XII. sjezd Komunistické strany Československa. Praha 4.—8. prosince 1962 [PDF]

Zitiervorschau

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 4. -

8 . PROSINCE 19 6 2

STA

B RA ( RARIE

NFO

LIH HOOVER INSTITUTION on War, Revolution, and Peace FOUNDED BY HERBERT HOOVER, 1919

XII . SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PROLETARI

VŠECH ZEMI , SPOJTE SE

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA PRAHA 4. - 8. PROSINCE 1962

NAKLADATELSTV POLITICKÉ LITERATURY 1963

PRVNÍ DEN i

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 4. PROSINCE 1962

JEDNANI DNE 4. PROSINCE 1962

v 9 hodin přicházejí členové a kandidáti politického byra ÚV KSČ a tajemníci UV KSČ na předsednickou tribunu, vítáni povstáním všech přítomných, bouřlivým potleskem a voláním : »Ať žije KSČI« Potlesk se mění v bouřlivé ovace. Do sálu vstupují delegáti bratrských komunis tických a dělnických stran. Zvlášť srdečně všichni zdraví delegaci Ko

munistické strany Sovětského svazu, jejíž vedoucí, člen předsednictva OV KSSS soudruh Leonid Iljič Brežnev zaujal místo v první řadě tri buny.

Jsou přítomni rovněž předsedové stran Národní fronty. Delegáti a hosté zpívají Internacionálu.

Slova se ujímá první tajemník OV KSČ soudruh Antonín Novotný. Zahajovací projev soudruha Antonína Novotného.

Volba pracovního předsednictva, schválení programu XII. sjezdu, schválení jednacího řádu XII. sjezdu, volba sjezdových komisí ( voleb ní, návrhové, mandátové ).

Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší

socialistické společnosti, přednesená prvním tajemníkem ÚV KSČ sou druhem Antonínem Novotným.

Zpráva ústřední revizní komise Komunistické strany Československa XII. sjezdu, přednesená soudruhem Josefem Štětkou.

Diskuse : soudružka Mária Kudroňová, středoslovenská krajská gr ganizace KSS, soudruh František Ausberger, severočeská krajská orga nizace KSČ.

Projev vedoucího delegace KSSS soudruha L. I. Brežněva. Pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa .

7

$

.

ZAHAJOVACÍ PROJEV soudruha

ANTONINA NOVOTNÉHO

Soudruzi a soudružky, naši milí hosté !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska zahajuji XII . sjezd naší strany . Srdečně vítám vás, sou druzi delegáti , i soudruhy, kteří se účastní jako hosté našeho sjez du. S mimořádnou radostí a city vřelého soudružství vítáme v na šem středu představitele bratrských komunistických a dělnic kých stran. ( Potlesk. ) Jsme velmi rádi a je pro nás ctí, že bratr ské strany v tak velkém počtu vyhověly našemu pozvání a obe

slaly delegacemi sjezd naší strany. Vítám srdečně delegace stran Národní fronty - delegaci Československé strany socialistické,

vedenou soudruhem ministrem dr. Aloisem Neumanem , Českoslo

venské strany lidové, vedenou soudruhem ministrem dr. Josefem Plojharem, Strany Slovenské obrody, vedenou soudruhem místo předsedou Národního shromáždění dr. Jozefem Kyselým, a Sloven ské strany slobody, vedenou soudruhem Michalem Žákovičem. ( Potlesk. )

Dříve než zahájíme jednání sjezdu, uctěme památku všech sou druhů členů strany , kteří v minulých čtyřech letech opustili na še řady. ( Delegáti povstávaj. ) Vzpomeňme dnes s úctou zesnu lých členů ústředního výboru Komunistické strany Českosloven soudruhů Václava Kopeckého , Zdeňka Nejedlého, Rudolfa Strechaje , Jana Vodičky, Jaroslava Dvořáka a Josefa Hulínského. Vzpomeňme i nejlepších synů dělnické třídy na celém světě, které za poslední léta ztratilo mezinárodní komunistické hnutí. (Minu

tou ticha uctivaſi delegátt památku zemřelých soudruhů. Shro máždění useda . )

Děkuji , soudruzi.

Náš XII. sjezd se koná v období po vítězství socialismu v naší vlasti. Koná se v období růstu světových sil socialismu, vítězících 9

sil svobody národů v boji proti kolonialismu, rostoucích sil míru v boji proti válce. Sjezd bude pro náš pracující lid důležitý proto , že vycházeje z vítězství socialistických výrobních vztahů, z dosaženého stup ně rozvoje národního hospodářství, stanoví další cestu k rozvoji socialistické společnosti.

Sjezd je vyvrcholením celého období příprav nejen uvnitř stra ny, ale je i závěrem široké veřejné stranické diskuse k dokumen

tu strany o výhledech rozvoje socialistické společnosti . Jsme přesvědčeni, že náš sjezd bude i jednomyslným vyjádře

ním neochvějné věrnosti celé naší strany marxismu -leninismu, proletářskému internacionalismu , vyjádřením jednoty světových komunistických sil. ( Potlesk. )

S pocity bratrského přátelství a vzájemného soudružství vítáme delegaci strany Lenina, která je rozhodujicí silou boje za mír, bodu národå, za pokrok, za socialismus. ( Potlesk, delegáti vstávají. Voláni: » At žije Sovětský svaz, hurál « / Strany, která razí cestu všemu lidstvu ke komunismu, strany , podle jejichž

zkušeností se učila bojovat a vítězit i naše strana. Vítáme vedou cího delegace, člena předsednictva ústředního výboru Komunis

tické strany Sovětského svazu a předsedu presidia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik soudruha Leo

nida Iljiče Brežněva ( potlesk ) a dále členy delegace, soudruhy : kandidáta předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunis tické strany Běloruska Kirila Trofimoviče Mazurova ( potlesk ), Alexeje Matvėjeviče Rumjanceva ( potlesk ) , Konstantina Kuzmiče Nikolajeva ( potlesk ) , Věru Maximovnu Dmitrukovou ( potlesk ), Lva Nikolajeviče Tolkunova ( potlesk ) a Michaila Vasiljeviče Zim janina . ( Potlesk . )

Stejně srdečně a vřele zdravíme a vítáme delegace bratrských stran socialistických zemí.

Vítáme delegaci Polské sjednocené dělnické strany , vedenou členem politického byra, tajemníkem ústředního výboru soudru

hem Edwardem Gierekem ( potlesk ) , jejímiž členy jsou soudruzi Franciszek Wachowicz, Stanislaw Kuzinski a Franciszek Mazur. ( Potlesk ) . Delegaci Jednotné socialistické strany Německa, vedenou čle nem politického byra soudruhem Friedrichem Ebertem ( potlesk ),

jejímiž členy jsou soudruzi Hermann Axen, Werner Krolikowski a Walter Vesper. ( Potlesk. ) Delegaci Rumunské dělnické strany , vedenou členem politic

kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Emi 10

lem Bodnarašem , jejímiž členy jsou soudruzi Stefan Voitec , Virgil

Cazacu, Barbu Zaharescu a Gheorghe Nitescu . ( Potlesk. ) Delegaci Madarské socialistické dělnické strany , vedenou čle

nem politického byra soudruhem Lájosem Fehérem , jejímiž členy jsou soudruzi István Szurdi a József Marjai. ( Potlesk. )

Delegaci Bulharské komunistické strany , vedenou členem po litického byra soudruhem Ivanem Michajlovem, jejímiž členy jsou soudruzi Andrej Michajlov a Gero Grozev. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Číny, vedenou členem ústředního výboru soudruhem Wu Siu- čchuanem, jejímiž členy jsou soudruzi Cou Sing a Sjung Fu. ( Potlesk. )

Delegaci Korejské strany práce, vedenou kandidátem politic kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Li Dju

Jenem, jejímž členem je dále soudruh Ko Chjok. ( Potlesk. ) Delegaci Vietnamské strany pracujících , vedenou členem poll tického byra soudruhem Hoang van Hoanem, jejímiž členy jsou

soudruzi Hoang Tung a Pham Thieu. ( Potlesk . A delegaci Mongolské lidové revoluční strany, vedenou členem

politického byra, prvním náměstkem předsedy rady ministrů sou druhem Demčigijnem Molomžamcem , jejímiž členy jsou soudruzi Gombo -očirin Čimid a Šavarín Cagándorž. ( Potlesk./

S pocity vřelého soudružství vítáme delegace komunistických a dělnických stran evropských zemí. Vítáme delegaci Francouzské komunistické strany, vedenou kan

didátem politického byra soudruhem Gustavem Ansartem , její miž členy jsou soudruzi Louis Baillot , Gérard Bordu a Jacques Grésa. ( Potlesk .)

Delegaci Italské komunistické strany , vedenou členem ústřed ního výboru soudruhem Cezarem Freduzzim, jejímž členem je dá le soudruh Enzio Gemma. ( Potlesk. )

Dále vítám soudruhy , členy delegace Komunistické strany Ně mecka. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Rakouska, vedenou členem poli

tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Fried lem Fürnbergem , jejímž členem je dále soudruh Robert Dubow ski. ( Potlesk .)

Delegaci Komunistické strany Finska , vedenou členem politic kého byra soudruhem Larsem Leevim Junttilou, jejímž členem je soudruh Aaro Uusitalo. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Velké Británie , člena výkonné . ho výboru soudruha Berta Ramelsona. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Španělska , vedenou členem politického byra a sekretariátu ústředního výboru soudruhem Fer 11

nandem Claudinem, jejímž členem je dále soudruh Joseé Moix. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Belgie, člena politického byra a tajemníka ústředního výboru soudruha René Beelena. ( Potlesk. )

Delegátku Komunistické strany Holandska, členku ústředního výboru soudružku Annu Averinkovou. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Dánska, předsedu strany soudru ha Knuda Jespersena. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Švédska , člena politického byra Erika Karlssona . ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Řecka , vedenou prvním tajemní . kem ústředního výboru soudruhem Kostasem Kolianisem. ( Po tlesk. )

Delegáta Portugalské komunistické strany , generálního tajemní ka soudruha Alvara Cunhala . ( Potlesk. )

Delegáta Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru, generální

ho tajemníka soudruha Ezechiase Papaioannoua. ( Potlesk. ) Delegáta Švýcarské strany práce, člena politického byra sou druha Franze Dübiho . ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany San Marina, člena ústředního výboru soudruha Lino Celliho. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Lucemburska , generálního ta jemníka soudruha Dominiqua Urbanyho. ( Potlesk. ) Delegáta Irské dělnické strany , člena ústředního výboru sou druha Georga Jeffarese . ( Potlesk. ) Vítáme a zdravíme soudružské delegace komunistických a děl nických stran Asie a Afriky. ( Potlesk. ) Zdravíme delegaci Komunistické strany Indonésie , vedenou

místopředsedou strany soudruhem Njotem. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Japonska , člena předsednictva

ústředního výboru a tajemníka ústředního výboru soudruha Sa tomi Hakamadu. ( Potlesk. )

Soudruha delegáta Syrské komunistické strany . ( Potlesk. ) Delegaci Lidové strany Íránu Tudeh, vedenou soudruhem Abdulem Samadem Kambakshem . ( Potlesk. ) Delegáta Jordánské komunistické strany , soudruha Fuada Nas sara. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Turecka , prvního tajemníka ústředního výboru soudruha Jacuba Demira . ( Potlesk. )

Delegátku Komunistické strany Izraele, členku politického byra soudružku Ester Vilenskou . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Cejlonu, člena politického byra soudruha Chellappaha Komarasamyho. ( Potlesk. ) 12

Upřímně litujeme, že se na náš sjezd nemohla dostavit ohlášená delegace Komunistické strany Indie , vedená soudruhem Nambu diripadem , generálním tajemníkem ústředního výboru Komunis

tické strany Indie. Srdečně zdravíme indické komunisty , kteří nyní pracují ve složité politické situaci . / Potlesk. ) Srdečně vítáine rovněž delegáta Komunistické strany Austrálie, kandidáta politického byra soudruha Wiltona Johna Browna. (Po tlesk .

Delegáta Komunistické strany Nového Zélandu, člena politic kého byra soudruha Wiliamse. ( Potlesk. ) Zdravíme představitele alžírských komunistů , soudruhy Caidy . ho Lakhdara a Mohameda Salaha Toumiho . ( Potlesk./ Delegáta Tuniské komunistické strany , generálního tajemníka soudruha Mohameda Ennafau. 1 Potlesk./

Delegáta Komunistické strany Réunionu, generálního tajemníka Paula Vergése. ( Potlesk. )

Srdečně vítáme delegaci Komunistické strany Spojených států amerických v čele s členem národního výkonného výboru soudru hem Henry Winstonem , hrdinou amerického lidu . ( Potlesk./

Delegaci Komunistické strany , Kanady , vedenou členem národ ního výkonného výboru soudruhem Alfredem Dewhurstem , jejímž členem je soudruh William Tuomi. ( Potlesk. )

Vítáme delegace bratrských stran zemí Latinské Ameriky, které mobilizují národy svých zemí do boje proti imperialistickému útla ku a zvůli Spojených států amerických , za dosažení skutečné svo body a nezávislosti.

Zdravíme delegáta brazilských komunistů, soudruha Moisese Vinhase . / Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Argentiny , člena ústředního vý. boru soudruha Francisca Monaca. |Potlesk . ) Delegáta Komunistické strany Chile , zástupce generálního ta jemníka soudruha José Augustina Gonzalese. Potlesk .) Delegáta Komunistické strany Bolívie , člena politického hyra soudruha Simona Reyese Riveru . ( Potlesk . )

Delegaci Komunistické strany Uruguaye v čele s tajemníkem ústředního výboru soudruhem Albertem Suarezem , jejímž členem je dále soudruh Edison di Pascua . ( Potlesk./

Delegáta Komunistické strany Kolumbie , generálního tajemní ka soudruha Gilberta Vieiru . Potlesk./

Delegaci Mexické komunistické strany , vedenou soudruhem José

Gregoriem Gonzálesem . ( Potlesk. ) Delegáta Paraguayské komunistické strany , soudruha Martina

Rodrígueze. ( Potlesk. ) 13

Delegáta Komunistické strany Ecuadoru, soudruha Ricarda Pa redese Romera. ( Potlesk . ) Delegáta Strany lidového předvoje Kostariky, soudruha Arnolda Ferreta Seguru. ( Potlesk .) Delegáta Guatemalské strany práce. ( Potlesk .) Delegáta Dominikánské lidové socialistické strany, soudruha Dominga Santiaga. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Hondurasu . ( Potlesk. )

Delegaci Nicaragujské socialistické strany, vedenou soudruhem Robertem Martínezem. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Salvadoru , vedenou soudruhem José Sántosem. ( Potlesk. )

Delegáta Guadeloupské komunistické strany, soudruha Serge Pierra Justina. ( Potlesk. ) Delegáta Martinické komunistické strany, soudruha Armanda Nicolase. / Potlesk . )

Delegáta Strany lidového sjednocení Haiti. ( Potlesk. ) Vítáme delegace dalších bratrských komunistických a dělnic kých stran, které přijely na náš sjezd a jejichž jména vzhledem k postavení komunistických stran v jejich zemích nemůžeme zve řejňovat. Tím srdečněji tyto soudruhy na našem sjezdu vítáme, ( Potlesk. ) Vítáme na našem sjezdu velvyslance bratrských socialistic

kých zemí a dalších spřátelených zemí. ( Potlesk. ) ſménem naší strany , našich pracujících vás, soudruzi, ještě jednou co nejsrdečněji vítám. ( Potlesk. )

14

ICTVA,

VOLBA PRACOVNÍHO PŘEDSEDNICTVA, SCHVÁLENÍ PROGRAMU XII. SJEZDU, SCHVÁLENÍ JEDNACÍHO ŘÁDU XII.

SJEZDU AVOLBA SJEZDOVÝCH KOMISI

(VOLEBNÍ , NÁVRHOVÉ , MANDÁTOVÉ) >

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNY :

Soudruzi a soudružky ,

nyní přikročíme k volbě pracovního předsednictva XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Návrh vám byl , soudruzi,

předložen , proto myslím, že není třeba jej číst . Souhlasíte , sou druzi ? Kdo souhlasí , aby se nečetí ? Děkuji . Je někdo proti ? Zdržel se někdo hlasování ? Nikdo . Návrh schválen jednomyslně.

PRACOVNÍ PŘEDSEDNICTVO XII . SJEZDU KSČ

Alexovičová Melanie, kan didátka východoslovenského

brigády

socialistické

práce

JZD Pěnčín ;

KV KSS ;

Bacilek Karol, první tajem ník ústředního výboru KSS ;

Dolanský Jaromír , člen po litického byra ústředního vý boru KSČ ;

Cerný Josef, vedoucí tajem

Dubček Alexander, tajemník

ník OV KSČ Tachov ;

ústředního výboru KSČ ;

Červený Eduard , strojvedou cí lokomotivního depa České

Dvorský František, vedoucí tajemník západoslovenského

Budějovice ;

KV KSS ;

David Pavel, člen politického

Fierlinger

Dobiáš Václav, člen ústřed ního výboru KSČ, předseda OV Svazu čs . skladatelů ;

Dočkalová

Věra,

Zdeněk ,

člen

politického byra ústředního výboru KSČ ; Hamr Fran František , technolog ZJŠ Brno , hrdina socialistic ké práce ;

byra ústředního výboru KSČ ;

vedoucí 15

Harus Jan, člen ústředního výboru KSČ ; Hendrych Jiří, člen politického byra ústředního výboru KSČ ;

Miska Jaroslav, ředitel Sdru žení

ostravsko -karvínských

dolů ; Němec Josef, vedoucí tajem

ník středočeského KV KSČ ;

Hlína Jan, kandidát politic-

Novotný Antonín, první ta

kého byra ústředního výboru KSČ ; Hron Pavel, člen ústředního

jemník ústředního výboru KSČ ; Miroslav, člen Pasty řík

výboru KSČ ;

ústředního výboru KSČ ;

Jankovcová Ludmila , kan didátka

politického

Pecha František, vedoucí ta jemník východočeského KV KSČ ;

byra

ústředního výboru KSČ ; Karásek Ladislav, člen celo závodního výboru KSČ na Do

Plamínková Božena, člen ka OV KSČ Liberec ; Slabej Július, soustružník

le Eduard Urx ; Kleň hová Ladislava , členka

strojíren Piesok , hrdina so

ústředního výboru KSČ ;

cialistické práce ;

Kolder Drahomír, kandidát politického byra ústředního výboru KSC ; Kohler Bruno, kandidát po-

Slavik

Václav ,

tajemník

ústředního výboru KSČ ; Šimůnek Otakar, člen poli

litického byra ústředního vý

tického byra ústředního vý. ' • boru KSČ ;

boru KSČ ;

Koucký Vladimír , tajemník Široký Viliam , člen politic ústředního výboru KSČ ; kého byra ústředního výboru Krček Antonín, vedoucí ta jemník městského výboru

KSČ :

Šorm František , kandidát ústředního výboru KSC, před

KSČ Praha ;

Krosnář Josef, člen ústřed ního výboru KSČ ;

seda ČSAV ;

Štětka Josef, předseda ústřední revizní komise KSČ ; Zupka František , člen ústřed ního výboru KSČ.

Laštovička Bohuslav , kan

didát ústředního výboru KSČ ; Lenart Jozef, člen ústředního výboru KSC ;

Má někdo připomínky k předloženému návrhu ? Nemá. Kdo sou hlasí, ať zvedne ruku . Děkuji , soudruzi. Je někdo proti ? Zdržel se hlasování ? Nikdo. Pracovní předsednictvo XII . sjezdu Komunistic ké strany Československa je zvoleno jednomyslně. ( Potlesk. )

16

SOUDRUH VILIAM ŠIROKY :

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k jednání XII. sjezdu KSČ. Byl vám předložen program XII . sjezdu strany , návrh jednacího řádu , návrhy na členy návrhové, volební a mandátové komise. Předkládá se ke schválení tento program XII . sjezdu strany :

1. Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu KSC . O činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti 2. Zpráva ústřední revizní komise KSC 3. Diskuse

4. Schválení usnesení XII. sjezdu KSČ

5. Volba ústředního výboru KSČ a ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.

Má někdo k navrženému programu XII. sjezdu strany připomín ky nebo doplňující návrh ? ( Neměl. ) Ne .

Kdo souhlasí s programem XII. sjezdu naší strany tak, jak byl navržen ? ( Hlasuje se. ) Děkuji .

Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování? ( Nikdo.; Ne. Program XII . sjezdu byl schválen jednomyslně. Dále je třeba schválit jednací řád XII. sjezdu. Návrh máte před sebou na stole.

Kdo z delegátů má připomínky nebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem jednacího řádu XII. sjezdu. ( Hlasuje se . )

Děkuji.

Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo . ) Jednací řád XII . sjezdu byl jednomyslně schválen . Prosím, aby zvolení členové předsednictva XII. sjezdu zaujali své místo na předsednické tribuně. Nyní přistupujeme ke schválení návrhu na volební komisi XII. sjezdu strany , která má připravit návrh na složení nového ústřed ního výboru strany a návrh na ústřední kontrolní a revizní komi si. Kdo má k předloženému návrhu připomínku anebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo. 17

Kdo souhlasí s návrhem na složení volební komise tak , jak byl předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo . ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. )

Volební komise byla jednomyslně schválena.

VOLEBNÍ KOMISE Bodláková Jaroslava, člen

Hlín a Jan, kandidát politické.

ka OV KSČ Praha -východ ; Cvik Rudolf, vedoucí tajemník středoslovenského KV KSS ;

ho byra ústředního výboru

KSČ ; Horák Bořivoj , člen západo českého KV KSČ ;

Čermák Václav, člen středo českého KV KSČ ;

Juran Josef, člen ústřední re

ČÍ Ž Gabriel, člen středosloven

vizní komise KSČ ; Kapek Antonín , člen ústřed ního výboru KSČ ; Matúš František, zámečník Chemických závodů J. Dimit

ského KV KSS ;

Daňková Jarmila, členka se veromoravského KV KSČ ; Duba Ján , vedoucí tajemník OV KSČ České Budějovice ; Dubček Alexander, tajemník

rova , Bratislava ; Pavlovský Oldřich , vedoucí KV jihočeského tajemník KSČ : Pecha František, vedoucí ta jemník východočeského KV KSČ .

ústředního výboru KSČ ; Grumel Ján, předseda ONV Michalovce ;

Hendrych Jiří, člen politic kého byra ústředního výboru

KSČ ;

Dále máme zvolit návrhovou komisi . Má někdo k předloženému

návrhu připomínky anebo doplňující návrhy ? ( Nikdo . ) Kdo souhlasí s návrhem na členy návrhové komise tak , jak je předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo. )

Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. ) Návrhová komise byla jednomyslně zvolena .

NAVRHOVA KOMISE Bacilek Karol , první tajem ník ústředního výboru KSS ;

Dlabaja Vlastimil, člen OV KSČ Karviná ; 18

Hamr František, technolog

Prchlík Václav, člen ústřed ního výboru KSC ;

ZJŠ Brno , hrdina socialistické práce ;

Havelka Jan, člen ústřední ho výboru KSČ ;

Skála Ivan , tajemník Svazu československých spisovate lů ; Slavik

Indra Alois, kandidát ústřed

ního výboru KSČ ;

Václav,

tajemník

ústředního výboru KSC ;

Köhler Bruno , kandidát poli

Šimůnek Otakar, člen poli

tického byra ústředního vý

tického byra ústředního výbo ru KSČ ; Široký Viliam, člen politic kého byra ústředního výboru

boru KSČ ; Kolder Drahomír, kandidát

politického byra ústředního výboru KSČ ;

KSČ ;

Kosáček Josef, člen výcho

šorm

František ,

kandidát

dočeského KV KSČ ; ústředního výboru KSČ ; Koucký

Vladimír, tajemnik

Vaculík Martin , vedoucí ta

ústředního výboru KSČ ; Krček Antonín , vedoucí ta jemník městského výboru KSČ v Praze ; Lenart Jozef, člen ústředního

jemnik jihomoravského KV KSČ ; vlček Stanislav , vedoucí ta jemník severočeského KV KSČ ;

výboru KSČ ;

Novotný Antonín , první ta

Voleník Oldřich, vedoucí ta

jemník ústředního výboru KSC ; Miroslav , člen Pastyřik ústředního výboru KSČ;

jemník severomoravského KV KSČ ; Zupka František, člen ústřed

ního výboru KSČ ,

Dále vám byl předložen návrh na mandátovou komisi. Přistou píme k její volbě,

Kdo má k návrhu připomínky, anebo pozměňující návrh ? ( Hla suje se. ) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem na složení mandátové komise , tak jak

je předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo. )

Kdo se zdržel hlasování ? (Nikdo .) .

Mandátová komise XII. sjezdu byla jednomyslně schválena.

19

MANDATOVÁ KOMISE Dvorský František, vedoucí

tajemník západoslovenského

Kosař Václav, kandidát měst ského výboru KSČ Ostrava ;

KV KSS ;

Kraus

František ,

tajemník

východočeského KV KSČ ;

Gross Alois, člen jihočeského KV KSČ ; Hrabec Eduard, vedoucí ta .

Kuba František, vedoucí ta jemník západočeského KV KSČ ; Litvajová Elena , členka

jemník OV KSČ Frýdek-Mís tek ;

ústředního výboru KSČ ;

Hron Pavel , člen ústředního výboru KSC ;

Or's á gová Alena , členka Oy

KSČ Louny ;

Chlebec Emil, vedoucí ta jemník východoslovenského

Špaček Josef , vedoucí oddě lení jihomoravského KV KSČ.

KV KSS ;

Přistoupíme nyní k prvnímu bodu programu XII. sjezdu naší strany. Soudruh Antonín Novotný přednese zprávu ústředního vý.

boru XII . sjezdu Komunistické strany Československa o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Prosím soudruha Novotného, aby se ujal slova. (PO tlesk. )

20

ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU XII. SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

O ČINNOSTI STRANY A O HLAVNÍCH

SMĚRECH DALŠÍHO ROZVOJE NAŠI SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI přednesená prvním tajemníkem OV KSČ SOUDRUHEM ANTONINEM NOVOTNYM

Soudružky a soudruzi,

podávám XII. sjezdu Komunistické strany Československa jmé nem ústředního výboru zprávu o činnosti strany, o vývoji naší

společnosti od XI. sjezdu, o tom, jak strana a všechen náš lid uskutečňovali politickou linii stanovenou XI. sjezdem naší strany v roce 1958 .

Mezi XI . a XII. sjezdem došlo k historické události v životě na šeho lidu, v životě naší strany. Splnil se náš velký cíl : V naší re publice zvítězil socialistický řád. Tím byla otevřena nová cesta , cesta k plnému uplatnění všech forem socialistického života v na ší zemi v duchu marxismu-leninismu. Tohoto vítězství strany, děl nické třídy i ostatních pracujících bylo docíleno v poměrně krátké době po rozhodné porážce reakčních sil v únoru 1948 proto, že strana se neustále opírala ve své činnosti o pracující a proto, že velká většina lidu měla pevnou důvěru ve stranu. Bylo ho do

cíleno i proto, že naše strana se opírala o bratrské přátelství sovětského lidu, o velké zkušenosti Komunistické strany Sovětské ho svazu .

Proto ústřední výbor strany i v současné době, vycházeje dů sledně z učení marxismu-leninismu, že lid je tvůrcem všech ma teriálních a duchovních hodnot společnosti , učinil hodnocení do savadního vývoje a stanovení směrů dalšího rozvoje naší socia listické společnosti záležitostí nejširších vrstev pracujících na ší země .

Příprava XII . sjezdu se tak stala dalším významným krokem v prohlubování socialistické demokracie, dále upevnila spojení 21

strany s lidem a byla nesmírně poučnou školou politické aktivity, řízení a správy socialistické společnosti. Veřejná stranická diskuse, jejímž základem byl dokument » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti « , by la politickou událostí celospolečenského významu. Politické stra ny i společenské organizace sdružené v Národní frontě se podí lely na organizaci diskuse a zúčastnily se jí. Veřejných schůzí strany, kterých se konalo na 46 000, se zú častnilo přes 3 milióny členů strany a bezpartijních. S diskus ními příspěvky na těchto schůzích vystoupilo přes půl miliónu účastníků. Kromě toho se uskutečnily tisíce různých besed, tisí ce občanů vyslovily své názory a náměty v dopisech orgánům strany, Rudému právu i jiným listům. Celkem bylo podáno přes 300 000 různých námětů, návrhů a připomínek. Velmi cenný pří

spěvek představují závazky k zabezpečení úkolů státního plánu a další rozmach socialistické soutěže na počest XII. sjezdu stra ny. Uprostřed předsjezdové diskuse se zrodilo i významné hnutí za socialistický poměr k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce. Vysokou účastí a aktivitou v diskusi dokumentovali pracující živý zájem o závažné otázky dalšího vývoje společnosti , zejmé

na vývoje naší ekonomiky, a potvrdili , že problémy národního hospodářství a výroby zvládají, že jsou jim vlastní. V předsjezdové diskusi byl vysloven souhlas s návrhy a námě ty , které ústřední výbor strany shrnul v dokumentu » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti « . Se souhlasem bylo přijato hodnocení výsledků práce strany a lidu za období od XI.

sjezdu strany. Také jednání okresních a krajských konferencí bylo ve znamení současné problematiky národního hospodářství, za bývalo se otázkami života celé země, prací v okresech a krajích. Jednání konferencí bylo věcné, otevřené a kritické, s cílem řešit

nedostatky a zabezpečit v duchu předsjezdového dokumentu úko ly v rámci okresu či kraje.

Uzavíráme-li sjezdovým jednáním veřejnou stranickou diskusi , můžeme znovu říci , že tato cesta otevřené rozpravy lidu před dů ležitými rozhodnutími strany je již u nás osvědčenou cestou spo jení ústředního výboru a celé strany s pracujícími , osvědčenou formou socialistické demokracie. Pro členy strany i bezpartijní je to cesta nového poznávání politických , hospodářských i stát ně správních záležitostí, je účinnou politickou školou . Veřejná stranická diskuse znovu potvrdila velikou důvěru na

prosté většiny našeho lidu ke komunistické straně a k jejímu ústřednímu výboru, potvrdila pevnou jednotu strany a lidu. Zkušenosti z diskuse ukazují, že bude třeba pokračovat dále 22

v prohlubování této i dalších demokratických forem života, aby pomocí vlivu pracujících se upevňovalo naše zřízení, rozvíjela se ekonomika a kultura , aby zmizely z naší stranické , veřejné

i státní činnosti všechny zjevy byrokratismu a administrování, bezduchého úřadování, všechny zjevy poškozující naši společnost. Bude třeba, aby plodné výsledky diskuse byly orgány strany,

státu i orgány hospodářského řízení na všech stupních plně vy užity pro potřeby života země a zejména zabezpečena soustavná kontrola, jak jsou uskutečňovány všechny kladné náměty a ná vrhy . I

Soudruzi,

mezi pěti základními úkoly výstavby socialismu stanovil XI. sjezd naší strany v roce 1958 dosáhnout rozhodujícího vítězství

socialistických výrobních vztahů v naší zemi a odstranit zbytky vykořistovatelských tříd. Pokud jde o likvidaci zbytku vykořisťovatelských tříd , byl úkol splněn v tomto období již bez obtíží, neboť v době XI. sjezdu zů

stal na vesnici zbytek kulactva, jejichž hospodářství představo vala jen 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy. Důsledným ome zováním a zatlačováním bylo kulactvo jako třída zcela odstra

něno, a tím také odstraněno soukromé vlastnictví výrobních pro středků, které by umožňovalo vykořisťování člověka člověkem. Mnohem obtížnější bylo dokončit složitý proces přechodu ši roké vrstvy malovýrobců, drobných a středních rolníků na cestu socialistické velkovýroby. V usnesení XI . sjezdu bylo uloženo

v podstatě dokončit přechod k družstevní velkovýrobě. Tento úkol byl splněn, a tak i v zemědělství nabyl rozhodující převaliy so cialistický sektor. V současné době hospodaří státní hospodářství a jednotná zemědělská družstva na 88,9 procenta zemědělské půdy a na 91,8 procenta orné půdy. To znamená, že na základnu socia

listické zemědělské velkovýroby byla převedena v podstatě vše chna rolnická hospodářství, která připadala vzhledem k jejich vý. robním podmínkám v úvahu. Je nutné vyzvednout, že tento úkol jsme vyřešili, aniž došlo k poklesu celkového objemu zemědělské výroby proti předváleč né úrovni . V průběhu socializace byl naopak postupně vyrovnán asi 20procentní pokles zemědělské výroby z válečných a pováleč ných let. Intenzita zemědělské výroby se v letech 1950–1961 zvýšila asi o 20 procent a produktivita práce na stálého země . dělského pracovníka asi o 79 procent . Souhrnným vyjádřením

těchto změn je skutečnost, že od roku 1949, kdy začalo združ 23

A

stevňování zemědělství, se také podstatně zvýšila tržní zeměděl ská produkce. Úkol XI . sjezdu naší strany - zabezpečit vítězství socialistic jsme splnili v plném kých výrobních vztahů v zemědělství rozsahu, mimo malou část půdy v podhorských a horských oblas tech, která zůstává v držení jednotlivě hospodařících rolníků.

Existence tohoto nepodstatného zbytku malovýroby nemůže nic změnit na socialistickém charakteru naší společnosti. Z naší společnosti byly zcela odstraněny antagonistické třídy a tvoří ji dnes spřátelené třídy dělníků a družstevních rolníků

1

1 !

spolu s pracující inteligencí. V průběhu těchto let dále rostl vý .

znam dělnické třídy. V předsjezdovém dokumentu byla uvedena fakta o jejím početním růstu, který činil podle posledního sčítání

lidu 52,3 procenta z hospodářsky činného obyvatelstva. Vztahy mezi dělnickou třídou a ostatními vrstvami obyvatelstva se dále

upevnily. Zájmy dělníků a družstevních rolníků jsou si stále bliž ší. Velkovýrobní formy v zemědělství a způsob života naší ves nice, její blízkost městu , to, že v převážném počtu našich vesnic žijí dělníci a družstevní rolníci společně, vytvořilo zvlášť přízni vé předpoklady socialistického společenského vývoje. Obdobné vztahy těsné spolupráce a přátelství se dále upevňovaly mezi dělnickou třídou a inteligencí. Proces získání staré inteligence

byl úspěšně dovršen. Její naprostá většina přešla na pozice so cialismu. Současně vyrostla nová inteligence z řad dělníků a druž

stevních rolníků. Inteligence postupně pozbývá rysů zvláštní spo lečenské vrstvy a stává se stále více nedílnou součástí dělnické třídy a družstevního rolnictva.

Také ostatní úkoly rozvoje společnosti , které stanovil XI. sjezd , jsme úspěšně plnili. Učinili jsme řadu významných opatření k pro

hloubení a zdokonalení socialistické demokracie, ke zvýšení účas ti pracujících na správě státu a hospodářství. V uplynulých letech se také dále výrazně upevňovala politic

ká a ideologická jednota lidu v duchu marxisticko -leninského učení. O tom svědčí postoj našich pracujících při všech závaž ných událostech mezinárodního rázu, které jsme prožili. O tom svědčí pozitivní postoj našeho lidu ke všem problémům našeho vnitřního vývoje. Aktivní vztah pracujících k otázkám hospodář ství , jejich vůle a činy v socialistickém soutěžení, v brigádách socialistické práce jsou jedním ze základních kamenů stále pev nější politické a ideové jednoty naší socialistické společnosti. Vytvořením takové společnosti , jak to konstatovala strana na celostátní konferenci v roce 1960

zvítězil v naší zemi jednou

provždy socialistický společenský řád . ( Potlesk. ) Celostátní kon 24

2

ference Komunistické strany Československa v roce 1960 tak v podstatě uzavírá první etapu boje strany za vybudování socia listického řádu v naší vlasti přechodné období od kapitalis mu k socialismu. Tato historická skutečnost se stala základem

pro přijetí nové, socialistické ústavy Československé socialistické

republiky. Vstoupili jsme do nového období našich dějin, jehož hlavním obsahem je všestranný rozvoj socialistické společnosti. Lze tedy plným právem říci, že hlavní úkoly stanovené XI. sjez

dem v oblasti společenského rozvoje byly úspěšně splněny. Stra na vedla pracující lid naší země při plnění těchto úkolů správ nou cestou, majíc především na zřeteli upevňování a prohlubo vání svazku mezi dělnickou třídou a třídou družstevních rolníků,

upevňování politické a ideové jednoty všeho lidu v duchu marxis mu-leninismu, upevňování moci dělnické třídy a všestranné za bezpečení republiky.

Spolu s úsilím o definitivní vítězství socialistických výrobních vztahů a upevňováním politické a morální jednoty lidu věnovala strana neustálou pozornost zabezpečování další základní směrni ce XI. sjezdu, která ukládala dále všestranně rozvíjet výrobní síly v průmyslu na podkladě nejvyšší techniky a vysoké produktivity

práce, v souladu s rozvojem výrobních sil v průmyslu dosáhnout vzestupu intenzity zemědělské výroby, a tak zajistit stálý růst životní úrovně lidu.

Výsledkem plnění této směrnice byl další'růst socialistické vý. roby, zvláště výroby průmyslové. Na základě předchozích úspě

chů byla splněním druhého pětiletého plánu dobudována mate.. riální a výrobní základna socialismu v naší zemi.

Hodnota průmyslové výroby vzrostla mezi XI. a XII. sjezdem 0 44 procent. Rozvoj průmyslu se opíral především o přednostní růst těžkého strojírenství, hutnictví a zčásti i chemie. Výroba vý robních prostředků vzrostla za toto období o 50 procent, výroba

spotřebních předmětů o 34 procent. Počet pracovníků v průmys lu vzrostl zhruba o 310 000 a dnes pracuje v průmyslu přes 2 mi lióny 400 tisíc pracovníků. V celém národním hospodářství pra cuje na 43,5 procenta žen. Národní důchod vzroste proti roku 1958 asi o čtvrtinu.

Na rozvoj našeho národního hospodářství bylo v období mezi XI . a XII . sjezdem vynaloženo zhruba 175 miliard Kčs investic. By

la vybudována řada významných výrobních kapacit, které napří klad představují roční produkci na 20 mil. tun uhlí a lignitu, přes 25

2000 MW elektrárenského výkonu, více než 4 mil. tun roční ka

pacity válcovacích tratí a na 2 mil. tun roční produkce cementu. V uplynulých letech byly mimo jiné uvedeny do provozu takové významné kapacity, jako je společnou československo -sovětskou prací vybudovaný ropovod »Družba« , byla uvedena do provozu první část závodu Slovnaft, dále jsme vybudovali briketárnu v Ti

sové , první část dusíkárny v Šale, závod na kapronová vlákna v Humenném, dřevokombinát Smrečina , několik velkých vodních děl a podobně. V zemědělství byly vybudovány stavby pro ustájení 1 823 000 kusů skotu a 2 137 000 prasat. Byla rekonstruována řada

závodů, v určitých oborech zčásti specializována výroba a uplatně na automatizace v některých výrobních procesech. V rámci rozvoje celého národního hospodářství v uplynulých letech dále pokračovalo vyrovnávání ekonomické úrovně Sloven ska s českými kraji. Průmyslová výroba na Slovensku vzrostla v letech 1958-1962 o 59 procent , tedy více, než byl pri ný

růst v celém Československu. V současné době se podílí Sloven

sko na celkové průmyslové výrobě naší republiky již 18,5 procen ta . Proti předválečné úrovni vzrostla výroba na Slovensku více než 12krát a průmysl zaměstnává 4krát více pracujících než v do

bě nejvyšší kapitalistické konjunktury. Například ve strojírenství se dnes na Slovensku vyrábějí již velmi složité a technicky nároč

né stroje, kvalifikace techniků a dělníků se značně zvýšila. Někte rá průmyslová odvětví budovaná na Slovensku již jsou a jiná ještě budou důležitým úsekem pro rozvoj celého národního hospodár ství republiky .

Značně pomaleji než průmysl , a také pomaleji, než bylo pláno váno, se rozvíjelo zemědělství. Hrubá zemědělská výroba se za léta 1958 až 1962 v průměru nezvýšila a je asi na předválečné

úrovni . Z toho rostlinná výroba bude letos hlavně v důsledku špatných klimatických podmínek letošního roku asi o 6,8 procen

ta nižší než v roce 1958 , kdežto živočišná o 5,3 procenta vyšší. Tento stav svědčí o dosud nízké účinnosti prostředků, které naše společnost vložila do rozvoje zemědělství. Jen za léta 1958-1962 činily investice do zemědělství přes 28 miliard Kčs, převážně na výstavbu hospodářských objektů a na vybavení zemědělství stroji . Další rüst mechanizace zemědělské výroby v těchto letech charakterizují tato fakta : počet traktorů se zvýšil z 61 932 na 125 800 , počet obilních kombajnů z 5027 na 10 400 , počet kombaj nů na brambory ze 131 na 2500 , silážních kombajnů ze 4285 na

17 500. Podobně je tomu v dalších druzích strojů . Je třeba připo 26

nienout , že tyto investice do značné míry zabezpečovaly vytváření předpokladů pro vítězství socialistických výrobních vztahů v ze

mědělství a také nahrazovaly úbytek pracovních sil, který proti roku 1937 činí asi 2 milióny osob. Bezprostředních investic do pů dy bylo méně. Teprve v posledním období byly vynaloženy větší

prostředky na meliorace a závlahy a postupně se zvyšují dávky umělých hnojiv. Na základě dosažených výsledků v rozvoji materiálně technic ké základny se dále upevnilo postavení Československa jako jed noho z předních průmyslově vyspělých států na světě. Dále se zvět šil náš příspěvek k rozvoji ekonomické síly světové socialistické soustavy i náš příspěvek k hospodářskému rozvoji zemí, které se osvobodily z koloniálního područí.

Významných úspěchů bylo v období mezi XI. a XII. sjezdem dosaženo v rozvoji životní úrovně lidu. Snižováním maloobchodních cen, zejména však významnými opatřeními v oblasti společenské

spotřeby, zaměřenými především na rodiny s více dětmi, se ži 1

votní náklady dělnických a zaměstnaneckých rodin snížily v ro

ce 1961 proti roku 1958 o 5 procent, zemědělských domácností dokonce o 6,5 procenta. Reálné mzdy pracujících vzrostly o 13 procent a úplný reálný důchod na obyvatele včetně společenské

spotřeby byl v roce 1961 asi o 15 procent vyšší než v roce 1958. Značně vzrostla v uplynulých letech společenská spotřeba, což je především výsledek plnění směrnice XI. sjezdu o přednost ním růstu životní úrovně rodin s více dětmi . V roce 1961 činily

celkové náklady na společenskou spotřebu, bez investic v této ob

lasti, téměř 16,4 miliardy korun. To prakticky představuje další zvýšení čistých pracovních příjmů zhruba o 17 procent. V letošním roce se tyto náklady dále zvýšily zapojením členů jednotných zemědělských družstev do jednotného systému sociálního a dů chodového zabezpečení. Úrovní výživy a odívání se Československá socialistická repub lika dnes řadí na jedno z předních míst ve světě. Například ka lorická hodnota stravy činí u nás na osobu přes 3100 kalorií den

ně, což je značně více než v Německé spolkové republice, kde na osobu a den připadá 2890 kalorií, ve Francii 2940 a v Itálii 2710 kalorií. I spotřeba tkanin na obyvatele je u nás na vysoké úrovni a spotřeba obuvi je u nás největší na světě. Naproti tomu

ještě ne plně zabezpečujeme potřebu některých předmětů dlou hodobého užívání .

V souladu se směrnicemi XI . sjezdu strany o vyřešení bytového problému do roku 1970 se značně zrychlilo tempo bytové vý. stavby. Za poslední čtyři roky a první polovinu roku 1962 bylo 27

pracujícím předáno přes 315 000 nových bytů o celkové ploše 12 miliónů čtverečních metrů při dalším zlepšení průměrného byto vého standardu. Z toho ve státní a podnikové výstavbě bylo pře

dáno 192 000 bytů, v družstevní výstavbě 29 000 bytů. Soukromou výstavbou získali pracující 95 000 nových bytů. V době mezi XI. a XII. sjezdem jsme věnovali velkou pozor

nost i růstu všeobecné i odborné vzdělanosti pracujících a dalšímu rozvoji kultúry. Byl dokončen přechod na devítiletou povinnou školní docházku, bylo dosaženo i zkvalitnění výuky , rozšířily se

možnosti vzdělání po pracovní době. Vysoké školy, i když je jich kapacita ještě nezajišťuje dostatečně naše potřeby ve výcho vě kvalifikovaných kádrů, prošly rovněž značným rozvojem. Svěd čí o tom fakt, že proti necelým 13 000 nových posluchačů, kteří byli přijati v roce 1958–1959, nastoupilo jich letos na vysoké

školy, 20 800. V kursech pro zvýšení vzdělání a odborné kvalifi kace studuje při zaměstnání při pracovních úlevách a finanční pomoci na středních a vysokých školách dnes 220 000 pracujících, zatímco v roce 1958 jich studovalo 77 200. Soudruzi a soudružky, to jsou některé základní ukazatele o po zitivních stránkách rozvoje naší společnosti v uplynulém období.

Je nesporné, že od XI. sjezdu strany jsme učinili výrazný krok vpřed. Při veškeré skromnosti ve vyjadřování výsledků práce stra ny a lidu jsme hrdi na to, že toto období velkého a plodného úsili strany přineslo další úspěchy v rozvoji celé naší společnosti,

v budování socialistického státu, v rozvoji výrobních sil země, ve zvyšování životní a kulturní úrovně lidu. Nevidět tyto úspěchy

může jen beznadějný pesimista nebo člověk malověrný , který při první nesnázi propadá nevíře v sílu politiky naší strany, v sílu lidu, v sílu socialismu.

Ocenění dosažených výsledků stavíme právem do popředí, pro tože tyto výsledky tvoří pevnou politickou a hospodářskou zá kladnu, z níž budeme vycházet k dalšímu úkolu – všestranně rozvíjet naši socialistickou společnost s cílem vytvořit předpo klady pro přechod ke komunistické společnosti . Hovoříme-li na prvním místě o úspěších , neznamená to, že chce me oslabit kritické hodnocení zkušeností a výsledků této etapy. Nezakrýváme si, že se v tomto období – zejména v posledních letech – nahromadila řada problémů, které musíme řešit v dal ším vývoji.

Proto také ústřední výbor v dokumentu předloženém k před sjezdové diskusi velmi otevřeně na tyto problémy ukázal. Bude správné, aby i náš XII . sjezd strany soustředil své jednání přede

vším na všestrannou analýzu rozvoje národního hospodářství, na 28

problémy organizace a řídících vztahů státního a hospodářského řízení , zvážil a zobecnil výsledky diskuse pracujících s cílem od stranit všechno, co se v životě naší země ukázalo nevhodné, ne správné či špatné. Na základě takového rozboru stanovit směrni ce pro další rozvoj socialistické společnosti závazné pro ústřední výbor a celou stranu, pro všechen lid.

Při zkoumání příčin negativních jevů musíme se zaměřit na rozbor vývoje za delší období, zkoumat vnější i vnitřní příčiny

včetně chyb a nedostatků, kterých jsme se dopustili v řídící a organizátorské činnosti, v poznávání i používání objektivně plat ných ekonomických zákonitostí při projektech našich plánů i při jejich rozpracovávání a uskutečňování.

Podrobná analýza plně potvrdila to, o čem ústřední výbor již zčásti informoval stranu počátkem tohoto roku, že do uskuteč ňování přijatých plánů nepříznivě zasáhly i některé vnější vlivy jak hospodářského, tak i politického rázu. Důsledky náhlých a nečekaných vnějších a některých dalších vlivů, které negativně zasáhly do našeho národního hospodářství, se projevily v zahraničním obchodě, který musel krýt potřeby ná. rodního hospodářství značně zvýšeným dovozem z kapitalistic kých trhů. To nám přineslo vzhledem k dosavadní orientaci naší výroby i zahraničního obchodu nejen určité těžkosti, ale i znač

né ztráty , které postupně vyrovnáváme. Mimořádné prostředky si také vyžádala opatření, která bylo nutno provést k zajištění obranyschopnosti naší země, zejména na podzim loňského roku , kdy akce imperialistů zostřily meziná rodní situaci.

Přesto však na porušení harmonického rozvoje národního hos podářství měly vliv hlavně vnitřní příčiny, z nichž za základní považujeme tyto :

Za prvé : Došlo k porušení proporcionálního rozvoje národního hospodář

ství, a tím k růstu živelnosti i k napjatosti mezi možnostmi vý. roby a spotřebou. Za druhé:

Nebyl plně doceněn význam zemědělství pro celkový rozvoj národního hospodářství, a tím i pro zabezpečení růstu životní úrovně obyvatelstva . Za třetí :

Byl porušen princip demokratického centralismu, který musí být respektován v celém rozsahu řídící , organizátorské à pláno vací činnosti v socialistickém hospodářství. 29

V těchto třech základních příčinách je kořen mnoha těžkosti na šeho současného života, z nich také vyplývá řada konkrétních nedostatků naší dosavadní činnosti.

Porušení proporcionality vývoje národního hospodářství je spja to zejména s nesprávným uplatňováním řídící a organizátorské činnosti , s nízkou úrovní dlouhodobého plánování, které zatím ne

dává dostatečný základ pro pětileté a roční plány. Je nutno říci , že dlouhodobé plánování patří mezi nejsložitější součásti řízení

socialistické výstavby a ve všech socialistických zemích prochází procesem neustálého zdokonalování.

Nízká úroveň dlouhodobého plánování a plánování vůbec spo

lu s uplatňováním lokálních zájmů proti celospolečenským zá jmům, porušováním odpovědnosti a státní disciplíny je jednou

z podstatných příčin neuspokojivé efektivnosti našeho národního hospodářství, je zdrojem vzniku menších i větších disproporcí, byla příčinou nízké stability našeho třetího pětiletého plánu i rod ních plánů.

Nejkoncentrovaněji se projevily slabiny řídící a plánovací čin nosti v investiční výstavbě . Ve snaze aspoň v základě vyrovnat soulad mezi zdroji a potřebami byla velká část investiční vý. stavby zařazena do prvních let třetího pětiletého plánu bez nále

žité projekční a konstrukční připravenosti, bez úplného zajištění stavebních prací a dodávek strojů. Tak velký rozsah investiční výstavby se ukázal nad naše síly. Místo aby se situace zlepšila , na stalo zhoršení, zvýšila se rozestavěnost a nové kapacity byly a ještě jsou uváděny do provozu opožděně. Tím došlo k umrtvení

miliardových hodnot, s jejichž produkcí jsme počítali a které se měly významně podílet na vysokých tempech růstu výroby. Do popředí výstavby nebyly důsledně prosazeny hlavní investiční

úkoly, na kterých záležel rozvoj národního hospodářství jako celku . Nebyla také vždy dodržována zásada komplexnosti při sta

novení investičního záměru tak , aby spolu s hlavní výrobou byla současně řešena výroba vedlejší a na hlavní výrobu navazující. V centralizované, ale hlavně v takzvané decentralizované výstav

bě se ve stále větší míře prosazovaly místní zájmy na úkor zá

jmů celostátních. V nových projektech byla nedostatečně pro sazována nejvyšší technická a technologická úroveň. V celkovém vývoji národního hospodářství nebylo dostatečně přihlíženo ani k rozvoji těch odvětví, pro která máme dobré pod

mínky , protože zpracovávají domácí suroviny . Pomalým tempem se prováděla technická rekonstrukce dosavadních výrobních za řízení a naopak se požadovala výstavba nových zařízení.

Stabilita národního hospodářství byla narušována tím, že ne 30

byly v dostatečné míře vytvářeny potřebné rezervy, s nimiž je pro nepředvídané okolnosti vždy nutné počitat. Naproti tomu se v plá nech počítalo hned zpočátku s plnou produkcí v nových, ještě nevyzkoušených závodech.

Základní příčinou dosud nedostatečné úrovně zemědělství je malá péče o půdu. Tento základní úkol rozvoje zemědělské vý

roby nebyl dostatečně zdůrazněn a v našich plánech plně zabez pečen .

Je pravda, že do té doby, dokud v zemědělství nezvítězily so cialistické výrobní vztahy , bylo třeba základní pozornost v poli tické a ekonomické činnosti strany i státu věnovat tomuto úko lu. To vyžadovalo mnoho politické a organizátorské práce i znač nou finanční pomoc jak státním statkům, tak jednotným země dělským družstvům . Je však otázka, zda tyto značné prostředky

byly v celém rozsahu správně použity a zda nebylo třeba již mno hem dříve podle vývoje socialistických vztahů se více oriento vat na důsledné využívání půdy, zvyšovat její úrodnost pomocí jak přírodních , tak chemických hnojiv, věnovat větší péči pěsto vání osiv a sadby, rajónování zemědělských kultur, změnit skladbu

, rostlinné výroby ve prospěch výnosnějších kultur, orientovat se na zlepšování organizace práce , na mechanizaci prací v rostlin né a živočišné výrobě, více se starat o výchovu mladých odborných pracovníků.

Nedostatky, jež vznikly v samém procesu plánovacích prací, byly prohlubovány slabinami v řídící práci ministerstev, podni ků, závodů i národních výborů. Nízká úroveň řízení nejen ne

dostatky často zvětšovala, ale dokonce způsobovala vytváření no vých.

Celkové oslabení řídící práce má své kořeny v nesprávné rea lizaci zásad nové soustavy řízení přijatých ústředním výborem strany v roce 1958. Tyto zásady vycházely z prohloubení kratického centralismu v celé soustavě řídící a organizátorské

činnosti tak, aby spolu se zvýšením práv a odpovědnosti mini sterstev, národních výborů všech stupňů, podniků a závodů by lo současně upevněno ústřední řízení a přísně dodržována zá sada, že státní plán rozvoje národního hospodářství je základním zákonem celospolečenské činnosti. Tyto zásady však byly porušeny již při rozpracovávání otázek řídící, plánovací a finanční činnosti jednotlivých státních i hos podářských orgánů, i při jejich uvádění do života. Především se

nepodařilo ve všech případech prosadit u odpovědných pracovní 31

ků státního a hospodářského aparátu správné pochopení a poli tický přístup k zásadám soustavy řízení. Proto se nedostatečně rozvíjela práce na tvůrčí aplikaci obecných zásad soustavy řízení v konkrétních podmínkách jednotlivých odvětví a oborů. Nejvážnější chybou v praktickém uplatnění soustavy řízení bylo narušení zásady demokratického centralismu oslabením ústřední

ho řízení. Zvýšená pravomoc a odpovědnost nižších orgánů byla nesprávně pochopena jak na ministerstvech, tak zejména v pod nících a národních výborech. Někteří pracovníci pochopili tuto pravomoc tak, že mohou nakládat s úkoly plánu a se státními prostředky s naprostou libovůlí, že mohou plýtvat finančními a

hmotnými fondy , vyrábět to, co sice vyhovuje jejich závodu ne bo podniku, ale společnosti přináší málo. Ministerstva neprováděla důslednou kontrolu, zda podniky uplatňují svou zvýšenou pravomoc v souladu s celospolečenský mi zájmy. Přitom centrální řízení i svou úrovní nevytvářelo do ..

statečné předpoklady pro to , aby podniky mohly plnit úspěšně úkoly, které v nové soustavě řízení mají. Také vláda ve své práci

neučinila vše potřebné a do značné míry má za tyto chyby mini sterstev odpovědnost. II

Soudruzi a soudružky, když zvážíme všechny klady a nedostatky, rozebereme příčiny obtíží a zhodnotíme naše možnosti, získáme správný obraz o stavu

našeho národního hospodářství a celé společnosti, ze kterého vy . cházíme do příštího období. Máme-li splnit cíle, které stanoví náš

XII. sjezd, to znamená zabezpečit další rozvoj socialistické společ nosti , je třeba orientovat se v naší práci na tyto hlavní úkoly : Za prvé :

Na základě dosažené úrovně výroby, vědy a techniky dále roz víjet naše národní hospodářství. Za základní úkol v současné době

považovat vyrovnání disproporce mezi existující úrovní výrobních sil průmyslu a zemědělství a postupně dosáhnout souladu mezi úrovní výroby a spotřeby. V souladu s růstem národního hospo dářství, s růstem našeho společenského bohatství a při důsledném uplatnění socialistické zásady odměňování podle práce, zásady hmotné zainteresovanosti na výrobě dále zvyšovat životní úroveň pracujících . Za druhé :

Hlavním článkem rozvoje národního hospodářství zůstává spo lu se zemědělstvím průmysl a v něm těžké strojírenství jako zá 32

kladna výroby výrobních prostředků. S ohledem na potřeby výroby nejnovější pokrokové techniky prosadit spolu s intenzifikací me talurgického průmyslu jeho orientaci na výrobu kvalitních a pro gresívních materiálů. V rozvoji celého národního hospodářství plně zabezpečit rozvoj chemického průmyslu na co nejširší bázi. Che mický průmysl se musí stát materiálovou základnou nejen pro

ostatní průmyslová odvětví, ale i pro rozvoj zemědělské výroby a pro další vzestup životní úrovně obyvatelstva. V souladu s rozvo jem výroby zabezpečit palivovou a energetickou základnu. Za třetí :

Za hlavní úkol celé naší společnosti považovat dnes rozvoj ze mědělské výroby , bez jejíhož podstatného vzestupu nelze zabez

pečit ani proporcionální, sladěný vývoj národního hospodářství, ani zvýšení životní úrovně lidu. Splnění tohoto úkolu je současně podmínkou pro postupné vyrovnání zbývajících rozdílů mezi měs

tem a vesnicí, podmínkou pro další sblížení dělnické třídy s třídou družstevních rolníků. Proto vytyčujeme úkol vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu jako podmínku vy. tvoření materiálně technické základny pro přechod ke komunis tické společnosti . Za čtvrté :

V souladu s dosaženou životní úrovní i s jejím předpokládaným zvýšením zabezpečit dostatečný rozvoj spotřebního průmyslu tak, aby na trhu bylo zboží vysoké kvality v dostatečném množství a

v žádaném sortimentu. Při rozvoji spotřebního průmyslu jít pře devším cestou rekonstrukce závodů, zaváděním nového výrobního zařízení na soudobé technické úrovni a dále i cestou účelné orga nizace výroby. Za páté :

Využívat vlastní surovinové a materiálové základny v souladu s vnitřními potřebami i s možnostmi zahraničního obchodu. Sta novit jako jedno ze základních hledisek rozvoje kteréhokoliv od

větví národního hospodářství zásadu nejúspornějšího využívání surovin jak vlastních , tak dovezených . Pokračovat i nadále v sys

tematickém geologickém průzkumu , ve vyhledávání nových suro vinových zdrojů. Za šesté :

Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalita tivního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vě

dy a techniky. Jedině tím bude zabezpečen podstatný a trvalý růst společenské produktivity práce. K rozvoji vědy a techniky je nut né přijmout opatření v plánovací činnosti a zajistit komplexní ře 2 XII . sjezd

33

šení otázek vědy a techniky také účelnou ústředně řízenou organi zací.

Spolu s plným využitím vědy a techniky jít cestou specializace a koncentrace výroby , zavádět vědeckou organizaci práce. V investiční činnosti prosazovat celospolečenská hlediska , za jištovat včasnou výstavby především těch kapacit, na nichž záleží

rozvoj celé země. Ústředně podle jednotlivých oborů řídit činnost projekce a konstrukce .

V investiční činnosti , ve vědě a technice a v materiálně tech nickém zásobování zavést důsledné ústřední řízení . To je , soudru zi, velmi důležité. Dosud to bylo tak, že ministerstva se závody projednala plán , avšak materiálové zabezpečení plánu si musel

podnik projednat s dodávajícími podniky převážně sám. Do znač né míry záleželo na libovůli druhého podniku , jestli mu včas a po

dle požadavků materiál a subdodávky dodal. Když některý závod nechtěl, nedodal. Z toho pak vyplývalo neplnění plánu , skluzy a

podobně. Teď to bude tak , že ministerstva projednají s podniky plán a současně jim zabezpečí v plánovaných termínech potřeb né materiály. ( Potlesk. ) Za sedmé :

V dalším rozvoji národního hospodářství počítat s uplatněním a uskutečňováním principů mezinárodní socialistické dělby práce, jak byly přijaty na moskevské poradě představitelů komunistic kých a dělnických stran členských zemí Rady vzájemné hospodár ské pomoci v červnu 1962 . Za osmé :

Upevnit řídící činnost vlády , ministerstev, národních výborů všech stupňů , vedení podniků i závodů důsledným uplatněním zá

sady demokratického centralismu, který předpokládá další rozvoj demokracie ve všech formách při plném zachování ústředního ří zení .

V souladu s řídící činností zdokonalovat plánování i organizá torskou a kontrolní činnost státních a hospodářských orgánů. Od stranit všechny zbytečné řídící články , omezit zbytečnou admini

strativní činnost, přiblížit řízení výrobě . Vytvořit pevnou organi zační strukturu v průmyslu , přičemž základní formou organizace by měl být zpravidla podnik s přidruženými závody . Tyto podniky

budou přímo řízeny ministerstvy. Řízení zemědělství sjednotit na všech stupních do jednoho odpovědného centra na výrobně pod nikovém základě . ( Potlesk. ) K upevnění řídící činnosti rozvinout na všech stupních práci komisí lidové kontroly. .

34

Za deváté : V práci národních výborů zabezpečit další růst účasti pracují cích na řízení a správě především důslednou prací plén národních výborů a komisí, zlepšením jejich kontrolní činnosti a prohloube ním odpovědnosti volených členů národních výborů vůči pracují cím. Činnost národních výborů orientovat hlavně na rozvoj služeb obyvatelstvu ve všech k tomu příslušných zařízeních, která ná rodní výbor řídí nebo za která odpovídá. Za desáté :

Zabezpečit růst vzdělanosti, ideologické a kulturní úrovně lidu v duchu marxisticko - leninského světového názoru. Dále zkvalit ňovat základní devítileté školní vzdělání, kterého se dnes dostává

všem našim dětem, a dosáhnout, aby postupně získaly plné stře doškolské vzdělání. Podle potřeb národního hospodářství zajistit růst kvalifikace dělníků, mistrů, techniků, zvyšovat počet pracov níků se středoškolským, odborným a vysokoškolským vzděláním .

Podporovat všechny obory umělecké a kulturní činnosti v sou ladu se zájmy socialistické společnosti a potřebami komunistické výchovy. Za jedenácté :

Dále posilovat politickou a ideologickou jednotu našeho lidu v duchu marxismu-leninismu. Působit k dalšímu upevňování svaz

ku dělnické třídy a družstevního rolnictva, který je základem této

jednoty . Dále posilovat jednotu národů Čechů a Slováků a ostat ních národností naší země, podporovat vše, co vede k dalšímu jejich sbližování. Bojovat proti všemu, co narušuje jednotu našeho lidu, proti všem zbytkům buržoazní a maloburžoazní ideologie ,

reformismu, proti maloměšťáctví, konzervatismu, proti zištnosti a individualismu. Soustavně odhalovat a potírat revizionismus i dog matismus .

Soudruzi a soudružky, tyto úkoly ve svém souhrnu představují výchozí základnu pro další rozvoj naší socialistické společnosti. jejich splněním dosáhneme nejen upevnění naší ekonomiky a plnějšího uspokojení hmotných a kulturních potřeb našeho lidu , vysoké uvědomělosti a pevné politické a ideové jednoty , ale zá

roveň tím připravíme i podmínky pro postupný přechod ke komu nismu v dalších letech.

Současná základna naší ekonomiky nám dává všechny předpo klady, abychom zabezpečili kvalitativní růst našeho národního hos podářství, plně v něm uplatnili výsledky vědy a techniky a sou stavně zvyšovali společenskou produktivitu práce jako základ 35

zdravého intenzivního rozvoje výrobních sil. Veliké jsou naše

možnosti, využijeme- li plně stále rostoucí odborné úrovně našich pracujících, dělníků, techniků, inženýrů a jejich tvůrčí aktivity. V zemědělství jsme museli donedávna věnovat pozornost pře vážně tomu, aby na vesnici zvítězily socialistické výrobní vztahy.

To si vyžádalo velkou pomoc dělnické třídy a celé společnosti , pomoc materiální a politickou . Nová politickoekonomická základ na v zemědělství nám dnes dává všechny možnosti, abychom roz hodněji nastoupili cestu k vzestupu zemědělské výroby a v prů běhu příštích let vyrovnali rozpor, který mezi průmyslem a země . dělstvím existuje . Proč si stanovíme naše úkoly v rozvoji společnosti na dobu sed

mi let – do roku 1970 ? Vycházíme jednak z našich dosavadních

zkušeností a výsledků v plánování našeho hospodářství, ze situa ce , která se vytvořila v posledním období, a jednak z výsledků červnové porady představitelů komunistických stran zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci . Soudíme, že je správné vypraco vat sedmiletý plán , který bude vycházet z našich reálných mož

ností a potřeb a z dosaženého stupně hospodářské spolupráce so cialistických zemí, z potřeb a možností našeho zahraničního ob chodu . Pokud jde o generální perspektivu rozvoje naší země do ro ku 1980, budeme na ní dále pracovat, opírat se o vzájemné kon zultace se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými země.

mi , zejména ale o výsledky, jichž dosáhneme v příštích letech při plnění sedmiletého plánu. Myslím , že ve spojení s dalšími výhle dy rozvoje naší společnosti v průběhu plnění sedmiletého plánu bude správné a také možné tuto perspektivu výstavby materiálně technické základny komunismu vypracovat.

Soudruzi , než přejdu k podrobnému rozboru hlavních úkolů roz voje socialistické společnosti, chtěl bych několika slovy charak terizovat vývoj národního hospodářství v letošním roce z hledis ka přípravy plánu na rok 1963. Je třeba vidět, že letošní vývoj ná

rodního hospodářství v průmyslu i v zemědělství není pro nás ni jak uspokojivý . Podle plánu na letošní rok měla vzrůst průmyslo vá výroba o 7,9 % , zemědělská výroba o 7,1 % , maloobchodní ob rat o 4,6 % . Zatím výsledky do konce října ukazují, že plán prů myslové výroby byl za 10 měsíců splněn jen na 99,3 % . V země

dělství letošního roku pravděpodobně splníme rostlinnou výrobu jen na 84 % , živočišnou výrobu jen na 93 % . Produktivita práce v průmyslu se proti stanovenému plánu plní na 99,2 % . Současně se nám zahnízdily v národním hospodárství některé

nedobré zjevy , které musíme stůj co stůj vymýtit. Nemůžeme sou hlasit s tím, aby při neplnění plánu, nevyjímaje klíčové úkoly, na 36

kterých závisí další rozvoj národního hospodářství, neúměrně rostly výrobní náklady a zvláště aby stále rostly materiálové zá soby , které překračují únosnou míru a jsou jednou z příčin na

šich těžkostí. Materiálové výrobní zásoby v národním hospodář ství stouply v letošním roce o tři miliardy 900 miliónů korun, a přitom se některým podnikům nedostává materiálu, který je ne využit v jiných podnicích. Například v Závodech Vítězného února

v Hradci Králové se při kontrole zjistilo, že zde mají za několik desítek miliónů Kčs nadnormativních zásob, mezi tím i legova ných materiálů. Z některých závodů jsme dostali ke XII. sjezdu závazky , že o milión nebo o dva milióny korun sníží u nich nad normativní zásoby. Myslím, soudruzi, že takové závazky 'by se neměly uzavírat. V takových závodech by spíše měli provést se bekritiku, že tam mají nadnormativni zásoby materiálu. Velké

těžkosti nám způsobuje i rozestavěnost investičních celků, která

neúměrně stoupla , a i letos se prodlužuje doba uvedení kapacit do provozu .

Příčinou vysokých zásob materiálu je dále nedostatečná práce našich hutí, které nevyrábějí výrobky v příslušném sortimentu po dle časových potřeb závodů. Tak závody dostáyají materiál, který bezprostředně nepotřebují, materiál leží anebo se pracně přizpů sobuje pro potřeby výroby.

A konečně změnou plánu a vlivem výkyvů, které v zásobování materiálem jsou, objednávají a odebírají závody materiál i bez ohledu na svou potřebu, vytvářejí se sklady a dokonce se již pře dem počítá se směnou materiálu s jinými závody.

To všechno vede k tomu, že se výroba prodražuje, stoupají ná klady, neúměrná kooperace způsobuje růst administrativních sil. Konečným důsledkem je neplnění plánu . Vycházejíce z této situa

ce a z toho, že sedmiletý plán musí již ve svém počátku zabezpe čit harmonický rozvoj národního hospodářství, je pro nás neoby čejně důležitým rok 1963. Překonat nedostatky a velké nešvary v materiálním zásobování a v odběratelsko-dodavatelských vzta

zích, to bude náš veliký úkol v příštím roce . Provedeme řadu opa

tření, která půjdou na kořen nedostatků letošního i loňského ro ku. Musíme odstranit všechno špatné, co se objevilo v životě na ší země , v národním hospodářství, vytvořit si tak základnu pro ná stup do sedmiletého plánu. V tom je význam roku 1963 a s tímto pohledem je třeba do roku

1963 vstupovat. Proto stanovíme v plánu takové úkoly , které mů žeme splnit a které nám současně umožní vyrovnat se s řadou ne dostatků, o nichž jsem předtím hovořil.

37

Soudruzi, základní zdroj růstu společenské produktivity práce v národním hospodářství je v rozhodném a co nejširším uplatně

ní vědy a nejnovější techniky, technologie a organizace práce ve všech odvětvích naší výroby.

Při zabezpečování růstu společenské produktivity práce se sou středíme na postupnou technickou rekonstrukci zpracovatelského průmyslu. To se týká zejména strojírenství, ale také spotřebního

a potravinářského průmyslu. V těchto odvětvích se pracuje se stá le větším průměrným stářím základních fondů strojů a jiných vý robních zařízení. Také jejich struktura neodpovídá požadavkům

zvyšování produktivity práce , je zde neúnosně roztříštěna výrobně technická základna a nadměrně široký sortiment výroby. V dů

sledku toho je vázán neúměrně vysoký podíl společenského fondu práce a nároky na suroviny , materiály a energii jsou příliš vysoké. Strojírenství je odvětvím, na němž nejvíce záleží další rozvoj materiálně technické základny naší společnosti, to znamená kon

centrace, specializace a postupná automatizace výroby. Na tech nické úrovni strojírenství v rozhodující míře závisí také maxi mální zhodnocení vlastních i dovážených surovin a materiálů zejména kovu.

Zvláštní důraz ve strojírenské výrobě klademe na dosažení ma ximálního časového a intenzívního využití dosavadních výrobních

ploch a strojního parku. V zájmu vysoké účinnosti rekonstrukce odvětví se soustředíme na ucelené úseky a půjdeme cestou kom

plexního uplatnění techniky spojené se specializací a zhromadňo váním výroby. Program specializace strojírenských podniků se musí stát součástí přípravy sedmiletého plánu. V rámci této ob novy a modernizace je nutno dosáhnout rovněž zvýšení podílu progresívních technologií , o jejichž efektivnosti se v hospodár ských řídících orgánech sice mnoho hovoří i píše, ale praktické uplatňování postupuje pomalu. Další možnosti a rezervy urychlení technického pokroku a růstu

produktivity práce jsou spjaty se změnou struktury výroby našeho průmyslu . Platí to opět především o strojírenské výrobě , která svou strukturou, složitostí a šíří sortimentu neodpovídá potřebám technického rozvoje našeho národního hospodářství a tendencím v mezinárodní socialistické dělbě práce. Postupnou specializací se má strojírenská výroba v nejkratším čase dostat na světovou technickou úroveň . My musíme plně vy užít bohatých zkušeností našich strojařů – techniků i dělníků – iniciativně vyrábět na vysoké technické úrovni zvláště takové stroje a zařízení, které jsou rozhodující pro další rozvoj výroby.

Zvláštní péči budeme věnovat rozšiřování výroby přístrojové tech 38

niky, jejíž úroveň do značné míry určuje rozvoj automatizace i ko nečný efekt vyráběných zařízení. Takové strojírenské výrobky pro svou vysokou technickou úroveň budou hledány i na zahra ničních trzích.

Při řešení struktury a specializace strojírenské výroby očeká váme vysoce aktivní a iniciativní přístup našich strojařů. Zejmé na od strojírenských ministerstev žádáme, aby k rozpracování a řešení těchto úkolů přistoupila odpovědně. S dosavadním přístupem k řešení těchto úkolů nemůžeme být spokojeni. Zejména řízení těžkého strojírenství postrádá perspek tivnost, na což doplácí celé národní hospodářství. Nelze také přehlížet rezervy na těch úsecích strojírenské výro by, která spadá do ostatních resortů, zvláště vezmeme -li v úvahu, že dnes je objem této části strojírenství stejně velký, jako byl cb jem výroby všeobecného strojírenství v roce 1955.

Neméně významnou úlohu vedle strojírenství při zvyšování technické úrovně národního hospodářství a při rozvíjení surovi nové základny má chemie. Rozvoj naší chemie , zvláště pak nejmo dernější výroby petrochemické a vysokomolekulárních látek , nám umožňuje Sovětský svaz dodávkami ropy, bez níž bychom nemohli

potřebný rozsah produkce vůbec zabezpečit. Prvořadým úkolem chemického průmyslu je jeho pomoc při vy rovnávání úrovně našeho zemědělství na úroveň průmyslu. Sou časně musí na základě využívání nejnovějších poznatků chemické vědy a techniky podstatně urychlit i chemizaci všech ostatních odvětví našeho hospodářství. To znamená, že vedle rozvoje výroby

průmyslových hnojiv a agrochemikálií očekáváme od chemie pre devším rozvoj výroby syntetických kaučuků, plastických hmot a syntetických vláken. Tím se rozšíří naše surovinová základna, ovlivní se efektivnost řady průmyslových odvětví i stavebnictví, tím se sníží i nároky na dovoz a rozšíří možnosti uspokojování potřeb pracujících. *

Před dvěma týdny jsme slyšeli referát soudruha Chruščova na

plénu ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Řekl bych, soudruzi, že tento referát nám všem, vycházel z duše a po pravdě už mnohé za nás vykonal. ( Potlesk. ) Problémy, které

soudruh Chruščov staví do popředí, jsou i našimi problémy, a také my je musíme řešit.

I my se musíme zamyslet nad tím, jak nejlépe plánovat rozvoj a zavádění nejnovější techniky, jak nejlépe soustředit a využít 39

prostředky, které na techniku dáváme, ústředně ovlivňovat a určo vat směry jejich použití tak , aby byly vynakládány ve prospěch celé společnosti. Musíme najít správný způsob řízení technického rozvoje, abychom mohli uplatnění nové techniky na různých úse cích národního hospodářství vzájemně koordinovat, zabezpečit je

plně investicemi v tom pořadí, které odpovídá celospolečenským zájmům a potřebám . Podobně je to s využitím činnosti vědeckých a výzkumných

ústavů. Máme těchto ústavů nemálo , máme mnoho konstrukčních a projekčních kanceláří, bude však potřeba provést takovou účel nou organizaci, aby se vzájemné práce jednotlivých vědních i vý zkumných oborů a institucí nekřížily, naopak aby koordinovaly svou činnost a přesně dodržovaly stanovené úkoly. Bude také tře

ba uplatnit kontrolu, která by pomáhala zabezpečit plné využití vědeckotechnických institucí, které máme , přímo ve výrobě.

Další rozvoj národního hospodářství bude klást vysoké nároky

na naši palivovou a energetickou základnu. Proti dnešnímu stavu zvýšíme do roku 1970 těžbu hnědého uhlí zhruba o jednu čtvrtinu

a výrobu elektrické energie o tři čtvrtiny. Velké úsilí musíme vy naložit na zabezpečení dalšího růstu těžby koksovatelného uhlí,

K zabezpečení rozvoje těžby paliv v nejbližších letech využijeme v co největším rozsahu existujících kapacit dolů, lomů a úpraven uhlí. Cestou koncentrace, mechanizace a automatizace důlních prací budeme zabezpečovat růst produktivity práce a vytvářet pod

mínky, aby horník byl nejen horníkem , ale i strojníkem. Vedle dalšího stupňování těžby uhlí a výroby elektrické energie klade me ale důraz na vysoce hospodárné využívání paliv a energie v ce lém národním hospodářství. Úkolem průmyslu paliv je stále více zhodnocovat paliva , to znamená, třídit je, prát, zušlechtovat a správně rozdělovat. Rozbory ukazují, že investice v tomto směru

budou podstatně efektivnější než jednostranný extenzívní rozvoj těžby uhlí ve stále obtížnějších geologických podmínkách. S tím souvisí i nutnost lépe než dosud organizovat i naše teplárenství, které představuje efektivní způsob krytí potřeby tepla a elektřiny, dovoluje nahradit kvalitní palivo méně hodnotným a zlepšuje ovzduší sídlišť. Bude účelné zvážit a vypracovat program úpravy

starých elektráren na teplárenské provozy. Výstavbou elektráren s velkými jednotkami a podstatně vyššími parametry nahradit řa du malých energetických zdrojů s vysokou spotřebou paliva na jednotku elektrické energie . 40

Neodkladně je potřeba hledat možnosti dalšího snižování náro ků na spotřebu energie zvýšením účinnosti spotřebičů, rozvodných zařízení, ale i zvážit omezení a pro určité období i zastavení po stradatelných výrob, které jsou náročné na spotřebu energie.

Výstavbu energetického systému budeme organizovat v souladu s budováním jednotného energetického systému socialistických ze mí. *

Napjatost mezi surovinovými a materiálovými zdroji a potřeba mi zpracovatelských odvětví vyžaduje zvýšit pozornost k problé mu kovu v našem národním hospodářství. Od XI. sjezdu strany došlo u nás k významnému růstu objemu metalurgické výroby zhruba o 8 % ročně a Československá

socialistická republika se ve výrobě hutních výrobků na 1 obyvate le dnes řadí na přední místo ve světě . Do roku 1970 zvýšíme výrobu oceli asi na 12 miliónů tun při podstatném zvýšení podílu ušlechti

lých ocelí, plechů a úsporných profilů. Rozhodující část přírůstku výroby oceli v tomto období zabezpečíme výstavbou Východoslo

venských železáren při uplatnění výroby oceli v kyslíkových kon vertorech a válcování plechu ' v širokých pásech . Rekonstrukci dnešních hutních podniků budeme provádět postupně, abychom odstranili dnešní stav, kdy současně provádíme rekonstrukci všech hutních podniků při velkém roztříštění jak finančních pro středků, tak i při roztříštění stavebních a strojních kapacit. Velký objem hutní výroby je nám však málo platný, jestliže se nám současně nedostává řady důležitých druhů metalurgických výrobků a zvláště máme-li nedostatek jakostních ocelí a plechů ,

bez nichž je nemyslitelný technický pokrok . Kromě toho součas né úrovně hutní výroby bylo v porovnání s jinými zeměmi dosaže no s neúměrně vysokými náklady. To znamená, že nebyla důsled ně realizována směrnice o intenzifikaci hutní výroby.

Úkolem pracovníků v metalurgii od ministerstva až po závody bude dohnat zpoždění v pokrokové technice a technologii tak, abychom se vyrovnali sovětským hutníkům , kteří dosahují napří klad ve vysokopecnfch provozech trojnásobně vyšší produktivity

práce než my . Dnes jsme jednou z mála průmyslově vyspělých zemí, která dosud nepoužívá k výrobě oceli kyslíkových konver

torů, máme nízké využití siemens-martinských pecí, v našich vál covnách pracuje řada tratí s nízkou produktivitou a nízkou kva

litou válcovaného materiálu . Investiční prostředky na metalurgii budeme proto především orientovat na intenzifikaci hutních pro 41

cesů a zlepšení sortimentu hutních výrobků. Tak bude možné co nejdříve zvýšit podíl progresivních materiálů. Problém kovu má však i druhou stránku. Jestliže na jedné stra ně nedostatky v sortimentu a kvalitě hutních výrobků snižují efek tivnost využití kovů ve strojírenství, tak na druhé straně stále se

rozšiřující sortiment strojírenských výrobků a nedostatečné uplat nění normalizace a unifikace výrobků i jejich konstrukční zaosta

lost nepřispívají k hospodárnému využití kovů a brzdí technický pokrok a růst produktivity v metalurgické výrobě.

Proto řešení problému kovu v našem národním hospodářství ne ní a nemůže být jen otázkou hulníků, ale všech, kdo kov spotře bovávají.

Požadavek nejvyšší efektivnosti , který zdůrazňujeme při využití kovu, platí v plné míře i na jiné, zvláště dovážené suroviny a ma

teriály . V neposlední řadě je naší povinností zabezpečit maximální využití vlastních zdrojů surovin a dosud opomíjených přírodních nerostných zdrojů, jako jsou vápence, magnezity, jíly a podobně, k obohacení surovinové základny. Na této základně rozvíjet vý robu produktů, které potřebujeme v našem národním hospodář ství a které jsou současně žádány na zahraničním trhu . S cílem odkrývat nové surovinové zdroje naší země musí rozvíjet svou čin nost i pracovníci geologického průzkumu. Přesto všechno ovšem musíme i do budoucna zcela reálně počítat s tím, že značnou část některých surovin i energie budeme krýt dovozem .

Jak jsem již předtím řekl, vážným problémem u nás je zabez pečit normální chod materiálně technického zásobování. Zkuše nosti ukázaly , že v této oblasti máme velikou slabinu. To, že jsme v roce 1958 podstatně oslabili ústřední řízení materiálně technic kého zásobování, se nám vymstilo nejen růstem materiálových

zásob v závodech , ale i tím, že není vždy plně zabezpečována výroba materiálů potřebných pro splnění plánovaných úkolů v jed

notlivých odvětvích. Bude třeba prosadit, aby závody vyrábějící a zpracovávající materiály pro jiné závody podřídily svou činnost potřebám svých odběratelů. Proto bude třeba , aby materiálně tech

nické zásobování bylo ústředně řízeno, aby ministerstva dostá vala materiály podle stanovených úkolů a zabezpečovala plně potřeby závodů ve svém odvětví.

V souvislosti s problémy materiálně technického zásobováni i s nedodržováním plánovaného sortimentu výrobků, s opomíjením

potřeb národního hospodářství budeme se muset velmi důkladně 42

podívat na celou problematiku plánování hrubé výroby a s ní spo jených ukazatelů, na tvorbu technických norem všeho druhu. Bu de třeba se podívat i na celý systém prémiování v našich závo dech,

Prémie je odměnou za vyšší výkon, za ušetření materiálu, za zlepšení organizace práce, za zlepšení výrobků, za dřívější splnění úkolů nebo za vzorné splnění náročného úkolu. Tak je třeba posuzovat prémie. Máme vycházet z toho , zda je činnost

jednotlivce nebo kolektivu společensky prospěšná nebo zvlášť vý, znamná, a podle toho posuzovat i odměnu. V žádném případě nemůže být prémie považována za normální pravidelnou součást mzdy , jak si na to někteří jednotlivci . zvykli. I tento celý souhrn otázek podle dosavadních zkušeností v souladu s vývojem vý . roby a potřeb společnosti bude třeba dát do pořádku. Je třeba

přitom vidět, že jsou to citlivé otázky, které se dotýkají přímo pracujících, a proto jejich řešení provádět spolu s pracujícími. Rychlý rozvoj výrobních sil naší země klade mimořádné ná

roky na dopravu a z toho zvláště na železniční. Máme před sebou úkol obnovit , soulad mezi dopravou a ostatními odvětvími , což si vyžádá značné prostředky. Proto jak ministerstvo dopravy , tak

i ostatní odvětví musí přijmout taková opatření, aby čas, který si vyžádá provedení rozsáhlé rekonstrukce všech systémů dopra vy, byl co nejkratší.

V nových investicích není ovšem možné spatřovat jedinou cestu ke zvýšení úrovně naší dopravy . Značné rezervy jsou ve využití existujících přepravních prostředků a zařízení, v nedostatečné úrovni řídící práce, zejména v Železniční dopravě. I na tomto úse

ku platí požadavek upevnit ústřední řízení, zvýšit odpovědnost a kázeň na všech stupních řídící práce i přímo v provozu . Není

možné zapomínat, že zvláště v železniční dopravě i malé polevení v kázni, oslabení odpovědnosti může mít za následek veliké ztrá

ty na životech , na materiálových hodnotách a způsobí poruchy v ostatních odvětvích výroby.

Zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství na zákla dě nejvyšší techniky , přechod k intenzívnímu růstu průmyslové i zemědělské výroby – to vše je těsně spojeno s investiční vý . stavbou . Investiční výstavba bude důsledně zaměřena na zabez pečení stanovených směrů rozvoje. To znamená na kvalitativn! stránku rozvoje výrobních sil , na intenzifikaci národního hospo

dářství, na jeho pozvednutí na nejvyšší technickou úroveň. Bu 43

deme se orientovat na budování moderních, vysoce koncentro vaných a specializovaných závodů a jimi nahrazovat zastaralé a nehospodárné provozy, současně plně využívat rekonstrukcí a

modernizací dosavadních závodů. Nepůjde nám ovšem o takové rekonstrukce, při nichž ze starého závodu zůstane jen místo , kde stál, ale především o to, abychom minimálními náklady upra vili existující výrobní plochy pro instalování progresívní tech niky. Je potřeba, aby všichni, kdo řidí a rozhodují, sestavují plány

a požadavky, si byli vědomi, že prostředky na investiční výstav bu nejsou v naší společnosti neomezené a jakékoliv jejich rozšiřo vání nad správnou relaci by ohrožovalo uspokojování potřeb pra cujících. Proto je naléhavé důkladně prověřovat každý požada vek na investice a současně zajistit co nejefektivnější vynaklá dání investičních prostředků. Není například nadále myslitelné, aby přes neúnosnou roztříš

těnost strojírenské výroby přicházely z krajů nové požadavky na výstavbu nových strojírenských i jiných závodů. Znovu zdůraz ňujeme, že je potřeba skoncovat s jednostranným chápáním roz

voje jednotlivých oblastí jedině na základě další investiční vý stavby strojírenského průmyslu. Vítězstvím socialistických výrob

ních vztahů na vesnici jsme vytvořili předpoklady pro pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu. Perpektivy dalšího rozvoje míst , okresů a oblastí budeme nyní daleko více vázat na rozvoj ze mědělství a s ním bezprostředně spojeného průmyslu. Dříve za ostalé části republiky mají možnost podílet se na řešení našich hlavních úkolů, rychleji pozvedat vlastní úroveň a přispět k vze stupu národního hospodářství a bohatství naší společnosti. Těm to novým hlediskům budeme věnovat plnou pozornost v naší ří dící práci a plánování . 1

Uskutečnění zásahů do struktury výroby a prosazení linie in tenzifikace veškeré výroby vyžaduje přehodnotit investiční pro gram s cílem nalézt co nejefektivnější koncepci výstavby při sní žených zdrojích . Neodkladné nyní je snížit nadměrnou rozesta

věnost investic a urychleně uvést do provozu rozestavěné a na léhavě potřebné kapacity.

V zájmu rychlého řešení složité situace na tomto úseku sní žíme v příštích třech až čtyřech letech počet současně provádě

ných staveb o 30–40 procent. Investice budeme připravovat důsledněji, třeba i déle, aby vlastní výstavba byla co nejkratší. To povede k rychlejšímu využívání a realizaci investičních pro

středků . I při sníženém rozsahu investic dosáhneme vyššího efektu a naše národní hospodářství tím nejen neutrpí, ale naopak 44

vytvoříme si předpoklady k plnějšímu uspokojování našich po třeb.

Zvýšení účinnosti investic předpokládá podstatné zesílení úlo

hy technických a ekonomických rozborů a prověrek všech pláno vaných staveb s cílem dosáhnout co nejefektivnějšího řešení: To vyžaduje řídit investiční výstavbu jednotně a centrálně, nerozpty

lovat prostředky a dosáhnout, aby nové závody se v nejkratších lhůtách podílely na tvorbě národního důchodu . V souvislosti s tím chci znovu upozornit na problém , jímž se

strana několikrát zabývala a k němuž - také přijala usnesení, které se ale stále neplní. Je to zvyšování směnnosti. I v tomto směru musí sehrát rozhodující úlohu již sám státní plán, v němž musí být zvyšování směnnosti zakotveno tak, aby se využití pracovišť

ve dvou směnách stalo skutečně základním pracovním režimem. Neplnění stranického usnesení ke zvyšování směnnosti je jed ním z nejhrubších projevů porušení stranické a státní disciplíny. Na jedné straně máme nevyužité výrobní kapacity a na druhé

straně se stále bez ohledu na to vyžadují a povolují nové inves tice.

Jak myslí a jakou mají představu o vývoji společnosti ti , kdo žádají výstavbu nových továren , nová zařízení, ačkoliv dosavadní zařízení nejsou ani zdaleka využívána. Máme-li perspektivu roz voje socialistické společnosti se všemi znaky vědeckého a tech nického pokroku ve výrobě, který bude mít vliv i na postupné zkracování pracovní doby, musíme počítat již při určování nové

výstavby i přestavby, směrů výroby, odborné výchovy a dalších stránek socialistické reprodukce jak s co nejefektivnějším vyna

kládáním prostředků na výstavbu, tak s co nejefektivnějším vy užitím veškerých výrobních zařízení v provozu . My si nemůžeme dovolit vkládat desítky miliónů do výstavby továren, které by byly při postupném zkracování pracovní doby využívány popří. padě jen 6 hodin denně. To by bylo i na socialistickou společnost velmi drahé a ne

únosné. Není přece možné brát si příklad z kapitalistického hos podářství, kde vládne zákon kapitalistického zisku, kde dochází.

k anarchii ve výrobě, kde se v zájmu zisku plýtvá prostředky všeho druhu, ničí potraviny , zastavují továrny , kde nezáleží na tom , mají-li dělníci práci.

Socialismus naopak charakterizuje vysoká hospodárnost při používání všech prostředků společnosti, protože patří pracujícím.

Plýtvat, soudruzi, kovy, drahými materiály, nevyužívat stroje, za:

řízení, kapacity, které máme, to znamená ochuzovat nás všechny, a tím brzdit vývoj společnosti, růst životní úrovně. Realizace 45

usnesení o zvyšování směnnosti se musí neodkladně chopit stra nické a odborové organizace i hospodářské orgány a považovat je za přední úkol.

V celém národním hospodářství máme veliké rezervy, které se nám objeví při správné organizaci práce. Máme rezervy mate

riálové, rezervy v uplatňování techniky, rezervy v pracovních silách , rezervy v rekonstrukci závodů, rezervy, které bychom

mohli využít, kdybychom vzájemně harmonicky sladili chod jed notlivých odvětví národního hospodářství. Hlavní rezervu pak máme v tvůrčí činnosti pracujících , kteří svou aktivitou, svou vy nalézavostí mohou přinést našemu národnímu hospodářství vý znamné hodnoty . *

Soudruzi a soudružky, zdůraznili jsme, že na naší vesnici bude dále pokračovat proces hlubokého společenského a ekonomického

přerodu. Do roku 1970 vytyčujeme úkol v podstatě vyrovnat úro veň zemědělství na úroveň průmyslu. To je hlavním obsahem po

litiky strany na vesnici pro příští období. Socialistická přestavba našeho zemědělství - jak jsme již ho vořili – byla provázena určitým růstem zemědělské produkce, podstatným zvýšením produktivity práce a výrazným zvýšením ži votní úrovně obyvatel vesnice. Socialistických výrobních vztahů v zemědělství však nebylo dosud plně využito k zorganizování skutečné zemědělské velkovýroby. Nelze přitom přecházet , že v průmyslu jsme po kapitalistech zdědili velkovýrobu, kdežto v zemědělství malovýrobu.

Diskuse o výhledech dalšího rozvoje socialistické společnosti

í výsledky hospodaření předních jednotných zemědělských druž . stev , státních statků , kolektivů i jednotlivců ukazují, že v naší ze . mědělské výrobě jsou veliké možnosti a rezervy.

Pozvednout zemědělství na úroveň průmyslu je především

otázkou dalšího plánovitého rozvoje výrobních sil v zemědělství a současně i v těch odvětvích národního hospodářství, která mají růst zemědělské výroby zabezpečovat.

Hlavním výsledkem našeho úsilí o pozvednutí zemědělství na úroven průmyslu musí být , aby zemědělská výroba na základě

uplatňování a nejúčelnějšího využívání všech výrobních prostřed ků a nejpokrokovější techniky a technologie co nejúplněji uspo kojovala potřeby národního hospodářství. To znamená , aby země dělství vyrobilo maximum potravin pro výživu obyvatelstva , suro

vin pro průmysl a krylo z vlastních zdrojů spotřebu krmiv , osiv , sadby a podobně , včetně potřebných rezerv . 46

K zabezpečení tohoto cíle je nezbytné plánovitě a důsledně vy tvářet tyto hlavní předpoklady : Za prvé:

Správně rozmístit zemědělskou výrobu na podkladě vědeckého zdůvodnění místních výrobních podmínek, což umožní zavádět účelnou specializaci a koncentraci zemědělské výroby . Socialis tické zemědělské závody , státní statky a jednotná zemědělská

družstva budou rozvíjet především taková odvětví rostlinné i ži vočišné výroby, která v místních podmínkách dávají ze spole

čenského hlediska maximální efekt. K tomu využít k intenzívní výrobě všechnu naši půdu, postupně a cílevědomě získávat pro intenzívní zemědělskou velkovýrobu i tu část půdy, která je ještě roztříštěna mezi drobné držitele. Za druhé :

Urychlit používání moderní techniky , velkovýrobní technologie a pokrokové organizace práce. Růst vybavení výrobními prostřed

ky na jednoho pracovníka a jejich plné využití umožní komplex ně mechanizovat pracovní procesy při výrobě jednotlivých pro duktů. Umožní nejefektivnější využití veškeré půdy vhodné k ze

mědělské činnosti. Významnou úlohu při využívání půdy budou mít chemizace výrobních procesů, meliorace, používání biologic

ky nejvýkonnějších odrůd polních plodin a chovu plemen s vy sokou užitkovostí. Za třetí :

Posílit zemědělství kvalifikovanými pracovními silami, přede

vším mladými. Kvalifikace kádrů musí předcházet rozvoji země dělské techniky a velkovýrobní technologie. Dostatek kvalifiko vaných, zejména vedoucích kádrů je podmínkou efektivního vy užití prostředků vynakládaných na rozvoj zemědèlské výroby a jejího vzestupu. Za čtvrté :

Řízení zemědělské výroby soustředit do jednoho centra pod

přímým vedením strany. Upevnit autoritu státního plánu tak, aby se plán stal i v zemědělství hlavním nástrojem řízení. Na základě zkušeností z průmyslu posoudit uplatnění odvětvového řízení i v zemědělství. K rozvoji iniciativy a podněcování zájmu pracov níků v zemědělství na růstu produkce co nejšířeji využít hmot ných podnětů. Vytvářet předpoklady pro zavádění chozrascotu.

Vzestup zemědělské výroby umožní postupné sbližování obou forem socialistického vlastnictví , umožní dosáhnout postupného odstranění podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí, povede k celkovému vzestupu hmotné a kulturní úrovně zemědělského 47

obyvatelstva. Vytvoří předpoklady pro vybavení venkova spole čenskými a kulturními zařízeními .

Proces vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu však nechá

peme mechanicky srovnáváním obou odvětví. Máme na zřeteli , že v zemědělství ještě dlouhou dobu budou značné odlišnosti pra menicí ze zvláštních podmínek výrobního procesu . Hlavní cestou podstatného zvýšení zemědělské výroby je in tenzifikace rostlinné výroby na základě plného a racionálního

využívání našeho půdního fondu . Pro naše zemědělství je růst intenzifikace rostlinné výroby rozhodující, neboť výměra orné

půdy na jednoho obyvatele je u nás jen 0,37 ha. Podstatný růst rostlinné výroby pak umožní vysokou intenzitu i efektivnost ži vočišné výroby.

Máme-li plně využít půdy, která je v zemědělství základním

výrobním prostředkem , je nutné v první řadě skoncovat s neod povědným plýtváním s půdou, s jejím drobením , se zabíráním nej lepší půdy ke stavebním i jiným nezemědělským účelům. Zejmé na však musíme na zvýšení úrodnosti půdy orientovat naši inves tiční politiku.

Chci upozornit, že pro zemědělskou produkci nemohou zůstat nevyužity ani ty veliké nezastavěné plochy, které zabraly ně které závody. To znamená, že těmto závodům budou v příštím roce předepsány dodávky zemědělských produktů . ( Potlesk. ) Na těchto plochách nejenže se nic užitečného nerodí, ale roste tam plevel , který vítr roznáší do obdělaných polí. Trvalému zvyšování úrodnosti půdy přispěje řádné hospodaření s vodou . Do roku 1970 dále rozšíříme odvodnění a závlahy . Bu dování těchto zařízení soustředíme přednostně do produkčních

oblastí. Zde přinesou nejvyšší efekt a umožní získat více sklizní do roka. Do závlah investuje značné prostředky především stát . Zemědělské závody přímo by měly více než dosud pečovat o zú rodnění půdy vlastními prostředky a silami , především cestou drobnějších meliorací, budováním rybníků a menších vodních ná . drží a závlahových zařízení.

Jedno z předních míst v procesu intenzifikace zemědělské vý roby patří chemizaci , zejména výživě a ochraně rostlin . I když úroveň hektarových výnosů je závislá na řadě různých faktorů ,

zkušenosti z provozu zemědělských závodů u nás i v zahraničí ukazují na vysokou efektivnost využívání průmyslových hnojiv. Do roku 1970 se má naše zemědělství ve spotřebě strojených hno

jiv dostat na úroveň zemí s vyspělým zemědělstvím . Počítáme, že postupně do roku 1970 dosáhneme asi 200 kg čistých živin na 1 hektar zemědělské půdy v optimální skladbě. 48

Zvyšující se dodávky umělých hnojiv nebudeme rozdělovat me

chanicky , ale podle skladby výroby a tam , kde bude záruka ma ximálních výnosů a hospodárnosti. Nelze ovšem opomíjet zásadu, že statková hnojiva jsou základem hnojení půdy a účinnost stro jených hnojiv zvyšují. Pozornost soustředíme také k tomu , aby se

zvýšil průměrný obsah humusu v půdě. Musíme zabránit splavo vání humusu a živin. K obohacení půdy humusem využijeme vlastních zdrojů, které máme např. v rašelině i v takzvaných ka pucínech.

V souvislosti s využitím půdního fondu vyvstává úkol rychlé a důsledné specializace a koncentrace rostlinné výroby. Klademe

hlavní důraz na zvýšení výroby chlebového obilí a krmiv. To před pokládá přistoupit neodkladně ke zmenám ve struktuře osevních ploch.

Předně to vyžaduje zvýšit do roku 1970 osevní plochy zrnin asi na 55–57 % orné půdy a osevní plochu pšenice rozšířit nejméně na 16 % orné půdy na úkor ovsa a žita. Přitom pěstovat biologic ky nejvýnosnější odrůdy pšenice .

Rozhodně musíme prosadit pěstování nejvýhodnějších plodin z hlediska krmivových hodnot, především kukuřice. Do roku 1970 chceme pěstovat kukuřici na zrno přibližně na 280 000 hektarech a dosahovat výnosu 50 q z hektaru. Zde jde vzhledem k již dosa ženým plochám hlavně o zvýšení hektarových výnosů . Osevní plo

cha kukuřice na siláž by se měla rozšířit na 320 000 hektarů , z to ho na Slovensku na 100 000 hektarů, a to především na úkor ku kuřice pěstované na zeleno.

V našich podmínkách je možné dosáhnout do roku 1970 prů

měrného hektarového výnosu 450-500 q silážní hmoty z hek taru při podílu 175-200

palic v mléčně voskové zralosti ve vý .

robním typu kukuřičném a řepařském a 70-100 q palic ve výrob ním typu bramborářském . U pšenice chceme dosáhnout 32 q , u cukrovky 360 q , u brambor 180 q , u víceletých pícnin 75 q a sena z luk 48 q z hektaru. Pěstování kukuřice nevěnujeme u nás dostatečnou pozornost.

Stále z různých míst slyšíme námitky proti jejímu pěstování. Tyto

námitky vyplývají především z různých osobních tzv. odborných názorů, z pohodlnictví i z nepochopení. Vyústily v to , že málo se za zvyšování výroby kukuřice bojovalo a prakticky se neza jišťovala. Mnozí lidé vykládali , že naše rostlinná výroba je na

vyšším stupni , že my jsme už etapu pěstování kukuřice dávno pro šli , že kukuřice je pro nás nevýhodná , že máme lepší plodiny, že krmiva můžeme dovážet a podobně. A dnes jsme na tom tak , že 49

nemáme dostatečnou krmivovou základnu, není dost masa, mlé ka a másla.

Klademe si také za úkol rozšířit osevní plochy krmných luš těnin, a to na více než 5 % osevních ploch, zejména na úkor ovsa. Hrách a boby jsou důležitou potravinou a krmivem, neboť jsou bohaté na bílkoviny. Současně budeme pěstovat na více než 15 % půdy vojtěšky a jetele a asi na 40 000 hektarech krmnou ka

pustu. Pokud jde o krmnou kapustu a krmné kedlubny, dosáhli jsme při pokusném pěstování významných výsledků. Například v jednom výzkumném ústavu dosáhli výnosu 1500-1800 q kedlub nů z hektaru a velikosti krmných kedlubnů 9-11 kg. Podobně je

to i u kapusty. Je třeba, aby JZD a státní statky i výzkumné ústa vy se toho chopily a zaváděly tyto plodiny do všech oblastí re publiky .

V zájmu maximálního využití půdního fondu k pěstování co nejefektivnějších plodin, které dávají v jednotlivých půdních ty

pech největší výnos živin, se ukazuje účelné v řepařské a kuku řičné oblasti omezit pěstování brambor. Nahradíme je kukuřicí a hlavně cukrovkou ke krmným účelům. Brambory na půdách ku

kuřičného a řepařského výrobního typu se budou pěstovat jen na 2 % orné půdy. V bramborářských oblastech bude účelné pěsto vat brambory na ploše nejméně 15 % orné půdy . Při náležité po

zornosti sadbě a ošetření lze dosáhnout výnosu 180 q z hektaru, čímž by se sklidilo kolem sedmi až sedmi a půl miliónu tun brambor.

Daleko více se budeme orientovat na rozšiřování meziplodin , zejména strniskových a ozimých směsek , zasévat je na 20–25 % ploch a kombinovat je v osevním postupu s kukuřicí na siláž. Zavádění specializace a zlepšování hospodaření v horských

oblastech se neobejde bez podstatného zlepšení péče o louky a pastviny, které jsou obrovskou a poměrně rychle mobilizovatel nou rezervou . Velké možnosti jsou v progresívních metodách skliz ně. V některých zemích sekají mladou píci 5krát až 6krát do roka a ihned ji suší sušicími agregáty, pytlují nebo lisují. Takto sklize

ná píce je vysoce bohatá na bílkoviny. Podobnou sklizeň a sušení je nutné praktikovat také u nás. Bude potřebí v našich plánech věnovat velkou pozornost sušárenství jako směru, který závádí do zemědělství průmyslové metody a napomáhá intenzifikaci výroby .

Podstatné zvýšení rostlinné výroby, zabezpečení dostatku krmiv a bílkovin umožní snižovat dovoz zrnin , zlepšit situaci v krmivech a dosáhnout takového rozvoje živočišné výroby , aby bylo zajiš těno plynulé zásobování obyvatelstva masem , mlékem , mléčnými výrobky a vejci domácí výroby. V roce 1970 má být vyráběno 50

a dodáno z každého hektaru zemědělské půdy zhruba 180 kg ma sa , 340 vajec a 630 litrů mléka tržní produkce.

Také v rozvoji živočišné výroby musí specializace sehrát vý znamnou úlohu. Vedle družstevních výkrmen a drůbežáren po rostou ve stále větší míře úzce specializované a technicky doko

nalé státní velkokapacitní zemědělské podniky na výrobu jateč ných prasat, jatečné drůbeže a vajec, jež mohou hospodařit v pod statě bez vlastního půdního fondu . Při uplatňování specializace chovu skotu bude nutné, aby ze mědělské závody postupně přecházely k otevřenému obratu stáda.

To předpokládá organizovat účelnou kooperaci mezi zeměděl skými závody, postupně soustředovat narozená telata do velko

teletníků, na které bude navazovat odchov jalovic, především v horských a podhorských oblastech. Zdravý a silný materiál je nutno používat k plemenářské práci, k ozdravění stáda skotu k tomu, aby se v jednotlivých jednotných zemědělských druž stvech pozvedl chov hovězího dobytka na vyšší úroveň . V ostatních výrobních oblastech budou jednotlivé závody spe

cializovány na chov dojnic, skotu na žír, případně na kombinaci obou těchto odvětví. Taková specializace v chovu skotu umožní ve značné míře uplatňovat progresívní prvky průmyslové orga nizace výroby . Pro ozdravění stáda skotu, rozvoj chovu hovězího dobytka a výrobu dostatku mléka využijeme podhorských a hor ských částí republiky , jako je Šumava , Orlické hory , Vsetínsko ,

Nízké Tatry a podobně, a zabezpečíme , aby intenzívní chov ho vězího dobytka přinesl vzestup výroby i v těchto oblastech. Tím také zabezpečíme intenzívní výrobu mléka, ve které dosud silně zaostáváme a která v důsledku nízké dojivosti je příliš drahá . Pro potřeby živočišné výroby budeme budovat krmivářský prů . mysl , který bude na základě používání bílkovin a chemických

přípravků vyrábět hodnotné krmné směsi a pomůže výrazně zlep šit hospodaření s krmivy a jejich využití.

Základem pro rozvoj výrobních sil spolu s chemizací v země dělství je komplexní mechanizace zemědělské výroby , která usnadní také provést zamýšlené změny ve struktuře zemědělské výroby. Komplexní mechanizace bude v příštích letech uskutečňována

celkovým zvyšováním počtu strojů a zařízení a zaváděním nových výkonných typů strojů. Tyto stroje budou do zemědělství dodá vány tak , aby tvořily úplné sestavy , které umožní komplexní me chanizaci pěstování jednotlivých plodin , chovů hospodářských zvířat i dopravy .

Při výrobě zemědělských strojů přihlížet ke skutečným potře 51

bám zemědělství a podmínkám , v nichž tyto stroje pracují. Vidět, že i tyto stroje představují značné investice do národního hospo

dářství a že proto musíme trvat na tom , aby při jejich výrobě byly uplatněny nejnovější technické poznatky a aby provedení těchto strojů bylo vysoce kvalitní.

Aby těchto prostředků bylo plně využíváno, musí dojít i k pod statným změnám v organizaci pracovních procesů v zemědělských závodech .

Progresívní způsoby pěstování a sklizně budeme v první řadě zavádět u cukrovky, abychom mohli rozšířit její pěstování. Mo

derní velkovýrobní technologie v pěstování obilovin bude od roku 1967 používáno asi na 80 % ploch. Komplexnost sklizně i v nej těžších podmínkách výroby chceme vyřešit i u brambor. V živo čišné výrobě budeme komplexně mechanizovat provozy celých fa rem. Zavádění komplexní mechanizace a její široké využití budou mít podstatný vliv na snížení spotřeby práce.

V technickém rozvoji zemědělství budou i nadále hrát význam nou úlohu strojní a traktorové stanice. Budou vybavovat země

dělské závody úplnými komplexy strojů, ovšem jen za těch pod mínek, aby bylo zajištěno využití strojního a traktorového parku v jednotných zemědělských družstvech . Budou poskytovat pomoc

komplexně mechanizovaným brigádám a četám, vychovávat me chanizátorské kádry , organizovat opravy strojů a jejich plánovi tou údržbu, provádět a organizovat ochranu rostlin a podobně.

Strojní a traktorová stanice jako středisko zavádění nové techni ky do zemědělství musí sehrát také velkou roli v organizaci prá ce v zemědělské výrobě.

Rozvojem velkovýroby a zaváděním moderní technologie v ze mědělství nesmírně vzrůstá náročnost na kvalifikaci pracovníků v zemědělství a mění se potřeba zaměření kvalifikace. Zeměděl ské práce budou stále více mechanizovány a základní profesí bude zemědělský mechanizátor ovládající techniku a základy

agrotechniky a zootechniky . Růst kvalifikace kádrů musí před cházet rozvoji zemědělské techniky a velkovýrobní technologie . Tímto směrem má dále jít výuka na zemědělských vysokých i od borných školách a kursech . V roce 1970 má připadnout na 1000 stálých pracovníků v jednotných zemědělských družstvech 100 odborníků, z toho 36 absolventů vysokých a odborných škol. Musíme trvat na tom , že všichni, kdo absolvují vysoké zeměděl. ské školy , také do zemědělství půjdou. A ne jako dosud , že nám utíkají na různá jiná pracoviště. ( Potlesk. ) Ke zlepšení věkové struktury a podstatnému zvýšení kvalifikace pracujících bude zapotřebí získávat do zemědělství každoročně 52

zhruba 40 000 mladých lidí, učňů. V náboru mladých pracovníků se budeme obracet především k vesnické mládeži. Na mladých li

dech především závisí uplatnění nových forem hospodaření v ze mědělství. V příštích letech vytvoříme takové pracovní a životní podmínky , které příznivě ovlivní získání mladých lidí pro práci v zemědělství. Na druhé straně musí být i v zemědělských závo dech vytvářeny vhodné podmínky pro práci mládeže. K získávání mládeže pro zemědělství by měla lépe napomáhat také výchova na školách i v rodinách .

K okamžitému vzestupu potřebné kvalifikace u dosavadních pracovníků budeme nadále organizovat širokou sít kursů a škol. Navíc je nutné, abychom získali odborníky, kteří sedí na minis terstvech , krajských a okresních národních výborech, v různých

institucích a úřadují, místo aby organizovali výrobu v jednot ných zemědělských družstvech a státních statcích . ( Potlesk. ) Zavádění pokrokových forem odměňování za práci, postupné zdokonalování až plné sociální zabezpečení rolníků v souladu

s rozvojem zemědělské výroby v družstvech spolu s rozvojem spo to vše bude vy lečenského a kulturního života na vesnici tvářet předpoklady k tomu, aby i v zemědělství byly takové pra covní podmínky , které učiní zemědělství přitažlivým . Uplatňování nejnovější techniky a technologie povede k podstatným změnám v samém charakteru zemědělské práce. Namáhavé ruční práce bu -

dou nahrazovány prací strojovou a práce nekvalifikovaná kvali . fikovanou .

Zlepšit organizaci práce v zemědělství předpokládá přenášet do zemědělských závodů systematicky, rychle a vhodným způ sobem zkušenosti z řízení a organizace průmyslu. Nejpokrokovější formou současné organizace práce v zemědělských závodech bu dou komplexně mechanizované čety a brigády . Tyto organizační formy teprve vznikají, a proto péče o ně je prvořadou záležitostí vedoucích pracovníků, vědeckých pracovišt a všech organizátorů v zemědělství. Prvky a zkušenosti z organizace průmyslové vý . roby , plánovitost, zavádění chozrasčotu mají příště více do druž stev vnášet patronáty závodů .

Nesmíme zapomenout, že jedním z účinných nástrojů rozvoje výroby a společného hospodaření v JZD je nadále zásada správné hmotné zainteresovanosti na výrobě a odměňování podle práce.

Ve stále větším počtu jednotných zemědělských družstev se je jich upevňováním budou vytvářet podmínky pro zavedení peněž ního odměňování bez pracovních jednotek .

Jednou z vážných otázek, která vyžaduje naléhavé řešení, je ří zení zemědělství. Specializace a koncentrace zemědělské výroby 53

vyžaduje konkrétní a účinné řízení. Sjezd by měl uložit , aby byly rychle propracovány nové zásady řízení zemědělství, a to takto :

Vytvořit zemědělskou komisi ÚV KSČ, která se stane centrem denního řízení zemědělství. V okresech vytvořit výrobní země dělské správy. V těchto orgánech by se soustředovalo řízení ze

mědělské výroby na výrobním a podnikovém základě na rozdíl od dosavadního řízení přes okresní národní výbory, kde stále pře vládá správní linie.

Vyřešení uvedených otázek nám umožní splnit jeden z rozho

dujících úkolů rozvoje naší společnosti, dosáhnout dalšího vze stupu zemědělské výroby a tím i národního hospodářství, a tak zabezpečovat životní a kulturní úroveň pracujících. Vzestup země dělské výroby povede k dalšímu upevnění svazku dělníků a rol níků, k dalšímu upevnění jednoty celé naší socialistické společ nosti.

*

V celonárodní diskusi k výhledům dalšího rozvoje naší socia listické společnosti bylo právem upozorňováno na vážné nedo statky při účinném a rychlém zavádění výsledků vědy a výzku mu do praxe. To nelze ovšem řešit tak , že by se věda mechanicky podřídila dílčím momentálním potřebám výroby. Správnou cestu

spatřujeme v tom, že dojde k dalšímu sblížení vědy a výroby, že tyto dvě síly budou co nejtěsněji spjaty a budou se vzájemně obo

hacovat. Jen tak, jak to nedávno zdůraznilo plénum ÚV KSSS , se může rozvíjet věda a výroba na základě vědy .

My jsme v posledním období přijali v této oblasti řadu opa tření. Bude nutné je důsledně uvádět do života a zdokonalovat sy

stém řízení, plánování a koordinace mezi jednotlivými články vědy, výzkumu a výroby právě z hlediska těsného sepětí vědy a výroby .

Efektivnost vědeckovýzkumné práce a její příspěvek k rozvoji naší společnosti i světové socialistické soustavy předpokládá dále rozšířit spolupráci a důsledněji uplatnit dělbu práce s vědou socia listických zemí, především s vědou sovětskou . K řešení základních úkolů v průmyslové a zemědělské výrobě,

v investiční výstavbě a kdekoli jinde, zejména pak k pronikavé mu zvýšení produktivity práce, zvědečtění řízení a plánování ná rodního hospodářství bude zapotřebí rozsáhlých teoretických pra cí v oblasti přírodních a technických věd , zejména v takových oborech , jako jsou matematika, fyzika , chemie, biologie, kyber netika a další. 54

Vědeckovýzkumná činnost musí směřovat k uspokojování sou časných i perspektivních potřeb společnosti, především v oblasti materiální výroby . Urychlené řešení takových praktických úkolů,

jako je například zabezpečení dalšího růstu energetické základny, využívání nových principů přeměn různých forem energie, získá

vání kovových i nekovových materiálů o podstatně vyšší odol nosti a vytváření látek a materiálů s předem stanovenými vlast

nostmi, může rozhodujícím způsobem ovlivnit celý náš hospodář ský rozvoj. Zcela zvláštní význam má rozšiřování součástkové

základny spočívající na nových fyzikálních poznatcích a směřu jící k vypracování nových metod v regulačních a informačních zařízeních pro zhromadnění, komplexní mechanizaci a automati zaci naší výroby. I rozvoj zemědělství, zdravotnictví a zvýšení

všestranné péče o člověka bude vyžadovat principiálně nové po znatky v oblasti stavby a funkce živé hmoty.

Soudruzi a soudružky, smyslem a hlavním cílem úsilí strany o vzestup socialistické výroby je zabezpečit všestranně bohatý ži

vot našeho lidu. Již dnes patří Československo vysokou životní úrovní mezi přední státy světa. Také i nadále počítáme v souladu s rozvojem národního hospodářství s dalším růstem hmotné a kul

turní úrovně pracujících. V souladu s růstem národního důcho du počítáme se vzestupem osobní spotřeby obyvatelstva do roku 1970 asi o 25 % při současném zajištění maximálního vyrovnání

mezi nabídkou zboží a služeb a poptávkou obyvatelstva. V současné době u některých výrobků naše výroba neuspoko juje rostoucí potřeby pracujících. Tento stav budeme postupně

překonávat. Z hlediska zásobování pracujících je důležité zdoko nalit a zkvalitnit práci vnitřního obchodu i v souladu s pracovní dobou v jednotlivých podnicích a na jednotlivých pracovištích.

Vůbec bude třeba, aby celá naše distribuce zboží, zejména po travin, byla pružnější a lépe než dosud reagovala na potřeby oby vatelstva .

Budeme dále zvyšovat životní úroveň rodin s dětmi , kde je nižší příjem na hlavu, tím, že postupně stále větší část nákladů na vý. chovu a péči o děti ponese společnost. Souvisí to i s dalším růs

tem zaměstnanosti žen. Předpokládáme , že se bude neustále roz šiřovat kapacita jeslí a mateřských škol, kde bude možné umístit 70—75 procent dětí ve věku od 3 do 5 let, a do roku 1970 se bude asi 85 procent dětí zaměstnaných matek stravovat ve škole . Neoddělitelnou součástí zvyšování životní úrovně je péče o zdra ví člověka . Na tomto poli jsme dosáhli velkých úspěchů. To se projevuje mimo jiné likvidací některých nebezpečných chorob, 55

jako je dětská obrna, dětská tuberkulóza , a tím , že rok od roku

klesá úmrtnost obyvatelstva. Pro další období očekáváme od našeho zdravotnictví, že v rámci

celkového zlepšení prevence i léčebné péče bude věnovat zvý . šenou pozornost péči o zdraví lidí přímo na pracovištích , zvláště v klíčových odvětvích výroby, a ještě více se zaměří na péči o zdra ví našich dětí. Předpokládáme, že bude v příštích letech možné

urychlit vybavování našeho zdravotnictví potřebnými přístroji a zařízeními .

Rozšíření a zkvalitnění služeb musí mimo jiné pomoci osvobo

dit ženy od nejobtížnějších domácích prací. Dále půjde o rozvoj těch služeb, které zabezpečují údržbu bytového fondu a potřebnou

opravárenskou činnost pro ostatní zařízení moderních domácnos tí. Bude rovněž třeba rozšířit a zkvalitnit sít zařízení, která oby vatelstvu umožní stále účinněji a všestranněji využít volný čas při odpočinku po práci , při rekreaci , turistice, sportu a podobně. Mezi náměty na další cesty zvyšování životní úrovně se pracu jící v předsjezdové diskusi široce zabývali otázkami sociálního a důchodového zabezpečení.

Jak známo, byla v diskusi se souhlasem přijata zásada rozví jet sociální zabezpečení v souladu s potřebami socialistické spo lečnosti .

V naší socialistické republice nemusí mít nikdo obavy o práci, o zabezpečení ve stáří či pracovní neschopnosti. Strana pečovala o to, aby v souladu s růstem bohatství společnosti se zlepšovalo i důchodové zabezpečení . K 30. červnu 1962 činil počet důchodově zabezpečených pra cujících téměř 6 miliónů 419 tisíc. Poté , když byl zaveden nový

zákon o sociálním zabezpečení členů JZD, zvýšil se počet důcho dově zabezpečených občanů o více než 900 tisíc družstevníků. Po čet všech důchodců činil koncem minulého roku 2 milióny 280 500 osob, což je 16,5 procenta našeho obyvatelstva .

Růst důchodového zabezpečení pracujících ovlivňuje také stá

lé zvyšování průměrných mezd. Tak jestliže v roce 1950 činila průměrná měsíční mzda pracovníků národního hospodářství 938 korun a z ní vypočtený průměrný měsíční starobní důchod činil zhruba 400 Kčs, pak v roce 1961 , kdy průměrná měsíční mzda

se zvýšila na 1382 Kčs, vzrostl i z ní vypočtený starobní důchod na zhruba 880 Kčs .

Náklady na důchodové zabezpečení se od roku 1950 zvýšily více než dvojnásobně a v letošním roce představují částku zhruba 13 miliard korun. Spolu s náklady na školství a kulturu, zdravot

nictví, nemocenské pojištění a přídavky na děti bude v roce 1962 56

na tyto účely vynaloženo celkem 42 miliard 595 miliónů, což před stavuje 34,5 procenta celého státního rozpočtu. Nyní, i pokud jde o důchodové zabezpečení , musíme vidět příš tí vývoj . Rychlý vzestup výrobních sil, rozvoj vědy a techniky,

zkracování pracovní doby, zdokonalování života naší společnosti bude mít stále větší vliv na zlepšování pracovních podmínek pra cujících, na zvýšení průměrného věku člověka. V souvislosti s tím

se prodlužuje i aktivní věk našich pracujících. Průměrná doba pobírání důchodu činí v současné době u mužů více než 15 let, u žen více než 20 let. Tento vývoj bude dále pokračovat, což

umožní lidem pracovat podle svého zdravotního stavu a pracov ních schopností déle než dosud. To také odpovídá a je v soula

du se zásadou, že za socialismu každý pracuje podle svých schop nosti, a odpovídá to nové etapě , do níž jsme při budování vyspělé socialistické společnosti vstoupili, etapě, v níž budeme vytvářet předpoklady k přechodu ke komunismu, kdy práce se postupně bude stávat první životní potřebou . Takové jsou pokrokové ten. dence ve vývoji naší společnosti, k jejichž podpoře musíme udě lat vše, aby se co nejlépe rozvíjely. Důchod v naší společnosti nabývá charakteru sociální dávky, jíž naše společnost zabezpe čuje ty občany, kteří pro stáří či invaliditu již nemohou pracovat. To ovšem nic nemění na tom, že nadále zůstává právo odchodu do důchodu u mužů v 60 letech podle vlastního rozhodnutí.

V souladu s dosavadní péčí o matky i děti a pro zlepšení populačního vývoje bude prodloužena placená mateřská dovolená. Podle dosavadních možností zpočátku doporučujeme na půl ro ku a později podle růstu bohatství společnosti až na jeden rok.

V souvislosti s touto péčí o matky a s nutností zvýšit populaci bude odstupňována věková hranice žen k odchodu do důchodu podle počtu dětí. Bezdětné ženy budou mít právo odejít do důcho du v 57 letech , ženy s jedním dítětem v 56 letech , s dvěma dětmi v 55 letech, se třemi a čtyřmi dětmi v 54 letech a s pěti a více dětmi v 53 letech.

V soustavě sociálního zabezpečení navrhujeme zakotvit i další návrhy pracujících. Nevydávat prostředky tam , kde to není třeba nebo kde se důchodových prostředků zneužívá. Dále uskutečníme požadavek pracujících pokud jde o snížení rozpětí mezi nízkými a nejvyššími důchody a rovněž bude při způsobeno důchodovému zabezpečení ostatních zaměstnanců i dů chodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a umělců .

Zdůrazňujeme však ještě jednou, že úpravy důchodového za bezpečení budou prováděny v souladu s potřebami a zájmy socia listické společnosti . 57

Jako dobří hospodáři musíme spočítat dobře prostředky, které budeme moci na důchodové zabezpečení do roku 1970 věnovat. Nebude jich méně , nýbrž více než dosud , nejsou však neomezené.

Pro růst životní úrovně, hlavně ve městech a průmyslových

místech, má zásadní význam vyřešení bytového problému tak, jak uložil XI. sjezd Komunistické strany Československa. Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1961 však ukázalo, že náš použitelný by tový fond je proti původním odhadům menší a že vzrostl počet domácností.

Považujeme za správné znovu prozkoumat možnosti rozšíření bytové výstavby, pochopitelně však z hlediska možností národního hospodářství a za účasti obyvatelstva hlavně formou družstevní výstavby.

Myslíme, že bude také správné důsledněji dbát o dodržování zásady, že ze státní výstavby budou přidělovány byty hlavně ro dinám s větším počtem dětí. Rodinám s vyššími příjmy umožní me získat byt v družstevní výstavbě. Na vesnicích budeme podpo

rovat výstavbu bytů v těch obcích, které se mají stát středisky dal šího rozvoje družstevní velkovýroby i života společnosti.

Sjednotit chceme také nájemné s přihlédnutím k vybavení by tu, vyrovnat podmínky pro získání bytů v různých formách by tové výstavby a poskytovat slevy rodinám s dětmi . Do budouc na nemůžeme každoročně doplácet ze státních prostředků jednu a půl miliardy korun vedle dalších nákladů v důsledku neúměr

ně nízkého nájemného, které nekryje náklady spjaté s údržbou bytového fondu a nepřihlíží k tomu, že byty jsou předávány do užívání již částečně zařízené.

S dalším zvyšováním životní úrovně souvisí zkracování pra covní doby. V diskusi byl všeobecně vysloven souhlas s tím, aby

zkracování pracovní doby na 40 hodin týdně u horníků pod zemí a ve zvláště těžkých a zdraví škodlivých provozech a na 42 hodin týdně u ostatních provozů bylo prováděno postupně po etapách do roku 1970. Přitom pracovní doba bude zkracována nejen v rám ci odvětví , ale i v rámci závodů či jiných úseků podle plnění pod mínek , na nichž zkracování závisí. Má -li být stanovených cílů ve zkracování pracovní doby do saženo , je ovšem zapotřebí rozvinout již nyní široké úsilí za zave dení pořádku do využití pracovní doby , za zvýšení směnnosti a

odkrytí všech rezerv růstu produktivity práce. Bude -li dosaženo takových pozitivních výsledků, které pomohou překonat součas 58

né obtíže, byly by vytvořeny i předpoklady pro zkracování pra covní doby. V závislosti na zkracování pracovní doby bude pro vedena i úprava svátků. V souvislosti se všemi otázkami životní úrovně bych chtěl na

závěr znovu otevřeně zdůraznit, že nemůžeme rozdělovat více, než vytvoříme vlastní prací, zůstáváme plně u principu hmotné zainteresovanosti, na zásadě, že každý člen naší socialistické

společnosti má právo přisvojit si tolik, kolik mu náleží podle množství, jakosti a společenského významu práce, kterou vyko nává .

Soudruzi a soudružky, vyššímu stupni rozvoje naší společnosti

musí odpovídat i organizace a metody řízení, které do značné míry rozhodují o tom, jak rychle a plně bude pod vedením strany

využíváno předností socialistické ekonomiky a dosaženo našich cílů .

Do veškeré řídící činnosti, do organizace a celé činnosti státu je nutno prosadit princip demokratického centralismu, jednot nou linii na všech stupních řízení, všude důsledně sledovat na

prvním místě celospolečenský zájem a posilovat osobní odpověd nost. Současně s tím posilovat vědeckou úroveň celého systému řízení soustavným poznáváním společenských procesů a ekono

mických zákonitostí. Společenský vývoj musí být činností lidí ovlivňován tak, aby byl neustále v souladu s rovnoměrným rozvo jem národního hospodářství. Prohlubování socialistické demokracie, zvýšení pravomoci a od povědnosti nižších hospodářských orgánů a národních výborů ne zbytně však také vyžaduje upevňování centrálního řízení

povědnosti za rozvoj celého národního hospodářství, za plnění úkolů státního plánu.

Předním úkolem vlády je upevňovat a prohlubovat odpověd nost ministerstev a centrálních orgánů za zajištování a plnění

úkolů daných státním plánem. Přitom posilovat centrální řízení, upevňovat odpovědnost a státní disciplínu ve všech stupních ří zení. To vyžaduje prohlubovat hospodářskoorganizátorskou čin nost , posilovat spojení s pracujícími a rozvíjet jejich iniciativu.

Důležitým požadavkem upevnění centrálního řízení je podstat né zvýšení kontrolní funkce státních a hospodářských orgánů.

Vládu to zavazuje zabývat se klíčovými problémy rozvoje národní ho hospodářství, vědy , techniky a kultury, zobecňovat zkušenosti

z výsledků plnění plánu a řešit iniciativně s tím související otázky či předkládat návrhy, aniž by nahrazovala ministerské orgány .

Je nutné zvýšit podíl vlády na sestavování politickohospodář ských směrnic plánu, aby tyto práce přímo řídila, sjednocovala 59

a koordinovala vypracovávání odvětvových plánů a zabezpečova la v plánu základní požadavky rozvoje národního hospodářství.

Myslíme, že k upevnění ústředního řízení by měly být uplat něny v činnosti ministerstev tyto zásady :

Ministerstva odpovídají nejen za rozpracování, ale i za vše stranné zabezpečení a plnění úkolů státního plánu v podnicích a závodech ;

odpovídají za kooperaci v rámci resortu i mimo resort ; odpovídají za materiálně technické zásobování ve svém odvětví ;

odpovídají za ústřední řízení rozvoje a uplatňování nové tech niky a technologie v rámci celého výrobního úseku ;

odpovídají i za zabezpečení odborné výchovy pracovníků ve svém odvětví a zčásti i za jejich rozmistování podle celospolečen ských potřeb.

Když uskutečníme tyto zásady v práci vlády , ministerstev a

národních výborů , pak se to kladně promítne do činnosti a vý sledků práce celého hospodářského a státního aparátu, odpad nou nám mnohé starosti , půjdeme rychleji vpřed.

Myslím, že bude třeba zamyslet se nad naší mnohdy nedosta tečnou organizátorskou prací. Chci říci , že bude napříště třeba, aby při stanovení každého úkolu , ať na hospodářském či kultur ním a jiném úseku, byl proveden nejen rozbor ekonomických a po

litických důsledků, ale také určeno, jak bude organizačně zajiš těno jeho rozpracování, jakými cestami , jakými formami a kdy tento úkol bude proveden . Zde je totiž jedna z našich slabých stránek . Stanovíme úkol , přeneseme na někoho odpovědnost , a tím pro určitého soudruha celá činnost končí. K věci se vrací

až tehdy, když úkol plněn není a předkládá se o tom další zprá

va . A na základě toho se pak ukládá provést další opatření . Mys lím , že je na čase s touto praxí sķončit a důslednou kontrolou i organizační prací plně a od první chvíle po stanovení úkolu uplatnit odpovědnost všech, kdož jsou jakkoliv na jeho splnění zainteresováni .

Prvním předpokladem zvýšení vědecké úrovně plánování pře

devším je prohloubit rozborovou činnost plánovacích orgánů, vy užít k tomu naše vědecká pracoviště. Aby plány lépe vyhovovaly potřebám hospodářského rozvoje , bude nutné dosáhnout nepře . tržitosti v plánování , organizovat tvorbu plánu ve lhůtách, které budou odpovídal jednotlivým hlavním úkolům v jejich komplex

ních souvislostech . Investiční výstavbu , rozvoj techniky , přípravu kádrů plánovat dlouhodobě. Sestavovat plány tak , aby vytvářely i udržovaly potřebné rezervy. Zkvalitnění plánů a jejich reali zace vyžadují zdokonalení dosavadních souhrnných hodnotových 60

ukazatelů , jako je hrubá výroba a produktivita práce, které ne dávají samy o sobě zcela objektivní pohled na stav a realizaci plánu. Celá investiční výstavba bude řízena jednotně státním plánem . Ruší se dosavadní rozdělení investiční výstavby na centralizova nou a decentralizovanou. Zvýšeny budou povinnosti a práva in

vestora, sníží se rozsah zadávacího projektu a zdlouhavé připo mínkové projednávání. Hlavním v investorské činnosti je včasné, komplexní a perspektivní vyjasnění investorských záměrů. Hmotnou zainteresovanost v investiční výstavbě zdokonalíme tak , aby se stala organickou součástí celkové soustavy řízení, plá nování a financování. Zaměříme ji jak u jednotlivců, tak závodů zejména na včasné a i zkrácené uvádění staveb do provozu, na kvalitní a bezporuchové dokončení stavby podle sjednaných vý. konových parametri Nelze však spoléhat na automatičnost působení hmotné za interesovanosti, ale vidět ji neustále v těsném spojení s naší ma

sovou politickou prací a výchovným působením. V celé soustavě řízení má své významné místo organizační

výstavba národního hospodářství, jednotlivých odvětví a oborů. Správně zvolená organizace je jednou z podmínek účinnosti a jednotnosti řízení. Význam organizace byl v diskusi vcelku správ ně pochopen a zdůrazněna nutnost vycházet při provádění or ganizačních úprav z rozvoje výroby a techniky a ze všech stránek soustavy řízení. Byl vyslovován požadavek, aby organizační vzta

hy v národním hospodářství byly co nejvíce stabilizovány a or ganizační úpravy prováděny jen v případech , kdy přinesou nespor né zlepšení. Tuto zásadu plně podporujeme. Vycházíme z našich zkušeností z minulosti, kdy zejména v no

vém uspořádání výroby došlo k přehmatům a nedomyšleným zá sahům . Chci důrazně upozornit, že každé soustřeďování a reorga nizace výroby musí být prováděny jen a jen v souladu s uplatňová ním nové techniky, s efektivnější výrobou v příslušném odvětví, se souhlasem vlády nebo ministerstva podle důležitosti výroby, odvětví či závodu. Soustředování výroby a nová organizace ne

smějí být samoúčelné, žádné » škatule, hýbejte se«. Každá nová organizace řídících vztahů ve výrobě musí znamenat pokrok proti

dosavadnímu stavu. Každá stranická organizace musí řešit správ ný průběh tohoto procesu, prověřit, jestli nová organizace je účel ná z celospolečenského hlediska, jestli pomůže zlepšit i zlevnit výrobu.

Zdokonalovat řízení vyžaduje neustále zlepšovat metody a kva 61

litu práce řídícího a správního aparátu, zvyšovat náročnost na důslednost a odpovědnost pracovníků . Především odpovědnost těch lidí, kteří zaujímají důležitá místa a rozhodují. Mnozí z nich a jsou mezi nimi i naši soudruzi místo toho , aby rozhodně a důsledně řešili problémy , organizo

vali práci na svěřeném úseku ke splnění úkolů, k překonání pře kážek a potíží, místo toho všeho — »filosofují«. Říkají : » Kdybych měl tohle a tohle , tak bych úkol splnil. « Prostě jejich hlavní sta rostí je hledat nedostatky jinde, u jiných , hledat objektivní pří činy , pronášet čas od času různé »zásadní« kritiky nahoru, ovšem

na druhé, a vyčkávat, až na jejich slova dojde. Zatím však by byla na místě pořádná sebekritika. Neodpovědnost se do značné míry může skrýt i za » předávání« úkolů, za posloupnost v odpovědnosti. Místo samozřejmého a jed noduchého rozhodnutí se úkol přenese »dolů « na dalšího pracov nika, udělá se o tom zápis či protokol, aby nikdo nemohl říci, že

nebylo uděláno vše pro splnění úkolu. Zatím však bylo uděláno vše pro byrokratismus a zakrytí neodpovědnosti. Takoví lidé nám svým postojem nepomáhají, ale jsou brzdou, škodí nám.

Musíme vidět, že ve státním a hospodářském aparátě přežívají staré metody a formy řízení, které živelně vedou k narůstání apa

rátu. Aparát nesmí pracovat pro aparát, a tak se neustále množit. V metodách práce státního a hospodářského aparátu je nutno odstranit zbytky administrativně správní formy a přejít co nej rychleji plně na linii vědeckotechnické a tvůrčí organizátorské činnosti. Systematicky na tomto základě rozmistovat kádry , zvy šovat jejich kvalifikaci a odpovědnost. K posílení centrálního řízení v cenové tvorbě se navrhuje zří dit Státní cenový výbor. Tento útvar bude objektivním orgánem vlády s malým aparátem odborných pracovníků . Bude napomáhat vládě při provádění zásadních opatření v okruhu plánování, tvor by a kontroly cen. V souladu s dalším rozvojem socialistické demokracie , rozšiřo váním aktivní účasti pracujících na správě státu a na řízení hos

podářské a kulturní výstavby budeme uplatňovat takové formy kontroly, které umožní, aby se na hájení celospolečenských zá jmů, na upevňování státní disciplíny přímo podílely nejširší vrst vy pracujících. Kontrola má pohotovou a soustavnou prací včas poznávat, předcházet a překonávat chyby a nedostatky vyskytují cí se v plnění úkolů a řízení. 62

3

Dosud se prováděla kontrola práce státních a hospodářských orgánů pievážně prostřednictvím speciálního kontrolního aparátu. Orgány lidové kontroly budou tvořit jednotnou, centrálně říze nou, na zásadách demokratického centralismu budovanou a ucele nou soustavu od závodů a míst až po ústředí. Budou voleny lidem a lidu odpovědny. Komise lidové kontroly v místech a na praco vištích budou voleny na veřejných shromážděních pracujících, v okresech a krajích budou voleny na konferencích volenými zá stupci pracujících ze závodů a míst. Členy Ústřední komise lidové kontroly zvolí Národní shromáždění. Členové lidové kontroly se

soustředí na rozvíjení kontrolní práce v okruhu své působnosti za těsného styku s pracujícími .

Budeme dbát o to, aby stranické organizace komisím lidové kontroly aktivně pomáhaly a aby komise lidové kontroly těsně spolupracovaly s orgány stranické kontroly . Chceme to zabezpečit tím, že do komisí lidové kontroly budou navrženi někteří členové

stranických kontrolních orgánů a naopak. Hlavní metodou práce lidové kontroly bude práce s lidmi, kon trola na místě bez zbytečného papírování a formalismu, která vytvoří podmínky k věcné nápravě . Výstavbu komisi lidové kon

troly provedeme postupně počínaje rokem 1963.

Soudruzi, při uskutečňování linie XI . sjezdu naše strana

důsledně vycházela z principů vzájemné pomoci a spolupráce mezi socialistickými zeměmi , vždy respektovala zájmy rozvoje

světové socialistické soustavy jako celku. Rovněž perspektivy dal

šího rozvoje naší socialistické společnosti , které posuzujeme na našem sjezdu, jsou v plném souladu s touto linií. V tom především spatřujeme praktické dodržování zásad proletářského internacio nalismu ve vztazích mezi socialistickými zeměmi, které se v sou časné době nejvýrazněji uplatňují v jejich hospodářské spolupráci . Novou etapu v rozvoji této hospodářské spolupráce zahajuje le tošní porada představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí RVHP v Moskvě. V souladu s objektivním vývojem

ekonomiky socialistických zemí byla jednomyslně zdůrazněna nut nost plánovat rozvoj národního hospodářství každé socialistické země v širších souvislostech světové socialistické soustavy. Výrob

ní síly v zemích světové socialistické soustavy jsou již natolik roz vinuty , že jejich další rozvoj rychlými tempy nelze zajistit pouze v národním měřítku, bez specializace a vzájemné koordinace v mezinárodním měřítku. Hlavní pozornost porady byla proto za 63

měřena na otázky koordinace hospodářských plánů a rozvíjení vyš ších forem mezinárodní socialistické dělby práce a specializace

výroby, které umožní rychleji dosáhnout historických cílů socia

lismu a komunismu – hojnosti produkce k plnému uspokojení po třeb společnosti . Mezinárodní dělba práce bude nejen významným faktorem efektivního rozvoje hospodářství každé socialistické ze mě i celého socialistického společenství , ale i významným pří spěvkem k dalšímu upevnění politické a ekonomické jednoty so

cialistických zemí.

Vítáme a plně podporujeme podnět soudruha N. S. Chruščova, vyslovený na nedávném zasedání ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, aby byl vytvořen jednotný plánovací or gán, společný pro všechny členské země Rady vzájemné hospo dářské pomoci .

Společnými silami budeme postupně řešit zabezpečení rozvoje surovinové a energetické základny, koordinaci ve výrobě a spo

lečná opatření k rozvoji vědy, techniky i výzkumu, koordináci in vestiční činnosti , dopravy a specializaci ve zpracovatelských od větvích. To umožní postupně organizovat v určitých výrobních ob lastech velkovýrobu v podmínkách celé světové socialistické sou stavy a uspokojovat potřeby světového socialistického trhu .

Důsledná specializace průmyslové výroby , která vede k velké sériovosti , je cestou k realizaci velkých úkolů technického rozvo je , k tomu , abychom vyráběli lépe , levněji a kvalitněji v zájmu

rozvoje celého socialistického společenství i v zájmu vlastního hospodářského vývoje . V této souvislosti chci vysoko vyzvednout úlohu sovětské eko nomiky a její vliv na rozvoj našeho národního hospodářství při zvyšování úrovně naší výroby, zejména ve strojírenství. Význač nými zakázkami , které Sovětský svaz našemu průmyslu zadal , se dostalo naše strojírenství na daleko vyšší úroveň , než mělo dříve. Zejména však přešlo na takové výrobní obory, které jsme dříve ne měli a které současně zabezpečují zvyšování technické úrovně vý . roby , zvyšování kvalifikace jak techniků, tak dělníků. Je třeba vů

bec vysoce hodnotit významný vliv naší vzájemné hospodářské , vědecké i technické spolupráce se Sovětským svazem pro rozvoj

naší země. Velkou cenu pro nás mají i rozsáhlé styky , které se roz víjejí mezi jednotlivými závody v Sovětském svazu a našimi zá vody na podkladě konkrétní oboustranné výměny zkušeností. Bu de třeba dále v tomto směru pokračovat. Při nedávných rozhovo rech se soudruhem Chruščovem nám byly nadhozeny některé mož nosti vzájemné spolupráce na úseku výroby některých zeměděl. ských surovin, v zajištění surovinové základny našeho průmyslu, 64

spolupráce v některých oborech spotřebního průmyslu. Všechny tyto náměty plně odpovídají naší politické linii neustálého sbli žování naší ekonomiky s ekonomikou Sovětského svazu . ( Potlesk. )

Spolupráce se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci je významná i pro další rozvoj zemědělství, v němž mají jednotlivé socialistické země dosud velké nevyužité rezervy. Jednou z hlavních rezerv vzestupu zemědělské výroby je nejracionálnější

využití osevních ploch. Je povinností každé socialistické země , aby v maximální míře zajištovala potřebu zemědělských produktů vlastní výrobou. Přitom ovšem nemůže jít o to, zajišťovat všechno.

Je jasné, že každá země bude rozvíjet ta odvětví zemědělské vý. roby, která jsou výhodná jak pro ni , tak i z hlediska mezinárodní dělby práce. Zároveň je však nezbytné prohloubit vzájemnou spo

lupráci v zabezpečování zemědělství vysoce výkonnou technikou, strojenými hnojivy a chemickými prostředky, šlechtěnými osivy a chovným dobytkem. Je možno říci, že dozrálo historické období, v němž se budou po stupně stále více sbližovat jednotlivé národní ekonomiky a bude se vytvářet jednotná ekonomika zemí socialistické soustavy. Tato

skutečnost bude mít vliv i na zahraniční obchod členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci. Těsnějším hospodářským -se pětím mezi socialistickými zeměmi postupně odstraníme jakou koli závislost na kapitalistických státech, odstraníme různé jevy

nehospodárného obchodu s kapitalistickými státy , kdy je zahra niční obchod mnohdy východiskem z nouze a řídí se podle hesla dovézt nebo vyvézt za každou cenu. Přitom ovšem i nadále pro

nás zůstává rozvíjení obchodních styků se všemi státy, které o ně budou mít zájem , zejména zemí nedávno osvobozených z kolonia lismu, důležitým nástrojem politiky mírového soužití, mírových vztahů mezi národy.

