členské příspěvky anebo se ke straně vůbec hlásit. Je zřejmě třeba 76

vůči takovým lidem volit tvrdší postup a vyvozovat závěry z neplnění stranických povinností .

. V další části bych chtěl hovořit o usnesení ÚV z prosince 1964, které se zabývalo kádrovou prací a problémy práce s lidmi vůbec. Jsme toho názoru, že toto usnesení přišlo včas. Stanovy strany schválené na XII. sjezdu daly základním organizacím KSČ I odborovým organizacím velkou pravomoc, avšak ukázalo se, že směrnice, které stanovy dopl.

ňovaly, nebyly dobře promyšlené. Kádrová práce se soustředila pouze na schvalování vedoucích hospodářských pracovníků a stala se z toho spíše prestižní otázka vedoucích pracovníků a základní organizace. Dále směrnice vytvořily takový stav, že projednávání návrhu na ob .

sazení funkce například technického náměstka bylo záležitostí něko lika měsíců a nekonečné řady schůzí v různých základních organizaa cích a odborových organizacích. Zřejmě proto byly směrnice zrušeny v souvislosti s usnesením ÚV a opatřeními, která byla v tomto směru učiněna.

Považujeme za nejcennější to, že usnesení dává směr nezaměřovat se pouze na projednávání kádrových návrhů , ale že velká pozornost

je věnována kádrovým rezervám, a to při výběru jak hospodářských pracovníků, tak i stranických a odborových i jiných funkcionářů, dále hodnocení pracovníků , zvyšování politické úrovně a odbornosti. V na šem závodě jsme si opravdu dali velkou práci s přípravou kádrových

rezerv a děláme kroky k tomu, aby vedoucí hospodářští pracovníci získali politické i odborné vědomosti. I když myslíme, že jsme na tomto poli udělali hodně, ukazuje se, že jsou to otázky velmi složité a náročné a že jsme jim zůstali ještě hodně dlužni . Otázka přípravy a vedení kádrových rezerv je málo přitažlivá pro vedoucí pracovníky i pro základní organizace. Vyžaduje houževnatou práci, soustředění a zájem . Jsme si ale vědomi, že je to jediná moža

nost, jak dosáhnout potřebné vysoké úrovně pracovníků , kteří řídí hospodářskou činnost, stranickou práci, odborovou práci a činnost spo

lečenských organizací. Velmi zarážející je nezájem vedoucích pra covníků o kádrové otázky, hodnocení podřízených pracovníků apod. V roce 1958 byla zrušena kádrová oddělení, která odpovídala za čin nost na tomto úseku a nedávala tehdy odpovědným pracovníkům vel kou možnost při výběru lidí. I když od této změny uplynulo již 8 let, ukazuje se, že kádrová politika se nestala součástí práce většiny hos podářských pracovníků a že je na okraji jejich zájmu. Vidíme v tom velký nedostatek, který je nutno odstranit. Bude zřejmě třeba , jak

je uvedeno v materiálu o diskusi k tezím, aby opatření zaměřená k práci základních organizací KSČ, která se připravují, byla opravdu účinná a aby otázka přípravy kádrů a jejich odbornosti byla v popředí zájmu jak hospodářských pracovníků, tak stranických orgánů. V souvislosti s přípravou lidí bych chtěl upozornit na zkušenosti z odborné výchovy a vzdělávání pracovníků. Řada soudruhů, kteří se osvědčili jako dobří dělníci , byla zařazena do hospodářských funkcí. 77

Je také potěšitelné, že tito soudruzi, když strana začala prosazovat zá sady směřující ke zvýšení kvalifikace, začali studovat mnohdy v pozd ním věku, získávali středoškolské vzdělání, a to mnohdy na úkor svého osobního volna, svého odpočinku, svých rodin apod.

Měli bychom si však položit otázku, jestli jsme někdy nepřeháněli. Vykážeme sice, že tolik a tolik mistrů a techniků dokončilo podniko

vou průmyslovku , ale v jejich kvalitě se mnoho nemění, Ten dobrý je stále dobrým mistrem a ten méně dobrý má třeba argument, že si

doplnil vzdělání, a počitá s tím , že má svoje misto jisté. Zde se skrývá nebezpečí, že extenzívní způsob získávání nižšího nebo středoškolského vzdělání nijak neurychli vědeckotechnickou revoluci a nevytvoří žád nou kvalitativně vyšší úroveň odborníků,

Naopak máme jiné mezery. V našem závodě jsme instalovali řadu moderních programově řízených strojů. A zde je třeba zvýšit kvalifi kaci seřizovačů, opravářů, technologů a konstruktérů, aby se zajistilo

plné využití těchto zařízení. Z předsjezdových materiálů vyplynulo, že je hodně odvětví, kde naše technická úroveň zaostává. Na těchto úse cích bychom neměli litovat peněz na speciální kursy, doškolování, zvy. šování kvalifikace apod .

Můj diskusní příspěvek směřoval k tomu, abych, mimo jiné, na někte rých případech ukázal, jak se projevuje v praxi plnění usnesení OV o kádrové práci .

U nás v základních organizacích a v celozávodním výboru máme názor, že toto usnesení bylo velmi pečlivě zpracováno. Bylo by ale hodno odsouzení, jestliže by nebylo uvedeno v život a nestalo se ná

plní práce stranických organizací, hospodářských orgánů a komunistů na všech stupních řízení. Soudruh JAN DANIELIS , pražská mestská organizace KSC

Soudružky a soudruzil

Pracuji řadu let v Ústavu bytové a oděvní kultury, v oblasti spo třebního průmyslu, který má bohatou výrobní tradici. Jeho pracovníci

şehráli významnou revoluční úlohu v bojích dělnické třídy, Při výstavbě vyspělé socialistické společnosti, již má urychlit uplat nění zásad zdokonaleného řízení našeho národního hospodářství, je

důležitým činitelem také rozvoj kultury, Na jeho formování mají vliv nejen umělecká díla , jako je krásná literatura, hudba a projevy vý .

tvarného umění, ale i průmyslové výrobky, které vytvářejí naše životní a pracovní prostředí,

Výrobky spotřebního průmyslu, které představují 40 % z celkové spotřeby průmyslových výrobků, kromě toho, že uspokojují potřeby na šich spoluobčanů, mají také veliký význam při zabezpečování výhod. ného vývozu, A k tomu několik poznámek. 78

Je za námi doba, kdy bylo možné přehlížet kvalitu výrobků při zve ličování významu jejich množství. Potřeba zlepšit výsledky našeho hospodaření musí vést k tomu, aby při stálé péči o zvyšování produk. tivity práce se zároveň nepoškozovala jakost výrobků. Stanovili jsme si úkol dostihnout vyspělé průmyslové země v tech nické, užitné i estetické úrovni našich výrobků, a to nejen proto, že se dostáváme na světových trzích do soutěže s výrobky těchto zemi, ale v prvé řadě i v zájmu našich spotřebitelů, Potřebujeme ve všech oborech nejen znát světovou úroveň a mít od

vahu srovnávat naše výrobky se špičkovou produkci, ale též rozho dovat o vytvoření takových podmínek , které pomohou překonat zpož dění našich výrobků proti špičkovým.

Při mnohých příležitostech jsme se přesvědčili, že tvůrčí schopnosti průmyslových návrhářů a zručnost i um dělníků a techniků ve spo

třebním průmyslu se mohou vyrovnat schopnostem kteréhokoli národa a dokonce je předčit. Máme dostatek vynikajících návrhářů , kteří touží po uplatnění. Jsou to lidé většinou skromní a nadšení, kteří nalézají uspokojení, jsou-li výsledky jejich práce realizovány v průmyslové vý : robě .

Často se poukazuje na to, že kapitalisté ukrývají dobré nápady tvůr čích pracovníků do sejfů a brzdí tím pokrok.

Co ale říci tomu, že u nás v ateliérech našich závodů a i u samo statných průmyslových návrhářů jsou uloženy nápady, které by oži vily sortiment novinkami a při šikovné a odborné nabídce by zajistily i ve světové konkurenci dobrý odbyt při výhodných cenách ?

Máme příklady, kdy výrobní podniky dokázaly v obtížné výrobní a ekonomické situaci pochopit, že spojení nápadité práce průmyslového

návrháře s iniciativou techniků a dobrou prací dělníků může překonat i nesnáze plánovací techniky a přinést zajímavé ekonomické výsledky.

Uvedu jen dva příklady z mnohých : Československé lisované sklo má dnes světovou úroveň , Jaho nový výraz se rodil za podpory mnoha lidí v době, kdy výroba tehdejšího oboru obalového skla zápasila v technice i technologii s velkými ob tížemi .

Také výrobní a ekonomická situace národního podniku Textilana byla velmi obtížná v době, kdy zde začala obnova sortimentu vlněných tkanin , Během nemnoha měsíců přinesl tvůrčí zápal kolektivu vý . sledky, které pomohly nejen zvýšit úroveň výroby Textilany, ale při spěly i k oživení desinatérské činnosti v ostatních podnicích, Nechci oslavovat jednotlivce, protože kromě jejich iniciativy zde měla význam i účast kolektivu . Ale uvádím tyto příklady proto , že i v podmínkách dřívějšího způsobu řízení bylo dost prostoru pro ini , ciativu a podnikavost.

Ani ve starých podmínkách, tím méně ve zdokonalené soustavě ří . zení nelze však podléhat sebeuspokojení. 79

Bohužel i v nových podmínkách řízení je už dnes možno vystopo vat názory, které přehlížejí nutnost učinit pro rozvoj sortimentu a pro zvýšení efektu vývozu našich výrobků vše, co je v lidských silách. Setkáváme se s pohodlným konstatováním, že výrobní program oboru

je vyprodán, že pzo je spokojen, že zavedení novinky je náročné a problematické. S podrážděním jsou komentována porovnání cen, kte rých dosahujeme při vývozu některých výrobků my a kterých dosahují

přední průmyslové státy, a jako vysvětlení je ochotně přijímán vliv diskriminace atd.

Ze znalosti vývoje např. soudím, že náš průmysl porcelánu by mohl lépe využít tvůrčích schopností československých návrhářů a vybudo vat ve světové konkurenci lepší pozici svým výrobkům, než kterou potvrzuje srovnání cen, jichž při vývozu dosahujeme. Vždyť nástup to

hoto odvětví do světové soutěže po roce 1957 byl velmi slibný a další vývoj původních tvarů a dekorů, zejména užitkového porcelánu, by při spolupráci s dalšími nadanými návrháři jméno československého porcelánu posílil.

Upřímně si myslím, že naší hlavní zbraní, se kterou můžeme pro razit ve světě i na našem trhu, je tvůrčí schopnost našich lidí. Jakost výrobků, jejich technická dokonalost se ve světě považuje za samo zřejmou a dobrému odbytu pomáhá především nápaditost průmyslo vého návrhu .

Považuji proto za vhodné, abychom udělali prověrku tvůrčích schop ností průmyslových návrhářů a abychom jich využili bez ohledu na to, že nám leckde dá dost přesvědčování a námahy překonat vžitý výrobní konzervatismus a podceňování. Při dosavadní surovinové per spektivě a možnostech technické modernizace je zlepšení užitné hod noty výrobků a tím i estetického vzhledu důležitým činitelem ke zvý šení efektu našeho národního hospodářství.

Na tomto úseku působí už dlouho výtvarné rady a je to posláním i Rady výtvarné kultury výroby, jejíž pomoci by výrobní podniky měly důsledně využívat . Zmíním se i o těch podmínkách, které rozvoji sortimentu spotřeb

ního průmyslu nejsou příznivé. Mnohé novinky jsou závislé na suro vinové skladbě, kterou má průmysl k dispozici, a snad právě v textil ních odvětvích jsou to okolnosti téměř rozhodující. Složení surovin,

které zpracovává textilní průmysl, způsobuje, že československý sortia ment je podstatně chudší než obraz trhu v kapitalistických státech. Není to pouze proto, že vývoz textilu má vliv na dotaci vnitřního trhu,

ale v sortimentu hraje vysokou roli široká paleta chemických vláken . A zde jsme silně zaostali .

V roce 1965 jsme z celkové skladby surovin měli k dispozici 31,3 % celulózových vláken a 6,6 % vláken syntetických. Ve státech evrop ské hospodářské spolupráce byla spotřeba syntetických vláken na 1 obyvatele trojnásobná a v USA 4,8krát vyšší než u nás.

Musíme počítat s tím, že náš trh bude i nadále chudý, pokud se 80

nezmění záměry čtvrtého pětiletého plánu a nedojde-li k urychlenému rozšíření výroby syntetických vláken. S rozvojem výroby a spotřeby syn

tetických vláken souvisí i opatření k modernizaci spotřebního průmyslu. To je další bolest spotřebního průmyslu. V minulém systému pláno vání a rozdělování investičních prostředků nezbylo mnoho na moder:

nizaci a výstavbu tohoto odvětví. Očekávání, že alespoň to, co bude možno pořídit a co ze strojního zařízení bude dodáno strojírenským průmyslem , bude na vysoké technické úrovni, zůstalo stejně jako růst produkce tuzemských surovin z podstatné části dosud nerealizováno. O tom již hovořila soudružka Pokorná ze Severočeského kraje.

Ukazuje se nutnost zkoumat proporce mezi rozvojem skupiny A a B

a jejich vliv na zajištění tempa růstu životní úrovně. I když úloha zkoumat dnešní stav a vyvozovat z toho závěry patří do jiné oblasti, než kde nyní pracuji, vím, že úroveň techniky a její efekt má dalekosáhlý vliv na výrobní politiku a ekonomii spotřebního průmyslu, zejména musíme-li brát zřetel na značné, vývozní úkoly a skutečnost, že od nás i země socialistického tábora očekávají výrobky

vynikající úrovně a ne standard, který si umí vyrobit samy . Chtěl jsem upozornit na to, že i podnikání v socialistickém hospo dářství musí umět ' využít všech sil, které povedou k uplatnění vý.

robků spotřebního charakteru na všech trzích. Speciálně chci vyvolat podporu ' a zájem průmyslových závodů a celé naší strany na využití

bohatých schopností průmyslových návrhářů , za jejichž pomoci mů. žeme zvýšit přitažlivost československých výrobků na zahraničních trzích a prospět i růstu kulturní úrovně naší průmyslové produkce a životního prostředí našeho lidu.

Budou-li průmysloví návrháři dostávat náročné úkoly a budou-li vý . sledky jejich práce využívány, splní se i v tomto úseku koncepce eko nomicky účinného rozvoje průmyslové produkce.

Soudruh PŘEMYSL DANIŠ , severomoravská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi ! Ve svém diskusním příspěvku bych chtěl reagovat na usnesení na šeho krajského výboru strany, který se dne 27. srpna 1965 mimo jiné

zabýval reprodukcí pracovních sil v zemědělství našeho kraje. Vzhledem k tomu, že toto usnesení krajského výboru řeší jeden z dů ležitých problémů zvyšování zemědělské produkce, což je v podmín

kách našeho šumperského okresu velmi důležité, zabýval se náš okresní výbor strany tímto usnesením na svém zasedání dne 28. září m. r. Při jal usnesení ke zlepšení situace, protože od roku 1960 se snížil celkový 81

stav v zemědělství našeho okresu o 2404 trvalých pracovníků, pře. vážně odchodem do důchodu a navíc tento úbytek byl doprovázen též

úbytkem pomáhajících pracovníků v zemědělství o 50 % . Mnohem zá važnější se ještě jeví tento problém ve věkové skladbě. Provedeme- li srovnání průměrného věku pracovníků v zemědělství za celý okres

s ostatními okresy kraje, má náš akres druhý nejnepříznivější věkový průměr. Bylo proto nutné, aby usnesení okresního výboru rozpracovala jak výrobní zemědělská správa , tak i orgány v okrese , které mají vliv

na reprodukci pracovních sil, a hlavně základní organizace strany v ze mědělských závodech a na vesnicích, z praxe při uskutočňování tohoto

usnesení mohu potvrdit, že bylo naprosto správné, avšak je nutno si uvědomit, že splnění těchto usnesení závisí především na jednotlivých

zemědělských závodech, protože administrativní rozpracování těchto usnesení nemůže pracovní síly samo zajistit.

V naší závodní organizaci strany a představenstvu JZD, které hospo• daří v horské oblasti na výměře 1512 ha zemědělské půdy, jsme se s tímto problémem zabývali již o několik let dříve, protože nebylo ji

nak možno u nás vůbec zajistit zemědělskou výrobu, Dali jsme si úkol od roku 1959 získat ročně nejméně 5 mladých lidí pro práci v našem JZD . Tento úkol se nám dařilo zatím plnit velmi dobře, takže v sout

časné době máme pracovních sil dostatek a z 200 stálých pracovníků je 74 mladých do 27 let,

Výsledek samozřejmě nepřišel sám od sebe. Nejméně čtyřikrát do roka přicházejí pracovníci našeho družstva mezi žáky základní devíti . leté školy, a to již od šesté třídy , Seznamují je s výsledky hospodaření družstva, jeho perspektivami a výstavbou hospodářských a společen . ských zařízení a přitom jednají o možnostech uplatnění mladých lidí V našem družstvu na jednotlivých pracovních úsecích . Vyšší ročníky této školy naopak navštěvují pravidelně provozy družstva, kde žákům

vysvětlujeme to, co je zajímá. Škola sama zařazuje do občanské vý: chovy i otázky našeho družstva a ředitel školy udržuje kontakt s naší

závodní organizací ČSM. V obci je ustanovena náborová komise, která vybírá žáky schopné s úspěchem absolvovat středoškolské vzdělání či některou učňovskou školu, Všichni žáci získaní pro naše JZD těmito školami procházejí, jak s nimi bylo dohodnuto, studují a učí se z pro středků JZD. Důležité je, že při rozhodnutí pro práci v JZD vybraný žák předem ví, co bude dělat a do jaké práce bude zařazen. Přísně dbá

me, jak stranická organizace, tak i vedení družstva, aby po vyučení mladý člověk skutečně dělal to, čemu se vyučil anebo který směr stu doval, To má za následek první předpoklad spokojenosti mladého člo .

věka. Není tak těžké mladé lidi získat pro práci v zemědělství, jako se potom o ně starat tak, aby v zemědělství zůstali a práce je bavila . Proto již získaný kontakt udržujeme i nadále a zajímá nás, jak naši žáci žijí v učňovských školách, jaké problémy mají při studiu, a nezapomínáme na ně ani při výkonu vojenské služby a samozřejmě při samotné práci v JZD . 82

Stranická organizace spolu s vedením JZD a ZO ČSM pořádá pravi: delně jedenkrát do roka besedu všech mladých lidí JZD, včetně těch,

kteří jsou právě v učení, na studiích apod, Této besedy se povinně zúčastňují vedoucí funkcionáři JZD a místních složek a na této besedě s nimi hovoříme o jejich problémech, problémech družstva i mista.

Mohu zodpovědně ze dvouleté zkušenosti prohlásit, že tyto besedy jsou velmi užitečné, protože pomohou řešit nedostatky jak v životě mládeže, tak i ve výrobě a právě mladí jsou příkladem při jejich od

straňování. Tímto se vytváří vzájemná důvěra, že se nejen slibuje, ale dohodnutá opatření, která zlepšují a zpestřují život mládeže, se plní do důsledků. Proto mládež věří orgánům družstva, což se pak samo

zřejmě projevuje i v bezvadné pracovní morálce na úseku výroby. Že naší mládeží věříme a chceme ji naučit též rozhodovat, nebojíme se jim svěřit důležité funkce, jako mechanizátor, vedoucí chovu, jsou členy představenstva , revizní komise i jiných družstevních orgánů. Zá roveň je tím připravujeme i pro vstup do strany , což samozřejmě

omlazuje naši závodní organizaci . Za poslední tři roky jsme přijali za členy strany 13 mladých lidí.

Dále jsme viděli problém v tom , jak zlepšit pracovní podmínky a zpestřit volný čas, protože se často na vesnici stává , že mládež, pře vážně chlapci, tráví svůj volný čas v hostincích apod. To se stávalo i v naší obci a rozhodně nám tato rekreace pracovní morálku nezvy

šovala . Mládež ztrácela zájem o práci, tím se zmenšoval výdělek a pak nebyla spokojena , aniž vlastně věděla proč. Když se však hlou

běji zamyslíme nad problémem jejich volného času, nelze se tomu ani divit, protože jiné kulturnější vyžití nemá. Proto jsme vybudovali s je

jich pomocí klub mládeže pro 50 lidí, vybavený televizorem, rádiem, magnetofonem, knihovnou, šachy a kulečníkem a také potřebným ná bytkem. U toho je vybudována i šatna a sprcha . Celý tento komplex

stál naše družstvo 65 000 Kčs. Dále jsme zřídili závodní kantýnu, kde po celý den vyvařujeme teplé polévky, prodáváme svačiny, cigarety, cukrovinky , sodovky a po zaměstnání i pivo . Této kantýny využívají i ostatní družstevníci a podle zájmu je možno říci , že je spokojenost na obou stranách.

Dále jsme sloučili dvě tělovýchovné jednoty v obci pod TJ Družstev nik, abychom i zde působili na sportovní činnost mladých

JZD i ve

vesnici. Ve výboru této jednoty jsou zástupci jak mládeže z JZD, tak į vedení družstva, kteří mají za úkol dbát, aby tělovýchova sloužila mladým lidem, a také z kulturního fondu na tuto činnost uvolňujeme 15 000 Kčs ročně. Předplatili jsme mladým 20 lístků do divadla, za

koupili traktoristům zimní prošívané obleky, které mechanizátor při děluje na delší jízdy traktorem. Jedním z velmi důležitých opatření v péči o mládež je bytová otázka. Zatím jsme vystačili s modernizací staršího bytového fondu, který je majetkem JZD . Dnes však s tím má

me mnoho problémů. Dokončujeme výstavbu čtyř bytů, které jsou již také přiděleny, a přitom zájem mladých o nové byty nemůžeme uspokojit. 83

Vyjmenoval jsem některé z hlavních opatření, která pro mládež pro vádíme. Mládež se za poskytovanou péči odměňuje závazky. V roce

1965 byl závazek na zvýšení objemu krmiv a šetření nákladů. Dosáhli jsme dvojnásobku výroby sena proti roku 1964 a plánovaný objem

siláže byl překročen. Noční směny v přípravě půdy nejsou výjimkou. Mladí nastupují na sobotní a nedělní směny, k opravám strojů a ve špičkových obdobích je práce v neděli a ve svátek pro mládež samo zřejmostí. Na druhé straně jim dobrá pracovní morálka umožňuje dobrý výdělek. V průměru si za měsíc bez naturálií vydělají 1250 Kčs, což

v porovnání s průmyslem se vyrovná hrubé mzdě 1480 Kčs. Máme za to, že tato odměna není špatná. Od roku 1962 provádíme odměňování peva nou peněžní odměnou. Zároveň se také staráme o to, aby byla práce i v zimním období, zaváděním vhodné přidružené výroby, která v cel

kovém objemu činí 500 000 Kčs tržeb. Z toho, co jsem ve svém diskusním příspěvku uvedl, vyplývá, že je

starost o mládež dosti těžká, a chci podtrhnout, že mnohé naše země dělské závody volí pohodlnější cestu žádostí na okresní orgány a pa tronátní závody o poskytnutí brigád, než aby se staraly o mladé lidi ve

vlastním JZD. Jistě jsou připomínky přibližně stejné v každém země: dělském závodě, ale je třeba sáhnout i na finanční prostředky kul turních a sociálních fondů . Potom rozhodně dosáhneme, jak vyšší ze

mědělské produkce, tak i dostatku pracovních sil v našem socialistica kém zemědělství.

Soudruh ZDENĚK DĚDIČ, pražská městská organizace KSC

Soudružky a soudruzi ! Chtěl bych hovořit o některých problémech na vysokých školách v Praze a o práci komunistů .

Za základní orientaci v naší práci pokládáme usnesení říjnového pléna ÚV KSČ z roku 1964 »K úkolům dalšího rozvoje školství a k výa chově mládeže na školách«, které tvoří obsah vysokoškolské politiky strany na delší období. V plnění tohoto usnesení bylo již mnohé vyko

náno. Například, zlepšilo se hmotné zabezpečení studentů i učitelů, byl přijat vysokoškolský zákon, v současné době probíhají volby aka demických funkcionářů. V Praze byla postavena a vybavena Vysoká škola zemědělská, areál ČVUT v Dejvicích, koleje na Strahově, v Pos dolí a provedena i další opatření vytvářející podmínky pro rozvoj vzdělání v naší společnosti. Dnes studuje na vysokých školách v Praze 30 tisíc studentů v den ním studiu a 18 tisíc při zaměstnání, tj . proti roku 960 zvýšení téměř

o 100 % . Na Karlově universitě vzrostl počet studujících při zaměst 84

nání na trojnásobek. Tím přichází každoročně řada vysokoškolských pracovníků na různé úseky našeho hospodářského, veřejného a kultur ního života .

V současné době stojíme před řešením hlavních úkolů plynoucích z říjnového usnesení ÚV KSČ, a to vyřešit obsahovou přestavbu studia, jeho kvalitativní stránky a zpřesnit profil studentů z hlediska per

spektivních potřeb naší společnosti. Půjde o to, abychom si ujasnili, co by měl znát inženýr strojař, ekonom, lékař, chemik atd., jak ze svého oboru, tak i na základě vazby na ostatní vědní obory, aby se dovedl. orientovat ve složitých vnitropolitických i mezinárodních otázkách, aby se přitom rozvíjela všestranně jeho osobnost, odborně, politicky, kulturně, fyzicky a morálně. Prostě aby byl mistrem ve svém oboru,

znal své místo a povinnosti v naší socialistické společnosti a byl s předstihem připraven k řešení složitých procesů v současném bouřlia vém rozvoji způsobu výroby, charakteru práce i v samotném životě. Do sáhnout přeměny v obsahu vysokých škol a vytvořit pro ně materiální

podmínky je současným hlavním úkolem našich akademických funk cionářů a učitelů a na tomto řešení se aktivně podílejí i naše stra nické organizace. Jak se nám podaří stanovit správný směr rozvoje jednotlivých vědních oborů ve společnosti a připravit pro ně naši mláz

dež, takové bude tempo rozvoje naší ekonomiky, kultury a života v naší společnosti. V tomto procesu mají významné místo i katedry, na kte rých do značné míry závisí, jak odpovědně přistoupí k těmto úkolům, jaký dají další směr vědecké i pedagogické činnosti na svých úsecích. Vysoké školy mají vedle pedagogického procesu i významné místo

v tom, že jsou důležitým centrem vědecké činnosti. Na našich ško lách v Praze máme již řadu moderních laboratoří, dílen a vědeckých pracovišt , v nichž pracuje přes 5 tisíc vysokoškolských učitelů, např.

jen na českém vysokém učení technickém je zaměstnáno 1500 učitelů , z toho 120 profesorů, 160 docentů, 800 odborných asistentů, a to je již značná mozková i realizační kapacita, kterou je možno daleko lépe

využít jak v procesu výchovy studentů, tak i v řešení úkolů rozvoje našeho hospodářství. První zkušenosti v uzavírání smluv mezi fakulta

mi a závody , např. mezi strojní fakultou a ČKD, ale i Vysokou školou chemickotechnologickou a ministerstvem chemického průmyslu, ukazují ,

že jde o významnou formu oboustranně výhodných vzájemných vztahů, které společně přispívají k plnění úkolů rozvoje naší společnosti. Pro hlubuje se zájem o vědecké poznatky a získávají se i zkušenosti z rea lizace. U studentů se projevuje zvýšený zájem o studijní obor a na: vazují se přímé kontakty s výrobní činností. Znalost hlavních úkolů a rozvoje našich vysokých škol vytváří zá kladní předpoklady pro úspěšnou politickou práci i našich stranických organizací a současně umožňuje správné uplatnění vedoucí úlohy stra

ny, dělbu práce mezi učiteli, stranickou organizací, ČSM aid. Posuzu jeme-li stranickou práci z těchto hlavních hledisek, ukazují se dosud vážné nedostatky. Zatím se nám nedaří být v čele ovlivňování politics 85

kovýchovného procesu na vysokých školách, aktivně působit na práci učitelů, funkcionářů ČSM, zaostává příprava a přijímání studentů do

strany a práce s nimi, což má vážné důsledky v různých projevech živelnosti a nedostatečném zabezpečování stranických usnesení, a mož:

no říci, že vnitrostranický život na našich školách je na poměrně nízké úrovni. Tyto otázky byly projednávány na vysokoškolské konferenci i na plenárních zasedáních vysokoškolského výboru a byla přijata opatření k tomu, aby se zvýšená pozornost zaměřila na základní orga nizace, na fakulty, neboť tam vidíme těžiště naší politickovýchovné práce na školách.

V posledním období se projevuje na vysokých školách zvýšený zá jem studentů o politické a ideologické otázky a zvyšuje se i aktivita části svazáckých organizací ; to je základní současná tendence. Přitom tato aktivita není vždy jednoznačná, odráží se v ní složitost dnešní

situace, nedostatečné zkušenosti a poznávací schopnosti mládeže, ne trpělivost a mnohdy přehnaná kritičnost. Průvodním jevem této si tuace jsou i ideové zmatky a tápání při hledání správných stanovisek a odpovědí na některé současné problémy. Při střetávání názorů sílí

diferenciace mezi mládeží, což vytváří předpoklady k uplatnění stra nického vlivu v tomto procesu .

Složitost cest, kterými se prosazuje společenský progres, je velmi rozsáhlá a jejich poznání je náročné. A zde je významné místo učitele i stranické organizace ; mají napomáhat v orientaci našich studentů, postavit se do čela této aktivity, uvědoměle ji řídit a vést mládež k větší

náročnosti a odpovědnosti tak, aby pronikala ke kořenům příčin a vy varovala se povrchnosti, subjektivismu, aby nepodlehla cizím vlivům

a nezdravým tendencím, ať jde o buržoazní propagandu, nebo o libe ralistické či dogmatické tendence. Za správný vývoj naší studující mládeže musíme cítit plnou odpovědnost zejména my, pracovníci na vysokých školách , neboť jde o příští generaci, která vstoupí do ob

dobí rozvinuté socialistické společnosti, jež bude i nadále klást značné nároky. Ukazuje se potřeba zapojit naše studenty daleko aktivněji do řešení problémů na jednotlivých fakultách a školách . Dát jim určitá práva rozhodovat o některých studentských otázkách, např . sociálních, o sportu, kultuře, kolejích atd.; tato pravomoc by musela být úměrná

společenské odpovědnosti. Tím by se jim umožnilo, aby pronikali již od školy do společenské problematiky a nestali se tzv. skleníkovými studenty, izolovanými od složitého života , kteří po svém vyřazení do praxe vadnou, ale aby se dále rozvíjeli. Zde jde současně i o význam

ný ekonomický moment, neboť dobrá kvalitní příprava znamená i rych lejší návratnost prostředků věnovaných na výchovu studentů ; a ty nejsou malé.

Při řešení otázek všestranné výchovy našich studentů má centrální postavení i na vysokých školách učitel. Jak kvalitní je pedagogický sbor, taková je i úroveň jednotlivých fakult a tím i úroveň studentů. Plně oce.

ňujeme významnou práci našich učitelů a v poslední době to bylo vya 86

jádřeno i zvýšením platů. Zkušenost však ukazuje, že vysokoškolským učitelem nemůže být kdokoli, ale jen takový člověk, jehož politická a odborná úroveň i ideová pevnost a morální kvality vytvářejí předa poklady plnit náročné úkoly výchovy naší nové inteligence , který si

umí získat autoritu mezi studenty, rodiči i veřejností a cítí odpověda nost vůči náší socialistické společnosti . Máme řadu takových učitelů, kteří tyto náročné úkoly splňují. Ale jsou i takoví jednotlivci, jež se vyhýbavě stavějí k politice strany nebo ji nesprávně vysvětlují, jsou tolerantní k nesprávným názorům a mají i nízké nároky na studium .

Tyto projevy jsou i samýıní studenty kritizovány, neboť narušují zdras vé formování naší mládeže a někdy i její vztah k socialismu a ke

straně. A pak se nemůžeme divit, že se tyto negativní jevy u mládeže projeví například při posledním majáles, i když jde o ojedinělé malé skupinky. O těchto otázkách hovořil v televizi soudruh Vaculík a mohu vás ujistit, že vysokoškolský výbor strany i základní organizace se těmito negativními projevy zabývají a na základě rozborů příčin přia

jmeme účinná opatření. Soudruzi, říkáme učitelům i studentům ote: vřeně, v naší společnosti jsou hodnoty, o kterých nelze pochybovat, například úloha strany, socialismu a přátelství se Sovětským svazem, a nikomu nedovolíme, aby třeba i při studentské recesi tyto hodnoty

snižoval. Takové lidi v našich řadách na vysokých školách trpět nebu deme a v brzké době se o tom přesvědčí. V těchto otázkách žádný li beralismus a tolerování nestrpíme.

Řešení těchto problémů je především věcí vedení fakult, stranických a svazáckých organizací na školách, ale zejména samých studentů, aby rozebrali příčiny negativních jevů, zaujali k nim stanovisko a našli účinné prostředky k řešení. Bude nutné říci otevřené soudružské stano

visko těm, kteří byli svedeni, ale ti , kteří jsou iniciátory těchto a po dobných tendencí, musí být postiženi, a to v zájmu dalšího zdravého vývoje naší mládeže.

Poslední zkušenosti ukazují, že již není možné jen pasívně registro vat problémy vznikající na vysokých školách, at jde o nízkou nároč nost ve studiu, nebo o řadu neujasněných politických otázek a nekri tický vztah k různým projevům, které narušují jednotu politicko odborné výchovy. Od každého učitele-vychovatele budeme důsledně vy žadovat zcela jasný postoj k politice strany a budeme dále zvyšovat

náročnost na odbornou, politickou a morální kvalitu učitelů, neboť v tom spatřujeme jejich hlavní hodnoty. Vysokoškolský zákon vytváří

dobré podmínky k podstatnému zlepšení situace na našich školách. Naše stranické organizace i vysokoškolský výbor v současné době

vyvíjejí zvýšenou aktivitu, sjednocují své názory i síly a na základě společného postupu s městským a ústředním výborem strany dokážeme dosavadní nedostatky překonat. Mohu vás ujistit, že cesta v tomto

směru je nastoupena , a jsme přesvědčeni, že úkoly uložené nám XIII, sjezdem čestně splníme .

87

Soudruh VLADIMÍR DNEBOSKY, . pražská městská organizace KSČ Soudruzi !

Lednové zasedání ÚV z minulého roku přijalo zásadní usnesení ne jen k nové hospodářské politice strany, ale i k práci strany samé.

V poslední době po tomto zasedání ÚV se orgány v Praze stále více zabývají otázkami práce strany v místě. Tato pozornost k místu byd liště, jak ukazuji i teze k přípravě našeho XIII . sjezdu, je vyvolána řadou okolností. Předně tím, že zde tráví valnou část svého volného času naši pracující, že dochází k převodu některých společenských

organizací do místa bydliště a zvyšuje se pravomoc a úloha NV při uspokojování potřeb lidu.

Stranické orgány a organizace v místě bydliště nemohou pracovat postaru. Před všemi komunisty žijícími v místě vyvstaly úkoly vytvá řet socialistické prostředí, formovat socialistický způsob života, zvy:

šovat podíl občanů na řízení a správě veřejných záležitostí, rozvíjet pracovní a společenskou aktivitu.

Nemálo problémů v místě vyžaduje řešení i v otázkách ideologie, včasné informovanosti o situaci ve světě i v celém hašem životě, aby i k těmto věcem měly široké masy lidu správný postoj .

Návrh na změny ve stanovách strany, který byl předložen sjezdu, novým způsobem zakotvuje a rozšiřuje úlohu komunistů a stranických orgánů a organizací . Nové nároky jsou tím kladeny i na práci ulič

ních organizací. Pro nás v hlavním, městě Praze to platí dvakrát. Zde musí zvláště OV strany svou řídící práci orientovat nejen do početa ných a velkých závodních organizací, ale nemenší péči věnovat i ulič ním organizacím.

K 1. 4. 1966 bylo v Praze 42 230 členů organizováno v uličních orgaa nizacích, což je 25,5 % členů pražské organizace. Ke konci roku 1964 to bylo 23 % . 75 % členů uličních organizací tvoří důchodci a dvě tře: tiny je jich starších 60 let. V Praze však jsou obvody, kde je počet členů uličních organizací velmi výrazný. Například v Praze 6 tvoří uliční organizace 51 % všech členů obvodní organizace, v Praze 3 a 4

to je 50 % a v Praze 10 40 % . Přitom se počítá, že do těchto, organi zací bude každým rokem přecházet dalších 3500 i více členů strany jen ze závodů .

Tím úloha uličních organizací strany v současné době u nás v Praze a z toho výrazně v sídlištních obvodech roste. Tak například čtvrtá uliční organizace pracující na malešickém sídlišti mezi 4500 obyvateli má 186 členů. Na tomto sídlišti pracuje několik takových organizací. Obdobná situace je na sídlištích Zahradní město - západ, východ a ve -

všech rozsáhlých sídlištích Prahy. Přitom je třeba uvést, že výstavba Prahy zdaleka není dokončena. 1

88

Složitost činnosti masové politické práce je dána v místě bydliště i nekomplexností výstavby některých sídlišť , kde žije 20 000-30 000 obyvatel, kteří se začínají poznávat a začínají vytvářet vztahy socia* >

listického soužití. Tyto skutečnosti uvolňují veliký prostor práci koa munistů při sjednocování veškeré politické činnosti v místě a při uplats ňování vedoucí úlohy naší strany .

Nejen to. Uliční organizace se významnou měrou podílejí na výběru poslanců NV, funkcionářů občanských výborů, soudců z lidu, místních

lidových soudů, výborů společenských organizací. Miliónové hodnoty díla, milióny brigád dobrovolné práce přináší masová organizátorská práce uličních organizací spolu s prací pos

slanců NV a ostatních organizací NF v úsilí za zvelebení Prahy. Uvedené příklady nejsou zdaleka všechny a nevyjadřují ani celý, a domníváme se, rozsah poslání uličních organizací. Stav vyžaduje

že nejen v Praze, ale ve všech velikých městech - hlubokou analýzu .

práce v místě bydliště, vymezit poslání uličních organizací tak, aby se

jim ve výstavbě strany dostalo takového postavení, jaké mají základní organizace.

Splnění tohoto poslání a s ním spojeného stupně masové politické a organizátorské práce brání některé nedostatky stylu práce uličních organizací. Jsou mezi jiným dány i složením těchto organizací, přea vážně z řad důchodců, žen z domácností a malou aktivitou komuz

nistů žijících v místě bydliště. V důsledku toho se mnohé uliční orgaa

nizace zaměřují ve své práci převážně dovnitř své organizace a ne věnují potřebné úsilí hlavnímu poslání

organizátorské a výchovné

práci mezi občany .

Na členských schůzích nejsou v potřebném rozsahu řešeny problémy místa bydliště ve spojitosti s úkoly celkové politiky strany. Dochází také k dublování práce občanských výborů, organizací Národní fronty a podobně.

Přesto, že jednou z hlavních myšlenek lednového pléna bylo posílit masovou politickou práci jak v závodech, tak i v místě bydliště, ne nachází valná část komunistů ze závodů žijících v místě správný vztah k uličním organizacím, k provádění masové politické práce . Ve věcné diskusi na obvodních konferencích a městské konferenci v Praze řada funkcionářů ukázala na

vážné

slabiny

práce strany

v místě. Doložili to řadou příkladů, podle nichž mnoho soudruhů, kteří přecházejí do důchodu a zastávali do poslední chvíle různé stranické

funkce na závodech , jdou s důchodem i na stranický odpočinek. Zesílení úlohy strany v místě vyžaduje i změny ve stylu práce zá

vodních organizací, zvláště ve městech, směrem k organizacím v místě. Tato změna spočívá nejen ve vedení těch komunistů , kteří přejdou za krátko ze závodů do důchodu k aktivní politické práci v místě bydliště, ale zásadně i ostatních členů strany. Nelze přehlížet tu situaci , že vět šina členů strany ze závodů se v místě politicky neprojevuje. Městská konference v Praze vyjádřila proto jednomyslný souhlas 89

s návrhem předsednictva OV KSC ke změnám ve stanovách strány, které zpřesněním práv a povinností členů strany povedou ke zvýšení

podílu každého člena strany na vytvářent a uskutečňování politiky strany jak v závodech, tak v místě bydliště. Funkcionáři uličních organizací a národních výborů si velmi váži

pomoci soudruhů ze závodů, ústavů i úřadů. Vidí v pomoci velkou zá. lohu dalšího rozvoje masové politické práce v bydlišti . Za nedostatek považují uliční organizace to, že nemají přehled o komunistech v mis tě. Přestože nepovažují za správné návrat k registraci , doporučují, aby

byla připomenuta ÚV KSČ povinnost komunistům ze závodních orga nizaci nechávat si potvrzovat ve stranické legitimaci místo svého byd: liště. Tím by žádná administrativa nevznikala a ulični organizace by

měly přehled o všech členech strany v místě bydliště. Aby se zvýšil vliv strany v místě bydliště, bude potřebné zvláště

v okresech a obvodech rozhodněji prosazovat závěry lednového pléna ÚV o práci strany, závěry a usnesení, které př me náš XIII . sje straa ny. Osvědčuje se nám v péči o rozvoj masové politické práce v místě ustavení komise pro práci v místě bydliště při obvodním výboru, která se zabývá nejen stylem práce uličních organizací, ale celou proble matikou bydliště .

v Praze 10 jsme dosáhli i zkvalitnění referentských sborů pro uliční organizace, složených z vedoucích funkcionářů obvodu, členů rady ONV, vedoucích odborů, poslanců a dalších funkcionářå organizací NF, znalých problematiky místa bydliště. V obvodních orgánech je 6 funk cionářů uličních organizací.

V rozvoji masové politické práce v místě bydliště připadá důležitá úloha NV. Je to dáno novými úkoly ve výstavbě Prahy. Při jejím za

jištování a rozvíjení vycházíme z toho, že mnohotvárný život v hlava ním městě , poznamenaný navíc zaostáváním rozvoje Prahy jako hlava >

ního města socialistického státu, klade vysoké nároky na řešení pal

čivých problémů, jak o nich bylo jednáno na městské konferenci strany v Praze í ve zprávě ÚV o činnosti strany mezi XII . a XIII. sjez . dem .

Sjednocování názorů komunistů v místě je složitější konkrétně v Pra ze i tím, že celkovou koncepci rozvoje jednotlivých částí města je tře ba řešit v duchu zásady » Praha jedno město« , což musí být i výchozí základnou masové politické práce v místě bydliště .

Nelze nevidět, že v řadě míst přitom převládá dosud zásada »bližší košile než kabát « .

Vyvstává proto pro orgány NV úkol, aby prostřednictvím občan ských výborů - veřejných schůzi - stavěly do popředí ještě rozhod něji zájmy celospolečenské a celopražské. To však vždy nechápou ani celostátně à celopražsky řízené podniky a organizace, jejichž častá nekvalitní , avšak dobře placená práce vede neprávem ke kritice stra nických orgánů a národních výborů. Pritom všem nás ale zkušenosti poučují, že se nemůžeme jednoznač 90

V

ně zabývat pouze celopražskými problémy. Každý obvod a v každém

obvodě jeho jednotlivé části mají své specifické věcné problémy, vy žadující samostatný přístup a fešení. Tento stav vyžaduje zkronkretizovat a zpružnit řešení problémů místa

bydliště. Osvědčuje se nám proto diferencované řízení masové politické práce převážně podle spádových oblastí, podle problematiky oblastí za účasti vedoucích funkcionářů obvodu, ředitelů podniků a organizací.

Pro zvýraznění řídící úlohy obvodních výborů KSC se zabýváme for mulováním zásad činnosti občanských výborů s cílem dosáhnout lepšího sjednocení sil občanských výborů a společenských organizací NF pod vedením uličních organizací. Chceme toho dosáhnout zejména zvýše ním aktivity okresních orgánů, dále při tvorbě pracovních plánů a v ko*

ordinaci obsahu členských schůzí uličních organizací a veřejných schůzí v místě bydliště. V souladu s celkovou úpravou schůzového života v místě bydliště omezujeme počet veřejných schůzí ve volebních obvodech a těžiště

přesunujeme prostřednictvím poslanců, občanských výborů a domova ních komisí přímo do domů. Daří se tím řešit konkrétnější otázky, zvyšovat podíl občanů na péči o bytový fond, zvelebovací akce »ZPK « i přejímání domů do společné péče obyvatel, patronáty nad ochra

nou zeleně a parků. Nepochybně to přispěje i k vzájemnému sblížení obyvatel v domě .

Rozvoj masové politické práce v místě je podmíněn i zvýšením akti: vity společenských organizací. Tento rozvoj jim umožnilo lednové za:

sedání ÚV , které zdůraznilo, že jejich hlavní poslání a působení v místě spočívá v posilování výchovné a organizátorské práce mezi obyvatel stvem a uspokojováním zájmů pracujících. Činnost těchto zájmových organizací je tedy neoddělitelná od rozví: jení celkové masové politické práce a prohlubování demokratičnosti našeho státu .

Přitom je třeba přiznat, že se společenským organizacím v místě nepodařilo překonat uzavřenost do sebe, že se vybíjejí hlavně v ná boru členstva a organizačními záležitostmi a nezbývá jim dost sil na vlastní zájmovou činnost . Společenským organizacím v Praze je dáno mnoho možností při zajišťování úkolů ke zlepšování životního pro středí, socialistického stylu života, k podílení se na rozvoji výstavby a přestavby Prahy. Vedle těchto úkolů jde zejména v současné době zvláště o žádoucí

zájmovou výchovnou činnost mezi mládeží. Mám na mysli zvláště od bornou a materiální pomoc při vytváření podmínek pro polytechnizaci školství, při rozvíjení zájmové přírodovědné činnosti a jiné. Tuto čin

nost mohou úspěšně rozvíjet v dohodě s ČSM na základě skutečných zájmů, na základě kolektivního členství ve společenských organiza cích .

Jednou z nejmasovějších organizací v Praze je Svaz československo sovětského přátelství s 360 odbočkami a 160 000 členy. Přitom v ně: 91

kterých odbočkách je i 1000 členů. V době převodu členů do místa byd liště vyvíjel aktivitu v řadě akcí, avšak všechny probíhají ve stejném duchu jako před léty. Jde o besedy doplněné krátkými filmy , recita cemi nebo hudbou pro víceméně náhodné účastníky .

Svým obsahem práce SČSP zůstane i nadále politickou organizací, mající za úkol popularizaci SSSR a upevňování přátelství našich ná: rodů. Ale k plnění tohoto úkolu musíme přistoupit v nových formách,

kterých je zatím poskrovnu. Takovou novou formou jsou kluby rus kého jazyka, kterých však je v Praze pouze 15. Tyto kluby sdružují zá jemce o další prohloubení znalosti jazyka a organizují setkání se so větskými turisty, besedují s nimi a seznamují je s Prahou. Mohli by chom vytvořit kroužky nebo kluby podle zájmu lidí, například klub přátel sovětské knihy, literatury nebo architektury , klub přátel sovět. ské vědy nebo techniky, klub sběratelů sovětských známek, turistiky apod .

Rozvoj masové politické práce, zájmová činnost narážejí i v Praze na vážné materiální podmínky, jako jsou společenské schůzové míst nosti, klubovny, se kterými mnohdy nepočítala ani nová sídliště. Nastoupená cesta rozvoje politické práce k místu bydliště v linii

usnesení ÚV KSČ vytváří dobré podmínky, abychom v pražské městské organizaci splnili nejen úkoly, které přijme sjezd k dalšímu rozvoji národního hospodářství, socialistické společnosti a státu, ale i zvýraza

nění vedoucí úlohy naší strany ve všech oblastech našeho společena ského života.

Súdruh FRANTIŠEK DVORSKÝ, západoslovenská krajská organizácia KSS

Vážené súdružky a súdruhovia !

V zpráve Ústredného výboru KSČ , ktorú predniesol s. A. Novotný, je uvedené, že sa medzi XII. a XIII. sjazdom strany d'alej upevňovala ideová , politická a morálna jednota strany a pozitívne sa vyvíjal vzťah medzi stranou a pracujúcimi.

I v Západoslovenskom kraji sa tak dialo v zmysle uznesenia XII . sjazdu strany, v ktorom bola zakotvená zásada tvorivej výmeny ná zorov, sledujúca vnútornú jednotu strany. Tvorivá výmena názorov ak

tívne prispela k upevneniu jednoty našel krajskej organizácie. Po po čiatočnom živelnom vývine tejto názorovej výmeny stranícke organi

zácie sa postupne dostali do čela tohto nového pohybu. Prirodzene,

diskusia a názorová výmena neprestala, pokračuje ďalej, a to v ovzduší bez zbytočných citových vzruchov a vášní. 92

V trpezlivom konsolidačnom procese sa upevnila autorita strany,

jej vedúca úloha , akcieschopnosť a vnútorná jednota a vytvorili sa tak priaznivé predpoklady pre účinnú prácu strany v masách. Výraza

ným konsolidujúcim obratom v náplni práce straníckych orgánov a organizácií bolo prerokúvanie zásad zdokonalenej sústavy riadenia prie myslu a uznesenie januárového zasadnutia pléna ÚV KSČ z minulého roku o zvýšení účinnosti práce strany. Tieto uznesenia vzbudili medzi funkcionármi a členmi strany, spor

ločenských organizácií, hospodárskymi pracovníkmi a robotníkmi na závodoch, ale aj vo vedeckých inštitúciách a na školách taký záujem,

že sa dostali do stredu pozornosti propagandistickej a politickovýchova nej práce orgánov a organizácií strany v kraji. Vysvetľovanie zásad ekonomickej sústavy stalo sa výrazným konsoa lidujúcim a konštruktívnym prvkom vo výchovnom pôsobení našej stra

ny. Bolo treba prekonať ilúzie o automatičnosti pôsobenia novej súa stavy, ale aj pochybnosti, ktoré sa objavili vo forme otázok, či zave: denie ekonomickej sústavy riadenia neoslabí podstatu socializmu.

Sústredenie úsilia o zvýšenie politickej aktivity v krajskej organis zácii prinieslo rad pozitívnych výsledkov. Plne sa to odráža v ďalšom upevňovaní ideovoorganizačnej jednoty straníckej organizácie, v aka

tivite pracujúcich, v ich iniciative, ako aj v dobrom plnení národohosa podárskych úloh. Obnovili sme dynamiku rastu priemyselnej výroby. Podniky a závody kraja, až na malé výnimky , tak ako v minulom, aj v tomto roku úspešne plnia a prekračujú svoje úlohy. Priemyselná výa

roba v minulom roku vzrástla oproti roku 1964 o 11,5 % a prekročenie plánu priemyselnej výroby predstavuje za minulý rok hodnotu 627 mia liónov Kčs .

Popri využívaní týchto priaznivých podmienok vynakladáme úsilie, aby sa plne využívali základné fondy, zvyšovala efektívnosť výroby a predovšetkým aby sa týmto smerom zameral záujem ľudí, lebo od

ich záujmu a iniciatívy závisí riešenie značnej časti problémov vo vý : robe.

Západoslovenská krajská organizácia strany sústredene usilovala o zvýšenie poľnohospodárskej výroby, u ktorej sa prejavil pokles v ro 5

koch 1962–1963. Prvé výsledky pri plnení tejto náročnej úlohy do siahla krajská organizácia strany napriek extrémnym klimatickým pod mienkam a minuloročným povodniam predovšetkým zvýšenou politica kou prácou komunistov medzi pracujúcimi v poľnohospodárstve a vhod: ným uplatňovaním stimulov hmotnej

zainteresovanosti.

Dôsledným

plnením uznesení ÚV KSČ a vlády sme vytvárali potrebné podmienky pre intenzívny a rentabilný rozvoj poľnohospodárskej výroby. Stav v plnení výrobných a nákupných úloh, úspešný priebeh jar ných prác, vcelku dobrá politická situácia v rozhodujúcej časti poľno hospodárskych podnikov nasvedčujú, že stranícke organizácie v poľno hospodárstve vyvíjajú činnosť správnym smerom.

Cenné skúsenosti nadobudla krajská organizácia pri zavádzaní špea 93

cializácie a koncentrácie poľnohospodárskej výroby. Aj v tejto čin nosti bola rozhodujúca politická à riadiaca práca strany priamo medzi poľnohospodármi .

Krajský výbor strany sa neuspokojuje s týmito požitívnymi strana kami výsledkov politickej práce. Všíma ši aj rad negatívíych mo

mentov v politickej aktivite niektorých straníckych organizácií, analy zuje ich príčiny a hľadá spôsob a možnosti ich odstránenia. Časť,

najmä malých straníckych organizácií na dedinách, na stavbách, v do práve, v obchode i v miestnom hospodárstvé je v izolácii a nemá po trebnú autoritu.

U týchto organizácií hľadáme možnosti posilniť ich politický vya spelými a schopnými súdruhmi à aj intenzívnejšie im pomáhat vy. sielaním schopných aktivistov.

Südruh Novotny v prednesenej zpráve uviedol, že naše vzťahy so Sovietskym sväzom sa sústavné prehlbujú a ďalej upevňujú. Náš kráj v minulosti patril inédzi priemyselne málo vyvinuté časti našej vlasti. A práve vztahy k Sovietskemu sväzu, vzájomné doplňovanie našich hospodárstiev, umožnili a vo zvýšenej miere nám umožnia v najbliz

ších rokoch rozvíjať našu ekonomiku. Rozvoj spracovania ropy v Slova nafte je výlučne na báze suroviny dovážanéj zo Sovietskeho svázii . Len vďaka výstavbe plynovodu zo Soviétského sväzu môžeme budò: våť a'alšie časti Dusíkárne v Šali, ktorá bude spracúvať surovinú výlučne zo Sovietskeho sväzu. plyn à fosfáty Zo sovietských surovín budeme vyrábať : 60 000 ton kombinovaných hnojív a d'alšie hnojivá dusíkaté, d'alej kŕmnu á technickú močovinu, kaučuk, ale i d'alšie dôležité výrobky, najmä plastické hmoty . Obdobně

v Chemických závodoch J. Dimitrova v Bratislave podstatnú časť su roviny predstavuje a bude predstavovať dovoz zo Sovietskeho svazu .

Tak by som mohol menovať já á ž každého kraja istë každý

nás,

čo pre nás znamená vzájomná spolupráca so Sovietskyin sväzom. Sú čásne naše výrobky vo velkých sériách nachádzajú odbytište v Soviet skom sväze. O tom by najlepšie mohli z nášho kraja hovoriť pracov

nici Lodeníc v Komárne, výrobcovià obuvi v Partizánskom, Presnej me châniky v Starej Turej , Odevných závodov z Trenčíná a obdobne i żó všetkých častí našej vlasti. Náš kraj má družbu so Saratovskou ob lasťou. Naši naftári našli v technikoch Závodu S. M. Kirova žő Sara=

tová skúsených súdruhov, ktorí vždy poradili, keď bolo treba. Obs dobne naším súdruhom poradili súdruhovia Ż Kujbyšévà pri riešení výroby fenolu. To je niekoľko faktov, ktoré potvrdzujú, že naše vztahy

k Sovietskemu sväzu sú úprimné, súdružské á neformálne. Prečo o tom hovorím, súdružky a súdruhovià, na sjazde strany ? Hoa vorím to preto a hlavne pre tých, ktorí tu nie sú, aby sme pri žuvačké a šuštáku nezabudli, v čom je podstata sily našej ekonomiky, základu

všestranného rozvoja našej spoločnosti. Aby sme pri twistovaní neza budli, že tancovať môžeme v mieri preto , že vysoká úroveň technickej

vedy sovietskeho sväzu vytvorilà ochrannú silu nad celým táborom 94

socializmu , od Baltu po Stredozemné à Čierne more až po Tichý a In

dićký oceán. Žial, nie všetci túto skutočnosť jednako chápeme ku škode spoločnej veci.

Všetkým je známe, aká pohroma postihla minulé leto južnú časť nášho kraja . Po dlhotrvajúcich dažďoch nevydržali hrádze Dunaja , nápor

vodných prívalov a na dvoch miestach sa pretrhli. V krátkom čase sme museli evakuovať 53 000 ľudí, desaťtisíce kusov hospodárskeho

zvieratstva, a pokial sa dalo, aj majetok obyvateľstva a poľnohospo* dárskych závodov .

Úplne bolo zničených takmer 4000 domov a dalších vyše 500 bolo

silne poškodených. Silne poškodené bolo aj 1400 objektov JRD a ŠM, desiatky škôl, obchodov, verejných budov, cesty a železničná trať . Ešte boli obce i polia pod vodou, keď predsedníctvo Ústredného vý: boru KSČ a vláda prijali zásadné uznesenia na zabezpečenie obnovy života na zaplavenom území. Ustanovená vládna komisia veľmi ope ratívne riešila potreby materiálnych a finančných prostriedkov pre obnovu juhu.

Za 9 mesiacov po opadnutí vôd znova plne pulzuje život v tejto časti našej vlasti . Polia sú riadne obrobené a vydajú dobrú úrodu, príbytky

l'udí i hospodárske a verejné budovy sú obnovéné, alebo sa ich obnova dokončí v krátkom čase. Hrádze Dunaja sa upevňujú. Toto upevnenie

nérieši definitívnu ochranu tohto územia, à preto sú predložené ná vrhy na zásadné riešenie Dunaja ako vertoku.

Výsledky záchranných prác bez straty na ľudských životoch i ob nova juhu ukázali veľkú akcieschopnosť našej strany a silu socialistic kéj spoločnosti :

Pracovníci poľnohospodárskych závodov i ostatné obyvatelstvo orgà nizovane a disciplinované uskutočnili evakuáciu a obnovu , organizo váñe å disciplinované sa vrátili po odčerpání a opadnutí vody, aby

obnovili výrobu. Prvý pohľad na zničené príbytky i polia bol tiróżný. Verili však, že naša socialistická spoločnosť im poskytne všetku može

nú pomoc, á ich dôvērá bola plne oprávnená . Pomáhala celá naša vläst. Na dlhé obdobie pritúlili vo všetkých častiach republiky 9500 detí, z ktorých 300 i dnes žije a učí sa mimo svojich rodín à obcí. V rámci patronátnej pomoci obnovovali skupiny okresov zverené

občê. Boli by v minulosti súkromní rołnići išli stávať dom svojmu dru hovi nå vzdialenosť desiatok kilometrov preto, že mu ho zobrala voda ?

Určite by nešli. A teraz stavebné skupiny JRD išli pomôcť stavať domy družstevníkom – a spoločne ich póstävili Alebo či vlastníci súkrom ných fabrik by dali súhlas stavať domy pri takejto živelnej pohrome ? Istê nie . A pracovnici našich socialistických závodov a podnikov prišli, stāvali a postavili. A tô ħielen z nášho kraja, ale zo všetkých častí

republiky. Česi, Slováci, Maďari vo vzájomnej súdružskej zhode, chlap pri chlapovi kopali základy, miešali maltu , kládli tehlu k tehle. Dni

a týždne uplynulých mesiacov žjednocovali ľudí a každý z nich vedel, 95

že to robí pre vec socializmu. Len socialistická spoločnosť, ktorú vedú komunisti, je schopná dokázať takéto velké činy za tak krátku dobu. A tí, čo nemohli príst, poslali dary, odpracovali smeny na závodoch a na účte v Štátnej banke sa nazhromaždilo vyše štvrť miliardy ko rún .

Dovoľte mi, aby som z poverenia všetkých, ktorým bola poskytnutá pomoc, podakoval Ústrednému výboru strany , vláde republiky, členom vládnej komisie, celej našej spoločnosti a osobitne patronátnym okre som a priemyselným a poľnohospodárskym závodom, útvarom armády a Ministerstva vnútra za veľkú pomoc a súdružské porozumenie.

Súčasne využívam túto príležitosť, aby som pozval súdruhov z brata ských strán, ktorí sa zúčastňujú na našom XIII . sjazde, aby sa prišli pozrieť, čo sme spoločným úsilím dokázali po takej živelnej pohro me, aby sa prišli pozrieť, akí optimistickí ľudia, plne oddaní socia lizmu, žijú na tomto území.

Soudruh RICHARD DVOŘÁK

Soudružky a soudruzi !

Svůj diskusní příspěvek bych chtěl zaměřit na hlavní úkoly vyply: nuvší pro finančí orgány z direktiv daných XII . sjezdem a zejména usneseními ústředního výboru strany z loňského a letošního roku, která

rozpracovala zásady zdokonaleného řízení národního hospodářství. Nejdříve několik poznámek k tomu, jak se v jeho rámci mění vztahy státního rozpočtu.

Širší využití tržních vztahů v naší ekonomice znamená, že se na pod= niky přenáší větší samostatnost a odpovědnost než dosud. Tento po

sun odpovědnosti se nutně projeví v tom , že vzroste i objem finanča ních prostředků, jimiž budou podniky samostatně disponovat. Nová

soustava svěřuje podnikům především odpovědnost za jejich vlastní roza z centrálních zdrojů budou dostávat jen výjimečné doplňkové do tace. Podle zatímních orientačních propočtů budou v jednotlivých le

voj

tech pětiletky z celkového objemu výrobních investic podniky hradit ze svých prostředků nebo z bankovního úvěru zásadně celý objem inves tičních nákladů, kdežto dotace ze státního rozpočtu budou poskyto :

vány výjimečně a výhradně účelově na konkrétní investiční akce. Po čítá se s vytvořením zvláštních samostatných fondů, jako silniční fond

a jiné, které by byly napojeny na státní rozpočet jen celkovým fi nančním vztahem. Státní rozpočet proto bude

nutně soustředovat

menší podíl národního důchodu, než tomu bylo dosud. Zatímco v le tech 1961–1965 se podíl státního rozpočtu na užitém národním dů .

chodu pohyboval okolo 70 % , předpokládáme již na rok 1967 jeho pod statné snížení. Budou-li například realizovány úvahy o vytvoření sa: 96

mostatného fondu národního pojištění a napojení rozpočtů národních výborů na státní rozpočet pouze saldem mezi jejich příjmy a výdaji, mohl by se tento podíl snížit na 35–40 % . Státní rozpočet bude rozvoj hospodářství ovlivňovat méně , jestliže bude uvolňovat do podniků méně ze svých finančních prostředků, avšak tím více a účinněji bude regulovat podnikové příjmy systémem odvodů. To bude náročná náplň finanční politiky socialistického státu v budouc nosti. Výrazem toho je například konstrukce odvodů do státního roz: počtu. Jejich skladba na letošní rok byla jen přechodná, a jak dosa vadní zkušenosti dokázaly, málo vyhovuje, jak se o tom mluví i ve zprávě ústředního výboru, přednesené soudruhem Novotným. Avšak rozpočtové nástroje nebude mít v rukou jenom vláda se svýə

mi orgány, nýbrž také národní výbory, jejichž hospodářská pravomoc se rozšiřuje, a to nejen na oblast hospodářství, jež národní výbory řídí samy , ale určitém rozsahu i na podniky spravované oborově.

Mezi jiným se například uvažuje o možnosti, aby národní výbory fi nančními nástroji spolupůsobily na racionálnější využívání pracovních sil ve všech podnicích na svém území podle určitých, pevně stanove ných pravidel .

Počítáme s tím, že podmínky potřebné pro stabilitu hospodaření ná: rodních výborů vytvoří prostředky z ústředního

státního rozpočtu

i jejich vlastní příjmové zdroje při ještě větším rozvinutí místní ini ciativy.

Rozvoj hospodářství nelze rozdělit na přesné jednoroční úseky, nýbrž je třeba koncipovat jej perspektivně na delší dobu. Tato perspektiv nost nutně vstupuje i do státního rozpočtu. Z tohoto hlediska se proto

mění i hodnocení dosavadních forem a zásad rozpočtového hospoda ření, které nutno podřídit dlouhodobosti hospodářského vývoje. Za hlavní kritérium správného státního finančního hospodaření budeme

považovat takový vývoj , při kterém se přírůstků národního důchodu dosahuje za minimálních nákladů. To vyžaduje upevnit celkovou fi

nanční situaci vnitrostátní i v poměru k zahraničí tvorbou hmotných i finančních rezerv. Zde nastoupí pružná kombinace mezi prostředky rozpočtovými a úvěrovými .

Státní rozpočet bude tedy soustře'dovat takový podíl čistého dů chodu společnosti a příjmů od obyvatelstva, aby byly zabezpečeny ne zbytné a hospodárné výdaje nenávratného charakteru spotřebitelské povahy, jakou je zejména společenská spotřeba, avšak i některé vý . daje na výrobu, k nimž patří subvence na investice a novou techniku.

Ve sjezdových materiálech se mezi jiným kritizuje silně centralizo vané financování a strnulost finančních předpisů praktikované v do savadních podmínkách řízení. Pokládám proto za nutné naznačit ně které cesty, kterými se chceme ve finanční politice ubírat v nových 97

podmínkách. V úvahách o zavádění nové soustavy se několikrát kon statovalo, že ji uplatňujeme v situaci, kdy tzv. věcné problémy vyvolá. vají značné napětí v našem hospodářství. Proto budeme spolupůsobit

k tomu, aby obnovenému růstu naší ekonomiky byl vrácen přívlastek trvalosti, který je charakteristický pro rozvoj socialistické společ nosti .

Přitom povaha naší práce nám veli přes všechnu aktivitu odhadovat vývoj realisticky, což současně znamená neoddávat se představám o bezporuchovém překonávání obtíží nebo o samočinném vyřešení no vou soustavou.

Za svůj úkol považujeme napomáhat tomu, aby rozvoj národního

hospodářství byl v souladu s potřebným růstem životní úrovně obyva telstva , které právem očekává od účinků nové soustavy růst národního důchodu i svůj podíl na něm.

Tomu má sloužit i finanční politika . Má přispívat k dosažení a udru žování celostátní finanční rovnováhy, vyjadřující takový stav národ

ního hospodářství, který v příslušných hranicích kolísá kolem celkové rovnováhy zdrojů a potřeb. Bez finanční rovnováhy není možná ani měnová stabilita , a to jak ve vniti'ni ekonomice, tak i ve vztazích k zahraničí. Jejím projevem je v podstatě stabilita cenové hladiny

jako celek, ekonomicky zdůvodněný objem vkladů a oběživa a vyváže nost finančních nároků a závazků k cizině .

Měnovou stabilitu tedy nezdůrazňujeme jako samoúčelný cíl finanční politiky v nové soustavě řízení, nýbrž ji spojujeme s maximálním roz vojem národního důchodu určeného pro konečné užití, tj . s růstem reál. ných důchodů obyvatelstva . Proto ve finanční politice budeme aplikovat ekonomické nástroje pro podporu hospodářských opatření směřujících ke zvýšení národo. hospodářských zdrojů a uspokojování potřeb podniků a obyvatelstva .

V současné situaci to znamená podporovat nosné exportní programy, akce technického rozvoje a investic s rychlou návratností, rozvoj by tové výstavby při zvýšené účasti obyvatelstva, výrobu aut, rozvoj pla cených služeb a turistiky atp. Nejpodstatnější přínos očekáváme ovšem od využití rozsáhlých re zerv v našich podnicích , na něž se právem soustavně poukazuje a

které se zatím uvolňují jen v malé míře. Zde je úkolem finančních nástrojů vzbudit zájem podniků i pracujících o tyto zdroje a poskyt. nout záruky na přiměřený podíl z dosažených výsledků . Vyrovnanost hospodaření chceme zabezpečit jednak ekonomickými nástroji , které používá nová soustava řízení, jakými jsou odvody z hru bého důchodu, daň z obratu, rozpočtové dotace a cenové přirážky a srážky k zahraničním cenám, jednak opatřeními k tlumení negativních tendencí, které by se mohly případně v nové soustavě projevovat. Nové řízení vnese do hospodářství značnou dynamiku. Tomu musí být při . způsobeny i nástroje, které umožní centru rychle reagovat na nepřed vídaný vývoj . Jde zejména o využívání takových operativních nástrojů , 98

jakými jsou úrok, úvěr, prodej deviz, ale i daň z obratu a pružná ce nová politika .

Dovolte mi aspoň několik stručných poznámek o některých nástro jích, které mají jednak podněcovat k vyšší efektivnosti hospodaření, jednak udržovat žádoucí rovnováhu mezi růstem a dělbou národního důchodu .

Dosavadní cenová soustava vycházela z konstrukce velkoobchodních a maloobchodních cen určovaných odlišnými zásadami. Obratová daň se nestanovovala, nýbrž představovala rozdíl mezi oběma hladinami, a proto také byla značně rozkolísaná. Nyní si určujeme cíl pomoci postupně sjednocované sazbové daně vytvořit vzájemné spojení mezi výrobou a spotřebitelem tak, aby docházelo k ovlivňování mezi trhem

a výrobcem. Při praktické realizaci budeme usilovat o to, aby se ne: pohybovala celková hladina maloobchodních cen. Tomu má napomoci i takový systém finančního hospodaření vnitřního obchodu, který by pomáhal vyrovnávat dílčí pohyby směrem nahoru a dolů. Další nástroj je zaměřen na hospodářský styk se zahraničím. I zde chceme nahradit dosavadní automatiku vyrovnávání mezi našimi a za hraničními cenami ze státního rozpočtu ekonomickými nástroji. Od

jejich zavedení si slibujeme, že zahraniční směna bude víc než dosud přispívat k rychlejšímu zvyšování efektivnosti národního hospodářství a tím i národního důchodu . Mnohostrannost problémů, které se pro jevují v zahraničním obchodě, předurčuje složitost a náročnost těchto nástrojů . Jejich důsledné uplatňování od samého počátku nám má postupně umožnit takový předstih vývozu před dovozem, který by při optimál ním zajišťování dovozu zabezpečil i nezbytnou tvorbu devizových re zerv, jejichž význam v nové soustavě řízení vystupuje mimořádně do

popředí jako účinný všestranný a vysoce operativní nástroj pro neu stálé obnovování hospodářské rovnováhy. Jiným nástrojem jsou dotace, které v nových podmínkách, v nichž se bude vyvíjet naše hospodářství, změní svůj charakter. V letošním

roce – jako přechodné opatření – státní rozpočet například vyrov nává značnými dotacemi ve výši asi 17 mld Kčs deformace v našich

velkoobchodních cenách, které postupně narostly za dřívějšího způ sobu cenové tvorby. Přechodem na nové velkoobchodní ceny podstatná část těchto dotací odpadne. Nelze však ani do budoucna vyloučit zcela jejich používání. Mimo jiné nás k tomu povede snaha o zachování cel

kové cenové úrovně. Částečně zůstanou zachovány dotace i v investiční výstavbě, přičemž však budou mít zcela jinou úlohu než dosud. V této

oblasti budou nástrojem výjimečným a bude možné používat jich jen tam, kde nebudou působit jiné ekonomické nástroje. Rozsah diskusního příspěvku nedovoluje vypočítávat, a tím méně ilustrovat všechny ekonomické nástroje, které mají používat finanční orgány a které při správné aplikaci mohou přinést větší dynamiku do

rozvoje národního hospodářství. Souhrnně lze říci, že jdeme do velké 99

zatěžkávací zkoušky našeho řízení, v níž máme podat důkaz, že dove deme spojit pružnost řízení s udržením vývoje hospodářských čísel

a s plánovitostí. Doufám, že se v té souvislosti nebude považovat za zbytečné opa kovat, že sebedůmyslnější kombinace ekonomických nástrojů nemůže v socialistické ekonomice nahradit působení vyváženého dlouhodobého plánu rozvoje národního hospodářství. Závěrem ještě poznámku k metodám a formám práce. včetně finanční soustavy Dosud centrum zasahovalo do hosa podaření podniků podrobnými pokyny, směrnicemi , zákazy apod., které

se snažily předem určit do všech podrobností výsledky podnikové čin nosti. To bylo v rozporu s rychle se měnící hospodářskou skutečnosti a vyvolávalo nutnost vydávat doplňující předpisy , jejichž počet stále

rostl. Zásady nového řízení omezují direktivní zásahy na výjimečné případy. Základní metodou řízení v oblasti financí se stává ovlivňování hos

podářství prostřednictvím důchodů . Metodou práce finančních orgánů

proto bude muset být napříště především analýza a koncepční zpraco vávání finančních problémů v jejich celku. Jen v této souvislosti mohou být používány a to v omezenějším rozsahu než dosud opera

tivní nástroje ; cílem finanční politiky musí být rozvoj hospodářství. Jejím prvotním hlediskem tedy nebude růst finančních prostředků, ale do popředí se musí dostat jako rozhodující zřetel zájem na tvorbě nej-

vyššího národního důchodu s příslušným podílem společnosti na spo lečných úkolech. Na všechny tyto úkoly se musí finanční orgány dobře připravit a to si vyžádá i některá organizační opatření.

Chtěl bych jménem komunistů pracujících ve finančních orgánech ujistit sjezd, že vynaložíme všechny síly k tomu, aby se linie sjezdu

v celé šíři stala základnou, kterou budeme uplatňovat a tvůrčím způ sobem aplikovat ve své práci.

Soudruh JAROSLAV FAPŠO, severočeská krajská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi !

Teze ke XIII . sjezdu KSČ, které jsme s pracujícími v našem závodě a podniku Severočeských drůbežářských závodů v Příšovicích projed návali, kladou v oblasti ekonomiky našeho národního hospodářství oprávněně důraz na zvýšení efektivnosti a rentability hospodaření.

Máme za to, že při realizování této správné zásady je především zapotřebí nepřehlížet zájem celospolečenský a že tomuto zájmu je tře : ba podřídit zájmy dílčí, resortní, oborové a podnikové. 100

\

Při zvažování v diskusích jsme v tomto směru došli k závěru, že na úseku drůbežářského průmyslu je několik nedostatků, které jsou se zmíněnou zásadou racionálního hospodaření v rozporu, Několik případů :

Za prvé : Sídlo našeho závodu, kde je vlastní rychlovýkrm, kde se poráží drůbež a vyrábějí drůbeží konzervy a vaječné výrobky, kde je

kapacita rekonstruovaných mrazíren o objemu 9000 kubíků, je v Přís

šovicích, ve východním cípu Severočeského kraje, několik set metrů od hranic sousedního kraje Středočeského a Východočeského .

Výkupní a zásobovací rajóny jsou stanoveny hranicemi krajů. V dů: sledku toho se vykupovaná drůbež dováží z přilehlých obcí těchto dvou sousedních krajů do drůbežářských závodů, vzdálených nejméně 50 km.

Z téže vzdálenosti jsou tyto obce zásobovány drůbežářskými výrobky . Tuto ekonomickou absurdnost, která znamená celospolečenskou ztrá tu, nadřízené orgány dosud přes několikerá podrobná zdůvodnění ne vyřešily . Naši pracující tuto skutečnost právem kritizují a jsou toho mínění, že hranice krajů by neměly být na úseku výkupu a zásobování ne

překročitelné v dnešní době, kdy usilujeme o co nejúspornější hosa podaření. Máme za to, že organizace výkupu drůbeže a zásobování by se v zájmu ekonomiky měly a mohly přizpůsobit sídlu drůbežářského podniku, které je trvale dáno, zatímco správní hranice okresů a krajů se mění.

Za druhé : Prožili jsme celou řadu reorganizací. Je nesporné, že přes vážně prospěly. Kriticky však posuzujeme odloučení výkupní činnosti od našich drůbežářských podniků a její převedení na Ústřední správu

nákupu. Tím vznikla administrativní mezisložka, která nepřinesla žáda ný prospěch. Výkupní závody jsou prakticky jenom přepravcem vajec

a drůbeže a vedou zbytečnou duplicitní evidenci. Zkomplikovaly se vztahy mezi drůbežářskými podniky a zemědělskými závody. Důsledek je, že náš kraj se dostal v produkci vajec do nepříznivé situace. Do mníváme se proto , že nyní, kdy usilujeme zhospodárnění našeho veškerého počínání, by se mělo na kompetentních místech uvážit, zda existence výkupní organizace jako mezičlánku mezi zemědělskou vý robou a potravinářským podnikem je oprávněná. Naše zkušenosti vedou k závěru, že není .

Za třetí : V tezích je kritická zmínka o ne zcela dokonalé koordinaci

výstavby, jejíž důsledek se nepříznivě projevuje při nedostatečném vy užívání výrobních kapacit. Konstatují se případy neúčelného vynaklá

dání investičních prostředků a ukládá se zavést do výstavby zvýše nou hospodárnost a realizaci posuzovat přísnými ekonomickými mě řítky .

Naše zkušenost z posledních týdnů svědčí podle našeho názoru o tom, že zmíněné zásady nepadly ještě všude na úrodnou půdu.

Drůbežnictví, národní podnik Xaverov, který má podle perspektiv ního schváleného plánu vybudovat ve východní části našeho kraje 101

výkrm brojlerů, má v úmyslu zároveň budovat porážku hrabavé drů beže. Nebere se zřetel na to, že ve vzdálenosti několika kilometrů je náš rekonstruovaný drůbežářský kombinát s porážkovou kapacitou, která zpracovává hrabavou drůbež z výkupu a vlastního rychlovýkrmu,

kachny a husy z výkupu a z předispozic pro export a pro zásobování Severočeského kraje.

Má snad národní podnik Drůbežnictví v plánu porážet veškerou drů

bež z výkupu z celého zemědělského sektoru v kraji, včetně našeho rychlovýkrmu a převzít odpovědnost za zásobování kraje drůbežím masem ?

Jistě ne, neboť prvořadým posláním tohoto podniku je živočišná vý. roba .

Jsme proto přesvědčeni , že tento případ odpovědné orgány nestran

ně z celospolečenského hlediska a zájmu posoudí a předejdou podle našeho soudu neuváženému plýtvání miliónovými finančními pro středky .

Za čtvrté : Jako pracovníci podniku, který je garantem za zásobování

vejci, kriticky posuzujeme přímý prodej tzv. čerstvých vajec zeměděl skými výkupními závody. Spotřebitel kupuje vejce bez jakéhokoli ozna

čení, anonymní a nemá záruku, že kupuje vejce skutečně čerstvá . Při. hlédneme-li k tomu, že se rozšiřuje distribuce tříděných brambor s úda jem jakostní třídy a výrobce, je prodej anonymních vajec těžko pocho : pitelný a domníváme se, že ve srovnání s vyspělými zeměmi je váž. ným prohřeškem vůči našim spotřebitelům.

Ve svém diskusním příspěvku jsem přednesl některé z připomínek, které se v kolektivech pracujících našeho národního podniku se zá jmem a kriticky diskutují. Je na odpovědných orgánech, aby posoudily, jak dalece jsou naše připomínky správné.

Súdruh ŠTEFAN FERENCEI,

západoslovenská krajská organizácia KSS Súdružky a súdruhovia !

Ako je známe, i náš okres bol postihnutý vážnou povodňovou kata strofou. Bola to pre nás veľmi ťažká doba . Naši ľudia verili tomu , že socialistická spoločnosť ich nenechá v tejto tragédii Žitného ostrova osamotených. Napriek tomu si však nevedeli predstaviť a mnohí ani

nepočítali s takou materiálnou, organizačnou a morálnou podporou,

akej sa im dostalo od celej našej socialistickej spoločnosti. Naši ľudia nikdy nezabudnú na túto veľkú materiálnu a morálnu pomoc. Plne si

uvedomujú, že za kapitalistických výrobných vzťahov by boli išli po žobrote. 102

s úprimnou radosťou môžeme oznámit nášmu sjazdu, že na území okresu Dunajská Streda na základe pomoci aj iných okresov je život

naplno konsolidovaný. Obnovili sme školy, objekty služieb aj bytový fond. I z hľadiska hygieny sa vytvorili normálne podmienky života našich ludí. Hoci sme museli vysťahovať viac ako 15 000 ľudí, nedošlo ani k jednému smrtelnému úrazu. Okrem toho sme zachránili 70 000 kusov ošípaných, 13 000 kusov hovädzieho dobytka, takže straty na hosa

podárskych zvieratách boli len 13 kusov hovädzieho dobytka a 110 ošípaných. Ešte radostnejšia je skutočnosť, že všetky priemyselné, hlavne však polnohospodárske závody splnili svoje plánované úlohy. Pracujúci v živočíšnej výrobe za vlaňajší rok a v tomto roku svoje

úlohy vysoko prekračujú. Na jednu dojnicu sme vlani dosiahli 25583 litrovú dojivosť a v tomto roku túto hranicu prekročíme na 2600 litrov u 20 000 dojníc .

V dôsledku vysokého stupňa intenzity výroby, ktorú dosahuje väčšina našich poľnohospodárskych závodov, dosahujeme i vysoký stupeň života

nej úrovne. Pri existujúcej cenovej , daňovej úrovni, investičnej polia tike, pri existujúcich ekonomických vzťahoch, v ktorých je vyjadrená ekonomická politika strany, dosahujeme mesačne 1500 Kčs príjmov na

jedného stáleho družstevníka . V našich poľnohospodárskych závodoch sa prihlasuje dostatok mládeže a vrátili sa aj mnohí, ktorí predtým odišli pracovať mimo poľnohospodárstva. O relatívnej spokojnosti ľudí V JRD svedčí i veľmi aktívne rozvinutá výstavba rodinných domče . kov a iné oblasti životnej úrovne ludu .

Príčiny toho, že v podmienkach nášho okresu ludia pracujúci v poľ nohospodárstve majú vyššiu životnú úroveň ako v niektorých lepších výrobných a prírodných podmienkach inde, vidíme iba v tom, že v na šich poľnohospodárskych závodoch sa podarilo dosiahnuť vyšší stupeň

intenzity výroby a produktivity práce. Preto sa plne stotožňujeme s rozborom , ktorý predniesol súdruh No

votný na našom sjazde a ktorý ako hlavné východisko pri riešení problémov v poľnohospodárskej výrobe zdôrazňuje intenzifikáciu pola nohospodárskej výroby.

Chcel by som poukázať na to, aký význam má intenzifikácia výroby v JRD a ŠM, a to i z hľadiska pohľadu na súčasnú cenovú politiku uplatňovanú ÚV KSČ. Pri stave 20 000 kusov dojníc, ktoré v okrese máme, pri 4 - litrovej priemernej dennej dojivosti , je možné za jeden rok nadojiť mlieka za 58 200 000 Kčs, avšak pri 8-litrovej dojivosti je možné nadojiť mlieka za 116 400 000 Kčs. Pravda, medzi týmito dvoma položkami je veľký rozdiel. Nie je tažko pochopit výhody poľnohospodárskeho závodu,

ktorý pri súčasných cenách dokáže vyrábať 8 litrov denne na jednu dojnicu. Za rok 1965 sme už dosiahli celookresný priemer 7 litrov a teraz robíme opatrenia na dosiahnutie 8-litrovej priemernej dojivosti. Ešte mi dovoľte pohľad na to, čo znamená a aké výhody má inten zifikácia výroby bravčového mäsa. Za podmienok chovu 10 tisíc pras 103

níc a 10 prasiat od jednej prasnice za rok a 40dkg denných prírastkov pri spotrebe krmiva 5 kg na 1 kg prírastku možno realizovať 110 mi liónov Kčs za 250 dní. Pri odstave 15 prasiat a 50dkg prírastkoch den

ne a 4kg spotrebe jadra možno realizovať za 165 miliónov Kčs mäsa za 200 dní. To je tiež veľký rozdiel, pritom nemám možnosť 'dalej vy. počítavat, aké úspory získame na tom, že náklady na výrobu mäsa sú v intenzívnych podmienkach podstatne nižšie ako v podmienkach ex

tenzívnych. Nie je náhodné, že v podmienkach intenzívnej výroby sa l'u'dom v JRD žije lepšie , pričom tam, kde sú podmienky extenzívne, ludia žijú zle a z poľnohospodárskych závodov odchádzajú. Teraz mi dovoľte, súdružky a súdruhovia, niekoľko poznámok k to mu, v čom vidíme príčiny extenzity poľnohospodárskej výroby. Tieto príčiny nevidíme v nedostatku pracovných síl, v nespokojnosti ľudí, v neochote mládeže ísť pracovať do poľnohospodárskych závodov,

v tom, že práca v poľnohospodárskych závodoch je tažká a podobne. To všetko sú dôsledky príčin, a nie samotné príčiny. Hlavné príčiny extenzívneho stavu poľnohospodárskej výroby nevidíme len v cenovej

politike ústredných orgánov. I naši ludia s radosťou prijmú posledné cenové úpravy uskutočnené ÚV KSČ, ovšem východisko riešenia pro blémov v poľnohospodárskej výrobe nie je len vo zvyšovaní cien. Pri

4-litrovej dennej dojivosti by sa musela zvýšiť nákupná cena mlieka asi na 3,50 Kčs, aby sa výroba rentovala. Teda, aby bolo možné dosiahnuť nejaký zisk. Ovšem pri 7-litrovej priemernej dojivosti už je možno dosiahnuť určitú rentabilitu i pri cene 2 Kčs za jeden liter. Pri 2,34 Kčs

za liter, tak ako to bolo schválené ÚV, možno dosiahnuť pri 8-litrovej dojivosti už veľmi slušnú rentabilitu, ovšem pri 5-6 litroch sa renta bilita veľmi ťažko dosahuje.

Podobne je to aj s mäsom, a to nielen ošípaných, ale i hovädzieho dobytka a hydiny, ako aj v rastlinnej výrobe. V čom vidíme teda zá kladné príčiny extenzívneho stavu poľnohospodárskej výroby, ktorý ne

zaručuje sociálne podmienky, ktoré by boli pre l'udí príťažlivé ?

Tieto príčiny sú predovšetkým v metódach riadenia, ktoré rok čo rok prehlbovali rozpor medzi rastlinnou a živočíšnou výrobou. Teda

medzi stavmi hospodárskych zvierat a medzi krmovinami, ktoré poľno hospodárske závody majú k dispozícii . Čím hlbší bol rozpor medzi rastlinnou a živočíšnou výrobou, tým extenzívnejšia bola poľnohospo

dárska výroba, ale tým i nerentabilnejšia. Sústava riadenia poľnohospodárskych závodov, ktorá sa uplatňovala od oslobodenia, vytvorila nové, socialistické podniky s ohromnými mož nosťami rozvoja. V posledných rokoch sa však podlamovala samostat nosť ľudí v poľnohospodárskych závodoch. Obmedzené možnosti a malý okruh samostatnosti to neumožňovalo rozvinúť ohromnú energiu

samostatnosti, a tak využiť potenciálne zdroje, ktoré sú v našej pôde, v poľnohospodárskych zvieratách a v strojoch . Ľudia vymýšľali rôzne organizačné formy, ale obsah sa menej skúmal. I u ŠM vymýšľali

trusty, krajské riadenie SM, ale podstatu nevideli. Za posledné roky 104

sme ŠM reorganizovali viackrát, a predsa ich rentabilita sa nezlepšila. To bolo jedine preto, že vždy boli napojené na štátny rozpočet, zatial

Čo JRD žili z realizácie. Preto na určitom stupni, za určitých podmie nok JRD boli rentabilnejšie ako ŠM. A že JRD z hľadiska rentability sú v našom okrese lepšie na 1 ha o viac ako 1000 Kčs, to je okrem iného v tom, že okresné orgány, ale i JRD boli menej viazané ako u ŠM .

Nedobré bolo, že tento rozpor'medzi rastlinnou výrobou a živočíšnou výrobou sa neriešil v posledných rokoch ekonomickými pákami, ale administratívnymi formami , administratívnymi pákami. Poľnohospodár ske závody, ktoré sa dostali do extenzívnych podmienok, tažko našli

pochopenie pre svoje ťažkosti. Podstatne viac času, teda toho, čo je pre nás najcennejšie, investovali ľudia do zháňania krmiva ako do výrobných otázok. A nie zriedkavý bol prípad, kedy sa v úvodzova kách i pri nedostatku krmív v štátnych fondoch viacej krmív spotre -

bovalo a menej mäsa vyrobilo .

Táto situácia sa vytvárala samotnou tvorbou plánov zhora. Napriek

tomu, že napr. nákupné ceny mlieka predpokladajú rentabilitu vý: roby až okolo 7-litrovej priemernej dojivosti, plán na Slovensku za kladá výrobu okolo 5 litrov a v roku 1970 sa počíta len so 6 litrami . Tak je tomu i vo výkrme a podobne.

Myslím si, že hospodárski vedúci, ktorí zodpovedajú za takúto po: litiku, musia ÚV KSČ povedať pravdu, že sú povinní hlbšie analyzovať podstátu vecí a na základe objektívnej skutočnosti určovať proporcie stavov hospodárskych zvierat, štruktúru osevov a nákupné úlohy zrnín a živočíšnych výrobkov .

V ČSSR máme 6 miliónov ošípaných a takmer 4 milióny kusov hoz vädzieho dobytka. Nič by sa nestalo , keby sme stavy hovädzieho do

bytka znížili o 200 000 kusov a ošípaných o 1 milión kusov, hlavne tam, kde nemáme dostatok pracovných síl. Ušetrili by sme ohromné kvantá krmív okolo 800 000 ton. Keby sme tieto použili na intenzifikáciu

ostatných hospodárskych zvierat, v každom prípade by sme štátu dali viacej . V našom okrese sme zišli z 54 000 kusov hovädzieho dobytka na 48 000 a dávame na stôl ludu viac mlieka i mäsa ako kedykoľvek pred tým. Dnes už máme znovu 52 000 kusov. Druhá cesta intenzifikácie je v reálnom uvážení toho , koľko zrnín a

iných krmív odčerpáme z poľnohospodárskych závodov a koľko ne cháme na kŕmne účely ; to sa týka i cukrovej repy. Treťou časťou zní ženia rozporu medzi rastlinnou a živočíšnou výrobou je rast hektáro vých výnosov. To spomínam preto, aby sa moje vystúpenie nechápalo tak, že nedoceňujeme rezervy, ktoré sú v rastlinnej výrobe. To je však cesta dlhodobá, i keď v konečných dôsledkoch rozhodujúca . Keď pol

nohospodársky závod krmivá nemá, je nutné takúto situáciu riešiť, a

nie k nej prizerať, pretože na prizeranie dopláca koniec koncov celá spoločnosť. Okrem toho je celý rad iných faktorov ovplyvňujúcich pol

nohospodársku výrobu, ktoré nemám možnosť rozoberať. Medzi tieto 105

faktory patrí vedúce postavenie základných organizácií KSS a vý chova ludí vôbec. Hlavné východisko intenzifikácie poľnohospodárskej výroby je však v uplatnení novej sústavy riadenia i na úseku poľno

hospodárskom . Pretože v súčasných metódach riadenia poľnohospodárskych závo dov vidíme hlavnú príčinu extenzívneho stavu poľnohospodárskej vý: roby, preto my i naši ľudia vyjadrujeme úprimnú radosť z toho, že ÚV KSČ schválil novú sústavu riadenia i pre úsek poľnohospodárskej

výroby, v ktorej namiesto administratívnych a často i byrokratických foriem riadenia sa budú uplatňovať ekonomické hľadiská, a to tak, že čo je výhodné pre spoločnosť, musí byť výhodné i pre poľnohospo dársky závod .

Pravda, to si vyžiada aj iné kritériá hodnotenia poľnohospodárskych

závodov a okresov. Poľnohospodársky závod alebo okres nemôžu byť hodnotené podľa kvantit a ukazovateľov subjektívne uplatňovaných kri térií. Nemožno hodnotiť výsledky práce kladne len z hľadiska vykoná vania určitých predpisov o stavoch hospodárskych zvierat, štruktúry osevov, nákupu zrnín a cukrovky i vtedy, keď hospodárske zvieratá zostali bez krmív. Výsledky práce treba hodnotiť z hľadiska intenzity výroby, ktorú sleduje ÚV KSČ . Tomu by mala zodpovedat i práca krajských, ale i ústredných, hlavne však' hospodárskych orgánov. Takéto stanovisko zaujímame preto , že nie sme presvedčení o tom, že by v podmienkach, keď naša strana vytvorila ohromné materiálne

podmienky rozvoja poľnohospodárskej výroby, bolo treba »visiet« v tak hlbokej extenzite, v akej sa nachádzame . Tvrdíme to i preto, že exten zita našej výroby skrýva mnohonásobne väčšie sumy hodnôt, akými sú

posledné cenové opatrenia. Velmi vysoko si ceníme prístup Ústrednej správy nákupu, ktorá robí

významné opatrenia pre intenzifikáciu výkrmu rozvojom krmovinár skeho priemyslu a služieb. Len v našom okrese za jediný rok, za po moci miešárne krmív, ktorá nám dopomohla k intenzifikácii výkrmu, ušetríme najmenej 400-500 vagónov krmiva. Spomínam to preto, lebo sme presvedčení, že riešenie problémov intenzifikácie poľnohospodárskej výroby, tak ako o tom hovoria sjaz dové materiály, bude hlavnou cestou konsolidácie celého nášho poľ nohospodárstva .

Sme toho názoru, že nadriadené orgány by mali hlbšie doceniť reálne možnosti intenzifikácie, ktoré naše poľnohospodárstvo má i v súčas nom období, v súčasných podmienkach . Mali by vychádzať z toho, že naši ľudia sa už dávno naučili kŕmiť, dojit, viesť traktor, orať atď. Hlavné ťažisko práce by mali zamerať na riešenie problémov intenzifi kácie poľnohospodárskej výroby v jednotlivých okresoch. To je jedine možná cesta rýchleho rastu polnohospodárskej výroby.

Pri intenzívnej výrobe je iná aj otázka stupňa koncentrácie výroby, špecializácie, ale i veľkosti poľnohospodárskych závodov. Intenzívne sa 106

dá hospodarit a pracovat i v menšom , nielen pri veľkých gigantoch. Vezmime si hydinu, Pri intenzívnej výrobe i 1000 nosníc v jednom por

nohospodárskom závode môže byť rentabilné. Prehlbovanie spoločen skej delby práce je objektívne nutný proces. Ovšem proces v socialis

tických podmienkach, od zakladania JRD neustále sa presadzujúci. Štátu dáva veľa úspor a umožňuje rast výroby. Ale len umožňuje. I te človek a krmoviny. Koľko kusov hos raz i potom bude rozhodujúce podárskych zvierat koncentrujeme do jedného objektu, je jedna vec ; čo im dáme žrať, to je druhé a podstatné. Teda pri riešení otázok in tenzity sú u hospodárskych zvierat najdôležitejšie krmoviny. Nemám

možnosť vzhľadom na čas hovoriť k otázkam produktivity práce z hľa diska prehlbovania spoločenskej deľby práce.

Spomínam to preto, aby výskumné ústavy pri riešení týchto otázok skúmali otázky koncentrácie a špecializácie v prísnej závislosti na intenzite výroby a produktivite práce. OV KSS urobil celý rad aktívnych opatrení pre to, aby posledné

uznesenia ÚV KSČ o novej sústave riadenia sa plne á zodpovedne uplatnili. Prevažná časť obyvateľov vyjadrila plný súhlas s tézami XIII. sjazdu KSČ. Morálny a politický stav, odborná a politická úroveň vedúcich a stupeň vyspelosti základných organizácií KSS nás opráv ňujú tvrdiť, že v našom okrese úlohy štvrtého päťročného plánu spl níme . Nechceme sľubovať. Chceme však v každom prípade zorganizo

vať výrobu v poľnohospodárskych závodoch, aby sa rovnala stupňu vya spelosti najvyspelejších kapitalistických štátov. Už dnes takého pol.

nohospodárske závody máme. V okresnom priemere chceme v krát kom čase dosiahnuť 3000 litrov priemernej dojivosti na jednu dojnicu. Chceli by sme sa vyrovnať i vo výkrme, ale i v rastlinnej výrobe naj . vyspelejším kapitalistickým štátom . Záverom by som chcel povedať niekoľko slov k problémom roz miestnenia mladých ľudí. V týchto rokoch v našom okrese ročne vstu .

puje do života viac ako 2000 mladých ľudí. Uvedomujeme si svoju po vinnosť naučiť mládež slovenskému jazyku tak, aby jej rovnoprávnosť a uplatnenie na ktoromkoľvek mieste v našej ČSSR boli maximálne možné. Súčasne viéme aj to, že v našich podmienkach sa nedá rozvíjať banský alebo iný priemysel, ktorý u nás nemá materiálne zdroje. Napriek týmto skutočnostiam máme vážne ťažkosti pri riešení úloh vyplývajúcich z rozmiestnenia mladých ľudí. Sme toho názoru, že veľ

ký podiel na tejto skutočnosti má zanedbanie rozvoja priemyslu v tejto oblasti. Doteraz podiel pracujúcich v priemysle v rámci okresu činí len 1-2 % . To má svoj odraz, pochopiteľne, i v životnej úrovni ſudu.

Preto sa plne stotožňujeme s predneseným referátom a sme presved čení, že nový ÚV KSČ nám pomôže tento vážny problém riešiť.

107

Soudruh JAN FEREŠ ,

pražská městská organizace KSC Soudružky a soudruzi !

Hovořím jako pracovník pražské Kovoslužby, podniku vyznamenanéa ho Řádem práce. Stejně jako jiné podniky místního hospodářství opra .

vujeme televizory, radiopřijímače, domácí chladničky, pračky a vedle toho i větší zařízení používaná socialistickými organizacemi, jako jsou

chladicí zařízení, prádelní a čistírenské stroje, obchodní a průmys lové váhy, velkokuchyňská zařízení, elektromotory apod.

Kromě vlastní opravárenské činnosti byl náš podnik pověřen celo státní koordinací některých opravárenských oborů z hlediska technic :

kých záručních oprav a současně i zásobováním podniků místního hos podářství náhradními díly. Šestnáctiletá opravárenská tradice podniku poskytuje řadu poznat

ků a zkušeností pro konsultaci o základních otázkách dalšího rozvoje těchto oborů.

Dovolte proto, abych se k jedné z těchto otázek vyslovil . V před sjezdových diskusích se často objevoval názor, že v podmínkách nové soustavy řízení je nezbytné rozvinout širokou soutěživost podniků, kte rá by měla zajistit vyrovnání dnešních rozporů mezi nabídkou a po

ptávkou a jejich všeobecné zkvalitnění. V některých příspěvcích byly pak národní výbory přímo kritizovány, že neodstraňují dosavadní mo nopolizaci, zejména v opravárenských činnostech.

Podle našeho názoru mají tyto úvahy o odstranění monopolu nedo statek především v tom, že operují s pojmem

služeb obecně, aniž

respektují rozdílný charakter jednotlivých druhů služeb a oprav. Z hle diska řízení je podstatný rozdíl mezi drobnými opravami bytového fon du , opravami žehliček a jiných drobných elektrospotřebičů na jedné straně a mezi opravami obchodně průmyslového chladicího zařízení, čis tírenských zařízení apod. na straně druhé. To vyplývá z různé počet nosti a koncentrace potřeb na území obcí, měst a okresů, z rozdílné

technické náročnosti, materiálně technických předpokladů a tím i z roz dílných nároků jak na organizaci řízení, tak i na organizaci opraváren ských prací samých . Odlišné podmínky rozvoje, dané objektivními čia niteli , předurčují i možnosti koncentrace, specializace dílen a, další.

Obecně vyslovený požadavek soutěživosti, který nepřihlíží k charak: teru i současnému stavu jednotlivých druhů nebo skupin činnosti, skrý vá nebezpečí jednostranného a zjednodušeného pohledu, který není se

riózně podložen důkazy, že soutěživost podniků v určité činnosti je skutečně hospodářsky výhodná. Požadavkem soutěživosti se předem vya

lučuje možnost prověřit, zda v některém případě by monopolizace ne byla účelnější, podobně jako je tomu ve výrobě . Dále je třeba podrobněji zvážit, zda prostor potřebný k soutěživosti podniků je možno vytvo 108

řit například rozdělením některé činnosti soustředěné doposud v jedné

organizaci několika podniků, jak bylo např. v diskusi doporučováno pro velká města .

Oprávněnost této námitky proti názorům na otázky monopolizace a soutěživosti podniků místního hospodářství, vyslovené pouze obecně, se pokusím nyní prokázat na opravárenských činnostech, které prová dí náš podnik .

Předně je třeba, abych ukázal krátký pohled na současný stav. V roce 1964 na základě vládního usnesení došlo v opravnách někte rých strojírenských výrobků tuzemských i dovážených k opatřením, která :

1

1. alespoň z části zajistila oborové řízení v jednotlivých druzích opra várenských činností ;

2. podle těchto opatření se soustředily na určitém území, převážně

okresu, příp. i větším , opravy do jednoho tzv. pověřeného podniku, pře vedením dosavadních provozoven a dílen z ostatních podniků. Tyto po věřené podniky nyní provádějí opravy jen ve vymezeném územním ob vodu ;

3. do těchto pověřených podniků byly nebo měly být převedeny údrž bářské dílny některých uživatelů, zejména spotřebních družstev a vnitř ního obchodu, hlavně pro údržbu chladicích zařízení a vah. Mimo opatření, která měla zajistit některé nezbytné prvky oborového řízení, představují tato opatření skutečně tuhou monopolizaci pověře: ných podniků.

Tato opatření mají nesporně řadu prvků administrativního řízení (by la totiž formována koncem roku 1962 a začátkem roku 1963 ) , ale ne lze přehlédnout i jejich ekonomické momenty. Koncentrací opraven

určitého oboru do jednoho podniku bylo např. dosaženo úspor jak pra covníků, tak věcných prostředků, třeba jen snížením . rozptylu zásob náhradních dílů apod .

Mimo to řídící národní výbory dosáhly v nepřehledné situaci, která se vyvinula po reorganizaci v roce 1960, pokud jde o odpovědnost pod

niků za uspokojení potřeb na území jejich působnosti, naprosto ne sporných výsledků. Hodnotíme -li výsledky těchto opatření hlediska ať už soukromých spotřebitelů nebo socialistických organizací a vyloučíme- li z tohoto hodnocení obtíže, které způsobil a dosud způsobuje nedostatek náhrad ních dílů, je možno bez nadsázky konstatovat, že v uvedených činnos: tech se služby zlepšily. Přímá odpovědnost pověřených podniků přines.

la přinejmenším rozšíření opravárenských kapacit, a tím podstatné zmírnění rozporů mezi nabídkou a poptávkou. Dosažený stav nelze však pokládat za uspokojující a v tomto směru je nutno souhlasit s předsjezdovými diskusními příspěvky, ať už hledají

řešení v soutěživosti podniků nebo v jiných opatřeních. Posuďme nyní, jak dalece mohou zlepšit současný stav požadované zásady soutěživosti tím, že ji v obecně navrhované podobě aplikujeme 109

na některé druhy oprav. Jako první uvedu opravy televizorů, radiopřijí: . mačů apod .

Odstranění monopolu např. v Praze, kde opravuje tyto výrobky jen

1 podnik, může Národní výbor hl. m. Prahy dosáhnout jen rozdělením dosavadních osobních i věcných prostředků mezi dva nebo více podni

ků, které by si pak vzájemně měly konkurovat. Celkový počet 500 pra

covníků, kteří se opravami těchto výrobků v Praze zabývají, toto roz dělení jistě umožňuje. Poněvadž nabídka v tomto oboru, tak jako v čet ných jiných místech v republice, v současné době plně uspokojuje po ptávku ( pokud ji nepřevyšuje ) , je nereálné předpokládat, že by bylo možno vytvořit podmínky pro hospodářskou soutěživost bez zmíněné ho převodu pracovníků á věcných prostředků do jiného podniku. Tako vé opatření, které samo o sobě je administrativním zásahem, i když sleduje vytvoření podmínek pro soutěživost, však nijak nezaručuje úspěch . Může se totiž stát, že tyto opravy po rozdělení do dvou nebo více podniků budou v poměru k ostatním činnostem těchto podniků pro ně méně zajímavé a podniky jim nebudou věnovat pozornost a zájem

potřebný k rozvoji vzájemné soutěživosti . Proti této formě soutěživosti , která byla v diskusi doporučována pro

velká města, je možno navrhnout řešení, které při zachování monopolu jednoho podniku by vhodnou formou několika vnitropodnikových hos

podářských středisek vytvořilo podmínky soutěže těchto středisek na vzájem. Výsledek této myšlenky je ovšem stejně sporný jako v prvém případě, i když by přinesl výhodu v tom, že vůči národnímu výboru by za úroveň služeb odpovídala jediná organizace a že podíl těchto služeb k ostatním činnostem již má značnou váhu.

Tím však nechci monopolizaci v těchto opravách hájit, ale chci pře devším poukázat na pochybnou jednoznačnost obecně formulovaných zásad o výhodách soutěživosti.

Nejsou to ovšem jediné možnosti. Pravděpodobně účinnějších výsled ků pomocí soutěže by bylo dosaženo, kdyby z uvedeného počtu pra crvníků a jim náležejících prostředků byly na území Prahy vytvořeny

2 samostatné specializované přijímačů apod. Toto řešení, miená ovšem hluboký zásah ství a není řešitelné jen v

podniky pouze na opravy televizorů, radio domýšleno i na jiná místa republiky, zna. do struktury podniků místního hospodář pravomoci národních výborů. Eventualitu

drobných , samostatných specializovaných podniků na rozdíl od dneš . ních kombinátů je totiž nutno domyslet v centrálních orgánech, při

čemž je třeba si uvědomit, že toto řešení není použitelné ve všech obo rech. Nehledě k tomu, že by nutně vyžadovalo změnu v tendencích aplikovat principy řízení platné pro velké průmyslové podniky i na podniky místního hospodářství.

Jiná alternativa vytvoření prostoru pro soutěž se naskýtá v možnos tech soutěže mezi vlastním servisem výrobních podniků a opravnami místního hospodářství, a to zejména, kdyby možnosti dovozu výrobků umožnily vytvořit účinné tržní vztahy vzhledem k tuzemské výrobě. 110

Tato možnost je o to závažnější, že musíme do budoucna počítat s pod statnějším obohacováním vnitřního trhu dováženými výrobky, a tím ta

ké zesílením ekonomického tlaku na naši výrobu. Tento tlak by se pak mohl příznivě odrážet i v úrovni servisu. To jsou ovšem úvahy, které se úplně vymykají možnostem řešení v rámci působnosti národních vý borů .

Z uvedeného je dostatečně zřejmé, že např. v opravách televizo

rů, radiopřijímačů apod. odstranění dnešního monopolu podniků míst ního hospodářství není záležitostí jednoznačnou a že bez podrobné ana lýzy a zvážení výhodností jednotlivých alternativ se i ve jménu sou těživosti podniků můžeme dopustit problematických administrativních zásahů.

Jako druhý případ uvedu opravy obchodně průmyslových , chladicích zařízení. Jestliže dosavadní technologie oprav televizorů téměř vyluču je úvahy např. o specializaci dilen, dělbě práce apod. a rozsah poža davků vyžaduje org izační řešení na relativně malém území, pak opra vy chladicích zařízení si svým charakterem vynutily koncentraci dílen

ských oprav pro větší území. V Praze existuje např. jediná opravna , která má asi 350 pracovníků, včetně opravářů, kteří pracují na opra

vách přímo u zákazníka . Domnívám se, že není zapotřebí velkých důka zů o tom , že by bylo nehospodárné budovat v jiném podniku další pro vozovnu několikamiliónovým nákladem , abychom vytvořili předpokla dy soutěže. U těchto oprav soutěž v rámci okresů nebo i velkých měst by byla mrháním státních prostředků. Naopak není vyloučeno, že podrobný rozbor této činnosti by proká zal účelnost soustředění veškerých opraven do jednoho podniku. Je sice možné, že v nových podmínkách některé větší odběratelské organizace budou uvažovat o zřízení vlastní běžné údržby, pokud to pro ně bude ekonomicky výhodné. Je však nesporné, že větší a zejmé

na pak generální opravy , které vyžadují nákladnější zařízení, je mož no provádět jen ve specializovaných dílnách opravárenského podniku. A tak bychom mohli pokračovat i v dalších oborech a potvrzovali by chom si jen poznatky, které jsem uvedl a které svědčí o tom , že před poklady úspěchu soutěživosti nejsou ve všech oborech stejné.

Všechny tyto úvahy se ovšem opírají o jednu podmínku, která v sou časné době není plně zajištěna , a tou je naprostý nedostatek ná hradních dílů jak pro tuzemské výrobky, tak pro zahraniční stroje a přístroje.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že odstranění monopolizace podniků vyžaduje nutně zásah do organizační struktury podniků místního hos podářství. Těchto zásahů do organizace řízení prodělaly podniky míst ního hospodářství větší počet nežli podniky ostatních odvětví. Přitom

nelze říci, že byly ve všech případech dořešeny. Společným znakem těchto zásahů byla vždy snaha o prosazení obec

ných zásad bez přihlédnutí k rozdílným podmínkám rozvoje jednotli vých oborů činností podniků místního hospodářství. Přes všechna pro 111

vedená opatření je dnes situace taková, že v oblasti služeb a zejména opravárenských činností chybí celostátní, a tím spíše oblastní koncep ce o rozvoji jednotlivých oborů. Bez takového základního dokumentu

se podle mého názoru ani v místním hospodářství neobejdeme, nechce me-li pokračovat v mnohdy živelném a nekoordinovaném řízení těch

to hospodářsky ne nevýznamných činností. Hospodářskou soutěživost chápeme nikoli jako nezbytnou podmínku socialistického hospodářství, ale jako nástroj , kterého bychom měli využít tam , kde lze očekávat jeho správné působení. Jsme proto toho názoru , že dříve nežli budeme všeobecně prosazovat soutěživost a od

stranění monopolu, měli bychom podrobnými analýzami prokázat, které překážky brání dalšímu rozvoji opravárenských služeb a zda soutěži vost vůbec může dnešní vztah zlepšit. A pokud ano, jakým způsobem chceme tržní vztahy v jednotlivých opravárenských oborech zajišto vat.

Soudružka MARIE FIALKOVÁ,

jihomoravská krajská organizace KSC Soudruzky a soudruzi !

Zamýšlela jsem se v přípravě na náš XIII . sjezd, čím k němu přispět. O stranické práci v Závodech na výrobu kuličkových ložisek Brno se jednalo na letošní městské stranické konferenci v Brně. Máme řa:

du nedostatků, které soustavně řešíme, a domnívám se, že je postupně odstraňujeme k prospěchu naší stranické organizace a celého podniku. Po rozboru všech otázek jsem se rozhodla, že vystoupím k některým problémům výroby pro zemědělství, které se v celostátním měřítku stále vyskytují .

Náš podnik ZKL Brno se spolupodílí na celkové výrobě traktorů a chtěla bych několik slov říci nikoli k plnění výroby traktorů, ale pře . devším k problematice výroby náhradních dílů.

V naší celozávodní organizaci, která čítá 38 základních stranických organizací, jsme přistoupili k usnesení krajské a městské stranické konference z roku 1964 jako k dokumentům , které je nutno splnit, ne

boť vycházely z analýzy stavu na úseku pomoci průmyslu zemědělství. Víme , že k zajištění provozu traktorů je zapotřebí náhradních dílů, a to v celé šíři sortimentu, jak jsou požadovány. Proto jsme se na ten to úkol zaměřili v usnesení celozávodní konference strany. Hodnotili

jsme v základních organizacích plnění plánu náhradních dílů, ukládali konkrétní stranické úkoly, hodnotilo se plnění těchto úkolů v autorita

tivní komisi pro výrobu traktorů, v celozávodním výboru, odborová ora ganizace rozvíjela socialistickou soutěž a hospodářské vedení pravidela ně týdně projednávalo situaci v plnění plánu náhradních dílů. 112

Výsledkem této činnosti je, že plány náhradních dílů v roce 1964 í v roce 1965 byly v objemu překročeny o 10 842 000 Kčs a veškerý sor timent náhradních dílů požadovaný nejen od našich zemědělců, ale i ze zahraničí byl splněn na 100 procent.

Mám samozřejmě na mysli ty náhradní díly k traktorům, které vya rábí náš podnik ZKL Brno. Na základě tohoto plnění plánu by měl být podle našeho názoru ideál ní stav oprav traktorů unifikované řady i jejich provozuschopnosti.

Skutečnost však tomu neodpovídá. Zvláště ne v tuzemsku, kde je pro váděna distribuce náhradních dílů prostřednictvím několikastupňové

organizace , kde není dostatečný přehled o zásobách dílců a díly do dávané z našeho výrobního podniku se nedostanou k opravářům proto ,

že jsou často umrtveny v některém z četných skladů.

Tento stav je samozřejmě příčinou tvorby nadnormativních zásob v jednotlivých skladech odbytové organizace, které čas od času musí být likvidovány i tím, že se dají zešrotovat. Proto se stavíme za roz:

hodnutí generálního ředitele Zbrojovky předat 'ústřední sklad náhrad ních dílů pro traktory do přímého řízení výrobním podnikům, čímž

bude možno sloučit postupně pohotovostní zásoby náhradních dílů pro export se zásobami pro tuzemsko a snížit tím i celkový objem zásob. Přitom počítáme také s vyšší operativností dodávek náhradních dílů na šemu zemědělství . Dalším závažným faktem je, že spotřeba náhradních dílů rok' od roku

roste, což dokazuje ta skutečnost, že proti roku 1965 stoupl požadavek na náhradní díly v roce 1967 již na 257 procent. Tento požadavek je na náhradní díly k traktorům unifikované řady, zatímco požadavky na náhradní díly ke starým traktorům klesají. Tyto vysoké požadavky na náhradní díly vyplývají ze způsobu, jakým

se provádějí opravy traktorů v ČSSR, I když bereme v úvahu vyšší vy užití traktorů u nás ve srovnání s využitím traktorů v zahraničí, přece jen spotřeba náhradních dílů v naší republice proti zahraničí je ne

úměrná i přes to, že v některých kapitalistických státech si určité ná hradní díly zajišťují sami . Pro srovnání uvádím dodávky pro export a tuzemsko. Tak do zahra

ničí bylo v roce 1964 dodáno za 574 Kčs dílců a pro tuzemsko za 797 korun na 1 traktor. V roce 1965 klesla potřeba náhradních dílů v 'za hraničí na i traktor na 446 Kčs, zatímco v tuzemsku se zvýšila na 1081

korun. V letošním roce je plánováno pro export za 490 Kčs náhradních dílů na 1 traktor v provozu, zatímco do tuzemska má být dodáno za 1390 Kčs dílů na 1 traktor.

I když spotřebu náhradních dílů v ČSSR ovlivňuje řada ukazatelů, je třeba konstatovat, že údržba i provádění oprav, jak dokazují zku šenosti našich zahraničních servisních inspektorů, je u nás ve srovnání se zahraničím na nižší úrovni .

Při používání neustále většího množství mechanizačních prostředků v zemědělství je třeba mít tuto skutečnost trvale na zřeteli, protože 113

lepší údržbou zemědělských mechanizačních prostředků, a zvláště pak

traktorů, je možno nejen přímo v zemědělství dosáhnout značných finančních úspor, ale je možno též ušetřit značné množství materiálu, v některých případech materiálů deficitních a dovážených ze zahra ničí, stejně tak jako úspor v investiční výstavbě při budování kapacit na výrobu náhradních dílů.

O problému náhradních dílů nechci hovořit jen všeobecně, ale chci problém konkretizovat na některé požadavky, které jsou podle našeho názoru vysoké.

Jedním z nejvíce vyměňovaných dílců je kámen řízení. Při průzkumu v STS Hodonín , který prováděla naše obchodně technická služba na mátkovou kontrolou kamenů řízení vyřazených pří generálních opra

vách, bylo zjištěno, že asi 30 procent kamenů se bez jakékoli další úpravy dá použít, protože rozměry kamenů, jak dokázalo naše měrové středisko, odpovídají výkresovým a výrobním hodnotám . To není kritika soudruhů z ' STS Hodonín . Pravděpodobně nejsou patřičně vybaveni. Avšak i kdyby toto zjištění v Hodoníně neodpoví

dalo opotřebení kamenů v rámci ČSSR , je nanejvýš účelné a jednodu ché provádět u této součástky renovaci. Úspory, kterých je možno v zemědělských opravnách dosáhnout v rámci ČSSR, se počítají do sta tisíců, a to proto, že cena 1 kamene řízení, mám zde na mysli státní

velkoobchodní ceny , činí 19 Kčs a při opravě 1 traktoru jsou v sou časné době měněny všechny 4 kameny, takže cena je 76 Kčs. Přitom spotřeba u nás je dvojnásobná proti spotřebě v zahraničí. Dalším masovým vyměňovaným dílcem jsou levý i pravý hřídel říze . ní. Snížení spotřeby bylo ze strany ZKL řešeno vystruhováním otvorů uvedených hřídelů tak, aby bylo možno montovat kameny řízení vět

ších rozměrů, které jsou pro opravy z našeho podniku běžně dodávány. Renovací jednoho kompletu se dají ušetřit nové součástky obou hříde

lů v hodnotě. 120 Kčs, čímž je možno dosáhnout při velkých požadav cích na tyto dílce dalších statisícových úspor, nehledě k tomu, že spo . třeba u nás je třikrát vyšší než v zahraničí. Úspor, o kterých jsem hovo řila, by bylo možno dosáhnout převážně v oblasti materiálové, což je

z hlediska celospolečenského velmi významné. Takových příkladů bych mohla uvést víc, a proto je nutno tuto otázku urychleně řešit.

Velmi jsme se podivovali, když k nám pronikla zpráva ( 11. břez na 1966

Rovnost, pod nadpisem Den podnětných diskusí ) z celostátní

zemědělské konference, že soudruh inž. Fillo, předseda JRD Púchov nad Váhom, řekl v replice na diskusní příspěvek soudruha inž. Anto

nína, generálního ředitele Zbrojovky, že družstevníci potřebují náhrad ní díly, a propočty, jak se jimi plýtvá, jim nepomohou. Domníváme se, soudružky a soudruzi, že je třeba hledat cesty pro zefektivnění celého našeho národního hospodářství. Domníváme se, že není možno plýtvat prostředky národního hospodářství kdekoli , bez ohledu na to, co to stojí a jak jsou využívány. 114

Nehospodárné opravy, výměna celých skupin součástek, aniž se re novuje, to je otázka, kterou se musíme zabývat . Proto naše celozávod

ní stranická konference navrhla, aby se zvýšily ceny náhradních dílů traktorů . Nejde nám o zvýšení hrubého důchodu a z toho vyplývajících podílů pro náš podnik , ale mělo by jít o ekonomický tlak k lepšímu

hospodaření s náhradními díly a rozdil ceny výrobní a spotřebitelské by měl jít ve prospěch státu. Přece teze k XIII . sjezdu se mimo jiné

zabývaly hospodárností a účelným vynakládáním prostředků v našem národním hospodářství .

V této souvislosti se i naše základní organizace strany i ostatní pra cující v podniku zabývali otázkami, o kterých jsem hovořila. Podávala jsem vlastně zobecnění připomínek z výročních členských schůzí zá kladních organizací strany, které zaujímaly kritická stanoviska k těm. to ztrátám a na nichž zejména našim »traktorářům« se těžko vysvětlo : vala kritika na nedostatek náhradních dílů v tisku, rozhlase a televizi,

když požadavky zemědělců splnili na 120 procent. Závěrem chci říci, že naše stranická organizace, hospodářské vedeni spolu s odborovou organizací, tedy všichni pracující v našem podniku se chceme čestně vyrovnat s úkoly letošního roku, kdy jsme nastoupili cestu nového ekonomického řížení. Chceme se vyrovnat úspěšně stejně

tak jako v minulých letech s výrobou, kterou potřebují naši zemědělci, jakož i s ostatní výrobou , na kterou čekají průmyslové podniky, to je se soudečkovými ložisky. Vyrovnáme se s plánovanými úkoly náhrad .

ních dílů v sortimentu a případné další požadavky našich zemědělců i mimo plán budeme maximálně krýt. To je naše odpověď na požadavky soudruhů ze zemědělství. Chceme,

aby i oni zaujali svá stanoviska především k hospodárnosti. Tato spo lečná práce přispěje k zefektivnění našeho národního hospodářství. 1

Soudruh ZDENĚK FIERLINGER

Soudružky a soudruzi ! Chtěl bych připojit několik poznámek k nejdůležitějšímu problému, který má sjezd projednat a kterým je nová soustava řízení našeho ná. rodního hospodářství .

Model socialistického podnikání, k němuž střana došla po zevrub ných úvahách, a : zásady , jimiž se má socialistické hospodářství v této

etapě řídit, není nic náhodného. Již po řadu let byla vedena diskuse o platnosti ekonomických zákonů, jejichž význam Lenin vyzvedal, ja.

ko je zákon hodnoty a kategorie s ním související, jako cena, zisk a odměna podle vykonané práce, jako je zákon maximální dělby

práce a zákon proporcionálního rozvoje. Působením těchto zákonů je podmíněna funkce zbožně peněžních vztahů, jejichž význam nemůže

dnešní socialistická společnost přehlížet, nechce-li ustrnout na utopis : 115

tické představě přímé zbožní výměny. Působení těchto objektivních zás konů je vlastním jádrem a ideovou náplní nového modelu, k němuž jsme došli. Bez nich je činnost lidí umrtvována a místo účinného řízení a

plánování se nezbytně stále více prosazuje byrokratický způsob řízení, který nutně potlačuje svobodnou, tvořivou činnost lidí. Této ideové náplni odpovídají též navrhované organizační formy obou rového podnikání, představující účelné odvětvové členění. Působení stejných zásad autonomního rozhodování pracujícího člověa ka v jeho vlastní sféře kompetence mají poskytnout přibližně obdobné stimuly též zemědělské výrobě a mají rozšířit možnosti zemědělců volit

nejúčinnější výrobní postupy a specializaci, a to v takové formě, jak to zemědělskému podnikání nejlépe vyhovuje .

Konečně stejnými zásadami pružného řízení se mají řídit i národní výbory ve své ekonomické působnosti, což bude mít pro rozvoj místnía ho hospodářství a služeb stejně zásadní význam. Jde tedy o široký nástup k řešení stěžejních problémů našeho hospodářství v duchu pod statně novém, který nicméně plně odpovídá socialistickým zásadám naší společnosti . Byly to tyto úvahy, a konečně i požadavky skutečného života, které nás nutí opustit původní metody strohého centrálně direktivního řízez

ní a také s nimi související cestu extenzívního vývoje. Zejména v dneša ní etapě, kdy vstupujeme do epochy vědeckotechnické revoluce, musea

la stará představa řízení působit na rozvoj naší ekonomiky, mírně ře čeno, brzdícím způsobem a musela vést k vážným obtížím, které nemoa hou být překonány shora řízenou činností miliónů lidí, pracujících ve výrobě a distribuci. Proto nakonec proniklo vědomí, že místo centrála ně direktivního systému a množství kvantitativních ukazatelů musí se v široké míře uplatnit v rámci ústředního plánu přirozené zákonité nora my čili – lidově řečeno zásady obyčejného lidského rozumu, které

působí na rozhodování a jednání lidí, neboť odpovídají psychologii dnešního člověka. Spolu s účinnými hospodářskými pákami, jakými jsou přiměřená cena, odměna a zisk, jsou schopné stimulovat jeho inis ciativu, samostatné rozhodování a tvořivou práci při zdůraznění odpos

vědnosti každého pracovníka i celého kolektivu. Vždyť tam, kde není možnost vlastní iniciativy, nemůže být ukládána odpovědnost. V takových podmínkách nelze nakonec najít viníka a uplatňovat sankce ani v případech zřejmé neschopnosti nebo dokonce

trestné neodpovědnosti. Současně vědomí svobodné, tvořivé práce se otupuje. Pouze vzájemné dialektické působení iniciativy a odpovědnosti vytváří silné morální stimuly, povzbuzující k tvořivé práci a odpověd

nosti, zejména tam, kde zásady demokratického centralismu, náležitě a soustavně prosazované, pomáhají správně určovat směr vývoje a rea listicky formulované cíle. Tak lze vytvořit žádoucí prostor pro tvoři dosáhnout vou práci všech občanů, zbavit se byrokratických zábran její vyšší efektivnosti .

Konfrontace s podmínkami rozvoje kapitalistického světa a podrob 116

nější studium dnešních složitých problémů růstu socialistické společ nosti dovolily hlouběji vnikat do zákonitostí socialistického společenské ho zřízení. V údobí vědeckotechnické revoluce dochází, jak ukazuje vývoj ve světě, k značným přesunům ve struktuře výroby i spotřeby, ke změnám struktury výrobních sil a zaměstnanosti, což je doprovázeno i změnou

společenských vztahů a má vliv na styl života všech vrstev. Tyto změ ny se budou i u nás pod vlivem vědeckotechnické revoluce zákonitě a živelně prosazovat a každý dílčí problém s tím související bude vy. žadovat hlubokou objektivní analýzu. I tyto změny spadají v určitém smyslu do kategorie objektivních ekonomických zákonů, a též socialis

tická společnost s nimi musí počítat. Nemůžeme vytvářet socialistickou ekonomiku bez určité historické kontinuity. Jsme nuceni převzít z ka pitalistického systému některé dosud všeobecně platné prvky a vy

užít jich ve prospěch socialistické myšlenky. Přitom nejožehavějším pro blémem zůstává udržení stálého maximálního růstu produktivity prá ce, což vyžaduje především plně rozvinout všechny tvořivé síly člově ka a plně využít všech výsledků novodobé vědy a techniky. Věda se tu stává, jak již učil Lenin , rozhodující výrobní silou. Jen touto ces tou se nám může podařit vyrovnat se s kapitalistickými zeměmi a na konec je i předstihnout a posléze vytvořit dostatečně širokou výrobní základnu, abychom dosáhli takové hojnosti výrobních a spotřebních statků, která by nám otevřela cestu k nové komunistické společnosti.

To znamená ovšem, že nelze přeceňovat dosažený stupeň rozvoje, přeskakovat etapy a stavět si cíle, k jejichž dosažení ještě nedozrály

podmínky. Nejen zkušenosti naše, ale i jiných socialistických zemí

potvrzují, že první fáze budování nové společnosti, fáze socialisniu, bude časově podstatně delší, než se všeobecně uvažovalo. To se týká jak ekonomické stránky vývoje společnosti, tak i vytváření nových

společenských vztahů a duchovního života společnosti. Nutno pokládat za zásadně důležité, že jsme k tomuto poznání přišli. Dovoluje nám to snadněji uvažovat a řešit problémy soudobé ekonomi ky , aniž jsme spoutáni předsudky minulé doby, kdy jsme žili v poměr né izolaci od ostatního světa a spokojovali jsme se pouhými kvantita

tivními výsledky naší práce. Docházíme k přesvědčení, že nová epo cha vyžaduje ekonomické myšlení na vyšší úrovni a v zcela nových

kategoriích. Vyžaduje důsledný vědecký přístup ke všem problémům naší společnosti a naší ekonomické vědy, a zejména také k vědám společenským i k praktické sociologii. Vždyť musíme stále zkoumat

a zjišťovat, jak určitá opatření strany a správních orgánů působí na člověka a na vzájemné společenské vztahy. Již počínaje naším XII . sjezdem lze v našem ekonomickém myšlení zaznamenat značný pokrok. Prvním mocným podnětem byl ovšem XX. a zejména XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který dal možnost sovětským ekonomům odvážněji nastoupit cestu hlubšího

teoretického bádání a soustavného boje proti pozůstatkům ekonomické ho dogmatismu. Záhy se zvlnila i u nás v nebývalé míře dříve klidná 117

hladina ekonomického myšlení, abychom pak krok za krokem dospěli k ucelené představě socialistického podnikání, jehož jednotlivé články

jsou vzájemně svázány a z něhož ani jeden článek nelze vyloučit, aniž tím celek ztratí na svém významu. Myslím, že právě v této logič nosti a úplnosti našeho modelu je jeho přesvědčivost. Jsem také jist, že naše ekonomické myšlení, spočívající dnes již na

pevnějším vědeckém a objektivním základě, bude prožívat

a může

skutečnou obrodu, jak o tom svědčí široká odborná literatura a množící se úvahy na stránkách denního tisku. Rosa me říci , že již prožívá

te nám nová generace marxisticky vzdělaných ekonomů, kteří jsou schopni věcně přistupovat k problémům novodobého kapitalistického hospodářství a analyzovat správně souvislosti světového vývoje s pod mínkami, v nichž se rozvíjí ekonomika socialistických zemí, což je pro každého vzdělaného marxistu nezbytné. Naše socialistická společnost je nucena rozvíjet tvůrčím způsobem marxismus-leninismus, který je filosofickou náplní politické ekonomie. Vždyť Marx a Engels nemohli dát žádný určitý návod k tomu, jak so

cialistická ekonomika v daných podmínkách bude vypadat. Nicméně již sám Lenin správně odhadl zákonitosti socialistické ekonomiky v první její fázi. Z jeho hluboké analýzy můžeme dosud čerpat a jeho

myšlenky musíme dále rozvíjet. A to je jeden z hlavních úkolů vedou cí úlohy strany.

Musíme se zbavit všech pozůstatků starého myšlení, které bylo ovliva

něno iracionálními, dogmatickými a subjektivístickými směry a proudy v době těžkého revolučního zápasu , boje s fašismem a zhoubného vli vu ničivé války . Též XXIII. sjezd Komunistické strany Sovětského sva zu vypověděl boj subjektivismu, který přinesla zejména doba kultu osob nosti, a prozíravě nastoupil cestu tvůrčího vědeckého přístupu ke všem

ekonomickým otázkám. Činí tak, ačkoli v porovnání s Československem jeho potenciální, materiální i lidské síly jsou značné a mohou se roz víjet v takřka neomezeném geografickém prostoru, bohatém na nevya čerpatelné zdroje surovin a energetiky.

S tím větší naléhavostí postavily se tyto problémy před Českoslo vensko, které podobné možnosti nemá. Ostatně potvrzením správnosti naší cesty, kterou nyní volíme , je též ta skutečnost, že i v ostatních ze mích proniklo vědomí, že je třeba opustit mechanickou představu plá

nování a řízení ekonomiky shora a dát možnost živým tvůrčím silám se uplatnit .

Je třeba uvítat, že u nás po celkem kladných experimentech s pruž

ným finančním hospodářstvím na mnoha závodech přistupujeme nyní k urychlené realizaci reformy vypracováním · velkoobchodní cenové soustavy, bez níž by rozvoj tržních vztahů byl nemyslitelný. Nová ce nová soustava, jejíž funkce musí být pečlivě promyšlena a která se musí dále pružně rozvíjet, má vytvořit žádou

výrobní a soutěžní pod .

mínky pro jednotlivá průmyslová odvětví a závody a zajistit jim nutnou rentabilitu. Jde o stanovení průřezu dnešních značně rozptýlených cen , 118

který by nás pomocí jednotného přepočítacího koeficientu spolu s ostatními opatřeními přiblížil k hladině světových cen a tím poskytl každému podniku možnost cenové srovnatelnosti. Tím bude vykonáván tlak na podniky k zavedení větší hospodárnosti a ke snižování výrob . ních nákladů tam , kde budou z neodůvodněných příčin stanovenou ce

novou hladinu převyšovat. Budou nuceny využívat nových poznatků vědy a techniky. Vyčíslení a uplatnění nové cenové soustavy je ovšem úkolem nesmírně odpovědným a je snad nejdůležitějším článkem re formy, který si vyžádá soustředěné úsilí, celou řadu přechodných opatření i další soustavnou kontrolu. To nám dá možnost, abychom pře . konali izolaci naší ekonomiky, do níž jsme se dostali odtrženosti od světového trhu a od světového technického pokroku ; přinutí nás, aby chom se v plnější míře zapojili do procesu vědeckotechnické revoluce, která hýbe světem , čehož bude třeba dosáhnout mezi jiným též smě. lejší a pro nás výhodnou licenční politikou, zaručující rychlý návrat vložených prostředků.

Lepší zapojení do světové dělby práce a stálý technický pokrok nám dá možnost lepší vyrovnanosti platební bilance vůči kapitalistickým

zemím a nakonec i získání nutných finančních rezerv pro mezinárodní platební styk. Takové rezervy jsou pro náš zahraniční obchod nezbyt

né a dovolí nám dosáhnout plné stability a vyrovnanosti vnitřní hod noty naší měny. Vždyť vnitřní pevnost měny a nakonec i její směni

telnost je i pro socialistické země důležitým nástrojem úspěšné a výhodné mezinárodní směny statků a služeb a stále se rozvíjejícího cizineckého ruchu.

Pro menší zemi , jako je naše, má zahraniční obchod prvořadou funk ci, neboť umožňuje intenzivní dělbu práce ve světovém měřítku a do voluje snadněji si opatřit nutné suroviny, nutnou techniku a krytí nej různějších závazků a služeb. Donutí nás zúžit nezvykle širokou paletu

našich výrobků a vyrábět racionálněji, laciněji. Usnadní nám i těsnější a pro obě strany výhodnější spolupráci s ostatními socialistickými ze

měmi, kterým budeme s to nabídnout technicky dokonalejší výrobky. Efektivnost našeho zahraničního obchodu musí být též zajištěna těs nou spoluprací výrobce s orgány našeho zahraničního obchodu a je ho účastí na vyhledávání trhů, na kontraktaci a na uspokojování za hraničních zákazníků. Jakýkoli byrokratický přístup k důležitým pro blémům našeho zahraničního obchodu je pro nás neúnosný.

Všestranná ekonomická i vědecká spolupráce přichází v úvahu pře

devším však v poměru k našemu největšímu a nejvyspělejšímu partne Sovětskému svazu, který nám ji v rámci dlouhodobého plánu a v duchu úpřímného socialistického internacionalismu nezištně nabízí.

ru

Takovou spolupráci musíme chápat na vyšší úrovni společného pláno vání a intenzivní dělby práce, na základě pečlivě připravené inventu

ry našich prostředků a hlavních směrů rozvoje našeho národního hos podářství. Vždyť jde v daném případě o společnou ekonomickou poli

tiku, podloženou plnou jednotou politiky a ideologie. 119

Tuto ideovou jednotu, která se zrodila v průběhu dlouhodobého his torického vývoje a zejména ve společném boji proti fašismu a nacistic kému Německu, musíme žárlivě střežit a rozvíjet. Musíme o ni pečovat širokou spoluprací v oblasti vědy a kultury i hojnějšími přímými osob ními styky mezi občany našich zemí a zejména mezi mládeží, což nám dovolí stále lepší vzájemné poznání.

Kapitalističtí ekonomové na Západě se snaží vytloukat propagační materiál z předstihu, kterého kapitalistický svět v mnohém ohledu do sáhl proti zemím socialistickým , pokud se týče rozvoje techniky i ži votní úrovně určitých kategorií občanů, i když v tomto ohledu přímá

srovnatelnost má zjevné nedostatky. Vždyť podle oficiálních odhadů žije ve Spojených státech amerických přes 32 miliónů občanů v bídě a nezaměstnanost ohrožuje dělnické vrstvy, zejména při překročení poměrně nízké věkové normy. Nicméně kapitalističtí ekonomové, poukazujíce na takřka živelně se

prosazující techniku a automatizaci, mluví o tzv. třetí průmyslové revolu ci a snaží se vytvořit představu věčného blahobytu a nové kapitalistické společnosti, spravedlivé pro všechny občany. Je pochopitelné, že v tech: nické revoluci mají západní průmyslové země v mnohém ohledu znača

ný náskok. Je to důsledek rozdílného historického procesu. Zejména Spojené státy v době války nejen finančně bohatly, ale mohly věnovat značné prostředky na technický rozvoj . Tento dnešní předstih technic ky se snaží západní ekonomové vysvětlovat přednostmi kapitalistické

společnosti. Přitom někteří z nich rozvíjejí tzv. teorii růstu. Snaží se totiž dokázat, že při dalším růstu socialistické ekonomiky složitost nos

vých problémů moderního průmyslu vytyčí též růstu sovětské ekonomi- . ky určité hranice. Ovšem skutečnost je zcela jiná ; již dnes dochází

ke zpomalení růstu ekonomiky západních průmyslových zemí pro vro zené vnitřní rozpory kapitalistického hospodářství, které pro socialis tickou ekonomiku neexistují, jestliže se řídí svými vlastními zákony

rozvoje. Tomu též nasvědčuje ta skutečnost, že sovětská sedmiletka byla celkem úspěšně splněna a nová pětiletka slibuje přinejmenším

stejné tempo rychlého rozvoje, zajišťovaného důsledně další přípravou vědeckých kádrů. Není tedy obavy, že by se růst ekonomiky Sovětského svazu zpomalil, ba naopak , plnější mobilizace jeho značných přírod

ních zdrojů, rozvoj techniky a vyrovnaný rozvoj národního hospodářství může sovětské ekonomice dát ještě větší dynamiku a zajistit jí předstih před kapitalistickými zeměmi v konečné fázi. Třeba však dodat, že dnešní poměrná stabilita kapitalistické eko

nomiky je především určována všemocným vlivem státu a monopolů, a to především stoupající militarizací celého národního hospodářství.

Jakmile by tento článek vypadl, dá se očekávat, že se ještě více odha: lí vnitřní rozpory vrozené kapitalistickému hospodářství. V tom je ce

lá absurdnost situace monopolního kapitalismu se svými tragickými důsledky .

Socialistické země se naopak mohou podobného tzv. stimulu, jaký 120

představují v kapitalistických zemích výdaje na zbrojení, ke svému prospěchu vzdát, kdykoli k tomu budou vytvořeny mezinárodní poda mínky. Právě v tom je jejich síla a přesvědčivost jejich politiky míros

vého soužití a právě v tom je možnost dalšího ještě rychlejšího roza voje.

Proto přijetí nových zásad řízení, jak se prosazují v socialistických zemích, přizpůsobených specifickým podmínkám každé země, skýtá do budoucna perspektivu trvalého rozvoje. V tom ohledu věda a technika musí sehrát významnou úlohu a působit trvale k stále rychlejšímu zvy : šování produktivity práce . 7

Často slyšíme otázku, zda má Československo dosti prostředků, abya chom žádoucí reformy mohli uskutečnit, abychom mohli provést denia velizaci mezd a zaručit další růst národního důchodu i růst životní úrova

ně lidu, jedním slovem – zda tu bude,, jak zní obvyklá formulace, vy= rovnanost zdrojů a potřeb.

Myslím, že z toho, co jsem zde uvedl, vyplývá, že máme možnosti krýt stoupající potřebu, dovedeme-li proti stoupajícímu objemu kupni síly vytvořit odpovídající nabídku spotřebního zboží všeho druhu a sluz žeb, které jsou u nás dosud na nízké úrovni.

Jen si představme, kolik prostředků a pracovních sil Ize .v nových

podmínkách racionalizací a zhospodárněním naší výroby získat. Nej větší část našich investic má být uskutečňována přímo podniky samos

financováním z vlastních prostředků a z úvěrů. Podniky budou proto investovat rozvážněji a daleko úsporněji . Budou věnovat daleko větší pozornost projekčním pracím a budou se co nejrychleji snažit je realiz zovat. Investice budou zaměřeny především na účelnou rekonstrukci a lepší využití výrobního zařízení, což uspoří náklady i čas. Investiční činnost bude lépe kontrolována těsnou spoluprací investujících závodů

se Státní plánovací komisí a bankou, poskytující úvěr, tudíž bude lépe a odpovědněji řízena . Přispěje to značně ke zkvalitnění ústředního plánu a k pružnému přizpůsobování se daným podmínkám ; bude více

prostředků na výrobu spotřebních statků, na výstavbu bytů a na nutné veřejné práce. Národní výbory lépe rozvinou místní hospodářství a služby. Víme, jak nám schází zejména řemeslná výroba, potřebná též

ve stavebnictví a při údržbě bytového fondu. Rozvoj místního hospodář ství a družstevní výroby pomůže oslabit monopolní postavení velkých výrobců .

Tlak hospodářských pák všude pomůže odhalovat rezervy pracovních

sil a usměrňovat je tam , kde jich bude nejvíc zapotřebí. Pracovní kázeň bude posílena. V první řadě bude třeba dotovat daleko štědřeji pra

covními silami a odborníky i novodobou technikou stavební průmysl , který pro průmyslový stát nabyl dnešní době mimořádné důležitosti . Jedním slovem – jsou zde značné, dosud nevyužité zdroje, které 121

jsou s to plně pokrýt stoupající spotřebu. Bude to ovšem vyžadovat pružnou finanční politiku, která musí poskytovat žádoucí prostředky všude tam, kde nám z toho vzejde prospěch, což mnohokrát uhradí

vynaložené prostředky. Ovšem praktický účinek takové aktivní finanč ní politiky třeba chápat v celé její složitosti, neboť uvádí obyčejně do pohybu celou soustavu hospodářských čísel, což však při souměr ném vývoji může nakonec zajistit růst životní úrovně všech občanů.

Nový model socialistického podnikání je schopen, bude-li soustav ně a komplexně realizován, dát naší ekonomice nutnou dynamiku, kte

rá bude mít značný vliv i na myšlení lidí, na jejich vzájemné vztahy a na posílení vzájemné důvěry. Přispěje k rozvoji naší socialistické demokracie, dá možnost píli a talentu projevit se a uplatnit, pomůže

k růstu osobností a k růstu nové široké vrstvy socialisticky přesvěd čených občanů ; posílí neobyčejně vliv a význam nové socialistické in teligence, pevně spojené s dělnickou třídou a usnadní proces pozitiv

ních společenských proudů, bez nichž si nelze představit kulturní a morální růst socialistické společnosti . Musíme mít stále na zřeteli těsnou souvislost materiální základny

s ideologickou nadstavbou , a proto buďme přesvědčeni, že pozitivní socialistické směry můžeme posílit a jejich vítězství plně zajistit ne pouhými teoretickými úvahami , ale skutečnými činy , svědčícími o síle socialistické myšlenky, a to jak v oblasti ekonomiky , tak i v oblasti

kulturní, neboť jen skutečné činy dávají každému pocit tvořivé svobody a tvořivé soutěže .

Proto nový , vědecký přístup k problémům naší ekonomiky dá zce la nový, nadějný pohled na utváření společenských vztahů. Vždyť sfé

ra ekonomiky těsně souvisí s ideologickou nadstavbou, a proto defini tivní překonání dnešních rušivých, retardačních momentů bude mít po zitivní vliv též na sféru kulturní, dá bohatší ideovoų a realisticky za měřenou náplň naší kulturní tvorbě. Bude působit i na myšlení mlá .

deže, která pocítí, že se rozšiřuje její životní prostor, že ji všude če ká tvořivá práce, z níž prýští radost ze života a pocit skutečné svobo dy. Tak budeme schopni lépe čelit vnějším, nám cizím , bezideovým, úpadkovým vlivům kapitalistického světa. Konečně nemůžeme opomenout vliv, který může zjevná převaha so

cialistické ekonomiky vykonávat na ostatní svět. Vždyť v podmínkách mírového soužití, které společně se Sovětským svazem důsledně pro sazujeme , stává se průkaznost životnosti a síly socialistické ekonomiky

nejúčinnějším nástrojem světové revoluce, neboť působí pozitivně na sjednocovací proces pokrokových sil . Proti tomu široké vrstvy na Zá padě musí si častěji uvědomovat, že politika monopolů je stále více existenčně ohrožuje, neboť může svět strhnout do nové, strašné ka

tastrofy . V tomto světle realistického nazírání na vývoj v celém světě stává se naše , politika mohutnou silou, ukazující lidstvu správnou ces tu vpřed .

122

Soudruh VLADIMÍR FOREJT, středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ! Pracující lid naší země pod moudrým vedením naší strany uskuteč uil vpravdě revoluční změny v celé naší společnosti. V denních staa ostech si někdy ani neuvědomujeme plný rozsah těchto změn, to, že polu s tím , jak lidé přetvářeli od základu celý svůj život, měnili i sa mi sebe . Máme dnes na čem stavět další smělé cíle. Máme kádr lidí

pevně rozhodnutých tyto cíle přeměnit ve skutečnost . Snad v žádném

jiném odvětví národního hospodářství nejsou dosažené změny tak patr né jako v zemědělství. A přece mnoho závažných a obtížných úkolů nás na tomto úseku teprve čeká. Jde přitom o problémy, s jejichž ře šením nesmíme otálet, protože další progresívní rozvoj našeho hos

podářství je v mnohém závislý na vyřešení rozvoje zemědělské výroby, která tvoří s ostatní výrobou nedílný celek . Má-li se tento celek roza

víjet v potřebných proporcích, stoji na pořadu dne úkol vyrovnávání rozdílů mezi průmyslem a zemědělstvím , úkol zprůmyslnění zeměděl ské výroby , úkol odstranění rozdílu mezi prací v průmyslu a zeměděla

ství, mezi městem a vesnicí. Dokladem toho, že strana je rozhodnuta tyto problémy řešit , je celé období od XII . sjezdu i opatření z posled ní doby a návrhy, které jsou dnes předloženy XIII . sjezdu. Chtěl bych na některých hospodářských výsledcích kutnohorského

okresu ukázat, jak nám péče ústředního výboru a jím učiněná opatře ni pomohla . v zajišťování dalšího rozvoje zemědělské výroby. Jednu z největších pomocí zemědělství vidím právě v připravovaném a mnoho diskutovaném návrhu na »zdokonalený způsob řízení zemědělství«. Dovolte mi trochu odbočit od vlastního tématu. Někdy musíme vy

slechnout poznámku některých lidí, po té, když je návrh ústředního výboru zpracován a předložen, že »to« již oni říkali dávno, že to moh lo být usneseno, zavedeno do praxe před rokem či ještě mnohem dří ve. Doba, o kterou by různá usnesení měla být realizována dřív, je u ta kových »znalců« určována obyčejně tím , čím více si oni sami nevěděli s tehdejšími problémy rady . Z tohoto pohledu, myslím , že návrh na nové zdokonalené řízení zemědělství přišel v pravý čas, tedy ne ani brzy , ani pozdě . >

Situace v našem socialistickém zemědělství k tomu dozrála a bude na nás záležet, jak využijeme nového progresivního řízení k jeho roz voji . V našem okrese tato opatření v plném rozsahu vítáme. Především proto, že vidíme, že nám umožní další rozvoj výrobních sil na daleko vyšší úrovni. V čem vidíme naše možnosti ? V okrese byla socializace v podstatě skončena v roce 1959. V té do

bě hospodařilo u nás 230 družstev a 4 státní statky a museli jsme se 123

spolu s družstevníky zamýšlet, jak dál, jak rozvinout skutečnou so cialistickou velkovýrobu. Za pomoci krajských a ústředních orgánů byl v okrese vypracován perspektivní plán rozvoje do roku 1980, jehož jednou částí je i plán rozvoje a zprůmyslnění zemědělské výroby.

Vypracování plánu bylo dílem odborníků z okresu, vyšších orgánů, ústavů a institucí. Důležité je, že před jeho schválením v orgánech

byl projednáván na vesnicích, v družstvech, státních statcích tak, aby s ním byly seznámeny co nejširší masy pracujících. Dnes, vycházejíce z plánu, který postupně realizujeme, máme v okre se 51 družstev a 4 státní statky. JZD hospodaří průměrně na 990 ha

zemědělské půdy. V perspektivním plánu rozvoje okresu počítáme, že v okrese bude hospodařit na půdě 21 zemědělských závodů. Chci však upozornit, že slučování družstev nikdy nebylo a není na ším programem ani cílem. Naším cílem je zvyšování zemědělské výro by cestou zprůmyslnění zemědělství.

Větší zemědělské závody nám umožňují na vnitropodnikovém prin. cipu budovat základní výrobní jednotky, které se stanou rozhodujícím .

článkem realizace procesu industrializace zemědělství. Půjde o takové

základní výrobní jednotky, ve kterých budou naprosto ujasněny vazby mezi jednotlivými činiteli příslušného výrobního procesu nebo i ně kolika na sebe přímo navazujících výrobních procesů. Takové základ ní výrobní jednotky, farmy rostlinné či živočišné výroby, s vysokou koncentrací a specializací, obdoba dílny či provozu z průmyslových

závodů budou zárukou vysoké úrovně výroby a k nim se musíme po stupně dostat.

Okresní výbor strany dbá na to, aby uskutečňování perspektivního

plánu rozvoje bylo zajišťováno především plněním denních úkolů ve výrobě .

Tak kupříkladu v rostlinné výrobě jsme zaseli letos u cukrovky vý hradně jednoklíčkové semeno a téměř všechny plochy byly chemicky

ošetřeny. 80 procent ploch obilovin sklidíme kombajny. Celkové plochy obilí, brambor i cukrovky byly dodrženy a zasety v agrotechnických lhůtách.

Ve specializaci rostlinné výroby postupně koncentrujeme plodiny po dle výhledového plánu. Ale ne tak, že bychom je neplnili. Více než 6 let usilujeme na úseku stavebních investic o jejich kon centraci. A daří se nám to. Ale samo to nejde. Stranické a státní or gány musely vyvinout mnoho úsilí, aby linie netříštit investice byla uskutečňována. Říkám uskutečňována, protože to nelze jedním usnese

ním nějak uzavřít, ale stále při nových investicích znovu je posuzovat

a přizpůsobovat nejnovějším poznatkům vědy a techniky, a také da ným možnostem . Máme postaveno nebo rozestaveno 12 velkých středisek živočišné

výroby, ve kterých jsme se orientovali hlavně na ustájení dojnic s pro gresívní technologií, a to buď kombinované volné ustájení na hlubo ké podestýlce s výběhem a pastvou, nebo roštové stání spojené s vý. 124

během a pastvou, o kapacitách 300 až 600 dojnic. Máme 28 odchoven mladého skotu , v průměru na 200 kusů, 32 teletníků na 100 kusů, sice byla a jsou to provizória, ale vyplatila se se slaměnou střechou nám - velkokapacitní teletnik na 550 telat, 20 poroden pro prasnice, každá nejméně na 160 kusů.

Takové i jiné velkokapacitní stavby nám umožnily v řadě podniků značnou koncentraci zvířat, a tím první kroky ke specializaci v živo čišné výrobě .

Při plnění a překračování dodávek živočišných výrobků postupně omezujeme, taki jak nám v jiných závodech výroba nabíhá, v některých chov prasnic, prasat na žír, slepic i žír skotu. Tak v pětí závodech nea máme již vůbec prasnice, ve 3 žír prasat, ve 2 žír skotu, ve 2 slepice.

V roce 1963 jsme odstavovali na prasnici v průměru 10,7 selete. V ro ce 1965 ve velkokapacitních porodnách průměrně 14,7.

U velkokapacitního teletníku dosahují v JZD Suchdol průměrného přírůstku na kus a den 62 dkg. U téhož JZD, kde je koncentrace 480 v kombinovaném volném ustájení, došlo ke značnému zvýšení ki

nádoje mléka na krávu.. V roce 1964 činila roční dojivost 2116 litrů, v roce 1965 2660 litrů. Letos to bude nejméně 2900 a není to poslední

slovo kolektivu ošetřovatelů z tohoto družstva. Na jednoho ošetřovatele připadá 48 krav.

Koncentrace jalovic ve volných odchovnách na hluboké podestýlce spojená s pastvou nám umožňuje odchovávat jich dostatečné množa ství, takže můžeme rychleji ozdravovat chov skotu od tuberkulózy. V roce 1961 jsme měli 26,4 procenta tuberkulózy u skotu a letos ozdraa

vění skončíme. A přitom jsme ještě z okresu vyvezli za rok 1965 2013 kusů užitkového skotu.

Koncentrace zvířat, nová pokroková technologie tedy umožňuje: 1. vyšší výrobu ( to jsme si ověřili ) ;

2. přináší vyšší produktivitu práce.

Uvedu příklad z výroby mléka již jmenovaného družstva Suchdol. V roce 1962 ( ve tradičních stájích ) vyráběli litr mléka za 2,20 Kčs.

V roce 1965 za 1,97 Kčs. A letos budou ylastní náklady ještě nižší. Pro koncentraci, novou techniku a technologii mluví kromě vyšší výroby, větší produktivity práce ještě jeden neméně důležitý faktor: v takových zařízeních nemáme nedostatek pracovních sil a věk pracu jících se tam rok od roku snižuje. Vždyť vedle nové techniky a techa

nologie přivádějí do velkokapacitních stájí mladé pracovníky dvou směnné provozy, průmyslový charakter práce a dobré pracovní pro středí. Je jasné, že ještě ne v celém okrese jsou v plném rozsahu tya to věci probojovány a zavedeny. Ale až sem jsme se propracovali při

hledání cesty, jak plnit linii strany na zprůmyslnění zemědělství. Jsou však některá odvětví, kde jsme se hy v zemědělství

k bu

vázáni dosavadními vzta :

vání velkochovu nedostali . Upozorňuji, že

všechna zařízení, o kterých jsem hovořil, byla a jsou u nás budována 125

jednotnými zemědělskými družstvy, za jejich prostředky, bez zvláštních subvencí či dotací . Na státních statcích takováto velkokapacitní stře

diska nemáme, protože dosavadní metodika financování a plánování budovat tato zařízení ve větším rozsahu neumožňovala. Ředitelé stat

ků, zemědělská výrobní správa ani okresní orgány nemohli v tomto směru rozvinout iniciativu.

Na základě tohoto stavu jsme již několik let hledali cestu k zave dení velkochovu prasat na 10 000—15 000 kusů, slepic na 50 000--100 tisíc kusů.

Vítáme proto návrh nové zdokonalené soustavy řízení zemědělství, která vedle jiných progresívních prvků řízení umožňuje i mezipodni

kovou kooperaci. Pracujeme již na projektech takových mezipodniko. vých zařízení. Máme i tady určité dobré zkušenosti . Již před 5 léty byla uvedena do provozu sušička na brambory, vybudovaná z prostředků družstev a družstevními stavebními četami. Byla postavena v rekordně

krátkém čase. Tehdy se u nás, myslím , rodilo dobré dílo, mezidruž. stevní podnik, Sdružení jednotných zemědělských družstev. Později po dle usnesení ústředního výboru byla sušička předána zemědělskému ná

kupnímu zásobovacímu podniku. Tímto rozhodnutím byla ovlivněna ini ciativa zemědělských podniků a zabrzděn rozvoj vyšších forem orga

nizace materiálně technické základny a tempo procesu zespolečenšťo vání výroby .

Naše družstva sdružila své síly v minulém i letošním roce znovu, opět k výstavbě sušičky, a to víceúčelové, na zelenou píci, kombinované

se sušárnou na brambory . Investorem je v plném rozsahu zemědělský nákupní zásobovací podnik, dodavatelem okresní stavební podnik, ale většinu prací provedla družstva svými stavebními četami. Ústřední

správa nákupu projevila plné pochopení a zajistila v předstihu pro jekt į strojní vybavení. Sušička byla uvedena do provozu o 3 měsíce dříve před stanoveným termínem ,

Taková spolupráce i její výsledky ukazují, že bude účelné vybudová

ni buď mezidružstevní stavební organizace, nebo samostatného okres ního zemědělského stavebního podniku, kde bychom sdružili stavební čety družstev a státních statků, které se zabývají investiční výstavbou a generálními opravami .

Stranické i státní orgány v okrese se intenzívně zabývají návrhem na nový způsob řízení zemědělství a rozpracovávají jej na poměry

v okrese. Proškolili jsme okresní aktiv, seznámili jsme s návrhem funk cionáře základních organizací, jednotných zemědělských družstev a míst ních národních výborů. Věříme, že to bude účinný nástroj pro zvýšení výroby v zemědělství. Víme ale také, že to nebude všemocný činitel. O úspěchu či neúspěchu všude rozhodují lidé . Snažíme se, aby přišli do vedení našich zemědělských závodů lidé vysokoškolsky vzdělaní,

s praxí, politicky vyspělí, kteří umějí jednat s lidmi, I tento úsek čin podpořen novým návrhem , rozpracova ným v kapitole » Osobní hmotná zainteresovanost « .

ností ( tedy práce s lidmi )

126

Na závěr chci vyslovit přesvědčení, že tak jako vždy, když strana orientovala na plnění důležitého úkolu , tak i nyní dojde k soustředě

ni sil komunistů a že zemědělství výrovná krok s průmyslem v zabeza pečování rozvoje naší společnosti.

Chci ubezpečit sjezd naší strany, že naše okresní organizace je přia pravena i na jiných úsecích splnit úkoly, které vytyčí XIII. sjezd KSČ.

Soudruh JAROMIR FRANK,

severomoravská krajská organizace KSC Komunisté Severomoravského kraje si dali na své krajské konfez renci jako hlavní úkol do dalšího období maximální přínos kraje pro národní důchod. Tento cíl bude realizován zvyšováním přínosu do stát.

ního rozpočtu, zvyšováním meziročních přírůstků a překračováním plánovaného zisku. Za nejvhodnější nástroj této realizace považujeme úsilí o dosahování maximální rentability a kvality každého výrobku. Je logické, že při řešení úkolů souvisejících s intenzifikací hospo dářství kraje musí sehrát rozhodující úlohu předvýrobní etapy a z těch

opět pracovníci výzkumu a vývoje. Výzkumné ústavy aplikovaného průmyslového výzkumu našeho kra

je velmi bedlivě sledovaly linii XII . sjezdu strany - co nejvíce pomá. hat výrobním závodům zaváděním výroby nových progresívních mate riálů technologií a současně sledovat návratnost prostředků vynaklá daných na výzkum a vývoj . V některých případech dosáhly nemalých úspěchů. Pro ilustraci uve

du příklady dvou výzkumných ústavů. Tak Výzkumný a zkušební ústav NHKG v Kunčicích docílil v letech 1964-1965 těchto výsledků : hos podářský přínos 36 mil. Kčs, návratnost prostředků vynaložených na

výzkum 0,5 roku , objem výroby podniku jako výsledek činnosti ústavu 29 % objemu výroby zboží. Výzkumný ústav pro práškovou metalurgii v Šumperku docílil za léta 1960 až 1965 růst objemu výrob ve výrob nich podnicích jako výsledek své činnosti a činnosti techniků v podni. cich z 5 mil, v roce 1960 na téměř 124 mil . Kčs v roce 1965 , Návratnost

prostředků vynakládaných na výzkum se přitom pohybovala v letech 1963-1965 od 0,7 do 1,3 roku.

Některé zkušenosti a připomínky výzkumných pracovníků našeho kraje mají však svůj dosah a adresu mimo rámec kraje, a dovolte mi proto se o nich zde zmínit. Má-li výrobce přijít na vnitřní i zahraniční trh s výrobkem patřičné

kvality a chce-li řešit tento výrobek výzkumem nebo vývojem, pak mu sí být tento výzkum s předstihem 3-5 let zadán výzkumným pracov nikům. Aby mohl výrobní podnik takový výzkum zadat, musí mít sám jasno, že v době výrobní realizace bude on sám nebo jiný podnik ve státě tento druh výroby realizovat. Výrobní obor, a tedy i podnik musí 127

na 5–10 let dopředu znát konkrétně svůj výrobní profil a prostor pro své ekonomické možnosti, Přimlouváme se proto za to, aby všech ny již dosud provedené úvahy a koncepce byly nějakým způsobem vy.

hodnoceny a ukončeny a jednoznačně stanoven výrobní profil oboru, stanoveny proporce dalšího rozvoje oboru a jeho směrné cíle . Je samo zřejmé, že pracovníci výzkumu se na provedených studiích podíleli a

že po stanovení výrobního profilu, proporcí a směrných cílů oborů spolupřispějí ke konkrétnímu rozpracování a naplnění uvedených smě rů konkrétními výrobky a technologiemi a jinými opatřeními. Poža

davek na stanovení výrobního profilu není podle našeho názoru mož no kvalifikovat jako nezdravou direktivnost v řízení národního hospo dářství, nýbrž je nutno jej považovat za nezbytný a nutný pro konkrét ní orientaci výrobní, a tedy i výzkumné činností oborů. V případě, že profil výrob nebude včas stanoven, je reálné nebezpečí, že v období, než začne působit kontrola světových cen, budou do výzkumu zadávány jen takové úkoly, které budou řešit nejbližší údobí, tj . současné po třeby, nebo to, co mělo být již vyřešeno dříve ; u části výzkumných úkolů, které budou sice řešit potřebné, ale vzdálenější cíle, je velké nebezpečí, že budou později ve stádiu značné rozpracovanosti zastaveny a nevyužity ve výrobě .

Pracovníci průmyslového výzkumu nemají zájem řešit cokoliv jen proto, aby byli zaměstnáni ve směru svého dosavadního zaměření. Nes mají ale ani zájem, a to jak technický, tak hmotný , řešit úkoly, kde

nemají konkrétní výhled výrobní realizace. Nemají ani zájem řešit pro blémy jinde vyřešené. Ke konkrétní orientaci a zejména k přeorientaci výzkumu však nezbytně uvedený výrobní profil oborů potřebujeme.

Jsme si vědomi, že hodnotit činnost výzkumu podle absolutního hos podářského přínosu a podle objemu nových výrobků, jak jsem uvedl

u dvou našich výzkumných ústavů v úvodu, dnes již nestačí. Současná situace vyžaduje od nás klást na výzkumnou činnost kvalitativnější

měřítka. Za hlavní současný požadavek kladený na výzkum považujeme efektivnost v ovlivňování rozvoje ekonomiky národního hospodářství. Některé naše výzkumné ústavy, především Výzkumný a zkušební ústav

NHKG, prověřují podle usnesení ÚV uplatnění metody chozrasčotu na činnost výzkumného ústavu. Již dnes můžeme říci, že uplatnění meto dy chozrasčotu na činnost průmyslového aplikovaného výzkumu je ne jen možné, ale i velmi užitečné. To, že by výzkumný ústav hradil výz daje z příjmů své hospodářské činnosti, velmi přispěje k užšímu se

pětí výzkumu s potřebami praxe, do značné míry vyřeší koncentraci kapacit na rozhodující úkoly a ukáže v pravém světle efektivnost čin nosti takového ústavu. Úspěšné zavedení chozrasčotní metody do říze . ní výzkumných ústavů průmyslového a aplikovaného výzkumu má však

i některé nezbytné podmínky, které je nutno předem splnit. První podmínkou je v praxi dořešit způsob financování průmyslové ho výzkumu. Podniky budou muset přijmout za své, že rozvoj dosavad ních výrob cestou výzkumu budou muset financovat ze svých vlastních 128

zdrojů a že státní prostředky budou moci být vynakládány jen na zcela nové výrobky a zvlášť významné technologie. Aby však měly podniky na financování technického rozvoje prostředky, je nezbytné, aby ná klady na výzkum byly v potřebném rozsahu zahrnuty do tvorby cen. V opačném případě by se mohlo stát, že na rozvoj současných výrob a dosahování světových parametrů v nich nebudou prostředky ani.stát ní a v potřebné míře ani zdroje oborové či podnikové. To by mělo za následek podstatné snížení objemů průmyslového výzkumu, který se až dosud nejvydatnější mírou podílel na ovlivňování úrovně a ekonomiky

dosavadních výrob. Aby však mohl výzkumný ústav pracující chozras čotní metodou prosperovat, je nutno též dořešit tvorbu cen za duševní práci. Prosperita výzkumného ústavu může být založena jedině na zá. kladě volných cen za výzkum . Výzkumný ústav se v části této ceny musí podílet na efektech příslušných podniků. Při uplatnění placení výzkumu za skutečně vynaložené náklady není možno

zabezpečit

chozrascotní princip hospodaření ve výzkumném ústavu. Kromě objednaného výzkumu na podkladě hospodářské smlouvy mu

sí výzkumný ústav často řešit návazné nebo přípravné teoretické vý: zkumné práce, které vždy zákazníka nezajímají, a proto je ani nechce financovat. Při realizaci volných cen za výzkum si však může ústav

vytvořit fondy pro řešení takovýchto potřebných teoretických prací. Dalšímu sblížení výzkumu a výroby by prospělo i nové chápání ří: zení technického rozvoje a tím i postavení Státní komise pro techniku v této části její činnosti. V nové soustavě řízení musí řídit výzkum ten, kdo jej platí. U podnikového a oborového výzkumu je jasné, že to jsou

oborové a výrobní podniky, které výzkum zadávají, platí a kontrolují. Realizaci výzkumných úkolů si zadávají svým nebo cizím oborovým neb

podnikovým výzkumným ústavům, vysokým školám, případně i praco vištím ČSAV. Poněkud složitější situace je dosud u státních výzkum ných úkolů. O výši státních prostředků rozhoduje Státní komise pro techniku, úkoly jsou koordinovány pracovišti komplexního nebo hlav ního úkolu, což jsou státní neb oborové výzkumné ústavy. Od bus

doucího výrobce se sice žádá potvrzení o předpokládané výrobní reaz lizaci, ale tím vlastně vliv budoucího výrobce na

řešení úkolů a

tím i na vzniklé částky za řešení končí. Podle posledních návrhů Státní komise pro řízení a organizaci mají však výrobní podniky

za používání výsledků technického rozvoje hrazeného jinými orga nizacemi a ze státního rozpočtu platit úhradu ve výši dohodnuté ceny.

Výrobní podnik tedy nebude mít možnost ovlivňovat výši vznik: lých nákladů na řešené úkoly, ale bude muset platit úhradu v plné či částečné výši těchto nákladů. V této

organizaci

řízení vidíme

určitý rozpor, který by mohl způsobit, že podniky takový výzkum bud nebudou vůbec žádat, nebo bude vznikat schodek mezi vznik lými náklady a cenou, kterou bude ochoten podnik za provedený vý. zkum zaplatit. Jsme proto toho názoru, že při řešení všech úkolů, u nichž se uvažuje o bezprostřední výrobní realizaci, musí být od počát 129

ku zvýšen vliv na jejich řízení a koordinaci ze strany budoucích vyo robců, a to bez ohledu na zdroje financování.

Tímto způsobem bude zabezpečen plynulejší přechod mezi výzku mem a výrobou, zajištěna průběžná kontrola vzniklých nákladů a jed*

noznačně jasná výše úhrady za případné státní dotace. V plném roz sahu 'musí zůstat SKT centrální řízení badatelského výzkumu, u ktea rého se nepředpokládá bezprostřední výrobní realizace. I u tohoto druhu výzkumu by však měla SKT umožnit účast na řešení oborovým

a podnikovým výzkumným ústavům formou konkursního řízení. Jsme přesvědčeni, že dořešení uvedených metodických námětů pří. spěje ke zvýšení přínosu technického rozvoje pro naši ekonomiku.

To hlavní, co však rozhoduje o efektivní činnosti předvýrobních etap, jsou odborně vysoko kvalifikované, výkonné a politicky na úrovni úkolů jsoucí kádry. Je proto velmi správné, že strana klade v součas. né době velký důraz na stranickopolitickou práci mezi technickou inteligenti. Jako každá dobře prováděná výchovná práce musí i tato přihlédnout k charakteru a zaměření objektu, na který má působit, a

podle toho volit také postupné cíle a metody. Vzhledem k náplni prá ce předvýrobních etap, zejména výzkumných a vývojových pracovníků, považujeme podmínku odborné kvalifikace za nepromíjitelnou, zvlášt u tvůrčích a vedoucích pracovníků. Souhlasím plně se soudruhem ře

ditelem Ďurkovičem ( Hospodářské noviny č. 12 ) , že »autorita síly vya plývající z vykonávané funkce nemá trvalou hodnotu a nepřipravený

jednotlivec může jen nahodile postihnout hlavní článek dalšího, neznas je toho úseku , který má vést«. V našem kraji proto zásadně na požadovaz né odborné kvalifikaci u.pracovníků výzkumných ústavů trváme a přis mlouváme se za to i celostátně.

Výchovná práce ve výzkumných ústavech musí být zaměřena na jed né straně velmi racionálně, podložena seriózními argumenty a fakty a

na druhé straně musí být prováděna s citlivým, diferencovaným pří. stupem k jednotlivcům. Mimořádný důraz je třeba klást na pochopení správného vztahu osobního a společenského zájmu a na zřeknutí se nezdravé části individualismu, který brání práci v týmech a v rych: lém a nezištném předávání zkušenosti navzájem a mladým pracovní. kům zvlášť .

Konečným cílem výchovné práce u technické inteligence je zvýšit

její podíl na odhalování rezerv ve zvyšování produktivity práce pro vozů, závodů a podniků a zrychlit řešení nových výrobků a technologií se světovými parametry. Krajský výbor strany organizuje proto v kraji

aktivy techniků z předvýrobních etap, které mají hlavní účel v tom, aby ukázaly těmto technikům konkrétní směry a možnosti jejich čin nosti v uvedených směrech. Technici velmi vděčně přijímají pozornost vážnost, s jakou se hodnotí jejich práce a ch postavení v řešení na :

šich ekonomických problémů. Na tuto péči strany reagují přijímáním osobních úkolů a osobních účtů. Jde o akci široce založenou a dlouhos 130 1

dobou, jejíž konečné výsledky není možno ještě vyhodnotit. Jedno však je již dnes jisté. Nejvíce ze všeho přispěje výchovné práci mezi technickou inteligenci

důvěra, kterou jí strana dá, a podpora, kterou strana poskytne kon krétním návrhům, které technici pro řešení naší ekonomiky přinášejí à dále budou přinášet.

Soudružka OLGA FRÜHBAUEROVÁ,

severomoravská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi ! Ráda bych hovořila o úloze a postavení zdravotnictví v socialistické

společnosti a k současným tendencím zavádět ve zdravotnictví placené služby .

»Zdraví je jedním ze základních předpokladů šťastného a tvůrčího života jednotlivce i celé společnosti ; je zároveň významným činitelem v rozvoji pracovních sil . «

Tak začíná preambule nového zákona o péči o zdraví lidu přijaté ho v březnu t. r. Národním shromážděním , v jehož úvodních článcích

se stanoví hlavní zásady péče o zdraví lidu. Především se v I. článku říká, že socialistická společnost zajišťuje plánovitě péči o zdraví lidu jako nedílnou součást hospodářské a kul turní výstavby . Ve IV. článku se zdůrazňuje, že socialistická péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a k sou: časnému upevňování a rozvíjení tělesného a duševního zdraví. v článku V je uvedena zásada , že péči o zdraví lidu poskytuje stát všem občanům bezplatně a že plynulost , soustavnost, dostupnost a ob

sahová jednota této péče je zajišťována účelným uspořádáním zdravot nických služeb, poskytovaných bezplatně ve stanoveném rozsahu. Připomínám delegátům našeho sjezdu úmyslně alespoň 3'ze 6 hlav ních zásad péče o zdraví lidu, protože se v poslední době objevují jak ve veřejnosti, tak z ministerstva zdravotnictví návrhy, které jsou podle

názoru celé řady pokrokových zdravotníků našeho kraje v rozporu s uvedenými základními principy socialistického zdravotnictví. Plánovité zajišťování péče o zdraví lidu nutně předpokládá, že zdra: votní péče bude poskytována podle objektivních potřeb, v souladu se současnými poznatky lékařské vědy a že bude rozvíjena tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího zdraví všeho lidu. Tak to také říká zákon. V roze

poru s tím jsou však návrhy na zavedení některých placených služeb ve zdravotnictví a navrhovaný způsob zvýšení podílů závodů na budo vání a provozu zdravotnických zařízení. Dosud platnou zásadou socialistického zdravotnictví u nás je bezplat 131

nost zdravotní péče. Byla a dosud je chloubou našeho státu , závidí nám ji na celém světě. Všichni pokrokoví zdravotníci vědí, že jen za těch to podmínek lze dělat široce založenou jednotnou preventivní a léčebe nou péči.

Nový zákon o péči o zdraví lidu ji znovu potvrdil.

A přesto nám poslalo ministerstvo zdravotnictví návrh opatření na zvýšení příjmů ve zdravotnictví, ve kterém se navrhuje zavést poplatky nejen za některé zdravotní služby, které jsou vyvolané protispolečen

skou činností občana, ale i za vysloveně základní zdravotní péči. Jistě je možno souhlasit s tím, aby byly stanoveny příplatky za od straňování některých kosmetických vad, za zdravotnické služby, které musely být poskytnuty v důsledku protispolečenské činnosti občana, jako jsou úmyslné trestné činy, úmyslné sebepoškozování nebo různá

zranění v opilosti. Lze předpokládat, že požadování dodatečného za placení protialkoholní lůžkové léčby při jejím svévolném přerušení bude mít určitý vliv na větší disciplínu alkoholiků při ústavní léčbě.

Neočekáváme však, že tato opatření pomohou omezit trestnou činnost nebo alkoholismus.

Odůvodněné je jistě i požadování úhrad za zdravotnické služby po skytované při různých sportovních a kulturních podnicích, na nichž se vybírá od diváků často vysoké vstupné. Jaké však má opodstatnění v socialistickém zdravotnictví zavádění

placených konsiliárních vyšetření odborným lékařem na vyžádání paa cienta nebo dokonce budování zvláštních poliklinik pro placené ambuz lantní služby ? Zdravotní péče v socialistickém zřízení není přece to též co komunální služby, aby si ji lidé kupovali podle přání a podle toho, zda na to mají či ne. Což když si občan bude přát, aby mu od borní lékaři za peníze třikrát zkontrolovali rentgen žaludku ve třech různých zařízeních. Především jeden odborný lékař nebude vědět o dru hém a nebude tedy moci pacienta odmítnout nebo varovat. Za druhé

místo ochrany zdraví člověka tu dojde k eventuálnímu poškození zdra ví rentgenovým zářením. A kdo za to bude odpovídat? Takových příkla dů by bylo možno uvést celou řadu.

A jak daleko je od poplatků za konsiliární vyšetření odborným léka řem vyžádané pacientem k požadavku na tzv. třídy v nemocnicích ? A to už jsme tu přece jednou měli! Proti duchu zákona o péči o zdraví lidu je rozhodně navrhované za:

vádění placených služeb v zubní péči a příplatky na zhotovení zubních snímacích protéz. Jde o základní služby, které jsme poskytovali celá

léta zdarma, i když v nedostatečném množství. Snímací zubní proté : zy byly zdarma již od první republiky, protože je nosí převážně lidé

'v důchodu, pro něž i navrhovaných 30 Kčs za novou náhradu a 10 Kčs za opravu je mnoho. Nedostatek stomatologů nevyřešíme návratem ke kapitalistickému způsobu poskytování zdravotní péče v soukromých

ordinacích, byť i v zdravotnických zařízeních státní zdravotnické sprá vy .

132

Třetí návrh , který je jasně v rozporu se zákonem o bezplatnosti zdra: votní péče, je poskytování speciálních psychoterapeutických úkonů za

úhradu. Tento návrh má řešit nedostatek psychiatrů v terénu a posky: tovat pro řadu nemocných základní léčebný úkon za peníze

a to

za velké peníze – proto, že bude prováděn v mimopracovní době lé kaře. Je možné zavádět do socialistického zdravotnictví preferenci pro ty, kdo na to budou mít a budou si to moci zaplatit ? A do jaké situace se dostane lékař, když bude jednou nemocného ošetřovat zdar:

ma a jednou za peníze ? A jak je to pak se zkracováním pracovní do by pro lékaře, když placené služby mají dělat v mimopracovní době ? To jsou jednotlivé příklady. Jde však o zásadu: Další rozvoj socia: listického zdravotnictví se přece nemůže dostat do závislosti na roz:

voji placených služeb; máme některé nedostatky podmíněné prudkým rozvojem zdravotnictví a některými současnými hospodářskými pro blémy řešit tím, že ustoupíme od zásad socialistického zdravotnictví, nebo je máme řešit zvyšováním kvality a odbornosti zdravotnických služeb a racionalizací jeho řízení ? Já myslím, že rozhodně tím druhým

způsobem . Je otázka, zda finanční částky, které bychom získali navrho vaným zavedením placených služeb, vyváží nesmírné politické škody

a nepříznivou odezvu, která se při realizaci uvedených návrhů nutně musí dostavit ve veřejnosti a mezi zdravotníky nejen u nás, ale i v cia zině socialistické i kapitalistické která v systému naší zdravotní péče viděla vždy vzor.

Bezplatné poskytování zdravotní péče, které je u nás zavedeno pro . většinu obyvatelstva už od roku 1948, je jistě v předstihu před vývojem ekonomickým. Péče o zdraví však má výrazný vliv na reprodukci pra: covní síly a z tohoto hlediska je snad třeba hodnotit i produktivitu práce zdravotnických pracovníků. Přesto, že platy zdravotníků nejsou

v posledních letech zdaleka v souladu se společenským významem a náročností práce zdravotníků, převážná většina zdravotníků pracuje dobře a naše zdravotnictví je na vysoké úrovni. Je nutné urychleně řešit spravedlivé ohodnocení práce všech pracovníků ve zdravotnictví podle odpovědnosti, množství a kvality práce. Avšak návrat k dřívější:

mu systému závislosti lékaře na popularitě u nemocných či zavádění placených služeb ve zdravotnictví, to není dobrý základ pro skutečně socialistickou péči o zdraví lidu. a podobný návrh nám V usnesení z XIII. sjezdu KSČ se navrhuje aby se závody poa zaslalo již ministerstvo zdravotnictví k vyjádření

dílely , větší měrou na budování a provozu zdravotnických zařízení. Je jistě správné, aby zestátněný průmysl i JZD a ČSSS dávaly svůj

podíl na zajištění zdravotní péče. Je nutno souhlasit i s tím , aby ten to podíl byl odstupňován podle toho, kolik má závod rizikových pra:

covišt nebo jak se stará či nestará o hygienu a bezpečnost práce pra cujících. Jsme však toho názoru, že není správné vytvářet závislost mezi zajišťováním zdravotních služeb a prosperitou závodu . Velké, dob

ře prosperující závody, jako jsou zřejmě v poslední době VŽKG a NHKG 133

v Ostravě, budou mít možnost vybavit své ZONZ až přepychově a je otázka, zda to bude vždy v souladu s potřebou a hospodárností. Roz hodně je to v rozporu s proporcionálním rozvojem zdravotní péče v ce lém státě. Bylo by daleko vhodnější zvýšit odvody závodů z hrubého nes bo čistého zisku do celostátního rozpočtu a z toho pak účelně přidělo:

vat finanční prostředky zdravotnickým zařízením podle skutečné po třeby .

Mezi základní principy socialistického zdravotnictví patří plynulost, soustavnost, dostupnost a obsahová jednota zdravotní péče.

V připravované vyhlášce ministerstva zdravotnictví o poskytování lé čebně preventivní péče se však připouští svobodná volba obvodního lékaře v rámci téže nemocnice s poliklinikou na dobu nejméně půl roku. To musí nutně narušit jak plynulost zdravotní péče, tak její sou

stavnost a zejména obsahovou jednotu, pod níž se rozumí jednota pés če preventivní a léčebné. Nikdo jistě není proti tomu, aby se ve výji mečných případech umožnilo občanu přejít k jinému lékaři, bude-li pro to mít závažné důvody a také se to tax dosud vždy, případ od přía padu, řešilo. Dosud však nebylo možno a ani podle nové vyhlášky, která tak široce uvolňuje volbu obvodního lékaře, to nebude možné volit si závodního lékaře. Z toho vyplývá , že pracujíct na závodech

musí i nadále chodit ke svému příslušnému lékaři. Myslím, že taková nejednotnost v přístupu k řešení tak závažné otázky není správná a že je nutno řešit věc zásadně : buď veřejně prohlásit, že dosavadní principy socialistického zdravotnictví pro současnou etapu už nepla

tí - a to nevím , jestli je možno s plnou odpovědností prohlásit dva měsíce po vyjití zákona o péči o zdraví lidu, nebo principy socialis: tického zdravotnictví uznat za nadále platné a pak je respektovat i ve vyhláškách a směrnicích ministerstva zdravotnictví.

Uvedla jsem tu všechny diskutované problémy proto, že jsem hlu boce přesvědčena, že by mohlo dojít k porušování zákona, který jsme si sami dali . O hospodářských problémech současné etapy všichni ví: me a byly nám známy před vyjitím zákona o péči o zdraví lidu. Stejně tak byly známy i v centrálních orgánech některé nedostatky v po. : skytování zdravotních služeb. Jestliže přesto zákon vyšel a zakotvil uvedené principy a dokonce bezplatnou péči o zdraví pro všechny ob

čany, pak to dodržujme a řešme nedostatky v poskytování zdravotní péče v duchu tohoto zákona. Neustupujme od zásad socialistického

zdravotnictví pro momentální potíže nebo nálady. Na takový ústup bya chom mohli v blízké budoucnosti těžce doplatit ztrátou důvěry lidí a

poškozením dobrého jména socialistického zdravotnictví u nás i v za hraničí.

Ústřední výbor KSČ by měl k řešení těchto problémů svolat aktiv lékařů-komunistů a s ním všechny tyto otázky vyjasnit. Takový způ sob řešení zásadních problémů se v minulosti vždy osvědčoval a má své plné opodstatnění i v současné době.

134

Soudruh JAROSLAV FRYBERT, západočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi !

Ideologická práce strany je rozhodujícím činitelem při formování a stálém obnovování morálně politické jednoty stranických řad, mo rálně politické jednoty lidu.

Dobrá a účinná ideologická práce otevírá hlavy lidí, zapaluje jejich srdce, sjednocuje naše řady, upevňuje vždy na vyšším stupni jednotu

strany a lidu, vyvolává jeho aktivitu při konkrétní realizaci politiky strany. Myslím, že v předsjezdové kampani jsme v tomto směru udělali kus dobré práce. Naprostá většina pracujících našeho kraje stojí za politikou strany a dokazuje to svou prací. Morálně politické jednotě lidu našeho kraje musí věnovat naše kraja ské organizace zvýšenou pozornost. Je to dáno podílem kraje na plně ní celospolečenských úkolů a jeho místem při obraně vlasti. Je to kraj se silnou dělnickou třídou, s bohatými revolučními tradicemi , kraj

hraničářů oddaných své socialistické vlasti, k nimž patří bezesporu i příslušníci našich ozbrojených sil stojících bděle na západní hranici.

Je zde řada i jiných zvláštností, se kterými musíme ve své práci po čítat. Žijeme na hranici dvou světů, sousedíme přímo s NSR, přes náš kraj vedou hlavní cesty z kapitalistických zemí. Žije zde více než de set národností s velkým počtem občanů německé národnosti, kteří ma

jí své příbuzné z 80 procent v NSR. Velká část kraje byla po roce 1945 nově osídlena. I dnes je zde značná fluktuace lidí. Je to kraj se sil ným turistickým ruchem a světovými lázeňskými místy. Bezprostředně

zde působí komunikační prostředky kapitalistického světa, jako je roza hlas a televize.

Je tu však v poslední době řada nových skutečností, nových, nebo hlouběji sledovaných ideologických vlivů. Nemusím vás jistě přesvěd: čovat o tom, že právě v našem kraji nejsilněji pociťujeme vliv rafino

vaněji vedené antikomunistické propagandy Západu, prováděné nový mi prostředky a mnohdy i velmi promyšlenými metodami. Značný pří: liv turistů z kapitalistických zemí do kraje v posledních letech, nové vlivy problémy v církvích a sektách, řada negativních projevů mezi občany německé národnosti, to jsou jen některé nejdůležitější okol nosti, možno říci vnější.

Už z toho, co jsem řekl, je jasné, že na našeho člověka působí řada ideologických vlivů , mezi nimi nepřátelská buržoazní ideologie, kte rá ve jménu antikomunismu působí proti naší zemi. Jedním z prostřed

ků arzenálu nepřítele se stal i rozvoj turistického ruchu, jehož vlivy při formování morálně politické jednoty v kraji musíme brát v úvahu. U nás je to hlavní, hodně diskutovaná otázka. Proto chci ukázat ně: 135

které naše zkušenosti, politické a ekonomické klady cestovního ruchu i pašování buržoazni ideologie do řad našich pracujících . Podotýkám ,

že rozhodnutí otevřít brány naší země i turistům ze. Západu považuje

me.za správné. Faktem však zůstává, že se dnes na naší vlastní půdě velmi konkrétně střetávají dva světy, dvě rozdílné protikladné ideolo gie. Jde o to, aby naše ideologie v tomto boji vždy a všude zvítězila. Bohužel tomu tak všude není. Nepřítel mívá úspěch tam , kde nepracu

jeme dobře my, komunisté. Uvedu stručně hlavní klady turistického ruchu tak, jak je u nás vidíme: Návštěva naší země dává možnosti » na vlastní oči « poznat sociaa

listické Československo. Na většinu návštěvníků odkojených antikomu

nismem, kteří poprvé přijdou do styku »s rudým satelitem MOSKVY«, náš život, naše současnost i krásy naší země hluboce zapůsobí. To te dy za prvé ;

za druhé, pravda o našem zřízení a životě proniká touto cestou i do kapitalistických zemí. Mezi návštěvníky Západu je i řada pokro kových lidí, účastníků různých symposií, umělců, techniků apod.;

za třetí, máme radost, že se naprostá většina našich lidí chová jako občané země socialismu a dobře reprezentuje naši vlast. O tom svědčí rozhořčené protesty našich lidí proti provokacím ze strany ně kterých západoněmeckých občanů ;

za čtvrté, ani ekonomický efekt není k zahození pro naši státní pokladnu. Zatímco v roce 1964 bylo v kraji zakoupeno za 2,5 miliónu Kčs valut, v roce 1965 již za více než 40 miliónů Kčs. To opravdu není špatné ! To jsou tedy klady, které s sebou turistický ruch přináší. Je tu však rub této mince. Rozvoj turistického ruchu umožňuje nez

příteli ideově ovlivňovat naše pracující. Masovým stykem občanů zá padních kapitalistických zemí se k nám zanáší buržoazní ideologie

denně, nepozorovaně, v různých odstínech a intenzitě, někde přímo masově. Pro nepřítele je to důležitý kanál ideologické diverze. Jakým směrem působí ? Jaké nám způsobuje obtíže?

Mezi naším lidem, především některými skupinami mládeže, se šíří iluze o životě kapitalistických zemí, vina netřídních, nekritických ná zorů na dnešní kapitalismus. Jsou to názory o hospodářském zázraku a vysoké životní úrovni, hlasy, »že to tam na Západě dělají lépe než my «. Sem tam se volá po tzv. skutečné demokracii a svobodě, po uplatnění lidské individuality apod .

Abych však byl objektivní. Takovou »ideologickou práci« u nás ne provádějí jen západní turisté, ale také někteří turisté, kteří mají v kap se občanský průkaz příslušníka ČSSR , byli na Západě a lesk neonů, koupě svetru, šusťáku, tranzistoru apod. je pro ně více než socialismus

ve vlastní zemi. Inu, staré přísloví říká » Poturčenec horší Turka « . Připočteme- li k tomu některé nedostatky ve vlastní výchovné práci mám na mysli především vlasteneckou výchovu, výchovu k národní hrdosti a proletářskému internacionalismu počínaje rodinou , školou, některými společenskými organizacemi , tak není divu, že řada lidí 136

v těchto otázkách kolísá, nemá jasnou perspektivu, nechápe- dnešní i budoucí vývoj ve světě z našich třídních pozic, z pozic naší ideolo gie.

Dovolte, abych to , co říkám, doložil' několika konkrétními fakty. Loa 7

ni na podzim, čtvrtý den po nástupu nováčků, jsme v našem západním okruhu provedli průzkum názorů nastupujících vojáků na otázky války a míru, na vztah k vojenské službě, abychom mohli lépe zaměřit vý:

chovnou práci. Podobné průzkumy byly provedeny i jinými politickými správami . Průzkum ukázal řadu kladů . Potvrdil především to, že absolutní vět šina naší mládeže je jednoznačně pro socialismus. Současně však ukáa zal řadu slabých míst. Na otázku, » koho považujete za hlavního ne přítele naší vlasti«, jen 5,3 procenta odpovědělo, že USA, a 53,5 pro centa odpovědělo, že NSR. Jen 23 procent vyjádřilo souhlas s dosavadní délkou vojenské služby.

Těch 5 procent, kteří vidí USA jako nepřítele, je opravdu málo a uka zuje, že budeme muset přidat v politickém odhalování agresívní tváře amerického imperialismu. Ani těch 53,5 procenta, pokud jde o NSR , není

mnoho vzhledem k našim historickým zkušenostem s německým impe rialismem, se kterým bezprostředně sousedíme a který jsme zřejmě mladým lidem neukázali v dost ostrém světle.

V poslední době se rodí také některé iluze o rozpadu NATO v sou vislosti s postupem Francie. Jako by s rozpadem NATO zmizel imperia

lismus a s ním nebezpečí válek vůbec. Rozpory v atlantické alianci jsou. Při tom však nelze připouštět iluze. Nelze zapomenout, že dokud

existuje imperialismus, do té doby bude objektivně existovat nebezpe čí válek, i když poměr sil ve světě se změnil v náš prospěch tak, že válce můžeme zabránit .

To už, myslím , není věc jen našeho kraje. Mám za to, že nepřeženu, když řeknu, že vlastenecká, možno říci vlastenecko-vojenská výchova není zcela v pořádku. Proto tím náchylnější jsou pak někteří naší lia

dé, především mladí, kteří nepoznali kapitalismus na vlastním těle, podléhat buržoazní ideologii, která k nám proniká různými rafinova nými cestami, včetně turistického ruchu . Το

sou některé naše problémy a zkušenosti z ideologické práce

v souvislosti s turistickým ruchem.

KV KSČ a jeho ideologická komise věnují proto uvedeným otázkám , ofenzívní ideologické práci při upevňování morálně politické jednoty lidu, mimořádnou péči. Citlivě posuzují jevy , nálady, názory a snaží se včas na ně reagovat. Hlavně pak pěstujeme v lidech hrdost na pří. slušnost k socialistické vlasti a socialistickému světu vůbec , oddanost

naší komunistické straně, lásku k ostatním socialistickým zemím , pře devším k Sovětskému svazu, učíme je z opravdu třídních pozic chápat události ve světě, lépe než dosud chceme odhalovat licoměrnou agre sívní tvář imperialismu, především USA a NSR, a učit nenávidět ne: přítele. 137

Větší péčí věnuji KV KSČ a OV KSČ politické přípravě lidí k ak tivní a ofenzívní práci, především přípravě členů KV a Ov, aktivu a lektorům. Pro větší účinnost naší práce, především kontrapropagandy , dáváme v úvahu možnost vydávat solidní, komplexní materiály o ži votě v předních kapitalistických zemích, případně možnost, aby si naši lektoři tento život sami »ohmatali«. Jen na základě zprostředko vaných poznatků se dobrá propaganda a agitace dá v těchto směrech

těžko dělat, zvláště když mezi posluchači jsou lidé, »kteří tam byli«. Myslím, že v praxi všech základních organizací u všech komunistů musíme více pěstovat Leninovu myšlenku, že povinností předvoje je vnášet naše ideje do mas. Tato myšlenka napsaná v době formová ní strany nového typu je zvlášť aktuální dnes, kdy třídní boj mezi ka pitalismem a socialismem se přenesl především do oblasti ideologie, dnes, kdy strana vyvíjí obrovské úsilí o další plynulý rozvoj naší so cialistické společnosti. Nesmíme dát nepříteli a jeho ideologii žádnou šanci.

Je třeba otevřeně říci, že to tak všichni komunisté nechápou. Někteří

zpohodlněli, jiné nerozeznáš od bezpartijních. Mnozí si odvykli bojoa vat za věc, za politiku strany. Vymlouvají se různě, třeba na nejistotu, jak se to bude vykládat zítra apod. A přece nejistota není. Jistota a perspektivy jsou na naší straně. Naše cesta vede vpřed, k dovršení socialismu v naší zemi. Hrdostí naa

ší generace je, že jsme spolu se stranou prošli hrdinnou cestu posleda ních dvaceti let, ve kterých vzniklo ono veliké historické dilo

-

SO?

cialismus. Pochopitelné je, že jsme dělali i chyby. Přesto se hrdě ohlížíme zpět a čerpáme z minulosti poučení a sílu . do dalších bojů.

V boji za realizaci usnesení XII . sjezdu i jednotlivých plenárních zasedání ústředního výboru rozvíjela se ekonomika naší země i našeho

Jihočeského kraje, rostla politická úroveň pracujících a zlepšovala se organizátorská 1 politická práce našich stranických organizací.

Přesto, že ze známých důvodů nebyl pětiletý plán v celé šíři realla zován, lze hospodářský vývoj kraje charakterizovat za uplynulé obdoz bí jako v podstatě pozitivní. V průmyslové výrobě bylo dosaženo dala šího zvýšení objemu výroby i zlepšování kvalitativních ukazatelů. Reaa lizací některých investičních záměrů bylo dosaženo určitého pokroku

ve změně struktury i rozmístění průmyslu, uskutečněny prvé kroky k modernizaci jeho výrobně technické základny. Jako v celém národním

hospodářství byl rok 1965 úspěšný především tím, že podniky našeho kraje vyprodukovaly za více než 180 miliónů Kčs spotřebního zboží na víc a dodávky pro export byly překročeny o 40 miliónů Kčs. Nehledě na negativní dopady, zaviněné nepřízní počasí v minulém

roce, úspěšně se při realizaci usnesení XII . sjezdu, pod vedením ústřed ního výboru, rozvíjelo i zemědělství Jihočeského kraje . Za uplynulých

pět let vzrostla hrubá zemědělská výroba téměř o 10 procent, z toho rostlinná o 2,5 procenta a živočišná přibližně o 14 procent. Proti roku 138

1960 zvýšil se prodej masa státu o 26 procent, mléka o 37 procent a vajec o 36 procent. I v těžkém loňském roce, na základě rozumného

řešení přijatého ústředním výborem strany a vládou republiky na po

moc postiženým oblastem, bylo dosaženo dobrých výsledků. Zeměděl . ská výroba nedoznala vážnějších výkyvů, což se projevuje i v úspěšném plnění plánu letošního roku.

Úspěšně se plní i úkoly prvního roku čtvrté pětiletky . V průmyslo vých závodech našeho kraje byl proti plánu vytvořen vyšší hrubý dů chod o 8,7 procenta , což představuje více než 26 procent ročního plá nu. Podobně také zemědělství, jako odpověď na pomoc centrálních

orgánů při řešení problému krmivové základny v loňském kalamitním roce, úspěšně plní vytyčené úkoly. Nákup masa byl k 20. květnu pře kročen o 12 800 q, nákup vajec o 1 300 000 kusů a v současné době již

překračujeme plán nákupu mléka. V duchu usnesení ústředního výboru byl překročen plán osevu obilovin i výsadby brambor. Pro zabezpečení úkolů čtvrté pětiletky je nutné důsledně zavádět now vou soustavu řízení, rozvíjet iniciativu techniků v těsné spolupráci s dělníky z pracovišť a soustavně zkvalitňovat organizaci výroby a ře šit problémy technického rozvoje. V zemědělství musíme za pomoci vědeckých poznatků usilovat o zásadní vzestup rostlinné výroby, pře devším produkce zrna a brambor, i mobilizovat značnou rezervu, která je v nízkých výnosech píce na lukách. V živočišné výrobě usilujeme o pronikavé zvýšení výroby mléka a produkce hovězího masa tak, aby usnesení XII. sjezdu zvýšit dojivost na 2500 litrů od jedné dojnice by lo v rámci Jihočeského kraje realizováno ještě před rokem 1970. Náročné úkoly, které nás čekají při realizaci linie XIII. sjezdu, nás

vedly k hlubšímu zamyšlení nad tím, jak příští pětiletý plán využívá zdrojů Jihočeského kraje pro rozvoj národního hospodářství. Je nespor né, že celý vývoj Jihočeského kraje od roku 1945, tak jako v celé na ší zemi , je kladný . Jihočeský kraj , který pro kapitalistickou republiku byl rezervoárem levných pracovních sil, se na základě správných ře

šení stranických i státních orgánů postupně mění v oblast zemědělsko průmyslovou. Čím dále více lidí nachází obživu na území Jihočeského kraje. Zatímco za první republiky se odstěhovalo z území Jihočeského kraje za prací několik desítek tisíc lidí pro nedostatek práce, našlo

od roku 1948 do současné doby pracovní příležitost na základě výstav by nových závodů více než 40 000 pracujících.

Přišti pětiletý plán počítá s dalším rozvojem průmyslu. Považujeme však za nesprávné, že některá ministerstva v důsledku svých úzkých

resortních zájmů nedůsledně realizují usnesení ústředního výboru a vlády republiky o pohraničí, kde jsou značné rezervy v půdě, která není plně využita, určité zdroje pracovních sil z řad mládeže, která zde nenachází uplatnění. Zastáváme názor, že k dopracování pětileté ho plánu je třeba tyto věci důsledněji řešit. Bude to přínosem nejenom pro růst bohatství naší země, ale i dobrým opatřením pro upevnění 139

státní hranice, jejíž pevnost zaručuje naše spojenectví se Sovětským svazem , naše dobře připravená armáda, ale i růst ekonomiky, a tím i spokojenosti lidí žijících v této oblasti.

Soudruh

MATOUŠ GABRIEL ,

jihočeská krajská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi !

Usnesení ÚV KSČ z ledna 1965 O hlavních směrech zdokonalení pláz novitého řízení národního hospodářství a o práci strany se ukázalo

jako důležité rozhodnutí pro další a rychlejší řešení problémů v na šem národním hospodářství s cílem dosáhnout rozhodného obratu od extenzívního k intenzívnímu rozvoji.

Velmi důležité a správné bylo také rozhodnutí, aby se v různých oborech a výrobních podnicích ověřovaly některé prvky ze schválených zásad. Při ověřování v praxi bylo možno v průběhu roku 1965 načerpat bohaté zkušenosti a tyto pak využít k důkladné přípravě politické, technické i ekonomické v ostatních závodech tak, aby od počátku lea tošního roku se nové zásady mohly uplatňovat, i když ne komplexně, v celém našem průmyslu.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych zde vyjádřil několik poznata ků a zkušeností při uplatňování nových zásad řízení, které jsem získal ve funkci ředitele podniku Igla, který v minulém roce taktéž experia mentoval, i jako stranický funkcionář v českobudějovickém okrese.

Ekonomické výsledky dosažené nicích ukázaly, že existuje celá výrobních kapacitách, surovinách a technické úrovně výrobků, ve

v roce 1965 v experimentujících pods řada rezerv, zejména v nevyužitých a materiálech, ve zvyšování kvality zvyšování společenské produktivity

práce a konečně v komplexním snižování nákladů na výrobu. Tyto existující rezervy lze také dokumentovat na výsledcích, kterých

bylo dosaženo v podnicích se sídlem v našem okrese za 1. čtvrtletí letošního roku . Za toto období překročily podniky plán výroby o 38 miliónů Kčs a plán hrubého důchodu o 33 miliónů Kčs. Tento vý. sledek, i když značně zjednodušený , ukazuje jasně na velké ekono mické i hmotné rezervy , a to téměř stejně jako v experimentujících podnicích v minulém roce.

V dosažených výsledcích však musíme vidět dvě složky rezerv a úspor. Jsou to především úspory jednorázové, a ty se dají odhalit celkem snad no a jsou neopakovatelné. Druhá složka rezerv a úspor má však dlou hodobou platnost a za její využití se musí všestranně bojovat . Existence značných rezerv v podnicích má několik příčin . Je to hlava ,

ně určitá opatrnost při přípravě a sestavení hospodářských plánů, kte 140

rou způsobuje dosud trvající nedávěra vedoucích pracovníků i funkcios nářů k závaznosti a neměnnosti dlouhodobých ekonomických pravidel. Ta například vyplývá také z toho, že doba platnosti ekonomických pravidel stanovená v roce 1965 na tři roky byla v mnohých případech již měněna. Dnes je všeobecně známé, že se tato pravidla musí změn

nit celostátně, poněvadž se vytvářejí další podmínky k uplatnění pro hloubených zásad řízení, a to od 1. ledna 1967.

Je skutečností, že celá řada vedoucích pracovníků myslí ještě v dus chu staré metodiky řízení a plánování, že dosud těžko chápou v plné šíři a v celé komplexnosti nutnost a důležitost zavedení nových zásad řízení. Tuto skutečnost potvrzují také desítky a stovky připomínek a

námětů, o kterých se diskutovalo při projednávání tezí pro přípravu XIII. sjezdu.

Ukazuje se, že v otázkách změny myšlení a správného přístupu vea doucích pracovníků i celé řady funkcionářů naší strany i odborů na úrovni podniků i vyšších orgánů nás čeká ještě mnoho vysvětlovací a politické práce. Z toho lze provést takový závěr. Jaké smýšlení a jaký

přístup k zavádění a uplatnění nových zásad řízení v mnohých závo dech mají naši dělníci

a je jich ještě značný počet

když vedoucí

pracovníci a funkcionáři nemají správné názory, počínají si opatrnica ky, skrývají dosud rezervy, když tedy dosud zcela nepochopili , že noa vé zásady řízení musí přinést, budou-li se plně uplatňovat pomocí eko

nomického tlaku, podstatně lepší výsledky ve výrobě samé, v její maxi mální efektivnosti.

Avšak příčiny je nutno hledat také v některých pracovnících nadříz zených orgánů a lze to ukázat na těchto příkladech. V současné době jsme dokončili ve všech závodech a podnicích další variantu sestavení hospodářského plánu na rok 1967 a pracujeme na dokončení celé čtvrté pětiletky. Jaké jsou zde hlavní ekonomické problémy. V prvé řadě je nutno otevřeně říci, že sestavení plánu se provádí ve značné míře postaru. Projevuje se například nadále direktivnost něm

kterých ukazatelů, které mají pak vazbu na ekonomické výsledky. Pří: čina je v tom, že je všeobecně známá změna ekonomických pravidel od 1. ledna 1967. Nová ekonomická pravidla dosud v podnicích ani na generálních ředitelstvích nejsou a mají snad být předána podnikům

až v průběhu třetího nebo čtvrtého čtvrtletí letošního roku. S touto skutečností se nemůžeme smířit již proto, že právě při pří

pravě a sestavení hospodářského plánu v závodech musí působit na je: ho progresivitu ekonomická pravidla jako nástroj v rukou vedoucích

pracovníků i celého kolektivu funkcionářů a dělníků v daném závodě. Z toho plyne nutný závěr, že za této situace nelze očekávat progre sívní odhalování rezerv, které by se měly promítnout již do sestavova ného hospodářského plánu závodu nebo podniku. A stejná situace se

tedy projevuje ve zpracování celé čtvrté, pětiletky. Situace je dokonce taková, že se hovoří o těchto otázkách takto : je

nutné počkat, až jak dopadnou skutečné výsledky za rok 1966, a z nich 141

se budou odvozovat závěry v hospodářských plánech podniku pro rok 1987 a čtvrtou pětiletku, Ze strany sektorů na generálních ředitelstvích

je při stanovení dlouhodobých ekonomických pravidel situace stejná. Ze zkušeností však víme, že tato praxe se plně uplatňovala ve staré me.

řízení a plánování a působila velmi nepříznivě právě na odhalo todicerezerv vání

.

Snad již dovedeme v závodech a podnicích pochopit náročnost a slo: žitost celé naší socialistické ekonomiky a uvědomujeme si, že je nut no postupovat s rozvahou a obezřetně, aby se zabránilo některým váž ným chybám, které v minulosti působily v našem národním hospodářa

ství i v celém životě nepříznivě. Přesto však jsme toho názoru, že v celé řadě problémů řešených v současné době a zaměřených na prohlou

bení nových zásad řízení s cílem urychlit jejich plné uplatnění do je jich konečné fáze je možno mít více důvěry k vedoucím pracovníkům a funkcionářům v podnicích. Vždyť drtivá většina vykonává své funk : ce řadu let dobře a odpovědně, prosazuje plně zájmy naší socialistické společnosti, jsou to dobří a poctiví členové strany, kterým byla dána 3

důvěra. Jsem toho názoru, že zde by neměla mít místo jakákoli nedůvěra v tom směru, že by se zneužívalo nových zásad řízení v neprospěch naší společnosti .

Hovoří se mnoho o tom , že je bezpodmínečně nutné nastoupit cestu zdravého socialistického podnikání, a to je jistě správné. Tento názor je však nutno rychle uvádět v život, aby se plně otevřela cesta k reali zaci iniciativy našich pracujících, a víme, že této iniciativy je dosta

tek. Uvědomujeme si, že v každém podnikání se vystavujeme určitému riziku a že se tedy všechno nemusí podařit. Podle mého názoru je však toto riziko podstatně menším nebezpečím než určitá nedůvěra k zavá dění nových zásad řízení. Je přece možno vytvořit taková ekonomica

ká pravidla, aby riziko bylo minimální a zdravé socialistické podnikání maximální.

K těmto otázkám chci vyslovit tento závěr: je bezpodmínečně nutné

urychlit dokončení všech příprav na prohloubení a uplatnění nových zásad v plné šíři, zejména stanovení nových ekonomických pravidel,

aby byla spravedlivě určena pro každý podnik a aby byla pevná jisto ta, že budou platit tři až pět let.

To povede k posílení důvěry a jistoty vedoucích pracovníků i funk cionářů, že bude nastoupena cesta dalšího rozvoje iniciativy lidí při

přípravě a sestavení hospodářských plánů s maximální progresivitou, s odhalováním dosud existujících velkých rezerv.

Dále je nutné dokončit koncepci rozvoje závodů, podniků a oborů, aby se daly určit efektivní investice s maximální návratností. Má-li se uskutečnit stoprocentní účast podniků na investičním rozvoji z vlasta ních zdrojů nebo pomocí úvěrů , je třeba zajistit v ekonomických pra*

vidlech možnost provádět nejnutnější, efektivní, investiční politiku. V různých ekonomických rozborech se konstatuje, že ne všechny výa robky našeho průmyslu jsou z hlediska zahraničního obchodu efektiva 142

ní. Bude tedy nutné provádět postupné změny struktury výroby a ome zit nebo úplně zastavit takové výrobky, které našemu národnímu hos

podářství nic nepřinášejí, i když pro pracující daného závodu jsou výdělkově výhodné. Efektivnost exportovaných výrobků nelze však po suzovat, jak to provádíme dnes, jen z hlediska takzvané devizové vý.. nosnosti .

Například náš podnik vyrábí jehlařské výrobky, které v porovnání s některými jinými na první pohled nemají dobrou devizovou výnos nost. Avšak cena 1 kg našich výrobků se pohybuje od 50 do 2000 pa ritních korun . Ukazuje to, že obsah vloženého materiálu je minimální,

avšak vložená společenská práce a její zhodnocení je výhodné. Je tedy nutné posuzovat efektivnost zahraničního obchodu komplexně a prosa .

zovat rozvoj takových výrobků, které v tomto rozboru budou vykazovat dobrou efektivnost.

Taktéž je nutné dokončit urychleně přípravy pro postupné realizová ni denivelizace mezd a platů, aby se dosáhlo spravedlivé socialistické odměny pracujících za množství, kvalitu a společenský význam vy

konané práce. O těchto otázkách naši pracující na základě různých informací tisku, rozhlasu a televize široce diskutují, avšak dosud exis

tuje řada nejasných problémů, zejména jaké cesty pro řešení budou použity. Stejně důležité je dokončení postupného uplatňování správa ných velkoobchodních cen, které budou na jedné straně vyjadřovat nutné společenské náklady na výrobek a na straně druhé převezmou důležitou úlohu ekonomického zákona hodnoty a zbožně peněžních vztahů jak na domácím, tak na zahraničním trhu.

Samozřejmě, že je zde ještě celá řada dalších problémů, které je nutné dořešit, jako jsou dodavatelsko - odběratelské vztahy, vztahy pod niků zahraničního obchodu k výrobě, otázky ekonomiky zahraničního obchodu a další. O těchto otázkách se široce diskutovala

při

pro

jednávání tézí k XIII . sjezdu a jsou také obsaženy ve sjezdových ma teriálech.

V podnicích nám jde v podstatě o to, aby veškeré problémy souvi sející s prohloubením nových zásad řízení byly zpracovány na přísluš

né úrovni nadřízených orgánů rychle, s plnou odpovědností, maximální znalostí a kvalitou, abychom mohli ještě v letošním roce přehodnotit přípravu a sestavení hospodářských plánů na rok 1967 a celou čtvrtou pětiletku :

Chtěl bych ještě uvést několik poznámek a zkušeností, jak jsme v na šem podniku v minulém roce uplatňovali některé prvky nových zásad řízení. Šlo nám především o to, podstatně zlepšit vnitrozávodní řízení a plánování pomocí ekonomického tlaku v souladu s hmotnou zainte resovanosti pracujících. Zlepšení vnitrozávodního řízení považujeme za velmi důležitou složku ve vytváření vyššího zájmu pracujících o efektivnost výroby .

I když jsou to skutečnosti celkem již všeobecně známé, zdůrazňuji, že jsme rozpracovali metodu hospodaření samostatných výrobních stře 143

disek a hmotnou zainteresovanost jsme zaměřili na dosažené hospo

dářské výsledky daného střediska. Tato metoda se v našem podniku dobře osvědčuje, dosahuje se lepších výsledků v efektivnosti výroby, zvyšuje se zájem pracujících, rychleji a lépe se řeší veškeré problé my.

To, čeho si velmi ceníme, je, že nová soustava má příznivý vliv na pracovní aktivitu lidí, a to nejen dělníků, ale i technicko -hospodářské ho aparátu, zejména v předvýrobních útvarech. Vede je ke zvýšené

hospodárnosti a k zamýšlení se nad tím, jak nejefektivněji dosáhnout splnění plánovaných úkolů. Začínají se vytvářet nové vztahy mezi lid

mi, založené na hlubší vzájemné odpovědnosti jednoho vůči druhému à vůči celému kolektivu. To bych mohl konkrétně dokáząt na přípa dech našeho podniku, kdy jsme svědky toho, že pracovníci si všímají mnohem více některých projevů nekázně, nehospodárnosti, nedosta

tečného využívání pracovní doby a svým vlivem působí bezprostředně na ostatní pracovníky v zájmu o dosažení nejlepších výsledků stře diska. Tyto nové vztahy jsou nejen důsledkem vhodného spojování hmotných a morálních podnětů, ale zároveň pro ně vytvářejí i lepší podmínky. V současné době rozpracováváme další prohloubení vnitrozávodního

řízení zejména s tím cílem, aby dělníci a řídící pracovníci snadněji chápali některé ekonomické otázky. Tím chci jen zdůraznit, že je nut né soustavně hledat nové formy, neustrnout na dosaženém výsledku a vnitrozávodní řízení stále prohlubovat a zjednodušovat. Ještě několik slov k práci stranických organizací v závodech v no

vých podmínkách . Nekladu si za cíl provádět zde hlubší rozbor, ale chtěl bych pouze ukázat na některé tendence, jež se projevují v na šem okrese i v našem podniku. Přes poměrně krátkou dobu uplatňo vání nové soustavy jsou již patrné v práci stranických organizací ně které nové prvky.

Je to především nový přístup při projednávání hospodářských pro blémů. Upouští se od vžité praxe, kdy vedoucí hospodářští pracovníci podávali na schůzích převážně jen číselné přehledy o hospodářských výsledcích. Výbor se snaží, aby si opatřil vlastní poznatky k projed

návaným problémům, výsledky jsou posuzovány zejména z hlediska plnění povinností jednotlivých pracovníků a je zkoumán vývoj vztahů mezi lidmi'na pracovištích . Dalším důležitým momentem je, že těžiště se mnohem častěji pře náší do činnosti stranických skupin a dílčích organizací, jinak řeče no bezprostředně k výrobě. To vyžaduje, aby výbory stranických or

ganizací věnovaly mnohem větší pozornost a konkrétní pomoc stranic kým skupinám tak, aby tyto běžně řešily problémy, které se vyskytují ve vztazích mezi lidmi v okruhu své působnosti. Stranické organizace také v mnohem větší míře věnují pozornost

připomínkám a námětům pracujících. To se projevilo zejména v období diskuse k tezím pro přípravu XIII. sjezdu a máme řadu zkušeností, 144

kdy pracující velmi kladně hodnotili , že jejich připomínky nezapadly, ale jsou vysvětlovány a řešeny. To znamená, že masová politická prá. ce dostává mnohem konkrétnější obsah a že se zvyšuje její váha v cel

kové činnosti stranických organizací. Tyto nové momenty bude nutno podle našeho názoru dále prohlubovat.

Změny ve stranické práci nelze však uskutečnit podle nějakého

jednoznačného návodu. Tak jako zavádění nové soustavy vyžaduje ne ustálé prohlubování v podmínkách věcných problémů každého jednot livého závodu, je nutno i změny ve stranické práci chápat jako určitý

proces neustálého přibližování stranické práce novým podmínkám. Tím ovšem nechci říci, že by mělo jít o pomalý a živelný proces. Zku šenosti z našeho okresu ukazují, že změny ve stranické práci jsou progresívnější především tam, kde jsou principy vnitrozávodního říze ní hlouběji propracovány a důkladněji projednány s lidmi, kde funk cionáři stranických organizací stojí v čele boje za prosazení pokroko vých metod řízení.

Pracující v našich závodech pod vedením stranických organizací si váží rozhodných opatření ústředního výboru strany a vlády. Uvědo

mují si, že musíme změnit řízení, plánování i celou ekonomiku na šeho národního hospodářství. Velmi si také váží toho, že naše strana se na ně obrací, ptá se na jejich názory a bere v úvahu jejich přípo mínky .

Očekávají také s plnou důvěrou, že XIII. sjezd stanoví směrnice pro

další postup rozvoje naší socialistické společnosti, a jsou připraveni tyto úkoly plnit. Jde o to, aby i ostatní orgány a organizace, kte ré odpovídají za rozpracování nových směrů a úkolů, postupovaly v duchu zásad nového řízení, aby důvěra lidí byla posílena a promě nila se v činorodou práci.

Súdruh JOZEF GABRIŠKA ,

východoslovenská krajská organizácia KSS Vážené súdružky a súdruhovia !

ÚV KSČ pre prípravu XIII. sjazdu predložil komunistom a širokej verejnosti podrobnú analýzu súčašného stavu národného hospodárstva. Objektívne zhodnotenie pozitívnych i negatívnych javov, ktoré sa vo vývoji našej spoločnosti v období od XII. sjazdu prejavili, a vedecké zhodnotenie niektorých poznatkov budovania socialistickej spoločnosti vôbec, dalo každému poctivému občanovi našej vlasti podnet k hlbo kému zamysleniu sa nad vlastnou prácou, nad prácou kolektívu, s kto rým pracuje, tvorí a spoločensky žije. Príprava nášho rokovania zo strany ÚV KSČ, ako už to i predo mnou súdruhovia zdôraznili, bola velmi dobrá. 145

Zo zprávy o diskusii k tézam pre prípravu sjazdu vyplýva, že naja

väčší záujem sa prejavoval o ekonomické otázky a investičnú výstavbu, o výrobné problémy z hľadiska kvality a znižovania materiálových ná

kladov i z hľadiska zlepšenia organizácie práce. Pod vplyvom zdoko nalenej sústavy riadenia národného hospodárstva boli tieto problémy diskutované vo vzájomnej súvislosti a podstatne hlbšie ako kedykol

vek predtým, i z hľadiska osobnej zodpovednosti jednotlivcov a kolek tívov za výsledky svojej práce.

Dovoľte mi niekoľko poznámok k investičnej politike, k štrukturál nej prestavbe nášho národného hospodárstva, k otázkam rozvoja nie ktorých oblastí i k straníckej práci. Oblast investičnej výstavby bola, je i bude rozhodujúcou oblastou, kde sa realizujú ciele rozšírenej socialistickej reprodukcie základných

fondov. Z kritických rozborov a analýz vykonaných ÚV KSČ I z vlast ných poznatkov a skúseností vieme, že budujeme draho, zdĺhavo, s vy sokou spotrebou materiálu a živej práce. Priemerná dobą výstavby poz dla zistení bývalej SKIV je u nás 7,2 roka. To, čo sa v zahraničí pri dobrej technickej príprave a dobrej organizácii práce postaví za dva roky, to v našich podmienkach trvá 5 až 6 rokov. Je len samozrejmé,

že za takéhoto stavu sa nemôže v investičnej výstavbe dokonale preja viť vplyv novej techniky a technického pokroku.

Nechcem analyzovať príčiny tohto stavu . ÚV KSČ prijal niekoľko účinných opatrení na odstránenie nedostatkov na základe konkrétnych faktov a zistení. Tieto opatrenia sa neprejavili v praxi dostatočne účin ne. Neplnili sa preto, lebo v praktickej príprave investícií pôsobili nea gatívne javy, nedobré dodávateľsko- odberatelské vzťahy, nízka zodpoa vednosť dodávateľov za kvalitu prác a výrobkov a nedostatočná starost livosť investorov o rýchlu návratnosť investovaných prostriedkov. Ten to stav bol podporovaný aj sústavou značného množstva rôznych, čas

to vzájomne si odporujúcich vyhlášok a nariadení, ktoré zbavovali in vestora i dodávateľov zodpovednosti .

Je teda najvyšší čas, že i v oblasti investičnej politiky sa pripravujú zásadné zmeny v jej riadení .

Koncentrácia ekonomických a technických problémov, spojená s prí pravou a realizáciou investičnej výstavby, jej vplyvu na ekonomiku celého národného hospodárstva, dáva investičnej výstavbe z hľadiska

uplatňovania nových foriem riadenia zvláštne postavenie, ktoré vyplý: va z jej významu pre celé národné hospodárstvo, z vplyvu na jeho

štruktúru a význam uplatňovania výsledkov rozvoja vedy a techniky a z vplyvu na tvorbu životného prostredia a podobne.

SKT vypracovala základné princípy riadenia investičnej výstavby v novej sústave riadenia národného hospodárstva.

Investičná výstavba vo výrobnej sfére bude - podla navrhovaných zásadne financovaná z vlastných zdrojov odborov a podnikov a z úveru. Rozhodujúcim kritériom výberového konania má byť efektív

zásad

-

146

nost navrhovanej investície pri plnej hmotnej zodpovednosti všetkých účastníkov výstavby..

Príprava a realizácia investičnej výstavby sa bude opierat o hospo dárske zmluvy, ktorých obsah musí posilňovat pozíciu investora ako odberateľa. Vplyvy plnenia alebo neplnenia zmlúv a z toho vyplývajúce hospodárske dôsledky sa musta premietať do hrubého dôchodku účast nikov investičnej výstavby, a tak plne pôsobiť v oblasti hmotnej zoda povednosti a zainteresovanosti.

Investičné práce a dodávky budú zásadne fakturované po prevzatí objektov a prevádzkových celkov investorom a potom prejde ich hodno ta do tržieb dodávateľov. Zásady, tak ako sú formulované, sa zdajú byť pre dodávateľov tvrdé. Osobne som toho názoru, že sú správne, a trea ba ich v plnom rozsahu podporiť a uplatniť v praxi. Pri ich konkrét

nom rozpracovaní by nemali byť pripustené žiadné kompromisy, zvlášť ked si všetci uvedomujeme, že terajší systém absolútne nevyhovuje a v záujme odstránenia existujúcich nedostatkov musí byť nahradený iným systémom -- systémom účinnejším .

V oblasti investičnej výstavby musíme skončit s kolotočom výhovo riek investora na dodávateľov a naopak . Uvedenie spomenutých zásad, formulovaných SKT, do praxe, hlavne plné uplatnenie hmotnej zodpo vednosti za včasnú výstavbu i dosiahnutie predpokladaných parametrov,

pomôže odstrániť veľa nedostatkov a trecích plôch. Osobitne by som sa chcel dotknúť i oblasti spoločenskej výstavby . Nové zásady riadenia národného hospodárstva jednoznačne predpo kladajú, že postavenie, úlohy a právomoc organizácií v investičnej vý

stavbe budú upravené tak, aby sa dosiahla maximálna zainteresovanosť, všetkých účastníkov na optimálnych výsledkoch prípravy a realizácie a k tomu odpovedajúce najefektívnejšie vynakladanie investičných prostriedkov, a to predovšetkým v spoločenskej výstavbe národných výborov. Zásada je veľmi správna. Chcel by som však upozorniť na niekto

ré oblastné disproporcie a rozdiely úrovne spoločenského vybavenia, bez toho, že by som chcel presadzovať nejaké lokálne a miestne záujmy okresu, prípadne kraja .

Ide predovšetkým o tieto problémy : V Michalovskom okrese bude do roku 1970 napojené na vodovod len 27 perc. obyvatelstva. Pritom na Zemplíne sú s pitnou vodou veľmi

vážne problémy. Sú známe prípady, že občania používali povrchovú vo du ako pitnú vodu. Problém pitnej vody je celokrajový i celoštátny, ale tá oblasť, teda michalovská a trebišovská, je podľa môjho názoru na tom najhoršie. Zlá situácia sa nám do roku 1970 ukazuje i na úseku školstva. V roku 1970 sa počítä ešte s 26,3 perc. smennosťou, čo je oproti súčasnému stavu zlepšenie len o 4,8 perc. Oblasť zaostáva oproti priemeru kraja s 18 perc., Slovenska s 16 perc. a republiky so 7perc. smennosťou. Úspešne sa rozvíja turistický ruch . Vo Východoslovenskom kraji sú 147

však najhoršie cesty a konkrétne Michalovskom okrese bude v roku 1970 len 57,6 perc. bezprašných ciest a v súčasnej dobe je ešte 31 pro vizórnych mostov. Tieto problémy nepripomínam preto, že by sa týmto otázkam a teja to oblasti nevenovala pozornosť. Naopak. Nikde nie je vidieť tak náa zorné zmeny v živote občanov ako práve tu. Ten, kto poznal tento kraj pred dvadsiatimi rokmi a vráti sa do tejto oblasti dnes, tak ho nez

11

pozná. Vyrástli tu takmer úplne nové obce a mestečká. Vybudovali sa a postupne sa uvádzajú do užívania vodné nádrže a priehrady. Zdroje vložené do úprav Východoslovenskej nížiny vytvárajú podmienky pre

.

1

racionálnejšie využívanie úrodnej zemplínskej zeme. Účelný zásah do vodného režimu prinesie zmenu - zlepšenie i klimatických podmienok na Zemplíne. Hovorím o existujúcich rozdieloch v spoločenskej vybavea nosti preto, aby sa v novej sústave riadenia národného hospodárstva tieto oblasti neopomínali. Domnievam sa , že bude účelné, keď zdroje na

spoločenskú výstavbu budú centrálne plánované a z centra prideľované pri plnom zachovaní zásad účelnosti a efektívnosti, pri plnom využití zdrojov a iniciatívy NV a občanov.

Druhou otázkou, ku ktorej chcem vysloviť svoj názor, je otázka poa štrukturálnej zmeny v našom hospodárstve. V návrhu uznesenia dobne, ako tomu bolo i v uznesení XII. sjazdu

sa orientuje pozor

nosť na využívanie domácich surovín. Je však známe, že tieto odvetvia naďalej zaostávali. Máme dostatok surovín pre keramický priemysel, ale dokončovanie stavieb viazne pre nedostatok obkladačiek, kameni nových rúr a pod.

O výstavbe nových kapacít sa rozhoduje zdlhavo a nepružne, i ked sa vie, že akcia je vysokoefektívna. Máme veľa prípadov, že vyvážame suroviņu, ktorú zušľachtenú v zahraničí znova dovážame . Tak je /

tomu napríklad u kaolínu, ktorý zušľachtený pre papierenský priemysel dovážame z Anglicka, a surovinu podobných vlastnosti haloizit vyvážame do Francúzska. Podobne by sa dalo hovoriť o vápenci a ne: dostatku vápna, o nedostatku cementu a podobne.

Všeobecne sa uznáva, že drevo je významnou súčasťou našej surovia novej základne. Čo do objemu je hneď za uhlím a na Slovensku dokona ca na prvom mieste.

Už XI. sjazd KSČ uložil do roku 1970 odstrániť disproporciu medzi prírastkom a tažbou dreva. XII . sjazd ešte zvýraznil potrebu lepšie vya užívať domácu surovinovú základňu a v tom na poprednom mieste drevnú hmotu.

Tieto úlohy sa , nepodarilo v plnom rozsahu splnit. Odvetvia, ktoré drevo spracúvajú, to jest odvetvie celulózy a papiera a odvetvie dre várske, technicky ďaleko zaostávajú za svetovou úrovňou a za rozvo

jom celého priemyslu v ČSSR. Vyrábajú na starých, až 80 -ročných zaa riadeniach. Je len samozrejmé, že za týchto podmienok je nízka pros

duktivita práce, vysoké výrobné náklady a ani kvalita nedosahuje sve tovú úroveň . 148

1

1 1

V oblasti komplexného využitia drevnej hmoty sa dosiahli len nie ktoré čiastkové výsledky. Kombináty, ako napríklad Bučina Zvolen a Hencovce , ktoré za tým účelom

boli stavané a ktorých koncepcia už

V začiatkoch výstavby bola správna a platí i dnes, sú prakticky 16 rokov rozostavané. Využívanie dreva môže byť za pomerne nízkych ná kladov podstatne vyššie pri výrobe progresívnych výrobkov. Celulózky sú za súčasného stavu najväčšími znečisťovateľmi vod ných tokov. Je to fakt, ktorý nemožno poprieť. Málo sa však vie o tom,

* že pri chemickom spracovaní drevnej hmoty odchádzajú ako balast . do vodných tokov velmi cenné látky,

hľadané i na zahraničných

trhoch.

Uvediem konkrétny príklad :

Z odpadov, ktoré dnes odtekajú do odpadných vôd pri výrobe visko zovej buničiny z buku, možno vyrábať furfurol, kyselinu octovú, mrav čiu a metanol . V dnešnej dobe je zvlášť zaujímavá výroba furfu

rolu. Stačí uviesť, že cena 1 tony tejto chemikálie na zahraničnom trhu sa rovná cene v obchodnej parité jednej 1000 MB, pri výrobných

nákladoch cca 2800 Kčs za tonu. Pritom zdôrazňujem , že k jej výrobe je potrebné okrem zariadenia len teplo, voda a uhličitan sodný . Je to chemikália zaujímavá nielen pre export, ale i pre chemický a zlievá renský priemysel.

Takýchto príkladov by som mohol uviesť i viac. Je známe, že hlavné výrobky z dreva celulóza, papier, rezivo, nábytok dosahujú i dnes vysokú devízovú efektívnost a sú dôležitými výrobkami i pre vnútor ný trh.

Kladieme si teda otázku, prečo hazardujeme s tak cennou, stále sa obnovujúcou surovinou, ako je drevo. Na zaostávanie technického roz voja týchto odvetví, okrem nedostatkov zdrojov v minulosti, podľa môjho názoru vplýval i úzky rezortný pohľad ministerstiev, ale hlavne

podcenenie dreva ako dôležitej suroviny vôbec. Bývalá Štátna komisia pre rozvoj vedy a techniky nedokázala zjed notiť sily v oblasti vývoja a výskumu v tejto oblasti a ani SPK svojím zložením odborov a oddelení nedokázala usmerniť investičnú politiku. Už priamo v centre sa trieštili názory a pôsobili rezortné pohľady . Teraz, keď za technický rozvoj , vývoj a výskum i investičnú politiku

prevzalą zodpovednosť SKT, sú predpoklady na odstránenie existujúcich nedostatkov i k cieľavedomému a účelnému využívaniu domácich sus rovín.

Hlavným činitelom pre budúce obdobia i na tomto úseku našej čino

nosti však zostáva dôsledné uplatnenie novej sústavy riadenia, ktoré vytvára priestor pre urýchlené zavádzanie progresívnych a vysoko

efektívnych výrob, nenáročných na pracovné sily a suroviny . Nová sústava riadenia prináša nepochybne svoje ovocie. Meni, ako už to bolo konštatované, myslenie.Pudí a postupne i vzťah k práci.

Rastie zodpovednost jednotlivcov i kolektívov za vlastnú prácu . Ide o proces zložitý a náročný . To si všetci uvedomujeme. Nie je to len 149

1

1

otázka ekonomická, ale otázka vysoko politická v oblasti výchovy káda

rov. Ako sa konštatovalo v podkladových materiáloch, ktoré sme do stali na preštudovanie, pôsobí pozitívne v celom národnom hospodár

stve. Myslím si však, že musíme vidieť i niektoré negatívne prvky. Ide napríklad o zneužívanie monopolného postavenia niektorých výrob

cov. Bez mimoriadnych odmien a prémií niektoré výrobky nemožno dostať. Vyskytujú sa i také prípady v oblasti investičnej výstavby, že

sa dávajú mimoriadne prémie za dodržanie plánovaného termínu in vestičnej výstavby. Sú to síce ojedinelé zjavy a iste v krátkom čase prestanú pôsobiť v tomto smere a úsilie i hmotná zainteresovanosť budú zamerané na skracovanie doby výstavby a na zlepšovanie para metrov.

I jednoznačné stanovisko vyslovené k týmto problémom v zpráve

ÚV KSČ súdruhom Novotným bude mat iste pozitívny odraz pre bu

dúce obdobia a socialistické podnikanie bude skutočne socialistic kým .

Druhý problém , ktorý podľa môjho názoru treba v tomto období osobitne sledovať, sú otázky vzťahov medzi centrálnymi orgánmi a oda borovými riaditeľstvami a medzi podnikmi. Tieto otázky nie sú ešte

dostatočne prepracované. Škodlivá funkcionálka ďalej trvá, minister stvá i generálne riaditeľstvá idú ďalej do prílišných detailov. Pred

pisujú podnikom postupy a spôsoby práce i tam, kde dostatočne pô sobí ekonomické pravidlo.

Myslím si, že naši vedeckí pracovníci z oblasti ekonómie by sa tý

mito otázkami mali intenzívnejšie zaoberať a spolu s praxou dopra covať nadpodnikové, ale i vnútropodnikové vztahy. Záverom ešte jednu poznámku:

V nových podmienkach ekonomického riadenia národného hospoa dáistva sa menia postupne i metódy straníckej práce. Nie je tajnosťou, že uznesenie ÚV KSČ o práve kontroly straníckej organizácie nebolo všade a vždy správne pochopené. Dochádzalo k nahradzovaniu 'zodpox

vedných hospodárskych pracovníkov, čo znižovalo jednu z rozhodujú cich zásad riadenia socialistického podniku

zásadu osobnej zodpo

venosti.

Nie je tajnosťou ani to, že časti vedúcich hospodárskych pracovníkov tento systém a tieto metódy práce vyhovovali, že za stranícke orgány

skrývali svoju nerozhodnosť alebo i neschopnosť problémy riešit. V nových podmienkach uplatní sa zásada osobnej zodpovednosti.

Každý vedúci pracovník komunista si musí byť vedomý svojej zodpo vednosti voči strane, že ho úlohou poverila strana. Uplatnenie týchto

správnych zásad v praxi by v týchto obdobiach malo byť hlavným ob sahom našej vnútrostraníckej výchovy. Morálny profil komunistu, pocit stranickej zodpovednosti , by mohli

byť popri pracovných výsledkoch rozhodujúce činitele pri hodnoteni človeka .

150

1

i

Súdruh MARTIN GAJDOŠ, západoslovenská krajská organizácia KSS Vážené súdružky, vážení súdruhovial

Vysoké a stále rastúce požiadavky, ktoré kladie spoločnosť na od

bornú úroveň lekárov, lekárnikov a ostatných pracovníkov v zdravot níctve, vyžadujú ich 'dalšie neustále vzdelávanie i po ukončení vysoko školského štúdia. Túto úlohu zabezpečujú v našej republike Inštitúty

pre ďalšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov v Prahe, na Slovensku v Trenčíne a v Bratislave. Práve zdravotníctvo bolo prvé, kde sa systém postgraduálnej výchovy vypracúval a zdokonaloval. Tento systém slúži dnes ako vzor doškoľovania aj pre iné odbory. Okrem odborného vzde

lávania na úrovni poznatkov súčasnej lekárskej vedy plnia inštitúty aj významnú politickú úlohu, ktorá prispieva k prehlbovaniu marxis tického svetonázorového profilu našich lekárov a lekárnikov. Na podklade prvého dokumentu strany a vlády o opatreniach k dal

šiemu rozvoju nášho zdravotníctva sa zriadil v roku 1953 Ústav pre . doškoľovanie lekárov v Prahe a Stredisko pre doškolovanie lekárov v Trenčíne. Vzhľadom na rozsah úloh sa v roku 1957 zriadil z tohto

strediska samostatný Slovenský ústav pre doškolovanie lekárov. Za 13 rokov existencie ústavov prešli doškoľovaním prakticky všetci lekári v našej republike. V oboch našich inštitútoch sa od roku 1953

školilo vyše 30 000 lekárov a lekárnikov, pričom kvalifikáciu najrôz nejších odborníkov získalo asi 20 000 lekárov a lekárnikov.