Světová socialistická soustava, jejímž pevným článkem je i na še socialistická republika, disponuje nevyčerpatelnými přírodními zdroji, pracovními silami se stále rostoucí kvalifikací, vyspělou vědeckotechnickou základnou a značným vnitřním trhem . To vše

vytváří nejpříznivější podmínky i pro další úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti.

Soudruzi a soudružky, jménem ústředního výboru předkládám našemu sjezdu zprávu , v níž jsou vytyčeny zásady a hlavní smě ry, podle nichž se má rozvíjet ekonomika naší socialistické spo lečnosti a jejichž splnění má spolu s upevňováním socialistického vědomí a myšlení vytvořit základnu příštího přechodu ke komu nistické společnosti .

Bude správné, aby XII . sjezd uložil ústřednímu výboru strany, 3 XII. sjezd

65

aby podle zásad obsažených ve sjezdové zprávě a podle usnesení

sjezdu, které bude přijato, zabezpečil během roku 1963 vypraco vání sedmiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1964-1970. Dále, aby vytyčené zásady v souladu s prohlubující se spoluprací socialistických zemí byly uplatněny i při vypracování

generální perspektivy rozvoje národního hospodářství do roku 1980. III

Soudruzi a soudružky !

Náš další postup vpřed přímo životně vyžaduje, aby se na usku tečňování rozvoje socialistické společnosti ve stále větším počtu

a co nejaktivněji podílely všechny vrstvy našeho lidu, dělníci, rol níci a inteligence. Jde o to, aby se upevňovaly a prohlubovaly so cialistické společenské vztahy, aby rostla pevná jednota naší spo lečnosti jako základ rozvoje socialistické státnosti . Již současná úroveň společenských vztahů, hluboká demokra

tičnost našeho života jasně mluví v náš prospěch. Odstranili jsme důsledně vše, co za kapitalismu ponižovalo pracujícího člověka, svoboda našich lidí se projevuje v tom, že se aktivně podílejí jak na stanovení, tak i plnění úkolů všestranného rozvoje své vlasti ,

celého života země. Touto cestou, která byla stvrzena v naší so cialistické ústavě, půjdeme nadále důsledně , budeme uvolňovat všechny tvůrčí síly lidu. V naší vlastní praxi se plně potvrzuje správnost jedné ze zá

kladních pouček programu Komunistické strany Sovětského sva zu o tom, že diktatura proletariátu, jakmile splní své historické to znamená potlačí odpor vykořisťovatelských tříd a odstraní tyto třídy , zorganizuje výstavbu socialismu a zajistí jeho

poslání

úplné a definitivní vítězství – přerůstá ve všelidový stát. Také u nás vede vývoj socialistické státnosti od proletářské demokracie k demokracii všelidové.

Přitom dělnická třída jako nejpokrokovější a nejlépe organizo vaná síla naší společnosti bude i nadále uplatňovat svou vedoucí úlohu. Bude ji uplatňovat při dalším sbližování dělníků a druž stevních rolníků jako dvou základních tříd naší společnosti. Toto úsilí objektivně odpovídá jednomu z prvořadých úkolů hospodářství vyrovnání úrovně zemědělství na úroveň prů myslu .

Dělnicko -rolnický svazek byl v minulosti základní společenskou silou likvidace kapitalismu a výstavby socialismu na vesnici a je dnes neméně významnou silou ve snaze o pozvednutí zemědělské 66

výroby. Jsme také přesvědčení o tom , že jestli právě díky této politice se nám podařilo velké dílo združstevnění, musí se nám nyní podařit to , co je zaznamenáno v úkolech pro zemědělskou výrobu do roku 1970. Musíme si být vědomi, že z této základní

politiky svazku vyplývá celá řada praktických úkolů , ke kterým mimo jiné patří rozvíjení patronátní činnosti závodů nad JZD

v tom směru, aby se družstva učila co nejvíce z pokrokových zku šeností v průmyslu . V duchu politiky svazku budeme dbát jak na rozvoj všelidové, tak i družstevní skupinové formy vlastnictví,

posilovat její socialistický charakter . Jsme si také vědomi dalších četných rozdílů , které stále ještě

existují uvnitř sociální struktury naší společnosti. Pokud napří

klad rozvoj výroby a na něm založená společenská dělba práce neumožňují překlenout rozdíly mezi prací kvalifikovanou a ne kvalifikovanou či nízko kvalifikovanou, mezi prací tvůrčí a jed

notvárnou, vykonávanou převážně fyzickou silou, nemůžeme pře hlížet rozdíly mezi lidmi duševní a fyzické práce. Odstranění podstatných rozdílů v tomto směru je naším perspektivním úko

lem. To znamená, že budeme dbát, aby příznačným rysem naší další výstavby bylo sbližování fyzické a duševní práce cestou zvědečtění výrobních a řídících procesů , pozvedáváním odborné úrovně pracujících a osvojováním vyšší techniky při současném zvyšování politické uvědomělosti. Je nezbytné odsoudit a vést

boj jak proti tendenci k bezobsažné samoúčelné politické práci, tak i proti omezenému odbornictví. Politická uvědomělost a od

bornost nestojí proti sobě, ale naopak se doplňují. V obou smě rech musíme zvýšit naše nároky, což se v první řadě týká vedou cích státních a hospodářských pracovníků.

Přitom zkušenost posledního období, četné nedostatky v řízení jasně mluví o tom , že musíme vystupovat zejména proti nepolitic kému přístupu k potřebám společnosti a rozhodně vymycovat pla : ný resortismus.

Na základě hlubokých třídních přeměn a rozvoje nových spo

lečenských vztahů, o nichž jsem hovořil, vyrostly a upevnily se naše národy, Češi a Slováci, jako národy socialistické. Současně byl zabezpečen svobodný rozvoj ostatních národností republiky, maďarské, polské a ukrajinské. Upevňování jednoty naší socialis tické společnosti a vytváření předpokladů pro budoucí přechod ke komunismu předpokládá sbližování národů i národností Česko slovenska .

Dosavadním vývojem byly odstraněny nejzávažnější rozdíly me

zi českými a slovenskými kraji v hospodářské, sociální a kulturní úrovni. Na těchto konkrétních výsledcích ve všech oblastech ži 67

vota pevně spočívají vztahy vzájemné důvěry a bratrské spolu práce. Tak vzniká nové, socialistické společenství českosloven ských pracujících , které nemůže dnes nic narušit. Proces sbližování našich bratrských národů nemá ovšem nic společného s buržoazní teorií » čechoslovakismu« , proti které na še strana vždy bojovala, neboť tato teorie byla pláštěm pro po

pírání práv slovenského národa. Je třeba jasně říci, že v podmínkách socialismu sbližování národů nejen nevylučuje, ale naopak předpokládá všestranný roz voj každého jednotlivého národa . Tento rozvoj nechápeme jako jednostranné zdůrazňování národních zvláštností a tradic jedno ho národa proti tradicím a zvláštnostem národa druhého, vyzve. dávání národních odlišností a jejich konzervování. Naše národ nostní politika je politikou proletářského internacionalismu, kte

rá při plném respektování potřeb jednotlivých národů vyzvedává jejich společné úkoly a ty rysy, které je sjednocují. Jestliže již v minulosti měly naše národy tolik blízkého a společného, pak

výstavbou socialismu je naše vzájemné společenství zvlášť silné. A v tomto směru pro všestranné sbližování oboustranně pracovat. .

-

budeme nadále

Budeme pokračovat v rozvoji Slovenska v rámci jednotného

hospodářství republiky tak, aby do roku 1970 byl učiněn pod statný krok v dalším vyrovnání s českými kraji. Jako důležitá součást jednotné soustavy státní moci a správy se bude rozvíjet činnost slovenských národních orgánů při uplat

ňování celostátních a celospolečenských zájmů a potřeb. Tomu dáváme praktický výraz jak v centrálních orgánech, tak ve zvý. šené odpovědnosti slovenských orgánů za práci národních vý. borů . Ke sbližování našich národů zaměříme také celou naši vý.

chovnou práci, rozvoj kulturní a vědecké činnosti. Právě v této oblasti jsou velké možnosti pro vzájemné poznávání ; tomu musí

účinně napomáhat vydávaná literatura , celostátní časopisy, roz hlas a televize, společné plány vědecké práce aj. Soudruzi a soudružky ! Jedním ze stěžejních úkolů budování a rozvoje socialismu je stále širší a důslednější praktické uskuteč ňování zásady , že lid , který je tvůrcem a vlastníkem všech hod not společnosti , si spravuje a řídí svůj stát. Zárukou úspěchu také v této jeho práci je vedoucí úloha komunistické strany. Zku šenosti , které jsme v uplynulém období získali , budou určovat i základní směry dalšího rozvoje naší socialistické státnosti.

Prvořadý význam přitom mají otázky řízení a zásady pro práci ústředních státních a hospodářských orgánů , o nichž jsem již 68

hovořil. Uvádění těchto zásad do života musí vést především

k posílení našeho státu. Budeme dbát na všestranné zdokonalo vání socialistické demokracie, aktivní účast všech občanů

na

správě státu, na řízení hospodářství a kulturní výstavby, zlepšo vání práce státního aparátu a zesílení lidové kontroly nad veš .

kerou společenskou činností. Na tomto místě chci hovořit především k úkolům národních výborů a k práci společenských organizací, zvláště odborů a mlá

deže, neboť to představuje dvě hlavní linie pro rozvíjení aktivní účasti pracujících na správě státu. A zde také pracující získávají praktické zkušenosti pro příští komunistickou samosprávu.

Národní výbory již získaly mnohé cenné zkušenosti a bez nich si vůbec nedovedeme úspěšný rozvoj socialistické společnosti představit. Jejich činnost se rozvíjela při postupném rozšiřování pravomoci . Nemůžeme však nechat bez povšimnutí, že posílení pravomoci národních výborů a zvýšení odpovědnosti nebylo vždy

pochopeno jako prostředek lepšího zabezpečování společenských zájmů, ale u některých funkcionářů i celých volených orgánů nesprávně jako jakési oprávnění prosazovat úzké lokální zájmy. Na doklad toho by bylo možné uvádět celou řadu případů.

Příklady jasně ukazují, že někteří lidé si pletou demokracii s libovůlí, hájení skutečných zájmů pracujících s heslem » vezmi co nejvíc, bez ohledu na druhého « . Tyto funkcionáře a pracovníky

musíme vyvést z jejich hlubokého omylu a ve všech takových pří padech je volat k odpovědnosti. Zvýšená pravomoc není možná

bez státní disciplíny, bez důsledného dodržování zákonů a pra videl našeho života .

Významným krokem při zvyšování účasti lidu na řízení a správě je nesporně přeměna komisí národních výborů v orgány , které pod vedením plén vykonávají důležité funkce při řízení hospo dářského rozvoje na úseku služeb obyvatelstvu i v kulturní oblasti.

Přestože soustřeďují kolem sebe početně velmi silný aktiv, účin nost jejich práce je dosud nedostačující. V tomto směru byla vzne sena v předsjezdové diskusi celá řada připomínek a námětů pra

cujících. Je nutné soustředit národní výbory a zejména jejich ko mise na organizátorskou práci, vést je k odpovědnosti za jednot livé úseky, dosáhnout toho , aby ve své činnosti sjednocovaly ini ciativní výkonnou a kontrolní funkci. V zájmu dalšího prohloubení demokratického charakteru ná rodních výborů bude jistě správné provést také některá zdoko nalení volebního systému, zejména zvýšením vlivu pracujících na výběr kandidátů i na odvolání poslanců pro neplnění jejich 69

l

funkce. Počítáme s tím, že ve stadiu navrhování kandidátů na poslance bude správné posuzovat více kandidátů, než se pracu

jící shodnou na tom nejvhodnějším pro navrhovanou volbu . *

Důležitým článkem socialistického státu byly a jsou orgány vnitřní a vnější bezpečnosti země. S narůstajícím socialistickým uvědoměním nejširších mas bude se přirozeně činnost bezpeč nosti, soudu a prokuratury ve srovnání například s dnešním sta vem zmenšovat. Boj proti negativním zjevům povedeme stále více organizátorskou prací a morálně výchovným působením, i když společenské působení budeme účelně spojovat s použitím všech nutných prostředků donucení. Právě ve společnosti, ve které zá sada vše pro člověka vše pro jeho blaho se stále více usku tečňuje, musíme v životě dodržovat a prosazovat socialistickou zákonnost a nesmíme váhat tvrdě postihnout hrubé narušovatele zákonů a pravidel společenského soužití. Tím více to platí pro

toj proti úkladům imperialistů a jejich rozvědek o naše státní a společenské zřízení.

Pokud jde o vnější bezpečnost státu, vycházíme ze zásady, že dokud nebude dosaženo všeobecného a úplného odzbrojení a bude trvat nebezpečí imperialistické agrese, jsme povinni pečovat o bu dování ozbrojených sil , a to tak, aby mírová práce našeho lidu při

výstavbě socialistické společnosti byla před takovou hrozbou spo lehlivě zabezpečena. Plnění tohoto úkolu vidíme především v pev né jednotě ozbrojených sil zemí – účastníků Varšavské smlouvy , v nejtěsnější bojové družbě se Sovětskou armádou – naší osvo boditelkou, která je hlavní silou obranného systému socialistic kého tábora . / Potlesk .

Obrana socialistické vlasti má u nás všelidový charakter. Této přednosti socialistického státu musíme ještě účinněji využívat , dosáhnout, aby se dále prohlubovalo vědomí odpovědnosti všeho

lidu za obranu a bezpečnost své země, aby se zvýšila jeho poli tická bdělost . *

Plnění našich nových úkolů není myslitelné bez významné úlo

hy společenských organizací, a to jak při prohlubování jejich socialistického uvědomování, tak i ve sjednocování aktivity pra cujících při řízení hospodářství a státu. Významné místo zde za ujímají odbory, Svaz mládeže , ale i řada dalších dobrovolných organizací. 70

,

V uplynulém období byla na odbory, v jejichž řadách je dnes

organizováno téměř 5 miliónů pracujících, přenesena řada úkolů a funkcí, které dříve prováděly státní orgány . Bylo zdůrazněno, že jejich povinností je hledat a uplatňovat nové formy účasti pracujících na řízení. Zkušenosti ukazují, že jde především o výrobní porady a socia listické soutěžení jako nejmasovější způsob této účasti. V or.

ganizování výrobních porad je rok od roku stoupající tendence, a to jak v jejich počtu , tak v účasti pracujících. Je ovšem potřeba mnohé a mnohé podstatně zlepšit. Především dosáhnout toho, aby reálné připomínky a náměty pracujících k návrhu plánu, k organizaci, řízení, hospodárnosti a zlepšení výroby, k uplatňo.

vání techniky a zlepšovacích návrhů, k zajištění ochrany a bez pečnosti při práci byly důsledně odborovými orgány uskutečno

vány. Dále je nutné uvést, že porady jsou převážně organizovány na malých úsecích výroby. Bude úkolem odborů prohloubit sy

stém výrobních porad, zaměřit daleko více jejich činnost na po suzování práce k zabezpečení úkolů celých provozů a závodů. Zvýšená úloha odborových organizací se bude projevovat při za

bezpečování práce komisí lidové kontroly a také jejich účast při jmenování hospodářských vedoucích bude zvýšena. Od XI . sjezdu dosáhlo nového rozmachu socialistické soutěžení, obohatilo se o brigády socialistické práce a nové hnutí »za socia listický poměr k práci«. Ne vždy měly odborové orgány a orga nizace správný poměr k tomuto úsilí a ne všude stály v jeho čele, jak by jim příslušelo. O tom, že tomu tak často v péči odborů

o socialistickou soutěž je, svědčí okolnost, že její výsledky měří mnohde počtem vyplněných formulářů, a ne skutečnými výsled ky práce.

Bude třeba, aby odborová organizace vyvodila také správný závěr z těchto připomínek předsjezdové diskuse, které poukazo valy na nutnost soustavného rozšiřování dobrovolné veřejné prá

ce v odborech , a aby byl soustavně snižován aparát a odborová práce zbavena formalismu.

Vzhledem k perspektivám naší společnosti, k nutnosti připra vovat především naši mládež na práci a život v komunismu, mu síme velikou pozornost věnovat Československému svazu mlá deže . Jemu připadá značný dil odpovědnosti za to, aby naše mlá dež byla všestranně připravena splnit své historické poslání budovatelů komunismu. Celá činnost a úsilí Svazu mládeže mají být soustředěny k tomu, aby mládež byla všestranně vzdělaná , fyzicky zdatná, kulturně vyspělá, aby všechny své síly dávala

uvědomělo rozvoji své vlasti. Jinými slovy to znamená, že Česko 71

slovenský svaz mládeže má být prvním pomocníkem v komunis tické výchově mladé generace .

Přijali jsme v tomto směru v poslední době řadu správných usnesení. Chtěl bych na tomto místě zdůraznit alespoň dvě věci .

Musíme dbát, aby mladí lidé se bezprostředně zapojovali do řízení výroby v závodech, zúčastnili se práce v odborových organiza cích, v představenstvech JZD, národních výborech , komisích apod . Druhou věcí pak je, že musíme ještě důsledněji uskutečňovat myšlenku, aby se mladým lidem svěřovala výstavba určitých dů ležitých děl, abychom je prakticky učili připravovat svou bu doucnost.

Budeme v další naší práci a životě neustále dbát na upevňování naší Národní fronty . I v budoucnu půjde o to , rozvíjet bohatou à svéráznou činnost jednotlivých organizací Národní fronty, která by vedla k dalšímu a účinnému plnění našich úkolů a sloužila

posilování politickomorální jednoty lidu.

Na současném stupni rozvoje našeho národního hospodářství,

kdy se rozhodujícím činitelem dalšího pokroku stává především všestranné uplatnění nejnovějších výsledků vědy a techniky ve výrobním procesu, ještě naléhavěji než kdy dříve vystupuje do popředí význam úrovně vzdělanosti a odborné kvalifikace. Ma

sový rozvoj vzdělanosti je přitom předpokladem nejen pro další vzestup materiální výroby, ale i pro další růst politické aktivity a celkové kulturní úrovně pracujících. Od XI . sjezdu jsme v oblasti školství a ve zvyšování kvalifikace

pracujících dosáhli vcelku dobrých výsledků. Nicméně z hlediska našich dnešních a zejména budoucích potřeb nemáme důvodu k sebeuspokojení. Budování vyspělé socialistické společnosti, na

stupující kvalitativní změny v našem hospodářství a úkoly spo jené s vytvářením předpokladů pro přechod ke komunismu to vše vyžaduje nejen další podstatné zvýšení kvalifikace pracov níků ve výrobě i mimo ni , ale také zásadní změny v počtech, struktuře a připravenosti odborných kádrů. I když nadále budeme věnovat trvalou pozornost zvyšování vše

obecného vzdělání, považuji za správné obrátit pozornost sjezdu na další naléhavé otázky, které před námi vyvstávají . Do roku 1970 nejvýrazněji vzrostou požadavky na počet a úro veň vysokoškolsky vzdělaných kádrů. V roce 1970 by měl počet studentů ve všech formách studia na vysokých školách dosáh nout asi 224 000. Potřebujeme dostatek lidí, kteří budou umět 72

ovládat velmi složitá zařízení vysoce mechanizovaných a auto

matizovaných provozů, budou s to budovat nově vznikající výrob ní obory. Proto hlavní důraz ve vysokém školství klademe na tech nické a přírodovědecké směry, přičemž přední místo musí patřit

základním teoretickým disciplínám, zvláště matematice, fyzice, chemii a biologii.

Masovou základnu pro výběr nejtalentovanějších lidí na vysoké školy a současně pro přípravu značného počtu středních odbor níků jsou povolány vytvářet školy poskytující střední vzdělání. Dnes na těchto školách studuje asi třetina absolventů devítiletky.

Chceme, aby se do roku 1970 tento počet zhruba zdvojnásobil. Současně s tím musíme zlepšovat také úroveň učňovského škol

ství tak, aby ti, kdo jím projdou, měli možnost na základě získa ných teoretických i praktických znalostí dosáhnout nejen stře

doškolského, ale i vysokoškolského vzdělání. Mnohokrát již bylo řečeno, že potřebný počet odborníků se středoškolským a vysokoškolským vzděláním nejsme s to vycho vat jen tradičními způsoby a metodami. Dnes dochází k širokému nástupu pracujících za vzděláním .

Počty studujících při zaměstnání jsou značné, i když stále ještě nedostačující. Ukazuje se, že dobrou vůli a snahu zvýšit své vzdě lání, zlepšit svou kvalifikaci , brzdí mnohdy nedostatky v orga

nizaci a metodách škol a kursů pro pracující. Považujeme proto za včasné tyto otázky urychleně propracovat, využít četné pod něty z předsjezdové diskuse, vyřešit návaznost všech školních i mimoškolních forem vzdělávání a vytvořit z nich jednotnou uce lenou vzdělávací soustavu. Jsme pro to stanovit jako orientační

úkol, aby se v letech 1970 až 1975 přibližně polovina studujících vzdělávala při zaměstnání.

Chtěl bych přitom poznamenat, že nelze trpět představy, jako by na studium při zaměstnání bylo možné klást nižší nároky. Nesouhlasíme s názorem , že tu jde hlavně o získání příslušného vysvědčení, aby se učinilo zadost požadavkům systemizace. Jde nám především o to, co kdo zná a dovede a jak své znalosti uplatňuje v práci ve prospěch společnosti. To je rozhodující mě . řítko. Na druhé straně ovšem musíme dosáhnout, aby znalostem

a dovednostem pracovníků, jejich pracovním výsledkům odpoví dala odměna , kterou dostávají. Stále důrazněji musíme ve všech typech našich škol zabez.

pečovat, aby spolu s poskytováním všeobecného vzdělání a hlu

bokých odborných znalostí vychovávaly žáky a posluchače k vě deckému světovému názoru , ke komunistické morálce, aby for

movaly jejich vysoké politické uvědomění. Znovu podtrhuji, že 73

tu musí jít o jednolitý proces, jehož ideově výchovné stránky pro

stupují celou práci a život školy a je nepřípustné jaksi formálně je přilepovat na okraj celkové výuky jen do hodin občanské vý. chovy nebo lekcí o marxismu- leninismu. Naopak, úkoly komunis tické výchovy patří na čelné místo v celé činnosti škol a jiných vzdělávacích zařízení, přičemž musíme současně usilovat o to,

aby stejným směrem k naprosté ideové jednotě působila nejen škola, ale také rodina, společenské organizace a vůbec celá naše veřejnost.

Dále je třeba pokračovat v duchu usnesení ústředního výboru z dubna 1959 v prohlubování spojení školy se životem, s výrobou. Zavedení výrobní praxe do vyučování, účast žáků na veřejně pro spěšné, zvláště fyzické práci - přes některé nedostatky – při

spívají k zlepšení přípravy mládeže pro život, pro práci na roz voji výrobních sil a socialistické společnosti. Za stejně správné

považujeme opatření, aby absolventi středních a vysokých škol po zakončení studia nejméně 3 až 5 let prakticky pracovali

v místech, která odpovídají jejich odborné přípravě a schopnos tem. To se týká těch, kteří mají pracovat v ústředních nebo jiných institucích mimo výrobu.

K nejzávažnějším úkolům v oblasti školství patří další rozvoj předškolní a mimoškolní péče o děti . Nejde přitom jen o to , aby chom dalším matkám umožnili jít do zaměstnání, ale musíme se na tato zařízení především dívat jako na významný prostře dek vlivu společnosti na výchovu mládeže. Přirozeně, že takový

úkol nemůže zabezpečit sama školská správa, ale stále více musí vzrůstat účast společenských organizací, podniků a závodů na jeho plnění.

Všechny naše výchovné záměry pochopitelně souvisí i s mož

nostmi společnosti a do značné míry i s tím, jak budeme zabez pečovat potřebný počet učitelů a vychovatelů a jejich politickou, odbornou i pedagogickou úroveň .

Důležitá úloha při komunistické výchově připadá literature a umění , které se v průběhu socialistické kulturní revoluce staly

pevnou součástí života naší společnosti. Všechny úspěchy našeho socialistického umění upřímně oceňujeme a považujeme je za záruku, že se celá naše umělecká fronta v průběhu dalšího bu

dování socialistické společnosti ještě těsněji semkne kolem stra ny a pod jejím vedením bude stále aktivněji a s větší účinností přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji člověka . 74

Tak jako před veškerým naším lidem , tak také před naším uměním otevřelo vítězství socialismu v naší zemi veliké prostory. Strana a lid očekávají od umělců, že půjdou neohroženě v jejich řadách, směle budou objevovat a ztvárňovat nové jevy života , probojovávat cestu novým vývojovým tendencím. Jen takové, rea

listické, hluboce pravdivé, stranické a umělecky zralé umění může obohacovat náš duchovní život, učit pracující ještě hlouběji chá

pat současný společenský zápas, dávat jim odpověď na závažné otázky , s nimiž se v životě setkávají, a podněcovat je k neohro ženému boji za komunistickou budoucnost.

Tyto vysoké úkoly , které vkládáme na naše umění, vyžadují, aby umělci v tvůrčím hledání nejpůsobivějších prostředků umělec kého zobrazení naší doby byli k sobě krajně nároční a byli sou časně nesmiřitelní ke všemu, co rozmach a aktivní společenskou úlohu našeho umění oslabuje. To znamená jak proti liberalismu

a svévolné samoúčelnosti, která otevírá cestu idealistickým ná zorům a buržoazní morálce, tak proti schematismu, průměrnosti a povrchnosti, proti konzervativnímu ulpívání na přežitých kon vencích a ustrnulých představách, které odporují životní pravdě.

V zájmu takového vývoje našeho umění bude strana neochvějně uplatňovat leninské zásady řízení umění, napomáhat k překonání odtrženosti umělecké tvorby od života a práce lidu na jedné stra ně a na druhé straně ke skoncování s projevy necitlivého, přezi ravého vztahu k tvořivé práci umělců. S uspokojením a důvěrou vítáme nástup mladé tvůrčí generace, která vyrostla již v podmínkách socialistické společnosti. I když jde často o méně zkušené a umělecky ne zcela vyzrálé soudruhy, oceňujeme jejich elán a přímý pohled na život, odvahu bojovat za vše nové.

Všeobecný rozmach kulturnosti vytváří příznivé podmínky pro stále širší účast lidí na umělecké tvořivosti, pro šíření umění.

Vzrůstají nároky na dříve často opomíjené oblasti umění, jako je písňová tvorba, lidová zábava, kultura pracovního prostředí, bydlení, vzhled strojů, oděvů a všech předmětů, s nimiž lidé při. cházejí do styku.

Nelze rovněž opomíjet staré nesrovnalosti a nepořádky, které živelně přežívají v ekonomickém a společenském postavení uměl ců, pokřivují jejich vztah ke společnosti, oživují živnostenské manýry a podvazují tak jejich tvořivé schopnosti. Myslím, že v souvislosti s otázkami úlohy naší kulturní fronty je na místě poukázat ještě na jednu konkrétní věc. Naše kulturni

inteligence by měla více využívat významné pole působnosti,

jakým je těsná součinnost se členy brigád socialistické práce. 75

Soudruzi mají mnoho možností, jak přispívat k rozvíjení tvůrčích schopností brigád socialistické práce, pomáhat jim v kulturním růstu. Potřebujeme přece, aby nejen technická inteligence, která

každodenně žije výrobními problémy, ale také naše kulturní inte ligence měla větší účast na úseku rozvoje socialistické společ nosti, který je pro nás základní, to je na úseku hospodářství.

Bez rozvoje ekonomiky si nemůžeme představit růst životní ani kulturní úrovně lidu. A je potřeba otevřeně říci, že v této věci nám

nemohou pomoci a nepomáhají například různé estrády nebo jiné rádoby kulturní podniky, které ironizují, zesměšňují a nej různějšími způsoby zlehčují práci našich dělníků, našich pracu jících. Nic na tom nemění, když si někteří umělci myslí, že nám

takovou činností pomáhají. Jsme pro to, aby se nedostatky kri tizovaly, a to vtipem i satirou. Ovšem i tato kritika musí sledo vat pomoc lidem, překonání nedostatků, musí pomáhat k odstra nění přežitků maloměšťáctví. Chtěl bych znovu podtrhnout, že ústřední výbor naší strany vysoko oceňuje práci naší inteligence, at pracuje v technickém nebo humanitním směru. Vysoko oceňuje činnost našich literár

ních a uměleckých pracovníků, účast technické inteligence v bri gádách socialistické práce. Mnoho nových konstrukčních zaříze

ní, která dnes vyrábějí pro naši společnost vysoce produktivní

hodnoty, mnoho nových poznatků a praktické činnosti přinesla naše věda. Můžeme vysoko hodnotit výsledky celé naší lékařské péče a v neposlední řadě práci naší literární inteligence, která obohatila naši společnost řadou významných děl, obohatila náš život.

Velká většina inteligence tak podstatnou měrou přispěla k roz voji tvůrčí aktivity našeho lidu, k všestrannému rozmnožení bo hatství naší společnosti , ke zvýšení všeobecné vzdělanosti , a po mohla tak plnit úkoly a přiblížit se k cíli, který staví naše komu nistická strana.

Jsme přesvědčeni, že tak jako dosud i dále všemi silami se za pojí do úkolů rozvoje socialistické společnosti. Soudruzi a soudružky, strana považuje za naléhavý úkol neustá le rozvíjet a prohlubovat ideově politickou a morální jednotu pra cujících. Na stupni uvědomění a vyspělosti lidí závisí, jak si nej . širší masy pracujících uvědomí své nové úkoly a svou odpověd

nost a podle toho budou také pracovat. Jsme v období, kdy příprava přechodu ke komunismu se stává i pro nás reálnou perspektivou. Tato okolnost bez ohledu na naše

nynější, přechodné obtíže přináší kvalitativně nové, složitější pro blémy a klade vyšší požadavky na pracující. Nově vystupují otáz 76

ky hlubokých přeměn ve společenské dělbě práce, v charakteru rozvoje výrobních sil , v působení vědy a techniky. Řešení a vše

stranné osvětlování vyžadují problémy socialistického, skupino vého i osobního vlastnictví, otázky rozdělování a další. Život také znovu a znovu ukazuje, že morální a politická jed nota lidu stejně jako jednota strany se vyvíjí, a musí být proto

neustále obnovována a upevňována v procesu překonávání pře kážek a obtíží, jež vznikají při vytyčování a uskutečňování linie strany .

To všechno vyvolává nutnost narůstání prvků uvědomělé, tvůrčí činnosti lidových mas, zdůrazňuje to neustále rostoucí význam a úlohu ideologické práce v nastávajícím období. Proto stavíme s takovou naléhavostí do popředí úkol všestranně zkvalitnit ideo vě výchovnou činnost a zvýšit účinnost působení všech jejích ná strojů , jako jsou tisk, rozhlas a televize. Ideologická práce strany v uplynulém období významně při spěla k úspěšnému postupu při socialistické výstavbě v naší ze

mi. Především období po XX . sjezdu Komunistické strany Sovět . ského svazu který se stal mezníkem v boji za obrodu leninismu v celém mezinárodním komunistickém hnutí

je ve znamení úspěšného nástupu za překonání důsledků kultu osobnosti v ideo

logické práci. K jejímu velikému oživení a rozvoji došlo zejména v souvislosti s významnými vnitropolitickými i mezinárodně po litickými událostmi, v souvislosti s všenárodními diskusemi, které organizovala strana. Významné úspěchy celkového rozvoje naší

společnosti spolu s ideově výchovným působením vedly k dal šímu růstu socialistického uvědomění širokých mas pracujících ,

k upevnění morální a politické jednoty lidu. je však třeba říci, že ideová výchova svou úrovní a účinností stále ještě zaostává za novými náročnými úkoly rozvoje socialis tické společnosti. Přes její oživení a rozmach v posledních letech se nepodařilo dosud překonat zaostávání a podceňování teore tické činnosti, formálnost v osvojování si marxismu-leninismu,

často nedostatečnou spjatost s potřebami strany a života naší spo lečnosti. Ideologická práce je dosud nesystematická. Základní příčinou zůstává nepochopení, že ideologická a orga nizátorská činnost tvoří nedílnou jednotu veškeré stranickopoli

tické práce. Zvláště mnozí organizátoři výroby podceňují výchov

nou činnost a zapomínají, že růst ideově politického uvědomění se přeměňuje v sílu , která organizuje pracující za splnění našich plánů. Budeme důrazně uplatňovat požadavek , že vedoucí hos podářští pracovníci jsou odpovědni nejen za výrobní a hospodář. 77

ské výsledky, ale i spoluodpovědni za politickou a odbornou vý chovu pracujících. Sepětí ideově výchovné a organizátorské práce oslabují a naru

šují také ti pracovníci ideologické fronty, kteří nepochopili, že hlavní smysl jejich činnosti je organizovat masy k uskutečňování politiky strany, že jen tehdy může mít jejich práce úspěch, do stane - li výchovná činnost zcela konkrétní obsah. Nedostatky v rozvoji naší ideologické práce jasně ukázala před

sjezdová diskuse. Řada závažných ideologických otázek zůstala jen na okraji. Nelze přitom přehlédnout, že diskuse k otázkám výroby, techniky , organizace a řízení měla vysokou ideově poli tickou úroveň. Naši pracující s hlubokou znalostí věci hovořili

k problémům a úkolům národního hospodářství. Tato skutečnost dokazuje, že mnoholetá orientace stranické propagandy a agitace na otázky ekonomiky již přináší své výsledky.

Hlavním posláním ideologické práce v nastávajícím období je účinně působit při výchově komunistického člověka, aktivního bu

dovatele socialismu, hluboce chápajícího politiku strany i náš světový názor.

Svou odpovědnost za růst socialistického uvědomění pracují. cích musí v první řadě plně pochopit naše stranické orgány

a organizace i všichni komunisté. Je zcela přirozené, že v duchu nových stanov nejvyšší nároky při výchově, při osvojování si mar xismu-leninismu budeme klást na komunisty, zejména pak na

funkcionáře, kteří musí jít příkladem při aktivním osvojování si našeho revolučního učení.

Tomu musí odpovídat i další rozvoj vnitrostranické výchovy, ve které budeme v současné době věnovat náležitou pozornost všem stránkám marxisticko - leninské teorie, abychom rozvíjeli ko . 1

munistickou výchovu všestranně a v plné šíři. Jen tak povedeme pracující k tvůrčímu a hlubšímu zamýšlení se nad problémy naší výstavby a jejich řešením , k samostatnému myšlení a rozhodová ní. To je také základní smysl nových opatření v systému stra nické výchovy, která v tomto roce uskutečňujeme.

Naše strana vždy zdůrazňovala, že život je nejlepší školou

komunistického světového názoru , že rozhodující vliv na výchovu nového člověka má každodenní praktický boj za komunismus. Pro to těžiště komunistické výchovy dnes spočívá ve výchově člověka k socialistické práci . Uvědomělá , iniciativní, tvůrčí a obětavá práce k prospěchu spo

lečnosti je smyslem života , výrazem vlastenectví i správného chá pání internacionálních povinností našeho lidu. Socialisticky žít, to především znamená socialisticky pracovat. Proto výchova k lásce 78

a úctě ke každé společensky užitečné a tvůrčí fyzické i duševní práci se musí stát ústřední otázkou nejen ideové výchovy strany, ale i prvořadým úkolem rodiny, školy, společenských organizací, prostě celé společnosti.

Socialistický poměr k práci se nevžívá automaticky a bez kon fliktů. Je to především boj za odstranění přežitků z dob kapita lismu, kdy se pracující museli všemi prostředky bránit vykořis tování, ničení svého jediného bohatství - pracovní síly. Tyto přežitky se dnes projevují v utajování existujících rezerv, v egois

tickém poměru k socialistickému vlastnictví, v sobeckém stavění osobních zájmů nad společenské, v pracovní nekázni a lajdáctví,

ve špatné kvalitě výrobků, v nechuti zvyšovat kvalifikaci apod . Ve výchově jde právě o to, překonat tyto jevy, vytvářet takové ovzduší a veřejné mínění, které by znemožnilo jednotlivce, kteří chtějí žít na úkor druhých, chamtivce a příživníky, snažící se

urvat pro sebe co nejvíce. I pro nás platí všude probojovat jedině správnou zásadu komunistického života » kdo nepracuje, ať nejí«.

Nové podněty v otázkách vztahu k práci přinesla některá vy stoupení v předsjezdové diskusi . Velký společenský problém , pro blém svědomí a cti každého pracujícího za jeho práci pro společa nost vyzdvihl soudruh Josef Trousil. Vyjádřil všední, ale význam

nou pravdu, že velikou rezervou růstu společenského bohatství je správný vztah lidí k práci , kterého lze využít bez investic a ji

ných hmotných prostředků. Výzva předních pracovníků našeho hospodářství všem pracujícím »Za socialistický vztah k práci , za

dělnickou čest, za čest zemědělce« , která navázala na jeho myš lenku, skutečně zapálila, nalezla od samého počátku širokou ode zvu a stává se hnutím, které při správném vedení přinese nejen

hmotné hodnoty, ale významně přispěje i k výchově nového člo . věka .

Je potřeba říci, že daleko aktivněji by měla toto nové probo jovávat celá naše ideologická fronta . Vědecká pracoviště by měla daleko lépe a iniciativněji rozpracovávat otázky spojené s hes lem » socialisticky pracovat a socialisticky žít « , otázky morálky, rozsahu osobního vlastnictví a vztahů mezi lidmi.

Naše strana vždy kladla veliký důraz na výchovu pracujících

v duchu proletářského internacionalismu. Také v diskusi projevili pracující o tyto otázky živý zájem. Proletářský internacionalismus je základním principem výstav by socialistické a komunistické společnosti . Vyjadřuje vzájemnou 79

1

podporu socialistických zemí, komunistických a revolučních děl

nických stran a pracujících celého světa v boji proti imperialis mu, za mír, demokracii, svobodu a socialismus. Pracující, kteří zvítězili ve své zemi nad buržoazií, jsou povinni poskytovat vše

strannou pomoc lidu dosud bojujícímu za národní a sociální osvo bození. Je proto naprosto správné, jestliže podporujeme lid zemí,

které se osvobodily z koloniální nadvlády. Tak to také náš lid chápe. ( Potlesk. ) Avšak každému našemu člověku musí být v těchto otázkách

naprosto jasno. To je také úkolem i naší výchovné práce. Je to , soudruzi, otázka velmi vážná a zásadní pro život strany. V žád ném případě nemůžeme ponechávat stranou to, že zazněly, i když ojediněle, hlasy proti těmto našim internacionálním povinnostem. Je zajímavé, že zpravidla to byly hlasy těch, kteří se navenek

holedbají demokracií , humanitou, láskou k bližnímu. Tyto zá sady však , jak je vidět, u nich končí okamžikem, kdy se domní vají, že musí dávat něco ze svého. U jejich osobních zájmů končí

všechny dosud uznávané »zásady « a ze slupky »humanistů « se vy loupne prachobyčejný chamtivý měšták. Žel, těmto lidem se do stává leckdy sluchu i u poctivých lidí. To je samozřejmě i naše chyba , která ukazuje, že jsme dosud neudělali vše, aby každý náš občan správně chápal tyto otázky.

Ve vědomí našeho lidu jsou pevně zakotveny city neporušitelné

ho bratrského přátelství k Sovětskému svazu i k ostatním socia listickým zemím. Náš lid velmi dobře ví, že v příslušnosti k so cialistickému táboru je záruka nejen naší bezpečnosti, ale i pod mínka dalšího rozvoje naší země. ( Potlesk. ) Soudruzi, žádná jiná společnost nemohla vytvořit takový soulad individuálních a společenských zájmů než společnost socialistic ká . Jedině za socialismu se stal nejzákladnějším smyslem veškeré činnosti člověk. Avšak socialismus představuje takový stupeň spo lečenského rozvoje, kdy potřeby člověka mohou být uspokojovány podle jeho podílu na tvorbě společenského bohatství. Na tom , aby

chom tuto zákonitost správně objasňovali, a zejména probojová vali její praktické dodržování, nesmíme šetřit sil. S výchovou ke kolektivní odpovědnosti všech pracujících za vý .

voj celé společnosti souvisí objasňování otázek uvědomělé socia listické disciplíny , dodržování socialistické zákonnosti . Ve směr nicích a usneseních strany , v zákonech a řádech našeho státu je

vyjádřena vůle dělnické třídy i všech pracujících. Každé porušení norem života a zásad zakotvených v zákonech znamená poškozo

vání zájmů všech pracujících, celé společnosti. Vítězství komunistického světového názoru ve vědomí pracují 80

A

cích, pevná morální a politická jednota lidu vyžadují neustále bo

jovat proti buržoazní ideologii . Nejednou jsme zdůrazňovali, že le . 9

i ninská zásada mírového soužití v žádném případě neznamená sou žití v oblasti ideologie .

Stále silnější vliv socialismu ve světě nutí buržoazii, aby nejen hledala novou »ideovou« platformu, ale aby nelitovala prostředků k ideovému pronikání do zemí socialistického tábora.

Pravda , buržoazní propagandě se nemůže podařit získat na svou stranu masu našich pracujících. Musíme si však být vědomí , že ně které projevy maloměšťáckého radikalismu, nepochopení a pře

krucování principů demokratického centralismu, anarchistické pojetí socialistické demokracie, liberální, apolitické tendence ně

kterých, zejména intelektuálních kruhů, poklonkování před vý střelky buržoazní kultury - mají svůj původ i v působení buržoaz ní ideologie . To platí i o nejrůznějších projevech sobectví , pani kaření, nákupní horečky a podobně. Úkolem ideologickovýchovné práce na všech úsecích je nekom promisně odhalovat nevědeckost a protilidovost buržoazních ideo

logií , jejichž hlavním projevem je dnes antikomunismus. Na jeho základě se sjednocují všechny nejreakčnější síly, počínaje pravi covými socialisty přes buržoazní ideology až po fašisty, aby po mluvami socialistických zemí a přikrašlováním kapitalismu odvrá tily lid svých zemí od socialismu, pronikáním do našich zemí brz

dily rozmach tvůrčí aktivity mas. Buržoazní propaganda se snaží narušovat jednotu pracujících ,

oslabovat jednotu strany a lidu , rostoucí vliv strany v masách a usiluje o oživování nacionalistických tendencí. Jednou z forem v tomto boji je snaha vyvolat nezájem, apolitický poměr pracují cích k našemu socialistickému vývoji. To se zejména projevuje u části mládeže. Není to ovšem vinou mládeže samé, ale je to projev nedostatků v naší výchovné práci . Naším úkolem je dokazovat

mladým lidem , že vše, co se u nás i ve světě děje, se každého bez prostředně dotýká . Je naší povinností, zejména mezi mladými lid mi, zesílit naši výchovnou práci , dosáhnout její vysoké účinnosti.

To vyžaduje umět se k mládeži přiblížit, poznávat její problémy a o nich s mladými lidmi otevřeně hovořit, pohotově a citlivě reago vat na city a zájmy, odrážet všechny negativní vlivy, které mohou na mládež působit. Jde o to, abychom přílišným nesprávným po

učováním z našich zkušeností mládež od sebe neoddalovali , ale naopak jejich vhodným využíváním mládež získávali. Říkat -- to

když my jsme byli mladí, když my jsme dělali to i ono , to někdy

nepomůže , spíše naopak to mládež odradí. To bylo dříve. Dneska jsme v socialistické společnosti a mládež má pochopitelně trochu 81

1

jiné nároky. Je ovšem třeba předávat naší mládeži zkušenosti z bo

jů komunistické strany, ovšem dělat to tak , abychom skutečně mládež učili využívat těchto zkušeností v současných podmínkách.

Soudruzi a soudružky , žijeme v období zvýšeného mezinárodní ho napětí, v období zvýšeného boje mírových sil za udržení světo

vého míru, boje za odražení pokusů imperialismu vyvolat válku. O tom jsme se přesvědčili právě v uplynulých týdnech. Američtí imperialisté přivedli svět až na samý pokraj nukleární světové války. Zaslepeni nenávistí vůči revoluční Kubě, která jako první

země amerického kontinentu pozvedla prapor socialismu, rozhodli se ke vpádu do této hrdinné země a k jejímu zničení. Za bezpro

střední záminku si Spojené státy americké vzaly existenci rake tových zbraní, které Sovětský svaz poskytl k ochraně Kuby na zá

kladě zkušeností z reakčního napadení Kuby kontrarevolucionáři podporovanými americkými kruhy a v souvislosti s bezprostředním nebezpečím nového agresivního vpádu na Kubu . Příprava napadení nebyla nijak utajována, veřejně se o ní hovořilo a veřejně se chys tala i americkými politickými kruhy .

Za odvrácení vpádu a zmaření plánů vůči svobodné Kubě, a tím

i odvrácení světového válečného konfliktu může lidstvo vděčit jen pevnému, rozumnému a odpovědnému postoji Sovětského svazu a

jeho důsledné mírové politice. ( Dlouhotrvající potlesk .) Přede vším to, že se předseda rady ministrů Sovětského svazu soudruh

Chruščov obrátil na presidenta Spojených států amerických Ken nedyho s vážným upozorněním na nebezpečnost situace a odpo

vědnost USA za možnou válku a s výzvou hledat cesty , jak válce zabránit, mělo svůj veliký význam .

V zájmu zachování míru i v zájmu zajištění mírového života pro kubánský lid , v zájmu zabránění termonukleární válce vydal So větský svaz prohlášení, že demontuje raketové základny určené k ochraně nezávislosti a svobody Kuby , jestliže Spojené státy ame rické dají záruky , že odvolají blokádu a že nenapadnou Kubánskou republiku.

Toto rozhodnutí Sovětského svazu se setkalo s vřelým uznáním veliké většiny lidí i v kapitalistických zemích , kteří si znovu uvě domili , že na rozdíl od jejich vlastních vlád je to vláda Sovětského svazu, která hájí důsledně mír pro veškeré lidstvo. ( Bouřlivý po tlesk , volání: » At žije Sovětský svaz ! At žije mir! « ) A když prest dent Kennedy dal slib, že Kubu nenapadnou, Sovětský svaz rake tové základny demontoval . Tento výsledek je úspěch míru , je to úspěch i pro kubánský lid . 82

Naše komunistická strana a vláda republiky stojí plně za poli

tikou Sovětského svazu při řešení krize v Karibském moři, protože tato politika je nejen v souladu se zachováním míru , ale i v zájmu samého kubánského lidu , se kterým nás pojí přátelské svazky a společné zájmy . Stojíme i nadále po boku kubánského lidu, sou hlasíme a podporujeme pět požadavků vyhlášených kubánskou vládou, budeme mu pomáhat ochraňovat jeho revoluční vymože nosti, budeme mu pomáhat v jeho socialistické výstavbě. ( Po tlesk . )

To ovšem nikterak neznamená, že složíme ruce v klín, přesta neme být ostražití, ukolébáni slibem Kennedyho. Musíme nadále

vidět, že imperialismus využije každé, třeba zdánlivě pro ně pří znivé situace k zostřování mezinárodních vztahů, zastrašování

svobodymilovných národů, k podněcování reakčních sil k válce >

proti socialistickým zemím.

Střetnutí v karibské oblasti znovu ukázalo, že ještě nenadešel čas, aby bylo možné považovat imperialismus za bezmocného starce , který jen vyhrožuje, ale k činům se mu nedostává sil. Na

opak, imperialismus se znovu představil lidstvu jako nebezpečný dravec, se kterým musíme počítat.

Zároveň však toto střetnutí bylo názorným potvrzením závěrů XX. a XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, že vál ky nejsou osudově nevyhnutelné, že je možno války vyloučit ze

života společnosti. Bylo názorným potvrzením, že ne kapitalis mus, ale stále více socialismus v důsledku své převahy určuje chod světových dějin , řešení nejzávažnějších otázek lidstva , jako je zachování míru.

Rozuzlení této napjaté a pro další osudy lidstva nebezpečné si tuace je ze strany Sovětského svazu novým dokladem praktické ho uskutečňování leninské politiky mírového soužití, které není ničím jiným než neustálým bojem , řetězem střetnutí mezi kapita lismem a socialismem. Mírové soužití právě předpokládá, že spor né otázky budou v zájmu zachování míru řešeny cestou jednání. Přitom je možné a mnohdy i nutné přistupovat na kompromisní fešení, na ústupky za ústupky našich nepřátel . V takovém boji je možné i dnes zachovat mír a zároveň vybojovávat na imperialis

mu jednu pozici za druhou. Zachování míru je v zájmu našich dlouhodobých cílů, mír slouží tomu, aby dále sílila socialistická soustava a věc komunismu. ( Potlesk. )

Na druhé straně však krize v Karibském moři znovu ukázala, jaké nebezpečí lidstvu hrozí již z pouhé existence nukleárních zbraní. Američtí generálové propadli takové hysterii , że chybělo jen málo , aby začaly vybuchovat americké atomové bomby. To 83

by mělo vyburcovat lidstvo k novému rozmachu hnutí za všeobec né a úplné odzbrojení.

Události uplynulých dnů také potvrdily naprostou oprávněnost

požadavků socialistických zemí uzavřít mírovou smlouvu s Ně meckem. Nedořešené pozůstatky druhé světové války, vojenská okupace západního Berlína, nebezpečné militaristické a revanšis tické rejdy v Německé spolkové republice, to jsou jiskry, z nichž by mohl povstat nový válečný požár. Historické zkušenosti i dnešní skutečnost v západním Německu nás opravňují žádat, aby výsledky druhé světové války byly mezi národně zakotveny . Aby bylo zabráněno západoněmeckým milita

ristům přejít od hlásání revanšistických požadavků, které jsou dnes vyslovovány různými politiky, orgány i organizacemi, k re vanšistickým činům. Z tohoto hlediska mají mimořádný význam hraniční opatření Německé demokratické republiky v Berlíně, kte rá přetala most do socialistického tábora provokatérům, špiónům a diverzantům.

Tato opatření naplňují i část cílů, které Sovětský svaz a ostatní socialistické země svým bojem za uzavření mírové smlouvy s Ně meckem sledovaly. To je třeba vidět, protože to je důležité pro

určení současné mezinárodní politiky socialistického tábora v ně mecké otázce .

V souvislosti s naším úsilím o uzavření mírové smlouvy nás různí západní politikové obviňují, že rozdmycháváme nenávist vů či německému lidu, že nechceme zapomenout na hrůzné činy ně meckého fašismu. Otevřeně říkáme , že nemůžeme zapomenout a nezapomeneme na strašlivé utrpení českého a slovenského lidu stejně jako lidu

ostatních zemí za hitlerovské okupace dotud, dokud v bonnském státě budou vládnout a rozhodovat nacisté a hlásat revanšismus,

odvetu. ( Potlesk. ) Nemůžeme ani nevidět, jak jsou perzekvovány demokratické síly a organizace a znemožňována jejich činnost lid mi, kteří byli nositeli protidemokratických a fašistických metod v době Hitlera ,

My nechováme

o tom ostatně svědčí náš vztah k občanům

Německé demokratické republiky – k německému pracujícímu li du a vůbec už ne k jeho mladé generaci žádnou nenávist. Naopak,

přáli bychom si navázat s Německou spolkovou republikou, která by byla mírumilovným státem, normální vztahy , rozvíjet s ní hos podářskou a kulturní spolupráci. Zatím to však je západní Němec ko , které nejeví žádnou opravdovou ochotu ani k nejzákladnější normalizaci vzájemných vztahů . Západoněmečtí představitelé by měli v praxi ukázat, že napříště 84

chce Německá spolková republika žít se svými sousedy, se všemi národy světa v míru, v přátelství, že uznává hranici Odra - Nisa a že se zříká všeho, co bylo spjato s érou hitlerovského fašismu, že se zříká metod, kterých vůči sousedům používal Hitler. To by ovšem muselo být doloženo skutky. Tak by Německá spolková republika přinesla cenný příspěvek světovému míru, který by uví taly všechny mírumilovné národy nejen v Evropě , ale i na celém světě.

Světový kapitalismus, který utrpěl za poslední léta řadu porá žek, oslabujících jeho postavení a podemílajících jeho základy , se pokouší zvrátit běh událostí. Proto dochází v poslední době k růz ným provokacím a agresívním činům.

Nejzávažnější změnou posledního desetiletí je změna v poměru sil mezi socialismem a kapitalismem ve prospěch socialismu. V tomto procesu sehrál rozhodující úlohu vzestup ekonomiky so cialistických zemí, především Sovětského svazu, jejíž podíl na svě tové produkci představuje nyní téměř 37 % . Tato skutečnost spolu s vynikajícími výsledky sovětské vědy , vyjádřená především úspě chy v kosmických letech, ukazuje, že v měření sil s kapitalismem

si socialismus se zákonitou pravidelnosti razí cestu k prvenství ve všech oblastech společenského života. Velmi těžkou ránu světové kapitalistické soustavě zasazuje osvobozenecký boj národů z pout kolonialismu. Tyto národy se ve své většině po získání samostatnosti stavějí na protiimperialistic ké, protiválečné pozice. Tím se v posledních letech neobyčejně rozrostla fronta národů, které aktivně zasahují do řešení meziná rodních otázek a často v nich zaujímají shodné stanovisko se so cialistickými zeměmi. Stojíme po boku všech národů, které ještě bojují za svou svobo

du a samostatnost. Budeme je podporovat v úsilí o vymanění se z pout kolonialismu.

Máme dobré a přátelské vztahy se zeměmi, které se již z kolo nialismu osvobodily a dnes začínají budovat svou zem . Stojíme jim po boku, a tak jako v minulosti , i dnes se snažíme jim podle svých možností pomáhat. Pomáháme jim ve výchově odborníků, v budování průmyslu, v zemědělství, pomáháme jim i odbornou praktickou činností v jejich zemi. Radujeme se z každého úspěchu těchto zemí, protože to posiluje síly míru ve světě.

85

Vážným problémem v poslední době byly i ozbrojené srážky, k nimž došlo na indicko-čínských hranicích . Tento konflikt vzhle

dem k agresivním snahám amerického imperialismu nebyl nikte rak na prospěch jednotné síle socialistických zemí a ostatních mí rumilovných zemí v boji za mír.

Je bezesporu, že americký imperialismus využil i tohoto kon fliktu k tomu, aby vystoupil se svými agresívními záměry proti Kubě. Pohraniční střetnutí se hodilo také reakčním silám v Indii, které jsou živeny a podporovány Spojenými státy americkými a druhými imperialistickými silami a které jsou v současné době

v ofenzívě a snaží se uchopit vládní moc v Indii. Vycházejíce ze současné napjaté mezinárodní situace, považuje me za správné prohlášení vlády Čínské lidové republiky o tom, že ze své strany zastavuje ozbrojený boj a že vyzvala k zahájení pří .

mého jednání mezi vládou Čínské lidové republiky a vládou Indic ké republiky. Uvítali jsme toto prohlášení a vřele je podporujeme. Zahraniční politika Československé socialistické republiky je součástí jednotné zahraniční politiky socialistických zemí, jejímž základem je mírové soužití. Jsme pro mírové řešení všech spor ných otázek mezi zeměmi. Jsme proti imperialismu a kolonialis mu. Podporujeme všechny snahy za svobodu, demokracii, za po krok, za socialismus. ( Potlesk . )

Neznamená to nikterak, že jsme-li pro řešení sporných otázek mírovou cestou, že nebudujeme svou obranu. Jsme si vědomi, že imperialisté spíše jednají, vidí-li proti sobě sílu, nemají-li proti sobě bezbranného partnera. Proto jsme pevným článkem obran ného spojenectví členů Varšavské smlouvy . Soudruzí, mezi nejpřednější povinnosti marxistické revoluční dělnické strany v boji za další pokrokový vývoj ve světě , za roz mach sil svobody, míru a socialismu i za obranu tábora socialis mu patří úsilí o upevňování jednoty a semknutosti socialistických zemí .

V semknutosti a v jednotě národů socialistických zemí, v jejich věrnosti marxisticko - leninskému učení je hlavní zdroj síly a ne přemožitelnosti každé socialistické země a celého socialistického tábora. ( Potlesk. )

Naše strana stojící pevně na zásadách proletářského internacio nalismu, na zásadách vzájemné spolupráce , pomoci a podpory me zi socialistickými zeměmi , vede veškerou politiku naší republiky

tak, aby přispívala podle všech svých možností čestným dílem k upevňování jednoty socialistických států . Základem této jedno ty je pro nás pevné spojenectví a věrné přátelství s první zemí so 86

cialismu - se Sovětským svazem, spolupráce naší strany s Ko munistickou stranou Sovětského svazu. ( Bouřlivý potlesk. ) Minulé období mělo v tomto směru velký význam. Vždyť v této době došlo v Moskvě k historickému setkání představitelů 81 ko munistických a dělnických stran, kteří jednali o nejzávažnějších

otázkách současnosti a vypracovali společné jednotné prohlášení ke všem těmto otázkám. Rozvinuli tak a obohatili Deklaraci ko

munistických a dělnických stran z roku 1957 a oba tyto uvedené dokumenty svými idejemi hluboce ovlivňují nejen komunistické, ale celé mezinárodní revoluční dělnické hnutí.

Mezinárodní komunistické a revoluční hnutí bylo dále posíleno před rokem přijatým programem Komunistické strany Sovětského svazu na jejím XXII . sjezdu prvním programem rozvinuté vý. -

stavby komunismu na světě. Z tohoto historického programu, z té to živé charty naší doby čerpají především komunistické strany socialistického tábora pro řízení výstavby ve svých zemích. Naše komunistická strana jasně prohlásila , že je to i náš program, že se k němu plně hlásíme a budeme podle něho pracovat v podmín

kách socialistického Československa. Program Komunistické stra ny Sovětského svazu se však zároveň stal mohutnou inspirující silou pro komunistické a dělnické strany, celého světa, pro všech ny ty, kdož bojují za lepší zítřek svého lidu proti imperialismu a kolonialismu. Mezinárodní komunistické a revoluční hnutí je na vzestupu, pro

žívá právě v současném období další velký rozvoj svých sil. Od po rady v r. 1957 počet komunistických a dělnických stran vzrostl o 13 a dnes v řadách komunistů ve světě bojuje přes 42 miliónů členů. ( Potlesk . ) Světové komunistické hnutí je dnes největším organi

zovaným jednotným revolučním hnutím , vycházejícím z marxis mu -leninismu, bojujícím za osvobození pracujících, proti imperia lismu, za svobodu, demokracii, za mír a socialismus. O ideové síle jednotného komunistického hnutí svědčí dále i ta okolnost, že přes velikou snahu nedaří se do hnutí propašovat re vizionistické tendence nebo jimi ovlivňovat revoluční dělnické hnutí. Boj proti revizionismu jako hlavnímu nebezpečí v revoluč.

ním dělnickém hnutí, jak ukázala minulá léta, byl úspěšný a revo luční dělnické strany vcelku obhájily správnou revoluční cestu

nastíněnou Deklarací komunistických a dělnických stran v roce 1957. Aniž bychom přehlíželi nutnost trvalého boje proti revizio nismu, musíme dnes vidět druhé nebezpečí, kterým je dogma tismus a sektářství a které, jak o tom hovoří společné dokumen

ty mezinárodního komunismu , se může v činnosti jednotlivých stran stát hlavním nebezpečím. 87

Právě společné porady komunistických a dělnických stran a ji mi přijaté dokumenty, teoretická a praktická činnost Komunis tické strany Sovětského svazu byly mohutnou zbraní v boji jak s revizionismem, tak s dogmatismem.

Každý, kdo reálně posuzuje vývoj událostí, jasně vidí, jak prá vě po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, po prvním velkém mezinárodním komunistickém jednání v roce 1957, po po

radách v roce 1960 a nyní pod vlivem úspěšného uskutečňování výsledků XXII. sjezdu roste marxisticko -leninská jednota komu nistických řad , sílí mohutný vliv komunismu. Přes tuto živou a sílící jednotu nechceme zastírat, že se objevily i stíny. Sem patří činnost předáků Albánské strany práce, kteří se v posledním období zcela rozešli se zásadami mezinárodního

komunistického hnutí a narušují všechny směry a zásadní úkoly, které byly ve společně přijatých dokumentech vytyčeny. A je po chopitelně v rozporu s těmito dokumenty i ten, kdo popřává slu chu anebo dokonce podporuje albánské předáky v jejich útocích proti jednotě komunistického hnutí. Všechny komunistické strany

se v Moskvě zavázaly nepřipustit jakékoliv činy, které by mohly podrývat jednotu mezinárodního komunistického hnutí. A to dnes albánští předáci činí ve všech základních otázkách.

Nebylo by třeba se tolik zabývat názory těchto revolučních frázis tů, kdyby za nimi nestály snahy , které byly v celém komunistic kém hnutí odsouzeny .

Vezměme praktický výraz těchto názorů ve dnech ohrožení Ku by a světového míru americkým imperialismem . Je skutečně od souzeníhodný postoj zachovávat nejprve mlčení a potom, když je krize řešena v zájmu míru a socialistické revoluce, v zájmu světo vé dělnické třídy i samé revoluční Kuby, organizovat jakési akce na její podporu. Zatímco Sovětský svaz, socialistické země a spo lu s nimi světová pokroková veřejnost se snažily zadržet ruku amerického imperialismu s atomovými bombami, albánští předáci začali štvát do termonukleární světové války. Nejde jen o to, že se

tak postavili do jedné řady s nejreakčnějšími západními komen

tátory a politiky a že taková politika je zradou moskevského Pro hlášení o boji za mír, proti válce a imperialismu, ale i provokací proti Sovětskému svazu. Tito lidé se přitom vydávají za komunis ty, za jediné strážce čistoty moskevské Deklarace a Prohlášení, ačkoliv jejich stanoviska jsou v naprostém rozporu s těmito doku menty . Přitom ústřední výbor KSSS a osobně soudruha N. S. Chru ščova a každého , kdo opravdu hájí společně přijaté zásady, ozna čují za lokaje imperialismu, moderní revizionisty a podobně.

Tak jsme mohli v posledních dnech znovu číst, že dokud exis 88

tuje imperialismus, je prý iluzí mluvit o možnosti odstranění svě

tové války a o všeobecném a úplném odzbrojení. To je ovšem v na prostém rozporu s tím, co je zapsáno v moskevském Prohlášení, že ještě před úplným vítězstvím socialismu ve světě, kdy ještě v části světa zůstane kapitalismus, vznikne reálná možnost vy loučit ze života společnosti světovou válku. Tak to stojí v doku mentech a s nimi souhlasily všechny strany.

Komunistické a dělnické strany současně plně podpořily ná vrh Sovětského svazu na všeobecné a úplné odzbrojení, který ' má historický význam pro osudy lidstva . Podle některých frá zistů a sektářů však odzbrojení přichází v úvahu až po vítězství

socialismu na celém světě. Ale to ovšem není program činu a boje, ale pasívní čekání na to , co podnikne kapitalismus. Podobně se staví do rozporu boj za mir s bojem za osvobození národů z pout kolonialismu , ačkoliv je dobře známo, že komunis tické strany dávají národně osvobozeneckému boji svou plnou podporu. Nejen ideologickou, ale i materiální. Dogmatici a sek táři rovněž napadají možnost uskutečnit socialistickou revoluci pokojnou cestou , ačkoliv komunisté a dělnické strany v roce 1960 považovaly za nutné plně potvrdit své dřívější zásadní le

ninské stanovisko v otázkách forem přechodu různých zemí od kapitalismu k socialismu.

Nejrůznější, marxismu-leninismu naprosto cizí teorie , které za stávají a rozšiřují albánští představitelé, vyhlížejí sice na první pohled velmi revolučně , ale jsou ve své podstatě výrazem nevíry v sílu socialismu, a v jeho historickou , zákonitou oprávně

nost. Jsou produktem nacionalismu a dogmatické omezenosti, která nezkoumá skutečný poměr sil ve světě, která není s to vzít zřetel na nové podmínky boje za socialismus a komunismus na celém světě .

Přitom je třeba ale říci, že »teoretici « podobného druhu často v praxi, pokud jde o vlastní zemi , dělají něco jiného , než hlásají

ve svých poučkách. Zatímco například nabádají jiné k bojovnosti vůči imperialismu, jsou sami vůči němu v praxi shovívaví . My přirozeně, aniž bychom ustupovali z principiálních marxis ticko-leninských pozic, se snažíme překlenout a neprohlubovat

existující rozpory , naopak v zájmu jednoty revolučního dělnické ho hnutí, v zájmu síly socialistického tábora , v zájmu míru , v zá jmu sjednocení sil proti imperialismu a proti válce učinit vše chno pro sblížení názorů . Proto také velmi otevřeně hovoříme o těchto otázkách na našem sjezdu před delegacemi bratrských

stran, aby také ony znaly pevnou pozici naší strany. ( Bouřlivý potlesk . ) 89

Dnes je třeba napřít všechny síly do boje proti imperialismu. Zabránit imperialismu v rozpoutání války, v tom, aby mohl zotro

čovat národy, které povstaly ke svobodě, a zmařit kontrarevolu ci – v tom vidíme nejzákladnější úkoly svého boje. Tomu také podřizujeme svůj postoj a vycházíme z toho v dalších otázkách. Budeme usilovat o další upevnění socialistických sil, o další těs né přátelské styky s národně osvobozeneckým hnutím. Proto spo lupracujeme se všemi zeměmi, které podobně jako my usilují o mír, o pokrok, o mírové dorozumění mezi národy. Z toho také vycházíme v našem poměru k Jugoslávii . Jsme pro

rozvíjení vzájemně výhodných obchodních i hospodářských sty ků, pro rozvíjení kulturních, vědeckých a jim podobných vzájem ných styků. Jsme pro styky po státní linii, které budou sloužit věci míru a socialismu, jsme pro rozvíjení přátelství mezi naším a jugoslávským lidem.

Pro nás musí zůstat základnou při řešení všech otázek mezi národních vztahů a politiky zásady obsažené v Deklaraci komu

nistických a dělnických stran z roku 1957 a v Prohlášení z roku 1960.

Soudruzi a soudružky !

Všechny úkoly nastávajícího období, o kterých jsem hovořil – to jsou úkoly strany. Tak jako všechno, čeho jsme v minulosti do sáhli , bylo výsledkem důsledné revoluční činnosti strany, tak ta ké dnes strana nese hlavní odpovědnost za splnění velikých úko

lů všestranného rozvoje socialistické společnosti. Proto také na našem XII. sjezdu jako základní věc vyzvedáváme úkol dále po

silovat vedoucí úlohu strany, zabezpečovat její rozhodující řídící vliv jak v ekonomice, tak v kultuře, ve výchově lidí, ve všech ob lastech našeho života.

Máme k tomu všechny předpoklady. V boji za vítězství socia lismu zapustila vedoucí úloha strany v naší společnosti hluboké

kořeny. Nejširší vrstvy lidu spatřují v naší straně svou osvědče nou vůdkyni, v řadách strany vyrostly tisíce a tisíce nových, nad

šených a zkušených bojovníků za komunismus. K upevnění vedoucí úlohy strany velmi přispěla opatření při jatá ústředním výborem v posledních letech. Vycházeje z historic kých závěrů XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, provedl náš ústřední výbor hluboký rozbor období poznamena ného i u nás působením kultu osobnosti Stalina, soustavně a ener

gicky prosazoval uplatňování a rozvoj leninských norem a zásad 90

řízení v celé práci strany. Rada významných usnesení přispěla k rozvoji vnitrostranické demokracie, k posílení kolektivnosti ve dení, k zvýšení úlohy místních stranických orgánů a zejména zá

kladních organizací strany. Zvýšil se podíl nejširších řad členů strany při tvorbě a uskutečňování její politiky. To všechno vedlo ke zvýšení akceschopnosti celé naší strany . Naše strana pochopila leninské myšlenky XX. sjezdu Komunis tické strany Sovětského svazu v plné šíři a nezužovala je jen na vnitřní život strany. Chápala, že je nutné skoncovat s důsledky

kultu osobnosti v celé společnosti. Učinili jsme vše potřebné pro přísné dodržování socialistické zákonnosti, pro rozvoj socialistic

ké demokracie. Plně se uvolnil prostor tvůrčím silám pracujících. Nic již nebrzdí lidové masy v jejich úloze tvůrců historie. Naopak,

jejich energie je umocňována správným stranickým vedením. Ústřední výbor předstupoval se všemi základními organizacemi před všechen lid, radil se v diskusích s pracujícími o nových opa třeních a svá rozhodnutí obohacoval jejich zkušenostmi.

úsilí strany o překonání důsledků kultu osobnosti, o prosazení a rozvinutí leninských norem stranického života a zásad řízení ne ní a nebylo záležitostí jednoho usnesení, jednorázovou kampaní. Je to nepřetržitý proces. Proto se také ústřední výbor těmito otáz kami soustavně zabývá. Významné v tomto směru bylo loňské lis topadové zasedání ústředního výboru, na němž jsme projednali zá

věry z XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu pro práci naší strany.

Tyto závěry, jakož i příprava XII. sjezdu KSČ, předsjezdová dis kuse k návrhu nových stanov strany a k výhledům dalšího rozvo je naší socialistické společnosti jsou projevem dalšího uplatňová ní a rozvíjení leninských norem stranického života.

Prosazování leninských norem do života nebylo a není lehké vzhledem k důsledkům , které zanechalo celé období kultu osob

nosti. I u nás se za autoritu strany skrývaly protistranické meto dy, i u nás se porušovala a zneužívala socialistická zákonnost. Při prověřování jednotlivých případů z období let 1949-1954 dospěl ústřední výbor k závěru, že soudní rozsudky, které byly tehdy vy

neseny v politických procesech, u většiny odsouzených byly ne správné nebo neodpovídaly míře a charakteru jejich provinění. V důsledku toho bylo zbaveno původní obžaloby a rehabilitováno více než 30 osob. Přitom se u některých obviněných prokázalo, že měli být potrestáni za činy, jichž se skutečně dopustili, ale za kte

ré nebyli bráni k trestní odpovědnosti . Po odvolání Rudolfa Baráka však vyšly najevo nové poznatky

a souvislosti. Vina Baráka spočívá v tom, že jako předseda komise 91

pro prověřování politických procesů v letech 1955 až 1957 a jako ministr vnitra, ač znal řadu závažných signálů a skutečností, ne provedl šetření důsledně a neobjasnil politickému byru a ústřed nímu výboru významné okolnosti, které vrhaly jiné světlo na hod

nocení některých politických procesů a na jednotlivá obvinění. Ru dolf Barak tak činil především proto, aby chráněním určitých pro vinilců upevnil své postavení na ministerstvu vnitra. Spekuloval s tím , že těchto znalostí využije ve svůj osobní prospěch.

Ústřední výbor rozhodl znovu zevrubně prošetřit politické pro cesy z let 1949–1954, vyvodit z nich zásadní závěry a již defini tivně věc ukončit.

Vzhledem k závažnosti celé věci a vzhledem k tomu, aby období kultu osobnosti u nás bylo definitivně uzavřeno, komise ústředního

výboru podrobně prostudovává všechny materiály a archívy z této doby, dělá závěry hlavně k činnosti strany , k činnosti vedoucích

stranických i státních orgánů a nakonec závěry k jednotlivými pří padům. Již dnes v průběhu šetření se v podstatě potvrzuje, že hod

nocení tohoto období, které bylo provedeno na loňském listopado vém zasedání ústředního výboru, bylo správné. To znovu do svědčuje, že naše strana je rozhodnuta nekompromisně se vy pořádat s jakýmkoliv narušováním leninských norem stranického života i s jakýmkoliv porušováním socialistické zákonnosti a skon covat se všemi pozůstatky kultu osobnosti . Proto předkládáme XII. sjezdu strany návrh, aby uložil novému ústřednímu výboru do čtyř

měsíců projednat a uzavřít všechny zbývající případy politických procesů z období kultu osobnosti .

Kult osobnosti ( v naší straně silně působil . Jak již bylo řečeno na listopadovém zasedání ústředního výboru , bylo to období, kdy i naše strana sešla ze správného uplatňování leninských metod , kdy byla porušována zásada kolektivního vedení strany. Strana se dostala do izolace od pracujících . To všechno vedlo k tomu, že byly stále více uplatňovány administrativní formy v práci a životě

strany , byla oslabena vedoucí úloha strany . Někteří funkcionáři si vedoucí úlohu strany představovali jako komandování, jako pro sazování vlastní libovůle. V tomto období bylo bezesporu napáchá . no mnoho škod jak ve vnitřním životě strany , tak i v životě celé země. Po poznání těchto skutečností , hlavně po ,XX . sjezdu Komu nistické strany Sovětského svazu , jsme se snažili uplatňovat v ži votě celé strany správné leninské metody práce , znovu postavit stranu na správné základy . Myslíme , že jsme již hodně napravili .

Přijali jsme řadu opatření, aby se chyby z období kultu osobnosti nemohly už nikdy opakovat . Obnovili jsme a upevnili spojení stra 92

ny s pracujícími , naše Komunistická strana Československa má dnes plnou důvěru pracujících.

Ve věrnosti leninismu , v pevném spojení strany a lidu, v jeho neochvějném stranickém vedení je také záruka všech našich dal ších vítězství. V tom je i záruka, že budou splněny a uskutečněny úkoly dalšího rozvoje socialistické společnosti stanovené XII. sjez

dem. Proto vynaložíme všechny síly, abychom dále stranu upev ňovali, prohlubovali její spojení s lidem. Významně nám v tom ne

pochybně pomohou i nové stanovy, jejichž návrh předkládáme sjezdu ke schválení. Až dosud jsme se řídili stanovami, které před deseti lety přijala

celostátní konference a potom potvrdil X. sjezd strany. Vítězství socialismu v naší zemi přineslo řadu podstatných změn ve společ nosti, z nichž je nutné vycházet a nově určit postavení strany jako

vedoucí společenské a politické síly. Sám život potvrdil, že mnohá ustanovení dosavadních stanov jsou překonána a že strana potře

buje stanovy odpovídající nové etapě, dalšímu vývoji socialistické společnosti . Nové stanovy rozvíjejí politické a organizační zásady strany v souladu s úkoly tohoto vývoje . Tvůrčím způsobem rozví její leninské normy a zásady života a výstavby strany v našich podmínkách. Návrh nových stanov se setkal s naprostým souhlasem všech

stranických organizací a orgánů i jednotlivých komunistů. Ústřed nímu výboru došlo k němu přes 45 000 rezolucí a dopisů, v nichž bylo obsaženo přes 33 000 připomínek a námětů.

Diskuse k návrhu stanov měla pozitivní ráz, byla pro celou stra nu velkou školou. Nejenže dokumentovala pevnou jednotu strany ,

semknutost členstva a všech organizací kolem ústředního výboru , ale ještě přispěla k dalšímu posílení ideové a organizační jednoty strany. Základním rysem diskuse byl souhlas s náročnějšími pod mínkami členství ve straně. Zdůrazňoval se význam ve zvýšení odpovědnosti komunistů, aby všichni členové strany byli aktivní

mi a disciplinovanými bojovníky za věc lidu. Kladně lze ocenit i to, že se diskuse v souvislosti s projednáním návrhu stanov za

bývala praktickou činností strany a jejích organizací při řešení úkolů hospodářské a kulturní výstavby. Připomínky a návrhy k novým stanovám lze rozdělit zhruba do tří skupin :

Za prvé, jde o návrhy, které správně upozorňují na některé otáz ky stranické práce a organizační výstavby, snaží se zpřesnit , po případě změnit některá ustanovení tak, aby stanovy ještě lépe a

výstižněji vyjadřovaly leninské zásady činnosti strany. Patří sem například návrhy, aby přijetí člena do strany bylo podmíněno sou 93

hlasem nejméně dvou třetin členů přítomných na schůzi, tedy stej ného počtu jako při vylučování člena ze strany . Navrhovalo se, aby u členů a kandidátů ústředního výboru byla jako v nižších orgá nech stanovena závazná délka členství ve straně a aby se upřes nila ustanovení o celostátní konferenci . Některé návrhy doporučo

valy zakotvit ve stanovách veřejné stranické schůze jako důleži tou formu práce strany mezi masami . Tyto připomínky vzal ústřeá

ní výbor v úvahu při konečném zpracování návrhu stanov pro náš sjezd .

Za druhé, jde o náměty a zkušenosti z každodenní praktické činnosti strany. Jde o různé politickoorganizační otázky, které by nové stanovy zatěžovaly mnoha podrobnostmi a zeslabovaly jejich

poslání jako základního zákona strany. Byly například návrhy podrobněji vymezit práva a povinnosti členů strany , stanovit po

vinnosti členů strany v místě bydliště a zvláštní úkoly organizací v různých odvětvích. Připomínky tohoto druhu,využijeme ke zlep šení práce stranických orgánů , ke zdokonalení a zlepšení jednot

livých úseků stranické činnosti. Těmito připomínkami se bude za bývat ústřední výbor.

Za třetí, jde o připomínky, které nelze ze zásadních důvodů přijmout proto, že nevycházejí z dosaženého stupně rozvoje naší • společnosti a nerespektují současný stav strany. V několika pří padech jsou v přímém rozporu s leninskými principy výstavby a práce strany. Někteří soudruzi navrhovali , abychom se zbavovali členů , kteří se ještě zcela nevyrovnali s náboženskými přežitky, a tzv. pasívních členů. Jiné názory byly v rozporu s demokratickým centralismem, na němž je naše strana budována. Žádalo se na příklad , aby ústřední výbor před každým rozhodnutím předkládal své návrhy k posouzení celé stranické veřejnosti . Změny , které v návrhu stanov doporučujeme po diskusi provést , byly předloženy a zdůvodněny delegátům sjezdu písemně .

Základem akceschopnosti strany je její jednota a v jednotě je také hlavní síla strany. Jednota a semknutost stranických řad na

sobí naše síly a vytváří spolehlivou záruku postupu vpřed . Plně to potvrzuje celá historie naší strany. Učí nás, že jsme vždy úspěšně

plnili nejobtížnější úkoly a překonávali překážky , když strana byla ideově a organizačně jednotná . Z toho pro nás plyne závažné po učení , že neustále upevňovat jednotu strany ve všech jejích člán cích je naše první povinnost. Tento požadavek vystupuje do po

předí zvlášť silně v současném období , kdy musíme řešit stále 94

složitější a náročnější úkoly. To si strana a její organizace plně uvědomují. Přesvědčivě to dokumentovala celá příprava našeho

sjezdu. Výroční schůze, okresní a krajské konference, sjezd KSS a diskuse se konaly ve znamení stále rostoucí a upevňující se jed noty stranických řad .

Výrazem odhodlání komunistů přispět co nejvíce k dalšímu zvý. » šení aktivity strany bylo rozvinutí iniciativy pracujících v socia listické soutěži na počest XII. sjezdu. Do soutěže o čestný název XII. sjezdu se začlenilo 27 250 kolektivů, 4749 dilen a provozů , 1451 závodů a 282 podniků. Ústřední výbor po přezkoumání vý sledků práce těchto kolektivů propůjčil čestný název XII . sjezdu

20 383 kolektivům . Z tribuny našeho XII. sjezdu vzdáváme jménem celé strany těmto kolektivům, všem soudruhům a soudružkám ,

kteří jsou jejich členy , čest a dík. ( Dlouhotrvající potlesk. ) Soudruzi , osud linie naší strany, plnění praktických úkolů dal šího rozvoje socialistické společnosti do značné míry záleží na

tom, jak budeme připravovat, vybírat a rozestavovat stranické kád ry . Také při této činnosti musíme vycházet ze současných úkolů a stále větší důraz klást na odborné znalosti lidí , zejména v eko nomice. Nicméně chci podtrhnout , že nadále jako základní hle

disko při výběru kádrů musí platit jejich politická uvědomělost a věrnost věci socialismu. Ovšem ani odbornost lidí nelze posuzo

vat byrokraticky. Bylo by přímo trestuhodné odvolávat z funkcí soudruhy , kteří pracují dobře, kteří prošli školou života a mají vel ké praktické zkušenosti, jen proto , že neprodělali zkoušky nebo

nemají příslušné vysvědčení. (Potlesk .) Pro celou naši kádrovou práci pak platí, že máme směle vyzvedávat na odpovědná místa mladé lidi, stavět je po bok starších soudruhů a zabezpečovat tak

vedle jejich zdravého růstu, aby se stranické vedení opíralo o zku šenosti starších soudruhů a mělo přitom mlady elán a potřebnou energii. ( Potlesk . )

Závěrem bych chtěl podat sjezdu stručnou zprávu o stavu člen ství ve straně a o řízení dalšího růstu strany. V období me

zi XI . a XII . sjezdem prošla strana zdravým vývojem , byl zasta ven přirozený úbytek členů strany. K 1. 10. 1962 strana měla

1 588 589 členů a 92 230 kandidátů, organizovaných ve 46 209 zá kladních organizacích. Od XI. sjezdu rozšířila své řady o 258 000

dělníků, rolníků a příslušníků inteligence, většinou mladých lidí. Růst členstva strany svědčí o velké důvěře a autoritě, kterou má strana mezi pracujícími. Došlo zejména k posílení vlivu strany v oblasti materiální výroby, především v rozhodujících odvětvích

průmyslu . Naše strana je početně silná, což je v souladu s jejím historickým vývojem. 95

V souladu s vysokými požadavky na člena strany chceme nadá le přijímání do strany řídit tak, aby se celkový početní stav strany udržoval zhruba na dnešní úrovni a nahrazoval v podstatě jen při .

rozené úbytky členstva . Mírně je možné počet členů zvyšovat jen v těch místech, kde je třeba vliv strany posílit.

Základním pilířem naší společnosti je dělnická třída . Svou or

ganizovaností, postavením a váhou ve výrobě a revolučními zkuše nostmi bude i nadále hlavním činitelem našeho vývoje a vytváření

jednolité společnosti pracujících. Většinu z přijímaných kandidátů budou proto tvořit dělníci. Pozornost budeme dále věnovat přijí mání kandidátů a členů z řad družstevních rolníků a inteligence . Do strany budeme přijímat především mladé lidi , kteří aktivně pracují v ČSM.

Soudruzi , které základní úkoly jsou před námi v práci strany a její výstavbě ?

- Strana bude soustředovat své síly k zabezpečení všestranné.

ho rozvoje naší socialistické společnosti , k dalšímu posilování její materiálně technické základny, bude upevňovat socialistické spo lečenské vztahy a rozvíjet komunistickou výchovu pracujících .

V této práci je rozhodující příklad komunistů . O příkladnou práci členů strany , o jejich iniciativu a aktivitu , kterou rozšiřují na ostatní pracující, se opírá vedoucí úloha strany.

- Obsah stranické práce určuje jedenáct základních úkolů dal šího rozvoje socialistické společnosti uvedených v úvodní části zprávy. Stranické organizace zaměří své síly na splnění plánova ných úkolů roku 1963 a na plnění sedmiletého plánu . V popředí jejich pozornosti bude úsilí o technický pokrok ve všech odvětvích hospodářství. V celé činnosti strany soustředíme síly na přední úkol daný XII . sjezdem - vyrovnat do roku 1970 úroveň zeměděl

ství na úroveň průmyslu. Stranické organizace účinnou konkrétní organizátorskou prací budou zabezpečovat tyto úkoly a stát v čele hnutí brigád socialistické práce , v čele hnutí za socialistický vztah k práci , za dělnickou cest , za čest zemědělce. Budou rozšiřovat zkušenosti předních pracovníků. Strana bude uvádět do života nové stanovy . Bude upevňovat svou jednotu na základech marxismu -leninismu, dbát o zachování

leninských norem života strany. Bude usilovat, aby odpovědnost orgánů strany , jejich pracovníků a členů vůči straně a lidu se zvy

šovala, aby všechny stranické organizace se stále více podílely na vypracovávání a provádění politiky strany a rozšiřovaly práci s aktivem . 96

- Strana bude věnovat soustavnou péči kádrové práci, aby na odpovědných místech byli lidé oddaní věci socialismu, výkonní a odborně zdatní. Stranické orgány a organizace budou věnovat zvýšenou péči výstavbě komisí lidové kontroly jako orgánům, kte ré mají významně pomáhat k uskutečňování usnesení strany. státních orgánů v duchu principu demokratického centralismu. - Strana bude usilovat o zvýšení úrovně ideologické práce.

Úspěšný rozvoj socialistické společnosti a příští přechod k vý. stavbě komunismu vyžadují vysokou uvědomělost komunistů a všech pracujících , stále lepší ovládání marxismu-leninismu, rozvoj teoretické práce, důsledný boj proti projevům buržoazní ideologie,

proti revizionismu a dogmatismu. Nesmíme poleyit ve vysoké poli tické bdělosti vůči činnosti nepřátel socialismu a komunismu. Strana bude cílevědomě řídit a pomáhat v práci národním vý borům , odborům, Československému svazu mládeže a všem spole

čenským organizacím sdruženým v Národní frontě, usilovat o to, aby s úspěchem plnily své úkoly v rozvoji socialistické společnosti a v socialistické výchově pracujících. *

Soudružky a soudruzi, Komunistická strana Československa bude nadále pracovat pro upevnění světové socialistické soustavy , za jednotu mezinárodního komunistického hnutí na základě mar xismu- leninismu. Posilování Československé socialistické republi

ky chápeme jako plnění své mezinárodní povinnosti vůči dělnické třídě a pracujícímu lidu ostatních zemí. Strana bude i nadále vy . chovávat své členy a všechen lid na zásadách proletářského inter nacionalismu a ve věrnosti velikému učení marxismu- leninismu.

Naše republika a náš pracující lid zůstanou vždy pevným člán

kem veliké rodiny socialistických států. ( Potlesk. ) Stojíme pevně po boku Komunistické strany Sovětského svazu, čerpáme z jejích bohatých zkušeností pro vlastní práci při budo vání své země. Potlesk .)

Vysoko vyzdvihujeme příkladné uplatňování zásady proletářské

ho internacionalismu Komunistické strany Sovětského svazu v po moci a vzájemné spolupráci s druhými komunistickými stranami a se socialistickými zeměmi. ( Potlesk. )

At žije a sílí jednota socialistických zemí ! | Bouřlivý, dlouho trvající potlesk . ) At roste a mohutní velká sovětská země , sláva Komunistické

straně Sovětského svazu ! ( Bouřlivý , dlouhotrvající potlesk, volá ni: » At žije Sovětský svaz 4 XII . sjezd

Hurá ! « ) 97

Ať žije a sílí naše Československá

socialistická republikal

( Bouřlivý potlesk./

Ať žije Komunistická strana Československa ! (Bouřlivý potlesk, volání: »At žije KSC!« ) Pozdravujeme všechny bratrské komunistické a revoluční děl

nické strany a jejich boj za politická a sociální práva, jejich boj za svobodu , demokracii a mír, za socialismus. ( Bouřlivý potlesk, volání : » Hurá ! «

At věčně žije proletářský internacionalismus ! ( Boutlivý po tlesk . )

Ať žije komunismus ! ( Dlouhotrvající ovace. Delegáti povstávail a volají: »At žije mir! « )

SOUDRUH JIŘI HENDRYCH :

Děkuji jménem sjezdu soudruhu Novotnému za přednesenou

zprávu . Končíme dopolední jednání našeho sjezdu . Nyní , soudruž ky a soudruzi, následuje polední přestávka na oběd . Odpolední jednání zahájíme v 15 hod . 30 min .

( Jednání přerušeno ve 14 hod . 07 min . ) ( lednání znovu zahájeno v 15 hod. 34 min . )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi ,

pokračujeme v jednání XII . sjezdu naší strany . Na programu je zpráva o činnosti ústřední revizní komise Ko munistické strany Ceskoslovenska . Prosím soudruha Josefa Štět ku , předsedu ústřední revizní komise , aby zprávu přednesl .

98

ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍ REVIZNI KOMISE KSC XII. SJEZDU přednesená soudruhem

JOSEFEM ŠTĚTKOU

Ve zprávě o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Československa provedl soudruh Novotný hluboký rozbor mezi. národní situace i vnitropolitického života naší země, zhodnotil

cestu, kterou od XI. sjezdu prošla strana a lid naší země, ukázal, jak období od XI . sjezdu bylo naplněno plodnou a tvořivou prací

všeho pracujícího lidu pod vedením Komunistické strany Česko. slovenska .

Ústřední revizní komise provedla rozbor své činnosti od XI. sjez du a předkládá sjezdu ke schválení tuto zprávu. I

Ostřední revizní komise, vycházejíc z usnesení XI. sjezdu stra ny, stanov strany, směrnic pro činnost revizních komisí a usnese ní stranických orgánů, zaměřila svou činnost především na upev řování pořádku a kázně ve vyřizování stranických záležitostí v or

gánech, organizacích, institucích a zařízeních strany. Zejména ji zaměřovala na kázeň a hospodárnost ve vydávání a používání stra nických prostředků, na upevňování kázně v placení členských pří. spěvků i na dodržování bdělosti k ochraně stranických dokumen tů, zařízení a všeho majetku strany.

Sdělujeme XII . sjezdu strany, že na úsecích kontrolovaných re

vizními komisemi v období od XI. sjezdu strany bylo dosaženo za aktivní účasti celé strany dobrých výsledků, které pomohly k dal. šímu upevnění stranických organizací. Úkoly stanovené revizním komisím XI. sjezdem KSČ byly splněny. jak Růstem počtu členů, zlepšováním příspěvkové morálky pravidelným placením členských příspěvků , tak i dodržováním

stupnice schválené ústředním výborem KSČ – novou organizací strany na základě územních změn a snížením počtu pracovníků 99

stranického aparátu o 14 % , zvyšující se hospodárností, hospoda řením podle rozpočtu i v základních organizacích bylo dosaženo podstatných úspěchů . Naše komunistická strana zabezpečuje ce lou svoji mnohotvárnou činnost z vlastních příjmů , hlavně z člen

ských příspěvků a z výnosů stranických časopisů. . Po XI. sjezdu strany bylo v růstu příjmů v poměru k růstu vydání v celé straně dosaženo pronikavého obratu . Příjmy strany rostly mnohem rychleji než vydání. Od 1. ledna 1958 do 31. prosince

1961, to jest za čtyři roky, vzrostlo vydání sice o 18,7 % , avšak příjmy se zvýšily o 69,7 % , z toho příjmy za členské příspěvky o 72,9 % . Vývoj podle let, když rok 1958 považujeme za 100, je tento : V roce 1959 stouply příjmy na 123,2, ale vydání na 108,7 ; v roce 1960 příjmy stouply na 150,2, ale vydání na 112,8 a v roce 1961 příjmy na 169,7, zatímco vydání na 118,7. Přitom výdaje na

agitaci, školení a schůzovou činnost vzrostly jen za tři roky - od roku 1959 do roku 1961

o 26,8 % a vydání na stranické školy za

čtyři roky o 6,1 % . Z toho je zřejmé, že ústřední výbor strany vě

noval otázkám výchovy a propagandy velkou pozornost. Organi zační a hospodářské výdaje vzrostly pouze o 4,2 % . Na tomto růstu příjmů se podílí nejen zvýšený počet členů, ale především vyšší příspěvková morálka. Jestliže považujeme dosa žený průměr členského příspěvku na jednoho člena v roce 1957 za

100, stoupl průměr v roce 1958 na 110,2, v roce 1959 na 121 , v roce 1960 na 132 a v roce 1961 na 143,5 . K 1. říjnu t. r. se zvýšil na 152,7 . To svědčí o značném zlepšení práce stranických

orgánů ,

stranických skupin , hospodářů základních organizací, členů reviz ních komisí a dalších . Jim patří za dobrou práci soudružský dík a uznání.

Dobrých výsledků v hospodaření docílily v období mezi XI. a XII . sjezdem strany také krajské stranické časopisy . I jejich celko vé příjmy rostly rychleji než vydání, i když přechod na deníky vy . žadoval více prostředků . Tak příjmy v roce 1959 se zvýšily proti

roku 1958 o 28,3 % , vydání o 14,4 % a v roce 1961 byly příjmy 1 vyšší již o 124,7 % , zatímco vydání o 81,6 % . Hospodářský výsle dek byl v roce 1959 proti roku 1958 vyšší o 69,2 % a v roce 1961 již o 293,2 % . Všechny krajské stranické časopisy kromě Smeru, vydávaného ve Středoslovenském kraji, a Glosu ludiu, vydávaného v polském jazyce v Severomoravském kraji, vykazují nyní aktivní hospodář. ské výsledky . Odběr jednotlivého čísla všech krajských časopisů v roce konání XI . sjezdu činil přibližně 550 000. V té době vychá zely krajské časopisy jednou i vícekrát týdně. Nyní, po převedení 100

většiny krajských stranických časopisů na deníky , činí denní od běr asi 860 000 čísel. Také vývoj hospodaření Rudého práva a ostatních centrálních

časopisů byl příznivý. Jejich finanční přebytky se zvýšily během čtyř roků přibližně o 50 % . Rovněž Nakladatelství politické lite ratury , začleněné v roce 1959 do hospodaření Rudého práva, hos podařilo s aktivními přebytky.

Rozpočtové hospodaření účelových zařízení, podniků a institucí strany , mezi nimi Vysoké stranické školy - Institutu společen

ských věd při ÚV KSČ a Ústavu dějin KSČ I s přidruženými muzei Klementa Gottwalda a Vladimíra Iljiče Lenina, bylo dále zpevně no . Zvýšená přesnost a mobilizačnost jejich rozpočtů je předpokla dem dalšího pokroku v upevňování jejich hospodárnosti. Nemalé prostředky vydávané na činnost těchto institucí a zařízení, to sou prostředky věnované na marxisticko -leninskou výchovu . Je třeba, aby jich bylo využíváno co nejlépe.

Hospodaření Komunistické strany Československa , všech jejích organizací a orgánů je řízeno podle zásady demokratického cen , tralismu. Příslušné orgány strany stanoví na podkladě politických,

ideologických a organizačních úkolů své hospodářské plány a roz počty samostatně, avšak jako součást jednotného hospodářského plánu a rozpočtu strany , který po schválení ústředním výborem je

závaznou směrnicí pro hospodaření ve všech jejích orgánech. - ; V období od XI . do XII . sjezdu strany byla věnována značná po zornost hospodaření základních organizací. Usnesení ústředního

výboru o zapojení základních organizací do rozpočtu strany bylo v tomto období splněno a na rozpočet byly zapojeny v podstatě

všechny základní organizace. Tím byla vytvořena možnost správ ného rozdělení finančních a materiálních prostředků v celé stráně - od základních organizací až po ústřední výbor podle připada jících jim politických, ideologických a organizačních úkolů . Byla C

zlepšena zejména finanční kázeň v hospodaření základních orga nizací , kterým byla ponechána plná pravomoc používat prostřed ky v rámci schváleného rozpočtu.

Zapojení základních organizací na rozpočet podstatně zlepšilo osobní styk členů revizních komisí s funkcionáři základních orga

nizací. Protože tento styk se neomezoval jen na projednávání roz počtů, přispíval ke zlepšení i v jiných otázkách stranické práce.

Přestože je dnes příspěvková morálka členů na vysoké úrovni , přece jen revizní komise zjištují dosti případů nekázně u někte.

rých členů strany . Často to souvisí i s nedostatečnou úrovní stra nické práce některých základních organizací.

Nejvíce případů porušování kázně při placení členských pří. 101

spěvků je v organizacích na zemědělském úseku. Proto – sice až v poslední době – revizní komise zaměřily intenzívněji svou čin nost i do těchto organizací a výsledky revizí shrnuly do zprávy pro stranické orgány. Provést revizi ve vesnické organizaci je obtížnější než v organi

zaci závodní. Přes tuto obtížnost provedly revizní komise jen v prvním pololetí tohoto roku revize ve více než 4000 vesnických organizací, v organizacích jednotných zemědělských družstev a ve státních statcích. Největší počet revizí provedly revizní komise ve východočeském a Středoslovenském kraji. Z celkového počtu vesnických organizací v organizacích jednotných zemědělských družstev a ve státních statcích těchto krajů provedly revizní ko mise revize ve více než v polovině organizací. Výsledky revizí uká zaly nejen na značné nedostatky v příspěvkové morálce, ale i v další stranické práci těchto organizací. Pomoc vesnickým orga

nizacím ze strany okresních a krajských výborů strany je stále ne

dostatečná. Mnoho organizací plní nedostatečně úlohu vedoucího politického činitele na vesnici. Revize ukázaly také na nedostateč

né provádění usnesení ústředního výboru strany o evidenci členů závodních organizací bydlících na vesnici. Tato evidence má po

máhat získat schopné členy ze závodních organizací k posílení stranické práce vesnických organizací. Tento důležitý úkol není zatím dostatečně plněn.

Mimo kladné výsledky nebyla strana ušetřena některých, i když

ojedinělých záporných zjevů. Od XI. sjezdu strany bylo odhaleno několik případů zneužití stranických peněz v nižších orgánech a základních organizacích strany. Provinilci byli pohnáni k odpo

vědnosti. Tyto postupně odhalené záporné případy byly podnětem pro ústřední revizní komisi a hospodářskou správu ústředního vý.

boru KSČ k dalšímu rozšíření a zkvalitnění revizní činnosti. V po sledním případě, k němuž došlo před rokem, provedly revizní ko 1

mise v lednu 1962 široké revize ve všech okresních výborech. Zád

ný další případ podobného druhu již nebyl odhalen. II

Dobrých výsledků bylo docíleno i ve vedení stranické admini

strativy a členské evidence. Přispěla k tomu celková stoupající úroveň stranické práce i příznivý vliv provedených územních změn z roku 1960, při nichž bylo nutné předat veškerou admi

nistrativu novým stranickým orgánům. Tento rozsáhlý a náročný úkol, zahrnující předání a převzetí stranických dokumentů a spi sů na úseku přípravy a evidence kádrů, jednotné stranické legi 102

timace a statistiky, disciplinárních a odvolacích řízení, stranic kých archívů, Lidových milici, stranického majetku a hospodár ské administrativy, byl splněn bez podstatných závad.

Významný podíl na přípravě předání a uspořádání stranické administrativy a majetku strany měly revizní komise, které se

přímo zúčastňovaly těchto prací. Zejména kontrolou zajištovaly, aby spisy a majetek strany byly předávány bez závad. Závěreč

ným plenárním zasedáním okresních a krajských výborů KSC podaly pak zprávu o stavu hospodaření a administrativy a o pří pravách na jejich předání novým stranickým orgánům. O předání byla vypracována podrobná zpráva, při jejímž pro . jednávání ústředním výborem strany dne 29. června 1960 byla

přijata řada účinných opatření. Ústřední výbor KSČ považoval za nutné zdůraznit krajským výborům , aby nepřipustily jakékoliv podceňování významu stranické administrativy a v důsledku toho

hrubé porušování stranické ostražitosti a bdělosti. Tomuto úseku stranické práce je třeba věnovat soustavnou a řádnou pozornost, neboť je součástí stranického řízení a také i na něm závisí dobrá politická práce strany .

O rok později, a to v květnu 1961, provedly revizní komise všech stupňů rozsáhlé revize ve stranické administrativě, při kterých

zjištovaly, zda v nových okresních a krajských výborech, dvakrát až třikrát větších, než jaké byly před provedenými územními změ nami, je stranická administrativa vedena správně podle směr.

nic ústředního výboru KSČ. Výsledky těchto revizí byly zhodno ceny ve zprávách okresních a krajských revizních komisí. Zprávy

projednávaly příslušné okresní a krajské výbory, respektive je jich byra. Ústřední revizní komise KSČ vypracovala celkovou zprávu, kterou projednal dne 4. října 1961 sekretariát ústředního výboru KSČ.

Předložené zprávy ukázaly nejen klady ve vedení stranické ad ministrativy, ale hlavně zjištěné nedostatky. Největší nedostatky

byly shledány v péči o kandidáty strany, ve vyřizování převodů členů a kandidátů z jedné organizace do druhé, v odesílání hláše ní ze základních organizací, ve vedení centrální evidence došlé a odeslané pošty v okresních výborech strany a v práci ve stranic. kých archívech.

Ve snaze odstranit tyto nedostatky ještě do zahájení XII. sjez du strany byly v květnu letošního roku opakovány revize ve všech okresních výborech strany. Jejich úkolem bylo zjistit, zda usne. sení orgánů strany , učiněná za účelem odstranění nedostatků, jsou prováděna, či nikoliv. Výsledky ukázaly, že bylo dosaženo dal šího zlepšení. Tak se zmenšil stav kandidátů s prošlou lhůtou 103

jejich převedením do řad členů o 53 % . Například v Jihočeském kraji v květnu 1961 bylo 4135 kandidátů s prošlou lhůtou a v květ nu letošního roku již jen 1339. Zlepšení bylo dosaženo také v ma

nipulaci s tajným a přísně tajným materiálem a v kádrových evi dencích . Naproti tomu se zvýšil počet nevyřízených přestupů čle nů a kandidátů, nezlepšil se vůbec počet odváděných měsíčních a čtvrtletních hlášení ze základních organizací. Jen malého zlep šení bylo dosaženo ve vedení centrální evidence na okresních výborech a ve vedení stranických archívů. zdlouhavé vyřizování přestupů členů strany přecházejících

z jedné organizace do druhé je způsobováno často nedůslednou prací základních organizací. Opožděné nebo chybné vyplnění tis kopisu sloužícího k provedení přestupu zaviňuje, že přestupující

člen je vyřazen na delší dobu ze stranické činnosti. Nejvíce potíží tu zaviňuji ti členové, kteří při změně působiště nehlásí své zá kladní organizaci odchod a ani příchod v organizaci nové. Vzhle

dem k velkému počtu přestupů je třeba, aby základní organizace, okresní, obvodní a městské výbory strany neopomíjely stále vy světlovat a připomínat povinnosti členů a organizací při přestu pech. V průmyslových okresech se v mnohosti přestupů může pro fluktuace. Proto máme za jevovat i nežádoucí škodlivý zjev příčinami přestu zabývaly okresech v takových se aby správné, strany. výbory i okresní tak organizace, základní jak pů Také v odvádění čtvrtletních a měsíčních hlášení ze základ

ních organizací strany nebylo docíleno uspokojivých výsledků. Stále zůstává určitý počet organizací, které hlášení neposílají a narušují správnost vedení členské evidence. Význačnou politickou a vnitrostranickou akcí byla výměna členských legitimací strany v roce 1961. Došlo přitom ke zvýšení politické a organizátorské činnosti celé strany. Výměnou legiti mací bylo dosaženo pořádku v členské evidenci a zlikvidováno několik tisíc nedořešených případů členství. Výměna legitimací velmi přispěla ke zjištění stavu členů v nově ustavených okre .

sech a krajích, k pořádku v legitimacích členů strany a k upev . nění stranických řad.

Při hodnocení zjištěných nedostatků ve vedení stranické ad

ministrativy a členské evidence, které se nepodařilo do zahájení XII. sjezdu strany odstranit, konstatovala ústřední revizní komi

se, že revizní komise včetně samotné ústřední revizní komise ne vyvinulý včas dostatečné úsilí a iniciativu, i když znaly, ve kte rých stranických orgánech a které nedostatky byly zjištěny.

104

Účinnost práce revizních komisí všech stupňů v období mezi

XI. a XII. sjezdem se dále prohloubila. Revizní komise se propra covávaly od bývalé revizorské praxe na stranické revizní orgány, které již nerevidovaly jen účetně technickou stránku finančního

hospodaření strany, nýbrž posuzovaly jednotlivé položky vydání i z hlediska nutnosti, účelnosti a hospodárnosti a podávaly stra nickým orgánům řadu iniciativních návrhů. Revizní komise stále více upozorňovaly orgány strany na zjištěné nedostatky a prosa zovaly jejich odstraňování. Samy pak při revizích, hlavně v zá

kladních organizacích , pomáhaly odstraňovat mnohé nedostatky, hlavně v příspěvkové morálce členů. V tomto období přesunuly revizní komise podstatnou část své

činnosti na úsek vedení stranické administrativy, dodržování pra videl členské evidence, pořádku ve stranických archívech a v do

držování bdělosti a ostražitosti v zacházení se stranickými do kumenty . Mohly tak učinit jednak proto , že v řízení stranického

hospodaření bylo docíleno dobrých výsledků, a jednak také pro to, že to umožnily zlepšené formy práce v revizních komisích zavedením systému pracovních skupin s odpovědným vedoucím.

Rozdělením členů do pracovních skupin byla práce zkvalitněna a rovnoměrněji rozdělována mezi členy revizních komisí. Sou časně se zvýšila i odpovědnost za plnění předem stanoveného

pracovního plánu. Kromě úkolů vyplývajících z členství v některé pracovní sku pině měli jednotliví členové ústřední revizní komise přidělenu vždy jednu krajskou revizní komisi , aby jí pomáhali k aktivní a cí

levědomé práci. Podobně i členové krajských revizních komisí měli vždy přidělenu určitou okresní revizní komisi. Toto spojení a pomoc byly revizními komisemi, jichž se týkaly, hodnoceny vesměs kladně .

Přínosem pro zkvalitnění práce revizních komisí byly revize

prováděné v základních organizacích podle odvětví a oborů, jako například ve stavebnictví, v dopravě, kultuře , zdravotnictví, v za hraničním obchodě, v zemědělství i v dalších.

Zlepšena byla odborná výchova pracovníků okresních výborů na úseku hospodaření, evidence a administrativy a částí členů revizních komisí pomocí čtrnáctidenních kursů v oblastních stra nických školách . Toto školení bylo hodnoceno účastníky jako úspěšné.

Dobrá znalost práce a výsledků činnosti krajských i okres ních revizních komisí umožnila ústřední revizní komisi poznávat 105

stav a vývoj stranické práce v revidovaném úseku celé strany. Členové ústřední revizní komise na své poslední schůzi s uspo

kojením konstatovali, že při své práci nalézali vždy pochopení v ústředních , krajských a okresních orgánech nebo ve stranic kých institucích a v zařízeních. Také v základních organizacích byly revize přijímány dobře a jako soudružská pomoc se snahou dosáhnout odstranění případných nedostatků. Nové řešení kontrolní a revizní práce, obsažené v návrhu no vých stanov, uvítala ústřední revizní komise jako významný krok ve vývoji kontrolní a revizní činnosti. Kontrolní a revizní komise se mají svou činností významně podílet na vytváření soudruž

ských vztahů uvnitř strany, aby tyto se staly vzorem komunis tických vztahů pro celou společnost.

Nechť se nové kontrolní a revizní komise stanou účinným po mocníkem stranických orgánů v plnění vážných úkolů , které vy tyči XII. sjezd KSC. Ať žije naše Komunistická strana Československa!

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi,

děkuji soudruhu Štětkovi za přednesenou zprávu. Vyslechli jste zprávu ústředního výboru naší strany a zprávu ústřední revizní

komise Komunistické strany Československa. K oběma předne seným zprávám zahajuji diskusi.

Žadám prvního přihlášeného delegáta soudružku Máriu Kudro novou, hrdinku socialistické práce, vedoucí brigády socialistické práce, přadlenu Závodů V. I. Lenina v Ružomberku , aby se ujala slova .

Jako další se připraví soudruh František Augsberger ze Seve ročeského kraje.

SOUDRUŽKA MÁRIA KUDRONOVA, středoslovenská krajská organizace KSS

Soudružky a soudruzi, soudruh Novotný ve zprávě ústředního výboru Komunistické strany Československa uvedl, že všechny další úspěchy závisejí

na tom, jak my všichni budeme pracovat. Jsem dělnicí, přadlenou v bavlnářských Závodech V. I. Lenina v Ružomberku . Za kapi

talismu jsem též pracovala. Jako sirotek jsem se musela potlou 106

kat po domácnostech a často hladová, bez koruny, jsem tvrdě pracovala, abych mohla žít. Naši páni neznali meze pracovní do

by. Nejednou jsem si zaplakala, protože i když jsem tvrdě pra covala, vždy jsem byla podceňována, a nebyla jsem považována ani za člověka. Kolik nás bylo , kteří jsme takto bídně žili . Proto

práce naší strany, která nás vedla v těžkých dobách proti kapi talismu a dovedla nás až k úplnému vítězství, je nedocenitelná .

Celkem jiná situace se začala vytvářet po našem osvobození, když jsme začali pracovat bez pánů a fabrikantů . Já jsem našla

svůj domov v továrně, ve které pracuji už 15 let. Již od malička jsem vždy ráda pracovala. Bylo však třeba hodně úsilí, než jsem si osvojila práci na stroji a přivykla kolektivu. Moje postavení se

úplně změnilo. Čím lépe jsem pracovala , tím více jsem viděla , jak pomáhám celé naší společnosti i sobě samé. Práci na strojích jsem si oblíbila a s láskou pomáhala tam, kde to situace nejvíce vyža dovala. Byly 1 takové případy, že jsem na jednom stroji pracovala a na druhém jsem se učila. Tak jsem získala více profesí. To mi

umožnilo, že jsem v roce 1959 podle vzoru Valentiny Gaganovové mohla přejít z dobrého kolektivu do zaostávajícího. Co může být krásnější než vědomí, že svou prací můžeme pomoci tam, kde je nejvíce potřeba. Toto moje rozhodnutí však nepovažuji za mimo

řádnou událost. Je to jen projev vděčnosti za pomoc, kterou jsem měla od mého vstupu do továrny. Je to výsledek naší práce, zá kladní organizace strany, která nás vychovává a vede k důsledné

mu plnění úkolů na každém pracovišti . Čestně pracovat, to je celý smysl mého života. Největší radost mám tehdy, když vím, že jsem svou prací přispěla svému kolekti vu, závodu a celé naší společnosti . V našem závodě máme děvčata, která též dobře pracují , mají

lásku k práci , ale je třeba je vést. Mám svoje spolupracovnice rá da, a proto považuji za svou dělnickou čest, abych jim vždy a ve

všem pomáhala. Neodradilo mě ani to, když mi poklesl výdělek. Mou největší radostí je, že kolektiv se pozvedl na dobrou úro veň a již 10. ledna 1961 obdržel titul brigáda socialistické práce. ( Potlesk. )

Dnes je náš kolektiv vzorem pro ostatní. Přešli jsme na kolek tivní obsluhu strojů, na kolektivní práci a odměňování. Nejsme sami. Takových kolektivů máme v našem závodě více. Je to výsle

dek správného rozvíjení iniciativy pracujících, úsilí naší základní organizace strany, Revolučního odborového hnutí, Českosloven ského svazu mládeže. Naše práce není lehká, výsledky nejsou malé . Vždyt 137 kolek tivů soutěží o titul brigáda socialistické práce a 36 kolektivům byl 107

už tento titul udělen . Zvláště v přípravě na XII . sjezd Komunistic

ké strany Československa všechna iniciativa pracujících jako by se spojila v jeden proud. V širším měřítku jsme začali uplatňovat

nové formy práce. Například metodu soudružky Petrciové uplat ňuje 309 pracovníků, Arejevové 317 pracovníků, uzlovou metodu oprav 143 pracovníků a kolektivní obsluhu strojů 111 pracovníků. Na základě výzvy kolektivu soudruha Karáska je v soutěži o zís

kání titulu brigáda XII. sjezdu KSČ zapojeno 38 kolektivů a 2 pro vozy. Největším kladem v úsilí pracujících našeho závodu však je, že se v soutěži zbavujeme formálnosti a řídíme se heslem s dal

jsi slovo – splň ho. Proto se vyhýbáme přijímání platonických zá vazků a snažíme se dobrou prací řešit všechny problémy tak, jak to naše národní hospodářství nejvíc potřebuje.

Vyrobili jsme nad plán výrobky v hodnotě 2 373.000 Kčs, na vlastních nákladech jsme ušetřili 1712 000 Kčs. Exportní úkoly jsme překročili o 908 000 Kčs. Pěkných výsledků jsme dosáhli i y úspoře elektrické energie a v ostatních úsecích výroby . V našem úsilí budeme i nadále pokračovat. Dobrým přínosem pro plnění dalších úkolů je ta skutečnost, že skoro každý čtvrtý

pracovník našeho závodu navštěvuje různé kursy a školy, kde si zvyšuje kvalifikaci.

Na základě výzvy nejlepších pracovníků začínají i u nás pracov

níci přebírat různé úkoly, ve kterých vyjadřují svůj přínos pro upevnění kolektivních vztahů. Já osobně mám největší radost z to ho , jak výzva mocně zapůsobila na srdce každého našeho občana , a proto i nadále budu pracovat tak, abych si svým příkladem za sloužila vysoké vyznamenání. Chtěla bych však říci, že hnutí po vzoru soudružky Gaganovové, které se začalo tak úspěšně rozvíjet,

jako by v poslední době ochablo. V současné době máme v našem hospodářství značné těžkosti. Mělo by být ctí každého komunisty , každého dělníka, aby šel pracovat tam, kde je ho nejvíce třeba. Kdyby všichni naši pracující našli skutečně socialistický vztah k práci a cítili větší odpovědnost za svou práci i jeden za druhé.

ho, přecházelo by se postupně ve větším rozsahu na kolektivní obsluhu strojů. Tento systém nejlépe pomáhá uvádět v život heslo – jeden za všechny , všichni za jednoho.

Soudružky a soudruzi , rozhodujícím činitelem v rozvoji národ ního hospodářství je člověk, jeho socialistický vztah k práci a mo derní technika. Chtěla bych říci , že i naši inženýři a technici by

měli rychleji řešit zavádění nové techniky. Například na výstavě v Brně jsem viděla stroje , které podstatně zvyšují produktivitu práce a zkracují proces výroby, ale škoda , že jejich zavádění do

výroby je velmi zdlouhavé. Kdybychom novou techniku zaváděli 108

do výroby tak pohotově jako módní výrobky textilního průmyslu, byli bychom mnohem dále. ( Potlesk. ) Zdá se nám, že i naši inženýři a technici by měli hlouběji po znat naše těžkosti, že by měli i oni považovat rychlé zavádění no vé techniky za svou čest. Nás pracovníky v textilním průmyslu a hlavně ženy mrzí ještě jedna věc. Považujeme za svou čest nejen plnit plán, ale vyrábět kvalitní výrobky. Těžko však chápeme, proč ještě dnes máme nedostatky v zásobování dětskou konfekcí, proč nelze dostat šaty všech velikostí. Zdá se nám, že někteří pracovníci dělnickou čest zužují jen na své vlastní pracoviště, jen na plnění plánu, nezávisle na potře

bách celé naší společnosti. A to budeme muset rychle napravit. Je jen třeba, aby naši vedoucí pracovníci hlouběji zkoumali požadav ky občanů, aby plánovali takové výrobky , které potřebujeme. Po

tom bude lepší spokojenost a ještě radostnější život. A o to nám jde. Jen svědomitá práce na každém úseku, láska k práci a k na šemu lidu mohou nám přispět k dalšímu zvyšování životní úrovně.

Věřím, že výzva nejlepších pracovníků – Za socialistický vztah k práci , za dělnickou čest , za čest zemědělce – , s kterou jsme se

obrátili na všechny naše pracující, pronikne skutečně k srdci kaž dého našeho občana. Dnes jsou nás tisíce , zítra nás budou milió ny. Společným úsilím vybudujeme z naší krásné vlasti kvetoucí zahradu, v níž bude život ještě krásnější, ještě radostnější. Čest práci. ( Potlesk. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudružce Kudroňové. Slovo má soudruh Ausberger Fran tišek, ředitel Dolů V. I. Lenina, Komořany, Most . Připraví se sou

druh Jaroslav Knížka, ředitel výstavby Východoslovenských žele záren .

SOUDRUH FRANTIŠEK AUSBERGER,

severočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi, s hrdostí bilancují havíři Dolů V. I. Lenina, Komořany v Severo českém revíru výsledky své práce a své iniciativy, promítnuté do závazků, a mohou k 30. listopadu konstatovat, že vytěžili nad stát.

ní plán 349 389 tun uhlí a odklidili 1 485 326 kubických metrů ze miny nad státní plán. ( Potlesk. ) Podnikový výbor naší strany pri 109

hodnocení výsledků prověrek socialistické soutěže v měsíci říjnu

vysoko ocenil obětavost a úsilí pracujících našeho národního pod niku. To , že všech šest závodů našeho národního podniku a více

než 100 kolektivů splnilo předpoklady pro návrh na udělení titulu závod nebo kolektiv XII. sjezdu strany, odpovídá výsledkům ve

výrobě a hospodaření našeho národního podniku. Dobré výsledky jsou pak odměnou za poctivou práci všech funk

cionářů a organizátorů výroby, všech základních organizací stra ny, Revolučního odborového hnutí a Syazu mládeže. Značná zásluha plnění úkolů, zejména v těžbě uhlí, připadá že lezničářům v naší stanici Třebušice, která denně z centrální úpray

ny uhlí našeho národního podniku musí, oddisponovat v průměru 1000 ložených vozových jednotek a stejné množství za stejnou do bu přístavit k naplnění. To je bezesporu práce veliká, mimořád ně odpovědná, vyžadující iniciativu a obětavost i přesnost v práci .

Velmi si ceníme této poctivé práce našich železničářů ze stanice Třebušice a přejeme si jen, aby jejich práce byla plně podporová na všemi příslušnými činitely.

Pod vlivem otevřených slov ústředního výboru strany o obtížích v národním hospodářství a na základě projednávání sjezdových dokumentů jsme připravovali plán na rok 1963. Zásadou a cílem

naší práce v této etapě bylo beze zbytku naplnit požadavky plánu podle rozpisu nadřízeného orgánu a v žádném případě a v žádném ukazateli nepřipustit rozporová řízení. To nebyla práce jednodu chá a lehká. Vždyť šlo o to, zajistit zvýšení státního plánu v těžbě

uhlí z 18 250 000 tun na 19 200 000 tun , to je o 950 000 tun více, a zvýšit odkliz zemin o 2 375 000 m3 v příštím roce bez dalšího poža davku na zvýšení základních fondů , bez zvýšení pracovníků a při plánovaném snížení výrobních nákladů. K tomu bylo třeba vytvořit celou řadu technickoorganizačních opatření, připravit některé změny technologických procesů, a hlavně pak vytvořit pro všechny pracovníky takové podmínky, aby od 1. I. 1963 mohli plnit tyto náročné úkoly tak, jak je zvy kem u severočeských havířů. Politickoorganizační zajištění podnikového výboru strany správ ně předpokládalo nejširší masovou účast pracujících na tvorbě tohoto náročného úkolu, který zněl : dosáhnout předepsaného zvý

šení výroby, a toto zvýšení zajistit z devíti desetin růstem produk tivity práce, snížit náklady na výrobu, a zejména pak snížit inves tiční výstavbu o 28 mil. korun . Cíle bylo dosaženo. Náš podnik , který má roční hodnotu hrubé

výroby zboží přes půl druhé miliardy korun , naplnil všechny po žadavky státního plánu s takovými prostředky, které plán dával 110

k dispozici. Plán byl projednán byrem okresního výboru strany

v Mostě a odevzdán Sdružení severočeského revíru . V té době vyšel dokument ústředního výboru se stanoviskem ústředního výboru strany a vlády k situaci v celostátních bilan

cích plánu. Tyto bilance ukázaly další rozpory a ještě obtížnější situaci, než se původně očekávalo. Stanovisko ústředního výboru vyslechlo více než 300 funkcionářů na aktivech, které organizo valy výbory strany v závodech našeho podniku. Závěr pak provedl celopodnikový aktiv, který zhruba určil toto : Všichni pocitujeme nutnost aktivně podle svých sil přispět k překonání nesouladu me zi výrobou a spotřebou, mezi odvětvími národního hospodářství. Proto považujeme za nutné pokračovat v práci na přípravě plánu pro rok 1963, i když byl již návrh plánu odevzdán . To, že jsme se

stavili plán příštího roku bez rozporů, je sice úspěch všech havířů, technickoinženýrských pracovníků, ale považujeme jej pouze za první krok k cíli. Souhlasíme se stanoviskem strany, že za této situace je nyní rozhodující iniciativní, aktivní a ofenzivní řešení

a že hlavním článkem, odkud začít řešit nedostatky a dispropor ce, je výroba. Bylo usneseno, že aktivního řešení nejvážnějších

otázek se musí zúčastnit široký stranickohospodářský aktiv a že je potřeba získat všechny lidi ve výrobě. Rozhodli jsme se znovu prověřit sestavený státní plán , rozvinout důslednou a konstruk tivní kritiku všeho zbytečného, všeho nekvalitního a najít řešení, jak dát více uhlí, odklidit více kubíků zeminy bez jakýchkoliv

dalších požadavků a jak najít úspory ve vlastních nákladech a zvýšít dále produktivitu práce.

Práce se rozvíjela v celém podniku jednotně podle časového plánu postupu a jednotné metodiky . Podařilo se nám získat na

prostou většinu našich pracujících, kteří pak udělali závěr na kaž dém svém závodě na společných schůzích. Hned po zahájení pro věrky jsme si ujasnili, že výsledky, které prověrka přinese, nebu deme zahrnovat do závazků, ale že bude správné zapracovat je do

plánu a změnit tak jeho kvantitu , a zejména pak změnit jeho kva. litu. Prověrka přinesla zvýšení státního plánu o 180 tisíc tun uhli .

a 320 tisíc kubíků zeminy při dalším zajištění růstu odkrytých uhelných zásob. Závod úpravna uhlí zvýšil objem zpracovaného uhlí o 660 tisíc tun . Zvýšení výroby přineslo zvýšení plánu výroby zboží podniku

03 milióny 484 tisíc korun. Kromě toho byl zvýšen plán hrubé výroby o 9 miliónů 171 tisíc korun. Prověrkou výrobních nákladů a zvýšením výrobních úkolů budou sníženy původní náklady na od kliz zemin o 2 250 000 korun . Náklady na těžbu v lomech o 386

tisíc korun a náklady na zpracování uhlí v ústřední úpravně o 796 111

tisíc korun. Celkem tedy dojde ke snížení nákladů o 3 milióny 433 tisíc korun. Vzroste dále plánovaná akumulace o 1 milión 891

tisíc korun a sníží se potřeba oběžných prostředků o 1 482 000 ko

run. Zvýšením výrobních úkolů bez požadavků na zvýšení pracov níků dojde ke zvýšení plánu produktivity práce o 0,61 % , což před stavuje úsporu 47 pracovníků v podniku. Výsledky prověrky v ob

lasti materiálně technického zásobování ukázaly na jedné straně, že nám sice scházejí některé potřebné materiály a různá drobná zařízení, na druhé straně nám však odhalily značné nepořádky, svévoli, živelnost a velkou nehospodárnost. Bylo nutné podrobit prověrku hospodaření s materiálem důkladnému rozboru už proto, že se nejedná jenom o desetitisíce ani o statisíce, ale dokonce jde o hodnoty , které jen v tzv. příručních skladech činily více než

3 milióny korun. A to už je příliš vážná věc, která má také své morální následky, a je nebezpečí, že kdybychom jí nevěnovali oka mžitě mimořádnou pozornost, mohlo by se stát, že někteří pra covníci při svém počínání a hospodaření s materiálem by se do stávali í mimo zákon. Bylo proto třeba okamžitě zavést pořádek i zde a uplatnit správné zásady i v příručních skladech . Na rok 1963 byla snížena hodnota spotřeby materiálu o 765 tisíc korun a za 865 tisíc korun bude materiál z těchto skladů odprodán jiným závodům .

Při prověrce hlavních skladů byly zjištěny nadnormativní záso by v hodnotě více než 7 miliónů Kčs, přičemž normativ podniku

činí 29 miliónů Kčs. Prověrka ukázala, že z těchto nadnormativů lze odprodat materiál a výrobky za 3 664 000 Kčs jiným spotřebite lům , aniž se ohrozí zásobování podniku. Podle dalšího závěru z prověrky se zrušily požadavky na doda vatele pro rok 1963 v hodnotě za více než 2 milióny Kčs. V investiční výstavbě byla hlavní pozornost věnována přípravě

a zajištěnosti investičních akcí, snížení rozestavěnosti a urychle nému uvádění objektů a prostředků do užívání . Politickou správ nost investiční výstavby podniku dokazuje skutečnost, že pře vážná část investic určených na výstavbu byla věnována na ge nerální opravy, modernizaci a rekonstrukci strojního parku a

zbytek pak na dokončení rozestavěných objektů. Prověrka základních prostředků také ukázala , že náš národní

podník může odprodat ještě v průběhu roku 1963 přebytečné zá kladní prostředky v hodnotě 2 277 000 Kčs. Podnikový výbor strany uložil vedení podniku zapracovat vý.

sledky prověrky do státního plánu. Dále pak zpracovat všechny náměty z diskuse k rozvoji socialistické společnosti a iniciativní náměty a názory z prověrky. Řešení těchto otázek dává vedení 112

podniku, stranickým a odborovým orgánům přesný a konkrétní program práce a metody řízení nejen do konce roku, ale zejména pro celý příští rok.

V současné době při plnění a překračování úkolů v těžbě uhlí musí se naši zaměstnanci vyrovnávat i s tím, že zajišťují snížení spotřeby elektrické energie, zejména v době energetických špi

ček. Podnikový výbor naší strany pro zajištění tohoto úkolu svolal široký, takřka 400členný stranický aktiv, dále pak odborové a mládežnické funkcionáře a hospodářské pracovníky , aby je infor moval o skutečném stavu a o nutnosti snížení spotřeby elektrické energie, zejména ve špičkové době. Byla projednávána celá řada opatření, která byla vždy zaměřována na výrobu tak, aby dochá

zelo ke snížení spotřeby elektrické energie ve špičkových hodi nách v Severočeském kraji, a to mezi 8. - 9. a 18.-19. hod ., při čemž byl kladen důraz na to , aby plnění státního plánu nebylo -

ohroženo .

Především byl položen důraz na to , že nesmí být jediného sou těžícího kolektivu, který by ve svém závazku nepamatoval

na

úsporu elektrické energie. Spotřeba elektrické energie je posuzo vána stejně jako těžba uhlí nebo odklid zemin, je denně kontrolo vána a zahrnuta v dispečerském hlášení. Preventivní údržby vel

kostrojů a dopravních mechanismů jsou prováděny na všech závo dech podle zvlášt sestaveného harmonogramu ve stanovených vzá

jemně na sebe navazujících časech. Čištění dobývacích a zaklá dacích strojů, které se dříve provádělo půl hodiny před skončením

pracovní doby , se nyní provádí v době energetické špičky a vypí. nání strojů. Jejich čištění je prováděno po půl hodinách střídavě vždy jedna polovina provozu. Čištění strojů před skončením pra covní doby pochopitelně nyní odpadá a je tak zvýšena spotřeba

elektrické energie a zajištěn zvýšený výkon strojů mezi 13. a 14. hodinou , tedy v době , kdy jsme dříve zaznamenávali nežádoucí po kles ve spotřebě elektrické energie v mimošpičkové době . Na ústřední úpravě uhlí ze stejných důvodů a ve stejné době je vypínáno prádlo a třídička nekvalitního uhlí v první půlhodině špičkové hodiny a drtírna a třídička kvalitního uhlí v druhé půl hodině energetické výseče . Protože vzniká značně zvýšená spotřeba elektrické energie při rozjíždění elektrických 150tunových lokomotiv, byla soustředěna pozornost dispečerů a výpravčích vlaků na vytváření zelené ulice pro vlaky , zejména ložené a ve velkých stoupáních tratí. Jsou ome zeny takzvané sólojízdy elektrických lokomotiv . Odvoz škváry z elektráren Ervěnice a Komořany je zajišťován tak , aby v době 113

energetické výseče mohl být odvoz zastaven a dopravní prostřed

ky odstaveny a vypnuty, aniž byl ohrožen chod elektráren. Je přesunuta pracovní doba v kancelářích, v dílnách a ve všech jed nosměnných provozech, kde jsou elektrospotřebiče. V době ener getických špiček nejsou používány elektrické svářecí agregáty a jsou vypínána všechna čerpadla. Tak bych mohl jmenovat ještě celou řadu, byt i drobnějších opatření.

Je však třeba zdůraznit, že ke všem těmto opatřením musíme jednoznačně říci, že jejich zajištění vyžaduje naprostou discipli novanost všech dělníků a techniků a že jakékoliv narušení a na rušování sobeckými nebo lokálními zájmy by sebelepší záměr zne

hodnotilo a narušilo by plnění závazků ušetřit minimálně 1 % elektrické energie .

Úkoly v souvislosti s úsporou elektrické energie projednaly všechny stranické a odborové organizace na našich závodech. Dí ky tomu , že se nám podařilo velmi rychle informovat a instruovat široký aktiv funkcionářů a hospodářských pracovníků a jejich

prostřednictvím pak všechny naše zaměstnance, projevily se nám hned v prvních dnech příznivé výsledky. Dnes můžeme s uspo kojením konstatovat, že stranickým aktivem vytyčený úkol v době energetické špičky snížit zatížení o 8 až 10 megawattů spolehli

vě plníme, poněvadž v průměru snižujeme špičku mezi 8. -9. a 18. - 19. hodinou o 9 až 10,5 megawattu .

Hlavním úkolem a osou celé činnosti našeho národního podniku v současné době i v příštím roce je rozhodně pokračovat v kon centraci výroby. Řešíme dva rozhodující úseky činnosti: specia lizaci dílen a centralizaci opravářské činnosti a centralizaci skla

dové služby a dále pak důsledné řízení materiálně technického zá

sobování. Dále bude třeba podstatně zlepšit práci dopravního úse ku v jednotlivých závodech, vyřešit organizaci a nejužší místa dopravy jak mechanizací, tak i zabezpečením a průjezdnosti jed notlivých tratí, a tím současně vyřešit úkol zvýšit využití doby vacích a zakládacích velkostrojů.

Lépe využít obrovské kapacity velkostrojů, které nahrazují de setitisíce dělnických rukou, v tom je těžiště naší činnosti. To nám

také umožní, abychom nejen plnili zpevněný plán roku 1963 , ale abychom jej dále rozvojem socialistické soutěže překračovali ve všech jeho ukazatelích. Tolik jen krátce , soudružky a soudruzi , o práci havířů naše

ho národního podniku, kteří jednoznačně podporují stanovisko ústředního výboru naší strany . Jsou odhodláni vždy překonat ob tíže , začít od sebe , nefňukat, ale aktivně a ofenzivně plnit vše 114

chny úkoly, stále je prověřovat, zkvalitňovat a maximálním po

dllem se tak zúčastňovat výstavby naší socialistické společnosti. ( Potlesk. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudruhovi Ausbergrovi. Soudružky a soudruzi, přerušuji jednání na 25 minut. Upozorňuji, že volební komise se sejde v 19.30 hod. v I. patře pravého křídla Sjezdového paláce v místnosti č. 24. Tedy volební komise v místnosti č. 24.

Ve stejnou dobu se sejde mandátová komise, to znamená a půl osmé, v místností č. 26. Přerušuji jednání na 25 minut. ( Jednání znovu zahájeno v 17 hod. 12 min . ) SOUDRUH JAROMIR DOLANSKY :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání. Nyní promluví vedoucí delegace Komu

nistické strany Sovětského svazu soudruh Leonid Iljič Brežněv .

ODE

PROJEV VEDOUCÍHO DELEGACE KSSS SOUDRUHA L. I. BREŽNĚ VA

Drazí soudruzi, přátelé !

Především mi dovolte, abych vám, delegátům XII. sjezdu Ko munistické strany Československa, tlumočil vřelý bratrský po

zdrav a srdečná přání úspěchů v práci sjezdu od Komunistické strany Sovětského svazu, jejího leninského ústředního výboru i od velkého přítele československého lidu, neúnavného bojovníka za mír a za komunismus – od Nikity Sergejeviče Chruščova . ( Bouřlivý potlesk . Všichni povstávají. Volání: » At žije Sovětský svaz ! «

Vaším prostřednictvím , drazí přátelé, zdravíme všechny komu nisty Československa, slavnou komunistickou stranu vaší země, všechen bratrský Československý lid, který pod prapory marxis 1

1

mu-leninismu s jistotou kráčí vpřed, k dovršení výstavby socia listické společnosti. ( Potlesk. ) My , komunisté, pokaždé, kdykoli se účastníme sjezdů bratr ských stran, pocitujeme radostné vzrušení, jsme hrdi na úspěchy 115

našeho komunistického hnutí a na úspěchy oné veliké věci, již

každý z nás věnuje všechny své síly a zasvěcuje celý svůj život. Sjezdy marxisticko -leninských stran jsou nejen významnou událostí pro tu kterou stranu, ale pro celé světové komunistické

hnutí. Vždyť právě na sjezdech se vytyčují cesty našeho postupu vpřed , řeší se tu nejzásadnější otázky života společnosti, rodí se

zde a zobecňuje to nové, co obohacuje naše kolektivní zkušenosti, 9

naší společnou pokladnici marxismu-leninismu.

O'vaší straně, o jejích skvělých činech bych chtěl z této vý. znamné tribuny hovořit slovy Nikity Sergejeviče Chruščova: » Ko munistická strana Československa prokázala, že je bojovou mar xisticko -leninskou stranou, pevně stojící na pozicích proletár ského internacionalismu. My, komunisté Sovětského svazu, dobře

známe Komunistickou stranu Československa jako nesmlouvavé ho bojovníka proti kapitalistickému útlaku v letech buržoazního Ceskoslovenska, jako nadaného organizátora a vůdce revolučního protifašistického boje československých pracujících v letech druhé světové války a jako organizátora a vůdce socialistické vý . stavby v poválečném období.«

XII . sjezd Komunistické strany Československa zaujme význam né místo v dějinách strany i celé země. Jeho význam nevyplývá pouze z toho, že zhodnotí skvělé úspěchy v budování socialismu, jichž pracující Československa dosáhli pod vedením své rodné strany, ale i z velikosti úkolů, které strana vytyčuje pro nejbližší údobí. .

V bohaté a obsažné zprávě soudruha Novotného je zevrubně ukázáno, jak velkou práci vykonala Komunistická strana Česko

slovenska, aby země zaznamenala nové, velké úspěchy ve spole čenském vývoji. Československo nyní žije a pracuje podle zákonů socialismu, dosahuje stále dalších úspěchů v boji za štěstí lidu, za další rozkvět jeho tvůrčích a duchovních sil. Chtěli bychom zdůraznit zejména význam té skutečnosti, že váš

sjezd vytyčuje nesmírně významný úkol – další rozvoj-socialis tické společnosti a přípravu podmínek pro přechod k budování komunismu. A to je, soudruzi, skutečně strhující program budo vatelské činnosti všech československých pracujících. Jsme stej

ně jako vy pevně přesvědčeni, že pro dosažení tohoto velkolepého cile učiní lid Československa všechno, co je v jeho silách. Záru kou toho je jednota miliónů dělníků, rolníků a příslušníků pra cující inteligence, těsně semknutých kolem své rodné komunis tické strany, kolem jejího ústředního výboru, v jehož čele stoji věrný syn československého lidu, náš velký přítel soudruh An tonín Novotny. (Potlesk. ) 116

· Úspěchy československého lidu v socialistické výstavbě jsou významným přínosem k upevnění světové socialistické soustavy. Tyto úspěchy ukazují, že Komunistická strana Československa a všechen československý lid se ctí plní svou internacionální po vinnost k pracujícím celého světa. Zkušenosti ze socialistické revoluce a socialistické výstavby .

ve vaší zemi mají velký mezinárodní význam a jasně potvrzuji velikou životní sílu marxismu - leninismu. Komunistická strana Československa, jež se postavila do čela boje dělnické třídy, pracujícího rolnictva a všech pracujících re

publiky, dokázala zajistit lidu vítězství socialistické revoluce bez občanské války. Českoslovenští komunisté tak v praxi dokázali, že v současné době si může za určitých podmínek dělnická třída vybojovat moc také pokojnou cestou. Poprvé v dějinách socialis tická revoluce zvítězila v zemi, jejíž hospodářská úroveň byla vysoká už za kapitalistického řádu. Tak byla zasazena zdrcující rána výmyslům buržoazních ideologů, kteří se snaží přesvědčit

národy, že prý socialistická revoluce je možná pouze v zemích s málo vyspělým hospodářstvím . ( Potlesk. )

Pracující Československa v praxi ukázali celému světu, že so cialismus i ve vysoce vyspělé průmyslové zemi zaručuje takové tempo rozvoje , které není možné za kapitalismu. Proti předváleč. né úrovni se objem průmyslové výroby ve vaší zemi zvýšil více než čtyřnásobně. V tempu rozvoje průmyslu předstihlo Českoslo vensko nejvyspělejší kapitalistické země. Produkuje dnes na jed noho obyvatele více oceli, surového železa , uhlí a cementu než

takové země, jako jsou USA, Velká Británie a Francie. Těžko by. chom hledali ve světě zemi, kde neznají výrobky vytvořené zlatý. ma rukama československého pracovitého a zručného lidu.

Historickým vítězstvím Komunistické strany Československa a všeho československého lidu je úspěšný přechod zemědělství na družstevní, socialistický základ. Toto vítězství vám umožnilo vy

tyčit nesmírně důležitý úkol : již v příštím desetiletí pozvednout úroveň rozvoje zemědělství na úroveň průmyslu. Socialistický řád a vysoká úroveň ekonomiky zajistily česko slovenskému lidu velké sociální vymoženosti. I vy máte ovšem

své těžkosti, ale jsou to těžkosti zvláštního druhu, těžkosti růstu,

jejichž překonáváním s jistotou spějete k nepoměrně vyšší ži votní úrovni lidu, než má kterákoli kapitalistická země. Hovořil jsem už o tom , že ani v nejvyspělejších kapitalistických zemích

nemá a nemůže mít pracující člověk sociální vymoženosti, jež jsou tak běžné pro pracující ve vaší zemi.

Dnešní Československo názorně ukazuje, jak velké materiální 117

a duchovní hodnoty může dát lidem vítězství socialistického řádu .

Dnes už všichni uznávají, že socialistické Československo je jed ním z nejvyspělejších států na světě, a to jak ze sociálního, tak z hospodářského i kulturního hlediska. Jste právem hrdi na své úspěchy. Také my, sovětští lidé, jsme na ně hrdi a máme z nich radost stejně jako vy. Z celého srdce přejeme našim československým bratrům další velké úspěchy ve budování socialismu. ( Bouřlivý potlesk .) slavném dile Soudruzil

Čím dál postupují naše země v socialistické a komunistické výstavbě, tím většího významu nabývá naše ekonomická politika,

naše schopnost rozumně a správně řídit socialistické hospodář ství. Vždyť hospodářské úspěchy socialistických zemí jsou jedním

z hlavních faktorů, které světové socialistické soustavě umožňují v současné době stále více ovlivňovat vývoj soudobých dějin. Pro

to Komunistická strana Sovětského svazu zaměřuje veškeré úsili pracujících SSSR na upevňování ekonomické moci země a na vy. budování materiálně technické základny komunismu, neboť to považuje za splnění své internacionální povinnosti k pracujícím celého světa.

Dovolte mi, abych vám řekl několik slov o boji naší strany a všeho sovětského lidu za splnění usnesení XXII. sjezdu KSSS. Sovětští lidé žijí a pracují v období rozvinuté výstavby komunis tické společnosti . Svou obětavou prací vytvářejí materiálně tech nickou základnu komunismu.

S potěšením můžeme konstatovat, že plány, které vypracovala naše strana, jsou v mnoha ukazatelích plněny rychleji, než jsme počítali . Nyní končí čtvrtý rok naší sedmiletky. Za tato čtyři léta jsme počítali se zvýšením objemu průmyslové výroby o 39 % , ale

zvýšili jsme ho o 45 % . A co toto číslo znamená v životě, soudru zi ? Znamená to, že naše země za tato léta nad plánované úkoly sedmiletky získala navíc 17 miliónů tun nafty, 13 miliónů tun oceli , 35 000 traktorů a mnoho dalších, pro naše národní hos

podářství životně důležitých výrobků v celkové hodnotě 28 miliard rublů. Jenom letos náš průmysl vyrobí více než za celou pová

lečnou pětiletku. Investice do národního hospodářství naší země nyní, za jediný rok, převyšují jedenapůlkrát všechny investice za první a druhou pětiletku dohromady. Vidíte tedy, soudruzi, že hospodářství Sovětského svazu postupuje kupředu, a to značně rychlým tempem . ( Potlesk. ) Naše úspěchy do značné míry vyplývají i z oněch kvalitativních změn , které probíhají ve všech odvětvích sovětské ekonomiky . Socialistická výroba v naší zemi se rozvíjí na základě nejnověj 118

ších výsledků vědy a techniky. Sovětské továrny a závody jsou

vybavovány novými moderními stroji a zařízením. Za čtyři roky sedmiletky vyrobily sovětské závody na 650 000 nových kovoob ráběcích strojů. Do výroby se stále více zavádí automatizace a elektronika . Urychleně se rozvíjí nové průmyslové odvětví chemický průmysl, a především výroba syntetických materiálů a umělých hmot.

Rozšiřuje se těžba takových efektivních a úsporných druhů pa liva, jako je nafta a plyn. Jen v posledních dvou letech jsme zvý šili těžbu nafty o 38 miliónů tun a zemního plynu o 26 miliard krychlových metrů, to znamená více než jedenapůlkrát. Množství

plynu, které jsme u nás v zemi vytěžili za tyto dva roky, nahra zuje 185 miliónů tun kamenného uhli.

Nafta a plyn zaujímají stále významnější místo v palivové bi lanci naší země : zatímco v roce 1955 se podílely na celkové těž bě paliva 23,5 % , pak letos již 45,6 % , tvoří tedy téměř polovinu veškerého paliva.