Výsledky činnosti inštitútov pre postgraduálnu výchovu lekárov a farmaceutov sa výrazne odrazili vo zvýšení odbornej úrovne zdravot

nickych služieb v celej republike. Okrem toho inštitúty vychovali pre potrebu výkonných zdravotníckych zariadení v teréne celý rad odbor níkov aj zo svojich pracovníkov. Prevažná časť týchto pracovníkov za stáva vedúce funkcie v našom zdravotníctve. Inštitúty tiež uskutočňujú

rozsiahlu vedeckovýskumnú činnosť, tesne spojenú s požiadavkami praxe. Je prirodzené, že aj liečebno-preventívna činnosť inštitútov, slú žiaca našim chorým i potrebám výúky, musí byť a je uskutočňovaná na vysokej odbornej úrovni .

Inštitúty pre d'alšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov, ako 1 celý systém popromočnej výchovy prešli za pomerne krátku historickú etapu progresívnym, i keď zložitým vývojom. Tento vývoj viedol k vy:

pracovaniu komplexného systému doškoľovania, ktorý tvorí precízne vypracovanú sústavu, ktorá t. č. zaujíma popredné miesto nielen v štá toch socialistickej sústavy, ale aj vo svetovom zdravotníctve. Dôkazom

toho sú aj závery sympózia Svetovej zdravotníckej organizácie o sy-. stéme doškoľovania , ako aj mnohé zprávy expertov SZO. Napr. ame

rický vedec profesor Silber odporúča československý systém postgra duálnej výchovy lekárov a lekárnikov ako t. č. najdokonalejší systém 151

vo svete aj pre zdravotníctvo USA. Náš systém postgraduálnej výchovy je teda vysoko hodnotený, avšak nemá zatial také postavenie v našej spoločnosti, ktoré by mu patrilo vzhľadom k jeho zodpovedným a ná ročným úlohám.

Naše inštitúty pre postgraduálnu výchovu lekárov a farmaceutov vykonávajú prácu na úrovni vysokých škôl. Pritom je táto práca oproti práci na vysokých školách

náročnejšia o to, že inštitúty ne

školia študentov, ale lekárov a prevažne už špecializovaných odbora níkov. Ich 'dalšie vzdelávanie kladie preto zvlášť vysoké nároky na oda

bornú, pedagogickú a ideologickú úroveň pedagogických pracovníkov našich inštitútov. Túto úroveň zabezpečujú inštitúty predovšetkým existujúcimi vlastnými kádrami pritom súčasný štatút inštitútov nea

dovoľuje habilitáciu, t. j . udeľovanie vedeckých a pedagogických hod ností vlastným pracovníkom. Možnosti získania vedeckých a vedeckoa pedagogických hodností pracovníkmi našich inštitútov sú iba na exisa tujúcich vysokých školách, najmä lekárskych fakultách, čo však naa ráža najmä v dôsledku plánovania takýchto miest na ťažko prekonaa

teľné prekážky, najmä zo strany pracovníkov príslušných vysokých škôl. Je len samozrejmé, že bez práva habilitácie sa veľmi brzdí další rast vedeckých a pedagogických kádrov v našich inštitútoch.

Svoju prácu mohli by Inštitúty pre ďalšie vzdelávanie lekárov a fara maceutov vykonávať ešte oveľa lepšie, keby sa odstránil rozpor medzi

praktickou činnosťou inštitútov, t. j . 'ich prácou na úrovni vysokej školy, a medzi ich súčasným postavením, ktoré im nepriznáva vysoko

školské práva. Na túto okolnosť by sa malo pamätať predovšetkým v súčasnej dobe, keď sa pripravuje vydanie nového štatútu Inštitútov

pre ďalšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov. Len zložitý predchádza júci vývoj bránil doteraz tomu, aby sa táto veľmi naliehavá otázka vya

riešila aj u nás, tak ako je vyriešená v ostatných štátoch socialistica

kej sústavy. Tým by sa tiež ' uskutočnilo odporúčanie porád ministrov zdravotníctva socialistických krajín československej vláde, aby sa In

štitútom pre ďalšie vzdelávanie lekárov a farmaceutov v Českoslovens sku plne priznalo právne postavenie vysokej školy. Doterajší odpor rezortu školstva a niektorých lekárskych fakúlt, kto rý viac ráz zmarnil už vyjasnené stanoviská k tejto otázke, nadobudol zrejme opätovne rozhodujúci vplyv aj v záverečnom schvaľovaní dokua

mentu strany a vlády o zdravotníctve, ako aj v záverečných schvaľo vaniach zákona o vysokých školách a zákona o zdravotníctve, v kto rých postavenie Inštitútov pre d'alšie vzdelávanie lekárov a farmaceu

tov ako inštitúcií vysokoškolského charakteru malo byť riešené. Je nám ťažko takéto stanovisko pochopiť a môžeme sa len domnievať, že je

motivované predovšetkým len úzkymi rezortnými záujmami. Potvrdzuje to aj tá skutočnosť, že Ministerstvo školstva prisľúbilo štatút vysokej školy našim inštitútom, avšak pre nás za neprijateľnej podmienky prechodu do rezortu školstva. Ako inštitúty zodpovedné za vzdelávaa 152

nie lekárov patriacich do rezortu zdravotníctva nemôžeme iz pochoz pitelných príčin ) na takúto podmienku pristúpiť.

Komunisti oboch našich inštitútov, ktorí ma poverili predostrieť túto ožehavú otázku

nevyriešenú už niekoľko rokov

-

až pred vrcholný

orgán našej strany, XIII . sjazd, veria, že aj u nás, tak ako je tomu vo

všetkých ostatných štátoch socialistickej sústavy, sa Inštitútom pre 'dalšie vzdelávanie lekárov a fai aceutov dostane takého postavenia ,

ktoré im prináleží na podklade úloh, ktoré plnia, a miesta, ktoré vo výchove zaujímajú.

Napriek uvedeným ťažkostiam Inštitúty pre ďalšie vzdelávanie lekka rov a farmaceutov v Prahe a na Slovensku dobre plnia svoje úlohy, o čom svedčí aj udelenie Radov práce obom týmto ústavom prezident tom republiky. Ubezpečujem delegátov XIII. sjazdu, že pracovníci

oboch našich inštitútov budú i v budúcnosti vynakladať všetok svoj um, schopnosti a sily k povzneseniu úrovne zdravotníckych služieb v našej republike. Aby táto práca bola čo najlepšia, treba však prijat také opatrenia, ktoré povzbudia a urýchlia nielen rozvoj našich inšti tútov, ale i celého nášho zdravotníctva, a tak pomôžu vytvárať lepšie predpoklady pre rozmach zdravého socialistického spôsobu života.

Súdruh PETER GLIBA, východoslovenská krajská organizácia KSS Vážené súdružky, súdruhovia !

Vo svojom diskusnom príspevku chcem nadviazať na tú časť zprávy Ústredného výboru, v ktorej sa hovorilo o postavení a úlohách národ

ných výborov ( a pohovoriť i o straníckopolitickej práci v Košickom okrese ) .

Otázkou novej sústavy plánovitého riadenia národného hospodár stva, ktorá prináša nové pohľady i na činnosť ďalších oblastí našej

spoločnosti, teda i na činnosť národných výborov, sme sa v poslednom období niekoľkokrát zaoberali . Preto sme na základe súčasného stavu, diskusie k tézam XIII . sjazdu

strany a celkového poslania národných výborov v podmienkach nášho okresu začali postupne realizovať také opatrenia, ktoré budú cieľa vedome podnecovať aktivitu občanov. V okrese sa otázky financií a ekonomické problémy prestávajú chá

pať úzko rezortne a stávajú sa vecou celého funkcionárskeho aktívu a aparátu národných výborov. A práve v tomto vidíme záruku nielen

plnenia uznesení ÚV KSČ z marca toho roku, ale aj postupného pre konávania niektorých nedostatkov, ktoré sú brzdou intenzívnejšieho rozvoja okresu .

Opatrenia pléna ONV , ktoré vychádzajú zo záverov celoštátnej kon 153

ferencie NV, prerokovali verejné plenárne zasadania mestských a miestnych národných výborov. Poslanci i občania sa oboznámili s otáz kami rozširovania finančno-ekonomickej samostatnosti a zodpoveda nosti MNV za ďalší rozvoj a zveľaďovanie svojich miest a obcí. Toto

úsilie NV prejavuje sa už takmer na všetkých úsekoch hospodárskej činnosti v konkrétnych ekonomických výsledkoch. Je dôsledkom tvori

vého aplikovania téz ÚV KSČ K XIII. sjazdu na ekonomické podmien ky NV a širokej aktivity v predsjazdovom období. Výsledkom tohto úsilia je prejav iniciatívy 56 MNV, ktoré zriadujú nové prevádzkárne s 87 rôznymi činnosťami. Zriaďujú také služby, ako je napr. autodoprava , údržbárske, stavebné a iné práce, dalej výroba tehál, betonárska výroba, ťažba štrku a kameňa, vítanie studní, drobné >

autoservisné služby, pestovanie šampiňónov, pečenie chleba, bufety a pod. Zároveň počítame i s tým, že budeme riešiť aj lepšie využitie poľnohospodárskych pracovníkov v čase tzv. vegetačného kľudu, a to tak v pridruženej výrobe, vo výstavbe, ako aj v službách. V prevádzkárňach MNV sa v tomto roku predpokladajú tržby

3 520 000 Kčs. Pri kalkulovaných nákladoch 2 400 000 Kčs získajú MNV čistý výnos 1 120 000 Kčs.

Popri vlastných finančných zdrojoch využívame na rozšírenie slu žieb i úvery Štátnej sporiteľne. Doposiaľ štátna sporiteľňa poskytla úvery 9 MNV vo výške 705 600 Kčs. Pritom doba návratnosti je zabez .

pečená maximálne v priebehu dvoch rokov. Úvery sa používajú hlavne na zakúpenie dopravných prostriedkov pre miestnu nákladnú auto dopravu a na zriaďovanie 'dalších druhov služieb.

V rozvoji služieb pre obyvateľstvo si príkladne počína MSNV v Mol dave nad Bodvou, kde napr. zriadia mestskú výletnú reštauráciu o ka

pacite 40-50 miest a v letnej sezóne až 100 miest. Ďalej v priebehu júla otvoria sezónnu tehelňu s ročnou kapacitou 1 milión tehál , vybu dujú kolkáreň a pod. V Medzeve zriadili výrobu čierneho náradia, po

ktorom je veľký dopyt. A podobne iniciatívne si počínajú i v Čani, Budimíri , Valalikoch a v ďalších obciach . Z týchto niekoľkých príkla dov možno vidieť, že sa v MNV prehlbil pocit zodpovednosti pri rie

šení problémov denných potrieb občanov rozširovaním služieb a pri tom bez nárokov na celospoločenské zdroje. Takto sa vytvárajú ná rodným výborom d'alšie zdroje pre zlepšenie životného prostredia oby vatelstva .

Podobne i podniky riadené NV na základe prijatých záväzkov a opaa

trení prispejú ku zvýšeniu zdrojov financovania potrieb národných vý borov vyššou tvorbou hrubého dôchodku. Na odvodoch z prírastku hru bého dôchodku predpokladajú odviesť naviac 700 000 Kčs a na dani z obratu ďalších 166 000 Kčs. Vyššiu tvorbu hrubého dôchodku a dane z obratu dosiahnu jednak rozširovaním a skvalitňovaním služieb, jed

nak znižovaním nákladov. Reálne predpoklady pre vyššiu efektívnosť vytvárajú najmä správnym uplatňovaním zásad hmotnej zainteresova nosti. 154

I ked sa výsledky aktívnej finančnej politiky vcelku ešte nedajú presne vyčíslit, chcem vyzdvihnúť skutočnosť, že rozpočet okresu sa stáva skutočným nástrojom riadenia a že ekonomické myslenie pre niká do práce NV v okrese. Správny prístup k riešeniu ekonomických otázok už v tomto období je zárukou, že NV v okrese sú pripravené

a schopné zabezpečit a ďalej rozvíjať závery, ktoré prijme XIII. sjazd KSČ pre 'dalšiu etapu výstavby vyspelej socialistickej spoločnosti. Pri zvyšovaní finančno- ekonomickej samostatnosti NV, ako som

o tom hovoril, neopomíname v orgánoch ONV skutočnosť, že NV sú predovšetkým orgánmi ludu, ktorých sila spočíva v spojení so živo tom ľudu a v jeho dôvere. A práve to nás zaväzuje pracovať tak, aby v NV videl každý občan okresu svojich predstaviteľov, ktorí v jeho mene rozhodujú o otázkach bezprostredne sa dotýkajúcich jeho ži

vota. Preto v našej riadiacej činnosti i naďalej venujeme pozornosť rozvoju masovej, organizátorskej a kultúrno-výchovnej činnosti NV,

aby sa i naďalej prehlbovala činnosť komisií a poslancov v neustálom styku s pracujúcimi pri riešení každodenných úloh, potrieb a práv občanov .

Pravda, v masovej a organizátorskej práci pri riešení problémov v ob lasti spoločenských vztahov – vzájomného spolunažívania obyvatelov miest a obcí máme ešte veľa medzier. Preto i celú politickovýchovo nú prácu NV zameriavame na vytváranie správnych vzťahov a vzájom

nej pomoci medzi jednotlivými skupinami l'udí, medzi mládežou a dos spelým obyvateľstvom tak, aby sa cieľavedome zjednocovalo ich úsilie na riešení politických, hospodárskych a výchovných úloh.

V našom okrese máme nemálo problémov, ktoré riešia orgány strany a národných výborov . Veď ide o okres s počtom takmer 250 000 oby

vateľov . Sídlo Východoslovenského kraja, Košice, sa veľmi rozvíja . Vý stavba Východoslovenských železiarní v nebývalom rozsahu ovplyvňuje

mohutný rozvoj všetkých úsekov hospodárskeho a spoločenského ži vota. Dôkazom toho je skutočnosť , že od oslobodenia vzrástol počet obyvateľov mesta približne o 86 000, pričom tento rast bol rapídny

najmä v uplynulých rokoch výstavby VSŽ. Dnes má mesto i s pre chodne prihlásenými už takmer 150 000 obyvateľov. Mohutný rozvoj mesta stavia pred . NV zložité problémy, ktoré je

potrebné pohotovo a zodpovedne riešiť. Ide najmä o zvýšené nároky obyvateľstva na úsekoch výstavby , zásobovania, platených a neplate ných služieb, ako aj v ďalších oblastiach činnosti NV . Pravda , plné uplatňovanie zodpovednosti MSNV pri dôslednom uspo

kojovani rastúcich nárokov občanov vyžaduje primeranú organizáciu štátnych orgánov a presné vymedzenie právomoci a zodpovednosti MSNV , aby bol oprávnený a aj schopný kvalifikovane, operativne i kom plexne riešiť problémy mesta s konečnou platnosťou. Doterajšia orga

nizačná výstavba MsNV , jeho právomoc à dané prostriedky nezodpo vedajú terajším úlohám ani perspektívnym potrebám rozvoja mesta .

Zníženie právomoci MsNV z úrovne ONV na úroveň MNV, ku kto: >

155

rému došlo pri územnej organizácii v roku 1960, stalo sa brzdou roze voja celkovej činnosti MSNV a jeho orgánov pri zabezpečovaní stále vzrastajúcich úloh v meste. Skúsenosti z činnosti MSNV pred rokom

1960, kedy mal pôsobnost ONV, potvrdzujú, že úlohy rozvoja mesta zabezpečoval lepšie.

Terajšie zdlhavé trojstupňové riadenie a neprimerane nízka právo moc MSNV v zásadných otázkach rozvoja mesta sú jednou z príčin po: stupného narastania nedostatkov a problémov . Spomenuté i niektoré 'dalšie nedostatky, o ktorých em nehovoril, sú často predmetom oprávnenej kritiky občanov na verejných schôdz kach. MsNV nie je však za daného stavu schopný tieto nedostatky pružne odstraňovat. Riešenie uvedených problémov a další komplexný rozvoj mesta vyžaduje preto zvýšiť jeho právomoc na úroveň ONV. Po tvrdzujú to nakoniec i skúsenosti MSNV z ostatných veľkých miest s podobnými podmienkami , ktoré sú na úrovni ONV. Týmto opatrením by sa vytvorili reálne predpoklady k vytváraniu vhodných podmienok

pre lepšie uspokojovanie oprávnených nárokov pracujúcich v sídle Vý: chodoslovenského kraja.

Vyvinieme všetko úsilie v okrese k tomu, aby národné výbory, por slanci, funkcionári a pracovníci závery XIII. sjazdu strany čestne splnili.

Soudruh JIŘI GOČAR,

pražská městská organizace KSČ Soudružky a soudruzi !

Přicházím s několika poznámkami k problematice životního proa středí.

Na rozdíl od dob před pěti či deseti léty podstatně stouplo vědomí

významu hmotného prostředí, v němž lidé žijí a pracují. Uvědomujeme si tento význam nejen pro fyzické zdraví obyvatel, ale také pro staz bilizaci kádrů, produktivitu práce i celý soubor jevů v oblasti myšlení, morálky a řekněme to přímo, i v oblasti obecně politických úvah.

Vlastnosti životního prostředí jsou chápány jako nedílná součást života ní úrovně. V tomto smyslu hovořil soudruh Novotný ve zprávě ústředa

ního výboru a řada diskutujících potvrdila závažnost, se kterou se k této problematice přistupuje v krajích.

Nechci zde opakovat vše, co bylo v poslední době na toto téma ře čeno či otištěno. Chci připomenout jediné. A sice skutečnost, že o ži: votní prostředí jsme se začali doopravdy zajímat ve chvílích, kdy jeho stav na mnoha místech vě tato skutečnost nás ního prostředí v celém stav bytového fondu a

našeho státu se stává více než vážným. A práa dovedla k poznání, že kvalita hmotného života jeho komplexu od čistoty vod a ovzduší přes společenských zařízení, jejich údržbu, dopravu 156 .

.

či služby, až . K těm mnohými podceňovaným otázkám estetickým se nám začíná jevit jako významný činitel v ekonomice. Provedené rozbory nedostatků ukazují, že v převážné většině jejich příčiny měly svůj původ v těch formách rozvoje národního hospodářa ství, které opouštíme, v jeho extenzívním pojetí, v rozdělování proa

středků na investice, v úzkém resortnictví, nevyjasněných zodpověda nostech a tak dále. Vracím se zde k těmto poznatkům pouze z jednoho důvodu. Jestliže existovaly souvislosti mezi vlastnostmi životního pros středí a minulým způsobem řízení rozvoje národního hospodářství, bua

dou jistě existovat i souvislosti se způsobem novým. A je bezpochyby, nutné učinit vše pro to, aby tyto souvislosti byly včas rozpoznány. Jinak je značné nebezpečí, že po několika létech budeme znovu zkoua

mat příčiny, proč životní prostředí není v dobrém stavu. Proti vzdálenější minulosti nejsme pro, takovouto činnost nepřipra veni. V období po XII . sjezdu došlo k některým opatřením a jiná jsou v určité vývojové fázi, která z hlediska otázky, o níž hovořím, jsou více než významná. Zároveň máme podle mého názoru dosti zkušes

ností, jež nám umožňují odhalit, které nové aspekty přináší rozbía hající se hospodářská soustava na této frontě, i navrhnout způsoby, jak jich využít kladně a jak zabránit, aby se uplatnily tendence záa

porné, které z některých vlastností nové soustavy mohou vyplývat. Jsem hluboce přesvědčen, že jsme schopni celý proces tvorby is

votního prostředí záměrně řídit, využívat k tomu metody a prostředky, technické, ekonomické nástroje i nutnou míru osvícené administrativy.

Ovšem neméně významnou složkou v procesu takového řízení je myšlení lidí, poctivost v přístupu všech, kdo mají s touto problemas tikou co dělat. Je více než pravděpodobné, že velmi mnoho z toho nes

dobrého, s čím se dnes v životním prostředí potýkáme, pramenilo právě z nedostatečných představ o skutečných souvislostech či dopadech růz ných, často na pohled dílčích nebo nevýznamných rozhodnutí a činů. Československo se svou hustou strukturou osídlení, neméně hustým rozložením výrobních jednotek i složitou sítí dopravní a energetickou

na straně jedné a krajinnými krásami a nesmírně cenným fondem histo: rické architektury na straně druhé je zemí velmi citlivou na jakýkoli

stavební zásah . Musíme se naučit chápat každý stavební počin nikoli 9

pouze jako novou výstavbu, ale především jako součást stálé přestavby existujících struktur. Všichni bychom asi byli schopni uvést příklady

chyb, které se staly právě proto, že vědomí těchto skutečností, vědomí

potřeby komplexních, na všecko pamatujících úvah nebylo dosti silné nebo pro ně nebylo dost dobré vůle. Kolikrát se stalo, že po dobudo

vání nového závodu nebyly k dispozici předpokládané pracovní síly, zdroje surovin, množství vody, dopravní možnosti. Kolik investic vyvos laných těmito okolnostmi bylo třeba poté uskutečnit, protože při za čátku výstavby nebyly známy nebo se o nich mlčelo.

Jak často se setkáváme s tím, že v daném území byla přeceněna ně: která ze složek, zpravidla složka výrobní, a její zastánci se čerta starali 157

o důsledky takového přecenění vůči složkám ostatním . Příkladů je více než dost.

Český Krumlov je historická památka, patříci někam mezi prvních deset ve světovém žebříčku. Z hledisek zahraniční turistiky by mohl

představovat zlatý či dolarový důl. Nepředstavuje, protože řadu let se investují desítky a desítky miliónů do papíren, které svými výkaly zaz mořují Vltavu a z Krumlova činí páchnoucí a chátrající místo, na jehož záchranu se nyní vynaloží značné prostředky. Je pravda , že je třeba těžit a zpracovávat dřevo z lesů nad Krumlovem. Ale je také pravda,

že kdyby celá záležitost byla bývala brána komplexně, že řešení bylo jiné, a odvažuji se tvrdit, že by byl i příznivější součet výnosů ches mické výroby a Krumlova jako turistického střediska. Podobně se lze

dodatečně zamýšlet třeba nad cementárnou v Banské Bystrici nebo poválečným rozvojem chemičky v Ostí. Na počátcích všech takovýchto špatných konců byly bezesporu dob: ré úmysly, ponejvíce vůle vice vyrábět . Víra , že výroba je jediný zá

jem společnosti, bez poznání, že potřeby společnosti jsou složitější a že mají být pokrývány harmonicky.

A zároveň nebylo nikoho, kdo by zodpovídal a byl opravdu schopen nést odpovědnost za koordinaci všech souvislostí vyvolaných akcemi jednotlivých investorů, kdo by byl býval nositelem komplexního po hledu, strážcem harmonického rozvoje území a zájmů skutečně celo společenských. Dnes se novými opatřeními tato zodpovědnost určuje

jednoznačně národním výborům. Dává se jim k tomu řada velmi dů razných nástrojů fiskálních, především pokud jde o vodu a vzduch. Věříme, že jich budou využívat. A souběžně se vytvořila a dotváří sou:

stava zařízení územně plánovacích, která má sloužit jako základna pří.

pravy podkladů pro rozhodování jak v otázkách technických, tak ná: rodohospodářského plánu, pokud jde o jeho průmět do konkrétních

podmínek územních. Řádná územně plánovací činnost tedy má napo máhat jak zajišťování kvality životního prostředí, tak hospodárnosti výstavby v těch polohách, kde zatím unikaly velmi značné prostředky . Rád bych upozornil delegáty sjezdu, že nová organizace územně plá novací činnosti, to je akce nazývaná Projekt republiky, v kombinaci s krajskými urbanistickými středisky a útvary hlavních architektů

měst je ve svém celku opatřením, které je špičkové. Můžeme o něm směle říci , že nemá nikde obdoby. Přičemž nejen v zemích socialisa tických, ale i v řadě kapitalistických států se usilovně shromažďují síly k tomu, aby podobná zařízení byla uvedena do života. Ovšem pro

úspěch těchto opatření je velmi důležité, vlastně rozhodující, jaký po stoj k nim zaujmou jednotliví partneři . Každé řízení může být chá

páno jako pomoc, nebo jako překážka . V současné době není málo těch, kteří v rámci rodící se socialistické podnikavosti jsou ochotni se stavět proti všemu , co neodpovídá dílčímu pohledu daného okamžiku ,

s pokřikem, že jde o byrokracii. Je třeba připomenout, že tento zjedno dušující způsob myšlení je značně nákladný pro národní hospodářství. 158

Ovšem územně plánovací činnost jako podklad fízení je pouze v něn kterých případech faktorem omezujícím či vymezujícím. V jiných přía

padech, a ty by se měly stát do budoucna stěžejními, je vstřícné vya tváření předpokladů pro plánovitý rozvoj území v souladu s oblastním plánováním národospodářským pro koncepce měst a sídel. Příklady ze světa jsou po této stránce značně poučné. Kapitalističtí podnika telé objevili výhody sdružování podniků za účelem výstavby společa ných zařízení, jako jsou energetické uzly, dopravní a sociální zařía zení, pomocné služby a podobně. Například v USA v roce 1940 bylo třicet tři, v roce 1957 tři sta a v roce 1959 již více než tisíc těchto, jak se říká , průmyslových obvodů. Přímé investiční úspory se pohya bují kolem 20 procent.

Ve světové praxi není málo případů jiného řešení této otázky, kdy společnosti s účastí státu nebo zcela soukromé budují soubory dobře vybavených výrobních prostor, které pronajímají. Sdružování investic ovšem se může jevit neméně výhodné v městech. A to nejen z hlea diska přímých úspor ve výstavbě i poté v provozu, ale také toho důs

vodu , a to jistě není zanedbatelné, že obyvatelstvo se místně i časově soustředuje a že vznikají působivé architektonické celky. Jestliže se provedená opatření v územním plánování naučíme takto

využívat, mohou znamenat značný přínos ke zvýšení úrovně řízení ina vestiční výstavby. Ovšem , a to bych rád zdůraznil, jsou jen jedním

z prostředků řízení, nejsou všelékem. Další poznámka je vyvolána zamýšlením se nad některými može nými důsledky nové soustavy řízení národního hospodářství. Investor ve výrobní sféře staví na úvěr, na rozdíl od dřívějška, kdy prostředky dostával ze státní pokladny . Bude mít zájem půjčovat si co nejméně čili nebude investovat zbytečně. Je to dobře. Pravděpodobně podnítíme jeho zájem o sdružování investic, které se nám zatím mnoho nedařilo. To je také dobře. Ale zároveň je zde nebezpečí, že značná část in

vestorů bude ještě více zamlžovat ony případné investice vyvolané, snažit se je přesunout na někoho jiného, bude hledat různé cesty pro

blematických úspor . A to není dobře. Zde jsme u jedné z klíčových otázek. Pokud jde o vyvolané investice, mělo by být věcí plánovacích orgánů, aby pomocí oněch prostředků, o nichž jsem právě hovořil, si

dovedli poradit. Ale pokud jde například o úroveň pracovního prostředí, je věc složitější. Víme dnes bezpečně, že jeho vlastnosti, čistota, světlo , barvy, temperatura, sociální zařízení, řádné závodní jídelny zvyšují

produktivitu práce o 10-20 % ; jsou zjištěny případy u některých vý rob i o 30 % . Víme, že soudobý kapitalistický podnikatel si to vel mi dobře uvědomuje, že se podle toho chová a věnuje veliké pro středky na vytváření optimálních podmínek pro lidi zapojené do pra covního procesu. Ale bude se takto chovat náš nový socialistický pod

nikatel? Nebude podléhat přání kolektivu po co nejvyšších okamži tých výdělcích ? Nová soustava by jej sice měla postupně zcela zákoa nitě dovést ke stejnému poznání významu vlastností pracovního pro 159

středí jako podnikatele soukromé. Je však otázka , zda takováto cesta za poznáním je únosná pro národní hospodářství. Nesmíme také za: pomínat, že v začátcích existence nové soustavy, kdy trh nebude na sycen, mnohé z toho, co později si život bude vytvářet sám, zatím ne: bude. Proto se zdá nutné tyto otázky řešit předem, stanovením závaza

ných norem podložených vědeckými poznatky a zapojit je do mecha nismu hrubého důchodu .

Potřeba norem, stanovících užitné hodnoty, se jeví jako bezpodmí.

nečně nutná i v oblasti výstavby společenské . Jestliže u výrobního zá vodu je možno s určitou mírou přesnosti hovořit o efektivnosti, návrat: nosti vložených prostředků, u výstavby společenské jsou všechny tyto úvahy podstatně složitější. Někdy existují kritéria vyčíslitelná, napří klad u hotelů, obchodních domů či kin, jinde nevyčíslitelná, jako u ne

mocnic, školství. Zvláštní oblast je hospodaření s byty státními, druž stevními i v osobním vlastnictví. Zcela nevyčíslitelné je působení spo.

lečenské výstavby jako celku, jako nejvýznamnějšího komponenta žia votního prostředí, jako součásti životní úrovně, jako příkladu, který přináší tvrdá mezinárodní srovnání a stává se argumentem politic kým. Přitom je samozřejmé, že také oblast společenské výstavby vy žaduje svoje ekonomická pravidla. Část jich je předurčena, bezpeča nostními či hygienickými předpisy nebo normami, jako je norma bya tová. Jiné dnes užíváme, řekněme otevřeně, s nevalným úspěchem, Jsou to ukazatelé určující nákladové limity na jeden průměrný byt, jedno žákovské místo či nemocniční lůžko. Jejich nedostatkem je, sku tečnost , že vznikly zprůměrováním příkladů z praxe, jichž vhodnost

nebyla plně prověřena. Nebyly při nich vzaty v úvahu složité otázky životnosti fyzické i morální, vývoje funkčního i technického, protože byly konstruovány se snahou o láci za každou cenu. Nedostatky mnoha našich staveb, zvláště bytových, zde mají svůj původ. Cesta k nápravě

vede opět přes soustavu pečlivě uvážených, pokud možno vědecky pod ložených ukazatelů, které budou stanovovat technické a užitné vlast nosti budov či jejich dílů. Jestliže například stanovíme, že průčelí obyt: ného domu vyššího než čtyři podlaží musí mít takovou a takovou odolnost proti mrazu, takovou a takovou stálost barev a životnost, jest

liže budeme požadovat, aby podlaha ve škole měla určitou tvrdost, umožňovala údržbu, zabraňovala zbytečným úrazům , vytváříme tím z na.

pohled podružných údajů ekonomický nástroj velmi významný. Pomůže nám k odpovědnému určení kvalitativních stránek budov, které stavíme, 賽

a k odpovědnému stanovení nákladů, které je účelné na ně vynaložit. Budeme však tím mít i jeden z prostředků k ovlivňování materiálové a výrobní základny stavebnictví. Význam této základny pro vlastnosti životního prostředí je veliký. Zvlášť důležitý však bude její další rozvoj . Nechci opakovat známé pravdy o zprůmyslnění, opouštění mokrých procesů a rukodělné práce,

o tom, že zodpovědnost za další rozvoj stavebnictví neleží pouze na tomto resortu, ale s nemenší váhou na těžkém a spotřebním průmyslu 160

či chemii. Ale uvedu takovouto skutečnost. V ideologii průmyslově vy . spělých západních zemí otázky životního prostředí hrají roli značně

důležitou . Přitom zájem je směrován v nemalé míře na ty jeho vlast nosti, které jsou podmíněny technikou jak strojírenskou, tak stavební,

přičemž hranice mezi oběma se stávají dosti málo znatelnými. Kdo měl možnost pobývat v takovýchto stavbách, ví, jak jsou působivé. Tyto tendence nemůžeme pomíjet a musíme je při dalším budování výrobní základny stavebnictví sledovat, i když pochopitelně z nich nebudenie dělat fetiš , předstírat, že společenský vývoj lze nahradit technickým, jak se o to západní ideologové snaží. Proč o tom hovořím, soudružky a soudruzi . Z toho důvodu, abych připomněl, jak mnohostranný musí >

být pohled na problematiku zajištění dobrých vlastností hmotného ži votního prostředí. Ke stejnému cíli je zaměřena i poznámka poslední. Pojem hmotné

životní prostředí, nechci říkat, že dříve neznámý, ale spíš méně uží vaný, není jediné novum v politickém slovníku posledních let. Jiným , jemu velmi blízkým, je pojem socialistický životní styl. Jsme zatím opatrní a jistě, že správně, ve vyvolávání představ, v čem spočívá ono socialistické v životním stylu. Vycházíme spíš z poznání, že každá

doba dík souhrnu společenských podmínek vyvolává určitý styl živo ta a že tomu tak musí být i v socialismu.

Zatím známe jen některé skladební kameny budoucí mozaiky. Zvy šující se objem volného času, který by měl být věnován kultuře, aktiv nímu odpočinku, sportu a rekreaci , nové formy účasti na veřejném ži votě, místo služebnictva služby . Můžeme z hlediska životního stylu

vést mnoho různých diskusí. Třeba o rodinném životě, o výchově, o po měru mezi dopravou individuální a hromadnou. V každém případě však o bytové výstavbě, formování měst, rekreačních zařízení. Přivede nás

to k závěru, že oba pojmy , pojem socialistický životní styl,i hmotné životní prostředí, spolu těsně souvisejí. Řečeno jinak, že vlastnosti ži votního prostředí do značné míry podmiňují vznik životního stylu. A půjde o to, jak se nám bude dařit ony podmiňující prvky uskutečňo .

vat, s jakými prostředky, úsilím a pochopením budeme provádět onu celkovou představu v měřítku celého státu pro harmonicky sladěné potřeby nové společnosti. Hovořil jsem jako architekt. Pro nás celý tento soubor problémů patří do denní pracovní náplně. Architekturu pokládáme za souhrn kvalita tivních vlastností výstavby, jako společenský projev, v němž naše

vlastní činnost je svázána s celým složitým procesem , jehož první člá nek je národohospodářský plán, kde se projevuje stav vědnjho poznání, technického rozvoje i skutečnost , že konečným cílem je realizované

dílo, sídliště, průmyslový závod, dům. Pro nás, architekty, je věcí naší občanské i odborné cti pracovat dobře. V souladu s tradicemi velkých

představitelů našeho povolání zaujímat v celém složitém procesu vý stavby a přestavby místo nositelů pokrokových myšlenek funkčních i technických a zvláště iniciátorů nových prvků společenských . 161

Soudruh JOSEF HABART, severočeská krajská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi delegáti, vážení hosté našeho sjezdu!

Pracuji v poměrně velkém chemickém závodě v Ostí nad Labem jako předseda celozávodního výboru strany.

Úvodem chci říci, že se zcela ztotožňuji se zprávou OV KSČ, předlos ženou sjezdu, včetně hodnocení mezinárodní situace, a plně se za ni stavím .

Omezím se na několik problémů souvisejících s uplatňováním zdo

konalené soustavy řízení a s perspektivou závodu, dále pak na několik zkušeností ze stranické práce. V průběhu roku 1965 jsme ověřovali v našem podniku některé prvky

zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Vý. sledky, kterých jsme dosáhli, přesvědčivě dokazují, že změna v orien taci ekonomických nástrojů a ústup od direktivního ukládání spousty

úkolů přinesly svoje pozitivní výsledky v rozvoji podniku: plánovaný úkol důchodu byl v našem podniku překročen o 57 000 000 Kčs, tj. o 32 procent ; nákladovost na 1 Kčs vyrobeného zboží klesla proti skutečnosti dosažené v roce 1964 o 7,6 haléře ; - vývozní úkoly byly překročeny o 2 600 000 Kčs ; průměrný výdělek na 1 pracovníka se zvýšil o 6,5 procenta při

současném vzrůstu produktivity práme o 15,4 procenta. Výsledky dosažené v oblasti materiálových a energetických úspor byly tak výrazné, že je lze jednoznačně přičíst pozitivním vlivům eko

nomických stimulů zdokonalené soustavy, především hmotné zainte

resovanosti našich pracovníků na výsledcích hospodaření. Ceníme si jich zejména proto, že k dosažení obdobných výsledků v podmínkách staré soustavy bychom potřebovali 3 a v některých případech dokonce 5 let .

Seznamování pracovních kolektivů se základními principy zdokona lené soustavy a jejich působením v různých úsecích hospodářské čin.

nosti závodu zanechalo bezpochyby pozitivní odraz v myšlení lidí. Ško lení, besedy a každodenní přesvědčování se nakonec projevily i v je: 1

jich praktické činnosti .

Ukázalo se, že převážná většina lidí má pro řešení našich pře:

chodných obtíží pochopení a že se chce aktivně podílet na jejich od straňování. To vše je však pouze jedna stránka věci, a to ta pozi tivní.

Zavádění zdokonalené soustavy mělo však i svou negativní stránku, která se projevovala v některých chybách při praktické aplikaci ve 162

vnitropodnikovém měřítku ; zvlášť výrazně se pak některé zásady pro jevily negativně na myšlení a jednání lidí. U působení některých nežádoucích vlivů chtěl bych se alespoň krátce zastavit zejména proto, že by se jejich dalšímu působení v sou vislosti s nutností urychlené realizace soustavy mělo účinně a důsled ně bránit.

Jedním z nejnebezpečnějších vlivů, které na lidi působí, jak se u nás mezi chemiky říká, jako negativní katalyzátor, jsou změny v eko nomických pravidlech . Seznámili jsme s nimi všechny komunisty

a bezpartijní vcelku obšírně. Ukazovali jsme i na výhody, které pra - covním kolektivům a jednotlivcům přinese dlouhodobé působení eko nomických nástrojů. Bohužel, vysvětlování je jedna věc, praktický pro

jev je druhá věc. Jedno je však jisté, že lidé bedlivě střeží to, co ří káme, a porovnávají s tím, co prakticky děláme. A tady mnohdy kosa narazila na kámen .

Správná orientace kolektivů na dlouhodobé působení ekonomických nástrojů se brzy dostala do rozporu se změnami, které působnost uve

dených nástrojů omezovaly a ve svých důsledcích vedly a dodnes ve dou ke zpomalování procesů, odhalování vnitřních rezerv nejen na

pracovištích, ale nakonec v celých závodech. Chtěl bych tuto tezi dokumentovat na následujícím příkladu.

Na školení jsme vysvětlovali, že soustava nepřináší pracujícím pro spěch za všech okolností, že může dojít k tomu, že kolektiv nebude své úkoly z různých důvodů plnit. Soudruzi pochopili , že za těchto okolnosti budou po určitou přechodnou dobu, během které se nedostata ky budou řešit, než se nakonec odstraní, mzdy a platy příslušného ko lektivu ohroženy až do tzv. státem zaručeného minima. Vysvětlovali

jsme, že pro překlenutí těchto období si podnik z vlastních zdrojů bude vytvářet takzvaný rezervní fond. Až potud je to zcela jasné . Představte si však, s jakým ohlasem jsme se setkali při ročním

vypořádání, kdy jsme lidem museli vysvětlovat, že tento rezervní fond, který by podle našeho názoru měl být nedotknutelným zdrojem ve vnitropodnikové oblasti řízení, byl po skončení roku převeden do fondu investic a že jej budeme muset v tomto roce znovu vytvořit ve výši 1,5 % z ročně vyplácených mezd. Stejná situace byla s úsporami ve fondu technického rozvoje. Tato

a další opatření, jako stropování výdělků, na ně navazující dodatkové odvody apod., neměla kladný vliv na důvěru lidí k soustavě a někde

dokonce i k politice centrálních orgánů. Vytvořila se do jisté míry situace umožňující vyčkávání, opatrnost a namnoze i spekulace, místo snahy o urychlené dosažení cílového stavu.

Proto podporuji rozhodnutí ústředního výboru o urychleném zavá

dění nové soustavy do všech oblastí národního hospodářství, zvláště pak dopracování některých prvků a stanovení dlouhodobých a neměn ných pravidel . 163

Jen tak zajistíme dodržování souladu slov s činy, což povede k pro hloubení důvěry lidí ve správnost politiky strany . A důvěra lidí, ta je

nezbytným základem pro jejich další mobilizaci a úspěšné vedení ke splnění i těch nejnáročnějších úkolů. Jsem si vědom toho, že nikdy všechny věci nemůžeme domyslet ideálně , že se mohou projevit potřeby určitých změn a úprav. Chybou však je, jestliže o nich i z oficiálních míst mluvíme jako o neměnných, a pak se ukáže, a tak s nimi samozřejmě i pracující seznamujeme že to není pravda. Zejména na úseku hmotné zainteresovanosti by těchto chyb mělo být co nejméně. Značně nám to ztěžuje politickou práci v závodech.

Teze ústředního výboru spolu s výsledky dosaženými při ověřování

některých prvků zdokonalené soustavy plánovitého řízení ukázaly na šim pracujícím další perspektivu v budoyání naší společnosti. Stejně tak jako národní hospodářství musí mít k zajištění dalšího úspěšného rozvoje svoji perspektivu i každý obor, podnik, závod i jed

notlivec . Vždyť přece vytknutí si určitého cíle je hlavní pobídkou pro konkrétní práci . zaměřenou na jeho dosažení. A nyní několik slov k tomu, jak to vypadá u nás. Náš závod oslavoval před 14 dny 110 let svého trvání. Každý, kdo

do závodu přijde, jeho stáří na první pohled pozná . Pozná to již ve městě, že jde o starou chemičku. Ve smyslu významného usnesení

strany ke zlepšení životního prostředí máme i u nás zpracován dlou hodobý program, kterým postupně, v souladu se zabezpečením potřeb

národního hospodářství, nahradíme ty výroby a technologie, které za mořují naše město. Mají být vybudovány nové provozy a to vysoce kde se sníží nezbytné množství ex halací prakticky na zanedbatelné minimum . Náš celozávodní výbor se otázkou výhledu základního závodu zabý val nejednou. Po velkém společném úsilí jsme s uspokojením konsta rentabilně a se žádoucí výrobou

tovali, že je u nás čtvrtá pětiletka zajištěna. Dnes však už říkáme jenom , že byla. Nemáme totiž toho, kdo by naše plány realizoval. Vím,

že je úzký profil ve stavebních kapacitách. Ale to snad neopravňuje nikoho k tomu, aby s nimi disponoval takovým způsobem jako v na šem případě .

Oborové ředitelství stavebních závodů vyřešilo situaci u nás celkem hladce. Zaslalo našemu podnikovému řediteli dopis, ve kterém mu oznamuje, že podle pokynů ministerstva stavebnictví přejímá národní podnik Konstruktiva výstavbu areálu nemocnice v Mostě a že věří , že

se nám podaří uplatnit stavební práce, plánované ve čtvrté pětiletce, u jiného dodavatele. Přitom soudruzi velmi dobře věděli, že národní podnik Konstruktiva zabezpečoval celý rozsah stavebních prací v na šem závodě v následujících pěti letech . Za těchto podmínek pochopi telně ztrácí naše práce, kterou jsme věnovali projednávání plánova ných úkolů a jejich zajišťování ve čtvrté pětiletce, svůj význam . Dochází tak, i když snad přechodně, k určité dezorientaci vedoucích 164

pracovníků a všech našich zaměstnanců , samozřejmě s patřičným od .

razem na jejich myšlení.

Tento případ je projednáván na úrovni oborového ředitelství a mi

nisterstva chemického průmyslu a hledá se řešení. Nečekáme, že sjezd řekne

tak milá Konstruktivo, zůstaneš v chemičce. Jde však o urči

tý princip, který je nutno dodržovat při zásadním rozhodování. Myslím, že direktivní rozhodování tohoto druhu není v souladu se zdokonale:

nou soustavou a že zásadám soustavy dokonce odporuje . To je jedna stránka věci. Na druhé straně pak jde i o autoritu ně kterých našich čelných představitelů a toto jí asi mnoho nepřidá.

I kdyby šlo o věc . nezbytně nutnou, pak nikdo neoddiskutuje, že tato . záležitost, životně důležitá pro náš závod, se nedá vyřešit ryze admi nistrativním způsobem, zasláním dopisu. Přál bych si, aby soudruzi z ministerstva stavebnictví slyšeli v této souvislosti názory některých našich techniků a dělníků na jejich práci! To jsou zbytečné chyby, které by se stát neměly. Každý jednotlivec

nebo kolektiv, který tímto způsobem rozhoduje, si musí uvědomit, že vedle jeho osoby je pak často kritizována vláda nebo ústřední výbor

strany. A podněty k takové kritice nemá právo dávat nikdo ! To nikdo a nikdy nebude mít v popisu své práce !

Je samozřejmé, že se to v plné míře týká i naší práce v závodech a s podobným rozhodováním se i my setkáváme.

Nová soustava nám odhalila celou řadu vážných problémů. Uká hospodářští pracovníci nechápou v plné míře, že úspěch nové soustavy závisí i na současném organizování zalo se, že někteří technici

lidí, že se nelze omezovat na přílišnou administrativu a na přikazovací formu řízení. Domnívají se

a jsou mezi nimi i komunisté

že veša

kerou masovou politickou práci, mobilizaci a výchovu lidí bude prováz dět jenom strana a odbory.

Nechápou, že s dřívější argumentací na direktivnost plánu ve sta rých podmínkách se dnes nedá obstát. Čím dál tím víc se nezbytně

začnou projevovat skutečné odborné, politické i organizátorské kvaz lity každého jednotlivce.

A ne náhodou poukazuje předložený sjezdový materiál na nutnost uvést do

právného souladu řídící a organizátorskou práci s politic

kou činností. Tyto jednostranné tendence se projevují i v našem zás vodě jak mezi techniky, tak mezi výbory základních organizací. Není

lehké tyto tendence odstranit, vážně se jimi nyní zabýváme a nako nec správných relací mezi politikou a ekonomikou musí být dosa: ženo.

Současně jsme nastoupili důslednou cestu ke zvýšení péče o doucí kádry a jejich rezervy.

ve :

Získání a zpracování nezbytných podkladů pro objektivní zhodno cení práce každého jednotlivce si vyžaduje poměrně dlouhé období a máme vytknutý cíl – do konce letošního roku provést komplexní zhodnocení hospodářských pracovníků ve stranických orgánech a 165

v průběhu I. čtvrtletí příštího roku projednat návrhy na kádrové re. zervy a na jejich politickou, odbornoù i praktickou přípravu. K co nejobjektivnějšímu posouzení využijeme i psychologických metod. V souvislosti s kádrovou prací chci připomenout ještě jen zásadu

» kádry rozhodují vše«, která má a bude mít vždy obecnou platnost. Zejména nyní při uplatňování nové soustavy řízení je třeba tuto zá sadu co nejlépe realizovat, a to nejen ve výrobní činnosti v závodech, ale ve všech oblastech národního hospodářství, na všech úsecích fi zení.

Je třeba , abychom si stále uvědomovali Novotného se o tom hovoří

a

v referátu soudruha

že veškerou řídicí, organizátorskou i ma

sovou politickou práci ovlivňují lidél A podle toho, jací budou na odpovědných místech lidé, se nutně projeví výsledky !

S technickou inteligencí musíme vůbec pracovat cílevědoměji a kona krétněji. Ověřili jsme si to při zapojování naší inteligence na závodě do efektivní, technické práce formou hnutí o získání Průkazů úspěchů po vzoru techniků a inženýrů ze Spojených oceláren na Kladně, jak o tom mluvil soudruh Němec. Ještě nejsme tak daleko jako soudruzi na Kladně, ale společným postupem s vedením a odbo technika

rovou organizací se toto hnutí začíná rozvíjet a dosahuje již dnes ta kových výsledků, jaké jsme sami ani nepředpokládali. Za poslední dva měsíce se přihlásilo do soutěže již 61 techniků se závazky, jejichž ekonomický přínos představuje celkem 2 milióny Kčs

v hrubém důchodu zvýšením žádoucí výroby, úsporou úzkoprofilových surovin a deviz .

V tomto významném hnutí jsme teprve na začátku. Na okresní a krajské konferenci jsme vyzvali k vzájemné soutěži všechny závody a podniky v kraji. A uděláme vše pro to, abychom se v této soutěži čestně umístili .

Náš společný postup však navíc vyžaduje, aby byl provázen aktive ním přístupem všech komunistů.

Postupně se snažíme zapojovat do konkrétní stranické práce stále širší aktiv . Zkušenosti ukázaly, že nebyly správné ty názory, které

zavrhovaly využívání různých odborných komisí. Naopak, při celo závodním výboru využíváme našich odborníků-komunistů pro zpraco vání kvalifikovaného pohledu na projednávané otázky v různých ko misích. A mohu říci, že nám tito soudruzi velmi ochotně a seriózně

pomáhají. To má vliv nejen na úroveň projednávaných materiálů a při jatých závěrů, ale zároveň se rozmnožují řady aktivních komunistů. Tímto způsobem pracuje např. komise ideologická, komise pro infor maci, kádrová a další.

Ukazuje se však, že ani novou soustavou, ani předsjezdovou diskusi,

včetně stálé péče výborů stranických organizací, se nám nepodaří získat pro aktivní práci všechny členy. Rozchod některých členů se

stranou je tak hluboký, že není možné ho vyřešit, neboť tito soudruzi 166

ztratili' natrvalo spojení se stranou. Naskýtá se otázka, co s nimi. Myslím si, že i za cenu přechodného poklesu členské základny nemo hou tito pasívní členové dále zůstat ve straně.

Jen tak dosáhneme upevnění vnitrostranické kázně, strana nebude kritizována za pasívní členy funkcionáři masových organizací ani bez partijními. A to bezesporu straně přispěje k upevnění její autority. Proto plně souhlasím s ustanovením stanov na zrušení členství.

Nakonec ještě malou, ale ne nevýznamnou poznámku. Na našich pra covištích se často volá po tom, aby naši nejvyšší straničtí a vládní čia

nitelé podstatně více vystupovali na besedách přímo v závodech. Tento požadavek zde tlumočím a sám se s ním plně ztotožňuji. Jsem pře svědčen, že podobné formy spojení s pracujícími jsou nejúčinnější a vedou nejen k okamžitému a objektivnímu poznání situace a nálad na pracovištích ze strany vyšších orgánů i k upevnění autority vedení,

ale pomohou nám i při zvýšení aktivity našich funkcionářů. Myslím, že současné formy , tj . besedy v televizi, okresní aktivy, ina formování prostřednictvím tisku a podobně, které se zejména v posled

ním období často organizují, jsou sice správné a většina pracujících je kladně hodnotí, ale nemohou být jediné. Pracující našeho závodu se zájmem sledují jednání XIII. sjezdu, na

nějž reagovali uzavíráním socialistických závazků a dobrovolnými bris gádnickými směnami. O výsledcích jejich splnění pošlou sjezdu te legram .

Alespoň jeden ze závazků : Těsně před naším odjezdem na jednání v pondělí ráno se uskutečnila schůzka zaměstnanců pro vozu umělých pryskyřic a pomocných provozů se zástupci strany, ve

sjezdu

dení a odborů na závodě. Soudruzi mně jako delegátu předali výsled ky splnění jejich závazku - a ten nebyl malý. Zkrátili původně plánovanou měsíční zarážku v tomto provozu té měř o 14 dní, což pro podnik a pro celé národní hospodářství zname

ná zvýšení velmi žádoucí výroby v hodnotě téměř 3 mil. Kčs. Tohoto výsledku bylo dosaženo dobrou organizací a přípravou práce i pro dlouženými směnami a celá zarážka byla provedena kvalitně. Slíbil jsem soudruhům , že spolu s jejich upřímným pozdravem sjezdu to zde budu tlumočit

a to také rád činím .

Dovolte mi závěrem, abych za celý náš velký pracovní kolektiv po přál již předem nově zvolenému ústřednímu výboru mnoho energie

a úspěchů v jeho práci, v současném období tak náročné. Učiníme vše pro zdárné zabezpečení sjezdových usnesení, pro naplnění ústředního hesla sjezdového jednání

V pevné jednotě strany a lidu za další

rozvoj socialistické společnosti !

167

Soudruh JIŘÍHAJEK Zpráva ústředního výboru věnuje značnou pozornost otázkám škol ství a kultury. Velký zájem sjezdu o tyto otázky, vyjádřený jak v ohla su na přednesení zprávy, tak též v řadě vystoupení delegátů v diskusi ,

potvrzuje význam vzdělání a kultury v současném stadiu rozvoje naší socialistické společnosti. Nástup vědeckotechnické revoluce do výroby činí z vědy a vzdělání rozhodujícího činitele pro růst produktivity prá

ce, klíč k dalšímu progresívnímu vývoji národního hospodářství a celé společnosti. To vyjádřil již XII. sjezd naší strany. Zasedání ÚV z října

1964 vypracovalo pak konkrétní program dalšího rozvoje našeho škola ství tak, aby mohlo tuto svou funkci splnit. Je to program dlouhodobý, spadající v podstatě do období celé 4. pětiletky a ve svých důsledcích

sledovaný ještě dál nad sedmdesátá léta. Jeho obsahem je nikoli ně jaká nová reorganizace naší školské soustavy, nýbrž její zefektivnění, zkvalitnění, modernizace jejího obsahu, soustavy výuky a výchovy. To znamená, že dává důraz na soustavné a trpělivé, vědecky fundované,

postupné propracovávání a zavádění konkrétních opatření, jako je ujasnění koncepce základního vzdělání na vědecké základně, diferen ciace na devítiletkách, řešení sítě málotřídních škol, uskutečňování nové koncepce výchovy učňů, této nové směny naší dělnické třídy, úprava sítě středních všeobecně vzdělávacích škol a zkvalitnění jejich

práce jako přípravy na vysokou školu, stejně jako přizpůsobit vývoji našeho hospodářství naše střední odborné školství, i konečně zkvalit nění a prohloubení vědecké i pedagogické práce na vysokých školách při uskutečňování zákona, jejž přijalo Národní shromáždění před ně kolika nedělemi, stejně jako jejich spolupráce s praxí jak při post

graduální výchově odborníků, tak na úkolech výzkumu. Jde o konkrétní opatření, která byla ministerstvem již zavedena nebo se zavádějí. Ne

všude jsme pokročili stejně daleko. V některých otázkách, zejména v pedagogické vědě, jsme teprve v počátcích.

Nutnost uvážených a experimentálně vyzkoušených a dobře perspek tivně promyšlených opatření v oblasti výchovy je zřejmá, vezmeme-li v úvahu, jak složité je například v oblasti výroby plánovat úkoly na

delší dobu dopředu. Výchova lidí, daleko citlivější než výroba nejslo žitějších přístrojů, musí mít nadto předstih i vůči nejperspektivnějším plánům v oblasti výroby a techniky. Při prudkém tempu změn nelze ani pomyslet, že by člověk v období vědeckotechnické revoluce mohl celý

život vystačit s tím, co si osvojil na škole sebemodernější a sebelip vybavené. Škola mu může a musí dát solidní základ pro pochopení zá konitostí světa a vývoje, v němž žije, a uzpůsobit ho k tomu, aby na tomto základě byl připraven a schopen se dále učit, osvojovat si nové poznatky a začleňovat je do své myšlenkové soustavy tak, aby dovedi konkrétně řešit situace, v nichž bude stát. Zároveň je třeba vítat, že

v návrhu rezoluce o rozvoji kultury je vysloven požadavek výchovy k umění jako jeden ze základů všeobecné kulturnosti. Právě v období 168

>

vědeckotechnické revoluce je třeba polytechnické zaměření výuky do plnit a vyrovnat humanisticko-estetickými prvky. Proto zdůrazňujeme pro výuku a výchovu všeobecně vzdělávací základ, obsahující jak po lytechnickou , tak humanitně estetickou výchovu. Posilujeme tyto všea obecně vzdělávací prvky zejména na střední všeobecně vzdělávací škole. Také na vysoké škole jsme opustili příliš úzké specializace a zdůrazňujeme - jak zde bylo také již v diskusi správně požadováno dobrý teoretický základ.

Pro vědecké stanovení správných proporcí jednotlivých prvků vše obecně vzdělávacího základu potřebujeme ovšem větší aktivizaci naší pedagogické vědy, velkou řadu konkrétních výzkumných prací, zamě

řených k řešení tohoto úkolu, jenž dnes znepokojuje pedagogy i poli tické činitele na celém světě. U nás jsme zatím učinili jen první kroky.

Ministerstvo školství a kultury se snaží ve spolupráci s ČSAV o jed notné řízení pedagogické vědy a její orientaci k základním úkolům . Vážným problémem zůstává ideově politická stránka výchovy na škole. Musí se zbavit jakýchkoli zbytků frázovitosti a dogmatismu, kře

čovitého aktualizování a opakování, musí se stát organickou, plně hod notnou součástí všeobecně vzdělávacího programu, spjatou nenásilně a přirozeně podle možnosti i s výukou odbornou. MŠK vypracovalo no vé pojetí občanské výchovy, spjaté s výukou jak na ZDŠ , tak na střed ních školách , kde zavádí mimo jiné též základy logiky, psychologie a filosofie, a nově promyslelo také, osnovy marxismu-leninismu na vý. sokých školách, diferencované tak , aby se přimykaly k hlavním stu dijním oborům jednotlivých fakult. Právě ve spojení s vysokoškolským zákonem zdůrazňujeme nutnost nejen kvalitní odborné, ale i občansko

politické přípravy naší inteligence ; odpovědnost za ni ovšem nemů žeme ukládat výlučně učitelům a katedrám marxismu-leninismu, nýbrž

také profesorům odborných studijních oborů, kde – jak víme

často

náznak politické zaangažovanosti na základě odborné autority může

sehrát rozhodující úlohu. To není ostatně tradicím našich škol cizí právě naopak. Bylo zde několikrát hovořeno o stavu politické uvědomělosti našich

studentů i mladých lidí vůbec a o některých negativních jevech. Mys lím, že pro jejich posuzování ve správných proporcích je třeba si při pomenout slova soudruha Novotného o tom, že se to týká malé části našich studentů oproti převážné většině, která stojí kladně na straně socialismu a především dobře studuje a zúčastňuje se také jinak budo vatelské činnosti brigádami a jinými formami, často již odborně vyº

užívajícími výsledků studia. To nás nikterak nezbavuje povinnosti za bývat se tou menšinou byť byla sebeslabší u níž se projevují ne gativní jevy. Vždyť jde o mládež vyrostlou za socialismu, v socialis

tické škole. Záporné jevy neprojevují se ovšem výlučně u studentů i když tam vzhledem k výrazové schopnosti jsou nejzřetelnější, Jsou do určité míry reakcí na některá vnější fakta i vlivy, se kterými se mladí lidé setkávají ve věku, kdy je u nich navíc sklon k ukvape

-

169

ným závěrům , k nadměrné kritičnosti spojené někdy s nedostatkem schopnosti rozeznat, kam až může jít mladická recese a kdy dochází

k narušování základních povinností člena socialistické společnosti či napadání základních hodnot naší společnosti. Je třeba ovšem tyto hra nice pevně vytyčit : Jsme ochotni vést trpělivě diskusi tam, kde vidíme poctivou snahu dopátrat se pravdy a vyjasnit si otázky, a to bez ohledu

na formu, se kterou se u studentů setkáváme. Akceptujeme dobrý vtip a projev studentského humoru i satiry, i když třeba někdy přestřelí. Ale vykřikuje-li mladý člověk hloupá, vůbec ne vtipná a jen sprostá 1

hesla, svědčící nejen o záporném poměru k základním hodnotám spo

lečnosti a státu, který zajišťuje jeho studium, ale zároveň o hluboké ignoranci základních fakt a zákonitostí, s nimiž se musel ve svém stua diu setkat, podává tím důkaz, že neobstál při základní zkoušce a že

nemá ani občanskopolitickou zralost, ani intelektuální úroveň k tomu, aby byl studentem na vysoké škole. Je na děkanech a rektorech i věn deckých radách, aby to velmi důrazně studentům připomínali a vyvo dili z toho patřičné důsledky. Vysokoškolský zákon je k tomu plně

opravňuje a zavazuje. Jsou zodpovědni za to, co se na jejich škole děje a jak se jeví navenek. Potřebují v tom ovšem bezvýhradnou pod poru stranických i mládežnických organizací.

Jen tak vyčistíme vzduch pro to, abychom se mohli zabývat vážnou analýzou a zintenzivněním výchovně politické práce na školách. Je

pravda, že to není jen věcí osnov, nýbrž především aktivního působení učitelů, kteří se nemohou vyhnout této zodpovědnosti. Je to samozřej mě též věcí studentů, kteří nejsou jen pasívním objektem, nýbrž také aktivním subjektem výuky a výchovy. Je třeba tuto jejich subjektivitu

posilovat, ukládat jim úkoly a spoluodpovědnost. Účast zástupců stu dentů v radách fakult i vysokých škol může se v tomto směru stát

také dobrým prostředkem výchovy k společenské funkci a zodpověd nosti. Je to úkol především pro organizace ČSM. Zároveň však ani škola nepracuje v izolaci. Na výchovu a ob zvláště světový názor a politické zaměření středoškoláka í vysokoško láka

působí celá škála vlivů, v nichž někdy škola ani nemá hlavní

slovo. A právě snaha správně působit výchovně a správně zajistit od.

povědnost školy musí nás vést k pečlivé analýze souhrnu těchto vněj ších prvků. Je to rodina, širší okolí, jsou to různé skutečnosti, s nimiž se student setkává v životě mimo školu, například v provozní praxi či tam, kde hledá své budoucí zařazení. Mnoho skepticismu a pochyb ností vzniká právě tam, kde proti zásadám, jež poznal student v 50

cialistické škole nebo v četbě marxistické literatury, stojí jejich po rušování v praxi , lhostejnost, lajdáctví, prospěchářství, autoritářství, narušování zásad socialistické demokracie, cynický poměr k spole

čenským hodnotám. Ne v poslední řadě jsou to i potíže s přijímáním absolventů v praxi, kde leckdy postoj hospodářských vedoucích lze

vykládat jako nedostatečné ocenění vzdělání a kvalifikace a kde pro mnohého mladého člověka nedává dost možností vidět perspektivu, 170

Kterou v naší společnosti inteligence'ma. Aby ve výchově naší mladé generace škola mohla plnit svůj úkol, potřebuje k tomu pomoc – pře devším v tom, aby komunisté na všech místech bojovali opravdově a důsledně za plnění zásad strany a proti jejich narušování. Socialis

tická škola a její učitel mohou plnit svůj úkol stoprocentně jen za pomoci ostatních složek naší společnosti, které pomáhají posilovat jejich cautoritu , jejich společenské

postavení, zabraňují narušování

jejich práce nekvalifikovanými zásahy, a hlayně dbají všestranně o to, aby zásady teoreticky ve škole hlásané nacházely své plné potvrzení ve společenské praxi.

Ústřední výbor, jeho předsednictvo i sekretariát několikrát daly v tomto směru zásadní pokyny , které je třeba důsledně plnit ( jako

například nedávné usnesení sekretariátu ÚV o dodržování správné míry účasti školní mládeže na špičkových zemědělských pracích ).

Při plnění programu rozvoje socialistického školství bylo již dosaa ženo některých výsledků. Zároveň se ukázaly také obtíže ekonomic kého charakteru : Jsou to zastaralost mnoha školních budov a zařízení,

nedostatečné prostředky jak na jejich včasnou obnovu, tak na novou investiční výstavbu a z toho vyplývající nutnost dvousměnného vy učování. Pomalý postup technizace a modernizace výuky a rozsáhlé

potíže ve zdravotnické a hygienické péči i ve stravování mládeže. Jsme si vědomi, že tyto nedostatky nebude lze odstranit najednou a že zejména při řešení současných problémů našeho národního hospo dářství jsou dány hranice uspokojování těchto potřeb - i když v rámci naší 4. pětiletky se pamatuje na rozsáhlejší investice do vysokých

škol i na úpravu platů učitelů I. a II. cyklu. Snažíme se tyto hranice rozšířit využitím iniciativy našich škol samých, závodů či národních výborů a mobilizací zdrojů, jež taková iniciativa může odkrýt. Skutečnost, že mezi návrhy rezoluci na tomto sjezdu je zvláštní re

zoluce o dalším rozvoji socialistické kultury, ukazuje, jaký význam při kládá naše strana aktivní úloze kultury v současném stadiu rozvoje naší socialistické společnosti.

Dokazovat pravdivost teze o aktivní úloze kultury ve společenském myslím zcela zbytečné, zvláště v českém a slovenském národě a zvláště na sjezdu strany, která má tak velkou a slávnou tra vývoji je

dici právě v tom

-

jak se správně říká v návrhu rezoluce

že od

samého začátku a po celou dobu svých dějin dovedla k sobě přita hovat a mobilizovat nejlepší duchovní představitèle národní kultury české i slovenské. Stejně tak není jistě třeba dokazovat, že právě za vedení naší strany česká a slovenská národní kultura prožívá v socia listickém Československu období nebývalého rozkvětu. Stačí jen po ukázat na to, co je kolem nás. Sjezd se koná v době, kdy Praha žije

již 21. festivalem Pražského jara, které je jednou ze světových udá lostí hudby i kultury vůbec, je setkáním nejvýznamnějších kulturních

představitelů i aktivních umělců z celého světa , kteří právě při této příležitosti znovu a znovu vysoce oceňují, jak socialistické Česko 171

slovensko dokázalo uchovat a dále pěstovat bohaté kulturní dědictví svých národů a rozmnožovat je stále novými hodnotami, vytvářenými na šimi současnými, umělci. Chtěl bych dodat jen jedno, že právě v sou časné době i zde v Praze, na výstavách i v koncertních síních, stejně jako ve světě se projevuje plně osobitost i rozvitost a bohatství slo venské kultury, prezentující se ve světové soutěži společně s českou .

kulturou jako svědectví vyspělosti obou našich národů. A není náho dou, že koněm našim kulturním tradicím, tak dobře vyjádřeným v hudbě, výtvarnictví i architektuře májové Prahy, připojuje se dnes konkrétní výraz tradic nám nejbližších, tradice avantgardního, bojo vého, sociálně a přímo politicky angažovaného a přitom právě proto

tak vysoce hodnotného umění, jehož představitelé spojili své osobní osudy i svou tvorbu s bojem dělnické třídy i jejího revolučního před voje . Tento veliký rozmach naší současné kultury a umění, vysoce oce ňovaných v celém světě, je důkazem správné politiky strany, která při stupuje k problematice kultury principiálně a přitom citlivě, nenechává - jak říká návrh rezoluce proces hledání a tvůrčího úsilí živelnému vývoji, ale také jej nechce ovlivňovat netrpělivým administrováním. Zajišťuje mu dostatečně široký prostor a v něm ovlivňuje jeho směr a působení soustavným , trpělivým a v cílech důsledným ideologickým bojem .

O problematice tohoto boje bylo zde již hovořeno. Chtěl bych říci některé poznámky k otázce státního řízení kultury. Od roku 1945. po stupně přebíral stát péči o kulturu, o tvorbu nových děl i o kulturní úroveň distribučních zařízení. Přitom zde došlo k velkému rozvoji po

stránce kvantitativní, aniž se sledovalo dost přísné skloubení celého souhrnu různých zařízení v jeden celek efektivně vedený a účelně di ferencovaný. Právě nástup zcela nových jevů při tvorbě životního stylu a prostředí uvedme jen jako příklad bytovou výstavbu, motorizaci, rozšíření tranzistorové techniky i televize, zároveň s důsledky zkra cování pracovní doby – vytváří nové situace, v nichž je potřeba pře hodnotit účinnost dosavadních, zejména kulturně distribučních a osvě

tových zařízení. Uvádění nové soustavy řízení a prosazování prvků kvality do národního hospodářství, do státní správy i konečně do vý. uky a výchovy činí nové pojetí řízení kultury státem ještě naléhavější. Dostáváme se zde do zvláštní situace. Zatímco v minulosti byl často stát

považován za velkého mecenáše, který je ochoten a může hradit vý daje na neomezeně se rozšiřující kulturní potřeby, můžeme naopak v současné době pozorovat, že při snaze zracionalizovat síť našich kul turních zařízení a odstraňovat některé zbytnělé nebo přežité formy,

dostáváme se do postoje mechanicky fiskálního nebo přízemně ekono mistického , v němž nezvažujeme dost důsledně všechny vazby jak kul turních zařízení mezi sebou, tak také s ostatními složkami našeho ži vota, především ekonomickými. Budeme-li chtít podle linie strany za: jistit kulturní tvorbě onen prostor na jedné straně a na druhé straně umožňovat nejširším vrstvám našeho lidu přístup k velkým kulturním 172

hodnotám minulosti i současnosti, a to tak, aby umožňovaly jeho silu v práci za socialismus i v boji za společenský pokrok ve světě, je po třebí, aby plán rozvoje naší společnosti byl komplexní a aby kultura

v něm měla svůj vlastní růst, zároveň zapojený co nejúčelněji do sou hry ostatních složek. Tak jako je třeba stanovit, že progresívní cha : rakter vývoje naší společnosti bude zaručen jen tehdy, bude-li se v daa ném období rozvíjet těžké strojírenství, chemie či zemědělství v takoa

vých a takových proporcích, je nutno určit proporce také pro růst náz rodní kultury .

Je zapotřebí, abychom vypracovali vědecky odůvodněnou ekonomiku kultury a její vazbu na celkový rozvoj našeho národního hospodářství a celé naší společnosti, v níž podíl kultury na rozvoji intelektuálních schopností masy nositelů vědeckotechnického pokroku je neodmyslia

telný. Je dosti vžitá představa i u některých soudruhů, že kultura je něčím , nač se trvale doplácí, co je jakýmsi luxusem , na nějž se vě

nuje to, co zbude po splnění některých naléhavějších potřeb a z čeho . se vezme tehdy, když v některých jiných oblastech dojde k nějakým potížím. Ve skutečnosti ovšem ekonomická stránka kultury, i když za tím rozvíjející se ve zvláštní směsi živelnosti a dílčích řídících opa tření, zdaleka ve svém celku není oním hospodářsky pasívním čini

telem . Dovolte mi jeden příklad: Sečteme-li výdaje na kulturní zařís zení, řízená ministerstvem školství a kultury, Slovenskou národní ra dou, národními výbory spolu s knižním ředitelstvím a distribucí, s fil mem , rozhlasem televizí za minulý rok, činí to spolu s osobními výdaji

v těchto zařízeních dohromady něco méně než půldruhé miliardy, ale přitom ve státním rozpočtu za tentýž rok je z těchto zařízení vykazo vána v příjmu částka více než dvou miliard. Přitom není zatím nikde sledováno, jaký dopad mají právě kulturní zařízení v maloobchodě,

jaký je jejich podíl na rozvoji turistického ruchu a z toho vyplývající devizový přínos pro naše hospodářství. Samozřejmě tato čísla vysti hují jen částečně některé skutečnosti a jevy a zdaleka nestačí vy

jádřit to, co je hlavní na našich kulturních hodnotách. Dokazují však alespoň náznakem, že úsek kultury je také určitou ekonomickou rea litou, se kterou je třeba počítat jako s rovnocennou složkou našeho

plánování a pro kterou bude třeba stanovit určité optimální proporce, měnící se s rozvojem naší společnosti. Zvlášť naléhavým úkolem je do sáhnout jednotného, koordinovaného postupu v celém rozsahu sítě kul turních zařízení, spravovaných centrálně i národními výbory, a to za

situace, kdy financování kultury je vázáno na rozpočty národních vý a kdy je obtížnější tuto jednotu postupu stanovit a realizovat. Ministerstvo školství a kultury proto vítá zejména tu část návrhu rezoluce o rozvoji kultury, ve které se hovoří o ekonomice kultury, a

borů

bude považovat za svůj přední úkol zabezpečit jak výzkumnou zá. kladnu, tak také vhodné organizační formy pro zajištění kvalitního kur. turně politického i hospodářsky efektivního řízení. Vycházíme-li přitom z požadavku aktivní a iniciativní účasti lidu nå rozvoji kultury, je samo 173

l

zřejmé, že přítom budeme zkoumat velmi pečlivě oblast kulturních zájmů

našeho lidu a jeho jednotlivých skupin, jejich různou intenzitu a stupeň aktivity, abychom mohli určovat, pro které z kulturních hodnot, důleži tých pro progresívní rozvoj naší společnosti, musí stát aspoň po určitou dobu plně hradit tvorbu i distribuci a u kterých na druhé straně je 7

lidový zájem natolik aktivní, že bude možno zajistit úhradu přímo od 1

obyvatelstva anebo počítat s odčerpáváním kupní síly právě rozvojem určitých kulturních zařízení.

Jsme si přitom vědomi , že tak jako vůči tvorbě kulturních hodnot nemůžeme připustit plnou živelnost, ještě méně můžeme ustupovat živelnosti ve vývoji zájmå ovlivňujících distribuci kultury. Půjde o to, abychom tento zájem dovedli ovlivňovat, řídit, dokonce vyvolávat, po >

silovat to, co je žádoucí jak z hlediska vkusu, tak z hlediska spole čenské angažovanosti těchto kulturních hodnot, a naprosto nepodpo

rovat, popřípadě i ekonomickými prostředky zabraňovat rozšiřování ne vkusu . či různých forem buržoazní ideologie v kultuře. Jen tak budeme moci s úspěchem čelit rozmáhajícímu se spotřebitelskému postoji ke kultuře a vyvolat tak aktivní zájem či zájmy, které musí vstoupit do akce, máme-li rozvinout cílevědomou a efektivní kulturní výchovu .

Považoval jsem za nutné uvést tyto poznámky k nejdůležitějším pro blémům školské a kulturní politiky, k jejichž řešení, jak jsem přesvěda čen , tento sjezd nám dá jasnou směrnici.

Soudruh FRANTIŠEK HAMOU Z

Soudružky a soudruzil

Často se setkáváme s otázkou, zda je možné v zahraničním obchodě udělat více, zvláště když má zahraniční obchod v našich podmínkách takový význam. Samozřejmě, že to možné je ; složitější otázkou však

je, jak toho dosáhnout. V diskusním příspěvku není pochopitelně doo statek času k provedení analýzy dnešního stavu ; pokusím se proto

alespoň o stručnou charakteristiku jednotlivých problémů, podle mého názoru nejdůležitějších, a ukázat cesty k řešení.

Pro stanovení postupu, jehož realizace by zajistila, aby zahraniční obchod plnil svoji úlohu tak, jak to naše národní hospodářství a jeho další rozvoj potřebuje, je třeba vidět především tyto skutečnosti : Současný stav i potíže jsou produktem jak staré soustavy řízení, tak

i způsobu řešení věcných problémů. Proto lepší předpoklady rozvoje, účinnosti i efektivnosti zahraničního obchodu je třeba hledat jak ve správném uplatnění nové zdokonalené soustavy řízení, tak i v dů

sledném a komplexním řešení věcných problémů a předpokladů. Jedno od druhého nelze oddělovat. Úplné vyřešení těchto problémů předsta vuje dlouhodobý proces. 174

Jestliže při hledání vyšší účinnosti zahraničního obchodu se nám podaří správným politickým přístupem a využitím ekonomických ná strojů spojit zručnost dělníků, znalosti a schopnosti techniků a kon struktérů výroby s dobrou komerční prací lidí v zahraničním obchodě,

může se mnohé zlepšit již v krátké době. Proto také budeme dále zvyšovat tempo zapojení ČSSR do meziná rodní, zejména socialistické dělby práce. To však bude vyžadovat, aby chom zvyšovali obrátky zahraničního obchodu rychleji než národní dů chod, při současném zvyšování efektivnosti směny zboží. Vyplývá to ze základních přírodních a ekonomických podmínek naší země.

Objem zahraničního obchodu doznal v posledních letech značného rozvoje. Přitom však růst produkce vyvolával stále vyšší potřebu do vozů, především surovin, materiálů a zemědělských výrobků . Tyto do vozy bylo pak třeba zajišťovat zejména rostoucím vývozem strojů a spotřebního zboží .

Pokládám však za nutné poukázat ještě na jeden faktor. Jde o růst

rozdílů mezi indexy vývoje fyzického objemu našeho zahraničního ob chodu s indexy vývoje hodnotového objemu. V období let 1953-1963

vzrostl fyzický - hmotný objem našeho zahraničního obchodu o 183 % , zatímco jeho hodnota ve stejném období vzrostla pouze o 148 % . I když nelze význam tohoto srovnání absolutizovat nebo jej dokonce použít

jako kritického důkazu negace tohoto období, je důsledkem extenzív ního vývoje naší ekonomiky na straně jedné a současně poukazuje na zdroje našich možností na straně druhé.

příčina je v dosažené úrovni společenské produktivity práce , ve vý:

voji výrobní spotřeby, v existenci určitého podílu nedynamických, ma teriálově náročných položek v našem vývozu ; a pokud jde o komerční práci, pak v nedostatku plánovitosti, mnohdy ve ztrátě koncepce a ko nečně i v prostých chybách, jako například nedocenění vývoje trhů a podobně. To vše ukazuje, že zahraniční obchod se dostává do situace, že více než kdykoli v minulosti se jeho provádění stává společnou záležitostí výroby a podniků zahraničního obchodu. Ukazuje to, že budou muset

důrazněji a účinněji působit prvky ekonomického vlivu zahraničních trhů na naši výrobu v rámci politicky jasných opatření, směřujících současně k prohloubení státního monopolu československého zahranič ního obchodu . Nyní mi dovolte, soudružky a soudruzi, abych obrátil vaši pozor

nost k jednomu z nejdůležitějších problémů dalšího rozvoje zahranič ního obchodu, a to k otázkám jeho struktury a především pak k otáz

kám struktury vývozu. Dosáhnout optimální struktury našeho vývozu nepůjde zřejmě, vzhledem k našim vnitřním podmínkám, tak rychle, jak bychom potřebovali . Zvláštní pozornost je třeba věnovat vývozu strojírenských výrobků, které jsou naším hlavním platebním prostřed kem .

V poválečném období neustále stoupala úloha strojírenství při tvorbě 175

devizových prostředků, potřebných ke krytí dovozu. Jestliže například v letech 1961-1953 vzrůstal vývoz strojů celkově do všech oblastí ročně

řádově o 1 miliardu Kčs v zahraničních cenách, pak to lze označit za úspěch jak výroby, tak zahraničního obchodu, protože takovéto pří růstky snesou co do objemu srovnání s přírůstky nejvyspělejších stro

jírenských zemí, případně je předstihují. Další kladnou stránkou to- . hoto růstu je zejména okolnost, že jsme upevnili své pozice na zahra ničních trzích, získali široký okruh trvalých zákazníků a v mnohých

druzích výrobků získali dobrou i světovou pověst. V posledních letech však v souhrnu devizové aktivum z výměny strojírenských výrobků

klesalo, neboť hodnota strojírenského vývozu stoupala pomaleji než hodnota strojírenského dovozu. Mluvíme-li o problému efektivnosti vý.

vozu našeho strojírenství, pak máme především na mysli otázky struk tury výroby a technické úrovně. Na našem vývozu mají totiž stále vel ký podíl položky s průměrnými i podprůměrnými vyhlídkami odbytu na světových trzích , položky, které si řada socialistických zemí i roz vojových zemí začíná vyrábět sama. Proti tomu především růst pro gresívních položek s mimořádně příznivými odbytovými podmínkami je nedostatečný. Na světovém trhu se ovšem setkávají různé kategorie výrobků. Technicky náročné, špičkové kvality, běžné i jednoduché, při tom však zpravidla materiálově náročné. Všechny se prodávají. Prodá váme je i my. Každý výrobce však musí počítat s tím , že ve vzájemné konkurenci více vždy obdrží ten, kdo dovede vyrábět lépe a kdo po skytne zákazníkovi nejlepší služby v nejširším slova smyslu, včetně servisu a náhradních dílů. Jde tedy o to , abychom nejen prodali, ale prodali co nejlépe, s nejlepšími platebními podmínkami, s nejvyššími cenami .

Zásada optimálnosti našeho vývozního strojírenského programu má svou velkou důležitost pro naše vývozy do socialistických zemí. To již z toho důvodu, že nedostatek tempa technického vývoje v některých druzích strojírenských výrobků je přímou příčinou, že se tyto naše vý.

robky v socialistických zemích stávají méně žádoucím zbožím. Neméně závažný požadavek stojí před námi v souvislosti s předpokládaným vysokým zvýšením vývozu strojírenských výrobků na kapitalistické trhy. Zde v průběhu příštích let máme dosáhnout podstatného vze stupu , a to i na trzích vyspělých kapitalistických zemí, kde obnova

bohatého strojního parku a nová investiční činnost dávají předpoklady zvýšených prodejů.

Řešení tohoto úkolu je tím závažnější, že jeho úspěch těsně souvisí se zabezpečením programu na úseku dovozu techniky , kde počítáme s urychlením dovozu takových zařízení i licencí, jež usnadní proces kvalitativních strukturálních změn i technické rekonstrukce některých odvětví.

Kromě strojů a zařízení je v současné době a pro nejbližší období

i nadále zůstane jediným dalším aktivním činitelem naší devizové bi lance spotřební zboží. Vývozem spotřebního zboží budeme i v . bu 176

doucnu ve značném rozsahu zajišťovat dovoz řady rozhodujících ma teriálů ze Sovětského svazu, ostatních

zemí

socialistického tábora

i z kapitalistických států. Takto je také třeba na vývoz spotřebního zboží pohlížet .

Vývoz spotřebního zboží není tedy subjektivním počínáním, ale ob jektivní nutností. Dovoz i vývoz spotřebního zboží ve svém objemu i struktuře mají také důležitou úlohu při zásobování našeho vnitřního

trhu. Musíme proto a chceme pracovat tak, aby se nám co nejlépe po dařilo skloubit potřeby zahraničního i vnitřního trhu s naší výrobou

spotřebního zboží i danými možnostmi dovozu. Určité, dosud však ne vždy plně využívané možnosti pro zvýšení dovozů spotřebního zboží skýtá trh rozvojových zemí, který se navíc v této oblasti rok od roku rozšiřuje. Přitom dovoz hotových výrobků z těchto zemí umožňuje vy tvářet i předpoklady pro trvalý vzestup odbytu našich strojírenských výrobků . 1

Srovnávání úrovně, zejména dovozu spotřebního zboží, zvláště bude -li

provázeno důsledným a důrazným tlakem ekonomických nástrojů, bude účinně působit také k tomu, aby se zvyšovala jak efektivnost

naší vlastní výroby, tak i kvalita a technická úroveň našich výrobků. Současně myslím je třeba prosazovat a aktivně podporovat urychle né stírání rozdílů mezi tuzemskou a exportní kvalitou výrobků. Tako véto rozdíly by skutečně v budoucnu neměly existovat. Kvalita našich ' výrobků by měla být a musí být pouze jedna ta nejvyšší, samo

zřejmě odpovídající přání a potřebám zákazníka a spotřebitele. Významné místo v celém průběhu sjezdového jednání po právu má a zřejmě i ve sjezdových usneseních najde problematika dalšího roz voje našeho zemědělství.

1

I za dnešní složité situace stále a. v plném rozsahu platí, že zahra

niční obchod má povinnost přispět k zajištění celkové koncepce roz .

voje zemědělské výroby , zejména : k zrychlení a zkvalitnění rozvoje živočišné výroby, které pokládáme

za věcně i časově nejnaléhavější úkol, dovozem nezbytného množství krmiv ;

dále zvýšením vkladů do půdy a prohloubením péče o rostlinnou pro dukci cestou chemizace a konečně mechanizací zemědělských prací. Avšak jedním z nejnaléhavějších opatření je tvorba nezbytných re zerv k řešení výkyvů v zemědělské produkci. Řešení bude sice za dané situace mimořádně obtížné, avšak je nezbytné. Základem pro vytvoření těchto rezerv by měla být především nadplánovaná vlastní zemědělská produkce, která by v oblasti zahraničního obchodu umožnila snížení nároků na dovoz, a tím i postupnou dotaci devizové části těchto re zerv .

Dosažitelný stupeň realizace našich záměrů, jakož i úroveň národo hospodářské efektivnosti mezinárodní výměny zboží jsou však do znač né míry limitovány i faktory vnějšími . Styky se socialistickými zeměmi jsou pro náš zahraniční obchod 177

rozhodující. Nepřeháním, řekna-li, že například bez výměny zboží S SSSR by nebyl možný ani rozvoj našeho národního hospodářství. V této oblasti stojíme však v současné době před několika velmi váž nými problémy. Jedním z nejvážnějších je skutečnost, že rozvoj mezinárodní socia

listické dělby práce nepostupuje tak rychle, jak bychom si přáli, a jak bychom to také pro svůj vlastní rozvoj potřebovali . Dále je třeba po čítat s tím, že se projevují tendence vedoucí k rozvoji zpracovatelských odvětví bez zřetele na efektivnost z hlediska mezinárodní dělby práce a k vytváření paralelních kapacit. Konečně zůstávají nevyřešeny suro vinové a energetické základny a existují také problémy v zemědělství.

Dostupné informace dokonce nasvědčují, že tento proces ještě nedo sáhl svého vrcholu a že bude, alespoň v nejbližších letech, ještě po kračovat. Existence těchto problémů, s nimiž musíme počítat a jejich důsledkům též do jisté míry přizpůsobit i naše vlastní úvahy, nikterak

neoslabuje důsledné uplatňování zásady, že další rozvoj mezinárodní socialistické dělby práce , výměna zboží, hospodářská spolupráce se socialistickými státy, především s SSSR, je pro nás přímo životní otázkou. Naše činnost v orgánech RVHP bude zaměřována tak, aby ak

tivně přispívala k řešení všech základních otázek a existujících pro blémů.

Na trzích rozvojových zemí lze vyhlídky vývoje na další období ozna čit za podstatně obtížnější než dosud. Industrializace rozvojových zemí

probíhá nyní za velmi ztížených podmínek. Prakticky všechny rozvo jové země mají velmi vážné problémy ve svých platebních bilancích, mají nedostatek devizových rezerv, nedostatek finančních prostředků pro krytí dalšího rozvoje a narůstající inflaci . V postavení a perspek tivách rozvoje těchto jednotlivých zemí jsou sice určité rozdíly, a proto

je třeba mezi jednotlivými trhy diferencovat, vcelku však převažuje tendence dalšího narůstání problémů a potíží. Na trzích těchto zemí se zvyšuje pro nás konkurence vyspělých kapitalistických zemí, ze jména pokud jde o podmínky poskytovaných úvěrů na stroje a zaří zení. Bude třeba nejen bedlivě sledovat vývoj v těchto zemích, ale i mo . difikovat naše dosavadní představy a koncepce rozvoje hospodářských styků s těmito zeměmi tak, aby tyto styky byly vždy optimální z hle diska našich zájmů při respektování objektivního vývoje situace a vždy odpovídaly našim závazkům, které jsme převzali na konferenci OSN o obchodu a rozvoji .

U našich hospodářských styků s kapitalistickými zeměmi, především s vyspělými kapitalistickými státy, které rovněž chceme dále rozvíjet,

je možno na základě dosavadních tendencí usuzovat, že se v příštích letech podmínky pro náš vývoz na tyto trhy podstatně nezhorší. Je sice nutno počítat s výkyvy konjunkturní situace na těchto trzích (při čemž některý z těchto výkyvů může nabýt charakteru poklesu, jakého

jsme byli svědky v letech 1957—1958 ) , avšak vcelku kapitalistický mezi národní obchod pravděpodobně dále poroste. Porostou ovšem i nároky 178

na kvalitu a technické parametry zboží. Rovněž je třeba počítat s ně

kterými problémy a obtížemi obchodně politickými is pokračujícím procesem západoevropské integrace, někde stále i s přímou i nepří mou diskriminaci.

Československá obchodní politika, jako významná součást ekono mické politiky státu , překonává překážky a ve spolupráci s celkovou

československou zahraniční politikou aktivně se snaží o postupné sni žování mezinárodního napětí, což v oblasti vnějších ekonomických vztahů nachází svůj výraz v konsolidaci hospodářských styků i s kapi taltstickými státy a v tempu jejich rozvoje.

Československá obchodní politika bude i nadále ve vnější oblasti pů sobit k vytváření vhodných politickoekonomických podmínek pro opti

mální zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce prostřednictvím zahraničního obchodu a jiných forem hospodářské spo* lupráce. V tomto úsilí budeme vycházet z nových forem ekonomického se

pětí výroby a zahraničního obchodu, respektujíce přitom pravidla me zinárodního obchodu, která vyplývají z dvoustranných i mnohostran

ných úprav československých hospodářských styků ao jejichž další rozvoj ve směru k plné normalizaci mezinárodního obchodu máme zájem .

Úkoly, které před námi stojí, jsou značné a složité. K jejich úspěš nému splnění máme základní předpoklady a jistoty. Ve vnitřní eko nomice jsou jimi schopnosti našich lidí a rozvinutá výrobní základna. Ve vnějších hospodářských vztazích pak rozvoj dělby práce, zejména

široká a stále se prohlubující spolupráce se socialistickými státy, v níž vztahy k SSSR jsou i budou rozhodující svým rozsahem í obsahem.

Soudruh JOSEF HANÁK,

severomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi!

V diskusním příspěvku bych chtěl ukázat na důležitost ochrany při rody, hlavně ochranu užitečné zvířeny na polích z hlediska zeměděl ské praxe. Vyřešením těchto otázek budeme také zvyšovat zeměděl skou výrobu, snižovat náklady a získáme další valuty pro naše národní hospodářství.

Celý náš národ se připravoval na XIII. sjezd a myslím, že není ob čana naší republiky, který by nechtěl sjezd pozdravit tvůrčí činorodou prací prostě, že není nikoho, kdo by nechtěl popřát s plnou ná ručí. Poznali jsme během cesty, jakou pozornost nám věnovali želez ničáří z depa Ostrava a pionýři, ať z olomouckého okresu anebo z Čes ké Třebové. 179

Tak jako my i ostatní závody vyhodnocovaly závazky k XIII . sjezdu.

Náš závazek jsme překročili. Ukázalo se, že koncentrace a specializace zemědělské výroby přinesla své výsledky. Uvažovali jsme o dalších možnostech, jak zvýšit výrobu, snížit náklady, hlavně aby to mnoho nestálo . Úvaha byla společná se stranickými orgány, MNV , ONV , Mys

liveckou společností Otice

a

Štáblovice. Uvažovali jsme v pobočce

OZLS a s Lesním závodem Hradec u Opavy - co vše je možno udělat ve prospěch polí, ve prospěch přírody, a tím ve prospěch všech. Tyto otázky jsme řešili z hlediska »mysliveckého hospodářství«, z hlediska ochrany přírody v souvislosti s úpravou polních cest.

Je známo, že člověk má veliký vliv na celkový stav přírody a že svými zásahy, může buď přírodě pomoci, anebo ji ničit. Je pravda, že někdy se chováme k přírodě macešsky, skoro jako vandalové, ať již úmyslně, nebo neúmyslně. Mám na mysli hospodaření s vodou, s por rosty, lesy a ostatními částmi přírody tak, jak to zdůraznil ve svém referátě soudruh Novotný . Na pole nastoupily pásové traktory, buldo zery, rovnaly a vytrhaly porosty a tak jsme vytvořili veliké lány polí.

Velkovýroba a velkovýrobní formy v důsledku mechanizace zvítězily. Na jedné straně vznikly velké plochy orné půdy, tím se něco půdy

získalo. Na druhé straně se za poslední dobu ztratilo 400 000 hektarů půdy, ať již je to zástavbou, vybudováním cest, anebo jinými investič ními zásahy. Proto byl plným právem vydán zákon na ochranu pří rody a půdy. Nedodržování tohoto zákona o ochraně půdy a přírody je přestupkem nejenom proti zákonům, ale je to také přestupek proti linii strany a zločincem je ten, kdo si přírody a půdy neváží a kdo s ní hazarduje. Slyšeli jsme ve vystoupeních vedoucích delegaci Mea xika a Kolumbie, kde ukazovali, jaký boj vedou za získání půdy. Proto chci ukázat , jak důležité je tyto otázky řešit v souvislosti s polními

cestami, neboť zde získáme další úspory na nákladech a plochy pro myslivecké hospodářství. Správně pochopené a vedené myslivecké spo

lečnosti nám mohou v našem hospodářství hodně pomoci, a to jak z hlediska zemědělského závodu, tak i z hlediska celého národního hospodářství.

Rozborem jsme mimo jiné zjistili, že máme vysoké náklady na me chanizaci, hlavně na údržbu dopravních a ostatních mechanizačních prostředků. Zjistili jsme, že nám vznikají další plochy neplodné půdy, poněvadž se zřizují dvě i tři cesty vedle sebe, že se snižují výnosy ( ač výnosy na jednotku plochy jsou velmi slušné, ale při propočtu na cel kovou plochu družstva jsou menší ) . Nemůžeme si vypěstovat semeno

jetele, vojtěšky a různých trav. To vše nás nutí k tomu, abychom se zabývali příčinami, a zjistili jsme, že je nutno se zabývat otázkou ochrany drobné zvířeny a užitečného hmyzu v souvislosti s konfigurací

terénu. Špatné polní cesty, neudržované a zbytečné, stávají se přítěží a zvyšují nám náklady. Když vyřešíme polní cesty, získáme také klíč k dalším otázkám z hlediska ochrany přírody. Mohu například uvést náklady na mechanizaci na jeden hektar ze 180

mědělské půdy, které vznikají špatnou údržbou cest. U nás to čini na jeden hektar skoro 60 Kčs, to je ročně přes 80 tisíc Kčs. Na statku

Obříství, okres Mělník, tyto náklady ročně činí 120 tisíc Kčs, v Dymo kurech, okres Nymburk, podle předsedy JZD Gartnera , to činí ročně 45 tisíc Kčs a ve Slezských Rudolticích

státní statek na Bruntálsku

to činí ročně 700 tisíc Kčs. Nebudu tuto otázku rozebírat, je uvede na v listovce ministerstva zemědělství č . 4. Chci však říci , že v celé

republice při přepočtu na 1 hektar to činí asi 300 miliónů Kčs ročně, počítáme-li, že máme 5 miliónů hektarů orné půdy. Zásada by měla být

taková : raději méně cest, ale udržovaných. Význam polních cest roste s růstem mechanizačních dopravních prostředků a strojů, které se po užívají při polních pracích.

Vozidel neustále přibývá, výnosy se zvyšují a zvyšuje se také pohyb na polních cestách, které jsou zatěžkávány až stometrákovými náklady.

Poněvadž se jezdí za každého počasí a cesty se neudržují, stávají se z těchto cest vodní koryta a doprava na takovýchto cestách jenom dílo zkázy dovršuje. A poněvadž se po takových cestách jezdit nedá,

jezdí se po poli, vytváří se další neplodná půda, i když úředně neodepsaná, snižuje nám hektarové výnosy, zvyšuje se až o třetinu stav mechanizačních prostředků a není možno zavádět dvousměnný provoz u mechanizační skupiny. Prostě, dosavadní síť polních cest nevyhovuje podmínkám socialist tické velkovýroby .

Cesty jsou však základním výrobním fondem zemědělských podniků, který podstatně ovlivňuje jejich hospodaření, a proto se musíme o ne starat a udržovat je v pořádku. Prověrkou s OSIP jsme zjistili, že můžeme okamžitě zrušit asi 4 ha polních cest, a počítáme-li »tuplovky«, tak je to plocha 8 hektarů. Polovinu chceme dát ve prospěch úrodné půdy a polovinu ve pro

spěch mysliveckého hospodářství. S úpravou polních cest řešíme souběžně i otázku ochrany přírody

a hlavně drobné polní zvířeny. Spočítali jsme si, že když dáme polo vinu ploch zrušených cest ve prospěch zvířeny, je možno zvýšit stav

koroptví, bažantů, křepelek až desetkrát více, včetně užitečného hmyzu, jako je čmelák, vosa, včela apod ., a tím se nám zvýší na našich po lích ochrana proti škůdcům a plevelům. Musíme rovněž přikročit k po stupnému vysazování stromů, keřů okolo našich honů a vytvořit pod mínky pro život tohoto užitečného hmyzu a drobné zvířeny . Proč je třeba toto všechno provést ? 1. Snížíme si náklady na používání chemických prostředků, hlavně

postřiků. Neboť podle našeho názoru jde zde o dvousednou zbraň ; na jedné straně sice postřikem ničíme škodlivý hmyz, ale také ničíme hmyz užitečný a okrádáme se o krásu přírody . 2. Tato drobná zvířena a hmyz dávají předpoklady pro zvyšování hektarových výnosů . Podle našeho názoru jsme udělali velikou chybu

tím, že jsme vytrhali všechny stromy, keře, zavezli zmoly a takto jsme 181

nastoupili cestu moderní neboli kulturni stepi, zvláště v řepařských ob lastech. O žních tyto plochy v řepařské oblasti vypadají skutečně jako step.

V našem ekonomickém celku, který má přes 1300 ha zemědělské pů dy, zpracováváme v současné době plán na úpravu našich honů, aby vyhovovaly jak zemědělské výrobě, tak i zachování a udržení užitečné zvířeny a hmyzu. V současné době máme i zpracovaný plán výsadby

ovocných stromů a nyní zpracováváme plán na vytvoření remízků, vý. sadbu zelených pásů, orientačních skupin stromů, a to vše převážně pro tyto živočichy, a také i z hlediska estetického. Myslím si, že jsme nedocenili a dosud nedoceňujeme význam mysliveckého hospodářství v národním hospodářství. Předem podotýkám, že sám myslivcem ne jsem, ale je mi opravdu smutno, až úzko u srdce, když procházím po lem, a u nás je to délka asi 12 km, a na této dlouhé cestě přírodou nevyplaším ani koroptev, ani bažanta, ani křepelku a zajíce jen málo

kdy. Musíme si uvědomit, že Československá socialistická republika má velmi dobré podmínky pro chov zvěře z hlediska klimatu a že máme mysliveckou tradici i z hlediska zahraničního ruchu. Musíme si také uvě domit, že před válkou činila roční produkce 9 tisíc tun masa a nyní je to

asi 5 tisíc tun, a přepočteme-li to na prodejní cenu, činí to 52 miliónů Kčs. Maso nebo produkce z mysliveckého hospodářství má veliký vliv také na správnou skladbu potravin z hlediska bílkovin. A tu si můžeme právě zlepšit a doplnit produkcí masa z mysliveckého hospodářství. Uvedu několik čísel. Stav koroptví je velmi důležitým pomocníkem pro zemědělskou praxi, hlavně v boji proti rostlinným škůdcům a ple

velům. Potrava koroptve představuje 91 % rostlinného původu a 9 % původu živočišného. U rostlinné skladby činí 70 % semena plevelů, 28 % je potrava indiferentní a jen 2 % jsou škodlivého charakteru pro člověka , totiž, že požírá kulturní semena. Koroptev, jakož i bažant a

křepelka sbírají ptačinec, konopici, mandelinku, ploštici apod. Hlavně mladé koroptve, které se převážně v prvních týdnech živí potravou

živočišného původu, hubí hmyz. - My, zemědělci, to velmi vítáme,

poněvadž je to v době, kdy se dostávají brambory, řepa, obiloviny do vzrůstu a do květu. Mladá koroptev v době vzrůstu, to je v obdo bí asi 12 týdnů, sesbírá až 30 tisíc exemplářů škodlivého hmyzu. Za rok koroptev sesbírá 175 tisíc semen plevelů. Je také spočítáno, že při nynějším stavu sebere zvěř ročně 2140 vagónů hmyzu, larev, kukel, semene plevelů a buřeně. Nesmíme také zapomenout na velmi důležitý moment, a to je export živé zvěře do zahraničí . V posledních letech

se odchytalo a exportovalo ročně 40—60 tisíc koroptví a cena jedné koroptve představuje hodnotu 6,5 dolaru za jeden kus. Při přepočtu

to představuje v tuzexových korunách 1 321 000 Kčs. Další význam, jak jsem již uvedl, je nespočitatelný, a to je z hlediska zdravotního. Má tedy koroptev i bažant svůj význam pro zemědělství, pro záso

bování a i pro zahraniční trh. Užitek koroptví by mohl být ještě vyšší, kdyby jim byla věnována alespoň minimální pozornost. 182

Zabýval jsem se otázkou stavu našich koroptví a zvěře vůbec. V roce 1935, 1936, jakož i v jiných letech před válkou, byl stav koroptví asi 2000 kusů v našem ekonomickém celku. V celém našem státě byl stav ko roptví asi 6—7 miliónů kusů a dnes jarní kmenový stav činí zhruba

tři čtvrtě miliónu. To znamená, že došlo k silnému poklesu stavu . Příčin je několik, nebudu je rozebírat, ale na svědomí má tento nedobrý stav člověk.

Je třeba také ocenit usilovnou práci myslivecké veřejnosti, která se snaží všemi způsoby o záchranu drobné zvěře. Jedním z opatření je

i krotký chov koroptví, sbírání vajec a líhnutí v líhní. Ve stáří 10-12 týdnů jsou pak tyto mladé koroptve pouštěny do přírody. Ovšem tato snaha nedosáhne nikdy svého cíle, nebude-11 pochopení i ze strany zemědělců.

Budou -li koroptve nadále vypouštěny do životního prostředí, jaké představují ohromné lány zemědělských plodin bez jakýchkoli záchyt

ných bodů křovin nebo stromů, nemůže být snaha myslivců nikdy korua nována úspěchem . Současné životní prostředí nemůže vypouštěným koz roptvím zajistit existenci , a přece by se dalo při trošce dobré vůle ze strany zemědělců učinit pro záchranu koroptví velmi mnoho. Co je nutno učinit :

Především by bylo nutné již přestat s neuváženým odstraňováním

posledních zbytků křovin nebo stromů, které ještě v poli existují, a když nejsou, pak je tam zasadit.

V plánech je nutno počítat s výsadbou lesních nebo ovocných stromů okolo honů a cest.

Část ploch zrušených cest věnovat ve prospěch výsadby pásů křoví, vrboví, kde by tato drobná zvířena našla svůj útulek a mohla se vy hnízdit .

Je nutno zpracovat plán těchto opatření na vědeckém podkladě, ne boť by se řešila nejen ochrana zvěře, ale také půdní eroze. Bezpro

střední dopad bude i na vypracování správného osevního postupu v ze mědělských závodech.

V závěru svého diskusního příspěvku jsem chtěl upozornit na důle žitost polních cest a význam drobné zvířeny pro zvyšování zeměděl. ské výroby. Jistě, že by se o těchto otázkách dalo hovořit více z hle diska významu a důležitosti . Není zde potřeba žádných velkých fi nančních nákladů, ovšem je nutno započít ihned, a to tak, aby během 5-7 let byly tyto otázky v celé naší republice vyřešeny.

Navrhuji proto, aby v usnesení XIII. sjezdu bylo na tyto otázky pa matováno.

A nakonec mám vyřídit pozdrav. Když jsem odjížděl, volala na mne ošetřovatelky dojnic z Uhlířova abych vyřídil soudruhu

děvčata

presidentovi a všem ostatním delegátům pěkný pozdrav . Tak jej vyřizuji .

183

Soudruh RUDOLF HOLIS , severomoravská krajská organizace KSC I na mne, jako na delegáta XIII. sjezdu, se obracely desítky a dez sítky komunistů i bezpartijních v závodě i mimo závod. Byl jsem sám tím až překvapen , jaký je zájem o XIII . sjezd a jeho jednání. Upozor ňovali mne na nedostatky v hospodářském i stranickém životě a žá

dali, abych je na sjezdu tlumočil, aby k nim sjezd zaujal kritické stanovisko, a tak jsme nastoupili rychlejší cestu vpřed.

Většina organizací v našem okrese si uvědomuje, že současné polia tické a hospodářské úkoly vyžadují zlepšit úroveň stranické práce, a to nejen uvnitř strany, ale zejména vůči ostatním pracujícím. Zkušenosti z činnosti naší základní organizace slévárna MEZ Vsetín ukazují, že tomu tak je. Naše slévárna zahájila provoz v roce 1961, a přesto, že jde

o novou slévárnu, neplnila v počátcích předpokládané parametry co do objemu výroby, nákladovosti i kvality výrobků. Vyskytly se pro blémy hlučnosti a prašnosti, které ještě nedostatky technologie, vzhle dem k plnění plánu, zvyšovaly .

Stranická organizace se postupně těmito otázkami zabývala a dílčí nedostatky řešila . Přesto se projevovala značná nespokojenost mezi

pracujícími s dosaženými výsledky. Proto stranická organizace v II. pololetí v roce 1963 připravila členskou schůzi strany a na její pro

gram zařadila otázku rentability výroby. V této situaci to byl hlavní článek řétězu celé slévárny . Po hospodářské linii byl proveden eko nomický rozbor plnění plánu a rentability jednotlivých výrobků i dílů.

Stranická organizace prostřednictvím stranických skupin a dílenského výboru ROH provedla vlastní hodnocení situace na jednotlivých pra covištích . Připravila návrhy a náměty, které byly zahrnuty do zprá

vy pro členskou schůzi strany. Na základě zprávy členská schůze ulo žila komunistům v technickém vedení, stranickému výboru vypracovat plán aktivních opatření k zajištění zvýšení výroby a rentability slé várny . Výsledky, kterých bylo dosaženo, ukazují, že členská schůze

přijala správná opatření, která "byla podpořena jak komunisty, tak i ostatními pracujícími. Ukazují to i dosažené výsledky. Přesto, že se plán každým rokem úměrně zvyšoval, byl nejen plněn, ale i pře kračován . Ale nejen to. V roce 1965 byla snížena plánovaná ztráto vost o 1 300 000 Kčs a dále podstatně snížena zmetkovitost, která ne dosahovala ani stanoveného limitu.

Ještě nebyl do všech důsledků splněn tento úkol a již tu byl další,

stejně důležitý. Ověřování nové soustavy řízení s plnými důsledky a dopadem. I ten byl velmi náročný a i tady jsme čestně obstáli. Byly tu i další důležité úkoly. Kdybych je rozebíral, vyžádalo by to mnoho času .

Při plnění těchto úkolů jsme nenahrazovali práci technického ve dení a hospodářských pracovníků. Využívali jsme práva kontroly nejen 184

ve stranickém výboru, ale i na členské schůzi . V soustavné práci v denním životě jsme si prověřovali a ověřovali plnění usnesení zás kladní organizace. Zaměřovali jsme se hlavně na organizátorskopoli tickou práci mezi lidmi.

Tím nechci jednostranně vyzvednout dobré výsledky v plnění plánu slévárny , ale ukázat, že se vyplatí dobrá příprava členské schůze a orientace na řešení hlavního článku, na správné vyzbrojení komunistů

a získání podpory ostatních pracujících pro plnění usnesení ZO KSČ . Chci rovněž ukázat, kolik prostoru a času potřebuje výbor organiz zace, aby tato usnesení důsledně, organizačně, kádrově a dobrou ma sovou politickou prací zajistil. Již jsem uvedl, že členská schůze uložila výboru organizace a komu

nistům v hospodářském vedení vypracovat plán aktivních opatření k překonání dosavadních potíží a k zabezpečení vyšší úrovně renta

bility a výroby. Jen splnění tohoto úkolu vyžadovalo usilovnou práci celého stranického výboru, a to byl jen počátek. Plán aktivních opaz tření byl projednáván na veřejné schůzi strany, ve stranických skupia

nách, v odborech, ve svazácké organizaci, na poradách na pracoviša tích, po linii technického vedení a BSP. I tato činnost se neobešla

bez aktivní účasti členů výboru. Byly jim svěřeny stranické skupiny i BSP, které se staly nositelem nových forem rozvoje socialistické sou

těže a plně podpořily usnesení členské schůze. I když je dosahováno stále lepších výsledků, jsou v naší stranické práci i vážné nedostatky. Při hodnocení činnosti nebo hodnocení úrovně členských schůzí docházíme k závěru, že jsme nesplnili své úkoly tak, jak to situace vyžadovala . Mnohdy členská schůze nesplnila svůj účel,

dobře jsme se nepřipravili a nedali jsme vždy správnou odpověď na to, čím pracující žili.

Naše základní organizace dává proto znovu XIII . sjezdu v úvahu, zda z hlediska náročnosti na stranickou práci, zvláště v nových pod mínkách, by neměl sjezd schválit, aby ve stanovách byla zakotvena zá sada , že členské schůze základních organizací se konají podle po třeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Zkušenosti naší základní organizace i dalších ukazují, že by přijetím této zásady získaly výbory základních organizací větší prostor a čas pro organizační i výchovnou práci mezi komunisty ve stranických sku

pinách, mezi komunisty pracujícími na hospodářském úseku, v ROH i pro individuální přístup k práci mezi mládeží. Pro toto stanovisko máme i další důvody. ÚV KSČ a XIII. sjezd jistě potvrdí nutnost, aby komunisté pracující v průmyslu pronikavě zvýšili pomoc vesnickým organizacím v zájmu zabezpečení rozvoje zemědělské výroby, aby ko munisté ze závodů poskytli maximální pomoc uličním základním or

ganizacím ve městech, jejichž obsah, činnost a význam se pronikavě naší základní organizace ukazují, že téměř polovina komunistů žije na vesnicích . Při projednávání konkrétních úkolů uložených komunistům se uká

mění. Zkušenosti

185

zalo , že každý třetí člen strany naší základní organizace je funkcio. nářem jak na svém pracovišti, tak ve výboru vesnické organizace, čle nem národního výboru, občanského výboru, některé společenské orga nizace apod.

Jde tedy o to, jestli z tohoto hlediska nepožadujeme po nich více, než jim stačí síly. Neboť po komunistech se právem požaduje, aby svěřené funkce vykonávali svědomitě, aby šli příkladem v péči o ro

dinu, aby se vzdělávali a na pracovišti plnili řádně své úkoly. I z to: hoto důvodu považujeme za nutné upravit stranickou schůzovou čin:

nost tak, aby bylo co nejlépe využito času, který komunisté věnuji veřejně prospěšné práci.

A nejen to, v našich základních organizacích se dennodenně vysky tuje řada dobrých připomínek, poukazuje se na nedostatky , neodpo vědnost, mnoho se hovoří o přebujelé administrativě a v poslední době jsou i obavy, zda strana neztrácí dělnický charakter. Zda nedáváme n příliš mnoho volnosti nejasným a nesprávným názorům na politiku strany, na otázky národního hospodářství, mezinárodní situace, které jsou vnášeny i do našich řad. Nemálo komunistů podléhá ideologic

kým nepřátelským vlivům. Mnoho komunistů kolísá a žádá vysvět lení. Tyto otázky je nutno v zájmu ideové jednoty a aktivity strany řešit a stále vysvětlovat.

I když při naší základní organizaci máme večerní školu pro hospo dářské pracovníky, členy výboru základní organizace, komunisty z di

lenského výboru a funkcionáře z ČSM, kde si vyzbrojujeme jádro stra nické organizace, zkušenosti z našich zo opět ukazují, že v roce stra nické výchovy můžeme vysvětlit tyto otázky jen částečně. Na členských

schůzích zůstává pro tyto otázky velmi málo času. Ukazuje se, že vy světlování různých nesprávných názorů je nejúčinnější v menších ko lektivech , např. ve stranických skupinách, v brigádách socialistické práce, kde soudruzi hovoří daleko otevřeněji a kde je možné připustit i širší polemiku v zájmu vyjasnění stanoviska strany .

I to je jeden z důvodů, proč naše zo nabyla přesvědčení, že rozho. dující pro zlepšení stranické práce není počet konání členských

schůzí strany , ale jejich kvalita a zodpovědnost při zajištování přija tých usnesení a organizování masové a

olitické práce nejen mezi ko

munisty, ale prostřednictvím komunistů i mezi všemi pracujícími. Je tu i další problém, který těsně souvisí s aktivitou nebo pasivitou

stranické organizace. Je to funkcionářský aktiv. Když jsem byl členem kádrové komise pro přípravu složení celozávodního výboru v našem závodě, tak jsem se přesvědčil, co to dá práce získat zkušené členy do funkcí. Zvláště v základních organizacích je obtížné dát dohromady takový výbor, který by odpovědně zajišťoval úkoly . Avšak ještě těžší je situace ve vesnických organizacích . A tady je třeba zvážit, proč tomu 7

tak je. Je tu řada příčin . Kromě pohodlnosti převažuje hlavně to, a sou: druzi to potvrzují, že jsme přespříliš schůzovali. Dobří a obětaví funkcio

náři poukazují na to, jak málo jim zbývá času pro rodinu, pro další 186

odborný růst, zatímco druzí se věnují jenom svému pohodlí, rodině, sebevzdělání, zkrátka vezou se s námi. Jsou to i problémy zkušených dělnických funkcionářů z výroby. Neboť kromě času, který věnují pro stranickou práci, vznikají jim i vážné potíže na pracovišti. Mimo stojí komunisté, kterým strana dala stranické vzdělání, a není jich málo

a mohli by zastávat odpovědné funkce ve stranických výborech. Jsou i problémy se zapojováním mladých lidí do funkcí, kteří právě na starších soudruzích vidí, s jakými potížemi se setkávají, kolik času je třeba věnovat na zajištění úkolů. Pak se stává, že do funkcí se dostá

vají často lidé nezkušení ve stranické práci a někdy 1 proto, že to některým hospodářským pracovníkům vyhovuje. I těmto okolnostem je třeba věnovat patřičnou pozornost. Ve svém diskusním příspěvku a v návrhu bych nechtěl říci, že si

chceme práci v základních organizacích ulehčit. Právě naopak, chceme v základních organizacích k zajišťování úkolů přistupovat mnohem odpovědněji, neboť zde rozpracováváme a realizujeme za pomoci kaža

dého člena strany i ostatních pracujících vlastní usnesení i usnea sení vyšších stranických orgánů. A taková práce, zvláště v nových

podmínkách, vyžaduje mnoho promyšleného a organizátorského úsilí. Avšak jen tak můžeme splnit dané úkoly.

Súdruh VALENT HORVÁTH, západoslovenská krajská organizácia KSS

Súdružky a súdruhovia !

V priebehu necelých 10 rokov v Bratislave vo Vičom Hrdle vyrástol chemický kombinát , ktorý svojou doterajšou výrobou je významnou posilou pri upevňovaní materiálnej základne našej spoločnosti. Bol vybudovaný olejársky a palivársky závod, ktorý dnes plne vyrába bez

osobitných výrobno-technických problémov do 60 % spotreby pohon ných látok a okurovacích olejov. Toto je umožňované tým, že podnik, ktorý je v neustálej výstavbe, zároveň zvyšuje i výrobnú kapacitu ; to je najzrejmejšie pri porovnaní spracovania základnej suroviny - ropy k roku 1958 ( pri indexe 100 ) : v roku 1965 je index 1347,9 . Tento veľký rast výroby po roku 1958 je

umožňovaný úzkou spoluprácou nášho hospodárstva so Sovietskym sväzom pri dodávkách základnej suroviny i technickou spoluprácou.

Ropa sa do podniku dopravuje ropovodom »Družba«, ktorého samotný názov vystihuje naše vzájomné bratské vzťahy.

Tak ako v predminulých rokoch i v roku 1965 podnik, hoci mal náročné úlohy, úspešne ieh splnil . Spomeniem len niekoľko hlavných 187

ukazovatelov. Plán zisku v priebehu roku 1965 sme splnili. Spevnený plán sme prekročili o 27 mil. Kčs, tržby o 57 mil. Kčs, a prispeli tak na 1,5 miliardy Kčs republike, výrobu tovaru sme prekročili o 50 mil. Kčs, plán exportu o 15 mil. Kčs, náklady na výrobu sme znížili o 17 mil . Kčs.

Hospodárske výsledky v roku 1965 boli kladne zhodnotené i tým, že podniku bola udelená Červená zástava ministerstva chemického prie myslu a Odborového sväzu zamestnancov chemického priemyslu. Na základe dobrých výsledkov v roku 1965 pristupovali sme k zvý . šeným úlohám v roku 1966 v duchu zásad novej sústavy riadenia ná

rodného hospodárstva . Podnik uskutočnil rad organizačných a politic kých opatrení k zabezpečeniu hladkého prechodu na novú organizáciu riadenia .