Kvalitativní změny, které probíhají v našem národním hospodář ství, lze dokumentovat na příkladu železniční dopravy. V posled ních letech se široce rozvinula elektrifikace železnic. Nyní máme elektrifikováno 8500 km železničních tratí. Na základě nového

technického vybavení obstarávají dnes přes 60 % všech přeprav na železnicích naší země motorové a elektrické lokomotivy . To nám umožnilo podstatně zlevnit přepravní náklady , urychlit pře pravu a zvýšit objem přepravy zboží na železnicích . Rovněž zemědělství Sovětského svazu se může vykázat nema lými úspěchy, Po opatřeních, která strana a vláda schválily v po sledních letech, se naše kolchozy a sovchozy značně upevnily. Uskutečňuje se rozsáhlý program vybavení zemědělství moderní

mi stroji a hnojivy. Tato opatření již začínají přinášet výsledky. Přes špatné počasí v řadě oblastí se nám letos podařilo sklidit

9 miliard pudů zrnin. Stát mohl nakoupit přes 3,4 miliardy pudů zrnin . Je to více, než nakupoval v posledních letech. Rok od roku

se zvyšuje nákup masa, mléka a jiných zemědělských produktů. A nyní ústřední výbor naší strany vytyčil úkol již v příštím roce zvýšit nákup zrnin na 4,2-4,5 miliardy pudů . Není to úkol jednoduchý, ale všemožně se vynasnažíme, abychom ho úspěšně zvládli.

Naše strana vytyčila rozsáhlý program bytové výstavby , který

se nyní plní. Za čtyři roky sedmiletky jsme ve městech a dělníc . kých sídlištích postavili na 9 miliónů nových bytů a na venkově

téměř 2 500 000 nových domů. Znamená to, že každý čtvrtý oby 119

vatel Sovětského svazu si v tomto období zlepšil své bytové pod minky. Nemohu se tu podrobně zabývat úspěchy sovětské vědy a tech

niky ; chtěl bych jen připomenout, že velikost každé epochy a úro veň rozvoje jejich výrobních sil je ztělesňována v takových vyni kajících objevech, které jsou jakýmsi symbolem , jakýmsi vrcho lem úspěchů lidského myšlení. V XVIII. století to bylo objevení parního stroje, v XIX . století objevení elektřiny. XX. století při

neslo civilizaci jadernou energii a mohutné rakety , které člo

věku umožnily proniknout do vesmíru. Z hlediska těchto velkole pých úspěchů soudobé vědy a techniky můžeme my, komunisté,

plným právem říci, že 1. zde stojíme v předvoji lidstva. ( Potlesk. ) Jak často již genius sovětských vědců, dělníků, inženýrů a tech niků přiměl všechny lidi na světě, aby vzhlíželi k obloze, ne však kvůli pánubohu, ale z nadšení nad úspěchy sovětského lidu, nad činy komunistů. ( Oživeni, potlesk . )

Ještě docela nedávno se nám úkol dostihnout Spojené státy americké v hospodářském směru zdál věcí víceméně vzdálené bu

doucnosti. Neuplynula však dlouhá doba, z hlediska dějin doba velmi nepatrná , a Sovětský svaz začal dostihovat a předstiho vat nejmocnější zemi kapitalistického světa nejen v tempu prů myslové výroby, ale i v absolutním přírůstku, ve faktickém ob jemu výroby řady velmi důležitých druhů produkce. Náš lid, tvůr ce radostného a velkolepého života v komunismu, s jistotou hledi vstříc své budoucnosti. ( Potlesk. ) Před několika dny skončilo plenární zasedání ústředního vý boru Komunistické strany. Sovětského svazu, které učinilo zá važné kroky k dalšímu zlepšení stranického řízení národního hos podářství. Usnesení tohoto plenárního zasedání, prodchnutá le ninským duchem , mají sehrát vskutku historickou úlohu v budo

vání materiálně technické základny komunismu, v celém velko

lepém díle vybudování komunistické společnosti v naší zemi. Tato usnesení jsou založena na směrnicích našeho velikého vůdce

à účitele V. I. Lenina. » Úkol řízení státu, který je nyní jedním z hlavních úkolů sovětské mocí, “ řekl Lenin, » má ještě tu zvlášt

nost, že nyní jde, a snad poprvé v novodobých dějinách civili zovaných národů, o takové řízení, kdy přednostního významu na bývá ne politika, ale ekonomika. «

Nová struktura výstavby ridících orgánů strany podle výrobní zásady, kterou schválilo plenární zasedání, nám umožňuje sou

středit hlavní pozornost na výrobní otázky. Naše strana tuto pře stavbu provádí proto , aby zajistila konkrétnější řízení všech na rodohospodářských odvětví. 120

Plenární zasedání stanovilo opatření směřující k lepšímu plá: nování v národním hospodářství, ke zdokonalení investiční vý . stavby, k zavedení pořádku do práce výzkumných a konstrukčních organizací. Velký význam má obnovení leninských zásad organizače kon troly v socialistickém státě. Plenární zasedání se rozhodlo vytvo řit jednotnou stranickou a státní kontrolu , která se bude ve své

každodenní činnosti opírat o nejširší masy pracujících . Tato kon

trola musí zajistit systematickou prověrku plnění směrnic strany a vlády , posílit státní disciplínu a socialistickou zákonnost, musí

pomoci straně při dalším zdokonalování řízení komunistické vý: stavby.

Usnesení listopadového plenárního zasedání ústředního výboru jsou logickým pokračováním kursu naší leninské strany, směřují. cího k vytvoření cílevědomého a uceleného systému řízení hospo dářství země v období rozvinuté výstavby komunismu. Organizační formy řízení hospodářství, které jsme dosud uplat

Novali, sehrály svou kladnou úlohu. Avšak život spěje kupředu, a to, co bylo správné včera, dnes už neodpovídá novým úkolům a někdy se stává i přímou brzdou dalšího rozvoje. Mluvíme-li o nutnosti skoncovat se škodlivými důsledky kultu Stalinovy osobnosti, nemáme na mysli pouze likvidaci a nápravu porušování revoluční zákonnosti, ale i obnovení leninských zásad v celém životě strany a státu, překonání stagnace a konzerva tismu ve vývoji myšlení, tedy i v oblasti zdokonalování forem státního a stranického řízení.

V naší zemi v praxi budujeme komunismus. A to znamená, že nevytváříme pouze materiálně technickou základnu nové společ

nosti, ale že současně probíhají procesy dalšího rozvoje a zdoko nalování socialistických společenských vztahů a jejich přerůstání

v komunistické společenské vztahy. Jedním z velmi důležitých aspektů těchto procesů je stále širší zapojování pracujících do řízení všech záležitostí naší země.

A právě proto listopadové plenární zasedání ÚV KSSS věno

valo tak velkou pozornost dalšímu rozvoji demokratických zásad řízení hospodářství, správnému spojování odpovědnosti jednotliv ce s širokou účastí pracujících na řízení podniků. Naše strana v tom spatřuje další rozvoj leninské zásady demokratického cen: tralismu ve sféře hospodářského řízení, konkrétní krok k postup

nému přechodu ke společenské komunistické samosprávě, ke spo lečnosti, která bude vysoce organizovaným společenstvím pra cujících lidí.

Usnesení listopadového plenárního zasedání byla jednoznačně 121

schválena celou naší stranou , lidem celé naší země. Při uskuteč

ňování těchto usnesení zaznamenáme další úspěchy v plnění vel . kolepého programu výstavby komunismu, jak ho vytyčila naše strana. ( Potlesk . ) Soudruzi !

Všichni dobře chápeme, že výstavba nového života , náš postup ke společnému jedinému cíli - k vybudování socialismu a ko munismu - bude tím úspěšnější, čím lépe zkoordinují socialis

tické země společné úsilí v rozvíjení socialistické výroby. Široká hospodářská spolupráce mezi socialistickými zeměmi musí slou žit tomuto vysokému cíli .

Komunisté socialistických zemí se naučili hospodařit ve svých státech, rozvinuli ekonomiku, vědu a kulturu a zlepšili život lidí tak , že pracující masy dnes říkají : »Ano, komunisté mají pravdu.

To, co vybudovali , je skutečně mnohem lepší než staré zřízení. « no komunistů se stalo dílem, pro které žije všechno pracující obyvatelstvo zemi socialismu.

Máme nyní před sebou nové úkoly, pokud jde o sjednocení úsili socialistických zemí v rozvíjení hospodářství. Můžeme a mu

síme se naučit lépe využívat předností, které nám poskytuje svě tová socialistická soustava států . Spojíme- li své úsilí, urychlíme náš postup vpřed , získáme nové možnosti pro rozvoj výrobních sil a získáme časový náskok v soutěžení s kapitalismem. Mezinárodní dělba práce socialistických zemí je diktována ži votem , objektivními zákony ekonomického rozvoje ; zračí se v ní

stěžejní potřeby rozvoje světové socialistické soustavy -

každé

z jejích zemí i celé soustavy.

Jak správně zdůraznil soudruh Chruščov ve své zprávě na listo

padovém plenárním zasedání ÚV KSSS , » je nezbytné spojit hos podářské a organizační úsilí všech členských zemí Rady vzájem. né hospodářské pomoci , aby všechny země měly možnost využít úspěchů soudobé vědy a techniky pro rozvoj svého hospodářství« ,

Československá socialistická republika se aktivně podílí na rozvíjení široké hospodářské spolupráce všech socialistických ze mí . Pracující vaší země mají možnost na vlastní oči vidět reálné plody této spolupráce. Je to ropovod » Družba «, který byl vybudo ván společným úsilím a kterým už proudí do Bratislavy volžská nafta ; je to dálková linka elektrického vedení »Mír« , jež spojuje

energetické sítě SSSR, Československa, Maďarska a Rumunska ; je to elektrifikovaná železniční trať, která spojuje Sovětský svaz a Československo.

S uspokojením konstatujeme , že všestranná spolupráce mezi So. větským svazem a Československem se rozvíjí úspěšně . Za posled 122

ních 11 let vzrostl obrat zboží mezi našimi zeměmi více než tři. krát. V roce 1961 jeho objem činil 1,2 miliardy rublů, což převy šuje objem zahraničního obchodu mezi tak velkými zeměmi, jako

je Velká Británie a západní Německo, a asi dvojnásobně převy šuje vzájemný obrat zboží mezi Francii a Velkou Británii. S mezinárodní socialistickou dělbou práce se v podstatě te prve začalo . I to, co už bylo vykonáno, však plně potvrzuje pro spěšnost a účelnost našeho úsilí v této oblasti. Zdokonalování a

rozvíjení hospodářských styků mezi socialistickými zeměmi bude značně urychlovat náš postup vpřed a ještě výrazněji ukáže ná rodům světa velké přednosti socialismu. To už vskutku stojí za námahu, drazí přátelé ! ( Potlesk. ) Soudruzi! Zpráva soudruha Novotného jasně ukázala úspěchy

mírumilovné zahraniční politiky socialistických zemí. Události po slední doby v mezinárodních vztazích naprosto jasně potvrdily správnost zahraničně politického kursu socialistických zemí, kur

su směřujícího k mírovému soužití států s rozdílným společenskýın zřízením. Tato jasná a jedině správná linie boje za pevný a trvalý mír je stále bližší a pochopitelnější nejširším masám celého svě ta. Je nedílně spjata s obranou velikých vymožeností socialis mu , s jeho novými vítězstvími ve světě. ( Potlesk. ) Jsme svědky a aktivními účastníky velkého historického hnutí národů za socialismus a komunismus. Byly doby, kdy kapitalisté nepřipouštěli ani myšlenku o možnosti existence socialistického

státu na naší planetě, libovolně rozhodovali o tom, zda má či nemá být válka. Tyto doby , jak víme , už minuly. Bratrská ro dina socialistických států roste a rozšiřuje se. Společenství socia

listických zemí se stalo mohutnou oporou míru a svobody. Im perialističtí agresoři v posledních letech nejednou přivedli svět na pokraj války , avšak pevné, nezlomné odhodlání socialistických zemí, mohutnost socialistického společenství, důsledná, moudrá a

pružná zahraniční politika socialistických států, podporovaná vše mi mírumilovnými silami, uchránily národy před obrovskou ka tastrofou. ( Potlesk. )

Tak tomu bylo i za krize v oblasti Karibského moře, kdy svět zvlášť reálně pocítil spalující dech raketové nukleární války. v oněch dnech se s novou působivostí projevila hluboká pevnost a rozvážnost, vrcholná moudrost našeho zahraničního politického kursu .

Americký imperialismus se pokoušel zardousit kubánskou re voluci, odejmout hrdinnému kubánskému lidu nezávislost a svo bodu, které si vybojoval, vzít mu právo , aby budoval svůj život tak , jak sám chce. Připravoval se ozbrojený vpád na Kubu. Kubánský 123

fid statečně povstal na obranu své vlasti, svých revolučních vymo žeností .

Svět prožil koncem října neklidné dny . Události se bleskově vy

víjely. Agresoři uvedli lidstvo na pokraj války. Vyvstal úkol uhájit revoluční vymoženosti kubánského lidu a nedovolit přitom agresívním silám USA, aby rozpoutaly světovou termonukleární válku . V této složité a hrozivé situaci sovětská vláda a naše stra

na za pevné a aktivní podpory bratrských stran a vlád dalších socialistických států , především členských zemí Varšavské smlou vy, postupovaly leninsky rozhodně a zároveň leninsky pružně a projevovaly přitom vrcholnou rozvážnost. A vytčené úkoly byly úspěšně splněny.

Kubánská krize byla vyřešena na základě rozumného kompro misu s vládou Spojených států . Tak byly uhájeny zájmy míru a socialismu , zájmy kubánské revoluce. ( Potlesk. ) Politika Sovět . ského svazu a dalších socialistických států znovu vyvstala před

očima lidstva jako hlavní, nejspolehlivější přehrada v cestě agre sívních záměrů imperialistů. Národy všech zemí , vlády mnoha států vyjádřily hluboký dík Sovětskému svazu , jeho komunistické straně, vládě a osobně Nikitovi Sergejeviči Chruščovovi za moud ré a rozhodné kroky na obranu nezávislosti Kuby a světového mí ru . ( Potlesk . )

Komunistická strana Československa , vláda a lid Českosloven ska , jak ukázala zpráva soudruha Novotného , byly za velmi ostré

mezinárodní krize plně zajedno s akcemi KSSS a sovětské vlády. Soudruh Novotný zdůraznil , že československý lid, komunistic ká strana a vláda vřele podporují kubánský lid , jeho svobodu a nezávislost a plně schvalují postup sovětské vlády při likvidaci krize v oblasti Karibského moře .

Chtěl bych vám, drazí přátelé, říci, že naše strana a sovětský lid si vysoce váží této bratrské internacionální solidarity. (Po tlesk. )

Mírové ukončení kubánské krize , jak je vidět , však nevyhovuje všem . Výbojné reakční kruhy Spojených států, zaslepené svou ne návistí ke komunismu, stále ještě nemohou klidně myslet na to , že kubánská revoluce žije , že lidstvo překonalo krizi bez války .

To jistě nikoho neudivuje, neboť agresívní podstata imperialismu je všeobecně známa. Podivné je však něco jiného: najdou se lidé, například ve vedení Albánské strany práce , kteří si říkají mar

xisté a přitom zřejmě litují , že se podařilo uhájit kubánskou re voluci bez vojenského konfliktu. Je to podivné a obludné , soudru zil Tito lidé pomlouvají naši leninskou stranu za to, že nedovo 124

lila nejagresívnějším silám imperialismu vyprovokovat světový vá lečný konflikt.

1

Neodpovědní křiklouni z Tirany , kteří za kubánské revoluce

v podstatě neudělali nic na podporu revoluční Kuby , dnes, když zostření pominulo, výbojně vykřikují do světa a pokoušejí se ujis:

tit každého, že právě oni jsou nejvěrnějšími a nejspolehlivějšími přáteli kubánského lidu, že jsou nejstatečnějšími a nejneohroženěj. šími revolucionáři. Podle nich by nejlepší pomocí Kubě bylo vy: stavit ji úderu amerických zbraní a zavléci všechny země socia listického tábora a celý svět do výhně termonukleární války. Ta kové s odpuštěním »rady « a poučení může dávat jen ten, kdo vů . bec nerozumí marxismu, kdo se vůbec nevyzná v soudobé mezi. národní situaci .

Ne, soudruzi, my, komunisté, vidíme svou svatou povinnost v tom, abychom, jak je to uvedeno v dokumentech moskevských

porad bratrských stran, už v současné epoše zbavili lidstvo přízra, ku nové světové války. Nesmíme se dát vyprovokovat. Pohlížíme na věci reálně a dobře chápeme, že dnes, kdy jsou ve světě dvě světové soustavy, je třeba jednat tak, abychom při pevné a dů

sledné obraně zájmů socialismu a při pomoci národům, které se pozvedly k osvobozeneckému boji, nepřipustili rozpoutání nové

světové války. To je naše pevné stanovisko. ( Bouřlivý potlesk. ) Podporovali jsme a budeme všestranně podporovat Kubu, její hrdinný lid , její revoluční vládu v čele se skvělým synem ku.

bánského lidu soudruhem Fidelem Castrem. ( Bouřlivý potlesk, volání » At žije Kuba!« . ) Kuba dobře ví, že Sovětský svaz a další

bratrské socialistické země s ní byly, jsou a budou. Věc, za kte rou bojuje Kuba , boj za svobodu, nezávislost a rovnoprávnost, za mir a socialismus je nepřemožitelná. ( Potlesk. ) Právo Kuby na

samostatnou cestu společenského vývoje je její svaté právo. So cialistická Kuba bude žít a zářit jako maják svobody , na jehož obranu se stavějí pokrokové, svobodymilovné síly celého světa,

všechno, co je na světě nejlepšího a nejčestnějšího ! Soudruzi !

Krize v oblasti Karibského moře, která mohla svět uvrhnout do zkázy , naprosto přesvědčivě ukázala, že je třeba dohodnout se na

řešení aktuálních mezinárodních problémů, nechce-li se lidstvo znovu ocitnout na pokraji propasti raketové nukleární války. Nelze dále otálet s řešením problému všeobecného a úplného

odzbrojení. Vyřešení této otázky může a musí poskytnout náro dům spolehlivé záruky míru a bezpečnosti. Je třeba důsledně usi lovat také o další konstruktivní opatření pro upevnění světového

míru. Mezi tato opatření patří zákaz nukleárních zbraní a pře. 125

devším jejich zkoušek, likvidace zahraničních vojenských zákla den na cizích územích , vytvoření bezatomových pásem v Evropě, v Asii, v Africe a v dalších částech světa, uzavření paktu o ne útočení mezi zeměmi NATO a Varšavské smlouvy a další prospěš né kroky ke zmírnění mezinárodního napětí.

Krize v oblasti Karibského moře byla sice rozumně vyřešena,

avšak situace v Evropě nadále zůstává jasně nenormální. Napětí tu vzniká hlavně proto, že s Německem nebyla uzavřena mírová smlouva .

Národy Sovětského svazu, Československa a Polska, stejně ja ko národy dalších evropských zemí, které utrpěly hitlerovskou agresí, mají obzvláště zájem na tom, aby byla vybudována spo lehlivá přehrada proti drzým choutkám západoněmeckých mill

taristů , kteří se netají svými úmysly změnit mapu Evropy a zno vu vztáhnout ruku po území sousedních států.

Pevně a rozhodně podporujeme oprávněné požadavky národů, aby byly zmařeny zločinné úklady sil, které hrozí svou provokac ní činností, jež může vést k vzplanutí nového válečného požá ru. Spolu s ostatními mírumilovnými národy soudíme , že mírová smlouva s Německem může definitivně skoncovat s druhou svě tovou válkou. Musí být normalizována situace v západním Berli .

ně, a to tak, že západní Berlín bude prohlášen za svobodné demi litarizované město. Západní Berlín musí konečně přestat být zdro jem nebezpečného napětí v Evropě a na celém světě. Soudruzi !

Bojovým programem světového komunistického hnutí, základem

jeho semknutosti a jednoty jsou dnes Deklarace a Prohlášení schválené v roce 1957 a v roce 1960 na moskevských poradách představitelů komunistických a dělnických stran. Tyto dokumenty byly vypracovány na základě kolektivních zkušeností komunistic

kých stran celého světa. Vyzbrojily komunisty všech zemí nový. mi , velmi důležitými závěry vyplývajícími ze současné situace ve světě. Jasně ukázaly další cestu boje za naše velké cíle.

Události posledních let přesvědčivě ukázaly správnost závěrů obsažených v těchto významných dokumentech tvůrčího marxis mu-leninismu. Důsledné uskutečňování idejí Deklarace a Prohlá

šení, jejich neochvějná obrana proti všem útokům a pokusům dog matiků a revizionistů o falšování, to je dnes stěžejní věcí všech

komunistů. To je nejdůležitější podmínkou vítězného postupu vpřed v našem společném velkém boji za vítězství socialismu a ko munismu, za národní osvobození všech národů , za osvobození lid stva od hrozby světové termonukleární války . ( Potlesk. ) Komunistická strana Sovětského svazu považuje za svou svatou 126

povinnost vytrvale a aktivně bojovat za utužení semknutosti všech komunistických stran na jedině správném , marxisticko-leninském základě, který nám poskytují zásadní mezinárodní dokumenty sou dobého komunistického hnutí.

Jako komunisté všech zemí, i my si vysoce vážíme velkého pří nosu Komunistické strany Československa, jednoho z osvědčených bojových oddílů světové armády komunistů, k boji za čistotu mar xisticko -leninských idejí a za jednolitost rad bratrských stran . (Potlesk .) Soudruzil

Svazky bratrského přátelství mezi národy Sovětského svazu a Československa jsou stále pevnější. Komunistická strana Sovět. ského svazu a komunistická strana Československa se plně sho dují v názorech jak na otázky vnitřního rozvoje svých zemí, tak i na nejdůležitější mezinárodní problémy. Naše strany se vždy

plně shodovaly v pojetí otázek našeho společného boje za mír a socialismus.

Přátelství československého a sovětského lidu, jednota našich

stran obstály ve zkouškách v dobách komplikované mezinárodní situace, v období výpadů revizionistů, dogmatiků a sektářů , v do

bách zuřivých útoků temných sil imperialismu na komunistické hnutí, sil pokoušejících se oslabit naši jednotu. Naše přátelství je pevné a nerozborné. Takové bude vždycky. ( Bouřlivý potlesk, přecházející v ovace. Delegáti skandujt: » Se Sovětským svazem na věčné časy !« )

Dovolte mi, abych delegáty XII. sjezdu , všechny českosloven ské komunisty a všechen československý lid ujistil, že komunis

té Sovětského svazu, sovětský lid i nadále budou vašimi věrnými přáteli a spolu s ostatními bratrskými stranami , se všemi národy, které budují socialismus, budou obětavě bojovat za vítězství na

šeho společného velikého díla

za vítězství míru , socialismu a

komunismu. ( Bouřlivý potlesk, volání »At žije Sovětský svaz !« . ) Dovolte mi, soudruzi, abych přečetl pozdrav ústředního výboru

KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

POZDRAV ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSSS XII. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jménem komunistů a všeho sovětského lidu posílá delegátům XII. sjezdu, československým komunistům a všem pracujícím Československé

socialistické republiky vřelý bratrský pozdrav a přeje sjezdu úspěch v práci. ( Bouřlivý potlesk. ) Komunistická strana Československa přichází na svůj XII . sjezd s významnými úspěchy v budování nového života. Pod jejím osvěd čeným vedením vybudovaly národy Československa socialismus, jejich země zaujala místo mezi nejpřednějšími státy světa s vyspě lým hospodářstvím a kulturou, s vysokou životní úrovní obyvatel stva . Pracující Československé socialistické republiky dnes úspěš. ně plní úkoly výstavby rozvinuté socialistické společnosti a pří pravy přechodu ke komunismu.

Zkušenosti Československa přesvědčivě ukazují, že vítězství no vého, socialistického společenského zřízení poskytuje rozvoji ma teriálních a duchovních sil lidu neomezené pole. Vaše úspěchy v socialistické výstavbě znovu přesvědčivě ukazují celému světu veliké přednosti socialismu. Díky těmto vítězstvím stále více vzrůs tá a upevňuje se mezinárodní autorita a vliv Československé socia listické republiky . Socialistické Československo vystupuje na me zinárodním fóru jako aktivní bojovník za trvalý mír a bezpeč nost .

Českoslovenští komunisté tvořivě aplikují marxisticko- leninské učení na konkrétní podmínky své země , dovedně využívají kolek tivních zkušeností bratrských stran v socialistické revoluci a ve výstavbě socialismu.

Komunistická strana Československa je bojovým oddílem mezi národního komunistického hnutí. Pevně zastává zásady marxis mu - leninismu, rozhodně hájí a uplatňuje leninské zásady proletář ského internacionalismu . Českoslovenští komunisté aktivně bojují proti všem projevům revizionismu , sektářství a dogmatismu , vě

nují všechny síly upevňování jednoty zemí socialistického spo lečenství a mezinárodního komunistického hnutí ve jménu vítěz ství naší velké věci . Komunistická strana Sovětského svazu a všechen sovětský lid dobře vědí, že v československém lidu a v jeho komunistické stra 128

ně mají osvědčeného přítele, spolehlivého a neochvějného spojen ce na věčné časy. Z celého srdce, drazí soudruzi, vám přejeme velké úspěchy v plnění usnesení XII. sjezdu, ve výstavbě socialismu a komunis mu, v boji za trvalý mír a přátelství mezi národy.

At žije Československá socialistická republika a její nadaný pra covitý lid ! ( Potlesk .)

At žije zocelený předvoj československých pracujících – slavná Komunistická strana Československa ! (Potlesk. ) Nechť sílí a rozvíjí se věčné nerozborné sovětsko-českosloven. ské přátelství a spolupráce ! ( Potlesk. ) At žije jednota a semknutost zemí socialistického společenství a celého světového komunistického hnutí. ( Potlesk. )

At žije marxismus-leninismus ! ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Volání: » At žije Sovětský svaz ! « ) OSTŘEDNI VYBOR KOMUNISTICKÉ STRANY SOVETSKEHO SVAZU

1

SOUDRUH JAROMIR DOLANSKY :

Děkuji soudruhu Brežněvovi za pozdravný projev, za předání po zdravu a daru Komunistické strany Sovětského svazu. Soudružky a soudruzi, končím první den zasedání XII. sjezdu. Zítřejší jednání bude zahájeno v 9 hodin ráno. Delegáti se do staví do Sjezdového paláce v 8 hodin 30 minut.

Prosím soudruha Knížku, aby se připravil jako první do zítřej ší diskuse .

(První den jednání skončil v 18 hod. 21 min. )

3 XII . sjezd

DRUHÝ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 5. PROSINCE 1962 1

1

JEDNÁNÍ DNE 5. PROSINCE 1962

Diskuse : soudruh Jaroslav Knížka, východoslovenská krajská organi

zace KSS, soudruh Antonín Krček, pražská městská organizace KSČ. Zdravice Československé strany lidové, přednesená dr. Josefem Ploj harem.

Diskuse : soudruh Václav Pištěk, jihočeská krajská organizace KSČ, soudruh Stanislav Chadim, západočeská krajská organizace KSČ, sou druh Václav Kučera, východočeská krajská organizace KSČ. Zdravice Československé strany socialistické, přednesená dr. Aloisem Neumannem .

Diskuse : soudruh Eduard Červený, jihočeská krajská organizace KSČ, soudruh Jiří Henrych, soudruh Josef Němec, středočeská kraj ská organizace KSČ. Zdravice Strany slovenské obrody , přednesená dr. Jozefem Kyselým Diskuse : soudruh Josef Trousil , severomoravská krajská organizace

KSČ, soudruh Martin Vaculík, jihomoravská krajská organizace KSČ, soudruh Jaromír Dolanský, soudruh Viliam Koch, západoslovenská krajská organizace KSS .

Pionýrská zdravice XII . sjezdu KSČ . Pozdravy hostů : soudruh Edvard Gierek, člen politického byra å ta jemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany , soudruh Gustav Ansart, kandidát politického byra Francouzské komunistické strany, soudruh Wu Siu- čchuan, člen ústředního výboru Komunistické strany Číny .

Diskuse : soudruh Jaroslav Miska , severomoravská krajská organi zace KSC .

Zdravice Strany slobody , přednesená Michalem Žákovičem .

Pozdravy hostů : soudruh Friedrich Ebert, člen politického byra Jed notné socialistické st.any Německa , soudruh José Augustino Gonza .

les, zástupce generálního tajemníka Komunistické strany Chile, sou druh Njoto, místopředseda Komunistické strany Indonésie, soudrun 133

Ivan Michajlov, člen politického byra Bulharské komunistické strany . Diskuse : soudruh Jiří Antoš, pražská městská organizace KSČ, sou druh Jan Večeřa, jihomoravská krajská organizace KSČ. Pozdravy hostů : soudruh Bert Ramelson, člen výkonného výboru Ko munistické strany Velké Británie, soudruh Martin Rodríguez, člen po

litického byra Paraguayské komunistické strany. Diskuse : soudruh František Šorm, pražská městská organizace KSČ.

(Jednání zahájeno v 8 hod. 59 min. )

SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Soudružky a soudruzi, zahajuji druhý den sjezdového jednání. Na náš sjezd se dostavil delegát Komunistické strany Norska, člen politického byra a tajemník ústředního výboru Willi Amund sen. ( Potlesk. ) Vítáme ho co nejsrdečněji na našem XII . sjezdu. Soudruzi, dále se dostavil delegát Irácké komunistické strany soudruh Ahmed Abbas. ( Potlesk. ) Vítáme ho rovněž co nejsrdeč něji.

Dále se dostavil na náš sjezd vedoucí delegace Komunistické strany Bolívie, člen sekretariátu jejího ústředního výboru, soudruh Raul Ruíz Gonzales. ( Potlesk. ) Soudruzi, dále se na sjezd dostavila delegace Libanonské komu

nistické strany. ( Potlesk. ) Vítáme ještě jednou co nejsrdečněji všechny delegace na našem sjezdu. Soudruzi , nyní budeme pokračovat v diskusi . Slovo má soudruh

Jaroslav Knížka, ředitel Východoslovenských železáren, připraví se soudruh Antonín Krček.

SOUDRUH JAROSLAV KNIŽKA, východoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi, těžiště předsjezdové diskuse o výhledech rozvoje naší socialis

tické společnosti ve Východoslovenském kraji bylo v řešení těch velkých změn, ke kterým na základě socialistické metody budo vání národního hospodářství v našem kraji dochází. Šlo především o řešení otázek nejúčinnějšího využívání přírodního bohatství, ma teriálních zdrojů a zdrojů pracovních sil našeho kraje. Výsledky diskuse nesporně dokazují, že přestavbou našeho kra je na průmyslově zemědělskou oblast dochází ke změnám i v myš

lení pracujících, které se orientuje především na tyto otázky . Úko ly, které nám byly uloženy XI. sjezdem , vybudování nového hutní ho závodu vybaveného válcovnou širokých pásů , a tím vzniklé in vestice v průmyslu , dopravě , zemědělství znamenají nejen ekono

mické vyrovnání českých a slovenských krajů, ale i zajištění pod minek pro další rozvoj našeho národního hospodářství. Včasné uvedení železáren na východním Slovensku do provozu 135

v roce 1970 zajistí podstatnou část produkce oceli celého státu a Východoslovenské železárny se stanou hlavním článkem ve změně struktury hutní výroby. Zajištění dostatečného množství plechů pro naše strojírenství umožní řešit jeden z rozhodujících článků efektivnosti našeho národního hospodářství, zvýší úspory

kovů především ve strojírenské výrobě podstatným snížením ko vového odpadu, zvýší produktivitu práce zaváděním vyroby v lin . kách a konečně

umožní nám ekonomickou nezávislost na ka

pitalistických státech v dovozu plechů.

V projektech je nová technika a technologie spojena s podstat ným zvýšením produktivity práce a snížením vlastních nákladů. Těchto výsledků bylo dosaženo na základě těsné spolupráce na šich a sovětských odborníků, použitím osvědčených typů sovět ských zařízení a širokou technickou pomocí během projektování. Naši projektanti spolu s konstruktéry strojírenských podniků

při projektování Východoslovenských železáren znovu prokázali svou technickou zdatnost. Celkové řešení a výrobní ukazatelé po

tvrzují, že Východoslovenské železárny budou nejen nejmoderněj ším hutním závodem, ale také závodem vysoce efektivním. Tak

například ve srovnání s naším nejmladším a dnes nejlepším hút. ním závodem, Novou hutí Klementa Gottwalda, budou náklady na 1 tunu koksu ve Východoslovenských železárnách činit 93 % , su

rového železa 73 % a surové oceli dokonce jen 66 % nákladů Nové huti, a to na základě nové technologie výroby v kyslíkových kon vertorech. Vykazovaná rentabilita 24,1 % , návratnost sedm a tři čtvrtě roku po ukončení výstavby a plného náběhu kapacit podtr huje efektivnost výstavby a současně upozorňuje na nutnost jejího dokončení v nejkratších lhůtách. Proto také krajská organizace

strany od samého počátku výstavby věnovala mimořádnou pozor nost vybudování stavebních organizací a vytvoření podmínek pro pracovníky na výstavbě i pro všechny ostatní, kteří do Východo slovenského kraje přicházejí, aby nám na kterémkoli úseku po mohli . Znamenalo to zabezpečit trvalý kádr kvalifikovaných pra covníků a zajistit pro ně byty a veškeré kulturní a sociální služby .

Naše vysoké školy , především Vysoká škola technická, Univer sita Pavla Josefa Šafaříka a vyšší průmyslové školy všech směrů nám pomáhají zajišťovat potřebné technické kádry, a zároveň umožňují starším pracovníkům, aby si zvyšovali odbornou kvali fikaci . Dnes v našem kraji studuje na průmyslových školách 9773 žáků, z toho při zaměstnání 4623 , a na Vysoké škole technické 1876 posluchačů, z nichž 27 % využívá mimořádných forem studia .

výstavbou dalších bytových jednotek na pohotovostních sídliš. tích v Šaci bylo zajištěno hromadné ubytování pro 7000 pracovni 136

ků. Závodní jídelny , kulturní domy, poliklinika a připravená vý. ştavba sportovního areálu a domu služeb vytváří dnes vhodné pro středí pro odpočinek pracujících . V městě Košicích pak bylo zajiš těno ubytování rodin budovatelů i budoucích hutníků v nových

moderních sídlištích. Výstavbou Košic počet obyvatelstva do roku 1970 vzroste na dvojnásobek a město bude mít přibližně 160 000 obyvatel. Rešením komunikační sítě v oblasti železáren a vybudo

váním stavební základny byly vytvořeny předpoklady pro úspěšné splnění úkolů na našem staveništi.

Trvalý růst kvalifikace pracujících na výstavbě se projevuje již nyní ve výsledcích. Hodnotíme- li provedené práce na výstavbě žele

záren od zahájení v lednu 1960, pak můžeme XII. sjezdu hlásit, že stanovené věcné úkoly plníme. Do konce letošního roku bude pro vedeno stavebních prací zhruba za 1 miliardu korun. Za touto část. kou se skrývá obětavost a iniciativa tisíců pracujících, jichž vět

šina na stavbě tak technicky náročné dosud nepracovala. Na stav bě je 20 brigád socialistické práce, 290 kolektivů soutěžících o ten to titul, 140 kolektivů soutěžících o název XII. sjezdu KSČ, a celá stavba soutěží o název XII. sjezdu KSČ. 7500 pracovníků z vý. chodního, západního a středního Slovenska v soudružské spolu práci s pracovníky českých zemí přímo uskutečňuje usnesení XI .

sjezdu Komunistické strany Československa. 7 mil. 600 tisíc kubi ků provedených zemních prací, 92 km vleček, 67 km betonových

silnic, 196 km podzemních rozvodů a vysoká rozestavěnost vlast nich výrobních objektů jsou toho nejlepším důkazem. Je vybudo ván základ koksové baterie, základ vysoké pece a byla zahájena montáž ve studených válcovnách a na teplárně. Vezmeme-li v úvahu, že výrobní plocha válcoven je 22 ha a že v současném období máme hrubé stavby a před uzavřením výrobní plochy o rozloze 10 ha, k výrobním a skladovým úkolům bylo pře dáno již 7,6 ha hal, pak je třeba vyzdvihnout práci našich stavba . řů, kteří těchto výsledků dosáhli nejen obětavostí pracovníků, ale

i za pomoci vysoké mechanizace a montážního způsobu provádění stavebních prací. Slova soudruha Dolanského , že Východosloven .ské železárny se nedají postavit zednickou lžicí, jsme si vzali

k srdci a plně uplatňujeme novou techniku a nové formy práce při výstavbě. Vždyť v hale ústředních mechanických dilen o ploše 40 000 krychlových metrů byla 13 měsíců po započeti stavebních prací na nevybaveném staveništi zahájena již výroba ocelových konstrukcí v červenci 1961 a do konce roku 1961 vyrobena ocelo

vá konstrukce pro definitivní mostárnu o ploše 24 000 čtverečních metrů. V těchto dnech již předáváme výrobě kompletně vybavenou definitivní mostárnu . )

137

1

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně , bez provizorního zařízení staveniště , především využíváním definitivních objektů šaten, umýváren , kuchyní, ad ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se projevuje v dalších úsporách, které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti objektů. I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních

prací jsme si vědomi řady nedostatků, které se ještě na našich staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů, ,

roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od stranit. Byli jsme si vědomi toho, že takováto stavba přinese s se bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou

družskou spoluprací. Je to proto, že Východoslovenské železárny svou velikostí, rozsahem, technickou a organizační náročností se

od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo dářství. Je proto pochopitelné, že se v jejich výstavbě obrážejí všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňují. A z to ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat.

Jde především o zajištování strojních dodávek , kde některé ne vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno odsunout. Soudíme, že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo

v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naší strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být pro ni zajištěny jak kapacita, tak i materiál . Základním pro blémem zůstává řádná organizační příprava , rozplánování a roz pis úkolů na každého pracovníka, ať již na stavbě nebo ve stroji

renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem. V takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě pevný řád, který musí být respektován nejen plánovacími orgány

investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale také výrobními podniky. Původní projekt organizace výstavby byl narušen, neboť nové termíny, mimo válcovnu za studena a teplár. nu, nebyly dosud stanoveny, ale vycházíme- li z potřeb a možností

vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme- li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele , pak to vyžaduje, aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu. Jinak může dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně

velké ztráty, a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro

jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit ,

a proto prověřujeme všechny možnosti, aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních

dodavatelů. Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni . Ukazuje se , že i když dodávky

strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý

chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je

ji možno zajistit. V detailu rok 1963 ukazuje, že právě generální dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny . Tak napří klad Závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil . Kčs v roce 1963 zajištují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj . 16 % . Pod . statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu.

A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujeme. Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů korun vyrábějí pouze 40 milionů korun , tj. 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby. Tento stav ukazuje na základní nedostatek , kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů, zejména

technologie. Celá situace ukazuje, že problémy , které se projevily v zajišťování dodávek pro Východoslovenské železárny, mají svůj původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek . Mnohdy

se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajišťování zaběhnuté výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení. Chybu spatřujeme v tom, že zajišťování a rozplánování hlavních 139

článků rozvoje se neprovádělo pod vedením a kontrolou vedoucích hospodářských pracovníků , neboť by jistě nemènili v tak krátké době svá rozhodnutí a závěry. Například vládní usnesení s ter mínem výstavby teplárny bylo jistě projednáno s První brněnskou strojírnou a odsouhlaseno, ale přesto 4 měsíce po tomto usnesení

už se prohlašovalo , že termín nebude dodržen. To je příklad toho, jak uvedl soudruh Novotný ve zprávě , že závažná rozhodnutí jsou

často ponechávána pouze na referentech . I když se jedná o velké objemy strojírenských dodávek a jejich montáž, máme všechny předpoklady tyto úkoly zvládnout a časovou ztrátu ve výrobě na

hradit zkrácenou montáží. Staveniště je připraveno a zařízeno tak, že bloková montáž může být prováděna při montáži zařízení ve všech provozech .

Současně s investiční výstavbou je zajišťována příprava pracov níků. Ve 30 závodech po celé republice připravujeme 2768 pracov

níků východního Slovenska na jejich budoucí povolání v železár nách. I do přípravy kádrů se promítly problémy národního hospo

dářství. V roce 1960 a 1961 jsme měli potíže s vlastním náborem pracovníků pro zaškolení. Zejména strojírenské podniky žádaly pracovníky na zaškolení, ale nyní tyto podniky z různých důvodů odmítají přijímat naše zaškolence. Je třeba si uvědomit, že v pří pravě kádrů pro Východoslovenské železárny nejde jen o výchovu

dobrých odborníků , ale především o přípravu politicky a odborně vyspělých pracovníků , kteří budou tvořit nejen odborné , ale i po

litické jádro nového podniku. Podstatně lepší situace je v přípravě nejmladší generace , neboť do roku 1965 vyjde nám z učňovských

učilišť 2298 mladých pracovníků a v tomto roce 2400 žáků našeho odborného učiliště bude tvořit kádrovou rezervu pro zvyšující se výrobní úkoly . Proto vycházeje ze stavu výstavby a ze situace ve strojírenských závodech, prověřujeme plány zaškolování a zvýšíme přípravu pracovníků v našich dílnách. Pod odborným vedením zkušených pracovníků budeme připravovat na výrobě náhradních dílů pro hutní závody i pro vlastní výstavbu budoucí pracovníky ústředních mechanických dílen . Naše zaškolence zařadíme na montáž zařízení a umožníme jim, aby se jako budoucí údržbáři

s tímto technologickým zařízením a s jeho obsluhou seznámili . Přípravou v Sovětském svazu a Polsku bude pak vrcholit příprava kádrů pro hutní provozy .

Soudružky a soudruzi ! Východoslovenské železárny se tak stávají dalším důkazem schopnosti našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany Československa už nejednou dokázal svou iniciativu , obětavost a schopnost. A proto pracující Východoslovenského kraje chtějí hut 140

ními výrobky z Východoslovenských železáren nejen poděkovat za bohatý život , ale hlavně přispět dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti. Potlesk .)

SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Děkuji soudruhu Knížkovi. Slovo nyní má soudruh Antonín Krček , vedoucí tajemník městského výboru strany v Praze.

SOUDRUH ANTONÍN KRČEK,

pražská městská organizace KSČ

Aktivní přístup k řešení současných problémů i perspektivních úkolů, jak je strana předložila k předsjezdové diskusi,

ezl

velký ohlas a podporu pracujících. Široká demokratická forma dis kuse umožnila všem pracujícím posoudit záměry strany a zúčast

nit se jejich rozpracování. Veliká aktivní účast v diskusi je do kladem, s jakým zájmem a pozorností byly předložené návrhy

posuzovány, a není náhodou , že právě v tomto období došlo k dal. šímu rozmachu socialistického soutěžení a k výzvě nejlepších

pracovníků v soutěži o socialistickou čest. Právě ti, jimž naše

socialistická společnost leží nejvíce na srdci, odpověděli straně nejen svými připomínkami, ale i konkrétními činy. Zpráva před.

ložená sjezdu mohla tedy v plném rozsahu opřít své závěry o vý. sledky široké veřejné diskuse, která byla projevem důvěry ve stranu a její ústřední výbor. Dosažené výsledky rozvoje národního hospodářství v období od

XI. sjezdu plně opravňují k závěru, že jsme dosáhli dalších vy. znamných úspěchů v rozvoji naší společnosti. To je nesporné 1 přes problémy a nedostatky, které se v národním hospodářství vyhrotily v poslední době. O dosažených výsledcích hovořil sou

druh Novotný a každý z nás je může potvrdit. Potvrzují to i vý. sledky dosažené v hlavním městě. V letech 1958 až 1962 se zvý.

šila hodnota výroby v průmyslu o 55 % , v podstatě bez přírůst ku nových výrobních kapacit. Produktivita práce vzrostla o 39 % . Přistoupilo se k zásadnímu řešení bytového problému. V tomto období byla bytová výstavba zdvojnásobena při snižujícím se sta. vu pracovních sil ve stavebnictví. Pracnost na jeden byt byla sni . žena z 2440 hodin na 936 hodin a u celomontovaných domů na méně než 700 hodin.

Pražští občané za poslední tři roky vytvořili v dobrovolné práci 141

v akci »Za Prahu krásnější« hodnotu díla v ceně 393 miliónů ko run .

Jestliže hodnotíme dosažené úspěchy , tak to nikterak nezna mená , že jsme spokojeni a nevidíme nedostatky. Předsjezdová diskuse v plném rozsahu potvrdila, že ostrá kritika těchto nedo statků je zcela na místě. Je proto nutné zcela souhlasit s hodno

cením současné úrovně řízení a kontroly , jak je uvedeno ve zprávě sjezdu. Dosavadní úroveň řízení a kontroly neodpovídá součas ným úkolům, a tím méně pak budoucím . V uplynulých letech byla přijata četná opatření , která měla po . moci ke zvýšení účinnosti řízení, ke zlepšení skladby a částeč

nému omezení řídícího a správního aparátu . Po provedení těchto změn v roce 1958 a 1960 se však řídící a správní aparát znovu zvětšil. Tak od 30. 6. 1961 do 30. 5. 1962 celkový počet pracoy

níků v národním hospodářství vzrostl o 2,8 % , avšak správní apa rát o 3,8 % . Přitom největší podíl na přírůstku mají hospodářské , ústředně řízené organizace, a to zejména v průmyslu. Na tomto úseku správní aparát vzrostl o 5,2 % . Jistě je možné položit otáz ku : A je to znát na výrobě , je lepší její organizace ? I na tuto otáz

ku odpověděla předsjezdová diskuse. U nás nebyla ani jedna při pomínka , v níž by si to soudruzi z výroby pochvalovali , spíše na

opak. To znamená , že růst počtu těchto pracovníků ve správním a řídícím aparátu nejde ve prospěch techniky , organizace, kon troly , ale naopak . Růst správního a řídícího aparátu je motivo .

ván především potřebou zvládnout složité problémy kooperace, materiálně technického zásobování a vůčihledně se rozvíjející ad ministrativy. Nesporně tomu napomáhá často 1 slabá politická, odborná i organizační úroveň kádrů v řídících orgánech, která je pak nahrazována množstvím pracovníků. , Při této příležitosti je nutno poukázat na to, že již při uplat. ňování nové organizace a řízení průmyslu v roce 1958 prosadily se některé zájmy , které tomuto správnému opatření strany od porovaly .

Mám na mysli kupříkladu vznik mnohých sdružení, která za ce lou dobu své existence neprokázala svou opodstatněnost, ale umožnila mnoha pracovníkům zůstat v Praze . Vznik těchto sdru žení byl často motivován více osobním zájmem než celospolečen skou potřebou. Tak zůstala v Praze i některá podniková ředitel .

ství, přestože zde nemají výrobní základny, kupříkladu Dehto techna. Z delimitovaných útvarů vznikly různé pobočky v Pra ze, jejichž účelnost se nyní musí důkladně prozkoumat. Například existence tzv. styčných kanceláří , kterých je nemálo. Takové kan celáře mají v Praze Kovohutě Istebná , Slovenské magnezitové zá 142

vody Košice, Vítkovické železárny , Chemko Strážské, Obchodní tis kárny Kolín, Severografia Liberec, Grafia Brno, ČKD Blansko pří mo na Václavském náměstí, Povážské strojírny , které zde mají

i vývoj a konstrukci – a jaká je kvalita jejich práce, to se vidi – apod.

Všechny takové útvary vyvolávají zbytečnou agendu a adminis trativně zatěžují výrobu. Možná , že ani na ministerstvech , ani v podnicích se neví, proč tyto útvary existují. Při zdokonalování plánování, organizátorské a kontrolní činnosti státních a hospo dářských orgánů bude nutné , aby se organizace a řízení propra .

covávaly s ohledem na předpokládaný rozvoj odvětví nebo i vý . robků a řídící orgány umístovaly přímo u výroby , v hlavním zá vodě nebo podniku.

Zkušenosti ukazují, že by bylo nutné vzít v úvahu nejen obo rovou specializaci, ale i možnou a účelnou uzavřenost výrobního procesu v jedné výrobně hospodářské jednotce. Je proto napros to správný závěr ústředního výboru , že musíme propracovat tako vou úroveň organizace řízení a kontroly , která bude plně ve pro spěch účelné dělbě práce, vztahu mezi hospodářskými jednotkami

a umožní větší kontrolu jejich činnosti samými pracujícími . Ze zprávy ústředního výboru je zřejmé , že úloha strojírenství bude dále zvyšována a rozvíjena tak, aby byla v souladu s poža. davky na specializaci v rámci republiky 1 celého socialistického tábora, a tak vedla k dokonalejšímu využití výrobních ploch všech

zařízení, především pak strojů. V Praze vidíme mnoho možností pro zvýšení objemu strojírenské výroby cestou rychlého růstu pro duktivity práce a bez požadavků na velké stavební investice. Soudruh Novotný zdůraznil požadavek zhromadňování výroby .

Jaké předpoklady jsou vytvářeny, chci uvést na příkladu z Prahy. Současné členění strojírenských závodů v Praze ukazuje na je jich značnou roztříštěnost. Tak na území města se výrábí 75 % sortimentu všech oborů naší strojírenské výroby , což nezbytně

vede k neefektivní výrobě a nevytváří podmínky k účelnému vy. užití výrobních zařízení ani k účelnému soustředění a využití in vestičních prostředků. Z resortu těžkého strojírenství má v Pra ze své sídlo 9 podniků , z resortu všeobecného strojírenství 22 pod niků se závody po republice, vedle toho jsou oba resorty v Pra

ze zastoupeny dalšími 37 závody, jejichž podniková vedení jsou také na území celé republiky. A často jde o výrobu nebo o tech nologii výroby , která by se dala úsporně řešit Jinak , aby nebyla

zbytečná agenda mezi těmito jednotlivými články . Roztříštěnost výrobní základny zvláště vyniká z toho , že v Pra ze existuje na 310 různých podniků , závodů a provozoven rozdě 143

lených do všech resortů. Z tohoto vysokého počtu jednotek je 45 procent o velikosti do 100 zaměstnanců a jen 8 % má více než 1000 zaměstnanců. Z těchto 310 výrobních jednotek je 120 podni ků, závodů a provozoven strojírenských. Nepříznivá členitost a rozdrobenost strojírenské výroby, jakož i veliké množství vyráběných oborů a sortimentů má vliv na roz sáhlé kooperační vztahy s velikými požadavky na dopravu . Si tuace se dá měnit. Budeme postupně vytvářet podmínky pro bu .

dování především základních závodů s dokonalou technikou, tech : nologickou a organizační úrovní výroby a při plném využití zá kladních fondů , které by udávaly směr dalšího rozvoje výroby a produktivity práce. Takovému cíli by měla být podřízena inves tiční politika .

Současný stav a vývoj investiční politiky u obou ministerstev strojírenství a v jejich závodech v posledních letech jen doka . zuje nedostatek vyhraněné koncepce v rozvoji jednotlivých obo rů a dále prohlubuje už tak značnou roztříštěnost výrobních ka pacit . Dokazuje to například stálé vybavování malých , často dal šího rozvoje neschopných závodů a provozoven investicemi vše ho druhu, především pak nevýrobního charakteru. V roce 1962 činily požadavky malých závodů do 100 zaměstnanců na investič .

ní prostředky celkem 65 miliónů Kčs , a ty také byly ze tří čtvrtin kryty finančními prostředky i stavebními kapacitami.

Obdobná tendence se projevuje i v plánu na rok 1963, kde po žadavky závodů stejné kategorie dosahují částky 91 mil . Kčs.

Bude jistě nutné podívat se , zda nebude lepší tyto prostředky vě . novat na dobudování hlavních závodů a soustředovat výrobu po stupně do větších celků při zvyšování využití základních fondů

těchto závodů. Nejde jenom o technologické otázky, ale s nimi souvisí i snížení velikého obslužného aparátu, který musí být ko lem malých provozoven udržován. V malých závodech a provozovnách se využití základních fon

dů ve více směnách v podstatě neprojevuje a směnnost u nich činí přibližně 1,45. V současné době je koeficient směnnosti v resortu těžkého strojírenství v Praze 1,24 a u všeobecného strojírenství 1,31. Z různých důvodů je přibližně kolem 200 miliónů korun zá kladních fondů po celý rok mimo provoz. Zvyšování směnnosti není však možné ponechat jenom na závodech samých , k tomu

musí řídící orgány směřovat již v plánech. Právě veliké místni soustředění průmyslových závodů v Praze to umožňuje. Jsme toho názoru, že takové soustředění není dosud plně využito a bude

nutné vytvořit účelnější předpoklady v organizaci i plánu. Nemá me přitom vůbec na mysli výstavbu nových závodů, ale přede 144

vším účelné rozmístění výrob, soustředění a modernizaci stroj ního parku , aby tak i ve starých objektech byl zaveden moderní výrobní proces s vysokou produktivitou práce a směnností, ale i zlepšeny pracovní podmínky.

Domníváme se, že k těmto problémům je nutné přihlédnout při stanovení úkolů sedmiletého plánu a dbát, aby v souladu s po

žadavky celého národního hospodářství byly na území hlavního města rozvíjeny obory náročné na kvalifikaci práce a s menšími

požadavky na veliké objemy dovozu materiálu. Jsou možnosti rozvinutí účelné kooperace i při výrobě nářadí a nástrojů nebo při výrobě svařenců, při generálních opravách, případně i dalších , které až dosud zajišťuje pro sebe každý zá vod sám. Zřizování společných zařízení nebo provozů, které mo hou sloužit více závodům, by umožnilo další podstatný růst pro duktivity práce i další technický rozvoj v oboru ,

Jsme si plně vědomi, že jde o složitý problém, který nelze dobře posoudit bez důkladného rozboru a úvahy. Chceme se však spolu se závody a resorty pokusit jej zpracovat. Zdokonalování řízení a organizace výroby je proces, který bude neustále pokračovat a

rozvíjet se . Právě zabezpečování závěrů , které předložil ústřední výbor, bude vyžadovat , abychom stále více uplatňovali tvořivý přístup ke všem otázkám rozvoje naší společnosti . A to podle na

šeho názoru platí i v tomto případě. Jen tak můžeme dosáhnout dalšího rozvoje výrobních sil za aktivní účasti všech pracujících a dalších úspěchů v naší práci. ( Potlesk .) SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Děkuji soudruhu Krčkovi. O slovo se přihlásil vedoucí dele.

gace Ceskoslovenské strany lidové, ministr. dr. Josef Plojhar. Pro sím, aby přednesl svůj projev.

Zdravice Československé strany lidové přednesená

Dr. JOSEFEM PLOJHAREM Vážení soudruzi a soudružky,

považuji za velikou čest, že mohu jménem ústředního výboru

a všech příslušníků Československé strany lidové pozdravit váš historický sjezd . Je to jedinečná a vskutku sváteční událost v životě všeho našeho

lidu, který s největší pozornosti sleduje vaše jednání a přeje mu plný úspěch a zdar. Je tomu tak proto, že Komunistickou stranu 145

Ceskoslovenska uznávají nejširší masy pracujících naší vlasti za svou osvědčenou vůdkyni . Že se stále hlouběji zamýšlejí nad jeji úlohou, nad její mnohostrannou činností a velikými zásluhami . Ano, každým dnem si uvědomujeme i u nás pravdivost výstižných Leninových slov : »Straně věříme, v ní vidíme rozum , čest a svědo

mí naší epochy .« ( Potlesk . ) Toto vědomí je podloženo bohatými zkušenostmi uplynulých let. Všichni dobře víme, že to byla komunistická strana, která po ce

lých 20 let předmnichovské republiky vedla důsledný boj proti vy . kořisťování, nezaměstnanosti a bídě. Neohroženě ukazovala , že

představitelé vládnoucích tříd jsou hrobaři i naší státní samostat nosti, a v době nacistické hrůzovlády a druhé světové války se stala řídící silou odporu proti fašistickým okupantům. Proto se také po osvobození Československa vítěznou Sovětskou armádou semkl náš lid ve své naprosté většině kolem komunistické strany,

aby v pevné jednotě Národní fronty nastoupil cestu budování no vého, lepšího a sociálně spravedlivějšího řádu . Všechna vítězství a všechny úspěchy československého lidu jsou

nerozlučně spojeny s komunistickou stranou. Do této slavné ka pitoly patří i porážka buržoazní reakce v únoru 1948. ( Potlesk. ) Patří sem i naše dosud největší vítězství vybudování socialismu v naší zemi , jehož jsme opět mohli dosáhnout jen v čele s komu nistickou stranou. ( Potlesk. )

Je to opravdu slavný, povznášející pocit vytvářet dilo, o němž snili naši otcové. A my to děláme. Tvoříme novou historii své vlas ti, vytváříme - jak to prohlásil z tribuny XI. sjezdu první tajem

ník ústředního výboru Komunistické strany Československa a pre sident republiky Antonín Novotný - šťastný , spokojený život lidí. V tom je základ politiky komunistické strany. Tomu slouží veške rá její práce, rozvoj výroby a soustavný vzestup celého národního hospodářství. Tomu také zcela logicky odpovídá skutečnost, že

pracující vedoucí úlohu komunistické strany nejen plně uznávají, ale svou tvořivou , nadšenou prací uskutečňují cíle, k nimž je stra na vede .

Výrazně se to projevilo především v soutěžení na počest XII. sjezdu Komunistické strany Československa a v diskusi k doku mentu » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti « ,

Aktivní účast pracujících na přípravě sjezdu se tak stala sou časně manifestací našeho vřelého vztahu ke komunistické straně

a naší rozhodné vůle podporovat ji všemi silami v jejím neúnav ném boji za zájmy lidu. Znát přání a tužby lidu, mít pochopení pro jeho názory a potřeby, přesvědčovat, získávat a zapalovat pracují 146

cí pro velké úkoly a cíle dneška i krásné zítřky, v tom jsou zahr nuty všechny tři stránky vztahů , které tak pevně zakládají auto

ritu komunistické strany v naší společnosti. To ji činí stranou vše ho lidu, z toho vyrůstá pevná, nerozborná jednota vůle, cesty i cílů

našich národů, z toho vyplývá též požadavek, aby se po příkladu komunistů stal každý člen naší nové společnosti ještě náročnější

vůči sobě a své práci, aby odpovědně plnil všechny svěřené úkoly a dával dobrý příklad jak svým jednáním, tak i celým životem . Vedoucí úloha komunistické strany, v níž právem vidíme před obraz budoucí komunistické společnosti, se totiž projevuje i v tom ,

že nás všechny učí žít a pracovat, houževnatě překonávat dočas né obtíže a neúchylně směřovat k vytčeným cílům.

Jsme si vědomi toho, že v současné vývojové etapě nároky na její vedoucí úlohu ještě vzrostou. Její řídící role se bude uplatňo vat a rozšiřovat ve všech oblastech výroby, hospodářství, správy,

vědy a kultury na novém , kvalitativně vyšším stupni společen ských vztahů .

Proto je příkazem cti a svědomí pro všechny občany naší repu bliky, aby mobilizací všech svých tvůrčích sil komunistickou stra nu v tomto jejím tak vysoce odpovědném a záslužném úsilí o spo

lečné blaho nás všech co nejúčinněji podporovali. Aby měli ne ustále na paměti , že upevňování a zvyšování vedoucí úlohy Komu nistické strany Československa je jednou ze zákonitostí dalšího rozvoje naší socialistické společnosti v období přechodu od socia lismu ke komunismu.

Vážení soudruzi a soudružky, v předsjezdovém dokumentu oce nila komunistická strana práci společenských organizací a dru hých politických stran, úlohu celé Národní fronty při rozvíjení so

cialistické státnosti. »Je nesporné, « praví se v dokumentu, » že všechny úspěchy jsou zde proto, že náš lid je jednotný , pevně semknutý kolem komunistické strany. V další společné práci bu deme hledat ještě účinnější způsoby , jak využívat mnohostranné

činnosti organizace Národní fronty.« Tato pasáž dokumentu je pro všechny složky Národní fronty velkým povzbuzením , ale zároveň

I velkým závazkem. Vede nás k tomu, abychom hledali nové cesty, jak zvýšit aktivní podíl při zajišťování dalšího hospodářského roz machu republiky, při zvyšování úrovně ideologické práce a zesi lování účinnosti výchovného působení.

Chtěl bych vás ujistit, že také příslušníci Československé strany lidové přistupují s největší odpovědností k plnění těchto úkolů ,

připraveni vynaložit všechny síly k dosažení společných cílů , jež v konkrétní podobě vytyčí pro nás všechny jako závaznou progra

inovou směrnici usnesení vašeho sjezdu. 147

Je to v pořadí již pátý sjezd po našem osvobození, a je to sjezd

tím významnější, že následuje po XXII. sjezdu Komunistické stra ny Sovětského svazu, jehož zcela mimořádný myšlenkový dosah

má určující vliv na naši přítomnost i budoucnost. S tímto vědo mím jste přistupovali ke svému historickému zasedání a s tímto

vědomím sleduje vaši závažnou práci i všechen náš lid , který váš sjezd považuje zcela oprávněně za svůj sjezd . Lid, který nejen citem a srdcem, ale také silou rozumu, přesvědčením a poznáním

je v těchto dnech s vámi spojen v žulové jednotě, jež dá rozkvést bohatým květům nových vítězných činů. Pod vedením komunistické strany jsme dosáhli výsledků, na něž

můžeme být právem hrdi. Boj však nekončí. Musíme rozřešit celé komplexy otázek v oblasti jak ekonomiky, tak i ideologie, pozved nout na odpovídající úroveň řízení celého národního hospodářství a rázně odstranit všechno, co brzdí náš postup vpřed. Máme k to

mu všechny předpoklady a všechny možnosti. Máme i dostatek nadšení a obětavosti, jež nám dávají křídla k nejsmělejšímu roz letu .

V čele s Komunistickou stranou Československa, naší prozíravou vůdkyní a moudrou učitelkou, v nerozborné jednotě Národní fron ty a bratrské spolupráce se Sovětským svazem a ostatními země. mi socialistické soustavy budeme proto svorně a neochvějně po

kračovat v započatém díle, v boji za svět bez válek a v boji za no vého člověka, v boji za všechno, co je v zájmu pracujícího lidu a přibližuje nás k uskutečnění našeho velikého cíle - aby ještě tato generace žila v komunismu. ( Potlesk. )

Sláva vašemu sjezdu, vážení soudruzi a soudružky, a čest vaši velké, záslužné práci pro blaho , štěstí a spokojenost nás všech. SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Soudruzi, děkuji soudruhovi Plojharovi za pozdravný projev na našem sjezdu. Slovo má nyní soudruh Václav Pištěk, podnikový ředitel Agrostroje, Pelhřimov, připraví se soudruh František Cha dim.

SOUDRUH VÁCLAV PIŠTĚ K, jihočeská krajská organizace KSČ

Vážené soudružky a soudruzi , ve zprávě ústředního výboru přednesené prvním tajemníkem

soudruhem Novotným byla zdůrazněna otázka komplexní mecha 148

nizace našeho zemědělství. Rovněž připomínky a kritika našich

zemědělců při projednávání usnesení ústředního výboru strany k otázkám mechanizace zemědělství byly v poslední době zamě

řeny převážně na nízký výkon strojů a jejich spolehlivost v pro vozu , nedostatek náhradních dílců , komplexnost mechanizace

a větší styk výrobních podniků přímo se zemědělskými závody . K některým těmto otázkám chtěl bych říci naše poznatky, je jichž řešení nám dělalo vážné starosti, protože chceme dát na

šemu zemědělství to nejlepší. Jak jsme přistupovali k řešení při pomínek našich zemědělců ? Po rozboru hlavních směrů rozvoje

nové techniky ve světě i rozboru podmínek našeho socialistického zemědělství zaměřili jsme se v první řadě na řešení vnitřních

nedostatků podniku, především na zvýšení kapacity vývoje a tech nologie, zvýšení kvalifikace techniků i dělníků a zlepšení kvality našich strojů , a také zlepšení stranické práce , zvýšení účasti stra

nických organizací na přípravě -nových strojů a na zlepšení stra nického přístupu hospodářských pracovníků k zabezpečování úkolů . Velikou pomocí při řešení těchto problémů je soustavná

pozornost a péče věnovaná našemu podniku okresním i krajským výborem strany. Kádrovým posílením celozávodního výboru i vy budováním základních organizací podle výrobně místní zásady byly vytvořeny podmínky pro správné řízení stranických, odborových Isvazáckých organizací.

Rovněž výměnou hospodářských pracovníků ve vývoji a techno logii, kterou bylo nutno provést, bylo posíleno řízení. Řada inicia tivních návrhů z pracovišť , zvýšení účasti nejlepších dělníků a

techniků na technickém rozvoji přinášely dobré podněty k řešení některých dílčích otázek . Například počet prototypů k ověření v zemědělské praxi jsme zvýšili ze 3 strojů na 10 až 15 strojů . Tím můžeme zajišťovat zkoušky nejen ve výzkumných pracoviš tích, ale i v zemědělském provozu, a výsledky práce strojů hodnotí přímo řešitelské kolektivy složené z pracovníků výzkumu , výroby i zemědělské praxe. Výsledky této spolupráce se projevují napří klad lepším určováním hlavních parametrů strojů a omezením požadavků změn . Dosáhneme tím vyšší stabilizace konstrukcí ve

výrobě, protože např. nyní jak u rozmetadel, tak u silážních kom. bajnů vyrábíme třetí typ stroje za dva roky. Výsledky tříleté práce na budování technické základny za po

moci našeho ministerstva se projevily na urychlení vývoje nových strojů ; již v letošním roce vyrábíme sériově přímotoké cepové sklízeče , rozmetadla, trhače Inu i další stroje. Nejlepších výsledků jsme dosáhli v tomto roce odzkoušením kombinovaného sklízeče , který je zde také na výstavě , kterým uspokojivě vyřešíme zásadní 149

připomínky našich zemědělců. V čem je hlavní přínos nového řešení ? U kombinovaného sklízeče je nahrazena klasická žací lišta

rotorem s noži , který nahrazuje řadu složitých zařízení i náhonů. Dosahuje se tím radikálního zjednodušení stroje a velké provozní spolehlivosti. Přednosti stroje vyniknou nejlépe ve srovnání s na ším dosud nejlepším silážním kombajnem. Klasický stroj má 920 druhů vyráběných dílců, zatímco nový stroj jenom 450, to je o více než polovinu méně. Větší záběr stroje umožňuje vyšší výkony na půl hektaru za hodinu proti příklad u zelené píce a kapusty třem desetinám hektaru u klasického stroje, který kapustu sklízet

nemohl. Váha stroje je nižší o více než 500 kg, počet ložisek nižší o 40 % , mazacích míst je méně o 31, tj. o 60 % . Nový stroj je možno použít na všechny práce prováděné klasickým strojem, včetně třífázové sklizně obilovin , a kromě toho byl s dobrými vý .

sledky v letošním roce vyzkoušen při sklizni luskoobilních smě sek , které jsou obyčejně polehlé, v polehlém jeteli, ve strništáku,

kde se dosáhlo zlepšení kvality porostu odstraněním strniště, dále ve sklizni čekankového chrástu přímým způsobem, krmné ka pusty , slunečnice a na Státním statku v Pelhřimově také ve sklizni zralého hrachu – s minimálními ztrátami . Se strojem je možno

sklízet také bramborovou nať, kterou je možno silážovat , případně kompostovat, a současně se dosáhne podstatného zlepšení práce bramborových kombajnů dovážených z NDR. Letošní prototypy byly nasazeny v různých provozech a podle úrovně organizace práce zpracovaly 80 až 500 ha různých plodin , včetně sběru slámy . Nejlepších výsledků bylo dosaženo v JZD Chýně, v JZD Dolany a na Státním statku v Pelhřimově . Pro příklad uvedu výsledky

tříměsíční práce stroje v JZD Ústrašín u Pelhřimova , kterým byly obsluhovány 4 farmy s celkovým počtem 335 dojnic a 465 kusů dalšího skotu. Denní krmení zajišťovali 4 pracovníci , k odvozu bylo potřeba 3 traktorů s upravenými vozy . Přestože odvoz nebyl plynulý , příprava krmení trvala jen 6 až 8 hodin. U klasických strojů bylo potřeba 9 pracovníků, 6 traktorů, 2 silážní kombajny .

Podle našeho názoru nebyl ještě stroj na tomto pracovišti plně využit. Lepších výsledků dosáhl Státní statek Pelhřimov, kde stroj obsluhoval 4 až 5 farem. Špičkového výkonu bylo dosaženo stro

jem v JZD Chýně, kde 40 hektarů polehlé směsky sklidili 2 pra covníci v prodloužených směnách za 5 dnů. Pro dopravu bylo potřeba 9 vozů, přičemž naplnění jednoho vozu trvá zhruba 4 až 5 minut .

Tento příklad ukazuje , že nové konstrukce strojů při dobré orga

nizaci práce mohou podstatně přispět k urychlení sklizně, samo zřejmě také při maximálním vypětí pracovníků, kterého však je 150

někdy potřeba také v našich podnicích, například při zavádění nových výrobků. Tento stroj je také důležitým článkem komplexní

mechanizace pro denní krmení zelenou pící a také při sklizni zavadlé píce. Pro tuto technologii se nejlépe osvědčuje použití silážních kombajnů, sklápěcích, eventuálně velkoobjemových vozů, metačů píce a roštů pro dosoušení studeným vzduchem pomocí ventilátorů. Řetězy těchto strojů zatím chybí před metačem , vý .

konný dávkovací stůl , který však zatím není k dispozici , a tuto práci je nutno nahradit dvěma pracovníky. Tato linka při správné

organizaci práce dovoluje vysoké výkony , a tím i včasnou sklizeň zelené i zavadlé píce, kde dosud vlivem počasí dochází k největ ším ztrátám . Naši zemědělci volají ještě po krmném voze do prů jezdních stájí, který vyvinul náš podnik v roce 1960 a předal do výroby DZ Brandýs. Výroba tohoto vozu má být zahájena v příštím roce. Pro třífázovou sklizeň obilovin z hlediska kom plexní mechanizace chybí ještě dávkovací stůl a separátor. Tato

technologie je nejekonomičtější, avšak je s ní nutno počítat výhle dově. Tyto stroje zkoušejí zatím výzkumné ústavy a Agrostroj

Prostějov. Kombinovaný sklízeč je však možno výhodně použít při výkonu až 12 ha za den, při přímé i dvoufázové sklizni obili kombajny, a to i ke sběru slámy v řádku, což je dosud dosti vážný

úkol. Uvedené příklady ukazují, že pokrokové konstrukce nových strojů mohou v krátké době pomoci vyřešit komplexní mechani zaci důležitých zemědělských prací, u kterých je velká potřeba

lidské práce. V souvislosti s uvedenými příklady bych se chtěl ještě zmínit o dalším přínosu nových konstrukcí. Svými výkony i rozsahem může kombinovaný cepák podle našeho názoru plně nahradit všechny dosud používané siiážní kombajny , dále rozbí

leče bramborové natě , lisy na slámu a výhledově i řezačky, kom bajny na obilí, ořezávače řepy , mačkače i kopkovače píce. Zhruba odhadnuto jde o 12 strojů, které mají asi 13 tisíc druhů vyráběných dílců, a jenom silážní kombajny užívané u nás mají přibližně 7000 druhů vyráběných dílců. Celkem mají silážní kombajny asi 25 000

dílců. Nový stroj , jak už jsem uvedl, má 450 druhů vyráběných dílců a náhradních dílů bude potřeba asi 150, to je přibližně 10 % současné potřeby .

Z toho, co jsem uvedl, samozřejmě vyplývá, že vývojem nových strojů, požadovanými změnami i snahou zabezpečit mechanizaci nejpracnějších technologií značně vzrostl sortiment strojů v na šem zemědělství. To má pochopitelně vliv i na spotřebu a sorti ment náhradních dílců . Jenom náš podnik vyráběl v roce 1950 ná hradní dílce v hodnotě přes 6 miliónů korun , v následujícím roce téměř za 30 miliónů korun , to je pětkrát více , ačkoli výroba země 151

dělských strojů vzrostla pouze čtyřikrát. Současně zajišťuje náš

podnik v letošním roce dva a půl tisíce druhů náhradních dílců, a tento sortiment plníme úspěšně. Celkově podle našeho odhadu potřebuje naše zemědělství k zajištění provozuschopnosti strojů ročně kolem 20 tisíc položek náhradních dílů k rozhodujícím stro jům. Zvážíme- li potřebné skladovací plochy a celou agendu náro

kování i objednávání, je zabezpečení dostatku náhradních dílců vážným problémem. K tomu přistupuje další skutečnost, že napří klad naše sklízecí řezačka SZZ 42, vyřazená z výroby v roce 1960 ,

nebyla podle našeho zjištění téměř v letošním roce nasazena do provozu. Nikdo si však nedovolí ani v zemědělství, ani na podniku nenaplánovat náhradní dílce na tento stroj , případně jiné stroje. Tyto náhradní dílce pak nejsou pochopitelně využity a na druhé straně chybí materiál na dílce potřebné. Proto podle našeho ná zoru bude nutno uvážit jak přidělování strojů, tak i vliv na ceny strojů.

K uvedenému problému bude třeba ještě zvážit vliv nových kon strukcí na zjednodušení celkového sortimentu náhradních dílů,

který nesporně tyto konstrukce výhledově přinesou, a pro řešení současné situace uvážit specializaci ve skladování náhradních

dílců v STS , případně evidenci nejdůležitějších dílců. Rovněž re novaci je třeba věnovat mimořádnou pozornost, aby se tak snížila

potřeba nových náhradních dílů. U mrtvých typů bude třeba uvážit centrální skladování u ústředního podniku zemědělské techniky nebo u výrobních podniků. Podobným řešením by se podstatně zlepšila operativnost distribuce i spolupráce našich odborníka s podniky zemědělskými. Využití nových konstrukcí bude mít v neposlední řadě vliv na snížení celkového sortimentu materiálu i normalizovaných dil ců , které požadujeme od našich hutí. Podle předběžného odhadu sníží se počet profilů u nového stroje o 60 druhů, to je o 28 % , zjednodušením konstrukce , snížením pracnosti o 30 i více pro cent. Nezbytným předpokladem efektivnosti výroby tedy je vyš ši sériovost. Vysoká efektivnost by se mohla výrazně projevit při výrobě zhruba 10 000–15 000 těchto strojů za rok, a tato sku tečnost jenom podtrhuje celkový význam specializace v rámci RVHP.

Při vývoji nových strojů se ale také sleduje snadná obsluha a

snížení poruchovosti. Jednodušší konstrukce stroje sama o sobě znamená podstatné snížení možných poruch. Našemu podniku se podařilo u některých výrobků, jako např. v technice pro živočiš nou výrobu a ve výrobě trhacích kombajnů, dosáhnout dobré kva 152

lity. Ale například u výroby rozmetadel se musíme ještě hodně zlepšit.

Kvalitu našich strojů, kromě dosavadní poměrně značné slo žitosti – u některých strojů se tomu nelze vyhnout - ovlivňuje také krátká sezónnost, ve které můžeme stroje zkoušet. Labora. torní zkoušky nemohou plně nahradit provoz v terénu. Kvalitu -

ovlivňuje samozřejmě také dodržování technologické kázně pří mo ve výrobě , zvláště v metalurgii , a v řadě případů i kvalita ma

teriálů. V současné době jsme nuceni zavádět stoprocentní kon trolu některých materiálů pro rozhodující dílce.

Při hodnocení poruchovosti strojů nelze také přecházet otázky správného zabíhání, údržby a zacházení se stroji. Mnohdy pra

covník se dívá na zemědělský stroj jinak než např. na automobil, který jistě poctivě podle návodu zabíhá a ošetřuje. A to je po třeba udělat také s každým zemědělským strojem, se kterým jde ven zároveň i příslušný návod a katalog. Málokdy se však setká

váme s touto dokumentací přímo u obsluhy stroje. Často se nás soudruzi ptají, proč nedodáváme tuto dokumentaci. Pravděpodob ně je někde v šupleti.

Značné škody vznikají nedostatečným ošetřováním dojicích přístrojů, zvláště v letním období. Proto vyvíjíme automatické za řízení pro přípravu a čištění automatu před dojením i po něm, které sníží spotřebu času na přípravné práce asi o jednu hodinu. Samozřejmě , že strojům neprospívá také dosavadní skladování neočištěných strojů přes zimu. Mimo opatření ke zvýšení kvality chceme pomoci našemu zemědělství školením odborníků. V letoš ním roce jsme vyškolili asi 2400 pracovníků a v příštím roce máme závazek vyškolit přes 2500 mechanizátorů. Podobně pomá hají i ostatní Agrostroje. Myslíme , že bude třeba školit pracovníky pro obsluhu nových strojů předem, než přijdou do zemědělství. Podle našeho odhadu se jedná zhruba o 6-10 tisíc pracovníků ročně, a to je možné zajistit. Horší to bude s doškolením pracov níků dosavadních ; odhadli jsme, že by se mělo doškolit asi 50 tisíc pracovníků.

Pro zlepšení celkové situace v obsluze i v zacházení s dojici

mi stroji a dalšími mechanizačními prostředky provedeme s ji hočeským krajským podnikem zemědělské techniky prověrku vy.

užívání obsluhy, a také proškolení pracovníků jako podklad pro podobnou akci v celostátním měřítku. Nejlepšího využití nároč né techniky je možno dosáhnout organizací komplexně mechani zovaných čet . Například na Státním statku v Hrušovanech , se kterým dobře spolupracujeme, pracuje četa vybavená 6 rozme

tadly a autobagrem , který zhruba pohnojí za 2 měsíce 1000-1200 153

ha . Nakládání trvá kolem 1 minuty , rozhoz jednoho vozu kolem 4

minut a při dávce 300 q po ha pohnojí četa denně kolem 15 ha. Z takových výsledků máme opravdu radost . Pro jednotná zemědělská družstva by byly vhodné čety zhruba s 3-4 rozmetadly s normálním nakladačem , kde nakládka trvá kolem 10 minut. Nový nakladač tuto dobu zkrátí asi na polovinu. Podobně bude třeba uvažovat o nasazení kombinovaných sklízečů. Tyto příklady ukazují nutnost komplexního vybavení zeměděl ských závodů. K tomu, abychom využili komplexní mechanizaci, musíme změnit organizaci a řízení zemědělských závodů s při

hlédnutím k vyšším celkům. Proto vítáme opatření ústředního vý. boru v tomto směru jako nesmírně důležitý krok ke zlepšení prá. ce našeho zemědělství. Zabezpečování úkolů technického rozvoje

výroby i ekonomických výsledků věnovaly v tomto roce naše stranické organizace, odbory i vedení podniku velikou pozornost a tato politická práce je vtělena do závazků k XII. sjezdu, které úspěšně plníme. Ve zboží vyrobí náš podnik v letošním roce o 3 milióny korun více, v hrubé výrobě o 2 milióny korun, v exportu O 890 000 korun více. Technickým rozvojem a zlepšovacími ná měty jsme letos ušetřili více než 1500 tun hutního materiálu.

Splníme pracnost i ekonomické ukazatele. Celková ekonomika nové techniky , kterou jsme uvedli v našich závazcích k XII. sjez du, činí pro příští rok v prvním návrhu plánu úsporu 14 tun nerez oceli na 4000 tun hutního materiálu. V zemědělství bude

činit úspora podle našich propočtů asi 29 miliónů korun na spo třebitelských nákladech a na mzdách asi 7 miliónů korun.

Své závazky pro příští rok zaměřujeme zvláště na urychlení technického rozvoje, a zejména na výrobu nových strojů. Snižuje me výrobu klasických silážních kombajnů a urychlujeme výrobu

kombinovaného stroje. Místo 50 cepových sklízečů přislíbili jsme vyrobit 500 strojů a nyní ještě prověřujeme možnost dalšího zvy šení této výroby. Bude to předmětem dalších závazků . Kromě toho zaměříme závazky na podstatné zvýšení kvality všech našich stro jů, podle výzvy předních pracovníků. Soudružky a soudruzi , všechny své síly zaměříme na důsled

né splnění směrnic XII . sjezdu naší strany , který ukáže další per spektivy rozvoje naší socialistické společnosti . Čest práci. SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Děkuji soudruhu Pištěkovi . Diskutuje soudruh Stanislav Cha dim, předseda podnikového výboru Závodů V. I. Lenina, Plzen . Pit

praví se soudruh Václav Kučera , Východočeský kraj . 154

SOUDRUH STANISLAV CHADIM, západočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi , Závody V. I. Lenina v Plzni hrají v našem národním hospodářství významnou roli. Rozhodující měrou se po dílejí na nejdůležitější investiční výstavbě, na zajišťování růstu

společenské produktivity práce a vývozu. Za období od XI. do XII. sjezdu naší strany jsme dosáhli při plnění plánovaných úkolů

přes řadu nedostatků významných úspěchů. Loňského roku vzrost la výroba zboží proti roku 1958 na 140 % , hrubá výroba na 149 procent, technický rozvoj na 224 % a vlastní náklady klesly o 14,5 procenta.

Plán se úspěšně plnil především v letech 1958 až 1960 ; v závěru roku 1960 se již začaly projevovat některé vážné nedostatky, které byly zvládnuty jen díky mimořádnému vypětí všech leninovců. Proto jsme uvítali, že politické byro OV v prosinci 1960 pro jednalo další perspektivní úkoly Závodů V. I. Lenina a uložilo soudruhům Šimůnkovi, Reitmajerovi, Šmokovi a Krajčírovi řešit

zabezpečení těžkých odlitků a výkovků, kapacitu těžkých obrá běcích strojů a komplexní investiční výstavbu celé výrobní hos podářské jednotky.

Při projednávání kontrolní zprávy o plnění tohoto usnesení v srpnu 1961 politické byro ústředního výboru muselo konstato vat, že uložené úkoly nejsou plněny, že existují nadále tytéž váž né problémy a že situace v Závodech V. I. Lenina vyžaduje ne odkladnou a účinnou pomoc ministerstev, především ministerstva

těžkého strojírenství. Bylo proto znovu uloženo soudruhu Reitma jerovi a dalším soudruhům řešit zabezpečení odlitků a výkovků a předložit výhledovou studii dlouhodobého rozvoje Závodů V. I. Lenina v Plzni, zejména z hlediska optimální velikosti závodu, za měření investiční výstavby, charakteru závodu a technického roz voje .

Výhledová studie Závodů V. I. Lenina a vyjasnění výrobního programu nejsou dosud projednány . Víme, že vámi předložené stu. die mají některé nedostatky . Přesto je nezbytné rychle projednat a schválit alespoň minimální etapu této studie, třeba bez ča . sového rozložení , abychom mohli roční plány řešit v souladu s cel

kovou rozvojovou koncepcí. Jinak vzniknou vážné potíže, které by se v blízké budoucnosti mohly dále prohloubit. Přes úsilí krajského výboru naší strany a komunistů v Závo

dech V. I. Lenina se však situace dosud nezlepšila. Původní plán roku 1961 jsme nesplnili o více než 320 miliónů Kčs, což mělo po chopitelně nepříznivý odraz v celém národním hospodářství. Ani 155

plán na rok 1962 nebyl zajištěn , neboť ještě na počátku roku ohro

žoval výrobu ve výši 1 200 000 000 Kčs pro nedostatek materiálů a nezajištění subdodávek.

Proto z iniciativy krajských orgánů uložil sekretariát UV vy. slat do Závodů V. I. Lenina skupinu pracovníků pod vedením sou druha Reitmajera, která měla přezkoumat zajištění plánu a po skytnout konkrétní pomoc při řešení hlavních problémů. Práce ko

mise byla užitečná. Pomohla odhalit mnohé rezervy, vyřešit ně které problémy . Ukázala však současně, že pracovníci minister stva těžkého strojírenství neznají dobře problémy v Závodech V.I. Lenina . Stávalo se nejednou, že vedoucí pracovníci, kteří dříve úkoly z ministerstva jako jasné přikazovali, nyní po projednání v komisi sami navrhovali opačné řešení. Tato skutečnost plně po tvrzuje slova soudruha Novotného z červencového zasedání ústřed ního výboru naší strany , kdy mimo jiné řekl, že »ministerstva a

ústřední úřady v praxi oslabily odpovědnost za výrobu a za tvor bu i přesnou realizaci plánu« .

Kritikou těchto nedostatků rozhodně nechci vyvolat dojem, že všechny nedostatky v Závodech V. I. Lenina jsou vyvolány a za viněny vyššími orgány a že my jsme bez chyb. Tak tomu není.

I my, komunisté, máme na neúspěších loňského i letošního roku nemalý podíl.

Přesto , že stranické , odborové i mládežnické organizace usilo valy o překonání nedostatků, do jejich práce pronikly tendence přeceňování objektivních vlivů jako hlavních příčin neplnění plá. nu . To vedlo ke smířlivosti , k omlouvání neplnění úkolů a nako . nec i k formálnímu projednávání hospodářských otázek na výbo rových i členských schůzích. Teprve když jsme za pomoci kraj

ského aktivu usilovali o rovnoměrné plnění plánu, když jsme ve všech stranických organizacích ustavili komise pro rovnoměrné plnění plánu, když jsme se hlouběji zabývali příčinami součas ných nedostatků , odhalili jsme vážné nedostatky ve vlastní ma sové politické a organizační práci základních organizací i v ř1 dící a organizátorské práci vedoucích hospodářských pracovníků . Ukázalo se , že vedení podniku uplatňuje často formy takzvané . ho metodického řízení, které v praxi znamenají řízení bez odpo vědnosti za plnění plánu. V řídící práci převažuje způsob admi nistrativního řízení , kdy přemíra porad snižuje úlohu jediného odpovědného vedoucího a vytváří podmínky pro kolektivní ne odpovědnost.

Vážné nedostatky jsou v oblasti plánování. Plán není dosud hlavním nástrojem řídící a organizátorské práce . Na mnohých pro vozech bylo od operativního rozpisu plánu upuštěno vůbec a ří 156

zením byla nastoupena cesta dispečerského urgovacího systému Ani úloha vnitropodnikového chozrasčotu není doceněna.

Dále máme nedostatky a problémy spojené s porušováním tech nologické kázně , poměru k práci, a ve mzdové politice i v kvalitě výrobků.

V současné době soustřeďujeme pozornost na splnění a překro čení úkolů čtvrtého čtvrtletí. Přes obtíže, které máme v dodávkách

některých druhů materiálu, zejména legovaných předvalků, široké oceli, jakostních plechů, subdodávek, přísunu vagónů i omezová ni elektrické energie, úkoly čtvrtého čtvrtletí překročíme. Přestože jsme plánované úkoly překročili v prvním, třetím a pře

kročíme i ve čtvrtém čtvrtletí, nepodaří se nám již vyrovnat hlu boké nesplnění plánu ve druhém čtvrtletí a plán celého roku ne bude splněn.

Dalším úkolem je příprava a zajištění plánu na rok 1963. Chce me dosáhnout, aby plán na rok 1963 měl náležité vazby, byl ve

všech částech sladěn a v největší možné míře i zabezpečen. Víme,

že tento úkol je v současné situaci našeho národního hospodářství velmi obtížný, zejména proto, že snížení strojírenské výroby pro : vedené v poslední době přišlo značně opožděně. Jak nadřízené orgány, tak ani my a jiné podniky nemáme možnost promítnout tyto změny se vší důsledností do všech vazeb, do všech částí plá nu, zejména do dodavatelsko-odběratelských vztahů až po za jištění materiálu, surovin a subdodávek. Ještě obtížnější je za

stavení těch zakázek, které jsou rozpracovány , materiálově zajiš

těny, technicky a technologicky připraveny, neboť to bude mít přirozeně i záporné finanční důsledky. Chceme-li se těmto problémům v příštím roce vyhnout, je ne . zbytné dostat směrná čísla , aspoň předběžná, na rok 1964 již

v nejbližší době, a to ještě předtím, než bude schválen návrh plá nu do roku 1970. Jinak pořádek v plánování, dodavatelsko-odběra telských vztazích , ve využití technické a výrobní kapacity neza vedeme. Myslím, že těžko odstraníme to, co zde kritizoval již soudruh Knížka , neboť my už uzavíráme hospodářské smlouvy, zabezpečujeme subdodávky, materiál na první čtvrtletí a další ještě předtím , než známe svůj vlastní plán. Protože si uvě omuje me, jaké vážné následky bude snížení objemu výroby mít pro naše

národní hospodářství, vyvinuli jsme v poslední době úsilí za zvý. šení objemu výroby bez dalších nároků na materiál z celostátních fondů . Podařilo se nám zatím najít řešení , které představuje zvýšení objemu o více než 200 miliónů korun, z toho téměř jedna čtvrtina

představuje zvýšení montážních prací a výroby náhradních dílů. 157

Zbytek pak jsou dodávky , které můžeme uskutečnit z materiálů nedokončené výroby . Navrhujeme, a tady ovšem s přídělem ina

teriálu zvýšit výrobu elektrických lokomotiv pro export o 42 mi liónů korun , čímž chceme ve značné míře nahradit chybějící vý

vozní fondy v resortu ministerstva těžkého strojírenství. Dalším základním problémem Závodů V. I. Lenina a celého ná rodního hospodářství je zabezpečení strojírenské výroby výrobky

strojírenské metalurgie, to je zejména odlitky, výkovky a výlisky všeho druhu. Jak jsme tyto úkoly řešili a chceme řešit v našem podniku ? Po roce 1945 jsme růstu výroby strojírenské metalurgie dosahovali minimálními investicemi a rekonstrukcemi , především

zaváděním nové technologie, lepší organizací práce, zvýšeným

úsilím pracovníků . Takovýto růst stačil potřebám podniků jen do roku 1956. Po roce 1956 jsme odlitky ve výši několika tisíc tun byli nuceni dovážet ; mnohé z nich z kapitalistických států. Přitom docházelo ke zpoždování dodávek, vysoké zmetkovitosti, které nepříznivě ovlivnily i plnění plánu.

Abychom tyto potíže překonali, zavedli jsme v naší metalurgii nepřetržitý provoz. Nebyl to úkol snadný. Museli jsme urychleně realizovat řadu technickoorganizačních opatření, řešit kapacitu některých druhů pecí, přizpůsobit dodávku plynu, vnitropodni kovou dopravu a další. Prováděli jsme širokou a politicky nároč nou přesvědčovací práci u pracovníků sléváren a kováren a zís . kali do hutí a kováren několik set nových pracovníků. Dále hledáme možnosti jak snížit potřebu odlitků a výkovků. Všude tam, kde jsou pro to předpoklady , nahrazujeme odlitky a výkovky svařenci . Jaké úspory lze dosáhnout u výrobků vyrábě

ných v našem podniku, ukazuje nízkotlaké těleso 110 MW turbíny , kde svařenec je o 49 % lehčí a o 37 % lacinější než odlitek. Zatím tyto svařence vyrábíme v jednotlivých provozech. Abychom si je však mohli vyrábět ve větším rozsahu , musíme urychleně posta vit novou svařovnu, jejíž výstavba byla již zásadně schválena , Uvažujeme také nahradit ocelolitinu odlitky ze šedé litiny.

I když u nás vyrábíme výrobky s větší měrnou spotřebou ocelo litiny , ukazuje se, že lepší prací našich konstruktérů, techniků a zlepšovatelů můžeme dosáhnout podstatného zlepšení. Proto jsme v říjnu letošního roku dostali tematický úkol , který má řešit ne

dostatky ocelolitiny. Pohovory s našimi techniky a první výsled ky již ukazují reálnou možnost nahradit v roce 1963 asi 1000 tun .

těchto odlitků šedou litinou , i když jsou přece jen určité mož nosti zvýšení výroby. A konečně dalším zdrojem získání většího objemu ocelolitino

vých odlitků a výkovků je snížení zmetkovitosti v našich meta 158

lurgických provozech , která je značná a představuje za 10 mě. síců letošního roku v závodě hutě 6,36 % , v kovárnách 1,85 % z celkového objemu v korunách. Ve slévárnách je větší procento zmetků stále ovlivněno nizkou kvalitou písků, bentolitů a jinými okolnostmi. Většinou je to zaviněno nedodržováním technologic

ké kázně. Proto jsme provedli důkladné rozbory příčin a chceme upevnit technologickou kázeň. Naši nejlepší hufaři a vědeckový . zkumní pracovníci musí tento problém vyřešit. Dále rozvíjíme

hnutí kolektivů jednotlivých zaměstnanců za zvýšení kvality vý. roby a práci beze zmetků.

Uvedená opatření však disproporce mezi strojírenskou výro bou a metalurgickou základnou plně neodstraní. Nejrůznější stu die a rozbory, provedené v posledních letech, znovu a znovu sig nalizují, že je nutno přebudovat metalurgickou základnu zdědě

nou po Škodových závodech. Začali jsme v roce 1960 s rozsáhlou rekonstrukcí staré slévárny oceli a v loňském roce jsme pláno:

vall rekonstrukci kováren. Od této rekonstrukce bylo upuštěno, neboť byla neefektivní a znamenala ztrátu 23 000 tun výkovků v průběhu rekonstrukce . Místo toho měla být postavena nová ko

várna a kalírna pro zvláště těžké výkovky . Její zahájení je však podmíněno schválením rozvojové koncepce Závodů V. I. Lenina, Výstavbou kováren se prohlubují disproporce mezi potřebou vý . kovků v nejbližších letech a kovárenskou kapacitou . V současné době pro nás kovají nejtěžší výkovky v Nové huti Klementa Gott . walda z ingotů odlitých v Plzni , které jsou ve žhavém stavu do váženy do Kunčic a zase zpět do Plzně k opracování. Pochopitel ně za vysokých nákladů a pro nás nevýhodných podmínek . Ukázal jsem na některé problémy spojené s plněním plánu v na šich závodech v Plzni . Pracující v Závodech Vladimíra Iljiče Le.

nina v Plzni, a především komunisté rozhodně nejsou spokojeni se současným stavem a lhostejní k nedostatkům. Chceme vyvodit účinné závěry z minulých let. Proto hlavní pozornost stranic kých, odborových a mládežnických organizací i hospodářských pracovníků je zaměřena na důsledné projednání plánu na rok 1963 na všech členských schůzích a zajištění důsledného rozpisu plá nu až na pracoviště v konkrétních úkolech . Důsledným dekádním

hodnocením plnění plánu musíme dosáhnout rovnoměrného plně ní výroby v měsících i čtvrtletích, plnění plánu produktivity prá ce, plánů nákladů i technického rozvoje. Uvědomujeme si , že trvalé plnění úkolů v našem podniku můžeme zajistit především

zlepšenou řídící a organizátorskou prací všech stranických or gánů a organizací . Důsledným uplatňováním vedoucí úlohy stra ny , prohlubováním práva kontroly, systematicky prováděnou ma. 159

sovou politickou a výchovnou prací určitě dosáhneme podstatné ho zvýšení iniciativy všech pracujících Závodů V. I. Lenina , kte . rá již dnes nachází svůj výraz v kladné odezvě na výzvu před ních pracovníků, za socialistický vztah k práci . Rozšiřování to

hoto hnutí je předním úkolem naší každodenní práce. Soudružky a soudruzi, jménem komunistů Závodů V. I. Lenina

v Plzni chci ujistit XII. sjezd Komunistické strany Československa , že komunisté a společně s nimi všichni pracující našich závodů nebudou šetřit sil , aby potíže byly rychle překonány , aby Závody

V. I. Lenina splnily úkoly tak, jak to plným právem strana od nich očekává. (Potlesk. )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Soudruzi, děkuji soudruhu Chadimovi. Nyní diskutuje soudruh Václav Ku čera, předseda Jednotného zemědělského družstva Budovatel,

pkres Havlíčkův Brod. SOUDRUH VÁCLAV KUČERA, východočeská krajská organizace KSČ Soudruzi a soudružky ,

ve zprávě ústředního výboru naší strany, kterou přednesl první

tajemník ústředního výboru soudruh Novotný, bylo uvedeno , že my , komunisté na zemědělském úseku , jsme nezajistili růst ze

mědělské výroby tak, aby bylo zajištěno plnění všech úkolů naše ho národního hospodářství. Proto chci hovořit o práci, kterou

komunisté a pracující vykonali při uskutečňování usnesení stra ny k dalšímu rozvoji zemědělské výroby . Nejprve mi dovolte, abych oznámil sjezdu, že družstevníci našeho

JZD Budovatel se ctí splnili závazky , které vyhlásili na počest XII . sjezdu naší strany , a že závazek dosáhnout 200 q brambor v průměru na celé ploše jsme splnili , a o 9 q překročili. (Po tlesk . )

Na státní nákup jsme dali celkem 158 vagónů brambor, to je 177 centů z každého hektaru osázené plochy. Splnili jsme tím záva zek, který jsme dali na sjezdu družstevníků soudruhu presiden tovi .

Soudruh první tajemník též hovořil ve zprávě o nedostatcích

v politickovýchovné práci. Zde máme my, komunisté, ve vesnic kých základních organizacích mnoho práce. A proto bych chtěl na 160

některých konkrétních úkolech z našeho JZD ukázat, že když stra nická organizace dobre řídí komunisty a členové strany jdou pří.

kladem v práci, zbavují se některých svých charakterových kazů , jsou příkladem ostatním pracujícím a dokladem toho jsou dob ré hospodářské výsledky . Například od sloučení našeho JZD v ro

ce 1960 se slabším družstvem jsme zvýšili tržní produkci mléka z 261 tisíc na 390 tisíc litrů mléka v roce 1962. Ze 650 metráků masa v roce 1960 jsme vyrobili na 1039 a v roce 1962 , a přitom jsme překračovali všechny úkoly. V příštím roce dále zvýšíme tržní produkci mléka o 5 % a masa o 10 % při zvýšení rostlinné výroby .

Těchto velkých úspěchů jsme dosáhli obětovou prací takových dobrých družstevníků, jako je kolektiv ošetřovatelů prasnic sou družky Kučerové, družstevnice Kocmanová a manželé Švecovi, kteří od 100 ošetřovaných prasnic odchovali do konce října 13,2 selete na jednu prasnici. Soudruh Tecl, družstevník Kocman a sou družka Panská se svými kolektivy zajistili překročení státního plánu mléka o 40 000. Soudruzi Švec a Technik s dvěma kombajny na brambory sklidili celkem 107 ha brambor, soudruzi Panský a

Prchal denně s pásovými traktory DT 54 orají 16 ha hluboké orby. Musíme ještě pochválit naše ženy i další pracovníky, kteří v le tošním podzimu vytřídili 220 vagónů brambor. Chtěl bych říci, že naše úkoly a plány plníme proto , že se řídí me pokyny naší strany. Zaměřili jsme svoji pozornost především

na výrobu zrnin , brambor a na lepší využívání půdy. Částečné za vedení specializace v rostlinné výrobě nám umožnilo zlepšit agro

techniku a zavádět výkonnější odrůdy obilí a brambor. Proto také více vyrábíme a prodáváme. Chtěl bych zdůraznit, že je to morální

povinností nás komunistů, abychom zajišťovali zemědělskou výro bu. Strana nás pověřila, abychom řídili zemědělství, a proto ne smíme stranu zklamat a musíme bojovat za plnění každého usne sení naší strany .

Je potěšující, že se nám podařilo změnit poměr k pěstování

brambor, které jsou u nás na Českomoravské vysočině hlavní plo dinou. Například v našem družstvu jsme zvýšili plochu brambor z 18 % ' na 24 % orné půdy. Je třeba říci, že jsme dříve nevěnovali

půdě ani bramborům takovou pozornost. Ústřední výbor i sám sou druh Novotný nás, bramboráře, kritizoval za malou péči o bram

bory. A uposlechli jsme upřímné rady našeho ústředního výboru a na výsledcích jsme se přesvědčili , že soudruzi měli pravdu. Ově řili jsme si , že když se dobře pracuje , pečlivě se ošetřuje sadba, zasází se včas, plodiny se pečlivě ošetřují, je možno dosáhnout nejen dobrých výsledků v té nebo oné plodině, ale též pozvednout XII . sjezd

161

úroveň zaostávajících družstev. Jistě pochopíte, že tento úkol ne byl lehký. Šlo o závažnou věc. Šlo o to, změnit názor, že starost o plodinu se nesmí měřit jen podle procentního zastoupení plodin v osevnim postupu, ale především, jakou roli hraje ta či ona plo dina v celé zemědělské výrobě.

Že brambory u nás na Českomoravské vysočině jsou hlavní plo dinou, dokazuje již to, že na celkových příjmech v okrese tvoří 37 % a u nás v družstvu 40 % . Dále v našem okrese ovlivňujeme výrobu na dalších 9-10 tisících ha v republice, kam dodáváme sadbu. A toho jsme si příliš dobře vědomi a jsme také odpovědni za výrobu této sadby . Získali jsme pro tuto věc vedoucí funkcio náře v našem okrese. A nejen to. Přímo do míst jsme poslali aktiv odborníků, bramborářů, aby ne z okresu, ale přímo na místě, v družstvu , organizovali výrobu . Tím se nám podařilo soustředit veškerou pozornost všech komunistů, odborníků, místních orgánů , a především družstevníků samých na tuto naši hlavní plodinu,

brambory. Dali jsme výrobu brambor pod veřejnou kontrolu a kri tiku, věnovali jsme jí veškerou pozornost, ovšem ne až v době , kdy se sklízí, ale po celý rok jsme doslova hlídali sadbu, její uskladnění, vhodnost odrůdy, výživu půdy, a přitom i využívání strojů.

Výroba brambor v našem družstvu a v celém našem okrese se až na malé výjimky stala skutečně věcí všech . Ukáži , jak se to

projevilo ve výrobě v okrese. V roce 1960 jsme na našem okrese dosáhli pouze 132 a z hektaru a poprvé okres nesplnil své dodáv

ky státu. V roce 1961 jsme již dosáhli 155 q z hektaru, dodávky byly splněny, ale za určitých potíží. Letos, kdy hnutím za vyšší

výnosy brambor žil doslova celý okres, jsme, jak jsem již uvedl , dosáhli 180 q v průměru a okres prodal navíc 426 vagónů sadby .

V roce 1961 dosáhla po 200 q sadby brambor jen 4 družstva. V roce 1962 už 30 jednotných zemědělských družstev překročilo 200 a z hektaru. Výnosy 150-200 q 2 hektaru v roce 1961 mělo 71 družstev a dnes již 83. A co je nejdůležitější pod 100 g z hek taru jsme měli v roce 1961 ve 13 JZD a dnes jen v jediném. S těmito výsledky se nespokojujeme. Důležité však je , že dob

rých výsledků jsme dosáhli bez zvýšení potřeby ruční práce. Za pomoci mechanizace stávají se u nás brambory opravdu velkový . robní plodinou .

A když už jsem začal mluvit o mechanizaci, chtěl bych říci něco o jejích výhodách , Řeknu přímo , máme dobré stroje , jen kdyby jich družstva lépe využívala . Například nosiče nářadí RS 09 nebo

nesené plečky , to jsou velmidobré stroje, i když by se jistě něco

na nich dalo ještě zlepšit. Dále máme i dobré výkonné kombajny, 162

1

1

které byly dovezeny z Německé demokratické republiky. V našem družstvu zásluhou nosičů nářadí RS 09 a pleček stačí dnes pro plečkovat 135 hektarů brambor dva traktoristé, zatímco dříve jsme

na tuto práci museli uvolňovat 16-18 pracovníků denně. Nebo jak výhodný stroj je kombajn na brambory ! V našem JZD soudruzi Svec a Technik se svými traktoristy a osádkami po 6 ženách na

hradili denně práci 150—160 žen. V našem JZD. sklidily kombajny 78 a půl procenta všech brambor. Na okrese už to bylo celkově

trochu horší, těmito stroji jsme sklidili jen 27 %. Poprvé jsme le tos v našem družstvu nepotřebovali žádnou brigádu. Proč těchto

strojů nevyužívají všude ve všech jednotných zemědělských druž stvech, to nemohu pochopit. Vždyť my jsme si již práci těchto stro jů ověřili. Letos v našem okrese 35 osádek dokázalo sklidit 30 hektarů na jeden kombajn, z toho od 50 do 70 hektarů sklidilo 7 osádek, a soudruh Pelikán z JZD Horní Krupá se svou osádkou vybral 70 hektarů brambor na jeden kombajn. Na druhé straně máme též případy , že v našem okrese 46 kom bajnå nevybralo v průměru ani 30 hektarů na jeden kombajn . Soudruzi, jsme komunisté, jsme všichni na vedoucích místech

z vůle naší strany a lidu. Musíme proto na každém pracovišti po čítat s tužkou v ruce . Vždyť do strojů je vložena lidská práce, a

proto musí sloužit k jejímu ulehčení. Musíme proto strojů, a přede vším těch, které v našich družstvech máme, plně využívat ; zvyšo

vat produktivitu práce a výrobu. Mám však i připomínku k našim konstruktérům, a to, že potře bujeme výkonnější stroje na třídění brambor, aspoň s kapacitou 800 q za jednu směnu. Ovšem podotýkám – je nutné, aby tyto stroje byly kvalitnější, aby nepoškozovaly hlízy. Je třeba rychleji zavádět tyto třídiče do sériové výroby . Je třeba zavádět do výroby sázeče brambor, které budou přizpůsobeny pro svahovité pozemky při zajišťování normové výsadby 40 000 až 45 000 jedinců na jeden hektar. Ministerstvo zemědělství musí konečně zajistit výrobu si tových bran, které marně po řadu let sháníme. Je třeba též zařídit

jednu věc. Teky vyráběné v Polsku mají rozpětí 75 cm, zatímco u nás sázíme brambory do rozpětí 65 cm.

Naši odborníci by měli také rychleji reagovat na potřeby nové technologie a rychle řešit komplexní mechanizaci výroby. Chtěl bych tady reagovat na diskusní příspěvek soudruha z Agrostroje Pelhřimov, který hovořil o tom, jak pomáhají řešit otázky výroby komplexní mechanizací zemědělství. Chtěl bych říci , že soudruzi v Pelhřimově by se měli vážně zamyslet nad problémem zmecha nizování rozvozu chlévského hnoje. Vyrobili řadu rozmetadel ,

ovšem zatím tato rozmetadla neuspokojují zemědělskou výrobu 163

a dáváme je do sběru . Je to jistě škoda . Dál bych chtěl ještě po dotknout, že Supry 50, které mají široké pneumatiky , nám dě lají hodně škody při sběru brambor. A proto je třeba se zamyslet

nad šířkou pneumatik, aby nám nepoškozovaly tak drahocennou surovinu, jako jsou brambory.

Při této příležitosti bych chtěl ještě říci několik slov na adresu

našich projektantů. Je pravda , že navrhují dobrý typ bramboráren , který naše JZD velmi nutně potřebují, ovšem stav je takový , že když půjdeme touto cestou dál, bude v každém JZD stát brambo rárna ; přitom si musíme uvědomit, že je také nutné stavět obilní

sila. Obojí je však využito jen jednoúčelově. Budou to dvě, jak my na vesnici říkáme, pořádné stavby. Mám za to, že by tyto úkoly šly řešit tak : dole brambory, nahoře obilí. Ovšem podotýkám , ne mám na mysli budovat nějaká veliká obilní sila nad bramborár

nami . Myslím si, že kdybychom na dosavadní upevněný strop dali prefabrikované dílce, kterých používáme na volné kravíny ( je to takzvaný brněnský typ ) , zajistili bychom tím skladování 50 va gónů obilí bez zvýšení nákladů na stavbu i na materiál. Stavba by tak byla jednoduchá a účelně řešená . To by myslím přivítali vši chni naši družstevníci a za takové nebo podobné stavby bychom naše projektanty jistě pochválili. Mám za to, že kdyby pracovníci ministerstva zemědělství viděli , jak ve šlechtitelské stanici na

Keřkově uskladňujeme sadbu , že by jistě soudruhu ministrovi do poručili , aby se tyto věci operativněji řešily. Soudruzi , s pěstováním brambor jsme získali v našem JZD i na našem okrese řadu dobrých zkušeností. Potvrdilo se mimo jiné i to , že když známe slabiny , známe cíle , když soustředíme úsilí všech organizací, odborníků a pracujících, tak se nám podaří úspěšně vyřešit výrobu i v zaostávajících družstvech. A proto

v příštím roce organizujeme na okrese hnutí za dosažení vyšších výnosů brambor , především za zvýšení počtu trsů na 1 ha. Podtr huji, soudruzi , za zvýšení počtu trsů na 1 ha. Do tohoto hnutí zapo jíme všechna jednotná zemědělská družstva v našem okrese a

chceme dosáhnout na celých plochách 200 až 300 q brambor z hek

taru. Řada družstev se již do tohoto hnutí zapojila. A naše druž stvo si dalo závazek, že do příštího roku vytvoří takové podmín

ky , abychom sklidili na 60 ha 300 q z hektaru a na 70 ha 200 g z hektaru .

Teď mi ještě, soudruzi, dovolte, protože jsem členem krajského

výboru strany , abych vám řekl , jak jsme ve Východočeském kraji projednávali a zajišťovali havlíčkobrodské hnutí. Přijali jsme opa tření k rozšíření tohoto hnutí do dalších okresů a zemědělských závodů s cílem zvýšit výrobu brambor v celém kraji. Letos náš 164

kraj dosáhl v průměru výnosu pouze 130 q brambor z hektaru. Krajský výbor strany po zhodnocení zkušeností z havlíčkobrod

ského hnutí zavádí tyto formy v rámci kraje. Zkušenosti z hnutí za vyšší výnosy brambor budeme dále rozši řovat i v ostatních úsecích zemědělské výroby, především ve výro bě krmiv jako základny živočišné výroby. Zamysleme se ovšem nad současným stavem kvalifikace kádrů v našich jednotných ze mědělských družstvech. Do jaké míry jsou tyto kádry schopny vy. řešit potřebný růst zemědělské výroby bez pomoci odborníků ? Tento nepříznivý stav je ještě zhoršován tím , že veliká část kva

lifikovaných zemědělských pracovníků je mimo přímou zeměděl skou výrobu , Tím ovšem nechci říci, že máme zemědělských od borníků nadbytek, ale mám za to , že kdyby ti , které máme, byli

správně řízeni, kdyby nesli odpovědnost za výrobu zemědělských závodů a při jejich odměňování bylo přihlíženo k tomu, jak jejich svěřené závody plní plán, mnohé by se v našem zemědělství změ. nilo .

Myslíme si , že máme sice celou řadu odborníků, kteří pomáhají plně organizovat zemědělskou výrobu , avšak tito odborníci jsou

soustředěni v celé řadě podniků, organizací, a jejich poslání je roztříštěno do mnoha směrů a nevytváří podmínky pro osobní od povědnost. Souhlasíme s názorem, že tyto odborníky je třeba sou

středit pod jedno řízení, dát jim konkrétnější odpovědnost za vý. robu . Zkušenosti z rozvoje hnutí za vyšší výrobu brambor nám nej lépe ukázaly , že i zde musíme spojovat výchovnou práci lidí s dob rým odměňováním. Jedno od druhého nelze oddělovat, jedno

s druhým těsně souvisí a podmiňuje se navzájem. Nejlépe o tom svědčí příklad z našeho JZD. Dokud jsme u nás odměňovali za pracovní jednotky, školili jsme družstevníky v druž stevních školách práce i v zemědělských školách, neprojevilo se

to na vzestupu zemědělské výroby tak, jak bychom předpokládali. Ovšem dnes, kdy jsme zavedli pevné peněžní odměny, dále školl me lidi, zavedli jsme správné prémiování za výsledky výroby a

překračování plnění plánu, výroba jde rychle nahoru. Soudružky a soudruzi, pokusil jsem se ukázat XII. sjezdu, ja

kých výsledků jsme dosáhli v havlíčkobrodském hnutí a co pri jeho rozšíření budeme dělat, a také jakých výrobních výsledků jsme dosáhli v našem družstvu. V našem JZD i na našem okresu řešíme řadu problémů. Není u nás ještě všechno v pořádku, jak by mělo být, ale komunisté naší organizace znají jasný cíl : splnit a překračovat úkoly ve výrobě a učit se zavádět průmyslové prvky do našich JZD. A proto vás, vážení delegáti , chci jménem našich 165

družstevníků i celé naší delegace ujistit, že úkoly vytyčené XII. sjezdem budeme v celém našem Východočeském kraji dobře za

jišťovat. ( Potlesk. ) SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Děkuji soudruhovi Kučerovi. Soudruzi delegáti , přerušujeme nyní jednání na půl hodiny. Po přestávce bude jako první hovořit vedoucí delegace Československé strany socialistické ministr dr. Alois Neuman .

( Jednání přerušeno v 10 hod. 53 min . ) ( Jednání znovu zahájeno v 11 hod. 33 min . )

SOUDRUH PAVEL DAVID : Pokračujeme v jednání našeho sjezdu. O slovo se přihlásil ve

doucí delegace Československé strany socialistické ministr dr. Alois Neuman. Prosím, aby přednesl svůj projev. ( Potlesk. ) , Zdravice Ceskoslovenské strany socialistické, přednesená Dr. ALOISEM NEUMANEM

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

dovolte mi, abych jménem ústředního výboru Československé strany socialistické, jménem všech jejích členů co nejsrdečněji a nejupřímněji pozdravil XII , sjezd Komunistické strany Českoslo venska, sjezd budovatelů naší krásné socialistické vlasti.

Jsem šťasten , že jménem Československé strany socialistické mohu vzdát čest Komunistické straně Československa , vedoucí

síle naší Národní fronty , vzdát čest straně, která moudře a pro zíravě vede náš lid, oba naše národy cestou socialistického roz květu, svobody a nezávislosti. Sjezdový palác v Praze je dnes skutečným srdcem republiky. S oprávněným zájmem , aktivním zanícením vzhlížejí všichni ob čané k vašemu mimořádně závažnému jednání. Vždyť nejvyšší orgán komunistické strany , její sjezd , s odpovědností opravdového hospodáře stanoví perspektivy dalšího rozvoje naší socialistické společnosti do roku 1970. Za těmito perspektivami stojí všechen náš lid . Ukázala to velmi přesvědčivě předsjezdová diskuse k do 166

kumentu »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti« , která byla zároveň novým dokladem rozvoje naší socialis tické demokracie a těsného sepětí Komunistické strany Česko

slovenska se všemi vrstvami našeho pracujícího lidu. Diskutovaly milióny lidí, pohotově řekly své náměty, otevřeně řekly své připo mínky . Uvítaly základní myšlenku předloženého dokumentu : Jsme na hranici přechodu k vyšší etapě rozvoje socialistické společ

nosti a z toho plynou nové , ještě náročnější úkoly. Po diskusi při šly činy na mnoha pracovištích, v mnoha místech . Zrodilo se hnu tí, k němuž dali podnět ti nejlepší z nás, hnutí za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce. A v tomto hnutí, právě tak jako v celém soutěžení na počest XII. sjezdu

Komunistické strany Československa, promítl se nový a krásný vztah našich pracujících k socialistickému dnešku, ke komunis tické straně, všechno to, co charakterizuje socialistického člo 7

věka.

Sjezdy komunistické strany jsou vždy výrazným mezníkem v rozvoji naší země. Mimořádná závažnost XII. sjezdu Komunis

tické strany Československa je dána skutečností, že žijeme v ob dobí, kdy socialismus u nás už zvítězil a kdy se socialistické

výrobní vztahy ve všech oborech staly skutečnosti. V zrcadle me zinárodně politickém je to období nejvyššího úsilí o zachování míru ve světě. Poselství národům světa z červencového Světového

kongresu za všeobecné odzbrojení a za mír v Moskvě se stalo no vým podnětem pro milióny poctivých lidí k boji za spravedlivý život, k boji za odstranění všech ohnisek, z nichž by mohl vzpla nout válečný požár.

V čele tohoto boje jde Sovětský svaz, země Leninova, která právě v roce 45. výročí Velké říjnové socialistické revoluce znovu

jasně prokázala svou věrnost věci míru, svou rozvahu a zásado vost v řešení takzvané karibské krize. Jsme přesvědčeni, že so větský svaz otevřel tak i možnost jednat o dalších významných mezinárodních otázkách, na jejichž řešení lidstvo už po léta čeká . Německá otázka, všeobecné a úplné odzbrojení, zrušení základen

na území druhých států, to všechno jsou problémy, jejichž vyře šení by přispělo k opravdovému míru . Všichni víme, že socialis tické země v čele se Sovětským svazem o to ze všech sil usilují. Svět je dnes jiný , než byl ještě před málo lety. Zřítily se kolo. niální říše , skončil mýtus o všemocnosti imperialismu. Vzrostla

autorita a moc socialistického světa, roste jeho síla hospodářská , jeho převaha ve vědě i technice. Socialistický svět se stává stále více určující silou v mezinárodních vztazích v zájmu míru a doro zumění mezi národy. Uvědomujeme si , že znásobovat jeho sílu , 167

to je náš nejlepší přínos boji , který národy vedou proti válce. Proto XII . sjezd Komunistické strany Československa znamená i velikou podporu věci míru , podporu mírové zahraniční politice Sovět ského svazu, která byla a je i naší politikou, protože je plně za svěcena boji za mír a pokrok na celém světě, což odpovídá i zá

jmům svobody a bezpečnosti naší vlasti. Spojenectví se Sovětským svazem – to je naše láska a jistota , zapsaná nejhlouběji v našich srdcích . Měsíc československo-sovět

ského přátelství každým rokem připomíná, co pro nás znamená spolupráce se Sovětským svazem na nejrůznějších úsecích našeho života. Setkání se sovětskými občany -osvoboditeli jsou manifesta cemi nejvřelejších vztahů obou vpravdě bratrských zemí.

Sovětský svaz je pro nás oporou při rozvíjení vyspělé socialis tické společnosti. Smělý program výstavby komunismu v Sovět ském svazu svítí jako zářný příklad, naznačuje základní rysy naší budoucnosti .

Soudružky a soudruzi,

od XI. sjezdu KSČ uplynuly čtyři roky. Byly to čtyři roky čino rodého budování, jehož výslednicí je dovršeni socialistické vý

stavby . Na vyšší stupeň jsme pozvedli průmyslovou, ale i země dělskou výrobu, podstatně se zvýšila životní úroveň obyvatelstva ,

upevnilo se mezinárodní postavení Československé socialistické republiky .

Socialistické soutěžení, rozsáhlé hnutí brigád socialistické prá

ce , uvědomělost lidí , a zejména skutečnost, že v čele tohoto roz machu stojí komunistická strana, jsou tím hnacím motorem, který zabezpečuje stálý růst materiální a kulturní úrovně v naší zemi. Právem můžeme být na dosažené výsledky hrdi .

Jsem rád , mohu-li dnes prohlásit, že svým podílem přispěli k to muto společnému dílu také členové Československé strany socia listické

at již přímo na svých pracovištích v továrnách či na

polích, nebo v nejrůznějších oblastech veřejného života .

Za jeden z hlavních úkolů jsme pokládali přispívat k prohlubo vání morálně politické jednoty na základech vědeckého světového názoru. Proto jsme věnovali velké úsilí naší práci politickovýchov né, aby členové naší strany s opravdovým vlasteneckým zanícením a socialistickým přesvědčením se co nejúčinněji podíleli na ruš. ném a bohatém životě naší vlasti, na hnutí brigád socialistické práce - upevňování a prohlubování socialistického života naší vesnice , na mnohotvárné práci národních výborů , Národní fronty

i všech jejích společenských organizací . Členové Československé strany socialistické chovají spolu se všemi našimi pracujícími hlubokou důvěru v politiku Komunistické 168

strany Československa. Tato důvěra plyne nejen z vědomí, že Ko munistická strana Československa vždy v minulosti neochvějně hájila zájmy lidu a naší rodné země, ale také z hlubokého přesvěd čení, že komunistická strana je díky znalosti zákonitostí spole čenského vývoje jedinou stranou schopnou vytyčovat směr socia

listické a komunistické výstavby. Členové Československé strany socialistické nesčetněkrát svými činy dokázali, že y pevné jedno tě lidu v Národní frontě a ve vedoucí úloze Komunistické strany Československa spatřují záruku, že úspěšně vyřešíme složité otáz ky naší současnosti a budoucnosti.

Velké perspektivy, zakotvené v dokumentu »O dalších výhledech rozvoje naší socialistické společnosti« , staly se i pro naše členy mocným podnětem k tomu, aby se znovu zamysleli nad svou prací, aby dali všechny svoje síly do boje proti některým dočasným po 7

tížím našeho národního hospodářství a aby uplatnili své nejlepší schopnosti v zájmu rozkvětu socialistické republiky . Výrazem to hoto úsilí byla i zvýšená aktivita v plnění a překročení závazků , které uzavřeli členové Československé strany socialistické na po

čest XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Krajské konference Československé strany socialistické v polovině listo padu letošního roku potvrdily, že všichni naši členové , všechny

naše organizace svoje závazky ke XII . sjezdu Komunistické strany Československa čestně splnili . ( Potlesk. )

XII . sjezd Komunistické strany Československa hovoří k lidu celé republiky. Hovoří na téma, které je nám všem tak drahé : Budujme ještě krásnější domov ! Sjezd bude řešit všechny úkoly

plynoucí ze základních potřeb našeho dalšího postupu vpřed , jako : nutnost dalšího rozvoje průmyslu, zvláště hutí, strojírenství a che mie, posílení surovinové a energetické základny , pozvednutí země dělství na úroveň vyspělého průmyslu , další rozvoj vědy , školství, kultury, předpoklady pro zkracování pracovní doby , zdokonalo

vání péče o děti, pomoc rodinám s větším počtem dětí , rozšiřování společenské potřeby a tak dále. Dosažení všech těchto cílů je ovšem nerozlučně spjato s dalším rozvojem mezinárodní socialis

tické dělby práce, která znásobuje možnosti každé socialistické země a umocňuje sílu celého socialistického tábora.

Ve všech těchto pojmech jsou už dnes pro nás ztělesněny nové perspektivy a nové úkoly. Jsou v nich obrysy budoucího života, je v nich, nová velikost a sláva naší vlasti. A to všechno nesmírně

zavazáje k tomu pracovat nově, s novým elánem , s novými zna lostmi, pracovat ještě cílevědoměji. Mohu jménem Československé strany socialistické prohlásit, že se k této práci nadšeně hlásíme,

a v úkolech, které ze sjezdu vzejdou pro náš lid , budeme vidět 169

i naše úkoly. Jejich splnění budeme považovat za věc naší cti ve jménu opravdové a hluboké lásky k naší socialistické vlasti. · Věrně a neochvějně půjdeme pod vedením Komunistické strany Československa v 'pevné jednotě našeho lidu k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti, k cíli, který ozařuje naši cestu, zná

sobuje naši sílu, energii a odhodlání, v pevném přesvědčení, že ještě naše pokolení bude žít v komunismu. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji dr. Neumanovi, diskutovat bude soudruh Eduard Červený,

strojvedoucí lokomotivního depa ČSD v Českých Budějovicích, a připraví se soudruh Josef Němec.

SOUDRUH EDUARD ČERVENY, jihočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi,

když naši pracující diskutovali k materiálům » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti« , který na sjezdu podrobně projednáváme , byli vedeni snahou svými připomínkami a podněty přispět k odstranění nedostatků a potíží, k dosažení co nejlepších

výsledků v plnění úkolů. Každému z nás, kdo to myslí s naší socia listickou republikou poctivě a upřímně , nemůže být lhostejný postoj některých pracovníků a občanů k naší společnosti. Všichni musíme mít pocit spoluodpovědnosti za společné výsledky. Proto také je v prvé řadě nutné neustále sledovat celospolečenské zá jmy a již jednou skoncovat se sobeckými zájmy jednotlivců a skupin, kteří tuto skutečnost nechápou nebo nechtějí pochopit. Dobudovali jsme socialismus a jako samozřejmost bereme všech ny výhody, které s sebou přináší. Ovšem ne již tak kriticky si

dokážeme říci , jaký je náš podíl na těchto úspěších, čím jsme my svou prací ke společnému dílu přispěli. Musíme si uvědomit, že nikdo za nás lepší život budovat nebude. To musíme dokázat svou

vlastní prací. Bez lásky k práci to však nejde, ani bez vědomí, proč pracujeme , zač bojujeme a proč je třeba obětovat i kus svého

volného času a pohodlí pro společné zájmy. Tento cíl sledovala i výzva předních pracovníků našeho hospo dářství , která má vyburcovat svědomí každého jednotlivce k so

cialistickému vztahu k práci , za dělnickou čest , za čest zemědělce. Jsou tisíce občanů, kterým je práce pro společnost radostí a ctí. 170

Pracují pro své vnitřní uspokojení a pohodu. Vždyť je to něco krásného , když třeba strojvedoucí doveze rychlík nebo těžkoto nážní vlak včas a bez závad a domů jde s pocitem spokojenosti, že udělal kus dobré práce. Jsou však mezi námi i ti , kteří hledí jen na to, co jim to vynese, jak by mohli ještě co nejvíce vyzískat pro

sebe bez ohledu na kolektiv a společnost. Proti takovýmto pro jevům musíme neúprosně bojovat, přesvědčovat a vést, aby společ né výsledky byly ještě lepší, abychom si vytvářeli příznivé pod mínky pro štastnější, bohatší, spokojenější život v mírové budouc

nosti. Je však třeba začít všude, na všech pracovištích a v prvé řadě každý jednotlivec u sebe . Chceme-li socialisticky žít, musíme i socialisticky pracovat, neboť dobře vykonaná práce jednoho

ovlivňuje i dobrý výkon a plnění úkolů na dalších pracovištích. To nejlépe cítíme my , železničáři, při výkonu služby , že neodpověd

nost jedince má dalekosáhlé následky v provozu a promítá se nám třeba na celých stovkách kilometrů nejen v dopravě, ale 1 na jiných úsecích národního hospodářství.

Současná situace v železniční dopravě není nijak růžová a po žadované úkoly zvládáme jen s velikým vypětím a námahou.

Nejzávažnějším problémem naší práce je nízká úroveň bezpečnosti vlakové dopravy, značná nehodovost, poruchovost a v neposlední řadě je to i nedostatečná kázeň a disciplína. A právě v železniční dopravě potřebujeme kázeň a disciplínu co nejvíce. Tato skuteč nost se nám pak promítá v potížích, závadách, poruchách v pro

vozu a je někdy i příčinou neplnění plánu. Vyskytují se názory, že jednou z hlavních příčin nehodovosti je technický stav a vyba vení. Rozbory však ukazují, že z technických důvodů došlo k ne. hodám pouze asi z 30 % . Jistěže hodně záleží na technickém stavu vozidel , tratí , zabez

pečovacího zařízení. Nehody jsou však zaviňovány i nesprávnou obsluhou, zanedbáváním předpisů, technologických postupů , špat nou kvalitou údržby, nedostatečnou kontrolou 1 nízkou kvalifikací

1

pracovníků, tedy lidmi . Musíme se tudíž v první řadě zeptat sami sebe, kde zůstal pocit odpovědnosti mnoha železničářů vůči sobě, vůči spoluobčanům za svěřené životy a materiální hodnoty , které přepravujeme. Příklady nám ukazují, že při dobré organizaci práce,

při správném plnění povinností , při dodržování základních usta novení a předpisů , při vysoké kázni a uvědomělosti jednotlivců a kolektivů je možno pracovat bez nehod , závad a poruch. To nám dokazují brigády socialistické práce a převážná část železničářů .

Musíme všichni sledovat společný cíl . Někdy však tuto snahu na rušují i mzdové soustavy a prémiové řády , kterých máme na že leznici tolik , že se v nich pomalu nikdo nevyzná , a dokonce 171

nezbývá ani místo v záznamech, kam je zapsat. Například ve vo

zební službě lokomotivních čet je nutno kriticky se podívat na traťovou prémii, prémii za dodržování těžké zátěže, prémii za

nadzátěž, včasné příjezdy, za dodržení normy a dále úspory paliva , za vedení vlaku 1 , 0, 00, noční příplatky, režijní prostojové hodiny atd. Při takovém množství prémií je i značně ztížena kontrola a

dochází k nesprávným údajům v provozních podkladech . Jsou zjištěny případy, že výpravčí a dispečeři, aby získali pré mie, falšovali podklady a do předaných vozů počítali i ty , které

jim stály ve stanici , a dokonce je měli ještě za hranicemi naší republiky , v Rakousku , naopak zase předali do ciziny vozy, které

jim stály ve vlastní stanici. A tak 'neoprávněně získali na pré miích přes 12 tisíc Kčs. To se nikterak neslučuje s morálkou socialistického člověka .

Některé druhy prémií neodpovídají zásadám, jak o nich hovořil včera soudruh Novotný ve své zprávě. Dokonce si některé druhy

prémií vzájemně odporují, jako například prémie za těžkou tonáž ve vozbě a prémie za oběh a předávku vozů u dopravy. Vozba má zájem na vytížení vlaků a odvozu hrubých tunokilometrů, protože

je to jeden ze základních ukazatelů plnění plánu jak depa, tak i dráhy , kdežto doprava má zájem na oběhu vozů. Důsledkem toho je skutečnost , že veškeré úsilí těžkotonážníků je úplně znehodno

ceno nevytíženými vlaky, ale nakonec jsou v obou případech vy pláceny prémie. Všichni víme, že těžkotonážní hnutí nám pomáhá zhospodár ňovat dopravu, zvyšuje se kapacita tratí, maximálně se využívá tažné síly trakčních vozidel . Toto hnutí je však narušováno i prémií na počet předaných vozů ve stanovených dobách sousední dráze , v uzlu nebo v dispečerském okruhu, i když to neodpovídá skuteč nosti, jak jsem již uvedl . Bylo by vhodné stanovit v nově připra vovaných prémiových řádech pro přiznání prémie společné uka zatele jak pro vozbu, tak i pro dopravu, jako je grafikon vlakové dopravy nebo hrubé tunokilometry, dále pak takové ukazatele ,

které mohou pracovníci příslušných odvětví přímo ovlivňovat. Současný stav je takový, že jsou stanoveny ukazatele pro pré miování některých pracovníků různě v různých drahách i u stej ného služebního odvětví . Například u jedné dráhy je to denní

kilometrický běh lokomotivy a u druhé je to produktivita lokomo tivy . A výklad pro přiznání prémií je odlišný jak v absolutních, tak i v relativních hodnotách . A to nám k plnění společných úkolů nikterak nepřispívá. U některých pracovníků se neprojevuje ani

dostatečný zájem o zlepšení někdy svízelné situace v dopravě. Naše lokomotivní čety is lokomotivou a tepluškou jely na 172

výpomoc Ostravské dráze. Jaké poznatky tam získaly ? Řešit nepříznivou situaci v dopravě tímto způsobem pokládají za ne vhodné, neboť jsou jim přidělovány neproduktivní výkony , pře prava se zdražuje a povětšině se tím zakrývají nedostatky pláno vané přepravy i elektrických lokomotiv, které z velké části jezdí strojově a při lepší organizaci by mohly odtáhnout stojící zátěž do některé stanice nebo seřadovacího nádraží. Teplušky byly vy užívány jen na krátkých vozebních ramenech asi na 100 km , do

cházelo k častému otáčení, dozbrojování, a tím i ke zhoršování situace v depech. Nedostatečná je i sestava vlaků, svěšování, brzdění a v hlášeních jsou i nepravdivé údaje, takže jedna četa teplušky dělala podle potřeby vozmistry, prohlížitele i návěstníky.

Při upozornění na nedostatky i nízké kilometrové výkony teplu šek lokomotivní dispečer správy dráhy odpověděl , že popotáhnout

vlak 20 km za 24 hodin je pro ně také pomoc, že četa má 12 hodin denního tvrdého výkonu a ještě 30 korun denně odlučného, a to jí prý má stačit. Ovšem naše čety jely do Ostravské dráhy pracovat a ne s loko

motivou postávat někde v depu nebo na odstavné koleji . V Brati slavské dráze nikdo pomalu nevěděl, co s tepluškou , a čety si musely obstarávat práci samy. Doporučovali bychom, aby si příslušní činitelé ministerstva do pravy a správy dráhy prověřili celou akci teplušek v Ostravské a Bratislavské dráze, zvážili .ekonomický přínos celé akce a zjed nali nápravu .

V současné době se na železnici projevuje nedostatek vagónů. Hlavně ovšem proto, že je jich značný počet poškozených v závo dech, postávají nám nevyložené a někde se z nich dělají skladiště .

Vázne vykládka, nakládka, zpožduje se oběh. Také budování stanic soustředěné vykládky a nakládky je nedostatečné a pomalé a ne pomáhá urychlit oběh vozů. Výzva horníků z Komořan a želez ničářů z Třebušic ke všem přepravcům vypomoci při opravách

poškozených vozů se setkala s mimořádným ohlasem , i když ne splnila naše očekávání.

Jsou zářné příklady účinné pomoci při opravách poškozených vozů jak u přepravců, tak i u železničářů. Naše kolektivy brigád socialistické práce, Svazu československo -sovětského přátelství, socialistického provozu, těžkotonážníků a mládežníků si vypraco

valy turnus pro brigádnickou výpomoc na opravy vozů . Členové brigády vždy denně nastupovali na opravy do vozového depa , kte . té své vlastní zaměstnance mohlo přesunout na opravy vozů bez odvěšení z vlaků přímo na seřadovacím nádraží. V této akcí bylo odpracováno celkem 440 brigádnických hodin. V této akci se dále 173

pokračuje na opravách vlastních vozů, které nebyly schopny tra

tového provozu. A dnes nám kolektivy brigád socialistické práce udělaly u 23 vozů úplné revize, takže ani my jako dráha nebude me odčerpávat vozy z volného oběhu a tyto vozy budou sloužit pro 3

potřeby národního hospodářství. A to je jistě účinná pomoc naší dopravě ve svízelné situaci, kdy zůstáváme denně dlužni našim přepravcům stovky vagónů. Nestačí však jen urychlit oběh vozů, musíme lépe využívat i na šich trakčních prostředků , zvláště elektrických a dieselových lo komotiv . A ty možnosti máme ve směnných a štafetových obsa. zeních lokomotiv při projíždění dlouhých vozebních ramen. Roz šíření tohoto způsobu zvláště v nových trakcích nám přinese pod

statné zvýšení produktivity lokomotiv i lokomotivních čet až o 20 % , snižují se provozní náklady , jak dokázali soudruzi v Plzeň ské dráze v parní i motorové trakci.

Zeleznice pracují vcelku s nedostatečným počtem zaměstnanců. Zvláště u některých profesí je stav kritický. V lokomotivních de pech není možno získat zaměstnance pro předtápění lokomotiv a

posunovačskou službu proto, že tyto kategorie byly při mzdovém zařazování podhodnoceny, mají nízké základy a prémie mohou dostat ve výši pouze dvou , nejvýše čtyř procent, a to ještě za před

pokladu, že jsou jednotkou splněny vlastní náklady a že je v dráze vytvořen prémiový fond. Výhodněji, až o 120 Kčs, jsou zařazeni posunovači u železničních staníc, kde mají možnost získat prémie, a tím i větší výdělek. Důsledkem toho je skutečnost, že tuto práci

nechce nikdo dělat, žádá o přeřazení nebo rozvázání pracovního poměru. Tuto ožehavou otázku je třeba v zájmu spravedlivé mzdo vé politiky urychleně řešit. Náš XII. sjezd vytyčuje pro všechny pracující náročné úkoly v rozvoji naší společnosti . Také my, železničáři, se budeme na spo lečných výsledcích svou prací podílet. Uděláme všechno pro za

jištění co nejlepších výsledků, aby naše socialistická republika byla silná , bohatá , aby se nám v ní šťastně a spokojeně žilo. ( PO tlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Červenému. Žádám soudruha Jiřího Hendrycha , člena politického byra ÚV KSČ, aby se ujal slova .

174

L

SOUDRUH JIŘÍ HENDRYCH Soudružky a soudruzi,

na XI. sjezdu naší strany jsme řekli , že úkol dovršeni socialis tické výstavby nechápeme jako předem časově vymezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje, v níž naše společnost na základě

vybudovaného socialismu bude sbírat další síly , shromažďovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod

ke komunismu. V letech po XI . sjezdu jsme zaznamenali historic kou událost , došlo k definitivnímu vítězství socialismu a tato sku tečnost byla zakotvena v nové, socialistické ústavě republiky.

Ze zprávy ústředního výboru , kterou přednesl soudruh Novotný, vyplývá, že v nastávající nové etapě budeme pokračovat v dalším posilování materiálně technické základny socialismu a pracovat vpřed na všestranném rozvoji socialistické společnosti. Náš po

a zejména historické vítězství v roce 1960 vyžaduje, abychom pro tuto etapu stanovili nové úkoly, některým úkolům dali větší na léhavost a na základě rozboru současného stavu určili, které smě

ry a úkoly jsou základní. Ve zprávě jsou tyto úkoly obsaženy v je denácti bodech .

Dříve než přejdu k některým z nich, chtěl bych se zmínit o ces tě, kterou jsme od XI. sjezdu prošli, ještě z jednoho hlediska. Tato cesta je u nás spjata s úsilím o překonání pozůstatků kultu osob nosti , s úsilím o plné uplatnění leninských norem v životě strany a společnosti. Také u nás platil kult osobnosti Stalina s důsledky, které z něho vyplývaly. Avšak kult osobnosti měl u nás i své vlast ni kořeny .

Čím více nás dělí od XX. sjezdu KSSS a jak se do života strany důsledně prosazují leninské principy , tím zřejmější je všechno zlo minulosti, vyplývající z kultu, a tím ostřeji je vidět všechno, co jsme ještě v naší práci zcela nepřekonali. Po listopadovém plénu

UV v roce 1961 nemálo soudruhů se pozastavovalo nad tím, jak soudruh Novotný hodnotil úlohu soudruha Gottwalda, a nad opa

třeními, která ÚV tehdy přijal. Rok, který uplynul, potvrdil, že toto hodnocení bylo správné, že nebylo nikterak přehnané. Na opak. Nové doklady ukazují, že po roce 1948 je činnost soudruha Gottwalda zcela v zajetí působení kultu osobnosti se všemi nebla

hými důsledky, které se projevily v porušování zákonnosti i v ří zení práce strany. V těchto směrech není také třeba nic měnit na vině Slánského a některých dalších. Při tom všem ale v historii naší strany , v jejích bojích proti kapitálu a v bojích za vítězství dělnické třídy až po únor 1948 zůstane dějinná úloha a zásluhy 175

soudruha Gottwalda zapsána na věky. A i jeho posmrtné místo je mezi soudruhy a ne nad soudruhy .

Ve zprávě je řečeno, že ústřední výbor má na základě hlubo kého prozkoumání dokumentů uzavřít všechny případy z politic

kých procesů tohoto období. Pravda, které dáme plný průchod, straně pomůže a hlavně přispěje k tomu , aby nikdy se nemohly podobné věci už opakovat. Současně však je nezbytné, abychom

se v životě strany vypořádali se vším , co tu po kultu zůstává. Každý z nás, kdo ve straně v tomto období prosyceném kultem

osobnosti pracoval, odvedl svou větší či menší daň kultu. Vypá lit do kořene všechny jeho pozůstatky znamená nepřehlížet ně které jevy , které jsou pro kult příznačné. Na prvním místě jde o to , pěstovat kritičnost k sobě a k druhým. Dále jde o to , ani

v nejmenším nedopustit , aby byl oslaben vztah k pracujícím. Pro kult byla typická nedůvěra k lidem a nadřazování se jim. Mnoho z toho, co bylo, je už za námi . Pořád se však mnohde

setkáváme s vrchnostenským postojem u některých našich funk . cionářů , s projevy komandování pracujících. Značné pozůstat ky kultu zůstávají ještě ve společenské psychologii a přežitky bur

žoazní ideologie napomáhají tyto pozůstatky konzervovat. Velký důraz je třeba položit na rozvoj tvůrčí teoretické práce. Ještě jsme nepřekonali všechny zábrany, které se tvořivé činnosti na tomto poli stavějí do cesty . A také v naší praxi přes velké pokroky, které jsme učinili , přežívají některá stará schémata. Nové úko ly , které vytyčuje náš XII . sjezd , úspěšně zabezpečíme jen tehdy , když pozůstatky kultu a všechny zbytky starého překonáme.

Soudružky a soudruzi , máme-li vyzvednout hlavní orientaci, kterou dává náš XII . sjezd ve zmíněných jedenácti hlavních úko

lech, a stanovit, co je charakteristické pro celý další náš postup, zvláště pokud jde o rozvoj výrobních sil a vytvoření základů pro budoucí přechod ke komunismu , chtěl bych podtrhnout tři otázky :

Vědeckotechnický rozvoj a zabezpečení vzestupu zemědělské výroby – v našich podmínkách úkol vyrovnat úroveň zeměděl

ství na úroveň průmyslu, dále otázku spolupráce socialistických zemí a problematiku řízení socialistické společnosti a jejího hos podářství.

V rozvoji našeho hospodářství, jak to s velkou naléhavostí vy . jádřila zpráva ÚV, vstupujeme do období závažných kvalitativních

změn . Dospěli jsme k předělu , kdy nelze zabezpečovat další roz voj socialistické společnosti jednostranně kvantitativním vzestu pem hospodářství , ale je nezbytné daleko více vyzvednout kvali tativní hlediska .

A zde právě jde v prvé řadě o vědeckotechnický rozvoj , o vý . 176

razný pokrok v oblasti automatizace výroby , který ovšem není

myslitelný bez specializace, bez dělby práce i široké meziná rodní spolupráce. V našem zemědělství budou kvalitativní změ . ny nesrovnatelně hlubší. Půjde namnoze o to, vytvořit pro rozsáh lý vědeckotechnický pokrok teprve podmínky.

Společnou družstevní výrobu, která se i po vítězství socialistic kých výrobních vztahů do značné míry opírá ještě o malovýrob ní způsoby výroby , přebudovat na socialistickou velkovýrobu, v níž se uplatní v organizaci i technologii průmyslové principy .