Zavádzanie novej sústavy riadenia v našom podniku sa neobišlo bez riešenia radu problémov, počínajúc organizáciou podniku a kon čiac administratívnymi opatreniami pre sledovanie hrubého dôchodku

na samostatne hospodáriacich jednotkách a i pracoviskách. Uvedomo. vali sme si, že v novej organizácii riadenia nemôžeme zabezpečiť

úlohy len na úrovni podniku, ale že ich musíme doviesť až na úroveň jednotlivých výrobných cechov, resp. samostatne hospodáriacich jedno tiek, a postupne až na jednotlivé pracoviská a jednotlivých pracovní

kov. K tomu sme prijali rad opatrení, ktoré postupne uskutočňujeme a súčasne získavame cenné skúsenosti z uplatňovania novej sústavy. Už dnes po krátkom čase môžeme konštatovať, že nová sústava riade nia mení základné spôsoby myslenia našich pracovníkov a oveľa viacej zdôrazňuje ekonomické podnety v každodennej práci. Už priamo v pláne na rok 1966 prijatím jednotlivých úloh sme za bezpečili predpísaný hrubý dôchodok. Súčasne sme vytvárali pod mienky pre jeho prekročenie vo výške 21 miliónov Kčs, čo sa taktiež

prejavilo v našom celopodnikovom záväzku. S poľutovaním však musíme konštatovať, že plnenie, resp. prekro čenie hrubého dôchodku podniku je ohrozené, lebo petrochemické

prevádzky nezačali vyrábať. Tieto prevádzky predstavujú dokončenú investičnú hodnotu vo výške 600 miliónov Kčs. Neuvedenie prevádzok

petrochemickej výroby do včasného chodu je zapríčinené 4 -krát opa kovanou haváriou vysokotlakovej časti turbokompresoru, ktorú do dala západonemecká firma Demag z Düsseldorfu. Zdá sa, že iba 1. 8. 1966 po rekonštrukcii bude turbokompresor v poriadku a že namiesto

1. kvartálu budeme schopní začať s petrochemickou výrobou v III ., resp . v IV. kvartáli. Táto nepriaznivá situácia na úseku petrochemic

kej výroby nás znova primäla k dôkladnej previerke všetkých našich možností, ako splniť hrubý dôchodok, a hlavne k zabezpečeniu pláno.

vaného vývozu do kapitalistických štátov . V súčasnej dobe uskutoč. ňujeme v podniku rad opatrení, aby sme nepriaznivý vplyv petroche 188

mickej výroby vylúčili a zabezpečili maximálne plnenie hrubého dô . chodku v podniku z vlastných zdrojov. o toto sa maximálne usiluje tak hospodárske vedenie, ako aj stra nícke organizácie, predovšetkým politickým zabezpečovaním úloh so

základným cieľom dosiahnuť čo najväčšiu hospodárnosť v prevádzkach, ktoré už vyrábajú .

Dozvedeli sme sa, že sa pripravujú opatrenia k novej organizácii tzv. nediferencovaného posudzovania jednotlivých výrobnohospodár skych jednotiek. S tým plne súhlasíme a nazdávame sa, že nediferen covaný jednotný odvod hrubého dôchodku by sa mal uplatniť ešte v omnoho väčšej miere, tj . na podniky , resp. závody , lebo jedine tak sa zabezpečí objektívne uplatňovanie novej sústavy riadenia.

Súčasne za veľmi pálčivú a doteraz nevyriešenú otázku považujeme definitívne riešenie technického rozvoja, presnejšie výskumu, kde by sa podľa nášho názoru vynakladané prostriedky mali jednoznačne

ekonomicky využiť v prospech našej socialistickej spoločnosti. Dúfame, že táto otázka sa bude riešiť čo najskôr a že ekonomický tlak vyvolá zdravé snahy vo výskume i v rozvoji k dosiahnutiu maximálnej tech nickej úrovne.

S prestavbou nových cien súvisí rad problémov, predovšetkým mimo podnikových, ktoré budeme musieť v budúcom období riešiť. Považu jeme však za nutné, aby bol vytvorený i dostatočný ekonomický tlak na zníženie kooperácie, ktorá sa v minulosti u nás značne rozbujnela. Preto si myslíme, že by bolo správne, aby sa opäť zaviedla dvojper

centná alebo trojpercentná daň z obratu, ktorá by pôsobila ako eko nomický regulátor k obmedzeniu nezdravej kooperácie a súčasne by

bola za dnešných podmienok značným zdrojom príjmov pre národné hospodárstvo .

Pri zabezpečovaní týchto úloh čaká veľká práca i stranícke organi zácie v podniku. Pôjde o to, aby sme úsilie, a pozornosť komunistov

a ich prostredníctvom všetkých pracujúcich

sústredili na rozhodu.

júce problémy, ktoré vidíme v dopracovaní a v uplatnení novej sústa vy riadenia v podniku tak, aby sa dostala do vedomia l'udí. Treba nám

naďalej využívať a rozvíjať iniciatívu komunistov a ostatných pracu júcich v podniku pre plnenie úloh, k tomu zameriavať masovopolitickú a výchovnú prácu, mať na zreteli zásadné otázky, ako je dalšie budo vanie závodu, zvyšovanie kapacít spracovania ropy a další rozvoj petrochemickej časti podniku. Nakoniec nesmieme strácať zo zreteľa otázky starostlivosti o pracujúcich uspokojovanie ich sociálnych a kultúrnych potrieb a ich odborný i politický rast. S ohľadom na skutočnosť , že zavedenie novej sústavy riadenia nie je jednorazová akcia, ale vývojový proces, uvedomujeme si, že súčasný

stav nie je ešte uspokojivý a že musí byť neustále stredobodom po zornosti vedenia podniku a závodnej straníckej organizácie. V práci strany v podniku sme už v priebehu minulého roku venovali týmto 189

otázkam zvláštnu pozornosť ; 1 keď sa v nazeraní na novú sústavu

vyskytovali i niektoré nesprávne názory, vedeli sme ich na aktive funkcionárov včas vyjasnit a usmernit tak, aby nedochádzalo k jedno strannému posudzovaniu. Zavádzaním novej sústavy riadenia vznikajú v podniku nové podmienky pre prácu strany . Tieto podmienky pre

hlbujú poňatie i ducha záverov januárového zasadania ÚV KSČ 2 mi

nulého roku k práci základných organizácií strany. Tak ako v celom našom štáte, tak i pre náš podnik platí zásada , že pre správne uplat ňovanie straníckeho vplyvu v ekonomickej oblasti budeme musieť účin.

nejšie využívať bohatstvo marxisticko-leninskej teórie. Osobitnú po. zornosť sústavne venujeme rozvoju správneho vzťahu ľudí k výrobným

prostriedkom, vzájomným vzťahom ludí vo výrobnom procese na jed notlivých výrobných úsekoch ako aj socialistickým zásadám rozdeľo. vania hodnot uspokojovania odôvodnených nárokov Tudí. Sú to velmi závažné problémy, ktorých riešenie je veľmi obťažné. Nie vždy sa nám

ich darí uspokojivo riešit. Už v súčasnom období sa ukazuje správnost & opodstatnenosť niektorých návrhov na zmeny stanov strany, ktoré sa predkladajú delegátom sjazdu a ktoré zvýrazňujú postavenie zá kladných organizácií strany, zvyšujú náročnosť na prácu každého ich člena. Tieto návrhy zakotvujú mnohé skúsenosti z práce základných organizácií a plne rešpektujú podmienky, v ktorých strana pracuje. Na práci základných organizácií strany v podniku sa ukazujú niektoré konkrétne výsledky správneho pochopenia a uplatňovania uznesenia januárového zasadnutia ÚV KSČ, čo sa prejavuje predovšetkým v poli tickom prístupe k zabezpečovaniu i otázok ekonomických, v presadzo vaní zásad zvýšenej hospodárnosti na výrobných úsekoch, v snahe

o komplexné zapojenie všetkých pracovníkov, aby sa splnili a zabez pečili úlohy podniku. Pri takomto prístupe k hospodárskym úlohám sa naše základné organizácie zaoberajú otázkami utvárania a upevňo

vania zodpovedajúcich vzájomných ľudských vzťahov, podporujú a roz víjajú iniciatívu pracovníkov. Uvedomujeme si, že tu nestačí len jedno.

razová akcia, ale že je potrebná systematická, programovitá práca. Preto v každej základnej organizácii, ako aj v celozávodnej organi.

zácii pripravujeme postupne program pre najbližšie a budúce obdobie. Program obsahuje námety a úlohy, ktoré treba sledovať a riešiť v súvislosti s realizáciou politiky strany. Zapojením členov strany k plneniu týchto úloh sa chceme dostať i k otázkam vzťahu člena

k strane, aby sme tak docielili, že každý komunista sa bude na svo.

jom pracovisku aktivne podieľať na tvorbe uznesení strany a na ich dôslednom uskutočňovaní.

190

Soudruh JAROSLAV HRBAČEK, severomoravská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi ! Ve svém vystoupení mi dovolte hovořit o tom, jak jsme v Severo.

moravském kraji rozpracovali a jak zajišťujeme jedno z důležitých roz hodnutí předsednictva ústředního výboru naší strany, a to usneseni z 9. června 1964.

Tento stranický dokument ukládal účinnou preventivně výchovnou i represivní činností dosáhnout podstatného snížení negativních jevů vyskytujících se v naší společnosti.

Požadavek soustavně odstraňovat příčiny a podmínky kriminality a dalších negativních jevů považujeme nejen za významnou cestu pro hlubování socialistického demokratismu, ale také za nedílnou součást

úsilí O‘rozvoj ekonomiky kraje a řešení dalších společenských problé. mů. Chtěl bych zdůraznit, že právě promyšlený vliv stranických orgá nů na upevňování státní disciplíny ve výrobních a pracovních vztazích

i v oblasti veřejného pořádku, pomáhá vytvářet příznivé podmínky pro rychlejší realizaci zásad nové soustavy řízení našeho národního hospodářství.

Při rozpracování citovaného usnesení jsme vycházeli z toho, že celá naše konkrétní činnost musí směřovat k tomu, aby se prováděná opatření stala jednou ze součástí úsilí naší strany o soustavné zlepšování životního prostředí, hlavně v našem krajském městě a některých okre sech, jako je Karviná i další. Nebylo a není nám přece lhostejno, když se stále ještě, i když neopodstatněně, hovoří o Ostravě a Karviné jako o městech hrůzy džungli, kde si může každý dělat, co se mu zlíbí. Nechci zde rozebírat, či to jsou názory, určitě ne poctivých pracu jících, kteří si právě v Ostravě a Karviné založili své rodiny a svou

existenci. Přesto si nemohu odpustit poznámku k nedávno zveřejně nému článku v týdeníku Signál čís. 8, pod názvem Noční Ostravou . Redaktoři tohoto časopisu se obrátili na některé naše vedoucí pracov níky o poskytnutí informací o stavu kriminality s tím, že by chtěli ukázat v reportáži , že Ostrava již není zdaleka tím , co bývala drive.

V tomto směru jim byly informace poskytnuty. Ovšem co potom z toho vyšlo, ukazuje Ostravu v pravém opaku. Podtitulky, jako Zločiny

spáchané na dětech, Děti prchají z pekla, svědčí o neobjektivitě auto. a mohu prohlásit, že článek značně pobouřil naši ostravskou pra cující veřejnost.

ra

Autorova lacina senzacechtivost'se nám nevyplatila. Článek byl pod titulkem Co o sobě napsali přetisknut bez komentáře v emigrantském plátku Svobodné Evropy . Zdá se, že někteří jednotlivci požadavek

ústředního výboru KSČ maximálně objektivního, reálného pohledu na 191

dosažené výsledky a naši socialistickou skutečnost falešně pochopili jako výzvu hledat pouze stíny a negace, objeyovat problémy i tam , kde nejsou, a skutečné obtíže maloměšťácky zveličovat.

Prováděnými opatřeními jsme řešili a chceme dále řešit prohlubo vání socialistické demokracie. Sledovali jsme, aby při rozpracování usnesení došlo ke znatelnému zvýšení aktivní spoluúčasti společenských organizací a samotných pracujících, zejména při odstraňování příčin trestné činnosti .

Základní zásadou úkolu vytyčeného jak pro státní orgány, tak i pro

hospodářská vedení a společenské organizace plenárním zasedáním krajského výboru z října 1964, na kterém bylo projednáno rozpraco vání usnesení předsednictva ÚV , bylo správné pochopení a uplatnění

zásady jednoty represe a prevence v činnosti státních orgánů i spo. lečnosti v boji proti trestné činnosti. Plénum našeho krajského výboru

zdůraznilo, že rostoucí úkoly společnosti při ochraně veřejného po řádku a požadavek plně rozvinout kulturně výchovnou funkci státu neznamená zeslabení mocenské úlohy státu v boji s trestnou činností.

Neznamená shovívavý poměr k zatvrzelým pachatelům závážných trestných činů, kteří odmítají podřídit se normám socialistické spo

lečnosti. Byla zdůrazněna a je v praxi plně uplatňována zásada, že proti těmto živlům je nutno použít veškerých prostředků státního donucení.

Uvádím-li, že tato zásada je v našem kraji v praxi uplatňována, pak je to zásluha principiálního postoje stranických orgánů k této otázce a žádoucí jednota státních orgánů v kraji při plném respektování vzá jemné náročnosti a důsledné kontrole všech orgánů činných v trest.

ním řízení. Zmiňuji se o tom proto, že některé nedostatky v jednotném výkladu a pak i postupu centrálních institucí státních orgánů snižují účinnost našich opatření a často vytvářejí i opodstatněnou nedůvěru pracujících ve schopnost státních orgánů účinně zasáhnout proti těm, jimž domluva nestačí .

V čem spočívá metoda naší práce,při odstraňování příčin kriminali ty a negativních jevů v naší společnosti.

Příkladem takového postupu a důkazem, že nejúčinnější je přenést těžiště boje s příčinami negativních jevů přímo do závodů, měst a městských čtvrtí, jsou zkušenosti z ostravské šachty PETR BEZRUČ.

Pod vedením celozávodního výboru KSČ, v součinnosti s obvodním oddělení VB a za pomoci prokuratury i soudu byl nejprve zpracován rozbor nejčastěji se vyskytujících negativních jevů. Soudruzi zjistilį, že je bota tlačí především v ochraně státního a osobního vlastnictví,

že někteří jednotlivci v domovech přechodných pracovníků pijí víc, než je zdrávo, a že jsou rezervy v zajištění bezpečné práce.

Díky aktivní spoluúčasti místního lidového soudu , jednotky Pohra niční stráže VB, ale především vedení závodu, revírníků , vedoucích

part a odborářského aktivu, ukázal rozbor také na příčiny těchto ne dostatků, a byl proto východiskem plánu konkrétních opatření k ná 192

pravě. I když mezi nimi nechybějí ani praktická, technická opatření, jejich podstatou je aktivni masová politická práce.

Téměř dvouleté zkušenosti z Dolu PETR BEZRUČ ukazují, jak je důa ležité nerozptylovat pozornost a soustředit síly na dva tři problémy. Řada dobrých výsledků zlepšení pořádku v koupelnách , podstat né snížení ztrát osobních věcí havířů, zlepšování vztahů mezi lidmi jde především na vrub tomu, že opatření byla rozpracována až po -

stranické skupiny, odborové úseky a že je vzaly za své i jednotlivé pracovní kolektivy .

S podporou okresních výborů se iniciativa pracujících rozvíjí po dobným způsobem na dalších šachtách OKR, v Třineckých železárnách, Přerovských strojírnách, v Havířově, Javorníku - celkem na 51 mís tech Severomoravského kraje. Nejlepší výsledky jsou tam, kde se opatření stala záležitostí samotných pracujících, kde se jimi zabývají

pracovní kolektivy na závodech, případně občanské výbory ve městech. Ukazuje se, že i v této, oblasti platí víc než slavnostní deklarace

konkrétní činy, drobná denní práce a náročná prověrka účinnosti této metody boje s kriminalitou a dalšími zápornými jevy. Nedá se říci, že se tato metoda práce prosazuje bez obtíží. Nea daří se vytvářet atmosféru morálního odsouzení pachatelů trestných

činů celou veřejností tak, jak by to bylo žádoucí. Jsou rozšiřovány projevy omlouvání trestné činnosti zejména v případech, kde jde o pří

slušníky vlastního pracovního kolektivu. Nelze se však divit. Právě v oblasti státu a práva musíme počítat s velmi úpornými a těžko odstranitelnými přežitky. Jestliže na jedné

straně připouštíme, že nelze odstranit trestnou činnost mávnutím

kouzelného proutku, pak totéž platí, hovoříme-li o rozšiřování'a pro hloubení socialistického právního vědomí,

Přes veškeré těžkosti, které v realizaci vytyčených úkolů rozpraco vaného usnesení předsednictva ÚV z června 1964 existují, bylo dosaže

no již prvních výsledků. Je to skutečnost, že řešením negativních jevů se začínají zabývat základní organizace strany. V 51 místech , kde se

koordinační činnosti v boji proti trestné činnosti ujaly výbory zá kladních, místních a celozávodních organizací strany, se začíná proje vovat správný rys v tom, že řešení zmíněných problémů je stále více

spojováno s denní masovou politickou prací stranických organizací. Dále to, že od roku 1962 prakticky zůstává stav trestné činnosti v Se veromoravském kraji na stejné úrovni a v roce 1965 dokonce došlo k mírnému poklesu. Tato skutečnost je o to cennější, že v ostatních krajích naší republiky je tendence spíš opačná.

Předsednictvo našeho krajského výboru KSČ při kontrole plnění usnesení hodnotilo situaci tak, že při hodnocení bezpečnostní situace

pochopitelně nelze považovat současný stav kriminality v našem kraji za uspokojivý. Uspokojivá je současná, mírně se lepšící tendence. Správnost hodnocení současného stavu je možno podepřít tím, že již 193

prakticky po dobu pěti let nedošlo v našem kraji k případům větších výtržností a vůbec ne k výtržnostem, jež by měly politické zabarvení. Stejně jako v minulých letech se konaly před čtrnácti dny v Ostra vě, Olomouci a Havířově tradiční majálesy. Jejich radostný, bezpro střední průběh znovu ukázal, že pečlivá příprava takových akcí, jichž

se účastní vedle studentů aktivním podílem i všichni vedoucí akade

mičtí funkcionáři, se vyplatí. Aktivní a pozitivní účast mládeže na politických, masových akcích, konaných v průběhu letošního května v desítkách míst Severomoravského kraje, je třeba vysoko ocenit. Příznivý vývoj trestné činnosti, i když jde pochopitelně v nejlepším

případě o dílčí zlepšení, ovlivnil pozitivně veřejné mínění v Severo moravském kraji. Pracující, zejména v nejprůmyslovější části kraje,

oceňují dosažený stav jako výsledek úsilí strany o prohlubování spo lečenské kázně .

Zásluhu na zlepšení politickobezpečnostní situace měla i nová or

ganizace práce Veřejné bezpečnosti vytvořením obvodních oddělení. Sem tam se sice ozývají hlasy, zda se osvědčila, zda neoslabila výkon služby v terénu přemírou administrativy, související s vyhledáváním podle trestního řádu apod. Máme za to, že nová organizace kromě některých počátečních nedostatků osvědčila své přednosti. Je to pře

devším větší akceschopnost zásahů, záruka zpracování každého ozná mení pracujících a tím i dodržování socialistické zákonnosti .

V pohledu na novou organizaci a její hodnocení bude třeba více trpělivosti a obětavé práce, zaměřené k odstranění dosavadních nedo statků, než nervózní poukazování na ně a jejich zveličování. Jak chceme dále postupovat ve společných opatřeních při odstraňo

vání negativních jevů v našem kraji. Předně chceme cílevědomou prací zabezpečit to, abychom pozitivní

zkušenosti z uplatňování této metody zobecňovali, jen pomalu a pro myšleně rozšiřovali počet závodů a obcí, které podle podmínek, mož ností a sil zvolí tuto cestu upevňování socialistické zákonnosti, ne

snažili se o přílišnou centralizaci ve zvolených metodách a systému a dali volný průchod iniciativě. Pokud jde o volbu metod a cest por stupu, máme za to, že se můžeme plně opřít o politickou zkušenost

a organizační schopnost našich základních organizací, o politický cit a zkušenosti komunistů - pracovníků státních orgánů, společenských organizací i samotných pracujících.

Dále chceme rozebrat otázky ochrany společenského vlastnictví. Ukazuje se, že společným jmenovatelem, který umožňuje poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, je jeho nedostatečná ochrana, nevšímavost a lhostejnost veřejnosti k tomuto škodlivému jevu v naší

socialistické společnosti. Jsme toho názoru, že nedílnou součástí stra nické práce základních organizací strany v závodech, družstvech a vůbec v celém našem národním hospodářství by mělo být pravidelné hodnocení ochrany socialistického vlastnictví v místě působnosti zá

kladní organizace . Zde by měly naše základní organizace a jejich 194

výbory plně využít práva kontroly a vyžadovat důsledné plnění ulože ných úkolů komunistů ke zvýšení ochrany socialistického majetku. V místech, kde jsme systém společných opatření zavedli a hodláme zavést, bude naší snahou dosáhnout toho, aby otázky negativních jevů byly pojímány v přímé souvislosti s otázkami rozvoje naší ekonomiky

a vůbec celé naší společnosti. Domníváme se, že je proto nutné, aby takovýto komplexní pohled se stal nedílnou součástí řídicí a organi* zátorské práce komunistů ve vedoucích funkcích, aby vedle opatření řešících současný stav ekonomiky vždy byla učiněna opatření k odstra:

řování příčin negativních jevů, jež jsou brzdou dalšího rozvoje naší celé společnosti .

Zajištění obsahového zaměření naší práce však vyžaduje uplatnit i v práci stranických orgánů, krajských i okresních výborů strany zásadu – řešit v potřebných souvislostech problémy stranickopolitické činnosti a upevňování socialistické zákonnosti. Mám tím na mysli například postup okresního výboru strany v Karviné, který při řešení otázek životního prostředí Karviné a Havířově přijal taková kom plexní opatření, která řeší otázky účinného boje proti příčinám kri minality i dalších negativních jevů. Jsme toho názoru, že i v usnesení našeho sjezdu by mělo být ulo ženo krajským i okresním výborům strany zavést v praxi zásadu

komplexního posuzování stranické práce při zabezpečování hospodář ských úkolů i ostatních společenských problémů podle situace, shodně s otázkami upevňování socialistické zákonnosti jako jedné z metod řízení socialistického státu.

Mohu XIII. sjezd naší strany i nově zvolený ústřední výbor ujistit,

pracovníci státních orgánů Severomoravského kraje, pod vedením našeho krajského výboru strany, učiní vše pro další roz

že komunisté

-

voj socialistické demokracie, pro splnění usnesení XIII. sjezdu, vše pro další rozvoj naší krásné socialistické vlasti.

Súdruh JÁN HUPKA,

západoslovenská krajská organizácia KSS Vážení súdruhovia !

Dovoľte, aby som pozdravil rokovanie XIII . sjazdu menom bratislava ských stavbárov .

Budem hovoriť o problémoch v materiálno- technickom zásobovaní

menovitých stavieb, najmä výstavby novej rafinérie Slovnaft, kde pracujem. Konkrétne chcem poukázat na stále trvajúci , absolútny nedostatok tehlového materiálu. Tento problém nie je jednorazový, ale trvá už od polovice minulého roku a v tomto roku sa naďalej 195

prehlbuje. V minulom roku mali sme potrebu v III. a IV. štvrťroku

krytú zhruba iba na 50 % . V tomto roku v rámci štátneho plánu, ktorý priamo vychádza z úlohy zabezpečiť jednotlivé vládne termíny výstav by výrobných celkov, uplatňoval závod na prvých 5 mesiacov roku zdôvodnenú projektovanú potrebu vyše 2000 tis. tehál. Napriek tomu, že táto potreba bola schválená už so zreteľom na disproporcie v zdro

joch, bola nám požiadavka krátená na 1700 tis. tehál. No v skutoč. nosti i napriek všestrannej podpore tých najkompetentnejších hospo

dárskych orgánov dostali sme dodnes zhruba 800 tis. tehál a 400 tis. riešili sme rôznym náhradným materiálom. Znamená to, že reálna potreba, na ktorú sa bezprostredne viažu vládne, tzv. nemeniteľné termíny, je v skutočnosti krytá tehlami zhru ba iba na 50 % . Ide o výstavbu výrobných celkov s mimoriadnou spoločenskou dôležitosťou , na ktorých sú dodávateľmi technologických zariadení aj zahraniční dodávatelia , napr. Japonci, západní Nemci,

Angličania, Taliani a iní. O odsune vládnych termínov z takýchto dôvodov nemožno uvažovať, nadriadené orgány, a to až po Ministera stvo výstavby a Ministerstvo chemického priemyslu, zásadne a bezpoda

mienečne trvajú na dodržaní uvedených termínov. Zmeniť tieto termíny je kompetentná jedine vláda.

Nechcem tu hovoriť o dôsledkoch takéhoto zásobovania na vlastné náklady podniku. Dovoz tehly od výrobcu ( keď tehly chceme mať ) musíme si zabezpečiť sami. Nákladné autá čakajú v tehelniach 5-6

' hodín a často aj zo sľúbených dodávok vracajú sa späť prázdne. Za číname s ekonomickým systémom riadenia a začiatky sú v mnohých smeroch rozhodujúce. No ťažko možno zdôvodniť kolektívu pracovní kov podniku následky zvýšených nákladov takéhoto charakteru na ich hmotnú zainteresovanosť. Je prakticky 5 mesiacov roku za nami, no situácia v tých prácach, ktoré sú náročné na tehlový materiál, je tak k termínom výstavby, ako aj k ďalšiemu postupu prác najmä s ohľadom na rozostavanosť pre zimné obdobie kritická a pri daných možnostiach pre nás prakticky neriešiteľná. Využili sme všetky , zdroje intervencií, všetky možné opatrenia, no bez podstatnejších výsledkov.

Hovorím tu o tomto probléme preto, že na vyšších straníckych orgá noch sa pravidelne prerokúva a kontroluje situácia vo výstavbe meno vitých stavieb a najmä ' výstavba Slovnaftu. Táto klúčová stavba che mického priemyslu sa vypichuje ako úloha mimoriadneho hospodár

skeho i politického dosahu, no problém materiálových disproporcií sa obchádza ako objektívny stav.

Národný podnik Hydrostav, u ktorého robím už 18 rokov, počas svojej existencie sústavne úspešne plní úlohy štátneho plánu, je no siteľom Radu práce, a preto aj naďalej si kolektív podniku chce plnit úlohy, avšak má požiadavku: aby boli zabezpečené aspoň tie najza kladnejšie materiálne podmienky, medzi ktoré patrí toho času najmä doriešenie problému , o ktorom som hovoril. Chcem ešte hovoriť k otázke rastu strany. Je zarážajúce, že v po 196

sledných rokoch dochádza k zvýšenému úbytku členov strany vyškrt nutím, prípadne vylúčením zo strany. Nechcem tu analyzovať niektoré názory a vplyvy, ktoré snád pôsobia na tento nežiadúci stav, no chcem poukázať na to, že sa značná časť mladých členov dostáva do strany

v armáde, a vidiet, že práve tu sa nie dosť zodpovedne pristupuje k ich výberu . Naša organizácia má zhruba 130 členov a za posledné 3 roky bolo

zo strany v našej organizácii vyškrtnutých 12 členov a kandidátov, z toho bolo 9 členov a kandidátov prijatých do strany počas vojenskej

základnej služby v armáde. Títo súdruhovia nemali o strane ani tie najzákladnejšie vedomosti, nemali snahu pracovať v nej a celkove išlo

o súdruhov s podpriemerným morálnym profilom. Pri pohovoroch pred ich vyškrtnutím všetci otvorene povedali, že ani nevedia, ako sa do strany dostali, že do nej nevstúpili z vlastného rozhodnutia , a preto nemajú ani záujem zostať v strane. Na tento problém na mestskej konferencii poukazovali viaceré pod

niky. Máme ten dojem, že v útvarových organizáciách meradlom pre výber kandidátov sú predovšetkým jednorazové úspechy vo vojenskom cvičení. Vybraní kandidáti po skončení základnej služby odchádzajú z útvarových organizácií, a preto tieto organizácie nepocítia v dosta

točnej miere nesprávnosť svojho výberu. Ten sa však nepriaznivo pre

javí najmä v organizáciách, do ktorých súdruhovia po základnej služa be prichádzajú. Ide o vážny problém v oblasti rastu strany a je treba, aby sa jeho riešením zaoberali aj vyššie stranícke orgány.

Soudružka MARIE CHÁBEROV A ,

severočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ! Když jsem byla zvolena delegátkou XIII. sjezdu, obrátila se na mne

řada organizací i jednotlivců s požadavkem, abych zde vystoupila v diskusi a upozornila na několik zásadních problémů, do kterých se dostal obchod a pracující v obchodě v minulých 20 letech, kdy obcho

du byla přisouzena v národním hospodářství druhořadá úloha. Velmi často jsme poukazovali na to, že obchod v ČSSR je nejlevnější obchod na světě, a to v porovnání jak ke kapitalistickým státům, tak i ostatním zemím socialistického tábora. Málo nás však zajímalo,

za jakou cenu toho bylo dosaženo. Dnes konstatujeme, že hluboce zaostala materiálně technická základna, že jsme ji neudržovali . Máme

nejvyšší počet spotřebitelů na jednoho prodavače a mzdová úroveň pracovníků obchodu v porovnání k pracovníkům ostatních odvětví 197

národního hospodářství je nejnižší. V důsledku toho máme stálý nedo

statek pracovních sil a také nejmenší podíl mužů v obchodě. Důsledek toho je, a to nás bolí, že naši občané nejsou se službami v obchodě spokojeni. Na schůzích k tezím jsme pak často slyšeli od pracujících žen , co že jim je platná volná sobota a 44hodinová pra covní doba, když volný čas ztratí ve frontách při shánění zboží a pb.

starávání nákupů. I když jsme si vědomi , že řada nedostatků je uvnitř obchodních orga

nizací, a sem také zaměřujeme hlavní úsilí stranické a politicko výchovné práce, jsme přesto toho názoru, že dnešní situace v obchodě vyžaduje zásadní a komplexní řešení.

Toto řešení je tím víc nutné proto, že obchod nemá jen ekonomickou funkci při tvorbě a realizaci společenského produktu, ale plní důleži. tou politickou funkci při uspokojování potřeb obyvatelstva. Podle uspo

kojování svých potřeb hodnotí většina lidí naše zřízení i úspěchy stra ny. Nemůžeme se divit, když máma 3 dětí po křížové cestě po ob chodech a službách pak nadává, jak to vlastně v obchodě vedeme .

Sotva ji uspokojíme vysvětlením, že jsme postavili tolik a tolik no vých závodů, když nesehnala pro děti botičky a v potravinářských pro dejnách prostála po své pracovní době 2 hodiny drahocenného času, Pracovníci obchodu upozorňují na tyto nedostatky již několik let. I naše stranická práce je z tohoto důvodu obtížná. Je vyloučeno, abych se ve vymezeném čase mohla zabývat celou 1

šíří problémů. Jen monopolní postavení výroby a z toho vyplývající odběratelsko-dodavatelské vztahy by stačily na dvoudenní diskusi, V této souvislosti jen jednu větu : myslíme, že by této otázce podstatně

pomohlo, kdyby skladovací povinnost byla přesunuta zpět na výrobu, tak jak tomu bývalo, a obchodu umožněn volný odběr v krátkých objednacích lhůtách . On by si každý výrobní závod rozmyslel vyrábět

těžko prodejné, nekvalitní zboží a zboží s nízkou technickou úrovní, kdyby pocítil ekonomické důsledky narůstajících zásob. Vedle odběratelsko -dodavatelských vztahů vidíme hlavní problémy, a k tomu bych chtěla hovořit, v těchto 3 zásadních otázkách : 1. v uplatnění nové soustavy řízení v obchodě ; 2. v kádrové a mzdové situaci ; 3. v materiálně technické základně obchodu,

V souvislosti s novou soustavou řízení bylo hodně teoretického ře. čeno o úloze trhu. Znamenalo by to, že trh a tím i obchod by se měl dostat z druhořadého postavení. Když naše stranická organizace společně s vedením závodu a odbo rovou organizací vysvětlovala novou soustavu, a je nutno říci, že méně

růžově než někdy oficiální ekonomická propaganda v tisku, často jsme se setkali s připomínkou, aby to nedopadlo jako se soustavou z roku 1958 nebo s řadou usnesení. Totiž, že teorie nebo usnesení byla

sice správná a pěkná, ale nežli se přes různé orgány a mezičlánky dostala do praxe, skutečnost již vypadala docela jinak. Jsme dnes 198

rádi, že jsme to nemalovali moc růžově, že jsme neslíbili ani 13. plat, nebo vůbec zvýšení platů, ani zvýšení prostředků na vybavení naší

sítě. Správně jsme předpokládali a upozorňovali, že úkoly nebudou lehké. Přesto, soudružky a soudruzi, nikdo z nás nepředpokládal, že praxe bude v tak zásadním rozporu s teorií. Možná, že jsme příliš

netrpěliví, ale přesto dovolte, abych použila příklad z našeho závodu. Náš závod zavedl experimentálně novou soustavu již od 1. 7. 1965.

V podstatě se však , přes nový systém, nic nezměnilo. Rozsah ukaza telů narostl, administrativní zásahy do činnosti zůstaly a ani pravo

moc se nerozšířila. Experimentálního období se využilo k vyjasnění organizace oboru, podniků a závodů, ale to hlavní, tj . dotažení nové organizace až tam, kde se hrubý důchod tvoří, tzn. vlastní vnitropod

nikové řízení, se dosud dořešit nepodařilo. Nové ukazatele, hlavně pak hrubý důchod a základní odvod, jsou postaveny na starém systé

mu zisku, a tak v sobě konzervují všechny nedostatky staré soustavy řízení. Zejména pak vysoká produktivita práce v obchodě a nedosta tečný počet zaměstnanců, neúměrně nízká úroveň nákladů především

na údržbu a špatný stav materiálně technické základny obchodu a v neposlední řadě nízká úroveň mezd, a tím i kvalita pracovníků

a z toho vyrůstající kádrové potíže způsobují nekvalitní služby ob chodů.

Tyto skutečnosti se projevovaly již v loňském roce v experimentu, prohloubily se však při sestavování plánu na rok 1966. Když jsme

viděli ukazatele na rok 1966, měli jsme dojem , že jsme zbytečně stu dovali všechny dostupné teoretické materiály. Praxe byla totiž na

prosto jiná. Výkony jsou v plánu vyšší o 3,5 % v průměru, což lze zabezpečit. Plán pracovníků přes nynější neúměrnou produktivitu klesá o 0,3 % . Plánovaný hrubý důchod byl zvýšen 0

3,7 % , avšak

odvody z hrubého důchodu o 12,8 % , tzn. že hrubý důchod vyprodua kujeme letos vyšší o 1 100 000 Kčs, ale odvody nám vzrostly o 1 400 000 korun. Vše, co vyprodukujeme v letošním roce navíc, odvedeme i

navíc ještě 300 000 Kčs na úkor fondu pracujících. Přitom jsme závo dem s nejvyšší úrovní hospodaření a nejvyšším odvodem v kraji. Plán již počítá s tím, že i rezervní fond spotřebujeme na mzdy . Přes pod

statně vyšší výkon nám podle plánu vzroste fond pracujících při plném použití rezervního fondu o 78 000 Kčs. Včetně učňů máme 1200 pra

covníků, takže to znamená 5,40 Kčs měsíčně na jednoho pracovníka. Když uvážíme, jaká je kádrová situace v obchodě a vůbec v okrese, kde je dostatek pracovních příležitostí, je zřejmé, že stranické organi

zaci se nedaří, aby vysvětlila pracujícím, že takto má nová soustava vypadat. Máme vážné obavy, že pracovníci v obchodě nebudou čekat, až se

tyto otázky jednou upraví, a že si najdou výhodnější zaměstnání. V obchodě je průměrný plat hluboko pod úrovní průmyslu, zvláště

v potravinářském obchodě, přestože zaměstnanci obchodu mají hmot nou odpovědnost a nesou riziko za statisícové hodnoty. Vyžaduje se 199

plná kvalifikace a i ostatní podmínky, a to nevhodná pracovní doba, sobotní a nedělní prodej , namáhavost práce pro ženy a pracovní pod

mínky v zastaralých provozovnách a skladech , kde všude pracují pře vážně ženy, nepomáhají k stabilizaci kádrů. Již dnes jsme často na:

prosto bezradní, když nám někdo onemocní nebo odejde. Dochází k přechodnému uzavírání prodejen, což opět vyvolává kritiku. Přitom výhled v kádrové situaci pro obchod ani v příštích letech není přízni

vý. Průměrný věk pracovníků je vysoký, především u kvalifikovaných pracovníků a vedoucích jednotek. Mstí se nám teď přechod hlavně mužů v akci »77 000 do průmyslu « a dále to, že celá léta byl zrušen učební poměr v obchodě. V náboru dorostu nemáme vůbec úspěch

u chlapců, což je pochopitelné vzhledem k průměrným platům po vyučení. Při veškeré úctě k práci našich žen musím říci, že je málo která žena ochotna vzít si při starosti o rodinu na odpovědnost vedení větší provozovny . V rámci akce Strana hovoří s mládeží jsme besedovali s mládeží. Přitom téměř všichni se vyjádřili, že nejsou spokojeni s prací v obcho

dě, že do učebního poměru nastoupili proto, že nebyli přijati v jiných oborech a že při nejbližší příležitosti si najdou místo v jiném odvětví.

Tomu jsme dosud bránili, i když bohužel, administrativním způsobem. Avšak v rámci nového zákoníku práce ani tento, i když ne nejlepší způsob, nám již nezbývá. Je proto nutno vrátit práci v obchodě bývalou přitažlivost. Na to nám však jenom naše síly nestačí. Pouze pro do

kreslení fluktuace uvádím, že v našem závodě činí ročně jednu tře. tinu stavu pracovníků.

Stejné problémy jsou v obchodě s úrovní materiálně technické zá. kladny. Ve snaze postavit co nejvíce bytových jednotek se soustavně zanedbává výstavba občanského vybavení a obchodních jednotek . V důsledku nedostatku prostředků se provozovny ve staré zástavbě

neudržují. Nejhorší situace je na úseku velkoobchodních skladů. Zá kladní fondy rychle stárnou a v důsledku nedostatečné údržby a mi

nimálních prostředků na generální opravy doslova chátrají. Taktéž pracovní a hygienické podmínky neodpovídají dnešním požadavkům . Jako příklad uvádím čísla z našeho závodu:

Objem základních fondů činí 25 miliónů Kčs, oprávky činí však již 61 % , což vyvolává vysokou potřebu údržby.

Avšak prostředky na

údržbu jsou nám již v plánu, vzhledem k odvodu, snižovány. Objem odpisů činí ročně 1 440 000 Kčs, ale celkový objem investic a generál ních oprav na rok 1966 činí 310 000 Kčs. Ve směrných ukazatelích pěti : letého plánu objem investic a generálních oprav činí 600 000 Kčs prů

měrně ročně. Z tohoto příkladu je jasné, že neuskutečňujeme ani pros tou reprodukci , a to znamená, že v roce 1970 bychom měli základní fondy odepsány na 80 % .

Úroveň naší materiálně technické základny se těsně dotýká našich spotřebitelů. Síť neroste úměrně s obratem prodejny a skladovaci plochy daleko zaostávají za celkovým vývojem obratu. Při současné 200

koncentraci realizované kupní síly do odpoledních hodin, pátků, sobot a do dnů výplatních termínů dochází tak k značným ztrátovým časům a nespokojenosti nakupujících. V malých jednotkách není možno za

jistit komplexní nákup veškerého zboží denní potřeby a spotřebitel musí navštěvovat několik prodejních jednotek. Připočítáme-li k tomu,

že i počet pracovníků v těchto jednotkách se v poměru k obratu v posledních letech podstatně snížil, pak skutečně to není jen v pra covnících obchodu, že naši spotřebitelé nejsou spokojeni. Máme za to, že se najdou postupně i prostředky , aby se v nových sídlištích rychle dobudovalo občanské vybavení, rozšířily a rekonstruovaly se jednotky ve staré zástavbě. Jsme toho názoru, že tak jako v zahraničí by měl obchod urychleně ve spolupráci s výrobními podniky budovat obchod ní síť ve velkých závodech. Závěrem bych chtěla, soudružky a soudruzi , říci, že my, pracující v obchodě, věříme, že nová soustava řízení, nová úloha trhu, přinesou i nové postavení obchodu. Víme, že nemůžeme uplatnit jenom poža davky a vše, co by bylo potřeba, že nemůže být najednou. Jsme si

vědomi, že nová úloha trhu přinese i podstatně vyšší požadavky na pracovníky obchodu a že máme i ve své vlastní práci hodně co do hánět. Řada nedostatků v obchodě nevyplývá jen z objektivních pří. čin, ale z našich vlastních nedostatků, které se snažíme řešit. Přesto jsem chtěla uvést hlavní problémy, které nám brání v tom, abychom

našim občanům sloužili tak, jak právem od nás očekávají. Víme, že nová soustava řízení klade vysoké nároky na obchod. Jsme rozhodnuti, i za cenu vysokého vypětí, tyto úkoly splnit, protože jsme si vědomi, že dobrá nebo špatná práce obchodu se odrazí ve spoko jenosti našich občanů.

Soudruh OLDŘICH CHALUPA, východočeská krajská organizace KSC

Závažnost jednání sjezdu, zdůrazněná kvalitativním řešením problé mů národního hospodářství, jejichž odraz je ve všech oblastech života naší společnosti, nutí nás, delegáty sjezdu, s maximální odpovědnosti přistupovat k otázkám, které se objevily již v návrhu tezí sjezdu i ve zprávě ústředního výboru. Jestliže se všeobecně uznává, že zavádění nové soustavy řízení je

třeba urychlit a že naléhavost řešení věcných problémů naší ekono miky si vynucuje energický, nekompromisní a důsledný přístup ke všem těmto otázkám , potom se jako delegát sjezdu plně za to stavím. Již teze ke XIII. sjezdu ukázaly, že zavádění nové soustavy je ná

strojem k prosazení vyšší efektivnosti národního hospodářství a že 201

tato nová soustava a ekonomický program strany tvoří nedílnou jednotu .

V tomto duchu chápe i pracovní kolektiv oborového podniku KARA

úkoly související s uplatněním zásad a nástrojů nové soustavy ve své organizační jednotce.

Vytvoření organizační jednotky KARA jako oborové jednotky pro řízení kožešnického průmyslu dalo organizační základnu pro využití

všech nástrojů a prvků vědeckého řízení, jejichž výsledkem je racio nalizace celé výrobní činnosti a další prohloubení celého řídícího procesu.

Ústřední výbor naší strany nám, delegátům XIII . sjezdu, předložil k prostudování celou řadu velmi závažných dokumentů. Studium těch to faktů nám potvrdilo, že ústřední výbor se širokým aktivem odbor

níků a politických pracovníků velmi hluboce analyzoval dosavadní vývoj naší společnosti, všechny dosažené úspěchy i obtíže, s nimiž se v praktickém životě setkáváme. Přitom ani my si zatím nečiníme nároky na to , abychom mohli

ústřednímu výboru říci, že se nám podařilo v předsjezdovém období vnést všechny prvky nové soustavy řízení do myšlení a vědomí pra covního kolektivu. Není to tak jednoduché a plně se připojujeme k těm, kteří upozorňují, že přestavba našeho hospodářství nebude snadnou procházkou a že bude klást velké nároky na každý článek

celého řetězu v soustavě národního hospodářství. Provedeme-li průřez dosavadní administrativní formou řízení hos

podářství od nejvyššího stupně až dolů, souhlasíme se závěrem, že vynesla na povrch nejen dobrá průmyslová odvětví, ale stejným způsobem zabezpečovala klidnou činnost i ekonomicky slabým odvěta vím. I v dosavadním způsobu řízení záleželo hodně na pracovním

kolektivu, s jakou společenskou odpovědností přistupoval k řešení uložených hospodářských úkolů. Přitomf ovšem ekonomický tlak byl nahrazován administrativními opatřeními centrálních orgánů. A v tom to směru i každá iniciativa a odpovědnost zapadly konec konců do

těch kolejí, jejichž výsledkem bylo administrativní zachycení dat a údajů bez hlubších ekonomických dopadů a rozborů. Mohu prohlásit, že se nám podařilo v dosavadní soustavě řízení dosáhnout dobré úrovně našeho kožešnického průmyslu.

Naše výroba, kterou dříve tvořilo 86 dílen, byla koncentrována v roce 1948 a znárodněním se vytvořil průmysl, pro nějž bylo nutno

vše vybudovat – organizační techniku, technologii, evidenci atd. Dnes je tento průmysl socialistickým průmyslem, vyrostlým ze so cialistické společnosti. Kožešnický průmysl je rozvojovým průmyslem a je zařazen v ministerstvu spotřebního průmyslu. Hovořím-li o konkrétních podmínkách československého kožešnic

kého průmyslu, musím přiznat, že přes náš rychlý nástup na světové trhy se nám nepodařilo ve všech sortimentech předstihnout živnosten

ské podnikání západních kožešníků v plném rozsahu. Uvážíme-li však, 202

že jsme před 10 lety vyvezli kožešiny za jeden milión korun a v le tošním roce vyvážíme za více než stonásobek, je to dokladem toho, že naše technologie, průmyslová organizace řízení výroby a obchodu,

spojená se snahou zachovat nejvyšší uměleckořemeslnou užitnou a výtvarnou hodnotu finálního kožešnického výrobku, přispěly k tomu, že v celé řadě případů se nám podařilo překonat kapitalistickou pro

duktivitu práce, hospodárnost manipulace se surovinou a kvalitu finál ního výrobku. Jen proto se nám podařil zmíněný průlom do ochranných celních přehrad kapitalistických států. Převratný růst exportu, zejména

v posledních 2-3 letech, potvrzuje, jak vertikální koncentrace našeho oboru, zahrnující od péče o surovinové zdroje z tuzemského výskytu přes činění, barvení a konfekci kožešnických výrobků i prodej kon zumentovi či kupujícímu na vnitřním nebo zahraničním trhu, prospěla

rozvoji této progresívni, v minulosti značně opomíjené výroby spotřeb ního průmyslu . Koncentrace kožešnického průmyslu probíhala úspěšně, i když za účinné pomocí nástrojů extenzívního hospodaření . Pro toto odvětví

nebyla ani v této etapě jiná možnost. Nové odvětví, vznikající z roz tříštěné řemeslné malovýroby, předpokládalo vybudovat materiálně technickou základnu, především s pomocí nezbytných investic, lidských činitelů i surovinových zdrojů. Přitom ovšem ekonomické výsledky minulých období dokazují, že nedocházelo k jejich neúčelnému vya nakládání.

Jsme si však také vědomí, že tato soustava nedávala ani plné pod

mínky k jejich maximálnímu využívání, především v určení a stano vení ekonomických nástrojů a vyvíjení ekonomického tlaku z centra. A právě v tomto směru nás nové podmínky stavějí a budou stavět do zcela nového světla, budou vyžadovat změnu myšlení. Nezdůvod

ňujeme naše záměry jako společensky nezbytné pro centrální orgány k administrativnímu souhlasu, ale mají význam přímo pro nás, pro eko nomické posouzení a správné rozhodnutí našich dalších záměrů. Jsme si vědomi záměrů, které ústřední výbor sleduje, chce-li při za chování vývoje životní úrovně vyřešit obtíže v oblasti výroby. I když to právě pro nás není lehký úkol, plně tento záměr ústřední ho výboru podporujeme .

Jsme si plně vědomi, že to znamená obrátit pozornost především směrem k investiční politice, zásobám, tržnímu zaměření výroby a zefektivnění zahraničního obchodu. K některým otázkám bych chtěl, jako delegát sjezdu, obrátit po zornost.

Jestliže ekonomické nástroje v této etapě nejsou s to zabezpečit v plné míře obrat znamenající rozhodný krok k zefektivnění výroby ve všech směrech, nebylo by správné, aby ústřední výbor podlehl

hlasu těch, kteří by chtěli tam, kde obtíže nejenže nemizejí, ale v ně kterých případech ještě narůstají, znovu nastoupit cestu administra tivních příkazů pro jejich přechodné řešení. Byla by to možná pro 203

některé oblasti cesta pohodlnější, ale jistě nic neřešící, jako celá dosavadní administrativní soustava řízení. I v našem průmyslovém oboru jsou oblasti, kde bychom mohli řešit některé problémy, které nás tíží, daleko schůdněji, cestou administrativní než dopadem zásad nové , soustavy do naší ekonomiky. Myslím , že bude správné to doku mentovat na jednom z mnoha případů.

Zásada maximálního zaměření na domácí zdroje surovin nás v . mi nulosti donutila v co největší míře zaměřit celou koncepci výroby na zdroje surovin z domácího trhu a na omezení dovozu surovin . To se

nám podařilo . Od roku 1958 klesal dovoz, avšak vývoz rostl.

Dosavadní soustava administrativního řízení nás v tomto směru pod porovala platnými vyhláškami o přednostním zásobování surovinou, kterou sbíral podnik Sběrné suroviny. Provedli jsme výrobní manipulaci suroviny a tú súrovinu, která se nehodilà pro kožešnické zpracování, jsme prodali dalším zpracova

telům . Podle našeho názoru nedostatkem ovlivněným administrativní soustavou řízení bylo, že dodavatel nestačil zvyšovat dodávky zdrojů surovin v tom tempu, jak se vyvíjela zpracovatelská odvětví. Objevil

se celkový nedostatek této suroviny a do tohoto období nastoupila nová soustava řízení se svými zásahy do dodavatelsko-odběratelských vztahů s volným výběrem dodavatele a odběratele. Tato zásada je již

využívána a má své dopady i u nás, kdy od počátku roku nám klesá zdroj domácích surovin – i když zatím nemohly v plné šíři působit ty ekonomické nástroje, které postaví odběratele jako partnery do stejných ekonomických poloh.

· Proto v této etapě mohou vzhledem ke stanoveným nejednotným odvodům, cenovým relacím a dani využívat jednotliví odběratelé to hoto přechodného období a získat zdfoje surovin, kterých nemusí nejefektivněji využít vzhledem k dopadu ekonomických nástrojů. Proto stojíme před problémem, jakými opatřeními zabezpečit zdroje

surovin pro náš průmysl. Předpokládali jsme určitá opatření, jejichž cílem bylo zvýšit zdroje domácích surovin. Mohli bychom i nadále jít cestou administrativních příkazů centra k řešení těchto problémů. Do mníváme se však, že bude správné jít cestou, kterou umožňuje nová soustava a pro niž dává předpoklady jít cestou vytvoření vlastní konkurenční sítě výkupu domácích surovin. Jsme si vědomi nákladů, které musíme vynaložit z vlastních pro středků na toto řešení, ovšem jiné cesty není. V tomto směru dopad nou na nás v plné míře pozůstatky administrativní soustavy řízení, kde ekonomické rozbory byly nahrazovány jednostrannými administra. tivními akty. Ovšem jít cestou snižování výroby a propouštět kvalifi kované pracovníky by znamenalo jak ekonomické škody pro náš obor,

tak i pro celou společnost, neboť právě dosavadní období je obdobím konjunktury v poptávce po kožešinových výrobcich na celém světě, a právě z králičin, tedy ze zdrojů, které jsou u nás k dosažení. Ovšem jejich výkup vázne. 204

Jestliže jsme pronikli i na americký trh a americký zákazník má zájem o další tisíce plášťů z našich králičin, je to dokladem toho, že jsme schopni úspěšně konkurovat zahraničním podnikatelům. Vyža duje to však, aby surovinové problémy byly řešeny v nové soustavě

řízení podstatně pružněji než dosud. Chceme-li zachovat příznivý trend růstu prodeje na vnitřním a zahraničním trhu, musíme otázku surovinových zdrojů řešit ze zcela nových pozic, ať chceme nebo ne

chceme. Má-li náš vývoz stoupnout do roku 1970 o dalších 50 %, musí me v péči o krytí potřeb na úseku surovin nastoupit cestu, která

vytvoří podmínky pro odkrývání těch rezerv, které máme v našem hos podářství, v zemědělství, zejména v JZD a státních statcích, v přidru

žené průmyslové výrobě masokombinátů a mrazíren , dále u širokého okruhů faremních a drobných chovatelů drobného hospodářského zví. řectva.

Výstavba vlastních chovných farem norků, nutrií a modrých lišek se nám jeví nezbytně nutná proto, abychom produkci nových kusů v nejširší míře a nejvyšší kvalitě dodali těm chovatelům produ

centům, kteří již dnes pochopili vysokou lukrativnost této činnosti v Dánsku, Norsku, Kanadě, Polsku, SSSR a jinde. Nelitujeme uvolnit

na dovoz prvních chovných kusů a mechanizovaného faremního za řízení potřebné devizové prostředky, i když jich máme nedostatek na dovoz surovin. Je to nutné proto, abychom si v příštích letech rozší

řili domácí surovinové zdroje jak v socialistickém, tak v soukromém sektoru.

Jestliže se v dokumentech hovoří o tom, že další rozvoj výroby

narazil na surovinovou bariéru, že nedošlo k rozvoji hospodářské spolupráce mezi námi a ostatními lidově demokratickými státy v ta kovém rozsahu, jak se předpokládalo, platí to v plném rozsahu i pro kožešnický průmysl . zdroje surovin 1 z SSSR, pokud jde o kožešiny, mají nesporně kle sající tendenci. Péče o surovinové zdroje, jak jsme ji v našem resortu konzultovali, je pro nás záležitostí nejen dalšího rozvoje, ale přímo existence výroby. Jestliže ani přes pochopení centrálních orgánů ne .

došlo k vyčlenění provozoven speciálního sběru a k jeho začlenění do námi budované výkupní organizace, budujeme tuto výkupní organizaci sami, i když litujeme nákladů, které s tím v určitém , směru vznikají. +

Materiál k XIII. sjezdu zdůrazňuje rozvoj průmyslu, který se může rozvíjet ta základě domácí suroviny. Domácí suroviny u nás máme, ale jejich sběr provádí ten, komu to nepřísluší, tj . Sběrné suroviny. Přitom nejde o odpad, ale o základní surovinu. za Nová soustava nám dala nejenom možnost, ale i přímo úkol

vést vlastní výkup a zamezit, aby se na něm přiživovaly mezičlánky. Mezičlánků máme mnoho . Někdy mi to připadá, že je republika zaopatřovacím ústavem pro tyto lidi na mezičláncích.

Naším úkolem je překonat surovinové potíže bez dalšího podstatné ho zvýšení nároků na dovoz. Tento úkol si však vynutil, abychom naši 205

dosavadní formu aukčního výkupu surových kožek rozšířili i na drob

né chovatele, abychom upustili od odmítání výkupu stovek nabídek drobných chovatelů nebo jejich zajmových organizací - místních poboček Čs. svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva a zavedli i zásilkovou službu, vytvářející přímý styk mezi výrobou a chovatelem producentem i v těch horských místech a oblastech, kam se sběrač kožek, peří a ostatních sběrných surovin nedostane. V nové soustavě řízení se péče o rozvoj faremních a drobných chovů, dosavadní aukční výkup a nově zavedená zásilková výkupní služba vedle nákupu surových kožek ze sběru prováděného kraj

skými podniky Sběrných surovin – stávají jednou z rozhodujících čin ností oborového podniku.

Surová kožešina z domácí králičiny, dosahující ve finálním výrob ku kožešnického průmyslu devizové hodnoty 2 dolary, dávno již pře

stala být odpadem, který by patřil do sortimentu sběrných odpadů a odpadků. Je stejně cennou devizovou surovinou jako vykupované ovčiny a koziny nebo surové kůže pro obuvnický i kožedělný průmysl, jako surové kůže včetně vepřovic z domácích porážek. Zabezpečujeme výkup surových kožek tak, aby vedle sběru 14 mi

liónů králičin v českých zemích a 1 miliónu na Slovensku došlo k výkupu alespoň 20 miliónů králičin, nemluvě o kozinách, jehněti nách a skopovicích, ušlechtilých kožešnických divočinách apod. Efektivnost, které bylo po zavedení prvních náznaků ekonomické soustavy řízení a po odbourání hlavních zásad administrativního ří

zení zatím dosaženo, potvrzuje, že nastoupená cesta je nejen správná, ale v zájmu soutěže socialistického zřízení s kapitalismem i nezbytně nutná. První výsledky ukazují, že přes zmíněné surovinové potíže a špatné využívání surovinových rezerv z domácích zdrojů jsou v naší

ekonomice skryty ještě značné rezervy. K jejich odkrytí je však třeba využívat všech ekonomických nástrojů, a to nejen formy spojování morálních a hmotných podnětů, ale i ' odvážnějšího přístupu, pokud jde o ukazatele devizového salda v oblasti zahraničního obchodu

apod. I v zahraničním obchodě přímý styk výroby se zahraničním zá kazníkem za účasti komerčního zástupce dovozně vývozní společnosti přispívá k dosažení vyšší devizové výnosnosti než v minulosti, kdy dosahované zahraniční ceny byly zakrývány tajemnou rouškou vý sadních společností. Kdybychom dostali například k dispozici celý nadplánovaný devi

zový přínos pro potřeby vlastního oborového podniku na dovoz su rovin nebo moderního strojního zařízení, dosáhli bychom rychlou

obrátkou toho, že by se devizové saldo celého oboru vyvíjelo ještě příznivěji než dosud. A jestliže chozrasčotní sféra řízení bude centrem ovlivňována eko nomickými tlaky, vycházejícími z působení ekonomických nástrojů, pak není otázkou administrativního řízení ovlivnit zásahy z centra

i sféru oblasti průmyslové činnosti řízené národními výbory, ale je to 206

otázka především politická, vycházející z principu politiky strany a jednotného řízení národního hospodářství státním plánem. A v tomto směru jako delegát sjezdu žádám , aby ústřední výbor

pokračoval v uplatňování nové soustavy řízení ve všech oblastech řízení národního hospodářství, tedy i v plné šíři u podniků řízených jednotlivými stupni národních výborů , a to všude na jednotných zá sadách .

V současné etapě vývoje našeho národního hospodářství dostaly se konečně kožešiny, pokud jde o jejich ekonomický význam v průmyslu a obchodu, do takové polohy, která jim s přihlédnutím na jejich vý.

znam pro naše národní hospodářství nesporně patří. Odsouzení gigan tomanie a nástup za realitou faktické efektivnosti a ekonomické účin

nosti všech investic přivítají jistě všichni ti, jimž dosažení vytčených ekonomických cílů jako podmínky pro vytvoření ekonomicky, a tím i politicky silné republiky leží více na srdci než jejich osobní blaho a prestiž. Věřím také, že XIII. sjezd v této věci řekne své slovo, a vytvoří tak další předpoklady pro šťastnou budoucnost všech na šich pracujících .

Soudružka LUDMILA JANKOVCOVÁ Nechci se zabývat nesmírně důležitou otázkou životního stylu člo věka v socialismu . Ráda bych však upozornila na některé závažné

problémy podmínek, v nichž člověk pracuje. Přitom mi nejde o tech nickou stránku těchto podmínek, nýbrž o jejich stránku společenskou, především pak ekonomickou, a to v oblasti našich hospodářských organizací.

Při analýze této společenské stránky docházíme k závěru, že pro vývoj vědomí a jednání člověka mají mimořádný význam poměry v jeho bezprostředním okolí, v hospodářské činnosti, tedy zpravidla

poměry v dílně či oddělení a pak postupně i poměry v závodě či v od boru a poté i v podniku a celém aparátu jeho vedení. Není třeba se nad tímto faktem pozastavovat. Je dán tím, že člověk se živí svou pra cí a touto prací je poměrně dlouhodobě spjat především s vývojem

toho článku společenské kooperace, v němž bezprostředně působí. Tím

zřejmě není nijak popírána základní souvislost vědomí a jednání lidí s vývojem společnosti vcelku. Jde spíše o to, že tato souvislost se pro

sazuje prostřednictvím vztahu lidí k dílčím společenským kooperacím ( například k dílně nebo oddělení závodu a podniku ) . Zásady nové soustavy řízení vycházejí správně z poznání, že v soci alistické společnosti nelze celospolečenské zájmy prosazovat odsouvá ním a potlačováním zájmů dílčích, ale přes tyto dílčí zájmy, jejich ovlivňováním a usměrňováním . 207

Za nové soustavy řízení musí i kolektivní smlouvy vycházet ze zásady, na níž je soustava budována : prosazovat celospolečenské zá jmy prostřednictvím zájmů dílčích, prosazovat jejich správné využí vání.

: Na vytváření vztahu mezi celospolečenskými a dílčími zájmy má v hospodářských organizacích rozhodující vliv vytváření podniků optimální velikosti z hlediska efektivního řízení. Ne tedy jen z hledis ka teoretické kapacity strojů. V rámci takovýchto podniků pak vnitro podnikové řízení, kterým se jak smysl činnosti podniku, tak i principy, kterými je tato činnost ovládána, promítají do jednotlivých článků vnitropodnikové kooperace přiměřeně k jejich funkci, pravomoci a

odpovědnosti. Jím se také vytváří odpovídající ekonomické a sociální prostředí dílny, provozu a závodu, jednotlivých oddělení a jejich se skupení .

Bez příslušných změn v systému vnitropodnikového řízení není tedy vůbec myslitelná realizace nové soustavy řízení vcelku. Bez příslušných úprav vnitropodnikového řízení by reálně nemohl existovat ani socialistický podnik jako ekonomický organismus , ne . mohla by reálně existovat a působit podniková hmotná zainteresova . nost na hrubém důchodu či zisku, o kterou se opírá systém řízení

podniků a jejich svazků a z centra makroekonomické řízení. A konečně se bez nich ani neobejdeme, chceme-li co nejrychleji

mobilizovat všechny krátkodobé rezervy v našem hospodářství. Podnikavost a odpovědnost našich podniků můžeme a musíme usku tečňovat jenom cestou rozvoje iniciativy a upevňování kázně vnitro: podnikových kolektivů a jednotlivých pracujících na základě jejich ekonomického zájmu , a to přiměřeně k jejich objektivně nutnému spo lečenskému a technickému postavení při uskutečňování cílů podniku. Jenom tak rozvineme i účelnou a účinnou účast pracujících na řízení, jenom tak dokážeme spojit ke skutečně plodné práci naše dělníky, techniky, ekonomy a organizátory . K formování této spolupráce je

zapotřebí určitého ideologického působení na lidi. Rozhodující je však, jak dokážeme jednotu výrobní, technické, ekonomické a organizační stránky promítnout do způsobu vnitropodnikového plánování, do způ. sobu sestavování a využívání předběžných kalkulací, do konstrukce hmotné zainteresovanosti dílen, útvarů, technické přípravy výroby, ekonomických útvarů i ørganizačního oddělení atd. K tomu ke všemu, stejně jako k rozvinutí vnitropodnikového řízení v dalších směrech, bude nesporně zapotřebí velkého úsilí našich od borníků v otázkách techniky, ale především ekonomiky a organizace podnikové činnosti.

Je například zapotřebí určit hospodářské výsledky, respektive ná klady a výnosy jednotlivých vnitropodnikových útvarů, tedy jejich vliv na vývoj hrubého důchodu nebo zisku podniku, je třeba stano

vit pravidla rozdělování vnitropodnikových hospodářských výsledků, 208

vypracovat ceníky vnitropodnikových cen a uvést v život systém ope rativních kalkulací, je třeba plně rozvinout systém vnitropodniko vého účetnictví .

Přitom by bylo velkou chybou, kdyby se vnitropodnikové řízení, po

kud se týká svého rozvoje i praktického působení, stalo věcí jenom ; jedné skupiny odborníků, například jenom účetních nebo plánovačů .

a nestalo se předmětem zájmu celého vedení a všech pracujících .

Tento resortismus hrozí především tam, kde jde dopředu jenom určitá stránka vnitropodnikového řízení. Tak například jinak zcela správný rychlý rozvoj našeho vnitropodnikového účetnictví může při nedosta tečné péči o rozvoj ostatních stránek vnitropodnikového řízení způso bit, že se vnitropodnikové řízení stane jenom nebo převážně doménou účetní, a tak se oslabí jeho vliv na vývoj ekonomiky podniku. Stejně naléhavě je třeba spojovat vnitropodnikové řízení s nejúčel.

nější formou zpracování informací a nasazením vyšší výpočetní tech niky a upravit tok informací tak, aby sloužily optimální koordinaci technologicky různorodých pracovních procesů. Myslím, že v tom je

jádro kritiky na přemíru papírování na všech stupních řízení. Infor mací a korespondence dochází od shora dolů a odtud ještě níž tolik, že pak ten, kdo má řídit, čte, místo aby řídil, nebo nakonec nečte a mnohdy také neřídí. Není potom divu, že se taková práce musí jevit jako neproduktivní. Bez informací řídit nelze , je však třeba, aby informace byly v sou ladu s racionalizací a účelností řídící práce.

Pro postup při rozvíjení vnitropodnikového řízení byly centrálně vydány rámcové pokyny i speciálnější pokyny pro jednotlivá odvětví a obory. Nyní je na podnicích, aby za přispění oborových ředitelství, resortních výzkumných ústavů a poradenských institucí, které budou

vytvořeny, iniciativně rozvíjely systém svého vnitropodnikového řízení přiměřeně ke svým konkrétním podmínkám. Právě různorodost těchto konkrétních podmínek nedovoluje vydávat centrálně podrobné před pisy a schémata pro vnitropodnikové řízení, a proto je třeba zbavit

se v podnicích staré mentality vyčkávání podrobných pokynů shora Jako příklad iniciativního postupu podle rámcových směrnic lze uvést Vítkovické železárny a Chemické závody Jiřího Dimitrova V Bra tislavě, kde byla velmi podrobně propracována struktura nákladů, vý.

nosů a hospodářských výsledků, jednotlivých vnitropodnikových útva rů a konstruována hmotná zainteresovanost těchto útvarů. Tam byl

také podrobně stanoven postup při plánování a evidenci vnitropodni kové činnosti atd. Podrobně o postupu i výsledku práce hovořil zde soudruh Hojecký .

Skutečnost, že rozhodující práci v rozvoji vnitropodnikového řízení musejí vykonat podniky, a že centrálně není možno usměrňovat vývoj

vnitropodnikového řízení v podrobnostech, samozřejmě neznamená, že centrální orgány nemohou a nemusí pomáhat rozvoji vnitropodni kového řízení .. 209

Jejich povinností je bedlivě sledovat vývoj a způsob vnitropodniko vého hospodářství v podnicích , zevšeobecňovat zkušenosti a v ze všeobecněné podobě je vracet zpět do podniků . Organizovat výměnu kon krétních zkušeností mezi podniky, pomáhat radou slabším podnikům,

zpřístupňovat podnikům zahraniční zkušenosti a poznatky atd. V naprosto konkrétní podobě a ve značném rozsahu musí podnikům

pomoci oborová ředitelství, resp. jejich organizační útvary. Do realizace a dalšího rozvíjení nových principů vnitropodnikového řízení se jistě zapojí i ty společenské organizace, které mají dobré předpoklady působit pomocí svých dobrovolných aktivů na další vývoj vnitropodnikového řízení v masovém měřítku. Mám na mysli pře

devším Revoluční odborové hnutí, Socialistickou akademii, Českoslo venskou vědeckotechnickou společnost a Československý komitét pro vědecké řízení při ČSVTS, který se zrodil v obrodném procesu, vyvo laném novou soustavou řízení, jako dobrovolná organizace pro pod poru vědeckého zkoumání řízení a především pro šíření a prosazování poznatků vědeckého řízení v praxi. Předpokládá především různými formami školení, organizací výměny zkušeností mezi podniky různých odvětví a oborů i poradenskou čin

ností napomáhat při rychlé a kvalifikované realizaci nových principů vnitropodnikového řízení a při jejich dalším rozvíjení. Je jistě v této souvislosti potěšující, že o dobrovolnou práci Československého ko mitétu pro vědecké řízení se projevuje mimořádný zájem .

Československý komitét pro vědecké řízení se rozhodl na základě zkušeností ze semináře, pořádaného jeho odbornou komisí pro vnitro podnikové řízení, uspořádat na podzim tohoto roku rozsáhlé školení ve vnitropodnikovém řízení, kterého by se zúčastnili ti pracovníci z jednotlivých podniků, kteří se podílejí na tvorbě zásad vnitropodni kového řízení nebo jsou za ně odpovědni .

Rozvoj vnitropodnikového řízení není však podmíněn jenom dobrou prací podniků, oborových ředitelství, resortních výzkumných ústavů,

budoucích poradenských organizací i organizací společenských . Vnitropodnikové řízení je v mnohém směru podmíněno také reali

zací nové soustavy řízení vcelku a celkovou politikou strany. Bez podstatných změn zainteresovanosti, odpovědnosti a pravomoci podniku, které má přivodit nová soustava řízení, by nebylo ani možné

dosáhnout podstatnějších změn uvnitř podniku ve vnitropodnikovém řízení, v jeho charakteru a hlavně v jeho účinnosti . Podobně je celková proměna charakteru a účinnosti vnitropodniko

vého řízení podmíněna i tím, že celkovou politikou strany budou řešeny další problémy, které nemohou podniky buď zcela, nebo do značné míry řešit samy, které však mají zcela mimořádný vliv na kvalitu vnitropodnikového řízení a na jeho účinnost. Jakkoli zdokonalíme na příklad metody vnitropodnikového plánování, vnitropodnikové evidence

a hmotné zainteresovanosti, nedosáhneme vnitropodnikovým řízením podstatného zlepšení vnitropodnikové ekonomiky, jestliže se nepodaří 210

společným postupem centra a podniků skutečně upevnit autoritu ve doucích, překonat falešně chápanou demokracii v řízení hospodář

ských procesů, jestliže se nepodaří překonat tendence rozrušující pra vomoc

a odpovědnost vedoucích, jestliže se nepodaří likvidovat

všechny formy nivelizace, jestliže přitom zároveň nedokážeme vtisk nout řízení jeho důsledně socialistický smysl a styl a nenajdeme správné formy součinnosti vedoucích hospodářských pracovníků na

straně jedné a stranických a odborových organizací na straně druhé. To vše jsou problémy, na jejichž řešení mají podniky nesporně urči .tý vliv, které však samy vyřešit nemohou. Proto jsem považovala za

nutné upozornit právě na tuto podmíněnost charakteru i účinnosti vnitropodnikového řízení celkovým stavem společenského prostředí a hlavními tendencemi jeho dalšího vývoje. Hovoří se často právem o vztahu mezi novou soustavou řízení a

věcnými problémy našeho národního hospodářství. Také vnitropodni kové řízení je těmito věcnými problémy podmíněno. Je známo, jak nedostatečně využíváme lidí, strojů i materiálu, jak nedostatečné je úsilí o technologický, konstrukční i organizační pokrok, jak neuspokoji vý je zájem o zvyšování kvality práce. Je známo, že tyto nedostatky spoluvytvářejí veliké národohospodářské problémy, i když se v prak tickém životě jeví leckde jen jako , řada drobných otázek. Jejich řešení

závisí především na úrovni vnitropodnikového řízení, na tom, jak do

kážeme tímto řízením prosadit do činnosti vnitropodnikových útvarů a jednotlivých pracujících účelnost a hospodárnost, jak dokážeme podnítit jejich tvůrčí iniciativu a upevnit jejich kázeň, jak je dokáže.

me přeměnit v opravdové hospodáře na svém pracovišti. Jestliže vě deckotechnický pokrok v dnešní době vyžaduje od všech pracujících

tvůrčí, iniciativní a zároveň ukázněný postoj k práci, pak toho nelze dosáhnout jinak než racionálním vnitropodnikovým řízením.

Značný význam vnitropodnikového řízení by nás měl vést k tomu, abychom jeho problematiku hlouběji vědecky zkoumali. Nejde o uza vřenou soustavu. Je to trvalý proces, který vyžaduje stále rozvíjet jeho formy a metody tak, jak to budou vyžadovat potřeby podniku a jak

vědecký výzkum podnikové ekonomiky bude přinášet nové poznatky. Bohužel, až do poslední doby v této oblasti se prosazoval spíše úzce prakticistický přístup k věci, skutečného výzkumu bylo málo a přitom

byl navíc ještě sevřen do poměrně těsného rámce resortních výzkum ných ústavů. Teprve nedávno byl založen Institut řízení s výzkumným pracovištěm , které by se mělo zabývat problematikou vnitropodnikové

ho řízení. Budování tohoto pracoviště však postupuje s velkými obtí žemi a vzhledem k jeho naléhavé potřebě i pomalu. Urychlené a kvalifikované uplatňování vnitropodnikového řízení je tak zatím stále ještě nedostatečně zajištěno teoreticky, a to i na rozdíl od jiných úseků nové soustavy řízení, o jejichž rozvíjení se stará vedle po četného aparátu ústředních hospodářských orgánů několik výzkumných ústavů. 211

Tuto mezeru, která vznikla zrušením Ústavu práce v padesátých letech, dnes tíživě pociťujeme.

Nedostatečný výzkum v oblasti vnitropodnikového řízení podlamuje též úsili o řešení širší otázky, kterou je renesance organizačního myšlení. Touto renesanci by se měly do popředí pozornosti našich hos

podářských pracovníků a organizátorů v praxi dostat skutečné hlubin

né problémy řízení a organizace, takové problémy , jako je autorita , pravomoc, odpovědnost, motivace činnosti lidí apod., které byly zasu nuty v minulých letech bezpočetnými metodickými pokyny v podstatě pro technologii administrativního řízení.

Je v zájmu výchovy odborných kádrů, kterých máme velký nedosta tek právě zde, aby do osnov vysokých škol, průmyslových a hospodár

ských škol byla zavedena nauka o organizaci a řízení, jak jsme své. ho času zavedli nauku o plánování. Péče o rozvoj vědeckého řízení

byla vlastní socialismu již v jeho počátku. Sám Lenin v počátcích existence sovětského státu věnoval rozvoji vědecké organizace a vě deckého řízení velkou pozornost a nabádal ke kritickému zhodnocení a co nejrychlejšímu využití racionálních poznatků vědeckého řízení a vědecké organizace práce v kapitalismu. Nová soustava řízení se stane mohutnou silou našeho dalšího eko

nomického sociálního a kulturního rozvoje jenom tehdy, jestliže se stane věcí každého z nás, nás všech, jestliže ve smyslu svých prin

cipů zformuje nově naše vědomí, smysl a kritéria našeho uvažování a snažení. Při vytváření těchto podmínek připadá velká úloha naší propagandě .

Jakkoli důležitou úlohu musí plnit propaganda při formování vědomí občanů naší země, a tím při působení na jejich jednání, nelze nevidět, že základním a rozhodujícím činitelem při formování tohoto vědomí a jednání jsou přece jen ty podmínky, v nichž lidé skutečně bez prostředně pracují a žiji.

Soudruh FRANTIŠEK JANURA ,

pražská městská organizace KSC

Soudružky a soudruzi! V diskusi k tezím XIII. sjezdu byla na našem

obvodě velmi často

připomínána zvýšená péče o práci ştrany v bydlišti. Zlepšení práce uličních organizací vystupuje do popředí zvláště nyní, po přechodu

společenských organizací ze závodů do bydliště a při dalším posilo vání významu a úlohy národních výborů. Proto je správné, že se ústřední výbor hlouběji zabývá problemati

kou bydliště, že se znalostí věcí reaguje na současné problémy a uka zuje cesty k jejich řešení. 212

Vzhledem k tomu, že na našem obvodě, který má sídlištní charak ter, tvoří členové uličních organizací více než 50 % členů obvodní organizace, zabývali jsme se v minulém období hlouběji jejich prací. Na základě rozborů poznatků jsme zkoumali, jakými formami pro

hloubit vliv strany v bydlišti, úroveň, obsah a zaměření členských schůzí uličních organizací, úroveň masové politické práce a další. Materiály, které byly zpracovány obvodním výborem , obsahují celou řadu závěrů a poznatků shodných s náměty sekretariátu ústředního výboru k práci uličních organizací. Jejich realizace není jednorázový úkol, který by bylo možno vyřešit

jednou provždy opatřeními organizační povahy. Jde o soustavný, po stupný a cílevědomý politickoorganizační proces, v němž je třeba ne ustálého úsilí obvodního výboru o zlepšení úrovně práce každé jednot

livé uliční organizace, a tím i vytvoření potřebných předpokladů pro celkové zlepšení politické práce v bydlišti. I když při prohlubování vlivu strany v bydlišti vycházíme z toho,

že vedoucí úloha strany se neuskutečňuje jen v uličních organizacích, nýbrž se realizuje prostřednictvím všech stranických organizací a

komunistů, kteří v místě žijí a pracují, přes komunisty v občanských výborech, ve společenských organizacích, komunisty poslance atd., jsme toho názoru, že prvořadou pozornost obvodního výboru je nutno věnovat uličním organizacím . Získané zkušenosti ukázaly, že není správné dívat se na uliční organizace jako na zvláštní typ organizací, do kterých přecházejí

soudruzi po odchodu z aktivního života, jako organizace důchodců a žen z domácnosti, které dosud pro různé důvody nejsou zaměstná

ny. Takovýto postoj k uličním organizacím vede ke smiřování se s je jich nízkou aktivitou, k podceňování jejich významu a ke snaze nahra zovat jejich práci různými formami obvodním výborem .

Vytyčujeme -li před ulični organizace požadavek dalšího prohloubení vlivu v bydlišti, a my jsme přesvědčeni, že jde o správný požadavek, pak to předpokládá, aby každá organizace byla pevným , stmeleným a dělným stranickým kolektivem, který důsledně vychází ze stanov

strany a v němž je každý komunista příkladem v plnění občanských a stranických povinností. Abychom tohoto stavu dosáhli , je nutné do čela organizací postavit schopné organizátory. V těch organizacích, v jejichž čele stojí schopné

výbory, posílené o členy ze závodních organizací, kteří bydlí v rajónu uliční organizace, které mají jasno v zaměření stranické práce, orien tují organizace na aktuální problémy bydliště, věnují pozornost pří

pravě členských schůzí, dosahují dobrých výsledků. Například v účasti na členských schůzích dosahují o 15—20 % vyšší účasti členů než v těch organizacích, kde dosud nestojí v čele takovéto výbory, i když podmínky práce jsou stejné. Proto obvodní výbor strany v současném období tomuto problému

věnuje zvýšenou pozornost. Využijeme zkušeností některých okresů, 213

které již v minulém roce na základě usnesení ústředního výboru orga

nizovaly na pomoc funkcionářům základních organizací týdenní inter nátní semináře.

Během letního a podzimního období provedeme rozbor práce výborů

uličních organizací, posoudíme úroveň dosavadní práce a na základě výsledků i znalosti práce komunistů v bydlišti zaměříme pozornost na důslednou kádrovou přípravu výročních členských schůzí. Nepůjde zde však jen o jakoukoli výměnu funkcionářů, nýbrž o jejich cílevě domou přípravu a potřebné rozmístění. Obrátíme se na závodní organizace s požadavkem , aby uvolnily schopné členy strany pro práci v bydlišti. Jedině takovéto řešení, kdy

ve výborech uličních organizací spojíme elán mladších soudruhů ze závodů, ústavů a jiných institucí se zkušenostmi a životní moudrosti starších zkušených funkcionářů a kdy novým členům výboru, ale i ostatním budeme věnovat soustavnou pozornost a péči v přípravě i celkové výchově, přinese aktivní práce své ovoce.

Zkušenosti, které jsme získali na našem obvodě z masové politické práce v místě bydliště, nás vedou k závěrům, že i v této oblasti plně platí zásada důsledného rozdělení práce i odpovědnosti za činnost v určitých zájmových i správních oblastech . Ani zde nelze trpět vzá

jemné nahrazování a přenášení úkolů z jedné organizace na druhou, nedůslednost v práci komunistů pověřených pracovat v některé ze společenských organizací nebo v národním výboru.

I když v Praze jsou určité odlišnosti z hlediska organizačního za členění členů strany proti jiným krajům , je nutno tuto zásadu nejen respektovat, ale plně ji i uplatnit. U nás není výjimkou, že například obyvatelé našeho obvodu Prahy 6, kde mnozí z nich vykonávají funk ce poslanců ONV, členů občanských výborů nebo funkce ve výborech

zájmových organizací, jsou stranicky organizováni v jiné obvodní organizaci, protože na tomto obvodě pracují. Jsme toho názoru, že tato okolnost nemůže být na závadu práci s komunisty v bydlišti, vyžadování odpovědnosti při plnění stranických úkolů ani v jejich řízení.

Obvodní výbor strany má dost možností, jak s nimi pracovat buď přímo, jsou-li členy některých obvodních orgánů či organizací, nebo prostřednictvím uličních organizací, pracují -li jako funkcionáři výborů v některé společenské organizaci nebo státní správě. Že tomu tak je, potvrzuje celá řada příkladů aktivních funkcionářů , kteří na každém obvodě pracují, i výsledky jejich práce.

Avšak ne vždy úsilí obvodního výboru je korunováno úspěchem . Kromě snahy, pozornosti a snad i dovednosti funkcionářů obvodního výboru strany působí na konečné výsledky jistě i ostatní vlivy, v nichž

nemalou úlohu mají organizační zásady a vztahy, na kterých jsou

společenské a zájmové organizace stavěny, a vlastní pozornost jejich vyšších orgánů k vyjasňování a ovlivňování obsahové činnosti. 214

Tyto zkušenosti získáváme hlavně nyní, kdy došlo k převodu spole čenských organizací ze závoda do místa bydliště. Téměř žádné starosti z hlediska získávání členské základny a péče o ni, rozvíjení vlastní činnosti nemají organizace vysloveně zájmové, jako jsou rybáři nebo myslivci, zahrádkáři a chovatelé drobného hos podářského zvířectva. Proti tomu organizace, v jejichž obsahu práce převládá starost a péče o celospolečenské zájmy, jako jsou požárníci, Červený kříž, Svazarm, a hlavně pak organizace skutečně masové, je jichž masovost je chápána v počtu členů, jako je například Svaz česko slovensko -sovětského přátelství, rozvíjejí svoji činnost v místě bydliště poměrně obtížně.

Jak se ukazuje, zde nestačí jen snaha komunistů v místě bydliště. Bude potřeba, aby se nad tímto stavem zamýšleli i soudruzi ve vedení

těchto organizací. Zdá se, že došlo jen k přelití členské základny z jednoho místa na druhé, ze závodu do bydliště. Myslíme však, že takto usnesení ústředního výboru pro zjednodušení organizačního ži vota těchto organizací myšleno nebylo. Neboť za těchto podmínek se nic nezměnilo, vyjma určitého zkomplikování situace , pokud se týká požadavků na schůzové místnosti i různá speciální zařízení, která

ke své činnosti organizace potřebují ( Svazarm ) . Na závodech je měli, kdežto v bydlišti nejsou. Nezměnilo se nic v obsahu a náplni práce

organizací ani v jejich organizační činnosti. Zde, myslíme, je hlavní příčina, proč ty organizace, jejichž obsaho vé zaměření i organizační formy odpovídají zájmům občanů a uspoko jují je, svou práci rozvíjejí poměrně snáze a s daleko větším úspě . chem než organizace ostatní.

Nechci tím říci, že by všechny organizace měly být založeny jen na zájmech jednotlivců nebo skupin občanů a nepomáhat při řešení celospolečenských problémů. To není ani u těch organizací, jejichž práce je dobrá. Vždyť například vezměte si práci chovatelů drobného

zvířectva. Kolik odvádějí národnímu hospodářství surovin i jiných produktů. Nebo vliv myslivců na výchovu člověka k dobrému vztahu k přírodě apod . Avšak k tomu, abychom efektivně rozvíjeli práci všech organizací, je potřeba v jejich činnosti zájmy občanů respekto vat, opírat se

ně, volit k tomu své vlastní specifické formy projevu

v obsahu práce té které organizace, a tak vytvářet předpoklady k je jich aktivní činnosti .

Bude-li ovšem například hlavní náplní ve Svazu československo sovětského přátelství inkaso, jak se u nich odborně říká vybírání pří-. spěvků, a pořádání obecných besed o Sovětském svazu, pak skutečně budeme dále pokračovat v evidování mrtvých duší, které sice platí příspěvky spíše pro vlastní klid , ale jinak se o organizaci a její život nestarají a organizace na jejich výchovu nepůsobí. Jsme toho názoru , že kromě důslednějšího řízení komunistů ve spo

lečenských organizacích základními organizacemi a obvodním výbo rem strany je nutno jejich obsahové náplni a zaměření věnovat větší 215

pozornost ze strany příslušných ústředních a krajských orgánů. Je nutno dosáhnout vlastního specifického zaměření a projevů v jejich

činnosti a respektovat je. Není správné a věci nijak neslouží, jestliže všechny organizace na svých schůzích projednávají jedno a totéž, ně

kdy i se stejnými úvodními referáty. Stejně je tomu tak, když všechny organizace se snaží hovořit ke všem otázkám vnitropolitickým nebo

zahraničním a vysvětlovat je. Takovýchto příkladů, kdy všichni dělají všechno, kdy se těžko pozná, které organizace je to schůze, je možno uvádět celou řadu.

Zatím tomu mnohdy tak je. Tento stav nesvědčí o důsledném plnění usnesení ústředního výboru z ledna 1965 a myslíme, že je na čase,

abychom nyní, kdy je ukončováno administrativní převedení organiza cí ze závodů do bydliště, důsledně uskutečnili i zjednodušení organi začního života a odstranili různé ty duplicity, triplicity nebo ještě větší násobení, kdy stejní funkcionáři projednávají

stejné

otázky,

avšak v různých organizacích.

Hovořím -li o masové politické práci v místě bydliště, pak mám na mysli ještě jeden problém. Jde o výchovu mládeže, nebo lépe řečeno o podíl Československého svazu mládeže na této činnosti.

Všichni plně uznáváme úlohu a poslání ČSM. Přitom se zdá, že se ne dost důsledně zamýšlíme nad tím, zda existující organizační struk

tura, formy a obsah práce této úloze a poslání odpovídají. Zatímco strana po určitém období, kdy zrušila místní organizace,

přistoupila k ustavování uličních organizací, svazáci zůstali » důsled nější« a k místu bydliště se vracejí jen velmi pomalu a živelně. Rozebíráme-li přitom, kde většina mladých lidí tráví svůj volný,

mimopracovní nebo mimoškolní čas, pak je to v bydlišti, a to ve větši ně případů není totožné s místem pracoviště.

Přestože nepodceňujeme práci svazáckých organizací na pracoviš tích, jakož i výchovu mladé generace, jsme toho názoru, že bychom neměli přehlížet, kde mladí lidé opravdu tráví svůj volný čas. Myslím, že stále platí zásada, že nepůsobíme-li výchovně my, komunisté, půso

bí jiní. Že tomu tak je, potvrzují i svodky a hlášení bezpečnosti o růz ných partách. Většinou tyto party, které nedělají nic dobrého, se

skládají z mladých lidí z bydliště, kteří vedle sebe žijí. Ke zlepšení výchovné práce ČSM, k rozšíření jeho vlivu na činnost

veškeré mládeže je potřeba pracovat všude tam , kde jsou mladí lidé. Vím , že neříkám nic nového, ale zatím tomu tak není. O práci v byd lišti se nikdo nestará, neorganizuje ji, je skutečně jako druhořadá, a přece vzhledem k tomu, že zde mladí lidé tráví většinu volného času, je potřeba práce Svazu mládeže jako soli. Proto plně souhlasím s tím, co bylo řečeno ve zprávě ústředního

výboru o nutnosti změnit formy působení i organizační uspořádání ČSM . Bude-li práce Svazu mládeže vycházet z potřeb a zájmů mladých lidí a bude-li rozvíjena tam, kde jsou mladí lidé, má zaručený úspěch.

216

Soudruh JAN JELINEK ,

severočeská krajská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi !

Tempo a způsob průmyslového rozvoje našeho státu a všech jeho oblastí jsou přesvědčivým důkazem předností a úspěchů socialistic kého systému i v ekonomické oblasti. Avšak ani socialismus dosud ne.

mohl odstranit některé jednostranné důsledky průmyslového rozma chu, jež nepříznivě ovlivňují život lidí a způsob jejich života a které

zaviňují mnoho svízelných lidských a psychologických problémů. Mezi tyto nepříznivé důsledky patří bezesporu i ty, které ovlivňují

vzájemné vztahy člověka a prostředí. Ukazuje se, že dnes, na prahu vědeckotechnické revoluce, tvorba společenského a životního prostře lí vystupuje do popředí jako jeden z nejdůležitějších politických pro blémů současnosti a budoucnosti, zejména pro své hluboce civilizač

ií a humanistické principy. V diskusi k tezím sjezdu jsme se přesvědčili, že občané v Severočeském kraji očekávají od našeho sjezdu v tomto směru impuls ke komplexnímu řešení otázek tvorby životního a společenského prostředí.

K problémům životního prostředí i v předsjezdové diskusi se vy jádřila řada odborníků. Nechci jejich závěry opakovat, ale ukázat několika příklady ze Severočeského kraje, jak průmyslový rozmach záporně zasahuje do života lidí a prostředí, v němž žijí, jestliže v sou ladu s tímto rozvojem nejsou činěna opatření, která by likvidovala některé jeho záporné vlivy. Jak známo, Severočeský kraj , je historickou průmyslovou aglomerací se všemi nepříznivými důsledky v rozmístění výroby, stáří základních fondů, ve struktuře a úrovni sídlišť , zařízení atd . Tyto důsledky se

koncentrují zejména v západní části kraje, kde je soustředěna těžba uhlí, velké energetické celky, těžký průmysl, velké chemické závody, hustá síť dopravy. Je známo, že v této oblasti, kde na poměrně malém

území žije více než půl miliónu lidí, dochází neustále k velkým změ nám v komunikacích, vodních tocích, zanikají obce, mění se přírodní reliéf.

To všechno vyvolává u mnohých lidí různé psychologické problémy, včetně určitých pocitů životního provizória. Řada lidí považuje svůj pobyt v tomto kraji za přechodný. Projevuje se to ve značné migraci obyvatel. Za posledních 5 let ubylo v kraji 7000 obyvatel a tato ten

dence se projevuje zejména u vysoce kvalifikovaných pracovníků , jako jsou lékaři, učitelé, umělci a jiní.

Lékaři nás už delší dobu upozorňují na některé varovné jevy ve zdravotním stavu obyvatelstva. Průměrné procento vní op nosti v kraji za posledních 5 let bylo vždy vyšší, než je celostátní

průměr. Z rozboru onemocnění v roce 1964 vyplynulo, že počet one 217

mocnění plic a dýchacích cest u dětí do 15 let byl dvojnásobně vyšší

v hnědouhelné pánvi než v ostatních částech kraje. Podobně je tomu i u dospělých osob se závažnými formami onemocnění dýchacích cest, s rozedmou plic apod .

Na tuto situaci má značný vliv ovzduší. Je známo, že úlet popílku, zejména v hnědouhelné pánvi, překračuje čtyřnásobně únosnou a hygienickou míru. V některých oblastech , mezi něž patří i lázeňské

město Teplice, hustě osídlené Mostecko a město Ústí nad Labem, je tento úlet popílku v průměru 15 i 20násobně vyšší, než je přípustné. Plynné exhalace jsou v průměru 3krát vyšší, v zimě i 1Qkrát.

Rozbory, které byly v našem kraji udělány, dokazují, že postupný rozvoj a koncentrace průmyslu v této oblasti se dostaly do rozporu s nutnými podmínkami zdravého a kulturního života lidí. To se pro jevuje ve spokojenosti lidí, v úrovni jejich společenské aktivity a ko nec konců i ve výrobních výsledcích a ve vztazích lidí ke kraji. Be zesporu je ovlivňován i způsob života lidí. Proto problém životního prostředí nelze zužovat jen na otázky technické nebo na otázky inves

tic, ale je nutno k jeho řešení přistupovat z pozic širších, z pozic společenských a politických.

Krajský výbor KSČ se v posledních 5 letech často zabýval proble

matikou životního prostředí. Byla přijata celá řada opatření, zpraco vány analýzy a studie, Organizujeme iniciativu občanů, kteří každo ročně dobrovolnou prací vytvářejí ke zlepšení prostředí značné hodnoty.

Naše vláda se touto situací v kraji několikrát zabývala. Kromě vlád ního rozhodnutí bylo vydáno 40 právních předpisů na ochranu život. ního a přírodního prostředí. Ukazuje se však, že vlastními silami v kraji nejsme s to zastavit

tendenci nepříznivých vlivů, a pokud jde o některé centrální orgány, stává se často, že zůstane jen u vydání různých pokynů. Řada prověrek ústředních a krajských kontrolních orgánů potvrzu je, že podniky a jejich řídící orgány přistupují k zajišťování úkolů, ke zlepšení životního prostředí liknavě a že je v požadovaném rozsahu nezabezpečují ani v návrhu čtvrtého pětiletého plánu. Podle našeho názoru jsou v návrzích plánu zahrnuty znovu jen rozvojové záměry výrobní sféry, aniž byly doprovázeny přiměřenou a nezbytně nutnou realizací opatření přijatých vládou k zabezpečení únosných podmínek životního prostředí.

Předpokládaná roční těžba uhlí má do roku 1970 dosáhnout v se veročeském revíru již 58 miliónů tun, ale za cenu hlubokých zásahů

do přírodního prostředí a zvýšené devastace kraje , která jen na pro vozní ploše dolů přesáhne 13 000 ha .

Palivová základna ovlivnila založení dosud u nás nevídaných kapacit

na výrobu elektrické energie. Elektrárna v Tušimicích a rozestavěné elektrárny v Ledvicích, Prunéřově a Počeradech vytvoří do roku 1970 218

kapacitu o výkonu 2760 megawatů, ale také odpovídající množství exhalací soustředěných na malé územní ploše. Není proto divu, že lidé v našem kraji od nás s velkým důrazem po

žadují, abychom nepřipouštěli už dalštt jednostranný rozvoj průmyslo vé výroby v kraji. Nejsme proti dalšímu rozmachu průmyslu, neboť u nás jsou pro něj podmínky a zdroje, ale nesouhlasíme s jeho jed. nostranným rozvojem, který by dále rozšiřoval znečištování ovzduší, vod a dále devastoval krajinu. Chápeme, že řešení tohoto problému je složité. Je nutné, aby cen

trální hospodářské orgány mobilizovaly v tomto směru vědu a techni. ku, které by změnily způsob výroby, její technologii a techniku. Od centrálních orgánů požadujeme, aby toto naše stanovisko vzaly v úva hu, zcela vážně s ním počítaly v přípravách na pětiletku a v rozvojos vých záměrech v Severočeském kraji. Druhým problémem, který hluboce ovlivňuje úroveň životního pro středí v Severočeském kraji, je stav a úroveň komplexní bytové vý. stavby. Ačkoli je kraj jedním z důležitých průmyslových center se silnou průmyslovou investiční výstavbou, dochází za posledních 5 let každoročně k poklesu odevzdaných bytů. Celostátně bylo v letech 1946--1965 na 1000 obyvatel postaveno 70 nových bytů, avšak v Seve ročeském kraji pouze 51 bytů. Přitom čtvrtina nově postavených bytů připadá jako náhrada za demolice vyvolané důlní těžbou. Bytový fond v Severočeském kraji je velmi starý a celá jeho polovina je stará 40-100 let, kdežto celo státní podíl těchto bytů činí jen třetinu bytového fondų. Podle údajů Státní plánovací komise chybělo v roce 1961 v našem

kraji k vyřešení bytového problému téměř 10 000 bytů. Nepodaří-li se mimořádnými opatřeními zlepšit dosavadní bytovou výstavbu, bude

podle této úvahy v roce 1970 chybět přibližně 23 000 bytů. Základní příčinou nedostatečné komplexní bytové výstavby je ne. příznivý vývoj stavebních kapacit na území kraje. Za pětileté období

1961-1965 jsme ve sféře působnosti národních výborů neprostavěli z plánovaného objemu výstavby téměř 600 miliónů Kčs, z čehož po lovina připadá na nevybudované objekty občanské vybavenosti a před

stihové budování inženýrských sítí pro další sídliště. Z této objektivní situace vychází stanovisko Státní plánovací komise k vytvoření pod mínek pro výstavbu minimálně 41 000 bytů do roku 1970, a to ve všech formách .

Bereme za svůj prvořadý úkol připravit tuto výstavbu po územně

plánovací a projekční stránce. Vyžadujeme však, aby ministerstvo sta vebnictví i jednotlivé obory přistupovaly k řešení této otázky aktiv

něji. Především v bilanci pracovních sil chceme vytvořit základnu pro růst kapacity a pro pracovníky organizací se sídlem v jiných krajích dobré podmínky ve službách a ostatních zařízeních. Doporučujeme ovšem, aby centrální orgány urychleně vyřešily eko nomickou stránku a hmotnou zainteresovanost, spojenou s tímto pře 219

sunem, bez níž by záměr nemohl být realizován. Tvorba životního, společenského prostředí se netýká pouze ovzduší , přírody, toků, ale

i jiných oblastí, včetně kulturního a společenského života, úrovně služeb, zdravotnictví, obchodu apod.

To jsou některé příčiny, které komplikují úroveň životního prostře di v našem kraji, způsobují vážné poruchy ve vzájemných vztazích

člověka a prostředí a hluboce ovlivňují i styl života lidí. Podle našeho názoru by XIII . sjezd strany měl dát popud k řešení životního prostředí jako komplexu socialistických podmínek života lidí.

Domníváme se, že by prospělo, kdyby tvorba životního a společenského prostředí v širším slova smyslu byla postavena na vědeckých zákla dech. Doporučujeme proto dobudování ústavu, který by prakticky a teoreticky zpracovával to, co souvisí s touto problematikou. Myslíme si, že jeho místo by mělo být právě v exponované oblasti Severočeské ho kraje a že by mohl mít širší dosah než regionální.

Je samozřejmé, že v našem kraji učiníme vše, co je v našich mož nostech a silách . Mnoho bude záležet na tom , jak se nám podaří při

řešení těchto otázek spojit síly národních výborů s průmyslovými a zemědělskými závody, zejména při zlepšování životního prostředí, vzhledu a čistoty měst a obcí.

První výsledky této spolupráce se již kladně projevují například

v Chomutově, Ústí nad Labem, Žatci, Liberci a dalších městech a obcích, kde závody provedly úpravy domů, veřejných prostranství a zařízení.

Plně využijeme zvýšené pravomoci hlavně městských národních výborů ke zvýšení samostatnosti hospodaření a k řešení nejzávažněj ších místních potřeb. Začínáme rovněž realizovat spolupráci národních výborů se závody

ve sdružování finančních a hmotných prostředků . Požadujeme však, aby k dalšímu rozvoji spolupráce mezi národními výbory a podniky

přispěla jednotlivá ministerstva a oborová ředitelství tím, že povedou své podřízené jednotky, aby se aktivně zúčastnily všech akcí a opa tření, která uskutečňují národní výbory ke zlepšení životního a pra covního prostředí. K loňským oslavám 20. výročí osvobození republiky a v přípravách na sjezd strany jsme rozvinuli široké hnutí obyvatelstva měst a vesnic

za zlepšení životního prostředí. Jeho výsledkem je vybudování několi ka set různých prospěšných zařízení, která zlepšila lidem životní pod mínky.

Je ovšem třeba jasně říci, že tak závažné věci, jako je odstranění ne příznivých důsledků průmyslové činnosti , nelze řešit jen dobrovolnou prací a iniciativou lidí.

Lidé dobrovolnou prací udělají mnoho, ale musí to být doplněk toho, co vykonají státní a hospodářské orgány. Dobrovolná iniciativa nemů

že být v těchto složitých podmínkách hlavním nástrojem řešení, jak se 220

to dosud mnohdy činilo a požadovalo. Takto trvale vyžadovaná dobro volná pomoc iniciativu občanů otupuje a špatně ovlivňuje uplatňování demokracie a politickou a veřejnou aktivitu lidí. Nakonec bych chtěl ujistit všechny delegáty XIII. sjezdu, že národní

výbory v Severočeském kraji pod vedením strany vyvinou úsill k to mu, aby úkoly čtvrté pětiletky, které vyplynou z jednání XIII. sjezdu, splnily.

Soudružka JIŘINA JIRASKOVA, pražská městská organizace KSC Soudružky a soudruzi!

Spojaři Městské telekomunikační správy v Praze, zejména členové naší strany, věnovali velikou pozornost projednávání tezí pro přípravu XIII. sjezdu KSČ. Velkou péči věnovali úkolům k zajištění kvalitního provozu našich zařízení, která slouží potřebám všech řídících orgá nů v Praze i k provozu vašich zařízení, zde ve sjezdové hale k repro dukci a doručení podávaných zpráv v průběhu jednání.

Diskuse k tezím se v našich organizacích soustředovaly především ke dvěma problémům. Jednak k přípravám aplikace nové zdokonale né soustavy plánovitého řízení ve spojích, jednak k otázkám perspek tivy dalšího rozvoje jednotlivých oborů spojů.

Při pracích na návrhu aplikace nové soustavy řízení ve spojích

jde nejen o to, abychom zvýšili účinnost řízení celého odvětví spojů, nýbrž cílem všech opatření musí být dosažení plného uspokojování

potřeb společnosti kvalitními spojovými službami. To znamená nejen zrychlit a zkvalitnit výstavbu nových investic za použití nejmodernější techniky, ale i účinně zabezpečit zlepšení údržby zařízení, která již

jsou v provozu. Dále zvyšovat spolehlivost a kvalitu služeb spojů a zlepšit vztahy k uživatelům našich služeb, a to zrychlením časů k předávání zpráv. Zároveň plnohodnotně zajistit spolehlivost přeno

sů a pohotově vyhovovat požadavkům na zřizování telefonních přípo jek. V neposlední řadě jde i o vytváření vhodných podmínek pracovně právních, sociálních a mzdových, kromě jiného například zaintereso

váním pracovníků na věrnosti ke spojům, dalším zkracováním pra covní doby.

Tím chceme dosáhnout odstranění valné části vlastních nedostatků, o nichž víme, že ve spojích jsou a nijak je nechceme zakrývat. Sami ovšem celkového zlepšení úrovně spojových služeb dosáhnout

nemůžeme. Vzniklé disproporce například v pražském spojovacím systému trvají již delší dobu, od doby budování socialismu v ČSSR. Spojaři odstraňovali jak zaostalost z období kapitalismu, tak vynaloži 221

11 i veliké úsilí k obnově a rekonstrukci technicky zanedbané sítě a k udržení ústředen zastaralých systémů v provozu, jejich rekonstruk cím, z hlediska požadovaných podmínek zvýšeného provozu a obnově vyběhových typů .

V tomto období celospolečenských přeměn a industrializace byly zejména v telekomunikacích přednostně uspokojeny potřeby znárodně ného průmyslu, obrany státu, státních orgánů a společenských orga nizací. Proto spoje nemohly uspokojit všechny potřeby na spojení,

včetně požadavků občanů zde v Praze na bytové přípojky. Další roz voj telekomunikací byl ovlivněn i tím , že v letech 1951 až 1954 byly

resortu spojů uloženy nové velmi náročné investiční úkoly, a to vý stavba celostátní sítě rozhlasu po drátě a výstavba celostátní sítě

televize. Tyto úkoly odčerpaly značně pracovní kapacitu vlastních stavebně montážních složek na úkor rozvoje telekomunikací a do

značné míry též ovlivnily zaměření slaboproudého průmyslu. Tím do šlo k zpomalení tempa rozvoje telefonu, což se nejcitelněji projevuje v Praze při zvýšené výstavbě bytových objektů na sídlištích. Dosavadní úroveň telekomunikační sítě nestačí uspokojovat potřeby

společnosti ani kvantitativně, ani svou kvalitou. Situace v pražské te lefonní síti, jak z vlastní praxe mnozí znáte, to plně potvrzuje. Místní pražská telefonní sít je přetížena . Nejsou rezervy pro zřizo

vání tak velkého počtu požadavků nových telefonních stanic v nově vybudovaných sídlištích, kde většinou není dosud telefonní sít vůbec vybudována. Přestože na území hlavního města zřizuje Městská teleko munikační správa v Praze průměrně 10 000 nových telefonních stanic

1 +

ročně aa od roku 1960 jsou zvýšené investiční prostředky spojů pře. vážně používány pro rozvoj telekomunikaci , počet nevyřízených žá dostí o telefon vzrostl v Praze již na 47 000 do dnešního dne. Protože Praha je centrem celostátní telekomunikační sítě, má dneš .

ní neuspokojivý stav pražské telefonní sítě nepříznivý vliv na mezi. městský í mezinárodní telekomunikační styk celého státu. Tento stav je přirozeným důsledkem nedostatečného a nerovnoměrného dlouho

dobého vývoje. Zejména v padesátých letech určoval státní plán na rozvoj spojů nedostatečné investiční prostředky a i tyto nízké pro středky nebyly často kryty dodávkami stavebních prací a technolo

gického zařízení. Pro modernizaci telefonní sítě je hodně dlužen také náš slaboproudy průmysl. Například, veřejné automatické telefon ní ústředny systému P 51, které montujeme v pražském spojovacím systému, svou technickou úrovní zaostávají za světovým vývojem nej méně o 15 roků. Stav je dnes již takový , že ve vývoji a výrobě nás

předstihly Maďarská lidová republika, NDR a Sovětský svaz. Nelze však říci , že se pro rozvoj telekomunikací nic neudělalo.

Naopak, v letech 1951 až 1965 spojaři v technickém rozvoji telekomu nikací dosáhli přes veliké překážky značného pokroku. Svědčí o tom několikanásobné rozšíření kapacity telekomunikační sítě a automatic

kých telefonních ústředen . Avšak dnes ani tyto znásobené prostředky 222

1

spojů nestačí uspokojovat oprávněné požadavky na telekomunikační spojení.

Největší tlak je vyvoláván na zajištění telefonního provozu pro nově zřizovaná oborová ředitelství k účinnému řízení podniků. Tuto skuteč nost si uvědomují také všichni generální ředitelé oborů, o čemž svěd čí jejich kategorické požadavky na zlepšení telefonního spojení. Zda se nám poněkud nelogické, jestliže tíž generální ředitelé, kteří se do máhají pohotového telefonního spojení, se brání převzít úkoly, které

by umožnily zlepšit telekomunikační spojení ve státě. Je to začarovaný kruh výmluv a nepřijatelných podmínek, a přitom východisko by bylo prosté převzít oprávněné požadavky spojů schválené vládou do výrobních plánů oborových ředitelství jak ve strojírenství, tak ve sta

vebnictví. K zabezpečení rozvoje telekomunikací v Praze zajišťují spo jaři v návrhu čtvrtého pětiletého plánu v souladu s usnesením vlády číslo 34 z 5. ledna 1966 realizaci svých cílových úkolů, včetně projek cé montáže technologických zařízení, pokládky a montáže kabelů pro účastnické přípojky a spojení ústředen mezi sebou , a to za předa pokladu, že stavební organizace ministerstva stavební výroby zajistí

vybudování účelových objektů pro automatické telefonní ústředny, včetně příslušných tvárnicových tratí a generální investor bytové vý

stavby zajistí veškeré pozemně stavební práce související s výstavbou kabelových sítí na sídlištích . Zde bydlí tisíce občanů, svítí, topi, uží vají všech hygienických zařízení, jen ne telefonu, a to proto, že inže

nýrské sítě se budují nekomplexně, nákladně a neúčelně a ne tak, jak , to potřeby vyžadují.

Telefonizace Prahy je nedílnou součástí komplexní výstavby a pre stavby hlavního města Prahy. A proto je nezbytné rozšířit preferenci tohoto důležitého úkolu při zajišťování výrobní kapacity a materiálo

vého krytí na úkoly spojů, aby se nezapomnělo, že moderní velko město potřebuje telefon. Nanejvýš nutně se pociťuje potřeba zkvalitnit

koordinaci mezi správci poduličních zařízení, jinak vznikne chaotický stav při snaze jednotlivých organizací svůj úkol splnit bez ohledu k ostatním , Plán spojů na rok 1966 a celou čtvrtou pětiletku počítá s přednostní výstavbou telekomunikací v Praze. Harmonogram výstav by telekomunikačních zařízení a sítí v Praze umožní překonat v po

měrně krátké době disproporce vzniklé v pražské telekomunikační síti v minulých letech .

Na podporu tohoto úsilí vyhlásili pražští spojaři Městské telekomu nikační správy a Montážního podniku spojů na počest XIII. sjezdu

naší strany sdružený závazek, který byl uveřejněn v denním tisku, k urychlení etapové výstavby spojů na sídlištích. Že je takovéhoto účelného přístupu a nadšení skutečně potřeba, potvrzuje zjištění, že nebýt této iniciativy, nedočkali by se někteří pražští občané v nových sídlištích telefonů ani do roku 1970. Na závěr svého diskusního příspěvku chtěla bych vyjádřit vůli a rozhodnutí spojařů v Praze k plnění úkolů v rozvoji spojů s dosáhnu 223

1

tím nejvyšší kvality provozu našich zařízení. V údobí 4. pětiletky chceme odstranit zaostávání v rozvoji spojů v Praze, a tak prokázat

nejpřesvědčivějším projevem vlastenectví a oddanosti k našemu lidově demokratickému zřízení svůj poměr ke straně.

Takto se na naše zaměstnance obracíme, neboť víme, že všechny

tyto tvůrčí podněty a snaha o dobrou práci jsou tradiční vlastnosti našich zaměstnanců, kteří si dovedou vytvořit vhodné podmínky k pře konání sebenáročnějších úkolů. Sama věřím, že se nám podaří všechny tyto problémy, o kterých jsem se zmínila, rychle překonat k úspěšnému splnění úkolů v rozvoji spojů v Praze. Za účinné pomoci řídících orgánů v městě vytvoříme

podmínky, aby Praha, hlavní město republiky, zůstala centrem mezi národního a meziměstského telefonního tranzitního spojení s nejmo dernější technikou.

Soudruh JOSEF JIRSIK

středočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi ! Ve svém příspěvku chci hovořit o zkušenostech kolínského okresu z úseku hospodaření státních statků. Dále o používání vysokých dá

vek strojených hnojiv a perspektivních záměrech rozvoje zemědělské výroby.

Státní statky na kolínském okrese hospodaří na 21 % zemědělské

půdy. Objem hrubé výroby převyšuje 9000 Kčs z ha zemědělské půdy. V tržní produkci dodávají statky 815 litrů mléka, 247 kg masa, 291 ks vajec z 1 ha .

Od roku 1963 vykazují statky aktivní výsledek hospodaření bez do tací.

Je to výsledek cílevědomé práce okresního výboru strany, který sledoval , aby státní statky se staly v okrese názorným příkladem ze mědělského podniku. K tomu byla zaměřena koncentrace půdní držby,

investiční výstavba a podniková specializace. Přes tyto relativně příznivé ukazatele jsme si vědomi, že výroba na 9

státních statcích je stále drahá a nemůže ve zdokonalené soustavě řízení a plánování obstát.

Při rozboru příčin ( i při porovnání výsledků hospodaření družstev a statků, kde se ukazují lepší ekonomické výsledky u JZD ) nepříznivě

u statků působí vysoká podniková režie, malá zainteresovanost tech niků na rentabilitě výroby a značná fluktuace pracovních sil. Státní statek Kolín přišel v minulém roce s inciativou v oblasti ří.

zení. Po dohodě se zemědělskou výrobní správou ustoupil od principu 224

řízení dvou vedoucích na jednom dvoře. Byla nastoupena cesta větších

hospodářských jednotek s průměrnou výměrou kolem 900 ha půdy, s jed ním odpovědným vedoucím. Zrušily se některé pomocné výroby a jejich

činnost byla přenesena přímo na výrobní jednotky. Počet technicko administrativních sil se snížil o 5 % .

Na výrobní jednotky je rozepsán plán výroby a realizace a také veškeré nákladové položky, takže každá výrobní jednotka je hmotně závislá na vlastním oboustranném plnění plánu.

Zkušenosti ukázaly schopnosti řídícího aparátu a výsledkem je za: tím podstatné zlepšení jak výrobních , tak nákladových položek. Současně se ukázalo, že ředitelství statku při tomto způsobu řízení je schopno obsáhnout větší počet výrobních jednotek než při starém

řízení. Proto bylo předsednictvem OV KSČ doporučeno realizovat pře stavbu statků z dosavadních tří na dva podniky v okrese , každý s vý

měrou kolem 6000 ha zemědělské půdy a osmi výrobními jednotkami. Tento záměr přinese úsporu v investičních nákladech, a to již v příš: tích letech kolem 4 miliónů korun tím, že další specializace dvou stat ků nemusí budovat zařízení pro výkrm vepřového masa. Také vznikne

úspora na režijních nákladech, z toho ve mzdách 300 000 Kčs. Tyto záměry chceme realizovat v letošním roce, aby nová soustava

k novému roku byla na státních statcích kádrově, politicky i odborně připravena.

Rád bych vás seznámil se zkušenostmi, které jsme získali v inten zifikaci zvýšeného používání vkladů do výroby.

Od roku 1962 z iniciativy ÚV strany probíhá na našem okrese aplika ce vysokých dávek strojených hnojiv. Účelem je ověřit si výrobní a ekonomické dopady s používáním vysokých dávek hnojiv v rámci celého okresu s několikaletým předstihem oproti průměrnému dávko vání v rámci republiky .

V roce 1962 se u nás zvýšila dávka z 96 kg čistých živin na 145 kg, v následujícím roce na 175 kg a v letošním roce na 200 kg čistých živin na ha .

Realizace tohoto úkolu je zabezpečována kromě okresními orgány i výzkumnými pracovišti a ústavy. Získali jsme četné poznatky a zku šenosti, i když pro netypické podmínky roku 1964 a 1965 nebylo mož- , no provést konkrétní hodnocení, hlavně v oblasti růstu produkce. Jsme si vědomi mimořádného významu tohoto pokusu pro celostátní závěry a plně si vážíme důvěry, která v tomto směru byla našemu okresu dána. Musím ale kritizovat nepochopení partnerů, kteří mají zá úkol, daný jim ústředním výborem strany, na celé akci spolupra covat .

Ústřední správa nákupu nezabezpečila pro rok 1966 80 vagónů kom binovaných hnojiv, protože byly podle jejich záměrů rozmístěny do jiných oblastí republiky. Tento zásah narušil realizaci hnojařských

plánů, vypracovaných v jednotlivých závodech, a zejména velmi ztížil : nároky na přepravní objemy, na míchání hnojiv a jejich rozmetání. 225

1

Dále Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ruzyni, který metodicky

zpracovává návrhy na aplikaci hnojiv v jednotlivých intenzívních stupnich , nebyl připraven na vysoké dávky a metodiku pro čtvrtý intenzívní stupeň

pro dávky kolem 200 kg živin

dodal . s jedno

ročním zpožděním.

Obdobně nebyly splněny úkoly Ústředního podniku zemědělské tech niky, který měl zabezpečit širokou aplikaci čpavku v jedné z oblasti

okresu, vybudování zásobních nádrží a přečerpávacího zařízení. Rovněž tak v oblasti služeb přes značnou iniciativu zemědělského nákupního závodu se opožduje výstavba kapacitního skladu na hno jiva, který by umožnil jejich skladování, míchání apod.

Při realizaci pokusu se vyskytly i problémy ekonomického rázu, jednak ve skladbě plánu, jednak v otázkách financování celého poku su, v otázkách materiálně technického zásobování potřebami, které byly pokusem vyvolány a podobně. Subjektivní úvahy v oblasti plánu nás dokonce znevýhodnily proti jiným okresům vysokými nároky na vzestup tržby v oblasti rostlina né výroby. Nerespektovaly skutečnost , že aplikace vysokých dávek je

pokusem, který má ukázat, jak budou jednotlivé plodiny reagovat na zvýšenou hladinu živin, ale přímo určovaly, ve kterých oblastech je nutné zvýšenou výrobu odčerpat .

Ve svých důsledcích byl podvázán rozvoj živočišné výroby, kde do šlo dokonce k poklesu výroby, což zanechalo důsledky i v ekonomic ké oblasti.

Závěrem k vyšším dávkám strojených hnojiv je třeba říci, že je to jedna z cest vyšší intenzity v rostlinné výrobě. Postupné jejich zvyšování splní své poslání i jinde a možná s men

šími problémy než u nás, kde zvýšení v dávkách bylo veliké, bez do statečné přípravy mechanizačních

prostředků, odrůdové skladby,

skladovacích prostor a podobně. Také vyšší koncentrace živin a kom binovaná hnojiva jsou při vyšších dávkách nutná, to na adresu che mického průmyslu . Přes tyto negativní průvodní jevy nepochybujeme o tom, že v che

mizaci leží těžiště dalšího rozvoje výroby. Týká se to nejen hnojení, ale i ochrany rostlin a škůdců.