Lenin řekl zcela jednoznačně , že definitivní vítězství socialismu na světě umožní jedině to, když socialismus vytvoří vyšší pro duktivitu práce než kapitalismus. Hlavním nástrojem boje o vyšší produktivitu je technika a její rozmach. Otázka , »kdo s koho« v tomto celosvětovém soutěžení dnes zní : kdo bude mít vyspě

lejší vědu a techniku , kdo ji šíře a nejúčelněji uplatní v hospo dářství a kde objevy vědy a techniky nejlépe ovládnou nejširší masy pracujících. V tom je také politická stránka současné svě .

tové vědeckotechnické revoluce, která se musí zcela přirozeně projevit v našem vyspělém hospodářství. Stěžejní význam vědeckotechnického rozvoje zdůraznil ve svých

směrnicích již XI . sjezd strany . Když uděláme bilanci uplynulého období, musíme si popravdě přiznat, že v této oblasti se náin

směrnice XI. sjezdu nepodařilo zcela dodržet. Zaostávání vědecko technického rozvoje a s tím spjaté organizace práce je jednou z největších slabin rozvoje výrobních sil, stává se vážnou brzdou růstu produktivity práce. Nejde o to , že by se nic neudělalo. Nám však už dnes nepo stačuje jakékoliv tempo vědeckotechnického rozvoje , my potře

bujeme vysoká tempa , zejména v rozhodujících odvětvích , v první řadě ve strojírenství. Tento růst brzdí rovněž některé nedostatky a úroveň organizace našeho hospodářství . Stačí uvést například značnou roztříštěnost průmyslu , kdy u nás máme zhruba 18 000.

místně odloučených průmyslových výrobních jednotek, z toho na 4000 strojírenských. Jinou překážkou je například rozsáhlá , ne účelná kooperace mezi závody . Na sjezdu Komunistické strany Slovenska uvedl ředitel oravské Tesly, že na výrobě jejich televi zorů kooperuje na 500 různých závodů a pracovišť. Všechny tyto a podobné překážky musíme postupně odstranit z cesty. Vážnou příčinou zaostávání vědeckotechnického rozvoje je i značná živelngst , nedůsledné řešení a realizace zásadních kon- .

cepčních otázek . Některá odvětví a zvláště strojírenství se dala Živelně vléci potřebami jednotlivých resortů i zahraničním obcho dem a jen velmi málo sledovala zájem rozvoje vlastních výrob 177

nich sil. Je třeba žádat, aby naše strojírenství vyvinulo více vlast

ní iniciativy a samo ovlivňovalo směry technického rozvoje, aby razilo cestu nejpokrokovější a nejefektivnější technice.

Široké pole působnosti se před naší vědou a technikou'otevírá v oblasti zemědělství. Bez nejširšího uplatnění výsledků vědy a techniky není možné vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň prů myslu. V tomto ohledu jsme velmi pozadu. Tím nechci říci, že jsme do zemědělství dali málo techniky. Soudruh Novotný správ . ně uvedl, že velká část prostředků, která do zemědělství přišla, musela však nahradit více než dvoumiliónový úbytek pracovních sil proti předválečné době. Značná část prostředků byla vyna hlavní výrobní ložena na společné ustájení dobytka . A půda prostředek – dostala zatím poměrně velmi málo . Nyní však je

chvíle, kdy po provedené socializaci zemědělství můžeme větší část investic dát do půdy, a to směrem, který pomůže zvednout intenzitu výroby.

Tím závažnější je správně určit zaměření vědeckotechnického rozvoje. Budeme- li zde postupovat správně, máme při rozumném

a promyšleném uplatnění výsledků vědy a techniky v praxi mož nost pozvednout intenzitu zemědělské výroby značně rychle. V jaké šíři se dosud na zemědělském úseku uplatňuje rozmach techniky , chemie, výsledky biologických věd ?

Vezměme naše pole a louky. Až na sklizeň obilovin se v podsta tě všechno ostatní – pomineme-li dílčí mechanizaci – dělá ještě postaru, Kromě pěstování obilovin není uspokojivě vyřešeno no vou technikou pěstování ani jediné další kultury. V předsálí je cepový sklízeč z Pelhřimova , mluvil už zde o něm soudruh Piš

těk – je to vynikající stroj, ale zatím jej máme ve stadiu výro by ověřovací série. Pokud jde o chemii , lze mluvit jen o prvních zkušenostech s herbicidy, a i když jsme pokročili v dodávkách

průmyslových hnojiv, dosáhli jsme v průměru přibližně úrovně , která byla v produkčních oblastech běžná již před válkou. Přes celkem rozsáhlá opatření ke zvelebení půdy , odvodňování , za

vlažování atd . jsou v zájmu rychlého zvýšení intenzity zeměděl ské výroby dosavadní tempa ještě stále nedostačující. Pokud jde o živočišnou výrobu , jedná se, s výjimkou chovu prasat ve velkovýkrmnách a prvních začátků při chovu drůbeže , v podstatě o sdruženou malovýrobu. Poznatky biologie, bioche

mie, dobré zahraniční zkušenosti s krmivářským průmyslem , su šárenstvím atd , u nás na své uplatnění teprve čekají. To, co jsem uvedl, ovšem na druhé straně ukazuje, jaké mož nosti v zemědělství máme, zvláště připočteme - li k tomu dobrou organizaci práce, správné řízení atd . Proto také do budoucna 178

musíme především tímto směrem vynakládat prostředky, směle se brát za nové a pokrokové, důsledně čerpat ze zkušeností so cialistické zemědělské výroby v Sovětském svazu a v dalších bra.

trských zemích, umět vytěžit zkušenosti zemědělské výroby na Západě.

Přitom ovšem musíme počítat, že v zemědělství ještě bude pře

žívat starý, spotřebitelský vztah k výrobě. Každá překážka nebo neúspěch na nových cestách budou živit konzervatismus, vyvolá vat chutě k návratu ke starému a podobně. Přitom probojovat pochopení pro nové je jenom první krok. Za ním musí následo vat především všestranná příprava lidí. A jakou tu máme situaci, všichni dobře víme.

Velmi cenné podněty pro řízení vědeckotechnického rozvoje 1 nám dalo listopadové plenární zasedání ústředního výboru Ko munistické strany Sovětského svazu. Také u nás je na pořadu dne

nutnost upevnit jednotnou vědeckotechnickou politiku, soustředit síly výzkumu na hlavní úkoly národního hospodářství, odstranit duplicity a roztříštěnost, urychlit cestu vědeckého a technického objevu do provozní praxe. Pro všeobecný široký vědeckotechnický rozvoj musíme pak vy

tvořit podmínky ve všech směrech – v plánování, v investiční činnosti, v důsledném ústředním řízení technického rozvoje a sa mozřejmě i ve stranické práci, kde péči o zabezpečení technického rozvoje musíme vyzvednout na přední místo. A at uděláme pro zabezpečení vědeckotechnického rozvoje sebevíc, nikdy to nebude mnoho ! Soudruzi!

Dále bych chtěl vyzvednout tu část zprávy, která pojednává o ze sílení spolupráce socialistických zemí, o nutnosti stálého prohlubo

vání mezinárodní dělby práce. Tato linie vyvěrá z objektivních zákonů rozvoje socialismu, a kdo by se ji pokusil popírat nebo k ní nepřihlížel, stavěl by se proti životu, proti zájmům socialistic

ké soustavy 1 proti nejvlastnějším zájmům své země. Je očividné, jak to vyjádřil soudruh Chruščov, že dovedným ří zením mezinárodní socialistické dělby práce, specializací a koope

rací výroby , koordinací vědeckých a technických prací, plnějším

využíváním možností světového socialistického trhu desateronáso bíme síly každé socialistické země, desateronásobíme síly světové socialistické soustavy.

Postupné vytváření jednotné ekonomiky socialistických zemí, to je nový dalekosáhlý úkol , kterým se otevírá nová etapa rozvoje socialistické soustavy. Proto přes všechny počáteční těžkosti mu

síme přivítat první praktické kroky v tomto směru . Zpráva ústřed 179

ního výboru XII . sjezdu vyjádřila jasně stanovisko celé strany, když prohlásila, že pro další rychlý postup touto cestou učiníme vše , co je v našich silách. Tento další rozvoj spolupráce socialis tických zemí vyplývá ze skutečnosti, že všude v podstatě zvítězily

socialistické výrobní vztahy, že socialistické země ve své většině vstupují do další etapy svého rozvoje.

Období, kdy jsme kladli základy socialismu, je už za námi. Tehdy po roce 1945 komunistické a dělnické strany různých zemí bojovaly o vítězství dělnické třídy nad buržoazií a kladly základy

socialistické společnosti za odlišných podmínek. Tradice, zvyklosti z kapitalistické minulosti tehdy ještě silně přežívaly, jednotlivé země byly na různém stupni společenského vývoje, značně rozdíl ná byla jejich ekonomická úroveň . Proto také nedoceňovat v tom

to období specifické podmínky při výstavbě socialismu znamenalo dopouštět se schematismu, upadat do sektářských chyb, odtrhovat se od mas apod.

Avšak nyní, kdy ve všech socialistických zemích probíhají tytéž

základní procesy společenského vývoje a kdy máme tytéž základní úkoly a cíle, je zřejmé, že se váha specifického ve společenském vývoji bude zmenšovat, a do popředí již dnes vystupuje to , co je socialistickým zemím společné.

Samozřejmě rozdíly mezi socialistickými zeměmi existují a růz né národní tradice, zvláštnosti a zvyklosti stále působí. Tyto zvláštnosti nesmíme opomíjet, musíme pro ně najít výraz v urči tých zvláštnostech našich plánů a úkolů. Avšak základní tendence

vývoje nesměřuje k prohlubování těchto zvláštností a rozdílů, ale k jejich postupnému překonání.

Přitom je samozřejmé, že vývoj socialistické společnosti za hrnuje řadu etap, které po sobě zákonitě následují a které nelze

přeskakovat . Pro přechod ke každé vyšší etapě jsou nezbytné od povídající materiální podmínky . Nebrat v úvahu tuto skutečnost může jen zdiskreditovat budování komunismu a způsobit velkou škodu. Stejně škodlivé však je přešlapovat na místě, vyhýbat se řešení problémů, které dozrály .

Stále intenzívněji se vyrovnává úroveň socialistických zemí jak v oblasti socialistických přeměn , tak i v oblasti rozvoje výrobních

sil . V procesu socialistické výstavby se formuje vyspělá socialistic ká společnost. Postupně budou v jednotlivých zemích vznikat pod mínky nezbytné pro přechod k budování komunismu, a to přechod , jak řekl XXII . sjezd a program Komunistické strany Sovětského svazu, víceméně současný , v jedné historické etapě. Je stále zřej mější , že za této kvalitativně nové situace by bylo nedoceňování

společných rysů a úkolů socialistických zemí velkou chybou. 180

Pro komunistické strany socialistických států, které tvůrčím

způsobem využívají nejen teoretických a praktických zkušeností získaných KSSS v předchozích etapách socialistické výstavby v Sovětském svazu, jsou dnes mimořádně cenné především dnešní zkušenosti z rozvinuté výstavby komunismu.

Plné domýšlení výhledů rozvoje společnosti, znalost konkrétních cest budování komunismu, prověřených praxí Sovětského svazu,

bude mít pro socialistické země stále větší význam. Lze to ob jasnit tím, že s dovršením socialistické výstavby v různých zemích

se konkrétní projevy , obecných zákonitostí rozvoje socialistické společnosti budou sbližovat. Specifické národní zvláštnosti ve for

mách a metodách přechodu ke komunismu budou značně menší než rozdíly ve formách a metodách přechodu od kapitalismu k socialismu. Výměna zkušeností a spolupráce mezi socialistic

kými zeměmi bude stále intenzívnější a těsnější, budou překoná vány škodlivé autarktické tendence a bude se rozvíjet všestranná mezinárodní dělba práce. Proto i pro nás platí, abychom pozorně sledovali praxi dru

hých bratrských stran a čerpali z jejich zkušeností. Dalo by se obrazně říci, že se musíme učit všude, myslet a vidět v širokých měřítkách celé světové socialistické soustavy a s tímto pohledem přistupovat k řešení všech problémů. Ze všech sil přispívat k prohloubení všestranné spolupráce sa

cialistických zemí, jejímž smyslem je znásobení sil světové socia listické soustavy , považujeme za svou internacionální povinnost, za nejvýznamnější příspěvek k upevňování jednoty sil socialismu na celém světě. ( Potlesk. ) Odsuzujeme proto rozhodně vedoucí představitele Albánské strany práce , kteří sešli z cesty marxis mu-leninismu, zaměnili jej revoluční frází, propadli dogmatismu a nacionalismu.

Po pravdě řečeno je přímo odporné a znechucující číst jejich po mluvy a urážky Komunistické strany Sovětského svazu a dalších komunistických stran .

Postup albánských předáků byl odsouzen zdrcující většinou ko munistických stran. Nad touto skutečností by se měli zamyslet všichni ti, kdo nechtějí vidět nebo nepochopili rozkolnickou úlo hu albánských předáků, nevidí, kam až se tito ve své nenávisti

dostali, co chtějí a kam vlastně směřují, a dávají jim ještě pod poru .

Všem nám na srdci leží marxisticko-leninská jednota komu

nistických stran a z tohoto hlediska právem soudíme každý krok a postup, protože jednota mezinárodního komunistického hnutí

je záležitostí všech stran. 181

Soudruzi,

třetí otázkou, o které bych se chtěl zmínit, je řízení hospodár

ství. Je pravda, jak o tom mluvil soudruh Novotný , že v této ob lasti to u nás nejde dobře. Řídící vztahy nejsou v mnoha směrech dobře uspořádány. To potvrdila předsjezdová diskuse a zpráva ústředního výboru vážnost této problematiky podtrhuje. Nedostat ky v řízení se zvláště projevily v posledních letech, kdy narůsta

la složitost ekonomiky, kdy se nadto ukázaly vážné poruchy v proporcionálním rozvoji našeho hospodářství, ale kdy a to je hlavní - byl také narušen princip demokratického centralismu. Požadavky na posílení centrálních prvků v řízení tak, aby moh ly být dobře zabezpečovány celospolečenské zájmy, jsou zcela oprávněné. Spolu s tím se dále musí rozvíjet jeho demokratické stránky, aktivní účast lidí na řízení hospodářství a správě státu.

Náš sjezd činí závažná opatření v tomto směru zřízením komisí lidové kontroly, zdůrazněním účasti odborů a pracujících při jme nování hospodářských vedoucích, na práci technickoekonomic

kých rad a na výrobních poradách. Stranické řízení musí tyto demokratické stránky zabezpečovat, starat se, aby všechny zá važné otázky se řešily s lidmi, a nikdy ne bez nich.

Současná problematika řízení je dále v tom, že spolu s rozvo jem socialistické společnosti ustupují do pozadí správní prvky řízení a jejich místo musí plně ovládnout ekonomická a výrobní

linie. Řekněme si upřímně, že bylo snazší řídit z mocensko -správ . ních pozic. Dnes, kdy přednostního místa v řízení státu nabývá ne politika, ale ekonomika – soudruh Brežnev tu připomněl Le ninova slova o tom – je řízení složitější, vyžaduje vyšší odbor nou úroveň - musíme je budovat na seriózních vědeckých zá

kladech. Nedbání tohoto Leninova závěru se projevovalo za pů sobení kultu osobnosti , kdy měly v řízení značné místo subjekti vistické tendence a často i holý voluntarismus. Je proto zákonité, jak bylo řečeno ve zprávě, že opírat řízení

o dokonalou znalost ekonomiky a výroby vůbec předpokládá po sílit v něm výrobní prvky . Velmi poučné je pro nás v tomto smě ru řešení otázek řízení v Sovětském svazu , jak o nich nedávno jednal ÚV KSSS .

Také u nás jsme zvláště v poslední době stále naléhavěji po citovali nutnost posílit v řízení hospodářství výrobní prvky, které jsou i v průmyslu , zvláště v činnosti nadpodnikových článků a ministerstev, podceněny a v zemědělství téměř zcela zatlačeny do pozadí správními hledisky.

Chtěl bych říci několik poznámek k řízení zemědělství. Dosa vadní způsob řízení zemědělství má převážně správní charakter, 1

182

řízení je sporadické, převládá v něm kampaňovitost a chybí hmot ná odpovědnost řídících orgánů. Nový způsob řízení, jak jej v zá kladním principu formuloval soudruh Novotný, odpovídá u nás dosaženému stupni rozvoje zemědělství. Nebylo možné zavést ten to způsob dříve, v období procesu združstevňování. Aby nové ří

zení bylo účinné, budeme ovšem muset podpořit další proces kon centrace zemědělské výroby. Těžko by bylo možné podle nových zásad řídit v okresech někde 200 i více zemědělských závodů. Avšak při slučování družstev je třeba každý krok dělat rozvážně, ekonomicky dobře jej připravit. Nový způsob řízení, který umožní soustředit všechny zeměděl

ské instituce v okrese, bude především přispívat k rozmachu vý. robních sil v zemědělství, k upevňování ekonomiky družstev a státních statků a současně nám pomůže řešit i některé další pro blémy života v zemědělských závodech . Ucelené řízení bude po

máhat k upevnění družstevní demokracie, k tomu, aby byla správ ně chápána jako příspěvek k zabezpečení celospolečenských zá

jmů, a ne jako nějaká libovůle, jak tomu leckdy bývá. Družstvo například nemá a nemůže mít právo nesklidit cukrovku nebo způ sobit jiné škody společnosti, a tím i sobě. Když k takovým jevům dochází, pak musí zasáhnout vyšší orgán. Dosud ale byla opatře ní v takových případech málo účinná. Výrobní správy budou vy

stupovat mnohem důsledněji a hlavně budou obdobným zjevům předcházet, protože budou na výsledcích výroby hmotně zaintere sovány.

Vytvoření společných třídních orgánů jak pro družstva , tak pro státní statky bude příznivě ovlivňovat další rozvoj výrobních vztahů na vesnici. Rozvoj obou forem společenského vlastnictví v zemědělství bude jistě pokračovat. Máme za to, že se v dalším vývoji obě formy společenského vlastnictví státní a družstev ní – budou sbližovat. Podmínky osídlení u nás a existence průmyslu ve všech oblas tech naší země budou tento proces urychlovat. -

Současně budeme muset řešit otázku zemědělství v pohrani čí a v horských oblastech , kde JZD těžko mohou zabezpečit vy. rovnání úrovně zemědělství na úroveň průmyslu. V těchto oblas

tech tak jako tak stát musí přispívat na investice, zabezpečovat rozšířenou reprodukci. Proto se zdá , že bude správné, ovšem v rámci našich možností, umožňovat převody družstev do státních statků v těchto odůvodněných případech.

Řízení zemědělství musíme podstatně zdokonalit odshora dolů, počínaje ústředními orgány , především ministerstvem zeměděl ství, provést jeho vnitřní přestavbu, aby se jednoznačně oriento 183

valo k organizaci a zabezpečování výroby. Pokud jde o řídící ze mědělské orgány v okresech, musíme si už v průběhu příprav ujasnit , že nejde o to, aby se v nich soustředili pracovníci z do savadních roztříštěných zemědělských institucí. Chceme, aby

většina , hlavní síla odborných pracovníků šla přímo do země . dělských závodů. Vytvoření dílčích výrobních zemědělských or

gánů v okresech nesmí pochopitelně snížit odpovědnost předse dů a představenstev družstev. Bude třeba dobře si rozmyslet a přesně stanovit, jak řešit sporné otázky , které mohou vznikat. Pokud jde o krajský článek řízení, bude třeba jeho funkci dob

ře promyslet, hlavně z hlediska plánu a potřeb specializace ze mědělské výroby. V souhrnu k otázce řízení zemědělství bych chtěl ještě dodat , že rozhodující nejsou formy řízení. Nejde ani 1

zde, jak to řekl soudruh Novotný, o žádné »škatule, hýbejte sę « .

Jde především o obsah řídící činnosti, o to , aby se nejpokrokověj . ší způsoby výroby, nejlepší zkušenosti dostávaly do všech zá .

vodů, pozvedaly je výrobně a ekonomicky na úroveň nejlepších. Jde o to , sjednotit všechny síly k zabezpečení zemědělské výro by . Všechny náměty bude třeba odpovědně posoudit a rozvážně a organizovaně uskutečňovat.

Převod bezprostředního řízení zemědělské výroby na výrobní

orgány uvolní síly národních výborů, které dnes odpovídají za správu státních a občanských záležitostí a mají na starosti celou, velmi širokou oblast společenské péče o pracující. Národní vý. bory dnes rozhodují o tak závažných věcech, jako je bytová vý

stavba a správa bytového fondu, školství, kulturní práce, zdravot nictví, služby obyvatelstvu atd. Všechna tato činnost , která bez prostředně souvisí s každodenním životem všech našich obyva tel, potřebuje daleko více pozornosti než dosud a připravovaná

opatření v řízení zemědělství, myslím, pro to mohou vytvořit po třebné podmínky .

Všechny otázky , o nichž jsem mluvil, jsou spjaty s dalším roz vojem stranické práce, s postupným

sbližováním a řekl bych

i s určitým splýváním , ne ovšem ztotožněním, stranického, stát ního a hospodářského řízení. K přísnému dělení řídící práce v mi nulosti na stranickou, státní a hospodářskou myslím - také přispívalo působení kultu osobnosti . Nechci tím říci , že napří

klad nebyla správná kritika stranických orgánů, které nahrazo valy práci národních výborů a podobně. Nebylo ovšem rovněž správné, když se činnost stranických orgánů zužovala na tak

zvanou čistou stranickou práci , na takzvané politickoorganizač ní zabezpečování úkolů . Taková praxe vedla k nekonkrétnosti a

všeobecnosti. Život si sám však vynucoval něco jiného. Mnoho 184

už jsme v tomto směru překonali , ale i s tím , co dosud přežívá, musíme skoncovat .

I ve stranickém zabezpečování hospodářských úkolů musí mít převládající význam ekonomika , a ta musí najít svůj výraz ve

výchově členů strany , v přípravě i rozmistování odpovědných funkcionářů. Nemám tím na mysli, abych nastoupil při výběru stranických funkcionářů nějakou jednostrannou odbornickou linii. Pro funkcionáře strany , jak o tom hovořil soudruh Novotný v zá

věru, bude vždy základním hlediskem politická vyspělost , odda nost straně a věci lidu. Ovšem na druhé straně musí každý pocho pit, že se těžko může kdokoli aktivně podílet na řízení hospodář

ství, tím méně na vysoké politické úrovni, když neovládá proble matiku výroby. Jen vzpomeňme, jak mnozí straničtí funkcionáři se vyžívají ještě leckdy v abstraktním přemýšlení o metodách stra nické práce. Co se tím vyplýtvalo energie. Ještě dodnes se někdy setkáváme s podobnými vystoupeními. Nedávno na krajské kon

ferenci v Brně jsme slyšeli příspěvek jednoho soudruha okresního tajemníka , který obecně vykládal, jak ve straně pracovat, jaké

metody užívat, a minulý týden právě před sjezdem v jeho okrese teprve sklízeli poslední hektary cukrovky, aby neměli ostudu.

Soudružky a soudruzi, to jsou některé otázky vyplývající ze zprávy ústředního výboru, které - myslím - bylo správné zdů -

raznit. Na jejich rozpracování a realizaci bude záležet, jak brzy překonáme některé současné těžkosti a vytvoříme předpoklady

dalšího postupu vpřed , k nové etapě rozvoje naší socialistické společnosti. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Hendrychovi . Slovo má soudruh Josef Němec, vedoucí tajemník Středočeské. ho krajského výboru strany.

SOUDRUH OSEF NĚMEC,

středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi,

Ve zprávě ústředního výboru naší strany k XII. sjezdu ukázal soudruh Novotný, jak velkých hospodářských úspěchů dosáhla naše socialistická republika pod vedením strany v období od XI. sjezdu . Naše delegace souhlasí s rozborem , který byl proveden soudru 185

hem Novotným , a týká se řízení průmyslové i zemědělské výroby i řízení naší investiční výstavby . Souhlasíme i s rozborem , který se dotýká hodnocení mezinárodních problémů a stavíme se plně

za stanoviska ústředního výboru přednesená soudruhem Antoní nem Novotným . ( Potlesk .) Soudružky a soudruzi, ve Středočeském kraji jsme dosáhli

v plnění linie XI. sjezdu naší strany dobrých výsledků. Přitom však jsme měli a dosud i máme obtíže zvláště ve zvyšování země dělské výroby. Období čtyř let od XI . sjezdu je charakterizováno

v našem kraji především rychlým růstem průmyslové výroby, je jíž objem se zvýšil proti roku 1958

41 % . Plánované těžební

úkoly v uhelném průmyslu byly vysoko překročeny. Navíc bylo vytěženo 365 tisíc tun. Havíři kladenského Sdružení čestně spl nili svůj závazek i v letošním roce . Na počest XII. sjezdu vytě žili 50 tisíc tun a v současné době uzavřeli závazek dát dalších

10 tisíc tun uhlí nad plán.

Podstatně byla rozšířena naše energetická základna dokonče ním výstavby turbocentrály Mělník, hydrocentrály Orlík a Kamýk. V letošním roce vyrobíme v našem kraji zhruba 3 miliardy 670 miliónů kWh, tj . o 130 % více než v roce 1958.

Rozhodující úloha v budování materiálně technické základny patří i v našem kraji hutnímu, strojírenskému a chemickému průmyslu. Na přední místo se dostala právě svým významem che

mie, tak jak o tom bylo hovořeno na XI. sjezdu strany. Je to pře devším dokončení první fáze výstavby závodu na výrobu syntetic kého kaučuku v Kralupech, dále rozšíření výroby syntetických fe nolů a kyseliny sírové v neratovické Spolaně a v lučebním zá vodě Kolín . Uvedením první části závodu Kaučuk Kralupy do pro vozu dosáhneme značné roční úspory v obchodní paritě. Strojírenský průmysl dokončuje výstavbu Automobilových zá

vodů v Mladé Boleslavi, naší největší automobilky. Během příštích tří let postavíme v Kutné Hoře velký metalurgický kombinát. Na všech úsecích jsme se snažili čestně plnit úkoly vyplývající z XI . sjezdu naší strany . Přitom jsme si však vědomi, že jsme způ sobili našemu ústřednímu výboru starosti především tím , že se nám nepodařilo úspěšně vyřešit dlouhodobé neplnění plánu v roz

hodujícím hutním závodě ve Spojených ocelárnách na Kladně , kte . rý stále nedává ocel v potřebném sortimentu a kvalitě. Problém tohoto závodu řešil krajský výbor strany na několika zasedáních

a přijal řadu usnesení ke zlepšení činnosti hospodářských pra covníků i práce stranické organizace. Získané zkušenosti z plnění usnesení i současná situace uka zují, že i tento problém v příštím období vyřešíme. 186

Sjezdový materiál »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistic ké společnosti« , který byl předložen k celostranické diskusi a se

kterým naše krajská organizace plně souhlasí, byl krajskou kon ferencí rozpracován na podmínky našeho kraje. Kromě úsilí do sáhnout plnění plánu ve Spojených ocelárnách provádíme opa

tření zejména v oblasti investiční politiky, v energickém pro sazení technického rozvoje a ve správném rozmístování a hospo daření s pracovními silami. Odmítli jsme minimalistické tendence

pro plán příštího roku a v současné době jsme soustředili stra nický aktiv na zlepšení situace v závodech a v podnicích , které neplní plán.

Na XI. sjezdu strany jsme hovořili o tom , jak v našem kraji po stupuje socializace vesnice. Tehdy hospodařil socialistický sek tor na 76,5 % orné půdy a dnes již na 97,3 % . To potvrzuje, že naše vesnice zaznamenala po XI. sjezdu strany další společenské, ekonomické a organizační přeměny. Především došlo k další kon

solidaci zemědělských družstev, byla provedena rozsáhlá organi zační přestavba sloučením jednotných zemědělských družstev, Po sloučení hospodaří v našem kraji k 1. 10. 1962 celkem 781 jednotných zemědělských družstev s průměrnou výměrou 626 hek tarů. Dále bylo vytvořeno 50 státních statků o průměrné výměře

3157 ha. Táto přestavba byla provedena při současném zvyšování zemědělské výroby a vytvořila podmínky dalšího rozvoje socia listického zemědělství. Jednotná zemědělská družstva zesílila hospodářsky i finančně. Hodnota společného družstevního vlast.

nictví se podstatně zvětšila, dělských družstev vzrostla za Také v ekonomice státních tech k podstatnému zlepšení.

dotace nedělitelného fondu země 3 roky o 112 %. statků došlo v posledních dvou le Důkazem toho je, že tržba na jeden

hektar zemědělské půdy v roce 1960 činila 4633 Kčs a v roce 1961 se zvýšila na 5116 Kčs.

Také intenzita zemědělské výroby se zvýšila. V roce 1961 hru

bá zemědělská produkce byla 7515 Kčs z jednoho hektaru ze mědělské půdy proti roku 1960, kdy dosáhla 7193 Kčs. Při zvyšo vání intenzity zemědělské výroby došlo především k růstu hekta rových výnosů obilovin a ke zvyšování hustoty hospodářských zvířat. Například v průměru tří let ( 1960–1962 ) jsme sklízeli z hektaru 29,6 g pšenice, čímž jsme dosáhli

zvýšení o celých

6,3 a proti předcházejícím 3 rokům . Ječmene jsme sklízeli v prů měru tří let z hektaru 28,1 q , což znamená zvýšení o 6,1 q . Na proti tomu se nepodařilo dosáhnout plánovaných výnosů cukrovky a brambor. V živočišné výrobě jsme provedli podstatné ozdravění stáda a značné přesuny hospodářských zvířat mezi sektory. Po 187

dařilo se nám zvýšit stavy, a tím zajistit i plán. Nepodařilo se nám zvýšit užitkovost, která zůstala zhruba na stejné úrovni.

Spolu s růstem intenzity vzrostla i tržní produkce hlavních ži vočišných výrobků. Proti průměru 3 let ( 1957-1959 ) bylo y le tech 1960–1962 dodáno z 1 ha zemědělské půdy více masa o 20 kg, tj . o 17 % , mléka o 48 litrů, tj . o 11 % , a vajec o 56 kusů, tj . >

9

o 29 % .

Při značném vypětí sil a energie bylo však dosaženo jen dílčích

úspěchů, které nestačí na splnění plánu a na krytí potřeb naší společnosti . Je to především proto, že jsme nezajistili rychlejší růst rostlinné výroby, a zejména krmivové základny . V tom máme

největší nedostatky a současně i rezervy, a na to se také zamě řilo jednání naší krajské konference. Přes rozšíření plochy kuku

řice na siláž nebyla dosud vytvořena pevná celoroční krmivová základna . Značný vliv na růst zemědělské výroby má skutečnost, že dosud vyrábíme malovýrobním způsobem . Vždyť průměrná ve likost honů činí ve sloučených zemědělských družstvech , ve vět

šině státních statků 9-12 hektarů. Krajská konference usnesla zaměřit se pro nejbližší dobu , aby jejich velikost byla dvakrát větší.

Další příčinou neuspokojivého růstu výroby je neúměrné roz dělování umělých hnojiv z hlediska intenzity . Máme za to, že při vysoké intenzitě zemědělské výroby je příděl umělých hnojiv pro

náš kraj nedostatečný. Proto doporučujeme, aby jejich příděly byly prováděny podle dosahované intenzity zemědělské výroby. Za současného stavu rozdělování umělých hnojiv jsou na tom lépe kraje a okresy, které mají vysoký podíl luk a pastvin při přepočtu na ornou půdu, než kraje a okresy, kde je intenzivní výroba na orné půdě.

Velmi mnoho se hovoří v souvislosti s uplatňováním speciali zace a průmyslových forem práce v zemědělství o tom, jak bu deme vyrábět. Zde však mimo jiné rozhoduje do značné míry také to, čím budeme vyrábět . Technická úroveň strojů a zařízení má v tomto směru mimořádný význam. Proto se nemůžeme smířit například s tím, že podle plánu má být v příštím roce dodáno na

šemu kraji přes 400 obilních kombajnů ŽMV 330 a žádné kombaj ny SK 3, které jsou technicky dokonalejší , a tím i výkonnější . ( Potlesk. ) Stačilo by nám dodat 200 kombajnů SK 3 místo 400

kombajnů ŽMV 330. Myslím, že by bylo správné zajistit přes Radu vzájemné hospodářské pomoci , aby se v bratrském Madar sku vyráběly také kombajny SK 3 , které jsou lepší a které po třebujeme.

Velká rezerva ve zvyšování výroby je v uplatňování správných 188

a účinných metod řízení. Soudruh Novotný ve své zprávě o tom

hovořil. Socialistické zemědělské velkovýrobě musí odpovídat i organizační struktura zemědělské správy . Dosavadní struktura řízení však neumožňuje změnu stylu a metod řídící práce. Pro

vedli jsme pomocí časových snímků rozbory řízení na zeměděl ském odboru okresního národního výboru a práce vedoucích funk cionářů některých zemědělských závodů. Tyto rozbory ukázaly , že například okresní zootechnik a agronom věnují za 1 měsíc jen

3 % času konkrétní práci v zemědělských závodech . Vedoucí ze mědělského odboru okresního národního výboru byl za měsíc, tj.

z celkového počtu 259 hodin, jen 12 hodin v zemědělských zá vodech , kde má pomáhat zajištovat výrobu. Plně proto podporu

jeme návrh na změnu řízení zemědělské výroby, jak zde o tom hovořil soudruh Novotný. V našem kraji byl zpracován konkrétní návrh na organizační strukturu zemědělské správy, a to v okrese

Kutná Hora . Soudruzi navrhují, aby dosavadních 140 pracovníků, kteří pracují v různých zemědělských institucích a zařízeních v okrese, pracovalo pod jedním vedením. Tito pracovníci by byli rozmístěni blíže k výrobě, do 7 obvodů vytvořených podle výrob ních oblastí a podle uvažované specializace. Na každý obvod po čítají v průměru se 14 odborníky, kteří budou pracovat trvale v zemědělských závodech . Soudruh Novotný: Do státních statků a JZD . Soudruh Němec: Správně. S tím souhlasím . ( Potlesk. )

Podstata návrhu soudruhů z Kutné Hory ( návrh byl předložen ústřednímu výboru ) je v tom , že sjednocuje práci odborníků a or ganizátorů zemědělské výroby, přibližuje je k zemědělským zá vodům a respektuje přitom specializaci ve výrobní oblasti .

Odstranění nesouladu v rozvoji obou základních odvětví, to je rostlinné a živočišné výroby, považujeme za jednu z největších

rezerv v rozvoji výrobních sil . Aby byl zajištěn nezbytný požada vek rychlejšího růstu rostlinné výroby , budeme věnovat mimořád

nou péči zvyšování úrodnosti půdy a hektarových výnosů celým souhrnem opatření. Jedním z důležitých opatření pro růst země dělské výroby bude postupná koncentrace rostlinné výroby ve sloučených zemědělských družstvech a na státních statcích. To umožní nejen lépe využívat mechanizaci a zavádět rychleji novou technologii, ale současně vytvoří podmínky pro rychlé a kvalitní agrotechnické zásahy, a tím i pro zvyšování hektarových výnosů. Starosti nám také dělají různé projevy nekázně a neodpověd .

nosti , které se projevují hlavně v porušování agrotechnických lhůt 189

a v neplnění výrobních plánů. Proto budeme lépe rozšiřovat zku

šenosti těch družstevníků a pracovníků státních statků, kteří pra cují poctivě a dosahují pěkných výsledků v práci uplatňováním nových pokrokových metod . Z mnohých příkladů uvedu jeden. Na

Státním statku Čistá, okres Rakovník , pracuje jako traktorista a kombajnér soudruh Alois Šajner, hrdina socialistické práce, který má místo nohou protézy. V letošních žních posekal 356 ha obilí a provedl zimní orbu na 350 ha. ( Potlesk. ) Soudruh Sajner, který

je zde mezi námi, stojí v prvních řadách hnutí za socialistický poměr k práci a je zářným příkladem ostatním.

Náš krajský 'výbor strany vypracoval na zimní období ke všem uvedeným problémům konkrétní opatření, jež přispějí především ke zvýšení autority státního plánu pro rok 1963 a jeho splnění.

Jsme si plně vědomi toho , že vyrovnat úroveň zemědělství na úro veň průmyslu vyžaduje zvýšit kvalifikaci pracujících v zeměděl ství. Považujeme to spolu s přílivem nových mladých sil do ze

mědělství za centrální otázku. Dnes máme v kraji 52 % družstev níků starších 50 let, což při nedostatečné kvalifikaci většiny ze mědělců a při jejich malé odborné připravenosti na velkovýrobní

techniku a technologii je nejen vážný nedostatek, ale i veliká brzda rozvoje výrobních sil. Za poslední 2 roky jsme sice získali 7100 mladých lidí do učňovských zemědělských škol, ale zdá se, že ani tento zvětšený příliv nebude stačit.

V zemědělských závodech máme velký nedostatek pracovníků s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Vysokoškoláků je v kraji 320 a středoškoláků 1512. Na jednoho zemědělského inže nýra připadá 2190 ha zemědělské půdy a na jednoho technika

462 ha. Komunistů s vysokoškolským vzděláním máme v kraji pou ze jednu čtvrtinu procenta z celkového počtu členů strany. Počet

inženýrsko-technických pracovníků komunistů na zemědělském úseku se rovná jen 1,2 % z počtu členů strany v kraji. Z tohoto hlediska považujeme za prvořadý úkol splnit směrná čísla pře devším studujících na Vysoké škole zemědělské a zvýšit příliv mládeže na zemědělské odborné školy. Novou generaci pracuji cích v zemědělství si musíme dobře připravit již na učňovských zemědělských školách. Proto také zaměřujeme pozornost stra nických orgánů na podstatné zlepšení komunistické výchovy na těchto školách. I když výuka na těchto školách je celkem na dobré úrovni, má ještě nedostatky především v pedagogické a odborné úrovni učitel

ského sboru . Z celkového počtu 610 učitelů na všech zemědělských školách v kraji nemá předepsané odborné vzdělání 20 % učitelů a 74 % učitelů nemá předepsané pedagogické vzdělání. Aby se 190

rozšířily praktické zkušenosti učitelů zemědělských škol, chceme , aby byli na určitou dobu zapojeni do výrobní praxe v zeměděl.

ských závodech - a naopak aby nejvyspělejší odborníci ze ze mědělských závodů více externě přednášeli na zemědělských ško .

lách.

Musíme také věnovat velkou pozornost zabezpečení potřebných kapacit i vybavení zemědělských škol nejmodernější mechanizací, aby se žáci důkladně seznámili s obsluhou 1 těch nejsložitějších

zemědělských strojů. Naše stranické organizace zejména na ves nici zaměřujeme nyní na podstatné zlepšení ideologické práce, aby si stále širší vrstvy pracujících osvojovaly marxismus-leni nismus a uplatňovaly jeho zásady v praxi a v celém životě. Jen tak můžeme vytvořit podmínky, aby kromě materiálních podnětů stále více působily morální faktory, aby stále více lidí pracovalo

podle svého nejlepšího svědomí, »aby místo svého srdce neměli pytlik s penězi« , jak to charakterizoval soudruh Beneš, ošetřo

vatel drůbeže v JZD Onomyšl, který jako jeden z prvních v kraji se zařadil do rozvíjejícího se hnutí Za socialistický vztah k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce.

Vyrůstají nám skutečně krásní lidé, jako je například soudruž ka Zdeňka Nejedlá z JZD Kněžmost, která přešla na pracoviště, kam žádná dojička nechtěla jít, ačkoliv se jí výdělek snížil a mě la delší pracovní dobu. Dokázala svým příkladem získat následov nice a na pracovišti dosáhla dobrých výsledků. v širokém rozvoji tohoto hnutí, které má mezi všemi svědomi

tými a čestnými zemědělci v našem kraji značný ohlas, spatřu jeme současně se zvýšením organizátorské činnosti stranických organizací záruku rychlého zvyšování zemědělské výroby. Soudružky a soudruzi, naše krajská organizace je odhodlána učinit vše pro splnění úkolu vytyčeného ústředním výborem stra ny – vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu do roku 1970. / Potlesk . )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Němcovi. Soudružky a soudruzi, končím dopo lední zasedání našeho sjezdu. Odpolední jednání bude zahájeno

ve 14 hod . 30 min. Po obědě bude diskutovat jako první doktor Jozef Kyselý, zástupce Strany slovenské obrody . 1

(Jednání přerušeno v 13 hod. 03 min. ) (Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod. 32 min. ) 191

SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi, zahajuji odpolední jednání. Pokračujeme

v diskusi. Slovo má vedoucí delegace Strany slovenské obrody dr. Jozef Kyselý . Prosím , aby přednesl svůj projev. ( Potlesk. )

Zdravice Strany slovenské obrody, přednesená Dr. JOZEFEM KYSELÝM

Vážení delegáti sjezdu, vážení hosté , soudružky a soudruzi! Být dnes hostem v tomto sále je pro každého člověka mimo řádnou ctí. Dovolte mi však říci , že si tuto poctu nepřivlastňuji

osobně, ale že se jí cítí být poctěna celá jedna složka Národní fronty, Strana slovenské obrody, jejíž upřímný pozdrav vám při náším a odevzdávám. Vám, komunistickým delegátům , pracovní kům ze závodů, z dolů, hutí, strojírenských závodů ; vám , lidem z družstevních polí, vědeckých pracovišť i z oblasti umění ; vám, funkcionářům strany i státu ; vám všem, kteří v těchto dnech

tvoříte vrcholný orgán Komunistické strany Československa, její XII . sjezd , ke kterému je upjata pozornost všeho lidu naší socia listické vlasti .

A není to pozornost zvědavých diváků, ale vnímavý pohled pro společnou věc socialismu zaujatého lidu, který ví, že na sjezdech komunistické strany se nerozhoduje o něm, ale s ním.

Rozhoduje společně a souhlasně s ním o cestě dalšího pokroku , dalšího rozvoje materiálních a duchovních sil našich bratrských

národů , Slováků a Čechů , o budoucích , plodnou prací vyplněných letech našeho života, i odobré , mírové, šťastné budoucnosti na šich potomků .

Proto ani my, příslušníci Strany slovenské obrody , nejsme a ani nemůžeme být ve vztahu k tomuto sjezdu jen zvědavými diváky . Sledujeme a budeme bedlivě sledovat celý průběh sjezdu

v plném vědomí občanské spoluodpovědnosti za splnění všech bu dovatelských úkolů , které ze sjezdového jednání vyplynou. Sledu jeme ho v dobrém, povzbudivém pociti získaném v každodenním životě i za dlouhé roky soudružské spolupráce v Národní frontě. Víme, že v naší československé vlasti je práce rozumu i rukou ne komunistů právě tak potřebná a právě tak ceněna jako práce ko munistů ; že v našem životě se člověk nehodnotí podle toho , kdo

je a čím je, ale podle toho , jak se svou prací a čestným postojem k zájmům vlasti přičiňuje o dobro celku . A to je ten pravý , hluboce humanistický základ demokratičnosti 192

našeho socialistického zřízení, z něhož se rodí nebývalá inicia tiva lidu, jeho odpovědná životni zainteresovanost o stát, o řešení nejvážnějších politických a hospodářských otázek. Projevilo se to velmi výrazně při projednávání dokumentu

» výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti«, s nímž se komunistická strana v plné důvěře obrátila na všechen náš lid .

Necítím se být povolán hodnotit výsledky této vážné a velké celonárodní porady komunistické strany s lidem. Avšak pociťuji potřebu zeptat se : V kterém kapitalistickém státě se kdy nějaká vláda a nějaká vládnoucí strana takto radila se svými občany ?

Ani v jediném. Nikdy ! A přitom tyto vlády o sobě tvrdí, že jsou demokratické a že jsou skutečnými představitelkami lidu. Ale zapomínají, ba přímo nechtějí vědět, že být skutečným představitelem lidu v žádném případě nemůže znamenat být mu jen představeným , poučovat ho, zastrašovat ho a zdvíhat nad ním hrozící prst .

Takových představitelů, takových představených se náš lid, chválabohu, dávno zbavil . A oni se mohou i nadále a ještě více jen zesměšňovat, když mu na vlnách éteru a snad i jinými způ soby radí, co má náš lid dělat.

Náš lid si všechny své problémy vyřeší sám . Má na to dost sil

i rozumu. Je historicky poučen. Ví, že v čele svého státu má své vedení, ví, že Komunistická strana Československa žádnou jinou politiku nedělala, nedělá a dělat nebude než politiku lidu a pro

lid. ( Potlesk. ) A má i dostatek oprávněného sebevědomí, životní ho optimismu, aby se nelekal některých přechodných těžkostí, ale naopak s rozvahou a odvahou je zdolal. A kromě toho všeho je

v nás ten ohromný pocit, který se stává pocitem úplně přiroze ným, že nejsme nějakým malým osamoceným státem , že jsme

velká a mocná rodina socialistických zemí v čele se Sovětským svazem. To nám dává vědomí velké životní jistoty , to činí naše postavení ve světě pevným a neotřesitelným. Zažili jsme znovu tento nádherný pocit soudržnosti v oněch kritických dnech , kdy se svět neodpustitelnou vinou amerického imperialismu ocitl na samém okraji strašlivé války , která by ne

bývala mohla být jinou než nukleární. A jak to s naším lidem pohnulo ! Jak na jedné straně projevil své rozhořčení nad ha zardním krokem americké vlády , zaujal bděle postavení poho tovosti, avšak na druhé straně jak sebevědomě , klidně a rozváž. ně nepřestal ani na hodinu žít svůj vlastní život tvořivé a soustře

děné práce. A proč ? Proto , že jsme věděli , že věc obrany světo vého míru je v dobrých rukou ! Že mír, leninská koncepce ko 7 XU . sjezd

193

existence, není nějakým planým heslem, nějakým diplomatickým trikem , ale skutečným životním programem politiky Sovětského svazu, který v době , kdy rozhodovaly ne dny , ale hodiny, rozhod nými a moudrými kroky zachránil mír, zachránil ho především pro lid Kuby , i když je od něho vzdálen tisíce kilometrů, ale za

chránil ho i pro lid Ameriky , pro lid západní i východní polo koule, zachránil ho pro nás i pro celé lidstvo. A výsledek ? Svo bodná , nezávislá, socialismus budující Kuba žijel A nyní už kaž dý dobře ví, že se jí není možno beztrestně dotknout, a ten, kdo

si myslel, že si může dovolit všechno, je přinucen zaručit jeji nedotknutelnost. Jaký je to protiklad v porovnání s tím, co se nám stalo v Mnichově.

Nemůže být lepší hmatatelný doklad o správnosti a triumfu

politiky koexistence , která je naší politikou. Politika z pozice síly byla opět poražena.

Není však mým posláním rozebírat zde mezinárodní situaci . Vy stoupil jsem jen proto, abych vám mohl předat pozdrav a po přát vám, milí přátelé, mnoho úspěchů ve vašem jednání. A jestli že jsem se přitom pokusil vyslovit něco z toho, co si myslím a cítím, je to proto, že ve chvílích, které jsou vážné a slavnostní

zároveň , je člověk rád a šťasten, když se může se svými myšlen kami a pocity s někým podělit. Myslím, že toto fórum je pro to nejpovolanější. Zdar a úspěch vašemu sjezdul ( Potlesk. )

Necht žije naše vlast - Československá socialistická repub likal ( Potlesk. ) Čest a sláva KSČI ( Potlesk .)

SOUDRUH ZDENEK FIER LINGER :

Děkuji doktoru Jozefu Kyselému. Nyní diskutuje soudruh Jo sef Trousil, ošetřovatel dojnic z okresu Olomouc. Připraví se sou druh Martin Vaculík. ( Potlesk. )

/ SOUDRUH JOSEF TROUSIL, severomoravská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi,

kolem roku 1970 musíme dosáhnout vysoce efektivní zeměděl

ské výroby, jejíž úroveň musí odpovídat nejenom úrovni našeho průmyslu, ale musí zajišťovat rostoucí potřebu obyvatelstva v po 194

travinách a potřebu průmyslu v surovinách. Je to veliký úkol a za važnější v tom, že v zemědělství v poslední době neplníme plá nované úkoly.

Zemědělství byly a jsou stále dávány velké materiálové, inves tiční i finanční prostředky , aby mohla být zemědělská výroba in

tenzívnější a produktivnější. Naše strana a vláda v celé řadě dokumentů ukazují, co je třeba dělat, abychom těchto prostředků co nejlépe využili a úroveň zemědělské výroby pozvedli.

Cest, jak na to jít, je hodně. Jednou z nich je například specia lizace, o které se v současné době mezi družstevníky hodně a

hodně hovoří a hodně našich funkcionářů v ní začíná vidět zá zračnou hůl, jejímž mávnutím budeme v zemědělství rázem zba veni všeho zlého. Já si ale myslím, že to není jen tak jedno

duché. Všichni víme, že nám specializace může hodně pomoci při zvyšování produktivity práce, že je to dobrá věc. Musíme ale také

vědět, že pro její zavedení je potřeba vytvořit podmínky. Těchto podmínek je celá řada . Hlavní podmínku vidím v tom, že každý

družstevník bude pracovat na svém úseku s daleko větší mírou od povědnosti, s větší láskou k práci , než pracoval dosud. Bude potře

ba, aby zlepšili práci také technici a vedoucí pracovníci v družstvu i ti, kteří naše zemědělství řidi.

Proč tak uvažuji ? Podívejte se, jak to vypadá v JZD dnes. Je tam celá řada problémů jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. A ně kde funkcionáři družstva chodí nevšímavě třeba kolem špatně

ošetřovaných krav, které podle toho také dojí, funkcionáři přitom říkají : »Co nestržíme za mléko , uhradíme vepřovým nebo obilím. « Víte, ono už se leckde v plánech s tím počítá, že to nebo ono velké

výrobě nevyjde. Ale teď si představte, že ve specializovaném závo dě by nevyšel jeden z hlavních druhů výroby. Co by nám asi po mohlo, že bychom měli třeba specializováno družstvo na výrobu

mléka a krávy, by nám tam dojily jen tří litry proto , že by neměly co žrát. A taková specializace by vedla ke krachu a potvrdilo by se, že to není zázračná hůl, ale obyčejná hůl, která má dva A proto já stavím na první místo jako hlavní podmínku pro zlep

šení výsledků v zemědělské výrobě výchovu člověka k lepšímu vztahu k práci a k větší odpovědnosti ke společnosti , jak o tom pojednává výzva předních pracovníků našeho hospodářství a na které se podílím i já.

Byl jsem v Sovětském svazu a viděl jsem, že sovětští lidé budo vali svá hospodářství za ztížených podmínek . My jsme například nemuseli stavět od základu vše znovu. Měli jsme po osvobození solidní průmysl a do jisté míry také dobré zemědělství , které ne bylo poškozené válkou tak jako u nich. A přece se v něčem za 195

Sovětským svazem opožďujeme. Například v tom, že u našich zemědělců je stále moc zastaralých názorů na nový způsob země dělské velkovýroby. Sám jsem to zkusil na své kůži. Také jsem na rážel a ještě dnes po návštěvách různých družstev vidím nedůvěru k novým způsobům ošetřování dobytka . Ale na druhé straně také vidím, že to nové přece jen razí cestu vpřed. Tento rok bylo u mne na 12 tisíc návštěvníků z různých krajů , kteří projevili velký zájem o výsledky v chovu skotu. Říkám druž

stevníkům a hlavně dojičkám : hledte si své práce, to jsou vaše peníze. Jste placeni za mléko , a když vám krávy málo dojí, tak dě

láte za hnůj . Když budete dobře dělat, tak budeme mít krmení, budeme mít mléko a zkrátka budeme mít všechno.

Jak už jsem řekl , problém vidím ve výchově člověka k socialis

tickému poměru k práci a k větší odpovědnosti ké společnosti . Se starými lidmi v družstvech to už moc nevyhrajeme. Musíme si hledět mladých a jejich výchovy. Mám s nimi dobré zkušenosti. Přišli ke mně na praxi žáci z olomoucké učňovské školy, chlapci a děvčata z různých poměrů , z vesnice i z města. Během 14 dnů se seznámili se vším při ošetřování a dojení krav, projevili velký zá 7

jem o práci a dělali ji tak, jak jsem jim ukázal a vysvětlil. Práce je bavila . A měli radost , že ji dělajídobře . Všichni chtěli dojit jen ty

nejlepší krávy. Během týdne pracovali tak, že jsem se na ně mohl spolehnout a nechat je pracovat samostatně. A právě z toho jsem usoudil , že když mladí pracují společně, ve svém mladém kolekti vu , pod dobrým vedením , pracují lépe, než když jsou rozděleni mezi pracovníky různého stáří, kteří mnohdy nemají pochopení pro jejich způsob života. Myslím , že je na nás, dospělých, aby chom mladé lidi vychovávali a přidržovali více k práci, aby věděli , že bez práce nejsou koláče. A proto se obracím na všechny, kteří řídí naše zemědělství, organizují výchovu zemědělské mládeže a

na ty , kteří mládež přímo učí a vychovávají, aby i oni zlepšili svou práci , aby pracovali v duchu předních pracovníků našeho hospo dářství, všech pracujících . V našem Severomoravském kraji vzniklo před dvěma lety hnutí dojiček za zvýšení výroby mléka. V letech 1960-1961 se nám dob

ře dařilo plnit úkoly ve výrobě i v nákupu . Letošního roku neplníme plán a mám za to , že bych se měl zmínit i o tom , proč plán ne plníme. My totiž hodně rádi mluvíme a chlubíme se prací a vý. sledky , když se nám to daří. A když nám to nejde, tak je každý zticha . Chtěl jsem říci , že na letošních výsledcích ve výrobě mléka hodně mají vinu ty naše JZD a státní statky , které nezajistily do statečné množství krmiva . Když viděly, jak situace letošního roku

vypadá , měly zasít všechno, co se dá. Vždycky říkám, že z ničeho 196

nic není. Můžete dojit krávu jakýmkoli způsobem, můžete ji masſ rovat od rána do večera , když jí nedáte žrát, tak vám žádná dojit

nebude. ( Potlesk. ) Přesto hnutí dojiček v našem kraji neusnulo.

Naopak, i při této těžké situaci chodíme za dojičkami, hlavně za Výborem žen a zkrátka za všemi pracovníky, kteří mají s mlékem co dělat, a chceme , aby u svěřených dojnic zvedli výrobu mléka o čtvrt nebo půl litru zlepšením vlastní práce a při krmné základ

ně, kterou mají. Dojení, to je umění, a proto tvrdíme, že každý ošetřovatel musí být vyškolen, aby věděl , jak má dojit. Dříve se

říkalo o nejhloupějším , který byl v JZD nebo v zemědělství – na házení hnoje je dobrý . Ale i v dřívější době měl každý pracovník být školen , aby věděl , jak na to má jít, a aby dnes pochopil , že musí pracovat jinak. Při dnešním stavu a při dnešní mechanizaci nemůže být ani u dojení nějaký nekvalifikovaný pracovník . AŽ

budou všichni družstevníci pracovat tak, jako když hospodařili soukromě, tak to musí jít všude a nebudeme mít žádné těžkosti . Proto je potřeba dobrých organizátorů a kvalifikovaných vedou cích pracovníků, aby zemědělství dobře řídili. Soudružky a soudruzi, zavázal jsem se, že spolu s manželkou na počest XII. sjezdu nadojíme od svěřených krav 100 000 litrů mléka. Závazek byl splněn již v říjnu . Někdo by řekl , že s tím mohu být spokojen , ale já s tím spokojen nejsem. A nebudu dotud , dokud bude v naší republice třeba jen jediné družstvo , které své povin nosti ke společnosti neplní. Potlesk . ) A proto mám takové prav

divé přísloví : Bez krmení mléko a maso není. ( Potlesk . ) SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Trousilovi. Slovo má soudruh Martin Vaculík, vedoucí tajemník jihomo.

ravského krajského výboru strany.

SOUDRUH MARTIN VACULÍK,

jihomoravská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi delegáti , v průmyslové ekonomice Jihomoravského kraje má rozhodující postavení strojírenská výroba . Závody obou ministerstev vyrábějí 15,4 % strojírenské produkce Československé socialistické repu bliky a na celkové průmyslové produkci kraje se podílí 34,5 % . Ve zprávě ústředního výboru bylo řečeno, že strojírenství je odvětví, 197

na němž nejvíce záleží další rozvoj materiálně technické základny naší společnosti, to znamená koncentrace , specializace a postupná

automatizace výroby. Krajský výbor věnuje ekonomice strojíren ství, stranickému řízení na tomto úseku mimořádnou pozornost.

Vypracovali jsme za pomoci početného aktivu odborníků a stra nických pracovníků rozborový materiál o práci stranických orga nizací ve strojírenství z hlediska plnění plánovaných úkolů tech nického rozvoje i efektivnosti v rozhodujících závodech kraje. Ma teriál byl posouzen ústředním výborem strany a projednán v kole giích obou strojírenských ministerstev. Jeho projednání na závo dech jsme spojili s diskusí k dokumentu >> dalším rozvoji naší socialistické společnosti « . Plnění plánu je v našich strojírenských

závodech mírně nad celostátním průměrem, spokojeni s ním však samozřejmě zdaleka nejsme. Dělníci a technici strojírenských závodů v kraji dosáhli některých významných úspěchů. Královo polská strojírna v Brně dodala pro Slovnaft 3 destilační zařízení, u kterých se podařilo postupně zvýšit efektivnost instalovaného

výkonu. Jestliže u destilace č. 2 činily investiční náklady na jednu tunu instalovaného výkonu 100 Kčs, pak u destilace č. 3 to bylo již 37,50 Kčs a u destilace č. 4 jen 25 Kčs. Závod TOS Kuřim vyrobil automatickou linku pro automobilový

závod v Jaroslavli, která ušetří 92 pracovníků. Tato automatická linka byla konstrukčně i výrobně zvládnuta za 19 měsíců a zkušeb

ní provoz u zákazníka potvrdil dosažení jejich plánovaných para metrů . A to už je, soudružky a soudruzi , hudba komunismu. Linka

opracovává těla vstřikovacích čerpadel k dieslům a sama si zjiš ťuje , zdali jde o čtyřválec nebo šestiválec, a podle toho se seřídí. Když vznikne na jedné linii porucha, vyrábí se dále do zásobníku

až jednu hodinu, dokud se porucha neodstraní, a potom výrobní proces pokračuje.

Mohl bych dále hovořit o okrouhlých pletacích automatech ze Západomoravských strojíren v Třebíči , které dosahují světové úrovně, o šroubárenských automatech Smeralových závodů v Brně,

které zvyšují produktivitu práce až o 206 % , o programově říze ných strojích ze ZPS Gottwaldov a výkonných karuselech z ČKD Blansko .

Úspěchů v našem strojírenství by bylo daleko více, kdyby výro

ba nové vysoce efektivní techniky byla lépe řízena a organizová . na. Zatím však jsme svědky mnoha , ne vždy dost promyšlených změn v metodice i organizaci technického rozvoje ve strojírenství. V brněnské strojírně byl například uložen úkol vyvinout a vyzkou

šet spalovací turbíny . Jednalo se o jmenovitý úkol zakotveny v usnesení XI. sjezdu strany. Podnik navrhl a postavil spalovací 198

turbínu o výkonu 1 MW, která je v trvalém provozu v Bratislavě a

má již za sebou 9 tisíc provozních hodin. Poté byla vyvinuta a po stavena kompletní spalovací turbína o výkonu 6 MW – vystavena na mezinárodním veletrhu v roce 1961. Tato turbína dosud není

v provozu a je uskladněna u investora, protože není připravena vlastní stavba, ve které měla být turbina instalována . Příčina je v tom, že technický rozvoj spalovacích turbín měl cha

rakter státního úkolu, ale stavba byla zařazena do decentralizo vané investiční výstavby. Nepomohly intervence na ministerstvu těžkého strojírenství, Státní plánovací komisi, ani vládní usnesení

č. 50 ze 24. ledna 1962. Technoexport již 5 let požaduje dodávky těchto turbín do zahraničí. Podnik však nemůže požadavky plnit pro neodzkoušení zařízení. Obdobná situace je i u vyvíjených tur bín 12-25 MW.

V roce 1962 vyšla celá řada vládních usnesení, která zdůrazňo vala význam těch nebo oněch investičních celků a staveb. Obje

vila se tak zvaná áčka a superáčka, což způsobilo značnou dez orientaci jak u investorů , tak u dodavatelů. Situace se jen poně

kud zlepšila přijetím vládního usnesení o seznamu 72 rozhodují. cích investičních úkolů. Tak například v seznamu centralizované

investiční výstavby z 21. 2. 1962 nebyla uvedena stavba elektrolýza

Ústí, na které bylo proinvestováno již 16 miliónů korun. Náš doda vatel – Královopolská strojírna - měl dodržet státní disciplínu a

stavbu zastavit. Jaká byla stanoviska odpovědných pracovníků mi nisterstev a Státní plánovací komise ? Ministerstvo těžkého strojí. renství, náměstek ministra soudruh Redrich, zaujalo správné sta novisko , že stavba nesmí být zajištována. Ministerstvo chemické ho průmyslu , náměstek ministra soudruh Javořík , říká , že stavba musí být zajišťována a že do seznamu nebyla zařazena omylem.

Státní plánovací komise, náměstek předsedy soudruh Borek, roz hodla Šalamounsky. Stavba bude zajištována tak , jak ji zařadí Krá

lovopolská strojírna do plánu. Bez viny nejsou samozřejmě ani Královopolští. Z jakého důvodu se ptají na Státní plánovací ko misi a na ministerstvu chemie, když znají vládní usnesení a znají stanovisko svého resortu, že stavba se má zastavit. Ale jim to zřej mě » pasovalo «, jak se říká , do plánu, tak hledali tu škvírku, kudy z toho ven. Myslím, soudružky a soudruzi, že tento příklad velmi názorně Ilustruje špatné řízení investiční politiky , ke kterému bychom se neměli v budoucnosti vracet.

Příkladem nekomplexního přístupu k rozvoji nové techniky je

i řešení jednotné soustavy zemědělských strojů . Jednou ze základ ních otázek je již nesoulad ve zrodu výzkumných úkolů a jejich

nekoordinovanost. Problematikou zemědělské mechanizace se za 199

bývají dva výzkumné ústavy - Výzkumný ústav zemědělských strojů v resortu ministerstva všeobecného strojírenství a Výzkum ný ústav zemědělské techniky v resortu ministerstva zemědělství.

Proč jsou dva ústavy k jednomu účelu, nikdo neví. K názorům těchto ústavů se dále řadí názory pracovníků ministerstva země dělství. A nikomu se dosud nepodařilo tyto nejrůznější názory na vývoj zemědělské techniky plně koordinovat.

Vyrábíme proto mnoho zemědělských strojů, které nikdo nechce a které naplňují sklady Agrotechny a prostory STS, kdežto jiných , požadovaných zemědělských strojů máme nedostatek. Agrostroj Prostějov vyráběl dříve 3 až 5 druhů výrobků základního progra

mu a k tomu několik dalších druhů zemědělských strojů, které však z hlediska náplně nebyly podstatné. V současné době vyrábí podnik 60 druhů výrobků ročně a průměrná sériovost činí 600

kusů . Přitom to často je tak , že jeden rok se dají na základě dokumentace ministerstva zemědělství do výroby žlabové dopray

níky na dopravu krmiv a druhý rok se zastaví se zdůvodněním ,

že není dosud jasné, zda se budou budovat stáje vázané nebo volné. Agrostroj má vyrábět mechanizaci pro drůbežárny, není však jas

né, zda budeme chovat drůbež na hluboké podestýlce nebo v kle cích . ( Potlesk. )

Ztráty z neujasněnosti výzkumných úkolů , a tím i výrobních programů jdou jen v Agrostroji Prostějov do miliónů. Já si, sou družky a soudruzi , myslím , že je potřeba v centrálních orgánech více iniciativy . Vezměme například nadnormativní zásoby. Proč

nemůžeme vytvořit operativní vládní komisi, vyčlenit z minister stev nějaký aparát , zapojit televizi, at od šesti do sedmi ráno vy sítá dispečink o materiálu. To nejde jen o válený materiál . Na na . šich závodech leží spousta elektromotorů , různých technických potřeb, náhradní součástky na vozidla, které bychom takovýmto způsobem podchytili do našeho národního hospodářství. ( Potlesk. ) My jsme , soudružky a soudruzi, v loňském roce schválili zastře šëní Zimního stadiónu. Za tři neděle, nechci lhát, 30 tun materiálu ředitelé získali výměnami a už bylo všechno sehnápo. Proč nemů

žeme zajišťovat celostátní, celospolečenské úkoly s takovou ver vou , když to jde u takových místních,, často fanouškovských zájmů ? Stejně tak by bylo potřeba, abychom operativně organi zovali i využití těch energetických a teplárenských zařízení, která má vyrobena První brněnská strojírna a řada jiných závodů. Jen proto , že nemáme dostatečné montážní kapacity, tak tato zařízení

leží u investora. Je potřeba vyvinout více iniciativy, abychom s po mocí jiných závodů získali montážníky a během příštího roku

rychle uvedli tato zařízení do provozu. Mimořádná situace v naší 200

ekonomice vyžaduje také mimořádnou iniciativu, operativnost a obětavost. A to jak na pracovištích dole, tak také v centrálních

orgánech. V poslední době se rozvíjí úvaha o výrobě traktorů uni fikované řady, která se připravuje a vyvíjí více než 3 léta v ZKL

Brno v kooperaci se Závody Jana Švermy Brno, kde se mají dělat motory . Nyní se zjištuje, že zemědělství má zájem nikoli o traktory unifikované řady, ale o Zetory Super 50. Jejich výroba se však již y Závodech Jana Švermy zastavuje a závod zavádí zcela jinou výrobu – výpočetní a kancelářskou techniku. Upozorňujeme zcela vážně na tuto situaci a doporučujeme, aby výroba traktorů byla velmi pozorně uvážena s přihlédnutím ke všem ekonomickým uka zatelům i dopadům. Ponecháním traktorů Zetor Super 50 ve vý robě nebudou kryty požadavky na psací a počítací stroje, děrno štítkovou techniku, dálnopisnou techniku a vynikající nářadí a

nástroje, jako například nože vyráběné podle systému novátora Hamra .

Je třeba skutečně dobře vážit a spočítat ztráty, které vzniknou v této etapě, kdy nová výroba je v Závodech Jana Švermy Brno v podstatě připravena. Nedostatky ve strojírenství nevidíme sa mozřejmě jenom nahoře, ale i u sebe doma, na našich závodech , jak v práci hospodářského vedení, tak ve stranickém řízení. Silně

se rozbujely podnikové zájmy a vedoucí hospodářští pracovníci i stranické orgány oslabily boj za celospolečenské zájmy. Vlastní

plán a prémie se mnohým pracovníkům na závodech staly bližší než zájmy společnosti. Poklesla pracovní, plánovací , technologic ká disciplína v závodech. Proto plně podporujeme názor vyslo vený v referátu , že je třeba změnit prémiový systém tak, aby pobízel k zavádění nové techniky, ke zvyšování kvality, k urych lení investiční výstavby .

Ve stranickém řízení strojírenské výroby vidíme dva zásadní problémy . Především je to nutnost zvýšit kvalitu stranického ří zení, kvalitu uplatňování práva kontroly hospodářského vedení závodu nebo podniku. Stranická organizace na kterémkoliv stup

ni řízení se nemůže prostě solidarizovat s názory vedení, jak se to ve většině případů stává. Stranická organizace , která má být strážcem celospolečenských zájmů, musí zaujímat zásadové a ná

ročnější stanovisko k názorům a praxi hospodářského vedení. To ho lze samozřejmě dosáhnout jen tehdy , když se bude organizace

strany opírat o znalosti a zkušenosti širokého aktivu komunistů i bezpartijních, techniků i předních dělníků. Celozávodní výbor strany by neměl dříve přistoupit k projednávání zprávy podni kového ředitele, dokud nebudou jednotlivé problémy posouzeny

na pracovišti, v základních organizacích , ve stranických skupi 201

nách, a to nejen s komunisty, ale se všemi pracujícími . Pak je možno udělat závěr, přijmout usnesení, organizovat jeho reali zaci. A taková praxe bohužel ve většině strojírenských závodů do sud není. A proto ani kvalita stranického řízení není na potřebné výši a stranické organizace , abych tak řekl, se vezou v závěsu na hospodářském vedení. Ve stranické práci je nutno učinit nezbyt ný kvalitativní krok směrem k pracovišti. Dosud prosazujeme, soudružky a soudruzi, politiku strany do okresů, v zemědělství a v závodech do celozávodních výborů. Dál

se s ní často nedostáváme. A přece na okrese ani na celozávod ním výboru se nic nevyrábí. Nechci podceňovat nutnost projednat

některé zásadní otázky v těchto orgánech, ale my se s naší poli tikou musíme nutně dostávat na pracoviště, kde se vyrábí, kde se

rozhoduje o našich úspěších nebo neúspěších. A v tom máme pro blémy. Tam už se tak ostře neřeší otázky nové techniky, otázky mzdové politiky, otázky poměru k vedoucímu, k mistrovi, k ve

doucímu dílny nebo k vedoucímu cechu. A k tomu se musíme pro pracovat. To je onen kvalitativní krok , který musíme nutně udě lat.

Druhou podmínkou ke zvýšení úlohy strany je vlastní kvalifi kace stranických orgánů a jejich členů v závodě. Nakolik ovlá dají ekonomiku, techniku, technologii a organizaci výrobního pro cesu, natolik uplatňují skutečné řízení. Všeobecné řízení dnes již

nestačí. Je nezbytné znát pracoviště, jejich technické problémy, zkušenosti předních pracovníků i řídící schopnosti vedoucích a podle toho organizovat i stranické řízení. I politickoorganizátor skou práci s lidmi . Druhý závažný problém , který vyplynul z rozboru stranické práce ve strojírenství u nás, je v tom, že výstavba stranických or ganizací neodpovídá v současné době struktuře a organizaci stro jírenské výroby. Příliš jsme ulpěli na územní zásadě ve výstavbě stranických organizací, ačkoliv výroba je delší dobu organizována zcela jiným způsobem.

Jenom stručný příklad z Brna, kde je velká koncentrace stro

jírenské výroby. Zařízení pro chemii - jeden problém z Královo

polské, energetika v První brněnské je další problém, tvářecí tech nika další, traktory další, výpočetní a kancelářská technika, elek trotechnika další problém. To jsem vyjmenoval jenom ty nejdů ležitější obory, které tvoří výrobní hospodářské jednotky. A nyní chceme na okresním výboru strany, aby konkrétně stranicky ří

dil tato jednotlivá odvětví. Ten se může za rok při dobré práci dostat skutečně k problémům a na pracoviště v jednom, maximál ně ve dvou odvětvích. Přitom má na starosti v Brně 1000 základ 202

ních organizací. Proto si myslíme, že bude potřeba posílit jednak článek v centru, že by tam měl být silnější orgán , který by ovládl

speciálnost příslušné ekonomiky a mohl přizpůsobit i řízení, a potom se domníváme, že by některé klíčové závody, rozhodující pro naše národní hospodářství měl spravovat přímo ústřední vý bor strany svými organizátory. Považujeme za správné, aby sou časně s vyjasněním řídicí struktury v průmyslu, která má vy

cházet z principu podniku a závodu, byla zkoumána a řešena 1 otázka odpovídající výstavby stranických organizací. Jsme ochotni v tom směru dát ústřednímu výboru řadu návrhů, které se opírají o zobecnění našich zkušeností ze strojírenských závodů.

Linii, vytyčenou pro strojírenství v hlavním referátě, která tkví v komplexní modernizaci spojené se specializací a shromažďová ním výroby, považujeme za velmi správnou a v našem kraji bu- ! deme usilovat o její realizaci.

Soudružky a soudruzi,

naši delegaci vzrušuje situace v mezinárodním dělnickém hnu t1 a slova, která byla soudruhem Novotným řečena v hlavním referátě. Naše delegace plně podporuje stanovisko ústředního vý. boru a slova soudruha Novotného o rozkolnické politice Albánské strany práce. Jsme naopak hrdi na to , že naše strana vždy byla, je a vždy bude věrna proletářskému internacionalismu. ( Potlesk. ) Máme za to , že na politiku Albánské strany práce , na revoluční frázismus a měštácké manýry jejich předáků může doplatit jen hrdinný a talentovaný albánský lid a radost z toho mohou mít jen nepřátelé socialismu.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen, že pod vedením ústřed ního výboru naší strany překonáme současné těžkosti i na úse

ku strojírenské výroby a dáme v našich závodech více a kvalitní techniky naší socialistické společnosti. ( Potlesk. ) SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Vaculíkovi . Nyní vystoupí soudruh Jaromír

Dolanský, člen politického byra OV KSČ. Pak se připraví soudruh Viliam Koch.

SOUDRUH JAROMÍR DOLANSKY

Drazí soudruzi a soudružky ! Sjezdy strany se staly již mez

níky v životě naší země. Také dnešnímu, XII . sjezdu připadá historický úkol : stanovit program dalšího rozvoje v podmínkách 203

!

vyspělé socialistické společnosti, v podmínkách prohlubující se spolupráce zemí socialistického tábora, v podmínkách úspěšného boje za vítězství v mírovém soužití.

Dějinné dílo naší socialistické výstavby , ztělesňující správnost a životnost leninské generální linie naší straný, jakož i oběta

vou práci miliónů pracujících, kteří pod stranickým vedením tuto linii proměnili v naši socialistickou skutečnost, to je pevná zá- , kladna našeho dalšího postupu vpřed.

V celé své slavné historii nás strana vždy učila nespokojovat se s dosaženým, výsledky práce hodnotit střízlivě, pozornost obra

cet k nedořešeným a zvláště novým úkolům, v nejtěsnějším spo jení s lidem neúnavně hledat způsoby, jak pracovat ještě účin něji, jak lépe plnit nejvyšší poslání strany

oddaně sloužit

zájmům dělnické třídy a pracujícího lidu. Je výrazem sily naší strany , že zpráva ústředního výboru v tomto duchu otevřeně spolu s úspěchy hovoří i o nedostatcích minulého období. Komunisté nikdy nepočítali s tím , že budou moci své cíle uskutečnit hladce ,

že se rozvoj socialismu obejde bez překonávání rozporů. To platí tím více , že výstavbu socialismu uskutečňujeme v podmínkách ostrého soutěžení a soupeření s mezinárodním imperialismem, že v rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby se sjednocuje úsilí o rozvoj výrobních sil s revolučními úkoly přeměny výrobních vztahů a myšlení. Že nepřetržitý růst životní úrovně trvale a pro nikavě zvyšuje nároky na všechny naše zdroje i na to, jak s tě.

mito zdroji hospodaříme. Víme, že zvládnout v historicky krátké době pro naši zemi nové a nebývale stále náročnější úkoly vyžaduje rozvíjet nové , mnohdy

neověřené cesty . Objektivní stránka náročnosti našich úkolů je v samých podmínkách našeho rozvoje a jeho dynamiky . Právě tak

ale víme, a strana na to otevřeně poukazuje, že dnešní naše po tíže nejsou nevyhnutelné , že mají svou závažnou subjektivní strán

ku, že vyplývají z úrovně naší práce, z nedostatečného poznání a uplatňování objektivních zákonitostí v řízení rozvoje socialis tického hospodářství.

Hovoříme- li o obtížích, které z těchto nedostatků vyplývají, či níme tak s neotřesitelnou jistotou, že v našem rozvinutém prů

myslu, v našem družstevním zemědělství, v rozvoji spolupráce se socialistickými zeměmi a především se Sovětským svazem , v pracovitosti, vyspělosti a obětavosti našeho lidu máme vše. chny předpoklady pro další rozvoj hospodářství a celé naší sccia

listické společnosti . ( Potlesk. ) Základní zásadou dalšího rozvoje našeho socialistického hos podářství je nepochybně požadavek dosahovat nejvyšších výsled. 204

ků s nejmenšími náklady ku prospěchu společnosti . Tento poža davek , který komunistická strana Sovětského svazu ve svém

programu vyzvedá jako bezpodmínečný zákon hospodářské vý. stavby, tvoří i obsah našeho úsilí o zvýšení efektivnosti národ

ního hospodářství. Proč dnes s takovou naléhavostí přichází na pořad otázka kvalitativních stránek rozvoje a progresívních změn

ve struktuře hospodářství ? Výstižnou odpověď dávají slova sou druha Novotného na červencovém zasedání ústředního výboru strany :

»Je zřejmé, že musíme nastoupit se vší rozhodností cestu inten zívního rozvoje výroby, přičemž hlavní důraz bude na kvalitativ ních stránkách výrobní činnosti , to znamená na nejprogresívnější

technice a technologii, na nejefektivnějším využívání finančních, materiálových i pracovních zdrojů, které naše země má.« Tento požadavek , soudruzi a soudružky, přichází v pravý čas. Přes dosažení vysoké kvantitativní úrovně má růst průmyslové výroby převážně kvantitativní a extenzívní charakter ; je spojen s nadměrným růstem počtu pracovníků, s nadměrnou spotřebou surovin , materiálů a energie, navíc z velké části dovážených. Převažuje v něm dosud podíl klasických surovin a tradičních technologií, způsobený zejména nedostatečným uplatňováním vědeckého pokroku ve výrobě i nedostatečným podílem nejprogre sívnějších oborů . Tento stav vyvolával značný růst nároků na do dávky kovů, paliv, stavebních hmot atd. V tom je, soudružky a soudruzi, také vysvětlení, proč při vysoké výrobě řady základ mích surovin a materiálů nestačíme plně krýt potřeby. Na rozvoj

surovinových odvětví bylo třeba soustředit většinu investičních prostředků i za cenu odsouvání technické rekonstrukce a moder nizace zpracovatelského průmyslu. Tento vývoj byl ještě zesílen chronickým neplněním úkolů plá nu v zemědělství, které si vynucovalo vysoké dovozy zeměděl.

ských produktů pro krytí rok od roku rostoucích potřeb obyva telstva.

Značné dovozy zemědělských a průmyslových surovin a mate riálů vyžadovaly opět zvyšovat vývoz strojů a postupně i spo třebního zboží. Potřeba vyvážet někdy za každou cenu znamenala , že jsme mnohdy vyváželi i stroje, které bychom potřebovali doma pro modernizaci výroby, a omezovali dovoz nové techniky . Právě to, že spolu s tímto vývojem, soudružky a soudruzi , došlo k osla

bení centrálního řízení, jehož důsledkem bylo rozptýlení zdrojů a možností podle vnitřních zájmů a hledisek , že prostředky ne byly soustředovány na rozhodující celospolečenské úkoly, tento nepříznivý vývoj ještě prohlubovalo . Souhrnným důsledkem byl 205

pokles efektivnosti národního hospodářství, růst napětí mezi zdro ji a potřebami,

Co z toho všeho vyplývá ? Ukazuje se, že dosažená úroveň na šeho hospodářství, nové možnosti , které přináší bouřlivý rozvoj

vědy a techniky, nová etapa rozvoje mezinárodní socialistické dělby práce ve svém souhrnu umožňují a vyžadují, aby další roz

voj našeho hospodářství byl založen výrazně na uplatnění inten zívních zdrojů .

Hlavním zdrojem přírůstku výroby se musí do budoucna stát

růst produktivity práce na základě využití a uplatnění techniky. Růst výroby bude třeba zabezpečovat při snižování měrné potřeby surovin, materiálů a energie a při podstatně vyšším využití zá kladních fondů. Jedině tak dosáhneme skutečného růstu spole čenské produktivity práce.

Víme přece, soudruzi a soudružky, že vývoj produktivity práce odvozený z hrubé výroby je značně ovlivněn materiálovými ná klady. Výrazné zaměření hutní výroby především na sortiment

a kvalitu může sice v hutích znamenat vyšší pracnost a ovlivnit produktivitu práce a náklady . Tyto důsledky nám však mnohoná

sobně vyváží efekt ve strojírenství a jistě i v zahraničním obchodě. Problémy , které máme se zajišťováním paliv, bychom nevyřešili , kdybychom rostoucí náklady chtěli krýt jen rostoucf těžbou a ne

zlepšili přitom pronikavě využití paliv a energie. A tak by bylo možné dále pokračovat.

Rychle a plánovitě prosadit nebo ještě přesněji probojovat nové je nejen kategorickou nutností dalšího efektivního rozvoje, ale i obsahem vyšší kvality řízení na všech stupních, ale přede vším centrálního řízení.

Z rozboru dosavadního rozvoje národního hospodářství vyvo dil ústřední výbor zásadní závěr, že v plánu rozvoje národního

hospodářství do roku 1970 je k zabezpečení intenzívního rozvoje nezbytné přistoupit k postupné přestavbě struktury naší výroby

tak, abychom zabezpečili přednostní rozvoj odvětví a oborů při . nášejících největší přínos pro efektivní uspokojení potřeb společ nosti, abychom dále každou jednotku dovezených i vlastních su rovin co nejvíce zhodnotili kvalifikovanou prací. Uskutečnění této přestavby bude nutné spojit se zásadním obratem v uplatnění vědy a techniky a na tomto základě obnovit proporcionalitu národního hospodářství. Požadavek maximální efektivnosti a zaměření na intenzívní

stránky rozvoje strana již mnohokrát zdůraznila. Avšak právě v důsledku nedostatků v řízení a plánování nebyly tyto požadavky s potřebnou účinností zajišťovány , nedovedli jsme na řešení těch 206

1

to rozhodujících problémů výrazně soustředit síly a podřídit jim všechno ostatní. Dnes jde o to, učinit tento požadavek základní metodou, východiskem při vypracování sedmiletého plánu. Tím budou v ekonomickém rozvoji naší země založeny takové proporce

a taková struktura, které těmto požadavkům nejvíce odpovídají. Řešení těchto problémů bude krajně náročným úkolem , který

budeme řešit v dlouhodobém plánu rozvoje národního hospodář ství. Avšak již v roce 1963 musíme v plánu založit předpoklady pro realizaci těchto dlouhodobých závěrů. A to spolu s aktivnim řešením nynějších problémů. V tom spočívá zvláštnost a zvláštní úloha a místo roku 1963.

Úkoly příštího roku budou, a to i při zpomaleni tempa hospo dářského rozvoje , mimořádně obtížné a náročné. Víme však , že máme veliké, dosud nevyužité možnosti. Veliký zdroj rezerv před stavují rozsáhlé zásoby surovin a materiálů, hotových i rozpraco

vaných výrobků. Proto bylo rozhodnuto stav a skladbu těchto zá sob důsledně prověřit a využít jich k lepšímu uspokojování po třeb. Stejně tak budou již plánem soustředěny prostředky na urychlené dokončování rozhodujících staveb. Snížením výrobní spotřeby při vyšší hospodárnosti můžeme z toho , co máme, vyrobit více potřebných výrobků. Zpomalení tem

pa musíme aktivně využít k posílení některých až dosud limitují . cích úseků.

Nedostatek montážní kapacity, jak známo, vedl k prodlužování

doby výstavby, nedostatek pracovníků v nářadovnách zhoršil zá sobování dělníků přípravky , nedostatek přidružené výroby ve sta vebnictví vážně ovlivňuje dokončování staveb. Účelným rozmístě .

ním sil můžeme posílit tyto zaostávající úseky , a tím aktivně ovlivňovat efektivnost výroby i výstavby. K využití kapacit mu

síme i pružně organizovat spolupráci mezi odvětvími, například organizovat pomoc strojírenství při zajištování náhradních dílů a údržby mechanismů v zemědělství apod.

Program přestavby struktury, zvýšení efektivnosti a zdůraznění intenzivních stránek rozvoje našeho hospodářství vyžadují jako

rozhodující předpoklad výrazné zvýšení vlivu vědy a techniky na rozvoji výrobních sil. Přes jednotlivé i vynikající výsledky tempo technického rozvoje dosud zdaleka neodpovídá potřebám. Uplat .

nění nové techniky má často jen dílčí ráz a málo pomáhá řešit rozhodující problémy hospodářství. Vzniká otázka , kde jsou pří . činy tohoto stavu, když právě v současné době rozvoj vědy a 207

.

techniky prochází skutečnou revolucí a když právě socialismus pro uplatnění jejich výsledků vytváří nejpříznivější společenské i ekonomické předpoklady. Příčina je podle mého mínění v tom, že jsme dosud nedovedli řízení vědeckotechnického pokroku účin ně zorganizovat a nové technice otevřít doopravdy zelenou ulici.

Proto ústřední výbor ve svém usnesení o zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil přijal celý souhrn zásadních

opatření k posílení centrálního řízení a provádění technické po litiky a k urychlení vědeckotechnického pokroku. Úkolem nyní je usnesení ústředního výboru důsledně plnit. Nebudu opakovat jeho závěry. Chtěl bych zdůraznit jen ten nej .

důležitější. Celou naši vědeckovýzkumnou činnost soustředit na řešení hlavních problémů národního hospodářství a naopak reali zace výsledků vědeckovýzkumného pokroku považovat za základ ní osu hospodářských plánů.

Právě tím postavíme zavádění vědy a techniky na nový základ , spojíme vědu s praxí a výrobu pozvedneme na úroveň soudobé vě

dy a techniky . Z čeho tento kategorický požadavek vyplývá ? Vy . plývá z toho, že jestliže na jedné straně rozvoj vědy a techniky se musí stát základním nástrojem a předpokladem k zabezpečení růs tu výroby, produktivity práce, snižování nákladů , základní cestou ke zvýšení efektivnosti , musí se na druhé straně struktura výroby a zaměření investiční výstavby stát hlavním nástrojem v zavádění nové techniky. Vycházejíce z této jednoty techniky a ekonomiky, z jednoty plánu rozvoje vědy a techniky s plány rozvoje národ

ního hospodářství, organizuje Státní komise pro rozvoj a koordi naci vědy a techniky zřízená na základě usnesení ústředního výboru strany a Státní plánovací komise práce na přípravě plánu do roku 1970 v nejtěsnější spolupráci tak , aby výhledové kon cepce rozvoje vědy a techniky v jednotlivých odvětvích mohly být využity při sestavování národohospodářských plánů, jejichž ekonomické cíle by podložily konkrétními vědeckotechnickými

řešeními . V souladu s tím bude třeba zaměřit celou vědeckový zkumnou činnost především na ty úkoly , které jako zásadní směr

nici pro další rozvoj výrobních sil vyzvedá zpráva ústředního vý . boru XII. sjezdu.

Stojíme- li před úkolem soustředit vědeckovýzkumnou činnost na řešení rozhodujících rozvojových problémů hospodářství, vy žaduje to nevyhnutelně vyloučit z plánu vědeckovýzkumné čin . nosti všechny duplicity , které tříští síly a kapacitu výzkumu, vy . loučit z nich i výzkum úkolů, které již byly vyřešeny jinde, a kde máme možnost, tak převzít anebo navázat na zahraniční výsledky, 208

vyloučit z plánu úkoly neodpovídající potřebám hospodářství a vybrané nejednou spíše podle osobních zájmů. Naše vlastní výzkumná základna nebude ovšem stačit krýt ros toucí potřeby. Východisko je v rozvinutí vyšších forem vědecko technické spolupráce se socialistickými zeměmi. V příštích letech budeme dále plánovitě posilovat vědeckový . zkumnou, konstrukční a projektovou kapacitu tak , aby s předsti hem řešily rozhodující úkoly a zabezpečovaly podmínky pro vy soce efektivní výrobu a investiční výstavbu . Ze zkušeností víme , jak těžko a draho se dohání ve vlastní výrobě nebo výstavbě to ,

co bylo zameškáno v předvýrobních etapách, kde se vytvářejí předpoklady pro efektivnost výroby i výstavby.

Nejde však, soudružky a soudruzi, jen o výhledové a dlouho dobé úkoly. Současná situace vyžaduje , abychom udělali všechno pro okamžitý obrat v uplatňování techniky. Právem můžeme říci, že kdybychom zavedli do praxe všechny známé a osvědčené nová torské metody, technologie a postupy, vyvinuté stroje a zařízení , kdybychom využili již dnes známých řešení na prohloubení spe cializace , a tím i koncentrace výroby , na uplatnění normalizace

a typizace ve výrobě i výstavbě, kdybychom více a lépe využívali techniku, kterou máme, prostě kdybychom uměli hodit na váhu všechno to , co již dnes známe, co máme a co můžeme využít,

znamenalo by to často bez velkých dodatečných nákladů nebo s relativně malými náklady v krátkém čase pronikavý přínos. Mohl bych uvést celou řadu příkladů , soudružky a soudruzi, pro krátkost uvedu jeden . Výroba orientovaných transformáto rových plechů znamená snížení váhy jádra transformátorů o 15

až 20 % , zmenšení rozměrů jádra, a tím i snížení váhy vinutí. U olejových transformátorů znamenají úspory olejové náplně o 20 až 30 % . Snížené ztráty znamenají i 'úsporu elektrické energie. V roce 1963 je možno dosáhnout výroby 1200 tun těchto oriento vaných plechů a v dalších létech se můžeme od jejich dovozu zcela osvobodit.

Proto důležitou částí úsilí o kvalitní přípravu a zajištění plánu

na rok 1963 musí se stát konkrétní úkoly v zavádění vyřešených výzkumných úkolů do praxe.

Možnosti, které socialismus pro novou techniku vytváří, se ne uplatní automaticky. Realizaci nové techniky třeba otevřít pro stor v celé soustavě řízení a hmotné zainteresovanosti . Bylo by však chybou zavádění nové techniky zužovat jen na úkol úzce technický nebo organizační. Ve skutečnosti je boj za novou tech niku především politickým , revolučním bojem , bojem za nové ve výrobě i v životě, v práci a myšlení lidi , bojem vyžadujícím roz 209

hodně překonat pohodlnost, konzervativnost, nechut k nevyhnu telným obtížím, které s sebou všechno nové přináší, obavy i z odů vodněného technického rizika a v tomto boji zvítězíme, když se

pod vedením strany stane záležitostí všech pracujících, kteří v no vé technice právem vidí hlavní nástroj, jak konkrétně naplnit pro gramové cíle strany.

Splnit úkoly v dalším rozvoji hospodářství a urychlit rozvoj vě dy a techniky bude možné jen tehdy, jestliže podstatně zvýšíme úroveň řízení a plánování národního hospodářství. Především je k tomu třeba důsledně napravit chyby a nedostatky, k nimž došlo při provádění a uplatňování nové soustavy řízení, zejména v tom,

že bylo oslabeno centrální řízení a porušeny zásady demokratic kého centralismu, jak o tom zevrubně hovořil soudruh Novotný.

K plynulému a vzestupnému rozvoji hospodářství potřebujeme mobilizovat rozhodující zdroje a rezervy. Soustředit všechny síly a prostředky na hlavní články plánu v příštím roce. Cestou k to mu je právě posílení centrálního řízení. V jakém směru ukládá strana je rozvíjet ? Tak, aby pomohly re

šit nejdůležitější úkoly příštího roku. Jestliže například jednou z rozhodujících cest urychlení tempa růstu národního důchodu je snížení výrobní spotřeby, pak v řízení jde o to, souborem kon

krétních, organizačních, metodických a kontrolních opatření i správným zaměřením hmotné zainteresovanosti zabezpečit účin nější využití surovin a materiálů. Rozhodující suroviny, mate riály a výrobky musíme plánovitě soustředit ke krytí rozhodují.

cích plánem určených potřeb. Usilujeme-li o co nejpřísnější kon trolu a evidenci při vynakládání živé práce, pak tím více musíme kontrolovat hospodaření s materiály. Zatím však normy spotřeby většinou neexistují nebo jsou za

staralé. Tento stav bude třeba neprodleně měnit. Práce podniků musí být rozvíjena a hodnocena nikoliv podle toho, kolik mate

riálu při plnění plánu výroby spotřebuje, ale podle toho, kolik ho ušetří.

Hovoříme-li o nutnosti koncentrovat v investiční výstavbě vše

chny síly na rozhodující stavby , pak plné zabezpečení tohoto úko lu je v rozhodující míře závislé na tom, do jaké míry bude tento .

úkol celým souborem konkrétních a praktických opatření v roz pisu plánu k zajištění kompletace strojů a zařízení, soustředění stavební kapacity, organizačně zajištěn. Právě na tomto úseku je

posílení centrálního řízení tou rozhodující cestou, jak snížit roze 210

stavěnost, jak zamezit plýtvání a tříštění investičních prostředků. Také hmotnou zainteresovanost bude třeba plně zaměřit na řešení nynějších konkrétních úkolů. Čerpání mzdových a prémiových fondů bude důsledně odvozováno od konkrétních pracovních zá sluh, od plnění kvalitativních úkolů , od plnění úkolů v sorti mentu i rozhodujících jmenovitých dodávek. Naléhavým praktickým úkolem je vymanit řízení z resortního

přístupu. Dosud často resorty i podniky ke škodě hospodářství při plnění plánu málo přihlížejí k hlediskům odběratelů , k potře

bám společnosti, sledují vlastní rozporné zájmy. Musíme proto v řídící činnosti daleko více než dosud uplatnit společný přístup podniků všech odvětví k hlavním úkolům. Nesmíme připustit, aby se rozcházely zájmy spotřebního průmyslu, vnitřního obchodu při zajišťování potřeb trhu. Zájmy hutí a strojírenství. Tím více po

třebujeme nejtěsnější opravdu soudružskou spolupráci výroby se zahraničním obchodem. Máme jednotné hospodářství, jednotný cíl a k jeho splnění musí jednotně pracovat celý aparát . Požadavek posílení centrálního řízení pro nás nemá, soudruž

ky a soudruzi, nic společného se snahou malicherně poručníkovat podnikům , kterou strana právem odsoudila. Jde o to účinnějšími nástroji zabezpečit jednotný rozvoj hospodářství, tvorbu a dodržo vání proporcí, soustředění prostředků na rozvoj progresívních oborů a uplatnění nové techniky. V tomto smyslu tedy požadavek posílení centrálního řízení je plně v jednotě s nutností zvýšit pružnost a operativnost řízení ,

řídit podniky a hodnotit jejich práci konkrétně podle podmínek a úkolů jednotlivých odvětví. A ze všeho nejdůležitější je , že po žadavek posílení centrálního řízení je pro nás pojem s nezvrat ným přesvědčením o nutnosti neustále posilovat iniciativu pracu

jících, hledat nové a účinnější cesty, jak prohlubovat jejich účast na řízení, na odhalování rezerv ! Posílení centrálního řízení, účinnější práce ministerstev a vlá

dy je proto základním předpokladem plného rozvinutí a správ ného zaměření iniciativy pracujících, Centrální řízení musí již v plánu a v praktické řídící činnosti v daleko větší míře než do sud vytvořit podmínky pro uplatňování iniciativy pracujících. Oka mžitá opatření k upevnění centrálního řízení se stanou i východis kem trvalého zdokonalování celého systému řízení a plánování

národního hospodářství, prostředkem k tomu , jak zajistit trvalý soulad mezi úrovní řízení a potřebami rozvoje výrobních síl. Ústřední výbor vytyčil zásady, podle kterých bude nutno v ob sahové i časové jednotě s pracemi na dlouhodobém plánu roz voje národního hospodářství do roku 1970, v souladu s jeho zá 211

kladními cíli rozpracovat celý soubor opatření, která povedou ke

zdokonalení soustavy řízení a důslednému uplatňování demokra tického centralismu, k posílení vědeckosti a zdůvodnění i zajiště ní našich plánů. Prvořadý význam bude přitom mít, aby opatření ke zdokonalení soustavy řízení a plánování byla tentokrát oprav du důsledně rozvedena v každém odvětví podle jeho konkrétních podmínek a potřeb. Aby organizační výstavba byla plánovitě roz víjena a zdokonalována v souladu s plánovaným rozvojem výro by, specializace a výstavby jednotlivých oborů a s plánovitým zaváděním mechanizace a automatizace řídících a správních prací.

Pokusil jsem se naznačit některé cesty k dosažení vyšší efek tivnosti národního hospodářství. Chtěl bych ještě podtrhnout, že ve skutečnosti jde o neoddělitelné stránky jediné věci. Jednota techniky a ekonomiky je pro nás zřejmě nesporná jako jejich jednota s otázkami řízení. Plně využít možností, které kaž. dá z těchto oblasti v sobě zahrnuje, můžeme jen tehdy, budeme -li s pochopením této jednoty rozvíjet a organizovat naši práci. Sou středíme-li na ně jednotnou pozornost všech orgánů centrálního řízení.

A ještě jedno jim musí být, soudruzi a soudružky, společné. Mu

sľ vycházet důsledně z politiky strany , jejich realizace musí být prodchnuta duchem zásadní stranickosti , nesmiřitelným poměrem

k nedostatkům, úsilím rozvíjet široký proud lidové iniciativy. Výsledky předsjezdové diskuse plně potvrdily, že pracující chá pou a podporují úsilí strany, že vidí a znají cestu, jak zvýšit hos podárnost, jak zdokonalit řízení, jak pracovat lépe a účelněji.

Výzva nejlepších pracovníků a její široký ohlas jsou důkazem zá kladní pravdy, že když dokážeme v širokém , opravdu celospole čenském měřítku prosadit nový poměr k práci , otevřeme tím ne jen nové obrovské možnosti pro řešení nynějších problémů, ale dosáhneme tím zároveň i významného mezníku v celém rozvoji

naší společnosti. Rozhodující zárukou našeho postupu vpřed je strana. Pod vedením strany se rozvíjí aktivní tvořivé řešení pro blémů na celé frontě hospodářské výstavby. Pod vedením strany se na základě kritického rozboru dosavadních nedostatků rozví.

její účinnější metody řízení a organizace v průmyslu, zemědělství i dalších odvětvích i prohloubení účasti pracujících na řízení.

Program rozvoje národního hospodářství vytyčený ve zprávě ústředního výboru ukazuje jasný směr dalšího rozvoje. Předsta

vuje konkrétní a reálnou cestu k uskutečnění programových ko 212

munistických cílů naší strany. Dává 'přesvědčivou odpověď na otázku, co dělat, kde nalézt zdroje pro perspektivní vzestup hos podářství, pro blaho a štěstí našeho lidu. Cesta k tvůrčímu lenin skému řešení základních otázek naší společnosti je, soudružky a soudruzi, spjata s důsledným bojem naší strany proti pozůstatkům kultu osobnosti a všeho, co s ním bylo spojeno. To má zásadní

význam pro život a práci celé naší strany a celé společnosti. Bylo, soudruzi a soudružky, velikým štěstím, že Komunistická strana Sovětského svazu na XX. a XXII . sjezdu pozvedla vysoko prapor

leninismu a důsledně bojujíc proti všem pozůstatkům kultu osob nosti, tvůrčím způsobem ' řeší všechny zásadní problémy součas nosti, osudové otázky lidstva . Tento boj se stal i pro naši stranu inspirací, jak důsledně se i u nás se všemu pozůstatky kultu osobnosti vypořádat. Soudruh

Novotný objasnil výsledky šetření, které ústřední výbor vede k úplnému a konečnému objasnění a napravení všech případů po rušování socialistické zákonnosti z tohoto období. Navrhl , aby

sjezd uložil novému ústřednímu výboru v krátké době tuto práci

dokončit. Myslím, že je to správný krok , za který se jistě celý sjezd postaví. Nebot důsledný boj proti pozůstatkům kultu osob nosti je cestou , jak se do důsledku vyrovnat se všemi pozůstatky

dogmatismu a subjektivismu. Jak v celé naší práci , v celém našein životě dále rozvíjet rysy nového , nový tvůrčí přístup . Je to cesta , jak dále prohlubovat socialistickou demokracii , zvyšovat úlohu lidových mas a jejich účast na řízení a správě. Je to cesta , jak na podkladě leninských norem a principů posilovat jednotu strany a prohlubovat její vedoucí úlohu v životě naší země . Je to cesta k bohatšímu a k plnějšímu životu našeho lidu. Rozhodnost strany dále důsledně pokračovat touto cestou, vyjádřena ve zprávě

ústředního výboru, je zdrojem síly k dalšímu postupu vpřed . ( Po tlesk. )

SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Dolanskému , slovo má soudruh Viliam Koch ,

vedoucí komplexní mechanizované brigády STS Komárno.

213

SOUDRUH VILIAM KOCH, západoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi,

s velkým zájmem jsme vyslechli referát soudruha Novotného o činnosti ústředního výboru a o dalších úkolech, které nás čekají.

Hlavní úkoly strany a celé naší socialistické společnosti jsou velmi správně vyjádřeny v jedenácti vytyčených bodech.

Plně souhlasíme s úkoly, o kterých hovořil soudruh Novotný. Proto mi dovolte zaujmout stanovisko k třetímu bodu z hlavních úkolů strany. Vyplývá to i z toho, že pracuji jako vedoucí kom plexně mechanizované brigády XII. sjezdu KSČ na Státním statku Ďulův Dvůr.

Náš komárenský okres patří do kukuřičné oblasti. Průměrná velikost JZD je 1000-1200 ha orné půdy a na státních statcích 4000-5000 ha orné půdy. Je třeba říci , že socialistické výrobní vztahy na vesnici zvítězily. Většina JZD byla založena již před 10 lety.

Za poslední 3 roky se i přes nepříznivé počasí hrubá zeměděl ská produkce v okrese zvýšila o 25 % a tržní produkce o 31 % právě díky socialistické velkovýrobě. Na dosažených výsledcích má velký podíl i technický rozvoj,

zejména nová forma organizace práce a výroby v rámci 43 kom plexně mechanizovaných čet a brigád, které jsme v zimním ob

dobí v našem okrese založili. Tyto čety a brigády obhospodařují 31 000 ha orné půdy, a přitom hlavní plodiny pomocí komplexní mechanizace. V tomto roce jsme sklidili obiloviny v okresním měřítku novou technologií na 92 % a žně jsme ukončili za 12 dní. Ve sklizňových pracích jsme ušetřili 3 600 000 Kčs. Víceletá krmiva jsme v okrese sklidili novou technologií z 8600 ha ; do sušovali jsme studeným vzduchem. Letos jsme velmi odpovědně

přistoupili ke komplexnímu obdělávání kukuřice stroji a k použití herbicidů. Stejně tak u cukrové řepy jsme nastoupili cestu, kterou nám ukázal soudruh Svetličný.

Hlavní podíl na těchto dobrých výsledcích mají traktoristé, kombajnéři a všichni pracující, kteří pracují v komplexně me

chanizovaných brigádách. Svědčí o tom i tato fakta : celková zemědělská produkce na jednoho stálého pracovníka v JZD činí na okrese průměrně kolem 36 000 Kčs. Komplexně mechanizovaná četa soudružky Vicenové ze Státního statku Balvany, v níž jsou samá mladá děvčata, dosáhla 79 000 Kčs produkce na každou

členku brigády. V naší brigádě na Ďulovém Dvoře jsme dosáhli 214

v letošním roce na jednoho člena průměrné produktivity 110 000 korun. Tyto skutečnosti nás vedly k tomu, abychom se velmi od

povědně zamysleli a udělali patřičná opatření pro rozšíření kom plexně mechanizovaných čet a brigád po vzoru soudruha Gitalova. Na počátku letošního roku vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek došlo k narušení stanovených harmonogramů, tzn., že se práce opozdily o 2-3 týdny. Některé komplexně mechanizo vané brigády však tuto skutečnost nebraly v úvahu, a pak se stalo, že pracovaly bez časových harmonogramů. Každá komplexně mechanizovaná brigáda si měla zpřesnit časové harmonogramy,

aby mohla podle nich dále pracovat, důsledně využívat mechani začních prostředků a současně i důsledně kontrolovat plnění

úkolů. Využívání mechanizačních prostředků musí být organizo vané, nikoliv živelné, náhodné.

K dobré činnosti komplexně mechanizovaných brigád je ne

zbytně potřebné vést přesnou evidenci, a co je nejdůležitější, správně organizovat práci. To klade velké nároky na kvalifikaci všech vedoucích komplexně mechanizovaných brigád i jejich čle nů, účetních a ekonomů JZD. Při organizaci brigád jsme se do pustili právě té chyby , že jsme nedokázali postavit do jejich čela lidi, kteří by plně vyhovovali tak náročným požadavkům . Podle našeho názoru by bylo nutno školit mechanizátory přímo z praxe ve zkrácených internátních jednoletých až dvouletých ško lách. Tato forma školení agronomů probíhá v okrese již ve dvou školách, kdežto pro mechanizátory jsou takovéto školy pouze

v kraji, a to v Bernolákově, za spolupráce konzultačního střediska v Šuranech .

Pěstování zemědělských plodin komplexní mechanizací začalo v našem okrese prakticky v letech 1961–1962. Je třeba uvést, že zkušenosti , které jsme získali, využijeme pro zkvalitnění další činnosti komplexně mechanizovaných brigád. Ale především nám půjde o důsledné vyškolení vedoucích a členů komplex ně mechanizovaných brigád, ekonomů JZD, ještě nyní v zimním období. Školení bude zaměřeno na celkovou organizaci práce v brigádách a velký důraz bude kladen na vypracování komplex ních plánů a harmonogramů. Na podkladě zkušeností letošního roku vypracujeme plány kom .

plexně mechanizovaných brigád a čet tak, aby se staly neodděli telnou součástí celoročního výrobního a finančního plánu. V plá nech brigády se zaměříme na takové stanovení úkolů, aby všichni členové brigády byli na splnění úkolů brigády maximálně zainte resováni. Ve větším měřítku než dosud budeme komplexně mechanizova 215

ným brigádám poskytovat soustavnou organizátorskou a odbornou pomoc. Mezi komplexně mechanizovanými brigádámi budeme or ganizovat socialistickou soutěž zaměřenou především na kvalitní vedení prvotní evidence, úsporu pohonných hmot a nákladů na opravy strojů, dodržení stanovených harmonogramů a agrotech

nických termínů a na dosažení nejlepších hospodářských vý sledků .

A nyní dovolte, abych uvedl některé zkušenosti přímo z naší komplexně mechanizované brigády. Na Státním statku Ďulův Dvůr v okrese Komárno jsme začali v roce 1960 s obděláváním jedné

plodiny, kukuřice na zrno, komplexní mechanizací. 100 ha této kukuřice obdělávali dva pracovníci od přípravy půdy až po skli

zeň. S dvěma přidělenými traktory jsme na tyto práce nemohli stačit. Bylo potřeba vyměnit traktory, které jsme měli , za jiné typy. Pásový traktor na orbu, Super 50 na sklizeň. Toto střídání traktorů a nedostatek pracovních sil nás přivedly k tomu, že jsme vhodnou skladbou traktorů a nářadí rozšířili činnost z obděláva

ných 100 ha na celou výměru hospodářství , tj . na 500 ha. Na této

výměře pracovalo 5 traktoristů, členů strany, kteří po projednání a seznámení se s úkoly, které nás v následujícím roce očekávaly ,

se s plným přesvědčením a odhodláním pustilo do práce. Velkou poinoc při uskutečňování tohoto cíle nám poskytla základní orga nizace strany za plné podpory celozávodního výboru KSS .

Nebudu zde hovořit v číslech loňského roku, chci jen říci , že isme z obdělávání 500 ha přešli na 1000 ha. Brigáda byla rozšířena na 16 členů a dostala patřičné množství traktorů. Přesto , že jsme

na tuto výměru nebyli dostatečně vybaveni stroji a nářadím, zavá zali jsme se , že provedeme všechny práce, které lze našimi mecha nizačními prostředky zvládnout, i když máme ještě řadu prací, které je třeba dělat ručně. Toto uvádím proto , že leckde slyším, že

prý nemohou komplexně mechanizovanou četu utvořit pro nedo statek strojů a že čekají, až jich budou mít více . Odpovědně pro hlašuji, že naše hospodářství, ve kterém pracuji, je vybaveno stro jovým parkem tak, jako kterékoli průměrné jednotné zemědělské

družstvo nebo státní statek. Nedostatek strojů nás nesmí anebo by neměl odradit od zakládání komplexně mechanizovaných brigád nebo čet. Přesvědčili jsme se, že i když nemáme úplné strojové linky, můžeme komplexní mechanizací dosáhnout mnohem vyšší

produktivity práce než při starém způsobu organizace, to je v do savadních polních skupinách. Zkušenosti, které nyní získáme, se nám hodí, až budeme vyba

veni úplným strojním parkem. O to lépe se nám bude potom praco vat. Domnívám se , že každý zemědělský závod má možnosti utvo 216

řit komplexně mechanizovanou četu anebo brigádu, avšak musí si

ji vhodně přizpůsobit podle svého současného strojního vybavení a podle místních podmínek.

I my bojujeme s těmi 1000 hektary. Někdy lépe, někdy hůře , ale celkový výsledek ukazuje, že jsme na správné cestě. Žně jsme zvládli ve zkráceném termínu a na celé výměře dvou

fázovým způsobem. Plánované výnosy obilovin jsme splnili na 114 % . Vyrobili jsme o 12 vagónů obilí více, než stanovil plán, při snížených přímých nákladech o 12,03 Kčs na jeden cent obilovin.

Víceletá krmiva ponechaná na seno jsme sklidili úplnou mechani zací a dosušili studeným vzduchem. Kukuřici – mimo tu, kterou obděláváme ještě běžným způsobem - jsme letos začali pěstovat na pokusných 29 ha výlučně jen stroji a s použitím herbicidů. Tedy bez ruční práce, bez plečkování. Na této ploše jsme dosáhli vý. nosu 40 q zrna z 1 ha a 1 q jsme vyrobili i při nepříznivém suchém

roce v průměru o 50 korun levněji, než určoval plán. Soudružky a soudruzi, naše brigáda si dala na počest XII . sjezdu

KSČ závazek, že vyprodukuje více a ušetří na vlastních nákladech celkem 272 000 korun. Jménem brigády, které byl propůjčen název

brigáda XII. sjezdu. Komunistické strany Československa, ozna muji našemu sjezdu, že tento závazek brigáda čestně splnila. Uvedl jsem řadu našich dobrých výsledků, kterých jsme dosáhli .

Nebyl bych však objektivní, kdybych neřekl, že máme i nedostat ky. Zvlášť o jednom bych se chtěl zmínit. Rozrůstající se strojový park brigády klade zvýšené nároky na kvalifikaci traktoristů, kte rá doposud není na potřebné úrovni. V našich zemědělských zá vodech si někdy neuvědomujeme, jak velký význam má dobrá práce mechanizátorů a jak každý nedostatek v jejich práci může

přinést závodu i celé společnosti velké škody. Naše brigáda pra cuje se stroji v hodnotě několika set tisíc korun. Máme plnou od povědnost za jejich maximální využití a za výsledky výroby na 1000 ha. To přece nemůžeme dobře dělat s malými odbornými zna

lostmi. Máme v brigádě traktoristy, kteří ovládají práci na více strojích, jsou i dobrými opraváři a poruchy ihned sami odstraňují. U těchto traktoristů se jejich dobré znalosti odrážejí jak v kvalitě práce, tak i v nižších nákladech na opravy strojů . Je vidět, že tito lidé jsou, jak se říká, stvořeni pro komplexní mechanizací. Mám za to, že člověk s vysokou kvalifikací nemůže pracovat nekvalitně.

A když tak přece jen pracuje, potom ne z neznalosti , ale úmyslně, a to je velké lajdáctví.

Zorganizovali jsme školení pro všechny traktoristy na statku, ale ne každý si z něho odnesl to , co se očekávalo. Je to velká ško da, když někdo možností, které se mu dávají pro získání vyšší 217

kvalifikace, plně nevyužije. Traktorista, který neovládne práci na více strojích a nezíská nové poznatky ze zemědělské výroby, ne bude platným členem komplexně mechanizovaných brigád . Zatím je tomu tak, že se traktoristou může člověk stát za měsíc ,

za dva, když absolvuje příslušný kurs. A mnozí si myslí, že to pro jeho budoucí povolání postačí. Nedá se přece očekávat, že za tak krátkou dobu se může někdo stát skutečným odborníkem . Dnes je však běžným zjevem, že za půl roku praxe či za rok chtějí ně kteří traktoristé hned tu nejvyšší kvalifikační třídu. A často ji i do stanou, někdy jen proto, aby v zemědělství zůstali. To, co bylo řečeno v hlavním referátě soudruha Novotného o per

spektivách našeho zemědělství, ukazuje, že je potřeba věnovat zvyšování odborných znalostí mechanizátorů skutečně velkou po zornost. Zimní měsíce nechceme . u nás promeškat. Vypracovali

jsme plán odborného školení, ve kterém se budeme zaměřovat na ty úseky práce a profesí, které v budoucnosti bude naše brigáda potřebovat, aby byla v práci zcela soběstačná . Současně však mu

síme spravedlivě rozdělit členy brigády do kvalifikačních tříd a vypracovat správný prémiový řád . Stranická organizace na našem statku má plné pochopení pro naše potřeby, a všechno, co slouží zvyšování kvalifikace členů

komplexně mechanizovaných brigád , podporuje. Sami jsme si vě domi , že v tomto směru děláme teprve první kroky. Zemědělství, jaké chceme mít v roce 1970, bude potřebovat právě na úseku me chanizace přímo vynikající odborníky . Nesmíme zapomínat, že 7-8 let je velmi krátká doba k tomu, abychom měli pro celé naše zemědělství potřebný počet mechanizátorů s dostatečnou kvalifi kací. ( Potlesk. )

SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Kochovi.

Nyní náš XII. sjezd navštíví naši pionýři. PIONÝRSKÁ ZDRAVICE XII. SJEZDU

Po nástupu 1200členné pionýrské delegace vyběhli k řečnické tribuně čtyři pionýři ( 2 chlapci , 2 děvčata ) , kteří přednesli zdra vici . Zástupce delegace pionýrů oslovil sjezd : » Drazí soudruzi , delegace pionýrů a jisker přišla pozdravit XII .

sjezd Komunistické strany Československa. « 218

Následovala vlastní zdravice .

1. pionýr : »Dnes i my, pionýři a jiskry máme velký svátek. Spolu s pozdravy vašemu sjezdu vám chceme za všechny naše děti po

děkovat. Za radostné dětství, za stadióny a hřiště, za pionýrské tábory a za nové školy , za pěkné učebnice a pomůcky, za štast né domovy a za všechno , co jste pro nás udělali. Chceme vám

poděkovat i za budoucnost, kterou pro nás připravujete.« 2. pionýr : »Nechceme ovšem jen přijímat. Chceme k rozkvětu naší

zeměuž dnes přispět. Přijměte proto naše hlášení o pionýrských činech na počest XII. sjezdu KSČ.« 1. pionýr : »Sebrali jsme 75 884 tun železného šrotu, jež odpovídá váhou oceli potřebné například na výrobu 37 920 traktorů . (Po tlesk. )

Sběrem starého papíru jsme zachránili 119 245 vzrostlých stro mů a vysadili jsme více než 23 milióny lesních a ovocných stromů . « ( Potlesk. )

2. pionýr : » Letos jsme pečovali o 3725 ha kukuřice i v místech, kde se před tím nikdy nepěstovala. Pomáhali jsme všude , kde naše síly stačily. Na stavbě nových hříšt i škol, při úpravě našich obcí i při sklizni úrody jsme od

pracovali přes 38 miliónů hodin. ( Potlesk. ) Tisíce tříd jsme pře vzali do pionýrské péče.« 1. pionýr : »Každým dnem je práce v naší pionýrské organizaci za

jímavější a všestrannější. Čím dál více nás pravidelně cvičí a

sportuje. Čestně soupeříme, hrajeme kopanou, košíkovou, vybí jenou a různé branné hry, na turistických pochodech poznává me krásy naší vlasti . Do konce minulého školního roku získalo

více než 600 000 pionýrů Sportovní festivalový odznak, statisíce se nás zúčastnilo soutěží Sportovních her mládeže. Rádi si za

zpíváme i zatančíme. V technických a přírodovědných krouž cích, při setkáních se soudruhy z továren a zemědělských závo dů, z brigád socialistické práce poznáváme význam i užitečnost práce a současně se připravujeme na své budoucí povolání. Ta kováto činnost se však nestala ještě samozřejmostí v mnoha našich pionýrských oddílech. Jsme si dobře vědomí , že budeme muset ještě leckde přidat .«

2. pionýr: »Víme, že v budoucnu naše vlast od nás čeká ještě dale ko více. Chceme pro ni odhalit taje hlubin země i vstoupit do vesmíru . Zapřáhnout přírodu, ať dává dvojí i trojí úrodu . Že k tomu málo známe ? Proto vám chceme dnes slíbit, že se bude : me učit tak , abychom náročnou techniku i vědu zítřků dobře ovládli . Drazí soudruzi , půjdeme všude, kde nás naše země bude potřebovat .« ( Bouřlivý potlesk. ) 219

' Veršovaná část zdravice Dobrý den , děti, reklo nám ráno, už běžte, děti , je dobrý den.

Město již dávno před vámi vstalo, lampičku práce si do oken dalo, tak jako každý den, tak jako každý den . Za okny továren toči se kola ,

aby se dalo ještě lépe žít. Volá nás škola a život nás volá .

A teď i veršem chcem vás pozdravit ... Nás nezrodila bída a nevychoval hlad .

A jak se kůrka s hořkou slzou snídá my nikdy nebudeme znát. Nás nezrodila bída a nevychovai hlad .

A přece jsme tu . Jsme tu s Vámi . A vždycky s Vámi zůstanem.

I v těžkých dnech. I ve dnech s květinami. Vaše i naše je tato sličná zem. Vaše i naše je tato sličná zem. Děti se chodí ptát :

»Soudruzi , jak to bylo : pro všechny lidi slunce nesvítilo ? Chlebíček musel ve dne v noci spát ?«

Dnes chodíme se ještě více ptát : » Soudruzi , jak to bude ,

až v celém světě naše vlajky rudé budou vlát ?

A co my máme pro to udělat ?« A co my máme pro to udělat ? Nejsme už malé děti, žijící z her a mazlení. Víme, že nikdo k hvězdám nepoletí, kdo nebude nic znát a kdo se nezmění. Nejsme už malé děti .

Sázíme stromky . Sbíráme tuny sběru. Můžem však ještě víc. 220

Vždyť co to vlastně jest : dělnická čest ? Čest zemědělce ? A vůbec

naše čest ?

To nejsou slůvka, hozená do éteru ... Dělnická čest. Čest zemědělce. A pionýrská čest ...

To jste přec Vy. I my. A celá naše směna, před kterou musí uhnout starý svět,

1

aby se lidstvo mohlo rozletět

a krásným dílem věk náš poznamenat! A krásným dílem věk náš poznamenat.

Máte nás tady. Veselé i vážné. S úspěchy. S chybami. Hloubavé. Zkoumavé. A třeba lehkovážné jako ten vítr nad námi. Jako ten vítr nad námi .

Slyšíte šumot fantastických křídel ? To je náš nepokojný dech ... S vámi nás však bude vždycky každý vidět v klidných i bouřných dnech !

Vy jste ten sadar, co mladé stromky hlídá. Z nás každý má Vás nadevšechno rád . Nás zrodila strana. Dělnická třída. A nový, nový, Nový světa řád ...

Řekněte nám všechno, co nás zítra čeká . My pak bez zábran půjdeme do blízka i do daleka jak směna tvůrců ! Vaše nová směna !

Mladý uragan !

» Pionýři, pozor, k rudým praporům Pionýrské organizace hled!« ( Potlesk. ) ( Každý z delegátů dostal dárek a dopis. Pioný

ři dostali od delegátů knihu. 1200 pionýrů a jisker, z toho 120 trubačů a bubeníků a 35členná pionýrská dechovka, odchází. ) SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi,

nyní následuje půlhodinová přestávka a pak vystoupí zahra niční delegáti. 221

( Jednání přerušeno v 16 hod. 26 min . )

(Jednání po odpolední přestávce bylo znovu zahájeno v 17 hod. 02 min . ) SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Vážení soudruzi a soudružky. Pokračujeme v jednání našeho sjezdu. Nyní promluví vedoucí delegace Polské sjednocené dělnic

ké strany, člen politického byra, soudruh Edward Gierek. Pozdrav Polské sjednocené dělnické strany, přednesený SOUDRUHEM EDWARDEM GIERKE M

Drazí soudruzi a přátelé !

Dovolte mi , abych z tohoto místa tlumočil nejlepší pozdravy a přání vašemu sjezdu , členům bratrské Komunistické strany

Československa , Československému lidu od ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, od celé naší strany a polské ho lidu. ( Potlesk. )

Polská sjednocená dělnická strana je plně solidární s vaším programem výstavby socialismu, s vaším bojem za mír a jednotu mezinárodního dělnického hnutí a se všemi zásadními otázkami , tak jak byly vyjádřeny v referátě soudruha Antonína Novotného .

Upřímně se těšíme z úspěchů , kterých dosáhly masy pracují cích Československa pod vedením své komunistické strany na všech úsecích socialistické výstavby, těší nás úspěchy našich sou sedů, blízkých přátel a bratří. ( Potlesk. )

Uskutečnění programu dalšího rozvoje socialistické společ nosti , který vytyčí váš sjezd , přispěje k dalšímu značnému rozvoji

výrobních sil a upevní pozici Československa jako jednoho z před ních průmyslových států Evropy . ,

Drazí naši českoslovenští přátelé ! V této vaší odpovědné, avšak současně též vzrušující práci vám přejeme mnoho zdaru. (Po tlesk . )

Podobně jako Československo i Polská lidová republika díky obětavé práci našeho lidu, jakož i díky spolupráci a bratrské po moci států socialistického tábora, především Sovětského svazu, se stala silným průmyslově zemědělským státem. Náš průmysl vyrábí v přepočtu na 1 obyvatele 9krát více než před válkou. Před stavuje to mimo jiné více než 109 miliónů tun kamenného uhlí,

které bylo vytěženo během roku, 35 mil . kWh elektrické energie , 7,7 mil. tun oceli, více než 7,5 mil. tun cementu, 850 tisíc tun kyse liny sírové. 222

Vybudovali jsme od základů celou řadu před válkou neexistují cích důležitých odvětví strojírenského a chemického průmyslu ; ve výstavbě lodí jsme se umístili mezi prvními deseti zeměmi světa.

Zemědělská výroba v přepočtu na 1 obyvatele vzrostla ve srov nání s předválečným obdobím o více než 50 % . Velká vzdálenost, která dělila dřívější Polsko od vyspělých evropských kapitalistických zemí, patří již minulosti. Tim Polská lidová republika přispívá naší velké společné věci - vítězství socialismu v hospodářském soutěžení s kapitalismem. (Potlesk. ) K zajištění rychlejšího rozvoje hospodářství našich zemí na

podkladě nejmodernější techniky je nezbytný další rychlý rozvoj hospodářské spolupráce mezi socialistickými zeměmi. Velký vý. znam pro tuto velkou věc měla červnová porada prvních tajemní

ků a předsedu vlád členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě. Tato porada vytyčila nové směry a narýsovala cestu k vyšším formám této spolupráce.

Polské a československé národní hospodářství se vzájemně doplňují a tvoří dobrou základnu pro spojování úsilí o rozvoj na šich zemí. Díky tomu jsme mohli v posledních letech mimo jiné

přistoupit ke společnému řešení významných surovinových a vě deckotechnických problémů. Hospodářská spolupráce mezi naši mi zeměmi přesahuje již rámec normální výměny zboží a začíná zasahovat do oblasti investic a specializace výroby.

Drazí soudruzi, polský lid si váží této spolupráce. My , Poláci, věříme, že se naše vztahy budou v budoucnosti ještě více rozví

jet a upevňovat, že je to teprve počátek velkého díla polsko československé spolupráce jako důležitého článku hospodářského sjednocování socialistických zemí.

Soudruzi, základní podmínkou úspěchů každé jednotlivé socia listické země i celé socialistické soustavy, zárukou naší síly,

nezávislosti a bezpečnosti je jednota a semknutost socialistického tábora, jednotný postup komunistických a dělnických stran. Za sady strategie a taktiky mezinárodního dělnického hnutí v naší

epoše, která se vyznačuje vytvořením nového poměru sil ve světě , kdy se socialismus stal činitelem stále více určujícím další vývoj lidstva, jsou obsaženy v Prohlášení porady 81 stran, která se ko nala před dvěma lety. Věrnost těmto principům a přísné dodržo vání společně vypracovaných zásad je svatou povinností každé marxisticko -leninské strany. ( Bouřlivý potlesk. ) Proto s veškerou rozhodností odsuzujeme dobrodružnou politiku

a neopodstatněné pomlouvačné útoky vedoucích činitelů Albán ské strany práce vůči bratrským stranám, vůči jejich po'itice a je 223

jich vedoucím představitelům. Nikdo, komu je opravdu drahá věc socialismu a míru, nemůže podporovat tuto škodlivou kampaň albánskych vedoucích představitelů.

Jednota našeho hnutí, semknutost našich řad, představuje nej účinnější zbraň v boji za vítězství věci míru a mírového soužití. Socialistické státy, které se řídí závěry porady 81 komunistic

kých a dělnických stran, považují boj proti vypuknutí války za svůj hlavní úkol. ( Potlesk. ) Jak správná je tato zásada, jsme se mohli přesvědčit, když agre

sívní kruhy amerického imperialismu pošlapaly všechny normy mezinárodního práva i zásadu sebeurčení národů a postavily svět před bezprostřední nebezpečí strašlivé války. V těchto dnech

plných napětí došlo před celým světem ke konfrontaci postoje imperialismu a postoje mírové mocnosti – Sovětského svazu , kte rý nepřipustil, aby svět byl uvržen do náruče masového ničení.

Bylo třeba veliké politické moudrosti, bylo zapotřebí hlubokého pocitu odpovědnosti za osud lidstva, aby se zabránilo této kata

strofě. Tyto vlastnosti sovětská vláda ještě jednou prokázala v ná vrzích obsažených v prohlášeních a dopisech soudruha Chruščova. ( Potlesk. ) Naše strana a vláda, stejně jako jiné komunistické strany a vlády socialistických zemí, vřele a v plné šíři podpořily tyto

významné návrhy směřující k mírovému vyřešení sporu a odvra cející od Kuby ' hrozbu bezprostřední intervence a likvidace revo lučních vymožeností jejího hrdinného lidu. Bohužel , nebyla dosud uhašena všechna ohniska války ohro žující mír. Napjatou situaci stále vytváří nevyřešená otázka miro vé smlouvy s Německem a otázka západního Berlína. Zneklidnění

nutně vyvolává skutečnost , že v Německé spolkové republice se vzmáhá militarismus a politika revanšismu a » tlaku na Východ « se stala oficiální politikou bonnské vlády. Doba se však změnila . Polsko i Československo jsou součástí

mohutného socialistického společenství. Nejsme slabí a bezmocní , jako tomu bylo v období mezi dvěma světovými válkami. Jestliže společně s jinými socialistickými zeměmi pozvedáme svůj hlas v německé otázce , jestliže varujeme před hrozbou militarismu a revanšismu, činíme tak ve jménu míru v Evropě a ve světě . Naše vláda nejednou vyjádřila své stanovisko k německému pro blému. Opakujeme ještě jednou je třeba podepsat mírovou smlouvu s Německem , je třeba přeměnit západní Berlín ve svobod né demilitarizované město . ( Potlesk. )

Je konečně nutno vytvořit normální podmínky pro rozvoj první ho německého státu dělníků a rolníků Německé demokratické 224

republiky, se kterou nás spojují nové bratrské svazky přátelství. Potlesk. ) Drazí soudruzi,

v životě našich stran mají jednání našich nejvyšších orgánů mimořádný význam, vytyčují generální linii dalšího rozvoje stra ny a země. Současně sjezd není pouze vnitřní záležitostí dané strany , ale je rovněž významnou událostí pro bratrské strany a pro celé mezinárodní dělnické hnutí.

Dovolte mi , drazí soudruzi, abych vám tlumočil ještě jednou

jménem naší strany a polského lidu srdečné bratrské pozdravy. Přeji vám z celého srdce další úspěchy ve vašem úsilí o úplné ví tězství socialismu a komunismu. ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Delegáti povstávají .)

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Gierkovi za jeho srdečný pozdravný projev. Jako další se přihlásilo slovo vedoucí delegace Francouzské ko munistické strany, kandidát politického byra Gustav Ansart. Pro sím, aby se ujal slova.

Pozdrav Francouzské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM GUSTAVEM ANSARTEM

Drazí soudruzil

Jménem francouzské delegace, jménem Francouzské komunis tické strany, jménem našeho ústředního výboru vyjadřuji vřelý a srdečný pozdrav všem delegátům, vašemu XII . sjezdu, vašemu ústřednímu výboru, vašemu soudruhovi Antonínu Novotnému. | Potlesk . )

Váš sjezd probíhá ve znamení nadšení z úspěchů dosažených díky politice vaší strany, jejího ústředního výboru, podporované ho vším československým lidem.

My, kteří žijeme v tvrdých podmínkách kapitalismu , sdíleli jsme včera vaše nadšení, když váš první tajemník předkládaje bilanci

vaší práce , prohlásil: »V naší republice definitivně zvítězil socia listický řád .« ( Potlesk .) Máme z toho nesmírnou radost a naše srdce bije společně s vaším. My, francouzští komunisté, se radujeme, když vidíme vaše úspě

chy a šťastný život , který budujete pro váš lid . Seznámíme naši zemi s vašimi úspěchy , jichž jste dosáhli ve 8 XII . sjezd

225

všech oblastech: v průmyslu a na venkově , s vaši.mi opatřeními pro blaho a štěstí člověka, který je dnes svobodný ve své hrdé socialistické vlasti .

Učiníme vše , abychom zlepšili vztahy mezi našimi oběma ze měmi , aby se rozšířily obchodní a kulturní styky, aby se posílilo francouzsko - československé přátelství. Naše národy spojují pev né svazky. Vytvořily se během staletí kolem hesel Mír a Svoboda .

( Potlesk. )

Drazí soudruzi , již po čtyři roky trvá ve Francii urputný boj mezi demokracií a osobní mocí. V květnu roku 1958 se kapitalis

tickým monopolům a velkofinančním kruhům , které byly znepo kojeny zhroucením jejich koloniální říše, podařilo – vinou roz

kolu v dělnické třídě – vynést k moti generála de Gaulla . Po čtyři léta, která následovala, se životní podmínky pracují

cích neustále zhoršovaly. Přes urputné masové boje se kupní síla dělníků snížila nejméně o 10 procent, pracovní týden se prodlou žil, a tím byly znehodnoceny sociální vymoženosti dosažené již před desetiletími .

Na venkově hrozí 800 000 rolnickým a rodinným hospodářstvím zkáza. Útoky proti svobodě a proti republikánské škole jsou stále četnější. Národní školství je obětováno.

V zahraniční politice státní moc přispívá ke studené válce, k zá vodům ve zbrojení, spojuje se s revanšistickými militaristy zá padního Německa, kteří napáchali tolik zla našim oběma náro

dům. Vytváří osu Bonn - Paříž. Opravdové zájmy Francie a míru vyžadují nikoli spojenectví s obchodníky děly , ale opravdové usmíření s německým lidem, a na prvním místě bratrské a míro vé vztahy s Německou demokratickou republikou. Potlesk . ) Drazí soudruzi, dělnická třída a francouzští rolníci bojovali krok za krokem . Konaly se velké stávky a v první polovině letošního

roku dosáhly velkého rozsahu. Otřásly několikrát zemí v boji za mzdy, v celých krajích se konaly velké rolnické demonstrace.

Rovněž studenti společně se svými profesory demonstrovali v uli cích.

Naše mládež zaujímá v tomto boji rovněž významné místo. Masové akce za mír v Alžírsku a proti fašistické organizaci by ly stále četnější. Dosáhly velkého rozmachu v únoru tohoto roku, když jako odpověď na zavraždění devíti demokratů gaullistickou policií více než milión Pařížanů demonstroval a milióny pracu jících stávkovaly v celé zemi . Tyto akce přispěly k nezávislosti alžírského lidu a poprvé po 22 letech náš lid si vynutil , že v naší zemi byl obnoven mír. Letos v létě se konaly na výzvu Národního výboru za mir maso 226

vé manifestace proti znovuvyzbrojení revanšistického Německa a za všeobecné a úplné odzbrojení.

Naše strana učinila vše, aby tyto boje se soustředily k jednot nému cíli : »skoncovat s osobní moci« .

Letos na podzim se demokratickým silám podařilo u příležitos

ti nového plebiscitu zasadit ránu gaullistické moci . De Gaulle, který před čtyřmi roky dostal 80 procent hlasů, dostal tentokrát

pouze 62 procent odevzdaných hlasů a 46 procent hlasů zapsa ných voličů. Dříve naše strana byla sama . Tentokrát socialistická

strana a další demokratické organizace vyzvaly společně s námi k hlasování » ne « .

Tak se vytvořila demokratická fronta, která otevírá další per spektivy pro boje a úspěchy našeho lidu. Je to výsledek pevného,

ale moudrého a pochopitelného boje naší strany za jednotu de mokratických sil. De Gaulle rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil všeobecné volby. Tyto volby se právě nedávno konaly.

Hned po prvním kole voleb se počet hlasů a počet zvolených poslanců naší strany zvýšil . V druhém kole strana učinila vše , aby podpořila republikánskou jednotu. Komunisté přispěli ke zvolení kandidátů opozice v celé zemi. Desetitisíce socialistů hlasovaly a

volily komunistické poslance. Naše strana přes nespravedlivý vo lební zákon získala 31 poslanců. Získala je ve velkých dělnických a hutnických centrech, a v některých z nich jsou pouze komunis tičtí poslanci. ( Potlesk .)

Pro demokracii však zůstává vážné nebezpečí, neboť pravice na výzvu monopolů a církve soustředila své hlasy na politickou stranu osobní moci. Socialistická strana a katolická strana ztra

tily hlasy. Vyplývá z toho zvýšení nebezpečí faktické diktatury .

Avšak obtížný a složitý boj nám nebrání, abychom necítili, že se konečně zdvihl vítr jednoty. Přikládáme této události velký význam.

Naše strana bude dále pevně usilovat o sjednocení dělnické třídy a demokratů, za to, aby ve Francii zvítězila skutečná de mokracie .

Naše strana zaujme v tomto boji, který se přiostřuje, v tomto

rozhodujícím zápase o přítomnost a budoucnost našeho lidu čest né místo . Ať bude jakýkoli vývoj tohoto boje, nezapomínáme ni kdy , že se zařazuje do všeobecného boje pracujících a národů všech zemí.

Drazí soudruzi, vycházíme v každé z našich akcí z rezolucí spo lečně schválených komunistickými a dělnickými stranami všech zemí v roce 1957 a 1960 na moskevských poradách . 227

Vycházíme z jednání xx. a XXII . sjezdu Komunistické strany

Sovětského svazu, která je avantgardou světového komunistické ho hnutí. Potlesk. )

Více než kdy jindy se potvrzují teze XX. sjezdu o možnosti za bránit v naší době válce. O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří

nevidí obrovské změny, k nimž došlo ve vztahu sil, a ti, kteří koneckonců nevěří národům a neopírají se o ně .

Na Kubě imperialisté utrpěli nový neúspěch díky hrdinnému boji kubánského lidu , mezinárodní solidaritě a aktivní, pevné a přímé podpoře Sovětského svazu a socialistických zemí. ( Po ilesk. ) Bylo třeba cítit obavy našeho lidu a potom jeho obrovské

ulehčení, abychom ani na okamžik nepochybovali o hlubokých dů sledcích pevných a moudrých rozhodnutí učiněných Sovětským svazem. Naše strana souhlasila bezvýhradně se všemi opatřeními, jež učinil Sovětský svaz, aby zajistil současně svrchovanost Kuby

a současně uchránil svět hrůzy jaderné války. ( Bouřlivý potlesk. ) Kromě toho se domníváme, že je správné, aby bylo jednáno o řešení a skoncováno s indicko-čínským konfliktem , neboť z této situace těží imperialisté.

· Drazí soudruzi , naše strana odsuzuje a pranýřuje protisovětské kampaně, útoky proti Komunistické straně Sovětského svazu a četným jiným stranám i proti naší Francouzské komunistické straně , jichž se dopouštějí vedoucí činitelé Albánské strany práce. Tito činitelé porušují rozhodnutí z roku 1957 a 1960. Neuznávají historická rozhodnutí XX . sjezdu Komunistické stra

ny Sovětského svazu o odhalení kultu osobnosti a o problémech mírového soužití a míru. Varujeme před pokusy rozštěpit meziná rodní komunistické a dělnické hnutí, jak o to usiluji Enver Hodža a jini.

Domníváme se, že je první povinností marxisticko-leninské stra ny bdít nad jednotou mezinárodního dělnického hnutí a bojovat proti revizionismu, ale také proti sektářství, které se může stát hlavním nebezpečím . Nikdo nemá právo vyhnout se této povinnosti , ani se pokoušet zastírat vážnost hrozby proti jednotě, kterou je třeba bránit jako oko v hlavě . ( Potlesk. )

Neodsoudit znamená souhlasit a vážně poškodit společnou věc a věc svého vlastního lidu.

Mezinárodní dělnické hnutí poznalo již pokusy tohoto druhu. Ze zkušenosti však víme, že nemohou zastavit běh dějin a že jednota hnutí , uskutečněná na základě marxismu-leninismu, nako nec vždycky zvítězí.

O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří nedovedou změřit 228

hloubku tohoto tak vznešeného a tak přirozeného citu, jako je proletářský internacionalismus.

Drazí soudruzi! Pozdravte vaše dělníky a vaše rolníky, vaši inteligenci. Pozdravte vaše ženy a vaše děti, které budou vy růstat v míru díky naší síle, naší soudružnosti a naší jednotě, díky socialistické moci . ( Potlesk . )

Ať žije váš XII. sjezd a jeho perspektivy mírové práce pro blaho lidu !

At žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutí !

Ať žije přátelství národů Francie a Československa ! At žije mír a nejvznešenější a nejlidštější společnost , která existuje : at žije komunismus ! ( Bouřlivý potlesk. Delegáti povstá vaji. Volání: »At žije mir!« )

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Ansartovi za jeho vřelá slova , která vyjádřila bojový duch proletářského internacionalismu, který nás tak nedě.

litelně spojuje s pracujícím lidem a pokrokovými silami Francie a s mezinárodním proletariátem. ( Potlesk. ) Dále se přihlásil o slovo vedoucí delegace Komunistické strany Cíny, člen ústředního výboru soudruh Wu Siu-čchuan. Prosím , aby se ujal slova. >

Pozdrav Komunistické strany Cíny, přednesený SOUDRUHEM WU SIU - ČCHUANEM Drazí soudruzi !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Číny a jmé nem Komunistické strany Číny a čínského lidu tlumočíme XII . sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednic tvím Komunistické straně

Československa a československému

lidu vřelé bratrské pozdravy . ( Potlesk. ) Pod vedením Komunistické strany Československa dosáhl čes koslovenský lid obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu. Roční průmyslová výroba dosáhla v současné době více než čtyřnásobku

předválečné úrovně a socialistický sektor zaujímá více než 91 pro cent celkové výměry orné půdy. Čínský lid se velice raduje z úspě

chů, kterých jste dosáhli při výstavbě socialismu, neboť tyto úspě. 229

chy jsou užitečným příspěvkem pro naši společnou věc, věc socia lismu.

Současná mezinárodní situace je velmi příznivá pro lid všech zemí a velmi nepříznivá pro imperialismus a reakcionáře různých zemí. Síly socialistického tábora ještě více zmohutněly. Bouřlivě se rozvíjející národní a demokratické revoluční hnutí, jež zachva

cuje Asii, Afriku a Latinskou Ameriku, zasazuje těžké údery impe rialismu a kolonialismu. V kapitalistickém světě se zostřuje třídní

zápas a vzrůstá revoluční hnutí lidových mas. Široce se rozvíjí ma sové hnutí všech zemí světa proti imperialistické politice agrese a války na obranu světového míru . Urychluje se proces úpadku a rozkladu světového kapitalismu. Rozvíjejí se a stále více se zostřu jí různé rozpory, jež jsou vlastní imperialismu. Imperialistický tá bor dále spěje k rozkolu a rozpadu.

Čím je situace pro imperialismus nepříznivější , tím intenzívnější útoky imperialismus vede proti lidu různých zemí. Po svém nástu pu k moci provádí americký president Kennedy ještě dobrodruž nější a zákeřnější kontrarevoluční globální strategii. Používaje kontrarevoluční dvojí politiky, aktivně prosazuje pod kouřovou clonou míru politiku agrese a války. Ještě bezuzdněji uplatňuje po litiku z pozice síly, aktivně zbrojí, intenzívně připravuje jadernou válku, je stále připraven k válce vedené jadernými zbraněmi a přitom již vedl lokální války. Zároveň se marně snaží různými ma

chinacemi zlikvidovat národně osvobozenecké hnutí, potlačit revo luční hnutí lidu různých zemí, rozvrátit socialistický tábor a uvrh

nout lid celého světa do poroby a nadvlády amerického imperia lismu . Činy a jednání amerického imperialismu otevírají oči stále většímu počtu lidí na celém světě a umožňují jim stále jasněji si uvědomovat, že americký imperialismus je pohlavárem reakčních sil celého světa , nejhorším nepřítelem lidu celého světa a hlavním nepřítelem světového míru. Americký imperialismus se nedávno dopustil agrese proti ku bánskému lidu , a tím znovu odhalil svou ohyzdnou tvář. Všechen hrdinný kubánský lid , zmobilizován a semknut kolem svého revo lučního vůdce soudruha Fidela Castra , skálopevně stojí na přední

linii boje proti imperialismu, trvá na pěti spravedlivých požadav

cích , vede nezlomný statečný boj s americkým imperialismem a dosáhl velkých vítězství. Svým vítězným bojem uhájil kubánský lid nejen nezávislost a svrchovanost Kuby, své revoluční vymože. nosti a věc socialismu , ale i spravedlnost lidstva a světový mír. Čínský lid spolu s mírumilovným lidem celého světa rozhodně podporuje pět spravedlivých požadavků kubánského lidu, jakož i prohlášení ústředního vedení Sjednocených revolučních organi 230

zací Kuby a revoluční vlády Kuby ze dne 25. listopadu a všemi silami podporuje spravedlivý boj kubánského lidu až do jeho ko nečného a úplného vítězství. Události kolem Kuby přinesly revolučnímu lidu celého světa ne smírně hluboké zkušenosti a ponaučení. Dokazují, že Kennedy pá chá samé zločiny. V žádném případě nelze chovat k tomuto před staviteli monopolistické buržoazie USA vůbec žádnou iluzi neod

povídající skutečnosti . Události kolem Kuby dále dokazují, že ame rický imperialismus je navenek silný , a ve skutečnosti slabý a že slabému ubližuje a silného se bojí. To, čeho se americký imperia lismus nejvíce bojí, je revoluční boj kubánského lidu a revoluční

boj lidu Latinské Ameriky a lidu různých zemí celého světa. Plán

imperialismu na rozpoutání světové války je možno zmařit jen tak, že se různé velké síly současné doby - síly socialismu , síly národní a demokratické revoluce , síly dělnického hnutí různých zemí a všechny mírumilovné síly spojí, vytvoří nejširší jednotnou

frontu proti imperialismu, vedenému USA, a jeho lokajům , budou provádět správnou politiku a povedou ostrý a nesmlouvavý boj s nepřítelem . V tom spočívá jediná správná cesta k obraně svě tového míru. Právě tak postupoval revoluční kubánský lid a právě takovým způsobem dosáhl vítězství v boji. Tento jeho postup je naprosto správný. Nedopustil se ani chyby dobrodružství, ani chy by kapitulantství. Jedině tak, jak postupoval hrdinný kubánský

lid , to je pevně věřit v sílu lidu a opírat se o boj lidu, lze agreso rům srazit hřebínek a uhájit světový mír. Nestoudní zrádcové dělnické třídy , soudobí revizionisté, re

prezentovaní vedoucí skupinou Jugoslávie, podrobují se nátlaku imperialismu , ochotně mu slouží a ženou vodu na mlýn americké

mu imperialismu . Přisvojováním si titulu komunisty, zahalováním se do roušky marxismu-leninismu a vyvěšováním štítu socialistic kého státu chtějí oklamat revoluční lid celého světa a snaží se avšak marně - dezorganizovat boj proti politice agrese a války

prováděné americkým imperialismem, podrýt boj utlačovaných národů a utlačovaného lidu za osvobození a rozšířit do socialistic kých zemí » jugoslávskou cestu « . Titova klika je diverzantským oddílem amerického imperialismu při prosazování jeho kontrare

voluční globální strategie. Jak se na to poukazuje v moskevském Prohlášení, titovská klika » zradila marxismus-leninismus « , » pro

vádí podvratnou činnost proti socialistickému táboru a světovému komunistickému hnutí « , »vyvíjí činnost poškozující jednotu všech mírumilovných sil a států « a » další odhalování předáků jugosláv ských revizionistů a aktivní boj na obranu komunistického a děl

nického hnutí před protileninskými myšlenkami jugoslávských re 231

vizionistů zůstává i nadále nezbytným úkolem marxisticko - lenin ských stran « .

Moskevská Deklarace a moskevské Prohlášení poukazují na to,

že v zájmu mezinárodního komunistického a dělnického hnutí musí komunistické strany rozhodně, důkladně a neochvějně bojovat proti současnému hlavnímu nebezpečí mezinárodního komunistic kého hnutí

soudobému revizionismu

a zároveň musí rovněž

rozhodně, důkladně a neochvějně bojovat proti dogmatismu, sek

tářství, proti velmocenskému šovinismu a proti buržoaznímu na cionalismu v jiných podobách. Čínští komunisté vždy vedli a bu dou nadále vést tento boj a hájit čistotu marxismu- leninismu . Soudruzi, v zájmu společného boje proti nepříteli , revoluční věci lidu různých zemí a obrany světového míru je prvořadým úkolem komunistů všech zemí posílit jednotu všech socialistických zemí a jednotu mezinárodního komunistického hnutí. Vztahy mezi socia listickými zeměmi a vztahy mezi marxisticko-leninskými strana mi jsou založeny na marxismu - leninismu a proletářském interna cionalismu a na normách vztahů mezi bratrskými stranami a bra trskými zeměmi stanovených v moskevské Deklaraci a moskev. ském Prohlášení. Jak se praví v moskevském Prohlášení, » socia listický tábor zajišťuje skutečnou rovnoprávnost a samostatnost

každé socialistické země«, »všechny marxisticko- leninské strany jsou nezávislé, rovnoprávné, vypracovávají svou politiku podle konkrétních podmínek svých zemí, řídíce se zásadami marxis mu-leninismu a navzájem si pomáhají«. Přísné dodržování těchto

norem znamená , že v žádném případě nelze připustit, aby se jed na bratrská země , jedna bratrská strana vměšovala do záležitos tí druhé bratrské země a druhé bratrské strany a vnucovala své mínění druhým . I. v případě , že došlo mezi bratrskými zeměni nebo bratrskými stranami k odlišným názorům a neshodám, je je dině možno řídit se normami stanovenými v moskevském Prohlá šení »vypracovat společná stanoviska na základě konzultací a do hodnout společný postup v boji za společné cíle« . To jsou jedině

správné zásady pro řešení vztahů mezi bratrskými zeměmi a bratr skými stranami .

Vycházejíce ze stanovisek obrany jednoty bratrských stran a

jednoty bratrských zemí, čínští komunisté nemohou nevystoupit se vší rozhodností proti porušení těchto správných zásad . Proto

projevujeme hluboký zármutek nad způsobem jednání, jež zača lo před rokem a později bylo znovu a znovu opakováno , kdy jed na strana využívá tribuny svého sjezdu k otevřenému a jedno

strannému útoku na druhou bratrskou stranu . Dávno jsme již po ukázali na to, že takové jednání může pouze prohloubit nesho 232

dy, poškodit jednotu a způsobit zármutek příteli a radost nepří.

teli . Na neštěstí váš sjezd znovu opakuje toto jednání, jež po škozuje proletářskou internacionální jednotu a podniká otevřený a jednostranný útok na Albánskou stranu práce. ( Projevy nesou hlasu v sále . ) Nad tím musíme vyjádřit nesmírně hluboké poli

tování. Upřímně doufáme , že si všichni vezmeme k srdci věc pro letářské revoluce a společné zájmy boje proti nepříteli, že bude

me dodržovat normy stanovené v moskevské Deklaraci a mos kevském Prohlášení a správnou cestou odstraníme neshody a ob

novíme jednotu . Čínští komunisté jsou nadále ochotni vynakla dat veškeré své síly na obranu a posílení velké jednoty socialis

tického tábora a velké jednoty mezinárodního komunistického hnutí .

Soudruzi ! Pracovitý a statečný čínský lid pod vedením Komu

nistické strany Číny a jejího ústředního výboru v čele sé soudru hem Mao Ce-tungem, vysoko třímaje tři rudé prapory – generál. ní linii socialistické výstavby , velký skok vpřed a lidovou komu nu – dosáhl velkých úspěchů ve výstavbě socialismu. Nadšeně

odpovídaje na výzvu X. plenárního zasedání ústředního výboru strany 8. funkčního období, náš lid nyní, nadále vysoko pozve. daje tři rudé prapory , jednotně jako jeden muž bojuje za nový

vzestup národního hospodářství a za nová vítězství věci socialis tické výstavby . Generální linie zahraniční politiky, kterou důsledně provádí naše země v mezinárodních záležitostech, tkví v tom : Na zákla

dě zásad proletářského internacionalismu rozvíjet vztahy přátel. ství, vzájemné pomoci a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními bratrskými socialistickými zeměmi ; na základě pěti zá

sad usilovat o mírové soužití se zeměmi s odlišným společen skym zřízením a bojovat proti imperialistické politice agrese a války ; podporovat revoluční boj utlačovaného lidu a utlačovaných

národů různých zemí proti imperialismu a kolonialismu. Lid naší země bude nadále trvat na této generální linii zahraniční politi

ky, spolu s lidem světa vést společný boj a svým podílem při spívat k vítězství věci světového míru, národní nezávislosti , de mokracie a socialismu .

Drazí soudruzil v dlouhodobém revolučním boji a při výstav

bě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporo. val a navázal mezi sebou vztahy hlubokého přátelství. Jsme pře svědčeni, že se přátelství mezi oběma našimi stranami a mezi li dem obou našich zemí bude dále upevňovat a rozvíjet na zákla dě marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu a v sou 233

ladu s revolučními zásadami stanovenými v moskevské Deklaraci a moskevském Prohlášení. Nechť den ode dne silí bratrské přátelství obou našich zemí.

Dovolte nyní, abych přečetl blahopřejný telegram ústředního vý boru Komunistické strany Číny. Drazí soudruzil Ústřední výbor Komunistické strany Číny za sílá jménem Komunistické strany Číny a čínského lidu XII. sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím Ko munistické straně Československa a československému lidu vře. lé pozdravy .

Československý lid pod vedením Komunistické strany Česko slovenska dosáhl obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu. Jsme přesvědčeni , že budete nadále dosahovat úspěchů v další výstavbě socialismu.

V boji proti imperialismu a při výstavbě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporuje a jeden druhému pomá há . V budoucnu budou čínský lid a Komunistická strana Číny stejně jako v minulosti nadále posilovat přátelství a spolupráci mezi lidem Číny a Československa a mezi oběma stranami na základě marxismu - leninismu a proletářského internacionalismu.

At žije nerozborné přátelství mezi lidem Číny a Českosloven ska !

Ať žije velká jednota socialistického tábora a velká jednota me zinárodního komunistického hnutí ! Ať žije marxismus - leninismus ! ( Potlesk. ) OSTREDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY CINY

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Wu Siu -čchuanovi za jeho projev.

Chci jenom podotknout, že naše strana vždy otevřeně hovořila o vnitropolitických a mezinárodních otázkách. Na sjezdu jsme vždy i při projednávání těchto otázek uplatňovali vnitřní demo

kracii a v tom je síla naší strany. ( Potlesk, volání: »Ať žije KSČI« ) My nenapadáme albánský lid ani Albánskou stranu práce, ale otevřeně hovoříme na adresu předáků této strany, kteří jsou na cestě odchodu z tábora mezinárodního dělnického hnutí. Mů

žeme ujistit Komunistickou stranu Číny, že budeme vždy stát na zásadách proletářského internacionalismu, že budeme stát na zá. sadách boje proti imperialismu a boje za mír. Potlesk .) Vždy budeme bojovat za jednotu mezinárodního komunistického dělnic kého a revolučního hnutí a bojovat proti těm, kteří tuto jednotu 234

narušují. ( Bouřlivý potlesk , delegáti povstávají. Volání: »At žije

KSČ!« , »At žije Sovětský svaz !«, » At žije družba mezi KSČ a KSSS !« )

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v diskusi. Slovo má sou druh Jaroslav Miska, ředitel Sdružení ostravsko-karvinských do lů. Po něm promluví vedoucí delegace Strany slobody Michal Žákovič.

SOUDRUH JAROSLAV MISKA,

severomoravská krajská organizace KSČ

Rozvoj těžby v ostravsko-karvinském revíru se v období od XI.

sjezdu do dnešního dne vyznačoval nerovnoměrností v plnění plánu. Základní příčiny této nerovnoměrnosti spočívají ve váž ných nedostatcích řízení, ministerstvem paliv a energetiky počí naje a úseky šachet konče. Přes tyto nedostatky jsme od XI. sjezdu do XII . sjezdu strany zvýšili denní těžbu uhlí v ostravsko

karvinském revíru o 10 tisíc tun. Od roku 1963 zvyšujeme těžbu denně o 4200 tun. Nepříznivý vývoj těžby v ostravsko - karvinském revíru musel však být v minulosti několikrát projednáván nej

vyššími stranickými a vládními orgány. Z uložených opatření by la vcelku dobře plněna opatření krátkodobá, nebyla to však ta opatření, která měla zabezpečit dlouhodobou konsolidaci revíru . Při hodnocení plnění posledního usnesení strany a vlády ke

zlepšení situace v ostravsko- karvinském revíru musím znovu kon statovat, že jsme splnili jen převážnou většinu krátkodobých opatření . I partneři ostravsko -karvinského revíru se vyrovnali hlavně

s úkoly nejbližší doby , vážně však zaostávala realizace těch opa tření, která měla vytvořit předpoklady pro další rozvoj a konso lidaci těžby v ostravsko- karvinském revíru.

Pokládám za správné uvést, jaká pomoc byla revíru poskytnuta ústředními orgány, co všechno bylo vykonáno od usnesení strany a vlády z roku 1961 pro posílení preference hornické práce. Pracovníkům v rubání se nyní vyplácí místo šesté již sedmá třída. Byly zvýšeny základní platy techniků s úsekovou působ ností. Jenom na tyto mzdové a platové úpravy vyplácíme ročně

70 miliónů korun. Kromě bezplatného výdeje pracovních oděvů zavádíme postupně na našich dolech bezplatné vydávání pracov ního prádla, ručníků a mýdla. Horníci dostávají půl litru mléka denně ; jen v letošním roce ho bylo vydáno přes 4 milióny litrů. Podstatně vzrostl rozsah služeb poskytovaných našim pracujícím 235

v závodním stravování a podstatně vzrostla i jejich kvalita. Proti

stejnému období loňského roku vzrostl maloobchodní obrat v zá vodním stravování o 35 miliónů korun .

Na úseku přípravných prací jsme zabezpečili podstatné zvýšení ražby a proti loňskému roku jsme vyrazili o 48 kilometrů chodeb navíc. Podstatně vzrostla kombajnová těžba. 23. listopadu byla poprvé překročena hranice 40 000 tun denní těžby kombajny. Po dil kombajnů na celkové těžbě z rubání činí od počátku roku 42 procent; loni to bylo jen 29 procent. Při rozšiřování zkušeností předních kombajnových kolektivů na rážíme však na nedostatečnou kapacitu strojírenské základny ,

která , ač je řešena ještě dalším vládním usnesením, stále nestačí krýt potřeby ostravsko- karvinského revíru.

Přes četná opatření nedokázali jsme v letošním roce zajistit splnění plánu těžby. Od začátku roku až do července jsme státní plán nejen plnili , ale překračovali - pomocí plánovaných i ne

plánovaných směn v nedělích - ve všech rozhodujících ukazate lích. V té době jsme vyhlásili závazek, že dáme 100 000 tun nad

plán . Přecenili jsme své síly. V letních měsících značně poklesla úroveň organizátorské práce, na některých šachtách došlo k se beuspokojení. Pracujícím nebyly vždy vytvářeny příznivé podmín ky pro plnění úkolů, poklesl důlní výkon i produktivita práce. Přes 40 procent pracovišť neplnilo plán těžby. Na druhé straně chci vysoko vyzvednout, že naši havíři , tech

nici a přechodní pracovníci prokázali velikou obětavost při neděl ních těžbách. Bez těchto směn by nebyl plán prvního pololetí

splněn a celkový výsledek by byl horší. Proti minulým letům je zde ten rozdíl, že dříve celou nedělní těžbu dostala republika na víc , v nadplánu, letos však máme neděle v plánu. V roce 1963 nechceme o nedělích těžit a zakrývat tak nedostatky , které dělá me ve všední dny , a také chceme též zabezpečit našim horní

kům odpočinek. Nedělními směnami byla odčerpána značná část času, který měl být věnován na údržbu jam. Technický stav těž ních jam se v průběhu letošního roku, a zejména v letošním období značně zhoršil. Přesto , že v druhém pololetí neplníme plán těžby, podařilo se nám v tomto roce podstatně zlepšit hospodár ské výsledky a do konce října jsme dosáhli snížení plánované ztráty o 16 miliónů Kčs, přičemž náklady na výrobu v ostravsko karvinském revíru byly sníženy na 98,5 % .

K nejzávažnějším problémům v revíru však patří neplnění úko 10 na úseku investiční výstavby. Prakticky žádná z akcí uvede

ných v harmonogramu není plněna ke stanovenému termínu . Tak

například nebudou v termínu uvedeny do provozu těžební kapa 236

city na dolech Sverma a Jeremenko a úpravny uhlí na dolech Hlubina, Jeremenko a Suchá - Stonava . Výstavba úpraven si vůbec zaslouží zvláštní pozornost z hlediska zajištění kvalitního uhli vhodného pro koksování . Strojírenské podniky v některých pří padech nedodaly pro nové úpravny ani náhradní díly – vůbec velmi špatně zásobují nově vybudovaná prádla . Jsme tak nuceni vyrábět náhradní díly pro prádla neefektivně v podnikových dil nách, což značně ztěžuje i provádění preventivních oprav. Neuspokojivý stav na nových úpravnách způsobil od roku 1959 do roku 1961 našemu hospodářství 127 miliónů Kčs ztrát.

Skutečné ztráty jsou ještě větší , především proto , že hutní pod niky dostaly méně kvalitní koks i uhlí a nebyly splněny ani zahra niční dodávky. Je ironil, že nás penalizují za špatnou jakost pra

ného uhlí právě ty podniky ministerstva hutí a rudných dolů , kte ré nám dodávají nekvalitní prádla .

Jak je třeba s ostravským uhlím hospodařit , ukazuje další po třeba investiční výstavby například v Příborské oblasti . Podle zpracované studie by měly být vzhledem k potřebám národního hospodářství vybudovány doly s denní těžební kapacitou 30 000 tun. Tuto výstavbu je nutno důsledně prověřit, neboť studie uka zuje potřebu investičních prostředků ve výši asi 18 miliard ko run do roku 1980 a počet zaměstnanců asi 45 000.

Úkoly kladené na revír v příštím roce jsou stále velmi náročné. Proti očekávané skutečnosti v letošním roce vzrostla těžba 0 1 200 000 tun. Pro zajištění úkolů v roce 1963 děláme řadu opa

tření. Chceme udržet vyšší objem při ražení přípravných chodeb. K tomu využijeme zkušeností předních razičských kolektivů, kte ré dosáhly rekordních postupů v ražení důlních děl. Takových ko lektivů máme 10. Dobré kolektivy máme u VOKD, hlubičů jam

a razičů překopů . Podle doporučení sovětských expertů zaměřu jeme hlavní pozornost na koncentraci porubů a příprav. Půjde zejména o podstatné zvýšení postupu u porubné fronty příprav ných předků, které umožní při stejné výši těžby snížit počet pra covišt.

Koncentrace pracovišt a soustředění kvalifikovaných sil je také

nutné proto, že dnešní kvalifikační složení pracovníků v ostrav sko -karvinském revíru je naprosto nedostatečné. Z 55 tisíc hor

níků je pouze 6 tisíc vyučených v oboru, asi 20 tisíc jich pracuje v hornictví déle než 5 let. I techniků je na našich dolech velmi málo. Od roku 1957 dodnes přibylo na dolech OKR více než 17

tisíc důlních dělníků, avšak pouze 440 techniků. Na jednoho technika připadá na dolech v OKR téměř 14 dělníků , což je vy soko nad průměr ostatních uhelných revírů. To je také jeden z dů 237

vodů, proč s velkými obtížemi řešíme technickou problematiku těžby ostravsko-karvinského revíru. Přesto směrná čísla pro při jímání do prvních ročníků Vysoké školy báňské v Ostravě neod povídají potřebám našeho revíru, a navíc ještě - někteří absol venti této školy musí odejít do hornických podniků v jiných reví -

rech. Totéž platí pro průmyslovou horní školu v Ostravě.

Plnění těžebních úkolů nesmí být v rozporu s bezpečností při práci. O tom hovoří dokument strany a vlády, který byl přijat po havárii na dolech Dukla a Čs. armády . Pro zvýšení bezpečnosti

na dolech je ročně vynakládáno přes 60 miliónů korun. Z této částky bylo mimo jiné pořízeno 50 km vysokotlakých hadic pro zavlažování, 60 tisíc sebezáchranných přístrojů a 5 tisíc inter

perametrů. Díky této soustavné péči se vytvářejí předpoklady pro další zlepšení situace ve větrání, snižování prašnosti, úrazovos ti, a tím pro celkové zlepšení hygieny a kultury hornické práce. Se současným stavem nejsme spokojeni. Přestože došlo k urči tému snížení úrazovosti, musíme velmi přísně a nekompromisně

řešit každé sebemenší narušení bezpečnostních předpisů. Při jednání , okresní konference strany v Karviné vyhlásily jednotlivé důlní podniky závazek, že budou na počest XII. sjezdu strany těžit kombajny 40 000 tun uhlí denně. Současně vyzvaly

dolnoostravské oblasti k zajištění 5000 tun uhlí denní těžby po mocí strojů. Tato výzva byla přijata a stala se programem tech nického rozvoje pro rok 1963, v němž chceme v celém revíru těžit více než 45 000 tun uhlí denně pomocí strojů. Usilujeme o to

proto, že chceme zbavovat havíře dřiny, zvyšovat produktivitu, kulturu a bezpečnost hornické práce. Jsme přesvědčeni, že toto naše odhodlání najde odezvu i u našich dodavatelů strojírenského zařízení, abychom mohli tento náročný úkol splnit.

Dalším naším úkolem je zlikvidovat do konce roku 1965 nej těžší práci v hornictví, to je sbíjení uhlí v rubání. Jednou z vel kých rezerv zvýšení těžby uhlí v ostravsko- karvínském revíru

je snížení počtu porubů neplnících plán. Úkol vytyčený krajským

výborem strany v Ostravě – aby 80 % porubů plnilo plán a 95 % pracujících plnilo své normy , není dosud splněn. Musíme se za měřit zejména na poruby nedosahující jednometrového postupu

porubní fronty a na poruby neplnící plán. Uvedu příklad . 30, lis. topadu letošního roku nesplnilo svůj plán těžby 108 rubání, a přes to revír splnil denní plán těžby díky překročení úkolů v ostat. ních porubech . To znamená , že máme dosud hodně rezerv jak

v porubech, které neplní plán, tak i v jejich koncentraci. Od do pravy budeme potřebovat , aby nás nebrzdila. Přejeme dopravě, aby všechny vlaky jezdily tak přesně, jako jely vlaky z Ostravy 238

na sjezd. Přijeli jsme o dvě minuty dříve. Když to bude tak jezdit, bude dobře . / Potlesk . )

Hlavním úkolem techniků, od ředitele sdružení až po revír níky, bude vyvinout nutné úsilí pro to, aby naši havíři mohli spl

nit ve všech porubech své plány. Daleko energičtěji než dosud

budeme prosazovat kázeň a disciplínu a řídit se výzvou před

ních pracovníků našeho národního hospodářství – o vytvoření socialistického poměru k práci . Při rozvoji péče o pracující jsme věnovali příliš mnoho času

přesvědčování bulačů a jim podobných a zapomínali jsme na naše poctivé kádrové a přechodné pracovníky. Chceme věnovat před nostní péči těmto našim svědomitým a poctivým pracovníkům, kteří jsou oporou těžby v revíru. Takto chceme pochopit poučku, že rozhodujícím činitelem řízení je soustavná péče o pracující.

Od těch nejlepších pracovníků budeme vycházet , k nim se vracet , budeme nejen lidi řídit, ale též se od nich více učit. Toto poznání se prosazuje ve vědomí našich ředitelů a všech hospodářských

pracovníků. Vždyť v minulosti bylo naprosto přesvědčivě proká záno, že havíři stojí na svých místech, že chtějí plnit.plán. Celé umění plnit státní plán spočívá v tom, jak dovedeme zajistit do statek porubních front a všechny ostatní podmínky, které havíř nutně potřebuje ke své práci. Předpoklady ke konsolidaci revíru budeme vytvářet v roce 1963 , a to na úseku stabilizace pracov nich sil.

Chceme skoncovat i se stavem, kdy absolventi hornických uči.

lišť nestačili krýt ani přirozené úbytky ve stavech pracovních sil. Práce horníka se bude stále více stávat prací strojnika . Nebu deme proto učně školit jenom jednomu univerzálnímu oboru -

horník pro dobývání uhlí - ale specializovaným oborům : stroj-. ník dobývacích a razicích strojů, důlní elektromontér, zámečník a podobně. Jsem přesvědčen, že dojde ke kvalitativnímu zvratu

1 v náboru chlapců do hornictví a že právě ti nejlepší žáci na ško lách a s nimi i jejich rodiče a učitelé - budou právem hrdi na to, že si zvolí za své budoucí povolání hornictví. V závěru chci zdůraznit úkoly uložené našemu revíru jsou veliké, avšak splnitelné, i když s krajním vypětím sil . Uděláme všechno, aby slova výzvy Za socialistický poměr k práci, za děl nickou čest byla naplněna skutky havířů ostravsko-karvínského -

revíru. ( Potlesk .)

Chtěl bych se ještě vyjádřit k vystoupení zástupce Komunistic ké strany Číny. Jak jsem rozuměl, pokládá za nespravedlivé, že

my tady na sjezdu kritizujeme vedoucí pracovníky Albánské strany práce. Proč však soudruh nekritizoval albánské vedoucí 239

za to, že rozbíjejí jednotu komunistického hnutí a pomlouvají So

větský svaz ? – V naší zemi říkáme : Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Toto heslo znají všichni – od těch nej

menších dětí, které tu byly, až po nás, všechny komunisty i bez partijní – a všem vychází ze srdce. My nikdy a nikomu nedovo líme pomlouvat Sovětský svaz, sovětské komunisty, sovětskou vládu, ústřední výbor KSSS a soudruha Chruščova. To nikdy ne dopustímel ( Bouřlivý potlesk .) SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Miskovi za jeho diskusní příspěvek. Nyní udě

luji slovo vedoucímu delegace Strany slobody Michalu Žákovi čovi. Prosím, aby přednesl svůj pozdravný projev. (Potlesk./ Zdravice Strany slobody, přednesená MICHALEM ŽAKOVIČEM

Drahé soudružky a soudruzi, drazí přátelé ! S hlubokou úctou a vznešenými pocity vystupuji na tomto vy sokém fóru, abych jménem ústředního výboru Strany slobody,

jejích funkcionářů a členského aktivu, jakož i jménem celé dele gace, tlumočil vřelé a upřímné pozdravy vám , účastníkům sjezdu, a vaším prostřednictvím celé Komunistické straně Českosloven ska a přál XII . sjezdu úspěšný průběh .

XII. sjezd Komunistické strany Československa je sjezdem strany, která si svou prací získala lásku a úctu všech statečných občanů naší vlasti , z vůle pracujícího lidu se stala uznávanou vůdkyní, je a zůstává osvědčenou vedoucí a řídící silou naší jed notné Národní fronty . Ve své činnosti získala významné zkuše nosti při socialistické přeměně naší vlasti a v praxi osvědčila své teoretické a bojové schopnosti tím , že správně uplatňovala

obecné zákony marxismu -leninismu v Československých podmín kách . Vedla dělnickou třídu v duchu těchto zásad , v duchu ne ochvějného přátelství a upřímného bratrství se Sovětským sva zem a přeměnila prací miliónů rukou statečných občanů naši vlast v mohutný pilíř obrany socialismu a míru , v pevnou oporu světové socialistické soustavy . Vše to uskutečnila v období, kdy se monopolisté a jejich přisluhovači ze všech sil a všemi prostředky

snaží zastavit dějinný vývoj lidské společnosti. Dosažené výsledky jsou tedy nejen naším vlastním úspěchem , ale současně též dalším příspěvkem silám socialismu, míru a mírovému soužití národů. 240

Pod vedením KSČ a jejího ústředního výboru , v jednotě myšlení a činů jsme u nás dosáhli mnoha významných úspěchů a uply . nulé období od XI. sjezdu KSC bylo obdobím naplněným velkými činy. Definitivně u nás zvítězil socialistický společenský řád a na. še společnost se stává novou , socialistickou společností. Dosáhli jsme dalších úspěchů v upevnění materiálně technické základny socialismu, její základy silily a rostly ve všech čás

tech naší socialistické republiky. Provoz zahájily desítky nových závodů. Celá řada průmyslových objektů byla zmodernizována a zrekonstruována. Vyrostly nové přehrady a elektrárny. Začali jsme

hloubit nové doly. Ropovodem Družba nepřetržitě plyne pro po třeby našeho průmyslu sovětská ropa. Na východě naší vlasti roste nová, mohutná metalurgická základna - Východoslovenské železárny. Postupně se upevňovala a rozvíjela též zemědělská vý. roba a byly vytvořeny předpoklady pro rychlý vzestup i tohoto odvětví národního hospodářství.

Předpoklady jsou vytvořeny a v předsjezdové diskusi se ukázalo, že v iniciativě a odhodlání pracujících je obrovská síla, jež do káže překonat překážky, které se stavějí do cesty našemu úsilí.

Výhledy uvedené v dokumentu doslova zapálily statisíce pracu. jících. Desetitisíce návrhů, námětů a připomínek přesvědčivě uká zaly , že pracující naší vlasti jsou odhodláni vykonat vše, co je v je jich silách, pro další upevnění , socialismu, pro jeho vítězství. Toto

jejich odhodlání a rozhodnutí vyplývá z vědomí a přesvědčení o správnosti cesty , po které KSČ vede naše snažení, z vědomí, že cesta, kterou ona ukazuje, vede k dovršení socialismu a otevírá cestu k životu lidstva v míru a spokojenosti. Všichni se neustále přesvědčujeme, že politika KSC je v úplné shodě se zájmy našeho lidu, že je to politika, která odpovídá jeho přáním a touhám, jeho tvůrčímu rozletu. Výslednicí toho je velká pracovní aktivita , která se tak výraz ně projevila v mohutném rozmachu socialistického soutěžení na počest XII. sjezdu a též v živém ohlase a porozumění, s kterým

pracující přijímají a začínají uskutečňovat obsah výzvy před ních pracovníků našeho národního hospodářství: Za socialistický

vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce. Tak jako statisíce, tak i příslušníci naší strany správně pocho pili a chápou velikost a odpovědnost současné doby a podle toho také v uplynulém období pracovali . Není pro nás větší cti a většího cíle než boj za splnění úkolů , které vytyčuje KSČ a jejichž uskutečňování se stává věcí cti a svědomí každého příslušníka naší strany .

Okoly přijaté a vytyčené tímto sjezdem budou vyjadřovat vůli 241

1

{

pracujících naší vlasti, vůli nás všech, kteří budeme s největším odhodláním a láskou podporovat a plnit všechny úkoly, které při jme významný XII. sjezd Komunistické strany Československa. ( Potlesk . )

SOUDRUH FRANTISEK ZUPKA :

Děkuji předsedovi Strany slobody Michalu Žákovičovi za jeho bratrský , soudružský, pozdravný projev. Nyní, soudružky a soudruzi, uděláme hodinovou přestávku. Na

večeříme se. V jednání budeme pokračovat přesně v 19 hodin 30 minut. Přeji vám dobrou chuť a též dobrou večeři. ( Jednání přerušeno v 18 hod. 30 min. )

( Jednání zahájeno v 19 hod. 32 min. ) SOUDRUH PAVEL HRON :

Soudruzi a soudružky ,

pokračujeme v jednání. O slovo požádal vedoucí delegace Jed notné socialistické strany Německa, člen politického byra, sou druh Friedrich Ebert. Prosím, aby se ujal slova. ( Bouřlivý po tlesk. )

Pozdrav Jednotné socialistické strany Německa, přednesený SOUDRUHEM FRIEDRICHEM EBERTEM

Milé soudružky a soudruzi!

Dovolte mi , abych jménem ústředního výboru Jednotné socialis

tické strany Německa srdečně poděkoval za pozvání na XII . sjezd Komunistické strany Československa. Zároveň tlumočím delegá tům vašeho sjezdu a československému lidu bratrské bojové po zdravy ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa, jeho prvního tajemníka soudruha Waltra Ulbrichta, jakož i všeho obyvatelstva Německé demokratické republiky. ( Potlesk. ) Se zadostiučiněním sledujeme velké úspěchy, kterých dosáhli pracující našich obou zemí pod vedením svých marxisticko-lenin

ských stran v uplynulých letech. Základní úkoly přechodného ob dobí od kapitalismu k socialismu byly vyřešeny a bylo dosaženo 242

stadia vývoje, ve kterém se bouřlivě rozvíjejí výrobní síly důsled ným využitím ekonomických zákonů socialismu. S velkou radostí a zájmem sledujeme, a s námi všichni pracu jící naší republiky , nezadržitelný postup pracujících vaší země

pod vedením komunistické strany na cestě k dalšímu upevnění a rozvoji socialistického společenského zřízení. Československá dělnická třída ve svazku se všemi pracujícími zvýšila podstatně úroveň výroby ve své zemi. Vážnost Českoslo

venské socialistické republiky, opírající se o těsnou spolupráci s ostatními socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským sva zem, podstatně stoupla. K významným úspěchům, o kterých hovořil soudruh Antonín

Novotný ve zprávě ústředního výboru XII. sjezdu, vám, milé sou družky a soudruzi, upřímně blahopřejeme a jsme přesvědčeni , že

československý lid splní úspěšně i velké úkoly , které vytyčuje tento sjezd. ( Potlesk. )

Mírumilovní lidé celého světa hledí s rostoucí důvěrou na so

cialistický tábor a zejména na Sovětský svaz, který jako jeho nejsilnější ekonomická, politická a vojenská mocnost vykonává výstavbou komunismu pionýrskou práci pro celé lidstvo. (Po tlesk. )

Rozhodnou a pružnou politikou sovětské vlády a soudruha N. S. Chruščova osobně byla včas znemožněna plánovaná agrese seve

roamerického imperialismu v karibské oblasti a svět byl ušetřen hrůz atomové války , byla zajištěna národní nezávislost a sociálni rozvoj revoluční Kuby . V protikladu k tvrzení dogmatiků, zejména dobrodruhů a roz kolníků ve vedení Albánské strany práce, Jednotná socialistická

strana Německa spatřuje v politice Komunistické strany Sovět ského svazu vynikající příklad důsledného použití zásad marxis luu - leninismu k zabránení válce, zajištění míru na celém světě a pozic socialismu. 1 Bouřlivý potlesk. ) stí zjištujeme, že se přátelské vztahy mezi Německou

demokratickou republikou a Československou socialistickou re publikou velmi dobře vyvíjejí. Porady , které se konaly u příleži tosti návštěvy stranické a státní delegace Německé demokratic ké republiky v kvetnu tohoto roku ve vaší zemi , přispěly k tomu,

že se prohloubila spolupráce obou našich zemí na všech úsecích politického, hospodářského a kulturního života . Uskutečňování závěrů jednání týkajících se rozšíření socialistické dělby práce a výrobní kooperace pomůže oběma zemím rychleji a lépe vyřešit

úkoly výstavby socialismu a dalšího upevnení socialistické spo lečnosti. ( Potlesk. ) 243

Pracující Německé demokratické republiky konají velkou práci pro další upevnění a posílení svého státu dělníků a rolníků. Zvlášť významné je, že v posledních letech se všichni rolníci sdružili

v zemědělských výrobních družstvech. Tím zvítězily socialistické výrobní vztahy i v zemědělství.

Hlavním obsahem činnosti dělnické třídy, rolníků, inteligen ce a příslušníků všech ostatních vrstev pracujících bude nyní roz vinutá výstavba socialismu. Představuje – jak se říká v návrhu

programu naší strany – kvalitativně nový stupeň rozvoje hospo dářství a celého společenského života v Německé demokratické republice.

V této etapě jde o to, rozvíjet národní hospodářství Německé demokratické republiky, zvyšovat na základě nejvyššího stavu vě. >

dy a techniky dále výrobu a produktivitu práce. Dovršením so cialismu překonáme disproporce a ztráty, jež vyvstaly v důsledku rozdělení Německa a studené války, kterou imperialisté vedli při otevřených hranicích proti Německé demokratické republice. Tím bude také dána možnost, aby život našeho obyvatelstva se stal příjemnějším a krásnějším. Spolehlivá ochrana státních hranic Německé demokratické re publiky , uskutečněná 13. srpna 1961 proti politice agrese, naru

šování a podkopávání ze strany západoněmeckých militaristů a revanšistů , byla těžkou ranou pro ultrareakcionáře v Bonnu . Před celým světem byla demonstrována úplná bezvýchodnost válečné

politiky militaristů v západním Německu a byl zachráněn mír ! Také v zemích NATO se mnohým lidem ujasnilo, že německý stát dělníků a rolníků byl jednou provždy vytvořen na pevných zá kladech, aby už nikdy nebylo možné v Německé demokratické

republicę otočit kolo dějin zpět. ( Potlesk. ) Militaristé v západním Německu by chtěli porážku, kterou utrpě. li v druhé světové válce, odčinit silou. Natahují své krví potřís něné ruce také po československém území. Československý lid je pevně spojen s národy socialistických zemí a se všemi mírumi

lovnými silami světa ve společném boji proti hrozícímu nebezpečí třetí atomové světové války, které vychází ze západního Ně . mecka ,

Dnes jako dříve je prvořadým úkolem zajistit mír pro německý lid , a tím také pro Evropu a celý svět. Již nikdy nesmí z německé půdy vzejít válka ! ( Potlesk. ) Mírumilovní lidé celého světa žádají

stále naléhavěji uzavření mírové smlouvy s Německem, která by odstranila zbytky druhé světové války, odstranila by základny NATO v západním Berlíně a zlikvidovala by nynější okupační re 244

žim. Německá mírová smlouva by usnadnila také uskutečnění všeobecného a úplného odzbrojení. S dovršením rozvinuté výstavby socialismu v Německé demo

kratické republice upevníme a posílíme první německý stát děl níků a rolníků jako nepřemožitelnou baštu míru, demokracie a

socialismu. Nikoliv podle plánů ultrareakcionářů 2 Bonnu a do brodruhů ze západního Berlína, nýbrž po vzoru Německé demo kratické republiky, jediného pravoplatného německého státu, pů jde vývoj v Německu. ( Potlesk. )

Vysoce si vážíme aktivní podpory, kterou poskytuje Komunis tická strana Československa a vláda Československé socialistické republiky návrhům vlád Německé demokratické republiky a So větského svazu na uzavření mírové smlouvy s Německem a pře měnu západního Berlína ve svobodné město. S radostí a vděčností jsme přijali prohlášení na tomto sjezdu, že Československá socia

listická republika podporuje mírovou politiku Německé demokra tické republiky. ( Potlesk .) Prohloubení nerozborného přátelství našich národů a rozvoj všestranné spolupráce obou našich stran

a vlád a společný boj obou našich národů proti našemu úhlavnímu nepříteli, západoněmeckému militarismu, je důsledným pokračo váním našeho bojového svazku, který ukovali v temných letech fašismu nejlepší představitelé německého a československého děl nického hnutí.

Milé soudružky a soudruzi ! Jednotná socialistická strana Německa je v bratrském svazku s komunistickými a dělnickými stranami celého světa . Bojuje za jednotu mezinárodního komunistického hnutí, ale vždy za jedno

tu na principiální základně. Naše strana se řídí ve své práci spo lečnými prohlášeními z let 1957 a 1960. Přitom vycházíme z toho, že naším vzorem je Komunistická strana Sovětského svazu jako nejzkušenější ze všech bratrských stran. Jednotná socialistická strana Německa stojí pevně po boku Komunistické strany Sovět ského svazu, pod jejímž vedením Sovětský svaz výstavbou komu

nismu uskutečňuje nejsmělejší plány lidstva . (Potlesk .) Socialistický světový systém vstoupil do nové, vyšší etapy své ho vývoje. Konkrétním výrazem toho jsou velké úkoly , které si ukládají obě naše strany. Splníme je všechny se ctí ! Cesta vpřed

je jasně ozářena velkolepými perspektivami míru, dovršením so cialistické výstavby a přechodu ke komunismu, které vytyčuje XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Dovolte mi, milé soudružky a soudruzi, abych jednání vašeho XII. sjezdu popřál ještě jednou dobrý průběh a plný úspěch. (PO tlesk. ) 245

At žije Komunistická strana Československal ( Potlesk .) Ať žije pevné přátelství mezi lidem Německé demokratické re publiky a Československé socialistické republiky ! ( Potlesk. ) Ať žije nerozborná jednota a semknutost socialistického tábo ra v čele se Sovětským svazem ! ( Potlesk.)

Ať žije socialismus a mír! ( Bouřlivý potlesk. Delegáti povstávají.) V závěru soudruh Ebert předal XII. sjezdu KSČ dopis OV Jed notné socialistické strany Německa : Drazí soudruzi !

Ústřední výbor Jednotné socialistické strany Německa posílá delegátům XII. sjezdu Komunistické strany Československa a vše mu československému lidu srdečné a bratrské bojové pozdravy.

Pod vedením své marxisticko-leninské strany dosáhla česko slovenská dělnická třída ve svazku s pracujícími země velké úspě chy ve výstavbě socialismu. Tím přispěla zároveň k dalšímu upev nění socialistického světového systému, který v čele se Sovět ským svazem vstoupil do nové, vyšší etapy svého vývoje.

Pracující Německé demokratické republiky připravují nyní s velkým nadšením VI. sjezd Jednotné socialistické strany. Na zá kladě vítězství socialistických výrobních vztahů začali s řešením úkolu rozvinuté výstavby socialismu v Německé demokratické re

publice. Zvlášť významné je upevnění morálně politické jednoty lidu pod vedením dělnické třídy a všestranné posílení Německé demokratické republiky .

Nerozborné pouto nepřemožitelného učení marxismu-leninis mu a socialistického internacionalismu nás pojí s ostatními socia listickými zeměmi , obě naše strany a lid Německé demokratické republiky a Československé socialistické republiky bojují společně za dovršení výstavby socialistického společenského řádu ve svých zemích. To ztělesňuje dnes tradiční bojový svazek, který ukovali

nejlepší představitelé německého a československého dělnického hnutí v letech společného boje proti fašismu a válce.

Společně bojujeme za odstranění hrozícího nebezpečí, které představuje pro bezpečnost našich obou národů a národů celé

Evropy agresívní revanšistická politika západoněmeckého milita rismu. Významným mírovým úkolem je zmírnění napětí v Evropě a odzbrojení , uzavření německé mírové smlouvy, kterým budou odstraněny zbytky druhé světové války a na jejímž podkladě se západní Berlín promění ze základny NATO ve svobodné město.

Přejeme XII. sjezdu Komunistické strany Československa úspěš ný průběh a všemu československému lidu další velké úspěchy

při upevňování Československé socialistické republiky. 246

Ať žije nerozborné přátelství mezi národy Německé demokra

tické republiky a Československé socialistické republiky ! At žije jednota a semknutost socialistického tábora v čele se

Sovětským svazem ! Ať žije socialismus ! Ať žije mír !

Se socialistickým pozdravem WALTER ULBRICHT,

první tajemník ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Ebertovi. Uděluji slovo soudruhu José Augus tino Gonzalesovi, zástupci generálního tajemníka Komunistické strany Chile. Prosím, aby se ujal slova. (Potlesk. ) Pozdrav Komunistické strany Chile, přednesený

SOUDRUHEM JOSÉ AUGUSTINO GONZALES EM Vážení soudruzi,

předávám bratrské pozdravy Komunistické strany Chile bratr ské straně Československa, která v současné době projednává perspektivy přechodu ke komunismu. Chilští komunisté vysoce oceňují úspěchy vaší strany, její věrnost principům marxismu

leninismu, oddanost proletářskému internacionalismu a moudré vedení lidu na vítězné cestě sociaismu.

Velkou zásluhou Komunistické strany Ceskoslovenska je ne ustálý boj za semknutí a jednotu řad mezinárodního komunistic kého hnutí.

Před několika týdny jsme téměř mysleli, že nebudeme mít mož

nost účastnit se jednání vašeho sjezdu. Dny, které lidstvo proží valo, byly velmi těžké. Světový mír visel na vlásku, Pan Kennedy a američtí imperialisté se snažili uvrhnout svět do největší kata strofy soudobých dějin , do termojaderné války. Aktivní mobi

lizace mírumilovných sil, a především moudrá a pružná meziná rodní politika Sovětského svazu zachránily svět před katastrofou a zachovaly práva Kuby na mírový život a jejího lidu budovat socialismus. ( Potlesk . )

Chilský lid pochopil vážnost situace, v řadě široce založených akcí vyjádřil solidaritu s Kubou a odsoudil rozhodně agresi impe 247

rialistů. Dvě hodiny po projevu presidenta Kennedyho vysílal chilský rozhlas prohlášení politického výboru naší strany, ve kte

rém vyzval lid k boji za mír a proti válce. Mobilizace našeho lidu na obranu míru a Kuby nabyla širokého charakteru a zahrnovala nejrůznější vrstvy obyvatelstva – přes záměrnou kampaň překru cování a protisovětských pomluv v tisku a v rozhlase , ve službách imperialismu a reakce.

Rozřešení nedávné mezinárodní krize potvrdilo znovu plnou správnost politiky mírového soužití , vypracované Leninem a roz víjené XX ., XXI. a XXII . sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. Způsob, jakým sovětská vláda v čele ise soudruhem N. S. Chruščovem přistupovala k vážné situaci v karibské oblasti , byl dobře přijat širokými vrstvami chilského lidu . Senátor Křesťan

ské demokratické strany Radomiro Tomic prohlásil : »Největším vítězem zůstal svět. Mir představuje nutnou podmínku pro usku

tečnění všeho úsilí a všech snů lidí, ať jsou jakékoliv.« Senátor Socialistické strany Aniceto Rodriguez řekl : » Kladný postoj před sedy rady ministrů Chruščova byl velkým přínosem pro světový mír a byly dány záruky neintervence na Kubě .« Poslanec Národní

demokratické strany Jose Foncea prohlásil : »Zvítězil rozum a do kázalo se, kdo chce válku a kdo si upřímně přeje mír.« Poslanec Křesťanské demokratické strany Alberto Jerez řekl : » Považujeme mír za největší hodnotu, kterou je nyní třeba bránit v celém světě.

Proto odsuzujeme každé jednání, které by jej vystavilo nebezpečí, bez ohledu na to, odkud přichází. Právě proto také oceňujeme moudrý a humánní postoj předsedy rady ministrů Sovětského

svazu, že vrátil světu mír. Vlivný večerník »Noticias de Ultima Hora« ve svém úvodníku z 29. 10. 1962 'piše: » Sovětský postoj si zasluhuje potlesk celého světa a lidstva , které respektuje práva národů na sebeurčení a nutí Spojené státy ke kompromisu a k zá rukám mírové existence prvnímu socialistickému státu v Latin ské Americe. «

Přes tyto pozitivní projevy bude i nadále naší povinností pev

ně podporovat kubánskou revoluci a prokazovat solidaritu její mu hrdinnému lidu.

Národy se mohly přesvědčit o správné cestě, která pomáhá ko munistům předcházet nebezpečím představovaným imperialismem, a o tom, že věc míru a svoboda národů nacházejí největší záštitu

ve světovém táboře socialismu v čele se slavným Sovětským svazem . ( Potlesk. )

Abychom mohli účinně zneškodnit imperialismus a ještě více upevnit jednotu národů milujících mír, je svrchovaně důležité ,

aby se řady mezinárodního komunistického hnutí semkly a dbaly 248

mezi sebou na co nejpřísnější dodržování zásad společně přija

tých na poradách v Moskvě v r. 1957 a 1960, jež jsou příkladem tvůrčího rozvíjení marxismu-leninismu a nejčistšího proletářského internacionalismu.

Ti, kteří se vzdalují těchto zásad, jako je to v případě Albánců, a ti, kteří je podporují svými neodpovědnými činy, překážejí jed notě mas, vytvářejí zmatky, oslabují boj, brání rozvoji osvoboze

neckého hnutí a míru. Tímto jednáním nedělají nic jiného, než přispívají k uskutečňování agresívních plánů nepřítele. Soudruzi !

Úspěchy světové socialistické soustavy nás inspirují v našich bojích. Vaše úspěchy jsou našimi úspěchy a váš boj je naším bo jem. ( Potlesk. ) My, chilští komunisté, jsme přesvědčeni, že naši soudruzi v Československu splní čestně své velké úkoly . Ať žije mír a přátelství mezi národy !

At žije nerozborná jednota mezinárodního komunistického hnu tí v čele s Leninovou stranou, slavnou Komunistickou stranou So větského svazu ! / Potlesk. ) Ať žije marxismus-leninismus !

Ať žije Komunistická strana Československa! (Potlesk. )

Ať žije komunismus – světlá budoucnost celého lidstva ! ( Po tlesk . )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu José Augustino Gonzalesovi. Dále vystoupí soudruh Njoto , druhý náměstek předsedy Komu nistické strany Indonésie . Prosím , aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Indonésie, přednesený

SOUDRUHEM NJOTEM Vážení soudruzi a soudružky !

Dovolte, abych tlumočil bojujícímu československému lidu vře. lé pozdravy bojujícího lidu Indonésie. Ústřední výbor Komunistické strany Indonésie mne pověřil,

abych předal Komunistické straně Československa pozdravy ví. ce než dvou miliónů indonéských komunistů . Komunistické stra ny jsou mozkem a srdcem národů. Národ může dosáhnout pokro ku a vítězství jen pod vedením komunistické strany, která se řídí 249

marxismem - leninismem a uplatňuje zásady proletářského inter nacionalismu.

Mezi našimi národy existovaly vždy nejtěsnější bratrské vztahy.

Jedno indonéské přísloví říká : »Mravence naleznete všude, kde je cukr.« Není těžké najít přátele v příznivé situaci. Avšak oprav doví přátelé jsou jen ti, kdo jdou s námi v nesnadné situaci. A Čes koslovensko , ostatní socialistické země, všechny komunistické strany a ostatní pokrokové síly na celém světě jsou našimi oprav dovými přáteli ! ( Potlesk .)

My vždy zastáváme názor, že váš boj je naším bojem , že vaše vítězství je naším vítězstvím. To je také důvodem, proč s vámi rovněž sdílíme jisté obtíže a nedostatky, před nimiž dnes sto jíte. Avšak jak řekl soudruh Aidit, obtíže jsou dvojího druhu obtíže nás, revolucionářů, a obtíže imperialistů a ostatních reakcionářů. Naše nesnáze jsou dočasného charakteru a budou zcela určitě nakonec překonány, zatímco jejich nesnáze jsou trvalého charakteru a mohou ustat jen současně se zánikem ka pitalistického systému.

Dovolte mi nyní, abych přečetl poselství ústředního výboru naší strany :

XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Vážení soudruzi a soudružky ! Váš sjezd je událostí dalekosáhlého významu, poněvadž si vy tyčuje za úkol stanovit nové perspektivy pro další rozvoj socia lismu v Československu. Ústřední výbor Komunistické strany Indonésie posílá vašemu sjezdu přání všeho nejlepšího a doufá, že váš sjezd úspěšně upevní socialismus v Československu, který se stane stejně mohutný jako vaše Vysoké Tatry, a bude tak zasa

zovat údery imperialismu, posilovat mezinárodní dělnické hnutí, boj za mír, nezávislost , demokracii a socialismus.

O tak rychlém rozvoji, jako je v Československu, nemůže se kapitalistickým zemím ani zdát. Převaha socialismu je nejen před

stavitelná , nýbrž i viditelná. Socialistický tábor mohutní hospo dářsky , politicky , kulturně i vojensky. Národy Asie, Afriky a La tinské Ameriky zasazují ránu za ranou pevnostem imperialismu,

zejména americkému imperialismu. Dnes socialismus existuje ne jen v Evropě a Asii , ale i v Latinské Americe, v hrdinné Kubě .

Dnes existují dvě velké socialistické země, Sovětský svaz a Čínská lidová republika. Kromě toho, jak bylo konstatováno v jednom hes le Komunistické strany Sovětského svazu na počest 45. výročí Vel

ké říjnové revoluce, socialismus vybudovaly nebo budují Česko 250

slovensko, NDR, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Albánie,

Mongolsko, Korejská lidově demokratická republika , Vietnamská demokratická republika a Kuba. Radostného rozvoje doznal rov

něž boj dělnické třídy v západní Evropě, Severní Americe, Austrá lii a jinde. To vše dokazuje , že nově vznikající síly jsou nepřemo

žitelné, zatímco staré existující síly budou určitě poraženy. To vše chno fakticky dokazuje, že síly lidu jsou neomezené, zatímco síly nepřátel lidu nejsou neomezené. V moskevské Deklaraci z roku 1957 a v moskevském Prohlášení z roku 1960 komunistické a dělnické strany celého světa nalezly mohutnou zbraň k zakalení

jednoty svých řad a k vedení lidu po revoluční cestě pod prapo rem likvidace vykořisťování člověka člověkem. Imperialisté nešetří časem ani energií, aby způsobili rozkol v našich řadách a aby jejich neokolonialistická politika zvítězila.

Používají hrubých i jemných metod, klamou i uplácejí, lichotí i zastrašují. Tak například jednou říkali , že na Moluckých ostro

vech ve východní části Indonésie jsou »sovětské základny« , nebo že bombardovací letouny IL 28 a TU 16, které jsou vlastnictvím Indonéské republiky , jsou »agresívními zbraněmi « , a podobné věci. Když jsme se však proti tomu postavili a pranýřovali tuto imperialistickou kampaň a když jejich činnost, jako bombardo

vání moluckého lidu letadly řízenými americkými piloty , mezi jinými Allanem Popem , popuzovala indonéský lid stále více proti americkému imperialismu, ukázalo se , že machinace amerických imperialistů v Indonésii mohou být zmařeny silami národní fronty indonéského lidu. Vyvracíme rovněž jejich tvrzení, že jen prý

»dík laskavostí Spojených států « musí holandští imperialisté opustit Západní Irian. Skutečným rozhodným činitelem při osvo

bození Západního Irianu je boj indonéského lidu, který mimo jiné poslal do Západního Irianu téměř 3000 výsadkářů , jakož i pomoc socialistických zemí a národů Asie, Afriky, Latinské Ame

riky a pokrokových sil celého světa, včetně pokrokových sil v Holandsku. Dnes v Indonésii sílí jednota mezi komunisty, nacionalisty a po

krokovými islámskými seskupeními. Rovněž sílí spojenectví děl níků a rolníků. Všechny tyto síly podporují protiimperialistický

boj, at je to v Japonsku, Alžírsku nebo kdekoliv jinde , pod heslem presidenta Sukarna : » Milujeme mír, ale ještě více milujeme ne závislost. « Podporují pět požadavků Fidela Castra. Podporují čín ské stanovisko v čínsko- indickém pohraničním konfliktu. Jak řkal náš velký Lenin, je nesmyslné bojovat proti imperia lismu, aniž bychom současně bojovali proti oportunismu. Proto je naprosto správné, že moskevské Prohlášení z roku 1960 vyzývá 251

k zesílení boje proti revizionismu, hlavnímu nebezpečí soudobého dělnického hnutí, a dogmatismu a sektářství. Jugoslávští revizionisté v poslední době zesilují svou rozkolnic

kou činnost i v Indonésii. Jsou ochotni navázat styky s Malasií, jakmile bude tento neokolonialistický stát v příštím roce ustaven . Sabotují svolání II. asijsko -africké konference a asijsko-africké

dělnické konference pod záminkou, že pojem Asie-Afrika je »za staralý« ! To indonéské komunisty ani v nejmenším nepřekvapuje , poněvadž revizionisté jsou zřejmě názoru , že marxismus je rov

něž » zastaralý «. Akce jugoslávských revizionistů však určitě skon čí porážkou. To je právě tak jisté, jako že revoluční akce národů Asie a Afriky budou korunovány vítězstvím. Pochod socialistic

kého tábora Asie, Afriky a Latinské Ameriky, pochod světových pokrokových sil , pochod nově vznikajících sil je pochodem histo rie, který nelze zastavit. Proto nepochybně zvítězí. Doufáme, že v lednu příštího roku navštíví Indonésii president

vaší republiky soudruh Novotný, oplátkou za návštěvu presidenta Sukarna v Československu. Tato návštěva by jistě dále prohlou

bila přátelské vztahy mezi našimi zeměmi a mezi našimi národy a jistě by dále posílila jednotu nově vznikajících sil .

Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! (PO tlesk. )

Ať žije československo-indonéské přátelství ! Ať žije marxismus-leninismus ! OSTREDNI VYBOR

KOMUNISTICKÉ STRANY INDONESIE, PREDSEDA D. N. AIDIT

Vážení soudruzi a soudružky !

Na závěr mi dovolte , abych jménem ústředního výboru Komu

nistické strany Indonésie vám předal v upomínku národní zbraň našeho lidu – » keris«« . Děkuji vám. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Njotovi za jeho projev. Jako další požádal o slovo vedoucí delegace Bulharské komunistické strany, člen

politického byra a náměstek předsedy rady ministrů soudruh Ivan Michajlov. Prosím, aby přednesl svůj projev. 252

Pozdrav Bulharské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM IVANEM MICHAJLO VEM

Drazí soudruzi a soudružky, dovolte, abych jménem ústředního výboru Bulharské komunistické strany, bulharských komunistů a všeho bulharského pracujícího lidu co nejsrdečněji pozdravil de legáty XII. sjezdu Komunistické strany Československa, všechny

československé komunisty a bratrský československý lid, a vyslo vil přání plodné práce sjezdu a nových úspěchů v socialistickém budování . ( Potlesk . )

Bulharští komunisté a pracující Bulharské lidové republiky s velkým zájmem sleduji a z celého srdce se těší z významných

úspěchů Komunistické strany Československa a československého lidu, kterých bylo dosaženo v posledních letech rozvoje, a z pro hlubování socialistického hospodářství a kultury a zvyšování ži votní úrovně československého lidu .

Je hrdostí socialismu, že Československá socialistická republi

ka se dnes řadí k nejvyspělejším průmyslovým zemím na světě. Blahopřejeme slavné Komunistické straně Ceskoslovenska a

bratrskému lidu Československé socialistické republiky ke ko nečnému vítězství socialistického zřízení a k vytvoření velkolepé ho programu dalšího rozvoje materiálně technické základny so

cialismu a postupného budování materiálně technické základny komunismu .

Tvůrčí nadšení pracujícího lidu vaší země je zárukou , že velký program vašeho XII. sjezdu bude úspěšně splněn a překročen . Uskutečnění tohoto programu má obrovský význam nejen pro lid

Československa , ale i pro další posílení celého socialistického tá bora, pro rozvoj komunistického a dělnického hnutí ve světě i pro upevnění míru. Bulharská komunistická strana vysoce oceňuje cílevědomý a

obětavý boj Komunistické strany Československa za vítězství le ninských zásad v socialistickém budování . Víme, že naše calší

úspěchy v hospodářském rozvoji jsou závislé na upevňování a

rozšiřování spolupráce a vzájemné pomoci mezi socialistickými zeměmi na základě mezinárodní dělby práce, kooperace a specia

lizace s výhledem na vybudování jednotného socialistického hos podářství, jednotné socialistické kooperace. Drazí soudruzi a soudružky. Nedávno se konal VIII. sjezd Bul harské komunistické strany , který zhodnotil dosavadní boj bul harského lidu za vybudování socialismu a přijal velkolepý dvace tiletý plán konečného vybudování socialismu a přechodu ke ko munismu v Bulharsku. Sjezd svými usneseními nadchl a inspiro 253

val náš lid k novým hrdinským činům v hospodářském a kultur ním budování své země.

Bulharská lidová republika pod vedením Bulharské komunis tické strany se za 18 let vlády lidu změnila. Ze zaostalé země dělské země se stala zemí s vyspělým a rychle se vyvíjejícím prů myslem, s mechanizovanou zemědělskou velkovýrobou a rozvi

nutou kulturou. Daleko předehnala své jižní kapitalistické sou sedy a stala se výmluvným příkladem velké obrodné síly vítěz ných idejí marxismu- leninismu.

V důsledku rychlého rozvoje výrobních sil se nyní socialistický průmysl podílí více než 60 procenty na celkové společenské vý. robě v naší zemi. Dnes se v Bulharské lidové republice za 21 dní

vyrobí tolik průmyslové produkce, kolik roku 1939 činila celková průmyslová výroba kapitalistického Bulharska. Výroba výrobních prostředků za totéž období vzrostla 30krát, výroba spotřebního zboží Skrát. Mohli bychom uvést ještě mnoho takových čísel ze všech odvětví našeho hospodářského a kulturního života , není to

však zapotřebí. Bulharský lid pod vedením slavné Bulharské ko

munistické strany a za stálé a nezištné pomoci velkého Sovětské ho svazu a ostatních socialistických zemí již uskutečnil odkaz J.

Dimitrova – dosáhnout za 15-20 let toho, čeho jiné národy za jiných podmínek dosáhly za staletí. Tyto úspěchy v socialistické výstavbě umožnily Bulharské ko munistické straně vytyčit nový velkolepý plán dalšího rozvoje na

ší země. VIII. sjezd definitivně likvidoval kult osobnosti a jeho škodlivé důsledky pro stranu a stát. Upevnila se neochvějná jed nota naší strany na základě velkých zásad a pracovních metod marxismu- leninismu. Sjezd definitivně pročistil vzduch po mrač ném období kultu osobnosti, otevřel širokou cestu bulharskému li du ke komunismu. Ideje XX. a XXII . sjezdu Komunistické strany

Sovětského svazu našly své plné uplatnění i u nás, konkrétně použity v bulharských podmínkách . Bulharská komunistická strana považovala a považuje za svou

nejvyšší internacionální povinnost upevňovat přátelství a spolu práci mezi všemi bratrskými marxisticko - leninskými a dělnicky mi stranami. Pevně stojí za dokumenty přijatými na

ských zasedáních z roku 1957 a 1960, bojuje za upevnění jednoty mezinárodního komunistického a dělnického hnutí , proti jakým koli projevům revizionismu, dogmatismu a sektářství, za čistotu marxisticko - leninské teorie a praxe . Těšíme se z toho, že i Ko munistická strana Československa stojí pevně na pozicích vel

kých idejí proletářského internacionalismu a nesmiřitelně bojuje za čistotu marxisticko-leninské teorie proti jakýmkoli projevům 254

revizionismu a dogmatismu v mezinárodním komunistickém a děl nickém hnutí. Je proto zcela oprávněné, že jak vaše , tak i naše strana rozhodně odsuzují protileninskou sektářskou politiku ve

dení Albánské strany práce, její nesprávný postoj ke zdrcující vět šině komunistických a dělnických stran ve světě a hlavně vůči

Komunistické straně Sovětského svazu, proti linii a zásadám mos kevských zasedání. ( Potlesk. )

Soudruzi a soudružky, není myslitelné, abychom na jedné straně hovořili o upevňová ní jednoty mezinárodního komunistického a dělnického hnutí,

upevňování jednoty, mezi komunistickými a dělnickými stranami , o proletářském internacionalismu a abychom současně na druhé straně neodsoudili rozbíječskou činnost vedoucích Albánské stra ny práce.

Podobný postoj by byl v naprostém protikladu se základními principy marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu.

Přátelství mezi bratrskými národy Československé socialistické republiky a Bulharské lidové republiky se zrodilo a upevnilo v dlouhých bojích obou národů proti cizím utlačovatelům , pro hloubilo se v těžkých bojích proti kapitalismu a fašismu. A dnes kromě historických tradic jsou naše národy a naše stra ny ještě silněji spojeny společnou cestou ke komunismu , společ

ným a upřímným přátelstvím se Sovětským svazem a jeho slav nou stranou . Zkušebním kamenem věrnosti obou našich stran már xismu- leninismu je jejich vztah k prvnímu socialistickému státu - SSSR. S radostí můžeme konstatovat i fakt, že obě naše strany mají

jednotné stanovisko k nejaktuálnějším otázkám - otázkám míru a války. Jsme pro mír ve světě, pro mírové řešení sporných otá

zek, pro mírové soužití zemí s rozdílným společenským zřízením. Pevně podporujeme politiku odzbrojení a zákazu atomových a vo díkových zbraní. Jsme pro vytvoření bezatomového pásma na Balkáně a pro likvidaci následků II. světové války, pro podepsání mírové smlouvy s Německem a normalizaci situace v západním Berlíně .

Bulharský lid vřele vítá vítězství kubánské revoluce. Bude za každých okolností solidární s bratrským kubánským lidem. Naše strana vyjadřuje plnou solidaritu s vysoce zásadovou a moudrou politikou sovětské vlády, vedené soudruhem N. S. Chruščovem, kterou uplatnila k překonání krize v Karibském moři a jejíž po mocí bylo lidstvo zachráněno před nebezpečím ničivé termojader né války a jež poskytla velkou pomoc pro upevnění svobody a ne závislosti Kuby. 255

Ten , kdo toto nevidí nebo vědomě to nechce uznat, škodí na šim společným zájmům , škodí upevňování víry lidových mas v síly zabránit rozpou . a možnosti mohutného socialistického tábora tání světové termojaderné války - vážně poškozuje boj za upev -

ňování věci míru a ve skutečnosti podněcuje k vojenským dobro družstvím .

Můžeme-li dnes klidně projednávat velkolepé plány dalšího rozvoje našich zemí , mohou-li naše národy v míru budovat socia lismus, je to jen díky cílevědomé a mírumilovné politice Sovět . ského svazu a mohutným silám socialismu a míru . (Potlesk . ) Ústřední výbor Bulharské komunistické strany , všichni bulhar.

ští komunisté a všechen bulharský lid přejí Komunistické straně Československa a bratrskému českému a slovenskému lidu nové velké úspěchy v plnění odvážných úkolů vytyčených ve vašem

velkolepém plánu, za plné vítězství socialismu a komunismu. At žije Komunistická strana Československa, uznávaná avant garda československého lidu na jeho cestě k vítězství komunis mu ! ( Potlesk. )

Ať žije všemi uznávaná avantgarda světového komunistického a dělnického hnutí, veliká strana Leninova a její ústřední výbor v čele se soudruhem Nikitou Sergejevičem Chruščovem ! / Potlesk. ) At žije a vzkvétá nerozborné přátelství a bratrská spolupráce

mezi ČSSR a Bulharskem, Bulharskou komunistickou stranou a Komunistickou stranou Československa a mezi všemi socialistic

kými zeměmi ! ( Potlesk. ) Ať žije mezinárodní komunistické a dělnické hnutí !

Ať žije mír ! ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Michajlovovi . Soudružky a soudruzil Nyní po kračujeme v diskusi . O slovo se přihlásil a diskutuje soudruh Jiří Antoš, dělník Vagónky Tatra Smíchov. Připraví se soudruh

Jan Večeřa , předseda JZD z Jihomoravského kraje. SOUDRUH JIRI ANTOS,

pražská městská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ,

náš kolektiv , který pracuje v závodě Vagónka Tatra Praha Smí

chov, přes velké potíže vždy a za všech podmínek plnil plán . Pro 256

kázal schopnost splnit dané úkoly, a proto jsme se rozhodli za ložit kolektiv soutěžící o titul brigáda socialistické práce.

Charakteristickým rysem kolektivů našeho závodu je upřímná snaha o využívání všech rezerv ve výrobě, využívání pracovní do by a můžeme konstatovat, že naše kolektivy jsou opravdovými hospodáři na svém pracovišti. Přímý vliv na činnost našich kolektivů měla výzva ostravských havířů k uzavírání závazků a soutěži o získání čestného názvu

kolektiv XII . sjezdu Komunistické strany Československa. Naše kolektivy se této výzvy chopily jako první v Praze. Zpřes ňováním anebo uzavíráním závazků nových byla v našem závodě

nastoupena nová a úspěšná cesta rozvoje socialistického soutě žení. K dnešnímu dni je v této soutěži zapojeno 40 kolektivů a 8 středisek.

Na základě toho vstoupili jsme jako podnik v květnu tohoto ro ku s prohloubeným celopodnikovým závazkem do soutěže o čest ný název závod XII. sjezdu strany.

V současné době byla provedena komplexní prověrka všech ko lektivů a jejich závazků za účasti jak hospodářských pracovni

ků, tak i odborných pracovníků všech stupňů s cílem doporučit nejúspěšnější kolektivy k udělení čestného názvu brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Prověřeno bylo celkem 894 závazků. Jejich přínos pro naše hos

podářství činí 2 453 932 korun. K udělení titulu bylo doporučeno 8 nejlepších kolektivů a 8 středisek.

Příznivý vliv na rozvoj socialistického soutěžení v našem zá vodě měla i výzva předních pracovníků »Za socialistický vztah k práci a čest dělníka«. Naši pracující při uzavírání závazků v rámci této výzvy zamě. řili veškerou pozornost na splnění výrobních úkolů letošního ro ku ve všech ukazatelích, vedeni snahou, aby se závod Vagónka

Tatra Smíchov zařadil opět mezi přední závody ve strojírenství.

Na tuto výzvu dosud reagovalo 60 kolektivů uzavřenými indivi duálními závazky, 4 dílny a 2 cechy komplexními závazky. Cel ková účast v této soutěži je 1600 našich pracujících včetně tech

nických pracovníků, kteří odpověděli na výzvu pracujících svý. mi závazky, v nichž přebírají patronáty nad jednotlivými zakázka

mi s cílem pomoci zabezpečit splnění výrobních úkolů pod hes lem »za čest technika « .

Ještě lepší výsledky v socialistické soutěži bychom měli, kdy. by náš závod měl vyjasněnou svou perspektivu. Nejzávažnější

problém a pramen velké většiny našich potíží je v nedostatečném výhledovém plánování a celkové perspektivě našich podniků vů 9 XII. sjezd

257

bec. Tvoří-li se plán až na počátku běžného roku a pak je čas to měněn , je velmi těžko usměrňovat technický rozvoj a inicia tivu pracujících s dostatečným předstihem, a tím řešit naše nej obtížnější úkoly. U některých oborů , a jedním z nich je i náš, je to výroba va gónů , dochází v požadavcích ke stálým změnám. V některých údo

bích kapacita ani zdaleka nestačí požadavkům , a jindy jsou po žadavky tak nízké , že nestačí tyto kapacity vytížit. Za takové si tuace pak dochází ke ztrátě výhledu ve výrobním plánu a mnoha problémům, jak chybějící program doplnit.

Museli jsme například přejít na výrobu nákladních vagónů, která je pro náš závod zcela nevhodná a nehospodárná . A proto že ani výroba nákladních vagónů nestačila pro naši kapacitu, byla nám určena jako náhradní program výroba vzduchotechnic kých zařízení. Tento program byl stanoven bez jakéhokoliv roz boru a je pro náš podnik naprosto nevhodný, nehospodárný, způ sobuje mnoho potíží v dopravě a ve výrobě. A přitom asi za 1 rok . .

přicházejí další požadavky na vagóny, které vagónky nejsou s to vůbec krýt.

Taková nevyjasněnost y perspektivě podniků znemožňuje jakou koli velkorysejší modernizaci , podlamuje iniciativu pracujících a brání i systematickému zvyšování kvalifikace. Jakékoliv zvyšová ni sériovosti a specializace zůstává za takových okolností jen zbož ným přáním podnikových pracovníků , a místo zužování sortimen tu dochází ke stále větší kooperaci . Dokladem je i nesmyslná děl ba práce u výroby vagónů RJ , o které konečně již psalo Rudé právo .

A přece nám naše hospodářství a jeho plánovitost dávají tako vé možnosti , které se přímo k využití nabízejí. Ty nám pomohou řešit některé dílčí problémy ihned bez jakéhokoli otálení. O ně kterých hovořil na městské konferenci strany v Praze i první ta jemník OV KSČ soudruh Novotny. Bez ohledu na nynější přechodné obtíže našeho hospodářství musí se rychle stanovit základní výrobní koncepce každému zá vodu . Bez ní totiž nelze vůbec hovořit o nějaké základní nové tech nice nebo komplexní modernizaci . A protože řešení těchto otá zek se projeví i ve výsledcích za dva i více roků, má neustálé pře . šlapování na místě za následek, že v řadě oborů stále ještě ne dosahujeme světové úrovně.

Doklady najdeme na každém kroku . Příkladem je i náš podnik. O tom se před časem tvrdilo , že je určen k likvidaci , že k ní do . jde velmi brzy . Podle názoru některých pracovníků ministerstva

se měl kolektiv pracujících rozmístit do několika pražských zá 258

vodů. Tento názor je přece zcela nesprávny. Zrušit kolektiv, kte rý má dlouholetou tradici a výrobní zkušenosti, znamená znač nou nehospodárnost. Jakmile by se proslechlo, že podnik bude zlikvidován , snažili by se zaměstnanci včas nalézt vhodné místo jinde, a řídit za tohoto stavu výrobu by bylo takřka nemožné. Se

ztrátou perspektivy by zcela jistě došlo k velkým ztrátám na růs tu produktivity a velká hodnota, která je skryta v organizova nosti a politické stmelenosti tohoto kolektivu, by přišla nazmar. Druhým problémem je výrobní náplň. Ať jsou požadavky hlav

ního odběratele rok od roku jakkoliv protichůdné a svědčí o ne znalosti potřeb, je nutno soudit, že celkový trend výroby vagó nů bude nižší než růst produktivity práce ve vagónkách a že te dy postupně dojde k zastavení výroby vagónů v jednom dvou podnicích. S ohledem na nově vybudované vagónky ve Studen

ce a v Popradě a pro jejich blízkost k hutní základně je jasné, že tato skutečnost postihne nejdříve náš podnik na Smíchově. Jde-li

o nákladní vagóny, je ukončení tohoto výrobního programu třeba uvítat, protože pro výrobu nákladních vagónů je náš podnik na.

prosto nevhodný a kromě toho převážení desítek tisíc tun mate riálu z Ostravska do Prahy je zcela nerozumné. Ve srovnání

s ostatním pražským průmyslem dojdeme také k názoru, že jde o program s velkým podílem materiálu, nízkou pracností a s niž .

ším požadavkem na kvalifikaci a že se tedy do výrobního pro filu Prahy absolutně nehodí. O tom se konečně mluvilo i ve zpra vě na městské konferenci v Praze.

At dopadne jednání v RVHP o výrobě osobních vagónů jakkoli,

je už dnes zcela jasné, že výroba tramvají zůstane v Českosloven ské socialistické republice. Protože se jedná o výrobek, který se směle může rovnat s nejlepšími tramvajemi, které kdy ve světě byly vyrobeny, měla by se naše republika stát jediným výrobceni pro všechny státy tábora socialismu.

Tramvaje jsou tradičním výrobkem našeho podniku , jsou vyrá

běny v těsné spolupráci s ČKD Praha a Československými závody naftových motorů v Praze. Tento program by měl být do budouc na v Praze silně podporován, protože zcela jasně zapadá do praž ského výrobního profilu.

Avšak to je pouze část kapacity Vagónky Tatra na Smíchově a zbytek je třeba neprodleně doplnit. Nabízejí se různé možnosti, Tak například by bylo užitečné stáhnout veškerou kooperaci , kte . rou je podnik schopen sám zajistit , a zejména pak spojit Vagón ku Tatra s ČKD. Vznikl by podnik , který by měl podstatně menší kooperaci, daleko větší možnosti operativního řízení a sloučením technického a administrativního aparátu a jeho jednotlivých 259

agend by muselo dojít k velkým úsporám. Problémy, které se velmi často musí obtížně řešit mezi řediteli , by samozřejmě od padly . K tomu je třeba dodat, že v současné době působí v našem závodě zhruba 100 externích montérů ČKD a jejich řízení je pro závod ČKD značně svízelné.

Z toho vyplývá , že osud Tatry Smíchov je nerozlučně spojen s hlavním městem , a tuto skutečnost je třeba vhodnou spolupra cí s umisťováním výrobního programu ještě prohloubit. Byl by to další krok k vytvoření ještě lepších podmínek pro vhodnou specializaci na území hlavního města Prahy, kde jsou k tomu je

dinečné podmínky, které skrývají další mohutné zdroje zvýšení produktivity práce. A bylo by to také v souladu se snahou defini

tivně vyčistit výrobní program pražských závodů od programů, které do hlavního města nepatří.

Tímto pevnějším spojením tatrováckého kolektivu s pražským

strojírenstvím , zejména s ČKD Praha, by se perspektivně jistě vel mi snadno vyřešilo i budoucí umístění Tatry tak, aby kolektiv zů stal pohromadě.

Na příkladě smíchovské Tatry jsem chtěl ukázat, co vše nám ještě zbývá udělat , abychom se definitivně dostali z nynějších po

tíží . Podobných problémů je v Praze a v celé republice daleko více . Ale naprosto nelze čekat a je nutno rychle přikročit k ře

šení. Toto samozřejmě musí být v souladu i s celostátními zá jmy. Základní hlediska, podle kterých budeme rozhodovat, musí být vyšší produktivita a snižování spotřeby materiálu. Domnívám se , že určení perspektivy všem našim závodům nám

pomůže zapojit do celé práce všechny naše pracující, kteří, když vidí jasný cíl, vydají ze sebe vše a pomohou k odstranění dneš

ních nedostatků a rychlému postupu ve vybudování základů ko munistické společnosti .

To jsou, soudružky a soudruzi, některé problémy, které nás na našem závodě tíží. Přes tyto potíže se chceme s úkoly vypořá dat . Pracovat , jak se na čest dělníka patří, tak, abychom co nej . dříve vytvořili silnou materiálně technickou základnu komunismu. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Antošovi, slovo má soudruh Jan Večeřa, před seda JZD Tvarožná .

260

SOUDRUH JAN VEČERA, jihomoravská krajská organizace KSC

Vážené soudružky, vážení soudruzi!

Jsem předsedou JZD Tvarožná, okres Brno-venkov, v Jihomo ravském kraji . Budu krátce hovořit o některých výsledcích socia

listické soutěže družstev v okrese Brno-venkov, obcí Bedřichovi ce, Podolí, Tvarožná. Průběh soutěže je již po několik roků vzru šující a napínavý. Bedřichovice hospodaří na 200 ha půdy, Podoli na 320 ha, Tvarožná na 515 ha zemědělské půdy. Před rokem jsme si však zrekapitulovali dosavadní výsledky a dohodli se na nových soutěžních podmínkách. JZD Tvarožná se zavázalo vy robit na hektar tolik masa jako JZD Podolí, tolik vajec, jako JZD Bedřichovice, partneři se zase zavázali vyrovnat se Tvarožné ve výrobě mléka. A tak se u nás zrodil závazek na počest XII . sjez du Komunistické strany Československa, a pak přišla výzva. Kro

mě svých sousedů vyzvali jsme k soutěži družstevníky ze Zelen če, okres Trnava, kde mají přibližně stejné výrobní podmínky . Na počest XII. sjezdu KSČ se pak přihlásilo do soutěže téměř 6000

JZD a 300 státních statků. První přijetí naší výzvy přišlo telegra ficky z JZD Vinary, okres Hradec Králové. A tak Tvarožná , Vina ry a Zeleneč utvořily další soutěžní trojici. V zápolení o prvenství se sousedním JZD Podolí jsme ve výsledcích lepší v živočišné výrobě, horší jsme však v rostlinné výrobě. Bedřichovice zůstaly letos pozadu.

Ve druhé soutěžní trojici podle hodnocení ke 30. září byl Ze leneč první ve výrobě masa. Celkem dosáhl 204 kg na 1 ha , za

tímco Tvarožná 200 kg, podle druhů bylo však JZD Tvarožná lep ší ve výrobě masa hovězího i vepřového. U mléka za naší výrobou 817 litrů na hektar k 30. září násle

dují Vinary se 681 litrů mléka na hektar a Zeleneč se 404 litry. Vajec vyrobilo- JZD Tvarožná k 30. září 433 kusů na 1 ha, Ze leneč 315 a Vinary 296. Nejsme však bez obtíží. Nepříznivý rok se ani nám nevyhnul. Hodně starostí bylo především s krmivy. Přes jejich nedostatek

dokázali naši družstevníci udržet do konce května

průměrnou

denní dojivost 6,5 litru na 1 ustájenou dojnici. Postupně se doji vost krav zvýšila až na 8,9 litru, i když jsme většinu jetelovin za orali . Ani kukuřice nenarostla tak, jak jsme počítali. Zesilážo

vali jsme místo 182 vagónů pouze 28. Ztráty v krmení jsme vy

rovnali řepnými skrojky a jen tomu vděčíme, že se plánovanou dojivostí 7,4 litru přibližujeme nákupnímu úkolu mléka. Porovnáme-li závazek našeho družstva z roku 1962 s úkoly stát. 261

ního plánu v roce 1960, vypadá poměr takto : jatečný skot v ro ce 1960 421 q, v roce 1962 480 q , tj . proti roku 1960 111 % . Jatečná prasata -· v roce 1960 byl plán 554 q , v roce 1962 750 q , plnění na 135 % . v roce 1960 370 000 litrů, v roce 1962 530 000 litrů , Mléko plnění 143 % .

Vajec v roce 1960 200 000 kusů, v roce 1962 279 000 kusů, splně ni na 140 % .

Kladu si za čest oznámit XII. sjezdu, že naše družstvo splnilo svůj závazek v dodávce masa hovězího, masa vepřového, masa drůbežího a vajec. (Potlesk. ) U vajec splnilo nejen svůj původní závazek, nýbrž i 5000 kusů navíc. A do konce roku dáme ještě

6000 vajec. Zbývá nám ještě splnit mléko. Přiznáváme se, že to není pro nás snadný úkol . Už jen několik dnů nás dělí od ko

nečného hodnocení našeho závazku. A proto je pro mne tím radost nější, že mohu při dnešní příležitosti oznámit, že jsme dokázali nejen vyrobit, nýbrž i dodat na každý hektar zemědělské půdy

masa hovězího 93 kg, vepřového 146 kg, drůbežího 6 kg, celkem masa 245 kg. A kromě toho plemenářský a chovný materiál na každý hektar zemědělské půdy skotu 10 kg, prasat 14 kg, tedy

celkem 269 kg na 1 ha zemědělské půdy. ( Potlesk. ) Vajec na každý hektar zemědělské půdy jsme již dodali 485

kusů a do konce roku toto množství ještě zvýšíme na 490. Ze spo lečných záhumenků činí pak naše dodávka 550 kusů z 1 ha ze mědělské půdy. Mléka do konce roku dodáme 1030 litrů na každý hektar ze . mědělské půdy . U obilovin jsme se vypořádali se státním plánem

na ' 110,8 % , dodali jsme podle závazku 3 vagóny pšenice navíc. Plán tržní produkce brambor jsme splnili na 134,5 % . Tak jsme tedy splnili v JZD Tvarožná svůj závazek. Říká se o nás, že máme kvalitní půdu, že stačí jen nezapomenout zasít.

Říkají to zlí jazykové. Vždyť jednu pětinu pozemků máme v páté a sedmé bonitní třídě . Výsledky , jichž u nás v zemědělské vý. robě dosahujeme, vyrůstají především ze vztahu našich družstev. níků k práci . Naši družstevníci jsou skromní obyčejní lidé, a prá vě proto , že jsou prostými skromnými lidmi, dosahují takových výsledků.

Bylo třeba bojovat , a právě závazek pomáhal jít vpřed. Druž stevníci v Tvarožné čekají na přemožitele. Nebojí se jich, ba na opak, čím víc jich bude, tím líp pro nás všechny . ( Potlesk. ) To je můj stručný diskusní příspěvek , to je můj pozdrav XII. sjez

du rodné strany . Čest práci! ( Potlesk. ) 262

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Večeřovi, nyní vystoupí delegát Komunistic

ké strany Velké Británie, člen výkonného výboru, soudruh Bert Ramelson. Prosím, aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Velké Británie přednesený SOUDRUHEM BERTEM RAMELSON EM

Vážení soudruzi a soudružky, jsem velmi šťasten, že mohu tlu močit sjezdu vaší strany nejvřelejší bratrské pozdravy výkonného výboru a všech členů Komunistické strany Velké Británie. S velkým potěšením jsme slyšeli o vašich velkých úspěších,

o úspěších lidu Československa, vedeného jeho komunistickou stranou a jejím ústředním výborem . Vaše úspěchy nejenže obohacují celý život a blahobyt vašeho

lidu, ale jsou i velkým příspěvkem na cestě socialistického světa vpřed, jsou příkladem komunistickým a dělnickým stranám ve všech zemích.

To platí zejména pro komunistickou stranu a lid mé země. Vážíme si hlubokých soudružských a přátelských vztahů, jež nás navzájem pojí. V třicátých letech jsme byli hrdi na to, že jsme mohli pomoci tak mnoha soudruhům a demokratům, kteří našli v naší zemi útočiště před fašismem, zatímco britská vládnoucí třída zradila Československo v Mnichově.

Za války to byla právě Británie , kde se nejdříve rozvinulo hnutí »Lidice budou žít« , jež nastolilo mezi námi pouta přátelství, které

se od té doby dále rozvíjelo . ( Potlesk .) Ještě silnější soudružské svazky mezi našimi dvěma stranami navázala v květnu 1961 delegace našeho výkonného výboru, ve dená naším generálním tajemníkem soudruhem Johnem Golla nem, jejímž členem jsem měl čest být. Zvlášť cenné pro nás v Británii jsou zkušenosti vaší strany

v úspěšném boji za skoncování s kapitalismem a za výstavbu so cialismu. Je tomu tak proto, že ze všech zemí, jež vybudovaly socialismus nebo jej budují, vaše země, soudruzi, je naší zemi v mnoha směrech nejbližší. Československo, stejně jako Británie,

bylo vyspělou průmyslovou zemí a její sociální a třídní složení bylo podobné. Británie je dnes členem agresívního Severoatlantického paktu.

Je mladším partnerem anglo-americké aliance a vystavuje tak náš lid smrtelnému nebezpečí plynoucímu z agresivních válečných akcí vlády Spojených států amerických. 263

Letos v říjnu agresivní akce amerického imperialismu proti Kubě

přivedly svět na pokraj jaderné války. Značné vrstvy britského lidu reagovaly s hněvem a aktivně proti politice presidenta Spo jených států a proti poklonkujícímu postoji britské vlády, jakož i pravicových předáků labouristické strany. V té době jsme byli v Británii svědky v posledních letech nej větších masových akcí našeho lidu. Projevovaly se velkými de

monstracemi v největších městech země. Bylo jich mnoho a zapo jily se do nich různé sociální vrstvy. Konaly se pochody, schůze, byly vyslány delegace na americké velvyslanectví a konzuláty, vyvíjela se činnost v parlamentě. Naprosto ztroskotaly pokusy vlády o zastrašování nahromaděním policejních oddílů před ame

rickým velvyslanectvím a zatýkáním velkého počtu demonstran tů. Po celou dobu krize hnutí všestranně narůstalo . Hesla »Ruce pryč od Kuby« , »Zachránit Kubu

-

znamená zachránit mír«

stávala se všude masovými hesly.

Naše strana k tomuto hnutí všestranně přispěla. Jsme zvláště hrdi na skvělou vedoucí úlohu, kterou měl v oné době náš list

» Daily Worker« , a na iniciativu, kterou projevily okresní a základ ni organizace naší strany. Stali jsme se svědky pocitů hluboké

vděčnosti miliónů našeho lidu za moudrou politiku a činnost soudruha Chruščova a vlády Sovětského svazu, které zachránily svět před propastí termojaderné války a současně zajistily su

verenitu a nezávislost statečné Kuby a její nezcizitelné právo na budování socialistické vlasti. ( Potlesk. ) Pro Británii je mírové soužití první podmínkou udržení se při životě a odzbrojení je podmínkou pro náš hospodářský rozvoj. Nezaměstnanost dosáhla počtu 544 tisíc lidí, což je nejvyšší číslo za mnoho let . Zvláště znepokojující je skutečnost , že v ně kterých starých průmyslových oblastech Británie - ve Skotsku, Tyneside, Merseiside a Severním Irsku počet nezaměstna ných připomíná depresi z třicátých let. Tisíce absolventů škol zůstávají po měsíce bez práce na obtíž svým rodičům , protože nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti , jelikož dosud nikdy nepracovali . Hlavním politickým cílem konzervativní vlády je zatáhnout

Británii do společného trhu, bez ohledu na přání jejího lidu. Naše strana je jedinou politickou stranou , která je proti vstupu do

agresivního, protisovětského, protisocialistického reakčního blo ku studené války - Evropského společného trhu.

Vyblásili jsme svůj negativní postoj od samého začátku . Z po čátku se naše stanovisko setkávalo s malou podporou , nyní však stále více lidí si začíná uvědomovat, jak katastrofální budou vojen 264

ské, politické a sociální důsledky toho, jestliže vstoupíme do EHS. Odpor proti vstupu narůstá. A to je právě důvod, proč pravicoví sociálně demokratičtí předáci byli nuceni ztlumit svůj původní postoj naprosté podpory pro vstup Británie. Nyní stále více lidí si začíná uvědomovat, že nynější vláda představuje hrozbu a to se ukázalo na výsledcích nedávných doplňovacích voleb . Dnes je hlavním úkolem naší strany získat dělnické hnutí v Bri tánii ve spojenectví s ostatními vrstvami lidu pro odhodlaný boj .

proti vstupu Británie do EHS a přivodit co nejrychleji pád konzer vativní vlády

Soudruzi, s potěšením sděluji vašemu sjezdu, že jsme získali v rámci našeho Roku stranické výchovy 3500 nových členů a že členstvo Ligy mladých komunistů se zdvojnásobilo. ( Potlesk. ) Na še strana a Liga mladých komunistů stále více rostou. Uznáváme, že počet 33 000 členů, kterého jsme dosáhli , není veliký, je však významný a důležitý. Na sjezdu naší strany , který se bude konat v dubnu příštího roku, přijmeme rozhodnutí ještě

více rozšířit naši členskou základnu, jakožto krok k vytvoření masové komunistické strany ve Velké Británii .

Jsme pevně přesvědčeni, že náš pokrok půjde dál , protože při práci vycházíme z historické deklarace jednaosmdesáti komunis tických stran a z dalšího jejího rozvinutí na XXII . sjezdu KSSS .

Jsme přesvědčeni, že naše politika je v souladu s životními zájmy britského lidu.

Jsme pevně přesvědčení, že s úspěchem vyřešíte problémy , před nimiž stojí váš sjezd, a že v důsledku toho vaše strana a váš lid dosáhnou v příštích letech ještě významnějších výsledků.

Přejeme vašemu sjezdu plného úspěchu. Jsme si jisti , že vaše rozhodnutí povedou lid Československa k ještě většímu úsilí za bezpečit vymoženosti, kterých už dosáhl, a učinit další velký krok k skvělému cíli, který máte před sebou - k vybudování komu nismu.

Necht žije marxismus-leninismus, prapor, pod kterým bratrské komunistické a dělnické strany světa budou nadále pochodovat.

Necht žije přátelství mezi lidem Británie a Ceskoslovenska ! ( Potlesk. )

Necht žije bratrská jednota komunistických stran Velké Britá nie a Československa ! Necht žije světový mir ! ( Potlesk. ) 265

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhovi Ramelsonovi. O slovo se přihlásil delegát Paraguayské komunistické strany, člen politického byra ÚV, sou druh Martin Rodríguez. Uděluji mu slovo. Pozdrav Paraguayské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM MARTINEM RODRIGUEZEM

Drazí soudruzi a soudružky ! Jménem ústředního výboru Para guayské komunistické strany zdravíme vřele XII. sjezd slavné

Komunistické strany Československa a hrdinný československý lid , stejně jako zástupce ostatních bratrských stran. Českoslovenští komunisté, kteří statečně a s úspěchem bojují za další rozvoj socialistické společnosti, dokazují světu, že věc

socialismu je neporazitelná, že naprosté vítězství nové soustavy v mezinárodním měřítku je nevyhnutelné. Tento zářný příklad inspiruje a posiluje světové revoluční hnutí. V situaci tak napjaté, jakou vyvolali severoameričtí imperialisté

blokádou Kuby a jež měla být prvním krokem k přímé ozbrojené agresi , byla a je akční jednota marxisticko -leninských stran, tato hlavní opora jednoty všech sil zaměřených proti válce, potřeb

nější než kdykoli jindy, posvátnější než kdykoli jindy.

Proto nás vážně znepokojuje skutečnost, že právě v době, kdy zesílilo nebezpečí války , nynější albánští vládní činitelé vystup ňovali svoje útoky proti mírové politice Sovětského svazu. A totéž se právě stalo i před rokem, kdy došlo ke krizi v Berlíně. Kdykoli

washingtonská vláda zmobilizuje část svých rezerv, ozve se Alba nie jako doprovod řinčení zbraní s novými, prudšími útoky proti zemi, jež stojí v čele socialistického tábora a mírových sil . Taková politika je marxismu-leninismu cizí. ( Potlesk. ) V naší deklaraci z prosince minulého roku jsme vyzvali čínské soudruhy , aby sebekriticky přezkoumali svou politiku podpory škodlivé činnosti vedoucích albánských činitelů . Učinili jsme tak v duchu Prohlášení porady představitelů komunistických a děl- • nických stran v roce 1960, které jsme podepsali.

S politováním zjišťujeme, že i když jsou skutečnosti nyní ještě jasnější než před rokem , čínští soudruzi pokračují ve své pochy bené politice . Nelze připustit, že by to byla pouhá shoda okolností, že právě, když v Tiraně se označuje politika SSSR vůči Kubě za »zradu «, hodnotí ji pekingský tisk jako » nový Mnichov« ... Komu slouží tato propaganda ? Třebaže se zamýšlí opak , slouží imperialistům . Ti také označují politiku SSSR vůči Kubě za poráž 266

ku. Tato nesprávná koncepce vyplývá z přeceňování sil imperia lismu. Ve skutečnosti taková propaganda směřuje k zastrašování národů a brzdí národně osvobozenecké revoluční hnutí latinsko amerických národů. Ještě jednou si dovolujeme vyzvat čínské sou

druhy, aby nesetrvávali při propagandě tak škodlivé pro revoluční hnutí. ( Delegáti povstávají, dlouhotrvající potlesk. ) Paraguayský lid, stejně jako ostatní latinskoamerické národy, vyvozuje správné závěry z karibské krize. Pro nás, obyvatele La tinské Ameriky, je důležité, že byl zmařen severoamerický plán bezprostřední ozbrojené agrese a že Kuba může pokračovat ve výstavbě socialismu. Nechceme, aby první socialistický stát Ame

riky zahynul heroicky v plamenech atomové války, nýbrž přejeme si, aby stál jako zářivý maják . Potlesk .) To dodává odvahy na

šemu lidu. A toho cíle bylo dostiženo důslednou a správnou míro vou politikou SSSR spolu s neochvějností kubánského lidu a vlády Fidela Castra .

Není pochyb o tom, že tento výsledek posílí víru paraguayského lidu v inožnost svržení zrůdné protinárodní diktatury generála Stroessnera a v demokratickou národně osvobozeneckou revoluci.

Podmínky pro to jsou stále příznivější. Zdrcující většina národa, hlavně dělníci, rolníci a studenti odmítají »opětné zvolení« Stroess nera. Masy stupňují svůj boj , jsou stále rozhodnější . Heslo národní jednoty proti diktatuře si klestí cestu stále úspěšněji . V urputných bojích vedených jak mírovými prostředky , tak zbraněmi dokázala Paraguayská komunistická strana širokým masám, že je nejdů

slednějším a nejodhodlanějším bojovníkem za věc národně osvo bozenecké revoluce .

At žije protiimperialistická revoluce latinskoamerických náro dů ! Potlesk .)

Ať žije jednota všech marxisticko-leninských stran ve společném boji za mír a proti imperialismu ! ( Potlesk. ) At žije osvědčená a pevná Komunistická strana Československa

a její historický XII. sjezd, který osvětluje cestu Československa k vyššímu rozvoji socialistické společnostil (Potlesk .

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhovi Rodríguezovi. Diskutovat bude soudruh Fran tišek Sorm , předseda Československé akademie věd .

267

SOUDRUH FRANTIŠEK ŠORM, pražská městská organizace KSČ Soudružky a soudruzi, z hlubokého rozboru současného stavu

naší společnosti podaného ve zprávě soudruha Antonína Novot ného jasně vyplývá nutnost všestranně zvýšit úroveň řízení a plá nování a položit zvláštní důraz na kvalitativní ukazatele, podmi

ňující rychlý růst efektivnosti našeho hospodářství. Rozhodující význam v tomto ohledu má v současných podmínkách uplatňování nejnovějších poznatků vědy a vymožeností techniky v materiální výrobě. Věda v dané etapě historického vývoje přímo určuje stu

peň technické vyspělosti výrobních prostředků a pochodů, stejně tak je ovšem rozvoj vědy, zejména u experimentálních oborů, zá vislý na dosažené úrovni techniky. Obrovský význam vědy pro socialistickou společnost lze nejlépe doložit na příkladu Sovět ského svazu. Mohutný ekonomický rozvoj Sovětského svazu,

zejména po druhé světové válce, a vytvoření světové socialistické soustavy je v nemalé míře dílem sovětské vědy a techniky, stejně jako samo vítězné zakončení druhé světové války.

V současné době slaví úsilí sovětských vědců triumfy v řadě důležitých vědních úseků, zejména v jaderné fyzice, na poli rake

tové techniky a při dobývání vesmíru. I rozvoj našeho vlastního socialistického hospodářství a naší kultury by byl po roce 1945 nemyslitelný bez stálé účasti vědy a výzkumu. Naše vědecko výzkumná pracoviště významnou měrou přispěla k socialistické výstavbě naší vlasti vytvářením technicky složitých výrobních

zařízení a vyspělých technologií v našich průmyslových závodech, vyspělé úrovně našeho zdravotnictví i řady jiných úseků.

Socialistická společnost, která svou výstavbu cílevědomě orga nizuje a řídí ve prospěch pracujícího člověka, přitom může a musí i rozvoj vědy plánovitě usměrňovat ke svým potřebám . Hlavní

síly vědeckovýzkumné činnosti je samozřejmě nutno zaměřovat k řešení problémů , jež vyplývají z akutních potřeb průmyslu a ze mědělství. Zároveň však je nezbytné, jak již zdůraznil soudruh Novotný , připravovat i předpoklady k uspokojování perspektivních potřeb společnosti, jež zejména ve fázi rozvinuté socialistické vý . stavby rychle narůstají a stávají se aktuální. A to je možné jen

dalším rozvojem vědy, získáváním nových principiálních poznatků a zvládáním nových, dosud nepoznaných zákonitostí přírody a společnosti. Je ovšem samozřejmé, že takový potřebný rozvoj vědy nemůžeme zabezpečit sami v celé šíři. Musíme proto i ve vědě a výzkumu daleko více využívat možností socialistické dělby práce mezi spřátelenými zeměmi. 268

Soudružky a soudruzi,

XII. sjezd má vytyčit hlavní směry výstavby naší země v letech 1964–1970. Nedílnou součástí plánu rozvoje hospodářství a kul tury bude i plán vědeckovýzkumných prací. Výzkumné úkoly směřující k okamžitým potřebám výroby lze v tomto plánu velmi přesně určit na podkladě konkrétního plánu hospodářského roz voje. Složitější již bude stanovení vlastních úkolů vědy, jež mají

zabezpečit perspektivní společenské potřeby 1 rozvoj vědy samé. Všechny orgány naší akademie se touto otázkou v současné době

intenzívně zabývají a zpracovávají plán sedmiletého rozvoje vědy v naší zemi. Rád bych vás seznámil s hlavními směry, jimiž by se měla naše věda v nejbližší budoucnosti zabývat. Všichni víme, že podmínkou naší další výstavby je stálý růst

výroby energie, zejména její nejušlechtilejší formy , elektřiny. Hlavním zdrojem energie v celém světě jsou dosud fosilní paliva,

uhlí, ropa a zemní plyn, jež se rychle vyčerpávají. Proto je nutno již dnes usilovat o jejich účinnější využívání a zajišťovat novými vědeckými objevy a poznatky možnost dostatečné výroby energie z jiných zdrojů. K úvaze přicházejí dva nevyčerpatelné zdroje energie : sluneční záření, dopadající neustále na naši zemi, a síly ukryté v jádrech atomů. Na řešení složitých otázek získávání energie se bude podílet i naše věda, i když se její účast bude týkat jen některých vybraných problémů. Tak úsilí o dokonalejší vy

užívání fosilních zdrojů vyústí ve výzkum a vývoj tzv. palivových článků, přeměňujících chemickou energii s vysokou účinností pří

mo v energii elektrickou, jež pravděpodobně jednou nahradí málo účinné výbušné motory v dopravních prostředcích. Naše vysoká úroveň ve fyzice pevné fáze a zvláště v teorii polo

vodičů nám umožní hlouběji studovat i přeměny zářivé, zejména tepelné energie v energii elektrickou s cílem nalezení účinnějších měničů, použitelných například v jaderných elektrárnách.

Ve využívání jaderné energie se budeme snažit zdokonalovat klasické typy štěpných jaderných elektráren a zaměříme se i na některé úseky fyziky jaderných reaktorů. Budeme se zabývat i ur čitými problémy vysokoteplotní plazmy, jejichž zvládnutí je pod

mínkou k ovládání řízených termojaderných reakcí, které jednou lidstvu zabezpečí nevyčerpatelné zdroje energie. Zdokonalování strojů a zařízení závisí dnes mimo jiné zejména na kvalitě ma teriálů. Vzhledem k významu našeho strojírenství stane se proto

druhým komplexním úkolem naší vědy základní výzkum vlastnosti materiálů, zejména výzkum vztahů mezi jejich strukturou a vlast nostmi s cílem zlepšení naší materiálové základny, jednak úsilím 269

1

o zdokonalování vlastností kovů i umělých hmot, jednak snahou o nalezení nových typů materiálů. Současné poznatky fyziky pevné fáze ukazují, že ovládnutím vnitřní struktury kovů i nekovů bude možno vytvořit materiály mnohem odolnější vůči různému namáhání, než jaké dosud známe.

Praktická realizace nových poznatků povede k pronikavému sní žení váhy strojů, ke zvýšení jejich životnosti, a tím k obrovským materiálním úsporám. Stále stoupající požadavky na kvalitu na šeho spotřebního, zejména textilního zboží, nutnost dosažení úspor za dovoz textilních surovin a velké možnosti využití umě lých hmot ve stavebnictví i strojírenství zdůrazňují nutnost zinten zívnit náš výzkum v oblasti makromolekulární chemie, která je teoretickým základem v přípravě novodobých materiálů nazýva

ných umětými hmotami , kaučuky a syntetickými vlákny. Také na tomto poli nejsou možnosti zdaleka vyčerpány. Lze očekávat , že se podaří podstatně zdokonalit vlastnosti těchto ma teriálů a zvýšit jejich užitkovost. Naše věda má plné předpoklady dosáhnout na tomto poli che mického výzkumu dalších výsledků. Značnou pozornost musíme

věnovat i výzkumu různých speciálních materiálů podmiňujících rozvoj slaboproudé techniky, zejména monokrystalů, polovodičů , feritů a jiných .

V souvislosti s tím u nás rozvinout i důležitou a zcela novou oblast tzv. kvantové radiofyziky, využívající krátkovlnného rádio vého záření. Praktické využití rádiových vln světelného spektra přinese revoluční zvrat v rádiovém přenosu tím, že umožní pře dávat obrovské množství informací, například současně tisíce televizních přenosů . Předpokladem dalšího kvalitativního zvyšo vání úrovně naší průmyslové výroby, zejména pronikavého zvy šování produktivity práce, je zavádění komplexní automatizace. Podmínkou k tomu je nejen vytváření progresívních výrobních prostředků a pochodů , ale také výzkum ovládajících řídících a kontrolních mechanismů pracujících v podstatě na principech ky

bernetiky. Tato důležitá vědní disciplína vyžaduje rozvoj jak teoretických matematických disciplín , například matematické lo giky, teorie informací, tak i výzkum, vývoj a zavedení výroby kom

plikované součástkové základny a přístrojové techniky. To opět vyžaduje teoretické práce ve fyzice pevné fáze, v elektrotechnice a radiotechnice.

Široký rozvoj nových oblastí matematiky a výpočtové tech. němuž došlo v poslední době , odhalil nejen nové velkolepé perspektivy automatizace výrobních pochodů, ale i možnost využít niky ,

těchto poznatků přímo v oblasti řízení a plánování národního hos 270

podářství. Také těmto otázkám bude naše věda věnovat v příštích letech značnou pozornost. Naše věda musí samozřejmě v nejbliž ších letech vydatně pomáhat rozvoji zemědělství, které se stává

limitujícím faktorem dalšího pokroku naší společnosti.

V nejbližší době však jde zejména o uplatňování již známých vymožeností současné agrotechniky, což by spolu s organizační

mi opatřeními mohlo již samo o sobě podstatně zlepšit úro veň zemědělství a znatelně zvýšit i zemědělskou produkci . Pro nikavé a vskutku revoluční zásahy do zemědělské výroby jsou

však podmíněny získáním nových poznatků o stavbě a funkci živé hmoty . Naše znalosti o této důležité oblasti, jež má nejprin

cipiálnější význam pro celý další vývoj člověka, jsou však dosud velmi nedostatečné. V dnešní době je možno hovořit přímo o roz: poru, který se vytváří mezi technickým a civilizačním pokrokem na straně jedné, a zaostáváním exaktních znalostí o podstatě ži vota na straně druhé. Otázkám výzkumu živé hmoty s cílem její ho řízeného ovládnutí musíme proto věnovat mimořádnou pozor. nost jak ve vlastních biologických disciplínách , tak i v chemii, a zejména v hraniční vědní oblasti v biochemii. V epoše rozvinuté socialistické společnosti stále roste význam tvůrčího rozvíjepí marxisticko -leninské teorie rozmanitými oblast mi společenských věd . V dnešní době požaduje strana právem od

společenských věd, aby se mnohem výrazněji a účinněji než do sud podílely na řešení stěžejních problémů rozvoje naší společ nosti. Mimořádně odpovědná úloha zde připadá ekonomickým vědám . Je třeba otevřeně říci , že výrazné kvalitativní jevy , ji miž prochází naše národní hospodářství, i nedostatky, jež se v uplynulém období projevily, zastihly naši ekonomickou vědu ne dostatečně připravenou a její přínos účinného řešení těchto pro blémů není ani dosud uspokojivý. Z této negativní skutečnosti je třeba si vzít poučení a daleko důsledněji podřídit činnost přísluš ných pracovišť rozhodujícím společenským potřebám a na zá kladě teoretického rozboru výsledků a zkušeností socialistické výstavby vytvářet v budoucnosti přesnější vědecké podklady a

návody pro řízení rozvoje socialistické výroby. Nezbytným před . pokladem k tomu je i pronikavé zvýšení metodické úrovně eko nomických věd , zejména využívání možností kybernetiky . Klíčo

vou podmínkou pro úspěšné splnění těchto úkolů a pro posílení vlivu vědy na rozvoji národního hospodářství a kultury je pod statné rozvinutí výchovy vědeckých pracovníků, což je jeden z dů ležitých úkolů budování vědeckovýzkumné základny, a tím i celé materiálně technické základny.

Dosavadní výsledky výchovy vědeckých pracovníků nejsou 271

z hlediska potřeb společnosti postačující. Nezabezpečují potřeb né tempo rozvoje vědy a výzkumu v řadě velmi důležitých oborů . Zejména v teoretických úsecích technických věd se staly přímo limitujícím faktorem rozvoje naší vědy a techniky. To potvrzují i mezinárodní srovnání svědčící o tom, že v počtech a tempu růstu

vědeckých pracovníků hluboce zaostáváme jak za Sovětským sva zem, tak i za některými nejvyspělejšími kapitalistickými zeměmi.

Domnívám se proto , že je třeba přijmout urychleně účinné kom plexní opatření k překonání těchto nedostatků a lépe uspořádat plánování, řízení, hmotné zabezpečení, vlastní obsah a organi zaci výchovy nových vědeckých pracovníků. Bude správné uvá žit i v rámci Československé akademie věd utvoření zvláštní in

stituce, která by se výchovou vědeckých pracovníků soustředěně zabývala.

Zároveň je ovšem nutno klást s plnou naléhavostí požadavek, aby péče o podchycení zájmu mládeže o vědu, získávání talento vaných mladých lidí pro vědeckou práci se staly neoddělitelnou a vysoce čestnou povinností všech pracovníků našeho školství a vědy. Veškeré poznatky vědy i vývoje techniky ztrácejí ovšem

smysl, nejsou-li realizovány v praxi, není-li jich včas využito ku prospěchu člověka. Vždyť nikoho z nás nemůže ,nechat lhostej ným skutečnost, že vynikající výsledky práce a umu našich věd ců a techniků, umožňující mnohdy i stamiliónové úspory pro středků a materiálů, ulehčení lidské práce a zdokonalení výrob ních postupů, zůstávají po léta nevyužity a jen obtížně se uplat ňují v praxi.

Při pátrání po příčinách závad v realizaci poznatků vědy a za

vádění nové techniky se často setkáváme s nepřípustným zjed nodušováním této velmi složité problematiky. Jedním extrémem takového zjednodušování je, že se připisuje hlavní vina pracov níkům vědy a výzkumu a jejich nechuti realizovat výsledky své práce v praxi, druhým extrémem je pak paušální svalování viny na vedení výrobních jednotek a závodů.

Zkušenosti Akademie z plánování vědy a výzkumu ukazují, že. závady v této oblasti vyplývají opětně především z otázek říze ní, kde se nám zatím nepodařilo plně zvládnout složitý komplex

ekonomickoorganizačních problémů spjatých s převodem poznat ků vědy a vymožeností techniky do výrobní praxe. Prvním pro blémem, který by zde bylo potřebí řešit, je skutečnost, že v po sledních letech byla pod dojmem opatření směřujících k vypra cování celostátního plánu výzkumu a rozvoje techniky značně oslabena pozornost ministerstev řídících průmyslová odvětví i sa mých závodů k těmto nesmírně důležitým otázkám. 272

Nechci naprosto hovořit proti celostátnímu plánu výzkumu a technického rozvoje. Ten je třeba mít, vypracovávat jej důsledně na podkladě plánu rozvoje národního hospodářství a určit ze

jména, v kterých případech musíme podklady pro novou techni. ku získávat vlastním výzkumem a vývojem a kdy je dostaneme v rámci mezinárodní socialistické dělby práce.

Jde však o to, že technický rozvoj každého výrobního odvětví je specifickou problematikou, kterou mohou a musí odpovědně ře

šit především příslušná ministerstva a výrobně hospodářské jed notky a závody . Celostátní řízení rozvoje nové techniky se může týkat jen klíčových problémů, a nikoli celé problematiky . V tom ohledu je třeba dosáhnout i účelné dělby práce mezi ministerstvy

a státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, jejich pozornost by se měla soustředit zejména na realizaci nových vý . rob tam, kde je nutno zabezpečit řešení složitých meziodvětvových vztahů. Na tomto podkladě by pak bylo účelné ještě hlouběji propracovat i vztahy mezi hlavními orgány působícími v oblasti vědy, výzkumu a technického rozvoje.

K tomu, aby bylo řízení výzkumu a techniky dobře zabezpeče no , bylo by dále třeba výrazně zlepšit odbornost řídící práce v té to oblasti a posílit je odborně zdatnými osvědčenými pracovníky, kteří mají přehled o současném stavu vědy a techniky a dosta tek energie a rozhodnosti k prosazování nového. Zatím je tomu mnohdy tak, že se na ministerstvech i závodech setkáváme s pra

covníky, kteří pro nedostatek odborných znalostí přímo brzdí rozvoj nové techniky a ustrašeně uhýbají před odpovědností. Pro to se také domnívám, že by ústřední úřady a závody měly ve své

práci daleko více využívat aktivu odborníků a vědeckých pra covníků, ne ovšem jen k nekonečným poradám nebo sepisování dlouhých a často neúčinných zpráv a materiálů, ale k vyřešení konkrétních a důležitých problémů. Za Akademii mohu slíbit, že

budeme takovou spolupráci rádi a vždy ze všech sil podporovat. Účelné by také bylo přepracovat systém plánování, financování a organizace výroby tak, aby realizace poznatků vědy a zavádě. ní nové techniky byly pro podniky a jejich pracovníky výhodné , a nikoli škodlivé, jak je tomu někdy dosud . V tom smyslu by bylo třeba přezkoumat soustavu ekonomických podnětů rozvoje vý.

roby , zabezpečit vytváření finančních , materiálových i lidských rezerv pro technický rozvoj a zajistit předpoklady k využívání těchto rezerv přímo v závodech , například v budování pokusných výrob, poloprovozů atd. To vyžaduje , aby byla zpružněna i dosa vadní ekonomická a organizační struktura výrobních závodů. To jsou podle mého názoru základní předpoklady k tomu, abychom 273

skutečně ovládli a účelně uspořádali naši vědeckovýzkumnou zá kladnu, vymýtili z ní zbytečné články a důsledně ji přiblížili pra

xi. Tím by se také otevřely cesty k mnohem hlubší a účinnější kon trole dosahovaných výsledků i k neustálému zvyšování efektiv . nosti vědeckovýzkumné práce. K tomu mi dovolte připojit ještě jednu poznámku. Domnívám se, že v současné době, kdy neoby čejně vzrůstá úloha a význam vědy ve výrobě a v celém životě naší společnosti, bylo by prospěšné zvážit i některé otázky dal

šího prohloubení stranického řízení v oblasti vědy a stranické práce na vědeckovýzkumných pracovištích. Zdá se, že by bylo třeba posoudit, nakolik se mohou okresní výbory strany, jež za

měřují svou pozornost především na základní otázky průmyslu a zemědělství, věnovat do hloubky 1 řízení a kontrole stranic

ké práce na vědeckovýzkumných pracovištích a zda by složité a svým způsobem specifické otázky práce strany v této oblasti ne byly účelněji řešeny pod zesíleným přímým vedením a kontro lou ústředního výboru a krajských výborů strany. A ještě stručně k vystoupení představitelů Komunistické stra .

ny Číny. Vědečtí pracovníci si hluboce váží vědecké pravdy. A ta kové pravdě je naprosto cizí překrucování fakt a dogmatismus jakéhokoli druhu. Všichni českoslovenští vědečtí pracovníci pod porují proto plně tvůrčí rozvíjení marxismu-leninismu i leninskou politiku, jak ji provádí Komunistická strana Sovětského svazu i naše rodná komunistická strana.

Závěrem chci ujistit sjezd strany, že pracovníci Českosloven ské akademie věd budou ještě více usilovat o to, aby svou prací přispěli k výstavbě naší vlasti a aby pokroky naší i světové vědy

byly důsledně uplatňovány v praxi všude tam, kde je to možné a účelné. V tom smyslu se budeme snažit působit uplatňováním speciálních znalostí a zkušeností a bude-li toho třeba i kritikou

a bojem proti liknavosti a pohodlnosti v zavádění nové techni . ky v našem národním hospodářství. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Šormoví. Soudružky a soudruzi, končíme dru hý den sjezdového jednání. Pokračovat budeme zítra ráno v devět hodin. Prosíme, aby delegáti zaujali místa v 8.30 hodin. Nyní vám přeji dobrou chuť a dobrou noc. ( Jednání skončeno ve 20 hod. 56 min. ) 274

TŘETÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 6. PROSINCE 1962

JEDNÁNÍ DNE 6. PROSINCE 1962

Diskuse : soudružka Marie Vnuková, jihočeská krajská organizace

KSČ, soudruh Zdeněk Kopecký, východočeská krajská organizace KSČ,

soudruh Stanislav Viček, severočeská krajská organizace KSČ, soudruh Viliam Široký, soudruh Ivan Skála, pražská městská organizace KSČ, soudruh František Augustín, středoslovenská krajská organizace KSS,

soudruh František Sečkář, jihomoravská krajská organizace KSČ. Pozdravy hostů : Soudruh Lájos Fehér, člen politického byra Maďar ské socialistické dělnické strany, soudruh Cesare Fredduzzi, člen ústředního výboru Italské komunistické strany.

Diskuse : Soudruh Bohumír Lomský, soudružka Marie Šimková, stře dočeská krajská organizace KSČ, soudruh Oldřich Voleník, severomo ravská krajská organizace KSČ, soudružka Marie Černá, západočeská krajská organizace KSC, soudruh František Dvorský, západoslovenská

krajská organizace KSS, soudružka Hana Sachsová, pražská městská organizace KSC.

Pozdravy hostů : Soudruh Emil Bodnaraš, člen politického byra ústřed ního výboru Rumunské dělnické strany , soudruh Henri Winston , člen národního výkonného výboru Komunistické strany, USA, soudruh Fer nando Claudin, člen politického syra a sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Španělska , soudruh Demčigijn Molomžamc, člen politického byra ústředního výboru Mongolské lidové revoluční strany , soudruh Erich Glückauf, člen politického byra a tajemník ústřední ho výboru Komunistické strany Německa , soudruh Li Dju - jen, kandidát politického byra ústředního výboru Korejské strany práce, soudruh

Friedl Fürnberg, člen politického byra a tajemník ústředního výboru Komunistické strany Rakouska, soudruh Hoang - van - Hoan, člen politic

kého byra ústředního výboru Vietnamské strany pracujících, soudruh Moises Vinhas, delegát Brazilské komunistické strany, soudruh Lars

Leevi Junttila, člen politického byra ústředního výboru Komunistické strany Finska, soudruh Alvaro Cunhal, generální tajemník Portugalské 277.

komunistické strany, soudruh Francisco Monaco, člen ústředního vý . boru Komunistické strany Argentiny, soudruh René Beelen, člen poli tického byra a tajemník ústředního výboru Komunistické strany Bel gie, soudruh Satomi Hakamada, člen předsednictva a tajemník ústřed -

ního výboru Komunistické strany Japonska, soudruh Erik Karlsson, člen politického byra ústředního výboru Komunistické strany Švédska, soudruh José Gregorio Gonzáles, člen ústředního výboru Mexické ko munistické strany, soudruh Caidi Lakhdar, delegát alžírských komunis

tů, soudruh Chellappah Komarasamy, člen politického byra ústředního výboru Komunistické strany Cejlonu, soudružka Anna Averinková, členka ústředního výboru Komunistické strany Holandska, soudruh Knud Jespersen, předseda Komunistické strany Dánska, soudruh Ahmed

Abbas, člen politického byra ústředního výboru Irácké komunistické strany, soudruh Alfred Dewhurst, člen národního výkonného výboru Komunistické strany Kanady.

(Jednání zahájeno v 9.00 hod. ) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Soudružky a soudruzi, zahajuji třetí den sjezdového jednání. Po kračujeme v diskusi . Slovo má soudružka Marie Vnuková, ředitel

ka Státního statku Rožmberk. Připraví se soudruh Zdeněk Kopec ký, východočeská krajská organizace KSČ. SOUDRUŽKA MARIE VNUKOVÁ,

jihočeská krajská organizace KSČ

V předsjezdových materiálech předložených k všenárodní dis kusi a ve zprávě ústředního výboru zaujímá závažné místo další

zvyšování úrovně zemědělství. Zvýšení intenzity zemědělské vý. roby a pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu je stěžejní pro blém příštího období. Současně s tím bude řešeno dovršení kul

turní revoluce na vesnici a u nás v pohraničí půjde o to, vyrovnat podmínky pohraničí s vnitrozemím .

Řešení všech těchto problémů je obtížné. Vyžaduje aktivní účast všech pracovníků na výrobě, náročnou organizátorskou práci i dal ší rozsáhlé a efektivnější investice do zemědělské výroby. Budu hovořit o tom, jak řešíme a jak bude potřeba dále řešit některé problémy na našem pohraničním podhorském Státním statku Rožmberk v okrese Český Krumlov.

Hospodaříme na výměře 3600 ha zemědělské půdy. Intenzita zemědělské výroby je velmi nízká. Statek patří k zaostávajícím statkům i přesto, že se za uplynulá dvě léta situace na státním statku poměrně rychle konsolidovala . Svědčí o tom posouzení hlavních ukazatelů intenzity zeinědělské výroby. Podíl orné půdy ze zemědělské se zvýšil o 10 % , stavy skotu o 14 % , hektarové výnosy téměř o čtvrtinu, přírůstky u hovězího dobytka o 13 % ,

užitkovost krav o 5 % . Hrubá produkce vzrostla o 29 % a tržní produkce o 21 % .

Dosažení těchto výsledků nebylo jednoduché. Je za nimi důsled ná práce s lidmi, náročná kontrola , ujasnění soutěže v rostlinné výrobě a uplatnění soutěže vůbec, je za tím náročná organizátor ská práce. Je nesporné, že i v budoucnu bude o výsledcích rozho

dovat obětavá práce lidí, která je jedině s to překonávat obtíže. Svědčí o tom řada dobrých výsledků našich předních pracovníků,

kterých nám v posledních letech vyrostla celá řada. Náš kombaj nér komunista Svoboda dosáhl v letošních žních v našich podhor 279

ských podmínkách výkonem 209 ha nejlepšího umístění v okrese, soudruh Nagy s manželkou jsou druhou nejlepší osádkou na okre se na vysokotlakém lisu, ošetřovatelka soudružka Hanzalová pře vzala zanedbané stádo krav a zvýšila dojivost u této skupiny

o 8 litrů na kus. Máme na statku řadu dalších pracovníků, jejichž dobré pracovní výsledky svědčí o tom, že pracující našeho statku v našich obtížných podmínkách znají současné problémy země dělství a snaží se ze všech sil je řešit.

Úsilí pracujících se projevilo v tom, že statek splnil všechny dodávkové úkoly v rostlinné výrobě a v první dekádě listopadu se vyrovnal s nákupem masa celkem. Máme však řadu problémů, jejichž řešení není plně v našich silách. Máme poměrně nízké sta vy hovězího dobytka. Na 100 ha zemědělské půdy chováme 54

kusů skotu, z toho 18 krav. Nízké stavy dobytka rozhodujícím způ sobem ovlivňují výsledky dosahované v rostlinné výrobě. Na hek tar zemědělské půdy produkujeme méně než 40 q hnoje. Nedosta tek řešíme již druhý rok smícháváním hnoje s rašelinou nebo se zeminou a úkoly v zakládání kompostů každý rok překračujeme. To nám umožnilo použít letos 6 tisíc kubíků kompostu na ornou půdu a téměř 11 tisíc kubíků na louky a pastviny. V letošním roce jsme také část pozemků pod ozimé směsky pohnojili vitahumem. Ale ani přes tato opatření nestačíme zabezpečit potřebné množství hnoje a navíc se nám velmi prodražuje výroba. Tento problém je možno řešit především rychlým zvyšováním stavů dobytka. Zvy šování stavů dobytka z hlediska chovné kondice zvířat a z množ ství obratu stáda by nebyl problém . Mohli bychom každoročně

zvyšovat stavy dobytka až o 13 % a přitom plně zabezpečovat vše chny úkoly státního plánu. V současné době máme 650 krav, ale máme ve stavu 170 jalovic připuštěných nebo připravených k při puštění. Stavy krav však pro příští rok zvýšit nemůžeme. Rovněž stavy skotu musíme ponechat na úrovni letošního roku.

Příčina je v nedobré situaci v ustájení dobytka. Náš statek se budoval z rozdrobených malých selských chalup. Za pomoci státu se nám podařilo ustájit již 32 % dobytka ve vyhovujících stájích. Zbytek je ustájen v provizóriích . Výroba u provizorně ustájeného

dobytka je vzhledem k vysokým režijním položkám a veliké prac nosti velmi drahá a užitkovost je nerovnoměrná. Tyto skutečnosti rozhodujícím způsobem ovlivňují hospodářské výsledky statku.

Výstavba stájí je tedy nutnou podmínkou pro další rozvoj chovu hovězího dobytka a pro rozvoj celé zemědělské výroby v našich podmínkách . Do roku 1970 bude na našem statku nutné postavit, chceme-li

odstranit provizória, stáje pro 1220 kusů dobytka. Intenzitu země 280

dělské výroby však chceme podstatně zvýšit. Stěžejním úkolem v růstu intenzity je u nás růst stavů hovězího dobytka. Domnívám

se, že by hustota dobytka měla v roce 1970 překročit 80 kusů na 100 hektarů. To by předpokládalo vybudovat stáje pro dalších

1100 kusů dobytka. To by nám umožnilo zvýšit produkci masa 1 mléka přibližně o 40-50 % a získali bychom dobrou základnu pro další růst produkce.

Nedostatek stájí není jediný nedostatek v investiční výstavbě. Velmi závažná je skutečnost, že současné typy stájí, které je vů bec možno vybudovat, neodpovídají současným požadavkům . Při tom je si třeba uvědomovat, že každá vybudovaná stavba bude muset sloužit 40—50 let. To znamená, že současné stáje by měly

řešit zvyšování produktivity práce a pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu . Současné typy stájí řešení tohoto úkolu neumože řují a disproporce mezi průmyslem a zemědělstvím tak jen na růstá . Tato situace je závažná, a nebude-li rychle a radikálně ře. šena, poznamená vývoj a úroveň zemědělství na příští půl století. U nás je nutnost řešení tohoto problému zvlášt naléhavá, protože

v našich podmínkách je kritický nedostatek pracovních sil. Příkladem nevhodného typu stáje je výstavba čtyřřadového kra vína na našem státním statku. Tento typ kravína je pro naše pod mínky nevhodný, i když může celkem dobře vyhovovat například

v řepařských oblastech. Naše dojnice jsou celé léto na pastvinách a ve výbězích. V kravínech se nekrmí. Pro zimní období neumož

ňuje tento kravín použít náročnou krmnou techniku a má tak malé přípravny, že se v nich nedá provádět úprava objemných krmiv. Kromě toho má pro horské oblasti s dlouhým zimním obdo bím malé sklady na objemnou píci. A přitom to má být naše nej

modernější stáj. I v této moderní stáji budeme muset buď udělat přístřešek, kde by bylo možno provádět zápary, ale to bude černá stavba, anebo je druhé řešení, snížit zástav a na stání vybudovat stírku, kde by bylo možno zápary provádět.

Pro naše podmínky by bylo konečně už jednou potřeba dořešit vhodné typy, které by odpovídaly potřebnému provozu, byly by

dostatečně zatepleny , umožňovaly by používání vhodré komné techniky a progresívní technologie a odpovídaly by požadavkům na růst produktivity a nové organizace práce. Anebo by bylo po třeba dát pravomoc některému orgánu, který zná podmínky, aby

mohl provádět úpravu schvalovaného typu stavby. Dovolte, soudružky a soudruzi, ještě jednu poznámku k práci projektantů , kteří zemědělské stavby, zejména stáje, projektují.

Na uspořádání vnitřního provozu stájí je velmi markantně vidět, že projektanti vnitřní provoz stáje neznají. Jeho řešení je touto 281

neznalostí projektantů skutečně velmi tvrdě poznamenáno. Na příklad není dobře domyšleno vázání, není domyšlen provoz v pří pravnách, atd. Domnívám se, že řešení situace by pomohlo, kdyby projektanti, kteří stáje projektují, měli možnost se seznámit s pro vozem stájí, kdyby šli na nějaký čas na praxi do zemědělských

družstev. ( Potlesk. ) Pak by jistě vnitřní provoz stáje řešili jinak. Například vázání dobytka. To je přece velmi nebezpečná práce.

Jsem přesvědčena, že projektant, kdyby na praxi dostal pár štulců od krav, by vázání rychle vyřešil. ( Potlesk. ) A stejně rychle by

pomohli řešit vnitřní uspořádání přípraven , prostě celý ten vnitřní provoz stáje, teplou vodu a další věci.

Rychlejšímu tempu rozvoje investiční výstavby brání stále ještě neujasněná koncepce rozvoje socialistické vesnice v pohraničí a perspektivy rozvoje jednotlivých zemědělských závodů . Zeměděl ství má ve srovnání s ostatními úseky národního hospodářství slo žitější situaci ve výrobních podmínkách . Výrobní podmínky jsou dány přírodními podmínkami a přirozenou úrodností půdy. Proto je nutné organizovat zemědělskou výrobu tak, aby byla s výrobní mi podmínkami v souladu. Jedině tak je možné zvyšovat intenzitu

zemědělské výroby a zabezpečit efektivní využívání vkládaných

investic. Na Šumavě v poměrech našeho statku jsou nejvhodnější podmínky pro chov mladého, především chovného dobytka. Pas

tevní odchov a drsné podmínky jsou dobrou základnou pro chov zdravých, otužilých a odolných zvířat , která budou mít předpokla dy k rychlému zvyšování užitkovosti. Směrnice ústředního výboru zabezpečovat tento problém otevřeným obratem stáda je velmi

správná. Bylo by jen potřeba tuto koncepci rychle ujasnit a už od prvních let sedmiletky ji uskutečňovat. Její uskutečňování přine se tím , že se změní skladba stáda kvalitativně, odlišnou situaci do

celé zemědělské výroby. A z těchto pozic by bylo potřeba řešit i vý stavbu stájí. Zpráva ústředního výboru , která byla v referátě soudruha No

votného sjezdu předložena, jako jednu ze základních podmínek vysoko vyzvedla otázku rychlého zvyšování úrodnosti půdy na zá kladě investic do půdy. I po této stránce je náš státní statek, a ne vlastní vinou , velmi zanedbán. Z celkové výměry půdy máme 460

hektarů zamokřených a nesklizitelných luk , to je plných 13 % cel kové hodnoty půdního fondu. Více než 2 třetiny této půdy si vyžá

dá komplexní odvodnění. Za poslední dva roky se podařilo odvod nit, převážně vlastními silami, 30 ha. Při tomto tempu by odvodně ní trvalo 20 let .

Podhorské podmínky dávají přirozenou možnost pro levný a vý. hodný pastevní chov dobytka. Náš statek má poměrně velikou 282

výměru pastvin. Pastevní chov dobytka je ale výhodný přede vším na intenzívních pastvinách. Naše pastviny jsou více než z 90 % extenzívní. Tyto pastviny vznikly tzv. samozatravněním a dávají jen malé a nejisté sklizně. Například letos jsme je mohli spásat jen jednou. Jejich výživná hodnota je minimální a intenzív ní hnojení nepřináší žádoucí efekt. Statek nemá ani dostatek hno

jiv, která by bylo možno na pastviny použít. Pastviny můžeme hnojit jen kompostem a močůvkou. Letos jsme tak pohnojili téměř třetinu výměry pastvin . I když je toto hnojení

základní, nestačí, protože je jednostranné. Vzhledem k tomu, že se v našich podmínkách nepěstují intenzívní plodiny, které jsou

v přídělu hnojiv zvýhodňovány, a vzhledem k nízkému procentu orné půdy už tedy sám systém přídělu hnojiv značně omezuje naše možnosti ve zvyšování úrodnosti půdy a je v našich podmín kách jednou z hlavních příčin pomalého tempa zvyšování hekta rových výnosů . Zatím nemůžeme hektarové výnosy zvyšovat nejen proto, že nemáme dostatek živin ke zvýšení úrodnosti, ale také

proto , že nemáme dostatek osiva. Nemáme ani možnost vypěsto vat si všechny komponenty pastevní směsi sami. Má-li být pastevní směs opravdu kvalitní, musí obsahovat 10-15 komponentů . Výro

ba všech komponentů se pochopitelně nedá zajistit v jednom ze mědělském závodě. Dostáváme každým rokem osivo na 5-8 ha, zatímco správný systém obnovy a hospodaření na pastvinách by vyžadoval osivo na 70-80 ha. Této otázce bude třeba věnovat více pozornosti zejména při organizování výroby travních semen . Mo bilizování rezerv k intenzívnímu pastevnímu chovu dobytka by

uspíšilo a usnadnilo vypracování projektu na zúrodnění a obnovu luk a pastvin . Konsolidaci našeho statku v uplynulých dvou letech rozhodují

cím způsobem ovlivnila mechanizace. Využívání mechanizace a

nová technologie sklizně ukázala své výhody přesvědčivě a jasně v letošním roce . Zásluhou nové technologie byla sklizena kvalit

nější a hodnotnější píce než v minulých letech. A tato otázka je zejména letos při nedostatku objemné píce zvláště důležitá . Máme dobré zkušenosti s využitím kombajnové sklizně. V našich pod mínkách jsme sklízeli letos 92,5 procenta obilovin kombajny. Z toho téměř dvě třetiny dvoufázově. Tradičním způsobem byly sklízeny jen veliké svahy.

Kombajnová sklizeň přinesla statku řadu dobrých výsledků. Podstatně se zrychlil průběh žní, snížily se ztráty na hektarových výnosech , došlo k výrazné úspoře mzdových fondů a pracující, zejména ženy, se zdaleka tak nenadřeli jako při tradičním způso bu sklizně. Potvrdilo se, že i v našich těžkých přírodních podmín 283

kách umožní pokroková komplexní technika pracovat rychle, kva litně a leyně a bude současně řešením nedostatků pracovních sil. Zatím však jde jen o začátky v komplexním uplatňování mecha nizace.

Domnívám se, že je třeba důkladněji propracovat systém koope race v kombajnové sklizni obilí tak, aby obilní kombajny SK 3 ze slovenských statků mohly sklízet obilí i u nás. Naše letošní zku

šenosti ze žní plně potvrdily výhodu tohoto řešení. Dělenou skii zeň obilí jistě pomůže dobře řešit i kombinovaný čepový sklízeč, až ovšem bude v zemědělských závodech . Při sklizni sena je po třeba skončit.u nás s tím, aby Šumavu kosili ručně brigádníci ze Slovenska nebo z brněnských vysokých škol. Snad už jednou ko nečně po letech průtahů ministerstvo všeobecného strojírenství vyrobí dostatek motorových ručních sekaček a hlavně v takové kvalitě, aby skutečně sekaly. ( Potlesk. ) Ani u nás se neobejdeme bez velkoobjemových vozů . V roce 1963

budeme zvyšovat plochu brambor. Půdní podmínky jsou u nás pro pěstování brambor výhodné. Dokážeme je dobře zvládnout i kulti

vačně, ale bez brigád je nejsme schopni sklidit. Například při le tošních dobrých podmínkách a na menších plochách jsme zajiš tovali sklizeň po dobu 4 týdnů se 110 brigádníky . Zatím mám zku

šenosti takové, že současný typ bramborového kombajnu u nás problém nevyřeší, vzhledem k tomu, že jsou u nás půdy velmi ka menité a velmi svahovité. Víme, že brambory jsou potřeba, nezbý vá tedy nic jiného , než aby konstruktéři konstruovali stroje nejen pro ideální podmínky , ale i pro špatné podmínky, a aby jim prů myslové závody daly na tyto stroje kvalitní materiál. Plány mechanizace by měly plně respektovat podmínky horské ho a podhorského pohraničí a správnou soustavou strojů by měly >

pomáhat výrobu zproduktivňovat. To je velmi důležité jednak pro řešení kritického nedostatku pracovních sil v našich podmínkách a jednak také proto, že mechanizace pomůže řešit zvyšování kul turní i odborné úrovně našich pracovníků.

Soudružky a soudruzi, i my v pohran : Xí jsme odhodláni dát vše chny své síly a všechny své schopnosti pro další rozvoj naší socia listické společnosti. Nestojíme před obtížnými výrobními a život ními podmínkami se založenýma rukama. Letos se nám na statku

podařilo najít správnou formu soutěže v rostlinné výrobě tím, že jsme spojili organizování socialistické soutěže s denní organizací provozu. Domníváme se, že se nám tak podařilo najít cestu téměř ke všem pracujícím a sladit jejich zájmy se zájmem statku. Potvr zuje nám to i ta skutečnost, že se náš zaostávající státní statek poprvé za své existence dostal do čela v postupu prací mezi deseti 284

statky v okrese. (Potlesk. ) Senoseč jsme skončili jako první a jako druzí jsme se zařadili v zabezpečení sena na dobytčí jednotku. Ve

žňové soutěži jsme se umístili mezi horskými statky také jako první a i podzimní osev jsme skončili v agrotechnickém termínu. Máme vlastní plány na řešení krmné základny a úrodnosti pů dy . V letošním roce jsme přistoupili k náročné práci s ošetřova teli. Naše práce má stále ještě hodně nedostatků. Proto hledáme nové cesty a nové formy práce. Ale jsem přesvědčena, že za účin né pomoci a plné pozornosti strany, jak o tom hovořila zpráva

ústředního výboru, se i nám podaří řešit všechny důležité problé my a že i v našich podmínkách splní zemědělství v plném rozsa hu své poslání.

A nakonec, soudružky a soudruzi, dovolte, abych řekla svůj ná zor na vystoupení zástupce Čínské komunistické strany. Soudruh

v něm vyslovil některé připomínky k jednání našeho sjezdu. Do mnívám se, že stanovisko naší strany v otázce postoje k vedení

Albánské strany práce, které je současně stanoviskem většiny ko munistických a dělnických stran, je jedině správné. Cítíme odpovědnost za celé lidstvo, a proto jsme pro řešení pro blémů mírovou cestou. Domnívám se, že by bylo chybné, zbytečné a škodlivé dělat politiku takovou, která by obětovala nejen Kubu, ale ohrozila samu existenci lidstva. K čemu by byla taková politika dobra ? A hlavně komu by po mohla ? Už řada let uplynula od výbuchu atomových pum nad Ja ponskem a důsledky tohoto pokusu se stále ještě projevují na

zdraví lidí a vyžádaly si už obrovské ztráty na lidských životech . Nová válka by jistě vypadala ještě hůře. Mám dvě děti a chci z nich vychovat zdravé, silné a společnosti platné lidi . Tuto snahu

má jistě každá máma na světě, ať žije na Kubě nebo v kapitalis tické zemi. A jsem přesvědčena, že i každá máma v Číně. To jsou věci velmi prosté a není třeba k jejich obhájení vymýšlet složité teorie .

Je třeba důsledně střežit a opatrovat jednotu mezinárodního dělnického hnutí a důsledně dodržovat takovou politiku, která

bude prospěšná pro dělnickou třídu a pracující lid na celém světě. Bouřlivý potlesk .) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudružce Vnukové. Diskutuje soudruh Zdeněk Kopecký, vedoucí brigády socialistické práce Závodů Vítězného února v Hradci Králové a připraví se soudruh Stanislav Vlček, vedoucí tajemnik severočeského KV KSČ. 285

SOUDRUH ZDENĚK KOPECKY, východočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi! Podíl strojírenské výroby na celkové průmyslové výrobě našeho kraje se za 12 let téměř zdvojnásobil. Rozvíjela se výroba těžkých

investičních celků, chemických a dopravních zařízení a současně se také rozvíjela výroba spotřebního strojírenského zboží – te

levizorů, radiopřijímačů , různých domácích elektrospotřebičů , hodinek apod. Skladba strojírenských podniků ukazuje na velmi rozličný cha rakter. Počet vyráběných druhů výrobků se zvyšoval rychleji než objem výroby, a tím docházelo k roztříštěnosti a nízké úrovni spe cializace tohoto odvětví v našem kraji. Kromě toho existují a byly

vybudovány malé provozovny a jen v okrese Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí lze hovořit o žádoucí kon centraci výroby. V krajském měřítku byl státní plán strojírenských závodů plněn

a překračován do roku 1960. Od prvního roku třetí pětiletky roz hodující podniky plán neplní. Zhoršila se snad politickoorganizá torská práce a zájem pracujících na zajišťování plánu, anebo mělo špatné 'plnění plánovaných úkolů příčiny i mimo samy podniky ? Ať již jsou to nedostatky jakékoli, ať vycházejí shora nebo zdola , jedno lze otevřeně říci, že naši pracující, každý poctivý občan

naší republiky, mají největší zájem na tom , aby současná situace byla co nejdříve překonána.

Zpráva ústředního výboru, přednesená soudruhem Novotným , hodnotí celou situaci správně v celém našem národním hospodář

ství. Chci na příkladě našeho podniku Závodů Vítězného února v Hradci Králové ukázat některé z hlavních příčin tohoto nedo brého stavu, a to také proto , že jsou myslím typické pro většinu

strojírenských podniků. Například vezmeme-li plán na rok 1961 , vidíme, že v lednu 1961 byl našemu podniku dodatečně zvýšen o 46 miliónů korun, zakázky nebyly technicky dobře zajištěny a zpracovány, nebyly zajištěny subdodávky a materiál . Pro zacho

vání tzv. vazeb plánu dostal sice náš podnik limity materiálů , do stal zvýšený plán práce. Byl to však naprostý formalismus, poně vadž nebylo možné dodatečně materiál fyzicky zajistit, nebylo možné zajistit potřebné subdodávky a potřebné pracovníky z na boru. Proč se takto postupovalo ? Státní plánovací komise a minis terstvo těžkého strojírenství zřejmě neodhadly včas potřebu v obo ru chemických zařízení a místo toho, aby reálně zhodnotily situa ci, zvážily možnosti a spotřebu materiálu, šly snazší cestou, prostě 286

direktivně podniku uložily úkoly a starejte se. Prospěli jsme tím národnímu hospodářství nebo uškodili ? Nakonec po dlouhém jed nání s ministerstvem těžkého strojírenství a Státní plánovací ko misí se provedly změny plánu, ovšem pozdě. Jednotliví investoři

na základě takto direktivně stanovených plánů počítali s dodávka mi, rozestavěli stavby, utopili v nich velké finanční prostředky. A výsledky vidíme v nadměrné rozestavěnosti, nekompletaci, ve

vysokých nadnormativních zásobách a nízké efektivnosti a zpož dování výroby. Pochopitelně výsledky hlubokého neplnění plánu v minulém roce se nutně projevují ještě v plnění plánu v letošním roce . Podnik má neustále finanční potíže, má vázány prostředky

ve vysokých zásobách , které v současné době dosáhly výše 164 mi liónů korun, dochází k značným neproduktivním nákladům a jen odložení některých zakázek při jejich dřívějším materiálovém za bezpečení a snaha celého našeho pracovního kolektivu zajistit co nejlépe úkoly letošního roku nám zatím umožňují plnit plán. Nevyrovnáváme se však plně s důležitými exportními úkoly. Jde hlavně o nové náročné výrobky pro Sovětský svaz. Později jsme

vyrobili prototyp polymelizátoru, pozdě a nedostatečně jsme ho vyzkoušeli a zdrželi jsme se při náběhu výroby. I když dnes již vý robní linka běží, přece musíme dohánět zpoždění. Plánovaný po čet polymelizátorů, i když o tom mnozí pochybovali, letos splníme.

Naší vinou byl pozdě vyroben také prototyp misiče a s potížemi se konstruuje i odplynovač. A tak musíme v posledním měsíci tohoto roku šturmovat.

Jaké jsou příčiny ? Především v tom , že se u nás nevžila »zelená« pro nový výrobek , nevžila se ani u všech techniků, ani u všech mistrů, organizátorů výroby. Náběh nového výrobku je přece ná ročný jak na odbornou, tak i na organizátorskou práci všech účast níků výroby. A právě tato náročnost nám nejlépe ukáže na politic

kou a odbornou úroveň našich pracovníků. Je třeba si kriticky při znat, že pohodlnost, malá disciplína a uvědomělost celé řady pra níků podniku jsou jednou z hlavních příčin nedostatečného plnění plánu. Tento nedostatek vyplývá převážně z nedostatečné

ideologické a odborné úrovně, z nedostatečné politickoorganizá torské práce. Není ještě všude na pracovištích pochopena nutnost

pracovat ve dvou směnách, plně dodržovat pracovní dobu, podrí dit se potřebám společnosti. Výzva předních pracovníků za dělnic kou čest přišla v pravý čas a je to cesta, jak podstatně zlepšit si tuaci i u nás.