Zdokonalená soustava řízení zemědělství nás nutí zamýšlet se hlou

běji nad využíváním základních fondů na jedné straně, nad efektiv ností vkladů ve výrobě vůbec a současně nad možnosti využívání i některých nových ekonomických vztahů na straně druhé. Mám na mysli především možnost prohlubování konkrétních vztahů,

které můžeme plně rozvíjet, především proto, že jsou změněny princi py zdaňování a že je vyhlášena zásada volného tvoření cen . v oblasti výroby vajec chceme krátkodobě využít možností sdružová ní zemědělských závodů ke společné výrobě. Hodláme využít výhod koncentrace k tomu, abychom během příštích 5 let celou výrobu vajec

zabezpečovali u JZD v jediném společném družstevním podniku. 226

Se společným podnikáním máme dobré zkušenosti. Před časem byl tlak, abychom vybudovaná společná zařízení předávali zemědělským nákupním závodům, případně jiným zpracovatelským organizacím . Do- ,

mníváme se, že je správné, aby tyto kapacity byly vráceny Sdružení zemědělských podniků, aby jim sloužily – aby poskytovaly služby, a to v ekonomicky výhodných proporcích, za režijní náklady.

V tomto oboru podnikání chceme řešit nejenom poskytování slu žeb těmito podniky, ale i sezónnost zaměstnání apod. Velký význam přikládáme rozvoji melioračního družstva, především

v tom, že vedle dosavadní náplně by tento podnik mohl zabezpečovat i výrobu stavebních hmot kamene, písku, cihel. Dále by tento pod nik mohl na bázi vlastních surovin přistoupit k výrobě prefabrikátů, panelů, tvárnic, budování zemědělských komunikací atp. Chtěli bychom využít nové soustavy k urychlené realizaci některých specializačních záměrů . To však předpokládá určitou stabilitu v zá měrech , především při zpracování dlouhodobých a pětiletých plánů, protože měnící se požadavky tuto koncepčnost narušují. Stabilita ve výrobních zaměřeních je nezbytná pro efektivní budo vání potřebných investic, pro jejich ekonomické zhodnocení procesu výroby apod .

Máme obavy i v tomto směru. Tak například rozhodnutím ÚV, které bylo zveřejněno v bulletinu ÚV v roce 1962, byl náš okres vybrán mezi 10 ranobramborářských okresů. Jako takový má být přednostně záso

bován sadbou raných brambor. Podle tohoto usnesení jsme provedli výběr ranobramborářských závodů, které postupně specializujeme. Ukázalo se však, že usnesení ústředního výboru není našimi partne ry respektováno a že například pro letošní rok nám chybí sadba na 100 ha raných brambor. To samozřejmě má vliv nejenom na důvěru vedoucích pracovníků závodů v reálnost perspektivních záměrů, ale má to i vážné ekonomické dopady,

Jestliže vidíme nutnost ve specializaci pokračovat, je zapotřebí, aby chom maximálně stabilizovali výrobní zaměření a vytvořili , tak potřeb

né podmínky. Snížíme tím rizikovost, která se nám při úzké specializa ci ve výrobě projevuje.

Kolínský okres je významnou zemědělskou oblastí. V uplynulých letech dosáhl značné konsolidace ve výrobě i ekonomice závodů a řa

du problémů řešil s potřebnou perspektivou a předstihem . Naše okresní stranická organizace učiní vše pro to, aby progresivita zemědělské výroby byla na našem okrese zachována. S ohledem na

význam okresu však předpokládáme vyšší pochopení i ze strany nad řízených orgánů k našim potřebám.

Nechceme od společnosti žádné prostředky navíc, chceme jenom vhodnými podmínkami znásobit úsilí našich družstevníků a pracovní ků státních statků ve prospěch společnosti. To také bylo smyslem mého diskusního příspěvku.

227

Soudruh ANTONIN KAPEK ,

pražská městská organizace KSC Soudružky a soudruzi ! Ve svém vystoupení bych chtěl reagovat na tu část referátu soudru ha Novotného, která se týká práce strany mezi inteligencí a postavení inteligence v naší společnosti. Jde mi o to ukázat některé problémy práce s technickou inteligencí, ať už působí ve vědeckovýzkumné zá

kladně, na vysokých školách, v oblasti řízení, nebo v technické pří pravě výroby.

Za prvé : V poslední době někteří lidé, ať už z nedostatku orientace, nebo někdy i ze zlé vůle, se pokoušejí vrážet klín mezi stranu a dělnic

kou třídu a inteligenci. Z pozic technokratické a stavovské povýše nosti využívají objektivní nutnosti vědeckotechnické revoluce a růstu úlohy inteligence v moderní společnosti k tomu, aby za každou cenu

dokázali, že vedoucí úloha dělnické třídy je překonaná, že vedoucí úloha strany je přežitkem a že právě inteligence je vyvolena k tomu,

aby převzala vedení naší společnosti. Podkuřují naší inteligenci tím, že všechny progresívní myšlenky přisuzují především jí a nedostatky i chyby především práci strany a dělnické třídy.

I když se přirozeně mezi inteligencí najdou jednotlivci i skupiny, kteří podobné názory rádi slyší, naprostá většina, zejména naší tvůr

čí inteligence se s nimi neztotožňuje. Právě naopak vidí ve vedoucí úloze strany a dělnické třídy hlavní záruku zdravého vývoje společ nosti a nezbytný předpoklad toho, aby se naplno využilo všech tvůr čích sil samotné inteligence. Nelze však současně nevidět, že přežívání některých nesprávných

názorů ve vztahu inteligence k dělnické třídě, zbytky přezíravého po stoje a podceňování úlohy dělnické třídy a komunistické strany má

své kořeny také v tom , že zdaleka ne všichni dělníci správně chápou úlohu inteligence, že i zde přežívají sektářské názory a některé za ostalé skupiny dělnické třídy i někteří jednotlivci se k mnoha opráv něným požadavkům a názorům inteligence chovají dosud často pře zíravě.

Velká autorita strany mezi technickou inteligencí vyplývá především z toho, že naše strana v celé své historii viděla vždy v inteligenci vý znamnou sílu a spojence, kterého je třeba pro perspektivu socialismu a komunismu získat, v procesu výstavby socialismu formovat a vycho vávat a plně využít všech jeho schopností a možností. Strana přitom

vycházela a vychází z toho, že inteligence není nějakým jednolitým útvarem, ale značně diferencovanou společenskou vrstvou . Respektu jeme ve své denní praxi skutečnost, že rozhodně větší část naší inteli gence je už inteligencí nového socialistického typu, která vystudovala

a prožila většinu svého života v podmínkách socialismu a je s prací 228

strany životně spjata. Strana také respektuje tu skutečnost, že část inteligence, kterou jsme převzali z buržoazní společnosti, zejména její

progresívní jádro, byla už před válkou a tím více v poválečném obdo bí prací strany i myšlenkami vědeckého socialismu významně ovliv nována a přetvářena.

Velká aktivita strany mezi inteligencí má kořeny také v tom, že strana vždy pečlivě dokázala rozlišovat mezi omyly, že dokázala za

ujmout citlivé stanovisko k jednotlivým výstřelkům a chybám, ale současně dokázala vždy podporovat všechny kladné názory a myšlen ky, kterými naše inteligence přispívala k řešení problémů výstavby a rozvoje společnosti. Strana vždy posuzovala jednotlivé příslušníky inteligence podle toho, jak se u nich projevuje jednota slov a činů a z jakých pozic přistupují i ke kritice nedostatků v práci strany i roz

voji společnosti. Právě zkušenosti z minulých let jsou dostatečným svědectvím toho, že strana neváhala i vlastní nesprávné názory na

některé problémy vědecké práce, umění, kultury i řízení společnosti včas sebekriticky přehodnotit a změnit.

Právě období mezi XII. a XIII. sjezdem je charakteristické přípra vou a všestranným rozpracováním řady opatření, která ukazují, že strana si nejen inteligence váží, ale usiluje i o prosazení vědeckosti ve své vlastní práci, že současně vytváří všechny předpoklady pro roz voj tvůrčích sil naší inteligence a zároveň očekává, že se bude inte ligence daleko aktivněji podílet na realizaci záměrů strany v příštím období.

4

Chtěl by snad někdo tvrdit, že zvyšování pravomoci a odpovědnosti v nové soustavě řízení není vyjádřením důvěry ve schopnosti našich

pracovníků v oblasti řízení, že připravovaná diferenciace a deniveliza

ce mezd a zvýšení úlohy hmotné zainteresovanosti nejsou vedeny sna hou po zásluze ocenit vysoce kvalifikovanou tvůrčí a odpovědnou práci, že kladné změny, které po XX. sjezdu otevřely široké pole tvůr

čí práci v oblasti vědy a kultury, nejsou vyjádřením důvěry ve schop nosti pracovníků této oblasti ? Takové názory by těžko obstály v kon frontaci s fakty. Právě naopak, všechny tyto změny jsou drtivou většinou naší tvůrčí inteligence chápány jako významný předpoklad pro posílení úlohy inteligence v naší společnosti a pro další prohlubo

vání a posilování vztahů mezi inteligencí, dělnickou třídou a stranou. Za druhé: Někteří lidé by chtěli stranu obviňovat z toho, že ne správně zasahuje do vědeckého procesu. Přitom se ohánějí Marxovým citátem, že hranice vědeckého bádání má určovat především saa

ma věda. Někteří dokonce platnoșt tohoto citátu rozšiřují i do oblas: ti ideologie, umění a kultury vůbec. Necítím se povolán vyjadřovat se k'oblasti ideologie a kultury, k tomu jsou zajisté jiní soudruzi povola nější. Jsem však toho názoru, že strana pro sebe nikdy nereklamovala právo rozhodovat o tom , který vědecký obor, která cesta či metoda

jsou vhodné a které jsou hodny zavržení. A jestliže se v některých dílčích případech strana dopustila omylů, pak sama včas přistoupila 229

k nápravě. Je však potřeba , aby si všichni kritici jednoznačně uvědo mili, že strana, vycházejíc ze své vedoucí úlohy, má nejenom právo,

ale i povinnost usilovat především o to, aby společenské prostředky i pracovní síly byly vynakládány s maximální efektivnosti do těch

oblastí vědy a techniky, kde je to z hlediska společnosti dnes anebo perspektivně účelné a potřebné. Přitom by určitě neškodilo více reálnosti v posuzování dosavadních výsledků vědy a techniky v naší společnosti . Srovnání, která byla pro

vedena za posledních 5 let, ukazují, že na tom nejsme právě nejlépe. Naopak. Velmi zaostáváme za předními výrobci ve světě. To se týká

jak techniků , výrobních podniků, tak i výzkumných ústavů. Vždyť naše společnost přes velké obtíže, kterými procházela ekonomika v uplynu lém pětiletí, vynaložila na oblast vědy a techniky více než 22 miliard korun. Rozbory však ukazují, že přínos těchto prostředků dosahuje po

dle jednotlivých metodik jen asi 25-95 % nákladů. Přitom je třeba si uvědomit, že právě nejvyspělejší kapitalistické státy v posledních le tech dokáží vytěžit z oblasti vědy a techniky výnosy, které i pětkrát přesahují vložené prostředky.

Strana i dělnická třída má jistě pochopení pro to, že pracovat tvůr čím způsobem a rozvíjet vědy a techniku nese s sebou některá rizika a že ne všechno se v této oblasti podaří. Pro tyto neúspěchy, které

jsou průvodním jevem každého tvůrčího procesu, budou mít však naši dělníci v závodech tím větší pochopení, čím větší bude celkový přínos technického rozvoje a čím dříve jej konkrétně pocítí ve své práci i v domácnosti na bohatém stole. Zde musí vidět především naši vědci a technici svůj hlavní a dosud ne zcela odpovědně splněný úkol. Jestliže tedy někteří soudruzi pro sebe dnes tak vehementně rekla

mují právo rizika, je třeba otevřeně říci, že strana je jen pro odůvodněné riziko. Je však toho názoru, že každý člověk, ať ve výrobě, nebo v ob

lasti vědy a techniky, jestliže takové riziko podstupuje, musí niit jasno alespoň o světovém vývoji v dotyčné otázce a musí zvládnout za pomoci nejbližšího kolektivu daný problém maximálně komplexně. ?

Musí mít alespoň v základních směrech představu také o tom , jaké konkrétní výsledky a přínos může společnost od jeho práce očekávat a jaké případné negativní následky může vynaložení prostředků či rozhodnutí pro společnost mít. Tím nechceme nic nového, vyžadujeme pouze maximální pocit odpo

vědnosti nejenom k vědě, ale také ke společnosti. A to je v souladu s nejlepšími tradicemi našich předních vědců, techniků, ale také ří. dících pracovníků. Za třetí : Někteří soudruzi, zejména na vysokých školách a kulturní

frontě, přicházejí s názory, že svoboda diskuse je u nás omezována, nejsou plně respektovány a realizovány jejich připomínky a že jsou

:

někdy používány v této oblasti administrativní zásahy. Naše strana nejednou prohlásila, že je pro volnou výměnu názorů a diskusi zamě.

řenou cílevědomě z hlediska potřeb společnosti . Je však třeba říci otev. 1

230

řeně, že každá diskuse končí tam, kde se útočí na základní principy naší

společnosti, na rozhodující zájmy dělnické třídy, kde se tupí obětavá práce našeho lidu a výsledky budování socialismu. Otevřeně říkáme,

že o takových otázkách, jako je vedoucí úloha strany a dělnické třídy, vztah k Sovětskému svazu, proletářskému internacionalismu, s nikým,

kdo přichází z nihilistických a negativistických pozic, diskutovat v žádném případě nehodláme. Kdo to dosud nepochopil, ten nebude pro naši společnost užitečný ani tehdy, i kdyby měl třeba tři vysoko školské diplomy. Naše společnost potřebuje a bude i v dalších letech potřebovat mno ho odborníků a k tomu směřuje cílevědomé úsilí naší strany. V počtu studentů patříme mezi přední státy světa. V posledních 10 letech při

bývá odborníků v našich závodech a výzkumných ústavech zhruba desetkrát větším tempem než ostatních pracovníků. To ukazuje i přes některé problémy ve výchově odborníků, že naše společnost i strana rozhodně úlohu vzdělání a kvalifikace nepodce ňuje. Co však je nám platný vzdělaný odborník, např. řídící pracovník v závodě, ať už je to ředitel nebo mistr, který nechápe základní cíle naší společnosti a který si neví rady se stranickou a odborovou orga

nizací, který neumí vychovávat svěřený kolektiv. Takového pracovníka dříve nebo později čeká neúspěch. Absolventi vysokých škol musí oče kávat, že v nastávajícím období se nároky právě na tyto schopnosti technické inteligence budou podstatně stupňovat. Nová soustava říze ni také přinutí naše závody, aby si daleko náročněji vybíraly mezi

absolventy škol, aby na další rozvoj jejich talentů vynakládaly potřeb né prostředky s vědomím , že se podnikům vrátí pouze tehdy, jestliže jejich konečným výsledkem bude odborník na slovo vzatý, spjatý se zájmy naší společnosti. Bylo by velikou chybou a proviněním proti zájmům dělnické třídy, ale i samotné inteligence, kdybychom nechávali na některých úsecích

volné pole lidem, kteří nemají dobrý postoj k naší společnosti, nedo káží nejen řídit, ale ani vychovávat a nedokáží kolem sebe vytvořit prostředí, v němž lidé rostou nejen odborně, ale i politicky. Bude však třeba, abychom si právě v nových podmínkách našich závodů i výzkumných ústavů mladých pracovníků více všímali, vyhledávali mezi mladými odborníky a rozvíjeli talentované lidi, abychom je do kázali povzbudit a vést . Za čtvrté : Někteří soudruzi vidí v realizaci nové soustavy pláno

vitého řízení především její kladné stránky, a to počínaje pravomocí, až po zvyšování mezd, cesty do zahraničí atd. Je však třeba počítat také s tím , že zejména mezi techniky a řídícími pracovníky nebude působit nová soustava vždy jen v příznivých směrech , ale naopak, že velká část těchto pracovníků , kteří se víceméně osvědčovali ve sta rých formách řízení, novým podmínkám nebude stačit. Z řady problé

mů, které vyvolá na závodech nová soustava, chtěl bych upozornit alespoň na některé : 231

(

řada výrobních programů i závodů a výzkumných ústavů vy

rostla v podmínkách, které jsou podstatně odlišné ať už z hlediska mezinárodní konkurence, nebo technické náročnosti a nejsou dost

dobře připraveny obstát v ostré soutěži. Doposud bylo technické za . ostávání i nedostatky v ekonomice těchto podniků a ústavů kryto 2 celospolečenských zdrojů. Situace se však velmi rychle změní. Tyto

závody tlak konkurence a následky vlastní ekonomické zaostalosti velmi rychle donutí hledat nové cesty v technickém rozvoji, zásadně řešit další perspektivu svého výrobního programu i kapacit, měnit kvalifikaci pracovních sil a využít hmotné zainteresovanosti jako nej. důležitějšího nástroje ke zvýšení odpovědnosti pracovišt ; řadu let se např. navzájem přesvědčujeme o tom, že nemáme

pracovní síly, že disproporce v oblasti plánu práce jsou neřešitelné, a přesto výrobní plány se plní vcelku bez větších obtíží. Jsem toho názoru, že nedostatek pracovních sil, a to se týká jak

podniků, tak i celostátního měřítka, rozhodně nemáme. Vždyť jen v oblasti řízení a administrativy je např. zaměstnáno na tři čtvrtiny

miliónu pracovníků, z nichž nejméně třetina je při současné úrovni techniky v této oblasti přebytečná. Co je však třeba provést, aby se situace v oblasti administrativy perspektivně a definitivně řešila ? Musíme především zlepšenou prací v oblasti řízení i technického roz voje zabezpečit vyprodukování nezbytných prostředků. Tyto prostředky

vložit do mechanizace administrativy a nejmodernější řídící a organi zační techniky, připravit pro tuto techniku pracovníky, sami zvládnout požadavky nové řídící techniky a konečně dosáhnout toho, aby uvolně ní pracovníci z oblasti administrativy efektivně posílili ty obory a činnosti, kde nové pracovní síly nezbytně potřebují. To však bude vy žadovat překonat řadu tzv. sociálních hledisek a hodnotit realizaci

tohoto úkolu jako jeden z nejdůležitějších politických požadavků spo lečnosti ;

třetí poznámka k nové soustavě řízení se týká nezbytného obratu

v myšlení lidí, zejména techniků a řídících pracovníků . Stará soustava a praxe vyplývající z direktivního řízení vedla k určitému odtržení názorů i metod řízení v oblasti makroeko

a mikroekonomiky .

Pracovníci těchto oblastí se navzájem málo znají a v denní praxi si málo rozumějí, což vede také k nedostatečnému přenášení zkušeností z řízení makroekonomiky do mikroekonomiky a naopak. V praxi musíme rovněž překonávat určité odcizení mezi technickou prací a prací ekonomů, na němž má podíl vedle staré soustavy i vý chovná práce našich škol technického směru. Toto odcizení se proje

vuje zejména v tom, že často nedokážeme ekonomické záměry společa 9

nosti i závodů dostatečně efektivně prosadit do práce techniků a

naopak výsledky práce techniků a vědců nedostatečně ovlivňují eko nomickou praxi závodů. Kromě toho je třeba , aby si naši technici

i vedoucí pracovníci uvědomili, že ani v podmínkách nové soustavy 232

5

1

nelze realizovat ekonomické záměry í výsledky vědy a techniky bez lidí, tj . konkrétně bez jednotlivých dělníků , novátorů a ostatních řa

dových pracovníků závodů. Soudružka BLANKA : KERZLOVA,

středočeská krajská organizace KSC Soudruzi !

Považuji za svou velkou čest,

že mohu promluvit o otázce, která

v poslední době přestává být lhostejná naší veřejnosti : totiž, co dělá a jak žije naše mládež po vyučování, jak se podařilo Pionýrské orga nizaci ovlivnit život většiny našich dětí.

Považuji také za svou povinnost k tomuto problému hovořít. A je to povinnost nejenom moje, ale nás všech, kteří jsme zde přítomni, i těch, kteří sledují naše jednání tiskem, abychom se zamyslili nad výchovou naší nejmladší generace, za kterou jsme všichni odpovědni.

Z diskuse k návrhu tezí XIII. sjezdu vyplynul neuspokojivý stav v oblasti mimoškolní výchovy, zvláště v práci PO a ČSM. Je tím jistě míněna ta drobná denní práce dětí a nikoli velké masové akce, které kladně obohacují konto této organizace. Mám na mysli stavby mláde

že, počet odpracovaných hodin na brigádách, množství sebraného pa píru, železa apod.

Ale já bych dnes právě chtěla hovořit k tomu dennímu prožívání volného času, prostě k tomu, co děti zajímá a uspokojuje. V čem je příčina toho, že nám špatně pracují pionýrské oddíly ? Je jich řada, ale hlavní nedostatek spočívá v tom, že máme velký nedostatek kvalitních vedoucích. Pozastavujeme se nad tím proto,

že naše Pionýrská organizace pracuje již 17 let a že se nám za tuto dlouhou dobu nepodařilo vychovat si dostatečnou rezervu pionýrských pracovníků. Kde máme hledat důvod tohoto nezájmu o práci dětí ze strany do

spělých ? Jak je možné, že ani ti, které' Pionýrská organizace vychova la, se nám v dostatečném množství nevracejí zpátky ? Myslím si, že hodně spočívá v tom, že ne každý člověk se narodi

vynikajícím pedagogem , takovým, který by byl schopen i po svém celodenním zaměstnání zvládnout kolektiv 30-40 dětí ve třídě, třeba

ne právě nejukázněnějších. Vždyť pracovat s dětmi po vyučování se tolik liší od té doby, kdy žáci jsou skloněni nad svými knihami nebo

sešity v lavicích, nikam se nerozbíhají, nic nemohou v daném oka mžiku dělat, než to, co jim učitel přikáže. Není řídkým zjevem, že se rodiče a svazáci k práci s dětmi přihlásí,

ale často znechuceni odcházejí po několikatýdenní práci s nimi : buď je odradí nekázeň dětí, nebo nezájem většiny o program, nebo že ne vědí, co s nimi mají dělat. 233

Pracují-li oddily v družinách, má to zase ten háček, že je nikam nikdo nepustí samotné, protože děti stejného věku se opravdu těžko

podřizují jeden druhému. Často potom i z dobře míněné činnosti vy plyne různé uličnictví, pro které zase starší nemají právě nejlepší pochopení. Chceme-li těmto družinám zajistit vedoucí, pak jsou-li jen

tři družiny ve třídě, znamená to pro skupinovou vedoucí najít při prů měrném počtu 13 tříd na škole přibližně 40 vedoucích, což je jistě !

nadlidský výkon. Je také otázka jejich dalšího řízení. A to uvádím průměrný počet tříd našeho okresu. Jsou školy s daleko větším počtem tříd , a tedy i s daleko větší potřebou pionýrských vedoucích. A má-ii jeden vedoucí pracovat se třemi družinami bez pomoci starších dětí,

obyčejně tuto práci časově nezvládne. Chceme-li od lidí nějakou práci, pak' se jim musí vytvořit takové

podmínky, aby ji dělali rádi, aby je těšila. Zvláště, jde-li o dobrovolné pracovníky. Myslím si, že můžeme vedoucí rozdělit asi do tří skupin,

vycházeje

z předpokladu, že dobrý vedoucí je základem dobré činnosti PO, měli >

bychom přihlížet k tomuto dělení při určování struktury této organiza

ce. Co jsou nám platné pěkně vymyšlené formy práce s dětmi, když ve většině případů nemáme toho hlavního činitele, který je má s dětmi

provádět - pionýrského vedoucího . 1. skupina : mohou dobře vést zájmovou činnost, dělí se o své osobní »koníčky« s mládeží, ale nedovedou vytvářet organizačně pevné ko. lektivy.

2. skupina: mohou se mládeži věnovat jen občas, ale rádi udělaji různé besedy, uspořádají exkurze, pomohou při organizování sportov . ních přeborů apod .

Je jim jedno, s jakými dětmi pracují, nezáleží jim na vytváření ně jakého kolektivu.

3. skupina: Tuto skupinu tvoří lidé, kteří jsou duší i tělem mládeži

oddáni, každou svou volnou chvíli jim věnují, a nemohou-li být mezi dětmi, něco jim chybí. Těchto vedoucích je méně, ale jsou a půjdou s dětmi pracovat tehdy, budou-li mít na starosti menší skupinu dětí, které mají o práci zájem. Ani děti nejsou všechny stejné a

nebudou

všechny dělat

totéž. Někdo má rád a vyhovuje mu volnější režim práce, spíše zalo žený na osobním zájmu. Jiný touží po přísnějším režimu, po plnění určitých požadavků, chtěl by sám sebe vyzkoušet, jaký je, chtěl by si

ověřit na různých zkouškách, zda to, co mu učitelé říkají v lavicích ostatečnosti a pevné vůli, je schopen prakticky vyzkoušet. Touží po větší závaznosti a budou od turistiky přes sport a kulturu dělat všechno.

Domnívám se, že je zapotřebí tuto diferenciaci dětí, zcela přiroze

nou, respektovat, uvážit množství vedoucích, které v současné době má. me, a v naší Pionýrské organizaci přistoupit k určitému přechodnému období, k nápravě, která je nanejvýš nutná. 234

Přihlédnout k tomu, že tak, jak vyhovuje struktura PO pro věk

1.5. třídy, nevyhovuje pro 6.- 9. třídu, kde dochází k velmi silnému dělení dětí podle zájmů. Dům pionýrů a mládeže pro Prahu-město v Karlíně dělá už po ně

kolik let průzkum práce a zapojení dětí do mimoškolní činnosti. Zjistil na 70 skupinách, že jen 25 % dětí navštěvuje PO, a to jen

jednou týdně, ve společenských organizacích jich pracuje 52 %. Dále zjistil, že v 6. třídách chybí 22,3 % vedoucích, v 7. třídách 30,2 % a v 8. třídách 55,2 % .

U jisker, dětí 1. -3. tříd, pracuje 80 % pionýrů do 15 let, na celém 1. stupni to je přibližně 68 % děti do 15 let. Tento stav nám činí potíže nejen při politické práci mezi mláde: ži, ale i tenkrát, chtějí-li jít děti na výlet, protože vedoucí pro svůj

nízký věk nenesou právní odpovědnost za děti. Domnívám se dále, že proto máme stálý nedostatek vedoucích, protože pracujeme se všemi dětmi stejně, všechny děti nám tvoří ja.

kousi hmotu bez přihlédnutí k jejich zájmům, aktivitě a schopnostem. V současné době pracujeme s dětmi hlavně způsobem masovým, naše PO neklade na děti žádné požadavky, nekontroluje se plnění ulože

ných úkolů, každý se může zúčastnit čehokoli a dělat si cokoli, může se také nezúčastňovat ničeho, a také se nic nestane,

Pro výchovu budoucích vedoucích je důležité, aby sama práce Pio .

nýrské organizace byla přitažlivá, aby se stále neměnili skupinoví a a oddíloví vedoucí, aby radost, kterou děti prožívají ve svém rozhodu jícím věku 12-17 let, byla trvalého rázu. Aby to, co v tomto věku pro žijí, zanechalo v nich pěkné vzpomínky a chuť jednou vrátit to hezké, co sami prožili, mladším .

Naše ZO KSČ na 1. a 2. ZDŠ ve Kbelích, okres Praha-východ navrhu je toto řešení: 1 1. Naprosto souhlasíme s cílem Pionýrské organizace , s jednotou

dětského hnuti a politickou výchovou dětí. Jsme však toho názoru, že politická výchova dětí musí mít své zvláštní formy práce, že musí být prováděna způsobem přiměřeným k jejich věku. Musí vycházet z touhy po romantice a dobrodružnosti, A nesmíme zapomenout na to,

že nejlepší politickou výchovou dětí bude to, že jim dáme možnost žít v pevných kolektivech , ve kterých budou za vedení starších soudruhů upravovat svůj charakter, své jednání, kolektivně plnit veřejně pro

spěšné úkoly, poznávat svou vlast, tábořit apod. Dáme-li jim ve vhod. ných chvílích poznat , že toto mohou prožívat ve své socialistické zemi; že takový život jim umožnili soudruzi, kteří třeba již nyní nejsou s ná

mi, pak politická výchova bude silnější a oddanost naší zemi větší, než kdybychom je o tom sáhodlouze přesvědčovali na schůzích. 2. Domníváme se dále, že má-li být organizace skutečně organiza cí, pak nelze s dětmi provádět jen masové akce, nechávat jim na li bovůli , zda se zúčastní, či nikoli, ale klást na ně určité požadavky a vyžadovat jejich splnění . Tomuto požadavku by vyhověl nový návrh 235

Plameny a cesty. ústřední pionýrské rady , tzv. Soubor požadavků Musí však zde být jeden předpoklad že je bude plnit pevný kolektiv za vedení dobrého pionýrského vedoucího. 3. Vzhledem k tomu, že v současné době je nedostatek vedoucích

s dostatečnými zkušenostmi, navrhujeme, aby činnost PO při školách byla vedena čtyřmi hlavními proudy :

a ) Ve třídách 1.-5 . ponechat pionýrské oddíly ve třídách a praco vat s nimi na základě širších společných zájmů a tam, kde pro to bu

dou podmínky, plnit pionýrské stupně » Plameny« . b ) Na druhém stupni, pro věk dětí 6.-9. třídy, vytvořit jen tolik pionýrských oddílů, kolik je zkušených pionýrských vedoucích z řad

rodičů či starších vedoucích. Oddíly vytvořit podle zájmu nebo přá telství dětí, tedy i z dětí různého věku, začít s nimi plnit stupně a po važovat je za oddíly výběrového charakteru. Ne výběrového z hle diska prospěchu , ale z hlediska morálního profilu žáka nebo zájmu.

To znamená, že by se děti pro to, aby mohly být členy takového oddí. úměra lu, dokázaly dobře chovat ve škole, nelajdačily by a učily se ně svým schopnotem .

Takové oddíly by měly být předvojem ve škole, byly by jakousi údera nou silou, která by za sebou táhla ostatní. Zároveň by tyto oddíly byly jakousi kolébkou budoucích vedoucích. Svým počtem by neměly být nad sílu vedoucího, který s nimi pracuje to znamená asi 15 dětí, při práci družin 20. c ) Ostatní děti zařadit podle zájmu do různých zájmových kroužků a dát jim přednost v zařazení před těmi, kteří již pracují v pionýr ských oddílech . To už záleží na množství vedoucích pro zájmové

kroužky. V této činnosti pracovat s kluby mládeže, které jsou někde při školách vytvořeny. Považovat tyto kroužky za jednu z forem pio nýrské práce a nenutit děti, aby ještě dále pracovaly v nějakém oddi le .

d ) Za čtvrtý bod pionýrské činnosti považovat různé besedy v mimo školní době, masové politické akce, exkurze, sportovní soutěže, kte: rých by se zúčastňoval ten, kdo by chtěl, i ty děti, které zatím nejsou

zařazeny nikde. Tato práce má svůj význam a nesmí být podceňována. Při takto nizované činnosti by jistě došlo k oživení celkové práce, byly by spokojenější děti i vedoucí, jejichž silám by tato práce

byla úměrná . Svědčí o tom také hnutí tzv. mikrokolektivů , kde se uká . '

zalo, že děti mají stále o práci zájem, je-li organizována přiměřeně k jejich věku . Svou úlohu by také sehrál třídní učitel vyšších tříd , který by byl mezičlánkem či prostředníkem mezi těmito proudy. Celková situace v Pionýrské organizaci ukazuje na to, že bude třeba

více rozlišit věk dětí na několik stupňů, na konci páté třídy provést s nimi prověrku všestrannosti , jak to » Soubor požadavků « Plameny a cesty navrhuje, a teprve potom je zařazovat k pionýrům staršího věku . 236

Osobně si myslím, že děláme ještě jednu velkou chybu, vyčleňujeme li si žáky 9. tříd z PO a převádíme je do ČSM. Vždyť právě ted jsou již dosti zkušení pro práci v radě skupiny . či v radě oddílu, jako redak toři rozhlasového kroužku, ale málo zkušení pro samostatnou práci bez vedoucího. Při navrhované struktuře v PO by se tyto děti staly opo

rou vedoucího, dobrými vedoucími družin, platnými a aktivními funk cionáři skupiny .

Viděli jsme pionýry a členy ČSM, kteří přišli pozdravit XIII. sjezd. Líbili se nám a dojali nás.

Budeme musit od obdivu a platonické lásky přejít k aktivní a účin né pomoci mládeži. A to nejen pokyny ze schůzí stranického výboru

a ukládáním úkolů , ale jít za mládeží a přímo s ní pracovat. Tedy »ne děti, jděte a pracujte, ale pojďte za mnou a se mnou, já vám ukáži cestu « .

Na krajské konferenci mi někteří soudruzi říkali : k nám kdysi cho dili starší komunisté , vedli nás, opravovali naše samostatné pokusy, učili nás. Nyní je mezi starší a mladší generací velká propast. A tuto

propast můžeme překlenout jenom tím, že těm mladým podáme ruce a povedeme je za sebou . Budeme musit ze sebe setřást trochu té pohodlnosti, která už v nás

je, a považovat za svou povinnost vychovávat příští generaci ne slovy, ale činy.

Do čela organizátorské práce v oblasti mimoškolní výchovy však je třeba také postavit zkušené pracovníky a učitele, ne dívky, které

vycházejí z pedagogických fakult s řadou teoretických znalostí, ale ne praktických, ale hlavně bez chuti věnovat se dětem po

vyučo

vání. Tato práce je velmi náročná, právě tak jako řízení celé školy. Je však stále málo doceňována ze strany orgánů, které stanovují pla tové zařazení těchto lidí. Zkušenost ukazuje, že tam, kde skupinoví vedoucí pro PO pracují na úrovni zástupců ředitele, je mimoškolní práce na dobré úrovni. Zatím však ministerstvo školství nevymezilo pravomoc a povinnosti těchto pracovníků. Protože tuto práci vykonávají nezkušení pracovníci, platíme za něco,

co se naší společnosti nevrací zpátky v podobě výchovy komunistic kého člověka.

Domnívám se, že je zapotřebí zamyslit se nad toute problematikou

v oblasti mimoškolní výchovy, soustředit na ni pozornost stranických organizací a orgánů. Výchova mládeže přece není záležitostí okrajovou ! Jsme povinni vychovat si své nástupce, oddané socialistické společnosti.

A sama škola nám v dětech všechny vlastnosti komunistického člově ka nemůže vychovat, protože má omezené prostředky. Je zapotřebí k ní přidat něco, co by ji v tomto úsilí podepřelo a pomohlo jí. Domnívám se, že je zapotřebí, aby sjezd přijal určitá usnesení, kte rá by pomohla tuto situaci řešit, a nezůstalo jen na náhodě, zda se tomu bude někdo věnovat či ne.

237

Soudruh JAROSLAV KLADIVA ,

pražská městská organizace KSČ Soudružky a soudruzil Společenské vědy jsou dnes oblastí, kde jsou komunisté zvlášt stině zastoupeni ; jde o úsek, který je asi jako málokterý vybaven stranic

kými kádry. Tím spíše nás zajímá dnešní stav společenských věd a tím spíše chceme vědět, je-li bilance jejich vývoje za poslední léta úspěšná. V období mezi XII. a XIII. sjezdem můžeme hovořit ne-li

o podstatném přelomu ve vývoji společenských věd, tedy alespoň o tom, že byla nastoupena nová etapa v jejich rozvoji. Před 15—20 lety se s marxistickými společenskými vědami u nás teprve začínalo. Do těchto oborů přišla nová generace stranické mláde

že. Po okupačních ztrátách jsme měli jen velmi málo zkušených věd ců -marxistů. V jednotlivých oborech by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Nechybělo tehdy nadšení a elán, ale chyběly zkušenosti a znalosti . Chyběly natolik, že jsme byli s to pěstovat tyto disciplíny >

především propagandisticky, neboť vědecká práce vyžaduje nejen čas, ale i osvojení si potřebných vědeckometodických postupů.

Dnes se situace úplně změnila. Na úseku společenských věd máme velký počet specialistů, zkušených a zasvěcených pracovníků. V pod statě každá společenskovědní disciplina má dnes řadu talentovaných představitelů, schopných analyzovat otázky, které naše společnost po třebuje řešit. Tato nová kvalita působí i na styl stranického řízení.

Kvalitní podklady, analýzy, návrhy a studie umožňují překonávat ná hodné odhady a především subjektivismus. Strana má dnes k dispozi ci široký aktiv odborníků z nejrůznějších oblastí vědy, schopných obětavě zapojit své znalosti do služeb naší společnosti. Přípravě sjez dových materiálů předcházela úctyhodná analytická práce, což umož nilo předložit sjezdu maximálně objektivní podklady. Naše strana vždy usilovala a bude usilovat o to, aby její politika byla založena na prav divém poznání . Bylo by proto nutné vytvořit za pomoci vysokých škol , ČSAV a resortů trvalý systém objednávání výzkumných programů, zpracovávání a přejímání vědeckých výsledků ve stranických a stát ních orgánech .

Předpokladem rozvoje společenských věd byla renesance a další tvořivý rozvoj těch nejcennějších myšlenek , metod a postupů klasiků marxismu-leninismu.

Mluvím-li o tom, že se naše společenské vědy intenzívně rozvíjejí a procházejí řadou kvalitativních přeměn, bude nutno alespoň něko lika slovy se zmínit o tom, v čem tyto změny jsou.

v poslední době snad nejnápadnější je rozšiřování našich společenských věd o disciplíny, které byly dogmatickým myšle ním nesprávně zavrhovány , ačkoli právě marxismus jim v minulosti První z nich

-

238

často přímo či nepřímo položil základy. Mám na mysli sociologii, teorii řízení, sociální psychologii, vědu o člověku a řadu dalších disciplín z oblasti politických věd. Tyto obory byly v minulosti často neopráv něně paušálně zneuznávány, a to jen proto, že v buržoazním světě do nich pronikl idealismus a vůbec nevědecká ideologie. Místo kritického

vypořádání se s těmito buržoazními ideologickými vlivy byly tyto dis cipliny odmítány jako buržoazní pavěda vůbec. Byl to nepochybně omyl a dnes jsme svědky oprávněného úsilí vstupovat na půdu těchto oblastí tvořivě kriticky a obohacovat naše poznání i u vědomí, že nelze upírat ani našim ideologickým odpůrcům dílčí vědecké přínosy.

V současné době jsme svědky toho, jak sovětská věda se velmi bedli vě zabývá právě přínosy některých uvedených společenskovědních

disciplín, kriticky a s velkou znalostí se s nimi vypořádává. Zároveň jsme svědky rozmachu základních disciplín politické ekonomie, historiografie, filosofie a dalších. Tyto obory mají i nadále

rozhodující úlohu nejen v rozvoji naší marxisticko-leninské vědecké činnosti, ale i výchovy. A dokonce mají vliv daleko širší, než tomu

bylo dříve. Přispívají ke společenskému poznání naší nové socialistické skutečnosti a naznačují dosud neprobádané cesty dalšího rozvoje. Přínos ekonomické vědy není v posledních letech naší stranické

veřejnosti neznám. Ale málokdo si uvědomuje, co to znamenalo vytvo řit v zemi, která v minulosti neměla, až na výjimky, velké tradice te oretické politické ekonomie, vědní odvětví, které je s to dávat prak ticky použitelné poznatky pro řízení národního hospodářství.

Z podnětu a pod vedením ÚV KSČ ekonomové nejen vypracovali hlu bokou kritickou analýzu naší hospodářské skutečnosti, ale navrhli i cesty a směry jejího dalšího rozvoje.

Dnes máme řadu tvůrčích prací věnovaných základním problémům ekonomiky

od teoretických analýz novodobého socialistického hos podářství a teoretické kritiky řady dogmatických i revizionistických

předsudků až po monografie o vědecké organizaci řízení, o socialis tických zbožních vztazích, o zkracování pracovní doby a rozšiřování volného času, o teoriích růstu socialistické ekonomiky atp. , o něž se opírá naše stranické a státní řízení. Jistěže náš nový systém plánovitého řízení má ještě i určité nedo

statky a mezery a mnohé z nich bude muset korigovat praxe. Nová soustava řízení nevyřeší všechno snadno a jedním rázem. hlediska vědy má projekt nové soustavy řízení veliký historický význam už tím, že nová soustava hluboce zasáhla a bude zasahovat do našeho života.

Přirozeně, že ne všechny společenskovědní disciplíny mají stejné výsledky jako teoretická politická ekonomie a speciální ekonomické disciplíny. Ekonomické vědy musely sáhnout do žhavého hospodář.

ského života i do živého hospodářského dění a zde, v ohni praxe hospodářské výstavby, si ověřovat a obohacovat své teoretické poznat ky. Ale i ostatní společenské vědy procházejí pozoruhodným kvasem. 239

Vezměme například historiografii, která musí stále ještě zápasit s různými předsudky : tu s obviněními, jako by byla div ne hlavní příčinou kultu osobnosti, tu s obviněním z konzervatismu a jakéhosi

staromilství a podobně. Není to snadná situace, vždyť sám pojem his toričnosti, která tvoří duši marxisticko-leninského myšlení, nebyl vždy plně chápán. To se týká nejen starších a starých dějin, které byly

u nás tradičně rozvinuty a které si svou tradiční úroveň udržely, ale i dějin nové doby, námi prožívaných let, dějin naší strany a dějin dělnického hnutí, které jsme zakládali zvlášť obtížně a jež nyní při nášejí své plodné výsledky.

Naše moderní historiografie má již řadu prací, které vyvolávají zájem nejen doma, ale jež poutají pozornost čtenářů i v zahraničí. Naše dějepisectví dnes nepochybně nastupuje a získává si autoritu ne

jen v přátelských socialistických zemích, ale i u mnoha seriózních vědců na Západě, kteří se postupně poučují o mylnosti svých před sudků, seznamují se se skutečným stavem socialistické vědy a musí uznát a respektovat její prokazatelné kvality, její věcné objevy i po zoruhodné myšlenkové interpretace, které nemohou nebrat na vědomí. Také ve vědě o státu a právu můžeme pozorovat stále hlubší snahu řešit důležité koncepční problémy vývoje systému socialistické de mokracie a státnosti, nacházet cesty rozvoje a uplatnění socialistické ho práva v nových společenských podmínkách. Velmi plodně se rozvíjí i naše filosofie, která se dostává svými, často zdánlivě abstraktními analýzami a úvahami stále více do středu našeho současného dění. Postačí jako jediný příklad za všechny uvést perspektivní úvahy obsažené statích a expertizách kolektivu sou druha Radovana Richty, které v poslední době vzbudily u nás velkou pozornost. A to nejsou ojedinělé zjevy na filosofickém poli, ale mají

v naší filosofii dosti široké zázemí. Tyto myšlenky se připravovaly a krystalizovaly ne vždy snadno a vyžádaly si často celá léta soustředě.

né práce. Myslím, že si někdy i v politické práci musíme více uvědo mit zvláštní požadavky společenských věd. Aby se vědecký výzkum mohl soustředit na zásadní , koncepční problémy společenského vý. voje, nesmíme chtít, aby vědec zaměňoval praktika, aby dílčí, úzce

aktuální otázky praxe zastínily širší perspektivy vědy. Nejde tu o výčet úspěchů společenských věd ten by trval příliš dlouho, n'ejde tu ani o to, abych společenských vědám dělal obhájce. XIII. sjezd v jistém smyslu je osvědčením rozvoje společenských věd a zároveň má vliv na jejich orientaci a další rozvoj .

Ozvaly se ojedinělé hlasy negující základní zdravý proud společen. ských věd, hlasy tvrdící, že se společenské vědy nerozvíjejí ve svém celku v souladu s potřebami socialistické společnosti. Někteří lidé

nedovedou rozeznat, co z nových vědeckých oborů má faktickou cenu a odpovídá skutečnosti a podléhají některým módním myšlenkovým směrům na Západě. Na jejich adresu lze říci, že tvůrčím způsobem rozvíjet společenské vědy mohou jen ti vědečtí pracovníci, kteří nikdy 240

neustoupili a neustoupí z marxisticko -leninských pozic. Přitom je nám

naprosto lhostejné, jestliže dogmatici tuto tvůrčí cestu nazývají revi zionismem a jestliže liberálové tutéž cestu našeho myšlení nazývají dogmatismem . Bylo by omylem myslet si, že lze čelit buržoazní ideologii

v této době zastaralými, strnule chápanými poučkami, stejně jako nějakým módním nadbíháním. Tvořivé rozpracování vědecké socialis tické teorie je a zůstane nejcennější zbraní marxistů .

Samozřejmě, že rozvoj společenských věd, právě tak jako rozvoj jakékoli společenské oblasti, není a nebyl bez problémů. Vlastnosti tvořivého myšlení je hledání, s nímž je někdy spojena i možnost urči tého bloudění. Je tomu asi tak jako s řekou, která si proráží svou cestu

a někdy vyhloubí i mrtvá ramena. Dnes na základě výsledků, jichž dosáhla naše marxisticko ' -leninská věda, je možno říci, že naše spo lečenské vědy vytvořily hodnoty trvalého významu, jež se staly orga nickou součástí duchovního bohatství jak českého, tak i slovenského

pároda a naší novodobé vzdělanosti a kultury.

Socialismus a marxismus na poli společenskovědního poznání pro kázal svou plodnost, svou schopnost dát impuls rozvoji našeho myšle

ní, možnost čestně se vyrovnat s nejvýznamnějšími proudy naší doby. Naše strana je právě v tomto procesu velkou iniciátorkou a podněco vatelkou tvůrčích činů. Musíme si uvědomit, že s každým dnem našeho postupu vpřed, jak o tom hovořil soudruh Antonín Novotný, vstupu

jeme na dosud neprobádané cesty, že pokaždé se dostává do pohybu stále větší počet okolností, které dříve zůstávaly neměnné. Za těchto nových podmínek platí, že každá oblast, která nebude včas zvládnuta vědeckým marxisticko-leninským poznáním, se nám promění v obtížný společenský problém. Proto v tomto duchu včasného rozpoznání no

vých skutečností a vývojových tendencí je třeba vychovávat náš vě deckoideologický aktiv strany tak, aby nebyl tak říkajíc jen objektem stranické práce, ale zároveň také jejím subjektem, aby strana s jeho

pomocí dokázala realizovat svoje veliké historické cíle.

Soudruh JAROSLAV KNIŽKA, východoslovenská krajská organizace KSS Vážené soudružky, soudruzi ! Když XI. sjezd strany přijímal usnesení o výstavbě metalurgického

kombinátu vybaveného válcovnou širokých pásů a určil místo východ. ní Slovensko, v té době bylo ještě možno mluvit o našem kraji jako

o kraji průmyslově zaostávajícím . Zprůmyslněním této naší nejvýchod nější oblasti se sledovaly dvě hlavní myšlenky – vytvořit podmínky pro ekonomické vyrovnání českých a slovenských krajů a dále pak 241

zmodernizovat náš hutní průmysl a odstranit disproporci, která byla a je dodnes v zásobování plechem. Na XII. sjezdu ve zprávě ÚV bylo konstatováno, že nic by nám nebyl platný velký objem hutní výroby, když nám chybějí jakostní ocele a plechy, bez kterých je nemyslitelný technický pokrok. Poněvadž byl stanoven úkol zabezpečit rozhodující část přírůstku vý: roby do roku 1970 výstavbou VSŽ, dovolte, abych XIII. sjezd Infora moval o plnění tohoto úkolu z hlediska výstavby a výroby Východo slovenských železáren. Od roku 1960 , tj . od zahájení výstavby , bylo proinvestováno 5,915

miliardy Kčs, což znamená 54,6 % z celkového rozpočtu ; do konce roku 1966 se toto procento zvýší na 62 % . Průběh dosavadní výstavby ve srovnání s výstavbou NHKG nám uká zal, čemu novému jsme se přiučili a jaké zkušenosti jsme si přinesli

z Kunčic. Bezesporu v projektu i ve vlastní výstavbě se projevilo deset let rozdílu vždyť technika i technologie udělaly velký krok dopředu nejen v hutnictví, ale i ve vlastním stavebnictví.

Ve srovnání s Kunčicemi : nízké stavy pracovníků na výstavbě, vy soká mechanizace všech prací, těžké mechanismy, které umožňují blokovou montáž

-

to jsou znaky naší stavby.

Možná, že většina řekne, že tyto znaky se plně nepromítly do doby výstavby a že ve světě takováto výstavba probíhá v kratší době. Má

pravdu, neboť my se dopouštíme té chyby, že sice hrubou stavbu a hrubou montáž dovedeme zajistit ve velmi krátké době, ale vlastní do

kompletování a úplné dokončení nám trvá hrozně dlouho. Je to částeč ně chyba v rozplánování a přípravě prací, nedostatečné kapacitě na dokompletující práce, a to jak ve stavebních pracích , tak i strojním

zařízení, což přináší s sebou jako průvodní jev stavby stovky a tisíce kolaudačních připomínek a nedodělků. I přes tyto průvodní jevy, které se projevují v celém národním

hospodářství, je možno charakterizovat výstavbu Východoslovenských železáren jako úspěšnou. Vždyť se na ní podílí vlastně celá republika, a proto ústředním výborem provedená analýza nedostatků našeho ná rodního hospodářství tj . v malém nastavené zrcadlo výstavbě naše ho závodu i naší výrobě .

Ale známe své nedostatky a chyby, postupně je odstraňujeme, jsme však hrdi na to, co se udělalo a vidíme tu pěknou perspektivu před sebou .

Vždyť uvést do provozu studenou válcovnu, koksovou baterii, vyso

kou pec, teplou širokopásovou válcovnu a řadu dalších pomocných provozů, které samy o sobě by znamenaly v mnohém okresu velký průmyslový závod - to jsou výsledky práce projektantů, konstrukté rů -stavbařů , strojařů, montérů, s kterými se můžeme chlubit před světem a které uznávají při svých návštěvách i zahraniční odborníci . V těchto dnech vrcholí budovatelské úsilí na výstavbě konvertorové ocelárny, slabingu a slévárny kokil. 242

Rozsah prací je značný, v letošním roce budou uvedeny do provozu základní fondy v hodnotě 1,621 mil. Kčs, ale hlavní význam spočívá v tom , že uzavíráme hutnický cyklus a budeme už válcovat z vlastní oceli.

Tím končí první etapa výstavby, další etapa výstavby znamená pou

ze růst kapacit, tj. druhá koksová baterie, druhá a třetí vysoká pec, a projekčně připravit k urychlené výstavbě v páté pětiletce druhou ocelárnu.

Základní válcovací kapacity budou dobudovány v příštím roce do končením čtyřstolicového tandemu ve válcovně za studena.

Závod sám dnes již ukazuje, že koncepce řešení byla správná a že volba základních , osvědčených sovětských typových agregátů – do plněných naším kompletujícím zařízením je na světové úrovni. Bude však třeba i v perspektivě sledovat a srovnávat výsledky v za hraničí a při doplňování kapacity volit vždy agregáty, které jsou v současnosti nejvýkonnější. Máme konkrétně na mysli výstavbu třetí vysoké pece, která má být uvedena do provozu v roce 1969 . V Sovětském svazu, který nám mimořádně pomohl dodávkami, tech nickou pomocí i zaškolováním našich pracovníků, v poslední době

nejlepší světové výkony docilují na vysoké peci objemu 2000 m3, která proti peci o objemu 1719 m3 vykazuje značnou úsporu koksu, což pro naše poměry by znamenalo miliónové úspory. Domníváme se, že stojí za prověření, zda by v úzké spolupráci se sovětskými závody i pro

jekčními ústavy nebylo možno připravit a realizovat do roku 1969 ve Východoslovenských železárnách třetí vysokou pec o objemui 2000 m3.

Chceme-li skutečně, aby náš závod byl stále na světové úrovni, pak musíme počítat s doplňováním, popřípadě i se změnami projektu tak, jak se vyvíjí během doby výstavby technika i technologie. Jedině tak

budeme moci konkurovat ve výrobě a jakosti zahraničním výrobcům . Uplynulá léta ve výstavbě možno tedy charakterizovat jako úspěš ná, a to jak co do vlastního plnění investičních plánů , tak i z účelo ; vého hlediska, tj . záběhového provozu a plnění výrobních úkolů . Abychom docílili tuto výrobu zboží, znamená to, že do roku 1970

plánujeme ještě realizaci investic v hodnotě 3,152 mil . Kčs a tím zajistíme provoz 2 koksových baterií, 3 vysokých pecí, ocelárny I a 3 konvertorů, kompletní dokončení válcovny širokých pásů za tepla , válcovny širokých pásů za studena, doplněné zejména úpravárenský . mi linkami. Uvědomujeme si, že celá efektivnost našeho závodu je ve

válcovnách a zde zase v úpravárenských linkách, které znamenají zhodnocení materiálu.

Žárově a elektrolyticky pozinkované, pocínované plechy, plechy ohýbané profily plátované umělou hmotou, lakované, smaltované to jsou naše výrobky, které si vyžádají nejen změnu používaných mate

riálů v některých odvětvích , ale i předstihovou přípravu v technolo gických postupech strojírenské výroby. 243

Význam podstatně zvýšené spotřeby plechu neprojeví se v národním hospodářství jenom jako úspora kovu a možnosti zavádění výroby v technologických linkách, ale projeví se ve spojitosti s ohýbanými profily v úspoře váhy zařízení, snížením přepravních vah obalu a jako nové prvky v našem stavebnictví. Náhrada dřeva plechem viz kabelové bubny, plechový kancelář

ský nábytek, transportní skříně a další, které právě zkoumáme, ukáže další efektivnost výroby plechu . Vždyť podíl plechu z válcovaného materiálu v Americe činí 67 %,

v SSSR 39 %, v Japonsku 52 % , zatímco u nás je podíl dnes asi 20 % . Stálo by jistě za to provést hloubkovou prověrku upotřebení plechu

v těchto státech, provést ekonomické zhodnocení na naše poměry a připravit tak nejen strojírenský průmysl, ale i další odvětví na vy . užívání plechu. Proto my ve VSŽ se nezabýváme jenom současnosti výstavby a výro

by, ale sledujeme zejména perspektivu výstavby závodu, odbytu i vy užití plechu . Uvědomujeme si, že tak, jak byl závod plánován, založen na urči tou kapacitu, je třeba tento závod postavit, nemá-li být narušena eko nomika z důvodu nevyužití některého zařízení. Naopak, třeba na

základě nejnovější techniky doplňovat zařízení – dnes regulačními a v nejbližší době automatizací, abychom se ne jen jakostí, ale produktivitou práce a vysokým zhodnocením materiálu vyrovnali zahraničním závodům, které mají většinou svou přímořskou polohou velké výhody proti našemu závodu, zejména v dopravních

měřícími přístroji

nákladech .

V letošním roce, kdy uzavíráme hutnický cyklus a kdy výstavba je ještě ve velkém rozsahu, výroba proti minulému roku vzrostla o 77 % , soustřeďujeme se na problémy, které spolu s novou soustavou řízení a zkracováním pracovní doby vyjadřují vysokou aktivitu našeho mla dého kolektivu .

Předsjezdové období u nás bylo zaměřeno na konkrétní aplikaci tezí ústředního výboru na poměry na našich pracovištích. Z diskuse k te zím , na školení a seznamování s novou soustavou řízení vyšla celá řada podnětných návrhů na řešení naší vlastní problematiky i problematiky

celého národního hospodářství. I když v našem podniku nemůžeme ještě hodnotit novou soustavu na základě důsledného rozboru a delších zkušeností, ukazuje se nám, že naši pracující pochopili smysl nové soustavy, což se projevuje jak v iniciativě zajišťování úkolů, tak i zaměření socialistické soutěže. Hlavní článek v socialistické soutěži je jakost a kvalitativní ukaza

tele, které srovnáváme zatím s nejlepšími podniky u nás a postupně

začneme srovnávat s našimi zahraničními konkurenty. Máme co do hánět, ale máme k tomu předpoklady. Vždyť kvalifikační složení našeho kolektivu, který věkově je nej

mladší v těžkém průmyslu, je dobré. Při dnešním stavu 12 000 pra . 244

covníků máme 75 % dělníků vyučených nebo zaškolených v našich hutích i v zahraničí a z technicko -hospodářských pracovníků máme

22 % , tj. 654 pracovníků s vysokoškolským vzděláním . Při zaměstnání ještě studuje 116 pracovníků na vysokých školách a 430 na středních odborných školách.

Máme však nedostatek starších provozně zkušených mistrů a tech niků, kteří by zejména v období záběhů nových agregátů svými zku šenostmi mohli řešit vyskytnuvší se problémy. Proto jsme měli a máme .

ještě v počátcích výroby celkem velký počet techniků přímo ve vý . robě, a to nejen pro řízení a zvládnutí výroby, ale zejména pro nabytí praktických zkušeností.

V našem podniku se nezabýváme jenom současností výstavby nebo výroby, ale uvědomujeme si kapacitní možnosti našeho zařízení, sle dujeme a srovnáváme zahraniční výrobky a z toho také děláme návrhy pro odbytové možnosti našich výrobků.

Vytváření vztahu k veřejnosti, průzkum trhu, musí v delším období předcházet před vlastními výrobky. Proto jsme zřídili technickou služ bu, která už je ve spojení s tuzemskými odběrateli plechu a rozebírá nedostatky nejen při výrobě plechu, radí odběrateli jakost plechu,

ale spolu s odběratelem bude řešit i zpracování plechu. Nezůstáváme jen při známých jakostech ocele pro výrobu plechu,

ale máme připravené k osvojení výroby, spolu s náběhem ocelárny, svoje vlastní firemní značky ocele

-

Kodur, Kohal , Konox

které

odpovídají svými vlastnostmi nejlepším světovým značkám tohoto dru hu ocele na hluboký tah a vysoce namáhané části. Jde o karosériové plechy a výrobu strojních dílců zhotovovaných hlubokým tahem.

Domníváme se, že bude třeba opravit i názor, že ocelové plechy jsou materiálem , který je možno zpracovávat pouze ve strojírenském prů 1

myslu anebo vyvážet na export. Spotřeba a využívání plechu ve světě ukazuje, že ocelový plech ve spojitosti s umělými hmotami anebo povrchově upraven hliníkem ,

zinkem, chromem, keramickými smalty se stává rozhodujícím kon strukčním prvkem průmyslové, občanské i zemědělské výstavby. Jde nejen o nosné konstrukce z ohýbaných profilů, dveřní zárubně,

okna , radiátory, veškeré kování, vzduchotechniku, ale i o stěnové a střešní pláště, stropy, které dnes jsou vyráběny zejména na Západě z ocelového plechu. Použití upraveného plechu ve stavebnictví znamená nejen snížení

váhy stavebního materiálu a tím snížení přepravních nákladů, ale umožňuje podstatné zrychlení stavby, snížení počtu pracovníků a také údržba takovýchto objektů je podstatně zjednodušena. Přitom při

hlížíme ke stavu naší surovinové základny, neboť pro budoucí genera

ci zachováváme kovový fond, kdežto v železobetonových konstrukcích je pro nás navždy ztracen .

I v zemědělství bude čím dál tím více uplatňován náš výrobek , tj. plech. Lehké zemědělské kolny, stáje , silážní věže spolu se sklado 245

vacími zásobníky pro bramborové vločky, kontejnery pro krmivové

směsi, to budou výrobky a stavby, kde bude uplatněn plech z Výcho doslovenských železáren.

Ide nyní o to, aby výzkumné a vývojové práce v souvislosti s vy. užitím plechu pro naše hospodářství nebyly roztříštěné, aby vývoj výroby i zpracování plechu byly u nás zaměřeny na problémy, které nejsou ve světě dosud vyřešeny, a aby podle možností byly koupeny v zahraničí licence na výrobu některých prvků, zejména pro stavební účely.

Chceme, aby také Východoslovenské železárny byly závodem nové, ho typu, závodem vysoké kultury práce, vysoké kvality ocele, závo

dem hutnictví a současně chemie a stavebního průmyslu, závodem nových pracovních podmínek a vybavení. Naši pracující i obyvatelé východního Slovenska si uvědomují, jaké finanční prostředky byly vloženy do našeho kraje.

Miliónové obnosy, které jsme dali na přípravu našich pracovníků v hutních i strojírenských závodech i v zahraničí, přinesly a přinášejí nyní své ovoce, neboť zaškolení pracovníci poctivě plní své úkoly. Chceme všichni společně čestně splácet svůj dluh našemu socialistic kému státu.

Pracující Východoslovenských železáren v čele s 2200 komunisty stojí pevně za ústředním výborem strany. Svou prací chceme dokázat,

že dochází nejen k ekonomickému vyrovnání českých a slovenských krajů, ale že jednota českého slovenského národa spolu s umem na šich dělníků a techniků bude vždy oporou KSČ při plnění vytyče ných cílů.

Soudruh KAREL KODEŠ , 1

severomoravská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi! Ve nové jsem dobu

!

svém diskusním příspěvku budu hovořit o některých otázkách soustavy řízení. Vycházím přitom ze svých zkušeností , které získal při vedení Nové hutě Klementa Gottwalda a za krátkou ve vedení generálního ředitelství Hutnictví železa.

Tyto zkušenosti mně umožňují, abych prohlásil , že jsem hluboce pře svědčen o správnosti cesty, kterou jsme nastoupili při přestavbě řízení našeho národního hospodářství. Za jeden z velmi důležitých faktorů

nové soustavy pokládám odstranění všemožných bariér, které dříve spoutávaly jakoukoli iniciativu lidí a vedly ke lhostejnosti, zvláště tehdy, když plnění příkazů, zákazů, limitů a ukazatelů způsobovalo ztráty, proti nimž jsme byli bezmocní. Vezměme jen mzdovou politi ku. Tak zvaná kontrola čerpání mzdových fondů vytvářela výdělkový

strop a změnila mzdu z nástroje pro rozvíjení národního hospodářství 246

v nástroj brzdící tento rozvoj . Mzdová soustava daleko víc dbala o roz dělování národního důchodu než o jeho soustavné zvyšování. Zvykli jsme si všeobecně kde co rozdělovat. Rozdělovali jsme inves tice a technický rozvoj , finanční prostředky, materiál i energii, lidi i mzdy. Mánie rozdělovat úplně utlumila prodejní činnost, kterou se nyní musíme učit od samého začátku. Odstranění různých bariér, rozpisů, podrobných direktiv a všech jiných byrokratických forem řízení má zcela zásadní význam pro uvol nění obrovských sil, které máme v iniciativě našich pracujících. Jak

se ještě dále zmínim , propracovali jsme v naší výrobní hospodářské jednotce originální systém hmotné zainteresovanosti na vysokých plá novaných úkolech. Výsledkem toho bylo , že námi vypracovaný plán

na letošní rok zahrnuje zisk ve výši, která přesahuje naše původní propočty o více než 240 mil. Kčs. Byli jsme přesvědčeni, že jsou to úkoly nemalé, Ale skutečnost prvních 4 měsíců letošního roku nám ukazuje, že tvůrčí elán našich pracujících překonává naše úvahy a

propočty v takové míře, že jak pevně věřím, vykážeme za letošní rok zisk vyšší o dalších 200 mil . Kčs.

Sám jsem se v řídících funkcích mnohokrát přesvědčil o tom, že ta kový rozvoj iniciativy těsně souvisí s radostí z práce, s radostí z dosa hovaných výsledků. Postavme, jak se říká, laťku příliš vysoko a dobré

výsledky rázem zmizí. Lidé ztratí důvěru v sebe i důvěru v nadřízené orgány. Potom nepomohou žádné příkazy ani zákazy, organizace, re organizace ani kádrové změny. Důvěra lidí je vzácný poklad, ale také poklad velice citlivý. Mluvím o tom proto, že shora až dolů musíme úzkostlivě dbát na to, abychom

důvěru upevňovali a ne ji narušovali. Uvítali jsme proto nedávná usnesení vlády, která závazně ujistila, že zdroje vytvořené a nepoužité v letošním roce se v plném rozsahu převedou do příštího roku a bu dou hospodářským organizacím k dispozici podle původního určení.

Odstranily se tak pochybnosti, které vznikly v souvislosti s nepříliš uváženými opatřeními, provedenými v loňském roce. Důvěru pracujících posiluje i to, že v nejbližší době budou stano

veny zásady ekonomických pravidel, která budou platit od začátku příštího roku. Věřím , že se již nedopustíme chyby z loňska, kdy základ ní zpravidla byla úplně zastíněna rozsahem takzvaných operativních

nástrojů. Je nutné, aby vláda i ostatní orgány se naučily zacházet s operativními nástroji jako s nástroji velmi jemnými, kterými se jen v úzkých mezích doplňují základní pravidla jako reakce na změněné podmínky .

Důvěra lidí v dané slovo musí být základem naší práce. Jakmile pracující získají důvěru a přesvědčí se o tom, že jejich výdělky mohou v závislosti na vykonané práci růst nad dnešní stropy, vzroste rychle

produktivita práce i výroba a vytvoří se základní předpoklad pro vyřešení jednoho z nejobtížnějších problémů, totiž nedostatku pra covních sil a přezaměstnanosti. 247

Zásadu vzájemné důvěry a otevřenosti v jednání uplatňujeme důsledně při řízení naší výrobní hospodářské jednotky. Čteme a slyšíme přerůzné

kritiky na funkci generálních ředitelství. Usilujeme o to, aby se tako vá kritika nevztahovala na nás, a věřím, že se nám to daří. Konzultua jeme zásadní věci s podniky, které také podrobně a neprodleně infor mujeme o všech nových poznatcích. Jak dobrá je naše spolupráce

s podniky, bych mohl doložit četnými příklady, uvedu však jen jediný: Před krátkou dobou vznikl vlivem cenových změn a odpisů pro

blém snížení zisku na výrobní hospodářskou jednotku asi o 18 mil. Kčs,

z čehož se podařilo uhradit jen asi 4 mil. Kčs. Na společné poradě jsme požádali ekonomické náměstky ředitelů našich podniků, aby kaž

dý převzal část zbývající ztráty 14 mil. Kčs. Během několika minut byla celá záležitost vyřízena a ztráta plně rozdělena mezi podniky, což ve staré soustavě nebylo proveditelné. Principy socialistické demokracie rozvíjíme na všech úsecích. Naa

příklad pětiletý plán jsme dvakrát projednávali na pracovním soustře dění vedoucích pracovníků všech podniků. Vědomí společné odpověd nosti, široká informovanost a možnost vyjádřit se ke všem otázkám

umožnily vyřešit četné závažné problémy. Přímo na místě hledaly podniky cesty, jak pomoci při odstraňování potíží v jiných podnicích.

Upevnila se sounáležitost podniků k jednomu celku, v němž generální ředitelství jen zcela výjimečně používá svého příkazovacího práva a

za hlavní poslání považuje vytváření takového ovzduší, v němž každý článek usiluje o zvýšení svého přínosu pro celek. Jinou základní zásadou, kterou uplatňujeme při řízení hutnictví že

leza, je decentralizace funkcí na podniky a v podnicích na závody a provozy. Nejde nám jen o nějakou formální decentralizaci, nýbrž o to, aby vedoucí pracovníci mohli v širokém rozsahu provádět výběr nej

vhodnějšího řešení, sami rozhodovat a nést ovšem i odpovědnost za učiněná rozhodnutí.

Nechceme také prosazovat nějakou uniformitu. Máme například ve

vnitropodnikovém řízení několik systémů zainteresovanosti na.efektiv nosti práce údržbářských provozů. Každý z nich má své výhody a osvědčuje se. A to hlavně proto, že tyto systémy byly vybudovány ne na základě nařizování shora, ale proto, že je propracovali naši podnikoví pracovníci, kteří právě z toho důvodu, že jsou jejich tvůrci, usilují o jejich zavedení a neustálé zdokonalování.

Tuto myšlenku jsme rozvinuli i v soustavě plánování. K tomu jsme ovšem museli vytvořit vhodné ekonomické podmínky nebo, jak se ří ká, vhodné klima . Chtěli jsme totiž dosáhnout toho, aby podniky sestavovaly své plány

ve vlastním zájmu s úkoly co nejvyššími, ovšem reálnými. Chtěli jsme tedy, aby podnikové plány byly optimální. A zároveň, aby to byly plá ny, o jejichž splnění budou podniky maximálně usilovat proto, že jsou to jejich plány , ne plány nařizované nebo schvalované v nadřízeném orgánu. 248

Proto jsme vypracovali pravidla, podle nichž má největší výhody ten podnik, který převezme co nejvyšší úkoly, a ty také splní . Jestliže by některý podnik v duchu dřívější soustavy usiloval o úkoly nízké, těžce na to doplatí, protože jeho zdroje budou o celou čtvrtinu nižší

z té částky, o kterou ve skutečnosti plán překročí. Nechci zdržovat podrobnostmi. Uvedu jen, že ekonomická pravidla

hmotné zainteresovanosti na optimálním plánu považujeme za jeden z nejdůležitějších nástrojů řízení a vřele doporučujeme všem výrobním

hospodářským jednotkám, aby obdobný systém zavedly. Důsledek je totiž ten, že

odpadá jakékoli projednávání tzv. zhoršujících se vlivů a proka zování vlivů zlepšujících se a veškeré úsilí podniků o zastírání rezerv v době sestavování plánu se mění o 180 stupňů : podniky již v době sestavování návrhu plánu vyhledávají rezervy a možnosti zlepšit výsledky a co nejrychleji se snaží zabezpečit jejich realizaci. Od základu se tedy mění myšlení a jednání lidí. Místo opozice proti nadřízenému orgánu nastupuje

úsilí o maximální efektivnost, a to v nejvlastnějším zájmu podniků a jejich pracujících. I když změny v řízení od 1. ledna příštího roku vytvoří nové pod mínky, setrváme při systému zainteresovanosti na optimálním plánu,

protože je prospěšný pro společnost i pro podniky a jejich pracovní ky. Tento systém nadto poskytuje centru správné informace o mož zmenšuje rozsah operativních zásahů, jinak

nostech rozvoje nezbytných .

Změna velmi podstatná, k níž patrně dojde od 1. ledna 1967, spočí

vá v tom, že celý systém řízení je odvozen v našich podnicích od zisku. Máme četné důvody pro systém odvodu ze zisku a zaintereso vanosti podniků i kolektivů na výši zisku. Jedním z vážných důvodů je to, že při rozvoji výrobních sil, který se v nové soustavě projeví, po roste zisk rychleji než mzdy, a proto při odvodu ze zisku porostou rychleji i příjmy státního rozpočtu. Systém odvodu ze zisku jsme tedy neprosazovali z toho důvodu, aby chom na něm vydělali, nýbrž naopak, abychom víc dali společnosti.

Připravovaná pravidla jsou však jednoznačně konstruována tak, aby se podniky pod tlakem ekonomických podmínek rozhodly pro odvody z hrubého důchodu. Litujeme, že se do této pozice dostáváme i my. Na závěr chci zdůraznit , že novou soustavu řízení od začátku chápe

me jen jako nástroj , který sám o sobě nic nevytvoří. K tomu, aby se tento nástroj změnil v aktivního činitele, je nutné:

1. aby se jej ujali schopní lidé, kteří jej tvořivým způsobem při způsobují konkrétním a měnícím se podmínkám ; 2. aby se náročnou a někdy i dlouhodobou prací vytvořily organi

zační, technické, ekonomické, kádrové a jiné předpoklady pro správ né působení nové soustavy a na to se mnohdy zapomíná a čeká se, že nová soustava bude pracovat za nás . 249

AL

O naprosté nezbytnosti vytvořit základní předpoklady jsme se vel mi dobře přesvědčili již dříve v našich experimentujících podnicích.

A poučeni těmito zkušenostmi dbáme o to, abychom zásady nové sou stavy aplikovali co nejlépe a abychom přitom neustrnuli, ale vytvářeli podmínky pro její další rozvíjení. Závěrem chci říci, že jsme při zavádění nové soustavy řízení získali cenné zkušenosti, které nám nyní velmi pomohly. Rozhodně však ne

jsme bez problémů a potíží a nejde nám všechno snadno a lehce. Jsem si vědom toho, že nás čeká ještě mnoho konkrétní práce , zvláště pro

to, že se podmínky stále mění a vyvíjejí. Přesto jsem přesvědčen o správnosti nastoupené cesty, která nadále povede naše hospodářství

4.

VE

ke stále lepším výsledkům.

Soudruh ZDENĚK KOPECKÝ,

POE 1

východočeská krajská organizace KSČ +

Soudružky a soudruzi ! Jednání našeho sjezdu potvrzuje, že pro další rozvoj národního hospodářství má klíčový význam strojírenství. Svým charakterem vý roby podstatně ovlivňuje růst společenské produktivity práce ve všech

odvětvích národního hospodářství, je významným činitelem v meziná rodní dělbě práce i při uspokojování potřeb obyvatelstva.

Dosavadní rozvoj strojírenské výroby ukazuje však na dlouhodobě trvající neefektivnost výroby. Chceme-li, aby negativní rysy byly překonány a strojírenství zaujalo

takové místo v národním hospodářství, jaké právem od něj očekáváme, pak je nezbytně třeba , abychom rozvíjeli výrobu takových strojíren ských výrobků , které nám umožní směňovat minimum lidské práce za maximum devizových prostředků . Ve výrobě spotřebního zboží pak musíme nejen uspokojovat existující potřeby, ale stále více obohacovat trh novými výrobky světové úrovně . Pro strojírenství to bude vyžado

vat rozvoj výroby s vysokou úrovní společenské produktivity práce. Je nesporné, že na zabezpečování těchto úkolů se bude podílet i náš Východočeský kraj , kde je soustředěno 8,7 % strojírenské výroby a v kraji to představuje 27,8 % celkové průmyslové produkce.

Přitom vzhledem k problémům , které ve strojírenství existují, ne půjde o malý úkol .

V kraji je zastoupeno 118 oborů , které představují téměř 70 % veškerého sortimentu strojírenské výroby v naší - republice. Přitom zhruba 57 % výroby je soustředěno v 19 oborech a na zbývajících

99 oborů připadá pouze 43 % výroby. Je samozřejmé, že při takovéto roztříštěné výrobě se zajišťuje potřebná úroveň strojírenských výrob 250

ků jen s největšími obtížemi a v řadě závodů některé výrobky neodpo.

vídají světové úrovni. To lze ukázat na některých příkladech. Jedním z nich jsou Závody Vítězného února v Hradci Králové, kde ve výrobní skupině » cukrovary « patří 8,3 % ze 181 typů do skupiny předstihující

světovou úroveň, výrobků dosahujících světové úrovně je 40,8 % , za ostávající výrobky tvoří 42 % a zastaralých je 8,9 % . Růst strojírenské výroby, kterého bylo v kraji dosaženo, nesl s sebou

některé příznačné rysy extenzívního rozvoje. Přírůstek výroby byl za jišťován převážně investiční výstavbou, zatímco existující základní

fondy nejsou plně využívány. Místo toho, aby vzrůstalo využívání zá kladních fondů, dochází k jeho poklesu. Tak například v podnicích těžkého strojírenství činila v roce 1960 hrubá výroba na 1000 Kčs zá kladních fondů 1375 Kčs a v roce 1965 poklesla na 1317 Kčs.

Neřešila se modernizace a rekonstrukce rozhodujících výrobních kapacit , které by se vyznačovaly zvýšenou úrovní technologie, vyšším podílem mechanizace a automatizace. Produktivita práce nezajišťovala

v rozhodující míře přírůstek výroby, což vyvolávalo značné nároky na početní růst pracovních sil, které bylo nutno zabezpečovat v někte rých případech i za cenu mimořádných opatření. Tak například v zá

vodech těžkého strojírenství za posledních pět let se podílela pro duktivita práce na přírůstku výroby pouze 54,8 %. Jednou z příčin tohoto stavu je skutečnost, že v převážné většině našich strojírenských závodů chybělo perspektivní plánování, sledová ni odbytových možností na zahraničních trzích s maximálně možnou vývozní rentabilitou.

Jsme si vědomi toho, že značné nedostatky jsou také uvnitř našich strojírenských závodů. Porovnáme-li například využití pracovní doby,

ukazuje se, že v převážné řadě strojírenských závodů , zejména s ku sovou výrobou, je její využití daleko nižší než například v textilním průmyslu. Obdobně by bylo možno porovnávat pracovní disciplínu, technologickou kázeň, kvalitu výrobků, úroveň řízení, organizaci práce apod .

To vše je závislé na tom , jakou úlohu sehrává na závodech hospo

dářské vedení, mistry, technology a kontrolory počínaje, a samozřej mě i to, jak pracují straničtí a odborářští funkcionáři . Tam , kde je dobrá spolupráce složek s vedením a společně odstraňují nedostatky, je i vysoká úroveň organizace a kvality výrobků. Nesmí rozhodně stát při této náročné práci na jedné straně vedení a na druhé straně stranické organizace, ale musejí hledat společnou cestu k řešení všech

problémů a vést správně všechny pracující ke splnění úkolů. Hodnotí-. me-li dosavadní výsledky v rozvoji strojírenské výroby v našem kraji, ukazuje se, že se nám nepodařilo dosud plně využít existujících zdrojů

a rezerv pro další růst společenské produktivity práce. Za východisko z této situace považujeme soustředit výrobní kapacity,

technické síly a ostatní prostředky na ty strojírenské obory a výrobky, u nichž dosahujeme ve srovnání se světovými výrobky relativně nej 251

příznivějších výsledků. Jedním z těchto oborů je výroba textilních

strojů, které mají v našem kraji jak svůj výzkum, tak i výrobní zá kladny. K tomu je ovšem zapotřebí, aby krajské orgány znaly dlouho dobou koncepci rozvoje oborů a aby mohly účinně pomáhat při reali

zaci některých nutných opatření zajišťujících výrobu těch výrobků, které jsou jak pro vnitřní, tak i zahraniční trh postaveny na přední místo. ·

V referátě soudruha Novotného byla zmínka o bezvřetenovém pře

dení, a proto vás seznámím několika slovy se stavem na tomto úseku.

Ve Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí byl vyvinut nový princip spřádání, který znamená revoluční skok, protože umož .

ňuje spřádat při několikanásobně vyšších rychlostech, než je tomu u klasického způsobu, a provádět na jednom stroji v jedné výrobní operaci současně dvě dříve prováděné operace, tj . předení i soukání. Ekonomický efekt spočívá v tom, že umožňuje zvýšit produktivitu práce na tomto úseku až dvojnásobně a současně se dosáhne úspory

45 % výrobních ploch. Že jde skutečně o revoluční myšlenku, která je na vysoké technicko ekonomické úrovni, potvrzuje zájem hlavních představitelů západo evropských , amerických a japonských společností o nákup licencí. Poučení z tohoto jednání pro nás spočívá v tom, že tito zájemci se vyslovili v tom smyslu, aby jednání o zakoupení licencí postupova lo rychleji, než »odpovídá našim představám«.

Je bezesporu, že i pro náš textilní průmysl realizace bezvřetenového předení by znamenala podstatně zefektivnění výroby. Od vynálezu až po jeho zavedení do výroby probíhá však obtížná cesta. Jako prototypy byly vyrobeny dva stroje. Dnes je situace tako vá, že komise střídá komisi a dohadují se na ceně jednoho spřádacího místa. Výsledek je ten, že bylo stanoveno 9 různých cen a konečná

cena dosud neexistuje. Východisko z této situace je v podstatném sní žení výrobních nákladů na jedno spřádací místo na základě promyšle

ného racionálního technologického postupu. Je známo, že všechno nové se rodí s těžkostmi , ale oborová ředitel ství by jim neměla podléhat, nýbrž hledat dále cesty, jak pomáhat svým výrobkům, které mají světovou úroveň, co nejrychleji do výroby.

Je to jistě především záležitostí jak ministerstva těžkého průmyslu, tak ministerstva spotřebního průmyslu, kdy se vytvoří podmínky jak

pro oborové ředitelství, tak pro výrobce textilních strojů, aby mohli

urychleně naplnit tuzemské i zahraniční trhy a mohli zhodnotit futo vysoce cennou technickou práci. Podle posledních informací místo předsedy vlády soudruha Krejčího není uskutečňování technické poli

tiky v našem národním hospodářství jenom záležitostí resortů těžkého průmyslu , ale i ostatních spotřebitelských institucí, i zahraničního

obchodu , jejich spoluúčasti a aktivní podpory. Pak urychlení technic kého rozvoje nebude těžkou záležitostí . Zde by měla sehrát aktivní roli také Státní komise pro techniku . 252

Další prohlubování nové soustavy řízení k tomu vytváří dostatečné

předpoklady. Půjde o to, aby si je všichni vedoucí pracovníci na všech stupních osvojili a dokázali je iniciativně také využít. Rozhodně nelze souhlasit s takovými pracovníky, kteří sice slovy uznávají novou sou stavu, ale, jak ukazují zkušenosti z letošního roku, zatím jsou stále v zajetí starého myšlení i pojetí své práce a pošilhávají po starém řízení. Místo aby věci řešili a hledali operativně cesty, jak lép využít existujících zdrojů a rezerv, hledají různé důvody a omluvy pro svou

nerozhodnost. Zavírat oči před tím , že máme ve strojírenských podni cích rezervy, je nesprávné a nemůže to naší společnosti prospět. Dnes již nemůžeme vystačit s tím, aby pozornost při sestavování plánu se

převážně soustřeďovala na získávání dalších pracovních sil a aby přitom současně docházelo k poklesu pracovní disciplíny. Pracovní

doby je třeba využít k plnému vytížení výrobního zařízení, je třeba odhalovat rezervy v normách, odstraňovat nepořádky v normování, zaměřit se na snižování pracnosti apod.

Že takovouto situaci lze řešit a nalézt východisko, o tom svědčí pří. 4

klad ČKD ( naftové motory ) Hradec Králové. V tomto závodě bylo před třemi lety nízké využití základních fondů, špatná organizace práce,

nízká technologická a pracovní kázeň , nízká úroveň řízení, z toho vy plývající neplnění plánu, nízké výdělky a samozřejmě nespokojenost lidí.

Změnou celkového politického přístupu k problémům a důsledným kádrovým řešením změnila se situace v závodě tak, že dnes patří svou

úrovní mezi nejpřednější. V letošním roce mu byl propůjčen Rudý prapor vlády a Ústřední rady odborů. Během tří let byla zvýšena výroba na 198 % , úkoly exportu ze 135 miliónů na 260 miliónů Kčs, v roce 1963 činily reklamace 537 tisíc Kčs, v roce 1965 při dvojná sobné výrobě poklesly na 67 tisíc Kčs. Vlastní náklady u nově zavá děné výroby se snížily z 1,01 na 0,91 hal, a zvýšení výroby je více než

z 90 % kryto vyšší produktivitou práce. Podobných výsledků bylo dosa ženo v obou kooperujících závodech ČKD Hronov a ČKD Choceň. Při tomto hodnocení výsledků dosažených v ČKD Hradec Králové a

dalších dvou závodech je nutné vyzvednout vysokou pracovní morálku a disciplínu všech pracovníků , a to jak dělníků , tak techniků a hospo dářských pracovníků, kteří pod vedením a v těsné spolupráci se stra nickými organizacemi dosáhli těchto pronikavých výsledků. Dosažené výsledky byly zajištovány při stále snižovaném hospodářskosprávním

aparátu a snižováním těchto pracovníků byl zvyšován počet v předvý robních etapách, například ve vývojové základně, konstrukci a tech nologii ; roztříštěná kooperace byla soustředěna do dvou specializova ných závodů .

Na základě uvedeného příkladu využívá KV KSČ těchto kladů k tomu, aby je zevšeobecnil pro příslušné obory i pro ostatní jednotlivé závo dy a podniky ve Východočeském kraji.

Ve svém diskusním příspěvku jsem chtěl poukázat na některé pro 253

blémy strojírenství v našem kraji, jejichž řešení bude vyžadovat sou středěné úsilí především vedoucích hospodářských pracovníků, stra nických organizací i každého člena strany.

Soudruh JINDŘICH KOUBA,

jihočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ! V období příprav sjezdu i ve sjezdových materiálech byla a je věnc

vána značná pozornost problematice národních výborů jako základní ho článku zastupiteľské soustavy našeho státu. Jistě se všichni ztotož

ňujeme v tom, že tato pozornost je plně oprávněná a že přispěla rozhodující měrou k objasnění postavení a úlohy národních výborů v současné etapě vývoje společnosti.

Funkcionáři i pracovníci národních výborů Jihočeského kraje uvi. tali usnesení ústředního výboru naší strany o nutnosti zvýšit působnost

a účinnost práce národních výborů, zejména pak místních, městských a okresních. Jak známo, široký okruh problémů s tím souvisejících se stal předmětem celostátní konference národních výborů v únoru le

tošního roku, jejíž závěry pak vláda rozpracovala a uložila provedení řady opatření k realizaci usnesení našeho ústředního výboru. Je mys

slím třeba zdůraznit, že tato opatření v národních výborech, zejména místních a městských, tak říkajíc »zabrala« a stala se zdrojem velké aktivity a iniciativy těchto národních výborů, jimž se v úsilí o zvýšení

pravomoci a odpovědnosti dostává účinné pomoci od okresních i kraj . ského národního výboru.

Dospěli jsme k závěru, že řadu námětů, jejichž realizace bude zá

ležitostí delšího období, bylo by třeba nejdříve experimentálně v praxi ověřit ještě před jejich všeobecným zaváděním. Uvítali jsme proto

ochotu ONV v Písku k experimentálnímu vyzkoušení některých prin cipů samosprávného hospodaření místních a městských národních výborů na svém území. Příslušné projekty a modely byly v okrese

zpracovány a projednány s městskými a místními národními výbory. Projekt zkušebního zavedení nových principů hospodaření měst a obcí pokládá za ústřední otázku zvýšení samostatnosti národních výborů ve finančně ekonomických otázkách a v řízení jim svěřeného hospodářství. Takové řešení vytváří současně situaci, ze které bude možno mnohem účinněji rozvíjet aktivitu nejnižších stupňů národních výborů a zapojovat neformálně do správy a řízení občanstvo a podně covat jeho iniciativu.

V souladu s tímto záměrem je řešena otázka příjmové základny a otázka optimálního rozsahu městského hospodářství i jeho vhodné 254

organizace tak, aby bylo možno lépe uspokojovat potřeby mista a vytvářet dobré životní prostředí pro obyvatelstvo. Při řešení rozsahu

hospodářství měst vycházíme zatím z dosavadního rozsahu a z jeho účelnějšího organizačního uspořádání ( např. budování městských sta vebních oborů ) tak, aby byla překonána jeho dosavadní resortní roz třištěnost.

Myslím si však, že v budoucnu by měly MNV a MěstNV převzít dále správu převážné většiny kulturních zařízení, hospodářskou správu škol, správu městských technických síti a lokálních zdrojů, jako jsou vodárny, teplárny atd., které jsou dnes spravovány z vyšších i centrál ních článků řízení.

Chceme také, aby každý MěstNV měl v budoucnu vlastní údržbářskou

stavební organizaci, která by zajišťovala potřeby vlastního městského hospodářství.

Je samozřejmé, že v současné době všechny momenty uvedené v do kumentu nemůžeme ani řádně vyzkoušet. Mám zde na mysli ten roz hodující nový faktor, tj. účast všech podniků působících na území

města na řešení jeho potřeb, souvisejících se zlepšením životního pro středí. Zde uplatňujeme, a to vcelku úspěšně, část dokumentu, kde se

mluví o sdružování prostředků na tyto účely. Tak například na vesnici sdružujeme prostředky MNV, JZD a Jednot ke zlepšení kultury života ( úprava pohostinství, sálů , tělovýchovných zařízení, místních komu nikací atd. ) . Složitější je situace při financování rozpočtu měst přímo, tj . cestou odvodů z hrubého důchodu podniků. Uvažovali jsme, aby podniky na jednoho zaměstnaného pracovníka odváděly asi 300 Kčs. To však nelze v současné době provést. Jednak podniky neznají pra

vidła na příští léta a nechceme, aby po půl roce jsme sazbu případně měnili, což jistě není dobré. Za druhé pak proto, že letošní rozpočet

národních výborů byl již schválen a vyrovnán z centrálního rozpočtu, a bylo by čistě formální na jedné straně část dotací odčerpat a na druhé straně pak v podstatě tutéž částku zase druhou cestou měst. ským národním výborům dávat ve formě odvodů z hrubého důchodu podniků, tj . zase ze státního rozpočtu.

Počítáme tudíž s tím , že bychom od 1. července vyrovnali rozpočty MNV a MěstNV v podstatě tak, aby přijímané zdroje, které plynou dosud do rozpočtu ONV, byly napojeny rovnou na rozpočty těchto niž

ších článků. Chceme, aby do rozpočtu obce plynuly všechny příjmy z organizací, které obec spravuje, včetně obratové daně místně říze ných podniků , dále zemědělské daně atd .

Tímto způsobem budou fakticky vyrovnány rozpočty všech MNV na vesnicích , zatímco MěstNV budou zatím potřebovat dotaci. To bude

znamenat, že MNV si budou moci hospodařit podle svých skutečných znalostí a potřeb. Vyžaduje to ovšem dát jim záruku , že uspořené prostředky jim ke konci roku nebudou odčerpány. Jinak by to ztratilo smysl .

V souvislosti s tím bude třeba dořešit řadu dalších problémů. Do 255

a

mníváme se, že by bylo vhodné například prostřednictvím odvodů z hrubého důchodu ( asi 1 % od obchodních organizací podle výše malo obchodního obratu ) spojit těsněji činnost MNV a MěstNV s centrálně

SP no

řízenými organizacemi obchodu. Až dosud , jak známo, výrobní a spo třební družstva platí důchodovou daň do rozpočtu NV, zatímco stát ní obchod nic. To je také důvod, proč dnes MěstNV velmi ochotně

70

nla

dávají přednost družstevním organizacím ve městech před státním

VO

obchodem .

TO

Musíme se také vážně zabývat i ostatními otázkami účelnosti orga

nizačních forem jednotlivých podniků a organizací. Mám na mysli například velmi nákladné podnikové řízení restaurací a jídelen, komu nálních služeb apod .

Navrhované zásady pro experimentální ověření samosprávy obcí si nekladou za cíl vyřešit komplexně mnohostrannou činnost národních

výborů. Dá se však předpokládat, že vyřešení rozhodujících ekono. mických otázek a celkové posílení hospodářské základny obcí se odrazí i ve zlepšené kulturně výchovné činnosti, ve vytváření zdravého život

SIE

ne

tei

ního prostředí, a tedy i ve vyšší aktivitě národních výborů .

Již příprava těchto experimentů ukázala na velké rezervy v iniciati vě funkcionářů i pracovníků národních výborů a ukázala též metody a cesty našeho soustavného a každodenního spojení s občany. Příprava experimentálního vyzkoušení principů samosprávného hos podaření obcí nás také donutila zabývat se detailně všemi problémy, které s tím souvisí. Ukázala na možnosti, které reálně existují v hos podářství měst a obcí, a na možnosti zvýšení aktivity funkcionářských sborů, odstraní-li se dosavadní tuhý systém ve vztahu národních vý

borů vyšších stupňů k městským a místním národním výborům. Velmi

k Ob

do Vli od

rús 2

und

živý zájem funkcionářů MěstNV a MNV a jejich iniciativní náměty na

řešení ekonomických otázek, probuzený představou plné samostatnosti a finanční soběstačnosti, ukazuje tedy na správnost zaměření pozor nosti našeho ústředního výboru na práci městských a místních národ ních výborů .

S problémem zvýšení rozpočtových příjmů národních výborů, roz šíření jejich příjmové základny a uspokojování potřeb občanů těsně souvisí využívání místních surovinových zdrojů pro výrobu stavebních

hmot. V Jihočeském kraji jsme prozkoumali všechny místní zdroje a místním národním výborům byla poskytnuta všestranná pomoc v jejich využití. Od počátku letošního roku tak bylo v Jihočeském kraji otevře

no již 50 lokalit kamene a štěrkopísku a otevírání dalších lokalit je v řízení. Do provozu se uvádějí takové lokality, kde je zajištěna delší

životnost a kde nejsou narušovány veřejné zájmy. Nedostatek mecha

nizačních prostředků, pracovníků i dopravy se v mnoha případech řeší dohodou s místními JZD , která v tomto směru dobře spolupracují s místními národními výbory, neboť je současně řešen i problém za

městnanosti členů JZD v době vegetačního klidu. V opatřování me chanizačních prostředků pomáhá místním národním výborům i KNV

256

10

0

1

a dobrá spolupráce se vyvinula mezi MNV a okresními silničními správami, které již předaly některým MNV strojní zařízení pro kame nolomy, zejména drtiče kamene. Stejně tak průzkumem jsme zjistili, že jen na území okresu Písek je předpoklad měsíční produkce škvárobetonových tvárnic v množství 70 000–100 000 cihelních jednotek. Zájem o tuto výrobu u místních národních výborů roste také proto, že tvárnice je možno prodávat za

volné ceny, a nejsou zde tedy vážné ekonomické zábrany pro její další rozšiřování.

Bude však potřeba, aby stejně energicky řešilo problémy minister stvo stavebnictví.

Činnost národních výborů v příštím období významnou měrou ovliv ní opatření k realizaci urychlení zásad zdokonaleného plánovitého

řízení hospodářství. Pokládáme je za správné a vítáme je, i když jsme si vědomi toho, že v národních výborech nám způsobí značné

starosti. Máme zejména obavy, aby se přestavba velkoobchodních cen neprojevila v hospodářství národních výborů jen jednostranně vzrůs tem materiálových nákladů, a tím poklesem rentability vzhledem k tomu, že naše hospodářství realizuje své výkony převážně za malo obchodní ceny. Za této situace, kterou bychom museli řešit systémem 3

dotací k maloobchodním cenám, by nebylo možno zabezpečit žádoucí vliv nových ekonomických podmínek, které budou platit všeobecně od 1. ledna 1967 .

Systém jednotného odvodu bude účinnou pákou ke kvalitativnímu růstu hospodářství národních výborů. I při jednotné sazbě odvodu

z hrubého důchodu se však v jihočeském kraji nevyhneme potřebě určité diferenciace tam, kde podniky hospodaří ve ztížených podmín.

kách, jako například v pohraničním území. Nová opatření nám v tom to směru tuto možnost poskytují, avšak její realizace bude plně závislá na prostředcích, které budou mít národní výbory k dispozici. Jsme toho názoru, že na úseku cenovém by bylo vhodné vybavit

národní výbory větší pravomocí při stanovení kategorizace cen v zájmu zvýšení operativnosti tohoto ekonomického nástroje, která při rozma nitosti hospodářství národních výborů a při jeho přímém vztahu ke spotřebiteli je naprosto nutná.

V souvislosti s řešením nových pravidel a zásad urychlení realizace

zdokonaleného způsobu řízení by bylo zapotřebí vyřešit i problém drobných podniků komunálních služeb, neboť rozsah činnosti těchto podniků nevyhovuje novým ekonomickým podmínkám . Až dosud se na tento typ podniků vztahují stejná měřítka jako na podniky velké, což nepokládáme za správné. Působí to značné potíže z hlediska řízení

podniku národním výborem i z hlediska vlastní činnosti podniku.

Pokládáme za správné převést tyto podniky do sféry podniků hospo dařících mimo státní plán a upravit pro ně zvláštní režim financování, úvěrování a evidence. Tyto podniky by hospodařily bez nároku na příděly z rozpočtu a z dosažených zisků by si vytvářely jednotný fond, 257

včetně investičních prostředků. Rozsah jejich činnosti i hospodářské

výsledky jsou v našem kraji vcelku bezvýznamné a toto řešení by ni. kterak nenarušilo vztahy národních výborů k centru.

Poznatky a zkušenosti získané v hospodářství národních výborů Jihočeského kraje z působení nové soustavy řízení v prvním čtvrtletí 1966 jednoznačně ukazují, že principy nové soustavy jsou správné a

působí žádoucím směrem. Ukazuje se, že příznivých výsledků v tvorbě hrubého důchodu je dosahováno především opatřeními podniků ve

sféře materiálových nákladů, úsporami na surovinách i základních materiálech , dále organizačními zásahy, zejména v oblasti dopravy. Vliv hmotného zájmu podniků se rovněž projevuje ve snížení stavu zásob a celkové potřeby oběžných prostředků i v úsporách neproduk

tivních nákladů. Výrazně se projevuje i faktor překračování plánova ných výkonů. Skutečnost, že jsme v podnicích národních výborů našeho kraje dosáhli v tvorbě hrubého důchodu . 24,1 % celoročního úkolu, -dává předpoklady k překročení celoročního plánu. Dosažené výsledky tedy

potvrzují zdravý základ nových zásad řízení, které podněcují ke kva litativním stránkám hospodaření podniků a vytvářejí účinný tlak na využívání všech existujících rezerv. Jsme přesvědčeni, že po odstraně . ni dalších zábran v socialistické podnikavosti našich podniků, které ještě dnes existují, dosáhneme rychlého pokroku v rozvoji hospodář. ských úseků , které převážně slouží přímo obyvatelstvu. Mohu ujistit náš sjezd, že komunisté v národních výborech Jihočes kého kraje udělají vše pro to, aby rezoluce a usnesení našeho sjezdu byly rychle a důsledně plněny.

Soudružka VÍTĚZSLAVA KOULOVÁ, pražská městská organizace KSC

Soudružky a soudruzi!

V rámci oborového podniku ŠKODA Plzeň zajišťuje dodavatelský závod v Praze výstavbu parních elektráren v tuzemsku 1 v zahra. ničí s bloky 50, 100 a 200 MW ve funkci generálního nebo hlavního do davatele technologické části zařízení.

Současná situace v tuzemské výstavbě elektrárenských celků, která by měla být školou pro zahraniční dodávky , však není uspokojivá a

celá řada nedostatků a potíží podstatně snižuje úspěchy, jichž bylo bezesporu v této oblasti investiční výstavby dosaženo. Příkladem mo hou být lhůty pro výstavbu elektráren Mělník a Tušimice, které dosa

huji světové úrovně. Přestože zejména v závěru výstavby dosahujeme 258

11

2

2

velmi krátkých průběžných lhůt na montážích, neodpovídá konečny efekt vynaloženému úsilí a vládní termíny uvádění jednotlivých kapa cit do provozu nejsou dodržovány.

Obecně známé nedostatky v investiční výstavbě se již mnohokrát kritizovaly a též na XII. sjezdu strany se poukazovalo na nízkou úroveň organizátorské práce na všech stupních řízení, a byl určen

směr ke zlepšení situace. Skutečností však je, že dané úkoly nebyly dostatečně plněny a že investiční výstavba není dosud na odpovídají cí úrovni.

První z podstatných nedostatků je, že investor nemá náležity per spektivní výhled pro výstavbu elektrárenskych celků, zejména pak pokud jde o palivovou základnu , což by pro obor energetiky mělo být známo nejméně 15 let dopředu. Tento nedostatek je z převážné části příčinou změn v projektové i konstrukční přípravě staveb, které ne

jenom narušují a prodlužují projektové a konstrukční práce, ale kom plikují vlastní výroby a později i montáže zařízení, což se v jednot livých případech projevuje neúměrnou pracností, nákladností a zejmé

na vysokým počtem potřebných pracovníků. Je tím v podstatě znemož něna jakákoli reálná příprava na použití proudové výstavby elektráren, v níž její jednotlivé fáze na sebe navazovaly v souladu s kapacitními možnostmi stavebních a výrobních závodů.

Současný stay již řadu let vytváří podmínky vynucující si improvi zaci práce od projektové přípravy až po montážní práce, které se pak jako poslední činnost mění na montování šturmem , což je ještě o to

nepříznivější, že montážní práce jsou v podstatě závěrečnou etapou strojírenské výroby, neboť se v jejich rámci provádí u některých zařízení poměrně dost dokončovacích operací , které by měly být pro vedeny ještě ve výrobních závodech.

Projektová dokumentace je v prvním i druhém stupni zpracovává na a zajišťována různými organizacemi, což vede zejména v technolo gické části ke značným ztrátovým časům a k plýtvání cennou pro jekční kapacitou již tím , že jednotlivé pracovní kolektivy se musí pokaždé s novou prací seznamovat, a je tim v podstatě narušena i cel ková odpovědnost za realizované dílo. Montáže jsou zpravidla z důvodů stavební nepřipravenosti zahajo vány se skluzem 6 i více měsíců , i když práce stavebních podniků

jsou plněny v převážné míře nad 100 % plánovaných objemů. Dokazuje to, že stavební činnost není dostatečně usměrňována tak , aby byla v souladu s postupující výstavbou , a že dělhu činnosti mezi generál ním projektantem a investorem na jedné straně a dodavateli stavební

a technologické části na straně druhé komplikuje a tříští vzájemné vztahy natolik, že tyto přímo brzdí průběh výstavby realizovaného

díla a mají nepříznivý účinek na míru odpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby .

Rovněž tak stav řízení a organizování přípravy i realizace výstavby jednotlivých elektrárenských celků je za současného stavu kuriozitou , 259

nebot se na této výstavbě různým způsobem podili celá řada řídících, kontrolních a koordinačních složek dodavatelských a investorských, nehledě k direktivním zásahům ústředních orgánů.

Správní aparát, který zasahuje do investiční výstavby, rok od roku roste, přičemž počet technických pracovníků přímo se podílejících na realizaci výstavby zůstává stejný. Neúměrně se též rozrostl aparát

provádějící kontrolu, tzv. koordinace, a různá hlášení. Také dosavadní vyhlášky a směrnice nejsou v mnohých případech jednoznačné a umožňují různý výklad uvedených zásad, z čehož pak

vznikají zatím neřešitelné problémy, jakým je např. otázka, kdo z partnerů má zajišťovat lešení nad výšku 1,9 m, kterou již jeden a půl roku bezvýsledně řeší nadřízené orgány.

Rovněž disciplína technologických dodávek se nelepší. Zařízení jsou dodávána nejenom se značným zpožděním, nedostatečně zkompleto vaná a výrobně nedokončená, ale nejsou téměř přizpůsobena potřebám montáže a vůbec nevyhovují montážím blokovým a stavebnicovým. Navíc jsou dodávána nevyzkoušená, nepřihlížíme-li ke komplikacím se zařízeními prototypovými .

Zkušenosti, kterých jsme jako generální dodavatel elektrárenských zařízení v průběhu posledních 8 let nabyli, plně prokazují, že do savadní organizace v investiční výstavbě parních elektráren je n'apros

to nevyhovující a že je co nejdříve nutné z průběhu přípravy a reali zace výstavby důsledně odstranit zbytečné mezičlánky ve vztazích, a to bez ohledu na resortní příslušnost. V prvé řadě považujeme za nejvýš účelné vytvořit takovou organi zaci vztahů v oblasti investiční výstavby, ve které by na jedné straně

stál investor-odběratel se zcela jasným dlouhodobým plánem rozvoje energetiky a na druhé straně jako jeho jediný partner dodavatel stavby

na klíč, který ponese plnou odpovědnost za realizované dílo po stránce projekční, termínové i cenové a s příslušnými komplexními zárukami. Analogicky by měly být dodávány investiční celky nebo jejich části i do zahraničí.

Dokumentaci staveb bude třeba ponechat i nadále rozdělenou na dvě

části, avšak s příslušným posunutím dělicí hranice mezi nimi, tj . mezi část přípravnou a projektovou. Přípravná dokumentace staveb bude sestávat z investičního úkolu rozšířeného o technickoekonomickou

část, jejíž rozsah a hloubka musí být zpracovány tak, aby jednoznačně určovala charakter plánované stavby a umožnila další nerušený prů

běh projekčních prací. Tuto přípravnou dokumentaci by zpracovával příslušný orgán investora. Vlastní projektovou dokumentaci musí zpracovávat a komplexně za

jišťovat jediný dodavatel stavby na klíč. Jím zpracovaná a zkompleto vaná dokumentace musí obsahovat veškerou dokumentaci, potřebnou nejenom pro vlastní realizaci výstavby, ale i pro údržbu, uvádění zaří

zení do chodu a pro jeho provozování. Tímto přesunem celé projektové přípravy staveb do dodavatelské 260

organizace, která bude současně celou stavbu realizovat, se docili ne

jenom značného zjednodušení celého přípravného procesu výstavby, ale i zkrácení celkové průběžné lhůty nejméně o 6 až 9 měsíců. Stavební část by dodavatel stavby zajišťoval přímo u příslušné sta

vební organizace tak, aby stavební připravenost byla v souladu s plá novaným postupem montážních prací, které komplexně řídí a z velké části provádí vlastními pracovníky. Systém jediného dodavatele stavby na klíč pro tuzemské i zahra niční dodávky elektrárenských celků nebo jejich částí s úplnou od

povědností, kterou vůči odběrateli ponese, zajistí nejenom operativ nost a zjednodušení ve vztazích, ale nezůstane bez příznivého vlivu na průběh celé výstavby každého z realizovaných celků, zejména z hle. diska vytvoření předpokladu pro uskutečnění proudové výstavby a pro použití nejmodernějších způsobů při montážních pracích, částečně řízených pomocí výpočetní techniky. Soustředěním rozhodování o průběhu realizace výstavby v takovéto dodavatelské organizaci se též umožní lépe využívat těžké mechanismy

i lépe uspořádat staveniště a používat jeho zařízení, čímž se dosáhne značných finančních i dalších časových úspor. Jsme přesvědčeni, že jedině touto cestou lze zajistit zlepšení dosa

vadní nepříznivé situace v investiční výstavbě jednoho z nejdůležitěj ších oborů naší průmyslové výroby, a tím vytvořit reálné předpoklady růstu . celé naší průmyslové výroby..

Soudruh FRANTIŠEK KRAJČÍR Soudružky a soudruzi ! V našem národním hospodářství existují pohotové zdroje, které ,

když budou využity, mohou nám v poměrně krátké době pomoci řešit mezi jiným snížit napětí v platební bilan ci, zejména s kapitalistickými státy. Tyto zdroje jsou především v lepším využívání základních fondů, v omezení rozestavěnosti a zkrácení doby výstavby, ve snížení nad některé vážné problémy

měrné výrobní spotřeby, v komplexním využívání domácích surovino vých zdrojů, v intenzitě zemědělské výroby a v souvislosti s tím i v za . " jištění sklizně beze ztrát . Začlenění těchto rezerv do efektivního hos

podářského procesu by bylo i významným přínosem k zabezpečení do sažené životní úrovně a jejímu dalšímu ekonomicky odůvodněnému zlepšování. Ekonomické nástroje nové soustavy řízení, jako jsou zejména nový v převážné míře z vlastních zdrojů systém financování investic a z úvěrů, odvody úroků ze základních fondů, cenová politika , nové 261

{

formy podnikové a osobní hmotné zainteresovanosti, budou význam. nými nástroji k mobilizaci uvedených zdrojů.

V zájmu co nejrychlejšího začlenění pohotových rezerv do hospo dářského procesu není ovšem možno spoléhat jen na automatické působení uvedených prostředků nové soustavy řízení, ale svou význam nou úlohu zde musí sehrát i veškerá ostatní hospodářsko-organizátor ská činnost všech stupňů řízení.

Podívejme se na využívání základních fondů. Je neuspokojivé, což vyplývá především z koeficientu směnnosti, který činil v roce 1964 v průmyslu pouze 1,4, a dosud nedošlo k podstatnějšímu zlepšení. Kdy by se podařilo zvýšit koeficient směnnosti pouze o jednu desetinu, znamená to možnost zvýšit hrubou produkci průmyslu v ročním úhrnu asi o 16 mld Kčs.

Důležité je , kolik dostáváme výrobků ze svých základních fondů.

Od roku 1960 je charakteristický soustavný pokles vytvořeného spo

lečenského produktu na 1 Kčs základních fondů. Nejzávažnější je prudký pokles výrobnosti ve skupině strojů a zařízení, tj . té složky

výrobních sil, která má mít nejprogresívnější vliv na rozvoj výroby. V průměru i u všech hlavních odvětví dosáhl za 4 roky podle propočtů

z vrcholných národohospodářských bilancí pokles výrobnosti strojů a zařízení více než 20 % .

Kromě nízkého využívání základních fondů zde negativně působí I řada jiných vlivů, zejména zaostávání technické úrovně nových stro jů a zařízení při růstu jejich výrobních nákladů, a tudíž i cen. Jako

příklad mohou sloužit některé údaje ze spotřebního průmyslu , jež prokazují, že u mnoha nových strojů, které nahrazují dosavadní, roste cena stroje rychleji než jeho maximální výkon. Tak například u ‘me

chanického tkalcovského stavu čtyřbarevného se zvýšila cena o 154 % , kdežto výkon pouze o 20 % ; u křídlového stroje ( K 58 ) se zvýšila

cena o 170 % , kdežto výkon pouze o 28 % ; u plynového generátoru se zvýšila cena o 438 % , kdežto výkon stoupl pouze o 8 % . Dosavadní nepříznivý vývoj podporovala nesporně i naše odpisová

politika , která vycházela z technicky neodůvodněně dlouhé doby pro vozní upotřebitelnosti základních fondů . Ve vyspělých průmyslových

státech je tato provozní upotřebitelnost zejména u strojů a zaříze ní nejméně o polovinu kratší. Zvláště krátká je pak u těch strojů ,

kde je nutné předpokládat modernější, výkonnější typy

jak to při

náší rychlý technický pokrok. Tak například doba provozní upotřebi telnosti u našich obráběcích strojů se pohybuje od 10 až do 18 let , kdežto jinde se pohybuje v rozmezí 4 až 5 let. Nízké odpisové sazby nevytvářely proto žádný účinný tlak na lepší využívání základních fondů .

V této souvislosti je též nutno se zmínit o naprosto nedostatečném

využívání nákupu cizích licencí v našem národním hospodářství. Ve srovnání s ostatními průmyslově vyspělými státy je přímo zarážející, 262

jak malý zájem má naše výroba o tuto vysoce efektivní a rychlou ces tu zvýšení technické úrovně národního hospodářství. Kromě maximálního využívání základních fondů a jejich rychlé a kvalitní obměny má značný význam i podstatné urychlení investiční výstavby, která musí zabezpečit vedle obměny opotřebených základních

fondů i potřebný rozvoj jednotlivých odvětví národního hospodářství. Uvedu příklad : Opoždění ve výstavbě kapacit na ploché sklo tažené

a bezpečnostní v Řetenicích nás stojí ročně více než 14 mil. devizových korun. Opoždění výstavby polyetylénu ve Slovnaftu v Bratislavě zhor šuje naši platební bilanci s kapitalistickými státy v rozsahu 43 mil .

devizových Kčs ročně, opoždění výstavby na kumenový fenol ve Slov naftu v Bratislavě zatěžuje naši platební bilanci ve výši 16,5 mil. Kčs

obchodní parity ročně. Zpoždění výstavby I. etapy Duslo Šala si vyžádalo v minulých třech letech dovozy hnojiv asi za 52 mil. devia zových Kčs z kapitalistických států. A takových případů by se našla celá řada , avšak jen u několika těchto nahodile vyjmenovaných pří padů jde o značné částky v devizách .

V průmyslově vyspělých státech se vyvíjí silný tlak na maximální

zkrácení doby výstavby. Všeobecně lze říci, že výstavba rozsáhlejších výrobních provozů zde trvá v průměru dva roky, menších pak jeden rok. Proti těmto lhůtám jsou průměrné doby výstavby našich závodů nesrovnatelně delší a činí zhruba 5-6 let, a to bez přípravných prací. Ztráty na národním důchodu způsobené ekonomicky neodůvodněným umrtvením investičních prostředků dosahují tak v našem národním

hospodářství miliardových hodnot. Kromě toho dochází k morálnímu opotřebování

-

to je technickému zastarání investice dokonce dříve,

než začala vyrábět, a tím 1 ke snížení rentability a konkurenceschop nosti výrobků. Nikdo v celém světě není tak bohatý, aby si mohl tohle dovolit.

Nový systém financování investic, který s sebou přináší nová sou

stava řízení, se musí proto stát významným nástrojem k urychlení investiční výstavby a uvedení základních fondů bezodkladně do pro vozu .

Podaří-li se nám v době co nejkratší dosáhnout podstatného zvýšení ve využití dosavadních základních fondů , umožní nám to dosáhnout podstatných úspor v oblasti výrobních investic, zejména stavebních . To nám však také umožní, abychom mohli provést znovurozdělení ve prospěch nevýrobních investic, jako je výstavba bytová, zařízení pro školství a kulturu, tělesnou výchovu a sport, zdravotnictví a so

ciální péči, pro obchod a služby, technické vybavení sídlišť apod ., které v naší republice dosahují podílu pouhých 24 % , zatímco řada

stejně průmyslově vyspělých států dosahuje podílu 40 a dokonce až 50 % nevýrobních investic z jejich celkového objemu .

Realizace tohoto přesunu by významnou měrou přispěla k podstat nému zlepšení v uspokojování potřeb obyvatelstva, zejména v oblasti bydlení a služeb. Bylo by to o to významnější, že uvolněním staveb 263

ních kapacit a materiálů pro tyto účely by bylo možno uspokojit značný rozsah nashromážděné kupní síly a použít jí jako významného činitele pro financování bytové výstavby z vlastních zdrojů obyvatel stva. Ukazuje se tak, že problém maximálního využívání základních výrobních fondů , jejich rychlá obnova na technicky nejvyspělejší úrov

ni mohou příznivě ovlivnit životní úroveň nejen prostřednictvím vyšší rby národního důchodu, ale též lepším uspokojováním potřeb oby

vatelstva, vyplývajícím z rozšíření a ovšem také zrychlení investiční výstavby v nevýrobní sféře. Výrobní spotřeba v našich podmínkách, kdy jsme v převážné míře odkázáni v důsledku nekomplexní a omezené surovinové základny na

dovoz surovin a základních materiálů, hraje mimořádnou roli, a je

tedy nesporně i značným zdrojem rezerv. Potvrzuje to ostatně vývoj v uplynulých pěti letech, který se vyznačuje jejím neustálým růstem.

V roce 1961 činil podíl výrobní spotřeby na společenském produktu

52,2 % , kdežto v roce 1965 dosáhl již 56 % . Že nejde o žádný pakatel, ukazuje absolutní údaj . Kdyby výrobní spotřeba v roce 1965 dělala

také jen 52,2 %, a nikoli 56 % , bylo by to

0

16,2

mld

Kčs

méně .

16 mld Kčs mít nebo nemít , to přece už hraje nějakou roli v národním

hospodářství.

Významným činitelem zabezpečujícím zhospodárnění výrobní spo třeby je vytvoření a uplatnění takových technickoorganizačních opaz

tření, která umožňují dosáhnout maximální výtěžnosti surovin a zá kladního materiálu a úspory paliv a energie.

Suroviny a základní materiál se podílejí na úplných vlastních ná kladech zhruba 50 % . Vedle nové technologie, která bývá jedním z nej .

účinnějších nástrojů při snižování materiálních nákladů, je nutno věnovat mimořádnou pozornost hnutí za ekonomicky odůvodněnou úsporu materiálových nákladů u všech pracujících , kteří spotřebu su rovih a základních materiálů mohou v jakékoli formě ovlivnit, a účinně

pracující materiálně zainteresovat na jejich snižování. Značné další možnosti při snižování výrobní spotřeby jsou ve snižo vání zmetkovitosti ve výrobě. Ztráty ze zmetků dosahují od roku 1960 do roku 1965 ve výrobě 1,2 mld Kčs až 1,4 mld Kčs. Zaměření pozor

nosti na zmetkovitost a cílevědomý boj všech pracujících za její ma ximální snížení v naší výrobě, podporovaný vhodně kombinovaným využíváním ekonomických nástrojů nové soustavy řízení za současné

ho zlepšení práce orgánů technické kontroly, je proto rovněž jednou z důležitých forem snižování výrobní spotřeby. Při řešení současných závažných problémů našeho národního hos podářství připadá klíčové postavení naší zemědělské výrobě. Tuto jako bychom si však i když byla mnohokrát vyslovena pravdu v praxi a ve všech souvislostech ani dostatečně neuvědomovali přesto, že zemědělská půda je jedním z nejdůležitějších výrobních prostředků. Rostoucí disproporce mezi vzestupem spotřeby potravin v posled ních letech a stagnující intenzitou zemědělské výroby byla řešena 264

zvýšeným dovozem zemědělských a potravinářských surovin a zboží ze zahraničí. Při stagnaci vývozu zemědělských výrobků a potravin rostlo pasívní saldo těchto skupin zboží, zvyšovala se závislost tuzem

ské spotřeby na dovozu a dosáhla nakonec stupně, který je ve sféře

výměny zboží – zvláště pokud jde o kapitalistické státy - řešitelný jen se značnými obtížemi. Dovážíme hlavně obilí, krmiva, tukové su roviny, maso, vyvážíme cukr, chmel a slad. Dovoz potravin a potra vinářských surovin, včetně krmiv, byl v roce 1950 o 592 mil. devizo

vých Kčs vyšší než vývoz těchto výrobků. V roce 1965 však již byl tento dovoz o 2 mld 380 mil. devizových Kčs vyšší než vývoz ( takže

zhoršení bilance u této skupiny výrobků činí 1788 mil. devizových Kčs ) . Vysoké dovozy zemědělských výrobků zvyšují napjatost naší obchodní

a platební bilance a omezují možnosti uspokojování naléhavých potřeb ostatních odvětví národního hospodářství. Obtíže při zabezpečení dovozu zemědělských výrobků jsou proto větší, že SSSR i ostatní socialistické státy nemohou plně krýt naše dovozní potřeby podle našich požadavků. To spolu s přesunem dovozů 1

na kapitalistické státy, k němuž došlo svého času v důsledku omezení obchodu s Čínskou lidovou republikou, zvyšuje nároky na dovoz ze mědělských výrobků z kapitalistických států a prohlubuje naše plateb ní obtíže .

Pro srovnání je vhodné připomenout si skutečnost, že ve, většině

vy

spělých západoevropských kapitalistických států ( Anglie , Belgie , Švý.

carsko , Rakousko apod . ) , které obdobně jako ČSSR mají nízkou výměru půdy na 1 obyvatele , však dochází jen k mírnému zvyšování závislosti na dovozu potravin . V celé západní Evropě pak proti předválečnému období závislost spotřeby potravin na dovozu dokonce klesla . Tento vývoj byl umožněn především poměrně rychlým růstem intenzity ze mědělské výroby na základě hojného používání umělých hnojiv , dovo zu hodnotných krmiv apod . Základní podmínkou zlepšení vlivů zemědělské výroby na zahranič

ní obchod a lepšího uspokojování potřeb národního hospodářství je i u nás rychlejší růst zemědělské výroby cestou intenzifikace a snižo

váním vysokých sklizňových i jiných ztrát. Je ovšem nezbytně nutné zkoumat též další možnosti zlepšení důsledků zemědělské výroby na zahraniční obchod, například účelnými změnami v její struktuře. Jde o takové změny, kterými bychom se zřetelem na naše výrobní podmín .

ky na jedné straně a na ceny světového trhu na straně druhé docílili co nejvyšších devizových úspor.

Rostlinná výroba je vzhledem k daným cenám na kapitalistických trzích a k jejím vlastním nákladům stále ještě podstatně devizově

efektivnější než výroba průmyslová. Je tomu tak zejména proto, že tu jde o prvovýrobu na rozdíl od zpracovatelského průmyslu pod statně méně závislou na dovozech ze zahraničí. Nedostatečné využívá ní půdního fondu a možností rostlinné výroby a z toho za dané situ ace plynoucí nutnost dovozů z kapitalistických států zatěžují však -

-

265

zbytečně ostatní odvětví národního hospodářství , nevyhnutelně zá vislá na značných dovozech materiálů a surovin a zvyšuje napětí v oblasti přepravy zboží i v oblasti finanční. Zvyšuje je tím spíše, že nosné odvětví našeho vývozu strojírenství - se dosud nedostatečně

orientuje a přizpůsobuje k exportu do vyspělých kapitalistických stá tů, a zejména do zemí s volnými měnami. Úhradu vysokého dovozu zemědělských produktů z těchto oblastí musíme .proto získávat nad měrným vývozem průmyslového spotřebního zboží široké potřeby, které jen s obtížemi proniká na trhy vyspělých kapitalistických stá tů, je surovinově značně závislé na dovozu, a které vzhledem k dosa

vadní úrovni produktivity práce v těchto odvětvích, k sortimentním a často i kvalitativním nedostatkům , zejména ze surovinových důvodů, dociluje na kapitalistických trzích a zvláště v zemích s volnou měnou nižší efektivnosti .

Uvedu příklad. Dovoz 100 tisíc tun pšenice z kapitalistických států si vyžádá obvykle nákladů franko čs. hranice ve výši 60 mil. Kčs. K úhradě tohoto dovozu musíme vyvézt např. 6 tis. kolových traktorů. Anebo musíme vyvést 40 mil . m bavlněných tkanin ( zde musíme hra

dit téměř 55 % devizové suroviny v nich obsažené ) ; přepočteno na maloobchodní ceny znamená tedy dovoz 100 tisíc tun pšenice v tomto případě ochuzení našeho vnitřního trhu v rozsahu přibližně 1 mld Kčs

v maloobchodních cenách, nehledě na komplikace se zajišťováním vývozu tkanin do kapitalistických států . V jiném případě musíme

za 100 tis. tun pšenice vyvézt asi 240 tis. tun válcovaného materiálu v hodnotě kolem 450 mil. Kčs státní velkoobchodní ceny. Takový vývoz přitom je mimořádně náročný na dopravu, neboť vedle přepravy 240 tis. tun válcovaného materiálu je nutno přepravit do hutních

závodů k jeho výrobě nejdříve téměř 800 tis. tun základních surovin, jako je železná ruda, vápenec, koks, šrot ; celkem je tedy nutno pře pravit přes 1 mil. tun materiálu, což znamená enormní zatížení dopra vy.

Velký zdroj pro omezování dovozu zemědělských výrobků máme také v omezení zbytečných ztrát. Tak například jenom prodloužent sklizně

o 10 dní nad agrotechnické lhůty, znamená již ztráty způsobené vý drolem zrna až v rozsahu 15 % ( v loňském roce činila sklizeň zrnin téměř 5,5 mil. tun ) . Za přiměřené se však považují ztráty nejvýše

kolem 3 až 5 % . Nedodržení agrotechnických lhůt při osevu, znamená další ztráty. Tak např. v agrotechnické lhůtě bývá zaseto pouze 65–70 procent ploch, což znamená snížení celkové produkce u žita o 30 tis. tun ( tj . 2 q z 1 ha ) a u pšenice o 69 tis , tun ( tj . 39 z 1 ha ) . Sklizňové ztráty u brambor se pohybují v rozsahu 10-20 % , zatímco za přiměře né ztráty lze považovat 8 % . Stejně nepříznivá situace je i u cukrovky. Pro zemědělství samé není přitom bez významu, že omezením do vozů zemědělských výrobků můžeme získat také potřebné prostředky na dovoz potřeb a speciálních krmiv, které mohou přispět k podstat- , nému zvýšení intenzity zemědělské výroby. 266

Snažil jsem se poukázat na některé významné rezervy v našem národ

ním hospodářství, jejichž mobilizace si v podstatě nevyžaduje žádné mimořádné investiční náklady, není to tedy nějaký holub na střeše , ale něco, co můžeme opravdu mít v ruce, a může tak významnou měrou

přispět k zabezpečení dynamického rozvoje našeho národního hospo dářství, k zvýšení jeho efektivnosti v příštích letech a k zajištění dala šího vzestupu životní úrovně našich pra jících . To je také efektivnost,

která nám teď může rychle pomoci. Potřebujeme se všude rozhléd nout kolem sebe.

Soudruh JOSEF KREČI

Soudružky a soudruzi!

Vytvořením ministerstva těžkého průmyslu vznikl prakticky kom plexní útvar kovozpracujícího průmyslu, zahrnující metalurgii , stroji

renství, elektrotechnický a elektronický průmysl – útvar nejen velký rozsahem činnosti, ale též s mimořádně velkými problémy technický mi , ekonomickými a výrobními ,

Rozbor faktů ukazuje, že úspěchy 1 neúspěchy našeho průmyslu i jiných odvětví našeho hospodářství jsou velmi úzce spjaty s výsled ky činnosti podniků dnes soustředěných v resortu těžkého průmyslu. Tento vztah vyplývá z toho, že v resortu ministerstva těžkého prů

myslu pracuje asi jedna pětina všech pracovníků v národním hospo dářství, kteří vyrábějí více než 40 % průmyslové výroby v ČSSR . Podíl výrobků našich podniků na celkovém vývozu ČSSR činí 60 % , hodnota dodávek pro investice v roce 1966 je plánována ve výši 12 mld 33 mil .

korun a podíl výrobků našich podniků na tržních fondech průmyslo. vého zboží činí 15-16 % .

Tato čísla uvádím pouze proto, abych ukázal, jak velkou škálu pro blémů mimořádné závažnosti musíme řešit, abychom kdykoliv mohli

složit účty z činnosti resortu, a to jak za řešení současných problémů, 1

tak za propracování koncepcí dalšího rozvoje jednotlivých oborů na šeho odvětví.

Při zpracování úkolů a cílů našeho resortu vycházeli jsme z posled

ních plenárních zasedání strany, na kterých byly projednány otázky rozvoje národního hospodářství na příští období. Těžištěm naší práce

je rozpracování perspektivních otázek rozvoje, avšak řešíme postupně i řadu současných problémů. Diskuse k tezím k XIII . sjezdu strany,

pokud se týkala problematiky těžkého průmyslu, potvrdila v zásadě správnost našich záměrů a rozborů . Perspektivní i operativní činnost zaměřujeme tak, abychom využili

předností vyplývajících ze spojení strojírenských a hutních odvětví 267

v jednom resortu. Jako ministr odpovědný za strojírenství nemám mož nost stěžovat si na materiálně technické zásobování strojírenských

podniků hutním materiálem a jako ministr současně odpovědný za hutě nemám možnost si stěžovat, že strojírenské podniky ohrožují například výstavbu Východoslovenských železáren nebo rekonstrukce a modernizace jiných našich podniků .

Nestěžuji si , že tuto možnost nemám, ale není vždy jednoduché a

možné často složité otázky vztahů podniků řešit okamžitě, avšak na druhé straně právě vytvoření resortu ministerstva těžkého průmyslu dalo možnost vztahy strojírenských a hutních podniků řešit racionálně a účelně uvnitř jednoho odvětví. součástková základna je dnes ve strojírenství jednou Materiálová z klíčových otázek. Nedostatky ve vzájemných vztazích strojírenských a hutních podniků vznikaly na obou stranách, a proto na obou stra nách je třeba zajišťovat jejich řešení.

Postupně řešíme tyto otázky v jednotlivých nejcitlivějších oblastech, jako jsou otázky kvality a správné volby materiálů pro jednotlivé stroje a nástroje, nedostatky v oblasti odběratelsko- dodavatelských vztahů , výroba náhradních dílů a další.

Mezi prvními otázkami řešíme problém kvality výrobků, jednotli vých strojů a kvalitu a vhodnost hutních materiálů pro jednotlivé vý.

robky. Tak například abychom odstranili vleklé spory o tom, zda některý vadný zemědělský stroj nevyhovuje zemědělské praxi pro špatně volený materiál , nebo pro nevhodné konstrukční zpracování, bylo zajištěno na hutních podnicích, že musí dodávat hutní materiál

pro zemědělské strojírenství v takových kvalitách, v jakých je poža dován výrobci strojů. Byl vytvořen již pevný organizační systém vzta hů mezi některými konstruktéry zemědělských strojů a materiálovými technology hutí, který zajišťuje, že po vzájemných konzultacích bude při konstrukci jednotlivých strojů použito nejvhodnějších materiálů. Již v letošním roce dodají naše podniky například 300 tis . ks pluho vých ostří tepelně zpracovaných. Dosud vyráběná pluhová ostří se otupovala po opracování 1-2 ha půdy, ostří tepelně zpracovaná a již v praxi vyzkoušená vydržela 6-7 ha orby .

Na základě nového výrobního postupu s větším finálním zpracová ním budeme vyrábět jakostnější kuličkovou ocel jak pro tuzemsko, tak i export. Podařilo se nám rozšířit sortiment chirurgických ocelí a tím omezit jejich dovoz . Již v současné době vyrábíme kvalitnější betonářské ocele pro sta

vebnictví při současném prosazování širokého uplatnění ocelových konstrukcí a plechů, a to jak v průmyslové a zemědělské výstavbě , tak i v bytové výstavbě. Realizovaný investiční záměr provedený v Třineckých železárnách

umožní dodávat kvalitní kolejnice v pevnosti 90 kg/mm2 s velkou odolností na otěr. Parametry těchto kolejnic odpovídají světové úrovni. 268

Složitá problematika náhradních dílů se dá trvale rozřešit jen na základě postupného odstraňování příčin těchto nedostatků, a to jak nedostatků kapacitních, tak i materiálových i komerčních. V letošním roce proti roku 1965 zvýšíme výrobu náhradních dílů pro zemědělství o 30 % , neboť jich bude vyrobeno za 1 mld 300 mil. korun. O jak složitý problém se jedná, svědčí tato fakta : náhradních dílů pro zemědělské stroje je vyráběno 54 tisíc druhů, které jsou dodávány 8500 zemědělským závodům přes distribuční síť , ve které pracuje 3600 pracovníků . Vezmeme -li v úvahu skutečnost , že podle

inventury ke konci roku 1965 bylo ve skladech Ústředního podniku zemědělské techniky asi za 1mld Kčs, ve skladech zemědělských zá vodů asi za 800-900 mil. Kčs náhradních dílů, znamená to, že pro opravy v letošním roce jich bude k dispozici za 3 mld Kčs. Těchto několik čísel ukazuje, že správné zásobování náhradními díly je zá vislé na řadě faktorů počínaje stanoveným plánem jednotlivých

sortimentů, zajišťováním ve výrobě až po distribuci a využití náhrad ních dílů v zemědělské praxi .

Připravili jsme rozborový podkladový materiál o nutných opatřeních i na úseku distribuce náhradních dílů pro zemědělské stroje, včetně

moderní organizace ústředního skladu, výpočetního střediska a dálno pisného propojení do míst spotřeby.

V současné době s pracemi na čtvrtém pětiletém plánu a s pracemi na koncepci rozvoje automobilového průmyslu řešíme problém náhradních dílů k osobním automobilům. Předpokládáme, že deficit náhradních dílů v mechanické části osobních vozů bude odstraněn již v průběhu letoš.

ního roku, ale nedostatky v příslušenství motorových vozidel vyrábě ných v podnicích našeho resortu mohou být postupně odstraněny až v průběhu roku 1968. Zde je totiž velká disproporce mezi kapacitou finálních výrobků a součástkovou základnou a výrobou příslušenství.

Aby tato velká disproporce byla odstraněna, musíme do roku 1970 investovat více než 500 miliónů korun do příslušenství a součástkové základny .

Provedli jsme si však i analýzu dnešní prodejní sítě motosoučástek, neboť jsme se přesvědčili, že i při dostatečné výrobě zboží, ale špatně

prováděném a nepružně směrovaném prodeji nastává rovněž nedo statek tohoto zboží na tịhu à u jeho spotřebitelů. Proto již v příštím roce bude v Praze přistoupeno k výstavbě ústřed

ního skladu Mototechny o skladovací ploše 60 000 m2, který bude zá sobovat 400 dnešních prodejních středisek Mototechny a dalších 15 000 opraven národních podniků po celé republice. Ústřední sklad Moto

techny bude vybaven počítačem a již dnes připravuje 10 programátorů práci pro tento počítač. Dnešní stav v distribuční síti je neudržitelný, neboť jen v Praze jsou sklady Mototechny na 97 místech , a v těchto

roztříštěných skladech je připravováno zboží asi pro 16 000 prodejen a opraven a pro celý export. Náhradní díly pro automobilový průmysl jsou vyráběny dnes v závodech 17 oborových ředitelství našeho resor 269

tu a ve 200 závodech patřících do ostatních resortů. Proto celý tento problém k řešení je stanoven jako neodkladný úkol oborového ředi

telství Automobilových závodů a vedení našeho resortu. Podobných problémů, které postupně řešíme v oblasti náhradních dílů, je celá řada a vyplývají z toho, že existuje množství úzkých míst ve výrobně technické základně a proporcích mezi některými obory, ale i v nepružné a neodpovídající prodejní organizaci.

v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů je úkolem centrálních odvětvových orgánů v současné době uváženě usměrňovat, za plného využívání všech nástrojů nové soustavy další vývoj tak, aby byly rychle

odstraněny některé výstřelky v cenové sféře, v nedodržování lhůt dodávek výrobků, v nechuti uzavřít se zákazníkem závaznou smlouvu

atd. Celá tato oblast je dosud až příliš poznamenána pozůstatky »pří dělového hospodářství«, kdy vzájemný vztah byl a ještě je uskuteč ňován nárokováním a přidělováním fondů . Vždyť i názvosloví, které jsme zde zavedli ( příděl fondů , nárokování, odbyt) svědčí o tom, že

nejde o normální zdravé tržní vztahy. Přes řadu nedostatků v této oblasti začínají se objevovat i prvky zdravé soutěživosti mezi podniky, jak ukazuje tento příklad . Podnikový ředitel Nové huti Klementa Gottwalda Kunčice soudruh

inženýr Suchánek zaslal svoje osobní dopisy na 186 ředitelů odběra. telských podniků a vyzval je, aby mu sdělili svoje připomínky k ja

kosti dodávaného materiálu, k lhůtám dodávek a k požadavkům na nové výrobky v jakosti do roku 1970 a po roce 1970. Odběratelé tento postup přivítali a dnes je již zpracován plan technických opatření

i harmonogram osobních návštěv vedoucích pracovníků hutí u .odbě . ratelů, při kterých jsou projednány požadavky odběratelských podniků na dodávky hutních materiálů .

I když řešení současných otázek věnujeme velké úsilí, těžiště své práce vidíme ve vytváření perspektivních, koncepčních podmínek roz voje našich odvětví .

V koncepci rozvoje strojírenské výroby vycházíme z toho, že stro jírenství bude i nadále plnit úlohu našeho rozhodujícího platidla na mezinárodním trhu tak, jak je stanoveno v současných sjezdových materiálech .

Proto strojírenské výrobky, které budeme

vyvážet ,

musí

obstát

v ostré konkurenci na světových trzích svou vysokou technickou úrov ní , spolehlivostí , servisem a umožnit efektivní směnu naší národní práce za potřebné devizy na nákup surovin a strojů pro naše národní hospodářství.

Dobrou vývozní efektivnost mají obráběcí stroje, u nichž poměr paritních cen k velkoobchodním cenám činí v průměru přes 90 % a u řady výrobků je nad 100 %. Z 83 typů obráběcích strojů bylo 50–55 procent na světové technické úrovni . Podobně je tomu u strojů kože. dělných a obuvnických, u textilních strojů i plastikárenských strojů, některých typů zdravotní techniky a dalších strojů. Proto koncepce 270

?

rozvoje těchto oborů, na níž pracujeme, sleduje vytvořit ekonomické, technické a organizační podmínky pro co největší výrobu, a tudíž i export jejich výrobků .

Klíčový význam v dlouhodobé koncepci strojírenství patří technické úrovni strojírenských výrobků, neboť úlohou strojírenství je vybavovat

ostatní odvětví novou technikou. Proto v koncepci rozvoje strojírenství na přední místo stavíme rozvoj těch výrob, které jsou nositeli tech nického pokroku, jako například výpočetní technika, elektronika a podobně .

Rozpracovali jsme koncepci vývoje výpočetní techniky, kterou již schválila vláda a ve které proti původním úvahám jsme zvýšili již

V období do roku 1970 výrobu malých samočinných počítačů

o 40 % a děrnoštítkových počítačů o 15 % . Počítáme s rozvojem vý roby tranzistorového středního počítače EPOS 2. Tato koncepce rozvo je výroby výpočetní techniky umožní v období 1971-1975 výrobu v cel kovém objemu 2 miliardy 500 miliónů Kčs. Prověřujeme ještě možnosti dalšího urychlení, neboť velmi dobrá úroveň některých našich peri

ferijních zařízení, jako například děrnopáskového zařízení pro vstup a výstup informací nebo elektrického psacího stroje, otvírá možnosti

v současné době projednávané specializaci a kooperaci ve výpočetní technice s SSSR.

Pro uspokojování potřeb obyvatelstvà má mimořádný význam vyře šení problémů dostatku osobních automobilů na vnitřním trhu. Roz pracovali jsme proto koncepci rozvoje výroby a krytí potřeb osobních automobilů do roku 1980, ve které navrhujeme proti dosavadním

úvahám zvýšit dodávky na vnitřní trh již v období do roku 1970 o 61 tisíc vozů jak omezením vývozu, tak zejména zvýšením výroby v AZNP Mladá Boleslav o 44 tisíc vozů. Zá omezení vývozu osobních automo bilů nabídneme jiné vhodné výrobky. Náš návrh není ještě zajištěn do dávkami výrobků chemického a spotřebního průmyslu : věříme však, že pro jeho vysokou účelnost a efektivnost bude nálezeno řešení , kte ré by jej umožnilo realizovat. V období po roce 1970 vychází tato

koncepce v první fázi z maximálního využití kapacit AZNP Mladá Boleslav a v další fázi sleduje možnosti alternativního řešení plného nasycení potřeb osobních automobilů na úroveň odpovídající moder

nímu, průmyslově vyspělému státu s vysokou životní úrovní, a to buď vlastní výrobou, nebo účelnou mezinárodní spoluprací a kooperací. Současné nedostatky v kvalitě dnes vyráběného typu MB 1000 jsou takového charakteru, že mohou a musí být kolektivem AZNP v Mladé Boleslavi rychle odstraněny.

Jsme si vědomi toho, že v našich podmínkách má mimořádný význam též investiční strojírenství, zejména pro energetiku, chemii, metalurgii a další odvětví. V těchto oborech jsme vybudovali v minulosti velké výrobní kapacity, které je nutno účelně využít. Rozpracovali jsme v této souvislosti spolu s VHJ ŠKODA Plzeň koncepci rozvoje energe

tického strojírenství do roku 1980, respektující potřeby rozvoje naší 271

energetiky a výhledy rozvoje palivové základny. Z nich vyplývá, že je nutné urychleně rozvíjet jadernou energetiku a připravit se na dodáv ky jaderných elektráren v období do roku 1980 v rozsahu přes 2000 MW a v období 1980-1985 v rozsahu přes 5000 MW. Výstavba naší první jaderné elektrárny A 1 , i když měla a má dosud mnoho problémů,

stala se školou řady technických a vědeckých pracovníků v podnicích i ve vědeckých ústavech. Rozšíření znalostí našich pracovníků z podni ků o tomto novém oboru využijeme při další výstavbě jaderných elek tráren. Současně je však nutné rozvíjet i nadále klasické elektrárny, vysoké technické i ekonomické úrovně, a proto prosazujeme otázku vývoje a výroby bloků o výkonu 500 MW. Pro zemědělství je v současné době dodáváno asi 500 druhů strojů,

z toho z tuzemské výroby 380 druhů a z dovozu 120. Na několika svých osobních setkáních se zemědělci, se zemědělskými redaktory, s po

slanci zemědělského výboru Národního shromáždění v letošním roce jsem informoval o programu zemědělského strojírenství na příští ob

dobí. Za období 1966—1970 bude dodáno podle požadavků ministerstva zemědělství za 12 miliard Kčs strojů a včetně Ústřední správy nákupu

zemědělských výrobků budou dodávky činit 13,5 miliard Kčs. Půjde hlavně o stroje pro komplexní linky pro obiloviny, pícniny a okopaniny a některé linky pro krmivářskou techniku.

V těchto dnech jsme dokončili dvoustranné jednání s Polskou lido vou republikou o spolupráci na novém traktoru třídy 75 KS-90 KS, která umožní dodat našim zemědělcům již do roku 1970 5000 těchto strojů. Jsem přesvědčen , že tato nově založená spolupráce bude velmi

prospěšná pro obě strany. Z naší strany učiníme vše pro seriózní plnění uzavřených dohod.

Řekl jsem již, že pro další zlepšení kvality zemědělských strojů jsme zajistili dodávky kvalitního hutního materiálu. Avšak je třeba říci, že již dnes vyrábíme řadu strojů pro zemědělce, které se tech nickou úrovní vyrovnají světovým značkám . Například dojicí auto mat DA-100, který dostal na posledním Mezinárodním veletrhu v Brně

zlatou medaili, se vyrovná automatu švédské firmy MANUS. Právě v těchto dnech byly uveřejněny výsledky z mezinárodní výstavy ze mědělských strojů v Moskvě. Československo získalo 5 zlatých me

dailí, a sice za : dojicí automat na ovce, dvouřádkový sklizeč řepy, česací stroj na chmel ČCH 3 , traktor Zetor 3011 a analyzátor amino kyselin , který byl označen za světový unikát. Rovněž naše sázecí stroje na brambory jsou velmi dobré úrovně. Přestože přejímací orgány

z NDR mají přísné požadavky , je do NDR exportováno ročně 1500 kusů těchto strojů . S úspěchem vyvážíme česací stroje na chmel , přestože

u nás tyto stroje nenašly širšího uplatnění. O poslední typ česačky na chmel s výkonem 450 kg chmele za 1 hodinu při zachování kvality chmele je značný zájem v SSSR. Již v minulém roce jsme zahájili ve větším rozsahu výrobu lehkých

ocelových konstrukcí pro zemědělské účely a v letošním roce jsme již 272

vyrobili první celokovové věže pro konzervace píce typu VŽKG -MO RAVIA .

Mohl jsem

uvést jen některé důležité problémy struktury dalšího

rozvoje strojírenské výroby. Souhrnně vzato, počítáme s tím , že naše strojírenství se musí rozvíjet jako pružné, schopné se přizpůsobit

vnějším i vnitřním potřebám , které se mohou a budou rychle měnit a vyvíjet. Těmto požadavkům musí odpovídat i úroveň technologic

kých zařízení, kádrů a organizace. Přitom však máme-li zajistit základ ní požadavek, to jest vysokou technickou úroveň výrobků, musíme

koncentrovat své síly. Takovou možnost dává přes všechny, doufejme přechodné potíže, mezinárodní spolupráce a specializace , která však

musí spočívat na reálných ekonomických principech, zajišťujících vzá jemnou výhodnost pro všechny zúčastněné. Nezbytnou podmínkou je

přitom zajistit možnost podstatného zvýšení dovozu strojů. Ve výrobní základně strojírenství počítáme s tím, že hlavní cestou investiční činnosti bude rekonstrukce a modernizace dosavadních ka

pacit, zaměřená na zvýšení technické úrovně výrobní základny i vý. robků, na dokompletování existujících ploch, na zabezpečení průběž ných změn výrob, na rychlé osvojování nových, technicky perspektivních výrobků .

Stálou pozornost věnujeme vytváření podmínek pro další přednost

ní rozvoj strojírenské výroby na Slovensku.

V období do roku 1970 počítáme s tím , že strojírenská výroba na Slovensku se zvýší asi o 67 % při celostátním vzestupu strojírenské výroby o 43 % , podíl na investicích že se zvýší asi na 25 % a že se

výrazně zvýší i podíl na počtu pracovníků ve vědeckovýzkumné zá kladně. Tyto tendence budeme sledovat i v dalším výhledu. Naše koncepce hutní výroby je zpracována tak, aby jednak respek tovala potřebu strojírenství a ostatních odvětví národního hospodář

ství, ale aby také vycházela z objektivních přírodních a ekonomických podmínek, které pro rozvoj hutnictví máme. Velmi vítáme vrcholící

jednání se Sovětským svazem o dodávkách kvalitních pelet pro naše metalurgické závody, neboť rozhodujícím faktorem v efektivnosti naší metalurgie je výroba surového železa , a při výrobě surového železa

je rozhodující kvalita rudné vsázky .

Budeme pokračovat ve snížení počtu neefektivních starých vyso kých pecí a v jejich náhradě moderními automatizovanými jednotkami.

Dvě vysoké pece, a sice v Tisovci a pec č. 5 ve Vítkovických železár nách byly v posledních pěti měsících již zrušeny. Během našeho sjezdu bude vyroben první plech ve Východosloven ských železárnách z vlastního surového železa a z vlastní ocele tak, jak nám stanovily direktivy XII . sjezdu naší strany. Seriózní, objektiv

ní posouzení závěrečných etap výstavby Východoslovenských železáren je otázkou ekonomickou a technickou a nesmí se stát otázkou prestiž ní v jakémkoliv smyslu.

V nastoupené cestě modernizace zastaralých hutních závodů budeme 273

.

pokračovat a počítáme se zahájením výstavby závodů na Drini a

rekonstrukcí Švermových železáren v Podbrezové. Ještě v této pětiletce plně zajistíme potřeby strojírenství v ušlechti lých elektrotechnických plechách a zvýšíme toleranční přesnost le cle zpracovaných ocelí. Postupná realizace našich cílů je složitým procesem, který není

možno dále zabezpečovat administrativními formami, ale je nutno tyto cíle zajištovat jednak soustavným vytvářením předpokladů v pláno vacím procesu, jednak ekonomickými nástroji řízení. Již dnes je potvrzeno, že ekonomické nástroje řízení nemohou samy

o sobě vynutit řešení, pro které nejsou vytvořeny věcné předpoklady, a stále musí být konfrontován skutečný směr jejich působení s před pokládanými záměry.. Volby ekonomických nástrojů musí být provádě

ny tak, aby působily stejným směrem jako základní plán, a to nejen v etapě jeho realizace, ale již v etapě jeho sestavování. V tomto směru

jsme již v minulém roce v hutních podnicích získali dobré zkušenos ti, neboť jsme propracovali způsob, podle kterého je zvýhodněn frid nik, který plní progresívní plán proti podniku, který si stanovil nižší plán a tento vysoce překračuje .

V ověřování nových prvků plánování a řízení budeme spolu s obo rovými ředitelstvími pokračovat, neboť při velké pravomoci těchto nových stupňů řízení je třeba, aby tato ředitelství využila svých vel

kých možností v realizaci centrálních celospolečenských záměrů a cía lů. Nedílnou součástí uskutečnění nové soustavy řízení je i příprava, výchova a rozmístění kádrů.

Vycházejíce z usnesení ÚV KSČ o kádrové práci z prosince minulé ho roku, přistupujeme na základě koncepce zpracované aktivem odbor níků k realizaci rozsáhlého systému doškolování řídících odborníků. V této koncepci počítáme i se zřízením Institutu těžkého průmyslu, jehož hlavním posláním bude poskytovat pracovníkům ministerstva,

vedoucím pracovníkům oborových, podnikových i závodních ředitel ství nejnovější poznatky z teorie řízení, orientaci v matematických

metodách, využívání výpočetní techniky, marketingu, průmyslové psy chologie a sociologie a všeho ostatního, co patří k modernímu stylu řízení.

Již dnes studuje na vysokých a středních školách a v postgraduál

ních kursech 10 % pracovníků ministerstva. V Institutu řízení, který byl zřízen rozhodnutím vlády jako konkrétní snaha zavést promyšlený

systém výchovy pracovníků ve vyšších hospodářských funkcích, stu duje v současné době již 16 vedoucích pracovníků z našeho resortu. I naše mzdová politika je zaměřena na zlepšení kádrového složení a jsou v ní založeny prvky postupné denivelizace. Soudružky a soudruzi, mohl jsem uvésti jen v hlavních rysech nej důležitější problematiku těžkého průmyslu a snažil jsem se ukázat, jakým směrem orientujeme naši práci, které hlavní problémy řešíme

i jaké máme vlastní těžkosti . Jsme si vědomi velké odpovědnosti za 274

další rozvoj těžkého průmyslu a myslím , že mluvím ústy celé milióno vé armády pracujících těžkého průmyslu a delegátů z těžkého prů

myslu na dnešním sjezdu, když ujistím XIII. sjezd naší strany, že učiníme všechno pro rozvoj našeho národního hospodářství.

Soudruh JOSEF KREJČI ,

severočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi !

V diskusním příspěvku chci ukázat, jak v podmínkách našeho druž stva a obce okresu Liberec řešíme

zatím dost úspěšně

jednu

z velmi naléhavých otázek, jako je dostatek kvalifikovaných pracovní. ků, jak s tím souvisí stabilizace vedoucích pracovníků a konečně i celková situace v družstvu a obci .

V prvé řadě jsem toho názoru , že je nutné stabilizovat nekonečný pohyb dobrých vedoucích pracovníků, ať již ve stranických orgánech, národních výborech, nebo v představenstvu družstva apod. Neboť oni to jsou, kteří pomáhají jak řešit současnou situaci , tak i zajistit perspek tivní rozvoj vesnice. Dosud ale byla praxe taková , že i dobří pracov 7

níci byli z různých příčin přemísťování, aniž mohli uplatnit svoje

zkušenosti. To mělo a má za následek nezajištění perspektivy, potřeb pracovních sil, získání kandidátů do řad členů strany a výchovu mla dých lidí vůbec .

Při střídání vedoucích pracovníků ve vedení družstva není takový zájem o perspektivu družstva, snižování nákladů , neřeší se účelná vnitropodniková specializace ani účelná investiční výstavba a její ma

ximální využití. Časté střídání je pak tedy příčinou nízké a drahé vý roby, požadavků na konsolidační podpory a konečně i tvrzení, že pracovní síly pro zemědělství lze řešit jen bytovou výstavbou. Tím netvrdím, že není bytová výstavba na vesnici nutná. Dokonce si mys

lím , že by jí bylo třeba více než 70 000 bytů, se kterými se počítá. Mnoho starostí s byty bychom si ušetřili, kdyby více těch, kdož na

vesnici bydli, na vesnici také pracovali, neboť se tam stejně vracejí, ale již jako brigádníci. Dále znám i takový příklad, že se byty pro ze mědělství postavily, ale lidi na práci stejně nejsou. Jednak proto, že stàvíme byty, které se pro vesnici nehodí, ale také proto, že se zaz

jištění pracovníků neřeší i po stránkách jejich celkového života v mís: tě i na pracovišti. V tezích je uvedeno, že zemědělství se musí stát záležitostí celo

společenskou, záležitostí, která by se měla bezprostředně dotýkat všech našich občanů , ať pracují ve kterémkoli odvětví našeho hospo

dářství. Je to otázka správného pochopení i politického přístupu členů strany k zajištění tak důležitého úkolu. 275

Otázka pracovních sil je skutečně jedním z důležitých problémů v zemědělství i národním hospodářství. Dosavadní mechanizace pro zatím nemůže v žádném případě nahradit úbytek pracovníků na 50 % ( roku 1937 ) a některé druhy prací, jako například pěstování a skliz

ně zeleniny, školkařství, ovocnářství, v plemenařině a jiné speciali zované výrobě .

V našem jednotném zemědělském družstvu jsme se rovněž s otáz kou pracovních sil potýkali a početné brigády nebyly v dřívějších letech žádnou zvláštností. Dnes můžeme říci, že tato doba je již za námi .

V současné době, i když nechceme přeceňovat naše podmínky, máme

v družstvu uspokojující stav pracovníků. A to hlavně mladých, kteří jsou schopni zajistit výrobu bez nároků na cizí brigádníky, i bez pa tronátního závodu,

Dnes jsme touto situací dvakrát potěšeni, poněvadž pomoc brigád bude podle nových směrnic značně nákladná a přitom práce nemo

hou být provedeny tak kvalitně, jako samými družstevníky. Tyto podmínky však nebyly vytvořeny náhodou, ale soustředěným úsilím všech orgánů v obci k otázce zabezpečení pracovních sil. Je mnoho názorů, jak získat mládež do zemědělství. Jak jsem již řekl, někde to vidí jen v bytech. V televizi, v rozhlase i tisku to také viděli redaktoři různě a myslím si, že se někdy věci pod záminkou

demokratické volby povolání i zlehčovaly. Jejich relace a různé rady často nesplňují ten úkol, který byl od společnosti očekáván, takže

i prostředky vynaložené na tento propagační úsek jsou dosud málo efektivní .

Při získávání mladých pro zemědělství jsme vycházeli z toho, že vliv na to má rodina, škola, družstvo a celý život v obci . Družstvo bylo a je v těsném styku se školou v místě i v sousední obci, kde za pomoci ředitelů začínáme vytvářet prvé předpoklady

seznamování žáků se zemědělskými pracemi. A to tím způsobem, že jsme žádali o pomoc při drobných zemědělských pracích, které odpo vídaly jejich věku i zájmu.

Tyto práce byly a jsou odměňovány drobnými vklady na spořitelní ku, rekreací, pobytem v pic ém táboře od . Výsledek této práce se nám dostavil. V roce 1960 byl v našem družstvu věkový průměr 54 roků a v roce 1965 již 47 roků. Po stránce kvalifikace máme většinu funkcí obsazenu středoškoláky a někteří z nich jsou

kr

i v samé výrobě .

Tento příznivý jev byl podmíněn tím, že za posledních 5 let bylo získáno z řad mládeže 15 pracovníků, kteří jsou již dnes všichni členy družstva. Jsou zařazeni na pracovištích, která odpovídají jejich kvalifi kaci i potřebám družstva . Máme tedy na 523 ha 203 členů s věkovým průměrem 47 roků . Mechanizace máme v celkové hodnotě 2 400 000 Kčs, tj . na 1 ha 4400 Kčs. I přes toto vysoké číslo účelným použitím dosahujeme na 276

1 Kčs tržeb 0,46 Kčs, zatímco u statků je 1,5 Kčs i více přísně sle

dovaných nákladů . Dále je v současné době v učebním poměru 10 učňů a zemědělskou technickou školu navštěvují 4 žáci. Mimoto je dohodnu to s rodiči, žáky i se školou, že letos nastoupí dalších 6 dětí do učeb

ního poměru a 1 na vysokou školu. Na vysokou školu posílámé tehdy, když si člověka prověříme v praxi, jaký má vztah k lidem , jaký je organizátor .

Je pravda, že získáním poměrně dosti značného počtu mladých lidí, celkem 35, vyplývají pro družstvo i starosti s jejich zařazením

na jednotlivá pracoviště a konečně i s financováním v době učebního poměru i při školní docházce. Každý rok vynakládáme na tyto účely kolem 60 000 Kčs, které se však družstvu bohatě vracejí. Z této část ky je poskytována náhrada za výuku v odborných učilištích různých řemesel, dále je to kapesné, které je odstupňováno podle prospěchu,

což podporuje větší snažení a lepší výsledky ve výuce jednotlivých žáků.

I přes tyto dobré výsledky, u několika mladých lidí i jejich rodičů , vyskytly se některé záporné jevy. Dlouho se zvažovalo, až se přišlo k názoru, že bude nutné učinit konkrétní opatření. Představenstvo dohodlo, že pracovní síly v takových případech zajistí tím způso bem , že do 8 ha výměry půd, kterou rodiče dříve vlastnili, zůstane pracovat v JZD 1 děcko a nad 8 ha 2. Byl to nepsaný zákon, nepodlože ný krouceným paragrafem, ale byl účinný.

I když jsme za toto opatření nebyli chváleni, dnes můžeme říci, že lépe je být populární ve výrobě a jejím zajištování , což od nás žádá společnost, než být populární u lidí, kteří v prvé řadě vidí jen své osobní zájmy a zájmy společnosti nechávají stranou. Práv se do žadují, ale povinnosti neplní. U nás například plníme 1020 litrů mléka

z 1 ha, 210 kg masa, 600 ks vajec a také v rostlinné výrobě odvádíme 216 vagónů produktů, a to nejsme v žádné zvláštní výrobní oblasti , jako je například Kolínsko, Haná, Louny. Všem mladým lidem, které jsme získali, bylo poskytnuto vzdělání

v souladu s výrobním zaměřením, s plánem rozvoje a specializace družstva . V poslední době byla však snaha některá specializovaná odvětví zrušit nebo omezit, jako například školkařství, kde je 5 mla dých odborníků a 3 se vrátí ze škol . Věc se řešila a nebezpečí je za žehnáno , ale trochu to přece jen důvěrou mladých lidí, kteří mají

vzdělání v tomto oboru, otřáslo. Podle mého názoru, kde jsou pod

mínky půdní, klimatické a odborné pracovní síly, mělo by se zaměření výroby tímto směrem rozšiřovat a ne omezovat nebo rušit . Nezbytným předpokladem pro získání mládeže do zemědělství je

vytváření podmínek pro kulturní a společenský život na vesnici. I zde jsme dosáhli dobrých výsledků. Je to zásluhou organizace strany, MNV a kulturního klubu JZD. Staráme se o to, aby nebyla jen práce pro mládež, ale i zábava a jiné vyžití. Závodní klub JZD má dvě hudby, dechovku a džez, hraje se divadlo, kino, máme kulturní dům, který si 277

nemůže stěžovat na to, že by byl nevyužitý, pořádáme taneční zábavy, hraje se hokej i jiné sporty, zkrátka nemyslíme si, že bychom v tom to směru nějak zvláště zaostávali. Na letošní výroční členské schůzi jsme například promítali i vlastní barevný film o životě v obci a družstvu během celého roku. A nebylo to poprvé, kdy jsme podobný film dali dohromady. Ukázali jsme v něm všem družstevníkům i občanům pohled zpátky na to, jak pracují, žijí a baví se.

Mládež má o práci a dění v obci zájem, neboť si je vědoma toho, že se musí spolupodílet na vytváření takových podmínek, aby vesnice 1

a život v ní dosáhl alespoň přibližně úrovně města, což vytyčil již XII. sjezd strany. A po čtyřech letech je to mnohde jen zbožné přání. Pokud je to v našich silách, nečekejme, že to na vesnici bude řešit někdo jiný. Můžeme říci, že v naší obci výchova mládeže není opomi

jena v rodině, ve škole ani na pracovišti, neboť jsme si vědomi toho, že tyto 3 faktory ovlivňují bud příznivě, nebo i nepříznivě veškerý volný i pracovní čas mladých lidí .

Mladí lidé potřebují podporu ve věcech , které chtějí uplatnit podle vlastních zálib.

Mládež u nás mimo aktivní činnost ve společenských organizacích

a sportu pracuje na úseku agitační a propagační činnosti. Zveřejňuje výsledky života obce na nástěnných novinách a v míst

ním rozhlase, podílí se na zpracování již zmíněného dokumentárního filmu o životě v obci. Tímto způsobem mládež ovlivňuje zpětně život všech ostatních občanů .

V péči o výchovu mládeže nezapomínáme ani na její politické myšle ní a přesvědčení . Byl bych nerad, aby vznikl dojem, že jen v našem družstvu na Libe

recku jsme se starali o získání mladých lidí pro práci v zemědělství. Také naši sousedé, JZD Soběslavice, získali během 3. let 22 mladých

a 2 soudruhy vyslali na vysokou školu. Zabezpečují zvyšování jejich kvalifikace a připravují si ' tak funkcionáře pro vedení družstva. I přes tyto dobré výsledky v péči o výchovu vesnické mládeže máme

řadu potíží a některé nedostatky v práci naší stranické organizace. Nejde to všechno tak lehce, jak zde o tom hovořím. Tak ideálně se věci nerodí a dlouho ještě rodit nebudou. V organizaci strany nám chybí členové strany středního věku. Je

tomu proto, že v době zakládání družstva mnozí dřívější funkcionáři, zakládající členové družstva i organizace strany umístit své děti mimo zemědělství, na úkor počtu pracovníků družstva. Tito odešlí občané

nám v současné době vytvářejí onu mezeru mezi staršími a nejmlad šími členy strany, a tím vznikají potíže v obsazování funkcí v organi zaci strany, v národním výboru i ve vedení družstva.

Tento fakt vytvářel v obci i družstvu řadu potíží, poněvadž šlo o děti z rodin v obci v tehdejší době politicky exponovaných. Nepří 278

znivě nám působil v počátcích při získávání mladých lidí do země dělství, kdy nám toto lehkomyslné propouštění bylo vytýkáno a konec konců dělá nám to potíže i dnes. Lidé středního věku chybějí. Měli jsme 'snahu získat tyto lidi zpět. Při jednání v podnicích nám bylo dáno na vědomí, že jsou nepostradatelní pro průmysl. Byli nám

doporučováni jiní pracovníci a dělníci, jen ne ti, kteří do zemědělství patřili svým povoláním i odborným vzděláním. Takovéto jednání, ve kterém se na první místo staví osobní zájmy, žádné výsledky nepři náší a ani autorita stranické organizace se tím neupevní.

Z těchto příčin má naše stranická organizace vysoký věkový průměr, 54 roků. Zároveň však je to organizace velmi početná. Tato početnost

bohužel není základem úspěchu. Soustavně nám nepracuje asi 40 % členů, a to přes řadu opatření a jednání. Proto výroční stranická schůze rozhodla znovu celou situaci pře

zkoumat a projednat, a v případě stálého nezájmu některých členů postupovat již rozhodněji . Není možno vždy považovat za člena stra ny toho, kdo stěží platí příspěvky a má legitimaci. Jestliže někdo vědomě opomíjí plnění povinností člena strany, bere své členství formálně, soustřeďuje se jen na osobní prospěch, mám za to, že do strany nepatří.

Několik takových členů máme i v naší organizaci. Dosud se tato záležitost řešila dost těžko, a proto věřím, že sjezd schválí změnu

stanov, kdy by bylo možno řešit operativněji ukončení členství ve straně u takovýchto členů.

Nechceme tímto způsobem snižovat počet členů naší organizace, ale celou práci zlepšit a zkvalitnit mladými lidmi, odborně i politicky

vyspělými, s pochopením pro nové a progresivní, bez zatížení ve vzta zich k minulosti, kteří budou zárukou zajištění úkolů, které před nás strana staví. A tyto úkoly nejsou a nebudou lehké.

Soudruh VRATISLAV KRUTINA

Soudružky a soudruzil Ve svém diskusním příspěvku bych chtěl hovořit především k otáz

ce dalšího růstu životní úrovně, zejména k problémům zásoboyání obyvatelstva potravinami .

Současně s procesem socialistické přestavby našeho hospodářství došlo k dalekosáhlým změnám v uspokojování potřeb obyvatelstva po travinami. Se socializací zemědělské výroby se uskutečnil široký pře chod zemědělského obyvatelstva k spotřebě průmyslově vyráběných potravin a dnes je stav takový , že v naší zemi téměř již neexistuje 279

domácí výroba chleba, másla , sýrů a řady dalších potravinářských výrobků. Tento vývoj představuje významný pokrok, který si často ani neuvědomujeme .

V současné době se průmyslově vyráběné potraviny podílejí na uspo

kojování celkové potřeby potravin našeho obyvatelstva asi z 80 % , což je podil mimořádně vysoký, uvážíme-li, že některé druhy potravin, jako brambory, zelenina a ovoce, se konzumují převážně přímo, bez průmyslového zpracování. Díky mimořádné péči strany byl zabezpečen soustavný růst spotřeby

potravin, neboť v letech výkyvů zemědělské výroby byly surovinové zdroje , potravinářského průmyslu doplňovány zvýšeným dovozem. Od

XII. sjezdu naší strany se zvýšily roční dodávky výrobků potravinář

ského průmyslu do tržních fondů o 8,1 % , přičemž významná je sku tečnost, že dodávky výrobků živočišného původu vzrostly o 11,7 % , přitom masa a masných výrobků bylo dodáno více 0.1 miliardu 400 miliónů Kčs .

V posledních dvou letech se trh potravinami stabilizoval a bylo

dosaženo vyrovnaného a plynulého zásobování. Celkově se zvýšila také kvalita potravin a došlo i k zlepšení skladby potravin. Jen v mi nulém roce bylo na trh uvedeno více než 240 nových potravinářských výrobků .

Přes značný růst spotřeby potravin živočišného původu není sou časná skladba výživy našeho obyvatelstva stále ještě vyhovující, a pro to je správně vytyčován cíl dále zlepšovat její strukturu. V připrave

ném návrhu plánu do roku 1970 počítáme proto s tím , že dodávky výrobků potravinářského průmyslu do tržních fondů vzrostou vcelku o 14,2 % , přitom však výrobky živočišného původu o 19,5 % , z toho výrobků masného průmyslu o 12 % , drůbežářského. o 12,1 % a mléká renského o 29,3 % . Je však třeba otevřeně říci, že ani v roce 1970 ještě nebude dosaženo plně vyhovující skladby výživy a že řešení tohoto

problému je úkol dlouhodobější. Vyšší podíl prodeje potravin živočišného původu je založen pře devším na rychlejším tempu růstu prodeje mléka a mléčných výrobků. S pronikavým zvýšením spotřeby se počítá zejména u tvarohu a sýrů. U konzumního mléka se předpokládá vzestup spotřeby o 10 litrů na 1 obyvatele. K zabezpečení této spotřeby však bude třeba dalších

opatření, jako zvýšení jeho jakosti a vytvoření podmínek spotřeby mléka ve školách, jejichž požadavky je potravinářský průmysl připra ven plnit, zatím ve skleněných obalech o obsahu 1/4 litru. Celková spotřeba masa na kosti, včetně drůbeže, na 1 obyvatele dosáhne v roce 1970 téměř 64 kg a proti roku 1965 se zvýší o 3,3 kg, a to převážně v hovězím mase. Pokud jde o spotřebu drůbeže, zvýšená

produkce bude pouze stačit vyrovnat pokles v samozásobení, který se předpokládá do roku 1970. Stejně tak je tomu u vajec. Jak v pro dukci drůbeže, tak v produkci vajec bude třeba usilovat o další zvý

šení výroby nad uvažovanou úroveň a využít k tomų všech ekono 280

mických nástrojů řízení, aby se spotřeba těchto žádoucích výrobků mohla ještě zvýšit. Ve spotřebě tuků se do roku 1970 počítá se vzestupem o 2,1 kg, tj . na 24,3 kg, přičemž se zlepšuje jejich skladba, neboť celé zvýšení bu de realizováno v rostlinných jedlých tucích, olejích a v másle. Z hlediska zásad správné výživy by však bylo správné, aby se dále nezvyšovala vysoká spotřeba cukru, která dosáhla v roce 1965 již

37,5 kg, na obyvatele. Budeme proto usilovat o snížení spotřeby cukru, především v potravinářské výrobě. Vzestup spotřeby ovoce a zeleniny bude

potravinářský průmysl

ovlivňovat především zvýšenými dodávkami mrazírenských výrobků a výrobků konzervárenského průmyslu v zimním období. Počítáme s rozšiřováním šetrnějších metod konzervace a též s postupným roz šiřováním restituce a fortifikace potravin vitamíny a minerálními látkami .

Při zajišťování množství a zejména žádoucí skladby potravin bude nutné řešit složité výrobní a ekonomické otázky jak v zemědělství, tak v potravinářském průmyslu a v obchodě. Bude nutné zejména dořešit řadu problémů k zabezpečení surovin,

především z domácí produkce, a to nejen v potřebných množstvích v jednotlivých letech, ale také v žádoucí skladbě a kvalitě tak, aby potravinářský průmysl mohl dodávat na trh výrobky ve struktuře odpovídající zásadám správné výživy. V tomto směru plně podporuji navrženou rezoluci o zemědělské politice strany, která orientuje naše zemědělství na zvýšení živočišných produktů s bohatým obsahem bílkovin, méně tučných druhů masa a na zvýšenou produkci ovoce a zeleniny .

Za situace, kdy zlepšení výživy je možné v podstatě jen v takové míře, v jaké se nám podaří zvýšit a zhospodárnit zemědělskou výrobu, je nutné střízlivě hodnotit situaci a vycházet z toho, že ve zdrojích potravin nebudeme mít přebytky, které by nám umožnily krýt jakou

koli poptávku. Vždyť podíl potravin na maloobchodním obratu bude v roce 1970 dosahovat ještě asi 55 % . To ukazuje na značný význam

potravinářského průmyslu a důležitost zásobování trhu potravinami při uspokojování osobní spotřeby obyvatelstva i na nutnost zvýšení prodeje průmyslového zboží. Proto považuji i z hlediska zásobování potravinami za správnou tu část usnesení, která zdůrazňuje, že v osob

ní spotřebě je třeba rychleji zvyšovat podíl průmyslového spotřebního zboží. Důsledné uplatnění této linie může podstatným způsobem uleh.

čit řešení problémů na trhu potravin. Přitom bude třeba s potravina mi dobře hospodařit, snižovat ztráty na surovinách a výrobcích a vy užít k tomu působení nástrojů nové soustavy řízení i cenové politiky. V této souvislosti bude nutné prozkoumat i využití cenové politiky k usměrnění skladby výživy. Chceme, aby uplatnění nové soustavy řízení přispělo k zajištění úko lů potravinářského průmyslu. Aby v tomto odvětví všechny ekonomické 281

nástroje působily co nejúčinněji, bude třeba přihlédnout k některým jeho specifickým rysům. K urychlené realizaci nové soustavy řízení

jsou zajišťována všechna potřebná opatření, jako přestavba velko obchodních cen, jejich kategorizace a řada dalších opatření, která vytvářejí podmínky k tomu, aby i v potravinářském průmyslu byly všechny úkoly, související s urychlením uplatnění všech principů nové soustavy řízení, provedeny co nejdůsledněji.

V rámci uplatnění nové soustavy řízení věnujeme zvláštní pozornost dodavatelsko-odběratelským vztahům jak směrem k zemědělství, tak k obchodu. V dodavatelsko -odběratelských vztazích k zemědělství se stále výrazněji prosazuje zásada vzájemné výhodnosti, s kterou sou

visí i přímé dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi průmyslovými a zemědělskými podniky. Důsledné uplatnění nové soustavy řízení a ekonomických nástrojů si vyžádá postupné odstraňování všech nad bytečných mezičlánků

mezi zemědělstvím

a potravinářským

prů

myslem. K tomu je třeba vytvářet potřebné předpoklady. Ve vztahu k obchodu chceme dále zlepšovat a pokud možno roz šířit přímé zásobování maloobchodních prodejen výrobními podniky. Závažným problémem v potravinářském průmyslu, jehož řešení by přispělo i k odkrytí značných rezerv v pracovních silách, je situace v technické úrovni výrobní základny. Zatímco světová technika na

úseku potravinářských strojů zaznamenala prudký rozvoj , jsou stroje

dodávané našim potravinářským závodům až na nepatrné výjimky na takové technické úrovni, které bylo dosaženo ve světě před pat

nácti lety. Tak se stává, že i do nových závodů jsou instalovány stroje již morálně zastaralé, s nevyhovujícími parametry, nezajišťující po: třebný růst produktivity práce. Tento nedostatek se projevuje jak

u tuzemských dodávek, tak i u některých strojů dodávaných zeměmi RVHP. Je to důsledek mnohdy nedostatečně připravené delimitace strojírenských výrobních programů a do značné míry i zanedbání roz

voje výzkumné a vývojové základny potravinářského strojírenství. Jestliže chceme, aby potravinářský průmysl dosáhl v nejbližších le tech světové úrovně, pak je nutné, aby v našem strojírenství byly

urychleně vyjasněny nosné programy potravinářských strojů a zaříze ní a hledány cesty k nejrychlejšímu dosažení jejich špičkové úrovně. Možnosti jsou jednak v nákupu licencí, v urychleném využití výsledků výzkumu v potravinářském průmyslu a samozřejmě i v posílení vlastní vývojové základny tam, kde novou techniku nelze získat jinými způ soby .

Za příklad , že tato cesta je správná, může sloužit přístup Blanic

kých strojíren ve Vlašimi k urychlenému osvojení programu výroby některých progresívních balicích automatů . Tento podnik dokázal bě hem dvou let postavit prototyp balicího stroje na kašovité výrobky a v letošním roce vyrábí již první sérii , dále vyrobil prototyp stroje

na skupinové balení, prototyp stroje na vakuové balení a rozpracoval dva typy strojů na hadicové balení kusových výrobků. To jsou však 282

teprve první kroky. Vcelku je však situace právě na tomto úseku velmi ne příznivá, ačkoli vybavení potravinářského průmyslu moderními balicími automaty a lahvárenskými plnícími kolonami by umožnilo uvolnit znač né množství pracovníků a podstatně zvýšit produktivitu práce. V potravinářském průmyslu pracuje asi 64 000 pracovníků na úseku manipulace s materiály a hotovými výrobky. Poměrně malými inves ticemi by bylo možné 30 až 50 % těchto pracovníků ušetřit, jestliže by se nám podařilo podpořit pro potravinářský průmysl nejmodernější

balicí automaty, plnící komory, zařízení pro cisternovou přepravu substrátů, zavést paletizaci a celkovou modernizaci skladového hospoa dářství. Zdá se však, že tento problém vyžaduje i aktivnější řešení v rámci RVHP, neboť současný stav je takový, že dělba práce při za ..

jišťování výroby potravinářských strojů v zemích socialistického tábo ra je nedostatečná, a zejména u nejvýkonnějších balicích strojů a plnis ček jsme odkázáni na dovoz z kapitalistických zemí. Neuspokojivý stav je i v zajišťování vyšší úrovně balení potravinár

ských výrobků , především pro nedostatek papíru, kartonáže a umě lých hmot. Je nutné urychleně vyřešit disproporce mezi rostoucími nároky na obalové materiály potravinářského a spotřebního průmyslu na jedné straně a nedostatečnými kapacitami v chemickém průmyslu na straně druhé. Podle posledního stavu prací na pětiletém plánu ne

jsou tyto potřeby dostatečně zabezpečeny a je nebezpečí, že tato dis proporce se bude ještě zostřovat . Přitom vyřešení tohoto problému je základní podmínkou pro zvýšení kulturní a ekonomické úrovně pro deje zboží, na kterou je ve zprávě, ústředního výboru správně pouká záno .

V příštím období chceme přistoupit k urychlení linie vytyčené již

XII . sjezdem naší strany , to je provést rekonstrukci a modernizaci potravinářského průmyslu. Počítá se proto s tím , že ve čtvrté pětiletce bude v potravinářském průmyslu proinvestováno zhruba o dvě třetiny více prostředků než v předchozích pěti letech.

Bylo by však nesprávné předpokládat, že uvedené zvýšení investic již plně řeší neuspokojivou situaci v základních fondech potravinář ského průmyslu. Z celkového objemu investic musíme totiž použít ví ce než 40 % prostředků na rekonstrukci značně již zastaralých fondů

cukrovarnického a pivovarsko-sladařského průmyslu. V některých oborech pak je nutné věnovat prostředky na zajištění naléhavé potře by kapacit, aby bylo možné zabezpečit zpracování zvýšených dodávek surovin. Jen v mlékárenském průmyslu se například počítá se zvýše ním nákupu mléka o 900 mil . litrů.

Vážným problémem je však dodavatelské zajištění plánované výstav by. Společenská důležitost výstavby některých kapacit potravinářské ho průmyslu si pravděpodobně vyžádá - zejména nyní v přechodném období, aby byly z centra určeny stavební organizace , které převeznou výstavbu řady potravinářských závodů. Vytváří se totiž taková situ ace, že některé, podle našeho názoru i názoru krajských orgánů , ne 283

zbytné kapacity nebudou postaveny jen proto, že nenalézáme přes všechno úsilí stavební podniky, které by byly ochotny tyto akce pře vzít. Tento problém řešíme v současné době i v hlavním městě Praze, kde je nezbytně nutné zajistit v nejbližších letech novou výstavbu některých potravinářských závodů. V závěru svého vystoupení bych chtěl vyjádřit svůj plný souhlas

se zprávou ústředního výboru strany a s předloženými návrhy usnese ní a rezolucí. Ujišťuji delegáty XIII . sjezdu, že 200 000 pracujících po

travinářského průmyslu učiní vše, aby úkoly, které vyplynou z jedná ní a usnesení XIII. sjezdu, byly v potravinářském průmyslu zajištěny a splněny.

Soudruh FRANTIŠEK KUBA,

západočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ! V Západočeském kraji jsme při plnění linie XII . sjezdu strany do

sáhli významných úspěchů. Přes extenzívní vývoj , probíhající v mi nulosti v národním hospodářství, se podařilo dosáhnout nejvyšších vý: sledků v těžbě uhlí, zkonsolidovat výrobu a dodávku elektrického prou du, zejména u 100 MW bloků, na elektrárně v Tisové. V závodech V. I. Le nina v Plzni vyvinout a vyrobit 200 MW turbínu a zvládnout náročné

úkoly, při výrobě zařízení pro první československou jadernou elek trárnu a elektrických lokomotiv na střídavý proud. Vynikajících vý sledků dosáhli konstruktéři a pracující v Kdyňských strojírnách, jme novitě u strojů Arachne a tvůrci některých obráběcích strojů v obo

rovém podniku škoda. Do provozu byly uvedeny první základní objek ty kombinátu na zpracování hnědého uhlí ve Vřesové a jeho výstavba nadále úspěšně pokračuje. V kraji vyrostla řada nových závodů, mo derních sídlišť a kulturních zařízení.

Vcelku můžeme také říci, že se začínají konsolidovat poměry v po hraničí a v posledních letech i zde přecházíme od obnovy ke zřetelné výstavbě. Také zemědělská výroba především v těchto oblastech prodě

lává znatelný obrat k lepšímu. Roste zemědělská produkce na jeden hektar půdy i užitkovost v živočišné výrobě. V okrese Tachov jsme

propracovali a ověřili nové cesty zprůmyslnění zemědělství a tomu odpovídající organizaci a řízení zemědělské výroby, které jsou nyní dobrým příkladem pro další okresy i zemědělské podniky. Celkově

došlo v kraji k dalšímu vzestupu kultury, politické vyspělosti a jedno ty pracujícího lidu. Občané v pohraničních okresech projevují pevnost

a odhodlání čelit jakýmkoli revanšistickým provokacím ze Západu. Uplynulá léta byla poznamenána velmi složitými problémy dalšího 284

rozvoje socialistické společnosti. Byla vyplněna iniciativní prací lidu, kterou jsme v tomto období orientovali k naplňování hesla : Produkti vita

kvalita

hospodárnost. Vysoce oceňujeme mimořádné úsili

ÚV KSČ při poznávání probíhajících procesů a trpělivý, pevný a cíle vědomý postup při · propracování linie XII . sjezdu a odolávající ne .

správným výpadům a různým náladám.

Významným zdrojem inspirace a impulsu k řešení složitých problé mů národního hospodářství bylo pro nás lednové zasedání ÚV KSČ v roce 1965. Řadu cenných poznatků k tomu, jak zabezpečit další roz voj , jsme získali v uplynulém a letošním roce u experimentujících zá

vodů při uplatňování ekonomických principů nové soustavy řízení.“ Získali jsme však také vlastní zkušenosti, že další růst a zhospodár nění výroby může rozhodující měrou zabezpečit jen důsledná orientace

na vědeckotechnický pokrok a jeho uplatnění ve všech oblastech ná rodního hospodářství. Krajský výbor strany věnoval proto, v posled

ních letech značnou pozornost technickému rozvoji a práci mezi tech nickou inteligencí .

Práce naší krajské organizace strany mezi vědeckotechnickou inte ligencí vychází z myšlenky, že se vědecká a technická inteligence postupně stává neoddělitelnou, kvalifikovanou a rostoucí skupinou

dělnické třídy. A že tedy, jak je zdůrazněno ve zprávě ÚV KSČ pro delegáty XIII. sjezdu, zejména v souvislosti s uskutečňováním nové soustavy řízení, se změnami ve struktuře a kvalifikaci pracovních sil , denivelizací - je nutno překonávat protispolečenské názory a nálady a dát plnou podporu nejprogresívnější části dělnické třídy a inteligence a zabezpečovat její jednotný postup.

V našem kraji je velká část vědeckotechnické inteligence spjata s dělnickou třídou nejen svou činností ve výrobě, ale i svým třídním

původem. Dále ve 30 % organizací na závodech stojí v čele výborů inženýrsko-techničtí a hospodářští pracovníci, mistři a dílovedoucí. To svědčí také o tom, že mezi vědeckotechnickou inteligencí máme

pevné zázemí a že máme vytvořeny dobré předpoklady pro zvýšení její tvůrčí aktivity. Aktivní, činorodý přístup se zvláště projevil v diskusích k tezím

pro přípravu XIII. sjezdu strany. Řada techniků svým vystoupením jasně prokázala , že chápou svůj základní úkol – převést politicko

hospodářské směrnice strany do technických záměrů, nových principů organizace práce, do nových konstrukcí a technologií v době co nej kratší a s nejmenšími chybami a nejlepšími výsledky .

Všestranně byla také zdůvodněna myšlenka, proč právě vědecko technický pokrok musí být osou perspektivního plánu národního hos podářství. V této souvislosti byla současně kritizována zejména nedo statečná ' realizace usnesení ústředního výboru strany o technickém rozvoji. Technici kritizovali , že tato usnesení, ačkoli byla dobře pro pracována, nejsou se vší důsledností plněna, a věří, že právě nová

soustava řízení a plánování, pro jejíž komplexní a urychlené zavádění 285

i

se také vyslovili, pomůže vyřešit dosud existující rozpor mezi neustá lým a při všech příležitostech opakovaným tvrzením prvořadého vý .

znamu vědy a zapojení našeho hospodářství do proudu vědeckotechnic ké revoluce a skutečným stavem věcí. I když se mnoho změnilo k lepšímu, v podstatě přece jenom jsou stále na tom lépe technici, jejichž náměty procházejí výrobou bez potia ží, protože neobsahují smělá řešení. Kult průměrnosti zapustil hlu boké kořeny a odvážné návrhy se setkávají s nejrůznějšími obtížemi, protože jejich realizace vyžaduje podrobnější zkoušky, více práce a někdy vyvolá i konfliktní situaci. • Mezi techniky jsou dosud početné hlasy, že přes všechna podněcu jící slova se přece jenom nevyplácí riskovat v otázkách zavádění nové techniky. Po pravdě řečeno, tyto názory. brzdící tvůrčí odvahu,

jsou v některých případech podporovány i nesprávnou hospodářskou praxí.

V rezoluci, kterou přijala krajská konference strany, jsme jasně řekli svůj názor, že tyto progresívní techniky budeme po stranické

linii všestranně podporovat a vhodnou kontrolou dílčích etap jejich práce ověřovat a usměrňovat správnost jejich názorů .

Pozornost musíme věnovat především mladým příslušníkům technic ké inteligence, Přechod mladého absolventa ze školy do praxe je často dosti složitý a přináší jemu samému i závodu, do kterého na stupuje , těžkosti. i

Chci poznamenat, že mladí technici jsou po odborné stránce dobře připraveni, ale neznají mnoho o organizaci a řízení výroby. Mají často zkreslené představy o svém budoucím pracovišti . Zde je reálný základ toho, že se u nich pak vyskytuje řada nejasnosti o postavení technic ké inteligence v naší společnosti. Je ale po problémech , podaří-li se je zapojit do kolektivu, do stranické, či veřejné společensky angažo

vané práce , Naučí se postupně chápat souvislosti , dostávají odpověď na řadu otázek , které jim nebyly dříve jasné , I v našem kraji se ukazuje, že je třeba posílit individuální zájem

absolventů vysokých škol i průmyslovek na svém budoucím začlenění, a proto považujeme za správné zrušení umístěnek . Ale myslím si, že ani zde bychom neměli generalizovat. Ve speciálních oborech, jako je

například jaderná energetika, speciální lékařské obory, biochemie, kde únik odbornosti směrem k všeobecné praxi je značnou národohos : podářskou ztrátou, rozmísťování absolventů by mělo být nadále řízeno. Ve zprávě ústředního výboru i v referátě soudruha Novotného přes. to, že byl oceněn významný krok v řízení vědeckotechnického rozvoje,

správně se ukazuje na nízkou účinnost vědeckotechnického rozvoje, Vidíme příčiny především v neujasněnosti výhledu oborů a častých změnách v koncepci jejich rozvoje . Tím byla ztížena orientace vě. deckovýzkumné základny na perspektivní obory národního hospodář ství .

Vidíme to u nás především v oborovém 286

podniku škoda , který je

na jedné straně naší chloubou, na druhé straně nám dělá také dost starostí. Výzkumná kapacita je zde roztříštěna na dosud značný po

čet úkolů a jejich vývoj trvá příliš dlouho. Oceňujeme iniciativu, která sleduje nápravu tohoto stavu a snaží se roztříštěnost výzkumné kapa . city velkým množstvím úkolů řešit zadáváním technicky méně náročn ných výzkumných úkolů, zajímajících pouze určité závody, vývojovým pracovištím v závodech.

Kapacita centrálních pracovišť, výzkumného ústavu se tak částečně uvolňuje pro řešení technicky náročných koncepčních úkolů. Ani to to opatření však není vzhledem k technické náročnosti a skladbě vý.

robního programu Škoda Plzeň dostačující, a podporujeme proto ve stranických orgánech úsilí o těsnou spolupráci s externími vědecko výzkumnými pracovišti, ČSAV, státními výzkumnými ústavy a vysokými školami. Úhelným kamenem tohoto systému externí spolupráce se stá vá stále více smlouva Škodovky o spolupráci s Československou aka. demií věd. V této smlouvě, která se nyní začíná naplňovat uzavíráním

konkrétních dílčích , dohod mezi oborovými pracovišti Škoda Plzeň a ČSAV a navazováním osobních styků tvůrčích pracovníků, nevidíine pouze možnost pomoci při řešení určitých konkrétních výzkumných

problémů, získávání určitých výsledků a podnětů. Primární je pro nás skutečnost, že tímto způsobem se daří udržovat přední tvůrčí pra covníky našich výzkumných pracovišť na úrovni potřebných znalostí,

celkového pojetí výzkumné práce a jejich myšlenkového proniknutí do roviny, v které se vědecký život v daném oboru za současného sta vu pohybuje . Nejenom na výzkumných pracovištích, ale i uvnitř závodů jsme

před XIII . sjezdem zaznamenali v našem kraji nové momenty v roza voji iniciativy . Společným úsilím vedení závodů , stranických a ostat ních společenských organizací se podařilo ustanovit kolektivy na řa šení závažných tematických úkolů technického rozvoje . Jednou z těchto forem je hnutí v podniku Solo Sušice pod názvem »Solovácký

technik «, kde do kolektivu jsou zapojeni technici , ekonomové a děl níci a postup od tvůrčích myšlenek až k realizaci je podstatně rychlej ší než dříve. Podobně mají dobré výsledky na našich závodech i jiné

formy iniciativy, jako jsou Průkazy úspěchů technika, skládání účtů brigád socialistické práce a ostatních soutěžících kolektivů . Myslím , že nejvýznamnější formu tvůrčí iniciativy však propracovali soudruzi

v Leninových závodech v Plzni . Co je jádrem jejich myšlenky ? Především poznatek, že úspěšný výzkum a vývoj výrobku nemůže být zabezpečen jen silami závodu vy rábějícího finální výrobek a je tedy nutné maximálně spojovat síly vyso ce kvalifikovaných specialistů, které nemůže mít každý závod , dovolte mi přirovnání, »na skladě v plném sortimentu « , Za druhé vycházejí

z toho, že vedle požadavku rychlého vývoje výroby na světových pa rametrech je tu tvrdý požadavek vyrábět i za světové ceny, Proto se rozvíjí těsná spolupráce techniků s ekonomy. Obě strany si totiž 287

dobře uvědomily, že tyto náročné otázky nelze řešit bez vzájemné informace, koordinace a spolupráce.

S iniciativou přišli i komunisté z ČSVTS . Správně postřehli, že zájem o spolupráci a společné řešení řady problémů přesahuje často rámec

závodu, ale i oboru . Pak tu může sehrát významnou roli tato organi zace, v jejíchž řadách pracují u nás v kraji ti, kteří mají zájem na

progresívním vývoji, ať už jsou to technici nebo dělníci. Dále se uká zalo, že i dosavadní formy oponentního řízení jsou nedostatečné, často pozdní a málo účinné. Proto je třeba, aby již při zrodu koncepcí, zá

měrů a úvah zvýšily svou roli na závodech orgány ČSVTS . Myslím, že dalším dobrým příkladem je iniciativa závodní pobočky závodu Obráběcí stroje ZVIL Plzeň. Zde soudruzi navázali smluvní

spolupráci při dalším vývoji automatizace těžkých obráběcích strojů s technologickoprojektovým a organizačním ústavem , dále se závodem

Mechanizace a automatizace a s výzkumným ústavem k společnému řešení numerického řízení strojů a automatického vyměňování nástro jů. Tak závod, i když nemá všechny specialisty pod svou » střechou « , je schopen řešit velmi náročné úkoly. Podporujeme všechno nové, co se v této organizaci u nás v kraji povzbudivě rozvíjí, zvláště pak nové pojetí oponentního řízení, které svou společenskou funkcí může a musí čelit subjektivismu při rozho

dování o technickém rozvoji a autoritativnímu uplatňování myšlenek, které nejsou všestranně doloženy.

To je několik poznámek z jednoho úseku práce krajské organizace, který je však pro naplnění úkolů obsažených ve sjezdovém usnesení velmi důležitý. Závěrem mi dovolte, abych jménem západočeské krajské organizace strany ujistil sjezd i nově zvolený ústřední výbor všestrannou podpo rou při prosazování nového a progresívního.

Soudružka MARIE KUBEŠOVÁ,

západočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi !

Rozvoj energetiky v celém průmyslově vyspělém světě jde kupředu

s trvalou tendencí instalování stále větších jednotkových výkonů. Ne jde přitom o otázky prestiže, ale nezvratně prokázanou skutečnost, že přechod na vyšší výkony přináší značné úspory investiční , provozní a vede k úsporám stále dražšího paliva . U elektráren s bloky 500 MW

je proti elektrárnám s bloky 200 MW úspora paliva 4 % , tj . u elektrár ny 1000 MW 65 miliónů Kčs ročně. Úspory na investičních nákladech pro stejné jednotky se pohybují od 10 do 20 % . Dosavadní stav vývoje ukazuje, že jsou překonávány i ty nejoptimističtější plány výrobců. 288

Lze říci, že kolem roku 1970 budou ve většině států s vyspělým prů myslem nasazovány do energetického

provozu

převážně

jednotky

300–500 MW a vyšší .

Protože vývoj moderních energetických zařízení je dlouhý a nároča ný , je nutné, aby výrobce soustavně, plynule a rychle zabezpečoval perspektivní rozvoj vlastních výrobků. Jinak rychle ztrácí konkurenční schopnost , přichází pozdě na trh a trvale působí na jeho okraji. V této

situaci se již dlouhou dobu nachází celé naše energetické strojírenství. A to ve značné míře proto, že než se podaří probojovat realizaci

vyššího výkonného typu, utápí se v neplodných diskusích léta, která jsou rozhodující pro dosažení předstihu ostatních vyspělých výrobců. U bloků 50 , 100 i 200 MW bylo třeba dlouho a s velikým úsilím překonávat konzervativní stanovisko československé energetiky i ně.

kterých centrálních orgánů, než se podařilo realizaci prosadit. Vzá pětí však byli výrobci napadáni za pozdní a ne zcela kvalitní a zvlád nuté výrobky. Je však třeba vidět, že přešlapováním na místě se ani technická úroveň, ani potřebný předstih nezíská . Přitom výrobce je

odkázán na spolupráci s provozovatelem , protože zvláště u velkých jednotek se u exportu žádá ověření v provozu.

Nyní se situace do písmene opakuje při rozhodování o bloku 500 MW . Zpracovává se materiál , vede se řada jednání, ale práce na řešení stojí, protože zařazení do plánu vědy a techniky je stále oddalováno. Nesprávné rozhodnutí o zastavení vývoje, zdůvodňované uvolněním kapacit na blok 200 MW, nese své nezdravé ovoce

tříleté zpoždění

prací na vývoji a konstrukci se všemi důsledky ztrát v národním hospodářství i v zahraničním obchodě . Přitom i v kapitalistických státech se výrobci setkávají s větší podporou a pomocí ze strany orgá nů energetiky i státních , než je tomu u nás. V podmínkách socialis tického zřízení by naopak měla být daleko těsnější a účinnější spolu práce a snaha otevřít cestu k rychlému dosažení světové špičky . Jsme jediným státem na světě, kde výrobce energetických zařízení musí

tlačit spotřebitele do nových, progresívních výrobků. Během přípravy materiálů, požadovaných k rozhodnutí i během do savadního projednávání, byla prokázána nejen potřeba, ale i výhodnost vývoje bloků 500 MW, jak pro vlastní průmysl i československou

energetiku, tak i pro zahraniční obchod. Ukázalo se, že je dostatek hnědého energetického uhlí pro 7-10 bloků . A to se ještě uvažuje s jeho těžbou v roce 2050, kdy už by měly všechny bloky na hnědé uhlí podle investiční perspektivy dožít. Je tedy reálné, že těžba , má -li

být realizována v období ekonomicky výhodném, bude ještě vyšší. Plynulý přechod na jadernou energetiku způsobí v určitém období, že těžba hnědého energetického uhlí bude zcela nerentabilní. Kromě potřeby československé energetiky je zcela reálné získat

odbyt v exportu, bude -li první blok včas a úspěšně vyzkoušen. Jde tu o sortiment exportně výhodný se stále stoupajícím trendem odbytu ,

který je dán trvalým 5-8 % ročním růstem instalovaných kapacit. 289

Energetické strojírenství ovlivňuje svou náročnosti a progresivitou celý náš průmysl. Ustrnutí ve vývoji musí tedy nutně vést k přibrzdění

celkového rozvoje vůbec, zvláště proto, že Československo nemá jiný progresívní obor ( raketová technika, elektronika atd . ) , který by úlohu energetického strojírenství převzal. Zastavení vývoje bloku 500 MW povede během 10 let k likvidaci československého energetického stro jírenství vůbec.

Kromě toho je vybudována moderní výrobní základna se značnou kapacitou, speciálně vybavená pro výrobu energetických zařízení. Na ni navazuje i značná kapacita výzkumně vývojová.

V Plzni se dostavuje nová turbínová hala s roční kapacitou 2500 až 4000 MW. Je to jedna z nejmodernějších výroben tohoto typu v Evropě a možná na světě .

Závod turbín i generátorů se ze všech sil snaží realizovat heslo

»dohnat a předehnat« kapitalistické státy ve svém oboru. Narážíme však stále na mocné překážky konzervatismu, nerozhodnosti i po hodlnosti, jejichž překonání nám dělá větší potíže a více nás zdržuje, než nejtěžší problémy technické. Myslíme si, že je třeba rychle roz. hodovat o novém a progresívním a plně uvolnit cestu tvůrčí, užitečné iniciativě. Od mnohých neinformovaných pracovníků je stavěna proti sobě energetika klasická a jaderná jako soupeřící , odlišné kategorie, kde rychlejší rozvoj jedné jaderné je podmíněn zastavením rozvoje

druhé. Podle našeho názoru je to zásadní omyl, který může vést pouze k likvidaci obojího. Jaderná energetika zákonitě převezme úlohu uhol. ných elektráren, až k tomu vyroste technicky i ekonomicky. Právě rozvojem uhelné energetiky na vyšší úroveň se k tomu již dlouho vy.

tvářejí podmínky. Řada zařízení je totiž zcela stejná nebo obdobná a je třeba si uvědomit, že rychlý rozvoj jaderné energetiky umožní

v poměrně blízké budoucnosti nasazení strojovny pro parametry páry dnes užívané pro uhelné centrály. To znamená, že pro značnou část energetického strojírenství zmizí rozdíl mezi jadernou a uhelnou energetikou. Je však jisté, že budou vyžadovány velké jednotkové výko ny s řešením jednoho turbogenerátoru k jednomu reaktoru. I z tohoto

hlediska je třeba přistupovat k rozhodování o bloku 500 MW. Protože rozhodnutí o bloku 500 MW je, podle našeho mínění, mimo

řádně závažné pro československé energetické strojírenství a další váhání znásobí potíže a ztráty, měl by být do materiálů sjezdu vložen

úkol pro příslušné centrální orgány urychleně rozhodnout o realizaci

prototypového bloku 500 MW. Tento náš požadavek se opírá i o usne sení městské konference v Plzni, kde je pracovníkům Závodů V. I. Le

nina uloženo dosáhnout patřičného předstihu ve vývoji a technické přípravě nových výrobků ( blok 500 MW a střídavé a dvouproudové lokomotivy ) a vyvarovat se chyb z minulosti. K tomu je však potřeba rychlého a pozitivního rozhodnutí o zařazení bloku do plánu vědy a

techniky a do investičních záměrů energetiky po roce 1970. 290

K tomu připomínáme, že při oponentském řízení, které se konalo v polovině května t. r., projevily všechny centrální orgány, včetně ministerstva těžkého průmyslu a Ústřední správy energetiky, s realizací souhlas, až na ministerstvo financí ( soudruh náměstek Jaroš ) , Státní komisi pro techniku, ( soudruh ing. Rolínek ) a Státní plánovací komisi ( soudruh Kovář ) .

Soudruh JOSEF KUBIČEK,

jihomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi !

Teze pro přípravu XIII. sjezdu KSČ i zpráva ÚV KSČ, přednesená soudruhem Novotným , zdůrazňují a přesvědčivě zdůvodňují nutnost věnovat podstatně větší pozornost činnosti mezi pracujícími v místě

bydliště při tvorbě dokonalejšího životního prostředí. V městské stranické organizaci v Brně se již delší dobu soustavně

zabýváme problematikou této práce. V tomto směru přijala městská konference zásadní usnesení.

Jde nám o to, abychom kromě výrazného uplatnění vedoucí úlohy strany ve výrobně ekonomické oblasti a v jednotě, v souladu s ní, po sílili vliy strany mezi obyvatelstvem celého města. Teze pro přípravu XIII. sjezdu celostátní konference vedoucích

tajemníků strany a předsedů NV v únoru a předposlední plenární zasedání ÚV KSČ pře okládají posílení účinnosti a odpovědnosti NV za stav věcí v místě, kde působí. Tuto tendenci plně podporujeme a vya

tváříme podmínky k jejímu postupnému uplatnění v praxi. Abychom mohli věcně a reálně zdokonalovat práci NV v městě,

stranických organizací v místě, shodli jsme se v orgánech města a propracováváme dokument o komplexním rozvoji města do roku 1980, který bude neoddělitelnou součástí současného územního plánu výstav by města.

Hlavní tíhu práce na komplexním zpracování dokumentu nese Útvar hlavního architekta a příslušné komise a odbory MěstNV za účinné pomoci početného kolektivu odborníků vědeckovýzkumných pracovišt a vysokých škol. Prvá, již zpracovaná část dokumentu, jež nese název »Tvorba životní

ho prostředí«, slouží za poměrně dokonalý základ posilování politické: ho vlivu strany mezi obyvatelstvem. Životní prostředí chápeme jako soubor, tvořený prostředím pracov

ním, obytným, společenským a rekreačním, které ovlivňují činitelé, ja kými je výroba , přírodní podmínky, technické vybavení, územní eko nomie , hygiena a výtvarná úroveň.

Zaměřujeme proto stranickou práci v místě bydliště těmi směry, kde můžeme ovlivnit alespoň částečně tvorbu dokonalejšího životního 291

prostředí – správného životního stylu a socialistických společenských vztahů.

Máme na mysli vztahy mezi jednotlivci, mezi jednotlivcem a skupi nou a v neposlední řadě i mezi samými skupinami lidí. Proto jsme rozbor hmotného životního prostředí promítli do územi. Tím jsme získali poměrně dobrý přehled o zónování města z hlediska

četnosti výskytu nedostatků, zatím však bez ohledu na pořadí jejich společenské a celoměstské důležitosti. To bude další etapa práce příslušných orgánů města.

Smyslem dosavadního hodnocení je obrátit pozornost k překonání dědictví třídní diferenciace z období kapitalismu.

Jsme si vědomi toho, že mezi nejvýznamnější a nejnáročnější prvky města patří obytné prostředí, jehož kvalita podstatnou měrou ovlivní úroveň životního prostředí.

Přistoupili jsme nyní k hodnocení kvality dosavadního bytového fondu, hygienických podmínek prostředí a funkční struktury města. Za posledních 20 let došlo k významnêmu ro oji našeho města. Přesto, z hlediska kvality obytného prostředí, žije asi 27 % všech

obyvatel v nevhodných a asi 17 % ve zcela nevhodných podmínkách, územně koncentrovaných v zóně, kterou jsme nazvali » černou zónou«. Zpracované mapy vyznačují množství prašného spadu v jednotli vých oblastech města, znečištění ovzduší kysličníkem siřičitým, pásma

nadměrného hluku, místa výskytu onemocnění cest dýchacích, spo

třeby antiastmatických léků apod. V shodě s tím orientujeme se při stranické práci v místě bydliště na to, kde sami občané mohou svými silami přispět ke zlepšování

životního prostředí, údržbě bytového fondu svépomocí, k rozšiřování rekreačních ploch a úprav veřejného prostranství.

Jako příklad může sloužit následující : V údržbě a opravách domov ního fondu podařilo se pracujícím podniků místního stavebnictví pře kročit plánovaný rozsah prací pro rok 1965 ze 47,6 na 63,4 mil . Kčs.

Značný podíl na tom mají údržbářské čety Podniku bytového hospodář ství, hlavně získaní pracovníci závodů v druhém pracovním poměru a důchodci, kteří provedli opravy v hodnotě 16 miliónů korun, místo původně plánovaných 6 miliónů korun . Nemalý podíl zaujímá i svépomoc samých uživatelů bytů. Hodnota jejich práce při údržbě představuje přibližně 4,3 miliónu korun. Hoda

nota díla za rok 1965 v akci »Z« představuje 8,6 miliónu korun v in vestiční a téměř 19 miliónů korun v neinvestiční části. Výsledky hod notíme střízlivě .

Organizování aktivity občanů, jejich svépomoc, je přirozeně jen do plňujícím zdrojem. Za rozhodující zdroj zdravého životního prostředí

považujeme činnost ústředně řízených a městských podniků. Dosud však nejsou dořešeny vztahy ústředně řízeného průmyslu k městu . Domníváme se, že je již mimo diskusi jejich vzájemná pod míněnost . 292

1

Očekáváme, že některé vztahy vyřeší rozvoj oblastního plánování. Zůstává však skutečností, že mnohé podniky velmi nepříznivě působí na životním prostředí města a zhoršují jeho kvalitu, počínaje zhoršováa

ním hygienických poměrů, zamořováním ovzduší prašným spadem, plynnými exhalacemi, nadměrnou hlučností přes přímé opotřebování městských zařízení ( markantní příklad jsou komunikace města ) až k nárokům na dislokační prostory a pracovní síly. Poněvadž dosud neexistují přímé hmotné vazby podniků na města, máme za to, že je nutné vytvořit takové vzájemné vztahy, aby centrál ně řízený průmysl nesl úměrnou část nákladů na komplexní rozvoj města .

Městská stranická konference zaměřila činnost uličních a vesnic kých organizací v okrajových částech města na rozvíjení politického

a kulturního života v místě bydliště. Za pomoci společenských organi zací, občanských výborů a domovních komisí chceme organizovat

praktická opatření směřující k neustálému rozvíjení socialistických společenských vztahů . Usilovat o stále větší účast občanů na řízení a správě veřejných záležitostí a prosazovat do života jednotné půso bení rodiny, školy a veřejnosti, zejména ve výchově mládeže.

Úspěšný rozvoj politického působení v místě bydliště je závislý na politických, organizačních i kádrových předpokladech, které se snaží. me soustavně vytvářet.

Ve shodě s tím jsme doporučili, aby organizace v místě bydliště v dohodě se závodními organizacemi zapojovaly postupně a podle po

třeby do práce schopné soudruhy, členy závodních organizací, zejména do funkcí předsedů, místopředsedů a vedoucích stranických skupin.

Požadujeme, aby vybraným soudruhům taková činnost byla uložena závodní organizací jako konkrétní stranický úkol a soudruzi byli uvolněni z práce v , závodních organizacích.

Při rozsáhlosti obvodních organizací, kterých je v našem městě pět, a počtu organizací i členů nejde o jednoduchou a snadnou práci.

Lze říci, že bez pomoci širokého aktivu na důslednou politickovýchova nou práci, směřující k vytváření pozitivního veřejného mínění, ne mohou stačit.

Pro názornou představu chci uvést, že v městské stranické organiza

ci tvoří počet členů uličních organizací plných 23 % . A v letech 1966 až 1970, kdy do uličních organizací každoročně přejde ze závodů v důsledku nároků mnohých soudruhů na důchod dalších 1500 až 2000 komunistů-důchodců, se jejich podíl zvýší.

V podmínkách naší městské stranické organizace zůstává dosud ne dořešena otázka, zda je v silách obvodních výborů strany, složených jen z dobrovolných stranických funkcionářů , skutečně věcně, se zna

lostí věcí a pomocí účinnějších metod organizovat práci na úrovni potřeb jednotlivých obvodů, v nichž žije v každém průměrně 50 000 až 60 000 obyvatel. 293

Městský výbor strany je si vědom této skutečnosti. Soustavně vy tváří předpoklady pro takové působení obvodních výborů strany.

Vyňali jsme ze řízení obvodních a místních výborů strany základní organizace strany, jejichž činnost bezprostředně nesouvisí s životem lidí v obvodu. Těžiště řídicí práce obvodních a místních výborů strany nyní spočívá v řízení a pomoci uličním a vesnickým organizacím v okrajových částech města.

Upravili jsme obvody působnosti uličních organizací. Základní orga nizační jednotkou je nyní území volebního obvodu poslance městské ho NV , v němž žije přibližně 2000 obyvatel a ve kterém působí jedna základní organizace . Této jednotné organizační struktuře jsme uzpůsobili i organizační

uspořádání společenských organizací, jejichž činnost po lednovém

plénu ÚV KSČ je přenášena do místa bydliště. Převod činnosti spole čenských organizací v podmínkách našeho města je v podstatě zakon

čen. Nyní vedeme společenské organizace k tomu, aby s ohledem na

své postavení ve společnosti uspokojovaly všestranněji zájmy lidí, a tím napomáhaly vytvářet pozitivní veřejné mínění. Dosavadní objektivní možnosti uličních organizací jsou omezené věkem a zdravotním stavem komunistů. Nelze tedy očekávat, že by

samy dokázaly vyjít z jisté dožívající uzavřenosti a široce rozvinout politickovýchovnou práci mezi obyvatelstvem .

Bez intenzívní politické práce v místě bydliště se však neobejdeme. Ona musí organicky doplňovat působení pracoviště a zpětně na ně působit. Zastáváme názor, že by nebylo správné, ponechat břemeno politicko

výchovné práce v místě bydliště jen na důchodcích. Proč by oni jedini měli nést celou tihu práce, být nositelem politického působení a sou druzi ze závodů, kteří v těchto místech bydlí, být jen jeho objektem. Vznikla by také dosti paradoxní situace. Aktivní pracovník ze zá vodu by se v místě bydliště přeměnil v pasívního občana, jehož je třeba vychovávat a vést k práci . A vést by ho měl ten , kdo má vlastně už nárok na odpočinek.

To chceme v naší městské organizaci pokud možno v nejkratší době změnit. Vždyť z daleka ne všichni komunisté v závodech vykonávají více než běžné stranické povinnosti, a proto je zapojujeme do práce v místě .

Soustředujeme komunisty především ve stranických skupinách, usta vovaných podle potřeby v místě bydliště, obvykle podle jednotlivých bloků domů nebo ulic.

Pod vedením uličních organizací strany plní úkoly v masové politic ké práci , zejména v oblasti agitace a organizování občanů k aktivní

účasti při vytváření pozitivního veřejného mínění, upevňování ideové jednoty městské stranické organizace a občanů města, k pomoci ná rodním výborů a v akci » Z « . 294

Není to lehká práce. Narážíme na řadu potíží. O práci v místě bydliště mnozí soudruzi nejeví zájem . Práce je to namáhavá a nároč. ná, zejména na čas, a dá se říci, že v mnoha pohledech svízelnější než v nejednom závodě. Naše úsilí ztěžují na druhé straně funkcionáři uličních organizací chápající pojetí vedoucí úlohy postaru. Při posledních výročních členských schůzích jsme dosáhli, že asi

jednu třetinu počtu členů výborů uličních organizací tvoří, členové zá

vodních organizací, pracovníci přímo spjatí s výrobou a v aktivním vě ku. Tato skutečnost začíná přinášet již určité pozitivní výsledky. Městský výbor strany spolu s městským národním výborem a pomocí městského výboru Národní fronty usiluje v současné době také o kva

lifikované využití působení poslanců MěstNV, ONV a MNV ve smyslu politické práce mezi voliči. Jde v podmínkách města o významnou část aktivu, neboť ve městě působí téměř tisíc poslanců. Práce s poslanci tak, jak ji dosud praktikují některé NV nižších stupňů, má daleko do požadavků, které formuluje zákon o NV.

Již v tomto roce zahajujeme proto přípravu příštích voleb hodnocea ním činnosti poslanců i funkcionářů NV a záměrnou výchovou bu doucích poslanců ve funkcích v komisích a v občanských výborech.

Vycházíme z předpokladu, že každý by se měl předem tuto práci naučit a že do NV bychom měli připravit takové lidi, jaké NV v sou časné etapě společenského vývoje potřebují, a to z hlediska politických i odborných předpokladů. Částečně jsme takový postup zvolili již v minulých volbách a osvědčil se.

Organizačně politické oddělení ÚV KSČ, vedeno snahou přispět ke zkvalitnění práce strany v městě, vydalo diskusní materiál »K něktes rým problémům v práci uličních organizaci« .

Jsou v něm pojaty i některé náměty z tezí pro přípravu sjezdu zejména námět o převedení komunistů z malých organizací do orga nizací uličních .

s ohledem na podmínky naší městské stranické organizace nepova žujeme toto řešení za dokonalé .

Nemáme mnoho takovýchto organizací a komunisté v obchodních podnicích, v podnicích služeb a ve výrobních družstvech jsou organi zováni v celopodnikových organizacích, jejichž vliv na celkovou práci

v podniku není jistě zanedbatelný. Členové těchto základních organi zací bydlí na jednom konci města a pracují na druhém. Shoda bydliště a pracoviště je výjimečná. V takových podmínkách nemůže převedení členů malých organizací do uličních splnit sledovaný záměr, Pokládáme proto za správné uskutečňovat slučování malých orga nizací a převod členů z nich do organizací uličních podle daných kon

krétních podmínek, v nichž příslušná městská stranická organizace působí.

Městský výbor strany hodlá i nadále věnovat pozornost vytváření

stranických skupin komunistů v místech bydliště

práci s aktivem

komunistů stranických, společenských orgánů i organizací a NV pů 295

dalšímu kádrovému posílení uličních a v okrajových částech města. a organizací vesnických organizací Domníváme se, že se nám postupně podaří zapojit většinu komunis tů v bydlišti do aktivnější stranické práce a zkvalitňovat politicko výchovný vliv uličních organizací na vytváření pozitivního veřejného sobících v místě bydliště

mínění a dokonalejšího životního prostředí ve městě.

Ubezpečujeme ÚV KSČ, že městská stranická organizace v Brně vyvine úsilí ke zdárnému splnění závěrů XIII. sjezdu KSČ.

Soudruh VÁCLAV KUČERA,

východočeská krajská organizace KSC. Soudružky a soudruzi delegáti a hosté ! Naše Komunistická strana Československa vždy usilovala o upevně ní svazku dělnické třídy a rolnictva. Myslím, že i všechna opatření, která nyní přijmeme a budeme po sjezdu uvádět do života, povedou

k dalšímu cílevědomému sbližování zájmů mezi těmito společenskými třídami. V tom je i do budoucnosti záruka úspěchu naší strany. Zprůmyslnění zemědělství a vyrovnání úrovně zemědělství na úro veň průmyslu v současném období nástupu vědeckotechnické revo luce v naší zemi vyžaduje v širokém rozsahu uplatňovat poznatky vědy

a techniky. Ve velmi krátkém období je třeba dosáhnout modernizace výrobních fondů na nové technické základně a uplatňování nových

technologií, úsporných na pracovní síly, suroviny a investice, šetřící společenskou práci vůbec. Ve Východočeském kraji jsme v zemědělství od roku 1960 dosáhli

přes řadu obtíží významných výsledků v růstu zemědělské výroby. V loňském roce jsme dodali o 23 800 000 kg masa a 83 milióny 1 mléka více než v roce 1960. Šest okresů našeho kraje je na prvních místech

v republice v dodávce z 1 ha zemědělské půdy. Například okres Jičín dodává 800 1 mléka na 1 ha.

Dokladem dobré práce zemědělců je kromě intenzity zemědělské vý. roby i růst produktivity práce. V minulém roce bylo dodáno do stát ních fondů na 1 pracovníka v zemědělství již 940 kg masa, což je

v porovnání s rokem 1960 růst produktivity práce o 44 % , 3666 1

mléka, což znamená růst produktivity o 42 %. Přitom zároveň rostly. dodávky rostlinných produktů .

Uvedená fakta nás nevedou k sebeuspokojení. Uvádím je jen jako příklad úspěšné práce našich lidí, jako odpověď těm, kteří výsledky práce zemědělců podceňují. Přes vysokou úroveň výroby jsou i v našem kraji v zemědělství veli ké rezervy. Propočítali jsme, že jen ztráty při sklizni pícnin vlivem 296

pozdní sklizně znamenají snížení výroby mléka o 150 miliónů litrů. Přesto, že jsme v užitkovosti na prvním místě v republice, máme do sud ještě přes 56 tisíc krav s dojivostí do 2000 1 mléka. Posuďme při tom, jaké rezervy v zemědělství jsou v rámci celého státu.

Vývoj socialistické zemědělské velkovýroby ukazuje, že zvýšení a zhospodárnění výroby není jen záležitostí pracovníků v zemědělství. V souvislosti s vědeckotechnickou revoluci roste i odpovědnost pracu jících v ostatních odvětvích národního hospodářství za zvýšení inten. zity zemědělské výroby a růst produktivity práce.

My z Vysočiny skoro závidíme řepařům, že pomocí chemických a mechanizačních prostředků mají zhruba výrobu i sklizeň cukrovky vyřešenu. To pro ně znamená velkou úsporu pracovních sil. Horší je to však s námi. V současné době i v budoucnu nemáme valné vy hlídky v získávání účinných prostředků na ochranu porostů brambor

proti chorobám a škůdcům a k naší škodě není ani zásadně vyřešena skladování. Vyřešení sklizeň a posklizňová úprava brambor a jej třídicích linek a dalších mechanismů by bramborářským závodům vel mi pomohlo. Musíme po pravdě říci, že snahy pěstitelů brambor ztros kotávají na nepochopení jednotlivých resortů. Výsledek posledního jednání, které se konalo u nás ve Šmolovech, byl takový, že jsme nuceni se obrátit na podniky místního významu, kde se věci dělají doslova na koleně a pochopitelně velmi draho. Ten to stav je neúnosný a mám za to, že takovýto postup je ze strany pod

niků vyrábějících zemědělské stroje přinejmenším liknavý. Převážná plocha brambor je v podhorských a horských oblastech , kde je kratší

vegetační doba a menší počet pracovních sil. Pracovníci našeho stro jírenství asi nevědí, co zde sklizeň brambor znamená. Jinak si nedove

deme vysvětlit, proč, tak pomalu a těžko komplexní linky na brambory uvádějí do praxe. Sklizeň brambor a jejich třídění nám dělá na okrese Havlíčkův

a pokud to znám, i v ostatních bramborářských okresech velké starosti. Doposud se nám dařilo – i přes různé potíže zvlád nout sběr a třídění brambor v termínu ohraničeném příchodem mrazů . Brod

Ale je to mnohdy již nad lidské síly. Jsou sice případy, že jednotlivá družstva nevyužívají plně mechanizace ani lidí z místních zdrojů k zvládnutí této špičky, ale mnohde zemědělské závody nejsou schop ny ani při sebelepší organizaci zvládnout sklizeň včas. Pokládáme za svou povinnost udělat všechna opatření, aby rozsah

požadované pomoci brigád byl co nejmenší, protože to vyžaduje náš zájem i zájem celé společnosti. Nemíníme brigád zneužívat. Ovšem v našich podmínkách není myslitelné je zrušit anebo podstatně omezit. Říkat, ať si to zemědělské závody zvládnou samy bez brigádnické

pomoci, je neopodstatněné. Vždyť jen v okrese Havlíčkův Brod jde o sběr na 11 000 hektarech, tj . nejméně 23 000 vagónů brambor sběru

a 10 000 vagónů třídění, a na to síly pracovníků v zemědělství bez vhodné mechanizace nestačí. 297

Není možné se domnívat, že všechny naše problémy vyřeší zdoko nalená soustava řízení. I při plném využívání hmotné zainteresovanos ti bude nadále nutné politicky pracovat mezi lidmi a objasňovat jim

každodenní politiku strany. Také na tomto úseku máme značné » re zervy«. Podívejme se na některé z nich. Ze zkušenosti vím , že řada vedoucích funkcionářů jednotných ze

mědělských družstev rozumí dobře lidem , zemědělské výrobě, umí prá ci dobře řídit apod. Nejlepších výsledků dosahují soudruzi, kteří pra cují na svých místech již několik let. A přitom často děláme neuvážené výměny funkcionářů, které

.

jak se zakrátko ukáže

nic nepřiná

šejí. Největším neštěstím je, když přijde například mladý člověk ze

školy a my jej hned pověříme vedoucí funkcí. Nemá zkušenosti, neumí

ještě jednat s lidmi a pak se stává, že často víc pokazí, než dokáže. Říkám tuto zkušenost proto, že se dnes někdy vysvětlují věci tak, jako by mladý odborník měl již automaticky, z titulu svého vzdělání,

právo na příslušnou funkci. A tak to přece není. Musí se naučit řídit, musí získat zkušenosti a pak teprve může řídit ostatní. .

Zároveň bych chtěl připomenout, že i z psychologických a politic kých motivů je třeba, aby do vedení družstev i státních statků byli voleni takoví soudruzi, kteří dávají záruku nejen dobrého odborného

vedení družstva, ale kteří také dávají politickou jistotu těm, kteří stá li u zrodu družstev.

Často jsou také družstevníci a družstevnice nebo pracovníci státního statku nespokojeni v zemědělském závodě jenom proto, že jejich nad řízený není odborně na výši nebo že s nimi neumí jednat, nerozumí

jim . Fluktuace a absence, které jsou v zemědělství značné, mají své kořeny v nevhodném vystupování vedoucích pracovníků. Tím chci jen říci, že dělat vedoucí práci je náročná, složitá činnost a že bude nyní naléhavým úkolem stranických orgánů, abychom lidi pro tuto činnost připravovali lépe než dosud. Často také hovoříme o pracovní morálce družstevníků a pracov níků státních statků . Když se na tento vážný problém podíváme zblízka , tak uvidíme, že těžko můžeme v zemědělském závodě udržet

disciplínu, když zde není kvalifikované vedení, požívající vážnosti zkušených lidí. Marně se ji pak snažíme udržet, ve výrobě vládne chaos, nerespektuje se plán, není náležitá evidence. Uvědomělá dis ciplína vyžaduje kvalifikované vedení i větší vzdělání, politické uvě domění a neobejde se bez spravedlivé péče o pracovníky ze strany vedení závodu.

V každém závodě se nyní musíme zamyslet nad tím, jaké formy v odměňování budeme napříště uplatňovat, aby co nejlépe stimu lovaly dosažení optimálních výsledků hospodaření. Všude by měla být výrazně odlišena nejen práce kvalifikovaná a nekvalifikovaná,

ale také práce dobrá a práce špatná. Často platíme špatnou práci stejně jako kvalitní, a to je to nejhorší, čeho se můžeme dopustit. Někdy slyšíme, že se i při kritice těchto jevů říká : » Zaplatte více 298

lidem a oni budou lépe pracovat.« Ale tak jednoduché to neni. Na příkladu z našeho družstva ukáži, že v jednotných zemědělských

družstvech je ještě mnoho anonymity v pracovní účasti na výsled ku hospodaření. Již jsme si ověřili, že například vynikající kolektiv dojiček ne dosáhne takového zvýšení dojivosti, je-li hodnocen kolektivně, ja ko když je každá dojička odměňována za přesně odměřené nado jené litry .

V našem družstvu jsme uplatňovali kolektivní ošetřování a také kolektivní odměnu osm let. Mohli jsme zvyšovat dávky krmiv, zkva litňovat stádo nebo pracovat na dvě směny, ale nikdy jsme nemohli

dosáhnout návratnosti vynakládaných prostředků zvýšením výroby mléka .

Bylo vždy dosti objektivních příčin pro zdůvodnění nízké výroby mléka, která činila za 1 rok jen 2300 litrů na 1 dojnici. Když se

nám podařilo zvýšit výrobu mléka na dojnici o 50 litrů za 1 rok, považovali jsme to za úspěch. Letošního roku jsme rozdělili stádo dojnic podle užitkovosti a sku piny dojnic jsme přidělili jednotlivým ošetřovatelkám. Každé sku

pině byl určen plán výroby podle plemenných hodnot. Začalo mě ření mléka u každé skupiny podle skutečné výroby. Výsledek je ten, že stádo 105 dojnic červenostrakatého plemene , od kterého jsme odevzdávali do mlékárny průměrně 550–600 1 mléka, má dnes

denní tržní produkci 980—1050 litrů. To je rezerva, kterou jsme odhalili tím, že jsme přistoupili k individuálnímu ošetřování dojnic a odměňování jednotlivých dojiček podle dosažených výsledků ve výrobě.

Říkat jen, že člověk je ve výrobě rozhodujícím, to nestačí. Z pra

xe jsme poznali, že hmotné a morální zájmy je nutné sladit tak, aby nebyly ve vzájemném rozporu, ale aby naopak jednotně půso bily žádoucím směrem. Přitom musíme vždy zájmy pracujících , je jich klady ' a znalosti důsledně v řídící práci respektovat. Chtěl bych ještě zdůraznit, že ve vedoucí práci je třeba plně do ceňovat i morální zainteresovanost lidí na rozvoji výroby. Done dávna jsme ještě lidi , kteří se zasloužili o vynikající výsledky, pro pagovali, vážili jsme si jejich práce, ctili jsme je, jejich fotografie

jsme vyvěšovali ve výkladech, na náměstích v okresních a krajských jak se zdá - pomalu tyto správné

městech , ale v současné době

-

metody práce vycházejí z módy. A to není dobré. Venkovští lidé si mnohdy více váží morálního uznání, vyzname

nání, ocenění práce než většího výdělku. Jsou známy případy, že ' lidé setrvávají v JZD proto, že je tam dobrý pracovní kolektiv, že mají dobrý kontakt s vedoucím, že jejich práce a zkušenosti jsou uznávány a oceněny. Mnoho se v současné době mluví o nutnosti získat do zeměděl . ství mladé lidi a zlepšit tak věkovou strukturu pracujících v země. 299

/

dělství. Je to jistě jeden z kardinálních problémů našeho zeměděl. ství, a dovolte mi proto, abych i k tomu řekl několik poznámek.

I když získání mládeže se musí stát prvořadou záležitostí zeměděl. ských podniků, potřebujeme pomoc.

Tak například naši učitelé by měli více než dosud trpělivým pře svědčováním a podrobnou analýzou zájmů a sklonů žactva získávat mládež do zemědělství přes zájem mládeže o přírodu, o zvířata a techniku.

Také naše propagační nástroje, jako televize, by tomu měla aktiv

něji napomáhat, a ne zemědělství podceňovat. Víte , nic vesnického člověka tak neuráží jako ty různé nejapné narážky, na jeho povahu, práci apod. A to má pak vliv na získávání nového dorostu. Myslím, že velkou rezervou v získávání pracovních sil do země dělství může být i městská mládež, protože už dávno neplatí názor, že jedině člověk, který od mládí vyrůstal ů prostředí vesnice, se hodí pro zemědělskou výrobu .

Práce v zemědělství nabývá povahy technické, průmyslově orga

nizované práce a není žádný vážný důvod, aby tuto práci nemohli dělat i mladí lidé z města. Městská mládež navíc není zatížena

předsudky vůči velkovýrobním formám zemědělské výroby, a má -li zájem o přírodní vědy nebo má-li romantické sklony k přírodě, je možno ji pro práci v zemědělství získat.

Situace je však o to složitější, že mnohdy ty, které se nám podařilo získat ve škole, ztrácíme v praxi. Jedněmi dveřmi vejdou do JZD

anebo na státní statek a druhými dveřmi odcházejí. To'znamená také rozhodněji řešit všechny věcné otázky týkající se podmínek

práce a života mladých lidí na vesnici.

Velkou pozornost musíme věnovat také práci mezi ženami. Ženy se v zemědělských závodech velmi dobře uplatňují jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě, při lehčích mechanizačních pracích a při řízení zemědělství. Když zkoumáme, proč je dnes poměrně málo

žen ve vedoucích funkcích v zemědělských závodech, vidíme, že ženy často nemohou tyto funkce zastávat proto , že nemají dostatek volného

času, neboť musí plnit rodinné a mateřské povinnosti , a kromě toho jim mnohdy chybí i patřičné vzdělání.

Pokud nevytvoříme pro práci žen v zemědělství příznivější pod mínky, pokud ženy na vesnici neosvobodíme od obtíží domácích prací, nákupu, vaření, práce na záhumencích, pokud jim neusnad níme výchovu dětí, nemůžeme očekávat, že zaujmou ve výrobní a ří dící činnosti zemědělských závodů takové místo, které jim poprávu náleží.

V zemědělství to dnes nemají lehké ani absolventky vysokých škol. Jak vím z praxe i z jednání zemědělského výboru Národního

shromáždění, mezi těmito děvčaty je řada skutečně talentovaných studentek, které mají předpoklady i k vědecké práci . Pracují rych le, jsou schopné a houževnaté a nezastaví se ani před sebenáročněj. 300

šími úkoly. Přesto však celá řada absolventek vysokých škol nemůže po získání praxe přejít na vědecká pracoviště, protože zde nejsou

volná místa , ač zde pracují mnohdy muži, kteří nemají potřebnou kvalifikaci ani žádoucí výsledky ve své práci. Jestliže my komunisté uznáváme rovnoprávnost žen a ří káme, že se stala v naší zemi skutečností, pak musíme pro skutečnou

rovnoprávnost žen vytvořit ty nejpříznivější podmínky a dovést ji do konce .

Nová soustava zdokonaleného řízení zemědělství vytváří pro pro hloubení politického a ekonomického svazku dělnické třídy a druž stevního rolnictva nové příznivé podmínky. Budou- li důsledně do

držovány zásady rovnoprávnosti a upevněna důvěra mezi dělnickou a rolnickou třídou, budou vytvořeny nejen politické, ale i ekono

mické podmínky k rychlému rozvoji celé naší socialistické společ nosti .

My, kteří pracujeme v zemědělství, jsme vedeni jedním zájmem, jednou ideou - společně s dělníky a inteligencí naplnit ideály .

strany a vytvořit z naší země pro celý svět ukázku vzorné společ nosti, založené na pevném svazků dělníků a rolníků, svazku pra cujících měst a venkova.

Za to, že jsme dnes svobodnými lidmi, že v klidu a míru se mů. žeme soustředit na budování socialismu, za to můžeme poděkovat straně a sovětským soudruhům, kteří nám ukázali cestu . Na závěr mi dovolte, abych sjezd naší rodné strany ujistil, že

krajská organizace Východočeského kraje bude v plnění úkolů sta novených XIII. sjezdem spolehlivou oporou ústředního výboru KSC.

Soudruh JOSEF KUDRNA

Soudružky a soudruzi ! Období mezi XII. a XIII. sjezdem bylo v ministerstvu vnitra na

plněno úsilím, aby veškerá činnost bezpečnostního aparátu vychá zela důsledně ze společenských úkolů a cílů , stanovených Komunis tickou stranou Československa . Základní otázky, jako celková kon

cepce práce, zaměření činnosti , metody řízení, organizační a kádrová přestavba bezpečnostního aparátu í výchova jeho pracovníků, byly

propracovány a uváděny do praktické činnosti v souladu se závěry XII. sjezdu strany .

Před bezpečnostní aparát a ostatní orgány činné v trestním řízení postavil XII . sjezd úkol ochraňovat naše zřízení, střežit socialistic kou zákonnost, rozhodně bojovat se živly ohrožujícími bezpečnost 301

občanů, socialistické vlastnictví a narušujícími normy socialistické. ho soužití.

V souvislosti se změnami v třídní struktuře v naší společnosti • stal se pro nás rozhodující boj proti vnějšímu nepříteli.

Na základě nové situace přesunulo se těžiště činnosti státní bez pečnosti na boj proti rozvědkám kapitalistických států a jejich do mácím pomahačům s cílem odhalovat včas jejich záměry a znemož ňovat jejich nepřátelské akce.

Vzrůstající proces demokratizace našeho života a uplatňování zá sad nového řízení národního hospodářství vede imperialistické země ke spekulacím a k přímým snahám ovlivňovat vnitropolitický vý. voj naší republiky a narušovat jednotu zemí socialistické soustavy.

Praktické zkušenosti svědčí o tom, že rubem tzv. nové zahraničně politické linie imperialistických států, prováděné pod heslem » bu 1

dování mostů na východ«, je zvýšená aktivizace a rozšiřování sfér působnosti jejich rozvědných orgánů. Tento stav nelze přehlížet,

zvláště když vezmeme v úvahu celkový rozsah nepřátelského špio nážního aparátu s desítkami špionážních centrál, pracujících proti socialistickým státům zejména v západoevropských zemích. V sou. časné době se cizí rozvědky orientují zejména na získávání infor

mací z míst, kde jsou soustřeďovány souhrnné údaje politického, hospodářského, vojenského a vědeckotechnického charakteru. Druhou stránkou jejich nepřátelské činnosti, zejména v politické

a hospodářské oblasti, jsou ideologicky rozkladné akce proti Čes. koslovenské socialistické republice a ostatním zemím socialistické. ho tábora. Na nich se podílejí prakticky všechny zahraničně po litické orgány a instituce imperialistických států a celý jejich pro pagační aparát. Nepřátelské ideologické působení, vedené s cílem ovlivňovat bur žoazní ideologií různé vrstvy našich občanů, je na rozdíl od minu. losti . daleko zákeřnější a rafinovanější . Cestou jakési »ideologické koexistence « je vyvíjeno úsilí, řečeno jejich terminologií, na » od

politizování« našeho života s povzbuzováním prvků individualismu apod ., které by mělo vést k podlamování občanské aktivity někte rých skupin československého obyvatelstva. Zahraniční centra ideologické rozkladné činnosti, zaměřená proti

ČSSR , usilují především o diskreditaci Komunistické strany Čes koslovenska , o narušování její politiky a oslabování autority jejího ústředního výboru. Projevují maximální snahu o rozbíjení politické

jednoty strany a lidu, o podněcování rozporů mezi Čechy a Slováky, o povzbuzování všech tendencí k rozvíjení styků se západními ze měmi na úkor styků se Sovětským svazem a dalšími socialistický .

mi státy, o podchycení mládeže a inteligence i o zeslabování pocitu bdělosti a ostražitosti, zvláště vůči západnímu Německu . Objektivní vývoj mezinárodních vztahů, jehož nedílnou součástí se stále více stává mezinárodní výměna lidí, vede některé naše občany 302

k mylnému podceňování záludné politiky západních států a k poli tické bezstarostnosti. Falešně a netřídně chápaná mírová koexisten ce států s různými společenskými systémy nachází mnohdy svůj výraz v nemístné důvěřivosti našich občanů k cizincům jak na úzez mi republiky, ' tak i při cestách do zahraničí. Za těchto podmínek proto zvlášť naléhavě vystupuje do popředí

důsledná ochrana státního, stranického a hospodářského tajemství.

Unikem utajovaných skutečností jsou republice způsobovány zejmé. na vážné hospodářské a politické škody, které mnohdy ani nelze hodnotově vyjádřit. Ochrana , utajovaných skutečností není dosud na potřebné výši.

Hlavní příčiny vyzrazování nespočívají v nepřátelské činnosti na šich občanů, ale v podceňování nebo nedocenění významu utajení. Účinná ochrana utajovaných skutečností není jen výlučnou zále žitostí bezpečnostního aparátu. Vedle přísného dodržování předpisů o utajování funkcionáři všech stupňů bude potřeba věnovat pozor nost výchovné práci mezi našimi občany k dodržování zásad utajení, ke zvýšení jejich bdělosti a ostražitosti. K vážnému zamyšlení nás musí vést i některé jevy, projevující

se ve stavu a vývoji obecné kriminality. Boj proti kriminalitě jako společenskému jevu je ovlivňován řadou problémů, s kterými se

setkáváme při budování socialistické společnosti. Skladba krimina lity nás nutí k zamyšlení zejména proto, že i v podmínkách socia

listické společnosti se vyskytují jednání, která jsou v rozporu se zásadami socialistické morálky a pravidly socialistického soužití. Chci zdůraznit v této souvislosti, že další rozvoj socialistické de

mokracie je nepředstavitelný bez upevňování pracovní kázně a cel kové společenské disciplíny. Jevy pracovní a společenské nekázně, špatného poměru ke společenským potřebám a společenskému vlast nictví vedou k poklesu právního vědomí a jsou příčinou, z níž vy růstá trestná činnost.