S tím souvisí i velmi správné vytyčení povinností členů strany tak, jak je navrženo v nových stanovách . Avšak na neplnění ex

portních úkolů se značnou měrou i nadále podílejí materiálové 287

potíže. Pro tři odpařovače čpavku čekáme na materiál – trubky Z VTZ Chomutov už celý rok. My vlastně nečekáme, ale sami zkou šíme, opravujeme a vracíme kilometry zmetků zpět. Například

trubky o průměru 92 , síle 21 mm, které dříve dobře a běžně vyrá běly Vítkovické železárny , byly delimitovány do Chomutova. Tam však zřejmě nejsou podmínky pro zvládnutí výroby, a tak vyrábějí zmetky a my neplníme export. Je převod výroby těchto trubek od povědně zvážen pracovníky ministerstva hutí ? My se pak za sliby

a za termíny, které dáváme sovětským soudruhům , musíme sty dět. Požadavky na úroveň a parametry našich výrobků se stupňu jí, přešli jsme na výrobu celých investičních celků pro tuzemsko i export. I když jsme v tomto roce některé uvedli do provozu , jako

například dusíkárnu v Šale, koksovnu Třinec a jiné, váhavě a málo energicky odstraňujeme nedostatky, jak tomu je na plynárně v Úžině. Je třeba, aby naši technikové byli průbojnější, problémy rychle řešili a získávali další pracovníky ke spolupráci. Výroba investičních celků znamená stálé zavádění nových a ne odzkoušených výrobků, což je náročné na organizaci výroby, na technologii a pečlivou práci . Mistři a organizátoři výroby věnují mnoho času na shánění materiálu, přímé vedení se zanedbává, a to vše je mimo jiné živnou půdou pro pokles disciplíny. Stranická organizace v závodě se zabývá těmito nedobrými jevy, přijímá usnesení, uplatňuje právo kontroly vůči hospodářským pracovní kům v podniku, avšak mnohá z usnesení a doporučení zůstávají · nezřídka jen v celozávodním výboru, zatímco výbory základních

organizací je neprojednávají nebo nevyvozují z nich důsledné zá věry.

Zlepšit tento stav znamená pro všechny vedoucí hospodářské

pracovníky a pro stranické funkcionáře, aby daleko důsledněji prováděli kontrolu usnesení a účinněji pomáhali lidem. To je zá rukou úspěšného splnění daných úkolů. Hlavním zdrojem růstu produktivity práce je zavádění nové

techniky. Technický rozvoj se stává stěžejní otázkou vybudování rozvinuté socialistické společnosti. S tímto problémem velmi

těsně souvisí využívání dosavadní techniky, ploch a zařízení. Našemu podniku byly poskytnuty velké prostředky k vybudo vání některých nových provozoven. Je to nová trubkárna, kovár

na, výrobní hala pro chemická zařízení. Přesto však zavádění no vé techniky jde u nás pomalu. Zaviňuje to především široký sor timent našich výrobků a z toho vyplývající kusová výroba . Je náročná v projekcích, vývoji a v organizaci . Hovořilo se o zhro madňování výroby, o specializaci , avšak myslím, že se jen ho vořilo. Výsledky se neprojevují. Například ministerstvo těžkého 288

strojírenství dosud nedokázalo vybudovat hromadnou výrobu

stejných součástí pro celý resort. Ani výroba normalizovaných součástí není celostátně v dostatečném měřítku zajištěna. K to mu není potřeba žádných zvláštních studií, vidíme sami, že u nás

na jediném trochu sériovém výrobku, jde o polymelizátor na kau čuk pro Sovětský svaz, bylo možno vlastními silami vyrobit a

uvést do provozu montážní linku. Dokázali jsme vybudovat i spe cializované pracoviště na výrobu přírub.

O tom, jaké výsledky přináší zvyšování sériovosti, zhromadno vání výroby a specializace ve výrobě, nejlépe svědčí příklad z ji ného strojírenského podniku v našem kraji , a to z Tesly Pardu bice, kde se od roku 1950 v podstatě na stejných plochách zvý.

šila výroba pětinásobně. Přitom se podstatně zvýšila efektivnost výroby, snížily náklady a zvýšila produktivita práce.

Ke zvyšování technické a organizační úrovně i efektivnosti vý. roby slouží jednoúčelové stroje a modernizace dosavadního stroj ního zařízení. V našem podniku máme na tomto úseku dobré zku

šenosti naší brigády, která pracuje v generální opravně strojů. Náš kolektiv se zavázal realizovat technická zlepšení a zlepšovací ná vrhy, aby urychlil jejich zavádění do výroby. Za dva roky jsme dosáhli velmi dobrých výsledků. Bylo realizováno celkem 160 pří

pravků u jednoúčelových strojů a zařízení a do dalších 45 pod. niků jsme předali více než 120 dokumentací těchto zařízení. Prů. měrná doba realizace byla podstatně zkrácena, a co je hlavní,

stoupla důvěra dělníků a jejich zájem o aktivní účast na maso vém rozvíjení a zavádění nové techniky. To dokazují tato čísla : za celou druhou pětiletku bylo podáno v našem závodě 1769 zlepšovacích návrhů a dosaženo za 12 miliónů 932 tisíce korun úspor. Za necelé poslední dva roky bylo však podáno už 1970 zlepšovacích návrhů a dosaženo skutečných úspor za 12 milió nů 963 tisíce korun. A tím byla v praxi poražena teorie, že v Závo

dech Vítězného února nelze získat lidi pro aktivní účast v soutěži na úseku nové techniky. V porovnání s rokem 1959 se počet zlep

šovatelů více než ztrojnásobil. I když by tyto výsledky mohly vést k názoru , že všichni odpovědní pracovníci plně chápou význam této masové iniciativy pracujících, přece jen skutečnost ukazuje , že je ještě řada vedoucích, kteří se tomuto rozvoji brání, neboť

jim přibývá práce a velmi často musí přímo rozhodovat některé ožehavé spory o technické otázky. Několik poznámek k této práci. V našem kolektivu realizujeme

zlepšovací návrhy , ale také sami zajišťujeme takové stroje, která by musely být dováženy ze zahraničí. A to v termínech, které se někdy zdají nesplnitelné . Proč máme při této práci dobré výsled 10 XII . sjezd

289

ky ? Členové kolektivu jsou řadoví pracovníci, ale při dobré or ganizaci práce, a když se seznámí s náročnými úkoly, nadchnou se pro dobrou věc a pracují s elánem. Splnili jsme největší úkol linku na výrobu polymelizátorů – dále vyrábíme v tomto roce stroje pro naše nové haly a chceme v této práci pokračovat v těs né spolupráci s našimi konstruktéry a máme již dnes priprave. na další různá zařízení nebo dokumentaci , které budeme postup

ně realizovat v příštím roce. Při realizaci zlepšovacích návrhů ne vyrábíme jen malé zařízení nebo přípravky , ale i taková , jako setrvačníkový vozík – můžeme říci, že to bude malý železniční vagón - kterým chceme přispět k řešení mezicechové dopravy

v celé naší republice. Jeho výrobu chceme dokončit do konce to hoto roku, nejpozději v lednu 1963.

Uvedl jsem jen v kostce tuto práci , protože naše kolektivy, bri gády socialistické práce, stojí někdy na místě a stagnují. Práci

na zlepšovacích návrzích nám nikdo nepřidělil. Chopili jsme se jí sami a mohou se na ní podílet technici i další pracovníci ve výrobě. Odměnou za tuto práci nám je uznání z pracovišt, kam jsme své výrobky předali .

Soudružky a soudruzi, naši pracující velmi citlivě reagují na všechno, 'co se děje v závodě a i v našem vnitropolitickém životě. Není přece náhodné , že již před rokem často poukazovali na růz né nesrovnalosti , ať se týkaly materiálového zajištění plánu, cel

kového objemu úkolů v růstu produktivity práce, a těžko jsme si některé věci vysvětlovali . Ani hospodářští vedoucí nebyli ş to správně vysvětlit neuspoko jivou situaci a domnívám se , že se mnohým nedostávala ani od

vaha tuto situaci otevřeně vysvětlit vyšším hospodářským či stra nickým orgánům .

Velmi ostrým kritikám byly vystaveny časté změny plánu a plány vycházející z přání, a nikoli ze skutečnosti . Nechceme měk ké plány, ale chceme plány reálné a všestranně zajištěné. Hod notíme-li jako členové strany vývoj posledních dvou let , pak na še kritika i naše úsilí pro zlepšení současné situace se musí obrá

tit především k metodám řízení. Nemělo by smyslu vypočítávat ztráty a škody, které vznikají národnímu hospodářství z nedo

statků v řízení, ale bylo by správné nekompromisně prověřit do . savadní systém zdola nahoru.

Jen krátce k byrokracii , jak ji vidíme u nás. Nebylo by správ né, abychom tento problém zužovali na otázku snížení adminis trativy jen v závodech. V tom problém není. Vidíme jej v tom , že je taková spousta institucí, mezičlánků , mnohdy zbytečných, ně

kdy se duplicitně požadují hlášení, výkazy , rozbory. To vše vy. 290

volává nutnost zvyšovat stavy administrativních sil, a co je hor šího, odvádí se spousta kvalifikovaných sil, techniků, od jejich vlastního poslání, tvůrčí práce v nové technice. » Specializace « v řídících aparátech je taková , že kdyby tako

vá specializace byla jen z poloviny ve výrobě, pak by se ne sporně zvedla efektivnost naší výroby. Mám zato, že někteří funk cionáři mnohdy přehlížejí oprávněné připomínky našich pracu

jících, neradí se s nimi, ani se nepokoušejí vysvětlovat smysl a dokumentovat konkrétními výsledky . To však nepřispívá ke zvy šování aktivity našich pracujících v řízení. Je nutno stanovit ta kové úkoly, které jsou nám všem srozumitelné, jasné a splni telné a za které se lze také vždy postavit.

Je nemálo důkazů , jaké obětavosti jsou schopni naši pracují. cí, jestliže se jim vysvětlí, o jaké úkoly jde a co znamenají pro

společnost. To ovšem vyžaduje odpovědný přístup k úkolům od všech našich hospodářských pracovníků. Zde se také nejlépe pro káže jejich konkrétní odborná znalost i politická úroveň. Za čle ny našich brigád socialistické práce mohu slíbit , že v každém

případě budeme plnit a vysvětlovat celospolečenské úkoly a po máhat těm, kteří ještě správně smysl přednostního plnění těch to úkolů nepochopili. Jako komunisté se musíme vypořádat se současnými úkoly, vždyť není to poprvé , kdy jsme se dostali do přechodných potíží, a strana vždy vítězně překonala jakékoli za

ostávání a dovedla se vypořádat s chybami a vedla nás a povede nadále k bohatým zítřkům na své cestě ke komunismu. ( Potlesk .)

SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhovi Kopeckému, slovo má soudruh Stanislav

viček, vedoucí tajemník severočeského KV KSČ. SOUDRUH STANISLAV VLČEK , severočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi , vážení hosté !

Zkušenosti, které jsme získali v naší severočeské stranické or ganizaci se zabezpečováním stranického řízení hospodářství, plně potvrzují správnost myšlenek a zásad obsažených v referátě sou druha Novotného. Potvrzují, že v žádném případě není možno úspěšně plnit náročné úkoly výstavby socialismu bez dalšího zvy šování vedoucí úlohy naší strany, bez každodenní péče komunis 291

tů o zabezpečování úkolů státního plánu. Všude tam, kde se stra

nické organizace postavily do čela rozvoje socialistického sou těžení, do boje za plnění a překračování úkolů státního plánu, tam jsou konečné výsledky nejlepší. Nechci zde hovořit o vý. sledcích naší práce. Spíše bych chtěl poukázat na problémy , kte ré jsme museli a musíme řešit a které nezbytně vyžadují věno vąt soustředěnou pozornost neustálému prohlubování ideové a or ganizační jednoty a akceschopnosti naší krajské stranické or ganizace, zesílení její masové politické práce. Překážkou v naší práci stále ještě zůstává někdy nepochopení 1

změn, ke kterým v naší společnosti došlo. Nepochopení toho , že

základní změnou byl nebývalý rozvoj výrobních sil , upevnění so cialistických výrobních vztahů, což vyústilo ve vítězství socialis mu. Tyto změny byly často chápány jen jako změny územní. Pro to jsme se setkávali s podceňováním dalšího rozvoje vědy, tech niky, iniciativy a aktivity lidí, totiž těch nejdůležitějších před pokladů pro upevnění a další rozšíření vítězství socialismu. Tyto nejasnosti měly vliv i na chápání úlohy strany v tom, že

v souvislosti Ss vítězstvím socialismu zákonitě stoupá význam i úlo ha naší strany, zvyšují se požadavky na úroveň stranického ří zení všech úseků socialistické výstavby, na další upevňování spo jení strany s lidem a na rozvoj vnitrostranického života. Proto ne můžeme souhlasit s těmi, kteří žili nebo žijí v domnění, že v ob dobí, kdy vystupuje do popředí hospodářská stránka politiky, má hlavní úlohu státní a hospodářský aparát. Tyto názory jsou pro jevem podceňování vedoucí úlohy strany. Vedou k ochabnutí úsill

za upevňování její jednoty, v její přípravě na plnění stále ná ročnějších úkolů . Jednota strany je také často chápána jako něco samozřejmého, v domnění, že v tak vysoce organizovaném celku, jako je naše Komunistická strana Československa, nemůže být v této otázce žádných problémů. Svědčí o tom i určitá bezstarost nost ve stranické propagandě, kde se o otázkách jednoty a akce schopnosti strany hovořilo zpravidla z historického hlediska .

Když jsme připravovali v květnu letošního roku plenární za sedání krajského výboru naší strany k projednání otázek ideové

a organizační jednoty naší krajské organizace, někteří soudruzi nám říkali : » Máte snad u vás nějaké frakční skupiny ?« Avšak oslabování jednoty strany není přece jen v existenci frakčních skupin, ale také v porušování stranické a státní disciplíny . V ne

respektování úkolů státního plánu, v porušování zásad demokra tického centralismu a v nízké odpovědnosti za dosažené výsled ky. Tedy především v tom, že se s úkoly státního plánu i se stra .

nickými usneseními často souhlasí, a pak se plní neodpovědně . 292

A příkladů, kdy se souhlasí s úkoly státního plánu a pak se ne plní a kdy si odpovědní pracovníci kvůli tomu nedělají mnoho starostí , je přece celá řada. Všeobecný souhlas je třeba vyslovován s nutností zavádět a vy.

užívat techniku, zvyšovat směnnost atd., ale praxe je často jiná. Je i mnoho jiných otázek, ke kterým nemůžeme zůstat lhostejní. V předsjezdové diskusi nám někteří soudruzi radili, jak máme řešit současné obtíže v našem zemědělství. Tito soudruzi byli toho

názoru, že základní problém, to je nedostatečná krmivová základ na, je možno vyřešit snížením stavů skotu. A naše zkušenosti z Dě. čínska a Teplicka i jiných okresů svědčí o pravém opaku. Vše chny tyto nesprávnosti, rozpory mezi slovy a činy, se nám do

slova, jak se říká, pletou pod nohama. ztěžují nám naši cestu vpřed a jsou příčinou některých našich neúspěchů, zejména v ze mědělství, stavebnictví a dopravě. Proto vidíme v upevňování ná

zorové jednoty, ve zvyšování akceschopnosti naší strany nejdůle žitější cestu, jak dosáhnout toho, aby v prvé řadě komunisté lépe plnili své členské povinnosti. Mocnou zbraní nám v tom budou nové stanovy, které na tomto sjezdu jistě všichni jednomyslně schválíme .

Přitom musíme odhalovat i příčiny, které způsobují, že se jed nota strany porušuje. Ukazuje se, že hlavní příčinou je nedosta tečně vedená ideologická práce , malá péče o soustavnou výcho vu pracujících. Nebere se vždy dostatečně v úvahu, že do strany

vstupují stále noví, většinou mladí lidé, mnohdy bez dostatečné politické přípravy, dostatečných životních zkušeností, kteří mo hou také snadněji podlehnout i nesprávným názorům. My tyto i jiné problémy řešíme. Přitom ovšem zdůrazňujeme , že nám v žádném případě nejde jen o jednotu pro jednotu. Že nám

v žádném případě nejde o formální jednotu při hlasování, ale o soustavné vyzbrojování strany, o její soustavnou přípravu pro zajišťování nových, stále složitějších úkolů socialistické a komu nistické výstavby .

Správnost našeho postupu potvrzují i výsledky. Podstatně se upevnila názorová jednota komunistů. Správně je chápáno, že je to především strana , její organizace a osobně komunisté, kteří

odpovídají za dosahování nejlepších hospodářských výsledků na každém pracovišti .

Proto jsme již některých dílčích výsledků dosáhli . Na úseku průmyslu byla splněna hrubá výroba za 10 měsíců letošního ro

ku na 100,4 % . Výroba zboží na 100,2 % . Úspěšně byly splněny 1.kvalitativní ukazatele státního plánu. Produktivita práce na

100,2 % při průměrných výdělcích 99,9 % . Vlastní náklady byly 293

čerpány na 99,9 % a plán zisku byl splněn na 100,9. V Severo českém kraji se přitom 580 závodů zavázalo splnit úkoly letoš ního roku před termínem. Nejvíce si , soudruzi' a soudružky, ceníme toho , že se nám vyšší aktivitou komunistů podařilo rozvinout nebývalou iniciativu pra cujících, která se projevila v jejich účasti na přípravě XII. sjezdu naší strany. Na počest tohoto významného zasedání uzavřelo 82 000 jednotlivců cenné socialistické závazky a usiluje o je jich splnění. Ekonomický přínos socialistického soutěžení před stavuje v našem kraji 275 miliónů Kčs. Největší zásluhu mají na tom naši havíři, kteří přinesli svým úsilím v socialistickém sou těžení 40 miliónů Kčs, a na vlastních nákladech uspořili 25 ml liónů. Přitom jsme si vědomi toho, že celá řada podniků a závo dů v našem kraji své úkoly neplní, a proto na tyto závody a pod niky v současné době zaměřujeme svou pozornost. Výsledky a zkušenosti z organizování socialistické soutěže na počest XII . sjezdu naší strany nám také ukazují, že máme v ini clativě lidí veliké rezervy , které i přes dosažené úspěchy se nám

ještě zdaleka nepodařilo čerpat. Proto v současném období vě nujeme mimořádnou pozornost výchově lidí k socialistickému po

měru k práci. Nové postavení práce v naší společnosti vyžaduje vychovávat občany, především mladou generaci, k vědomí, že pracovat pro společnost je základní občanskou povinností a po třebou .

Chceme, aby výsledkem naší výchovné práce byla vysoce pro

duktivní práce lidí, práce tvořivá, práce projevující se v novátor ství, ve zlepšovatelském hnutí, v aktivní účasti v socialistickém soutěžení a v ovládnutí nové techniky. Aktivní účast pracujících na přípravě plánu příštího roku, ze

jména jednání okresní a krajské konference, potvrdily , že naše úsilí o zvýšení akceschopnosti krajské organizace přináší své vý.

sledky. Ukazuje se, že naše cesta byla správná a že získanými zkušenostmi můžeme jen potvrdit i mimořádný význam myšlenek obsažených v referátě soudruha Novotného . Soustavné upevňování naší krajské stranické organizace vidi

me jako stálý proces. Jednotu strany a lidu budeme dále zaka lovat v procesu boje za plnění usnesení našeho slavného XII.

sjezdu strany. Přitom soustředíme pozornost na rozhodující úse ky našeho národního hospodářství. Rázná opatření učiníme především na úseku investiční výstav by , kde se řada našich nedostatků soustřeďuje . Především se

chceme vypořádat s nadměrnou, škodlivou rozestavěností. Sou středíme síly a prostředky na urychlené dokončení rozhodujících 294

akcí, jako jsou elektrárna Tušimice, Ledvice, VTŽ Chomutov , úpravna uhlí Herkules a další.

Nemenší pozornost musíme věnovat vytváření příznivých pod mínek pro další růst těžby uhlí. Vyžaduje to zajistit připrave nost dobyvatelných zásob uhlí, snížení poruchovosti dopravních i zakládacích zařízení , zvýšení průměrného plnění vozů nejmé ně o 5 % proti letošnímu roku. Zajistit zlepšování dobývací tech nologie, větší bezpečnost práce, snížení úrazovosti nejméně o 20 procent proti skutečnosti . Další růst těžby uhlí je podmíněn zlep šením zatím neuspokojivé situace v železniční dopravě. Zejména

musíme zabezpečit zvýšení úrovně jejího řízení, zvýšení bezpeč nosti a spolehlivosti provozů cestou větší péče o technický stav strojů, vozů a tratí, o upevnění kázně při plnění úkolů. Významné místo zaujímá v našem kraji průmysl chemický ,, kde se soustřeďujeme na splnění plánovaného sortimentu výroby , ze . jména výroby čpavku , umělých hnojiv, kordového hedvábí , no vinového papíru a soli . Organizujeme přitom hnutí pracujících za dosahování úspor surovin i materiálů, a to především těch, které dovážíme ze zahraničí.

Současně s těmito úkoly před námi vyvstává úkol připravovat kádry pro nově vybudované provozy v Papírnách Štětí, pro vý robu superfosfátu v Lovosicích , syntetického lihu v Chemických závodech v Záluží u Mostu.

Další oblasti, kam soustřeďujeme síly , je zabezpečení rozvoje zemědělské výroby. Obratu chceme dosáhnout v hospodaření stát ních statků, postupně je přebudovat na skutečné závody socia listické zemědělské velkovýroby s průmyslovou organizací vý. robních prostředků i práce. Pozvednout hospodaření zaostávají cích JZD a státních statků, a tak realizovat heslo : slabé země dělské závody na úroveň středních a střední na úroveň předních. Na všech úsecích našeho národního hospodářství soustřeďuje me pozornost stranických organizací a pracujících v průmyslu 1 zemědělství na zabezpečení stálého růstu produktivity práce, zejména lepším využíváním a zaváděním nové techniky a pokro kové technologie do výroby. Tak, soudružky a soudruzi , komu nisté severočeské krajské stranické organizace za aktivní účasti

pracujících jsou odhodláni pod vedením našeho leninského ústřed . ního výboru čestně obstát v boji za další rozvoj naší krásné so cialistické vlasti. ( Potlesk. )

Soudružky a soudruzi , i my , delegáti Severočeského kraje, si vysoce ceníme zásadového stanoviska ústředního

výboru

naší

strany k otázkám jednoty mezinárodního komunistického hnutí, k otázkám socialistického internacionalismu, tak, jak jsme je sly 295

šeli v referátě soudruha Novotného. Jsme hrdi na to, že je to

naše Komunistická strana Československa, která za celou dobu

své existence se této nejsvětější zásadě nezpronevěřila ( potlesk ) , že i dnes v zájmu vítězství socialismu a míru, věrna leninským

zásadám, vede rozhodný boj proti revizionismu, dogmatismu a sektářství, a vysoko tak vyzdvihuje prapor proletářského inter nacionalismu. A správnost politiky naší strany potvrzuje sám život. Proto celá naše krajská delegace plně podporuje stano

visko , které na XII . sjezdu naší strany jménem ústředního výboru k této otázce přednesl soudruh Novotný. ( Potlesk.)

SOUDRUH DRAHOMÍR KOLDER :

Děkuji soudruhu Vlčkovi. Nyní předávám slovo soudruhu Vilia mu Širokému, členu politického byra ústředního výboru a před sedovi vlády . Připraví se soudruh Ivan Skála. ( Potlesk. ) SOUDRUH VILIAM ŠIROKY

Zpráva o činnosti ústředního výboru KSČ, kterou přednesl sou druh Antonín Novotný, právem vysoce hodnotí vývoj , kterým prošla naše společnost od XI. sjezdu naší strany. V tomto období naše strana dále vyrostla politicky, ideologicky i organizačně.

Dále se prohloubila a posílila její vedoucí úloha. To mělo rozho dující vliv na skutečnost, že byly úspěšně vyřešeny základní pro blémy našeho společenského vývoje v dané etapě, že zvítězil so cialistický společenský řád. Pod vedením strany bylo zabezpečeno vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství, a tím jsme vytvořili předpoklady pro uplatnění principu socialistické velkovýrobní technologie prakticky v celém rozsahu naší země dělské výroby. Jen díky tomu může dnes XII. sjezd vytyčit úkol

vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu a vyrovnat disproporce mezi existující úrovní výrobních sil v prů myslu a zemědělství. To je dnes hlavní úkol celé naší společnosti, protože jeho splnění je pro nás podmínkou k vytvoření mate

riálně technické základny pro postupný přechod k výstavbě ko munistické společnosti .

Nejvýznačnějším kladným rysem vývoje mezi XI . a XII . sjezdem strany je vysoké tempo růstu průmyslové výroby. Dále se rozšířila a posílila materiálně technická základna naší společnosti , která se

svými vnitřními rezervami dává jasný výhled pro řešení nejsloži 296

tějších otázek. Dále se zvýšila životní úroveň pracujících, hlavně

růstem osobní spotřeby a významnými opatřeními ve prospěch rodin s více dětmi.

Společenské vztahy mezi dělnickou třídou a družstevním rol nictvem a ostatními vrstvami společnosti se dostaly na pevnou so cialistickou základnu.

K rozhodným socialistickým přeměnám došlo i na úseku výcho

vy člověka. V našem školství se stále důsledněji uskutečňují prin cipy těsného spojení školy se životem a vysoké komunistické ideovosti výchovy. Uplatňují se požadavky pozvednout odborné a

vysoké školství na úroveň, která odpovídá nárokům vědecké a technické revoluce .

Všech úspěchů při rozvoji naší společnosti jsme dosáhli díky tomu, že se naše strana důsledně řídila obecnými leninskými zá sadami socialistické výstavby , jak byly vyjádřeny v základních dokumentech Komunistické strany Sovětského svazu a meziná rodního komunistického hnutí. Tyto úspěchy jsou novým potvrze ním správnosti a významu těchto principů.

Ve zprávě ústředního výboru se však právem zdůrazňuje, že při kladném ocenění výsledků dosažených v uplynulém období v roz voji socialistické společnosti orientuje dnes strana pozornost všech svých členů a všeho našeho lidu na odstranění některých vážných problémů a nedostatků, které se nám nahromadily na cestě dal šího rozvoje národního hospodářství. Západní buržoazní nepřátelská propaganda vyvíjí dnes úsilí, aby dokázala , že tyto těžkosti a nedostatky vyplývají ze samého cha rakteru socialistické společnosti, ze socialistické cesty rozvoje národního hospodářství. Snaží se dokonce hovořit o jakési krizi

socialistické ekonomiky. Skutečnost je však právě opačná . Těž kosti a nedostatky vznikly v našem národním hospodářství právě - a řekl bych jedině proto že jsme se dosud dobře nenaučili

vždy správně využívat předností a nevyčerpatelných možností so cialistického systému. Podstatné problémy rozvoje národního hos podářství neřešily se vždy z pozice hlubokého vědeckého poznání

a využívání objektivně působících zákonů socialistické ekonomiky . Došlo k porušení zákona plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství, nebyly včas správně doceněny základní vztahy mezi rozvojem průmyslové a zemědělské výroby. Nebyly uplatněny některé nové požadavky na vzájemné vztahy mezi jed notlivými odvětvími průmyslu, vyplývající z úkolů vědeckotech

nické revoluce. V řízení hospodářství a kulturní výstavby státu došlo k porušení ieninských principů demokratického centralismu, 297

jejichž důsledné uplatnění je nevyhnutelnou podmínkou spojení společenských zájmů s aktivitou a iniciativou pracujících. Správnou cestu k odstranění současných těžkostí a nedostatků

je možno hledat i v důsledném a rozhodném uplatňování všech

předností socialistického systému, ve správném a vědeckém ovlád nutí zákonitosti socialistické ekonomiky a v jejich důsledném

uplatňování v praxi. Není to pochopitelně úkol jednoduchý. Čím je národní hospodářství na vyšší úrovni rozvoje, tím jsou i ekono mické vztahy složitější, a to tím více v podmínkách, kdy nebývalý rozvoj vědy a techniky klade naléhavé požadavky na rozhodné

zásahy do samé základny struktury průmyslové výroby. Linie vytyčená v referátě soudruha Novotného vyjadřuje ve

svých 11 bodech politickoekonomické cíle, které strana bude sle dovat do roku 1970. Ukazuje cestu , jak z pozice důsledného využí vání možností a sil socialistické ekonomiky zabezpečit postupné odstranění nedostatků a další harmonický efektivní rozvoj našeho národního hospodářství a celé socialistické společnosti. Správně zdůrazňuje ústřední výbor ve své zprávě skutečnost, která se též plně potvrdila v průběhu celonárodní diskuse, že hlavní příčinou

různých nedostatků v našem národním hospodářství, příčinou po rušení proporcí rozvoje národního hospodářství je porušení prin cipu demokratického centralismu v řízení a plánování. Opatření, která v letech 1958 až 1960 uskutečňoval ústřední

výbor naší strany v zájmu zvýšení účinnosti celé soustavy řízení,

se opírala o důkladný rozbor objektivní úlohy socialistické řídící práce. Cil byl jasně stanoven. Upevnit v duchu demokratického centralismu plánovité řízení našeho hospodářství při současném

uvolnění prostoru pro aktivitu a iniciativu pracujících. Tedy upev nit centrální řízení za současného posílení pravomoci a odpověd nosti nižších článků. Při praktickém uplatňování nové soustavy řízení došlo však k vážným chybám a nedostatkům právě v klíčové otázce. Byla narušena zásada demokratického centralismu zesla

bením ústředního řízení. Nebyl pochopen základní požadavek, vy plývající z této zásady , a to zabezpečit za všech okolností v řízení národního hospodářství a státu uskutečnění jednotné vůle a jed

notných cílů politiky naší strany. Především se nezvýšila úroveň perspektivního plánování rozvoje národního hospodářství. Nezvý šila se v žádoucí míře úroveň vědeckosti v naší plánovací a řídící

práci vůbec. V plánování a v celé praxi řízení jsme nedostatečně docenili možnost cílevědomě a soustavně sledovat a zabezpečovat

objektivní změny proporcí v národním hospodářství – mezi od větvími i uvnitř odvětví. Týká se to i oblasti zahraničního obchodu. Dopady v rozvoji výměny zboží vyvolaly mimořádnou napjatost, 298

znásobily naše vnitřní nedostatky a zvětšily disproporce v hospo dářském rozvoji. Všechny tyto záporné jevy a další, vyplývající 1.

zejména z našich zahraničně obchodních vztahů, jsme sice viděli, ale neodhadli jsme správně jejich hluboký vliv na zabezpečení

proporcionality a nevyvodili jsme včas potřebný závěr. V těsné souvislosti s ostatními výsledky práce a perspektivou ekonomického a technického rozvoje odvětví došlo k zeslabení

řídící práce na úseku soustavného úsilí o vysokou efektivnost ná rodního hospodářství. Nedostatečná pozornost řídících orgánů na všech stupních k problémům technického rozvoje má své důsledky v tom, že v posledních letech se neúměrně zvyšuje výrobní spo

třeba, dochází k růstu nadnormativních zásob, že se zpomaluje růst produktivity práce a snižuje se i její podíl na přírůstku vý. roby. Porušení principu demokratického centralismu vedlo k cel kovému zeslabení řídící činnosti a kontroly, pokud jde o řídící

práci výrobních hospodářských jednotek. Ústřední orgány často chápaly uskutečněné změny v řízení jako plnou decentralizaci operativní činnosti a zeslabení své odpovědnosti za rozvoj celého odvětví. Vážně se zeslabila kontrola plnění plánu a celkového vývoje v podnicích z hlediska zájmu celého národního hospodář. ství. Zeslabil se pocit odpovědnosti ministerstev za stav a vývoj v jednotlivých odvětvích a někde , jako např. v těžkém strojírenství, jsme dokonce ztratili přehled o tomto vývoji. Faktický důsledek tohoto stavu je, že došlo k decentralizaci odpovědnosti . Soudruzi

z nižších orgánů pochopili uskutečněná opatření především jako zvýšení pravomoci, takže ustoupil do pozadí pocit odpovědnosti za důsledné zabezpečení zájmů společnosti .

Zeslabení úlohy centrálního řízení otevřelo cestu prosazování dílčích a lokálně patriotických zájmů jak v podnicích, tak i v ná rodních výborech . V nové soustavě řízení má sehrát důležitou roli uplatnění ekonomických stimulů. Rychlé tempo růstu prů.

myslové výroby v našich plánech bylo podpořeno zájmem pod niků na výhodných normativech růstu průměrných výdělků, po dílu na zisku, decentralizované výstavbě atd. Poměrně nejdůsled něji ze všech zásad nové soustavy řízení se uplatnila zaintereso vanost podniků přebíráním vysokých výrobních úkolů. Naproti to mu se však neuplatnil rovnoměrný růst efektivnosti hospodářské ho rozvoje , ba právě naopak. Ve snaze zabezpečit vysoké tempo

růstu hrubé výroby v plánu mnohé podniky a jejich hospodářští vedoucí soustředili své úsilí více na uplatňování nároků vůči společnosti než na uspokojování jejich potřeb. Vysoký přírůstek výroby se tak často zabezpečoval za cenu maximálního vyčerpání zdrojů a rezerv, zpravidla i za cenu maximálně zvyšovaných po 299

žadavků na dovoz surovin a materiálů a na přírůstek pracovních sil bez náležitého ohledu na vývoj produktivity práce a vlastních nákladů. Nová soustava řízení opřená o normativy hmotné zainte resovanosti bez pevného centrálního řízení a bez účinné ekono

mické kontroly a revizní činnosti působila tedy, jak je zřejmé, značně jednostranně. Zejména nepomáhala kvalitativní stránce vývoje národního hospodářství, technickému rozvoji a zvyšování

technické úrovně, snižování vlastních nákladů a zabezpečení maxi mální hospodárnosti, proporcionálnímu vývoji zásob a všestran nému zvyšování společenské produktivity práce. Bylo tomu tak tím spíše, že všechny hlavní normativy i základní kritéria při hodnocení výsledků práce podniků zůstaly i v nové soustavě řízení a plánování v podstatě vázány na ukazatele »hrubé výroby« se všemi jeho známými nedostatky a vlivy právě na kva litativní stránku výroby. Zeslabení ústředního řízení těsně souvisí s nedostatky v práci ministerstev a vlády samé, jak o tom správně a spravedlivě hovoří

zpráva ústředního výboru strany. Zeslabuje se podíl vlády na vy pracování politickohospodářských směrnic plánu. Její řídící a ko ordinující úloha při přípravě odvětvových plánů a při kontrole plnění plánu a zabezpečování jeho úkolů se snížila. Ze všech těch

to zkušeností, chyb a nedostatků je třeba pro další období naší práce vyvodit závěry na všech úsecích státního a hospodářského života, vládou počínaje. To je nevyhnutelná podmínka úspěšné realizace směrnic našeho sjezdu pro další rozvoj socialistické společnosti. Hlavní podmínkou upevnění centrálního řízení je zvýšit odpo vědnost soudruhů , které strana pověřila vedoucími funkcemi v státních a hospodářských orgánech, dosáhnout, aby ke všem úkolům přistupovali ze stranických pozic a s vědomím stranic ké odpovědnosti za uplatnění linie strany, která vyjadřuje vždy a v každé situaci zájmy společnosti . Potřebujeme všude lidi tvořivé, znalé , kteří budou konkrétně , bez formálnosti a jalových porad řídit svěřené úseky. ( Potlesk . ) Potřebujeme více takových sou druhů, kteří hluboce ovládají objektivně působící zákonitosti roz

voje socialistické ekonomiky a kteří dobře znají naši ekono miku a její rezervy a možnosti. V řídící práci a v plánovací čin nosti je třeba uplatňovat metodu hluboké všestranné ekonomické analýzy, která je základem správné znalosti vývojových tendenci naší ekonomiky. Řídící práci je třeba založit na správném využi vání zákonů socialistické ekonomiky . Jen za těchto předpokladů

budou vykořeněny subjektivismus a šablonovitost v řídící práci , jen 300

za těchto předpokladů může být operativní zabezpečování úkolů opravdu cílevědomé a úspěšné. To přirozeně současně vyžaduje, abychom v našem úsili za ob novu proporcionálního rozvoje národního hospodářství zanechali globální metodu v plánování a řízení, aby se kvalitativní výsledky

staly rozhodujícím činitelem při hodnocení výsledků odvětví, vý. robních hospodářských jednotek a podniků. ( Potlesk. ) Zkušenosti ukazují, že posílit centrální řízení a rychle odstra

nít současné hospodářské těžkosti vyžaduje, aby některé čin nosti , mající zásadní význam pro maximální a efektivní využití zdrojů, byly účinně centrálně ovlivňovány a řízeny. Jde napří. klad o materiálně technické zásobování, investiční výstavbu,

kompletaci dodávek strojního a technologického zařízení pro in vestiční výstavbu, pro investiční celky, jde o projektování atd. Jde tu o takové uspořádání, které za daných podmínek zaručí ma

ximální efekt pro společnost. Tato opatření by však nebyla dost účinná bez radikálních opatření v oblasti hospodaření s mate riálem a surovinami.

Při úsilí o řešení našich současných těžkostí při přípravě plánu na příští rok a do roku 1970 setkáváme se s naprosto nesprávný mi názory, jako by se celý problém současných otázek redukoval na dodatečné snižování tempa rozvoje výroby, aby rovnováha mezi zdroji a potřebami byla obnovena. Snížení tempa rozvoje

průmyslové výroby je sice dočasně asi nevyhnutelné. Avšak tě žiště problémů je v tom, jak dosáhnout žádoucího tempa rozvoje

průmyslové výroby při plném zabezpečení proporcionality. V tomto směru nabývá klíčového významu snížení spotřeby materiálu, a tím snížení materiálových nákladů. Je potřeba, aby výrobní hospodářské jednotky, podniky a závody, řekl bych , aby pracující na každém pracovišti si plně uvědomovali, že pokud jde o základní suroviny

energii, hutní materiál a barevné ko

vy je dosažení pronikavých úspor přímým předpokladem dal šího rozvoje zpracovatelských odvětví. O nutnosti úspor těchto

materiálů jsme už často hovořili a bylo přijato nemálo opatření, ale ve skutečnosti toto úsilí zůstalo i v centrálním plánování a řízení, i v činnosti podniků na periférii. Ve spotřebě nejdůleži tějších materiálů zatím značně zaostáváme za světovým vývo jem. Nyní je třeba, abychom všichni pochopili, že jedině pronika vými úsporami těchto materiálů můžeme zabezpečit rovnováhu mezi zdroji a potřebami zpracovatelského průmyslu, a tím i jeho

další úspěšný rozvoj. Je to otázka zaměření technického rozvoje, investic, zavádění pokrokových technologických postupů. 301

Obdobný význam má rychlá mobilizace nadnormativních zásob a jejich produktivní využívání ve výrobě. Mobilizace miliardových hodnot takto vázaných představuje nejvýznamnější rezervu . Ve zprávě o činnosti ústředního výboru jsou správně vytyčeny cesty, které vedou k upevnění centrálního řízení. Tyto úkoly je

třeba bedlivě rozpracovat a energicky uvádět do života. Budou důležitou součástí úsilí naší strany o zabezpečení rozvoje národ ního hospodářství v proporcích vytyčených ve sjezdové zprávě. Proto je správné, abychom v nich viděli nevyhnutelné předpokla

dy pro realizaci linie naší strany za podstatné zvýšení efektiv nosti národního hospodářství. I u nás platí plně slova, která na posledním zasedání ÚV KSSS řekl soudruh Chruščov, že totiž do

sažení největších výrobních výsledků při nejmenších nákladech v zájmu společnosti je základem naší hospodářské výstavby a řízení socialistického hospodářství a plánování. Tento základní

požadavek je plně vyjádřen v cestách a cílech dalšího rozvoje ná rodního hospodářství a celé společnosti do roku 1970, který je zahrnut ve zprávě o činnosti ústředního výboru naší strany.

Soudružky a soudruzi, v průběhu vývoje od XI. sjezdu naší strany se dále upevnilo a posílilo mezinárodní postavení Česko slovenské socialistické republiky. Upevnilo se především díky tomu, že jsme dále posilovali a prohlubovali naše upřímné a

bratrské svazky vzájemné spolupráce se Sovětským svazem, že

jsme plně a bez výhrady podporovali jeho leninskou zahranični politiku a že Československo ve svých zahraničně politických vztazích aktivně uskutečňovalo jednotnou linii socialistických zemí, založenou na zásadě mírového soužití a soutěžení. Mírové úsili socialistických zemí bylo v uplynulých týdnech vy staveno vážné zkoušce . Agresívní akce amerického imperialismu

v oblasti Karibského moře zavedly národy celého světa na samy pokraj propasti termojaderné katastrofy. Není sporu , že šlo o nejvážnější ohrožení míru po druhé světové válce. A právě v této krizi se plně potvrdila úplná správnost analýzy mezinárod ního poměru sil i závěrů pro další politiku, kterou podal XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Potvrdilo se , že XXII . sjezd znovu navazuje na závěry XX. sjezdu a na dokumenty mezinárodního komunistického hnutí. Dal národům celého světa

účinný a spolehlivý nástroj boje za odvrácení světové války.

Potvrdila se především ta skutečnost, že v současných pod mínkách se socialismus stává rozhodující silou mezinárodního dění.

Politika válkychtivých imperialistických sil vyvolala bezpro střední nebezpečí termojaderné války. V boji s tímto nebezpe 302

čím však nakonec dosáhla vítězství důsledná mírová politika So větského svazu a socialistických zemí, jejich boj za odvrácení vá lečného nebezpečí .

Okolo mírové koncepce, kterou předložil Sovětský svaz a sou druh Chruščov, soustředily se obrovské síly nejen v socialistic

kých zemích, ale též prakticky celé skupiny takzvaných neanga žovaných států a síly mírumilovných národů celého světa do jed

notné mírové fronty. Válkychtivé kruhy amerického imperialismu nedosáhly svých agresivních cílů, nemohly likvidovat socialistic

ký společenský pořádek na Kubě a nezávislost Kuby. V průběhu karibské krize se plně potvrdil i závěr, že v současných podmín kách je možno odvrátit nebezpečí války, a to dokonce za krajně vyhrocené situace, kdy nebezpečí války bylo doslova »na spadnu tí«. Současně se potvrdilo , že nebezpečí války dosud existuje, že v žádném případě není možno podceňovat síly a agresívní politiku mezinárodního imperialismu. V boji za mír musí národy celého světa nadále upevňovat svoji bdělost a rozhodně čelit všem agre. sívním nástrahám imperialismu.

V plném rozsahu se potvrdil též závěr, že jedině správná a real ná zásada v současných mezinárodních vztazích je zásada miro

vého soužití. Postup Sovětského svazu byl přímo skvělým příkla dem důsledného uplatňování leninské zásady mírového soužití. ( Potlesk. ) Sovětský svaz od prvého okamžiku dovedl důsledně spojovat komunistickou principiálnost s pružností. Ani na okamžik nedopustil, aby byly narušeny či ohroženy zájmy socialismu, zá jmy svobody národů. Zároveň volil vždy takový postup, aby v ma

ximální míře podchytil aktivní pomoc mírových sil celého světa, a opíraje se o ně, zatlačil válkychtivé síly do izolace.

Události uplynulých týdnů nakonec potvrdily i to, že v současné situaci není možné podlehnout sebeuspokojení. Není možné se zejména spokojit s konstatováním , že válka dnes není nevyhnu telná. Je třeba s veškerým úsilím bojovat za to, aby byly vytvo

řeny předpoklady pro definitivní odvrácení nebezpečí nové svě tové války.

Potvrdilo se, že světový mír nemůže být založen na takzvané rovnováze strachu, jak to doporučují imperialisté. Jedinou ces tou, jak zabezpečit mir a definitivně odvrátit nebezpečí války, je všeobecné a úplné odzbrojeni. ( Potlesk. ) Komunisté všech zemí světa musí zdvojnásobit své úsilí,

aby

ještě v průběhu současné epochy vývoje lidské společnosti bylo definitivně vyloučeno nebezpečí světové války a aby bylo zajiš těno řešení všech mezinárodních otázek mírovou cestou.

Nejdůležitější podmínkou zvyšování vlivu socialistických zemí 303

na vývoj ve světě je další zvyšování jejich síly a další posilování jednoty socialistického tábora, jednoty mezinárodního revoluční ho dělnického hnutí na základě marxismu- leninismu.

Naše strana věnovala a věnuje všechny své síly dalšímu se

mknutí socialistických zemí a celého mezinárodního komunistic kého hnutí okolo jeho avantgardy

Komunistické strany Sovět

ského svazu. ( Potlesk. ) Řídíc se závěry dokumentů mezinárodního komunistického hnutí, strana vedla aktivní boj proti revizionismu jako hlavnímu nebezpečí a nemalou mírou se podílela na úspě ších, které komunistické hnutí na tomto poli dosáhlo. Současně brala naše strana náležitý zřetel na závěr moskev ského Prohlášení, že též dogmatismus a sektářství se v činnosti jednotlivých stran mohou stát hlavním nebezpečím . Vedla a vede

rozhodný boj proti pokusům dogmatiků a sektářů , reprezentova ných albánskými vedoucími představiteli, falšovat leninské učení a uplatňovat koncepci, která ohrožuje revoluční účinnost marxis ticko - leninské ideologie v boji za socialismus, za mír a svobodu národů. Potlesk . )

Jako se v průběhu karibské krize plně potvrdila správnost zá věrů XXII . sjezdu KSSS v mezinárodních otázkách , tak se zároveň

v plném světle ukázala nejenom nesprávnost koncepce dogmatiků a sektářů , ale i její naprostá škodlivost věci socialismu a věci ne závislosti revoluční Kuby . ( Potlesk. )

Dogmatici a sektáři se předtím pokoušeli dokazovat , že prý též uznávají politiku mírového soužití. Jejich postoj k nedávné mezi národní krizi však potvrdil, že v praxi zásady mírového soužití

odmítají. Orientují se na dobrodružnou koncepci , na zostření na pětí a vyvolávání srážek, které by nevyhnutelně přešly v termo

jadernou válku. V rozporu s leninskou zásadou spojování komu nistické zásadovosti s pružnosti a s leninskými poučkami o nevy hnutelnosti vzájemných ústupků a kompromisů při řešení otevře ných důležitých mezinárodních problémů požadují tzv. tvrdou

a pevnou politiku, která není ničím jiným než politikou avantu ristickou.

Hlásají pseudorevoluční hesla o důsledném boji proti imperia lismu, ale ve skutečnosti právě tím nahrávají nejreakčnějším , nej agresívnějším imperialistickým silám v jejich snaze rozpoutat vál ku . Ohánějí se svou věrností zásadám proletářského internacio nalismu, ale jejich koncepce uplatněna v praktické politice by ohrozila nezávislost národů, jakož i jejich revoluční vymoženosti . Tak vypadá v praxi »revoluční politika « dogmatiků a sektářů, a to jsou i další příčiny našeho zásadního boje proti nositelům 304

antileninské koncepce v otázkách války a míru . Důsledně lenin ský postup Sovětského svazu a soudruha Chruščova umožnil uhá jit mir i svobodu, bezpečnost a revoluční vymoženosti kubánského lidu. Avanturistická koncepce dogmatiků a sektářů by otvírala

cestu těm silám mezinárodního imperialismu , které by chtěly za vléci národy do války se všemi jejími ničivými důsledky pro ná rody celého světa. Tyto záměry není možno zamaskovat žádnými pseudorevolučními frázemí ani pomlouváním politiky Sovětského svazu, politiky soudruha Chruščova.

Soudím , že všechny tyto skutečnosti nanejvýš jasně demaskují škodlivost koncepce dogmatiků a sektářů a ukazují v pravém světle, do jaké hloubky se albánští vedoucí představitelé rozešli

s leninskou politikou a ideologií komunistických a dělnických stran socialistických zemí a mezinárodního komunistického hnutí

vůbec. Ukazují současně, jak zájmům jednoty a síly socialismu jsou škodlivé i jakékoliv snahy podporovat rozbíječskou činnost albánských vedoucích představitelů.

Na našem sjezdu se potvrdilo, že představitelé Komunistické strany Číny se plně solidarizují s touto koncepcí, která pošlapává všechny základní principy přijaté komunistickými a dělnickými stranami a vyjádřené v mezinárodních dokumentech. Nikdo ne může našemu sjezdu brát právo zásadně odsoudit rozbíječskou politiku nacionalistů, dogmatiků a sektářů. ( Bouřlivý potlesk. )

Náš sjezd vysoko drží zástavu tvůrčího marxismu-leninismu , zástavu boje za jednotu mezinárodního komunistického hnutí na

principiálních zásadách Deklarace a Prohlášení komunistických a dělnických stran.

Naše strana půjde dále důsledně po leninské cestě po boku Ko munistické strany Sovětského svazu, důsledně věrná závěrům XX. a XXII. sjezdu i závěrům dokumentů mezinárodního komunistic

kého hnutí. Cesta jednoty a semknutosti na této leninské plat formě , to je spolehlivá cesta k novým vítězstvím socialismu a míru. ( Potlesk. )

Věrnost leninským principům je rysem charakteristickým pro naši stranu jak v otázkách zahraničně politických, tak i v otáz kách vnitřní politiky. Právem zdůraznil soudruh Novotný ve svém referátě, že Komunistická strana Československa v plné šíři po chopila myšlenky XX . sjezdu KSSS . Pochopila nevyhnutelnost dů. sledně a v celém rozsahu skoncovat i s důsledky kultu osobnosti. Činnost strany je od této doby ve znamení soustavného boje za důsledné splnění tohoto úkolu, za důsledné uplatnění leninských

zásad v životě strany a celé společnosti . Proces boje za odstra nění všech pozůstatků kultu osobnosti je i procesem boje za věc 305

né, pravdivé poznávání skutečnosti, za maximální vyloučení své volného, subjektivistického hodnocení a přístupu k problémům, boje za důsledné uskutečňování zájmů všestranného rozvoje spo lečnosti, skutečných zájmů pracujících . Právě proto vycházela naše strana vždy z toho, že boj za důsledné vymýcení pozůstatků kultu osobnosti je zároveň procesem neustálého ideového upev

ňování strany, posilování její jednoty, její autority a vedoucího postavení ve společnosti. Příkladem důsledného uplatňování le

ninských zásad a metod v tomto úsilí je nám Komunistická strana Sovětského svazu a její ústřední výbor, který nám ukazuje cestu , jak znovu a znovu čerpat z bohatství Leninova odkazu. ( Potlesk. ) Kritický rozbor současných problémů a úkoly dalšího rozvoje

do roku 1970 budou v celé naší straně spolehlivou směrnicí pro úspěšné překonání současných těžkostí a zabezpečení dalšího všestranného rozvoje naší socialistické společnosti. Nejlepší zárukou úspěšného splnění těchto cílů je jednota, sila

a semknutost naší strany, její těsné spojení s lidem, její věrnost tvořivému leninismu i velké straně Lenina

Komunistické

straně Sovětského svazu. ( Bouřlivý potlesk. ) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhu Širokému. Soudružky a soudruzi, nyní přeru šuji jednání na půl hodiny. Po přestávce diskutuje soudruh Ivan

Skála. V jednání pokračujeme v 11.15 hod . ( Jednání přerušeno v 10 hod. 46 min. ) (Jednání zahájeno v 11 hod . 25 min . ) SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY ::

Soudružky a soudruzi pokračujeme v diskusi , diskutuje soudruh

Ivan Skála , tajemník Svazu československých spisovatelů. Při praví se soudruh František Augustín, středoslovenská krajská organizace KSS . SOUDRUH IVAN SKALA, pražská městská organizace KSC

Soudružky a soudruzi , když soudruh Novotný předevčírem přednášel zprávu ústřední ho výboru, bylo to , jako by propouštěl mezi prsty listy té veliké 306

knihy, kterou všichni dohromady společně píšeme. Jsou v ní za chyceny mnohé úspěchy, které často v denním shonu považu jeme až příliš za samozřejmé a jejichž pravá velikost nám vystu puje teprve tehdy, když se ohlédneme nazpět. Ale jsou v ní i černé stránky nedostatků. Také ty jsou psány naší rukou. V kaž

dém člověku, který ze staré společnosti přechází do nové, je třeba v různém poměru smícháno nadšení, lhostejnost, obětavost i sobectví, smělý sen o budoucnosti, touha po novém i konzerva tismus a pohodlnost.

Strana ve svém zápase o komunismus vede veliký boj o to

nové, lepší, tvořivější, mravnější v lidech, v každém z nás. A na nás všech je, abychom ji v tom pomáhali. Náročností k sobě, ne

smiřitelností k nedostatkům, odpovědností ke společnosti, odpo vědností ke komunismu.

Máme před sebou nyní velké úkoly, úkoly, které nebudou snadné. Myslím, že je naprosto zákonité, že právě v této chvíli se objevila výzva předních pracovníků našeho hospodářství za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce.

V této výzvě zazněl hlas skutečné avantgardy naší společnosti. Ale nám musí jít o to, aby se na úroveň této avantgardy pozvedly široké masy všech pracujících. A to znamená věnovat maximální pozornost člověku, jeho odborné přípravě , zvýšení jeho kvalifi kace i jeho politickomorální výchově, vytváření takových pra covně výrobních , životních i kulturních podmínek, ve kterých se

bude co nejplněji a nejpříznivěji rozvíjet harmonická osobnost pracujícího člověka s novým komunistickým vztahem k práci , s novou odpovědností ke společnosti, s novým, radostnějším a aktivnějším vztahem k životu.

Boj za další rozvoj naší socialistické společnosti je dlouhý a ná

ročný proces. Souvisí s odstraňováním kultu osobnosti, který se projevil strnulým dogmatismem , subjektivistickým voluntarismem , opomíjejícím nebo podceňujícím objektivní vývojové zákonitosti , podceňováním iniciativy pracujících, opomíjením a porušováním leninských principů a norem v životě a práci. Je to proces, který

započal po XX. sjezdu KSSS , proces, v jehož průběhu se všichni učíme důslednému uplatňování leninské politiky, jejích metod a principů, v jehož průběhu je třeba neúnavně zápasit s ustrnulým konzervatismem a netvořivým dogmatismem , který strhává lidi zpět, proti nechuti začínat něco nově, lámat zaběhnutý a pohodl ný zvyk . Znamená to pro každého z nás také každodenně se po týkat sám se sebou na tom neumannovském bitevním poli v nás,

se vším tím, čím naše myšlení bylo poznamenáno v období mi nulosti, v období kultu osobnosti. A znamená to nutnost vypěs 307

tovat v každém člověku vědomí, že i na něm, na jeho práci, na jeho vztahu ke společnosti záleží i její rozvoj. Když hovořím o těchto otázkách, hovořím tím vlastně o základ ních otázkách a úkolech, které má před sebou naše literatura. Vždyť v kolika lidech i v minulých letech právě literatura silou svých uměleckých obrazů vyvolávala touhu účastnit se toho vel

kého zápasu za zvět skutečného humanismu, za svět pravého lid - ského štěstí, za svět komunismu. Vždyť právě ona je velmi vý znamnou silou k vytváření aktivní, cílevědomé, všestranně rozvi

nuté lidské společnosti a přejeme si, aby se stala co nejpůsobi vějším spoluúčastníkem v dnešním úsilí naší strany, naší společ nosti, aby svými rozmanitými formami působení na intelektuální,

mravní a citové stránky dnešního člověka rozvíjela i jeho vše strannou aktivitu v duchu komunismu.

Všichni s radostí a láskou oceňujeme všechna ta významná díla, která naše poválečná literatura vytvořila. Není jich málo a jsou mezi nimi skutečné skvosty trvalé hodnoty. O láskyplném vztahu našeho lidu k těmto hodnotám hovoří mimo jiné i obrovské ná

klady, v jakých vycházejí. Nyní v naší literatuře stejně tak jako v celém našem životě probíhá obrodný proces vyvolaný rozvojem

tvořivého myšlení po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. V sovětské literatuře se tento proces projevil už celou vel kou vlnou nových děl . To , co je pro tato díla především příznačné, je jejich společenské, občanské zaujetí, jejich úsilí o větší pravdi vost a stranickost, o hlubší pronikání do lidí současné doby , do problémů současné společnosti, do jejich konfliktů, rozporů a vý. vojových zákonitostí. A tento ideový záměr prudce nadnáší v těch to dílech sovětské literatury křídla i jejímu uměleckému rozletu , jejímu tvárně uměleckému novátorství.

Také v naší literatuře přinesl tento proces už řadu pozoruhod ných nebo nadějných děl. Spisovatelé, kteří vážně promýšlejí své poslání v naší společnosti, chtějí pracovat novou , vyšší umělec kou a myšlenkovou náročností; nechtějí už, jak se nejednou stalo

v někdejších dílech poznamenaných schematismem, povrchně po pisovat a opisovat skutečnost, ilustrovat události nebo teze, ale směle objevovat smysl a směřování nových životních jevů a pro

cesů , ponořit se hlouběji do lidí, postihovat to, co je pálí, jejich zápas o nové v životě i v sobě samých, pomáhat jim a posilovat je v boji za komunismus. V tomto smyslu nás vyzývá k vytvoření

mnoha dalších umělecky náročných a společensky působivých děl i zpráva ústředního výboru přednesená soudruhem Novotným. A to jsou také rysy, které jsou například příznačné pro novou úrodu Vladimíra Mináče , Ivana Kříže, Miroslava Stehlíka, Bohuslava 308

Březovského, Františka Hrubína, Milana Kundery, Zdeňka Pluha ře , Jana Procházky , Ladislava Mňačka , Kataríny Lazarové, Pe tra Karvaše, Ivana Klímy , Jana Kozáka, Ivana Kubíčka, Lenky Haš

kové, i pro díla, jejichž vydání se dočkáme v brzké době, jako jsou například nové romány Jana Otčenáška, Karla Ptáčníka, Domini

ka Tatarky a dalších spisovatelů . Jmenuji jenom namátkou z tvor by posledních let.

Takto nově chápaná tvorba vyžaduje velké soustředěné úsill spisovatelů neustále rostoucí vzájemnou náročnost a stranickou odpovědnost celého spisovatelského kolektivu. Vyžaduje také pev

né vědomí, že kritika všech záporných jevů v životě i literatuře, které s sebou přinesl kult osobnosti, neznamená a nemůže zna menat oslabování stranickosti nebo nějaký bezbřehý liberalismus, ale naopak její prohlubování a ještě náročnější aktivitu ve jménu této stranickosti spojenou s rozhodným odmítáním všech projevů buržoazní ideologie a všeho, co sílu a aktivitu umění podlamuje, co zaměňuje vážné novátorské hledání společensky odpovědného umělce samoúčelným pokusnictvím . Jsme si vědomi toho, a jsme za to naší straně vděčni , že můžeme v tomto úsilí vždy počítat s její podporou, pochopením a pomocí. Naše strana, jak se praví ve zprávě ústředního výboru, bude

neochvějně uplatňovat leninské zásady řízení, napomáhat k pře

konání odtrženosti umělecké tvorby od života a práce lidu na jed né straně a na druhé straně ke skoncování s projevy necitlivého, přezíravého vztahu k tvořivé práci umělců. Uvědomujeme si v du

chu těchto slov, že je třeba citlivého přístupu k práci všech pocti vých , socialismu věrných umělců, kterým nelze svazovat křídla

žádnou reglementací a administrováním , primitivními představa mi o literatuře jako utilitární sociální pedagogice, jako souboru receptů pro každou životní situaci. Žádnou netrpělivostí se nerodí naráz a napořád hned vynikající díla. Žádnou nedůvěrou a pode

zíravostí tam, kde umělec přes poctivé úsilí umělecky a myslitel sky neuspěl. Je naopak třeba každému vážnému a společensky

odpovědnému umělci ponechat v leninském duchu dostatečně ši roký prostor pro hledání životní a umělecké pravdy a pomáhat mu novými myšlenkami , otevřenou výměnou názorů nebo soudruž skou kritikou .

Strana nám vytyčuje naše poslání velmi široce a mnohostranně a také velmi náročně. Nežádá od nás beletristický výklad zásad,

pouček, nějaké netvořivé přitakavačství, ale tvůrčí aktivitu a ko. munistickou smělost, nežádá nějakou sociální didaktiku, ale ovliv

ňování lidí pravdou života , naši komunistickou pravdou , nežádá

nějakou jednotvárnost, šed, průměrnost, nějaký jeden způsob , jed 309

nu tvůrčí metodu, ale velkou šíři a škálu prostředků , způsobů a forem působení, které směřují zákonitě k syntéze velkého socia listického a realistického umění.

Vždyť právě jen ta literatura, jejíž tvůrce vážně a odpovědně chápe své poslání v životě, může se stát velkým uměleckým či nem , může se stát tou významnou aktivní životu potřebnou si lou, kterou v ní vidí naše strana i náš lid. Spisovatelé si musí

v tomto úsilí řešit mnoho problémů tvůrčích i myslitelských. Mu sí v sobě překonávat ještě mnoho svých vlastních zastaralých představ o životě 1 tvorbě, daleko hlouběji a pravdivěji poznávat život. Vždyť co doposud často brzdí rozvoj současné literatury je dost úzký a jednostranný životní záběr jejich tvorby a malý mys litelský nadhled, který nedostačuje vždy k tomu, aby z pozna ných jednotlivých fakt došli k pravdivému uměleckému zobecně ní. Ale umělec poznává právě tvorbou. Nestačilo by o otázkách literatury hovořit, kdyby se každý spisovatel ještě usilovněji ne

snažil odpovídat na tyto otázky sobě i svým čtenářům činem, no vými romány, novými dramaty, novými básnickými díly. Toho je teď především potřeba.

Přejeme si všichni a přejí si to především čtenáři, abychom měli stále více děl, která by byla přesně a vášnivě vedenou sondou do středu současného života s vůlí aktivně pomoci jejímu dalšímu

rozvoji. Přejeme si, aby se umělci učili stále vyšší náročnosti a smělosti v odhalování životní pravdy i v hledání umělecky nej

bohatšího, citově nejpůsobivějšího, intelektuálně nejnaléhavějšího jejího vyjádření. V tomto duchu se připravujeme i my ke svému III . sjezdu československých spisovatelů . Je pochopitelné, že spisovatel právě tak jako politik, právě tak

jako přední pracovník z kteréhokoliv úseku, právě tak jako cela naše strana, když bojuje za nové myšlení a jednání lidí, nesetká vá se vždy s jednomyslným souhlasem, ale zároveň se setkává i s odporem všeho starého , konzervativního, zkostnatělého , brzdí. cího. Že naráží na odpor a nepochopení těch, kdo mají raději klid , pohodlí a zaběhnutý pořádek . Ale tím se skutečný , životem zaujatý umělec a především umělec komunista nedá odradit, zde především má pevnou jistotu, že tu je velká revoluční síla, o kte rou se může ve svém usilování o literaturu hodnou naší doby opřít, že tu je naše komunistická strana. A spisovatel tu nemá a nemůže mít pro svou práci lepší příklad než kolektivní práci strany. Inspirován touto prací může stále přesněji, pravdivěji a umělecky výstižněji postihovat tendence, kterými jde život ku předu, rozkrývat konflikty, jejichž řešením se dostává celá naše společnost na vyšší stupeň. A to znamená vytvářet taková dlla, 310

která vstoupí do srdcí čtenářů, která vstoupí i do jejich práce, do jejich činů . Soudružky a soudruzi, jsme hrdi na to , že naše literatura šla

všemi svými nejlepšími tvůrci, všemi svými nejlepšími díly vždy s naší komunistickou stranou, už od jejího založení. Cítila se je. jim oddílem , součástí jejího bojového šiku. Tak chápeme svou prá ci a své poslání i dnes, kdy jsme obklopeni starostlivou péči a pomocí strany, která tolikrát ocenila nejvýznamnější tvůrce a

nejvýznamnější díla vysokými poctami, kdy jsme obklopeni vel kou a stále náročnější láskou lidu, jemuž se literatura stala kaž

dodenní neodmyslitelnou součástí života a zápasu o komunistickou budoucnost.

Věřte, soudružky a soudruzi, že pro nás nebude nikdy větší hrdostí a uspokojení nad vědomím , že svým úsilím platně přispí váme k velikému dílu naší strany a našeho lidu. Soudružky a soudruzi, my spisovatelé jsme zvlášť citliví na otáz

ky humanismu. Chci vyjádřit pobouření nad cynickým antihuma nismem, který je obsažen v postoji albánských předáků ke ku bánským událostem . Dokonce i velká část buržoazního tisku hovořila o tom , že Sovětský svaz svou odpovědnou politikou za

bránil světové termojaderné katastrofě. Jak je možné , že to ne vidi albánští představitelé, že to nevidí ti , kdo se tak hlasitě ohá nějí svou revolučností, o čem to svědčí ? Víme, co to dá práce vypiplat jen jeden jediný život. Tady mezi námi je jako delegátka soudružka Peningerová, je to dětská lé kařka, ta by vám mohla vyprávět o tom , jak dávají ta kilová novo

rozenata do inkubátorů a co jim to dá práce, než z nich vychovají životaschopné děti. A my víme všichni, co to dá práce, než se z di těte vychová opravdový člověk. Cožpak nám může být lhostejná otázka zničení miliónů a miliónů lidí v termojaderné válce a tak by to vyplývalo z dobrodružného a nemarxistického sta noviska zatvrzelých dogmatiků. To bychom museli popřít huma

nistickou podstatu všeho svého snažení, to bychom museli popřít humanistickou podstatu komunismu. ( Potlesk. ) Skutečnými přá teli kubánského lidu nejsou ti, kdo svým postojem by přivodili totální zničení jeho země, ale Sovětský svaz, který svou moud rou politikou mu zajistil, že žije, dýchá a pracuje, že může dál budovat socialismus ve své zemi obklopen našimi sympatiemi, naší láskou, a pevnou jistotou, že mu budeme ze všech svých sil

pomáhat. ( Potlesk. ) My pro své přátelství ke Kubě nepotřebujeme legitimaci od křiklounů z Tirany. My toto přátelství upřímně a aktivně každodenně osvědčujeme a budeme osvědčovat i nadále, tak jako po léta důsledně a věrně plníme svou internacionální 311

povinnost. (Potlesk. ) A říkáme na adresu všech, kdo porušují jed notu mezinárodního komunistického a dělnického hnutí : Pro nás byla a bude jednota mezinárodního komunistického hnutí zásadou, kterou budeme střežit jako oko v hlavě. ( Potlesk. ) V tom jsme a vždy budeme za jedno s Komunistickou stranou Sovětského svazu,

ve které vidíme nejpřednějšího bojovníka za vítězství komunismu a za vítězství míru na celém světě. ( Potlesk. ) SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Děkuji soudruhu Ivanu Skálovi. Slovo má soudruh František Au gustín, tajemník Středoslovenského krajského výboru strany . SOUDRUH FRANTIŠEK AUGUSTIN,

středoslovenská krajská organizace KSS Soudružky a soudruzi, ve zprávě ústředního výboru KSC, která byla předložena XII. sjezdu strany, se zdůrazňuje význam stroji renského průmyslu pro odstranění disproporcí v národním hospo dářství a při plnění úkolů z hlediska dalšího rozvoje výrobních sil

v naší Československé socialistické republice. Na Slovensku i v na šem kraji od té doby, kdy dělnická třída vedená naší stranou zví tězila, byly vybudovány v rámci socialistické industrializace Slo

venska nové velké výrobní kapacity a rekonstruovány existující

strojírenské závody. Stačí uvést, že objem hrubé průmyslové výro by v r. 1949 představoval 2 miliardy 472 miliónů korun a v tomto roce již představuje 14 miliard 837 miliónů korun . Zvláště rychle

se rozvíjelo odvětví strojírenského průmyslu. Jeho výroba rostla průměrně ročně o 17 % . Nyní jsou i v našem kraji vybudovány velké kapacity strojírenských závodů, které představují významný zdroj pro rozvoj výrobních sil. Současná úroveň využívání těchto kapacit odhaluje velké rezervy , které je možno využít ve prospěch národního hospodářství, když budou odstraněny vážné nedostatky

v materiálně technickém zásobování strojírenských závodů, když vzroste úroveň plánování a strojírenské závody budou znát per spektivní úkoly v rozvoji vlastní výroby, když se zvýší účinnost operativního řízení strojírenských závodů ministerstvem těžkého a všeobecného strojírenství.

Rozsah rezerv, které mohou a mají být zmobilizovány ve pro

spěch národního hospodářství, vyžaduje zvýšit směnnost ve všech strojírenských závodech. Směnnost v našich strojírenských zá vodech je asi půl druhé směny. Ministerstva strojírenství neplní 312

usnesení ústředního výboru strany o využívání základních fondů na základě zavádění úplné dvojsměnnosti. Zavést dvojsměnnost ve strojírenských závodech našeho kraje by umožnilo zvýšit je jich výrobu přibližně o 1 miliardu, to je 25procentní vzrůst proti letošnímu plánu. Nízká směnnost a nedostatky v organizaci práce zaviňují nízké využívání strojů v našich strojírenských závodech . Existující kapacita strojů je využívána na 60-65 % . Nízká úroveň plánování a řízení výroby ve strojírenských závodech v našem kraji plně potvrzuje závěry UV KSČ o nedostatečném využívání

možností produkce z 1 m2 výrobních ploch. V Považských stro jírnách v Považské Bystrici ve srovnatelných hodnotách poklesla produkce z 1 m2 výrobních ploch z 11 390 Kčs v roce 1960 na 9860 Kčs letošního roku podle předpokládaného plnění. V nedostatečném využívání základních fondů, výrobní kapacity

strojů je jedna z vážných příčin zpomalení tempa růstu produk tivity práce ve strojírenských závodech . V tom je třeba též vidět

jednu z hlavních příčin vysokých výrobních nákladů. V našich závodech jsou vyráběny strojírenské výrobky, které mají světovou

úroveň , avšak vysoké výrobní náklady snižují naši konkurenční schopnost. Je to např. univerzální soustruh SU 32, vyráběný v Po važských strojírnách v Považské Bystrici.

Nedostatky v organizaci strojírenské výroby způsobují našemu národnímu hospodářství velké škody a neumožňují progresívně využít kapacit strojírenských závodů. Závod Mostáreň Brezno má roztříštěný výrobní program . Vyrábí mezi jiným 2 druhy staveb ních jeřábů nejvyšších světových parametrů. Na tyto jeřáby máme

odbyt, ale nekryjeme požadavky stavebního průmyslu doma. Bylo by tedy potřebí zvýšit jejich výrobu . To však nemůžeme, protože 1 závod v Brezně nemá výrobní plochy. Kdyby však výrobní pro gram v Mostárně Brezno byl vyčištěn a kapacita celého závodu byla využita na výrobu jeřábů ND 40 a ND 80, mohli bychom jejich

výrobu zdvojnásobit a dosáhnout snížení výrobních nákladů při bližně o 30 % . V závodech všeobecného strojírenství je však vý robní kapacita hluboko nevyužita.

Tento i další příklady potvrzují správnost závěrů ústředního výboru naší strany o existujících rezervách ve strojírenském prů myslu. Bude potřebí odstranit tento stav na základě lepšího plá nování, organizace a řízení strojírenského průmyslu.

Plně podporujeme závěry ÚV KSČ v tom , že není možno jít dále jen cestou budování nových strojírenských výrobních kapacit. To by byla cesta nesprávná a škodlivá. Současný stav výrobních ka

pacit strojírenského průmyslu vyžaduje jít cestou maximálního využívání výrobních ploch , existující techniky, využívání nejpro 313

gresivnějších forem technologie a organizace práce. Zastáváme názor, že další rozvoj strojírenského průmyslu a úroveň výroby vy

žaduje v souladu s možnostmi národního hospodářství vybavit stro jírenské závody postupně vyspělými technickými prostředky a zařízeními se zvláštním zřetelem na zvýšení kapacit ozubáren ských strojů , frézovacích , zejména však brousících s vysokou přes Ilosti.

Dosavadní existující kapacity strojírenských závodů v našem kraji skrývají další rezervy v možnostech organizovat výrobu ve velkých sériích . K tomu musíme především využít vlastních mož ností zvyšování sériovosti a soustředování výroby, důsledným

upřesňováním dlouhodobých plánů a oborových koncepcí. V závo dě Tesla Nižná nad Oravou je již nyní vybudována velká kapa cita na výrobu televizorů . Současná situace v národním hospo dářství neumožňuje tuto kapacitu plně využít. Závod Tesla

Nižná vyrábí proti původnímu plánu v roce 1962 o 50 000 kusů přijímačů méně. Dostává různé náhradní programy, které zvyšují

dále rozmach kooperačních vztahů. Soudruzi v Pardubicích budou rovněž vyrábět televizory. Myslíme, že tuto výrobu je potřeba sou středit do jednoho závodu bud do Nižné, nebo do Pardubic. Tako vých příkladů by bylo možno uvést několik .

Například soudruzi z ministerstva těžkého a všeobecného stro jírenství by mohli říci, co brání tomu, aby se uskutečnila kon

centrace výroby elektrických a dieselhydraulických lokomotiv anebo ložisek. Uvedené příklady ukazují, že strojírenské kapacity umožňují soustředovat výrobní programy a 1 touto cestou vý . znamně urychlovat růst produktivity práce. Je nesporným a známým faktem, že Československá socialistic

ká republika disponuje vyspělým strojírenským průmyslem , kte rý svým významem daleko přesahuje její rámec. Naše delegace

plně podporuje stanovisko ústředního výboru o nutnosti výrobní, technické a vědecké spolupráce v rámci socialistických zemí, v jejímž rámci je možno plně využít kapacity našeho strojíren

ského průmyslu . Známá Leninova poučka o tom, že o vítězství kaž dého společenského řádu rozhoduje produktivita práce platí plně i pro současné období. Právě výrobní spolupráce socialistických

zemí vytváří nevídané možnosti růstu produktivity práce a v eko nomickém soutěžení socialismu s kapitalismem sehrává nejvý. znamnější roli.

Dosažený stupeň v rozvoji našeho průmyslu umožňuje rychle prekonat těžkosti , které v národním hospodářství máme. Bude vel mi záležet na vrcholných plánovacích a řídících orgánech, jak

rychle obnovíme proporcionální rozvoj národního hospodářství. 314

Uvědomujeme si však, že při překonávání současných těžkostí musí sehrát mimořádnou roli stranické organizace a vedoucí

hospodářští pracovníci v podnicích a závodech. Současné těžkosti vyvolávají místy poraženecké nálady a bez radnost. Tyto, i když ojedinělé, názory a nálady jsou škodlivé. Velmi znesnadňují důsledný a rozhodný boj za využití všech re zerv, které máme. Současná nízká úroveň řízení v podnicích a závodech se projevuje i v tom , že se nevyužívá fondu pracovního času, možností zlepšení kvality výroby a mzdy jako ekonomic kého nástroje řízení výroby. V dané situaci, když řešíme vážné

problémy v národním hospodářství, nestačí jen všeobecně souhla sit se závěry ústředního výboru naší strany. Vždyt v některých závodech se dělají i takzvaná nepopulární opatření, jako je přesun výrobních programů, přibírání nových výrob i organizovaný pře

sun pracovníků tam, kde to zájmy národního hospodářství vyža duji. V žádném případě nám nejde o to, abychom hledali chyby mimo

nás. Problémy, s kterými zápasíme, musíme řešit v těsné spolu práci s příslušnými ministerstvy a plánovací komisí. Naproti tomu se však vyžaduje pružněji dořešit problémy výrobní náplně na

rok 1963 a v dohledné době vyřešit výrobní náplň strojírenských závodů do roku 1970. Je to nutné proto, aby se dosáhlo potřebné stabilizace pracovních sil, mohlo se přistoupit k organizovanému zvyšování kvalifikace pracujících a řešení problémů technického rozvoje. Současná situace vyžaduje zesílit účinnost stranického řízení základními organizacemi, okresními í krajským výborem

strany. Považujeme za velmi správná opatření ústředního výbo ru, kterými byl zvýšen vliv strany na tvorbu plánu na rok 1963 v závodech, které jsou řízeny jednotlivými ministerstvy.

Považujeme za nemorální a socialismu škodlivou praxi, když někteří vedoucí hospodářští pracovníci obhajováním vlastních

podnikových zájmů se snaží zakrýt rezervy a využít je podle zná mé praxe v průběhu roku k lehčímu plnění plánu. Proti tomuto bojujeme a takovéto tendence budeme nekompromisně jako škod livé potírat. Delegace středoslovenské krajské organizace se plně ztotožňuje

s hodnocením situace, jak je obsažena v referátě soudruha Novot ného, i s úkoly strany při dalším rozvoji naší společnosti. Plně souhlasí s tím , že je potřebné všestranně rozvíjet hospodářskou

spolupráci se všemi socialistickými zeměmi v duchu zásad pro letářského internacionalismu a poskytovat politickou a hospo

dářskou pomoc zemím osvobozujícím se z pout kolonialismu. Naše delegace jednoznačně a plně souhlasí se stanoviskem na 315 1

šeho ústředního výboru v hodnocení současné situace v komunis tickém a dělnickém hnutí. Jsme toho názoru, že není sil, které by mohly zastavit anebo zpomalit jeho prudký rozvoj. Vysoko

oceňujeme, že náš ústřední výbor otevřeně hovoří i o některých palčivých otázkách mezinárodního dělnického hnutí.

Naše strana vždy podporovala spravedlivé požadavky čínského

lidu v řešení tchajwanské otázky, v zastoupení Číny v Organizaci spojených národů a nikdy neudělala nic, co by poškozovalo zájmy Komunistické strany Číny a čínského lidu. Nemůžeme však souhla

sit s vystoupením vedoucího delegace Komunistické strany Číny, který naší straně vytýká , že zneužívá tribuny sjezdu k jednostran nému útoku na druhou bratrskou stranu. Soudruh Novotný hovořil

o těchto otázkách tak, jak myslí celá naše strana . ( Potlesk. ) Je v souladu s demokratickými tradicemi naší strany is lenin

ským chápáním řešení problémů mezinárodního dělnického hnu tí , že o otázkách týkajících se celého komunistického hnutí hovo říme otevřeně.

Nestačí vyhlašovat a uznávat obecné zásady marxismu-leninis mu . Je třeba tyto zásady důsledně uskutečňovat v praktické čin nosti . V tomto období zájmy mezinárodního komunistického hnutí vyžadují ostře odsoudit provokace předáků Albánské strany práce a všech těch, kteří je podporují. Naše strana to dělá v zájmu

upevnění a prohloubení jednoty mezinárodního komunistického hnutí.

S takovým postupem ústředního výboru naše delegace jedno

značně souhlasí a toto stanovisko plně podporuje . Velikost lenin ské Komunistické strany Sovětského svazu i naší strany spočívá mimo jiné v tom , že jejich slova jsou totožná s praktickou čin ností.

Doporučujeme, aby v usnesení našeho sjezdu bylo znovu zdůraz něno, že naše strana plně a bezvýhradně hájí zásady proletářské ho internacionalismu proti všem těm , kteří tyto zásady porušují. ( Potlesk. )

316

SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Děkuji soudruhu Augustínovi. Nyní bude hovořit soudruh Fran tišek Sečkař, opravář a kombajnér z Břeclavi. Zatím dovolte jedno sdělení předsednictva :

Našemu sjezdu dochází veliké množství pozdravných telegramů ze všech krajů republiky od pracujících ze závodů, JZD a stát ních statků, úřadů a škol, od odborových a mládežnických orga nizací i od ostatních organizací Národní fronty , kulturních orga

nizací a institucí, od příslušníků ozbrojených sil i od jednotli vých občanů republiky. Sjezdu dosud došlo 2500 dopisů a telegra

mů, v nichž pracující oznamují splnění socialistických závazků a uzavírají nové za splnění a překročení výrobních úkolů v letoš ním i příštím roce . Tato široká iniciativa plně potvrzuje, že XII. sjezd naší strany je vrcholnou událostí v životě všeho našeho pra cujícího lidu. V dopisech a telegramech vyjadřují pracovníci ze

všech oblastí našeho života jednoznačný souhlas s politikou stra ny při zabezpečování všestranného rozvoje naší socialistické spo

lečnosti. Plně se ztotožňují se zprávou ústředního výboru před nesenou soudruhem Novotným i jejími závěry ve vnitřní a zahra niční politice. Pozdravy zasílané XII. sjezdu potvrzují city vřelého

přátelství našeho lidu k Sovětskému svazu . Pracující vysoce oce ňují přínos naší strany pro upevnění jednoty a pevné semknu tosti mezinárodního komunistického hnutí. Všemi dopisy a tele gramy se prolíná pevné odhodlání učinit všechno pro to, aby

usnesení XII . sjezdu byla důsledně uváděna do života . Pracující hodnotí své dosavadní závazky, zasílají XII. sjezdu KSČ hrdá hlá šení o jejich úspěšném plnění a vyhlašují závazky nové. Do čela nové iniciativy se stavějí kolektivy brigád socialistické práce, ko

lektivy , jimž byl udělen titul brigáda XII. sjezdu KSČ. Ubezpečují delegáty, že budou vzorně plnit své úkoly. Vyjadřují

to například pozdravy četných kolektivů z Válcoven trub a žele záren v Chomutově, pozdravy pracujících z Dolu Gottwald v OKR, členů JZD Slemeno na okrese Trutnov, pozdravy budovatelů mlá dežnických staveb Kaučukárny Kralupy, Velkodrůbežárny Xave rov atd.

Tato iniciativa našich pracujících účinně přispívá k dalšímu roz voji naší socialistické společnosti. Všem kolektivům, které pozdravily sjezd naší strany význam

nými pracovními výsledky , přejeme mnoho úspěchů do další prá ce. Čest jejich práci . ( Bouřlivý potlesk. ) Nyní hovoří soudruh Sečkář.

317

SOUDRUH FRANTIŠEK SECKAR, jihomoravská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi, soudruh Novotný ve své zprávě XII. sjez du ukázal na velký význam mechanizace zemědělství. Protože pracuji na tomto úseku, chtěl bych řící k těmto otázkám několik připomínek.

Hlavní problém vidím v mechanizátorských kádrech. Ten se zvětšil od předání strojů z STS do družstev. Tenkrát měli přejít

se stroji současně pracovníci, převážně traktoristé, kombajnéři a mechanizátoři. Ovšem řada těchto pracovníků k nám nepřešla, poněvadž měli obavy ze špatných platů a horších pracovních pod mínek. Přešli k nám také dobří pracovníci , ale měli špatné pod mínky a většina z družstev odešla . Proto jsme začali získávat a vychovávat nové mechanizátory . Strojů však přibývá mnohem

rychleji než kvalifikovaných kádrů. Nedostatek kvalifikovaných kádrů způsobuje potíže a mnoho nenahraditelných ztrát. Pro nedostatek lidí k obsluze strojů nedodržujeme agrotech nické termíny, nemůžeme často zajistit nutné práce včas, neboť za onemocnělého traktoristu nebo kombajnéra nemáme náhradu, stroje stojí nevyužité a vznikají nám dvojnásobné ztráty. Nejde

zajisté o traktoristy, jak včera říkal soudruh Koch , kteří si bě hem měsíce nebo dvou měsíců udělají nějaký kurs, to nám roz

hodně nestačí. Musíme lidi vychovávat po odborné stránce dů kladněji, odpovědněji a také k základním znalostem agrotech niky . Dnes vidíme velmi účinný prostředek této výchovy mechanizátorských kádrů, kolektivů, komplexně mechanizova ných brigád . Zde mohou za dobrého vedení a kolektivní výchovy růst stovky nových mechanizátorů. V neposlední řadě v komplexně mechanizovaných brigádách mají soudruzi možnost získat i více profesí. Nechci mluvit o kom plexně mechanizovaných brigádách, protože o těch už hovořil sou druh Koch. Chtěl bych ukázat na řadu rezerv, které máme hlavně ve využití mechanizace, v rozšiřování velkovýrobních technolo gií . Hlavní rezervu vidíme především ve vztahu k práci. Ukáži to na zkušenostech, které jsem získal v práci na obilních kombaj nech. Kombajny jsou sice sezónní stroje, ale mají v našem země dělství veliký význam. Právě u nich potřebujeme kvalifikované síly. Proč právě u kombajnů ? Ve žních je rozhodně každá hodina

drahá. My, kombajnéři, máme takové heslo : Když nesklidíme dnes, zítra už je pozdě. Mohl bych uvést takový příklad : Máme problémy ve stavebnictví

jestli nepostavíme domy, tak se kri

tizuje, že se plán nesplnil, ale ten dům se popřípadě po novém 318

roce postaví. Ale jestliže neposečeme hned, tak už je často pozdě a ztrátám nezabráníme. Musíme mnohdy bojovat s přírodou a vý

sledky tohoto boje záleží i na dobré přípravě lidí i strojů. Už se zde mluvilo o tom, že jsou velké nedostatky při předávání nových strojů, že se nedodržují předpisy v záběhu a různé jiné.

Podmínkou dobrých výsledků je nejvyšší odbornost. Podmínky jsou tedy především ve znalosti strojů , způsobu sklizně a odvozu obilí, ve využití pracovní doby . Především mít s polem kontakt, ne

čekat v družstvu nebo na středisku, protože těžko odhadneme, kdy je porost suchý. Čekáme na poli a děláme údržbu, a tak mů

žeme okamžitě stroje nasadit. Je zde také další problém, a to využití pracovní doby. V družstvech se mnohdy také setkáváme

s tím, že chtějí pracovat jako na některých jiných pracovištích, kde ráno začínají v osm, v poledne mají přestávku , večer brzy končí. V zemědělství v době sezónních prací rozhodně výkony za

osm hodin nestačí. Chceme-li dosáhnout dobrých výsledků, tak skutečně musíme nasadit, co se dá. Jak to řešit s polední přestávkou ? Samozřejmě jet se musí. To znamená, že musí být dobrý kombajnér, dobrý závozník, a aby kombajn nestál , musí se lidé vystřídat. Mnohdy , když v polední přestávce ztratíme hodinu , tak večer práci často nedoženeme 1 ani za tři hodiny.

Ke kvalifikaci . Rozhodně je nutná a z jakých důvodů ? My pod

ceňujeme kombajnéry, ale v Sovětském svazu dávají jako kom bajnéry nejlepší mechanizátory. A to je také správné, protože

kombajn je složitý stroj – máme tam motor, máme tam mlátičku - a proto nelze kvalifikaci kombajnéra podceňovat. I na našem okrese máme různé problémy. Myslím práci v ne děli , o svátcích a tak dále. Rozhodně soudruzi nenadsazuji . Byl 7

jsem v jednom družstvu a pracoval jsem i v neděli. Družstevníkům jsem říkal, že by měli jít také pracovat, ale nechtělo se jim. Ale když viděli , že pracuji , šli také. Někdy nestačí jen mluvit, někdy je také nutno jít příkladem . Získání zkušeností nebylo pro mne lehké. Na kombajnu pracuji už 11 let. Deset roků jako kombajnér a jeden rok jako závozník.

Když jsem v prvním roce dělal závozníka, byly výkony velice níz ké. Žádný učený , jak se říká , z nebe nespadl. Po dalších letech zkušeností přibývalo a výkony se zvyšovaly. V letošním roce jsem

si dal závazek poměrně dosti vysoký. Pracuji na stroji ŽTM 330 chtěli bychom stroje výkonnější, třeba SK 3. Jsou to dobré stroje. Dal jsem si závazek 450 hektarů na počest XII. sjezdu. Ten jsem překročil o 90 hektarů, udělal jsem 540. ( Potlesk. ) Dal jsem si zá vazek sklidit dvoufázově 65 % ploch a sklidil jsem na 85 % . 319 À

Zavázal jsem se , že uspořím na 1 ha 2 litry nafty a tento záva >

zek jsem také splnil a ještě překročil. U nás máme poměrně malé výkony. V Sovětském svazu jsou rozhodně větší, ale naše pod

mínky jsou rozdílné. Mohu to tvrdit, protože jsem v Sovětském svazu byl . Zkušenosti , které jsem nabyl ve své praxi , si nene chávám pro sebe, ale předávám je dalším. A to ať jsem pracoval

jako kombajnér, jako traktorista , nebo v poslední době jako opra vář.

Na našem okrese už druhým rokem školíme kombajnéry , ale družstva , zejména ze začátku, měla na školení nesprávný názor. Vybírali ke kombajnům lidi staré , protože se domnívali, že na se

zónní práci tito lidé stačí. V těch družstvech, kde školení pocho

pili takto , se jim to však nevyplatilo. Mladých lidí máme na ško lení velice málo. Byly i další potíže. Těžko je uvolňovali na delší dobu, museli jsme školení zkrátit na jeden měsíc. Nyní bylo naším úkolem, jak z těchto lidí vyškolit, udělat kvalifikované kombaj néry za tři týdny. Mohu říci, že jsme udělali dobré pokroky , ško lili jsme je přímo v praxi . Pracovali jsme s nimi přímo na stroji a toto praktické školení doplňovali přednáškami. Tento způsob se nám osvědčil . Při přechodu strojů do družstev jsme iněli u kom

bajnérů výkony asi 50 ha, málokterý překročil, popřípadě udělal 100 ha . Po absolvování kursů se nám výkon zvýšil přes 100 hek tarů a někteří kombajnéři dosáhli výkonu dokonce 250-300 ha .

Doporučujeme takovou školu nejen pro kombajnéry , ale i pro traktoristy. Snažil jsem se na některých ze svých zkušeností uká

zat, jak velké rezervy máme ve využití strojů v našem zemědělství. Naším společným úkolem by mělo být získat pracující z tohoto

úseku do boje za jejich maximální využití. Chtěl jsem tím říci , že dnes není hlavním problémem, kolik máme strojů v zemědělství,

ale hlavně jak je dovedeme využít pro zvyšování produktivity prá ce a vyšší intenzitu výroby v našem zemědělství. Já myslím, že prá vě tady všechno závisí hlavně na lidech. A proto můžeme říci , mys lím v zemědělství vůbec, co můžeš udělat dnes, neodkládej na

zítřek. Čest práci ! ( Potlesk. ) SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Soudružky a soudruzi , nyní promluví vedoucí delegace Maďar ské socialistické dělnické strany , člen politického byra bratrské maďarské strany soudruh Lájoš Fehér.

320

Pozdrav Maďarské socialistické dðlnické strany, předneseny SOUDRUHEM LAJOŠEM FEHBREM

Vážený sjezde ! Delegace Maďarské socialistické dělnické stra ny srdečně zdraví jménem své strany a všeho maďarského lidu

XII. sjezd Komunistické strany Československa a vyslovuje vřelé bratrské pozdravy všem pracujícím Československé socialistické republiky.

My, madarští komunisté , jsme pozorně studovali předem uve řejněné teze vašeho ústředního výboru. Ještě s větší pozornosti a zájmem vyslechla naše delegace zprávu ústředního výboru, kte

rou přednesl soudruh Novotny. Z celého srdce se radujeme z ob rovských úspěchů, kterých pod vedením své strany dosáhl za po slední čtyři roky nadaný a pilný československý lid v budování socialismu.

S bratrskou radostí spolubojovníků vítáme především skuteč

ně veliké úspěchy, které byly dosaženy v rozvoji průmyslu. Vaše

průmyslová výroba se zvýšila v porovnání s předválečnou více než čtyřikrát. Ve výrobě na jednoho obyvatele je dnes Československo již vážným soupeřem většiny kapitalistických států. Vy stejně jako my – přísně kritizujete různé nedostatky, které se projevují v procesu zvyšování produktivity práce. My, .

Maďaři, přesto hledíme na československý průmysl s největší

úctou, právě pokud jde o velký rozvoj produktivity práce. Přizná. váme otevřeně a upřímně, že produktivita práce českosloven ského průmyslu značně převyšuje úroveň madarského průmyslu

a jste nám příkladem v boji za to, abychom se i my co nejdříve přiblížili v této oblasti úrovni nejvyspělejších západoevropských kapitalistických zemí.

Máme upřímnou radost i z rozhodujícího úspěchu, že ve vaší vlasti zvítězily i na vesnici socialistické výrobní vztahy o něco

dříve než u nás. Přejeme vám, abyste s plným úspěchem mohli uskutečnit veliký úkol , který stanoví vaše strana, aby úroveň va

šeho zemědělství ještě v tomto desetiletí v podstatě dosáhla úrov ně průmyslové výroby. Domníváme se , že země , která má tak zku šenou dělnickou třídu a vyspělý průmysl, jako máte vy , si může vytyčit takový cíl a že dělnická třída pro uskutečňování těchto cílů může poskytnout obrovskou pomoc svému spojenci druž 1

stevnímu rolnictvu.

Pro výsledky dosažené v rozvoji národního hospodářství má rozhodující význam skutečnost , že vaše velká , zkušená, v bojích

zocelená strana vždy pokládala a bude i nadále pokládat za jeden z nejdůležitějších úkolů vštěpovat do vědomí a činnosti pracujících 11 XII . sjezd

321

mas socialistický vztah k práci.' v důsledku toho a na základě mohutného zvyšování výroby a produktivity práce mohli česko slovenští pracující dosáhnout nejvyšší hmotné a kulturní úrovně lidu v socialistickém táboře.

Osvědčená politika Komunistické strany Československa si na základě velkolepých výsledků dosažených v rozvoji společnosti vy

bojovala velkou autoritu v širokých vrstvách pracujících. Plně souhlasíme a sympatizujeme s dalším úsilím českoslo

venských komunistů i nečlenů strany, směřujícím k vybudování vyspělé socialistické společnosti, Jsme hrdi na vaše úspěchy. Považujeme je za své. Vždyť úspě chy kterékoli bratrské země zároveň slouží nám všem , posiluji

celý socialistický tábor. Slouží k prospěchu celého mezinárodního dělnického hnutí a všeho svobodymilovného, pokrokového lid stya .

Soudruzi ! Před dvěma týdny se konal sjezd Maďarské socialis tické dělnické strany. Období hodnocené sjezdem znamenalo

I v naší společnosti a v rozvoji naší země důležitou kapitolu. Náš ústřední výbor byl v tak příznivé situaci, že mohl oznámit sjez

du , že splněním usnesení VII. sjezdu strany jsme dokončili so cialistickou přestavbu zemědělství a tím vybudovali základy socia lismu v Maďarsku,

Socialistická přestavba vesnice, zvláště způsob této přestavby , je praktickým výsledkem správné aplikace teorie marxismu-le ninismu a politiky strany, která slouží lidu. Soudíme, že tato

velká pronikává společenská přeměna proběhla zdařile, a to tak, že současně s přestavbou vesnice se zvyšovala zemědělská vý roba a tržní produkce a dále se zvyšoval i početní stav dobytka . Naše zemědělská družstva den ze dne silí, družstevní pole jsou pečlivě obdělávána , naše rolnictvo hledí v nových životních podmínkách s důvěrou a optimisticky vstříc budoucnosti.

Naše národní hospodářství se vyvíjí zdravě, Hospodářská po litika naší strany prováděná od roku 1957 důsledně a bez kolísání se ukázala správnou a úspěšnou . Při stanovení tempa rozvoje našeho národního hospodářství vytyčujeme si reálné cíle v soula du s našimi možnostmi. Neustále více přihlížíme k přírodním, ze měpisným , historickým a společenským podmínkám naší vlasti a výhodám vyplývajícím ze socialistické mezinárodní dělby práce. Plnění pětiletého plánu probíhá u nás úspěšně. V prvních dvou letech našeho pětiletého plánu bylo dosaženo poněkud vyšší prů myslové výroby , než bylo plánováno. V zemědělství, v důsledku

dva roky trvajícího sucha , byla produkce poněkud nižší. Protože došlo k rychlejšímu ukončení socialistické přestavby zemědělství, 322

než se očekávalo, bylo nutno předně investovat do zemědělství, které si vyžaduje stále více. Rovněž velké hmotné prostředky vy žaduje modernizace naší armády, Přes úbytky produkce v dů sledku škod způsobených suchem lze říci, že naše národní hos

podářství se rozvíjí plánovitě a proporcionálně a že životní úroveň

se i v posledních dvou letech - i když v malé míře -

přece

i nadále zvyšovala . Dále se vyvíjela i naše společnost, jejíž vedoucí síla , dělnická třída, se od roku 1949 zdvojnásobila. Porážkou kontrarevoluce, udržením své moci, rychlou hospodářskou a politickou konsoli

dací, obětavostí a nadšením při budování socialismu si dělnická třída získala všeobecnou úctu. V hnutí socialistických brigád zvláš

tě v předsjezdových pracovních soutěžích vyjádřila dělnická třída iniciativní a tvořivou prací vynikajícím způsobem svůj souhlas

s politikou naší strany a své odhodlání nadále posilovat naše socialistické zřízení. V současné době se podílí na tomto hnutí a bojuje o čestný titul socialistická brigáda 31 000 brigád, tj. více než 40 procent všech brigád pracujících v naší vlasti. Hnutí so cialistických brigád je nádherným plodem dělnického hnutí. Pro to se rozvinulo i u nás tak rychle, takřka bouřlivě, neboť je výra zem vyspělosti a uvědomění naší dělnické třídy, plně k němu uzrá ly historické i společenské podmínky v našich závodech. Nedávno ukončený VIII. sjezd naší strany kromě prohlášení, že jsme v naší vlasti položili základy socialismu, také konstato

val, že madarský lid vstoupil do etapy dovršení socialismu. Ke splnění tohoto hlavního cíle náš sjezd mobilizoval komunisty i všechen náš pracující lid.

Ve veřejných předsjezdových diskusích k tezím a také na sjez du mnozí z diskutujících prohlašovali, že bude dobré i nadále po kračovat v této politice. Lidé chápou politiku strany, v průběhu posledních šesti let se přesvědčili, že je správná, důvěřují jí a následují ji. VIII. sjezd potvrdil tuto politiku, žádal jen její důsled nější provádění a lepší práci členů strany. Soudruzi ! Maďarská socialistická dělnická strana je marxis ticko-leninskou stranou, vybudovanou podle zásad vědeckého so cialismu. Jsme hluboce přesvědčeni, že hlavním zdrojem dosud dosažených výsledků v hospodářském , společenském a kulturním rozvoji naší země je, že jsme v životě strany v duchu histo ricky významného XX. sjezdu KSSS a pomocí jeho ideologické li nie - obnovili leninské normy . Všude ve straně se uplatňuje ko

lektivní vedení. Uplatňuje se demokratický centralismus. Ve stra nických organizacích stejně tak jako v celé zemi zdomácnělo ote

vřené, soudružské, upřímné ovzduší. 323

V souladu s novým pracovním stylem strany jsou členové naší strany a aktivisté v těsném spojení s prostými lidmi a musí

věnovat jejich každodenním starostem pozornost. Volené stra nické orgány a stranické organizace na základě všeobecně při • jatých tezí a usnesení, ústředních orgánů pracují samostatně a odpovědně. Naše stranické organizace, zvláště v období socialis

tické přestavby vesnice, správně uplatňovaly svou větší samo statnost a díky této samostatnosti v práci značně vyspěly. Naše strana jako marxisticko-leninská strana je vybudována

na principech proletářského internacionalismu. Usnesení, jedno myslně přijatá na moskevských poradách komunistických a děl. nických stran v roce 1957 a 1960, jsou vodítkem i pro práci naší

strany a tvoří základ jednoty celého mezinárodního komunistic kého hnutí. Bojujeme za čistotu marxismu-leninismu a budeme vy

stupovat jak v naší vlasti, tak i v mezinárodním dělnickém hnutí proti všem , kteří ji odkudkoliv napadají. Právě proto i náš sjezd odsoudil sektářské a dogmatické vystoupení Envera Hodži a jeho

ideových spojenců, kteří vytrhávají některé pojmy z marxismu, překrucují historickou pravdu, pomlouvají vedení ústředního vý. boru KSSS a tím působí velikou radost našim nepřátelům a těžkou škodu mezinárodnímu dělnickému hnutí.

Enver Hodža a podobně smýšlející ve skutečnosti nechápou hlavní charakteristické rysy rozvoje naší epochy, nesouhlasí s kon statováním , že dnes, kdy socialismus se stal světovou soustavou , nejsou války osudově nevyhnutelné. Tito slovíčkáři, mnohomluvní dogmatikové opravdu nesouhlasí s leninskou politikou mírového

soužití států s rozdílným společenským zřízením. Naopak tam, kde mohou , špiní a diskreditují obrovské úsilí Sovětského svazu a dalších socialistických zemí o odvrácení světové války. Pod ceňují charakter moderních válek a katastrofální důsledky, kte ré by přinesla lidstvu atomová válka . Současně podceňuji ony po

krokové síly , které jsou připraveny provést akci a vstupují do akce pro sjednocení sil všech zemí světa v boji za mír. Náš lid se i nadále hlásí k pokračování v důsledné mírové po litice a je hluboce vděčen vládě Sovětského svazu, soudruhu Chruš čovovi za to , že v minulých týdnech vhodnými kompromisy od

vrátil další světový požár, bezprostřední nebezpečí jaderné vál ky a že poskytl obrovskou pomoc, aby Kuba, tato nádherná ze mě , »ostrov svobody « západní polokoule , se nepřeměnila v oho řelé trosky , nýbrž aby se dále rozvíjel , žil a vzkvétal její re voluční řád . / Potlesk. )

Náš lid vyznává slovy našeho mladého básníka : » I to je má vlast

ačkoli má břehy daleko 324

až za mořem.« A madarský

lid pokládá také za svou internacionální povinnost, aby podle svých možností i nadále podporoval lid Kuby na cestě svobody , pokroku a socialismu ! (Potlesk . )

Mill českoslovenští soudruzil Za úspěchy našeho národního hos podářství – a říkáme to proto, že jsme o tom hluboce přesvěd čeni a že je to pravda nemalou měrou vděčíme i bratrské po moci a vzájemné spolupráci, která se vytvořila a stále se upevňuje

mezi socialistickými zeměmi, mezi nimi i mezi Československem a Madarskem. Spolu s československými soudruhy máme také za to, že madarsko-československá hospodářská, vědecká a kulturní

spolupráce spočívá na dobrých základech. Musíme ji dále rozvíjet k prospěchu obou národů. Z naší strany učiníme i v budoucnu vše chno pro poctivé plnění závazků vyplývajících z této spolupráce pro naši vlast, pro výchovu našich občanů k dobrému bratrskému

vztahu se sousedními zeměmi, k věrnosti socialistickému táboru v duchu proletářského internacionalismu. ( Potlesk . ) At žije Komunistická strana Československa a Československá socialistická republika !

Ať žije a vzkvétá nerozborné bratrské přátelství madarského a československého lidu !

At žije komunismus a mírl ( Potlesk . ) 1

SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Soudružky a soudruzi , děkuji upřímně jménem vás všech sou druhu Lájošovi Fehérovi za jeho pozdravný projev. O slovo nyní požádal vedoucí delegace Italské komunistické strany, člen ústředního výboru soudruh Cesare Fredduzzi. Prosím , aby přednesl svůj projev. (Potlesk. ) 2

Pozdrav Italské komunistické strany

přednesený SOUDRUHEM CESAREM FREDDUZZIM

Soudružky a soudruzi, dovolte, abych tlumočil vašemu XII . sjez

du bratrský a vřelý pozdrav ústředního výboru naší strany , dělnic ké třídy i všech italských pracujících, kteří milují mír, svobodu a sociální pokrok.

Tak jako k našemu X. sjezdu, který právě probíhal v Římě, hledi se sympatiemi a zájmem milióny pracujících všech zemí, tak váš XII . sjezd se zájmem sledují také italští pracující, kteří vysoce oceňují vše , čeho jste dosáhli v posledních letech ve výstavbě socialismu ve vaší vlasti . Právem jste razili v přípravách k vašemu 325

XII. sjezdu heslo »Všechny síly pro další rozvoj socialistické spo

lečnosti a pro přípravu přechodu ke komunismu« . Ocenili jsme i návrh tezí, který připravil váš ústřední výbor, í zprávu soudruha A. Novotného na sjezdu, z níž jasně vyplývá , co jste již vykonali v těchto letech na úseku hospodářského, so ciálního a kulturního rozvoje, při likvidaci vykořisťování člově ka člověkem, v upevňování a rozvoji socialistického státu, ve zvy. šování životní úrovně obyvatelstva tím , že se poskytuje práce, vzdělání a sociální zabezpečení mládeži a všemu lidu. Víme, že mnohé problémy, před kterými stojíte, nemohou být vyřešeny leh ce. Nepochybujeme však, že vaše strana a socialistický stát dokáží jít vpřed cestou, kterou stanoví váš XII. sjezd.

Rovněž tak velmi oceňujeme váš duch internacionalismu , stej ně tak jako cennou a nezištnou pomoc, kterou poskytujete hos. 1

podářsky málo vyvinutým zemím, jež se osvobodily z kolonial.

ního útlaku a bojují proti imperialismu, za mir a za mirové sou žití .

Soudružky a soudruzi , vzájemné porovnání dvou systémů , so

cialistického a kapitalistického, má pro nás nesmírný význam, neboť jsme přesvědčení o přednostech socialistického zřízení nad kapitalistickým.

V posledních deseti letech i v Itálii došlo k rozvoji průmyslo

vé výroby , vzrostla i produktivita práce tím , že se zavádí nová technika a že se zvyšuje vykořisťování pracujících. Představitelé buržoazie mluví o »hospodářském zázraku« , ale tento tzv. italský

zázrak nese na sobě znamení kapitalistické soustavy a vyúsťuje ve větší koncentraci bohatství do nemnoha rukou, zvyšuje moc monopolů, zesiluje vykořisťování dělnické třídy, rolníků a pro duktivních středních vrstev, omezuje a potlačuje demokratické a odborářské svobody v závodech, na venkově a ve školách.

Plánovitý rozvoj vašeho socialistického hospodářství způsobil, že u vás již nejsou oblasti kdysi značně hospodářsky zaostáva

jící , jako bylo například Slovensko, kde se dnes setkáváme s po zoruhodným hospodářským, kulturním a sociálním rozvojem. Na proti tomu v naší zemi i přesto , že za posledních deset let se zvý

šily průmyslová výroba i zaměstnanost a celkový národní důchod se dokonce zdvojnásobil, bída lidových mas na venkově se pro hloubila a tíží je jak zdůrazňují naše teze »na jedné straně zaostalost výrobních vztahů a na druhé straně současné proniká -

ní monopolistického kapitálu«. V několika letech opustilo půdu kolem dvou miliónů malorolníků . V důsledku hospodářského a

sociálního zbídačování celých oblastí naší země utíká mládež do průmyslových center severní Itálie a zemí Evropského hospodár 326

ského společenství. To vše spolu s další existencí oblasti s ne únosně nízkými mzdami, především v jižní Itálii, je příčinou nej příkřejších protikladů v italské společnosti , kde kromě jiného po stupně klesá podíl pracujících na národním důchodu. To vše je podnětem k jednotnému boji dělnické třídy a rolnic tva proti monopolistickým skupinám za reformu hospodářské a

politické struktury, za to , aby se těžiště italské politiky přesu nulo doleva a aby se naší zemi otevřela cesta k socialismu. Boje

kováků, textilních a chemických dělníků, námezdních dělníků, pachtýřů, personálu nemocnic včetně lékařů, dále státních zaměst. nanců, železničarů a zaměstnanců pouličních drah za změny v hos

podářské a sociální politice Italské vlády, za prosazení pozemko vé reformy, která by dala půdu těm, kdo na ní pracují, boje za zvýšení mezd a za zvýšenou účast pracujících při uzavírání pra covních smluv, to vše dokazuje sílu a jednotnost dělnického a de

mokratického hnutí v naší zemi a možnost uskutečnit opravdový vývoj doleva. V průběhu roku 1960 bylo v Itálii prostávkováno 129 miliónů hodin ; jen v prvních 10 měsících roku 1962 se prostáv kovalo v Itálii 385 miliónů hodin.

K akcím za požadavky mas se těsně přidružují i boje na obra nu svobod, proti pokusům o rozštěpení dělnické třídy , za mírovou zahraniční politiku, za odstranění amerických vojenských zá kladen a základen NATO rozmístěných po naší zemi, předsta vujících stálou hrozbu spřáteleným a mírumilovným zemím a zna menajících pro náš lid nebezpečí atomového zničení.

Prohlašujeme zde znovu před vámi, že jsme zastánci myšlenky

proletářského internacionalismu. ( Potlesk. ) Naší vlajkou je so cialismus, který vítězně postupuje v celém světě, který je vítěz

ný v Sovětském svazu, Číně, Československu 1 na prahu Spoje ných států amerických – na Kubě. Italská cesta k socialismu, kterou jsme rozpracovávall v naší zemi v těchto letech, je cesta masových bojů za pozitivní cíle, kte

ré by – jak jsme psali i v tezích k našemu sjezdu – vnesly změ ny do hospodářské struktury a do politického zřízení a postupně

natrvalo přesunuly rovnováhu sil ve prospěch dělnické třídy a jejích spojenců a jež by vedly k vytvoření takového sociálního a politického bloku, který by byl schopen uskutečnit v Itálii pře měnu k socialismu při plném respektování republikánské ústavy , zrozené z hrdinného a vítězného boje našeho národa za svobodu. Drazí soudruzi, před několika týdny se svět_octl na pokraji jaderné srážky v důsledku agresívní politiky nejreakčnějších sku pin Spojených států amerických. Nebylo-li lidstvo zavlečeno do strašné celosvětové jaderné války , byl-li zachován mír ve světě 327

a zachráněna nezávislost Kuby, děkujeme za to odpovědnosti a moudrosti vedení KSSS a sovětské vlády ( potlesk ) , pevnosti a șile socialistického tábora , jednotě a odvaze kubánského lidu a mocnému hnutí národů za solidaritu .

Řešení kubánské krize je potvrzením , že je možno předejít vál ce. Je také vítězstvím mírového soužití nad agresívními silami im

perialismu, je také politickým , diplomatickým a morálním vítěz ştvím Sovětského svazu a kubánské vlády, jakož i všech , kteří mi lují mír, svobodu a nezávislost národů. ( Potlesk . )

Podle našeho soudu je mylný postoj vedoucích Albánské strany práce, kteří v těžké mezinárodní situaci přišli s neopodstatněnými a pomlouvačnými obviněními proti sovětské straně a vládě , proti naší straně, a to s cílem odmítnout politiku mírového soužití a rozštěpit mezinárodní komunistické hnutí.

Tímto svým postojem vedoucí Albánské strany práce opustili proletářský internacionalismus, zavrhli linii stanovenou meziná

rodními poradami a dostali se přímo na půdu frakcionářství a roz rušování našich řad. Proto považujeme každou přímou nebo i ne

přímou podporu mylných tezí Albánské strany práce za narušová ní porad z roku 1957 a 1960.

Včera jsme vyslechli vystoupení čínského soudruha Wu Siu čchuana, člena ÚV KS Číny, který obhajoval tezi, že každá strana má být nezávislá a že nikdo se nemá vměšovat do vnitřních věcí jiné strany. Jménem své strany musím prohlásit, že s tím my sou hlasíme, i když se přitom musíme vyhýbat tomu, uzavírat se sami

do sebe, protože existují otázky, které zajímají všechny komunis tické strany , jako například otázka míru a mírového soužití. Ano, tuto zásadu respektujeme. Ale kdo dokázal, že ji nerespektuje, jsou právě čínští soudruzi ( potlesk ), kteří na X. sjezdu naší Italské ko munistické strany , který probíhá právě v těchto dnech, zaútočili proti politice naší strany , zatímco my jsme si nikdy nedovolili za sahovat do vnitřních otázek jiných stran , a tím méně do vnitřních otázek Komunistické strany Číny . Bylo by proto užitečné, aby v zá

jmú jednoty mezinárodního komunistického hnutí čínští soudruzi přestali projevovat svou solidaritu s vedením albánské strany, kte ré opustilo pozice marxismu-leninismu, které odmítá masový boj za mír a mírové soužití.

Italští pracující sledují s důvěrou činnost sovětské vlády v zá jmu obrany míru , za všeobecné a kontrolované odzbrojení, za při.

jetí Číny do OSN, za mírové řešení německé a berlínské otázky. Podporujeme ze všech sil úsilí sovětských soudruhů o uskutečňo

vání mírového soužití mezi dvěma světovými soustavami. Proto jsme též považovali za nesmyslný a nanejvýš znepokoju . 328

jící pohraniční konflikt mezi dvěma velikými zeměmi, jako je lido vá Čína a Indie, a naopak uvítali jsme s uspokojením mírovou ini

ciativu čínských soudruhů za zastavení palby a za podání návrhů vyřešit sporné otázky mezi Indii a Čínou mírovou cestou.

Víme velmi dobře, že povaha imperialismu se nezměnila. Víme rovněž, že období, v němž žijeme, je obdobím přechodu od kapita lismu k socialismu na celém světě. Podporovat politiku mírového soužití znamená mít důvěru v síly socialistického tábora, znamená mít důvěru v národy, které se osvobodily anebo bojují za osvobo zení z koloniálního útlaku, znamená to též mít důvěru v dělnickou

třídu, v inteligenci i rolníky, kteří bojují za uhájení míru a odmí tají chmurnou vyhlídku na termojadernou válku. Soudružky a soudruzi, americká agrese proti Kubě vyvolala v naší zemi rozhodný boj za mír ve světě, za nezávislost a svrcho vanost kubánského lidu. Dělníci, rolnici, studenti a inteligence

vystoupili jednotně a manifestovali v ulicích , stávkovali v závo dech i školách a odsuzovali americké agresory. A znovu ulice naší země byly zbroceny krví, krví studenta, kte rý byl zabit v Miláně, když manifestoval na obranu miru. Toto hlavní město italského průmyslu bylo otřeseno obrovskou stávkou 700 000 dělníků , která trvala 24 hodiny. Znovu dělníci Milána a

Říma, námezdní dělníci na Sicílii a rolníci v Toskánsku rozpou tali spolu s nejlepšími příslušníky italské inteligence mohutné hnutí za mir, dožadujíce se změny v zahraniční politice italské vlády a odstranění amerických raketových základen rozmístěných v Itálii.

Takto my bojujeme, soudruzi, za obranu míru v Itálii (potlesk)

1 ve světě, a tak zvyšujeme sílu a prestiž naší strany, jak dokázaly nedávné obecní volby ; bojujeme, upevňujíce a rozvíjejíce politic kou jednotu dělnické třídy , prosazujeme politiku mírového sou žití, abychom našemu lidu a italské dělnické třídě otevřeli cestu k socialismu . ( Potlesk. )

Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! (Po tlesk. )

At žije mezinárodní solidarita pracujících proti kapitalismu a

imperialismu, za mírové soužiti ! ( Potlesk. ) At žije vítězství míru a socialismu na celém světě. ( Bouřlivý po tlesk . Volant » At zije miri )

329

SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Děkují soudruhu Fredduzzlmu za jeho pozdravný projev. Tím

končí dopolední zasedání našeho sjezdu. Odpolední zasedání za hájíme ve 14.30 hodin .

( Jednání přerušeno ve 12 hod. 57 min. ) ( Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod. 32 min .) SOUDRUZKA LUDMILA JANKOVCOVÁ :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v diskusi našeho sjezdu. Slovo má soudruh Bohumír Lomský , ministr národní obrany, při praví se soudružka Marie Šimková, Středočeský kraj . SOUDRUH BOHUMIR LOMSKY

Soudružky a soudruzi, v období mezi sjezdy věnovala strana mnoho pozornosti a péče obranyschopnosti republiky, našim

ozbrojeným silám a důsledně plnila internacionální povinnost vyplývající pro nás z Varšavské smlouvy. Od XI. sjezdu se dále upevnila vedoucí úloha strany na všech úsecích budování armády. Pod vedením strany došlo v tomto období k významnému zvýšení bojové pohotovosti armády z hlediska potřeb soudobého vojenství.

Zvýšila se a dále se zvyšuje i palebná a úderná síla, manévró vost , podstatně byla zkvalitněna protivzdušná obrana státu. V sou ladu s vývojem naší společnosti se dále upevnila morálně politic ká připravenost příslušníků všech našich ozbrojených sil , kteří v napjaté mezinárodní situaci jak v období loňské tzv. berlínské krize, tak i letos v době napětí v karibské oblasti v pevné jednotě stáli po boku armád Varšavské smlouvy odhodlaně na stráži bu dovatelské práce našeho lidu, socialismu a míru. ( Potlesk. ) Náš velitelský sbor, který tkví svými kořeny hluboko v lidu, dále vyrostl po stránce politické , odborné i technické. Plně se

v něm odrážejí změny ve struktuře naší společnosti. 76,4 % pří slušníků velitelského sboru je dělnického a rolnického původu,

69,5 % jsou členy a kandidáty strany, 14,6 % generálů a důstoj níků má vysokoškolské vzdělání a přitom jejich průměrné stáří je necelých 34 roků .

Naši velitelé důsledně uplatňují nedílnou velitelskou pravomoc v duchu stranických zásad , dovedněji než dříve se opírají při vý. 330

cviku a výchově vojsk o stranické a mládežnické organizace. Zvyšující se úroveň stranické práce, ideové a organizační zpev. nění stranických organizací v armádě se projevuje v dalším zvý

šení stranického vlivu na celý život vojsk. V nemalé míře se roz vinula jejich iniciativa a aktivita. O tom svědčí 331 893 splněných závazků k prohloubení specializace, k zvýšení efektivnosti výcvi. ku a k materiálním úsporám, které posílají naši vojáci ve štafetě bojových pozdravů XII. sjezdu naší strany. ( Potlesk. ) Rostou řady vzorných vojáků a vzorných jednotek. Naši vojáci

si úspěšně osvojují nejnovější bojovou techniku, prohlubuje se hos podárnost ve všech oblastech života armády. Na úrodnou půdu padla výzva předních pracovníků našeho národního hospodár

ství, i v armádě se počíná rozvíjet hnutí za socialistický vztah k vojenské službě. Prohloubila se též spjatost ozbrojených sil se životem, prací lidu a problémy výstavby socialismu. O tom svědci nejen pomoc při plnění různých hospodářských úkolů , zvláště

v zemědělství, ale i zvyšující se podll vojáků na politickém a ve řejném životě. Předsjezdové diskuse se zúčastnilo 90 % všech vo jáků. Více než jedna třetina připominek se týkala otázek výstav by socialismu. Zlepšení doznal i styk s územními orgány a or ganizacemi strany. Ve všech těchto otázkách musíme naší práci, která se dobře rozvíjí, dále zlepšovat.

Podstatný vliv na zvýšení bojové pohotovosti i síly naší armády mělo a má další kvalitativní zpevnění obranného systému států Varšavské smlouvy, stále se prohlubující součinnost vojsk spoje ných ozbrojených sil a skutečnost, že naše armáda se vyvíjí dů sledně jako pevný článek a nedílná součást spojených ozbroje

ných sil států Varšavské smlouvy. Podílíme se na obraně našeho socialistického společenství svým dílem a plníme přitom čestný

úkol na západní hranici socialistického tábora proti hlavním silám NATO. Společným úkolem armád Varšavské smlouvy v řadě spojenec.

kých cvičení bylo vypracovat metody spolehlivého odražení ne nadálého útoku agresora. Přitom plnění společných úkolů obrany socialistického společenství vede nejen k dalšímu upevňování ne rozborné bojové družby socialistických armád , ale přináší nám í velký prospěch, protože máme možnost vždy se plně opírat o bo

haté zkušenosti bratrské Sovětské armády. Družné úsilí vojenských rad armád, velitelů, politických orgá nů a stranických organizací v plnění linie strany příspělo k tomu, že při všech závažných politických událostech příslušníci armády prokázali, že jsou pevně semknuti kolem strany , jejího leninské ho ústředního výboru, bez výhrad oddáni věci socialismu a ko 331

munismu, plně podporují její vnitřní a zahraniční politiku, a že se na ně pracující mohou vždy spolehnout.

Skutečnosti, které jsem uvedl, nás opravňují k závěru , že pod vedením ústředního výboru strany byla splněna linie, kterou vy.

tyčil XI. sjezd v oblasti dalšího posilování obranyschopnosti země.

Období po XII. sjezdu bude významnou etapou v boji za odvrá cení války , za udržení světového míru. Šílené zbrojení a zjevná neochota imperialistů přistoupit na všeobecné a úplné odzbrojení

svědčí o nekalých úmyslech a o přípravách války, která by v soudobých podmínkách měla nepředstavitelně ničivý charakter. Díky prozíravé politice Sovětského svazu se podařilo v posledních týdnech, kdy celé lidstvo prožívalo veliké drama, odvrátit rake tovou jadernou válku a ochránit revoluční Kubu. To neznamená, že jsou vyloučeny další možné provokace imperialistů. Nemůžeme

například nevidět, že v našem sousedství západoněmečtí revan šisté získávají den ze dne stále větší vliv v orgánech NATO. Za

tímco koncem roku 1959 bylo na velitelských funkcích a ve štá bech NATO 246 generálů , admirálů a vyšších důstojníků bundes

wehru, bylo jich v roce 1961 již 1350. Plánují vybudovat půlmilió nový bundeswehr. V roce 1962 stouply výdaje na zbrojení v NSR

o 35 % proti loňskému roku. Není pochyb, že bonnská vláda se bude snažit využít upevňujících se pozic bundeswehru v NATO k prosazování svých revanšistických cílů.

Ne, soudruzi, my si neděláme o imperialistech žádné iluze, jak se nám snaží namlouvat ti, kdož nesouhlasí s politikou mírového

soužití. Naopak. Strana vždy varovala a znovu varuje před pod ceňováním síly imperialismu, neboť nenastala ještě doba, kdy 豪

přestal být pro lidstvo nebezpečný. Proto jistě všichni souhlasíme se slovy soudruha Novotného , že jsme-li pro řešení sporných otázek mírovou cestou, pak to nikterak neznamená , že nebudu jeme obranu země. My si plně uvědomujeme, že v příštím období bude hrát rozhodující úlohu v prosazování politiky mírového sou žití všestranná síla socialistické soustavy , počítaje v to i sílu vojenskou. Dokud imperialisté nepřistoupí na všeobecné a úplné odzbrojení , není jiného řešení než projevovat při dalším budování socialismu stále vysokou bdělost, dále upevňovat obranyschon nost země , udržovat ozbrojené síly na vysokém stupni bojové pohotovosti, připravené v součinnosti se Sovětskou armádou , hlav ní silou obranného systému Varšavské smlouvy , a s bratrskými socialistickými armádami kdykoliv zmařit případnou agresiⓇim perialistů.

Proto chápeme zajištění obrany socialistických zemí jako jednu 332

z nejdůležitějších funkcí socialistického státu a současně i vrchol nou povinnost a věc cti každého našeho občana . Při přípravě země k obraně, stejně jako při výstavbě našich ozbrojených sil, musíme respektovat zákonitosti rozvoje naší společnosti i revo

luční změny ve vojenství. To znamená , že proces prohlubování lidového charakteru armády v souladu s požadavky soudobého

boje bude dále pokračovat. A v tomto procesu budeme i nadále tvůrčím způsobem využívat zkušeností Sovětské armády, která je armádou společnosti budující komunismus, jakož i výsledky roz

voje sovětské vojenské vědy i doktríny, které mají obecnou plat nost.

Upevňování lidového charakteru ozbrojených sil vyžaduje dále

prohlubovat vedoucí úlohu strany, zvyšovat její vliv na všechny stránky života a činnosti vojsk. To je hlavním předpokladem správného uplatnění všech dalších zákonitosti a principů její výstavby, základem všech dalších našich úspěchů.

V souvislosti s tím narůstá význam komunistické výchovy vo jáků. V důsledném plnění úkolu vychovávat budovatele a obránce vlasti spatřujeme jednu z cest dalšího upevňování jednoty armá dy a lidu. Nová, stále složitější technika, kterou má naše armáda ,

i sám charakter případné války ještě více zdůrazní úlohu a vý. znam člověka. Na jeho uvědomění, znalostech, odvaze závisí vy.

užití všech možností zbraně v boji. A tady je třeba otevřeně říci, že i když na úseku ideologické práce by bylo možné uvést celou řadu úspěchů, výsledky stále neodpovídají zvyšujícím se nárokům

tohoto období, a tím méně velikým úkolům , které v perspekti vách dalšího vývoje vytyčuje strana.

Hlavní článek v řešení tohoto a všech dalších úkolů, které před armádou stoji, vidíme v zabezpečování dalšího všestranného růs tu, v politických , odborných, vojenských , technických a pedago gických znalostech velitelských kádrů. Chceme, aby naši velitelé vychovatelé měli vysoké stranické kvality, morální rysy nového, socialistického člověka, byli aktivními bojovníky za politiku

strany a vzorem podřízeným v plnění úkolů. Můžeme konstatovat, že takových velitelů stále přibývá . · Větší pozornost si vyžaduje i požadavek dalšího upevnění kázně a vysoké organizovanosti života vojsk. Zde je žádoucí dosa hovat pronikavějších výsledků. Závažnost těchto skutečností vzrůstá ve světle potřeb dalšího vývoje společnosti , zvláště pak

soudobého vojenství, které staví nezbytný požadavek pevné, uvě. domělé vojenské kázně, vysoké organizovanosti života vojsk na nový, vyšší stupeň. Klíč k řešení těchto úkolů je v dalším zvy šování politické uvědomělosti vojáků, v účinnosti výchovné práce, 333

v důsledném plnění požadavků přísahy a fádu, ve zvyšování kva lity naší organizátorské a řídící práce na všech stupních. Jistě bychom dosahovali ještě větších úspěchů , kdyby se nám právě v těchto oblastech dílo lépe dařilo .

O dalších úspěších rozhodne i zlepšení naší řídící práce v du chu úkolů, které ukládá sjezd. Využijeme přitom plně připomínek z diskuse.

Především půjde v armádě o to, aby se na všech stupních zkva litnilo plánování, prohloubila se práce s lidmi , lépe se rozestavo valy kádry, aby se velitelé ještě více podíleli na výchově podříze

ných, osobně objasňovali problémy, lépe připravovali podřízené k plnění úkolů, byli nároční při hodnocení a kontrolovali plnění úkolů.

Zlepšit výchovu mladé generace je společným úkolem celé naší

společnosti. Chtěli bychom v plnění tohoto úkolu v armádě lépe navazovat na úsilí těch, kdož mládež vychovávali před námi, a nejen vychovat dobré obránce vlasti , ale po splnění vojenské po vinnosti předat ji lépe připravenou pro budování komunistické společnosti, v níž bude žít a kterou bude dále rozvíjet. Proto všichni, kdož se na plnění tohoto úkolu podílejí, by měli mít na mysli, že nedílnou součástí komunistické výchovy je i vý

chova k obraně vlasti. Pro nás by bylo velkou pomocí, kdyby do armády přicházeli mladí lidé ještě lépe připraveni po stránce

politické vyspělosti, s hlubšími technickými znalostmi, všeobec ným vzděláním a i fyzicky zdatnější. Soudružky a soudruzi, naše síla je v tom, že v duchu prole tářského internacionalismu řešíme úkoly obrany naší vlasti, so cialismu a míru podle zásady - všichni za jednoho,, jeden za

všechny . A tak Adenauer a všichni ti, kteří sní o uchvácení Evro py až po Ural, stejně jako američtí imperialisté, musí počítat s tím, že kdykoliv by se pokusili, zaslepeni nenávistí proti komu nismu, silami NATO zaútočit, vždy se setkají s mohutnou silou

spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy, které mají všechno potřebné , aby uhájily zájmy socialismu a svobodu našich národů. ( Potlesk . )

Stále většího významu nabývá výchova našich vojáků v duchu proletářského internacionalismu , v duchu nerozborné jednoty s bratrskými národy, v bojové družbě se socialistickými armáda mi , zvláště družby se Sovětskou armádou, kterou střežíme jako oko v hlavě a která je zpečetěna společně prolitou krví v boji proti fašismu, za osvobození našich národů. (Potlesk .) Proto komunisté v armádě tím rozhodněji odsuzují rozbíječskou politiku předáků Albánské strany práce, odsuzují všechny činy, jichž se albánšti 334

předáci dopustili a dopouštějí proti Komunistické straně Sovětské ho svazu, sovětské vládě, sovětskému lidu a jeho armádě i proti

spojenému velení Varšavské smlouvy. Plně se připojujeme ke sta novisku, které bylo předneseno soudruhem Novotným ve zprávě našemu sjezdu. Dovolte , abych jménem všech příslušníků armády ujistil XII.

sjezd, že naše armáda pod vedením strany, opírajíc se o podpo ru všeho našeho lidu , bude i nadále se ctí plnit svoji posvátnou

povinnost, bude bděle stát po boku Sovětské armády a ostatních socialistických armád na stráží bezpečnosti socialistického spo lečenství i mírové práce našeho lidu. ( Potlesk . ) SOUDRUŽKA LUDMILA JANKOVCOVA : Děkuji soudruhu Lomskému. Diskutuje soudružka Marie Šimko

vá, předsedkyně Jednotného zemědělského družstva Jizerní Vtel no, připraví se soudruh Oldřich Voleník, Severomoravský kraj. SOUDRUŽKA MARIE ŠIMKOVA, středočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi!

Na výzvu naší strany splnit a překročit úkoly zemědělské výroby letošního roku okamžitě reagovali naši družstevníci. Zamysleli jsme se společně pod vedením stranické organizace nad možnost mi, které náš závod má, a vypracovali jsme závazek. Nezůstal v šuplíku, ale stal se záležitostí těch, kteří jej uskutečňovali družstevníků. Nezůstal nepovšimnut ani na místním národním vy. boru , kde byl pravidelně na plenárních zasedáních nejen kontro lován, ale ihned byla udělána případná nutná opatření. Naše JZD má dobrou půdu. S okolními zemědělskými závody

patříme k nejprodukčnější oblasti okresu Mladá Boleslav. Jsme oblast řepařsko -ječná. Docela se i říká , že nám vyroste, jen když nezapomeneme zasít. Letošní jaro nám však udělalo čáru přes rozpočet. Nezapomněli jsme na podzim zasít , zaseli jsme i včas, ale ozimy byly na jaře velmi špatné. Před námi stál ještě k tomu závazek sklidit nejméně 39 centů pšenice z hektaru. Dalo nám

hodně starostí zajistit náhradní osivo . Nebyly dostatečné rezervy ani v okresním, ani krajském nákupním podniku, což je, myslím,

chyba. Vynaložené úsilí na obstarání osiva se však vyplatilo. Pře seli jsme celkem 100 hektarů. Docílený výnos u jarní pšenice byl 42 centů, zatímco na 5 hektarech zimní pšenice, které se zdály 335

být nejlepší, a proto byly ponechány, bylo pouze 28 centů. U ječ mene a ovså jsme dopadli také dobře. Závazek 35 centů z jednoho

hektaru u ječmene byl překročen na 41,7 centu, u ovsa místo 32 centů z hektaru jsme sklidili 44 centů. Nemějte obavy, soudruzi, ovsa pěstujeme pouze tolik, abychom si zajistili potřebné krmivo pro mladý dobytek.. Měli jsme tedy dobré výnosy, ale můžete být ubezpečeni, že i nákup těmto výnosům odpovídá. Tržní produk ce u nás je 764 kg zrnin na každý hektar.

Naše JZD je také dobrým výrobcem cukrovky. Pro letošní rok jsme plánovali vyrobit 374 centů z hektaru. Družstevnice si však

řekly : Když jsme loni dokázali 380 centů, letos chceme mít 400 centů. Ocenili jsme jejich snahu i elán, a představenstvo dopo ručilo prémie za včasné vyjednocení. Ty byly nepoměrně vyšší u větších výměr. Například za jeden hektar byla prémie 115 Kčs,

za dva a půl již přes 500 Kčs. Dále bylo doporučeno, že prémie budou vyplaceny jenom v případě dodržení agrotechnické lhů

ty , to je celou plochu 75 ha vyjednotit za 14 dnů. Zkrátí-li se ovšem termín o jeden den, zvýší se prémie o 3 procenta , když zkrátí termín o dva dny, zvýší se prémie o 8 procent a tak podobně. Také jsme ale ženám slíbili a i splnili, že na vzdálenější hony je budeme vozit krytým vozem , který zůstal na poli, aby se za nepříznivého počasí mohly schovat. A víte, že naše ženy vyjednotily ve zkráce .

né lhůtě a že několik jich vyjednotilo více než 3 hektary ? A co nám tato pile, a myslím, že í správně uplatněné prémie, přines ly ? Jsme jedním z velmi mála družstev na okrese, které plán na kupu u cukrovky splnilo . Ovšem 400 centů docíleno nebylo. Prů měr na okrese bude asi 260 centů. My jsme měli 360 centů na hek tar. Máme za to, že i tento výsledek nás za daných okolností oprav

ňuje k tomu, že můžeme mít čisté svědomí, neboť slovo dané stra ně, zabezpečit a udělat vše pro nejvyšší výrobu, bylo splněno. Není to ovšem v tomto směru také naše poslední slovo . Jsou ještě rezervy, které budeme určitě využívat. Také bych vám chtěla říci, že jsme letos vypěstovali dobrou vysoce bílkovinnou směs , a to kukuřici, bob a hrách, a kukuřici, bob a pelušku, po kterých nám krávy nejvíce dojily, lépe než po vojtěšce. Neméně odvážný závazek jsme si stanovili v živočišné výrobě. Stále jsme nebyli spokojeni s výrobou mléka. Ony totiž bangové

krávy nebyly poslušné a ať jsme jim předkládali teplý nápoj, zchutňovali krmiva, zajistili dostatek sena i siláže, přesto nedaly

více než 2 tisíce litrů mléka. Proto se naši družstevníci rozhodli, že bang zlikvidujeme, a to čím dřív, tím líp. A tak se v závazku po

opravdu důkladném projednání objevilo , že v příštím roce úplně zlikvidujeme tuto zhoubnou nemoc u všech dojnic, tj . u 190 kusů. 336

A protože chceme dát zdravý, nový dobytek tam , kam patří, do zdravých stájí, bylo další rozhodnutí stavební skupiny, že postaví nový čtyřřadý kravín . Aby se to nepletlo, do všeho toho shonu se během stavby přišlo na mnohé závady, které bylo třeba odstra nit. Například nevyhovovala přípravna a ' byla malá. Kromě toho nebylo dobře možné v této nákladné investici použít novou tech

nologii krmení. Požádali jsme proto o přístavbu, kde vedle plá nované mléčnice a sociálního zařízení bude ještě kotelna, odkud

bude možno napájet teplou vodou a v přípravně zajistit prostor na zapáření krmiv. To víte, naši projektanti, když něco plánují, tak se nás neptají a myslí, že když nad tím dlouho v kanceláři

přemýšlejí, dílo musí být dokonalé. Praxe však ukazuje , že tomu tak není. Chtěla bych proto soudruhům projektantům připomenout, že je jejich povinností zabezpečit výstavbu tak, aby vyhovovala,

a pomáhala rozvoji živočišné výroby. Proto ať přijdou soudruzi me zi nás, nebo at se s námi poradi. Už soudružka ze Státního statku Rožmberk o tom hovořila. Já jsem úmyslně nezměnila svá při

pravená slova, týkající se projekce, i když vím, že jsou úplně shod ná se soudružkou Vnukovou. Vás, projektanty, at přiměji k nápra vě ve vaší práci.

Soudruh Novotný: To schvaluji , měli by tam jít také na 14 dní dělat. ( Potlesk. )

A jak to je s naším závazkem dnes ? Kravín je postaven, mys

lím , že by si mohli z našich družstevníků vzít příklad pracovníci ze stavebního podniku. Kravín postavilo 5 členů, to je 2 zedníci

a 3 pomocníci za jeden rok a jeden měsíc. K dnešnímu dni je již zkolaudován a také se vytápí. Důsledná asanace celého hospo

dářského objektu je provedena, drobné hospodářské zvířectvo u záhumenkářů, v blízkosti, kde dříve byly dojnice, je vybito, po vsi nepobíhají ani husy, ani slepice, tak jak veterináři nařídili. Březí zdravé užitkové jalovice, které však měly být do konce roku v plném počtu 174 kusů v kravíně, velmi těžko sháníme. Zdá

se, že se nám to bez vydatné pomoci ani nepodaří. Jistě ode mne očekáváte sdělení, jaký máme asi podil na tom ,

že se občas stojí ve frontě na maso a stálo se i na vajíčka. Tak to se vám ráda přiznám, že vůbec žádný. Státní plán nám totiž uložil dodat z jednoho hektaru 162 kg masa, my jsme závazně slíbili dodat 209 kg, a když přišel dokument k XII. sjezdu , cítill

jsme potřebu se vyjádřit. Přešetřili jsme další možnosti ke zvý.

šení tržní produkce. Porada s ošetřovatelkami dala podnět, že dáme navíc na zásobování obyvatelstva nejen 100 metráků vepřo vého masa, ale i dalších 50 metráků přispěje ke zlepšení situace.

Celkem dostane tedy stát od nás 220 kg masa z hektaru . ( Potlesk .) 337

Naše ošetřovatelky vykonávají svou práci dobře a svědomitě. Museli jsme jim však připravit dostatek krmiv. V tom nám pomá

hají sušené brambory. Je to hodnotné krmivo , nejsou žádné ztráty a snadno se připravují. Ovšem abychom je měli , jezdíme do su šárny až ke Kolínu. Potřebovali bychom i suché řízky. Ty ovšem zatím není vůbec možno zajistit. O to jsme se opravdu velmi sna žili. Potřeba těchto krmiv není jen u nás, po nich volají všichni

zemědělci na okrese. Už se zdálo , že to dopadne dobře a že ze zrušeného cukrovaru bude vybudována sušárna. Není sice možné

uskutečnit tuto dobrou myšlenku ve formě družstevní sušárny, ale nenašel by se jiný způsob, jak sušárnu na okrese vybudovat? Vždyt by nám pomohla při zvyšování živočišné výroby .

Nad výrobou vajec se zamysleli nejen družstevníci , ale i místní dozorčí výbor Jednoty. Zůstala jim v mysli jedna přednáška vete rináře, jaký vliv má bílkovina na snůšku a jak ji levně získat. Proto se na počest XII. sjezdu mimo jiné zavázali zřídit žížaliště. Vypadá to trochu divně, viďte ? V souvislosti s výrobou hovoříme

o vyspělé technice, o mohutných stavbách , a že by se i žížala uplatnila ? A vidíte, u nás se opravdu uplatnila. Loňského roku jsme měli 1370 slepic a z každého hektaru jsme prodali 362 vajec. Letos jsme měli pouze 1180 slepic a při stejných krmných dáv

kách dodáme 433 vajec z hektaru, to znamená , že svůj závazek překročíme o 20 000 vajec. ( Potlesk. ) Jsme opravdu přesvědčeni,

že k tomuto úspěchu nám nejvíce prospěly ty obyčejné žížaly, které nás téměř nic nestojí. Na jedno žížaliště , je to díra 2x2 m, asi 60 cm hluboká , a máme jich celkem 12 , je potřeba pouze 4 ho diny lidské práce a trochu hnoje . Další příznivou okolností při dodávkách takto získaných bílkovin je, že je v chovu odstraněn nežádoucí kanibalismus a ve snůšce se nejeví tak prudké výkyvy.

Nedávno jsem se ještě doslechla, že ošetřovatelky v JZD Bitou chov používají ke zvýšení užitkovosti mladého jehličí, které drti

a přidávají do krmiva. Získávají tak potřebné vitamíny . V této souvislosti se chci obrátit k představitelům naší vědy a výzkumu. Soudruzi , není vám tak trochu stydno ? My honíme ží žaly, jiní jehličí, a čím pomůžete vy ? ( Potlesk. ) Zamyslete se,

prosím vás, nad tím, jak nahradit rybí nebo kostní moučku, a při tom mít dostatek bílkovin, vždyť přece pozvednout zemědělskou

výrobu na úroveň průmyslu je úkol všenárodní.

Soudružky a soudruzi, nemějte mi za zlé, že stále hovořímo na šem JZD. Já jsem vám chtěla ukázat alespoň malou část toho vel. kého dění na vesnici . Chtěla jsem vám všem, celému sjezdu, říci, že jsme se snažili dělat poctivě a že jsme si vědomi , že máme ještě rezervy ve výrobě a že uděláme všechno pro to , aby byly 338

využity. O dobrou a poctivou práci usilují i další pracovníci země dělských závodů na našem okrese, a také jim se daří plnit slovo, které dali straně. Například družstevníci v Kněžmostě splnili již

závazek v dodávkách mléka a vepřového masa . Podařilo se jim dodat z jednoho hektaru 1000 litrů mléka. Pracovníci Státního

statku Bezno také překračují závazek, a je mnoho dalších , kteří se se svými sliby čestně vyrovnávají.

Ještě jsem si vzpomněla na maličkost. Okresní výbor strany i okresní národní výbor nám uložily provést krmnou bilanci a vy

pracovat krmné plány. To je jistě v pořádku a my jsme to také udělali. Ovšem hned na to přišel formulář z ministerstva země dělství, který vyžadoval skoro totéž, ale přece jinak. V tomto for muláři jsou ukazatele pro výpočet krmných dávek tak vysoké, že je v současné době opravdu nezajistíme. Celá situace, která z toho

vyplynula, je zkreslena a znemožňuje kontrolu . Mám za to, že by nám pomohlo, kdyby byly vypracovány pro různé podmínky vzory s dobrou krmnou technikou tak, aby pěstované druhy krmiv byly co nejúčelněji využity. Všichni jsme slyšeli, že soudruh Novotný ve své zprávě kladi

velký důraz na vážnost připravovaného plánu a současně upozor nil na těžkosti , s kterými se setkáváme , a které bude nutno pře konat. Tyto vzory by nám mohly být dobrým pomocníkem při za bezpečování úkolů pro příští rok.