V souladu s požadavkem odstraňovat příčiny a podmínky umož. ňující páchání trestné činnosti bude potřeba věnovat pozornost oso bám, které byly již v minulosti odsouzeny a znovu se dopouštějí trestné činnosti .

Počet odsouzených kriminálních recidivistů a vícekrát trestaných

pachatelů činí v posledních letech dvě pětiny ze všech žalovaných a odsouzených osob. Rovněž vliv alkoholu ovlivňuje rozsah trestných činů, namířených

proti veřejnému pořádku, proti zdraví a majetku a jiným právům občanů. Vždyť například 70 procent útoků na veřejného činitele je pácháno pod vlivem alkoholu. Zvláštní význam z hlediska boje s kriminalitou mají velká města , kde v důsledku řady objektivních příčin je páchána podstatná část celostátního objemu kriminality. V této souvislosti bych rád uvedl několik poznámek k trestným 303

i

činům výtržnictví. Tento problém se dotýká jisté části mládeže. Zdů části, neboť pro toho, kdo chce srovnávat srovnatelné, je nutno uvést, že kriminalita mládeže je v Československé socialistic ké republice o polovinu nižší než v předmnichovské republice a po měr mladistvých delikventů k počtu obyvatel je daleko nižší než v kapitalistických zemích. Přesto ale nemůžeme nečinně přehlížet, že výtržnické elementy hrubým a neslušným způsobem obtěžují občany na veřejnosti, vyvolávají spory, jež mnohdy přerůstají i v násil-. razňuji

7

nosti.

Přitom tito delikventi staví na odiv své . představy anarchistické ho chápání svobody a poklonkují před výstřelky cizí kultury a umě.

ní. Průvodním jevem tohoto způsobu života je nadměrné požívání alkoholu, špatná pracovní morálka a rozvrat rodinného života. V poslední době se u této hrstky deklasovaných elementů, nere prezentujících ani v nejmenším naši studentskou a dělnickou mlá

dež, projevují snahy demonstrovat svou duchovní a morální ubo host při různých příležitostech nebo před zahraničními návštěvníky našeho hlavního města. Je nepochybné, že zahraniční tiskové a pro pagační agentury západních států v rámci své antikomunistické kam paně toho využívají, vydávají projevy zmatených jednotlivců za mí nění československé mládeže jako celku s cílem zeslabit a diskredi tovat boj pokrokových sil za demokracii a socialismus ve svých vlastních zemích , Hovoříme o těchto otázkách proto, že se dotýkají generace

vy

růstající v podmínkách socialistické společnosti . Tím , že tyto ne gativní jevy existují, ukazují v širších souvislostech na některé ne dostatky, zejména v oblasti výchovy v rodině, ve škole a V pra

covním prostředí . Projevy hrubého narušování veřejného klidu a pořádku, ohrožující

přímo základy socialistické morálky, nebudou orgány bezpečnosti, prokuratury a justice v žádném případě tolerovat a budou je rychle a nekompromisně likvidovat.

Ubezpečuji delegáty sjezdu, že příslušníci Sboru národní bezpeč nosti udělají vše pro to, aby veřejný klid a . pořádek, bezpečnost našich občanů a v neposlední řadě i respektování platných právních

norem byly v plné míře zabezpečeny. Problémy spojené se skladbou kriminality v podmínkách socialis tické společnosti staví orgány bezpečnosti, prokuratury i justice před řadu kvalitativně nových úkolů v boji proti recidivě, alkoholismu i v boji proti drobné protispolečenské činnosti. V zájmu účinného boje proti kriminalitě byla provedena a prová dí se v činnosti orgánů, činných v trestním řízení, řada opatření, směřujících k ofenzívnímu pojetí jejich práce. To vyžaduje dívat se novým pohledem a v širších souvislostech i na podmínky a příčiny vzniku trestné činnosti .

Prozatím jsme na počátku tohoto úkolu. Ukazuje se, a praxe to 304

potvrzuje, že účinnou prevencí, kterou mohou všechny orgány, čin né v trestním řízení, uplatnit, je včasný a rychlý zákrok, likvidace každého kriminálního jevu.

Z postavení orgánů činných v trestním řízení v mechanismu socia listického státu však vyplývá nutnost zkoumat příčiny, které umož ňují vznik kriminálních jevů . Plnění těchto úkolů se nemůže obejít bez široké spolupráce s ostatními orgány, společenskými organiza

cemi i občany. Nezájem nebo netečnost při odstraňování příčin byť sebenepatrnějších prohřešků vzniku a páchání trestné činnosti jen napomáhají.

Zásadní řešení vyžadují též otázky spojené s plynulostí a bezpeč ností silničního provozu. Vždyť jen počet případů majících charakter

ublížení na zdraví při dopravních nehodách stoupl za poslední čtyři roky o 42 procent.

Příčiny tohoto nedobrého stavu nutno spatřovat předně v hrubém porušování dopravní kázně. Svůj nemalý podíl na rozsahu doprav ní nehodovosti : má i stav a propustnost vozovek, zvláště v okolí velkých měst. Vzhledem k současným i budoucím rekonstrukcím

vozovek bude třeba spojovat pružně síly všech zainteresovaných orgá nů i účastníků silničního provozu na řešení sledující okamžité uleh

čení provozu na přetížených nebo nevyhovujících vozovkách a sou časně zvyšovat i náročnost na řidiče motorových vozidel. Tomu se přizpůsobuje i výkon dopravní služby tak, aby tato na

bývala stále více charakteru pomoči účastníkům silničního provozu. Z potřeb společenského vývoje vychází organizace i metody prá

ce bezpečnostního aparátu, které na základě úkolů vytyčených XIII. sjezdem budeme dále prohlubovat a konkretizovat .

Plnění společenského poslání bezpečnostního aparátu vyžaduje, aby v jeho činnosti byla dále prohlubována vedoucí úloha strany. V prak

tické činnosti to znamená těsné sepětí územních stranických orgá nů, základních organizací strany a služebních funkcionářů, zejména při zvyšování náročnosti na práci každého příslušníka bezpečnostního aparátu.

Práce v bezpečnosti v současných podmínkách vyžaduje lidi bez mezně straně oddané, morálně pevné, ale i odborně zdatné. Nutí nás k tomu především náročnost boje s narušovateli socialistického

právního řádu i současné a budoucí doplňování bezpečnostního apa rátu mladou generací.

Zásluhou stranických orgánů, základních organizací a služebních

funkcionářů se nám podařilo vypořádat s nedostatky, na které právem kriticky poukázal XII. sjezd strany. Zejména ve výchově, politické, odborné a všeobecné přípravě lidí jsme postoupili o další krok vpřed .

Tím byly také mimo jiné vytvořeny záruky, aby porušování zá konnosti se již nikdy neopakovalo. Touto cestou půjdeme i nadále.

Budeme vytvářet předpoklady k tomu, aby i v nových podmínkách 305

a za každé situace byl Sbor národní bezpečnosti v duchu svých re volučních tradic pevnou oporou strany a lidu.

$ dalším rozvojem socialistické společnosti je nerozlučně spjato i další rozšiřování pravomoci a odpovědnosti národních výborů ja ko základních orgánů státní moci a správy. Zejména se zaváděním nové soustavy řízení národního hospodár ství vystupuje do popředí požadavek komplexního řešení všech otá zek a problémů spjatých s výkonem správy uskutečňované národ

ními výbory. Požadavek komplexnosti v činnosti národních výborů vyžaduje dát do souladu činnost národních výborů v oblasti řízení a řešení ekonomických otázek a jejich činnost jako orgánů mocen skopolitických a kulturně výchovných.

Rozšířené působnosti národních výborů musí odpovídat i nové vztahy v oblasti jejich řízení z centra. V zájmu zvýšení účinnosti

a zjednodušení řízení i pomoci národním výborům vládou se uká zalo nutné vytvořit pro to potřebné podmínky. Za této situace je před ministerstvo vnitra stavěna řada kvalitativně nových úkolů.

Ministerstvo vnitra vedle správy bezpečnosti se stává pomocným orgánem vlády pro řízení národních výborů. Smyslem tohoto opa tření je praktická potřeba zvýšit konkrétnost řízení i rozsah po moci národním výborům ze strany všech ústředních orgánů státní správy.

Výkon státní správy je již dnes v rozhodující míře uskutečňován prostřednictvím národních výborů .

Jednotný výkon státní správy

však klade značné nároky na její koordinované řízení ze strany ústředních orgánů. Současný i budoucí rozvoj samosprávných prvků, zejména v postavení místních a městských národních výborů, vyža

duje i účinnou pomoc, kterou je třeba těmto stupňům národních výborů poskytovat. Za této situace ministerstvo vnitra svou odvětvo

vou, koordinační, normotvornou a organizátorskou činností bude spo lupůsobit k tomu, aby národní výbory co nejlépe zabezpečovaly a plnily své celospolečenské funkce.

V nové působnosti ministerstva vnitra na úseku státní správy vy konávané národními výbory bude plně respektována ústavní zása da, že národní výbory řídí vláda . Základní směrnicí pro realizaci

rozšíření působnosti ministerstva vnitra v oblasti státní správy bu dou usnesení XIII . sjezdu strany . Neméně závažným úkolem národních výborů a v současné době i mi

nisterstva vnitra jako odvětvového orgánu jsou problémy spojené s místním hospodářstvím . Jde o komplex otázek , které si již vyžádaly nemálo úsilí při svém rozpracování, a mohu bez nadsázky říci , že dají ještě hodně práce.

Veškerá naše činnost na tomto úseku je zaměřena k jednomu cíli, a to napomáhat národním výborům pozvednout služby obyvatelstvu

na úroveň odpovídající oprávněným požadavkům širokých vrstev oby? vatelstva . 306

Dovolte mi závěrem, abych vyjádřil celé naší straně jménem všech

pracovníků ministerstva vnitra upřímné poděkování za její soustav nou péči a pomoc. Současně bych chtěl ujistit delegáty XIII. sjezdu, že pod vedením ústředního výboru vynaložíme veškeré potřebné úsilí ke splnění úkolů, které pro nás vyplynou z usnesení XIII. sjez

du Komunistické strany Československa.

Sadruh FRANTIŠEK KUCHTA, východoslovenská krajská organizácia KSS

Vážené súdružky, súdruhovia delegátil Vo svojom vystúpení chcem osvetlit niektoré otázky hospodárenia

s rudnou bázou v podmienkach novej sústavy riadenia a plánova nia národného hospodárstva. Uvediem niekoľko aspektov k tejto pro

blematike, ako ich vidí kolektív pracovníkov Železorudných bani v Spišskej Novej Vsi, najväčšieho rudného podniku v ČSSR.

Podnik ťaží rudu i niektoré nerudné suroviny v oblasti Spišsko Gemerského rudohoria a Levočského pohoria. Hned po oslobodení, ale hlavne po roku 1950 sa týmto ložiskovým oblastiam venovala zvýšená pozornosť v súlade s vtedy vytýčenou zásadou prednost ného rozvoja tažkého priemyslu a maximálneho využívania domácej nerastnej základne. V podstate túto zásadu, spresnenú o závery vyplývajúce z rozboru dosiahnutej úrovne rozvoja výrobných síl , prijal i XII . sjazd KSO do uznesenia , v ktorom sa hovorí :

»Využívať vlastnú surovinovú a materiálovú základňu

V

súlade

s vnútornými potrebami i s možnosťami zahraničného obchodu . Sta

noviť ako jedno zo základných hľadísk rozvoja ktoréhokoľvek od vetvia národného hospodárstva zásadu najúspornejšieho využívania surovín tak vlastných, ako aj dovezených . Pokračovať i naďalej v sy stematickom geologickom prieskume, vo vyhľadávaní nových surovi nových zdrojov . «

Široko založený a systematický geologický výskum a prieskum

odkryl a rozšíril nerastné zásoby a položil tak základ pre rekon štrukciu, rozšírenie a postavenie nových ťažobných a úpravárenských

kapacít, využívajúcich komplexne všetky komponenty obsiahnuté v rude. V čase obmedzených možností získať kovy a rudy dovozom

pomohla táto oblasť čiastočne pokryť surovinové potreby národného hospodárstva. Tento prístup k domácej rudnej základni znamenal další rozkvet

už v starej banskej oblasti Spiša a Gemera a zabezpečoval rast ži-. 307

votnej úrovne takmer 10 000 pracovníkom Východoslovenského kraja. Vypracovali sme celý rad perspektivnych plánov, ktoré však zried kakedy boli schválené. A tak hoci nám bola známa perspektíva, bola a vo viacerých prípadoch je aj dnes fiktívna, ako je tomu v prípa

de výstavby závodu Nižná Slaná (magnetizačné praženie ) , výstavby ložiska Fichtenhübel v Smolníku a výstavby ortuťovne v. Rudňanoch. o ďalších otázkach využívania domácej surovinovej základne sa len hovorilo a v mnohých prípadoch aj dnes len hovorí, činy sú však iné. Je všeobecne známe, že dovážame meď, ale na druhej stra

ne medené koncentráty z Rožňavy už 10 rokov vyvážame, z Rudňan 3 roky, a dokonca sme boli nútení vyvážať ich aj zo Sloviniek, i keď

máme na 7 km Kovohuty v Krompachoch. Pritom -koncentráty z Rož ňavy a z Rudňan ' sú veľmi bohaté, okrem medi obsahujú antimón, ortuť, zlato, striebro a ďalšie stopové prvky. Je tomu tak preto, že

nemáme technológiu na spracovanie. Náše výskumné ústavy sa tou to vecou zaoberali dlhšie ako 10 rokov, ale bezvýsledne . Správne je, keď sme si vytýčili zásadu nevyrábať drahšie, ako sa vyrába vo svete, k tomu ale treba, aby sme mali aj techniku

a technológiu na svetovej úrovni. Len o výstavbe ortuťovne sa ho vorí od roku 1954. Realizovať tento zámer sa predpokladalo súbeže

ne : so začatím výroby tetraedritového koncentrátu v novom prie myselnom závode v Rudňanoch , ktorý je v prevádzke od roku 1963.

Odvtedy sme už vyviezli v koncentráte 237 ton ortute. A dodnes nie je definitívne rozhodnuté o investorovi, i keď návratnosť investiča ných prostriedkov je dvojročná.

Ako delegát XII. sjazdu KSČ som po príchode na pracovisko za čal podrobne zoznamovať pracovníkov a funkcionárov s uznesenia

mi, ktoré sme prijali. Po niekoľkých hlbkových rozboroch sa nám jednoznačne ukázalo, že plniť uznesenia sjazdu nebude možné, kým nezačneme :

zefektívňovať tažbu a výrobu, prípadne aj za cenu vyradenia niektorého banského úseku ; - znižovat administratívny aparát. Pre riešenie spomínaných kľúčových problémov sme urobili po drobnú previerku straníckopolitickej činnosti, previerku v oblasti technickej prípravy výroby, ekonomiky a najmä vo vztahoch medzi ludmi.

V úzkej spolupráci s celozávodným výborom strany a okresnými výbormi strany v Spišskej Novej Vsi a v Rožňave zamerali sme sa najmä na odstránenie formálnosti a na aktivizáciu členov strany. Ťažisko v straníckej príprave sme videli a stále vidíme - v správnom rozmiestnení komunistov do straníckych skupín podľa výrobných prevádzok, v dôslednej príprave členských schôdzí. ( Pretože u nás máme trojsmenné prevádzky, organizujeme členské schôdze podla smien . ) Sústredili sme sa na aktivizáciu odborových a mládežníckých or 308

ganizácií. Najmä u odborových organizácií sme dosiahli pomerne dobré výsledky masovopolitickej práci. Takáto príprava nám umožnila znížiť administratívny aparát k 1 .

1. 1964 o 92 pracovníkov. Vypracovali sme podrobnú koncepciu o po: stupnom zrušení tých banských úsekov, kde sme sami videli ne únosnosť ďalšej prevádzky pre vysoké náklady. Môžem vyhlásiť , že pri rešpektovaní špecifických zvláštností a ich riešení dokážeme sa vysporiadať s otázkou efektívnosti.

Veľmi sme boli prekvapení a nikto nás nepresvedčil o správnosti stanovenia tzv. limitov na tonu surového železa podľa lokalít. Po dla nášho názoru nemôžeme limity určovať pre jednotlivé lokality, veď ruda z nich sa spracúva spravidla v jednom centre spoločne v jednej úpravni. Treba vidieť, že väčšina obhospodarovaných lokalít svojimi pod mienkami a charakterom patrí medzi tzv. malé a chudobné ložiská,

avšak napriek tomu sú známe cesty a prostriedky, ako na rozvojo vých lokalitách zvládneme úlohy. Treba však poznamenať , že vzhľa dom na kolísanie prírodných podmienok sa predpísané limity do siahnu v priemere ekonomickej životnosti ložiska a že musíme re

špektovať zásady maximálneho vyťaženia rudnej substancie z ložiska. Limity sú stanovené na úroveň svetových cien, ale nákladové po ložky sú ocenené našimi veľkoobchodnými cenami, ktoré ako je vše

obecne známe, nevyjadrujú spoločensky nutné náklady a sú na vyš šej úrovni ako ve svete, teda všetka nehospodárnosť z kooperujú cich výrobných odborov sa prenáša na naše rudy. Ani technika , kto rá sa nám do bane dostáva, zdaleka nie je na svetovej úrovni.

Okrem toho pri výpočte limitov z vlastných nákladov výroby su rového železa aj nehospodárnosť spracovania v hutách sa pre mieta na naše rudy. Teda nie je to také jednoznačné s tým limito vaním a škoda by bolo robiť aj naďalej v týchto veciach neuvážene.

Nie som povolaný posudzovať iné výrobné odbory, ale keby naše huty robili čiste z brazílskej alebo indickej rudy, ani vtedy nedosiahnu

v súčasnej dobe svetovú úroveň. Zaiste ani naša automobilka nedosahuje úroveň Fiatky alebo Re naultky .

Tým nechcem povedať , že za každú cenu treba rozvíjať domácu surovinovú základňu. Pri jej likvidácii však treba zvážiť, či ju vieme

dostať na vyššiu úroveň, a keď áno, treba ju na túto úroveň dostať v čo najkratšom čase.

V našom podniku sme dnes kádrove tak pripravení, že vieme rie

šiť úlohy, je však potrebné koncepciu vyjasniť vo veľmi krátkom čase a nepripúšťať sústavné zmeny organizácie, lebo ináč odoberie me ľuďom chuť do práce. Podstatný rozdiel oproti iným priemyslovým odvetviam je v inves

tičnej výstavbe baní a úpravní. Vyplýva to zo samého charakteru ban ských prác, ktoré pozostávajú z geologického prieskumu, technolo 309

gického výskumu cez výstavbu až po priemyselnú exploatáciu čo predstavuje celé desaťročia aj z nemožnosti rýchlej zmeny sorti mentu výroby. Preto banské odvetvie musí mať dodávatelsko-odberateľské vzťahy

perspektívne vyjasnené a stabilizované. Bez takto vyjasnených vzta hov nie je riešitelné dlhodobé ekonomické využívanie postavených

ťažobných a úpravárenských kapacít alebo zodpovedné plánovanie výskumu technológie a výstavby nových celkov. Od roku 1967 sa zavádzajú nové veľkoobchodné ceny. Podklady, s ktorými sme sa doteraz stretli, nasvedčujú, že nové ceny železných rúd majú byť určené podľa úžitkovosti. Tento nový cenový systém zaručuje hutníctvu železa a dalším spracovateľským odvetviam už

vopred určitú úroveň rentability a všetku stratu prenáša na prvovýro bu. Nakoniec táto zásada tvorby cien je všeobecne zaužívaná, veď napríklad v USA Z 1903 novoregistrovaných banských spoločností

len 0,82 percenta je ziskových a v Kanade len 48 spoločností pra cuje so ziskom , pričom sú to hlavne spoločnosti ťažiace vzácne a drahé kovy. Usudzujem preto, že problém stratovosti si bude vyža

dovať osobitné a dôkladné prepracovanie ekonomických ukazovateľov pre odvetvie prvovýroby bez ohľadu na to, či význam odvetvia je roz hodujúci. Práve tieto ekonomické ukazovatele budú musieť odstrániť schematický náhľad na význam domácej surovinovej základne a sú

časne by mali zohľadňovať aj ekonomicky únosný dovoz ako zame niteľné riešenie zabezpečenia hutného priemyslu surovinami pri pro dukcii vývozného ekvivalentu vôbec. Ukážem na príklade. Pre nižnoslanskú drvenú rudu sa uvažuje s mínusovou cenou 150 Kčs, ale na druhej strane uznávaný hutný odborník inž. Libřický z Třinca tvrdí, že ona i v takom stave, ako je, sa vyrovnáva krivojrožskej kusovej rude, u ktorej sa uvažuje s ce

nou 80–100 Kčs za tonu. Je pravda, že nižnoslanská ruda nemá žia danú úroveň, veď je to obyčajná ťažená drvená ruda. Ale na druhej strane treba vidieť , že je to ložisko obsahujúce dnes už overených geologických zásob cca 40 miliónov ton železnej rudy, že sa už táto

ruda mala magnetizačne pražit od roku 1964, že sme z nej mali do dávať železný koncentrát o obsahu minimálne 51 % železa, čo sa už vyrovná krivojrožskej aglorude. Len z titulu dopravných nákla dov pri spracovaní tohoročných surových ocieľkov v množstve 330 kt na magnetizačnom pražení by sa bolo ušetrilo 4 422 000 Kčs. Pri

spracovaní 750 kt, t. j . pri plnom využití kapacity úpravne, by úspo ra predstavovala sumu 10 miliónov Kčs. Bola perspektíva , že rotačné pece v Třinci sa odstavia po vybudo vaní Nižnej Slanej . No rotačky v Třinci sú už zbúrané, Nižná Slaná nestojí a sú odbytové ťažkosti. Nie je potom myslitelné , aby sa odbyt riešil na krátke obdobie

a dokonca aby sa dopustil taký stav, aký máme dnes, že ešte teraz

nevieme, čo s prebytkom rúd. Všade vo svete sa robia pri dodávkach 310

rúd dlhodobé dohody, my ale miesto nich robíme dlhodobé dohady. Berme len situáciu v mangáne. Zo štátov socialistického tábora okrem SSSR nikto nemá význačnejšie ložiská mangánovej rudy, my ale z roka na rok, ba i v priebehu roka meníme požiadavky a, tomu

hovoríme plánovanie. Dnes už aj v západných štátoch si zjednávajú dodávky surovín aspoň s dvojročným predstihom. " Takýto stav nevyvoláva dôveru našich ľudí a pre sústavné zmeny v požiadavkách mangánovej rudy raz hore, raz dolu - nás aj

v Popradskom okrese nepovažujú za serióznych ludí. Myslím, že pri tak nízkom podiele domácej suroviny vo vsádzke vysokých pecí sa 9

dá vopred fixovať spotreba našich rúd v hutách, k tomu primerane uzavrieť zmluvy na dlhé obdobia , čím sa môže skutočne stav v rud

ných baniach stabilizovať a môže sa vykonať kus serióznej práce pre technické rekonštrukcie a vôbec zvyšovanie technickej úrovne našich výrobkov, čo môže byť len na prospech nášho národného hospodár stva i v záujme zefektívnenia ťažby a výroby. Ved s tým súvisí aj príprava kvalifikovaných pracovníkov a odborníkov. Dnes sa plánujú

a musia plánovať s veľkým predstihom odborníci, ale nevieme, k čo mu ich použijeme, či im vopred nekazíme budúcnosť, či náš štát neinvestuje zbytočne .

v diskusnom príspevku som poukázal na určité špecifické zvlášt nosti ťažby a úpravy siderito-meďnatých rúd, ktoré podľa môjho názoru by mali byť pri tvorbe národohospodárskeho plánu rešpek tované.

Naši baníci očakávajú, že XIII. sjazd našej Komunistickej strany Československa vo svojich uzneseniach správne vytýči líniu i v ob lasti využívania domácej surovinovej základne a prestanú sa mecha

nicky posudzovať závažné problémy rudného baníctva vo Východo slovenskom kraji. Na druhej strane baníci , technici a funkcionári ma

poverili tlmočiť sjazdu odkaz, že vynaložia všetko úsilie k rovno mernému plneniu plánu.

Soudruh VÁCLAV KUTIČKA,

pražská městská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi ! Dostalo se mi té cti být delegátem XIII. sjezdu naší strany a jako dělník z gumáren Závodu Slovenského národního povstání v Praze

10 bych se chtěl ve svém příspěvku zabývat rekonstrukcí našeho závodu a situací, která z toho vzniká v potřebě pracovních sil. Rekonstrukce byla vyvolána nutností zajistit v průběhu třetí a

čtvrté pětiletky dostatek pneumatik pro nákladní a zemědělská vo 311

zidla. Po dokončení rekonstrukce v roce 1968 vzroste výroba ná kladních a zemědělských pneumatik v našem závodě o 120 procent proti roku 1960 a vyrobíme za 235 mil . Kčs pneumatik navíc. V čele rekonstrukce stála od úvodních studií stranická organizace

závodu, která dobře pochopila nutnost zajistit pro národní hospo dářství v plné míře potřebu pneumatik. Celá akce měla podporu

ministerstva chemického průmyslu i vyšších stranických orgánů. Začátek rekonstrukce byl velmi složitý. Stavba neměla přednost

ní zařazení a byla stanovena jako jmenovitá až v roce 1964. Tím do šlo k velkému zpoždění v realizaci. Dodavatelé neměli o decentra

lizovanou stavbu zájem, proto se prodlužovala a prodražovala. Na příklad v závodě bylo uloženo dlouhou dobu přes 30 nových vulka

nizačních lisů, z nichž na každém je možno vyrobit ročně přes 8000 pneumatik. Také tím se stavba prodražovala. Nyní však závod rychle mění svou tvář, pneumatiky jsou dokonalejší a bezpečnější. Ve dru hém pololetí máme zahájit výrobu na nových lisech a zabezpečit další zlepšení v zásobování trhu i vývozu nákladními a zemědělský mi pneumatikami. Nemáme však dostatek pracovních sil, přestože

městská plánovací komise počítá v bilanci pracovních sil s tím, že konečný .stav pracovníků v našem závodě bude 1582 . V roce 1962 potvrdil ONV Praha 10 dokonce více než 1600 zaměst

nanců pro náš závod . V letošním roce máme trvale neúplný stav a v současné době chybí 40 pracovníků . Noví lidé do závodu nepři cházejí a je nebezpečí, že na nových kapacitách nebude možné v plné míře zajistit výrobu. Jaký význam by měla naše snaha o včasné za jištění rekonstrukce, jak zajistíme nákladní a zemědělskou dopravu, výrobu pneumatik na obutí nových vozidel a pro vývoz ? Z toho je

zřejmé, že nedoplnění plánovaných stavů by vedlo k růstu přesča sových hodin a nakonec by mohlo být příčinou neplnění plánu ve výrobě pneumatik. Je třeba zabývat se již nyní tímto stavem, a to nejen u nás v zá

vodě, ale i v nadřízených orgánech, s jejichž souhlasem se rekon strukce provádí.

Jsme si vědomi, že nedostatky v sociálním zařízení, probíhající výstavba a poměrně těžká práce v trojsměnném provozu řadu lidi nutí, aby si hledali lepší podmínky jinde. Takových závodů je v Pra

ze i v našem okolí dostatek. Teprve průběhem rekonstrukce bude možno některé nedostatky odstranit. Gumárenský provoz bude však

vždy obtížnější než některé jiné výroby a ani nebude dovolovat dvou nebo dokonce jednosměnný provoz. V roce 1961 byla v závodě zavedena na zkoušku zkrácená pra

covní doba na 42 hod. týdně. Velký podíl na tom měla i stranická organizace v závodě. Zavedení zkrácené pracovní doby bylo pod míněno plněním plánu a nepřekračováním přesčasových hodin. Další

podmínkou bylo, že zajištění plánované zvýšené výroby má být do cíleno převážně technickým a organizačním zlepšením. Tato podmín 312

1

ka byla splněna tak, že převážné části zvýšení bylo dosaženo vyšší intenzitou práce zaměstnanců zhruba o 9 procent a menší části tech nickým zlepšením . Po zavedení zkrácené pracovní doby se plán

řádně plnil i vývoj přesčasové práce byl vcelku příznivý. Porozu mění a snaha u zaměstnanců určitě byla, protože v odděleních, kde to bylo třeba , se pracovalo i v sobotu v noci a náhradní volno se

vybíralo klouzavě pomocí tzv. střídačů. Vážným narušením rovnová hy ve vývoji stavu pracovních sil v našem závodě bylo zrušení 42ho

dinové pracovní doby a převedení na 46hodinovou v roce 1963, ač byl plán řádně plněn. Zrušení zkrácené pracovní doby při ponechá ní úrovně produktivity práce mělo morální následky, které mimo jiné jsou také příčinou dnešních rozporů ve stavu pracovních sil. I když se celou záležitostí usilovně zabývali stranické orgány, nepodařilo se přesvědčit zaměstnance o správnosti věci.

Přesto se zvýšený plán plnil a plní i za tak obtížných podmínek, které rekonstrukce s sebou přináší. Zaměstnancům při práci stav baři kopali za zády kanály, nad hlavami jim svářeli montéři, od strojů vedro a v zimě jim táhl na záda mrazivý vítr. To neuvádím

proto, abych si stěžoval, nýbrž abych ukázal, že máme dobré ko lektivy a že by si zasloužily najít řešení, jak jim tu zkrácenou prat

covní dobu vrátit. Věřím , že by to pomohlo k náboru a stabilizaci pracovních sil, které budeme na nových produktivních provozech nutně potřebovat a na které se nepamatuje ani stabilizační výstavbou bytových jednotek. Pražští gumaři chtějí zabezpečit pro naše hospo dářství maximum pneumatik . Po dokončení rekonstrukce budeme vy rábět zboží v hodnotě 1,70 Kčs na každou korunu investic. Větší po dil investic vrátíme státu již v průběhu výstavby zvýšením zisku proti

období před rekonstrukcí, přičemž je třeba si uvědomit, že kvalita pneumatik vyráběných před rekonstrukcí by dnes způsobovala odby tové potíže. Bez lidí však nedokážeme tento úkol splnit a kapacity by byly nevyužité. To by se nemělo stát. Proto předkládám tento diskusní příspěvek a věřím, že i na nás se bude s pracovními silami pamatovat.

Pak se náš závod zase stane tím dobrým závodem pražských gu mařů, jenž nese hrdý název Závod Slovenského národního vstání, jehož zaměstnanci obdrželi v minulosti za dobrou práci mnoho R !! dých praporů vlády a Ústřední rady odborů .

313

Soudružka INDRA LABUŤ O VÁ, jihomoravská krajská organizace KSC Vážené předsednictvo, soudruzi delegáti, vážení hosté!

Dovolte mi několik připomínek k otázkám týkajícím se výchovy naší mládeže.

Výchova dorůstajících generací je dnes jedním z nejživěji disku tovaných problémů na celém světě. V souvislosti s tím se objevují stále častěji zmínky o krizi rodiny v kapitalistické společnosti i o kri zi jejího výchovného působení. V zemích socialistických je ovšem si. tuace od základu jiná. Tím se však nesmí rozumět, že u nás potíže

a problémy ve výchově mládeže neexistovaly a neexistují. Nemůže me být například spokojeni s pokroky ve formování charakterových vlastností, s úrovní uvědomělosti atd. Musíme pochopit, že jsme se

dopustili některých závažnějších chyb. Mimo jiné jsme příliš spolé hali na to, že nového člověka dostaneme automaticky, jako jakýsi samozřejmý či dokonce vedlejší produkt našeho obecného budova telského úsilí. Zdá se, že jsme přitom pozapomněli, že stejně plá

novitě a záměrně jako objektivní svět kolem nás musíme měnit i svět v nás samých , svět našeho vědomí. A nezbytnou komponen

tou takové výstavby a přestavby lidské psychiky je soustavná, pro myšlená, kvalifikovaná a vysoce účinná výchovná práce. Toto splnit není ovšem jednoduché a snadné či dokonce samozřej

mé. Proces výchovy je procesem vysoce složitým a komplexním . Uznáváme-li pak výchovný proces za komplexní, pak nás to zavazuje, abychom jej jako komplexní realizovali v praxi. Domnívám se, že právě v tomto směru se dá poukázat na řadu nedostatků a mezer. Tak například se běžně uznává obecný peda gogický princip ' vedoucí role školy a učitele v procesu vyučování a výchovy. V praxi však škola často zůstávala činitelem více či méně jediným. Podobně se mnohdy i požadavek spojení školy se životem chápal jako jednostranná záležitost školy samé a přehlíželo se, že

se i život musí spojit se školou, její práci podporovat, jí pomáhat atd. Ideálem všech našich pedagogů by bylo, kdyby se podařilo, aby vše kolem nás působilo pedagogicky i obecně formativně tak, jak naše společnost potřebuje.

Především bychom se měli zaměřit na rodinu, protože právě ona má ve výchově základní poslání. Bez vlivu rodiny se příprava dětí

pro život neobejde a její souborný význam nelze vůbec docenit. Prá vě dobrá, cílevědomá a intenzívní výchovná práce rodiny ve vysoké míře zaručuje zdravý rozvoj mladé generace . Podíváme -li se na naše děti, můžeme se přesvědčit, že jsou dobře urostlé, zdravé, dobře živené a hezky oblečené . Je zřejmé, že se naši rodiče o své děti v naprosto převážné většině hmotně vzorně starají. 314

Ovšem pokud se týče práce výchovné, dalo by se mnohé zlepšit a roz vinout. Jisté mezery a nedostatky ve výchovné práci našich rodičů , zvláště rodičů mladých, jako neujasněnost cílů, k nimž chceme smě

řovat, a metod, jichž lze s úspěchem a účinně použít, je možné zčásti vysvětlit jakousi pedagogickou bezradností, malými zkušenostmi a znalostmi z výchovné teorie a praxe. A mladých rodičů nám při bývá, proto se stává problém stále naléhavějším . Naše vina je v tom, že se o přípravu k rodičovství a k výchově v rodině nedostatečně staráme. Vše, co zatím děláme, má charakter jednorázového poučení,

příležitostného, nahodilého a mnohdy i málo kvalitního vysvětlení. Rodiče současné generace se nemohou spokojit s tím, že jednoduše napodobí výchovné vzory doby třeba zcela nedávné. Současný život naší společnosti je příliš složitý a měnlivý, tempo našeho vývoje je

příliš bouřlivé, než abychom vystačili s kopírováním něčeho vče rejšího. I rodiče jako výchovní pracovníci musí být pro svou vý. chovnou práci připravováni, i pro rodičovství je dnes žádoucí vskut

ku vysoká pedagogická uvědomělost a kvalifikace. Bylo by proto žádoucí, abychom promyslili a připravili kvalitní systém výchovy k rodičovství, pro rodiče samé užitečný, zajímavý a přitažlivý. Po

daří-li se nám zkvalitnit a ' v plné šíři rozvinout výchovnou práci v rodině, získáme-li dále skutečnou a upřímnou spolupráci celé naší veřejnosti, pak docílíme se vší určitostí daleko lepších výchovných výsledků a celkového ozdravění naší výchovné práce. Nezapomenutelným a velkým vzorem pro nás v tomto směru je Anton Semjonovič Makarenko, který již před lety poukázal velmi přesvědčivě na nutnost , aby i vychovatel byl vychováván, aby i ro

dičům se dostalo pedagogického vzdělání. Dalo by se doporučit, aby se začínalo již s rodiči nejmladších dětí. V tomto směru mají klíčové poslání a velké možnosti pracovnice v jeslích a učitelky mateřských škol . Právě těmto, můžeme říci, zaa

čínajícím rodičům bychom měli dát nejvíce, vždyť vědecká šetření prokázala , že výchovná práce v jeslovém a předškolním věku je mia

mořádně důležitá a její působení se obráží v osobnosti člověka po celý jeho další život.

Můžeme se spolehnout, že zintenzivnění pedagogické osvěty zvláš tě mezi rodiči nebude záležitostí jen vnějšího nátlaku, jen pokynů shora. Naši mladí lidé, novomanželé i mladí rodiče se velmi intere sují o tyto otázky. Redakce našich časopisů, rozhlas i televize jsou často přímo zahrnovány dopisy a dotazy, z nichž mnohé jsou vskut ku mimořádně zajímavé. Tak například Mladý svět č. 47, roč. 1965 uveřejňuje tento pozoruhodný inzerát : »24letá. Mám dvouroční děc ko. Výměna zkušeností a názorů o rodině a výchově. Zn.: s mladou 1 maminkou.« ( MS 4049/47 ) .

Je také důležité, aby i náš zákon o rodině byl správně pochopen

a uplatňován. Je zajisté jedním z nejlepších a nejhumánnějších, ja ké světové dějiny poznaly. Zatím jej však nevyužíváme do všech 315

důsledků. Naší veřejnosti připadá správné a samozřejmé, když podle zákona o rodině jsou voláni k odpovědnosti rodiče, kteří se o své děti řádně nestarají po stránce hmotné. Méně se však pamatuje i na postih v případech, kdy rodiče zanedbávají péči výchovnou. Někdy se pasívně přihlíží, jako by nebylo dost odhodlání a vůle k energické

mu zákroku. A přece škody povahy morální, v oblasti výchovy, jsou stěží méně vážné než škody hmotné. Je ovšem pravda, že řešení vý

chovných problémů s rodiči je záležitost velmi jemná, delikátní, a proto i mimořádně náročná na takt, porozumění apod. Vždy však bu de lépe, budeme-li prozíravou přípravou chybám předcházet než později je napravovat.

Učiteli musíme dát vysokou kvalifikaci, musíme pomoci upevnit jeho autoritu a společenskou prestiž a dát mu odpovídající ekono mické zajištění. Mělo by se uvážit, zda by nebylo účelné dosavadni

studium učitelů základních devítiletých škol na pedagogických fa kultách prodloužit a učební plány upravit a doplnit tak, aby odpo vídaly nejnáročnějším světovým měřítkům . Zvláště pak by bylo tře. ba prohloubit přípravu pedagogickopsychologickou, zařadit mezi stu dijní obory i základy sociologie a defektologie.

Není tomu tak dávno, kdy strana prohlásila, že pokládá učitele za své nejbližší spolupracovníky. Je to velká čest i závazek smím -li prohlásit pro obě strany. Učitelské povolání je díky politice strany společensky hodnoceno stále výše. K tomu nyní přistupuje i odpo vídající hodnocení ekonomické. Feminizaci našeho školství - zvláš

tě učitelských sborů na základních devítiletých školách

není třeba

pokládat za tragédii. Tuto otázku lze vyřešit plynule a nenásilně, aniž by bylo třeba sahat k nějakým spekulativním opatřením.

Jsou zde ovšem i jiné nedostatky, snad dávno známé, ale dosud nevyřešené a trvale pociťované jako značně nepříjemné. Naše školy jsou velmi skromně vybaveny moderními pomůckami. Odpovědné například Služba škole zatím nestačí plnit

instituce či organizace

požadavky škol a v diskusi k předsjezdovým tezím se objevovalo mnoho kritik tohoto stavu ; žádoucí je v tomto ohledu i vyšší zajištění finanční.

Všichni chápeme, že naše školy nemohou být strnulé a nehybné.

Musí být pružné, musí v nich vládnout živý, činorodý ruch. Přitom se stává, že i nejprogresívnější opatření mají pro naši veřejnost ně kdy nežádoucí příchuť prozatímnosti, protože v minulosti bylo změn mnoho, a ne všechny se osvědčily . Bylo by proto třeba dát naší ve

řejnosti, školám i učitelům jasné perspektivy a bezpečnou orientaci v budoucnosti našeho školství. Pomohlo by to k soustředění na inten zívnější práci ve všech úsecích školské činnosti. Často se také hovoří o přetíženosti učitelů. Dá se potvrdit, že čas mnohých učitelů je přespříliš roztříštěn. Školy a učitelé - přes vý razný pokrok a upřímnou snahu mnohých vedoucích pracovníků li dové a školské správy jsou stále ještě zatěžováni úkoly nepe .

316

dagogického charakteru na úkor vlastní činnosti organizačně peda gogické, výchovné, studijní a sebevzdělávací. Dalo by se například

na úkor práce pro veřejnost upravit hospodaření s učebnicemi, pro tože mnohé , co dělá škola , by mohly převzít instituce k tomu určené.

Jde o to, aby se učitelé v co největší míře věnovali vyučování a vý chově , a to nejen ve škole, ale i mimo ni. Pokládám za velmi důležité i více ovlivnit volný čas dětí. V tomto směru by měli učitelům pomoci aktivisté z řad odborníků, z řad rodičů školních dětí . Dlouho se také

řeší otázka postpromočního studia učitelů. I to by mělo být v krát kosti rozhodnuto . Co do řízení našeho školství měla

by vláda a ministerstvo škol

ství splnit usnesení ÚV KSČ z roku 1964 o zavedení komplexního řízení našich škol všech stupňů, zjednat jasno v otázce potřeb po čtů učitelského dorostu.

Úvahu by si dále zasloužila myšlenka zřídit instituci psychologic ko -pedagogického poradenství na našich školách I. cyklu.

Živě se Kladních jsou však izolované

také diskutuje otázka poslání a významu školských zá organizací KSČ. Je to záležitost velmi aktuální, názory zatím nevyjasněné. Školské stranické organizace nesmí být. a skrytě únikové, mají významné poslání pro rozvoj vnitro

stranického života na školách a při řízení učebně výchovného pro cesu. Aktivita učitelů v našem veřejném životě je zvláště na vesnici a v menších místech vysoká. Stranické organizace jsou jim velkými

pomocníky a oporami v jejich práci. Stabilizovaná síť školských orga nizací, vybudovaná po zevrubném a promyšleném rozboru, je zárukou ideologického růstu našich učitelů a zkvalitnění naší výchovné práce. Strana vede učitele k obětavé práci, učí všechny straníky, aby byli vzorem ostatním , to vše je třeba rozvíjet a zdokonalovat. Proto si

dovoluji vyslovit požadavek velmi citlivého přístupu k otázce rušení stranických organizací na školách. Končím svůj diskusní příspěvek zjištěním, které všichni dobře známe. Vše , co budujeme, budujeme pro člověka , pro člověka lepšího

a šťastnějšího. V tomto úsilí má výchovná práce klíčové postavení. Socialistický řád dává všem pedagogům možnosti, které kapitalismus nikdy nedá a dát nemůže. Socialismụs ovšem nemá zázračnou moc, potřebuje tím větší úsilí a houževnatou, obětavou práci. Pro komu

nisty je to však úkol, který na sebe vzali a dokáží jej splnit, stejně jako plní a plnili i úkoly ostatní.

317

Soudruh STANISLAV LACINA,

severomoravská krajská organizace KSC Vážení delegáti ! Dovolte mi úvodem tlumočit jménem komunistů a všech pracujících

Hranické cementárny a vápenice z Hranic na Moravě nejsrdečnější pozdravy s přáním úspěšného jednání našeho sjezdu. Naši zdravici

opíráme o čestné hlášení splněného socialistického závazku, který naši pracující vyhlásili na počest XIII. sjezdu naší strany. Závazek jsme vysoce překročili. V I. čtvrtletí jsme vyrobili 3700 t cementu a 1150 t slinku navíc, vápna jsme vyrobili o 1495 t navíc. Plánova nou výši hrubého důchodu jsme překročili o 9,2 procenta . Výsledky za duben a květen ukazují, že cementáři a vápeníci neslibují na

darmo. Na vyhlášený závazek v dubnu a květnu vyrobíme 800 t ce mentu a 600 t vápna navíc a hrubý důchod překročíme asi o 500 000 korun .

Uvedená čísla by nás mohla vést k sebeuspokojení. Mohli bychom si říci : plán plníme, jsme dobří, a tak proč bychom si vymýšleli nějaké problémy. Není tomu ale tak. Nelze si totiž myslet, že když plán plníme, že je vše v nejlepším pořádku. Mám v tomto případě na mysli otázky masové politické práce, otázky stranickosti hos

podářských pracovníků a zejména vedoucích, otázky uplatňování ves doucí úlohy strany v nových podmínkách, otázky vnitrostranické des

mokracie a ideologické práce strany vůbec. Je však třeba říci, že na dobré hospodářské výsledky měla nesporně vliv práce strany. Jde spíše o to, aby podíl byl zvažován vždy reálně a přitom abychom viděli i nedostatky, které se v podniku při plnění plánu projevují. Soustava plánovitého řízení ekonomiky, kterou dnes zavádíme, nuta ,

ně vyžaduje i nové pojetí stranické práce. Chci proto ve svém dis kusním příspěvku hovořit o tom, jak si představujeme v naší stra nické organizaci v nových podmínkách řízení naší práce, k čemu ji zaměřit a přitom říci několik našich zkušenosti i svých vlastních poznatků.

Není žádným tajemstvím, že nároky na práci strany a její poli tickou úroveň rostou a formy se mění. Velmi výstižně se o tom

hovoří v hlavním sjezdovém referátě. Snaha pracovat jinak vyvolává však u mnohých soudruhů obavy, zdali v nových ekonomických pod mínkách se nesníží autorita strany, zejména pokud se týká její kon

trolní funkce. Všichni však z naší praxe víme, jak jsme kontrolu pro váděli. Ředitel nebo jeho zástupce přednesl na členské schůzi zprávu

o plnění plánu, která byla bez stranického stanoviska přijata. Jen ojediněle byly hlasy, které přednesené zprávě oponovaly.

Dnes, kdy je třeba přistupovat k práci naší strany nově a hlavně pružně, jsme si řekli, že každý zásadní problém, který je třeba kon cepčně řešit, bude součástí politické práce strany, a to zejména 7

318

v tom, že bude obsahovat stranické stanovisko, které pro stranický orgán připraví vybraný aktiv odborníků-komunistů. Stranické staa novisko bude obsahovat úkoly pro stranické výbory, stranické skupi ny, odbory, ideologickou komisi atd. Nejde nám tedy o zasahování do operativního řízení, ale usilujeme o to, aby se na skutečných vý

sledcích hodnotili lidé a celé kolektivy, aby se řešení problémů do slova stalo záležitostí aktivní účasti komunistů a pracujících. To je

pochopitelně složitější a náročnější než dřívější schematický způ. sob práce. Nová soustava právem klade do popředí otázku schopnosti vedou

cích hospodářských pracovníků. Proto této otázce věnujeme u nás zvýšenou pozornost. Chceme, aby naši hospodářští pracovníci nebyli jen dobrými organizátory, ale i dobrými vychovateli. Chceme na našich vedoucích, aby z titulu své funkce projevovali v tomto směru

vyšší společenskou aktivitu, projevovali větší společenskou anga žovanost.

Věřte, že to není lehké. Proti dřívějšku, kdy každý byl zvykly plnit směrnice, dnes chceme najednou vlastní iniciativu. To po

chopitelně klade vyšší nároky na kvalifikaci, na schopnosti. Musí me si být vědomi , že každé místo obsazené člověkem neschopným

nebo méně schopným na úkor člověka přemýšlivého a k nedostatkům

nesmiřitelného znamená citelné škody pro celou společnost. Jak bu deme mít schopné lidi rozmístěny, takové budou naše výsledky. RI kám rovnou, že nové úkoly a situace mnohé dosavadní hospodářské pracovníky v podnicích vyřadí. Ano, soudruzi, posudek si každý u nás napíšeme svou vlastní pra cí. A při rozmisťování kádrů by dnes měla platit jedna zásada : . Ať každý dělá to, čemu rozumi !

V souvislosti s těmito úkoly se v našem podniku vážně zamýšlíme i nad efektivností naší stranické práce. Náš celozávodní výbor stra

ny za účinné podpory okresního výboru strany v Přerově nastoupil cestu za zlepšení politické práce strany ve všech směrech. O všech těchto otázkách jsme u nás velmi podrobně hovořili v listopadu mi nulého roku, na zasedání předsednictva OV KSČ. Vzali jsme si k srdci závěry, které nám ukazují cestu, jak dál.

Jde nám zejména o zlepšení ideologické výchovy členů strany s konkrétními stranickými úkoly. Jinak si myslíme, že ideologická práce strany je mlýnem, který

mele naprázdno. Usilujeme o širokou aktivizaci stranických skupin, o tvůrčí, iniciativní práci výborů základních organizací. Toto naše

úsilí se setkává u komunistů a všech pracujících s pochopením. 'Mo hu uvést příklad. Když jsme v březnu připravovali veřejné schůze k tezím pro přípravu XIII. sjezdu strany, byly různé názory. Zdali hovořit povšechně ke všem otázkám tezí, anebo program zaměřit tak, abychom se poradili, jak směrnice tezí v našich podmínkách úspěšně

realizovat. Rozhodli jsme se pro konkrétnost. Výbor základní orga 319

nizace II se opřel o stať tezí, která pojednává o úkolech odvětví vý . roby stavebních hmot. Jsou to vlastně úkoly, které dávají závaznou

direktivu pro naši práci, a bylo zapotřebí, abychom zdůraznili nutnost dořešení nedostatků, které v tomto směru máme. V tomto případě šlo o nedostatky našeho druhého největšího pobočného závodu výrobnu osinkocementových výrobků. Výbor provedl kritickou analýzu

situace, zaujal stranické stanovisko a přijal závěry, které vyzněly v požadavek a úkoly směrem k vedoucím hospodářským pracovníkům , kteří nesou plnou odpovědnost za řešení nedostatků. Kritický referát vzbudil ohlas. Pro mnohé je totiž stále lepší ho vořit odtažitě ke všemu možnému, raději kritizovat směrem nahoru, jen ne konkrétně k problému, který pálí a který je naší záležitostí. Druhý den se konala v kritizovaném závodě veřejná schůze, Obě

schůze ukázaly, že je nejen mnoho nedostatků přímo v řídících kád rech, v organizaci práce, v nehospodárnosti s dováženými surovina mi, v práci odborové organizace, ale pracující zejména uvítali roz hodnost, s jakou chceme s nedostatky skoncovat. Výbory obou základních organizací nakonec zpracovaly svůj pro gram práce komunistů při řešení nedostatků a podnikový ředitel vydal příslušné příkazy.

Vyplatí se před naše pracující předstoupit s konkrétními problé my, otevřeně říci o situaci. Lidé nás tak vždy pochopí a pak nám dů

.

věřují. A otázku důvěry pracujících v naši stranu nesmíme nakonec ani klamat, ani okleštovat. Sama podstata socialismu nás vede k to mu, že žádné otázky nelze řešit bez lidí, mimo ně, bez jejich aktiv ní činorodé účasti.

Jşme si plně vědomi toho, že nová soustava řízení je zatěžkávací :

zkouškou kvalifikace. Je poměrně lehké být statistou, přikyvovat na všechno a přitom si to s nikým nerozházet. Strana ale v tomto obdo

bí potřebuje vysoce uvědomělý tvůrčí postoj komunistů a všech pracujících ,' zejména vedoucích, kteří svou schopností, otevřenými názory, realistickým pohledem na skutečnost dokáží v denní praxi

nové směry národního hospodářství uvádět v život. Takové vedoucí také plně podporujeme. Dnešní doba nepotřebuje lidi, kteří se na obrovský zápas o lepší zítřek dívají zpovzdálí.

Ve své masové politické práci se nezaměřujeme jen na problémy uvnitř našeho podniku. Staráme se i o to, jak naši členové strany i ostatní pracující se účastní aktivního veřejného života i za branami

1

závodu. Uvedu příklad . Městský národní výbor v Hranicích měl pro

blémy s prací i složením občanského výboru na sídlišti, kde bydlí většina pracovníků našeho podniku. Projevoval se nezájem o práci v tomto důležitém pomocném orgánu národního výboru. O situaci jsme se dověděli od funkcionářů Městského národního výboru v Hra nicích , se kterým velmi dobře , spolupracujeme. Rozhodli jsme se

projednat s některými našimi soudruhy tuto otázku a nakonec se nám podařilo získat 5 schopných soudruhů , kteří mají všechny před 320

.

poklady v tomto orgánu aktivně a se zájmem pracovat, Chceme i na tomto poli politické práce pomáhat. Neříkáme, že problémy tohoto druhu jsou záležitostí jen národního výboru . Domníváme se, že i zde

by měly stranické organizace pomáhat, neboť péče o masovou politică kou práci nekončí před branou závodu. Jestliže však hovoříme o vyšší náročnosti na stranickost našich hospodářských pracovníků a vedoucích, pak tento požadavek v ne

menší míře platí pro nás, pro funkcionáře strany. Ústřední výbor naší strany může vydat sebelepší směrnice a usne sení, ale jestliže my, funkcionáři na závodech, na svých pracovištích je nevezmeme za své, pak zůstávají potištěným papírem. Nikdo

z ústředního výboru nemůže za nás na závodech pracovat. To je v první řadě naše záležitost a my musíme jít příkladem . Jestliže

chceme, aby se práce hnula kupředu, musíme začít u sebe. Je třeba skoncovat s pohodlnictvím, s takzvaným řešením problémů, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, skoncovat s frázerstvím a politikou nepálit si prsty. To se v. naší denní práci v závodech ještě stále projevuje. Stranická práce je velmi vážná záležitost, a proto potře

buje funkcionáře, kteří mají odvahu nazývat věci pravým jménem s rizikem, že si ustrašené dušičky postaví i proti sobě. Dnes je tře

ba, abychom naší aktivitou potlačovali zaostalé nálady, pesimismus, nevíru v překonání současných obtíží a s plnou rozhodností se po stavili proti těm, kteří by chtěli správné závěry strany bagatelizovat.

Proto v našem podniku usilujeme o to, aby naši soudruzi odpovědně přemýšleli o své práci, o tom , jaký postoj jako člen strany má

v současné situaci a co sám na pracovišti udělá, abychom vyráběli lépe, kvalitně a levně a abychom v nastávajícím období krok za

krokem naplňovali činy závěry našeho sjezdu. Nejde nám přitom o formální okázalou jednotu, neboť ta v sobě skrývá lhostejnost a stagnaci. Myslím si, že tam, kde začíná nechuť k přemýšlení, tam právě začíná stagnace, přešlapování na místě, a to naší práci ne prospívá .

Uvádět politiku strany v život znamená podle mého názoru pře devším soustředit všechny síly k překonání současných potíží . Proto je třeba vnášet do práce našich organizací stále více per spektivnosti a cílevědomosti . Má-li strana vést, musí vidět dál . Tím více pozornosti si pak zaslouží otázka výběru kádrů.

Nebudeme si namlouvat, že je v tomto směru už teď všechno v po. řádku. Mnohdy jsou ze setrvačnosti ve výborech lidé, kteří vlastně pro tvůrčí činnost strany nejsou přínosem a ve výborech doslova jen figurují. Myslím si, že je to pozůstatek starých metod práce, kte rých se výbory nemohou někdy zbavit a mnozí stále kladou svůj zájem nebo zájem své skupiny nad zájem strany . Ještě stále se mnozí funkcionáři obávají lidí, kteří jsou známi svou otevřeností a nesmlouvavostí k nedostatkům . Faktem je, že mnohým stále více vyhovuje lhostejnost než kritický postoj . Kdysi jsem slyšel citát : 321

»Nebojte se nepřátel, ti vás nanejvýše mohou zabít, nebojte se přá: tel, ti vás nanejvýše mohou zradit, ale bojte se lhostejných, ze kte

rých obě zla pocházejí.« Lhostejnost vede k přehlížení nedostatků. Ty se hromadí, a až dojde k neúnosné situaci, bývá na řešení zpraz vidla pozdě. Dojde ke škodám ekonomickým a zejména politickým . A i za ta

kovéto situace se stále ještě najdou lidé, kteří vážné chyby nebo ne schopnost se snaží omlouvat. A to i v takových případech, kdy jde vždyť o nedostatky volající, do nebe. Začnou operovat pojmem

je to náš člověk, musíme mít přece ohled. My přece nechceme nikoho existenčně likvidovat, ale musíme najít odvahu odvolat funk cionáře, kteří se neosvědčili. Tady bych se chtěl zmínit o výběru funkcionářů pro dlouhodobé internátní studium. Nezřídka jsou tam vysláni soudruzi , kteří ke studiu nemají předpoklady. Výběr se děje často podle nerudovského »Kam s ním «. Připadá mi to někdy, ja ko kdybychom chtěli za každou cenu udělat z vrabce slavíka. Mys.

lím si, že na vině výboru, který takový výběr provádí, se nakonec podílejí i odpovědní činitelé školy, kteří by, když je zřejmé, že vý. běr byl proveden neodpovědně, měli poslat frekventanta zpátky na pracoviště . Taková škola přece společnost něco stojí, a není-li naděje

v návratnost investice, je správné zavčas od ní upustit. Proč o tom mluvím ? Stává se často, že soudruhovi jsou pak svěřovány význam

né funkce, na které nestačí. Argumentuje se obvykle tím, že škola stranu stála hodně peněz a že teď je třeba straně vracet. Z účetnictví víme, že rubrika »má dáti« má efekt jen tehdy, je-li co dávat. A tak

předpokládaný efekt změníme v defekt. Je proto třeba, aby výbory organizace přistupovaly k výběru kandidátů dlouhodobého školení obezřetně, uvážlivě a se vší odpovědností.

V předcházející části svého diskusního příspěvku jsem se zmínil o setrvačnosti. K této otázce chci říci ještě toto : Každá setrvačnost, 1pění na překonaných metodách práce, kádrová politika preferující

osobní a skupinové zájmy bez ohledu na zájmy strany a společnosti je ve svých důsledcích hospodářskou a politickou prohrou. Ostatně si myslím, že setrvačnost je jednou z největších brzd naší politické práce. Lidové přísloví říká : »Zvyk je železná košile«, a já bych dodal , že tato košile, zvlášť v ekonomice, patří dávno do kovošrotu. Vážení delegáti, zcela otevřeně a upřímně jsem v této části svého diskusního příspěvku hovořil o nepopulárních věcech. Jsme ale ko

munisty ne proto, abychom jen slavnostně vyhlašovali úspěchy, ale abychom měli odvahu podívat se pravdě do očí a na pochodu ne dostatky odstraňovat. Ovšech těchto a dalších problémech v našich organizacích hovoří.

me a promyšleně přistupujeme k jejich postupnému řešení. Není to práce lehká. Žádá mnoho sil a trpělivosti. Naším cílem rozvíjet krok za krokem vnitrostranickou demokracii , uvádět leninské normy stranické práce do každodenní praxe, a tím upevňovat jednotu na 322

šich řad i důvěru pracujících v naši stranu. Ujišťuji delegáty XIII. sjezdu naší strany, že pro tento cíl nebudou komunisté Hranické ce mentárny a vápenice litovat svých sil.

Soudruh BOHUSLAV LAŠTOVIČKA

Soudruzi a soudružky! V posledních letech došlo u nás k významným opatřením řešícími

problémy rozvoje socialistické demokracie. Byla to přestavba územ ní správní organizace, která vytvořila větší celky a umožnila účin nější řízení a intenzívnější demokratické ovlivňování společenského pohybu pracujícími, zvýšila význam národních výborů a napomohla lepšímu uskutečňování zásad socialistické ústavy z roku 1960, které

ztělesňují princip, že veškerá moc v Československé socialistické re publice patří pracujícímu lidu . V období od XII. sjezdu se zintenzivnilo postupné realizování no vých prvků socialistické ústavy, která zdůraznila úlohu zastupitel .

ských sborů všech stupňů jako základu naší politickostátní organi zace a která zakotvila historickou úlohu předvoje dělnické třídy, Komunistické strany Československa, jako vedoucí síly naší společ nosti a státu.

Pod vedením ústředního výboru Komunistické strany Českosloven

ska a z jeho iniciativy byly odstraněny pozůstatky údobí, kdy došlo k narušování leninských norem v životě strany a státu a k porušová

ní zákonnosti. Strana byla hybnou silou uplatňování leninských prin: cipů při rozvoji socialistické demokracie, ve výstavbě a činnosti stát ních orgánů i všech ostatních složek organizace socialistické spo lečnosti. Tím byly nejen plněji otevřeny zdroje lidové iniciativy, ale také vytvořeny lepší podmínky pro její využívání v celospolečen ském zájmu.

Zvlášť výrazným krokem k rozvoji socialistické demokracie bylo koncipování a postupné zavádění nové soustavy řízení a plánování .

národního hospodářství do života naší společnosti. Nová soustava · odpovídá dosaženému stupni rozvoje výrobních sil naší společnosti a je nástrojem jejich dalšího rozvoje. Realizace nové soustavy je spojena se zkvalitněním řídicích funkcí socialistického státu a jeho

orgánů a s účinnějším zapojováním pracujících do řízení společen ských procesů, zejména též do řízení národního hospodářství. Významným krokem v prohlubování socialistické demokracie bylo

prohloubení činnosti Národního shromáždění a plnější uplatnění Slovenské národní rady na základě usnesení předsednictva ústřed 323

ního výboru a ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska z roku 1964. V duchu těchto dokumentů se zvýšila odpovědnost vrcholného zastupitelského orgánu našich pracujících vůči všem článkům státního ústrojí za soustřeďování úsilí na řešení klíčových

otázek rozvoje naší společnosti. Zvýšila se jeho úloha při uskuteč ňování politiky strany. Logicky došlo k hlubšímu sepětí všech člán ků zastupitelské soustavy, což se jeví například v tom, že Národní

shromáždění se zabývá výstavbou a prací národních výborů a jejich podněty. Značně se zvýšila pracovní součinnost Národního shromáž dění se Slovenskou národní radou. Stranická usnesení byla výcho diskem ke zkvalitňování legislativní činnosti Národního shromáždě ni a její formy .

Z iniciativy strany byla rozvinuta účast výborů Národního shro máždění na rozpracování koncepčních otázek v jednotlivých oblas

tech národního hospodářství, což přispělo poslancům k hlubšímu pochopení konkrétních celospolečenských souvislostí, a tím i k lep šímu plnění základních povinností mezi voliči. Prohloubil se věcný, pracovní ráz činnosti, což dokumentují četné průzkumy prováděné

výbory Národního shromáždění přímo mezi pracujícími, i větší dů slednost, s jakou je sledováno řešení otázek až do uskutečnění ná pravných opatření .

V současné době vyvstaly naléhavé úkoly, které souvisejí zejména se zaváděním

nové soustavy řízení a plánování. V součinnosti vlády

s Národním shromážděním byly zkoumány tisíce vyhlášek a předpisů,

zda nejsou v rozporu s novou soustavou. Vláda učinila nyní radikální krok , jak o tom mluvil soudruh Lenárt, a od 1. října tohoto roku ruší všechny vyhlášky a předpisy v hospodářské sféře, o kterých ne

lze prokázat, že jsou nezbytné a potřebné. Vláda už zrušila řadu svých usnesení a různých směrnic ústředních orgánů, uložila kraj ským národním výborům , aby zrušily všechna svá opatření, která jsou v rozporu s novou soustavou řízení nebo neodůvodněně omezují iniciativu a samostatnost nižších stupňů zastupitelské soustavy a jimi

řízených organizací. To zvýší odpovědnost na těchto stupních , ale į zájem pracujících o řešení otázek a jejich účast na rozhodování.

Vážným úkolem je respektovat četné připomínky našich pracují cích , přednesené v předsjezdové diskusi, aby se zlepšila jednodu chost jasnost a srozumitelnost zákonů a právních předpisů, aby

úloha zákonů nebyla oslabována nepřehlednou řadou prováděcích předpisů a aby stabilita našeho právního řádu nebyla narušována přílišnými změnami právních předpisů. Tytéž požadavky vyslovily již dříve stranické dokumenty. Jejich duchu odpovídá již před časem započaté prozkoumání všech zákonů, které jsou v současné době platné a těch je 500 aby se ne

odpovídající zákony obdobně zrušily a jiné opravily . Postupně se uskutečňuje usnesení předsednictva ústředního výboru o zkvalitnění

legislativní práce. Národní shromáždění zahájilo také praxi posuzo 324

vání prováděcích předpisů, a to současně s předlohami zákonů, z hlediska jejich souladu se zákonem a ústavou .

Mezi nejvýznamnější kroky naší strany v procesu rozvíjení socia listické demokracie se řadí připravované zvýšení pravomoci a od povědnosti národních výborů všech stupňů, ale i jejich možností získat potřebné zdroje, aby mohly vyvíjet aktivnější úlohu ve všech oblastech života společnosti, účinně pečovat o rozvoj hospodářského

a ' kulturního života v místech, o zlepšování životního prostředí, o rozšíření služeb obyvatelstvu a intenzívní rozvoj zemědělství. Tím dostane reálnější náplň dobrovolná obětavá činnost více než 200 000 poslanců národních výborů i jejich mnohatisícového aktivu .

Postupně ucelovaná soustava opatření naší strany směřuje k to mu, aby se zvýšila účast občanů na řízení a správě a podíl pracu

jících na rozhodování. Národní výbory budou řešit větší množství otázek s konečnou platností. Ideji zvýšení účasti na řízení jsou za

svěcena také opatření ke zvýšení úlohy a významu společenských organizací, zejména na základě usnesení pléna ústředního výboru z ledna 1965. Tomu též poslouží usnesení o zkrácení pracovní do by v příštím období a opatření, která mají pracující zbavit růz ných zbytečných časových ztrát při dopravě, nákupech, při vyřizo vání záležitostí a podobně. Mezi ně patří úsilí o dostatek požado vaného zboží a

o moderní formy obchodu a komunálních služeb.

Též péče o prohlubování kvalifikace a růst kulturní úrovně přispívá ke kvalifikovanějšímu rozhodování a účinnějšímu podílu na řízení. Komunistická strana zajišťuje rozvoj socialistické demokracie komplexem materiálních podmínek umožňujících ne formální a fik tivní, ale skutečné zvyšování podílu pracujících na rozhodování a řízení.

Soudruh Novotný řekl ve zprávě o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Československa, že prohlubování socialistické

demokracie má své objektivní zákonitosti a objektivní formy, kte rými se musíme důsledně řídit. Tento závěr vývěrá z praktických zkušeností a ze zpřesňovaných vědeckých perspektiv rozvoje naší

společnosti. To je též v souladu s tím, k čemu ve své době dospěli klasikové marxismu-leninismu. Lenin učí, že »žádný demokratismus

şám o sobě socialismus nepřinese, avšak v životě nebude demokra tismus nikdy „ vzat sám o sobě “, nýbrž bude „ vzat společně s jinými jevy ”, bude působit také na ekonomiku, pohánět jej í přeměnu, bu

de ovlivňován ekonomickým vývojem atd. “ ( V. I. Lenin, Spisy, sv. 25, SNPL 1956, str. 465. )

V tomto marxisticko-leninském revolučním duchu se rozvíjí pod vedením strany socialistická demokracie i u nás. Konkrétní obsah a formy demokracie a jim odpovídající právní řád musí odpovídat konkrétním výrobním poměrům a zároveň musí napomáhat k jejich

překonávání. Tato myšlenka je také vyjádřena v preambuli naší so cialistické ústavy, kde se praví, že ústavu uzákoňujeme proto, aby 325

chom utvrdili všechny dosažené výsledky bojů a práce našeho lidu a zároveň ukázali nezlomnou vůli dospět k cílům ještě vyšším. V tomto pojetí má pro další rozvoj naší socialistické demokracie

určující význam stupeň sbližování tříd, stírání rozdílů mezi duševní a tělesnou prací, vyrovnávání úrovně mezi městem a vesnicí, které jsou ze své strany podmíněny rozvojem ekonomiky. Její rozvoj ovliv ní proces sociálního sjednocení všech vrstev pracujících a podepře

jejich další ideologické a politické sjednocování na základě progra mových cílů a konkrétní politiky komunistické strany. Ale sám roz

voj ekonomiky je ovlivňován rozvojem socialistické demokracie. Socialistická demokracie pomáhá uvolňovat a sjednocovat tvoři vé síly a schopnosti lidu, potřebné pro další postup socialistické

společnosti vpřed. Pomáhá upevňovat socialistické společenské vzta hy. Proto jsou otázky rozvoje socialistické demokracie trvale v po

předí pozornosti naší strany, proto ústřední výbor Komunistické strany Československa velmi citlivě a pozorně se vyrovnává s na zrálými potřebami dalšího

oje naší společnosti také

oblasti

státu a práva a činí včasná opatření.

V tomto leninském smyslu jsou pojaty v návrhu rezoluce též další

perspektivy rozvoje naší zastupitelské soustavy. Odtud vyplývá na příklad pro Národní shromáždění jako hlavní obsah práce další uskutečňování úkolů stanovených ve stranických dokumentech , schvá lených po XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Jde zejména o oblast tvorby a přípravy právních norem, které upraví cestu pro rozvinutou působnost nové soustavy řízení a pláno vání ve všech souvislostech. Kvalita normotvorné činnosti přitom

vystupuje do popředí. Požadavek zkvalitnění vyžaduje široce rozvi nout systematickou kontrolu působnosti zákonů za účasti celé zastu

pitelské soustavy a hlavních společenských organizací. V nejbližším období k moderním , zcela v socialistickém duchu vypracovaným a současným potřebám naší společnosti odpovídajícím normám , jako je zákoník práce, zákon o zdraví lidu a k jiným stěžejním normám přibudou zejména předpisy o postavení národních

výborů, plánování a řízení zemědělství, které uzákoní zásady přijaté XIII . sjezdem . Dále předpisy o správním řízení a uzákonění práva odvolání občanů proti nezákonným nebo nesprávným rozhodnutím orgánů státní moci a správy k vyšším stupňům, aby bylo vyloučeno, že o stížnostech a odvoláních může rozhodnout ten stupeň, proti kterému směřují. Dále zákon o tisku, o němž se zmiňoval soudruh Novotný ve zprávě ústředního výboru, a jiné.

Již v minulých volbách byla zavedena praxe volby mezi různými kandidáty a zdokonalen jejich výběr na základě širokého projed návání a návrhů organizací a schůzí pracujících. Také otázkám formy uplatňování demokratických práv a jejich dalšímu zdokonalo. vání bude věnována velká pozornost.

Připravovaná normotvorná činnost povede k dalšímu rozšíření práv, 326

ale i ke zvýšení odpovědnosti a povinností volených orgánů i obča nů, povede k jejich ochraně proti zneužití moci, k plnějšímu sou ladu s naši socialistickou ústavou. Při provádění těchto úkolů se v Národním shromáždění opíráme o dobré zkušenosti získané ze zahájené praxe stále širší součinnosti se Slovenskou národní radou, využívání bohatých zkušenosti a po znatků národních výborů všech stupňů, Revolučního odborového

hnutí a jiných společenských organizací, ze sílící spolupráce s vě

deckými pracovišti, konkrétně s Československou akademií věd . Ta to praxe bude dále rozvíjena jako nástroj soustavného zkvalitňování

zákonodárné práce ve smyslu stranických usnesení a usnesení XIII. sjezdu.

V duchu nových koncepcí obsahu a metod práce ústředních orgá

nů prohloubí Národní shromáždění dlouhodobější plánování jako další významný nástroj zvyšování kvality. Naše socialistická demokracie se rozvíjí a zdokonaluje, v kontrastu

s degenerací a sterilitou , jakou prožívá demokracie a parlamenta rismus v řadě kapitalistických zemí. Její rozvoj nejen uvolňuje tvůrčí síly v naší společnosti, ale upevňuje přitažlivost socialismu ve světě a jeho prestiž.

V opoře o výsledky XIII. sjezdu rozvine nepochybně celá naše zastupitelská soustava činorodou, iniciativní, tvořivou činnost pro úspěšné plnění úkolů rozvoje naší společnosti.

Soudružka HELENA LEFLEROVÁ .

Soudružky a soudruzi ! Mimořádná pozornost věnovaná problematice národních výborů

v předsjezdovém období a skutečnost, že sjezdovému jednání je pře dložen samostatný návrh rezoluce o postavení a úkolech národních výborů svědčí o tom, jaký význam a důležitost přikládá naše strana

činnosti národních výborů v další etapě rozvoje naší socialistické společnosti.

Smyslem celého souboru opatření, která schválil na svém březno vém zasedání ústřední výbor strany, je vytvořit podmínky pro uplat nění nové soustavy řízení národního hospodářství i v té oblasti, kte: rou spravují národní výbory, posílit postavení národních výborů ja

ko orgánů státní moci a správy vůči podnikům a organizacím říze ným oborově a uvolnit cestu odpovídající dnešní etapě pro aktivní účast občanů na správě státu.

Nová opatření mají vytvořit optimální předpoklady pro správné uplatnění obou stránek demokratického centralismu ve výstavbě a 327

činnosti národních výborů. Mají přispět ke zvýšení účinnosti centrál ního řízení a v souladu s tím vytvářet rámec pro maximální samo statnost a iniciativu národních výborů při uspokojování nejrozmani tějších potřeb občanů V místech , okresech a krajích jako hlavní

podmínky pro úspěšný rozvoj socialistické demokracie. Tato stránka demokratického centralismu vystupuje nyní v souvis

losti s realizací nové soustavy řízení i u národních výborů zvlášť výrazně do popředí. Zkušenosti ukazují, že právě tak jako v podnicích máme velké vnitřní rezervy, pro růst a zkvalitňování výroby, máme i v národních

výborech velké rezervy pro rozvoj zdravé socialistické podnikavosti a iniciativy, které mohou velmi významně přispět k lepšímu uspoko jování oprávněných zájmů a potřeb občanů. Dokazuje to již nyní práce celé řady národních výborů, které začínají v souladu s

no

vými opatřeními pracovat .

Posílení samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti národních výbo rů jim dává dostatek možností k tomu, aby při správném uplatnění byly národní výbory s to úspěšně se vypořádat s převážnou většinou místních problémů bez dosavadního detailního zasahování ústředních orgánů do všech podrobností. Práči centrálních orgánů bude možno

tak zaměřit v daleko větší míře na řešení zásadních koncepčních otázek. A takových otázek, které je třeba v oblasti národních výborů pečlivě zkoumat a koncepčně zpracovávat, je nemálo. Nyní bude velmi záležet na tom, jak se podaří všechna schválená opatření uvést do života .

V souvislosti s tím bych se chtěla zastavit u dvou otázek. Je pochopitelné, že celý soubor opatření, který byl schválen na

březnovém zasedání ÚV KSČ a konkretizován v usnesení vlády, nelze uskutečnit ihned. Jak známo, jde o řadu úkolů, které musí být po

stupně rozpracovány a pro jejich uvedení do života musí být vytvo řeny podmínky v ústředních orgánech i v národních výborech, v sou ladu s realizací nové soustavy řízení národního hospodářství. Zde, jak již bylo uvedeno i ve zprávě ústředního výboru, vznikají

oprávněné obavy . funkcionářů národních výborů, aby toto rozpraco vání nebylo provázeno velkým množstvím různých usnesení, směrnic

a dalších předpisů, které by mohly oslabit jejich účinnost. Tomu je třeba předcházet důslednou kontrolou postupu v rozpracování a uskutečňování stanovených úkolů v Národním shromáždění a ve vládě i účinnou kontrolou zdola, národními výbory samými. Nyní k druhé otázce. Po zkušenostech , které jsme získali ve výboru NS pro národní vý.

bory, považuji za nejvýznamnější právě ta opatření, kterými má být zabezpečeno zvýšení samostatnosti, pravomoci i odpovědnosti měst ských a místních národních výborů. Rozšíření okruhu otázek , o kte

rých budou s konečnou platností rozhodovat, větší samostatnost a možnosti v získávání a využívání rozpočtových prostředků umožní 328

místním a městským národním výborům v daleko větší míře než do sud zabezpečovat rozvoj jednotlivých obcí a měst v souladu s míst ními podmínkami . Umožní také plnější rozvinutí činnosti jejich

orgánů a zapojení nejširšího okruhu občanů do jejich každodenní práce.

Chtěla bych zdůraznit, že právě u tohoto nejnižšího stupně ná rodních výborů , v okruhu jejich činnosti zejména dochází k bez

prostřednímu utváření vztahů každého občana k státu při uspokojo vání jeho každodenních potřeb i při plnění jeho občanských povin ností. Je možno očekávat, že v místech bude docházet při větší sa mostatnosti národních výborů k účinnému formování souladu mezi osobními a společenskými potřebami a zájmy.

Bude tedy nejvíce záležet na tom , jak se nám podaří opatření, která byla pro posílení samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti ná rodních výborů schválena, dostat přes všechna ta úskalí až do míst ních a městských národních výborů. Těmi úskalími nemyslíme jen některé centralizační tendence na ministerstvech a ústředních orgá nech, ale i na krajských a okresních národních výborech, protože

i tam se mnohdy projevují obavy o to, zda městské a místní národní výbory mají potřebné předpoklady. Domnívám se, že jednou z cest, jak zajistit účelné posílení samo

statnosti, pravomoci a odpovědnosti městských a místních národních výborů je , už nyní při rozpracování a realizaci schválených opatře

ní důsledně dbát na to, aby daleko výrazněji vynikla specifická úlo ha národních výborů jednotlivých stupňů. To znamená, aby každý stupeň národního výboru plnil svou hlavní funkci , aby se na nej nižší míru zamezilo tomu , co bylo nutným důsledkem administrativ ního způsobu řízení, že prakticky dělali všichni všechno. Administrativní způsob řízení se mnohdy projevoval tak, že se sta novilo často z úzkých hledisek resortní efektivnosti, bez zřetele na ekonomické souvislosti nejprve to, co a jak bude řídit, pláno vat a rozpočtovat krajský národní výbor, potom okresní národní vý..

bor a až teprve co nebylo možno na těchto stupních zařadit, zůstalo městským a místním národním výborům. Přitom se však zejména v plánování a rozpočtovém hospodaření málo přihlíželo k velkým rozdílnostem mezi místními a městskými národními výbory i kroz dílům mezi jednotlivými kategoriemi obcí a měst. Důsledkem toho bylo, že například městské národní výbory byly prakticky odsunuty od řízení výstavby měst , s velkými obtížemi za

bezpečují rozvoj a koordinaci městského hospodářství a celou řa du dalších otázek rozhodujících o rozvoji měst a uspokojování po třeb občanů .

Proto bychom nyní měli soustředit úsilí především k důkladnému

prozkoumání a prověření těch úkolů , které jsou nejvhodnější a také

ekonomicky nejúčelnější, a tyto svěřit do samostatného řízení a sprá vy místních a městských národních výborů. Současně s tím hledat 329

způsob, jak co nejjednodušeji toto řízení a správu uspořádat, aby odpovídala potřebám místa, s přihlédnutím k rozdílným podmínkám jednotlivých obcí a měst. Bude to však vyžadovat důsledně diferen

; covaný přístup ke každému místnímu a městskému národnímu vý. boru .

Diferencované vymezení pravomoci a odpovědnosti místních a měst

ských národních výborů musíme tedy odpovídajícím způsobem vy jádřit v právních normách, zejména v novém zákoně o národních výborech a ve statutech městských, případně i místních národních výborů .

Po stanovení samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti městských a místních národních výborů pak určit obsah i způsob práce okres

ních a krajských národních výborů. Vymezení působnosti místních a městských národních výborů by mělo odpovídat i zaměření a roz sah odborné pomoci orgánů ONV a KNV, případně poradenské po moci dalších odborných orgánů. Zkušenosti výboru NS pro národní výbory ukazují, že při tomto

postupu je možno nejlépe zabezpečit žádoucí maximální využití míst ní iniciativy, místních surovinových, materiálových, finančních i pra

covních zdrojů nejen k uspokojování místních potřeb, ale v nedílné souvislosti i potřeb celého národního hospodářství. Zkušenosti z minulých let nám přesvědčivě ukázaly, že snahy od trhovat starost o využívání místních zdrojů, péči o uspokojování

běžných místních potřeb od místních a městských národních výbo rů a přenášet je na vyšší orgány znamená téměř v každém případě omezení možností národních výborů zabezpečovat potřebný rozvoj obce, rozvíjet iniciativu občanů a často vede i ke značným národo hospodářským problémům.

Představitelé městských a místních národních výborů velmi oce ňují, že se iniciativa jejich orgánů při realizaci přijatých opatření zaměřuje právě na využívání místních zdrojů. Při průzkumu a projednávání prvních zkušeností zz uplatňování nových opatření v rozpočtovém hospodaření místních a městských národních výborů v letošním roce i z rozvoje soutěže na počest sjez

du jsme si ve výboru NS pro národní výbory ověřili na řadě příkladů, že se projevuje daleko větší iniciativa a podnikavost ve využívání místních zdrojů, zejména ve výrobě stavebních materiálů, cihel , ka mene, písku, tvárnic apod. Dále i v rozšiřování různých služeb obča nům zejména prostřednictvím drobných provozoven. Dnes už najde

me řadu příkladů této zdravé iniciativy a podnikavosti téměř v kaž dém okrese a je třeba přivítat a ocenit, že místní iniciativa se za měřuje právě na využívání místních zdrojů ke krytí vlastních potřeb národních výborů i občanů. Získané zkušenosti ukazují, že se národ

ní výbory při rozvíjení této činnosti setkávají s velkým porozuměním

a podporou občanů. Myslím, že můžeme považovat za velmi potěšu jící skutečnost, že národní výbory v tomto způsobu vidí možnosti 330

rozmnožení zdrojů svých rozpočtových příjmů, a tím i lepšího uspo kojování potřeb občanů. Stávaji se z nich hospodáři i ve vydávání rozpočtových prostředků. Tyto první zkušenosti – I když ojediněle může dojít k chybám - potvrzují správnost nových opatření a nutnost jejich účelného uplatnění ve všech obcích . V tomto směru je nutné považovat schválená opatření ne za jed norázovou akci, ale jako nástup k soustavnému a cílevědomému vy

tváření podmínek pro posílení a zkvalitnění činnosti místních měst ských národních výborů . A to nejen z hlediska okamžitých potřeb praxe, ale se zřetelem k perspektivám dalšího rozvoje celé soustavy národních výborů . Na tuto práci by také měla účelně navázat sou

stavná vědeckovýzkumná práce, která by vedla k dopracování dlou hodobé koncepce dalšího vývoje národních výborů. Pokud jde o místní národní výbory považuji za velmi důležité

podrobit důkladnému studiu zejména jejich územní organizaci s při hlédnutím k našim vlastním i zahraničním zkušenostem a k připra vovanému návrhu dlouhodobé koncepce osídlení. Ve výboru NS pro národní výbory se s touto problematikou nyní v souvislosti s reali

zací nových opatření zabýváme. Realizace nových opatření a jejich dovedení až do nejnižších člán ků celé soustavy národních výborů si v neposlední řadě také vyža duje, aby byla věnována potřebná péče přípravě funkcionářů a pra covníků aparátu národních výborů a organizací, které jsou národními výbory řízeny. Klade nároky na výchovnou, politickou a organizátor skou práci národních výborů ve spojení s občany v místech. U okresních a krajských národních výborů bude třeba vytvářet takové podmínky, aby byly schopny místním a městským národním

výborům poskytovat potřebnou odbornou pomoc v řešení zejména takových otázek, jako je územní plánování, investorská činnost, po skytování odborné poradenské služby v otázkách řízení podniků a organizací spravovaných místními a městskými národními výbory,

uspořádání materiálně technického zásobování drobných organizací a v řadě dalších otázek v oblasti hospodářské, sociální, kulturně vý . chovné i správní. Podaří-li se nám dovést opatření naší strany důsledně až do míst ních a městských národních výborů, je možno právem očekávat, že se

práce v národních výborech stane pro poslance i občany daleko při tažlivější a že dále podnítí jejich iniciativu při zebezpečování rozvoje obcí a měst, a tím i činorodý rozvoj socialistické demokracie. Socialistická ústava z roku 1960 stanoví jako jeden z hlavních

principů jednotu zastupitelských orgánů . Ve své práci proto vychá zíme z toho, že těsná spolupráce mezi Národním shromážděním a ná rodními výbory významně přispěje ke zdokonalení zákonodárné i kontrolní činnosti Národního shromáždění, k lepší přípravě nových zákonů i k důslednějšímu jejich uplatňování, přičemž mají národní výbory velmi významnou úlohu . 331

#

Orgány Národního shromáždění se podílely na přípravě opatření k zvýšení samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti národních výbo rů. Výbor NS pro národní výbory provedl v minulém roce za širo ké účasti národních výborů, pracovníků centrálních orgánů a vědec kých institucí rozbor problematiky měst , postavení a práce městských

národních výborů a doporučil návrhy na jejich řešení. Tyto návrhy se staly součástí pro přípravu materiálů projednávaných na celostátní konferenci funkcionářů národních výborů. Jednotlivé výbory NS se V poslední době ve své kontrolní činnosti daleko více než dříve

opírají o zkušenosti a stanoviska národních výborů, přibírají funk cionáře a poslance národních výborů k provádění průzkumů i k jed nání na schůzích výborů. Udělali jsme tak první kroky k praktickému uplatnění článku 48 naší socialistické ústavy. Tuto součinnost s ná rodními výbory chceme dále rozvíjet. Předpokladem k dalšímu prohloubení součinnosti mezi Národním shromážděním a národními výbory považujeme nyní zejména přípra vu a projednávání návrhu zákona o národních výborech. Chceme dosáhnout toho, aby při přípravě tohoto zákona byla v souladu s ná

vrhem sjezdové rezoluce důsledně uplatněna ústavní pravomoc Na rodního'shromáždění při řešení základních otázek určujících postave ní, působnost a organizaci národních výborů v soustavě státních orgá nů a přispět tak k žádoucí stabilizaci v této oblasti.

Považuji za velmi významnou skutečnost, že našemu XIII. sjezdu je předložen návrh rezoluce o postavení a úkolech národních výborů, v níž jsou stanoveny hlavní směry dalšího rozvoje národních výborů ve všech oblastech jejich činnosti. Doporučuji, aby tato rezoluce by la na základě našeho jednání schválena a věřím, že stranické orgány

a organizace a zejména národní výbory samy, budou vytvářet všechny předpoklady pro její důsledné uvádění do života.

Soudruh

BOHUMIL LO.S ,

pražská městská organizace KSC Soudruzi delegáti , vážení hosté ! Dovolte mi, abych se ve svém diskusním příspěvku zabýval ně

·, kterými zkušenostmi ze zásadní změny výrobního programu v závodě ČKD Polovodiče.

V roce 1963 vláda schválila zastavení výroby motocyklů v nusel ském závodě JAWA, zařazení tohoto závodu do ČKD Praha a zahá jení výroby silnoproudých polovodičových prvků.

Realizace převedení motocyklové výroby na výrobu polovodičových prvků byl úkol politicky i hospodářsky složitý a vyžadoval vysokou úroveň politickoorganizátorské práce stranické organizace, stejně jako 332

odpovědný a obětavý přístup hospodářských pracovníků na všech

stupních řízení, všech společenských organizací i všech pracovníků závodu .

Bylo třeba přesvědčit celý pracovní kolektiv'o správnosti a nutnosti změny výrobního programu , řešit postupně zájmy každého jednotliv ce, tak jak vyplývaly z jeho dosavadní kvalifikace, dosahovaného vý dělku, z jeho vztahů k motocyklové výrobě i z pocitů existenční jisto ty, která byla spojována s tradiční zaběhnutou výrobou.

Celý rok 1964 byl současně zaplněn velmi obtížným výběhem mo tocyklové výroby, kterou se podařilo předat beze ztrát a při stopro

centním splnění plánu náhradních dílů a při postupném zavádění polovodičové výroby. Je nutno zvlášť zdůraznit mimořádnou obtížnost této změny, neboť

závod přecházel z typické strojírenské výroby na výrobu elektro technickou se značnými nároky na operace chemické a fyzikální. Ale již v roce 1965, v krátké době po zahájení výroby polovodičů, byl závod znovu postaven před nutnost zásadní změny. Tehdy ve dení závodu v plné shodě se stranickou organizací přijalo rozhodnutí o přechodu na novou pokrokovou technologii na základě některých zkušeností ze Sovětského svazu i za cenu rizika, vyplývajícího z to

hoto rozhodnutí. Vědomě proti všem zásadám platným pro zavádění nových výrobků jsou díky nové technologii do poloprovozu zavedeny za pouhých 5 měsíců od zahájení vývoje čtyři nové prvky, mezi nimi tyristory 16 a 100 A, které svými technickými parametry dosahují

současné evropské úrovně. Tento mimořádný úspěch našich techniků byl velmi kladně hodnocen sovětskými odborníky. Pro tuto výrobu by

lo nutno znova vyvinout a vyrobit nové náročné yýrobní zařízení. Dnes, zhruba za 3 roky zkušeností s novým výrobním programem, můžeme zhodnotit první výsledky .

Předně závod ČKD Polovodiče dnes plně zajišťuje potřebu národní ho hospodářství v silnoproudých polovodičových prvcích a neohro žuje, jak tomu bylo v roce 1963 , nedostatečnou výrobní kapacitou vý

robu lokomotiv na střídavý elektrický proud v oborové hospodářské jednotce Škoda Plzeň. To však není hlavní a rozhodující.

Ukazuje se, že do roku 1980 přinese ' zavedení polovodičů pouze v odvětví energetiky přes 1 miliardu , Kčs úspor na investičních nákladech, které by bylo nutno vynaložit pro zajištění vyšších ná

roků na výrobu elektrické energie při dosavadní technické úrovni spotřebičů. Tyto údaje obsahuje studie Státní komise pro techniku,

zpracovaná spolu s ČSAV v letošním roce. Na této výrazné úspoře se podílejí silnoproudé polovodiče vyráběné v našem závodě asi dvě . ma třetinami .

Dále je nutno ' konstatovat, že rozvoj výroby a další technický po

krok v této oblasti, pro který začlenění závodu JAWA do ČKD bylo silným stimulem , přinesly výrazné hospodářské výsledky v závodě .

333

Investice, které byly vynaloženy v rámci první etapy přestavby závodu, prováděné vlastními silami, a na výrobu technologického zařízení v objemu zhruba 50 miliónů Kčs, budou uhrazeny docíle nými úsporami v nákladech prakticky za dva roky, tj . již v roce 1967. To je výrazný přínos nových výrobků a nové technologie za

současného plného uspokojování potřeb odběratelů po kvalitativní i kvantitativní stránce.

Ačkoli tyto výsledky jsou skutečně přesvědčivé, neznamená to, že

uplynulé 3 roky nebyly spojeny s řadou potíží i krizových situací,

které bylo nutno soustředěným úsilím celého pracovního kolektivu překonávat. Mluvilo se na závodě i o tom, že ředitel a vedení závo

du »prodali « výrobní program, řada i odpovědných pracovníků se obávala případného zastavení práce, očekával se masový odchod kádrových pracovníků z motocyklové výroby ze závodu a neustále se trousily pověsti podporované některými neuváženými názory pra covníků bývalého ministerstva všeobecného strojírenství, že se do závodu vrátí motocyklová výroba. Bylo skutečně třeba silných nervů a obětavosti , aby bylo možno

čelit těmto náladám při současném řešení složitých problémů zavá dění nové výroby.

Z celého procesu přeměny výroby jsme si odnesli tyto zkušenosti: Především se při změně výrobního programu v nuselském závodě JAWA plně potvrdil předpoklad, že pro dosažení pronikavých hos

podářských výsledků a zabezpečení třeba i velmi ' náročné změny výrobního programu je rozhodující struktura, kvalifikace a akce schopnost řídícího kolektivu závodu a důvěra a obětavost převážné

většiny pracujících. Přínos kolektivu, který měl zkušenosti ze sé

riové výroby motocyklů a který i v dřívějších dobách musel řešit řadu problémů, vznikajících na tuzemském i zahraničním trhu, byl dobrým základem nové výrobě,

Z počátku byla řada pochybností při úvahách.o efektivnosti řeše ní, které určilo pro polovodiče JAWU, ve srovnání s výstavbou zá

vodu »na zelené louce«. Dnes však tyto pochybnosti byly překonány. Potvrdila se známá zásada, že pro dosažení výrazných hospodářských výsledků má velkou cenu dobře organizovaný řídící aparát s prově

řenými organizačními vazbami a dlouholetými zkušenostmi z řídící práce.

Dále je třeba kladně hodnotit příznivou atmosféru, kterou pro změ nu výrobního programu v závodě Polovodiče vytvořilo bývalé minis terstvo těžkého strojírenství a výrobní hospodářská jednotka ČKD.

Bez podpory těchto orgánů by nebylo možné v tak krátké době přeměnu uskutečnit, zvláště vzhledem k tomu, že pracovníci závodu byli nuceni, a to je třeba říci otevřeně, řešit ve vlastní odpovědnosti , sice s vědomím vyšších orgánů, řadu úkolů, které přesahovaly rámec platných předpisů o investiční výstavbě, zavádění nových výrobků apod . 334

Zvláště je nutno vysoce hodnotit podporu, kterou nám při změně

výrobního programu poskytla stranická, odborová i mládežnická orga nizace závodu i vyšší stranické orgány, zejména obvodní a městský výbor KSČ. Tato politická podpora byla velmi důležitá, neboť bylo nutno soustavně v průběhu uplynulých 3 let provádět usilovnou ma

sovou politickou práci, kterou býl pracovní kolektiv získáván pro realizaci záměrů vedení závodu a dokončení změny výrobního pro gramu. Bez přehánění lze říci, že bez intenzívní podpory stranické

organizace, která již v duchu úkolů vyplývajících z nové soustavy řízení upustila od nahrazování hospodářských pracovníků v běžných

operativních záležitostech a soustředila se na projednávání a poli tickou podporu koncepčních otázek, bychom provedenou změnu ne zajistili. Stejná, dokonce ještě obtížnější úloha čeká stranickou orga nizaci i v budoucnu .

Je jistě správné spravedlivě zhodnotit uplynulé období a dosažené výsledky, avšak to hlavní a rozhodující nás teprve čeká. Uvědomu jeme si totiž velmi dobře , že jsme prošli teprve menší část cesty

k cíli, jejž si kolektiv JAWY při přechodu na polovodičovou výrobu předsevzal, to je vytvořit v oboru silnoproudých polovodičových prv ků a jejich aplikací podobnou tradici, kterou měly motocykly značky

JAWA. K dosažení tohoto cíle budeme v budoucnu řešit zejména tyto úkoly :

Především chceme usilovně pokračovat v dalším technickém roz voji, neboť jedině tak se můžeme udržet na evropské úrovni, které bylo dosaženo při výrobě novou technologií, a v příznivém případě technicky tuto evropskou úroveň předstihnout.

Musíme dále vytvářet předpoklady k progresívnímu snižování ná kladů na výrobek. Znamená to dále rozvíjet velkosériovou až hro madnou výrobu polovodičových prvků a drobných aplikací , a tak plně využít všech známých výhod sériové výroby. Nebude to jedno

duchá záležitost, zejména v nové soustavě řízení. Rozhodujícími se

zde stávají problémy odbytu. Pro obor existuje teoreticky neomeze ný trh, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, avšak prakticky je nutno potřebnou kapacitu trhu teprve vytvořit. Vyžádá si to usilov

nou akviziční činnost, průzkum trhů, vhodnou propagaci , dokonalý servis, nabídkové, konzultační a projekční služby, zkrátka formy od

bytových služeb v Československu dosud plně nevyužité. A je nutno začít ihned, neboť za rok by už mohlo být v našem případě pozdě. I když si uvědomujeme složitost celé situace, jsme odhodláni se

s tímto problémem vyrovnat stejným způsobem, jak tomu bylo v mi nulosti. Proto se připravujeme na urychlené zavedení nové soustavy řízení .

Věříme, že v nové atmosféře zdravých tržních vztahů budeme mít

dostatek prostoru pro uplatnění socialistického podnikání, které je v tomto novém, progresívním oboru nezbytné. Jsme přesvědčeni, že v rámci nové soustavy řízení se nám podaří dořešit i některé otázky 335

organizačního rázu, jako je např. postavení závodu ČKD Polovodiče a jeho pravomoci jako významné tržní jednotky, zejména s ohledem na úkoly v oblasti odbytové činnosti. Očekáváme rovněž i konečné

vyřešení vztahů mezi výrobou a zahraničním obchodem, které je pro náš závod a jeho výrobky zvláště důležité. Pokusil jsem se, soudružky a soudruzi, vyjádřit stanovisko našeho

pracovního kolektivu k některým problémům, které sjezd projedná vá, a mohu vás ujistit, že v našem závodě budeme jeho usnesení a závěry odpovědně realizovat tak, aby co nejdříve došlo k ozdravě ní naší ekonomiky a abychom svým dílem k tomuto důležitému pro cesu maximálně přispěli .

Soudruh VÁCLAV MACKE, pražská městská organizace KSČ

Vážení soudruzi !

S opravdovým zájmem jsme vyslechli zprávu Novotného o činnosti ÚV KSČ a dalších úkolech bezprostředně dotýká sdělení, že v pětiletce se rekonstrukcí našeho potravinářského průmyslu .

soudruha Antonína strany, z níž se nás počítá s postupnou Dovolte nám proto,

abychom vám při této příležitosti řekli několik upřímných a otevře

ných slov k problémům , o nichž se při přípravě sjezdu nemálo dis

kutovalo a které s naší prací bezprostředně souvisí, k otázce peká renské výroby v hlavním městě Praze. Pokládáme to za nutné již

z toho důvodu, že zveřejněné články v denním tisku i relace Česko slovenského rozhlasu a televize bývají mnohdy zaměřeny zcela jed nostranně a bez znalosti problematiky a vyvolávají v nejširší veřej nosti nesprávné závěry o práci pražských pekařů a o problematice pekárenské výroby jako celku.

Národní podnik Pražské pekárny a mlýny vznikl při reorganizaci československého průmyslu dne 1. 4. 1958. Výrobně je podnik roz ložen na území hlavního města Prahy a vyrábí denně : 180 až 300 tun chleba, 82 až 130 tun běžného pečiva, 39 tun jemného pečiva,

asi 2 tuny cukrářských výrobků, 30 tun těstovin, 8 tun dětské krupičky, 460 tun pšeničné mouky, 156 tun žitné mouky, 14 tun strouhanky, 1 tunu vodových sucharů, 3 tuny sýrových tyčinek.

Chlebem a pečivem zásobuje podnik celé hlavní město Prahu a ně která přilehlá místa. Výrobky se dodávají denně přibližně do 4000

odběratelských míst 160 dodávkovými vozy. Těstoviny, dětská krupič ka, strouhanka, suchary a sýrové tyčinky se dodávají i do některých dalších krajů . 936

1 . US

Roční plán v roce 1965 byl splněn v hrubé výrobě na 100 procent, což představuje částku 349 870 000 Kčs, na dani bylo odvedeno 150 164 000 Kčs , zisk podniku činil 24 495 000 Kčs.

Organizačně byl podnik při svém vzniku rozčleněn na 5 závodů, které řídily celkem 69 provozoven, zcela nevyhovujících po stránce hygieny a pracovního prostředí a vybavených jen primitivním stroj . ním zařízením, takže výroba měla z velké části povahu výroby ruko dílné. Hlavní úsilí podniku bylo proto v souladu s linií strany a vlá dy zaměřeno na rekonstrukci těch provozoven, u nichž byly vhodné podmínky pro zmechanizování výroby a její soustředění do těchto

rekonstruovaných provozoven, abychom mohli uzavřít provozovny zdravotně a hygienicky nevyhovující, které vykazovaly vysoké vý robní náklady, a tím i nízkou produktivitu práce. Náklady vynalo žené na tyto rekonstrukce byly o mnoho nižší, než by si vyžádala

stavba nových pekáren . Tak například rekonstrukce provozovny v Praze 7, Přívozní ul . č. 2 si vyžádala náklady ve výši asi 10 500 000 korun ; výstavba nové pekárny o stejné kapacitě by stála 18 000 000 korun.

V průběhu let se V podstatě podařilo tento úkol splnit, takže

k dnešnímu dni je výroba soustředěna do 18 provozoven : 2 pekárny . na výrobu chleba, 10 pekáren na výrobu pečiva, 2 pekárny smíše

né ( chléb i pečivo ) , 2 mlýny, 1 těstárna, 1 provozovna na výrobu sýrových tyčinek .

Kromě těchto výrobních provozů má podnik i řadu provozů po mocných ( údržbářské dílny , autodílna, prádelna atd . ) . Uvedené rekonstrukce pekárenských provozů a koncentrace výru

by měly pochopitelně z hlediska celospolečenského příznivý vliv na snížení výrobních nákladů, a tím i na zvýšení produktivity práce, kte rá ve srovnání s rokem 1961 stoupla v roce 1965 o 21,7 procenta.

Uspora finančních prostředků, které jsme dosáhli tím, že jsme je nevynakládali na nákladné výstavby nových pekáren, nýbrž na re konstrukce dosavadních provozů , měla ovšem i některé nepříznivé důsledky. Vybavení rekonstruovaných provozů rozsáhlým strojním zařízením vyžadovalo využívat tohoto zařízení ve směnném provozu,

neboť jen tak jsme mohli snížit výrobní náklady, a tím zvýšit pro duktivitu práce. Zavedení směnného provozu se nepříznivě odráželo jednak na kvalitě pekárenských výrobků, zejména pečiva, u něhož dosud není v celostátním měřítku vyřešena otázka prodloužení jeho

životnosti, jednak na úseku pracovních sil. Po celý rok 1965 byl plán pracovníků plněn pouze na 97,8 procenta, do plánovaného sta vu chybělo 55 pracovníků. V letošním roce je situace ještě nepřízni vější, neboť do potřebného počtu nám chybí 100 pracovníků, přičemž

tito pracovníci patří jak do kategorie D, tak do kategorie techniků a administrativních pracovníků. Největší nedostatek se projevuje prá

vě v těch nejpotřebnějších profesích : mlynář a pekař, dále u balení mouky a těstovin, v dopravě, při vykládce vagónů, v kotelnách apod. 337

Zmíněný nedostatek pracovníků musí být v podniku řešen přesčaso vou prací, neboť jinak by požadavky výroby nemohly být splněny.

Tento stav nám, zhoršuje pracovní morálku 'i ztěžuje volitickou vý. chovu našich pracovníků.

Nepříznivý vliv má i vysoký průměrný věk pracovníků; počet od cházejících do důchodu zhruba o polovinu převyšuje počet mladi stvých, přijatých do učení a není nahrazen ani pracovníky získaný. mi volným náborem .

Podnik se snažil řešit otázku pracovních sil vybudováním vlast

ního učňovského zařízení, v němž se od roku 1958 do roku 1965 vyučilo celkem 617 učňů, z toho 231 chlapců a 386 dívek ; z nich v oboru pekař 366 dívek a 32 chlapců, v oboru mlynář 13 chlapců.

Po vyučení rozvázalo dříve nebo později pracovní poměr 184 vyuče ných .

Z uvedených čísel je nejpovážlivější nepatrný počet chlapců vy učených na pekaře v poměru k počtu dívek. Příčina tkví zejména v tom, že kvóta chlapců uvolňovaná příslušnými orgány na tento

obor byla mizivá, neboť uvedené orgány zastávaly názor, že při do sažené mechanizaci výroby mohou v tomto oboru pracovat převážně ženy. Tím stoupl v pekárenské výrobě počet žen na 47 procent, což ovšem zejména po vydání zákoníku práce vyvolává další pro

blémy v souvislosti se striktním zákazem noční práce žen . Podnik je nucen za této situace opětovně požádat o povolení výjimek ze zá kazu noční práce a přesvědčovat ženy, že noční práce je z 'uvede ných důvodů stále ještě potřebná. Značný počet případů, kdy nejen pracovníci po vyučení, ale i pra

covníci z volného náboru rozvazují pracovní poměr, což vede k ne úměrné a nežádoucí fluktuaci, má tyto příčiny :

noční práce v pekárnách, kterou se nepodařilo za současného technického vybavení odstranit. Většina našich pekárenských výrob

ků (70-80 procent ) je požadována odběrateli v časných ranních hodinách. Vyvolal to v minulé době mimo jiné i tlak některých nad

řízených orgánů, aby si spotřebitel mohl v ranních hodinách koupit všechny druhy našich výrobků. Tento požadavek nelze ovšem řešit předpekem z minulého dne, neboť spotřebitel by dostával výrobky

staré, neodpovídající čs. státním normám. Tento problém nelze zatím vyřešit ani zmrazováním pečiva, protože není k dispozici potřebné strojně technické vybavení, o jehož dodání odmítají strojírenské pod niky vůbec jednat, ani balením výrobků pro absolutní a všeobecně známý nedostatek obalového materiálu ; příznivější mzdové podmínky a ostatní výhody, poskytované -

v jiných oborech, a to nejen u běžných profesí ( zámečníků, elektri kářů, zaměstnanců dopravy apod. ) , nýbrž i u pekařů a mlynářů, kte ří si v jiných oborech jako nekvalifikovaní pracovníci vydělají více než jako kvalifikovaní pracovníci ve svém oboru. Přitom v jiných

preferovaných oborech, jejichž výběr v hlavním městě Praze je vel 338

mi široký, nemusí pracovníci většinou pracovat na směny, začínat

práci již v odpoledních nebo večerních hodinách a o nedělích a svát cích ; kromě toho se jim nabízí i možnost okamžitého nebo brzkého získání bytu než například v družstevní stabilizační výstavbě našeho podniku apod .;

nemožnost pravidelného střídání ve směnách, neboť různé výše spotřeby v jednotlivých dnech týdne vyžaduje i přizpůsobení výroby, a tím i pracovní doby pekařů ;

značná intenzita práce, vyplývající z mechanizace výroby, a dá le i práce za ztížených podmínek, při vysokých teplotách a v praš ném prostředí;

v neposlední řadě i takřka denně se opakující a podle našeho

názoru ne zcela objektivní narážky na práci pekařů, kteří za stej nou práci byli dříve hodnoceni jako dobří pracovníci a odměňováni Rudými prapory, zatímco nyní při zhoršených podmínkách ( horší jakost hlavní suroviny zrna ) a podle hodnocení Státní inspekce jakosti dosahují lepších výsledků, jsou soustavně napadáni jako laj

dáci a šlendriáni. Ostatně sami členové ÚV KSČ a vlády mohou po soudit kvalitu výrobků pražských pekařů , neboť tyto výrobky, stejně jako ostatní Pražané denně konzumují.

Obtížnou situaci ve stavu pracovníků dále ještě ztěžují úkoly, uklá dané podniku v organizovaném náboru a brigádnické pomoci . V mi nulých letech bylo podniku každoročně ukládáno uvolnit 20 pracov. níků na organizovaný nábor, na rok 1966 byl tento úkol zvýšen do konce na 30 pracovníků . Je nutno zároveň brát v úvahu, že na orga nizovaný nábor odcházejí právě ti nejzdatnější a nejvýkonnější pra covníci, za něž nelze pak ve volném náboru získat rovnocennou ná

hradu. Na výpomoc zemědělství bylo dále podniku uloženo odpraco vat v letošním roce 100 týdnů ; k tomu ještě přistupuje pomoc při

zpracování cukrovky, takže vcelku nutno počítat s celoročním uvol něním asi 10 pracovníků na tyto úkoly. Nová soustava řízení národního hospodářství spolu s důsledky vyplývajícími ze zákoníku práce přinášejí s sebou další komplikace a problémy. Tak například možnost prodeje pekárenských výrobků v hlavním městě Praze u družstevních výroben a popularizace to

hoto prodeje v rozhlase i denním tisku vytváří mylný názor nejen v očích spotřebitelů, nýbrž i pracovníků Národního výboru hlavního města Prahy, obvodního národního výboru i jiných orgánů a institucí.

Nepřihlíží se k tomu, že v malých rukodílných pekárnách lze sice vyrobit určité minimální množství výrobků snad lepší jakosti, než jsou výrobky ze strojové výroby, že však by se náklady na takovou to výrobu pečiva z hlediska celostátního mnohokráte zvýšily, kdyby se mělo všeobecně přejít na způsob rukodílné výroby s použitím primitivního zařízení včetně pecí. Je totiž podstatný rozdíl mezi zá sobováním několika málo vybraných družstevních prodejen bez ohle du na výrobní náklady, potřebu pracovníků atd. a zásobováním 4000 339

odběratelských' míst, do nichž se dodává v průměru 3,5krát denně. Není také obtížné zajistit do těchto několika vybraných prodejen stále čerstvý chléb a přitom ponechat celé oblasti venkova bez pra videlného zásobování. Nelze pochybovat o tom, že i náš národní pod nik by dokázal vyrábět a dodávat tímto způsobem a vyhovět tak po žadavkům některých činitelů, aby byly znovu otevřeny bývalé malé pekárny. To by ovšem znamenalo jak podstatný růst výrobních ná kladů

-

podle našich kalkulací celkem na trojnásobek

tak potře

bu dalších nejméně 1500 pracovníků, kteří se dříve pekárenskou vý robou v Praze zabývali a přešli většinou do strojírenské výroby. Ze

strany pracujících v podniku jsou zároveň vyslovovány obavy, že

z vysokých úspor dosažených v podniku snížením výrobních nákladů budou uhrazovány zvýšené náklady zmíněné družstevní rukodílné výroby.

Nová soustava řízení vyžaduje podle našeho názoru provést hlu boký rozbor celé problematiky, pekárenské výroby v hlavním městě Praze a vycházet přitom z těchto skutečnosti :

n. p. Pražské pekárny a mlýny po celou dobu svého trvání vždy plnil a překračoval uložené úkoly a z hlediska celospolečenského splnil tak své povinnosti. Proto mu byl také několikrát propůjčen Rudý prapor ministerstva potravinářského průmyslu a ústředního výboru odborového svazu zaměstnanců potravinářského průmyslu ti tul »Podnik XII. sjezdu KSČ « a »Plaketa k 20. výročí osvobození ČSSR « .

1

Náš podnik v souladu s vytyčenou linií podstatně zvýšil mechaniza cí výroby produktivitu práce a zavedením směnné výroby snížil počet

pracovníků. Tento nemalý přínos pro naše národní hospodářství se projevuje v nové soustavě řízení v souvislosti se zkracováním pracov

ní doby, odstraňováním noční práce a přechodem na pětidenní pra covní týden tak, že podnik není schopen při existující výrobní kapa citě, která počítá s plným využitím 3směnného provozu, nové úkoly

uspokojivě splnit. Provedenou organizací, koncentrací a mechanizací výroby v uplynulých letech dosáhl podnik ve srovnání s ostatními podniky stejného oboru takové úrovně ve výši nákladů, produktivity práce a v ostatních ukazatelích, že jejich zpevňování je spojeno v pod statě s většími potížemi než v jiných podnicích. Proto je třeba zajistit v hlavním městě Praze výstavbou nových pekáren takovou kapacitu na výrobu chleba a pečiva, aby bylo možno dodávat na trh výrobky stále čerstvé .

Vzhledem k tomu, že není v možnostech n. p. Pražské pekárny a mlýny uvolnit na výstavbu nových pekáren potřebnou částku

z vlastních zdrojů, považujeme za nutné zařadit výstavbu těchto pe káren do skupiny oborových investic a poskytnout účinnou pomoc při zajišťování stavební výstavby i opatřování strojního zařízení (včet ně pecí ) ;

přehodnotit dosavadní mzdovou soustavu a poskytovat ostatní 340

výhody preferovaných oborů i pracovníkům mlýnsko-pekárenského oboru s přihlédnutím k významu této výroby pro zajištění zásobování všeho obyvatelstva výrobky denní spotřeby ;

v souvislosti s ostatními otázkami , které budou na XIII. sjezdu řešeny, posoudit nepříznivé důsledky vyplývající z monopolizace ně kterých odvětví, například strojírenství a chemie ( papírenský prů

mysl ) , které způsobují, že odběratelské podniky jsou prakticky odká zány na milost a nemilost těchto dodavatelů bez reálné možnosti

přimět je k plnění převzatých závazků.

Vážení soudruzi, přijměte tento diskusní příspěvek jako projev sna hy dosáhnout i v hlavním městě Praze výrazného zlepšení v zásobo

vání chlebem a pečivem . Neodvoláváme se na to, co jsme pro naše hospodářství v minulosti učinili, domníváme se však, že naše výsled

ky byly takové, že jako kolektiv pražských pekařů zasluhujeme, abys te se zabývali i našimi současnými problémy a těžkostmi a pomohli nám je řešit.

Soudružka BO ŽENA MACHAČOVÁ - DOSTALOVÁ

Vážené soudružky a soudruzi ! Změna, ke které dochází zaváděním nové soustavy řízení a pláno vání, bude mít nepochybně značný pozitivní vliv na rozvoj celého ná rodního hospodářství, a tím také na život naší společnosti. Přechod od starého modelu řízení k novému nebude ovšem bez problémů, neboť

hledáme nové cesty jak lépe řídit národní hospodářství, přičemž je vždy možno dopustit se některých chyb. Bude proto zapotřebí, aby na všech stupních řízení byl dostatek trpělivosti a důvěry v lidi a

v novou soustavu řízení, abychom neustále sledovali vývoj , rozebírali jeho kladné i negativní stránky a z poznatků vyvozovali věcné závěry

pro další zlepšení a prohloubení celé soustavy řízení, neboť drtivá většina lidí přistupuje k plnění úkolů velmi svědomitě a se snahou prospět věci . Dochází samozřejmě i k neúmyslným chybám, které vy .

plývají ze stupně poznání, kvalifikace i z daných podmínek jednotli vých etap rozvoje. S větším odstupem vidíme nedostatky ostřeji, neboť jsme bohatší o nové zkušenosti a poznatky získané doma i ve světě. Tato skutečnost by ovšem neměla vést k tomu, abychom šmahem od suzovali vše, co bylo v minulosti vykonáno. Tím však nechci říci, že

bychom měli omlouvat neúspěchy z opatření, která byla dělána v roz poru se stupněm poznání i našimi možnostmi , Společnost a celé národní hospodářství prochází stálými vývojo vými změnami a tento pohyb od méně rozvinutého k rozvinutějšímu 341

přináší stále větší nároky na zdokonalování forem řízení. Rozvoj spo lečnosti nelze však chápat jako řetěz takových změn , v nichž se ztrá cí cílevědomost stranické práce, hospodářské politiky , kádrové práce, organizace 1 právního řádu.

Naopak stabilní politický a hospodářský program, stabilizované kádry a stabilizovaná organizace vytvářejí základní předpoklady pro

organický, vyvážený a vzájemně skloubený rozvoj všech oblastí naše ho společenského života . Nejde ovšem o statickou absolutní stabilitu,

ale o stabilitu relativní, o stabilitu cílů, vyplývající z podmínek dané etapy rozvoje. V minulosti se často chápala stabilita velmi zjedno

dušeně, například jako stabilita čísel, když šlo o perspektivní a pěti leté plány. Život však vždy ukázal, že takové pojetí je nesprávné a neudržitelné, neboť zpravidla již v prvním roce pětiletky změnil zá kladnu , a tím i cílové úkoly plánu.

Domnívám se proto, že do budoucna bude třeba vytyčovat úkoly rozvoje celé společnosti i jejich jednotlivých oblastí tak, aby obecně

vymezené cíle byly relativně stabilní, pokud jde o základní vztahy rozvoje národního hospodářství, aby však byl současně otevřen pros

tor pro rozvoj iniciativy lidí, aby i metody a styl práce přispívaly k politické a hospodářské stabilitě. K tomu by bylo zapotřebí ve všech stranických a hospodářských opatřeních vyzvedávat daleko více vzá

jemnou podmíněnost a souvislost jednotlivých oblastí našeho spole čenského života a čelit snahám po zjednodušeném preferenčním vý kladu úkolů podle čísel stanovených pro jednotlivá odvětví. V současné době je například žádoucí daleko více vyzvedávat do popředí nezbyt nost intenzívně využívat rozvinuté výrobní základny pro výrobu vý robních prostředků, aby cestou intenzifikace byly vytvořeny dostateč né zdroje pro vybavení výroby spotřebních předmětů novou technikou a novodobými surovinami ( např. plastické hmoty, syntetická vlákna, produkty z ropy apod . ) . Intenzívní využívání základních fondů ve sku

pině A by umožnilo investiční prostředky pro výrobu spotřebních předinětů , kterých je nedostatek jak pro vnitřní trh, tak pro export.