Soudružky a soudruzi, mohu vás ubezpečit, že my, pracovníci ze zemědělství, v našem okrese přistupujeme k plánu výroby na

priští rok s plnou odpovědností. Věříme našim lidem. Osvědčené metody dále využijeme, zaměříme se na správnou technologii ,

účelně využijeme mechanizaci a určitě nezapomeneme na odborné školení. Když nám budou soudruzi z okresního výboru strany a

okresního národního výboru dobře a včas radit, když nás budou správně vést a sami nám budou příkladem v důsledné práci , to by bylo, abychom v příštím období neobstáli tak, jak se na čest zemědělce patří.

Jak víte, pracuji jako předsedkyně JZD Jizerní Vtelno, máme

487 ha. A právě proto, že vykonávám tuto funkci, nemohu si od pustit jednu, možná trochu choulostivou připomínku , která patří pouze soudruhům. Podívejte, v zemědělství pracují převážně ženy. Jsou vám rovnocennými partnerkami, co se týká myšlení, možná že jsou důslednější v práci. Bylo by potřeba upravit si vaši po vahu tak, aby při zjištění, že žena je na vedoucím místě, vás vůbec

nenapadla otázka : A poslouchají tě mužští ? To se mi stává téměř pravidelně. Až tyto dotazy zmizí, bude se nám, ženám, určitě lépe 339

pracovat a výsledek naší společné práce bude ještě úspěšnější. Čest této společné práci. ( Potlesk.) SOUDRUŽKA LUDMILA JANKOVCOVA :

Děkuji soudružce Šimkové. Slovo má soudruh Oldřich Voleník, vedoucí tajemník severomoravského krajského výboru strany. Připraví se soudružka Marie Černá, Západočeský kraj.

SOUDRUH OLDŘICH VOLENIK,

severomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi!

Nová územní organizace stranického a státního řízení přinesla ve složitých podmínkách Severomoravského kraje za období ne celých 3. let řadu kladných výsledků. Nový kraj , jehož průmys

lová základna byla obohacena úrodnou Hanou o potřebné země dělské zázemí se již konsolidoval. Krajská organizace strany vzrostla o nové členy především z nejdůležitějších sektorů národního hospodářství. Upevnila se ideová jednota strany a její spojení s masami. Potvrzuje to i ob

dobí příprav sjezdu, zejména diskuse k oběma dokumentüm. Veřejné diskuse v září se zúčastnilo přes 800 000 pracujících a bylo v ní předloženo 114 000 připomínek . V jejím průběhu se potvrdila jednoznačná oddanost lidu našeho kraje komunistické

straně a jejímu ústřednímu výboru. Předsjezdového soutěžení se zúčastnilo téměř půl miliónu pra cujících. Trojnásobně vzrostl počet brigád socialistické práce a v dobrovolné účasti při zkrášlení měst a vesnic bylo odevzdáno dílo za více než 240 miliónů korun. Z podnětu mládežnického havířského kolektivu soudruha Ka

ráska vzešlo významné celostátní hnutí o čestný název brigáda XII. sjezdu KSČ. Z našeho kraje bylo navrženo udělit tento titul 1750 kolektivům , 729 dílnám a 62 závodům. V mnoha z nich se

zrodily nové pracovní metody vedoucí ke zvýšení efektivnosti výroby . Krajský výbor strany podpořil rozšíření zkušenosti rych

lorazičů , vedených soudruhem Pastuchou z Dolu Žofie, hlubičů jam vedených soudruhem Schneidrem z Dolu Paskov a kombaj nového kolektivu z Dolu Dukla. Díky tomuto hnutí jsme dosáhli

v revíru rekordní těžby kombajnem přes 41 000 tun za den. Mezi stavbaři se ujalo hnutí » pátkařů « , podle příkladu kolektivu sou 340

druha Jančaříka , a ve strojírenství tvarování za studena , jak je zavedl soudruh Vohnický ze Vsetína apod. Z podnětu krajského výboru strany se rozšířilo významné hnutí dojiček, které přineslo v minulém roce význačné výsledky v plnění úkolů výroby mléka a od kterého, jak řekl soudruh Trou sil, ani nyní neustupujeme. Pod vlivem strany vyrostli novátoři výroby a s nimi i řada techniků a hospodářských vedoucích.

Hospodářství v Severomoravském kraji dále zmohutnělo. V ro ce 1960 bylo dosaženo za období druhé pětiletky nejvyššího roč ního přírůstku v hrubé výrobě 12 % . V letech 1961 až 1962 rostla

výroba ročně téměř o 7 % a dnes náš kraj zajišťuje zhruba 18 % celostátní průmyslové produkce.

Rozvoj hospodářství umožnil zvýšit hmotné i kulturní posta vení pracujících v našem kraji. Zároveň se však objevily v loň ském roce a zejména v letošním roce obtíže a vážné nedostatky.

Především se projevily důsledky narušení proporcionality v roz voji národního hospodářství. Od začátku roku do konce října plníme výrobu zboží na 97,6 % , není plněn plan produktivity prá ce , investiční výstavby a nadále pokračují tendence dosáhnout plnění plánu jen na základě vyšší zaměstnanosti . Vážně je pod ceňováno

plnění

kvalitativních

ukazatelů,

dodržování

zásad

efektivnosti.

Z těchto potíží vycházel krajský výbor v diskusi k předsjezdo vému dokumentu a při přípravě plánu na rok 1963. V diskusi byla shrnuta řada návrhů a námětů, které budeme řešit , a některé z nich byly předloženy ústřednímu výboru k posouzení. Mezi vlivy, které způsobují narušování návaznosti mezi hos >

podářskými úseky , patří také nedostatky v plánovací metodice a praxi . Rozhodující metodou dnešní plánovací činnosti je resort ní plánování. I když je nezbytné pro centrální řízení národního hospodářství, přináší samo o sobě některé nepříznivé důsledky v práci plánovacích orgánů. Kromě rozporů mezi odvětvími se pro jevuje i nesladěnost plánovací činnosti na příslušném území. Aby

chom mohli úspěšně a se znalostí věci perspektivně usměrňovat další vývoj výrobních sil ve spolupráci s ústředními orgány a po

dílet se na obnově proporcionality , je třeba přistoupit k oblastní mu plánování. Vedou nás k tomu problémy souvisící s nutným

rozvojem palivové a surovinové základny. Vycházíme z principu upevnění centrálního řízení plánem na rozvoj odvětví i celé oblasti. Doporučujeme však prověřit a pro hloubit rozbory přírodních a ekonomických podmínek na území kraje a ověřovat možnosti jejich dalšího využití. Považujeme za

nezbytné zpracovat návrhy komplexního výhledu hospodářství 341

v kraji jako celku, návrhy pak prověřovat příslušnými orgány a podniky a zajištovat zároveň jejich vzájemnou návaznost. Souběž ně bude třeba zpracovávat konkrétní problémy rozvoje průmys lových center. Přitom musíme zvláštní pozornost věnovat rozmis

ťování výrobních sil, a to nejen z hlediska závodů, ale i výrobních programů, a zajišťovat pro plánovaný rozvoj hospodářství po třebné zdroje .

Domníváme se, že pro zlepšení další plánovací činnosti by bylo účelné po souhlasu ústředního výboru strany naše dosavadní zkušenosti prověřit, doplnit a upřesnit a hlavně je metodicky ve spolupráci se Státní plánovací komisí realizovat v našem kraji.

Vzhledem k důležitosti rozvoje palivové a metalurgické zá kladny stojí naše krajská organizace před náročnými úkoly, jako je zejména zabezpečení investiční výstavby potřebných kapacit. V investiční výstavbě se chceme zejména vypořádat se dvěma základními otázkami. Je to předně, jak o tom hovořil soudruh Novotný, nevyjasněnost koncepce výstavby velkých celků a ce

lých závodů, a to včetně předvýrobní přípravy. Druhým problé mem je komplexnost výstavby.

V dosavadní praxi se nepříznivě projevuje nedostatek koncepce investiční výstavby. Nebylo ekonomických studií, které umožňují správně hodnotit investiční záměry . Důsledkem bylo, že se zpra covaná projekce velmi často dodatečně upravovala. Tím se zdržo

valo vlastní provádění staveb a zároveň se každá stavba velmi zdražovala. Názorným příkladem jsou rekonstrukce uskutečno vané ve všech hutních podnicích našeho kraje. Tento stav trpět nelze. Proto navrhujeme posuzovat investiční výstavbu již ve stadiu investičních záměrů, přitom požadovat od

investorů studie obsahující základní ekonomickou koncepci vý. stavby příslušného objektu na mnoho let dopředu. Budeme k tomu

organizovat široké prověrky investičních záměrů za účasti pracu jících, odborníků i vyšších orgánů. v investiční výstavbě nebyl vždy uplatněn stranický pohled, proto se často projevovaly lokální i resortní zájmy. Stavby se pro sazovaly bez ohledu na pracovní síly , na dopravu, vodu a zdroje energie .

Tento stav byl vyvolán nekomplexností přípravy investiční vý. stavby . Navrhujeme, aby investiční výstavba byla posuzována z hlediska území, ve kterém se má investice umístit. To umožní skloubit výstavbu více investorů, časově ji sladit, budovat spo

lečná zařízení pro více účastníků, a také tímto způsobem zajiš tovat efektivnost výstavby.

Myslíme si, že tak dosáhneme nejhospodárnější využití všech 342

prostředků, vysokou efektivnost a rychlou návratnost vložených investic. Tím chceme přivést na správnou cestu ty vedoucí hos podářské pracovníky, kteří jen chtějí od státu a pracují podle

hesla, že za socialismu si mohou všechno dovolit. Zvláštní pozornost budeme věnovat stavbám, jejichž uvedení do provozu znamená realizaci nových kapacit ovlivňujících význam. ně plnění úkolů v roce 1963 a v dalších letech. Máme za to , že bude třeba důkladněji vytvářet podmínky , aby i naše vláda ve svých usneseních při schvalování rozvoje jednotlivých odvětví určila pokrytí potřebných kapacit zcela konkrétně , abychom ne byli v pozici prosebníka a nebyli odkázáni na to, zda někoho zis káme k realizaci usnesení vlády.

Při prověřování návrhů investiční výstavby a zařazování staveb do plánu budeme postupovat podle následujících hledisek : Budeme posuzovat v prvé řadě, zda je stavba v kraji nezbytná

z hlediska správného rozmístění výrobních sil a podle zásad obsažených ve vládním usnesení číslo 625, které stanoví způsob zajištování investiční výstavby a stabilizace pracovních sil v ostravské části Severomoravského kraje. Půjde o to, aby se v kraji neumistovaly objekty a kapacity, které mohou být posta veny jinde.

Další skupinou problémů v Severomoravském kraji je nedosta tek pracovních sil a jejich stabilizace. Je nutno říci , že i nadále bude třeba počítat se značnými přesuny pracovních sil na Ostrav sko z jiných krajů.

Jsme toho názoru, že musíme začínat především u lidí a ne ustále zvyšovat péči o ně, počínaje již učňovským dorostem . Za měříme se nejen na zlepšení výchovy učňů , na výstavbu nutných učňovských učilišt a internátů, ale také na jejich společenské a kulturní vyžití po práci.

Součástí péče o lidi je také vybavenost hornických a hutnic kých sídlišť v Ostravě, Karviné a Havířově. A zde se komplexní vybavenost za poslední roky opozdila. Odstranění tohoto nedobré.

ho stavu si vyžádá několika let i značných prostředků . V zájmu snižování potřeby pracovních sil jsme přistoupili ve

spolupráci s ministerstvy k rozpracování návrhů na účelné vy čleňování některých výrobních programů mimo kraj , programů, které zde nejsou vázány na surovinovou a ekonomickou základ

nu, pokud nezaměstnávají převážně ženy. Přitom se stále počítá, že na Ostravsku bude dostatek práce pro všechny.

V průběhu první etapy se ukázalo , že je možno již v roce 1963 z podniků ministerstva hutí, těžkého a všeobecného strojírenství , spotřebního průmyslu i vyčleněním dalších výrobních programů 343

ušetřit znruba tři až třia půl tisíce mobilních pracovníků a posílit jimi rozhodující odvětví. Tento výsledek potvrdil správnost opa tření vlády a ukázal, že je možno získat takto další rezervy, ovšem za aktivnějšího přístupu resortů i odpovědných vedoucích čini

telů podniků. V tomto směru budeme pokračovat, abychom vyčle nili do roku 1970 další výrobní programy, a tak dosáhli úspor alespoň ve výši 10 až 12 tisíc pracovních sil. Vážným problémem v plnění plánu v podnicích našeho kraje je podceňování kvalitativních ukazatelů výroby, dodržování sor timentu i zásad hospodárnosti . Rozpracovali jsme již ve své činnosti některé otázky boje za zhospodárnění výroby. Za účasti stranických a hospodářských orgánů i Státní banky jsme rozpracovali náměty ke zvýšení účin nosti hospodaření, upevnění technologické kázně a státní disci

plíny v podnicích. Krajský výbor strany doporučil ústřednímu vý. boru návrh na prohloubení ekonomické účinnosti práce Státní banky. Návrh obsahuje zlepšení účinnosti kontroly korunou , roz pracování vnitropodnikového chozrascotu, otázek úvěrování a financování a s tím spojené osobní hmotné zainteresovanosti na kvantitativních a kvalitativních stránkách výroby. Požádali jsme ústřední výbor, abychom mohli i tento návrh vyzkoušet v praxi. Soudružky a soudruzi, náš severomoravský krajský výbor stra

ny věnuje v posledním období stále více pozornosti ideologické práci. Zkušenosti nás poučily, že nelze úspěšně řešit složité pro blémy bez soustavného úsilí o zvýšení ideové úrovně a upevnění morální a politické jednoty stranických řad. Ideologickou výchovu zaměřujeme především na to, aby se vši

chni pracující aktivně a iniciativně podíleli na řešení všech úkolů naší společnosti. Proto stavíme na přední místo výchovu k vytvá ření socialistického vztahu k práci , která nyní vyústila v masové hnutí za socialistický vztah k práci, za čest dělníka a rolníka, k ně muž dal podnět soudruh Josef Trousil, ošetřovatel dojnic, z na šeho kraje, Ostří politickovýchovného úsilí za socialistický vztah k práci jsme zároveň zaměřili proti nejrůznějším projevům příživ. nictví. Navrhli jsme ústřednímu výboru , aby byla proti notorickým příživníkům přijata ostřejší zákonná opatření. ( Potlesk. ) Je třeba říci, že jak výzva předních pracovníků, tak i ostrý nástup proti

příživnictví nalézají mezi našimi pracujícími vřelý ohlas a podpo ru. Výzva Za socialistický vztah k práci byla uvítána 1 mezi in teligencí, která si uvědomuje nutnost vytvářet pro rozvoj hnutí co nejpříznivější předpoklady . Výsledky předních kolektivů potvrzují, že máme již řadu dob

rých hospodářských vedoucích. Naproti tomu jsou i takoví, kteří 344

brz rozvoj iniciativy pracujících, projevuje se u nich sobectví, pro něž nevidí celospolečenské zájmy ani potřeby strany. Byli

i takoví, a jistě i v jiných krajích , kteří upírali straně právo pro vádět kádrovou politiku a odmítli přejít tam, kde to potřebovala strana . U některých takových soudruhů zřejmě o kádrové práci nerozhoduje strana, ale i jejich manželky a různé názory, které vždycky berou na pomoc, aby se mohli ochránit a nešli tam, kde je práce těžší.

Náš kraj je místem družné spolupráce pracujících různých ná.

rodností. Žijí a pracují v něm desetitisíce Slováků, silná je polská národnostní skupina. Jsou zde tisíce občanů řecké , německé, ma darské 1 jiných národností. Díky moudré leninské národnostní politice strany a usilovné výchově v duchu proletářského interna

cionalismu byla u nás vytvořena pevná mezinárodní jednota pra cujících .

Přes tyto výsledky klade krajský výbor výchovu v duchu prole tářského internacionalismu nadále do popředí své činnosti .

Velkou pozornost věnujeme komunistické výchově mladé gene race. Tato péče se, soudruzi, vyplácí. Iniciativa mladých v před sjezdovém období znovu potvrdila, že přes některé výstřelky a ne dostatky je na naši mládež spolehnutí, že je odhodlána dát své si ly pro dílo socialistické výstavby.

Soudružky a soudruzi, pracující Severomoravského kraje vy . jádřili plnou podporu mírovému úsill Sovětského svazu, jež se znovu tak výrazně projevilo při řešení situace v Karibském moři,

vzniklé přípravou imperialistické agrese proti Kubě. V napjatých dnech karibské krize bylo znovu oceněno spojenectví, bratrství a přátelství se Sovětským svazem . V takových dnech, kdy jaderná válka byla otázkou několika minut, je člověku dobře, když se mů

že spolehlivě a s důvěrou opřít o svého přítele. My jej máme v So větském svazu . Je to dobrý přítel a silný přítel. ( Potlesk. ) A my,

naše Československá socialistická republika, kde zvítězil socialis mus, jsme také spolehlivou oporou všem , kteří bojují za svobodu, demokracii, nezávislost a za mír. Jen člověk bez citu a bez svědo mí, při napjatých dnech, když bylo známo stanovisko Sovětského svazu , si neoddechl tak, jako si oddechly naše ženy a matky, vši chni lidé, kterým leží na srdci věc míru. Ať tomu říkají v Americe jakkoliv, ať kdokoliv a jak chce hodnotí, zda zvítězil Sovětský svaz či Amerika, našim lidem je jasné, že zvítězil rozum , pevnost a roz vaha, že zvítězil socialismus, že zvítězil marxismus. ( Potlesk . )

Sovětský svaz a osobně soudruh Chruščov rozhodli správně v sou ladu s přáním a tužbami i našich lidí. Sovětská politika mírového

soužití obou světových společenských soustav, která 345

důsledně

uskutečňuje zásady Manifestu míru z roku 1957, nachází naprosty souhlas a ' podporu našeho lidu. Vždyť komunisté z celého světa dnes nesou morální odpovědnost a závazek být v čele boje za mír. Delegace Severomoravského kraje vyslechla s pocity hrdosti slova uznání naší straně , která zde jménem sovětských komunistů před nesl soudruh Leonid Iljič Brežněv. Toto uznání však nás zároveň

zavazuje být ještě pevnější oporou našemu ústřednímu výboru v upevňování jednoty komunistických a dělnických stran, družby

mezi národy a v důsledném plnění internacionálních povinností. Při naší lásce k pracovitému a hrdému čínskému lidu a 1 k jeho zkušené revoluční straně nemůže ani naše delegace přejít mlče

ním tu část vystoupení zástupce Komunistické strany Číny na na šem sjezdu, kde nesouhlasí se stanoviskem naší strany k sektár ské a rozbíječské politice Albánské strany práce. Na poradách v Moskvě roku 1957 a 1960 se přihlásila i naše stra

na k důslednému boji za jednotu mezinárodního komunistického

hnutí a za mírové soužití. Tyto povinnosti naše strana plní, a prá vě proto nemůžeme slepě přihlížet k tomu, jak albánští vedoucí jednotu narušují, pomlouvají Sovětský svaz a sektářstvím brání politice mírového soužití. Zástupce Komunistické strany Číny nám vytýká, že hovoříme kriticky o práci Albánské strany práce, že k tomu nemáme právo. Kdo dal právo vedení albánské strany ne jen kritizovat, ale útočit a hanobit Sovětský svaz , pomlouvat Ko

munistickou stranu Sovětského svazu, či soudruha Chruščova ? A k tomu čínští soudruzi mlčí.

Soudružky a soudruzi , naše delegace je toho názoru, že náš ústřední výbor velmi správně, tak jako vždy, uplatnil leninské prin cipy ve své činnosti i ve stycích s ostatními komunistickými stra nami. Náš ústřední výbor také vždy bojoval a bojuje za marxis ticko -leninskou jednotu mezinárodního komunismu.

Soudruzi a soudružky, delegace severomoravské krajské orga nizace KSČ vyjadřuje plnou důvěru ústřednímu výboru naší strany a učiní vše, aby plněním usnesení XII . sjezdu přispěla k dalšímu

upevnění jednoty našeho lidu a k prospěchu naší socialistické vlasti . ( Potlesk. )

SOUDRUŽKA LUDMILA JANKOVCOVA : Děkuji soudruhu Voleníkovi . Diskutuje soudružka Marie Černá , členka předsednictva západočeského krajského výboru strany. Při

praví se soudruh František Dvorský , Západoslovenský kraj .

346

H

SOUDRUZKA MARIE CERNA, západočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi! Dokument o výhledech dalšího rozvoje národního hospodářství i zpráva ústředního výboru naší strany upozorňuji, že bude správ né dále rozšiřovat odvětví zpracovatelského průmyslu, pro kte

rá máme dostatek vlastních kvalitních surovin . Naše země je nej bohatší v Evropě na keramické suroviny. Na této surovinové zá kladně byl v Západočeském kraji vybudován rozsáhlý keramic ký a sklářský průmysl. Tyto suroviny slouží i dalším odvětvím našeho průmyslu, jako jsou hutě, těžké strojírenství, chemie a po dobně. Bohatství silikátových surovin dává předpoklad k maxi

málnímu rozvinutí výroby porcelánu a skla v naší republice. Čes koslovenský porcelán si už v minulosti prosadil dobré jméno na zahraničních trzích a jeho vývozních možností může být při

správném rozvoji výroby plně využito. Vývoj výroby porcelánu po druhé světové válce však ustrnul. Zatímco v roce 1931, v le tech hluboké hospodářské krize, jsme vyvezli 22 165 tun užitko vého porcelánu za 173 miliónů Kčs, činil náš vývoz v roce 1953

pouze 4820 tun v hodnotě 18 miliónů korun , tj. 1 desetinu vývozu roku 1931 .

Neuspokojivý poválečný vývoj výroby porcelánu vyplývá z to

ho , že průmysl porcelánu zaostal za světovou úrovní a že výrobní zařízení závodů je zastaralé a zchátralé. Vládní usnesení z roku 1955 proto uložilo sektoru keramiky a skla zvýšit technickou úro

veň výroby zaváděním tunelových pecí , mechanizací , automati zací výrobních postupů i vnitrozávodní dopravou, snížit výrobní náklady. Dnešní stav výrobních objektů a zařízení porcelánek zne možňuje však uskutečnit předpokládané zvýšení technické úrov ně výroby. Výrobní objekty jsou převážně ve velmi špatném stavu,

budovy jsou staré, jsou přeplněny přístavky , které nedovolí použít transportních zařízení ani vytvořit ucelené výrobní linky .

Výrobní zařízení s výjimkou poloautomatických tvářecích strojů a některých dalších zařízení je zastaralé a neodpovídá současným potřebám moderní výroby . Zchátralost závodů na výrobu užitko

vého porcelánu prokazuje skutečnost, že z 19 závodů bylo 11 po staveno do roku 1840 a 8 do roku 1900. Přesto však bylo i v těch

to starých zařízeních dosaženo výrazného zvýšení výroby i pro duktivity práce . Proti roku 1950 vzrostl objem hrubé výroby na

213 % a produktivita práce na 205 % . Proti původně vysoce ztrá tové výrobě je dosahováno v současné době značného zisku . Toto

výrazné zvýšení objemu výroby porcelánu však naprosto neza 347

jištuje požadavky zahraničních ani tuzemských odběratelů. Do

roku 1962 měly být uvedeny do provozu dva nové závody. Tento předpoklad splněn nebyl a první nový závod bude uveden do zkušebního provozu až v roce 1963. Výstavba dalšího nového zá vodu v Klášterci je již nyní proti původnímu plánu značně zpož děna.

Naprosto neujasněná je v současné době i výstavba dalších no

vých kapacit. Pro rozvoj sklářského a keramického průmyslu je nutno věnovat maximální pozornost zajištění projekční přípra venosti i stavební kapacity, používat opakovaných projektů pro stavební práce a dosáhnout toho, aby doba výstavby jednoho zá vodu byla zkrácena z dosavadních 4 na 2 až 21/2 roku. V současné době je však nutno věnovat zvýšenou pozornost i nynějším výrobním kapacitám. Převážná část kulatých pecí,

v nichž je vypalováno více než 70 % porcelánu, je ve špatném stavu . Množí se nepředvídané havárie těchto pecí, protože ne

jsou pravidelně opravovány pro nedostatečnou kapacitu národ ního podniku Teplotechna .

Jednou ze základních podmínek maximálního využití základ ních fondů je určitá stabilizace výrobního programu. Bez zna losti toho, co vyrábět , se dá velmi těžko výroba organizovat. Protože keramické výrobky jsou převážně určeny pro vývoz, a to většinou do kapitalistických států, záleží i na podnicích za hraničního obchodu, jakým způsobem při své obchodní politice dokáží splnit své hlavní poslání — chránit naše národní hospodár-. ství před vlivy kapitalistické ekonomiky. Společnou snahou by mělo být takové naplňování výroby za

kázkami , které by umožňovaly rovnoměrné a nejefektivnější vy těžování výrobních kapacit s maximální možností stabilizace sortimentu. K dosažení tohoto cíle by jistě přispělo určení jednot

ného společného ukazatele pro hodnocení výsledků práce výrob ních i odbytových organizací a přiblížit odbyt výrobě.

Vedle porcelánu jsou v našem kraji soustředěny zhruba 2 tře

tiny výroby plochého skla . Také výroba obalového a lahvového skla je v našem kraji značná . Zejména ploché sklo je v současné době důležité pro výstavbu i export . Značná část plochého skla

je však dosud vyráběna zastaralou technologií. Pouze asi 15 % výroby je vyráběno pokrokovou technologií, která je však ještě nedokonalá a nedosahuje světové úrovně . Bylo by třeba vytvořit takové podmínky , aby ve spolupráci výzkumu a závodu mohla být tuto technologie urychleně zvládnuta a převedena na světo

vou úroveň . Je tedy zapotřebí rychle dokončit všechny lapočaté investice , které měly být již podle vládního usnesení o sklářském 348

a keramickém průmyslu dokončeny. Nedokončením těchto Inves

tic a jejich neuvedením do provozu vznikají již řadu let našemu národnímu hospodářství značné ztráty. Daleko vážnější je neujasněný výhled v zajištění dostatečné surovinové základny pro sklářský a keramický průmysl. Je nutné,

aby mimořádná péče byla věnována surovinové základně s do statečným předstihem v geologickém průzkumu a úpravnictví , za vedení nejpokrokovějších úpravářských metod . Rozhodující část těchto surovin těží a upravuje národní podnik Sedlecko - vildštejn . ské kaolínové závody v Sedlci. Chebská pánev je známa zejména svými vaznými žáruvzdornými a pórovinovými jíly. S rozvojem našeho národního hospodářství stoupá trvale spo třeba keramických surovin v našem průmyslu, ale současně také

požadavky pro export. To nutí tyto těžební podniky ke stále inten zívnější těžbě, která se v posledních letech dostává do rozporu se spotřebou. Na jedné straně se jeví potřeba zvyšovat těžbu, na druhé straně není dostatečně připravena surovinová základna, zejména po stránce geologického průzkumu. Tak například je zjištěno, že nynější těžená ložiska chebských jílů budou čerpá na zhruba do roku 1965. Vzhledem k tomu, že na této suroyině

je závislý slévárenský průmysl, výroba šamotových výrobků, ke ramických dlaždic, právě tak jako výroba formovacích a dusacích hmot, je nutné, aby otevření nových ložisek pokračovalo, aby ne

došlo k vážným škodám v celém našem národním hospodářství. Pórovinové jíly těžené v chebské pánvi jsou dnes jednou ze zá kladních surovin pro výrobu našich obkládaček a dlaždic, dále

i při výrobě užitkového a technického porcelánu. Značná kvanta těchto jakostních surovin jsou znehodnocována na odvalech, ač by mohla přinést při svém zužitkování další hodnoty . V současné

době však úpravárenská činnost hluboce zaostává za potřebou našeho národního hospodářství .

Obdobný problém je i u úpravy keramických kaolínů, kde vy soce hodnotné kaolíny se vyskytují v ložisku nepravidelně, v ostat ních vrstvách méněhodnotných surovin. Proto i zde je třeba zin

tenzívnit úpravárenské způsoby . V poslední době byla zjištěna velmi rozsáhlá ložiska žáruvzdorných a kameninových jílů v nad loží železných rud u Ejpovic. Aby mohlo být této lokality kera

mických jílů, zatím největších v Evropě, správně a komplexně vy. užito, je třeba urychleně vyřešit vztahy mezi skrývkou pro těžbu železných rud a těžbou těchto jílů. Řešení je třeba urychleně najít , protože již v roce 1967 a 1968 má být zahájena národním podni

kem ŽDH Ejpovice skrývka pro těžbu železných rud , a to právě v místech, kde se převážně ložisko keramických jílů nachází. Je 349

třeba zvlášť připomenout, že zmíněné jíly se již používají v množ ství asi 50 000 tun ročně pro výrobu šamotu, šamotových malt, hospodářské kameniny, kanalizační i kyselinovzdorné a jejich spodní partie vyznačující se bílošedou barvou jsou používány běž

ně pro výrobu obkládaček , malířské hlinky a jsou vyzkoušeny i na výrobu dlaždic.

Neméně důležitou surovinou pro keramický průmysl je živec. Této suroviny se používá pro výrobu veškerého porcelánu a sta vební keramiky . Touto výrobou se v naší republice zabývají pouze

v Západočeském kraji, kde je převážně těžba a úpravnictví sou středěno v našem podniku Chlumčanské keramické závody, národ.

ní podnik, Poběžovice. Těžba této suroviny je zajišťována bez řád ného geologického průzkumu, Na jednotlivých , místně odlouče ných lokalitách se těží výhradně ručně až na malé výjimky strojní

nakládky bez těžebních a dopravních mechanismů. Podle před. běžných zpráv geologického průzkumu na Poběžovicku je do statek kvalitních živců. Přesto však v. současné době jsou živce zajišťovány z dovozu. Je třeba upustit od dovážení této suroviny a vybavit lokality na Poběžovicku centrální úpravnou živců, která

zajistí stejnoměrnou kvalitu a zdravotní nezávadnost pro obslu hující dělníky, Kdybychom neplnili vládní vyhlášku 758 o bez pečnosti práce, zhoršovalo by se postavení pracujících v riziko vých pracovištích nejenom u nás, ale i v jiných závodech. I když v roce 1963 je uvažováno o dovozu dvou mlýnů z Anglie, není do

sud zajištěna elektrovodná síť ani stavební část pro tyto stroje v plné šíři. Až dosud jsme svědky značného nárůstu nových spo třebitelských kapacit, jako keramického, sklářského, sléváren ského a chemického průmyslu, aniž je tento nárůst sledován se surovinovou základnou. Přehlížením této skutečnosti by docháze

lo k velmi vážným disproporcím , kdyby nárůst nových spotřebitel ských kapacit nebyl ani v budoucnu v souladu se surovinovými základnami. Vlastní problémy sklářů, keramiků, které se v této oblasti vyskytují, se prolínají velmi úzce se surovinovou základ nou. Jinými slovy bych chtěla říci , že sklo a keramika, ač roz tříštěny do několika resortů , mají společnou problematiku na všech úsecích , ať je to v surovinách, výzkumu a rozvoji, techno logii i v odbytu.

Doporučujeme proto znovu vzít v úvahu a prostudovat připo mínky, které se objevily v předsjezdové diskusi a které hovoři

o sjednocení silikátového průmyslu. Tím bude zajištěno hospo dárné využívání společné surovinové základny, včetně možnosti

centrální úpravny surovin. Vcelku příbuzná technologie skla a ke ramiky umožní efektivnější využití technických kádrů, a bude 350

tak vytvořena možnost vybudování společné vědeckotechnické základny pro rozvoj i pro výzkum. Věříme, že tato opatření by podstatně urychlila plnění směrnic ústředního výboru naší strany k rozvoji sklářského a keramic

kého průmyslu a uvedla by v život i tu část zprávy soudpuha No votného, kde se hovoří o využívání vlastní surovinové základny

a o jejím řádném obhospodařování. To je a bude snaha západo českých sklářů a keramiků.

Svým vystoupením chci potvrdit, že úsilí nás, zaměstnanců to hoto oboru, je společné s linií ústředního výboru. Chtěla bych po děkovat ústřednímu výboru za navržená řešení a byla bych skutečně ráda , kdyby byla na našem sjezdu přijata.

Ještě několik slov k našemu jednání. My často na svých schů-' zích hovoříme o potížích, které máme, hovoříme o mezinárodní

situaci, hovoříme o pevném táboře sil míru a socialismu. Víte, že naši pracující jsou skutečně citliví na tyto otázky , a proto se jimi důkladně zabýváme .

Jsme bezesporu hrdi na jednotu a solidaritu komunistických a dělnických stran a spoléháme na ni . Při prohlášení naší vlády

k situaci v Karibské úžině jsme všichni odpovídali zvýšeným úsi lím v práci. Byli jsme nadšeni pevným postojem představitelů so

větského lidu a jeho jistotou ve vítězství. Víme, že společné úsilí mírových a pokrokových sil světa podpořilo snahu sovětské vlády o zachování míru a internacionalismus v praxi přesvědčil o své síle všechny , kteří by snad chtěli pochybovat. Ovšem jednotu je třeba střežit a upevňovat. Víme, že se těžko pracuje komunistům

v kapitalistických zemích, zvláště tam, kde vlády stavějí komu nistické strany mimo zákon. Vážíme si jejich obětí, jejich boje. Vy, soudruzi, vyřiďte našim bojovým druhům, že jsme s vámi a že urči tě přijde den, kdy jako my dnes budete rozhodovat o budoucnosti, o budování nového řádu ve své zemi. ( Potlesk. )

SOUDRUŽKA LUDMILA JANKOVCOVA : Děkuji soudružce Černé , slovo má soudruh František Dvorský , vedoucí tajemník západoslovenského krajského výboru strany. Připraví se soudružka Hana Sachsová, Praha.

351

SOUDRUH FRANTIŠEK DVORSKY, západoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi ! Tak jako celá naše vlast i náš Západoslovenský kraj prošel od XI. sjezdu velkým vývojem. Průmyslová výroba nám v kraji vzrost

la za 4 roky o 47 % , vybudovali jsme nové závody a rekonstruo valí zařízení v části starých závodů . Rozvojem výroby stoupla životní úroveň obyvatelstva. Za poslední čtyři roky jsme v kraji

postavili a odevzdali do užívání 58 700 bytů. Určitý vzrůst zazna menala zemědělská výroba, i když je třeba sebekriticky říci , že

plánované úkoly nebyly splněny. Proti roku 1958 nakoupíme le tos více masa o 30 000 tun, což je více o 28 % , mléka nakoupíme více o 43 milióny litrů, což je víc o 19 % , vajec nakoupíme více o 44 milióny kusů, což je více o 34 % . Ani toto zvýšení však ne

stačí na plnění plánu nákupních úkolů živočišných výrobků v našem kraji. I když se zvýšila zemědělská výroba, plán výroby splněn nebyl a zz toho vyplývají i naše současné problémy při plně ní plánu nákupních úkolů. Soudruh Novotný ve zprávě ústředního výboru rozvedl velmi konkrétně v 11 bodech naše hlavní úkoly , které je potřeba plnit, abychom splnili cíle , které si na našem XII . sjezdu stanovíme.

Naše krajská delegace souhlasí s těmito úkoly , považuje je za správné a jejich splnění bude naše krajská organizace po schvá lení všemi silami zabezpečovat.

Chtěl bych, soudružky a soudruzi , zaujmout stanovisko k někte rým problémům , které přednesl soudruh Novotný , jak se nám jeví v naší krajské organizaci .

Náš kraj je důležitým zemědělským krajem v naší socialistické

republice. Máme přes jeden milión hektarů zemědělské půdy, z které je v socialistickém sektoru 93,4 % . Na obhospodaření této půdy máme k dispozici přes 2000 obilních kombajnů a 2500 siláž ních kombajnů. Jsme nejjižněji položenou částí republiky a velká část kraje má do roka 200 slunečných dní. V létě máme celé týdny 30 i přes 30 stupňů Celsia tepla , ale toto bohatství sluneční ener gie nám není na prospěch , ale na škodu, protože půda nemá dosta

tek vláhy a voda je mnohde 2 až 3 metry pod zemí. Krajem protéká několik řek, stovky potoků a pramenů, které se vlévají do Dunaje. Toto množství vody je velkým bohatstvím , které jsme ještě dosud v zemědělské výrobě dostatečně nevyužili. Víc než jiné kraje má me možnost sklízet v těchto podmínkách dvě i více úrod do roka. Po důkladném rozboru tohoto stavu jsme kriticky zhodnotili na krajské konferenci strany svou práci a rozpracováváme opa 352

tření, jak zabezpečit vzrůst zemědělské výroby na takovou úroveň , abychom se v intenzitě zemědělské výroby dostali v nejbližších letech na úroveň nejvyspělejších českých krajů. Ve zprávě ústředního výboru je uvedena zásada , že hlavní směr investic v zemědělské výrobě budou investice do půdy. Současně je uvedeno, že trvalému zvyšování úrodnosti půdy přispěje řádné

hospodaření s vodou, budování závlahových zařízení, která budou soustředěna do produkčních oblastí.

V kraji budeme v následujících letech postupně rozšiřovat za vlažované plochy , abychom dosáhli vysokých hektarových výnosů a zabezpečili si zejména krmiva , kterých máme stále nedostatek , ale i zeleninu a rané brambory pro jiné kraje. Postupně chceme dosáhnout toho, aby jedna třetina půdy, to je asi 300 000 ha, byla v budoucnosti zavlažována. Na jižním Slovensku , mezi Malým

a Velkým Dunajem, byly v minulosti vybudovány kanály, ale po stupem času byly zanedbány. Je třeba je vyčistit a také přebu

dovat, protože původně byly budovány na odvodňování a my je chceme používat hlavně na zavlažování. Těžiště našich opatření bude soustředěno na zabezpečení výstavby a využití velkoploš ných závlah na Žitném ostrově a na dobudování melioračních zá

sahů na Záhoří, jak to bylo schváleno politickým byrem UV KSČ v tomto roce. Kromě druhé etapy madunické závlahy a velkoploš né závlahy na úseku Šala- Kolárovo, se pro nejbližší léta připra vuje výstavba velkoplošné závlahy na horním Žitném ostrově, kde jen v první etapě půjde o závlahu 7000 ha , přičemž se po stupně rozšíří o dalších 10 000 ha. Není okresu v kraji, kde by

v následujících letech nebyly plánovány závlahové práce. Zvládnutí vodního režimu v kraji, zejména rozsáhlé závlahy, a to jak velkoplošné, tak i menší plochy, pokládáme za jeden

z rozhodujících činitelů v dalším růstu zemědělské výroby . Mezi nejdůležitější plodiny, které v kraji pěstujeme , patří ku kuřice, ječmen , zejména sladovnický ječmen, jehož nakupujeme 150 000 tun, dále pšenice a cukrovka. Ve smyslu usnesení poli

tického byra ÚV KSČ jsme věnovali velkou pozornost zabezpe čení šlechtěných odrůd osiv. U pšenice a ječmene máme už vý. konné odrůdy v podstatě zabezpečeny a ze 125 000 ha pšenice, kterou jsme vysívali na podzim tohoto roku, je výkonnými odrů dami oseto 85,6 % této plochy . Tento rok byl klimaticky velmi nepříznivý , a přece - porovnáme- li výsledek poměrně příznivého roku 1960 s letošním výsledkem , ukazuje se, že v poměrně vý.

hodném roce 1960 jsme dosáhli hektarového výnosu u pšenice 22,1 q a v tomto vegetačně nepříznivém roce jsme dosáhli průměr. 12 XII. sjezd

353

ného hektarového výnosu u pšenice 25,1 g, což je o 3 q více než v roce 1960. U ječmene jsme dosáhli v tomto roce 28,1 q z hektaru v průměru z plochy 130 000 ha. Do budoucna zabezpečujeme, aby chom vysívali v podstatě jen výkonné, našim podmínkám vyhovu

jící odrůdy, dali jim potřebnou agrotechniku, a tak abychom zvy šovali hektarové výnosy u obilovin. Naší nejdůležitější kulturou, skutečně nejdůležitější, je kukuři.

ce . Z celkové orné půdy osíváme kukuřicí více než 26 % ploch . Letošního roku jsme zvýšili osev kukuřice na zrno ze 136 000 hektarů na 174 000 hektarů, podle letošního březnového usnesení

ústředního výboru KSČ o rozšíření osevních ploch kukuřice. Roz šířili jsme i plochy silážní kukuřice z 20 000 ha na 56 000 ha. Přes velmi nepříznivé povětrnostní podmínky, obzvláště pro kukuřici, dosáhli jsme u kukuřice na zrno 25 q z hektaru. Je však třeba říci , že roku 1960 jsme už měli krajský průměr u kukuřice 33 q z hek taru a úkol stanovený ve sjezdové zprávě -– dosáhnout u kukuřice průměrně 50 q z hektaru -- je reálný. Je reálný za těch okolností, že budeme kukuřici věnovat všechnu péči, kterou při výrobě po třebuje, a dáme jí dostatek živin, aby mohla ukázat svou výrobní schopnost. I za letošních velmi nepříznivých podmínek máme jednotná zemědělská družstva a státní statky , které dosáhly vý.

nosy na celé obdělávané ploše více než 50 q až 70 q kukuřičného zrna z hektaru. Využití předností kukuřice umožní v našich pod

mínkách dosahovat stále vyšší hektarové výnosy, a tak odstra nit nedostatek krmiv. Dodržování agrotechnických opatření, jako je správný výběr a příprava půdy, volba hybridů, počet jedinců a bezplevelnost porostů, jsou hlavní faktory, které rozhodují

o úspěchu pěstování kukuřice . Tyto rozhodující podmínky pro vy soké výnosy kukuřice jsme se však ještě stále nenaučili dodr

žovat, což vážně ovlivňuje úsilí naší krajské organizace o doře šení soběstačnosti v krmivech .

Léta 1961–1962 nebyla klimaticky příznivá pro výrobu kuku řice. Tato skutečnost svedla některé funkcionáře k nesprávným názorům na kukuřici. Krajský výbor strany je jednoznačně toho

názoru, že kukuřice je a i nadále bude v našem kraji rozhodující plodinou pro zabezpečení soběstačnosti v krmivech. Proto nejen že setrváváme na dosavadních plochách kukuřice, ale budeme je rozšiřovat a rozvíjet hnutí za dosažení 50 q zrna z hektaru a za

500 q silážní hmoty z hektaru. Ve zprávě ústředního výboru je uve deno, že do roku 1970 chceme pěstovat kukuřici na zrno v naší vlasti přibližně na 280 000 hektarů. U nás jsou nejlepší podmínky, proto bereme na sebe úkol v následujících letech vysít 180 000 až 200 000 hektarů kukuřice na zrno. Z úkolu 100 000 hektarů siláž 354

ni kukuřice na Slovensku si bereme úkol nejméně 60 000 hek tarů .

Vážným úkolem v našem kraji je dořešení mechanizace sklizně

a posklizňové ošetření kukuřice. Současný počet kukuřičných kombajnů, včetně upravených obilních kombajnů SK 3 a S 4 nám

v roce 1963 umožní sklidit stroji kukuřici na zrno z plochy asi 50 000 ha a dále budeme muset ručně olamovat ještě 120 000 ha kukuřice. Podle zjištěných výsledků se budeme orientovat při za

bezpečování další mechanizace především na trojřádkové kuku. řičné kombajny sovětské výroby, které se ukázaly velmi kvalitní. Soudruh Novotný nás kritizoval, že máme ještě nesklizenou ku kuřici. Při odchodu na sjezd jsme měli z výměry 170 000 ha skll dit ještě na 20 000 hektarů, včera to bylo ještě 4700 hektarů. Půda zmrzla, soudruzi nasadili kombajny a oznámili nám, že do konce sjezdu bude kukuřice sklizena. Proč je takový stav. Jedna část místních, ale i okresních funkcionářů projevila velkou nediscipli

novanost, když jsme jim uložili sklidit na siláž tu plochu kukuřice, u které byla vegetace opožděna ( šlo o náhradní výsevy za vyora nou pšenici ) . Tak měly JZD a státní statky sklidit dalších 15 000 až 20 000 hektarů kukuřice na siláž, původně stanovené na zrno. Nechali ji však dozrávat. Dále je problém ve sklizni, neboť 130 000 ha kukuřice jsme sklízeli ručně. Některá družstva ze začátku od mítla pomoc proto, aby si družstevníci vydělali. Přišlo špatné po časí, práci sami nezvládli a pomoc jsme jim nakonec poskytnout

přece museli, ale už za podstatně ztížených podmínek . Příčiny, jak vidíte, soudružky a soudruzi, jsou u nás doma, jejich kořenem je nedisciplinovanost a spekulativnost a my, krajští funkcionáři, jsme proti tomu energicky včas nezakročili.

Soudružky a soudruzi, je nutno říci , že jsme v posledních le tech rozšířili plochu jetelovin v našem kraji 1 v suchých jižních částech kraje. Hektarové výnosy za poslední roky jsou v průmě

ru velmi nízké a I v tomto roce jsme dosáhli jen slabou, první a druhou seč ; třetí a čtvrtou seč jsme vůbec nemohli provádět, ne

boť vojtěška pro sucho nenarostla . V následujících letech omezíme

plochu vojtěšky na 12 až 15 % z celkové plochy, a tak získáme okolo 30 000-50 000 ha, které použijeme na další rozšíření ploch kukuřice, luštěnin a cukrové řepy na krmení. V minulém roce a letos jsme už pěstovali cukrovku na krmení na více než 10 000 ha

a praxe nám potvrdila , že cukrovka je jako krmivo velmi kvalitní a výhodná jak pro hovězí dobytek , tak i pro výkrm prasat. Vojtěš ky, které v budoucnosti budeme pěstovat, chceme z podstatné čás

ti zavlažovat, abychom dosáhli bezpečně 4 seče, a tak výnosů nej méně 75 q sena z hektaru . Zároveň budeme všechny vojtěšky umě 355

le dosušovat nebo silážovat. Už letos jsme dosušili studeným vzdu chem ' vojtěšku skoro ze 100 000 ha. Dosáhneme tím z dosavadních

5–7 % obsahu bílkovin zvýšení na 12-14 % bílkovin . Ústřední výbor strany vytyčuje úkol dosáhnout do roku 1970 v zemědělské výrobě v podstatě úrovně průmyslu. Jako jeden z hlavních prostředků pro dosažení tohoto cíle je urychlené vy

užití moderní techniky při komplexní mechanizaci pracovních pro cesů a využití strojů. My v kraji při stanovení úkolu celkového zvyšování intenzity zemědělské výroby jsme si stanovili jako úkol podstạtně zvýšit produktivitu práce v zemědělské výrobě rozšíře ním mechanizace a jejím účinným využitím. Letos jsme přímou kombajnovou nebo dvoufázovou sklizní kombajny sklidili 76,4 % všech ploch obilí. V nejbližších dvou letech zvýšíme sklizeň obili

kombajny na 93-95 % všech ploch. Učíme se od takového vyni kajícího mechanizátora, jako je soudruh Gitalov, založili jsme

v roce 1960 a na jaře 1961 první komplexní mechanizované čety a brigády. Ukázalo se, že produktivita práce i její kvalita rychle

vzrůstá, a pokud v průměru na jednoho pracovníka máme celko vou produktivitu v zemědělské výrobě okolo 28 000 Kčs, u kom plexně mechanizovaných čet a brigád dosahujeme produktivity práce na 1 pracovníka 80 000—120 000 Kčs. V současném období máme 496 komplexně mechanizovaných čet a brigád v kraji, ve

kterých pracuje 9000 mechanizátorů, kteří obhospodařují 414 000 hektarů půdy. Předpokládáme, že když zmechanizujeme sklizeň kukuřice, zejména kukuřice na zrno, což je náš největší problém ,

a zmechanizujeme pěstování a sklizeň cukrovky, z čehož máme už první velmi dobré zkušenosti, které jsme získali od soudruha Svetličného, budeme mít sklizeň hlavních plodin v rostlinné vý. robě zmechanizovánu. Letos jsme vyseli 7000 ha cukrovky jedno

klíčkovým a méněklíčkovým osivem a například soudruh Nagy, vedoucí oddělení v Čalově, delegát sjezdu, dosáhl bez ručního jed nocení 380 q cukrovky z hektaru, to je o 150 q vyššího výnosu, než

mají okolní JZD, která jednotila ručně. Tyto první zkušenosti nás utvrzují, že cukrovku dovedeme pěstovat bez ručního jednocení a bez namáhavé ruční práce. Když se nám podaří zmechanizovat sklizeň kukuřice a sklizňové práce u cukrovky, dosáhneme toho, že jádro pracovníků v zemědělské rostlinné výrobě budou tvořit mechanizátoři .

Několik slov, soudružky a soudruzi, k problémům řízení země. dělské výroby. Plně se ztotožňujeme s návrhem, aby zemědělská výroba v okrese byla řízena zemědělskou výrobní správou . Zří. zení tohoto orgánu sjednotí dosavadní roztříštěnost při zajištování zemědělské výroby a zároveň umožní uvolnit stovky kvalifikova 356

ných odborníků pro práci přímo v zemědělských závodech . Když

chceme dosáhnout specializace a koncentrace zemědělské výroby, když chceme skutečnou velkovýrobu, a my ji chceme, dosavad

1

ním způsobem řízení a plánování toho nedosáhneme. Máme v kraji připraveny 2 okresy, kde bychom mohli velmi rychle změnit řízení na podnikově výrobní správy a získaných zkušeností rychle vy . užít pro pomoc ostatním okresům a uvolnit odborníky do výrob ních závodů .

Soudružky a soudruzi, v nastávajícím posjezdovém období bu

deme vynakládat všechno úsilí, abychom plnili sjezdem stanovené cíle a zabezpečili spokojený život našeho pracujícího lidu. (Po tlesk . )

SOUDRUZKA LUDMILA JANKOVCOVÁ :

Děkuji soudruhu Dvorskému. Slovo má soudružka Hana Sachso vá, kandidátka městského výboru strany, ředitelka školy v Praze.

SOUDRUŽKA HANA SACHSOVA, 1

pražská městská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, často si klademe otázku a slýcháme různé názory. Jaké jsou

vlastně naše děti, jaká je naše mládež. Mnoho se tedy mluví o tom , jací jsou, jací by měli být, jaké jsou příčiny současného stavu, jaké možnosti a perspektivy dalšího vývoje. Říkáme si, a popravdě, že je ve své většině naše mládež dobrá . Ale zároveň cítíme a přesvědčujeme se i o jejích slabinách, těžkostech, o ně .

kterých úskalích, kterými musí procházet. To je zejména tehdy, představíme-li si všechny úkoly, které právě na ni čekají při po

stupném vytváření komunistické společnosti. Nemá cenu mluvit o tom, co je jasné, aniž chceme nevidět vše chny klady naší mládeže i výhody, které jí přineslo vítězství naší společnosti nad kapitalismem. Chceme se zabývat tím, co nás tíží, zneklidňuje, v čem vidíme rozpor mezi skutečným stavem a idea . lem člověka, který před sebe i před ni stavíme. Výchovným ci lem naší společnosti, tedy i naší školy , o jejíž práci chci hovořit, je

člověk všestranně vzdělaný , který si osvojil vědecký názor i zá kladní rysy komunistické morálky a jedná v souladu s nimi . A jak Je to tedy s našimi žáky, s naší mládeží ? Celkem obecně se jí vy týká , že pokládá příliš za samozřejmé ovoce, které uzrálo z bojů 357

a krve jejich otců i všech starších generací. Mnohdy se jí má za

zlé, jako by nebyla zapálena pro ideály, za které padlo tolik obětí, že je pochybovačná, netečná, apolitická ve vědomostech a zá jmech společnosti. Dalo by se uvést mnoho dokladů o tom, že ta kové obecné odsouzení není správné. Ovšem bylo by nepoctivé si předstírat, že je vše v pořádku. Přesto , že bylo dosaženo mno hých úspěchů, nemůžeme dosud říci, že ze škol vycházejí žáci a mládež s tak pevným základem vědomostí a morálních vlast ností, aby byla bezpečná záruka, že se budou dále rozvíjet a při bližovat ideálu člověka komunismu .

Klademe si otázku, v čem je příčina, kdo za to může a jak tedy

řešit neuspokojivý stav. Ráda bych z celé spleti otázek vyňala dva závažné problémy. Především : je jasné , že výchovný vliv na mládež uskutečňuje celá naše společnost, a to v důsledku spole čenskoekonomických přeměn zásadně kladně. Současně, což je

pochopitelné, budou mít svůj odraz i průvodní negativní jevy pro jevující se v přežívání některých nesprávných názorů, mravních norem a jednání některých lidí, třeba i rodičů některých žáků nebo dokonce učitelů .

Podstatnou úlohu ve výchovné práci má škola. Myslím, že jsme

se v minulých letech i sami dopouštěli mnohých chyb v nepro spěch kladného výchovně vzdělávacího působení na žáky. Mnohé, často nedomyšlené změny v našem školství vůbec, krátkodobost trvání učebních plánů, osnov, učebnic, uváděla namnoze ve zma

tek učitele i žáky. A nutno dále říci, že jak v naší společnosti vůbec , tak i v práci škol se pochopitelně projevily ve specific kých formách důsledky kultu osobnosti zesílené poměrně malou

ideologickou zralostí i některých učitelů, jinak poctivě a oběta vě pracujících . A tak na našich školách nemohly dlouho prorazit metody a formy práce, které by vedly ke kvalitativní přeměně vnitřní práce školy. Místo boje proti formalismu a verbálnímu charakteru bur žoazní školy zvyšoval se ještě po několik let nános formalismu

ve výchovně vzdělávací práci, ve vyučování a ve výchově mimo vyučování. Naše chyby tak způsobily , že se prodloužil život charakteru staré buržoazní školy . V čem se projevoval ? Projevoval se vyka zováním vnějších úspěchů, v efektních, ale často výchovně ne účinných akcích školy , ČSM a PO. A nutno dodat, že taková ten dence byla posilována i tím , že především za takové efektní akce byly školy kladně hodnoceny. Ve vnitřní práci školy byla často

žákům předkládána hotová fakta , závěry , schematický výklad ně. kterých složitých, ale zásadních problémů našeho současného ži 358

1

1 1

vota, brožurková informace místo rozboru a zdůvodnění atd., izo

lovanost školy od života.

Co jiného mohlo být výsledkem takové práce, nežli povrchnost ve znalostech, bez vnitřního přesvědčení, vlažný vztah k práci ško ly i k jejímu obsahu. I když se projevovaly zdravé tendence, ne mohly za daného stavu naší společnosti nabýt v plném rozsahu uplatnění. Dnes máme již několik závažných usnesení strany k zásadním otázkám komunistické výchovy na školách . Ale při jejich rea

lizaci se školy jen těžce a pomalu oproštují od těch neduhů, které mají velkou životnost, zapustily hluboko kořeny. Jde totiž o to , vést učitele k tvořivému uplatňování zásad a metod komunistické výchovy. Přitom nejtěžším se jeví právě realizace oné kvalitativní přeměny nejen obsahu, ale i metod a forem práce ve výchovném vyučování, ve sladění vyučování a různých forem výchovy mimo

vyučování. Tak například dnes je nám jasné, že nelze, leda formál ně, zaktivizovat svaz mládeže na škole, kde jsou žáci-svazáci 6 i ví ce hodin denně trpnými posluchači více či méně poutavého výkla

du svých učitelů. A naopak, že ochuzuje své výchovné působení na žáky učitel, který nebere na vědomí, že jeho žáci žijí i mimo učebnu, mimo školu a že využitím jejich poznatků a zkušenosti může prohloubit a zkvalitnit svou výchovnou práci.

Dostávám se tak k druhému problému. Pustili jsme se na škole k uskutečňování takových metod a forem práce, které by rozvíjely aktivitu a samostatnost myšlení a činnosti žáků, vedly je od po

stupného osvojování vědomostí k vytváření vědeckého světového názoru a k jejich komunistickému uvědomění. Zkoušíme takové

metody, které by umožnily vytváření a upevňování vlastností ko munistické morálky, především komunistického vztahu k práci, kolektivních vztahů a dalších. Je to práce náročná na odbornou , ideově politickou i morální úroveň učitelských kolektivů, postu

puje pomalu , ale postupuje. Postrádáme přitom účinnější pomoc naší pedagogické vědy, zejména pedagogické psychologie, ale spoň v řešení některých základních problémů. Tak například tento :

Naši žáci a mládež vyrůstají v kvalitativně odlišných společen skoekonomických poměrech než dospělí lidé. Nejde tedy jen

o to , že oni jsou mladí a rodiče, učitelé jsou dospělí, starší nebo staří. My se přesvědčujeme, že nejen mimo školu, ale i na škole často dogmaticky vnucujeme žákům svůj vlastní přístup k problé mům , k životu, místo abychom se snažili pochopit a přiblížit se jejich postoji, který vyplývá právě z té kvalitativní odlišnosti ži vota, ve které oni dozrávají. Je pravda, můžeme hledat poučení 359

v učení marxismu-leninismu, pomáhají i směrnice a usnesení naší strany . Ovšem rozpracování těchto obecných zásad v každém věd

ním oboru , tedy i v pedagogice, pomáhá urychlit jejich aplikaci v praxi.

Hledáme tedy, opírajíce se o naši ideologii, o celkem slabou po

moc pedagogické vědy a o vlastní zkušenosti, hledáme správné formy a metody výchovně vzdělávací práce. Takové, které by umožnily našim žákům z jejich pozic dostat se k poznání, ke kte rému nám dospělým pomohl život, životní zkušenosti, prožití bojů, porážek i konečného vítězství. Nejde totiž vůbec o to , že by naši žáci neměli pozitivní, rozu movy i citový vztah ke všemu, co se v současné době odehrává

nebo odehrálo v minulosti. Jenom jejich vnitřní cesta k pochopení a k přiznání se k naší ideologii, k našemu úsilí o vytvoření komu

nistické společnosti je jiná. Tak například poslední světová válka, agrese nacistů , květnová revoluce nebo únorové

vítězství lidu

jsou události spjaté u nás starších s mnoha hlubokými osobními prožitky. Pro naše žáky je to již historie, třeba nedávná, která se ještě ke všemu odehrála v takovém třídním uspořádání spole čenských vztahů, které oni sami nezažili. Nesmíme proto u nich předpokládat životní zkušenosti a prožitky vlastní, ale hledat ta kové formy poučení, které by je přivedlo i k rozumovému pocho pení i k citovému zaujetí.

Opakuji , není naprosto pravdivé, že by naše mládež nebyla schopna aktivního, pozitivního postoje k naší cestě vpřed, že by nebyla schopna pustit se do boje po boku dospělých. Byli jsme

svědky jejich spontánního projevu účasti s bojem kubánského lidu, jejich vzrušení nad úspěchy sovětských kosmonautů. U nás dokonce tak zapůsobily, že si svazáci sami postavili kosmonauty, jejich vlastnosti a schopnosti jako neformální, jak se sami vyjá dřili; vzory. Jde tedy o to, najít způsob, jak tyto kladné stránky rozvíjet.

Naši přední učitelé a učitelské kolektivy s úspěchem ve své praxi takové metody výchovně vzdělávacího působení zkoušejí a

předávají první dobré zkušenosti. Ověřují si je i na zkušenostech sovětských soudruhů, učitelů novátorů. Tak se výrazně ukazuje, jak bylo řečeno, že samostatnost myšlení a činnosti nemůžeme

rozvíjet správným směrem schematizovanými výklady, předkládá ním hotových poznatků či závěrů s předpokladem, že žáci musí samozřejmě pochopit to , co je nám jasné .

Osvědčuje se nám například , jak my říkáme , problémový způ. sob ve výchovně vzdělávací činnosti, při kterém se za vedení uči telů žáci zamýšlejí nad řešením, hledají klady i zápory jevů, po 360

koušejí se o zobecňující závěry, ověřují si je v praxi. A to ve vy učování i v ostatní výchově mimo vyučování, například v práci ČSM. Takový postup zabrání tomu, aby v našich žácích rostla představa, že i život je takové schéma. Naučí je orientovat se v problémech, očekávat překážky a zdolávat je, rozeznat, co je

pravdivé, společensky potřebné, a co zábranou . Pochopí pak i smysl boje proti všemu, co zdržuje naši cestu vpřed. Osvědčuje

se nám dále aktivizovat žáky, zejména prostřednictvím svazu , ke spolupráci na výchovně vzdělávací práci školy přiměřeně jejich

věku. V činnosti se tak upevňují a rozvíjejí jejich schopnosti a vlastnosti a zároveň nabývají kladného vztahu ke své vlastní vý.

chově a sebevýchově. Ptáme se například našich svazáků, jak by chom měli vybavit odborné posluchárny, co zakoupit, co opatřit

svépomocí. Dnes již například velký aktiv studijní rady a studij. ních referentů nám dovede sdělit, jaký odraz mají některé nové formy naší práce, které jsou náročné na jejich myšlení, které pře svědčují, umožňují samostatnou činnost , uvádějí poznatky v sou

vislosti, spojují učivo se životem. Podněcujeme je k diskusím a do vídáme se, které vlastnosti se nám daří upevňovat a kde jsou sla

biny, jaké jsou vůbec jejich názory, přání atd. Přitom samozřejmě zůstává učitel tím rozhodujícím vedoucím a také odpovědným či nitelem.

Domníváme se, že tak plníme i politickovýchovný úkol , že ve

deme žáky k aktivnímu postoji k vlastní práci , k práci kolektivu třídy a školy, k pocitu odpovědnosti za výsledky práce. Že se tak seznamují a učí prakticky i takové činnosti, takže budou zcela při rozeně připraveni k úkolům, které je čekají jako občany všelido vého státu. Vzniká tak na škole atmosféra příznivá pro vytváření kolektivních vztahů nejen mezi žáky, ale i mezi nimi a učiteli. Jak jsme daleko ? Pravda je, že jsme na samém začátku našeho snažení. Práce vyžaduje od učitelů formovat politickomorální stránku své vlastní osobnosti, stálé vzdělávání, zkoušení a tvoři Domníváme se však, že je to cesta správná a odpovídá zá sadám komunistické výchovy . Aby se školy k takové práci dostaly

brzy a v plném rozsahu, budou učitelé potřebovat kromě vlastní vůle a schopnosti i účinnou, konkrétní i morální pomoc naší stra ny, vědy i celé veřejnosti. Výsledky výchovně vzdělávací práce ne lze vyjádřit v Číselných ukazatelích, nelze ji měřit, vážit. Tím zá vážnější je nutnost pozorného a všestranného kritického pohledu na školy, ale současně i pozorné péče a pozorné pomoci škole, učitelům .

Vracím se, soudruzi, k úvodu. Naše mládež je ve svém celku

zdravá, je dobrá. Její představitele jsme viděli včera odpoledne na 361

našem sjezdu. Je třeba jenom rozvíjet v kladném směru rozumo vou, citovou 1 volní stránku jejich osobnosti. Jestliže se setkáme s nějakými nedostatky, objevíme slabiny, narazíme na negativní jevy , zamysleme se nad příčinou . Uvidíme, že v každém případě

povede cesta k nám dospělým , do rodin , do školy, do každého pro středí, kde přicházejí mladí ve styk se starými. Jestliže si upřímně přiznáme i vlastní podíl na chybách v některých otázkách, jistě najdeme i poctivé a správné východisko a společně urychlíme pro ces komunistické výchovy . (Potlesk .)

SOUDRUŽKA LUDMILA JANKOVCOVA : Děkuji soudružce Sachsové. Soudružky a soudruzi, přerušuji jednání na půl hodiny, jednání zahájíme v 17 hodin.

(Jednání bylo přerušeno v 16 hod. 29 min. ) (Jednání zahájeno v 17.00 hod.) SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Soudružky a soudruzi, zahajuji jednání. O slovo se přihlásil vedoucí delegace Rumunské dělnické strany, člen politického by ra a náměstek předsedy rady ministrů soudruh Emil Bodnaraš. Prosím, aby se ujal slova.

Pozdrav Rumunské dělnické strany, přednesený SOUDRUHEM EMILEM BODNARAŠEM Drazí soudruzi,

dovolte mi, prosím , abych jménem ústředního výboru Rumunské

dělnické strany, jménem celé naší strany a pracujícího lidu Ru munské lidové republiky předal vám, delegátům XII. sjezdu Komu

nistické strany Československa, všem komunistům a bratrskému československému lidu vřelý soudružský pozdrav a abych popřál jednání sjezdu plný úspěch . Naše strana a náš lid plně sdílejí uspokojení pracovitého a na. daného československého lidu nad velkými úspěchy na cestě

dovršení socialistické výstavby, jichž dobyl pod zkušeným vede ním komunistické strany a jejího ústředního výboru v čele se 362

soudruhem Novotným. V období od posledního sjezdu strany za znamenalo Československo nové, významné pokroky v dalším rozvoji hospodářství a kultury , ve zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících. V celém národním hospodářství zvítězily so cialistické výrobní vztahy. To je skutečnost historického významu, jež je zakotvena v nové ústavě republiky.

Úspěchy vaší země jsou příznivým východiskem k tomu, aby strana na nynějším sjezdu stanovila hlavní úkoly k vybudování vyspělé socialistické společnosti a předpoklady k postupnému budování komunismu. Uskutečnění těchto úkolů nepochybně po vede k dalšímu mohutnému růstu hospodářské a politické síly Československé socialistické republiky.

Řídíc se neúchylně marxisticko -leninským učením, získala si Komunistická strana Československa úctu a důvěru lidu, vážnost komunistických a dělnických stran. Spolu s ostatními bratrskými stranami bojuje KSČ neúnavně za zachování čistoty marxismu leninismu, proti projevům revizionismu, dogmatismu a sektářství,

za další upevnění jednoty socialistických zemí, mezinárodního komunistického a dělnického hnutí.

Drazí soudruzi, základním úkolem našeho lidu v nynější etapě je uskutečňování programu dovršení socialistické výstavby , který

byl přijat na III. sjezdu Rumunské dělnické strany. Úspěšné splnění úkolů prvních tří let šestiletého plánu rozvoje národního hospodářství a růst hrubé průmyslové výroby průměr ným ročním tempem 15,8 % dokazují, s jakým nadšením rumun ský lid uskutečňuje linii strany . Naše strana důsledně uplatňuje leninskou politiku industriali

zace země a proporcionálního rozvoje národního hospodářství, aby byla rozšířena materiálně technická základna socialismu .

Letos byl v naší zemi dovršen proces združstevňování zeměděl ství, a tím zvítězily socialistické výrobní vztahy v celém hospo dářství. V souvislosti s tím byla učiněna opatření ke zlepšení ří

zení zemědělství, rozvoji mechanizace zemědělských prací, hospo dářskoorganizačnímu upevnění kolektivních zemědělských hos podářství tak, aby se dosáhlo významného zvýšení rostlinné i žl vočišné výroby .

Strana a stát pečují o rozvoj kultury, vědy a školství v souladu

s rostoucími požadavky socialistické společnosti. Životní úroveň našeho lidu rok od roku vzrůstá .

Za úspěchy, jichž naše země dosáhla v socialistické výstavbě,

vděčíme důsledné marxisticko- leninské politice Rumunské děl. nické strany , nerozborné jednotě jejích řad , jejím pevným svaz kům s lidem . 363

ཝམག༣མ་མགྷཱ་ནཾ ་ ས བཙག

Tyto úspěchy souvisejí s těsnou spoluprací s velkým Sovět

ským svazem a jeho bratrskou pomocí, se spoluprací a vzájemnou pomocí s ostatními socialistickými zeměmi. Koordinace hospo dářských plánů, kooperace a specializace ve výrobě na základě zásad mezinárodní socialistické dělby práce napomáhají urychle nému rozvoji každé jednotlivé socialistické země i světové socia listické soustavy jako celku a urychlují její vítězství v mírovém hospodářském soutěžení s kapitalismem. Usnesení poslední po rady představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí RVHP jsou novým příspěvkem k prohloubení spolupráce v rámci socialistického tábora.

Vyjadřujeme své uspokojení nad skutečností, že vztahy upřím ného a bratrského přátelství mezi Rumunskou lidovou republikou a Ceskoslovenskou socialistickou republikou, mezi rumunským a československým lidem jsou stále pevnější.

Při příležitosti vzájemných návštěv našich stranických a vlád ních delegací byla znovu vyzvednuta jednota názorů Rumunské

dělnické strany a Komunistické strany Československa ve všech základních otázkách boje za vítězství socialismu a míru. Naše strany vysoce oceňují Komunistickou stranu Sovětského svazu, nejzkušenější a nejvíce zocelený oddíl mezinárodního ko munistického a dělnického hnutí. » Uskutečnění programu komu nistické výstavby vypracovaného XXII . sjezdem KSSS - řekl sou druh Gheorghe Gheorghiu-Dej – vepíše novou slavnou stránku do

dějin společenského pokroku lidstva a obohatí nevyčerpatelnou pokladnici ideologie a praxe marxismu-leninismu.« ( Potlesk. ) Naše strana považuje za jednu ze svých hlavních povinností při

spívat k dalšímu stmelení jednoty socialistického tábora , semknu tosti světového komunistického a dělnického hnutí na nerozbor ném základě zásad marxismu- leninismu.

Rumunská dělnická strana odsuzuje postoj představitelů Albán

ské strany práce , kteří porušují a překrucují základní teze doku mentů moskevských porad a vyvíjejí činnost škodlivou pro jednotu socialistického tábora, pro mezinárodní komunistické hnutí , pro věc míru a socialismu. Drazí soudruzi ,

Rumunská lidová republika a Československá socialistická re publika spolu se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi důsledně bojují za to, aby ve vztazích mezi všemi státy

zvítězily zásady mírového soužití. Průběh mezinárodních událostí plně dokazuje hlubokou správnost tezí a hodnocení moskevských

rnrad v roce 1957 a 1960 o změnách poměru sil ve světě ve pro 364

spěch socialismu. Poprvé v dějinách lidstva byla vytvořena mož nost odvrátit světovou válku.

Vznešeným posláním každé socialistické země , každé komunis

tické strany, každého národa je bojovat ze všech sil za zmaření provokací agresívních imperialistických kruhů, za zachování míru, za řešení všech sporných mezinárodních otázek cestou jednání. Naše vláda a lid naší země plně podpořili opatření, která pod nikla vláda Sovětského svazu k odstranění napětí v Karibském mo ří, opatření, která prokázala vysoké vědomí odpovědnosti vedou cích činitelů sovětského státu za osudy lidstva a jejich péči o mír na celém světě. ( Potlesk. )

Rumunský lid při této příležitosti znovu potvrdil svou naprostou solidaritu s hrdinným kubánským lidem , který neohroženě háji svou svrchovanost a státní nezávislost.

Nedávné události znovu ukázaly, jak naléhavá je nutnost usku

tečnit program všeobecného a úplného odzbrojení. Naše země, která se účastní práce výboru 18 zemí pro odzbrojení, vynaloží i nadále veškeré úsilí pro vyřešení této pro lidstvo životní otázky. Rumunská lidová republika bojuje po boku ostatních socialistic

kých zemí za odstranění pozůstatků druhé světové války uzavře ním mírové smlouvy s Německem a přeměnou západního Berlína ve svobodné demilitarizované město. Vyslovujeme se pro normál

ní obchodní styky, bez diskriminace , mezi všemi státy bez roz dílu jejich společenskopolitického zřízení, pro svolání světové konference o otázkách obchodu, pro všestranný rozvoj styků a mi

rové spolupráce mezi všemi národy světa. Drazí soudruzi,

přejeme Komunistické straně Československa , jejímu ústřední mu výboru a československým pracujícím mnoho nových vítěz ství, která povedou k dalšímu rozkvětu socialistické vlasti. Přeje me vám z celého srdce úspěch a zdar v práci ! / Potlesk. )

At žije Komunistická strana Československa , inspirátorka a or ganizátorka všech vítězství československého lidu ! ( Potlesk. ) At žije na věčné časy nerozborné přátelství rumunského a čes koslovenského lidu ! ( Potlesk. )

At žije jednota socialistického tábora , mezinárodního komunis tického a dělnického hnutí ! / Potlesk. ) Ať žije mír na celém světě ! ( Potlesk. )

365

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Bodnarašovi za jeho projev. Nyní uděluji slovo

vedoucímu delegace Komunistické strany Spojených států americ kých, členu národního výkonného výboru strany soudruhu Henry Winstonovi.

Prosím, aby přednesl svůj projev. ( Dlouhotrvající potlesk. ) Pozdrav Komunistické strany USA, přednesený SOUDRUHEM HENRY WINSTONEM Soudruzi delegáti, přátelé,

Komunistická strana USA mně svěřila čestný úkol být jedním z jejích delegátů na tomto historickém XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

Dovolte, abych vám tlumočil nejvřelejší bratrské pozdravy od předních představitelů komunismu ve Spojených státech, Eliza beth Flynnové, Gus Halla, a od všech ostatních komunistů, jakož 1 vyjádřil naději, že váš sjezd se setká s úspěchem. S velkou radostí jsem poslouchal skvělou zprávu soudruha Antonína Novotného, která představuje tvůrčí aplikaci marxismu leninismu v Československu.

Ve vytyčení programu, který uskuteční naprosté vítězství so cialismu ve vaší zemi, spatřujeme příklad vzorných vztahů mezi Československem a Sovětským svazem , spatřujeme v něm sku tečnost, která je zárukou vítězství socialismu a komunismu.

Komunistická strana Spojených států rozvíjí svou práci v centru imperialismu. Barbarské činy amerického imperialismu, který vystupuje jako četník mezinárodní reakce proti mírovému soužití, proti hnutí za národní nezávislost a proti socialismu, jsou dobře známy . Reakční politika amerického imperialismu v zahraničí má svůj protějšek rovněž ve vnitřní politice. Současná situace ve Spojených státech je charakterizována reakční ofenzívou proti

dělnické třídě, černošskému lidu a proti všem pozůstatkům de mokratických svobod.

Naše strana si uvědomuje, že marxisticko-leninská jednota je základní a posvátnou zásadou. Jak mohou ti, kdož hájí Albánskou stranu práce, tvrdit, že převážná většina stran, které se opravdově hlásí k moskevské Deklaraci z roku 1957 a k Prohlášení porady 81 stran z roku 1960, jsou rozkolníky, zatímco ti , kdož porušují písmo i ducha těchto rozhodnutí, jsou obětmi« ? Což to není myšlení obrácené naruby ? Komunisté v USA odmítají myšlenku, 366

že » všichni jdou špatným krokem, jen Johnny drží správný krok« , jak o tom zpíváme v jedné z našich písniček. ( Potlesk. ) Útoky proti KS USA, všem ostatním bratrským stranám a proti

mírovému hnutí jsou na škodu vytváření jednotné bojové fronty za vítězství nad imperialismem všeobecně, a nad americkým im perialismem zvlášt.

Pomáhá postoj Albánské strany práce k vytvoření jednoty v boji za mír a socialismus ? Úkolem naší strany je pomáhat sjednocovat nejširší vrstvy lidu – komunisty i nekomunisty, nefašisty a anti

fašisty, demokraty a protiimperialisty, bělochy i černochy na obranu míru a svobody. Fašismus představuje pro USA reálné

nebezpečí, nyní však v zemi ještě neexistuje. Kennedy není fašista nebo krajní pravičák, avšak není ani novým Rooseveltem. Komu nisté posilují své svazky s dělnickým hnutím, pomáhají rozvíjet jeho třídní uvědomění a jeho nezávislé akce v boji proti progra mu studené války, zastávanému Kennedyho vládou. Ostří boje je zaměřeno proti krajně pravicovému militaristickému seskupení, které je hlavním nepřítelem mírového soužití, národní nezávislosti a socialismu.

Nedávné události prokázaly správnost taktiky strany. Agresívní vládnoucí kruhy organizovaly kampaň šovinistické hysterie proti Kubě. Falešně prohlašovaly, že Kuba představuje hrozbu zájmům Spojených států a západní polokoule. Kuba není hrozbou , na opak představuje naděje národů západní polokoule. ( Potlesk. ) To je také příčina, proč věc Kuby vzaly za svou věc všechny ná rody. Heslo »Cuba sí, Yanqui no« stalo se bojovným heslem hrdin ného kubánského lidu při obraně jeho svobody a nezávislosti proti americkému imperialismu. V USA jsou milióny lidí, které se při pojily k požadavku » Ruce pryč od Kubyl « . Tyto hlasy vyjadřují nejlépe národní zájmy USA.

Jsem štasten , že mohu říci , že převážná většina amerického lidu nesouhlasila s vojenskými akcemi proti Kubě , jak ukázaly různé průzkumy veřejného mínění. Stávky a demonstrace pod heslem » Ruce pryč od Kuby !« se setkaly s širokým ohlasem mezi lidmi od Atlantského až po Tichý oceán . Avšak tyto akce nebyly dostateč

né, aby zabránily vojenským opatřením agresívních kruhů, jež při vedly naši zemi a celý svět na okraj propasti termojaderné války . Dík SSSR a skvělému vedení Nikity Sergejeviče Chruščova , pro vádějícího leninskou politiku mírového soužití, byla invaze na

Kubu odvrácena a lidstvo bylo zachráněno před zkázami termo jaderné války .

Po válečnickém prohlášení presidenta Kennedyho milióny Ame

ričanů ve Spojených státech si poprvé s hrůzou uvědomily , co to 367

1

znamená »být na pokraji války “. Bylo to možno pozorovat v roz hovorech s dělníky v dílnách, na ulicích, v obcích – mezi všemi skupinami obyvatelstva.

Během jediného dne došlo ke sjednocení mírového hnutí. Ne bylo třeba žádných formálních rezolucí ani konferencí. Tato jed nota se projevila ve formě akce. Tento otřes aktivizoval různé složky mírového hnutí a vedl k bojovným demonstracím od Atlant

!

ského až po Tichý oceán, od severu k jihu.

A dalšího dne už tisíce žen pochodovaly k budově OSN s po žadavkem jednat o míru. Den poté studenti téměř ze všech uni versit v zemi uspořádali protestní shromáždění ve Washingtonu a více než dva tisíce jich demonstrovalo před Bílým domem.

V neděli desetitisíce lidí kráčely ulicemi Yorku k budově OSN , vy jadřujíce požadavek »Ruce pryč od Kuby !« a » Mír ! «. Můžeme uvést mnoho takových akcí ve všech větších městech naší země, přesto že tisk Wall Streetu o nich mlčel.

:

Uvědomte si, soudruzi , že USA není jen zemí imperialistů, ale též zemí dělníků, rolníků, černochů i bělochů , prostých , mírumi lovných lidí a že jsou tam komunisté organizováni ve straně, kte rá vysoko třímá prapor marxismu- leninismu a mezinárodní soli darity . Není pochyb o tom, že akce SSSR byla v souladu s city

amerického lidu, který touží po míru. Představte si , soudruzi , co to znamená porazit takového Richarda Nixona, který šel do voleb pod heslem » Provedte invazi na Kubu nyníı « a » Válku proti ko

munismu !« . Nebo porážka takového kongresmana, jako je Judd, který hlásal invazi proti Číně ! Hospodářství USA je zaměřeno na zbrojení. A tato skutečnost zhoršuje podmínky dělnické třídy a všech vrstev obyvatelstva. Tím je možno si vysvětlit, že vedle masového hnutí za 35hodino vý pracovní týden probíhá současně rostoucí hnutí za osvobození

černochů a za posílení spojenectví mezi odbory a černochy , které je základnou vytvářející se protimonopolistické koalice .

Vládnoucí kruhy v naší zemi by rády zabránily tomuto vývoji, který je tak významný pro lid v naší zemi i pro ostatní svět.

Proti komunistické straně vedou mnohostranný profašistický útok. Komunistické straně je odpírána účast ve volbách, jsou jí odpírány místnosti pro schůze, právo zakoupit si část vysílání rá diového a televizního pořadu i možnost inzerce v novinách. Komu nistům je odpíráno zaměstnání v průmyslu, pronájem místností ve veřejných budovách. A to vše se děje v ovzduší protikomunistické

hysterie živené protidemokratickými živly v naší zemi. Prvním cílem protidemokratického tažení je komunistická stra

na. To je také smyslem McCarranova zákona . 11. prosince začíná 368

H

soud nad komunistickou stranou, který je soudem proti soudruhům Gus Hallovi a Benjaminu Davisovi , pro odmítnutí strany dát se

registrovat podle tohoto fašistického zákona . Veřejné mínění v na ší zemi a v celém světě si plně uvědomuje, že ve skutečnosti je to soud nad demokracií v USA.

Přes všechny tyto obtíže KS USA najde prostředky, jak za všech okolností bojovat za mír a na obranu životních zájmů své třídy a lidu. ( Potlesk. )

Vysoko třímajíc prapor marxismu-leninismu, vede strana úspěš ný boj proti revizionismu a levičáckému dogmatismu. KS USA je

semknutější a silnější než kdykoli předtím. Strana si nalezla cestu k miliónům a milióny hovoří o komunismu. To je velikou histo rickou skutečností.

Nelze pochybovat o tom, že boj za demokracii, za mír a socialis mus skončí i pro lid USA vítězstvím. At žije slavná komunistická strana Československa ! Potlesk .)

At žije jednota socialistického tábora v čele s velkým Sovět ským svazemy ( Potlesk. )

Nechť sílí přátelství mezi lidem USA a Československa ! ( PO tlesk. ) At žije mír !

At žije mezinárodní solidarita ! ( Potlesk . )

Ať žije marxismus - leninismus ! ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. )

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji srdečně soudruhu Winstonovi za jeho projev. Jako další vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Španělska , člen politického byra a sekretariátu ústředního výboru soudruh Fer nando Claudin. ( Dlouhotrvající potlesk. )

Pozdrav Komunistické strany Španělska, přednesený SOUDRUHEM FERNANDEM CLAUDINEM

Drazí soudruzi ! Delegace Komunistické strany Španělska při náší vašemu sjezdu vřelé bratrské pozdravy od španělských ko munistů a všech našich pracujících.

Španělský lid cítí k novému Československu velké sympatie a nezapomíná na hrdinné československé dobrovolníky , kteří za

občanské války bojovali ve Španělsku v řadách slavných mezi 369

národních brigád a mnozí z nich tam položili své životy. Jsme pře. svědčeni, že správně tlumočíme city našeho lidu, jestliže blaho přejeme vaší straně k významným úspěchům ve výstavbě socia

lismu, o kterých mluvil ve svém referátu soudruh Novotný . Tyto vaše úspěchy - stejně jako úspěchy ostatních socialistických zemí

jsou velkým povzbuzením pro pracující naší země, a ne

Jen pro pracující, nýbrž i pro střední vrstvy a kruhy naší inteli gence, které v nich každodenně vidí potvrzení převahy socialismu nad kapitalismem. Jsme přesvědčeni, že přechodné obtíže, jimiž

procházíte, budou překonány tvůrčím úsilím lidu, vedeného vaší zkušenou stranou. Kritický duch, který oživuje jednání sjezdu,

a významná opatření, na nichž se usnášíte, jsou zárukou toho , že se tak stane, že československá socialistická společnost bude po

kračovat na své cestě kupředu a dávat světlý příklad pracují cím, kteří ještě bojují v podmínkách kapitalismu. Jak je vám známo , svedl náš lid v poslední době řadu význam ných bojů proti Frankově diktatuře. Během dvou měsíců - v dub nu a v květnu

se půl miliónu našich pracujících zúčastnilo

སཞཙཝཱབ་ སབྒྱྲི བཀཀ་ ཆརྒྱུན་ ག༔རྨ-བྱལག

hrdinné stávky, podporované manifestací žen. Se stávkujícími vy

jadřovali solidaritu i drobní obchodníci a nejvýznamnější před stavitelé inteligence, kteří je povzbuzovali svými prohlášeními. Studenti vyšli do ulic a provolávali heslo : » Asturie ano , Franco ne !« Stávka se přeměnila ve velké lidové a národní hnutí, které

zasadilo diktature těžkou ránu. Vláda se neodvážila použít proti tomuto hnutí ozbrojených sil, protože se bála reakce veřejného mínění a dokonce i odezvy uvnitř samotných ozbrojených sil . Katolická církev zaujala stanovisko , které ukazuje, že se od Fran kova režimu jasně distancuje. Pod tlakem tohoto mocného masové ho hnutí dosáhlo významných výsledků houževnaté úsilí naší strany o vytvoření široké národní fronty proti diktatuře.

Při krizi v karibské oblasti náš lid pronikavě pocítil nebezpečí války a uvědomil si, že je nutno zesílit boj proti severoamerickým atomovým základnám na našem území. Nejen mezi pracujícími masami , nýbrž i v širokých maloburžoazních a buržoazních kruzích

naší země měla obrovskou odezvu pevná a zároveň moudrá a pruž ná mírová politika Sovětského svazu, který za tak složité a nebez

pečné situace dokázal dosáhnout dvou hlavních cílů : zachránit mír a uhájit kubánskou revoluci . ( Potlesk. )

Naše strana proto soudí, že útoky, které byly v posledních tý. dnech proti této politice vedeny z dogmatických a sektářských po zic, jsou naprosto neodpovědné. Takové stanovisko nemá nic spo lečného s leninismem a je výrazem revolučního frazérství a do brodružného extremismu, který v dějinách revolučního hnutí za 370

vinil již nemálo porážek a obtíží. Naše strana z této tribuny znovu odsuzuje protimarxistickou a rozkolnickou cestu, jíž se dali albán ští vedoucí činitelé, a znovu vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že toto stanovisko nalézá podporu u čínských vedoucích představitelů. Chceme-li skutečně rozdrtit imperialismus, musíme posilovat jednotu mezinárodního komunistického hnutí, upevňovat

velkou světovou frontu míru a izolovat nejagresívnější kruhy seve roamerického imperialismu. Základnou k tomu je politika miro vého soužití, kterou s velkou leninskou pružností uplatňuje Ko munistická strana Sovětského svazu a osobně soudruh Chruščov. ( Potlesk. ) At žije Komunistická strana Československa ! Ať žije jednota komunistického hnutil Ať žije mír a socialismus! (Bouřlivý potlesk. )

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Claudinovi. Nyní vystoupí vedoucí delegace

Mongolské lidové revoluční strany , člen politického byra a první náměstek rady ministrů Demčigijn Molomžamc. Prosím, aby se ujal slova . ( Potlesk. )

Pozdrav Mongolské lidové revoluční strany, přednesený SOUDRUHEM DEMČIGIJNEM MOLOMŽAMCEM Drazí soudruzi!

Dovolte mi, abych jménem ústředního výboru Mongolské lidové revoluční strany, jménem celé naší strany a mongolského lidu tlumočil XII. sjezdu Komunistické strany Československa , všem slavným československým komunistům a bratrskému českoslo

venskému lidu náš nejsrdečnější pozdrav a přál plného zdaru v práci vašeho sjezdu.

Mongolská lidová revoluční strana a všechen mongolský lid se

upřímně radují z velkolepých úspěchů, jichž dosáhl bratrský čes koslovenský lid za moudrého vedení svého osvědčeného předvoje - Komunistické strany Československa – ve výstavbě socialis mu ve své zemi . Tyto úspěchy jsou výsledkem obrovského úsilí a hrdinného boje československého lidu a významně přispívají

k upevňování síly a mohutnosti celé světové socialistické sousta vy v jejím boji za vítězství světového míru , za vítězství v mírovém

hospodářském soutěžení s kapitalismem. 371

Československý lid, jenž se opírá o bratrskou pomoc Sovětského svazu a o těsnou všestrannou spolupráci s ostatními zeměmi so cialistického společenství, dosáhl historického vítězství v socialis tické přestavbě své země. Vítězství socialismu v Československu

je živým ztělesněním nesmrtelných idejí vědeckého komunismu,

názorným důkazem správnosti politiky Komunistické strany Čes koslovenska, výsledkem obětavé práce talentovaného a pracovité ho československého lidu.

XII. sjezd Komunistické strany Československa, který projed nává výhledy dalšího rozvoje socialistické společnosti, vytyčuje nyní celé straně a lidu nové grandiózní úkoly dalšího rozvoje so

cialistické společnosti a zabezpečení postupného přechodu k roz vinuté výstavbě materiálně technické základny komunismu.

V družné rodině bratrských národů zemí světové socialistické soustavy mongolský a československý lid úspěšně budují socialis mus ve svých zemích.

Zásluhou marxisticko -leninského vedení MLRS , budovatelské práce pracujících naší země a internacionální pomoci národů So větského svazu a dalších bratrských socialistických zemí se v le tech lidové vlády Mongolská lidová republika přeměnila v socia listický, zemědělskoprůmyslový stát a v jeho ekonomice plně zví tězily socialistické výrobní vztahy.

Zkušenosti MLRS, rozvoj naší země, jsou nesporným důkazem správnosti Leninova učení, že dříve zaostalé země mohou uskuteč

ňovat přechod k socialismu bezprostředně, aniž prošly kapitalis tickým stadiem vývoje. XIV. sjezd MLRS , který se konal v červenci loňského roku, zhod notil výsledky rozvoje Mongolské lidové republiky, konstatoval,

že naše země vstoupila do nové etapy svého rozvoje – do závě rečné etapy rozvinuté výstavby socialismu, a vytyčil straně a lidu grandiózní úkoly v budování materiálně technické základny so cialismu.

Mongolský lid s velkým pracovním elánem uskutečňuje nyní 3. pětiletý plán rozvoje národního hospodářství a kultury na léta 1961-1965, schválený XIV. sjezdem naší strany.

Všestranné prohloubení a upevňování přátelství a spolupráce s národy Sovětského svazu a ostatních zemí socialistického tábo - tot hlavní zdroj úspěchů a štěstí mongolského lidu. ra – -

S radostí konstatujeme, že bratrské přátelství a všestranná těs ná spolupráce mongolského a československého lidu se rok od roku rozvíjejí a prohlubují v zájmu obou našich zemí.

Dovolte, abych při této příležitosti vyjádřil Komunistické straně Československa a všemu československému lidu upřímné a co nej 372

srdečnější poděkování za vskutku bratrskou neocenitelnou pomoc našich československých přátel při socialistické výstavbě naší země. ( Potlesk. )

Soudruzi ! Bratrské přátelství a těsné styky mezi Mongolskou lidovou revoluční stranou a Komunistickou stranou Českosloven

ska mají slavnou historii a dobré tradice. Úspěchy MLRS v boji za rozvoj naší země nekapitalistickou cestou od feudalismu k socia lismu jsou nerozlučně spjaty s obrovskou pomocí, kterou naší stra ně poskytovala a poskytuje KSSS a celé mezinárodní revoluční hnutí.

Mongolská lidová revoluční strana a mongolský lid dobře znají

a pamatují soudruha Bohumíra Šmerala, slavného syna českoslo venského lidu, jednoho z významných činitelů mezinárodního děl.

nického hnutí. V těžkých dobách pro mongolský lid soudruh Bo humír Šmeral jako člen Kominterny přijížděl do Mongolské lidové

republiky a poskytoval naší straně vřelou bratrskou pomoc. Zúčast nil se VII . a IX. sjezdu MLRS , které se konaly v roce 1928 a 1934,

a prakticky pomáhal naší straně při stanovení správného politic kého a hospodářského kursu v souladu se specifickými podmínka mi naší země a v nerozlučné spojitosti s revolučním hnutím světo vé dělnické třídy .

Dnes s hrdostí konstatujeme, že těsné přátelské vztahy mezi na šimi stranami a národy se den ze dne upevňují na základě velkých

zásad marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu. Komunistická strana Československa pozorně studuje kolektiv

ní zkušenosti bratrských komunistických a dělnických stran, čer pá z těchto zkušeností podněty a tvůrčím způsobem uplatňuje v podmínkách své země marxisticko - leninské učení o rozvoji so cialistické společnosti a projevuje vysokou vyspělost při řešení

teoretických a praktických problémů socialistické výstavby. Obě naše strany a národy našich zemí důsledně bojují za všestranné

upevňování žulové jednoty a semknutosti našeho mohutného so

cialistického společenství a jednoty světového komunistického hnutí .

Mongolská lidová revoluční strana a Komunistická strana Čes

koslovenska, jakož i ostatní bratrské marxisticko - leninské strany v čele s naším všeobecně uznávaným předvojem — KSSS – vedou neochvějný a zásadní boj za čistotu velkého marxisticko-leninské. ho učení, za důsledné uskutečňování nejdůležitějších pouček a zá sad Deklarace a Prohlášení moskevských porad v roce 1957 a 1960,

proti projevům soudobého revizionismu, dogmatismu, sektářství a buržoazního nacionalismu. Albánští vedoucí vedou zuřivou po mlouvačnou kampaň proti veliké straně Lenina – KSSS a jiným 373

bratrským stranám . Naše strana rozhodně odsuzuje protimarxis tický a dobrodružný postoj nynějšího vedení Albánské strany prá ce, které svou rozbíječskou činností vážně poškozuje úsilí o upev

ňování jednoty řad mezinárodního komunistického hnutí. Považujeme za svou hlavní povinnost neochvějně upevňovat svazky internacionálního přátelství a spolupráce se všemi země mi socialistické soustavy a jejich marxisticko -leninskými strana mi. Bojovat za posílení jednoty a semknutosti mezinárodního ko munistického a dělnického hnutí, za zachování světového míru a přátelství mezi národy. Ve své aktivní mírumilovné zahraniční politice Mongolská lido

vá republika se neochvějně řídí zásadami mírového soužití a dů sledně podporuje boj Sovětského svazu a dalších socialistických zemí za zastavení zkoušek a zákaz použití jaderných zbraní, za všeobecné a úplné odzbrojení, za definitivní likvidaci hanebného kolonialismu, za skoncování s pozůstatky druhé světové války, za

uzavření mírové smlouvy s Německem a řešení otázky západního Berlína na tomto základě.

Mongolský lid zná a velmi si váží úsilí, které vláda a lid ČSSR vynakládaly a vynakládají na řešení německé otázky, jednoho z klíčových problémů zachování všeobecného míru v Evropě a na celém světě .

Americký imperialismus se spolu se svými hlavními spojenci

v agresívních blocích pokouší všude vytvářet napjaté ovzduší, pro vádí horečné zbrojení a přípravy k válce. Zvláště nebezpečné pro světový mír byly dobrodružné akce vlády USA v oblasti Karibského moře, zaměřené proti revoluční Kubě. Uskutečňujíc mírovou politiku a vědoma si vysoké odpovědnosti i mezinárodní povinnosti v boji za obranu všeobecného míru, vláda SSSR vedená soudruhem N. S. Chruščovem statečně a rozhodně

zmařila agresívní plány reakčních sil USA, díky čemuž bylo do saženo zmírnění mezinárodního napětí.

Hrdinný kubánský lid za vedení své revoluční vlády v čele se soudruhem Fidelem Castrem a za podpory a solidarity národů

socialistických zemí a mírumilovných sil na celém světě, svou houževnatou prací buduje nový, šťastný život a statečně hájí svo bodu a nezávislost své země .

To, že lidstvo bylo zbaveno hrozby termojaderné války, opět prokázalo celému světu mírumilovnost velkého Sovětského svazu

a ostatních zemí socialistického společenství, jejich nepřekona telnou sílu a rozhodnost hájit věc míru a bezpečnosti národů .

Soudruzil Dovolte mi , abych ještě jednou co nejvřeleji pozdravil 374

váš sjezd a přál vám, abyste úspěšně uskutečnili grandiózní úkoly, které budou usneseními tohoto sjezdu vytyčeny.

At žije nerozborné přátelství mongolského a československého lidu a těsné bratrské vztahy mezi MLRS a KSČI ( Potlesk .) At roste a sílí neochvějná jednota a semknutost zemí mohutného socialistického tábora a řad mezinárodního komunistického a děl .

nického hnutí!

Sláva bojovému oddílu světového komunistického hnutí, osvěd čenému předvoji československého lidu – Komunistické straně Československa ! ( Potlesk. )

Soudruzil Dovolte mi, abych vám jménem naší delegace předal jako symbol nerozborného přátelství mezi našimi bratrskými stra nami a národy, text řeči soudruha Bohumíra Šmerala na IX. sjezdu MLRS, konaném v roce 1934 v Ulánbátaru, která byla v tehdejší době vydána v mongolštině jako brožura i s fotografií soudruha B. Smerala . ( Potlesk . )

SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhovi Demčigijnu Molomžamci za jeho projev a za jeho dar . O slovo se přihlásil vedoucí delegace Komunistické

strany Německa, člen politického byra a tajemník ÚV soudruh Erich Glückauf. Prosím , aby přednesl svůj projev.

Pozdrav Komunistické strany Německa, přednesený SOUDRUHEM ERICHEM GLUCKAUFEM Milé soudružky a soudruzi !

Je mi velkou ctí a radostí, že mohu jménem ústředního výboru Komunistické strany Německa pozdravit váš sjezd a přát vašemu jednání plný úspěch . ( Potlesk. ) S velkým zájmem sledujeme vývoj ve vaší zemi a těšíme se společně s vámi z velkých úspěchů, kterých dosáhl československý lid při výstavbě socialistického společenského zřízení. Blahopře jeme vám co nejsrdečněji k těmto velkým úspěchům, neboť při

spívají k zajištění míru, blahobytu vašich národů a k dalšímu po sílení celého světového socialistického tábora.

Všechny vaše úspěchy jsou velkými zdroji síly dělnické třídy

a mírumilovných sil Spolkové republiky v jejich boji za překonání panství imperialismu a militarismu, za prosazení politiky míru, demokracie a sociálního pokroku. 375

Československá socialistická republika a Spolková republika

jsou sousedé. Nejsou však mezi nimi sousedské vztahy. Českoslo venský lid chce mír, potřebuje mír a jeho vláda činí vše možné, aby také na hranicích mezi oběma našimi státy zavládl trvalý mír. Komunistická strana Německa děkuje současně jménem mírumi lovných lidí ve Spolkové republice soudruhu Novotnému za jeho

moudrá a srdečná slova o vytvoření normálních mírových vztahů mezi Československem a Spolkovou republikou . ( Potlesk. ) Učiní me vše, aby obyvatelstvo Spolkové republiky přijalo vámi nabíze nou ruku k dorozumění. ( Potlesk. )

Také západoněmecké obyvatelstvo potřebuje a chce mír. Nemů žem však totéž říci o vládnoucích imperialisticko-militaristických kruzích, stejných kruzích, které rozpoutaly dvě světové války, a přestože 'byly poraženy, ničemu se nenaučily. Neuznávají výsled ky druhé světové války a spekulují na to, že jako úderná síla agresívního amerického imperialismu zrevidují vojenskými pro středky, politikou násilí a »síly « výsledky své porážky, že dosáh nou odvety a uskuteční svou starou agresívní politiku, především proti NDR a socialistickým zemím . Aby mohla nastoupit tuto cestu a prosadit ji také u západoně meckého obyvatelstva, zakázala Adenauerova vláda Komunistickou

stranu Německa. Německý lid a evropské národy se opět musejí přesvědčovat, že zákaz komunistické strany je těžkým atentátem proti míru. Naším největším úkolem je učinit vše a nelitovat žád ných obětí, aby v naší zemi byly spoutány zhoubné síly války, aby z německého území již nikdy nevzešla válka a nebyly přepadeny jiné národy. ( Potlesk. )

Aniž bych chtěl podceňovat velké nebezpečí a zmenšovat dobro družnost západoněmeckých militaristů, kteří lační po atomových

zbraních a připravují nejrůznější provokace, chtěl bych přece jen říci, že se zvětšily možnosti , které jim brání rozpoutat novou vál ku. Bonnská vláda se dostala do hluboké krize, která vedla zatím

k odstoupení ministra atomové války Strausse. Mluví- li se nyní o konci Adenauerovy éry, je to proto, že agresívní a revanšistická politika se ukázala jako bezvýchodná a odsouzená k nezdaru. Je to výrazem toho, že za nového poměru sil v Evropě a ve světě, jakož i existencí NDR jsou dány předpoklady ke zkrocení politiků ato mové války a že i ve Spolkové republice zrají podmínky k pro

sazení nové politiky . Ke konci Adenauerovy éry přestávají působit

politickoideologické vlivy dlouhodobé konjunktury a na obyvatel stvo doléhají stále tíživěji zbrojní náklady. Stále více lidí se začíná přesvědčovat o správnosti politiky naší strany. 376

V této situaci se KSN soustřeďuje na to, aby dělnické třídě a všem vrstvám obyvatelstva vysvětlila své názory na politiku ná rodní rozvahy. Naše strana se snaží přesvědčit obyvatelstvo, jak životu nebezpečná a bezvýhledná je politika západoněmeckých podněcovatelů války a revanšistů a že je třeba reálně hodnotit situaci a poměr sil, vzdát se přání řešit nevyřešené otázky vojen skou mocí a že je třeba přejít k politice mírového soužití. Aby byla prosazena taková politika , je třeba zabránit přijetí

všech zákonů o výjimečném stavu, bránit ještě existující demo kratická práva a svobody a zahájit politiku odzbrojení, jednání

a dorozumění. To platí zejména i pro vztahy mezi Spolkovou repu blikou a Německou demokratickou republikou.

Tyto názory uznávají za správné stále širší kruhy obyvatelstva. Naše strana vynakládá všechny své síly, aby v boji za prosazování usnesení VI . sjezdu Svazu německých odborů k otázkám demo kracie, míru a sociálních požadavků vytvořila akční jednotu, vzta hy důvěry mezi komunisty a sociálními demokraty a dospěla k širokému národnímu svazku s různými vrstvami obyvatelstva,

které nejsou ochotny nechat se dohnat dobrodružnými politiky k atomové smrti. V tomto boji je rozvinutá výstavba socialismu v NDR a důsledná, prozíravá mírová politika její vlády neocenitelnou pomocí pro mi rumilovné obyvatelstvo západního Německa . Pevné spojenectví mezi naší stranou a Jednotnou socialistickou stranou Německa

je založeno na dlouhých společných dějinách , na velkých tradicích německé dělnické třídy v boji proti imperialismu a militarismu, za mír a socialismus a má společný cíl : zajistit mír pro náš lid , zabezpečit sblížení a dorozumění obou německých států a překo náním imperialismu a militarismu dosáhnout mírového a demo kratického opětného sjednocení národa. Soudruzi a soudružky, chtěl bych zde vyjádřit náš hluboký dík za důslednou mírovou politiku vaší strany a vaší vlády vůči zá padoněmeckému obyvatelstvu , jež se projevuje také v podpoře

veškerého úsilí o uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy a o přeměnu západního Berlína ve svobodné město . Děkujeme

zvláště také za velkou solidaritu vašeho lidu s bojovníky za mir ve Spolkové republice, která se projevuje právě nyní při obhajobě legality Svazu pronásledovaných nacismem. Naše strana, všichni soudruzi , ať již v těžké ilegální práci, nebo ve vězení, čerpají ve svém boji sílu z rostoucí moci a nepřemoži telnosti socialistického tábora , z velkého příkladu, kterým je pro

celé lidstvo Sovětský svaz a jeho slavná strana budující komu 377

nismus. Naše strana oceňuje význam XX. a XXII. sjezdu KSSS , které otevřely dělnickému hnutí celého světa nové, velké perspek tivy. Vysoko třímáme odkaz Ernsta Thälmanna, který nás učil, že poměr ke Komunistické straně Sovětského svazu je zkušebním

kamenem pro každého komunistu. ( Potlesk . ) Proto důrazně odmí táme pomlouvačné výpady albánských vůdců proti KSSS – straně Lenina. Naše strana čerpá sílu ze společných prohlášení 81 ko munistických a dělnických stran. Věrnost těmto společným pro

hlášením , jejichž správnost se již tak skvěle osvědčila, je stranic kým zákonem pro všechny komunisty ve Spolkové republice. Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! ( Po tlesk . )

Ať žije jednota a semknutost světového komunistického hnutí! ( Potlesk. )

Ať žije osvědčený předvoj mezinárodního dělnického hnutí, slavná Komunistická strana Sovětského svazu ! ( Potlesk. ) At žije náš společný boj za mír, demokracii a socialismus ! (PO tlesk . )

Poselství ústředního výboru KS Německa XII. sjezdu KSČ předané SOUDRUHEM ERICHEM GLUCKAU FEM

Drazí soudruzi ! Ústřední výbor Komunistické strany Německa zasílá XII . sjezdu Komunistické strany Československa bratrské bojové pozdravy a přeje vašemu jednání plný úspěch. Blahopře

jeme vaší dělnické třídě, družstevním rolníkům, inteligenci a vše mu československému lidu k významným úspěchům při výstavbě socialismu, kterých bylo pod vedením vaší strany dosaženo. My , komunisté ve Spolkové republice, víme, jak důležitá je změ 1

na poměru sil v Evropě a ve světě , že v ČSSR zvítězil navždy lid a spěje k dovršení socialistické výstavby . Tato skutečnost, právě tak jako existence socialistického státu na německé půdě, Němec

ké demokratické republiky , svědčí o tom, že německému milita rismu a imperialismu, tomuto tradičnímu nepříteli svobody česko slovenského lidu , je s konečnou platností uzavřena cesta na Vý chod .

Příkladné úspěchy, kterých československý lid dosahuje, i dů

sledná politika Komunistické strany Československa a českoslo venské vlády , která podporuje uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy a přeměnu západního Berlína na svobodné měs

to, jakož i utvoření bezatomového pásma ve střední Evropě, jsou 378

neocenitelnou pomocí pro boj dělnické třídy a všech mírumilov ných a demokratických sil v západním Německu. My, západoně mečtí komunisté, víme také , že naléhavým požadavkem rozumu

pro německý národ a pro proletářský internacionalismus je ještě rozhodněji rozvinout boj proti revanšismu a agresívním plánům německého imperialismu namířenými proti vaší zemi. S ohledem na rostoucí sílu Sovětského svazu a celého světového socialistického tábora také v západním Německu chápe stále více lidí, že tyto plány jsou zcela beznadějné. Toto je závažnou příčinou

krachu politiky Adenauerovy vlády, která vyvolala současnou vládní krizi.

V minulých závažných týdnech také mnozí mírumilovní lidé ve Spolkové republice poznali , že jsou to právě socialistické státy, které činí vše pro zajištění míru . Tito lidé jsou vděčni Sovětskému

svazu, že svou rozumnou politikou zachránil světový mír a svobo du Kuby. Toto mimořádně zvýšilo prestiž Sovětského svazu a všech socialistických států.

Naše obě strany, Komunistická strana Československa a Komu nistická strana Německa, vidí v Komunistické straně Sovětského

svazu předvoj mezinárodního komunistického hnutí. Čím silnější a čím jednotnější je socialistický tábor, čím větší jsou hospodář. ské a kulturní úspěchy všech zemí bratrsky spojených ve světové socialistické soustavě, tím silnější jsou síly míru a pokroku v ce lém světě.

Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! Ať žije vítězství socialismu v ČSSR !

Ať žije jednota a semknutost světového komunistického hnuti ! At žije proletářský internacionalismus ! At žije osvědčený předvoj mezinárodního dělnického hnutí, slav ná Komunistická strana Sovětského svazu !

Ať žije náš společný boj za mír, demokracii a socialismus! S komunistickým pozdravem OSTREDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKE STRANY NEMECKA Max Reimann

SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Glückaufovi za jeho projev. O slovo požádal vedoucí delegace Korejské strany práce , kan

didát politického byra a náměstek předsedy rady ministrů soudruh Li Dju-jen, prosím, aby přednesl svůj projev. ( Potlesk. ) 379

Pozdrav Korejské strany práce, předneseng SOUDRUHEM LI DJU - JENEM

Soudružky a soudruzi! Dovolte mi, abych jménem ústředního výboru Korejské strany práce srdečně pozdravil váš sjezd a jeho prostřednictvím členy Komunistické strany · Československa a bratrský československý lid.

Korea a Československo jsou od sebe velmi vzdáleny, avšak ná rody obou našich zemí pevně pojí pouta marxismu-leninismu a pro letářského internacionalismu.

Národy našich zemí, semknuté ve velké rodině socialistického

tábora, se vzájemně podporují a těsně spolupracují v boji za spo lečnou velikou věc míru, socialismu a komunismu, proti našim společným nepřátelům.

Korejský lid neustále sleduje s velkou pozorností boj bratrského československého lidu za vybudování nového života. Pod vedením Komunistické strany Československa již českoslo venský lid úspěšně vyřešil úkoly přechodného období od kapita lismu k socialismu a učinil ze své země vyspělý socialistický prů myslový stát. Hrubá průmyslová výroba v Československu vzrostla v roce 1961 proti roku 1937 více než čtyřnásobně.

Ve výrobě nejdůležitějších průmyslových výrobki na jednoho obyvatele se Československo stalo jednou z nejvyspělejších zemí světa. Ještě více se upevnila materiálně technická základna země. dělství. S rozvojem hospodářství roste úroveň hmotného i kultur ního života obyvatelstva.

Českoslovenští pracující vedou energický boj na pracovní frontě, aby dále rozvinuli socialistickou společnost a připravili postupný přechod ke komunismu.

Všechny úspěchy, jichž dosáhl československý lid v budování socialismu , jsou velkým přínosem k upevnění síly socialistického

tábora, k ochraně míru a bezpečnosti na celém světě. Z celého srdce se radujeme ze všech těchto úspěchů českoslo venského lidu .

V uplynulém období dosáhl korejský lid pod vedením Korejské strany práce velkého vítězství v socialistické revoluci a budování socialismu .

Naše země , která byla historicky zaostalá a zpustošená agresí amerického imperialismu, změnila se za krátkou dobu po válce

ve vyspělý socialistický průmyslově zemědělský stát s moderním průmyslem a pevným socialistickým zemědělstvím. Roku 1961 380

vzrostla hrubá průmyslová výroba proti předválečnému roku 1949 více než sedminásobně, přičemž za jediný rok 1961 vyrobil náš průmysl mnohem více průmyslové produkce než za 10 let od roku 1946 do roku 1955. Naše zemědělská výroba již převýšila úroveň před osvobozením více než dvojnásobně. Naše zemědělství přes ne příznivé podnební podmínky dosahuje každoročně bohaté sklizně.

Houževnatý boj našeho lidu za vybudování základů pro samo statné hospodářství, v němž účinně využíváme pomoci národů

bratrských zemí, maximálně mobilizujeme vnitřní zdroje a šetříme s každým grošem, přinesl a přináší bohaté ovoce.

Při této příležitosti ještě jednou děkuji bratrskému českosloven skému lidu za hmotnou pomoc i morální podporu v době vlaste

necké osvobozenecké války proti americkému imperialismu a v letech poválečné obnovy a výstavby. Korejský lid, pevně semknutý kolem ústředního výboru strany v čele se soudruhem Kim Ir Senem, dnes ještě více utvrzuje dosa žené úspěchy a míří vpřed rychlostí okřídleného koně, aby zdárně splnil sedmiletý plán schválený IV. sjezdem naší strany.

Úspěchy našeho lidu v socialistické výstavbě mají obrovský re volucionizující vliv na jihokorejský lid, který úpí pod jhem kolo

niálního panství amerického imperialismu, a vytvářejí stále příznivější situaci pro mírové sjednocení vlasti. Soudruzi, nynější situace je velmi příznivá pro národy všech zemí bojujících za mír, demokracii, národní nezávislost a socia lismus .

Síly míru a socialismu na mezinárodním dějišti mají velkou převahu nad silami imperialismu a války. Jestliže ještě více upev

níme sílu socialistického tábora a pevně spojíme síly mezinárodní dělnické třídy , národně osvobozeneckého hnutí a mírumilovných

národů celého světa a povedeme usilovný boj , pak bude reálná možnost uhájit a upevnit mír.

Imperialisté ve snaze upevnit své otřesené pozice sledují dnes ještě bíce politiku agrese a války.

Američtí imperialisté se zuřivě pokoušejí na celém světě vy stupovat proti socialistickému táboru, rdousit národně osvoboze necký boj utlačených národů a porušovat světový mír. Ještě více upevnili agresívní vojenské síly NATO a znovu vyzbrojili západo německé revanšisty ; tím vytvářejí v srdci Evropy ohnisko války. A v Asii povzbuzují japonské militaristy a zesilují agresívní vo jenské provokace v jižní Koreji , Tchaj -wanu a jižním Vietnamu. Američtí imperialističtí agresoři , kteří okupovali jižní část naší vlasti, udělali si z jižní Koreje kolonii a vojenskou základnu a ustavičně zvedají pokřik o atomové válce. 381

Ve snaze zardousit kubánskou revoluci se američtí imperialisté

dopustili loupežné agrese a znovu tak ohrožují mír na celém světě. Spravedlivý boj hrdinného kubánského lidu na obranu svrchova nosti a revolučních vymožeností má mohutnou podporu pokroko vých národů celého světa .

Odhodlaný boj kubánského lidu proti agresi amerického impe rialismu bude dozajista korunován vítězstvím. Všechny tyto agresívní akce amerických imperialistů znovu jas

ně ukázaly pravou podstatu amerického imperialismu, pohlavára agrese a války, mezinárodního četníka a nejzavilejšího nepřítele podkopávajícího mír.

Proto musíme dnes více než kdy předtím zvyšovat bdělost a ještě aktivněji rozvíjet boj proti imperialistům , zvláště americkým. Nejdůležitější zárukou vítězství v boji za mír, národní nezávis lost a socialismus je jednota a sem kaxutost socialistického tábora

a mezinárodního komunistického hnutí. Právě proto se imperia listé a jejich revizionističtí pomahači ze všeho nejvíce obávají jednoty našich řad a všemožně se snaží ji podlomit. Je povinností všech komunistů odhodlaně bojovat proti impe

rialistům a revizionistům s vysoko vztyčeným revolučním prapo rem marxismu-leninismu a upevňovat jednotu socialistického tábora a semknutost mezinárodního komunistického hnutí.

Pro komunisty celého světa nejsou vyšší zájmy než zájmy so lidarity . Žádná socialistická země a bratrská strana se nesmějí dopouštět

žádných činů, jež by oslabovaly naši semknutost tváří v tvář im perialistům, kteří stále stupňují své agresívní a válečné pletichy.

Jak známo, vítězství Čínské revoluce po Říjnové revoluci změ nilo poměr sil na celém světě ještě příznivěji pro socialismus a stalo se velkým impulsem pro národně osvobozenecký boj utlače ných národů celého světa.

Existence Čínské lidové republiky s jejími 650 milióny obyvatel a její rostoucí síla jsou obrovským přínosem k posílení socialis tického tábora a těžkou ranou pro síly imperialismu.

Právě proto má solidarita s Komunistickou stranou Číny a s čín

ským lidem zvlášť velký význam pro růst moci jak socialistického tábora, tak i celého mezinárodního komunistického hnutí. Vystoupení některých soudruhů s jednostrannými , nesoudruž

skými výtkami vůči KS Číny a bratrskému čínskému lidu na sjez du strany jedné země, který není mezinárodní poradou bratrských stran, nemůže neoslabit naši semknutost, nemůže nezpůsobit spo lečné věci dělnické třídy celého světa velké škody. 382

I ve vztazích s kapitalistickými zeměmi, které mají odlišné spo lečenské zřízení, snaží se komunisté řešit mezinárodní sporné

otázky cestou jednání. Tím spíše se musí řešit trpělivým, vážným

a upřímným soudružským jednáním každá otázka ve vztazích mezi socialistickými zeměmi a bratrskými stranami, které jsou vy zbrojeny stejnou ideologií a bojují za společný cíl.

V semknutosti je nepřemožitelná síla světové dělnické třídy. Mu síme pozvednout prapor semknutosti ještě výše a zájmům semknu tosti podřídit vše.

Vztahy mezi socialistickými státy, mezi komunistickými a děl nickými stranami, jak bylo řečeno v Prohlášení moskevské porady z roku 1960, spočívají na zásadách naprosté rovnosti, vzájemného respektování, nevměšování do vnitřních záležitostí a vzájemné podpory. Přísné zachovávání těchto zásad umožňuje zajistit, aby jednota a semknutost všech bratrských stran byly opravdu dobrovolné a pevné.

Naše strana a náš lid vynaloží i v budoucnu, stejně jako v mi

nulosti , všechny síly na upevňování přátelství a solidarity s náro dy Sovětského svazu a jiných socialistických zemí, se všemi bra trskými stranami, přičemž se budeme neochvějně řídit marxismem leninismem a zásadami proletářského internacionalismu.

Dovolte mi, abych na závěr popřál československému lidu nové úspěchy v boji za socialismus a komunismus. ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Li Dju - jenovi. A nyní vystoupí vedoucí delegace Komunistické strany Rakous ka, člen politického byra a tajemník ústředního výboru soudruh Friedl Fürnberg. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. ) Pozdrav Komunistické strany Rakouska, přednesený

SOUDRUHEM FRIEDLEM FÜRNBERGEM

Soudruzi a soudružky! Předáváme vašemu XII. sjezdu a lidu Čes koslovenska nejsrdečnější bratrské pozdravy od vašeho jižního souseda, Rakouska. Přejeme vašemu sjezdu plný úspěch. ( Potlesk. )

Československo a Rakousko leží zeměpisně blízko sebe a měly společnou minulost. Vývoj od roku 1945 způsobil, že dnes jsou mezi našimi zeměmi velké a rostoucí rozdíly. Rakousko zůstalo 383

kapitalistickou zemí a je kapitalistickým světem všemožně podpo rováno, protože leží těsně na hranicích socialistického světa a jak imperialisté sami říkají – má být výkladní skříní kapitalismu. Výkladní skříň má oslňovat a zakrývat, že dravčí podstata impe -

rialismu se nezměnila.

V Československu budujete nový, socialistický společenský řád. Můžeme pracujícím v Rakousku poukázat na to , že přímo sousedí me se zemí, která svou hospodářskou úrovní a kulturním vývojem

odpovídala kdysi úrovni naší země, nastoupila však cestu socia lismu a vybudovala společnost zbavenou vykořisťování člověka člověkem. Můžeme ukázat na rychlý rozvoj socialistického hospo

dářství, na zvýšení kulturní úrovně lidu, na rozvoj demokracie pro všechny pracující Československa. Bylo by nesprávné, kdybychom vám chtěli zamlčet, že naši odpůrci - měštácké strany a vedení -

Sociálně demokratické strany Rakouska — se snaží připisovat ja kékoliv přechodné obtíže ve vývoji našich socialistických sousedů na vrub socialismu, ve snaze jej zdiskreditovat, a tak posilovat protikomunistické štvaní a zabránit tomu, aby náš lid byl získán pro socialismus a naši stranu.

Jsme na tomto sjezdu svědky toho, že vaše strana je si vědoma své odpovědnosti a ví, že vše, co se odehrává ve vaší zemi, působí

daleko za vaše hranice a je spojeno s bojem komunistů v kapita listických zemích. Ujišťujeme vás, soudruzi, že naše strana je si vědoma toho , že je nejen její internacionální povinností, ale také

v zájmu našeho lidu a strany vystupovat proti lžím a pomluvám , které jsou o Československu u nás šířeny, a seznamovat náš lid s úspěchy socialismu ve vaší zemi.

V době, kdy rozdíly bojových podmínek jednotlivých komunis

tických stran se stále zvětšují, je jednota našeho velkého meziná rodního hnutí o to důležitější a nutnější. Pociťujeme jako velkou škodu a brzdu našeho hnutí, že jednota je narušována tím, že vůd ci albánské strany, porušujíce zásady marxismu- leninismu, bojují

proti Komunistické straně Sovětského svazu a její správné politi ce míru a soužití. Tato politika Sovětského svazu plně odpovídá jednomyslným usnesením moskevské konference komunistických a dělnických stran. Naše strana, která si velice váží bratrské čín

ské strany a jejich velkých činů, je hluboce přesvědčena o tom, že

podpora Komunistické strany Číny poskytovaná vedení albánské strany je pro celé mezinárodní komunistické hnutí velmi škodlivá. Naše hnutí, které přerostlo rámec strnulé mezinárodní organizace, vyžaduje internacionální sebekázeň všech stran, velkých i malých. Marxismus- leninismus a tato sebekázeň jsou zásady naší jednoty. Je třeba, aby strana , která narušuje zásady jednoty našeho velké 384

ho světového hnutí, byla ostatními komunistickými stranami upo zorněna na tuto chybu.

Účast delegací komunistických a dělnických stran na sjezdech bratrských stran nemá být jen deklarativní. Není jen znamením mezinárodní solidarity před celým světem, ale má pomoci lépe po rozumět jak obecným, tak i zvláštním úkolům každé země, a tím také přispět k upevnění jednoty.

V souladu s naší společnou politikou míru a soužití bojuje naše strana, přes zásadně odlišnou společenskou strukturu obou našich zemí, za přátelství mezi národy Rakouska a Československa. Víme,

že toto přátelství je významnou součástí zajištění nezávislosti a neutrality Rakouska !

At žije Komunistická strana Československa a její XII. sjezd ! (Potlesk. )

Ať žije přátelství mezi národy Rakouska a Československa! At žije mír a socialismus ! | Potlesk .)

SOUDRUH BRUNO . KÖHLER :

Děkuji soudruhu Fürnbergovi za jeho projev. Dále promluví ve doucí delegace Vietnamské strany pracujících, člen politického byra soudruh Hoang van Hoan. Prosím , aby se ujal slova. Pozdrav Vietnamské strany pracujících , přednesený SOUDRUHEM HOANG VAN HOANEM

Drazí soudruzi, dovolte nám především, abychom jménem Viet. namské strany pracujících, vietnamské dělnické třídy a vietnam ského lidu pozdravili vás a ve vašich osobách i všechny členy bra.

trské Komunistické strany Československa, československou děl nickou třídu a bratrský československý lid. Z celého srdce přejeme vašemu sjezdu úspěch v práci. Za poslední léta jste v Československu dosáhli v budování so cialismu velkých všestranných úspěchů v průmyslu, zemědělství, v kulture i na poli sociálním . Socialismus v Československu do sáhl skvělého vítězství. Československý lid má již nyní velmi vy sokou hmotnou i kulturní úroveň . Vaše úspěchy svědčí o moudrém řízení Komunistické strany Československa, o bezvýhradné a na

prosté důvěře československého lidu ke své vůdčí straně, o jed notě a semknutosti všeho československého lidu, o jeho pracovi. 13 XII . sjezd

385

tosti a tvořivosti. Tyto úspěchy rovněž ukazují přednosti našeho nádherného zřízení - zřízení socialistického.

Upřímně vás zdravíme a vřele vám blahopřejeme k těmto vel kým úspěchům .

Nynější sjezd ' vaší strany je významnou událostí v politickém životě Komunistické strany Československa a všeho českosloven ského lidu. Sjezd vytyčí úkoly zaměřené na postup českosloven

ského socialistického státu k nové etapě, s cílem dále rozvíjet vaši socialistickou společnost a soustředovat síly k uskutečnění po stupného přechodu ke komunismu. Tento cíl má velký revoluční

význam , neboť strana »učiní vše, aby v Československu žilo ještě nynější pokolení v komunismu «, jak řekl soudruh Antonín No votný.

Jsme pevně přesvědčeni, že bratrský československý lid s jeho slavnými revolučními tradicemi pod moudrým vedením Komunis tické strany Československa dojista vynaloží všechny síly, aby tyto úkoly úspěšně splnil.

Náš vietnamský lid s velkou radostí sledoval a sleduje vaše úspě

chy, věří ve vaše budoucí vítězství a vždy považuje vaše úspěchy a vítězství za své vlastní úspěchy a vítězství za úspěchy a vítězství celého socialistického tábora, všech mírumilovných sil celého světa .

Dovolte mi, soudruzi, abych vám nyní přečetl pozdrav ústřední

ho výboru naší strany XII . sjezdu Komunistické strany Českoslo venska :

Drazí soudruzi, dovolte nám, abychom XII . sjezdu Komunistické strany Československa vyřídili nejsrdečnější pozdravy od všech

členů Vietnamské strany pracujících , od vietnamské dělnické tří dy a vietnamských pracujících .

Pod nepřemožitelným praporem marxismu -leninismu řídila Ko munistická strana Československa československou dělnickou tří du a pracující v dlouhotrvajícím , těžkém, ale přitom velmi slav ném revolučním boji. Komunistická strana Československa využila

vítězství Sovětské armády nad německým fašismem v druhé svě tové válce, aby vedla národní a demokratickou revoluci v zemi k vítězství. Pod moudrým vedením Komunistické strany Českoslo venska a jejího ústředního výboru v čele se soudruhem Antonínem

Novotným buduje československý lid s nezištnou pomocí velkého Sovětského svazu a ostatnich bratrských socialistických zemí úspěšně socialismus v Československu, přetváří svou zemi v jednu z nejpokrokovějších zemí světa a stále větším přínosem přispívá k upevňování síly socialistického tábora , ke společnému boji za mir, národní nezávislost, demokracii a socialismus. 386

Nynější váš sjezd nastíní úkoly rozvoje národního hospodářství a kultury, abyste kráčeli cestou budování komunismu; otevře čes koslovenskému lidu nádhernou budoucnost, z níž se budou společ ně s vámi radovat národy bratrských socialistických zemí a pra cující celého světa.

Vietnamská strana pracujících, vietnamská dělnická třída a vše chen vietnamský lid má velkou radost z obrovských úspěchů, jichž dosáhl bratrský československý lid ; tyto úspěchy jsou nám zdro jem bohaté inspirace v boji za vybudování mírumilovného, jednot ného , nezávislého, demokratického a kvetoucího vietnamského státu.

Při této příležitosti vyslovujeme upřímnou vděčnost Komunistic ké straně Československa a bratrskému československému lidu za

všemožnou podporu a pomoc při budování socialismu v severním Vietnamu a v boji za mírové sjednocení naší země. Jsme pevně přesvědčeni, že tento sjezd vaší strany zahájí novou

etapu rozvoje vaší země a přinese budování komunismu nová vel. ká vítězství.

Dovolte nám, abychom vašemu sjezdu přáli úspěch v práci. Ať žije Komunistická strana Československa! Ať žije nerozborné přátelství mezi oběma stranami a národy, obou zemí - Vietnamu a Ceskoslovenska!

Ať žije jednota a semknutost socialistického tábora, jehož cen trem je Sovětský svaz! Ať žije marxismus - leninismus! Za OV Vietnamské strany pracujících ( Potlesk. )

PREDSEDA OV HO CI MIN

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Hoang van Hoanovi za jeho projev.

O slovo požádal delegát Brazilské komunistické strany soudruh Moises Vinhas. Prosím , aby přednesl svůj projev.

Pozdrav Brazilské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM MOISESEM VINHASEM Soudruzi !

Zdravím všechny delegáty a účastníky XII . sjezdu Komunistické strany Československa. Jménem brazilských komunistů děkuji ústřednímu výboru Komunistické strany Československa za příle 387

1

žitost, zúčastnit se bratrsky prací tohoto sjezdu. Blahopřejeme československým komunistům, jejich hrdinné dělnické třídě a vše mu lidu ke skvělým výsledkům jejich státu, který vzápětí po So větském svazu překračuje práh beztřídní společnosti a zahájí vý. stavbu komunismu. Hned na začátku musím zdůraznit shodnost našich názorů na

mezinárodní situaci a o správné mírové politice socialistického

tábora v čele se sļavným Sovětským svazem, jak byla vyjádřena ve vašem referátu .

Kubánská revoluce, jak sami víte, měla mimořádný ohlas a hlu boký vliv v brazilských lidových masách a podnítila je v jejich boji za národní osvobození. Právě to je Achillova pata severoamerického imperialismu. V po

sledních měsících před vypuknutím krize v karibské oblasti vyhla šoval tisk ovládaný americkými monopoly nadcházející ozbroje nou invazi na Kubu jako hotovou věc. Když krize propukla, sna žili se imperialisté agresi uspíšit. Považovali se za schopné

uvrhnout kubánský lid do záhuby a rozpoutat termojadernou vál ku . Náš lid se tomu staví na odpor. Přejeme si, aby kubánská revo luce vzkvétala, aby zvítězila politika mírového soužití, vzájemného respektování mezi národy a sebeurčení. Pevný postoj kubánského lidu v čele s jeho neporazitelným vůd cem Fidelem Castrem vyvolal v lidových masách projevy solida

rity a akce na podporu pěti bodů předložených kubánskou vládou. Masy vřele uvítaly rychlou akci Sovětského svazu na ochranu Ku

by , která zabránila výbuchu jaderné války . Díky této akci musel president Kennedy veřejně prohlásit, že Spojené státy ani žádný

jiný stát západní polokoule nenapadnou Kubu. Ve dnech říjnové krize vydali brazilští komunisté veřejné po selství podepsané soudruhem Luisem Carlosem Prestesem, v němž se pravi :

»Řešení navržené Sovětským svazem a nyní prakticky uskuteč ňované odpovídá nejvyšším zájmům lidstva, protože zachraňuje mír a zároveň otevírá kubánskému lidu perspektivu nové, mnohem

příznivější situace, kdy , zbaven ustavičného nebezpečí agrese , mů. že věnovat všechny své síly výstavbě nové, socialistické společno sti v zájmu svých synů bez jakéhokoliv vměšování. Postup Sovět ského svazu tedy je v souhlasu s přáním všech národů , nebot jim pomáhá v jejich boji za mír, za nezávislost, za demokracii a socia lismus . «

Situace však ještě vyžaduje bdělost a zintenzivnění masových akcí za mír a sebeurčení kubánského lidu .

My, brazilští komunisté, pevně podporujeme pozitivní postoj 388

brazilské vlády ve prospěch sebeurčení kubánského lidu a žádáme ještě větší důslednost v zachování této zásady. Kuba je nedotknu telná ! ( Potlesk. )

Soudruzi! Již u příležitosti pamětihodného XXII. sjezdu Komu nistické strany Sovětského svazu odsoudili brazilští komunisté jed

nání vedoucích představitelů Albánské strany práce, kteří poru šili deklarace komunistických a dělnických stran z roku 1957 a 1960. Pozdější skutečnosti dokázaly, že tehdejší stanovisko bra zilských komunistů bylo správné. Dnes více než kdy jindy je třeba, aby se strany, které tyto deklarace podepsaly, vzájemně respek tovaly a aby byla mezi nimi shoda.

A nyní přečtu poselství brazilských komunistů XII. sjezdu Ko munistické strany Československa: V přesvědčení, že tlumočíme city brazilské dělnické třídy a vše

ho brazilského lidu, zasíláme delegátům vašeho XII. sjezdu a jeho prostřednictvím celé vaší straně a československému lidu nejvře lejší pozdravy.

Se živým zájmem sledujeme pokroky vašeho lidu na cestě vý. stavby socialismu a činnost vaší strany, z jejíchž úspěchů se velice radujeme. Známe vaše úsilí o vybudování pokročilé socialistické společnosti v Československu a blahopřejeme vám k úspěchům, kterých jste už na tomto poli jak v hospodářství, tak i v kultuře dosáhli.

Brazilští pracující a lid' bojující za národní osvobození z imperia listického nadvládí a toužící po míru, demokracii a sociálním po

kroku, budou se živým zájmem sledovat práci vašeho sjezdu, jehož rezoluce jak jsme přesvědčeni - budou dalším významným příspěvkem k posílení světové socialistické soustavy, jednoty ná

rodů budujících socialismus, a světové jednoty pracujících. Přejeme vám, drazí soudruzi, mnoho zdaru v práci vašeho sjezdu

a nové velké úspěchy ve vaší činnosti zaměřené ku prospěchu vel ké věci míru, demokracie a socialismu, neporazitelné věci marxis mu-leninismu .

Jménem komunistů celé Brazílie LUIS CARLOS PRESTES

Potlesk .)

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Vinhasovi za jeho projev a pozdravy .

Dále promluví vedoucí delegace Komunistické strany Finska, člen politického byra , soudruh Lars Leevi Junttila. Uděluji mu slo VO . ( Potlesk . ) 389

Pozdrav Komunistické strany Finska, přednesený SOUDRUHEM LARSEM LEEVI JUNTTILOU Drazí soudruzi, jménem Komunistické strany Finska a jejího ústředního výboru přináším soudružské, srdečné pozdravy vašemu sjezdu, vaší komunistické straně a lidu Československé socialis tické republiky. Pracující Finska sledují s velkým zájmem jeho úspěšnou práci při budování socialismu a přejí mu co největší zdar.

Velké výsledky vaší budovatelské práce jsou dokladem toho, že cesta, kterou jste zvolili a kterou kráčíte pod vedením vaší ko

munistické strany, odpovídá zájmům vašeho lidu. Byly časy kdy se v naší zemi mnoho hovořilo ó » česko slovenské cestě« . Tato cesta byla mnoho let předmětem posměchu a pomluv ze strany těch, kteří před našimi dělníky a rolníky chtě li zatajit, o jakou a čí cestu jde. Teď již delší dobu tyto živly o »československé cestě« nehovoří. Mičí, protože kdyby o ní ho vořili dřívějším způsobem, zůstali by osamoceni, a kdyby řekli před deseti roky

pravdu o dnešní cestě Československa, o té cestě, která na tomto sjezdu bude vytyčena na dlouhou dobu vpřed, pak nemůže být po chyb o tom, že by si finský dělník i drobný zemědělec řekli : »Necht je tato cesta i naší cestou do budoucnostika V naší zemi se v současné době rozvíjí masové hnutí dělnictva

za obnovení kolektivních smluv. Dělníci se důrazněji a jednotněji než v dřívějších letech dožadují zvýšení mezd a zlepšení pracov ních podmínek.

My teď připravujeme XIII. sjezd naší strany. Připravujeme jej ve znamení široké stranické diskuse o obraně a rozšíření demo

kracie v naší zemi. Mobilizace širokých vrstev našeho lidu do boje za vyřešení těchto otázek je důležitá zejména proto, že v posled ní době reakce v naší zemi silně zvýšila svou činnost. Každý úspěch, jehož dosáhl Sovětský svaz a socialistické země, a každý krok učiněný těmito zeměmi na obranu míru vyvolává u naší reakce zoufalou snahu najít nové prostředky k zastavení vývoje. I když do naší země proniká nejrůznějšími kanály impe

rialistická propaganda a snaží se zmást náš lid , nepodařilo se jí v krizi, která v uplynulých týdnech ohrozila celé lidstvo, před li dem skrýt, že krize byla vyřešena jen díky Sovětskému svazu a

předsedovi jeho vlády soudruhu Chruščovovi. Svou neochvějnou mí rovou politikou získal Sovětský svaz i v naší zemi mnoho dalších přátel. Řešení krize jasně ukázalo , kdo jsou podněcovatelé války

a kdo jsou skuteční obránci míru. Události uplynulých týdnů sou časně ukázaly, jaký význam má důsledné uplatňování zásad mi 390

rového soužití pro lid všech zemí. Vždyt není jiné volby než mezi mírovým soužitím a ničivou válkou .

U nás ve Finsku, kde jsme z vlastní zkušenosti poznali, jaký užitek přináší mírové soužití pracujícím - a jak se zdá, neškodí toto ani kapitalistům - je jeho význam všeobecně uznáván. V ne .

dávných dnech byla v Helsinkách podepsána smlouva o výměně zboží mezi Sovětským svazem a Finskem na příští rok. Objem výměny zboží bude ve srovnání s letošním rokem o 4,5 % vyšší. Rozvoj přátelských vztahů mezi naší zemí a Sovětským svazem, vycházejících ze zásad mírového soužití, plně odpovídá idejím a politice naší strany a my děláme vše, co je v našich silách, aby chom je prohloubili. Široké masy lidu správně vidí zásadní rysy politiky socialistic kých zemí a jejich touhu po míru a přesvědčují se o tom, že roz pory lze řešit bez použití zbraní. Zvláště pro naši zemi je toto ce

m poznatkem. Setba nenávisti k našemu socialistickému sou

sedu, kterou reakce po celá desetiletí zasévala mezi náš lid , je

vytrhávána i s kořeny. Politika mírového soužití je zároveň vý znamným krokem k odstranění předsudků vůči socialismu sa mému.

Soudruzi, na základě našich vlastních kladných zkušeností mů žeme říci, že mírové soužití je cestou míru a přátelství, cestou,

která odpovídá nejhlubším tužbám a úsilí všech lidí, všech národů. Jménem naší strany tlumočím přání plného zdaru práci vašeho sjezdu. ( Potlesk .) SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Junttilovi . O slovo požádal delegát Portugalské komunistické strany , generální tajemník strany soudruh Alvaro Cuñhal.

Pozdrav Portugalské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM ALVAREM CUNHALEM

Drazí soudruzi! Dovolte, abych předal XII . sjezdu Komunistické strany Československa nejvřelejší pozdravy ústředního výboru Portugalské komunistické strany, ode všech členů strany, od pra cujících Portugalska. / Potlesk .)

Tento sjezd staví lid Československa před novou etapu rozvoje socialistické společnosti, ve které se vytvoří materiální podmínky

nutné pro přechod k výstavbě komunismu. Velké úspěchy socia 391

listického Československa v oblasti ekonomiky , techniky, kultury,

životní úrovně lidu a socialistické demokracie nás přesvědčují o tom , že československý lid, vedený svou slavnou komunistickou stranou, splní s úspěchem úkoly, které tento sjezd stanoví. Uspěchy výstavby socialismu v Československu vytvářejí jak blahobyt lidu Československa, tak jsou i mocným příspěvkem k upevnění socialistického tábora jako celku a napomáhají k roz šíření vlivu marxismu - leninismu i k obraně světového míru. Soudruzil Obrana míru je dnes hlavním úkolem všech komunis

tických a dělnických stran. Uchování míru je přáním celého po krokového lidstva. Mír musí být hájen a může být uhájen s úspě chem.

Socialistická soustava se stala rozhodujícím činitelem světového vývoje. Spolu s postupnou a nezadržitelnou změnou poměru sil ve prospěch socialismu vzrůstá každým dnem možnost vyhnout se katastrofě termojaderné války.

Tato možnost neznamená , že mír může být s úspěchem hájen bez vytrvalého boje. Imperialismus je oslaben , avšak stále má dobře nabroušené zuby. K překažení agresívních plánů imperia

listů Spojených států a jejich přisluhovačů je nezbytná intenzívní činnost dělnické třídy všech zemí a jednota všech mírumilovných sil. Je nutné, aby země socialistického tábora, které jsou stále více vzájemně spojené a semknuté kolem Sovětského svazu a jsou stále Více bratrsky spojeny se zeměmi osvobozujícími se od imperia listického jha, neúnavně pokračovaly v leninské politice mírového soužití.

V nedávné krizi , vyprovokované agresívními plány Spojených států proti hrdinnému lidu Kuby, ukázala se znovu správnost po

litiky mírového soužití, správnost zahraniční politiky Sovětského svazu. Opět se ukázala možnost zachránit mír a současně bránit jednotu tábora socialismu, svobodu a nezávislost národů. Budouc nost ještě jasněji potvrdi správnost této politiky. Moudrost, to nejsou nabubřelá a nezodpovědná slova, kterých užívá dogmatické a dobrodružné vedení Albánské strany práce,

jemuž se, bohužel, dostává povzbuzení a podpory od čínských sou druhů, podpory, která nejen nehájí zájmy mezinárodního komu nistického hnutí, ale je v rozporu s přijatými usneseními konfe rence komunistických a dělnických stran z roku 1957 a 1960, po depsanými též Komunistickou stranou Číny. Mírové soužití vyžadovalo a bude vyžadovat jednání jako pro středku k řešení rozporů, bude vyžadovat politickou bystrost a

rychlost rozhodnutí, abychom nesedli na lep provokacím impe 392

rialistů . Bude vyžadovat schopnost dokázat, když to bude nutné,

uzavírat kompromisy ve prospěch věci socialismu. To je moudrost leninské politiky . To je politika , která vytváří příznivé předpo klady k vítězství komunismu ve světovém měřítku. Nechceme vy. budovat komunismus na troskách zanechaných termojadernou válkou. Chceme a můžeme vybudovat komunismus ve světě bez světového konfliktu.

Soudruzi ! Naše strana tím, že fakticky žije v nejhluší llegalitě již 36 roků, má dobré důvody, aby spravedlivě ohodnotila vaše úspěchy a vítězství.

V Portugalsku ve skutečnosti existuje již 36 let fašistická dikta tura, která odsuzuje pracující k nejstrašnější bídě, odpírá lidu ty nejzákladnější svobody a soustavně a nemilosrdně terorizuje de mokratické síly.

Portugalsko, ačkoliv je závislou zemí ovládanou imperialisty ,

zároveň ovládá rozsáhlé kolonie od Angoly, Mosambiku, přes Kap verdské ostrovy a ostrov Sao Tomas na africkém pobřeží až po

Macao a Timer na Dálném východě. Tím, že bojujeme za nezávis lost naší vlasti , plníme současně naši internacionální povinnost -

pomáhat podle svých sil národům portugalských kolonií v boji za vydobytí jejich vlastní nezávislosti.

Boj portugalského lidu a boj národů portugalských kolonií je namířen proti témuž nepříteli. ( Potlesk. ) Rozvoj portugalského demokratického hnutí, které mělo velký význam ve velkých masových politických akcích v prvé polovině

tohoto roku, a rozvoj boje lidu portugalských kolonií staví vládu Salazara před neřešitelné těžkosti , které nevyhnutelně povedou k jeho porážce.

Základní akční linií Portugalské komunistické strany je jednota demokratických a vlasteneckých sil s cílem svrhnout fašistickou diktaturu a nastolit v Portugalsku demokracii .

Posíleni a podněcováni historickými vítězstvími světové socia listické soustavy, věrni závěrům komunistických a dělnických stran z porad v roce 1957 a 1960, inspirováni zkušenostmi a pří klady z celého mezinárodního komunistického hnutí, ideologicky obohaceni zářivým programem Komunistické strany Sovětského svazu, ruku v ruce s bratrskými stranami, jejichž jednota kolem

Komunistické strany Sovětského svazu je nezbytná pro vítězství naší věci , my, portugalští komunisté, nebudeme šetřit sil ani oběti v zájmu nastolení demokracie v Portugalsku. Tento boj tvoří ne dilnou část našeho boje za socialismus. Není daleko den, kdy náš mučený národ vydobude také svou svobodu. ( Potlesk . ) 393

At žije lid Československa, který svou tvůrčí prací kráčí pevným krokem ke komunismul

Ať žije Komunistická strana Československa, vůdkyně a inspi rátorka vítězství lidu Československal Ať žije jednota světového komunistického hnuti! Ať žije marxismus -leninismus!