Tyto skutečnosti nebyly u nás plně doceněny a do spotřebního prů myslu bylo po léta dáváno relativně nejméně investičních prostředků. Zatímco vybavenost stroji na jednoho dělníka se v letech 1955–1964

v celém průmyslu zvýšila o 85 % , ve spotřebním průmyslu o pouhých 4,7 % . Přitom však produktivita práce ve spotřebním průmyslu rostla 8krát rychleji než hodnota základních fondů ; rostla však především intenzifikací práce. Proti tomu v průmyslu celkový vzrůst produktivi ty práce zdaleka nedosáhl ani růstu hodnoty základních fondů na

jednoho pracovníka . V minulosti jsme při vytyčování úkolů jednotli vých odvětví více zdůrazňovali jejich kvantitativní rozvoj vyjádřený

v procentech, o něž se má zvýšit výroba , a méně se vysvětlovala je jich funkce a spojitost jejich rozvoje s rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství . Nestačí například stanovit, že podíl strojíren

ské výroby má dosáhnout 33 % z celkové průmyslové výroby. Hlavní 342

smysl rozvoje strojírenství spočívá v tom, jak dokáže vlastní výrobou

i pomocí exportu strojů zajistit prostředky pro technickou rekonstruk ci dnes zastaralých odvětví výroby spotřebních předmětů.

Jestli se úkoly nevymezí takto, pak budeme po pěti letech stát opět před otázkou, jak zvýšit dodávky spotřebního zboží pro vnitřní trh a obstát přitom v konkurenci při vývozu. Jestliže dnes dosahujeme nižší devizové výnosnosti, pak to není proto, že bychom nedokázali vyrábět stejně kvalitně jako kapitalistické země, ba právě naopak, neboť vysoká kvalita našeho spotřebního zboží snižuje nepříznivý do pad technické zaostalosti.

Všude tam, kde se nám podařilo získat stroje a zařízení světové úrovně, jsme dosáhli vynikajících úspěchů v produktivitě práce, ve snížení nákladů, v kvalitě i v množství. Bude-li například naše stro

jírenská výroba s to rychle realizovat výsledky, kterých ve spolupráci se SSSR dosáhl náš Výzkumný ústav bavlnářský v bezvřetenovém pře dení, jak o tom hovořil soudruh Novotný, pak to bude znamenat v přádelnách bavlny velký revoluční zvrat zvýšení produktivity

práce téměř na trojnásobek, lepší a rovnoměrnější přízi a 50 % úsporu výrobních ploch. Kdyby se nám podařilo zajistit dodávky strojního zařízení s para metry na světové úrovni, mohli bychom například v česárnách vlny

zvýšit produktivitu práce o 300 % a ve výrobě dřevotřískových desek trojnásobně a ještě bychom uspořili ohromné množství dřevní hmoty .

Obdobné příklady je možno uvést i ze sklářského průmyslu, z prů myslu potravin a dalších výrobních oborů. Ştejně tak by měla chemie vybavovat textilní průmysl kvalitními syntetickými vlákny, kožedělný průmysl plastickými hmotami a všech na odvětví novou obalovou technikou.

Dnešní stav, kdy spotřeba syntetických vláken na hlavu má dosáh

nout 1,86 kg, znamená, že se za světovým vývojem opožďujeme o 10 až 15 let .

Bude-li vyjasněna koncepce rozvoje jednotlivých odvětví a jejich vzájemný vztah a bude-li postupně a cílevědomě realizována v roč ních plánech, bude zajištěna hospodářská stabilita podniků a budou

vytvořeny podmínky i pro stabilizaci kádrů. Aby lidé mohli v klidu pracovat, musí mít jistotu, že po maximálně možnou dobu budou vykonávat určitou práci, že v ní dosáhnou po

třebných zkušeností, že se vyplatí zvyšovat si pro tuto práci kvalifi kaci studiem apod. Organizační stabilita a vytváření dobrých pracov ních podmínek zajišťují, že se lidé nestěhují z místa na místo ,

z podniku do podniku, že nemění zbytečně své bydliště ani profesi a že roste jejich výkonnost. Kdyby naši lidé při své obětavosti , píli a zručnosti měli stabilizované a lepší pracovní podmínky, vytvářené technickým rozvojem, zlepšováním pracovního prostředí , výstavbou jeslí a mateřských školek, jistě by byly výsledky jejich práce ještě

daleko příznivější. K tomu je ovšem zapotřebí uvést postupně do sou 343

ladu vývoj a vzájemný vztah mezi skupinou A a B, uvážit, zda ne úměrný předstih skupiny A nenarušuje potřebné proporce národního

hospodářství, a pak uvnitř těchto skupin určit diferencované cílové úkoly jednotlivým odvětvím .

Zajištění hospodářské i kádrové stability, která je těsně spjata se stabilitou organizační, by mělo být středem pozornosti naší strany, neboť neustálé změny nám působí velké hospodářské i morální škody.

V minulosti byly mnohé organizační změny do značné míry více méně produktem subjektivních názorů, přičemž se často stávalo, že nepři nesly výsledky, které byly od nich očekávány.

Je třeba si uvědomit, že čím kratší je období každé organizace, tím má menší možnost se uplatnit, lidé nemají čas a možnost vniknout do nových podmínek, prohloubit a domyslet vzájemné vztahy, metody a styl práce .

Krátké období také neumožňuje vyhodnotit přednosti či nedostatky žství informací o jejich před

organizace a neskýtá ani dostatečné m nostech či nedostatcích .

Proto je nezbytné každé organizační uspořádání založit na podrob ném rozboru kladů i nedostatků současného stavu a vytyčovat cíle,

kterých se má dosáhnout. Každá organizace má sloužit především výrobě, na níž je závislý rozvoj společnosti, a měla by být prováděna jen tehdy, když dosavadní organizace brzdí rozvoj výroby a když nová forma řízení zajišťuje zrychlení jejího rozvoje. Přesto se stále projevuje snaha řešit věcné problémy novou reorga nizací, místo, aby se zkoumaly pravé příčiny nedostatků se zřetelem k tomu, že těžiště je ve vytvoření ekonomických podmínek. Například efektivnější využívání tuzemských surovin ve sklářském a dřevozpra cujícím průmyslu může přinést jen modernizace a budování nových kapacit .

Úsilí o zabezpečení co nejvyšší hospodářské, organizační i kádrové stability má zcela mimořádný význam i pro upevňování stability práv ního řádu. Těmito otázkami se v poslední době velmi intenzívně za

bývalo předsednictvo ÚV KSČ, vláda i předsednictvo Národního shro máždění, neboť v souvislosti se zaváděním nové soustavy řízení bylo . zapotřebí provést potřebné úpravy právního řádu a současně vytvořit věcné i kádrové předpoklady pro jeho stabilizaci. Velké kodifikační práce, provedené po přijetí nové ústavy v roce 1960, sice přispěly k určitému zjednodušení, avšak samy o sobě ne mohly zajistit stabilitu právního řádu.

Tu je třeba založit na upevnění hospodářské stability v celém ná rodním hospodářství, na vytvoření dostatečných finančních, devizo vých , hmotných, kapacitních a jiných rezerv, které umožní překlenout případné výkyvy v hospodaření a materiálně zabezpečí trvalé usku tečňování hospodářské, sociální i kulturní politiky. Stabilitu právního řádu je dále třeba založit na vysoké kvalifikaci

a znalosti ekonomických, technických i správních pracovníků, na je 344

jich odpovědnosti za to, že prováděné změny jsou v souladu s dlou hodobými cili, s danou hospodářskou situací i předpokládaným eko nomickým rozvojem. Tyto předpoklady nebyly dosud dostatečně vytvářeny, a proto došlo v minulosti mnohokrát k tomu, že se v krátkých obdobích měnila zásadní rozhodnutí a komplikovaly předpisy, což ve svých důsled

cích oslabuje autoritu právních norem a často vyvolává i pocit právní nejistoty u mnohých lidí. Tomuto stavu bychom měli účinně čelit,

neboť konsolidace naší společnosti a stabilizace poměrů je bezpodmí nečně nutná nejen k ozdravění hospodářského rozvoje, ale i z důvodů vnitropolitických a mezinárodně politických. To posílí důvěru lidí ve stranu a přispěje i k uvolnění jejich ne

vyčerpatelné iniciativy. Je samozřejmé, že zavádění nové soustavy se neobejde bez řady zásahů organizačního i právního rázu. Jde o to, aby se k nim nepřistupovalo jen na základě obecných představ o pod statě nové soustavy. Stabilita cílů, organizačních forem a právních

norem , zabezpečující úspěšné zavedení a činnost nové soustavy v zá sjmu ekonomického rozvoje naší společnosti, a iniciativní řešení všech věcných problémů tohoto rozvoje jsou podmíněny důkladnou ekonomic:

kou přípravou všech kádrů pracujících na hospodářském úseku. Do mnívám se, že v tomto směru bylo dosud učiněno málo, že zůstává často jen při velmi obecném , více méně informativním seznámení s principy nové soustavy. A tato obecnost v sobě skrývá nebezpečí povrchnosti, subjektivismu a nevědeckosti v řešení dlouhodobých kon cepcí a věcných problémů rozvoje národního hospodářství. Chci ujistit XIII. sjezd strany, že my všichni, kteří pracujeme na

úseku spotřebního průmyslu, učiníme, jak to zde již řekla soudružka Pokorná, všechno pro to, aby cíle vytyčené XIII. sjezdem v hospo dářské politice strany byly důsledně uvedeny v život, aby náš trh byl

stále bohatější a lidé stále spokojenější. Jsem přesvědčena, že se nám to pod vedením naší rodné strany podaří.

Soudruh IVAN MÁLEK,

pražská městská organizace KSČ XIII. sjezd otevírá období, kdy budou a musí být poskytnuty všech ny možnosti pro uskutečňování vědeckotechnické revoluce. Nejenže

bude třeba, aby dále rostla a stále aktivněji se rozvíjela celá sou stava vědy, nýbrž současně bude nezbytné, aby věda svými výsledky a svým působením doslova jako podhoubí prorůstala celé naše dění, všechnu činnost, spojenou s další výstavbou socialistické společnosti.

To klade zcela nové nároky na každého člověka, vyžaduje , aby více znal, aby sledoval vývoj vědy a uměl jej promítnout do své činnosti. 345

S jakým úspěchem toho budeme dosahovat, rozhodne o tom , jaký bude dynamismus naší další cesty.

V předsjezdovém materiálu pracovník Filosofického ústavu ČSAV soudruh R. Richta charakterizuje toto období takto : » ... roste váha lidského faktoru úměrně síle technických komponent. Tou měrou, jak vědecké objevy a technické převraty stavějí celý lidský život na

dynamickou půdu, vstupuje zároveň celá sféra lidského života, všech ny prvky rozvoje lidských schopností jako samostatný dynamizující činitel zpět do pohybu civilizace . « ( R. Richta, K perspektivám vědec kotechnické revoluce, část 3, Rudé právo 26. 5. 1966. ) Ve zprávě ústředního výboru sjezdu se zdůrazňuje, že se budou

vytvářet »potřebné předpoklady pro překonávání podstatných rozdí lů mezi prací duševní a tělesnou, pro to, aby proces tvůrčího pozná

ní se stále více stával všeobecným obsahem lidské činnosti«. ( XIII. sjezd KSČ, str. 83, 410. ) V usnesení se proto ukládá : » ...

rozpracovat a realizovat novou, širší koncepci socialistické ideově výchovné a vzdělávací činnosti; efektivněji využívat všech ideových nástrojů masového působení, zvláště rozhlasu, televize a filmu ;

rozvíjet mimoškolní vzdělávání pracujících ... jako cílevědomě organizovaný proces. «

Všechny tyto výroky zdůrazňují, že největší bohatství, které máme pro uskutečňování socialismu , je v lidech, v jejich aktivní tvořivosti ;

vše, co ji zanedbává nebo potlačuje, brzdí vývoj naší společnosti ke komunismu. Této tvořivosti se otevírají možnosti novou soustavou ekonomického řízení, která bude jak počítat s aktivnějším uplatněním

všech, tak i vytvářet pro ně předpoklady spolu s dalším rozvojem socialistické demokracie. Avšak v období, kdy věda stále více ovliv ňuje veškerou naši činnost, se může aktivní tvůrčí účast uplatňovat dostatečně jen u těch , kteří dokáží sledovat vývoj vědy, dovedou jej spojit se svou odbornou činností i promítnout do všech společenských

souvislostí i pracovních vztahů, v nichž se uplatňují. To vytváří zce la novou situaci v oblasti vzdělání, zcela nové nároky na vzdělání. Dnes již nikdo, kdo chce skutečně uplatnit své síly při budování

socialismu , nestačí s tím , co se jednou naučil : velká část vědomostí a činností, v nichž se pohybuje a s nimiž pracuje , nejenže neexistova

la , když své vědomosti získával, ale často nebyla vůbec známa ani jejich teoretická základna. ( Vězměme si za příklad polovodiče, jež tvoří základní součást tolika zařízení okolo nás i v našich rukou . ) A tento vývoj bude nezadržitelně pokračovat. To samozřejmě klade zce

la nové nároky na školní vzdělání, kde je třeba stále úsilovněji a plánovitěji hledat nové cesty výuky , abychom pod návalem nových poznatků děti a mládež neudusili , nezabili u nich zájem o získávání nových poznatků, ale naopak , navodili u nich potřebu stálého sebe

vzdělávání, schopnost držet krok s rozvojem vědeckých znalosti i ra dost z takové účasti. To není možné dnes běžnými způsoby. Ale co 346

víc : výstavba výkonnější a dynamičtější socialistické společnosti po

třebuje pro svůj rozvoj vědy, techniky i kultury větší počet nadaných, talentovaných pracovníků, schopných odkrývat i uplatňovat nové. In klade na školní vzdělání další vážný nárok : odkrýt každé nadání,

které v dětech dříme, rozvinout je v jeho nejkrásnější a nejbohatší podobě a ukázat mu cestu k vědě i k ostatním projevům kultury. To

je úkol mimořádně vážný, ba rozhodující, vždyť na tom, kolik tvoři. vých, skutečně tvořivých talentů dokážeme dnes nalézt mezi dětmi a mládeží pro vědu, techniku i umění připraveno pro výstavbu komunismu.

tolik jich budeme mít

Přitom většina dětí a mládeže dnes vychází školu nikoli s vědomím, že se budou muset vzdělávat dále, že škola jim pro to dala jen první

základy, nýbrž naopak opouštějí ji s radostí, že už se zbavili školy a učení, že učení už pro ně skončilo. Přitom nesporně i mezi nimi je mnoho nadání, které se vůbec nemohlo projevit. Nebudu tuto otázku rozvíjet dále, chtěl jsem jen naznačit, že žádné úsilí v tomto směru není dost veliké, klademe -li si za cíl v dohledné době přecházet k vý

stavbě společnosti komunistické. Nemenší úkoly nás čekají u vzdělávání dospělých, těch, kteří vy

tvářejí bohatství dneška a zakládají možnosti budoucnosti. Velká část jich měla možnost dosáhnout jen základního vzdělání, neměli příle žitost poznat potřebu stálého sebevzdělávání. A proto i mnozí z těch, kteří by rádi aktivněji a tvořivěji uplatniti své schopnosti, narážejí na zeď, kterou jen někteří dokáží zdolat, zatímco ostatní upadnou do rezignace a spokojí se jen s běžným pracovním výkonem. Ale to

vše je málo pro novou situaci, pro nástup k vědeckotechnické revolu ci, jejíž aktivní rozvinutí je předpokladem pro přechod k budování

komunistické společnosti. Samozřejmě to má i své hluboké ideologic. ké a politické důsledky.

Právě proto je takovou nezbytností rozvíjet všechny možnosti a formy mimoškolního vzdělávání, a to jak bezprostředně odborného, např. v doškolování odborníků nebo v podnikovém školení , tak zvláš

tě i všeobecného a ideologického. Přitom přibývání volného času, ply noucího ze zkracování pracovní doby, vytváří pro sebevzdělávání nový

prostor. Nikdo jistě nepochybuje, že potřeba mimoškolního vzdělávání narůstá již i v souvislosti se změnami v řízení národního hospodár ství.

Proto mimoškolní vzdělávací činnost se stává jedním ze základních požadavků naší doby, naší další cesty při výstavbě socialismu, a pře

stává být jen pouhou záležitostí osvěty a soukromého zájmu . Při je jím organizování a zabezpečování je třeba si uvědomit, že velkou

část pracujících pro ni musíme získávat, probouzet jejich zájem , a proto bude nutné soustředovat a kombinovat i zaměřovat k ní všecky

prostředky sdělování jak jednotlivého, jako přednášky, publikace, tak i masového, jako rozhlas, televize a film. Toto úsilí musí být sou stavné, cílevědomé jak v obsahu, tak i v tom, že se bude zaměřovat 347

přednostně na skupiny pracovníků , u nichž takové sebevzdělávání je naprosto nezbytné, musí mít i dobrý hmotný a organizační základ. Tento úkol pečovat o mimoškolní vzdělávání plní u nás především

dvě soustavy : podnikové školení, které organizují odbory prostřednic tvím vědeckotechnických společností, a soustava mimoškolního vzdě lávání, jak ji uskutečňuje Socialistická akademie. Ta na svém III.

celostátním sjezdu vyzvedla péči o další rozvoj mimoškolního vzdělá: vání spolu s výchovou ideovou, s prohlubováním marxisticko-leninské ho uvědomění za základní úkol . Soustřeďuje na tuto činnost několik

desítek tisíc členů-dobrovolníků z řad inteligence, kteří v průběhu roku uskuteční statisíce přednášek a kursů . Organizuje vzdělávání

pomocí ne méně než 20 soustavných kursů a cyklů lidových universit ve všech oborech věd přírodních , technických i společenských . Se znamuje podrobně se zásadami nového ekonomického řízení, jakožto

předpokladu pro další rozvinutí dynamiky našeho hospodářského vý. voje, se zásadami naší zahraniční politiky atd . Vypracovává pomocí

vědeckometodických rad tematiku, metodu i osnovy všech těchto akcí a zabezpečuje je pomůckami pro lektory i posluchače ; pečuje o stálé

zvyšování úrovně lektorů, kteří tím, že aktivně školí, sami prohlubují své vzdělání i ideologickou úroveň a zlepšují uplatnění svých zna lostí. Organizuje besedy a diskuse k dílčím či obecnějším a aktuálním politickým otázkám i místním problémům, stejně jako tribuny aktualit nebo večery otázek a odpovědí k zajímavým tématům, které umožňují rychlou informaci i bezprostřední výměnu názorů všech účastníků. V jednom roce se zajišťuje více než 200 000 jednotlivých akcí, jichž se účastní v průměru vždy několik desítek účastníků. Pro všechnu tu to činnost vydává Socialistická akademie své časopisy, knihy, edice i velké množství aktuálního textového materiálu pro jednotlivé akce .

Snaží se ještě více využívat filmu a navázat těsnější spojení s televizí a rozhlasem tak, aby se vytvářela skutečně úplná soustava vzděláva cího a ideového působení, aby se využívalo komplexně všech forem individuálního i masového působení.

Takovým způsobem s pomocí dobrovolníků, obětavých pracovníků z řad inteligence a jen s malým aparátem centrálním i okresním vy konává rozsáhlou činnost, která je jednou z klíčových nástrojů na šeho dalšího rozvoje. Má přitom i leckteré obtíže : přechod na dvou

stupňové řízení vypuštěním krajského stupně přinesl sice řadu nových možností, ale současně klade velmi náročné úkoly na ústřední výbor Socialistické akademie i na její aparát, vyžaduje zcela nové formy řízení i styku přímo s okresy a okresními výbory Socialistické akade mie. Zároveň však dává i možnost, aby okresy po zvládnutí předcho

zích obtíží plně rozvinuly všechny síly, které jsou pro tuto činnost k dispozici, a aby okresní výbory vypracovaly plány takové činnosti, kterou by se skutečně cílevědomě zaměřovaly přednostně na ty, u nichž stálé doplňování vzdělání je naprosto nezbytným předpokla

dem jejich odborné i politické činnosti. Největší obtíž, na kterou se 348

v dnešní době naráží, je ta, že materiální zdroje pro celou tuto čin >

nost jsou leckde roztříštěny, často nedostatečné, a práce je některými národními výbory nedoceňována, takže je třeba velkého úsilí i orga

nizačních schopností, aby činnost nepoklesla, ale naopak rozvíjela se dále tak, jak je třeba. Prověrky několika okresních organizací ukáza

ly, že v řadě okresů jsou ještě nevyužité zdroje, které mohou pomo ci i některým sousedním okresům, jež po stránce lektorských mož

ností jsou slabší. V této době je již vypracován plán, jakým způsobem se celá tato velká síla Socialistické akademie připojí ve své práci ke stranické činnosti, jež bude seznamovat nejširší vrstvy našeho oby vatelstva s výsledky XIII. sjezdu a s úkoly, které před nás postavil.

Socialistická akademie se tak stává nejbližším spolupracovníkem strany nejen v plnění materiálních, ale především ideologických úko lů , na nichž stojí a rozvíjí sé naše cesta k socialismu. Je ovšem pa

trné, že při lepším zabezpečení zvláště forem mimoškolního vzdělává ní, při jejich postavení na pevné základy, by bylo možno daleko více využít znalostí i snahy členů Socialistické akademie. Obracím se pro to z tohoto místa na všechny komunisty, zvláště v okresech a krajích, aby věnovali činnosti Socialistické akademie pozornost, kterou si za slouží, pomohli koordinovat mimoškolní vzdělávání, odkrývat zdroje a vytvářet předpoklady pro vzdělávací činnost i využívali ještě více možností Socialistické akademie k soustavnému

vzdělávání

všech,

u nichž schopnost sledovat vědeckotechnický pokrok se vší jeho ide ologickou základnou je nezbytným předpokladem jejich úspěšné čin

nosti. Je třeba, abyste si byli vědomi, že v činnosti Socialistické akademie máte nejupřímnějšího pomocníka a spolupracovníka při vý

stavbě socialismu, rozšiřování vzdělanosti i politické uvědomělosti, zvědečťování naší práce i řízení i v boji proti nepřátelským a cizím tendencím .

Súdružka MÁRIA MANOVÁ,

západoslovenská krajská organizácia KSS Súdružky a súdruhovia !

Ústredný výbor našej strany venoval a venuje polygrafii sústavnú pozornosť. Prejavom toho bolo aj uznesenie politického byra ÚV KSČ zo 7. 7. 1959 o dalšom rozvoji polygrafického priemyslu, vydavateľ

skej a nakladateľskej činnosti a výroby papiera. Toto uznesenie pred pokladalo teda komplexný rozvoj všetkých týchto na seba náväzných úsekov. Základné úlohy predpokladaného rozvoja neboli však splnené a najmä potreby technického rozvoja polygrafie a papierenskej vý

roby zostali nevyriešené. 349

Predsedníctvo ÚV KSČ sa znovu v máji 1965 zaoberalo situáciou v polygrafickom priemysle a uložilo vykonať zásadné dlhodobé a niektoré aktuálne opatrenia na zlepšenie doterajšieho stavu. V po lygrafickom a papierenskom priemysle sa pre prudký rast objemu

výroby a pre neuspokojivé vytváranie podmienok v prírastkoch no vých kapacít a obnovy základných fondov situácia ďalej zhoršila.. a i napriek čiastkovým úspechom disproporcie medzi zdrojmi a po trebami trvajú. Tak napr. náš návrh štvrtého päťročného plánu, ktorý sa opieca

o potreby trhu, t. j. požiadavky vydavateľstiev na úseku výroby perio dických a neperiodických publikácií, a o potreby uspokojovania nás

rodného hospodárstva rôznymi tlačovými výrobkami, ako sú hospodár ske tlačivá, etikety, katalógy, prospekty , dierne štítky a podobne,

nemohlo Ministerstvo spotrebného priemyslu akceptovat, pretože li mitujúcim činiteľom sa stal papier, ktorý je základným materiálom polygrafickej výroby. Rozdiel v roku 1970 je až 7200 ton. Napriek tomu, že neboli stanovené záväzné limity výrobnej spotreby papiera , postupovalo sa predsa len doterajšou bilančnou metódou , ' t. j. Že

z produkcie papierenského priemyslu sa kryli požiadavky podľa poradia dôležitosti určeného na úrovni centrálnych orgánov. Nová sústava riadenia a plánovania sa prejavila v našich podnikoch snahou maxi málne uspokojiť potreby trhu a využiť všetky kapacitné možnosti na

zlepšenie súčasného stavu, ktorý sa vyznačuje trvalým zaostávaním ponuky za dopytom u polygrafických výrobkov. Túto cestu volili pod niky aj za cenu veľkých úsporných opatrení na zabezpečenie odvodov z prírastku hrubého dôchodku. No i napriek tomu, ako vidno, mohli túto snahu realizovať len čiastočne.

Táto situácia bezprostredne vyplýva tiež z nedobrého fungovania odberatelsko-dodávatelských vzťahov, ktorých výsledkom je, že podni ky nemajú prakticky zabezpečené materiálové krytie na rozpísanú

výrobu, i keď táto výroba sa uvádza len ako orientačný ukazovatel. Boli sme v takej situácii, že zabezpečenie výroby dennej tlače sa uskutočňovalo pomocou nákladnej autodopravy na vzdialenosť 300 kn,

pričom o situácii v novinovom papieri na tlač obrázkových časopisov sme informovali tiež sekretariát ÚV KSS. S monopolom výrobcov sú spojené tiež nežiadúce zjavy využívania tohto postavenia na zvyšova nie ceny. Odberateľ nemá možnosť nejak účinne sa voči tomu brániť ,

pretože konkrétne v našom prípade si nemôžeme dovoliť nevyrábať na export alebo iné potrebné tlačové výrobky. Chápeme, že riešenie týchto problémov vyžaduje vytvoriť trh a prevahu ponuky nad dopy tom a že to určitý čas ešte potrvá . Avšak nejaké hranice tejto ne

normálnej situácie by sa mali určiť hoc aj formou administratívneho zásahu , keď aj na prechodný čas. V polygrafickom priemysle na Slovensku sme dosiahli za 4 mesiace

tohto roku v podmienkach pôsobenia zdokonalenej sústavy riadenia dobré výsledky. Tvorbu hrubého dôchodku sme prekročili o 8,1 % , 350

podnikovým fondom sa pridelilo naviac vyše 1 mil. Kčs a štátnemu rozpočtu sme odviedli naviac takmer milión Kčs.

Na podnikoch si však myslíme, že výsledky už aj z doterajšieho

čiastkového pohľadu by boli lepšie, keby podniky mali istotu, že eko nomické pravidlá sa budú

tak ako boli postavené

dodržiavať .

Totiž ani zdokonalená sústava riadenia neodstránila doteraz jeden z hlavných dôvodov zakrývania, resp. pomalého odhaľovania rezerv

a to obavu pred dalším spevňovaním úloh, najmä odvodov, nakolko podniky ( a ani odborové riaditeľstvá ) nemajú záruku, že stanovená výška odvodov je definitívna, teda zaručená, a že sa nebude meniť. do ako je známe Veď už pri rozpise plánu na rok 1966 došlo

datočne oproti návrhu k sprogresívneniu úloh, a to povinnou účasťou podnikov na financovaní investícií 15 % z objemu investícií a k po vinnej tvorbe rezervného fondu vo výške 1,5 % z individuálne vypla tených miezd. Tieto momenty, aj keď ich musíme posudzovať ako vecne správne, vytvorili nedôverčivé ovzdušie k pravidlám novej sú stavy a k ich záruke. Sme toho názoru, že ak sa raz pravidlá vyslovia a malo by sa tak diať po dôkladnom zvážení všetkých momentov a kritérií z hľadiska vedeckého predvídania potom by sa už nemali meniť. Nemôžeme si totiž dovoliť hazardovať s dôverou l'udí v politi -

ku a snahu strany, ktorá stojí v čele tohto procesu. Takéto zmeny veľmi negatívne vplývajú na myslenie ľudí a presvedčovacia práca je

značne stažená, ba niekedy sa minie aj svojím účinkom. Ak si vytvorí podnik oproti stanoveným úlohám viac vlastných prostriedkov, je dosť nástrojov, aby ich uplatnil správne nielen v prospech individuál. nej spotreby. Myslím, že sa nič nesocialistického nestane, ak tých pro

striedkov bude mať viac, než napríklad predpokladalo centrum. Pri posudzovaní postavenia nášho polygrafického priemyslu z hľa diska historického vývinu celkovej priemyselnej a kultúrnej úrovne na Slovensku sme sa vážne zamýšľali nad tým, ako prispejeme k rea

lizácii téz pre prípravu XIII. sjazdu KSČ o dalšom rozvoji hospodár stva a postupnom vyrovnávaní ekonomického rozvoja jednotlivých oblastí štátu, pretože ani polygrafickému priemyslu na Slovensku jeho kapitalistická minulost nežičila. V štvrtej päťročnici sa chceme preto zamerať hlavne na vybudova.

nie kapacít na výrobu knižných publikácií a obrázkových časopisov, vyhotovovaných viacfarebnou technikou

-

hlbkotlačou a ofsetom . Bu

de to v prvom rade nový polygrafický závod v Bratislave, s výstavbou ktorého sa začne už v budúcom roku, ďalej rekonštrukcia závodu v Martine a závodu v Bratislave pre výrobu dennej tlače a rozšírenie

kapacít na zvýšenie výroby hospodársko-administratívnych tlačív. V plánovanom polygrafickom závode chceme optimálne využiť mož

nosti koncentrácie výroby tak, aby sa tu uplatnila progresívna tech nika a technológia. Kapacita tohto závodu, vyjadrená spotrebou pa piera, sa bude rovnať celému objemu výroby terajšej výrobno-hospo. 351

dárskej jednotky v roku 1960. Celkove počítame, že výroba do roku 1970 vzrastie viac ako o 40 % oproti roku 1965.

I napriek takto vyjadrenému rastu máme obavy, že to z hľadiska

by te srávne catúva

kultúrno-spoločenských potrieb nebude dostačujúce. Máme za to, že

Sách,

významné poslanie tlače sa bude v podmienkach všestranného roz voja našej socialistickej spoločnosti nadalej zvyšovat. Rozvoj národné

a ktor

họ hospodárstva vyžaduje ľudí všestranne vzdelaných, s odbornými i politickými znalosťami. Vychovávať takéhoto človeka je zmyslom

sýhod

našej kultúrnej revolúcie, a teda v neposlednom rade i úlohou našej

išetk

tlače. A tu sa dostávame do určitej rozporovej situácie, keď na jed nej strane túto objektívnu potrebu – vyplývajúcu z postavenia našej musíme uznať a na druhej strane ju nemôžeme plne spoločnosti

aby i

ekonomicky zabezpečiť. Polygrafický priemysel na Slovensku z hľadis ka svojej váhy v celkovej štruktúre priemyslu objemove nezaváži.

com

na di

bolo mia ,

už ča

Pritom jeho poslanie v nadstavbe je nesporné. Zabezpečovanie plá

spotr

novanej rozvojovej základne je závislé od finančných zdrojov, no tieto zdroje ani zďaleka nepostačujú kryť rozvoj , s ktorým počítame do

novir

roku 1970. Máme tu na mysli hlavne výstavbu nového polygrafického závodu v Bratislave, ale i rekonštrukciu závodov v Martine, Trnave a

bore

V me

nila,

terajšieho závodu Polygrafických závodov v Bratislave. Investičné ná

y Pr

klady nového polygrafického závodu v Bratislave predstavujú 40 % z ob starávacej hodnoty, resp. 74 % zo zostatkovej hodnoty všetkých zá kladných prostriedkov VHJ k 1. 1. 1966. Je zrejmé, že ide o rozvojovú investíciu, ktorá má napraviť to, čo za posledných 10–15 rokov zameškalo, a že teda aj jej financo vanie musíme posudzovať z týchto hladísk. Ak by sme boli odkázaní

jasle

skôr na

moje

sme

niet

len na vlastné zdroje a na investičný úver, potom by úverový objem

chce

z objemu investícií predstavoval podľa našich prepočtov v rokoch

dos

1968–1970 viacej ako 95 % . Za takýchto podmienok uskutočňovať in vestičnú výstavbu je skutočne veľmi riskantné. Ak by sme upustili od plánovanej výstavby, potom by disproporcie medzi potrebami a zdrojmi

рос

sigr

na našom úseku nadalej rástli a ich riešenie by sa vymykalo z nášho rámca. Preto sme toho názoru, že by sa také odvetvia , ako je aj poly grafický priemysel, mali za predpokladu, že sa uzná ich spoločenská opodstatnenosť a nutnosť , rozvíjať za podpory štátu ako centra, kto rý koniec koncov riadi svoju hospodársku politiku. V súvise s týmito problémami dovoľujem si uviesť niektoré problé

my, ktoré sa bezprostredne dotýkajú pracujúcich žien, nielen v poly

ta

grafii, ale takmer v celom spotrebnom priemysle. Sú to samozrejme náležitosti sociálne, hygienické a zdravotné. Myslím, že tým je povedané veľa ba chcela by som do toho zahrnúť aj ženy z Domovov pracujúcich žien, ktoré V Bratislave

i v Prahe žijú nie v podmienkach dôstojných pracujúcej ženy. Myslím, n

že také ženy, vedecké pracovníčky, lekárky, robotníčky, verejné i po litické pracovníčky, by si zaslúžili, aby sa aspoň perspektívne uvažo

0

valo o tom, vybudovať družstevné garsónky pre tieto samostatné ženy,

z

352

!

aby tu medzi nami nežili s krivdou, že naša spoločnosť nevie určiť právne postavenie ženy i po tejto stránke. Ďalej nebudem tu vy. ratúvať drobnosti, ktoré nám v malých, nedobre vybavených fabri kách, zdedených po kapitalistoch, zostali, ktoré sme x-krát renovovali

a ktoré nikdy nebudú naším druhým domovom. Ženy-odborníčky ute kajú nám k iným odborom, tam, kde nájdu lepšie pracovné a sociálne

výhody. Chcela by som preto upozornit súdruhov, ktorí v nastávajú com ( posjazdovom ) období budú postupne ( dúfam ) zohľadňovať všetky možné požiadavky vyslovene pred sjazdom a priamo na sjazde, aby ich seriózne brali do úvahy. Nežiadame, aby boli splnené zo dňa na deň , ale pokiaľ možno predsa len v kratšom termíne, ako tomu

bolo za uplynulých 20 rokov. I keď chápeme, že ťažký priemysel, ché mia , stavebníctvo a iné odvetvia boli prednejšie, myslíme, že prišiel

už čas i na nás. Bo ani bez takých drobných výrobkov, ako vyrába spotrebný priemysel , sa náš denný život nezaobíde. ( Niekedy napr. noviny sú nám prednejšie ako naša desiata . ) Preto by som prosila

v mene pracujúcich žien, aby návrhy, ktoré boli na Slovenskom vý. bore žien prednesené a na ktorých rokovaniach som sa osobne zúčast nila, neboli odsúdené na zabudnutie, ale aby boli postúpené ÚRO

v Prahe. Nie sú to nároky veľké, skôr ľudské ( chaty, stavby, škôlky, jasle, platy žien, obchody ) , a nepotrebujú ony zásahy závodov, ale skôr našich vyšších orgánov. Detailne som hovorila o tomto probléme na celoštátnej konferencii 'žien v spotrebnom priemysle v Brne, kde

moja kritika nebola správne pochopená ... Nekritizujeme preto, aby sme niekoho zhodili , kritizujeme preto , že nás bolí l'ahostajný prístup niektorých zodpovedných ľudí k veciam a problémom. My predsa chceme, aby všetko išlo lepšie. Nevystupujeme preto, že sa chceme dostať na vedúce miesta , hovoríme o nedostatkoch preto, že chceme signalizovať , kde sa má čo napraviť, aby sme sa takto spoločne s vami

podieľali na budovaní našej krajšej budúcnosti.

Soudruh JAN MATULA ,

jihomoravská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi ! Motivem mého diskusního příspěvku jsou požadavky pracovníků

uranového průmyslu, vznesené na veřejné schůzi KSČ , která byla po řádána k oslavě 45. výročí založení KSČ. Každý ví , že práce v uranových dolech je nejenom těžká , nebezpeč

ná, ale i zdraví škodlivá . Naše nadřízené orgány zjistily, že je nutné

o pracovníky v uranovém průmyslu řádně pečovat , hlavně o jejich zdraví. A to proto , že je nutno kádry stabilizovat a tím vytvořit řádné 353

ekonomické podklady pro celý resort. V našem resortu je zhruba 20 procent lidí, kteří pracují v dolech více než 10 let a pro které se v minulosti po stránce zdravotní prakticky neudělalo nic ( relativně málo ) . Usnesení ÚV ze srpna 1965 určilo, že v zájmu jejich zdraví je nutno přeřadit je z nezdravého prostředí jinam. Při přechodu do jiné profese je na jejich finanční zabezpečení určena asi půlroční dotace k příští mu výdělku. Mimoto jim budou započítána léta u Jáchymovských dolů

do I. kategorie důchodového zabezpečení. Protože jde o lidi v převážné většině ve věku přes 40 let, každý

z nich se domnívá, že velikou pracovní, a tím i finanční kariéru v no vém pracovním prostředí neudělá. Navíc ví, anebo se domnívá, že jeho zdraví je narušeno a že státu dal, co mohl, a nyní se stát k němu

zachoval tak, že jej s mírným odstupným přeřazuje ze slušně placené práce jinam. Nabízí se zde nutně porovnání s akcí 77 000, prováděnou V roce 1950.

Lidé se brání, vědí, že výstupní zdravotní kontrola nic neřeší, proto že znají případy, že pracovník prošel štítkováním jako zdravý a za půl roku zemřel na rakovinu plic. Na dvou sousedních závodech na veřejných schůzích zvolili delegaci, která pojede na předsednictvo

vlády a ÚRO, kde se svými požadavky bude seznamovat tyto orgány. Na naší schůzi na vysvětlení »obměny lidí«, kterou provedl ředitel závodu, nikdo nereagoval a předsedovi okresního výboru horníků jasně řekli, že představitelům ÚRO v našem resortu nevěří. Schůze se nakonec spokojila s tím, že celou bolest našich pracovníků předne su na XIII. sjezdu. Lidé žádají zakotvení budoucích opatření (dosavad ní opatření nechtějí brát za bernou minci ) do zákonů.

Myslíme, že pracovníci uranového průmyslu dali republice, obraně socialistického společenství tolik, že je nutno tento problém řešit

otevřeně a zásadně ( a ne mlhavými sliby, nic neříkajícími a téměř nic nedávajícími ) . Pracovníci se brání tím, že vyčítají ústředním orgá nům, proč s tímto usnesením nepřišly před 10 lety, proč až nyní, když pro mnoho lidí je již pozdě. A pro ostatní, vzhledem k letům

stráveným v dolę, je přechod do jiných profesí obtížný. Nelze zde dávat žádný jednoznačný recept na řešení, ale otázka stojí tak, jestli bychom neměli dát celou řadu lidí do slušného důchodu předčasně či trvale dotovat jejich přeřazení do jiné profese ( třeba zemědělství ) , když víme, že stát doplácí ohromné sumy zdravým, někdy i liknavým

pracovníkům v zemědělství jenom proto, abychom družstva z politic kých důvodů udrželi. A zde, kde bychom měli postupovat nanejvýš opatrně, citlivě a lidem ústup z hornické dřiny i slávy udělali poctivě lidský, toto rozhodně ústřední orgány usnesením neudělaly. Dále je nutno v tomto řešení zakotviti z hlediska zdravotního

zákonnou

délku trvání zaměstnání v uranovém průmyslu nově nastoupivším za městnancům .

Je nutné, aby ústřední výbor, který bude zvolen na XIII. sjezdu, za 354

0

řadil toto řešení na jedno z prvních míst . Hlavně však, aby uvážil

celou záležitost ne přes vyšší orgány, které někdy neznají a i zamlčují skutečnou situaci dole, nýbrž aby při rozhodování bral v úvahu skua tečnou situaci v závodech a na pracovištích. Rád bych, aby v nejbližší době bylo našim stranickým organizacím

dáno na vědomí, že tato situace se vyřeší, protože i tím autorita stra ny vzroste. O důvěru našich pracujících v KSČ musíme bojovat a udě lat pro ni vše možné a správné.

Soudruh SAVA MEDONOS ,

středočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi!

Každý stranický sjezd obohacuje stranu novým poznáním, novými stránkami a novými rysy v její činnosti. Myslím , že takovýni novým rysem, který se projevil i v tezích pro přípravu XIII . sjezdu i ve zprávě o činnosti ústředního výboru i v diskusních příspěvcích, je problemati ka nové vědecké, technické a průmyslové revoluce. V souvislosti s ní vyvstává úkol podstatného zintenzivnění stranické práce mezi vědrckou, inženýrskou a technickou inteligencí, která je nositelem a hybným , tvůrčím prvkem v této revoluci .

Z hlediska trvalého získání tvůrčí inteligence pro politiku strany je otázka správného přístupu komunistů k ní velmi důležitá. Agitace pro ten nebo onen úkol nebo akci má tu poměrně krátkodobý účinek, Daleko trvalejších výsledků je možno dosáhnout stranickou propagan

dou. Je dlouholetou zkušeností strany, že nejlepší zbraní proti kolísa vosti odborníků v jejich poměru ke straně a její politice je hluboké, pokud možno vědecké ovládnutí teorie marxismu -leninismu. Novou cestou, která se uplatňuje po vítězství socialistické revoluce

v zemi, je společná práce stranických pracovníků s odborníky na konkrétních národohospodářských úkolech, na problematice vědeckého a technického rozvoje, která se týká jejich vlastního oboru . Výrazným příkladem takové úspěšné spolupráce bylo první velké

plánovací dílo po Říjnové socialistické revoluci, které Lenin tehdy prohlásil dokonce za »druhý program strany «

plán elektrifikace

Ruska. Politicky tuto akci řídil sám její iniciátor V. I. Lenin, i když se

tak dělo prostřednictvím několika starých bolševiků-inženýrů: pozděj šího akademika Kržižanovského, dále Krasina, Starkova, Radčenka a dalších .

Poznatky a zkušenosti strany z této společné práce s odborníky, kteří bývají obvykle označováni za apolitické, hodnotil Lenin na III . kongresu Komunistické internacionály takto: 355

»Všichni tito odborníci dospějí ke komunismu, ale ne- tak jako my, ne dvacetiletou ilegální prací ... Odborníci-inženýři se k nám přidají, až jim v praxi dokážeme, že se takto zvyšují výrobní síly země. Nestačí jim to dokazovat teoreticky. Musíme jim to dokázat v praxi'.

Musíme

dát průmyslu modernější formy, tj. přejít k elektrifikaci ... Plány elektrifikace jsme již vypracovali. Přes 200 odborníků

všichni, bez výjimky, ' odpůrci sovětské moci

téměř

se zájmem na nich

pracovalo, třebaže nejsou komunisté. Avšak z hlediska technické vědy museli uznat, že to je jedině správná cesta.« ( V. I. Lenin, Spisy, sv. 32, Praha 1955, str. 513. )

K problematice stranické politické práce mezi vědeckou a technickou inteligencí se pak Lenin vyslovuje velmi otevřeně v článku na obranu plánu elektrifikace :

»Úkolem komunistů : : : je méně komandovat lépe řečeno vůbec neko mandovat, ale chovat se k vědeckým a technickým odborníkům ... ne:

obyčejně pozorně a obratně, učit se od nich a pomáhat jim rozšiřovat jejich obzor. Př m je třeba přihlížet k vymoženostem a poznatkům té které vědy, pamatovat, že inženýr dospěje k uznání komunismu ... na

základě výsledků své vědy, že svým způsobem dojde k uznání komu nismu agronom, svým způsobem lesnický odborník atd. Komunista, který nedokázal, že umí sjednocovat a nenapádně řídit práci odborníků

tím, že vniká do podstaty věci a podrobně ji zkoumá, takový komu >

nista často jen škodí.« ( Tamtéž, str. 145–146. )

Myslím, že je zcela v souladu s těmito leninskými zásadami myšlena ka, která vedla soudruhy ve Spojených ocelárnách na Kladně při roz :

víjení nové, podle mého mínění velmi významné formy socialistického soutěžení o získání » Průkazu inženýra a technika«. Nejenže znamená

značný hospodářský přínos pro republiku, ale zároveň podporuje rozvoj iniciativy specialistů v jejich vlastním oboru, ve kterém jsou mistry .

Splněné závazky přinášejí svým nositelům též významné morální uspo kojení, neboť jimi dosahují naplnění smyslu své práce, obohacují spo

lečnost materiálními vymoženostmi. A to vše se děje v oblasti rozvoje techniky, tak významné pro naši společnost.

Jak konkrétně hodlá pražská městská organizace KSČ uplatňovat leninské zásady práce mezi tvůrčí vědeckou a technickou inteligencí, o tom zde mluvil v diskusi soudruh Vaculík . Také zde vidí komunisté

správně dvojí stránku úkolu

jednak využít znalostí a zkušeností

odborníků pro účely strany, jednak prací mezi inteligencí pozorně a taktně provádět systematickou stranickou

výchovu jejích přísluš

níků .

Ekonomické problémy, které náš XIII . sjezd projednává, jsou v pod statě dvojího druhu:

– první skupina se týká přestavby soustavy plánování a řízení, řeší problémy současných hospodářských potíží a vytvoření podmínek, vý chodisko pro opětný stálý a rychlý růst národního důchodu ; do druhé skupiny patří otázky dlouhodobých výhledů, v jejichž 356

12

il

rámci je především třeba zajistit konsolidaci národního hospodářství a proporcionalitu jeho dalšího vývoje, správnou orientaci na progres

sívní směry výstavby materiálně technické základny. Je velkou výhodou, že oba tyto směry úsilí strany jsou podloženy již výsledky poměrně značně rozsáhlých vědeckých prací . Mnohem lépe

proto známe už dnes nejen hlavní rysy a zákonitosti minulého vývoje našeho hospodářství, ale zároveň též příčiny, proč došlo k hospodářské stagnaci a obtížím. Víme též, že převratný vývoj vědy a techniky je zcela zákonitý , že přináší do hospodářství a života společnosti řadu

kvalitativně nových rysů, které musíme při řešení budoucího rozvoje respektovat.

Myslím, že svými výsledky v těchto oblastech naše společenské vědy

prokázaly, že už nastoupily novou, progresívní cestu – od pouhého studia a výkladu děl klasiků a stranických dokumentů k seriózní všestranné vědecké analýze hospodářského a společenského pohybu .

Velký význam má skutečnost, že tyto vědy řeší konkrétní aktuální problémy naší společnosti, plní významnou společenskou objednávku. Velmi důležité je i to, že vzrostlo vědomí nutnosti ještě hlubší a širší vědecké práce v této oblasti.

Zároveň se však ukazuje, jaký rozhodující význam pro tyto práce a zejména pro převedení jejich výsledků do praxe má podpora, kterou jim poskytlo a poskytuje vedení strany . V současném období je z tohoto hlediska zvláště důležitá otázka urychlené a důsledné realizace nové

soustavy plánování a řízení. Je třeba, aby se zvýšeným úsilím na přía pravách co nejvíce urychlilo komplexní zavedení nové soustavy v celém rozsahu národního hospodářství .

Teoretické zpracování otázek vědecké, technické a průmyslové re voluce kolektivem odborníků při Filosofickém ústavu Akademie věd, o jehož výsledcích byla stranická veřejnost informována články sou

druha Richty v Rudém právu, nepostoupilo ještě tak daleko jako práce ekonomů na nové soustavě plánování a řízení ; potřebuje též podle

mého mínění nezbytně svůj »protějšek « . Aby se u nás mohlo přistoupit

k soustavnému vytváření »prostoru « pro realizaci velkých vědeckých a technických prací, bude totiž třeba tyto zobecňující poznatky doplnit řadou speciálních studií. Jejich autory by měli být především přírodo vědci a inženýři, kteří by ve spolupráci s ekonomy řešili jednak dílčí,

jednak komplexnější problémy výhledů rozvoje vědy a techniky a jejich uplatnění v budoucím rozvoji národního hospodářství ČSSR . V konfrontaci těchto konkrétních , podrobněji doložených návrhů

a koncepcí rozvoje se závěry obecně zaměřených ( už provedených ) studií bude možná plodná diskuse. Měla by se týkat jak hlubšího pochopení zákonitostí rozvoje jednotlivých věd, techniky, odvětví a oborů , realizace výsledků velkých objevů atd . , tak zejména přístupu

ke konkrétnímu řešení otázek vědecké, technické a průmyslové revoluce u nás .

I zde bude třeba systematické podpory strany, aby aktuální otázky 357

mohly být zpracovány na dostatečné úrovni a s nezbytnými doplňujía cími studiemi , často i projektového charakteru.

Příkladem oboru, pro nějž je vypracování takových studií naprosto nezbytnou podmínkou racionální práce a systematického rozvoje vůbec, je výstavba jaderné energetiky u nás. Má několik zvláštností : je mimořádně náročná na prostředky a kvalifikované kádry, zá roveň však slibuje obrovský ekonomický přínos ;

jde o nový, „velmi rychle se vyvíjející vědní a inženýrský obor ; jeho zvládnutím československý průmysl nejen zabezpečí potřeby naší energetiky, ale může podstatně přispět i k rozvoji hospodářství ostat ních socialistických zemí ; naše strojírenství tu může získat významný nosný program pro svůj další rozvoj a zároveň znovu se zařadit mezi technicky nejvyspělejší země světa ;

při omezených možnostech vlastních má pro nás mimořádně velký význam využití zahraničních zkušeností a mezinárodní spolupráce, zejména se Sovětským svazem ; nedostatečná

nekvalitní základna domácích ložisek klasických

paliv způsobuje, že rychlá výstavba jaderné energetiky u nás je jednak

ekonomicky nezbytná, jednaki ekonomicky výhodná, a to již nyní vy budováním jaderné energetiky je možno zabezpečit hojnost levné

elektřiny na bázi domácího uranu na řadu staletí. Jaderná energetika u nás není a nebude konkurentem využití domá cího uhlí. Zásoby energetického uhlí by stačily pro nové elektrárny již jen asi na 10 let. Stojíme proto před volbou buď dovážet palivo, nebo stavět jaderné elektrárny .

V zahraničí se již staví desítky velkých jaderných elektráren, které budou vyrábět levnější elektřinu než nejmodernější centrály uhelné . V roce 1970 bude většina jaderné elektřiny levnější než z nejlepších

nových centrál klasických, postavených ve stejných oblastech. Také u nás máme již nyní možnost stavět jaderné elektrárny, které budou ekonomicky výhodnější než uhelné na dovážené palivo . Jde

o centrály s reaktory po 400 MW sovětského, tzv. voroněžského typu. Ve srovnání s uhelnými elektrárnami jsou sice investičně nákladnější , avšak dovážený mírně obohacený uran pro ně je zhruba o dvě pětiny

levnější než dovoz energeticky odpovídajícího množství Předběžné propočty ukazují, že do roku 2000 bude u i při velmi střízlivém odhadu růstu spotřeby elektřiny kem asi 40 000 až 60 000 MW v jaderných elektrárnách .

uhlí. nás třeba postavit cela

Dovoz oboha

ceného uranu pro tak rozsáhlou jadernou energetiku je nad síly našeho zahraničního obchodu . Proto je třeba počítat s výstavbou velkého

objemu výkonů jaderných elektráren s těžkovodními reaktory na do mácí přírodní uran . Využití jaderného paliva v těchto reaktorech musí být několikrát větší než v reaktoru naší pşvní jaderné elektrárny

v Bohunicích, máme-li pro tak velký program vystačit s domácími zásobami » levného « uranu .

Teprve po roce 1985 je možno u nás počítat s prvními reaktory, 358

1

e

které budou schopny v kombinaci se závody na výrobu plutonia využít až 80 % veškerého uranu, zatímco dnešní tzv. pomalé reaktory využí vají maximálně 1 % uranu při jedné kampani. Předpokládá to vyřešeni a zvládnutí mimořádně obtížných vědeckých a inženýrských problémů, umožní to však zabezpečení hojnosti levné elektřiny na dlouhou dobu. Rozsáhlý vědeckovýrobní komplex, který jaderná energetika před stavuje, nelze racionálně vybudovat bez cílevědomého a pevného cena

trálního řízení ústředním státním orgánem. Ve všech vyspělých stá tech takový kvalifikovaný orgán, jemuž jsou obvykle přímo podřízeny jak těžba a podniky průmyslu jaderných paliv, tak hlavní jaderná

výzkumná a vývojová pracoviště, existuje.

Tak například Státní výbor rady ministrů SSSR pro využiti atomové energie přímo řídí několik velkých výzkumných ústavů ( mezi nimi

i např. Kurčatovův ústav pro atomovou energii v Moskvě ) , provádí výstavbu jaderných elektráren, jsou mu podřízeny závody jaderných paliv atd. Naše zpoždění v jaderné energetice, které se zatím bohužel nezmenšuje, ale spíše vzrůstá, je ze značné části způsobeno též tím,

že takový kvalifikovaný, potřebnými prostředky, autoritou a pravo mocí vybavený orgán nemáme.

O tom, že naše národní hospodářství naléhavě potřebuje novou soustavu řízení, u nás už sotva kdo pochybuje. Složitý komplex jaderné

energetiky, který musí v nejkratší možné době vyřešit množství složi tých vědeckých problémů a zároveň řadu mimořádně náročných tech nických úkolů, se bez nového, podstatně kvalitnějšího řízení prostě

neobejde. Během dvanácti let od počátků rozvoje prací v jaderné ener getice u nás stojíme již po páté před řešením tohoto problému. Jsem přesvědčen, že sovětské řešení, které se v hlavních rysech shoduje s řešením v jiných zemích, pokročilých v jaderné oblasti, je vhodnéi pro nás. Úkoly nové vědecké, technické a průmyslové revoluce stojí před námi. Správně bylo již řečeno, že tato revoluce a socialismus patří k sobě. Jaderná energetika, jejíž některé úkoly jsem tu útržkovitě

naznačil, je pro nás myslím první a mimořádně naléhavou oblastí, kte rou musíme zvládnout .

Není podle mého mínění úkolu, který by pro naši vědeckou, inženýr skou a technickou inteligenci byl přitažlivější, neboť zabezpečuje pod: mínku života moderní společnosti

dostatek elektřiny, jejíž využití

bylo už za Lenina a je beze změny i dnes hlavním směrem progresívní ho rozvoje techniky . Marxistická strana, která takový program zabez

pečuje, se zcela logicky stane stranou veškeré tvůrčí inteligence . Marxismus vznikl před sto lety spojením progresívní vědy s revo

lučním dělnickým hnutím. Věda a její inženýrské použití

technika

se staly po vítězné socialistické revoluci mocnou silou v rukou pracujících, která je bude provázet po celé cestě ke komunismu. Zá ležitosti vědy a technického rozvoje budou proto stále více předmětem soustředěné pozornosti komunistické strany, 359

Súdruh ALEXANDER NAGY,

západoslovenská krajská organizácia KSS Súdružky a súdruhovia?

Pracujem vo veľkovýkrmni Štátneho majetku v Čalove, okres Dunaj ská Streda .

Dovolte mi , aby som sa v krátkosti zmienil o práci komunistov v na: >

šom podniku za uplynulé obdobie a o úvahách týkajúcich sa budúc

nosti. Komunisti viedli pracujúcich k tomu, aby uznesenia XII . sjazdu strany, rozpracované na naše podmienky, boli splnené. Išlo nám v pod. state o to, aby sme pri zvyšovaní výroby sústavne zvyšovali i trhovú produkciu v rastlinnej , ale najmä v živočíšnej výrobe. Pri zvyšovaní

výroby a pri plnení dodávkových úloh sme dbali hlavne na sústavné znižovanie vlastných nákladov, vynakladaných na jednotku produkcie. Usilovali sme sa o to, aby sme lepšou organizáciou práce, vyšším stup

ňom mechanizácie a uplatňovaním najnovších poznatkov vedy a tech niky zabezpečili vyššiu produktivitu práce. Takýmto spôsobom sme

podstatne znížili stavy pracovníkov a zvýšili priemerné zárobky. Toto úsilie komunistov vo veľkovýkrmni Štátneho majetku v Čalove nebolo márne. Svedčia o tom aj dosiahnuté výsledky, lebo podnik všetky úlohy v podstate splnil . V živočíšnej výrobe sme zvýšili úžit

kovosť hospodárskych zvierat a znížili percento úhynu . Pritom sme likvidovali bang a tuberkulózu u celého stáda, 4300 kusov hovädzieho dobytka a 2500 kusov ošípaných matiek.

V rastlinnej výrobe sme zvýšili hektárové výnosy a rozšírili mecha nizáciu pri uplatnení novej technológie natoľko, že dnes takmer všetky práce, okrem jednotenia cukrovky, vykonávajú stroje. 1 V odmeňovaní sme uplatňovali zásadu: správne zainteresovať ľudí

na dosiahnutí lepších výsledkov. Pri zvyšovaní výroby za posledné roky sme znížili stavy pracovníkov približne o 600 ľudí. Tak napríklad v roku 1960 sme mali 2070 pracovníkov pri hrubej výrobe 86 miliónov Kčs a v roku 1964 pri výrobe 91 600 000 Kčs sme zamestnávali 1552

zamestnancov. V súčasnosti sa počet pracovníkov pohybuje okolo 1400 ludí. Za toto obdobie sa zvýšila produktivita práce na jedného

pracovníka o 12 800 Kčs a činí 55 000 Kčs. Trhová produkcia sa za posledných päť rokov zvýšila o 11 miliónov Kčs a na jedného pracov níka činí 52 600 Kčs .

Pomer vynaložených nákladov na výrobu k pomeru tržieb za posled né štyri roky je 100 ku 102 korunám . Nebyť prírodnej katastrofy v roku 1965, mali sme všetky predpoklady k tomu, aby sme hospodárili bez

dotácie. Našu budovateľskú prácu v júni minulého roku prerušila prírodná katastrofa , a to pretrhnutie hrádze Dunaja pri Čičove. Boli sme velmi poškodení. Z celkovej výmery 7300 hektárov polnohospodár skej pôdy bolo 6700 hektárov pod vodou. Z 24 fariem sme mali 20 za 360

plavených . 139 rodinných bytov sa celkom zrútilo a okrem toho 120 podnikových bytov bolo značne poškodených. Zo zatopeného územia sme evakuovali ľudí , premiestnili , prípadne odovzdali na verejné zá sobovanie 3700 kusov hovädzieho dobytka a 29 tisíc kusov ošípaných.

Dobytok bol starostlivo premiestnený jednak v rámci okresu Dunajská Streda a tiež v okresoch Topoľčany, Trenčín a Nové Zámky . Pri tejto • katastrofe sa dokázalo, že za 20 rokov sme pod vede ím komunistickej strany vychovali ľudí s kladným vzťahom k socialistickej republike,

l'udí, ktorí príkladne zachraňovali štátny, družstevný, ako aj súkromný majetok. Pracovalo sa takmer bez spánku. V týchto najťažších chvíľach celá okresná organizácia komunistickej strany pracovala príkladne. Neustále sme riešili problémy medzi postihnutými rodinami a ubezpe

čovali sme ich o podpore našej strany a zriadenia . Ľudí sme nesklamali . Obyvateľstvo Žitného ostrova nikdy nezabudne na tú obrovskú po moc, ktorá mu bola poskytnutá počas povodne i v čase obnovy z celej republiky .

Dovoľte mi , aby som poďakoval každému, kto nám poskytol pomocnú ruku. Osobitne dakujem za všetku lásku a ochotu, s akou boli naše evakuované ženy, deti a starci prijatí v rôznych častiach republiky . Pomoc poskytnutá na likvidáciu škôd spôsobených povodňou má

mimoriadny význam i z toho hľadiska , že na postihnutom území žije značné percento obyvatelstva maďarskej národnosti. Spôsob likvidácie škôd na tomto území svedčí o správnosti národnostnej politiky komu. nistickej strany . Ludia si uvedomují, že čo sa dokázalo teraz, za pár mesiacov, je možné len v socialistickom zriadení, kde je vedúcou silou komunistická strana .

Ešte v minulom roku sme obnovili bytový fond a v súčasnosti je už naša výroba na predpovodňovej úrovni . Ako príklad môžem uviesť,

že u 1800 kráv dojíme už teraz 10 litrov na kus a deň. Ďalej môžem vyhlásit, že v rastlinnej výrobe očakávame dobré výsledky.

Tézy XIII . sjazdu sme prerokovali v základných organizáciách stra ny . K tézam sme dali svoje pripomienky a návrhy v domienke , že podľa možnosti budú brané do úvahy. No napriek tomu mám i niektoré

pripomienky . Ide najmä o kvalitu polnohospodárskych strojov, dodáva ných naším priemyslom alebo i nakupovaných, ktorá nie je na žiadúcej

výške. V prvom rade sejačky, rozmetadlá hnojív, plečky a podobne. Ako príklad uvádzam : Nakúpili sme rozmetadlá umelých hnojív , ktoré sa však nedajú použiť na rozhadzovanie superfosfátu dodávaného Di mitrovkou, lebo tento superfosfát je vlhký a dá sa rozhadzovať iba ruč ne . Kvalita takto vykonanej práce je nevyhovujúca a neprináša žiadúci

efekt. Pokiaľ sa týka dodávateľsko-odberateľských vzťahov, naše po stavenie voči partnerom nie je rovnoprávne. Ak nedodáme výrobky predpísanej kvality, výkupný podnik nám ich preberie s uplatnením " zrážok. Naša možnosť postupovať takto voči našim obchodným partne rom je však obmedzená na minimum .

Dovoľte mi, aby som sa v krátkosti zmienil o našich úvahách týkajú 361

cich sa budúcnosti. Pri prerokúvani téz XIII. sjazdu sme vytýčili pre

naše základné organizácie úlohu, aby každý člen strany podľa svojich schopností statočne pracoval na svojom úseku. Kritizujeme vyskytnuv

šie sa nedostatky, avšak jednotne a aktívne vystupujeme za splnenie všetkých straníckych uznesení v našom podniku. Pri dosahovaní čias točných úspechov vo výrobe i v straníckej práci máme rezervy i ne

dostatky. Tieto nedostatky chceme odstrániť a rezervý odhalovat. Čaká na nás pomerne zložitá úloha: zavedenie nového spôsobu riadenia a hospodárenia i na našom podniku. I keď pri zavádzaní nového spô sobu riadenia budeme narážať na určité problémy, očakávame od neho

veľa, najmä pokiaľ ide o efektívnosť výroby. Pre lahšie uplatnenie tohto nového systému ešte v tomto roku sa chceme vysporiadať s nie ktorými problémami, a to najmä znížením neproduktívnych nákladov a na úseku odmeňovania prehlbením hmotnej zainteresovanosti pra covníkov. Naším cieľom je zlacniť výrobu, zvýšiť produktivitu práce

a priemerné zárobky na jedného pracovníka. V rastlinnej výrobe by sme radi presadili aj formy podielového odmeňovania u niektorých plodín. Pripomínam, že by bolo žiadúce prehodnotiť terajší stav odme ňovania a doplniť ho tak, aby sa bralo do úvahy nielen plnenie kvan

titativne, ale aj kvalitatívne. Teda neplatiť len podľa množstva výroby, ale aj podľa nákladov na vyrobenú produkciu. Podmienky jednotlivých krajov nie sú rovnaké a z toho dôvodu by mali jednotlivé podniky mať väčšiu samostatnosť, aby sa nemuseli striktne pridržiavať celoštátnych noriem a kritérií.

Komunisti vo veľkovýkrmni Štátneho majetku v Čalove na výročných členských schôdzach strany si reálne zmerali svoje sily a udali smer

pre splnenie najbližších a vývojových úloh vzťahujúcich sa na náš podnik .

Konkrétne chceme od 2000 dojníc dosiahnut úžitkovosť 3500 ſitrov mlieka ročne od jednej dojnice. Odstaviť od 2500 prasníc v priemere 16 odstavčiat, dosiahnuť v priemere výnos 35 q u obilovín a podstatne znížiť vlastné náklady na vyrobenú produkciu .

Dovoľte mi ubezpečiť XIII . sjazd strany, že naši pracujúci komu: nisti i bezpartajní sa postavia za splnenie týchto úloh. Úlohy, ktoré sme si vytýčili, v plnom rozsahu splníme.

Soudruh JOSEF NACHÁZEL, severočeská krajská organizace KSČ Vážení soudruzi delegáti !

Jako delegát mosteckého okresu ze Severočeského kraje, chci na sjezdu pohovořit o některých problémech života a práce v našem národním podniku Doly V. I. Lenina v Komořanech. Pro základní infor 362

maci, vás delegátů, považuji za nutné říči v úvodu několik slov o po: stavení a funkci našeho národního podniku v severočeském hnědouhel ném revíru při zajišťování dalšího rozvoje palivové základny česko

slovenského státu. V našem podniku je zaměstnáno 7600 pracovníků a těží v ročním objemu přes 20 miliónů tun uhlí a do budoucna se bude

dále rozvíjet až do výše těžby 30 miliónů tun uhlí ročně. Je tedy jedním z uhelných podniků , který v současné době i v budoucnosti bude tvořit

podstatnou část palivové základny.

Je dostatečně známo, jakiv našem okrese vypadá stav životního proa' středí a jak závažným způsobem toto prostředí ovlivňuje život našich

pracujících. Chci v této souvislosti delegáty sjezdu krátce seznámit s obtížností řešení tohoto problému nejen z toho hlediska, že vyžaduje obrovských finančních nákladů, ale také proto , že v minulosti bylo v tomto směru mnoho zanedbáno . Teprve nyní se opravdu s plnou váža ností, za pomoci vlády a krajských orgánů začíná tento problém odpo vědně řešit. Sama důlní činnost, která má v našem okrese dominující

postavení, samozřejmě závažným způsobem ovlivňuje nejen ráz kra jiny, ale i prostředí a ovzduší. Připočteme-li k tomu vysokou kon centraci ostatního průmyslu, především energetického, je dán konečný stav, který v současné době není příznivý . Jak jsem již řekl , vynaklá. dáme v současné době kromě zdrojů z centra další veliké prostředky

a mobilizujeme úsilí lidí k přijímání dobrovolných závazků, při řešení těchto otázek. Chybou snad v minulosti bylo, že nezbytná opatření k od. stranění následků důlní činnosti byla řešena mimo program těžební

činnosti, a proto tedy z toho důvodu mohla být k těmto účelům použita pouze část prostředků, které byly při plnění úkolů vyprodukovány navíc. Nyní je tato situace samozřejmě jiná .

Kromě všeobecných obtíží, vyplývajících z vysoké koncentrace lidí v našem okrese, chci se krátce zmínit o cikánské otázce jako o jednom ze závažných problémů, který v současné době máme. Jenom v na

šem národním podniku pracuje asi 300 pracovníků cikánského původu. I když nemůžeme jednoznačně říci pouze negativní zkušenosti , ba na opak , i mezi těmito lidmi máme mnoho příkladů vzorného přístupu k plnění pracovních povinností, přece jen se projevují často velmi otřesné případy při řešení životní problematiky těchto občanů. Národní výbory zcela správně provádějí rozptyl těchto občanů do více míst tak, aby vliv působící na jejich převýchovu zesílil . Tato otázka je o to váž nější, že tito občané jsou fakticky dnes téměř jediným zdrojem pra covních sil, které v podniku nezbytně potřebujeme pro výkon fyzické práce, zejména při údržbě kolejového svršku. Hovořím o této otázce

proto, a to jen velmi krátce, že její řešení považujeme i do budoucna za společensky velmi významnou problematiku . V další části chci hovořit o některých politických problémech, které

vyplývají z řešení nezbytné orientace na naši mladou generaci organi

zovanou v ČSM, ale i stojící mimo ni. Náš podnikový výbor strany se již před dvěma léty zabýval a od té doby soustavně zabývá předevšíın 363

stavem základních organizací ČSM. A to z hlediska struktury členů, podílu z celkového počtu 'mladých lidí v podniku, přijímáním a odcho dem členů ČSM, věkovým složením organizovaných i neorganizovaných

mladých lidí, celkovou úrovní vzdělanosti. Podnikový výbor strany do šel k závěrům, že především tyto otázky musí být velmi citlivě a pečlivě váženy a řešeny tak, abychom, máme-li dosáhnout obratu v účinnosti práce ČSM, stmelili a upevnili jeho základní organizace a pracovní skupiny. V tomto směru celopodniková stranická organizace vyvíjí velké úsilí, jak pomoci mladým lidem . Bylo zjištěno, že pokud by stav v přijímání nových členů ČSM zůstal nezměněn, tak by postupem času, nejpozději do roku 1980, nebyla podniková organizace mládeže vůbec životaschopna. Ukázalo se, že je třeba začít pracovat mezi mladými lidmi již v době, kdy ještě nejsou členy našeho pracovního kolektivu . To znamená již v učilišti, protože to je hlavní možný zdroj přírůstku nových, mladých pracovníků. To se také provedlo. Na základě roza hodnutí podnikového výboru strany učňové ve třetím roce výuky, kdy již převážně pracují u nás, se po dohodě s učilištní organizací ČSM stávají členy našich základních organizací . Vzhledem k tomu, že naše závody jsou poměrně daleko od sídlišť a měst, kde mladí lidé bydli,

považujeme i nadále zaměření činnosti mládeže na ekonomické stránky v podmínkách našeho podniku za správné. Soudíme, že bude zapotřebí do budoucna věnovat zvýšenou pozornost novým pracovníkům , technikům, vysokoškolákům, kteří k nám přiz cházejí do praxe. Půjde především o to dosáhnout podstatně vyšší aktivity těchto mladých lidí v rámci veřejné činnosti a ve Svazu mládeže. Setkáváme se totiž u těchto nových techniků a inženýrů

s takovými názory, že má každý mladý technik a inženýr již při nás stupu zcela detailně zpracovanou perspektivu svého vývoje a postup :

ného zařazení na odpovědná místa. Ale často zapominají tito soudruzi, že to, jak se po pracovní stránce budou vyvíjet a jak budou do pra: covního, respektive řídíciho procesu zařazování, musí být především posuzováno i z hlediska jejich vlastního přístupu k práci a jejich vlast ního přičinění.

S neméně závažnými otázkami se setkáváme při posuzování a pro jednávání činnosti Revolučního odborového hnutí. V současné době nejsou řídké případy, kdy někteří lidé odmítají být členy ROH, neplatí

členské příspěvky, a tak se dostáváme do stavu, že trvale klesá podíl organizovaných pracovníků v ROH z celkového osazenstva. Většinou argumentují tito lidé tím, že nepociťují potřebu být v ROH organizo váni a dokládají toto tvrzení názory, že naše ústava je natolik dobrá, že fakticky všechna občanská i pracovní práva občanů zajišťuje. Těmto názorům a jejich rozšiřování čelíme tak, že vysvětlujeme tyto otázky

na členských schůzích a výrobních poradách, a snažíme se v praxi uplatňovat diferencovaný přístup při řešení různých mimořádných nároků v přijímání společenských záruk, půjček apod. Přesto je však

dost případů, kdy nedosahujeme úspěchu. Myslíme si, že v současné 364

době náš stát opravdu přejímá příliš mnoho povinnosti za řadu lidi, kteří si tuto pozornost nezasluhují, a výhody, které vyplývají pro občany, z různých zákonných ustanovení sociálního charakteru, zneužívají :

V souvislosti se zavedením nové soustavy řízení do praxe se ukazuje, že došlo k pevnějšímu sepětí ekonomických zájmů jednotlivců a pod niků. Očekáváme, že tento fakt bude také čím dál tím více působit na sjednocování úsilí všech lidí, které pak povede k dosažení ještě lepa ších ekonomických výsledků. Jsme dále toho názoru , že daleko více než v minulosti musíme mobilizovat pracovníky k dobrovolné práci mimo pracovní dobu, bez ohledu, zda bude tato práce využita ke zlepšení životního prostředí,

pořádku na pracovištích, pomoci zemědělství nebo v rámci všenárodní přípravy a civilní obrany. V našem podniku bylo loňského roku odpra cováno, a to převážně v pracovní době, při pomoci zemědělství 120 000

hodin, 20 000 hodin při odstraňování škod způsobených kůrovcem v Krušných horách a jinde. Pro letošní rok jsme zvolili jiný postup. A to organizováním celopodnikového závazku v tom směru, že každý pracovník podniku odpracuje zdarma 1 směnu ve svém volnu na po moc zemědělství a 1 směnu v rámci programu výcviku a školení civilní obrany. I když se naprostá většina pracujících vyjádřila kladně k tomu to závazku, přece jenom se našli různí proroci , bohužel často i z řad členů strany. Nikoho jsme nenutili a považujeme to i nadále za správ: né, protože tento problém a jeho řešení může většina, která vyslovila

svůj souhlas, sama zabezpečit. Ve straně se setkáváme v současné době s různými těžkostmi, které 7

se přímo dotýkají základních povinností členů, vyplývajících ze stanov.

Některým našim 'soudruhům je dokonce zatěžko vyrovnat se pravidelně

měsíčně s placením členských příspěvků a vedou s námi různé diskuse o tom, že to je mnoho peněz apod. Neváhají používat i takových argu

mentů, že došlo ke zvýšení nájemného a že různé otázky nebyly řešeny právě tak, jak by si tito soudruzi představovali. Faktem ovšem je, že ve většině případů jde o členy strany z vyšších příjmových kategorií, Tyto problémy se téměř nevyskytují u členů strany s nižším příjmem . Z toho usuzujeme, že se v těchto případech vůbec nejedná o výši člena ských příspěvků, ale že těmto členům je politika naší strany v sou

časné době již cizí a že se s námi ideologicky rozešli, i když to otevřeně neříkají. My také těmto lidem v odchodu ze strany nebráníme. O to větší pozornost musíme ovšem věnovat přijímání nových členů strany,

zejména z hlediska jejich kvality, tj . pracovních a charakterových vlastností a převážně z řad mladých lidí. V tom jsme rozhodnutím

našeho podnikového výboru strany přisoudili i významný podíl zá kladním organizacím ČSM . Mnoho se v našich organizacích diskutuje o problémech výchovy,

úrovni a rychlosti informací předávaných členům strany a obdobně o zpětné informaci zdola, směrem k vyšším stranickým orgánům . Tuto otázku považujeme za velmi důležitou, zasluhující každodenní pozor 365

nost. V praxi se nám osvědčila forma spojovat praktické prováděni školení funkcionářů a předsedů základních organizací s předáváním informací o současné vnitřní a mezinárodní politice. Zároveň však tím

dosahujeme těsného spojení se základním funkcionářským kádrem a jeho názory pak promítáme do každodenní praktické činnosti. Jedním z největších problémů našich organizací strany je skutečnost, že se nám až dosud nedaří, aby výbory základních organizací, ale i orgány CZV pracovaly tak, aby všichni členové těchto orgánů se podl

leli na celkové práci. Přesto, že jsme věnovali a věnujeme výběru členů do funkcí náležitou pozornost, je stav takový, že práci ve výboru větši nou vykonává polovina nebo i méně členů. Obdobná situace je pak

v celé členské základně, kde mnoho našich soudruhů žije v domnění, že plnění základních povinností, případně pouze některé z nich, zcela postačuje. Zkoumali jsme tento stav a domnívali jsme se, že příčiny

spočívají v nízké úrovni politické vzdělanosti členů nebo v jejich nedo statečné informovanosti. Ukazuje se však, že tento problém je daleko hlubší a že jej bude třeba pečlivě zkoumat a postupně najít řešení. Ten

týž problém se projevuje 1 ve výkonu funkcí členů strany v odborech, ČSM i jinde.

To je pouze několik poznámek o problémech, jak se projevují v naší podnikové organizaci strany. Jsme přesvědčeni, že postupně, zejména v souvislosti se zaváděním nové soustavy řízení bude i naše stranická práce nabývat jiného obsahu, zejména v oblasti práva kontroly. Věříme, že každodenní cílevědomou a systematickou prací na všech stupních politického a odborářského života, v rámci našeho národního podniku,

dosáhneme dalších výrazných výsledků jak při plnění hospodářských úkolů, tak i při upevňování ideové jednoty a akceschopnosti strany.

Soudruh PAVEL NAVRÁTIL, východočeská krajská organizace KSC Zdravotnictví se rozvíjelo vždy v závislosti na hospodářském vývoji země, a to jak

oblasti prevence, tak

oblasti kurativy . Prevence

byla v minulé době plně v rukou soukromých.lékařů-praktiků a jen zčásti v rukou společenských organizací ve formě nemocenského pojiš tění. V léčbě tomu bylo naopak. Nemocrice měly spíše charakter spole čenských institucí a jen malá část sanatoria, byla soukromá. O obo -

jím platilo, že zdravotnictví se vyvíjelo tam , kde byla výroba a větší hustota obyvatelstva ; v podstatě v každém větším i menším městě. Mít svou nemocnici bylo namnoze přáním buržoazní vrstvy měst , zčásti

bylo i potřebou vzhledem k dopravním možnostem a úrovní lékařské péče .

Takový stav živelně vytvořený jsme převzali a v podstatě co do rozmístění nemocnic a struktury trvá dodnes, i když právě hospodář 366

ské, politické a odborné podminky pro lékařskou péči se od základu změnily .

V současné době je preventivní lékařství hlavním článkem zdravota nictví. Obvodní systém s optimálním počtem obyvatelstva je ryze sociaz listický a i plně odpovídá zásadám zdravotnictví v budoucnosti . Vidíme . tedy, že v prevenci je logickým důsledkem socialistické zdravotnické

péče maximální přiblížení k člověku. V tomto je naše zdravotnictví na výší doby. Stejně logickým závěrem je však v kurativě cesta právě opačná. Současná praxe nám ukazuje, že léčebnou péči je nutno sou středovat a netřištit.

Rychle postupující specializace jednotlivých oborů , zbavená zábran a nezdravých stimulů komerčního rázu, dále rozvoj zdravotnické tech

niky a farmakologie začínají hrát rozhodující roli v organizaci zdra votnictví. Až dosud hlavní roli v tomto směru hrála snadná dosažitelnost lékařské péče, jejímž přirozeným důsledkem byl pochopitelně velký počet malých ústavů . V současné době však klesá význam snadné dosažitelnosti do té míry, že pro drtivou většinu onemocnění včetně náhlých nehod a úrazů, vli

vem dobrých komunikací a různých rychlých a četných dopravních prostředků se stává i vzdálenost kolem 30, 40 i 50 kilometrů bezvý znamná . Jinými slovy snadná dosažitelnost léčebné péče, která byla v nedaleké minulosti ještě v dominantním postavení, dostává se v sou

časné době do postavení závislého a do dominantního postavení vstu puje kvalita léčebné péče. Avšak současná organizační struktura a značná roztříštěnost zdravotnických zařízení brání rozvinutí této nové kvality, a vznikají tak disproporce. Mají za následek jednak velké

materiální ztráty a jednak jsou zjevnou brzdou v odborném řízení a v pomoci fakultního centra okresním nemocnicím. Proč tyto otázky zůstávaly bez povšimnutí přesto , že již v roce 1951 došlo ke sjedno cení zdravotnictví, vysvětlí nám skutečnost, že nebyl dosud vytvořen systém, který byl schopen hodnotit činnost jednotlivých zdravotnických zařízení , jak po stránce odborné, tak po stránce hospodářské .

I když jsme si vědomi , že jsme investovali a v budoucnu rovněž budeme ve zdravotnictví investovat bez ohledu na výhodnost, nelze

tuto zásadu zevšeobecňovat. Je třeba si uvědomit, že ztráty vzniklé špatnou organizací jsou v prvé řadě hrazeny z prostředků věnovaných

na zdravotnickou péči, což nutně znamená snižování nákladů na pro voz zdravotnických zařízení a promítne se to i v úrovni léčebné péče. Celé období vývoje od roku 1951 je poznamenáno extenzívností, ve :

které dále nelze pokračovat, a když, tak jen velmi obezřetně a až po hlubokém rozboru stupně intenzity a teprve podle této řídit další rozvoj . Intenzívnější využití zdravotnických zařízení se musí stát hesleni současného období a je ho nutno všemožně prosazovat, protože je to

z celospolečenského hlediska nejvýhodnější postup . Tuto zásadı je nutno bránit před jejím největším nepřítelem zervatismem, 367

místními vlivy a kon

Stojíme tedy před povinnosti poskytnout nemocnému odborně kva . lifikovanou a s nejmenšími náklady dobře organizačně zajištěnou péči

tak, aby to odpovídalo stupni společenského vývoje a stupni vývoje výrobních sil .

Domníváme se, že v současné době není souladu mezi potřebou naší společnosti a kvalitou a organizačním zajištěním poskytované zdravot nické péče .

Jsem tedy u základní rozpornosti, jež vyúsťuje v to, že stav posky tované péče neodpovídá nákladům věnovaným na zdravotnictví ( jejichž výše při úrovni vyspělosti naší společnosti má být mírou potřeby ) .

Náklady na zdravotnická zařízení přestávají tedy být určovány přes devším potřebami naší společnosti, ale jsou převážně určovány objemem zdravotnických zařízení. Dochází ke stavu, že náklady přestávají mnoho

dy působit jako stimuly intenzívnějšího využití zdravotnických zařízení a naopak začínají působit negativně tím, že udržují strukturu sítě a samotných zdravotnických zařízení, strukturu, jež z hlediska vývoje medicíny začíná být zastaralá .

Před třemi léty byla zveřejněna nová koncepce sítě zdravotnických zařízení v oboru chirurgie. Jak se zdá, ani tato cesta nebude schůdná, protože koncepce v podstatě opomíjí změněný obsah péče. V koncepci

nejsou ve správné proporci tři základní faktory, určující obsah zdravot: nické péče. Je to : potřeba společnosti, ekonomické možnosti a vědecko technický rozvoj medicíny . Vědeckotechnický rozvoj medicíny jako jeden z faktorů nabývá stále více a více na významu. Naše lékařská věda udělala obrovský krok kupředu . V řadě ukazatelů jsme se dostali na světovou úroveň: kdo měl možnost navštívit zdravotnická zařízení za hranicemi naší vlasti,

vrací se s pocitem zdravého uspokojení, uspokojení, které neuspává, ale mobilizuje. Podmínka mobilizace spočívá právě v tom, že perspek tiva dalšího rozvoje je dána rozvojem socialistické společnosti, a ne obchodními stimuly soukromopodnikatelského rázu. Nicméně je nutno se vrátit k chirurgii . Doba, kdy k provozu chirur gického oddělení stačil obrazně řečeno skalpel , nenávratně minu la . Chirugická oddělení potřebují nákladná přístrojová zařízení, at již

terapeutická, nebo diagnostická, a není daleko doba , kdy do klinické praxe vstoupí kybernetické stroje, a také chirurgie se bude na jejich

pomoci podílet. Uvnitř chirurgie jako oboru probíhá nezadržitelně proces vedoucí k úzké specializaci a současně sblížení těchto úzce specializovaných oborů s obory nechirurgickými na problematice, která je oběma společná . Je pravda, že k tomu dochází zatím jen na velikých

a vyspělých pracovištích, ale nelze nevidět, že tento proces rozkladu a opětovného skladu je vlastně dosažením uzlového bodu a zrodu

nové kvality. Dojde tedy v budoucnosti k vytváření specializovaných odvětví se zcela novým obsahem, jako dialektická jednota formy a obsahu .

Sehrává tedy i v současné době jako nikdy předtím technický rozvoj 353

v medicíně včetně farmakologie neobyčejně důležitou roli. Z těchto pozic je nutno přistoupit k rozboru a kritice současné situace. Vypracovali jsme studii, opírající se o naše dlouhodobé zkušenosti

a o tříleté statistické zpracování činnosti jednotlivých chirurgických oddělení Východočeského kraje. Statistická data, která byla získána,

byla zpracována do řady nových ukazatelů, které umožnily dosud ne známý pohled na činnost .oddělení.

Na základě všech těchto zkušeností jsme došli k závěru, který je uveden ihned v úvodní části, že totiž proces vývoje zdravotnických zařízení bude směřovat ke koncentraci, směrem k vytváření velkých

celků schopnějších poskytovat specializovanější pomoc. Pod termínem specializovanější pomoc je nutno rozumět nejen chirurgický výkon, ale i složitá biochemická, dále rentgenologická 1 jiná fyzikální vy šetření, jež pochopitelně pro svou nákladnost mohou poskytovat je dině velká pracoviště .

Tím jsme se tedy v podstatě dostali k zásadám, podle nichž by měla být zdravotnická zařízení vytvořena. V jednotlivých bodech uvedeme hlavní závěry, k nimž jsme došli : 1. Postupně ustoupit od systému přibližně stejně velkých nemocnic

se základními obory . Přejít na systém oblastních zdravotnických center, v nichž by mohlo dojít k maximální koncentraci všech sil a prostředků . Podle současného odhadu by oblast centra byla někde stejná, někde větší než jsou dnešní okresy . 2. Revidovat všechny názory o výstavbě nových malých nebo střed

ních nemocnic podle počtu populace a podrobit projekce přísné objek tivní kritice z hledisek vývoje zdravotnictví .

3. Protože nelze počítat s rozsáhlejší výstavbou v uvedených centrech a nelze také opustit dosavadní zařízení na periférii , řešit centralizaci cestou reprofilizace lůžek .

4. Při reprofilizaci lůžek navrhujeme asi toto schéma: V oblastních

centrech soustředit lůžka všech chirurgických oborů v čele se vše obecnou chirurgií. Obory soustředit kolem oddělení intenzívní péče, které organizovat tak, aby nemocný, jenž se nachází v takovém stavu, kdy je mu třeba věnovat největší péči, mohl být na tomto oddělení ošetřován .

Resuscitační oddělení je třeba chápat nejen jako tzv. operační oddělení, ale jako, prostory vybavené yšemi potřebnými prostředky,

zkušeným středně zdravotnickým personálem, v nichž by příslušní lékaři mohli věnovat nemocnému maximální péči. Tedy do péče

resuscitačních oddělení by patřily nejen stavy související s chirurgic kým nebo gynekologickým onemocněním, ale i stavy interní, jako jsou intoxikace apod. Podobně jako v současné době onkolog ošetřuje ne mocné bez ohledu, o jaký orgán běží, i zde v prvé řadě bude nutné vidět pooperační nebo jakýkoli jiný těžký stav jako nosologickou jednotku, zasluhující samostatné péče. Veškerou operační činnost z celé oblasti koncentrovat v oblastním centru. Lůžka pro takto koncentrova . 369

nou chirurgickou pomoc ziskat reprofiliżací z lůžek interních oborů.

Interní oddělení v těchto centrech redukovat na vysoce specializova nou, převážně jen diagnostickou část. V periferních nemocnicích oblasti

reprofilizovat chirurgická lůžka interní tak, aby byla zachována celko vá kapacita interních lůžek, a naopak je nutno ještě získat lůžka pro

nevyléčitelně nemocné, kteří ze sociálních důvodů nemohou být poz necháni v rodině. Tím dosáhnout jak u chirurgických , tak u interních

oborů základního ekonomického požadavku : oddělit nemocné, kteří potřebují soustředěnou pomoc ( složitá vyšetření, operační výkon nebo jinou komplikovanou léčbu ) , od nemocných, u nichž hlavním léčebným zásahem je hospitalizace na nemocničním lůžku a pravidelná denní lékařská kontrola s medikací.

5. Ruku v ruce s reprofilizací je nutné zpevnit a zkvalitnit poliklinica ký systém. Poliklinika tím, že by byla vyjmuta z přímé závislosti na lůžkové složce OÚNZ, nabyla by daleko většího významu, než má dosud. Tuto skutečnost nelze podceňovat, jinak by mohlo dojít ke snížení kvality péče.

6. Podstatně zlepšit zdravotnickou dopravní službu . Vybavit sanitní úrazové vozy . vozy radiostanicemi . Zavést do provozu rychlé vozy a vozy , v nichž je možné ošetřovat nemocné již během převozu . ( Poznámka: Název resuscitační oddělení není zcela správný. Užívá

se ho na chirurgické klinice v Hradci Králové, kde takové oddělení bylo vytvořeno. Správnější název oddělení takového rázu, jaké je na:

vrženo výše, by byl oddělení specializované nebo zvláštní péče. Nepo važujeme za správný ani název intenzívní péče, který se razí v sou

"časné době. Neběží jenom o intenzívnější péči , tedy o péči kvantitativně změněnou, ale o specializovanou péči , čímž je také vyjádřena kvalita tivní změna . )

Snaha o kritiku současné organizace sítě zdravotnických ústavů a pokus o stanovení zásad , jak tuto síť modernizovat a jak vytvořit mož nosti pro další vývoj , je vedena požadavkem : 1. aby úroveň poskytované péče odpovídala vynaloženému úsilí a ná kladům ,

2. aby byl respektován dosavadní vývoj zdravotnických zařízení

a aby v dalším rozvoji bylo možno se opřít o vše dobré a progresívní, cọ až dosud bylo vytvořeno, 3. aby vymoženosti techniky a chemie, jejichž odraz zákonitě se projeví i v medicíně, byly uplatnitelné a dokonale využitelné také v našich zdravotnických zařízeních . Přednostně dobudovat fakultní nemocnice ( v tomto případě mám na mysli fakultní nemocnici v Hradci Králové ) , aby bylo možné udržet

krok se světovým vývojem v medicíně. Ve fakultních nemocnicích opět přednostně budovat ty obory, o nichž zkušenosti posledních let zcela přesvědčivě ukázaly, jakým směrem v našich podmínkách se budou vyvíjet ( např. kardiochirurgie, orgánová transplantace, nefrologie, neurochirurgie apod . ) . 370

Soudruh KAREL NEUBERT,

jihomoravská krajská organizace KSČ

Období bohaté předsjezdové přípravy v Jihomoravském kraji přineslo také řadu významných podnětů a návrhů, jak ještě účinněji než dosud ovlivňovat a zabezpečovat program intenzívního rozvoje hospodářství a kultury v podmínkách zvýšené pravomoci a odpovědnosti národních výborů.

Jejich postupná realizace směřuje k tomu, jak nejlépe zabezpečit hlavní směry hospodářské politiky strany a přispět k příznivému ovlivňování a využívání přírodních a ekonomických podmínek kraje , " v souladu s celospolečenskými potřebami.

Při rozpracování usnesení přijatých krajskou konferencí se znovu přesvědčujeme, že i v našem kraji tempo rozvoje hospodářství umož nilo rychlý růst životní a kulturní úrovně obyvatelstva . Hospodářství našeho kraje má všechny podmínky, aby k dalšímu tempu ekonomic kého rozvoje dále významně přispívalo.

Přesvědčujeme se však i o tom, že je ještě řada případů a problémů, které dokumentují nepříznivě důsledky, jež vyplynuly z toho, že chyběla

koncepční stránka ekonomického rozvoje oblasti. Tento je naše Nejde o Proto

stav vedl ( a dosud vede ) k disproporcím a nepříznivě ovlivňu záměry při komplexní péči o životní a pracovní prostředí. nové věci, které by byly ústředním orgánům neznámy. vítáme, že XIII. sjezd se zabývá dlouhodobým programem

hospodářské politiky, a souhlasíme s navrhovanými opatřeními, která zdůrazňují oblastní stránku a využívání přírodních a ekonomických podmínek jako nedílnou součást koncepce dalšího rozvoje společnosti.

Současně jsme přesvědčeni, že je velmi příhodná doba k tomu, aby chom naše kritické posuzování přeměnili v organizující sílu , která by aktivně pomohla řešit současné problémy a naplnit sjezdová usnesení . Tyto zásady nás přivedly k závěru, že mnoho našich problémů mů žeme iniciativně v předstihu řešit sami, že jsou však i takové, na které naše vlastní síly nestačí a které můžeme řešit za pomoci centrálních orgánů .

I zde však chceme pomoci, a proto dáváme ÚV a centrálním orgánům konstruktivní náměty na jejich řešení. V předložených materiálech je zdůrazněno, že potřebám rozvoje sos

cialistické společnosti musí také odpovídat životní prostředí a vytváření celkového životního stylu obyvatelstva. Předpokladem je účinná koordi

nace záměrů a funkcí jednotlivých měst a obcí a uvážlivé vytváření

podmínek pro dlouhodobou přestavbu struktury našeho osídlení. Tyto skutečnosti nás přivedly k aplikaci nejnovějších poznatků věz deckého výzkumu ve struktuře osídlení a dosažení toho, že principy výstavby třístupňové organizace jsou již konkretizovány ve všech okresech Jihomoravského kraje. Dosažených výsledků plně využíváme 371

při koordinaci prací na zpřesněn? 4. pětiletého plánu. Snažíme se v podmínkách kraje ve vztahu k okresům uplatňovat veřejné projed návání výsledků zpracovaných analýz a postupně odstraňovat dosavadní disproporce.

Jestliže budeme mít v pětiletce možnost zahájit v účelové investični výstavbě například výstavbu jenom 2-3 škol, potom musíme sestavit pořadí nároků a pomocí objektivních kritérií říci, proč na prvém místě řešení je ten nebo onen okres a proč se třeba na sousedy nedostává .

K tomuto zdánlivě jednoduchému účelu jsme provedli náročná kom plexní vyhodnocení současného stavu vybavenosti jednotlivých stupňů soustavy osídlení našeho kraje. Na základě normativní metody jsme

z dlouhodobého hlediska konkretizovali potřebu chybějících kapacit v jednotlivých typech občanské vybavenosti. Uplatnění normativní metody ukázalo obce a města, která z hlediska 'dlouhodobého nemohou mít zdůvodněné požadavky například na řešení otázek školství, zdravotnictví apod., avšak na druhé straně výsledky ukázaly a konkretizovaly případy nejnaléhavějších potřeb.

Předpokládáme, že v příštích letech se propracujeme ještě k důklada nějším analýzám a dosáhneme co nejúčinnějšího zaměření ve vynakláz dání prostředků ve sféře společenské spotřeby a nanejvýš objektivní posuzování koncepce rozvoje měst a obcí. Je třeba přiznat, že tento postup není jednoduchý a že vyžaduje plnou stranickou odpovědnost příslušných funkcionářů .

Při těchto pracích se také ukázovalo, že ani do roku 1970 nebudeme schopni dát uspokojivou odpověď na to, jak stabilizovat učitele a lékaře v menších místech , kde pracují.

Je to vcelku známý problém a zdá se, že jsme si již zvykli na to, že řada našich lékařů nebydlí ve zdravotním obvodu, kde iná pečovat o zdraví obyvatelstva, že řada učitelů nebydlí v obcích, kde je jim svěřena výchova mládeže.

Soudruzi bydlí ve městech a na vesnici dojíždějí a v koncepci bytové výstavby byla znovu prosazována vysoká koncentrace bytové výstavby do měst .

Rozbor struktury osídlení, který jsme provedli, nás orientoval na myšlenku zahrnout do koncepce návrhu čtvrté pětiletky experimentální ověření bytové výstavby ve střediskových obcích. Předpokládáme, že do střediskových obcí ve vybraných okresech umístíme mimo zemědělskou bytovou výstavbu ještě asi 140 bytů pro potřeby těchto pracovníků.

Jsme si vědomi, že je to experiment, jsme však přesvědčeni, že efekt realizace této bytové výstavby nám významně pomůže řešit současné problémy na tomto úseku .

V návrhu rezoluce o národních výborech je požadováno snížit ope rativní činnost KNV, prohloubit jejich účast na tvorbě národohospoa dářského plánu a zvýšit jejich odpovědnost při zabezpečování oblastní proporcionality v rámci jednotlivých krajů. 372

Považujeme tento požadavek za naprosto správný a souhlasíme s nim. Jsme přesvědčeni o nezbytném rozvíjení spolupráce a těsné součinnosti ústředních odvětvových orgánů s národními výbory všech stupňů, zejména při zabezpečování koncepčních otázek a úkolů plánu.

Vždyť výrazné zvýšení hospodářskoorganizátorské činnosti národ ních výborů patří mezi nezbytné podmínky realizace zásad o zdoko nalení plánovitého řízení národního hospodářství. Proto všechny návrhy resortů na rozvoj jejich podniků na území Jihomoravského kraje nás nutí k zamyšlení, jakým nejvhodnějším a

nejúčinnějším způsobem přispět k procesu obnovování proporcionality v jednotlivých sférách národního hospodářství. Vážný problém obnovování proporcionality a řešení životního pro středí vidíme v otázce postupu při vyjasňování způsobu řešení věcných problémů .

Zatím uplatňované metody plánovitého řešení věcných problémů jsou ještě poznamenány přežívajícími návyky subjektivních názorů, bez konkretizace a kvantifikace disproporcí i cílů jejich řešení.

Jsme přesvědčeni, že by situaci hodně pomohlo, kdyby centrální plánovací orgán ( a neměl by se toho bát ) , při projednávání koncepcí rozvoje jednotlivých odvětví, dal k dispozici výsledky statistickoma

tematické analýzy a jejího ekonomického vyhodnocení z hlediska postavení jednotlivých krajů, např. ve zdravotnictví, v silničním hospo dářství, ve školství, bytovém fondu, teplofikaci, zásobování vodou a po dobně, a současně také řekl , které věcné problémy a v jakém pořadí naléhavosti srovnatelně ve všech krajích mají být řešeny .

V žádném případě nemáme na mysli snahu vyvíjet nátlak a klást požadavky na další prostředky do sféry hospodářství řízeného národní mi výbory, v měřítku celého národního hospodářství. Máme ale na mysli nutnost prosadit co nejefektivnější využití vy . dělených prostředků pro řešení věcných problémů na srovnatelné základně .

Zde by bylo namístě připomenout slova soudruha Novotného, když řekl, že v naší činnosti nejsou ještě plně využívány možnosti k soustře dění sil .

Jsme totiž přesvědčeni , že plánovací orgán může úlohu, o níž jsem hovořil , splnit jedině tehdy, když bude mít plnou podporu a pochopení odvětvových resortů a KNV. Naše zkušenosti ukazují, že v této vzájemné spolupráci jsou ještě velké rezervy. Domníváme se, že zdaleka nebyly vyčerpány možnosti

především u těch ministerstev, kde činnost resortů je součástí hospodář ství národních výborů. V práci těchto orgánů považujeme za potřebný takový postup, který značně ovlivní a napomůže objektivnímu rozdělení prostředků do jed notlivých územních oblastí. Postup však nevidíme ve zvyšování požadavků. 373

Naše představy jsou takové, že jestliže jsou s konečnou platnosti vyděleny prostředky, například na řešení silniční sítě, pak by mělo ministerstvo dopravy z pozice celostátní znalosti odpovědně navrhnout proporcionální rozmístění prostředků do krajů, při objektivním oce nění výchozí situace, charakteru silniční sítě, intenzity dopravy, počtu mostů apod .

Podobným způsobem by mělo postupovat ministerstvo zdravotnictví při návrzích na rozmístění výstavby zdravotnických zařízení, minister stvo školství a kultury a další.

Jsme přesvědčeni, že za takového odvětvového postupu na úrovni plánovacího centra by vznikly takové globály krajů , které by odpoví

daly skutečným podmínkám . Byl by to postup, který vytváří tendence k odstranění nežádoucích rozdílů ve spotřebě na jednoho obyvatele. Myslíme si , že spoluodpovědnost za míru a úroveň těchto služeb

v jednotlivých krajích by si žádný resort neměl nechat vzít.

Zatím tomu tak není, a proto nemáme uspokojující odpověd a so lidní ekonomické zdůvodnění ve sféře spotřeby vytvořeného národního důchodu . Je to stav, který bychom neměli prohlubovat, aby nebrzdil

naše cíle při tvorbě socialistického životního prostředí.

Není třeba zdůrazňovat, že celá historie NV je těsně spjata s úsilím strany o vybudování socialismu a jeho další rozvoj . Proto orgány NV

Jihomoravského kraje se budou v příštím období ještě intenzívneji zaměřovat na takové využívání pravomoci a rozvíjení iniciativy za /

účinné a dobré práce s lidmi, aby přispěly co nejúčinněji k řešení těch problémů, k nimž je nejvíce připomínek a oprávněné kritiky občanů. Budou rozvíjet takové formy práce, aby se skutečně staly prvním po mocníkem strany při rozvoji ekonomiky , kultury a celé socialistické společnosti.

Soudruh JAROSLAV NEUMAN,

jihočeská krajská organizace KSC Vážené soudružky a soudruzi?

Zásady zdokonaleného plánovitého řízení zemědělství řeší komplexně celou řadu otázek, jejichž cílem je postavit zemědělství v našem národ ním hospodářství na roveň ostatním hospodářským odvětvím tak, jak to odpovídá jeho významu a postavení . Důraz je správně kladen na řadu úseků, které byly doposud při řízení opomíjeny, jako například využití zbožně peněžních vztahů a ekonomických nástrojů řízení, využití forem přímého a nepřímého řízení, využití dodavatelsko-odběratelských vzta hů a řada dalších.

V materiálech, které s otázkou zdokonaleného plánovitého řízení

zemědělství souvisejí, je však, podle mého názoru, řada problémů 374

a otázek ještě ne zcela vyřešených a upřesněných. Jedním podle mého soudu z nejdůležitějších problémů, který ani v návrhu není dostatečně propracován , je konkrétní vymezení postavení zemědělského podniku

jako základního článku reprodukčního procesu v zemědělství. Přesné a konkrétní vymezení postavení zemědělského podniku je při řízení zemědělství klíčovou otázkou, jejíž prvořadé a správné vyřešení je vůbec předpokladem pro řešení a realizaci celého nového pojetí řízení zemědělství. Jsem toho názoru, že celá organizační výstavba státního

a hospodářského aparátu řízení i v socialistickém hospodářství se

musí nezbytně odvozovat od podniku, ve kterém se uskutečňuje výroba : Organizační nadstavba, a to jak struktura státních a hospodářských orgánů nadpodnikového řízení zemědělství, tak i způsoby a metody jejich práce musí tedy sloužit zajištění nerušeného výrobního procesu v podnicích.

Sledujeme-li vlastní pohyb reprodukčního procesu v zemědělství, vidíme, že se uskutečňuje v převážné míře na úrovni JZD a státních statků, výkupních podniků a partnerských výrobních, odbytových, zá sobovacích, případně obchodních organizací . Je nepochybné, že tento

poliyb musí být v socialistické společnosti ovlivňován a usměrňován tak, aby v podstatě byl v souladu s politickým cílem společnosti . V tom

spočívá funkce nadpodnikových článků řízení. Přitom je tedy nutné

zajistit co nejsprávnější proporci mezi rozhodováním, ovlivňováním a usměrňováním reprodukčního procesu, který probíhá v zemědělských

podnicích, ve sféře podnikové a ve sféře nadpodnikové . Východiskem pro správné řešení této proporce je bezpodmínečně nutné vymezit postavení zemědělského podniku, to znamená přesně vymezit práva a povinnosti zemědělských podniků při rozhodování o výrobě a na

základě tohoto postavení podniku pak přesně vymezit práva a povin nosti nadpodnikových článků řízení. Od správného vymezení postavení

podniku v soustavě řízení zemědělství je nutno odvozovat nejen posta vení nadpodnikových článků řízení, ale i vnitropodnikovou organizaci a vnitropodnikové řízení. Přitom tato vnitropodniková organizace ne může být dána dopředu jednoznačně výběrem určitého modelu, nýbrž musí být dbáno toho, že existuje mnoho různých variant vnitropodni kového uspořádání. Tyto varianty jsou určeny velikostí podniku, pod

nikovou a vnitropodnikovou specializací, jeho položením a celou řa dou dalších faktorů .

Při vymezení postavení zemědělského podniku v soustavě řízení zemědělství je nutno vycházet ze vztahů zemědělského podniku, které vznikají při výrobě a její realizaci mezi zemědělským podnikem na

jedné straně a nadpodnikovými články řízení a ostatními podniky

( v rámci kooperačních a dodavatelsko -odběratelských vztahů) na stra ně druhé. V tomto směru by mělo být hlouběji zkoumáno a vymezeno postavení zemědělského podniku, zejména na úseku vypracovávání plánu. Otázka direktivnosti a závaznosti ukazatelů, odpovědnosti za dodržení ukazatelů , pravomoc odpovědnost nadpodnikových orgánů 375

při ukládání závažných úkolů podniku apod. , financování a úvěrováni ( pravomoc podniku při rozhodování o nakládání s hospodářským vý. sledkem ) , na úseku investic, na úseku

dodavatelsko -odběratelských

vztahů apod. A současně však i zkoumání a stanovení způsobů, jak bude podniku zajištěna skutečná možnost realizace jeho postavení a tím i realizace celé soustavy plánovitého řízení zemědělství. Uskutečňování zdokonalené soustavy plánovitého řízení bude mít podstatný vliv i na • změnu metod řízení zemědělských podniků. Dosavadní soustavě odpor

vídá i určitá metoda řízení vedoucích pracovníků zemědělských pod: niků, kterou by bylo možno nazvat metodou přenášení úkolů. Tato

metoda vyplývá z toho, že podstatná část rozhodovací činnosti je mimo zemědělský podnik. Výrobní úkoly jsou zemědělským podnikům v pod

statě dány a úlohou vedoucího je provést jen jejich rozmístění v rámci podniků . Rovněž jsou určeny mimo podnik výrobní prostředky, to zna .

mená, že investice jsou na jednotlivé podniky rozepisovány.

Podnik

s výjimkou JZD nemá po stránce ekonomické možnost rozhodnout o té které investici , rovněž po stránce technické jsou určeny typizované

stavby, které se jen v podnicích rozmísťují. Rovněž tak ostatní výrobní prostředky ( jako hnojiva a krmiva ) jsou pro podniky kvótovány. Tě mito omezeními je v podstatě určena i technologie výroby jednotlivých

výrobků a vedoucí podniků je mohou ovlivnit jen v nepatrné míře. Podobně, pokud jde o pracovní síly, je v pravomoci vedoucích pouze přijímání a propouštění pracovníků a jejich rozmístování uvnitř pod niků . Pro zemědělské podniky je rovněž dána jednotně organizace řízení, a to v několika modelech. Vzhledem k tomu, že určité modely

jsou vhodné pouze pro určité výrobní a ekonomické podmínky, je zvláš tě u státních statků v mnohých případech organizace řízení jednoznačně určena a pozornost se soustředila v minulém období pouze na diskusi

o počtu převodových článků, tj . zda na statcích řízení dvoustupňové či třístupňové. Důležitou složkou podniku je dodavatelsko-odběratelská činnost . V dosavadních poměrech je též

dodavatelsko -odběratelská

činnost v zemědělském podniku jednoznačně určena a dokonce dochází k výjimečnému postavení mezi podniky našeho národního hospodářa ství, neboť kvalitu dodávaných výrobků nestanoví zemědělský podnik,

ale odběratel a rovněž tak kvalitu i množství nefakturuje zemědělə ský podnik, ale odběratel . Tím dochází k podstatnému oslabení eko nomické váhy zemědělského podniku. Podobně jednoznačně je určena

působnost ekonomických pák, jako schéma rozdělování, které teprve v poslední době u JZD bylo uvolněno. Zjišťování ekonomických ukaza

telů jako vlastních nákladů nepřináší pro řízení uvnitř podniku nále žitý efekt, neboť vlastní náklady se zkoumají na jednotku výrobku v podniku, kde jsou zprůměrovány, a výsledek hospodaření výrobních jednotek prakticky nemůže být podchycován. Nemá tedy zkoumání vlastních nákladů pro vyjádření ekonomické činnosti výrobních jed notek uvnitř podniku nějaký podstatný význam , je vypracováváno pře: devším pro vedení podniků a nadřízené orgány. Tak se soustředuje 376

rozhodování vedoucích funkcionářů zemědělských podniků především jen na otázky organizace práce. Tomuto soustředění odpovídá jak

sestavení vedoucích kádrů, pokud jde o jejich funkce ( to znamená, aby byly nejvhodnějšími převodovými články v organizaci práce ) , tak i pracovní náplň jednotlivých vedoucích funkcionářů zemědělských podniků. V tomto směru jsme provedli celou řadu zkoumání pracovní

náplně vedoucích pracovníků JZD a státních statků, tj . ředitelů stát ních statků, předsedů JZD, agrotechniků, zootechniků, mechanizátorů

a ekonomů. Ukazuje se, že podstatná část pracovní činnosti těchto vedoucích pracovníků se soustřeďuje na tzv. operativní zajišťování úkolů organizací práce .

Metoda řízení přenášením úkolů se projevuje ve všech článcích orga nizace řízení podniků až k článku poslednímu. Tomu odpovídá funkční

postavení vedoucích pracovníků i pracovníků na nižších článcích řízení zemědělského podniku. Nová soustava řízení přinese kvalitativní zvrat v metodách řízení zemědělských podniků. Namísto metody přenášení

úkolů bude nutno uplatnit v řízení metodu ekonomického rozhodování. Tím vystoupí v činnosti vedoucích pracovníků zemědělských podniků nové problémy, vytvoří se nové oblasti jejich působnosti. Hlavní oblastí zájmu vedoucích pracovníků se stane řešení a rozhodování o koncepča ních otázkách rozvoje zemědělského podniku, jako rozhodování o vhod né koncentraci a intenzitě výroby, o ekonomickém vkládání prostředků

apod. Druhou hlavní oblastí zájmu a rozhodování vedoucích se stanou problémy dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tato oblast však dosa vadními směrnicemi ve vztahu k řízení podniků není dořešena. Vzhle dem k působnosti ekonomických pák v národním hospodářství zvýší se tlak odběratelů směrem k zemědělskému podniku. I když jsou na dodávky zemědělských výrobků stanoveny pevné ceny, mohlo by se stát, že tyto ceny budou působit ekonomicky jako ceny volné, ovšem

pouze jedním směrem v neprospěch zemědělského podniku, a to v tom případě, jestliže by kvalitu dodávaných zemědělských výrobků určoval jako dosud odběratel , neboť potom vhodným pohybem uznané kvality

se ruší působnost pevné ceny. Rovněž tak fakturace zemědělských výrobků by měla být, jako je to obvyklé v celém národním hospodářstvi, přesunuta přímo na zemědělské podniky, aby se odstranil nenormální stav, kdy za zemědělský podnik fakturuje jeho odběratel .

V důsledku vzniku těchto nových oblastí v činnosti vedoucího pod niku nutno přesunout jeho dosavadní činnost, nazývanou nesprávně operativním řízením , která podle průzkumu spotřebovala nejvíce času ,

na pracovníka pověřeného řízením provozu, jako je tomu v průinyslu. Dále bude nutné vytvořit určitý prostor pro rozhodování vedoucích

výrobních jednotek uvnitř podniku a poskytnout jim určité, byt ome zené právo ekonomického rozhodování v úseku, který řídí . To nutně

vyvolá změny v řídících funkcích uvnitř podniku a v pracovních nápl ních technicko-hospodářských pracovníků. 377

To jsou pochopitelně pouze některé dílčí problémy, které bude zřejmě nutno ještě dodatečně řešit. Nechtěl jsem ve svém diskusním příspěvku

uvádět všechny problémy, které s otázkou postavení zemědělského podniku v soustavě řízení souvisí, ani jsem nechtěl a nemohl uvést konkrétní řešení těchto otázek . Smyslem mého příspěvku je spíše

upozornit na tu skutečnost, že otázka postavení zemědělského podniku v soustavě řízení zemědělství není prozatím dostatečně v předložených materiálech řešena, přestože, podle mého názoru , je to otázka kličová

a v určitém směru pro správnou a úplnou realizaci zdokonalené sou stavy plánovitého řízení zemědělství rozhodující. Domnívám se proto,

že otázka postavení zemědělského podniku a z toho vyplývající vnitro podnikové uspořádání by mělo být v současné době prvním předmětem zkoumání a že by správným vyřešením této otázky měla být jako

jedním z hlavních současných úkolů na úseku řízení zemědělství po

věřena vědeckovýzkumná pracoviště resortu zemědělství, ČSAV i vy. sokých škol zemědělských.

Soudruh JOZEF NOVISEDLAK, jihočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi delegátil Složité a náročné úkoly ve vývoji socialistické společnosti kladou

na kádry a práci s nimi stále vyšší nároky . Proto také souběžně s tím, jak zásadně a náročně řešíme v současné době otázky vědecké organi

zace řízení naší společnosti , musíme zdokonalovat i práci s kádry, zvláště pak s těmi, na jejichž marxistické vyspělosti, třídní zakale nosti, odborné připravenosti a revoluční schopnosti pochopit a probo jovat všechno pokrokové a nové do života závisí úspěch věci. Začínám svoje diskusní vystoupení s touto obecně aktuální zásadou proto, že

je v plném rozsahu platná i pro Čs. lidovou armádu a naše ozbrojené složky vůbec. Rozvoj vojenství se nezastavil a samotné poslání armády ,

jako instituce organizované a neustále připravované pro boj za soudo bých podmínek války, bezpodmínečně vyžaduje, aby kádry v armádě, a zejména vojáky z povolání, tvořili lidé politicky a morálně pevní, lidé intenzívně připravovaní pro boj , kteří teoreticky i prakticky zvládli nejnovější poznatky vojenské vědy a techniky, lidé fyzicky a psychicky zdatní, iniciativní a rozhodní, schopní organizátoři, kteří umějí pracovat s lidmi .

Cílevědomá a s dlouhodobou perspektivou prováděná výchova a pří:

prava kádrů, jejich správný výběr a rozmísťování do funkcí podle skutečných politických a odborných kvalit, morálních vlastnosti i ostat ních požadavků kladených na velitelské kádry, v jejichž rukách je 378

nejmodernější a vysoce kvalitní bojová technika i lidi, je jedním z roza

hodujících faktorů i zdrojů, které budou rozhodovat o dalším růstu vysoké bojové a politické připravenosti naší armády . Proto stranicko

politické orgány a orgány velení usilují o to, aby kádrová práce v celém svém komplexu se stala jednou ze základních součástí řídící a organi

zátorské práce každého velitele a politického pracovníka a také jednou z hlavních oblastí působení stranického vlivu. Právě tam jsou další rezervy ve zvyšování bojové síly Čs. lidové armády.

S tímto vědomím přistupovaly stranické organizace KSČ i naší velitelé a političtí pracovníci k usnesení předsednictva ÚV KSČ O dalším posílení úlohy velitelů a zvýšení stranického vlivu na práci s kádry

v Čs. lidové armádě, když se zamýšleli, jaká opatření přijmout na všech stupních velení k jeho důsledné realizaci.

Budu upřímný, když řeknu, že na začátku nebylo lehké rozhodnout, jak přistoupit k přijetí opatření, aby se práce s kádry dále zkvalitnila. Některé staré zvyklosti v provádění kádrové práce bránily a někde

doposud ještě brání pochopit, že se změnily podmínky pro práci s lidz mi, že se daleko více zvýšily požadavky na lidi, výsledky jejich práce, pomoc lidem a také starostlivost o jejich denní materiální i osobní problémy. Našli se i takoví, kteří zase nevěřili a rezignovali . Odstup

času a zkušenosti z plnění úsnesení ÚV KSČ o kádrové práci přesvědčily i některé tyto jedince, že práce s kádry doznala další kvality. Odbourává

se formalismus v práci s kádry a důsledněji ' se prosazuje zásada , že o kádrech se rozhoduje tam, kde se vychovávají a znají . Kádrová práce se stává cílevědomější, v poslední době se pokročilo ve využívání vědeckých poznatků v řízení kádrové práce a dále se zkvalitňovala odborná a politická příprava vojenských kádrů. I když od přijetí usnesení ÚV KSČ ke kádrové práci neuplynula ještě dlouhá doba , mohu potvrdit, že toto usnesení spolu s usnesením ÚV k některým naléhavým otázkám upevňování vojenské kázně se stalo

u vojsk našeho svazu ne jednorázovým dokumentem , ale obsah usnesení je respektován a prosazován v celé řídící a organizátorské práci vedou: cích funkcionářů svazu a velitelů svazků a usnesení spojováno s kon

krétním hodnocením plnění úkolů bojové pohotovosti a polní přípravy vojsk .

V podmínkách vojsk našeho svazu podle pravidelné diferencované odborné a politické přípravy velitelů přední místo v práci s kádry

zaujímá pravidelné hodnocení jejich práce. Pravidelné posuzování čin nosti lidí, spravedlivé a otevřené ohod