Ať žije mir ! Ať žije komunismus ! ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Cuñhalovi. Jako další vystoupí delegát Komu nistické strany Argentiny, člen ústředního výboru, soudruh Fran cisco Monaco. Prosím , aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Argentiny, přednesený SOUDRUHEM FRANCISCEM MONACEM

Drazí soudruzil Jménem ústředního výboru své strany, všech

komunistů a jménem pracujícího lidu Argentiny dovoluji si vy jádřit bratrské a vřelé pozdravy delegátům XII. sjezdu KSČ a je jímu ústřednímu výboru, jakož i všem zde přítomným delegátům bratrských stran.

Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím pozdravil všechen pra cující lid, dělníky, družstevníky a rolníky, vědce, pracovníky kultury a umění, kteří vynakládají hrdinné úsilí pro rozvoj Československé socialistické republiky.

Soudruzil s velikou pozorností jsme zde sledovali zprávu ústřed ního výboru a příspěvky delegátů. Vyslechli jsme bilanci mimo řádně úspěšné výstavby socialismu jak v městě, tak i na venkově.

Váš XII . sjezd vytyčuje krásnou perspektivu, v níž všechny síly přispějí k dalšímu rozvoji vaší socialistické společnosti a připraví

podmínky pro přechod ke komunistické společnosti. Jsme přesvědčeni, že pod moudrým vedením vašeho ústředního výboru, neúnavně bojujícího za velikou věc marxismu-leninismu,

českoslovenští pracující úspěšně splní velkolepé úkoly, které vy tyčí váš XII . sjezd . Váš boj má nesmírný význam též pro jiné národy , například argentinský, pro národy, které bojují za své národní a sociální osvobození , za skutečnou demokracii a za mír.

Drazí soudruzi ! Správnost teorie mírového soužití byla znovu potvrzena v současné době, kdy bylo imperialismu znemožněno 394

uvrhnout svět do války. Viděli jsme to při hanebné blokádě vyhlá šené severoamerickou vládou proti kubánskému lidu. Naše delegace proto v otázce karibské krize vřele podporuje

konkrétní a velkorysý projev solidarity Sovětského svazu , jeho

neochvějné a moudré úsilí bránit posvátnou věc míru, které za chránilo svět před vypuknutím strašlivé termojaderné války a Kubu před záhubou ve zkrvavených spárech amerických imperia listů. Musíme se velmi vážně zamyslit nad okolností, že někteří, kteří si říkají marxisté-leninisté, pochybují o moudré a rozvážné politice Sovětského svazu .

Odvrácení války a záchrana míru a kubánské revoluce závisí nejen na existujících dohodách, ale především na tom, jak bdělé budou síly míru a solidarity s Kubou a jak budou zvyšovat svou bojovou aktivitu.

Drazí soudruzil Argentina je příkladem toho, jak země může být

uvržena do hospodářské, politické, sociální a vojenské krize vinou špatné politiky vládnoucích reakčních a proimperialistických kruhů, které představují zájmy latifundistů , velkofinančníků a za hraničních monopolů proti zájmům velké většiny lidu a národa. Usilovný boj národa ve volbách 18. března byl vítězný. Ortel mas, vyřčený nad Frondizim , však zůstal utajen. Jeho vláda sice padla, protože Frondizi byl shledán neschopným brzdit dále boj lidu. Navíc se rozpadly vlády v provinciích, Národní shromáždění bylo rozpuštěno, byly zrušeny poslední zbytky svobody shromaž ďování, slova a tisku, byla zakázána činnost komunistické strany, perónistů aj . a navíc byl vydán dekret, podle něhož se každá pro pagace komunistické ideologie trestá vězením od 3 měsíců do 10 let.

V hospodářské oblasti vehnaly protinárodní síly argentinský národ do nejstrašlivější krize za poslední dobu. Masová nezaměst nanost a hlad vnikly do příbytků dělnických rodin ve městě i na venkově. Tisíce středních rolníků a velká část malých a středních průmyslových a obchodních podniků upadají, zatímco miliónové zisky boháčů stoupají.

Na základě této politické a hospodářské situace se rozrůstá boj a sílí bojovnost dělnické třídy a lidu, rozvíjí se jednota dělnických,

demokratických a lidových sil. To vše dohání reakci a imperia lismus k hysterické zuřivosti. Velké a dílčí stávky a obsazování továren byly a jsou v Argen

tině na denním pořádku. V poslední době zmobilizovaly dvě velké generální stávky tři a půl miliónu a pět miliónů dělníků a zaměst nanců, kteří vyšli do ulic nejen s hospodářskými a sociálními 395

požadavky, ale požadovali také hluboké změny v hospodářském a politickém životě země.

Manifestace žen proti drahotě a mobilizace rolníků, kteří do

konce obsazovali půdu, boje studentů a celého národa za osvobo zení stovek politických vězňů, za demokracii a za mír vyvrcholily v minulých dnech demonstracemi solidarity s hrdinnou revoluční Kubou. Drazí soudruzi !

Ústřední výbor Komunistické strany Argentiny se ve své každo denní činnosti řídí poučením z XX. a XXII . sjezdu KSSS , prohlá

šeními moskevských porad z let 1957 a 1960 a velkolepým progra mem výstavby komunismu, které obohatily nesmrtelnou teorii marxismu-leninismu a jsou velkou pomocí pro celé světové revo luční hnutí.

Naše strana, věrna těmto poučením, přísně odsuzuje rozbíječ skou a pomlouvačnou činnost Albánské strany práce , která svou

dobrodružnou politikou 'žene vodu na mlýn třídního nepřítele. Z této tribuny prohlašujeme, že nás velmi vážně znepokojila

pozice Čínské komunistické strany, a domníváme se, že některé z jejích činů povzbuzují ty , kteří pracují proti zájmům proletář ského internacionalismu. ( Potlesk. ) Argentinská komunistická strana, která 6. ledna příštího roku oslaví 45. výročí svého založení, přispívala od svého zrodu ze všech sil k jednotě a semknutosti dělnického a komunistického hnutí v mezinárodním měřítku a bude tak činit tím více dnes. Bude bo

jovat proti všem , kdo porušují rezoluce přijaté všemi komunistic kými a dělnickými stranami světa – jako jsou moskevské dekla race a program výstavby komunismu - a současně uznává slavný Sovětský svaz jako vlast mezinárodního komunismu.

Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! At žije nerozborná jednota komunistických a dělnických stran na celém světě !

Ať žije Sovětský svaz , praporečník boje za mír, socialismus a komunismus !

Ať žije bratrské přátelství argentinského a československého lidu !

At žije nesmrtelné učení marxismu-leninismu. (Potlesk. )

396

SOUDRUH BRUNO KOHLER : Děkuji soudruhu Monacovi.

A nyní promluví delegát Komunistické strany Belgie, člen poa

litického byra a tajemník ústředního výboru soudruh René Bee len.

Uděluji mu slovo.

Pozdrav Komunistické strany Belgie, předneseny SOUDRUHEM RENÉ BEELENEM

Drazí soudruzi, tlumočíme vám bratrské pozdravy Komunistic

ké strany Belgie. Přejeme vám mnoho úspěchů v plnění usnesení vašeho sjezdu.

Vás i nás znepokojuje hrozba války. Nebylo by tomu tak, kdyby hnutí lidu v imperialistických zemích bylo již tak silné, aby do

kázalo ochromit kapitalistické velkomonopoly , které tyto země ovládají. Tak daleko však ještě nejsme. Naše dělnické a demokra tické hnutí se rozvinulo, ale přesto není ještě schopno paraly. zovat útočné, kolonialistické snahy velkomonopolů v naší zemi. Přesto vás můžeme na základě našich zkušeností ujistit, že kaž dým dnem míru vzrůstá počet čestných lidí, kteří se zapojují do boje proti válce a nepovažují ji už za nevyhnutelnou.

Na základě našich zkušeností vás můžeme dále ujistit, že každý další den v míru , jehož bylo využito k zlepšení životních podmí nek národů, které zahájily výstavbu komunistické společnosti ,

umožňuje rozvíjet třídní boj, vedený dělníky a demokraty v ka pitalistických zemích. A tak každý tento den v míru zvětšuje mož nost, že si národy vynutí odzbrojení sil agrese a útlaku. A každy tento den v míru, v němž se zostřuje kých zemích, vyvolává rozpory , jichž využít k ochromení imperialistických nout svět do sebevraždy . Tyto kruhy svobodě a pokroku je pro ně osudná.

třídní boj v imperialistic mohou marxisté - leninovci kruhů , neváhajících vtáh vědí, že cesta národů ke

Vzhledem k těmto podstatným příčinám, které jsem stručně vy. ložil, velmi oceňujeme vaše rozhodnutí i nadále podporovat rozo vážnou mírovou politiku Sovětského svazu , jejíž správnost se opět projevila v bitvě za zachování míru a nezávislosti socialistické

Kuby. Naše strana stejně jako vaše odsuzuje postoj těch , kdož nechápou – jako vedení Albánské strany práce - že imperialis. -

tičtí provokatéři spekulují s dogmatismem a z něho vyplývající dobrodružnou politikou, aby izolovali mezinárodní komunistické 397

hnutí a uskutečnili své plány agrese a útlaku . Rovněž velmi oce ňovala vaše usnesení , jež se týkají vašich vnitřních problémů, ne bot rovněž přispějí k upevnění mírového soužití a k úspěchu naší společné věci.

Drazí soudruzi, Belgie je malá země. Její semknutý proleta riát už koncem minulého století kapitalisty velmi znepokojoval. Netrpíme komplexem malosti. Vidíme jasně nové skutečnosti a možnosti úspěchu pro věc míru a socialismu a chceme ještě účin něji zasahovat do boje za odzbrojení, které bude zárukou míro vého soužití a usnadní naši cestu k socialismu. Naše Komunistická strana Belgie, která se rozhodně postavila za usnesení porady představitelů 81 komunistických a dělnických

stran, dosáhla v boji za sjednocení mírových a pokrokových sil své země velkých úspěchů a bude mít úspěchy ještě významnější. Věříte v sílu států socialistické soustavy

a skutečnost vám

dala za pravdu. Věříte v sílu osvobozeneckého hnutí národů po tlačených kolonizátory - a skutečnost, zejména nedávná vítěz

ství lidu Alžírska a Kuby, vám dala za pravdu. Pokračujte v cestě vytyčené XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. Není daleka chvíle, kdy dělnické hnutí v na šich zemích uspokojí i ty nejnetrpělivější.

At žije XII. sjezd Komunistické strany Československa, který přibližuje vítězství naší společné a ušlechtilé věci. ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Beelenovi. A nyní vystoupí delegát Komunis tické strany Japonska, člen předsedníctva a tajemník ústředního výboru soudruh Satomi Hakamada. Prosím, aby se ujal slova. Pozdrav Komunistické strany Japonska, přednesený SOUDRUHEM SATOMI HAKAMADOU

Drazí soudruzil Mám nesmírnou radost, že se mohu zúčastnit

práce vašeho sjezdu a poprvé zastupovat Komunistickou stranu Japonska na sjezdu slavné Komunistické strany Československa. Dovolte mi, abych předal nejupřímnější soudružský pozdrav XII. sjezdu vaší strany a jeho prostřednictvím všemu českoslo

venskému lidu od ústředního výboru Komunistické strany Japon ska a od všech japonských komunistů.

Československý lid, který má slavné revoluční tradice, pod 398

moudrým vedením hrdinné Komunistické strany Československa

vyhnal v květnu 1945 hitlerovské fašistické okupanty a s nimi spojené zrádce a reakcionáře a nastolil lidově demokratickou moc ; potom v únoru 1948 rozdrtil kontrarevoluční spiknutí bur

žoazie a plně odstranil všechny překážky na cestě Českosloven ska k socialismu. Československý lid postupně úspěšně plnil plá . ny socialistické výstavby, likvidoval vykořisťovatelské třídy jak ve městě, tak i na vesnici, a nyní se vaše země oprávněně na

zývá Československá socialistická republika. Dosáhli jste význam ných úspěchů i v rozvoji socialistické demokracie, při upevňování

morálně politické jednoty lidu a v rozvoji socialistické kultu ry. Váš nynější sjezd vytyčil hlavní úkoly dalšího rozvoje hos podářství země na období do roku 1970, aby byl postupně při.

praven přechod ke komunistické výstavbě. To je bezesporu vý. znamné vítězství velkého učení marxismu- leninismu.

Nyní pokračuje mohutný rozvoj světové socialistické soustavy. Neustále pokračuje boj národů za mir, národní osvobození, de mokracii a socialismus. To všechno ve značné míře inspiruje ja

ponský lid, který zatím těžce bojuje. Avšak řada agresívních činů amerického imperialismu v jiho východní Asii a jeho nedávné drzé vojenské provokace proti Kubě ukázaly, že imperialismus v poslední době ještě aktivněji provádí politiku agrese a války.

Soudruzi a soudružky , japonský lid a Komunistická strana Ja. ponska neustále bojují proti kruté nadvládě amerického impe. rialismu a zrádcovského monopolistického kapitálu Japonska, za národní nezávislost, demokracii , mír a zvýšení životní úrovně lidu .

Komunistická strana Japonska přijala loňského roku na svém VIII. sjezdu historický program směřující ke svržení nadvlády

amerického imperialismu a japonského monopolistického kapi tálu, k uskutečnění demokratické revoluce lidu. Na základě toho to programu řídí naše strana boj všech vrstev lidu a především dělnické třídy v různých oblastech.

Dnes je japonský ostrov Okinawa zcela okupován Spojenými státy, na ostatním území Japonska bylo vytvořeno více než 200 amerických základen, v Japonsku rozmístěná americká vojska čí.

tají několik desítek tisíc osob a vlastní japonská armáda má více než 200 000 mužů a je pod velením amerických vojenských po

radců. Japonsko se rovněž dostalo do hospodářské závislosti na USA v oblasti financí, obchodu, techniky atd. Japonské zrádcov. ské reakční síly v čele s monopolistickým kapitálem, který je 399

mladším spojencem amerického imperialismu a je na něm závislý, obrozují militarismus. Spolu s americkým imperialismem ohro žují mír v Asii . Avšak boj japonského lidu za národní nezávislost, za mír a de mokracii se neustále rozvíjí přes všechny úklady a útoky americ

ko-japonských reakčních sil a jejich agentů. Od loňského roku se již třikrát pokusili propašovat v parlamentě fašistický represív ní zákon »O odvrácení politického násilí« . Jejich úmysly však

byly zmařeny úsilím sjednocené fronty demokratických sil včetně komunistické a socialistické strany Japonska.

V poslední době přes sabotáž pravicových sociálních demokra tů se po celé zemi rozvíjely mohutné demonstrace proti americ

kým vojenským základnám . Jedním z příkladů je demonstrace 21. října, kdy více než 100 000 osob žádajících evakuaci základen ob klíčilo americkou válečnou základnu Yokota nedaleko Tokia.

Dnes všechny demokratické síly země vystupují za široké sjed nocení, bojují za zmaření japonsko-jihokorejských jednání, která se uskutečňují na příkaz amerických imperialistů mezi zrádcov skými reakčními silami Japonska a jihokorejskou fašistickou loutkovou vládou a jejichž cílem je vytvoření vojenského svazku v severovýchodní Asii. Všechny demokratické síly Japonska rov něž uskutečňují široké sjednocovací akce proti hanebným vojen ským provokacím amerického imperialismu vůči Kubě, na podpo ru 5 zásad kubánského ministerského předsedy Fidela Castra. Američtí imperialisté a reakční síly Japonska ve snaze podko pat sjednocovací akce demokratických sil pokračují ve svých

úkladech, rozbíječství a represáliích . Pravicoví sociální demo kraté spolu s protistranickými revizionistickými elementy , které utekly z naší strany, měli v úmyslu poškodit komunistickou stra nu a rozštěpit demokratické síly. Pravicoví sociální demokraté se

pokoušeli sabotovat obnovení činnosti organizací společného boje, jež vznikly během hnutí, proti uzavření nové japonsko -americ ké » bezpečnostní smlouvy « . Naše strana při vytyčování společ ných cílů současně vytrvale kritizovala rozkolnická úsilí pravi:

cových sociálních demokratů . Proto v říjnu tohoto roku po dlou. hé stagnaci obnovily svou činnost organizace jednotné fronty, v nichž je organizováno několik miliónů lidí. Na práci těchto orga nizací se podlleji komunisté a socialistická strana , Generální rada odborových svazů Japonska atd. Dnes se tedy v Japonsku v souladu s bojem na ochranu života

a práv lidu neustále rozvíjí boj za mír a národní nezávislost. Bě hem tohoto boje se upevňuje spojení naší strany s masami a stále roste úloha strany . 400

Komunistická strana Japonska v poslední době zdvojnásobila své řady , zvětšil se počet míst v parlamentu při volbách do Horní sněmovny poradců. V červenci tohoto roku ve srovnání s před cházejícími volbami jí dali voliči dvakrát více hlasů. Na základě

těchto úspěchů naše strana nyní bojuje za upevnění svých řad, za další posílení semknutosti, za výstavbu masové avantgardní strany , která má několik set tisíc členů. Soudruzi a soudružky, americký imperialismus se svými pirát skými akcemi proti Kubě znovu odhalil před celým světem a uká . zal, že je hlavní silou války, agrese a reakce, že je mezinárodním

četníkem. To ukazuje, že semknutý boj proti válečným agresive ním úkladům amerického imperialismu je neodkladnou povin ností národů světa. Komunistická strana Japonska bude ještě energičtěji bojovat za splnění tohoto svatého úkolu vytyčeného

v moskevské Deklaraci z roku 1957 a v moskevském Prohlášení z roku 1960.

Drazí soudruzil Bojujeme vysoko zvedajíce prapor proletářské ho internacionalismu v těsné semknutosti za mir, národní nezá vislost a demokracii, za vítězství socialismu a komunismu na ce lém světě !

At žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! Ať žije přátelství mezi japonským a československým lidem ! Ať žije další sjednocení všech protiimperialistických mírumilov ných sil !

At žije nerozborná jednota komunistických a dělnických stran na celém světěl ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Hakamadovi .

A nyní uděluji slovo delegátu Komunistické strany Švédska, členu politického byra soudruhu Eriku Karlssonovi. Prosím , aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Švédska, přednesený SOUDRUHEM ERIKEM KARLSSONEM

Soudruzi , jménem ústředního výboru Komunistické strany Švédska tlumočím srdečný bojový pozdrav Komunistické straně Československa .( Potlesk. )

Mírový kongres komunistů mírová koexistence zemí a náro dů bez rozdílu jejich společenského zřízení získává stále větší 401

ohlas ve světě . Důvěra v mírovou politiku socialistických zemí a víra ve skutečné úsill komunistů, aby trvalý mír byl v nejširší míře upevněn, zesílila též v masách lidu kapitalistických zemí v souvislosti se snahou o rozehnání válečných mraků kolem Kuby. Zdráhavě to přiznali dokonce mnozí z největších odpůrců komu

nismu v tisku, rozhlase, ' televizi a v jiných prostředcích masového působení. To, že se albánská strana snaží rozsévat nedůvěru vůči

této mírové politice, je stejně tragické jako absurdni.

My, švédští komunisté, pokládáme jednotu komunistů všech ze mi s průkopníky míru za hlavní předpoklad dalších úspěchů boje za mir. Tato jednota může být upevněna jedině na základě usne

sení přijatých na našich mezinárodních konferencích v letech 1957 a 1960.

Bezalianční zahraniční politika naší země je hluboce zakořeně na v našem lidu. Naše země se však může octnout ve vážném ne

bezpečí, připojí-li se v té či oné formě, o níž se nyní jedná, do oblasti EHS , což by především vážně ohrozilo naši nezávislost. Předním úkolem úsilí naší strany je proto všemi prostředky při

spět k tomu, aby se co možná nejtěsněji semknuly všechny síly národa, aby zabránily narušení naší národní svobody a bděly nad nezměněnou neutralitní politikou naší země. Mezi našimi zeměmi a národy existují dobré mírové styky. Do

mníváme se, že se mohou nadále vyvíjet jak v hospodářské, tak i v kulturní oblasti, zejména díky úspěchům socialismu ve vaší

zemi. Neustále též rostou styky mezi dělnickým hnutím ve Švéd sku a v socialistickém Československu. ( Potlesk. )

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Karlssonovi. O slovo dále požádal delegát Me xické komunistické strany, člen ústředního výboru soudruh José Gregorio Gonzáles. Prosím, aby se ujal slova. ( Dlouhotrvající po llesk. )

Pozdrav Mexické komunistické strany, přednesený

SOUDRUHEM JOSÉ GREGORIEM GONZALESEM Vážení soudruzil Delegace Mexické komunistické strany vřele

zdraví jménem svého ústředního výboru XII. sjezd Komunistické strany Československa, nejvyššího představitele československých komunistů . 402

Ústřední výbor Mexické komunistické strany vyjadřuje obdiv Komunistické straně Československa a tvůrčí práci českosloven ského lidu, který svým úsilím dosáhl cíle socialismu a vytváří pod mínky pro budování komunismu. Země socialismu v čele se Sovětským svazem jsou pevnou baš

tou v boji za mír a nezávislost národů. Názorným příkladem toho je způsob, jak dovedl Sovětský svaz čelit a rozřešit krizi v karib ské oblasti.

XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který kritizo . val kult Stalinovy osobnosti, stanovil leninskou linii mírového sou

žití, aby bylo zabráněno válce a uskutečněn přechod od kapitalis mu k socialismu mírovými prostředky a aby za těchto podmínek zvítězilo soutěžení s imperialismem. Moskevské konference v roce

1957 a 1960 zdůraznily perspektivy vývoje mezinárodního komu . nistického hnutí a potvrdily jednotu komunistických a dělnických stran. Vynořily se však proudy revizionismu, dogmatismu a sektář ství překrucující marxismus - leninismus. Komunistická strana Mexika již od okamžiku, kdy se objevily tyto proudy, prodiskutovala otázku v ústředním výboru a pocho pila, že takové pozice jsou nesprávné, protože jsou proti jednotě mezinárodního komunistického hnutí. Tato otázka byla prodisku tována dále v orgánech strany i základních organizacích.

Je politováníhodné, že čínští soudruzi a albánští vedoucí ozna čili řešení krize v karibské oblasti jako kapitulaci ze strany So

větského svazu, zatímco demokratické a protiimperialistické síly a stoupenci míru mu projevili své uznání. V mexickém žlutáckém tisku se komentovaly názory různých proudů. Některé kruhy Spojených států amerických říkaly, že se Chruščov dohodl s Kennedym, aniž bral v úvahu Fidela Castra, a to prý dokazuje, že Kuba je kolonil sovětského imperialismu. Na dru

hé straně válečníci z Pentagonu kritizují Kennedyho a říkají, že udělal vážnou chybu, když přijal návrhy Chruščova, a že Sovětský svaz vyhrál bitvu o Kubu. V tom se nemýlí – vyhrál socialistický tábor, mezinárodní komunistické hnutí a lidstvo bylo zachráněno před jadernou válkou. Ale čínští soudruzi a albánští vedoucí trvají na tom , že politika Sovětského svazu znamenala opuštění Kuby, a kvalifikují politiku mírového soužití jako smiřování a jako druhý Mnichov. Tito soudruzi nechápou, jak velké změny nastaly v současném životě národů. Popírají tvůrčí sílu marxismu- leninismu, který je

leninskou zásadou ověřenou praxí a historií od brest -litevského míru až do nedávného vyřešení kubánské krize, kdy lidstvo bylo 403

zachráněno před atomovou válkou a kubánský lid před imperia

listickou invazí, což uznávají i naši vlastní nepřátelé. Ústřední výbor naší strany vás informuje, že svolal svůj XIV. mi mořádný sjezd na začátek roku 1963 a že jsme dali k diskusi návrh programu naší strany.

Ujištujeme účastníky XII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska, delegáty bratrských a dělnických stran, zástupce meziná rodního komunistického hnutí, že mexičtí komunisté, věrni závě

rům XX. a XXII . sjezdu KSSS a moskevským rezolucím z roku 1957 a 1960, budou obhajovat principy marxismu -leninismu proti všem revizionistickým, dogmatickým a sektářským proudům , které se stavějí proti triumfu socialismu, že budeme bojovat proti všem úmyslům rozdělit tábor socialismu a světového komunistického hnutí. ( Potlesk .)

At žije XII. sjezd Komunistické strany Ceskoslovenska!

Ať žije proletariát a československý lid ! At žije mezinárodní proletariát!

Ať žije Sovětský svaz a jeho velká komunistická strana , vůdky

ně světového komunistického hnutil ( Potlesk. ) Ať žije mír! ( Dlouhotrvající potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Gonzálesovi. Jako další vystoupí představitel alžírských komunistů Caidy Lakhdar. Uděluji mu slovo. ( Dlouho trvající potlesk. ) Pozdrav alžírských komunistů, přednesený SOUDRUHEM CAIDY LAKH DAREM

Drazí soudruzi, dovolte, abych vám tlumočil bratrské pozdravy jménem alžírských komunistů. Vřele zdravíme váš XII. sjezd, kte rý projednává výstavbu zářivé komunistické budoucnosti. Náš lid, který si vydobyl svou národní nezávislost po více než sedmileté vražedné válce, v níž padlo za oběť přes milión jeho

nejlepších synů, umí rozeznat své opravdové přátele, kteří stáli po jeho boku v oné strašlivé zkoušce. Mezi těmito přáteli je i čes koslovenský lid vedený slavnou komunistickou stranou.

Alžírský lid si je vědom toho, že mohl zvítězit nad francouz ským kolonialismem podporovaným silami NATO nejen díky své mu odporu a bojovnosti, ale i díky existenci a pomoci mocného 404

socialistického tábora v čele se slavným Sovětským svazem, který

mu svou pomoc nikdy neprodával. Jen díky existenci socialistického tábora mohly koloniální ná

rody zvítězit a osvobodit se ze jha imperialismu. Jen díky síle so cialistického tábora a Sovětského svazu mohou si národy nyní zvolit své zřízení a nejlepší cestu svého hospodářského a sociální ho rozvoje. ( Potlesk. )

V tomto směru je významný příklad Kuby. Alžírští komunisté schvalují a plně podporují moudrou politiku Sovětského svazu, který dokázal zabránit válce s nedozírnými následky pro celé lidstvo .

Alžírský lid a vláda projevili Kubě svou činorodou solidaritu s vědomím , že tím brání i svou vlastní věc.

My, alžírští komunisté, jsme pro politiku mírového soužití, kte rou hájí Sovětský svaz, neboť umožňuje národům volbu svého zří. zení, a dále proto , že je daleka toho, aby obětovala boj kolonial

ních národů za samostatnost, ale naopak podporuje a činí vše pro jejich osvobození. Ti, kteří jsou opačného mínění, nic nepochopili, nebo se prostě mýlí.

Drazí soudruzi, naše strana, stejně jako její tisk byly před tý . dnem zakázány. Toto závažné rozhodnutí potěšilo imperialisty a neokolonialisty, kteří útočili proti naší straně, a naproti tomu pře kvapilo a znepokojilo četné přátele Alžírska na celém světě.

Náš lid, zvláště pak pracující masy, dělníci a rolníci si stále častěji kladou otázku, jaký socialismus vlastně chtějí vedoucí či nitelé zavést v Alžírsku, neboť vědí, že nikde na světě nebyl vybu

dován ani se nebuduje socialismus bez komunistů, a tím spíše ne proti nim.

Opravdový socialismus je možno budovat jen pod vedením děl nické třídy a na základě vědeckého marxisticko-leninského učení. Co bylo příčinou tohoto zákazu naší strany, která se aktivně zú

častnila osvobozeneckého boje a po dosažení nezávislosti usilova la o obnovu země zpustošené válkou ?

Vedoucí FNO říkají, že může být jen jediná strana – Fronta neboť jednota lidu kolem FNO nám za jistila vítězství ve válce, pomůže nám prý rovněž k obnově země a povede prý k úspěchu druhé etapy revoluce . Chceme- li budovat socialismus, dodávají, nelze rozvíjet třídní boj . národního osvobození

To jsou velmi chabé argumenty, které nemohou obstát ve vážné zkoušce a které svědčí o absolutní neznalosti zákonů a podmínek výstavby socialismu.

Rekli jsme velmi otevřeně předákům FNO, že jsme v podstatě 405

pro jednotnou stranu, avšak soudíme, že objektivní podmínky pro její vytvoření dosud nedozrály. Jednotná strana, jak ji chápeme

my, musí být jen výsledkem procesu, který může být dost dlouhý, a nikoliv výsledkem autoritativního rozhodnutí nebo donucení. Alžírští komunisté soudí, že současná etapa není etapou výstav by socialismu, ale národní demokracie, v níž je třeba upevnit naši nezávislost, obnovit naše hospodářství, porazit neokolonialismus atd. Proto nepočítáme s jednotnou stranou, ale s vytvořením ši roké jednotné fronty na základě společného programu, při res

pektování autonomie každé národní organizace, ze kterých by byla jednotná fronta vytvořena .

Nyní půjde o to, aby se všechny demokratické a pokrokové síly sjednotily. Jinak zákaz naší strany a chybné chápání úlohy děl

nické třídy mohou jen oslabit národní hnutí uvnitř země a narušit prestiž naší země v zahraničí.

I když naše strana byla zakázána, jsou alžírští komunisté, kteří

vždy podporovali pozitivní opatření politického byra FNO a vlády, i nadále rozhodnuti podporovat všechny jejich činy, jež jsou v sou ladu se zájmy lidu. V této pro nás nesnadné situaci jsme si jisti, že všechny bratrské

strany projevují svou solidaritu s alžírskými komunisty. Ať žije XII . sjezd KSČI

Ať žije nerozborná jednota mezinárodního dělnického hnutil Ať žije přátelství mezi všemi národy, at žije komunismus ! ( Po tlesk . )

SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Lakhdarovi. Teď vystoupí delegát Komunistic

ké strany Cejlonu , člen politického byra soudruh Chellappah Ko marasamy. Prosím, aby se ujal slova. (Potlesk.) Pozdrav Komunistické strany Cejlonu, přednesený SOUDRUHEM CHELLAPPAHEM KOMARASAMYM

Drazí soudruzil Ústřední výbor a všichni členové Cejlonské ko munistické strany srdečně zdraví XII. sjezd Komunistické strany Československa .

Přejeme vašemu sjezdu, ktery je důležitou události v životě vaši strany, vaší země a celého mezinárodního komunistického hnutí, mnoho úspěchů. 406

Komunistická strana Československa zaujímala vždy čestné mís to v předních řadách mezinárodního komunistického hnutí. Za 41 let vašich dějin jste hráli vždy významnou úlohu v mezinárodním

komunistickém hnutí. Máte slavné dějiny, ve kterých jste i v nej pohnutějších dobách vysoce třímali prapor marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu. Váš hrdinný boj proti fašismu

a mimořádné hrdinství, které jste projevili, si získalo obdiv celého pokrokového lidstva.

Cejlonští komunisté pozorně, s úctou a obdivem sledovali dlou

hou a slavnou historii vaší strany. Získali jste mnoho cenných zkušeností. Dovršili jste výstavbu socialismu a vstoupili jste do

nového období vašich dějin, do období, kde vysoce vyspělá socia listická společnost vytvoří základy k výstavbě komunismu. Těšíme se z vašich úspěchů a považujeme upevnění socialistického řádu a další vývoj ke komunismu ve vaší zemi za inspiraci a posílení našeho vlastního boje.

Reakční ideologové se často snaží použít argument, že země, která měla možnost poznat » dobrodini« buržoazního parlamentár ního systému, netouží po socialismu ani po vítězných myšlenkách marxismu-leninismu. Zkušenosti Československa vyvrátily tyto ar

gumenty. Váš socialistický systém a vítězné myšlenky marxismu leninismu, kterými se tento systém řídí, daly lidu Československa mnohem šťastnější a lepší život, než jaký měl kdy v minulosti. Jsme přesvědčeni o tom, že diskuse na vašem sjezdu otevře novou cestu k ještě větším úspěchům socialismu v Československu a na celém světě.

Všechny pokrokové síly Cejlonu se velmi těší z celkového po sílení přátelství mezi Československem a Cejlonem, které se roz

víjí rok od roku. Obchodní styky mezi Československem a Cej lonem se začaly vyvíjet teprve od roku 1956. První obchodní dohoda byla podepsána v roce 1958. Od té doby se objem výměny zboží stále oboustranně zvyšuje. Objem výměny zboží v roce 1956

obnášel 14,1 miliónu rupií a v roce 1961 již 28,9 miliónu rupií.

Mnohokrát vám děkujeme za celou řadu konkrétních forem , kte rými pomáháte naší nově osvobozené malé zemi budovat naše národní hospodářství. Rostoucí kulturní styky mezi našimi zeměmi

vždy pomáhaly k poznání, oživení a rozvíjení našich národních kultur, které byly po tři staletí utlačovány cizí imperialistickou vládou .

Cejlonští komunisté – a zajisté všechny pokrokové síly naší země - si vysoce cení rychle se rozvíjejících přátelských styků

mezi našimi dvěma zeměmi a mezi naším lidem. Považujeme bu 407

doucí vývoj těchto styků za nedílnou součást našeho boje za úplnou a konsolidovanou národní nezávislost ve všech oblastech

a za boj pro položení základů dalšího postupu k socialismu neka pitalistickou cestou.

Váš sjezd se schází v době po jedné z nejvážnějších hrozeb míru od konce druhé světové války. Míním tím události v karibské oblasti, vyprovokované agresívními činy severoamerických impe rialistů proti hrdinnému lidu Kuby. Naštěstí pro celé lidstvo trpělivé, zásadní a státnické zvládnutí této těžké a složité situace sovětskou vládou

a obzvláště sou

druhem Chruščovem – zabránilo jak invazi na Kubu, tak zajistilo

zachování světového míru. To bylo velkým triumfem leninských zásad mírového soužití a pomohlo zmírnit světové napětí. Naše strana plně souhlasí s tím, že napětí může být ještě dále sníženo uplatněním pěti bodů kubánské vlády, uzavřením mírové smlouvy s Německem – obnovením úsilí o všeobecné odzbrojení a o likvidaci všech zbytků neslavného koloniálního systému. Uply -

nulo pět let od setkání zástupců komunistických a dělnických stran v roce 1957 a dva roky od setkání v roce 1960. Správnost

a všeobecná pravda prohlášení a dokumentů těchto historických porad se projevují rok od roku stále a stále jasněji.

Historická rozhodnutí XX. a XXII. sjezdu KSSS aa zásadní boj, který vede celé mezinárodní komunistické hnutí za odstranění škodlivých

následků kultu osobnosti, též nesmírně pomohly ovlivnit a zvýšit vážnost mezinárodního dělnického hnutí na celém světě. Všechny tyto události vytvořily pevnou a silnou základnu pro další posílení

jednoty světového komunistického hnutí po strategické i taktické

linii, která je v souladu s nynějším vývojem naší doby. Naše strana věří, že čím více a čím pevněji se naše hnutí bude opírat o tyto

pozice a bude vzdorovat všem otevřeným i skrytým úkladům, tím větší a působivější bude příspěvek pro celé hnutí za nové dějiny světa .

Sledujíce tuto politiku, rádi bychom vyjádřili svou hlubokou lítost a nesouhlas s posledními prohlášeními jistých vedoucích činitelů Albánské strany práce, kteří pomlouvají KSSS a jiné

bratrské strany, napadají společně dohodnuté závěry našeho hnutí a jsou v rozporu s principy proletářského internacionalismu. Dovolte mi ještě jednou, abych popřál vašemu sjezdu, vaší stra ně a vašemu lidu další velké úspěchy na vaší vítězné cestě.

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije a sílí přátelství a solidarita našich dvou stran a našeho lidu ! 408

Ať žije světové komunistické hnutí !

At žije marxismus- leninismus a proletářský internacionalismus

dva vítězné prapory ! ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Chellappahu Komarasamymu. A nyní vystoupi delegátka Komunistické strany Holandska, členka ústředního vý. boru soudružka Anna Averinková. Prosím, aby se ujala slova.

Pozdrav Komunistické strany Holandska, přednesený SOUDRUŽKOU ANNOU AVERINKOVOU

Drazí soudruzi, jménem vedení Komunistické strany Holandska a jménem všech holandských komunistů přináším vám srdečné pozdravy a přání plného zdaru vašemu sjezdu a úspěchů při plnění velkých úkolů, které vytyčuje Komunistická strana Českosloven ska. ,

S velkou pozorností sledujeme neúnavnou práci vaší strany na další výstavbě socialismu ve vaší zemi. Vaše úspěchy inspirujt pracující naší země v boji za zlepšení životních podmínek, za so ciální pokrok a za mír.

Národy obou našich zemí, v čele s dělnickou třídou, stály bok po boku v boji proti hitlerovskému fašismu, který napadl naše země.

Nyní nás spojuje boj proti agresívním silám v západním Německu a ve Spojených státech, které chtějí uvrhnout svět do propasti jaderné války.

Časy se však změnily . Dnes existuje možnost navždy zmařit vá. lečné snahy, jestliže za to bude veden rozhodný boj a jestliže se sjednotí všechny mírové síly. Mírová iniciativa N. S. Chruščova, rozhodné vystoupení Sovět. ského svazu v tzv. kubánské krizi , která byla vyvolána agresivními akcemi Spojených států, setkaly se s ohlasem a podporou u pra cujících naší země a všech prostých lidí. Klidným a pevným posto

jem Sovětského svazu k řešení situace v karibské oblasti, stateč ným bojem kubánského lidu a mohutným protestním hnutím v ce. lém světě bylo dosaženo vítězství mírových sil.

V době krize v karibské oblasti vzrostlo v naší zemi ještě v šir

ších vrstvách přesvědčení , mimo jiné v řadách sociálně demokra tické strany, že se naše země musí vymanit z vlivu válečných do

brodruhů z Washingtonu a z Bonnu. 409

Naše strana se staví za státní neutralitu Holandska a za vystou pení Holandska z NATO a EHS .

Neutralita znamená , že z našeho území budou odstraněny pře devším americké jaderné zbraně a sklady munice západoněmec

kého bundeswehru. Znamená nepřipustit umístění západoněmec kých jednotek na našem území, které se právě nyní plánuje. Boj za neutralitu je životním zájmem holandského lidu a vý znamným příspěvkem v boji za mír v Evropě. Soudruzi, úspěchy, kterých jste dosáhli při hospodářské výstav bě vaší socialistické země, hovoří k širokým vrstvám našeho pra

cujícího lidu, který může každým dnem lépe poznávat přednosti socialismu před kapitalismem .

Uskutečňování programu KSSS , prohlubující se hospodářská spolupráce a dělba práce mezi socialistickými zeměmi povedou

k ještě rychlejšímu hospodářskému rozkvětu socialistického světa. Jednota světového komunistického hnutí je životně důležitá. Každý pokus zlomit tuto jednotu, jak se to stalo v případě vystou peni albánských vedoucích činitelů, co nejostřeji odsuzujeme. Vy

stoupení albánských vedoucích činitelů však nemůže změnit běh vývoje.

Jednota a všestranná hospodářská spolupráce socialistického tábora a jednota světového komunistického hnutí nás činí nepře

možitelnými a povede k vítězství socialismu na celém světě. Ať žije proletářský internacionalismus !

At žije Komunistická strana Československa ! ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudružce Averinkové.

O slovo se přihlásil delegát Komunistické strany Dánska, před seda strany soudruh Knud Jespersen. Prosím, aby přednesl svůj projev. ( Potlesk. ) Pozdrav Komunistické strany Dánska, přednesený

SOUDRUHEM KNUDEM JESPERSENEM Milí soudruzil s velkou a upřímnou radostí tlumočím jménem ústředního výboru Komunistické strany Dánska vašemu XII. sjez

du náš solidární pozdrav. Přejeme vám nové úspěchy v dalším roz voji socialismu ve vaší zemi.

Dánsko je spoutáno nebezpečnou sítí závazných dohod . NATO nám vnutilo zbrojení a společné velitelství se západoněmeckým 410

revanšismem. Moc monopolního kapitálu roste. Spolu s většinou parlamentu, avšak proti zájmům lidu a země chce nám nyní vnutit členství v Evropském hospodářském společenství. Boj proti tako

vémuto vývoji pokládáme za náš hlavní úkol. Všechny naše síly budeme věnovat boji za svobodu národa, za skutečnou obnovu a rozšíření demokracie .

K dosažení našich cílů je naprosto nezbytné pokračovat v boji za mírové soužití a odzbrojeni. Návrh Sovětského svazu na všeobecné a úplné odzbrojení za přísné mezinárodní kontroly dodal všem mírovým silám novou

odvahu a dalekosáhlou perspektivu : Svět beze zbraní. Tak socialismus, který se stává rozhodující silou, otevírá zcela nové možnosti i v naší zemi. Plně souhlasíme se zprávou A. Novotného, v níž hovoří o nej.

správnějším způsobu řešení mezinárodních sporů tak, jak to So větský svaz učinil v kubánské krizi. Naše strana schválila Deklaraci z roku 1957 a Prohlášení z roku

1960. Tyto dokumenty nám také pomohly v boji proti dogmatismu a revizionismu. A právě na této základně zaujímáme naše stano viska, z tohoto základu vycházíme v našem boji.

Postavili jsme se proti politice a postoji albánské strany , protože její stanoviska jsou namířena proti naší společné základně. Albán ští vůdci opakují všechno to, z čeho nás obviňují naši nepřátelé. Jejich prohlášení jsou využívána jak revizionisty, tak i antikomu nisty k tomu, aby se pokusili zasít rozkol do našeho hnutí a naru šovali boj za odzbrojení a mír. Tím se dogmatismus stává přímou překážkou pro skutečné využití těch možností, které existují. Boj za socialismus a komunismus je současně smělým a důsled ným bojem za mir. O tom se přesvědčily další milióny lidí, když

Sovětský svaz přinutil imperialismus k mírovému řešení kubánské krize. Byl zachráněn světový mír a zajištěna existence samostatné Kuby.

Budeme-li pevně a bez váhání pokračovat v boji za mír, odzbro jení, národní svobodu a socialismus, staneme se zítra vítězi na celé zeměkouli. (Potlesk. )

Ať žije Komunistická strana Sovětského svazu a její průkopnic ká cesta ke komunismu !

At žije nerozborná jednota na základě marxismu-leninismul At žije vítězství míru !

At žije Komunistická strana Československa! ( Potlesk. )

411

SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Jespersenovi. O slovo požádal delegát Irácké

komunistické strany, člen politického byra ÚV soudruh Ahmed Abbas. Uděluji mu slovo. ( Potlesk . ) Pozdrav Irácké komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM AHMEDEM A B B ASEM

Dovolte, abych jménem ústředního výboru Irácké komunistické strany a jménem všech pokrokových pracujících Iráku tlumočil vašemu sjezdu a jeho prostřednictvím pracujícím socialistického Ceskoslovenska vřelé pozdravy a upřímná přání všeho nejlepšího.

Velké úspěchy Československa na poli hospodářství, kultury a blahobytu lidu přispívají k upevnění moci socialistického tábora a podporují boj národů za mír, národní nezávislost a sociální po

krok . Potvrzují správnost leninské politiky prováděné slavnou Ko munistickou stranou Československa.

Naše strana je solidární s vaší bratrskou stranou v její zahranič ně politické linii, která směřuje k upevnění jednoty světového ko munistického hnutí na základě marxismu-leninismu, rozhodnutích

XX. a XXII. sjezdu KSSS a v duchu rezolucí z r. 1957 a 1960 , které byly přijaty komunistickými a dělnickými stranami, které se staly

pro ně závazné a které nelze oportunisticky nebo dogmaticky vy kládat tak, aby byly zbaveny své podstaty. Jednota socialistického tábora a soudržnost světového komunis . tického hnutí staly se rozhodným činitelem ve vývoji celé mezi

národní situace ve prospěch sil míru , národního osvobození, socialis mu a komunismu, neboť pro komunisty není jiného cíle než chránit

tuto jednotu, kterou se imperialisté zběsile pokoušejí rozrušit a využít jakékoliv mezery v její pevné základně. Z toho důvodu naše strana, stejně jako ostatní bratrské strany , rozhodně odsuzuje roz bíječskou, destruktivní a ryze nacionalistickou činnost albánských předáků a pomlouvačnou kampaň proti KSSS , která je centrem epochy a uznávaným předvojem komunistického hnutí. Albánští

předáci útočí proti leninské politice mírového soužití a proti poli. tice většiny dělnických a komunistických stran , a tím prokazují svou naprostou úchylku od zásad i ducha dokumentů z roku

1957 a 1960. Kritizujeme rovněž jakýkoliv postoj, který vede k ospravedlňování dogmatické a nacionalistické úchylky protile ninské kliky Hodži a Sehu.

Je podivné, že ve stejné době, kdy čínští soudruzi podporují roz 412

kolnickou činnost albánských předáků, kteří otevřeně a každoden

ně rozšiřují špinavé pomluvy, které jsou využívány imperialistic kým tiskem, dovolují si čínští soudruzi zároveň zasahovat do zá .

ležitostí sjezdů bratrských stran, které jsou nejvyšším orgánem těchto stran a které hájí jednotu komunistického hnutí. Prospívá takový postoj jednotě komunistického hnutí ?

Dogmatismus i revizionismus škodí boji proti imperialismu a

boji za vítězství mírového soužití. V Prohlášení z roku 1960 bylo uvedeno, že v té či oné době se může dogmatismus stát v rozvoji té či oné strany hlavním nebezpečím. Proto je třeba zásadového a důsledného boje nejen proti revizionismu, ale též proti dogma.

tismu, sektářství a dobrodružným tendencím, které jsou hrozbou Hdstvu .

Tento úkol je v zájmu rozvoje a posílení marxismu-leninismu a upevnění jednoty komunistického hnutí. My všichni víme, že ko munismus rostl a dosáhl dnešní mohutnosti v boji proti všem frontám oportunismu, at zleva či zprava. Soudruzi ! Po akutní krizi v Karibském moři vyvolané ame rickým imperialismem došlo k jistému zlepšení mezinárodní si tuace. Za toto zlepšení vděčíme především moudrosti a prozíra vosti vedoucích činitelů Sovětského svazu, kteří zachránili lidstvo

před jadernou válkou a zaručili svobodu revoluční Kuby . Toto jasné poučení znovu potvrzuje zásadu, že světová válka není ne vyhnutelná, jestliže se sjednotí všechny síly míru vedené mohut. ným socialistickým táborem. Soudruzil Arabské osvobozenecké hnutí dosáhlo nových vítěz .

ství v Alžírsku, Sýrii a Jemenu. Boj ostatních arabských národů se zintenzivňuje. Boj arabských národů proti imperialismu a je jich boj proti formám diktátorského zřízení je . neodlučitelný od

boje za demokracii . Arabští komunisté jsou ve středu tohoto boje. Soudruzi ! Zatímco v Československu a v ostatníci vícenárod ních socialistických zemích byla národnostní otázka radikálně

vyřešena na základě uznání národních práv různých národů, irác ká vláda vede více než rok zničující kampaň proti kurdskému lidu,

který se dožaduje samosprávy v rámci Irácké republiky. Celým Irákem probíhá vlna teroru proti pokrokovým silám, zejména proti komunistům. Byly vyhlášeny nové rozsudky smrti . Tisíce komunis tů, demokratů a dalších vlastenců jsou ve vězení. Rolnici, dělníci

a ostatní pracující jsou krutě zbavování svých práv. To se děje

v době, kdy nezávislost země je ohrožena intrikami imperialistic kého paktu CENTO a reakční podvratnou činností. Naše strana ,

která stojí v čele mas, vede mnohostranný boj za mír v Kurdistánu na základě uznání spravedlivých požadavků kurdského lidu a za 413

vytvoření národního zřízení založeného na demokracii a respekto

vání životních zájmů mas. Aby dosáhla těchto cílů , naše strana upřímně a vytrvale usiluje o sjednocení všech vlasteneckých sil v národní jednotné frontě. Není pochyb o tom, že náš lid vyhraje tuto bitvu za demokracii dik své jednotě a dík veliké solidaritě

světových pokrokových sil v čele se Sovětským svazem a ostat ními socialistickými zeměmi.

Dovolte, abych vás ještě jednou pozdravil a vyjádřil své pevné přesvědčení, že československý pracující lid pod vedením komu

nistické strany dále prohloubí rozvinutou socialistickou společ nost a otevře vaší krásné zemi cestu ke komunismu.

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žijí bratrské komunistické a dělnické strany sdružené kolem strany velikého Lenina !

Ať žije mir ! (Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KOHLER :

Děkuji soudruhu Abbasovi. O slovo se přihlásil vedoucí dele gace Komunistické strany Kanady, člen národního výkonného vý . boru strany soudruh Alfred Dewhurst. Prosím, aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Kanady, přednesený SOUDRUHEM ALFREDEM DEWHURSTEM

Vážení soudruzi , naše delegace se s velkou radosti zúčastňuje XII. sjezdu Komunistické strany Československa a přináší všem komunistům a všemu lidu Československa nejsrdečnější pozdra vy ústředního výboru a členů Komunistické strany Kanady. Kanadští komunisté přijali s nadšením zprávu o vítězství socia lismu v Československu. Toto velké vítězství mnoho znamená pro celé světové dělnické hnutí, pro veškeré lidstvo. Váš XII. sjezd , který jedná na základě zprávy ústředního vý.

boru, přednesené soudruhem Novotným, přijme dalekosáhlé roz hodnutí pro upevnění vítězství socialismu.

Vaše velké mírové plány vyžadují, aby v celém světě zavládi mír. V tom jste jednotni se všemi pracujícími celého světa. Komunistická strana Kanady vynakládá všechny své síly , aby

sjednotila kanadský lid k boji za nastolení mírové politiky, ke které chce donutit kanadskou vládu.

Mírové hnutí v naší zemi se stalo silou, s níž vláda musí po 414

čitat. Boj za mir znamená v naší zemi boj za nezávislou zahra

niční politiku. Posiluje boj lidu o vymanění země z hospodář ské , politické a vojenské nadvlády imperialismu Spojených států. Naši delegaci těší důraz, který váš sjezd klade na boj za mír . a za mírové soužití. Nemůžeme souhlasit se stanoviskem, které

zaujala na vašem sjezdu delegace Komunistické strany Číny. Hrdě se hlásíme k Deklaraci a k Prohlášení komunistických a

dělnických stran z roku 1957 a 1960 v Moskvě. Naše strana je na plněna leninským duchem těchto prohlášení. Chápat leninismus v nynějších podmínkách nám značně pomáhá osvětlování součas

ných problémů časopisem Otázky míru a socialismu, jenž se vy tváří v Praze. Za základ proletářského internacionalismu pova žujeme postoj k velkému Sovětskému svazu a k jeho slavné ko munistické straně .

Komunistická strana Kanady odsoudila vůdce Albánské strany, práce, kteří se odklonili od marxismu- leninismu, zabředli do le

vých úchylek a vedou pomlouvačnou kampaň proti Komunistické straně Sovětského svazu a proti jejímu leninskému ústřednímu výboru .

Naše strana spolu se světovým komunistickým hnutím podpo ruje hrdinný kubánský lid. Kubánský lid za podpory Sovětského svazu a světové socialistické soustavy nastolil a také si udrží na vzdory imperialistickým útokům Spojených států první pevnost marxismu-leninismu na americkém kontinentě.

Soudruzi, naše strana stojí po vašem boku v našem společném boji za mir, socialismus a za lidskou důstojnost. Ať žije mír !

At žije velká Komunistická strana socialistického Českosloven ska !

Ať žije jednota mezinárodního komunistického hnutí ! ( Potlesk. ) SOUDRUH BRUNO KÖHLER :

Děkuji soudruhu Dewhurstovi za jeho projev. Soudružky a soudruzi, končíme třetí den jednání našeho sjezdu. Zítřejší zasedání zahájíme v 9 hodin ráno. Delegáti zaujmou místa v 8 hod. 30 min .

Vedoucí krajských delegací zde zase zůstávají a ihned se s nimi sejdeme na levé straně za předsednictvem. Čest práci ! ( Večerní jednání zakončeno ve 20 hod. 30 min . ) 415

ČTVRTÝ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 7. PROSINCE 1962

14 XII . sjezd

JEDNÁNÍ DNE 7. PROSINCE 1962

Diskuse : soudruh Vladimír Koucký, soudruh Jan Khodl, středo

česká krajská organizace KSC, soudruh Vladimír Ruml, pražská městská organizace KSČ. Projevy hostů : soudruh Wilton John Brown, kandidát politic kého byra ústředního výboru Komunistické strany Austrálie, sou druh Raul Ruiz Gonzales, člen politického byra ústředního výbo

ru Komunistické strany Bolívie, soudruh Domingo Santiago, člen ústředního výboru Dominikánské lidové socialistické strany, sou druh Ricardo Romero Paredes, člen výkonného výboru ústřed ního výboru Komunistické strany Ecuadoru, soudruh Oscar Mar

tínez, člen politické komise ústředního výboru Guatemalské strany práce.

Diskuse : soudruh Jan Mraček, západočeská krajská organizace KSČ, soudruh Ladislav Karásek, severomoravská krajská organi

zace KSČ, soudruh František Zupka, soudruh Pavel Mikuláš, zápa doslovenská krajská organizace KSS . Projevy hostů : soudruh Jacques Montferrier, člen ústředního vý . boru Strany lidového sjednocení Haiti , soudruh Alejandro Arias, člen ústředního výboru Komunistické strany Hondurasu, soudruh George Jeffares, člen ústředního výboru Irské dělnické strany, soudruh Abdul Samad Kambaksh, člen byra ústředního výboru Li

dové strany fránu ( Tudeh ) , soudružka Ester Vilenská, členka po litického byra ústředního výboru Komunistické strany Izraele ,

soudruh Fuad Nassar, první tajemník ústředního výboru Jordán ské komunistické strany.

Diskuse : soudruh Alois Indra, soudruh Vladimír Vít, východo

česká krajská organizace KSČ, soudruh Ján Kuľko, východosloven ská krajská organizace KSS , soudruh Vladimír Vedra.

Projevy hostů : soudruh Gilberto Vieira, generální tajemník Ko

munistické strany Kolumbie, soudruh Arnoldo Ferreto Segura, ta 419

jemník ústředního výboru Strany lidového předvoje Kostariky, soudruh Raul Roa Kouri, velvyslanec Kuby v ČSSR , člen delegace

Sjednocených revolučních organizací Kuby ( ORI ) , soudruh Eze chias Papaioannou , generální tajemník Pokrokové strany pra cujícího lidu Kypru , delegát Libanonské komunistické strany, soudruh L. Dominique Urbany, generální tajemník Komunistieke strany Lucemburska , soudruh Armand Nicolas, člen politického

byra a tajemník ústředního výboru Martinické komunistické stra ny, soudruh Roberto Martínez, člen ústředního výboru Nicaraguj

ské socialistické strany, soudruh Meryyn H. Williams, člen politic kého byra ústředního výboru Komunistické strany Nového Zé landu.

Diskuse : soudruh Vratislav Krutina, soudruh Vladimír Meduna,

jihomoravská krajská organizace KSČ, soudruh Jiří Michal, stře dočeská krajská organizace KSČ, soudruh Lubomír Štrougal. ·Projevy hostů : soudruh Willy Amundsen, člen politického byra a tajemník ústředního výboru Komunistické strany Norska , sou druh Serge Pierre Justin, člen sekretariátu ústředního výboru Gua deloupské komunistické strany, soudruh Paul Vergés, generální

tajemník Réunionské komunistické strany, soudruh Kostas Kolia nis, první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Řecka , soudruh José Sántos, člen ústředního výboru Komunistické strany Salvadoru, soudruh Lino Celli, člen ústředního výboru Komunistic ké strany San Marina, delegát Syrské komunistické strany, sou

druh Franz Dübi, člen politického byra Švýcarské strany práce, soudruh Mohamed Ennafaa, generální tajemník Tuniské komunis tické strany, soudruh Jacub Demir, první tajemník ústředního vý.

boru Komunistické strany Turecka, soudruh Alberto Suarez, tajem ník ústředního výboru Komunistické strany Uruguaye .

Zpráva mandátové komise přednesená soudruhem Pavlem Hro nem .

SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Soudružky a soudruzi , zahajuji čtvrtý den sjezdového jednání. Budeme pokračovat v diskusi . Jako první má slovo soudruh Vla

dimír Koucký , tajemník ústředního výboru strany. Připraví se sou druh Jan Khodl. SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY

Soudružky a soudruzi, chci se nejprve jako delegát XII . sjezdu plně přihlásit k jedenácti bodům, do nichž jsou v referátu sou druha Novotného shrnuty základní úkoly rozvoje naší společnosti . Teď půjde o to, opravdu a hned se servat o jejich uskutečnění se vším, co dosud snižuje účinnost naší práce – s nedůsledností. po

hodlnictvím, zištností, byrokratismem, s každým nešvarem, který znehodnocuje úsilí našich lidí. Proto jsme komunisté, abychom to beze zbytku dokázali.

Budu se ve svém diskusním příspěvku zabývat především mezi národními problémy. Dovolte mi však úvodem několik poznámek v souvislosti s onou částí zprávy ústředního výboru , kde se hovoří o nekompromisním odhodlání naší strany vypořádat se definitivně

s jakýmkoli narušováním leninských norem stranického života a socialistické zákonnosti, skoncovat se všemi důsledky kultu osobnosti .

Myslím, že každý komunista musí přivítat tato slova s bezvý

hradným souhlasem. Vždyť poslední doba v životě naší strany, hluboce ovlivněná XX. a XXII . sjezdem KSSS , byla dobou skuteč

ného rozmachu socialistické demokracie, širokých celonárodních diskusí, veliké aktivity miliónů pracujících lidí. . Tím naléhavější je závazek vypořádat se důsledně se vším , co se nám ještě zbytečně a škodlivě motá pod nohama z doby , kdy také

u nás silně působil kult osobnosti. Jsem přesvědčen , že náš sjezd plně schválí přednesený návrh na to , aby byly do čtyř měsíců definitivně a spravedlivě uzavřeny všechny příslušné trestní pří pady , protože může mít plnou jistotu , že nově zvolený ústřední výbor nebude již mystifikován Barákem či jemu zavázanými nebo vůbec nějak podobnými lidmi . Je třeba se podívat , jak už to je nyní ostatně v běhu, tváří v tvář každé represi , k níž v podobných souvislostech u nás došlo , ať už šlo o postižení trestní či stranické , zjednat maximální nápravu a vyvodit i závěry proti viníkům bezpráví.

Dořešit tyto věci je naše svatá povinnost . Zlikvidování posled ních důsledků kultu osobnosti nesporně nejen pomůže pravdivě 421

osvětlit všechny úseky dějin strany, ale půjde jistě ruku s aktivizací tvořivé činnosti na úseku ideologie, vědy a kultury

důslednějším překonáváním mnohých ještě projevů dogmatické strnulosti i různých oportunistických tendencí. Ruku v ruce s roz machem na všech úsecích morální a politické výchovy při dalším zlepšování celé naší stranické práce .

Soudruzi, ve zprávě ústředního výboru XII. sjezdu je podán vý. stižný obraz celkové situace ve světě i aktuálních otázek meziná rodní činnosti naší strany .

Nikdy snad se nerozvíjela lidská historie rychleji než právě v po sledních letech. Je to doba nejpodivuhodnějších objevů, doba

Gagarina a Titova, doba, kdy vznikly desítky nových nezávislých států , kdy na Kubě zvítězila revoluce , ze které vyrostl první socia listický stát Ameriky . Je to doba veliké moskevské porady 81 ko munistických stran , XXII. sjezdu a komunistického manifestu naší doby nového programu KSSS .

Byli jsme v ní ovšem i svědky mnoha nebezpečných provokaci imperialistů, především severoamerických, perzekucí a útoků proti revolučnímu i národně osvobozeneckému hnutí, dalšího hro madění jaderných zbraní i nového houževnatého boje za trvalý mír .

Avšak v této bitvě udávaly už základní tón síly socialismu a po kroku, především obrovský vliv Sovětského svazu jako přiroze ného centra boje za mír a štěstí lidstva . Právě uplynulá léta při nesla politické činy tak historického významu, jako je sovětský návrh na všeobecné a úplné odzbrojení, na definitivní odstranění kolonialismu , na vyúčtování všech důsledků druhé světové války,

uzavření německé mírové smlouvy a řešení západoberlinského pro blému. Nechávám zatím stranou nejposlednější události , aby tím více vyniklo , že již předložení všech těchto návrhů od základu ovlivnilo veškerý obsah soudobé mezinárodní politiky. Úspěchy věci míru v naší době jsou nerozlučně spjaty se jménem Sovětského svazu , s jeho moci, s obětavou prací jeho lidu, s pro

zíravou činností jeho vlády, s neúnavným úsilím nám všem tak blízkého leninského bojovníka za mír a komunismus – soudruha

Chruščova. ( Potlesk. ) Vzpomeňme jen na obě cesty, které podnikl předseda sovětské vlády do hlavní imperialistické země – do Spojených států , aby přímo zde ukázal každému, kdo má oči a uši , co to doopravdy znamená bránit mír, co znamená mít doopravdy na srdci člověka a jeho štěstí. Jsem hluboce přesvědčen , že všech

ny příští generace budou vždy s největší vděčností vzpomínat velikých mírových činů vykonaných Sovětským svazem právě v této době. ( Potlesk. ) 422

Je pochopitelné, že taková léta kladla mimořádné nároky 1 na mezinárodní činnost naší strany . Myslím, že všichni delegáti sjezdu

mohou plně podpořit závěr, který jednoznačně vyplývá z před nesené zprávy , že totiž náš ústřední výbor aktivně, iniciativně a

úspěšně plnil všechny úkoly, které mu uložil XI. sjezd, i které vyplynuly z bouřlivě se rozvíjející situace. Jde nejen o tak vý. znamné události, jako byla účast soudruha Novotného na Valném shromáždění OSN, kdy zazněl hlas naší socialistické vlasti s tako vou vahou na tak významném mezinárodním fóru ve prospěch míru, pokroku a přátelství mezi národy. Při každé příležitosti jsme

se v této době mezi, oběma sjezdy strany ze všech sil zasazovali o realizaci těchto velikých cílů a zároveň soustavně bojovali proti 1

všem agresívním imperialistickým akcím a plánům. Připomeňme jen, jakým trnem v oku byly a jsou pro západo německé militaristy a revanšisty - pro různé ty Oberländery, Seebohmy, Globky a Strausse - desítky našich akcí, nemilosrdně

odhalujících jejich staré ledví i nové útočné záměry. A na druhé straně si uvědomme : teprve v období po našem XI . sjezdu vzni ká nezávislá Guinea , Mali , Alžírsko a tolik dalších svrchovaných

států . Budeme se vždycky s hrdostí hlásit k tomu, že naše republi ka nikdy neseděla s rukama v klíně , šlo-li o pomoc v boji za jejich

osvobození nebo o zabezpečení prvních let jejich svobodného ži vota . ( Potlesk. ) A co teprve říci o našem vztahu k revoluční Kubě , jejímuž statečnému boji se vždycky dostávalo mimořádně vřelých

sympatií celé naší strany a všech našich pracujících a jejíž straně a soudruhu Fidelu Castrovi z našeho sjezdu znovu posíláme komu nistický soudružský pozdrav. ( Potlesk. ) Vývoj uplynulých let od nás zároveň vyžadoval důsledné, zása dové a iniciativní vystupování při řešení otázek mezinárodního komunistického hnutí v boji za jeho marxisticko- leninskou akční jednotu. Myslím, že i tato činnost ústředního výboru naší strany v uplynulém období zcela dostála všem náročným požadavkům .

Chci připomenout alespoň velmi závažné projevy soudruha Novot ného na poradách bratrských stran v Bukurešti a v Moskvě i celko vou naši účast na vypracování moskevského Prohlášení.

Sjezdová zpráva ukazuje velmi jasně , jaký základní význam mají pro naši práci Prohlášení a program KSSS i jednotnost naší

pozice s pozicí Komunistické strany Sovětského svazu ve všech základních otázkách naší doby a našeho hnutí. Zvlášť pokud jde

o program KSSS , je třeba zdůraznit , že rok, který uplynul od jeho přijetí, všestranně potvrdil historický význam a obrovskou mezi národní závažnost tohoto dokumentu proti všem zlomyslným po 423

chybovačům a pomlouvačům , kteří se pokoušeli ji snížit nebo vů bec popřít.

V tom si notují buržoazní propagandisté s ultralevými doktrina ří, včetně včerejšího čísla albánského listu Zeri i Popullit, tak jako

si občas notují i v neméně zlomyslných narážkách, že prý naše strana má příliš totožné názory se sovětskými komunisty .

Svého času bylo nám i jiným bratrským stranám dáno vyčítavě najevo, že prý pěstujeme přímo jakýsi » kult KSSS «. Nám přirozeně takové výtky vůbec nevadí, naopak. Pravda je taková , že právě jejich autoři si zřejmě nemohou nic představit bez » kultu« . U nás každý komunista – a nejen komunista – ví, jak bratrský a ve

všem rovnoprávný je náš vzájemný vztah s velikou Leninovou stranou, jak zákonitě se v průběhu společného postupu cestou so cialismu a komunismu dále upevňuje nezlomná jednota všech našich myšlenek a činů. ( Potlesk. ) S pohnutím a vzrušením jsme poslouchali v úterý nové vřelé

potvrzení této jednoty v pozdravném projevu soudruha Leonida Iljiče Brežněva. Při tak závažných slovech velkého uznání naší straně každý z nás myslil na celou mnohamiliónovou armádu so větských komunistů , na to , čím pro nás všechny KSSS je : nejzku

šenějším, avantgardním oddílem celého našeho hnutí, stranou dů sledného rozvíjení tvůrčího leninismu, stranou velikého a obrod ného XX. a XXII . sjezdu, stranou, která i dnes nese na svých bedrech daleko největší břímě světového boje za mír a komunis mus. ( Potlesk. ) Proto jsme hrdi na naši revoluční jednotu , která je neoddělitelná od naší jednoty s leninci všech zemí a kterou bu

deme ze všech sil dále upevňovat. Proto nám ovšem připadá ne čistým všechno , co se chce o tuto jednotu otírat. XI. sjezd nám uložil vést nesmlouvavý boj proti revizionisinu jako hlavnímu nebezpečí v mezinárodním komunistickém hnutí. Naše strana vedla tento boj důsledně jak pokud jde o odhalování revizionistických idejí některých jugoslávských teoretiků , tak po kud jde o vcelku ojedinělé jeho projevy u nás a stejně i v souvis losti s nebezpečnými oportunistickými vystoupeními v některých jiných stranách . Vyslovili jsme plnou solidaritu dánským soudru hům v boji proti odštěpenci Larsenovi, poskytli jsme plnou ideo vou podporu v protirevizionistickém zápase komunistům USA

i dalších bratrských stran . Otevřeně jsme také řekli, do jakých nerezpečných pravicových vod tlačí revizionistické vlivy například Italskou socialistickou stranu.

Boj proti revizionismu a všem formám pravicového likvidátor ství považujeme i nyní za svou stálou internacionální povinnost . Její plnění není však nijak v rozporu s našimi přátelskými city 424

1

vůči národům lidové Jugoslávie, jimž uz mně přejeme dosažení co největších úspěchů v boji za mír a socialismus. Když ovšem po zorujeme některé současné doktrináře, je zřejmé, že o smýšlení a

tužby jugoslávských pracujících neprojevují valný zájem, ale že jejich země je jim dobrá hlavně jako jakási atrapa, skrze kterou

je možno vést palbu proti Komunistické straně Sovětského svazu i dalším revolučním komunistickým stranám a obviňovat je z re vizionismu, zrady socialistických zájmů a kapitulace před impe rialisty . Je třeba velmi otevřeně říci , že nynější linie mezinárodního ko

munistického hnutí, obsažená v dokumentech moskevských porad z listopadu 1960, byla vypracována nejen po známém ostrém boji proti revizionismu, ale také v tvrdé polemice proti soudobým dog

matiküm , zatvrzelým zastáncům kultu osobnosti a jeho protilenin ských metod . Sjezdová zpráva už připomněla, jakou zvlášť haneb nou úlohu zde v posledních letech sehrálo dnešní albánské vedení. V této souvislosti se nelze nezmínit o předvčerejším vystoupení soudruha Wu Siu- čchuana . Náš sjezd vyslechl se soudružskou úctou a vážností text pozdravného poselství ústředního výboru

Komunistické strany Číny , jejíž velké revoluční zásluhy i jejíž vý znam v mezinárodním komunistickém hnutí naše strána vždy po zásluze oceňovala a oceňuje, jejímuž obtížnému boji za novou, so cialistickou společnost v stamiliónové Číně poskytuje bratrskou solidaritu. Pokud jde však o projev, jímž bylo toto poselství dopro . vázeno, každému byl zjevný naprostý a rozhodný nesouhlas všech delegátů sjezdu, zejména s onou jeho pasáží, jež byla věnována obhajobě dnešních albánských předáků - ovšem nejenom s ní. ( Potlesk. ) Nemůžeme v žádném případě považovat za odůvodněné a oprávněné » politování“ a » zármuteka čínské delegace nad tím, co její vedoucí nazývá takzvaným jednostranným útokem proti Albánské straně práce.

Na našem sjezdu šla řeč o skupině Hodža - Sehu a některých dalších, kteří se drží vedení této strany , kteří se však s komunis mem již zcela rozešli. Tato skupina již více než dva roky jde ces tou neslýchaných pomluv proti Komunistické straně Sovětského svazu a dalším bratrským stranám, otevřeně vystupuje proti tak řka všem zásadám obsaženým ve společně přijatých dokumentech. Rozvinula otevřenou rozbíječskou činnost proti mezinárodní ko

munistické jednotě a hlásá protileninské názory , jejichž jedinou ideovou platformou je dogmatismus a šovinismus. Takový je skutečný stav věci . » Politování« si tedy zaslouží pře devším to, že delegace Komunistické strany Číny nenašla ani slo víčko kritiky tohoto rozkolnictví albánských předáků, ani urážek , 425

jichž se neustále dopouštějí vůči marxisticko -leninským stranám. Pokud jde o velmi těžké obvinění, jako by snad náš sjezd mohl

svým jednáním » poškozovat proletářskou internacionální jedno tu«, domnívám se, že nikdy v minulosti na žádném svém sjezdu nebyla dosud naše strana vystavena takovému nařčení, jaké bylo vysloveno v projevu čínského delegáta. Mohu k tomu říci jen jed

no : že takové nařčení nepřijímáme, že je energicky odmítáme a obracíme plně proti tomu, kdo je pronesl. ( Bouřlivý potlesk. ) Proti tomuto nařčení, s nímž sem přišel čínský delegát, jsou spravedli vě zaměřena vystoupení delegátů našeho sjezdu, a proto nejsou žádnými jednostrannými, a tím méně nesoudružskými výtkami na

adresu KS Číny, jak je včera zde, pro nás nepochopitelně, vyklá dal delegát bratrské Korejské strany práce.

Je zřejině znovu třeba připomenout některá fakta o skutečném postupu albánského vedení.

Od roku 1960 albánští předáci odvrhli všechny návrhy KSSS i druhých bratrských stran na projednání vzniklých neshod a po

každé takové nabídce na jednání jen dále stupňovali svůj rozbí ječský kurs. Po vyčerpání všech možností řešit situaci cestou vzá jemných konzultací nezbylo nic jiného a naopak bylo přímo ko munistickou povinností říci otevřeně pravdu o skutečné úloze tiranských vládců.

Vedení Albánské strany práce záměrně zpřetrhávalo svazky spo

lupráce a vyhrocovalo rozpory se socialistickými zeměmi zřejmě především proto, aby udrželo Albánii stranou překonávání důsled ků kultu osobnosti, jehož temné stránky tam dosud působí v plné síle. A pohledme také na to, jak vypadá ona chvastounská » mar xisticko-leninská zásadovost « albánských předákůl Před šesti lety Enver Hodža pokrytecky prohlašoval i na adresu vlastní strany , » že kult osobnosti a praxe vedení , kterou vytvořil J. V. Stalin, ote vřeně a hluboce porušovaly leninské zásady kolektivního vedení ve straně, porušovaly leninské stranické normy ... To nutně pů sobilo velké škody a vedlo k porušování revoluční zákonnosti ... Naše strana a náš lid schvalují smělý a zásadní boj proti kultu osobnostila

Letos v listopadu však tajemník ÚV Albánské strany práce Hys ni Kapo nazývá kritiku a překonávání metod kultu osobnosti » ces

tou k záhubě socialistické soustavy ... cestou k šíření oportunis mu a zrádcovství« a protimarxistickým bojem , který »přichází vel mi vhod imperialistům «.

Ve strachu o vlastní osud a v obavě před důsledky těžkých zlo činů, jichž se dopustili proti albánským komunistům , stupňují te 426

ror proti všem zastáncům internacionální solidarity s KSSS a ospravedlňují tuto politiku odvoláváním se na Stalina, jako napří klad Mehmet Sehu, který ještě letos prohlásil, že » historická zku šenost potvrdila nesmrtelnou teorii zostřování třídního boje « , ro zumí se v socialistické společnosti. Hlásit se k této stalinské dok tríně poté, kdy bylo odhaleno, že měla hlavně ospravedlňovat pro tizákonné masové represe, může vskutku jen ten, kdo je dodnes spjat tělem i duší s touto minulostí a nechce se jí vzdát, protože by jinak musel odsoudit sám sebe. V roce 1956 vyslovil Enver Hodža bezvýhradný souhlas se všemi tvůrčími závěry XX. sjezdu KSSS v otázkách mírového soužití, od

vrácení válek i různých cest přechodu k socialismu a zapřísahal se : »Celá naše strana a všechen albánský lid plně schvalují histo rická usnesení XX. sjezdu KSSS , které dávají lidstvu jasnou, správ

nou a vědeckou perspektivu k uskutečnění jeho mírových tužeb a k upřímné spolupráci mezi národy.« A co říkají dnes ? Podle listu Zeri i Popullit z konce letošního září a začátku října je uskutečňování těchto zásad XX . sjezdu, především boj za mírové soužití, » protimarxistickou koncepcí«, která prý je »linií sbližování a splývání s imperialismem « a » zna mená umožnit kapitalistické vykořisťování a útlak na věčné časy «. Nic podobného se nemůže přece zrodit v myslích komunistů.

O skupině Hodža-Šehu lze dnes s jistotou říci, že z pozic stou penců kultu osobnosti a odpůrců mírového soužití přešla přímo do tábora antikomunismu, že její hysterický dogmatismus a šovinis mus přerostl do chladnokrevného, vypočítavého protisovětského -

rozbíječství.

Pokud jde o jejich, s odpuštěním, argumentaci , vypadá to někdy tak, jako by albánské vedení hrálo úlohu duté vrby , do které šep

tají dogmatikové a sektáři ze všech konců světa své výmysly a která je pak hystericky vykřikuje na všechny strany . Jejich celkový myšlenkový obzor ukazují dosti názorně některé články k nedávnému výročí moskevského Prohlášení a Deklarace z roku 1957. V podání jejich autorů by se tyto dokumenty , tak bo haté na tvořivé leninské myšlenky, zredukovaly na ideově oprav

du chudičké výplody s nanejvýš třemi čtyřmi problémy, jejichž výklad je však zamontován do odpudivých frází, chrastících jako modlitební mlýnky , a celým svým smyslem postaven úplně na hlavu.

O boji za mir, přestože byl před pěti lety v Deklaraci a později znovu po moskevském Prohlášení zdůrazněn jako základní povin

nost každého komunisty kterékoli země, o udzbrojení, o nutnosti odvrátit atomovou válku atd., čteme tu nanejvýš pár nezávazných 427

siláckých slov nebo ani ta ne, ovšem nic, vůbec nic o velké úloze KSSS v komunistickém hnutí ani o nepřípustnosti jakékoli činno

sti oslabující jednotu mezinárodních komunistických řad, která je zapsána v moskevském Prohlášení. Zmíněné články , ač jsou plny hurárevolučního šrotu , zpravidla ani neberou na vědomí existenci

revolučního dělnického hnutí ve vyspělých kapitalistických ze mích, ačkoli právě zde probíhá mimořádně významná bitva proti imperialismu a za socialismus. A tak by bylo možné pokračovat v rozboru těchto názorů dále .

Což však takový přístup k moskevskému Prohlášení není sna hou o jeho revizi, což není pokusem podstrkovat místo společně při

jatých dokumentů nějakou jinou platformu, na hony vzdálenou je jich leninskému duchu ?

U albánských předáků to pak konkrétně dopadá asi takto : 13. října vyzývá Zeri i Popullit po úspěšné cestě soudruha Brežněva do Jugoslávie docela otevřeně, aby KSSS a ostatní bratrské strany 2

»opustili linii« , která je linii XX. sjezdu a moskevského Prohláše ní, prý »i za cenu obrovských bolesti, které budou tuto operaci

provázet«. Koncem října obviňuje už Enver Hodža nejen KSSS a bratrské strany všech evropských socialistických zemí, ale i fran couzské komunisty z teoretického likvidátorství a italské soudru hy přímo z revizionismu. Skupině Hodža- Sehu je však všechno dobré, ji se hodilo k pro

tisovětským štvanicím i vážné napětí v karibské oblasti , při jehož řešení si Sovětský svaz svým moudrým leninským revolučním po stojem získal obrovské zásluhy o uhájení míru ve světě, který ješ tě nikdy nebyl tak blízko jaderné válce. Ovšem v Tiraně podnes široce rozpracovávají hnusnou klevetu, že Sovětský svaz vlastně nezabránil americkým ultrareakcionářům vyvolat světový termo jaderný konflikt, že vlastně neposkytl kubánskému lidu rozhodu

jící pomoc při ubránění jeho revolučních vymožeností před impe rialistickým vpádem a neodrazil nebezpečný pokus o export kon trarevoluce, ale že prý zrádcovsky zpletichařil jakýsi nový » ku bánský Mnichov « ! Včerejší Zeri i Popullit dokonce napsal , že prá vě postup SSSR v Karibském moři prý »nevyhnutelně vede k vál

ce « . Takto hanebně špiní tiranští odpadlíci leninský Sovětský svaz . í lidovou Kubu ! Má- li kdo právo hovořit o Mnichově, jsme to

v první řadě my v Československu ; víme, od jde, a poznali jsme mnohokrát z vlastní zkušenosti , že sovětská politika vždy důsled 'ně byla a je přímo ztělesněním protimnichovanství. A zmíněná al bánská kleveta připomíná svou morální úrovní spíše způsoby Hit >

lera a Goebbelse .

Avšak vraťme se v souvislosti se zmařením imperialistické agre 428

se proti Kubě ještě jednou k středečnímu projevu čínského dele gáta : jestliže snad chtěl přesvědčit delegáty našeho sjezdu o správ nosti svých stanovisek tím, že při celém svém výkladu nedávných událostí v Karibském moři se okázale vůbec nezmínil o Sovětském svazu, pak se sám mohl přesvědčit, že dosáhl pravého opaku. ( Potlesk. )

Albánští předáci dohnali nyní své provokace až do nejzazší krajnosti : jestliže právě zde, v tomto sále, z této tribuny prohla šoval před čtyřmi lety Hysni Kapo, vedoucí albánské delegace na našem XI. sjezdu, že »naše marxisticko-leninské strany v čele s rodnou stranou Sovětského svazu budou zachovávat a ještě více

upevňovat bratrskou jednotu a spolupráci « , pak minulý týden En ver Hodža ve svém vlorském projevu dospěl přímo k ohromujícímu závěru, že sovětští komunisté a jejich vedení chtějí vlastně likvi dovat socialismus a »napomoci k vytvoření světové hegemonie

kapitalismu«. / Šum a smich v sále. ) Dále už zřejmě v antikomu nismu jít nelze.

Zmíněný projev má však ještě jednu stránku. V příkrém rozporu s tím, co je řečeno v moskevském Prohlášení o avantgardní úloze

KSSS v mezinárodním komunistickém hnutí, vyhlašuje Enver Hodža jakýsi nový »maják « pro komunisty z celého světa v boji za

záchranu marxismu-leninismu a o kus dále přímo vyzývá k rozbí-, ječské frakční činnosti uvnitř jednotlivých stran i v rámci celého hnutí.

Myslím, že by jednání našeho sjezdu mělo být chápáno 1 jako velmi vážné varování všem těm, kdož tuto neblahou frakční čin

nost albánských předáků, které přece žádný z nás nemůže již považovat za komunisty, nečinně trpí nebo jí dokonce napomáhá .

Nikomu se v této věci nepodaří vtlačit se do úlohy rádoby nestran ného soudce, který se vznáší nad vodami, aby dával rady a roz řešení ve sporech tak říkajíc mezi Albánskou stranou práce a Ko munistickou stranou Sovětského svazu, či nanejvýš ještě »několika dalšími stranami « . A naopak těžkou odpovědnost na sebe berou ti, kteří je až do poslední doby všemožně podporují a chválí jako důsledné revolucionáře, » vysoko třímající prapor marxismu-leni

nismu « , ti, kteří se všemožně snaží zabránit oprávněné kritice je jich rozbíječské činnosti , přičemž toho, kdo se opováží pozvednout proti nim pravdivě hlas, pohotově zařazují do sboru imperialistů, revizionistů a reakčních nacionalistů.

Je ovšem nejhrubším falšováním skutečného stavu věcí, jestliže někdo označuje odhalování protikomunistické činnosti albánských předáků za narušování jednoty komunistického hnutí, protože oni

sami se svým postojem vědomě a záměrně postavili mimo rámec 429

tohoto hnutí. Naše strana dokazuje celou svou činností, jak vysoce si cení jednoty komunistického hnuti, dokazuje, že je vždycky odhodlána vyvinout všechno úsilí, aby tato jednota byla zacho vána a upevněna, a tak tomu bude vždycky v budoucnu. ( Potlesk. ) Avšak nebudeme nikdy souhlasit s tím, aby se pod záminkou jed noty přímo vydírala mlčenlivost a shovívavost k jakékoli proti

leninské a protikomunistické činnosti. Pranýřování zjevných od padlíků je přímo zdravotně nutnou prevencí. V případě skupiny Hodža- Šehu je toto varování i výstrahou, kam může dospět zarytý dogmatismus, nechut ke skoncování s berijovštinou a jinými ma nýrami vyrostlými z kultu osobnosti, kam až mohou vést potouchlé protisovětské útoky a obviňování leninců z »revizionismu« atd. Přejeme si z celého srdce, aby všechny komunistické strany družně spolupracovaly, aby všechny jejich činy vždycky sloužily jedině naší veliké společné věci. Jsme pro soudružské překonávání názorových rozporů, proti jejich planému rozdmychávání. Ovšem rozpory s albánskými vůdci, záměrně jimi vyprovokované, nelze

už v žádném případě považovat za spor uvnitř našeho hnutí. Pevným kritériem našeho postupu v mezinárodních otázkách jsou závěry obsažené v moskevském Prohlášení. Bděle maríme

všechny agresívní snahy imperialismu, budeme nadále upevňovat mírové soužití zemí s různým společenským zřízením. O tom, že nejde o žádné »pacifistické iluze «, jak do omrzení den co den hlásají z Tirany , svědčí třebas jen to, že právě v období mírového soužití ztenčila se stará kapitalistická koloniální soustava, která ještě před dvaceti lety ujařmovala velkou většinu obyvatelstva ze měkoule, na pouhé jeho 112 % . Nebo pohledme, jak vypadají v tomto období mírového soužití třídní boje dělnictva . Stačí uvést jediné srovnání : jestliže v letech 1919 až 1939 celkem stávkovalo zhruba 81 miliónů pracujících, pak počet stávkujících dosáhne

stejného čísla za pouhý letošní rok, tedy za dobu dvacetkrát kratší. Budeme ze všech sil usilovat o to, aby si lidstvo co nejdříve vybojovalo svět bez válek a beze zbraní. Dále povedeme důsledný boj za všeobecné a úplné odzbrojení, protože právě tudy vede cesta k odstranění hrozby termojaderné války, která by vrhla lid

skou civilizaci o staletí zpět a podstatně oddálila štastné komu nistické perspektivy lidstva. Jsme zásadně i proti rozšiřování jaderných zbraní na další země, za zastavení jaderných pokusů, jak to kategoricky vyžaduje již moskevská výzva 81 komunistic

kých stran ke všem národům světa. Jsme pro svobodu každého

národa, za právo vybojovat si tuto svobodu i se zbraní v ruce, avšak jsme proti neodpovědnému šovinistickému štvaní jednoho

národa proti druhému v souvislosti s pohraničními a podobnými 430

spory, vítáme iniciativu k jejich zastavení. Odmítáme podvodné imperialistické teorie o » lokálních válkách« či dokonce o možnosti » omezeného jaderného konfliktu« , protože by nevyhnutelně vedl k světové termojaderné válce. Jsme povinni učinit vše pro zvýšení ekonomické síly socialistic kého tábora, protože tady je základ mírového soužití dvou systé

mů i rozhodující zdroj dalšího postupu socialismu a komunismu ve světě. Proto také proti všem kapitalistickým integracím, ovlá daným vlčími zákony, velmi rychle postavíme daleko všestranněj

ší a účinnější hospodářskou součinnost socialistických zemí. Zá roveň je naším závazkem rozvíjet účinnou a pružnou politiku těs ného přátelství socialistických států s nově se osvobodivšími ze měmi, neodpuzovat je, ale aktivně s nimi rozvíjet spolupráci v boji

za mír, intenzívní hospodářské a kulturní styky na základě plné rovnoprávnosti, plně napomáhat jejich nezávislému rozvoji. Jsme hluboce přesvědčeni , že v tomto rozvoji nově osvobozených zemí jsou povoláni sehrát významnou úlohu komunisté těchto zemí a že naopak znemožňování jejich činnosti neprospívá ani upevňování svobody a nezávislosti na imperialistech, ani razvoji

svobodné národní ekonomiky a kultury . Proto nás hluboce znepo kojují, velmi hluboce znepokojují zprávy o zatýkání indických komunistů nebo o zákazu činností Alžírska komunistické strany a naplňuje nás rozhořčením , jestliže Imperialistická reakce může nad nimi jásat a spřádat okolo nich své hnusné protisocialistické intriky.

Naše strana se vždycky hrdě hlásila ke svým úkolům při posi lování našeho mezinárodního komunistického hnutí a je plně v du chu jejich nejlepších bojových tradic, jestliže se k nim tak bour

livě znovu přihlásil 1 náš XII . sjezd. A nás dik patří delegacím bra trských stran, které zde tak vysoko pozvedly prapor proletářského internacionalismu. ( Potlesk. )

Naše vřelé sympatie patři komunistům všech zemí | světadíla, jejich představitelům na našem sjezdu, i těm, kteří zde nemohou

být přítomni. Dovolte mi, abych vyjádřil naši zvlášt hlubokou so lidaritu všem těm soudruhům , kteří obětavě pracuji v podmínkách ilegality a reakční perzekuce v dalekém, mnohdy desetiletém vy hnanství ( potlesk ) , kteří byli uvržení do buržoazních vězení a ža

lářů at bonnskými militaristy, severoamerickými imperialisty či Jihoafrickými rasisty, frankovskou či salazarovskou tyranií, kruto vládou ve Venezuele či Jordánsku. Veškerá naše práce a naše úsill jsou věnovány také tomu, aby jim všem co nejdříve udeřila hodi na svobody a nastoupil zítřek, kdy volně rozvinou svůj revoluční prapor, který je naším společným praporem . ( Potlesk. ) 431

Více než čtyřicet let nás vždy vedla naše strana cestou prole .

tářského internacionalismu. Na této cestě spolu s velikou stranou Lenina

-

- s Komunistickou stranou Sovětského svazu

spolu

s leninci všech zemí vždy pevně vytrváme. ( Potlesk. ) I v tom je nezlomná jednota , že ne teprve někdo po nás, ale už naše genera

ce, generace delegátů tohoto sjezdu , vybuduje v Československu komunismus . ( Potlesk. )

SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Kouckému, diskutuje soudruh Jan Khodl, před

seda podnikového výboru Spojených oceláren Kladno, a připraví se soudruh Vladimír Ruml.

SOUDRUH JAN KHODL,

středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi, jak bylo řečeno soudruhem Novotným ve zprávě o činnosti strany, dosáhla naše republika v hutní výrobě řady významných úspěchů. Důkazem toho je, že vyrábíme více oceli na jednoho obyvatele než Spojené státy. Na tomto úspěchu

se podílejí též pracující našeho podniku Spojené ocelárny Kladno, kteří od XI. sjezdu dokázali zvýšit výrobu o 24 % . Ještě významnějšího růstu jsme dosáhli ve výrobě ušlechtilých oce

lí, a to o 31 % , a ve válcovaném ušlechtilém materiálu dokonce >

o 52 % . K růstu výroby došlo především u nejnáročnějších jakosti

ušlechtilých ocelí, které pomohly rychlému rozvoji nejmodernější techniky ve strojírenství, v chemickém průmyslu a přispěly ke zvýšení obranyschopnosti naší vlasti. Výsledky, které předčí nej vyspělejší podniky kapitalistických států, dokazují, že náš podnik vykonal kus poctivé práce.

Pro naši socialistickou společnost nemohou však být vysoká procenta výroby jediným a hlavním měřítkem. Tím pro nás musí být potřeba národního hospodářství, vyjádřená státním plánem.

Hodnotíme- li naše výsledky z tohoto pohledu, zůstali jsme mnoho dlužni. Náš dluh v období od XI . sjezdu do konce letošního roku

představuje proti plánovaným úkolům 157 000 tun oceli a přibližně stejné množství válcovaného materiálu.

Když jsme rozebírali příčiny našich výsledků, došli jsme k zá věru, že vysoký růst výroby je především dílem velké iniciativy

pracujících, zatímco značné výpadky jsou způsobeny převážně 432

nízkou úrovní řídící práce na všech stupních hospodářského řízení.

Rostoucí požadavky rozvoje národního hospodářství kladou vy soké nároky na řídící práci . Někteří naši hospodářští pracovníci jsou však ochotni hledat příčiny nedostatků všude jinde , jen ne u sebe. Nedostatky v řídící práci omlouvají objektivními podmín kami, které jsou často zveličovány a zatemňují pravý stav věci. Je tomu tak i v našem podniku. Dlouhodobé neplnění plánu vedlo postupně k smířlivosti s nedostatky a otupilo ostří boje při jejich odstraňování. Přeceňování objektivních nedostatků a nedoceňo

vání vlastních sil způsobilo, že lidé si postupně zvykli na neplnění plánu a začali to považovat za nezměnitelnou skutečnost. Takové názory přebírali i hospodářští pracovníci a v nejednom případě i stranické organizace . Abychom mohli tento stav změnit, bylo nutno zlepšit politicko organizátorskou práci, volit účinnější metody a formy této práce a energicky vést boj proti náladám smířlivosti s daným stavem .

Zaměřili jsme se především na upevňování , názorové jednoty komunistů a všech pracujících. V našich podmínkách to bylo nanejvýš aktuální, neboť vzrůstající potřeba pracovních sil při vedla do oceláren značný počet maloburžoazních vrstev i zdis

kreditovaných lidí. Jejich příchod znamenal i příliv maloburžoaz ních idejí a nálad , které ztěžovaly rozmach progresívních sil. Připomněli jsme si leninskou zásadu, že bez politického potření nesprávných názorů nemůžeme jít kupředu. Proti těmto názo rům je možno vést boj jen tehdy, když je známe. Proto jsme

zavedli pořádek do stranických informací a vyhodnocování jed notlivých akcí a učinili jsme z nich důležitý prostředek řízení politické práce. Podobně jsme postupovali při vyřizování při pomínek pracujících .

Dnes, soudruzí, můžeme konstatovat , že stranický aktiv zači ná do života závodu důrazně prosazovat zásadu, že všichni ko munisté jsou povoláni nepříznivé výsledky nikoli jen vysvětlo

vat, ale měnit je k lepšímu, a to ne náhodně a živelně , ale cíle vědomě a organizovaně.

Naše dosavadní zkušenosti potvrdily, že je to cesta správná, neboť jsme vyřešili některé zdánlivě neřešitelné problémy. Chtěl bych to ukázat na jednom typickém

příkladě . Po rozboru

situace jsme přišli k názoru, že ocelárna 2 Poldiny huti je hlav ním článkem současné problematiky podniku a že je na ni nut no zaměřit soustředěnou pozornost nejvyspělejšího aktivu . Ten

to provoz od roku 1960, kdy byla provedena jeho rekonstrukce, hluboko neplnil státní plán a u většiny pracujících převládala beznadějnost. Zaměřili jsme své úsilí především na přesvědčo 433

vání všech pracovníků, že úkoly Ize splnit vlastními silami, bu de-li grafikon odpichu taveb uznáván jako zákon v práci tohoto

provozu . Dodržování grafikonu taveb jsme podřídili novou or ganizaci práce, zaměřovali k němu socialistickou soutěž a pod pořili i hmotnou zainteresovanost. Dnes můžeme oznámit, že v této ocelárně, kde před 6 měsíci nikdo nevěřil, že je možno >

plnit plán, byl ve III. čtvrtletí plán nejen splněn, ale překročen o 1144 tun. Tento způsob řešení problémů, to je nejdříve se ná zorově sjednotit, pak soustředit síly na hlavní článek, organi zovat a důsledně provádět kontrolu , se stává vzorem pro práci v celém podniku. Takto byla zásadně změněna situace u vyso kých pecí, takže dají letos zhruba o 5000 tun surového železa nad plán a navíc zde byla odstraněna výroba nežádoucího pev ného Thomasova železa, místo kterého vyrábí potřebné železo martinské.

Pracovníci v údržbě našli svůj hlavní článek v opravách oce. lárenských pecí, kde dobu opravy obloukových pecí zkrátili na polovinu. Projevem zvýšené iniciativy pracujících celého pod niku je jistě i přínos kolektivů soutěžících o titul XII . sjezdu,

který představuje ve výrobě úspory přes 26 miliónů korun a na vlastních nákladech 11,5 mil . Kčs .

Vedle hospodářského přínosu nelze přehlédnout ani politic ký význam, který tkví v tom, že lidé se na vlastních zkušenostech přesvědčují, že je možno plnit plán, postupně u nich mizí pocit

bezvýchodnosti a pracující získávají důvěru ve vlastní síly. Jsme si vědomi toho, že jsme teprve na začátku tohoto pro

cesu, který musíme důsledně dovést a také jej dovedeme do konce. Naše zatím dílčí úspěchy by mohly být větší, kdyby po tíže , které sami vyřešit nemůžeme, byly stejně energicky fe deny ústředními hospodářskými orgány. Proto vítáme zejména

tu část zprávy soudruha Novotného, kde se klade důraz na od povědnost v řídící práci ministerstev. Jestliže tak důležitý pod nik, jako jsou Spojené ocelárny , deset let neplní plán, jestliže řadu let je rozpor mezi potřebou a výrobou ušlechtilé oceli , pak

za to odpovídáme nejen my, ale též ministerstvo hutního prů myslu a rudných dolů i Státní plánovací komise. Máme za to, že i na těchto orgánech si někteří soudruzi zvykli na to, že se

na Kladně neplní plán. Zdá se , že někdy i u nich převládá pocit bezvýchodnosti ze současného stavu a že i oni omlouvají nedo

statky ve vlastní řídící práci nesplnitelností úkolů. Nejvýraz něji se tato okolnost projevuje při sestavování plánu a je cha nařizováním při určování úkolů a odmítáním oprávněných připomínek závodu. rakterizována

434

Jako příklad zde může sloužit určování plánovaného úkolu v prusadě koněvské blokovny , na jejichž dodávkách je závislé

plnění plánu válcoven . Je to nejstarší blokovna v republice, na které dosahujeme světových parametrů v časovém využití, přes tože už řadu let neplní plán. Bez ohledu na tuto okolnost dostává

podnik rok co rok na blokovnu zvýšené a jasně nesplnitelné úkoly . Jako hlavní důvod zvyšování plánu se vždy uvádí celostát

ní nedostatek blokovacích kapacit, který musí být v plánu za jištěn . A tak se stává, že bilance jsou v souladu, avšak v prů

běhu roku – neplněním plánu na blokovně – dochází k váže ným disproporcím . Strojírenským závodům pak chybějí tisíce tun plánovaného válcovaného materiálu.

Takovýmto administrativně mocenským způsobem je nahrazo váno technické řešení. To snižuje autoritu plánu, vyvolává ne spokojenost pracujících a nepřispívá k vážnosti práce řídících orgánů. Víme, že plán musí být direktivní a s touto zásadou plně souhlasíme. Aby plán skutečně odstraňoval rozpory v bilan

cích národního hospodářství, musí být sestaven tak, aby podpo roval iniciativu pracujících a vycházel z vědeckého řízení so cialistické ekonomiky . Aby nedocházelo k několikaletému nepl

nění plánu v rozhodujících podnicích, doporuča jeme, aby při

schvalování návrhu plánu na ministerstvu i ve vládě byla jako součást návrhu schválena i opatření zabezpečující plnění plánu zaostávajícího podniku v příštím roce .

Je všeobecně známo , že řídící práce je účinná jen tehdy , když je spojována s perspektivním výhledem . Ani v tom nejsme spo kojeni s prací ministerstva a plánovací komise. Přestože je znám základní směr vývoje potřeby hutního materiálu směrem k oce lím ušlechtilým , jejímiž jsme významnými a u některých druhů

dokonce monopolními výrobci, není dosud rozhodnuto o perspek tivě našeho podniku . Během posledních sedmi let bylo vypraco váno deset skutečně hodnotných výhledových studií k rozvoji

podniků zajišťujících rychlý růst výroby ušlechtilých ocelí. Po dle těchto návrhů by se zvýšila výroba na dvojnásobek , výroba ušlechtilé oceli na trojnásobek a produktivita práce rovněž na

trojnásobek při stejném počtu pracovníků, který máme dnes. Pro to sekretariát ústředního výboru strany uložil ministru hutí, aby nejpozději do konce letošního roku předložil schválenou studii

rozvoje Spojených oceláren plenárnímu zasedání středočeského krajského výboru. Dnes je již zřejmé, že o rozvoji podniku letos rozhodnuto nebude. Věříme , že náš požadavek na ujasněnost vý .

hledu podniku bude správně pochopen a zahrnut do návrhu sed miletého plánu rozvoje národního hospodářství. 435

Soudružky a soudruzi, máme u nás dosud hodně problémů. Víme, že k jejich vyřešení bude třeba mnoho náročné, obětavé a trpělivé práce celého pracovního kolektivu. Nepolevíme ve svém boji a věříme ve své síly. Pozvedneme brzo náš podnik mezi ty, které své úkoly plní. Velikou pomocí k dosažení to

hoto cíle nám budou usnesení XII. sjezdu, vyjadřující moudrost naší komunistické strany a jejího ústředního výboru, za jejíž politikou pevně stojíme.

Soudruzi, stejně jako my, delegáti sjezdu, tak i naši oceláři a valcíři odsuzují rozbíječskou politiku představitelů Albánské

strany práce a vyslovují hluboký nesouhlas s projevem vedou cího delegace Komunistické strany Číny. Ohlasy ze schůzek a besed, které v podniku probíhají v těchto dnech a projednávají průběh sjezdového jednání, mě opravňují k tomu, abych nejen za sebe, ale za všechny naše hutníky ujistil XII . sjezd, že naši lidé stojí bezvýhradně a pevně za politickou linií naší strany

a že v naší straně se i nadále budeme opírat o leninskou politiku Komunistické strany Sovětského svazu, která byla, je a zůstane naší učitelkou a p.íkladným vzorem . (Potlesk. ) SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Slovo má soudruh Vladimír Ruml, člen předsednictva městské ho výboru KSČ v Praze.

SOUDRUH VLADIMIR RUML, pražská městská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, ve zprávě našeho ústředního výboru upozornil soudruh Novotný na řadu nových otázek, které přináší rozvoj naší socialistické společnosti a které by měly společen ské vědy zkoumat, mají-li být teoretickým základem řízení spo lečnosti.

V nové situaci vytvořené činnosti naší strany vycházející z díla XX. a XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu vzrůsta jí požadavky na společenské vědy. Chtěl bych promluvit o někte rých předpokladech jejich dalšího rozvoje. V základních společenských vědách není ještě výjimkou styl

práce , kdy jednotlivec pracuje na rozsáhlém problému víceméně izolovaně . Takový styl vědecké práce brzdí i efektivitu, neboť je v rozporu s povahou vývoje naší společnosti a s charakterem 436

jejího řízení. Vždyť vývoj socialistické společnosti zahrnuje také vzájemné podmínění, ovlivňování a prolínání jednotlivých strá nek života společnosti ; řízení společnosti musí mít komplexní cha rakter, stejně jako její poznávání. Za zvláště naléhavou považuji koordinaci práce mezi filosofil, ekonomií, vědeckým komunismem a vědou o státu a právu , ne bot jejich spolupráce umožňuje řešit ve větším rozsahu a na

vyšší úrovni, než tomu bylo dosud , otázky vývoje naší společ nosti a jejího řízení. Komplexní přístup k řešení problémů je ve společenských vědách jedním z předpokladů překonání řady dogmatických schémat v období kultu osobnosti, která svazovala

tvůrčí schopnosti pracovníků společenských věd . Společný postup celé řady věd je nutný pro uskutečnění no

vátorského přístupu v otázkách teorie společnosti. Řízení spo lečnosti se uskutečňuje také pomocí státu a práva , jako důleži tých nástrojů usměrňování aktivity lidí. V praxi i teorii není stále

náležitě doceněna skutečnost, že vědecká teorie řízení naší spo lečnosti se nemůže úspěšně rozvíjét odtrženě od politické eko nomie, poněvadž řízení ekonomiky země je jednou z nejdůle žitějších složek naší řídící činnosti. Zároveň je však třeba vidět, že úloha práva, rozvoje našich společenských vztahů není jen

v poskytování vnějších pravidel společenského jednání, o nichž by mohl kdokoliv a kdekoliv rozhodovat, zda je účelné je do

držovat. Takový názor ve svých důsledcích vede k porušování státní kázně a socialistické zákonnosti . K vědeckému zkoumání

rozvoje společnosti a jejího řízení má ještě více přispět i filo sofie. Ve filosofii je kladným prvkem , že jsou k dispozici práce, které se zabývají teoretickou problematikou vývoje naší socia : listické společnosti. Přece však je nedostatek prací, které by

efektivně pomáhaly praxi , analyzovaly nové jevy , zobecňovaly nové zkušenosti hnutí a které by se pak mohly stát i teoretickým

východiskem praktických opatření. Velikou pomocí by zde byl rychlejší rozvoj společenského průzkumu, který by vycházel z me todologických zásad historického materialismu a umožnil kvanti

tativní vyjádření, sledování společenských jevů. Jde o to , plá novitě a cílevědomě zabezpečovat rozvoj této práce , koordinovat

úsilí jednotlivých institucí, pečovat o výměnu zkušeností. Na zá kladě plánu odborné činnosti je třeba vědeckým pracovníkům zpřístupnit potřebné materiály resortních institucí. Marxistický

společenský průzkum ovšem respektuje skutečnost , že strana ne přetržitě sleduje vývoj konkrétních společenských procesů . Měst ský výbor strany v Praze podporoval rozvoj společenských prů zkumů a bude i nadále v tomto směru rozvíjet činnost. 437

Teoretická práce v oblasti filosofie, ekonomie, stejně

jako

v právních vědách tvoří součást poznávací funkce strany. Proto je třeba podporovat pracovníky specializovaných společensko vědních pracovišť v jejich snaze rozpracovávat základní problé

my rozvoje naší společnosti, usilovat o to, aby soudruzi využívali stranických dokumentů, brali si poučení z praxe strany a aby se

současně účastnili praktické činnosti strany. K vytvoření tako vého chápání a uskutečňování úkolů je podle mého názoru třeba zaměřit práci stranických organizaci. Rozhodující pro další rozvoj společenských věd je správné uplatňování vedoucí úlohy strany na příslušných pracovištích .

Zvláště jde o soustavný boj za ideovou jednotu komunistů . Usne sení politického byra ústředního výboru o filosofil z roku 1959 a o otázkách státu a práva z roku 1961 zůstávají nadále směr. nicí ideově politické práce na obou úsecích . Marxistické spole

čenské vědy se musejí rozvíjet jako vědecká ideologie, jako stra nická věda . Filosofové by měli dále pomoci při rozpracování

těchto otázek, ukázat na metodologické důsledky tohoto stano viska, a tak pozitivní činností překonat zbytky maloburžoazních názorů, které metafyzicky proti sobě stavěly vědecký a ideolo gický prvek marxistické teorie .

Stejně jako na jiných úsecích je třeba i na pracovištích spo lečenských věd potírat individualistické tendence, svádět boj s in

telektuálskou nadřazeností, která se projevuje v podceňování zkušeností revolučního hnutí, v tom , že takový pracovník pova žuje své vlastní poznání za absolutně dokonalé a praxi za nějaký

nižší druh činnosti. Takový postoj se pak více či méně projevuje v odborné práci nositelů těchto názorů .

Nepotřebujeme filosofa, ekonoma nebo právníka, který se ve své práci považuje za společensky nezávislého a který jen pře dává výsledky své práce straně, nýbrž potřebujeme kommunistu , stranického bojovníka, který je současně specialistou v té či one vědě. Počínat si ve všem jako člen komunistického kolektivu,

takové je jedno z hlavních poučení XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Komunistický postoj k teoretické práci je neslučitelný s konjunkturalismem, s nedostatkem tvůrčí od

vahy řešit nové otázky podle potřeb revoluční praxe. Stranické organizace na našem úseku budou i nadále bojovat za morálně politický profil pracovníků společenských věd.. Zvláštní pozornost by měly stranické organizace věnovat při

jímání a výchově mladých pracovníků. Plán kádrového doplňo vání společenskovědních pracovišť novými pracovníky obsahuje počty pracovních sil a požadovanou kvalifikaci. Přitom pozname 438

návám , že početní růst kádrů ve filosofii, politické ekonomii a

v právních disciplínách je v porovnání s ostatními společenskými vědami nedostačující. Domnívám se, že by stranické organizace

měly už při plánování kádrového zabezpečení uplatnit požadav. ky politické vyspělosti a stranické zralosti kádrů. Nahodilost

v kádrové práci brzdí rozvoj stranické práce na pracovištích společenských věd .

Požadujeme-li komplexní spolupráci společenských věd , mu síme usilovat u jejich pracovníků o hlubokou a poměrně vše strannou znalost marxismu- leninismu. V oblasti výchovy kádrů

pro základní společenské vědy není správné, když soudruh po skončení vysoké školy přechází do aspirantury, stává se specia listou , aniž by nabyl hlubší znalosti života. Předčasná speciali

zace vadí často soudruhům v domýšlení teoretického stanoviska až k praktickým společenským důsledkům . A nelze se divit , že

takto jednostranně připravení soudruzi často propadají při hod nocení politických jevů nevědeckým iluzím. Je tedy třeba v organizacích pracovišť společenských věd i na dále věnovat dostatečnou pozornost marxisticko -leninské výcho

vě kádrů. Důležitým výchovným prvkem je spojení pracovníků společenských věd s praxí. Jde o problém, který se týká jednak metod vědecké práce, jednak zapojování soudruhů ze special

ních společenskovědních pracovišť do politickoorganizátorské práce. Není správné , jestliže stranické orgány a organizace při vysílání pracovníků na praxi do státních nebo stranických or gánů nepečují o to, aby takové zapojení mělo maximální význam

pro politický i odborný růst toho kterého pracovníka . Zvláštní význam má pak soustavná práce stranických orgánů a orga nizací s aktivem pracovníků společenských věd , neboť stálá pé

če stranických orgánů a organizací pomáhá k rozvoji tvůrčí prá ce v této oblasti .

V naší společnosti mají pracovníci společenských věd velké poslání rozvíjet vědeckou práci tak, aby se věda stala neodluči telnou, významnou složkou života společnosti , aby vědecké po znání se stalo obsahem vědomí všech pracovníků. Je to , soudruž

ky a soudruzi, velká společenská odpovědnost, velká důvěra stra ny a my chceme svou prací stále dokazovat, že jsme takové dů věry hodni . / Potlesk. )

439

SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Rumlovi. O slovo se přihlásil delegat Komu nistické strany Austrálie, kandidát politického byra UV soudruh Wilton John Brown. Pozdray Komunistické strany Austrálie, přednesený SOUDRUHEM WILTONEM JOHNEM

BROWNEM

Drazí soudruzi, dovolte naší delegaci, abych jménem ústředního výboru a všech členů Komunistické strany Austrálie tlumočil va šemu sjezdu nejvřelejší bratrské pozdravy.

Zpráva a usnesení vašeho sjezdu budou jasným programem pro cestu vpřed k novým úspěchům socialismu a k dosažení ušlechti lého cíle komunismu.

Naše strana si je plně vědoma , že cesta vaší země a všech zemí ke komunismu musí být cestou míru. Plně uznáváme, že je nezbyt

ně nutno přimět imperialisty k mírovému soužití. Naše strana plně podporuje Deklaraci a Prohlášení moskevských porad z roku 1957 a 1960, které správně označily boj za mír za nejnaléhavější pro blém naší doby.

Naše strana vždy odhalovala imperialismus jako příčinu válek, bojovala proti němu a současně se snažila vyhnout sektářským a avanturistickým názorům , které brzdí širokou mírovou aktivitu.

V poslední době dosáhla rozsáhlá mírová aktivita v Austrálii, vy cházející z iniciativy pracujících vrstev, poměrně dobrých výsled ků . Letos vyvrcholilo mírové úsilí australského lidu zejména vel

kým počtem mírových manifestací u příležitosti Dne Hirošimy. Také provokace amerických imperialistů proti Kubě vyvolala vinu protestů .

Vítáme sovětské stanovisko k této provokaci jako pevné, zá sadní a moudré jak v otázce obrany kubánské nezávislosti, tak i v otázce obrany světového míru .

Významným přímým výsledkem rostoucí mírové aktivity širo kých vrstev v Austrálii bylo to, že Australská labouristická strana ( tj . australská sociálně demokratická strana ) přijala za svou myš lenku bezatomového pásma na jižní polokouli . Komunistická strana Austrálie dlouho prosazovala myšlenku bezatomového pásma v Tichomoří. Nyní usilujeme o to, aby tento návrh získal co nejširší jednotnou podporu . Význam tohoto poža davku pro část světa , v níž žijeme, byl zdůrazněn nedávným po

žadavkem latinskoamerických zemí, aby bylo vytvořeno bezatomo 440

vé pásmo v Latinské Americe. Tato kampaň spolu s rostoucím bo

jem za vytvoření bezatomového pásma na severní polokouli má zřejmý význam pro velký cíl – dosažení úplného a všeobecného odzbrojení.

Spolu s bojem za mir zesiluje naše strana v boji za socialistic kou Austrálii boj proti monopolům. Naše strana se jediná pevně staví proti společnému trhu. Odsuzujeme společný trh nejen jako základ vojenského a hospodářského bloku namířeného proti so

cialistickým zemím, ale také jako vážnou hospodářskou hrozbu Austrálii.

Soudruzi , opírajíc se pevně o Prohlášení 81 stran a o další velké obohacení marxismu -leninismu obsažené v závěrech XXII. sjezdu KSSS , naše strana bojuje nekompromisně proti revizionismu , do gmatismu a všem úchylkám od správné marxisticko-leninské cesty. Jsme toho názoru, že vedoucí činitelé Albánské strany práce se dostali do vážného konfliktu se zásadami Prohlášení 81 stran a

že se jejich nynější protimarxistický postoj musí změnit v zájmu dalšího společného boje za mír, všeobecné odzbrojení, národní osvobození a socialismus .

Naše strana stojí pevně na stanovisku veliké zásady jednoty světového komunistického hnutí. Vřele souhlasíme se soudruhem Novotným a s vaším sjezdem, že skálopevnou základnou této jed noty je pevné spojenectví s první socialistickou zemí velikým Sovětským svazem. ( Potlesk. )

Jsme toho názoru, že světová jednota komunistického hnutí, za ložená na zásadách marxismu-leninismu, je jedinou cestou vpřed k vítězství nad imperialismem , k úplnému vítězství národně osvo bozeneckých bojů a k odstranění válek ze života lidstva .

Přejeme úspěch vašemu sjezdu a jeho povzbuzujícím plánům za ještě šťastnější život československého lidu. ( Potlesk. )

Ať žije velká Komunistická strana Československa ! ( Potlesk . ) At žije mezinárodní jednota světového komunistického hnutí ! Ať žije mír ! ( Potlesk . )

SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji soudruhu Brownovi. Dále se o slovo přihlásil delegát Komunistické strany Bolívie,

člen politického byra ÚV soudruh Raul Ruíz Gonzales. ( Potlesk. )

441

Pozdrav Komunistické strany Bolívie, přednesený SOUDRUHEM RAULEM RUIZEM GONZALESEM

Drazí soudruzil Delegáti ústředního výboru Komunistické strany Bolívie se s radostí účastní vašeho XII. sjezdu a dovolují si po

zdravit vás, všechny komunisty a pracující lid Československa. Přejeme vám jménem ústředního výboru, všech komunistů a bo

jovné dělnické třídy Bolívie největší úspěchy při plnění usnesení, která vyjdou z tohoto sjezdu.

Zpráva ústředního výboru, přednesená soudruhem Novotným,

hovoří o vítězstvích, jichž jste dosáhli na všech frontách výstavby socialismu. Seznámili jsme se s touto zprávou, která je bilancí

úspěchů dosažených od roku 1958 a která je i cenným dokumen tem ukazujícím tvůrčí uplatňování marxismu-leninismu ve vašich podmínkách. Jsme přesvědčeni, že československý lid, vedený svou milovanou komunistickou stranou, splní úspěšně všechny úkoly , které si dává do roku 1970, a přistoupí k vytváření mate riálních a technických základů komunistické společnosti, inspi rován přitom velkorysým programem výstavby komunistické spo lečnosti v Sovětském svazu.

Mohutný rozvoj Československa, který přispívá k novým úspě chům světové socialistické soustavy v hospodářském soutěžení s kapitalismem , dokazuje nespornou převahu socialismu. Rozvoj

Československa byl umožněn jednotou strany kolem jejího ústředního výboru v čele se soudruhem Novotným, věrností do kumentům z porad komunistických a dělnických stran v letech 1957 a 1960 , vzájemnou bratrskou pomocí mezi socialistickými

zeměmi . Kladnou úlohu sehrály i pokrokové tendence v meziná rodním

dění jako rozmach protiimperialistického a národně

osvobozeneckého hnutí .

Mezinárodní události , které nastaly po XI. sjezdu KSČ, doká zaly , že důsledné uplatňování leninského principu mírového soužití jako zvláštní formy třídního boje na mezinárodním poli přispívá k růstu sil socialismu, národně osvobozeneckého hnutí

a světového míru , umožňuje odvrátit imperialismus od jeho po kusů vyvolat novou válku a dokázalo také zabránit zničení hrdin ské revoluční Kuby .

Krize vyvolaná blokádou Spojených států proti Kubánské re publice přivedla lidstvo na okraj termojaderné války. Lidstvo po cítilo zblízka dech smrti jaderných bomb. Jen díky realistické, pevné , odpovědné a moudré politice Sovětského svazu bylo ne

bezpečí zažehnáno. Kuba existuje dál a jde pevně po cestě vpřed k socialismu. Ohromná morální a hmotná pomoc, kterou Kuba 442

dostává od zemi socialistické soustavy, zejména od Sovětského svazu, a všech pokrokových sil celého světa, povzbuzuje lid La tinské Ameriky v jeho boji za svobodu a nezávislost. Bolivijšti komunisté mají ten nejhlubší zájem na tom, aby socialistická

Kuba zůstala světlem, které ukazuje jednu z cest k socialismu. Řešení karibské krize přispělo k růstu protiimperialistického a národně osvobozeneckého hnutí v Bolívil. Když v poslední krizi

hrozilo téměř vypuknutí války, bolivijský lid bojoval na ulicích hlavního města La Paz proti fašistickým bandám organizovaným a řízeným americkým velvyslanectvím a cizím katolickým kló

rem. Členové parlamentu vládnoucí strany schválili, aby byla pevně obhajována politika obrany sebeurčení národů a neinter

vence do vnitřních záležitostí zemí a obrany světového míru. Bojovný tlak lidu umožňuje, že vláda národní buržoazie v Bo

lívii zaujala dobrou pozici ve vztahu ke kubánskému problému. Komunistická strana Bolívie hodnotí tento postoj spravedlivě , ale

nedělá si iluze. Bojuje spolu s dělnickou třídou, rozvíjí vliv v 11 dových masách, početně vzrůstá a opírá se ve své politice o mar xisticko-leninské zásady obsažené v Prohlášení 81 zemí. Soudruzi ! Bolivijští komunisté považují za povinnost každého komunisty bojovat za upevnění mezinárodní jednoty komunistic

kých a dělnických stran, jejichž uznávaným předvojem je velká strana Lenina , Komunistická strana Sovětského svazu, a proto co

nejrozhořčeněji odsuzují neodpovědné jednání vedoucích Albán ské strany práce , kteří chtějí vytvořit zmatek a připojují se tak k chóru lží a pomluv imperialistů proti komunistickým stranám , především proti slavné straně Sovětského svazu. Ať žije mír a neporušitelná jednota komunistických stran světa ! At žije XII . sjezd Komunistické strany Československa !

At žije komunistická strana a velký lid Československa ! (Po tlesk. )

SOUDRUH ALEXANDER DUBCEK :

Děkuji soudruhu Gonzalesovi. Dále bude hovořit delegát Domi

nikánské lidové socialistické strany, člen ústředního výboru, sou

druh Domingo Santiago. ( Potlesk. )

443

Pozdrav Dominikánské lidové socialistické strany, přednesený SOUDRUHEM DOMINGEM SANTIAGEM

Soudružky a soudruzi , nejprve mi dovolte , abych tlumočil XII . 1

sjezdu Komunistické strany Československa a vaším prostřednic tvím dělnické třídě a všemu československému pracujícímu lidu

bratrský pozdrav Dominikánské socialistické lidové strany, dělní ků a všech revolucionářů naší vlasti. Soudružky a soudruzi! Naše strana věrně háji stanoviska obsa

žená v historických moskevských prohlášeních z roku 1957 a 1960. Naše strana považuje tyto dokumenty za program mezinárodního komunistického hnutí, který je závazný pro všechny komunistic ké a dělnické strany . Tlumočím zde jednomyslné stanovisko na

šeho ústředního výboru a prohlašuji , že odmítáme a odsuzujeme postoj a jednání vedoucích představitelů Albánské strany práce v čele s Enverem Hodžou . Politická linie vedoucích albánských

činitelů zkresluje moskevská prohlášení a nemá nic společného s marxismem -leninismem . Je nezbytné pokračovat z důsledně mar xisticko -leninských pozic v nesmiřitelném , zásadovém boji proti revizionismu . Nelze však trpět , aby se kdokoli snažil pod zámin kou potírání revizionismu vpašovat dogmatické a sektářské pře krucování a pod falešnou maskou boje proti revizionismu šířit protisovětské pomluvy a intriky a vyvíjet frakční činnost uvnitř mezinárodního komunistického hnutí. A to je právě to, co činí vedoucí albánští činitelé v čele s Enverem Hodžou. Ve spojitosti s tím , co zde přednesla čínská delegace , chceme

dodat toto : známe a patřičně oceňujeme revoluční boje Komunis tické strany Číny a čínského lidu. Ale musíme říci , že nás velmi udivuje skutečnost, že čínští soudruzi zřejmě nevidí, jakou úlohu hraje albánská kamarila a že ji odmítají odsoudit. Ať chtějí či ne

chtějí, toto stanovisko nemůže nepodpořit otevřenou pomlouvač nou a protileninskou kampaň rozbíječské skupiny z Tirany . Z to ho se radují naši nepřátelé , neboť jim to pomáhá. Přesto věříme,

že sám život ukáže čínským soudruhům , jaká je jejich povinnost. Soudružky a soudruzi! Výsledky nedávné krize vyvolané v ka ribské oblasti agresívními plány amerického imperialismu proti Kubě byly skvělým potvrzením správnosti tezí obsažených v his torických moskevských prohlášeních , vítězstvím leninské politiky mírového soužití. Americký imperialismus ve snaze zničit kubán skou revoluci přivedl svět na pokraj jaderné války . Ale doba , kdy imperialisté mohli postupovat podle svého rozmaru, už minula .

Tentokrát rozhodující moc světové socialistické soustavy, nezlom 444

ná pevnost, jakou projevil kubánský lid a jeho revoluční vláda v čele s Fidelem Castrem tváří v tvář hrozícímu jadernému útoku,

solidarita národů Latinské Ameriky a celého světa a rovněž tak mírové úsilí mnoha neutrálních zemí umožnily získat čas a vytvo řily podmínky pro to, aby KSSS a sovětská vláda v čele se soudru hem Chruščovem našly s bezpečným pochopením situace kompro

mis, který zabránil vypuknutí světové termojaderné války, zachrá nil Kubu a přinutil útočníka, aby odložil zbraně a zasedl za kon ferenční stůl.

Nicméně nebezpečí agrese amerického imperialismu proti Ku

bě nepominulo. Tentokrát byl přinucen k ústupu. To však nezna mená, že se americký imperialismus vzdal svých záměrů rozdrtit kubánskou revoluci ozbrojeným útokem. Proto naše strana soudí, že je třeba zachovat bdělost a ostražitost. Nesmí být učiněno nic, co by přispělo k vyvolání falešné důvě

ry mezi masami , protože to by jedině mohlo usnadnit manévry agresorů. Je třeba připravovat masy na důraznou odpověď na jaký koli nový pokus o agresi a vytvářet předpoklady k uskutečnění národně osvobozenecké revoluce v naší zemi . Revoluční vláda Ku

by předložila svých známých pět bodů. Naše strana považuje těch to pět bodů za program míru v karibské oblasti a plně podporuje tyto spravedlivé požadavky. Kubánská revoluce probudila svým zářným příkladem vědomí lidových mas Latinské Ameriky a vyburcovala je k revoluční čin

nosti. Kubánská revoluce poučila naše národy o třech velmi důle žitých věcech :

1. o reálné možnosti vítězství revoluce v podmínkách našeho kontinentu , 2. o tom , že socialismus už není v Latinské Americe exotickou rostlinou a

3. o rozhodujícím významu, který má podpora světové socia

listické soustavy pro úsilí osvobozeného lidu o budování nového života.

Světová socialistická soustava je štítem chránícím naši existen ci. To všechno posiluje důvěru našich národů ve vítězství naší re

voluce . Kubánská revoluce uvedla do pohybu široké masy našich národů , které se dávají do boje už nikoli jen o drobty svobody a

zlepšení hospodářských podmínek , ale za revoluční moc, za vy hnání imperialistů , likvidaci feudalismu a nastoupení cesty k so cialismu.

Soudružky a soudruzi ! Dovolte mi, abych závěrem Komunistické 445

straně Československa, jejímu XII . sjezdu vyslovil naše upřímné a bratrské přání nových, ještě větších úspěchů.

At žije XII . sjezd Komunistické strany Československa ! At žije jednota mezinárodního komunistického hnutí !

Ať žije světový mír ! (Potlesk. ) SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Dále, soudruzi, promluví delegát Komunistické strany Ecuadoru , člen výkonného výboru UV, soudruh Ricardo Romero Paredes.

Pozdrav Komunistické strany Ecuadoru, přednesený SOUDRUHEM RICARDEM ROMERO PAREDESEM

Drazí soudruzi !

Jménem ústředního výboru Komunistické strany Ecuadoru

srdečně zdravím XII. sjezd Komunistické strany Československa. Přijeli jsme poznat vaše bohaté zkušenosti z budování socia

lismu a poučit se z nich, zejména my, delegáti bratrských stran,

které pracují v obtížných podmínkách kapitalistického světa plo dícího nespravedlnost, útlak, bídu mas a nebezpečí ničivých válek.

Přišli jsme vám říci, že jsme s vámi , s celým socialistickým táborem , že se důsledně řídíme marxisticko-leninským učením, jehož čistotu a jednotu pevně hájíme, protože pro národy, které ještě nedosáhly svobody, je nejlepší zárukou, že skoncují se svě

tem útlaku a stanou po vašem boku. Budujete společnost bez oko vů, bez hladu, bez nevědomosti, svět soustavného rozmachu, míru a hojnosti , který odvážně proniká i do hvězdného prostoru. Lidstvo právě prošlo nejstrašlivější zkouškou celé své histo rie, totiž hrozbou vypuknutí světové termojaderné války, která by způsobila strašlivou katastrofu. Stamilióny lidských bytostí by

byly obráceny v prach, v obrovských oblastech by bylo umrtveno všechno živé , byla by vyhlazena města a zničeny materiální a kulturní statky vybudované tisíciletou prací a zaplacené utrpením. Na našem americkém kontinentě , v sousedství nejmocnějšího a nejútočnějšího imperialistického státu , vznikl na Kubě svobodný a pokrokový stát , který díky mohutnému rozmachu své revo luce, v jejímž čele stojí Fidel Castro, a díky účinné a nezištné

pomoci socialistických zemí, především Sovětského svazu, se pře měnil v novou, vzkvétající socialistickou společnost. To nemohl strpět severoamerický imperialismus. Po dlouhém a marném 446

úsill o zardoušení kubánské revoluce se podle a nestoudně od hodlal k přímé agresi . Imperialistická válečná provokace nebyla však namířena jenom proti Kubě, ale i proti Sovětskému svazu a proti celému socialistickému světu a zároveň byla útokem

proti všem národům bojujícím za své osvobození. Byla to výzva k termojaderné válce, jejíž dosah by byl strašny. Avšak kubánská

vláda a kubánský lid projevily bezpříkladné hrdinství a pevné odhodlání přinést největší oběti pro obranu své revoluce a svého práva žít svobodně po svém.

Když pominula bezprostřední hrozba srážky nejsilnějších moc ností, přihlížel svět s nadšením odvaze a bezpříkladným akcím

Sovětského svazu, který odstranil zbraně z Kuby, čímž vyrazil

útočníkovi zbraň z ruky, zachránil první socialistický stát Ameriky a uchránil svět hrůz termojaderné války. Obránce světového míru – Sovětský svaz znovu zachránil svobodu nezávislého státu a zabránil válce. Tím výmluvně dokázal, že tuto strašlivou metlu je možno z naší planety postupně odstranit. Při vzniku válečného konfliktu by vzhledem k obrovské převaze socialistického světa v obranných i útočných zbraních a v jeho vysoké morálce – ter mojaderná válka vedla k zničení kapitalistického řádu, ale za cenu stamiliónů lidských životů a ztráty obrovských materiálních a kulturních statků. Komunisté však nikdy nepomýšleli na změ -

nu světa za tak vysokou cenu. V těchto dramatických událostech ještě více vyniká osobnost ministerského předsedy Sovětského svazu Nikity Chruščova. Lidstvo je mu zavázáno nesmírnou vděč ností. Věčná sláva Sovětskému svazu ! ( Potlesk. )

Komunistická strana Ecuadoru chovala vždy k Sovětskému sva

zu nejhlubší důvěru. A zevrubný rozbor kubánsko- severoamerické ho konfliktu jí umožnil správně zhodnotit situaci, jak to vyjádřila v prohlášení uveřejněném 15. listopadu. Věrna proletářskému internacionalismu dala Komunistická stra na Ecuadoru ve svém listopadovém prohlášení za pravdu Čínské lidové republice , pokud jde o její územní požadavky vůči Indii, a zároveň s nadšením uvítala rozhodnutí bratrské země , která před

ložila rozumné návrhy na mírové řešení pohraničního problému. To je pozitivní krok k světovému míru .

Komunistická strana Ecuadoru se domnívá , že mírové vyřešení německého problému ve smyslu návrhů Sovětského svazu a Ně.

mecké demokratické republiky je správnou základnou , jež by mohla být velkému německému lidu bezpečnou cestou k jeho sjednocení a v budoucnu budování nového života a která by od stranila další nebezpečné válečné ohnisko.

V úsilí o zachování míru podporuje naše strana návrhy světo 447

vého mírového hnutí, směřující k všeobecné dohodě všech zemí o odzbrojení a zničení jaderných zbraní. Nejlepší zárukou budování socialismu a komunismu , stejně jako zárukou osvobození národů, je pevná a nerozborná jednota so cialistického tábora, při důsledném uplatňování marxismu-leni

nismu. Rozpory, které mohou vzniknout v socialistickém táboře, musejí být vyřešeny klidnou ideologickou a politickou diskusí,

s vyloučením hrubých a pomlouvačných útoků. S vyloučením ta kových útoků , jejichž předmětem byl Sovětský svaz právě v době, kdy uskutečňoval nejušlechtilejší a nejdůslednější marxisticko leninskou politiku , která nesmírně prospěla lidstvu a zachránila před zničením nejmladší socialistický stát. Soudruzi , naše Komunistická strana Ecuadoru svádí nyní nej větší sociální a politický boj za celou dobu své existence, pevně se řídíc zásadami marxismu-leninismu. Chápe proto dobře hrdin ské činy , které jste vykonali při budování svého vzkvétajícího so

cialistického státu, jehož vedoucí straně, která se sešla na tomto sjezdu , zasílá projev solidarity .

Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! Ať žije socialistický svět ! Ať žije kubánská revoluce !

At žije osvobození utlačovaných národa ! Za trvalý světový mír ! ( Potlesk. ) SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Nyní promluví delegát Guatemalské strany práce, člen politické komise ÚV soudruh Oscar Martínez. Prosím, aby se ujal slova.

Pozdrav Guatemalské strany práce, přednesený SOUDRUHEM OSCAREM MARTINEZEM

Drazí soudruzi ! Dovolte , abychom jménem ústředního výboru Guatemalské strany práce a celé naší strany bratrsky pozdravili

XII . sjezd Komunistické strany Československa a přáli mu, aby úspěšně splnil své úkoly . Sjezdové materiály zachycují zkuše nosti uplynulého období a současně stanoví další úkoly , jejichž splnění pozvedne Československo v rámci socialistického tábora na vyšší úroveň .

1

Soudruzi, v Guatemale dochází k významným změnám, o nichž

se chceme zmínit také proto, že se Guatemala setkávala pro své demokratické hnutí se sympatiemi , avšak dnes je považována za 448

pouhou loutku imperialismu při provokacích proti vítězné Kubě. Od porážky , kterou guatemalský lid utrpěl roku 1954 , dosáhli jsme jistých pokroků v boji o obnovu demokracie . Dalo by se říci ,

že po dlouhotrvajícím temnu, do něhož imperialismus uvrhl naši porobenou zemi , začíná znovu svítat . Vzorem v naší činnosti je nám revoluční Kuba . Je živým pří

kladem pro bojovníky proti imperialismu a ukazuje cestu k vítěz

ství našich národů. Bránit Kubu znamená proto bránit zároveň i ostatní latinskoamerické země. Bojovat za Kubu znamená bojovat za osud revoluce Latinské Ameriky. Z toho plyne, že správná poli tika Sovětského svazu, která v době karibské krize zachránila Ku

bu – první socialistický stát na americkém kontinentě – je zá rukou úspěchu našeho revolučního boje . Při mezinárodním napětí, které vyústilo v tuto krizi , prošla

úspěšně zkouškou věrnosti marxisticko -leninské politice , vyjádře né v Deklaraci z roku 1957 a v Prohlášení z roku 1960. Rozpory,

které se projevují , ukazují, že se sektáři a dogmatici neštítí niče ho, aby pošpinili mezinárodní komunistické hnutí, v jehož čele je slavná komunistická strana Sovětského svazu. Jsme si vědomi , že

sektáří chtějí využít těchto neshod , aby vnesli do komunistického hnutí rozkol . Odsuzujeme takové počínání a znovu zdůrazňujeme,

že Deklarace a Prohlášení jsou jedinou základnou jednoty a spo lupráce všech komunistických a dělnických stran . V duchu těchto dokumentů znovu odsuzujeme revizionismus jako pravičáckou úchylku v mezinárodním komunistickém hnutí.

Zdravíme XII . sjezd Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím i hrdinný československý lid , který věren

svým tradicím rozvine výstavbu Československé republiky , aby vtělil v život odkaz svých padlých synů .

At žije XII . sjezd Komunistické strany Československa ! At žije proletářský internacionalismus, marxismus -leninismus a světový mír ! ( Potlesk. ) SOUDRUH ALEXANDER DUBČEK :

Děkuji delegátovi Guatemalské strany práce.

Projevujeme plné uznání a solidaritu s vaší ilegální prací, vá žení soudruzi , a přejeme vám mnoho úspěchů . ( Potlesk. ) Přerušuji nyní jednání, soudruzi , na 30 minut . Zahájíme v 11.15

hodin a jako první bude hovořit Jan Mraček , Západočeský kraj . ( lednání přerušeno v 10 hod. 45 min . ) ( lednání bylo opět zahájeno v 11 hod. 23 min . ) 15 XII . sjezd

449

SOUDRUH FRANTIŠEK DVORSKÝ :

Soudružky a soudruzi , pokračujeme v jednání.

Upozorňuji delegáty s hlasem rozhodujícím , že jste obdrželi pi semné návrhy volební komise na členy a kandidáty OV KSČ a na členy ústřední kontrolní a revizní komise.

Svoje připomínky k předloženému návrhu sdělte písemně vo lební komisi prostřednictvím vedoucího krajské delegace dnes odpoledne do 16 hodin.

Písemné návrhy na členy a kandidáty OV KSČ a na členy ústřed ni kontrolní a revizní komise je nutno po ukončení dnešního jed nání večer vrátit pořadatelům. Zítra, v sobotu ráno, budou návrhy

delegátům znovu rozdány . Nyní pokračujeme v diskusi. Slovo má soudruh Jan Mraček, předseda JZD Svihov , okres Klatovy . Připraví se soudruh Ladislav Karásek, Severomoravský kraj.

SOUDRUH JAN MRAČEK, západočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi ! V poslední době se mnoho hovoří o pěs tování kukuřice. Zkušenosti i výsledky našeho JZD Švihov v okre se Klatovy jasně hovoří pro pěstování této plodiny. Loňského roku jsme pěstovali kukuřici na 60 ha a docílili jsme průměrného hektarového výnosu 450 centů . V letošním roce přes celkově méně

příznivé počasí nám dala kukuřice, kterou jsme pěstovali na 70 hektarech, a z toho 50 ha hnízdovým způsobem, průměrný hek tarový výnos 400 centů ,

Kukuřice je u nás pěstována v nadmořské výšce 380—400 m

v oblasti bramborářsko-obilné. Je možno se ptát, proč u nás i le tos dala kukuřice dobré výnosy a ve většině okolních JZD byly výnosy nízké . Je třeba přiznat, že kukuřice je náročná plodina .

U nás jsme pod kukuřici vybrali ty nejlepší pozemky na velkých a pravidelných honech , kde ji budeme pěstovat 5-6 let po sobě podle metodiky ministerstva zemědělství. Hnojení chlévskou mrvou

provádíme každý druhý rok . Na některých honech jsme již měli zasetou kukuřici letos třetí rok a výnosy nijak neklesají . V okol . ních zemědělských závodech je chyba hlavně v tom , že seji ku kuřici většinou na pozemky , které zbudou a nejsou patřičně vy

hnojeny. Přesvědčili jsme se , že v bramborářské oblasti je vý. hodné pěstovat kukuřici několik let po sobě na stejných pozem cích, obzvlášť, když se mohou použít chemické prostředky , jako 450

je symazin a atrazin. Výhoda našeho družstva je v tom, že tyto

herbicidy se již třetím rokem u nás v družstvu zkoušejí. Ukazuje se, že se omezí vlastní kultivační práce a postačuje nakypření pů dy vláčením. Rok od roku se při této metodě snižuje zaplevelenost a zůstávají nám pleveloprosté pozemky pro pěstování následných technických plodin.

Před sloučením družstva v roce 1960 dosahovalo naše JZD ta kové výroby siláže, že se zkrmovala po celý rok , i v letním období, a bylo tak dosaženo rovnoměrného vyrovnaného krmení. K za jištění vyrovnaného krmení jsme se chtěli dostat i ve sloučeném družstvu již v letošním roce, ale v důsledku sucha jsme museli 20 hektarů kukuřice zkrmit na zeleno. Přesto máme zajištěno 20 kg

siláže na dojnici a den do 15. května. Že kukuřice je vysoce efek. tivní plodina, chci ukázat na nákladech, které byly v letošním roce na výrobu 1 centu kukuřičné siláže

5,42 Kčs a v loňském

roce při vyšším výnosu byl náklad na 1 cent siláže mnohem nižší jen 3,57 Kčs. Pro další úspěšné pěstování kukuřice, která přes všechny různé námitky zůstává rozhodující plodinou v krmivové základně, velmi přispěje větší množství herbicidů, i když hlavním úkolem zůstává přesvědčit agronomy o jejím výhodném pěstování. Pro kukuřici mluví i současná komplexní mechanizace setím počínaje

a sklizní konče. Náš závěr je jednoznačný . Je-li kukuřice, je , do statek krmiv, je dost masa i mléka. Velkou pozornost věnuje naše JZD, za vedení stranické orga nizace , živočišné výrobě. Mimo zvýšení výroby se zaměřujeme na podstatné zvýšení produktivity práce, zavádění velkovýrobní

technologie , jako je volné ustájení dojnic, koncentrace chovů a též na ulehčení práce a zvýšení její kulturnosti. Zavedli jsme dvousměnný provoz v živočišné výrobě a můžeme

říci, že velmi radikálně a progresívně zasáhl nejen do vlastní or ganizace práce, ale i do života družstevníků. A tak práce ve stá

jích, dříve opcvrhovaná a doslova uvazující pracovníky, hlavně ženy, na celý rok do stáje, se stává zejména ve volných stájích prací radostnou s volnými nedělemi, zbývá více času na rodinu a další vzdělání. Dvousměnný provoz máme u 70 procent stavů v ži vočišné výrobě. Je třeba ale přiznat, že zavedení dvousměnného provozu nebylo lehkou věcí. Zejména šlo o to , překonat staré zlo zvyky, kdy se víceméně do stáje jen odběhlo na skok, co nejrych leji nakrmit , podojit a být již doma .

Dvousměnný provoz i kvalitativní zvrat přinesl vedle těchto uvedených výhod i to , že celá pracovní doba je plně využívána. Ve všech stájích se ve dvousměnném provozu pracuje 46 hodin 451

týdně. Jednotlivé směny mají každý druhý týden volnou sobotu

odpoledne, celou neděli a pondělí dopoledne. Práce v živočišné výrobě se díky směnnosti stává přitažlivější, a co hlavní, po stupně stírá rozdíly mezi prací na vesnici a v průmyslu. Současně s dvousměnným provozem řešíme v našem družstvu novou technologii . V současné době máme novou technologii za

vedenou v živočišné výrobě ze 40 % . Touto novou technologií jsme dosáhli úspory 10 pracovních sil. Zavedení nové technologie do veškeré živočišné výroby v našem JZD znamená úsporu dalších 25 pracovních sil, a nad tím se musíme zamyslet.

Soudružky a soudruzi, chtěl bych říci několik závažných slov k volnému ustájení dojnic, které máme zavedeno od jara 1961 pro 96 dojnic. Produktivita práce ve volné stáji proti vazné stáji je o 100 procent vyšší. Ve volné stáji obsluhují 4 pracovníci 96 dojnic, avšak ve vazné stáji obsluhuje stejný počet dojnic 8 pracov

níků . Dojení ve volné stáji v rybinové dojírně se nedá v náročnosti na lidskou práci zdaleka srovnat s dojením ve vazné stáji. Práce v dojírně nabývá charakteru průmyslové práce, mléko je získáváno naprosto hygienicky bez doteku lidské ruky. Při volném ustájení dojnic se nám tento způsob dojení velmi osvědčil. Ukazuje se jako nezbytné mít nejméně 30 procent dojnic vazně ustájených. Jde

o dojnice před otelením, dojnice, které se nehodí pro volnou stáj apod . Volnou stáj jsme postavili pro využívání samokrmů jako

nejprogresívnější způsob ustájení. K tomu bych chtěl dodat, že může- li zemědělský závod zajistit pro každou dojnici 7-8 kg sena , 25-30 kg siláže , tento způsob ustájení plně vyhovuje, jak potvrzují naše zkušenosti. Nemůže-li zemědělský závod tyto dáv ky zajistit , je nutné ve stáji řešit krmení tak , aby každá dojnice měla své místo u krmného žlabu a všechny dojnice mohly žrát najednou.

Naše zkušenosti nám ukázaly, že volné ustájení dojnic je je dinou pokrokovou formou ustájení. Počítáme s tím , že v roce 1964 po výstavbě další zdokonalené volné stáje pro 250 dojnic ustájíme všech 400 dojnic na jednom místě. Tím dosáhneme úplné koncentrace dojnic.

Jsou i různé názory na užitkovost dojnic ve volných stájích.

Krajská plemenářská správa v Plzni, která u nás provádí kontro lu užitkovosti , provedla v našem JZD porovnání výsledků dosaho vaných při volném ustájení a ve vazném kravíně . Zjistila, že při stejných krmných dávkách nedošlo ani ke snížení, ani ke zvýšení dojivosti . Lze tedy říci , že vše hovoří pro volné ustájení dojnic. Jsou-li nedostatky , pak hlavně ve stavebním řešení, v nedobrém poměru k této nové technologii . Dnes naše ošetřovatelky z volné 452

stáje by do vazné nešly ani za nic. Uplatňování nové technologie ve stále větším rozsahu ovlivňuje myšlení lidí a spolu s ostatními opatřeními podstatně mění prostředí , pracovní podmínky a vytvá

ří přitažlivé podmínky pro získávání mládeže do zemědělství. V našem JZD v současné době pracuje 15 mladých lidí a dalších 12 je v učebním poměru nebo v zemědělských školách. U mladých lidí je zájem o řemesla, mechanizaci a vysoce kvalifikovanou práci . Rozhodně nik